Agregátor zdrojů

Nový cyklus Umění v novém světě přináší výtvarná díla do rektorské pracovny a přilehlých prostor na Univerzitě Palackého. Vernisáž první edice proběhla v tomto týdnu za účasti vystavujících autorů Magdaleny Turzové, Roberta Bučka a Davida Jedličky. Smyslem cyklu je oživit prostory, v nichž se odehrává řada důležitých jednání o budoucnosti univerzity, a dát současně prostor výtvarným umělcům spojeným s akademickým prostředím. V každém semestru akademického roku pak bude uvedena další samostatná tematická edice.

„Těší mě, že můžeme tímto způsobem prezentovat výtvarná díla, která vznikají na naší univerzitě. Do prostor rektorátu přichází řada zajímavých osobností, je skvělé, že je můžeme oslovit i tímto způsobem. Děkuji kurátorce Barboře Kundračíkové, která s touto myšlenkou přišla a dovedla ji do úspěšné realizace. Dík patří i umělcům, kteří nám zapůjčili svá díla,“ uvedl během vernisáže Michael Kohajda, rektor UP.

video_sem

Všichni tři autoři, jejichž díla budou vystavena až do konce června, působí na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP. „Rektorská pracovna je místem na pomezí, je soukromým světem soustředěné práce i arénou živé diskuze. A umění je přirozeně akcentuje, podněcuje nás, baví, těší, obohacuje náš život, dává mu větší smysl a hodnotu. Univerzita Palackého se tímto způsobem chápe dalšího výjimečného nástroje, který má – v době velkých změn – k dispozici,“ podotkla kurátorka nového cyklu Barbora Kundračíková.

Akademické obci i veřejnosti je cyklus Umění v novém světě přístupný prostřednictvím nově založeného webu a fyzicky také při zvláštních příležitostech, jakými jsou například dny otevřených dveří či evropského kulturního dědictví apod. Autoři jsou zároveň zváni k artist talk v rámci programu katedry dějin umění FF UP, nejbližší se pod názvem Okno do současného umění uskuteční 17. března od 17:30 hodin v Auditoriu maximu Uměleckého centra UP.

Nový cyklus Umění v novém světě přináší výtvarná díla do rektorské pracovny a přilehlých prostor na Univerzitě Palackého. Vernisáž první edice proběhla v tomto týdnu za účasti vystavujících autorů Magdaleny Turzové, Roberta Bučka a Davida Jedličky. Smyslem cyklu je oživit prostory, v nichž se odehrává řada důležitých jednání o budoucnosti univerzity, a dát současně prostor výtvarným umělcům spojeným s akademickým prostředím. V každém semestru akademického roku pak bude uvedena další samostatná tematická edice.

„Těší mě, že můžeme tímto způsobem prezentovat výtvarná díla, která vznikají na naší univerzitě. Do prostor rektorátu přichází řada zajímavých osobností, je skvělé, že je můžeme oslovit i tímto způsobem. Děkuji kurátorce Barboře Kundračíkové, která s touto myšlenkou přišla a dovedla ji do úspěšné realizace. Dík patří i umělcům, kteří nám zapůjčili svá díla,“ uvedl během vernisáže Michael Kohajda, rektor UP.

video_sem

Všichni tři autoři, jejichž díla budou vystavena až do konce června, působí na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP. „Rektorská pracovna je místem na pomezí, je soukromým světem soustředěné práce i arénou živé diskuze. A umění je přirozeně akcentuje, podněcuje nás, baví, těší, obohacuje náš život, dává mu větší smysl a hodnotu. Univerzita Palackého se tímto způsobem chápe dalšího výjimečného nástroje, který má – v době velkých změn – k dispozici,“ podotkla kurátorka nového cyklu Barbora Kundračíková.

Akademické obci i veřejnosti je cyklus Umění v novém světě přístupný prostřednictvím nově založeného webu a fyzicky také při zvláštních příležitostech, jakými jsou například dny otevřených dveří či evropského kulturního dědictví apod. Autoři jsou zároveň zváni k artist talk v rámci programu katedry dějin umění FF UP, nejbližší se pod názvem Okno do současného umění uskuteční 17. března od 17:30 hodin v Auditoriu maximu Uměleckého centra UP.

Areál na Envelopě, okolí Moravy nebo Bezručovy sady – to jsou místa, kterými každý den procházíme, kde bydlíme nebo kam si chodíme odpočinout. Najdou se tam ale zákoutí, která by potřebovala trochu péče. Zapojte se proto s Univerzitou Palackého v pátek 27. března do celorepublikové dobrovolnické iniciativy Ukliďme Česko, přiložte ruku k dílu a pomozte udělat Olomouc o něco příjemnějším místem.

Během dopoledne spolu s Udržitelnou univerzitou uklidíme odpad z parků, okolí univerzitních budov i břehů Moravy, aby se nám v Olomouci zase o něco lépe studovalo, pracovalo i odpočívalo. Zapojit se mohou studenti i zaměstnanci – stačí se přihlásit, přijít na sraz a přidat se k dobrovolníkům z univerzity, kteří chtějí udělat něco dobrého pro své okolí. Kromě užitečné práce je to také příležitost potkat se s kolegy a spolužáky mimo běžný pracovní či studijní den a společně přispět k příjemnějšímu prostředí ve městě.

Kdy: pátek 27. 3. 2026 od 08:30 do 12:00

Sraz: v 8:30 ve Studentském klubu UP na Zbrojnici (Biskupské náměstí 1)

Místo úklidu: Bezručovy sady a areál 17. listopadu (okolí univerzitních budov + okolí řeky Moravy)

Připraveno bude malé občerstvení, pracovní rukavice i pytle. Těšíme se na studenty i zaměstnance UP.

Zaregistrujte se

Účast na akci vyžaduje souhlas přímého nadřízeného, je nezbytné dodržovat zásady bezpečnosti.

Podmínky účasti (pro zaměstnance UP)

Účast dobrovolníka vyžaduje souhlas přímého nadřízeného. Dále o uvolnění zaměstnanců pro zapojení se do této dobrovolnické aktivitě rozhoduje v případě fakult a vysokoškolského ústavu UP děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu. O uvolnění zaměstnanců Rektorátu UP a univerzitních zařízení UP pro zapojení se do této dobrovolnické aktivity rozhoduje příslušný vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru. Dobrovolnická činnost nesmí narušit ani omezit plnění pracovních povinností.

Po dobu účasti na této dobročinné aktivitě náleží uvolněným zaměstnancům mzda jako při výkonu práce. V evidenci docházky je účast je vykázána jako běžná pracovní doba. Finanční odměna není poskytována; cílem je společenský přínos a osobní zkušenost.

Bezpečnost

Zaměstnanci a studenti registrací na akci potvrzují, že jsou si vědomi podmínek účasti a souhlasí s nimi. Účastníci jsou povinni dbát pokynů organizátorů a dodržovat zásady bezpečnosti po celou dobu konání akce. Akci pořádá Udržitelná univerzita.

Areál na Envelopě, okolí Moravy nebo Bezručovy sady – to jsou místa, kterými každý den procházíme, kde bydlíme nebo kam si chodíme odpočinout. Najdou se tam ale zákoutí, která by potřebovala trochu péče. Zapojte se proto s Univerzitou Palackého v pátek 27. března do celorepublikové dobrovolnické iniciativy Ukliďme Česko, přiložte ruku k dílu a pomozte udělat Olomouc o něco příjemnějším místem.

Během dopoledne spolu s Udržitelnou univerzitou uklidíme odpad z parků, okolí univerzitních budov i břehů Moravy, aby se nám v Olomouci zase o něco lépe studovalo, pracovalo i odpočívalo. Zapojit se mohou studenti i zaměstnanci – stačí se přihlásit, přijít na sraz a přidat se k dobrovolníkům z univerzity, kteří chtějí udělat něco dobrého pro své okolí. Kromě užitečné práce je to také příležitost potkat se s kolegy a spolužáky mimo běžný pracovní či studijní den a společně přispět k příjemnějšímu prostředí ve městě.

Kdy: pátek 27. 3. 2026 od 08:30 do 12:00

Sraz: v 8:30 ve Studentském klubu UP na Zbrojnici (Biskupské náměstí 1)

Místo úklidu: Bezručovy sady a areál 17. listopadu (okolí univerzitních budov + okolí řeky Moravy)

Připraveno bude malé občerstvení, pracovní rukavice i pytle. Těšíme se na studenty i zaměstnance UP.

Zaregistrujte se

Účast na akci vyžaduje souhlas přímého nadřízeného, je nezbytné dodržovat zásady bezpečnosti.

Podmínky účasti (pro zaměstnance UP)

Účast dobrovolníka vyžaduje souhlas přímého nadřízeného. Dále o uvolnění zaměstnanců pro zapojení se do této dobrovolnické aktivitě rozhoduje v případě fakult a vysokoškolského ústavu UP děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu. O uvolnění zaměstnanců Rektorátu UP a univerzitních zařízení UP pro zapojení se do této dobrovolnické aktivity rozhoduje příslušný vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru. Dobrovolnická činnost nesmí narušit ani omezit plnění pracovních povinností.

Po dobu účasti na této dobročinné aktivitě náleží uvolněným zaměstnancům mzda jako při výkonu práce. V evidenci docházky je účast je vykázána jako běžná pracovní doba. Finanční odměna není poskytována; cílem je společenský přínos a osobní zkušenost.

Bezpečnost

Zaměstnanci a studenti registrací na akci potvrzují, že jsou si vědomi podmínek účasti a souhlasí s nimi. Účastníci jsou povinni dbát pokynů organizátorů a dodržovat zásady bezpečnosti po celou dobu konání akce. Akci pořádá Udržitelná univerzita.

Nejen to, jak si správně čistit zuby, připomenou u příležitosti Světového dne ústního zdraví osvětové akce, které připravila olomoucká pobočka Sdružení studentů stomatologie ČR společně s Klinikou zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. První z nich se koná v úterý 17. března, kdy studenti poradí se zásadami správné péče o ústní dutinu v areálu nemocnice.

K edukativním stanovištím budoucích zubařů mohou zájemci z veřejnosti během úterka zamířit od 8 do 14 hodin do nemocničního monobloku A a na Dětskou kliniku. Studenti ukážou, jak si co nejlépe vyčistit zuby a jak dále pečovat o zdraví úst, a odpoví na otázky týkající se prevence. Nebude chybět ani Zubní víla, která informace o pravidlech zubní hygieny a prevenci zubního kazu podává zábavnou formou a která bude mít pro dětské zájemce připraveny i malé dárky.

Přímo na děti se pak zaměřuje program, který je připraven na čtvrtek 26. března od 8 do 13 hodin v Pevnosti poznání. „Pravidla péče o ústní zdraví je třeba šířit v první řadě mezi nejmladší generaci, a proto se zde v režii studentů zubního lékařství a Zubní víly děti z mateřských škol seznámí se zubařským křeslem, ukážou si, jak správně čistit svoje zoubky, pobaví se o tom, co je a není vhodné pro tvorbu zubního kazu, a zahrají si třeba i na zubaře,“ uvedla přednostka Kliniky zubního lékařství Iva Voborná.

Kromě toho se na klinice na Světový den ústního zdraví v pátek 20. března uskuteční také tradiční konference stomatologů, dentálních hygienistek a zubních sester Úsměv 026, která je věnována zejména prezentacím postgraduálních studentů a mladých lékařů. Hlavními přednášejícími letošního ročníku jsou stomatologové Michal Czyž a Michal Přibyl, kteří představí 101 tipů a triků pro snadný začátek praxe.

Cílem Světového dne ústního zdraví, který se slaví každý rok 20. března, je připomenout nejrůznějšími akcemi pro veřejnost význam prevence, tedy že se onemocnění ústní dutiny dá velmi dobře předcházet. „Zubní kaz je celosvětově vůbec nejčastějším onemocněním. Je způsobeno nedostatečným čištěním zubů a přítomností dalších rizikových faktorů, například stravou bohatou na cukry. Chronické záněty v dutině ústní mohou být příčinou cukrovky, chorob srdce, plic i některých onkologických nemocí. Stejně jako u ostatních nemocí jsou také u onemocnění dutiny ústní důležité prevence, časná detekce a ošetření, které zabraňují negativním dopadům na zbytek těla,“ dodala Iva Voborná.

Nejen to, jak si správně čistit zuby, připomenou u příležitosti Světového dne ústního zdraví osvětové akce, které připravila olomoucká pobočka Sdružení studentů stomatologie ČR společně s Klinikou zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. První z nich se koná v úterý 17. března, kdy studenti poradí se zásadami správné péče o ústní dutinu v areálu nemocnice.

K edukativním stanovištím budoucích zubařů mohou zájemci z veřejnosti během úterka zamířit od 8 do 14 hodin do nemocničního monobloku A a na Dětskou kliniku. Studenti ukážou, jak si co nejlépe vyčistit zuby a jak dále pečovat o zdraví úst, a odpoví na otázky týkající se prevence. Nebude chybět ani Zubní víla, která informace o pravidlech zubní hygieny a prevenci zubního kazu podává zábavnou formou a která bude mít pro dětské zájemce připraveny i malé dárky.

Přímo na děti se pak zaměřuje program, který je připraven na čtvrtek 26. března od 8 do 13 hodin v Pevnosti poznání. „Pravidla péče o ústní zdraví je třeba šířit v první řadě mezi nejmladší generaci, a proto se zde v režii studentů zubního lékařství a Zubní víly děti z mateřských škol seznámí se zubařským křeslem, ukážou si, jak správně čistit svoje zoubky, pobaví se o tom, co je a není vhodné pro tvorbu zubního kazu, a zahrají si třeba i na zubaře,“ uvedla přednostka Kliniky zubního lékařství Iva Voborná.

Kromě toho se na klinice na Světový den ústního zdraví v pátek 20. března uskuteční také tradiční konference stomatologů, dentálních hygienistek a zubních sester Úsměv 026, která je věnována zejména prezentacím postgraduálních studentů a mladých lékařů. Hlavními přednášejícími letošního ročníku jsou stomatologové Michal Czyž a Michal Přibyl, kteří představí 101 tipů a triků pro snadný začátek praxe.

Cílem Světového dne ústního zdraví, který se slaví každý rok 20. března, je připomenout nejrůznějšími akcemi pro veřejnost význam prevence, tedy že se onemocnění ústní dutiny dá velmi dobře předcházet. „Zubní kaz je celosvětově vůbec nejčastějším onemocněním. Je způsobeno nedostatečným čištěním zubů a přítomností dalších rizikových faktorů, například stravou bohatou na cukry. Chronické záněty v dutině ústní mohou být příčinou cukrovky, chorob srdce, plic i některých onkologických nemocí. Stejně jako u ostatních nemocí jsou také u onemocnění dutiny ústní důležité prevence, časná detekce a ošetření, které zabraňují negativním dopadům na zbytek těla,“ dodala Iva Voborná.

Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP) vyhlašuje 17. ročník soutěže Podnikavá hlava, která vyhledává perspektivní podnikatelské nápady studentů, zaměstnanců a absolventů univerzity i široké veřejnosti z Olomouckého kraje. Přihlášky je možné zasílat do 11. května..

Podnikavá hlava dlouhodobě pomáhá autorům zajímavých projektů proměňovat jejich nápady v reálné podnikání. Soutěž v minulých letech pomohla odstartovat řadu zajímavých projektů. Mezi úspěšné projekty patří například inovativní řešení Festada k managementu chovu hospodářských zvířat, aplikace StitchIt On na vytváření vyšívacích vzorů pomocí AI nebo loňský vítězný projekt Beentry vyvíjející chytrá řešení pro monitoring včelstev.

„Naším cílem je dodat studentům i začínajícím podnikatelům odvahu pustit se do realizace vlastních nápadů. Soutěž jim nabízí nejen motivaci, ale také potřebné know-how, zázemí a podporu odborníků, která může výrazně usnadnit první kroky v podnikání,“ uvedl ředitel VTP UP Petr Suchomel.

Soutěžícím pomohou praktické workshopy

Registrace do soutěže je spuštěna od 11. března na webu www.podnikavahlava.cz. Po prvotním zaregistrování je nezbytné do 11. května dodat potřebné podklady k podnikatelskému záměru. Ze všech přihlášených projektů odborná porota vybere deset nejlepších, které postoupí do finále a jejich autoři své záměry představí před komisí složenou z úspěšných podnikatelů, investorů i zástupců institucí na podporu podnikání. Pro soutěžící jsou připraveny dva workshopy, které jim předají právní minimum pro podnikatele a naučí je, jak jednoduše a srozumitelně představit nápad investorům.

Hlavní cena v hodnotě 230 000 Kč

Oceněny budou tři nejlepší podnikatelské záměry a vítěz celé soutěže získá 50 000 Kč, poradenství v hodnotě 130 000 Kč, virtuální sídlo v inkubátoru VTP UP na dva roky a roční pronájem pracovního místa v Element Coworkingu.

Soutěž Podnikavá hlava pořádá Univerzita Palackého a je organizována pod záštitou primátorky Statutárního města Olomouce Miroslavy Ferancové a náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka. Hlavním partnerem je společnost EY. Soutěž je realizovaná za podpory Statutárního města Olomouce a Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP) vyhlašuje 17. ročník soutěže Podnikavá hlava, která vyhledává perspektivní podnikatelské nápady studentů, zaměstnanců a absolventů univerzity i široké veřejnosti z Olomouckého kraje. Přihlášky je možné zasílat do 11. května..

Podnikavá hlava dlouhodobě pomáhá autorům zajímavých projektů proměňovat jejich nápady v reálné podnikání. Soutěž v minulých letech pomohla odstartovat řadu zajímavých projektů. Mezi úspěšné projekty patří například inovativní řešení Festada k managementu chovu hospodářských zvířat, aplikace StitchIt On na vytváření vyšívacích vzorů pomocí AI nebo loňský vítězný projekt Beentry vyvíjející chytrá řešení pro monitoring včelstev.

„Naším cílem je dodat studentům i začínajícím podnikatelům odvahu pustit se do realizace vlastních nápadů. Soutěž jim nabízí nejen motivaci, ale také potřebné know-how, zázemí a podporu odborníků, která může výrazně usnadnit první kroky v podnikání,“ uvedl ředitel VTP UP Petr Suchomel.

Soutěžícím pomohou praktické workshopy

Registrace do soutěže je spuštěna od 11. března na webu www.podnikavahlava.cz. Po prvotním zaregistrování je nezbytné do 11. května dodat potřebné podklady k podnikatelskému záměru. Ze všech přihlášených projektů odborná porota vybere deset nejlepších, které postoupí do finále a jejich autoři své záměry představí před komisí složenou z úspěšných podnikatelů, investorů i zástupců institucí na podporu podnikání. Pro soutěžící jsou připraveny dva workshopy, které jim předají právní minimum pro podnikatele a naučí je, jak jednoduše a srozumitelně představit nápad investorům.

Hlavní cena v hodnotě 230 000 Kč

Oceněny budou tři nejlepší podnikatelské záměry a vítěz celé soutěže získá 50 000 Kč, poradenství v hodnotě 130 000 Kč, virtuální sídlo v inkubátoru VTP UP na dva roky a roční pronájem pracovního místa v Element Coworkingu.

Soutěž Podnikavá hlava pořádá Univerzita Palackého a je organizována pod záštitou primátorky Statutárního města Olomouce Miroslavy Ferancové a náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka. Hlavním partnerem je společnost EY. Soutěž je realizovaná za podpory Statutárního města Olomouce a Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Nová legislativa přináší českým včelařům výraznou úlevu v boji s hnilobou včelího plodu. Zatímco dříve muselo být při potvrzení nákazy zlikvidováno celé stanoviště, nyní je možné postupovat cíleněji. Ke změně zásadně přispěl aplikovaný výzkum katedry biochemie přírodovědecké fakulty, která vyvinula metodu včasné detekce onemocnění z úlové měli.

Tuzemská včelstva v posledních letech ohrožuje i hniloba včelího plodu. V Česku se tato nákaza objevila po několika desetiletích klidu v roce 2015, výraznější problémy se začaly projevovat po roce 2020. „Nemoc se postupně šíří napříč republikou, výrazněji zejména v polském příhraničí. Jde o bakteriální nákazu, která může mít pro chovy velmi nepříjemné dopady,“ upozornil Jiří Danihlík.

Jednodušší diagnostika díky výzkumu vědců

V roce 2021 proto vznikla metodika, která výrazně zjednodušuje diagnostiku. Vychází z využití úlové měli, drobných zbytků vosku a materiálu, které přirozeně propadávají na dno úlu. Včelař je může snadno sesbírat a poslat do laboratoře k vyšetření.

„Metodika se postupně začala používat v praxi a převzala ji i veterinární správa". Jiří Danihlík

„Nový postup ukázal, že tento běžně využívaný materiál lze použít nejen k testování jiných chorob, ale také k odhalení hniloby včelího plodu. Metodika se postupně začala používat v praxi a převzala ji i veterinární správa pro vyhledávání podezřelých výskytů nákazy,“ dodal Jiří Danihlík.

Plošné zásahy přinášely vysoké škody

Největším problémem však dlouhodobě nebyla samotná diagnostika, ale způsob zásahu. Pokud se nemoc u chovatele potvrdila, likvidovalo se celé stanoviště bez ohledu na rozsah nákazy. I kdyby bylo nakažené jedno včelstvo z deseti, tak chovatel musel zlikvidovat celý chov. „To znamenalo obrovské ekonomické ztráty, a to nejen pro samotné včelaře, ale i pro stát. Často se totiž likvidoval materiál, který by bylo možné dezinfikovat a zachovat, a zdravá včelstva, která mohla dál produkovat med,“ upozornil Jiří Danihlík.

„Aktivním přístupem mohou zachránit podstatnou část svého chovu a předejít zbytečným ztrátám.“ Jiří Danihlík

Od letošního roku se díky spolupráci s dalšími partnery, mezi nimiž byly například Výzkumný ústav včelařský, Český svaz včelařů či Pracovní společnost včelařů, podařilo prosadit změnu legislativy. Ta od letošního roku sjednocuje podmínky pro zvládání moru a hniloby včelího plodu. Nově platí, že pokud počet nakažených včelstev nepřekročí stanovený limit, likviduje se pouze nemocné včelstvo a zbytek chovu projde asanací.

Nová úprava umožní zachránit část chovů

„Jde o kompromis, který dává větší prostor jak veterinární správě, tak samotným chovatelům. Aktivním přístupem mohou zachránit podstatnou část svého chovu a předejít zbytečným ztrátám. Původní model vedl k rozsáhlým škodám, snižoval produkci medu v regionech a pro drobné včelaře znamenal i silný osobní zásah. Nová úprava přináší racionálnější a ekonomicky i odborně obhajitelnější řešení,“ doplnil Jiří Danihlík.

Nová legislativa přináší českým včelařům výraznou úlevu v boji s hnilobou včelího plodu. Zatímco dříve muselo být při potvrzení nákazy zlikvidováno celé stanoviště, nyní je možné postupovat cíleněji. Ke změně zásadně přispěl aplikovaný výzkum katedry biochemie přírodovědecké fakulty, která vyvinula metodu včasné detekce onemocnění z úlové měli.

Tuzemská včelstva v posledních letech ohrožuje i hniloba včelího plodu. V Česku se tato nákaza objevila po několika desetiletích klidu v roce 2015, výraznější problémy se začaly projevovat po roce 2020. „Nemoc se postupně šíří napříč republikou, výrazněji zejména v polském příhraničí. Jde o bakteriální nákazu, která může mít pro chovy velmi nepříjemné dopady,“ upozornil Jiří Danihlík.

Jednodušší diagnostika díky výzkumu vědců

V roce 2021 proto vznikla metodika, která výrazně zjednodušuje diagnostiku. Vychází z využití úlové měli, drobných zbytků vosku a materiálu, které přirozeně propadávají na dno úlu. Včelař je může snadno sesbírat a poslat do laboratoře k vyšetření.

„Metodika se postupně začala používat v praxi a převzala ji i veterinární správa". Jiří Danihlík

„Nový postup ukázal, že tento běžně využívaný materiál lze použít nejen k testování jiných chorob, ale také k odhalení hniloby včelího plodu. Metodika se postupně začala používat v praxi a převzala ji i veterinární správa pro vyhledávání podezřelých výskytů nákazy,“ dodal Jiří Danihlík.

Plošné zásahy přinášely vysoké škody

Největším problémem však dlouhodobě nebyla samotná diagnostika, ale způsob zásahu. Pokud se nemoc u chovatele potvrdila, likvidovalo se celé stanoviště bez ohledu na rozsah nákazy. I kdyby bylo nakažené jedno včelstvo z deseti, tak chovatel musel zlikvidovat celý chov. „To znamenalo obrovské ekonomické ztráty, a to nejen pro samotné včelaře, ale i pro stát. Často se totiž likvidoval materiál, který by bylo možné dezinfikovat a zachovat, a zdravá včelstva, která mohla dál produkovat med,“ upozornil Jiří Danihlík.

„Aktivním přístupem mohou zachránit podstatnou část svého chovu a předejít zbytečným ztrátám.“ Jiří Danihlík

Od letošního roku se díky spolupráci s dalšími partnery, mezi nimiž byly například Výzkumný ústav včelařský, Český svaz včelařů či Pracovní společnost včelařů, podařilo prosadit změnu legislativy. Ta od letošního roku sjednocuje podmínky pro zvládání moru a hniloby včelího plodu. Nově platí, že pokud počet nakažených včelstev nepřekročí stanovený limit, likviduje se pouze nemocné včelstvo a zbytek chovu projde asanací.

Nová úprava umožní zachránit část chovů

„Jde o kompromis, který dává větší prostor jak veterinární správě, tak samotným chovatelům. Aktivním přístupem mohou zachránit podstatnou část svého chovu a předejít zbytečným ztrátám. Původní model vedl k rozsáhlým škodám, snižoval produkci medu v regionech a pro drobné včelaře znamenal i silný osobní zásah. Nová úprava přináší racionálnější a ekonomicky i odborně obhajitelnější řešení,“ doplnil Jiří Danihlík.

Kam se bude Univerzita Palackého v dalších letech ubírat? Zůstane mezi nejkvalitnějšími v ČR? Bude ekonomicky stabilní? Jak rychle se bude rozvíjet, digitalizovat, internacionalizovat? Najdou její absolventi uplatnění? O tom všem a mnohém dalším spolurozhoduje Akademický senát UP, který od května zasedne v novém složení. Akademická obec vybírá zástupce svých fakult v elektronických volbách od 11. do 18. března.

O tom, kdo od května 2026 na další tři roky zasedne v klíčovém orgánu univerzity, rozhodují studující a akademici a akademičky UP v těchto dnech. Vybírat mohou ze 70 navržených kandidátů a kandidátek. Komu není lhostejná kvalita studia, výuky, vědy a výzkumu, pracovního prostředí či reputace Univerzity Palackého, neměl by tuto šanci promeškat. Volí se jednoduše online na webu volby.upol.cz.

„Volby do akademického senátu představují jedinečnou příležitost ovlivnit budoucnost naší univerzity, hájit akademické hodnoty, svobodu bádání, kvalitu výuky i otevřený dialog mezi studenty a vyučujícími,“ vzkazuje stávající předsedkyně senátu Irena Smolová.

Akademický senát UP (AS UP) schvaluje rozpočet, podílí se na zásadních vnitřních předpisech a angažuje se v dalších strategických, studentských i zaměstnaneckých záležitostech. Jeho celou třetinu, takzvanou studentskou kurii, přitom tvoří přímo zástupci studentů a studentek univerzity.

Jakou roli hrají v senátu zástupci studujících?

Petr Mocek se do univerzitního akademického senátu rozhodl kandidovat přibližně před třemi lety, krátce po zahájení svých doktorských studií.

„Na tuto možnost mě tehdy upozornil můj školitel a já v ní viděl zajímavou příležitost nahlédnout do fungování univerzity i z jiné perspektivy než pouze z pozice studenta. Zároveň mě motivovala možnost alespoň částečně přispět k jejímu dalšímu rozvoji, protože rozhodnutí akademického senátu mohou mít dlouhodobý dopad na její fungování,“ vysvětluje dosavadní studentský senátor za cyrilometodějskou teologickou fakultu.

„Jako studenti máme možnost se aktivně zapojit do diskuze a rozhodovacích procesů u témat, která se nás přímo dotýkají. Jde například o rozvoj a zabezpečení kolejí, zlepšení studijních podmínek nebo možnost se zapojit do schvalování významných dokumentů s celouniverzitním dopadem, jako třeba aktuálně projednávaného statutu univerzity. Z těchto důvodů představují volby do akademického senátu reálnou příležitost ovlivnit podobu univerzitního prostředí, ve kterém studujeme i pracujeme," dodává.

Kde najdu podrobnosti k volbám do AS UP?

Veškeré podrobnosti k volbám jsou shrnuty na webu upol.cz/volby. Celkem se do Akademického senátu UP dostane 24 kandidátů a kandidátek, za každou z osmi fakult dva akademici/čky a jeden studující. Do svých křesel usednou v polovině května 2026 a jejich mandát potrvá do května 2029.

Volby stručně a jasně

Web voleb do Akademického senátu UP

Kdy volit? Od středy 11. března 2026 (12:00) do středy 18. března 2026 (12:00).

Kde volit? Elektronicky v aplikaci na webu volby.upol.cz (po přihlášení univerzitními údaji) v sekci své domovské fakulty. (Pozor, souběžně probíhají v aplikaci také volby do fakultního senátu PdF.)

Volební aplikace

Kdo volí? Všichni akademici a akademičky i studenti a studentky UP.

Koho volit? Maximálně tři kandidáty, dva akademiky/čky a jednoho studujícího ze své fakulty. Aplikace neumožní udělení hlasů více kandidátům.

Seznam kandidátů a kandidátek za jednotlivé fakulty

Můžu zaznačit méně než tři kandidáty? Ano.

Když působím na dvou či více fakultách, za kterou volím? Volič, který je současně studentem i akademikem nebo je členem akademické obce více fakult, může hlasovat pouze jedenkrát. Na které fakultě bude hlasovat, si vybere před hlasováním ve volební aplikaci.

Volební programy a teze kandidátů/ek na jednotlivých fakultách:

– představení kandidátů/ek za Filozofickou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Přírodovědeckou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Pedagogickou fakultu UP
– představení kandidátů/ek za Fakultu tělesné kultury UP 
– představení kandidátů/ek za Právnickou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Fakultu zdravotnických věd UP

Kam se bude Univerzita Palackého v dalších letech ubírat? Zůstane mezi nejkvalitnějšími v ČR? Bude ekonomicky stabilní? Jak rychle se bude rozvíjet, digitalizovat, internacionalizovat? Najdou její absolventi uplatnění? O tom všem a mnohém dalším spolurozhoduje Akademický senát UP, který od května zasedne v novém složení. Akademická obec vybírá zástupce svých fakult v elektronických volbách od 11. do 18. března.

O tom, kdo od května 2026 na další tři roky zasedne v klíčovém orgánu univerzity, rozhodují studující a akademici a akademičky UP v těchto dnech. Vybírat mohou ze 70 navržených kandidátů a kandidátek. Komu není lhostejná kvalita studia, výuky, vědy a výzkumu, pracovního prostředí či reputace Univerzity Palackého, neměl by tuto šanci promeškat. Volí se jednoduše online na webu volby.upol.cz.

„Volby do akademického senátu představují jedinečnou příležitost ovlivnit budoucnost naší univerzity, hájit akademické hodnoty, svobodu bádání, kvalitu výuky i otevřený dialog mezi studenty a vyučujícími,“ vzkazuje stávající předsedkyně senátu Irena Smolová.

Akademický senát UP (AS UP) schvaluje rozpočet, podílí se na zásadních vnitřních předpisech a angažuje se v dalších strategických, studentských i zaměstnaneckých záležitostech. Jeho celou třetinu, takzvanou studentskou kurii, přitom tvoří přímo zástupci studentů a studentek univerzity.

Jakou roli hrají v senátu zástupci studujících?

Petr Mocek se do univerzitního akademického senátu rozhodl kandidovat přibližně před třemi lety, krátce po zahájení svých doktorských studií.

„Na tuto možnost mě tehdy upozornil můj školitel a já v ní viděl zajímavou příležitost nahlédnout do fungování univerzity i z jiné perspektivy než pouze z pozice studenta. Zároveň mě motivovala možnost alespoň částečně přispět k jejímu dalšímu rozvoji, protože rozhodnutí akademického senátu mohou mít dlouhodobý dopad na její fungování,“ vysvětluje dosavadní studentský senátor za cyrilometodějskou teologickou fakultu.

„Jako studenti máme možnost se aktivně zapojit do diskuze a rozhodovacích procesů u témat, která se nás přímo dotýkají. Jde například o rozvoj a zabezpečení kolejí, zlepšení studijních podmínek nebo možnost se zapojit do schvalování významných dokumentů s celouniverzitním dopadem, jako třeba aktuálně projednávaného statutu univerzity. Z těchto důvodů představují volby do akademického senátu reálnou příležitost ovlivnit podobu univerzitního prostředí, ve kterém studujeme i pracujeme," dodává.

Kde najdu podrobnosti k volbám do AS UP?

Veškeré podrobnosti k volbám jsou shrnuty na webu upol.cz/volby. Celkem se do Akademického senátu UP dostane 24 kandidátů a kandidátek, za každou z osmi fakult dva akademici/čky a jeden studující. Do svých křesel usednou v polovině května 2026 a jejich mandát potrvá do května 2029.

Volby stručně a jasně

Web voleb do Akademického senátu UP

Kdy volit? Od středy 11. března 2026 (12:00) do středy 18. března 2026 (12:00).

Kde volit? Elektronicky v aplikaci na webu volby.upol.cz (po přihlášení univerzitními údaji) v sekci své domovské fakulty. (Pozor, souběžně probíhají v aplikaci také volby do fakultního senátu PdF.)

Volební aplikace

Kdo volí? Všichni akademici a akademičky i studenti a studentky UP.

Koho volit? Maximálně tři kandidáty, dva akademiky/čky a jednoho studujícího ze své fakulty. Aplikace neumožní udělení hlasů více kandidátům.

Seznam kandidátů a kandidátek za jednotlivé fakulty

Můžu zaznačit méně než tři kandidáty? Ano.

Když působím na dvou či více fakultách, za kterou volím? Volič, který je současně studentem i akademikem nebo je členem akademické obce více fakult, může hlasovat pouze jedenkrát. Na které fakultě bude hlasovat, si vybere před hlasováním ve volební aplikaci.

Volební programy a teze kandidátů/ek na jednotlivých fakultách:

– představení kandidátů/ek za Filozofickou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Přírodovědeckou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Pedagogickou fakultu UP
– představení kandidátů/ek za Fakultu tělesné kultury UP 
– představení kandidátů/ek za Právnickou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Fakultu zdravotnických věd UP

Na půdě Ústavního soudu ČR se uskutečnilo celostátní kolo soutěže Lidskoprávní moot court. Právnickou fakultu UP reprezentovaly dva týmy. Zásluhou Terezy Jamrožové, studentky 4. ročníku programu Právo a první věda, putovala do Olomouce cena pro nejlepší řečnici.

Celostátního kola se zúčastnilo šest týmů z českých právnických fakult. Pro soutěžící byla velkou zkušeností možnost vystoupit před odborným panelem v čele se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou. Studenti prezentovali své právní argumenty, reagovali na otázky panelu a snažili se přesvědčivě obhájit stanovisko zastupované strany.

Olomouckou fakultu reprezentovaly dva týmy, které si postup vybojovaly v prosincovém fakultním kole. I když se týmy PF UP neprobojovaly do nejužšího finále, tým ve složení Tereza Jamrožová, Vojtěch Franěk a Ondřej Lengyel se umístil na celkovém 3. místě. Tým složený z Ondřeje Jakšla, Ondřeje Matějíčka a Ondřeje Tomšů skončil na 5. místě. Porota ocenila individuální výkon Terezy Jamrožové a udělila jí titul nejlepší řečnice soutěže.

foto_sem_3

Letošní ročník Lidskoprávního moot courtu se zaměřil na téma diskriminace. Soutěžní případ řešil otázku, zda může být diskriminační přirážka 50 korun za nákup jízdenky u řidiče, pokud je možné zakoupit jízdenku online bez této přirážky. Právní argumentace týmů se soustředila zejména na to, zda takové opatření může nepřímo znevýhodňovat určité skupiny osob, například starší cestující nebo osoby s nižší digitální gramotností.

Tradiční soutěž Lidskoprávní moot court pořádá Česká společnost pro evropské a srovnávací právo.

Na půdě Ústavního soudu ČR se uskutečnilo celostátní kolo soutěže Lidskoprávní moot court. Právnickou fakultu UP reprezentovaly dva týmy. Zásluhou Terezy Jamrožové, studentky 4. ročníku programu Právo a první věda, putovala do Olomouce cena pro nejlepší řečnici.

Celostátního kola se zúčastnilo šest týmů z českých právnických fakult. Pro soutěžící byla velkou zkušeností možnost vystoupit před odborným panelem v čele se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou. Studenti prezentovali své právní argumenty, reagovali na otázky panelu a snažili se přesvědčivě obhájit stanovisko zastupované strany.

Olomouckou fakultu reprezentovaly dva týmy, které si postup vybojovaly v prosincovém fakultním kole. I když se týmy PF UP neprobojovaly do nejužšího finále, tým ve složení Tereza Jamrožová, Vojtěch Franěk a Ondřej Lengyel se umístil na celkovém 3. místě. Tým složený z Ondřeje Jakšla, Ondřeje Matějíčka a Ondřeje Tomšů skončil na 5. místě. Porota ocenila individuální výkon Terezy Jamrožové a udělila jí titul nejlepší řečnice soutěže.

foto_sem_3

Letošní ročník Lidskoprávního moot courtu se zaměřil na téma diskriminace. Soutěžní případ řešil otázku, zda může být diskriminační přirážka 50 korun za nákup jízdenky u řidiče, pokud je možné zakoupit jízdenku online bez této přirážky. Právní argumentace týmů se soustředila zejména na to, zda takové opatření může nepřímo znevýhodňovat určité skupiny osob, například starší cestující nebo osoby s nižší digitální gramotností.

Tradiční soutěž Lidskoprávní moot court pořádá Česká společnost pro evropské a srovnávací právo.

Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje nadané a motivované studenty. Jednou z možností, jak se mohou mladí lidé na své cestě posunout dál, získat zajímavé dovednosti a znalosti a dozvědět se i mnohé o sobě, je unikátní kurz Leadership Matters! Dita Palaščáková, která je jeho garantkou, vysvětluje v rozhovoru, komu je určen a co obnáší.

V březnu skončil další ročník programu Leadership Matters!. Byl to už třetí běh kurzu, je tedy ideální čas se s Ditou Palaščákovou ohlédnout a zhodnotit dosavadní zkušenosti.

Je za tebou další z kurzů leadershipu. Jaký byl?

Zatím nemáme evaluace od účastníků, ale z mého pohledu byl povedený. Vytvořil prostor, kde mladí lidé s chutí a ambicí měnit svět kolem sebe měli pravidelnou příležitost otvírat s odborníky témata týkající se vedení a řízení sebe a ostatních. Struktura kurzu je daná, ale každý ročník je „svou náladou“ trochu jiný, protože jiná je i skupina studentů a diskuzemi hýbou jiné společenské trendy a okolnosti. Ten letošní byl ovlivněný změnami globální i lokální politické situace. Podařilo se nám vytvořit otevřený prostor, kde mohli studenti i lektoři jít do hloubky. Oceňuju, že jsme se nebáli mluvit o vlastních pochybnostech, o selháních ani o velkých ambicích. V přednáškách a workshopech nejde jen o teorii, ale především o práci na sobě, o schopnosti dát a přijmout zpětnou vazbu a o odvahu vystoupit ze své komfortní zóny. Mám radost, že se nám podařilo vytvořit bezpečný prostor, kde se tohle všechno mohlo dít.

Když se podíváme pár let zpátky, co tě přivedlo na myšlenku podobný kurz na univerzitě otevřít?

Prvotní impuls přišel od tehdejšího prorektora Univerzity Palackého Víta Procházky, který přinesl inspiraci z univerzit ve Spojených státech. Tam je běžné, že školy systematicky podporují rozvoj leadershipu u studentů, a to nejen jako soubor manažerských dovedností, ale jako schopnost nést odpovědnost, orientovat se ve složitých situacích a aktivně přispívat ke společnosti. Když jsme o tom začali společně přemýšlet, dávalo nám smysl podobný program vytvořit i u nás. Studenti na naší univerzitě získávají velmi kvalitní odborné znalosti, ale často nemají dost prostoru pro rozvoj dovedností, které jsou pro jejich další profesní i osobní život stejně důležité.

Jako třeba?

Například strategické myšlení, řízení změn, práce s týmem, komunikace, rozhodování v nejistotě nebo vedení lidí. Právě tyto schopnosti často rozhodují o tom, jestli se z dobrého odborníka stane člověk, který dokáže iniciovat změny, nést odpovědnost a přirozeně vést ostatní. Přitom část studentů už během studia tyto role vlastně přirozeně přebírá: vedou studentské projekty, spolky, někdy i vlastní startupy nebo komunitní iniciativy. Chybí jim ale bezpečný prostor, kde by mohli své zkušenosti reflektovat, sdílet je s ostatními a propojit je s širším kontextem. Chtěla jsem proto vytvořit prostředí, kde se mohou učit z praxe, vzájemně se inspirovat a postupně si uvědomovat, jaký typ leadera vlastně chtějí být.

Jsou univerzity tím správným prostředím pro získání takových dovednosti? 

Myslím si, že právě univerzity mají v této oblasti jedinečnou roli. Nejsou jen místem předávání znalostí, ale i prostředím, kde se formují budoucí profesionálové, odborníci a často i lidé, kteří budou nést odpovědnost za směřování institucí nebo komunit. Leadership v našem pojetí totiž není pozice ani titul, ale spíše schopnost orientovat se díky hodnotám v komplexitě a nést odpovědnost za své jednání i za lidi kolem sebe. A jsem vděčná, že právě takové schopnosti je možné pod hlavičkou Talentovaný Palacký na naší univerzitě vědomě rozvíjet.

Jaký je výběr studentů? Kdo se může přihlásit?

Kurz je otevřen studentům napříč fakultami, ale výběr je záměrně selektivní. Nejde nám o průměrné „splnění podmínek“, ale o srozumitelnou motivaci a předchozí zkušenost. Uchazeči odpovídají písemně na čtyři otázky a po prvním kole výběru prochází osobním nebo skupinovým pohovorem, kde sledujeme mimo jiné jejich ochotu na sobě pracovat, přijímat zpětnou vazbu a aktivně přispívat do skupiny. Důležitá je pro nás vnitřní ambice růst a převzít odpovědnost za sebe a následně své projekty.

Co se naučí? Jaké schopnosti budou rozvíjet?

Kurz stojí na třech hlavních pilířích: sebereflexi, práci s druhými lidmi a strategickém uvažování o leadershipu. Nejde nám jen o to studenty naučit několik manažerských technik, ale spíše jim pomoci porozumět tomu, co znamená převzít odpovědnost v situacích, které jsou složité, nejisté a často se rychle mění. Velký důraz proto klademe na sebepoznání a práci s vlastními hodnotami. Studenti během kurzu reflektují své zkušenosti, přemýšlejí o tom, jak reagují ve stresu, jak se rozhodují a jaký typ lídra chtějí být. Součástí programu je také práce s odolností a sebepéčí, tedy schopností dlouhodobě zvládat tlak, pracovat s vlastní energií a udržet si v náročných situacích vnitřní stabilitu.

Druhou důležitou oblastí je práce s lidmi a komunikace. Studenti se učí dávat i přijímat zpětnou vazbu, pracovat s konflikty a budovat důvěru v týmu. Trénují také prezentaci a práci s publikem, protože schopnost jasně formulovat myšlenky a získat pro ně ostatní je pro leadership klíčová. Významnou část kurzu tvoří také řízení změn a orientace ve složitých situacích. Studenti se učí přemýšlet strategicky, rozhodovat se v nejistotě a pracovat s informacemi a daty při rozhodování. Důležitým tématem je také podnikavost a iniciativa, tedy schopnost vidět příležitosti, převzít odpovědnost za nápad a dotáhnout ho do realizace.

Kdo studenty tyto dovednosti učí?

Kurz je postavený na praktických cvičeních, simulacích a práci s konkrétními situacemi, které studenti sami přinášejí ze svého studijního nebo projektového života. Do programu zároveň vstupují lektoři a hosté z různých oblastí praxe, kteří sdílejí své zkušenosti s vedením lidí, řízením projektů nebo zvládáním změn. Studenti tak mají možnost vidět leadership z různých perspektiv a zároveň si postupně vytvářejí vlastní styl, jak s těmito situacemi pracovat.

Po třetím ročníku kurzu už je možné se ohlédnout: jaké tvoje představy se nenaplnily a co se naopak ukázalo jako velmi potřebné?

Některé věci už vidím realističtěji. Původně jsem si myslela, že budeme studenty učit konkrétní nástroje leadershipu, různé techniky plánování, vedení týmu, rozhodování nebo práce s konfliktem. Postupně se ale ukázalo, že ještě důležitější než samotné nástroje je vytvořit prostředí důvěry a otevřenosti. Teprve když se lidé cítí bezpečně, jsou ochotni sdílet vlastní zkušenosti, pochybnosti nebo chyby, a právě tam se odehrává největší učení. Na začátku jsem měla také určitou obavu, jestli je vlastně leadership jako téma na univerzitě dostatečně uchopitelný a potřebný. Není to klasická akademická disciplína a pracujeme s metodami, které jsou pro univerzitní prostředí někdy trochu netypické, například facilitací, koučováním, reflexí zkušenosti nebo prací ve skupině. Postupně se ale ukázalo, že právě tento přístup dává studentům něco, co jinde během studia často nezažijí.

Velmi dobře se také osvědčila interdisciplinarita kurzu. Do programu vstupují studenti z různých fakult a oborů, od humanitních věd přes medicínu až po přírodní obory. Díky tomu se během diskuzí potkávají různé perspektivy a zkušenosti, což celý program výrazně obohacuje. Zároveň jsme zjistili, že kurz vlastně není „nafukovací“. Každý rok narážíme na další témata, která by stálo za to otevřít – například networking, interkulturní komunikaci nebo práci v mezinárodních týmech. Ale čas je omezený a program musí zůstat soustředěný. Spíš než přidávat další a další moduly se snažíme držet prostor, ve kterém studenti mohou přemýšlet, diskutovat a učit se jeden od druhého.

Co mě velmi překvapilo a potěšilo, je silná potřeba mladých lidí mluvit o smyslu práce, hodnotách a osobní integritě. Leadership pro ně není otázka kariérního postupu nebo ambice, ale spíše hledání toho, jak mohou svou práci dělat odpovědně a s dopadem na společnost. V tom vidím velkou naději a zároveň snad potvrzení, že podobný prostor na univerzitě dává smysl.

Co se děje se studenty, kteří prošli těmito kurzy? Máš zpětnou vazbu, zda to, co se naučili, využívají v praxi?

S absolventy programu zůstáváme v pravidelném kontaktu. Řada z nich je dnes aktivní v různých organizacích a projektech mimo univerzitu, někteří zároveň působí i v různých strukturách Univerzity Palackého. Postupně se tak vytváří síť lidí, kteří mají podobnou zkušenost s programem a často se přirozeně potkávají i v dalších aktivitách.

Absolventy také zapojujeme do iniciativ spojených s programem Talentovaný Palacký, kde mohou sdílet své zkušenosti a inspirovat další studenty. Zároveň mezi nimi vznikla poptávka po tom, aby zůstali v kontaktu i dlouhodobě, proto nyní připravujeme alumni skupinu Leadership Matters. Jejím cílem je vytvořit prostor pro další setkávání, společné vzdělávání a profesní i osobní růst. Vnímám to jako přirozené pokračování programu, leadership se totiž nedá „naučit“ během jednoho semestru, je to spíš dlouhodobá cesta, na které je velmi cenné mít kolem sebe komunitu lidí, kteří procházejí podobnými výzvami.

Jak se podle tebe vlastně pozná leader?

Těch definic leadershipu je mnoho. Začnu ale tím, co leader podle mě není: není to funkce ani titul. Pozná se spíš podle toho, co se děje s lidmi kolem něj. Pokud lidé v jeho přítomnosti rostou, přebírají odpovědnost a mají chuť přicházet s vlastními nápady, je to velmi dobrý signál. Skutečný leader dokáže vytvářet prostředí, ve kterém se lidé cítí bezpečně, ale zároveň jsou motivováni překračovat vlastní limity. Má schopnost nést odpovědnost, přiznat chybu a držet směr i v situacích, kdy není všechno jasné a jednoduché.

Pro mě je v leadershipu velmi důležitá také otázka hodnot. Hodnoty nejsou jen abstraktní slova, jsou to principy, podle kterých se člověk rozhoduje ve chvílích, kdy je situace složitá nebo kdy je pod tlakem. Právě v takových momentech se ukazuje, jestli člověk dokáže jednat v souladu s tím, čemu věří, a nést za to odpovědnost.

Zároveň si myslím, že leadership vždy začíná u schopnosti vést sám sebe. Pokud člověk neumí pracovat se svými emocemi, nejistotou nebo vlastním egem, je velmi těžké dobře vést ostatní. A osobně bych řekla ještě jednu věc: pro mě je leadership také schopnost neztratit důstojnost a směr ani v náročných nebo nejistých situacích. Nejde o to mít vždy jasné odpovědi, ale dokázat zůstat pevný ve svých hodnotách, zachovat respekt k sobě i k ostatním a pokračovat dál. Právě v takových chvílích se podle mě skutečný leader nejvíc pozná.

Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje nadané a motivované studenty. Jednou z možností, jak se mohou mladí lidé na své cestě posunout dál, získat zajímavé dovednosti a znalosti a dozvědět se i mnohé o sobě, je unikátní kurz Leadership Matters! Dita Palaščáková, která je jeho garantkou, vysvětluje v rozhovoru, komu je určen a co obnáší.

V březnu skončil další ročník programu Leadership Matters!. Byl to už třetí běh kurzu, je tedy ideální čas se s Ditou Palaščákovou ohlédnout a zhodnotit dosavadní zkušenosti.

Je za tebou další z kurzů leadershipu. Jaký byl?

Zatím nemáme evaluace od účastníků, ale z mého pohledu byl povedený. Vytvořil prostor, kde mladí lidé s chutí a ambicí měnit svět kolem sebe měli pravidelnou příležitost otvírat s odborníky témata týkající se vedení a řízení sebe a ostatních. Struktura kurzu je daná, ale každý ročník je „svou náladou“ trochu jiný, protože jiná je i skupina studentů a diskuzemi hýbou jiné společenské trendy a okolnosti. Ten letošní byl ovlivněný změnami globální i lokální politické situace. Podařilo se nám vytvořit otevřený prostor, kde mohli studenti i lektoři jít do hloubky. Oceňuju, že jsme se nebáli mluvit o vlastních pochybnostech, o selháních ani o velkých ambicích. V přednáškách a workshopech nejde jen o teorii, ale především o práci na sobě, o schopnosti dát a přijmout zpětnou vazbu a o odvahu vystoupit ze své komfortní zóny. Mám radost, že se nám podařilo vytvořit bezpečný prostor, kde se tohle všechno mohlo dít.

Když se podíváme pár let zpátky, co tě přivedlo na myšlenku podobný kurz na univerzitě otevřít?

Prvotní impuls přišel od tehdejšího prorektora Univerzity Palackého Víta Procházky, který přinesl inspiraci z univerzit ve Spojených státech. Tam je běžné, že školy systematicky podporují rozvoj leadershipu u studentů, a to nejen jako soubor manažerských dovedností, ale jako schopnost nést odpovědnost, orientovat se ve složitých situacích a aktivně přispívat ke společnosti. Když jsme o tom začali společně přemýšlet, dávalo nám smysl podobný program vytvořit i u nás. Studenti na naší univerzitě získávají velmi kvalitní odborné znalosti, ale často nemají dost prostoru pro rozvoj dovedností, které jsou pro jejich další profesní i osobní život stejně důležité.

Jako třeba?

Například strategické myšlení, řízení změn, práce s týmem, komunikace, rozhodování v nejistotě nebo vedení lidí. Právě tyto schopnosti často rozhodují o tom, jestli se z dobrého odborníka stane člověk, který dokáže iniciovat změny, nést odpovědnost a přirozeně vést ostatní. Přitom část studentů už během studia tyto role vlastně přirozeně přebírá: vedou studentské projekty, spolky, někdy i vlastní startupy nebo komunitní iniciativy. Chybí jim ale bezpečný prostor, kde by mohli své zkušenosti reflektovat, sdílet je s ostatními a propojit je s širším kontextem. Chtěla jsem proto vytvořit prostředí, kde se mohou učit z praxe, vzájemně se inspirovat a postupně si uvědomovat, jaký typ leadera vlastně chtějí být.

Jsou univerzity tím správným prostředím pro získání takových dovednosti? 

Myslím si, že právě univerzity mají v této oblasti jedinečnou roli. Nejsou jen místem předávání znalostí, ale i prostředím, kde se formují budoucí profesionálové, odborníci a často i lidé, kteří budou nést odpovědnost za směřování institucí nebo komunit. Leadership v našem pojetí totiž není pozice ani titul, ale spíše schopnost orientovat se díky hodnotám v komplexitě a nést odpovědnost za své jednání i za lidi kolem sebe. A jsem vděčná, že právě takové schopnosti je možné pod hlavičkou Talentovaný Palacký na naší univerzitě vědomě rozvíjet.

Jaký je výběr studentů? Kdo se může přihlásit?

Kurz je otevřen studentům napříč fakultami, ale výběr je záměrně selektivní. Nejde nám o průměrné „splnění podmínek“, ale o srozumitelnou motivaci a předchozí zkušenost. Uchazeči odpovídají písemně na čtyři otázky a po prvním kole výběru prochází osobním nebo skupinovým pohovorem, kde sledujeme mimo jiné jejich ochotu na sobě pracovat, přijímat zpětnou vazbu a aktivně přispívat do skupiny. Důležitá je pro nás vnitřní ambice růst a převzít odpovědnost za sebe a následně své projekty.

Co se naučí? Jaké schopnosti budou rozvíjet?

Kurz stojí na třech hlavních pilířích: sebereflexi, práci s druhými lidmi a strategickém uvažování o leadershipu. Nejde nám jen o to studenty naučit několik manažerských technik, ale spíše jim pomoci porozumět tomu, co znamená převzít odpovědnost v situacích, které jsou složité, nejisté a často se rychle mění. Velký důraz proto klademe na sebepoznání a práci s vlastními hodnotami. Studenti během kurzu reflektují své zkušenosti, přemýšlejí o tom, jak reagují ve stresu, jak se rozhodují a jaký typ lídra chtějí být. Součástí programu je také práce s odolností a sebepéčí, tedy schopností dlouhodobě zvládat tlak, pracovat s vlastní energií a udržet si v náročných situacích vnitřní stabilitu.

Druhou důležitou oblastí je práce s lidmi a komunikace. Studenti se učí dávat i přijímat zpětnou vazbu, pracovat s konflikty a budovat důvěru v týmu. Trénují také prezentaci a práci s publikem, protože schopnost jasně formulovat myšlenky a získat pro ně ostatní je pro leadership klíčová. Významnou část kurzu tvoří také řízení změn a orientace ve složitých situacích. Studenti se učí přemýšlet strategicky, rozhodovat se v nejistotě a pracovat s informacemi a daty při rozhodování. Důležitým tématem je také podnikavost a iniciativa, tedy schopnost vidět příležitosti, převzít odpovědnost za nápad a dotáhnout ho do realizace.

Kdo studenty tyto dovednosti učí?

Kurz je postavený na praktických cvičeních, simulacích a práci s konkrétními situacemi, které studenti sami přinášejí ze svého studijního nebo projektového života. Do programu zároveň vstupují lektoři a hosté z různých oblastí praxe, kteří sdílejí své zkušenosti s vedením lidí, řízením projektů nebo zvládáním změn. Studenti tak mají možnost vidět leadership z různých perspektiv a zároveň si postupně vytvářejí vlastní styl, jak s těmito situacemi pracovat.

Po třetím ročníku kurzu už je možné se ohlédnout: jaké tvoje představy se nenaplnily a co se naopak ukázalo jako velmi potřebné?

Některé věci už vidím realističtěji. Původně jsem si myslela, že budeme studenty učit konkrétní nástroje leadershipu, různé techniky plánování, vedení týmu, rozhodování nebo práce s konfliktem. Postupně se ale ukázalo, že ještě důležitější než samotné nástroje je vytvořit prostředí důvěry a otevřenosti. Teprve když se lidé cítí bezpečně, jsou ochotni sdílet vlastní zkušenosti, pochybnosti nebo chyby, a právě tam se odehrává největší učení. Na začátku jsem měla také určitou obavu, jestli je vlastně leadership jako téma na univerzitě dostatečně uchopitelný a potřebný. Není to klasická akademická disciplína a pracujeme s metodami, které jsou pro univerzitní prostředí někdy trochu netypické, například facilitací, koučováním, reflexí zkušenosti nebo prací ve skupině. Postupně se ale ukázalo, že právě tento přístup dává studentům něco, co jinde během studia často nezažijí.

Velmi dobře se také osvědčila interdisciplinarita kurzu. Do programu vstupují studenti z různých fakult a oborů, od humanitních věd přes medicínu až po přírodní obory. Díky tomu se během diskuzí potkávají různé perspektivy a zkušenosti, což celý program výrazně obohacuje. Zároveň jsme zjistili, že kurz vlastně není „nafukovací“. Každý rok narážíme na další témata, která by stálo za to otevřít – například networking, interkulturní komunikaci nebo práci v mezinárodních týmech. Ale čas je omezený a program musí zůstat soustředěný. Spíš než přidávat další a další moduly se snažíme držet prostor, ve kterém studenti mohou přemýšlet, diskutovat a učit se jeden od druhého.

Co mě velmi překvapilo a potěšilo, je silná potřeba mladých lidí mluvit o smyslu práce, hodnotách a osobní integritě. Leadership pro ně není otázka kariérního postupu nebo ambice, ale spíše hledání toho, jak mohou svou práci dělat odpovědně a s dopadem na společnost. V tom vidím velkou naději a zároveň snad potvrzení, že podobný prostor na univerzitě dává smysl.

Co se děje se studenty, kteří prošli těmito kurzy? Máš zpětnou vazbu, zda to, co se naučili, využívají v praxi?

S absolventy programu zůstáváme v pravidelném kontaktu. Řada z nich je dnes aktivní v různých organizacích a projektech mimo univerzitu, někteří zároveň působí i v různých strukturách Univerzity Palackého. Postupně se tak vytváří síť lidí, kteří mají podobnou zkušenost s programem a často se přirozeně potkávají i v dalších aktivitách.

Absolventy také zapojujeme do iniciativ spojených s programem Talentovaný Palacký, kde mohou sdílet své zkušenosti a inspirovat další studenty. Zároveň mezi nimi vznikla poptávka po tom, aby zůstali v kontaktu i dlouhodobě, proto nyní připravujeme alumni skupinu Leadership Matters. Jejím cílem je vytvořit prostor pro další setkávání, společné vzdělávání a profesní i osobní růst. Vnímám to jako přirozené pokračování programu, leadership se totiž nedá „naučit“ během jednoho semestru, je to spíš dlouhodobá cesta, na které je velmi cenné mít kolem sebe komunitu lidí, kteří procházejí podobnými výzvami.

Jak se podle tebe vlastně pozná leader?

Těch definic leadershipu je mnoho. Začnu ale tím, co leader podle mě není: není to funkce ani titul. Pozná se spíš podle toho, co se děje s lidmi kolem něj. Pokud lidé v jeho přítomnosti rostou, přebírají odpovědnost a mají chuť přicházet s vlastními nápady, je to velmi dobrý signál. Skutečný leader dokáže vytvářet prostředí, ve kterém se lidé cítí bezpečně, ale zároveň jsou motivováni překračovat vlastní limity. Má schopnost nést odpovědnost, přiznat chybu a držet směr i v situacích, kdy není všechno jasné a jednoduché.

Pro mě je v leadershipu velmi důležitá také otázka hodnot. Hodnoty nejsou jen abstraktní slova, jsou to principy, podle kterých se člověk rozhoduje ve chvílích, kdy je situace složitá nebo kdy je pod tlakem. Právě v takových momentech se ukazuje, jestli člověk dokáže jednat v souladu s tím, čemu věří, a nést za to odpovědnost.

Zároveň si myslím, že leadership vždy začíná u schopnosti vést sám sebe. Pokud člověk neumí pracovat se svými emocemi, nejistotou nebo vlastním egem, je velmi těžké dobře vést ostatní. A osobně bych řekla ještě jednu věc: pro mě je leadership také schopnost neztratit důstojnost a směr ani v náročných nebo nejistých situacích. Nejde o to mít vždy jasné odpovědi, ale dokázat zůstat pevný ve svých hodnotách, zachovat respekt k sobě i k ostatním a pokračovat dál. Právě v takových chvílích se podle mě skutečný leader nejvíc pozná.

Celý květen na kole, koloběžce, pěšky nebo poklusem, tedy udržitelně a aktivně – taková je v kostce výzva Do práce na kole. Už teď je ten správný čas, kdy se k ní spolu s univerzitou připojit a podpořit vlastní kondici i rozvoj infrastruktury pro cyklisty i pěší. Díky Udržitelné univerzitě je i letos pro studenty a zaměstnance UP připraven omezený počet bezplatných registrací.

Univerzita Palackého v Olomouci se i letos připojuje k celorepublikové výzvě Do práce na kole a zve své zaměstnance i studenty, aby během května vyměnili auto za kolo, koloběžku nebo vlastní nohy. Iniciativa podporuje zdravý životní styl, udržitelnou dopravu a ohleduplnější pohyb po městě. Cílem není nasbírat co nejvíce kilometrů, ale především jezdit pravidelně a ukázat, že každodenní cesta do práce či do školy může být šetrná k životnímu prostředí.

Jak výzva probíhá

Registrace probíhá tradičně do konce dubna prostřednictvím webu dopracenakole.cz, kde se účastníci přihlašují pod hlavičkou Univerzity Palackého. Stačí sestavit 2–5členný tým (možnost je ale i pro jednotlivce), do konce dubna se zaregistrovat a během května pak co nejpravidelněji jezdit do práce a z práce na kole, koloběžce, skejtu, vozíčku anebo chodit pěšky či běhat. Tyto způsoby lze kombinovat i s hromadnou dopravou. 

Univerzita má i letos připravenou podporu pro nejrychlejší zájemce – pro prvních 120 zájemců má vouchery na bezplatnou registraci do výzvy. Vyplatí se proto neváhat a přihlásit se co nejdříve. Na účastníky čekají také slevy a výhody u partnerů v Olomouci i celé republice.

video_sem

Univerzitní souboj

Stejně jako v předchozích letech, i letos bude probíhat univerzitní souboj fakult a součástí. V loňském roce se pod hlavičkou UP zapojilo 136 účastníků ve 46 týmech. Společně najeli 25 778 kilometrů a ušetřili 4,1 tuny oxidu uhličitého. Souboj fakult, v němž se hodnotí průměrná nejvyšší pravidelnost dojíždění všech týmů v rámci jednotlivých fakult či součástí, vyhrála přírodovědecká fakulta s průměrnou pravidelností 82,9 %.

Výzva Do práce na kole tak není jen individuální sportovní výzvou, ale také příležitostí k přátelskému soupeření mezi kolegy, týmy i fakultami. Každá cesta se počítá – ať už vede na kole, pěšky, nebo třeba i vlakem. Přidejte se letos i vy a pomozte společně s Univerzitou Palackého udělat další krok k zdravější a udržitelnější Olomouci.

Získat registraci zdarma

Celý květen na kole, koloběžce, pěšky nebo poklusem, tedy udržitelně a aktivně – taková je v kostce výzva Do práce na kole. Už teď je ten správný čas, kdy se k ní spolu s univerzitou připojit a podpořit vlastní kondici i rozvoj infrastruktury pro cyklisty i pěší. Díky Udržitelné univerzitě je i letos pro studenty a zaměstnance UP připraven omezený počet bezplatných registrací.

Univerzita Palackého v Olomouci se i letos připojuje k celorepublikové výzvě Do práce na kole a zve své zaměstnance i studenty, aby během května vyměnili auto za kolo, koloběžku nebo vlastní nohy. Iniciativa podporuje zdravý životní styl, udržitelnou dopravu a ohleduplnější pohyb po městě. Cílem není nasbírat co nejvíce kilometrů, ale především jezdit pravidelně a ukázat, že každodenní cesta do práce či do školy může být šetrná k životnímu prostředí.

Jak výzva probíhá

Registrace probíhá tradičně do konce dubna prostřednictvím webu dopracenakole.cz, kde se účastníci přihlašují pod hlavičkou Univerzity Palackého. Stačí sestavit 2–5členný tým (možnost je ale i pro jednotlivce), do konce dubna se zaregistrovat a během května pak co nejpravidelněji jezdit do práce a z práce na kole, koloběžce, skejtu, vozíčku anebo chodit pěšky či běhat. Tyto způsoby lze kombinovat i s hromadnou dopravou. 

Univerzita má i letos připravenou podporu pro nejrychlejší zájemce – pro prvních 120 zájemců má vouchery na bezplatnou registraci do výzvy. Vyplatí se proto neváhat a přihlásit se co nejdříve. Na účastníky čekají také slevy a výhody u partnerů v Olomouci i celé republice.

video_sem

Univerzitní souboj

Stejně jako v předchozích letech, i letos bude probíhat univerzitní souboj fakult a součástí. V loňském roce se pod hlavičkou UP zapojilo 136 účastníků ve 46 týmech. Společně najeli 25 778 kilometrů a ušetřili 4,1 tuny oxidu uhličitého. Souboj fakult, v němž se hodnotí průměrná nejvyšší pravidelnost dojíždění všech týmů v rámci jednotlivých fakult či součástí, vyhrála přírodovědecká fakulta s průměrnou pravidelností 82,9 %.

Výzva Do práce na kole tak není jen individuální sportovní výzvou, ale také příležitostí k přátelskému soupeření mezi kolegy, týmy i fakultami. Každá cesta se počítá – ať už vede na kole, pěšky, nebo třeba i vlakem. Přidejte se letos i vy a pomozte společně s Univerzitou Palackého udělat další krok k zdravější a udržitelnější Olomouci.

Získat registraci zdarma