Agregátor zdrojů

Helmut Koziol patří k nejuznávanějším expertům na deliktní právo v Evropě. Nyní měli studenti a akademici olomoucké právnické fakulty jedinečnou možnost setkat se s ním osobně. Emeritní profesor Vídeňské univerzity, největší veřejné vzdělávací a výzkumné instituce v německy mluvících zemích, si pro ně připravil přednášku na téma Pohyblivý systém.

Helmut Koziol který zastával například post ředitele Institutu pro deliktní právo Rakouské akademie věd, byl členem Evropské skupiny pro deliktní právo, která vypracovávala Evropské principy deliktního práva, a také prezidentem Světové společnosti pro deliktní právo, zavítal do Olomouce na pozvání Filipa Melzera z katedry soukromého práva a civilního procesu. „Je mi velkou ctí, že mohu být s profesorem Koziolem v pravidelném kontaktu nejméně posledních pět let. Společně s kolegou Tomášem Doležalem z Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky za ním jezdíme konzultovat aktuální otázky deliktního práva, a to i nového českého práva, což považuji za zcela mimořádnou výsadu,“ řekl Filip Melzer s tím, že si vždy přál, aby profesor Koziol promluvil i před jeho studenty. „Navrhl jsem mu to a on nabídku ihned přijal. Jsem za to velmi rád, protože je skutečnou legendou evropského deliktního práva.“

Téma přednášky bylo voleno tak, aby nebylo zaměřeno výlučně civilisticky, ale aby se týkalo práva obecně. „Profesor Koziol úzce spolupracoval s profesorem Walterem Wilburgem, který jako první formuloval myšlenku práva jako pohyblivého systému. Helmut Koziol následně tuto myšlenku dále rozvíjel. Na tomto základě jsou například postaveny jím spoluvytvářené Principy evropského deliktního práva. To téma se tedy přímo nabízelo,“ vysvětlil Filip Melzer.

Přednášku si nenechala ujít například Kateřina Bravencová, studentka posledního ročníku magisterského oboru Právo. „To nešlo sem dnes nepřijít. Profesor je opravdu hvězda svého oboru. Je úžasné, že přijel k nám na fakultu.“ Její slova doplnil Václav Kotora, který studuje stejný program. „Chtěl jsem vidět profesora Koziola naživo. Není semináře, kdy by jeho jméno nebo jeho teorii vyučující docent Filip Melzer nezmínil.“

Odborné setkání se uskutečnilo na PF UP ve středu 15. května.

Helmut Koziol patří k nejuznávanějším expertům na deliktní právo v Evropě. Nyní měli studenti a akademici olomoucké právnické fakulty jedinečnou možnost setkat se s ním osobně. Emeritní profesor Vídeňské univerzity, největší veřejné vzdělávací a výzkumné instituce v německy mluvících zemích, si pro ně připravil přednášku na téma Pohyblivý systém.

Helmut Koziol který zastával například post ředitele Institutu pro deliktní právo Rakouské akademie věd, byl členem Evropské skupiny pro deliktní právo, která vypracovávala Evropské principy deliktního práva, a také prezidentem Světové společnosti pro deliktní právo, zavítal do Olomouce na pozvání Filipa Melzera z katedry soukromého práva a civilního procesu. „Je mi velkou ctí, že mohu být s profesorem Koziolem v pravidelném kontaktu nejméně posledních pět let. Společně s kolegou Tomášem Doležalem z Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky za ním jezdíme konzultovat aktuální otázky deliktního práva, a to i nového českého práva, což považuji za zcela mimořádnou výsadu,“ řekl Filip Melzer s tím, že si vždy přál, aby profesor Koziol promluvil i před jeho studenty. „Navrhl jsem mu to a on nabídku ihned přijal. Jsem za to velmi rád, protože je skutečnou legendou evropského deliktního práva.“

Téma přednášky bylo voleno tak, aby nebylo zaměřeno výlučně civilisticky, ale aby se týkalo práva obecně. „Profesor Koziol úzce spolupracoval s profesorem Walterem Wilburgem, který jako první formuloval myšlenku práva jako pohyblivého systému. Helmut Koziol následně tuto myšlenku dále rozvíjel. Na tomto základě jsou například postaveny jím spoluvytvářené Principy evropského deliktního práva. To téma se tedy přímo nabízelo,“ vysvětlil Filip Melzer.

Přednášku si nenechala ujít například Kateřina Bravencová, studentka posledního ročníku magisterského oboru Právo. „To nešlo sem dnes nepřijít. Profesor je opravdu hvězda svého oboru. Je úžasné, že přijel k nám na fakultu.“ Její slova doplnil Václav Kotora, který studuje stejný program. „Chtěl jsem vidět profesora Koziola naživo. Není semináře, kdy by jeho jméno nebo jeho teorii vyučující docent Filip Melzer nezmínil.“

Odborné setkání se uskutečnilo na PF UP ve středu 15. května.

Páteční večer bude dlouhý a bude svádět k návštěvě muzeí, galerií a dalších organizací. Proběhne totiž oblíbená Olomoucká muzejní noc, během níž bude ve městě a v blízkém okolí do setmění a mnohde ještě i po něm otevřeno na šedesát míst sloužících nejen výstavám či jiným kulturním účelům. Program si připravila i některá pracoviště Univerzity Palackého – přírodovědecká a lékařská fakulta, Pevnost poznání a knihovna ve Zbrojnici.

Přírodovědecká fakulta nabídne návštěvníkům mezi 18. a 21. hodinou bohatý program. Kromě komentovaných prohlídek hlavní budovy na třídě 17. listopadu budou k vidění 3D hologramy, obrazy vytvořené difrakčními mřížkami a optické klamy. Pracovníci katedry optiky také předvedou, jak může být polarizace světla využita při tvorbě barevných uměleckých děl. Katedra experimentální biologie a Laboratoř růstových regulátorů představí jedny z nejhouževnatějších živočichů naší planety – želvušky (Tardigrada), které přežijí extrémní teploty, tlak i radiaci. Představeny budou také malé molekuly rostlinných hormonů, které mohou ovlivňovat celou plejádu různých procesů v rostlinách.

„Chybět nebudou také komentované prohlídky geoparku, ornitologické, entomologické a antropologické sbírky katedry zoologie a mořského akvária, dále chemické zajímavosti v laboratoři analytické chemie či pokusy zaměřené na světlo a tmu, které připravil studentský spolek UP Crowd. Kabinet cizích jazyků představí Olomouc tak, jak ji návštěvníci neznají,“ uvedl proděkan pro vnější vztahy Ota Blahoušek.

Pevnost poznání bude mít otevřenou expozici Do historie! Vstup mezi 17. a 22. hodinou je zdarma.

K muzejní noci se připojí i lékařská fakulta, která návštěvníky láká do anatomického muzea v Dostavbě Teoretických ústavů. Exponáty bude možné si prohlédnout od 18 do 23 hodin, přičemž vstup je povolen pouze osobám starším 15 let. K vidění na fakultě bude také výstava Historie budov Lékařské fakulty UP – včera, dnes a zítra, díky níž se zájemci mohou mimo jiné dozvědět, co se to ve Hněvotínské ulici aktuálně staví.

Z lékařské fakulty je možné pokračovat na další místa v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Mimo jiné se zájemci budou moci podívat do centrály potrubní pošty nebo do bývalé kaple, která dnes slouží jako posluchárna Neurologické kliniky LF UP a FNOL.

Až do 22. hodiny bude mít otevřené také centrální univerzitní knihovna na Zbrojnici. Návštěvníci si budou moci projít barokní prostory knihovny individuálně, případně požádat o komentovanou prohlídku. V sálech a studovnách také mohou zhlédnout několik výstav a připravena bude Knihovnická šifra – kvíz, který prověří nejen literární znalosti, přičemž se tři řešitelé mohou těšit na odměnu.

Jako tradičně budou vystaveny zajímavé tituly z fondu Knihovny UP, například nejmenší, největší či nejtěžší kniha, historická badatelna zase nabídne možnost nahlédnout do starých tisků. Návštěvníci si budou moci prohlédnout česky i latinsky psané knihy, staré několik století. K listování jim zapůjčíme i speciální ochranné rukavice. Vystaven bude například pozoruhodný Matiolliho herbář aneb bylinář s krásnými ilustracemi rostlin, rovněž úplně nejstarší kniha, kterou v knihovním fondu máme. Při komentované ukázce se návštěvníci dozvědí informace o obsahu dokumentů, době vzniku i technice vazby, která byla v minulosti používána,“ uvedl Vladimír Klásek, vedoucí výpůjčního oddělení Knihovny UP.

Během Olomoucké muzejní noci bude dlouho do noci otevřeno na téměř 60 místech ve městě i v blízkém okolí. Pestrý program připravila zejména muzea a galerie, ale také řada dalších organizací a zájemci se budou také moci rozhlédnout ze střechy Hotelového domu nebo naopak navštívit podzemní prostory dlouho utajovaného bunkru v Přáslavicích. Slavnostní zahájení se uskuteční ve Ztracené ulici, kde bude představena výstava snímků z Národní soutěž fotografie ve výlohách tamních obchodů.

Kompletní program je k dispozici na muzejninoc.olomouc.eu.

Páteční večer bude dlouhý a bude svádět k návštěvě muzeí, galerií a dalších organizací. Proběhne totiž oblíbená Olomoucká muzejní noc, během níž bude ve městě a v blízkém okolí do setmění a mnohde ještě i po něm otevřeno na šedesát míst sloužících nejen výstavám či jiným kulturním účelům. Program si připravila i některá pracoviště Univerzity Palackého – přírodovědecká a lékařská fakulta, Pevnost poznání a knihovna ve Zbrojnici.

Přírodovědecká fakulta nabídne návštěvníkům mezi 18. a 21. hodinou bohatý program. Kromě komentovaných prohlídek hlavní budovy na třídě 17. listopadu budou k vidění 3D hologramy, obrazy vytvořené difrakčními mřížkami a optické klamy. Pracovníci katedry optiky také předvedou, jak může být polarizace světla využita při tvorbě barevných uměleckých děl. Katedra experimentální biologie a Laboratoř růstových regulátorů představí jedny z nejhouževnatějších živočichů naší planety – želvušky (Tardigrada), které přežijí extrémní teploty, tlak i radiaci. Představeny budou také malé molekuly rostlinných hormonů, které mohou ovlivňovat celou plejádu různých procesů v rostlinách.

„Chybět nebudou také komentované prohlídky geoparku, ornitologické, entomologické a antropologické sbírky katedry zoologie a mořského akvária, dále chemické zajímavosti v laboratoři analytické chemie či pokusy zaměřené na světlo a tmu, které připravil studentský spolek UP Crowd. Kabinet cizích jazyků představí Olomouc tak, jak ji návštěvníci neznají,“ uvedl proděkan pro vnější vztahy Ota Blahoušek.

Pevnost poznání bude mít otevřenou expozici Do historie! Vstup mezi 17. a 22. hodinou je zdarma.

K muzejní noci se připojí i lékařská fakulta, která návštěvníky láká do anatomického muzea v Dostavbě Teoretických ústavů. Exponáty bude možné si prohlédnout od 18 do 23 hodin, přičemž vstup je povolen pouze osobám starším 15 let. K vidění na fakultě bude také výstava Historie budov Lékařské fakulty UP – včera, dnes a zítra, díky níž se zájemci mohou mimo jiné dozvědět, co se to ve Hněvotínské ulici aktuálně staví.

Z lékařské fakulty je možné pokračovat na další místa v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Mimo jiné se zájemci budou moci podívat do centrály potrubní pošty nebo do bývalé kaple, která dnes slouží jako posluchárna Neurologické kliniky LF UP a FNOL.

Až do 22. hodiny bude mít otevřené také centrální univerzitní knihovna na Zbrojnici. Návštěvníci si budou moci projít barokní prostory knihovny individuálně, případně požádat o komentovanou prohlídku. V sálech a studovnách také mohou zhlédnout několik výstav a připravena bude Knihovnická šifra – kvíz, který prověří nejen literární znalosti, přičemž se tři řešitelé mohou těšit na odměnu.

Jako tradičně budou vystaveny zajímavé tituly z fondu Knihovny UP, například nejmenší, největší či nejtěžší kniha, historická badatelna zase nabídne možnost nahlédnout do starých tisků. Návštěvníci si budou moci prohlédnout česky i latinsky psané knihy, staré několik století. K listování jim zapůjčíme i speciální ochranné rukavice. Vystaven bude například pozoruhodný Matiolliho herbář aneb bylinář s krásnými ilustracemi rostlin, rovněž úplně nejstarší kniha, kterou v knihovním fondu máme. Při komentované ukázce se návštěvníci dozvědí informace o obsahu dokumentů, době vzniku i technice vazby, která byla v minulosti používána,“ uvedl Vladimír Klásek, vedoucí výpůjčního oddělení Knihovny UP.

Během Olomoucké muzejní noci bude dlouho do noci otevřeno na téměř 60 místech ve městě i v blízkém okolí. Pestrý program připravila zejména muzea a galerie, ale také řada dalších organizací a zájemci se budou také moci rozhlédnout ze střechy Hotelového domu nebo naopak navštívit podzemní prostory dlouho utajovaného bunkru v Přáslavicích. Slavnostní zahájení se uskuteční ve Ztracené ulici, kde bude představena výstava snímků z Národní soutěž fotografie ve výlohách tamních obchodů.

Kompletní program je k dispozici na muzejninoc.olomouc.eu.

V jednadvaceti sportech poměří své síly studentky a studenti na největší vysokoškolské sportovní akci u nás, Českých akademických hrách. Ve dnech 24.–28. června bude jejich hostitelem Technická univerzita v Liberci a reprezentace Univerzity Palackého bude u toho. Chcete-li se také zapojit do bojů o medaile a akademické mistrovské tituly, hlaste se garantům sportů.

„Jakožto vítězové Českých akademických her v roce 2023 se budeme snažit uspět co nejlépe také letos. Vyzýváme proto k účasti na sportovní reprezentaci UP, a to i ty studentky a studenty, kteří nepatří do kategorie vrcholových sportovců,“ připomněl loňský úspěch olomouckých reprezentantů a aktuální ambici koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu Fakulty tělesné kultury UP.

Na hrách v Liberci se bude vedle kolektivních sportů, jako je florbal, futsal či volejbal, soutěžit v atletických a plaveckých disciplínách, golfu, šplhu na laně, pohybových skladbách nebo orientačním běhu. Studentky a studenti, kteří se těmto odvětvím věnují, se mohou k reprezentaci UP přihlásit kontaktováním garantů jednotlivých sportů, jejichž přehled je k dispozici zde. Uzávěrka přihlášek je 5. června.

„Pro případné medailisty je jako odměna připraveno jednorázové sportovní stipendium ve výši 3000 – 2000 – 1000 korun,“ povzbudil k účasti na hrách Vítězslav Prukner.

České akademické hry jsou největší sportovní událostí zaměřenou na studenty vysokých, případně vyšších odborných škol u nás. Pořádá je Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou. Tou je pro letošní, již 22. ročník Technická univerzita v Liberci, organizátoři na sportovištích pod Ještědem očekávají účast kolem 1500 sportovců. Obecné propozice her a další informace jsou k dispozici na webu www.ceskeakademickehry.cz.

Univerzita Palackého v minulosti hostila České akademické hry již čtyřikrát, naposledy v roce 2023, kdy také ovládla celkové pořadí zapojených škol – psali jsme zde.

V jednadvaceti sportech poměří své síly studentky a studenti na největší vysokoškolské sportovní akci u nás, Českých akademických hrách. Ve dnech 24.–28. června bude jejich hostitelem Technická univerzita v Liberci a reprezentace Univerzity Palackého bude u toho. Chcete-li se také zapojit do bojů o medaile a akademické mistrovské tituly, hlaste se garantům sportů.

„Jakožto vítězové Českých akademických her v roce 2023 se budeme snažit uspět co nejlépe také letos. Vyzýváme proto k účasti na sportovní reprezentaci UP, a to i ty studentky a studenty, kteří nepatří do kategorie vrcholových sportovců,“ připomněl loňský úspěch olomouckých reprezentantů a aktuální ambici koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu Fakulty tělesné kultury UP.

Na hrách v Liberci se bude vedle kolektivních sportů, jako je florbal, futsal či volejbal, soutěžit v atletických a plaveckých disciplínách, golfu, šplhu na laně, pohybových skladbách nebo orientačním běhu. Studentky a studenti, kteří se těmto odvětvím věnují, se mohou k reprezentaci UP přihlásit kontaktováním garantů jednotlivých sportů, jejichž přehled je k dispozici zde. Uzávěrka přihlášek je 5. června.

„Pro případné medailisty je jako odměna připraveno jednorázové sportovní stipendium ve výši 3000 – 2000 – 1000 korun,“ povzbudil k účasti na hrách Vítězslav Prukner.

České akademické hry jsou největší sportovní událostí zaměřenou na studenty vysokých, případně vyšších odborných škol u nás. Pořádá je Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou. Tou je pro letošní, již 22. ročník Technická univerzita v Liberci, organizátoři na sportovištích pod Ještědem očekávají účast kolem 1500 sportovců. Obecné propozice her a další informace jsou k dispozici na webu www.ceskeakademickehry.cz.

Univerzita Palackého v minulosti hostila České akademické hry již čtyřikrát, naposledy v roce 2023, kdy také ovládla celkové pořadí zapojených škol – psali jsme zde.

Výrazně nižší úhyny včelstev hlásí po zimě tuzemští včelaři. Zimní měsíce nepřežilo 12,2 % včelstev, což je ve srovnání s předchozí sezónou 2022/2023 pokles o 4,3 procentního bodu. Vyplývá to z letošního ročníku monitoringu úspěšnosti zimování včelstev COLOSS. Do 11. ročníku tohoto projektu, který koordinují vědci z přírodovědecké fakulty, se letos zapojilo rekordních 2 974 včelařek a včelařů. Ti zazimovali celkem 38 580 včelstev, monitoring tak obsáhl 4,8 % registrovaných chovatelů a 5,4 % registrovaných včelstev v ČR.

„V uplynulé sezóně byly ztráty včelstev v České republice nižší, než je dlouhodobý průměr. Celkově lze tedy říci, že sezóna byla z pohledu minimalizace úhynů včelstev úspěšná. Ztráty z našeho posledního monitoringu se přibližují úrovním z let 2017 až 2019, kdy se pohybovaly mezi 12 až 13 procenty,“ uvedl Jiří Danihlík z katedry biochemie PřF UP. Nejvyšší míru úhynů po zimě hlásí chovatelé z Jihomoravského kraje (18,4 %) a Libereckého kraje (17,0 %). Naopak nejnižší ztráty jsou zaznamenány v Karlovarském kraji (8,1 %) a Plzeňském kraji (8,9 %).

Získaná data o ztrátách včelstev odborníci zanesli do mapy. Vycházeli přitom z poštovních směrovacích čísel, která včelaři zapsali do dotazníků. „Při vytváření mapy jsme dbali na to, aby byla co nejvíce reprezentativní. Vybírali jsme proto PSČ, u nichž máme informace o dvou nebo více procentech registrovaných včelstev oproti datům od Ministerstva zemědělství. Zobrazená data díky tomu lépe odrážejí skutečnost a mapa zobrazuje lokální rozdíly v úhynu včelstev,“ řekl Jan Brus z katedry geoinformatiky. Oblasti s omezenými informacemi nebo žádnými informacemi nejsou v mapě zahrnuty.

Počet poštovních směrovacích čísel, kde odborníci získali údaje od dvou a více procent zastoupených včelstev, v letošním průzkumu COLOSS vzrostl z loňských 584 na 820. „Tento nárůst je dán větším zapojením chovatelů. Díky tomu se v mezinárodním srovnání řadíme ke státům, které velmi výrazně přispívají do mezinárodní databáze dat o úhynech a poskytují tak spolehlivá data k mezinárodnímu srovnání,“ upozornil Jiří Danihlík.

Včely nejvíce ohrožují choroby včel, především varroóza, kterou by v následujících měsících měli chovatelé bedlivě sledovat a včas včelstva ošetřit, aby zabránili úhynům včelstev i v nadcházejícím období. Pro včelstva je taky důležitý vývoj počasí, které výrazně ovlivňuje produkci medu. V loňském roce přibližně třetina respondentů průzkumu považovala svou mednou produkci za podprůměrnou až nízkou. „Kolik medu budou mít včelaři v letošním roce, zjistíme přibližně v polovině prázdnin, kdy už bude mít většina chovatelů med vytočený a připravený k prodeji,“ doplnil Jiří Danihlík.

Výrazně nižší úhyny včelstev hlásí po zimě tuzemští včelaři. Zimní měsíce nepřežilo 12,2 % včelstev, což je ve srovnání s předchozí sezónou 2022/2023 pokles o 4,3 procentního bodu. Vyplývá to z letošního ročníku monitoringu úspěšnosti zimování včelstev COLOSS. Do 11. ročníku tohoto projektu, který koordinují vědci z přírodovědecké fakulty, se letos zapojilo rekordních 2 974 včelařek a včelařů. Ti zazimovali celkem 38 580 včelstev, monitoring tak obsáhl 4,8 % registrovaných chovatelů a 5,4 % registrovaných včelstev v ČR.

„V uplynulé sezóně byly ztráty včelstev v České republice nižší, než je dlouhodobý průměr. Celkově lze tedy říci, že sezóna byla z pohledu minimalizace úhynů včelstev úspěšná. Ztráty z našeho posledního monitoringu se přibližují úrovním z let 2017 až 2019, kdy se pohybovaly mezi 12 až 13 procenty,“ uvedl Jiří Danihlík z katedry biochemie PřF UP. Nejvyšší míru úhynů po zimě hlásí chovatelé z Jihomoravského kraje (18,4 %) a Libereckého kraje (17,0 %). Naopak nejnižší ztráty jsou zaznamenány v Karlovarském kraji (8,1 %) a Plzeňském kraji (8,9 %).

Získaná data o ztrátách včelstev odborníci zanesli do mapy. Vycházeli přitom z poštovních směrovacích čísel, která včelaři zapsali do dotazníků. „Při vytváření mapy jsme dbali na to, aby byla co nejvíce reprezentativní. Vybírali jsme proto PSČ, u nichž máme informace o dvou nebo více procentech registrovaných včelstev oproti datům od Ministerstva zemědělství. Zobrazená data díky tomu lépe odrážejí skutečnost a mapa zobrazuje lokální rozdíly v úhynu včelstev,“ řekl Jan Brus z katedry geoinformatiky. Oblasti s omezenými informacemi nebo žádnými informacemi nejsou v mapě zahrnuty.

Počet poštovních směrovacích čísel, kde odborníci získali údaje od dvou a více procent zastoupených včelstev, v letošním průzkumu COLOSS vzrostl z loňských 584 na 820. „Tento nárůst je dán větším zapojením chovatelů. Díky tomu se v mezinárodním srovnání řadíme ke státům, které velmi výrazně přispívají do mezinárodní databáze dat o úhynech a poskytují tak spolehlivá data k mezinárodnímu srovnání,“ upozornil Jiří Danihlík.

Včely nejvíce ohrožují choroby včel, především varroóza, kterou by v následujících měsících měli chovatelé bedlivě sledovat a včas včelstva ošetřit, aby zabránili úhynům včelstev i v nadcházejícím období. Pro včelstva je taky důležitý vývoj počasí, které výrazně ovlivňuje produkci medu. V loňském roce přibližně třetina respondentů průzkumu považovala svou mednou produkci za podprůměrnou až nízkou. „Kolik medu budou mít včelaři v letošním roce, zjistíme přibližně v polovině prázdnin, kdy už bude mít většina chovatelů med vytočený a připravený k prodeji,“ doplnil Jiří Danihlík.

Nasát italskou atmosféru přímo v centru města, popovídat si v italštině, při skleničce prosecca oprášit stará a navázat nová přátelství. Za tímto účelem se potkali při zbrusu nové akci Aperitivo Italiano všichni ti, kteří italštinu učí, studují či ti, kteří ji mají jen jednoduše rádi.

S cílem iniciovat spolupráci s dalšími školami a institucemi, které se věnují šíření italského kulturního dědictví, uspořádala italská sekce katedry romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého první ročník setkání Aperitivo Italiano.

„Jednalo se o neformální akci, při níž si italianisté, příznivci italštiny a italského kulturního bohatství mohli při skleničce prosecca promluvit italsky. Našim cílem bylo i zjistit, na kolik je o akce tohoto druhu v Olomouci zájem. I proto jsme pozvali snad všechny, kteří italštinu v Olomouci učí, studují či ji mají rádi. Nezapomněli jsme samozřejmě ani na rodilé mluvčí. Zjistili jsme, že tady žije nejen spousta lidí, kteří si rádi popovídají italsky, ale i Italů, kteří se zde usadili, hodlají usadit, anebo jsou pyšní na to, že v Olomouci studují nebo studovali. Společně s dalšími kolegy, kteří projevili zájem, už plánujeme další setkání,“ uvedla italianistka Eva Skříčková z katedry romanistiky FF UP. 

Pozvání k účasti na prvním ročníku v olomouckém Green Baru přijali studenti konzervatoře v Olomouci se svou vyučující, bývalou studentkou Italské filologie Kristýnou Navrátilovou. Na setkání zamířila i Společnost Přátel Itálie se svým předsedou Kvidem Sandronim, Italové, kteří v Olomouci pracují, studenti střední zdravotnické školy s vyučující Martinou Pračkeovou, studenti Jazykové školy Uplift, italští studenti, kteří zde pobývají v rámci programu Erasmus či obyvatelé Olomouce, kteří mají k italštině blízko.  

„Nabídli jsme jim výstavu fotek Benátek, italskou lidovou hudbu i italské menu těch nejvybranějších pochoutek. Studenti naší Italské filologie zahráli na harmoniku a na housle, posluchačky konzervatoře zazpívaly a zahrály na kytaru. Akci uzavřel malý koncert klasické hudby. Byli jsme potěšeni, že pozvání přijal a na violoncello nám zahrál mladý Alberto Brazzale z italské sýrárny GranMoravia. Jsme spokojeni, že se akce vydařila a moc se těšíme na další ročníky,“ dodala Eva Skříčková.

Nasát italskou atmosféru přímo v centru města, popovídat si v italštině, při skleničce prosecca oprášit stará a navázat nová přátelství. Za tímto účelem se potkali při zbrusu nové akci Aperitivo Italiano všichni ti, kteří italštinu učí, studují či ti, kteří ji mají jen jednoduše rádi.

S cílem iniciovat spolupráci s dalšími školami a institucemi, které se věnují šíření italského kulturního dědictví, uspořádala italská sekce katedry romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého první ročník setkání Aperitivo Italiano.

„Jednalo se o neformální akci, při níž si italianisté, příznivci italštiny a italského kulturního bohatství mohli při skleničce prosecca promluvit italsky. Našim cílem bylo i zjistit, na kolik je o akce tohoto druhu v Olomouci zájem. I proto jsme pozvali snad všechny, kteří italštinu v Olomouci učí, studují či ji mají rádi. Nezapomněli jsme samozřejmě ani na rodilé mluvčí. Zjistili jsme, že tady žije nejen spousta lidí, kteří si rádi popovídají italsky, ale i Italů, kteří se zde usadili, hodlají usadit, anebo jsou pyšní na to, že v Olomouci studují nebo studovali. Společně s dalšími kolegy, kteří projevili zájem, už plánujeme další setkání,“ uvedla italianistka Eva Skříčková z katedry romanistiky FF UP. 

Pozvání k účasti na prvním ročníku v olomouckém Green Baru přijali studenti konzervatoře v Olomouci se svou vyučující, bývalou studentkou Italské filologie Kristýnou Navrátilovou. Na setkání zamířila i Společnost Přátel Itálie se svým předsedou Kvidem Sandronim, Italové, kteří v Olomouci pracují, studenti střední zdravotnické školy s vyučující Martinou Pračkeovou, studenti Jazykové školy Uplift, italští studenti, kteří zde pobývají v rámci programu Erasmus či obyvatelé Olomouce, kteří mají k italštině blízko.  

„Nabídli jsme jim výstavu fotek Benátek, italskou lidovou hudbu i italské menu těch nejvybranějších pochoutek. Studenti naší Italské filologie zahráli na harmoniku a na housle, posluchačky konzervatoře zazpívaly a zahrály na kytaru. Akci uzavřel malý koncert klasické hudby. Byli jsme potěšeni, že pozvání přijal a na violoncello nám zahrál mladý Alberto Brazzale z italské sýrárny GranMoravia. Jsme spokojeni, že se akce vydařila a moc se těšíme na další ročníky,“ dodala Eva Skříčková.

Rektor Univerzity Palackého Martin Procházka by měl od nového akademického roku vést evropskou univerzitní síť Aurora. Do funkce prezidenta bude s největší pravděpodobností potvrzen už na konci května v italské Neapoli, kde proběhne setkání Aurora Spring Biannual 2024. Olomoucký rektor je jediným kandidátem, v září by tak nahradil současného prezidenta, kterým je rektor Islandské univerzity Jon Atli Benediktson.

Univerzita Palackého se stala součástí Aurory v roce 2020, a to na úrovni přidruženého člena. Po roce a půl intenzivní kooperace s dalšími univerzitami se pak v květnu roku 2022 stala plnohodnotným členem globálního univerzitního konsorcia Aurora Network.

Členové Aurory se pravidelně setkávají při konferencích Aurora Biannual. Poslední z nich hostila v říjnu 2023 Univerzita Palackého, další se bude konat od 27. do 30. května na Neapolské univerzitě Fridricha II. Během konference bude mimo jiné zasedat Aurora General Council, jejiž členové budou o novém prezidentovi hlasovat. Poté je naplánovaný oficiální ceremoniál s předáním prezidenství.

„Nemohu předpovídat výsledek volby, ale myslím, že můžeme očekávat pozitivní výsledek. To, že se rektor UP Martin Procházka stane novým prezidentem Aurory, předjímá již jeho nynější pozice president-elect. Na tu byl totiž nominován už na počátku letošního roku, je jediným kandidátem a má zajištěnou většinovou podporu členů Aurora General Council, kteří prezidenta volí,“ říká prorektor pro strategii a vnější vztahy UP Michal Malacka, který zároveň působí na UP v pozici Aurora Strategic Manager.

Na programu Aurora Spring Biannual 2024 je dále například plenární diskuze o inovacích ve vzdělávání a učení a o roli univerzitních aliancí v proměně evropského vysokého školství. Prorektor Michal Malacka pak bude členem panelu Aurora Stakeholder Engagement. Zasedat bude také Studentská rada Aurory, jejíž prezident Hanuš Patera je studentem psychologie na Filozofické fakultě UP. V neposlední řadě se chystá podpis Plánu udržitelného rozvoje Aurory – ten vznikl díky práci týmu Sustainable Campus, který vede právě Univerzita Palackého.

Univerzitní síť Aurora sdružuje 9 evropských výzkumných univerzit, které mají přes 260 000 studentů. Společně s přidruženými partnery chtějí posunout evropské vysoké školství dál a společně fungovat jako jeden kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výzkumné a výukové materiály, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Členské univerzity kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Rektor Univerzity Palackého Martin Procházka by měl od nového akademického roku vést evropskou univerzitní síť Aurora. Do funkce prezidenta bude s největší pravděpodobností potvrzen už na konci května v italské Neapoli, kde proběhne setkání Aurora Spring Biannual 2024. Olomoucký rektor je jediným kandidátem, v září by tak nahradil současného prezidenta, kterým je rektor Islandské univerzity Jon Atli Benediktson.

Univerzita Palackého se stala součástí Aurory v roce 2020, a to na úrovni přidruženého člena. Po roce a půl intenzivní kooperace s dalšími univerzitami se pak v květnu roku 2022 stala plnohodnotným členem globálního univerzitního konsorcia Aurora Network.

Členové Aurory se pravidelně setkávají při konferencích Aurora Biannual. Poslední z nich hostila v říjnu 2023 Univerzita Palackého, další se bude konat od 27. do 30. května na Neapolské univerzitě Fridricha II. Během konference bude mimo jiné zasedat Aurora General Council, jejiž členové budou o novém prezidentovi hlasovat. Poté je naplánovaný oficiální ceremoniál s předáním prezidenství.

„Nemohu předpovídat výsledek volby, ale myslím, že můžeme očekávat pozitivní výsledek. To, že se rektor UP Martin Procházka stane novým prezidentem Aurory, předjímá již jeho nynější pozice president-elect. Na tu byl totiž nominován už na počátku letošního roku, je jediným kandidátem a má zajištěnou většinovou podporu členů Aurora General Council, kteří prezidenta volí,“ říká prorektor pro strategii a vnější vztahy UP Michal Malacka, který zároveň působí na UP v pozici Aurora Strategic Manager.

Na programu Aurora Spring Biannual 2024 je dále například plenární diskuze o inovacích ve vzdělávání a učení a o roli univerzitních aliancí v proměně evropského vysokého školství. Prorektor Michal Malacka pak bude členem panelu Aurora Stakeholder Engagement. Zasedat bude také Studentská rada Aurory, jejíž prezident Hanuš Patera je studentem psychologie na Filozofické fakultě UP. V neposlední řadě se chystá podpis Plánu udržitelného rozvoje Aurory – ten vznikl díky práci týmu Sustainable Campus, který vede právě Univerzita Palackého.

Univerzitní síť Aurora sdružuje 9 evropských výzkumných univerzit, které mají přes 260 000 studentů. Společně s přidruženými partnery chtějí posunout evropské vysoké školství dál a společně fungovat jako jeden kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výzkumné a výukové materiály, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Členské univerzity kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Univerzita Palackého uspěla v soutěži Technologické agentury České republiky (TAČR). V programu Prostředí pro život získala projekt s názvem Mapování regionálního rozdělení České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na změnu klimatu zaměřený na vytvoření jedinečné regionální typologie území v rozsahu celé ČR, a to z pohledu zranitelnosti krajiny a naléhavosti provedení adaptačních opatření v krajině v souvislosti se změnou klimatu.

Globální klimatická změna má významný dopad i na krajinu v ČR – důsledkem je například posun vegetačních zón směrem na sever, což vede ke změnám v biodiverzitě stávajících území. Dále jde o změny vodního režimu a s tím související problémy se suchem, ohrožení ekosystémů či o dopady na zemědělskou produkci.

Nárůst intenzity rizik, které jsou s těmito jevy spojeny, představuje v současné době jednu z významných výzev pro současnou společnost a vyžaduje časné zahájení účinných opatření k adaptaci a ochraně před negativními důsledky. „Jde o další z řady aktivit, které realizujeme v souvislosti s provázáním třetí role univerzity, spolupráce s podnikatelskými subjekty a externími vědeckými institucemi. Jde také o skloubení konceptu společenské odpovědnosti a vědecké činnosti. Tenko koncept spolupráce chceme realizovat nejen v regionální rovině, ale také v rovině národní a minimálně evropské,“ podotkl Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy UP.

Základním cílem projektu je příprava strategického plánovacího dokumentu představujícího regionalizaci ČR. „Regionální typologie ČR bude založená na analýze a následné agregaci rozsáhlého souboru vstupních dat z jednotlivých regionů ČR, z toho pak budou identifikovány nejvhodnější přístupy k hodnocení naléhavosti adaptačních opatření a způsobu jejich integrace pro ČR. Bude vytvořen metodický postup stanovení zranitelnosti pro celou ČR a série prostorových analýz pro jednotlivé oblasti zranitelnosti. Výstupy projektu budou specializovaná mapa, specializovaná databáze z pohledu zranitelnosti krajiny a souhrnná výzkumná zpráva, které budou v závěru projektu veřejně přístupné na jeho webových stránkách regadapt.upol.cz,“ uvedl vedoucí odborného týmu PřF Vilém Pechanec.

Projekt tak přinese odpověď na otázku, kde je krajina v ČR nejzranitelnější, a zároveň identifikuje, kde jsou nejvhodnější místa pro adaptační opatření, a to i s ohledem na socio-ekonomické charakteristiky daných lokalit. Tím vznikne zcela nový strategický materiál, který v současné době v ČR v takto uceleném konceptu neexistuje a který zefektivní a zlevní procesy přizpůsobení se klimatickým změnám v podmínkách ČR. Výsledky projektu budou využity pro plnění cílů národních dokumentů, kterými jsou zejména Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národní akční plán adaptace na změnu klimatu.

„Tento projekt je logickým pokračováním naší dosavadní partnerské spolupráce s pracovníky společností Asitis a Atregia, se kterými jsme již společně úspěšně vytvořili jeden ze základních strategických dokumentů pro Olomoucký kraj, a to Adaptační strategii Olomouckého kraje na dopady změny klimatu. Na této zkušenosti jsme se spolu zejména naučili komunikovat tak, abychom dokázali na obou stranách co nejlépe zúročit odborné znalosti univerzitních vědců různých oborů a praktické zkušenosti soukromých firem v oblasti řešení problémů souvisejících s klimatickou změnou, což nám umožnilo vytvořit unikátní typ know-how, který nyní chceme předávat v rozšířeném měřítku pro podmínky celé ČR,“ doplnila k zapojení partnerů do projektu jeho hlavní řešitelka Hana Marešová.

Počátkem května proběhlo na Rektorátu UP první setkání kompletního projektového týmu včetně všech zapojených partnerů projektu, na kterém byly stanoveny hlavní úkoly jednotlivých partnerů dle časového harmonogramu projektu a rozdělena témata v oblasti datových analýz mezi jednotlivé pracovní týmy. Součástí projektu bude i popularizace tématu, která bude zahrnovat pořádání veřejných prezentací a zveřejňování dílčích a finálních výstupů projektu na webových stránkách a sociálních sítích projektu (vše bude postupně dostupné na regadapt.upol.cz).

Do projektu jsou partnersky zapojeny společnosti Asitis, s. r. o., World from Space, s. r. o., a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, v. v. i. Na UP je projekt realizován jako spolupráce vícero součástí (PdF, PřF, PF a RUP), hlavní řešitelkou projektu je docentka Hana Marešová, vedoucí oddělení strategie a kvality UP. Vedoucím odborného týmu PřF UP, který bude zpracovávat datové podklady, je profesor Vilém Pechanec z katedry geoinformatiky PřF UP.

Univerzita Palackého uspěla v soutěži Technologické agentury České republiky (TAČR). V programu Prostředí pro život získala projekt s názvem Mapování regionálního rozdělení České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na změnu klimatu zaměřený na vytvoření jedinečné regionální typologie území v rozsahu celé ČR, a to z pohledu zranitelnosti krajiny a naléhavosti provedení adaptačních opatření v krajině v souvislosti se změnou klimatu.

Globální klimatická změna má významný dopad i na krajinu v ČR – důsledkem je například posun vegetačních zón směrem na sever, což vede ke změnám v biodiverzitě stávajících území. Dále jde o změny vodního režimu a s tím související problémy se suchem, ohrožení ekosystémů či o dopady na zemědělskou produkci.

Nárůst intenzity rizik, které jsou s těmito jevy spojeny, představuje v současné době jednu z významných výzev pro současnou společnost a vyžaduje časné zahájení účinných opatření k adaptaci a ochraně před negativními důsledky. „Jde o další z řady aktivit, které realizujeme v souvislosti s provázáním třetí role univerzity, spolupráce s podnikatelskými subjekty a externími vědeckými institucemi. Jde také o skloubení konceptu společenské odpovědnosti a vědecké činnosti. Tenko koncept spolupráce chceme realizovat nejen v regionální rovině, ale také v rovině národní a minimálně evropské,“ podotkl Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy UP.

Základním cílem projektu je příprava strategického plánovacího dokumentu představujícího regionalizaci ČR. „Regionální typologie ČR bude založená na analýze a následné agregaci rozsáhlého souboru vstupních dat z jednotlivých regionů ČR, z toho pak budou identifikovány nejvhodnější přístupy k hodnocení naléhavosti adaptačních opatření a způsobu jejich integrace pro ČR. Bude vytvořen metodický postup stanovení zranitelnosti pro celou ČR a série prostorových analýz pro jednotlivé oblasti zranitelnosti. Výstupy projektu budou specializovaná mapa, specializovaná databáze z pohledu zranitelnosti krajiny a souhrnná výzkumná zpráva, které budou v závěru projektu veřejně přístupné na jeho webových stránkách regadapt.upol.cz,“ uvedl vedoucí odborného týmu PřF Vilém Pechanec.

Projekt tak přinese odpověď na otázku, kde je krajina v ČR nejzranitelnější, a zároveň identifikuje, kde jsou nejvhodnější místa pro adaptační opatření, a to i s ohledem na socio-ekonomické charakteristiky daných lokalit. Tím vznikne zcela nový strategický materiál, který v současné době v ČR v takto uceleném konceptu neexistuje a který zefektivní a zlevní procesy přizpůsobení se klimatickým změnám v podmínkách ČR. Výsledky projektu budou využity pro plnění cílů národních dokumentů, kterými jsou zejména Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národní akční plán adaptace na změnu klimatu.

„Tento projekt je logickým pokračováním naší dosavadní partnerské spolupráce s pracovníky společností Asitis a Atregia, se kterými jsme již společně úspěšně vytvořili jeden ze základních strategických dokumentů pro Olomoucký kraj, a to Adaptační strategii Olomouckého kraje na dopady změny klimatu. Na této zkušenosti jsme se spolu zejména naučili komunikovat tak, abychom dokázali na obou stranách co nejlépe zúročit odborné znalosti univerzitních vědců různých oborů a praktické zkušenosti soukromých firem v oblasti řešení problémů souvisejících s klimatickou změnou, což nám umožnilo vytvořit unikátní typ know-how, který nyní chceme předávat v rozšířeném měřítku pro podmínky celé ČR,“ doplnila k zapojení partnerů do projektu jeho hlavní řešitelka Hana Marešová.

Počátkem května proběhlo na Rektorátu UP první setkání kompletního projektového týmu včetně všech zapojených partnerů projektu, na kterém byly stanoveny hlavní úkoly jednotlivých partnerů dle časového harmonogramu projektu a rozdělena témata v oblasti datových analýz mezi jednotlivé pracovní týmy. Součástí projektu bude i popularizace tématu, která bude zahrnovat pořádání veřejných prezentací a zveřejňování dílčích a finálních výstupů projektu na webových stránkách a sociálních sítích projektu (vše bude postupně dostupné na regadapt.upol.cz).

Do projektu jsou partnersky zapojeny společnosti Asitis, s. r. o., World from Space, s. r. o., a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, v. v. i. Na UP je projekt realizován jako spolupráce vícero součástí (PdF, PřF, PF a RUP), hlavní řešitelkou projektu je docentka Hana Marešová, vedoucí oddělení strategie a kvality UP. Vedoucím odborného týmu PřF UP, který bude zpracovávat datové podklady, je profesor Vilém Pechanec z katedry geoinformatiky PřF UP.

The highest energy cosmic ray particles are likely to penetrate much deeper into the atmosphere than previously thought. The incoming particles are therefore likely to be much heavier. New and fundamental insights emerge from a method that generalises the approach to predicting models of cosmic particle collisions with the Earth's atmosphere. The accuracy of Jakub Vícha's method has been confirmed by hundreds of international scientists at the Pierre Auger Observatory, as shown in a study published these days in Physical Review D.

Znáte kolegu či kolegyni, studenta či studentku, jimž není lhostejný svět kolem nich a ochotně podají pomocnou ruku? Pak neváhejte a nominujte takovou osobnost na Cenu rektora pro dobrovolníky z řad studentů, absolventů a pracovníků Univerzity Palackého pro rok 2024.

Univerzita Palackého si váží dobrovolnických aktivit svých zaměstnanců a studentů. Jako výraz uznání jim od roku 2017 jim uděluje speciální cenu za zásluhy v oblasti dobrovolnictví, kterých dosáhli v příslušném akademickém roce. „V dnešní náročné době, kdy jsme vytížení prací nebo studiem, je jednou z nejvzácnějších komodit čas. A pokud je někdo ochoten svůj volný čas a svou energii věnovat ve prospěch někoho jiného, pak myslím, že stojí za to takovou aktivitu ocenit,“ uvedl rektor Martin Procházka.

Dobrovolníka může nominovat organizace, u které pomáhá, Dobrovolnické centrum UP nebo zaměstnanci či studenti UP. Oceňovat se bude aktivita v různých oblastech dobrovolnictví: v práci s dětmi a mládeží, v sociálních službách, ve zdravotnictví, humanitární pomoci, rozvojové spolupráci, kultuře či při organizování univerzitních akcí. Navrhovat na cenu je možné i ty, kdo se angažují v mezinárodním dobrovolnictví. Kromě studentů a zaměstnanců mohou být navrženi i absolventi UP. Návrhy se přijímají do 31. srpna 2024, a to prostřednictvím nominačního listu (zde). Hodnotit je bude komise složená ze zástupců UP. Ceny budou předány v rámci festivalu MEET UP v září 2024.

Znáte kolegu či kolegyni, studenta či studentku, jimž není lhostejný svět kolem nich a ochotně podají pomocnou ruku? Pak neváhejte a nominujte takovou osobnost na Cenu rektora pro dobrovolníky z řad studentů, absolventů a pracovníků Univerzity Palackého pro rok 2024.

Univerzita Palackého si váží dobrovolnických aktivit svých zaměstnanců a studentů. Jako výraz uznání jim od roku 2017 jim uděluje speciální cenu za zásluhy v oblasti dobrovolnictví, kterých dosáhli v příslušném akademickém roce. „V dnešní náročné době, kdy jsme vytížení prací nebo studiem, je jednou z nejvzácnějších komodit čas. A pokud je někdo ochoten svůj volný čas a svou energii věnovat ve prospěch někoho jiného, pak myslím, že stojí za to takovou aktivitu ocenit,“ uvedl rektor Martin Procházka.

Dobrovolníka může nominovat organizace, u které pomáhá, Dobrovolnické centrum UP nebo zaměstnanci či studenti UP. Oceňovat se bude aktivita v různých oblastech dobrovolnictví: v práci s dětmi a mládeží, v sociálních službách, ve zdravotnictví, humanitární pomoci, rozvojové spolupráci, kultuře či při organizování univerzitních akcí. Navrhovat na cenu je možné i ty, kdo se angažují v mezinárodním dobrovolnictví. Kromě studentů a zaměstnanců mohou být navrženi i absolventi UP. Návrhy se přijímají do 31. srpna 2024, a to prostřednictvím nominačního listu (zde). Hodnotit je bude komise složená ze zástupců UP. Ceny budou předány v rámci festivalu MEET UP v září 2024.

Částice kosmického záření o nejvyšších energiích pronikají do atmosféry pravděpodobně mnohem hlouběji, než se dosud předpokládalo. Přilétající částice budou tedy zřejmě i výrazně těžší. Nové a zásadní poznatky vyplývají z metody, která zobecňuje přístup k předpovědím modelů srážek vesmírných částic se zemskou atmosférou. Správnost metody Jakuba Víchy potvrdily stovky mezinárodních vědců z Observatoře Pierra Augera, jak potvrzuje studie publikovaná v těchto dnech v časopise Physical Review D.