Agregátor zdrojů

Vloni v lednu odjel materiálový chemik David Panáček z CATRIN na Imperial College London na katedru bioinženýrství, kde díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship (MSCA) – CZ pracoval pod vedením uznávaného vědce Firata Güdera. Po 12 měsících se vrátil do Česka a v dalších čtyřech měsících bude ve firmě AgroBioChem výsledky z laboratoře aplikovat v praxi.

Celou stáž následně ukončí David Panáček závěrečnými dvěma měsíci v Londýně, kde všechny výsledky uzavře.

Čím jsi se na prestižním zahraničním pracovišti zabýval?

Vycházel jsem ze svých zkušeností z oblasti 2D chemie grafenu, které se věnuji už od doktorského studia. Deriváty grafenu se v CATRIN využívají například pro ukládání energie, v katalýze či pro biomedicínu. Hlavní výzkumné téma mé stáže ale bylo poněkud odlišné. Šlo o vývoj a využití senzorů pro monitorování rostlin, které jsou vystavené stresu. Právě touto problematikou se Firat Güder zabývá a tento výzkum se rozvíjí i v CATRIN. Proto jsme se dohodli na spolupráci.

Nešlo o tvůj první delší zahraniční pobyt. V čem to bylo nyní jiné?

V minulosti jsem působil pět měsíců v Barceloně v Katalánském institutu nanověd a nanotechnologií (ICN2) během doktorského studia. Takže už jsem věděl, jak přínosné může působení v cizině být. I tak jsem získal další obrovské zkušenosti. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak výzkumný tým funguje zase v jiné části světa. Dalo mi to hodně.

Co jsi zjistil? Liší se například vybavení laboratoří, nebo jejich fungování? Co tě nejvíc zaujalo?

Ne že bych v laboratoři objevil něco nového, to ne. Už v minulosti jsem poznal, že naše pracoviště v CATRIN se řadí co do vybavení k nejlepším na světě. V tomto ohledu i laboratoř v Imperial College London, v níž jsem působil, předčíme. Takže že bych se naučil nějaké nové metody či postupy, to ne. Ale rozšířil jsem si obzory například o to, jak tam funguje evaluace vědy a jak celkově přistupují k práci, což bylo velice odlišné od zvyklostí v Česku. Zaujalo mě například to, že tam velmi striktně kladou důraz na evaluaci. Ta probíhá každé dva roky a vědci či vedoucí skupin se musí zodpovídat za svoje výsledky. Jsou jasně daná pravidla, která se musí dodržovat, všichni mají stejné podmínky, které musí splnit. To se mi velmi líbí, takový transparentní systém mi velmi vyhovuje. V ICL také velmi tlačí na přenos výsledků vědy do praxe. To je další věci, kterou vnímám velmi pozitivně. Naučil jsem se tam, co je pro to třeba udělat.

V jak velkém týmu jsi pracoval?

Jednalo se o zhruba patnáctičlenný tým, jehož vedoucí byl Firat Güder, velmi respektovaný odborník tureckého původu. Jednu třetinu týmu tvořili postdoci, zbytek studenti včetně doktorandů. Zajímavé je, že jsem byl ve skupině jediný Evropan, měl jsem kolegy z Číny, Turecka, Kanady, Brazílie či Afriky. Tým propojoval nejen řadu kultur, ale i vědních disciplín. To je na ICL velmi typické. Každý člen skupiny zastupoval jiný obor. Já jsem byl například jediný materiálový chemik, byli tam i odborníci čistě na IT, kteří nikdy nepracovali v laboratoři. Fascinující na tom bylo to, že jsme vždy všichni museli najít společnou řeč a přijít na to, jak daný problém spolu vyřešit. A to bylo rovněž velmi obohacující. V CATRIN je míra internacionalizace na české poměry sice vysoká a také se tu dbá na multioborovou spolupráci, ale ve srovnání se zahraničím je to stále jiné.

Jaký je výstup tvé stáže?

Jednak jsou to publikace. Spolu s kolegy z obou institucí jsme připravili přehledový článek, který nedávno vyšel v Nature Communications a týká se nových trendů v monitorování zdraví plodin v zemědělství. Následně jsme pokračovali v experimentální části, kdy se nacházíme v závěrečné fázi vývoje senzoru, který bude prvním svého druhu a dokáže monitorovat chování rostlin ve stresových podmínkách. Zhruba do půl roku bychom rádi připravili publikaci, v níž výsledek představíme. Rovněž se těším na tu část svého projektu, kdy s výsledky vyjdeme z laboratoře a budeme je testovat ve firmě AgroBioChem, přímo ve sklenících a reálných podmínkách. To je unikátní možnost a zkušenost.

Tentokrát jsi byl v zahraničí i s rodinou. Bylo to náročné?

Bylo to extrémně náročné. Mimo jiné i proto, že Londýn se řadí mezi nejdražší města na světě. Takže život tam je nesmírně nákladný. Včetně bydlení. Například mí kolegové z laboratoře museli do práce denně dojíždět třeba dvě hodiny vlakem, protože bližší bydlení si nemohou dovolit. Případně to někteří řeší sdíleným bydlením, ale to pro nás s manželkou a dvěma dětmi nepřicházelo v úvahu. Bydleli jsme v garsonce o 28 metrech čtverečních, pokoj byl obývák, ložnice, pokojíček i kuchyň v jednom. Já jsem strávil hodně času v práci a dělal vědu, která mě baví, ale pro manželku to bylo nesmírně těžké.

Takže jsi neměl chuť v cizině zůstat?

Přiznám se, že nabídku jsem dostal. Ale jak už jsem zmínil, doma mám pro vědu nadstandardní podmínky, zejména co do instrumentálního zázemí, takže jsem ji s díky odmítl. Nejdůležitější pro mě je, aby rodina byla v pohodě. Být v klidu je hlavním předpokladem pro to, abych svoji práci mohl odvádět na nejvyšší úrovni.

Jaké jsou po návratu tvé plány?

Nejbližším úkolem je dokončit tento výzkum. Pak už budu mít vše připraveno na to, abych si podal svůj první evropský grant, ERC starting, a mohl si tak založit vlastní skupinu. Zkušenosti z Londýna bych velmi rád využil při jejím vedení. Právě tyto poznatky jsou podle mě to nejdůležitější, co jsem si ze stáže odnesl.

Vloni v lednu odjel materiálový chemik David Panáček z CATRIN na Imperial College London na katedru bioinženýrství, kde díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship (MSCA) – CZ pracoval pod vedením uznávaného vědce Firata Güdera. Po 12 měsících se vrátil do Česka a v dalších čtyřech měsících bude ve firmě AgroBioChem výsledky z laboratoře aplikovat v praxi.

Celou stáž následně ukončí David Panáček závěrečnými dvěma měsíci v Londýně, kde všechny výsledky uzavře.

Čím jsi se na prestižním zahraničním pracovišti zabýval?

Vycházel jsem ze svých zkušeností z oblasti 2D chemie grafenu, které se věnuji už od doktorského studia. Deriváty grafenu se v CATRIN využívají například pro ukládání energie, v katalýze či pro biomedicínu. Hlavní výzkumné téma mé stáže ale bylo poněkud odlišné. Šlo o vývoj a využití senzorů pro monitorování rostlin, které jsou vystavené stresu. Právě touto problematikou se Firat Güder zabývá a tento výzkum se rozvíjí i v CATRIN. Proto jsme se dohodli na spolupráci.

Nešlo o tvůj první delší zahraniční pobyt. V čem to bylo nyní jiné?

V minulosti jsem působil pět měsíců v Barceloně v Katalánském institutu nanověd a nanotechnologií (ICN2) během doktorského studia. Takže už jsem věděl, jak přínosné může působení v cizině být. I tak jsem získal další obrovské zkušenosti. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak výzkumný tým funguje zase v jiné části světa. Dalo mi to hodně.

Co jsi zjistil? Liší se například vybavení laboratoří, nebo jejich fungování? Co tě nejvíc zaujalo?

Ne že bych v laboratoři objevil něco nového, to ne. Už v minulosti jsem poznal, že naše pracoviště v CATRIN se řadí co do vybavení k nejlepším na světě. V tomto ohledu i laboratoř v Imperial College London, v níž jsem působil, předčíme. Takže že bych se naučil nějaké nové metody či postupy, to ne. Ale rozšířil jsem si obzory například o to, jak tam funguje evaluace vědy a jak celkově přistupují k práci, což bylo velice odlišné od zvyklostí v Česku. Zaujalo mě například to, že tam velmi striktně kladou důraz na evaluaci. Ta probíhá každé dva roky a vědci či vedoucí skupin se musí zodpovídat za svoje výsledky. Jsou jasně daná pravidla, která se musí dodržovat, všichni mají stejné podmínky, které musí splnit. To se mi velmi líbí, takový transparentní systém mi velmi vyhovuje. V ICL také velmi tlačí na přenos výsledků vědy do praxe. To je další věci, kterou vnímám velmi pozitivně. Naučil jsem se tam, co je pro to třeba udělat.

V jak velkém týmu jsi pracoval?

Jednalo se o zhruba patnáctičlenný tým, jehož vedoucí byl Firat Güder, velmi respektovaný odborník tureckého původu. Jednu třetinu týmu tvořili postdoci, zbytek studenti včetně doktorandů. Zajímavé je, že jsem byl ve skupině jediný Evropan, měl jsem kolegy z Číny, Turecka, Kanady, Brazílie či Afriky. Tým propojoval nejen řadu kultur, ale i vědních disciplín. To je na ICL velmi typické. Každý člen skupiny zastupoval jiný obor. Já jsem byl například jediný materiálový chemik, byli tam i odborníci čistě na IT, kteří nikdy nepracovali v laboratoři. Fascinující na tom bylo to, že jsme vždy všichni museli najít společnou řeč a přijít na to, jak daný problém spolu vyřešit. A to bylo rovněž velmi obohacující. V CATRIN je míra internacionalizace na české poměry sice vysoká a také se tu dbá na multioborovou spolupráci, ale ve srovnání se zahraničím je to stále jiné.

Jaký je výstup tvé stáže?

Jednak jsou to publikace. Spolu s kolegy z obou institucí jsme připravili přehledový článek, který nedávno vyšel v Nature Communications a týká se nových trendů v monitorování zdraví plodin v zemědělství. Následně jsme pokračovali v experimentální části, kdy se nacházíme v závěrečné fázi vývoje senzoru, který bude prvním svého druhu a dokáže monitorovat chování rostlin ve stresových podmínkách. Zhruba do půl roku bychom rádi připravili publikaci, v níž výsledek představíme. Rovněž se těším na tu část svého projektu, kdy s výsledky vyjdeme z laboratoře a budeme je testovat ve firmě AgroBioChem, přímo ve sklenících a reálných podmínkách. To je unikátní možnost a zkušenost.

Tentokrát jsi byl v zahraničí i s rodinou. Bylo to náročné?

Bylo to extrémně náročné. Mimo jiné i proto, že Londýn se řadí mezi nejdražší města na světě. Takže život tam je nesmírně nákladný. Včetně bydlení. Například mí kolegové z laboratoře museli do práce denně dojíždět třeba dvě hodiny vlakem, protože bližší bydlení si nemohou dovolit. Případně to někteří řeší sdíleným bydlením, ale to pro nás s manželkou a dvěma dětmi nepřicházelo v úvahu. Bydleli jsme v garsonce o 28 metrech čtverečních, pokoj byl obývák, ložnice, pokojíček i kuchyň v jednom. Já jsem strávil hodně času v práci a dělal vědu, která mě baví, ale pro manželku to bylo nesmírně těžké.

Takže jsi neměl chuť v cizině zůstat?

Přiznám se, že nabídku jsem dostal. Ale jak už jsem zmínil, doma mám pro vědu nadstandardní podmínky, zejména co do instrumentálního zázemí, takže jsem ji s díky odmítl. Nejdůležitější pro mě je, aby rodina byla v pohodě. Být v klidu je hlavním předpokladem pro to, abych svoji práci mohl odvádět na nejvyšší úrovni.

Jaké jsou po návratu tvé plány?

Nejbližším úkolem je dokončit tento výzkum. Pak už budu mít vše připraveno na to, abych si podal svůj první evropský grant, ERC starting, a mohl si tak založit vlastní skupinu. Zkušenosti z Londýna bych velmi rád využil při jejím vedení. Právě tyto poznatky jsou podle mě to nejdůležitější, co jsem si ze stáže odnesl.

Připravují vyučující testy a úlohy s využitím AI? Omezují používání umělé inteligence ve svém předmětu nějakými pravidly? Mají studující nadále vypracovávat závěrečné diplomové práce? Univerzita Palackého v těchto dnech mapuje, jaké výhody či úskalí přináší využívání AI ve výuce. Dotazník pro všechny vyučující na UP je otevřen do 23. února 2026.

Vývoj v oblasti umělé inteligence (Artificial Intelligence – AI) jde rychle dopředu. I když se Univerzita Palackého tématu AI a jejího využití již dříve věnovala a vydala oficiální doporučení, připravuje nyní jejich aktualizaci a rozšíření.

„Cílem probíhajícího šetření je zjistit aktuální stav využívání umělé inteligence ve výuce napříč fakultami. Ať už se jedná o přípravu výuky, zadávání úkolů či hodnocení studentů. Zajímá nás také, zda mají vyučující pro využívání AI při studiu nastavena nějaká pravidla nebo jestli mají k dispozici odpovídající licence,“ upřesnil prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek s tím, že výstupy z probíhajícího šetření následně poslouží k upřesnění a ujednocení pravidel napříč univerzitou.

Využíváte umělou inteligenci při výuce na UP? A proč (ne)?
Dotazník, jehož zodpovězení zabere zhruba 8 až 12 minut, mohou všichni vyučující na Univerzitě palackého vyplnit do pondělí 23. února 2026 včetně.

Připravují vyučující testy a úlohy s využitím AI? Omezují používání umělé inteligence ve svém předmětu nějakými pravidly? Mají studující nadále vypracovávat závěrečné diplomové práce? Univerzita Palackého v těchto dnech mapuje, jaké výhody či úskalí přináší využívání AI ve výuce. Dotazník pro všechny vyučující na UP je otevřen do 23. února 2026.

Vývoj v oblasti umělé inteligence (Artificial Intelligence – AI) jde rychle dopředu. I když se Univerzita Palackého tématu AI a jejího využití již dříve věnovala a vydala oficiální doporučení, připravuje nyní jejich aktualizaci a rozšíření.

„Cílem probíhajícího šetření je zjistit aktuální stav využívání umělé inteligence ve výuce napříč fakultami. Ať už se jedná o přípravu výuky, zadávání úkolů či hodnocení studentů. Zajímá nás také, zda mají vyučující pro využívání AI při studiu nastavena nějaká pravidla nebo jestli mají k dispozici odpovídající licence,“ upřesnil prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek s tím, že výstupy z probíhajícího šetření následně poslouží k upřesnění a ujednocení pravidel napříč univerzitou.

Využíváte umělou inteligenci při výuce na UP? A proč (ne)?
Dotazník, jehož zodpovězení zabere zhruba 8 až 12 minut, mohou všichni vyučující na Univerzitě palackého vyplnit do pondělí 23. února 2026 včetně.

What challenges must women overcome if they want to succeed in science while also caring for their families? And is it possible to lead the largest scientific institution in Czechia without compromising one's values? These and other questions were answered by two prominent figures in Czech science – Professors Helena Illnerová and Eva Zažímalová, former presidents of the Czech Academy of Sciences, during the Per aspera – Women's Path through Science gala evening, which took place at the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences on the occasion of International Day of Women and Girls in Science.  

Jaké výzvy musí ženy překonávat, pokud chtějí uspět ve vědě a zároveň pečovat o rodinu? A lze vést největší vědeckou instituci v Česku bez kompromisů v hodnotách? Nejen na tyto otázky odpovídaly dvě výrazné osobnosti české vědy – profesorky Helena Illnerová a Eva Zažímalová, bývalé předsedkyně Akademie věd ČR, během slavnostního večera Per aspera – Cesta žen vědou, který se konal ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. 

Cílem letošního Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě na UP bylo představit mezinárodní rozměr univerzity. S ženami různých národností, životních příběhů a oborů se mohli seznámit návštěvníci panelové diskuze, zástupkyně jednotlivých fakult představí také nový web. Již tradičně dala univerzita prostor pro sdílení ženského pohledu na vědu při společné snídani.

Ženy mají ve vědě své nezastupitelné místo, přinášejí jiné perspektivy než mužští kolegové, přicházejí s odlišným náhledem na výzkumná témata, obohacují vědecký dialog. Přesto, že ženy a dívky na většině tuzemských univerzit tvoří nadpoloviční většinu všech studujících, jejich počet klesá s tím, jak stoupáme po žebříčku akademických titulů či funkcí. I proto je důležité si příběhy úspěšných žen ve vědě připomínat. Fungují totiž jako vzory pro mladé kolegyně a studentky, ukazují, že se dá kloubit profesní a rodinný život, že se skleněný strop dá rozbít.

video_sem

Nové pohledy a zkušenosti do vědeckého bádání přinášejí také vědci a vědkyně ze zahraničí. Není náhoda, že ta nejúspěšnější vědecká pracoviště světa jsou z velké většiny multikulturní. A právě na mezinárodní rozměr Univerzity Palackého upozorňuje letošní kampaň při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Protože věda nezná hranice!

Pestrá univerzita

Na webu zenyvevede.upol.cz si tak můžete přečíst příběhy devíti vědkyň-cizinek, které zastupují jednotlivé univerzitní součásti a ukazují, jak bohatá je naše univerzitní komunita. Každá je jiná, a přesto sdílejí jedno společné – lásku k vědě a také k našemu univerzitnímu městu, které se i jim dostalo pod kůži. Web je také v angličtině.

S pěticí z nich proběhla v předvečer Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě panelová diskuze. Pod taktovkou moderátorky Selmy Porobič, vedoucí koordinátorky mezinárodní sítě univerzit Aliance Aurora na UP, se o své zkušenosti z vědy podělila historička a literární vědkyně Elizabeth Allyn Woock z filozofické fakulty, Alla Fedorova z právnické fakulty zabývající se sociálním právem, rostlinná bioložka Nuria De Diego Sanchez z vysokoškolského ústavu CATRIN, Natálie Kaščáková zkoumající psychologii traumatu na cyrilometodějské teologické fakultě a Huang Xiao Rui, která propojuje svět vědy a klinické rehabilitace na fakultě zdravotnických věd.

foto_sem_4

Společně debatovaly o různých pohledech na výzkum, kloubení osobního života a vědy či o příležitostech pro vědkyně v současném světě. Neopomenuly také zdůraznit důležitost silných vzorů. „Pokud nemáte žádný vzor v reálném světě, tak si jej najděte v literatuře nebo filmech. Nebo si jej klidně vymyslete. Je důležité mít se ke komu vztahovat. A hlavně zůstaňte autentické a nebojte se projevit své ženské stránky,“ poradila na závěr debaty mladým vědkyním a studentkám v publiku Elizabeth Woock, která při této příležitosti připravila minikomiks s motivačními citáty svých zahraničních kolegyň.

A jak se na takovou akci sluší a patří, již tradičně bylo v expozicích Pevnosti poznání, kde debata proběhla, zajištěno také hlídání pro děti. Po celou dobu tak povídání doplňovalo radostné výskání ratolestí. Jelikož debata probíhala v angličtině, mohli si návštěvníci zapůjčit sluchátka, do kterých diskuzi tlumočili pracovníci katedry anglistiky a amerikanistiky.

Terapie sdílením

Oslavy žen ve vědě na Univerzitě Palackého doplnila již tradiční Snídaně s vědou pořádaná oddělením řízení lidských zdrojů.

foto_sem_4

Ve Studentském klubu UP přišly začínající vědkyně sdílet své pohledy na vědu, popsat překážky, které musely na cestě k vědě překonávat a poradit se, jak obstát v akademickém světě. Hostkou debaty byla Blanka Collis z Ústavu organické chemie a biochemie, která se zde stará o rovné příležitosti.

V prosinci 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN 11. únor Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Tento den připomíná nejen důležitou roli žen ve vědě a výzkumu, ale zároveň upozorňuje na skutečnost, že jejich zastoupení je celosvětově stále nízké. Svátek je také příležitostí představit inspirativní vědkyně a jejich práci. Podrobné informace o zastoupení žen ve vědě v ČR i v dalších evropských zemích najdete na stránkách NKC - gender a věda.  

 

Cílem letošního Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě na UP bylo představit mezinárodní rozměr univerzity. S ženami různých národností, životních příběhů a oborů se mohli seznámit návštěvníci panelové diskuze, zástupkyně jednotlivých fakult představí také nový web. Již tradičně dala univerzita prostor pro sdílení ženského pohledu na vědu při společné snídani.

Ženy mají ve vědě své nezastupitelné místo, přinášejí jiné perspektivy než mužští kolegové, přicházejí s odlišným náhledem na výzkumná témata, obohacují vědecký dialog. Přesto, že ženy a dívky na většině tuzemských univerzit tvoří nadpoloviční většinu všech studujících, jejich počet klesá s tím, jak stoupáme po žebříčku akademických titulů či funkcí. I proto je důležité si příběhy úspěšných žen ve vědě připomínat. Fungují totiž jako vzory pro mladé kolegyně a studentky, ukazují, že se dá kloubit profesní a rodinný život, že se skleněný strop dá rozbít.

video_sem

Nové pohledy a zkušenosti do vědeckého bádání přinášejí také vědci a vědkyně ze zahraničí. Není náhoda, že ta nejúspěšnější vědecká pracoviště světa jsou z velké většiny multikulturní. A právě na mezinárodní rozměr Univerzity Palackého upozorňuje letošní kampaň při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Protože věda nezná hranice!

Pestrá univerzita

Na webu zenyvevede.upol.cz si tak můžete přečíst příběhy devíti vědkyň-cizinek, které zastupují jednotlivé univerzitní součásti a ukazují, jak bohatá je naše univerzitní komunita. Každá je jiná, a přesto sdílejí jedno společné – lásku k vědě a také k našemu univerzitnímu městu, které se i jim dostalo pod kůži. Web je také v angličtině.

S pěticí z nich proběhla v předvečer Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě panelová diskuze. Pod taktovkou moderátorky Selmy Porobič, vedoucí koordinátorky mezinárodní sítě univerzit Aliance Aurora na UP, se o své zkušenosti z vědy podělila historička a literární vědkyně Elizabeth Allyn Woock z filozofické fakulty, Alla Fedorova z právnické fakulty zabývající se sociálním právem, rostlinná bioložka Nuria De Diego Sanchez z vysokoškolského ústavu CATRIN, Natálie Kaščáková zkoumající psychologii traumatu na cyrilometodějské teologické fakultě a Huang Xiao Rui, která propojuje svět vědy a klinické rehabilitace na fakultě zdravotnických věd.

foto_sem_4

Společně debatovaly o různých pohledech na výzkum, kloubení osobního života a vědy či o příležitostech pro vědkyně v současném světě. Neopomenuly také zdůraznit důležitost silných vzorů. „Pokud nemáte žádný vzor v reálném světě, tak si jej najděte v literatuře nebo filmech. Nebo si jej klidně vymyslete. Je důležité mít se ke komu vztahovat. A hlavně zůstaňte autentické a nebojte se projevit své ženské stránky,“ poradila na závěr debaty mladým vědkyním a studentkám v publiku Elizabeth Woock, která při této příležitosti připravila minikomiks s motivačními citáty svých zahraničních kolegyň.

A jak se na takovou akci sluší a patří, již tradičně bylo v expozicích Pevnosti poznání, kde debata proběhla, zajištěno také hlídání pro děti. Po celou dobu tak povídání doplňovalo radostné výskání ratolestí. Jelikož debata probíhala v angličtině, mohli si návštěvníci zapůjčit sluchátka, do kterých diskuzi tlumočili pracovníci katedry anglistiky a amerikanistiky.

Terapie sdílením

Oslavy žen ve vědě na Univerzitě Palackého doplnila již tradiční Snídaně s vědou pořádaná oddělením řízení lidských zdrojů.

foto_sem_4

Ve Studentském klubu UP přišly začínající vědkyně sdílet své pohledy na vědu, popsat překážky, které musely na cestě k vědě překonávat a poradit se, jak obstát v akademickém světě. Hostkou debaty byla Blanka Collis z Ústavu organické chemie a biochemie, která se zde stará o rovné příležitosti.

V prosinci 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN 11. únor Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Tento den připomíná nejen důležitou roli žen ve vědě a výzkumu, ale zároveň upozorňuje na skutečnost, že jejich zastoupení je celosvětově stále nízké. Svátek je také příležitostí představit inspirativní vědkyně a jejich práci. Podrobné informace o zastoupení žen ve vědě v ČR i v dalších evropských zemích najdete na stránkách NKC - gender a věda.  

 

Žijeme v hektických časech. Jak obstát? Jak pomoci sobě i jiným? A jakou roli v životě společnosti může sehrát univerzita? Na tyto i na spoustu dalších otázek odpovídá nové číslo univerzitního magazínu Žurnál UP.

Hned titulní stránka magazínu upoutá. Jsou na ní téměř dvě desítky osobností naší univerzity, které učí, bádají, popularizují vědu nebo dobrovolničí. Staly se tvářemi nové univerzitní kampaně UP to the Future, v níž chceme postupně seznamovat s lidmi z univerzitní komunity, kteří představují hodnoty odolnosti, udržitelnosti a odpovědnosti.

video_sem

A právě o tom, jak pomáháme znalostmi, zkušenostmi i srdcem a jak univerzita vstupuje do veřejného prostoru, je celé úvodní téma magazínu.

V každém čísle prezentujeme řadu vědeckých poznatků, jimiž můžeme přispět nejen k poznání světa kolem nás, ale i k jeho nápravě. Nenechte si proto ujít texty o výzkumu věnovanému (nad)váze dospívajících nebo o tom, že mnozí lidé trpí novým druhem úzkosti, kterou vyvolávají dopady klimatické změny.

Nemusíte se ale bát, že toto číslo univerzitního magazínu bude depresivní. Právě naopak. Ukazujeme, jak je univerzita, všichni její zaměstnanci i studenti, prospěšná společnosti. Stačí se podívat například na dvoustránku s anketou o popularizaci vědy. Zjistíte, že vědci a vědkyně napříč fakultami chtějí mluvit o své práci srozumitelně. Že vědí nejen jak, ale i proč.

Optimisticky může působit i rozhovor se sportovním psychologem a dnes již emeritním děkanem FTK Michalem Šafářem. Stojí za zamyšlení jeho odpověď na otázku, zda musíme být všichni úspěšní: „Co je úspěch? Ve sportu ho interpretuji jako posouvání se v rámci vlastních schopností a dovedností. Nemusíte se dívat doleva ani doprava, jak jsou na tom ostatní. Jde o to, abyste se vy sama ze svého výchozího bodu posunula o kousek dál. Znovu a znovu. Každý malý posun je krokem k úspěchu.“

Podobnou naději v sobě skrývá práce imunoložky Evy Kriegové, jejíž profil najdete v rubrice Portrét. „S využitím AI budeme schopni generovat hypotézy k ověření. Ta perspektiva je nesmírná a bude z toho profitovat pacient i lékař,“ říká žena, kterou loni prestižní magazín Forbes zařadil mezi TOP vědkyně naší země.

Ke čtení je toho ale mnohem víc. Pro někoho maličkost, jinému to může zlepšit kvalitu života. Řeč je o studentce Karolíně Tomáškové, která se rozhodla změnit pohled na lidi s ADHD a vymyslela pár vychytávek, které jim mohou pomoci. Podpořil ji Nadační fond UP a jeden takový fidget můžete vidět i na stránkách magazínu.

Na čtyřiceti stránkách najdete také zkušenosti studentek práv ze zajímavé soutěže, příběh absolventa Jana Sítaře nebo docela výjimečné Zrcadlení. Svůj pohled na Olomouc a univerzitu sepsala totiž myanmarská studentka Ei.

A samozřejmě jsme nezapomněli ani připomenout, že letos v únoru je to přesně 80 let, kdy se Olomouc opět stala univerzitním městem. Díky historikovi Pavlu Urbáškovi například zjistíte, jak se dělá opulentní raut, když je jídlo na příděl.

To vše v našem novém magazínu Žurnál UP, který najdete na fakultách, v UPointu, Pevnosti poznání, ve Zbrojnici a dalších místech. Přečíst si ho můžete také elektronicky zde.

Žijeme v hektických časech. Jak obstát? Jak pomoci sobě i jiným? A jakou roli v životě společnosti může sehrát univerzita? Na tyto i na spoustu dalších otázek odpovídá nové číslo univerzitního magazínu Žurnál UP.

Hned titulní stránka magazínu upoutá. Jsou na ní téměř dvě desítky osobností naší univerzity, které učí, bádají, popularizují vědu nebo dobrovolničí. Staly se tvářemi nové univerzitní kampaně UP to the Future, v níž chceme postupně seznamovat s lidmi z univerzitní komunity, kteří představují hodnoty odolnosti, udržitelnosti a odpovědnosti.

video_sem

A právě o tom, jak pomáháme znalostmi, zkušenostmi i srdcem a jak univerzita vstupuje do veřejného prostoru, je celé úvodní téma magazínu.

V každém čísle prezentujeme řadu vědeckých poznatků, jimiž můžeme přispět nejen k poznání světa kolem nás, ale i k jeho nápravě. Nenechte si proto ujít texty o výzkumu věnovanému (nad)váze dospívajících nebo o tom, že mnozí lidé trpí novým druhem úzkosti, kterou vyvolávají dopady klimatické změny.

Nemusíte se ale bát, že toto číslo univerzitního magazínu bude depresivní. Právě naopak. Ukazujeme, jak je univerzita, všichni její zaměstnanci i studenti, prospěšná společnosti. Stačí se podívat například na dvoustránku s anketou o popularizaci vědy. Zjistíte, že vědci a vědkyně napříč fakultami chtějí mluvit o své práci srozumitelně. Že vědí nejen jak, ale i proč.

Optimisticky může působit i rozhovor se sportovním psychologem a dnes již emeritním děkanem FTK Michalem Šafářem. Stojí za zamyšlení jeho odpověď na otázku, zda musíme být všichni úspěšní: „Co je úspěch? Ve sportu ho interpretuji jako posouvání se v rámci vlastních schopností a dovedností. Nemusíte se dívat doleva ani doprava, jak jsou na tom ostatní. Jde o to, abyste se vy sama ze svého výchozího bodu posunula o kousek dál. Znovu a znovu. Každý malý posun je krokem k úspěchu.“

Podobnou naději v sobě skrývá práce imunoložky Evy Kriegové, jejíž profil najdete v rubrice Portrét. „S využitím AI budeme schopni generovat hypotézy k ověření. Ta perspektiva je nesmírná a bude z toho profitovat pacient i lékař,“ říká žena, kterou loni prestižní magazín Forbes zařadil mezi TOP vědkyně naší země.

Ke čtení je toho ale mnohem víc. Pro někoho maličkost, jinému to může zlepšit kvalitu života. Řeč je o studentce Karolíně Tomáškové, která se rozhodla změnit pohled na lidi s ADHD a vymyslela pár vychytávek, které jim mohou pomoci. Podpořil ji Nadační fond UP a jeden takový fidget můžete vidět i na stránkách magazínu.

Na čtyřiceti stránkách najdete také zkušenosti studentek práv ze zajímavé soutěže, příběh absolventa Jana Sítaře nebo docela výjimečné Zrcadlení. Svůj pohled na Olomouc a univerzitu sepsala totiž myanmarská studentka Ei.

A samozřejmě jsme nezapomněli ani připomenout, že letos v únoru je to přesně 80 let, kdy se Olomouc opět stala univerzitním městem. Díky historikovi Pavlu Urbáškovi například zjistíte, jak se dělá opulentní raut, když je jídlo na příděl.

To vše v našem novém magazínu Žurnál UP, který najdete na fakultách, v UPointu, Pevnosti poznání, ve Zbrojnici a dalších místech. Přečíst si ho můžete také elektronicky zde.

Během setkání akademické obce Fakulty tělesné kultury UP předal dosavadní děkan Michal Šafář fakultní žezlo svému nástupci Pavlu Hápovi, který fakultu povede v následujících čtyřech letech. Nový děkan setkání využil k představení svého proděkanského týmu a agendy, které se budou v nadcházejících měsících věnovat.  

„Vystupuji před vámi v nové pozici a doufám, že mi to půjde aspoň částečně tak dobře jako mému předchůdci,“ přivítal Pavel Háp přítomné v aule u příležitosti začátku letního semestru, který byl zároveň i jeho prvním dnem ve funkci děkana. 

video_sem

Úvod setkání tak patřil poděkování předchozímu vedení fakulty a především Ivě Dostálové a Zbyňku Svozilovi, kteří se na řízení po řadě let již nebudou podílet. Děkan, poté co mu Michal Šafář symbolicky předal vedení fakulty v podobě fakultního žezla, pak představil a jmenoval do funkce nové proděkany, kteří později promluvili o prioritách či případných změnách na svých úsecích.

Proděkanský tým Pavla Hápa:

Michal Šafář – proděkan pro rozvoj a vnější vztahy, statutární zástupce děkana

Jan Bělka – proděkan pro studium

František Chmelík – proděkan pro vědu a výzkum

Michal Kudláček – proděkan pro zahraničí

Ještě předtím ale Pavel Háp mimo jiné stihl předat první medaili, a sice bronzovou Za zásluhy o rozvoj UP, kterou převzala Jana Hoffmannová z katedry rekreologie, a také poděkovat za práci dlouholetému správci fakultních budov Miloslavu Konrádovi.

Pak již došlo na informace proděkanů. Hovořilo se například o blížících se akreditacích studijních programů, s nimiž budou mimo jiné souviset změny v oblasti závěrečných prací na bakalářském studiu či v množství studentských praxí. Zmínka padla také o umístění FTK v žebříčku Global Ranking of Sport Science Schools and Departments jako nejlepší české sportovní školy na 101.–150. místě nebo o tom, že fakulta byla oslovena v souvislosti s chystaným muzeem zdraví, které vznikne ve fortu Tafelberg v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Představeny byly také změny na úseku tajemníka fakulty, na který přecházejí agendy dříve spojené s proděkankou pro organizaci.

Na setkání akademické obce navázalo jednání Akademického senátu FTK UP. Jeho největší část byla věnována diskuzi o budoucí podobě praxí, senátoři a senátorky také vzali na vědomí informaci děkana Pavla Hápa o jeho proděkanském týmu a schválili nové složení fakultní disciplinární komise. Senát v únoru zasedne ještě jednou, hlasovat bude mj. o nové vědecké radě.

Koncem měsíce také budou vyhlášeny volby do AS FTK UP pro funkční období 2026–2029, jejich harmonogram a volební komisi senát schválil s předstihem již v lednu, viz zápisy na webu.

Během setkání akademické obce Fakulty tělesné kultury UP předal dosavadní děkan Michal Šafář fakultní žezlo svému nástupci Pavlu Hápovi, který fakultu povede v následujících čtyřech letech. Nový děkan setkání využil k představení svého proděkanského týmu a agendy, které se budou v nadcházejících měsících věnovat.  

„Vystupuji před vámi v nové pozici a doufám, že mi to půjde aspoň částečně tak dobře jako mému předchůdci,“ přivítal Pavel Háp přítomné v aule u příležitosti začátku letního semestru, který byl zároveň i jeho prvním dnem ve funkci děkana. 

video_sem

Úvod setkání tak patřil poděkování předchozímu vedení fakulty a především Ivě Dostálové a Zbyňku Svozilovi, kteří se na řízení po řadě let již nebudou podílet. Děkan, poté co mu Michal Šafář symbolicky předal vedení fakulty v podobě fakultního žezla, pak představil a jmenoval do funkce nové proděkany, kteří později promluvili o prioritách či případných změnách na svých úsecích.

Proděkanský tým Pavla Hápa:

Michal Šafář – proděkan pro rozvoj a vnější vztahy, statutární zástupce děkana

Jan Bělka – proděkan pro studium

František Chmelík – proděkan pro vědu a výzkum

Michal Kudláček – proděkan pro zahraničí

Ještě předtím ale Pavel Háp mimo jiné stihl předat první medaili, a sice bronzovou Za zásluhy o rozvoj UP, kterou převzala Jana Hoffmannová z katedry rekreologie, a také poděkovat za práci dlouholetému správci fakultních budov Miloslavu Konrádovi.

Pak již došlo na informace proděkanů. Hovořilo se například o blížících se akreditacích studijních programů, s nimiž budou mimo jiné souviset změny v oblasti závěrečných prací na bakalářském studiu či v množství studentských praxí. Zmínka padla také o umístění FTK v žebříčku Global Ranking of Sport Science Schools and Departments jako nejlepší české sportovní školy na 101.–150. místě nebo o tom, že fakulta byla oslovena v souvislosti s chystaným muzeem zdraví, které vznikne ve fortu Tafelberg v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Představeny byly také změny na úseku tajemníka fakulty, na který přecházejí agendy dříve spojené s proděkankou pro organizaci.

Na setkání akademické obce navázalo jednání Akademického senátu FTK UP. Jeho největší část byla věnována diskuzi o budoucí podobě praxí, senátoři a senátorky také vzali na vědomí informaci děkana Pavla Hápa o jeho proděkanském týmu a schválili nové složení fakultní disciplinární komise. Senát v únoru zasedne ještě jednou, hlasovat bude mj. o nové vědecké radě.

Koncem měsíce také budou vyhlášeny volby do AS FTK UP pro funkční období 2026–2029, jejich harmonogram a volební komisi senát schválil s předstihem již v lednu, viz zápisy na webu.

V areálu Fakultní nemocnice Olomouc vznikne Dům Ronalda McDonalda poskytující dlouhodobé ubytování rodičům, kteří potřebují zůstat nablízku svým hospitalizovaným ratolestem. Teprve druhé takové zařízení v České republice a první na Moravě nabídne dvacet samostatných pokojů, přičemž ubytování pro rodiny bude zdarma – náklady ponese nadační fond Dům Ronalda McDonalda.

Olomoucká fakultní nemocnice pečuje o pacienty z celé země a dlouhodobě rozvíjí principy péče zaměřené na rodinu, jejichž důležitou součástí je i dostupné a klidné zázemí pro rodinu dítěte.

„Snažíme se poskytovat komplexní péči, tedy doplňovat standardní medicínu také o aktivity pro pacientské skupiny, případně rozšiřovat možnosti pro aktivní pacienty, například na poli primární a sekundární prevence. Jako podporu léčebných procesů vytváříme i přátelské a komfortní prostředí, kam tento projekt jednoznačně patří,“ uvedl ředitel nemocnice Roman Havlík při představení architektonické podoby domu.

video_sem

Za návrhem stojí architektonické studio Labor 13. Důraz byl kladen na funkčnost, klidné prostředí a respekt k potřebám rodin s vážně nemocnými dětmi. Dům poskytne soukromí, zázemí pro odpočinek i přirozené propojení s areálem nemocnice. Vyroste v těsné blízkosti Dětské kliniky FNOL a LF UP a umožní ubytování až dvaceti rodin.

„Možnost zůstat nablízku hospitalizovanému dítěti má pro rodiny velký praktický, ale i psychologický význam. Z klinické zkušenosti je patrné, že rodiče, kteří nemusejí řešit dojíždění ani finanční zátěž spojenou s komerčním ubytováním, zvládají dlouhodobý pobyt v nemocnici lépe a mohou být svým dětem oporou po celou dobu léčby. Blízkost rodiny zároveň pozitivně ovlivňuje psychickou pohodu malých pacientů, a tím i jejich schopnosti zvládat náročnou léčbu,“ doplnila přednostka kliniky Eva Karásková.

Většinovým investorem výstavby, nositelem know-how a také tím, kdo bude po dokončení zajišťovat provoz domu, je nadační fond Dům Ronalda McDonalda, který v ČR působí od roku 2002 a již provozuje ubytování pro rodiče v nemocnici v pražském Motole.

„Zkušenosti z Domu Ronalda McDonalda v Motole ukazují, že možnost být dítěti nablízku má pro rodiny zásadní význam a zájem rodičů předčil naše očekávání. Těší nás, že se osvědčený mezinárodní model daří přenášet i do české praxe a že můžeme ve spolupráci s nemocnicí a ministerstvem zdravotnictví rozšířit naše služby i do Olomouce,“ řekla Ivana Švingrová Pešatová, ředitelka fondu.

Otevření olomouckého Domu Ronalda McDonalda se předpokládá na začátku roku 2028. Jeho výstavbu je možné podpořit prostřednictvím veřejné sbírky na platformě Darujme.

V areálu Fakultní nemocnice Olomouc vznikne Dům Ronalda McDonalda poskytující dlouhodobé ubytování rodičům, kteří potřebují zůstat nablízku svým hospitalizovaným ratolestem. Teprve druhé takové zařízení v České republice a první na Moravě nabídne dvacet samostatných pokojů, přičemž ubytování pro rodiny bude zdarma – náklady ponese nadační fond Dům Ronalda McDonalda.

Olomoucká fakultní nemocnice pečuje o pacienty z celé země a dlouhodobě rozvíjí principy péče zaměřené na rodinu, jejichž důležitou součástí je i dostupné a klidné zázemí pro rodinu dítěte.

„Snažíme se poskytovat komplexní péči, tedy doplňovat standardní medicínu také o aktivity pro pacientské skupiny, případně rozšiřovat možnosti pro aktivní pacienty, například na poli primární a sekundární prevence. Jako podporu léčebných procesů vytváříme i přátelské a komfortní prostředí, kam tento projekt jednoznačně patří,“ uvedl ředitel nemocnice Roman Havlík při představení architektonické podoby domu.

video_sem

Za návrhem stojí architektonické studio Labor 13. Důraz byl kladen na funkčnost, klidné prostředí a respekt k potřebám rodin s vážně nemocnými dětmi. Dům poskytne soukromí, zázemí pro odpočinek i přirozené propojení s areálem nemocnice. Vyroste v těsné blízkosti Dětské kliniky FNOL a LF UP a umožní ubytování až dvaceti rodin.

„Možnost zůstat nablízku hospitalizovanému dítěti má pro rodiny velký praktický, ale i psychologický význam. Z klinické zkušenosti je patrné, že rodiče, kteří nemusejí řešit dojíždění ani finanční zátěž spojenou s komerčním ubytováním, zvládají dlouhodobý pobyt v nemocnici lépe a mohou být svým dětem oporou po celou dobu léčby. Blízkost rodiny zároveň pozitivně ovlivňuje psychickou pohodu malých pacientů, a tím i jejich schopnosti zvládat náročnou léčbu,“ doplnila přednostka kliniky Eva Karásková.

Většinovým investorem výstavby, nositelem know-how a také tím, kdo bude po dokončení zajišťovat provoz domu, je nadační fond Dům Ronalda McDonalda, který v ČR působí od roku 2002 a již provozuje ubytování pro rodiče v nemocnici v pražském Motole.

„Zkušenosti z Domu Ronalda McDonalda v Motole ukazují, že možnost být dítěti nablízku má pro rodiny zásadní význam a zájem rodičů předčil naše očekávání. Těší nás, že se osvědčený mezinárodní model daří přenášet i do české praxe a že můžeme ve spolupráci s nemocnicí a ministerstvem zdravotnictví rozšířit naše služby i do Olomouce,“ řekla Ivana Švingrová Pešatová, ředitelka fondu.

Otevření olomouckého Domu Ronalda McDonalda se předpokládá na začátku roku 2028. Jeho výstavbu je možné podpořit prostřednictvím veřejné sbírky na platformě Darujme.

Intimní život českých dětí se stále výrazněji odehrává na internetu. Sexting je mezi dospívajícími běžnou zkušeností a děti se často seznamují i komunikují s lidmi, které znají pouze online. Chybí jim i bezpečná podpora dospělých. Ukázal to mimo jiné výzkum Čeští žáci v online světě 2025, jehož druhou část zveřejňil Safer Internet Centrum ČR ve spolupráci s Univerzitou Palackého u příležitosti dnešního Dne bezpečnějšího internetu. 

Děti na internetu často zveřejňují osobní informace. Nejčastěji jméno a e-mail, přibližně dvě pětiny také svou fotografii. Menší část uvádí i telefonní číslo, bydliště nebo dokonce hesla.

„Jednotlivé údaje mohou působit nevinně, ale dohromady vytvářejí velmi detailní digitální stopu, která může být zneužita například k vydírání,“ upozorňil Martin Kožíšek, koordinátor Safer Internet Centra ČR.

Seznamování online je běžné, rizika přetrvávají

Kontakt s lidmi, které děti znají pouze z internetu, je dnes běžnou součástí jejich života. Na nabídku osobního setkání by přistoupilo 14 % dívek a 22 % chlapců. Výzkum ale zaznamenal i případy, kdy na schůzku přišel dospělý člověk, který neodpovídal profilu, nebo šlo o fingovanou schůzku ze strany vrstevníků.

Sexting patří k realitě dospívání

Významná část výzkumu se věnuje sextingu. Zprávu se sexuálním podtextem poslalo přibližně 30 % dětí, intimní fotografii téměř pětina. Ještě častější je ale zkušenost s tím, že děti takový obsah samy obdržely.

„Problém často nevzniká ve chvíli, kdy děti materiál sdílejí dobrovolně, ale až ve chvíli, kdy se obsah dostane dál bez souhlasu,“ řekl Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Intimní obsah děti nejčastěji sdílejí se současnými nebo bývalými partnery a komunikace probíhá hlavně přes Instagram, Snapchat nebo WhatsApp.

Tlak a vydírání: děti potřebují důvěryhodné dospělé

Výzkum ukazuje, že děti se v online prostředí setkávají s požadavky na utajování konverzací, zasílání fotografií, zapnutí webkamery nebo osobní setkání. Část dětí zažila i tlak na zasílání intimních materiálů či peněz.

„Když má druhá strana k dispozici intimní materiál, je pro děti velmi těžké kontakt ukončit. Potřebují dospělé, kterým mohou věřit,“ uvedla Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí.

Internet a vrstevníci jako hlavní zdroj informací o sexu

Děti dnes získávají informace o sexualitě a pornografii především z internetu a od vrstevníků, zatímco rodiče hrají menší roli.

„Otevřený rozhovor s dospělým patří k nejdůležitějším ochranným faktorům. Nemusí být dokonalý, důležité je naslouchat,“ doplnila Veronika Andrtová, ředitelka Dětského krizového centra.

Výzkum s názvem Čeští žáci v online světě 2025 má přinést aktuální podklady pro cílenější prevenci a podporu škol, rodičů i dětí. Safer Internet Centrum ČR, koordinované sdružením CZ.NIC a realizované s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum, Jeden svět na školách a Univerzita Palackého, dlouhodobě pomáhá řešit rizika spojená s online prostředím prostřednictvím prevence i služeb jako STOPonline.cz. Více zde. První zveřejněná část výzkumu zde. 

 

Intimní život českých dětí se stále výrazněji odehrává na internetu. Sexting je mezi dospívajícími běžnou zkušeností a děti se často seznamují i komunikují s lidmi, které znají pouze online. Chybí jim i bezpečná podpora dospělých. Ukázal to mimo jiné výzkum Čeští žáci v online světě 2025, jehož druhou část zveřejňil Safer Internet Centrum ČR ve spolupráci s Univerzitou Palackého u příležitosti dnešního Dne bezpečnějšího internetu. 

Děti na internetu často zveřejňují osobní informace. Nejčastěji jméno a e-mail, přibližně dvě pětiny také svou fotografii. Menší část uvádí i telefonní číslo, bydliště nebo dokonce hesla.

„Jednotlivé údaje mohou působit nevinně, ale dohromady vytvářejí velmi detailní digitální stopu, která může být zneužita například k vydírání,“ upozorňil Martin Kožíšek, koordinátor Safer Internet Centra ČR.

Seznamování online je běžné, rizika přetrvávají

Kontakt s lidmi, které děti znají pouze z internetu, je dnes běžnou součástí jejich života. Na nabídku osobního setkání by přistoupilo 14 % dívek a 22 % chlapců. Výzkum ale zaznamenal i případy, kdy na schůzku přišel dospělý člověk, který neodpovídal profilu, nebo šlo o fingovanou schůzku ze strany vrstevníků.

Sexting patří k realitě dospívání

Významná část výzkumu se věnuje sextingu. Zprávu se sexuálním podtextem poslalo přibližně 30 % dětí, intimní fotografii téměř pětina. Ještě častější je ale zkušenost s tím, že děti takový obsah samy obdržely.

„Problém často nevzniká ve chvíli, kdy děti materiál sdílejí dobrovolně, ale až ve chvíli, kdy se obsah dostane dál bez souhlasu,“ řekl Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Intimní obsah děti nejčastěji sdílejí se současnými nebo bývalými partnery a komunikace probíhá hlavně přes Instagram, Snapchat nebo WhatsApp.

Tlak a vydírání: děti potřebují důvěryhodné dospělé

Výzkum ukazuje, že děti se v online prostředí setkávají s požadavky na utajování konverzací, zasílání fotografií, zapnutí webkamery nebo osobní setkání. Část dětí zažila i tlak na zasílání intimních materiálů či peněz.

„Když má druhá strana k dispozici intimní materiál, je pro děti velmi těžké kontakt ukončit. Potřebují dospělé, kterým mohou věřit,“ uvedla Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí.

Internet a vrstevníci jako hlavní zdroj informací o sexu

Děti dnes získávají informace o sexualitě a pornografii především z internetu a od vrstevníků, zatímco rodiče hrají menší roli.

„Otevřený rozhovor s dospělým patří k nejdůležitějším ochranným faktorům. Nemusí být dokonalý, důležité je naslouchat,“ doplnila Veronika Andrtová, ředitelka Dětského krizového centra.

Výzkum s názvem Čeští žáci v online světě 2025 má přinést aktuální podklady pro cílenější prevenci a podporu škol, rodičů i dětí. Safer Internet Centrum ČR, koordinované sdružením CZ.NIC a realizované s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum, Jeden svět na školách a Univerzita Palackého, dlouhodobě pomáhá řešit rizika spojená s online prostředím prostřednictvím prevence i služeb jako STOPonline.cz. Více zde. První zveřejněná část výzkumu zde. 

 

Už téměř 420 000 korun, tedy 75 procent cílové částky, se podařilo od pátku vybrat ve veřejné sbírce na pořízení generátoru pro Národní univerzitu Tarase Ševčenka v Kyjevě. Sbírku vyhlásila UP ve spolupráci s Pamětí národa, podpořila ji také Masarykova univerzita (MUNI). Na nákup dieselové elektrocentrály, která by mohla být v nejbližších dnech zaslána do Kyjeva, je potřeba celkem 554 793 korun. Do sbírky už přispělo více než 400 dárců.

Ukrajina v těchto dnech čelí dalším ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Výpadky elektřiny a tepla jsou v mrazivém zimním období každodenní realitou a dopadají nejen na domácnosti, ale i na školy, nemocnice a další klíčové instituce. Bez stabilního přísunu energie je ohrožena také výuka a výzkum na univerzitách, tedy činnosti, které jsou zásadní pro budoucnost celé společnosti.

Právě proto se Národní univerzita Tarase Ševčenka obrátila s žádostí o pomoc na Univerzitu Palackého. Cílem sbírky je pořízení dieselové elektrocentrály KJ POWER KJA110 (110 kVA), která by univerzitě v Kyjevě umožnila zajistit jak základní chod, tak výuku a výzkum.

„Výběr konkrétního generátoru tak, aby odpovídal potřebám kyjevské univerzity, jsme si nechali potvrdit přímo od jejích zástupců. Už samotné navázání spojení bylo složité, ale nakonec se podařilo. Celý víkend jsem s radostí sledovala, jak částka v naší sbírce postupně narůstá. Je důležité zmínit, že kolegové z Kyjeva přijímají naši pomoc s velkou vděčností,“ řekla Ivona Barešová, prorektorka pro mezinárodní vztahy UP.

Podrobněji jsme o sbírce psali zde.

Už téměř 420 000 korun, tedy 75 procent cílové částky, se podařilo od pátku vybrat ve veřejné sbírce na pořízení generátoru pro Národní univerzitu Tarase Ševčenka v Kyjevě. Sbírku vyhlásila UP ve spolupráci s Pamětí národa, podpořila ji také Masarykova univerzita (MUNI). Na nákup dieselové elektrocentrály, která by mohla být v nejbližších dnech zaslána do Kyjeva, je potřeba celkem 554 793 korun. Do sbírky už přispělo více než 400 dárců.

Ukrajina v těchto dnech čelí dalším ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Výpadky elektřiny a tepla jsou v mrazivém zimním období každodenní realitou a dopadají nejen na domácnosti, ale i na školy, nemocnice a další klíčové instituce. Bez stabilního přísunu energie je ohrožena také výuka a výzkum na univerzitách, tedy činnosti, které jsou zásadní pro budoucnost celé společnosti.

Právě proto se Národní univerzita Tarase Ševčenka obrátila s žádostí o pomoc na Univerzitu Palackého. Cílem sbírky je pořízení dieselové elektrocentrály KJ POWER KJA110 (110 kVA), která by univerzitě v Kyjevě umožnila zajistit jak základní chod, tak výuku a výzkum.

„Výběr konkrétního generátoru tak, aby odpovídal potřebám kyjevské univerzity, jsme si nechali potvrdit přímo od jejích zástupců. Už samotné navázání spojení bylo složité, ale nakonec se podařilo. Celý víkend jsem s radostí sledovala, jak částka v naší sbírce postupně narůstá. Je důležité zmínit, že kolegové z Kyjeva přijímají naši pomoc s velkou vděčností,“ řekla Ivona Barešová, prorektorka pro mezinárodní vztahy UP.

Podrobněji jsme o sbírce psali zde.

Ačkoliv moderní zemědělství potřebuje vycházet z přesných dat o půdních, rostlinných i environmentálních podmínkách v reálném čase, cenově dostupná, dostatečně citlivá a zároveň robustní monitorovací zařízení pro tento účel v současné době chybí. Jako vhodné řešení se podle vědců nabízí nízkonákladové senzory založené na nových chytrých materiálech a technologiích tisku. Dosavadní výsledky multiioborového výzkumu i návrhy na vývoj těchto zařízení představili výzkumníci z Česka, Velké Británie, Španělska i USA v přehledovém článku v prestižním časopise Nature Communications.

„Senzorické technologie pro monitorování zdraví rostlin jsou stále v plenkách. Na trhu jsou běžné dostupné jen jednoduché senzory, které jsou schopné monitorovat pouze základní parametry jako například pH, vlhkost v půdě, případně teplotu. Pokud však mají zemědělci čelit současným výzvám včetně klimatických změn a zajistit pro lidstvo dostatek potravy, potřebují mnohem účinnější pomocníky, jež jim umožní monitorovat například i různé patogeny včetně bakterií či plísní. Podle nás je vhodným řešením kombinace nových chytrých materiálů a tisku pro produkci levných, odolných a škálovatelných materiálů,“ uvedl první autor článku David Panáček z CATRIN, který na studii pracoval během své stáže v Imperial College London.

„Jedná se o průlomovou studii na toto téma, k níž se podařilo přizvat skutečně velká jména v daných oborech. V neposlední řadě studie dokládá to, že interdisciplinarita v CATRIN dává vzniknout zcela novým a perspektivním výzkumným tématům, jako je rostlinný senzing a jeho využití pro studium interakce rostlin s prostředím a chytrém zemědělství.“ Nuria De Diego

Senzory pro monitorování zdraví rostlin například v porovnání s podobnými zařízeními pro humánní medicínu pokulhávají. Klíčovou roli v možném posunu hraje podle autorů pokrok v materiálových vědách, jenž vývoj škálovatelných senzorových technologií umožní. „Tiskové techniky včetně inkoustového tisku, sítotisku, aerosolového tisku, 3D tisku a přímého laserového zápisu nabízejí flexibilní cesty k výrobě ohebných senzorů, senzorů pro velké plochy i senzorů integrovaných přímo do rostlin. Přehledový článek shrnuje nedávný pokrok v oblasti tisknutelných nízkorozměrných materiálů pro zemědělské senzory, analyzuje jejich fyzikálně-chemické vlastnosti ve vztahu k senzorovému výkonu a diskutuje hlavní výzvy a budoucí příležitosti vyžadující mezioborovou integraci,“ uvedl jeden z korespondujících autorů Michal Otyepka.

Multioborový výzkum propojil esa ve svých oborech

Výzkum propojil materiálové vědce, chemiky, biology, odborníky na senzing i technologie tisku. Materiálový výzkum a využití chytrých materiálů na bázi grafenu zaštítili vědci CATRIN Univerzity Palackého a VŠB-Technické univerzity Ostrava, znalostmi o vývoji rostlin, jejich reakcích na stresové podmínky i monitorování jejich vlastností přispěli rostlinní biologové z CATRIN, o oblast elektroniky se postarali výzkumníci z Imperial College London, technologiím tisku se věnovali zástupci CEITEC – VUT. V týmu nechyběli ani přední odborníci na senzing z Katalánského institutu nanověd a nanotechnologií v Barceloně a svými bohatými znalostmi přispěl i „otec senzingu a elektrochemie“ Joseph Wang z University of California San Diego.

„Jedná se o průlomovou studii na toto téma, k níž se podařilo přizvat skutečně velká jména v daných oborech. V neposlední řadě studie dokládá to, že interdisciplinarita v CATRIN dává vzniknout zcela novým a perspektivním výzkumným tématům, jako je rostlinný senzing a jeho využití pro studium interakce rostlin s prostředím a chytrém zemědělství,“ doplnila další z korespondenčních autorů Nuria De Diego. 

Ačkoliv moderní zemědělství potřebuje vycházet z přesných dat o půdních, rostlinných i environmentálních podmínkách v reálném čase, cenově dostupná, dostatečně citlivá a zároveň robustní monitorovací zařízení pro tento účel v současné době chybí. Jako vhodné řešení se podle vědců nabízí nízkonákladové senzory založené na nových chytrých materiálech a technologiích tisku. Dosavadní výsledky multiioborového výzkumu i návrhy na vývoj těchto zařízení představili výzkumníci z Česka, Velké Británie, Španělska i USA v přehledovém článku v prestižním časopise Nature Communications.

„Senzorické technologie pro monitorování zdraví rostlin jsou stále v plenkách. Na trhu jsou běžné dostupné jen jednoduché senzory, které jsou schopné monitorovat pouze základní parametry jako například pH, vlhkost v půdě, případně teplotu. Pokud však mají zemědělci čelit současným výzvám včetně klimatických změn a zajistit pro lidstvo dostatek potravy, potřebují mnohem účinnější pomocníky, jež jim umožní monitorovat například i různé patogeny včetně bakterií či plísní. Podle nás je vhodným řešením kombinace nových chytrých materiálů a tisku pro produkci levných, odolných a škálovatelných materiálů,“ uvedl první autor článku David Panáček z CATRIN, který na studii pracoval během své stáže v Imperial College London.

„Jedná se o průlomovou studii na toto téma, k níž se podařilo přizvat skutečně velká jména v daných oborech. V neposlední řadě studie dokládá to, že interdisciplinarita v CATRIN dává vzniknout zcela novým a perspektivním výzkumným tématům, jako je rostlinný senzing a jeho využití pro studium interakce rostlin s prostředím a chytrém zemědělství.“ Nuria De Diego

Senzory pro monitorování zdraví rostlin například v porovnání s podobnými zařízeními pro humánní medicínu pokulhávají. Klíčovou roli v možném posunu hraje podle autorů pokrok v materiálových vědách, jenž vývoj škálovatelných senzorových technologií umožní. „Tiskové techniky včetně inkoustového tisku, sítotisku, aerosolového tisku, 3D tisku a přímého laserového zápisu nabízejí flexibilní cesty k výrobě ohebných senzorů, senzorů pro velké plochy i senzorů integrovaných přímo do rostlin. Přehledový článek shrnuje nedávný pokrok v oblasti tisknutelných nízkorozměrných materiálů pro zemědělské senzory, analyzuje jejich fyzikálně-chemické vlastnosti ve vztahu k senzorovému výkonu a diskutuje hlavní výzvy a budoucí příležitosti vyžadující mezioborovou integraci,“ uvedl jeden z korespondujících autorů Michal Otyepka.

Multioborový výzkum propojil esa ve svých oborech

Výzkum propojil materiálové vědce, chemiky, biology, odborníky na senzing i technologie tisku. Materiálový výzkum a využití chytrých materiálů na bázi grafenu zaštítili vědci CATRIN Univerzity Palackého a VŠB-Technické univerzity Ostrava, znalostmi o vývoji rostlin, jejich reakcích na stresové podmínky i monitorování jejich vlastností přispěli rostlinní biologové z CATRIN, o oblast elektroniky se postarali výzkumníci z Imperial College London, technologiím tisku se věnovali zástupci CEITEC – VUT. V týmu nechyběli ani přední odborníci na senzing z Katalánského institutu nanověd a nanotechnologií v Barceloně a svými bohatými znalostmi přispěl i „otec senzingu a elektrochemie“ Joseph Wang z University of California San Diego.

„Jedná se o průlomovou studii na toto téma, k níž se podařilo přizvat skutečně velká jména v daných oborech. V neposlední řadě studie dokládá to, že interdisciplinarita v CATRIN dává vzniknout zcela novým a perspektivním výzkumným tématům, jako je rostlinný senzing a jeho využití pro studium interakce rostlin s prostředím a chytrém zemědělství,“ doplnila další z korespondenčních autorů Nuria De Diego.