Agregátor zdrojů

Přijďte na největší environmentální festival v ČR! Poslechněte si besedy o přírodě, společnosti, vědě a jejich průnicích a souvislostech nebo navštivte ekojarmark s koncerty Letní kapely, Michala Prokopa & Framus Five či skupiny Bert & Friends. V programu nechybí ani divadlo, film, výlety a výstavy. Ekologické dny Olomouc se konají od 12. do 27. dubna a na většinu akcí je vstup zdarma.

Letošní, už 34. ročník festivalu zahájí 12. dubna komentovaná procházka po areálu Sluňákova, ekologického centra a Domu přírody Litovelského Pomoraví v Horce nad Moravou. Večer na ni naváže koncert Františka Skály a kapely Třaskavá směs v Centralu. Na následující dny jsou připraveny organizované výlety, představení Divadla na cucky, spojené s debatou s ministrem životního prostředí, a promítání filmu.

Stěžejní částí Ekologických dnů Olomouc jsou besedy, které se věnují přírodě, společnosti, umění, vědě či filozofii a hlavně jejich průnikům a souvislostem. Letošní sérii besed, které budou probíhat od pátku do neděle 19.–21. dubna, zahájí Stanislav Komárek s besedou o disentu. David Storch promluví o biodiverzitě a Arthur F. Sniegon odhalí, kam kráčí sloni střední Afriky a jejich pytláci. Jiří Sádlo nás v neděli seznámí s městskou přírodou. Další řečníci se budou věnovat antropocénu nebo sakralizaci přírody.

Vrcholem festivalu bude celodenní ekojarmark čili společná oslava života. Po celou sobotu 27. dubna bude v areálu Domu přírody Litovelského Pomoraví znít hudba: vystoupí Michal Prokop & Framus Five, Letní kapela nebo maďarské trio Terra Profonda. Večer zakončí koncert skupiny Bert & Friends. Mladší návštěvníky zaujme kapela Bombarďák nebo divadelní představení Zlatovláska a Bajaja. „Edojarmark“ nejsou jen koncerty, ale také stánky s regionálními produkty a prezentací místních výrobců, swap nepotřebných věcí nebo pečení chleba v hliněné peci. Během dne se představí i společnosti zaměřené na třídění odpadu nebo prodej výrobků od klientů s handicapem. Návštěvníci si budou moci nakoupit lokální ovoce a zeleninu či bezobalovou drogérií a kosmetiku.

Novinkou v programu je platforma OpenEDO, která s olomouckým festivalem volně propojuje další výstavy, koncert, besedy a jiné akce po celé republice i v zahraničí.  

Celý program festivalu je k prohlédnutí na webu ekologickednyolomouc.cz. Ekologické dny pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, podporuje je Udržitelná univerzita.

Anglické komiksy, které přibližují dějiny a literaturu Velké Británie, budou hlavní náplní již 5. literárního večera v Britském centru Knihovny UP, který se uskuteční ve středu 10. dubna v 18:00. Britské centrum ho opět pořádá ve spolupráci s katedrou anglistiky a amerikanistiky FF UP – hlavní program bude v režii odborné asistentky Elizabeth Allyn Woock. Ta se představí s přednáškou s názvem „Reading British History Through Comics (not just for kids!)“. Přinese také mnoho komiksů, které si účastníci budou moci prohlédnout.

Oblíbenost komiksového žánru stále roste. Elizabeth Allyn Woock, která se komiksové tvorbě také věnuje, představí ty anglické komiksy, které se zaměřují na britskou historii a literaturu. Ačkoli jsou komiksy a grafické romány žánr spíše vizuální, i skrze ně si čtenář – právě díky kondenzované jazykové formě – může zdokonalovat své jazykové kompetence, v tomto případě si obohacovat svou angličtinu, a na pozadí poutavých příběhů poznávat do větší hloubky dějiny Británie a literární bohatství britské kultury.

Britské centrum čtenáře zároveň seznámí s vlastní nabídkou anglických komiksů. Ty jsou velice žádané, jak mladými čtenáři, tak i dospělými a centrum se snaží do svého fondu získávat nové, atraktivní komiksové tituly.

Literární večer proběhne tradičně v prostorách Britského centra KUP v přízemí Zbrojnice a přednáška bude v angličtině.

Britské centrum Knihovny UP se specializuje na anglicky psanou literaturu, učebnice angličtiny a podpůrné výukové materiály pro všechny stupně pokročilosti, metodické příručky pro učitele anglického jazyka a studijní literaturu pro obor anglická filologie. Nabízí ale i anglické knížky pro děti od nejútlejšího věku. Ve svém fondu má téměř 10 tisíc titulů – knih, časopisů i filmů. Je akreditovaným centrem pro mezinárodní zkoušky Cambridge English, k nimž pořádá i přípravné kurzy a pretesty. Především pro děti zaměstnanců UP také organizuje dětský čtenářský klub, ve kterém se mladí čtenáři seznamují s anglicky psanou literaturou všech žánrů. Registrace v Britském centru Knihovny UP je pro zaměstnance a studenty UP zdarma.

Anglické komiksy, které přibližují dějiny a literaturu Velké Británie, budou hlavní náplní již 5. literárního večera v Britském centru Knihovny UP, který se uskuteční ve středu 10. dubna v 18:00. Britské centrum ho opět pořádá ve spolupráci s katedrou anglistiky a amerikanistiky FF UP – hlavní program bude v režii odborné asistentky Elizabeth Allyn Woock. Ta se představí s přednáškou s názvem „Reading British History Through Comics (not just for kids!)“. Přinese také mnoho komiksů, které si účastníci budou moci prohlédnout.

Oblíbenost komiksového žánru stále roste. Elizabeth Allyn Woock, která se komiksové tvorbě také věnuje, představí ty anglické komiksy, které se zaměřují na britskou historii a literaturu. Ačkoli jsou komiksy a grafické romány žánr spíše vizuální, i skrze ně si čtenář – právě díky kondenzované jazykové formě – může zdokonalovat své jazykové kompetence, v tomto případě si obohacovat svou angličtinu, a na pozadí poutavých příběhů poznávat do větší hloubky dějiny Británie a literární bohatství britské kultury.

Britské centrum čtenáře zároveň seznámí s vlastní nabídkou anglických komiksů. Ty jsou velice žádané, jak mladými čtenáři, tak i dospělými a centrum se snaží do svého fondu získávat nové, atraktivní komiksové tituly.

Literární večer proběhne tradičně v prostorách Britského centra KUP v přízemí Zbrojnice a přednáška bude v angličtině.

Britské centrum Knihovny UP se specializuje na anglicky psanou literaturu, učebnice angličtiny a podpůrné výukové materiály pro všechny stupně pokročilosti, metodické příručky pro učitele anglického jazyka a studijní literaturu pro obor anglická filologie. Nabízí ale i anglické knížky pro děti od nejútlejšího věku. Ve svém fondu má téměř 10 tisíc titulů – knih, časopisů i filmů. Je akreditovaným centrem pro mezinárodní zkoušky Cambridge English, k nimž pořádá i přípravné kurzy a pretesty. Především pro děti zaměstnanců UP také organizuje dětský čtenářský klub, ve kterém se mladí čtenáři seznamují s anglicky psanou literaturou všech žánrů. Registrace v Britském centru Knihovny UP je pro zaměstnance a studenty UP zdarma.

Zástupkyně přednostky Ústavu ošetřovatelství Šárka Šaňáková se stala novou předsedkyní Akademického senátu FZV UP. Na ustavujícím zasedání ji zvolila nadpoloviční většina senátorů. První místopředsedkyní je přednostka Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče Marinella Danosová. Místopředsedkyní za studentskou komoru pak byla zvolena Hana Mrnuštíková, studentka druhého ročníku Všeobecného ošetřovatelství.

„Přihlásila jsem se do voleb s vizí spolupráce mezi jednotlivými ústavy. Chci klást důraz na otevřenou a transparentní komunikaci se studenty, akademiky i s vedením fakulty. Od loňského září působím ve velkém univerzitním senátu, kde jsem už nasbírala zkušenosti, které budu chtít zúročit a uplatnit i v našem malém, fakultním senátu,“ uvedla nová předsedkyně Šárka Šaňáková.

„Gratuluji čerstvě zvolené předsedkyni a místopředsedkyním, držím jim pěsti a přeji hodně energie. Všichni senátoři mají mou maximální podporu a těším se na kvalitní spolupráci. Jedině když budeme táhnout za jeden provaz, můžeme se posunout dál,“ vzkázal děkan Jiří Vévoda.

Hodně sil popřál také dlouholetý předseda Lukáš Merz. „Funkce předsedy znamenala především odpovědnost za celou řadu rozhodnutí, na nichž jsme se senátory jako celek podíleli. Nepřikládám funkci jako takové přehnaný význam, nicméně byla to možnost otvírat některá témata a moderovat dialog s vedením fakulty. Za úspěch považuji to, že jsme našli konsensus uvnitř fakulty a napříč ústavy, i když to bylo někdy velmi bolestivé. Povedlo se najít společnou řeč i s vedením v otázce (ne)důstojné existence fakulty v rámci celé univerzity. Nové předsedkyni bych popřál elán a vytrvalost, jakož i rozvahu, trpělivost a nadhled. Protože ke vstřícnému a konstruktivnímu jednání vede často cesta složitá a žádná jednoduchá řešení ve složitém a provázaném kontextu neexistují,“ sdělil Lukáš Merz.

Přidala se rovněž bývalá studentská senátorka Tereza Marková. „Díky funkci studentské senátorky jsem získala spoustu zkušeností, jak komunikovat s lidmi, jak se orientovat v akademické samosprávě, jak prezentovat své názory a postavit se za ně. Novým studentským senátorům bych popřála, aby se nebáli otevírat témata, která považují za klíčová, aby podporovali rozvoj fakulty, protože pořád máme kam se posouvat. Také aby byli aktivními a rovnocennými partnery pro dialog s vedením i s ostatními senátory. Studentský hlas má stejnou váhu jako hlas akademického pracovníka a soudržnost studentské kurie může být v různých chvílích klíčová,“ shrnula Tereza Marková.

Zástupkyně přednostky Ústavu ošetřovatelství Šárka Šaňáková se stala novou předsedkyní Akademického senátu FZV UP. Na ustavujícím zasedání ji zvolila nadpoloviční většina senátorů. První místopředsedkyní je přednostka Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče Marinella Danosová. Místopředsedkyní za studentskou komoru pak byla zvolena Hana Mrnuštíková, studentka druhého ročníku Všeobecného ošetřovatelství.

„Přihlásila jsem se do voleb s vizí spolupráce mezi jednotlivými ústavy. Chci klást důraz na otevřenou a transparentní komunikaci se studenty, akademiky i s vedením fakulty. Od loňského září působím ve velkém univerzitním senátu, kde jsem už nasbírala zkušenosti, které budu chtít zúročit a uplatnit i v našem malém, fakultním senátu,“ uvedla nová předsedkyně Šárka Šaňáková.

„Gratuluji čerstvě zvolené předsedkyni a místopředsedkyním, držím jim pěsti a přeji hodně energie. Všichni senátoři mají mou maximální podporu a těším se na kvalitní spolupráci. Jedině když budeme táhnout za jeden provaz, můžeme se posunout dál,“ vzkázal děkan Jiří Vévoda.

Hodně sil popřál také dlouholetý předseda Lukáš Merz. „Funkce předsedy znamenala především odpovědnost za celou řadu rozhodnutí, na nichž jsme se senátory jako celek podíleli. Nepřikládám funkci jako takové přehnaný význam, nicméně byla to možnost otvírat některá témata a moderovat dialog s vedením fakulty. Za úspěch považuji to, že jsme našli konsensus uvnitř fakulty a napříč ústavy, i když to bylo někdy velmi bolestivé. Povedlo se najít společnou řeč i s vedením v otázce (ne)důstojné existence fakulty v rámci celé univerzity. Nové předsedkyni bych popřál elán a vytrvalost, jakož i rozvahu, trpělivost a nadhled. Protože ke vstřícnému a konstruktivnímu jednání vede často cesta složitá a žádná jednoduchá řešení ve složitém a provázaném kontextu neexistují,“ sdělil Lukáš Merz.

Přidala se rovněž bývalá studentská senátorka Tereza Marková. „Díky funkci studentské senátorky jsem získala spoustu zkušeností, jak komunikovat s lidmi, jak se orientovat v akademické samosprávě, jak prezentovat své názory a postavit se za ně. Novým studentským senátorům bych popřála, aby se nebáli otevírat témata, která považují za klíčová, aby podporovali rozvoj fakulty, protože pořád máme kam se posouvat. Také aby byli aktivními a rovnocennými partnery pro dialog s vedením i s ostatními senátory. Studentský hlas má stejnou váhu jako hlas akademického pracovníka a soudržnost studentské kurie může být v různých chvílích klíčová,“ shrnula Tereza Marková.

Od chvíle, kdy se Centrum jazykového vzdělávání Filozofické fakulty Univerzity Palackého stalo certifikovaným zkušebním centrem mezinárodně uznávané zkoušky Oxford Test of English, brzy uplyne pět let. Oslava pomyslných narozenin s sebou nese i pár novinek.    

Centrum jazykového vzdělávání Filozofické fakulty UP (CJV FF UP) je mezinárodně uznávaným pracovištěm jak pro jazykové zkoušky z němčiny a češtiny pro cizince, tak pro jazykové zkoušky z angličtiny.

„Stále platí, že je naše zkušební centrum jediné v republice. Rádi bychom však informovali o některých změnách. Jednou z nich je testovací systém, který se ‚přestěhoval‘ na novou platformu. Druhou novinkou je pak zkrácení doby, dokdy uchazeči dostanou výsledky testu, a to ze čtrnácti dnů na pět. Kromě původního testu úrovní A2-B2 se od června bude navíc nově nabízet i Oxford Test of English Advanced pro úrovně B2-C1,“ uvedla Silvie Válková, manažerka testovacího centra. Podle ní Centrum jazykového vzdělávání FF UP testovalo za uplynulých pět let jak uchazeče z univerzity, tak i zájemce z řad veřejnosti, z tuzemska i ze zahraničí.

„Některým tento celoživotně platný certifikát umožní studium v zahraničí, jiní ho mohou využít při hledání zaměstnání. Velmi nás těší, že i poslední inspekce našeho centra dopadla dobře a inspektor z Oxfordu, který byl online přítomen na jednom z testů, vyjádřil velkou spokojenost s bezproblémovým průběhem zkoušky. Tu zajišťují školení lektoři CJV a také IT podpora, bez níž by bylo online test obtížné uskutečnit,“ dodala manažerka testovacího centra, která má pro nové zájemce o tento prestižní certifikát ještě jednu dobrou zprávu: „Při dosažení úrovně B2 v testu si jeho uchazeči z řad studentů Filozofické fakulty UP budou nově moci požádat o stipendium, které jim náklady spojené s poplatkem za zkoušku částečně pokryje.“

Více informací najdete zde.

Od chvíle, kdy se Centrum jazykového vzdělávání Filozofické fakulty Univerzity Palackého stalo certifikovaným zkušebním centrem mezinárodně uznávané zkoušky Oxford Test of English, brzy uplyne pět let. Oslava pomyslných narozenin s sebou nese i pár novinek.    

Centrum jazykového vzdělávání Filozofické fakulty UP (CJV FF UP) je mezinárodně uznávaným pracovištěm jak pro jazykové zkoušky z němčiny a češtiny pro cizince, tak pro jazykové zkoušky z angličtiny.

„Stále platí, že je naše zkušební centrum jediné v republice. Rádi bychom však informovali o některých změnách. Jednou z nich je testovací systém, který se ‚přestěhoval‘ na novou platformu. Druhou novinkou je pak zkrácení doby, dokdy uchazeči dostanou výsledky testu, a to ze čtrnácti dnů na pět. Kromě původního testu úrovní A2-B2 se od června bude navíc nově nabízet i Oxford Test of English Advanced pro úrovně B2-C1,“ uvedla Silvie Válková, manažerka testovacího centra. Podle ní Centrum jazykového vzdělávání FF UP testovalo za uplynulých pět let jak uchazeče z univerzity, tak i zájemce z řad veřejnosti, z tuzemska i ze zahraničí.

„Některým tento celoživotně platný certifikát umožní studium v zahraničí, jiní ho mohou využít při hledání zaměstnání. Velmi nás těší, že i poslední inspekce našeho centra dopadla dobře a inspektor z Oxfordu, který byl online přítomen na jednom z testů, vyjádřil velkou spokojenost s bezproblémovým průběhem zkoušky. Tu zajišťují školení lektoři CJV a také IT podpora, bez níž by bylo online test obtížné uskutečnit,“ dodala manažerka testovacího centra, která má pro nové zájemce o tento prestižní certifikát ještě jednu dobrou zprávu: „Při dosažení úrovně B2 v testu si jeho uchazeči z řad studentů Filozofické fakulty UP budou nově moci požádat o stipendium, které jim náklady spojené s poplatkem za zkoušku částečně pokryje.“

Více informací najdete zde.

O víkendu 6. a 7. dubna bude v Pevnosti poznání k vidění na pět desítek nejrůznějších druhů bezobratlých, plazů a obojživelníků. Akce s názvem Odpudiví nebo kouzelní je určena pro širokou veřejnost a je zdarma v rámci běžného vstupného do interaktivního centra Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Vedle ukázek živých zvířat (mimo jiné také několika druhů švábů, štírů či sklípkanů) představí entomologové sbírky zaměřené na diverzitu brouků. Tyto sbírky obsahují například čeledi, které jsou na Zemi více než 300 milionů let, největší brouky na světě nebo brouky v jantaru starém 99 milionů let.

„Největším lákadlem pak budou chovné kolonie světlušky větší, které jsou součástí univerzitního výzkumu. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet také prosívání zeminy nebo různé metody sběru a lovu hmyzu,“ uvedl Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání - Centra popularizace Přírodovědecké fakulty UP.

Odborníci z České společnosti pro ochranu netopýrů navíc seznámí veřejnost s jedinými létajícími savci a smyslem jejich ochrany. Kromě zvířat se mohou návštěvníci těšit také na vědecko-expediční přednášky a doprovodný program v laboratoři, vědecké dílně i interaktivních expozicích.

Přednášky pro školy

čtvrtek 4. 4. | 10:00 | Pojďme pomoct žabákům! Ale jak na to? (Mgr. Richard Kabelka)

pátek | 5. 4. | 10:00 | Jsou netopýři nebezpeční? (doc. Mgr. Jan Zukal, Dr., MBA)

Přednášky pro veřejnost

sobota 6. 4. | 14:00 | Za přírodními krásami Peloponésu (Mgr. Pavel Javůrek)

sobota 6. 4. | 15:30 | Záhadný svět entomologie: Pozoruhodný život na Nové Guineji (Mgr. Michal Motyka, Ph.D., Mgr. Dominik Kusý)

neděle 7. 4.  | 14:00 | Vietnam křížem krážem (Mgr. Richard Kabelka)

neděle 7. 4.  | 15:30 | Vyprahlý svět Izraele a Jordánska (Mgr. Richard Kabelka)

O víkendu 6. a 7. dubna bude v Pevnosti poznání k vidění na pět desítek nejrůznějších druhů bezobratlých, plazů a obojživelníků. Akce s názvem Odpudiví nebo kouzelní je určena pro širokou veřejnost a je zdarma v rámci běžného vstupného do interaktivního centra Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Vedle ukázek živých zvířat (mimo jiné také několika druhů švábů, štírů či sklípkanů) představí entomologové sbírky zaměřené na diverzitu brouků. Tyto sbírky obsahují například čeledi, které jsou na Zemi více než 300 milionů let, největší brouky na světě nebo brouky v jantaru starém 99 milionů let.

„Největším lákadlem pak budou chovné kolonie světlušky větší, které jsou součástí univerzitního výzkumu. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet také prosívání zeminy nebo různé metody sběru a lovu hmyzu,“ uvedl Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání - Centra popularizace Přírodovědecké fakulty UP.

Odborníci z České společnosti pro ochranu netopýrů navíc seznámí veřejnost s jedinými létajícími savci a smyslem jejich ochrany. Kromě zvířat se mohou návštěvníci těšit také na vědecko-expediční přednášky a doprovodný program v laboratoři, vědecké dílně i interaktivních expozicích.

Přednášky pro školy

čtvrtek 4. 4. | 10:00 | Pojďme pomoct žabákům! Ale jak na to? (Mgr. Richard Kabelka)

pátek | 5. 4. | 10:00 | Jsou netopýři nebezpeční? (doc. Mgr. Jan Zukal, Dr., MBA)

Přednášky pro veřejnost

sobota 6. 4. | 14:00 | Za přírodními krásami Peloponésu (Mgr. Pavel Javůrek)

sobota 6. 4. | 15:30 | Záhadný svět entomologie: Pozoruhodný život na Nové Guineji (Mgr. Michal Motyka, Ph.D., Mgr. Dominik Kusý)

neděle 7. 4.  | 14:00 | Vietnam křížem krážem (Mgr. Richard Kabelka)

neděle 7. 4.  | 15:30 | Vyprahlý svět Izraele a Jordánska (Mgr. Richard Kabelka)

Stovky dětí ve věku od 3 let až do puberty si každoročně užívají letní příměstské tábory s Akademik sport centrem Univerzity Palackého (ASC UP), nazvané Léto dětí. V nabídce jsou pohádková, sportovní i naučná zaměření, registrace byly spuštěny v předchozích dnech. Prázdninové vyžití i bádání nabízí dětem, teenagerům nebo středoškolákům také Pevnost poznání či přírodovědecká nebo pedagogická fakulta.

Příměstské tábory Akademik sport centra UP s tématy Lesní království, Tancování s pohádkami, Angličtina s Medvídkem Pú a desítkami dalších mohou rodiče vybírat pro své ratolesti ve věku už od tří do pěti let v rámci Léta předškoláků „Mrňouskov“. „Děti tráví převážnou většinu času venku, ale zároveň se dodržuje klidový režim po obědě. S dětmi pracují vedoucí pečlivě vybraní pro tuto věkovou kategorii. Program je pestrý od pohybových aktivit, her, hledání pokladů až po výtvarné tvoření,“ přiblížila Hana Vyroubalová z Akademik sport centra.

Léto dětí ASC UP

Bohatou nabídku příměstských táborů od prvního prázdninového dne do posledního nabízí Léto dětí i pro školáky od 6 do 10 let. Ve výběru témat nechybí Cyklotoulky, Divadelní ateliér či Léto v koňském sedle. Léto teenagerů pak zve mládež od 11 do 15 let například na Kanoistiku a rafting, Hunger Games nebo Cestu lukostřelce. Každý týden je v pátek tradičně zakončen vystoupením pro rodiče ve Sportovní hale UP, kde se představí všechny věkové kategorie.

Podrobný rozpis táborů Akademik sport centra na devět turnusů po celý červenec a srpen je k dispozici na webu Léta dětí či v PDF dokumentu.

Bádání i zábava v muzeu vědy

Příměstské vědecko-zábavné science campy pro děti a mládež od sedmi do čtrnácti let nabízí také muzeum vědy Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Děti v nich mohou nejen experimentovat, objevovat, soutěžit a lámat si hlavu nad kvízy, ale také relaxovat v planetáriu a navštívit všechny expozice Pevnosti. „Kromě toho se táborníci zabaví ve venkovním areálu Korunní pevnůstky a v sousední botanické zahradě, vyzkoušejí si role biologů, chemiků, matematiků, výtvarníků, geografů a dalších zajímavých profesí,“ doplnil ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.

Letní školy pro středoškoláky

Pro středoškoláky připravila Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého už na první prázdninový týden pobytovou Letní školu Badatele, která nabízí studentům všech typů středních škol příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. Přednášky, workshopy, praktické ukázky a experimenty povedou odborníci z řad vědců a pedagogů z přírodovědecké fakulty.

Už koncem června mohou středoškoláci od 16 let absolvovat Letní školu optiky, kterou již desátým rokem pořádá Společná laboratoř optiky, společné pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. V tamních laboratořích si mohou na vlastní oči vyzkoušet, jak fungují základní optické principy. Po úspěšném zdolání červnového týdne je možné se na konec srpna přihlásit na další vědeckou úlohu.

Web letních táborů Univerzity Palackého

Příměstské tábory pro děti a mládež pravidelně připravuje například také pedagogická fakulta. Aktuální informace a přehledný souhrn prázdninových aktivit najdete na webu letních táborů Univerzity Palackého.

Stovky dětí ve věku od 3 let až do puberty si každoročně užívají letní příměstské tábory s Akademik sport centrem Univerzity Palackého (ASC UP), nazvané Léto dětí. V nabídce jsou pohádková, sportovní i naučná zaměření, registrace byly spuštěny v předchozích dnech. Prázdninové vyžití i bádání nabízí dětem, teenagerům nebo středoškolákům také Pevnost poznání či přírodovědecká nebo pedagogická fakulta.

Příměstské tábory Akademik sport centra UP s tématy Lesní království, Tancování s pohádkami, Angličtina s Medvídkem Pú a desítkami dalších mohou rodiče vybírat pro své ratolesti ve věku už od tří do pěti let v rámci Léta předškoláků „Mrňouskov“. „Děti tráví převážnou většinu času venku, ale zároveň se dodržuje klidový režim po obědě. S dětmi pracují vedoucí pečlivě vybraní pro tuto věkovou kategorii. Program je pestrý od pohybových aktivit, her, hledání pokladů až po výtvarné tvoření,“ přiblížila Hana Vyroubalová z Akademik sport centra.

Léto dětí ASC UP

Bohatou nabídku příměstských táborů od prvního prázdninového dne do posledního nabízí Léto dětí i pro školáky od 6 do 10 let. Ve výběru témat nechybí Cyklotoulky, Divadelní ateliér či Léto v koňském sedle. Léto teenagerů pak zve mládež od 11 do 15 let například na Kanoistiku a rafting, Hunger Games nebo Cestu lukostřelce. Každý týden je v pátek tradičně zakončen vystoupením pro rodiče ve Sportovní hale UP, kde se představí všechny věkové kategorie.

Podrobný rozpis táborů Akademik sport centra na devět turnusů po celý červenec a srpen je k dispozici na webu Léta dětí či v PDF dokumentu.

Bádání i zábava v muzeu vědy

Příměstské vědecko-zábavné science campy pro děti a mládež od sedmi do čtrnácti let nabízí také muzeum vědy Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Děti v nich mohou nejen experimentovat, objevovat, soutěžit a lámat si hlavu nad kvízy, ale také relaxovat v planetáriu a navštívit všechny expozice Pevnosti. „Kromě toho se táborníci zabaví ve venkovním areálu Korunní pevnůstky a v sousední botanické zahradě, vyzkoušejí role biologů, chemiků, matematiků, výtvarníků, geografů a dalších zajímavých profesí,“ doplnil ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.

Letní školy pro středoškoláky

Pro středoškoláky připravila Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého už na první prázdninový týden pobytovou Letní školu Badatele, která nabízí studentům všech typů středních škol příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. Přednášky, workshopy, praktické ukázky a experimenty povedou odborníci z řad vědců a pedagogů z přírodovědecké fakulty.

Už koncem června mohou středoškoláci od 16 let absolvovat Letní školu optiky, kterou již desátým rokem pořádá Společná laboratoř optiky, společné pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. V tamních laboratořích si mohou na vlastní oči vyzkoušet, jak fungují základní optické principy. Po úspěšném zdolání červnového týdne je možné se na konec srpna přihlásit na další vědeckou úlohu.

Web letních táborů Univerzity Palackého

Příměstské tábory pro děti a mládež pravidelně připravuje například také pedagogická fakulta. Aktuální informace a přehledný souhrn prázdninových aktivit najdete na webu letních táborů Univerzity Palackého.

Průvodcem pro akademiky, výzkumníky i pro odborníky působící ve vzdělávací, klinické, poradenské či psychoterapeutické praxi, kteří se zabývají problematikou online závislostí, může být nová monografie s názvem Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů: Teoretická východiska, diagnostika a strategie intervence. Má jednoduché a jasné cíle: přispět k pochopení široké oblasti závislostí a pomoci přiblížit se bezpečnějšímu a zdravějšímu digitálnímu prostředí.

Do medicínského slovníku vstoupil termín závislost na internetu v polovině 90. let 20. století. Od té doby roste počet vědeckých prací, které se zabývají jak nadměrným a závislostním užíváním internetu, tak i těch, které se věnují dílčím oblastem daného tématu. Důkladný a komplexní pohled na danou problematiku nově nabídly odborné veřejnosti Jaroslava Suchá, Eva Aigelová, Helena Pipová, Miroslav Charvát, Martin Dolejš a studentky Nikol Václavková a Terezie Babilonová z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, když vydali monografii s názvem Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů: Teoretická východiska, diagnostika a strategie intervence.

Zajímavá publikace, která doposud českému trhu chyběla, je aktuálním shrnutím rozsáhlé problematiky z oblasti kyberprostoru. Předkládá ucelený rámec od definice základních pojmů přes teoretická východiska, diagnostiku a administraci metod až po specifické strategie prevence a intervence. S důrazem na multidisciplinární přístup vyzdvihuje význam časné intervence, specializovaného vzdělávání odborníků a potřebu individualizované péče. Představuje nejen teoretický základ pro studium nezdravého užívání u vybraných technologií, ale i praktické návody pro odborníky, rodiče a všechny, kteří se s oblastí problémového užívání digitálních technologií setkávají. Významně tím přispívá k rozvoji efektivních preventivních a intervenčních programů v této oblasti.

„Naším cílem bylo na základě nejnovějších poznatků poskytnout teoretické ukotvení, definovat základní pojmy, informovat o hlavních charakteristikách jednotlivých fenoménů a představit psychodiagnostické metody pro screeningové zhodnocení této problematiky. Mým osobním přáním je, aby monografie přispěla k pochopení široké oblasti závislostí a mohla tak pomoci přiblížit se bezpečnějšímu a zdravějšímu digitálnímu prostředí,“ uvedla za autorský kolektiv Jaroslava Suchá z katedry psychologie FF UP.

V jednotlivých kapitolách více než 200stránkové knihy se její autoři věnují závislosti na technologiích a poskytují vymezení informačních a komunikačních technologií (ICT), zároveň například vědeckým poznatkům závislostí, které se tradičně zaměřovaly na návykové látky, ale v posledních desetiletích se stále více zaměřují i na behaviorální závislosti, včetně závislosti na technologiích. Odborníci si v knize všímají i významu marketingu v digitálním věku, kdy umělá inteligence a strojové učení umožňují personalizaci obsahu a optimalizaci marketingových kampaní, a diskutují i o potenciálních nevýhodách, jakými jsou etická dilemata a rizika nadměrné personalizace, jež mohou vést k excesivnímu užívání technologií. Monografie obsahuje i informace o specifikách dospívání – odborníci v této souvislosti zdůrazňují, že digitální technologie mohou vyhovovat potřebám dospívajících, kteří touží po sounáležitosti, uznání a úspěchu, což je činí zvláště lákavými a potenciálně rizikovými. V knize jsou informace i o genderových rozdílech v užívání digitálních technologií.

Nová odborná publikace, na níž pracovali psychologové z katedry psychologie FF UP, představuje i několik teoretických modelů závislosti na internetu, jež jsou spojeny s různými riziky včetně kyberšikany, sextingu a dalších forem problematického online chování. Autoři se v ní zaměřují i na sociální sítě, které jsou v dnešní době velmi populární a ovlivňují různé věkové skupiny. Čtenáři se nabízí i shrnutí rizik spojených s jejich používáním, včetně psychických a fyzických, zdravotních problémů, jako jsou úzkost, deprese či stres. Kniha se věnuje zároveň fenoménu závislosti na hraní digitálních her, které se stávají významnou volnočasovou aktivitou. Okrajově se pak i zabývá závislostí na chytrých telefonech. Nechybí v ní i kapitola, věnující se administraci diagnostických metod i kapitola, v níž se odborníci věnují preventivním a intervenčním opatřením, zejména v rámci vzdělávacího systému.

Publikace vznikla za podpory Nadace Sirius v rámci projektu Tvorba metodických postupů pro práci s dospívajícími ohroženými problémovým a závislostním užíváním internetu, digitálních her a sociálních sítí podpořeného ve XII. Grantovém řízení na téma: Rozvoj služeb pro děti ohrožené nadměrným používáním technologií a technologickými závislostmi.

Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů: Teoretická východiska, diagnostika a strategie intervence. Autoři: Jaroslava Suchá, Eva Aigelová, Helena Pipová, Miroslav Charvát, Martin Dolejš, Nikol Václavková, Terezie Babilonová. Praha: Togga, 2024. Vydáno ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Monografii lze volně stáhnout zde.

Průvodcem pro akademiky, výzkumníky i pro odborníky působící ve vzdělávací, klinické, poradenské či psychoterapeutické praxi, kteří se zabývají problematikou online závislostí, může být nová monografie s názvem Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů: Teoretická východiska, diagnostika a strategie intervence. Má jednoduché a jasné cíle: přispět k pochopení široké oblasti závislostí a pomoci přiblížit se bezpečnějšímu a zdravějšímu digitálnímu prostředí.

Do medicínského slovníku vstoupil termín závislost na internetu v polovině 90. let 20. století. Od té doby roste počet vědeckých prací, které se zabývají jak nadměrným a závislostním užíváním internetu, tak i těch, které se věnují dílčím oblastem daného tématu. Důkladný a komplexní pohled na danou problematiku nově nabídly odborné veřejnosti Jaroslava Suchá, Eva Aigelová, Helena Pipová, Miroslav Charvát, Martin Dolejš a studentky Nikol Václavková a Terezie Babilonová z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, když vydali monografii s názvem Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů: Teoretická východiska, diagnostika a strategie intervence.

Zajímavá publikace, která doposud českému trhu chyběla, je aktuálním shrnutím rozsáhlé problematiky z oblasti kyberprostoru. Předkládá ucelený rámec od definice základních pojmů přes teoretická východiska, diagnostiku a administraci metod až po specifické strategie prevence a intervence. S důrazem na multidisciplinární přístup vyzdvihuje význam časné intervence, specializovaného vzdělávání odborníků a potřebu individualizované péče. Představuje nejen teoretický základ pro studium nezdravého užívání u vybraných technologií, ale i praktické návody pro odborníky, rodiče a všechny, kteří se s oblastí problémového užívání digitálních technologií setkávají. Významně tím přispívá k rozvoji efektivních preventivních a intervenčních programů v této oblasti.

„Naším cílem bylo na základě nejnovějších poznatků poskytnout teoretické ukotvení, definovat základní pojmy, informovat o hlavních charakteristikách jednotlivých fenoménů a představit psychodiagnostické metody pro screeningové zhodnocení této problematiky. Mým osobním přáním je, aby monografie přispěla k pochopení široké oblasti závislostí a mohla tak pomoci přiblížit se bezpečnějšímu a zdravějšímu digitálnímu prostředí,“ uvedla za autorský kolektiv Jaroslava Suchá z katedry psychologie FF UP.

V jednotlivých kapitolách více než 200stránkové knihy se její autoři věnují závislosti na technologiích a poskytují vymezení informačních a komunikačních technologií (ICT), zároveň například vědeckým poznatkům závislostí, které se tradičně zaměřovaly na návykové látky, ale v posledních desetiletích se stále více zaměřují i na behaviorální závislosti, včetně závislosti na technologiích. Odborníci si v knize všímají i významu marketingu v digitálním věku, kdy umělá inteligence a strojové učení umožňují personalizaci obsahu a optimalizaci marketingových kampaní, a diskutují i o potenciálních nevýhodách, jakými jsou etická dilemata a rizika nadměrné personalizace, jež mohou vést k excesivnímu užívání technologií. Monografie obsahuje i informace o specifikách dospívání – odborníci v této souvislosti zdůrazňují, že digitální technologie mohou vyhovovat potřebám dospívajících, kteří touží po sounáležitosti, uznání a úspěchu, což je činí zvláště lákavými a potenciálně rizikovými. V knize jsou informace i o genderových rozdílech v užívání digitálních technologií.

Nová odborná publikace, na níž pracovali psychologové z katedry psychologie FF UP, představuje i několik teoretických modelů závislosti na internetu, jež jsou spojeny s různými riziky včetně kyberšikany, sextingu a dalších forem problematického online chování. Autoři se v ní zaměřují i na sociální sítě, které jsou v dnešní době velmi populární a ovlivňují různé věkové skupiny. Čtenáři se nabízí i shrnutí rizik spojených s jejich používáním, včetně psychických a fyzických, zdravotních problémů, jako jsou úzkost, deprese či stres. Kniha se věnuje zároveň fenoménu závislosti na hraní digitálních her, které se stávají významnou volnočasovou aktivitou. Okrajově se pak i zabývá závislostí na chytrých telefonech. Nechybí v ní i kapitola, věnující se administraci diagnostických metod i kapitola, v níž se odborníci věnují preventivním a intervenčním opatřením, zejména v rámci vzdělávacího systému.

Publikace vznikla za podpory Nadace Sirius v rámci projektu Tvorba metodických postupů pro práci s dospívajícími ohroženými problémovým a závislostním užíváním internetu, digitálních her a sociálních sítí podpořeného ve XII. Grantovém řízení na téma: Rozvoj služeb pro děti ohrožené nadměrným používáním technologií a technologickými závislostmi.

Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů: Teoretická východiska, diagnostika a strategie intervence. Autoři: Jaroslava Suchá, Eva Aigelová, Helena Pipová, Miroslav Charvát, Martin Dolejš, Nikol Václavková, Terezie Babilonová. Praha: Togga, 2024. Vydáno ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Monografii lze volně stáhnout zde.

Mezi tradiční jarní akce pořádané v prostorách Pedagogické fakulty Univerzity Palackého patří Olomoucké speciálněpedagogické dny, organizované Ústavem speciálněpedagogických studií. Letošní Dny byly uspořádány ve dnech 19.–20. března a desáté narozeniny oslavily velkolepě. Prvním důvodem k oslavě byl fakt, že zaštítily hned tři souběžné akce – XXIII. Mezinárodní konferenci k problematice osob se specifickými potřebami, XI. Konferenci mladých vědeckých pracovníků a také IX. Dramaterapeutickou konferenci.

Pásmo konferencí, kterých se zúčastnilo téměř dvě stě aktivních i pasivních účastníků, zahájil vedle ředitele Ústavu speciálněpedagogických studií Jiřího Langera také děkan pedagogické fakulty Vojtech Regec. Po zahájení odehrálo své představení divadlo Tyátr ModroDiv, poté navázaly odborné příspěvky pozvaných hostů z řad speciálních pedagogů a dalších profesionálů z příbuzných oborů, včetně architektury a psychoterapie.

Olomoucké speciálněpedagogické dny otevřeli Kateřina Vitásková, Jan Tomandl, Iva Jungwirthová, Jiří Drahota a Jiří Kantor s Miloslavem Klugarem, kteří svými rozmanitými příspěvky uvedli posluchače z řad studentů, akademiků i odborníků z praxe do tématu konference – Spirály poznání. Tuto spirálu se poté organizátorům dařilo roztáčet i v následujících částech konference.

Druhým dárkem, který si konference nadělila, byla posterová sekce. Uskutečnila se v novém formátu, který spočíval v krátkém představení posteru před celým konferenčním plénem následovaném standardní prezentací před panely a individuálními konzultacemi. Kromě toho měli všichni zaregistrovaní účastníci konference možnost hlasovat v soutěži o nejlepší poster. První místo v soutěži obsadila Karolína Tvarůžková z domovského pracoviště. „Tento formát posterové části se bezesporu osvědčil, postery tak přitáhly mnohem více účastníků konference a my jej proto zařadíme i na konference příští,“ uvedl Jiří Langer.

Následující hodiny prvního dne konference byly vyplněny nejen odbornými příspěvky přednesenými domácími i zahraničními účastníky, ale i workshopem pořádaným pedagogy katedry aplikovaných pohybových aktivit FTK UP a filmovým představením Tloskov Fiction doprovázeným besedou s herci.

Souběžně s XXIII. Mezinárodní konferencí k problematice osob se specifickými potřebami probíhala Dramaterapeutická konference, kterou svým odborným příspěvkem uvedla Barbora Kováčová. Následovaly divadelní workshopy a představení divadel Tyátr ModroDiv ze Zlína a Bílá Holubice z Ostravy. Workshopy poté vedli Patrik Krebs z bratislavského Divadla bez domova a Ivana Lessner Lištiaková působící na University of Suffolk ve Velké Británii.

Druhý den konference byl věnován XI. Konferenci mladých vědeckých pracovníků, jež byla neformálně zahájena představením Lotrando a Zubejda Divadelního spolku Dominika Kokory, o odborný úvod se postarala Hana Bundilová z katedry fyzioterapie FTK UP. Následující hodiny konference zaplnili svými odbornými příspěvky z oblasti svého bádání většinou studenti doktorských studijních programů. 

"Díky všem účastníkům, předneseným příspěvkům, workshopům a diskuzím jsme během dvou dnů ukázali, že speciální pedagogika není ve svém působení osamocena a že podpora osob se speciálními potřebami může pomocí spirály, nejen poznání, ale také multidisciplinárních týmů, skutečně plnit své poslání,“ uzavřel ředitel Ústavu speciálněpedagogických studií Jiří Langer.

Mezi tradiční jarní akce pořádané v prostorách Pedagogické fakulty Univerzity Palackého patří Olomoucké speciálněpedagogické dny, organizované Ústavem speciálněpedagogických studií. Letošní Dny byly uspořádány ve dnech 19.–20. března a desáté narozeniny oslavily velkolepě. Prvním důvodem k oslavě byl fakt, že zaštítily hned tři souběžné akce – XXIII. Mezinárodní konferenci k problematice osob se specifickými potřebami, XI. Konferenci mladých vědeckých pracovníků a také IX. Dramaterapeutickou konferenci.

Pásmo konferencí, kterých se zúčastnilo téměř dvě stě aktivních i pasivních účastníků, zahájil vedle ředitele Ústavu speciálněpedagogických studií Jiřího Langera také děkan pedagogické fakulty Vojtech Regec. Po zahájení odehrálo své představení divadlo Tyátr ModroDiv, poté navázaly odborné příspěvky pozvaných hostů z řad speciálních pedagogů a dalších profesionálů z příbuzných oborů, včetně architektury a psychoterapie.

Olomoucké speciálněpedagogické dny otevřeli Kateřina Vitásková, Jan Tomandl, Iva Jungwirthová, Jiří Drahota a Jiří Kantor s Miloslavem Klugarem, kteří svými rozmanitými příspěvky uvedli posluchače z řad studentů, akademiků i odborníků z praxe do tématu konference – Spirály poznání. Tuto spirálu se poté organizátorům dařilo roztáčet i v následujících částech konference.

Druhým dárkem, který si konference nadělila, byla posterová sekce. Uskutečnila se v novém formátu, který spočíval v krátkém představení posteru před celým konferenčním plénem následovaném standardní prezentací před panely a individuálními konzultacemi. Kromě toho měli všichni zaregistrovaní účastníci konference možnost hlasovat v soutěži o nejlepší poster. První místo v soutěži obsadila Karolína Tvarůžková z domovského pracoviště. „Tento formát posterové části se bezesporu osvědčil, postery tak přitáhly mnohem více účastníků konference a my jej proto zařadíme i na konference příští,“ uvedl Jiří Langer.

Následující hodiny prvního dne konference byly vyplněny nejen odbornými příspěvky přednesenými domácími i zahraničními účastníky, ale i workshopem pořádaným pedagogy katedry aplikovaných pohybových aktivit FTK UP a filmovým představením Tloskov Fiction doprovázeným besedou s herci.

Souběžně s XXIII. Mezinárodní konferencí k problematice osob se specifickými potřebami probíhala Dramaterapeutická konference, kterou svým odborným příspěvkem uvedla Barbora Kováčová. Následovaly divadelní workshopy a představení divadel Tyátr ModroDiv ze Zlína a Bílá Holubice z Ostravy. Workshopy poté vedli Patrik Krebs z bratislavského Divadla bez domova a Ivana Lessner Lištiaková působící na University of Suffolk ve Velké Británii.

Druhý den konference byl věnován XI. Konferenci mladých vědeckých pracovníků, jež byla neformálně zahájena představením Lotrando a Zubejda Divadelního spolku Dominika Kokory, o odborný úvod se postarala Hana Bundilová z katedry fyzioterapie FTK UP. Následující hodiny konference zaplnili svými odbornými příspěvky z oblasti svého bádání většinou studenti doktorských studijních programů. 

"Díky všem účastníkům, předneseným příspěvkům, workshopům a diskuzím jsme během dvou dnů ukázali, že speciální pedagogika není ve svém působení osamocena a že podpora osob se speciálními potřebami může pomocí spirály, nejen poznání, ale také multidisciplinárních týmů, skutečně plnit své poslání,“ uzavřel ředitel Ústavu speciálněpedagogických studií Jiří Langer.

Čím vším se zabývají vědci a vědkyně na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, dá opět nahlédnout Vědecký stand-up. Jeho páté pokračování se v aule fakulty uskuteční ve středu 10. dubna od 14 hodin. Mluvit se tentokrát bude o textech Dietricha von Hildebranda nebo životním stylu českých dětí a mládeže.

Svoji práci během 15minutových prezentací představí Jana Plátová, Martin Cajthaml, Dominik Opatrný a Michal Kalman.

Jana Plátová z katedry biblických věd, která v současnosti předsedá Akademickému senátu CMTF UP, pohovoří o alternativním textu Markova evangelia v Klementově homilii Quis dives salvetur?, který se liší od dnešního kanonického znění. Další teologické téma nabídne vedoucí katedry systematické teologie a proděkan pro zahraničí Dominik Opatrný, který se zaměří na kontroverze související s tzv. porciunkulovým zázrakem.

Martin Cajthaml, vedoucí katedry filozofie a patrologie a proděkan pro vědu a výzkum, návštěvníky stand-upu seznámí s edičním projektem, jehož cílem je zpřístupnit rozsáhlé materiály k problematice mravního zla z pozůstalosti fenomenologa Dietricha von Hildebranda. Čtvrtým vystupujícím pak bude Michal Kalman z Institutu sociálního zdraví (OUSHI), který představí mezinárodní studii o zdraví a životním stylu dětí a školáků HBSC.

Na čtvrthodinové prezentace vědecké práce naváže diskuze, při níž se diváci budou moci všech přednášejících zeptat na vše, co je bude zajímat.

Vědecký stand-up se na CMTF UP uskuteční již popáté, zváni jsou nejen studenti a zaměstnanci fakulty, ale i zájemci z dalších součástí univerzity i z veřejnosti. „Vidím v této akci příležitost k tomu, abychom se z práce a úspěchů našich kolegů mohli radovat a také poučit,“ dodala proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy Marta Lucie Cincialová.