Agregátor zdrojů

Víte, kolik druhů rostlin a živočichů žije ve vašem okolí? A kolik z nich dokážete objevit během obyčejné procházky? Zapojte se do celosvětové přírodovědné výzvy City Nature Challenge (CNC), do které se letos poprvé přidává také Olomouc. Účastníci budou od 24. do 27. dubna fotografovat volně žijící organismy a svá pozorování sdílet prostřednictvím platformy iNaturalist, kde je mohou nahrát až do 10. května. S určováním obtížněji poznatelných druhů pomohou odborníci i veřejnost.

Olomouckou výzvu připravuje Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Jejím cílem je během čtyř dnů shromáždit co nejvíce pozorování rostlin, živočichů a hub a upozornit na to, že i města skrývají překvapivé přírodní bohatství. „Chceme lidem ukázat, že příroda je všude kolem nás. Každé kvalitní pozorování má hodnotu a pomáhá dokumentovat místní biodiverzitu,“ říká organizátorka a studentka z přírodovědecké fakulty Martina Ticháčková.

„City Nature Challenge vznikla v roce 2016 jako přátelská soutěž mezi California Academy of Sciences a Natural History Museum of Los Angeles County. Z původní lokální iniciativy se postupně stala globální občansko-vědní akce, do níž se každoročně zapojují stovky měst po celém světě,“ dodává hlavní organizátor soutěže Peter Adamík z katedry zoologie.

Jak se zapojit? 

Účast v City Nature Challenge je jednoduchá. Stačí vyrazit ven. Do parku, na sídliště, k řece nebo třeba do lesa na okraji města a pořídit tam kvalitní fotografie volně žijících organismů nebo jejich pobytových stop a nahrát je do aplikace iNaturalist. „Fotografie by měly být dobře zaostřené a doplněné o co nejpřesnější lokaci a čas pozorování. Do projektu nejsou zahrnuty pěstované rostliny ani zvířata chovaná v zajetí. Důležité je dokumentovat skutečně volně žijící přírodu,“ vysvětluje Věra Kafková, organizátorka a studentka přírodovědecké fakulty.  

Zapojit se může úplně každý – jednotlivci, rodiny s dětmi, školní skupiny i zájmové kroužky. Účastníci mají příležitost poznat nové druhy, objevit neznámá zákoutí svého města a strávit více času venku. „Výzva by měla přirozeně propojit lidi, kteří sdílejí zájem o přírodu a chtějí přispět k jejímu poznávání. Nejzajímavější příspěvky budou odměněny,“ motivuje účastníky Peter Adamík.  

Olomouc jako součást světové mapy biodiverzity 

City Nature Challenge Olomouc bude mapovat druhovou rozmanitost na území statutárního města a přispěje tak k dlouhodobému sledování stavu místní přírody. Organizátoři věří, že první ročník položí základ nové tradici, která bude v Olomouci růst stejně úspěšně jako v dalších českých i světových městech. 

Víte, kolik druhů rostlin a živočichů žije ve vašem okolí? A kolik z nich dokážete objevit během obyčejné procházky? Zapojte se do celosvětové přírodovědné výzvy City Nature Challenge (CNC), do které se letos poprvé přidává také Olomouc. Účastníci budou od 24. do 27. dubna fotografovat volně žijící organismy a svá pozorování sdílet prostřednictvím platformy iNaturalist, kde je mohou nahrát až do 10. května. S určováním obtížněji poznatelných druhů pomohou odborníci i veřejnost.

Olomouckou výzvu připravuje Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Jejím cílem je během čtyř dnů shromáždit co nejvíce pozorování rostlin, živočichů a hub a upozornit na to, že i města skrývají překvapivé přírodní bohatství. „Chceme lidem ukázat, že příroda je všude kolem nás. Každé kvalitní pozorování má hodnotu a pomáhá dokumentovat místní biodiverzitu,“ říká organizátorka a studentka z přírodovědecké fakulty Martina Ticháčková.

„City Nature Challenge vznikla v roce 2016 jako přátelská soutěž mezi California Academy of Sciences a Natural History Museum of Los Angeles County. Z původní lokální iniciativy se postupně stala globální občansko-vědní akce, do níž se každoročně zapojují stovky měst po celém světě,“ dodává hlavní organizátor soutěže Peter Adamík z katedry zoologie.

Jak se zapojit? 

Účast v City Nature Challenge je jednoduchá. Stačí vyrazit ven. Do parku, na sídliště, k řece nebo třeba do lesa na okraji města a pořídit tam kvalitní fotografie volně žijících organismů nebo jejich pobytových stop a nahrát je do aplikace iNaturalist. „Fotografie by měly být dobře zaostřené a doplněné o co nejpřesnější lokaci a čas pozorování. Do projektu nejsou zahrnuty pěstované rostliny ani zvířata chovaná v zajetí. Důležité je dokumentovat skutečně volně žijící přírodu,“ vysvětluje Věra Kafková, organizátorka a studentka přírodovědecké fakulty.  

Zapojit se může úplně každý – jednotlivci, rodiny s dětmi, školní skupiny i zájmové kroužky. Účastníci mají příležitost poznat nové druhy, objevit neznámá zákoutí svého města a strávit více času venku. „Výzva by měla přirozeně propojit lidi, kteří sdílejí zájem o přírodu a chtějí přispět k jejímu poznávání. Nejzajímavější příspěvky budou odměněny,“ motivuje účastníky Peter Adamík.  

Olomouc jako součást světové mapy biodiverzity 

City Nature Challenge Olomouc bude mapovat druhovou rozmanitost na území statutárního města a přispěje tak k dlouhodobému sledování stavu místní přírody. Organizátoři věří, že první ročník položí základ nové tradici, která bude v Olomouci růst stejně úspěšně jako v dalších českých i světových městech. 

Psychická zátěž zdravotníků, prevence syndromu vyhoření i nové možnosti podpory wellbeingu byly hlavními tématy konference Stay Well in Healthcare: Od stresu k rovnováze, kterou hostila malá kulturní scéna Sedmička v Olomouci. Setkání propojilo odborníky z oblasti psychologie, medicíny i technologických inovací a nabídlo aktuální výsledky výzkumu i praktické nástroje pro podporu duševního zdraví zdravotnických pracovníků.

Konference se uskutečnila v rámci projektu Apollo – Aplikace optimalizované well-being strategie u zdravotníků, který byl vytvořený na Fakultě zdravotnických věd UP a získal grant Technologické agentury České republiky. Program celodenní akce zahájili děkan fakulty zdravotnických věd Jiří Vévoda, vedoucí projektu Simona Dobešová Cakirpaloglu a vedoucí oddělení profesního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů Fakultní nemocnice Olomouc Vladimíra Odehnalová. V průběhu dne vystoupili například Michal Růžička, Jakub Havlín, Barbora Kutá, Miroslav Světlák, Adam Suchý či Radim Šlachta. „Pozvaní hosté představili témata od mindfulness a digitálních inovací ve zdravotnictví až po využití umělé inteligence nebo měření variability srdeční frekvence při sledování stresu,“ uvedla Simona Dobešová Cakirpaloglu. Celou konferencí provázela herečka a moderátorka Simona Babčáková.

Výzkum realizovaný mezi více než tisíci českými zdravotníky ukázal, že přibližně 46 % respondentů vykazuje vysokou míru emocionálního vyčerpání, které souvisí s vyšším výskytem úzkostí a depresivních symptomů. „Projekt proto kromě výzkumu rozvíjí také praktické nástroje podpory – mobilní aplikaci CalmAnna, která má zdravotníkům pomoci zvládat stres a předcházet vyhoření,“ zdůraznila Simona Dobešová Cakirpaloglu. Součástí projektu je také ekonomický model analyzující náklady spojené s psychickou zátěží zdravotníků a přínosy preventivních opatření. Výsledky naznačují, že systematická podpora wellbeingu může být z dlouhodobého hlediska efektivnější než řešení důsledků vyhoření a fluktuace zaměstnanců.

Psychická zátěž zdravotníků, prevence syndromu vyhoření i nové možnosti podpory wellbeingu byly hlavními tématy konference Stay Well in Healthcare: Od stresu k rovnováze, kterou hostila malá kulturní scéna Sedmička v Olomouci. Setkání propojilo odborníky z oblasti psychologie, medicíny i technologických inovací a nabídlo aktuální výsledky výzkumu i praktické nástroje pro podporu duševního zdraví zdravotnických pracovníků.

Konference se uskutečnila v rámci projektu Apollo – Aplikace optimalizované well-being strategie u zdravotníků, který byl vytvořený na Fakultě zdravotnických věd UP a získal grant Technologické agentury České republiky. Program celodenní akce zahájili děkan fakulty zdravotnických věd Jiří Vévoda, vedoucí projektu Simona Dobešová Cakirpaloglu a vedoucí oddělení profesního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů Fakultní nemocnice Olomouc Vladimíra Odehnalová. V průběhu dne vystoupili například Michal Růžička, Jakub Havlín, Barbora Kutá, Miroslav Světlák, Adam Suchý či Radim Šlachta. „Pozvaní hosté představili témata od mindfulness a digitálních inovací ve zdravotnictví až po využití umělé inteligence nebo měření variability srdeční frekvence při sledování stresu,“ uvedla Simona Dobešová Cakirpaloglu. Celou konferencí provázela herečka a moderátorka Simona Babčáková.

Výzkum realizovaný mezi více než tisíci českými zdravotníky ukázal, že přibližně 46 % respondentů vykazuje vysokou míru emocionálního vyčerpání, které souvisí s vyšším výskytem úzkostí a depresivních symptomů. „Projekt proto kromě výzkumu rozvíjí také praktické nástroje podpory – mobilní aplikaci CalmAnna, která má zdravotníkům pomoci zvládat stres a předcházet vyhoření,“ zdůraznila Simona Dobešová Cakirpaloglu. Součástí projektu je také ekonomický model analyzující náklady spojené s psychickou zátěží zdravotníků a přínosy preventivních opatření. Výsledky naznačují, že systematická podpora wellbeingu může být z dlouhodobého hlediska efektivnější než řešení důsledků vyhoření a fluktuace zaměstnanců.

Jak správně poskytnout první pomoc, co se děje se srdcem při infarktu nebo co skutečně obsahuje energetický nápoj? Odpovědi nabídne Veletrh zdraví v Pevnosti poznání, science centru Přírodovědecké fakulty UP, který se uskuteční v pátek a sobotu 13. a 14. března. Interaktivní program propojí prevenci, medicínu i duševní pohodu a je určen školám i široké veřejnosti.

Návštěvníci se naučí poskytnout první pomoc při zástavě srdce pod vedením studentů Lékařské fakulty UP, sestaví rozložitelný model lidského mozku nebo absolvují zátěžový test srdce s vyhodnocením pomocí umělé inteligence. Chybět nebude ani téma energetických nápojů a jejich dopadu na dětský a dospívající organismus, péče o zuby se Zoubkovou vílou, dobrovolného dárcovství krve či účinných nástrojů pro zvládání stresu.

Ústřední myšlenku akce shrnuje její koordinátorka Šárka Kostková: „Zdraví je téma, které se dotýká každého z nás, ale často o něm přemýšlíme až ve chvíli, kdy něco nefunguje. My jsme chtěli vytvořit prostředí, kde se o něm dá mluvit otevřeně, srozumitelně a bez zbytečné odborné bariéry. Věříme, že když si člověk věci vyzkouší na vlastní kůži, mnohem lépe pochopí, co se v jeho těle odehrává a jak může své každodenní návyky měnit.“

Program se koná ve dnech Týdne mozku Akademie věd ČR. Pevnost poznání se k této celostátní iniciativě připojí přednáškami pedagožky Ivany Fellnerové z Přírodovědecké fakulty UP.

„Mozek je řídicím centrem našeho těla i emocí. Ovlivňuje, jak se učíme, jak reagujeme na stres i jak se rozhodujeme. Pokud porozumíme základním principům jeho fungování, můžeme lépe pečovat o své duševní zdraví a předcházet přetížení,“ uvádí Ivana Fellnerová, která je také autorkou návrhu obřího modelu mozku. Zájemci jej najdou v expozici Rozum v hrsti v 1. patře budovy.

Součástí víkendového programu 3v1 bude také pořad Odvrácená strana světla v planetáriu, chemická laboratoř zaměřená na prvky důležité pro lidské zdraví a kreativní dílna s výrobou želé bonbónů na podporu imunity. V Galerii Atom bude k vidění výstava komiksu o duševním zdraví iniciativy NA ROVINU. Podrobnější informace k programu jsou na webu Pevnosti poznání.

Jak správně poskytnout první pomoc, co se děje se srdcem při infarktu nebo co skutečně obsahuje energetický nápoj? Odpovědi nabídne Veletrh zdraví v Pevnosti poznání, science centru Přírodovědecké fakulty UP, který se uskuteční v pátek a sobotu 13. a 14. března. Interaktivní program propojí prevenci, medicínu i duševní pohodu a je určen školám i široké veřejnosti.

Návštěvníci se naučí poskytnout první pomoc při zástavě srdce pod vedením studentů Lékařské fakulty UP, sestaví rozložitelný model lidského mozku nebo absolvují zátěžový test srdce s vyhodnocením pomocí umělé inteligence. Chybět nebude ani téma energetických nápojů a jejich dopadu na dětský a dospívající organismus, péče o zuby se Zoubkovou vílou, dobrovolného dárcovství krve či účinných nástrojů pro zvládání stresu.

Ústřední myšlenku akce shrnuje její koordinátorka Šárka Kostková: „Zdraví je téma, které se dotýká každého z nás, ale často o něm přemýšlíme až ve chvíli, kdy něco nefunguje. My jsme chtěli vytvořit prostředí, kde se o něm dá mluvit otevřeně, srozumitelně a bez zbytečné odborné bariéry. Věříme, že když si člověk věci vyzkouší na vlastní kůži, mnohem lépe pochopí, co se v jeho těle odehrává a jak může své každodenní návyky měnit.“

Program se koná ve dnech Týdne mozku Akademie věd ČR. Pevnost poznání se k této celostátní iniciativě připojí přednáškami pedagožky Ivany Fellnerové z Přírodovědecké fakulty UP.

„Mozek je řídicím centrem našeho těla i emocí. Ovlivňuje, jak se učíme, jak reagujeme na stres i jak se rozhodujeme. Pokud porozumíme základním principům jeho fungování, můžeme lépe pečovat o své duševní zdraví a předcházet přetížení,“ uvádí Ivana Fellnerová, která je také autorkou návrhu obřího modelu mozku. Zájemci jej najdou v expozici Rozum v hrsti v 1. patře budovy.

Součástí víkendového programu 3v1 bude také pořad Odvrácená strana světla v planetáriu, chemická laboratoř zaměřená na prvky důležité pro lidské zdraví a kreativní dílna s výrobou želé bonbónů na podporu imunity. V Galerii Atom bude k vidění výstava komiksu o duševním zdraví iniciativy NA ROVINU. Podrobnější informace k programu jsou na webu Pevnosti poznání.

Jméno Olomouce znala jen z názvu sloučeniny olomoucin, se kterou pracovala ve svém výzkumu v Kyjevě. Do krajského města přijela Yuliya Krasylenko poprvé na konci roku 2015. Přivedlo ji sem stipen­dium Visegrádského fondu a studium buněčných mechanismů regulace cytoskeletu rostlin. Netušila, že se právě zde začne psát její nový životní příběh.

Do roku 2014 byl Krym jejím domovem. Na tomto poloostrově měla rozpracovanou doktorskou práci, dům v přírodní rezervaci u moře a neměla v úmyslu se stěhovat ani dlouhodobě pobývat v zahraničí. Po anexi poloostrova Ruskou federací přišla o bezpečí i možnost svobodně pracovat. Odmítla spolupráci s ruskými institucemi, zanechala rozpracovanou doktorskou disertaci věnovanou krymské vegetaci a vrátila se k rodičům do Kyjeva.

„Bylo to nesmírně bolestné a ta rána dodnes krvácí. Proto mě plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 nijak nepřekvapila. Vnímala jsem ji jako logické pokračování slabé reakce světového politického společenství na anexi území nezávislé země v samém středu Evropy. Dá se říci, že jsem patřila k první vlně uprchlíků z Ukrajiny v důsledku ruské vojenské agrese,“ uvedla Yuliya Krasylenko.

Setkání s prezidentem Petrem Pavlem.

Díky podpoře Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a profesora Jozefa Šamaje znovu navázala na výzkum parazitických rostlin. V současné době působí na katedře biotechnologií a vede kurzy zaměřené na cytoskelet, systémovou biologii a pletivové kultury rostlin. Společně s kolegy z MUNI a MENDELU realizuje grant (GA ČR) zaměřený na ekologii jmelí a čeká na obhájení habilitační práce na odborném fóru.

Otevřené akademické prostředí, kolegové a přátelé z místní komunity jí umožnili znovu zakořenit. Naučila se česky, objevila místní krajinu a postupně si vytvořila hluboký vztah k univerzitnímu městu, které jí připomínalo domov jejího dětství ve Vinnitsi. Po roce 2022 za ní z Kyjeva přijeli i její rodiče a dnes v Olomouci žije společně s manželem. Olomouc vnímají jako svůj druhý domov.

Po vypuknutí války se přirozeně zapojila do pomoci nově příchozím Ukrajincům. Společně s dalšími dobrovolníky zajišťovala dopravu, tlumočení i základní orientaci v neznámém prostředí. Z této spontánní solidarity vzniklo společenství Ščedryk, které dnes nabízí vzdělávací, kulturní a integrační aktivity a vytváří bezpečný prostor pro ukrajinské děti i dospělé. „Ščedryk funguje především na dobrovolnické bázi a s minimálním rozpočtem. Prostory a odbornou podporu poskytují partneři jako Člověk v tísni, Charita, Slovo 21 nebo přírodovědecká fakulta,“ doplnila Yuliya Krasylenko.

Za tuto dlouhodobou dobrovolnickou práci byla v roce 2025 oceněna Univerzitou Palackého, přičemž samotné ocenění vnímá především jako uznání společného úsilí celé ukrajinské dobrovolnické komunity. Vedle vědecké práce a výuky studentů tak její životní příběh vypráví i o solidaritě, odpovědnosti a schopnosti vytvářet nový domov navzdory ztrátám.

Dobrovolnické centrum UP
Působí na regionální úrovni v roli zprostředkovatele dobrovolnických příležitostí v běžných i mimořádných situacích. Spolupracuje s Fakultní nemocnicí Olomouc, Maltézskou pomocí, Arcidiecézní charitou, Sdružením D a dalšími partnery, stejně jako s krajským krizovým štábem a složkami IZS.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.

Jméno Olomouce znala jen z názvu sloučeniny olomoucin, se kterou pracovala ve svém výzkumu v Kyjevě. Do krajského města přijela Yuliya Krasylenko poprvé na konci roku 2015. Přivedlo ji sem stipen­dium Visegrádského fondu a studium buněčných mechanismů regulace cytoskeletu rostlin. Netušila, že se právě zde začne psát její nový životní příběh.

Do roku 2014 byl Krym jejím domovem. Na tomto poloostrově měla rozpracovanou doktorskou práci, dům v přírodní rezervaci u moře a neměla v úmyslu se stěhovat ani dlouhodobě pobývat v zahraničí. Po anexi poloostrova Ruskou federací přišla o bezpečí i možnost svobodně pracovat. Odmítla spolupráci s ruskými institucemi, zanechala rozpracovanou doktorskou disertaci věnovanou krymské vegetaci a vrátila se k rodičům do Kyjeva.

„Bylo to nesmírně bolestné a ta rána dodnes krvácí. Proto mě plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 nijak nepřekvapila. Vnímala jsem ji jako logické pokračování slabé reakce světového politického společenství na anexi území nezávislé země v samém středu Evropy. Dá se říci, že jsem patřila k první vlně uprchlíků z Ukrajiny v důsledku ruské vojenské agrese,“ uvedla Yuliya Krasylenko.

Setkání s prezidentem Petrem Pavlem.

Díky podpoře Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a profesora Jozefa Šamaje znovu navázala na výzkum parazitických rostlin. V současné době působí na katedře biotechnologií a vede kurzy zaměřené na cytoskelet, systémovou biologii a pletivové kultury rostlin. Společně s kolegy z MUNI a MENDELU realizuje grant (GA ČR) zaměřený na ekologii jmelí a čeká na obhájení habilitační práce na odborném fóru.

Otevřené akademické prostředí, kolegové a přátelé z místní komunity jí umožnili znovu zakořenit. Naučila se česky, objevila místní krajinu a postupně si vytvořila hluboký vztah k univerzitnímu městu, které jí připomínalo domov jejího dětství ve Vinnitsi. Po roce 2022 za ní z Kyjeva přijeli i její rodiče a dnes v Olomouci žije společně s manželem. Olomouc vnímají jako svůj druhý domov.

Po vypuknutí války se přirozeně zapojila do pomoci nově příchozím Ukrajincům. Společně s dalšími dobrovolníky zajišťovala dopravu, tlumočení i základní orientaci v neznámém prostředí. Z této spontánní solidarity vzniklo společenství Ščedryk, které dnes nabízí vzdělávací, kulturní a integrační aktivity a vytváří bezpečný prostor pro ukrajinské děti i dospělé. „Ščedryk funguje především na dobrovolnické bázi a s minimálním rozpočtem. Prostory a odbornou podporu poskytují partneři jako Člověk v tísni, Charita, Slovo 21 nebo přírodovědecká fakulta,“ doplnila Yuliya Krasylenko.

Za tuto dlouhodobou dobrovolnickou práci byla v roce 2025 oceněna Univerzitou Palackého, přičemž samotné ocenění vnímá především jako uznání společného úsilí celé ukrajinské dobrovolnické komunity. Vedle vědecké práce a výuky studentů tak její životní příběh vypráví i o solidaritě, odpovědnosti a schopnosti vytvářet nový domov navzdory ztrátám.

Dobrovolnické centrum UP
Působí na regionální úrovni v roli zprostředkovatele dobrovolnických příležitostí v běžných i mimořádných situacích. Spolupracuje s Fakultní nemocnicí Olomouc, Maltézskou pomocí, Arcidiecézní charitou, Sdružením D a dalšími partnery, stejně jako s krajským krizovým štábem a složkami IZS.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.

Karel Eliáš, právník, vysokoškolský pedagog a hlavní autor současného českého občanského zákoníku, přijal nejvyšší poctu, kterou může Univerzita Palackého v Olomouci udělit. Stal se jejím čestným doktorem. Titul doctor honoris causa získal za mimořádné vědecké zásluhy a tvůrčí přínos v oblasti právní vědy a právní kultury.

Čestný doktorát Karlu Eliášovi byl udělen na návrh Vědecké rady Právnické fakulty UP a z rozhodnutí Vědecké rady UP. Slavnostně si jej převzal v Arcibiskupském paláci na shromáždění akademické obce.

Laureáta přítomným představil Václav Stehlík, děkan Právnické fakulty UP. „Profesor Karel Eliáš je všeobecně vnímán vědeckou i širší právnickou veřejností jako jedna z nejvýznamnějších osobností české právní vědy a právní kultury vůbec. Výrazně se uplatnil jako hlavní vědecký a legislativní autor současného českého občanského zákoníku ve spojení s celou rozsáhlou rekodifikací českého občanského práva,“ řekl Václav Stehlík s tím, že český občanský zákoník můžeme plně srovnat s nejlepšími zahraničními kodifikacemi všech zásadních osobních a majetkových poměrů. „Podstatný rozsah své dlouhodobě rozsáhlé a erudované publikační, další vědecké a pedagogické činnosti věnoval profesor Eliáš obnově právnosti v rámci právního státu a obecně uznávaných právních principů ve shodě s morálními principy,“ zdůraznil děkan.

foto_sem_4

Rektor Michael Kohajda připomněl přínos oceněného pro právnické vzdělávání. „Je známo, že profesor Eliáš vždy považoval výuku za integrální součást svého působení ve vysokém školství. A když hovořím o výuce, pak se tím míní nikoli memorování právní úpravy, ale snaha o kultivaci právního myšlení, právního jazyka a systematického, v historii zakotveného přístupu k právu. Styl jeho výuky je navíc primárně zaměřen na dialog se studenty,“ řekl Michael Kohajda.

Zástupci univerzity poté předali Karlu Eliášovi čestný doktorát v podobě diplomu a také pamětní medaili UP s dvojportrétem Josefa Dobrovského a Františka Palackého.

„Vážím si toho, že se Univerzita Palackého rozhodla ocenit výsledky mého působení a mé práce. Děkuji za to s upřímností a úctou. Vážím si této mimořádné pocty tím víc, že mi ji uděluje nejstarší moravská univerzita,“ uvedl Karel Eliáš. Vzpomněl, že olomouckou právnickou fakultu poprvé navštívil před třiceti lety, kdy se zúčastnil konference zaměřené na přípravu občanského zákoníku. „Ani ve snu mě tenkrát nenapadlo, že se civilní kodex stane mým osudem a spolyká mi tolik let života a sil.“

foto_sem_4

Část svého projevu věnoval hodnotám a postojům, které tvoří základy akademického světa i veřejného života. Hovořil o svobodě, demokracii nebo o přirozeném právu člověka brát se o vlastní štěstí. „Vymýtit tuhle lidskou touhu nedokázal nacismus ani komunismus. Věřím, že ani nikdo další,“ řekl mimo jiné. Upozornil také na stále narůstající právní regulaci, kterou označil za výron právnické hypochondrie.

Před setkáním v Arcibiskupském paláci přijal Karel Eliáš pozvání na právnickou fakultu, kde se mimo jiné zapsal do kroniky. Fakulta ji vede od svého obnovení v roce 1991.

Univerzita Palackého udělila od roku 1990 čestný doktorát pěti desítkám mimořádných osobností za jejich přínos poznání, rozvoji společnosti a šíření humanistických hodnot. Na návrh právnické fakulty to byli Simon Wiesenthal, Willibald Posch, Vladislav David a Otakar Motejl. Přehled všech čestných doktorů UP je k dispozici na webu univerzity.

Karel Eliáš

V roce 1979 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na brněnské právnické fakultě v roce 1996 ukončil doktorské studium v oboru obchodní právo. Na téže fakultě habilitoval. V roce 2002 byl jmenován profesorem obchodního práva.

Po absolutoriu profesor Karel Eliáš působil jako podnikový právník. Roku 1991 se stal vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva Československé akademie věd. Následně byl pedagogicky činný na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, kde vedl katedru obchodního práva, později soukromého práva a posléze působil jako proděkan pro vědu a výzkum. Od roku 2016 působí pedagogicky na Právnické fakultě Trnavské univerzity v Trnavě.

Dlouhodobě je členem Vědecké rady PF UP a působí v oborové radě jejího doktorského studijního programu Teoretické právní vědy.

V roce 2012 byl za výjimečný celoživotní přínos právu uveden právnickou obcí do Právnické síně slávy.

Karel Eliáš, právník, vysokoškolský pedagog a hlavní autor současného českého občanského zákoníku, přijal nejvyšší poctu, kterou může Univerzita Palackého v Olomouci udělit. Stal se jejím čestným doktorem. Titul doctor honoris causa získal za mimořádné vědecké zásluhy a tvůrčí přínos v oblasti právní vědy a právní kultury.

Čestný doktorát Karlu Eliášovi byl udělen na návrh Vědecké rady Právnické fakulty UP a z rozhodnutí Vědecké rady UP. Slavnostně si jej převzal v Arcibiskupském paláci na shromáždění akademické obce.

Laureáta přítomným představil Václav Stehlík, děkan Právnické fakulty UP. „Profesor Karel Eliáš je všeobecně vnímán vědeckou i širší právnickou veřejností jako jedna z nejvýznamnějších osobností české právní vědy a právní kultury vůbec. Výrazně se uplatnil jako hlavní vědecký a legislativní autor současného českého občanského zákoníku ve spojení s celou rozsáhlou rekodifikací českého občanského práva,“ řekl Václav Stehlík s tím, že český občanský zákoník můžeme plně srovnat s nejlepšími zahraničními kodifikacemi všech zásadních osobních a majetkových poměrů. „Podstatný rozsah své dlouhodobě rozsáhlé a erudované publikační, další vědecké a pedagogické činnosti věnoval profesor Eliáš obnově právnosti v rámci právního státu a obecně uznávaných právních principů ve shodě s morálními principy,“ zdůraznil děkan.

foto_sem_4

Rektor Michael Kohajda připomněl přínos oceněného pro právnické vzdělávání. „Je známo, že profesor Eliáš vždy považoval výuku za integrální součást svého působení ve vysokém školství. A když hovořím o výuce, pak se tím míní nikoli memorování právní úpravy, ale snaha o kultivaci právního myšlení, právního jazyka a systematického, v historii zakotveného přístupu k právu. Styl jeho výuky je navíc primárně zaměřen na dialog se studenty,“ řekl Michael Kohajda.

Zástupci univerzity poté předali Karlu Eliášovi čestný doktorát v podobě diplomu a také pamětní medaili UP s dvojportrétem Josefa Dobrovského a Františka Palackého.

„Vážím si toho, že se Univerzita Palackého rozhodla ocenit výsledky mého působení a mé práce. Děkuji za to s upřímností a úctou. Vážím si této mimořádné pocty tím víc, že mi ji uděluje nejstarší moravská univerzita,“ uvedl Karel Eliáš. Vzpomněl, že olomouckou právnickou fakultu poprvé navštívil před třiceti lety, kdy se zúčastnil konference zaměřené na přípravu občanského zákoníku. „Ani ve snu mě tenkrát nenapadlo, že se civilní kodex stane mým osudem a spolyká mi tolik let života a sil.“

foto_sem_4

Část svého projevu věnoval hodnotám a postojům, které tvoří základy akademického světa i veřejného života. Hovořil o svobodě, demokracii nebo o přirozeném právu člověka brát se o vlastní štěstí. „Vymýtit tuhle lidskou touhu nedokázal nacismus ani komunismus. Věřím, že ani nikdo další,“ řekl mimo jiné. Upozornil také na stále narůstající právní regulaci, kterou označil za výron právnické hypochondrie.

Před setkáním v Arcibiskupském paláci přijal Karel Eliáš pozvání na právnickou fakultu, kde se mimo jiné zapsal do kroniky. Fakulta ji vede od svého obnovení v roce 1991.

Univerzita Palackého udělila od roku 1990 čestný doktorát pěti desítkám mimořádných osobností za jejich přínos poznání, rozvoji společnosti a šíření humanistických hodnot. Na návrh právnické fakulty to byli Simon Wiesenthal, Willibald Posch, Vladislav David a Otakar Motejl. Přehled všech čestných doktorů UP je k dispozici na webu univerzity.

Karel Eliáš

V roce 1979 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na brněnské právnické fakultě v roce 1996 ukončil doktorské studium v oboru obchodní právo. Na téže fakultě habilitoval. V roce 2002 byl jmenován profesorem obchodního práva.

Po absolutoriu profesor Karel Eliáš působil jako podnikový právník. Roku 1991 se stal vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva Československé akademie věd. Následně byl pedagogicky činný na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, kde vedl katedru obchodního práva, později soukromého práva a posléze působil jako proděkan pro vědu a výzkum. Od roku 2016 působí pedagogicky na Právnické fakultě Trnavské univerzity v Trnavě.

Dlouhodobě je členem Vědecké rady PF UP a působí v oborové radě jejího doktorského studijního programu Teoretické právní vědy.

V roce 2012 byl za výjimečný celoživotní přínos právu uveden právnickou obcí do Právnické síně slávy.

Jak vypadá studium na Univerzitě Palackého doopravdy? Jak náročný je první semestr? A jaký je studentský život v Olomouci – univerzitním městě? Na podobné otázky letos odpovídali ambasadoři UP přímo ve třídách středních škol i na vzdělávacích veletrzích v Česku a na Slovensku. Prezentaci UP na roadshow i veletrzích zajišťuje oddělení marketingu ve spolupráci s takřka 150 studenty a studentkami, kteří jsou sdruženi v ambasadorském programu.

V těchto dnech vrcholí uchazečská kampaň, v rámci které se Univerzita Palackého od podzimu prezentovala na veletrzích Gaudeamus v Brně, Bratislavě a Praze a také na roadshow Kam na vysokú po slovenských městech: Trnava, Trenčín, Banská Bystrica, Poprad, Prešov a Košice. Kromě toho uskutečnil tým oddělení marketingu se studentskými ambasadory přes 60 výjezdů na střední školy a osobně se setkal s 2 075 středoškoláky. Roadshow po středních školách zavítala do všech koutů republiky od Bohumína přes Náchod až do Sokolova. Někde probíhaly prezentace v aulách, jinde v menších třídách, často formou otevřené debaty.

Právě osobní rozměr je pro tento formát klíčový. Nejde jen o předání informací o studijních programech – setkání nabízí také prostor pro konkrétní a někdy velmi praktické dotazy.

„Když přijedete přímo do školy, atmosféra je úplně jiná než třeba na veletrhu, kde je mnohem více lidí. Studenti se ptají na věci, které jsou pro ně opravdu důležité – přechod na vysokou školu, náročnost prvních zkoušek, možnosti stipendií nebo bydlení. Často z toho vzniká otevřený dialog, který je mnohem cennější než klasická prezentace,“ říká koordinátor výjezdů a ambasadorského programu Michael Kozák.

Přesvědčit se o tom, co středoškoláky zajímá, jelo do Brna na Gaudeamus i vedení UP.

Podle něj je cílem roadshow ukázat univerzitu autenticky a bez zbytečné stylizace. „Snažíme se být maximálně věcní a zároveň lidsky upřímní, což současná generace středoškoláků velmi oceňuje. Zájemci ocení, když slyší zkušenost přímo od studenta nebo někoho, kdo univerzitu zná zevnitř,“ dodává.

Vedle výjezdů na školy se UP představila také na vzdělávacích veletrzích Gaudeamus a Kam na vysokú. Veletržní prostředí je dynamické a intenzivní – během jednoho dne projdou kolem stánku tisíce studentů a je potřeba během několika minut vystihnout to podstatné.

Zatímco roadshow umožňuje delší diskuzi, veletrhy přinášejí širší zásah. Univerzita na nich oslovuje nejen studenty, ale i rodiče a pedagogy. Často jde o první kontakt s institucí, který může rozhodnout o tom, zda si uchazeč později podá přihlášku. Ty je možné formou e-přihlášky podávat ještě do 15. března. „Z průzkumů mezi zájemci o studium i mezi studenty prvních ročníků vyplývá, že mimo webové stránky univerzity považují za hlavní informační zdroje právě kontaktní kampaně v rámci veletrhů, roadshow nebo dnů otevřených dveří. Návštěva veletrhů vzdělávání je dokonce pro třicet čtyři procent z nich okamžikem, kdy se rozhodnou pro tu kterou vysokou školu,“ doplňuje Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Prezentace univerzity se přitom nezaměřuje jen na studijní nabídku. Důležitou součástí komunikace je i prostředí Olomouce jako studentského univerzitního města, možnosti zahraničních výjezdů, zapojení do výzkumu či studentských organizací a celková atmosféra univerzitního života. To všechno a mnohem více se uchazeči mohou dozvědět na webu univerzitnimesto.cz nebo v univerzitní UPlikaci.

Ambasadorský program: zkušenosti z první ruky

Významnou roli při roadshow i veletržních prezentacích hrají studenti zapojení do Ambasadorského programu UP. Program aktuálně sdružuje 150 ambasadorů, z nichž třetina se letos pravidelně účastnila výjezdů na střední školy.

Ambasadoři přinášejí osobní zkušenost – mluví o tom, proč si vybrali svůj obor, jak zvládli první semestr nebo co jim studium dalo nad rámec výuky. Jejich role však nekončí u náborových aktivit. Podílejí se také na dnech otevřených dveří, Olomouckém majálesu UP a zapojují se i do organizace významných univerzitních událostí a slavnostních aktů.

Pro samotné studenty znamená účast v programu možnost rozvíjet měkké dovedností – od veřejného vystupování přes práci s publikem až po organizační zkušenosti při větších akcích. Součástí práce s ambasadory jsou pravidelná školení zaměřená zejména na komunikaci a prezentační dovednosti, ale i neformální setkání, která posilují týmovou soudržnost.

„Ambasadorský program pro mě nebyl jen o reprezentaci univerzity, ale hlavně o lidech a zážitcích, které mi přinesl. Díky němu jsem poznala spoustu inspirativních studentů napříč obory. A právě mezi ambasadory jsem našla své nejbližší kamarády,“ říká Tereza Vocílková z navazujícího magisterského studia geoinformatiky a kartografie. Podle ní je největší hodnotou programu právě propojení studentů z různých fakult a možnost sdílet zkušenosti napříč obory.

Dlouhodobá práce, ne jednorázová kampaň

Roadshow ani veletrhy nejsou izolovanými akcemi, ale součástmi dlouhodobé komunikační strategie univerzity. Cílem není jen zvýšit povědomí o studijní nabídce, ale systematicky budovat vztah s budoucími uchazeči a ukazovat, že univerzita je otevřenou a přátelskou institucí.

Osobní přítomnost ve školách i na veletrzích tak zůstává jedním z nejdůležitějších nástrojů, jak přiblížit univerzitu mladým lidem v okamžiku, kdy se rozhodují o své další vzdělávací cestě.

Zájemci o zapojení do Ambasadorského programu UP se mohou hlásit od druhého ročníku bakalářského studia prostřednictvím e-mailu michael.kozak@upol.cz.

Jak vypadá studium na Univerzitě Palackého doopravdy? Jak náročný je první semestr? A jaký je studentský život v Olomouci – univerzitním městě? Na podobné otázky letos odpovídali ambasadoři UP přímo ve třídách středních škol i na vzdělávacích veletrzích v Česku a na Slovensku. Prezentaci UP na roadshow i veletrzích zajišťuje oddělení marketingu ve spolupráci s takřka 150 studenty a studentkami, kteří jsou sdruženi v ambasadorském programu.

V těchto dnech vrcholí uchazečská kampaň, v rámci které se Univerzita Palackého od podzimu prezentovala na veletrzích Gaudeamus v Brně, Bratislavě a Praze a také na roadshow Kam na vysokú po slovenských městech: Trnava, Trenčín, Banská Bystrica, Poprad, Prešov a Košice. Kromě toho uskutečnil tým oddělení marketingu se studentskými ambasadory přes 60 výjezdů na střední školy a osobně se setkal s 2 075 středoškoláky. Roadshow po středních školách zavítala do všech koutů republiky od Bohumína přes Náchod až do Sokolova. Někde probíhaly prezentace v aulách, jinde v menších třídách, často formou otevřené debaty.

Právě osobní rozměr je pro tento formát klíčový. Nejde jen o předání informací o studijních programech – setkání nabízí také prostor pro konkrétní a někdy velmi praktické dotazy.

„Když přijedete přímo do školy, atmosféra je úplně jiná než třeba na veletrhu, kde je mnohem více lidí. Studenti se ptají na věci, které jsou pro ně opravdu důležité – přechod na vysokou školu, náročnost prvních zkoušek, možnosti stipendií nebo bydlení. Často z toho vzniká otevřený dialog, který je mnohem cennější než klasická prezentace,“ říká koordinátor výjezdů a ambasadorského programu Michael Kozák.

Přesvědčit se o tom, co středoškoláky zajímá, jelo do Brna na Gaudeamus i vedení UP.

Podle něj je cílem roadshow ukázat univerzitu autenticky a bez zbytečné stylizace. „Snažíme se být maximálně věcní a zároveň lidsky upřímní, což současná generace středoškoláků velmi oceňuje. Zájemci ocení, když slyší zkušenost přímo od studenta nebo někoho, kdo univerzitu zná zevnitř,“ dodává.

Vedle výjezdů na školy se UP představila také na vzdělávacích veletrzích Gaudeamus a Kam na vysokú. Veletržní prostředí je dynamické a intenzivní – během jednoho dne projdou kolem stánku tisíce studentů a je potřeba během několika minut vystihnout to podstatné.

Zatímco roadshow umožňuje delší diskuzi, veletrhy přinášejí širší zásah. Univerzita na nich oslovuje nejen studenty, ale i rodiče a pedagogy. Často jde o první kontakt s institucí, který může rozhodnout o tom, zda si uchazeč později podá přihlášku. Ty je možné formou e-přihlášky podávat ještě do 15. března. „Z průzkumů mezi zájemci o studium i mezi studenty prvních ročníků vyplývá, že mimo webové stránky univerzity považují za hlavní informační zdroje právě kontaktní kampaně v rámci veletrhů, roadshow nebo dnů otevřených dveří. Návštěva veletrhů vzdělávání je dokonce pro třicet čtyři procent z nich okamžikem, kdy se rozhodnou pro tu kterou vysokou školu,“ doplňuje Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Prezentace univerzity se přitom nezaměřuje jen na studijní nabídku. Důležitou součástí komunikace je i prostředí Olomouce jako studentského univerzitního města, možnosti zahraničních výjezdů, zapojení do výzkumu či studentských organizací a celková atmosféra univerzitního života. To všechno a mnohem více se uchazeči mohou dozvědět na webu univerzitnimesto.cz nebo v univerzitní UPlikaci.

Ambasadorský program: zkušenosti z první ruky

Významnou roli při roadshow i veletržních prezentacích hrají studenti zapojení do Ambasadorského programu UP. Program aktuálně sdružuje 150 ambasadorů, z nichž třetina se letos pravidelně účastnila výjezdů na střední školy.

Ambasadoři přinášejí osobní zkušenost – mluví o tom, proč si vybrali svůj obor, jak zvládli první semestr nebo co jim studium dalo nad rámec výuky. Jejich role však nekončí u náborových aktivit. Podílejí se také na dnech otevřených dveří, Olomouckém majálesu UP a zapojují se i do organizace významných univerzitních událostí a slavnostních aktů.

Pro samotné studenty znamená účast v programu možnost rozvíjet měkké dovedností – od veřejného vystupování přes práci s publikem až po organizační zkušenosti při větších akcích. Součástí práce s ambasadory jsou pravidelná školení zaměřená zejména na komunikaci a prezentační dovednosti, ale i neformální setkání, která posilují týmovou soudržnost.

„Ambasadorský program pro mě nebyl jen o reprezentaci univerzity, ale hlavně o lidech a zážitcích, které mi přinesl. Díky němu jsem poznala spoustu inspirativních studentů napříč obory. A právě mezi ambasadory jsem našla své nejbližší kamarády,“ říká Tereza Vocílková z navazujícího magisterského studia geoinformatiky a kartografie. Podle ní je největší hodnotou programu právě propojení studentů z různých fakult a možnost sdílet zkušenosti napříč obory.

Dlouhodobá práce, ne jednorázová kampaň

Roadshow ani veletrhy nejsou izolovanými akcemi, ale součástmi dlouhodobé komunikační strategie univerzity. Cílem není jen zvýšit povědomí o studijní nabídce, ale systematicky budovat vztah s budoucími uchazeči a ukazovat, že univerzita je otevřenou a přátelskou institucí.

Osobní přítomnost ve školách i na veletrzích tak zůstává jedním z nejdůležitějších nástrojů, jak přiblížit univerzitu mladým lidem v okamžiku, kdy se rozhodují o své další vzdělávací cestě.

Zájemci o zapojení do Ambasadorského programu UP se mohou hlásit od druhého ročníku bakalářského studia prostřednictvím e-mailu michael.kozak@upol.cz.

Rozvíjet argumentační schopnosti a ukázat, že filozofie není jen teorie, ale také skvělý trénink kritického myšlení, o to především jde v soutěži Nebojme se myslet!, kterou každoročně pro středoškoláky organizuje katedra filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Letošní ročník vyhráli gymnazisté Michael Černohlávek a Eva Švarcová. Českou republiku budou reprezentovat na Mezinárodní filozofické olympiádě.

Katedra filozofie FF UP uspořádala již šestnáctý ročník dvoukolové soutěže Nebojme se myslet!. Pravidelně se jí účastní studenti a studentky středních škol a středních odborných učilišť z předposledních a posledních ročníků. Prvního kola, které spočívá v psaní filozofických esejí, se letos zúčastnilo 120 studentů z různých míst celé České republiky. Do druhého kola, konaného v prostorách katedry filozofie FF UP, postoupilo na základě nejvyššího hodnocení dvacet z nich.

„Účastníci se věnovali úvahám, rozvíjeli své argumentační schopnosti, zvídavost i kreativní myšlení. V prvním kole psali esej v češtině, ve druhém pak v jednom ze světových jazyků. Mohli si vybrat ze čtyř nabízených témat, která zveřejňujeme až na začátku soutěžního dne. V prvním kole mají na zpracování 90 minut, ve druhém 120 minut,“ shrnul Pavol Labuda z katedry filozofie FF UP. Doplnil, že každá esej byla ve druhém kole anonymně posouzena čtyřmi zkušenými akademiky.

Letošní ročník vyhráli Michael Černohlávek z pražského Gymnázia PORG a Eva Švarcová z olomouckého Církevního gymnázia Německého řádu. Oba se v květnu zúčastní International Philosophy Olympiad (IPO), tedy Mezinárodní filozofické olympiády, která má v České republice velkou popularitu a v níž čeští účastníci dlouhodobě dosahují velmi dobrých výsledků. Loni se konala v italském Bari, letos se uskuteční v polské Varšavě.

„Kvalita esejí se hodnotí podle několika kritérií. Posuzujeme vztah k tématu, tedy do jaké míry se zvolený způsob zpracování vztahuje k vybranému citátu. Neposuzuje se však přesné historické zasazení, způsob uchopení tématu závisí na autorovi. Hodnotíme také míru filozofického porozumění. Práce by neměla být pouhým přehledem encyklopedických znalostí, ale měla by prokázat autorovu schopnost správně uchopit daný problém a kriticky o něm uvažovat. Důležitá je také argumentace. Autor by měl předložit platné a přesvědčivé argumenty na podporu svých stanovisek. Text tedy nemá být jen sledem dojmů, ale měl by mít přehlednou argumentační strukturu. Sledujeme i logickou koherenci, text by měl mít plynulou a vnitřně soudržnou stavbu. Za důležitou považujeme také originalitu. V ideálním případě by měl text vyjadřovat osobitost autorova přístupu i stylu a do určité míry odrážet jeho osobnost,“ vypočetl vedoucí katedry filozofie Tomáš Nejeschleba, který je zároveň odborným garantem soutěže. Více informací o IPO je k dispozici zde. Odkaz na aktuální ročník IPO najdete zde.

Rozvíjet argumentační schopnosti a ukázat, že filozofie není jen teorie, ale také skvělý trénink kritického myšlení, o to především jde v soutěži Nebojme se myslet!, kterou každoročně pro středoškoláky organizuje katedra filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Letošní ročník vyhráli gymnazisté Michael Černohlávek a Eva Švarcová. Českou republiku budou reprezentovat na Mezinárodní filozofické olympiádě.

Katedra filozofie FF UP uspořádala již šestnáctý ročník dvoukolové soutěže Nebojme se myslet!. Pravidelně se jí účastní studenti a studentky středních škol a středních odborných učilišť z předposledních a posledních ročníků. Prvního kola, které spočívá v psaní filozofických esejí, se letos zúčastnilo 120 studentů z různých míst celé České republiky. Do druhého kola, konaného v prostorách katedry filozofie FF UP, postoupilo na základě nejvyššího hodnocení dvacet z nich.

„Účastníci se věnovali úvahám, rozvíjeli své argumentační schopnosti, zvídavost i kreativní myšlení. V prvním kole psali esej v češtině, ve druhém pak v jednom ze světových jazyků. Mohli si vybrat ze čtyř nabízených témat, která zveřejňujeme až na začátku soutěžního dne. V prvním kole mají na zpracování 90 minut, ve druhém 120 minut,“ shrnul Pavol Labuda z katedry filozofie FF UP. Doplnil, že každá esej byla ve druhém kole anonymně posouzena čtyřmi zkušenými akademiky.

Letošní ročník vyhráli Michael Černohlávek z pražského Gymnázia PORG a Eva Švarcová z olomouckého Církevního gymnázia Německého řádu. Oba se v květnu zúčastní International Philosophy Olympiad (IPO), tedy Mezinárodní filozofické olympiády, která má v České republice velkou popularitu a v níž čeští účastníci dlouhodobě dosahují velmi dobrých výsledků. Loni se konala v italském Bari, letos se uskuteční v polské Varšavě.

„Kvalita esejí se hodnotí podle několika kritérií. Posuzujeme vztah k tématu, tedy do jaké míry se zvolený způsob zpracování vztahuje k vybranému citátu. Neposuzuje se však přesné historické zasazení, způsob uchopení tématu závisí na autorovi. Hodnotíme také míru filozofického porozumění. Práce by neměla být pouhým přehledem encyklopedických znalostí, ale měla by prokázat autorovu schopnost správně uchopit daný problém a kriticky o něm uvažovat. Důležitá je také argumentace. Autor by měl předložit platné a přesvědčivé argumenty na podporu svých stanovisek. Text tedy nemá být jen sledem dojmů, ale měl by mít přehlednou argumentační strukturu. Sledujeme i logickou koherenci, text by měl mít plynulou a vnitřně soudržnou stavbu. Za důležitou považujeme také originalitu. V ideálním případě by měl text vyjadřovat osobitost autorova přístupu i stylu a do určité míry odrážet jeho osobnost,“ vypočetl vedoucí katedry filozofie Tomáš Nejeschleba, který je zároveň odborným garantem soutěže. Více informací o IPO je k dispozici zde. Odkaz na aktuální ročník IPO najdete zde.

Správa kolejí a menz Univerzity Palackého má nové vedení. Do čela organizace, která každodenně ovlivňuje život tisíců studentů i zaměstnanců, nastoupil Jan Liška s dlouholetými zkušenostmi z gastronomie i provozu ubytovacích zařízení.

Jak sám Jan Liška říká, chce stavět především na otevřené komunikaci, aktivních lidech a odvaze přicházet s novými nápady.

Z baru až do čela kolejí a menz

Většinu profesního života strávil v gastronomii. „Prošel jsem barem, restaurací, hostelem i kavárnou,“ říká nový ředitel. Olomoucká veřejnost jej mohla potkávat například v podniku Long Story Short, který pomáhal rozjíždět a který se postupně stal vyhledávaným místem místních i turistů.

Zkušenosti však nezískával jen v soukromém sektoru. V posledním období působil v oblasti vojenského stravování, kde měl na starosti provoz ve specifickém a organizačně náročném prostředí. Právě kombinace kreativity z gastronomie a důrazu na systém a efektivitu z armádního prostředí podle něj může být pro Správu kolejí a menz cenná.

Aktivní lidé jako největší kapitál

Po nástupu do funkce jej nejvíce překvapilo množství aktivních a motivovaných lidí. „Kolik je tady fajn aktivních lidí, kteří mají zájem něco dělat a přicházejí s nápady,“ popisuje svůj první dojem.

Podle něj je právě lidský potenciál tím největším kapitálem organizace. Pokud se podaří vytvořit prostředí, kde budou zaměstnanci táhnout za jeden provaz a kde budou mít prostor realizovat své nápady, může se Správa kolejí a menz výrazně posunout.

ig_sem_https://www.instagram.com/koleje_menzy_olomouc/reel/DVYDkiWiALu/

Otevřenost a naslouchání jako cesta vpřed

Největší příležitost do dalších let vidí v otevřenosti směrem k veřejnosti – tedy nejen ke studentům a zaměstnancům univerzity, ale i k širší komunitě. „Příležitost vidím v otevření se veřejnosti a naslouchání jejich přáním,“ zdůrazňuje.

Zpětná vazba je podle něj klíčová. Studenty vyzývá, aby se nebáli ozvat: „Nebojte se přijít s náměty na zlepšení nebo přáními. Splnit všechno určitě nedokážeme, ale zpětná vazba je pro nás důležitá a rádi budeme budovat věci, o které je zájem.“

Zároveň však dodává, že důležitý je i aktivní přístup. „Pojďme si pořád jen nestěžovat, co je špatně, a navrhněme nové věci,“ vzkazuje studentům bydlícím na kolejích i těm, kteří pravidelně navštěvují menzy.

Sebevědomá organizace, která drží pohromadě

Jak by měla Správa kolejí a menz vypadat za několik let? Jeho vize je stručná, ale jasná: „Sebevědomá organizace akčních lidí, co táhnou za jeden provaz.“

Pokud se podaří propojit zkušenosti z praxe, energii zaměstnanců a otevřený dialog se studenty, mohou se koleje i menzy stát nejen funkčním zázemím, ale i místem, kde vznikají nové nápady a kde je radost pracovat i žít.

Správa kolejí a menz Univerzity Palackého má nové vedení. Do čela organizace, která každodenně ovlivňuje život tisíců studentů i zaměstnanců, nastoupil Jan Liška s dlouholetými zkušenostmi z gastronomie i provozu ubytovacích zařízení.

Jak sám Jan Liška říká, chce stavět především na otevřené komunikaci, aktivních lidech a odvaze přicházet s novými nápady.

Z baru až do čela kolejí a menz

Většinu profesního života strávil v gastronomii. „Prošel jsem barem, restaurací, hostelem i kavárnou,“ říká nový ředitel. Olomoucká veřejnost jej mohla potkávat například v podniku Long Story Short, který pomáhal rozjíždět a který se postupně stal vyhledávaným místem místních i turistů.

Zkušenosti však nezískával jen v soukromém sektoru. V posledním období působil v oblasti vojenského stravování, kde měl na starosti provoz ve specifickém a organizačně náročném prostředí. Právě kombinace kreativity z gastronomie a důrazu na systém a efektivitu z armádního prostředí podle něj může být pro Správu kolejí a menz cenná.

Aktivní lidé jako největší kapitál

Po nástupu do funkce jej nejvíce překvapilo množství aktivních a motivovaných lidí. „Kolik je tady fajn aktivních lidí, kteří mají zájem něco dělat a přicházejí s nápady,“ popisuje svůj první dojem.

Podle něj je právě lidský potenciál tím největším kapitálem organizace. Pokud se podaří vytvořit prostředí, kde budou zaměstnanci táhnout za jeden provaz a kde budou mít prostor realizovat své nápady, může se Správa kolejí a menz výrazně posunout.

ig_sem_https://www.instagram.com/koleje_menzy_olomouc/reel/DVYDkiWiALu/

Otevřenost a naslouchání jako cesta vpřed

Největší příležitost do dalších let vidí v otevřenosti směrem k veřejnosti – tedy nejen ke studentům a zaměstnancům univerzity, ale i k širší komunitě. „Příležitost vidím v otevření se veřejnosti a naslouchání jejich přáním,“ zdůrazňuje.

Zpětná vazba je podle něj klíčová. Studenty vyzývá, aby se nebáli ozvat: „Nebojte se přijít s náměty na zlepšení nebo přáními. Splnit všechno určitě nedokážeme, ale zpětná vazba je pro nás důležitá a rádi budeme budovat věci, o které je zájem.“

Zároveň však dodává, že důležitý je i aktivní přístup. „Pojďme si pořád jen nestěžovat, co je špatně, a navrhněme nové věci,“ vzkazuje studentům bydlícím na kolejích i těm, kteří pravidelně navštěvují menzy.

Sebevědomá organizace, která drží pohromadě

Jak by měla Správa kolejí a menz vypadat za několik let? Jeho vize je stručná, ale jasná: „Sebevědomá organizace akčních lidí, co táhnou za jeden provaz.“

Pokud se podaří propojit zkušenosti z praxe, energii zaměstnanců a otevřený dialog se studenty, mohou se koleje i menzy stát nejen funkčním zázemím, ale i místem, kde vznikají nové nápady a kde je radost pracovat i žít.

V prostorách kina Metropol se v průběhu letošního Akademického týdne uskutečnilo slavnostní předávání Cen rektora Univerzity Palackého za rok 2025. Mezi celkově sedmi oceněnými kategoriemi se již podruhé objevilo také ocenění za nejlepší diplomové práce v oblasti udržitelného rozvoje – kategorie, která vyzdvihuje závěrečné práce studentek a studentů zaměřené na témata environmentální, sociální i ekonomické udržitelnosti.

Univerzita Palackého dlouhodobě prosazuje principy udržitelného rozvoje napříč všemi oblastmi své činnosti – od každodenního provozu přes strategické řízení až po výuku a výzkum. Vedle konkrétních opatření, jako je snižování energetické náročnosti budov, odpovědné nakládání se zdroji nebo podpora šetrné mobility, proto klade důraz právě na vzdělávání a vědeckou činnost.

Závěrečné práce představují v tomto ohledu ideální prostor pro propojování teoretických poznatků s konkrétními výzvami současného světa. Studující v nich reagují na témata klimatické změny, ochrany biodiverzity, odpovědné spotřeby, sociální soudržnosti či udržitelného rozvoje měst a regionů. Cena rektora za udržitelnost proto oceňuje nejen vysokou odbornou úroveň a originalitu zpracování, ale také společenský přesah a potenciál přispět k pozitivní změně.

„Udržitelnost pro nás není módním pojmem, ale dlouhodobým závazkem. Chceme, aby se promítala nejen do praktického fungování univerzity, ale také do obsahu studia a výzkumu napříč fakultami. Oceněné diplomové práce ukazují, že naši studenti dokážou přicházet s promyšlenými a odborně podloženými řešeními aktuálních problémů. Právě takové přístupy jsou pro budoucnost společnosti klíčové,“ uvedla koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Udržitelná univerzita proto poskytuje na závěrečné i jiné práce související s tématy udržitelného rozvoje finanční příspěvek. Využít jej můžou studující všech stupňů a lze o něj požádat kdykoliv během akademického roku. 

Diana Ritterová

1. místo

Analýza udržitelné mobility v Olomouci

Diana Ritterová je absolventkou magisterského studia a současně studentkou doktorského programu Rozvojová a environmentální studia. Ve své diplomové práci se zaměřila na udržitelnou mobilitu v Olomouci, na aktivní a dvoukolovou dopravu. Práce přináší metodicky vyspělé, prakticky využitelné podklady pro městské plánování, rozvoj udržitelné dopravy a podporu zdravého životního stylu.

Elena Skvortsova

2. místo

Cesty plastového odpadu na Univerzitě Palackého v Olomouci

Elena Skvortsova je absolventkou bakalářského studia a současně studentkou navazujícího magisterského programu Globální udržitelný rozvoj. Ve své práci se věnovala analýze fungování systému třídění plastového odpadu na UP a zmapovala hlavní bariéry informovanosti studentů a zaměstnanců. Výstupy přináší využitelné podklady pro zlepšení interního systému nakládání s odpady a podporu udržitelného provozu univerzity.

Kristýna Pernická

3. místo

Rizikové přírodní procesy a změna krajinné struktury na příkladu obce Vidče

Kristýna Pernická je absolventkou magisterského oboru Učitelství geografie pro střední školy. Ve své diplomové práci se zabývala rizikovými přírodními procesy a proměnami krajinné struktury v obci Vidče a identifikovala hlavní faktory, které ovlivňují její proměnu. Práce přináší podklady pro adaptaci krajiny a podporu udržitelného rozvoje obce.

V prostorách kina Metropol se v průběhu letošního Akademického týdne uskutečnilo slavnostní předávání Cen rektora Univerzity Palackého za rok 2025. Mezi celkově sedmi oceněnými kategoriemi se již podruhé objevilo také ocenění za nejlepší diplomové práce v oblasti udržitelného rozvoje – kategorie, která vyzdvihuje závěrečné práce studentek a studentů zaměřené na témata environmentální, sociální i ekonomické udržitelnosti.

Univerzita Palackého dlouhodobě prosazuje principy udržitelného rozvoje napříč všemi oblastmi své činnosti – od každodenního provozu přes strategické řízení až po výuku a výzkum. Vedle konkrétních opatření, jako je snižování energetické náročnosti budov, odpovědné nakládání se zdroji nebo podpora šetrné mobility, proto klade důraz právě na vzdělávání a vědeckou činnost.

Závěrečné práce představují v tomto ohledu ideální prostor pro propojování teoretických poznatků s konkrétními výzvami současného světa. Studující v nich reagují na témata klimatické změny, ochrany biodiverzity, odpovědné spotřeby, sociální soudržnosti či udržitelného rozvoje měst a regionů. Cena rektora za udržitelnost proto oceňuje nejen vysokou odbornou úroveň a originalitu zpracování, ale také společenský přesah a potenciál přispět k pozitivní změně.

„Udržitelnost pro nás není módním pojmem, ale dlouhodobým závazkem. Chceme, aby se promítala nejen do praktického fungování univerzity, ale také do obsahu studia a výzkumu napříč fakultami. Oceněné diplomové práce ukazují, že naši studenti dokážou přicházet s promyšlenými a odborně podloženými řešeními aktuálních problémů. Právě takové přístupy jsou pro budoucnost společnosti klíčové,“ uvedla koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Udržitelná univerzita proto poskytuje na závěrečné i jiné práce související s tématy udržitelného rozvoje finanční příspěvek. Využít jej můžou studující všech stupňů a lze o něj požádat kdykoliv během akademického roku. 

Diana Ritterová

1. místo

Analýza udržitelné mobility v Olomouci

Diana Ritterová je absolventkou magisterského studia a současně studentkou doktorského programu Rozvojová a environmentální studia. Ve své diplomové práci se zaměřila na udržitelnou mobilitu v Olomouci, na aktivní a dvoukolovou dopravu. Práce přináší metodicky vyspělé, prakticky využitelné podklady pro městské plánování, rozvoj udržitelné dopravy a podporu zdravého životního stylu.

Elena Skvortsova

2. místo

Cesty plastového odpadu na Univerzitě Palackého v Olomouci

Elena Skvortsova je absolventkou bakalářského studia a současně studentkou navazujícího magisterského programu Globální udržitelný rozvoj. Ve své práci se věnovala analýze fungování systému třídění plastového odpadu na UP a zmapovala hlavní bariéry informovanosti studentů a zaměstnanců. Výstupy přináší využitelné podklady pro zlepšení interního systému nakládání s odpady a podporu udržitelného provozu univerzity.

Kristýna Pernická

3. místo

Rizikové přírodní procesy a změna krajinné struktury na příkladu obce Vidče

Kristýna Pernická je absolventkou magisterského oboru Učitelství geografie pro střední školy. Ve své diplomové práci se zabývala rizikovými přírodními procesy a proměnami krajinné struktury v obci Vidče a identifikovala hlavní faktory, které ovlivňují její proměnu. Práce přináší podklady pro adaptaci krajiny a podporu udržitelného rozvoje obce.