Feed aggregator

Akademický týden Univerzity Palackého dnes startuje. Týden, který letos připomíná také 80 let novodobé existence UP, zahajuje tradiční výzva Daruj krev s UP a komunitní Kávové pondělí ve Studentském klubu UP. Dnešní večer pak odlehčí Hospodský kvíz – univerzitní speciál v Jazz Tibet clubu.

V následujících dnech Akademický týden nabídne slavnostní předávání výročních ocenění rektora UP, kam je srdečně zvána také široká veřejnost.

Aktuální program Akademického týdne UP najdete zde.

Akce se bude konat v kině Metropol (rezervace lístků zde), kde následně od 20:00 naváže AFO KINO. To nabídne exkluzivní předpremiéru soutěžního filmu AFO 61: André je idiot (rezervace lístků zde).

Tradiční součástí programu akademického týdne je také studentská mše svatá i rozezvučení zvonů olomouckých kostelů.

Páteční program slavnostně ukončí reprezentační ples UP. Součástí vstupenky je také slavnostní raut, který podtrhne společenský charakter večera. Hosté se mohou těšit například na carving s pečeným seletem, zvěřinové ragú, kachní rillettes či panna cottu z kozího sýra. Chybět nebude ani vegetariánská varianta v podobě květákového curry s cuketou, výběr českých sýrů a minidezerty. O půlnoci pak přijde na řadu další občerstvení včetně borůvkových knedlíků nebo mini cheeseburgerů.

Pár lístků je ještě k mání zde.

Akademický týden připomíná znovuobnovení Univerzity Palackého v Olomouci v roce 1946, kdy se 21. února rozezněly na počest této události zvony všech olomouckých kostelů. Univerzita pravidelně v tomto termínu pořádá řadu kulturních, vědeckých a společenských aktivit, na něž je zvána i veřejnost. Letos si navíc Univerzita Palackého připomíná kulaté 80. výročí své novodobé existence. Podrobně jsme o letošním programu psali zde.

Akademický týden Univerzity Palackého dnes startuje. Týden, který letos připomíná také 80 let novodobé existence UP, zahajuje tradiční výzva Daruj krev s UP a komunitní Kávové pondělí ve Studentském klubu UP. Dnešní večer pak odlehčí Hospodský kvíz – univerzitní speciál v Jazz Tibet clubu.

V následujících dnech Akademický týden nabídne slavnostní předávání výročních ocenění rektora UP, kam je srdečně zvána také široká veřejnost.

Aktuální program Akademického týdne UP najdete zde.

Akce se bude konat v kině Metropol (rezervace lístků zde), kde následně od 20:00 naváže AFO KINO. To nabídne exkluzivní předpremiéru soutěžního filmu AFO 61: André je idiot (rezervace lístků zde).

Tradiční součástí programu akademického týdne je také studentská mše svatá i rozezvučení zvonů olomouckých kostelů.

Páteční program slavnostně ukončí reprezentační ples UP, kde na návštěvníky čeká mimo jiné bohatý program, štědrá tombola a špičkový raut. Pár lístků je ještě k mání zde.

Akademický týden připomíná znovuobnovení Univerzity Palackého v Olomouci v roce 1946, kdy se 21. února rozezněly na počest této události zvony všech olomouckých kostelů. Univerzita pravidelně v tomto termínu pořádá řadu kulturních, vědeckých a společenských aktivit, na něž je zvána i veřejnost. Letos si navíc Univerzita Palackého připomíná kulaté 80. výročí své novodobé existence. Podrobně jsme o letošním programu psali zde.

Během dvouhodinového povídání jí dvakrát po tváři stékaly slzy. Poprvé když vzpomínala na rok 2022 a svůj nucený odchod z rodné Ukrajiny. Podruhé když mluvila o vděčnosti, kterou cítí k České republice a svým českým kolegům.

Právnička Alla Fedorova už přes tři roky v Olomouci pracuje, vědecky bádá a hlavně ŽIJE, společně se svou dcerou a psem. A to vše díky Právnické fakultě Univerzity Palackého, kde působí jako vědecká pracovnice na katedře mezinárodního a evropského práva.

„Vždycky jsem měla ráda Českou republiku. Do roku 2022 jsem ji znala jen jako turista. Válka ale všechno změnila,“ říká rodačka z Doněcké oblasti, jejímž domovským pracovištěm je katedra srovnávacího a evropského práva Institutu mezinárodních vztahů na Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Hlas se jí chvěje, když vzpomíná na dny, kdy na její zemi zaútočilo Rusko. „Ze dne na den nebyly potraviny v obchodech, benzin, v ulicích se objevily zátarasy. Mým jediným úkolem v tu chvíli bylo vymyslet řešení, které by zajistilo bezpečnost pro mou tehdy čtrnáctiletou dceru.“ Když sehnala benzin, sedly spolu do auta a ujely pět set kilometrů na západ od Kyjeva a potom do Česka. Nejprve do bytu rodinného známého u Karlových Varů.

„Život mi ukázal, že všechny plány se mohou v mžiku rozpadnout. Když jsme s dcerou odjely do Česka, myslela jsem si, že to bude na měsíc. Že mezinárodní sankce a tlak ze strany Evropy a Spojených států amerických Rusko zastaví. Ale nestalo se.“

Když se Alla Fedorova v Česku konečně nadechla a zase mohla v noci spát, začala brouzdat po webech univerzit a hledat možnosti profesního uplatnění. Zaujal ji program na podporu ukrajinských akademiků vyhlášený olomouckou právnickou fakultou. Úspěšně prošla výběrovým řízením a mohla se stěhovat.

Posila pro fakultu, která řeší velké projekty

Už po pár týdnech bylo jasné, že fakulta získala v ukrajinské odbornici na lidská práva a na ochranu a europeizaci sociálních práv významnou posilu. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Společně s Ondrejem Hamuľákem z katedry mezinárodního a evropského práva, jejím mentorem, se ucházeli o podporu ve speciální výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions zaměřené na ukrajinské výzkumníky. A s projektem The Approximation of Ukrainian Social and Labour Legislation to EU Law uspěli. Pracovali na něm dva roky. Výsledkem jsou doporučení pro Ukrajinu, jak se v otázkách sociálního práva, práva sociálního zabezpečení nebo zákoníku práce přizpůsobit unijní legislativě.

„Získání projektu pro mě tehdy strašně moc znamenalo. Dostala jsem možnost soustředit se na svůj výzkum, a ještě v ideálních podmínkách. Ondrej Hamuľák je skvělý mentor, odborník na svém místě a výjimečný člověk,“ hodnotí. Slavit mohla i fakulta. Tento projekt je vůbec prvním, který v rámci programu Horizont Evropa získala v pozici hlavní řešitelské instituce.

V loňském roce Alla Fedorova získala pro svou vědeckou práci další prestižní podporu. Jako hlavní řešitelka stojí za projektem Sociální práva dočasně chráněných osob z Ukrajiny v zemích EU: vývoj a klíčové výzvy, který je financovaný Grantovou agenturou ČR. Být cizinkou a uspět u této agentury v oblasti práva je doslova raritou.

Vedle práce na projektu GA ČR má pro nadcházející měsíce ještě jeden velký plán. Společně s Ondrejem Hamuľákem chystají konferenci o uplatňování judikatury Soudního dvora Evropské unie na Ukrajině. Chtějí přizvat české kolegy, vědce z různých zemí, a hlavně ukrajinské soudce, včetně těch z Ústavního soudu Ukrajiny.

Do Štrasburku na zasedání Evropského výboru pro sociální práva

Alla Fedorova bádá, organizuje konference a kulaté stoly, zapojuje se do výuky, a to i na Ukrajině, a k tomu zhruba sedmkrát za rok vyráží z Olomouce na týden do Štrasburku. Někdy i vlastním autem. Nikoli však za památkami a vyhlášenou gastronomií, ale jako členka Evropského výboru pro sociální práva – významného kontrolního a exekutivního orgánu Rady Evropy, který má za úkol monitorovat dodržování Evropské sociální charty. Nominovaná byla ukrajinskou vládou a zvolená Výborem ministrů Rady Evropy. V patnáctičlenném výboru nezávislých a nestranných expertů je jediná Ukrajinka. „Je pro mě velkou ctí spolupracovat s nejlepšími evropskými odborníky na danou problematiku, být součástí této vybrané společnosti. Cítím obrovskou odpovědnost,“ říká hrdě a zároveň skromně. Členství ve výboru nepovažuje pouze za svůj osobní profesní úspěch, ale za důležitý signál pro celou Ukrajinu. „Získané zkušenosti můžu dál předávat, a to například i ukrajinským a českým studentům.“

Když přijde řeč na její budoucnost, přiznává, že válka ji odnaučila plánovat. „Život mi ukázal, že všechny plány se mohou v mžiku rozpadnout. Když jsme s dcerou odjely do Česka, myslela jsem si, že to bude na měsíc. Že mezinárodní sankce a tlak ze strany Evropy a Spojených států amerických Rusko zastaví. Ale nestalo se. Od roku 2022 se soustředím spíš na krátkodobé cíle.“

Česko si zamilovala. Má ráda historii, vůně, chutě a atmosféru Olomouce, univerzitní rodinu i zdejší lidi. „Všichni jsou velmi přátelští, od kolegů na fakultě, kteří mě vzali mezi sebe a zajímají se o mě, až po lidi v ulicích. Když jsem potřebovala pomoc, vždycky jsem ji dostala,“ říká a po chvíli ticha dodává. „Pokaždé, když přijedu do Olomouce, cítím obrovskou vděčnost. Mám tady dceru, psa, nové kolegy, ze kterých se stali mí přátelé. Ale pořád je to ten druhý domov. Doma je pro mě na Ukrajině. Mám pocit, že žiji dva životy. Je to dost vyčerpávající.“

Ať už jednou bude Alla Fedorova žít na Ukrajině, nebo zůstane rozkročená mezi dvěma zeměmi, je rozhodnutá naučit se česky. „Respektovat stát, který mi pomohl, pro mě znamená respektovat jeho jazyk. Chodím na online kurzy češtiny, ale nemám tolik času, kolik bych si přála,“ omluvně krčí rameny a z vyprávění v angličtině přechází do češtiny. „Děkuji za příjemné setkání a zájem o mě.“

Alla Fedorova (* 1976)

Absolvovala Právnickou fakultu Doněcké národní univerzity. V roce 2003 habilitovala na Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Na této nejprestižnější ukrajinské univerzitě působí na katedře srovnávacího a evropského práva Institutu mezinárodních vztahů. Specializuje se na ochranu a europeizaci sociálních práv. Po napadení Ukrajiny Ruskem odešla s dcerou do České republiky. V roce 2022 nastoupila na Právnickou fakultu UP jako vědecká pracovnice. Stala se postdoktorskou stipendistkou Marie Skłodowska-Curie Actions 4Ukraine. V následujících třech letech bude pracovat jako hlavní řešitelka na projektu Sociální práva dočasně chráněných osob z Ukrajiny v zemích EU: vývoj a klíčové výzvy, který získal podporu Grantové agentury ČR. Je členkou Evropského výboru pro sociální práva.

Článek vyšel v magazínu Žurnál UP.

 

 

 

Během dvouhodinového povídání jí dvakrát po tváři stékaly slzy. Poprvé když vzpomínala na rok 2022 a svůj nucený odchod z rodné Ukrajiny. Podruhé když mluvila o vděčnosti, kterou cítí k České republice a svým českým kolegům.

Právnička Alla Fedorova už přes tři roky v Olomouci pracuje, vědecky bádá a hlavně ŽIJE, společně se svou dcerou a psem. A to vše díky Právnické fakultě Univerzity Palackého, kde působí jako vědecká pracovnice na katedře mezinárodního a evropského práva.

„Vždycky jsem měla ráda Českou republiku. Do roku 2022 jsem ji znala jen jako turista. Válka ale všechno změnila,“ říká rodačka z Doněcké oblasti, jejímž domovským pracovištěm je katedra srovnávacího a evropského práva Institutu mezinárodních vztahů na Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Hlas se jí chvěje, když vzpomíná na dny, kdy na její zemi zaútočilo Rusko. „Ze dne na den nebyly potraviny v obchodech, benzin, v ulicích se objevily zátarasy. Mým jediným úkolem v tu chvíli bylo vymyslet řešení, které by zajistilo bezpečnost pro mou tehdy čtrnáctiletou dceru.“ Když sehnala benzin, sedly spolu do auta a ujely pět set kilometrů na západ od Kyjeva a potom do Česka. Nejprve do bytu rodinného známého u Karlových Varů.

„Život mi ukázal, že všechny plány se mohou v mžiku rozpadnout. Když jsme s dcerou odjely do Česka, myslela jsem si, že to bude na měsíc. Že mezinárodní sankce a tlak ze strany Evropy a Spojených států amerických Rusko zastaví. Ale nestalo se.“

Když se Alla Fedorova v Česku konečně nadechla a zase mohla v noci spát, začala brouzdat po webech univerzit a hledat možnosti profesního uplatnění. Zaujal ji program na podporu ukrajinských akademiků vyhlášený olomouckou právnickou fakultou. Úspěšně prošla výběrovým řízením a mohla se stěhovat.

Posila pro fakultu, která řeší velké projekty

Už po pár týdnech bylo jasné, že fakulta získala v ukrajinské odbornici na lidská práva a na ochranu a europeizaci sociálních práv významnou posilu. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Společně s Ondrejem Hamuľákem z katedry mezinárodního a evropského práva, jejím mentorem, se ucházeli o podporu ve speciální výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions zaměřené na ukrajinské výzkumníky. A s projektem The Approximation of Ukrainian Social and Labour Legislation to EU Law uspěli. Pracovali na něm dva roky. Výsledkem jsou doporučení pro Ukrajinu, jak se v otázkách sociálního práva, práva sociálního zabezpečení nebo zákoníku práce přizpůsobit unijní legislativě.

„Získání projektu pro mě tehdy strašně moc znamenalo. Dostala jsem možnost soustředit se na svůj výzkum, a ještě v ideálních podmínkách. Ondrej Hamuľák je skvělý mentor, odborník na svém místě a výjimečný člověk,“ hodnotí. Slavit mohla i fakulta. Tento projekt je vůbec prvním, který v rámci programu Horizont Evropa získala v pozici hlavní řešitelské instituce.

V loňském roce Alla Fedorova získala pro svou vědeckou práci další prestižní podporu. Jako hlavní řešitelka stojí za projektem Sociální práva dočasně chráněných osob z Ukrajiny v zemích EU: vývoj a klíčové výzvy, který je financovaný Grantovou agenturou ČR. Být cizinkou a uspět u této agentury v oblasti práva je doslova raritou.

Vedle práce na projektu GA ČR má pro nadcházející měsíce ještě jeden velký plán. Společně s Ondrejem Hamuľákem chystají konferenci o uplatňování judikatury Soudního dvora Evropské unie na Ukrajině. Chtějí přizvat české kolegy, vědce z různých zemí, a hlavně ukrajinské soudce, včetně těch z Ústavního soudu Ukrajiny.

Do Štrasburku na zasedání Evropského výboru pro sociální práva

Alla Fedorova bádá, organizuje konference a kulaté stoly, zapojuje se do výuky, a to i na Ukrajině, a k tomu zhruba sedmkrát za rok vyráží z Olomouce na týden do Štrasburku. Někdy i vlastním autem. Nikoli však za památkami a vyhlášenou gastronomií, ale jako členka Evropského výboru pro sociální práva – významného kontrolního a exekutivního orgánu Rady Evropy, který má za úkol monitorovat dodržování Evropské sociální charty. Nominovaná byla ukrajinskou vládou a zvolená Výborem ministrů Rady Evropy. V patnáctičlenném výboru nezávislých a nestranných expertů je jediná Ukrajinka. „Je pro mě velkou ctí spolupracovat s nejlepšími evropskými odborníky na danou problematiku, být součástí této vybrané společnosti. Cítím obrovskou odpovědnost,“ říká hrdě a zároveň skromně. Členství ve výboru nepovažuje pouze za svůj osobní profesní úspěch, ale za důležitý signál pro celou Ukrajinu. „Získané zkušenosti můžu dál předávat, a to například i ukrajinským a českým studentům.“

Když přijde řeč na její budoucnost, přiznává, že válka ji odnaučila plánovat. „Život mi ukázal, že všechny plány se mohou v mžiku rozpadnout. Když jsme s dcerou odjely do Česka, myslela jsem si, že to bude na měsíc. Že mezinárodní sankce a tlak ze strany Evropy a Spojených států amerických Rusko zastaví. Ale nestalo se. Od roku 2022 se soustředím spíš na krátkodobé cíle.“

Česko si zamilovala. Má ráda historii, vůně, chutě a atmosféru Olomouce, univerzitní rodinu i zdejší lidi. „Všichni jsou velmi přátelští, od kolegů na fakultě, kteří mě vzali mezi sebe a zajímají se o mě, až po lidi v ulicích. Když jsem potřebovala pomoc, vždycky jsem ji dostala,“ říká a po chvíli ticha dodává. „Pokaždé, když přijedu do Olomouce, cítím obrovskou vděčnost. Mám tady dceru, psa, nové kolegy, ze kterých se stali mí přátelé. Ale pořád je to ten druhý domov. Doma je pro mě na Ukrajině. Mám pocit, že žiji dva životy. Je to dost vyčerpávající.“

Ať už jednou bude Alla Fedorova žít na Ukrajině, nebo zůstane rozkročená mezi dvěma zeměmi, je rozhodnutá naučit se česky. „Respektovat stát, který mi pomohl, pro mě znamená respektovat jeho jazyk. Chodím na online kurzy češtiny, ale nemám tolik času, kolik bych si přála,“ omluvně krčí rameny a z vyprávění v angličtině přechází do češtiny. „Děkuji za příjemné setkání a zájem o mě.“

Alla Fedorova (* 1976)

Absolvovala Právnickou fakultu Doněcké národní univerzity. V roce 2003 habilitovala na Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Na této nejprestižnější ukrajinské univerzitě působí na katedře srovnávacího a evropského práva Institutu mezinárodních vztahů. Specializuje se na ochranu a europeizaci sociálních práv. Po napadení Ukrajiny Ruskem odešla s dcerou do České republiky. V roce 2022 nastoupila na Právnickou fakultu UP jako vědecká pracovnice. Stala se postdoktorskou stipendistkou Marie Skłodowska-Curie Actions 4Ukraine. V následujících třech letech bude pracovat jako hlavní řešitelka na projektu Sociální práva dočasně chráněných osob z Ukrajiny v zemích EU: vývoj a klíčové výzvy, který získal podporu Grantové agentury ČR. Je členkou Evropského výboru pro sociální práva.

Článek vyšel v magazínu Žurnál UP.