Agregátor zdrojů

Univerzita Palackého obdržela v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol nejvyšší možnou známku. Mezinárodní evaluační panel ocenil, že věda na UP nezůstává zavřená v laboratořích a univerzita má společenský dopad a přenáší poznatky do praxe. Ohodnotil také strategické řízení univerzity. Výsledky evaluace dokládají, že UP je pevnou součástí národní elity a daří se jí systematicky posilovat své postavení i v mezinárodním výzkumném prostoru.

Univerzita Palackého získala v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol 2025 celkové hodnocení A – vynikající. K tomuto závěru dospěla jednání tripartity na základě podkladů mezinárodního evaluačního panelu, analýzy poskytovatele a stanoviska odborného poradního orgánu.

„Chtěl bych všem zaměstnancům, zaměstnankyním a součástem poděkovat za jejich systematickou práci a nasazení při tomto náročném hodnocení naší univerzity.“ Rektor Michael Kohajda

Příprava na mezinárodní osobní návštěvu hodnotitelů na UP a tvorba rozsáhlých sebeevaluačních zpráv zaměřených na společenský význam, řízení a strategii výzkumu, vývoje a inovací na UP začala za pečlivé spolupráce všech součástí univerzity již na jaře roku 2024. V předchozích dnech skončila významným oceněním univerzity.

„Chtěl bych všem zaměstnancům, zaměstnankyním a součástem poděkovat za jejich systematickou práci a nasazení při tomto náročném hodnocení naší univerzity. I díky nim se potvrdilo a můžeme být právem hrdí, že v oblasti vědy patříme k národní špičce a můžeme pokračovat v nastaveném kurzu,“ ocenil rektor Michael Kohajda.

Nejvyšší známku A v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol získal spolu s Univerzitou Palackého jen 7 dalších vysokých škol z celkem 33 hodnocených, a to Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, ČVUT, VUT, JČU, VŠCHT a UMPRUM.

Přísné zrcadlo mezinárodních expertů

Hodnocení (on-site peer-review) provedl univerzitami nominovaný a ministerstvem školství schválený mezinárodní evaluační panel složený z deseti odbornic a odborníků z významných institucí. Předsedal mu profesor Jean-Pierre Gesson, francouzský chemik, dlouholetý rektor Univerzity v Poitiers a mezinárodní expert s bohatou zkušeností z evropských hodnoticích agentur.

„Hodnocení má vysokou vypovídací hodnotu právě díky tomu, že se opírá o nezávislý pohled mezinárodního panelu a transparentní proces,“ uvedl prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a dodal: „Nejvyšší hodnocení je výsledkem dlouhodobé práce celé univerzity. Potvrdilo se, že kvalitní věda, promyšlené strategické řízení a koordinovaná příprava napříč součástmi UP jsou zásadními předpoklady úspěchu.“

Věda, která pomáhá společnosti

Panel ocenil silné příklady společenského dopadu a přenosu poznatků do praxe – ať už jde o vývoj nových diagnostických metod v medicíně, pokročilé materiály, ochranu kulturního dědictví, moderní vzdělávání, nebo řešení aktuálních sociálních a právních výzev.

Mezinárodní panel ohodnotil také strategické řízení univerzity. V závěrečné zprávě auditoři konstatují, že UP úspěšně implementuje principy Open Science a systematicky podporuje mladé talenty.

„Vize univerzity být excelentní institucí na národní úrovni i za jejími hranicemi je opodstatněná vysokou kvalitou výzkumu, ale také systémy a pravidly, které byly v tomto období vytvořeny nebo inovovány. UP stojí v centru aktuálního dění v oblasti hodnocení výzkumu v Evropě,“ zaznívá v evaluační zprávě.

Neusneme na vavřínech

Hodnoticí zpráva zároveň pojmenovává oblasti, v nichž by měla univerzita posílit své ambice – mezinárodní partnerství, úspěšnost v prestižních evropských grantech, podpora začínajících vědkyň a vědců a výzkumný výkon v některých společenskovědních oborech.

„Výsledek je důvodem k hrdosti, ale zároveň závazkem. Zprávu vnímáme jako formativní nástroj pro další rozvoj univerzity. Zaměříme se na vyšší úspěšnost v programech Horizon Europe, zvláště pak ERC, na systematickou podporu doktorského a postdoktorského prostředí, na posilování mezinárodní viditelnosti a na podporu oborů, u nichž panel doporučil zvýšit výzkumnou produktivitu,“ doplnil prorektor Drábek.

Podrobné výsledky hodnocení, včetně evaluační zprávy MEP, vyjádření poskytovatele a závěru tripartitního jednání, jsou zveřejněny na webu strategie.upol.cz.

 

 

Univerzita Palackého obdržela v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol nejvyšší možnou známku. Mezinárodní evaluační panel ocenil, že věda na UP nezůstává zavřená v laboratořích a univerzita má společenský dopad a přenáší poznatky do praxe. Ohodnotil také strategické řízení univerzity. Výsledky evaluace dokládají, že UP je pevnou součástí národní elity a daří se jí systematicky posilovat své postavení i v mezinárodním výzkumném prostoru.

Univerzita Palackého získala v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol 2025 celkové hodnocení A – vynikající. K tomuto závěru dospěla jednání tripartity na základě podkladů mezinárodního evaluačního panelu, analýzy poskytovatele a stanoviska odborného poradního orgánu.

„Chtěl bych všem zaměstnancům, zaměstnankyním a součástem poděkovat za jejich systematickou práci a nasazení při tomto náročném hodnocení naší univerzity.“ Rektor Michael Kohajda

Příprava na mezinárodní osobní návštěvu hodnotitelů na UP a tvorba rozsáhlých sebeevaluačních zpráv zaměřených na společenský význam, řízení a strategii výzkumu, vývoje a inovací na UP začala za pečlivé spolupráce všech součástí univerzity již na jaře roku 2024. V předchozích dnech skončila významným oceněním univerzity.

„Chtěl bych všem zaměstnancům, zaměstnankyním a součástem poděkovat za jejich systematickou práci a nasazení při tomto náročném hodnocení naší univerzity. I díky nim se potvrdilo a můžeme být právem hrdí, že v oblasti vědy patříme k národní špičce a můžeme pokračovat v nastaveném kurzu,“ ocenil rektor Michael Kohajda.

Nejvyšší známku A v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol získal spolu s Univerzitou Palackého jen 7 dalších vysokých škol z celkem 33 hodnocených, a to Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, ČVUT, VUT, JČU, VŠCHT a UMPRUM.

Přísné zrcadlo mezinárodních expertů

Hodnocení (on-site peer-review) provedl univerzitami nominovaný a ministerstvem školství schválený mezinárodní evaluační panel složený z deseti odbornic a odborníků z významných institucí. Předsedal mu profesor Jean-Pierre Gesson, francouzský chemik, dlouholetý rektor Univerzity v Poitiers a mezinárodní expert s bohatou zkušeností z evropských hodnoticích agentur.

„Hodnocení má vysokou vypovídací hodnotu právě díky tomu, že se opírá o nezávislý pohled mezinárodního panelu a transparentní proces,“ uvedl prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a dodal: „Nejvyšší hodnocení je výsledkem dlouhodobé práce celé univerzity. Potvrdilo se, že kvalitní věda, promyšlené strategické řízení a koordinovaná příprava napříč součástmi UP jsou zásadními předpoklady úspěchu.“

Věda, která pomáhá společnosti

Panel ocenil silné příklady společenského dopadu a přenosu poznatků do praxe – ať už jde o vývoj nových diagnostických metod v medicíně, pokročilé materiály, ochranu kulturního dědictví, moderní vzdělávání, nebo řešení aktuálních sociálních a právních výzev.

Mezinárodní panel ohodnotil také strategické řízení univerzity. V závěrečné zprávě auditoři konstatují, že UP úspěšně implementuje principy Open Science a systematicky podporuje mladé talenty.

„Vize univerzity být excelentní institucí na národní úrovni i za jejími hranicemi je opodstatněná vysokou kvalitou výzkumu, ale také systémy a pravidly, které byly v tomto období vytvořeny nebo inovovány. UP stojí v centru aktuálního dění v oblasti hodnocení výzkumu v Evropě,“ zaznívá v evaluační zprávě.

Neusneme na vavřínech

Hodnoticí zpráva zároveň pojmenovává oblasti, v nichž by měla univerzita posílit své ambice – mezinárodní partnerství, úspěšnost v prestižních evropských grantech, podpora začínajících vědkyň a vědců a výzkumný výkon v některých společenskovědních oborech.

„Výsledek je důvodem k hrdosti, ale zároveň závazkem. Zprávu vnímáme jako formativní nástroj pro další rozvoj univerzity. Zaměříme se na vyšší úspěšnost v programech Horizon Europe, zvláště pak ERC, na systematickou podporu doktorského a postdoktorského prostředí, na posilování mezinárodní viditelnosti a na podporu oborů, u nichž panel doporučil zvýšit výzkumnou produktivitu,“ doplnil prorektor Drábek.

Podrobné výsledky hodnocení, včetně evaluační zprávy MEP, vyjádření poskytovatele a závěru tripartitního jednání, jsou zveřejněny na webu strategie.upol.cz.

 

 

Jak zázemí rodiny ovlivňuje zdraví a pohodu českých dětí? Významně. Kvalita života dospívajících v Česku není určena jen jejich individuálními rozhodnutími, ale zásadně souvisí se socioekonomickou situací rodiny, z níž pocházejí. Nejnovější data mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), kterou v České republice garantuje řešitelský tým z Univerzity Palackého, potvrzují, že rodinné zázemí je klíčovým faktorem, který se promítá do duševního zdraví, stravovacích návyků i fyzické aktivity českých školáků.

Děti z méně majetných rodin čelí výrazně vyšším zdravotním rizikům než jejich zajištěnější vrstevníci. Například riziko výskytu depresí je u nich o 57 % vyšší a rozdíl je patrný i v celkovém vnímání života – děti s nižším socioekonomickým statusem mají zhruba poloviční šanci na vysokou životní spokojenost.

„Ukazuje se, že socioekonomický status není jen zařazení na škále chudý – bohatý. Jedná se o faktor, který významně ovlivňuje míru zátěže, se kterou děti vstupují do dospívání. Pokud chceme skutečně řešit duševní zdraví a wellbeing dětí, musíme se zaměřit na systémovou podporu těch, kteří startují z méně výhodných pozic,“ říká Dita Protopopová, národní koordinátorka politiky duševního zdraví.

Podrobnější report najdete na webu Zdravagenerace.cz.

Nerovnosti se projevují i v tělesném zdraví – děti ze znevýhodněného prostředí mají téměř dvojnásobné riziko nadváhy a obezity. Studie přitom zpochybňuje předpoklad, že bariérou k pohybu jsou náklady na sport v klubech či kroužcích. Rozdíly v pohybové aktivitě pramení spíše z odlišných návyků v rodině a v přístupu ke zdraví jako prioritě. U dětí ze sociálně a ekonomicky slabších rodin také častěji chybí „zdravá kompenzace“ jídelníčku ovocem či zeleninou, kterou jejich bohatší vrstevníci běžně využívají.

Český paradox: Materiální průměr a nerovné životní šance

Z hlediska materiálního zajištění patří Česko v mezinárodním srovnání k průměru (kam patří země jako Finsko, Španělsko či Anglie). Přesto rodinné zázemí v české společnosti určuje například budoucí studijní úspěšnost a duševní pohodu dětí mnohem silněji než v mnoha jiných podobně vyspělých zemích.

„V dopadu sociálních a ekonomických nerovností na duševní zdraví dětí či jejich úspěšnost ve škole patří Česko k zemím s výraznými rozdíly. Naším cílem musí být jejich snižování. I v materiálně velmi slušně zajištěné zemi totiž stále příliš často určují startovní pozici dětí a jejich životní zkušenost,“ vysvětluje Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.

Škola a učitelé jako kotva stability

Významným stabilizačním faktorem pro znevýhodněné děti zůstává škola. Důvěra k učitelům je u dětí z méně majetných rodin vyšší než u dětí zajištěných. Děti se slabším socioekonomickým zázemím vnímají vyšší míru podpory od svých učitelů než jejich bohatší vrstevníci (38 % vs. 33 %) a také více důvěřují učitelům, což se týká 56 % dětí ze znevýhodněného prostředí, to je o osm procentních bodů více než u dětí z nejvíce zajištěných rodin (48 %).

„Ukazuje se, že české školy dokážou alespoň částečně vyrovnávat sociální propasti tím, že nabízí jistý druh vztahové kotvy tam, kde jsou jiné zdroje podpory oslabené. Pedagogové zde nefungují jen jako ti, kdo předávají znalosti, ale jako klíčoví průvodci, kteří znevýhodněným dětem poskytují jistý pocit stability, který v domácím prostředí nemusí být samozřejmostí,“ uzavírá Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Socioekonomické znevýhodnění se ve školním prostředí projevuje jako dvojí zátěž: Děti z rodin s nižším statusem dosahují v průměru horších studijních výsledků – 49 % z nich vykazuje průměrný či podprůměrný prospěch, zatímco u dětí ze zajištěných rodin je to „jen“ 37 %. Zároveň tyto děti pociťují slabší podporu v kolektivu spolužáků – dospívající z lepších poměrů mají o 34 % vyšší šanci na kvalitní vrstevnické vztahy.

„Zpráva HBSC představuje důležitý milník, protože přináší první komplexní analýzu socioekonomických nerovností a jejich dopadů na zdraví a chování dětí v Česku. Jasně ukazuje, že na sociálním zázemí záleží: děti vyrůstající v méně příznivých podmínkách čelí vyššímu riziku nezdravého chování i následných zdravotních problémů. Rizikové chování, jako je kouření nebo užívání alkoholu, stejně jako rozdíly v pohybové aktivitě a výživě, jsou významně ovlivňovány prostředím, ve kterém děti vyrůstají. Zjištění prezentovaná v této zprávě by proto měly být jasnou výzvou ke společnému postupu napříč sektory s cílem vytvořit pro děti podpůrné prostředí, omezit škodlivé vlivy a zajistit, aby každé dítě mělo stejnou šanci vyrůstat zdravě a prospívat,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v Česku.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum prostřednictvím projektu DigiWELL. Přehledně a poutavě zpracované poznatky řešitelé HBSC studie zveřejňují na stránkách Zdravá generace. 

Jak zázemí rodiny ovlivňuje zdraví a pohodu českých dětí? Významně. Kvalita života dospívajících v Česku není určena jen jejich individuálními rozhodnutími, ale zásadně souvisí se socioekonomickou situací rodiny, z níž pocházejí. Nejnovější data mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), kterou v České republice garantuje řešitelský tým z Univerzity Palackého, potvrzují, že rodinné zázemí je klíčovým faktorem, který se promítá do duševního zdraví, stravovacích návyků i fyzické aktivity českých školáků.

Děti z méně majetných rodin čelí výrazně vyšším zdravotním rizikům než jejich zajištěnější vrstevníci. Například riziko výskytu depresí je u nich o 57 % vyšší a rozdíl je patrný i v celkovém vnímání života – děti s nižším socioekonomickým statusem mají zhruba poloviční šanci na vysokou životní spokojenost.

„Ukazuje se, že socioekonomický status není jen zařazení na škále chudý – bohatý. Jedná se o faktor, který významně ovlivňuje míru zátěže, se kterou děti vstupují do dospívání. Pokud chceme skutečně řešit duševní zdraví a wellbeing dětí, musíme se zaměřit na systémovou podporu těch, kteří startují z méně výhodných pozic,“ říká Dita Protopopová, národní koordinátorka politiky duševního zdraví.

Podrobnější report najdete na webu Zdravagenerace.cz.

Nerovnosti se projevují i v tělesném zdraví – děti ze znevýhodněného prostředí mají téměř dvojnásobné riziko nadváhy a obezity. Studie přitom zpochybňuje předpoklad, že bariérou k pohybu jsou náklady na sport v klubech či kroužcích. Rozdíly v pohybové aktivitě pramení spíše z odlišných návyků v rodině a v přístupu ke zdraví jako prioritě. U dětí ze sociálně a ekonomicky slabších rodin také častěji chybí „zdravá kompenzace“ jídelníčku ovocem či zeleninou, kterou jejich bohatší vrstevníci běžně využívají.

Český paradox: Materiální průměr a nerovné životní šance

Z hlediska materiálního zajištění patří Česko v mezinárodním srovnání k průměru (kam patří země jako Finsko, Španělsko či Anglie). Přesto rodinné zázemí v české společnosti určuje například budoucí studijní úspěšnost a duševní pohodu dětí mnohem silněji než v mnoha jiných podobně vyspělých zemích.

„V dopadu sociálních a ekonomických nerovností na duševní zdraví dětí či jejich úspěšnost ve škole patří Česko k zemím s výraznými rozdíly. Naším cílem musí být jejich snižování. I v materiálně velmi slušně zajištěné zemi totiž stále příliš často určují startovní pozici dětí a jejich životní zkušenost,“ vysvětluje Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.

Škola a učitelé jako kotva stability

Významným stabilizačním faktorem pro znevýhodněné děti zůstává škola. Důvěra k učitelům je u dětí z méně majetných rodin vyšší než u dětí zajištěných. Děti se slabším socioekonomickým zázemím vnímají vyšší míru podpory od svých učitelů než jejich bohatší vrstevníci (38 % vs. 33 %) a také více důvěřují učitelům, což se týká 56 % dětí ze znevýhodněného prostředí, to je o osm procentních bodů více než u dětí z nejvíce zajištěných rodin (48 %).

„Ukazuje se, že české školy dokážou alespoň částečně vyrovnávat sociální propasti tím, že nabízí jistý druh vztahové kotvy tam, kde jsou jiné zdroje podpory oslabené. Pedagogové zde nefungují jen jako ti, kdo předávají znalosti, ale jako klíčoví průvodci, kteří znevýhodněným dětem poskytují jistý pocit stability, který v domácím prostředí nemusí být samozřejmostí,“ uzavírá Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Socioekonomické znevýhodnění se ve školním prostředí projevuje jako dvojí zátěž: Děti z rodin s nižším statusem dosahují v průměru horších studijních výsledků – 49 % z nich vykazuje průměrný či podprůměrný prospěch, zatímco u dětí ze zajištěných rodin je to „jen“ 37 %. Zároveň tyto děti pociťují slabší podporu v kolektivu spolužáků – dospívající z lepších poměrů mají o 34 % vyšší šanci na kvalitní vrstevnické vztahy.

„Zpráva HBSC představuje důležitý milník, protože přináší první komplexní analýzu socioekonomických nerovností a jejich dopadů na zdraví a chování dětí v Česku. Jasně ukazuje, že na sociálním zázemí záleží: děti vyrůstající v méně příznivých podmínkách čelí vyššímu riziku nezdravého chování i následných zdravotních problémů. Rizikové chování, jako je kouření nebo užívání alkoholu, stejně jako rozdíly v pohybové aktivitě a výživě, jsou významně ovlivňovány prostředím, ve kterém děti vyrůstají. Zjištění prezentovaná v této zprávě by proto měly být jasnou výzvou ke společnému postupu napříč sektory s cílem vytvořit pro děti podpůrné prostředí, omezit škodlivé vlivy a zajistit, aby každé dítě mělo stejnou šanci vyrůstat zdravě a prospívat,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v Česku.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum prostřednictvím projektu DigiWELL. Přehledně a poutavě zpracované poznatky řešitelé HBSC studie zveřejňují na stránkách Zdravá generace. 

Vydejte se na cestu! Nemusíte balit kufry ani kupovat letenku. Stačí otevřít nové vydání magazínu Žurnál UP, které čtenáře zve k objevování tématu Cesty kolem nás a v nás. A tentokrát je toho k objevování opravdu hodně. Nové číslo totiž vychází v rozšířeném formátu – má 52 stran a nabízí tak ještě více příběhů, rozhovorů, objevů, inspirace i vizuálních zážitků.

Už na první pohled zaujme umělecká obálka. Titulní stranu zdobí reprodukce obrazu Moniky Tomanové Cesty kolem nás a v nás, která se stala výtvarným symbolem celého čísla. Umění se navíc neomezuje jen na obálku – magazín přináší také hned několik stran věnovaných výtvarné tvorbě, umělcům spojeným s univerzitou i tomu, jak umění pomáhá porozumět světu kolem nás. Těšit se můžete na rozhovory, portréty, fotografie i inspirativní setkání s tvůrci, kteří dokazují, že stejně jako je univerzita domovem vzdělávání a vědy, je také prostorem pro kreativitu a umění.

Připravili jsme toto číslo jako vždy s důrazem na kvalitní obsah, který ukazuje inspirativní osobnosti a zajímavé příběhy spojené s Univerzitou Palackého. Tentokrát jsme si však dali mimořádně záležet také na grafickém zpracování. Aby bylo dobré čtení zároveň pastvou pro oči. Velké ilustrace, mapy, infografiky a názorné vizuální prvky pomáhají vyprávět příběhy stejně silně jako samotné texty. Výrazným příkladem je rozsáhlé téma věnované vodě, které propojuje výzkumy z různých částí univerzity. Na atraktivně zpracovaných dvoustranách se dozvíte, jak vědci čistí vodu pomocí nanotechnologií, sledují komáří kalamity, využívají slzy při diagnostice rakoviny nebo modelují povodně v Olomouci. Voda zde není jen tématem, ale i vizuálním motivem, který provází celou sekci.

Téma cest se přitom vine magazínem v mnoha podobách. Zavede vás do středomořských krajů prostřednictvím unikátní digitální aplikace mapující historické cestopisy, na koloběžkovou pouť po stopách Viléma Dušana Lambla, do světa nářečí zachycených v originálních jazykových atlasech našich geoinformatiků a své tipy z ciziny přidají i studenti. Když už se vydáme na pouť, stojí za to vědět, jak správně chodit. I to se v magazínu dozvíte. Nechybí ani tradiční rozhovor, tentokrát s ekologem Pavlem Nováčkem, který nabízí zamyšlení nad tím, kam směřuje současný svět a jaké cesty si lidstvo vybírá. Pokud vás zajímá, kudy vede cesta z univerzity do taláru ústavního soudce, určitě si přečtěte příběh Michala Bartoně z právnické fakulty.

Letní měsíce jsou ideálním časem pro zastavení. Třeba v galerii nebo jen tak v křesle s dobrou knížkou. Proto jsme přidali kulturní část spojenou s lidmi z UP – literáty, kurátory, výtvarníky i fotografy. A přibalili jsme také jednu z oceněných studentských vědeckých esejí, která zabodovala v univerzitní literární soutěži.

K dobrému časopisu patří i trochu odpočinku, a tak najdete v našem magazínu i novinku, která potěší všechny milovníky luštění – křížovku a sudoku. Ideální příležitost, jak si po inspirativní četbě o našem (nejen) univerzitním světě ještě chvíli lámat hlavu.

Nový Žurnál UP tak není jen dalším číslem univerzitního magazínu. Je pozvánkou k objevování světa kolem nás, lidí kolem nás i vlastních cest, které každý den podnikáme. Stačí otevřít první stránku a vydat se na cestu. V tištěné podobě ho najdete jako vždy na fakultách, ve Zbrojnici, UPointu či Pevnosti poznání. Elektronicky pak zde.

Příjemné čtení a inspirativní cesty!

Vydejte se na cestu! Nemusíte balit kufry ani kupovat letenku. Stačí otevřít nové vydání magazínu Žurnál UP, které čtenáře zve k objevování tématu Cesty kolem nás a v nás. A tentokrát je toho k objevování opravdu hodně. Nové číslo totiž vychází v rozšířeném formátu – má 52 stran a nabízí tak ještě více příběhů, rozhovorů, objevů, inspirace i vizuálních zážitků.

Už na první pohled zaujme umělecká obálka. Titulní stranu zdobí reprodukce obrazu Moniky Tomanové Cesty kolem nás a v nás, která se stala výtvarným symbolem celého čísla. Umění se navíc neomezuje jen na obálku – magazín přináší také hned několik stran věnovaných výtvarné tvorbě, umělcům spojeným s univerzitou i tomu, jak umění pomáhá porozumět světu kolem nás. Těšit se můžete na rozhovory, portréty, fotografie i inspirativní setkání s tvůrci, kteří dokazují, že stejně jako je univerzita domovem vzdělávání a vědy, je také prostorem pro kreativitu a umění.

Připravili jsme toto číslo jako vždy s důrazem na kvalitní obsah, který ukazuje inspirativní osobnosti a zajímavé příběhy spojené s Univerzitou Palackého. Tentokrát jsme si však dali mimořádně záležet také na grafickém zpracování. Aby bylo dobré čtení zároveň pastvou pro oči. Velké ilustrace, mapy, infografiky a názorné vizuální prvky pomáhají vyprávět příběhy stejně silně jako samotné texty. Výrazným příkladem je rozsáhlé téma věnované vodě, které propojuje výzkumy z různých částí univerzity. Na atraktivně zpracovaných dvoustranách se dozvíte, jak vědci čistí vodu pomocí nanotechnologií, sledují komáří kalamity, využívají slzy při diagnostice rakoviny nebo modelují povodně v Olomouci. Voda zde není jen tématem, ale i vizuálním motivem, který provází celou sekci.

Téma cest se přitom vine magazínem v mnoha podobách. Zavede vás do středomořských krajů prostřednictvím unikátní digitální aplikace mapující historické cestopisy, na koloběžkovou pouť po stopách Viléma Dušana Lambla, do světa nářečí zachycených v originálních jazykových atlasech našich geoinformatiků a své tipy z ciziny přidají i studenti. Když už se vydáme na pouť, stojí za to vědět, jak správně chodit. I to se v magazínu dozvíte. Nechybí ani tradiční rozhovor, tentokrát s ekologem Pavlem Nováčkem, který nabízí zamyšlení nad tím, kam směřuje současný svět a jaké cesty si lidstvo vybírá. Pokud vás zajímá, kudy vede cesta z univerzity do taláru ústavního soudce, určitě si přečtěte příběh Michala Bartoně z právnické fakulty.

Letní měsíce jsou ideálním časem pro zastavení. Třeba v galerii nebo jen tak v křesle s dobrou knížkou. Proto jsme přidali kulturní část spojenou s lidmi z UP – literáty, kurátory, výtvarníky i fotografy. A přibalili jsme také jednu z oceněných studentských vědeckých esejí, která zabodovala v univerzitní literární soutěži.

K dobrému časopisu patří i trochu odpočinku, a tak najdete v našem magazínu i novinku, která potěší všechny milovníky luštění – křížovku a sudoku. Ideální příležitost, jak si po inspirativní četbě o našem (nejen) univerzitním světě ještě chvíli lámat hlavu.

Nový Žurnál UP tak není jen dalším číslem univerzitního magazínu. Je pozvánkou k objevování světa kolem nás, lidí kolem nás i vlastních cest, které každý den podnikáme. Stačí otevřít první stránku a vydat se na cestu. V tištěné podobě ho najdete jako vždy na fakultách, ve Zbrojnici, UPointu či Pevnosti poznání. Elektronicky pak zde.

Příjemné čtení a inspirativní cesty!

Jak se vědě daří odpovídat na klimatické výzvy? Jak nás může výzkum připravit na budoucnost s nedostatkem vody, nepředvídatelnými výkyvy teplot či vymíráním druhů? Přestože někteří lidé tvrdí, že klimatická změna vůbec neexistuje nebo že už skončila, výzkumníci se na proměny krajiny a počasí připravují a díky moderním technologiím přinášejí řešení složitých výzev budoucnosti. Vědci z Univerzity Palackého budou 17. června od 17 hodin v sále Central Muzea umění Olomouc vyvracet mýty a představovat fakta o přírodě kolem nás.

Klimatická změna patří mezi nejvíce polarizující témata současné veřejné i politické debaty. O tom, zda se vlivem člověka s přírodou kolem nás skutečně něco děje, se přou veřejně známé osobnosti v televizních diskuzích i lidé na sociálních sítích. Abychom nepodléhali dojmům, ale opírali se o fakta, pořádá Univerzita Palackého debatu s vědci, kteří se dlouhodobě věnují výzkumu udržitelnosti, krajiny, zemědělství a životního prostředí.

V debatě pro širokou veřejnost vystoupí Jan Filip, který se na CATRIN UP věnuje čištění vody pomocí pokročilých nanotechnologií, a tři vědci z Přírodovědecké fakulty UP. Mária Škrabišová šlechtí plodiny odolnější vůči suchu a patogenům, Jiří Danihlík se zabývá biochemií včel a dlouhodobě mapuje jejich úhyny v rámci projektu občanské vědy COLOSS a geoinformatik Jan Brus se věnuje mapování krajiny a pomáhá předcházet komářím kalamitám. Diskuze je určena všem, kteří chtějí zjistit, jak se současná věda připravuje na zvládání náročných výzev, jež před nás proměny klimatu staví.

Akce se koná pod hlavičkou nové univerzitní kampaně UP to the Future a nabídne srozumitelný pohled podložený výzkumem a konkrétními daty – bez zjednodušování a senzacechtivosti. Dozvíte se, jak věda proměňuje zemědělství a produkci potravin, jak chránit včely před patogeny, jak lze pomocí nových technologií řešit ekologické havárie vody a jak předcházet invazím obtížného hmyzu, například komárů.

Přijďte ve středu 17. června od 17 hodin do sálu Central Muzea umění Olomouc. Program potrvá do 20 hodin. Vědci a vědkyně nejprve představí svůj výzkum prostřednictvím krátkých a atraktivních prezentací, následně budou debatovat mezi sebou i s publikem. Vstup je zdarma a bez nutnosti rezervace.

Jak se vědě daří odpovídat na klimatické výzvy? Jak nás může výzkum připravit na budoucnost s nedostatkem vody, nepředvídatelnými výkyvy teplot či vymíráním druhů? Přestože někteří lidé tvrdí, že klimatická změna vůbec neexistuje nebo že už skončila, výzkumníci se na proměny krajiny a počasí připravují a díky moderním technologiím přinášejí řešení složitých výzev budoucnosti. Vědci z Univerzity Palackého budou 17. června od 17 hodin v sále Central Muzea umění Olomouc vyvracet mýty a představovat fakta o přírodě kolem nás.

Klimatická změna patří mezi nejvíce polarizující témata současné veřejné i politické debaty. O tom, zda se vlivem člověka s přírodou kolem nás skutečně něco děje, se přou veřejně známé osobnosti v televizních diskuzích i lidé na sociálních sítích. Abychom nepodléhali dojmům, ale opírali se o fakta, pořádá Univerzita Palackého debatu s vědci, kteří se dlouhodobě věnují výzkumu udržitelnosti, krajiny, zemědělství a životního prostředí.

V debatě pro širokou veřejnost vystoupí Jan Filip, který se na CATRIN UP věnuje čištění vody pomocí pokročilých nanotechnologií, a tři vědci z Přírodovědecké fakulty UP. Mária Škrabišová šlechtí plodiny odolnější vůči suchu a patogenům, Jiří Danihlík se zabývá biochemií včel a dlouhodobě mapuje jejich úhyny v rámci projektu občanské vědy COLOSS a geoinformatik Jan Brus se věnuje mapování krajiny a pomáhá předcházet komářím kalamitám. Diskuze je určena všem, kteří chtějí zjistit, jak se současná věda připravuje na zvládání náročných výzev, jež před nás proměny klimatu staví.

Akce se koná pod hlavičkou nové univerzitní kampaně UP to the Future a nabídne srozumitelný pohled podložený výzkumem a konkrétními daty – bez zjednodušování a senzacechtivosti. Dozvíte se, jak věda proměňuje zemědělství a produkci potravin, jak chránit včely před patogeny, jak lze pomocí nových technologií řešit ekologické havárie vody a jak předcházet invazím obtížného hmyzu, například komárů.

Přijďte ve středu 17. června od 17 hodin do sálu Central Muzea umění Olomouc. Program potrvá do 20 hodin. Vědci a vědkyně nejprve představí svůj výzkum prostřednictvím krátkých a atraktivních prezentací, následně budou debatovat mezi sebou i s publikem. Vstup je zdarma a bez nutnosti rezervace.

Okolo 12 tisíc běžců očekávají pořadatelé letošního Mattoni Running Festivalu, kterým Olomouc bude žít v pátek 12. a především v sobotu 13. června. Jeho součástí kromě půlmaratonu je i Běh o pohár rektora Univerzity Palackého v rámci Šantovka běhu na 5 km a také veletrh Moravia Sport Expo na Výstavišti Flora. Univerzita Palackého je partnerem tohoto běžeckého svátku.

Mattoni 1/2Maraton Olomouc, oceněný prestižní známkou World Athletics Road Race Label, se poběží již pošestnácté. Na jeho trasu v sobotu s 19. hodinou vyrazí účastníci více než 60 národností, mezi nimi i elitní běžkyně a běžci, kteří v Olomouci budou bojovat o cenné body do letošního seriálu EuroHeroes, jako je například Tereza Hrochová, Carolina Robles a Jorge Blanco ze Španělska nebo Jan Lukas Becker z Německa.

Z Horního náměstí, kde bude centrum dění, ale první závodníci vyběhnou již odpoledne. Program dne odstartuje v 15:30 Šantovka běh na 5 km, jehož součástí je letos podruhé i Běh o pohár rektora Univerzity Palackého. „Poháry nejrychlejší běžkyni a běžci z řad studujících a pracujících UP předá rektor Michael Kohajda bezprostředně po skončení závodu, kolem 16:20,“ uvedla Gabriela Šťastná z oddělení univerzitních akcí.

Pokud jste zaregistrovaní k jinak vyprodanému Šantovka běhu na 5 km, ale ještě jste se nepřihlásili do Běhu o pohár rektora UP, můžete tak učinit tady.

V odpoledním programu běžeckého svátku pak budou následovat další závody – dm rodinná míle a bambini run. Celkem pořadatelé očekávají účast okolo 12 tisíc běžců.

Sportem bude žít i Výstaviště Flora, a to už od pátku díky veletrhu Moravia Sport Expo. Na něm se mimo jiné představí tři desítky olomouckých sportovních klubů, u jejichž stanovišť bude možné si leccos vyzkoušet. Připraveny jsou i autogramiády olomouckých fotbalistů a hokejistů, setkání s elitními běžci, kteří se postaví na start půlmaratonu, a také třeba výstava Lego modelů se sportovní tematikou. Součástí dění je i štafeta vozíčkářů. Vstup na veletrh je zdarma.

Podrobnosti k veletrhu Moravia Sport Expo najdete zde.
Další informace k celému Mattoni Running Festivalu pak zde.

Okolo 12 tisíc běžců očekávají pořadatelé letošního Mattoni Running Festivalu, kterým Olomouc bude žít v pátek 12. a především v sobotu 13. června. Jeho součástí kromě půlmaratonu je i Běh o pohár rektora Univerzity Palackého v rámci Šantovka běhu na 5 km a také veletrh Moravia Sport Expo na Výstavišti Flora. Univerzita Palackého je partnerem tohoto běžeckého svátku.

Mattoni 1/2Maraton Olomouc, oceněný prestižní známkou World Athletics Road Race Label, se poběží již pošestnácté. Na jeho trasu v sobotu s 19. hodinou vyrazí účastníci více než 60 národností, mezi nimi i elitní běžkyně a běžci, kteří v Olomouci budou bojovat o cenné body do letošního seriálu EuroHeroes, jako je například Tereza Hrochová, Carolina Robles a Jorge Blanco ze Španělska nebo Jan Lukas Becker z Německa.

Z Horního náměstí, kde bude centrum dění, ale první závodníci vyběhnou již odpoledne. Program dne odstartuje v 15:30 Šantovka běh na 5 km, jehož součástí je letos podruhé i Běh o pohár rektora Univerzity Palackého. „Poháry nejrychlejší běžkyni a běžci z řad studujících a pracujících UP předá rektor Michael Kohajda bezprostředně po skončení závodu, kolem 16:20,“ uvedla Gabriela Šťastná z oddělení univerzitních akcí.

Pokud jste zaregistrovaní k jinak vyprodanému Šantovka běhu na 5 km, ale ještě jste se nepřihlásili do Běhu o pohár rektora UP, můžete tak učinit tady.

V odpoledním programu běžeckého svátku pak budou následovat další závody – dm rodinná míle a bambini run. Celkem pořadatelé očekávají účast okolo 12 tisíc běžců.

Sportem bude žít i Výstaviště Flora, a to už od pátku díky veletrhu Moravia Sport Expo. Na něm se mimo jiné představí tři desítky olomouckých sportovních klubů, u jejichž stanovišť bude možné si leccos vyzkoušet. Připraveny jsou i autogramiády olomouckých fotbalistů a hokejistů, setkání s elitními běžci, kteří se postaví na start půlmaratonu, a také třeba výstava Lego modelů se sportovní tematikou. Součástí dění je i štafeta vozíčkářů. Vstup na veletrh je zdarma.

Podrobnosti k veletrhu Moravia Sport Expo najdete zde.
Další informace k celému Mattoni Running Festivalu pak zde.

At the end of May, an atom probe tomography (APT) laboratory started operating at the Institute of Thermomechanics of the Czech Academy of Sciences. It is an instrument that can examine a small piece of material atom by atom. The laboratory was funded by the OP JAK FerrMion project, in which the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences also plays a significant role.

Na konci května začala v Ústavu termomechaniky AV ČR fungovat laboratoř tomografie s atomární sondou (APT), přístrojem, který dokáže prozkoumat malý materiál atom po atomu. Laboratoř financoval projekt OP JAK FerrMion, do něhož je významně zapojený i Fyzikální ústav AV ČR.

Česká republika učinila zásadní krok směrem k historicky první misi samostatné České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Premiér Andrej Babiš včera oznámil, že Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala se společností Vast dohodu o realizaci české orbitální mise. Součástí připravované mise, do níž se zapojí astronaut Aleš Svoboda, bude také realizace 13 vědeckých a technologických experimentů. Jedním z nich je projekt PUMR-B, na kterém spolupracují CATRIN Univerzity Palackého a brněnská společnost S.A.B. Aerospace.

Vědecký experiment PUMR-B řeší kritickou roli, kterou budou hrát rostliny při udržování lidského života ve vesmíru. Jeho cílem je detailně prostudovat fyziologické a molekulární změny, kterými prochází ječmen jarní při růstu v prostředí mikrogravitace. Pro pěstování této plodiny během vesmírné mise vyvíjejí specializovaný bioreaktor.

„Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám. Při přípravě bioreaktoru se blížíme k jeho finální podobě. Pokud jde o chystané experimenty, vše ladíme tak, aby byly co nejefektivnější a my z nich získali následně co nejvíce dat,“ vysvětlila hlavní řešitelka projektu za CATRIN Véronique Bergougnoux.

Členové řešitelského týmu projektu PUMR-B měli na včerejší tiskové konferenci v Praze možnost potkat se s budoucím Alešem Svobodou osobně. Český astronaut by měl zastávat pozici pilota mise, jeho zařazení do posádky musí ještě schválit panel všech pěti mezinárodních partnerů ISS. Svoboda se má připojit k francouzskému astronautovi ESA Thomasi Pesquetovi, který byl pro tuto misi jmenován velitelem.

„Setkání s Alešem Svobodou bylo úžasné. Moc mě těší, že jsem mu mohla náš experiment osobně představit." Véronique Bergougnoux

„Setkání s Alešem Svobodou bylo úžasné. Moc mě těší, že jsem mu mohla náš experiment osobně představit. Měla jsem radost jako malá holka – český astronaut má vzít do vesmíru náš experiment a velitelem mise bude Francouz,“ podělila se o dvojí radost vědkyně původem z Francie.

Mise, která bude součástí první komerční astronautické mise společnosti Vast k ISS, je plánována na rok 2027. Dopravu zajistí společnost SpaceX prostřednictvím kosmické lodi Dragon vynesené raketou Falcon 9. Aleš Svoboda by tak měl být naším druhým astronautem v historii po Čechoslovákovi Vladimíru Remkovi a zároveň prvním Čechem, který zamíří na Mezinárodní kosmickou stanici ISS.

Zařízení PUMR-B je soběstačný experimentální modul navržený pro provoz na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v zařízení ICE Cubes Facility. Uvnitř obsahuje speciální pěstební jednotku (SGPU) rozdělenou na dvě části – jednu pro růst rostlin a druhou pro jejich kořeny. Samotný experiment potrvá 12 dnů.

Česká republika učinila zásadní krok směrem k historicky první misi samostatné České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Premiér Andrej Babiš včera oznámil, že Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala se společností Vast dohodu o realizaci české orbitální mise. Součástí připravované mise, do níž se zapojí astronaut Aleš Svoboda, bude také realizace 13 vědeckých a technologických experimentů. Jedním z nich je projekt PUMR-B, na kterém spolupracují CATRIN Univerzity Palackého a brněnská společnost S.A.B. Aerospace.

Vědecký experiment PUMR-B řeší kritickou roli, kterou budou hrát rostliny při udržování lidského života ve vesmíru. Jeho cílem je detailně prostudovat fyziologické a molekulární změny, kterými prochází ječmen jarní při růstu v prostředí mikrogravitace. Pro pěstování této plodiny během vesmírné mise vyvíjejí specializovaný bioreaktor.

„Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám. Při přípravě bioreaktoru se blížíme k jeho finální podobě. Pokud jde o chystané experimenty, vše ladíme tak, aby byly co nejefektivnější a my z nich získali následně co nejvíce dat,“ vysvětlila hlavní řešitelka projektu za CATRIN Véronique Bergougnoux.

Členové řešitelského týmu projektu PUMR-B měli na včerejší tiskové konferenci v Praze možnost potkat se s budoucím Alešem Svobodou osobně. Český astronaut by měl zastávat pozici pilota mise, jeho zařazení do posádky musí ještě schválit panel všech pěti mezinárodních partnerů ISS. Svoboda se má připojit k francouzskému astronautovi ESA Thomasi Pesquetovi, který byl pro tuto misi jmenován velitelem.

„Setkání s Alešem Svobodou bylo úžasné. Moc mě těší, že jsem mu mohla náš experiment osobně představit." Véronique Bergougnoux

„Setkání s Alešem Svobodou bylo úžasné. Moc mě těší, že jsem mu mohla náš experiment osobně představit. Měla jsem radost jako malá holka – český astronaut má vzít do vesmíru náš experiment a velitelem mise bude Francouz,“ podělila se o dvojí radost vědkyně původem z Francie.

Mise, která bude součástí první komerční astronautické mise společnosti Vast k ISS, je plánována na rok 2027. Dopravu zajistí společnost SpaceX prostřednictvím kosmické lodi Dragon vynesené raketou Falcon 9. Aleš Svoboda by tak měl být naším druhým astronautem v historii po Čechoslovákovi Vladimíru Remkovi a zároveň prvním Čechem, který zamíří na Mezinárodní kosmickou stanici ISS.

Zařízení PUMR-B je soběstačný experimentální modul navržený pro provoz na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v zařízení ICE Cubes Facility. Uvnitř obsahuje speciální pěstební jednotku (SGPU) rozdělenou na dvě části – jednu pro růst rostlin a druhou pro jejich kořeny. Samotný experiment potrvá 12 dnů.

Workshop flamenca, bojovka se španělskými úkoly, ochutnávka paelly i závěrečná tombola. To vše nabídne pátý ročník Španělského dne, který se uskuteční už 11. června v Parkánových zahradách Filozofické fakulty Univerzity Palackého.  

Oblíbená akce každoročně přivítá více než 150 studentů španělštiny ze základních a středních škol z Olomouce a okolí. Jejím cílem je hravou a zábavnou formou přiblížit mladým lidem španělský jazyk, kulturu a tradice.

„Náš Španělský den má každý rok větší úspěch. Mnoho učitelů nás žádá, abychom podobnou zkušenost zopakovali i s jejich studenty. Je to velmi příjemná aktivita, která se těší velké oblibě,“ uvedla Rosalía Calle Bocanegra, vedoucí Španělského centra a odborná asistentka katedry romanistiky FF UP.

Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program, jehož součástí bude workshop flamenca, bojovka plná her a úkolů ve španělštině, ochutnávka tradiční španělské paelly i závěrečná tombola. Akce nabídne také představení studijních možností na katedře romanistiky FF UP, které má studenty motivovat k dalšímu studiu jazyků na vysokoškolské úrovni.

Španělský den vzniká díky dlouhodobé spolupráci Španělského centra katedry romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Přidělenectví pro vzdělávání Velvyslanectví Španělska v České republice. Významnou podporu poskytují rovněž učitelé bilingvní španělsko-české sekce Gymnázia Čajkovského v Olomouci.

Pátý ročník Španělského dne tak opět nabídne jedinečnou příležitost poznat španělský jazyk a kulturu v přátelské atmosféře přímo v areálu Univerzity Palackého.

Španělský den na UP, Parkánové zahrady FF UP, 11. června, od 11:30 do 14:00 hod. Další aktivity Španělského centra najdete zde.  

Workshop flamenca, bojovka se španělskými úkoly, ochutnávka paelly i závěrečná tombola. To vše nabídne pátý ročník Španělského dne, který se uskuteční už 11. června v Parkánových zahradách Filozofické fakulty Univerzity Palackého.  

Oblíbená akce každoročně přivítá více než 150 studentů španělštiny ze základních a středních škol z Olomouce a okolí. Jejím cílem je hravou a zábavnou formou přiblížit mladým lidem španělský jazyk, kulturu a tradice.

„Náš Španělský den má každý rok větší úspěch. Mnoho učitelů nás žádá, abychom podobnou zkušenost zopakovali i s jejich studenty. Je to velmi příjemná aktivita, která se těší velké oblibě,“ uvedla Rosalía Calle Bocanegra, vedoucí Španělského centra a odborná asistentka katedry romanistiky FF UP.

Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program, jehož součástí bude workshop flamenca, bojovka plná her a úkolů ve španělštině, ochutnávka tradiční španělské paelly i závěrečná tombola. Akce nabídne také představení studijních možností na katedře romanistiky FF UP, které má studenty motivovat k dalšímu studiu jazyků na vysokoškolské úrovni.

Španělský den vzniká díky dlouhodobé spolupráci Španělského centra katedry romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Přidělenectví pro vzdělávání Velvyslanectví Španělska v České republice. Významnou podporu poskytují rovněž učitelé bilingvní španělsko-české sekce Gymnázia Čajkovského v Olomouci.

Pátý ročník Španělského dne tak opět nabídne jedinečnou příležitost poznat španělský jazyk a kulturu v přátelské atmosféře přímo v areálu Univerzity Palackého.

Španělský den na UP, Parkánové zahrady FF UP, 11. června, od 11:30 do 14:00 hod. Další aktivity Španělského centra najdete zde.  

Získání nových praktických zkušeností z oblasti mikroskopie atomárních sil (AFM) je hlavním cílem čtyřměsíční stáže Jiřího Hoška z CATRIN UP na Aarhus University v Dánsku. V laboratoři profesora MingDong Donga v Interdisciplinary Nanoscience Center (iNANO) pracuje díky projektu HORIZON TMA MSCA Staff Exchanges - LESIA (Laser Engineered Surfaces/Interfaces for Advanced Batteries).

„Jsem velmi vděčný za možnost působit v iNANO. Stáž mi poskytuje jedinečnou příležitost dále rozvíjet své dovednosti v oblasti mikroskopie atomárních sil, jedné z mikroskopických technik využívaných při výzkumu nanomateriálů a biologických systémů,“ uvedl Hošek, který v Dánsku zůstane do konce července.

Jeho úkolem je zdokonalit své praktické dovednosti zejména v oblasti měření mechanických vlastností a interakcí na nanometrické úrovni. „Během stáže se zároveň více seznamuji s dynamikou nosníků (cantileverů), analýzou signálu a kalibračními metodami,“ doplnil vědec.

Čtyřletý projekt LESIA začal 1. března 2024. Pod vedením Aarhus University se do něj zapojili evropští partneři z Dánska, Německa, Španělska, Itálie či Velké Británie, ale v roli přidružených partnerů také kolegové z Hongkongu nebo Číny. Cílem projektu je reagovat na jednu z nejvýznamnějších společenských výzev – nalezení nových zelených zdrojů udržitelné energie. Vědci se věnují vývoji baterií nové generace, které tuto zelenou energii uloží.

Získání nových praktických zkušeností z oblasti mikroskopie atomárních sil (AFM) je hlavním cílem čtyřměsíční stáže Jiřího Hoška z CATRIN UP na Aarhus University v Dánsku. V laboratoři profesora MingDong Donga v Interdisciplinary Nanoscience Center (iNANO) pracuje díky projektu HORIZON TMA MSCA Staff Exchanges - LESIA (Laser Engineered Surfaces/Interfaces for Advanced Batteries).

„Jsem velmi vděčný za možnost působit v iNANO. Stáž mi poskytuje jedinečnou příležitost dále rozvíjet své dovednosti v oblasti mikroskopie atomárních sil, jedné z mikroskopických technik využívaných při výzkumu nanomateriálů a biologických systémů,“ uvedl Hošek, který v Dánsku zůstane do konce července.

Jeho úkolem je zdokonalit své praktické dovednosti zejména v oblasti měření mechanických vlastností a interakcí na nanometrické úrovni. „Během stáže se zároveň více seznamuji s dynamikou nosníků (cantileverů), analýzou signálu a kalibračními metodami,“ doplnil vědec.

Čtyřletý projekt LESIA začal 1. března 2024. Pod vedením Aarhus University se do něj zapojili evropští partneři z Dánska, Německa, Španělska, Itálie či Velké Británie, ale v roli přidružených partnerů také kolegové z Hongkongu nebo Číny. Cílem projektu je reagovat na jednu z nejvýznamnějších společenských výzev – nalezení nových zelených zdrojů udržitelné energie. Vědci se věnují vývoji baterií nové generace, které tuto zelenou energii uloží.