Agregátor zdrojů

„Už dnes rozhodujeme o tom, jak vzdělanou společností budeme za deset nebo dvacet let. Silné ročníky přicházející na vysoké školy jsou příležitostí, nikoli problémem. Bylo by tedy zásadní chybou tuto příležitost promarnit jen proto, že pro jejich vzdělání nedokážeme vytvořit odpovídající podmínky,“ zdůraznil rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Předsednictvo České konference rektorů vydalo prohlášení, v němž reaguje na chystaný rozpočet a varuje před podfinancováním vysokých škol. 

Dokument: Prohlášení Předsednictva České konference rektorů

Rozpočet vysokých škol rozhodne o tom, kolik mladých lidí bude moci studovat

V příštích letech bude o vysokoškolské studium usilovat výrazně více mladých lidí než dosud. Pokud ale stát nezajistí vysokým školám odpovídající prostředky, univerzity nebudou schopny počet studujících dále zvyšovat. Naopak budou nuceny na některých studijních programech počty přijímaných výrazně omezovat. Důsledky však nepocítí jen univerzity. Pocítí je především rodiny po celé České republice. Na vybraný studijní program se totiž nemusí dostat mladý člověk, který pro studium má schopnosti a splňuje jeho nároky – jednoduše proto, že pro něj nebude místo.

MŠMT si tuto situaci uvědomuje a při přípravě rozpočtu usilovalo o výraznější posílení financování vysokých škol. Potřebné posílení financování se však do návrhu státního rozpočtu na rok 2027 nakonec nepromítlo. Jeho současná podoba je proto pro vysoké školy varovná. Nepřináší prostředky odpovídající rostoucímu počtu studentů ani úkolům, které od vysokých škol stát a společnost očekávají.

V době, kdy ekonomika stále více potřebuje kvalifikované lidi, nemůžeme rezignovat na rozšiřování přístupu ke kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. ČKR

O potřebě řešit dlouhodobé podfinancování vysokého školství se hovoří už řadu let. Vysoké školy opakovaně slyší, že jejich význam pro budoucnost České republiky je zásadní a že investice do vzdělávání, vědy a výzkumu patří mezi priority státu. Tato opakovaně deklarovaná očekávání se však ani po letech do financování vysokých škol nepromítla v potřebné míře.

 

 

Nejde přitom pouze o pohled samotných vysokých škol. Naše zaostávání ve financování i v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním jednoznačně potvrzují mezinárodní srovnání. Přiložená infografika ukazuje, že Česká republika investuje do terciárního vzdělávání méně než řada evropských zemí a že za evropským průměrem zaostává také v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním. Tento rozdíl se navíc v posledních letech nedaří zmenšovat.

To je pro Českou republiku varovný signál. V době, kdy ekonomika stále více potřebuje kvalifikované lidi, nemůžeme rezignovat na rozšiřování přístupu ke kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. Demograficky silná generace, která nyní přichází na vysoké školy, představuje mimořádnou příležitost tento nepříznivý trend změnit. Bez odpovídajícího financování ale hrozí, že tuto příležitost promarníme.

Pokud vysoké školy nebudou mít kapacitu tyto mladé lidi přijmout, část maturantů, kteří by jinak pokračovali ve studiu, bude nucena místo toho vstoupit na trh práce. Ne všichni přitom snadno najdou uplatnění a část z nich může rozšířit řady mladých uchazečů o zaměstnání. Stát by tak sice krátkodobě ušetřil na jejich vzdělávání, ve výsledku by se však připravoval o budoucí vysoce kvalifikované pracovníky a mohl zároveň nést vyšší náklady spojené s obtížnějším uplatněním části těchto mladých lidí.

Celou situaci může dále zhoršit očekávaný růst mezd ve veřejné sféře. Pokud se odpovídající prostředky nepromítnou také do rozpočtů vysokých škol, rozdíl mezi možnostmi univerzit a ostatních částí veřejného sektoru se ještě prohloubí. Vysoké školy budou stále obtížněji schopny získávat a udržet kvalitní akademické i neakademické pracovníky. A bez nich nelze dlouhodobě udržet kvalitu výuky ani rozšiřovat kapacity studia pro rostoucí počet uchazečů. Nedostatek prostředků se tak nakonec nemusí projevit jen uvnitř univerzit. Takový vývoj si Česká republika nemůže dovolit.

Vysoké školy přitom nechtějí pouze žádat o více prostředků. Jsou připraveny nést svůj díl odpovědnosti – pokračovat v reformách, zvyšovat efektivitu, hledat úspory a pružněji reagovat na potřeby společnosti a měnícího se trhu práce. Nelze však předstírat, že reformy mohou nahradit prostředky, které ve vysokoškolském systému dlouhodobě chybějí. Bez stabilního a předvídatelného financování nelze současně udržet kvalitu vzdělávání, rozšiřovat kapacity pro rostoucí počet uchazečů a obstát v mezinárodní konkurenci. Pokud má zůstat zachován široce dostupný systém veřejného vysokoškolského vzdělávání bez školného, musí tomu odpovídat i jeho veřejné financování. Dlouhodobé podfinancování vysokého školství tak nevyhnutelně otevírá otázku, kdo ponese rostoucí náklady – zda stát, který svou odpovědnost za financování veřejného vysokého školství dlouhodobě nenaplňuje v potřebné míře, nebo nakonec studenti a jejich rodiny.

Vysoké školy přitom nechtějí pouze žádat o více prostředků. Jsou připraveny nést svůj díl odpovědnosti – pokračovat v reformách, zvyšovat efektivitu, hledat úspory a pružněji reagovat na potřeby společnosti a měnícího se trhu práce. Nelze však předstírat, že reformy mohou nahradit prostředky, které ve vysokoškolském systému dlouhodobě chybějí. Bez stabilního a předvídatelného financování nelze současně udržet kvalitu vzdělávání, rozšiřovat kapacity pro rostoucí počet uchazečů a obstát v mezinárodní konkurenci. ČKR

Nyní je proto na vládě, aby při dalším projednávání státního rozpočtu našla prostor pro skutečné posílení financování veřejných vysokých škol. Jde o rozhodnutí, zda Česká republika bude schopna nabídnout kvalitní a současně dostupné vysokoškolské vzdělání rostoucímu počtu mladých lidí. Vysoké školy už nepotřebují další ujišťování, že se jejich situace zlepší někdy v budoucnu. Potřebují konkrétní rozpočtové rozhodnutí nyní. Rozhodnutí, které jim umožní udržet kvalitu vzdělávání a také vytvořit dostatek míst pro nastupující silné ročníky.

Jestli tuto příležitost nevyužijeme, důsledky nepocítí jen univerzity. Pocítí je tisíce mladých lidí a jejich rodiny – a v delším horizontu celá česká společnost a ekonomika. Bylo by paradoxní, kdyby země, která potřebuje více vysokoškolsky vzdělaných lidí, právě nyní nedokázala vytvořit podmínky pro studium těch, kteří o ně mají zájem a mají pro něj předpoklady.

Je čas proměnit dlouhodobě deklarovanou podporu vysokého školství v konkrétní rozpočtové rozhodnutí. Investice do vysokých škol není pouhým výdajem. Je to investice do příležitostí dnešních mladých lidí, do konkurenceschopnosti naší ekonomiky a do budoucnosti České republiky.

Předsednictvo České konference rektorů

„Už dnes rozhodujeme o tom, jak vzdělanou společností budeme za deset nebo dvacet let. Silné ročníky přicházející na vysoké školy jsou příležitostí, nikoli problémem. Bylo by tedy zásadní chybou tuto příležitost promarnit jen proto, že pro jejich vzdělání nedokážeme vytvořit odpovídající podmínky,“ zdůraznil rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Předsednictvo České konference rektorů vydalo prohlášení, v němž reaguje na chystaný rozpočet a varuje před podfinancováním vysokých škol. 

Dokument: Prohlášení Předsednictva České konference rektorů

Rozpočet vysokých škol rozhodne o tom, kolik mladých lidí bude moci studovat

V příštích letech bude o vysokoškolské studium usilovat výrazně více mladých lidí než dosud. Pokud ale stát nezajistí vysokým školám odpovídající prostředky, univerzity nebudou schopny počet studujících dále zvyšovat. Naopak budou nuceny na některých studijních programech počty přijímaných výrazně omezovat. Důsledky však nepocítí jen univerzity. Pocítí je především rodiny po celé České republice. Na vybraný studijní program se totiž nemusí dostat mladý člověk, který pro studium má schopnosti a splňuje jeho nároky – jednoduše proto, že pro něj nebude místo.

MŠMT si tuto situaci uvědomuje a při přípravě rozpočtu usilovalo o výraznější posílení financování vysokých škol. Potřebné posílení financování se však do návrhu státního rozpočtu na rok 2027 nakonec nepromítlo. Jeho současná podoba je proto pro vysoké školy varovná. Nepřináší prostředky odpovídající rostoucímu počtu studentů ani úkolům, které od vysokých škol stát a společnost očekávají.

V době, kdy ekonomika stále více potřebuje kvalifikované lidi, nemůžeme rezignovat na rozšiřování přístupu ke kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. ČKR

O potřebě řešit dlouhodobé podfinancování vysokého školství se hovoří už řadu let. Vysoké školy opakovaně slyší, že jejich význam pro budoucnost České republiky je zásadní a že investice do vzdělávání, vědy a výzkumu patří mezi priority státu. Tato opakovaně deklarovaná očekávání se však ani po letech do financování vysokých škol nepromítla v potřebné míře.

 

 

Nejde přitom pouze o pohled samotných vysokých škol. Naše zaostávání ve financování i v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním jednoznačně potvrzují mezinárodní srovnání. Přiložená infografika ukazuje, že Česká republika investuje do terciárního vzdělávání méně než řada evropských zemí a že za evropským průměrem zaostává také v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním. Tento rozdíl se navíc v posledních letech nedaří zmenšovat.

To je pro Českou republiku varovný signál. V době, kdy ekonomika stále více potřebuje kvalifikované lidi, nemůžeme rezignovat na rozšiřování přístupu ke kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. Demograficky silná generace, která nyní přichází na vysoké školy, představuje mimořádnou příležitost tento nepříznivý trend změnit. Bez odpovídajícího financování ale hrozí, že tuto příležitost promarníme.

Pokud vysoké školy nebudou mít kapacitu tyto mladé lidi přijmout, část maturantů, kteří by jinak pokračovali ve studiu, bude nucena místo toho vstoupit na trh práce. Ne všichni přitom snadno najdou uplatnění a část z nich může rozšířit řady mladých uchazečů o zaměstnání. Stát by tak sice krátkodobě ušetřil na jejich vzdělávání, ve výsledku by se však připravoval o budoucí vysoce kvalifikované pracovníky a mohl zároveň nést vyšší náklady spojené s obtížnějším uplatněním části těchto mladých lidí.

Celou situaci může dále zhoršit očekávaný růst mezd ve veřejné sféře. Pokud se odpovídající prostředky nepromítnou také do rozpočtů vysokých škol, rozdíl mezi možnostmi univerzit a ostatních částí veřejného sektoru se ještě prohloubí. Vysoké školy budou stále obtížněji schopny získávat a udržet kvalitní akademické i neakademické pracovníky. A bez nich nelze dlouhodobě udržet kvalitu výuky ani rozšiřovat kapacity studia pro rostoucí počet uchazečů. Nedostatek prostředků se tak nakonec nemusí projevit jen uvnitř univerzit. Takový vývoj si Česká republika nemůže dovolit.

Vysoké školy přitom nechtějí pouze žádat o více prostředků. Jsou připraveny nést svůj díl odpovědnosti – pokračovat v reformách, zvyšovat efektivitu, hledat úspory a pružněji reagovat na potřeby společnosti a měnícího se trhu práce. Nelze však předstírat, že reformy mohou nahradit prostředky, které ve vysokoškolském systému dlouhodobě chybějí. Bez stabilního a předvídatelného financování nelze současně udržet kvalitu vzdělávání, rozšiřovat kapacity pro rostoucí počet uchazečů a obstát v mezinárodní konkurenci. Pokud má zůstat zachován široce dostupný systém veřejného vysokoškolského vzdělávání bez školného, musí tomu odpovídat i jeho veřejné financování. Dlouhodobé podfinancování vysokého školství tak nevyhnutelně otevírá otázku, kdo ponese rostoucí náklady – zda stát, který svou odpovědnost za financování veřejného vysokého školství dlouhodobě nenaplňuje v potřebné míře, nebo nakonec studenti a jejich rodiny.

Vysoké školy přitom nechtějí pouze žádat o více prostředků. Jsou připraveny nést svůj díl odpovědnosti – pokračovat v reformách, zvyšovat efektivitu, hledat úspory a pružněji reagovat na potřeby společnosti a měnícího se trhu práce. Nelze však předstírat, že reformy mohou nahradit prostředky, které ve vysokoškolském systému dlouhodobě chybějí. Bez stabilního a předvídatelného financování nelze současně udržet kvalitu vzdělávání, rozšiřovat kapacity pro rostoucí počet uchazečů a obstát v mezinárodní konkurenci. ČKR

Nyní je proto na vládě, aby při dalším projednávání státního rozpočtu našla prostor pro skutečné posílení financování veřejných vysokých škol. Jde o rozhodnutí, zda Česká republika bude schopna nabídnout kvalitní a současně dostupné vysokoškolské vzdělání rostoucímu počtu mladých lidí. Vysoké školy už nepotřebují další ujišťování, že se jejich situace zlepší někdy v budoucnu. Potřebují konkrétní rozpočtové rozhodnutí nyní. Rozhodnutí, které jim umožní udržet kvalitu vzdělávání a také vytvořit dostatek míst pro nastupující silné ročníky.

Jestli tuto příležitost nevyužijeme, důsledky nepocítí jen univerzity. Pocítí je tisíce mladých lidí a jejich rodiny – a v delším horizontu celá česká společnost a ekonomika. Bylo by paradoxní, kdyby země, která potřebuje více vysokoškolsky vzdělaných lidí, právě nyní nedokázala vytvořit podmínky pro studium těch, kteří o ně mají zájem a mají pro něj předpoklady.

Je čas proměnit dlouhodobě deklarovanou podporu vysokého školství v konkrétní rozpočtové rozhodnutí. Investice do vysokých škol není pouhým výdajem. Je to investice do příležitostí dnešních mladých lidí, do konkurenceschopnosti naší ekonomiky a do budoucnosti České republiky.

Předsednictvo České konference rektorů

Za šíření dobrého jména Filozofické fakulty Univerzity Palackého ocenil děkan Jan Stejskal deset vybraných absolventek a absolventů. Během neformálního setkání vyzdvihl nejen jejich profesní dráhu a úspěchy, ale také skutečnost, že přestože je další životní cesty zavedly různými směry, na svou olomouckou alma mater nezapomněli.

Cílem každoroční fakultní události, jejíž tradice se začala psát před čtyřmi lety, je vyzdvihnout osobnosti, které na Filozofické fakultě UP studovaly a které si i přes rozmanité profesní a životní cesty uchovávají ke své alma mater blízký vztah. Letos fakulta vybrala deset laureátů a laureátek. Jejich profesní úspěchy a aktivity spojuje úsilí o kultivaci společnosti a veřejného prostoru – ať už prostřednictvím politiky, médií, poznání či umělecké tvorby.

„Když oslovujeme uchazeče, aby šli k nám na univerzitu studovat humanitní a sociální vědy, propagujeme se sloganem Najdi svůj sen. Chceme, aby si mladí lidé stáli za svým snem i v době, která humanitním a sociálním vědám úplně nepřeje. Vy jste příkladem těch, kteří si za svým snem stojí. Jste ukázkou toho, jak to může být zajímavé, dobrodružné, krásné a smysluplné,“ uvedl Jan Stejskal.

Inspirativní příklad pestré profesní dráhy přiblížila mezi oceněnými například politička Andrea Hoffmannová, absolventka doktorského studia anglické a americké literatury.

„Moc děkuji za ocenění, protože právě takové momenty člověka i v té nepříliš pěkné práci političky nabíjejí. Ráda bych tady vzpomněla na profesora Josefa Jařaba, u kterého jsem studovala. Přišla jsem sem studovat americké divadlo a britskou a americkou literaturu, ale během dvou let doktorského semináře ze mě Josef Jařab vlastně vychoval političku. Nedělali jsme totiž skoro nic jiného, než že jsme se bavili o společenské odpovědnosti. Vzdělávání, kultura, svobodná média – za to všechno dnes bojuji a navazuji tak na to, co mě tady pan profesor naučil,“ shrnula Andrea Hoffmannová, která se věnuje mimo jiné tématům rovnosti, menšin, školství a sportu.

Z ocenění měl radost také absolvent katedry politologie a evropských studií Ondřej Koutník, investigativní novinář a moderátor podcastu Klub rváčů.

„Katedra, na níž jsem studoval, ve mně vzbudila velký zájem o politiku, respektive o její popisování. Když jsem se dostal do médií, zajímali mě padouši, chtěl jsem objevovat to, co nekalého se děje ve veřejném prostoru. Postupně jsem se dostal ke kauzám vládních činitelů nebo nadnárodních firem. S tím, jak se ale proměňuje mediální prostor, zejména kvůli nedostatku financí, jsem si řekl, že to zkusím jinak. Začal jsem budovat podcast. Ke kultivaci veřejného prostoru se tak snažím přispívat prostřednictvím menších projektů,“ přiblížil své současné aktivity Ondřej Koutník. Zároveň zdůraznil, že jeho vztah k mateřské katedře přetrvává. „Mám zde pro studenty kurz s názvem Moc a média.“

Deset vybraných absolventek a absolventů, kteří v pracovně děkana Jana Stejskala krátce představili svou dosavadní životní a profesní dráhu, uvedl proděkan Petr Bilík. Neformální setkání doplnila hudební vystoupení olomouckého hudebníka, skladatele a producenta Lukáše Marečka, prohlídka prostor filozofické fakulty i debaty se zástupci domovských kateder.

Seznam oceněných absolventů a absolventek FF UP:

Andrea Hoffmannová – politička, od října 2025 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR. Dříve působila jako náměstkyně primátora Ostravy, od ledna 2026 je radní města. Na FF UP získala doktorát v oboru anglická a americká literatura.

Ondřej Jaluvka – hudebník, loutnista, pedagog a příležitostný skladatel. Na UP studoval anglistiku na FF a učitelství hudební výchovy na PdF, dále se vzdělával na Hochschule für Musik Trossingen a Conservatoire national supérieur musique et danse de Lyon. Žije ve Francii.

Magdaléna Jánošíková – akademička zaměřující se na židovskou historii a dějiny lékařství. Na FF UP studovala historii a judaistiku, studovala také na University of Oxford a Queen Mary University of London. Nyní působí na University of Amsterdam.

Jan Jokl – klinický psycholog a kognitivně-behaviorální terapeut, absolvent psychologie na FF UP. Věnuje se klinické psychologii, psychodiagnostice a psychologii sexuality. Působí ve společnosti Klinická psychologie Zlín a spolupracuje také s katedrou psychologie FF UP.

Ondřej Koutník – investigativní novinář a absolvent politologie na FF UP. Dlouhodobě se věnuje české politice, mocenským vztahům, korupčním kauzám a vazbám mezi politikou a byznysem. Je moderátorem podcastu Klub rváčů a na katedře politologie a evropských studií FF UP vyučuje předmět Kolumbus 4.0: Moc a média, novináři a jejich nová realita.

Pavla Rašnerová – novinářka, moderátorka, filoložka a překladatelka. Na FF UP absolvovala německou a japonskou filologii. Působí v rakouské veřejnoprávní ORF, kde se věnuje především národnostním menšinám, česko-rakouským vztahům a společenským tématům.

Jakub Vykoukal – sinolog, filolog a manažer, absolvent sinologie/čínské filologie na FF UP. Dlouhodobě se věnoval česko-čínským vztahům a obchodní spolupráci, šest let působil v Šanghaji. V současnosti zastává pozici General Manager Europe ve společnosti LASVIT.

Veronika Wolf – historička umění, kurátorka a kulturní manažerka, absolventka dějin umění na FF UP. Působila mimo jiné v Lobkowiczkých sbírkách, Národní galerii Praha a Kanceláři Senátu PČR. Od roku 2023 pracuje v Kanceláři prezidenta republiky, kde je kulturní a programovou ředitelkou.

Petra Němečková – dlouholetá ředitelka Divadla Tramtarie a absolventka divadelní vědy a žurnalistiky na FF UP. Z původně studentského projektu pomohla během dvaceti let vybudovat profesionální olomoucké divadlo. Za svou práci získala mimo jiné Cenu města Olomouce a Cenu Olomouckého kraje.

Vladislav Kracík – divadelní režisér, dramatik a absolvent FF UP, v současnosti ředitel a umělecký šéf Divadla Tramtarie. S divadlem je spojen téměř celou profesní kariéru a jako autor či režisér se podílel na desítkách inscenací. Věnuje se také dabingové režii.

Za šíření dobrého jména Filozofické fakulty Univerzity Palackého ocenil děkan Jan Stejskal deset vybraných absolventek a absolventů. Během neformálního setkání vyzdvihl nejen jejich profesní dráhu a úspěchy, ale také skutečnost, že přestože je další životní cesty zavedly různými směry, na svou olomouckou alma mater nezapomněli.

Cílem každoroční fakultní události, jejíž tradice se začala psát před čtyřmi lety, je vyzdvihnout osobnosti, které na Filozofické fakultě UP studovaly a které si i přes rozmanité profesní a životní cesty uchovávají ke své alma mater blízký vztah. Letos fakulta vybrala deset laureátů a laureátek. Jejich profesní úspěchy a aktivity spojuje úsilí o kultivaci společnosti a veřejného prostoru – ať už prostřednictvím politiky, médií, poznání či umělecké tvorby.

„Když oslovujeme uchazeče, aby šli k nám na univerzitu studovat humanitní a sociální vědy, propagujeme se sloganem Najdi svůj sen. Chceme, aby si mladí lidé stáli za svým snem i v době, která humanitním a sociálním vědám úplně nepřeje. Vy jste příkladem těch, kteří si za svým snem stojí. Jste ukázkou toho, jak to může být zajímavé, dobrodružné, krásné a smysluplné,“ uvedl Jan Stejskal.

Inspirativní příklad pestré profesní dráhy přiblížila mezi oceněnými například politička Andrea Hoffmannová, absolventka doktorského studia anglické a americké literatury.

„Moc děkuji za ocenění, protože právě takové momenty člověka i v té nepříliš pěkné práci političky nabíjejí. Ráda bych tady vzpomněla na profesora Josefa Jařaba, u kterého jsem studovala. Přišla jsem sem studovat americké divadlo a britskou a americkou literaturu, ale během dvou let doktorského semináře ze mě Josef Jařab vlastně vychoval političku. Nedělali jsme totiž skoro nic jiného, než že jsme se bavili o společenské odpovědnosti. Vzdělávání, kultura, svobodná média – za to všechno dnes bojuji a navazuji tak na to, co mě tady pan profesor naučil,“ shrnula Andrea Hoffmannová, která se věnuje mimo jiné tématům rovnosti, menšin, školství a sportu.

Z ocenění měl radost také absolvent katedry politologie a evropských studií Ondřej Koutník, investigativní novinář a moderátor podcastu Klub rváčů.

„Katedra, na níž jsem studoval, ve mně vzbudila velký zájem o politiku, respektive o její popisování. Když jsem se dostal do médií, zajímali mě padouši, chtěl jsem objevovat to, co nekalého se děje ve veřejném prostoru. Postupně jsem se dostal ke kauzám vládních činitelů nebo nadnárodních firem. S tím, jak se ale proměňuje mediální prostor, zejména kvůli nedostatku financí, jsem si řekl, že to zkusím jinak. Začal jsem budovat podcast. Ke kultivaci veřejného prostoru se tak snažím přispívat prostřednictvím menších projektů,“ přiblížil své současné aktivity Ondřej Koutník. Zároveň zdůraznil, že jeho vztah k mateřské katedře přetrvává. „Mám zde pro studenty kurz s názvem Moc a média.“

Deset vybraných absolventek a absolventů, kteří v pracovně děkana Jana Stejskala krátce představili svou dosavadní životní a profesní dráhu, uvedl proděkan Petr Bilík. Neformální setkání doplnila hudební vystoupení olomouckého hudebníka, skladatele a producenta Lukáše Marečka, prohlídka prostor filozofické fakulty i debaty se zástupci domovských kateder.

Seznam oceněných absolventů a absolventek FF UP:

Andrea Hoffmannová – politička, od října 2025 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR. Dříve působila jako náměstkyně primátora Ostravy, od ledna 2026 je radní města. Na FF UP získala doktorát v oboru anglická a americká literatura.

Ondřej Jaluvka – hudebník, loutnista, pedagog a příležitostný skladatel. Na UP studoval anglistiku na FF a učitelství hudební výchovy na PdF, dále se vzdělával na Hochschule für Musik Trossingen a Conservatoire national supérieur musique et danse de Lyon. Žije ve Francii.

Magdaléna Jánošíková – akademička zaměřující se na židovskou historii a dějiny lékařství. Na FF UP studovala historii a judaistiku, studovala také na University of Oxford a Queen Mary University of London. Nyní působí na University of Amsterdam.

Jan Jokl – klinický psycholog a kognitivně-behaviorální terapeut, absolvent psychologie na FF UP. Věnuje se klinické psychologii, psychodiagnostice a psychologii sexuality. Působí ve společnosti Klinická psychologie Zlín a spolupracuje také s katedrou psychologie FF UP.

Ondřej Koutník – investigativní novinář a absolvent politologie na FF UP. Dlouhodobě se věnuje české politice, mocenským vztahům, korupčním kauzám a vazbám mezi politikou a byznysem. Je moderátorem podcastu Klub rváčů a na katedře politologie a evropských studií FF UP vyučuje předmět Kolumbus 4.0: Moc a média, novináři a jejich nová realita.

Pavla Rašnerová – novinářka, moderátorka, filoložka a překladatelka. Na FF UP absolvovala německou a japonskou filologii. Působí v rakouské veřejnoprávní ORF, kde se věnuje především národnostním menšinám, česko-rakouským vztahům a společenským tématům.

Jakub Vykoukal – sinolog, filolog a manažer, absolvent sinologie/čínské filologie na FF UP. Dlouhodobě se věnoval česko-čínským vztahům a obchodní spolupráci, šest let působil v Šanghaji. V současnosti zastává pozici General Manager Europe ve společnosti LASVIT.

Veronika Wolf – historička umění, kurátorka a kulturní manažerka, absolventka dějin umění na FF UP. Působila mimo jiné v Lobkowiczkých sbírkách, Národní galerii Praha a Kanceláři Senátu PČR. Od roku 2023 pracuje v Kanceláři prezidenta republiky, kde je kulturní a programovou ředitelkou.

Petra Němečková – dlouholetá ředitelka Divadla Tramtarie a absolventka divadelní vědy a žurnalistiky na FF UP. Z původně studentského projektu pomohla během dvaceti let vybudovat profesionální olomoucké divadlo. Za svou práci získala mimo jiné Cenu města Olomouce a Cenu Olomouckého kraje.

Vladislav Kracík – divadelní režisér, dramatik a absolvent FF UP, v současnosti ředitel a umělecký šéf Divadla Tramtarie. S divadlem je spojen téměř celou profesní kariéru a jako autor či režisér se podílel na desítkách inscenací. Věnuje se také dabingové režii.

Vzpomínky na studentská léta, setkání s bývalými spolužáky i možnost poznat současnou podobu fakulty. Na pětatřicet absolventů přírodovědecké fakulty se po pětadvaceti letech vrátilo do Olomouce, aby si při slavnostní stříbrné promoci znovu připomněli okamžik, kdy završili své vysokoškolské studium. V aule je přivítali představitelé univerzity a fakulty v čele s prorektorkou Jitkou Petrovou a děkanem Janem Říhou.

Mezi absolventy nechyběl Ludvík Hanák, který na přírodovědecké fakultě vystudoval učitelství biologie, zemědělství a geologie. Několik let působil ve školství, posledních dvanáct let se věnuje bezpečnosti na internetu. Na stříbrnou promoci se těšil především kvůli setkání s někdejšími spolužáky.

Stříbrná promoce oživila vzpomínky

„Stříbrná promoce pro mě znamená především setkání s bývalými spolužáky. Z našeho oboru se nás sešlo osm, takže jsme byli nejpočetnější skupinou, za což jsem moc rád. Vzpomínáme na studium a zároveň objevujeme prostory nové budovy přírodovědecké fakulty, protože sem jsme tehdy samozřejmě nechodili. Je to velmi příjemná akce,“ uvedl Ludvík Hanák.

Studium na přírodovědecké fakultě podle něj výrazně ovlivnilo jeho další profesní směřování, především práci ve školství. Silný vztah si ale vytvořil také k samotné Olomouci. „Pocházím z Kyjova, ale Olomouc vždy zůstane v mém srdci. Navíc tu dnes studuje i další generace z naší rodiny, z čehož mám velkou radost,“ doplnil.

Na slavnostní promoci přijela také Marie Liczmanová, absolventka oboru Matematika – zeměpis, která dnes učí na základní škole v Havířově. „Bylo to úžasné. Jen je škoda, že se tentokrát nezúčastnil nikdo z mých tehdejších spolužáků,“ dodala.

Stříbrná promoce přivedla do auly také několik absolventů, kteří jsou dnes sami součástí přírodovědecké fakulty. Slavnostního setkání se zúčastnili Vilém Pechanec z katedry geoinformatiky, Jana Oklešťková z Laboratoře růstových regulátorů a Jiří Pechoušek z katedry experimentální fyziky.

Diplomy absolventům předalo vedení univerzity a fakulty

Čestné diplomy absolventům předali během slavnostního ceremoniálu prorektorka Jitka Petrová, děkan Jan Říha a proděkanka Lucie Brulíková. Programem provázel Jan Hlaváč a role pedelů se ujali Petr Šimáček a Vít Pászto. Součástí ceremonie bylo také obnovení promočního slibu po pětadvaceti letech.

Stříbrná promoce se v letošním roce uskutečnila v rámci Absolventského dne UP. Na přírodovědecké fakultě se koná už od roku 2009. Absolventi, kteří mají 50 a 60 let po promoci, se slavnostní zlaté a diamantové promoce mohou zúčastnit 18. října 2024.

Vzpomínky na studentská léta, setkání s bývalými spolužáky i možnost poznat současnou podobu fakulty. Na pětatřicet absolventů přírodovědecké fakulty se po pětadvaceti letech vrátilo do Olomouce, aby si při slavnostní stříbrné promoci znovu připomněli okamžik, kdy završili své vysokoškolské studium. V aule je přivítali představitelé univerzity a fakulty v čele s prorektorkou Jitkou Petrovou a děkanem Janem Říhou.

Mezi absolventy nechyběl Ludvík Hanák, který na přírodovědecké fakultě vystudoval učitelství biologie, zemědělství a geologie. Několik let působil ve školství, posledních dvanáct let se věnuje bezpečnosti na internetu. Na stříbrnou promoci se těšil především kvůli setkání s někdejšími spolužáky.

Stříbrná promoce oživila vzpomínky

„Stříbrná promoce pro mě znamená především setkání s bývalými spolužáky. Z našeho oboru se nás sešlo osm, takže jsme byli nejpočetnější skupinou, za což jsem moc rád. Vzpomínáme na studium a zároveň objevujeme prostory nové budovy přírodovědecké fakulty, protože sem jsme tehdy samozřejmě nechodili. Je to velmi příjemná akce,“ uvedl Ludvík Hanák.

Studium na přírodovědecké fakultě podle něj výrazně ovlivnilo jeho další profesní směřování, především práci ve školství. Silný vztah si ale vytvořil také k samotné Olomouci. „Pocházím z Kyjova, ale Olomouc vždy zůstane v mém srdci. Navíc tu dnes studuje i další generace z naší rodiny, z čehož mám velkou radost,“ doplnil.

Na slavnostní promoci přijela také Marie Liczmanová, absolventka oboru Matematika – zeměpis, která dnes učí na základní škole v Havířově. „Bylo to úžasné. Jen je škoda, že se tentokrát nezúčastnil nikdo z mých tehdejších spolužáků,“ dodala.

Stříbrná promoce přivedla do auly také několik absolventů, kteří jsou dnes sami součástí přírodovědecké fakulty. Slavnostního setkání se zúčastnili Vilém Pechanec z katedry geoinformatiky, Jana Oklešťková z Laboratoře růstových regulátorů a Jiří Pechoušek z katedry experimentální fyziky.

Diplomy absolventům předalo vedení univerzity a fakulty

Čestné diplomy absolventům předali během slavnostního ceremoniálu prorektorka Jitka Petrová, děkan Jan Říha a proděkanka Lucie Brulíková. Programem provázel Jan Hlaváč a role pedelů se ujali Petr Šimáček a Vít Pászto. Součástí ceremonie bylo také obnovení promočního slibu po pětadvaceti letech.

Stříbrná promoce se v letošním roce uskutečnila v rámci Absolventského dne UP. Na přírodovědecké fakultě se koná už od roku 2009. Absolventi, kteří mají 50 a 60 let po promoci, se slavnostní zlaté a diamantové promoce mohou zúčastnit 18. října 2024.

Bezplatná preventivní vyšetření ústní dutiny nabízejí stomatologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP s cílem upozornit na nádorová onemocnění hlavy a krku a podpořit jejich včasný záchyt. Na Klinice zubního lékařství je možné se nechat vyšetřit v rámci studie zaměřené na nádory způsobené infekcí lidským papilomavirem (HPV), Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie pak zájemce o preventivní onkologické vyšetření zve ve dnech 21.–25. září.

Klinika zubního lékařství je jedním z pracovišť v ČR zapojených do probíhající pilotní screeningové studie týkající se orofaryngeálních karcinomů, nádorů v oblasti krku a ústní dutiny, způsobených infekcí lidským papilomavirem (HPV). Zejména u lidí starších 40 let takových nádorů v posledních letech výrazně přibývá.

„Incidence karcinomů orofaryngu má celosvětově vzrůstající tendenci. Nárůst výskytu těchto karcinomů je připisován infekci lidským papilomavirem, který vyjma nádorů orofaryngu způsobuje rovněž nádory děložního hrdla a některé méně časté nádory anogenitální oblasti. Souvislost mezi HPV infekcí a vznikem orofaryngeálních nádorů je jasně prokázána, v České republice však neexistují aktuální data o prevalenci HPV v orální oblasti a není tak jasné, jaké procento populace je v riziku vzniku orofaryngeálního karcinomu,“ vysvětlila přednostka kliniky Iva Voborná.

O studii a orofaryngeálních karcinomech mluvila ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc Vladimíra Koudeláková z ÚMTM LF UP. Záznam zde.

Vyšetření v rámci screeningové studie je zdarma, trvá jen chvíli a je bezbolestné – stačí jen v ambulanci kliniky sídlící v Palackého ulici 12 vykloktat obyčejnou vodou. Odebraný vzorek pak zamíří do laboratoře Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a v případě HPV pozitivity bude pacient pozván k dalšímu vyšetření.

Jak dodala Iva Voborná, ačkoliv je riziko rozvoje orofaryngeálního nádoru i v případě infekce vysoce rizikovými HPV typy relativně nízké, opakované odběry mohou poskytnout důležité informace o přirozeném vývoji infekce a přesněji určit riziko potenciálního rozvoje tohoto nádorového onemocnění.

Onkologické preventivní vyšetření nabídne také Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie (KUČOCH) v rámci kampaně Neztrať úsměv!, respektive mezinárodní iniciativy Make Sense Campaign. Zájemci se mohou nechat odborníky vyšetřit ve dnech 21.–25. září vždy od 11:00 do 14:30 v ambulanci v prvním patře sídla kliniky, budově R v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. I toto vyšetření je bezplatné a zabere jen několik minut, z organizačních důvodů je však třeba se dopředu registrovat pomocí online formuláře nebo na telefonu 588 445 153.

„Vyšetření může absolvovat každý, kdo má zájem o kontrolu dutiny ústní. Zvláště vhodné je pro kuřáky, osoby s pravidelnou vyšší konzumací alkoholu a pro každého, kdo v ústech pozoruje dlouhodobou nebo neobvyklou změnu. Včasné odhalení podezřelého nálezu může významně zlepšit možnosti léčby, zvýšit šanci na její úspěch a současně snížit její celkovou náročnost,“ pobídl k návštěvě lékař Michal Mozoľa s tím, že nádory dutiny ústní mohou ve svých počátečních stadiích probíhat nenápadně a bez výraznějších obtíží. „Mezi varovné příznaky může patřit nehojící se rána nebo vřed v ústech, bulka, otok, nevysvětlitelné krvácení či přetrvávající červená nebo bílá skvrna na sliznici,“ dodal.

I v ambulanci KUČOCH bude možné se v uvedených dnech zapojit do zmíněné studie zaměřené na nádory způsobené HPV.

Bezplatná preventivní vyšetření ústní dutiny nabízejí stomatologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP s cílem upozornit na nádorová onemocnění hlavy a krku a podpořit jejich včasný záchyt. Na Klinice zubního lékařství je možné se nechat vyšetřit v rámci studie zaměřené na nádory způsobené infekcí lidským papilomavirem (HPV), Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie pak zájemce o preventivní onkologické vyšetření zve ve dnech 21.–25. září.

Klinika zubního lékařství je jedním z pracovišť v ČR zapojených do probíhající pilotní screeningové studie týkající se orofaryngeálních karcinomů, nádorů v oblasti krku a ústní dutiny, způsobených infekcí lidským papilomavirem (HPV). Zejména u lidí starších 40 let takových nádorů v posledních letech výrazně přibývá.

„Incidence karcinomů orofaryngu má celosvětově vzrůstající tendenci. Nárůst výskytu těchto karcinomů je připisován infekci lidským papilomavirem, který vyjma nádorů orofaryngu způsobuje rovněž nádory děložního hrdla a některé méně časté nádory anogenitální oblasti. Souvislost mezi HPV infekcí a vznikem orofaryngeálních nádorů je jasně prokázána, v České republice však neexistují aktuální data o prevalenci HPV v orální oblasti a není tak jasné, jaké procento populace je v riziku vzniku orofaryngeálního karcinomu,“ vysvětlila přednostka kliniky Iva Voborná.

O studii a orofaryngeálních karcinomech mluvila ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc Vladimíra Koudeláková z ÚMTM LF UP. Záznam zde.

Vyšetření v rámci screeningové studie je zdarma, trvá jen chvíli a je bezbolestné – stačí jen v ambulanci kliniky sídlící v Palackého ulici 12 vykloktat obyčejnou vodou. Odebraný vzorek pak zamíří do laboratoře Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a v případě HPV pozitivity bude pacient pozván k dalšímu vyšetření.

Jak dodala Iva Voborná, ačkoliv je riziko rozvoje orofaryngeálního nádoru i v případě infekce vysoce rizikovými HPV typy relativně nízké, opakované odběry mohou poskytnout důležité informace o přirozeném vývoji infekce a přesněji určit riziko potenciálního rozvoje tohoto nádorového onemocnění.

Onkologické preventivní vyšetření nabídne také Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie (KUČOCH) v rámci kampaně Neztrať úsměv!, respektive mezinárodní iniciativy Make Sense Campaign. Zájemci se mohou nechat odborníky vyšetřit ve dnech 21.–25. září vždy od 11:00 do 14:30 v ambulanci v prvním patře sídla kliniky, budově R v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. I toto vyšetření je bezplatné a zabere jen několik minut, z organizačních důvodů je však třeba se dopředu registrovat pomocí online formuláře nebo na telefonu 588 445 153.

„Vyšetření může absolvovat každý, kdo má zájem o kontrolu dutiny ústní. Zvláště vhodné je pro kuřáky, osoby s pravidelnou vyšší konzumací alkoholu a pro každého, kdo v ústech pozoruje dlouhodobou nebo neobvyklou změnu. Včasné odhalení podezřelého nálezu může významně zlepšit možnosti léčby, zvýšit šanci na její úspěch a současně snížit její celkovou náročnost,“ pobídl k návštěvě lékař Michal Mozoľa s tím, že nádory dutiny ústní mohou ve svých počátečních stadiích probíhat nenápadně a bez výraznějších obtíží. „Mezi varovné příznaky může patřit nehojící se rána nebo vřed v ústech, bulka, otok, nevysvětlitelné krvácení či přetrvávající červená nebo bílá skvrna na sliznici,“ dodal.

I v ambulanci KUČOCH bude možné se v uvedených dnech zapojit do zmíněné studie zaměřené na nádory způsobené HPV.

Ptačí svět zachycený různými výtvarnými technikami představí nová výstava Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové. Návštěvníci se mohou těšit na díla známých českých i zahraničních autorů, která se na veřejnosti objevují jen zřídka. Výstava bude v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zahájena 22. září 2026.

Výstavu pro prostor sálu Josefa Otruby připravil v osobním autorském výběru výtvarný teoretik Ladislav Daněk společně s kurátorem Janem Jeništou. Ústředním motivem jednotlivých děl je ptactvo zachycené prostřednictvím různých výtvarných technik.

„Převládat budou zejména drobné formáty a práce na papíře, které se ve velkých galeriích příliš často nevystavují a zůstávají skryté v depozitářích nebo v soukromých sbírkách. Přesto jde o drobné a vzácné skvosty, podobně jako ptáci, které zobrazují,“ uvedl kurátor Jan Jeništa.

Známí autoři i olomoucké výtvarnice

Mezi známá jména zastoupená na výstavě patří Jan Konůpek, František Kobliha, Vojtěch Preissig, Anna Macková, Cyril Bouda, Věra Lišková či Zdeněk Seydl. Chybět nebudou ani práce olomouckých výtvarnic Anny Grmelové a Adély Janské.

Rozměrově největšími díly budou tři poetické ptačí grafiky polského neprofesionálního umělce Jana Nowaka. „Pracoval řadu let v uhelném dole, a o to důležitější pro něj byla příroda, kterou ztvárňoval ve svých precizních velkoformátových fantaziích,“ doplnil Jan Jeništa.

Ptáci jako symbol lidské duše

Ptactvo podle něj není pouze ústředním motivem výstavy, ale může mít i hlubší symbolický význam. „Můžeme ho chápat také jako symbol lidské duše, díky křídlům odpoutané od pozemských starostí,“ dodal kurátor.

Botanická zahrada přírodovědecké fakulty dlouhodobě využívá své výstavní prostory k představování témat, která propojují přírodu, krajinu a umění. „Do botanické zahrady se snažíme přinášet výstavy reflektující rozmanitá témata spojená s botanikou, ochranou přírody, environmentální problematikou a vztahem člověka ke krajině. Na technice a výtvarném médiu nám zase tolik nezáleží,“ uvedl vedoucí zahrady Václav Dvořák.

Umění v prostoru botanické zahrady

Připravovaná výstava je podle něj specifická také způsobem, jakým byla jednotlivá díla vybírána. „Požádali jsme etablovaného znalce umění Ladislava Daňka, aby tentokrát opustil zažité kurátorské postupy a vybíral exponáty srdcem. Myslím, že vznikl radostný výběr, který potěší jak milovníky přírody, tak výtvarného umění,“ doplnil Václav Dvořák.

Vernisáž výstavy Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové se uskuteční v úterý 22. září od 18:00 v sále Josefa Otruby. Výstava potrvá do 27. listopadu a bude přístupná v otevírací době Botanické zahrady PřF UP a při akcích pro veřejnost.

Ptačí svět zachycený různými výtvarnými technikami představí nová výstava Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové. Návštěvníci se mohou těšit na díla známých českých i zahraničních autorů, která se na veřejnosti objevují jen zřídka. Výstava bude v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zahájena 22. září 2026.

Výstavu pro prostor sálu Josefa Otruby připravil v osobním autorském výběru výtvarný teoretik Ladislav Daněk společně s kurátorem Janem Jeništou. Ústředním motivem jednotlivých děl je ptactvo zachycené prostřednictvím různých výtvarných technik.

„Převládat budou zejména drobné formáty a práce na papíře, které se ve velkých galeriích příliš často nevystavují a zůstávají skryté v depozitářích nebo v soukromých sbírkách. Přesto jde o drobné a vzácné skvosty, podobně jako ptáci, které zobrazují,“ uvedl kurátor Jan Jeništa.

Známí autoři i olomoucké výtvarnice

Mezi známá jména zastoupená na výstavě patří Jan Konůpek, František Kobliha, Vojtěch Preissig, Anna Macková, Cyril Bouda, Věra Lišková či Zdeněk Seydl. Chybět nebudou ani práce olomouckých výtvarnic Anny Grmelové a Adély Janské.

Rozměrově největšími díly budou tři poetické ptačí grafiky polského neprofesionálního umělce Jana Nowaka. „Pracoval řadu let v uhelném dole, a o to důležitější pro něj byla příroda, kterou ztvárňoval ve svých precizních velkoformátových fantaziích,“ doplnil Jan Jeništa.

Ptáci jako symbol lidské duše

Ptactvo podle něj není pouze ústředním motivem výstavy, ale může mít i hlubší symbolický význam. „Můžeme ho chápat také jako symbol lidské duše, díky křídlům odpoutané od pozemských starostí,“ dodal kurátor.

Botanická zahrada přírodovědecké fakulty dlouhodobě využívá své výstavní prostory k představování témat, která propojují přírodu, krajinu a umění. „Do botanické zahrady se snažíme přinášet výstavy reflektující rozmanitá témata spojená s botanikou, ochranou přírody, environmentální problematikou a vztahem člověka ke krajině. Na technice a výtvarném médiu nám zase tolik nezáleží,“ uvedl vedoucí zahrady Václav Dvořák.

Umění v prostoru botanické zahrady

Připravovaná výstava je podle něj specifická také způsobem, jakým byla jednotlivá díla vybírána. „Požádali jsme etablovaného znalce umění Ladislava Daňka, aby tentokrát opustil zažité kurátorské postupy a vybíral exponáty srdcem. Myslím, že vznikl radostný výběr, který potěší jak milovníky přírody, tak výtvarného umění,“ doplnil Václav Dvořák.

Vernisáž výstavy Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové se uskuteční v úterý 22. září od 18:00 v sále Josefa Otruby. Výstava potrvá do 27. listopadu a bude přístupná v otevírací době Botanické zahrady PřF UP a při akcích pro veřejnost.

Do roku 2001, kdy úspěšně završili své vysokoškolské studium, se v Arcibiskupském paláci pomyslně vrátila osmnáctka absolventů a absolventek Fakulty tělesné kultury UP. Na slavnostní akt navázalo venkovní posezení, již neformální a bez talárů.

„Mockrát vám děkuju, že to pořádáte. Je to krásné. Moc si to užíváme,“ děkoval přímo při přebírání pamětního diplomu Radek Škarka, ředitel základní školy v Ústí nad Orlicí. Před rokem na FTK křtil svoji knihu Aprobace PUNK, nyní se svými někdejšími spolužáky po pětadvaceti letech znovu oblékl absolventský talár a užil si fanfár a hymny Gaudeamus igitur na jejich počest.

video_sem

Pamětní diplom spolu s ním převzala například Jana Pelclová, která na FTK – stejně jako i několik dalších stříbrných absolventů – působí a aktuálně vede projekt zaměřený na odolnost dětí v digitálním světě ReDiKid, Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP, která je v současnosti také místopředsedkyní Akademického senátu UP, nebo Jan Králík, který pracoval u vojenské policie a nyní je civilním zaměstnancem ministerstva obrany.

„Jako jedna z mála z našeho ročníku neučím, oblasti tělovýchovy se ale věnuju na sportovní klinice, ve spojení s medicínou, která mě vždy zajímala. FTK mi pro mou práci dala odbornost i dovednosti, které jsou potřebné v komunikaci s klienty. A vlastně možná trochu i učím, když se snažím nějak směrovat mladší kolegy a předat jim něco ze svých zkušeností,“ uvedla další ze stříbrných absolventů Gabriela Holíková, vedoucí Centra sportovní a preventivní medicíny AGEL Sport Clinic v Prostějově.

foto_sem_4

„Co si ze studia například vybavuju, že ač jsem nebyla špičkový sportovec, některé zkoušky jsem zvládla splnit lépe než někteří, kteří se dané disciplíně věnovali na vrcholové úrovni. A státnice jak z tělesné výchovy, tak z biologie se mi podařilo udělat v jednom roce asi po třech týdnech. Na to jsem docela pyšná. Řada lidí si totiž státní zkoušky rozkládala, protože se nestíhali připravit,“ zavzpomínala s tím, že se se spolužáky pravidelně scházejí.

Diplomy a odznáček ve fakultní zelené barvě absolventům předal děkan Pavel Háp s proděkanem Michalem Šafářem, přání přidal prorektor Jiří Drábek. „Gratuluji vám ke stříbrné promoci a za Univerzitu Palackého vám děkuji za to, že její jméno už 25 let nesete s sebou. Přeji vám mnoho zdraví, radosti i dostatek pohybu. Nebudu vám ale doporučovat konkrétní množství, to bych se tu velmi rychle mohl dostat do sporu,“ narážel ve svém krátkém slově na zaměření fakulty.

foto_sem_4

„Jsme velmi rádi, že jste za těch 25 let na FTK nezapomněli, a doufáme, že se na fakultu budete stále tak rádi vracet. Vítejte zpátky,“ dodal děkan.

Promoce se zúčastnili i emeritní děkani a děkanka fakulty František Vaverka, Hana Válková, Dušan Tomajko a Zbyněk Svozil.

Na slavnostní akt v Arcibiskupském paláci odpoledne navázalo neformální posezení u beachvolejbalových kurtů v Hejčíně. Avizovanému turnaji sice nepřálo počasí, náladu na setkání dřívějších spolužáků to ale nijak zvlášť nepokazilo.

foto_sem_4

Stříbrná promoce ročníku 2001 byla součástí programu Absolventského setkání UP, jehož shrnutí jsme přinesli zde, a zároveň jednou z akcí, na kterých si FTK připomíná 35 let své existence. Půlkulaté „narozeniny“ fakulta bude slavit průběžně celý rok, na svůj kousek z pomyslného dortu si přijde každý, kdo má s FTK něco společného.

V pondělí 21. září to budou především studenti vracející se do učeben a tělocvičen, na startu semestru totiž v Kampusu Neředín mohou těšit na nejrůznější soutěže a aktivity, nový fakultní merch nebo kávu zdarma. Odpoledne se pak v aule sejde akademická obec fakulty, kterou děkan Pavel Háp seznámí s novinkami a plány na začínající akademický rok. Setkání akademické obce začíná ve 13:30.

Do roku 2001, kdy úspěšně završili své vysokoškolské studium, se v Arcibiskupském paláci pomyslně vrátila osmnáctka absolventů a absolventek Fakulty tělesné kultury UP. Na slavnostní akt navázalo venkovní posezení, již neformální a bez talárů.

„Mockrát vám děkuju, že to pořádáte. Je to krásné. Moc si to užíváme,“ děkoval přímo při přebírání pamětního diplomu Radek Škarka, ředitel základní školy v Ústí nad Orlicí. Před rokem na FTK křtil svoji knihu Aprobace PUNK, nyní se svými někdejšími spolužáky po pětadvaceti letech znovu oblékl absolventský talár a užil si fanfár a hymny Gaudeamus igitur na jejich počest.

video_sem

Pamětní diplom spolu s ním převzala například Jana Pelclová, která na FTK – stejně jako i několik dalších stříbrných absolventů – působí a aktuálně vede projekt zaměřený na odolnost dětí v digitálním světě ReDiKid, Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP, která je v současnosti také místopředsedkyní Akademického senátu UP, nebo Jan Králík, který pracoval u vojenské policie a nyní je civilním zaměstnancem ministerstva obrany.

„Jako jedna z mála z našeho ročníku neučím, oblasti tělovýchovy se ale věnuju na sportovní klinice, ve spojení s medicínou, která mě vždy zajímala. FTK mi pro mou práci dala odbornost i dovednosti, které jsou potřebné v komunikaci s klienty. A vlastně možná trochu i učím, když se snažím nějak směrovat mladší kolegy a předat jim něco ze svých zkušeností,“ uvedla další ze stříbrných absolventů Gabriela Holíková, vedoucí Centra sportovní a preventivní medicíny AGEL Sport Clinic v Prostějově.

foto_sem_4

„Co si ze studia například vybavuju, že ač jsem nebyla špičkový sportovec, některé zkoušky jsem zvládla splnit lépe než někteří, kteří se dané disciplíně věnovali na vrcholové úrovni. A státnice jak z tělesné výchovy, tak z biologie se mi podařilo udělat v jednom roce asi po třech týdnech. Na to jsem docela pyšná. Řada lidí si totiž státní zkoušky rozkládala, protože se nestíhali připravit,“ zavzpomínala s tím, že se se spolužáky pravidelně scházejí.

Diplomy a odznáček ve fakultní zelené barvě absolventům předal děkan Pavel Háp s proděkanem Michalem Šafářem, přání přidal prorektor Jiří Drábek. „Gratuluji vám ke stříbrné promoci a za Univerzitu Palackého vám děkuji za to, že její jméno už 25 let nesete s sebou. Přeji vám mnoho zdraví, radosti i dostatek pohybu. Nebudu vám ale doporučovat konkrétní množství, to bych se tu velmi rychle mohl dostat do sporu,“ narážel ve svém krátkém slově na zaměření fakulty.

foto_sem_4

„Jsme velmi rádi, že jste za těch 25 let na FTK nezapomněli, a doufáme, že se na fakultu budete stále tak rádi vracet. Vítejte zpátky,“ dodal děkan.

Promoce se zúčastnili i emeritní děkani a děkanka fakulty František Vaverka, Hana Válková, Dušan Tomajko a Zbyněk Svozil.

Na slavnostní akt v Arcibiskupském paláci odpoledne navázalo neformální posezení u beachvolejbalových kurtů v Hejčíně. Avizovanému turnaji sice nepřálo počasí, náladu na setkání dřívějších spolužáků to ale nijak zvlášť nepokazilo.

foto_sem_4

Stříbrná promoce ročníku 2001 byla součástí programu Absolventského setkání UP, jehož shrnutí jsme přinesli zde, a zároveň jednou z akcí, na kterých si FTK připomíná 35 let své existence. Půlkulaté „narozeniny“ fakulta bude slavit průběžně celý rok, na svůj kousek z pomyslného dortu si přijde každý, kdo má s FTK něco společného.

V pondělí 21. září to budou především studenti vracející se do učeben a tělocvičen, na startu semestru totiž v Kampusu Neředín mohou těšit na nejrůznější soutěže a aktivity, nový fakultní merch nebo kávu zdarma. Odpoledne se pak v aule sejde akademická obec fakulty, kterou děkan Pavel Háp seznámí s novinkami a plány na začínající akademický rok. Setkání akademické obce začíná ve 13:30.

Spolek mediků LF UP pro studentky a studenty nelékařských oborů na Univerzitě Palackého opět připravil kurz Neznáš, nezachráníš!, během něhož si zájemci vyzkoušejí základy první pomoci i v simulacích reálných situací. Výuková akce se koná ve čtvrtek 1. října od 15 hodin v prostorách Lékařské fakulty UP. Z důvodu omezené kapacity je nutné se dopředu přihlásit.

V úvodu kurzu čeká registrované účastníky krátká teoretická přednáška, která je seznámí se základními principy první pomoci. „Následně budou rozděleni do skupin a postupně projdou pět praktických stanovišť, kde si osvojí konkrétní dovednosti, jako je např. kardiopulmonální resuscitace, obvazové techniky a další. Na závěr si ověří získané znalosti a dovednosti v simulacích konkrétních krizových situací, jako je například infarkt myokardu nebo autonehoda,“ přiblížil za organizátory Ondřej Hubálek, student 5. ročník Všeobecného lékařství.

Kurz Neznáš, nezachráníš! je určen pro studentky a studenty ze všech fakulty Univerzity Palackého, vyjma fakulty lékařské.

Kapacita je z organizačních důvodů omezena na 30 lidí, zájemci se mohou registrovat pomocí tohoto formuláře.

Spolek mediků LF UP pořádá kurz základů první pomoci pravidelně už řadu let. Jak vypadal zatím poslední letos v dubnu, si můžete připomenout zde.

Spolek mediků LF UP pro studentky a studenty nelékařských oborů na Univerzitě Palackého opět připravil kurz Neznáš, nezachráníš!, během něhož si zájemci vyzkoušejí základy první pomoci i v simulacích reálných situací. Výuková akce se koná ve čtvrtek 1. října od 15 hodin v prostorách Lékařské fakulty UP. Z důvodu omezené kapacity je nutné se dopředu přihlásit.

V úvodu kurzu čeká registrované účastníky krátká teoretická přednáška, která je seznámí se základními principy první pomoci. „Následně budou rozděleni do skupin a postupně projdou pět praktických stanovišť, kde si osvojí konkrétní dovednosti, jako je např. kardiopulmonální resuscitace, obvazové techniky a další. Na závěr si ověří získané znalosti a dovednosti v simulacích konkrétních krizových situací, jako je například infarkt myokardu nebo autonehoda,“ přiblížil za organizátory Ondřej Hubálek, student 5. ročník Všeobecného lékařství.

Kurz Neznáš, nezachráníš! je určen pro studentky a studenty ze všech fakulty Univerzity Palackého, vyjma fakulty lékařské.

Kapacita je z organizačních důvodů omezena na 30 lidí, zájemci se mohou registrovat pomocí tohoto formuláře.

Spolek mediků LF UP pořádá kurz základů první pomoci pravidelně už řadu let. Jak vypadal zatím poslední letos v dubnu, si můžete připomenout zde.

K září v Olomouci už neodmyslitelně patří univerzitní zahájení akademického roku MEET UP – Zažij univerzitní město, kde se Univerzita Palackého představuje novým i stávajícím vysokoškolským studentům. Jeden den k seznámení se s univerzitními a studentskými spolky, jeden den k tomu, dobře se bavit a užít si start akademického roku. Na pódiu pod širým nebem vystoupí experimentální rapové trio HIHIHAHAHOLKY nebo pop-rocková kapela Propadleek, v jejímž nástrojovém obsazení jsou vedle kytar i housle. V programu jsou zastoupeny také workshopy a soutěže. To vše v úterý 22. září v areálu Letňáku. Vstup je volný.

Program MEET UP 26 odstartuje už ve 14 hodin, kdy se v Letňáku Olomouc představí univerzitní pracoviště a studentské spolky. „Pro nové studenty to bývá první možnost seznámit se s náplní jednotlivých pracovišť či spolků a osobnostmi, které je tvoří. Účastníci letošního MEET UPu mohou u stánků sbírat razítka do speciálního indexu a hrát tak o řadu hodnotných cen,“ upozornil za organizátory akce Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Prezentace potrvají až do 19. hodiny.

Hudební program na hlavní scéně zahájí ve 14:30 dj Endeek. Po 16. hodině už bude pódium patřit opavské skupině Dobrý pokus!, v jejichž písničkách najdete vlivy punku i rock’n’rollu. Olomouckou hudební scénu zastoupí na MEET UPu pop-punkové kvarteto N1. Na pomezí rapu, alternativního popu a kabaretu se pak pohybuje pražské trio HIHIHAHAHOLKY. „Skupina je charakteristická experimentálním přístupem k rapu a slovní hříčce,“ přiblížil Ondřej Martínek. Pořádnou tečku za hudebním programem MEET UPu 26 napíše krátce před 21. hodinou pražská kapela Propadleek. Mix popu, rocku a folku osvěžují housle Viky Machytkové, Propadleek se může pochlubit předskakováním kapele Divokej Bill i vyprodanými koncerty. Vše zakončí afterparty v blízkém klubu Bocca.

Na své si přijdou i milovníci dobrého jídla, pro které bude připravena gastro zóna, odpočinout si před dalším koncertem či po prohlídce prezentačních stánků pak lze v relax zóně. Na všechny akce v programu MEET UP je vstup volný.

MEET UP 26 pořádá Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s neziskovou organizací Street Art Festival. Další informace najdete na stránce meetup.upol.cz.

K září v Olomouci už neodmyslitelně patří univerzitní zahájení akademického roku MEET UP – Zažij univerzitní město, kde se Univerzita Palackého představuje novým i stávajícím vysokoškolským studentům. Jeden den k seznámení se s univerzitními a studentskými spolky, jeden den k tomu, dobře se bavit a užít si start akademického roku. Na pódiu pod širým nebem vystoupí experimentální rapové trio HIHIHAHAHOLKY nebo pop-rocková kapela Propadleek, v jejímž nástrojovém obsazení jsou vedle kytar i housle. V programu jsou zastoupeny také workshopy a soutěže. To vše v úterý 22. září v areálu Letňáku. Vstup je volný.

Program MEET UP 26 odstartuje už ve 14 hodin, kdy se v Letňáku Olomouc představí univerzitní pracoviště a studentské spolky. „Pro nové studenty to bývá první možnost seznámit se s náplní jednotlivých pracovišť či spolků a osobnostmi, které je tvoří. Účastníci letošního MEET UPu mohou u stánků sbírat razítka do speciálního indexu a hrát tak o řadu hodnotných cen,“ upozornil za organizátory akce Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Prezentace potrvají až do 19. hodiny.

Hudební program na hlavní scéně zahájí ve 14:30 dj Endeek. Po 16. hodině už bude pódium patřit opavské skupině Dobrý pokus!, v jejichž písničkách najdete vlivy punku i rock’n’rollu. Olomouckou hudební scénu zastoupí na MEET UPu pop-punkové kvarteto N1. Na pomezí rapu, alternativního popu a kabaretu se pak pohybuje pražské trio HIHIHAHAHOLKY. „Skupina je charakteristická experimentálním přístupem k rapu a slovní hříčce,“ přiblížil Ondřej Martínek. Pořádnou tečku za hudebním programem MEET UPu 26 napíše krátce před 21. hodinou pražská kapela Propadleek. Mix popu, rocku a folku osvěžují housle Viky Machytkové, Propadleek se může pochlubit předskakováním kapele Divokej Bill i vyprodanými koncerty. Vše zakončí afterparty v blízkém klubu Bocca.

Na své si přijdou i milovníci dobrého jídla, pro které bude připravena gastro zóna, odpočinout si před dalším koncertem či po prohlídce prezentačních stánků pak lze v relax zóně. Na všechny akce v programu MEET UP je vstup volný.

MEET UP 26 pořádá Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s neziskovou organizací Street Art Festival. Další informace najdete na stránce meetup.upol.cz.

Kriticky ohrožený ibišek trojdílný letos mimořádně hojně vykvetl na pokusných plochách Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC), které sídlí v holickém areálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Jeho výskyt v Olomouci je o to zajímavější, že jde o jednu z nejsevernějších známých lokalit tohoto vzácného polního plevele na Moravě. Výskyt vzácné rostliny zdokumentovali také botanici fakulty. Část exemplářů nyní zamíří do herbářových sbírek, kde budou sloužit jako doklad o výskytu druhu i pro budoucí výzkum.

Ibišek trojdílný (Hibiscus trionum) je nápadný velkokvětý polní plevel příbuzný známým pokojovým a zahradním ibiškům. V České republice se vyskytuje především v nejteplejších oblastech jižní Moravy, jeho přirozený areál zahrnuje suché a teplé oblasti jižní Evropy a západní Asie. Na rozdíl od běžně pěstovaných ibišků jde o jednoletou rostlinu, která musí během jediné vegetační sezóny vyklíčit, vykvést a vytvořit semena.

„Na našich pokusných pozemcích jsme první kvetoucí ibišek zaznamenali přibližně před třemi lety. Letošní masový výskyt čítající desítky kvetoucích rostlin je pravděpodobně důsledkem suchého a teplého léta, které rostlině poskytlo vhodné podmínky pro vzcházení a kvetení,“ uvedla Kateřina Smékalová z výzkumného týmu Genetické zdroje zelenin a speciálních plodin CARC.

Přestože jde v české přírodě o velmi vzácný a ohrožený druh, na zemědělských plochách může být jeho přítomnost problematická. Ibišek je totiž potenciálním mezihostitelem viru mozaikovitosti okurek.

„Naším hlavním úkolem je udržování genetických zdrojů zelenin, včetně tykvovitých rostlin, proto musíme porost ibišku bohužel odstranit, abychom snížili riziko napadení pěstovaných plodin. Kontaktovala jsem proto kolegy z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP a Vlastivědného muzea v Olomouci, zda by rostliny mohli využít alespoň pro herbářové sbírky,“ doplnila Kateřina Smékalová.

Vzácný nález zamíří do herbářů

Botanici část rostlin ibišku zdokumentovali a odebrali pro herbářové sbírky. Exempláře budou odborně zpracovány a uloženy jako doklad o současném výskytu druhu i jako materiál pro budoucí vědecký výzkum. Díky mimořádnému množství nalezených rostlin budou některé herbářové položky nabídnuty také dalším vědeckým institucím. „Takto masivní výskyt ibišku trojdílného se skutečně nevidí každý den. I na jižní Moravě jde o velkou vzácnost. Jsme proto rádi, že jsme mohli vše podrobně zdokumentovat,“ řekl Michal Hroneš z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP.

Jak se vzácná rostlina na pokusná pole v Olomouci dostala, zatím není jasné. Nejbližší známá lokalita se nachází necelých šest kilometrů jihozápadně od holického areálu, poblíž Olšan.

Pokusná pole jako útočiště vzácných druhů

„Možností je několik. Může jít o přirozené šíření z okolních lokalit, nelze však vyloučit ani zavlečení semen společně s osivem. Další možností je, že se ibišek v areálu vyskytuje už delší dobu a jeho semena přežívají v půdě, dokud nenastanou vhodné podmínky pro klíčení,“ vysvětlil Michal Hroneš.

Ibišek trojdílný přitom není jediným vzácným polním plevelem, který se v holickém kampusu vyskytuje. Botanici zde zaznamenali například také úporek hrálovitý či diviznu švábovitou.

Kriticky ohrožený ibišek trojdílný letos mimořádně hojně vykvetl na pokusných plochách Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC), které sídlí v holickém areálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Jeho výskyt v Olomouci je o to zajímavější, že jde o jednu z nejsevernějších známých lokalit tohoto vzácného polního plevele na Moravě. Výskyt vzácné rostliny zdokumentovali také botanici fakulty. Část exemplářů nyní zamíří do herbářových sbírek, kde budou sloužit jako doklad o výskytu druhu i pro budoucí výzkum.

Ibišek trojdílný (Hibiscus trionum) je nápadný velkokvětý polní plevel příbuzný známým pokojovým a zahradním ibiškům. V České republice se vyskytuje především v nejteplejších oblastech jižní Moravy, jeho přirozený areál zahrnuje suché a teplé oblasti jižní Evropy a západní Asie. Na rozdíl od běžně pěstovaných ibišků jde o jednoletou rostlinu, která musí během jediné vegetační sezóny vyklíčit, vykvést a vytvořit semena.

„Na našich pokusných pozemcích jsme první kvetoucí ibišek zaznamenali přibližně před třemi lety. Letošní masový výskyt čítající desítky kvetoucích rostlin je pravděpodobně důsledkem suchého a teplého léta, které rostlině poskytlo vhodné podmínky pro vzcházení a kvetení,“ uvedla Kateřina Smékalová z výzkumného týmu Genetické zdroje zelenin a speciálních plodin CARC.

Přestože jde v české přírodě o velmi vzácný a ohrožený druh, na zemědělských plochách může být jeho přítomnost problematická. Ibišek je totiž potenciálním mezihostitelem viru mozaikovitosti okurek.

„Naším hlavním úkolem je udržování genetických zdrojů zelenin, včetně tykvovitých rostlin, proto musíme porost ibišku bohužel odstranit, abychom snížili riziko napadení pěstovaných plodin. Kontaktovala jsem proto kolegy z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP a Vlastivědného muzea v Olomouci, zda by rostliny mohli využít alespoň pro herbářové sbírky,“ doplnila Kateřina Smékalová.

Vzácný nález zamíří do herbářů

Botanici část rostlin ibišku zdokumentovali a odebrali pro herbářové sbírky. Exempláře budou odborně zpracovány a uloženy jako doklad o současném výskytu druhu i jako materiál pro budoucí vědecký výzkum. Díky mimořádnému množství nalezených rostlin budou některé herbářové položky nabídnuty také dalším vědeckým institucím. „Takto masivní výskyt ibišku trojdílného se skutečně nevidí každý den. I na jižní Moravě jde o velkou vzácnost. Jsme proto rádi, že jsme mohli vše podrobně zdokumentovat,“ řekl Michal Hroneš z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP.

Jak se vzácná rostlina na pokusná pole v Olomouci dostala, zatím není jasné. Nejbližší známá lokalita se nachází necelých šest kilometrů jihozápadně od holického areálu, poblíž Olšan.

Pokusná pole jako útočiště vzácných druhů

„Možností je několik. Může jít o přirozené šíření z okolních lokalit, nelze však vyloučit ani zavlečení semen společně s osivem. Další možností je, že se ibišek v areálu vyskytuje už delší dobu a jeho semena přežívají v půdě, dokud nenastanou vhodné podmínky pro klíčení,“ vysvětlil Michal Hroneš.

Ibišek trojdílný přitom není jediným vzácným polním plevelem, který se v holickém kampusu vyskytuje. Botanici zde zaznamenali například také úporek hrálovitý či diviznu švábovitou.

Dva významné profesory Filozofické fakulty Univerzity Palackého nově připomínají prostory nesoucí jejich jména. Fakulta slavnostně otevřela pracovnu a posluchárnu Josefa Jařaba a učebnu Jaroslava Macháčka. Události byly součástí programu srazu absolventů Univerzity Palackého a nabídly také vzpomínání na oba profesory. Při této příležitosti fakulta odhalila i pamětní desku s bronzovým portrétem Josefa Jařaba.

„Pospolitost, ať už je jakákoliv, se udržuje společnou pamětí. O tu paměť je třeba pečovat, aby takové společenství neuvadlo, aby se nerozpadlo. Daleko moudřejší lidé tvrdili, že instituce a společenství se udržují ideály, na kterých vznikly. Ty si musíme připomínat, abychom pořád vnímali společný vztah a hodnoty,“ uvedl děkan FF UP Jan Stejskal.

Jeho slova vystihla i charakter celého setkání. Nešlo pouze o slavnostní pojmenování univerzitních prostor, ale také o připomenutí osobností, které výrazně ovlivnily život fakulty. Kolegové, studenti, absolventi i další pamětníci zavzpomínali na Josefa Jařaba i Jaroslava Macháčka, na jejich působení na univerzitě, profesní práci i osobní setkávání.

Pamětní desku věnovanou Josefu Jařabovi doplňuje bronzový portrét od sochaře Radomíra Surmy. Stejný odlitek připomíná významného amerikanistu, literárního historika a prvního polistopadového rektora Univerzity Palackého také v prostorách Rektorátu UP.

Pracovna, která připomíná svého někdejšího obyvatele

Zvláštní pozornost získala pracovna Josefa Jařaba, jejíž novou podobu navrhl architekt Milan Obenaus. K místnosti má osobní vztah – byl to právě on, kdo pro Josefa Jařaba pracovnu navrhoval už na počátku devadesátých let. Její vybavení pak profesora Jařaba provázelo i při pozdějším stěhování.

foto_sem_4

Když nyní Milan Obenaus dostal za úkol vytvořit prostor, který by připomínal Jařabovu osobnost a ducha, rozhodl se část původního nábytku zachovat a proměnit. Původně tmavě hnědé vybavení získalo krémově béžovou barvu a architekt jej doplnil prvky odkazujícími na americkou vlajku – červenou plochou s bílými policemi a modrým akcentem. Připomínají tak nejen někdejšího uživatele pracovny, ale i jeho celoživotní odborný zájem o americkou literaturu a kulturu.

Pracovna Josefa Jařaba

Na původní podobu pracovny i samotného Josefa Jařaba zavzpomínal amerikanista a literární vědec Michal Peprník. Přiznal, že jej proměna místnosti nejprve překvapila. Pamatoval si ji zaplněnou knihami a tmavým nábytkem, s pohovkou, rohovým stolem, počítačem a také malým kulatým stolkem, kolem něhož se kolegové scházeli.

„Ten kulatý stoleček mi tam chybí. Kolem něj jsme sedávali a mohli jsme si představovat, že jsme rytíři kulatého stolu, tedy v našich poměrech rytíři kulatého stolečku,“ vzpomněl s nadhledem Michal Peprník.

Proměněná pracovna podle něj ale získala nový význam. Ubylo věcí, prostor se zvětšil a provzdušnil. Právě v tom nakonec spatřuje symboliku blízkou Josefu Jařabovi i beatnické literatuře, které se věnoval – oproštění od materiálních věcí, rozšíření vědomí a proměnu.

„To, co bylo tmavě hnědé, zbělalo tak jako vlasy starého muže. A to je vlastně správně,“ dodal.

Učebna Jaroslava Macháčka

Vzpomínalo se také na na významného anglistu a lingvistu Jaroslava Macháčka. Jeho jméno nově nese bývalá ‚šestnáctka‘, místnost, v níž často učil. Její součástí je i jeho portrét, který mu k devadesátým narozeninám jako překvapení nechali vytvořit přátelé. Na jejich objednávku jej namaloval akademický malíř Pavel Forman.

Na svého kolegu zavzpomínal amerikanista, literární vědec a překladatel Marcel Arbeit. Připomněl mimo jiné Macháčkův originální projev, bez kterého se podle něj neobešla žádná větší katederní akce.

„Byl to nejslušnější člověk, jakého jsem kdy potkal. V roce 1970 musel pro své názory z fakulty odejít. Osobně jsem jej poprvé viděl ve druhé polovině osmdesátých let a už tehdy jsem si všiml, jak ho tehdejší členové katedry i další lidé uctivě zdravili, a pak se ale hned vzdalovali, aby neměli potíže,“ řekl Marcel Arbeit.

Učebna Jaroslava Macháčka

Když se Jaroslav Macháček v roce 1990 na fakultu vrátil, podle Arbeita jako by nikdy neodešel.

„Nikomu nic nevyčítal, nezahořkl a vůbec nemluvil o těch dvaceti letech, kdy nesměl pracovat ve svém oboru. Spolu s ním přišla pravá americká atmosféra. A i když později působil v různých funkcích, byl tu vždycky pro nás. Všichni studenti ho měli rádi, pro mě byl přirozenou autoritou.“

Macháčkovu osobnost má připomínat i samotná podoba nové učebny. Jeho proslulý suchý anglický humor se promítl do textů zakomponovaných do větších celků, které visí na stěnách.

Vzpomínky absolventů

Na oba profesory vzpomněla například absolventka anglistiky a germanistiky Irena Spurná, která studium na FF UP dokončila v roce 2019. Dnes působí v týmu dozoru nad umělou inteligencí Českého telekomunikačního úřadu.

foto_sem_4

„Celý program je velmi dojemný, vrací mě zpátky. Dýchly na mě vzpomínky, ale i stres, který jsem zažívala u zkoušek,“ řekla.

S Josefem Jařabem i Jaroslavem Macháčkem se během studií osobně setkávala a vzpomíná na ně především jako na pedagogy, kteří dokázali studenty zaujmout svými historkami a vytvořit kolem sebe příjemnou atmosféru.

„Pamatuji si na vtipné glosy pana profesora Macháčka. Zlepšovaly atmosféru a náladu, velmi nás stmelovaly. U zkoušek byl pan profesor Jařab skvělý, hodně nám vždycky pomohl. Věřil nám, že jsme se připravovali,“ dodala Irena Spurná.

Nově pojmenovaná pracovna, učebna a posluchárna nejsou jen připomínkou jmen dvou výrazných osobností Filozofické fakulty UP. Jsou to místa, která uchovávají vzpomínky několika generací jejich kolegů a studentů a připomínají stopu, kterou Josef Jařab a Jaroslav Macháček zanechali ve fakultním i univerzitním společenství.

Dva významné profesory Filozofické fakulty Univerzity Palackého nově připomínají prostory nesoucí jejich jména. Fakulta slavnostně otevřela pracovnu a posluchárnu Josefa Jařaba a učebnu Jaroslava Macháčka. Události byly součástí programu srazu absolventů Univerzity Palackého a nabídly také vzpomínání na oba profesory. Při této příležitosti fakulta odhalila i pamětní desku s bronzovým portrétem Josefa Jařaba.

„Pospolitost, ať už je jakákoliv, se udržuje společnou pamětí. O tu paměť je třeba pečovat, aby takové společenství neuvadlo, aby se nerozpadlo. Daleko moudřejší lidé tvrdili, že instituce a společenství se udržují ideály, na kterých vznikly. Ty si musíme připomínat, abychom pořád vnímali společný vztah a hodnoty,“ uvedl děkan FF UP Jan Stejskal.

Jeho slova vystihla i charakter celého setkání. Nešlo pouze o slavnostní pojmenování univerzitních prostor, ale také o připomenutí osobností, které výrazně ovlivnily život fakulty. Kolegové, studenti, absolventi i další pamětníci zavzpomínali na Josefa Jařaba i Jaroslava Macháčka, na jejich působení na univerzitě, profesní práci i osobní setkávání.

Pamětní desku věnovanou Josefu Jařabovi doplňuje bronzový portrét od sochaře Radomíra Surmy. Stejný odlitek připomíná významného amerikanistu, literárního historika a prvního polistopadového rektora Univerzity Palackého také v prostorách Rektorátu UP.

Pracovna, která připomíná svého někdejšího obyvatele

Zvláštní pozornost získala pracovna Josefa Jařaba, jejíž novou podobu navrhl architekt Milan Obenaus. K místnosti má osobní vztah – byl to právě on, kdo pro Josefa Jařaba pracovnu navrhoval už na počátku devadesátých let. Její vybavení pak profesora Jařaba provázelo i při pozdějším stěhování.

foto_sem_4

Když nyní Milan Obenaus dostal za úkol vytvořit prostor, který by připomínal Jařabovu osobnost a ducha, rozhodl se část původního nábytku zachovat a proměnit. Původně tmavě hnědé vybavení získalo krémově béžovou barvu a architekt jej doplnil prvky odkazujícími na americkou vlajku – červenou plochou s bílými policemi a modrým akcentem. Připomínají tak nejen někdejšího uživatele pracovny, ale i jeho celoživotní odborný zájem o americkou literaturu a kulturu.

Pracovna Josefa Jařaba

Na původní podobu pracovny i samotného Josefa Jařaba zavzpomínal amerikanista a literární vědec Michal Peprník. Přiznal, že jej proměna místnosti nejprve překvapila. Pamatoval si ji zaplněnou knihami a tmavým nábytkem, s pohovkou, rohovým stolem, počítačem a také malým kulatým stolkem, kolem něhož se kolegové scházeli.

„Ten kulatý stoleček mi tam chybí. Kolem něj jsme sedávali a mohli jsme si představovat, že jsme rytíři kulatého stolu, tedy v našich poměrech rytíři kulatého stolečku,“ vzpomněl s nadhledem Michal Peprník.

Proměněná pracovna podle něj ale získala nový význam. Ubylo věcí, prostor se zvětšil a provzdušnil. Právě v tom nakonec spatřuje symboliku blízkou Josefu Jařabovi i beatnické literatuře, které se věnoval – oproštění od materiálních věcí, rozšíření vědomí a proměnu.

„To, co bylo tmavě hnědé, zbělalo tak jako vlasy starého muže. A to je vlastně správně,“ dodal.

Učebna Jaroslava Macháčka

Vzpomínalo se také na na významného anglistu a lingvistu Jaroslava Macháčka. Jeho jméno nově nese bývalá ‚šestnáctka‘, místnost, v níž často učil. Její součástí je i jeho portrét, který mu k devadesátým narozeninám jako překvapení nechali vytvořit přátelé. Na jejich objednávku jej namaloval akademický malíř Pavel Forman.

Na svého kolegu zavzpomínal amerikanista, literární vědec a překladatel Marcel Arbeit. Připomněl mimo jiné Macháčkův originální projev, bez kterého se podle něj neobešla žádná větší katederní akce.

„Byl to nejslušnější člověk, jakého jsem kdy potkal. V roce 1970 musel pro své názory z fakulty odejít. Osobně jsem jej poprvé viděl ve druhé polovině osmdesátých let a už tehdy jsem si všiml, jak ho tehdejší členové katedry i další lidé uctivě zdravili, a pak se ale hned vzdalovali, aby neměli potíže,“ řekl Marcel Arbeit.

Učebna Jaroslava Macháčka

Když se Jaroslav Macháček v roce 1990 na fakultu vrátil, podle Arbeita jako by nikdy neodešel.

„Nikomu nic nevyčítal, nezahořkl a vůbec nemluvil o těch dvaceti letech, kdy nesměl pracovat ve svém oboru. Spolu s ním přišla pravá americká atmosféra. A i když později působil v různých funkcích, byl tu vždycky pro nás. Všichni studenti ho měli rádi, pro mě byl přirozenou autoritou.“

Macháčkovu osobnost má připomínat i samotná podoba nové učebny. Jeho proslulý suchý anglický humor se promítl do textů zakomponovaných do větších celků, které visí na stěnách.

Vzpomínky absolventů

Na oba profesory vzpomněla například absolventka anglistiky a germanistiky Irena Spurná, která studium na FF UP dokončila v roce 2019. Dnes působí v týmu dozoru nad umělou inteligencí Českého telekomunikačního úřadu.

foto_sem_4

„Celý program je velmi dojemný, vrací mě zpátky. Dýchly na mě vzpomínky, ale i stres, který jsem zažívala u zkoušek,“ řekla.

S Josefem Jařabem i Jaroslavem Macháčkem se během studií osobně setkávala a vzpomíná na ně především jako na pedagogy, kteří dokázali studenty zaujmout svými historkami a vytvořit kolem sebe příjemnou atmosféru.

„Pamatuji si na vtipné glosy pana profesora Macháčka. Zlepšovaly atmosféru a náladu, velmi nás stmelovaly. U zkoušek byl pan profesor Jařab skvělý, hodně nám vždycky pomohl. Věřil nám, že jsme se připravovali,“ dodala Irena Spurná.

Nově pojmenovaná pracovna, učebna a posluchárna nejsou jen připomínkou jmen dvou výrazných osobností Filozofické fakulty UP. Jsou to místa, která uchovávají vzpomínky několika generací jejich kolegů a studentů a připomínají stopu, kterou Josef Jařab a Jaroslav Macháček zanechali ve fakultním i univerzitním společenství.