Agregátor zdrojů

Riziko klíšťových infekcí souvisí s přemnoženými hraboši

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 06/27/2019 - 07:40

K včasnému varování obyvatelstva před lokalitami se zvýšeným rizikem nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou by v budoucnu mohl výrazně přispět objev týmu vědců z Přírodovědecké fakulty UP a Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno. Ti totiž prokázali spojitost mezi intenzitou výskytu těchto nebezpečných infekčních nemocí a přemnoženými hraboši.

Hlodavci jsou hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka. Článek popisující výsledky výzkumu bude publikován v prestižním mezinárodním infektologickém časopisu Emerging Infectious Diseases.

Pomocí početnosti drobných hlodavců lze v Evropě předpovědět riziko onemocnění klíšťovými chorobami s ročním předstihem. „V práci ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku," popsal výsledky tříletého výzkumu vedoucí katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.

Vědci sledovali početnost našeho nejhojnějšího hlodavce hraboše polního (Microtus arvalis), k jehož přemnožení pravidelně dochází ve dvou až čtyřletých intervalech. Například letos se hraboši přemnožili na Moravě. „Metodou analýzy časových řad jsme prokázali, že kolísání výskytu obou klíšťových nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše polního. Předpověď se navíc ještě vylepšila přidáním klimatických vlivů," podotkl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí téže fakulty.

Vědci tak mají za jisté, že vysoká početnost hraboše polního i jiných hlodavců má za následek lepší přežívání larev a v následujícím roce i vyšší počet infekčních nymf klíšťat. „Větší počet nymf potom v ohnisku onemocnění nakazí více lidí než obvykle," upozornil Emil Tkadlec.

Modely postavené na souvislosti mezi populacemi hrabošů a klíšťat, které předpovídají riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, jsou velmi jednoduché. Potřebná data lze snadno získat z veřejných databází. „Tento model proto může být okamžitě aplikován. Tím se otevírá možnost obecné předpovědi rizika nakažení i dalšími klíšťovými chorobami, které mají závažné dopady nejen na zdraví lidí, ale také zvířat," podotkl Pavel Široký z VFU Brno.

Předpovídání rizika onemocnění klíšťovými chorobami se stalo důležitým předmětem výzkumu po celém světě. K nejvýznamnějším klíšťovým nemocem patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Zatímco lymská borelióza postihuje lidi v Severní Americe, Evropě a Asii, klíšťová encefalitida je onemocněním, které je rozšířeno ve střední Evropě a Asii. Česká republika bohužel vyniká ve výskytu obou nebezpečných onemocnění. „Virus klíšťové encefalitidy byl dokonce poprvé izolován v bývalém Československu v roce 1948," řekl Tkadlec.

Výskyt onemocnění v různých letech u obou chorob značně kolísá a vědci po celém světě již několik desítek let usilovně hledají příčiny této meziroční variability. Výzkumníci se proto zaměřili na ekologii hlavního vektora onemocnění, klíštěte obecného, které tyto patogeny přenáší.

Americká skupina vedená profesorem Richardem Ostfeldem se ve výzkumu lymské boreliózy dostala nejdále. Prokázala, že kauzální řetězec začíná rokem bohatým na úrodu semen, který v dalším roce vede k růstu populace drobných hlodavců, kteří jsou hlavními hostiteli larválních stádií klíštěte. Následující rok potom dochází vlivem lepšího přežívání k nárůstu početnosti nakažených nymf, které napadají středně velké savce včetně člověka. „Drobní hlodavci jsou klíčovými hostiteli pro larvy klíšťat a současně rezervoárovými zvířaty, která uchovávají v přírodních ohniscích jak spirochety způsobující lymskou boreliózu, tak virus klíšťové encefalitidy," uzavřel Pavel Široký.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

HBSC study: Czech children putting on weight, every fifth is obese

News: Faculty of Science - St, 06/26/2019 - 12:08

More than one fifth of Czech schoolchildren are either overweight or obese. Moreover, the year-by-year comparison shows that the number of children with excessive weight is increasing. On the other hand, findings on eating habits are positive. Teenagers eat more fruits and vegetables and fewer sweets. These findings come from the latest data collected by scientists from the UP Faculty of Physical Culture, who have long been investigating the lifestyle of adolescents.

More than one fifth of the population of Czech children aged 11–15 struggles with their weight. Fifteen percent are overweight, and six percent of adolescents are obese. Boys are more likely to have weight problems than girls – both in terms of overweight and obesity. “It is important to monitor not only the current situation but above all the development over time – and that is, unfortunately, negative. I must point out the increased incidence of obesity among 15-year-old boys and the increase in the number of overweight girls aged 13 as well as 15,” said Michal Kalman, the leader of the Olomouc research team.

Overweight, obesity, and self-esteem

The researchers also focussed on body image – they were interested in how children perceive their weight. They found out that 29 percent of overweight or obese girls do not admit this fact. Among overweight boys, it is 41 percent. On the other hand, one fifth of the girls consider themselves fat, even though their weight is normal. “We also know that almost one third of 13- and 15-year-olds are negative about their own weight. We assume that what plays a big role here is age-sensitive self-esteem in combination with the ubiquitous social pressure to have a slim figure,” suggested Kalman.

Regarding excessive weight, researchers at Palacký University also noted certain regional differences. Children have the least problems with overweight and obesity in Prague, whereas the largest problems are in North Bohemia. However, most obese children are in the Hradec Králové Region. “In our research, we have also focussed on the opposite. We found that five percent of adolescents were underweight. So, when we add five percent of the underweight to twenty percent of the heavier weight, it appears that one quarter of the Czech children’s population faces some weight-related abnormalities,” Kalman pointed out.

More fruits and vegetables, fewer sweets

Contrarily, the eating habits of Czech youth are improving. Children are increasingly reaching for fruits and vegetables. Even considerably more than is common in Europe and the rest of the world. Almost one half of Czech children aged 11–15 years eat at least one piece of fruit a day, and 37 percent of them have vegetables. Adolescents also consume fewer sweets than in previous years. Their daily consumption of sweets showed almost a one-third decrease in those aged 13 and 15 years, compared to data from 2010. One third of children do not eat candies at all, or they have access to them only rarely.

From the nutritional point of view, the findings on the first meal of the day are also important. In 2018, 49 percent of 11- to 15-year-olds had breakfast every school day. Perhaps surprisingly, more boys than girls start the day with breakfast. Less surprisingly, with increasing age this habit diminishes – while 57 percent for eleven-year-olds have breakfast, at the age of 15 it is only 42 percent. “Interestingly, there is a relatively large group of children, roughly one sixth, who do not have breakfast on weekdays. At the same time, they regularly add breakfast to their daily routine over the weekends. Is it because they have more time for everything on Saturday and Sunday? And would more Czech children have breakfast from Monday to Friday if school started later?” Kalman concluded.

The team from Palacký University has been monitoring and commenting on the factors influencing the health of Czech schoolchildren aged 11, 13, and 15 for a long period of time. Altogether 230 schools have participated in the current research, and more than 13,000 children have provided their answers.

The HBSC study (Health Behaviour in School-Aged Children), conducted under the auspices of the World Health Organization (WHO), addresses the lifestyle of the young generation in a complex way. In addition to the latest data on overweight, obesity, and eating habits, it also focusses on the consumption of alcohol, tobacco, cannabis, and sweetened and energy drinks. Selected data including infographics can be viewed or downloaded via a new web presentation www.zdravagenerace.cz.

Kategorie: News from UP

HBSC studie: České děti přibírají, pětina z nich má problém s hmotností

Více než pětina českých školáků má buď nadváhu, nebo je obézní. Meziroční srovnání navíc ukazuje, že počet dětí s nadměrnou hmotností roste. Pozitivní jsou naopak zjištění o stravovacích návycích. Dospívající jedí více ovoce i zeleniny a stále méně sladkostí. Vyplývá to z aktuálních dat vědců z fakulty tělesné kultury, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem dospívajících.

Se svou hmotností se pere více než pětina populace českých dětí ve věku 11–15 let. Patnáct procent má nadváhu a šest procent dospívajících je obézních. Problémy s vyšší hmotností mají častěji chlapci než dívky – jak v případě nadváhy, tak obezity. „Důležité je sledovat nejen aktuální situaci, ale především vývoj v čase – a ten je bohužel negativní. Zdůraznil bych zvýšený výskyt obezity u patnáctiletých chlapců a nárůst počtu dívek s nadváhou ve věku 13 i 15 let,“ říká Michal Kalman, vedoucí olomouckého výzkumného týmu.

Nadváha, obezita a sebehodnocení

Vědci se zaměřili také na tzv. body image – zajímalo je, jak svou hmotnost děti vnímají. Zjistili, že 29 procent dívek s nadváhou či obezitou si tento fakt nepřipouští. U chlapců s nadměrnou hmotností jde dokonce o 41 procent. Naopak pětina dívek se považuje za tlusté, přestože je jejich hmotnost v normě. „Víme také, že negativně hodnotí vlastní hmotnost skoro třetina třináctiletých a patnáctiletých děvčat. Předpokládáme, že velký vliv zde hraje věkové období citlivé na sebehodnocení v kombinaci se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu,“ zamýšlí se Michal Kalman.

Co se týká nadměrné hmotnosti, všímali si výzkumníci z Univerzity Palackého také regionálních rozdílů. Z nich plyne, že nejmenší problémy s nadváhou a obezitou mají děti v Praze, největší pak na severu Čech. Nejvíce obézních dětí je však v Královéhradeckém kraji. „Ale ve výzkumu jsme zaměřili pozornost i na druhý pól. Zjistili jsme, že pět procent dospívajících má podváhu. Když tedy ke dvaceti procentům s vyšší hmotností přidáme pět s podváhou, vychází nám, že čtvrtina dětské populace čelí nějaké abnormalitě týkající se vlastní hmotnosti,“ upozorňuje Kalman.

Více ovoce a zeleniny, méně sladkostí

Zlepšují se naopak stravovací návyky české mládeže. Děti stále častěji sáhnou po ovoci a zelenině. Dokonce znatelně víc, než je v Evropě a ve světě běžné. Bezmála polovina českých dětí ve sledovaném věku 11–15 let sní denně alespoň jeden kus ovoce. V případě zeleniny se to týká 37 procent z nich. Dospívající také ve srovnání s minulými lety konzumují méně sladkostí. Vědci v každodenní konzumaci sladkostí zaznamenali oproti datům z roku 2010 téměř třetinový pokles u třináctiletých a patnáctiletých. Třetina dětí pak pamlsky nejí vůbec, nebo se k nim dostanou jen výjimečně.

Důležité jsou z výživového hlediska také zjištění týkající se prvního jídla dne. V roce 2018 snídalo každý školní den 49 procent školáků ve věku 11–15 let. Možná trochu překvapivě snídaní startuje den více chlapců než dívek. Už méně překvapivé je, že se zvyšujícím se věkem tenhle zvyk oslabuje – zatímco u jedenáctiletých se týká 57 procent, v patnácti letech snídá už jen 42 procent. „Zajímavé je, že existuje poměrně velká skupina dětí, asi šestina, která nesnídá ve všední den. Přitom ale o víkendu snídani do svého denního plánu pravidelně řadí. Je to tím, že v sobotu a v neděli mají na vše víc času? A snídalo by víc českých dětí od pondělí do pátku, kdyby jim škola začínala později?” přemítá Michal Kalman.

Tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Do aktuálního výzkumu se zapojilo 230 škol a své odpovědi poskytlo více než 13 tisíc dětí.

HBSC studie (Health Behaviour in School-aged Children), realizovaná pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO), se zabývá životním stylem mladé generace komplexně. Kromě čerstvých dat o nadváze, obezitě a stravovacích návycích se zaměřuje také na konzumaci alkoholu, kouření a spotřebu marihuany nebo konzumaci slazených a energetických nápojů. Vybraná data včetně infografiky je možné si projít nebo stáhnout díky nové webové prezentaci www.zdravagenerace.cz.

HBSC studie: České děti přibírají, pětina z nich má problém s hmotností

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 06/26/2019 - 12:08

Více než pětina českých školáků má buď nadváhu, nebo je obézní. Meziroční srovnání navíc ukazuje, že počet dětí s nadměrnou hmotností roste. Pozitivní jsou naopak zjištění o stravovacích návycích. Dospívající jedí více ovoce i zeleniny a stále méně sladkostí. Vyplývá to z aktuálních dat vědců z fakulty tělesné kultury, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem dospívajících.

Se svou hmotností se pere více než pětina populace českých dětí ve věku 11–15 let. Patnáct procent má nadváhu a šest procent dospívajících je obézních. Problémy s vyšší hmotností mají častěji chlapci než dívky – jak v případě nadváhy, tak obezity. „Důležité je sledovat nejen aktuální situaci, ale především vývoj v čase – a ten je bohužel negativní. Zdůraznil bych zvýšený výskyt obezity u patnáctiletých chlapců a nárůst počtu dívek s nadváhou ve věku 13 i 15 let,“ říká Michal Kalman, vedoucí olomouckého výzkumného týmu.

Nadváha, obezita a sebehodnocení

Vědci se zaměřili také na tzv. body image – zajímalo je, jak svou hmotnost děti vnímají. Zjistili, že 29 procent dívek s nadváhou či obezitou si tento fakt nepřipouští. U chlapců s nadměrnou hmotností jde dokonce o 41 procent. Naopak pětina dívek se považuje za tlusté, přestože je jejich hmotnost v normě. „Víme také, že negativně hodnotí vlastní hmotnost skoro třetina třináctiletých a patnáctiletých děvčat. Předpokládáme, že velký vliv zde hraje věkové období citlivé na sebehodnocení v kombinaci se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu,“ zamýšlí se Michal Kalman.

Co se týká nadměrné hmotnosti, všímali si výzkumníci z Univerzity Palackého také regionálních rozdílů. Z nich plyne, že nejmenší problémy s nadváhou a obezitou mají děti v Praze, největší pak na severu Čech. Nejvíce obézních dětí je však v Královéhradeckém kraji. „Ale ve výzkumu jsme zaměřili pozornost i na druhý pól. Zjistili jsme, že pět procent dospívajících má podváhu. Když tedy ke dvaceti procentům s vyšší hmotností přidáme pět s podváhou, vychází nám, že čtvrtina dětské populace čelí nějaké abnormalitě týkající se vlastní hmotnosti,“ upozorňuje Kalman.

Více ovoce a zeleniny, méně sladkostí

Zlepšují se naopak stravovací návyky české mládeže. Děti stále častěji sáhnou po ovoci a zelenině. Dokonce znatelně víc, než je v Evropě a ve světě běžné. Bezmála polovina českých dětí ve sledovaném věku 11–15 let sní denně alespoň jeden kus ovoce. V případě zeleniny se to týká 37 procent z nich. Dospívající také ve srovnání s minulými lety konzumují méně sladkostí. Vědci v každodenní konzumaci sladkostí zaznamenali oproti datům z roku 2010 téměř třetinový pokles u třináctiletých a patnáctiletých. Třetina dětí pak pamlsky nejí vůbec, nebo se k nim dostanou jen výjimečně.

Důležité jsou z výživového hlediska také zjištění týkající se prvního jídla dne. V roce 2018 snídalo každý školní den 49 procent školáků ve věku 11–15 let. Možná trochu překvapivě snídaní startuje den více chlapců než dívek. Už méně překvapivé je, že se zvyšujícím se věkem tenhle zvyk oslabuje – zatímco u jedenáctiletých se týká 57 procent, v patnácti letech snídá už jen 42 procent. „Zajímavé je, že existuje poměrně velká skupina dětí, asi šestina, která nesnídá ve všední den. Přitom ale o víkendu snídani do svého denního plánu pravidelně řadí. Je to tím, že v sobotu a v neděli mají na vše víc času? A snídalo by víc českých dětí od pondělí do pátku, kdyby jim škola začínala později?” přemítá Michal Kalman.

Tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Do aktuálního výzkumu se zapojilo 230 škol a své odpovědi poskytlo více než 13 tisíc dětí.

HBSC studie (Health Behaviour in School-aged Children), realizovaná pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO), se zabývá životním stylem mladé generace komplexně. Kromě čerstvých dat o nadváze, obezitě a stravovacích návycích se zaměřuje také na konzumaci alkoholu, kouření a spotřebu marihuany nebo konzumaci slazených a energetických nápojů. Vybraná data včetně infografiky je možné si projít nebo stáhnout díky nové webové prezentaci www.zdravagenerace.cz.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Oldest cave drawing in the country found in Catherine’s Cave

News: Faculty of Science - St, 06/26/2019 - 07:32

Martin Golec from the Department of History at the Palacký University Olomouc Faculty of Arts, Petr Zajíček from the Cave Administration of the Czech Republic, and Ivo Světlík from the Nuclear Physics Institute at the Czech Academy of Sciences have announced a unique discovery. They have determined that Catherine’s Cave in the Moravian Karst contains the oldest cave drawing in the Czech Republic. The origin of the geometrical patterns, made by charcoal on the walls, was determined by radiocarbon dating to be more than six thousand years-old.

There are more than one thousand caves in the Moravian Karst, and five of them contain numerous relics, especially signatures of people who used to enter the caves from the sixteenth to the nineteenth centuries. These caves have been the object of interest for a team of scientists in their research of cave drawings supported by the UP Internal Grant Agency.

“I have been studying the Moravian Karst since 2007, and the signatures of people, mostly tourists, who visited the caves, start in the eighteenth century. However, in Catherine’s Cave, we found among them a group of lines that differed. Our suspicion that they originate from a different era was confirmed by radiocarbon analysis,” said Martin Golec from the Department of History. The analysis revealed that the drawings located in Catherine’s Cave are the oldest in the Czech Republic. They were created in the Early Neolithic age, 6200 years ago.

“Carbon-14 dating with low-mass samples is a great contribution for archaeologists. Ivo Světlík from the Nuclear Physics Institute significantly helped our discovery by enhancing the method of taking cave drawing samples. The samples gathered on a piece of cotton wool soaked with a special solution were cautiously prepared for measurements in a special device and sent to Debrecen, Hungary, for final measurements. The loss of radioactive carbon can be used to measure the period when the work was created. The new method of extraction damages the drawings to a minimal extent, which is very important in terms of their protection,” the UP archaeologist added.

The meaning of the paintings, however, remains unclear. Their location deep in dark recesses, on prominent protrusions and crevices, may be explained as a way of marking the place where spiritual rituals related to higher entities occurred. Martin Golec rejects the idea that they might have been made by a person who was idling with a piece of charcoal. He believes that their author saw something deeper behind every structure of the pattern; however today’s science simply cannot decode their meaning.

This unparalleled discovery will become part of a Bachelor’s thesis by Lucie Minaříková, whose adviser is Martin Golec. The data will be subsequently published in various journals; scientists hope to publish their extraordinary findings in the prestigious British journal Radio Carbon.

“It is beyond belief. Every year, up to 70 thousand visitors visit Catherine’s Cave. Generations of scientists and tourists have been passing by these six-thousand-year-old paintings without taking any notice,” the UP archaeologist added.

Kategorie: News from UP

Martin Golec z FF UP: Nejstarší dochovaná jeskynní kresba na území ČR je v Kateřinské jeskyni

S unikátním objevem přišli Martin Golec z katedry historie FF UP, Petr Zajíček ze Správy jeskyní ČR a Ivo Světlík z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.  Zjistili, že v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu se nachází nejstarší jeskynní kresba na území České republiky. Vznik geometrických obrazců, vytvořených uhlíky na stěnách, datovala radiouhlíková analýza do doby před více než šesti tisíci lety.  

V Moravském krasu je víc než tisíc jeskyní a asi v pěti největších se nacházejí četné pozůstatky, především podpisy lidí, kteří tam vcházeli od 16. do 19. století. Právě na ně se kolektiv vědců zaměřil ve svém výzkumu kreseb podpořeným Interní grantovou agenturou Univerzity Palackého.  

„Moravským krasem se zabývám od roku 2007 a podpisy lidí, nejčastěji turistů, kteří do tamních jeskyní vcházeli, pocházejí z 18. století. V Kateřinské jeskyni jsme mezi nimi však objevili skupinu čar, kreseb, které se odlišovaly. Podezření, že pocházejí z jiné doby, nám potvrdila radiouhlíková metoda,“ řekl Martin Golec z katedry historie filozofické fakulty. Právě díky ní vědci dokázali, že se v Kateřinské jeskyni nacházejí nejstarší zjištěné jeskynní kresby na území České republiky. Vznikly v mladším neolitu, jejich stáří tedy čítá 6200 let.

„Technologie malohmotnostních vzorkůC14 je pro archeology velkým přínosem. Ivo Světlík z Ústavu jaderné fyziky AV ČR objevu hodně napomohl prostřednictvím vylepšením metody odběru vzorků jeskynních kreseb. Na vatě namočený ve speciálním roztoku odebraný vzorek je následně pečlivě připraven k měření ve speciálním přístroji a odeslán do maďarského Debrecínu ke konečnému měření. Úbytek radioaktivního uhlíku dokáže změřit období, kdy dílo vzniklo. Nová metoda odběru navíc kresbu poškodí jen minimálně, což je z hlediska ochrany významné,“ dodal archeolog z UP.

Smysl obrázků je podle něj však zatím nejasný. Umístění kreseb hluboko v temných zákoutích na nápadné výstupky a praskliny však vysvětlujeme tak, že si lidé tehdy takto označili místo, kde proběhly duchovní obřady zacílené na bytosti lidi převyšující. Martin Golec si rozhodně nemyslí, že by šlo o kresbu člověka, který kreslil pouze z dlouhé chvíle. Je přesvědčen, že za každou ze struktur autor obrazce viděl něco hlubšího, co současná věda bohužel zatím neumí rozklíčovat.

Unikátní objev se stane součástí bakalářské práce Lucie Maříkové, jejímž konzultantem je právě Martin Golec z FF UP. Data budou následně publikována v různých časopisech, velkou snahou vědců je publikovat unikátní objev i v britském prestižním vědeckém časopise Radio carbon. 

„Je to až neuvěřitelné. Ročně Kateřinskou jeskyní projde asi 70 tisíc lidí. Generace badatelů i návštěvníků chodila kolem kreseb starých víc než šest tisíc let doposud bez povšimnutí,“ dodal archeolog z UP.  

Martin Golec z FF UP: Nejstarší dochovaná jeskynní kresba na území ČR je v Kateřinské jeskyni

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 06/26/2019 - 07:32

S unikátním objevem přišli Martin Golec z katedry historie FF UP, Petr Zajíček ze Správy jeskyní ČR a Ivo Světlík z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.  Zjistili, že v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu se nachází nejstarší jeskynní kresba na území České republiky. Vznik geometrických obrazců, vytvořených uhlíky na stěnách, datovala radiouhlíková analýza do doby před více než šesti tisíci lety.  

V Moravském krasu je víc než tisíc jeskyní a asi v pěti největších se nacházejí četné pozůstatky, především podpisy lidí, kteří tam vcházeli od 16. do 19. století. Právě na ně se kolektiv vědců zaměřil ve svém výzkumu kreseb podpořeným Interní grantovou agenturou Univerzity Palackého.  

„Moravským krasem se zabývám od roku 2007 a podpisy lidí, nejčastěji turistů, kteří do tamních jeskyní vcházeli, pocházejí z 18. století. V Kateřinské jeskyni jsme mezi nimi však objevili skupinu čar, kreseb, které se odlišovaly. Podezření, že pocházejí z jiné doby, nám potvrdila radiouhlíková metoda,“ řekl Martin Golec z katedry historie filozofické fakulty. Právě díky ní vědci dokázali, že se v Kateřinské jeskyni nacházejí nejstarší zjištěné jeskynní kresby na území České republiky. Vznikly v mladším neolitu, jejich stáří tedy čítá 6200 let.

„Technologie malohmotnostních vzorkůC14 je pro archeology velkým přínosem. Ivo Světlík z Ústavu jaderné fyziky AV ČR objevu hodně napomohl prostřednictvím vylepšením metody odběru vzorků jeskynních kreseb. Na vatě namočený ve speciálním roztoku odebraný vzorek je následně pečlivě připraven k měření ve speciálním přístroji a odeslán do maďarského Debrecínu ke konečnému měření. Úbytek radioaktivního uhlíku dokáže změřit období, kdy dílo vzniklo. Nová metoda odběru navíc kresbu poškodí jen minimálně, což je z hlediska ochrany významné,“ dodal archeolog z UP.

Smysl obrázků je podle něj však zatím nejasný. Umístění kreseb hluboko v temných zákoutích na nápadné výstupky a praskliny však vysvětlujeme tak, že si lidé tehdy takto označili místo, kde proběhly duchovní obřady zacílené na bytosti lidi převyšující. Martin Golec si rozhodně nemyslí, že by šlo o kresbu člověka, který kreslil pouze z dlouhé chvíle. Je přesvědčen, že za každou ze struktur autor obrazce viděl něco hlubšího, co současná věda bohužel zatím neumí rozklíčovat.

Unikátní objev se stane součástí bakalářské práce Lucie Maříkové, jejímž konzultantem je právě Martin Golec z FF UP. Data budou následně publikována v různých časopisech, velkou snahou vědců je publikovat unikátní objev i v britském prestižním vědeckém časopise Radio carbon. 

„Je to až neuvěřitelné. Ročně Kateřinskou jeskyní projde asi 70 tisíc lidí. Generace badatelů i návštěvníků chodila kolem kreseb starých víc než šest tisíc let doposud bez povšimnutí,“ dodal archeolog z UP.  

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Centre of the Region Haná to help improve air quality in Ostrava

News: Faculty of Science - Út, 06/25/2019 - 12:00

The Centre of the Region Haná for Biotechnological and Agricultural Research (CRH) is one of the researchers of the European project called CLAIRO (CLean AIR in Ostrava), whose aim is to contribute to the improvement of air quality in the North Moravian county town by planting suitable greenery able to absorb pollution from various sources and reduce the effects of the heat island in the city. The results will be used not only in the city of Ostrava, but also throughout Europe.

Selected greenery will be planted under the supervision of Silesian University in Ostrava’s Radvanice and Bartovice districts. The Technical University of Ostrava will then be in charge of evaluating the measured pollution values. The task of CRH scientists will be to support the growth of greenery by biostimulants specially prepared for this purpose. Trees will have to face many environmental burdens, so these specially prepared substances will help them overcome these difficulties. Olomouc researchers have been engaged in the research and development of growth regulators derived from plant hormones for roughly two decades.

“Thanks to many years of experience, we can prepare tailor-made stimulants for specific plant species in specific conditions. These can thus face such stress factors as drought, salinity, or high concentrations of heavy metals,” said the head of the Department of Chemical Biology and Genetics at CRH, Karel Doležal. He and his colleagues, among others, are also developing special plant hormone derivatives that are helping to save endangered plant species in South Africa.

The budget of the CLAIRO project is approximately €2.5 million. Ostrava will receive a €2 million grant from European funds as the main partner responsible for project implementation. The project is implemented in cooperation with the project partners: the Moravian-Silesian Region, the Ministry of Regional Development of the Czech Republic, the Technical University of Ostrava, Silesian University in Opava, Palacký University Olomouc, SOBIC Smart & Open Base for Innovations in European Cities and Regions, and the Regional Association of Territorial Cooperation of Těšín Silesia. Urban Innovative Actions, the prestigious EU initiative, is providing resources to support the most innovative projects in Europe.

“Today, the use of state-of-the-art technologies and innovative methods is indispensable. If we have certain ambitions and goals, we cannot do without bold projects. The procedures that the CLAIRO project will use will certainly deliver results that everyone has been calling for for a long time. I am happy that we have strong partners with whom we will be able to take further steps to ensure that we all breathe better in the Moravian-Silesian Region,” said Ivo Vondrák, Governor of the Region.

Kategorie: News from UP

Centrum regionu Haná pomůže Ostravě zlepšit ovzduší

Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) je jedním z řešitelů evropského projektu s názvem CLAIRO (z anglického CLean AIR in Ostrava), jehož cílem je přispět ke zlepšení ovzduší v severomoravském krajském městě výsadbou vhodné zeleně, která bude schopna pohlcovat nečistoty z různých zdrojů a snížit účinky takzvaného tepelného ostrova ve městě. Výsledky se budou využívat nejen na území města Ostravy, ale i na evropské úrovni.

Vybraná zeleň bude vysázena za odborného dozoru Slezské univerzity v městském obvodu Radvanice a Bartovice. Vysoká škola báňská v Ostravě pak bude mít na starosti vyhodnocování naměřených hodnot znečištění. Úkolem vědců z CRH bude podpořit růst zeleně  pro tento účel speciálně připravenými biostimulanty.  Stromy totiž budou muset čelit  mnoha zátěžím tamního životního prostředí a speciálně připravené látky jim pomohou tyto obtíže překonat. Výzkumu a vývoji  růstových regulátorů odvozených od rostlinných hormonů se olomoučtí vědci věnují již zhruba dvě desetiletí. 

"Díky dlouholetým zkušenostem umíme připravit stimulující látky na míru pro konkrétní rostlinné druhy a podmínky, v nichž se nacházejí.  Dokážeme tak čelit takovým stresovým faktorům, jako je například sucho, zasolení půdy či vysoké koncentrace těžkých kovů. Spolupráce na projektu je pro nás zajímavá výzva," uvedl vedoucí Oddělení chemické biologie a genetiky CRH Karel Doležal. Spolu se svými kolegy mimo jiné vyvíjí také speciální deriváty rostlinných hormonů, díky nimž se daří v Jihoafrické republice zachraňovat ohrožené druhy rostlin.

Rozpočet projektu CLAIRO činí přibližně 65 milionů korun, z evropských fondů získá Ostrava jako hlavní partner, zodpovědný za realizace projektu, dotaci výši 52,7 milionů korun. Projekt realizuje ve spolupráci s projektovými partnery Moravskoslezský kraj, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Palackého v Olomouci, SOBIC Smart & Open Base for Innovations in European Cities and Regions a Regionální sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska. Prestižní program, ze kterého dotace přijdou (Urban Innovative Actions), slouží k podpoře nejinovativnějších projektů v Evropě.

„V dnešní době je využívání nejmodernějších technologií a inovačních metod nepostradatelné. Máme-li nějaké ambice a cíle, bez odvážných projektů se neobejdeme. Postupy, které bude projekt Clairo využívat, jistě přinesou výsledky, po kterých už dlouho voláme všichni. Jsem rád, že máme silné partnery, se kterými se nám podaří podniknout další kroky k tomu, aby se nám všem v Moravskoslezském kraji lépe dýchalo,“ řekl hejtman kraje Ivo Vondrák.

Centrum regionu Haná pomůže Ostravě zlepšit ovzduší

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 06/25/2019 - 12:00

Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) je jedním z řešitelů evropského projektu s názvem CLAIRO (z anglického CLean AIR in Ostrava), jehož cílem je přispět ke zlepšení ovzduší v severomoravském krajském městě výsadbou vhodné zeleně, která bude schopna pohlcovat nečistoty z různých zdrojů a snížit účinky takzvaného tepelného ostrova ve městě. Výsledky se budou využívat nejen na území města Ostravy, ale i na evropské úrovni.

Vybraná zeleň bude vysázena za odborného dozoru Slezské univerzity v městském obvodu Radvanice a Bartovice. Vysoká škola báňská v Ostravě pak bude mít na starosti vyhodnocování naměřených hodnot znečištění. Úkolem vědců z CRH bude podpořit růst zeleně  pro tento účel speciálně připravenými biostimulanty.  Stromy totiž budou muset čelit  mnoha zátěžím tamního životního prostředí a speciálně připravené látky jim pomohou tyto obtíže překonat. Výzkumu a vývoji  růstových regulátorů odvozených od rostlinných hormonů se olomoučtí vědci věnují již zhruba dvě desetiletí. 

"Díky dlouholetým zkušenostem umíme připravit stimulující látky na míru pro konkrétní rostlinné druhy a podmínky, v nichž se nacházejí.  Dokážeme tak čelit takovým stresovým faktorům, jako je například sucho, zasolení půdy či vysoké koncentrace těžkých kovů. Spolupráce na projektu je pro nás zajímavá výzva," uvedl vedoucí Oddělení chemické biologie a genetiky CRH Karel Doležal. Spolu se svými kolegy mimo jiné vyvíjí také speciální deriváty rostlinných hormonů, díky nimž se daří v Jihoafrické republice zachraňovat ohrožené druhy rostlin.

Rozpočet projektu CLAIRO činí přibližně 65 milionů korun, z evropských fondů získá Ostrava jako hlavní partner, zodpovědný za realizace projektu, dotaci výši 52,7 milionů korun. Projekt realizuje ve spolupráci s projektovými partnery Moravskoslezský kraj, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Palackého v Olomouci, SOBIC Smart & Open Base for Innovations in European Cities and Regions a Regionální sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska. Prestižní program, ze kterého dotace přijdou (Urban Innovative Actions), slouží k podpoře nejinovativnějších projektů v Evropě.

„V dnešní době je využívání nejmodernějších technologií a inovačních metod nepostradatelné. Máme-li nějaké ambice a cíle, bez odvážných projektů se neobejdeme. Postupy, které bude projekt Clairo využívat, jistě přinesou výsledky, po kterých už dlouho voláme všichni. Jsem rád, že máme silné partnery, se kterými se nám podaří podniknout další kroky k tomu, aby se nám všem v Moravskoslezském kraji lépe dýchalo,“ řekl hejtman kraje Ivo Vondrák.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Téměř stovka studentů programu Euroculture má tento týden výuku na UP

Intenzivní týdenní program mají tento týden na UP posluchači magisterského studijního programu Euroculture. Na různých projektech se společným tématem pracuje na katedře historie FF UP osmdesát osm posluchačů z osmadvaceti zemí světa. Univerzita Palackého ve spolupráci s partnerskou univerzitou v Göttingenu jim nabídne i odbornou konferenci a „Career day“.

Studijní magisterský program Euroculture: Society, Politics and Culture in a Global Context je interdisciplinární mezinárodní magisterský program akreditovaný na osmi evropských univerzitách tvořících konsorcium a spolupracujících se čtyřmi zámořskými partnerskými univerzitami. Euroculture, fungující už od roku 1998, byl Evropskou komisí zařazen na seznam prestižních programů Erasmus Mundus Master of Excellence, přičemž je programem Erasmus Mundus již od roku 2005. Jeho absolventi získávají joint degree ze dvou evropských univerzit, na nichž studují.

„Studium mi pomáhá rozšířit spektrum mého obecného poznání. Nejzajímavější je pro mne možnost výběru studia v různých zemích i kulturách. Zajímavé úkoly a neustálé cestování vás totiž nutí řešit různé problémy. Jste najednou tolerantnější a získáte i větší nezávislost,“ řekla Susanne Link z Uppsala universitet a Univerzity Palackého.

Každý posluchač magisterského programu Euroculture totiž v prvním roce studuje alespoň na dvou evropských univerzitách. Ve třetím semestru si studenti volí mezi praktickým zaměřením, spočívajícím ve čtyřměsíční praxi v oborově příbuzné instituci, a akademickým zaměřením, kterým je studium na jedné z partnerských univerzit v Evropě nebo v zámoří. Intenzivní program, který se právě koná na FF UP, je integrální součástí studijního programu po ukončení druhého semestru studia.

„Všichni účastníci, tedy nejen naši studenti, ale i posluchači sedmi evropských partnerských zemí, mají za úkol v týmech sepsat studii na výzkumné téma v rámci obecného tématu programu, které je letos „Inequality and Solidarity“. Během intenzivního programu, který se v Olomouci koná již počtvrté, budou studenti své práce i prezentovat,“ uvedl Antonín Kalous, vedoucí katedry historie filozofické fakulty. Dodal, že jednání se účastní i zástupci partnerských univerzit mimoevropských, tedy IUPUI (Indiana, USA), Pune (India), UNAM (Mexico) a Ósaka (Japan).

„Velmi oceňuji interdisciplinární aspekt. I když se ve své práci studenti zaměřují na velmi úzké téma, setkávají se s různými metodikami i přístupy přednášejících z různých oborů. Zpočátku se to může zdát matoucí, mohu však potvrdit, že se naopak jedná o významnou přidanou hodnotu, kterou program Euroculture nabízí,“ uvedla Maeva Chargros z Uniwersytet Jagielloński v Krakově a Univerzity Palackého.

Nemůže se dočkat, až bude čelit další výzvě i Nina Tousch z Université de Strasbourg a Univerzity Palackého. „Program Euroculture mi pomohl najít se a pochopit sama sebe. Lidé, které jsem potkala i poznatky, které jsem na partnerských univerzitách získala, mi pomohly poznat, kdo jsem,“ řekla. Zdůraznila přitom, že jejím nejkrásnějším objevem eurokulturního dobrodružství je Česká republika se svou historií, lidmi i jazykem.

„Na tomto studiu je totiž nejzajímavější, že jako někdo ho začínáte a ukončíte ho jako někdo úplně jiný. Zásadně vás to v dobrém mění. Dnes jsem přesvědčena, že moje budoucnost už navždy bude spojena s Českou republikou,“ dodala.

Program Euroculture je zaměřen obecně na evropskou kulturu v nejširším slova smyslu, tedy na kulturní a společenský vývoj v Evropě, na otázky evropské identity, hodnoty, historii, politiku, společnost a další. Jeho předností je důraz kladený na kombinaci teoretických znalostí a praktických dovedností. Cílem je připravit absolventy na práci v profesích, kde je zapotřebí porozumění evropským otázkám a problémům současné evropské společnosti. Absolventi magisterského studia získávají pozice v evropských i státních institucích, v nevládních organizacích či nadnárodních firmách, které mají zájem o jejich mezinárodní a multikulturní zkušenosti. Více o programu Euroculture ZDE. 

Téměř stovka studentů programu Euroculture má tento týden výuku na UP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 06/25/2019 - 07:44

Intenzivní týdenní program mají tento týden na UP posluchači magisterského studijního programu Euroculture. Na různých projektech se společným tématem pracuje na katedře historie FF UP osmdesát osm posluchačů z osmadvaceti zemí světa. Univerzita Palackého ve spolupráci s partnerskou univerzitou v Göttingenu jim nabídne i odbornou konferenci a „Career day“.

Studijní magisterský program Euroculture: Society, Politics and Culture in a Global Context je interdisciplinární mezinárodní magisterský program akreditovaný na osmi evropských univerzitách tvořících konsorcium a spolupracujících se čtyřmi zámořskými partnerskými univerzitami. Euroculture, fungující už od roku 1998, byl Evropskou komisí zařazen na seznam prestižních programů Erasmus Mundus Master of Excellence, přičemž je programem Erasmus Mundus již od roku 2005. Jeho absolventi získávají joint degree ze dvou evropských univerzit, na nichž studují.

„Studium mi pomáhá rozšířit spektrum mého obecného poznání. Nejzajímavější je pro mne možnost výběru studia v různých zemích i kulturách. Zajímavé úkoly a neustálé cestování vás totiž nutí řešit různé problémy. Jste najednou tolerantnější a získáte i větší nezávislost,“ řekla Susanne Link z Uppsala universitet a Univerzity Palackého.

Každý posluchač magisterského programu Euroculture totiž v prvním roce studuje alespoň na dvou evropských univerzitách. Ve třetím semestru si studenti volí mezi praktickým zaměřením, spočívajícím ve čtyřměsíční praxi v oborově příbuzné instituci, a akademickým zaměřením, kterým je studium na jedné z partnerských univerzit v Evropě nebo v zámoří. Intenzivní program, který se právě koná na FF UP, je integrální součástí studijního programu po ukončení druhého semestru studia.

„Všichni účastníci, tedy nejen naši studenti, ale i posluchači sedmi evropských partnerských zemí, mají za úkol v týmech sepsat studii na výzkumné téma v rámci obecného tématu programu, které je letos „Inequality and Solidarity“. Během intenzivního programu, který se v Olomouci koná již počtvrté, budou studenti své práce i prezentovat,“ uvedl Antonín Kalous, vedoucí katedry historie filozofické fakulty. Dodal, že jednání se účastní i zástupci partnerských univerzit mimoevropských, tedy IUPUI (Indiana, USA), Pune (India), UNAM (Mexico) a Ósaka (Japan).

„Velmi oceňuji interdisciplinární aspekt. I když se ve své práci studenti zaměřují na velmi úzké téma, setkávají se s různými metodikami i přístupy přednášejících z různých oborů. Zpočátku se to může zdát matoucí, mohu však potvrdit, že se naopak jedná o významnou přidanou hodnotu, kterou program Euroculture nabízí,“ uvedla Maeva Chargros z Uniwersytet Jagielloński v Krakově a Univerzity Palackého.

Nemůže se dočkat, až bude čelit další výzvě i Nina Tousch z Université de Strasbourg a Univerzity Palackého. „Program Euroculture mi pomohl najít se a pochopit sama sebe. Lidé, které jsem potkala i poznatky, které jsem na partnerských univerzitách získala, mi pomohly poznat, kdo jsem,“ řekla. Zdůraznila přitom, že jejím nejkrásnějším objevem eurokulturního dobrodružství je Česká republika se svou historií, lidmi i jazykem.

„Na tomto studiu je totiž nejzajímavější, že jako někdo ho začínáte a ukončíte ho jako někdo úplně jiný. Zásadně vás to v dobrém mění. Dnes jsem přesvědčena, že moje budoucnost už navždy bude spojena s Českou republikou,“ dodala.

Program Euroculture je zaměřen obecně na evropskou kulturu v nejširším slova smyslu, tedy na kulturní a společenský vývoj v Evropě, na otázky evropské identity, hodnoty, historii, politiku, společnost a další. Jeho předností je důraz kladený na kombinaci teoretických znalostí a praktických dovedností. Cílem je připravit absolventy na práci v profesích, kde je zapotřebí porozumění evropským otázkám a problémům současné evropské společnosti. Absolventi magisterského studia získávají pozice v evropských i státních institucích, v nevládních organizacích či nadnárodních firmách, které mají zájem o jejich mezinárodní a multikulturní zkušenosti. Více o programu Euroculture ZDE. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Stránky