Agregátor zdrojů

Reflexe voleb do Akademického senátu UP a projednání několika vnitřních předpisů univerzity patřily ke stěžejním tématům předposledního jednání senátorek a senátorů Univerzity Palackého ve funkčním období stávajícího senátu. 

Akademický senát Univerzity Palackého se ve svém aktuálním složení sešel na předposledním jednání. V první části zasedání se věnoval volbám do AS UP pro funkční období od 16. května 2026 do 15. května 2029, které se uskutečnily od 11. března do 18. března.

S krátkou reflexí vystoupil předseda hlavní volební komise Zdeněk Červínek (PF), který potvrdil bezproblémový průběh celého procesu. Uvedl, že se voleb zúčastnilo v průměru něco málo přes 20 procent akademické obce, přičemž vyšší volební účast byla patrná na menších fakultách. Za dobrou praxi označil, že volby začínaly a končily vždy v poledne uprostřed týdne. Zároveň doporučil, aby univerzita i její součásti věnovaly větší pozornost pravidlům volební kampaně.

Za zajištění voleb poděkoval svým kolegům v hlavní volební komisi i členům dílčích volebních komisí na jednotlivých fakultách, předsedkyni AS UP, Centru výpočetní techniky UP i úseku pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP. Poděkování vyjádřila také předsedkyně AS UP, je rovněž součástí schváleného usnesení, jímž AS UP vzal na vědomí předloženou Zprávu o průběhu a výsledcích voleb do AS UP. 

V legislativní části se AS UP zabýval několika předloženými dokumenty. Ve znění technických úprav legislativní komise senátu přijal Disciplinární řád pro studenty Filozofické a Přírodovědecké fakulty a Fakulty tělesné kultury UP. Ve znění technických změn schválil také návrh novely č. 17 Statutu Přírodovědecké fakulty UP. Jednací řad Akademického senátu Fakulty tělesné kultury UP pak přijal ve znění pozměňovacích návrhů této komise. 

Do dubnového programu jednání byla zařazena i novela č. 7 Studijního a zkušebního řádu UP. Tento bod však předkladatel dokumentu, rektor UP, s ohledem na širokou diskuzi o možnostech studijních přestupů na UP přerušil. Znovu se jím bude senát zabývat na příštím zasedání.

Poslední jednání Akademického senátu UP se uskuteční 6. května 2026. Funkční období skončí stávajícímu vrcholnému grémiu UP 15. května 2026, nově zvolený Akademický senát UP poprvé zasedne 27. května 2026. Více v zápisu z AS UP a přijatých usneseních zde. Více o AS UP zde.

Reflexe voleb do Akademického senátu UP a projednání několika vnitřních předpisů univerzity patřily ke stěžejním tématům předposledního jednání senátorek a senátorů Univerzity Palackého ve funkčním období stávajícího senátu. 

Akademický senát Univerzity Palackého se ve svém aktuálním složení sešel na předposledním jednání. V první části zasedání se věnoval volbám do AS UP pro funkční období od 16. května 2026 do 15. května 2029, které se uskutečnily od 11. března do 18. března.

S krátkou reflexí vystoupil předseda hlavní volební komise Zdeněk Červínek (PF), který potvrdil bezproblémový průběh celého procesu. Uvedl, že se voleb zúčastnilo v průměru něco málo přes 20 procent akademické obce, přičemž vyšší volební účast byla patrná na menších fakultách. Za dobrou praxi označil, že volby začínaly a končily vždy v poledne uprostřed týdne. Zároveň doporučil, aby univerzita i její součásti věnovaly větší pozornost pravidlům volební kampaně.

Za zajištění voleb poděkoval svým kolegům v hlavní volební komisi i členům dílčích volebních komisí na jednotlivých fakultách, předsedkyni AS UP, Centru výpočetní techniky UP i úseku pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP. Poděkování vyjádřila také předsedkyně AS UP, je rovněž součástí schváleného usnesení, jímž AS UP vzal na vědomí předloženou Zprávu o průběhu a výsledcích voleb do AS UP. 

V legislativní části se AS UP zabýval několika předloženými dokumenty. Ve znění technických úprav legislativní komise senátu přijal Disciplinární řád pro studenty Filozofické a Přírodovědecké fakulty a Fakulty tělesné kultury UP. Ve znění technických změn schválil také návrh novely č. 17 Statutu Přírodovědecké fakulty UP. Jednací řad Akademického senátu Fakulty tělesné kultury UP pak přijal ve znění pozměňovacích návrhů této komise. 

Do dubnového programu jednání byla zařazena i novela č. 7 Studijního a zkušebního řádu UP. Tento bod však předkladatel dokumentu, rektor UP, s ohledem na širokou diskuzi o možnostech studijních přestupů na UP přerušil. Znovu se jím bude senát zabývat na příštím zasedání.

Poslední jednání Akademického senátu UP se uskuteční 6. května 2026. Funkční období skončí stávajícímu vrcholnému grémiu UP 15. května 2026, nově zvolený Akademický senát UP poprvé zasedne 27. května 2026. Více v zápisu z AS UP a přijatých usneseních zde. Více o AS UP zde.

Na univerzitu opět zavítá Martin Hilský. Setkání s uznávaným shakespearologem a překladatelem připravily Britské centrum Knihovny UP, katedra anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty UP a British Council. Martin Hilský se tentokrát nebude věnovat překladu děl Williama Shakespeara, ale představí svůj nedávno vydaný překlad slavné básně Ztracený ráj (Paradise Lost) od Johna Miltona.

Ztracený ráj je pokládán za největší anglickou báseň všech dob. Poprvé vyšel v roce 1667. Autor se v něm pokusil naplnit svou vizi obsáhlé epické básně, která by se mohla stavět na roveň dílům jako Aeneis, Odysseia nebo Božská komedie. Báseň vychází z biblické knihy Genesis a ve dvanácti knihách vypráví příběh Satanova pádu a následně i pádu prvních lidí, Adama a Evy, kteří musejí opustit Bohem daný ráj.

Do češtiny toto dílo přeložil už na počátku 19. století Josef Jungmann a na začátku 20. století pak J. J. David. Tyto překlady jsou pro dnešního čtenáře mimořádně náročné, až nepřístupné.

Nový Hilského překlad, který ve skvělé úpravě (s ilustracemi Williama Blakea a rozsáhlým – a zároveň velice čtivým – poznámkovým aparátem) vydalo koncem minulého roku nakladatelství Academia, posouvá toto dílo do současné češtiny tak, aby bylo srozumitelné modernímu čtenáři.

Přednáška se uskuteční ve středu 29. dubna od 17 hodin v aule Filozofické fakulty UP (Křížkovského 10). Vstup na akci je volný. Na místě bude možné knihu Ztracený ráj zakoupit (platba kartou je možná) a po skončení přednášky proběhne také krátká autogramiáda.

 

Na univerzitu opět zavítá Martin Hilský. Setkání s uznávaným shakespearologem a překladatelem připravily Britské centrum Knihovny UP, katedra anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty UP a British Council. Martin Hilský se tentokrát nebude věnovat překladu děl Williama Shakespeara, ale představí svůj nedávno vydaný překlad slavné básně Ztracený ráj (Paradise Lost) od Johna Miltona.

Ztracený ráj je pokládán za největší anglickou báseň všech dob. Poprvé vyšel v roce 1667. Autor se v něm pokusil naplnit svou vizi obsáhlé epické básně, která by se mohla stavět na roveň dílům jako Aeneis, Odysseia nebo Božská komedie. Báseň vychází z biblické knihy Genesis a ve dvanácti knihách vypráví příběh Satanova pádu a následně i pádu prvních lidí, Adama a Evy, kteří musejí opustit Bohem daný ráj.

Do češtiny toto dílo přeložil už na počátku 19. století Josef Jungmann a na začátku 20. století pak J. J. David. Tyto překlady jsou pro dnešního čtenáře mimořádně náročné, až nepřístupné.

Nový Hilského překlad, který ve skvělé úpravě (s ilustracemi Williama Blakea a rozsáhlým – a zároveň velice čtivým – poznámkovým aparátem) vydalo koncem minulého roku nakladatelství Academia, posouvá toto dílo do současné češtiny tak, aby bylo srozumitelné modernímu čtenáři.

Přednáška se uskuteční ve středu 29. dubna od 17 hodin v aule Filozofické fakulty UP (Křížkovského 10). Vstup na akci je volný. Na místě bude možné knihu Ztracený ráj zakoupit (platba kartou je možná) a po skončení přednášky proběhne také krátká autogramiáda.

 

Několik desítek studentů Univerzity Palackého přišlo dnes v 11:59, symbolicky za minutu dvanáct, před Umělecké centrum UP podpořit nezávislost veřejnoprávních médií. Přidali se k iniciativě Média nedáme!, kterou vytvořili studenti ze Studentské rady FF Univerzity Karlovy.

Olomoučtí studenti a studentky na krátkém setkání přečetli prohlášení iniciativy, v němž vyzývají vládu, aby stáhla návrh zákona o médiích veřejné služby. Ten je podle nich pro tato média likvidační. „Škrty v rozpočtu způsobí zásadní omezení tvorby obsahu pro obě média. Návrh poprvé od vzniku svobodných médií veřejné služby vytváří tlak na prioritizaci vysílání. To může ohrozit prostor pro vzdělávací, kulturně-společenský, publicistický i zábavní obsah ve veřejných médiích. Vytváří také možnosti pro politický tlak na zaměstnance, kteří odvádějí výbornou práci a dělají kvalitní nezávislou novinařinu,“ stojí mimo jiné v textu. K iniciativě se podle organizátorů přidalo 159 škol z celé země.

video_sem

Studenti před Konviktem protest podpořili i symbolickým gestem. Z okna vyhodil „špion vládní koalice“  televizor, který přítomní na ulici zachytili do plachty, a tak „zachránili“ veřejnoprávní televizi. V Praze pak odpoledne stovky studentů vyrazily na protestní pochod k ministerstvu kultury.

Dnes zároveň kvůli návrhu zákona vyhlásily odbory Českého rozhlasu i České televize časově neomezenou stávkovou pohotovost. Spolu s iniciativou Veřejnoprávně vyzývají k obraně veřejné služby a nezávislost veřejnoprávních médií chtějí bránit všemi zákonnými prostředky.

Protesty vyvolal návrh ministra kultury Oty Klempíře, podle kterého by mělo být zrušeno placení koncesionářských poplatků a financování ČT a ČRo by se převedlo na státní rozpočet. Obě média by dostala také méně peněz, pro příští rok návrh ubírá televizi a rozhlasu dohromady cca 1,4 miliardy korun.

Na to, že změna stávajícího modelu financování médií veřejné služby v Česku není nutná a naopak by mohla ohrozit stabilitu financování i ochranu redakční nezávislosti, upozorňuje i analýza mediálních odborníků ze tří univerzit, o níž jsme psali zde.

Několik desítek studentů Univerzity Palackého přišlo dnes v 11:59, symbolicky za minutu dvanáct, před Umělecké centrum UP podpořit nezávislost veřejnoprávních médií. Přidali se k iniciativě Média nedáme!, kterou vytvořili studenti ze Studentské rady FF Univerzity Karlovy.

Olomoučtí studenti a studentky na krátkém setkání přečetli prohlášení iniciativy, v němž vyzývají vládu, aby stáhla návrh zákona o médiích veřejné služby. Ten je podle nich pro tato média likvidační. „Škrty v rozpočtu způsobí zásadní omezení tvorby obsahu pro obě média. Návrh poprvé od vzniku svobodných médií veřejné služby vytváří tlak na prioritizaci vysílání. To může ohrozit prostor pro vzdělávací, kulturně-společenský, publicistický i zábavní obsah ve veřejných médiích. Vytváří také možnosti pro politický tlak na zaměstnance, kteří odvádějí výbornou práci a dělají kvalitní nezávislou novinařinu,“ stojí mimo jiné v textu. K iniciativě se podle organizátorů přidalo 159 škol z celé země.

video_sem

Studenti před Konviktem protest podpořili i symbolickým gestem. Z okna vyhodil „špion vládní koalice“  televizor, který přítomní na ulici zachytili do plachty, a tak „zachránili“ veřejnoprávní televizi. V Praze pak odpoledne stovky studentů vyrazily na protestní pochod k ministerstvu kultury.

Dnes zároveň kvůli návrhu zákona vyhlásily odbory Českého rozhlasu i České televize časově neomezenou stávkovou pohotovost. Spolu s iniciativou Veřejnoprávně vyzývají k obraně veřejné služby a nezávislost veřejnoprávních médií chtějí bránit všemi zákonnými prostředky.

Protesty vyvolal návrh ministra kultury Oty Klempíře, podle kterého by mělo být zrušeno placení koncesionářských poplatků a financování ČT a ČRo by se převedlo na státní rozpočet. Obě média by dostala také méně peněz, pro příští rok návrh ubírá televizi a rozhlasu dohromady cca 1,4 miliardy korun.

Na to, že změna stávajícího modelu financování médií veřejné služby v Česku není nutná a naopak by mohla ohrozit stabilitu financování i ochranu redakční nezávislosti, upozorňuje i analýza mediálních odborníků ze tří univerzit, o níž jsme psali zde.

I velmi nízké koncentrace pesticidů mohou narušovat mikrobiom larev vodních bezobratlých a ovlivňovat tak jejich zdravotní stav i odolnost vůči stresorům. Vyplývá to z nové studie vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ostravské univerzity, která se zaměřila na larvy vážek.

Výsledek práce nazvané Trace amounts of insecticide, herbicide, and their combination disrupt the bacterial and fungal microbiome of a nontarget aquatic invertebrate byl publikován v prestižním časopise Environmental Pollution.

Výzkumníci sledovali účinky dvou běžně používaných pesticidních látek na larvy vážky obecné (Sympetrum vulgatum). Zaměřili se na herbicid metazachlor aplikovaný zejména v řepce proti běžným polním plevelům a také na insekticid etofenprox, který se používá proti hmyzím škůdcům. Pomocí molekulárních metod analyzovali mikrobiom larev, tedy soubor drobných mikroorganismů tvořený především bakteriemi, houbami, viry a dalšími mikroskopickými formami života, a zjistili, že nejvýraznější změny vyvolával insekticid. Ten snižoval rozmanitost mikrobiomu, měnil složení mikrobiálních společenstev a narušoval vztahy mezi jednotlivými mikroorganismy. Kombinace obou látek nepůsobila silněji než samotný insekticid, ovlivnila ale způsob, jakým se mikrobiální společenstva utvářejí.

I nízké koncentrace pesticidů narušují mikrobiální rovnováhu

„Zásadním zjištěním je, že změny v bakteriálním a houbovém mikrobiomu larev se projevily i při mimořádně nízkých koncentracích pesticidů, které byly hluboko pod hodnotami běžně zjišťovanými ve vodním prostředí. Tuto koncentraci si lze představit jako jedinou kapku látky v objemu vody odpovídajícímu zhruba sto tisícům olympijských bazénů. Výsledky tak ukazují, že i nepatrné množství těchto látek může narušit citlivé biologické procesy,“ uvedla hlavní autorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP.

„Zásadním zjištěním je, že změny v bakteriálním a houbovém mikrobiomu larev se projevily i při mimořádně nízkých koncentracích pesticidů, které byly hluboko pod hodnotami běžně zjišťovanými ve vodním prostředí.“ Hana Šigutová

Pesticidy podle vědců zároveň mohou potlačovat potenciálně prospěšné mikroorganismy a podporovat nárůst druhů spojovaných s nemocemi, ale i s rozkladem cizorodých chemických látek. „Protože mikrobiom může zásadně ovlivňovat odolnost, zdravotní stav i schopnost svých hostitelů zvládat stresové faktory, představuje stopová expozice pesticidům u necílových vodních organismů vážný problém, který je ale stále přehlížený,“ doplnil spoluautor studie Petr Pyszko z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Přirozené prostředí zvyšuje odolnost organismů

Výzkum zároveň ukázal, že přirozeně utvářený mikrobiom může hrát důležitou roli v odolnosti hostitele. Larvy odebrané z přírody měly bohatší mikrobiom a větší rozmanitost mikrobiálních společenstev než jedinci odchovaní v laboratorních podmínkách a vykazovaly vyšší odolnost vůči pesticidům. Podle autorů to naznačuje, že přirozené mikrobiální osídlení může organismům pomáhat lépe zvládat environmentální stres.

„Pro přesnější hodnocení ekologických rizik je proto potřeba sledovat nejen přímé toxické účinky, ale i jemnější změny v mikrobiálních společenstvech, včetně houbové složky, která je zatím stále málo prozkoumaná,“ dodala Hana Šigutová.

I velmi nízké koncentrace pesticidů mohou narušovat mikrobiom larev vodních bezobratlých a ovlivňovat tak jejich zdravotní stav i odolnost vůči stresorům. Vyplývá to z nové studie vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ostravské univerzity, která se zaměřila na larvy vážek.

Výsledek práce nazvané Trace amounts of insecticide, herbicide, and their combination disrupt the bacterial and fungal microbiome of a nontarget aquatic invertebrate byl publikován v prestižním časopise Environmental Pollution.

Výzkumníci sledovali účinky dvou běžně používaných pesticidních látek na larvy vážky obecné (Sympetrum vulgatum). Zaměřili se na herbicid metazachlor aplikovaný zejména v řepce proti běžným polním plevelům a také na insekticid etofenprox, který se používá proti hmyzím škůdcům. Pomocí molekulárních metod analyzovali mikrobiom larev, tedy soubor drobných mikroorganismů tvořený především bakteriemi, houbami, viry a dalšími mikroskopickými formami života, a zjistili, že nejvýraznější změny vyvolával insekticid. Ten snižoval rozmanitost mikrobiomu, měnil složení mikrobiálních společenstev a narušoval vztahy mezi jednotlivými mikroorganismy. Kombinace obou látek nepůsobila silněji než samotný insekticid, ovlivnila ale způsob, jakým se mikrobiální společenstva utvářejí.

I nízké koncentrace pesticidů narušují mikrobiální rovnováhu

„Zásadním zjištěním je, že změny v bakteriálním a houbovém mikrobiomu larev se projevily i při mimořádně nízkých koncentracích pesticidů, které byly hluboko pod hodnotami běžně zjišťovanými ve vodním prostředí. Tuto koncentraci si lze představit jako jedinou kapku látky v objemu vody odpovídajícímu zhruba sto tisícům olympijských bazénů. Výsledky tak ukazují, že i nepatrné množství těchto látek může narušit citlivé biologické procesy,“ uvedla hlavní autorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP.

„Zásadním zjištěním je, že změny v bakteriálním a houbovém mikrobiomu larev se projevily i při mimořádně nízkých koncentracích pesticidů, které byly hluboko pod hodnotami běžně zjišťovanými ve vodním prostředí.“ Hana Šigutová

Pesticidy podle vědců zároveň mohou potlačovat potenciálně prospěšné mikroorganismy a podporovat nárůst druhů spojovaných s nemocemi, ale i s rozkladem cizorodých chemických látek. „Protože mikrobiom může zásadně ovlivňovat odolnost, zdravotní stav i schopnost svých hostitelů zvládat stresové faktory, představuje stopová expozice pesticidům u necílových vodních organismů vážný problém, který je ale stále přehlížený,“ doplnil spoluautor studie Petr Pyszko z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Přirozené prostředí zvyšuje odolnost organismů

Výzkum zároveň ukázal, že přirozeně utvářený mikrobiom může hrát důležitou roli v odolnosti hostitele. Larvy odebrané z přírody měly bohatší mikrobiom a větší rozmanitost mikrobiálních společenstev než jedinci odchovaní v laboratorních podmínkách a vykazovaly vyšší odolnost vůči pesticidům. Podle autorů to naznačuje, že přirozené mikrobiální osídlení může organismům pomáhat lépe zvládat environmentální stres.

„Pro přesnější hodnocení ekologických rizik je proto potřeba sledovat nejen přímé toxické účinky, ale i jemnější změny v mikrobiálních společenstvech, včetně houbové složky, která je zatím stále málo prozkoumaná,“ dodala Hana Šigutová.

Desítky sportů s Akademik sport centrem UP, závod dračích lodí, vycházka Pomoravím, olomoucká cyklojízda, běh olomouckými parky, šachový turnaj, odpoledne s Expedicí PřesBar, fotbalová soutěž kateder FF a společenské zakončení dne plného pohybu a zábavy. Sportovní den UP s nejpestřejší nabídkou v historii proběhne ve středu 13. května 2026, zváni jsou všichni studující i zaměstnankyně a zaměstnanci univerzity.

Den plný sportu a pohybu připravuje Univerzita Palackého pro své pracující a studující každoročně v květnu. Jako vždy nabídne i letos širokou škálu indoorových i outdoorových sportovních a pohybových aktivit pro kolektivy i jednotlivce.

„Tato oblíbená akce je nedílnou součástí naší celoroční snahy o podporu pohybu, kondice a zdravého životního stylu nejen našich pracujících a studujících. Určitě budeme v zavedené tradici pokračovat, k tomu připravujeme celou novou koncepci sportu a sportovišť na UP,“ uvedl rektor Michael Kohajda. Osobně bude členem posádky jedné z dračích lodí v rámci celouniverzitního klání, které je součástí sportovního dne vůbec poprvé. „Tento sport považuji za velmi atraktivní týmovou, sportovní i společenskou událost,“ dodal.

Poprvé pole dance i americký fotbal

Registrace na desítky sportů právě dnes spustilo Akademik sport centrum UP (ASC). Mezi stálice v jeho nabídce patří ranní jóga, tenis, kruhový trénink, indoorcycling, beachvolejbal, basketbal, badminton, lukostřelba, kanoistika nebo koloběžky. Nebojí se ale nabídnout ani novinky, letos si tak fanoušci můžou vyzkoušet americký fotbal, baseball nebo pole dance. „Sportovní den je ideální příležitostí, jak si aktivně odpočinout, poznat nové lidi a zažít univerzitní komunitu jinak než ve výuce,“ zve za Akademik Martina Štanclová.

Osm posádek, osm bubeníků

Svou premiéru bude mít pod hlavičkou Sportovního dne UP celouniverzitní závod dračích lodí, kde nezáleží na zkušenostech, ale na spolupráci, rytmu a chuti zažít něco nového. Týmy zaregistrované do 28. dubna obdrží jednotná závodní trika, tři nejlepší si ze závodu odnesou i pohár.

K vycházce a běhu letos poprvé i kolo

Představovat naopak není třeba tradiční turistický výlet, letos se mohou příznivci procházek vydat na 16kilometrovou trasu chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví. Plné startovní pole pravidelně mívá i Memoriál Jiřího Hronka aneb běh olomouckými parky, který nabízí několik různých délek tratí od rekreačních až po 42 maratonských kilometrů. Novinkou letošního sportovního dne je olomoucká cyklojízda, která provede nadšence na kole trasami, které bývají obvykle vyhrazeny pro auta.

Oblíbený šachový turnaj

Desítky šachistů z UP se každoročně utkávají při celouniverzitním šachovém turnaji na přírodovědecké fakultě. „Turnaj pořádáme od roku 2023 jako prostor pro všechny, kdo mají k šachu blízko nebo se k němu chtějí po čase vrátit. Naším zájmem je nabídnout univerzitě setkání nad hrou, která spojuje soustředění, strategii a férové poměřování sil. Její kouzlo je v napětí partií a často i v tom, že se po roce znovu potkávají známé tváře,“ láká za pořadatele Filippos Georgiadis.

Pohyb pro každého bez rozdílu

Unikátní součástí sportovního dne je letos odpoledne s Expedicí PřesBar. Aktivita, která dlouhodobě propojuje studenty, pedagogy i osoby s postižením skrze společné sportovní výzvy a překonávání vlastních hranic, se představí od tří hodin odpoledne na Letňáku.

„Naším smyslem je ukázat, že pohyb je pro každého – bez rozdílů. Na sportovním dni nabídneme pestrý program plný aktivit i inspirace pro všechny generace, nebude chybět ani hudba. Návštěvníci si odnesou nejen zážitek, ale i nový pohled na možnosti inkluzivního sportu,“ přibližuje za expedici Michaela Střelecká.

Filozofická se sejde na fotbalovém hřišti

Fotbalový turnaj filozofické fakulty O pohár děkana se letos bude konat již popatnácté. Tradiční klání v malé kopané se odehrává v přátelské atmosféře za každoroční mohutné fanouškovské podpory. „Na hřišti se proti sobě postaví hráč ze třetí ligy nebo okresní soutěže a někdo, kdo fotbal nehraje skoro vůbec. Lidé z různých kateder se potkají jinak, než by tomu bylo za normálních okolností,“ uvedl student Jaroslav Zahrádka, kapitán loňského vítězného týmu z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky. „Týmy se skládají tak, aby na hřišti vždy hrál aspoň jeden doktorand či doktorandka nebo vyučující. Přihlašování už běží, těšíme se na staré i nové tváře,“ zve hlavní organizátor Jakub Strýček, doktorand z katedry bohemistiky.

Zakončení s občerstvením a hudbou

Akademik sport centrum zve na závěr dne všechny účastníky na společné posezení v pivnici Doga v areálu kolejí na Envelopě, kolem které bude od 15 hodin připraven doprovodný program, netradiční sporty i aktivity pro děti. Od 17 hodin vystoupí Salih Hadžiabdić, zpěvák kapely No Barriers a známý olomoucký hudebník.

Sportovní den Univerzity Palackého

• pro studující a pracující na UP
• 13. května 2026
• všechny aktivity jsou pro univerzitní komunitu zdarma
• je vyhlášeno rektorské volno

Vyberte si a registrujte se na webu upol.cz/sportovni-den.

Desítky sportů s Akademik sport centrem UP, závod dračích lodí, vycházka Pomoravím, olomoucká cyklojízda, běh olomouckými parky, šachový turnaj, odpoledne s Expedicí PřesBar, fotbalová soutěž kateder FF a společenské zakončení dne plného pohybu a zábavy. Sportovní den UP s nejpestřejší nabídkou v historii proběhne ve středu 13. května 2026, zváni jsou všichni studující i zaměstnankyně a zaměstnanci univerzity.

Den plný sportu a pohybu připravuje Univerzita Palackého pro své pracující a studující každoročně v květnu. Jako vždy nabídne i letos širokou škálu indoorových i outdoorových sportovních a pohybových aktivit pro kolektivy i jednotlivce.

„Tato oblíbená akce je nedílnou součástí naší celoroční snahy o podporu pohybu, kondice a zdravého životního stylu nejen našich pracujících a studujících. Určitě budeme v zavedené tradici pokračovat, k tomu připravujeme celou novou koncepci sportu a sportovišť na UP,“ uvedl rektor Michael Kohajda. Osobně bude členem posádky jedné z dračích lodí v rámci celouniverzitního klání, které je součástí sportovního dne vůbec poprvé. „Tento sport považuji za velmi atraktivní týmovou, sportovní i společenskou událost,“ dodal.

Poprvé pole dance i americký fotbal

Registrace na desítky sportů právě dnes spustilo Akademik sport centrum UP (ASC). Mezi stálice v jeho nabídce patří ranní jóga, tenis, kruhový trénink, indoorcycling, beachvolejbal, basketbal, badminton, lukostřelba, kanoistika nebo koloběžky. Nebojí se ale nabídnout ani novinky, letos si tak fanoušci můžou vyzkoušet americký fotbal, baseball nebo pole dance. „Sportovní den je ideální příležitostí, jak si aktivně odpočinout, poznat nové lidi a zažít univerzitní komunitu jinak než ve výuce,“ zve za Akademik Martina Štanclová.

Osm posádek, osm bubeníků

Svou premiéru bude mít pod hlavičkou Sportovního dne UP celouniverzitní závod dračích lodí, kde nezáleží na zkušenostech, ale na spolupráci, rytmu a chuti zažít něco nového. Týmy zaregistrované do 28. dubna obdrží jednotná závodní trika, tři nejlepší si ze závodu odnesou i pohár.

K vycházce a běhu letos poprvé i kolo

Představovat naopak není třeba tradiční turistický výlet, letos se mohou příznivci procházek vydat na 16kilometrovou trasu chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví. Plné startovní pole pravidelně mívá i Memoriál Jiřího Hronka aneb běh olomouckými parky, který nabízí několik různých délek tratí od rekreačních až po 42 maratonských kilometrů. Novinkou letošního sportovního dne je olomoucká cyklojízda, která provede nadšence na kole trasami, které bývají obvykle vyhrazeny pro auta.

Oblíbený šachový turnaj

Desítky šachistů z UP se každoročně utkávají při celouniverzitním šachovém turnaji na přírodovědecké fakultě. „Turnaj pořádáme od roku 2023 jako prostor pro všechny, kdo mají k šachu blízko nebo se k němu chtějí po čase vrátit. Naším zájmem je nabídnout univerzitě setkání nad hrou, která spojuje soustředění, strategii a férové poměřování sil. Její kouzlo je v napětí partií a často i v tom, že se po roce znovu potkávají známé tváře,“ láká za pořadatele Filippos Georgiadis.

Pohyb pro každého bez rozdílu

Unikátní součástí sportovního dne je letos odpoledne s Expedicí PřesBar. Aktivita, která dlouhodobě propojuje studenty, pedagogy i osoby s postižením skrze společné sportovní výzvy a překonávání vlastních hranic, se představí od tří hodin odpoledne na Letňáku.

„Naším smyslem je ukázat, že pohyb je pro každého – bez rozdílů. Na sportovním dni nabídneme pestrý program plný aktivit i inspirace pro všechny generace, nebude chybět ani hudba. Návštěvníci si odnesou nejen zážitek, ale i nový pohled na možnosti inkluzivního sportu,“ přibližuje za expedici Michaela Střelecká.

Filozofická se sejde na fotbalovém hřišti

Fotbalový turnaj filozofické fakulty O pohár děkana se letos bude konat již popatnácté. Tradiční klání v malé kopané se odehrává v přátelské atmosféře za každoroční mohutné fanouškovské podpory. „Na hřišti se proti sobě postaví hráč ze třetí ligy nebo okresní soutěže a někdo, kdo fotbal nehraje skoro vůbec. Lidé z různých kateder se potkají jinak, než by tomu bylo za normálních okolností,“ uvedl student Jaroslav Zahrádka, kapitán loňského vítězného týmu z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky. „Týmy se skládají tak, aby na hřišti vždy hrál aspoň jeden doktorand či doktorandka nebo vyučující. Přihlašování už běží, těšíme se na staré i nové tváře,“ zve hlavní organizátor Jakub Strýček, doktorand z katedry bohemistiky.

Zakončení s občerstvením a hudbou

Akademik sport centrum zve na závěr dne všechny účastníky na společné posezení v pivnici Doga v areálu kolejí na Envelopě, kolem které bude od 15 hodin připraven doprovodný program, netradiční sporty i aktivity pro děti. Od 17 hodin vystoupí Salih Hadžiabdić, zpěvák kapely No Barriers a známý olomoucký hudebník.

Sportovní den Univerzity Palackého

• pro studující a pracující na UP
• 13. května 2026
• všechny aktivity jsou pro univerzitní komunitu zdarma
• je vyhlášeno rektorské volno

Vyberte si a registrujte se na webu upol.cz/sportovni-den.

In just one week, Olomouc will host the international Academia Film Olomouc (AFO) at Palacký University, which from April 28 to May 3 will offer a selection of today’s most compelling documentaries, inspiring guests, and a supporting programme – an outdoor cinema, concerts and DJ sets, VR screenings, lectures, walks, scientific experiments held in the town square, and activities for children and teenagers. Basic admission is free; all you need is accreditation on the festival website. 

For 61 years, AFO has been showcasing science as a natural part of life. This year, approximately 600 titles from around the world were submitted to the festival. Sixty-one documentaries are competing for the unique prize—a kaleidoscope by glassmaker Martin Hlubuček. In addition, audiences can look forward to films in non-competitive sections, bringing the festival’s total lineup to 139 titles.

“I would recommend, for example, the film About Time and Water, a documentary adaptation of Andri Magnason’s Icelandic book about coming to terms with the loss of glaciers and one’s own ancestors, or the film Super Nature, a collective declaration of love for the landscape and film material, shot on a historic Super 8 camera. My Chemical Information System presents science and the life of a scientist without embellishment as a socially beneficial yet often overlooked vocation; André Is an Idiot reminds us not to underestimate even such a basic examination as a colonoscopy; and the film Afterlives analyses the principles of media propaganda,” said programme director Dominik Vontor, inviting audiences to the festival.

 

Among the Czech films, the series Potížistky (Troublemaking Women) —an entertaining, collage-like history of feminism—is worth noting, as is Návštěvník Jindřich Polák (Visitor Jindřich Polák), a portrait of a seminal genre filmmaker working with the methodology of new film history, and in the short film competition, for example, the heartwarming collection Co se mění? (What Is Changing?), perfect for lifting spirits.

“We don’t view the festival merely as a film showcase, but as a platform for sharing, discussion, and exploring connections. Science is not isolated; it is present in people’s stories, in the landscape, and in everyday decisions,” says Dominik Vontor. He added that AFO will, for the first time, offer screenings with audio description for the blind and subtitles for people who are deaf or hard of hearing, and the opening ceremony will be interpreted into sign language. Alongside traditional documentaries, there will be virtual reality projects and screenings at unconventional locations, such as the Huss Congregational Hall or the cemetery in Neředín.

Programme outside cinema halls

The square will feature the popular giant inflatable models of the Earth and the so-called Astrosphere, which displays the night sky, including constellations not visible from the Czech Republic. On Saturday, visitors can also look forward to an inflatable planetarium. “This year’s accompanying programme also includes a new feature, the so-called ‘spring’ cinema—that is, a summer cinema in challenging weather conditions, but with an all the better atmosphere. We’ll be screening films right on Olomouc’s Upper Square; the screen will be set up right next to the astronomical clock, and we’ve selected titles that can warm even casual passersby. “I’m delighted that we can bring film a little closer to the public space again,” says AFO director Eva Navrátilová, inviting audiences to the festival.

The festival as a space for understanding

This year’s AFO lineup explores the theme of shared discourse across a range of sections that focus on current social and personal issues. For example, the section “Hello! How Are You?” explores dating and the transformations of interpersonal relationships in the digital age, while “Diagnosis: Unknown” presents powerful testimonies about living with chronic illness and draws attention to the lack of attention we devote to these issues. “Echoes of the Future” reflects on the future as a space of both fear and hope. The Culture of Victory explores our need to compete and the significance of sports in society. At the same time, AFO Junior offers children and adults alike a space for shared discovery, empathy, and understanding. A prominent part of the programme is also the Music is Science section, which, in addition to concerts, features audiovisual performances connecting music, science, and technology. Among others, musician and producer Max Cooper will be coming to Olomouc.

“AFO has long demonstrated the important role the university plays not only as a place for education, science, and research, but also as an active part of our society. The festival is one of the most striking examples of fulfilling the so-called third mission of the university – it opens science to the public, fosters dialogue, and contributes to understanding the contemporary world. I greatly appreciate the significant contribution of Palacký University students to its organisation,” said UP Rector Michael Kohajda.

AFO attracts world-class personalities

Olomouc will welcome Robert Petit, director of the film Underland, as well as American filmmaker Erin Espelie and British volcanologist and filmmaker Clive Oppenheimer. Both will present their films Ideas of Order and Vulcano Voices in world premieres at AFO. The programme will also feature projects at the intersection of film, science, and new media, such as Hacking at Leaves by Johannes Grenzfurthner and Phenomena: When the Elements Dance directed by Josef Gatti. Guests will also include American journalist Molly Webster and choreographer Marika Hedemyr.

In addition to international guests, visitors will meet, for example, Daniel Stach, Markéta Šetinová, Vojtěch Mýlek, Anežka Dašková, Prokop Pithart, and Daniel Kortus. The program will also feature other guests across various fields—from science to media to the arts.

Science needs a common language

This year’s theme resonates among scientific institutions and festival partners as well. Pavel Banáš, director of the CATRIN UP university institute, highlights the importance of interdisciplinary communication. “When I learned that this year’s AFO theme is a common language, it immediately occurred to me how crucial this is for science. Over the past century, science has become incredibly specialised, and each field has developed its own language. Yet, the most significant discoveries today arise at their intersections. The search for a common language is therefore a prerequisite for truly groundbreaking research.”

According to Jan Konvalinka, director of the Institute of Organic Chemistry and Biochemistry of the Czech Academy of Sciences (ÚOCHB AV ČR), the festival is significant even in an international context: “What the AFO festival has achieved over the past few decades is unique in both the European and global contexts. We are honoured to be able to support such an event.” Jan Hlaváč, Vice-Dean of the Faculty of Science at Palacký University, also emphasises his support for the festival: “The festival connects science with the public and demonstrates that even complex topics can be communicated clearly and engagingly. We share a commitment to critical thinking, openness, and the search for solutions to current challenges.”

Academia Film Olomouc (AFO) is currently the largest popular science film festival in Europe. Since 1966, it has been connecting scientists, filmmakers, students, and the general public, creating a space for sharing knowledge and open debate about the world we live in. The complete programme for each day of the festival is available here.

Už za týden začíná v Olomouci mezinárodní festival Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který od 28. dubna do 3. května nabídne výběr nejvýraznějších dokumentů současnosti, inspirativní hosty a hostky i doprovodný program – venkovní kino, koncerty a DJ sety, VR projekce, přednášky, procházky, vědecké experimenty na náměstí nebo aktivity pro děti i dospívající. Základní vstupné je zdarma, stačí akreditace na webových stránkách festivalu. 

AFO již 61 let ukazuje vědu jako přirozenou součást života. Letos se na festival přihlásilo přibližně 600 titulů z celého světa. O originální cenu v podobě krasohledu skláře Martina Hlubučka se v soutěži uchází 61 dokumentů. Vedle nich se diváci mohou těšit i na snímky v nesoutěžních sekcích, celkem tak festival nabídne 139 filmových titulů.

„Doporučil bych například film O času a vodě, dokumentární adaptaci islandské knihy Andriho Magnasona o vyrovnávání se se ztrátou ledovců i vlastních předků, nebo snímek Super příroda, kolektivní vyznání lásky ke krajině i filmovému materiálu, natočené na historickou kameru Super 8. Můj chemický informační systém ukazuje vědu i život vědce bez příkras jako pro společnost přínosný, ale často přehlížený úděl, André je idiot připomíná nutnost nepodceňovat ani tak elementární vyšetření, jako je kolonoskopie, a film Posmrtné životy zase analyzuje principy mediální propagandy,“ pozval na festival vedoucí programu Dominik Vontor. 

 

Z českých filmů pak stojí za pozornost série Potížistky, zábavná, kolážovitá historie feminismu, Návštěvník Jindřich Polák, portrét zásadního tvůrce žánrových filmů pracující s metodologií nové filmové historie, a v soutěži krátkých filmů například pro dobrou náladu hřejivé pásmo Co se mění?.

„Festival nevnímáme jen jako přehlídku filmů, ale jako platformu pro sdílení, diskuzi a hledání souvislostí. Věda není izolovaná, ale je přítomná v příbězích lidí, v krajině i v každodenních rozhodnutích,“ říká Dominik Vontor. Doplnil, že AFO poprvé nabídne projekce s audiopopisem pro nevidomé a titulky pro neslyšící, zahájení bude tlumočeno do znakového jazyka. Vedle klasických dokumentů se objeví projekty ve virtuální realitě nebo na netradičních lokacích, jako je Husův sbor či hřbitov v Neředíně.

Program mimo filmové sály 

Na náměstí budou oblíbené obří nafukovací modely planety Země a takzvané Astrosféry, která ukazuje podobu hvězdné oblohy, včetně té, kam z Česka nelze dohlédnout. V sobotu se mohou návštěvníci těšit také na nafukovací planetárium. „V doprovodném programu je letos také novinka, takzvané ‚jarní‘ kino, tedy letní kino ve ztížených teplotních podmínkách, ale o to lepší atmosférou. Promítat budeme přímo na olomouckém Horním náměstí, plátno bude stát hned vedle orloje a vybrali jsme tituly, které dokážou zahřát i náhodné kolemjdoucí. Mám radost, že můžeme dostat film zase o něco víc do veřejného prostoru,“ zve na AFO jeho ředitelka Eva Navrátilová. 

Festival jako prostor pro porozumění

Program letošního AFO rozvíjí téma společné řeči napříč řadou sekcí, které se zaměřují na aktuální společenské i osobní otázky. Například sekce Ahoj! Jak se máš? otevírá téma seznamování a proměn mezilidských vztahů v digitální době, zatímco Diagnóza: neznámá přináší silné výpovědi o životě s chronickým onemocněním a upozorňuje na nedostatek pozornosti, které těmto tématům věnujeme. Budoucnost jako prostor obav i naděje reflektují Ozvěny budoucnosti. Kultura vítězství zkoumá naši potřebu soutěžit a význam sportu ve společnosti a AFO Junior nabízí dětem i dospělým prostor pro sdílené objevování světa, empatii a porozumění. Výraznou součástí programu je také sekce Music is Science, která vedle koncertů přináší i audiovizuální performance propojující hudbu, vědu a technologie. Do Olomouce přijede mimo jiné hudebník a producent Max Cooper.

„AFO dlouhodobě ukazuje, jak důležitou roli hraje univerzita nejen jako místo pro vzdělávání, vědu a výzkum, ale také jako aktivní součást naší společnosti. Festival je jedním z nejvýraznějších příkladů naplňování tzv. třetí role univerzity – otevírá vědu veřejnosti, podporuje dialog a přispívá k porozumění současnému světu. Velmi si cením toho, že se na jeho organizaci významně podílejí studentky a studenti Univerzity Palackého,“ řekl rektor UP Michael Kohajda.

AFO láká na osobnosti světového formátu

Do Olomouce přijede režisér filmu Underland (Podzemí) Robert Petit nebo americká filmařka Erin Espelie a britský vulkanolog a filmař Clive Oppenheimer. Oba na AFO představí ve světových premiérách své filmy Ideas of Order (Představy o řádu) a Vulcano Voices (Volání vulkánu). Program doplní i projekty na pomezí filmu, vědy a nových médií, například Hacking at Leaves (Hackuj jako Navajo) od Johannesa Grenzfurthnera nebo Phenomena: Když prvky tančí v režii Josefa Gatti. Mezi hosty nechybí ani americká novinářka Molly Webster a choreografka Marika Hedemyr. 

Kromě zahraničních se návštěvníci potkají například s Danielem Stachem, Markétou Šetinovou, Vojtěchem Mýlkem, Anežkou Daškovou, Prokopem Pithartem nebo Danielem Kortusem. Program doplní i další hosté napříč obory – od vědy přes média až po umění.

Věda potřebuje společný jazyk

Téma letošního ročníku rezonuje i mezi vědeckými institucemi a partnery festivalu. Na důležitost mezioborové komunikace upozorňuje ředitel Pavel Banáš z vysokoškolského ústavu CATRIN UP. „Když jsem se dozvěděl, že téma letošního AFO je společná řeč, okamžitě mě napadlo, jak zásadní je právě pro vědu. Ta se v posledním století neuvěřitelně specializovala a každý obor si vytvořil vlastní jazyk, přitom ty nejzásadnější objevy dnes vznikají na jejich rozhraní. Hledání společné řeči je proto podmínkou skutečně průlomového výzkumu.“

Podle Jana Konvalinky, ředitele ÚOCHB AV ČR, má festival význam i v mezinárodním kontextu: „To, co se za několik posledních desetiletí podařilo festivalu AFO, je v evropském i světovém kontextu zcela ojedinělé. Je nám ctí, že takové akci můžeme pomáhat.“ Podporu festivalu zdůrazňuje i proděkan Přírodovědecké fakulty UP Jan Hlaváč: „Festival propojuje vědu s veřejností a ukazuje, že i složitá témata lze komunikovat srozumitelně a atraktivně. Sdílíme důraz na kritické myšlení, otevřenost a hledání řešení současných výzev.“

Academia Film Olomouc (AFO) je dnes největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Kompletní program každého festivalového dne je dostupný zde.

Už za týden začíná v Olomouci mezinárodní festival Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který od 28. dubna do 3. května nabídne výběr nejvýraznějších dokumentů současnosti, inspirativní hosty a hostky i doprovodný program – venkovní kino, koncerty a DJ sety, VR projekce, přednášky, procházky, vědecké experimenty na náměstí nebo aktivity pro děti i dospívající. Základní vstupné je zdarma, stačí akreditace na webových stránkách festivalu. 

AFO již 61 let ukazuje vědu jako přirozenou součást života. Letos se na festival přihlásilo přibližně 600 titulů z celého světa. O originální cenu v podobě krasohledu skláře Martina Hlubučka se v soutěži uchází 61 dokumentů. Vedle nich se diváci mohou těšit i na snímky v nesoutěžních sekcích, celkem tak festival nabídne 139 filmových titulů.

„Doporučil bych například film O času a vodě, dokumentární adaptaci islandské knihy Andriho Magnasona o vyrovnávání se se ztrátou ledovců i vlastních předků, nebo snímek Super příroda, kolektivní vyznání lásky ke krajině i filmovému materiálu, natočené na historickou kameru Super 8. Můj chemický informační systém ukazuje vědu i život vědce bez příkras jako pro společnost přínosný, ale často přehlížený úděl, André je idiot připomíná nutnost nepodceňovat ani tak elementární vyšetření, jako je kolonoskopie, a film Posmrtné životy zase analyzuje principy mediální propagandy,“ pozval na festival vedoucí programu Dominik Vontor. 

 

Z českých filmů pak stojí za pozornost série Potížistky, zábavná, kolážovitá historie feminismu, Návštěvník Jindřich Polák, portrét zásadního tvůrce žánrových filmů pracující s metodologií nové filmové historie, a v soutěži krátkých filmů například pro dobrou náladu hřejivé pásmo Co se mění?.

„Festival nevnímáme jen jako přehlídku filmů, ale jako platformu pro sdílení, diskuzi a hledání souvislostí. Věda není izolovaná, ale je přítomná v příbězích lidí, v krajině i v každodenních rozhodnutích,“ říká Dominik Vontor. Doplnil, že AFO poprvé nabídne projekce s audiopopisem pro nevidomé a titulky pro neslyšící, zahájení bude tlumočeno do znakového jazyka. Vedle klasických dokumentů se objeví projekty ve virtuální realitě nebo na netradičních lokacích, jako je Husův sbor či hřbitov v Neředíně.

Program mimo filmové sály 

Na náměstí budou oblíbené obří nafukovací modely planety Země a takzvané Astrosféry, která ukazuje podobu hvězdné oblohy, včetně té, kam z Česka nelze dohlédnout. V sobotu se mohou návštěvníci těšit také na nafukovací planetárium. „V doprovodném programu je letos také novinka, takzvané ‚jarní‘ kino, tedy letní kino ve ztížených teplotních podmínkách, ale o to lepší atmosférou. Promítat budeme přímo na olomouckém Horním náměstí, plátno bude stát hned vedle orloje a vybrali jsme tituly, které dokážou zahřát i náhodné kolemjdoucí. Mám radost, že můžeme dostat film zase o něco víc do veřejného prostoru,“ zve na AFO jeho ředitelka Eva Navrátilová. 

Festival jako prostor pro porozumění

Program letošního AFO rozvíjí téma společné řeči napříč řadou sekcí, které se zaměřují na aktuální společenské i osobní otázky. Například sekce Ahoj! Jak se máš? otevírá téma seznamování a proměn mezilidských vztahů v digitální době, zatímco Diagnóza: neznámá přináší silné výpovědi o životě s chronickým onemocněním a upozorňuje na nedostatek pozornosti, které těmto tématům věnujeme. Budoucnost jako prostor obav i naděje reflektují Ozvěny budoucnosti. Kultura vítězství zkoumá naši potřebu soutěžit a význam sportu ve společnosti a AFO Junior nabízí dětem i dospělým prostor pro sdílené objevování světa, empatii a porozumění. Výraznou součástí programu je také sekce Music is Science, která vedle koncertů přináší i audiovizuální performance propojující hudbu, vědu a technologie. Do Olomouce přijede mimo jiné hudebník a producent Max Cooper.

„AFO dlouhodobě ukazuje, jak důležitou roli hraje univerzita nejen jako místo pro vzdělávání, vědu a výzkum, ale také jako aktivní součást naší společnosti. Festival je jedním z nejvýraznějších příkladů naplňování tzv. třetí role univerzity – otevírá vědu veřejnosti, podporuje dialog a přispívá k porozumění současnému světu. Velmi si cením toho, že se na jeho organizaci významně podílejí studentky a studenti Univerzity Palackého,“ řekl rektor UP Michael Kohajda.

AFO láká na osobnosti světového formátu

Do Olomouce přijede režisér filmu Underland (Podzemí) Robert Petit nebo americká filmařka Erin Espelie a britský vulkanolog a filmař Clive Oppenheimer. Oba na AFO představí ve světových premiérách své filmy Ideas of Order (Představy o řádu) a Vulcano Voices (Volání vulkánu). Program doplní i projekty na pomezí filmu, vědy a nových médií, například Hacking at Leaves (Hackuj jako Navajo) od Johannesa Grenzfurthnera nebo Phenomena: Když prvky tančí v režii Josefa Gatti. Mezi hosty nechybí ani americká novinářka Molly Webster a choreografka Marika Hedemyr. 

Kromě zahraničních se návštěvníci potkají například s Danielem Stachem, Markétou Šetinovou, Vojtěchem Mýlkem, Anežkou Daškovou, Prokopem Pithartem nebo Danielem Kortusem. Program doplní i další hosté napříč obory – od vědy přes média až po umění.

Věda potřebuje společný jazyk

Téma letošního ročníku rezonuje i mezi vědeckými institucemi a partnery festivalu. Na důležitost mezioborové komunikace upozorňuje ředitel Pavel Banáš z vysokoškolského ústavu CATRIN UP. „Když jsem se dozvěděl, že téma letošního AFO je společná řeč, okamžitě mě napadlo, jak zásadní je právě pro vědu. Ta se v posledním století neuvěřitelně specializovala a každý obor si vytvořil vlastní jazyk, přitom ty nejzásadnější objevy dnes vznikají na jejich rozhraní. Hledání společné řeči je proto podmínkou skutečně průlomového výzkumu.“

Podle Jana Konvalinky, ředitele ÚOCHB AV ČR, má festival význam i v mezinárodním kontextu: „To, co se za několik posledních desetiletí podařilo festivalu AFO, je v evropském i světovém kontextu zcela ojedinělé. Je nám ctí, že takové akci můžeme pomáhat.“ Podporu festivalu zdůrazňuje i proděkan Přírodovědecké fakulty UP Jan Hlaváč: „Festival propojuje vědu s veřejností a ukazuje, že i složitá témata lze komunikovat srozumitelně a atraktivně. Sdílíme důraz na kritické myšlení, otevřenost a hledání řešení současných výzev.“

Academia Film Olomouc (AFO) je dnes největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Kompletní program každého festivalového dne je dostupný zde.

The Institute of Physics has received an award for a video about the testing of silicon sensors for CERN. The reason? The video, made for the institute's social media, explains the testing process in a way that is both clear and engaging. The award itself takes the form of a statuette resembling a film Oscar.

Fyzikální ústav získal ocenění za video o testování křemíkových senzorů pro CERN. Důvod? Video točené pro sociální sítě FZU srozumitelně a poutavě přibližuje, jak testování senzorů ve skutečnosti probíhá. Samotná cena má podobu sošky připomínající filmového Oscara.

Sports as a tool for healthier and more cohesive cities was the central theme of this year’s EUniverCities network meeting, which was also attended by Palacký University. Representatives from universities and cities across Europe gathered in Innsbruck, Austria, to share experiences on how physical activity can strengthen public health and social cohesion.

Discussions and concrete examples from practice showed that sport today significantly transcends its traditional role. It can contribute to improving quality of life, prevent social isolation, or help bridge gaps between different population groups. It is precisely the intersection of sport, urban planning, and public health that is thus coming to the forefront of European cities’ interests.

Cooperation between the University and the City

The Olomouc delegation consisted of representatives from the Faculty of Science and the Rector’s Office of Palacký University, along with representatives of the City of Olomouc. According to them, their joint participation confirms that without close cooperation between the academic sphere and local government, such topics cannot be effectively developed. “It is very enriching to see how sports and physical activity are utilised right here in Innsbruck and how the city and scientists have been collaborating on joint research over the long term. It was also inspiring for me to see how other cities collaborate with their universities,” said Simona Šafaříková from the Department of Development and Environmental Studies at the Faculty of Science.

“It is very enriching to see how sports and physical activity are utilised right here in Innsbruck and how the city and researchers have been collaborating on joint research over the long term.” Simona Šafaříková

The meeting’s programme included not only presentations by experts from the local university and city hall but also a series of workshops focused on active mobility, promoting a healthy lifestyle, and the sustainable use of natural spaces. The topics of inclusion and equal opportunity also played a significant role—participants discussed how to adapt sports infrastructure for seniors, women, migrants, and people with disabilities.

From Inspiration to Future Projects

The programme also included field trips to projects that combine sports, architecture, and sustainable development, such as the GreenINN student housing complex. According to participants, these examples demonstrate that systematic support for physical activity can be a natural part of modern urban planning.

Participation in the EUniverCities network provided the Olomouc delegation with new contacts and concrete ideas that Palacký University, together with the city of Olomouc, intends to utilise in preparing future projects. They plan to focus specifically on areas where the promotion of health, sports, and the quality of the urban environment intersect.

Sport jako nástroj pro zdravější a soudržnější města byl ústředním tématem letošního setkání sítě EUniverCities, kterého se zúčastnila také Univerzita Palackého. V rakouském Innsbrucku se sešli zástupci univerzit a měst z celé Evropy, aby sdíleli zkušenosti s tím, jak lze prostřednictvím pohybových aktivit posilovat veřejné zdraví i sociální soudržnost.

Diskuze i konkrétní příklady z praxe ukázaly, že sport dnes výrazně přesahuje svou tradiční roli. Může přispívat ke zlepšení kvality života, předcházet sociální izolaci nebo pomáhat vyrovnávat rozdíly mezi různými skupinami obyvatel. Právě propojení sportu, urbanismu a veřejného zdraví se tak dostává do popředí zájmu evropských měst.

Spolupráce univerzity a města 

Olomouckou delegaci tvořili zástupci přírodovědecké fakulty a rektorátu Univerzity Palackého spolu s představiteli města Olomouc. Společná účast podle nich potvrzuje, že bez úzké spolupráce mezi akademickou sférou a samosprávou nelze podobná témata efektivně rozvíjet. „Je velmi obohacující vidět, jakým způsobem se využívá sport a pohybová aktivita přímo v Innsbrucku a jak vzájemně dlouhodobě spolupracuje město a vědci na společném výzkumu. Inspirací pro mě bylo také vidět, jak spolupracují ostatní města se svými univerzitami,“ uvedla Simona Šafaříková z katedry rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty.

„Je velmi obohacující vidět, jakým způsobem se využívá sport a pohybová aktivita přímo v Innsbrucku a jak vzájemně dlouhodobě spolupracuje město a vědci na společném výzkumu.“ Simona Šafaříková

Program setkání nabídl nejen prezentace odborníků z místní univerzity a magistrátu, ale i řadu workshopů zaměřených například na aktivní mobilitu, podporu zdravého životního stylu nebo udržitelné využívání přírodních prostor. Významnou roli hrála také témata inkluze a rovnosti příležitostí – účastníci debatovali o tom, jak přizpůsobit sportovní infrastrukturu seniorům, ženám, migrantům či lidem se zdravotním postižením.

Od inspirace k dalším projektům

Součástí programu byly i exkurze do projektů, které propojují sport, architekturu a udržitelný rozvoj, například do studentského bydlení GreenINN. Tyto příklady podle účastníků ukazují, že systematická podpora pohybu může být přirozenou součástí plánování moderního města.

Účast v síti EUniverCities přinesla olomoucké delegaci nové kontakty i konkrétní podněty, které chce Univerzita Palackého spolu s městem Olomouc využít při přípravě dalších projektů. Zaměřit se chtějí právě na oblasti, kde se protíná podpora zdraví, sportu a kvality městského prostředí.

O konferenci jsme psali i zde.

Sport jako nástroj pro zdravější a soudržnější města byl ústředním tématem letošního setkání sítě EUniverCities, kterého se zúčastnila také Univerzita Palackého. V rakouském Innsbrucku se sešli zástupci univerzit a měst z celé Evropy, aby sdíleli zkušenosti s tím, jak lze prostřednictvím pohybových aktivit posilovat veřejné zdraví i sociální soudržnost.

Diskuze i konkrétní příklady z praxe ukázaly, že sport dnes výrazně přesahuje svou tradiční roli. Může přispívat ke zlepšení kvality života, předcházet sociální izolaci nebo pomáhat vyrovnávat rozdíly mezi různými skupinami obyvatel. Právě propojení sportu, urbanismu a veřejného zdraví se tak dostává do popředí zájmu evropských měst.

Spolupráce univerzity a města 

Olomouckou delegaci tvořili zástupci přírodovědecké fakulty a rektorátu Univerzity Palackého spolu s představiteli města Olomouc. Společná účast podle nich potvrzuje, že bez úzké spolupráce mezi akademickou sférou a samosprávou nelze podobná témata efektivně rozvíjet. „Je velmi obohacující vidět, jakým způsobem se využívá sport a pohybová aktivita přímo v Innsbrucku a jak vzájemně dlouhodobě spolupracuje město a vědci na společném výzkumu. Inspirací pro mě bylo také vidět, jak spolupracují ostatní města se svými univerzitami,“ uvedla Simona Šafaříková z katedry rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty.

„Je velmi obohacující vidět, jakým způsobem se využívá sport a pohybová aktivita přímo v Innsbrucku a jak vzájemně dlouhodobě spolupracuje město a vědci na společném výzkumu.“ Simona Šafaříková

Program setkání nabídl nejen prezentace odborníků z místní univerzity a magistrátu, ale i řadu workshopů zaměřených například na aktivní mobilitu, podporu zdravého životního stylu nebo udržitelné využívání přírodních prostor. Významnou roli hrála také témata inkluze a rovnosti příležitostí – účastníci debatovali o tom, jak přizpůsobit sportovní infrastrukturu seniorům, ženám, migrantům či lidem se zdravotním postižením.

Od inspirace k dalším projektům

Součástí programu byly i exkurze do projektů, které propojují sport, architekturu a udržitelný rozvoj, například do studentského bydlení GreenINN. Tyto příklady podle účastníků ukazují, že systematická podpora pohybu může být přirozenou součástí plánování moderního města.

Účast v síti EUniverCities přinesla olomoucké delegaci nové kontakty i konkrétní podněty, které chce Univerzita Palackého spolu s městem Olomouc využít při přípravě dalších projektů. Zaměřit se chtějí právě na oblasti, kde se protíná podpora zdraví, sportu a kvality městského prostředí.

O konferenci jsme psali i zde.

Jak mluvit o pocitech, které v lidech vyvolává klimatická krize? I na tuto otázku nabídne odpověď letošní Den Země na Univerzitě Palackého. Ve středu 22. dubna 2026 propojí odbornou debatu, komentovanou procházku areálem UP i další aktivity zaměřené na udržitelnost. Do části programu se může zapojit také veřejnost.

Celosvětový Den Země, který každoročně upozorňuje na potřebu ochrany životního prostředí, si opět připomene také Univerzita Palackého v programu, který připravuje Dobrovolnické centrum UP a Udržitelná univerzita. Od 15:30 jej ve Studentském klubu zahájí přednáška a diskuze věnovaná aktuálnímu tématu – environmentálnímu žalu, tedy emocím spojeným s klimatickou a ekologickou krizí. Odborný pohled nabídne Renata Svobodová z Institutu 2050, která se věnuje psychologii změny klimatu. Dopady environmentální krize na psychiku člověka přiblíží Matěj Mičulka z katedry psychologie FF UP a etický a filozofický rozměr doplní Ondřej Beran z Univerzity Pardubice. Akce je otevřená veřejnosti a není nutná registrace.

Na debatu naváže od 17:15 komentovaná procházka areálem univerzity se srazem v Parkánových zahradách (přístup z průchodu mezi ulicí Křížkovského 10–12 a Bezručovými sady). Účastníci během ní nahlédnou do konkrétních kroků, kterými se Univerzita Palackého snaží snižovat svůj dopad na životní prostředí, i do dalších udržitelných iniciativ napříč univerzitou.

Program uzavře od 18:30 neformální setkání v komunitní zahrádce na Václavkách, kde je pro studenty a zaměstnance UP připraveno společné grilování. Součástí oslav Dne Země bude také sběr nepotřebných věcí pro Bazar UP a rozšířená nabídka bezmasých a rostlinných pokrmů v menzách.

Podrobnosti o programu jsou k dispozici na webu Dobrovolnického centra UP.

Jak mluvit o pocitech, které v lidech vyvolává klimatická krize? I na tuto otázku nabídne odpověď letošní Den Země na Univerzitě Palackého. Ve středu 22. dubna 2026 propojí odbornou debatu, komentovanou procházku areálem UP i další aktivity zaměřené na udržitelnost. Do části programu se může zapojit také veřejnost.

Celosvětový Den Země, který každoročně upozorňuje na potřebu ochrany životního prostředí, si opět připomene také Univerzita Palackého v programu, který připravuje Dobrovolnické centrum UP a Udržitelná univerzita. Od 15:30 jej ve Studentském klubu zahájí přednáška a diskuze věnovaná aktuálnímu tématu – environmentálnímu žalu, tedy emocím spojeným s klimatickou a ekologickou krizí. Odborný pohled nabídne Renata Svobodová z Institutu 2050, která se věnuje psychologii změny klimatu. Dopady environmentální krize na psychiku člověka přiblíží Matěj Mičulka z katedry psychologie FF UP a etický a filozofický rozměr doplní Ondřej Beran z Univerzity Pardubice. Akce je otevřená veřejnosti a není nutná registrace.

Na debatu naváže od 17:15 komentovaná procházka areálem univerzity se srazem v Parkánových zahradách (přístup z průchodu mezi ulicí Křížkovského 10–12 a Bezručovými sady). Účastníci během ní nahlédnou do konkrétních kroků, kterými se Univerzita Palackého snaží snižovat svůj dopad na životní prostředí, i do dalších udržitelných iniciativ napříč univerzitou.

Program uzavře od 18:30 neformální setkání v komunitní zahrádce na Václavkách, kde je pro studenty a zaměstnance UP připraveno společné grilování. Součástí oslav Dne Země bude také sběr nepotřebných věcí pro Bazar UP a rozšířená nabídka bezmasých a rostlinných pokrmů v menzách.

Podrobnosti o programu jsou k dispozici na webu Dobrovolnického centra UP.