Agregátor zdrojů

Olomoucký atletický stadion patřil 23. ročníku Přeboru Univerzity Palackého v atletice, v jehož disciplínách během slunečného, ale větrného odpoledne poměřili síly nejen olomoučtí studenti a studentky. Cenu děkana FTK UP za nejlepší výkony si nakonec odnesla Martina Mazurová z lékařské fakulty a Adam Brázdil z pořádající fakulty tělesné kultury.

Martina Mazurová si mimořádné sportovní stipendium vysloužila výkonem 15,06 metru ve vrhu koulí, k tomu ještě zvítězila v hodu diskem. Nejlepší atletkou přeboru byla vyhlášena již potřetí v řadě.

„Na disku jsem ještě byla plná energie, můj hod byl technicky hezký, jen nefoukalo tak, aby disk letěl ještě dál. Koule už byla taková unavenější, to už jsem se moc necítila, i tak to ale vyšlo,“ hodnotila závody studentka druhého ročníku všeobecného lékařství a členka Atletického klubu Olomouc.

foto_sem_4

„Mám to tak, že medicína je pro mě něco, při čem můžu vypnout od sportu. Naopak při sportu vypnu od studia, a když jsem na stadionu, myslím jen na atletiku. Je to takový balanc, který se mi daří držet, a baví mě to. Teď mě ale čeká nejtěžší zkouška druháku, z fyziologie. Závodně mám tento rok spíše volnější, ale protože jsem změnila trenéra i techniku, zvykám si a piluju, abych se vrátila na metry, které jsem házela dříve,“ přiblížila Martina Mazurová.

foto_sem_4

Druhý ročník studia bude nyní uzavírat i Adam Brázdil, student tělesné výchovy a geografie a člen Atletického klubu Kroměříž. Titul nejlepšího atleta přeboru získal díky výkonu v běhu na 100 metrů, který zvítězil s časem 11,25 sekundy.

„Vítr mi přišel silnější, než se uvádělo, navíc jsem ještě malinko zaspal na startu a musel jsem o to víc makat. Ale myslím, že je to pěkný čas. Za vítězství jsem rád i proto, že oproti loňskému roku byla lepší konkurence,“ uvedl sportovec, který vybojoval ještě 3. místo v hodu oštěpem a byl i jednou čtvrtinou nejrychlejší běžecké štafety s názvem Kobliha.

foto_sem_4

Odpolední klání na atletickém stadionu, do kterých se zapojily dvě stovky závodníků a závodnic, zpestřily také sportovní program pro školáky, vystoupení gymnastek SK MG Olomouc nebo vložená soutěž s partnery akce, kdy hlavní cenou bylo zapůjčení auta. Medaile a věcné ceny vítězům jednotlivých disciplín předali děkan FTK UP Pavel Háp, vedoucí katedry sportu Soňa Formánková a také zástupci partnerů závodů. 

O přípravu a hladký průběh přeboru se jako tradičně pod dohledem vyučujících z katedry sportu a spolupracovníků z AK Olomouc postarali studenti v rámci managementu atletických akcí.

foto_sem_4

„Celý tým zaslouží poděkování, akce dopadla velmi dobře, nejen po stránce sportovní, podařilo se získat krásné ceny pro vítěze, také počasí vyšlo, i když vítr závodníky malinko potrápil,“ shrnul ředitel závodu Vítězslav Prukner. „Trochu mě ale mrzí, že do závodů nenastoupilo více studentů, že to nepojali více jako soutěž mezi sebou a někteří šli jen cestou nejmenšího odporu splnit zápočtový požadavek jako účastníci štafet, které ale zase měly výbornou závodní atmosféru,“ dodal.

Kompletní výsledky 23. ročníku Přeboru UP v atletice jsou k dispozici zde.

Olomoucký atletický stadion patřil 23. ročníku Přeboru Univerzity Palackého v atletice, v jehož disciplínách během slunečného, ale větrného odpoledne poměřili síly nejen olomoučtí studenti a studentky. Cenu děkana FTK UP za nejlepší výkony si nakonec odnesla Martina Mazurová z lékařské fakulty a Adam Brázdil z pořádající fakulty tělesné kultury.

Martina Mazurová si mimořádné sportovní stipendium vysloužila výkonem 15,06 metru ve vrhu koulí, k tomu ještě zvítězila v hodu diskem. Nejlepší atletkou přeboru byla vyhlášena již potřetí v řadě.

„Na disku jsem ještě byla plná energie, můj hod byl technicky hezký, jen nefoukalo tak, aby disk letěl ještě dál. Koule už byla taková unavenější, to už jsem se moc necítila, i tak to ale vyšlo,“ hodnotila závody studentka druhého ročníku všeobecného lékařství a členka Atletického klubu Olomouc.

foto_sem_4

„Mám to tak, že medicína je pro mě něco, při čem můžu vypnout od sportu. Naopak při sportu vypnu od studia, a když jsem na stadionu, myslím jen na atletiku. Je to takový balanc, který se mi daří držet, a baví mě to. Teď mě ale čeká nejtěžší zkouška druháku, z fyziologie. Závodně mám tento rok spíše volnější, ale protože jsem změnila trenéra i techniku, zvykám si a piluju, abych se vrátila na metry, které jsem házela dříve,“ přiblížila Martina Mazurová.

foto_sem_4

Druhý ročník studia bude nyní uzavírat i Adam Brázdil, student tělesné výchovy a geografie a člen Atletického klubu Kroměříž. Titul nejlepšího atleta přeboru získal díky výkonu v běhu na 100 metrů, který zvítězil s časem 11,25 sekundy.

„Vítr mi přišel silnější, než se uvádělo, navíc jsem ještě malinko zaspal na startu a musel jsem o to víc makat. Ale myslím, že je to pěkný čas. Za vítězství jsem rád i proto, že oproti loňskému roku byla lepší konkurence,“ uvedl sportovec, který vybojoval ještě 3. místo v hodu oštěpem a byl i jednou čtvrtinou nejrychlejší běžecké štafety s názvem Kobliha.

foto_sem_4

Odpolední klání na atletickém stadionu, do kterých se zapojily dvě stovky závodníků a závodnic, zpestřily také sportovní program pro školáky, vystoupení gymnastek SK MG Olomouc nebo vložená soutěž s partnery akce, kdy hlavní cenou bylo zapůjčení auta. Medaile a věcné ceny vítězům jednotlivých disciplín předali děkan FTK UP Pavel Háp, vedoucí katedry sportu Soňa Formánková a také zástupci partnerů závodů. 

O přípravu a hladký průběh přeboru se jako tradičně pod dohledem vyučujících z katedry sportu a spolupracovníků z AK Olomouc postarali studenti v rámci managementu atletických akcí.

foto_sem_4

„Celý tým zaslouží poděkování, akce dopadla velmi dobře, nejen po stránce sportovní, podařilo se získat krásné ceny pro vítěze, také počasí vyšlo, i když vítr závodníky malinko potrápil,“ shrnul ředitel závodu Vítězslav Prukner. „Trochu mě ale mrzí, že do závodů nenastoupilo více studentů, že to nepojali více jako soutěž mezi sebou a někteří šli jen cestou nejmenšího odporu splnit zápočtový požadavek jako účastníci štafet, které ale zase měly výbornou závodní atmosféru,“ dodal.

Kompletní výsledky 23. ročníku Přeboru UP v atletice jsou k dispozici zde.

Po rekordních úhynech z předchozí zimy přečkala letos tuzemská včelstva chladné měsíce výrazně lépe. Zimní úhyny v tuzemských chovech letos klesly na 11,3 %, což představuje návrat k běžné úrovni těchto ztrát. Vyplývá to z dat mezinárodního projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, do kterého se zapojilo 8 610 chovatelů. Na sběru dat od tuzemských včelařek a včelařů i na vyhodnocení průzkumu se podílejí vědci z katedry biochemie a geoinformatiky přírodovědecké fakulty ve spolupráci s Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů.

„Zatímco loni jsme informovali o extrémním úhynu zhruba 26 procent včelstev, aktuální zjištěné celorepublikové úhyny ve výši 11,3 procenta jsou výrazně optimističtější,“ komentuje výsledky monitoringu Jiří Danihlík z katedry biochemie přírodovědecké fakulty. K 1. září bylo v ČR registrováno bezmála 600 tisíc včelstev a na základě výsledků monitoringu lze odhadnout, že Česko během zimy přišlo o přibližně 68 tisíc včelstev. Data z uplynulé zimy tak spíše navazují na mírnější období 2023/2024, kdy byl zaznamenán úhyn 12,2 procenta.  

Obrat k lepšímu v loňských úhynových oblastech  

Zajímavý vývoj ukazuje srovnání situace v jednotlivých krajích. Regiony, které loni hlásily největší úhyny, tedy Praha, Liberecký a Ústecký kraj, se letos dostaly mezi lokality s nejnižšími ztrátami. V Ústeckém kraji ztráty letos činily 9,9 %, v Praze 9,1 %. Zcela nejnižší míru úhynů v celé republice letos hlásí Pardubický kraj, a to pouhých 8,5 %. Na opačném konci žebříčku se po letošní zimě ocitl Olomoucký kraj s úhyny 14,8 %, velmi těsně následovaný Plzeňským krajem se ztrátou 14,7 % včelstev.  

Lokální extrémy: Ztráty na Jesenicku přesáhly 40 procent  

Přestože je celorepublikový průměr letos příznivý, v některých regionech je situace pro chovatele nadále velmi nepříznivá. Vysoké lokální úhyny zaznamenali včelaři v okrese Jeseník, kde přišli o 43,1 procenta včelstev. Vysoké ztráty hlásí rovněž včelaři na Rokycansku (20,7 %) a Tachovsku (19,8 %).  

Naopak obrovské zlepšení evidují vědci na Českolipsku. Zatímco loni zde byla situace nejhorší z celé republiky a včelaři tam přišli o polovinu svých včelstev, letos v okrese Česká Lípa úhyny klesly na příznivých 5,3 %. Nejnižší úhyny napříč všemi okresy hlásí letos Mělnicko (4,4 %) a Litoměřicko (4,9 %).  

Z více než 1 200 textových komentářů, které včelaři k dotazníku letos připojili, zřetelně vyplývá, že chovatelé musí čelit novým výzvám. Nejčastěji si stěžují na zkracující se zimní období, kvůli kterému včelstva dlouho plodují, vyčerpávají se a poskytují roztočům Varroa destructor ideální podmínky pro množení. 

Včelaře trápí i špatná spolupráce se sousedy 

Velkým tématem je mezi včelaři také metodika léčení včelstev a mezilidské vztahy. „V komentářích velmi často narážíme na stížnosti ohledně nekoordinovaného plošného léčení v daných lokalitách. Pokud včelař svá včelstva poctivě ošetří, ale jeho soused péči zanedbá, dochází k masivním reinvazím roztoče Varroa destructor a následným loupežím, které oslabená včelstva definitivně dorazí,“ popisuje připomínky z dotazníků Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty. „Na lokální rizika a možnost jejich predikce se zaměřujeme v našem dalším výzkumu. Na základě klimatických dat a informací o úhynech v daných lokalitách se pokusíme vyvinout model, díky kterému budeme lépe schopni předvídat problémy s varroózou a upravit harmonogram ošetřování,“ doplňuje Jan Brus. 

Detailní statistiky úhynů včelstev najdete na www.coloss.cz.

Po rekordních úhynech z předchozí zimy přečkala letos tuzemská včelstva chladné měsíce výrazně lépe. Zimní úhyny v tuzemských chovech letos klesly na 11,3 %, což představuje návrat k běžné úrovni těchto ztrát. Vyplývá to z dat mezinárodního projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, do kterého se zapojilo 8 610 chovatelů. Na sběru dat od tuzemských včelařek a včelařů i na vyhodnocení průzkumu se podílejí vědci z katedry biochemie a geoinformatiky přírodovědecké fakulty ve spolupráci s Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů.

„Zatímco loni jsme informovali o extrémním úhynu zhruba 26 procent včelstev, aktuální zjištěné celorepublikové úhyny ve výši 11,3 procenta jsou výrazně optimističtější,“ komentuje výsledky monitoringu Jiří Danihlík z katedry biochemie přírodovědecké fakulty. K 1. září bylo v ČR registrováno bezmála 600 tisíc včelstev a na základě výsledků monitoringu lze odhadnout, že Česko během zimy přišlo o přibližně 68 tisíc včelstev. Data z uplynulé zimy tak spíše navazují na mírnější období 2023/2024, kdy byl zaznamenán úhyn 12,2 procenta.  

Obrat k lepšímu v loňských úhynových oblastech  

Zajímavý vývoj ukazuje srovnání situace v jednotlivých krajích. Regiony, které loni hlásily největší úhyny, tedy Praha, Liberecký a Ústecký kraj, se letos dostaly mezi lokality s nejnižšími ztrátami. V Ústeckém kraji ztráty letos činily 9,9 %, v Praze 9,1 %. Zcela nejnižší míru úhynů v celé republice letos hlásí Pardubický kraj, a to pouhých 8,5 %. Na opačném konci žebříčku se po letošní zimě ocitl Olomoucký kraj s úhyny 14,8 %, velmi těsně následovaný Plzeňským krajem se ztrátou 14,7 % včelstev.  

Lokální extrémy: Ztráty na Jesenicku přesáhly 40 procent  

Přestože je celorepublikový průměr letos příznivý, v některých regionech je situace pro chovatele nadále velmi nepříznivá. Vysoké lokální úhyny zaznamenali včelaři v okrese Jeseník, kde přišli o 43,1 procenta včelstev. Vysoké ztráty hlásí rovněž včelaři na Rokycansku (20,7 %) a Tachovsku (19,8 %).  

Naopak obrovské zlepšení evidují vědci na Českolipsku. Zatímco loni zde byla situace nejhorší z celé republiky a včelaři tam přišli o polovinu svých včelstev, letos v okrese Česká Lípa úhyny klesly na příznivých 5,3 %. Nejnižší úhyny napříč všemi okresy hlásí letos Mělnicko (4,4 %) a Litoměřicko (4,9 %).  

Z více než 1 200 textových komentářů, které včelaři k dotazníku letos připojili, zřetelně vyplývá, že chovatelé musí čelit novým výzvám. Nejčastěji si stěžují na zkracující se zimní období, kvůli kterému včelstva dlouho plodují, vyčerpávají se a poskytují roztočům Varroa destructor ideální podmínky pro množení. 

Včelaře trápí i špatná spolupráce se sousedy 

Velkým tématem je mezi včelaři také metodika léčení včelstev a mezilidské vztahy. „V komentářích velmi často narážíme na stížnosti ohledně nekoordinovaného plošného léčení v daných lokalitách. Pokud včelař svá včelstva poctivě ošetří, ale jeho soused péči zanedbá, dochází k masivním reinvazím roztoče Varroa destructor a následným loupežím, které oslabená včelstva definitivně dorazí,“ popisuje připomínky z dotazníků Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty. „Na lokální rizika a možnost jejich predikce se zaměřujeme v našem dalším výzkumu. Na základě klimatických dat a informací o úhynech v daných lokalitách se pokusíme vyvinout model, díky kterému budeme lépe schopni předvídat problémy s varroózou a upravit harmonogram ošetřování,“ doplňuje Jan Brus. 

Detailní statistiky úhynů včelstev najdete na www.coloss.cz.

Jak daleko by měla sahat svoboda dětí na sociálních sítích? A kdo o ní má rozhodovat? I na tyto otázky hledali odpověď studenti z univerzit sítě Aurora, kteří se na Univerzitě Palackého zapojili do intenzivního kurzu digitálního občanství – a kromě teorie vzali do ruky kamery, mikrofony i streamovací techniku.

Mezinárodní Blended Intensive Programme (BIP) Digital Citizenship as a Contested Space, který uspořádala Cyrilometodějská teologická fakulta UP ve spolupráci s Audiovizuální produkcí UP, spojil zhruba na dvacet studentů z partnerských institucí, mimo jiné z Rakouska či Nizozemska, ale i z Islandu. Právě BIP programy patří k nástrojům, kterými univerzitní aliance Aurora propojuje univerzity napříč Evropou a podporuje inovativní formy výuky i mezinárodní mobility – kombinují online a prezenční výuku a umožňují studentům intenzivní krátkodobé zahraniční zkušenosti.

Kurz se zaměřil na aktuální téma digitálního občanství – tedy toho, jak se lidé pohybují v online prostoru, jaká mají práva, odpovědnosti a jakou roli v tom hrají platformy či algoritmy. Studenti přitom neřešili téma jen teoreticky. Klíčovou součástí programu byla praktická tvorba vlastních mediálních výstupů, v nichž se věnovali například otázce, zda by měl být dětem regulován přístup k sociálním sítím.

Od přednášek k vlastnímu natáčení

Program odstartoval online setkáním, na které pak v Olomouci navázala intenzivní pětidenní prezenční část. Na úvod studentky a studenti absolvovali dvě přednášky, které je uvedly do problematiky digitálního občanství, organizátoři pro ně připravili také prohlídku Olomouce.

„Na katedře komunikace CMTF UP již nějakou dobu spolupracujeme s Damianem Guzkem z Polska, který učí na fakultě předmět Digital Citizenship. Když nás oslovili partneři z aliance Aurora, jestli bychom neuspořádali společně nějaký BIP program, nabídli jsme téma shodné s tímto předmětem a postupně jej rozpracovali do kompletního kurzu,“ popsal vznik kurzu jeho garant Michal Štverák.

Na programu se podílely také partnerské univerzity z aliance Aurora – Vrije Universiteit Amsterdam nebo Universität Innsbruck – které se zapojily jak do výuky, tak do studentských týmů.

Kompletní audiovizuální zkušenost

Zásadní část kurzu probíhala v Audiovizuální produkci UP (AVP), kde si účastníci prakticky vyzkoušeli celý proces audiovizuální tvorby od začátku do konce. Navrhovali témata, připravovali scénáře, natáčeli vlastní materiál, následně jej stříhali a připravovali finální výstupy. Závěrem jejich práce bylo živé vysílání z univerzitního studia, které streamovali online na YouTube.

Díky důrazu na tzv. experiential learning – tedy učení skrze vlastní zkušenost – tak mohli studenti teoretické poznatky okamžitě aplikovat v praxi a rozvíjet svou mediální gramotnost, kritické myšlení i schopnost týmové spolupráce v mezinárodním prostředí.

„Tento kurz mi umožnil propojit znalosti z psychologie s mou vášní pro techniku. Věnovali jsme se navrhovaným zákazům sociálních sítí pro děti. Náš výzkum nás ale místo podpory úplného zákazu vedl k prosazování promyšlenějších omezení, jež kladou důraz na digitální gramotnost a vyváženou regulaci a která nezletilé chrání, aniž by je vylučovala z digitálního světa,“ sdílel na LinkedInu svou zkušenost Stanislaw Milfort z Vrije Universiteit Amsterdam.

Mezinárodní inspirace

Podle organizátorů bylo jedním z největších benefitů kurzu právě složení účastníků, kteří do Olomouce přijeli z různých míst v Evropě. „Skupina studentů byla velmi pestrá a z rozhovorů s nimi bylo patrné, že program velmi oceňovali, stejně jako krásu našeho města a vůbec prostředí univerzity,“ doplnil Michal Štverák.

Kurz zakončila společná online reflexe, během níž účastníci přibližně týden po skončení prezenční části program vyhodnotili, sdíleli své zkušenosti a poskytli zpětnou vazbu. Studenti si kromě tří kreditů odvezli především intenzivní zkušenost s mezinárodní spoluprací, propojením v rámci aliance Aurora a praktickou tvorbou médií – a také nové otázky týkající se toho, jak by měla vypadat odpovědná a spravedlivá digitální společnost.

Jak daleko by měla sahat svoboda dětí na sociálních sítích? A kdo o ní má rozhodovat? I na tyto otázky hledali odpověď studenti z univerzit sítě Aurora, kteří se na Univerzitě Palackého zapojili do intenzivního kurzu digitálního občanství – a kromě teorie vzali do ruky kamery, mikrofony i streamovací techniku.

Mezinárodní Blended Intensive Programme (BIP) Digital Citizenship as a Contested Space, který uspořádala Cyrilometodějská teologická fakulta UP ve spolupráci s Audiovizuální produkcí UP, spojil zhruba na dvacet studentů z partnerských institucí, mimo jiné z Rakouska či Nizozemska, ale i z Islandu. Právě BIP programy patří k nástrojům, kterými univerzitní aliance Aurora propojuje univerzity napříč Evropou a podporuje inovativní formy výuky i mezinárodní mobility – kombinují online a prezenční výuku a umožňují studentům intenzivní krátkodobé zahraniční zkušenosti.

Kurz se zaměřil na aktuální téma digitálního občanství – tedy toho, jak se lidé pohybují v online prostoru, jaká mají práva, odpovědnosti a jakou roli v tom hrají platformy či algoritmy. Studenti přitom neřešili téma jen teoreticky. Klíčovou součástí programu byla praktická tvorba vlastních mediálních výstupů, v nichž se věnovali například otázce, zda by měl být dětem regulován přístup k sociálním sítím.

Od přednášek k vlastnímu natáčení

Program odstartoval online setkáním, na které pak v Olomouci navázala intenzivní pětidenní prezenční část. Na úvod studentky a studenti absolvovali dvě přednášky, které je uvedly do problematiky digitálního občanství, organizátoři pro ně připravili také prohlídku Olomouce.

„Na katedře komunikace CMTF UP již nějakou dobu spolupracujeme s Damianem Guzkem z Polska, který učí na fakultě předmět Digital Citizenship. Když nás oslovili partneři z aliance Aurora, jestli bychom neuspořádali společně nějaký BIP program, nabídli jsme téma shodné s tímto předmětem a postupně jej rozpracovali do kompletního kurzu,“ popsal vznik kurzu jeho garant Michal Štverák.

Na programu se podílely také partnerské univerzity z aliance Aurora – Vrije Universiteit Amsterdam nebo Universität Innsbruck – které se zapojily jak do výuky, tak do studentských týmů.

Kompletní audiovizuální zkušenost

Zásadní část kurzu probíhala v Audiovizuální produkci UP (AVP), kde si účastníci prakticky vyzkoušeli celý proces audiovizuální tvorby od začátku do konce. Navrhovali témata, připravovali scénáře, natáčeli vlastní materiál, následně jej stříhali a připravovali finální výstupy. Závěrem jejich práce bylo živé vysílání z univerzitního studia, které streamovali online na YouTube.

Díky důrazu na tzv. experiential learning – tedy učení skrze vlastní zkušenost – tak mohli studenti teoretické poznatky okamžitě aplikovat v praxi a rozvíjet svou mediální gramotnost, kritické myšlení i schopnost týmové spolupráce v mezinárodním prostředí.

„Tento kurz mi umožnil propojit znalosti z psychologie s mou vášní pro techniku. Věnovali jsme se navrhovaným zákazům sociálních sítí pro děti. Náš výzkum nás ale místo podpory úplného zákazu vedl k prosazování promyšlenějších omezení, jež kladou důraz na digitální gramotnost a vyváženou regulaci a která nezletilé chrání, aniž by je vylučovala z digitálního světa,“ sdílel na LinkedInu svou zkušenost Stanislaw Milfort z Vrije Universiteit Amsterdam.

Mezinárodní inspirace

Podle organizátorů bylo jedním z největších benefitů kurzu právě složení účastníků, kteří do Olomouce přijeli z různých míst v Evropě. „Skupina studentů byla velmi pestrá a z rozhovorů s nimi bylo patrné, že program velmi oceňovali, stejně jako krásu našeho města a vůbec prostředí univerzity,“ doplnil Michal Štverák.

Kurz zakončila společná online reflexe, během níž účastníci přibližně týden po skončení prezenční části program vyhodnotili, sdíleli své zkušenosti a poskytli zpětnou vazbu. Studenti si kromě tří kreditů odvezli především intenzivní zkušenost s mezinárodní spoluprací, propojením v rámci aliance Aurora a praktickou tvorbou médií – a také nové otázky týkající se toho, jak by měla vypadat odpovědná a spravedlivá digitální společnost.

Špatný spánek trápí čím dál více Čechů, často však zůstává bez povšimnutí. Vědci z Univerzity Palackého proto spouštějí výzkum, který má přinést rychlejší diagnostiku. Zapojit se může i veřejnost – odborníci hledají dobrovolníky jak bez poruchy spánku, tak se spánkovými obtížemi.  

Nespavost a nekvalitní spánek se nenápadně stávají jedním z největších zdravotních problémů současnosti. Podle odborníků má dlouhodobě nekvalitní spánek zásadní dopad nejen na psychické zdraví, ale také kardiovaskulární systém, imunitu či schopnost soustředění. Přesto tento problém zůstává často podceněný. Řada lidí své potíže neřeší a odbornou pomoc vyhledá až ve chvíli, kdy se výrazně projeví v každodenním fungování. 

Nový výzkum chce zlepšit diagnostiku nespavosti

„Nespavost už dávno není jen individuální obtíž. Je to celospolečenský problém s dopadem na zdravotní systém i ekonomiku,“ uvedla Denisa Manková z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. „Dlouhodobě nekvalitní spánek zvyšuje riziko celé řady onemocnění, stále však chybí jednoduché nástroje, které by pomohly včas identifikovat ohrožené jedince,“ dodala psycholožka z UP.

Právě to chce změnit nový výzkumný projekt Univerzity Palackého, který vzniká za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jeho cílem je vytvořit krátkou, vědecky ověřenou metodu pro rychlé rozpoznání nespavosti v běžné klinické praxi. Takový nástroj by mohl pomoci praktickým lékařům i specialistům zachytit potíže v jejich počátku a zahájit včasnou intervenci.

Výzkum má zároveň ambici přinést přesnější data o tom, jak Češi skutečně spí a jak časté jsou různé formy spánkových obtíží. Odborníci upozorňují, že spánkové návyky populace se v posledních desetiletích výrazně proměnily. Mimo jiné vlivem digitalizace, změn pracovního režimu nebo životního stylu. 

Do projektu se může zapojit i veřejnost

Na projektu spolupracují akademická i klinická pracoviště včetně Univerzity Palackého, kliniky TES a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Propojení výzkumu s praxí má zajistit, že výsledky budou skutečně využitelné v každodenní péči o pacienty.

„Pacienty často vidíme až ve chvíli, kdy jsou jejich obtíže plně rozvinuté a mají výrazný dopad na kvalitu života. Přitom právě včasná diagnostika a prevence mohou zásadně zlepšit prognózu i průběh léčby,“ upozornila Veronika Dostálová z kliniky TES.

Do výzkumu se nyní mohou zapojit dospělí dobrovolníci z celé České republiky. Stačí vyplnit krátký online dotazník. Výzkumníci hledají jak lidi se spánkovými obtížemi, tak především zdravé jedince bez diagnostikované poruchy spánku, kteří vytvoří kontrolní skupinu.

Zapojení veřejnosti je pro projekt klíčové. „Každý účastník nám pomáhá lépe porozumět tomu, jak lidé v Česku spí. Získaná data umožní zpřesnit diagnostiku i nastavení preventivních opatření,“ dodala Denisa Manková.

Podle ní je zároveň nutné reagovat na proměny životního stylu. „Stále jasněji se ukazuje, že spánkové návyky dnešní populace se významně liší od těch před dvaceti až třiceti lety. Proto je nezbytné průběžně aktualizovat diagnostické přístupy i normy tak, aby odpovídaly současné realitě.“

Výzkum může přispět ke zlepšení péče o pacienty s nespavostí, ale i k větší osvětě o významu kvalitního spánku pro celkové zdraví. Zapojit se lze prostřednictvím odkazu zde.

Špatný spánek trápí čím dál více Čechů, často však zůstává bez povšimnutí. Vědci z Univerzity Palackého proto spouštějí výzkum, který má přinést rychlejší diagnostiku. Zapojit se může i veřejnost – odborníci hledají dobrovolníky jak bez poruchy spánku, tak se spánkovými obtížemi.  

Nespavost a nekvalitní spánek se nenápadně stávají jedním z největších zdravotních problémů současnosti. Podle odborníků má dlouhodobě nekvalitní spánek zásadní dopad nejen na psychické zdraví, ale také kardiovaskulární systém, imunitu či schopnost soustředění. Přesto tento problém zůstává často podceněný. Řada lidí své potíže neřeší a odbornou pomoc vyhledá až ve chvíli, kdy se výrazně projeví v každodenním fungování. 

Nový výzkum chce zlepšit diagnostiku nespavosti

„Nespavost už dávno není jen individuální obtíž. Je to celospolečenský problém s dopadem na zdravotní systém i ekonomiku,“ uvedla Denisa Manková z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. „Dlouhodobě nekvalitní spánek zvyšuje riziko celé řady onemocnění, stále však chybí jednoduché nástroje, které by pomohly včas identifikovat ohrožené jedince,“ dodala psycholožka z UP.

Právě to chce změnit nový výzkumný projekt Univerzity Palackého, který vzniká za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jeho cílem je vytvořit krátkou, vědecky ověřenou metodu pro rychlé rozpoznání nespavosti v běžné klinické praxi. Takový nástroj by mohl pomoci praktickým lékařům i specialistům zachytit potíže v jejich počátku a zahájit včasnou intervenci.

Výzkum má zároveň ambici přinést přesnější data o tom, jak Češi skutečně spí a jak časté jsou různé formy spánkových obtíží. Odborníci upozorňují, že spánkové návyky populace se v posledních desetiletích výrazně proměnily. Mimo jiné vlivem digitalizace, změn pracovního režimu nebo životního stylu. 

Do projektu se může zapojit i veřejnost

Na projektu spolupracují akademická i klinická pracoviště včetně Univerzity Palackého, kliniky TES a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Propojení výzkumu s praxí má zajistit, že výsledky budou skutečně využitelné v každodenní péči o pacienty.

„Pacienty často vidíme až ve chvíli, kdy jsou jejich obtíže plně rozvinuté a mají výrazný dopad na kvalitu života. Přitom právě včasná diagnostika a prevence mohou zásadně zlepšit prognózu i průběh léčby,“ upozornila Veronika Dostálová z kliniky TES.

Do výzkumu se nyní mohou zapojit dospělí dobrovolníci z celé České republiky. Stačí vyplnit krátký online dotazník. Výzkumníci hledají jak lidi se spánkovými obtížemi, tak především zdravé jedince bez diagnostikované poruchy spánku, kteří vytvoří kontrolní skupinu.

Zapojení veřejnosti je pro projekt klíčové. „Každý účastník nám pomáhá lépe porozumět tomu, jak lidé v Česku spí. Získaná data umožní zpřesnit diagnostiku i nastavení preventivních opatření,“ dodala Denisa Manková.

Podle ní je zároveň nutné reagovat na proměny životního stylu. „Stále jasněji se ukazuje, že spánkové návyky dnešní populace se významně liší od těch před dvaceti až třiceti lety. Proto je nezbytné průběžně aktualizovat diagnostické přístupy i normy tak, aby odpovídaly současné realitě.“

Výzkum může přispět ke zlepšení péče o pacienty s nespavostí, ale i k větší osvětě o významu kvalitního spánku pro celkové zdraví. Zapojit se lze prostřednictvím odkazu zde.

Na šedesát událostí – včetně desítky zahraničních produkcí – nabídne olomoucká Divadelní Flora, která bude od 15. do 24. května hostit divadelníky a divadelnice z devíti zemí. Mottem letošního 29. ročníku, který je věnován památce Václava Havla, je Solidarita. Vedle inscenací, koncertů, besed a dalšího doprovodného programu je součástí festivalu také mezinárodní platforma FloraLab, pořádaná ve spolupráci s Univerzitou Palackého. Do Olomouce díky ní přijedou studenti divadelních a uměnovědných oborů z Česka i zahraničí.

O exkluzivní oficiální zahájení 29DF se potřetí za sebou postará mezinárodní ansámbl Schauspielhaus Bochum, s nímž se na festival vrací nizozemský režisér Walter Bart, tentokrát s inscenací Jak udělat deal. Temná hudební komedie inspirovaná světem Donalda Trumpa reflektuje otázky moci, úspěchu i proměny mezilidských vztahů a nabídne „horkou novinku“ krátce po německé premiéře.

„Každý rok se snažíme prostřednictvím umělecky naléhavých výpovědí i výrazných tvůrčích gest komentovat realitu, v níž žijeme, a upozorňovat na palčivé problémy, které je třeba vnímat a s empatií řešit,“ uvádí ředitel festivalu Petr Nerušil a dodává: „Divákům zprostředkujeme silné příběhy mnoha reálných, současných i historických hrdinů a hrdinek, jejichž osud poznamenaly a poznamenávají ideologie a dějinné milníky ovlivňující životy lidí od střední Evropy po Blízký východ.“

Zahraniční program dále představí adaptaci oceňovaného románu Blutbuch (Kniha krve) v režii Sebastiana Schuga, autofikční stand-up Between the River and the Sea berlínského Maxim Gorki Theater nebo sugestivní taneční výpověď Dance Is Not for Us libanonského choreografa Omara Rajeha. Silnou taneční linku doplní také fyzicky intenzivní projekt Release the Hounds Adama Russella-Jonese či návrat výrazné rakouské choreografky Doris Uhlich.

Významnou součástí programu je i slovenská scéna – miniprofil souboru Uhol_92 nabídne inscenace reflektující aktuální společenská témata i otázky identity. Českou tvorbu zastoupí mimo jiné Oidipus Utopia Michala Háby, Zlaté město Ivana Buraje nebo oceňovaní Krkavci Jana Friče. Divadlo Na zábradlí uvede adaptaci Knausgårdova románu Můj boj. Zamilovaný muž. Moravské divadlo Olomouc uvede tři tituly, včetně nových inscenací inspirovaných osudy osobností spojených s regionem. Program doplní hudební produkce, rozhlasové drama Jiřího Adámka, besedy i tematické diskuze.

Unikátní množství diskuzních formátů opět propojí návštěvníky s umělci a rozproudí veřejnosti otevřený dialog, který je podstatou divadla i implicitním smyslem festivalu. Zapojí se do něj také přes šest desítek vysokoškolských účastníků programu FloraLab, pořádaného ve spolupráci s Univerzitou Palackého – do Olomouce dorazí studenti s divadlem spjatých uměleckých a uměnovědných oborů z Lodže, Varšavy, Prahy, Bratislavy či Vídně.

Kompletní program je k dispozici na www.divadelniflora.cz.

Na šedesát událostí – včetně desítky zahraničních produkcí – nabídne olomoucká Divadelní Flora, která bude od 15. do 24. května hostit divadelníky a divadelnice z devíti zemí. Mottem letošního 29. ročníku, který je věnován památce Václava Havla, je Solidarita. Vedle inscenací, koncertů, besed a dalšího doprovodného programu je součástí festivalu také mezinárodní platforma FloraLab, pořádaná ve spolupráci s Univerzitou Palackého. Do Olomouce díky ní přijedou studenti divadelních a uměnovědných oborů z Česka i zahraničí.

O exkluzivní oficiální zahájení 29DF se potřetí za sebou postará mezinárodní ansámbl Schauspielhaus Bochum, s nímž se na festival vrací nizozemský režisér Walter Bart, tentokrát s inscenací Jak udělat deal. Temná hudební komedie inspirovaná světem Donalda Trumpa reflektuje otázky moci, úspěchu i proměny mezilidských vztahů a nabídne „horkou novinku“ krátce po německé premiéře.

„Každý rok se snažíme prostřednictvím umělecky naléhavých výpovědí i výrazných tvůrčích gest komentovat realitu, v níž žijeme, a upozorňovat na palčivé problémy, které je třeba vnímat a s empatií řešit,“ uvádí ředitel festivalu Petr Nerušil a dodává: „Divákům zprostředkujeme silné příběhy mnoha reálných, současných i historických hrdinů a hrdinek, jejichž osud poznamenaly a poznamenávají ideologie a dějinné milníky ovlivňující životy lidí od střední Evropy po Blízký východ.“

Zahraniční program dále představí adaptaci oceňovaného románu Blutbuch (Kniha krve) v režii Sebastiana Schuga, autofikční stand-up Between the River and the Sea berlínského Maxim Gorki Theater nebo sugestivní taneční výpověď Dance Is Not for Us libanonského choreografa Omara Rajeha. Silnou taneční linku doplní také fyzicky intenzivní projekt Release the Hounds Adama Russella-Jonese či návrat výrazné rakouské choreografky Doris Uhlich.

Významnou součástí programu je i slovenská scéna – miniprofil souboru Uhol_92 nabídne inscenace reflektující aktuální společenská témata i otázky identity. Českou tvorbu zastoupí mimo jiné Oidipus Utopia Michala Háby, Zlaté město Ivana Buraje nebo oceňovaní Krkavci Jana Friče. Divadlo Na zábradlí uvede adaptaci Knausgårdova románu Můj boj. Zamilovaný muž. Moravské divadlo Olomouc uvede tři tituly, včetně nových inscenací inspirovaných osudy osobností spojených s regionem. Program doplní hudební produkce, rozhlasové drama Jiřího Adámka, besedy i tematické diskuze.

Unikátní množství diskuzních formátů opět propojí návštěvníky s umělci a rozproudí veřejnosti otevřený dialog, který je podstatou divadla i implicitním smyslem festivalu. Zapojí se do něj také přes šest desítek vysokoškolských účastníků programu FloraLab, pořádaného ve spolupráci s Univerzitou Palackého – do Olomouce dorazí studenti s divadlem spjatých uměleckých a uměnovědných oborů z Lodže, Varšavy, Prahy, Bratislavy či Vídně.

Kompletní program je k dispozici na www.divadelniflora.cz.

Univerzitní město má novou královnu. Během Olomouckého majálesu UP, kterým na dva dny ožil areál letního kina, byla slavnostně korunována Dina Štěrbová, známá horolezkyně, humanitární pracovnice a pedagožka, která téměř třicet let vyučovala na Přírodovědecké fakultě UP.

Symboly královské moci, plášť, žezlo, jablko a korunu, královně předali představitelé města, kraje a univerzity v čele s rektorem Michaelem Kohajdou v amfiteátru letního kina před zraky desítek přítomných během druhého dne hlavního majálesového programu.

„Těžko se dává rada královně, ale chtěl bych vás poprosit, abyste vládla nejen rozumně, ale abyste také poslouchala své poddané a přemýšlela o tom, co vám říkají. Věřím, že budete při své vládě laskavá a budete dbát na to, aby Olomouc jako univerzitní město bylo prostorem svobody a demokracie a aby každý ze studujících měl možnost přemýšlet, o čem chce, a dělat věci, které považuje za správné,“ poprosil rektor královnu při slavnostní dekoraci.

foto_sem_4

Dina Štěrbová následně ve svém krátkém proslovu připomněla Malého prince a držitele Nobelovy ceny za fyziku Barryho Barishe. „Když se ho Daniel Stach v rozhovoru ptal, proč je rád člověkem, ten geniální vědec odpověděl, že z několika důvodů. Za prvé, že člověk ví na rozdíl od všech dalších živých tvorů, že je konečný. Za druhé, že je zvědavý. A za třetí, že my lidé se staráme jeden o druhého. Je to vlastně to stejné, co říká Malý princ, že správně poznáváme srdcem. A já vám jako svým poddaným doporučuji, abyste tomuto poselství byli věrní. Abyste byli zvídaví, abyste byli vždy fascinováni principy, které řídí náš svět a které poznáte během svého studia, a také abyste byli laskaví a snažili se být užiteční ostatním lidem,“ vzkázala studentům.

S královnou, která mimo jiné jako první žena z Československa zdolala osmitisícovou horu a později pomáhala pod úpatím ledovce v Pákistánu vybudovat českou nemocnici, se zájemci po korunovaci mohli setkat při besedě ve Studentském klubu na Zbrojnici.

foto_sem_4

Program Olomouckého majálesu UP samozřejmě nenabídl jen královskou korunovaci. Již na začátku týdne proběhl například majálesový hospodský kvíz a také táborák. Hlavní program pak naplno propukl na Letňáku ve středu, kdy areál během odpoledne opanovaly studentské a neziskové organizace se svými aktivitami, proběhla také cestovní varianta populárního AZ kvízu a došlo na vyhlášení výsledků Literární soutěže UP. Nechyběla ani hudební vystoupení, například olomoucké kapely Fly Tomorrow, nebo silent disco.

Čtvrteční odpoledne patřilo opět nejrůznějším workshopům a outdoorovým aktivitám, večerní program pak lákal na fire show nebo hudební jména jako Vypsaná fixa, Slavíček či Elektrick Männ.

Více o Olomouckém majálesu zde, obsáhlejší fotogalerie se průběžně objeví na sociálních sítích UP. 

Univerzitní město má novou královnu. Během Olomouckého majálesu UP, kterým na dva dny ožil areál letního kina, byla slavnostně korunována Dina Štěrbová, známá horolezkyně, humanitární pracovnice a pedagožka, která téměř třicet let vyučovala na Přírodovědecké fakultě UP.

Symboly královské moci, plášť, žezlo, jablko a korunu, královně předali představitelé města, kraje a univerzity v čele s rektorem Michaelem Kohajdou v amfiteátru letního kina před zraky desítek přítomných během druhého dne hlavního majálesového programu.

„Těžko se dává rada královně, ale chtěl bych vás poprosit, abyste vládla nejen rozumně, ale abyste také poslouchala své poddané a přemýšlela o tom, co vám říkají. Věřím, že budete při své vládě laskavá a budete dbát na to, aby Olomouc jako univerzitní město bylo prostorem svobody a demokracie a aby každý ze studujících měl možnost přemýšlet, o čem chce, a dělat věci, které považuje za správné,“ poprosil rektor královnu při slavnostní dekoraci.

foto_sem_4

Dina Štěrbová následně ve svém krátkém proslovu připomněla Malého prince a držitele Nobelovy ceny za fyziku Barryho Barishe. „Když se ho Daniel Stach v rozhovoru ptal, proč je rád člověkem, ten geniální vědec odpověděl, že z několika důvodů. Za prvé, že člověk ví na rozdíl od všech dalších živých tvorů, že je konečný. Za druhé, že je zvědavý. A za třetí, že my lidé se staráme jeden o druhého. Je to vlastně to stejné, co říká Malý princ, že správně poznáváme srdcem. A já vám jako svým poddaným doporučuji, abyste tomuto poselství byli věrní. Abyste byli zvídaví, abyste byli vždy fascinováni principy, které řídí náš svět a které poznáte během svého studia, a také abyste byli laskaví a snažili se být užiteční ostatním lidem,“ vzkázala studentům.

S královnou, která mimo jiné jako první žena z Československa zdolala osmitisícovou horu a později pomáhala pod úpatím ledovce v Pákistánu vybudovat českou nemocnici, se zájemci po korunovaci mohli setkat při besedě ve Studentském klubu na Zbrojnici.

foto_sem_4

Program Olomouckého majálesu UP samozřejmě nenabídl jen královskou korunovaci. Již na začátku týdne proběhl například majálesový hospodský kvíz a také táborák. Hlavní program pak naplno propukl na Letňáku ve středu, kdy areál během odpoledne opanovaly studentské a neziskové organizace se svými aktivitami, proběhla také cestovní varianta populárního AZ kvízu a došlo na vyhlášení výsledků Literární soutěže UP. Nechyběla ani hudební vystoupení, například olomoucké kapely Fly Tomorrow, nebo silent disco.

Čtvrteční odpoledne patřilo opět nejrůznějším workshopům a outdoorovým aktivitám, večerní program pak lákal na fire show nebo hudební jména jako Vypsaná fixa, Slavíček či Elektrick Männ.

Více o Olomouckém majálesu zde, obsáhlejší fotogalerie se průběžně objeví na sociálních sítích UP. 

Ve stávajícím složení se Akademický senát Univerzity Palackého sešel ke svému poslednímu jednání. Přijal dva důležité univerzitní dokumenty, rekapituloval uplynulé funkční období a zabýval se koupí budovy podle záměru Cyrilometodějské teologické fakulty UP i možností rozšíření role Nadačního fondu UP.

Více než dvě stě šedesát usnesení na devětadvaceti zasedáních. Akademický senát Univerzity Palackého se ve stávajícím složení sešel naposledy. Vedle rekapitulace své činnosti, z níž vyplynulo i doporučení nově zvolenému grémiu, poděkovala předsedkyně všem senátorům a senátorkám UP a členům pracovních komisí za odvedenou práci a vstřícnou spolupráci.

Na svém posledním setkání projednali senátoři a senátorky i několik důležitých témat. AS UP schválil návrh novely č. 2 Jednacího řádu Akademického senátu Právnické fakulty UP, a to ve znění pozměňovacího návrhu Legislativní komise AS UP. Z předchozího dubnového jednání se na program posledního zasedání dostala také novela č. 7. Studijního a zkušebního řádu UP. Upravenou verzi, nově umožňující studijní přestupy, AS UP tentokrát jednomyslně schválil ve znění komplexního pozměňovacího návrhu rektora UP.  

Senát řešil investici Cyrilometodějské teologické fakulty UP

Senátoři a senátorky Univerzity Palackého se věnovali také záměru Cyrilometodějské teologické fakulty UP koupit z vlastních prostředků budovu v Kateřinské ulici. Fakulta chce prostory budovy využít k výuce, výzkumu i zdravotnické činnosti, zvažuje také pokračování komerčních nájmů. K tématu se sešla akademická obec fakulty a investiční záměr v hodnotě šedesáti milionů korun podpořil fakultní senát. O budoucnosti tohoto záměru rozhodne Správní rada Univerzity Palackého, která se sejde v červnu.

AS UP v rámci své kontrolní role při dohledu nad účelným využíváním veřejných prostředků vzal tento záměr na vědomí. Na základě doporučení Ekonomické komise AS UP konstatoval, že jde o potenciálně přínosný projekt z hlediska dlouhodobého rozvoje fakulty a zároveň o strategické rozhodnutí s významnými dlouhodobými ekonomickými dopady na hospodaření fakulty i univerzity. Správní radě UP doporučil zvážit podporu záměru poté, co budou doplněny klíčové podklady, které dosud nejsou dostatečné pro jeho úplné posouzení a které jsou podrobně specifikovány v jednomyslně přijatém usnesení.  

Nadační fond UP má posílit svou roli

Klíčovou platformou pro rozvoj filantropie, podporu talentu a realizaci projektů se společenským dopadem by se do budoucna měl stát Nadační fond Univerzity Palackého. Právě o tom hovořil na posledním jednání před senátory a senátorkami prorektor UP Matěj Dostálek při prezentaci návrhu změn Zakládací listiny a Statutu Nadačního fondu UP. Představil také směr, o který by se měla role Nadačního fondu UP rozšířit. Hovořil o třech navrhovaných pilířích: podpoře talentu a vědy, mecenášství a fundraisingu a podpoře komunitních a společensky prospěšných projektů.

I v tomto bodě bude mít hlavní rozhodovací roli Správní rada UP. Akademický senát UP vzal na vědomí návrh rektora UP na aktualizaci Statutu Nadačního fondu UP a Zakládací listiny Nadačního fondu UP s cílem účelnějšího využívání možností nadačního fondu. Zároveň rektorovi doporučil, aby byly napraveny nedostatky, tj. aby dotčeným orgánům byly dodatečně předloženy změny ve složení orgánů NF UP (vyžadují projednání AS UP a souhlas Správní rady UP), a dále aby byly Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci předloženy chybějící výroční zprávy včetně účetních závěrek za roky 2023 a 2024.  

Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde.

Ustavující zasedání nově zvoleného AS UP se uskuteční 27. května 2026.  

Ve stávajícím složení se Akademický senát Univerzity Palackého sešel ke svému poslednímu jednání. Přijal dva důležité univerzitní dokumenty, rekapituloval uplynulé funkční období a zabýval se koupí budovy podle záměru Cyrilometodějské teologické fakulty UP i možností rozšíření role Nadačního fondu UP.

Více než dvě stě šedesát usnesení na devětadvaceti zasedáních. Akademický senát Univerzity Palackého se ve stávajícím složení sešel naposledy. Vedle rekapitulace své činnosti, z níž vyplynulo i doporučení nově zvolenému grémiu, poděkovala předsedkyně všem senátorům a senátorkám UP a členům pracovních komisí za odvedenou práci a vstřícnou spolupráci.

Na svém posledním setkání projednali senátoři a senátorky i několik důležitých témat. AS UP schválil návrh novely č. 2 Jednacího řádu Akademického senátu Právnické fakulty UP, a to ve znění pozměňovacího návrhu Legislativní komise AS UP. Z předchozího dubnového jednání se na program posledního zasedání dostala také novela č. 7. Studijního a zkušebního řádu UP. Upravenou verzi, nově umožňující studijní přestupy, AS UP tentokrát jednomyslně schválil ve znění komplexního pozměňovacího návrhu rektora UP.  

Senát řešil investici Cyrilometodějské teologické fakulty UP

Senátoři a senátorky Univerzity Palackého se věnovali také záměru Cyrilometodějské teologické fakulty UP koupit z vlastních prostředků budovu v Kateřinské ulici. Fakulta chce prostory budovy využít k výuce, výzkumu i zdravotnické činnosti, zvažuje také pokračování komerčních nájmů. K tématu se sešla akademická obec fakulty a investiční záměr v hodnotě šedesáti milionů korun podpořil fakultní senát. O budoucnosti tohoto záměru rozhodne Správní rada Univerzity Palackého, která se sejde v červnu.

AS UP v rámci své kontrolní role při dohledu nad účelným využíváním veřejných prostředků vzal tento záměr na vědomí. Na základě doporučení Ekonomické komise AS UP konstatoval, že jde o potenciálně přínosný projekt z hlediska dlouhodobého rozvoje fakulty a zároveň o strategické rozhodnutí s významnými dlouhodobými ekonomickými dopady na hospodaření fakulty i univerzity. Správní radě UP doporučil zvážit podporu záměru poté, co budou doplněny klíčové podklady, které dosud nejsou dostatečné pro jeho úplné posouzení a které jsou podrobně specifikovány v jednomyslně přijatém usnesení.  

Nadační fond UP má posílit svou roli

Klíčovou platformou pro rozvoj filantropie, podporu talentu a realizaci projektů se společenským dopadem by se do budoucna měl stát Nadační fond Univerzity Palackého. Právě o tom hovořil na posledním jednání před senátory a senátorkami prorektor UP Matěj Dostálek při prezentaci návrhu změn Zakládací listiny a Statutu Nadačního fondu UP. Představil také směr, o který by se měla role Nadačního fondu UP rozšířit. Hovořil o třech navrhovaných pilířích: podpoře talentu a vědy, mecenášství a fundraisingu a podpoře komunitních a společensky prospěšných projektů.

I v tomto bodě bude mít hlavní rozhodovací roli Správní rada UP. Akademický senát UP vzal na vědomí návrh rektora UP na aktualizaci Statutu Nadačního fondu UP a Zakládací listiny Nadačního fondu UP s cílem účelnějšího využívání možností nadačního fondu. Zároveň rektorovi doporučil, aby byly napraveny nedostatky, tj. aby dotčeným orgánům byly dodatečně předloženy změny ve složení orgánů NF UP (vyžadují projednání AS UP a souhlas Správní rady UP), a dále aby byly Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci předloženy chybějící výroční zprávy včetně účetních závěrek za roky 2023 a 2024.  

Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde.

Ustavující zasedání nově zvoleného AS UP se uskuteční 27. května 2026.  

Univerzita Palackého se v nadcházejících měsících aktivně zapojí do celé řady veřejných akcí, které propojují akademické prostředí s kulturním, společenským i sportovním děním. Od běžeckých závodů přes městské slavnosti až po popularizační festival vědy bude UP opět viditelnou součástí života v Olomouci i mimo ni.

Jednou z nejbližších akcí je Běh pro Paměť národa, jehož 11. ročník se uskuteční v sobotu 23. května ve Smetanových sadech v Olomouci. Univerzita Palackého je tradičně hrdým partnerem této události, která propojuje sportovní výkon s připomínkou hodnot občanské odvahy a historické paměti. Účastníci mohou vybírat z několika tratí včetně štafety či rodinného běhu, přičemž výtěžek ze startovného podporuje činnost organizace Paměť národa.

Hned na začátku června se pak UP představí na celostátním Veletrhu vědy Akademie věd ČR v Praze (4.–6. června), kde nabídne interaktivní expozice a ukázky svého výzkumu široké veřejnosti. „Chceme ukázat nejen výsledky našeho výzkumu, ale i jeho přesah do každodenního života a společnosti. Pro Univerzitu Palackého je důležité představovat vědu v souvislostech – jako něco, co propojuje obory, lidi i aktuální témata a dává smysl mimo akademické prostředí,“ vysvětluje popularizátorka vědy UP Vendula Lužná. Akce je volně přístupná a navštíví ji během tří dnů až 60 tisíc návštěvníků.

V pátek 5. a sobotu 6. června se Veletrh vědy v Praze překryje se Svátky města Olomouce, které si ovšem UP nenechá ujít. V pátek se univerzita a její hodnostáři zapojí do průvodu ke cti sv. Pavlíny. V sobotu ve spolupráci s projektem Europe Direct, který nově spadá právě pod UP, bude univerzita na akci zajišťovat prezentační a informační stánek a odpočinkovou zónu. Návštěvníci se tak na jednom místě budou moci dozvědět spoustu užitečných i zajímavých informací jak o univerzitě, tak i o Evropské unii.

Významnou červnovou událostí zůstává i Mattoni Running Festival Olomouc, jehož součástí je Olomoucký půlmaraton konaný v sobotu 13. června. UP zde vystupuje jako partner a zároveň organizuje tradiční závod o pohár rektora UP, určený pro studenty i zaměstnance.

Druhá polovina června pak bude patřit kulturním a multižánrovým festivalům. Univerzita se zapojí do městského festivalu Olomouc (o)žije, který již pošesté přinese do ulic města Olomouce kulturní program, koncerty i příležitosti pro komunitní setkávání. „Na něj naváže UP svou účastí na charakterově podobném Festivalu v ulicích v Ostravě, jenž se uskuteční ve dnech 26. a 27. června. Obě akce patří mezi největší multižánrové festivaly ve veřejném prostoru v České republice a Univerzita Palackého patří mezi jejich hlavní partnery,“ dodává vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

V červenci bude Univerzita Palackého poprvé součástí Levandulového festivalu v Bezděkově u Olomouce (5.–6. července), kde představí svou „Science & Relax zónu“. Návštěvníci se mohou těšit na interaktivní program i odpočinkové aktivity pro celé rodiny.

Prázdninové měsíce pak tradičně oživí i letní speciály Hospodského kvízu UP, které propojují zábavu se setkáváním studentů i absolventů. První z nich se uskuteční 21. července, druhý pak 25. srpna. Mimo to nebude univerzita chybět se svým programem ani na Letním vinném festivalu v olomouckých Bezručových sadech.

„Účast na těchto akcích vnímáme jako důležitou součást otevřené univerzity, která chce aktivně vstupovat do veřejného prostoru. Nejde jen o prezentaci studijních programů nebo výzkumu, ale také o budování vztahů s komunitou a posilování role univerzity v regionu,“ uvedl prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

Zapojení do pestré škály akcí potvrzuje dlouhodobou snahu Univerzity Palackého propojovat akademický svět s každodenním životem a oslovovat širokou veřejnost napříč generacemi.

 

Akce

Datum

Místo

Běh pro Paměť národa

23. 5. 2026

Smetanovy sady Olomouc

Veletrh vědy

4.–6. 6. 2026

Praha

Svátky města Olomouce

6. 6. 2026

Olomouc

Průvod sv. Pavlíny (Svátky města)

5. 6. 2026

Olomouc

Běh o pohár rektora

13. 6. 2026

Olomouc

Festival v ulicích

26.–27. 6. 2026

Ostrava

Levandulový festival

5.–6. 7. 2026

Bezděkov u Olomouce

Letní vinný festival

17.–18. 7. 2026

Bezručovy sady Olomouc

Letní speciál Hospodského kvízu UP I.

21. 7. 2026

Olomouc

Letní speciál Hospodského kvízu UP II. 

25. 8. 2026

Olomouc

Univerzita Palackého se v nadcházejících měsících aktivně zapojí do celé řady veřejných akcí, které propojují akademické prostředí s kulturním, společenským i sportovním děním. Od běžeckých závodů přes městské slavnosti až po popularizační festival vědy bude UP opět viditelnou součástí života v Olomouci i mimo ni.

Jednou z nejbližších akcí je Běh pro Paměť národa, jehož 11. ročník se uskuteční v sobotu 23. května ve Smetanových sadech v Olomouci. Univerzita Palackého je tradičně hrdým partnerem této události, která propojuje sportovní výkon s připomínkou hodnot občanské odvahy a historické paměti. Účastníci mohou vybírat z několika tratí včetně štafety či rodinného běhu, přičemž výtěžek ze startovného podporuje činnost organizace Paměť národa.

Hned na začátku června se pak UP představí na celostátním Veletrhu vědy Akademie věd ČR v Praze (4.–6. června), kde nabídne interaktivní expozice a ukázky svého výzkumu široké veřejnosti. „Chceme ukázat nejen výsledky našeho výzkumu, ale i jeho přesah do každodenního života a společnosti. Pro Univerzitu Palackého je důležité představovat vědu v souvislostech – jako něco, co propojuje obory, lidi i aktuální témata a dává smysl mimo akademické prostředí,“ vysvětluje popularizátorka vědy UP Vendula Lužná. Akce je volně přístupná a navštíví ji během tří dnů až 60 tisíc návštěvníků.

V pátek 5. a sobotu 6. června se Veletrh vědy v Praze překryje se Svátky města Olomouce, které si ovšem UP nenechá ujít. V pátek se univerzita a její hodnostáři zapojí do průvodu ke cti sv. Pavlíny. V sobotu ve spolupráci s projektem Europe Direct, který nově spadá právě pod UP, bude univerzita na akci zajišťovat prezentační a informační stánek a odpočinkovou zónu. Návštěvníci se tak na jednom místě budou moci dozvědět spoustu užitečných i zajímavých informací jak o univerzitě, tak i o Evropské unii.

Významnou červnovou událostí zůstává i Mattoni Running Festival Olomouc, jehož součástí je Olomoucký půlmaraton konaný v sobotu 13. června. UP zde vystupuje jako partner a zároveň organizuje tradiční závod o pohár rektora UP, určený pro studenty i zaměstnance.

Druhá polovina června pak bude patřit kulturním a multižánrovým festivalům. Univerzita se zapojí do městského festivalu Olomouc (o)žije, který již pošesté přinese do ulic města Olomouce kulturní program, koncerty i příležitosti pro komunitní setkávání. „Na něj naváže UP svou účastí na charakterově podobném Festivalu v ulicích v Ostravě, jenž se uskuteční ve dnech 26. a 27. června. Obě akce patří mezi největší multižánrové festivaly ve veřejném prostoru v České republice a Univerzita Palackého patří mezi jejich hlavní partnery,“ dodává vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

V červenci bude Univerzita Palackého poprvé součástí Levandulového festivalu v Bezděkově u Olomouce (5.–6. července), kde představí svou „Science & Relax zónu“. Návštěvníci se mohou těšit na interaktivní program i odpočinkové aktivity pro celé rodiny.

Prázdninové měsíce pak tradičně oživí i letní speciály Hospodského kvízu UP, které propojují zábavu se setkáváním studentů i absolventů. První z nich se uskuteční 21. července, druhý pak 25. srpna. Mimo to nebude univerzita chybět se svým programem ani na Letním vinném festivalu v olomouckých Bezručových sadech.

„Účast na těchto akcích vnímáme jako důležitou součást otevřené univerzity, která chce aktivně vstupovat do veřejného prostoru. Nejde jen o prezentaci studijních programů nebo výzkumu, ale také o budování vztahů s komunitou a posilování role univerzity v regionu,“ uvedl prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

Zapojení do pestré škály akcí potvrzuje dlouhodobou snahu Univerzity Palackého propojovat akademický svět s každodenním životem a oslovovat širokou veřejnost napříč generacemi.

 

Akce

Datum

Místo

Běh pro Paměť národa

23. 5. 2026

Smetanovy sady Olomouc

Veletrh vědy

4.–6. 6. 2026

Praha

Svátky města Olomouce

6. 6. 2026

Olomouc

Průvod sv. Pavlíny (Svátky města)

5. 6. 2026

Olomouc

Běh o pohár rektora

13. 6. 2026

Olomouc

Festival v ulicích

26.–27. 6. 2026

Ostrava

Levandulový festival

5.–6. 7. 2026

Bezděkov u Olomouce

Letní vinný festival

17.–18. 7. 2026

Bezručovy sady Olomouc

Letní speciál Hospodského kvízu UP I.

21. 7. 2026

Olomouc

Letní speciál Hospodského kvízu UP II. 

25. 8. 2026

Olomouc

Vědci z přírodovědecké fakulty představili ministerstvu životního prostředí praktický postup, jak postupně připravit českou krajinu na dopady klimatické změny. Na závěrečné konferenci projektu RegAdapt koncem března na MŽP tým spolu s partnery obhájil výsledky, které dávají veřejné správě do ruky konkrétní nástroj pro určování prioritních opatření.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého ukázali zástupcům ministerstva, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i dalším institucím regionální typologii území Česka podle zranitelnosti krajiny a naléhavosti zásahů. Analýza vychází ze 13 rizik, od sucha a vln veder přes větrnou erozi až po ohrožení biologické rozmanitosti. Opírá se o metodiku Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která hodnotí zranitelnost jako kombinaci expozice, citlivosti a adaptační kapacity.

Hlavní přínos projektu spočívá v tom, že složitá data převádí do prakticky využitelné podoby. „Smyslem RegAdaptu je poskytnout veřejné správě a odborným institucím srozumitelný a datově podložený nástroj, který v detailním měřítku ukáže, která území jsou nejvíce ohrožena a kde je nejnaléhavější začít s plánováním adaptačních opatření,“ uvedl vedoucí katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty a odborný garant projektu Vilém Pechanec.

Výstupy jsou dostupné online. Klíčová je interaktivní mapová aplikace a databáze, která popisuje situaci až na úroveň jednotlivých katastrálních území. Uživatelé tak mohou rychle identifikovat problémová místa a plánovat konkrétní kroky. „Výsledky nejsou jen ve formě odborné zprávy, ale jsou přímo použitelné v mapě s navázanými informacemi. To v praxi výrazně usnadňuje určování priorit,“ doplnil Vilém Pechanec.

Důležitou součástí projektu je i hodnocení dopadů na biologickou rozmanitost. Vědci pomocí habitatových modelů předpověděli, kde se podmínky pro jednotlivé druhy v důsledku změny klimatu zlepší, nebo naopak zhorší. „Pomocí souhrnného skóre zranitelnosti, který vzájemně kombinuje výsledky ze všech analýz jsme identifikovali  lokality napříč celým územím ČR, které budou z hlediska ochrany přírody klíčové. Právě tam by měla směřovat prioritní adaptační opatření,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Projekt RegAdapt (Mapování regionálního rozdělení České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na změnu klimatu) vznikl ve spolupráci několika pracovišť Univerzity Palackého a partnerů z Ústavu výzkumu globální změny, v.v.i (CzechGlobe), ASITIS, s.r.o a World from Space, s.r.o  za podpory Technologické agentury ČR. Výsledky, metodiky i interaktivní nástroje jsou veřejně dostupné a mají sloužit jako podklad pro strategické plánování státu i samospráv.

Vědci z přírodovědecké fakulty představili ministerstvu životního prostředí praktický postup, jak postupně připravit českou krajinu na dopady klimatické změny. Na závěrečné konferenci projektu RegAdapt koncem března na MŽP tým spolu s partnery obhájil výsledky, které dávají veřejné správě do ruky konkrétní nástroj pro určování prioritních opatření.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého ukázali zástupcům ministerstva, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i dalším institucím regionální typologii území Česka podle zranitelnosti krajiny a naléhavosti zásahů. Analýza vychází ze 13 rizik, od sucha a vln veder přes větrnou erozi až po ohrožení biologické rozmanitosti. Opírá se o metodiku Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která hodnotí zranitelnost jako kombinaci expozice, citlivosti a adaptační kapacity.

Hlavní přínos projektu spočívá v tom, že složitá data převádí do prakticky využitelné podoby. „Smyslem RegAdaptu je poskytnout veřejné správě a odborným institucím srozumitelný a datově podložený nástroj, který v detailním měřítku ukáže, která území jsou nejvíce ohrožena a kde je nejnaléhavější začít s plánováním adaptačních opatření,“ uvedl vedoucí katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty a odborný garant projektu Vilém Pechanec.

Výstupy jsou dostupné online. Klíčová je interaktivní mapová aplikace a databáze, která popisuje situaci až na úroveň jednotlivých katastrálních území. Uživatelé tak mohou rychle identifikovat problémová místa a plánovat konkrétní kroky. „Výsledky nejsou jen ve formě odborné zprávy, ale jsou přímo použitelné v mapě s navázanými informacemi. To v praxi výrazně usnadňuje určování priorit,“ doplnil Vilém Pechanec.

Důležitou součástí projektu je i hodnocení dopadů na biologickou rozmanitost. Vědci pomocí habitatových modelů předpověděli, kde se podmínky pro jednotlivé druhy v důsledku změny klimatu zlepší, nebo naopak zhorší. „Pomocí souhrnného skóre zranitelnosti, který vzájemně kombinuje výsledky ze všech analýz jsme identifikovali  lokality napříč celým územím ČR, které budou z hlediska ochrany přírody klíčové. Právě tam by měla směřovat prioritní adaptační opatření,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Projekt RegAdapt (Mapování regionálního rozdělení České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na změnu klimatu) vznikl ve spolupráci několika pracovišť Univerzity Palackého a partnerů z Ústavu výzkumu globální změny, v.v.i (CzechGlobe), ASITIS, s.r.o a World from Space, s.r.o  za podpory Technologické agentury ČR. Výsledky, metodiky i interaktivní nástroje jsou veřejně dostupné a mají sloužit jako podklad pro strategické plánování státu i samospráv.

Děkan Pedagogické fakulty UP Vojtech Regec vyzdvihl celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji oboru logopedie. Pamětní medaili Univerzity Palackého předal Alžbětě Peutelschmiedové. V rámci setkání akademické obce fakulty ocenil také další výrazné osobnosti.

Pedagogická fakulta UP pozvala akademickou i neakademickou obec ke společnému setkání, během něhož zazněly informace o aktuálním dění na fakultě. Součástí programu bylo rovněž předávání ocenění. Pamětní medaili Univerzity Palackého za celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji logopedie převzala Alžběta Peutelschmiedová, která celý svůj profesní i osobní život zasvětila dětem i dospělým s narušenou komunikační schopností, zejména s koktavostí.

foto_sem_4

Svoji pedagogickou dráhu zahájila na základní škole pro žáky s vadami řeči na Svatém Kopečku u Olomouce. Od roku 1986 působila na Pedagogické fakultě UP, kde se kromě výuky věnovala výzkumu etiologie a terapie balbuties a také vzdělávání nadaných a talentovaných dětí. Postgraduální studium absolvovala na Univerzitě Karlově v Praze. Dodnes spolupracuje s médii a přispívá ke zvyšování informovanosti o problematice narušené komunikační schopnosti.

Ocenění se dostalo také Jitce Laitochové, jejímž celoživotním oborem je matematika. Členkou katedry matematiky Pedagogické fakulty UP se stala v roce 1985. Zpočátku se věnovala především výuce předmětů zaměřených na výpočetní techniku, postupně však svou pedagogickou i vědeckou orientaci soustředila na matematickou analýzu, v níž se později habilitovala. Katedru matematiky PdF UP vedla deset let a pod jejím vedením dosáhla významných akreditačních úspěchů. Její práce výrazně ovlivnila generace budoucích učitelů i odborníků a přispěla k posílení prestiže matematického vzdělávání na fakultě.

foto_sem_4

Děkan Vojtech Regec ocenil také Oldřicha Štěpánka, který již čtyřicet let působí na fakultě jako zahradník. Patří k dlouholetým oporám katedry biologie a je jedním z pilířů jejího každodenního fungování. Zodpovídá za odbornou péči o fakultní zahradu na univerzitním pozemku v ulici Dlouhá. Ta je nejen reprezentativním prostorem fakulty, ale také živou učebnicí botaniky a pěstitelských technik. Pod jeho péčí se neustále rozvíjí a proměňuje a zůstává místem, kde se přirozeně propojují odbornost, estetika i respekt k přírodě.

V rámci setkání akademické obce Pedagogické fakulty UP byly rovněž předány i Ceny děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025, a to v učitelských i neučitelských oborech i v oblasti umělecké činnosti a tvorby.  

Cena děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025

Z celkem třiceti nominací bylo oceněno devět prací, přičemž jedna práce vznikla týmově.

Umělecká činnost a tvorba

Mgr. David Dufek a Mgr. Daniel Dufek: Příběh olomouckého orloje. Animované edukativní video, které vzniklo v rámci dvou oddělených diplomových prací.

Bc. Julie Zapletalová: V poli. Bakalářská práce (ucelený soubor malířských děl s motivy krajiny a přírody, v nichž se objevuje prostředí džungle, skleníku či akvária).

Učitelské obory

Mgr. Vendula Hronová: Hodnocení průběhu školní výuky přírodopisu a biologie s využitím záznamového archu. Diplomová práce.

Mgr. Miroslav Juriček: Metodika práce ve sdíleném výukovém prostředí (cloud) při rozvoji informatického myšlení a programování. Diplomová práce.

Bc. Dominika Uhrínová: Využití interaktivní knihy jógových cvičení v prostředí mateřské školy. Bakalářská práce.

Mgr. Klára Štěpánková: Využití gamebooku jako motivace pro začínající čtenáře na 1. stupni ZŠ. Diplomová práce.

Neučitelské obory

Mgr. Kamila Urbanová: Vliv pandemie COVID-19 na praxi uměleckých terapeutů: Scoping Review. Diplomová práce.

Mgr. Kateřina Štainerová: Sluchová rehabilitace u dospělých uživatelů kochleárních implantátů – tvorba terapeutického materiálu. Diplomová práce.

Mgr. Tereza Kovářová: Sběr dat pro standardizaci screeningové testu gramatiky a fonologie (GAPS). Diplomová práce.

Děkan Pedagogické fakulty UP Vojtech Regec vyzdvihl celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji oboru logopedie. Pamětní medaili Univerzity Palackého předal Alžbětě Peutelschmiedové. V rámci setkání akademické obce fakulty ocenil také další výrazné osobnosti.

Pedagogická fakulta UP pozvala akademickou i neakademickou obec ke společnému setkání, během něhož zazněly informace o aktuálním dění na fakultě. Součástí programu bylo rovněž předávání ocenění. Pamětní medaili Univerzity Palackého za celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji logopedie převzala Alžběta Peutelschmiedová, která celý svůj profesní i osobní život zasvětila dětem i dospělým s narušenou komunikační schopností, zejména s koktavostí.

foto_sem_4

Svoji pedagogickou dráhu zahájila na základní škole pro žáky s vadami řeči na Svatém Kopečku u Olomouce. Od roku 1986 působila na Pedagogické fakultě UP, kde se kromě výuky věnovala výzkumu etiologie a terapie balbuties a také vzdělávání nadaných a talentovaných dětí. Postgraduální studium absolvovala na Univerzitě Karlově v Praze. Dodnes spolupracuje s médii a přispívá ke zvyšování informovanosti o problematice narušené komunikační schopnosti.

Ocenění se dostalo také Jitce Laitochové, jejímž celoživotním oborem je matematika. Členkou katedry matematiky Pedagogické fakulty UP se stala v roce 1985. Zpočátku se věnovala především výuce předmětů zaměřených na výpočetní techniku, postupně však svou pedagogickou i vědeckou orientaci soustředila na matematickou analýzu, v níž se později habilitovala. Katedru matematiky PdF UP vedla deset let a pod jejím vedením dosáhla významných akreditačních úspěchů. Její práce výrazně ovlivnila generace budoucích učitelů i odborníků a přispěla k posílení prestiže matematického vzdělávání na fakultě.

foto_sem_4

Děkan Vojtech Regec ocenil také Oldřicha Štěpánka, který již čtyřicet let působí na fakultě jako zahradník. Patří k dlouholetým oporám katedry biologie a je jedním z pilířů jejího každodenního fungování. Zodpovídá za odbornou péči o fakultní zahradu na univerzitním pozemku v ulici Dlouhá. Ta je nejen reprezentativním prostorem fakulty, ale také živou učebnicí botaniky a pěstitelských technik. Pod jeho péčí se neustále rozvíjí a proměňuje a zůstává místem, kde se přirozeně propojují odbornost, estetika i respekt k přírodě.

V rámci setkání akademické obce Pedagogické fakulty UP byly rovněž předány i Ceny děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025, a to v učitelských i neučitelských oborech i v oblasti umělecké činnosti a tvorby.  

Cena děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025

Z celkem třiceti nominací bylo oceněno devět prací, přičemž jedna práce vznikla týmově.

Umělecká činnost a tvorba

Mgr. David Dufek a Mgr. Daniel Dufek: Příběh olomouckého orloje. Animované edukativní video, které vzniklo v rámci dvou oddělených diplomových prací.

Bc. Julie Zapletalová: V poli. Bakalářská práce (ucelený soubor malířských děl s motivy krajiny a přírody, v nichž se objevuje prostředí džungle, skleníku či akvária).

Učitelské obory

Mgr. Vendula Hronová: Hodnocení průběhu školní výuky přírodopisu a biologie s využitím záznamového archu. Diplomová práce.

Mgr. Miroslav Juriček: Metodika práce ve sdíleném výukovém prostředí (cloud) při rozvoji informatického myšlení a programování. Diplomová práce.

Bc. Dominika Uhrínová: Využití interaktivní knihy jógových cvičení v prostředí mateřské školy. Bakalářská práce.

Mgr. Klára Štěpánková: Využití gamebooku jako motivace pro začínající čtenáře na 1. stupni ZŠ. Diplomová práce.

Neučitelské obory

Mgr. Kamila Urbanová: Vliv pandemie COVID-19 na praxi uměleckých terapeutů: Scoping Review. Diplomová práce.

Mgr. Kateřina Štainerová: Sluchová rehabilitace u dospělých uživatelů kochleárních implantátů – tvorba terapeutického materiálu. Diplomová práce.

Mgr. Tereza Kovářová: Sběr dat pro standardizaci screeningové testu gramatiky a fonologie (GAPS). Diplomová práce.