Agregátor zdrojů

Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.

Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.

Díl první: Jedeme na dovolenou

Cestování je neodmyslitelnou součástí léta. Někdy ale možná trochu zapomínáme na to, co je podstatou toho slova – cesta. Snažíme se ji odbýt co nejrychleji, stresuje nás řízení na přeplněných silnicích nebo hodiny čekání a kontroly na letištích. Zkuste letos pojmout i samotnou cestu jako jeden z cílů a nový zážitek, který jste ještě nevyzkoušeli, a třeba si prohlédnout i zajímavá místa na trase.

V posledních letech se úspěšně rozšiřuje síť pohodlných dálkových vlaků. Ze všech běžně dostupných dopravních prostředků je právě vlak jedním z nejšetrnějších k životnímu prostředí. Na jednoho cestujícího připadá jen zlomek emisí CO₂ oproti autům nebo letadlům.

Dovolená může začít už ve chvíli, kdy si sednete do kupé nebo tichého vozu. Vlaky dnes nabízí pohodlí včetně Wi-Fi, klimatizace nebo občerstvení. Děti ocení herní zóny, dospělí si odpočinou nebo doženou čtení. Mnohé linky navíc nabízejí možnost vzít s sebou kolo, takže můžete spojit železnici s cyklovýletem. Z Prahy do Popradu a Košic si s sebou dokonce můžete vzít i auto.

Možná vás překvapí, kam můžete z Olomouce dojet (skoro) přes noc:

Trasa

odjezd – příjezd

příklad spojení v IDOSu

Olomouc – Řím

16:05 – 10:58

detail

Olomouc – Amsterdam

15:16 – 6:26

detail

Olomouc – Brusel

15:16 – 9:27

detail

Olomouc – Paříž

15:50 – 9:35

detail

Olomouc – Curych

15:50 – 9:18

detail

Olomouc – Stockholm

11:50 – 9:55

detail

Olomouc – Kodaň

11:50 – 6:38

detail

Olomouc – Rijeka

19:17 – 10:03

detail

Olomouc – Gdaňsk

18:31 – 4:51

detail

Olomouc – Bukurešť

13:05 – 11:35

detail

Mimořádnou osobnost barokní Olomouce, kanovníka Jiřího Jindřicha rytíře z Mayerswaldu, přibližuje prostřednictvím výběru liturgických textilií a dalších předmětů výstava Ke cti a slávě Boha nejlepšího a největšího, kterou připravila Cyrilometodějská teologická fakulta UP s Muzeem umění Olomouc a Římskokatolickou farností sv. Václava. V kryptě olomoucké katedrály ji můžete během letních prázdnin navštívit vždy od středy do neděle.

Kanovník a později děkan olomoucké metropolitní kapituly Jiří Jindřich rytíř z Mayerswaldu byl významnou osobností duchovního a společenského života barokní Olomouce. Vynikal vzděláním a výjimečným kulturním rozhledem a vkusem, byl vášnivým sběratelem a také štědrým mecenášem, který na podporu umění a liturgie neváhal věnovat nemalé finanční prostředky. Inicioval rozsáhlou barokní proměnu interiéru olomoucké katedrály, na které se podíleli přední doboví umělci a které se přes pozdější novogotickou přestavbu dochovala ve dvou kaplích. Prostřednictvím své poslední vůle pak katedrále daroval podstatnou část svého jmění, součástí byl i mimořádný soubor liturgických textilií a dalších předmětů, obrazů či osobních šperků.

Výstava v kryptě představuje výběr z tohoto odkazu: návštěvníci uvidí například zlacené kalichy, kovanou vazbu Mayerswaldova misálu, bohatě zdobené kasule ze vzácných látek nebo také dvojici relikviářů sv. Jana Nepomuckého a sv. Kristýna z donace Mayerswaldova přítele, biskupa Jakuba Arnošta z Lichtensteinu-Castelcorna. K výstavě vyšel také bohatě ilustrovaný katalog, který seznamuje i s Mayerswaldovým životem, církevní kariérou, mecenátem a sběratelstvím.

„Jiří Jindřich rytíř z Mayerswaldu byl muž, který dokázal propojovat své kněžství s uměním, kulturou a také štědrostí. Moc bych si přál, aby zde vystavená krása nám přinesla radost a byla výzvou k propojování toho, co je krásné a dobré v našich životech,“ uvedl při vernisáži olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, který výstavě v dómské kryptě udělil záštitu.

Přítomné, mezi kterými byl i pražský arcibiskup Jan Graubner, přivítaly také řešitelky projektu, jehož je výstava součástí, Jitka Jonová z katedry církevních dějin a dějin církevního umění CMTF UP a Helena Zápalková z Muzea umění Olomouc, která jako kurátorka zájemce výstavou provedla. Pozdrav připojil i dómský farář Michal Pořízek a proděkan CMTF UP Tomáš Parma, který výstavu a katalog k ní vyzdvihl jako příspěvek k poznání dlouhých dějin olomoucké metropolitní kapituly.

V kryptě olomouckého katedrály sv. Václava je výstavu možné navštívit do 14. září, a sice během prázdninových měsíců vždy od středy do soboty v čase 10–13 hod. a 14–17 hod. a v neděli v čase 14–17 hod. V ostatní dny je možné si návštěvu předem domluvit na tel. 731 402 036. Vstup na výstavu je zdarma. Katalog k výstavě je možné zakoupit přímo v kryptě nebo na e-shopu Vydavatelství UP zde.

Výstava Ke cti a slávě Boha nejlepšího a největšího. Jiří Jindřich z Mayerswaldu (1676–1747) – kanovník a mecenáš olomoucké katedrály vznikla jako součást projektu CMTF UP Sakrální objekty: prezentace, péče a zhodnocení, který je podpořen Ministerstvem kultury ČR v rámci programu NAKI III na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023–2030. O projektu jsme psali v tomto článku.

Mimořádnou osobnost barokní Olomouce, kanovníka Jiřího Jindřicha rytíře z Mayerswaldu, přibližuje prostřednictvím výběru liturgických textilií a dalších předmětů výstava Ke cti a slávě Boha nejlepšího a největšího, kterou připravila Cyrilometodějská teologická fakulta UP s Muzeem umění Olomouc a Římskokatolickou farností sv. Václava. V kryptě olomoucké katedrály ji můžete během letních prázdnin navštívit vždy od středy do neděle.

Kanovník a později děkan olomoucké metropolitní kapituly Jiří Jindřich rytíř z Mayerswaldu byl významnou osobností duchovního a společenského života barokní Olomouce. Vynikal vzděláním a výjimečným kulturním rozhledem a vkusem, byl vášnivým sběratelem a také štědrým mecenášem, který na podporu umění a liturgie neváhal věnovat nemalé finanční prostředky. Inicioval rozsáhlou barokní proměnu interiéru olomoucké katedrály, na které se podíleli přední doboví umělci a které se přes pozdější novogotickou přestavbu dochovala ve dvou kaplích. Prostřednictvím své poslední vůle pak katedrále daroval podstatnou část svého jmění, součástí byl i mimořádný soubor liturgických textilií a dalších předmětů, obrazů či osobních šperků.

Výstava v kryptě představuje výběr z tohoto odkazu: návštěvníci uvidí například zlacené kalichy, kovanou vazbu Mayerswaldova misálu, bohatě zdobené kasule ze vzácných látek nebo také dvojici relikviářů sv. Jana Nepomuckého a sv. Kristýna z donace Mayerswaldova přítele, biskupa Jakuba Arnošta z Lichtensteinu-Castelcorna. K výstavě vyšel také bohatě ilustrovaný katalog, který seznamuje i s Mayerswaldovým životem, církevní kariérou, mecenátem a sběratelstvím.

„Jiří Jindřich rytíř z Mayerswaldu byl muž, který dokázal propojovat své kněžství s uměním, kulturou a také štědrostí. Moc bych si přál, aby zde vystavená krása nám přinesla radost a byla výzvou k propojování toho, co je krásné a dobré v našich životech,“ uvedl při vernisáži olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, který výstavě v dómské kryptě udělil záštitu.

Přítomné, mezi kterými byl i pražský arcibiskup Jan Graubner, přivítaly také řešitelky projektu, jehož je výstava součástí, Jitka Jonová z katedry církevních dějin a dějin církevního umění CMTF UP a Helena Zápalková z Muzea umění Olomouc, která jako kurátorka zájemce výstavou provedla. Pozdrav připojil i dómský farář Michal Pořízek a proděkan CMTF UP Tomáš Parma, který výstavu a katalog k ní vyzdvihl jako příspěvek k poznání dlouhých dějin olomoucké metropolitní kapituly.

V kryptě olomouckého katedrály sv. Václava je výstavu možné navštívit do 14. září, a sice během prázdninových měsíců vždy od středy do soboty v čase 10–13 hod. a 14–17 hod. a v neděli v čase 14–17 hod. V ostatní dny je možné si návštěvu předem domluvit na tel. 731 402 036. Vstup na výstavu je zdarma. Katalog k výstavě je možné zakoupit přímo v kryptě nebo na e-shopu Vydavatelství UP zde.

Výstava Ke cti a slávě Boha nejlepšího a největšího. Jiří Jindřich z Mayerswaldu (1676–1747) – kanovník a mecenáš olomoucké katedrály vznikla jako součást projektu CMTF UP Sakrální objekty: prezentace, péče a zhodnocení, který je podpořen Ministerstvem kultury ČR v rámci programu NAKI III na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023–2030. O projektu jsme psali v tomto článku.

Univerzita Palackého v Olomouci se letos již podesáté zařadila mezi nejlepší vysoké školy světa v prestižním žebříčku QS World University Rankings (QS WUR). Ten je spolu se žebříčkem Times Higher Education (THE) a Šanghajským žebříčkem považován za nejprestižnější mezinárodní hodnocení. Mezi 3 % nejlepších škol se pak UP umístila v novém vydání The Center for World University Rankings (CWUR).

V aktuálním vydání si Univerzita Palackého výrazně polepšila ve většině hodnocených oblastí. Kvůli rekordnímu nárůstu počtu hodnocených institucí se však toto zlepšení neprojevilo ve výsledném pořadí, kde univerzita zaznamenala mírný pokles z loňské pozice 651.–660. na 668. místo.

Analýze QS WUR 2026 bylo podrobeno celkem 8467 vysokých škol, což je o 2804 více institucí než v předchozím roce. Do finálního žebříčku bylo zařazeno 1501 institucí, z toho 112 nově hodnocených. Společnost Quacquarelli Symonds v něm hodnotí univerzity na základě 9 parametrů, přičemž právě polovinu výsledného skóre tvoří dohromady ukazatele akademická reputace a citace akademických a vědeckých pracovníků. Reputace ze strany zaměstnavatelů je ohodnocena 15 % a poměr studentů ku akademickým a vědeckým pracovníkům 10 %. Zbývající díl celkového skóre je tvořen po pěti procentech indikátory zaměstnatelnost, podíl zahraničních akademických a vědeckých pracovníků, mezinárodní výzkumná síť, podíl zahraničních studentů a udržitelnost.

Stabilní pozice mezi českými univerzitami

Univerzita Palackého vylepšila své skóre v osmi z devíti sledovaných indikátorů. Nejlépe si vedla v oblasti mezinárodní výzkumné sítě, kde obsadila 239. místo, a v indikátoru udržitelnost, kde se umístila na 358. příčce.

Mezi šestnácti českými vysokými školami, které se v letošním žebříčku umístily, zůstává Univerzita Palackého třetím rokem na šesté příčce. V rámci tuzemského srovnání dosahuje nadprůměrných výsledků zejména v podílu zahraničních akademických a vědeckých pracovníků a v mezinárodní výzkumné síti, kde jí náleží druhé místo v rámci ČR. Naopak v ukazateli podíl zahraničních studentů je až na jedenácté pozici.

QS WUR v globálním kontextu

Světovému žebříčku opět dominuje Massachusetts Institute of Technology (MIT), druhé místo obsadila Imperial College London a třetí je letos Stanford University. University of Oxford se posunula oproti loňsku na čtvrté místo.

Nejlépe hodnocenou českou univerzitou zůstává Univerzita Karlova v Praze, která se udržela v TOP 300. Následují České vysoké učení technické v Praze a Masarykova univerzita, které si oproti loňskému roku vyměnily pozice a nadále obě patří do TOP 400. Kompletní výsledky QS World University Rankings jsou k dispozici na QS World University Rankings.

Umístění v žebříčku CWUR

Dalším nedávno vydaným žebříčkem je The Center for World University Rankings (CWUR), který v rámci hodnocení více než 21 000 vysokých škol zařadil Univerzitu Palackého mezi 3 % nejlepších institucí, konkrétně na 596. místo.

Žebříček CWUR porovnává data ze čtyř oblastí. Po čtvrtinovém podílu na analýze institucí mají indikátory kvalita vzdělávání a zaměstnanost absolventů. Ukazatel výzkumný výkon je hodnocen 40 % a žebříček v rámci něj sleduje celkový počet výzkumných prací, vysoce kvalitní publikace, vliv/dopad a citovanost. Deseti procenty má na hodnocení institucí vliv kvalita zaměstnanců.  

Univerzita Palackého opět mezi nejlépe hodnocenými vysokými školami

V rámci hodnocení CWUR získala univerzita skóre, které je zcela totožné s tím loňským. Avšak důsledkem navýšení počtu hodnocených institucí v žebříčku o téměř 500 nových účastníků je snížení její pozice o osm míst, tedy z 587. na 596. příčku.

Co se týče srovnání v rámci Česka, v žebříčku se letos umístilo stejných jedenáct univerzit jako loni a Univerzita Palackého se nachází na třetí pozici. Celkově se do TOP 1000 dostaly pouze čtyři české univerzity – Univerzita Karlova v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci, Masarykova univerzita, České vysoké učení technické v Praze.

Skvělého výsledku dosáhla Univerzita Palackého v oblasti výzkumného výkonu, kde si v rámci ČR drží 3. místo.

„Umístění v CWUR je pro naši univerzitu objektivnější vizitkou výsledků její práce zejména z toho důvodu, že v tomto žebříčku se pracuje pouze s dostupnými daty vysokých škol a není zde hodnocena tzv. reputace, při níž záleží zejména na tom, kolik z oslovených hodnotitelů naši univerzitu zmíní. Z kapitol reputace těží zejména všeobecně známé univerzity, jako je Harvard nebo Oxford, nicméně proslulost nemusí vždy nutně znamenat kvalitu v dané oblasti. Proto je potěšující, že jsme od roku 2014, kdy UP poprvé pronikla do tohoto žebříčku a umístila se na 804. pozici, z tohoto místa už nikdy neklesli a naopak se postupně posouváme směrem ke stále lepšímu umístění,“ uvedla k výsledkům v CWUR Hana Marešová, vedoucí oddělení strategie a kvality UP.

První tři světová místa zůstávají stejná jako loni a patří Harvard University, MIT a Stanford University. Celkové výsledky CWUR jsou k nahlédnutí zde.

Univerzita Palackého v Olomouci se letos již podesáté zařadila mezi nejlepší vysoké školy světa v prestižním žebříčku QS World University Rankings (QS WUR). Ten je spolu se žebříčkem Times Higher Education (THE) a Šanghajským žebříčkem považován za nejprestižnější mezinárodní hodnocení. Mezi 3 % nejlepších škol se pak UP umístila v novém vydání The Center for World University Rankings (CWUR).

V aktuálním vydání si Univerzita Palackého výrazně polepšila ve většině hodnocených oblastí. Kvůli rekordnímu nárůstu počtu hodnocených institucí se však toto zlepšení neprojevilo ve výsledném pořadí, kde univerzita zaznamenala mírný pokles z loňské pozice 651.–660. na 668. místo.

Analýze QS WUR 2026 bylo podrobeno celkem 8467 vysokých škol, což je o 2804 více institucí než v předchozím roce. Do finálního žebříčku bylo zařazeno 1501 institucí, z toho 112 nově hodnocených. Společnost Quacquarelli Symonds v něm hodnotí univerzity na základě 9 parametrů, přičemž právě polovinu výsledného skóre tvoří dohromady ukazatele akademická reputace a citace akademických a vědeckých pracovníků. Reputace ze strany zaměstnavatelů je ohodnocena 15 % a poměr studentů ku akademickým a vědeckým pracovníkům 10 %. Zbývající díl celkového skóre je tvořen po pěti procentech indikátory zaměstnatelnost, podíl zahraničních akademických a vědeckých pracovníků, mezinárodní výzkumná síť, podíl zahraničních studentů a udržitelnost.

Stabilní pozice mezi českými univerzitami

Univerzita Palackého vylepšila své skóre v osmi z devíti sledovaných indikátorů. Nejlépe si vedla v oblasti mezinárodní výzkumné sítě, kde obsadila 239. místo, a v indikátoru udržitelnost, kde se umístila na 358. příčce.

Mezi šestnácti českými vysokými školami, které se v letošním žebříčku umístily, zůstává Univerzita Palackého třetím rokem na šesté příčce. V rámci tuzemského srovnání dosahuje nadprůměrných výsledků zejména v podílu zahraničních akademických a vědeckých pracovníků a v mezinárodní výzkumné síti, kde jí náleží druhé místo v rámci ČR. Naopak v ukazateli podíl zahraničních studentů je až na jedenácté pozici.

QS WUR v globálním kontextu

Světovému žebříčku opět dominuje Massachusetts Institute of Technology (MIT), druhé místo obsadila Imperial College London a třetí je letos Stanford University. University of Oxford se posunula oproti loňsku na čtvrté místo.

Nejlépe hodnocenou českou univerzitou zůstává Univerzita Karlova v Praze, která se udržela v TOP 300. Následují České vysoké učení technické v Praze a Masarykova univerzita, které si oproti loňskému roku vyměnily pozice a nadále obě patří do TOP 400. Kompletní výsledky QS World University Rankings jsou k dispozici na QS World University Rankings.

Umístění v žebříčku CWUR

Dalším nedávno vydaným žebříčkem je The Center for World University Rankings (CWUR), který v rámci hodnocení více než 21 000 vysokých škol zařadil Univerzitu Palackého mezi 3 % nejlepších institucí, konkrétně na 596. místo.

Žebříček CWUR porovnává data ze čtyř oblastí. Po čtvrtinovém podílu na analýze institucí mají indikátory kvalita vzdělávání a zaměstnanost absolventů. Ukazatel výzkumný výkon je hodnocen 40 % a žebříček v rámci něj sleduje celkový počet výzkumných prací, vysoce kvalitní publikace, vliv/dopad a citovanost. Deseti procenty má na hodnocení institucí vliv kvalita zaměstnanců.  

Univerzita Palackého opět mezi nejlépe hodnocenými vysokými školami

V rámci hodnocení CWUR získala univerzita skóre, které je zcela totožné s tím loňským. Avšak důsledkem navýšení počtu hodnocených institucí v žebříčku o téměř 500 nových účastníků je snížení její pozice o osm míst, tedy z 587. na 596. příčku.

Co se týče srovnání v rámci Česka, v žebříčku se letos umístilo stejných jedenáct univerzit jako loni a Univerzita Palackého se nachází na třetí pozici. Celkově se do TOP 1000 dostaly pouze čtyři české univerzity – Univerzita Karlova v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci, Masarykova univerzita, České vysoké učení technické v Praze.

Skvělého výsledku dosáhla Univerzita Palackého v oblasti výzkumného výkonu, kde si v rámci ČR drží 3. místo.

„Umístění v CWUR je pro naši univerzitu objektivnější vizitkou výsledků její práce zejména z toho důvodu, že v tomto žebříčku se pracuje pouze s dostupnými daty vysokých škol a není zde hodnocena tzv. reputace, při níž záleží zejména na tom, kolik z oslovených hodnotitelů naši univerzitu zmíní. Z kapitol reputace těží zejména všeobecně známé univerzity, jako je Harvard nebo Oxford, nicméně proslulost nemusí vždy nutně znamenat kvalitu v dané oblasti. Proto je potěšující, že jsme od roku 2014, kdy UP poprvé pronikla do tohoto žebříčku a umístila se na 804. pozici, z tohoto místa už nikdy neklesli a naopak se postupně posouváme směrem ke stále lepšímu umístění,“ uvedla k výsledkům v CWUR Hana Marešová, vedoucí oddělení strategie a kvality UP.

První tři světová místa zůstávají stejná jako loni a patří Harvard University, MIT a Stanford University. Celkové výsledky CWUR jsou k nahlédnutí zde.

Více než 600 vědců se sešlo na Otevřeném sympoziu v italských Benátkách, aby diskutovalo o budoucím směřování evropské částicové fyziky v globálním kontextu. Při posuzování vědeckých priorit se hovořilo zejména o možném nástupci Velkého hadronového urychlovače v CERN, jemuž v roce 2041 skončí provozní životnost. Otevřené sympozium bylo součástí procesu aktualizace Evropské strategie pro částicovou fyziku (ESPP).

Třiadvacátý ročník největší česko-slovenské soutěže hodnotící komunikační projekty a firemní média Zlatý středník zná své finalisty. Hned dvě želízka má přitom v tzv. shortlistu Univerzita Palackého. V kategorii Interní tištěný časopis a noviny může ocenění získat Žurnál Univerzity Palackého, v sekci Mobilní aplikace a inovace pak univerzitní UPlikace.

Zlatý středník je profesní soutěž hodnotící nejlepší komunikační projekty a firemní média vznikající jak v České republice, tak na Slovensku. Odborná porota posuzuje přihlášené práce i napříč oborovými sektory a porovnává nejzajímavější osobnosti a PR agentury.

V kategorii Interní tištěný časopis a noviny byl mezi finálovou šestici vybrán magazín Žurnál UP, který v tištěné podobě pravidelně přináší rozhovory s významnými osobnostmi, portréty a příběhy studentů, pedagogů, vědců i dalších pracovníků a zajímavosti z dění na Univerzitě Palackého. 

„Mám radost, že se náš univerzitní časopis dokázal prosadit v silné konkurenci a našimi ‚soupeři‘ ve finále je pětice tištěných interních magazínů a novin velkých tuzemských firem. Rozhodnutí odborné poroty je oceněním naší snahy představovat Univerzitu Palackého prostřednictvím příběhů zajímavých a úspěšných osobností, které na naši alma mater studují a pracují. Ukazujeme, jak barevný a mnohovrstevnatý je náš univerzitní svět,“ uvedla šéfredaktorka Ivana Pustějovská.

Po nedávném třetím místě v soutěži Česká cena PR Lemur si může další úspěch přičíst i univerzitní UPlikace nominovaná na Zlatý středník v kategorii Mobilní aplikace a inovace.

„UPlikace je v kontextu českých vysokých škol stále unikátním nástrojem, který se v posledních několika letech posunul od nástroje na správu denní agendy studujících k aplikaci, již využívají také zájemci o studium nebo neakademičtí zaměstnanci univerzity. V příštím roce navíc UPlikace získá i modul pro absolventy,“ doplnil vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

Soutěž Zlatý středník pravidelně vyhlašuje Asociace strategické komunikace a vztahů s veřejností (ASCOPA). Z letošního celkového množství 642 přihlášek postoupilo do finále v 20 hlavních a 9 oborových kategoriích postoupilo 174 prací. Slavnostní vyhlášení vítězů se uskuteční 11. září v Empire Hall v Praze. Více o soutěži zde.

Třiadvacátý ročník největší česko-slovenské soutěže hodnotící komunikační projekty a firemní média Zlatý středník zná své finalisty. Hned dvě želízka má přitom v tzv. shortlistu Univerzita Palackého. V kategorii Interní tištěný časopis a noviny může ocenění získat Žurnál Univerzity Palackého, v sekci Mobilní aplikace a inovace pak univerzitní UPlikace.

Zlatý středník je profesní soutěž hodnotící nejlepší komunikační projekty a firemní média vznikající jak v České republice, tak na Slovensku. Odborná porota posuzuje přihlášené práce i napříč oborovými sektory a porovnává nejzajímavější osobnosti a PR agentury.

V kategorii Interní tištěný časopis a noviny byl mezi finálovou šestici vybrán magazín Žurnál UP, který v tištěné podobě pravidelně přináší rozhovory s významnými osobnostmi, portréty a příběhy studentů, pedagogů, vědců i dalších pracovníků a zajímavosti z dění na Univerzitě Palackého. 

„Mám radost, že se náš univerzitní časopis dokázal prosadit v silné konkurenci a našimi ‚soupeři‘ ve finále je pětice tištěných interních magazínů a novin velkých tuzemských firem. Rozhodnutí odborné poroty je oceněním naší snahy představovat Univerzitu Palackého prostřednictvím příběhů zajímavých a úspěšných osobností, které na naši alma mater studují a pracují. Ukazujeme, jak barevný a mnohovrstevnatý je náš univerzitní svět,“ uvedla šéfredaktorka Ivana Pustějovská.

Po nedávném třetím místě v soutěži Česká cena PR Lemur si může další úspěch přičíst i univerzitní UPlikace nominovaná na Zlatý středník v kategorii Mobilní aplikace a inovace.

„UPlikace je v kontextu českých vysokých škol stále unikátním nástrojem, který se v posledních několika letech posunul od nástroje na správu denní agendy studujících k aplikaci, již využívají také zájemci o studium nebo neakademičtí zaměstnanci univerzity. V příštím roce navíc UPlikace získá i modul pro absolventy,“ doplnil vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

Soutěž Zlatý středník pravidelně vyhlašuje Asociace strategické komunikace a vztahů s veřejností (ASCOPA). Z letošního celkového množství 642 přihlášek postoupilo do finále v 20 hlavních a 9 oborových kategoriích postoupilo 174 prací. Slavnostní vyhlášení vítězů se uskuteční 11. září v Empire Hall v Praze. Více o soutěži zde.

Se začátkem nového akademického roku se na Fakultě tělesné kultury UP rozhodne o tom, kdo ve funkci děkana nahradí Michala Šafáře, kterému brzy skončí druhé funkční období. Senátoři a senátorky budou vybírat ze čtyř kandidátů: o jejich hlasy se ucházejí Jan Bělka, Pavel Háp, František Chmelík a David Másilka.

„Volební komise Akademického senátu FTK UP pro volbu děkana FTK UP přijala a ověřila pět návrhů na kandidáta na funkci děkana fakulty pro funkční období 9. února 2026 – 8. února 2030. Z původních pěti navrhovaných jeden kandidát odstoupil,“ uvedl předseda komise Jiří buben.

Ve čtveřici navržených kandidátů jsou dva členové aktuálního vedení fakulty. Pavel Háp je proděkanem pro rozvoj a vnější vztahy, František Chmelík má jako proděkan na starost oblast vědy a výzkumu.

Jan Bělka, který na děkanskou pozici také kandiduje, je docentem katedry sportu, v současnosti zastupuje FTK UP v Akademickém senátu UP a je také členem fakultního senátu. Čtvrtý kandidující David Másilka vyučuje na katedře rekreologie.

Svoje priority a představy o směřování fakulty kandidáti představí akademické obci během veřejné prezentace a diskuze v pondělí 22. září. Tři dny nato, tedy ve čtvrtek 25. září, se uskuteční volební zasedání Akademického senátu FTK UP, během nějž budou mít možnost diskutovat s kandidáty členky a členové senátu a následně se uskuteční první, případně druhé a třetí kolo volby nového děkana. Kompletní harmonogram s dalšími informacemi je k dispozici zde.

Současný děkan Michal Šafář stojí v čele fakulty od roku 2018, kdy vystřídal ve funkci Zbyňka Svozila. Šafářovo druhé funkční období skončí 8. února 2026.

Se začátkem nového akademického roku se na Fakultě tělesné kultury UP rozhodne o tom, kdo ve funkci děkana nahradí Michala Šafáře, kterému brzy skončí druhé funkční období. Senátoři a senátorky budou vybírat ze čtyř kandidátů: o jejich hlasy se ucházejí Jan Bělka, Pavel Háp, František Chmelík a David Másilka.

„Volební komise Akademického senátu FTK UP pro volbu děkana FTK UP přijala a ověřila pět návrhů na kandidáta na funkci děkana fakulty pro funkční období 9. února 2026 – 8. února 2030. Z původních pěti navrhovaných jeden kandidát odstoupil,“ uvedl předseda komise Jiří buben.

Ve čtveřici navržených kandidátů jsou dva členové aktuálního vedení fakulty. Pavel Háp je proděkanem pro rozvoj a vnější vztahy, František Chmelík má jako proděkan na starost oblast vědy a výzkumu.

Jan Bělka, který na děkanskou pozici také kandiduje, je docentem katedry sportu, v současnosti zastupuje FTK UP v Akademickém senátu UP a je také členem fakultního senátu. Čtvrtý kandidující David Másilka vyučuje na katedře rekreologie.

Svoje priority a představy o směřování fakulty kandidáti představí akademické obci během veřejné prezentace a diskuze v pondělí 22. září. Tři dny nato, tedy ve čtvrtek 25. září, se uskuteční volební zasedání Akademického senátu FTK UP, během nějž budou mít možnost diskutovat s kandidáty členky a členové senátu a následně se uskuteční první, případně druhé a třetí kolo volby nového děkana. Kompletní harmonogram s dalšími informacemi je k dispozici zde.

Současný děkan Michal Šafář stojí v čele fakulty od roku 2018, kdy vystřídal ve funkci Zbyňka Svozila. Šafářovo druhé funkční období skončí 8. února 2026.

Sedm účastníků 11. ročníku Letní školy optiky, kterou pořádala Společná laboratoř optiky, společné pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, si pod vedením odborníků rozšířilo nejen své teoretické znalosti, ale především si vyzkoušelo celou řadu praktických experimentů. Od měření indexu lomu a polarizaci při fotografování až po detekci částic a práci s pulzními lasery.

„Na Fyzikálním kaleidoskopu nám nabídli, že se můžete zúčastnit Letní školy optiky, tak jsme si řekli, že to zkusíme. Nejvíce mě baví jaderná fyzika a gama záření,“ uvedl Pavel Bárta z Matičního gymnázia v Ostravě. Ve skupině pracoval se svým spolužákem Markem Číhalem a Adrianou Vaterovou z mělnického gymnázia. „Hodně mě baví fyzika, matematika a chemie. Přihlásila jsem se proto, že si mohu i mimo školu rozšířit informace v daných oborech,“ uvedla studentka.

Během týdenního programu si účastníci ověřili základní fyzikální zákony optiky, například zákon odrazu a lomu. Prozkoumali také jejich méně známé důsledky, jako je vliv na šíření světla v optických vláknech. Zajímavou zkušeností byla i stavba zrcadlového optického zařízení, kterou vedli Josef Kadlec a Martin Zeman. Pomocí velkého zrcadla mohli účastníci sledovat změny indexu lomu vzduchu v závislosti na teplotních podmínkách a proudění vzduchu.

Pod vedením Jana Tomáštíka a Lukáše Václavka si účastníci vyzkoušeli konstrukci jednoduchého mikroskopu a hvězdářského teleskopu. Karel Lemr studentům mimo jiné vysvětlil, jak je možné objektivně měřit barvy, a Petr Šmíd s Pavlem Horváthem studenty seznámil s optickými difrakčními jevy a jejich projevy na překážkách různých tvarů.

Jedním z vrcholů programu byla konstrukce vlastního interferometru, kterou vedl Pavel Pavlíček. Studenti mohli pozorovat interferenční proužky a pochopit, jak přesně lze pomocí tohoto jevu měřit i extrémně malé rozdíly v délce. Jan Soubusta seznámil účastníky s polarizací světla, jejími příčinami a využitím například při fotografování nebo v různých oblastech moderní technologie, kde polarizační filtry hrají zásadní roli.

Velkou pozornost si získaly i úlohy z oblasti částicové fyziky. Pod vedením Jiřího Kvity a Radka Přívary se studenti naučili používat částicovou kameru a zkoumali jednotlivé druhy záření z různých školních zdrojů. Závěr týdne patřil laserům. Radek Machulka přiblížil fungování pulzních laserů a vysvětlil, jak lze měřit délku světelných pulzů v řádu femtosekund.

„Domnívám se, že naše letní škola představuje výborný způsob, jak se prezentovat středoškolským studentům. Jedná se o akci s pevně zakořeněnou tradicí. Kromě teoretických poznatků si studenti odnášejí i mnoho praktických dovedností,“ uvedl organizátor Letní školy optiky Jan Soubusta.

Sedm účastníků 11. ročníku Letní školy optiky, kterou pořádala Společná laboratoř optiky, společné pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, si pod vedením odborníků rozšířilo nejen své teoretické znalosti, ale především si vyzkoušelo celou řadu praktických experimentů. Od měření indexu lomu a polarizaci při fotografování až po detekci částic a práci s pulzními lasery.

„Na Fyzikálním kaleidoskopu nám nabídli, že se můžete zúčastnit Letní školy optiky, tak jsme si řekli, že to zkusíme. Nejvíce mě baví jaderná fyzika a gama záření,“ uvedl Pavel Bárta z Matičního gymnázia v Ostravě. Ve skupině pracoval se svým spolužákem Markem Číhalem a Adrianou Vaterovou z mělnického gymnázia. „Hodně mě baví fyzika, matematika a chemie. Přihlásila jsem se proto, že si mohu i mimo školu rozšířit informace v daných oborech,“ uvedla studentka.

Během týdenního programu si účastníci ověřili základní fyzikální zákony optiky, například zákon odrazu a lomu. Prozkoumali také jejich méně známé důsledky, jako je vliv na šíření světla v optických vláknech. Zajímavou zkušeností byla i stavba zrcadlového optického zařízení, kterou vedli Josef Kadlec a Martin Zeman. Pomocí velkého zrcadla mohli účastníci sledovat změny indexu lomu vzduchu v závislosti na teplotních podmínkách a proudění vzduchu.

Pod vedením Jana Tomáštíka a Lukáše Václavka si účastníci vyzkoušeli konstrukci jednoduchého mikroskopu a hvězdářského teleskopu. Karel Lemr studentům mimo jiné vysvětlil, jak je možné objektivně měřit barvy, a Petr Šmíd s Pavlem Horváthem studenty seznámil s optickými difrakčními jevy a jejich projevy na překážkách různých tvarů.

Jedním z vrcholů programu byla konstrukce vlastního interferometru, kterou vedl Pavel Pavlíček. Studenti mohli pozorovat interferenční proužky a pochopit, jak přesně lze pomocí tohoto jevu měřit i extrémně malé rozdíly v délce. Jan Soubusta seznámil účastníky s polarizací světla, jejími příčinami a využitím například při fotografování nebo v různých oblastech moderní technologie, kde polarizační filtry hrají zásadní roli.

Velkou pozornost si získaly i úlohy z oblasti částicové fyziky. Pod vedením Jiřího Kvity a Radka Přívary se studenti naučili používat částicovou kameru a zkoumali jednotlivé druhy záření z různých školních zdrojů. Závěr týdne patřil laserům. Radek Machulka přiblížil fungování pulzních laserů a vysvětlil, jak lze měřit délku světelných pulzů v řádu femtosekund.

„Domnívám se, že naše letní škola představuje výborný způsob, jak se prezentovat středoškolským studentům. Jedná se o akci s pevně zakořeněnou tradicí. Kromě teoretických poznatků si studenti odnášejí i mnoho praktických dovedností,“ uvedl organizátor Letní školy optiky Jan Soubusta.

Univerzita Palackého bude v první polovině července patřit nizozemštině a Nizozemí. Do Olomouce se totiž na Letní kurz nizozemského jazyka a kultury Comenius, který pořádá katedra nederlandistiky Filozofické fakulty UP, sjedou studenti z dvanácti zemí střední a východní Evropy. Od 7. do 18. července absolvují intenzivní výuku nizozemštiny, prohloubí si znalosti z kultury a historie a naváží nové kontakty.

Kurz Comenius se každoročně koná na jiné evropské univerzitě, kde se vyučuje nizozemská filologie. Letos je jejím hostitelem Univerzita Palackého. „Bylo vybráno čtyřicet studentů bakalářských programů z celé Evropy, včetně účastníků z Ukrajiny a Gruzie. Jsme velmi rádi, že se nám opět podařilo sestavit mezinárodní tým zkušených lektorů z Nizozemska a Belgie. Výuku povedou Kitty Sterkendries, Tom De Moor, Sonja Schwab a Ria van Rijn. Navíc letos přivítáme i hostující odborníky, mezi nimiž jsou Benjamin Bossaert, Marten van der Meulen, Kim Sa Tran a Gert Loosen,“ uvedla Karolína Bergerová z katedry nederlandistiky, která kurz organizuje společně s Basem Hamersem.

Stěžejním tématem dvoutýdenního kurzu je „Protest!“ „Budeme se mu věnovat z mnoha různých pohledů – od jazykových projevů nesouhlasu, přes literární a umělecké reflexe, až po dějinné i současné formy protestu v nizozemské společnosti,“ přiblížila Karolína Bergerová.

Během dvou týdnů studenti absolvují nejen intenzivní výuku nizozemštiny, v programu mají i řadu kulturních a poznávacích aktivit. Vydají se společně mimo jiné na hrad Helfštýn, navštíví Pevnost poznání a další místa. „Cílem našeho kurzu je nejen zlepšení jazykových dovedností, ale také příležitost poznat nové kolegy a navázat zajímavé kontakty s mladými lidmi, které spojuje zájem o nizozemskou kulturu,“ dodala Karolína Bergerová.

Univerzita Palackého bude v první polovině července patřit nizozemštině a Nizozemí. Do Olomouce se totiž na Letní kurz nizozemského jazyka a kultury Comenius, který pořádá katedra nederlandistiky Filozofické fakulty UP, sjedou studenti z dvanácti zemí střední a východní Evropy. Od 7. do 18. července absolvují intenzivní výuku nizozemštiny, prohloubí si znalosti z kultury a historie a naváží nové kontakty.

Kurz Comenius se každoročně koná na jiné evropské univerzitě, kde se vyučuje nizozemská filologie. Letos je jejím hostitelem Univerzita Palackého. „Bylo vybráno čtyřicet studentů bakalářských programů z celé Evropy, včetně účastníků z Ukrajiny a Gruzie. Jsme velmi rádi, že se nám opět podařilo sestavit mezinárodní tým zkušených lektorů z Nizozemska a Belgie. Výuku povedou Kitty Sterkendries, Tom De Moor, Sonja Schwab a Ria van Rijn. Navíc letos přivítáme i hostující odborníky, mezi nimiž jsou Benjamin Bossaert, Marten van der Meulen, Kim Sa Tran a Gert Loosen,“ uvedla Karolína Bergerová z katedry nederlandistiky, která kurz organizuje společně s Basem Hamersem.

Stěžejním tématem dvoutýdenního kurzu je „Protest!“ „Budeme se mu věnovat z mnoha různých pohledů – od jazykových projevů nesouhlasu, přes literární a umělecké reflexe, až po dějinné i současné formy protestu v nizozemské společnosti,“ přiblížila Karolína Bergerová.

Během dvou týdnů studenti absolvují nejen intenzivní výuku nizozemštiny, v programu mají i řadu kulturních a poznávacích aktivit. Vydají se společně mimo jiné na hrad Helfštýn, navštíví Pevnost poznání a další místa. „Cílem našeho kurzu je nejen zlepšení jazykových dovedností, ale také příležitost poznat nové kolegy a navázat zajímavé kontakty s mladými lidmi, které spojuje zájem o nizozemskou kulturu,“ dodala Karolína Bergerová.

An international team of researchers from the Czech Republic, Germany and China has used nanotechnology and atomic engineering to develop a groundbreaking material that can transform a wide range of organic compounds into desired products under ambient conditions, powered solely by solar energy and using water as a proton source. The material’s development marks a significant step towards finding alternatives for the environmentally and economically demanding hydrogenation reactions widely used in organic chemistry and pharmaceutical and agrochemical production. The study, which includes contributions from scientists at the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) at Palacký University, was published in the prestigious journal Advanced Materials.

Hydrogenation reactions are integral to hundreds of chemical manufacturing processes across agrochemistry, pharmaceuticals, industrial chemistry and many other sectors, with a combined market worth tens of billions of dollars. However, many photocatalysts currently in use are unable to achieve the yields required for industrial-scale applications and suffer from limited selectivity, meaning they struggle to steer chemical reactions towards the desired products. Moreover, they often require the assistance of additional agents, such as water activation using magnesium, and their applicability is restricted to a narrow range of organic reactions. Finding new solutions that, unlike existing ones, can operate under low temperatures and pressures and without the use of gaseous hydrogen, represents a major scientific and industrial challenge. One promising approach involves using water as a proton source in combination with suitable photocatalysts that enable efficient transformation powered by solar energy.

“In developing a new type of photocatalyst, we combined expertise in nanotechnology and atomic engineering,” said corresponding author Radek Zbořil. “Together with our international collaborators, we designed and synthesized a material consisting of palladium nanoparticles anchored within a two-dimensional carbon nitride matrix. Isolated palladium atoms in various oxidation states were incorporated in the vicinity of these nanoparticles. Thanks to the synergistic effect of the components, the new material managed to convert a broad range of organic compounds into desired products with exceptional yields and selectivities, paving the way for industrial applications.”

During the research, the team observed that the reaction yields increased dramatically when isolated palladium atoms in varying oxidation states were located near the nanoparticles. “We therefore intentionally designed a composite system in which isolated palladium atoms attracted photogenerated holes to oxidize water, while nanoparticles facilitated the transfer of hydrogen to unsaturated bonds in organic molecules. This is a unique concept that could revolutionize catalytic processes in organic chemistry,” explained Giorgio Zoppellaro, who played a key role in elucidating the material’s mechanism of action.

The research teams from CATRIN and VSB-TUO, in collaboration with colleagues from Germany’s Leibniz Institute for Catalysis, have been investigating hydrogenation reactions for years. They have already published several pioneering studies focused on new technologies for synthesizing amine compounds (e.g. Chandrashekhar et al. Nat. Catal. 2022; Cheruvathoor Poulose et al. Nat. Nanotechnol. 2023).

Mezinárodní tým vědců z Česka, Německa a Číny vyvinul s pomocí nanotechnologií a atomárního inženýrství unikátní materiál, který dokáže přeměnit široké spektrum organických látek na požadované produkty za běžných podmínek, jen s pomocí sluneční energie a vody jako zdroje protonů. Významně tím přispívá k řešení ekologicky i ekonomicky náročných hydrogenačních reakcí běžných v organické chemii, farmacii i agrochemii. Práci, na níž se podíleli i vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého, zveřejnil prestižní časopis Advanced Materials.

Hydrogenační reakce jsou součástí stovek chemických výrob v agrochemii, farmacii, průmyslové chemii a řadě dalších oblastí s celkovým trhem v objemu desítek miliard dolarů. Doposud známé a používané fotokatalyzátory nedokáží dosáhnout výtěžky, které jsou potřebné v průmyslové škále a trpí také omezenou selektivitou, tedy nedokáží usměrnit chemickou reakci k požadovaným produktům. Často také vyžadují spolupůsobení dalších činidel, jako je například aktivace vody hořčíkem, a jsou použitelné pouze na omezené množství organických reakcí. Nalezení nových řešení, která by na rozdíl od těch stávajících probíhala za nízkých teplot a tlaků i bez použití plynného vodíku, je proto obrovskou vědeckou a průmyslovou výzvou. Jednou z variant je využití vody jako zdroje protonů a vhodných fotokatalyzátorů, které umožní efektivní přeměnu s použitím sluneční energie.

„Při vývoji nového typu fotokatalyzátoru jsme spojili zkušenosti z nanotechnologií a atomárního inženýrství. Se zahraničními kolegy jsme navrhli a připravili materiál obsahující nanočástice paladia ukotvené ve dvourozměrné matrici nitridu uhlíku, přičemž v blízkém okolí nanočástic byly zabudovány izolované atomy paladia v různých oxidačních stavech. Díky synergickému účinku všech komponent dokázal nový materiál přeměnit široké spektrum organických látek na požadované produkty s mimořádně vysokou výtěžností i selektivitou. To otevírá dveře k průmyslovým aplikacím,“ uvedl korespondující autor Radek Zbořil.

Autoři studovali nejprve použití samotných nanočástic ukotvených ve struktuře nitridu uhlíku a také účinnost jednotlivých atomů zabudovaných ve stejné fotokatalytické matrici. V obou případech dosáhli relativně nízkých výtěžků, nicméně pomohla jim náhoda.

Během výzkumu si vědci všimli, že výtěžnost reakcí rapidně rostla, pokud se v blízkém okolí nanočástic nacházely jednotlivé atomy paladia v různých oxidačních stavech. „Proto jsme cíleně navrhli a připravili kombinovaný systém, v němž jednotlivé atomy paladia přitahují fotogenerované díry pro oxidaci vody, zatímco nanočástice usnadňují přenos vodíku na nenasycené vazby organických molekul. Jedná se o unikátní koncept, který může změnit katalytické procesy v organické chemii s obrovským aplikačním potenciálem v příbuzných odvětvích včetně farmacie nebo agrochemie,“ uvedl Giorgio Zoppellaro, který má klíčový podíl na objasnění mechanismu fungování unikátního materiálu.

Vědecké týmy z CATRIN a VŠB-TUO se ve spolupráci s kolegy z německého Leibnizova ústavu pro katalýzu věnují hydrogenačním reakcím dlouhodobě. V minulosti publikovali řadu přelomových prací zaměřených především na nové technologie výroby aminosloučenin (např. Chandrashekhar et al. Nat. Catal. 2022; Cheruvathoor Poulose et al. Nat. Nanotechnol. 2023).

Mezinárodní tým vědců z Česka, Německa a Číny vyvinul s pomocí nanotechnologií a atomárního inženýrství unikátní materiál, který dokáže přeměnit široké spektrum organických látek na požadované produkty za běžných podmínek, jen s pomocí sluneční energie a vody jako zdroje protonů. Významně tím přispívá k řešení ekologicky i ekonomicky náročných hydrogenačních reakcí běžných v organické chemii, farmacii i agrochemii. Práci, na níž se podíleli i vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého, zveřejnil prestižní časopis Advanced Materials.

Hydrogenační reakce jsou součástí stovek chemických výrob v agrochemii, farmacii, průmyslové chemii a řadě dalších oblastí s celkovým trhem v objemu desítek miliard dolarů. Doposud známé a používané fotokatalyzátory nedokáží dosáhnout výtěžky, které jsou potřebné v průmyslové škále a trpí také omezenou selektivitou, tedy nedokáží usměrnit chemickou reakci k požadovaným produktům. Často také vyžadují spolupůsobení dalších činidel, jako je například aktivace vody hořčíkem, a jsou použitelné pouze na omezené množství organických reakcí. Nalezení nových řešení, která by na rozdíl od těch stávajících probíhala za nízkých teplot a tlaků i bez použití plynného vodíku, je proto obrovskou vědeckou a průmyslovou výzvou. Jednou z variant je využití vody jako zdroje protonů a vhodných fotokatalyzátorů, které umožní efektivní přeměnu s použitím sluneční energie.

„Při vývoji nového typu fotokatalyzátoru jsme spojili zkušenosti z nanotechnologií a atomárního inženýrství. Se zahraničními kolegy jsme navrhli a připravili materiál obsahující nanočástice paladia ukotvené ve dvourozměrné matrici nitridu uhlíku, přičemž v blízkém okolí nanočástic byly zabudovány izolované atomy paladia v různých oxidačních stavech. Díky synergickému účinku všech komponent dokázal nový materiál přeměnit široké spektrum organických látek na požadované produkty s mimořádně vysokou výtěžností i selektivitou. To otevírá dveře k průmyslovým aplikacím,“ uvedl korespondující autor Radek Zbořil.

Autoři studovali nejprve použití samotných nanočástic ukotvených ve struktuře nitridu uhlíku a také účinnost jednotlivých atomů zabudovaných ve stejné fotokatalytické matrici. V obou případech dosáhli relativně nízkých výtěžků, nicméně pomohla jim náhoda.

Během výzkumu si vědci všimli, že výtěžnost reakcí rapidně rostla, pokud se v blízkém okolí nanočástic nacházely jednotlivé atomy paladia v různých oxidačních stavech. „Proto jsme cíleně navrhli a připravili kombinovaný systém, v němž jednotlivé atomy paladia přitahují fotogenerované díry pro oxidaci vody, zatímco nanočástice usnadňují přenos vodíku na nenasycené vazby organických molekul. Jedná se o unikátní koncept, který může změnit katalytické procesy v organické chemii s obrovským aplikačním potenciálem v příbuzných odvětvích včetně farmacie nebo agrochemie,“ uvedl Giorgio Zoppellaro, který má klíčový podíl na objasnění mechanismu fungování unikátního materiálu.

Vědecké týmy z CATRIN a VŠB-TUO se ve spolupráci s kolegy z německého Leibnizova ústavu pro katalýzu věnují hydrogenačním reakcím dlouhodobě. V minulosti publikovali řadu přelomových prací zaměřených především na nové technologie výroby aminosloučenin (např. Chandrashekhar et al. Nat. Catal. 2022; Cheruvathoor Poulose et al. Nat. Nanotechnol. 2023).

V anketě o nejlepší učitelku či učitele získalo cenu děkana Pedagogické fakulty UP Magister optimus 2025 šest z jedenácti nominovaných finalistů a finalistek. Laureáti a laureátky si ocenění převzali na Zahradní slavnosti na parkánu Uměleckého centra UP.

Děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec vyzdvihl kvalitní práci vyučujících. I v roce 2025 udělil ceny za nejlepší pedagogický výkon Magister optimus. Ve své krátké řeči pak připomněl náročnost učitelského povolání.

„Chceme touto slavností zdůraznit, že učitelské povolání, kvalita učení na vysoké škole má u nás pevné místo. Je nutné to reflektovat. Vážím si práce nejen oceněných, ale i těch, kteří se dostali do finále soutěže. Věřím, že se k tématu budeme prostřednictvím ceny Magister optimus každoročně vracet,“ uvedl děkan PdF UP.

Také letošní vítězové a vítězky vzešli z nominací studentů a studentek. Vítěznou šestici vybral děkan fakulty, jemuž při rozhodování byla nápomocna komise, nominační dopisy, pedagogická reflexe nominovaných pedagogů i evaluace studujících.

 „Ocenění pro mě znamená především potvrzení, že to, co dělám, má smysl. Je to silný impuls k tomu, abych pokračoval v práci s nadšením a odpovědností. Uvědomuji si, že takové uznání přichází díky podpoře kolegů, vedení fakulty a zejména studentů, bez jejichž zpětné vazby by výuka ztrácela směr. Ocenění je pro mě i závazkem – neustrnout, stále se učit, reflektovat výuku a být otevřený změnám,“ uvedl Stanislav Štěpáník, jeden z laureátů letošní Ceny Magister optimus, jehož domovským pracovištěm je katedra českého jazyka.

Jako závazek a odpovědnost vnímá ocenění i další z laureátů Ceny Magister optimus Milan Klement z katedry technické a informační výchovy.

„Cena pro mě znamená radost a vděčnost. Děkuji moc všem svým studentům, že mi umožnili ucházet se o ocenění v oblasti, která mě provází celý můj profesní život, a kterou považuji i za své životní poslání. Děkuji tedy svým učitelům, mentorům, rádcům i kolegům. Je mým závazkem, abych jejich pomoc využil a tak, jak oni pomáhali mně, tak i já nyní musím stejně nezištně a obětavě pomáhat jiným a předávat zase svým studentům či mladším kolegům to, co jsem se naučil,“ shrnul Milan Klement.

Pro Jitku Plischke z Ústavu pedagogiky má ocenění Magister optimus mnoho významů.

„Je utvrzením v tom, že profesní cesta, kterou jsem si vybrala, je pro mě správná. Připravovat budoucí učitele chápu jako zodpovědnou a zavazující činnost. Je to také ujištění o tom, že (dobře) vyučovat má smysl a je to podstatná součást činností akademického pracovníka. Ocenění je pro mě určitě velkým povzbuzením do dalších let. Současně je pro mě i závazkem a jedním z důvodů, proč hledat další, nové cesty, jak být ještě lepším učitelem,“ uvedla s přesvědčením, že ocenění jsou obvykle výsledkem společného úsilí více osob a že by se z něj tedy nemohla těšit bez velké podpory své rodiny i kolegů, jež jsou často zároveň i přáteli.  

„Je radostí, pokud se nám ve výuce podaří vytvořit pozitivní a spolupracující klima. Vnímám, že se nacházím ve věku, kdy se mezi mnou a prezenčními studenty prohlubují generační rozdíly. Jsem ale přesvědčena, že setkávání s mladými lidmi nás učitele udržuje duchem mladé, motivuje nás se neustále vzdělávat a držet krok. Věřím tak, že se od sebe můžeme učit navzájem a těším se na další společně prožité semestry,“ dodala.

Velkou radost z Ceny Magister optimus má i Kateřina Valchářová z Ústavu pedagogiky, která na začátku letošního roku obdržela i ocenění Teaching Awards pro nejlepšího vyučujícího napříč celou univerzitou.

„Obě ocenění pro mě znamenají obrovskou motivaci a potvrzení, že když člověk dělá to, co ho naplňuje a baví, tak se to v jeho práci zákonitě odrazí. Získat cenu je jedna věc, ale možná ještě silnější je vědomí, že existuje někdo, kdo věnoval čas tomu, aby sepsal nominační dopis. Měla jsem možnost některé z nich číst a musím říct, že mi vyrazily dech. Mám je vytištěné a budu se k nim vracet vždy, když si nebudu jistá, jestli má moje práce smysl a jestli ji dělám dobře. Děkuji všem, kdo za těmito oceněními stáli. Vážím si toho z celého srdce a už se za vámi v zimním semestru těším do hodin,“ vzkázala.

Ocenění Magister optimus má i svou kategorii s názvem Cena veřejnosti. Tu letos získala Alžběta Vaňková z katedry primární pedagogiky.

 „Už sama nominace ze strany studentů mě velmi potěšila a povzbudila. Tím cennější pak pro mě bylo, když jsem v rámci Magister optimus získala Cenu veřejnosti. Toto ocenění pro mě představuje velmi důležité uznání a zároveň i pozitivní impulz do mé další profesní dráhy. Vnímám ho jako obzvlášť významné v období, kdy už mám s výukou určité zkušenosti, ale zároveň stále hledám a formuji svůj pedagogický přístup. Tuto zpětnou vazbu tedy chápu jako povzbuzení i závazek nadále hledat smysluplné a kvalitní cesty ve vzdělávání budoucích učitelů. Ocenění mi zároveň i připomíná, jak zásadní je přistupovat ke své práci s důsledností, pokorou a vědomím odpovědnosti,“ shrnula.

Cenu Magister optimus, jejímž cílem je prezentovat a podporovat kvalitní výuku a inovace, udělil děkan PdF UP poprvé loni. Cena pracuje s konceptem pedagogické reflexe klíčových součástí výuky. Studentům a studentkám fakulty dává možnost ocenit oblíbené vyučující, posiluje význam evaluace. Učitelům a učitelkám nabízí možnost veřejně prezentovat jedinečné pojetí své výuky.

Zahradní slavnost, při níž se sešli studenti, zaměstnanci, absolventi i přátele PdF UP, se uskutečnila při příležitosti závěru akademického roku. Akci organizovalo a koordinovalo Centrum inovací ve vzdělávání PdF UP. Hudebně ji doprovodilo hudební uskupení New Street Band.

Laureáti Ceny Magister optimus 2025  

Doc. Stanislav Štěpánik, katedra českého jazyka,

PhDr Jitka Plischke, Ph.D., Ústav pedagogiky,

Prof. Milan Klement, katedra technické a informační výchovy,

Mgr et Mgr. Kateřina Valchářová, Ph.D., Ústav pedagogiky,

Mgr. Lucie Flekačová, Ph.D., Ústav speciálněpedagogických studií,

Mgr. Alžběta Vaňková, Ph.D., katedra primární pedagogiky – Cena veřejnosti.

O finalistech za rok 2025 se více dočtete zde.

V anketě o nejlepší učitelku či učitele získalo cenu děkana Pedagogické fakulty UP Magister optimus 2025 šest z jedenácti nominovaných finalistů a finalistek. Laureáti a laureátky si ocenění převzali na Zahradní slavnosti na parkánu Uměleckého centra UP.

Děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec vyzdvihl kvalitní práci vyučujících. I v roce 2025 udělil ceny za nejlepší pedagogický výkon Magister optimus. Ve své krátké řeči pak připomněl náročnost učitelského povolání.

„Chceme touto slavností zdůraznit, že učitelské povolání, kvalita učení na vysoké škole má u nás pevné místo. Je nutné to reflektovat. Vážím si práce nejen oceněných, ale i těch, kteří se dostali do finále soutěže. Věřím, že se k tématu budeme prostřednictvím ceny Magister optimus každoročně vracet,“ uvedl děkan PdF UP.

Také letošní vítězové a vítězky vzešli z nominací studentů a studentek. Vítěznou šestici vybral děkan fakulty, jemuž při rozhodování byla nápomocna komise, nominační dopisy, pedagogická reflexe nominovaných pedagogů i evaluace studujících.

 „Ocenění pro mě znamená především potvrzení, že to, co dělám, má smysl. Je to silný impuls k tomu, abych pokračoval v práci s nadšením a odpovědností. Uvědomuji si, že takové uznání přichází díky podpoře kolegů, vedení fakulty a zejména studentů, bez jejichž zpětné vazby by výuka ztrácela směr. Ocenění je pro mě i závazkem – neustrnout, stále se učit, reflektovat výuku a být otevřený změnám,“ uvedl Stanislav Štěpáník, jeden z laureátů letošní Ceny Magister optimus, jehož domovským pracovištěm je katedra českého jazyka.

Jako závazek a odpovědnost vnímá ocenění i další z laureátů Ceny Magister optimus Milan Klement z katedry technické a informační výchovy.

„Cena pro mě znamená radost a vděčnost. Děkuji moc všem svým studentům, že mi umožnili ucházet se o ocenění v oblasti, která mě provází celý můj profesní život, a kterou považuji i za své životní poslání. Děkuji tedy svým učitelům, mentorům, rádcům i kolegům. Je mým závazkem, abych jejich pomoc využil a tak, jak oni pomáhali mně, tak i já nyní musím stejně nezištně a obětavě pomáhat jiným a předávat zase svým studentům či mladším kolegům to, co jsem se naučil,“ shrnul Milan Klement.

Pro Jitku Plischke z Ústavu pedagogiky má ocenění Magister optimus mnoho významů.

„Je utvrzením v tom, že profesní cesta, kterou jsem si vybrala, je pro mě správná. Připravovat budoucí učitele chápu jako zodpovědnou a zavazující činnost. Je to také ujištění o tom, že (dobře) vyučovat má smysl a je to podstatná součást činností akademického pracovníka. Ocenění je pro mě určitě velkým povzbuzením do dalších let. Současně je pro mě i závazkem a jedním z důvodů, proč hledat další, nové cesty, jak být ještě lepším učitelem,“ uvedla s přesvědčením, že ocenění jsou obvykle výsledkem společného úsilí více osob a že by se z něj tedy nemohla těšit bez velké podpory své rodiny i kolegů, jež jsou často zároveň i přáteli.  

„Je radostí, pokud se nám ve výuce podaří vytvořit pozitivní a spolupracující klima. Vnímám, že se nacházím ve věku, kdy se mezi mnou a prezenčními studenty prohlubují generační rozdíly. Jsem ale přesvědčena, že setkávání s mladými lidmi nás učitele udržuje duchem mladé, motivuje nás se neustále vzdělávat a držet krok. Věřím tak, že se od sebe můžeme učit navzájem a těším se na další společně prožité semestry,“ dodala.

Velkou radost z Ceny Magister optimus má i Kateřina Valchářová z Ústavu pedagogiky, která na začátku letošního roku obdržela i ocenění Teaching Awards pro nejlepšího vyučujícího napříč celou univerzitou.

„Obě ocenění pro mě znamenají obrovskou motivaci a potvrzení, že když člověk dělá to, co ho naplňuje a baví, tak se to v jeho práci zákonitě odrazí. Získat cenu je jedna věc, ale možná ještě silnější je vědomí, že existuje někdo, kdo věnoval čas tomu, aby sepsal nominační dopis. Měla jsem možnost některé z nich číst a musím říct, že mi vyrazily dech. Mám je vytištěné a budu se k nim vracet vždy, když si nebudu jistá, jestli má moje práce smysl a jestli ji dělám dobře. Děkuji všem, kdo za těmito oceněními stáli. Vážím si toho z celého srdce a už se za vámi v zimním semestru těším do hodin,“ vzkázala.

Ocenění Magister optimus má i svou kategorii s názvem Cena veřejnosti. Tu letos získala Alžběta Vaňková z katedry primární pedagogiky.

 „Už sama nominace ze strany studentů mě velmi potěšila a povzbudila. Tím cennější pak pro mě bylo, když jsem v rámci Magister optimus získala Cenu veřejnosti. Toto ocenění pro mě představuje velmi důležité uznání a zároveň i pozitivní impulz do mé další profesní dráhy. Vnímám ho jako obzvlášť významné v období, kdy už mám s výukou určité zkušenosti, ale zároveň stále hledám a formuji svůj pedagogický přístup. Tuto zpětnou vazbu tedy chápu jako povzbuzení i závazek nadále hledat smysluplné a kvalitní cesty ve vzdělávání budoucích učitelů. Ocenění mi zároveň i připomíná, jak zásadní je přistupovat ke své práci s důsledností, pokorou a vědomím odpovědnosti,“ shrnula.

Cenu Magister optimus, jejímž cílem je prezentovat a podporovat kvalitní výuku a inovace, udělil děkan PdF UP poprvé loni. Cena pracuje s konceptem pedagogické reflexe klíčových součástí výuky. Studentům a studentkám fakulty dává možnost ocenit oblíbené vyučující, posiluje význam evaluace. Učitelům a učitelkám nabízí možnost veřejně prezentovat jedinečné pojetí své výuky.

Zahradní slavnost, při níž se sešli studenti, zaměstnanci, absolventi i přátele PdF UP, se uskutečnila při příležitosti závěru akademického roku. Akci organizovalo a koordinovalo Centrum inovací ve vzdělávání PdF UP. Hudebně ji doprovodilo hudební uskupení New Street Band.

Laureáti Ceny Magister optimus 2025  

Doc. Stanislav Štěpánik, katedra českého jazyka,

PhDr Jitka Plischke, Ph.D., Ústav pedagogiky,

Prof. Milan Klement, katedra technické a informační výchovy,

Mgr et Mgr. Kateřina Valchářová, Ph.D., Ústav pedagogiky,

Mgr. Lucie Flekačová, Ph.D., Ústav speciálněpedagogických studií,

Mgr. Alžběta Vaňková, Ph.D., katedra primární pedagogiky – Cena veřejnosti.

O finalistech za rok 2025 se více dočtete zde.

Šedesátku medailí a celkové čtvrté místo v žebříčku škol vybojovali studentky a studenti Univerzity Palackého na Českých akademických hrách, kterými v uplynulých dnech žila sportoviště v Ostravě. Jako tradičně měla olomoucká reprezentace žně především v plaveckých disciplínách, bodovali ale i další sportovci.

Univerzitu Palackého v Ostravě reprezentovalo celkem 125 sportovců, vedle individuálních disciplín, kde měla Olomouc silné zastoupení v plavání, ploutvovém plavání či atletice, také v šesti týmových sportech. Během soutěžního týdne se olomouckým studentům podařilo vybojovat přes šedesát medailí.

„V celkovém pořadí všech zúčastněných škol obsadila UP velmi lichotivé čtvrté místo. Ve srovnání s loňským osmým místem z her v Liberci se jedná o významný posun. Všem sportovcům a garantům jednotlivých sportů patří velké poděkování za velmi dobrou reprezentaci,“ uvedl koordinátor reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

„Nejúspěšnějším individuálním sportem se jako tradičně stalo plavání společně s ploutvovým plaváním. K příjemným překvapením patřily výsledky našich sportovců ve squashi nebo aerobiku. V týmových soutěžích dosáhly na medaile oba házenkářské týmy, když ženy získaly zlaté a muži bronzové medaile. První byly také ženy ve florbalu, třetí pak futsalistky,“ dodal.

Vůbec nejúspěšnější reprezentantkou UP se stala plavkyně Barbora Janíčková, studentka učitelství tělesné výchovy a biologie, členka SK UP a držitelka několika českých rekordů. Zvítězila ve všech svých pěti závodech, šestou zlatou medaili pak brala jako členka úspěšné štafety 4 x 50 m volným způsobem. „Nebrala jsem svoje starty jako automatické vítězství, minimálně na motýlkových tratích jsem vedle sebe měla svoji tréninkovou kolegyni, motýlkářku Káťu Burianovou. Navíc na bazéně chyběly odskokové desky na startovních blocích, tím se moje startovní reakce prodloužila a musela jsem pak v prvních metrech tuto ztrátu dohánět,“ prozradila.

Závody podle ní byly náročnější i v tom, že se plavalo 50metrovém bazéně, a tedy ubylo obrátek, které mohou plavcům pomoci, zároveň měl závodní den poměrně rychlé tempo. „Ale brala jsem to jako dobrý a zábavnější trénink a také možnost zaplavat si štafety, které mám moc ráda,“ doplnila.

Kromě Barbory Janíčkové se v bazéně blýskli také čtyřikrát zlaté Zuzana Hrašková (FTK) a Simona Marešová (PřF), dvakrát zlatí Vojtěch Netrh (PřF) a zmíněná Kateřina Burianová (FTK) nebo Dominika Geržová (FTK), která vystoupala na stupně vítězů nejčastěji – šestkrát pro stříbro a dvakrát pro bronz.

V atletice se o jediné olomoucké vítězství postaral Lukáš Budík (FF) v trojskoku. Další individuální zlaté medaile pak brali judisté Daniel Kordula a František Lhotzký (oba FTK). Kompletní výsledky všech sportů jsou k dispozici na webu her.

Letošní již 23. ročník Českých akademických her hostily v posledním červnovém týdnu Ostravská univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Soutěží se zúčastnilo přes 1400 sportovců z 39 českých vysokých a vyšších odborných škol. Vítězem her se stala Masarykova univerzita, druhé místo v žebříčku škol patří Univerzitě Karlově a třetí je, s více než 20bodovým náskokem před UP, domácí Ostravská univerzita.

České akademické hry jsou největší sportovní událostí zaměřenou na studenty vysokých, případně vyšších odborných škol u nás. Už od roku 2002 je pořádá Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou, respektive školami. Univerzita Palackého hostila hry již čtyřikrát, a sice v letech 2005, 2015, 2021 a 2023.