Feed aggregator

Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.

Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.

Díl druhý: Sdílená doprava – po Olomouci i Kanárských ostrovech

Udržitelné cestování nekončí tím, že dorazíme do své destinace. Možná právě naopak – největší výzva často přichází na místě. Jak se pohybovat po městě nebo v okolí bez auta? Pokud s sebou nemáme vlastní kolo, můžeme kromě veřejné dopravy zkusit jak klasické půjčovny, tak sdílenou mobilitu. Dnes pro vás máme dva konkrétní ověřené tipy.

Jak si půjčit kolo na celý den zdarma

Praktické propojení cestování vlakem a výletů na kole nabízí České dráhy ve svých půjčovnách ČD Bike. Zapůjčit si kolo a vyrazit odtud na výlet je možné od 1. 1. 2025 v 59 půjčovnách po celý rok a v 10 půjčovnách v období od 1. 3. 2025 do 31. 10. 2025. V nabídce naleznete klasická kola, elektrokola a koloběžky. A jak si jej půjčit zdarma? Za cestování s ČD sbíráte body a za 100 nasbíraných bodů si pak můžete na jeden den zapůjčit klasické kolo bezplatně.

Sdílená kola: s jednou aplikací ve 300 městech

V květnu se díky podpoře Univerzity Palackého vrátila do ulic Olomouce 150 sdílených kol nextbike. Studenti i zaměstnanci UP získají při registraci pomocí univerzitního e-mailu automaticky 100 Kč jízdního kreditu zdarma. Využít jej však můžete nejen v našem univerzitním městě, ale i v dalších přibližně 300 městech ve 20 zemích Evropy. Podívejte se na mapku, kde všude můžete s jedinou aplikací nasednout na kolo a poznávat okolí.

S nabídkou seminářů či workshopů a možností seznámit se s odborníky z celého světa i novinkami v oboru přicházejí každým rokem letní školy Univerzity Palackého. I letos jich olomoucká univerzita nabízí celou řadu, a to jak zájemcům z České republiky, tak i ze zahraničí.

Už v druhém červencovém týdnu přivítala Filozofická fakulta UP studenty a studentky z dvanácti zemí střední a východní Evropy, kteří se na katedře nederlandistiky FF UP prostřednictvím Letního kurzu nizozemského jazyka a kultury Comenius věnují výuce nizozemštiny. Až do 18. července si tito studující budou prohlubovat i znalosti z kultury a historie.

Zhruba stovka studentů všech věkových kategorií z různých koutů světa už tento víkend přijede i na tradiční Letní školu slovanských studií. Ta zahraničním zájemcům, vysokoškolským učitelům, lektorům, studentům českého jazyka a literatury, obecněji zaměřeným slavistům, překladatelům, novinářům, obchodníkům, i všem ostatním nabízí kurzy českého jazyka.

Slovo tradiční lze pak použít i pro Letní školu bohemistiky, která se uskuteční v srpnu a je určena nejen středoškolským učitelům, ale i učitelům základních škol a zájemcům o obor česká filologie. Pravidelně se školy, již organizuje katedra bohemistiky FF UP, účastní knihovníci, redaktoři či pracovníci kulturních institucí.

Jako setkání odborné a laické veřejnosti, jehož hlavním cílem je prezentace nauky o platidlech v nejrůznějších aspektech a obdobích, je vnímána Letní škola numismatiky, jež je pravidelně připravena na konec srpna.

Naopak svůj pětatřicátý ročník už z kraje července ukončila Letní filozofická škola. Tato škola se koná pravidelně ve Velkých Losinách a nabízí bohatý program přednášek, seminářů a diskuzí v kruhu pedagogů, studentů, vědců a mladých badatelů.

Za srpnovou stálici lze dnes vnímat Letní školu výchovy k občanství a dějepisu. Letos se bude věnovat tématu 250 let všeobecné školní docházky v českých zemích (1775-2025). Školu organizuje katedra společenských věd Pedagogické fakulty a je určena primárně učitelům společenskovědních předmětů a dějepisu.

Letní škola se uskuteční i na cyrilometodějské teologické fakultě. S názvem Rozvoj kompetencí pedagogických pracovníků pro praxi je určena primárně pro studenty sociální nebo speciální pedagogiky.

Právnická fakulta už nyní chystá Česko-francouzskou letní školu. Uskuteční se v září a její pořádání vychází z dlouhodobého a nadstandardního partnerství olomoucké právnické fakulty a francouzské Université Clermont Auvergne. Tématem připravovaného ročníku budou práva dětí. Jmenovaná fakulta už v květnu přivítala dvanáct amerických studentů na Letní škole lidských práv, v červnu se na The Use Force in International Law věnovala otázkám, jako jsou agrese v mezinárodním právu, systém kolektivní bezpečnosti podle Charty OSN nebo role Rady bezpečnosti OSN při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Na přelomu června a července připravila právnická fakulta i Sustainability and Consumer Protection – letní školu, která nabídla podrobný pohled na propojení udržitelnosti a ochrany spotřebitelů v Evropské unii se zaměřením na vývoj politik, právní rámce a praktické aplikace.

Letních škol a různých kurzů pořádá Univerzita Palackého, respektive její jednotlivé fakulty, během letních měsíců určitě víc, každopádně by ve výčtu neměla chybět i Letní škola Badatele, jejímž prostřednictvím přírodovědecká fakulta nabídla na přelomu června a července studentům všech typů středních škol příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. V červnu se na této fakultě uskutečnila také Letní škola optiky, během níž si středoškoláci od šestnácti let mohli v laboratořích vyzkoušet experimenty z různých odvětví optiky, od paprskové až po kvantovou. A protože byl letošní červnový běh této školy velmi úspěšný, doplní jej ještě jeden - uskuteční se od 25. do 29. srpna. 

S nabídkou seminářů či workshopů a možností seznámit se s odborníky z celého světa i novinkami v oboru přicházejí každým rokem letní školy Univerzity Palackého. I letos jich olomoucká univerzita nabízí celou řadu, a to jak zájemcům z České republiky, tak i ze zahraničí.

Už v druhém červencovém týdnu přivítala Filozofická fakulta UP studenty a studentky z dvanácti zemí střední a východní Evropy, kteří se na katedře nederlandistiky FF UP prostřednictvím Letního kurzu nizozemského jazyka a kultury Comenius věnují výuce nizozemštiny. Až do 18. července si tito studující budou prohlubovat i znalosti z kultury a historie.

Zhruba stovka studentů všech věkových kategorií z různých koutů světa už tento víkend přijede i na tradiční Letní školu slovanských studií. Ta zahraničním zájemcům, vysokoškolským učitelům, lektorům, studentům českého jazyka a literatury, obecněji zaměřeným slavistům, překladatelům, novinářům, obchodníkům, i všem ostatním nabízí kurzy českého jazyka.

Slovo tradiční lze pak použít i pro Letní školu bohemistiky, která se uskuteční v srpnu a je určena nejen středoškolským učitelům, ale i učitelům základních škol a zájemcům o obor česká filologie. Pravidelně se školy, již organizuje katedra bohemistiky FF UP, účastní knihovníci, redaktoři či pracovníci kulturních institucí.

Jako setkání odborné a laické veřejnosti, jehož hlavním cílem je prezentace nauky o platidlech v nejrůznějších aspektech a obdobích, je vnímána Letní škola numismatiky, jež je pravidelně připravena na konec srpna.

Naopak svůj pětatřicátý ročník už z kraje července ukončila Letní filozofická škola. Tato škola se koná pravidelně ve Velkých Losinách a nabízí bohatý program přednášek, seminářů a diskuzí v kruhu pedagogů, studentů, vědců a mladých badatelů.

Za srpnovou stálici lze dnes vnímat Letní školu výchovy k občanství a dějepisu. Letos se bude věnovat tématu 250 let všeobecné školní docházky v českých zemích (1775-2025). Školu organizuje katedra společenských věd Pedagogické fakulty a je určena primárně učitelům společenskovědních předmětů a dějepisu.

Letní škola se uskuteční i na cyrilometodějské teologické fakultě. S názvem Rozvoj kompetencí pedagogických pracovníků pro praxi je určena primárně pro studenty sociální nebo speciální pedagogiky.

Právnická fakulta už nyní chystá Česko-francouzskou letní školu. Uskuteční se v září a její pořádání vychází z dlouhodobého a nadstandardního partnerství olomoucké právnické fakulty a francouzské Université Clermont Auvergne. Tématem připravovaného ročníku budou práva dětí. Jmenovaná fakulta už v květnu přivítala dvanáct amerických studentů na Letní škole lidských práv, v červnu se na The Use Force in International Law věnovala otázkám, jako jsou agrese v mezinárodním právu, systém kolektivní bezpečnosti podle Charty OSN nebo role Rady bezpečnosti OSN při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Na přelomu června a července připravila právnická fakulta i Sustainability and Consumer Protection – letní školu, která nabídla podrobný pohled na propojení udržitelnosti a ochrany spotřebitelů v Evropské unii se zaměřením na vývoj politik, právní rámce a praktické aplikace.

Letních škol a různých kurzů pořádá Univerzita Palackého, respektive její jednotlivé fakulty, během letních měsíců určitě víc, každopádně by ve výčtu neměla chybět i Letní škola Badatele, jejímž prostřednictvím přírodovědecká fakulta nabídla na přelomu června a července studentům všech typů středních škol příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. V červnu se na této fakultě uskutečnila také Letní škola optiky, během níž si středoškoláci od šestnácti let mohli v laboratořích vyzkoušet experimenty z různých odvětví optiky, od paprskové až po kvantovou. A protože byl letošní červnový běh této školy velmi úspěšný, doplní jej ještě jeden - uskuteční se od 25. do 29. srpna. 

Letní počasí představuje náročnou výzvu pro všechny. Nakrátko sečené městské trávníky neposkytují živočichům téměř žádný úkryt ani potravu a za dlouhého horka a sucha někdy dokonce z části usychají a odumírají. Jsou ale místa, kde to pořád žije – a mezi ně patří i květnaté louky, které od loňského jara díky Udržitelné univerzitě zpestřují okolí univerzitních kolejí či právnické fakulty. Pestrý porost se postupně proměňuje a v letošním roce postupně rozkvétají i dvouleté a víceleté druhy.

Osevní směsi Papilio, Slunovrat a Horizont, které se skládají z našich druhů travin a kvetoucích dvouděložných rostlin, poskytují životní prostor i potravu nejen hmyzu a dalším drobným bezobratlým. Ocení je také například ještěrky a slepýši nebo hmyzožraví i semenožraví ptáci – například ochmýřená semena bodláku obecného a pcháče osetu, zdánlivě pouhých plevelů, s oblibou vyzobávají stehlíci. Dále v porostech právě teď dominují bílá květenství mrkve obecné, žlutě kvetoucí rmen barvířský a vratič obecný, chrpy nebo různé druhy řebříčků, postupně dokvétají kopretiny či vičenec ligrus.

„Květnaté louky si zaslouží naši pozornost především pro svou neocenitelnou roli v podpoře biodiverzity. Díky své pestré skladbě rostlin přispívají nejen k estetické a kulturní hodnotě, ale také tvoří důležitý ekologický prvek v městském prostoru,“ říká referentka udržitelného rozvoje UP Nikola Křížová.

Před založením květnaté louky bývá pozemek většinou pokryt několika druhy trav nebo plevelnými rostlinami, které nenabízejí dostatečné množství potravy a úkrytů pro živočichy. Prostor je proto potřeba důkladně odplevelit, půdu do hloubky přibližně 10 cm nakypřit a vylepšit pískem a kompostem. Následně se vysévají 1–4 g/m2, přičemž 1 gram osiva může obsahovat 10–50 tisíc semen.

Jak se o porost dále starat, přibližuje Lenka Kubáčová ze Správy budov PřF UP: „V prvním roce se na louce prosazují rychle rostoucí trávy a jednoleté rostliny – letničky. U víceletých druhů roste především kořenový systém. Objevují se také plevele, je proto potřeba porost sledovat a vyvážit kvetení letniček s případnou potřebou odplevelovací seče.“

Univerzitní květnaté louky se nyní nacházejí ve druhém roce své existence. „Ve druhém a třetím roce začínají kvést víceleté druhy. První seč provádíme na konci května až začátku června a do konce roku pak provedeme ještě maximálně dvě seče. Posečená hmota musí být z pozemku odvezena, mulčovat nelze. Poslední sečení provádíme před zimou tak, aby byl pozemek zbavený veškeré biomasy a maximální výška porostu byla do 10 cm,“ doplňuje Lenka Kubáčová. Po čtyřech letech pravidelné péče se louka ustálí jako pestrý biotop, který je nejen zdrojem pylu a nektaru, ale také živnou bází pro larvy hmyzu, především motýlů, sarančí nebo některých brouků.

Úkryt a hnízdní stanoviště hmyzu poskytují blízké hmyzí domky. Zajímavé informace se mohou nejen studenti a zaměstnanci univerzity, ale i veřejnost dočíst na informačních tabulích, které louky i hotely doprovázejí. V blízkosti kolejí nyní kvetou také denivky na zelené fasádě Envelopa Hubu, další univerzitní oázou zeleně s ubytováním pro hmyz je i Botanická zahrada PřF UP.

Letní počasí představuje náročnou výzvu pro všechny. Nakrátko sečené městské trávníky neposkytují živočichům téměř žádný úkryt ani potravu a za dlouhého horka a sucha někdy dokonce z části usychají a odumírají. Jsou ale místa, kde to pořád žije – a mezi ně patří i květnaté louky, které od loňského jara díky Udržitelné univerzitě zpestřují okolí univerzitních kolejí či právnické fakulty. Pestrý porost se postupně proměňuje a v letošním roce postupně rozkvétají i dvouleté a víceleté druhy.

Osevní směsi Papilio, Slunovrat a Horizont, která se skládají z našich druhů travin a kvetoucích dvouděložných rostlin, poskytují životní prostor i potravu nejen hmyzu a dalším drobným bezobratlým. Ocení je také například hmyzožraví i semenožraví ptáci nebo ještěrky a slepýši. Právě teď v porostech dominují bílá květenství mrkve obecné, žlutě kvetoucí rmen barvířský a vratič obecný, chrpy nebo různé druhy řebříčků, postupně dokvétají kopretiny či vičenec ligrus.

„Květnaté louky si zaslouží naši pozornost především pro svou neocenitelnou roli v podpoře biodiverzity. Díky své pestré skladbě rostlin přispívají nejen k estetické a kulturní hodnotě, ale také tvoří důležitý ekologický prvek v městském prostoru,“ říká referentka udržitelného rozvoje UP Nikola Křížová.

Před založením květnaté louky bývá pozemek většinou pokryt několika druhy trav nebo plevelnými rostlinami, které nenabízejí dostatečné množství potravy a úkrytů pro živočichy. Prostor je proto potřeba důkladně odplevelit, půdu do hloubky přibližně 10 cm nakypřit a vylepšit pískem a kompostem. Následně se vysévají 1–4 g/m2, přičemž 1 gram osiva může obsahovat 10–50 tisíc semen.

Jak se o porost dále starat, přibližuje Lenka Kubáčová ze Správy budov PřF UP: „V prvním roce se na louce prosazují rychle rostoucí trávy a jednoleté rostliny – letničky. U víceletých druhů roste především kořenový systém. Objevují se také plevele, je proto potřeba porost sledovat a vyvážit kvetení letniček s případnou potřebou odplevelovací seče.“

Univerzitní květnaté louky se nyní nacházejí ve druhém roce své existence. „Ve druhém a třetím roce začínají kvést víceleté druhy. První seč provádíme na konci května až začátku června a do konce roku pak provedeme ještě maximálně dvě seče. Posečená hmota musí být z pozemku odvezena, mulčovat nelze. Poslední sečení provádíme před zimou tak, aby byl pozemek zbavený veškeré biomasy a maximální výška porostu byla do 10 cm,“ doplňuje Lenka Kubáčová. Po čtyřech letech pravidelné péče se louka ustálí jako pestrý biotop, který je nejen zdrojem pylu a nektaru, ale také živnou bází pro larvy hmyzu, především motýlů, sarančí nebo některých brouků.

Úkryt a hnízdní stanoviště hmyzu poskytují blízké hmyzí domky. Zajímavé informace se mohou nejen studenti a zaměstnanci univerzity, ale i veřejnost dočíst na informačních tabulích, které louky i hotely doprovázejí. V blízkosti kolejí nyní kvetou také denivky na zelené fasádě Envelopa Hubu, další univerzitní oázou zeleně s ubytováním pro hmyz je i Botanická zahrada PřF UP.

Zjistit možnosti oboustranně výhodné spolupráce. S takovým cílem si pozvalo vedení katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností zástupce poskytovatelů sociálních služeb v regionu. Sešli se na právnické fakultě u kulatého stolu.

„S několika poskytovateli služeb již fakulta spolupracuje. Rádi bychom tento okruh rozšířili a dali neziskovým organizacím vědět o našich aktivitách směrem k nim a současně zmapovali jejich potřeby,“ řekla Lucia Madleňáková, vedoucí katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností.

Pozvání přijala dvacítka poskytovatelů služeb. Většina dorazila na setkání osobně, část se připojila online. „Děkujeme za možnost vyslechnout si, co všechno právnická fakulta pro neziskový sektor dělá a mohla by dělat. Uvítali bychom například možnost konzultace složitých právních případů nebo odborné přednášky pro naše klienty,“ naznačila Klára Hájková, vedoucí olomoucké pobočky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR.

Účastníci kulatého stolu se shodli na několika základních bodech spolupráce, které budou dále rozvíjet. Fakulta nabídla například služby své Studentské právní poradny, která by mohla pomáhat jak samotným poskytovatelům služeb, tak jejich klientům, také vzdělávací akce a besedy za účelem posílení právního povědomí, účast na výzkumných projektech nebo přípravu odborně-informačních podkladů – studií, příruček, videí. Od neziskových organizací fakulta na oplátku očekává, že by mohly vytvořit místa pro praxe a stáže studentů nebo pro ně připravit speciální školení a workshopy.

„Ze setkání mám velmi dobrý pocit. Padla tam spousta zajímavých nápadů a podnětů pro možnou spolupráci,“ zhodnotila Lucia Madleňáková. Účastníci se domluvili mimo jiné na pravidelných schůzkách a na vytvoření online platformy pro sdílení společných dokumentů a informací.

V případech oboustranné intenzivní spolupráce uzavírá právnická fakulta s poskytovateli sociálních služeb memoranda o spolupráci. Dříve ho již podepsala například s Charitou Olomouc, Maltézskou pomocí nebo Spolkem Trend vozíčkářů.

Zjistit možnosti oboustranně výhodné spolupráce. S takovým cílem si pozvalo vedení katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností zástupce poskytovatelů sociálních služeb v regionu. Sešli se na právnické fakultě u kulatého stolu.

„S několika poskytovateli služeb již fakulta spolupracuje. Rádi bychom tento okruh rozšířili a dali neziskovým organizacím vědět o našich aktivitách směrem k nim a současně zmapovali jejich potřeby,“ řekla Lucia Madleňáková, vedoucí katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností.

Pozvání přijala dvacítka poskytovatelů služeb. Většina dorazila na setkání osobně, část se připojila online. „Děkujeme za možnost vyslechnout si, co všechno právnická fakulta pro neziskový sektor dělá a mohla by dělat. Uvítali bychom například možnost konzultace složitých právních případů nebo odborné přednášky pro naše klienty,“ naznačila Klára Hájková, vedoucí olomoucké pobočky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR.

Účastníci kulatého stolu se shodli na několika základních bodech spolupráce, které budou dále rozvíjet. Fakulta nabídla například služby své Studentské právní poradny, která by mohla pomáhat jak samotným poskytovatelům služeb, tak jejich klientům, také vzdělávací akce a besedy za účelem posílení právního povědomí, účast na výzkumných projektech nebo přípravu odborně-informačních podkladů – studií, příruček, videí. Od neziskových organizací fakulta na oplátku očekává, že by mohly vytvořit místa pro praxe a stáže studentů nebo pro ně připravit speciální školení a workshopy.

„Ze setkání mám velmi dobrý pocit. Padla tam spousta zajímavých nápadů a podnětů pro možnou spolupráci,“ zhodnotila Lucia Madleňáková. Účastníci se domluvili mimo jiné na pravidelných schůzkách a na vytvoření online platformy pro sdílení společných dokumentů a informací.

V případech oboustranné intenzivní spolupráce uzavírá právnická fakulta s poskytovateli sociálních služeb memoranda o spolupráci. Dříve ho již podepsala například s Charitou Olomouc, Maltézskou pomocí nebo Spolkem Trend vozíčkářů.

Přijedou za češtinou. Už v sobotu začne Letní škola slovanských studí, kterou tradičně organizuje Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Její devětatřicátý ročník přivítá nejen studující z celé Evropy, ale i z Egypta, USA, Kanady, Japonska, své zastoupení pak bude mít i Korea, Mexiko, Filipíny či Nový Zéland.

Víc než stovka studentů a studentek, jejichž zájmem je čeština, míří do Olomouce na Letní školu slovanských studií Filozofické fakulty UP. Už o víkendu podstoupí pohovory a písemné rozřazovací testy, v následujících týdnech se češtinu budou učit v deseti různých výukových skupinách – od úplných začátečníků až po velmi pokročilé. Česky je budou učit pedagogové z filozofické fakulty olomoucké univerzity a také externisté, například lektoři, kteří během akademického roku působí na lektorátech v zahraničí, v Rumunsku či v Polsku.

„Letos k nám dorazí nejvíce studentů ze Spojených států amerických, přijede jich dvanáct. Druhou početnou skupinou budou polští studující, těch do Olomouce dorazí jedenáct a velká, desetičlenná skupina pak přijede z Německa. Nejstarší z letošní více než stočlenné skupiny bude patrně devětasedmdesátiletý Ital Antonio, který na naši školu přijede už potřetí. Nejmladším studentem se tentokrát stane šestnáctiletý Francouz Jules,“ uvedla Pavla Poláchová, ředitelka Letní školy slovanských studií FF UP.

I v letošním roce o tuto školu projevili zájem i cizinci žijící v České republice, cizinci, kteří jsou zaměstnanci Univerzity Palackého pak mají speciální slevy. Až do 10. srpna se studenti a studentky budou učit jak českou výslovnost, tak i gramatiku. Škola jim nabídne i konverzační workshopy a různé zajímavé přednášky.

Kromě studia se posluchači a posluchačky mohou těšit i na spoustu zážitků. I letos výuku doplní bohatý doprovodný program, který podle ředitelky školy pod vedením Larysy Sazanovych zpestří i výuka ukrajinštiny a ruštiny.

„Pro studenty a studentky jsme připravili i workshopy na téma České Vánoce a České Velikonoce. Každé úterý a čtvrtek jim ve spolupráci s Academic sport centrem UP nabídneme i hodinu ranní jógy. Určitě mnohé pak potěší i tradiční promítání pod širým nebem na nádvoří naší fakulty či workshop lidových tanců a písniček, folklorní večer s cimbálovkou a workshop hlaholice,“ doplnila Pavla Poláchová za vedení školy s tím, že v programu letního studia češtiny nebude chybět i opékání buřtů či tradiční mezinárodní piknik, během nějž studenti a studentky prezentují pochutiny svých rodných zemí.

Kromě českého jazyka budou v rámci čtyřtýdenní školy moci poznat i řadu zajímavých míst. Program školy je o víkendech totiž zavede na Pustevny, do Rožnova pod Radhoštěm, Velkých Losin, Karlovy Studánky, Kroměříže či na hrad Helfštýn.

„Zájem o naše měsíční intenzivní studium češtiny je každoročně vysoký. Někteří posluchači a posluchači se k nám hlásí i opakovaně. Z našich pravidelných evaluací vyplývá, že svou roli v tom sehrává kvalita naší výuky, jedinečnost místa, ale i město Olomouc a bohatý doprovodný program. Věříme, že i letos si zájemci o češtinu z naší pestré nabídky vyberou. Moc se na ně těšíme,“ uzavřela ředitelka LŠSS FF UP Pavla Poláchová.

Letní škola slovanských studií FF UP se v prostorách Filozofické fakulty UP (Křížkovského 10) uskuteční od 12. července do 10. srpna. Více o LŠSS FF UP zde.

Přijedou za češtinou. Už v sobotu začne Letní škola slovanských studí, kterou tradičně organizuje Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Její devětatřicátý ročník přivítá nejen studující z celé Evropy, ale i z Egypta, USA, Kanady, Japonska, své zastoupení pak bude mít i Korea, Mexiko, Filipíny či Nový Zéland.

Víc než stovka studentů a studentek, jejichž zájmem je čeština, míří do Olomouce na Letní školu slovanských studií Filozofické fakulty UP. Už o víkendu podstoupí pohovory a písemné rozřazovací testy, v následujících týdnech se češtinu budou učit v deseti různých výukových skupinách – od úplných začátečníků až po velmi pokročilé. Česky je budou učit pedagogové z filozofické fakulty olomoucké univerzity a také externisté, například lektoři, kteří během akademického roku působí na lektorátech v zahraničí, v Rumunsku či v Polsku.

„Letos k nám dorazí nejvíce studentů ze Spojených států amerických, přijede jich dvanáct. Druhou početnou skupinou budou polští studující, těch do Olomouce dorazí jedenáct a velká, desetičlenná skupina pak přijede z Německa. Nejstarší z letošní více než stočlenné skupiny bude patrně devětasedmdesátiletý Ital Antonio, který na naši školu přijede už potřetí. Nejmladším studentem se tentokrát stane šestnáctiletý Francouz Jules,“ uvedla Pavla Poláchová, ředitelka Letní školy slovanských studií FF UP.

I v letošním roce o tuto školu projevili zájem i cizinci žijící v České republice, cizinci, kteří jsou zaměstnanci Univerzity Palackého pak mají speciální slevy. Až do 10. srpna se studenti a studentky budou učit jak českou výslovnost, tak i gramatiku. Škola jim nabídne i konverzační workshopy a různé zajímavé přednášky.

Kromě studia se posluchači a posluchačky mohou těšit i na spoustu zážitků. I letos výuku doplní bohatý doprovodný program, který podle ředitelky školy pod vedením Larysy Sazanovych zpestří i výuka ukrajinštiny a ruštiny.

„Pro studenty a studentky jsme připravili i workshopy na téma České Vánoce a České Velikonoce. Každé úterý a čtvrtek jim ve spolupráci s Academic sport centrem UP nabídneme i hodinu ranní jógy. Určitě mnohé pak potěší i tradiční promítání pod širým nebem na nádvoří naší fakulty či workshop lidových tanců a písniček, folklorní večer s cimbálovkou a workshop hlaholice,“ doplnila Pavla Poláchová za vedení školy s tím, že v programu letního studia češtiny nebude chybět i opékání buřtů či tradiční mezinárodní piknik, během nějž studenti a studentky prezentují pochutiny svých rodných zemí.

Kromě českého jazyka budou v rámci čtyřtýdenní školy moci poznat i řadu zajímavých míst. Program školy je o víkendech totiž zavede na Pustevny, do Rožnova pod Radhoštěm, Velkých Losin, Karlovy Studánky, Kroměříže či na hrad Helfštýn.

„Zájem o naše měsíční intenzivní studium češtiny je každoročně vysoký. Někteří posluchači a posluchači se k nám hlásí i opakovaně. Z našich pravidelných evaluací vyplývá, že svou roli v tom sehrává kvalita naší výuky, jedinečnost místa, ale i město Olomouc a bohatý doprovodný program. Věříme, že i letos si zájemci o češtinu z naší pestré nabídky vyberou. Moc se na ně těšíme,“ uzavřela ředitelka LŠSS FF UP Pavla Poláchová.

Letní škola slovanských studií FF UP se v prostorách Filozofické fakulty UP (Křížkovského 10) uskuteční od 12. července do 10. srpna. Více o LŠSS FF UP zde.

Dvěma významným osobnostem spojeným s Univerzitou Palackého osobně popřál rektor Michael Kohajda k jejich životnímu jubileu. Oba oslavenci se letos dožívají 85 let a oba také spojili převážnou část svého života s Přírodovědeckou fakultou UP. Pedagožka, matematička, horolezkyně a humanitární pracovnice Dina Štěrbová vyučovala na olomoucké fakultě bezmála tři desítky let, v osmdesátých letech úspěšně zdolala dvě osmitisícovky, před devatenácti lety pomohla založit vysokohorskou nemocnici v Pakistánu, přičemž se tomuto projektu i v současné době stále intenzivně věnuje. Její kolega z přírodovědecké fakulty Lubomír Dvořák se celoživotně věnoval oboru experimentální fyziky, dvakrát byl zvolen rektorem Univerzity Palackého a jednou děkanem své domovské fakulty. V rozhovoru s Michaelem Kohajdou zavzpomínal na své působení v čele své alma mater a zajímal se rovněž o aktuální dění na univerzitě, jejímž zaměstnancem se stal před více než šedesáti lety.

Dvěma významným osobnostem spojeným s Univerzitou Palackého osobně popřál rektor Michael Kohajda k jejich životnímu jubileu. Oba oslavenci se letos dožívají 85 let a oba také spojili převážnou část svého života s Přírodovědeckou fakultou UP. Pedagožka, matematička, horolezkyně a humanitární pracovnice Dina Štěrbová vyučovala na olomoucké fakultě bezmála tři desítky let, v osmdesátých letech úspěšně zdolala dvě osmitisícovky, před devatenácti lety pomohla založit vysokohorskou nemocnici v Pakistánu, přičemž se tomuto projektu i v současné době stále intenzivně věnuje. Její kolega z přírodovědecké fakulty Lubomír Dvořák se celoživotně věnoval oboru experimentální fyziky, dvakrát byl zvolen rektorem Univerzity Palackého a jednou děkanem své domovské fakulty. V rozhovoru s Michaelem Kohajdou zavzpomínal na své působení v čele své alma mater a zajímal se rovněž o aktuální dění na univerzitě, jejímž zaměstnancem se stal před více než šedesáti lety.

Nebývale živo bude v závěru letních prázdnin na Fakultě tělesné kultury UP. Společně s tradiční akcí Těloolomouc, na níž si vymění zkušenosti učitelé tělesné výchovy, totiž fakulta na 29. srpna chystá i stříbrnou promoci svých absolventů a program, během kterého se potkají lidé, kteří s fakultou měli nebo v současnosti mají něco společného.

Setkání absolventů, studentů a zaměstnanců zahájí historicky druhá stříbrná promoce fakulty, na níž převezmou pamětní diplomy absolventi z let 1998–2000. Slavnostní akt se uskuteční v dopoledních hodinách v olomouckém Arcibiskupském paláci. Stříbrní absolventi se mohou k účasti na promoci přihlašovat prostřednictvím tohoto formuláře.

Odpolední a večerní část programu je pak přichystána v neředínském kampusu. Účastníkům nabídne nejen prostor pro neformální rozhovory či vzpomínání, ale také prohlídky fakultních budov nebo ocenění významných absolventů, kteří zanechali výraznou stopu ve svých profesích, a nebude chybět hudební vystoupení v podání KJ Sax. „Účastníci se mohou těšit i na workshop Švihej.cz s naším absolventem Markem Vaněčkem a jeho bratrem Tomášem a připravujeme speciální soutěž s názvem Dostaň se znovu na FTK, při které se nejspíš někteří přítomní zapotí,“ prozradila Barbora Suchánková z fakultního oddělení pro rozvoj a vnější vztahy.

„Těšíme se, že se na setkání potká a propojí několik generací lidí, současných i bývalých studentů a zaměstnanců, kolegů a přátel naší fakultní komunity a že to bude příjemný den, který si všichni užijí,“ dodal děkan FTK UP Michal Šafář.

Další informace najdou zájemci na webu fakulty zde.

Setkání FTK UP bude také propojeno s Těloolomoucí, tradiční akcí fakulty, na níž si už od roku 1995 vyměňují zkušenosti a sbírají inspiraci nejen do svých hodin učitelé tělesné výchovy či tělovýchovní pracovníci škol, klubů a středisek volného času. Letošní 14. ročník se koná ve dnech 28.–30. srpna a opět nabídne pestrou paletu lekcí zaměřených na nejrůznější aktivity či problematiky týkající se tělesné výchovy, sportu a zdravého životního stylu. Podrobnosti o akci jsou k dispozici na teloolomouc.upol.cz.

Nebývale živo bude v závěru letních prázdnin na Fakultě tělesné kultury UP. Společně s tradiční akcí Těloolomouc, na níž si vymění zkušenosti učitelé tělesné výchovy, totiž fakulta na 29. srpna chystá i stříbrnou promoci svých absolventů a program, během kterého se potkají lidé, kteří s fakultou měli nebo v současnosti mají něco společného.

Setkání absolventů, studentů a zaměstnanců zahájí historicky druhá stříbrná promoce fakulty, na níž převezmou pamětní diplomy absolventi z let 1998–2000. Slavnostní akt se uskuteční v dopoledních hodinách v olomouckém Arcibiskupském paláci. Stříbrní absolventi se mohou k účasti na promoci přihlašovat prostřednictvím tohoto formuláře.

Odpolední a večerní část programu je pak přichystána v neředínském kampusu. Účastníkům nabídne nejen prostor pro neformální rozhovory či vzpomínání, ale také prohlídky fakultních budov nebo ocenění významných absolventů, kteří zanechali výraznou stopu ve svých profesích, a nebude chybět hudební vystoupení v podání KJ Sax. „Účastníci se mohou těšit i na workshop Švihej.cz s naším absolventem Markem Vaněčkem a jeho bratrem Tomášem a připravujeme speciální soutěž s názvem Dostaň se znovu na FTK, při které se nejspíš někteří přítomní zapotí,“ prozradila Barbora Suchánková z fakultního oddělení pro rozvoj a vnější vztahy.

„Těšíme se, že se na setkání potká a propojí několik generací lidí, současných i bývalých studentů a zaměstnanců, kolegů a přátel naší fakultní komunity a že to bude příjemný den, který si všichni užijí,“ dodal děkan FTK UP Michal Šafář.

Další informace najdou zájemci na webu fakulty zde.

Setkání FTK UP bude také propojeno s Těloolomoucí, tradiční akcí fakulty, na níž si už od roku 1995 vyměňují zkušenosti a sbírají inspiraci nejen do svých hodin učitelé tělesné výchovy či tělovýchovní pracovníci škol, klubů a středisek volného času. Letošní 14. ročník se koná ve dnech 28.–30. srpna a opět nabídne pestrou paletu lekcí zaměřených na nejrůznější aktivity či problematiky týkající se tělesné výchovy, sportu a zdravého životního stylu. Podrobnosti o akci jsou k dispozici na teloolomouc.upol.cz.

V letních měsících čeká návštěvníky Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci – velkolepá vědecká oslava deseti let od jejího otevření. Zvířecí superhrdinové Strážci poznání je provedou dobrodružně-badatelskou hrou s výběrem těch nejlepších aktivit za uplynulé desetiletí. Malí i velcí budou mít při splnění úkolů možnost vysoutěžit si vstupy do Pevnosti na celý další rok.

Během Letní mise Strážců poznání budou návštěvníci plnit čtyři výzvy ve stálých interaktivních expozicích, zažijí historický busking aneb vyprávění dějin tak trochu jinak, zábavu s optickými iluzemi, úkoly s termokamerou a podívají se na město z ptačí perspektivy. Každý týden je navíc čeká jedna nová výzva i atraktivní program v laboratořích a dílnách. Seznam aktivit je dostupný na webových stránkách www.pevnostpoznani.cz a sociálních sítích.

„Pokud se návštěvníkům podaří posbírat šest razítek za splněné úkoly, mohou vysoutěžit nejen vstupy do Pevnosti poznání na celý další rok, ale získat také nová trika s motivy z našich nejúspěšnějších akcí nebo pamětní mince vydané v omezené emisi u příležitosti desetiletého výročí,“ říká Roman Chvátal, ředitel Pevnosti poznání.

Pamětní mince a designová trika je zároveň možné zakoupit v infocentru Pevnosti poznání. I během letních měsíců je v Pevnosti poznání otevřené bistro s kavárnou, kde na návštěvníky čeká osvěžující nabídka.

Letní mise plná vědy a zábavy na návštěvníky čeká po celé léto až do 31. srpna (s výjimkou 17.–19. 7., kdy je Pevnost poznání zavřená – aktuální změny v provozu jsou zveřejňovány na webu www.pevnostpoznani.cz). Většina aktivit je určena dětem a jejich blízkým ve věku od 4 let (v doprovodu dospělé osoby), respektive od 8 let (samostatně).

V letních měsících čeká návštěvníky Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci – velkolepá vědecká oslava deseti let od jejího otevření. Zvířecí superhrdinové Strážci poznání je provedou dobrodružně-badatelskou hrou s výběrem těch nejlepších aktivit za uplynulé desetiletí. Malí i velcí budou mít při splnění úkolů možnost vysoutěžit si vstupy do Pevnosti na celý další rok.

Během Letní mise Strážců poznání budou návštěvníci plnit čtyři výzvy ve stálých interaktivních expozicích, zažijí historický busking aneb vyprávění dějin tak trochu jinak, zábavu s optickými iluzemi, úkoly s termokamerou a podívají se na město z ptačí perspektivy. Každý týden je navíc čeká jedna nová výzva i atraktivní program v laboratořích a dílnách. Seznam aktivit je dostupný na webových stránkách www.pevnostpoznani.cz a sociálních sítích.

„Pokud se návštěvníkům podaří posbírat šest razítek za splněné úkoly, mohou vysoutěžit nejen vstupy do Pevnosti poznání na celý další rok, ale získat také nová trika s motivy z našich nejúspěšnějších akcí nebo pamětní mince vydané v omezené emisi u příležitosti desetiletého výročí,“ říká Roman Chvátal, ředitel Pevnosti poznání.

Pamětní mince a designová trika je zároveň možné zakoupit v infocentru Pevnosti poznání. I během letních měsíců je v Pevnosti poznání otevřené bistro s kavárnou, kde na návštěvníky čeká osvěžující nabídka.

Letní mise plná vědy a zábavy na návštěvníky čeká po celé léto až do 31. srpna (s výjimkou 17.–19. 7., kdy je Pevnost poznání zavřená – aktuální změny v provozu jsou zveřejňovány na webu www.pevnostpoznani.cz). Většina aktivit je určena dětem a jejich blízkým ve věku od 4 let (v doprovodu dospělé osoby), respektive od 8 let (samostatně).

Univerzita Palackého měla své zastoupení na World Physiotherapy Congress. Na jedno z největších odborných setkání fyzioterapeutů zavítalo více než 4500 účastníků z celého světa. Několikadenní akce v japonském Tokiu se aktivně zúčastnila i členka Ústavu klinické rehabilitace FZV UP Petra Gaul Aláčová.

Petra Gaul Aláčová je fyzioterapeutka a odborná asistentka Ústavu klinické rehabilitace FZV UP, garantka anglického studijního programu Physiotherapy. 

Jaká byla vlastně geneze vaší účasti na tomto prestižním kongresu?
V roce 2018 jsme na naší fakultě spustili anglický studijní program Physiotherapy a vnímali jsme čím dál větší potřebu mít přehled o tom, co se děje na poli fyzioterapie nejen v České republice, ale také v mnohonásobně širším měřítku. V roce 2024 se fakulta zdravotnických věd stala členem sítě European Network of Physiotherapy in Higher Education. Již na prvním kongresu bylo evidentní, že pro naše absolventy musíme mít daleko větší přesah. Studují u nás mladí lidé nejen z Evropy, ale i z Blízkého a Dálného východu, Severní Ameriky i Afriky, a tak bylo jasné, že dalším krokem je účast na World Physiotherapy Congress v Tokiu. Díky velkorysé podpoře paní proděkanky Jarmily Zimmermannové bylo možné se přihlásit a po téměř půlročním revizním řízení jsme z Japonska dostali zprávu, že náš příspěvek byl vybrán k posterové prezentaci.

Na kongresu jste coby aktivní účastník vystoupila s komentovaným posterem. Na jaké téma a jaké bylo přijetí?
V období vyhlášení kongresu jsme zpracovávali první výsledky pilotního projektu zaměřeného na aktívní stárnutí The impact of physical exercise on the overall wellbeing on the aging population in the Czech republic (Vliv fyzického cvičení na celkovou pohodu stárnoucí populace v České republice, aut. Petra Gaul Aláčová, Alena Svobodová, Jana Vyskotová, Anita Můčková, Petr Konečný, Romana Klášterecká). Vzhledem k celosvětovému narůstajícímu trendu stárnutí populace byl náš příspěvek přesně v souladu s tím, co rezonovalo celým kongresem. Dokonce letošní Světový den fyzioterapie, který připadá na 8. září, má hlavní téma Physiotherapy and physical activity in healthy ageing, with a focused look at preventing frailty and falls (Fyzioterapie a fyzická aktivita ve zdravém stárnutí se zaměřením na prevenci křehkosti a pádů). S kolegy z různých koutů světa jsme diskutovali hlavně nad metodikou, adherencí, monitoringem a technologickou zdatností stárnoucí populace, přičemž společným jmenovatelem byly benefity pravidelné pohybové aktivity.

Co je pro vás největším přínosem účasti na této mezinárodní akci?
Přínos konference byl opravdu multidimenzionální. Nejen fakt, že fakulta zdravotnických věd, potažmo Česká republika je rovnocenným partnerem nejen v klinické fyzioterapii, ale i všech aspektech s ní spojených. Výměna zkušeností s kolegy v oblasti pregraduálního vzdělávání fyzioterapeutů, diskuze nad problémy, se kterými se jednotlivé země potýkají, a jejich funkční řešení. V neposlední řadě bylo velice přínosné setkávání s poskytovateli postgraduálního vzdělávání, ať už na magisterské či DPT úrovni a získávání kontaktů pro naše absolventy, kteří v tuto chvíli ještě nemají možnost pokračování ve studiu na Univerzitě Palackého.

Měla jste prostor na větší prohlídku města? Jaký byl váš první a nejsilnější dojem z Tokia?
V průběhu extrémně nabitého programu kongresu nebylo možné vůbec si najít prostor na prohlídku Tokia, a tak jsem byla velice ráda, že jsem mohla po kongresu ještě pár dní Zemi vycházejícího slunce objevovat. Asi nejsilnější dojem na mně Tokio, potažmo celé Japonsko, udělalo svou čistotou, nesmírným pocitem sociální soudržnosti a zodpovědnosti, úctou, kterou si všichni navzájem projevují, a naprosto skvělým jídlem. Překvapivým bylo také všudypřítomné propojení historie a hi-tech technologií, prolínání nejrušnějších míst světa s místy, která byla naprostými oázami klidu a dělila je jenom ulice či jeden blok.

Univerzita Palackého měla své zastoupení na World Physiotherapy Congress. Na jedno z největších odborných setkání fyzioterapeutů zavítalo více než 4500 účastníků z celého světa. Několikadenní akce v japonském Tokiu se aktivně zúčastnila i členka Ústavu klinické rehabilitace FZV UP Petra Gaul Aláčová.

Petra Gaul Aláčová je fyzioterapeutka a odborná asistentka Ústavu klinické rehabilitace FZV UP, garantka anglického studijního programu Physiotherapy. 

Jaká byla vlastně geneze vaší účasti na tomto prestižním kongresu?
V roce 2018 jsme na naší fakultě spustili anglický studijní program Physiotherapy a vnímali jsme čím dál větší potřebu mít přehled o tom, co se děje na poli fyzioterapie nejen v České republice, ale také v mnohonásobně širším měřítku. V roce 2024 se fakulta zdravotnických věd stala členem sítě European Network of Physiotherapy in Higher Education. Již na prvním kongresu bylo evidentní, že pro naše absolventy musíme mít daleko větší přesah. Studují u nás mladí lidé nejen z Evropy, ale i z Blízkého a Dálného východu, Severní Ameriky i Afriky, a tak bylo jasné, že dalším krokem je účast na World Physiotherapy Congress v Tokiu. Díky velkorysé podpoře paní proděkanky Jarmily Zimmermannové bylo možné se přihlásit a po téměř půlročním revizním řízení jsme z Japonska dostali zprávu, že náš příspěvek byl vybrán k posterové prezentaci.

Na kongresu jste coby aktivní účastník vystoupila s komentovaným posterem. Na jaké téma a jaké bylo přijetí?
V období vyhlášení kongresu jsme zpracovávali první výsledky pilotního projektu zaměřeného na aktívní stárnutí The impact of physical exercise on the overall wellbeing on the aging population in the Czech republic (Vliv fyzického cvičení na celkovou pohodu stárnoucí populace v České republice, aut. Petra Gaul Aláčová, Alena Svobodová, Jana Vyskotová, Anita Můčková, Petr Konečný, Romana Klášterecká). Vzhledem k celosvětovému narůstajícímu trendu stárnutí populace byl náš příspěvek přesně v souladu s tím, co rezonovalo celým kongresem. Dokonce letošní Světový den fyzioterapie, který připadá na 8. září, má hlavní téma Physiotherapy and physical activity in healthy ageing, with a focused look at preventing frailty and falls (Fyzioterapie a fyzická aktivita ve zdravém stárnutí se zaměřením na prevenci křehkosti a pádů). S kolegy z různých koutů světa jsme diskutovali hlavně nad metodikou, adherencí, monitoringem a technologickou zdatností stárnoucí populace, přičemž společným jmenovatelem byly benefity pravidelné pohybové aktivity.

Co je pro vás největším přínosem účasti na této mezinárodní akci?
Přínos konference byl opravdu multidimenzionální. Nejen fakt, že fakulta zdravotnických věd, potažmo Česká republika je rovnocenným partnerem nejen v klinické fyzioterapii, ale i všech aspektech s ní spojených. Výměna zkušeností s kolegy v oblasti pregraduálního vzdělávání fyzioterapeutů, diskuze nad problémy, se kterými se jednotlivé země potýkají, a jejich funkční řešení. V neposlední řadě bylo velice přínosné setkávání s poskytovateli postgraduálního vzdělávání, ať už na magisterské či DPT úrovni a získávání kontaktů pro naše absolventy, kteří v tuto chvíli ještě nemají možnost pokračování ve studiu na Univerzitě Palackého.

Měla jste prostor na větší prohlídku města? Jaký byl váš první a nejsilnější dojem z Tokia?
V průběhu extrémně nabitého programu kongresu nebylo možné vůbec si najít prostor na prohlídku Tokia, a tak jsem byla velice ráda, že jsem mohla po kongresu ještě pár dní Zemi vycházejícího slunce objevovat. Asi nejsilnější dojem na mně Tokio, potažmo celé Japonsko, udělalo svou čistotou, nesmírným pocitem sociální soudržnosti a zodpovědnosti, úctou, kterou si všichni navzájem projevují, a naprosto skvělým jídlem. Překvapivým bylo také všudypřítomné propojení historie a hi-tech technologií, prolínání nejrušnějších míst světa s místy, která byla naprostými oázami klidu a dělila je jenom ulice či jeden blok.

Velvyslanec ČR ve Slovinsku Jiří Kuděla přijal na české ambasádě v Lublani dva významné geografy, Miroslava Vysoudila z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Darka Ogrina z katedry geografie Filozofické fakulty Univerzity v Lublani. Při této příležitosti ocenil jejich třicetiletou spolupráci ve vědecké činnosti a vzdělávání v oblasti geografie s důrazem na klimatologii.

„Za tři desetiletí úzké a intenzivní spolupráce vznikla řada vědeckých a odborných publikací. Průkopnické bylo zejména využití metody pozemního termálního monitoringu při studiu lokálního klimatu na území Slovinska již kolem roku 2010, stejně jako zavedení pokročilých přístupů v oblasti topoklimatického mapování. Nedílnou součástí spolupráce byly i četné vzdělávací aktivity, především terénní kurzy, které se mohly uskutečnit díky dlouhodobé podpoře programu Erasmus,“ uvedl Miroslav Vysoudil z katedry geografie.

Tento program má na obou pracovištích pevné zázemí již od konce 90. let 20. století, kdy byla navázána první institucionální spolupráce mezi katedrou geografie a její partnerskou katedrou na Univerzitě v Lublani a poté také s Univerzitou v Mariboru.

„Pan velvyslanec podotkl, že naše spolupráce napomáhá k obecnému prohlubování česko-slovinských vztahů a významně zlepšuje obraz České republiky nejen ve slovinské vědecké obci, ale šířeji v celé slovinské společnosti,“ doplnil Miroslav Vysoudil.

Velvyslanec ČR ve Slovinsku Jiří Kuděla přijal na české ambasádě v Lublani dva významné geografy, Miroslava Vysoudila z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Darka Ogrina z katedry geografie Filozofické fakulty Univerzity v Lublani. Při této příležitosti ocenil jejich třicetiletou spolupráci ve vědecké činnosti a vzdělávání v oblasti geografie s důrazem na klimatologii.

„Za tři desetiletí úzké a intenzivní spolupráce vznikla řada vědeckých a odborných publikací. Průkopnické bylo zejména využití metody pozemního termálního monitoringu při studiu lokálního klimatu na území Slovinska již kolem roku 2010, stejně jako zavedení pokročilých přístupů v oblasti topoklimatického mapování. Nedílnou součástí spolupráce byly i četné vzdělávací aktivity, především terénní kurzy, které se mohly uskutečnit díky dlouhodobé podpoře programu Erasmus,“ uvedl Miroslav Vysoudil z katedry geografie.

Tento program má na obou pracovištích pevné zázemí již od konce 90. let 20. století, kdy byla navázána první institucionální spolupráce mezi katedrou geografie a její partnerskou katedrou na Univerzitě v Lublani a poté také s Univerzitou v Mariboru.

„Pan velvyslanec podotkl, že naše spolupráce napomáhá k obecnému prohlubování česko-slovinských vztahů a významně zlepšuje obraz České republiky nejen ve slovinské vědecké obci, ale šířeji v celé slovinské společnosti,“ doplnil Miroslav Vysoudil.

Jak může být právo nástrojem udržitelného rozvoje a zároveň efektivní ochranou spotřebitele? Právě na tuto otázku se snažila odpovědět mezinárodní letní škola Sustainability and Consumer Protection, kterou od 30. června do 4. července pořádala právnická fakulta.

Intenzivní pětidenní program, jehož se zúčastnilo 22 studentů z Nizozemska, Ukrajiny, Maďarska, Řecka a České republiky, nabídl nejen odborné přednášky akademiků z pěti zemí, ale také týmovou práci, simulované soudní jednání či terénní exkurzi do Litovelského Pomoraví. „Tato letní škola je výjimečná tím, že propojuje mladé lidi z různých zemí, kteří se společně zamýšlejí nad jedním z největších problémů současnosti – jak sladit ekonomické, právní a ekologické zájmy v oblasti ochrany spotřebitele,“ uvedla při zahájení školy Blanka Vítová, proděkanka pro organizaci a rozvoj PF UP a jedna z organizátorek akce. „Udržitelnost už není okrajové téma. Právo se snaží v oblasti udržitelnosti nastavovat pravidla hry, a právě o tom je tento týden.“

Letní škola přivítala přednášející z partnerských univerzit v Nizozemsku, Polsku či Maďarsku. Na problematiku udržitelnosti a její právní dimenze se účastníci podívali optikou evropského soukromého práva, mezinárodního práva soukromého i specifických institutů, jako je právo na opravu nebo klamavá obchodní tvrzení, tzv. greenwashing.

„Rozhodla jsem se zúčastnit této školy, protože mě vždy zajímala udržitelnost, která přímo ovlivňuje naše životy a budoucnost. Také jsem byla velmi zvědavá, zda se dozvím více o právech spotřebitelů. Podle mého názoru je to něco, co je užitečné v každodenním životě a co by měl každý znát,“ uvedla jedna z účastnit Nadiia Hlushchenko z Národní univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě. „Tato škola předčila má očekávání – přednášky jsou opravdu poutavé, je v nich spousta nových a užitečných informací a také máme možnost získané znalosti uplatnit v praktických skupinových úkolech, což mi umožnilo poznat zajímavé lidi a vyměnit si své poznatky.“

Součástí programu byla také exkurze do chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Studenti se vydali na raftech po řece Moravě, kde se v průběhu plavby dozvěděli více o biodiverzitě oblasti a ekologickém významu přírodních toků. Nechyběl ani kulturní prvek – filmová projekce satirického dokumentu, který s nadhledem kritizuje současnou kulturu impulzivního nakupování a nadspotřeby.

Týdenní program vyvrcholil simulovaným soudním řízením – tzv. mini moot court – v němž si studenti rozdělili role soudců, firemních právníků a zástupců nevládních organizací a argumentovali v modelovém sporu týkajícím se právní odpovědnosti v rámci environmentálního marketingu. Museli zhodnotit přiměřenost a doložitelnost ekologických tvrzení a analyzovat, zda mohlo dojít k nekalé soutěži nebo klamání spotřebitelů. „Bylo zajímavé sledovat, s jakým zápalem studenti obhajovali své pozice. Tento typ simulace ukazuje, že udržitelnost dnes není jen technickou otázkou, ale zásadním právním tématem s dopadem na podnikání i důvěru veřejnosti,“ zhodnotila výstup Rita Simon, jedna z organizátorek školy.

Letní školu zakončila slavnostní večeře v historickém centru Olomouce. Vedle intenzivního odborného programu si tak účastníci odvážejí i hlubší kulturní a osobní zážitky a nové mezinárodní kontakty. „Šlo o první ročník této letní školy, ale věřím, že se nám podařilo nastartovat tradici, která bude pokračovat i v dalších letech,“ dodala proděkanka Blanka Vítová.