Agregátor zdrojů

Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje nadané a motivované studenty. Jednou z možností, jak se mohou mladí lidé na své cestě posunout dál, získat zajímavé dovednosti a znalosti a dozvědět se i mnohé o sobě, je unikátní kurz Leadership Matters! Dita Palaščáková, která je jeho garantkou, vysvětluje v rozhovoru, komu je určen a co obnáší.

V březnu skončil další ročník programu Leadership Matters!. Byl to už třetí běh kurzu, je tedy ideální čas se s Ditou Palaščákovou ohlédnout a zhodnotit dosavadní zkušenosti.

Je za tebou další z kurzů leadershipu. Jaký byl?

Zatím nemáme evaluace od účastníků, ale z mého pohledu byl povedený. Vytvořil prostor, kde mladí lidé s chutí a ambicí měnit svět kolem sebe měli pravidelnou příležitost otvírat s odborníky témata týkající se vedení a řízení sebe a ostatních. Struktura kurzu je daná, ale každý ročník je „svou náladou“ trochu jiný, protože jiná je i skupina studentů a diskuzemi hýbou jiné společenské trendy a okolnosti. Ten letošní byl ovlivněný změnami globální i lokální politické situace. Podařilo se nám vytvořit otevřený prostor, kde mohli studenti i lektoři jít do hloubky. Oceňuju, že jsme se nebáli mluvit o vlastních pochybnostech, o selháních ani o velkých ambicích. V přednáškách a workshopech nejde jen o teorii, ale především o práci na sobě, o schopnosti dát a přijmout zpětnou vazbu a o odvahu vystoupit ze své komfortní zóny. Mám radost, že se nám podařilo vytvořit bezpečný prostor, kde se tohle všechno mohlo dít.

Když se podíváme pár let zpátky, co tě přivedlo na myšlenku podobný kurz na univerzitě otevřít?

Prvotní impuls přišel od tehdejšího prorektora Univerzity Palackého Víta Procházky, který přinesl inspiraci z univerzit ve Spojených státech. Tam je běžné, že školy systematicky podporují rozvoj leadershipu u studentů, a to nejen jako soubor manažerských dovedností, ale jako schopnost nést odpovědnost, orientovat se ve složitých situacích a aktivně přispívat ke společnosti. Když jsme o tom začali společně přemýšlet, dávalo nám smysl podobný program vytvořit i u nás. Studenti na naší univerzitě získávají velmi kvalitní odborné znalosti, ale často nemají dost prostoru pro rozvoj dovedností, které jsou pro jejich další profesní i osobní život stejně důležité.

Jako třeba?

Například strategické myšlení, řízení změn, práce s týmem, komunikace, rozhodování v nejistotě nebo vedení lidí. Právě tyto schopnosti často rozhodují o tom, jestli se z dobrého odborníka stane člověk, který dokáže iniciovat změny, nést odpovědnost a přirozeně vést ostatní. Přitom část studentů už během studia tyto role vlastně přirozeně přebírá: vedou studentské projekty, spolky, někdy i vlastní startupy nebo komunitní iniciativy. Chybí jim ale bezpečný prostor, kde by mohli své zkušenosti reflektovat, sdílet je s ostatními a propojit je s širším kontextem. Chtěla jsem proto vytvořit prostředí, kde se mohou učit z praxe, vzájemně se inspirovat a postupně si uvědomovat, jaký typ leadera vlastně chtějí být.

Jsou univerzity tím správným prostředím pro získání takových dovednosti? 

Myslím si, že právě univerzity mají v této oblasti jedinečnou roli. Nejsou jen místem předávání znalostí, ale i prostředím, kde se formují budoucí profesionálové, odborníci a často i lidé, kteří budou nést odpovědnost za směřování institucí nebo komunit. Leadership v našem pojetí totiž není pozice ani titul, ale spíše schopnost orientovat se díky hodnotám v komplexitě a nést odpovědnost za své jednání i za lidi kolem sebe. A jsem vděčná, že právě takové schopnosti je možné pod hlavičkou Talentovaný Palacký na naší univerzitě vědomě rozvíjet.

Jaký je výběr studentů? Kdo se může přihlásit?

Kurz je otevřen studentům napříč fakultami, ale výběr je záměrně selektivní. Nejde nám o průměrné „splnění podmínek“, ale o srozumitelnou motivaci a předchozí zkušenost. Uchazeči odpovídají písemně na čtyři otázky a po prvním kole výběru prochází osobním nebo skupinovým pohovorem, kde sledujeme mimo jiné jejich ochotu na sobě pracovat, přijímat zpětnou vazbu a aktivně přispívat do skupiny. Důležitá je pro nás vnitřní ambice růst a převzít odpovědnost za sebe a následně své projekty.

Co se naučí? Jaké schopnosti budou rozvíjet?

Kurz stojí na třech hlavních pilířích: sebereflexi, práci s druhými lidmi a strategickém uvažování o leadershipu. Nejde nám jen o to studenty naučit několik manažerských technik, ale spíše jim pomoci porozumět tomu, co znamená převzít odpovědnost v situacích, které jsou složité, nejisté a často se rychle mění. Velký důraz proto klademe na sebepoznání a práci s vlastními hodnotami. Studenti během kurzu reflektují své zkušenosti, přemýšlejí o tom, jak reagují ve stresu, jak se rozhodují a jaký typ lídra chtějí být. Součástí programu je také práce s odolností a sebepéčí, tedy schopností dlouhodobě zvládat tlak, pracovat s vlastní energií a udržet si v náročných situacích vnitřní stabilitu.

Druhou důležitou oblastí je práce s lidmi a komunikace. Studenti se učí dávat i přijímat zpětnou vazbu, pracovat s konflikty a budovat důvěru v týmu. Trénují také prezentaci a práci s publikem, protože schopnost jasně formulovat myšlenky a získat pro ně ostatní je pro leadership klíčová. Významnou část kurzu tvoří také řízení změn a orientace ve složitých situacích. Studenti se učí přemýšlet strategicky, rozhodovat se v nejistotě a pracovat s informacemi a daty při rozhodování. Důležitým tématem je také podnikavost a iniciativa, tedy schopnost vidět příležitosti, převzít odpovědnost za nápad a dotáhnout ho do realizace.

Kdo studenty tyto dovednosti učí?

Kurz je postavený na praktických cvičeních, simulacích a práci s konkrétními situacemi, které studenti sami přinášejí ze svého studijního nebo projektového života. Do programu zároveň vstupují lektoři a hosté z různých oblastí praxe, kteří sdílejí své zkušenosti s vedením lidí, řízením projektů nebo zvládáním změn. Studenti tak mají možnost vidět leadership z různých perspektiv a zároveň si postupně vytvářejí vlastní styl, jak s těmito situacemi pracovat.

Po třetím ročníku kurzu už je možné se ohlédnout: jaké tvoje představy se nenaplnily a co se naopak ukázalo jako velmi potřebné?

Některé věci už vidím realističtěji. Původně jsem si myslela, že budeme studenty učit konkrétní nástroje leadershipu, různé techniky plánování, vedení týmu, rozhodování nebo práce s konfliktem. Postupně se ale ukázalo, že ještě důležitější než samotné nástroje je vytvořit prostředí důvěry a otevřenosti. Teprve když se lidé cítí bezpečně, jsou ochotni sdílet vlastní zkušenosti, pochybnosti nebo chyby, a právě tam se odehrává největší učení. Na začátku jsem měla také určitou obavu, jestli je vlastně leadership jako téma na univerzitě dostatečně uchopitelný a potřebný. Není to klasická akademická disciplína a pracujeme s metodami, které jsou pro univerzitní prostředí někdy trochu netypické, například facilitací, koučováním, reflexí zkušenosti nebo prací ve skupině. Postupně se ale ukázalo, že právě tento přístup dává studentům něco, co jinde během studia často nezažijí.

Velmi dobře se také osvědčila interdisciplinarita kurzu. Do programu vstupují studenti z různých fakult a oborů, od humanitních věd přes medicínu až po přírodní obory. Díky tomu se během diskuzí potkávají různé perspektivy a zkušenosti, což celý program výrazně obohacuje. Zároveň jsme zjistili, že kurz vlastně není „nafukovací“. Každý rok narážíme na další témata, která by stálo za to otevřít – například networking, interkulturní komunikaci nebo práci v mezinárodních týmech. Ale čas je omezený a program musí zůstat soustředěný. Spíš než přidávat další a další moduly se snažíme držet prostor, ve kterém studenti mohou přemýšlet, diskutovat a učit se jeden od druhého.

Co mě velmi překvapilo a potěšilo, je silná potřeba mladých lidí mluvit o smyslu práce, hodnotách a osobní integritě. Leadership pro ně není otázka kariérního postupu nebo ambice, ale spíše hledání toho, jak mohou svou práci dělat odpovědně a s dopadem na společnost. V tom vidím velkou naději a zároveň snad potvrzení, že podobný prostor na univerzitě dává smysl.

Co se děje se studenty, kteří prošli těmito kurzy? Máš zpětnou vazbu, zda to, co se naučili, využívají v praxi?

S absolventy programu zůstáváme v pravidelném kontaktu. Řada z nich je dnes aktivní v různých organizacích a projektech mimo univerzitu, někteří zároveň působí i v různých strukturách Univerzity Palackého. Postupně se tak vytváří síť lidí, kteří mají podobnou zkušenost s programem a často se přirozeně potkávají i v dalších aktivitách.

Absolventy také zapojujeme do iniciativ spojených s programem Talentovaný Palacký, kde mohou sdílet své zkušenosti a inspirovat další studenty. Zároveň mezi nimi vznikla poptávka po tom, aby zůstali v kontaktu i dlouhodobě, proto nyní připravujeme alumni skupinu Leadership Matters. Jejím cílem je vytvořit prostor pro další setkávání, společné vzdělávání a profesní i osobní růst. Vnímám to jako přirozené pokračování programu, leadership se totiž nedá „naučit“ během jednoho semestru, je to spíš dlouhodobá cesta, na které je velmi cenné mít kolem sebe komunitu lidí, kteří procházejí podobnými výzvami.

Jak se podle tebe vlastně pozná leader?

Těch definic leadershipu je mnoho. Začnu ale tím, co leader podle mě není: není to funkce ani titul. Pozná se spíš podle toho, co se děje s lidmi kolem něj. Pokud lidé v jeho přítomnosti rostou, přebírají odpovědnost a mají chuť přicházet s vlastními nápady, je to velmi dobrý signál. Skutečný leader dokáže vytvářet prostředí, ve kterém se lidé cítí bezpečně, ale zároveň jsou motivováni překračovat vlastní limity. Má schopnost nést odpovědnost, přiznat chybu a držet směr i v situacích, kdy není všechno jasné a jednoduché.

Pro mě je v leadershipu velmi důležitá také otázka hodnot. Hodnoty nejsou jen abstraktní slova, jsou to principy, podle kterých se člověk rozhoduje ve chvílích, kdy je situace složitá nebo kdy je pod tlakem. Právě v takových momentech se ukazuje, jestli člověk dokáže jednat v souladu s tím, čemu věří, a nést za to odpovědnost.

Zároveň si myslím, že leadership vždy začíná u schopnosti vést sám sebe. Pokud člověk neumí pracovat se svými emocemi, nejistotou nebo vlastním egem, je velmi těžké dobře vést ostatní. A osobně bych řekla ještě jednu věc: pro mě je leadership také schopnost neztratit důstojnost a směr ani v náročných nebo nejistých situacích. Nejde o to mít vždy jasné odpovědi, ale dokázat zůstat pevný ve svých hodnotách, zachovat respekt k sobě i k ostatním a pokračovat dál. Právě v takových chvílích se podle mě skutečný leader nejvíc pozná.

Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje nadané a motivované studenty. Jednou z možností, jak se mohou mladí lidé na své cestě posunout dál, získat zajímavé dovednosti a znalosti a dozvědět se i mnohé o sobě, je unikátní kurz Leadership Matters! Dita Palaščáková, která je jeho garantkou, vysvětluje v rozhovoru, komu je určen a co obnáší.

V březnu skončil další ročník programu Leadership Matters!. Byl to už třetí běh kurzu, je tedy ideální čas se s Ditou Palaščákovou ohlédnout a zhodnotit dosavadní zkušenosti.

Je za tebou další z kurzů leadershipu. Jaký byl?

Zatím nemáme evaluace od účastníků, ale z mého pohledu byl povedený. Vytvořil prostor, kde mladí lidé s chutí a ambicí měnit svět kolem sebe měli pravidelnou příležitost otvírat s odborníky témata týkající se vedení a řízení sebe a ostatních. Struktura kurzu je daná, ale každý ročník je „svou náladou“ trochu jiný, protože jiná je i skupina studentů a diskuzemi hýbou jiné společenské trendy a okolnosti. Ten letošní byl ovlivněný změnami globální i lokální politické situace. Podařilo se nám vytvořit otevřený prostor, kde mohli studenti i lektoři jít do hloubky. Oceňuju, že jsme se nebáli mluvit o vlastních pochybnostech, o selháních ani o velkých ambicích. V přednáškách a workshopech nejde jen o teorii, ale především o práci na sobě, o schopnosti dát a přijmout zpětnou vazbu a o odvahu vystoupit ze své komfortní zóny. Mám radost, že se nám podařilo vytvořit bezpečný prostor, kde se tohle všechno mohlo dít.

Když se podíváme pár let zpátky, co tě přivedlo na myšlenku podobný kurz na univerzitě otevřít?

Prvotní impuls přišel od tehdejšího prorektora Univerzity Palackého Víta Procházky, který přinesl inspiraci z univerzit ve Spojených státech. Tam je běžné, že školy systematicky podporují rozvoj leadershipu u studentů, a to nejen jako soubor manažerských dovedností, ale jako schopnost nést odpovědnost, orientovat se ve složitých situacích a aktivně přispívat ke společnosti. Když jsme o tom začali společně přemýšlet, dávalo nám smysl podobný program vytvořit i u nás. Studenti na naší univerzitě získávají velmi kvalitní odborné znalosti, ale často nemají dost prostoru pro rozvoj dovedností, které jsou pro jejich další profesní i osobní život stejně důležité.

Jako třeba?

Například strategické myšlení, řízení změn, práce s týmem, komunikace, rozhodování v nejistotě nebo vedení lidí. Právě tyto schopnosti často rozhodují o tom, jestli se z dobrého odborníka stane člověk, který dokáže iniciovat změny, nést odpovědnost a přirozeně vést ostatní. Přitom část studentů už během studia tyto role vlastně přirozeně přebírá: vedou studentské projekty, spolky, někdy i vlastní startupy nebo komunitní iniciativy. Chybí jim ale bezpečný prostor, kde by mohli své zkušenosti reflektovat, sdílet je s ostatními a propojit je s širším kontextem. Chtěla jsem proto vytvořit prostředí, kde se mohou učit z praxe, vzájemně se inspirovat a postupně si uvědomovat, jaký typ leadera vlastně chtějí být.

Jsou univerzity tím správným prostředím pro získání takových dovednosti? 

Myslím si, že právě univerzity mají v této oblasti jedinečnou roli. Nejsou jen místem předávání znalostí, ale i prostředím, kde se formují budoucí profesionálové, odborníci a často i lidé, kteří budou nést odpovědnost za směřování institucí nebo komunit. Leadership v našem pojetí totiž není pozice ani titul, ale spíše schopnost orientovat se díky hodnotám v komplexitě a nést odpovědnost za své jednání i za lidi kolem sebe. A jsem vděčná, že právě takové schopnosti je možné pod hlavičkou Talentovaný Palacký na naší univerzitě vědomě rozvíjet.

Jaký je výběr studentů? Kdo se může přihlásit?

Kurz je otevřen studentům napříč fakultami, ale výběr je záměrně selektivní. Nejde nám o průměrné „splnění podmínek“, ale o srozumitelnou motivaci a předchozí zkušenost. Uchazeči odpovídají písemně na čtyři otázky a po prvním kole výběru prochází osobním nebo skupinovým pohovorem, kde sledujeme mimo jiné jejich ochotu na sobě pracovat, přijímat zpětnou vazbu a aktivně přispívat do skupiny. Důležitá je pro nás vnitřní ambice růst a převzít odpovědnost za sebe a následně své projekty.

Co se naučí? Jaké schopnosti budou rozvíjet?

Kurz stojí na třech hlavních pilířích: sebereflexi, práci s druhými lidmi a strategickém uvažování o leadershipu. Nejde nám jen o to studenty naučit několik manažerských technik, ale spíše jim pomoci porozumět tomu, co znamená převzít odpovědnost v situacích, které jsou složité, nejisté a často se rychle mění. Velký důraz proto klademe na sebepoznání a práci s vlastními hodnotami. Studenti během kurzu reflektují své zkušenosti, přemýšlejí o tom, jak reagují ve stresu, jak se rozhodují a jaký typ lídra chtějí být. Součástí programu je také práce s odolností a sebepéčí, tedy schopností dlouhodobě zvládat tlak, pracovat s vlastní energií a udržet si v náročných situacích vnitřní stabilitu.

Druhou důležitou oblastí je práce s lidmi a komunikace. Studenti se učí dávat i přijímat zpětnou vazbu, pracovat s konflikty a budovat důvěru v týmu. Trénují také prezentaci a práci s publikem, protože schopnost jasně formulovat myšlenky a získat pro ně ostatní je pro leadership klíčová. Významnou část kurzu tvoří také řízení změn a orientace ve složitých situacích. Studenti se učí přemýšlet strategicky, rozhodovat se v nejistotě a pracovat s informacemi a daty při rozhodování. Důležitým tématem je také podnikavost a iniciativa, tedy schopnost vidět příležitosti, převzít odpovědnost za nápad a dotáhnout ho do realizace.

Kdo studenty tyto dovednosti učí?

Kurz je postavený na praktických cvičeních, simulacích a práci s konkrétními situacemi, které studenti sami přinášejí ze svého studijního nebo projektového života. Do programu zároveň vstupují lektoři a hosté z různých oblastí praxe, kteří sdílejí své zkušenosti s vedením lidí, řízením projektů nebo zvládáním změn. Studenti tak mají možnost vidět leadership z různých perspektiv a zároveň si postupně vytvářejí vlastní styl, jak s těmito situacemi pracovat.

Po třetím ročníku kurzu už je možné se ohlédnout: jaké tvoje představy se nenaplnily a co se naopak ukázalo jako velmi potřebné?

Některé věci už vidím realističtěji. Původně jsem si myslela, že budeme studenty učit konkrétní nástroje leadershipu, různé techniky plánování, vedení týmu, rozhodování nebo práce s konfliktem. Postupně se ale ukázalo, že ještě důležitější než samotné nástroje je vytvořit prostředí důvěry a otevřenosti. Teprve když se lidé cítí bezpečně, jsou ochotni sdílet vlastní zkušenosti, pochybnosti nebo chyby, a právě tam se odehrává největší učení. Na začátku jsem měla také určitou obavu, jestli je vlastně leadership jako téma na univerzitě dostatečně uchopitelný a potřebný. Není to klasická akademická disciplína a pracujeme s metodami, které jsou pro univerzitní prostředí někdy trochu netypické, například facilitací, koučováním, reflexí zkušenosti nebo prací ve skupině. Postupně se ale ukázalo, že právě tento přístup dává studentům něco, co jinde během studia často nezažijí.

Velmi dobře se také osvědčila interdisciplinarita kurzu. Do programu vstupují studenti z různých fakult a oborů, od humanitních věd přes medicínu až po přírodní obory. Díky tomu se během diskuzí potkávají různé perspektivy a zkušenosti, což celý program výrazně obohacuje. Zároveň jsme zjistili, že kurz vlastně není „nafukovací“. Každý rok narážíme na další témata, která by stálo za to otevřít – například networking, interkulturní komunikaci nebo práci v mezinárodních týmech. Ale čas je omezený a program musí zůstat soustředěný. Spíš než přidávat další a další moduly se snažíme držet prostor, ve kterém studenti mohou přemýšlet, diskutovat a učit se jeden od druhého.

Co mě velmi překvapilo a potěšilo, je silná potřeba mladých lidí mluvit o smyslu práce, hodnotách a osobní integritě. Leadership pro ně není otázka kariérního postupu nebo ambice, ale spíše hledání toho, jak mohou svou práci dělat odpovědně a s dopadem na společnost. V tom vidím velkou naději a zároveň snad potvrzení, že podobný prostor na univerzitě dává smysl.

Co se děje se studenty, kteří prošli těmito kurzy? Máš zpětnou vazbu, zda to, co se naučili, využívají v praxi?

S absolventy programu zůstáváme v pravidelném kontaktu. Řada z nich je dnes aktivní v různých organizacích a projektech mimo univerzitu, někteří zároveň působí i v různých strukturách Univerzity Palackého. Postupně se tak vytváří síť lidí, kteří mají podobnou zkušenost s programem a často se přirozeně potkávají i v dalších aktivitách.

Absolventy také zapojujeme do iniciativ spojených s programem Talentovaný Palacký, kde mohou sdílet své zkušenosti a inspirovat další studenty. Zároveň mezi nimi vznikla poptávka po tom, aby zůstali v kontaktu i dlouhodobě, proto nyní připravujeme alumni skupinu Leadership Matters. Jejím cílem je vytvořit prostor pro další setkávání, společné vzdělávání a profesní i osobní růst. Vnímám to jako přirozené pokračování programu, leadership se totiž nedá „naučit“ během jednoho semestru, je to spíš dlouhodobá cesta, na které je velmi cenné mít kolem sebe komunitu lidí, kteří procházejí podobnými výzvami.

Jak se podle tebe vlastně pozná leader?

Těch definic leadershipu je mnoho. Začnu ale tím, co leader podle mě není: není to funkce ani titul. Pozná se spíš podle toho, co se děje s lidmi kolem něj. Pokud lidé v jeho přítomnosti rostou, přebírají odpovědnost a mají chuť přicházet s vlastními nápady, je to velmi dobrý signál. Skutečný leader dokáže vytvářet prostředí, ve kterém se lidé cítí bezpečně, ale zároveň jsou motivováni překračovat vlastní limity. Má schopnost nést odpovědnost, přiznat chybu a držet směr i v situacích, kdy není všechno jasné a jednoduché.

Pro mě je v leadershipu velmi důležitá také otázka hodnot. Hodnoty nejsou jen abstraktní slova, jsou to principy, podle kterých se člověk rozhoduje ve chvílích, kdy je situace složitá nebo kdy je pod tlakem. Právě v takových momentech se ukazuje, jestli člověk dokáže jednat v souladu s tím, čemu věří, a nést za to odpovědnost.

Zároveň si myslím, že leadership vždy začíná u schopnosti vést sám sebe. Pokud člověk neumí pracovat se svými emocemi, nejistotou nebo vlastním egem, je velmi těžké dobře vést ostatní. A osobně bych řekla ještě jednu věc: pro mě je leadership také schopnost neztratit důstojnost a směr ani v náročných nebo nejistých situacích. Nejde o to mít vždy jasné odpovědi, ale dokázat zůstat pevný ve svých hodnotách, zachovat respekt k sobě i k ostatním a pokračovat dál. Právě v takových chvílích se podle mě skutečný leader nejvíc pozná.

Celý květen na kole, koloběžce, pěšky nebo poklusem, tedy udržitelně a aktivně – taková je v kostce výzva Do práce na kole. Už teď je ten správný čas, kdy se k ní spolu s univerzitou připojit a podpořit vlastní kondici i rozvoj infrastruktury pro cyklisty i pěší. Díky Udržitelné univerzitě je i letos pro studenty a zaměstnance UP připraven omezený počet bezplatných registrací.

Univerzita Palackého v Olomouci se i letos připojuje k celorepublikové výzvě Do práce na kole a zve své zaměstnance i studenty, aby během května vyměnili auto za kolo, koloběžku nebo vlastní nohy. Iniciativa podporuje zdravý životní styl, udržitelnou dopravu a ohleduplnější pohyb po městě. Cílem není nasbírat co nejvíce kilometrů, ale především jezdit pravidelně a ukázat, že každodenní cesta do práce či do školy může být šetrná k životnímu prostředí.

Jak výzva probíhá

Registrace probíhá tradičně do konce dubna prostřednictvím webu dopracenakole.cz, kde se účastníci přihlašují pod hlavičkou Univerzity Palackého. Stačí sestavit 2–5členný tým (možnost je ale i pro jednotlivce), do konce dubna se zaregistrovat a během května pak co nejpravidelněji jezdit do práce a z práce na kole, koloběžce, skejtu, vozíčku anebo chodit pěšky či běhat. Tyto způsoby lze kombinovat i s hromadnou dopravou. 

Univerzita má i letos připravenou podporu pro nejrychlejší zájemce – pro prvních 120 zájemců má vouchery na bezplatnou registraci do výzvy. Vyplatí se proto neváhat a přihlásit se co nejdříve. Na účastníky čekají také slevy a výhody u partnerů v Olomouci i celé republice.

video_sem

Univerzitní souboj

Stejně jako v předchozích letech, i letos bude probíhat univerzitní souboj fakult a součástí. V loňském roce se pod hlavičkou UP zapojilo 136 účastníků ve 46 týmech. Společně najeli 25 778 kilometrů a ušetřili 4,1 tuny oxidu uhličitého. Souboj fakult, v němž se hodnotí průměrná nejvyšší pravidelnost dojíždění všech týmů v rámci jednotlivých fakult či součástí, vyhrála přírodovědecká fakulta s průměrnou pravidelností 82,9 %.

Výzva Do práce na kole tak není jen individuální sportovní výzvou, ale také příležitostí k přátelskému soupeření mezi kolegy, týmy i fakultami. Každá cesta se počítá – ať už vede na kole, pěšky, nebo třeba i vlakem. Přidejte se letos i vy a pomozte společně s Univerzitou Palackého udělat další krok k zdravější a udržitelnější Olomouci.

Získat registraci zdarma

Celý květen na kole, koloběžce, pěšky nebo poklusem, tedy udržitelně a aktivně – taková je v kostce výzva Do práce na kole. Už teď je ten správný čas, kdy se k ní spolu s univerzitou připojit a podpořit vlastní kondici i rozvoj infrastruktury pro cyklisty i pěší. Díky Udržitelné univerzitě je i letos pro studenty a zaměstnance UP připraven omezený počet bezplatných registrací.

Univerzita Palackého v Olomouci se i letos připojuje k celorepublikové výzvě Do práce na kole a zve své zaměstnance i studenty, aby během května vyměnili auto za kolo, koloběžku nebo vlastní nohy. Iniciativa podporuje zdravý životní styl, udržitelnou dopravu a ohleduplnější pohyb po městě. Cílem není nasbírat co nejvíce kilometrů, ale především jezdit pravidelně a ukázat, že každodenní cesta do práce či do školy může být šetrná k životnímu prostředí.

Jak výzva probíhá

Registrace probíhá tradičně do konce dubna prostřednictvím webu dopracenakole.cz, kde se účastníci přihlašují pod hlavičkou Univerzity Palackého. Stačí sestavit 2–5členný tým (možnost je ale i pro jednotlivce), do konce dubna se zaregistrovat a během května pak co nejpravidelněji jezdit do práce a z práce na kole, koloběžce, skejtu, vozíčku anebo chodit pěšky či běhat. Tyto způsoby lze kombinovat i s hromadnou dopravou. 

Univerzita má i letos připravenou podporu pro nejrychlejší zájemce – pro prvních 120 zájemců má vouchery na bezplatnou registraci do výzvy. Vyplatí se proto neváhat a přihlásit se co nejdříve. Na účastníky čekají také slevy a výhody u partnerů v Olomouci i celé republice.

video_sem

Univerzitní souboj

Stejně jako v předchozích letech, i letos bude probíhat univerzitní souboj fakult a součástí. V loňském roce se pod hlavičkou UP zapojilo 136 účastníků ve 46 týmech. Společně najeli 25 778 kilometrů a ušetřili 4,1 tuny oxidu uhličitého. Souboj fakult, v němž se hodnotí průměrná nejvyšší pravidelnost dojíždění všech týmů v rámci jednotlivých fakult či součástí, vyhrála přírodovědecká fakulta s průměrnou pravidelností 82,9 %.

Výzva Do práce na kole tak není jen individuální sportovní výzvou, ale také příležitostí k přátelskému soupeření mezi kolegy, týmy i fakultami. Každá cesta se počítá – ať už vede na kole, pěšky, nebo třeba i vlakem. Přidejte se letos i vy a pomozte společně s Univerzitou Palackého udělat další krok k zdravější a udržitelnější Olomouci.

Získat registraci zdarma

Víte, kolik druhů rostlin a živočichů žije ve vašem okolí? A kolik z nich dokážete objevit během obyčejné procházky? Zapojte se do celosvětové přírodovědné výzvy City Nature Challenge (CNC), do které se letos poprvé přidává také Olomouc. Účastníci budou od 24. do 27. dubna fotografovat volně žijící organismy a svá pozorování sdílet prostřednictvím platformy iNaturalist, kde je mohou nahrát až do 10. května. S určováním obtížněji poznatelných druhů pomohou odborníci i veřejnost.

Olomouckou výzvu připravuje Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Jejím cílem je během čtyř dnů shromáždit co nejvíce pozorování rostlin, živočichů a hub a upozornit na to, že i města skrývají překvapivé přírodní bohatství. „Chceme lidem ukázat, že příroda je všude kolem nás. Každé kvalitní pozorování má hodnotu a pomáhá dokumentovat místní biodiverzitu,“ říká organizátorka a studentka z přírodovědecké fakulty Martina Ticháčková.

„City Nature Challenge vznikla v roce 2016 jako přátelská soutěž mezi California Academy of Sciences a Natural History Museum of Los Angeles County. Z původní lokální iniciativy se postupně stala globální občansko-vědní akce, do níž se každoročně zapojují stovky měst po celém světě,“ dodává hlavní organizátor soutěže Peter Adamík z katedry zoologie.

Jak se zapojit? 

Účast v City Nature Challenge je jednoduchá. Stačí vyrazit ven. Do parku, na sídliště, k řece nebo třeba do lesa na okraji města a pořídit tam kvalitní fotografie volně žijících organismů nebo jejich pobytových stop a nahrát je do aplikace iNaturalist. „Fotografie by měly být dobře zaostřené a doplněné o co nejpřesnější lokaci a čas pozorování. Do projektu nejsou zahrnuty pěstované rostliny ani zvířata chovaná v zajetí. Důležité je dokumentovat skutečně volně žijící přírodu,“ vysvětluje Věra Kafková, organizátorka a studentka přírodovědecké fakulty.  

Zapojit se může úplně každý – jednotlivci, rodiny s dětmi, školní skupiny i zájmové kroužky. Účastníci mají příležitost poznat nové druhy, objevit neznámá zákoutí svého města a strávit více času venku. „Výzva by měla přirozeně propojit lidi, kteří sdílejí zájem o přírodu a chtějí přispět k jejímu poznávání. Nejzajímavější příspěvky budou odměněny,“ motivuje účastníky Peter Adamík.  

Olomouc jako součást světové mapy biodiverzity 

City Nature Challenge Olomouc bude mapovat druhovou rozmanitost na území statutárního města a přispěje tak k dlouhodobému sledování stavu místní přírody. Organizátoři věří, že první ročník položí základ nové tradici, která bude v Olomouci růst stejně úspěšně jako v dalších českých i světových městech. 

Víte, kolik druhů rostlin a živočichů žije ve vašem okolí? A kolik z nich dokážete objevit během obyčejné procházky? Zapojte se do celosvětové přírodovědné výzvy City Nature Challenge (CNC), do které se letos poprvé přidává také Olomouc. Účastníci budou od 24. do 27. dubna fotografovat volně žijící organismy a svá pozorování sdílet prostřednictvím platformy iNaturalist, kde je mohou nahrát až do 10. května. S určováním obtížněji poznatelných druhů pomohou odborníci i veřejnost.

Olomouckou výzvu připravuje Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Jejím cílem je během čtyř dnů shromáždit co nejvíce pozorování rostlin, živočichů a hub a upozornit na to, že i města skrývají překvapivé přírodní bohatství. „Chceme lidem ukázat, že příroda je všude kolem nás. Každé kvalitní pozorování má hodnotu a pomáhá dokumentovat místní biodiverzitu,“ říká organizátorka a studentka z přírodovědecké fakulty Martina Ticháčková.

„City Nature Challenge vznikla v roce 2016 jako přátelská soutěž mezi California Academy of Sciences a Natural History Museum of Los Angeles County. Z původní lokální iniciativy se postupně stala globální občansko-vědní akce, do níž se každoročně zapojují stovky měst po celém světě,“ dodává hlavní organizátor soutěže Peter Adamík z katedry zoologie.

Jak se zapojit? 

Účast v City Nature Challenge je jednoduchá. Stačí vyrazit ven. Do parku, na sídliště, k řece nebo třeba do lesa na okraji města a pořídit tam kvalitní fotografie volně žijících organismů nebo jejich pobytových stop a nahrát je do aplikace iNaturalist. „Fotografie by měly být dobře zaostřené a doplněné o co nejpřesnější lokaci a čas pozorování. Do projektu nejsou zahrnuty pěstované rostliny ani zvířata chovaná v zajetí. Důležité je dokumentovat skutečně volně žijící přírodu,“ vysvětluje Věra Kafková, organizátorka a studentka přírodovědecké fakulty.  

Zapojit se může úplně každý – jednotlivci, rodiny s dětmi, školní skupiny i zájmové kroužky. Účastníci mají příležitost poznat nové druhy, objevit neznámá zákoutí svého města a strávit více času venku. „Výzva by měla přirozeně propojit lidi, kteří sdílejí zájem o přírodu a chtějí přispět k jejímu poznávání. Nejzajímavější příspěvky budou odměněny,“ motivuje účastníky Peter Adamík.  

Olomouc jako součást světové mapy biodiverzity 

City Nature Challenge Olomouc bude mapovat druhovou rozmanitost na území statutárního města a přispěje tak k dlouhodobému sledování stavu místní přírody. Organizátoři věří, že první ročník položí základ nové tradici, která bude v Olomouci růst stejně úspěšně jako v dalších českých i světových městech. 

Psychická zátěž zdravotníků, prevence syndromu vyhoření i nové možnosti podpory wellbeingu byly hlavními tématy konference Stay Well in Healthcare: Od stresu k rovnováze, kterou hostila malá kulturní scéna Sedmička v Olomouci. Setkání propojilo odborníky z oblasti psychologie, medicíny i technologických inovací a nabídlo aktuální výsledky výzkumu i praktické nástroje pro podporu duševního zdraví zdravotnických pracovníků.

Konference se uskutečnila v rámci projektu Apollo – Aplikace optimalizované well-being strategie u zdravotníků, který byl vytvořený na Fakultě zdravotnických věd UP a získal grant Technologické agentury České republiky. Program celodenní akce zahájili děkan fakulty zdravotnických věd Jiří Vévoda, vedoucí projektu Simona Dobešová Cakirpaloglu a vedoucí oddělení profesního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů Fakultní nemocnice Olomouc Vladimíra Odehnalová. V průběhu dne vystoupili například Michal Růžička, Jakub Havlín, Barbora Kutá, Miroslav Světlák, Adam Suchý či Radim Šlachta. „Pozvaní hosté představili témata od mindfulness a digitálních inovací ve zdravotnictví až po využití umělé inteligence nebo měření variability srdeční frekvence při sledování stresu,“ uvedla Simona Dobešová Cakirpaloglu. Celou konferencí provázela herečka a moderátorka Simona Babčáková.

Výzkum realizovaný mezi více než tisíci českými zdravotníky ukázal, že přibližně 46 % respondentů vykazuje vysokou míru emocionálního vyčerpání, které souvisí s vyšším výskytem úzkostí a depresivních symptomů. „Projekt proto kromě výzkumu rozvíjí také praktické nástroje podpory – mobilní aplikaci CalmAnna, která má zdravotníkům pomoci zvládat stres a předcházet vyhoření,“ zdůraznila Simona Dobešová Cakirpaloglu. Součástí projektu je také ekonomický model analyzující náklady spojené s psychickou zátěží zdravotníků a přínosy preventivních opatření. Výsledky naznačují, že systematická podpora wellbeingu může být z dlouhodobého hlediska efektivnější než řešení důsledků vyhoření a fluktuace zaměstnanců.

Psychická zátěž zdravotníků, prevence syndromu vyhoření i nové možnosti podpory wellbeingu byly hlavními tématy konference Stay Well in Healthcare: Od stresu k rovnováze, kterou hostila malá kulturní scéna Sedmička v Olomouci. Setkání propojilo odborníky z oblasti psychologie, medicíny i technologických inovací a nabídlo aktuální výsledky výzkumu i praktické nástroje pro podporu duševního zdraví zdravotnických pracovníků.

Konference se uskutečnila v rámci projektu Apollo – Aplikace optimalizované well-being strategie u zdravotníků, který byl vytvořený na Fakultě zdravotnických věd UP a získal grant Technologické agentury České republiky. Program celodenní akce zahájili děkan fakulty zdravotnických věd Jiří Vévoda, vedoucí projektu Simona Dobešová Cakirpaloglu a vedoucí oddělení profesního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů Fakultní nemocnice Olomouc Vladimíra Odehnalová. V průběhu dne vystoupili například Michal Růžička, Jakub Havlín, Barbora Kutá, Miroslav Světlák, Adam Suchý či Radim Šlachta. „Pozvaní hosté představili témata od mindfulness a digitálních inovací ve zdravotnictví až po využití umělé inteligence nebo měření variability srdeční frekvence při sledování stresu,“ uvedla Simona Dobešová Cakirpaloglu. Celou konferencí provázela herečka a moderátorka Simona Babčáková.

Výzkum realizovaný mezi více než tisíci českými zdravotníky ukázal, že přibližně 46 % respondentů vykazuje vysokou míru emocionálního vyčerpání, které souvisí s vyšším výskytem úzkostí a depresivních symptomů. „Projekt proto kromě výzkumu rozvíjí také praktické nástroje podpory – mobilní aplikaci CalmAnna, která má zdravotníkům pomoci zvládat stres a předcházet vyhoření,“ zdůraznila Simona Dobešová Cakirpaloglu. Součástí projektu je také ekonomický model analyzující náklady spojené s psychickou zátěží zdravotníků a přínosy preventivních opatření. Výsledky naznačují, že systematická podpora wellbeingu může být z dlouhodobého hlediska efektivnější než řešení důsledků vyhoření a fluktuace zaměstnanců.

Jak správně poskytnout první pomoc, co se děje se srdcem při infarktu nebo co skutečně obsahuje energetický nápoj? Odpovědi nabídne Veletrh zdraví v Pevnosti poznání, science centru Přírodovědecké fakulty UP, který se uskuteční v pátek a sobotu 13. a 14. března. Interaktivní program propojí prevenci, medicínu i duševní pohodu a je určen školám i široké veřejnosti.

Návštěvníci se naučí poskytnout první pomoc při zástavě srdce pod vedením studentů Lékařské fakulty UP, sestaví rozložitelný model lidského mozku nebo absolvují zátěžový test srdce s vyhodnocením pomocí umělé inteligence. Chybět nebude ani téma energetických nápojů a jejich dopadu na dětský a dospívající organismus, péče o zuby se Zoubkovou vílou, dobrovolného dárcovství krve či účinných nástrojů pro zvládání stresu.

Ústřední myšlenku akce shrnuje její koordinátorka Šárka Kostková: „Zdraví je téma, které se dotýká každého z nás, ale často o něm přemýšlíme až ve chvíli, kdy něco nefunguje. My jsme chtěli vytvořit prostředí, kde se o něm dá mluvit otevřeně, srozumitelně a bez zbytečné odborné bariéry. Věříme, že když si člověk věci vyzkouší na vlastní kůži, mnohem lépe pochopí, co se v jeho těle odehrává a jak může své každodenní návyky měnit.“

Program se koná ve dnech Týdne mozku Akademie věd ČR. Pevnost poznání se k této celostátní iniciativě připojí přednáškami pedagožky Ivany Fellnerové z Přírodovědecké fakulty UP.

„Mozek je řídicím centrem našeho těla i emocí. Ovlivňuje, jak se učíme, jak reagujeme na stres i jak se rozhodujeme. Pokud porozumíme základním principům jeho fungování, můžeme lépe pečovat o své duševní zdraví a předcházet přetížení,“ uvádí Ivana Fellnerová, která je také autorkou návrhu obřího modelu mozku. Zájemci jej najdou v expozici Rozum v hrsti v 1. patře budovy.

Součástí víkendového programu 3v1 bude také pořad Odvrácená strana světla v planetáriu, chemická laboratoř zaměřená na prvky důležité pro lidské zdraví a kreativní dílna s výrobou želé bonbónů na podporu imunity. V Galerii Atom bude k vidění výstava komiksu o duševním zdraví iniciativy NA ROVINU. Podrobnější informace k programu jsou na webu Pevnosti poznání.

Jak správně poskytnout první pomoc, co se děje se srdcem při infarktu nebo co skutečně obsahuje energetický nápoj? Odpovědi nabídne Veletrh zdraví v Pevnosti poznání, science centru Přírodovědecké fakulty UP, který se uskuteční v pátek a sobotu 13. a 14. března. Interaktivní program propojí prevenci, medicínu i duševní pohodu a je určen školám i široké veřejnosti.

Návštěvníci se naučí poskytnout první pomoc při zástavě srdce pod vedením studentů Lékařské fakulty UP, sestaví rozložitelný model lidského mozku nebo absolvují zátěžový test srdce s vyhodnocením pomocí umělé inteligence. Chybět nebude ani téma energetických nápojů a jejich dopadu na dětský a dospívající organismus, péče o zuby se Zoubkovou vílou, dobrovolného dárcovství krve či účinných nástrojů pro zvládání stresu.

Ústřední myšlenku akce shrnuje její koordinátorka Šárka Kostková: „Zdraví je téma, které se dotýká každého z nás, ale často o něm přemýšlíme až ve chvíli, kdy něco nefunguje. My jsme chtěli vytvořit prostředí, kde se o něm dá mluvit otevřeně, srozumitelně a bez zbytečné odborné bariéry. Věříme, že když si člověk věci vyzkouší na vlastní kůži, mnohem lépe pochopí, co se v jeho těle odehrává a jak může své každodenní návyky měnit.“

Program se koná ve dnech Týdne mozku Akademie věd ČR. Pevnost poznání se k této celostátní iniciativě připojí přednáškami pedagožky Ivany Fellnerové z Přírodovědecké fakulty UP.

„Mozek je řídicím centrem našeho těla i emocí. Ovlivňuje, jak se učíme, jak reagujeme na stres i jak se rozhodujeme. Pokud porozumíme základním principům jeho fungování, můžeme lépe pečovat o své duševní zdraví a předcházet přetížení,“ uvádí Ivana Fellnerová, která je také autorkou návrhu obřího modelu mozku. Zájemci jej najdou v expozici Rozum v hrsti v 1. patře budovy.

Součástí víkendového programu 3v1 bude také pořad Odvrácená strana světla v planetáriu, chemická laboratoř zaměřená na prvky důležité pro lidské zdraví a kreativní dílna s výrobou želé bonbónů na podporu imunity. V Galerii Atom bude k vidění výstava komiksu o duševním zdraví iniciativy NA ROVINU. Podrobnější informace k programu jsou na webu Pevnosti poznání.

Jméno Olomouce znala jen z názvu sloučeniny olomoucin, se kterou pracovala ve svém výzkumu v Kyjevě. Do krajského města přijela Yuliya Krasylenko poprvé na konci roku 2015. Přivedlo ji sem stipen­dium Visegrádského fondu a studium buněčných mechanismů regulace cytoskeletu rostlin. Netušila, že se právě zde začne psát její nový životní příběh.

Do roku 2014 byl Krym jejím domovem. Na tomto poloostrově měla rozpracovanou doktorskou práci, dům v přírodní rezervaci u moře a neměla v úmyslu se stěhovat ani dlouhodobě pobývat v zahraničí. Po anexi poloostrova Ruskou federací přišla o bezpečí i možnost svobodně pracovat. Odmítla spolupráci s ruskými institucemi, zanechala rozpracovanou doktorskou disertaci věnovanou krymské vegetaci a vrátila se k rodičům do Kyjeva.

„Bylo to nesmírně bolestné a ta rána dodnes krvácí. Proto mě plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 nijak nepřekvapila. Vnímala jsem ji jako logické pokračování slabé reakce světového politického společenství na anexi území nezávislé země v samém středu Evropy. Dá se říci, že jsem patřila k první vlně uprchlíků z Ukrajiny v důsledku ruské vojenské agrese,“ uvedla Yuliya Krasylenko.

Setkání s prezidentem Petrem Pavlem.

Díky podpoře Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a profesora Jozefa Šamaje znovu navázala na výzkum parazitických rostlin. V současné době působí na katedře biotechnologií a vede kurzy zaměřené na cytoskelet, systémovou biologii a pletivové kultury rostlin. Společně s kolegy z MUNI a MENDELU realizuje grant (GA ČR) zaměřený na ekologii jmelí a čeká na obhájení habilitační práce na odborném fóru.

Otevřené akademické prostředí, kolegové a přátelé z místní komunity jí umožnili znovu zakořenit. Naučila se česky, objevila místní krajinu a postupně si vytvořila hluboký vztah k univerzitnímu městu, které jí připomínalo domov jejího dětství ve Vinnitsi. Po roce 2022 za ní z Kyjeva přijeli i její rodiče a dnes v Olomouci žije společně s manželem. Olomouc vnímají jako svůj druhý domov.

Po vypuknutí války se přirozeně zapojila do pomoci nově příchozím Ukrajincům. Společně s dalšími dobrovolníky zajišťovala dopravu, tlumočení i základní orientaci v neznámém prostředí. Z této spontánní solidarity vzniklo společenství Ščedryk, které dnes nabízí vzdělávací, kulturní a integrační aktivity a vytváří bezpečný prostor pro ukrajinské děti i dospělé. „Ščedryk funguje především na dobrovolnické bázi a s minimálním rozpočtem. Prostory a odbornou podporu poskytují partneři jako Člověk v tísni, Charita, Slovo 21 nebo přírodovědecká fakulta,“ doplnila Yuliya Krasylenko.

Za tuto dlouhodobou dobrovolnickou práci byla v roce 2025 oceněna Univerzitou Palackého, přičemž samotné ocenění vnímá především jako uznání společného úsilí celé ukrajinské dobrovolnické komunity. Vedle vědecké práce a výuky studentů tak její životní příběh vypráví i o solidaritě, odpovědnosti a schopnosti vytvářet nový domov navzdory ztrátám.

Dobrovolnické centrum UP
Působí na regionální úrovni v roli zprostředkovatele dobrovolnických příležitostí v běžných i mimořádných situacích. Spolupracuje s Fakultní nemocnicí Olomouc, Maltézskou pomocí, Arcidiecézní charitou, Sdružením D a dalšími partnery, stejně jako s krajským krizovým štábem a složkami IZS.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.

Jméno Olomouce znala jen z názvu sloučeniny olomoucin, se kterou pracovala ve svém výzkumu v Kyjevě. Do krajského města přijela Yuliya Krasylenko poprvé na konci roku 2015. Přivedlo ji sem stipen­dium Visegrádského fondu a studium buněčných mechanismů regulace cytoskeletu rostlin. Netušila, že se právě zde začne psát její nový životní příběh.

Do roku 2014 byl Krym jejím domovem. Na tomto poloostrově měla rozpracovanou doktorskou práci, dům v přírodní rezervaci u moře a neměla v úmyslu se stěhovat ani dlouhodobě pobývat v zahraničí. Po anexi poloostrova Ruskou federací přišla o bezpečí i možnost svobodně pracovat. Odmítla spolupráci s ruskými institucemi, zanechala rozpracovanou doktorskou disertaci věnovanou krymské vegetaci a vrátila se k rodičům do Kyjeva.

„Bylo to nesmírně bolestné a ta rána dodnes krvácí. Proto mě plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 nijak nepřekvapila. Vnímala jsem ji jako logické pokračování slabé reakce světového politického společenství na anexi území nezávislé země v samém středu Evropy. Dá se říci, že jsem patřila k první vlně uprchlíků z Ukrajiny v důsledku ruské vojenské agrese,“ uvedla Yuliya Krasylenko.

Setkání s prezidentem Petrem Pavlem.

Díky podpoře Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a profesora Jozefa Šamaje znovu navázala na výzkum parazitických rostlin. V současné době působí na katedře biotechnologií a vede kurzy zaměřené na cytoskelet, systémovou biologii a pletivové kultury rostlin. Společně s kolegy z MUNI a MENDELU realizuje grant (GA ČR) zaměřený na ekologii jmelí a čeká na obhájení habilitační práce na odborném fóru.

Otevřené akademické prostředí, kolegové a přátelé z místní komunity jí umožnili znovu zakořenit. Naučila se česky, objevila místní krajinu a postupně si vytvořila hluboký vztah k univerzitnímu městu, které jí připomínalo domov jejího dětství ve Vinnitsi. Po roce 2022 za ní z Kyjeva přijeli i její rodiče a dnes v Olomouci žije společně s manželem. Olomouc vnímají jako svůj druhý domov.

Po vypuknutí války se přirozeně zapojila do pomoci nově příchozím Ukrajincům. Společně s dalšími dobrovolníky zajišťovala dopravu, tlumočení i základní orientaci v neznámém prostředí. Z této spontánní solidarity vzniklo společenství Ščedryk, které dnes nabízí vzdělávací, kulturní a integrační aktivity a vytváří bezpečný prostor pro ukrajinské děti i dospělé. „Ščedryk funguje především na dobrovolnické bázi a s minimálním rozpočtem. Prostory a odbornou podporu poskytují partneři jako Člověk v tísni, Charita, Slovo 21 nebo přírodovědecká fakulta,“ doplnila Yuliya Krasylenko.

Za tuto dlouhodobou dobrovolnickou práci byla v roce 2025 oceněna Univerzitou Palackého, přičemž samotné ocenění vnímá především jako uznání společného úsilí celé ukrajinské dobrovolnické komunity. Vedle vědecké práce a výuky studentů tak její životní příběh vypráví i o solidaritě, odpovědnosti a schopnosti vytvářet nový domov navzdory ztrátám.

Dobrovolnické centrum UP
Působí na regionální úrovni v roli zprostředkovatele dobrovolnických příležitostí v běžných i mimořádných situacích. Spolupracuje s Fakultní nemocnicí Olomouc, Maltézskou pomocí, Arcidiecézní charitou, Sdružením D a dalšími partnery, stejně jako s krajským krizovým štábem a složkami IZS.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.

Karel Eliáš, lawyer, university lecturer, and principal author of the current Czech Civil Code, received the highest honour that Palacký University in Olomouc can bestow. He became its honorary doctor. He received the title of doctor honoris causa for his extraordinary scholarly achievements and creative contributions in the field of legal science and legal culture.

The honorary doctorate was awarded to Karel Eliáš on the recommendation of the Faculty of Law's Scholarly Board and by decision of the University's Scholarly Board. He received it at a ceremony in the Archepiscopal Palace during a gathering of the academic community.

The laureate was introduced by Václav Stehlík, Dean of the UP Faculty of Law. "Professor Karel Eliáš is widely regarded by the scientific and broader legal community as one of the most important figures in Czech legal science and legal culture in general. He has made a significant contribution as the main academic and legislative author of the current Czech Civil Code in connection with the extensive recodification of Czech civil law," said Václav Stehlík, adding that the Czech Civil Code is fully comparable with the best foreign codifications of all fundamental personal and property relations. "Professor Eliáš devoted a significant part of his long-term, extensive, and erudite publishing, other scientific, and pedagogical activities to the restoration of legality within the framework of the rule of law and generally recognised legal principles in accordance with moral principles," emphasised the dean.

foto_sem_4

Rector Michael Kohajda recalled the award winner's contribution to legal education. "It is well known that Professor Eliáš has always considered teaching to be an integral part of his work in higher education. And when I talk about teaching, I don't mean memorising legal regulations, but rather cultivating legal thinking, legal language, and a systematic, historically grounded approach to law. Moreover, his teaching style is primarily focused on dialogue with students," said Michael Kohajda.

Representatives of the university then presented Karel Eliáš with an honorary doctorate in the form of a diploma and a commemorative UP medal with a double portrait of Josef Dobrovský and František Palacký.

"I appreciate that Palacký University has decided to recognise the results of my work and my career. I thank you sincerely and with respect for this. I appreciate this extraordinary honour all the more because it is being awarded to me by the oldest university in Moravia," said Karel Eliáš. He recalled that he first visited the Olomouc Faculty of Law thirty years ago, when he attended a conference focused on the preparation of the Civil Code. "At that time, I never dreamed that the Civil Code would become my destiny and consume so many years of my life and energy."

foto_sem_4

He devoted part of his speech to the values and attitudes that underpin the academic world and public life. He spoke about freedom, democracy, and the natural right of people to pursue their own happiness. "Neither Nazism nor communism was able to eradicate this human desire. I believe that no one else will either," he said, among other things. He also pointed to the ever-increasing legal regulation, which he described as a manifestation of legal hypochondria.

Before the meeting at the Archbishop's Palace, Karel Eliáš accepted an invitation to the Faculty of Law, where, among other things, he signed the chronicle. The faculty has been keeping it since its restoration in 1991.

Since 1990, Palacký University has awarded honorary doctorates to fifty extraordinary personalities for their contribution to knowledge, the development of society, and the dissemination of humanistic values. At the suggestion of the Faculty of Law, these were Simon Wiesenthal, Willibald Posch, Vladislav David, and Otakar Motejl. An overview of all UP honorary doctors is available on the university's website.

Karel Eliáš

In 1979, he graduated from the Faculty of Law at Charles University in Prague. In 1996, he completed his doctoral studies in commercial law at the Faculty of Law in Brno. He habilitated at the same faculty. In 2002, he was appointed professor of commercial law.

After graduating, Professor Karel Eliáš worked as a corporate lawyer. In 1991, he became a researcher at the Institute of State and Law of the Czechoslovak Academy of Sciences. He then taught at the Faculty of Law of the University of West Bohemia in Plzeň, where he headed the Department of Commercial Law, later Private Law, and subsequently served as Vice-Dean for Science and Research. Since 2016, he has been teaching at the Faculty of Law of Trnava University in Trnava.

He is a long-standing member of the Scholarly Board of the Faculty of Law at Palacký University. He serves on the disciplinary council of its doctoral programme in Theoretical Legal Sciences.

In 2012, he was inducted into the Legal Hall of Fame by the legal community for his exceptional lifetime contribution to law.

Karel Eliáš, právník, vysokoškolský pedagog a hlavní autor současného českého občanského zákoníku, přijal nejvyšší poctu, kterou může Univerzita Palackého v Olomouci udělit. Stal se jejím čestným doktorem. Titul doctor honoris causa získal za mimořádné vědecké zásluhy a tvůrčí přínos v oblasti právní vědy a právní kultury.

Čestný doktorát Karlu Eliášovi byl udělen na návrh Vědecké rady Právnické fakulty UP a z rozhodnutí Vědecké rady UP. Slavnostně si jej převzal v Arcibiskupském paláci na shromáždění akademické obce.

Laureáta přítomným představil Václav Stehlík, děkan Právnické fakulty UP. „Profesor Karel Eliáš je všeobecně vnímán vědeckou i širší právnickou veřejností jako jedna z nejvýznamnějších osobností české právní vědy a právní kultury vůbec. Výrazně se uplatnil jako hlavní vědecký a legislativní autor současného českého občanského zákoníku ve spojení s celou rozsáhlou rekodifikací českého občanského práva,“ řekl Václav Stehlík s tím, že český občanský zákoník můžeme plně srovnat s nejlepšími zahraničními kodifikacemi všech zásadních osobních a majetkových poměrů. „Podstatný rozsah své dlouhodobě rozsáhlé a erudované publikační, další vědecké a pedagogické činnosti věnoval profesor Eliáš obnově právnosti v rámci právního státu a obecně uznávaných právních principů ve shodě s morálními principy,“ zdůraznil děkan.

foto_sem_4

Rektor Michael Kohajda připomněl přínos oceněného pro právnické vzdělávání. „Je známo, že profesor Eliáš vždy považoval výuku za integrální součást svého působení ve vysokém školství. A když hovořím o výuce, pak se tím míní nikoli memorování právní úpravy, ale snaha o kultivaci právního myšlení, právního jazyka a systematického, v historii zakotveného přístupu k právu. Styl jeho výuky je navíc primárně zaměřen na dialog se studenty,“ řekl Michael Kohajda.

Zástupci univerzity poté předali Karlu Eliášovi čestný doktorát v podobě diplomu a také pamětní medaili UP s dvojportrétem Josefa Dobrovského a Františka Palackého.

„Vážím si toho, že se Univerzita Palackého rozhodla ocenit výsledky mého působení a mé práce. Děkuji za to s upřímností a úctou. Vážím si této mimořádné pocty tím víc, že mi ji uděluje nejstarší moravská univerzita,“ uvedl Karel Eliáš. Vzpomněl, že olomouckou právnickou fakultu poprvé navštívil před třiceti lety, kdy se zúčastnil konference zaměřené na přípravu občanského zákoníku. „Ani ve snu mě tenkrát nenapadlo, že se civilní kodex stane mým osudem a spolyká mi tolik let života a sil.“

foto_sem_4

Část svého projevu věnoval hodnotám a postojům, které tvoří základy akademického světa i veřejného života. Hovořil o svobodě, demokracii nebo o přirozeném právu člověka brát se o vlastní štěstí. „Vymýtit tuhle lidskou touhu nedokázal nacismus ani komunismus. Věřím, že ani nikdo další,“ řekl mimo jiné. Upozornil také na stále narůstající právní regulaci, kterou označil za výron právnické hypochondrie.

Před setkáním v Arcibiskupském paláci přijal Karel Eliáš pozvání na právnickou fakultu, kde se mimo jiné zapsal do kroniky. Fakulta ji vede od svého obnovení v roce 1991.

Univerzita Palackého udělila od roku 1990 čestný doktorát pěti desítkám mimořádných osobností za jejich přínos poznání, rozvoji společnosti a šíření humanistických hodnot. Na návrh právnické fakulty to byli Simon Wiesenthal, Willibald Posch, Vladislav David a Otakar Motejl. Přehled všech čestných doktorů UP je k dispozici na webu univerzity.

Karel Eliáš

V roce 1979 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na brněnské právnické fakultě v roce 1996 ukončil doktorské studium v oboru obchodní právo. Na téže fakultě habilitoval. V roce 2002 byl jmenován profesorem obchodního práva.

Po absolutoriu profesor Karel Eliáš působil jako podnikový právník. Roku 1991 se stal vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva Československé akademie věd. Následně byl pedagogicky činný na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, kde vedl katedru obchodního práva, později soukromého práva a posléze působil jako proděkan pro vědu a výzkum. Od roku 2016 působí pedagogicky na Právnické fakultě Trnavské univerzity v Trnavě.

Dlouhodobě je členem Vědecké rady PF UP a působí v oborové radě jejího doktorského studijního programu Teoretické právní vědy.

V roce 2012 byl za výjimečný celoživotní přínos právu uveden právnickou obcí do Právnické síně slávy.

Karel Eliáš, právník, vysokoškolský pedagog a hlavní autor současného českého občanského zákoníku, přijal nejvyšší poctu, kterou může Univerzita Palackého v Olomouci udělit. Stal se jejím čestným doktorem. Titul doctor honoris causa získal za mimořádné vědecké zásluhy a tvůrčí přínos v oblasti právní vědy a právní kultury.

Čestný doktorát Karlu Eliášovi byl udělen na návrh Vědecké rady Právnické fakulty UP a z rozhodnutí Vědecké rady UP. Slavnostně si jej převzal v Arcibiskupském paláci na shromáždění akademické obce.

Laureáta přítomným představil Václav Stehlík, děkan Právnické fakulty UP. „Profesor Karel Eliáš je všeobecně vnímán vědeckou i širší právnickou veřejností jako jedna z nejvýznamnějších osobností české právní vědy a právní kultury vůbec. Výrazně se uplatnil jako hlavní vědecký a legislativní autor současného českého občanského zákoníku ve spojení s celou rozsáhlou rekodifikací českého občanského práva,“ řekl Václav Stehlík s tím, že český občanský zákoník můžeme plně srovnat s nejlepšími zahraničními kodifikacemi všech zásadních osobních a majetkových poměrů. „Podstatný rozsah své dlouhodobě rozsáhlé a erudované publikační, další vědecké a pedagogické činnosti věnoval profesor Eliáš obnově právnosti v rámci právního státu a obecně uznávaných právních principů ve shodě s morálními principy,“ zdůraznil děkan.

foto_sem_4

Rektor Michael Kohajda připomněl přínos oceněného pro právnické vzdělávání. „Je známo, že profesor Eliáš vždy považoval výuku za integrální součást svého působení ve vysokém školství. A když hovořím o výuce, pak se tím míní nikoli memorování právní úpravy, ale snaha o kultivaci právního myšlení, právního jazyka a systematického, v historii zakotveného přístupu k právu. Styl jeho výuky je navíc primárně zaměřen na dialog se studenty,“ řekl Michael Kohajda.

Zástupci univerzity poté předali Karlu Eliášovi čestný doktorát v podobě diplomu a také pamětní medaili UP s dvojportrétem Josefa Dobrovského a Františka Palackého.

„Vážím si toho, že se Univerzita Palackého rozhodla ocenit výsledky mého působení a mé práce. Děkuji za to s upřímností a úctou. Vážím si této mimořádné pocty tím víc, že mi ji uděluje nejstarší moravská univerzita,“ uvedl Karel Eliáš. Vzpomněl, že olomouckou právnickou fakultu poprvé navštívil před třiceti lety, kdy se zúčastnil konference zaměřené na přípravu občanského zákoníku. „Ani ve snu mě tenkrát nenapadlo, že se civilní kodex stane mým osudem a spolyká mi tolik let života a sil.“

foto_sem_4

Část svého projevu věnoval hodnotám a postojům, které tvoří základy akademického světa i veřejného života. Hovořil o svobodě, demokracii nebo o přirozeném právu člověka brát se o vlastní štěstí. „Vymýtit tuhle lidskou touhu nedokázal nacismus ani komunismus. Věřím, že ani nikdo další,“ řekl mimo jiné. Upozornil také na stále narůstající právní regulaci, kterou označil za výron právnické hypochondrie.

Před setkáním v Arcibiskupském paláci přijal Karel Eliáš pozvání na právnickou fakultu, kde se mimo jiné zapsal do kroniky. Fakulta ji vede od svého obnovení v roce 1991.

Univerzita Palackého udělila od roku 1990 čestný doktorát pěti desítkám mimořádných osobností za jejich přínos poznání, rozvoji společnosti a šíření humanistických hodnot. Na návrh právnické fakulty to byli Simon Wiesenthal, Willibald Posch, Vladislav David a Otakar Motejl. Přehled všech čestných doktorů UP je k dispozici na webu univerzity.

Karel Eliáš

V roce 1979 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na brněnské právnické fakultě v roce 1996 ukončil doktorské studium v oboru obchodní právo. Na téže fakultě habilitoval. V roce 2002 byl jmenován profesorem obchodního práva.

Po absolutoriu profesor Karel Eliáš působil jako podnikový právník. Roku 1991 se stal vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva Československé akademie věd. Následně byl pedagogicky činný na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, kde vedl katedru obchodního práva, později soukromého práva a posléze působil jako proděkan pro vědu a výzkum. Od roku 2016 působí pedagogicky na Právnické fakultě Trnavské univerzity v Trnavě.

Dlouhodobě je členem Vědecké rady PF UP a působí v oborové radě jejího doktorského studijního programu Teoretické právní vědy.

V roce 2012 byl za výjimečný celoživotní přínos právu uveden právnickou obcí do Právnické síně slávy.

Jak vypadá studium na Univerzitě Palackého doopravdy? Jak náročný je první semestr? A jaký je studentský život v Olomouci – univerzitním městě? Na podobné otázky letos odpovídali ambasadoři UP přímo ve třídách středních škol i na vzdělávacích veletrzích v Česku a na Slovensku. Prezentaci UP na roadshow i veletrzích zajišťuje oddělení marketingu ve spolupráci s takřka 150 studenty a studentkami, kteří jsou sdruženi v ambasadorském programu.

V těchto dnech vrcholí uchazečská kampaň, v rámci které se Univerzita Palackého od podzimu prezentovala na veletrzích Gaudeamus v Brně, Bratislavě a Praze a také na roadshow Kam na vysokú po slovenských městech: Trnava, Trenčín, Banská Bystrica, Poprad, Prešov a Košice. Kromě toho uskutečnil tým oddělení marketingu se studentskými ambasadory přes 60 výjezdů na střední školy a osobně se setkal s 2 075 středoškoláky. Roadshow po středních školách zavítala do všech koutů republiky od Bohumína přes Náchod až do Sokolova. Někde probíhaly prezentace v aulách, jinde v menších třídách, často formou otevřené debaty.

Právě osobní rozměr je pro tento formát klíčový. Nejde jen o předání informací o studijních programech – setkání nabízí také prostor pro konkrétní a někdy velmi praktické dotazy.

„Když přijedete přímo do školy, atmosféra je úplně jiná než třeba na veletrhu, kde je mnohem více lidí. Studenti se ptají na věci, které jsou pro ně opravdu důležité – přechod na vysokou školu, náročnost prvních zkoušek, možnosti stipendií nebo bydlení. Často z toho vzniká otevřený dialog, který je mnohem cennější než klasická prezentace,“ říká koordinátor výjezdů a ambasadorského programu Michael Kozák.

Přesvědčit se o tom, co středoškoláky zajímá, jelo do Brna na Gaudeamus i vedení UP.

Podle něj je cílem roadshow ukázat univerzitu autenticky a bez zbytečné stylizace. „Snažíme se být maximálně věcní a zároveň lidsky upřímní, což současná generace středoškoláků velmi oceňuje. Zájemci ocení, když slyší zkušenost přímo od studenta nebo někoho, kdo univerzitu zná zevnitř,“ dodává.

Vedle výjezdů na školy se UP představila také na vzdělávacích veletrzích Gaudeamus a Kam na vysokú. Veletržní prostředí je dynamické a intenzivní – během jednoho dne projdou kolem stánku tisíce studentů a je potřeba během několika minut vystihnout to podstatné.

Zatímco roadshow umožňuje delší diskuzi, veletrhy přinášejí širší zásah. Univerzita na nich oslovuje nejen studenty, ale i rodiče a pedagogy. Často jde o první kontakt s institucí, který může rozhodnout o tom, zda si uchazeč později podá přihlášku. Ty je možné formou e-přihlášky podávat ještě do 15. března. „Z průzkumů mezi zájemci o studium i mezi studenty prvních ročníků vyplývá, že mimo webové stránky univerzity považují za hlavní informační zdroje právě kontaktní kampaně v rámci veletrhů, roadshow nebo dnů otevřených dveří. Návštěva veletrhů vzdělávání je dokonce pro třicet čtyři procent z nich okamžikem, kdy se rozhodnou pro tu kterou vysokou školu,“ doplňuje Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Prezentace univerzity se přitom nezaměřuje jen na studijní nabídku. Důležitou součástí komunikace je i prostředí Olomouce jako studentského univerzitního města, možnosti zahraničních výjezdů, zapojení do výzkumu či studentských organizací a celková atmosféra univerzitního života. To všechno a mnohem více se uchazeči mohou dozvědět na webu univerzitnimesto.cz nebo v univerzitní UPlikaci.

Ambasadorský program: zkušenosti z první ruky

Významnou roli při roadshow i veletržních prezentacích hrají studenti zapojení do Ambasadorského programu UP. Program aktuálně sdružuje 150 ambasadorů, z nichž třetina se letos pravidelně účastnila výjezdů na střední školy.

Ambasadoři přinášejí osobní zkušenost – mluví o tom, proč si vybrali svůj obor, jak zvládli první semestr nebo co jim studium dalo nad rámec výuky. Jejich role však nekončí u náborových aktivit. Podílejí se také na dnech otevřených dveří, Olomouckém majálesu UP a zapojují se i do organizace významných univerzitních událostí a slavnostních aktů.

Pro samotné studenty znamená účast v programu možnost rozvíjet měkké dovedností – od veřejného vystupování přes práci s publikem až po organizační zkušenosti při větších akcích. Součástí práce s ambasadory jsou pravidelná školení zaměřená zejména na komunikaci a prezentační dovednosti, ale i neformální setkání, která posilují týmovou soudržnost.

„Ambasadorský program pro mě nebyl jen o reprezentaci univerzity, ale hlavně o lidech a zážitcích, které mi přinesl. Díky němu jsem poznala spoustu inspirativních studentů napříč obory. A právě mezi ambasadory jsem našla své nejbližší kamarády,“ říká Tereza Vocílková z navazujícího magisterského studia geoinformatiky a kartografie. Podle ní je největší hodnotou programu právě propojení studentů z různých fakult a možnost sdílet zkušenosti napříč obory.

Dlouhodobá práce, ne jednorázová kampaň

Roadshow ani veletrhy nejsou izolovanými akcemi, ale součástmi dlouhodobé komunikační strategie univerzity. Cílem není jen zvýšit povědomí o studijní nabídce, ale systematicky budovat vztah s budoucími uchazeči a ukazovat, že univerzita je otevřenou a přátelskou institucí.

Osobní přítomnost ve školách i na veletrzích tak zůstává jedním z nejdůležitějších nástrojů, jak přiblížit univerzitu mladým lidem v okamžiku, kdy se rozhodují o své další vzdělávací cestě.

Zájemci o zapojení do Ambasadorského programu UP se mohou hlásit od druhého ročníku bakalářského studia prostřednictvím e-mailu michael.kozak@upol.cz.

Jak vypadá studium na Univerzitě Palackého doopravdy? Jak náročný je první semestr? A jaký je studentský život v Olomouci – univerzitním městě? Na podobné otázky letos odpovídali ambasadoři UP přímo ve třídách středních škol i na vzdělávacích veletrzích v Česku a na Slovensku. Prezentaci UP na roadshow i veletrzích zajišťuje oddělení marketingu ve spolupráci s takřka 150 studenty a studentkami, kteří jsou sdruženi v ambasadorském programu.

V těchto dnech vrcholí uchazečská kampaň, v rámci které se Univerzita Palackého od podzimu prezentovala na veletrzích Gaudeamus v Brně, Bratislavě a Praze a také na roadshow Kam na vysokú po slovenských městech: Trnava, Trenčín, Banská Bystrica, Poprad, Prešov a Košice. Kromě toho uskutečnil tým oddělení marketingu se studentskými ambasadory přes 60 výjezdů na střední školy a osobně se setkal s 2 075 středoškoláky. Roadshow po středních školách zavítala do všech koutů republiky od Bohumína přes Náchod až do Sokolova. Někde probíhaly prezentace v aulách, jinde v menších třídách, často formou otevřené debaty.

Právě osobní rozměr je pro tento formát klíčový. Nejde jen o předání informací o studijních programech – setkání nabízí také prostor pro konkrétní a někdy velmi praktické dotazy.

„Když přijedete přímo do školy, atmosféra je úplně jiná než třeba na veletrhu, kde je mnohem více lidí. Studenti se ptají na věci, které jsou pro ně opravdu důležité – přechod na vysokou školu, náročnost prvních zkoušek, možnosti stipendií nebo bydlení. Často z toho vzniká otevřený dialog, který je mnohem cennější než klasická prezentace,“ říká koordinátor výjezdů a ambasadorského programu Michael Kozák.

Přesvědčit se o tom, co středoškoláky zajímá, jelo do Brna na Gaudeamus i vedení UP.

Podle něj je cílem roadshow ukázat univerzitu autenticky a bez zbytečné stylizace. „Snažíme se být maximálně věcní a zároveň lidsky upřímní, což současná generace středoškoláků velmi oceňuje. Zájemci ocení, když slyší zkušenost přímo od studenta nebo někoho, kdo univerzitu zná zevnitř,“ dodává.

Vedle výjezdů na školy se UP představila také na vzdělávacích veletrzích Gaudeamus a Kam na vysokú. Veletržní prostředí je dynamické a intenzivní – během jednoho dne projdou kolem stánku tisíce studentů a je potřeba během několika minut vystihnout to podstatné.

Zatímco roadshow umožňuje delší diskuzi, veletrhy přinášejí širší zásah. Univerzita na nich oslovuje nejen studenty, ale i rodiče a pedagogy. Často jde o první kontakt s institucí, který může rozhodnout o tom, zda si uchazeč později podá přihlášku. Ty je možné formou e-přihlášky podávat ještě do 15. března. „Z průzkumů mezi zájemci o studium i mezi studenty prvních ročníků vyplývá, že mimo webové stránky univerzity považují za hlavní informační zdroje právě kontaktní kampaně v rámci veletrhů, roadshow nebo dnů otevřených dveří. Návštěva veletrhů vzdělávání je dokonce pro třicet čtyři procent z nich okamžikem, kdy se rozhodnou pro tu kterou vysokou školu,“ doplňuje Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Prezentace univerzity se přitom nezaměřuje jen na studijní nabídku. Důležitou součástí komunikace je i prostředí Olomouce jako studentského univerzitního města, možnosti zahraničních výjezdů, zapojení do výzkumu či studentských organizací a celková atmosféra univerzitního života. To všechno a mnohem více se uchazeči mohou dozvědět na webu univerzitnimesto.cz nebo v univerzitní UPlikaci.

Ambasadorský program: zkušenosti z první ruky

Významnou roli při roadshow i veletržních prezentacích hrají studenti zapojení do Ambasadorského programu UP. Program aktuálně sdružuje 150 ambasadorů, z nichž třetina se letos pravidelně účastnila výjezdů na střední školy.

Ambasadoři přinášejí osobní zkušenost – mluví o tom, proč si vybrali svůj obor, jak zvládli první semestr nebo co jim studium dalo nad rámec výuky. Jejich role však nekončí u náborových aktivit. Podílejí se také na dnech otevřených dveří, Olomouckém majálesu UP a zapojují se i do organizace významných univerzitních událostí a slavnostních aktů.

Pro samotné studenty znamená účast v programu možnost rozvíjet měkké dovedností – od veřejného vystupování přes práci s publikem až po organizační zkušenosti při větších akcích. Součástí práce s ambasadory jsou pravidelná školení zaměřená zejména na komunikaci a prezentační dovednosti, ale i neformální setkání, která posilují týmovou soudržnost.

„Ambasadorský program pro mě nebyl jen o reprezentaci univerzity, ale hlavně o lidech a zážitcích, které mi přinesl. Díky němu jsem poznala spoustu inspirativních studentů napříč obory. A právě mezi ambasadory jsem našla své nejbližší kamarády,“ říká Tereza Vocílková z navazujícího magisterského studia geoinformatiky a kartografie. Podle ní je největší hodnotou programu právě propojení studentů z různých fakult a možnost sdílet zkušenosti napříč obory.

Dlouhodobá práce, ne jednorázová kampaň

Roadshow ani veletrhy nejsou izolovanými akcemi, ale součástmi dlouhodobé komunikační strategie univerzity. Cílem není jen zvýšit povědomí o studijní nabídce, ale systematicky budovat vztah s budoucími uchazeči a ukazovat, že univerzita je otevřenou a přátelskou institucí.

Osobní přítomnost ve školách i na veletrzích tak zůstává jedním z nejdůležitějších nástrojů, jak přiblížit univerzitu mladým lidem v okamžiku, kdy se rozhodují o své další vzdělávací cestě.

Zájemci o zapojení do Ambasadorského programu UP se mohou hlásit od druhého ročníku bakalářského studia prostřednictvím e-mailu michael.kozak@upol.cz.

Rozvíjet argumentační schopnosti a ukázat, že filozofie není jen teorie, ale také skvělý trénink kritického myšlení, o to především jde v soutěži Nebojme se myslet!, kterou každoročně pro středoškoláky organizuje katedra filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Letošní ročník vyhráli gymnazisté Michael Černohlávek a Eva Švarcová. Českou republiku budou reprezentovat na Mezinárodní filozofické olympiádě.

Katedra filozofie FF UP uspořádala již šestnáctý ročník dvoukolové soutěže Nebojme se myslet!. Pravidelně se jí účastní studenti a studentky středních škol a středních odborných učilišť z předposledních a posledních ročníků. Prvního kola, které spočívá v psaní filozofických esejí, se letos zúčastnilo 120 studentů z různých míst celé České republiky. Do druhého kola, konaného v prostorách katedry filozofie FF UP, postoupilo na základě nejvyššího hodnocení dvacet z nich.

„Účastníci se věnovali úvahám, rozvíjeli své argumentační schopnosti, zvídavost i kreativní myšlení. V prvním kole psali esej v češtině, ve druhém pak v jednom ze světových jazyků. Mohli si vybrat ze čtyř nabízených témat, která zveřejňujeme až na začátku soutěžního dne. V prvním kole mají na zpracování 90 minut, ve druhém 120 minut,“ shrnul Pavol Labuda z katedry filozofie FF UP. Doplnil, že každá esej byla ve druhém kole anonymně posouzena čtyřmi zkušenými akademiky.

Letošní ročník vyhráli Michael Černohlávek z pražského Gymnázia PORG a Eva Švarcová z olomouckého Církevního gymnázia Německého řádu. Oba se v květnu zúčastní International Philosophy Olympiad (IPO), tedy Mezinárodní filozofické olympiády, která má v České republice velkou popularitu a v níž čeští účastníci dlouhodobě dosahují velmi dobrých výsledků. Loni se konala v italském Bari, letos se uskuteční v polské Varšavě.

„Kvalita esejí se hodnotí podle několika kritérií. Posuzujeme vztah k tématu, tedy do jaké míry se zvolený způsob zpracování vztahuje k vybranému citátu. Neposuzuje se však přesné historické zasazení, způsob uchopení tématu závisí na autorovi. Hodnotíme také míru filozofického porozumění. Práce by neměla být pouhým přehledem encyklopedických znalostí, ale měla by prokázat autorovu schopnost správně uchopit daný problém a kriticky o něm uvažovat. Důležitá je také argumentace. Autor by měl předložit platné a přesvědčivé argumenty na podporu svých stanovisek. Text tedy nemá být jen sledem dojmů, ale měl by mít přehlednou argumentační strukturu. Sledujeme i logickou koherenci, text by měl mít plynulou a vnitřně soudržnou stavbu. Za důležitou považujeme také originalitu. V ideálním případě by měl text vyjadřovat osobitost autorova přístupu i stylu a do určité míry odrážet jeho osobnost,“ vypočetl vedoucí katedry filozofie Tomáš Nejeschleba, který je zároveň odborným garantem soutěže. Více informací o IPO je k dispozici zde. Odkaz na aktuální ročník IPO najdete zde.