Agregátor zdrojů

Řešení mimořádných krizových událostí se neobejde bez dobrovolnické pomoci, která je klíčová pro podporu zasažených osob. Odklízení trosek po povodních, výpomoc v covidových očkovacích centrech či koordinace pomoci ukrajinským uprchlíkům – to vše jsou situace, se kterými mají dobrovolníci z řad studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého zkušenosti. Nyní se Dobrovolnické centrum UP rozhodlo vzdělávat tým koordinátorů dobrovolníků, kteří by v případě krizové situace pomohli zajistit ještě efektivnější zapojení dobrovolnické pomoci.

Série školení, které se zúčastnilo celkem 19 zaměstnanců UP z několika fakult i rektorátních součástí, probíhala v zimním semestru. Zakončil ji lednový dvoudenní kurz první psychologické pomoci pod vedením specialisty na krizovou intervenci Josefa Koláčka a terapeuta Richarda Kořínka.

„Záměr navazuje na dosavadní zkušenosti z krizových situací, do kterých se Dobrovolnické centrum UP zapojilo (pandemie covidu-19, tornádo na jižní Moravě, centra KACPU, povodně na Jesenicku). Vyškolení koordinátoři si touto cestou nejen přiblížili průběh dobrovolnické pomoci v krizových situacích, ale především získali znalosti potřebné pro komunikaci s dobrovolníky, postiženými i dalšími záchrannými složkami na místě. Důraz byl kladen také na péči o dobrovolníky a vyhodnocování rizikových situací,“ upřesnila manažerka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková.

Školení proběhlo postupně v šesti termínech v celkové délce 38 hodin a zahrnovalo nejrůznější témata, včetně vyhodnocení dobrovolnické pomoci při povodních v roce 2024 společně s lokálními koordinátory z Jeseníku.

„Lektorky Stanislava Hamáková a Vlastimila Faiferlíková z Národní asociace dobrovolnictví nás provedly charakteristikami mimořádných událostí i možnostmi dobrovolnické pomoci ze strany univerzitních dobrovolníků, včetně preventivní přípravy. Lektoři Josef Koláček a Richard Kořínek se pak soustředili na zásady komunikace s dobrovolníky i se zasaženými osobami a na péči o zapojené dobrovolníky,“ doplnila organizátorka školení a koordinátorka dobrovolníků Zuzana Pejpková.

Praktická část školení zahrnovala nácvik modelových situací zaměřených na komunikaci se zasaženou osobou.

„Vyzkoušet si krizovou intervenci v rámci školení bylo velmi silné. Přestože šlo jen o nácvik, člověk začne podléhat emocím a přemýšlí, jak dotyčné osobě skutečně pomoci. Jsem rád, že jsem si mohl ověřit, jak bych v takové situaci obstál,“ hodnotí školení účastník Jakub Havlín z VTP UP.

Na školení plánuje Dobrovolnické centrum UP navázat i v roce 2026, a to jak vzdělávacími, tak komunitními akcemi pro skupinu koordinátorů dobrovolníků i pro další registrované dobrovolníky z UP. Cílem je průběžně udržovat akceschopný tým, který bude připraven se zapojit a umožnit tak maximálně efektivní dobrovolnickou pomoc Univerzity Palackého v případě mimořádné krizové situace.

Řešení mimořádných krizových událostí se neobejde bez dobrovolnické pomoci, která je klíčová pro podporu zasažených osob. Odklízení trosek po povodních, výpomoc v covidových očkovacích centrech či koordinace pomoci ukrajinským uprchlíkům – to vše jsou situace, se kterými mají dobrovolníci z řad studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého zkušenosti. Nyní se Dobrovolnické centrum UP rozhodlo vzdělávat tým koordinátorů dobrovolníků, kteří by v případě krizové situace pomohli zajistit ještě efektivnější zapojení dobrovolnické pomoci.

Série školení, které se zúčastnilo celkem 19 zaměstnanců UP z několika fakult i rektorátních součástí, probíhala v zimním semestru. Zakončil ji lednový dvoudenní kurz první psychologické pomoci pod vedením specialisty na krizovou intervenci Josefa Koláčka a terapeuta Richarda Kořínka.

„Záměr navazuje na dosavadní zkušenosti z krizových situací, do kterých se Dobrovolnické centrum UP zapojilo (pandemie covidu-19, tornádo na jižní Moravě, centra KACPU, povodně na Jesenicku). Vyškolení koordinátoři si touto cestou nejen přiblížili průběh dobrovolnické pomoci v krizových situacích, ale především získali znalosti potřebné pro komunikaci s dobrovolníky, postiženými i dalšími záchrannými složkami na místě. Důraz byl kladen také na péči o dobrovolníky a vyhodnocování rizikových situací,“ upřesnila manažerka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková.

Školení proběhlo postupně v šesti termínech v celkové délce 38 hodin a zahrnovalo nejrůznější témata, včetně vyhodnocení dobrovolnické pomoci při povodních v roce 2024 společně s lokálními koordinátory z Jeseníku.

„Lektorky Stanislava Hamáková a Vlastimila Faiferlíková z Národní asociace dobrovolnictví nás provedly charakteristikami mimořádných událostí i možnostmi dobrovolnické pomoci ze strany univerzitních dobrovolníků, včetně preventivní přípravy. Lektoři Josef Koláček a Richard Kořínek se pak soustředili na zásady komunikace s dobrovolníky i se zasaženými osobami a na péči o zapojené dobrovolníky,“ doplnila organizátorka školení a koordinátorka dobrovolníků Zuzana Pejpková.

Praktická část školení zahrnovala nácvik modelových situací zaměřených na komunikaci se zasaženou osobou.

„Vyzkoušet si krizovou intervenci v rámci školení bylo velmi silné. Přestože šlo jen o nácvik, člověk začne podléhat emocím a přemýšlí, jak dotyčné osobě skutečně pomoci. Jsem rád, že jsem si mohl ověřit, jak bych v takové situaci obstál,“ hodnotí školení účastník Jakub Havlín z VTP UP.

Na školení plánuje Dobrovolnické centrum UP navázat i v roce 2026, a to jak vzdělávacími, tak komunitními akcemi pro skupinu koordinátorů dobrovolníků i pro další registrované dobrovolníky z UP. Cílem je průběžně udržovat akceschopný tým, který bude připraven se zapojit a umožnit tak maximálně efektivní dobrovolnickou pomoc Univerzity Palackého v případě mimořádné krizové situace.

Palacký University Olomouc, in cooperation with Paměť národa (Memory of Nations), is launching a public donation campaign to help Taras Shevchenko National University in Kyiv. One of Ukraine's most prestigious universities has appealed to the University in Olomouc, requesting a generator to enable it to continue teaching and research during the current freezing winter, when Ukraine is facing attacks on its energy infrastructure by Russia. The generator is expected to be sent to Kyiv in the coming days.

Universities have always stood for knowledge, freedom, and responsibility in society. Today, they have another opportunity to live up to these values.

Ongoing attacks on Ukraine's energy infrastructure are depriving millions of people of electricity, heat, and basic security. This reality also affects academic institutions—places that are crucial for maintaining education, critical thinking, and social resilience in times of crisis.

Taras Shevchenko National University in Kyiv, one of Ukraine's most important universities, has officially approached Palacký University Olomouc with a request for help. Palacký University, in cooperation with Paměť národa (Memory of Nations), is therefore launching a donation campaign to purchase a KJ POWER KJA110 (110 kVA) diesel generator, which will enable teaching, research, and the basic functioning of the university in Kyiv to continue even during power outages and under extremely difficult conditions.

The university as a pillar of resilience

Despite blackouts, evacuations to shelters, and daily uncertainty, Kyiv University continues to teach, conduct research, and provide assistance. The university serves as a safe and stable environment not only for students and teachers, but also for the wider community. It is a place where psychological support is provided, where the continuity of education is maintained, and where the future of a country defending itself against aggression is being prepared. 

However, even the strongest institutions cannot cope with extreme stress without support. We are therefore facing a clear challenge today: to help our colleagues who defend the same values as we do, only in unimaginably more difficult conditions.

A call to the academic community – without borders
This donation campaign was launched on the initiative of Palacký University Olomouc, in cooperation with Paměť národa (Memory of Nations). At the same time, it is an open call to the entire academic community and all university communities – students, teachers, employees, and other universities in Czechia and abroad. Because academic solidarity knows no borders. And because the help of one university, multiplied by the support of others, has real power.

The goal is to raise funds for specific, immediately usable aid – a generator that can be sent to Kyiv in the coming days through Paměť národa. Every contribution, large or small, is an expression of solidarity and responsibility. Together, we can help ensure that education, research, and human values survive even in times of war.

Let's show that we are not indifferent to the fate of our colleagues!

Univerzita Palackého ve spolupráci s Pamětí národa spouští veřejnou sbírku na pomoc Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Jedna z nejvýznamnějších ukrajinských univerzit se na UP obrátila s žádostí o pořízení generátoru, který by jí v současné mrazivé zimě, kdy Ukrajina čelí útokům na energetickou infrastrukturu ze strany Ruska, umožnil pokračovat ve výuce a výzkumu. Generátor by mohl být do Kyjeva odeslán v nejbližších dnech.

Univerzity vždy stály na straně poznání, svobody a odpovědnosti vůči společnosti. Dnes mají znovu příležitost tyto hodnoty naplnit. Pokračující útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny připravují miliony lidí o elektřinu, teplo a základní jistoty. Tato realita dopadá i na akademické instituce – místa, která jsou v časech krize klíčová pro udržení vzdělanosti, kritického myšlení a společenské odolnosti.

Národní univerzita Tarase Ševčenka v Kyjevě se v těchto dnech oficiálně obrátila na UP s prosbou o pomoc. Univerzita proto ve spolupráci s Pamětí národa spouští sbírku na pořízení dieselové elektrocentrály KJ POWER KJA110 (110 kVA), která umožní, aby výuka, výzkum i základní chod univerzity v Kyjevě mohly pokračovat i během výpadků energie a v mimořádně náročných podmínkách.

Univerzita jako pilíř odolnosti
Navzdory blackoutům, přesunům do krytů a každodenní nejistotě se na kyjevské univerzitě stále učí, zkouší, bádá i pomáhá. Univerzita zde funguje jako bezpečný a stabilní prostor – nejen pro studenty a vyučující, ale i pro širší komunitu. Je místem, kde se poskytuje psychologická podpora, kde se drží kontinuita vzdělávání a kde se připravuje budoucnost země, která se brání agresi.

Ani ty nejsilnější instituce však nemohou čelit extrémní zátěži bez podpory. Proto dnes stojíme před jasnou výzvou: pomoci kolegům, kteří hájí stejné hodnoty jako my – jen v nepředstavitelně těžších podmínkách.

Výzva akademické obci – bez hranic
Tato sbírka vznikla z iniciativy UP ve spolupráci s Pamětí národa. Zároveň je otevřenou výzvou celé akademické obci a všem univerzitním komunitám – studentům, vyučujícím, zaměstnancům i dalším univerzitám v Česku i zahraničí. Protože akademická solidarita nemá hranice. A protože pomoc jedné univerzity, znásobená podporou dalších, má skutečnou sílu.

Cílem je vybrat prostředky na konkrétní, okamžitě využitelnou pomoc – generátor, který může být prostřednictvím Paměti národa do Kyjeva odeslán v nejbližších dnech.

Každý příspěvek, malý i velký, je vyjádřením sounáležitosti a odpovědnosti. Společně můžeme pomoci zajistit, aby vzdělávání, výzkum a hodnoty humanity přežily i v čase války.

Ukažme, že nám osud našich kolegů není lhostejný!

Univerzita Palackého ve spolupráci s Pamětí národa spouští veřejnou sbírku na pomoc Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Jedna z nejvýznamnějších ukrajinských univerzit se na UP obrátila s žádostí o pořízení generátoru, který by jí v současné mrazivé zimě, kdy Ukrajina čelí útokům na energetickou infrastrukturu ze strany Ruska, umožnil pokračovat ve výuce a výzkumu. Generátor by mohl být do Kyjeva odeslán v nejbližších dnech.

Univerzity vždy stály na straně poznání, svobody a odpovědnosti vůči společnosti. Dnes mají znovu příležitost tyto hodnoty naplnit. Pokračující útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny připravují miliony lidí o elektřinu, teplo a základní jistoty. Tato realita dopadá i na akademické instituce – místa, která jsou v časech krize klíčová pro udržení vzdělanosti, kritického myšlení a společenské odolnosti.

Národní univerzita Tarase Ševčenka v Kyjevě se v těchto dnech oficiálně obrátila na UP s prosbou o pomoc. Univerzita proto ve spolupráci s Pamětí národa spouští sbírku na pořízení dieselové elektrocentrály KJ POWER KJA110 (110 kVA), která umožní, aby výuka, výzkum i základní chod univerzity v Kyjevě mohly pokračovat i během výpadků energie a v mimořádně náročných podmínkách.

Univerzita jako pilíř odolnosti
Navzdory blackoutům, přesunům do krytů a každodenní nejistotě se na kyjevské univerzitě stále učí, zkouší, bádá i pomáhá. Univerzita zde funguje jako bezpečný a stabilní prostor – nejen pro studenty a vyučující, ale i pro širší komunitu. Je místem, kde se poskytuje psychologická podpora, kde se drží kontinuita vzdělávání a kde se připravuje budoucnost země, která se brání agresi.

Ani ty nejsilnější instituce však nemohou čelit extrémní zátěži bez podpory. Proto dnes stojíme před jasnou výzvou: pomoci kolegům, kteří hájí stejné hodnoty jako my – jen v nepředstavitelně těžších podmínkách.

Výzva akademické obci – bez hranic
Tato sbírka vznikla z iniciativy UP ve spolupráci s Pamětí národa. Zároveň je otevřenou výzvou celé akademické obci a všem univerzitním komunitám – studentům, vyučujícím, zaměstnancům i dalším univerzitám v Česku i zahraničí. Protože akademická solidarita nemá hranice. A protože pomoc jedné univerzity, znásobená podporou dalších, má skutečnou sílu.

Cílem je vybrat prostředky na konkrétní, okamžitě využitelnou pomoc – generátor, který může být prostřednictvím Paměti národa do Kyjeva odeslán v nejbližších dnech.

Každý příspěvek, malý i velký, je vyjádřením sounáležitosti a odpovědnosti. Společně můžeme pomoci zajistit, aby vzdělávání, výzkum a hodnoty humanity přežily i v čase války.

Ukažme, že nám osud našich kolegů není lhostejný!

Severní Itálie se na následující týdny stává středem sportovního světa, v Milánu začínají zimní olympijské hry. Českou republiku v jejich soutěžích bude reprezentovat 114 sportovkyň a sportovců, mezi nimi i krasobruslařský pár Kateřina a Daniel Mrázkovi a hokejistka Klára Seroiszková studující na Fakultě tělesné kultury UP.

Sourozenci Kateřina a Daniel Mrázkovi jsou juniorskými mistry světa v tancích na ledě z roku 2023 (psali jsme zde). Účast na olympijských hrách v Miláně a Cortině si vytančili na loňském mistrovství světa v Bostonu společně s dalším sourozeneckým párem Natálií a Filipem Taschlerovými – Mrázkovi skončili 12., Taschlerovi 13. Česká republika tak po 32 letech bude na hrách zastoupena dvěma tanečními páry.

ig_sem_https://www.instagram.com/olympijskytym/p/DT099nmjXfk/

Již dnes v 16:40 na led vyjedou české hokejistky, a sice v zápase s USA. Do reprezentačního výběru se dostala i Klára Seroiszková, která v současnosti obléká barvy švýcarského HC Davos. Předtím hrála ligu ve Švédsku, k českému národnímu ženskému týmu byla poprvé povolána v roce 2021.

Všichni tři olympijští reprezentanti studují na FTK UP program Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců, který umožňuje získat kvalitní vzdělání a kvalifikaci pro další uplatnění během aktivní sportovní kariéry. Více o programu zde.

ig_sem_https://www.instagram.com/narodnitymzen/p/DTKlzfnjJrZ/

Zimní olympijské hry se konají do 22. února v italském Miláně a Cortině d’Ampezzo. Do bojů o medaile ve 116 zimních disciplínách se zapojí až 2900 sportovkyň a sportovců z více než 90 zemí světa. Česká výprava čítá 114 reprezentantů, mezi nimi jsou i čtyři, kteří již na hrách zazářili v minulosti – Eva Adamczyková, Michal Krčmář, Ester Ledecká a Martina Sáblíková, která se v Itálii rozloučí se svou kariérou. Naopak svoji olympijskou premiéru zažije hned 69 členů výpravy včetně tří sportovců spojených s UP.

Informace z dění na olympijských hrách můžete sledovat stránkách olympijskytym.cz.

Severní Itálie se na následující týdny stává středem sportovního světa, v Milánu začínají zimní olympijské hry. Českou republiku v jejich soutěžích bude reprezentovat 114 sportovkyň a sportovců, mezi nimi i krasobruslařský pár Kateřina a Daniel Mrázkovi a hokejistka Klára Seroiszková studující na Fakultě tělesné kultury UP.

Sourozenci Kateřina a Daniel Mrázkovi jsou juniorskými mistry světa v tancích na ledě z roku 2023 (psali jsme zde). Účast na olympijských hrách v Miláně a Cortině si vytančili na loňském mistrovství světa v Bostonu společně s dalším sourozeneckým párem Natálií a Filipem Taschlerovými – Mrázkovi skončili 12., Taschlerovi 13. Česká republika tak po 32 letech bude na hrách zastoupena dvěma tanečními páry.

ig_sem_https://www.instagram.com/olympijskytym/p/DT099nmjXfk/

Již dnes v 16:40 na led vyjedou české hokejistky, a sice v zápase s USA. Do reprezentačního výběru se dostala i Klára Seroiszková, která v současnosti obléká barvy švýcarského HC Davos. Předtím hrála ligu ve Švédsku, k českému národnímu ženskému týmu byla poprvé povolána v roce 2021.

Všichni tři olympijští reprezentanti studují na FTK UP program Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců, který umožňuje získat kvalitní vzdělání a kvalifikaci pro další uplatnění během aktivní sportovní kariéry. Více o programu zde.

ig_sem_https://www.instagram.com/narodnitymzen/p/DTKlzfnjJrZ/

Zimní olympijské hry se konají do 22. února v italském Miláně a Cortině d’Ampezzo. Do bojů o medaile ve 116 zimních disciplínách se zapojí až 2900 sportovkyň a sportovců z více než 90 zemí světa. Česká výprava čítá 114 reprezentantů, mezi nimi jsou i čtyři, kteří již na hrách zazářili v minulosti – Eva Adamczyková, Michal Krčmář, Ester Ledecká a Martina Sáblíková, která se v Itálii rozloučí se svou kariérou. Naopak svoji olympijskou premiéru zažije hned 69 členů výpravy včetně tří sportovců spojených s UP.

Informace z dění na olympijských hrách můžete sledovat stránkách olympijskytym.cz.

Týden pro wellbeing, celostátní iniciativa, která každoročně upozorňuje na význam péče o duševní zdraví, vztahy a psychickou odolnost v různých oblastech společnosti, včetně školství. I letos se jej prostřednictvím několika akcí i osvětových plakátů zúčastní Pedagogická fakulta Univerzity Palackého.

Týden pro wellbeing propojuje odborníky, instituce, školy i veřejnost a otevírá prostor pro sdílení dobré praxe, vzdělávání a prevenci v oblasti wellbeingu. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého přispívá do celostátního programu pravidelně svými aktivitami s jednotným názvem Pečuji o sebe… a své žáky. Reagují na konkrétní potřeby škol a práce s mladými lidmi.

„I letos organizujeme několik akcí, ráda bych však v tuto chvíli upozornila na vzdělávací program, zaměřený na podporu duševního zdraví a wellbeingu mladých lidí ve školním prostředí. Právě touto akcí chceme zareagovat na potřeby škol, pedagogů i dalších odborníků, kteří se ve své práci setkávají s narůstající psychickou zátěží dospívajících a mladých dospělých. Program, který se v Uměleckém centru UP uskuteční 10. února, je určený především pedagogům a pedagožkám, pracovníkům školních poradenských pracovišť, vychovatelům, preventistům, psychologům i dalším zájemcům o podporu duševního zdraví ve vzdělávání. Je zároveň koncipován jako otevřený vzdělávací prostor pro všechny, kdo chtějí citlivě a bezpečně pracovat s tématy, jakými jsou emoce, stres, úzkost, identita a duševní hygiena ve škole,“ uvedla za organizátory akce Petra Šobáňová, proděkanka PdF UP.

Vedle přednášky a workshopového bloku je jedním z klíčových motivů celé akce zpřístupnění kvalitních, odborně podložených materiálů.  

„Už od středy zdarma rozdáváme učitelům, studujícím a všem zájemcům plakátovací sady. Zájemci si je u vrátnice konviktu mohou vyzvednout během celého týdne. Soubor jedenácti edukativních a osvětových plakátů obdrží i účastníci našeho vzdělávacího programu. Plakáty se věnují zásadním tématům duševního zdraví, například emoci a její regulaci, stresu, úzkosti a panickým atakům, sebepoškozování, spánku, věnují se i tématům, jakými jsou overthinking, FOMO, psychologické potřeby i zdroje duševní odolnosti. Jsou navrženy tak, aby mohly sloužit nejen jako osvětový prvek ve škole, ale i jako konkrétní didaktický nástroj přímo ve výuce,“ doplnila proděkanka Petra Šobáňová. Plakáty jsou ke stažení také zde.

Celý program, připravený Pedagogickou fakultou UP pro celostátní iniciativu Týden pro wellbeing, navazuje na komplexní aktivity projektu Pečuji o sebe, který propojuje odborné poznatky, pedagogickou praxi a dostupné metodické materiály pro školy. Informace o nabídce vzdělávacích akcí a metodických materiálech najdete zde. Více se dočtete v Portálu Učitel21.

Týden pro wellbeing, celostátní iniciativa, která každoročně upozorňuje na význam péče o duševní zdraví, vztahy a psychickou odolnost v různých oblastech společnosti, včetně školství. I letos se jej prostřednictvím několika akcí i osvětových plakátů zúčastní Pedagogická fakulta Univerzity Palackého.

Týden pro wellbeing propojuje odborníky, instituce, školy i veřejnost a otevírá prostor pro sdílení dobré praxe, vzdělávání a prevenci v oblasti wellbeingu. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého přispívá do celostátního programu pravidelně svými aktivitami s jednotným názvem Pečuji o sebe… a své žáky. Reagují na konkrétní potřeby škol a práce s mladými lidmi.

„I letos organizujeme několik akcí, ráda bych však v tuto chvíli upozornila na vzdělávací program, zaměřený na podporu duševního zdraví a wellbeingu mladých lidí ve školním prostředí. Právě touto akcí chceme zareagovat na potřeby škol, pedagogů i dalších odborníků, kteří se ve své práci setkávají s narůstající psychickou zátěží dospívajících a mladých dospělých. Program, který se v Uměleckém centru UP uskuteční 10. února, je určený především pedagogům a pedagožkám, pracovníkům školních poradenských pracovišť, vychovatelům, preventistům, psychologům i dalším zájemcům o podporu duševního zdraví ve vzdělávání. Je zároveň koncipován jako otevřený vzdělávací prostor pro všechny, kdo chtějí citlivě a bezpečně pracovat s tématy, jakými jsou emoce, stres, úzkost, identita a duševní hygiena ve škole,“ uvedla za organizátory akce Petra Šobáňová, proděkanka PdF UP.

Vedle přednášky a workshopového bloku je jedním z klíčových motivů celé akce zpřístupnění kvalitních, odborně podložených materiálů.  

„Už od středy zdarma rozdáváme učitelům, studujícím a všem zájemcům plakátovací sady. Zájemci si je u vrátnice konviktu mohou vyzvednout během celého týdne. Soubor jedenácti edukativních a osvětových plakátů obdrží i účastníci našeho vzdělávacího programu. Plakáty se věnují zásadním tématům duševního zdraví, například emoci a její regulaci, stresu, úzkosti a panickým atakům, sebepoškozování, spánku, věnují se i tématům, jakými jsou overthinking, FOMO, psychologické potřeby i zdroje duševní odolnosti. Jsou navrženy tak, aby mohly sloužit nejen jako osvětový prvek ve škole, ale i jako konkrétní didaktický nástroj přímo ve výuce,“ doplnila proděkanka Petra Šobáňová. Plakáty jsou ke stažení také zde.

Celý program, připravený Pedagogickou fakultou UP pro celostátní iniciativu Týden pro wellbeing, navazuje na komplexní aktivity projektu Pečuji o sebe, který propojuje odborné poznatky, pedagogickou praxi a dostupné metodické materiály pro školy. Informace o nabídce vzdělávacích akcí a metodických materiálech najdete zde. Více se dočtete v Portálu Učitel21.

Od výzkumu přes státní správu až po byznys a podnikání. Konference XBIO v praxi 2026 ukáže, jak pestré mohou být profesní dráhy absolventů přírodovědeckých oborů. Nabídne inspirativní příběhy, praktické zkušenosti i prostor pro networking. Setkání se uskuteční se 3. března 2026 v Pevnosti poznání v Olomouci.

Setkání studentů, absolventů a odborníků z praxe se letos koná již potřetí a poprvé pod novým názvem XBIO. Akce navazuje na úspěšný formát Exbio v praxi a rozšiřuje svůj záběr také na biologicko-chemické obory. Jejím hlavním cílem je propojovat akademické prostředí s reálným pracovním trhem a nabízet studentům inspiraci prostřednictvím konkrétních příběhů a zkušeností absolventů.

 „Chceme ukázat, že studium přírodních věd otevírá mnohem širší spektrum profesních možností, než si studenti často dokážou představit. Od výzkumu a státní správy přes soukromý sektor až po podnikání,“ říkají organizátoři konference.

Nový název, širší perspektiva

Změna názvu na XBIO symbolizuje posun a ambici představit úspěšné absolventy napříč biologickými a chemickými obory. Akce se letos koná s obměněným organizačním týmem, novými partnery a širším odborným zaměřením. Právě tato pestrost má účastníkům nabídnout komplexnější pohled na možné kariérní cesty a praktické uplatnění získaného vzdělání.

Web konference je již spuštěn a první vlna řečníků byla zveřejněna. Další hosté, programové bloky i doprovodné aktivity budou postupně přibývat.

Naladění na témata konference: podcast s Janem Bučkem

Ještě před samotnou konferencí se můžete inspirovat také podcastem s Janem Bučkem, který je připravený jako součást širší diskuze o uplatnění absolventů v praxi. Rozhovor nabízí otevřený pohled na profesní cestu, rozhodování mimo akademickou dráhu a význam schopnosti přenášet odborné znalosti do reálných projektů a byznysového prostředí.

Podcast je dostupný na YouTube a tematicky přímo navazuje na to, o čem bude XBIO v praxi 2026.

Registrace a aktuální informace

Registrace na konferenci je otevřena. Sledujte nás na webových stránkách, Instagramu a Facebooku, kde budeme průběžně zveřejňovat další informace o programu, řečnících a doprovodných aktivitách.

Od výzkumu přes státní správu až po byznys a podnikání. Konference XBIO v praxi 2026 ukáže, jak pestré mohou být profesní dráhy absolventů přírodovědeckých oborů. Nabídne inspirativní příběhy, praktické zkušenosti i prostor pro networking. Setkání se uskuteční se 3. března 2026 v Pevnosti poznání v Olomouci.

Setkání studentů, absolventů a odborníků z praxe se letos koná již potřetí a poprvé pod novým názvem XBIO. Akce navazuje na úspěšný formát Exbio v praxi a rozšiřuje svůj záběr také na biologicko-chemické obory. Jejím hlavním cílem je propojovat akademické prostředí s reálným pracovním trhem a nabízet studentům inspiraci prostřednictvím konkrétních příběhů a zkušeností absolventů.

 „Chceme ukázat, že studium přírodních věd otevírá mnohem širší spektrum profesních možností, než si studenti často dokážou představit. Od výzkumu a státní správy přes soukromý sektor až po podnikání,“ říkají organizátoři konference.

Nový název, širší perspektiva

Změna názvu na XBIO symbolizuje posun a ambici představit úspěšné absolventy napříč biologickými a chemickými obory. Akce se letos koná s obměněným organizačním týmem, novými partnery a širším odborným zaměřením. Právě tato pestrost má účastníkům nabídnout komplexnější pohled na možné kariérní cesty a praktické uplatnění získaného vzdělání.

Web konference je již spuštěn a první vlna řečníků byla zveřejněna. Další hosté, programové bloky i doprovodné aktivity budou postupně přibývat.

Naladění na témata konference: podcast s Janem Bučkem

Ještě před samotnou konferencí se můžete inspirovat také podcastem s Janem Bučkem, který je připravený jako součást širší diskuze o uplatnění absolventů v praxi. Rozhovor nabízí otevřený pohled na profesní cestu, rozhodování mimo akademickou dráhu a význam schopnosti přenášet odborné znalosti do reálných projektů a byznysového prostředí.

Podcast je dostupný na YouTube a tematicky přímo navazuje na to, o čem bude XBIO v praxi 2026.

Registrace a aktuální informace

Registrace na konferenci je otevřena. Sledujte nás na webových stránkách, Instagramu a Facebooku, kde budeme průběžně zveřejňovat další informace o programu, řečnících a doprovodných aktivitách.

Country, cha-cha nebo třeba tango. Léčivou sílu tance využívají na Fakultě tělesné kultury UP k pomoci lidem s Parkinsonovou nemocí. Taneční rytmy zmírňují její příznaky a podporují plynulejší pohyb, zároveň napomáhají i sociálnímu životu, který onemocnění nabouralo. Pod hlavičkou mezinárodního projektu NeuroDance fakulta právě otevírá tanečně-pohybový kurz, do kterého se parkinsonici mohou hlásit i s jejich partnery či přáteli.

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje tvorbu dopaminu a oblast mozku zvanou bazální ganglia, které jsou důležité pro řízení pohybu. Chorobu není možné léčit, je však možné mírnit její průběh, zejména pravidelným podáváním dopaminu prostřednictvím léků. Odborníci, kteří spojili síly v projektu NeuroDance, se nadto snaží příznaky Parkinsonovy choroby mírnit a zpříjemňovat tak život pacientů tancem.

video_sem

„Rytmus hudby je podnět, do jehož zpracování se zapojí jiné části mozku, které dovolují člověku s Parkinsonem započít v pohybu a plynule v něm pokračovat. A to je základ naší intervence – pracujeme s jasnou, strukturovanou hudbou a pohyby, které přinášejí účastníkům užitek, podporujeme tím jejich motorické učení. Zároveň tím, že jde o skupinovou aktivitu, má terapie i sociální efekt,“ říká Jana Pelclová z Institutu aktivního životního stylu FTK UP.

„Snažíme se přitom co nejvíce se přizpůsobit režimu parkinsoniků, aby pro ně naše pohybová terapie byla co nejpříjemnější a měla co největší přínos. Roli hraje to, jestli jim zabírají léky a jsou dostatečně saturováni dopaminem, jakou mají náladu. Osvědčil se nám dopolední čas, během lekcí dbáme na bezpečnost, také na pravidelné přestávky, pracujeme s aktuální únavou tanečníků,“ dodává.

foto_sem_4

Případní zájemci o účast v pětiměsíčním kurzu, který na FTK UP startuje v průběhu února, se tak podle Jany Pelclové nemusí vůbec ničeho bát. To může potvrdit i Vít Vysloužil z Parkinson klubu Olomouc, který si zatančil během praktických lekcích v rámci školení lektorů, které na fakultě proběhlo v uplynulých dnech.

„Moc jsem si to užil. Dřív jsem chodil tančit strašně rád, na zábavy, plesy, oslavy. Teď je to s těma nohama problém. Tady mě ale přidržují, můžu dělat něco pro své zdraví a také se pobavit. Je to pohoda. Určitě budu chodit dál,“ prozradil. 

Lekce pro osoby s počínajícím a středním stádiem Parkinsonovy choroby ve věku od 40 roků a jejich případný doprovod se budou konat do června vždy dvakrát týdně, v pondělí a ve středu od 10 do 11 hodin. Zájemci mohou kontaktovat katedru fyzioterapie FTK UP na telefonu 585 636 308. 

Součástí projektu NeuroDance je nejen příprava taneční intervence, ale i vyhodnocení jejího přínosu pro parkinsoniky. „Sledujeme, co náš program s pacienty dělá, a to nejen v oblasti motoriky. Využíváme mimo jiné dotazníky sledující kvalitu života nebo změny v oblasti kognice, zajímá nás i subjektivní vnímání účastníků. Již vloni, kdy se kurz konal poprvé, se nám potvrdilo, že tak, jak je koncipovaný, je přínosný,“ přibližuje Jana Pelclová.

foto_sem_4

Z FTK UP se kromě profesorky Institutu aktivního životního stylu, která se mimo jiné zaměřuje na taneční intervence u seniorů, na projektu podílejí také fyzioterapeutky Martina Šlachtová a Dagmar Dupalová, které s parkinsoniky dlouhodobě pracují, a psycholožka a trenérka tance Jana Harvanová.

Aktivity projektu NeuroDance propojily odbornice a odborníky z institucí ze čtyř evropských zemí. Hlavním partnerem je slovinské The Science and Research Centre Koper, mezi spolupracovníky je vedle Univerzity Palackého také německá Otto-von-Guericke University Magdeburg nebo řecká Thessaly University. Projekt je financován z prostředků Evropské unie ve výzvě Erasmus Sport. Více zde.

Country, cha-cha nebo třeba tango. Léčivou sílu tance využívají na Fakultě tělesné kultury UP k pomoci lidem s Parkinsonovou nemocí. Taneční rytmy zmírňují její příznaky a podporují plynulejší pohyb, zároveň napomáhají i sociálnímu životu, který onemocnění nabouralo. Pod hlavičkou mezinárodního projektu NeuroDance fakulta právě otevírá tanečně-pohybový kurz, do kterého se parkinsonici mohou hlásit i s jejich partnery či přáteli.

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje tvorbu dopaminu a oblast mozku zvanou bazální ganglia, které jsou důležité pro řízení pohybu. Chorobu není možné léčit, je však možné mírnit její průběh, zejména pravidelným podáváním dopaminu prostřednictvím léků. Odborníci, kteří spojili síly v projektu NeuroDance, se nadto snaží příznaky Parkinsonovy choroby mírnit a zpříjemňovat tak život pacientů tancem.

video_sem

„Rytmus hudby je podnět, do jehož zpracování se zapojí jiné části mozku, které dovolují člověku s Parkinsonem započít v pohybu a plynule v něm pokračovat. A to je základ naší intervence – pracujeme s jasnou, strukturovanou hudbou a pohyby, které přinášejí účastníkům užitek, podporujeme tím jejich motorické učení. Zároveň tím, že jde o skupinovou aktivitu, má terapie i sociální efekt,“ říká Jana Pelclová z Institutu aktivního životního stylu FTK UP.

„Snažíme se přitom co nejvíce se přizpůsobit režimu parkinsoniků, aby pro ně naše pohybová terapie byla co nejpříjemnější a měla co největší přínos. Roli hraje to, jestli jim zabírají léky a jsou dostatečně saturováni dopaminem, jakou mají náladu. Osvědčil se nám dopolední čas, během lekcí dbáme na bezpečnost, také na pravidelné přestávky, pracujeme s aktuální únavou tanečníků,“ dodává.

foto_sem_4

Případní zájemci o účast v pětiměsíčním kurzu, který na FTK UP startuje v průběhu února, se tak podle Jany Pelclové nemusí vůbec ničeho bát. To může potvrdit i Vít Vysloužil z Parkinson klubu Olomouc, který si zatančil během praktických lekcích v rámci školení lektorů, které na fakultě proběhlo v uplynulých dnech.

„Moc jsem si to užil. Dřív jsem chodil tančit strašně rád, na zábavy, plesy, oslavy. Teď je to s těma nohama problém. Tady mě ale přidržují, můžu dělat něco pro své zdraví a také se pobavit. Je to pohoda. Určitě budu chodit dál,“ prozradil. 

Lekce pro osoby s počínajícím a středním stádiem Parkinsonovy choroby ve věku od 40 roků a jejich případný doprovod se budou konat do června vždy dvakrát týdně, v pondělí a ve středu od 10 do 11 hodin. Zájemci mohou kontaktovat katedru fyzioterapie FTK UP na telefonu 585 636 308. 

Součástí projektu NeuroDance je nejen příprava taneční intervence, ale i vyhodnocení jejího přínosu pro parkinsoniky. „Sledujeme, co náš program s pacienty dělá, a to nejen v oblasti motoriky. Využíváme mimo jiné dotazníky sledující kvalitu života nebo změny v oblasti kognice, zajímá nás i subjektivní vnímání účastníků. Již vloni, kdy se kurz konal poprvé, se nám potvrdilo, že tak, jak je koncipovaný, je přínosný,“ přibližuje Jana Pelclová.

foto_sem_4

Z FTK UP se kromě profesorky Institutu aktivního životního stylu, která se mimo jiné zaměřuje na taneční intervence u seniorů, na projektu podílejí také fyzioterapeutky Martina Šlachtová a Dagmar Dupalová, které s parkinsoniky dlouhodobě pracují, a psycholožka a trenérka tance Jana Harvanová.

Aktivity projektu NeuroDance propojily odbornice a odborníky z institucí ze čtyř evropských zemí. Hlavním partnerem je slovinské The Science and Research Centre Koper, mezi spolupracovníky je vedle Univerzity Palackého také německá Otto-von-Guericke University Magdeburg nebo řecká Thessaly University. Projekt je financován z prostředků Evropské unie ve výzvě Erasmus Sport. Více zde.

Akademický týden Univerzity Palackého, který se uskuteční od 16. do 22. února, tradičně připomene obnovení olomoucké univerzity v roce 1946. Letos se navíc ponese ve znamení 80. výročí novodobé existence UP a nabídne bohatý program pro studenty, zaměstnance, akademickou obec i veřejnost.

Týden zahájí už v pondělí ráno tradiční výzva Daruj krev s UP, která dvanáctým rokem podporuje bezplatné dárcovství krve mezi studujícími a zaměstnanci UP. Obzvlášť vítáni jsou prvodárci a prvodárkyně – na všechny pak čekají drobné dárky od univerzity. Výzva Daruj krev s UP bude probíhat po celý týden až do pátečního odpoledne.

„Akademický týden vnímáme jako svátek celé univerzitní komunity.“ rektor Michael Kohajda

Pondělní ranní program doplní komunitní Kávové pondělí ve Studentském klubu UP, které nabídne nejen kávu, ale i prostor pro setkávání, swap oblečení a knih či kreativní dílny. Akce se koná ve spolupráci programu Talentovaný Palacký a Udržitelné univerzity. Večer pak program odlehčí tradiční Hospodský kvíz – univerzitní speciál, který bude probíhat v Jazz Tibet Clubu od 19 hodin.

Ocenění práce, talentu i každodenního nasazení

Stěžejním bodem Akademického týdne bude slavnostní předání výročních ocenění UP za rok 2025, které se uskuteční v úterý 17. února v 16 hodin v kině Metropol. Rektor UP Michael Kohajda zde ocení studentky a studenty za nejlepší práce a sportovní výkony, akademiky a akademičky za odborné publikace i výjimečné pedagogické a popularizační počiny a předávat se budou také mimořádná ocenění neakademickým pracovníkům a pracovnicím. Slavnostní akt moderovaný šéfem olomoucké činohry Romanem Venclem je přístupný veřejnosti a místo je možné si zarezervovat na webu kina Metropol.

„Ocenění vnímám jako poděkování všem, kteří svou prací posouvají Univerzitu Palackého dál – ať už ve výuce, vědě, popularizaci, nebo v každodenním chodu univerzity,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Univerzita jako společenství v symbióze s městem

Součástí týdne bude také tradiční středeční studentská mše svatá v kostele Panny Marie Sněžné, druhý ročník akce V záři reflektorů v Pevnosti poznání, která poděkuje vědcům a vědkyním aktivním v médiích, nebo Reprezentační ples Univerzity Palackého, který se letos uskuteční v předvečer 80. výročí znovuobnovení univerzity v pátek 20. února. Slavnostní večer se ponese v rytmech swingu, moderovat jej bude moderátorka a zpěvačka Erika Stárková. Vstupenky na ples lze zakoupit zde.

Závěr Akademického týdne UP bude tradičně patřit symbolickému hlasu zvonů olomouckých kostelů a víkendovým kulturním návštěvám. Zvony se díky spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým rozezní v sobotu 21. února v 15 hodin. Během víkendu pak studenti a zaměstnanci UP budou moci zdarma navštívit Pevnost poznání a Muzeum umění Olomouc, Vlastivědné muzeum nabídne zvýhodněné vstupné.

„Akademický týden vnímáme jako svátek celé univerzitní komunity. Je to chvíle, kdy se můžeme potkat napříč fakultami, ocenit úspěchy kolegyň a kolegů a připomenout si, že univerzita není jen místo studia a práce, ale také silné společenství,“ dodal rektor Michael Kohajda.

Celý program je k dispozici na webu akademickytyden.upol.cz.

 

 

Akademický týden Univerzity Palackého, který se uskuteční od 16. do 22. února, tradičně připomene obnovení olomoucké univerzity v roce 1946. Letos se navíc ponese ve znamení 80. výročí novodobé existence UP a nabídne bohatý program pro studenty, zaměstnance, akademickou obec i veřejnost.

Týden zahájí už v pondělí ráno tradiční výzva Daruj krev s UP, která dvanáctým rokem podporuje bezplatné dárcovství krve mezi studujícími a zaměstnanci UP. Obzvlášť vítáni jsou prvodárci a prvodárkyně – na všechny pak čekají drobné dárky od univerzity. Výzva Daruj krev s UP bude probíhat po celý týden až do pátečního odpoledne.

„Akademický týden vnímáme jako svátek celé univerzitní komunity.“ rektor Michael Kohajda

Pondělní ranní program doplní komunitní Kávové pondělí ve Studentském klubu UP, které nabídne nejen kávu, ale i prostor pro setkávání, swap oblečení a knih či kreativní dílny. Akce se koná ve spolupráci programu Talentovaný Palacký a Udržitelné univerzity. Večer pak program odlehčí tradiční Hospodský kvíz – univerzitní speciál, který bude probíhat v Jazz Tibet Clubu od 19 hodin.

Ocenění práce, talentu i každodenního nasazení

Stěžejním bodem Akademického týdne bude slavnostní předání výročních ocenění UP za rok 2025, které se uskuteční v úterý 17. února v 16 hodin v kině Metropol. Rektor UP Michael Kohajda zde ocení studentky a studenty za nejlepší práce a sportovní výkony, akademiky a akademičky za odborné publikace i výjimečné pedagogické a popularizační počiny a předávat se budou také mimořádná ocenění neakademickým pracovníkům a pracovnicím. Slavnostní akt moderovaný šéfem olomoucké činohry Romanem Venclem je přístupný veřejnosti a místo je možné si zarezervovat na webu kina Metropol.

„Ocenění vnímám jako poděkování všem, kteří svou prací posouvají Univerzitu Palackého dál – ať už ve výuce, vědě, popularizaci, nebo v každodenním chodu univerzity,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Univerzita jako společenství v symbióze s městem

Součástí týdne bude také tradiční středeční studentská mše svatá v kostele Panny Marie Sněžné, druhý ročník akce V záři reflektorů v Pevnosti poznání, která poděkuje vědcům a vědkyním aktivním v médiích, nebo Reprezentační ples Univerzity Palackého, který se letos uskuteční v předvečer 80. výročí znovuobnovení univerzity v pátek 20. února. Slavnostní večer se ponese v rytmech swingu, moderovat jej bude moderátorka a zpěvačka Erika Stárková. Vstupenky na ples lze zakoupit zde.

Závěr Akademického týdne UP bude tradičně patřit symbolickému hlasu zvonů olomouckých kostelů a víkendovým kulturním návštěvám. Zvony se díky spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým rozezní v sobotu 21. února v 15 hodin. Během víkendu pak studenti a zaměstnanci UP budou moci zdarma navštívit Pevnost poznání a Muzeum umění Olomouc, Vlastivědné muzeum nabídne zvýhodněné vstupné.

„Akademický týden vnímáme jako svátek celé univerzitní komunity. Je to chvíle, kdy se můžeme potkat napříč fakultami, ocenit úspěchy kolegyň a kolegů a připomenout si, že univerzita není jen místo studia a práce, ale také silné společenství,“ dodal rektor Michael Kohajda.

Celý program je k dispozici na webu akademickytyden.upol.cz.

 

 

Kde vzniká společná řeč, kde se ztrácí a jak ji znovu nalézt? To jsou klíčové otázky 61. ročníku mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších evropských festivalů vědeckého filmu, který pořádá Univerzita Palackého. 

Akce se koná od 28. dubna do 3. května a každoročně přivádí do města výrazné osobnosti světové i domácí vědy, dokumentárního filmu, umění a hudby a stává se místem setkávání inspirativních hlasů napříč obory. Dramaturgie AFO letos hledá porozumění, které není samozřejmostí, a zaměřuje se na situace, v nichž se společná řeč rodí, láme nebo úplně mizí. 

video_sem

„Pokusíme se najít dialog mezi vědou a společností, mezi tělem a lékařstvím, mezi generacemi v digitálním prostoru, nebo mezi sportovci a davem například při fotbalovém utkání. Společná řeč znamená upřímnou sebereflexi a nutnost naslouchat signálům, které jsme dlouho přehlíželi – těl, technologií i budoucnosti – a které se teprve učíme pojmenovávat,“ říká hlavní dramaturg festivalu Zdeněk Rychtera.

Tělo, technologie, vztahy i budoucnost

Programové sekce rozvíjejí ročníkové téma v konkrétních oblastech. Ahoj! Jak se máš? zkoumá seznamování, blízkost a autenticitu v digitálním světě. Sekce Diagnóza: neznámá otevírá dialog mezi pacienty a lékaři a upozorňuje na nerovnosti v péči o chronicky nemocné. Kultura vítězství se dívá na sport jako na celospolečenský étos formující identitu, výkon i kolektivní emoce. Ozvěny budoucnosti se snaží představit lepší společenskou alternativu k dystopickým vizím zítřka.

„Mezi další tradiční nesoutěžní sekce patří Resilience, která se zaměřuje na společenskou i osobní odolnost a v propojeném labyrintu společenských i environmentálních krizí se snaží poukázat na nové směry uvažování a přinést kapku naděje založené na akci, konstruktivní diskuzi a humoru. Na vědě záleží propojuje akademickou sféru s veřejností a věnuje se komunikaci výzkumu a vzdělávání. Věda v ČT reflektuje současnou roli České televize v popularizaci vědeckého poznání,“ dodává programový ředitel Dominik Vontor.

Festival nabídne diskuze, workshopy, procházky, ale i aktivity pro celé rodiny na Horním náměstí. Odborný program Industry 4Science se zaměří na to, jak atraktivně a srozumitelně sdílet vědecké poznatky. Novinkou je sekce European Spotlight, která představí výběr různorodých přístupů ke komunikaci vědy v evropské audiovizi. 

Do Olomouce přijede americká filmařka Erin Espelie, která ve svých dílech pracuje s materiály zachycujícími skutečné laboratorní výzkumy, nebo významný britský vulkanolog a filmař Clive Oppenheimer. Oba na AFO představí ve světových premiérách své filmy Ideas of Order a Vulcano Voices.

Důležitou součástí jsou také koncerty a DJ sety. „Budeme hledat společnou řeč v mezigeneračním dialogu současné scény, pulzujících elektronických rytmech DJs i audiovizuálních zážitcích, kde se skutečná vědecká data transformují ve zvuk,“ zve na AFO hudební dramaturgyně Kateřina Sovová.

Vizuální identitu letošního ročníku formuje sklo

Autor vizuálu Radim Měsíc hledal téma, které se nějak dotýká nás všech. „Něco, co sdílíme bez ohledu na to, odkud pocházíme nebo jaký máme názor a zároveň něco, u čeho má ještě smysl snažit se o společnou řeč. Pracovně jsem si tenhle pocit pojmenoval Floor is Lava. Jako metaforu světa, ve kterém dnes žijeme. Mnoho věcí kolem nás je nestabilních a společnost je čím dál víc polarizovaná a domluva je složitější než dřív. Jako by nás všechny trochu pálila zem pod nohama,“ vysvětluje Radim Měsíc, grafický designér. 

Motiv se autor rozhodl ztvárnit pomocí skla. „Je to materiál, který vzniká z přírodních surovin a doslova vychází ze země – z našeho společného základu. Ve chvíli, kdy je sklo roztavené, vizuálně připomíná lávu. Když ale ztuhne, stává se křehkým a zranitelným. Právě tahle proměna je pro mě důležitá a připomíná, jak křehký může být dialog i samotná realita,“ doplňuje grafik, který celý proces zdokumentoval ve sklářské huti v Přibyslavi. 

„Společně se skláři z Valner Glass a s pomocí několika přírodních artefaktů jsme vytvořili jedinečnou tvůrčí atmosféru, ve které improvizací vznikaly skleněné objekty a abstraktní obrazce pro natáčení. Jsme moc rádi, že letos můžeme být malou součástí tohoto skvělého festivalu,“ sdílí nadšení David Valner.

Než festival začne: kino nebo online z obýváku

Ještě před zahájením festivalu se mohou jeho fanoušci naladit na atmosféru AFO. V úterý 17. února od 20.00 se v olomouckém kině Metropol uskuteční předpremiéra soutěžního filmu André je idiot režiséra Tonyho Benny. Další vybrané filmy jsou k vidění na platformě Watch and Know. Stejně jako festival jsou i tyto akce přístupné zdarma. 

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem komunikace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení. 

Kde vzniká společná řeč, kde se ztrácí a jak ji znovu nalézt? To jsou klíčové otázky 61. ročníku mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších evropských festivalů vědeckého filmu, který pořádá Univerzita Palackého. 

Akce se koná od 28. dubna do 3. května a každoročně přivádí do města výrazné osobnosti světové i domácí vědy, dokumentárního filmu, umění a hudby a stává se místem setkávání inspirativních hlasů napříč obory. Dramaturgie AFO letos hledá porozumění, které není samozřejmostí, a zaměřuje se na situace, v nichž se společná řeč rodí, láme nebo úplně mizí. 

video_sem

„Pokusíme se najít dialog mezi vědou a společností, mezi tělem a lékařstvím, mezi generacemi v digitálním prostoru, nebo mezi sportovci a davem například při fotbalovém utkání. Společná řeč znamená upřímnou sebereflexi a nutnost naslouchat signálům, které jsme dlouho přehlíželi – těl, technologií i budoucnosti – a které se teprve učíme pojmenovávat,“ říká hlavní dramaturg festivalu Zdeněk Rychtera.

Tělo, technologie, vztahy i budoucnost

Programové sekce rozvíjejí ročníkové téma v konkrétních oblastech. Ahoj! Jak se máš? zkoumá seznamování, blízkost a autenticitu v digitálním světě. Sekce Diagnóza: neznámá otevírá dialog mezi pacienty a lékaři a upozorňuje na nerovnosti v péči o chronicky nemocné. Kultura vítězství se dívá na sport jako na celospolečenský étos formující identitu, výkon i kolektivní emoce. Ozvěny budoucnosti se snaží představit lepší společenskou alternativu k dystopickým vizím zítřka.

„Mezi další tradiční nesoutěžní sekce patří Resilience, která se zaměřuje na společenskou i osobní odolnost a v propojeném labyrintu společenských i environmentálních krizí se snaží poukázat na nové směry uvažování a přinést kapku naděje založené na akci, konstruktivní diskuzi a humoru. Na vědě záleží propojuje akademickou sféru s veřejností a věnuje se komunikaci výzkumu a vzdělávání. Věda v ČT reflektuje současnou roli České televize v popularizaci vědeckého poznání,“ dodává programový ředitel Dominik Vontor.

Festival nabídne diskuze, workshopy, procházky, ale i aktivity pro celé rodiny na Horním náměstí. Odborný program Industry 4Science se zaměří na to, jak atraktivně a srozumitelně sdílet vědecké poznatky. Novinkou je sekce European Spotlight, která představí výběr různorodých přístupů ke komunikaci vědy v evropské audiovizi. 

Do Olomouce přijede americká filmařka Erin Espelie, která ve svých dílech pracuje s materiály zachycujícími skutečné laboratorní výzkumy, nebo významný britský vulkanolog a filmař Clive Oppenheimer. Oba na AFO představí ve světových premiérách své filmy Ideas of Order a Vulcano Voices.

Důležitou součástí jsou také koncerty a DJ sety. „Budeme hledat společnou řeč v mezigeneračním dialogu současné scény, pulzujících elektronických rytmech DJs i audiovizuálních zážitcích, kde se skutečná vědecká data transformují ve zvuk,“ zve na AFO hudební dramaturgyně Kateřina Sovová.

Vizuální identitu letošního ročníku formuje sklo

Autor vizuálu Radim Měsíc hledal téma, které se nějak dotýká nás všech. „Něco, co sdílíme bez ohledu na to, odkud pocházíme nebo jaký máme názor a zároveň něco, u čeho má ještě smysl snažit se o společnou řeč. Pracovně jsem si tenhle pocit pojmenoval Floor is Lava. Jako metaforu světa, ve kterém dnes žijeme. Mnoho věcí kolem nás je nestabilních a společnost je čím dál víc polarizovaná a domluva je složitější než dřív. Jako by nás všechny trochu pálila zem pod nohama,“ vysvětluje Radim Měsíc, grafický designér. 

Motiv se autor rozhodl ztvárnit pomocí skla. „Je to materiál, který vzniká z přírodních surovin a doslova vychází ze země – z našeho společného základu. Ve chvíli, kdy je sklo roztavené, vizuálně připomíná lávu. Když ale ztuhne, stává se křehkým a zranitelným. Právě tahle proměna je pro mě důležitá a připomíná, jak křehký může být dialog i samotná realita,“ doplňuje grafik, který celý proces zdokumentoval ve sklářské huti v Přibyslavi. 

„Společně se skláři z Valner Glass a s pomocí několika přírodních artefaktů jsme vytvořili jedinečnou tvůrčí atmosféru, ve které improvizací vznikaly skleněné objekty a abstraktní obrazce pro natáčení. Jsme moc rádi, že letos můžeme být malou součástí tohoto skvělého festivalu,“ sdílí nadšení David Valner.

Než festival začne: kino nebo online z obýváku

Ještě před zahájením festivalu se mohou jeho fanoušci naladit na atmosféru AFO. V úterý 17. února od 20.00 se v olomouckém kině Metropol uskuteční předpremiéra soutěžního filmu André je idiot režiséra Tonyho Benny. Další vybrané filmy jsou k vidění na platformě Watch and Know. Stejně jako festival jsou i tyto akce přístupné zdarma. 

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem komunikace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení. 

Scientists describe the structure of photosystem II in green algae with extreme resistance to high light intensity

Olomouc (February 4, 2026) – An international team of scientists has described in detail the structure of photosystem II in the green microalgae Chlorella ohadii and revealed the mechanisms that enable this organism to survive and function effectively even under extremely high light intensity. Photosystem II is a key protein complex in photosynthetic organisms that converts light energy into chemical energy. The results of the research, which involved experts from the Department of Biophysics at the Faculty of Science, Palacký University Olomouc (UP FS), were published in the prestigious journal Nature Communications.

Using cryogenic electron microscopy, the researchers obtained a highly detailed structure of the photosystem II supercomplex. The analysis revealed an unusual arrangement of light-harvesting proteins that differs significantly from the structures known in higher plants and in most other algae. According to the scientists, this arrangement allows for more efficient regulation of the flow of excitation energy and protects the photosynthetic apparatus from damage at higher light intensities.

"Our results show that the photosystem II of this microalga is structurally optimised for environments with extremely variable light conditions. We have identified specific structural elements that are likely responsible for its extraordinary phototolerance," said corresponding author Roman Kouřil from the Department of Biophysics at the Faculty of Science.

Link to the article:

https://www.nature.com/articles/s41467-025-65861-2

The results of the study also provide new insights into the evolution of photosynthetic complexes. The structure of photosystem II in Chlorella ohadii combines features known from various groups of photosynthetic organisms with completely unique elements. According to Roman Kouřil, this suggests that the photosynthetic apparatus may have repeatedly adapted to extreme environmental conditions throughout evolution through relatively subtle yet functionally significant changes.

"A better understanding of these adaptive mechanisms is key to basic research on photosynthesis and may also inspire biotechnological applications," added lead author Rameez Arshad from the Department of Biophysics at the Faculty of Science.

The research involved experts from the Department of Biophysics and the Department of Experimental Biology at the Faculty of Science, Palacký University Olomouc, as well as scientists from Martin Luther University Halle-Wittenberg, CATRIN UP, Czech Agrifood Research Center, CEITEC of Masaryk University, and Vrije Universiteit Amsterdam. It was precisely this interdisciplinary collaboration that made it possible to link detailed structural results with their biological and functional significance.