Agregátor zdrojů

Rychlejší a citlivější detekci těžkých kovů v rostlinných olejích umožňuje nová analytická metoda, kterou vyvinuli studenti a pracovníci katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Nový postup ve srovnání s dosud používanými metodami vyniká jednoduchostí přípravy vzorků a zároveň umožňuje odhalit v olejích i nízké koncentrace těžkých kovů. Výsledky vědecké práce studentů a pracovníků katedry publikoval prestižní odborný časopis Food Chemistry.

Těžké kovy, jako je například kadmium, olovo či cín, mohou mít negativní vliv nejen na kvalitu a senzorické vlastnosti rostlinného oleje, ale i na lidské zdraví. Kontrola kvality rostlinných olejů je proto zaměřena i na sledování obsahu těžkých kovů, které je neodmyslitelnou součástí bezpečné výroby a konzumace potravin. Vědci z katedry analytické chemie se proto rozhodli vyvinout novou metodu, která analýzu rostlinných olejů zjednoduší.

Jejich postup je založen na využití hmotnostního spektrometru s indukčně vázaným plazmatem (ICP‑MS), který katedra analytické chemie vlastní. Přístroj umožňuje kontrolovaně vnášet kyslík do argonového plazmatu a tímto způsobem přímo analyzovat různé druhy olejů. Nový postup umožňuje přeskočit dosud používaný rozklad vzorků rostlinných olejů, který je náročný na čas i spotřebu drahých chemikálií, a navíc u něj hrozí větší riziko nežádoucí kontaminace zkoumaného oleje.

„Během experimentální části mé bakalářské práce jsem měl možnost si vyzkoušet oba tyto přístupy pro analýzu těžkých kovů v rostlinných olejích s využitím ICP-MS. Při vyvíjení nové analytické metody jsme museli upravit některé jeho konstrukční prvky a pečlivě optimalizovat experimentální parametry, a to včetně přídavku kyslíku do plazmatu. To nám umožnilo provádět přímou analýzu vzorků rostlinných olejů s jejich minimální předúpravou. Práce se tím výrazně zjednodušila, zrychlila a dosáhli jsme zajímavých výsledků. Osobně si myslím, že nově vyvinutá metoda má velký potenciál při analýze kovů v potravinářských olejích,“ řekl student navazujícího magisterského oboru analytická chemie Jakub Grepl. Jeho bakalářská práce s názvem „Prvková analýza rostlinných olejů a tuků“ vypracovaná pod vedením Tomáše Pluháčka se stala podkladem pro tvorbu odborné publikace.

Podle studenta doktorského studia analytické chemie Filipa Gregara, který byl konzultantem bakalářské práce Jakuba Grepla, má nová metoda využívající kontrolovaného přídavku kyslíku do argonového plazmatu potenciál kontrolním laboratořím ušetřit hodiny času. „To se jednak promítne ekonomicky ve velké úspoře materiálu a energií, ale hlavně ve zrychlení práce analytiků, kteří budou moci svůj čas a úsilí věnovat dalším projektům,“ podotkl Filip Gregar.

Publikování výsledků vědecké práce v prestižním časopise Food Chemistry je podle něj pro mladé vědce velkým uznáním i motivací do další práce. „Jedná se o velký úspěch pro náš kolektiv. Ve vědě je občas důležité se ohlédnout za sebe a zamyslet se, zda jsou používané metody tak efektivní, jak by mohly být. A zda neexistuje nový přístup, který by mohl stávající zajeté procesy urychlit a vylepšit,“ dodal Filip Gregar. „Jakožto mentor obou studentů mám radost, že se nám podařilo experimentálně získaná data přetavit do odborné publikace, kde si mladší kolegové úspěšně vyzkoušeli celý postup přípravy a publikovaní odborného článku,“ řekl Tomáš Pluháček z katedry analytické chemie.

Když členové výzkumné skupiny diskutovali o možnosti publikovat výsledky bakalářské práce Jakuba Grepla, zpočátku je nenapadlo, že by mohli cílit na časopis v prvním decilu na Web of Science. „Důkladná rešerše nás dovedla k závěru, že nápad s modifikováním plazmatu kyslíkem nebyl v oblasti analýzy olejů ještě publikován. Příprava rukopisu zahrnovala ještě analýzy nad rámec bakalářské práce a já jsem s potěšením přispěl částí zaměřenou na jištění kvality výsledků. Tím jsou podle mého názoru výsledky našeho výzkumu snadno aplikovatelné v akreditovaných laboratořích věnujících se analýze olejů,“ dodal David Milde z katedry analytické chemie.

Rychlejší a citlivější detekci těžkých kovů v rostlinných olejích umožňuje nová analytická metoda, kterou vyvinuli studenti a pracovníci katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Nový postup ve srovnání s dosud používanými metodami vyniká jednoduchostí přípravy vzorků a zároveň umožňuje odhalit v olejích i nízké koncentrace těžkých kovů. Výsledky vědecké práce studentů a pracovníků katedry publikoval prestižní odborný časopis Food Chemistry.

Těžké kovy, jako je například kadmium, olovo či cín, mohou mít negativní vliv nejen na kvalitu a senzorické vlastnosti rostlinného oleje, ale i na lidské zdraví. Kontrola kvality rostlinných olejů je proto zaměřena i na sledování obsahu těžkých kovů, které je neodmyslitelnou součástí bezpečné výroby a konzumace potravin. Vědci z katedry analytické chemie se proto rozhodli vyvinout novou metodu, která analýzu rostlinných olejů zjednoduší.

Jejich postup je založen na využití hmotnostního spektrometru s indukčně vázaným plazmatem (ICP‑MS), který katedra analytické chemie vlastní. Přístroj umožňuje kontrolovaně vnášet kyslík do argonového plazmatu a tímto způsobem přímo analyzovat různé druhy olejů. Nový postup umožňuje přeskočit dosud používaný rozklad vzorků rostlinných olejů, který je náročný na čas i spotřebu drahých chemikálií, a navíc u něj hrozí větší riziko nežádoucí kontaminace zkoumaného oleje.

„Během experimentální části mé bakalářské práce jsem měl možnost si vyzkoušet oba tyto přístupy pro analýzu těžkých kovů v rostlinných olejích s využitím ICP-MS. Při vyvíjení nové analytické metody jsme museli upravit některé jeho konstrukční prvky a pečlivě optimalizovat experimentální parametry, a to včetně přídavku kyslíku do plazmatu. To nám umožnilo provádět přímou analýzu vzorků rostlinných olejů s jejich minimální předúpravou. Práce se tím výrazně zjednodušila, zrychlila a dosáhli jsme zajímavých výsledků. Osobně si myslím, že nově vyvinutá metoda má velký potenciál při analýze kovů v potravinářských olejích,“ řekl student navazujícího magisterského oboru analytická chemie Jakub Grepl. Jeho bakalářská práce s názvem „Prvková analýza rostlinných olejů a tuků“ vypracovaná pod vedením Tomáše Pluháčka se stala podkladem pro tvorbu odborné publikace.

Podle studenta doktorského studia analytické chemie Filipa Gregara, který byl konzultantem bakalářské práce Jakuba Grepla, má nová metoda využívající kontrolovaného přídavku kyslíku do argonového plazmatu potenciál kontrolním laboratořím ušetřit hodiny času. „To se jednak promítne ekonomicky ve velké úspoře materiálu a energií, ale hlavně ve zrychlení práce analytiků, kteří budou moci svůj čas a úsilí věnovat dalším projektům,“ podotkl Filip Gregar.

Publikování výsledků vědecké práce v prestižním časopise Food Chemistry je podle něj pro mladé vědce velkým uznáním i motivací do další práce. „Jedná se o velký úspěch pro náš kolektiv. Ve vědě je občas důležité se ohlédnout za sebe a zamyslet se, zda jsou používané metody tak efektivní, jak by mohly být. A zda neexistuje nový přístup, který by mohl stávající zajeté procesy urychlit a vylepšit,“ dodal Filip Gregar. „Jakožto mentor obou studentů mám radost, že se nám podařilo experimentálně získaná data přetavit do odborné publikace, kde si mladší kolegové úspěšně vyzkoušeli celý postup přípravy a publikovaní odborného článku,“ řekl Tomáš Pluháček z katedry analytické chemie.

Když členové výzkumné skupiny diskutovali o možnosti publikovat výsledky bakalářské práce Jakuba Grepla, zpočátku je nenapadlo, že by mohli cílit na časopis v prvním decilu na Web of Science. „Důkladná rešerše nás dovedla k závěru, že nápad s modifikováním plazmatu kyslíkem nebyl v oblasti analýzy olejů ještě publikován. Příprava rukopisu zahrnovala ještě analýzy nad rámec bakalářské práce a já jsem s potěšením přispěl částí zaměřenou na jištění kvality výsledků. Tím jsou podle mého názoru výsledky našeho výzkumu snadno aplikovatelné v akreditovaných laboratořích věnujících se analýze olejů,“ dodal David Milde z katedry analytické chemie.

Jak doma, tak v práci se vždycky najdou věci, které už nejsou potřeba, ale je ještě škoda je vyhodit. Najít jim nového majitele proto pomůže nový online Bazar UP, který usnadní výměnu jak univerzitního majetku mezi pracovišti, tak soukromých věcí mezi studenty i zaměstnanci. Jeho cílem je omezit plýtvání, vyhazování a zbytečné nakupování nových věcí a nabídnout bezpečné inzertní prostředí ve vlastní aplikaci napojené na univerzitní uživatelské účty.

Přebývají vám v kanceláři šanony, ale chybí skříň – nebo naopak? Rozhodli jste se při jarním úklidu vyřadit jednu sadu hrnců a řešíte, co s nimi? Právě pro tyto případy zřídila Udržitelná univerzita ve spolupráci s Centrem výpočetní techniky UP a Oddělením komunikace UP online Bazar UP.

„Často se nám ozývají pracoviště, že např. předělávají učebnu nebo se stěhují do nových prostor a starý nábytek je v dobrém stavu a nechtějí ho vyhazovat, a ptají se, zda nevíme, komu ho nabídnout. Jedním z cílů Strategie udržitelného rozvoje UP je přechod na cirkulární ekonomiku, proto jsme se rozhodli vyvinout interní aplikaci, která nám pomůže se sdílením věci interně v rámci UP. Zároveň jsme si řekli, že by tato aplikace mohla fungovat taky pro soukromé účely, aby lidé mohli nabízet i věci ze svých domovů, které již neupotřebí,“ okomentovala vznik nové služby koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Prostředí bazaru je rozděleno do dvou hlavních sekcí. První je univerzitní majetek, kam mají po přihlášení přístup všichni pracující na UP. Prohlížet si a poptávat předměty je umožněno všem, přidávat inzeráty mohou pouze osoby s oprávněním na převod majetku. Nabízet lze bezúplatně jak majetek, který není v inventární evidenci UP, tak ten, který do ní spadá.

Druhá sekce soukromá inzerce je přístupná studujícím a pracujícím na UP i veřejnosti mimo univerzitu pro bezúplatné nabízení soukromého majetku. Inzeráty mohou po přihlášení vkládat všichni s univerzitní identitou, prohlížet si nabídky a reagovat na ně může i veřejnost bez přihlášení. Všechny věci bude v pilotním režimu možné nabízet pouze zdarma, v rámci soukromé inzerce se následně prodejce se zájemcem domluví, zda daná věc bude např. za odvoz.

Aplikace je podobná obdobným internetovým portálům, její používání je proto intuitivní, zároveň jsou v plánu další postupná vylepšení. „Věříme, že bazar fungující v rámci komunity UP bude pro uživatele důvěryhodnější a že budou věci nabízet i nakupovat raději než na veřejných internetových portálech. Novinka se zároveň doplňuje s Freeshopem, univerzitním re-use centrem, které od roku 2017 provozuje studentská organizace Udržitelný Palacký,“ doplňuje Huňková. V září a v květnu (i v rámci letošního Majálesu) navíc Udržitelná univerzita organizuje fyzický bazar, aby umožnila stěhujícím se studentům výměnu věcí, a tím omezila zbytečné vyhazování či nakupování.

„Přeměna naší ekonomiky na oběhově orientovaný systém představuje celospolečenskou výzvu, která může být řešena interdisciplinárně a celistvě. Využívat produkty co nejdéle dává smysl pro všechny zúčastněné i pro životní prostředí. Díky prodlouženému používání vzniká méně odpadu. Pokud tím pádem není třeba vyrábět tolik nových produktů, šetří se tím také cenné zdroje. Proč vyhazovat použitý, ale dobře udržovaný nábytek, oděv, hračky, kočárky a různé doplňky, když jsou tu lidé, kteří tyto věci mohou dále potřebovat a využít,“ dodává prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka.

Bazar UP je dostupný na adrese bazar.upol.cz a má také svou dlaždici v Portálu UP v sekci Všechny aplikace, kterou si můžete přesunout na vámi vybrané místo.
Další informace o udržitelnosti na UP najdete na webu Udržitelné univerzity. 

Jak doma, tak v práci se vždycky najdou věci, které už nejsou potřeba, ale je ještě škoda je vyhodit. Najít jim nového majitele proto pomůže nový online Bazar UP, který usnadní výměnu jak univerzitního majetku mezi pracovišti, tak soukromých věcí mezi studenty i zaměstnanci. Jeho cílem je omezit plýtvání, vyhazování a zbytečné nakupování nových věcí a nabídnout bezpečné inzertní prostředí ve vlastní aplikaci napojené na univerzitní uživatelské účty.

Přebývají vám v kanceláři šanony, ale chybí skříň – nebo naopak? Rozhodli jste se při jarním úklidu vyřadit jednu sadu hrnců a řešíte, co s nimi? Právě pro tyto případy zřídila Udržitelná univerzita ve spolupráci s Centrem výpočetní techniky UP a Oddělením komunikace UP online Bazar UP.

„Často se nám ozývají pracoviště, že např. předělávají učebnu nebo se stěhují do nových prostor a starý nábytek je v dobrém stavu a nechtějí ho vyhazovat, a ptají se, zda nevíme, komu ho nabídnout. Jedním z cílů Strategie udržitelného rozvoje UP je přechod na cirkulární ekonomiku, proto jsme se rozhodli vyvinout interní aplikaci, která nám pomůže se sdílením věci interně v rámci UP. Zároveň jsme si řekli, že by tato aplikace mohla fungovat taky pro soukromé účely, aby lidé mohli nabízet i věci ze svých domovů, které již neupotřebí,“ okomentovala vznik nové služby koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Prostředí bazaru je rozděleno do dvou hlavních sekcí. První je univerzitní majetek, kam mají po přihlášení přístup všichni pracující na UP. Prohlížet si a poptávat předměty je umožněno všem, přidávat inzeráty mohou pouze osoby s oprávněním na převod majetku. Nabízet lze bezúplatně jak majetek, který není v inventární evidenci UP, tak ten, který do ní spadá.

Druhá sekce soukromá inzerce je přístupná studujícím a pracujícím na UP i veřejnosti mimo univerzitu pro bezúplatné nabízení soukromého majetku. Inzeráty mohou po přihlášení vkládat všichni s univerzitní identitou, prohlížet si nabídky a reagovat na ně může i veřejnost bez přihlášení. Všechny věci bude v pilotním režimu možné nabízet pouze zdarma, v rámci soukromé inzerce se následně prodejce se zájemcem domluví, zda daná věc bude např. za odvoz.

Aplikace je podobná obdobným internetovým portálům, její používání je proto intuitivní, zároveň jsou v plánu další postupná vylepšení. „Věříme, že bazar fungující v rámci komunity UP bude pro uživatele důvěryhodnější a že budou věci nabízet i nakupovat raději než na veřejných internetových portálech. Novinka se zároveň doplňuje s Freeshopem, univerzitním re-use centrem, které od roku 2017 provozuje studentská organizace Udržitelný Palacký,“ doplňuje Huňková. V září a v květnu (i v rámci letošního Majálesu) navíc Udržitelná univerzita organizuje fyzický bazar, aby umožnila stěhujícím se studentům výměnu věcí, a tím omezila zbytečné vyhazování či nakupování.

„Přeměna naší ekonomiky na oběhově orientovaný systém představuje celospolečenskou výzvu, která může být řešena interdisciplinárně a celistvě. Využívat produkty co nejdéle dává smysl pro všechny zúčastněné i pro životní prostředí. Díky prodlouženému používání vzniká méně odpadu. Pokud tím pádem není třeba vyrábět tolik nových produktů, šetří se tím také cenné zdroje. Proč vyhazovat použitý, ale dobře udržovaný nábytek, oděv, hračky, kočárky a různé doplňky, když jsou tu lidé, kteří tyto věci mohou dále potřebovat a využít,“ dodává prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka.

Bazar UP je dostupný na adrese bazar.upol.cz a má také svou dlaždici v Portálu UP v sekci Všechny aplikace, kterou si můžete přesunout na vámi vybrané místo.
Další informace o udržitelnosti na UP najdete na webu Udržitelné univerzity. 

Jednotka diplomatické stálosti by se možná mohla jmenovat „jeden fojt“. Tedy přinejmenším ve Velké Británii. Proč? Protože co je stálejší než vědecký atašé britské ambasády v Praze? Otakar Fojt pracuje už pro šestého velvyslance/velvyslankyni v řadě. Zatímco jeho šéfové a šéfky se co tři čtyři roky mění, on zůstává.

„Stejně jako se mění diplomaté, mění se i věda. Když jsem nastupoval, dostal jsem za úkol podporovat rozvoj vztahů s Českou republikou, která se teprve chystala vstoupit do EU. Dnes je mojí prací podporovat rozvoj česko-britských vztahů v době, kdy Velká Británie EU opustila. Svět je pestrý a o náhody v něm není nouze,“ říká diplomat a současně předseda Správní rady Univerzity Palackého, který za svou práci pro vědu obdržel Řád britského impéria. Rozhovor přetiskujeme z aktuálního vydání magazínu Žurnál UP.

Když někdo dostane řád za rozvoj vědy, napadne mě, že je asi vědec a něco objevil. Ve vašem případě to platí také, byť v jistém přeneseném slova smyslu – za vámi není žádná nová „molekula“, ale jsou to příležitosti a možnosti. Souhlasíte?

Je to tak. Mojí prací je propojování vědeckých týmů z České republiky a ze Spojeného království. Vytváříme příležitosti, ukazujeme možnosti. Mám vždycky radost, když pak vidím vědce, kteří spolupracují na projektu, který by bez přičinění ambasády možná ani nebyl.

Ten Řád britského impéria je pomyslný vrchol vaší profesní pyramidy. Co ale bylo na jejím začátku? Kdy se malý Ota začal zajímat o vědu?

To je asi v člověku odjakživa. Ta touha pořád něco objevovat a žasnout nad věcmi kolem a nezastavit se v tom objevování. Vzpomínám si, když jsem si koupil první časopis Vesmír. To bylo někdy v roce 1981. Nemohl jsem se od něj odtrhnout a doposud ho mám ještě někde doma na půdě.

Nakonec jste v Brně vystudoval biomedicínské inženýrství, doktorát máte ze slavného Oxfordu, pohybujete se mezi světovou vědeckou elitou. Jak si podle vašeho názoru stojí naše vysoké školy? Máme zajímavé absolventy?

Čeští vědci a profesoři jsou špičkoví, a to platí i ve světovém měřítku. Když se podíváme jen na Velkou Británii, tak na tamních univerzitách teď pracuje, ať už ve vědě, nebo ve výuce, přes pět set českých profesorek, profesorů, doktorů, odborníků, techniků. Absolventi našich vysokých škol se uplatňují na těch nejlepších místech na světě a jsou tam přijímáni velmi pozitivně. Určitě máme světu co nabídnout. Spíš se musíme zamyslet, jestli není škoda, že se nepříliš často vracejí zpět domů, kde jsou také potřeba.

Je zahraniční inspirace pro nás stále ještě žádoucí?

Pořád se máme čím inspirovat. Věda je mezinárodní, a pokud chcete porovnávat svou práci a dostávat doporučení, kam ji dál posunout, je nezbytné se radit s těmi nejlepšími na světě. Komunikovat jenom s těmi, s nimiž sdílím kancelář nebo jednu univerzitu, by určitě nestačilo.

Co vlastně obnáší práce vědeckého diplomata?

Zahrnuje několik oblastí. Jednou z nich je informační práce, kdy seznamuji kolegy z české vlády, univerzit, Akademie věd nebo přímo z výzkumných týmů s tím, co zajímavého, špičkového a nového se děje v oblasti vědy ve Velké Británii. Úplně stejně pak české novinky ve vědě sdílím s britskými kolegy. Další oblastí je budování spolupráce. Na vládní úrovni je to například o tom, jak zlepšit vědeckou diplomacii, hodnocení vědy a výzkumu, management a řízení výzkumných center. Na úrovni univerzit jde zase třeba o výměny studentů, vědců, o společné výzkumné projekty. Spolupráci ale podporujeme i na oborové úrovni, kdy skupina odborníků z obou zemí může společně pracovat například v oblasti umělé inteligence, nových pokročilých nanomateriálů a podobně. Možností je celá řada.

Musíte mít obrovský přehled o tom, co se děje v britské a české vědě. Je vůbec možné mít vhled do vědeckého světa ve dvou zemích a být schopen informace neustále aktualizovat?

Pořád se učím nové věci a přesně to mě na mé práci baví. Nejde ale jen o naše dvě země. Velká Británie má vědecké diplomaty v dalších padesáti zemích. Když se tedy někdo z Británie zeptá, co je ve světě zajímavého třeba v oblasti antimikrobiální rezistence, přijdou souhrny ze všech těch zemí. I k těmto informacím mám přístup. Když pracujete ve vědě, zaměřujete se pouze na velmi malou oblast lidského poznání a v této specializaci jste odborníkem. Ve své profesi jsem tohle vyměnil za možnost mít strategický nadhled nad mnoha různými obory. Podobně výjimečných pracovních příležitostí existuje opravdu jen hrstka a já jsem za ni vděčný.

Je výhodou vědeckého diplomata, když je člověk současně i vědec?

Je to nesporně výhoda. Vědecké vzdělání mi dává schopnost porozumět tomu, jak se věda dělá, že to není finální produkt, ale proces. Ale faktem je, že z naší sítě vědeckých diplomatů zhruba polovina kolegů nemá vědecké vzdělání. I oni ovšem dělají špičkovou práci, protože hodně záleží na dovednostech, jako je komunikace či schopnost organizovat a propojovat týmy.

Na celém světě směřují právě do vědy velké peníze. Asi není sporu o tom, že je třeba do této oblasti investovat…

Většina peněz do vědy jde ze soukromých prostředků. Celosvětově jsou to zhruba dvě třetiny celkového objemu peněz vynakládaných na vědu, především jsou to investice velkých nadnárodních společností. Z veřejných prostředků se financuje nejvíce základního výzkumu. To je ale nesmírně důležité, protože bez základního výzkumu by nebyl výzkum aplikovaný a nebyly by nové technologie, produkty a všechno, co dnes vidíme kolem sebe jako finální výsledek vědy.

Jak moc je podle vás důležité umět veřejnosti vysvětlit, na co se vynakládají prostředky, zvláště ty z veřejných rozpočtů?

Pokud jde část prostředků na výzkum z peněz daňových poplatníků, musí si toho být vědci dobře vědomi, a musí tedy i umět vysvětlovat, k čemu je jejich práce dobrá. Před deseti lety bylo v Británii do hodnoticích kritérií výzkumu poprvé zařazeno kritérium socioekonomického dopadu. Tato data musí vyplnit naprosto všechny obory britských vysokých škol. Považuji to za důležité.

Kdysi jsem se pokoušel přesvědčit vydavatele vědeckých časopisů, aby u každé publikace bylo kromě abstraktu ještě „light summary“. Takový souhrn v rozsahu tři sta slov, jimiž byste popsali svůj výzkum babičce. Zatím se mi to nepovedlo prosadit, takže potřebujeme profesionální komunikátory vědy, kteří mluví s vědci a překládají jejich odbornou řeč do jazyka běžných lidí.

Popularizace vědy se skloňuje už nějakou dobu i u nás. Jaká je ta britská zkušenost?

Už v devadesátých letech začala BBC pravidelně zařazovat do svého televizního vysílání příběhy o vědě a jejích výsledcích. Britové mají skvělé Science Media Centre, které vybírá klíčová témata, zprostředkovává rozhovory se špičkovými vědci a nabízí vědecký obsah všem médiím. Mimochodem – na některých univerzitách je součástí smlouvy, že profesoři musí pronést jednou do roka veřejnou popularizační přednášku. Je to jejich povinnost.

I u nás se blýská na lepší časy…

Určitě. Už dříve jsme měli program Meteor, který řada z nás sledovala stejně jako seriál Okna vesmíru dokořán astronoma, astrofyzika a popularizátora vědy Jiřího Grygara. Dnes máme na ČT Dana Stacha a úžasný program Hyde Park Civilizace, který nám řada zemí závidí. Komunikace vědy má tedy zelenou, mladí vědci mají na výběr z různých vzdělávacích programů a mohou se učit komunikační dovednosti a další soft skills. Ale neznamená to, že je práce hotová, je toho před námi ještě ohromná spousta.

Máte oblíbeného vědce, který dobře popularizuje třeba v Británii?

Jednoznačně David Attenborough. To je ikona a britský klenot popularizace. Samozřejmě k mým oblíbeným patří i Brian Cox a řada dalších.

Žijeme v informačním věku a věda není výjimkou. Jak vstřebat všechny informace?

Už delší dobu přemýšlím nad omezeným množstvím času, který má každý z nás na to, aby přijímal nové informace. Jak tedy postupovat, abychom měli relevantní informace, nestrávili celý den jenom tím, že je někde získáváme, hledáme nebo ověřujeme? A jak nejefektivněji je sdílet i v týmu? Pro ilustraci: Ročně vychází zhruba dva miliony vědeckých publikací. Když budeme počítat, že máme zhruba pět tisíc vědeckých oborů, tak na jeden připadá v průměru čtyři sta publikací. To nemáte šanci přečíst.

Takže buď všechny neprocházíte a pak hrozí, že vám možná unikne něco zajímavého a investujete čas a peníze do toho, co už bylo objeveno. Nebo musíte mít tak velký výzkumný tým, kde si každý přečte něco a potom vzájemně rychle a efektivně sdílí myšlenky. A přesně tam věda postupně směřuje. Možná nám s tím výběrem a tříděním pomůže umělá inteligence. Ale verifikaci vědeckých experimentů, jejich zopakování, jejich kontrolu budou podle mne dělat vědecké týmy. Že by to dělali autonomní roboti s obecnou umělou inteligencí, tomu ještě dlouho neuvěřím.

Jaké objevy nás ještě čekají?

Těžko říct, protože my nevíme, co nevíme. A právě proto je ta věda tak úžasná, protože nemá hranice. Důležité je ale i objevování cest. I těch slepých. Ty nám ukazují, že něco nefunguje a není třeba plýtvat finanční prostředky. Věda je to rozhraní mezi tím, co víme, a co nevíme. A vědci jsou ti, kteří jsou na té hraně a postupně posunují tu hranici kousek po kousku dál.

Není vám někdy líto – právě proto, co děláte a s kým se potkáváte –, že se už nevěnujete vědě?

Někdy ano – a moc. Ale zase si říkám, že bych ztratil možnost toho nadhledu a vhledu do řady jiných oborů, které bych, pokud bych zůstal ve vědě, vůbec nepoznal. Je to něco za něco. Všechno v životě mít nemůžete, na to je krátký.

Začínali jsme náš rozhovor gratulací k získání Řádu britského impéria. Jaké to je, získat takové ocenění?

Je to ohromná pocta a vůbec ji neberu jako jen svou osobní věc. Považuji ji za ocenění česko-britské vědecké spolupráce. Velmi si toho vážím, protože diplomatická práce je často neviditelná. A když se podívám, do jaké společnosti jsem se dostal, že seznam držitelů začíná československými letci a piloty za 2. světové války, že stejný řád má pan profesor Hilský za překlad celého Shakespeara, tak si říkám, že si to snad ani nezasloužím.

Musím ale dodat, že ten řád je sice napsán na mé jméno, ale kdyby má žena nepečovala o děti a neumožňovala mi cestování do Británie a do Prahy a všude možně po světě, tak bych možná udělal sotva čtvrtinu práce. Takže jí ten řád patří úplně stejně jako mně. Jsme společná jednotka, která se dělí o domácí radosti i starosti. Doufám, že ji potěšil tak, jako potěšil mě.

Otakar Fojt (* 1971)

Vystudoval biomedicínské inženýrství na VUT v Brně, doktorský program absolvoval na Oxfordu. Přednášel na britských i kanadských univerzitách. Od roku 2003 působí jako vědecký atašé britského velvyslanectví v ČR. Věnuje se rozvoji česko--britských vztahů v oblasti vědy, moderních technologií a inovací. Je předsedou Správní rady Univerzity Palackého a mj. spoluautorem knihy Science Communication. Úvod do komunikace vědy. Za dlouholetý přínos v oblasti vědy a inovací v České republice mu král Karel III. udělil Řád britského impéria.

 

Jednotka diplomatické stálosti by se možná mohla jmenovat „jeden fojt“. Tedy přinejmenším ve Velké Británii. Proč? Protože co je stálejší než vědecký atašé britské ambasády v Praze? Otakar Fojt pracuje už pro šestého velvyslance/velvyslankyni v řadě. Zatímco jeho šéfové a šéfky se co tři čtyři roky mění, on zůstává.

„Stejně jako se mění diplomaté, mění se i věda. Když jsem nastupoval, dostal jsem za úkol podporovat rozvoj vztahů s Českou republikou, která se teprve chystala vstoupit do EU. Dnes je mojí prací podporovat rozvoj česko-britských vztahů v době, kdy Velká Británie EU opustila. Svět je pestrý a o náhody v něm není nouze,“ říká diplomat a současně předseda Správní rady Univerzity Palackého, který za svou práci pro vědu obdržel Řád britského impéria. Rozhovor přetiskujeme z aktuálního vydání magazínu Žurnál UP.

Když někdo dostane řád za rozvoj vědy, napadne mě, že je asi vědec a něco objevil. Ve vašem případě to platí také, byť v jistém přeneseném slova smyslu – za vámi není žádná nová „molekula“, ale jsou to příležitosti a možnosti. Souhlasíte?

Je to tak. Mojí prací je propojování vědeckých týmů z České republiky a ze Spojeného království. Vytváříme příležitosti, ukazujeme možnosti. Mám vždycky radost, když pak vidím vědce, kteří spolupracují na projektu, který by bez přičinění ambasády možná ani nebyl.

Ten Řád britského impéria je pomyslný vrchol vaší profesní pyramidy. Co ale bylo na jejím začátku? Kdy se malý Ota začal zajímat o vědu?

To je asi v člověku odjakživa. Ta touha pořád něco objevovat a žasnout nad věcmi kolem a nezastavit se v tom objevování. Vzpomínám si, když jsem si koupil první časopis Vesmír. To bylo někdy v roce 1981. Nemohl jsem se od něj odtrhnout a doposud ho mám ještě někde doma na půdě.

Nakonec jste v Brně vystudoval biomedicínské inženýrství, doktorát máte ze slavného Oxfordu, pohybujete se mezi světovou vědeckou elitou. Jak si podle vašeho názoru stojí naše vysoké školy? Máme zajímavé absolventy?

Čeští vědci a profesoři jsou špičkoví, a to platí i ve světovém měřítku. Když se podíváme jen na Velkou Británii, tak na tamních univerzitách teď pracuje, ať už ve vědě, nebo ve výuce, přes pět set českých profesorek, profesorů, doktorů, odborníků, techniků. Absolventi našich vysokých škol se uplatňují na těch nejlepších místech na světě a jsou tam přijímáni velmi pozitivně. Určitě máme světu co nabídnout. Spíš se musíme zamyslet, jestli není škoda, že se nepříliš často vracejí zpět domů, kde jsou také potřeba.

Je zahraniční inspirace pro nás stále ještě žádoucí?

Pořád se máme čím inspirovat. Věda je mezinárodní, a pokud chcete porovnávat svou práci a dostávat doporučení, kam ji dál posunout, je nezbytné se radit s těmi nejlepšími na světě. Komunikovat jenom s těmi, s nimiž sdílím kancelář nebo jednu univerzitu, by určitě nestačilo.

Co vlastně obnáší práce vědeckého diplomata?

Zahrnuje několik oblastí. Jednou z nich je informační práce, kdy seznamuji kolegy z české vlády, univerzit, Akademie věd nebo přímo z výzkumných týmů s tím, co zajímavého, špičkového a nového se děje v oblasti vědy ve Velké Británii. Úplně stejně pak české novinky ve vědě sdílím s britskými kolegy. Další oblastí je budování spolupráce. Na vládní úrovni je to například o tom, jak zlepšit vědeckou diplomacii, hodnocení vědy a výzkumu, management a řízení výzkumných center. Na úrovni univerzit jde zase třeba o výměny studentů, vědců, o společné výzkumné projekty. Spolupráci ale podporujeme i na oborové úrovni, kdy skupina odborníků z obou zemí může společně pracovat například v oblasti umělé inteligence, nových pokročilých nanomateriálů a podobně. Možností je celá řada.

Musíte mít obrovský přehled o tom, co se děje v britské a české vědě. Je vůbec možné mít vhled do vědeckého světa ve dvou zemích a být schopen informace neustále aktualizovat?

Pořád se učím nové věci a přesně to mě na mé práci baví. Nejde ale jen o naše dvě země. Velká Británie má vědecké diplomaty v dalších padesáti zemích. Když se tedy někdo z Británie zeptá, co je ve světě zajímavého třeba v oblasti antimikrobiální rezistence, přijdou souhrny ze všech těch zemí. I k těmto informacím mám přístup. Když pracujete ve vědě, zaměřujete se pouze na velmi malou oblast lidského poznání a v této specializaci jste odborníkem. Ve své profesi jsem tohle vyměnil za možnost mít strategický nadhled nad mnoha různými obory. Podobně výjimečných pracovních příležitostí existuje opravdu jen hrstka a já jsem za ni vděčný.

Je výhodou vědeckého diplomata, když je člověk současně i vědec?

Je to nesporně výhoda. Vědecké vzdělání mi dává schopnost porozumět tomu, jak se věda dělá, že to není finální produkt, ale proces. Ale faktem je, že z naší sítě vědeckých diplomatů zhruba polovina kolegů nemá vědecké vzdělání. I oni ovšem dělají špičkovou práci, protože hodně záleží na dovednostech, jako je komunikace či schopnost organizovat a propojovat týmy.

Na celém světě směřují právě do vědy velké peníze. Asi není sporu o tom, že je třeba do této oblasti investovat…

Většina peněz do vědy jde ze soukromých prostředků. Celosvětově jsou to zhruba dvě třetiny celkového objemu peněz vynakládaných na vědu, především jsou to investice velkých nadnárodních společností. Z veřejných prostředků se financuje nejvíce základního výzkumu. To je ale nesmírně důležité, protože bez základního výzkumu by nebyl výzkum aplikovaný a nebyly by nové technologie, produkty a všechno, co dnes vidíme kolem sebe jako finální výsledek vědy.

Jak moc je podle vás důležité umět veřejnosti vysvětlit, na co se vynakládají prostředky, zvláště ty z veřejných rozpočtů?

Pokud jde část prostředků na výzkum z peněz daňových poplatníků, musí si toho být vědci dobře vědomi, a musí tedy i umět vysvětlovat, k čemu je jejich práce dobrá. Před deseti lety bylo v Británii do hodnoticích kritérií výzkumu poprvé zařazeno kritérium socioekonomického dopadu. Tato data musí vyplnit naprosto všechny obory britských vysokých škol. Považuji to za důležité.

Kdysi jsem se pokoušel přesvědčit vydavatele vědeckých časopisů, aby u každé publikace bylo kromě abstraktu ještě „light summary“. Takový souhrn v rozsahu tři sta slov, jimiž byste popsali svůj výzkum babičce. Zatím se mi to nepovedlo prosadit, takže potřebujeme profesionální komunikátory vědy, kteří mluví s vědci a překládají jejich odbornou řeč do jazyka běžných lidí.

Popularizace vědy se skloňuje už nějakou dobu i u nás. Jaká je ta britská zkušenost?

Už v devadesátých letech začala BBC pravidelně zařazovat do svého televizního vysílání příběhy o vědě a jejích výsledcích. Britové mají skvělé Science Media Centre, které vybírá klíčová témata, zprostředkovává rozhovory se špičkovými vědci a nabízí vědecký obsah všem médiím. Mimochodem – na některých univerzitách je součástí smlouvy, že profesoři musí pronést jednou do roka veřejnou popularizační přednášku. Je to jejich povinnost.

I u nás se blýská na lepší časy…

Určitě. Už dříve jsme měli program Meteor, který řada z nás sledovala stejně jako seriál Okna vesmíru dokořán astronoma, astrofyzika a popularizátora vědy Jiřího Grygara. Dnes máme na ČT Dana Stacha a úžasný program Hyde Park Civilizace, který nám řada zemí závidí. Komunikace vědy má tedy zelenou, mladí vědci mají na výběr z různých vzdělávacích programů a mohou se učit komunikační dovednosti a další soft skills. Ale neznamená to, že je práce hotová, je toho před námi ještě ohromná spousta.

Máte oblíbeného vědce, který dobře popularizuje třeba v Británii?

Jednoznačně David Attenborough. To je ikona a britský klenot popularizace. Samozřejmě k mým oblíbeným patří i Brian Cox a řada dalších.

Žijeme v informačním věku a věda není výjimkou. Jak vstřebat všechny informace?

Už delší dobu přemýšlím nad omezeným množstvím času, který má každý z nás na to, aby přijímal nové informace. Jak tedy postupovat, abychom měli relevantní informace, nestrávili celý den jenom tím, že je někde získáváme, hledáme nebo ověřujeme? A jak nejefektivněji je sdílet i v týmu? Pro ilustraci: Ročně vychází zhruba dva miliony vědeckých publikací. Když budeme počítat, že máme zhruba pět tisíc vědeckých oborů, tak na jeden připadá v průměru čtyři sta publikací. To nemáte šanci přečíst.

Takže buď všechny neprocházíte a pak hrozí, že vám možná unikne něco zajímavého a investujete čas a peníze do toho, co už bylo objeveno. Nebo musíte mít tak velký výzkumný tým, kde si každý přečte něco a potom vzájemně rychle a efektivně sdílí myšlenky. A přesně tam věda postupně směřuje. Možná nám s tím výběrem a tříděním pomůže umělá inteligence. Ale verifikaci vědeckých experimentů, jejich zopakování, jejich kontrolu budou podle mne dělat vědecké týmy. Že by to dělali autonomní roboti s obecnou umělou inteligencí, tomu ještě dlouho neuvěřím.

Jaké objevy nás ještě čekají?

Těžko říct, protože my nevíme, co nevíme. A právě proto je ta věda tak úžasná, protože nemá hranice. Důležité je ale i objevování cest. I těch slepých. Ty nám ukazují, že něco nefunguje a není třeba plýtvat finanční prostředky. Věda je to rozhraní mezi tím, co víme, a co nevíme. A vědci jsou ti, kteří jsou na té hraně a postupně posunují tu hranici kousek po kousku dál.

Není vám někdy líto – právě proto, co děláte a s kým se potkáváte –, že se už nevěnujete vědě?

Někdy ano – a moc. Ale zase si říkám, že bych ztratil možnost toho nadhledu a vhledu do řady jiných oborů, které bych, pokud bych zůstal ve vědě, vůbec nepoznal. Je to něco za něco. Všechno v životě mít nemůžete, na to je krátký.

Začínali jsme náš rozhovor gratulací k získání Řádu britského impéria. Jaké to je, získat takové ocenění?

Je to ohromná pocta a vůbec ji neberu jako jen svou osobní věc. Považuji ji za ocenění česko-britské vědecké spolupráce. Velmi si toho vážím, protože diplomatická práce je často neviditelná. A když se podívám, do jaké společnosti jsem se dostal, že seznam držitelů začíná československými letci a piloty za 2. světové války, že stejný řád má pan profesor Hilský za překlad celého Shakespeara, tak si říkám, že si to snad ani nezasloužím.

Musím ale dodat, že ten řád je sice napsán na mé jméno, ale kdyby má žena nepečovala o děti a neumožňovala mi cestování do Británie a do Prahy a všude možně po světě, tak bych možná udělal sotva čtvrtinu práce. Takže jí ten řád patří úplně stejně jako mně. Jsme společná jednotka, která se dělí o domácí radosti i starosti. Doufám, že ji potěšil tak, jako potěšil mě.

Otakar Fojt (* 1971)

Vystudoval biomedicínské inženýrství na VUT v Brně, doktorský program absolvoval na Oxfordu. Přednášel na britských i kanadských univerzitách. Od roku 2003 působí jako vědecký atašé britského velvyslanectví v ČR. Věnuje se rozvoji česko--britských vztahů v oblasti vědy, moderních technologií a inovací. Je předsedou Správní rady Univerzity Palackého a mj. spoluautorem knihy Science Communication. Úvod do komunikace vědy. Za dlouholetý přínos v oblasti vědy a inovací v České republice mu král Karel III. udělil Řád britského impéria.

 

Do Olomouce dorazí v polovině května renomované divadelní osobnosti a soubory z jedenácti zemí. V univerzitním městě bude od 9. do 20. května probíhat jeden z nejvýznamnějších středoevropských festivalů – 27. Divadelní Flora. Na sedmdesát akcí, které nesoutěžní přehlídka nabídne, zastřeší motto Volnost.

„Věříme, že leitmotiv Flory bude rezonovat všemi scénami a jeho étos zazní jak v oficiálních diskuzích, tak během stovek neformálních střetnutí. Budujeme multižánrovou, široké veřejnosti otevřenou platformu mezioborových setkávání s nonkonformní atmosférou sdílení a těšíme se, že nad zásadními problémy naší doby společně povedeme otevřený a výsostně svobodný rozhovor,“ uvedl hlavní dramaturg a ředitel festivalu Petr Nerušil.

Dvanáctidenní hlavní program představí žánrově pestré portfolio čtyřiadvaceti inscenací, které doplní široké spektrum doprovodných aktivit. „Jsme nadšeni z toho, že v rámci slavnostního zahájení můžeme v Olomouci znovu po dvou letech přivítat špičkový ansámbl Schauspielhaus Bochum a pozvat na výjimečný titul Nový život, jenž otevíral 59. Berliner Theatertreffen. Nespoutaná interpretace Dantovy předlohy, opřená o virtuózní herecké výkony a famózní hudbu, je dílem jednoho z nejoriginálnějších a nejvlivnějších současných evropských režisérů – Christophera Rüpinga,“ upozorňuje na reprezentativní úvod přehlídky jedna z jejích dramaturgyň Dominika Široká.

Aktuální ročník nabídne mj. i představení reflektující válečné konflikty či postavení žen v různých společenských a kulturních kontextech. Pro olomoucké publikum je program festivalu atraktivní také proto, že nabízí srovnání uměleckého pojetí tvůrců různých zemí. Některé soubory přijíždějí do ČR vůbec poprvé. „Svébytně k festivalovému leitmotivu přispějí například salcburští Hungry Sharks, které poprvé představíme v České republice. Jejich performance Béton Brut, v níž se protíná svět architektury a urban dance, důmyslně komentuje souvislosti mezi betonovým brutalismem a pilířem hiphopové kultury – breakdance. Vtipná inscenace je potenciálním diváckým hitem Flory,“ komentuje žánrové i tematické rozpětí festivalového programu dramaturgyně jeho taneční části Jitka Pavlišová.

Flora pozve i na velké množství hudebních produkcí ve festivalovém šapitó – k magnetům koncertního programu bude patřit vystoupení dua PΛST nebo německo-rakouská fúze skladatelů scénické a filmové hudby Alexandera Vičara a Dominika Giesriegla noise control barrier.

Pošesté bude součástí programu také edukativní program FloraLab určený několika desítkám studentů s divadlem spřízněných uměleckých a uměnovědných oborů českých a slovenských univerzit, včetně UP.

Podrobnosti k programu najdete zde.

Pořadatelem Divadelní Flory je Flora Theatre Festival, z. s. – v partnerské spolupráci s Muzeem umění Olomouc a ve spolupráci s Moravským divadlem Olomouc, Divadlem na cucky a Univerzitou Palackého v Olomouci.

Do Olomouce dorazí v polovině května renomované divadelní osobnosti a soubory z jedenácti zemí. V univerzitním městě bude od 9. do 20. května probíhat jeden z nejvýznamnějších středoevropských festivalů – 27. Divadelní Flora. Na sedmdesát akcí, které nesoutěžní přehlídka nabídne, zastřeší motto Volnost.

„Věříme, že leitmotiv Flory bude rezonovat všemi scénami a jeho étos zazní jak v oficiálních diskuzích, tak během stovek neformálních střetnutí. Budujeme multižánrovou, široké veřejnosti otevřenou platformu mezioborových setkávání s nonkonformní atmosférou sdílení a těšíme se, že nad zásadními problémy naší doby společně povedeme otevřený a výsostně svobodný rozhovor,“ uvedl hlavní dramaturg a ředitel festivalu Petr Nerušil.

Dvanáctidenní hlavní program představí žánrově pestré portfolio čtyřiadvaceti inscenací, které doplní široké spektrum doprovodných aktivit. „Jsme nadšeni z toho, že v rámci slavnostního zahájení můžeme v Olomouci znovu po dvou letech přivítat špičkový ansámbl Schauspielhaus Bochum a pozvat na výjimečný titul Nový život, jenž otevíral 59. Berliner Theatertreffen. Nespoutaná interpretace Dantovy předlohy, opřená o virtuózní herecké výkony a famózní hudbu, je dílem jednoho z nejoriginálnějších a nejvlivnějších současných evropských režisérů – Christophera Rüpinga,“ upozorňuje na reprezentativní úvod přehlídky jedna z jejích dramaturgyň Dominika Široká.

Aktuální ročník nabídne mj. i představení reflektující válečné konflikty či postavení žen v různých společenských a kulturních kontextech. Pro olomoucké publikum je program festivalu atraktivní také proto, že nabízí srovnání uměleckého pojetí tvůrců různých zemí. Některé soubory přijíždějí do ČR vůbec poprvé. „Svébytně k festivalovému leitmotivu přispějí například salcburští Hungry Sharks, které poprvé představíme v České republice. Jejich performance Béton Brut, v níž se protíná svět architektury a urban dance, důmyslně komentuje souvislosti mezi betonovým brutalismem a pilířem hiphopové kultury – breakdance. Vtipná inscenace je potenciálním diváckým hitem Flory,“ komentuje žánrové i tematické rozpětí festivalového programu dramaturgyně jeho taneční části Jitka Pavlišová.

Flora pozve i na velké množství hudebních produkcí ve festivalovém šapitó – k magnetům koncertního programu bude patřit vystoupení dua PΛST nebo německo-rakouská fúze skladatelů scénické a filmové hudby Alexandera Vičara a Dominika Giesriegla noise control barrier.

Pošesté bude součástí programu také edukativní program FloraLab určený několika desítkám studentů s divadlem spřízněných uměleckých a uměnovědných oborů českých a slovenských univerzit, včetně UP.

Podrobnosti k programu najdete zde.

Pořadatelem Divadelní Flory je Flora Theatre Festival, z. s. – v partnerské spolupráci s Muzeem umění Olomouc a ve spolupráci s Moravským divadlem Olomouc, Divadlem na cucky a Univerzitou Palackého v Olomouci.

Jak by se měl zachovat učitel při agresi ozbrojeného útočníka ve škole? Nejen k tomu poskytl studentům cenné rady a informace workshop, který se uskutečnil na Fakultě tělesné kultury UP. Vedle školení zvyšování odolnosti měkkých cílů, která pod vedením bezpečnostního experta Miloše Drdly probíhají již od loňského podzimu (viz tento článek), jde o další dílek do mozaiky opatření, kterými chce Univerzita Palackého zvýšit bezpečnost svých zaměstnanců a studentů – v tomto případě navíc zaměřený na budoucí uplatnění posluchačů.

Workshop, který v aule FTK UP absolvovaly čtyři desítky studujících, připravil Pavel Otřísal, garant programů fakulty spojených s učitelstvím a ochranou obyvatelstva a mimo jiné člen pracovní skupiny k zajištění bezpečnosti na UP, ve spolupráci s Petrem Mockem, doktorandem na FTK a CMTF UP a členem Akademického senátu UP. 

„Dosavadní školení věnovaná měkkým cílům byla určena především univerzitním zaměstnancům. Jako garant a učitel ochrany obyvatelstva jsem tak cítil jakýsi dluh vůči studentům, umocněný tím, že tu připravujeme budoucí učitele. O školení zaměřeném na studenty byla řeč i na zasedání Akademického senátu UP. Proto jsem se rozhodl připravit takovéto úvodní setkání se základními informacemi, na které by mohly později navázat praktické nácviky,“ uvedl.

Původně prý setkání plánoval jako hodinové, účastníky však téma zaujalo tak, že se workshop výrazně protáhl. „Dotazy, které v aule padly, a zpětná vazba od účastníků workshopu svědčí o tom, že studenti tuto problematiku řeší a uvědomují si, že to není záležitost vyřešitelná lusknutím prstu. Uvidíme, jestli o toto bude zájem i na dalších fakultách, nicméně chtěl bych, abychom v bezpečnostní komisi promysleli možnosti proškolení nastupujících prvních ročníků na začátku akademického roku,“ dodal Pavel Otřísal.

A jak by se tedy měl zachovat učitel s dětmi ve třídě v případě útoku na škole? „V každém případě je nutné zachovat klidnou hlavu a snažit se vytvořit v rámci možností prostor pro přežití na dobu zhruba 25 minut, pokud počítáme 10–15 minut útok a 8–10 minut dojezdovou dobu policejní prvosledové hlídky. V takové situaci samozřejmě minuta není minuta, čas plyne jinak, ale opravdu je třeba zachovat klid, uvědomit si vlastní odpovědnost, stanovit si scénář těch nejzákladnějších opatření, jako je například ztišení mobilů, navázání efektivní komunikace s operátory linky 158 a vedením školy, a pokusit se rozhodnout o přijetí opatření v rámci v systému U–S–B, tedy uteč – schovej se, případně opevni se – bojuj,“ přiblížil garant ochrany obyvatelstva na FTK UP.

Jak by se měl zachovat učitel při agresi ozbrojeného útočníka ve škole? Nejen k tomu poskytl studentům cenné rady a informace workshop, který se uskutečnil na Fakultě tělesné kultury UP. Vedle školení zvyšování odolnosti měkkých cílů, která pod vedením bezpečnostního experta Miloše Drdly probíhají již od loňského podzimu (viz tento článek), jde o další dílek do mozaiky opatření, kterými chce Univerzita Palackého zvýšit bezpečnost svých zaměstnanců a studentů – v tomto případě navíc zaměřený na budoucí uplatnění posluchačů.

Workshop, který v aule FTK UP absolvovaly čtyři desítky studujících, připravil Pavel Otřísal, garant programů fakulty spojených s učitelstvím a ochranou obyvatelstva a mimo jiné člen pracovní skupiny k zajištění bezpečnosti na UP, ve spolupráci s Petrem Mockem, doktorandem na FTK a CMTF UP a členem Akademického senátu UP. 

„Dosavadní školení věnovaná měkkým cílům byla určena především univerzitním zaměstnancům. Jako garant a učitel ochrany obyvatelstva jsem tak cítil jakýsi dluh vůči studentům, umocněný tím, že tu připravujeme budoucí učitele. O školení zaměřeném na studenty byla řeč i na zasedání Akademického senátu UP. Proto jsem se rozhodl připravit takovéto úvodní setkání se základními informacemi, na které by mohly později navázat praktické nácviky,“ uvedl.

Původně prý setkání plánoval jako hodinové, účastníky však téma zaujalo tak, že se workshop výrazně protáhl. „Dotazy, které v aule padly, a zpětná vazba od účastníků workshopu svědčí o tom, že studenti tuto problematiku řeší a uvědomují si, že to není záležitost vyřešitelná lusknutím prstu. Uvidíme, jestli o toto bude zájem i na dalších fakultách, nicméně chtěl bych, abychom v bezpečnostní komisi promysleli možnosti proškolení nastupujících prvních ročníků na začátku akademického roku,“ dodal Pavel Otřísal.

A jak by se tedy měl zachovat učitel s dětmi ve třídě v případě útoku na škole? „V každém případě je nutné zachovat klidnou hlavu a snažit se vytvořit v rámci možností prostor pro přežití na dobu zhruba 25 minut, pokud počítáme 10–15 minut útok a 8–10 minut dojezdovou dobu policejní prvosledové hlídky. V takové situaci samozřejmě minuta není minuta, čas plyne jinak, ale opravdu je třeba zachovat klid, uvědomit si vlastní odpovědnost, stanovit si scénář těch nejzákladnějších opatření, jako je například ztišení mobilů, navázání efektivní komunikace s operátory linky 158 a vedením školy, a pokusit se rozhodnout o přijetí opatření v rámci v systému U–S–B, tedy uteč – schovej se, případně opevni se – bojuj,“ přiblížil garant ochrany obyvatelstva na FTK UP.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého byla slavnostně otevřena nová víceúčelová budova, která akademické obci a veřejnosti nabízí přednáškový sál Josefa Otruby, zimní zahradu a kvalitní sociální i technické zázemí. Pásku společně přestřihli prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová, děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, architekt Jan Polách a vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

„Nová budova poskytuje inspirativní prostory pro vzdělávání a relaxaci ve spojení s přírodou. Otevření této budovy je dalším krokem k posílení našeho závazku k ochraně biodiverzity a k osvětové činnosti ve prospěch udržitelného životního prostředí,“ uvedla prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová. 

I když je Lucie Plíhalová profesí chemik, tak postupně propadla chemické biologii rostlin a jejich regulačním mechanismům, které řídí celou řadu procesů včetně růstu. „Obdivuji rostliny a jejich schopnost adaptace a komunikace pomocí chemických signálů. Z nové moderní budovy jsou krásně vidět vzrostlé jerlíny, které nám svého času posloužily k analytickému sběru materiálu, zejména k pochopení, jak rostliny pracují s cukry, včetně rhamnózy. Při tomto sběru nám významně pomáhal legendární zahradník této botanické zahrady, pan Všetička, který letos oslavil 70. narozeniny,“ podotkla.

Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou byla zahájena před třemi roky. Původní budova v areálu zahrady byla totiž postavena před více než sto lety a její technický stav neodpovídal aktuálním potřebám. „Jsme velmi rádi, že se projekt podařilo zdárně dotáhnout do konce. Vznikl prostor, který bude využitelný nejen pro výuku a výzkum, ale mohou se zde v zajímavém prostředí konat i popularizační akce pro veřejnost,“ uvedl děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala.

Přednáškový sál, který má kapacitu 49 míst, nese jméno významného botanika první poloviny 20. století Josefa Otruby. „Byl to skvělý terénní botanik, který nejen na střední Moravě objevil řadu nových nebo vzácných druhů rostlin. Botanickou zahradu spravoval třicet let a díky jeho péči sbírky rostlin přečkaly těžké období druhé světové války,“ vysvětlil vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Moderní sál je vybaven audiovizuální technikou umožňující pořádání konferencí, přednášek či promítání. Využíván bude nejen k výuce studentů, ale poslouží také k pořádání akcí pro veřejnost, jako jsou například besedy či výstavy. „V současné době je v sále instalována výstava polského autora Michala Patyckého. Jeho fotografie jsou spjaty s areálem botanické zahrady,“ doplnil Václav Dvořák.

Součástí nové budovy je také kvalitní sociální a technické zázemí, zimní zahrada s tropickými a subtropickými rostlinami z kolekce katedry botaniky přírodovědecké fakulty a střešní vyhlídka, která bude příležitostně přístupná během exkurzí.

Nová budova byla projektována v pasivním standardu, aby její provoz nebyl náročný na spotřebu energií a vody. Použity byly fotovoltaické střešní panely, tepelné čerpadlo či rekuperace. „Pamatovali jsme také na zelenou střechu, retenční nádrž na dešťovou vodu a trelážový systém na fasádách, který slouží k pěstování popínavých rostlin,“ dodal Václav Dvořák.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého byla slavnostně otevřena nová víceúčelová budova, která akademické obci a veřejnosti nabízí přednáškový sál Josefa Otruby, zimní zahradu a kvalitní sociální i technické zázemí. Pásku společně přestřihli prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová, děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, architekt Jan Polách a vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

„Nová budova poskytuje inspirativní prostory pro vzdělávání a relaxaci ve spojení s přírodou. Otevření této budovy je dalším krokem k posílení našeho závazku k ochraně biodiverzity a k osvětové činnosti ve prospěch udržitelného životního prostředí,“ uvedla prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová. 

I když je Lucie Plíhalová profesí chemik, tak postupně propadla chemické biologii rostlin a jejich regulačním mechanismům, které řídí celou řadu procesů včetně růstu. „Obdivuji rostliny a jejich schopnost adaptace a komunikace pomocí chemických signálů. Z nové moderní budovy jsou krásně vidět vzrostlé jerlíny, které nám svého času posloužily k analytickému sběru materiálu, zejména k pochopení, jak rostliny pracují s cukry, včetně rhamnózy. Při tomto sběru nám významně pomáhal legendární zahradník této botanické zahrady, pan Všetička, který letos oslavil 70. narozeniny,“ podotkla.

Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou byla zahájena před třemi roky. Původní budova v areálu zahrady byla totiž postavena před více než sto lety a její technický stav neodpovídal aktuálním potřebám. „Jsme velmi rádi, že se projekt podařilo zdárně dotáhnout do konce. Vznikl prostor, který bude využitelný nejen pro výuku a výzkum, ale mohou se zde v zajímavém prostředí konat i popularizační akce pro veřejnost,“ uvedl děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala.

Přednáškový sál, který má kapacitu 49 míst, nese jméno významného botanika první poloviny 20. století Josefa Otruby. „Byl to skvělý terénní botanik, který nejen na střední Moravě objevil řadu nových nebo vzácných druhů rostlin. Botanickou zahradu spravoval třicet let a díky jeho péči sbírky rostlin přečkaly těžké období druhé světové války,“ vysvětlil vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Moderní sál je vybaven audiovizuální technikou umožňující pořádání konferencí, přednášek či promítání. Využíván bude nejen k výuce studentů, ale poslouží také k pořádání akcí pro veřejnost, jako jsou například besedy či výstavy. „V současné době je v sále instalována výstava polského autora Michala Patyckého. Jeho fotografie jsou spjaty s areálem botanické zahrady,“ doplnil Václav Dvořák.

Součástí nové budovy je také kvalitní sociální a technické zázemí, zimní zahrada s tropickými a subtropickými rostlinami z kolekce katedry botaniky přírodovědecké fakulty a střešní vyhlídka, která bude příležitostně přístupná během exkurzí.

Nová budova byla projektována v pasivním standardu, aby její provoz nebyl náročný na spotřebu energií a vody. Použity byly fotovoltaické střešní panely, tepelné čerpadlo či rekuperace. „Pamatovali jsme také na zelenou střechu, retenční nádrž na dešťovou vodu a trelážový systém na fasádách, který slouží k pěstování popínavých rostlin,“ dodal Václav Dvořák.

Univerzita Palackého se podílí na projektu, který se zaměřuje na možnosti léčby pacientů s přerušením míchy, poruchou hybnosti či bolestmi pohybového aparátu. Díky podpoře Vědeckotechnického parku UP (VTP UP) a spolupráci s Přírodovědeckou a Lékařskou fakultou UP vznikla spin-off společnost, která se touto problematikou zabývá. Tou je firma Sensum Communem Rehabilitace, spol. s r.o., která si dala za cíl uvést na trh novou generaci jehel určených pro rehabilitační elektroakupunkturní metodu Ac-tive ENF vyvinutou doktorem Peterem Olšákem.

Metoda Ac-tive ENF, kterou vymyslel absolvent Lékařské fakulty UP Peter Olšák se svým týmem, spočívá v aktivaci akupunkturních drah pomocí elektroakupunktury. Donedávna byla metoda aplikována u pacientů s poruchou hybnosti nebo bolestmi pohybového aparátu. V posledních týdnech se však využití technologie značně posunulo a doktor Olšák zaznamenává pozitivní výsledky u pacientů s kompletním přerušením míchy. K ověření a dalšímu vývoji technologie došlo ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UP za podpory Vědeckotechnického parku UP v rámci projektu Proof of Concept financovaného Technologickou agenturou České republiky. 

„Při řešení projektu jsem velmi ocenil spolupráci s Vědeckotechnickým parkem UP. Díky kvalitnímu zázemí se podařilo v projektu realizovat vše potřebné včetně financování. Spolupráce mi umožnila se naplno věnovat výzkumu a nemusel jsem řešit žádnou přehnanou administrativu. Vřele doporučuji využít tento typ projektu a posunout váš záměr směrem ke svému cíli,“ hodnotí vývoj projektu a spolupráci s VTP UP Peter Olšák. 

Díky programu TA ČR GAMA 2 vznikla nová generace jehel s účinností až o 30–40 % vyšší, větším komfortem pro pacienta a nižším rizikem nežádoucího vytržení jehly při aplikaci. Nový typ jehel Ac-tive aktuálně prochází fází certifikace. Doktor Olšák je přesvědčen, že metoda s využitím nových jehel bude ještě účinnější. 

Aktuálně je v péči Petera Olšáka 12 pacientů s vážným poškozením míchy. Ti jsou dlouhodobě upoutáni na invalidní vozík s nulovou prognózou obnovení funkce pohybu, nicméně již po prvních aplikacích metody Ac-tive ENF zaznamenávají pozitivní fyziologické reakce. Mezi těmito pacienty je např. šestnáctiletý chlapec, kterého v lese zavalily klády, a v důsledku přerušení míchy ochrnul od pasu dolů. Již po několika aplikacích technologií doktora Olšáka dokáže chlapec pohnout pánví a dá se předpokládat další pozitivní vývoj v jeho zdravotním stavu. 

Podrobnější popis metody Ac-tive ENF je k dispozici v názorném videu, které vzniklo ve spolupráci s olomouckou produkční agenturou StoryFactory. Projekt inovativních jehel pro využití k metodě Ac-tive ENF si v loňském roce odnesl nejvyšší ocenění v soutěži Transfera Technology Day (psali jsme zde). 

Nedávno podepsaná licenční smlouva mezi společností Petera Olšáka Sensum Communem Rehabilitace, spol. s r. o., a Univerzitou Palackého stvrdila oficiální vznik spin-off společnosti. Projekt Ac-tive ENF v kombinaci s novou generací jehel je tak skvělým příkladem toho, kam až se může nápad na inovativní řešení posunout.

Výzva k řešení projektů Proof of Concept (PoC):

Další výzva k řešení projektů PoC v rámci programu TA ČR Sigma bude vyhlášena v červenci 2024. Program poskytuje podporu pro ověření a rozvoj inovativních řešení (know-how, technologie). Řešitelé získají podporu z Oddělení transferu znalostí a technologií VTP UP, tržní a patentovou rešerši, zpětnou vazbu a hodnocení. Cílem programu je identifikovat technologie s komerčním potenciálem a připravit je pro využití na trhu. Tato výzva je otevřená jak pro vědecké pracovníky, tak pro studenty doktorského studia s inovativními nápady. V případě zájmu se obraťte na Vědeckotechnický park UP.

Univerzita Palackého se podílí na projektu, který se zaměřuje na možnosti léčby pacientů s přerušením míchy, poruchou hybnosti či bolestmi pohybového aparátu. Díky podpoře Vědeckotechnického parku UP (VTP UP) a spolupráci s Přírodovědeckou a Lékařskou fakultou UP vznikla spin-off společnost, která se touto problematikou zabývá. Tou je firma Sensum Communem Rehabilitace, spol. s r.o., která si dala za cíl uvést na trh novou generaci jehel určených pro rehabilitační elektroakupunkturní metodu Ac-tive ENF vyvinutou doktorem Peterem Olšákem.

Metoda Ac-tive ENF, kterou vymyslel absolvent Lékařské fakulty UP Peter Olšák se svým týmem, spočívá v aktivaci akupunkturních drah pomocí elektroakupunktury. Donedávna byla metoda aplikována u pacientů s poruchou hybnosti nebo bolestmi pohybového aparátu. V posledních týdnech se však využití technologie značně posunulo a doktor Olšák zaznamenává pozitivní výsledky u pacientů s kompletním přerušením míchy. K ověření a dalšímu vývoji technologie došlo ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UP za podpory Vědeckotechnického parku UP v rámci projektu Proof of Concept financovaného Technologickou agenturou České republiky. 

„Při řešení projektu jsem velmi ocenil spolupráci s Vědeckotechnickým parkem UP. Díky kvalitnímu zázemí se podařilo v projektu realizovat vše potřebné včetně financování. Spolupráce mi umožnila se naplno věnovat výzkumu a nemusel jsem řešit žádnou přehnanou administrativu. Vřele doporučuji využít tento typ projektu a posunout váš záměr směrem ke svému cíli,“ hodnotí vývoj projektu a spolupráci s VTP UP Peter Olšák. 

Díky programu TA ČR GAMA 2 vznikla nová generace jehel s účinností až o 30–40 % vyšší, větším komfortem pro pacienta a nižším rizikem nežádoucího vytržení jehly při aplikaci. Nový typ jehel Ac-tive aktuálně prochází fází certifikace. Doktor Olšák je přesvědčen, že metoda s využitím nových jehel bude ještě účinnější. 

Aktuálně je v péči Petera Olšáka 12 pacientů s vážným poškozením míchy. Ti jsou dlouhodobě upoutáni na invalidní vozík s nulovou prognózou obnovení funkce pohybu, nicméně již po prvních aplikacích metody Ac-tive ENF zaznamenávají pozitivní fyziologické reakce. Mezi těmito pacienty je např. šestnáctiletý chlapec, kterého v lese zavalily klády, a v důsledku přerušení míchy ochrnul od pasu dolů. Již po několika aplikacích technologií doktora Olšáka dokáže chlapec pohnout pánví a dá se předpokládat další pozitivní vývoj v jeho zdravotním stavu. 

Podrobnější popis metody Ac-tive ENF je k dispozici v názorném videu, které vzniklo ve spolupráci s olomouckou produkční agenturou StoryFactory. Projekt inovativních jehel pro využití k metodě Ac-tive ENF si v loňském roce odnesl nejvyšší ocenění v soutěži Transfera Technology Day (psali jsme zde). 

Nedávno podepsaná licenční smlouva mezi společností Petera Olšáka Sensum Communem Rehabilitace, spol. s r. o., a Univerzitou Palackého stvrdila oficiální vznik spin-off společnosti. Projekt Ac-tive ENF v kombinaci s novou generací jehel je tak skvělým příkladem toho, kam až se může nápad na inovativní řešení posunout.

Výzva k řešení projektů Proof of Concept (PoC):

Další výzva k řešení projektů PoC v rámci programu TA ČR Sigma bude vyhlášena v červenci 2024. Program poskytuje podporu pro ověření a rozvoj inovativních řešení (know-how, technologie). Řešitelé získají podporu z Oddělení transferu znalostí a technologií VTP UP, tržní a patentovou rešerši, zpětnou vazbu a hodnocení. Cílem programu je identifikovat technologie s komerčním potenciálem a připravit je pro využití na trhu. Tato výzva je otevřená jak pro vědecké pracovníky, tak pro studenty doktorského studia s inovativními nápady. V případě zájmu se obraťte na Vědeckotechnický park UP.

Magisterský program, který vybaví studenty digitálními kompetencemi, právními znalostmi i souvisejícími společenskými poznatky, vzniká díky spolupráci UP, univerzit v Neapoli, Innsbrucku a Amsterodamu a dalších institucí v rámci projektu Euridice. Jejich zástupci se sešli na Právnické fakultě UP, která nový joint study programme zaštiťuje, aby mu dali konkrétní obrysy a náplň.

„Naším cílem je, aby jeho absolventi, kteří budou zastávat vysoké pozice v byznysu, politice či ve společnosti, rozuměli digitální společnosti komplexně. Budou tedy například chápat, co je to umělá inteligence a jak funguje, a zároveň budou vnímat její dopad na společnost,“ vysvětluje Anna Bon, hlavní koordinátorka projektu za Vrije Universiteit v Amsterodamu.  

Výuka ve společném studijním programu bude vedena v angličtině hybridní formou. Studenti díky tomu budou získávat znalosti od těch nejlepších odborníků hned z několika univerzit; do projektu jsou však zapojené také další instituce i malé a střední podniky, které jim nabídnou praktické stáže.

„Většina univerzit má nějaké zaměření, proto pro ně může být obtížné připravit široce zaměřené interdisciplinární studium. Propojení více institucí umožňuje pro jeden studijní program získat ty nejlepší odborníky z oblasti informačních technologií, práva i filozofie zároveň,“ říká Hans Akkermans z AKMC, podniku zapojeného do projektu Euridice. „Naše univerzita zapojí například experty na statistiku a datovou vědu či sociologii,“ uvádí příklad Emiliano Grimaldi, koordinátor projektu Euridice na Neapolské univerzitě Fridricha II.

Jedním z klíčových témat třídenního setkání na Univerzitě Palackého proto bylo právě složení interdisciplinárního týmu vyučujících. „Společně jsme také definovali témata, jimž se budou věnovat, a hlavně cílové výstupy a kompetence, které by měli absolventi programu ovládat,“ dodává Anna Bon.

Projekt Euridice byl oficiálně zahájen 1. ledna 2024 a poběží do prosince 2027. Z velké části vznikl díky existujícímu propojení evropských univerzit v síti Aurora, konkrétně její domény Digitální společnost a globální občanství. „Dá se říct, že vznikající program je spin-off konsorcia Aurora 2030 a vystihuje podstatu toho, co má spolupráce přinášet – pomocí vzdělávání proměnit vysoké školství i společnost,“ říká Thomas Baumgartner z Univerzity Innsbruck.

Projekt Euridice původně začal jako společný vzdělávací modul, ale postupně se vyvinul v komplexní magisterský studijní program, což přináší zvýšené nároky na technologickou podporu a také na akreditační procesy. „K částečnému zajištění financování jsme využili program Evropské komise Digitální Evropa. Do budoucna budeme usilovat o zapojení všech partnerských univerzit Aurory,“ poznamenává prorektor pro strategii a vnější vztahy UP Michal Malacka.

„Jsme velmi pyšní, že můžeme být jako Univerzita Palackého součástí tohoto projektu a připravovaného prestižního studijního programu, na kterém se podílejí velmi tvrdě pracující akademici a odborníci. Náš tým se skládá z akademických pracovníků z PF a PřF, administrativně je však podpořen z Aurora Office Rektorátu UP. Mezinárodní vzdělávací aktivity nejsou jen přínosem pro UP, její reputaci a prestiž, ale zejména také podporují multikulturní výměnu, rozvoj interkulturních, profesních a osobnostních kompetencí a inspiraci a vzájemné obohacování,“ říká Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice a Aurora Education Developer.

Maxim Tomoszek, proděkan PF UP pro bakalářské a magisterské studijní programy, dodává: „Pro právnickou fakultu jde o synergickou aktivitu k již akreditovanému doktorskému programu Law and Digital Technologies a zároveň o unikátní příležitost spolupracovat se špičkovými zahraničními pracovišti. Společná práce na struktuře programu, cílech jednotlivých modulů a profilu absolventa je velmi inspirativní.“

Magisterský program, který vybaví studenty digitálními kompetencemi, právními znalostmi i souvisejícími společenskými poznatky, vzniká díky spolupráci UP, univerzit v Neapoli, Innsbrucku a Amsterodamu a dalších institucí v rámci projektu Euridice. Jejich zástupci se sešli na Právnické fakultě UP, která nový joint study programme zaštiťuje, aby mu dali konkrétní obrysy a náplň.

„Naším cílem je, aby jeho absolventi, kteří budou zastávat vysoké pozice v byznysu, politice či ve společnosti, rozuměli digitální společnosti komplexně. Budou tedy například chápat, co je to umělá inteligence a jak funguje, a zároveň budou vnímat její dopad na společnost,“ vysvětluje Anna Bon, hlavní koordinátorka projektu za Vrije Universiteit v Amsterodamu.  

Výuka ve společném studijním programu bude vedena v angličtině hybridní formou. Studenti díky tomu budou získávat znalosti od těch nejlepších odborníků hned z několika univerzit; do projektu jsou však zapojené také další instituce i malé a střední podniky, které jim nabídnou praktické stáže.

„Většina univerzit má nějaké zaměření, proto pro ně může být obtížné připravit široce zaměřené interdisciplinární studium. Propojení více institucí umožňuje pro jeden studijní program získat ty nejlepší odborníky z oblasti informačních technologií, práva i filozofie zároveň,“ říká Hans Akkermans z AKMC, podniku zapojeného do projektu Euridice. „Naše univerzita zapojí například experty na statistiku a datovou vědu či sociologii,“ uvádí příklad Emiliano Grimaldi, koordinátor projektu Euridice na Neapolské univerzitě Fridricha II.

Jedním z klíčových témat třídenního setkání na Univerzitě Palackého proto bylo právě složení interdisciplinárního týmu vyučujících. „Společně jsme také definovali témata, jimž se budou věnovat, a hlavně cílové výstupy a kompetence, které by měli absolventi programu ovládat,“ dodává Anna Bon.

Projekt Euridice byl oficiálně zahájen 1. ledna 2024 a poběží do prosince 2027. Z velké části vznikl díky existujícímu propojení evropských univerzit v síti Aurora, konkrétně její domény Digitální společnost a globální občanství. „Dá se říct, že vznikající program je spin-off konsorcia Aurora 2030 a vystihuje podstatu toho, co má spolupráce přinášet – pomocí vzdělávání proměnit vysoké školství i společnost,“ říká Thomas Baumgartner z Univerzity Innsbruck.

Projekt Euridice původně začal jako společný vzdělávací modul, ale postupně se vyvinul v komplexní magisterský studijní program, což přináší zvýšené nároky na technologickou podporu a také na akreditační procesy. „K částečnému zajištění financování jsme využili program Evropské komise Digitální Evropa. Do budoucna budeme usilovat o zapojení všech partnerských univerzit Aurory,“ poznamenává prorektor pro strategii a vnější vztahy UP Michal Malacka.

„Jsme velmi pyšní, že můžeme být jako Univerzita Palackého součástí tohoto projektu a připravovaného prestižního studijního programu, na kterém se podílejí velmi tvrdě pracující akademici a odborníci. Náš tým se skládá z akademických pracovníků z PF a PřF, administrativně je však podpořen z Aurora Office Rektorátu UP. Mezinárodní vzdělávací aktivity nejsou jen přínosem pro UP, její reputaci a prestiž, ale zejména také podporují multikulturní výměnu, rozvoj interkulturních, profesních a osobnostních kompetencí a inspiraci a vzájemné obohacování,“ říká Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice a Aurora Education Developer.

Maxim Tomoszek, proděkan PF UP pro bakalářské a magisterské studijní programy, dodává: „Pro právnickou fakultu jde o synergickou aktivitu k již akreditovanému doktorskému programu Law and Digital Technologies a zároveň o unikátní příležitost spolupracovat se špičkovými zahraničními pracovišti. Společná práce na struktuře programu, cílech jednotlivých modulů a profilu absolventa je velmi inspirativní.“

Pod názvem Zázraky zrození spustila olomoucká firma LORIKA ve spolupráci s významnými lokálními partnery z oblasti médií, průmyslu a obchodu crowdfundingovou kampaň na nákup nových pulzních oxymetrů pro novorozenecké oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Odbornou záštitu převzal známý dětský lékař Lumír Kantor, mediální tvář propůjčila herečka Pavla Dostálová. Cílem kampaně je vybrat od regionálních firem i jednotlivců 3 miliony korun na pořízení 11 pulzních oxymetrů pro sledování životních funkcí novorozenců a centrální řídicí pult. Ty umožní bezpečné a klidné spojení nově narozených dětí s rodiči, známé odborné i laické veřejnosti jako bonding.

Příjemce pomoci – Novorozenecké oddělení FN Olomouc – je od roku 1999 nositelem titulu Baby Friendly Hospital (Nemocnice přátelská dětem), které uděluje UNICEF pracovištím s výbornými výsledky. Disponuje jednotkou intenzivní a resuscitační péče, která se chlubí špičkovými výsledky v záchraně předčasně narozených dětí (v roce 2023 se zde narodilo dítě s váhou 433 g a délkou 27 cm).

Vysoká kvalita novorozenecké péče zahrnuje také podporu bondingu, procesu esenciálního pro každé právě narozené dítě. Pro ten je kromě lékařských specialistů s dlouhou praxí důležité také technicky pokročilé vybavení v rámci tzv. nekritické infrastruktury.

První chvíle života v absolutním klidu

Na tu se na rozdíl od infrastruktury kritické (budovy, rozvody energie, informační sítě a základní vybavení porodních sálů) přes dlouhodobě vyrovnané hospodaření nemocnice přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví ČR stále nedaří vyčlenit v rozpočtu dostatek prostředků, přestože jde o věc mimořádně důležitou která má dopad na každé dítě nově narozené v porodnici šesté největší nemocnice v Česku.

„Ihned po narození dochází k hormonálním změnám, které zakládají celkovou životní stabilitu dítěte. Děje se to nejlépe při okamžitém a trvajícím spojení s matkou. Bonding, kontakt kůže na kůži, neumíme ničím nahradit. Miminko prožívá v láskyplné náruči základní existenciální pocit bezpečí, který si nese životem. FN Olomouc bonding podporuje, ale samo o sobě to nestačí. Nové pulsní oxymetry umožňují během bondingu perfektně sledovat základní životní funkce s jednou obrovskou výhodou: je zachován absolutní klid, který je v prvních hodinách a dnech naprosto nezbytný. Proto jsou tyto drahé přístroje tolik potřeba,“ vysvětluje nestor české neonatologické péče, bývalý dlouholetý primář Novorozeneckého oddělení FN Olomouc a známý dětský lékař a olomoucký patriot Lumír Kantor.

Příklad moderního firemního dárcovství

Motivace majitelů společnosti LORIKA, Davida Martinka a Jakuba Krištofa, k realizaci kampaně Zázraky zrození má 3 roviny. První z nich je záměr ukotvit roztříštěný přístup k firemnímu dárcovství, jímž současný management posouvá letitou tradici firmy LORIKA v oblasti goodwill. Druhou rovinou je přání posílit vnímání role Fakultní nemocnice Olomouc jako důležitého zdravotnického zařízení na území olomouckého kraje a místa, které svou expertní aktivitou přímo ovlivňuje kvalitu života stovek tisíc jeho obyvatel. Třetí rovina je ryze osobní – děti obou manažerů největšího českého dodavatele osobní a průmyslové hygieny přišly na svět právě v porodnici Fakultní nemocnice Olomouc.

„V olomoucké porodnici jsme Jakub i já přivítali naše děti. To moje přišlo na svět docela dramaticky. Tím spíš jsme s manželkou ocenili perfektní přístup personálu. Protože se LORICE daří, chceme pomoct tam, kde se přes veškerou snahu nedostává prostředků na nejlepší možnou péči. Ta má své technické i finanční limity, které teď společně se širokou veřejností i kolegy z podnikání posuneme,“ uvedl ke kampani David Martinek.

Benefity pro dárce

Kampaň myslí nejen na nejmenší děti, jimž výsledek pomůže na startu života, ale i na osvícené donátory. Těm při daru pokrývajícím 1 % z cílové částky nabízí na oplátku mediální prezentaci jako partnerům, které je na místě veřejně ocenit.

Ambicí kampaně je totiž také artikulovat ochotu podporovat klíčová nezisková místa regionu pro jejich význam, který se neměří penězi, nýbrž novými životy. Kampaň Zázraky zrození poběží symbolicky až do 1. června, kdy je Mezinárodní den dětí a Světový den rodičů, a lze do ní přispět prostřednictvím dárcovské platformy komunity Wakawai.

Více informací najdete na zazrakyzrozeni.cz a na sociálních sítích firmy Lorika a FN Olomouc.

Pod názvem Zázraky zrození spustila olomoucká firma LORIKA ve spolupráci s významnými lokálními partnery z oblasti médií, průmyslu a obchodu crowdfundingovou kampaň na nákup nových pulzních oxymetrů pro novorozenecké oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Odbornou záštitu převzal známý dětský lékař Lumír Kantor, mediální tvář propůjčila herečka Pavla Dostálová. Cílem kampaně je vybrat od regionálních firem i jednotlivců 3 miliony korun na pořízení 11 pulzních oxymetrů pro sledování životních funkcí novorozenců a centrální řídicí pult. Ty umožní bezpečné a klidné spojení nově narozených dětí s rodiči, známé odborné i laické veřejnosti jako bonding.

Příjemce pomoci – Novorozenecké oddělení FN Olomouc – je od roku 1999 nositelem titulu Baby Friendly Hospital (Nemocnice přátelská dětem), které uděluje UNICEF pracovištím s výbornými výsledky. Disponuje jednotkou intenzivní a resuscitační péče, která se chlubí špičkovými výsledky v záchraně předčasně narozených dětí (v roce 2023 se zde narodilo dítě s váhou 433 g a délkou 27 cm).

Vysoká kvalita novorozenecké péče zahrnuje také podporu bondingu, procesu esenciálního pro každé právě narozené dítě. Pro ten je kromě lékařských specialistů s dlouhou praxí důležité také technicky pokročilé vybavení v rámci tzv. nekritické infrastruktury.

První chvíle života v absolutním klidu

Na tu se na rozdíl od infrastruktury kritické (budovy, rozvody energie, informační sítě a základní vybavení porodních sálů) přes dlouhodobě vyrovnané hospodaření nemocnice přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví ČR stále nedaří vyčlenit v rozpočtu dostatek prostředků, přestože jde o věc mimořádně důležitou která má dopad na každé dítě nově narozené v porodnici šesté největší nemocnice v Česku.

„Ihned po narození dochází k hormonálním změnám, které zakládají celkovou životní stabilitu dítěte. Děje se to nejlépe při okamžitém a trvajícím spojení s matkou. Bonding, kontakt kůže na kůži, neumíme ničím nahradit. Miminko prožívá v láskyplné náruči základní existenciální pocit bezpečí, který si nese životem. FN Olomouc bonding podporuje, ale samo o sobě to nestačí. Nové pulsní oxymetry umožňují během bondingu perfektně sledovat základní životní funkce s jednou obrovskou výhodou: je zachován absolutní klid, který je v prvních hodinách a dnech naprosto nezbytný. Proto jsou tyto drahé přístroje tolik potřeba,“ vysvětluje nestor české neonatologické péče, bývalý dlouholetý primář Novorozeneckého oddělení FN Olomouc a známý dětský lékař a olomoucký patriot Lumír Kantor.

Příklad moderního firemního dárcovství

Motivace majitelů společnosti LORIKA, Davida Martinka a Jakuba Krištofa, k realizaci kampaně Zázraky zrození má 3 roviny. První z nich je záměr ukotvit roztříštěný přístup k firemnímu dárcovství, jímž současný management posouvá letitou tradici firmy LORIKA v oblasti goodwill. Druhou rovinou je přání posílit vnímání role Fakultní nemocnice Olomouc jako důležitého zdravotnického zařízení na území olomouckého kraje a místa, které svou expertní aktivitou přímo ovlivňuje kvalitu života stovek tisíc jeho obyvatel. Třetí rovina je ryze osobní – děti obou manažerů největšího českého dodavatele osobní a průmyslové hygieny přišly na svět právě v porodnici Fakultní nemocnice Olomouc.

„V olomoucké porodnici jsme Jakub i já přivítali naše děti. To moje přišlo na svět docela dramaticky. Tím spíš jsme s manželkou ocenili perfektní přístup personálu. Protože se LORICE daří, chceme pomoct tam, kde se přes veškerou snahu nedostává prostředků na nejlepší možnou péči. Ta má své technické i finanční limity, které teď společně se širokou veřejností i kolegy z podnikání posuneme,“ uvedl ke kampani David Martinek.

Benefity pro dárce

Kampaň myslí nejen na nejmenší děti, jimž výsledek pomůže na startu života, ale i na osvícené donátory. Těm při daru pokrývajícím 1 % z cílové částky nabízí na oplátku mediální prezentaci jako partnerům, které je na místě veřejně ocenit.

Ambicí kampaně je totiž také artikulovat ochotu podporovat klíčová nezisková místa regionu pro jejich význam, který se neměří penězi, nýbrž novými životy. Kampaň Zázraky zrození poběží symbolicky až do 1. června, kdy je Mezinárodní den dětí a Světový den rodičů, a lze do ní přispět prostřednictvím dárcovské platformy komunity Wakawai.

Více informací najdete na zazrakyzrozeni.cz a na sociálních sítích firmy Lorika a FN Olomouc.