Agregátor zdrojů

Houby jako pozoruhodné organismy, kulturní fenomén i téma blízké Čechům i Italům představí výstava Fantastická mykologie. Vernisáž maleb italského autora Paola Dalponteho se uskuteční 5. května od 17:30 v sále Josefa Otruby v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého za osobní účasti autora.

„Výstava otevírá dialog nad společnou vášní Čechů a Italů, kterou jsou překvapivě právě houby. Pro Čechy je houbaření téměř kulturním fenoménem: oblíbeným způsobem trávení volného času, důvodem k výpravám do přírody i příležitostí sdílet znalosti, zkušenosti a rodinné tradice. Houby pak z košíků putují do našich kuchyní, kde se stávají součástí pestré kulinářské tradice,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Svět hub v barvách a detailech

Paolo Dalponte ve svých malbách nevynechává žádný z těchto aspektů houbaření. Je bedlivým pozorovatelem, který oceňuje vzhled, barvu, strukturu, vůni i skryté, na první pohled sotva postřehnutelné detaily rozmanitého světa stopkovýtrusých hub. Dalponteho houbařský svět má svůj čas i prostor, kterým je zejména severní a střední Itálie, konkrétně Trentino-Horní Adiže, Toskánsko, Umbrie a Marche.

„Dalponteho mykologie je především poctivá a precizní, budovaná jemným štětcem a akrylovou barvou. Houba je na plátně jediným motivem, zároveň však nese bohatá kulturně-historická sdělení. Mezi jejich řádky lze vnímat autorův jemný humor i mlsný jazyk gurmeta,“ doplnil Václav Dvořák.

Výstava potrvá do konce června

Výstava bude v Botanické zahradě přírodovědecké fakulty přístupná do 30. června 2026, a to v pracovní dny do 18:00 nebo po předchozí domluvě.

Houby jako pozoruhodné organismy, kulturní fenomén i téma blízké Čechům i Italům představí výstava Fantastická mykologie. Vernisáž maleb italského autora Paola Dalponteho se uskuteční 5. května od 17:30 v sále Josefa Otruby v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého za osobní účasti autora.

„Výstava otevírá dialog nad společnou vášní Čechů a Italů, kterou jsou překvapivě právě houby. Pro Čechy je houbaření téměř kulturním fenoménem: oblíbeným způsobem trávení volného času, důvodem k výpravám do přírody i příležitostí sdílet znalosti, zkušenosti a rodinné tradice. Houby pak z košíků putují do našich kuchyní, kde se stávají součástí pestré kulinářské tradice,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Svět hub v barvách a detailech

Paolo Dalponte ve svých malbách nevynechává žádný z těchto aspektů houbaření. Je bedlivým pozorovatelem, který oceňuje vzhled, barvu, strukturu, vůni i skryté, na první pohled sotva postřehnutelné detaily rozmanitého světa stopkovýtrusých hub. Dalponteho houbařský svět má svůj čas i prostor, kterým je zejména severní a střední Itálie, konkrétně Trentino-Horní Adiže, Toskánsko, Umbrie a Marche.

„Dalponteho mykologie je především poctivá a precizní, budovaná jemným štětcem a akrylovou barvou. Houba je na plátně jediným motivem, zároveň však nese bohatá kulturně-historická sdělení. Mezi jejich řádky lze vnímat autorův jemný humor i mlsný jazyk gurmeta,“ doplnil Václav Dvořák.

Výstava potrvá do konce června

Výstava bude v Botanické zahradě přírodovědecké fakulty přístupná do 30. června 2026, a to v pracovní dny do 18:00 nebo po předchozí domluvě.

The Academia Film Olomouc (AFO) international popular science film festival, organised by Palacký University, has just come to an end. Since April 28, it has literally energised the entire city and attracted over 8,000 visitors. Filmmakers from around the world visited Olomouc, and the public had a unique opportunity to see documentaries that best reflect current trends in how scientific research is popularised in today’s audiovisual media.

For 61 years, AFO has been presenting science as a natural part of life. This year, 600 titles were submitted to the festival under the theme “A Common Ground.” Sixty-one documentaries competed for the original prize—a kaleidoscope by glassmaker Martin Hlubuček.

“It was wonderful to see how our ideas and plans became reality, such as the experiment with the spring cinema on Horní náměstí, whose screenings were ultimately a great success with our visitors. I am also incredibly happy that completed films that once went through our workshop for film professionals are returning to the festival, and that these films are so good they are winning awards from international juries and the audience itself. “And of course, I’d like to thank the entire AFO team, which this year consisted of over 350 people—it’s a joy to watch the fantastic work they do, with such passion and enthusiasm,” said AFO Director Eva Navrátilová.

foto_sem_4

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Medvěd otravný (Nuisance Bear). Vítěz velké ceny poroty za dokumentární film na Sundance je fascinující sondou do nelehké koexistence lidí a medvědů, který spojuje navýsost moderní formální zpracování a důležité téma.

„Film přináší působivý vhled do toho, jak politické systémy a útlak překroutily naše pojetí ‚soužití‘ s přírodou. Odhaluje, že tyto názory jsou hluboce zakořeněny v historii ničení, koloniálním dědictví a pokračujícím útisku inuitských komunit. Niternou kamerou a strhujícím zvukem film vyzývá k zamyšlení nad tím, co je vlastně ‚otravnost‘, a vykračuje z hranic převládajících narativů o vymírání,“ zdůvodnila rozhodnutí porota festivalu.

foto_sem_4

A Special Mention goes to the film Sešlo z očí (Out of Plain Sight), whose creators follow an investigative case involving the dumping of toxic nuclear waste on the California coast. As part of the Science Communication Awards, the jury awarded the prize to the film Phenomena: When Elements Dance (Phenomena). It explores the world of chemical reactions and invisible physical phenomena, vividly demonstrating how the film medium can bring us closer to what we wouldn’t otherwise have full access to. Australian filmmaker and director Josef Gatti was not at AFO for the first time; in the past, he participated in the festival’s gathering for creators—Camp 4Science.

“I’m incredibly grateful that I was able to return to AFO and take home two awards. It means a lot to me; I share your vision of what science should look like. It’s truly wonderful that this festival exists. “I’ll probably use the prize money to buy a microscope so I can film smaller forms of life,” said the filmmaker, who succeeded at AFO this year with his feature-length debut.

The Czech and Slovak competition also offered a wide range of diverse topics

The award for Best Czech and Slovak Film went to Tomáš Elšík’s documentary Při zemi (Resilience). This environmental ballad, with its unique audiovisual approach, tells the story of people who have dedicated their lives to caring for the Czech landscape. Robin Kvapil received a Special Mention for his film Smoke, whose title alone alludes to its theme of penalties for growing marijuana.

The Science Communication Award goes to another film produced by Czech Television—Stone Age Voyagers. This archaeological-historical film explores the experiment of Czech archaeologist Radomír Tichý and his attempt to reconstruct the voyage of farmers across the Aegean Sea.

foto_sem_4

“I was here two years ago with Masters of Ancient Crafts, when I met Associate Professor Tichý. He then invited me on an expedition, during which this winning film was made. What fascinates me about it is that it’s not about borders or the Czech Republic; it’s a European theme. We filmed in Greece, Italy, and the Czech Republic, and everywhere people were interested and enthusiastic because it connects us. And it shows that humanity is one,” revealed director Tomáš Kratochvíl.

In the short film competition, the top prize went to the film Karin and Lennart: The Last Observers. Director Maja K. Mikkelsen follows her parents, Sweden’s last weather observers, in a loving portrait that captures their mutual affection and passion for their specific field of science.

foto_sem_4

“We selected the Best Short Film of AFO 61 from 21 entries. This winning film is a tender portrait of the dedication, precision, and conscientiousness of people who observe and record the natural world, and it is characterised by fragility, humour, and joy. At a time when many of these values are becoming increasingly rare, this work shows a way of life without pretence and without a desire for publicity or recognition from others,” the jury decided.

The Immersive Media Competition promotes the popularisation of science through interactivity

The project MAMLAS-1 received an honourable mention in this competition section. It is an interactive game/puzzle in which you must learn to drive a vehicle across the surface of a distant planet and collect mineral samples. To play it, you have to adapt to something completely new. The award for best immersive work went to the project Zčistajasna (Out of Nowhere). In it, we find ourselves in the shoes of a woman living in a picturesque town in the Austrian Alps.

foto_sem_4

The award for Best First or Second Scientific Documentary went to the film Snow Leopard Sisters. In the Dolpo region of Tibet, a trio of directors follows two women who represent a clash of generations and views on the predatory snow leopards, of which only a few dozen remain here. The Student Jury Award went to the documentary Menopause Mystery, a film that breaks the taboo surrounding the subject, which was part of both the festival’s International Competition and the non-competitive section Diagnosis: Unknown. Another new addition this year is the award in the European Spotlight category. The section explored trends and methods of contemporary science communication in film within the context of European documentary, and the award went to the film Killing Time: Science of Boredom.

And how did the audience vote?

The Audience Award, sponsored by Czech Television, went to the film Phenomena: When the Elements Dance!, which also won the award for science communication in the International Competition.

foto_sem_4

“This year, Sandbox Films once again recognised the best projects participating in the Camp 4Science program. The winning projects are Near Life and The Great Seagull Film. The first deals with near-death experiences and touches on the boundary between science and spirituality, while the second explores the relationship between humans and nature through the coexistence of seagulls and people,” added program director Dominik Vontor.

The award for exceptional contributions to the popularisation of science is presented by AFO to the Czech Ornithological Society, which beautifully correlates with the winner of the Czech and Slovak competition—the society collaborated closely on the film Při zemi.

Academia Film Olomouc (AFO) is today the largest popular science film festival in Europe. Since 1966, it has been connecting scientists, filmmakers, students, and the general public, creating a space for sharing knowledge and open debate about the world we live in. More on www.afo.cz.

V Olomouci skončil mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který od 28. dubna doslova rozproudil celé město a přilákal přes 8 tisíc návštěvníků. Do Olomouce zavítali filmoví tvůrci a tvůrkyně z celého světa a lidé měli jedinečnou příležitost vidět dokumenty, které nejvíce odrážejí trendy přístupy k tomu, jak se v dnešní audiovizi popularizuje vědecké bádání.

AFO již 61 let ukazuje vědu jako přirozenou součást života. Letos se na festival s tématem Společná řeč přihlásilo 600 titulů. O originální cenu v podobě krasohledu skláře Martina Hlubučka se ucházelo 61 dokumentů.

„Bylo krásné pozorovat, jak se naše nápady a plány proměnily ve skutečnost, třeba experiment v podobě jarního kina na Horním náměstí, jehož projekce nakonec měly velký úspěch u našich návštěvníků. Mám zároveň obrovskou radost, že se na festival vrací dokončené filmy, které kdysi prošly naším workshopem pro filmové profesionály, a že jsou to filmy tak dobré, že si odnášejí ceny mezinárodních porot i samotného publika. A samozřejmě moc děkuju celému týmu AFO, ve kterém letos bylo přes 350 lidí a které je taky radost sledovat, jak fantastickou práci odvádí, s jakým zápalem a nadšením,“ řekla ředitelka AFO Eva Navrátilová.

foto_sem_4

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Medvěd otravný (Nuisance Bear). Vítěz velké ceny poroty za dokumentární film na Sundance je fascinující sondou do nelehké koexistence lidí a medvědů, který spojuje navýsost moderní formální zpracování a důležité téma.

„Film přináší působivý vhled do toho, jak politické systémy a útlak překroutily naše pojetí ‚soužití‘ s přírodou. Odhaluje, že tyto názory jsou hluboce zakořeněny v historii ničení, koloniálním dědictví a pokračujícím útisku inuitských komunit. Niternou kamerou a strhujícím zvukem film vyzývá k zamyšlení nad tím, co je vlastně ‚otravnost‘, a vykračuje z hranic převládajících narativů o vymírání,“ zdůvodnila rozhodnutí porota festivalu.

foto_sem_4

Zvláštní uznání si pak odnáší film Sešlo z očí (Out of Plain Sight), jehož tvůrci sledují investigativní případ vypuštění toxického jaderného odpadu na kalifornském pobřeží. V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota cenu filmu Phenomena: Když prvky tančí (Phenomena). Ten sleduje běžným okem neviděný svět chemických reakcí a fyzikálních jevů a názorně demonstruje, jak nám filmové médium může přiblížit něco, k čemu bychom bez něj neměli tak úplně přístup. Australský filmař a režisér Josef Gatti nebyl na AFO poprvé, v minulosti se zúčastnil festivalového setkání pro tvůrce – Camp 4Science.

„Jsem nesmírně vděčný, že jsem se mohl vrátit na AFO a odvézt si hned dvě ceny. Moc to pro mě znamená, mám s vámi stejný pohled na to, jak by měla vypadat věda. Je opravdu skvělé, že tento festival existuje. Za finanční odměnu si asi koupím mikroskop, abych mohl točit menší formy života,“ radoval se filmař, který letos na AFO uspěl se svým celovečerním debutem.

Česká a slovenská soutěž taktéž nabídla velké spektrum rozmanitých témat

Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Tomáše Elšíka Při zemi (Resilience). Environmentální balada s jedinečným audiovizuálním uchopením vypráví o lidech, kteří zasvětili svůj život péči o českou krajinu. Zvláštní uznání si odnáší Robin Kvapil se snímkem Smoke, který už svým názvem odkazuje ke svému tématu postihů za pěstování marihuany.

Cena za komunikaci vědy pak náleží dalšímu filmu z produkce České televize – Mořeplavci pravěku (Stone Age Voyagers). Archeologicko-historický snímek pojednává o experimentu českého archeologa Radomíra Tichého a jeho snaze rekonstruovat plavbu zemědělců přes Egejské moře.

foto_sem_4

„Už předloni jsem tu byl s Mistry starých řemesel, kdy jsem se seznámil s docentem Tichým. Ten mě pak přizval na expedici, během které vznikl i tento vítězný film. Mě na tom fascinuje to, že to není o hranicích a ČR, že je to evropské téma. Točili jsme v Řecku, Itálii a Česku a všude to ty lidi zajímalo a všude byli nadšení, protože nás to propojuje. A ukazuje to, že lidstvo je jenom jedno,“ prozradil režisér Tomáš Kratochvíl.

V soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Karin a Lennart: Rosničky na konci světa (The Last Observers). Režisérka Maja K. Mikkelsen sleduje své rodiče, poslední pozorovatele počasí ve Švédsku, v láskyplném portrétu, který ukazuje vzájemnou náklonnost i vášeň pro konkrétní vědní obor.

foto_sem_4

„Nejlepší krátký film AFO 61 jsme vybírali z 21 snímků. Tento vítězný snímek je něžným portrétem oddanosti, preciznosti a svědomitosti lidí pozorujících a zaznamenávajících svět přírody a vyznačuje se křehkostí, humorem a radostí. V době, kdy jsou mnohé z těchto hodnot čím dál vzácnější, ukazuje toto dílo způsob života bez přetvářky a bez touhy po publicitě či uznání ostatních,“ rozhodla porota.

Soutěž imerzivních médií představuje popularizaci vědy skrze interaktivitu

Čestné uznání v této soutěžní sekci získal projekt MAMLAS-1. Jde o interaktivní hru / hlavolam, při jejímž ovládání se musíte naučit jezdit s vozidlem po povrchu vzdálené planety a sbírat vzorky nerostů. Při jejím ovládání se člověk musí přizpůsobit něčemu úplně novému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt Zčistajasna (Out of Nowhere). V něm se ocitáme v kůži ženy obývající malebné městečko v rakouských Alpách.

foto_sem_4

Cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument náleží filmu Levhartí sestry (Snow Leopard Sisters). Trojice režisérů v tibetském regionu Dolpo sleduje dvojici žen, které představují střet generací i názorů na predátorské levharty, kterých je zde již jen několik desítek. Cenu studentské poroty vyhrál dokument Tajemství menopauzy (Menopause Mystery), detabuizující snímek, který byl součástí jak Mezinárodní soutěže festivalu, tak nesoutěžní sekce Diagnóza: Neznámá. Letošní novinkou je také cena v kategorii European Spotlight. Sekce ohledávala trendy a způsoby současné komunikace vědy ve filmu v rámci evropského dokumentu a cenu si odnáší snímek Chytat lelky: Věda o nudě (Killing Time: Science of Boredom).

A jak hlasovalo diváctvo?

Cenu publika pod záštitou České televize získal, stejně jako cenu pro komunikaci vědy v Mezinárodní soutěži, film Phenomena: Když prvky tančí!.

foto_sem_4

„I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Oceněnými projekty jsou Near Life a The Great Seagull Film. První z nich pojednává o zážitcích blízkých smrti a dotýká se hranice vědy a duchovna, druhý zase zkoumá vztah mezi lidmi a přírodou na koexistenci mezi racky a lidmi,“ doplnil vedoucí programu Dominik Vontor.

Cenu za mimořádný přínos popularizaci vědy uděluje AFO České společnosti ornitologické, což krásně koreluje s vítězem České a slovenské soutěže – na filmu Při zemi tato společnost úzce spolupracovala.

Academia Film Olomouc (AFO) je dnes největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Více na www.afo.cz.

V Olomouci skončil mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který od 28. dubna doslova rozproudil celé město a přilákal přes 8 tisíc návštěvníků. Do Olomouce zavítali filmoví tvůrci a tvůrkyně z celého světa a lidé měli jedinečnou příležitost vidět dokumenty, které nejvíce odrážejí trendy přístupy k tomu, jak se v dnešní audiovizi popularizuje vědecké bádání.

AFO již 61 let ukazuje vědu jako přirozenou součást života. Letos se na festival s tématem Společná řeč přihlásilo 600 titulů. O originální cenu v podobě krasohledu skláře Martina Hlubučka se ucházelo 61 dokumentů.

„Bylo krásné pozorovat, jak se naše nápady a plány proměnily ve skutečnost, třeba experiment v podobě jarního kina na Horním náměstí, jehož projekce nakonec měly velký úspěch u našich návštěvníků. Mám zároveň obrovskou radost, že se na festival vrací dokončené filmy, které kdysi prošly naším workshopem pro filmové profesionály, a že jsou to filmy tak dobré, že si odnášejí ceny mezinárodních porot i samotného publika. A samozřejmě moc děkuju celému týmu AFO, ve kterém letos bylo přes 350 lidí a které je taky radost sledovat, jak fantastickou práci odvádí, s jakým zápalem a nadšením,“ řekla ředitelka AFO Eva Navrátilová.

foto_sem_4

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Medvěd otravný (Nuisance Bear). Vítěz velké ceny poroty za dokumentární film na Sundance je fascinující sondou do nelehké koexistence lidí a medvědů, který spojuje navýsost moderní formální zpracování a důležité téma.

„Film přináší působivý vhled do toho, jak politické systémy a útlak překroutily naše pojetí ‚soužití‘ s přírodou. Odhaluje, že tyto názory jsou hluboce zakořeněny v historii ničení, koloniálním dědictví a pokračujícím útisku inuitských komunit. Niternou kamerou a strhujícím zvukem film vyzývá k zamyšlení nad tím, co je vlastně ‚otravnost‘, a vykračuje z hranic převládajících narativů o vymírání,“ zdůvodnila rozhodnutí porota festivalu.

foto_sem_4

Zvláštní uznání si pak odnáší film Sešlo z očí (Out of Plain Sight), jehož tvůrci sledují investigativní případ vypuštění toxického jaderného odpadu na kalifornském pobřeží. V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota cenu filmu Phenomena: Když prvky tančí (Phenomena). Ten sleduje běžným okem neviděný svět chemických reakcí a fyzikálních jevů a názorně demonstruje, jak nám filmové médium může přiblížit něco, k čemu bychom bez něj neměli tak úplně přístup. Australský filmař a režisér Josef Gatti nebyl na AFO poprvé, v minulosti se zúčastnil festivalového setkání pro tvůrce – Camp 4Science.

„Jsem nesmírně vděčný, že jsem se mohl vrátit na AFO a odvézt si hned dvě ceny. Moc to pro mě znamená, mám s vámi stejný pohled na to, jak by měla vypadat věda. Je opravdu skvělé, že tento festival existuje. Za finanční odměnu si asi koupím mikroskop, abych mohl točit menší formy života,“ radoval se filmař, který letos na AFO uspěl se svým celovečerním debutem.

Česká a slovenská soutěž taktéž nabídla velké spektrum rozmanitých témat

Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Tomáše Elšíka Při zemi (Resilience). Environmentální balada s jedinečným audiovizuálním uchopením vypráví o lidech, kteří zasvětili svůj život péči o českou krajinu. Zvláštní uznání si odnáší Robin Kvapil se snímkem Smoke, který už svým názvem odkazuje ke svému tématu postihů za pěstování marihuany.

Cena za komunikaci vědy pak náleží dalšímu filmu z produkce České televize – Mořeplavci pravěku (Stone Age Voyagers). Archeologicko-historický snímek pojednává o experimentu českého archeologa Radomíra Tichého a jeho snaze rekonstruovat plavbu zemědělců přes Egejské moře.

foto_sem_4

„Už předloni jsem tu byl s Mistry starých řemesel, kdy jsem se seznámil s docentem Tichým. Ten mě pak přizval na expedici, během které vznikl i tento vítězný film. Mě na tom fascinuje to, že to není o hranicích a ČR, že je to evropské téma. Točili jsme v Řecku, Itálii a Česku a všude to ty lidi zajímalo a všude byli nadšení, protože nás to propojuje. A ukazuje to, že lidstvo je jenom jedno,“ prozradil režisér Tomáš Kratochvíl.

V soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Karin a Lennart: Rosničky na konci světa (The Last Observers). Režisérka Maja K. Mikkelsen sleduje své rodiče, poslední pozorovatele počasí ve Švédsku, v láskyplném portrétu, který ukazuje vzájemnou náklonnost i vášeň pro konkrétní vědní obor.

foto_sem_4

„Nejlepší krátký film AFO 61 jsme vybírali z 21 snímků. Tento vítězný snímek je něžným portrétem oddanosti, preciznosti a svědomitosti lidí pozorujících a zaznamenávajících svět přírody a vyznačuje se křehkostí, humorem a radostí. V době, kdy jsou mnohé z těchto hodnot čím dál vzácnější, ukazuje toto dílo způsob života bez přetvářky a bez touhy po publicitě či uznání ostatních,“ rozhodla porota.

Soutěž imerzivních médií představuje popularizaci vědy skrze interaktivitu

Čestné uznání v této soutěžní sekci získal projekt MAMLAS-1. Jde o interaktivní hru / hlavolam, při jejímž ovládání se musíte naučit jezdit s vozidlem po povrchu vzdálené planety a sbírat vzorky nerostů. Při jejím ovládání se člověk musí přizpůsobit něčemu úplně novému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt Zčistajasna (Out of Nowhere). V něm se ocitáme v kůži ženy obývající malebné městečko v rakouských Alpách.

foto_sem_4

Cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument náleží filmu Levhartí sestry (Snow Leopard Sisters). Trojice režisérů v tibetském regionu Dolpo sleduje dvojici žen, které představují střet generací i názorů na predátorské levharty, kterých je zde již jen několik desítek. Cenu studentské poroty vyhrál dokument Tajemství menopauzy (Menopause Mystery), detabuizující snímek, který byl součástí jak Mezinárodní soutěže festivalu, tak nesoutěžní sekce Diagnóza: Neznámá. Letošní novinkou je také cena v kategorii European Spotlight. Sekce ohledávala trendy a způsoby současné komunikace vědy ve filmu v rámci evropského dokumentu a cenu si odnáší snímek Chytat lelky: Věda o nudě (Killing Time: Science of Boredom).

A jak hlasovalo diváctvo?

Cenu publika pod záštitou České televize získal, stejně jako cenu pro komunikaci vědy v Mezinárodní soutěži, film Phenomena: Když prvky tančí!.

foto_sem_4

„I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Oceněnými projekty jsou Near Life a The Great Seagull Film. První z nich pojednává o zážitcích blízkých smrti a dotýká se hranice vědy a duchovna, druhý zase zkoumá vztah mezi lidmi a přírodou na koexistenci mezi racky a lidmi,“ doplnil vedoucí programu Dominik Vontor.

Cenu za mimořádný přínos popularizaci vědy uděluje AFO České společnosti ornitologické, což krásně koreluje s vítězem České a slovenské soutěže – na filmu Při zemi tato společnost úzce spolupracovala.

Academia Film Olomouc (AFO) je dnes největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Více na www.afo.cz.

Komplexní pohled na digitalizaci právního odvětví nabídnul více než dvěma stovkám účastníků z řad odborné veřejnosti druhý ročník konference Future Legal. Akce, která se uskutečnila na Právnické fakultě Univerzity Palackého, propojila advokáty, technologické inovátory a vývojáře AI nástrojů. Cílem bylo představit konkrétní řešení pro právní rešerše, práci s dokumenty či řízení workflow.

Po úspěšném prvním ročníku se právnická fakulta společně se svými partnery rozhodla odborné setkání zopakovat. Hlavním cílem konference bylo na praktických příkladech ukázat možnosti využití umělé inteligence v právní praxi i rizika, která s sebou rychle se vyvíjející AI nástroje přinášejí. Vedle přínosů AI tak zaznívaly i otázky týkající se jejích limitů a budoucí role právníků.

Konferenci zahájili zástupci vedení fakulty – děkan Václav Stehlík a proděkan pro komunikaci Pavel Petr. „Všechny vás vítám v prostorách právnické fakulty v Olomouci. Pro řadu z vás se jedná již o druhé setkání, a mám proto radost, že se kapacita konference stejně jako v loňském roce naplnila. Rád bych poděkoval organizátorům z právnické fakulty, kolegovi Danielu Pospíšilovi a Jakubovi Dohnalovi z advokátní kanceláře ARROWS, díky jejichž práci bude konference jistě opět úspěšná,“ přivítal účastníky děkan Stehlík. Zároveň představil i směr, kterým se chce fakulta v oblasti AI dále ubírat. „Umělou inteligenci považuji za důležité a aktuální téma, a proto ji chceme více zapojit i do výuky. V příštím roce plánujeme zavést povinný předmět zaměřený na využití AI v právní praxi,“ uvedl.

foto_sem_4

Účastníky oslovil také rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. „Nacházíme se v momentu, který bude pro naši společnost mimořádně důležitý. Právě právníci budou těmi, kdo ponesou hlavní odpovědnost za regulaci a nastavení hranic, kam až umělou inteligenci pustíme,“ zaznělo v jeho vystoupení.

Novinkou oproti prvnímu ročníku byla doprovodná část programu zaměřená na prezentaci konkrétních AI nástrojů mimo hlavní přednáškové bloky. „Rozhodli jsme se dát řečníkům prostor představit své produkty i mimo přednáškové sloty, aby je účastníci mohli lépe poznat, vyzkoušet a prodiskutovat jejich možnosti využití,“ vysvětlil za organizátory Daniel Pospíšil, který působí na fakultě jako odborný asistent na dvou katedrách. Představeny byly například nástroje Anywhere pro mezinárodní kauzy nebo Robopravnik.cz.

Mezi řečníky vystoupil také CTO CODEXIS AI Tomáš Řehák, který přiblížil aktuální možnosti využití umělé inteligence při právních rešerších. Zaměřil se především na hranici mezi spolehlivým využitím AI a situacemi, kdy je stále nezbytný lidský úsudek. „Stále jde do určité míry o otevřenou otázku výzkumu. Zjednodušeně ale platí, že uživatel získá z AI tak kvalitní výstup, jak kvalitní data má nástroj k dispozici. Pokud například v CODEXIS AI zadám rešerši zaměřenou na konkrétní procesní část a práci se stovkami judikátů, systém dokáže podstatné informace velmi dobře dohledat. Jakmile se však dostáváme k interpretaci a syntéze závěrů, stále jsou potřeba zkušenosti a úsudek advokáta či právníka,“ popsal Řehák.

Ocenil také společenský večer, který předcházel hlavní konferenční části. „Účastníci se mohli potkat v neformálním prostředí, navázat kontakty a lépe se poznat. Díky tomu se celý následující den nesl v uvolněné a přátelské atmosféře,“ dodal.

Na organizaci konference Future Legal 2026 se podílela Právnická fakulta UP a advokátní kancelář ARROWS. Akce má svou oficiální webovou stránku.

Komplexní pohled na digitalizaci právního odvětví nabídnul více než dvěma stovkám účastníků z řad odborné veřejnosti druhý ročník konference Future Legal. Akce, která se uskutečnila na Právnické fakultě Univerzity Palackého, propojila advokáty, technologické inovátory a vývojáře AI nástrojů. Cílem bylo představit konkrétní řešení pro právní rešerše, práci s dokumenty či řízení workflow.

Po úspěšném prvním ročníku se právnická fakulta společně se svými partnery rozhodla odborné setkání zopakovat. Hlavním cílem konference bylo na praktických příkladech ukázat možnosti využití umělé inteligence v právní praxi i rizika, která s sebou rychle se vyvíjející AI nástroje přinášejí. Vedle přínosů AI tak zaznívaly i otázky týkající se jejích limitů a budoucí role právníků.

Konferenci zahájili zástupci vedení fakulty – děkan Václav Stehlík a proděkan pro komunikaci Pavel Petr. „Všechny vás vítám v prostorách právnické fakulty v Olomouci. Pro řadu z vás se jedná již o druhé setkání, a mám proto radost, že se kapacita konference stejně jako v loňském roce naplnila. Rád bych poděkoval organizátorům z právnické fakulty, kolegovi Danielu Pospíšilovi a Jakubovi Dohnalovi z advokátní kanceláře ARROWS, díky jejichž práci bude konference jistě opět úspěšná,“ přivítal účastníky děkan Stehlík. Zároveň představil i směr, kterým se chce fakulta v oblasti AI dále ubírat. „Umělou inteligenci považuji za důležité a aktuální téma, a proto ji chceme více zapojit i do výuky. V příštím roce plánujeme zavést povinný předmět zaměřený na využití AI v právní praxi,“ uvedl.

foto_sem_4

Účastníky oslovil také rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. „Nacházíme se v momentu, který bude pro naši společnost mimořádně důležitý. Právě právníci budou těmi, kdo ponesou hlavní odpovědnost za regulaci a nastavení hranic, kam až umělou inteligenci pustíme,“ zaznělo v jeho vystoupení.

Novinkou oproti prvnímu ročníku byla doprovodná část programu zaměřená na prezentaci konkrétních AI nástrojů mimo hlavní přednáškové bloky. „Rozhodli jsme se dát řečníkům prostor představit své produkty i mimo přednáškové sloty, aby je účastníci mohli lépe poznat, vyzkoušet a prodiskutovat jejich možnosti využití,“ vysvětlil za organizátory Daniel Pospíšil, který působí na fakultě jako odborný asistent na dvou katedrách. Představeny byly například nástroje Anywhere pro mezinárodní kauzy nebo Robopravnik.cz.

Mezi řečníky vystoupil také CTO CODEXIS AI Tomáš Řehák, který přiblížil aktuální možnosti využití umělé inteligence při právních rešerších. Zaměřil se především na hranici mezi spolehlivým využitím AI a situacemi, kdy je stále nezbytný lidský úsudek. „Stále jde do určité míry o otevřenou otázku výzkumu. Zjednodušeně ale platí, že uživatel získá z AI tak kvalitní výstup, jak kvalitní data má nástroj k dispozici. Pokud například v CODEXIS AI zadám rešerši zaměřenou na konkrétní procesní část a práci se stovkami judikátů, systém dokáže podstatné informace velmi dobře dohledat. Jakmile se však dostáváme k interpretaci a syntéze závěrů, stále jsou potřeba zkušenosti a úsudek advokáta či právníka,“ popsal Řehák.

Ocenil také společenský večer, který předcházel hlavní konferenční části. „Účastníci se mohli potkat v neformálním prostředí, navázat kontakty a lépe se poznat. Díky tomu se celý následující den nesl v uvolněné a přátelské atmosféře,“ dodal.

Na organizaci konference Future Legal 2026 se podílela Právnická fakulta UP a advokátní kancelář ARROWS. Akce má svou oficiální webovou stránku.

Léto 2023 – svět se rozdělil na dva tábory. Na ty, kterým se víc líbil dlouho očekávaný film Oppenheimer a na fanoušky filmu Barbie. Dílo o panence, která v uplynulých desetiletích formovala holčičky po celém světě, však nebylo jen překvapivou filmovou událostí. Nabídlo také prostor pro zamyšlení nad společenskými rolemi napříč historií. Na tom také stojí nová podcastová série historiků z UP.

Hledání paralel na pozadí filmu Barbie se ve svém semináři před dvěma lety chopili historici Michaela Antonín Malaníková a Patrik Paštrnák. Posluchačům na filozofické fakultě předkládali dějinné souvislosti u témat, jako je dětství, mateřství, sexualita či vůdčí role žen. A jelikož měl seminář velký úspěch, rozhodli se na jeho základě natočit podcastovou sérii.

„Seminář kolem sebe za dva roky, kdy jsme jej vedli, vygeneroval silnou komunitu. Podcast je výsledek společné práce nejenom nás dvou, ale také našich studujících, tedy celkem asi padesáti lidí. Chtěli jsme proto tohle téma uchovat v nějaké trvalé podobě, a tak nás napadl podcast. Proces vzniku je pro nás čirá radost, experimentální ohledávání hranic, což nás baví a posouvá dál,“ popisuje vznik série Michaela Antonín Malaníková.

Michaela Antonín Malaníková se věnuje dějinám středověku a výzkumu městského prostředí z pohledu gender history, zaměřuje se na dějiny rodiny a sociální historii obecně. Patrik Paštrnák se nejprve věnoval dějinám svatebních cest, což ho dovedlo ke královnám a studiu panovnických žen obecně. Kromě toho se zaměřuje se na dějiny cestování, humanistickou literaturu a kulturní dějiny obecně. Foto: FF UP

V plánu je celkem 11 dílů, které v podstatě kopírují jednotlivé hodiny na semináři. Kromě již zmíněných se tak posluchači mohou také těšit na témata jako manželství a panenství, představy o lidském těle a kráse či vztahy mezi stejnými pohlavími. „V posledním dílu nás stejně jako na semináři navštíví ve studiu host, Tomáš Borovský z Masarykovy univerzity, který se věnuje vztahu zvířat a lidí z pohledu středověké historie,“ dodává historička.

Některé věci se nemění už staletí

„Film Barbie byl jediný, na který jsem šel do kina dvakrát po sobě. Baví mě na něm, že paroduje naši přítomnost a naše hodnoty a představy spojené s mužstvím a ženstvím, čímž nabízí skvělé momenty pro paralely mezi historií a současností. Například jak ve filmu, tak dnes často od žen slyšíme, že je nemožné splnit všechny společenské ideály, které se od nich očekávají. Od matek přes manželky, milenky, dcery po zaměstnankyně. Když ve filmu zazníval tento monolog, okamžitě jsem si vzpomněl na některé historické prameny z 15. století z prostředí vyšších společenských kruhů, ve kterých jsem na ty téměř stejné nároky společnosti opakovaně narážel,“ popisuje styčné plochy mezi filmem, naší současností a středověkou realitou Patrik Paštrnák, který s nápadem na seminář přišel.

Audio podcast Barbie a Ken ve středověku vychází každou druhou neděli na YouTube, Spotify či Apple podcasts. Odkazy na epizody najdete zde.

„U mnoha témat sledujeme kontinuitu od minulosti do dneška. Vezměme si například ženskou moc. Pokud jsou ženy u moci kritizovány ve veřejném prostoru, tak se to dnes vztahuje ke stejným tématům jako ve středověku – například k jejich sexuální morálce. Ženy se zkrátka ve veřejném prostoru dodnes znevěrohodňují jinými prostředky než muži,“ uvádí Michaela Antonín Malaníková.

Právě v upozorňování na paralely mezi současností a minulostí vidí dvojice historiků cestu: „Je dobré tato témata pojmenovávat a zvědomovat. V okamžiku, kdy si uvědomíme tyto automatismy, na které naskakujeme, můžeme jim lépe předcházet,“ říká Michaela Antonín Malaníková. „Pokud polovinu populace tvoří muži – a ti se s podobnými předsudky nesetkávají, znamená to, že polovina populace netuší, jakým problémům ta druhá čelí. Proto je potřeba o nich mluvit,“ doplňuje Patrik Paštrnák.

Co bude dál?

A jak se oba podcasteři dívají na další osud semináře o Barbie? „Nyní cítíme, že se můžeme posunout dál. Jestli se vrátíme k hledání paralel mezi současností a minulostí na prostoru nějakého dalšího popkulturního fenoménu, ať už filmu nebo třeba seriálu, ještě nevíme. Čekáme na silný motiv, který musí přijít organicky,“ říká Michaela Antonín Malaníková.

Oba historici se ale shodnou, že ve formátu podcastu je jim trochu smutno. „Naši studující nám tam chybí. Interakce a výměna názorů byla motorem kurzu a je náročnější to utáhnout ve dvou,“ uzavírá Patrik Paštrnák.

Léto 2023 – svět se rozdělil na dva tábory. Na ty, kterým se víc líbil dlouho očekávaný film Oppenheimer a na fanoušky filmu Barbie. Dílo o panence, která v uplynulých desetiletích formovala holčičky po celém světě, však nebylo jen překvapivou filmovou událostí. Nabídlo také prostor pro zamyšlení nad společenskými rolemi napříč historií. Na tom také stojí nová podcastová série historiků z UP.

Hledání paralel na pozadí filmu Barbie se ve svém semináři před dvěma lety chopili historici Michaela Antonín Malaníková a Patrik Paštrnák. Posluchačům na filozofické fakultě předkládali dějinné souvislosti u témat, jako je dětství, mateřství, sexualita či vůdčí role žen. A jelikož měl seminář velký úspěch, rozhodli se na jeho základě natočit podcastovou sérii.

„Seminář kolem sebe za dva roky, kdy jsme jej vedli, vygeneroval silnou komunitu. Podcast je výsledek společné práce nejenom nás dvou, ale také našich studujících, tedy celkem asi padesáti lidí. Chtěli jsme proto tohle téma uchovat v nějaké trvalé podobě, a tak nás napadl podcast. Proces vzniku je pro nás čirá radost, experimentální ohledávání hranic, což nás baví a posouvá dál,“ popisuje vznik série Michaela Antonín Malaníková.

Michaela Antonín Malaníková se věnuje dějinám středověku a výzkumu městského prostředí z pohledu gender history, zaměřuje se na dějiny rodiny a sociální historii obecně. Patrik Paštrnák se nejprve věnoval dějinám svatebních cest, což ho dovedlo ke královnám a studiu panovnických žen obecně. Kromě toho se zaměřuje se na dějiny cestování, humanistickou literaturu a kulturní dějiny obecně. Foto: FF UP

V plánu je celkem 11 dílů, které v podstatě kopírují jednotlivé hodiny na semináři. Kromě již zmíněných se tak posluchači mohou také těšit na témata jako manželství a panenství, představy o lidském těle a kráse či vztahy mezi stejnými pohlavími. „V posledním dílu nás stejně jako na semináři navštíví ve studiu host, Tomáš Borovský z Masarykovy univerzity, který se věnuje vztahu zvířat a lidí z pohledu středověké historie,“ dodává historička.

Některé věci se nemění už staletí

„Film Barbie byl jediný, na který jsem šel do kina dvakrát po sobě. Baví mě na něm, že paroduje naši přítomnost a naše hodnoty a představy spojené s mužstvím a ženstvím, čímž nabízí skvělé momenty pro paralely mezi historií a současností. Například jak ve filmu, tak dnes často od žen slyšíme, že je nemožné splnit všechny společenské ideály, které se od nich očekávají. Od matek přes manželky, milenky, dcery po zaměstnankyně. Když ve filmu zazníval tento monolog, okamžitě jsem si vzpomněl na některé historické prameny z 15. století z prostředí vyšších společenských kruhů, ve kterých jsem na ty téměř stejné nároky společnosti opakovaně narážel,“ popisuje styčné plochy mezi filmem, naší současností a středověkou realitou Patrik Paštrnák, který s nápadem na seminář přišel.

Audio podcast Barbie a Ken ve středověku vychází každou druhou neděli na YouTube, Spotify či Apple podcasts. Odkazy na epizody najdete zde.

„U mnoha témat sledujeme kontinuitu od minulosti do dneška. Vezměme si například ženskou moc. Pokud jsou ženy u moci kritizovány ve veřejném prostoru, tak se to dnes vztahuje ke stejným tématům jako ve středověku – například k jejich sexuální morálce. Ženy se zkrátka ve veřejném prostoru dodnes znevěrohodňují jinými prostředky než muži,“ uvádí Michaela Antonín Malaníková.

Právě v upozorňování na paralely mezi současností a minulostí vidí dvojice historiků cestu: „Je dobré tato témata pojmenovávat a zvědomovat. V okamžiku, kdy si uvědomíme tyto automatismy, na které naskakujeme, můžeme jim lépe předcházet,“ říká Michaela Antonín Malaníková. „Pokud polovinu populace tvoří muži – a ti se s podobnými předsudky nesetkávají, znamená to, že polovina populace netuší, jakým problémům ta druhá čelí. Proto je potřeba o nich mluvit,“ doplňuje Patrik Paštrnák.

Co bude dál?

A jak se oba podcasteři dívají na další osud semináře o Barbie? „Nyní cítíme, že se můžeme posunout dál. Jestli se vrátíme k hledání paralel mezi současností a minulostí na prostoru nějakého dalšího popkulturního fenoménu, ať už filmu nebo třeba seriálu, ještě nevíme. Čekáme na silný motiv, který musí přijít organicky,“ říká Michaela Antonín Malaníková.

Oba historici se ale shodnou, že ve formátu podcastu je jim trochu smutno. „Naši studující nám tam chybí. Interakce a výměna názorů byla motorem kurzu a je náročnější to utáhnout ve dvou,“ uzavírá Patrik Paštrnák.

Tři vítězství si z letošního ročníku prestižní soutěže Mapa roku odvezli kartografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ocenění získali za Atlas nářečí českého jazyka, diplomovou práci o povodňové zranitelnosti v Pákistánu a projekt Kartografové v rozjezdu. Dalších pět projektů s jejich účastí se probojovalo mezi nominované.

„V kategorii Atlasy, soubory a edice map zvítězil Atlas nářečí českého jazyka – lokál plurálu substantiv, který vznikl ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR. Publikace představuje unikátní propojení lingvistiky a kartografie a přináší systematický pohled na regionální jazykové jevy,“ uvedl Vít Voženílek, vedoucí týmu olomouckých kartografů.

Vedle atlasu uspěla i diplomová práce a týmový projekt

Absolvent programu Copernicus Digital Earth přírodovědecké fakulty, Gernot Nikolaus z Německa, se svou diplomovou prací zaměřenou na zranitelnost vůči povodním v pákistánském Paňdžábu uspěl v kategorii Studentské kartografické práce. Projekt nazvaný Flood vulnerability in Punjab, Pakistan: a geospatial analysis and cartographic approach kombinuje geoinformatické analýzy s pokročilými geovizualizačními přístupy.

„Letošní úspěch potvrzuje dlouhodobě vysokou kvalitu kartografického výzkumu i vzdělávání na Univerzitě Palackého.“ Vít Voženílek

Další úspěch zaznamenala Michaela Vojtěchovská z katedry geoinformatiky PřF UP společně s Gabrielou Godiškovou a Dajanou Snopkovou z Masarykovy univerzity a Markétou Beitlovou z Univerzity Karlovy s projektem Kartografové v rozjezdu, který vyhrál v kategorii Kartografický počin.

Silné zastoupení i mimo stupně vítězů

„Olomoucká geoinformatika byla zastoupena také mezi dalšími nominovanými projekty. V kategorii Digitální kartografické produkty a aplikace na internetu zaujaly projekty Mapa proměn Olomouce v čase ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a Diferenční hlásky v nářečích českého jazyka, vzniklé ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR a Vysokým učením technickým v Brně,“ doplnil Vít Voženílek.

Mezi nominovanými studentskými pracemi se objevila také diplomová práce Jiřího Vysloužila zaměřená na hodnocení efektivity vizualizačních nástrojů pro porovnávání sociologických dat. V kategorii Kartografický počin byly dále nominovány Metodika pro sběr dialektologického materiálu a International Spring School on Visualization 2025 pořádaná katedrou geoinformatiky.

Potvrzení dlouhodobé kvality

Slavnostní vyhlášení výsledků se uskutečnilo 23. dubna 2026 v Armádním muzeu Žižkov, kde byly oceněné i nominované práce vystaveny a jejich autoři převzali diplomy. „Letošní úspěch potvrzuje dlouhodobě vysokou kvalitu kartografického výzkumu i vzdělávání na Univerzitě Palackého. Olomoučtí kartografové navíc rozšířili svou sbírku ocenění v soutěži Mapa roku ze 14 na celkových 17 diplomů,“ dodal Vít Voženílek.

Ocenění MAPA ROKU 2025:
– kategorie Atlasy, soubory a edice map: Ústav pro jazyk český AV ČR a Univerzita Palackého v Olomouci za Atlas nářečí českého jazyka – lokál plurálu substantiv
– kategorie Samostatná kartografická díla: Česká geologická služba za dílo Geological and Hydrogeological map of Ethiopia 1 : 1 200 000
– kategorie Digitální kartografické produkty a aplikace na internetu: Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Masarykova univerzita za mapový portál Clim4cast – sucho, vlny veder, požáry
– kategorie Kartografická díla pro školy a vzdělávání: Kartografie Praha, a. s., za Vlastivědný atlas pro vzdělávací obor Člověk a jeho svět
– kategorie Studentské kartografické práce: Gernot Nikolaus za diplomovou práci Flood vulnerability in Punjab, Pakistan: a geospatial analysis and cartographic approach
– kategorie Kartografický počin: Gabriela Godišková, Dajana Snopková, Markéta Beitlová a Michaela Vojtěchovská (Masarykova univerzita, Univerzita Karlova a Univerzita Palackého v Olomouci) za aktivitu Kartografové v rozjezdu

Tři vítězství si z letošního ročníku prestižní soutěže Mapa roku odvezli kartografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ocenění získali za Atlas nářečí českého jazyka, diplomovou práci o povodňové zranitelnosti v Pákistánu a projekt Kartografové v rozjezdu. Dalších pět projektů s jejich účastí se probojovalo mezi nominované.

„V kategorii Atlasy, soubory a edice map zvítězil Atlas nářečí českého jazyka – lokál plurálu substantiv, který vznikl ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR. Publikace představuje unikátní propojení lingvistiky a kartografie a přináší systematický pohled na regionální jazykové jevy,“ uvedl Vít Voženílek, vedoucí týmu olomouckých kartografů.

Vedle atlasu uspěla i diplomová práce a týmový projekt

Absolvent programu Copernicus Digital Earth přírodovědecké fakulty, Gernot Nikolaus z Německa, se svou diplomovou prací zaměřenou na zranitelnost vůči povodním v pákistánském Paňdžábu uspěl v kategorii Studentské kartografické práce. Projekt nazvaný Flood vulnerability in Punjab, Pakistan: a geospatial analysis and cartographic approach kombinuje geoinformatické analýzy s pokročilými geovizualizačními přístupy.

„Letošní úspěch potvrzuje dlouhodobě vysokou kvalitu kartografického výzkumu i vzdělávání na Univerzitě Palackého.“ Vít Voženílek

Další úspěch zaznamenala Michaela Vojtěchovská z katedry geoinformatiky PřF UP společně s Gabrielou Godiškovou a Dajanou Snopkovou z Masarykovy univerzity a Markétou Beitlovou z Univerzity Karlovy s projektem Kartografové v rozjezdu, který vyhrál v kategorii Kartografický počin.

Silné zastoupení i mimo stupně vítězů

„Olomoucká geoinformatika byla zastoupena také mezi dalšími nominovanými projekty. V kategorii Digitální kartografické produkty a aplikace na internetu zaujaly projekty Mapa proměn Olomouce v čase ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a Diferenční hlásky v nářečích českého jazyka, vzniklé ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR a Vysokým učením technickým v Brně,“ doplnil Vít Voženílek.

Mezi nominovanými studentskými pracemi se objevila také diplomová práce Jiřího Vysloužila zaměřená na hodnocení efektivity vizualizačních nástrojů pro porovnávání sociologických dat. V kategorii Kartografický počin byly dále nominovány Metodika pro sběr dialektologického materiálu a International Spring School on Visualization 2025 pořádaná katedrou geoinformatiky.

Potvrzení dlouhodobé kvality

Slavnostní vyhlášení výsledků se uskutečnilo 23. dubna 2026 v Armádním muzeu Žižkov, kde byly oceněné i nominované práce vystaveny a jejich autoři převzali diplomy. „Letošní úspěch potvrzuje dlouhodobě vysokou kvalitu kartografického výzkumu i vzdělávání na Univerzitě Palackého. Olomoučtí kartografové navíc rozšířili svou sbírku ocenění v soutěži Mapa roku ze 14 na celkových 17 diplomů,“ dodal Vít Voženílek.

Ocenění MAPA ROKU 2025:
– kategorie Atlasy, soubory a edice map: Ústav pro jazyk český AV ČR a Univerzita Palackého v Olomouci za Atlas nářečí českého jazyka – lokál plurálu substantiv
– kategorie Samostatná kartografická díla: Česká geologická služba za dílo Geological and Hydrogeological map of Ethiopia 1 : 1 200 000
– kategorie Digitální kartografické produkty a aplikace na internetu: Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Masarykova univerzita za mapový portál Clim4cast – sucho, vlny veder, požáry
– kategorie Kartografická díla pro školy a vzdělávání: Kartografie Praha, a. s., za Vlastivědný atlas pro vzdělávací obor Člověk a jeho svět
– kategorie Studentské kartografické práce: Gernot Nikolaus za diplomovou práci Flood vulnerability in Punjab, Pakistan: a geospatial analysis and cartographic approach
– kategorie Kartografický počin: Gabriela Godišková, Dajana Snopková, Markéta Beitlová a Michaela Vojtěchovská (Masarykova univerzita, Univerzita Karlova a Univerzita Palackého v Olomouci) za aktivitu Kartografové v rozjezdu

Expedice PřesBar, kterou pro lidi s postižením organizují studentky a studenti katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP, na přelomu května a června připíše do své pomyslné kroniky další část. Překonávat bariéry prostředí i ve vlastních myslích vyrazí do Slovinska. S projektem se zájemci mohou seznámit v areálu olomouckého letního kina během Sportovního dne UP a také ho mohou podpořit ve sbírce na portálu Donio.

Na cestu se výprava s mottem „Přes hory, vodu i vlastní hranice“ vydá předposlední květnový den, se studenty v autobusu bude až třináct účastníků s postižením. „Ze zájemců jsme se snažili vybrat nejen tak, abychom dali šanci vyjet co nejvíce z nich, ale zároveň abychom si v terénu vyzkoušeli práci s osobami s různými druhy postižení či omezení a různou potřebou asistence. Jede tak s námi pět lidí s tělesným postižením využívající vozík, zrakově, sluchově i mentálně postižení,“ uvedla za organizátory Sabina Suchánková. 

Dějištěm expedice bude zejména Slovinsko, kde studenti chtějí „vytěžit“ okolí města Bled v Julských Alpách na severu země a také oblasti při Jaderském moři na jihu. Krátce výprava zavítá i do Itálie. Účastníky během intenzivního týdne čeká pobyt v kempech, turistika a cykloturistika, také například zdolávání ferrat nebo sjíždění vody.

Sbírku Expedice PřesBar 2026 můžete podpořit zde.

Protože uskutečnění takové cesty není levnou záležitostí, zkouší studenti část nákladů získat ve sbírce na portálu Donio. „Výtěžek chceme využít na úhradu poplatků spojených s našimi plánovanými aktivitami. Pro přispěvatele máme připravené i odměny, mezi kterými jsou pozdravy z expedice nebo trička s vizuálem naší cesty. Předem děkujeme všem, kteří se rozhodnou nás podpořit,“ dodala studentka.

Kdo by se chtěl o letošní výpravě dozvědět více přímo od jejich pořadatelů, může navštívit Přes Bar(iéry) fest, který organizátoři chystají na odpoledne 13. května v areálu olomouckého Letňáku v rámci Sportovního dne UP.

ig_sem_https://www.instagram.com/expedice_presbar/p/DXjBQ1SCFwq/

„Od 15 do 17 hodin si zájemci mohou vyzkoušet řadu tradičních i netradičních aktivit, které ukážou nejen pohyb z trochu jiné perspektivy. Připraveny budou lanové aktivity, kde si zkusí pohybovat se bez zraku, nebo třeba slalom na vozíku, proběhnou také například lekce pilates a pro kreativní duše chystáme malování poslepu, pro děti zase malování na obličej. Poté bude následovat hudební program s kapelami Brixtn či Kule,“ přiblížila Sabina Suchánková s tím, že výtěžek z dobrovolného vstupného bude opět využit na expedici ve Slovinsku.

Expedice PřesBar je vzdělávací projekt katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP, jehož prostřednictvím studenti navazujícího magisterského studia pomáhají osobám s postižením překonávat bariéry a posouvat své vlastní hranice. Zároveň tak pro výkon svého budoucího povolání získávají praktické zkušenosti z realizace akcí pro osoby se zdravotním postižením. V minulosti již studenti uspořádali expedice ve Skandinávii nebo v Dolomitech, zavítali také do Švýcarska, na Slovensko nebo na Korsiku.

Expedice PřesBar, kterou pro lidi s postižením organizují studentky a studenti katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP, na přelomu května a června připíše do své pomyslné kroniky další část. Překonávat bariéry prostředí i ve vlastních myslích vyrazí do Slovinska. S projektem se zájemci mohou seznámit v areálu olomouckého letního kina během Sportovního dne UP a také ho mohou podpořit ve sbírce na portálu Donio.

Na cestu se výprava s mottem „Přes hory, vodu i vlastní hranice“ vydá předposlední květnový den, se studenty v autobusu bude až třináct účastníků s postižením. „Ze zájemců jsme se snažili vybrat nejen tak, abychom dali šanci vyjet co nejvíce z nich, ale zároveň abychom si v terénu vyzkoušeli práci s osobami s různými druhy postižení či omezení a různou potřebou asistence. Jede tak s námi pět lidí s tělesným postižením využívající vozík, zrakově, sluchově i mentálně postižení,“ uvedla za organizátory Sabina Suchánková. 

Dějištěm expedice bude zejména Slovinsko, kde studenti chtějí „vytěžit“ okolí města Bled v Julských Alpách na severu země a také oblasti při Jaderském moři na jihu. Krátce výprava zavítá i do Itálie. Účastníky během intenzivního týdne čeká pobyt v kempech, turistika a cykloturistika, také například zdolávání ferrat nebo sjíždění vody.

Sbírku Expedice PřesBar 2026 můžete podpořit zde.

Protože uskutečnění takové cesty není levnou záležitostí, zkouší studenti část nákladů získat ve sbírce na portálu Donio. „Výtěžek chceme využít na úhradu poplatků spojených s našimi plánovanými aktivitami. Pro přispěvatele máme připravené i odměny, mezi kterými jsou pozdravy z expedice nebo trička s vizuálem naší cesty. Předem děkujeme všem, kteří se rozhodnou nás podpořit,“ dodala studentka.

Kdo by se chtěl o letošní výpravě dozvědět více přímo od jejich pořadatelů, může navštívit Přes Bar(iéry) fest, který organizátoři chystají na odpoledne 13. května v areálu olomouckého Letňáku v rámci Sportovního dne UP.

ig_sem_https://www.instagram.com/expedice_presbar/p/DXjBQ1SCFwq/

„Od 15 do 17 hodin si zájemci mohou vyzkoušet řadu tradičních i netradičních aktivit, které ukážou nejen pohyb z trochu jiné perspektivy. Připraveny budou lanové aktivity, kde si zkusí pohybovat se bez zraku, nebo třeba slalom na vozíku, proběhnou také například lekce pilates a pro kreativní duše chystáme malování poslepu, pro děti zase malování na obličej. Poté bude následovat hudební program s kapelami Brixtn či Kule,“ přiblížila Sabina Suchánková s tím, že výtěžek z dobrovolného vstupného bude opět využit na expedici ve Slovinsku.

Expedice PřesBar je vzdělávací projekt katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP, jehož prostřednictvím studenti navazujícího magisterského studia pomáhají osobám s postižením překonávat bariéry a posouvat své vlastní hranice. Zároveň tak pro výkon svého budoucího povolání získávají praktické zkušenosti z realizace akcí pro osoby se zdravotním postižením. V minulosti již studenti uspořádali expedice ve Skandinávii nebo v Dolomitech, zavítali také do Švýcarska, na Slovensko nebo na Korsiku.

May is traditionally associated with the Palacký University Olomouc student festival, the Olomouc Majáles. This year’s event, the 14th edition, will take place on May 6 and 7. For the first time in history, the busy programme will be hosted at the Olomouc summer cinema complex, known as Letňák. Visitors can look forward to two music stages featuring two dozen bands and performers, plus a theatre tent, an AZ quiz, presentations by more than seventy student clubs and non-profit organisations, and an accompanying programme for the whole family. The queen of this year’s May Day Festival will be Dina Štěrbová, a well-known mountaineer, activist, and educator closely associated with Palacký University.

The main programme will start on Thursday, May 7, but the organisers have planned a warm-up event the day before. “Visitors to the Majáles festival will have the opportunity to learn about more than seventy student and non-profit organisations and university departments, which will have their booths in Letňák, congratulate the recent winners of the UP Literary Competition, or participate in the popular AZ Quiz with Aleš Zbořil. The popular O.LI.V.Y. and slam poetry will also be there,” said Matěj Dostálek, Vice Rector for Communication and Social Responsibility at UP.

“We are very pleased that the kings who reigned over previous editions of the Majáles will be succeeded this year by a queen on the imaginary throne. She will be Dina Štěrbová, one of the greatest figures in Czechoslovak mountaineering, who has conquered two eight-thousanders and whose professional life has been linked to Palacký University for nearly thirty years.” Ondřej Martínek

Fly Tomorrow, Kristýna Smutná, and Hudebka Live—a group formed by students from the Department of Music Education in Olomouc—will provide plenty of musical energy. The entire Wednesday programme will last until the early hours of the morning and will conclude with a silent disco. The first day will also feature several charity events, an outdoor programme, and a major contest with prizes worth fifty thousand crowns.

Last year, musician Petr Fiala was crowned King of the Majáles. The symbolic royal sceptre was passed to the frontman of the band Mňága a Žďorp by the previous year’s Majáles ruler, singer-songwriter Michal Horák. Photo: Vojtěch Kmenta

On Thursday, participants in the Majáles celebrations can look forward to a lavish musical lineup. From early afternoon until late at night, rock, pop, rap, folk, and dance music will fill the air from two stages. “There will certainly be great interest in the performance by Vypsaná fixa, a pop-punk legend that has been playing for over thirty years and is always a welcome guest in Olomouc. On the other hand, Slavíček, a phenomenon of the digital music scene who carefully guards his identity, will be performing in our city for the very first time,” noted Ondřej Martínek, the main coordinator of the Majáles celebrations from the UP Marketing and University Events Offices. He also highlighted another name—singer Kaya. As a teenager, she won the Mattoni Music Talent competition. She even had her own billboard in Times Square in New York. The series of live performances will conclude with the band Elektrïck Mann. “Last year we welcomed Mňága a Žďorp to the May Day Festival; this year we decided to invite another legend from Valmez,” summarised Michael Kozák, the festival’s coordinator.

Details and the programmw are available at  olomouckymajales.cz

The highlight of the main programme will be the coronation of the Queen of Majáles shortly before 5:00 p.m. “We are very pleased that the kings who reigned over previous years of Majáles will be succeeded by a queen on the symbolic throne this year. She will be Dina Štěrbová, one of the greatest figures in Czechoslovak mountaineering, who has conquered two eight-thousanders and whose professional life has been linked to Palacký University for nearly thirty years,” emphasised Ondřej Martínek. Dina Štěrbová taught mathematics at the Faculty of Science. Her involvement in humanitarian projects is also significant—twenty years ago, she helped establish a high-altitude hospital in Pakistan. In 2023, President Petr Pavel awarded her the Medal of Merit, First Class. “The programme will also include a discussion with the newly crowned Queen of Majáles,” added Ondřej Martínek.

On Thursday, visitors can also look forward to a sale of handmade goods, massage therapists, tattoo artists, and high-quality Olomouc cuisine. The organisers have also planned a sports programme, including morning yoga for the public, discussions and lectures at UPoint and the UP Student Club, and a special Majáles quiz at the Jazz Tibet Club. Afterparties will take place at the Olomouc clubs Bocca and Varna.

A Majáles celebration wouldn’t be complete without plenty of music. This year is no exception. Photo: Vojtěch Kmenta

As is tradition, admission to the event is free on the first day. Tickets for the second, main day can be purchased at a discounted price until Tuesday, May 5, at the university store and the UPoint information centre. Student tickets will be available on-site for 150 CZK; other visitors will pay 250 CZK. The organiser of the UP Olomouc Majáles is Palacký University. The general partner of the event is Tvarg, and the main partner is Veolia.

The UP Olomouc Majáles is organised by the university as one of the last traditional student Majáles festivals. The university’s marketing office and some forty students are behind its preparation. In the past, Josef Jařab, Jindřich Štreit, Ivana Plíhalová, Marek Eben, David Koller, Erika Stárková, Petr Fiala, Michal Horák, and Miroslav Krobot have been crowned at the festival.

S květnem je tradičně spojený studentský svátek Olomoucký majáles Univerzity Palackého. Letošní, v pořadí již 14. ročník se uskuteční ve dnech 6. a 7. května. Poprvé v historii přitom bude nabitý program hostit areál olomouckého letního kina neboli Letňák. Návštěvníky čekají dvě hudební scény a na nich dvě desítky kapel a interpretů, k tomu divadelní stan, AZ kvíz, prezentace více než sedmdesáti studentských spolků a neziskových organizací a doprovodný program pro celou rodinu. Královnou letošního majálesu se stane Dina Štěrbová, známá horolezkyně, aktivistka a pedagožka úzce spjatá s Univerzitou Palackého.

Hlavní program odstartuje ve čtvrtek 7. května, už na předcházející den ale organizátoři přichystali pomyslné zahřívací kolo. „Návštěvníci majálesu mají možnost poznat více než sedmdesát studentských a neziskových organizací a univerzitních pracovišť, které budou mít v Letňáku své stánky, poblahopřát čerstvým vítězům Literární soutěže UP nebo se zúčastnit populární vědomostní soutěže AZ kvíz s Alešem Zbořilem. Chybět nebudou ani populární O.LI.V.Y. a slam poetry,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

„Jsme moc rádi, že krále, kteří opanovali předchozí ročníky majálesu, vystřídá letos na pomyslném trůnu královna. Bude jí Dina Štěrbová, jedna z největších osobností československého horolezectví, která pokořila dvě osmitisícovky a jejíž profesní život byl téměř třicet let spjatý s Univerzitou Palackého.“ Ondřej Martínek

O zásobu hudební energie se postarají Fly Tomorrow, Kristýna Smutná nebo Hudebka Live, kterou tvoří studenti olomoucké katedry hudební výchovy. Celý středeční program potrvá až do ranních hodin a zakončí jej silent disco. První den se ponese i v duchu několika benefic, outdoorového programu nebo velké soutěže o ceny za padesát tisíc korun.

Loni se stal králem majálesu muzikant Petr Fiala. Pomyslnou královskou štafetu předal frontmanovi skupiny Mňága a Žďorp předloňský majálesový vládce, písničkář Michal Horák. Foto: Vojtěch Kmenta

Ve čtvrtek čeká účastníky majálesových oslav velkorysá hudební nadílka. Od brzkého odpoledne až do nočních hodin bude ze dvou pódií znít rock, pop, rap, folk i taneční hudba. „Velký zájem bude určitě o vystoupení Vypsané fixy, pop punkové legendy, která hraje už více než třicet let a v Olomouci je vždy vítaným hostem. Vůbec poprvé se naopak v našem městě představí Slavíček, fenomén digitální hudební scény, který si pečlivě střeží svou identitu,“ zmínil hlavní koordinátor majálesu Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Upozornil také na další jméno – zpěvačku Kayu. Ta se ještě jako teenagerka dočkala vítězství v soutěži Mattoni Music Talent i vlastního billboardu na Times Square v New Yorku. Sérii živých vystoupení uzavře skupina Elektrïck Mann. „Vloni jsme na majálesu přivítali Mňágu a Žďorp, letos jsme se rozhodli pozvat další legendu pocházející z Valmezu,“ shrnul koordinátor majálesu Michael Kozák.

Podrobnosti a program jsou na olomouckymajales.cz

Pomyslným vrcholem hlavního programu bude krátce před pátou hodinou odpolední korunovace královny majálesu. „Jsme moc rádi, že krále, kteří opanovali předchozí ročníky majálesu, vystřídá letos na pomyslném trůnu královna. Bude jí Dina Štěrbová, jedna z největších osobností československého horolezectví, která pokořila dvě osmitisícovky a jejíž profesní život byl téměř třicet let spjatý s Univerzitou Palackého,“ zdůraznil Ondřej Martínek. Dina Štěrbová vyučovala na přírodovědecké fakultě matematiku. Významná je také její účast na humanitárních projektech – před dvaceti lety pomohla založit vysokohorskou nemocnici v Pákistánu. V roce 2023 jí prezident Petr Pavel udělil medaili Za zásluhy I. stupně. „Součástí programu bude také beseda s čerstvou královnou majálesu,“ dodal Ondřej Martínek.

Návštěvníci se mohou ve čtvrtek těšit také na prodejní hand made zónu, maséry, tatéry i kvalitní olomoucké gastro. Organizátoři mysleli i na sportovní program včetně dopolední jógy pro veřejnost, besed a přednášek v UPointu a ve Studentském klubu UP nebo speciální majálesový kvíz v Jazz Tibet Clubu. Afterparty proběhnou v olomouckých klubech Bocca a Varna.

K majálesu patří pořádná porce muziky. Ani letos tomu nebude jinak. Foto: Vojtěch Kmenta

Vstup na akci je již tradičně první den volný. Vstupenky na druhý, hlavní den mohou zájemci koupit za zvýhodněnou cenu do úterý 5. května v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint. Na místě budou studentské vstupenky k dispozici za 150 korun, ostatní návštěvníci zaplatí 250 korun. Organizátorem Olomouckého majálesu UP je Univerzita Palackého. Generálním partnerem akce je společnost Tvarg, hlavním partnerem pak společnost Veolia.

Olomoucký majáles UP je organizován univerzitou jako jeden z posledních tradičních studentských majálesů. Za jeho přípravou stojí univerzitní oddělení marketingu a čtyři desítky studentů. V minulosti na něm byli korunováni Josef Jařab, Jindřich Štreit, Ivana Plíhalová, Marek Eben, David Koller, Erika Stárková, Petr Fiala, Michal Horák či Miroslav Krobot.

 

S květnem je tradičně spojený studentský svátek Olomoucký majáles Univerzity Palackého. Letošní, v pořadí již 14. ročník se uskuteční ve dnech 6. a 7. května. Poprvé v historii přitom bude nabitý program hostit areál olomouckého letního kina neboli Letňák. Návštěvníky čekají dvě hudební scény a na nich dvě desítky kapel a interpretů, k tomu divadelní stan, AZ kvíz, prezentace více než sedmdesáti studentských spolků a neziskových organizací a doprovodný program pro celou rodinu. Královnou letošního majálesu se stane Dina Štěrbová, známá horolezkyně, aktivistka a pedagožka úzce spjatá s Univerzitou Palackého.

Hlavní program odstartuje ve čtvrtek 7. května, už na předcházející den ale organizátoři přichystali pomyslné zahřívací kolo. „Návštěvníci majálesu mají možnost poznat více než sedmdesát studentských a neziskových organizací a univerzitních pracovišť, které budou mít v Letňáku své stánky, poblahopřát čerstvým vítězům Literární soutěže UP nebo se zúčastnit populární vědomostní soutěže AZ kvíz s Alešem Zbořilem. Chybět nebudou ani populární O.LI.V.Y. a slam poetry,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

„Jsme moc rádi, že krále, kteří opanovali předchozí ročníky majálesu, vystřídá letos na pomyslném trůnu královna. Bude jí Dina Štěrbová, jedna z největších osobností československého horolezectví, která pokořila dvě osmitisícovky a jejíž profesní život byl téměř třicet let spjatý s Univerzitou Palackého.“ Ondřej Martínek

O zásobu hudební energie se postarají Fly Tomorrow, Kristýna Smutná nebo Hudebka Live, kterou tvoří studenti olomoucké katedry hudební výchovy. Celý středeční program potrvá až do ranních hodin a zakončí jej silent disco. První den se ponese i v duchu několika benefic, outdoorového programu nebo velké soutěže o ceny za padesát tisíc korun.

Loni se stal králem majálesu muzikant Petr Fiala. Pomyslnou královskou štafetu předal frontmanovi skupiny Mňága a Žďorp předloňský majálesový vládce, písničkář Michal Horák. Foto: Vojtěch Kmenta

Ve čtvrtek čeká účastníky majálesových oslav velkorysá hudební nadílka. Od brzkého odpoledne až do nočních hodin bude ze dvou pódií znít rock, pop, rap, folk i taneční hudba. „Velký zájem bude určitě o vystoupení Vypsané fixy, pop punkové legendy, která hraje už více než třicet let a v Olomouci je vždy vítaným hostem. Vůbec poprvé se naopak v našem městě představí Slavíček, fenomén digitální hudební scény, který si pečlivě střeží svou identitu,“ zmínil hlavní koordinátor majálesu Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Upozornil také na další jméno – zpěvačku Kayu. Ta se ještě jako teenagerka dočkala vítězství v soutěži Mattoni Music Talent i vlastního billboardu na Times Square v New Yorku. Sérii živých vystoupení uzavře skupina Elektrïck Mann. „Vloni jsme na majálesu přivítali Mňágu a Žďorp, letos jsme se rozhodli pozvat další legendu pocházející z Valmezu,“ shrnul koordinátor majálesu Michael Kozák.

Podrobnosti a program jsou na olomouckymajales.cz

Pomyslným vrcholem hlavního programu bude krátce před pátou hodinou odpolední korunovace královny majálesu. „Jsme moc rádi, že krále, kteří opanovali předchozí ročníky majálesu, vystřídá letos na pomyslném trůnu královna. Bude jí Dina Štěrbová, jedna z největších osobností československého horolezectví, která pokořila dvě osmitisícovky a jejíž profesní život byl téměř třicet let spjatý s Univerzitou Palackého,“ zdůraznil Ondřej Martínek. Dina Štěrbová vyučovala na přírodovědecké fakultě matematiku. Významná je také její účast na humanitárních projektech – před dvaceti lety pomohla založit vysokohorskou nemocnici v Pákistánu. V roce 2023 jí prezident Petr Pavel udělil medaili Za zásluhy I. stupně. „Součástí programu bude také beseda s čerstvou královnou majálesu,“ dodal Ondřej Martínek.

Návštěvníci se mohou ve čtvrtek těšit také na prodejní hand made zónu, maséry, tatéry i kvalitní olomoucké gastro. Organizátoři mysleli i na sportovní program včetně dopolední jógy pro veřejnost, besed a přednášek v UPointu a ve Studentském klubu UP nebo speciální majálesový kvíz v Jazz Tibet Clubu. Afterparty proběhnou v olomouckých klubech Bocca a Varna.

K majálesu patří pořádná porce muziky. Ani letos tomu nebude jinak. Foto: Vojtěch Kmenta

Vstup na akci je již tradičně první den volný. Vstupenky na druhý, hlavní den mohou zájemci koupit za zvýhodněnou cenu do úterý 5. května v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint. Na místě budou studentské vstupenky k dispozici za 150 korun, ostatní návštěvníci zaplatí 250 korun. Organizátorem Olomouckého majálesu UP je Univerzita Palackého. Generálním partnerem akce je společnost Tvarg, hlavním partnerem pak společnost Veolia.

Olomoucký majáles UP je organizován univerzitou jako jeden z posledních tradičních studentských majálesů. Za jeho přípravou stojí univerzitní oddělení marketingu a čtyři desítky studentů. V minulosti na něm byli korunováni Josef Jařab, Jindřich Štreit, Ivana Plíhalová, Marek Eben, David Koller, Erika Stárková, Petr Fiala, Michal Horák či Miroslav Krobot.

 

O veřejnoprávních médiích, principech jejich fungování i současné situaci, v níž se nacházejí, debatoval v zaplněné aule Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Václav Moravec. Český novinář, moderátor a vysokoškolský pedagog Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze vystoupil na UP v rámci cyklu Svět médií 21. století.

Cyklus Svět médií 21. století přivítal Václava Moravce ve zhruba devadesátiminutové besedě. Populární žurnalista od roku 2004 moderoval v České televizi diskuzní pořad Otázky Václava Moravce, později také Fokus Václava Moravce. Před nedávnem však přímo ve vysílání oznámil, že nemůže garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, a proto jeho jedenadvacetileté působení v ČT končí.

„Přemýšlel jsem o tom déle. K objektivitě patří dobírání se pravdy. Je důležité mít fakta, relevanci. Slepé vyvažování, postupné zestátňování České televize podle mě začalo už v roce 2020. Dnes si vlastně myslím, že jsem měl odejít už dřív,“ uvedl ke svému rozhodnutí moderátor s přibližně pětatřicetiletou praxí. Působil v různých médiích včetně české sekce BBC, za což obdržel Novinářskou křepelku udělovanou novinářům do 33 let.

foto_sem_4

V debatě na Pedagogické fakultě UP se věnoval jak veřejnoprávním médiím, nutnosti objektivity postavené na nestrannosti a faktech, jejich smyslu a poslání, ale i současné situaci a financování.

„Je těžké najít univerzální finanční model. Nerušil bych ale něco, aniž bych měl dobře promyšlené, čím to nahradím. Lidem je potřeba více vysvětlovat, v čem spočívá veřejná služba médií,“ zdůraznil moderátor. Uvedl přitom, že podle nedávného šetření dnes v České republice 68 procent lidí nevidí rozdíl mezi stávajícím financováním prostřednictvím poplatků a navrhovanou přímou platbou ze státního rozpočtu.

foto_sem_4

Zájemci o besedu s Václavem Moravcem kladli otázky jak přímo v auditoriu, tak prostřednictvím systému Slido. Diskuze se dotkla například toho, jak by reagoval na nabídku rozhovoru s Jeffreyem Epsteinem nebo jak se liší komunikační strategie některých českých politiků. Vedle řady negativních zkušenosti zavzpomínal také na velmi lidské jednání prvního porevolučního prezidenta Václava Havla. „Přestože mu ležel svět u nohou, Václav Havel byl laskavý člověk.“  

Na jeden z posledních dotazů, co jej čeká v nejbližší době, potvrdil pouze založení společnost s ručením omezením s názvem Moravec Media.  

Debata s názvem Budoucnost veřejnoprávních médií se uskutečnila v rámci cyklu Svět médií 21. století: Klasická a moderní média pohledem expertů. Jeho cílem je zvyšování mediální gramotnosti a podpora kritického myšlení budoucích pedagogů a žurnalistů, stejně jako budování pozitivního vztahu k důvěryhodným a kvalitním médiím.

O veřejnoprávních médiích, principech jejich fungování i současné situaci, v níž se nacházejí, debatoval v zaplněné aule Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Václav Moravec. Český novinář, moderátor a vysokoškolský pedagog Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze vystoupil na UP v rámci cyklu Svět médií 21. století.

Cyklus Svět médií 21. století přivítal Václava Moravce ve zhruba devadesátiminutové besedě. Populární žurnalista od roku 2004 moderoval v České televizi diskuzní pořad Otázky Václava Moravce, později také Fokus Václava Moravce. Před nedávnem však přímo ve vysílání oznámil, že nemůže garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, a proto jeho jedenadvacetileté působení v ČT končí.

„Přemýšlel jsem o tom déle. K objektivitě patří dobírání se pravdy. Je důležité mít fakta, relevanci. Slepé vyvažování, postupné zestátňování České televize podle mě začalo už v roce 2020. Dnes si vlastně myslím, že jsem měl odejít už dřív,“ uvedl ke svému rozhodnutí moderátor s přibližně pětatřicetiletou praxí. Působil v různých médiích včetně české sekce BBC, za což obdržel Novinářskou křepelku udělovanou novinářům do 33 let.

foto_sem_4

V debatě na Pedagogické fakultě UP se věnoval jak veřejnoprávním médiím, nutnosti objektivity postavené na nestrannosti a faktech, jejich smyslu a poslání, ale i současné situaci a financování.

„Je těžké najít univerzální finanční model. Nerušil bych ale něco, aniž bych měl dobře promyšlené, čím to nahradím. Lidem je potřeba více vysvětlovat, v čem spočívá veřejná služba médií,“ zdůraznil moderátor. Uvedl přitom, že podle nedávného šetření dnes v České republice 68 procent lidí nevidí rozdíl mezi stávajícím financováním prostřednictvím poplatků a navrhovanou přímou platbou ze státního rozpočtu.

foto_sem_4

Zájemci o besedu s Václavem Moravcem kladli otázky jak přímo v auditoriu, tak prostřednictvím systému Slido. Diskuze se dotkla například toho, jak by reagoval na nabídku rozhovoru s Jeffreyem Epsteinem nebo jak se liší komunikační strategie některých českých politiků. Vedle řady negativních zkušenosti zavzpomínal také na velmi lidské jednání prvního porevolučního prezidenta Václava Havla. „Přestože mu ležel svět u nohou, Václav Havel byl laskavý člověk.“  

Na jeden z posledních dotazů, co jej čeká v nejbližší době, potvrdil pouze založení společnost s ručením omezením s názvem Moravec Media.  

Debata s názvem Budoucnost veřejnoprávních médií se uskutečnila v rámci cyklu Svět médií 21. století: Klasická a moderní média pohledem expertů. Jeho cílem je zvyšování mediální gramotnosti a podpora kritického myšlení budoucích pedagogů a žurnalistů, stejně jako budování pozitivního vztahu k důvěryhodným a kvalitním médiím.