Agregátor zdrojů

Pan Prokoukl, kampaň a také webová stránka na ochranu občanů před kyberšmejdy, získal druhé místo v národním kole Evropské ceny prevence kriminality. Před časem platformu spustil Olomoucký kraj ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého.

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) byly vyhlášeny v rámci Národních dnů prevence 2025.

„Velmi si vážíme toho, že ministerstvo vnitra ocenilo práci celého realizačního týmu. V našich aktivitách budeme pokračovat i nadále. Je to zároveň i ukázka toho, že umělá inteligence, která pana Prokoukla ‚řídí‘, může velmi dobře pomáhat v oblasti prevence a odhalování kybernetické kriminality. Jen za první dva měsíce nasazení řešila přes 250 podnětů z celé České republiky, a to bez zásahu, ovšem pod dozorem, člověka," uvedl za projekt E- Bezpečí Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality Pedagogické fakulty UP. Zdůraznil přitom, že přestože se umělá inteligence dnes zneužívá například v rámci podvodné činnosti, kriminalistům a samozřejmě i běžnému občanovi, dítěti i dospělému může naopak pomoci. 

Platforma www.panprokoukl.cz vznikla v rámci osvětové kampaně Prokoukl to! A ty? Lidem má sloužit jako rychlý zdroj informací v případech, ocitnou-li se ve svízelné situaci v souvislosti s kyberšmejdy. Nový web našel podporu státní dotace programu prevence kriminality. Zdarma a bez registrace nabízí nepřetržitou pomoc prostřednictvím nástroje umělé inteligence, chatbota pana Prokoukla, při rychlém analyzování přijatého textu v e-mailu, SMS nebo aplikaci WhatsApp. Web nabízí také informace o aktuálních podvodných praktikách, policejních případech, dále užitečné rady a videa, jež lidem mohou pomoci lépe porozumět nejčastějším formám podvodů. E-Bezpečí PdF UP webovou platformu připravilo po technické stránce, zejména do webu implementovalo několik typů umělé inteligence. Psali jsme o ní zde. 

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) najdete zde.

Martin Škurek, náměstek Olomouckého kraje pro oblast sociálních služeb: „Jsem moc rád, že i díky podpoře našeho kraje vznikl projekt pana Prokoukla a jeho rodiny, který může lidem pomoci k tomu, aby nenaletěli online podvodníkům. Online podvody, zejména na seniorech, teď stále častěji plní policejní statistiky.“

Tomáš Landsfeld, ředitel krajského ředitelství Policie ČR: „Projekt ukazuje, že prevence může být moderní, srozumitelná a zároveň atraktivní pro veřejnost. Dosažené ocenění je toho důkazem. Velké poděkování patří všem, kteří se na projektu podílejí, a také Krajskému úřadu Olomouckého kraje za podporu a spolupráci, bez níž by realizace pana Prokoukla nebyla možná.“ 

Pan Prokoukl, kampaň a také webová stránka na ochranu občanů před kyberšmejdy, získal druhé místo v národním kole Evropské ceny prevence kriminality. Před časem platformu spustil Olomoucký kraj ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého.

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) byly vyhlášeny v rámci Národních dnů prevence 2025.

„Velmi si vážíme toho, že ministerstvo vnitra ocenilo práci celého realizačního týmu. V našich aktivitách budeme pokračovat i nadále. Je to zároveň i ukázka toho, že umělá inteligence, která pana Prokoukla ‚řídí‘, může velmi dobře pomáhat v oblasti prevence a odhalování kybernetické kriminality. Jen za první dva měsíce nasazení řešila přes 250 podnětů z celé České republiky, a to bez zásahu, ovšem pod dozorem, člověka," uvedl za projekt E- Bezpečí Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality Pedagogické fakulty UP. Zdůraznil přitom, že přestože se umělá inteligence dnes zneužívá například v rámci podvodné činnosti, kriminalistům a samozřejmě i běžnému občanovi, dítěti i dospělému může naopak pomoci. 

Platforma www.panprokoukl.cz vznikla v rámci osvětové kampaně Prokoukl to! A ty? Lidem má sloužit jako rychlý zdroj informací v případech, ocitnou-li se ve svízelné situaci v souvislosti s kyberšmejdy. Nový web našel podporu státní dotace programu prevence kriminality. Zdarma a bez registrace nabízí nepřetržitou pomoc prostřednictvím nástroje umělé inteligence, chatbota pana Prokoukla, při rychlém analyzování přijatého textu v e-mailu, SMS nebo aplikaci WhatsApp. Web nabízí také informace o aktuálních podvodných praktikách, policejních případech, dále užitečné rady a videa, jež lidem mohou pomoci lépe porozumět nejčastějším formám podvodů. E-Bezpečí PdF UP webovou platformu připravilo po technické stránce, zejména do webu implementovalo několik typů umělé inteligence. Psali jsme o ní zde. 

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) najdete zde.

Martin Škurek, náměstek Olomouckého kraje pro oblast sociálních služeb: „Jsem moc rád, že i díky podpoře našeho kraje vznikl projekt pana Prokoukla a jeho rodiny, který může lidem pomoci k tomu, aby nenaletěli online podvodníkům. Online podvody, zejména na seniorech, teď stále častěji plní policejní statistiky.“

Tomáš Landsfeld, ředitel krajského ředitelství Policie ČR: „Projekt ukazuje, že prevence může být moderní, srozumitelná a zároveň atraktivní pro veřejnost. Dosažené ocenění je toho důkazem. Velké poděkování patří všem, kteří se na projektu podílejí, a také Krajskému úřadu Olomouckého kraje za podporu a spolupráci, bez níž by realizace pana Prokoukla nebyla možná.“ 

Vzdělávání může probíhat kdekoliv, pokud má smysl a přináší zážitek. Na této myšlence staví přeshraniční česko-slovenský projekt zkráceně nazvaný MASK, jehož cílem je inovace adaptačních a sportovních kurzů zejména na základních školách prostřednictvím prvků zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě s využitím moderních technologií. Síly v něm spojily Fakulta tělesné kultury UP s Vysokým učením technickým v Brně a Prešovskou univerzitou v Prešově. 

Metodiky, které pro kurzy v rámci projektu vznikají a se kterými se pedagogové škol z regionů na česko-slovenském seznámí během chystaných školení, jsou založené na principech zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě a kladou důraz na inkluzivní přístup k žákům se specifickými potřebami a na využití moderních technologií jako atraktivních pomocníků při výuce.

„Chceme dát kurzům větší přesah. Zaměřujeme se zejména na adaptační kurzy při přechodu na druhý stupeň základní školy, který pro některé žáky může být psychicky náročný a může dojít k zásadní změně vztahu ke škole. Nejde jen o to, že se už neučí pouze ve své třídě a ve výuce se střídají učitelé, často dochází také k proměně třídního kolektivu a také se více potkávají se staršími spolužáky a potenciálním rizikovým chováním. I s tímto pracujeme. Snažíme se přitom, aby náplň kurzů děti nejen rozvíjela a utužovala kolektiv, ale také bavila a kurzy byly zdrojem nezapomenutelných vzpomínek,“ uvedl za řešitele z katedry rekreologie FTK UP Marek Maráček.

video_sem

Inovované kurzy tak zahrnují nejrůznější hry založené na důvěře a spolupráci, ale například i aktivity, kde se účastníci neobejdou bez mobilu.

„Mimo jiné jsme využili hru, kterou absolvují naši studenti na začátku bakaláře a která seznamuje s nástrahami studia. Pro žáky jsme ji nazvali Labyrint druhého stupně, během ní přes QR kódy poznávají své učitele a dostávají úkoly. Nejrůznější zadání z různých předmětů lze připravit i jako součást tzv. interaktivního hřiště, jehož prvky, puky, účastníci kurzu hledají v terénu. Atraktivní jsou pro děti i chytré hodinky, které sledují jejich pohybové chování, o kterém si pak mohou s učiteli povídat. Na pilotním kurzu malé účastníky také bavila tvorba krátkých tematických scének,“ přiblížil Marek Maráček s tím, že pozornost věnují i tomu, jak žáci tráví na kurzu volný čas, a velký prostor je dáván i jejich zpětné vazbě a reflexi absolvovaných aktivit.

Vedle adaptačních kurzů se řešitelé projektu v podobném duchu zaobírají i kurzy sportovními, zejména lyžařskými. S inovovanými metodikami chtějí seznámit prostřednictvím školení 150 učitelů ze základních a středních škol z regionů na pomezí České republiky a Slovenska, přičemž u prvního školení, které se uskuteční na počátku prosince v Beskydech již museli kvůli velkému zájmu navýšit kapacitu. Do ledna 2027 také uskuteční třicítku adaptačních a sportovních kurzů podle nových metodik.

Dvouletý projekt Naše učebny nepotřebují stěny: tvorba metodiky adaptačních a sportovních kurzů pro školy v česko-slovenském příhraničí – MASK je financován z programu Interreg Slovensko – Česko, který podporuje přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Slovenskem. Více o projektu najdete zde.

Vzdělávání může probíhat kdekoliv, pokud má smysl a přináší zážitek. Na této myšlence staví přeshraniční česko-slovenský projekt zkráceně nazvaný MASK, jehož cílem je inovace adaptačních a sportovních kurzů zejména na základních školách prostřednictvím prvků zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě s využitím moderních technologií. Síly v něm spojily Fakulta tělesné kultury UP s Vysokým učením technickým v Brně a Prešovskou univerzitou v Prešově. 

Metodiky, které pro kurzy v rámci projektu vznikají a se kterými se pedagogové škol z regionů na česko-slovenském seznámí během chystaných školení, jsou založené na principech zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě a kladou důraz na inkluzivní přístup k žákům se specifickými potřebami a na využití moderních technologií jako atraktivních pomocníků při výuce.

„Chceme dát kurzům větší přesah. Zaměřujeme se zejména na adaptační kurzy při přechodu na druhý stupeň základní školy, který pro některé žáky může být psychicky náročný a může dojít k zásadní změně vztahu ke škole. Nejde jen o to, že se už neučí pouze ve své třídě a ve výuce se střídají učitelé, často dochází také k proměně třídního kolektivu a také se více potkávají se staršími spolužáky a potenciálním rizikovým chováním. I s tímto pracujeme. Snažíme se přitom, aby náplň kurzů děti nejen rozvíjela a utužovala kolektiv, ale také bavila a kurzy byly zdrojem nezapomenutelných vzpomínek,“ uvedl za řešitele z katedry rekreologie FTK UP Marek Maráček.

video_sem

Inovované kurzy tak zahrnují nejrůznější hry založené na důvěře a spolupráci, ale například i aktivity, kde se účastníci neobejdou bez mobilu.

„Mimo jiné jsme využili hru, kterou absolvují naši studenti na začátku bakaláře a která seznamuje s nástrahami studia. Pro žáky jsme ji nazvali Labyrint druhého stupně, během ní přes QR kódy poznávají své učitele a dostávají úkoly. Nejrůznější zadání z různých předmětů lze připravit i jako součást tzv. interaktivního hřiště, jehož prvky, puky, účastníci kurzu hledají v terénu. Atraktivní jsou pro děti i chytré hodinky, které sledují jejich pohybové chování, o kterém si pak mohou s učiteli povídat. Na pilotním kurzu malé účastníky také bavila tvorba krátkých tematických scének,“ přiblížil Marek Maráček s tím, že pozornost věnují i tomu, jak žáci tráví na kurzu volný čas, a velký prostor je dáván i jejich zpětné vazbě a reflexi absolvovaných aktivit.

Vedle adaptačních kurzů se řešitelé projektu v podobném duchu zaobírají i kurzy sportovními, zejména lyžařskými. S inovovanými metodikami chtějí seznámit prostřednictvím školení 150 učitelů ze základních a středních škol z regionů na pomezí České republiky a Slovenska, přičemž u prvního školení, které se uskuteční na počátku prosince v Beskydech již museli kvůli velkému zájmu navýšit kapacitu. Do ledna 2027 také uskuteční třicítku adaptačních a sportovních kurzů podle nových metodik.

Dvouletý projekt Naše učebny nepotřebují stěny: tvorba metodiky adaptačních a sportovních kurzů pro školy v česko-slovenském příhraničí – MASK je financován z programu Interreg Slovensko – Česko, který podporuje přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Slovenskem. Více o projektu najdete zde.

Jak se měnila Olomouc od doby barokních bastionů přes rozvoj Velké Olomouce až po dnešní moderní město? Odpověď nabízí nová webová mapová aplikace „Proměny Olomouce v čase“, která umožňuje detailně sledovat vývoj města během téměř čtyř století. Projekt je zcela unikátní rozsahem zpracovaných dat i délkou období, které pokrývá. Vznikl díky spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Muzea umění Olomouc.

Speciální aplikace nabízí porovnání více než 70 mapových vrstev – od historických plánů ze 17. století přes vojenská mapování až po nejnovější ortofotomapy. Uživatelé si mohou libovolně kombinovat zobrazení různých období a sledovat vývoj městské zástavby, krajiny či dopravní infrastruktury. „Aplikace obsahuje také územní plány z různých období, takže je možné sledovat nejen to, jak Olomouc vypadala, ale i jak byla plánována,“ říká Jaroslav Burian, zástupce vedoucího katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Aplikace vznikala ve spolupráci geoinformatiků s historiky. Zásadním krokem při její tvorbě bylo georeferencování historických podkladů – tedy jejich přesné umístění do současného geografického prostoru. „U starých map to byl náročný proces, protože mnohé orientační body se do současnosti nedochovaly,“ říká hlavní autor mapy Stanislav Popelka. Při tvorbě mapy odborníci využili moderní otevřené a veřejně sdílené technologie. „Chtěli jsme především vytvořit systém, který bude vizuálně atraktivní, technicky otevřený a dlouhodobě udržitelný,“ vysvětluje Ondřej Růžička, autor technologické architektury projektu, spolupracovník katedry geoinformatiky a také její absolvent.

Součástí projektu je také storymapa „Proměny Olomouce v čase: Příběhy města v historických mapách“, která formou vizuálně komentovaných zastavení představuje vybrané lokality a jejich proměny. Uživatelé se mohou dozvědět například o zaniklých klášterech, přesunu hlavního nádraží, počátcích olomoucké fakultní nemocnice, kolektivizaci Hané nebo o tragickém zničení olomoucké synagogy. „Historické mapy nejsou jen vědeckým nástrojem, ale i prostředkem vyprávění o městě, jeho paměti a proměnách v čase. Přáli bychom si, aby lidé vnímali Olomouc nejen jako prostor, ale také jako živý organismus plný příběhů, které formovaly dnešní podobu města,“ uzavírá Ondřej Jakubec, zástupce vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP a také hlavní řešitel projektu. Podle jeho slov nejsou tak detailním způsobem a za tak dlouhé období zpracována data o vývoji žádného jiného města v České republice. Na tomto odborném zpracování se významně podíleli i odborníci z katedry historie Filozofické fakulty UP, zvláště Michael Viktořík, specialista na fenomén olomoucké pevnosti.

Aplikace je určena nejen odborníkům – historikům, geografům, urbanistům či architektům – ale i široké veřejnosti. Každý si může najít to, co ho osobně zajímá: kdy byly postaveny domy v jeho ulici, jak se měnilo okolí jeho čtvrti nebo jak vypadala Olomouc před sto lety.

Jak se měnila Olomouc od doby barokních bastionů přes rozvoj Velké Olomouce až po dnešní moderní město? Odpověď nabízí nová webová mapová aplikace „Proměny Olomouce v čase“, která umožňuje detailně sledovat vývoj města během téměř čtyř století. Projekt je zcela unikátní rozsahem zpracovaných dat i délkou období, které pokrývá. Vznikl díky spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Muzea umění Olomouc.

Speciální aplikace nabízí porovnání více než 70 mapových vrstev – od historických plánů ze 17. století přes vojenská mapování až po nejnovější ortofotomapy. Uživatelé si mohou libovolně kombinovat zobrazení různých období a sledovat vývoj městské zástavby, krajiny či dopravní infrastruktury. „Aplikace obsahuje také územní plány z různých období, takže je možné sledovat nejen to, jak Olomouc vypadala, ale i jak byla plánována,“ říká Jaroslav Burian, zástupce vedoucího katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Aplikace vznikala ve spolupráci geoinformatiků s historiky. Zásadním krokem při její tvorbě bylo georeferencování historických podkladů – tedy jejich přesné umístění do současného geografického prostoru. „U starých map to byl náročný proces, protože mnohé orientační body se do současnosti nedochovaly,“ říká hlavní autor mapy Stanislav Popelka. Při tvorbě mapy odborníci využili moderní otevřené a veřejně sdílené technologie. „Chtěli jsme především vytvořit systém, který bude vizuálně atraktivní, technicky otevřený a dlouhodobě udržitelný,“ vysvětluje Ondřej Růžička, autor technologické architektury projektu, spolupracovník katedry geoinformatiky a také její absolvent.

Součástí projektu je také storymapa „Proměny Olomouce v čase: Příběhy města v historických mapách“, která formou vizuálně komentovaných zastavení představuje vybrané lokality a jejich proměny. Uživatelé se mohou dozvědět například o zaniklých klášterech, přesunu hlavního nádraží, počátcích olomoucké fakultní nemocnice, kolektivizaci Hané nebo o tragickém zničení olomoucké synagogy. „Historické mapy nejsou jen vědeckým nástrojem, ale i prostředkem vyprávění o městě, jeho paměti a proměnách v čase. Přáli bychom si, aby lidé vnímali Olomouc nejen jako prostor, ale také jako živý organismus plný příběhů, které formovaly dnešní podobu města,“ uzavírá Ondřej Jakubec, zástupce vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP a také hlavní řešitel projektu. Podle jeho slov nejsou tak detailním způsobem a za tak dlouhé období zpracována data o vývoji žádného jiného města v České republice. Na tomto odborném zpracování se významně podíleli i odborníci z katedry historie Filozofické fakulty UP, zvláště Michael Viktořík, specialista na fenomén olomoucké pevnosti.

Aplikace je určena nejen odborníkům – historikům, geografům, urbanistům či architektům – ale i široké veřejnosti. Každý si může najít to, co ho osobně zajímá: kdy byly postaveny domy v jeho ulici, jak se měnilo okolí jeho čtvrti nebo jak vypadala Olomouc před sto lety.

Co mají společného města jako Krnov, Kostelec nad Orlicí, Žilina anebo třeba Paříž? Během posledních padesáti let tu, ale i na dalších místech působili či stále působí lékařky a lékaři, kteří se na svoji profesní dráhu vydali v roce 1975 z Olomouce, kde završili na Lékařské fakultě UP studium všeobecného nebo zubního lékařství. Nyní se do města svých studií vrátili a v historických prostorách Vojenské nemocnice Olomouc znovu složili promoční slib.

Při zlaté promoci se v sále barokního kláštera Hradisko sešla sedmdesátka někdejších spolužáků. Za práci, kterou pro pacienty, ale i pro svou alma mater a budoucí generace lékařek a lékařů udělali, jim poděkovala a nejen pevné zdraví do dalších let popřála prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová a děkan Milan Kolář, slavnostním aktem provedla proděkanka Eva Klásková.

„Ať už jste působili v nemocnicích, ambulancích, výzkumu, vzdělávání či ve zdravotní správě, všichni jste přispěli k tomu, že české zdravotnictví patří k nejkvalitnějším v Evropě, ne-li na celém světě. Dovolte mi vyjádřit vám můj veliký respekt,“ uvedla prorektorka.

video_sem

„Velmi si vážím toho, že jsem měl tu čest vás po padesáti letech promovat, a hluboce se skláním před vaší prací a vším, co jste učinili v průběhu vašeho života. Jsem hrdý na to, že jste absolventkami a absolventy naší lékařské fakulty,“ dodal děkan při přípitku.

Promoční slib při slavnostním aktu znovu složila například Anna Loskotová Novotná, která se zaměřila na problematiku popáleninového traumatu a také akupunkturu a stále pracuje jako primářka rehabilitačního centra, nebo Helena Ammi, která dvě desetiletí působila jako zubní lékařka ve Francii.

Pamětní diplom převzal i Alexander Mezírka, který se vedle kardiologie věnoval hudbě a založil v krnovské nemocnici Hospital Dixie Band, oční lékařka Zuzana Válková, která byla zástupkyní přednosty Oční kliniky LF UP a FNOL pro výuku a do oftalmologie uváděla i studenty speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP, nebo Lydie Křižková, která původně vystudovala stomatologii, ale později se vydala psychiatrickým směrem.

Za své dřívější spolužáky při promoci promluvili Jaroslav Opavský a Ladislav Korotvička.

„Měli jsme štěstí, že jsme mezi našimi učiteli měli takové osobnosti, které mimo hlavní téma svého výkladu naznačovaly i to, jak uvažují obecně mimo rámec medicíny. Vzpomeňme například anatoma profesora Zrzavého, který se ve své přednášce zmínil o pevnosti páteře, a to nejen z hlediska anatomického. U dalších jsme oceňovali jiné přednosti – například u profesora Hejtmánka jeho vzornou přípravu z hlediska didaktického, kultivovaný přednes i to, jak nás uváděl do základu kritického a vědeckého myšlení,“ vzpomněl Jaroslav Opavský, emeritní profesor Fakulty tělesné kultury UP, jehož medailon jsme přinesli již dříve zde.

„Zažili jsme obor, kde jsme se o fous minuli se šlapací vrtačkou. Měli jsme tu úžasnou možnost na vlastní kůži prožít revoluční proměnu našeho oboru jako nikdo jiný před námi. I když se změnil svět kolem nás, podstata naší práce zůstala stejná – člověk, empatie, odpovědnost vůči pacientovi i vůči sobě samému,“ připomněl pak Ladislav Korotvička (o němž si více může přečíst zde) ve své řeči, kterou zakončil slovy: „Radujme se tak, jako když jsme byli mladí. Za sebe a věřím, že i za ostatní kamarády a kamarádky dodávám, že v srdci mladí zůstaneme.“

Zlatá promoce patří k tradičním absolventským událostem v kalendáři Lékařské fakulty UP, poprvé se uskutečnila v roce 2010. Kromě toho fakulta pořádá také promoci diamantovou pro absolventy po šedesáti letech od završení studia a oblíbené je také setkání Radicés / Kořeny, na kterém se scházejí „třicetiletí“ absolventi.

Co mají společného města jako Krnov, Kostelec nad Orlicí, Žilina anebo třeba Paříž? Během posledních padesáti let tu, ale i na dalších místech působili či stále působí lékařky a lékaři, kteří se na svoji profesní dráhu vydali v roce 1975 z Olomouce, kde završili na Lékařské fakultě UP studium všeobecného nebo zubního lékařství. Nyní se do města svých studií vrátili a v historických prostorách Vojenské nemocnice Olomouc znovu složili promoční slib.

Při zlaté promoci se v sále barokního kláštera Hradisko sešla sedmdesátka někdejších spolužáků. Za práci, kterou pro pacienty, ale i pro svou alma mater a budoucí generace lékařek a lékařů udělali, jim poděkovala a nejen pevné zdraví do dalších let popřála prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová a děkan Milan Kolář, slavnostním aktem provedla proděkanka Eva Klásková.

„Ať už jste působili v nemocnicích, ambulancích, výzkumu, vzdělávání či ve zdravotní správě, všichni jste přispěli k tomu, že české zdravotnictví patří k nejkvalitnějším v Evropě, ne-li na celém světě. Dovolte mi vyjádřit vám můj veliký respekt,“ uvedla prorektorka.

video_sem

„Velmi si vážím toho, že jsem měl tu čest vás po padesáti letech promovat, a hluboce se skláním před vaší prací a vším, co jste učinili v průběhu vašeho života. Jsem hrdý na to, že jste absolventkami a absolventy naší lékařské fakulty,“ dodal děkan při přípitku.

Promoční slib při slavnostním aktu znovu složila například Anna Loskotová Novotná, která se zaměřila na problematiku popáleninového traumatu a také akupunkturu a stále pracuje jako primářka rehabilitačního centra, nebo Helena Ammi, která dvě desetiletí působila jako zubní lékařka ve Francii.

Pamětní diplom převzal i Alexander Mezírka, který se vedle kardiologie věnoval hudbě a založil v krnovské nemocnici Hospital Dixie Band, oční lékařka Zuzana Válková, která byla zástupkyní přednosty Oční kliniky LF UP a FNOL pro výuku a do oftalmologie uváděla i studenty speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP, nebo Lydie Křižková, která původně vystudovala stomatologii, ale později se vydala psychiatrickým směrem.

Za své dřívější spolužáky při promoci promluvili Jaroslav Opavský a Ladislav Korotvička.

„Měli jsme štěstí, že jsme mezi našimi učiteli měli takové osobnosti, které mimo hlavní téma svého výkladu naznačovaly i to, jak uvažují obecně mimo rámec medicíny. Vzpomeňme například anatoma profesora Zrzavého, který se ve své přednášce zmínil o pevnosti páteře, a to nejen z hlediska anatomického. U dalších jsme oceňovali jiné přednosti – například u profesora Hejtmánka jeho vzornou přípravu z hlediska didaktického, kultivovaný přednes i to, jak nás uváděl do základu kritického a vědeckého myšlení,“ vzpomněl Jaroslav Opavský, emeritní profesor Fakulty tělesné kultury UP, jehož medailon jsme přinesli již dříve zde.

„Zažili jsme obor, kde jsme se o fous minuli se šlapací vrtačkou. Měli jsme tu úžasnou možnost na vlastní kůži prožít revoluční proměnu našeho oboru jako nikdo jiný před námi. I když se změnil svět kolem nás, podstata naší práce zůstala stejná – člověk, empatie, odpovědnost vůči pacientovi i vůči sobě samému,“ připomněl pak Ladislav Korotvička (o němž si více může přečíst zde) ve své řeči, kterou zakončil slovy: „Radujme se tak, jako když jsme byli mladí. Za sebe a věřím, že i za ostatní kamarády a kamarádky dodávám, že v srdci mladí zůstaneme.“

Zlatá promoce patří k tradičním absolventským událostem v kalendáři Lékařské fakulty UP, poprvé se uskutečnila v roce 2010. Kromě toho fakulta pořádá také promoci diamantovou pro absolventy po šedesáti letech od završení studia a oblíbené je také setkání Radicés / Kořeny, na kterém se scházejí „třicetiletí“ absolventi.

Radek Buben, vedoucí Střediska Ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, přijal pozvání Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V rámci cyklu přednášek odborníků bude 2. prosince hovořit na téma Latinská Amerika v labyrintu Donalda Trumpa: cla, intervence, ne/přátelé.

V rámci cyklu přednášek odborníků bude na Univerzitě Palackého přednášet Radek Buben, vedoucí Střediska Ibero-amerických studií FF UK. Odborně se věnuje současné Latinské Americe i jejím politickým systémům.

Latinská Amerika v labyrintu Donalda Trumpa: cla, intervence, ne/přátelé.

2. prosince, od 15 hodin, katedra historie FF UP, Na Hradě 5 (místnost 3.04).

„Nástup Donalda Trumpa, reprezentanta nové konzervativní, často proevangelikální a nativistické pravice, potkal Latinskou Ameriku v čase, kdy se politiky stejného typu prosazují v řadě zemí, od Salvadoru, Ekvádoru po Chile a Argentinu. Řadě latinskoamerických států paralelně nové celní bariéry a přerušování dosavadních obchodních vazeb umožňují posilovat ekonomické vztahy s Čínou. A k tomu si připočtěte protiimigrační tažení a sílící konfrontace s Venezuelou. To vše budí vlny protiamerického resentimentu, a naopak dává křídla řadě jeho ideových stoupenců. Právě o tom a věřím, že ještě o mnohém dalším bude hovořit náš host Radek Buben,“ uvedl k obsahu chystaného setkání Lukáš Perutka, člen katedry historie, jenž má cyklus přednášek odborníků na starosti.

Přednáška o přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k jižním sousedům USA je podle Lukáše Perutky určená nejen univerzitní komunitě, ale i mimouniverzitním zájemcům.

„Přijďte si o tématu něco poslechnout! Přijďte diskutovat!,“ vyzval k účasti do prostor katedry historie všechny, které popsaná oblast zajímá.

Radek Buben, vedoucí Střediska Ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, přijal pozvání Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V rámci cyklu přednášek odborníků bude 2. prosince hovořit na téma Latinská Amerika v labyrintu Donalda Trumpa: cla, intervence, ne/přátelé.

V rámci cyklu přednášek odborníků bude na Univerzitě Palackého přednášet Radek Buben, vedoucí Střediska Ibero-amerických studií FF UK. Odborně se věnuje současné Latinské Americe i jejím politickým systémům.

Latinská Amerika v labyrintu Donalda Trumpa: cla, intervence, ne/přátelé.

2. prosince, od 15 hodin, katedra historie FF UP, Na Hradě 5 (místnost 3.04).

„Nástup Donalda Trumpa, reprezentanta nové konzervativní, často proevangelikální a nativistické pravice, potkal Latinskou Ameriku v čase, kdy se politiky stejného typu prosazují v řadě zemí, od Salvadoru, Ekvádoru po Chile a Argentinu. Řadě latinskoamerických států paralelně nové celní bariéry a přerušování dosavadních obchodních vazeb umožňují posilovat ekonomické vztahy s Čínou. A k tomu si připočtěte protiimigrační tažení a sílící konfrontace s Venezuelou. To vše budí vlny protiamerického resentimentu, a naopak dává křídla řadě jeho ideových stoupenců. Právě o tom a věřím, že ještě o mnohém dalším bude hovořit náš host Radek Buben,“ uvedl k obsahu chystaného setkání Lukáš Perutka, člen katedry historie, jenž má cyklus přednášek odborníků na starosti.

Přednáška o přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k jižním sousedům USA je podle Lukáše Perutky určená nejen univerzitní komunitě, ale i mimouniverzitním zájemcům.

„Přijďte si o tématu něco poslechnout! Přijďte diskutovat!,“ vyzval k účasti do prostor katedry historie všechny, které popsaná oblast zajímá.

Jindřich Musil was born on January 19, 1934, in Březina. After graduating from the University of Defense in Brno in 1957, he started to pursue his career in science; first as a researcher at Tesla, then, from 1961, at the Czechoslovak Academy of Sciences at the Institute of Plasma Physics and the Institute of Physics. 

Jindřich Musil, se narodil 19. ledna 1934 v Březině. Po absolvování Vysoké školy obrany v Brně v roce 1957 se začal věnovat vědecké dráze. Nejprve jako výzkumník ve společnosti Tesla, poté, od roku 1961, v řadách Československé akademie věd v Ústavu fyziky plazmatu a ve Fyzikálním ústavu. 

V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého se uskutečnil slavnostní křest rozsáhlé ediční řady korespondence Bohuslava Martinů. Dvanáctisvazková bilingvní edice, vznikající od roku 2008 pod vedením týmu z Univerzity Palackého, představuje dosud nejrozsáhlejší soubor publikovaných dopisů skladatele.

Série dvanácti knih, obsahující dopisy skladatele Bohuslava Martinů, zachycuje skladatelovu korespondenci s různými adresáty – od rodiny a přátel přes interprety, dirigenty a umělecké instituce až po významné osobnosti hudebního života dvacátého století. Edice nabízí víc než sedm stovek dopisů a je doplněna kritickým aparátem, komentáři, poznámkami a faksimiliemi originálních rukopisů. Za její přípravou stojí autorský tým ve složení Vít Zouhar, Gabriela Coufalová, Jaromír Synek a Gabriela Žatková, všichni z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

foto_sem_4

Edice korespondence Bohuslava Martinů, spojená s českými badateli i mezinárodní muzikologickou komunitou, navazuje na tradici systematického zpřístupňování martinůovských pramenů. Cílem tohoto bilingvního projektu, zpracovaného v češtině a angličtině, je představit nejen faktograficky přesný, ale i kontextuálně čitelný zdrojový materiál pro muzikology, interprety i širokou kulturní veřejnost.

„Počátečním impulzem k vzniku edice byl záměr mého otce Zdeňka Zouhara, dirigenta, skladatele a propagátora díla Bohuslava Martinů, vydat dopisy, které mu Bohuslav Martinů zaslal v letech 1949 až 1959,“ uvedl za autorský tým vedoucí projektu, skladatel, muzikolog a vysokoškolský pedagog Vít Zouhar. Jeho otec premiéroval v roce 1954 sborový cyklus Petrklíč a v lednu 1956 poprvé provedl kantátu Otvírání studánek v Poličce.

„Plán s dopisy nosil v hlavě dlouho, ale stále bylo něco podstatnějšího, co ho od něj odvádělo. Já jsem mezitím pracoval na jiných tématech. Až když jsem na počátku milénia rekonstruoval v Institutu pro elektronickou hudbu ve Štýrském Hradci Poème électronique Edgarda Varèseho a trávil mnoho času na cestách a studiem rukopisů v Eindhovenu, Los Angeles nebo Paříži, tak právě v Getty Center nad Los Angeles jsem si uvědomil, že zatímco já si létám po archivech všude možně po světě, u nás doma, na jednom místě, je v brněnské tátově pracovně nezpracovaný archiv pramenů Bohuslava Martinů včetně kolekce nepublikovaných dopisů. Jak jsem rekonstrukci Varèseho dokončil, navrhnul jsem otci, že dopisy společně vydáme. U nás doma to vše sice začalo, ale pak následovalo a stále následuje pátrání po pramenech opět takřka po celém světě,“ dodal Vít Zouhar k vzniku prvního česko-anglického svazku, který nazval podle nejčastějšího oslovení: „Milý příteli“ s typicky americkou dvojtečkou.

foto_sem_4

Během intenzivní práce na první knize si uvědomil, jak důležitá je znalost korespondence Martinů nejen pro poznání jeho díla, ale i jeho osobnosti a jeho doby.

„Pochopil jsem, jak je důležité zpřístupnit korespondenci co nejširšímu okruhu čtenářů a postupně tedy zpracovat nejprve klíčové adresáty. To byl počátek souborné edice korespondence. Oslovil jsem své spolupracovníky na katedře hudební výchovy a v následujících letech jsme s Gabrielou Coufalovou vydali korespondenci básníku a prozaikovi Miloslavu Burešovi a diplomatu a životopisci Miloši Šafránkovi. Jaromír Synek a Gabriela Všetičková se pustili do nejrozsáhlejšího souboru dopisů rodině Martinů do Poličky. S Janou Honzíkovou jsme vydali velmi osobní dopisy Martinů z amerického a poválečného období Franku Rybkovi a Gabriela Coufalová první díl dopisů nakladatelskému pracovníkovi Karlu Šebánkovi. Dnes máme vydaných dvanáct svazků, z čehož máme ohromnou radost,“ dodal Vít Zouhar.

foto_sem_4

Doplnil, že jedenáctý svazek Gabriely Coufalové byl uveden letos 28. srpna, symbolicky při výročí skladatelova úmrtí. Přináší kompletní korespondenci Bohuslava Martinů s nakladatelem Karlem Šebánkem. Skladatelovy dopisy z let 1929 až 1949 zachycují jedno z nejdynamičtějších období Martinů života, od pařížských let přes napjatou předválečnou atmosféru až po dramatický odchod do Spojených států a poválečné úvahy o návratu do Evropy. Nabízí cenný pohled nejen na skladatelovu tvorbu a pracovně-partnerský vztah s nakladatelem, ale i na jeho nejistoty, osobní postoje a proměny ve světě poznamenaném válkou a začínající železnou oponou. Stejně jako předchozí svazky vyšel i tento spolu s rozsáhlým komentářem a faksimiliemi originálů.

„Jsem velmi rád, že díky opakované a dlouhodobé podpoře Grantové agentury České republiky jsme mohli realizovat mnohaletý soustavný primární výzkum a vydat korespondenci Bohuslava Martinů. Evidujeme více než tři tisíce dopisů, které Bohuslav Martinů napsal. Doposud máme vydaných více než sedm set. Mnoho dalších na zpracování a zveřejnění tedy teprve čeká. Určitě bude na místě, když za celý tým vyslovím přání, že bychom byli velmi rádi, kdybychom v této práci mohli pokračovat. Vnímáme ji jako jakési pomyslné okno, které je potřeba otevřít dokořán,“ uzavřel Vít Zouhar.

foto_sem_4

Dvanáctisvazkový soubor dopisů skladatele Bohuslava Martinů vznikl jako dlouhodobý vědecký projekt Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Vydavatelství Univerzity Palackého s podporou Grantové agentury České republiky.  Jednotlivé svazky jsou k dispozici v tištěné podobě i jako e-knihy.

foto_sem_4

Křest edice se uskutečnil jako úvodní večer festivalu Opera Schrattenbach, 12. listopadu v Kapli Božího těla UC UP. Součástí programu byly i promluvy kmotrů edice: Vojtecha Regece, děkana PdF UP, Moniky Holé, muzikoložky a kurátorky sbírek Centra Bohuslava Martinů v Poličce a Aleše Prstka, ředitele Vydavatelství UP. Zazněla i zdravice čtvrtého kmotra edice, ředitele Institutu Bohuslava Martinů Aleše Březiny. Slavnostní událost doprovodil dětský pěvecký sbor Campanella pod vedením sbormistryně Jany Synkové a za doprovodu pianistky Leny Pulchertové excelentně provedl výběr ze skladeb Bohuslava Martinů. Česká říkadla a kantátu Otvírání studánek. Tři nové svazky edice, korespondence rodině z let 1938 až 1939, dopisy Karlu Šebánkovi z let 1929 až 1949 a druhý svazek Franku Rybkovi byly prezentovány také 10. listopadu na zahajovacím koncertu festivalu Dny Bohuslava Martinů v Praze. Seznam všech vydaných titulů edice najdete zde.

V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého se uskutečnil slavnostní křest rozsáhlé ediční řady korespondence Bohuslava Martinů. Dvanáctisvazková bilingvní edice, vznikající od roku 2008 pod vedením týmu z Univerzity Palackého, představuje dosud nejrozsáhlejší soubor publikovaných dopisů skladatele.

Série dvanácti knih, obsahující dopisy skladatele Bohuslava Martinů, zachycuje skladatelovu korespondenci s různými adresáty – od rodiny a přátel přes interprety, dirigenty a umělecké instituce až po významné osobnosti hudebního života dvacátého století. Edice nabízí víc než sedm stovek dopisů a je doplněna kritickým aparátem, komentáři, poznámkami a faksimiliemi originálních rukopisů. Za její přípravou stojí autorský tým ve složení Vít Zouhar, Gabriela Coufalová, Jaromír Synek a Gabriela Žatková, všichni z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

foto_sem_4

Edice korespondence Bohuslava Martinů, spojená s českými badateli i mezinárodní muzikologickou komunitou, navazuje na tradici systematického zpřístupňování martinůovských pramenů. Cílem tohoto bilingvního projektu, zpracovaného v češtině a angličtině, je představit nejen faktograficky přesný, ale i kontextuálně čitelný zdrojový materiál pro muzikology, interprety i širokou kulturní veřejnost.

„Počátečním impulzem k vzniku edice byl záměr mého otce Zdeňka Zouhara, dirigenta, skladatele a propagátora díla Bohuslava Martinů, vydat dopisy, které mu Bohuslav Martinů zaslal v letech 1949 až 1959,“ uvedl za autorský tým vedoucí projektu, skladatel, muzikolog a vysokoškolský pedagog Vít Zouhar. Jeho otec premiéroval v roce 1954 sborový cyklus Petrklíč a v lednu 1956 poprvé provedl kantátu Otvírání studánek v Poličce.

„Plán s dopisy nosil v hlavě dlouho, ale stále bylo něco podstatnějšího, co ho od něj odvádělo. Já jsem mezitím pracoval na jiných tématech. Až když jsem na počátku milénia rekonstruoval v Institutu pro elektronickou hudbu ve Štýrském Hradci Poème électronique Edgarda Varèseho a trávil mnoho času na cestách a studiem rukopisů v Eindhovenu, Los Angeles nebo Paříži, tak právě v Getty Center nad Los Angeles jsem si uvědomil, že zatímco já si létám po archivech všude možně po světě, u nás doma, na jednom místě, je v brněnské tátově pracovně nezpracovaný archiv pramenů Bohuslava Martinů včetně kolekce nepublikovaných dopisů. Jak jsem rekonstrukci Varèseho dokončil, navrhnul jsem otci, že dopisy společně vydáme. U nás doma to vše sice začalo, ale pak následovalo a stále následuje pátrání po pramenech opět takřka po celém světě,“ dodal Vít Zouhar k vzniku prvního česko-anglického svazku, který nazval podle nejčastějšího oslovení: „Milý příteli“ s typicky americkou dvojtečkou.

foto_sem_4

Během intenzivní práce na první knize si uvědomil, jak důležitá je znalost korespondence Martinů nejen pro poznání jeho díla, ale i jeho osobnosti a jeho doby.

„Pochopil jsem, jak je důležité zpřístupnit korespondenci co nejširšímu okruhu čtenářů a postupně tedy zpracovat nejprve klíčové adresáty. To byl počátek souborné edice korespondence. Oslovil jsem své spolupracovníky na katedře hudební výchovy a v následujících letech jsme s Gabrielou Coufalovou vydali korespondenci básníku a prozaikovi Miloslavu Burešovi a diplomatu a životopisci Miloši Šafránkovi. Jaromír Synek a Gabriela Všetičková se pustili do nejrozsáhlejšího souboru dopisů rodině Martinů do Poličky. S Janou Honzíkovou jsme vydali velmi osobní dopisy Martinů z amerického a poválečného období Franku Rybkovi a Gabriela Coufalová první díl dopisů nakladatelskému pracovníkovi Karlu Šebánkovi. Dnes máme vydaných dvanáct svazků, z čehož máme ohromnou radost,“ dodal Vít Zouhar.

foto_sem_4

Doplnil, že jedenáctý svazek Gabriely Coufalové byl uveden letos 28. srpna, symbolicky při výročí skladatelova úmrtí. Přináší kompletní korespondenci Bohuslava Martinů s nakladatelem Karlem Šebánkem. Skladatelovy dopisy z let 1929 až 1949 zachycují jedno z nejdynamičtějších období Martinů života, od pařížských let přes napjatou předválečnou atmosféru až po dramatický odchod do Spojených států a poválečné úvahy o návratu do Evropy. Nabízí cenný pohled nejen na skladatelovu tvorbu a pracovně-partnerský vztah s nakladatelem, ale i na jeho nejistoty, osobní postoje a proměny ve světě poznamenaném válkou a začínající železnou oponou. Stejně jako předchozí svazky vyšel i tento spolu s rozsáhlým komentářem a faksimiliemi originálů.

„Jsem velmi rád, že díky opakované a dlouhodobé podpoře Grantové agentury České republiky jsme mohli realizovat mnohaletý soustavný primární výzkum a vydat korespondenci Bohuslava Martinů. Evidujeme více než tři tisíce dopisů, které Bohuslav Martinů napsal. Doposud máme vydaných více než sedm set. Mnoho dalších na zpracování a zveřejnění tedy teprve čeká. Určitě bude na místě, když za celý tým vyslovím přání, že bychom byli velmi rádi, kdybychom v této práci mohli pokračovat. Vnímáme ji jako jakési pomyslné okno, které je potřeba otevřít dokořán,“ uzavřel Vít Zouhar.

foto_sem_4

Dvanáctisvazkový soubor dopisů skladatele Bohuslava Martinů vznikl jako dlouhodobý vědecký projekt Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Vydavatelství Univerzity Palackého s podporou Grantové agentury České republiky.  Jednotlivé svazky jsou k dispozici v tištěné podobě i jako e-knihy.

foto_sem_4

Křest edice se uskutečnil jako úvodní večer festivalu Opera Schrattenbach, 12. listopadu v Kapli Božího těla UC UP. Součástí programu byly i promluvy kmotrů edice: Vojtecha Regece, děkana PdF UP, Moniky Holé, muzikoložky a kurátorky sbírek Centra Bohuslava Martinů v Poličce a Aleše Prstka, ředitele Vydavatelství UP. Zazněla i zdravice čtvrtého kmotra edice, ředitele Institutu Bohuslava Martinů Aleše Březiny. Slavnostní událost doprovodil dětský pěvecký sbor Campanella pod vedením sbormistryně Jany Synkové a za doprovodu pianistky Leny Pulchertové excelentně provedl výběr ze skladeb Bohuslava Martinů. Česká říkadla a kantátu Otvírání studánek. Tři nové svazky edice, korespondence rodině z let 1938 až 1939, dopisy Karlu Šebánkovi z let 1929 až 1949 a druhý svazek Franku Rybkovi byly prezentovány také 10. listopadu na zahajovacím koncertu festivalu Dny Bohuslava Martinů v Praze. Seznam všech vydaných titulů edice najdete zde.

Prostor pro všechny nadšence do inovací, vědy a technologií, kutily a bastlíře – to je festival Maker Faire, který se uskuteční v sobotu 29. listopadu na Výstavišti Flora Olomouc. A Univerzita Palackého bude u toho.

Máte rádi nové technologické vychytávky? Sestavujete si doma vlastní „udělátka“ nebo jste nadšenec do vědy? Tak právě pro vás se v sobotu 29. listopadu od desíti hodin naplní Pavilon A Výstaviště Flora.

K vidění budou vědecké show, interaktivní instalace, dílny a workshopy či nabídky pracovních pozic v oblasti hi-tech. Na návštěvníky bude čekat ukázka robotiky, 3D tisku, programování či laserových technologií.

„Jsme rádi, že se univerzita pravidelně objevuje ve veřejném prostoru a dává tak okusit široké veřejnosti činnosti, které se jinak dějí za zdmi laboratoří či učeben. V rámci letošního programu Maker Faire tak nabídneme jedinečný vhled do vědy a výzkumu a do práce vědkyň a vědců. Těšit se můžete na pokusy, experimenty, high-tec přístroje, workshopy, 3D tisk nebo vhled do neuronových sítí a AI. To vše pod heslem UP to the Future,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná.

Program akce a vstupenky zde: https://makerfaire.cz/olomouc/

V rámci expozice UP se prezentují zástupci hned několika kateder a pracovišť. Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP představí na interaktivním modelu fungování jazykových modelů a neuronových sítí. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet, jak umělá inteligence rozpoznává obrázky, a jak se z jednoduchých principů rodí moderní technologie.

Zástupci katedry geoinformatiky představí tento moderní vědní obor propojující svět dat, map a technologií. Jejich stanoviště bude naplněné interaktivními mapami, technologiemi analyzujícími družicové snímky, či ukázkou navigačních systémů. Zájemci si budou moci zahrát i několik zábavných GEOher.

Prozkoumávat krásy biomolekul, připravit vzorek DNA z banánu či stříhat genetickou informaci bude možné na stanovišti katedry biochemie. Na stanovišti UP_LAB Pevnosti poznání si veřejnost bude moci vyzkoušet práci s 3D perem.

Na místě bude také možné si zakoupit drobný univerzitní merch z UPointu či získat informace o možnostech studia na UP.

Prostor pro všechny nadšence do inovací, vědy a technologií, kutily a bastlíře – to je festival Maker Faire, který se uskuteční v sobotu 29. listopadu na Výstavišti Flora Olomouc. A Univerzita Palackého bude u toho.

Máte rádi nové technologické vychytávky? Sestavujete si doma vlastní „udělátka“ nebo jste nadšenec do vědy? Tak právě pro vás se v sobotu 29. listopadu od desíti hodin naplní Pavilon A Výstaviště Flora.

K vidění budou vědecké show, interaktivní instalace, dílny a workshopy či nabídky pracovních pozic v oblasti hi-tech. Na návštěvníky bude čekat ukázka robotiky, 3D tisku, programování či laserových technologií.

„Jsme rádi, že se univerzita pravidelně objevuje ve veřejném prostoru a dává tak okusit široké veřejnosti činnosti, které se jinak dějí za zdmi laboratoří či učeben. V rámci letošního programu Maker Faire tak nabídneme jedinečný vhled do vědy a výzkumu a do práce vědkyň a vědců. Těšit se můžete na pokusy, experimenty, high-tec přístroje, workshopy, 3D tisk nebo vhled do neuronových sítí a AI. To vše pod heslem UP to the Future,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná.

Program akce a vstupenky zde: https://makerfaire.cz/olomouc/

V rámci expozice UP se prezentují zástupci hned několika kateder a pracovišť. Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP představí na interaktivním modelu fungování jazykových modelů a neuronových sítí. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet, jak umělá inteligence rozpoznává obrázky, a jak se z jednoduchých principů rodí moderní technologie.

Zástupci katedry geoinformatiky představí tento moderní vědní obor propojující svět dat, map a technologií. Jejich stanoviště bude naplněné interaktivními mapami, technologiemi analyzujícími družicové snímky, či ukázkou navigačních systémů. Zájemci si budou moci zahrát i několik zábavných GEOher.

Prozkoumávat krásy biomolekul, připravit vzorek DNA z banánu či stříhat genetickou informaci bude možné na stanovišti katedry biochemie. Na stanovišti UP_LAB Pevnosti poznání si veřejnost bude moci vyzkoušet práci s 3D perem.

Na místě bude také možné si zakoupit drobný univerzitní merch z UPointu či získat informace o možnostech studia na UP.