Feed aggregator

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou – tak se jmenuje společné dílo českých a slovenských autorů, které nabízí srozumitelné vysvětlení pojmu synodalita, jeho teologických kořenů i praktického uplatnění. Na knize se podílela trojice odborníků působících na Cyrilometodějské teologické fakultě UP.

Knižní novinka je vhodná pro kněží, laiky, členy pastoračních rad, ale i pro každého věřícího, jenž touží žít svou víru v duchu společné cesty. Napsána je formou otázek a odpovědí, což čtenáři umožní se v komplexním tématu zorientovat. Generální sekretář Biskupské synody, kardinál Mario Grech, který se postaral o předmluvu, na publikaci ocenil pedagogický přístup a důraz na duchovní rozměr.

„Kniha vznikla jako odpověď na potřebu přiblížit téma synodality každému křesťanovi jako praktickou cestu života s Kristem skrze společenství církve. Jelikož teologické diskuze o rozvoji synodality církve mohou být pro leckoho ze zájemců obtížně srozumitelné, naším cílem bylo poskytnout přehlednou mapu základních principů a dynamik synodálního fungování církve,“ vysvětlili olomoučtí spoluautoři z CMTF Josef Mikulášek a Robert Svatoň. Oba jsou členy národního synodálního týmu v ČR, Josef Mikulášek je navíc koordinátorem synodálního procesu v olomoucké arcidiecézi.

Na CMTF působí také další z autorů, filozof a publicista Cyril Dunaj, který dodal: „Těší mě, že se nám podařilo v našem geografickém kontextu vytvořit jedinečnou publikaci, která přináší hlubší reflexi toho, co dnes znamená synodalita. Hlavním poselstvím knihy je ukázat, že synodální proces není jen technická nebo organizační změna v církvi, ale skutečně duchovní cesta, která se dotýká každého křesťana. Publikace se nevyhýbá kritickým otázkám a poskytuje praktické impulsy pro jednotlivce i pro komunity.“ 

Pod knihou, která mimo jiné i přibližuje dynamiku komunitního rozlišování, jak ji představuje generální sekretář Mezinárodní teologické komise Piero Coda, je dále podepsána překladatelka Hana Pohořalá, kněz a teolog Pavol Hrabovecký z Teologické fakulty Katolické univerzity v Ružomberoku a výkonný sekretář Konference biskupů Slovenska a národní koordinátor synodálního procesu na Slovensku Ivan Ružička.

Malý průvodce synodalitou vyšel v české i slovenské verzi u Vydavatelství Nové mesto.

Na brněnském výstavišti se koná největší tuzemský veletrh pomaturitního vzdělávání Gaudeamus Brno a Univerzita Palackého je tradičně u toho. Její dvoupatrovou expozici rozprostírající se na sto třiceti metrech čtverečních navštíví do pátku až dvanáct tisíc zájemkyň a zájemců o studium. Denně na jejich zvídavé dotazy reagují více než čtyři desítky studujících ze všech fakult. Právě veletrhy typu Gaudeamus jsou pro budoucí vysokoškoláky z hlediska rozhodování často stěžejní.

„Letošní expozice a prezentace univerzity na Gaudeamu je v mnoha ohledech rekordní. Na stánku se nám během týdne prostřídá bezmála sto padesát studentek a studentů a k tomu jsme výrazně rozšířili doprovodný program v expozici. Interaktivní formou se tu prezentuje například ergoterapie, tyflopedie, geoinformatika, katedra matematické analýzy, botanici, univerzitní vydavatelství, spolky stomatologů a mediků nebo UP Crowd a Chemický spolek,“ láká Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

foto_sem_4

V rámci veletrhu se prezentuje více než osm desítek vysokých a vyšších odborných škol a dalších vzdělávacích institucí z patnácti zemí světa. Návštěvníci mohou kromě prohlídky expozic vystavovatelů využít i služeb poradenského a pedagogického centra nebo se nechat otestovat na to, jaký studijní typ jsou.

„V letošním roce očekáváme s ohledem na silné ročníky rekordní návštěvnost. I proto jsme se rozhodli posílit univerzitní stánek personálně i programově. Přízemí naší expozice je nabito informacemi a programem, v horním patře si pak mohou lidé oddechnout. K dispozici je jim univerzitní kavárna, merch z UPointu nebo silent disco a příjemné posezení. Zakoupit si zde mohou také modelové otázky a další literaturu k přijímacímu řízení,“ dodává Martínek.

foto_sem_4

Denně má pak univerzita prostor i v přednáškovém sále pro tři stovky lidí. Zde se zájemci o studium během dvaceti minut dozví vše podstatné o studiu a životě v Olomouci – univerzitním městě. Hned první veletržní den univerzitní prezentaci zahájil rektor Michael Kohajda, který vyrazil s celým prorektorským týmem veletrh navštívit v rámci výjezdního zasedání vedení univerzity.

„Základy naší univerzity stojí především na kvalitních studentech, kteří nejenže excelují ve svých oborech, ale jsou také nositeli hodnot, které naše vysoké učení představuje. Jsem proto rád, že nás právě takoví studující na Gaudeamu reprezentují a tisícům zájemcům o studium předávají kus olomouckého genia loci,“ říká rektor Michael Kohajda.

foto_sem_4

Veletrh v Brně patří každoročně k vrcholům tzv. uchazečské kampaně. Podle posledního průzkumu mezi zájemci o studium a studenty prvních ročníků měla pro 38 % z nich návštěva stánku UP zásadní nebo velký vliv na jejich rozhodnutí do Olomouce vůbec nastoupit.

23. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Brno je veřejnosti otevřen až do pátku, denně od 8:30 do 16:00, v pátek pak do 14:00 hodin.

Na brněnském výstavišti se koná největší tuzemský veletrh pomaturitního vzdělávání Gaudeamus Brno a Univerzita Palackého je tradičně u toho. Její dvoupatrovou expozici rozprostírající se na sto třiceti metrech čtverečních navštíví do pátku až dvanáct tisíc zájemkyň a zájemců o studium. Denně na jejich zvídavé dotazy reagují více než čtyři desítky studujících ze všech fakult. Právě veletrhy typu Gaudeamus jsou pro budoucí vysokoškoláky z hlediska rozhodování často stěžejní.

„Letošní expozice a prezentace univerzity na Gaudeamu je v mnoha ohledech rekordní. Na stánku se nám během týdne prostřídá bezmála sto padesát studentek a studentů a k tomu jsme výrazně rozšířili doprovodný program v expozici. Interaktivní formou se tu prezentuje například ergoterapie, tyflopedie, geoinformatika, katedra matematické analýzy, botanici, univerzitní vydavatelství, spolky stomatologů a mediků nebo UP Crowd a Chemický spolek,“ láká Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

foto_sem_4

V rámci veletrhu se prezentuje více než osm desítek vysokých a vyšších odborných škol a dalších vzdělávacích institucí z patnácti zemí světa. Návštěvníci mohou kromě prohlídky expozic vystavovatelů využít i služeb poradenského a pedagogického centra nebo se nechat otestovat na to, jaký studijní typ jsou.

„V letošním roce očekáváme s ohledem na silné ročníky rekordní návštěvnost. I proto jsme se rozhodli posílit univerzitní stánek personálně i programově. Přízemí naší expozice je nabito informacemi a programem, v horním patře si pak mohou lidé oddechnout. K dispozici je jim univerzitní kavárna, merch z UPointu nebo silent disco a příjemné posezení. Zakoupit si zde mohou také modelové otázky a další literaturu k přijímacímu řízení,“ dodává Martínek.

foto_sem_4

Denně má pak univerzita prostor i v přednáškovém sále pro tři stovky lidí. Zde se zájemci o studium během dvaceti minut dozví vše podstatné o studiu a životě v Olomouci – univerzitním městě. Hned první veletržní den univerzitní prezentaci zahájil rektor Michael Kohajda, který vyrazil s celým prorektorským týmem veletrh navštívit v rámci výjezdního zasedání vedení univerzity.

„Základy naší univerzity stojí především na kvalitních studentech, kteří nejenže excelují ve svých oborech, ale jsou také nositeli hodnot, které naše vysoké učení představuje. Jsem proto rád, že nás právě takoví studující na Gaudeamu reprezentují a tisícům zájemcům o studium předávají kus olomouckého genia loci,“ říká rektor Michael Kohajda.

foto_sem_4

Veletrh v Brně patří každoročně k vrcholům tzv. uchazečské kampaně. Podle posledního průzkumu mezi zájemci o studium a studenty prvních ročníků měla pro 38 % z nich návštěva stánku UP zásadní nebo velký vliv na jejich rozhodnutí do Olomouce vůbec nastoupit.

23. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Brno je veřejnosti otevřen až do pátku, denně od 8:30 do 16:00, v pátek pak do 14:00 hodin.

Research by scientists from Palacký University (UP) Olomouc is heading into space. Among the 13 experiments that will be part of Czech astronaut Aleš Svoboda’s upcoming mission to the International Space Station (ISS) is an experiment prepared by scientists from the Czech Advanced Technologies and Research Institute (CATRIN) at UP and the Brno-based company S.A.B Aerospace. The bioreactor they have developed will monitor the effect of the space environment on the growth and development of plants, in this case barley. Their findings will then be used not only in long-term space missions, but also for the development of new varieties with higher resistance to extreme conditions.

“Until now, space research on barley has focused primarily on seed viability and malt quality, rather than on understanding the physiological and molecular changes that occur in plants in a microgravity environment. We will now build on our many years of experience studying barley as a model crop and capitalize on our knowledge of plant phenotyping using optical and electrochemical sensors that can non-invasively monitor plant growth and development. By combining a number of scientific disciplines, we will contribute to a deeper understanding of plant physiology,” said Lukáš Spíchal, head of one of the CATRIN divisions and an expert in plant phenotyping.

The project, called Phenotyping Unit for Microgravity Research – Assessing the Early Development of Barley (PUMR-B), focuses on the role of plants as a key component of so-called bioregenerative systems for supporting life in space. Plants provide vitamins, reduce carbon dioxide levels, produce oxygen, and help recycle wastewater. Experts will send a small growth and phenotyping unit measuring only 190 × 60 × 70 mm with a growth and root module that can hold up to 50 barley seeds to the ISS. In the future, it may be expanded to allow experiments with larger plant populations and to assist in the selection of crops suitable for cultivation in space.

“We will design the bioreactor so that we can automatically control and monitor plant growth conditions from Earth. On daily basis, the device will record individual parameters using sensors. This will require minimal crew intervention during the experiment, which will last approximately 12 days,” explained Anna Glozigová from S.A.B Aerospace, representing the industrial partner.

Scientists expect the experiment to bring not only advances in space research, but also new insights for modern agriculture. “Microgravity conditions are very stressful for plants, similar to drought or high temperatures on Earth. These extreme factors not only reduce yield, but also change the ratio of starch and protein in barley. We believe that by exposing barley to a microgravity environment, we will be able to uncover previously unknown molecular and metabolic pathways involved in stress responses. This knowledge can then be used in new breeding programs to develop varieties with greater resistance to extreme conditions,” said the project principal investigator Véronique Bergougnoux of CATRIN. 

The European Space Agency (ESA) in the Czech Republic will support the implementation of 13 Czech scientific and technological experiments for the mission of Czech astronaut-in-training Aleš Svoboda to the ISS. A detailed presentation of the experiments took place on Tuesday, October 21, during the Czech Space Week, the largest domestic festival of space activities.

Universities, research institutes, and companies from across the country expressed extraordinary interest in participating in the Czech mission to the ISS. Seventy proposals were submitted in the initial survey. In the subsequent call for detailed proposals, 13 of the 25 submitted experiments were ultimately selected as the most promising in terms of scientific contribution, technical feasibility, and safety of operation on the station.

“The very fact that the experiment involving scientists from Palacký University was successful among dozens of other proposals is a tremendous achievement. The selection criteria could only be met by research projects truly beneficial for the society and its future,” added Michael Kohajda, Rector of Palacký University. The strong demand for Czech research on the ISS was one of the impulses for the creation of the national project Czech Journey to Space.

Výzkum vědců z Univerzity Palackého zamíří do vesmíru. Mezi 13 experimenty, které budou součástí připravované mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), je i experiment připravený vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP a brněnské společnosti S.A.B. Aerospace. Jimi vyvinutý bioreaktor bude sledovat vliv vesmírného prostředí na růst a vývoj rostlin, v tomto případě ječmene. Poznatky chtějí odborníci následně využít nejen v dlouhodobých vesmírných misích, ale i pro vývoj nových odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám.

„Dosud se vesmírný výzkum ječmene zaměřoval především na životaschopnost semen a kvalitu sladu, nikoli na pochopení fyziologických a molekulárních změn, které nastávají u rostlin v prostředí mikrogravitace. My nyní navážeme na naše dlouholeté zkušenosti ze studia ječmene jako modelové plodiny a zúročíme naše poznatky z fenotypizace rostlin pomocí optických a elektrochemických senzorů, které umí neinvazivně sledovat růst a vývoj rostlin. Propojením řady vědních disciplín přispějeme k hlubšímu porozumění rostlinné fyziologie,“ uvedl vedoucí jedné ze součástí CATRIN a odborník na fenotypizaci rostlin Lukáš Spíchal.

Projekt s názvem Phenotyping Unit for Microgravity Research – Assessing the Early Development of Barley (PUMR-B) se zaměřuje na roli rostlin jako klíčového článku tzv. bioregenerativních systémů pro podporu života ve vesmíru. Rostliny totiž poskytují vitamíny, snižují množství oxidu uhličitého, produkují kyslík a pomáhají recyklovat odpadní vodu. Odborníci vyšlou na palubu ISS malou růstovou a fenotypizační jednotku o rozměrech pouhých 190 × 60 × 70 mm s růstovým a kořenovým modulem, která pojme až 50 semen ječmene. Do budoucna může být rozšířena, aby umožnila experimenty s větší populací rostlin a pomohla při výběru plodin vhodných pro pěstování ve vesmíru.

„Bioreaktor navrhneme tak, abychom mohli růstové podmínky rostlin automaticky řídit a monitorovat ze Země. Jednotlivé parametry bude zařízení zaznamenávat denně prostřednictvím senzorů. Díky tomu bude vyžadovat minimální zásah posádky během experimentu, který potrvá zhruba 12 dní,“ objasnila zástupkyně průmyslového partnera Anna Glozigová z S.A.B. Aerospace.

Vědci si od experimentu slibují nejen posun ve vesmírném výzkumu, ale i nové poznatky pro moderní zemědělství. „Podmínky mikrogravitace představují pro rostliny značný stres, podobně jako sucho nebo vysoké teploty na Zemi. Tyto extrémní faktory nejen snižují výnos, ale také mění poměr škrobu a bílkovin v ječmeni. Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Véronique Bergougnoux z CATRIN.

Evropská kosmická agentura (ESA) v České republice podpoří realizaci 13 českých vědeckých a technologických experimentů pro misi českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na ISS. Detailní představení experimentů se uskutečnilo v úterý 21. října u příležitosti konání největšího tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week.

„Skvělým úspěchem je už samotný fakt, že v konkurenci desítek dalších návrhů uspěl právě experiment, na kterém se podílejí vědci z Univerzity Palackého. Při výběru rozhodovala kritéria, z jejichž splnění je zřejmé, že pracujeme na projektech skutečně přínosných pro společnost a její budoucnost,“ dodal rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Silná poptávka po českém výzkumu na ISS se stala jedním z impulzů pro vznik národního projektu Česká cesta do vesmíru.

O možnost zúčastnit se české mise na ISS projevily mimořádný zájem univerzity, výzkumné ústavy i firmy z celé republiky. Do úvodního šetření se přihlásilo 70 návrhů. V následné výzvě k podání detailních návrhů z 25 předložených nakonec uspělo 13 nejperspektivnějších experimentů s ohledem na vědecký přínos, technickou proveditelnost i bezpečnost provozu na stanici.

Výzkum vědců z Univerzity Palackého zamíří do vesmíru. Mezi 13 experimenty, které budou součástí připravované mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), je i experiment připravený vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP a brněnské společnosti S.A.B. Aerospace. Jimi vyvinutý bioreaktor bude sledovat vliv vesmírného prostředí na růst a vývoj rostlin, v tomto případě ječmene. Poznatky chtějí odborníci následně využít nejen v dlouhodobých vesmírných misích, ale i pro vývoj nových odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám.

„Dosud se vesmírný výzkum ječmene zaměřoval především na životaschopnost semen a kvalitu sladu, nikoli na pochopení fyziologických a molekulárních změn, které nastávají u rostlin v prostředí mikrogravitace. My nyní navážeme na naše dlouholeté zkušenosti ze studia ječmene jako modelové plodiny a zúročíme naše poznatky z fenotypizace rostlin pomocí optických a elektrochemických senzorů, které umí neinvazivně sledovat růst a vývoj rostlin. Propojením řady vědních disciplín přispějeme k hlubšímu porozumění rostlinné fyziologie,“ uvedl vedoucí jedné ze součástí CATRIN a odborník na fenotypizaci rostlin Lukáš Spíchal.

Projekt s názvem Phenotyping Unit for Microgravity Research – Assessing the Early Development of Barley (PUMR-B) se zaměřuje na roli rostlin jako klíčového článku tzv. bioregenerativních systémů pro podporu života ve vesmíru. Rostliny totiž poskytují vitamíny, snižují množství oxidu uhličitého, produkují kyslík a pomáhají recyklovat odpadní vodu. Odborníci vyšlou na palubu ISS malou růstovou a fenotypizační jednotku o rozměrech pouhých 190 × 60 × 70 mm s růstovým a kořenovým modulem, která pojme až 50 semen ječmene. Do budoucna může být rozšířena, aby umožnila experimenty s větší populací rostlin a pomohla při výběru plodin vhodných pro pěstování ve vesmíru.

„Bioreaktor navrhneme tak, abychom mohli růstové podmínky rostlin automaticky řídit a monitorovat ze Země. Jednotlivé parametry bude zařízení zaznamenávat denně prostřednictvím senzorů. Díky tomu bude vyžadovat minimální zásah posádky během experimentu, který potrvá zhruba 12 dní,“ objasnila zástupkyně průmyslového partnera Anna Glozigová z S.A.B. Aerospace.

Vědci si od experimentu slibují nejen posun ve vesmírném výzkumu, ale i nové poznatky pro moderní zemědělství. „Podmínky mikrogravitace představují pro rostliny značný stres, podobně jako sucho nebo vysoké teploty na Zemi. Tyto extrémní faktory nejen snižují výnos, ale také mění poměr škrobu a bílkovin v ječmeni. Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Véronique Bergougnoux z CATRIN.

Evropská kosmická agentura (ESA) v České republice podpoří realizaci 13 českých vědeckých a technologických experimentů pro misi českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na ISS. Detailní představení experimentů se uskutečnilo v úterý 21. října u příležitosti konání největšího tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week.

„Skvělým úspěchem je už samotný fakt, že v konkurenci desítek dalších návrhů uspěl právě experiment, na kterém se podílejí vědci z Univerzity Palackého. Při výběru rozhodovala kritéria, z jejichž splnění je zřejmé, že pracujeme na projektech skutečně přínosných pro společnost a její budoucnost,“ dodal rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Silná poptávka po českém výzkumu na ISS se stala jedním z impulzů pro vznik národního projektu Česká cesta do vesmíru.

O možnost zúčastnit se české mise na ISS projevily mimořádný zájem univerzity, výzkumné ústavy i firmy z celé republiky. Do úvodního šetření se přihlásilo 70 návrhů. V následné výzvě k podání detailních návrhů z 25 předložených nakonec uspělo 13 nejperspektivnějších experimentů s ohledem na vědecký přínos, technickou proveditelnost i bezpečnost provozu na stanici.

Tradiční témata, jako je například konceptuální hranice mezi hrou a sportem nebo etika soutěžení, ale také reflexi nových technologií nebo diskuzi věnovanou problematice trans sportovců nabídla 14. mezinárodní konference sekce filozofie sportu České kinantropologické společnosti, kterou hostila Fakulta tělesné kultury UP.

Pořadatelé přivítali účastníky z osmi zemí světa, kromě České republiky například z USA, Velké Británie, Polska či Španělska. Během třídenního setkání zaznělo a bylo prodiskutováno 18 příspěvků, jejichž zaměření vystihlo bohatost oboru filozofie sportu, do nějž vedle dlouhodobě promýšlených pronikají nová, aktuální témata.

„Nově se prosazují například fenomény typu Enhanced Games, které otevřeně umožňují technologická a farmakologická ‚vylepšení‘ sportovců a vyvolávají zásadní etické otázky týkající se fair play, autonomie a redefinice samotného sportovního výkonu. Tyto pak doplňují aktuální společenské výzvy, které se sportu bezprostředně dotýkají, zejména genderová identita, tělesná rozmanitost a otázky spravedlnosti v soutěžním prostředí,“ přiblížil za organizátory Jiří Mališ z katedry společenských věd v kinantropologii.

Zvláštní workshop věnovaný problematice pohlaví a genderu ve sportu s důrazem na trans sportovce a sportovce s odchylkami v pohlavním vývoji podle něj potvrdil, že konference vstupuje i do veřejně velmi citlivých a často polarizujících debat.

„Právě tato témata, spolu s reflexí nových technologií, digitalizací a gamifikací mimoherních aktivit otevírají prostor pro hlubší přemýšlení o tom, jak se mění samotná definice sportu, výkonu a férovosti v době, kdy se ve veřejném prostoru stále více stírají hranice mezi přírodním a technologickým, mužským a ženským, reálným a virtuálním. Fakt, že sport předpokládá tělesné zakotvení lidského způsobu bytí jako nezbytnou podmínku, je ve filozofii reflektován důrazem na biologické, hormonální a tělesné charakteristiky při klasifikaci sportovců umožňujících férové soutěžení. Psychická sebeidentifikace ani důraz na sociální konstruovanost pohlaví ve sportovní soutěži fair play nezajistí,“ dodal profesor katedry rekreologie Ivo Jirásek.

Přehled všech probíraných témat zájemci najdou zde.

Konference filozofie sportu, kterou FTK UP hostila od roku 2012 již počtvrté, přitom účastníky zaujala nejen probíranými problematikami, ale celkově programem a organizací. Jim Parry, předseda British Philosophy of Sport Association působící na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, který patří k pravidelným účastníkům, napsal: „Myslím, že toto byla dosud nejlepší konference.“

Tradiční témata, jako je například konceptuální hranice mezi hrou a sportem nebo etika soutěžení, ale také reflexi nových technologií nebo diskuzi věnovanou problematice trans sportovců nabídla 14. mezinárodní konference sekce filozofie sportu České kinantropologické společnosti, kterou hostila Fakulta tělesné kultury UP.

Pořadatelé přivítali účastníky z osmi zemí světa, kromě České republiky například z USA, Velké Británie, Polska či Španělska. Během třídenního setkání zaznělo a bylo prodiskutováno 18 příspěvků, jejichž zaměření vystihlo bohatost oboru filozofie sportu, do nějž vedle dlouhodobě promýšlených pronikají nová, aktuální témata.

„Nově se prosazují například fenomény typu Enhanced Games, které otevřeně umožňují technologická a farmakologická ‚vylepšení‘ sportovců a vyvolávají zásadní etické otázky týkající se fair play, autonomie a redefinice samotného sportovního výkonu. Tyto pak doplňují aktuální společenské výzvy, které se sportu bezprostředně dotýkají, zejména genderová identita, tělesná rozmanitost a otázky spravedlnosti v soutěžním prostředí,“ přiblížil za organizátory Jiří Mališ z katedry společenských věd v kinantropologii.

Zvláštní workshop věnovaný problematice pohlaví a genderu ve sportu s důrazem na trans sportovce a sportovce s odchylkami v pohlavním vývoji podle něj potvrdil, že konference vstupuje i do veřejně velmi citlivých a často polarizujících debat.

„Právě tato témata, spolu s reflexí nových technologií, digitalizací a gamifikací mimoherních aktivit otevírají prostor pro hlubší přemýšlení o tom, jak se mění samotná definice sportu, výkonu a férovosti v době, kdy se ve veřejném prostoru stále více stírají hranice mezi přírodním a technologickým, mužským a ženským, reálným a virtuálním. Fakt, že sport předpokládá tělesné zakotvení lidského způsobu bytí jako nezbytnou podmínku, je ve filozofii reflektován důrazem na biologické, hormonální a tělesné charakteristiky při klasifikaci sportovců umožňujících férové soutěžení. Psychická sebeidentifikace ani důraz na sociální konstruovanost pohlaví ve sportovní soutěži fair play nezajistí,“ dodal profesor katedry rekreologie Ivo Jirásek.

Přehled všech probíraných témat zájemci najdou zde.

Konference filozofie sportu, kterou FTK UP hostila od roku 2012 již počtvrté, přitom účastníky zaujala nejen probíranými problematikami, ale celkově programem a organizací. Jim Parry, předseda British Philosophy of Sport Association působící na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, který patří k pravidelným účastníkům, napsal: „Myslím, že toto byla dosud nejlepší konference.“

Filozofickou fakultu Univerzity Palackého by měl i v následujícím čtyřletém období vést historik Jan Stejskal. Čtrnácti hlasy o tom v tajné elektronické volbě rozhodl Akademický senát FF UP. Pokud výsledek volby fakultního senátu potvrdí rektor UP Michael Kohajda, druhé děkanské období zahájí Jan Stejskal k 1. únoru 2026.  

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel kandidát na děkana FF UP hned v prvním kole, když získal čtrnáct senátorských hlasů jedenadvacetičlenného tělesa. Proti se vyjádřili dva senátoři či senátorky, pět se jich v hlasování zdrželo.

„Děkuji vám za projevenou důvěru. Slibuji, že se vynasnažím, jak jen budu moci, abych za čtyři roky předal fakultu v ještě v lepším stavu, než je teď,“ uvedl  knadidát na děkana bezprostředně po svém zvolení.

Jan Stejskal je s FF UP spojen od roku 1989, a přestože působil i jinde, vždy byl s UP spjat. Olomouckou filozofickou fakultu považuje za svůj druhý domov a během své prezentace uvedl, že mu velmi záleží na tom, jak prospívá. O děkanský mandát usiloval v druhém funkčním období i proto, že si uvědomil, že některé z jeho vizí potřebují na uskutečnění delší čas. Mezi jeho nynější priority patří udržitelné a kvalitní studium, jež dokáže reagovat na proměny společnosti. Chtěl by na UP prosadit možnost přestupů mezi studijními programy a studentům tak umožnit lépe reagovat na změnu zájmu či kariérních plánů. Jeho cílem je také akreditace učitelských studijních programů v navazujícím magisterském studiu.

Chce rozvíjet další formy studia a spustit online studijní programy a mikrocertifikáty všude tam, kde bude vůle a poptávka. Ve své prezentaci rovněž uvedl, že je jeho zájmem udržovat a posilovat na fakultě bezpečné a přátelské prostředí. Současně se chce věnovat i tématu odolnosti akademické obce. Zabývat se bude i podporou mezinárodní mobility a péči o dlouhodobou udržitelnost doktorského studia, vědy i výzkumu. Za důležité považuje také pokračování v úsilí, které povede k prosazení reformy mzdového předpisu i IS HAP a k navýšení mezd všech zaměstnanců.

Do děkanských voleb vstupoval Jan Stejskal společně s germanistkou a dosavadní proděkankou pro akreditaci a doktorské studium Kristýnou Solomon. Ta však z kandidatury nakonec odstoupila. Ve více než dvouhodinové debatě před akademickou obcí fakulty a zhruba stejně tak dlouhé debatě s fakultním akademickým senátem Jan Stejskal uvedl, že se po celou dobu svého prvního mandátu snažil své fakultě odevzdat maximum. Zdůraznil přitom, že v úsilí nepoleví a že učiní vše pro to, aby FF UP byla otevřená, respektovaná, inspirativní i sebevědomá jednotka v rámci univerzity i mimo ni.

Přestože se při své prezentaci před akademickou obcí předběžně vyjádřil o složení svého proděkanského týmu a ve své řeči hovořil o částečné změně, před volbou samou žádné ze jmen nepotvrdil s tím, že si chce svůj nejbližší tým sestavit co nejpečlivěji.

Jan Stejskal (* 1970) je absolventem FF UP a Středoevropské univerzity v Budapešti, postgraduální studium absolvoval v Historickém ústavu Akademie věd ČR a na FF UP. Zkušenosti a cenné kontakty získal i během stáží na International Medieval Institute, University of Leeds nebo na Harvard University Center for Renaissance Studies v italské Florencii. Předtím, než začal pracovat na katedře historie FF UP, působil mimo jiné v rádiu Svobodná Evropa jako archivář a informační analytik. S katedrou historie FF UP je spjat od roku 1989, v letech 2014–2018 byl jejím vedoucím. Docentem v oboru historie byl jmenován v roce 2009. Ve své odborné práci se zaměřuje především na období pozdního středověku, dějiny mnišství a italský humanismus 15. století. Je členem Vědecké rady FF UP, také několika oborových rad na FF UP a na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice a hodnotitelem Národního akreditačního úřadu. Filozofickou fakultu UP vede od 1. února 2022.

Filozofickou fakultu Univerzity Palackého by měl i v následujícím čtyřletém období vést historik Jan Stejskal. Čtrnácti hlasy o tom v tajné elektronické volbě rozhodl Akademický senát FF UP. Pokud výsledek volby fakultního senátu potvrdí rektor UP Michael Kohajda, druhé děkanské období zahájí Jan Stejskal k 1. únoru 2026.  

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel kandidát na děkana FF UP hned v prvním kole, když získal čtrnáct senátorských hlasů jedenadvacetičlenného tělesa. Proti se vyjádřili dva senátoři či senátorky, pět se jich v hlasování zdrželo.

„Děkuji vám za projevenou důvěru. Slibuji, že se vynasnažím, jak jen budu moci, abych za čtyři roky předal fakultu v ještě v lepším stavu, než je teď,“ uvedl  knadidát na děkana bezprostředně po svém zvolení.

Jan Stejskal je s FF UP spojen od roku 1989, a přestože působil i jinde, vždy byl s UP spjat. Olomouckou filozofickou fakultu považuje za svůj druhý domov a během své prezentace uvedl, že mu velmi záleží na tom, jak prospívá. O děkanský mandát usiloval v druhém funkčním období i proto, že si uvědomil, že některé z jeho vizí potřebují na uskutečnění delší čas. Mezi jeho nynější priority patří udržitelné a kvalitní studium, jež dokáže reagovat na proměny společnosti. Chtěl by na UP prosadit možnost přestupů mezi studijními programy a studentům tak umožnit lépe reagovat na změnu zájmu či kariérních plánů. Jeho cílem je také akreditace učitelských studijních programů v navazujícím magisterském studiu.

Chce rozvíjet další formy studia a spustit online studijní programy a mikrocertifikáty všude tam, kde bude vůle a poptávka. Ve své prezentaci rovněž uvedl, že je jeho zájmem udržovat a posilovat na fakultě bezpečné a přátelské prostředí. Současně se chce věnovat i tématu odolnosti akademické obce. Zabývat se bude i podporou mezinárodní mobility a péči o dlouhodobou udržitelnost doktorského studia, vědy i výzkumu. Za důležité považuje také pokračování v úsilí, které povede k prosazení reformy mzdového předpisu i IS HAP a k navýšení mezd všech zaměstnanců.

Do děkanských voleb vstupoval Jan Stejskal společně s germanistkou a dosavadní proděkankou pro akreditaci a doktorské studium Kristýnou Solomon. Ta však z kandidatury nakonec odstoupila. Ve více než dvouhodinové debatě před akademickou obcí fakulty a zhruba stejně tak dlouhé debatě s fakultním akademickým senátem Jan Stejskal uvedl, že se po celou dobu svého prvního mandátu snažil své fakultě odevzdat maximum. Zdůraznil přitom, že v úsilí nepoleví a že učiní vše pro to, aby FF UP byla otevřená, respektovaná, inspirativní i sebevědomá jednotka v rámci univerzity i mimo ni.

Přestože se při své prezentaci před akademickou obcí předběžně vyjádřil o složení svého proděkanského týmu a ve své řeči hovořil o částečné změně, před volbou samou žádné ze jmen nepotvrdil s tím, že si chce svůj nejbližší tým sestavit co nejpečlivěji.

Jan Stejskal (* 1970) je absolventem FF UP a Středoevropské univerzity v Budapešti, postgraduální studium absolvoval v Historickém ústavu Akademie věd ČR a na FF UP. Zkušenosti a cenné kontakty získal i během stáží na International Medieval Institute, University of Leeds nebo na Harvard University Center for Renaissance Studies v italské Florencii. Předtím, než začal pracovat na katedře historie FF UP, působil mimo jiné v rádiu Svobodná Evropa jako archivář a informační analytik. S katedrou historie FF UP je spjat od roku 1989, v letech 2014–2018 byl jejím vedoucím. Docentem v oboru historie byl jmenován v roce 2009. Ve své odborné práci se zaměřuje především na období pozdního středověku, dějiny mnišství a italský humanismus 15. století. Je členem Vědecké rady FF UP, také několika oborových rad na FF UP a na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice a hodnotitelem Národního akreditačního úřadu. Filozofickou fakultu UP vede od 1. února 2022.