Agregátor zdrojů

Zvědavost. Právě tato vlastnost přivedla dnes do Olomouce tisíce mladých lidí. Byli totiž zvědaví, jaké to je být studentem UP? Pro odpověď si přišli na univerzitní půdu uchazeči ze všech koutů naší země. Den otevřených dveří byl ideální příležitostí nahlédnout do zázemí fakult i studentského života mimo výuku.

Když chceme získat nějaké informace, stačí trošku „googlit.“ Někdy je ale lepší se přesvědčit na vlastní oči. Podívat se, zeptat se, vyzkoušet si. A přesně proto Univerzita Palackého dvakrát za rok otevírá zájemcům o studium své pomyslné dveře. Přímo na místě tak například středoškoláci i se svými blízkými zjistí nejen detaily o vybraném oboru, ale také zcela praktické věci: jaké je ubytování, kolik stojí a jak chutná jídlo v menze, odkud kam se dá v Olomouci dojít pěšky, na kole nebo tramvají a autobusem.

foto_sem_4

Mezi stovkami těch, kteří během slunečného, ale chladného pátku za těmito informacemi vyrazili, byla například gymnazistka Eliška Petrželková ze Strážnice uvažující o pedagogické kariéře

„Nejdříve si chci ujasnit obor, který bych studovala, to je pro mě priorita, potom se budu ptát po zázemí, které olomoucká univerzita nabízí. Ráda bych jednou učila český jazyk, dějepis a společenské vědy. Na možnosti se tedy ptám na pedagogické fakultě, zajdu si prohlédnout i fakultu filozofickou. Rozhodnout bych se chtěla do Vánoc,“ uvedla.

foto_sem_4

Svůj budoucí směr si brzy vybere i Johana Gelrichová z Rakovníka. „Chtěla bych studovat environmentální studia, ekologii nebo biologii, proto jsem se přijela podívat na přírodovědeckou fakultu,“ řekla letošní maturantka. Informace o škole prý vyhledává na sociálních sítích a oceňuje také osobní prezentace fakulty či univerzity na gymnáziu. Při rozhodování ale zohledňuje i samotné město, ve kterém by mohla studovat.

Na vahách zatím je i Emma Fekiačová, která na fakultu zdravotnických věd dorazila z Bánské Bystrice. „Chtěla bych studovat buď radiologii, nebo ergoterapii, zatím se ještě nedokážu rozhodnout. Přijela jsem, abych se dozvěděla více o studiu a přijímačkách," prozradila.

foto_sem_4

Podobně by jistě mluvili i další zájemci, kteří vyrazili na ostatní z osmi fakult Univerzity Palackého. A některým jistě návštěva Olomouce v otázce jejich budoucího studijního směřování pomohla. Kdo nicméně den otevřených dveří nestihl nebo se ho nemohl zúčastnit, bude mít druhou šanci ještě 24. ledna. Kdo nechce čekat, může se nejdůležitější informace ke studiu na UP dozvědět na webu univerzitnimesto.cz.

Další fotografie z průběhu dne otevřených dveří najdete na facebooku UP. 

Zvědavost. Právě tato vlastnost přivedla dnes do Olomouce tisíce mladých lidí. Byli totiž zvědaví, jaké to je být studentem UP? Pro odpověď si přišli na univerzitní půdu uchazeči ze všech koutů naší země. Den otevřených dveří byl ideální příležitostí nahlédnout do zázemí fakult i studentského života mimo výuku.

Když chceme získat nějaké informace, stačí trošku „googlit.“ Někdy je ale lepší se přesvědčit na vlastní oči. Podívat se, zeptat se, vyzkoušet si. A přesně proto Univerzita Palackého dvakrát za rok otevírá zájemcům o studium své pomyslné dveře. Přímo na místě tak například středoškoláci i se svými blízkými zjistí nejen detaily o vybraném oboru, ale také zcela praktické věci: jaké je ubytování, kolik stojí a jak chutná jídlo v menze, odkud kam se dá v Olomouci dojít pěšky, na kole nebo tramvají a autobusem.

foto_sem_4

Mezi stovkami těch, kteří během slunečného, ale chladného pátku za těmito informacemi vyrazili, byla například gymnazistka Eliška Petrželková ze Strážnice uvažující o pedagogické kariéře

„Nejdříve si chci ujasnit obor, který bych studovala, to je pro mě priorita, potom se budu ptát po zázemí, které olomoucká univerzita nabízí. Ráda bych jednou učila český jazyk, dějepis a společenské vědy. Na možnosti se tedy ptám na pedagogické fakultě, zajdu si prohlédnout i fakultu filozofickou. Rozhodnout bych se chtěla do Vánoc,“ uvedla.

foto_sem_4

Svůj budoucí směr si brzy vybere i Johana Gelrichová z Rakovníka. „Chtěla bych studovat environmentální studia, ekologii nebo biologii, proto jsem se přijela podívat na přírodovědeckou fakultu,“ řekla letošní maturantka. Informace o škole prý vyhledává na sociálních sítích a oceňuje také osobní prezentace fakulty či univerzity na gymnáziu. Při rozhodování ale zohledňuje i samotné město, ve kterém by mohla studovat.

Na vahách zatím je i Emma Fekiačová, která na fakultu zdravotnických věd dorazila z Bánské Bystrice. „Chtěla bych studovat buď radiologii, nebo ergoterapii, zatím se ještě nedokážu rozhodnout. Přijela jsem, abych se dozvěděla více o studiu a přijímačkách," prozradila.

foto_sem_4

Podobně by jistě mluvili i další zájemci, kteří vyrazili na ostatní z osmi fakult Univerzity Palackého. A některým jistě návštěva Olomouce v otázce jejich budoucího studijního směřování pomohla. Kdo nicméně den otevřených dveří nestihl nebo se ho nemohl zúčastnit, bude mít druhou šanci ještě 24. ledna. Kdo nechce čekat, může se nejdůležitější informace ke studiu na UP dozvědět na webu univerzitnimesto.cz.

Další fotografie z průběhu dne otevřených dveří najdete na facebooku UP. 

Abstract: Discover the cutting-edge intersection of quantum information and particle physics: learn how the recent detection of quantum entanglement in top quark pairs by ATLAS and CMS is opening new frontiers at the LHC.Recently, the ATLAS and CMS Collaborations made the first observation of quantum entanglement in top quark pairs, marking an exciting milestone at the LHC. At first glance, this might seem unsurprising - after all, the Standard Model is a quantum field theory. So why is this discovery generating so much buzz? In this seminar, I will unpack the technical challenges behind this measurement and illustrate how quantum information concepts can provide new tools for high-energy physics, and vice versa. I will also discuss the unexpected observation of toponium formation at the LHC, placing it in the broader phenomenological context: what makes modeling top quark pair production and decay so challenging? Finally, I will explore the prospects for the upcoming Run 3 dataset and the High-Luminosity LHC era, highlighting how quantum information techniques may open entirely new avenues in precision measurements and the emerging subfield of quantum information at the LHC. 

Abstract: Discover the cutting-edge intersection of quantum information and particle physics: learn how the recent detection of quantum entanglement in top quark pairs by ATLAS and CMS is opening new frontiers at the LHC.Recently, the ATLAS and CMS Collaborations made the first observation of quantum entanglement in top quark pairs, marking an exciting milestone at the LHC. At first glance, this might seem unsurprising - after all, the Standard Model is a quantum field theory. So why is this discovery generating so much buzz? In this seminar, I will unpack the technical challenges behind this measurement and illustrate how quantum information concepts can provide new tools for high-energy physics, and vice versa. I will also discuss the unexpected observation of toponium formation at the LHC, placing it in the broader phenomenological context: what makes modeling top quark pair production and decay so challenging? Finally, I will explore the prospects for the upcoming Run 3 dataset and the High-Luminosity LHC era, highlighting how quantum information techniques may open entirely new avenues in precision measurements and the emerging subfield of quantum information at the LHC. 

Téma investic a financí v byznysu letos rezonovalo na třináctém ročníku konference UP Business Camp, kterou tradičně pořádal Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP). Ve čtvrtek 27. listopadu dorazilo do Pevnosti poznání téměř 170 účastníků, mezi nimiž byli zejména studenti, začínající podnikatelé i zástupci zavedených olomouckých firem. Celodenní program byl nabitý přednáškami, workshopy a networkingem a také Startup Show s desítkou nadějných podnikatelských projektů.

„Letošní ročník jasně ukázal, že téma financování podnikání se týká všech fází byznysu, od úplných začátků až po firmy, které už se rozhodují, jak chytře škálovat a růst. Atmosféra byla po celý den energická a účastníci sdíleli zkušenosti i chuť rozvíjet vlastní projekty,“ zhodnotil konferenci Petr Suchomel, ředitel Vědeckotechnického parku UP.

Na pódiu se během dne vystřídala řada výrazných osobností českého podnikatelského prostředí. Dominik Píchal ze společnosti Grizly zahájil konferenci svým podnikatelským příběhem o budování miliardového byznysu z dětského pokojíčku. Jindřich Fáborský, tvůrce Marketing Festivalu, ukázal, jak využít dnešní AI nástroje k nastartování podnikání. Tereza Krejčí z Donia přiblížila využití crowdfundingu k financování komerčních projektů a Daniel Hastík z investičního fondu Tensor Ventures přidal pohled investora na to, co rozhoduje o úspěchu startupů při hledání kapitálu.

Velký zájem vzbudily také prakticky laděné workshopy. David Duc ze společnosti ShortPRO ukázal, jak lze díky krátkým videím, komunitě a AI nástrojům vytvořit marketing, který funguje i s omezeným rozpočtem. O síle osobního brandu na LinkedInu hovořili Michal Bubeník a Lukáš Bednařík. Nabídli účastníkům návod, jak z této sítě udělat klíčový nástroj pro B2B prodej a budování značky.

Startup Show představila nové podnikatelské nápady

Součástí programu konference byla také Startup Show ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Přehlídka podnikatelských nápadů přinesla i letos silné příběhy zejména se společenský přesahem, jako např. projekt Talentarium studentky Univerzity Palackého Anity Palaščákové zaměřující se na komunitu pro talentované a multipotenciální jedince nebo projekt Opět použij, který se soustředí na udržitelnost a recyklaci přebytečného textilu. Z desítky projektů publikum vybralo ten nejlepší a vítězem letošního ročníku se stal projekt Nonic studentů Matyáše Kulila a Viktora Vepřeka. Projekt nabízí alternativní řešení pro uživatele elektronických cigaret. Vítězové získali vstupenku na konferenci Forbes, tříměsíční členství v Element Coworkingu, konzultace s experty z ICOK a VTP UP i postup do programu Startup Academy.

UP Business Camp 2025 opět potvrdil svou roli jedné z nejvýznamnějších podnikatelských akcí v olomouckém regionu. Konference proběhla za finanční podpory statutárního města Olomouce.

Téma investic a financí v byznysu letos rezonovalo na třináctém ročníku konference UP Business Camp, kterou tradičně pořádal Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP). Ve čtvrtek 27. listopadu dorazilo do Pevnosti poznání téměř 170 účastníků, mezi nimiž byli zejména studenti, začínající podnikatelé i zástupci zavedených olomouckých firem. Celodenní program byl nabitý přednáškami, workshopy a networkingem a také Startup Show s desítkou nadějných podnikatelských projektů.

„Letošní ročník jasně ukázal, že téma financování podnikání se týká všech fází byznysu, od úplných začátků až po firmy, které už se rozhodují, jak chytře škálovat a růst. Atmosféra byla po celý den energická a účastníci sdíleli zkušenosti i chuť rozvíjet vlastní projekty,“ zhodnotil konferenci Petr Suchomel, ředitel Vědeckotechnického parku UP.

Na pódiu se během dne vystřídala řada výrazných osobností českého podnikatelského prostředí. Dominik Píchal ze společnosti Grizly zahájil konferenci svým podnikatelským příběhem o budování miliardového byznysu z dětského pokojíčku. Jindřich Fáborský, tvůrce Marketing Festivalu, ukázal, jak využít dnešní AI nástroje k nastartování podnikání. Tereza Krejčí z Donia přiblížila využití crowdfundingu k financování komerčních projektů a Daniel Hastík z investičního fondu Tensor Ventures přidal pohled investora na to, co rozhoduje o úspěchu startupů při hledání kapitálu.

Velký zájem vzbudily také prakticky laděné workshopy. David Duc ze společnosti ShortPRO ukázal, jak lze díky krátkým videím, komunitě a AI nástrojům vytvořit marketing, který funguje i s omezeným rozpočtem. O síle osobního brandu na LinkedInu hovořili Michal Bubeník a Lukáš Bednařík. Nabídli účastníkům návod, jak z této sítě udělat klíčový nástroj pro B2B prodej a budování značky.

Startup Show představila nové podnikatelské nápady

Součástí programu konference byla také Startup Show ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Přehlídka podnikatelských nápadů přinesla i letos silné příběhy zejména se společenský přesahem, jako např. projekt Talentarium studentky Univerzity Palackého Anity Palaščákové zaměřující se na komunitu pro talentované a multipotenciální jedince nebo projekt Opět použij, který se soustředí na udržitelnost a recyklaci přebytečného textilu. Z desítky projektů publikum vybralo ten nejlepší a vítězem letošního ročníku se stal projekt Nonic studentů Matyáše Kulila a Viktora Vepřeka. Projekt nabízí alternativní řešení pro uživatele elektronických cigaret. Vítězové získali vstupenku na konferenci Forbes, tříměsíční členství v Element Coworkingu, konzultace s experty z ICOK a VTP UP i postup do programu Startup Academy.

UP Business Camp 2025 opět potvrdil svou roli jedné z nejvýznamnějších podnikatelských akcí v olomouckém regionu. Konference proběhla za finanční podpory statutárního města Olomouce.

Byl jedním z prvních, kdo pomohl studentům a studentkám Univerzity Palackého na začátku 90. let 20. století, krátce po sametové revoluci, vyrazit na zkušenou a studovat v USA. Řeč je o Charlesi Merrillovi, americkém filantropovi, od jehož úmrtí si na konci listopadu připomeneme už osm let.

Charles Merrill navštívil Univerzitu Palackého záhy po roce 1989 a v osobě jejího prvního polistopadového rektora Josefa Jařaba našel partnera, s nímž sdílel přesvědčení, že mezinárodní zkušenost může zásadně ovlivnit profesní dráhu i osobní rozhled mladých lidí.

„Charles Merrill byl vzděláním historik. Po studiu na Harvardově univerzitě sloužil až do konce druhé světové války jako voják na italské frontě. Už mnichovská krize roku 1938 přitáhla jeho pozornost a sympatie k naší republice a k historicky těžce zkoušenému regionu střední Evropy. Hned po válce působil jako lektor ve Fulbrightově programu v Rakousku, často navštěvoval Československo a Polsko, a to i poté, co byly obě země uzavřeny do izolace železnou oponou. Pád komunistických totalitních režimů přivítal zřízením svého českého a polského vzdělávacího projektu, z něhož se vyvinul také program Merrillových stipendií,“ napsal o podpoře univerzity a držiteli čestného doktorátu UP emeritní rektor Josef Jařab (vzpomínku na jejich první setkání si můžete přečíst zde).

Charles Merrill měl pozoruhodné rodinné zázemí. Jeho otec Charles Edward Merrill založil v roce 1914 jednu z nejvýznamnějších investičních společností na Wall Street v New Yorku, bratr James byl uznávaným básníkem. Charles junior založil a vedl střední školu v Bostonu, psal knihy, maloval, učil, hodně cestoval a věnoval se filantropii.

„Připomínkou výročí úmrtí pana Charlese Merrilla Jr. bychom rádi vzbudili u všech, kteří ho znali, milou vzpomínku na moudrého, hluboce lidského, štědrého a současně skromného člověka, který vedle množství různých aktivit celoživotně podporoval vzdělání mladých lidí, jejich společenské a kulturní zapojení i zájem o dění doma i ve světě.“ Zuzana Hamdanieh

Merrillův program umožnil studentům UP vycestovat na vybrané americké univerzity, kde díky finanční podpoře mohli strávit několik měsíců. „Pro mnohé šlo o první příležitost vyzkoušet si studium v zahraničí v době, kdy podobné nabídky ještě nebyly samozřejmostí. Za dobu existence Merrillova programu se za oceán vydalo přibližně 300 studentů,“ připomněla Zuzana Hamdanieh z oddělení pro mobility Rektorátu UP.

Účastníci programu dlouhodobě zdůrazňují, že přínos nebyl pouze akademický. Pobyt v zahraničí jim otevřel nové profesní kontakty, přinesl zkušenost s jiným stylem výuky a často také posílil jejich sebevědomí a samostatnost. Mnozí z nich se později významně uplatnili ve vědě, veřejné správě či podnikání a dodnes považují Merrillův program za jeden z klíčových momentů svého studijního života. Zkušenosti některých z nich si můžete přečíst zde.

„Připomínkou výročí úmrtí pana Charlese Merrilla Jr. bychom rádi vzbudili u všech, kteří ho znali, milou vzpomínku na moudrého, hluboce lidského, štědrého a současně skromného člověka, který vedle množství různých aktivit celoživotně podporoval vzdělání mladých lidí, jejich společenské a kulturní zapojení i zájem o dění doma i ve světě. Jeho jméno nese od roku 2000 také jeden ze sálů v Ústřední knihovně UP ve Zbrojnici. Tohoto slavnostního aktu se pan Merrill zúčastnil a byl u toho, když byla odhalena deska s fotografií, životopisnými údaji a doprovodným textem. Součástí univerzitního knižního fondu jsou knihy, jejichž byl autorem, a bezpočet knižních darů, které univerzitě v průběhu let věnoval. V USA je jeho jméno bráno s respektem a naši studenti, účastníci Merrillova studijního programu, jsou na partnerských školách vítaným přínosem a skvělými reprezentanty UP,“ dodala Zuzana Hamdanieh.

Merrillův studijní program stále pokračuje s důrazem na podporu vzdělání, mezinárodní kulturní spolupráci i návratnost do domácího prostředí. Až do 8. prosince se mohou studenti hlásit do výběrového řízení na semestrální studijní pobyt na partnerské instituci v USA. V akademickém roce 2026/2027 mají (s výjimkou studentů lékařské fakulty) možnost studovat s finanční podporou na Moravian University v Bethlehemu v Pensylvánii a na Coe College v Cedar Rapids v Iowě. Psali jsme o tom zde.

Byl jedním z prvních, kdo pomohl studentům a studentkám Univerzity Palackého na začátku 90. let 20. století, krátce po sametové revoluci, vyrazit na zkušenou a studovat v USA. Řeč je o Charlesi Merrillovi, americkém filantropovi, od jehož úmrtí si na konci listopadu připomeneme už osm let.

Charles Merrill navštívil Univerzitu Palackého záhy po roce 1989 a v osobě jejího prvního polistopadového rektora Josefa Jařaba našel partnera, s nímž sdílel přesvědčení, že mezinárodní zkušenost může zásadně ovlivnit profesní dráhu i osobní rozhled mladých lidí.

„Charles Merrill byl vzděláním historik. Po studiu na Harvardově univerzitě sloužil až do konce druhé světové války jako voják na italské frontě. Už mnichovská krize roku 1938 přitáhla jeho pozornost a sympatie k naší republice a k historicky těžce zkoušenému regionu střední Evropy. Hned po válce působil jako lektor ve Fulbrightově programu v Rakousku, často navštěvoval Československo a Polsko, a to i poté, co byly obě země uzavřeny do izolace železnou oponou. Pád komunistických totalitních režimů přivítal zřízením svého českého a polského vzdělávacího projektu, z něhož se vyvinul také program Merrillových stipendií,“ napsal o podpoře univerzity a držiteli čestného doktorátu UP emeritní rektor Josef Jařab (vzpomínku na jejich první setkání si můžete přečíst zde).

Charles Merrill měl pozoruhodné rodinné zázemí. Jeho otec Charles Edward Merrill založil v roce 1914 jednu z nejvýznamnějších investičních společností na Wall Street v New Yorku, bratr James byl uznávaným básníkem. Charles junior založil a vedl střední školu v Bostonu, psal knihy, maloval, učil, hodně cestoval a věnoval se filantropii.

„Připomínkou výročí úmrtí pana Charlese Merrilla Jr. bychom rádi vzbudili u všech, kteří ho znali, milou vzpomínku na moudrého, hluboce lidského, štědrého a současně skromného člověka, který vedle množství různých aktivit celoživotně podporoval vzdělání mladých lidí, jejich společenské a kulturní zapojení i zájem o dění doma i ve světě.“ Zuzana Hamdanieh

Merrillův program umožnil studentům UP vycestovat na vybrané americké univerzity, kde díky finanční podpoře mohli strávit několik měsíců. „Pro mnohé šlo o první příležitost vyzkoušet si studium v zahraničí v době, kdy podobné nabídky ještě nebyly samozřejmostí. Za dobu existence Merrillova programu se za oceán vydalo přibližně 300 studentů,“ připomněla Zuzana Hamdanieh z oddělení pro mobility Rektorátu UP.

Účastníci programu dlouhodobě zdůrazňují, že přínos nebyl pouze akademický. Pobyt v zahraničí jim otevřel nové profesní kontakty, přinesl zkušenost s jiným stylem výuky a často také posílil jejich sebevědomí a samostatnost. Mnozí z nich se později významně uplatnili ve vědě, veřejné správě či podnikání a dodnes považují Merrillův program za jeden z klíčových momentů svého studijního života. Zkušenosti některých z nich si můžete přečíst zde.

„Připomínkou výročí úmrtí pana Charlese Merrilla Jr. bychom rádi vzbudili u všech, kteří ho znali, milou vzpomínku na moudrého, hluboce lidského, štědrého a současně skromného člověka, který vedle množství různých aktivit celoživotně podporoval vzdělání mladých lidí, jejich společenské a kulturní zapojení i zájem o dění doma i ve světě. Jeho jméno nese od roku 2000 také jeden ze sálů v Ústřední knihovně UP ve Zbrojnici. Tohoto slavnostního aktu se pan Merrill zúčastnil a byl u toho, když byla odhalena deska s fotografií, životopisnými údaji a doprovodným textem. Součástí univerzitního knižního fondu jsou knihy, jejichž byl autorem, a bezpočet knižních darů, které univerzitě v průběhu let věnoval. V USA je jeho jméno bráno s respektem a naši studenti, účastníci Merrillova studijního programu, jsou na partnerských školách vítaným přínosem a skvělými reprezentanty UP,“ dodala Zuzana Hamdanieh.

Merrillův studijní program stále pokračuje s důrazem na podporu vzdělání, mezinárodní kulturní spolupráci i návratnost do domácího prostředí. Až do 8. prosince se mohou studenti hlásit do výběrového řízení na semestrální studijní pobyt na partnerské instituci v USA. V akademickém roce 2026/2027 mají (s výjimkou studentů lékařské fakulty) možnost studovat s finanční podporou na Moravian University v Bethlehemu v Pensylvánii a na Coe College v Cedar Rapids v Iowě. Psali jsme o tom zde.

V olomouckém Arcibiskupském paláci byl do funkce děkana Fakulty zdravotnických věd UP slavnostně uveden Jiří Vévoda. Děkanskou insignii převzal z rukou rektora Michaela Kohajdy a předsedkyně fakultního akademického senátu Šárky Šaňákové. Děkan Jiří Vévoda prožil slavnostní akt inaugurace podruhé – v říjnu 2021 jej do funkce slavnostně uvedl tehdejší rektor UP a emeritní děkan FZV UP Martin Procházka.

V úvodu ceremonie nejprve prorektor Matěj Dostálek v roli ceremoniáře požádal rektora UP Michaela Kohajdu, aby přijal odstoupení děkana Jiřího Vévody, jehož první funkční období se naplnilo k 31. červenci 2025. Rektor poděkoval děkanovi za jeho dosavadní činnost a vyzdvihl některé z úspěchů nejmladší olomoucké fakulty.

„Pod vedením pana děkana Vévody se fakulta zdravotnických věd zapojila v roce 2024 do celostátního programu navyšování kapacit nelékařských zdravotnických profesí. Tento krok má zásadní význam nejen pro naši univerzitu, ale i pro celou společnost. Program přispívá k posílení vzdělávání v oborech, které jsou klíčové pro fungování našeho zdravotnického systému,“ zdůraznil rektor Michael Kohajda.

Připomněl také tradiční setkávání zástupců vedení fakulty s členy akademické obce a zaměstnanci. „Tato setkání přispívají k otevřené komunikaci a pocitu sounáležitosti, který je důležitý nejen pro univerzitní prostředí. Tyto chvíle nám také připomínají, že za každým úspěchem stojí lidé, kteří svou práci dělají s nasazením a odpovědností,“ shrnul rektor.

Po krátkém medailonku, který hostům v sále představil osobnost staronového děkana fakulty zdravotnických věd, přečetla předsedkyně Akademického senátu FZV UP Šárka Šaňáková zápis o volbě děkana. Připomněla, že volba kandidáta na děkana proběhla na řádném zasedání senátu 19. května letošního roku a v prvním kole tajné volby obdržel Jiří Vévoda devět hlasů z celkových dvanácti.

„Uplynulé čtyři roky nás opakovaně prověřily. Jsme malá, podfinancovaná fakulta, a přesto jsme obstáli ve chvílích, kdy jiní pochybovali.“ Jiří Vévoda

Poté již došlo na samotné slavnostní dekorování děkana a složení inauguračního slibu. „Obhájit druhé funkční období je velkým závazkem. Když jsem nastupoval poprvé, měl jsem entuziasmus, který by dokázal roztavit i ocel univerzitních procesů. A musím říct, že entuziasmus se mě drží dodnes. Jen už dnes vím, že některé změny se nedají proběhnout sprintem. Jsou to spíše dlouhé orientační běhy, ale vždy s cílem, který stojí za to. Uplynulé čtyři roky nás opakovaně prověřily. Jsme malá, podfinancovaná fakulta, a přesto jsme obstáli ve chvílích, kdy jiní pochybovali. Naše fakulta vznikla z odvahy a z potřeby. Zdravotnickým nelékařským profesím dala hlas a budoucnost. Právě teď, po více než sedmnácti letech v pronajatých prostorech, získává fakulta zdravotnických věd vlastní budovu. Je to potvrzení naší identity. Máme svůj domov a budoucnost této fakulty stojí na pevných základech,“ uvedl ve svém inauguračním projevu děkan Jiří Vévoda.

Poděkoval rovněž akademickým a administrativním pracovníkům a také studentům. „Do druhého funkčního období vstupuji s jasnějším vědomím limitů, ale také s pevnou znalostí toho, kdy se má zatlačit, kdy má smysl čekat a kdy dát prostor dobré vůli,“ shrnul děkan Jiří Vévoda.

Slavnostní akt uzavřelo vystoupení smyčcového kvarteta Plus Theater Quartet tvořeného členy Moravského divadla Olomouc a Janáčkovy filharmonie Ostrava. Na přání děkana Jiřího Vévody zazněl úryvek z Vivaldiho koncertního cyklu Čtvero ročních období nebo Montiho Csárdás.

Druhé funkční období začalo Jiřímu Vévodovi 1. srpna 2025 a potrvá do 31. července 2029.

Mgr. Jiří Vévoda, Ph.D.

Je historicky čtvrtým děkanem Fakulty zdravotnických věd UP. V jejím čele poprvé stanul 1. srpna 2021. Již dříve byl proděkanem pro vědu, výzkum a celoživotní vzdělávání, po zvolení tehdejšího děkana Martina Procházky rektorem UP byl pověřen vedením fakulty. Jiří Vévoda na Univerzitě Palackého působí od završení doktorského studia sociálního lékařství v roce 2010, jeho domovským pracovištěm je Ústav společenských a humanitních věd FZV UP. Byl také členem fakultního i univerzitního akademického senátu a předsedou ekonomické komise AS UP. Vedle výuky se odborně zaměřuje zejména na psychosociální rizika ve zdravotnictví a motivaci a pracovní spokojenost zdravotnického personálu. Má manažersko-ekonomické pracovní zkušenosti, pracoval pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a také na ministerstvu zdravotnictví. V srpnu 2025 započal jako děkan FZV UP své druhé funkční období.

V olomouckém Arcibiskupském paláci byl do funkce děkana Fakulty zdravotnických věd UP slavnostně uveden Jiří Vévoda. Děkanskou insignii převzal z rukou rektora Michaela Kohajdy a předsedkyně fakultního akademického senátu Šárky Šaňákové. Děkan Jiří Vévoda prožil slavnostní akt inaugurace podruhé – v říjnu 2021 jej do funkce slavnostně uvedl tehdejší rektor UP a emeritní děkan FZV UP Martin Procházka.

V úvodu ceremonie nejprve prorektor Matěj Dostálek v roli ceremoniáře požádal rektora UP Michaela Kohajdu, aby přijal odstoupení děkana Jiřího Vévody, jehož první funkční období se naplnilo k 31. červenci 2025. Rektor poděkoval děkanovi za jeho dosavadní činnost a vyzdvihl některé z úspěchů nejmladší olomoucké fakulty.

„Pod vedením pana děkana Vévody se fakulta zdravotnických věd zapojila v roce 2024 do celostátního programu navyšování kapacit nelékařských zdravotnických profesí. Tento krok má zásadní význam nejen pro naši univerzitu, ale i pro celou společnost. Program přispívá k posílení vzdělávání v oborech, které jsou klíčové pro fungování našeho zdravotnického systému,“ zdůraznil rektor Michael Kohajda.

Připomněl také tradiční setkávání zástupců vedení fakulty s členy akademické obce a zaměstnanci. „Tato setkání přispívají k otevřené komunikaci a pocitu sounáležitosti, který je důležitý nejen pro univerzitní prostředí. Tyto chvíle nám také připomínají, že za každým úspěchem stojí lidé, kteří svou práci dělají s nasazením a odpovědností,“ shrnul rektor.

Po krátkém medailonku, který hostům v sále představil osobnost staronového děkana fakulty zdravotnických věd, přečetla předsedkyně Akademického senátu FZV UP Šárka Šaňáková zápis o volbě děkana. Připomněla, že volba kandidáta na děkana proběhla na řádném zasedání senátu 19. května letošního roku a v prvním kole tajné volby obdržel Jiří Vévoda devět hlasů z celkových dvanácti.

„Uplynulé čtyři roky nás opakovaně prověřily. Jsme malá, podfinancovaná fakulta, a přesto jsme obstáli ve chvílích, kdy jiní pochybovali.“ Jiří Vévoda

Poté již došlo na samotné slavnostní dekorování děkana a složení inauguračního slibu. „Obhájit druhé funkční období je velkým závazkem. Když jsem nastupoval poprvé, měl jsem entuziasmus, který by dokázal roztavit i ocel univerzitních procesů. A musím říct, že entuziasmus se mě drží dodnes. Jen už dnes vím, že některé změny se nedají proběhnout sprintem. Jsou to spíše dlouhé orientační běhy, ale vždy s cílem, který stojí za to. Uplynulé čtyři roky nás opakovaně prověřily. Jsme malá, podfinancovaná fakulta, a přesto jsme obstáli ve chvílích, kdy jiní pochybovali. Naše fakulta vznikla z odvahy a z potřeby. Zdravotnickým nelékařským profesím dala hlas a budoucnost. Právě teď, po více než sedmnácti letech v pronajatých prostorech, získává fakulta zdravotnických věd vlastní budovu. Je to potvrzení naší identity. Máme svůj domov a budoucnost této fakulty stojí na pevných základech,“ uvedl ve svém inauguračním projevu děkan Jiří Vévoda.

Poděkoval rovněž akademickým a administrativním pracovníkům a také studentům. „Do druhého funkčního období vstupuji s jasnějším vědomím limitů, ale také s pevnou znalostí toho, kdy se má zatlačit, kdy má smysl čekat a kdy dát prostor dobré vůli,“ shrnul děkan Jiří Vévoda.

Slavnostní akt uzavřelo vystoupení smyčcového kvarteta Plus Theater Quartet tvořeného členy Moravského divadla Olomouc a Janáčkovy filharmonie Ostrava. Na přání děkana Jiřího Vévody zazněl úryvek z Vivaldiho koncertního cyklu Čtvero ročních období nebo Montiho Csárdás.

Druhé funkční období začalo Jiřímu Vévodovi 1. srpna 2025 a potrvá do 31. července 2029.

Mgr. Jiří Vévoda, Ph.D.

Je historicky čtvrtým děkanem Fakulty zdravotnických věd UP. V jejím čele poprvé stanul 1. srpna 2021. Již dříve byl proděkanem pro vědu, výzkum a celoživotní vzdělávání, po zvolení tehdejšího děkana Martina Procházky rektorem UP byl pověřen vedením fakulty. Jiří Vévoda na Univerzitě Palackého působí od završení doktorského studia sociálního lékařství v roce 2010, jeho domovským pracovištěm je Ústav společenských a humanitních věd FZV UP. Byl také členem fakultního i univerzitního akademického senátu a předsedou ekonomické komise AS UP. Vedle výuky se odborně zaměřuje zejména na psychosociální rizika ve zdravotnictví a motivaci a pracovní spokojenost zdravotnického personálu. Má manažersko-ekonomické pracovní zkušenosti, pracoval pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a také na ministerstvu zdravotnictví. V srpnu 2025 započal jako děkan FZV UP své druhé funkční období.

Akademický senát Univerzity Palackého vyhlásil volby do AS UP na funkční období 2026–2029. Schválil též dva vnitřní předpisy a nominoval zástupce fakulty zdravotnických věd do Sněmu Rady vysokých škol.  

Akademická obec UP bude volit nové senátorky a senátory Univerzity Palackého. Na svém listopadovém jednání AS UP vyhlásil v souladu se svým volebním řádem volby na funkční období od 16. května 2026 do 15. května 2029. Mandát stávajícímu AS UP skončí 15. května 2026.

Podle schváleného harmonogramu budou nejprve volit senáty osmi fakult své dílčí volební komise, jejich předsedy a místopředsedy. Všechny fakulty UP by tak měly učinit do 23. ledna 2026. Hlavní volební komise, která pak koordinuje a kontroluje průběh voleb, má sestávat z předsedů již zvolených dílčích volebních komisí. Návrhy na kandidáty do AS UP může akademická obec Univerzity Palackého podávat od 3. do 19. února 2026. Elektronické hlasování se uskuteční od 11. do 18. března 2026. Nové složení Akademického senátu UP by mělo být známo 23. března 2026.

Hned v úvodu jednání AS UP blahopřál doktorandce lékařské fakulty, dřívější senátorce UP Tereze Markové, která se stala předsedkyní Studentské komory Rady vysokých škol a o které jsme psali zde. Ta senátorům a senátorkám přiblížila současné aktivity tohoto grémia. Hovořila například o spolupráci s iniciativou Díky, že můžem, Školskou ombuds platformou či Iniciativou Beat sexism. Zmínila také účast SK RVŠ na různých akcích a konferencích a připomněla i uskutečněné setkání u kulatého stolu na téma Etika a sociální bezpečí na vysokých školách či Financování vysokých škol. Hovořila též o Ceně Jana Opletala, kterou SK RVŠ pravidelně uděluje. Akademický senát UP vzal informace na vědomí.

Během listopadového jednání senátoři a senátorky UP debatovali také o digitalizaci na Univerzitě Palackého, a to jak v oblasti studijní agendy, tak i běžných zaměstnaneckých procesů. S kritickým komentářem téma k jednání navrhnul Michal Nguyen (FF). Do debaty se poté zapojili i další, včetně rektora Michela Kohajdy. AS UP vzal informace o stavu digitalizace studijní a personální agendy na UP na vědomí. Požádal rektora UP o maximální možné urychlení procesu digitalizace a také o průběžné informování akademické obce a AS UP. Dále požádal rektora UP o sestavení a prezentaci harmonogramu digitalizace studijní a personální agendy na UP.

V legislativní části jednání AS UP schválil návrh Disciplinárního řádu pro studenty UP ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP. Schválil i návrh novely č. 2 Jednacího řádu Vědecké rady PřF UP ve znění technických změn LK AS UP.  

V závěru předposledního zasedání v tomto kalendářním roce přijal AS UP i nominaci zástupce FZV UP do Sněmu Rady vysokých škol pro funkční období 2024–2026. Na tuto pozici rezignovala Jarmila Zimmermannová, uvedenou fakultu bude zastupovat Ondřej Machaczka.

Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde.

Vyhlášení voleb do AS UP na funkční období 2026–2029

* Zvolení členů dílčích volebních komisí, jejich předsedů a místopředsedů – do 23. 1. 2026. 

* Návrhy kandidátů do AS UP – 3.–19. 2. 2026. 

* Zveřejnění kandidátních listin, sestavení seznamu voličů – do 25. 2. 2026.

* Zahájení elektronického hlasování  – 11. 3. 2026, 12:00. 

* Ukončení elektronického hlasování – 18. 3. 2026, 12:00. 

* Vyhlášení výsledků voleb – do 23. 3. 2026. 

* Lhůta pro podávání stížností na průběh voleb – do 26. 3. 2026, 12:00. 

* Termín pro případné opakování voleb – do 15. 5. 2026.

Akademický senát Univerzity Palackého vyhlásil volby do AS UP na funkční období 2026–2029. Schválil též dva vnitřní předpisy a nominoval zástupce fakulty zdravotnických věd do Sněmu Rady vysokých škol.  

Akademická obec UP bude volit nové senátorky a senátory Univerzity Palackého. Na svém listopadovém jednání AS UP vyhlásil v souladu se svým volebním řádem volby na funkční období od 16. května 2026 do 15. května 2029. Mandát stávajícímu AS UP skončí 15. května 2026.

Podle schváleného harmonogramu budou nejprve volit senáty osmi fakult své dílčí volební komise, jejich předsedy a místopředsedy. Všechny fakulty UP by tak měly učinit do 23. ledna 2026. Hlavní volební komise, která pak koordinuje a kontroluje průběh voleb, má sestávat z předsedů již zvolených dílčích volebních komisí. Návrhy na kandidáty do AS UP může akademická obec Univerzity Palackého podávat od 3. do 19. února 2026. Elektronické hlasování se uskuteční od 11. do 18. března 2026. Nové složení Akademického senátu UP by mělo být známo 23. března 2026.

Hned v úvodu jednání AS UP blahopřál doktorandce lékařské fakulty, dřívější senátorce UP Tereze Markové, která se stala předsedkyní Studentské komory Rady vysokých škol a o které jsme psali zde. Ta senátorům a senátorkám přiblížila současné aktivity tohoto grémia. Hovořila například o spolupráci s iniciativou Díky, že můžem, Školskou ombuds platformou či Iniciativou Beat sexism. Zmínila také účast SK RVŠ na různých akcích a konferencích a připomněla i uskutečněné setkání u kulatého stolu na téma Etika a sociální bezpečí na vysokých školách či Financování vysokých škol. Hovořila též o Ceně Jana Opletala, kterou SK RVŠ pravidelně uděluje. Akademický senát UP vzal informace na vědomí.

Během listopadového jednání senátoři a senátorky UP debatovali také o digitalizaci na Univerzitě Palackého, a to jak v oblasti studijní agendy, tak i běžných zaměstnaneckých procesů. S kritickým komentářem téma k jednání navrhnul Michal Nguyen (FF). Do debaty se poté zapojili i další, včetně rektora Michela Kohajdy. AS UP vzal informace o stavu digitalizace studijní a personální agendy na UP na vědomí. Požádal rektora UP o maximální možné urychlení procesu digitalizace a také o průběžné informování akademické obce a AS UP. Dále požádal rektora UP o sestavení a prezentaci harmonogramu digitalizace studijní a personální agendy na UP.

V legislativní části jednání AS UP schválil návrh Disciplinárního řádu pro studenty UP ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP. Schválil i návrh novely č. 2 Jednacího řádu Vědecké rady PřF UP ve znění technických změn LK AS UP.  

V závěru předposledního zasedání v tomto kalendářním roce přijal AS UP i nominaci zástupce FZV UP do Sněmu Rady vysokých škol pro funkční období 2024–2026. Na tuto pozici rezignovala Jarmila Zimmermannová, uvedenou fakultu bude zastupovat Ondřej Machaczka.

Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde.

Vyhlášení voleb do AS UP na funkční období 2026–2029

* Zvolení členů dílčích volebních komisí, jejich předsedů a místopředsedů – do 23. 1. 2026. 

* Návrhy kandidátů do AS UP – 3.–19. 2. 2026. 

* Zveřejnění kandidátních listin, sestavení seznamu voličů – do 25. 2. 2026.

* Zahájení elektronického hlasování  – 11. 3. 2026, 12:00. 

* Ukončení elektronického hlasování – 18. 3. 2026, 12:00. 

* Vyhlášení výsledků voleb – do 23. 3. 2026. 

* Lhůta pro podávání stížností na průběh voleb – do 26. 3. 2026, 12:00. 

* Termín pro případné opakování voleb – do 15. 5. 2026.

Katedra romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala jedenadvacáté Mezinárodní setkání romanistů. Společně s českými akademiky se především tématu “Transformations of Romance Studies in the Present: Identities, Borders and Cultural Dialogue" věnovali i odborníci ze Slovenska, Polska Itálie, Španělska, Francie, Portugalska, Maďarska, Slovinska a Bulharska.

S cílem navzájem sdílet směry bádání, nové projekty, ale i problémy a těžkosti se do prostor Filozofické fakulty Univerzity Palackého sjela při příležitosti dvoudenního Mezinárodního setkání romanistů zhruba stovka badatelů, akademiků a odborníků téměř všech románských jazyků a literatur.

Obsah a význam stěžejního tématu jednání, “Transformations of Romance Studies in the Present: Identities, Borders and Cultural Dialogue, shrnul ve své úvodní řeči profesor Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP, který nynější postavení filologických disciplín vnímá jako výzvu.

„Současné zpochybňování filologické disciplíny jako takové, dopad umělé inteligence, tlak ze strany úřadů, aby naše programy byly integrovány do něčeho, co se dnes nazývá humanitní vědy, moderní jazyky nebo kulturní studia – tato v mnoha ohledech negativní skutečnost může být pro nás naopak velkou výzvou. Může spočívat v pozitivním impulsu, jenž vede k přehodnocení a inovaci oborů, výzkumu i výuky,“ řekl. Zdůraznil přitom, že je pro romanisty aktuálně nanejvýš důležité, aby si sami dokázali uvědomit nenahraditelnost oborů, jimž se věnují.

„Filologie jsou slovy německého vědce Otmara Etteho vědy o životě. Jejích posláním je rozšiřování bohatství života, který kriticky reflektují. Společnosti by měly zavést kritický přístup k poznatkům o životě, jež získaly, a tím obohatit společenskou cirkulaci vědomostí,“ dodal romanista, literární vědec a překladatel z UP. 

„Současné zpochybňování filologické disciplíny jako takové, může být pro nás naopak velkou výzvou. Může vést k přehodnocení a inovaci oborů.“ Daniel Nemrava

Jeho sdělení podpořila i Kateřina Ritterová z katedry romanistiky FF UP, když dodala: „Slovy příslušníků amazonského kmene Suruí pak konec světa nastane, až nebudou příběhy k vyprávění. Je právě na filologiích, aby tyto příběhy a jazyky, v nichž jsou vyprávěny, sbíraly a ochraňovaly, a tím udržely konec světa ještě chvíli v nedohlednu.“ 

Konference nabídla účastníkům řadu zajímavých přednášek, věnujících se jak středověké literatuře a lingvistice, tak její současnosti. V mnoha příspěvcích rezonovalo současné dění a společenský vývoj, i proto se v nich často opakovalo téma identity, přistěhovalectví, hranic, ať už těch geografických či komunikačních a sociálních. Tyto hranice by však podle Daniela Nemravy mohly být chápány jako konkrétní místo, odkud by se romanisté mohli vrátit k hlubšímu dialogu mezi jednotlivými oblastmi výzkumu. Uskutečněná konference pak měla být podle něj i místem, kde se tyto hranice rozplynou. 

Jedenadvacátý ročník Mezinárodní konference romanistů přinesl vznik nových projektů a podle Kateřiny Ritterové přínos tohoto setkání zdaleka není pouze akademický či badatelský, ale i sociální.

„Všichni účastníci byli na konferenci velmi důležití. Pokud bych však měla někoho vyzdvihnout, byli by to plenární řečníci: profesor Piotr Sawický z Univerzity ve Wroclavi a hispanista naší katedry romanistiky docent Enrique Gutiérrez Rubio,“ shrnula.

Setkání romanistů založil v roce 1991 profesor Jiří Černý, tehdy šlo jen o každoroční setkání kolegů a přátel romanistiky. Od té doby se počet účastníků i témat zmnohonásobil. Katedra romanistiky FF UP ho pořádá jednou za dva roky.

Katedra romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala jedenadvacáté Mezinárodní setkání romanistů. Společně s českými akademiky se především tématu “Transformations of Romance Studies in the Present: Identities, Borders and Cultural Dialogue" věnovali i odborníci ze Slovenska, Polska Itálie, Španělska, Francie, Portugalska, Maďarska, Slovinska a Bulharska.

S cílem navzájem sdílet směry bádání, nové projekty, ale i problémy a těžkosti se do prostor Filozofické fakulty Univerzity Palackého sjela při příležitosti dvoudenního Mezinárodního setkání romanistů zhruba stovka badatelů, akademiků a odborníků téměř všech románských jazyků a literatur.

Obsah a význam stěžejního tématu jednání, “Transformations of Romance Studies in the Present: Identities, Borders and Cultural Dialogue, shrnul ve své úvodní řeči profesor Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP, který nynější postavení filologických disciplín vnímá jako výzvu.

„Současné zpochybňování filologické disciplíny jako takové, dopad umělé inteligence, tlak ze strany úřadů, aby naše programy byly integrovány do něčeho, co se dnes nazývá humanitní vědy, moderní jazyky nebo kulturní studia – tato v mnoha ohledech negativní skutečnost může být pro nás naopak velkou výzvou. Může spočívat v pozitivním impulsu, jenž vede k přehodnocení a inovaci oborů, výzkumu i výuky,“ řekl. Zdůraznil přitom, že je pro romanisty aktuálně nanejvýš důležité, aby si sami dokázali uvědomit nenahraditelnost oborů, jimž se věnují.

„Filologie jsou slovy německého vědce Otmara Etteho vědy o životě. Jejích posláním je rozšiřování bohatství života, který kriticky reflektují. Společnosti by měly zavést kritický přístup k poznatkům o životě, jež získaly, a tím obohatit společenskou cirkulaci vědomostí,“ dodal romanista, literární vědec a překladatel z UP. 

„Současné zpochybňování filologické disciplíny jako takové, může být pro nás naopak velkou výzvou. Může vést k přehodnocení a inovaci oborů.“ Daniel Nemrava

Jeho sdělení podpořila i Kateřina Ritterová z katedry romanistiky FF UP, když dodala: „Slovy příslušníků amazonského kmene Suruí pak konec světa nastane, až nebudou příběhy k vyprávění. Je právě na filologiích, aby tyto příběhy a jazyky, v nichž jsou vyprávěny, sbíraly a ochraňovaly, a tím udržely konec světa ještě chvíli v nedohlednu.“ 

Konference nabídla účastníkům řadu zajímavých přednášek, věnujících se jak středověké literatuře a lingvistice, tak její současnosti. V mnoha příspěvcích rezonovalo současné dění a společenský vývoj, i proto se v nich často opakovalo téma identity, přistěhovalectví, hranic, ať už těch geografických či komunikačních a sociálních. Tyto hranice by však podle Daniela Nemravy mohly být chápány jako konkrétní místo, odkud by se romanisté mohli vrátit k hlubšímu dialogu mezi jednotlivými oblastmi výzkumu. Uskutečněná konference pak měla být podle něj i místem, kde se tyto hranice rozplynou. 

Jedenadvacátý ročník Mezinárodní konference romanistů přinesl vznik nových projektů a podle Kateřiny Ritterové přínos tohoto setkání zdaleka není pouze akademický či badatelský, ale i sociální.

„Všichni účastníci byli na konferenci velmi důležití. Pokud bych však měla někoho vyzdvihnout, byli by to plenární řečníci: profesor Piotr Sawický z Univerzity ve Wroclavi a hispanista naší katedry romanistiky docent Enrique Gutiérrez Rubio,“ shrnula.

Setkání romanistů založil v roce 1991 profesor Jiří Černý, tehdy šlo jen o každoroční setkání kolegů a přátel romanistiky. Od té doby se počet účastníků i témat zmnohonásobil. Katedra romanistiky FF UP ho pořádá jednou za dva roky.

Více než stoletý dub letní v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se stal prvním státem chráněným stromem na pozemcích univerzity. Tento nejstarší strom zahrady nově nese jméno významného moravského přírodovědce Heinricha Lause.

„Slavnostním odhalením informační cedule nesoucí malý státní znak jsme dovršili zhruba roční proces, který započal podáním podnětu k vyhlášení památného stromu a končí právě tímto symbolickým aktem, kterého se zhostil děkan fakulty Martin Kubala,“ uvádí vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Nejstarší obyvatel zahrady a její přirozený symbol

Nový památný dub letní (Quercus robur) je nejstarším stromem v areálu botanické zahrady, pravděpodobně starším než samotná zahrada. „Tento dub je přirozeným středobodem zahrady s odhadovaným věkem 130 let, má pravidelně nasazenou, bohatě větvenou korunu a věřím, že nadchne nejenom přírodovědce, ale také historiky nebo kolegy z fakulty tělesné kultury, protože na svůj věk je to atlet v nejlepší kondici,“ dodává Václav Dvořák.

„Město Olomouc má vzhledem ke své velikosti překvapivě málo památných stromů.“ Václav Dvořák

Na štíhlém habitu stromu se odráží jihozápadní expozice a propustné podloží, částečně tvořené navážkou po zbořených městských hradbách v prostoru, na němž byla botanická zahrada v roce 1901 založena. „Město Olomouc má vzhledem ke své velikosti překvapivě málo památných stromů. Podepsala se na tom i prusko-rakouská válka z roku 1866, kdy hrozilo obléhání města, a z velení olomoucké pevnosti přišlo nařízení, že stromy před hradbami musí být odstraněny nebo přinejmenším seříznuty. Dramatické okolnosti přečkal třeba dnes také chráněný Rudolfův dub ve Smetanových sadech a kolem roku 1890 se začala psát historie našeho Lausova dubu,“ doplňuje Václav Dvořák.

Památný strom ve správě Univerzity Palackého nese dedikaci po významném moravském přírodovědci Heinrichu Lausovi (1872–1941). „Byl to nesmírně činorodý člověk – pedagog, politik, kustod Ferdinandova muzea, botanik – znalec jesenické květeny, průkopník výzkumu ruderální flóry na Moravě a také spoluzakladatel a správce botanické zahrady, který se podílel na rozvoji sbírek a jejím spolkovém životě,“ vyjmenovává Václav Dvořák.

Dvojjazyčná tradice

„Volba symbolického pojmenování památného stromu byla snadná. Pro zahradu je důležité si připomínat její historii spojenou s moravskými Němci, stejně jako s Čechy. Ostatně ve 20. letech minulého století byl Spolek botanické zahrady jediným oficiálně dvojjazyčným spolkem v celé Olomouci. Paradoxně se to nelíbilo ani německým, ani českým občanům, kteří se věčně hádali, v jakém jazyce mají být psané cedulky se jmény rostlin. Tak jsme měli dvojjazyčné i cedulky,“ říká Václav Dvořák.

Od letošního roku tak botanická zahrada připomíná historické souvislosti nejenom památným stromem pojmenovaným po Heinrichu Lausovi, ale také přednáškovým sálem odkazujícím na Lausova kolegu a nástupce Josefa Otrubu.

Více než stoletý dub letní v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se stal prvním státem chráněným stromem na pozemcích univerzity. Tento nejstarší strom zahrady nově nese jméno významného moravského přírodovědce Heinricha Lause.

„Slavnostním odhalením informační cedule nesoucí malý státní znak jsme dovršili zhruba roční proces, který započal podáním podnětu k vyhlášení památného stromu a končí právě tímto symbolickým aktem, kterého se zhostil děkan fakulty Martin Kubala,“ uvádí vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Nejstarší obyvatel zahrady a její přirozený symbol

Nový památný dub letní (Quercus robur) je nejstarším stromem v areálu botanické zahrady, pravděpodobně starším než samotná zahrada. „Tento dub je přirozeným středobodem zahrady s odhadovaným věkem 130 let, má pravidelně nasazenou, bohatě větvenou korunu a věřím, že nadchne nejenom přírodovědce, ale také historiky nebo kolegy z fakulty tělesné kultury, protože na svůj věk je to atlet v nejlepší kondici,“ dodává Václav Dvořák.

„Město Olomouc má vzhledem ke své velikosti překvapivě málo památných stromů.“ Václav Dvořák

Na štíhlém habitu stromu se odráží jihozápadní expozice a propustné podloží, částečně tvořené navážkou po zbořených městských hradbách v prostoru, na němž byla botanická zahrada v roce 1901 založena. „Město Olomouc má vzhledem ke své velikosti překvapivě málo památných stromů. Podepsala se na tom i prusko-rakouská válka z roku 1866, kdy hrozilo obléhání města, a z velení olomoucké pevnosti přišlo nařízení, že stromy před hradbami musí být odstraněny nebo přinejmenším seříznuty. Dramatické okolnosti přečkal třeba dnes také chráněný Rudolfův dub ve Smetanových sadech a kolem roku 1890 se začala psát historie našeho Lausova dubu,“ doplňuje Václav Dvořák.

Památný strom ve správě Univerzity Palackého nese dedikaci po významném moravském přírodovědci Heinrichu Lausovi (1872–1941). „Byl to nesmírně činorodý člověk – pedagog, politik, kustod Ferdinandova muzea, botanik – znalec jesenické květeny, průkopník výzkumu ruderální flóry na Moravě a také spoluzakladatel a správce botanické zahrady, který se podílel na rozvoji sbírek a jejím spolkovém životě,“ vyjmenovává Václav Dvořák.

Dvojjazyčná tradice

„Volba symbolického pojmenování památného stromu byla snadná. Pro zahradu je důležité si připomínat její historii spojenou s moravskými Němci, stejně jako s Čechy. Ostatně ve 20. letech minulého století byl Spolek botanické zahrady jediným oficiálně dvojjazyčným spolkem v celé Olomouci. Paradoxně se to nelíbilo ani německým, ani českým občanům, kteří se věčně hádali, v jakém jazyce mají být psané cedulky se jmény rostlin. Tak jsme měli dvojjazyčné i cedulky,“ říká Václav Dvořák.

Od letošního roku tak botanická zahrada připomíná historické souvislosti nejenom památným stromem pojmenovaným po Heinrichu Lausovi, ale také přednáškovým sálem odkazujícím na Lausova kolegu a nástupce Josefa Otrubu.

How science is transformed into a company, and what does it take to make a successful spin-off? These questions were addressed at the conference Od výzkumu k firmě: zakládání vědeckých start-upů a spin-offů (From Research to Business: Founding Scientific Start-ups and Spin-offs), organized by the Division of Optics’ team. The event offered an inspiring atmosphere and a diverse mix of participants – scientists, representatives of stat-up support providers, and start-up founders.

Jak vznikají firmy z vědy a co všechno stojí za úspěšným spin-offem? Těmto otázkám se věnovala konference Od výzkumu k firmě: zakládání vědeckých start-upů a spin-offů, kterou pořádal tým Sekce optiky. Akce nabídla inspirativní atmosféru a pestrou směsici účastníků – vědců a vědkyň, zástupců poskytovatelů podpory začínajícím firmám i zakladatelů start-upů.