Univerzita Palackého prošla v těchto dnech náročným hodnocením Mezinárodního evaluačního panelu, který se zaměřuje mimo jiné na oblast zvyšování kvality výzkumného prostředí, na společenský přínos vědecké práce univerzit nebo na strategii rozvoje vědeckovýzkumných institucí. Návštěva panelu složeného z odborníků ze zahraničních univerzit byla součástí národního hodnocení výzkumných organizací, které probíhá jednou za pět let a jehož cílem je zvyšování konkurenceschopnosti českých vysokých škol v oblasti vědy a výzkumu.
Mezinárodní evaluační panel je složený z nezávislých a renomovaných odborníků z různých vědeckých oblastí. UP hostila deset hodnotitelů, kteří do Olomouce přijeli z univerzit ve Francii, Rakousku, USA, Portugalsku, Polsku, Slovinsku a Maďarsku. Členové panelu během třídenního programu navštívili všech osm fakult a vysokoškolský ústav univerzity, hovořili s rektorem, s prorektory, děkany, proděkany, ale i s dalšími akademiky a odbornými vědeckými či administrativními pracovníky. Prohlédnout si také mohli výukové prostory, laboratoře či přístrojové vybavení pracovišť.
Samostatný blok byl věnovaný setkání hodnotitelů se dvěma desítkami studentek a studentů doktorských studijních programů napříč fakultami. Mladí vědci mohli s panelisty otevřeně hovořit o svých zkušenostech získaných na UP, o podpoře juniorní vědy ze strany univerzity, rovněž o možnostech zapojení se do výzkumu či o příležitostech k získání zaměstnanecké pozice na univerzitě po dokončení doktorského studia.
„Hodnotitelé měli k dispozici čtyřsetstránkovou sebeevaluační zprávu, na jejíž přípravě se podílely všechny součásti naší univerzity. Hodnocení členů panelu je velmi komplexní a zaměřené především na to, jaké u nás dokážeme vytvořit podmínky pro vědu a výzkum. Zajímali se například o to, z jakých zdrojů získáváme finance na vědu, jak je přerozdělujeme, o každodenní management kateder a ústavů, zda a jak se věnujeme oblasti popularizace vědy a podobně,“ popsala Kateřina Dočkalová z oddělení koncepce a podpory výzkumu UP, která měla organizaci návštěvy Mezinárodního evaluačního panelu na starosti.
Na základě výsledků hodnocení, které budou oficiálně oznámeny na jaře příštího roku, se může UP v příštím pětiletém období ucházet o institucionální podporu pro oblast vědy a výzkumu ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. „Získáme ale také důležitou zpětnou vazbu a doporučení, na které oblasti se máme více zaměřit, abychom se mohli kontinuálně zlepšovat. Poděkování si určitě zaslouží všichni zaměstnanci univerzity, kteří pomáhali zpracovat sebeevaluační zprávu a kteří se také věnovali hodnotitelům v průběhu jejich návštěvy. Z hlediska podpory vědy a výzkumu na naší univerzitě je pro nás výsledek hodnocení velmi důležitý a já děkuji všem kolegům, že si to uvědomují a udělali pro náš společný úspěch maximum,“ doplnil rektor UP Michael Kohajda.
Univerzita Palackého prošla v těchto dnech náročným hodnocením Mezinárodního evaluačního panelu, který se zaměřuje mimo jiné na oblast zvyšování kvality výzkumného prostředí, na společenský přínos vědecké práce univerzit nebo na strategii rozvoje vědeckovýzkumných institucí. Návštěva panelu složeného z odborníků ze zahraničních univerzit byla součástí národního hodnocení výzkumných organizací, které probíhá jednou za pět let a jehož cílem je zvyšování konkurenceschopnosti českých vysokých škol v oblasti vědy a výzkumu.
Mezinárodní evaluační panel je složený z nezávislých a renomovaných odborníků z různých vědeckých oblastí. UP hostila deset hodnotitelů, kteří do Olomouce přijeli z univerzit ve Francii, Rakousku, USA, Portugalsku, Polsku, Slovinsku a Maďarsku. Členové panelu během třídenního programu navštívili všech osm fakult a vysokoškolský ústav univerzity, hovořili s rektorem, s prorektory, děkany, proděkany, ale i s dalšími akademiky a odbornými vědeckými či administrativními pracovníky. Prohlédnout si také mohli výukové prostory, laboratoře či přístrojové vybavení pracovišť.
Samostatný blok byl věnovaný setkání hodnotitelů se dvěma desítkami studentek a studentů doktorských studijních programů napříč fakultami. Mladí vědci mohli s panelisty otevřeně hovořit o svých zkušenostech získaných na UP, o podpoře juniorní vědy ze strany univerzity, rovněž o možnostech zapojení se do výzkumu či o příležitostech k získání zaměstnanecké pozice na univerzitě po dokončení doktorského studia.
„Hodnotitelé měli k dispozici čtyřsetstránkovou sebeevaluační zprávu, na jejíž přípravě se podílely všechny součásti naší univerzity. Hodnocení členů panelu je velmi komplexní a zaměřené především na to, jaké u nás dokážeme vytvořit podmínky pro vědu a výzkum. Zajímali se například o to, z jakých zdrojů získáváme finance na vědu, jak je přerozdělujeme, o každodenní management kateder a ústavů, zda a jak se věnujeme oblasti popularizace vědy a podobně,“ popsala Kateřina Dočkalová z oddělení koncepce a podpory výzkumu UP, která měla organizaci návštěvy Mezinárodního evaluačního panelu na starosti.
Na základě výsledků hodnocení, které budou oficiálně oznámeny na jaře příštího roku, se může UP v příštím pětiletém období ucházet o institucionální podporu pro oblast vědy a výzkumu ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. „Získáme ale také důležitou zpětnou vazbu a doporučení, na které oblasti se máme více zaměřit, abychom se mohli kontinuálně zlepšovat. Poděkování si určitě zaslouží všichni zaměstnanci univerzity, kteří pomáhali zpracovat sebeevaluační zprávu a kteří se také věnovali hodnotitelům v průběhu jejich návštěvy. Z hlediska podpory vědy a výzkumu na naší univerzitě je pro nás výsledek hodnocení velmi důležitý a já děkuji všem kolegům, že si to uvědomují a udělali pro náš společný úspěch maximum,“ doplnil rektor UP Michael Kohajda.
V průběhu vysokoškolského studia kybernetické bezpečnosti na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně si Jan Zdražil uvědomil, že ho to táhne k vědě. Proto jeho cesta vedla na doktorské studium na VŠB-Technickou univerzitu Ostrava. Během něj navázal výzkumnou spolupráci s CATRIN Univerzity Palackého, kde působí. Kolegům z rostlinného i materiálového výzkumu je oporou při získávání, zpracování i analýze dat. Jejich společným cílem je přispět k vývoji technologií, které mají šanci uplatnit se v praxi.
„Teorie je fajn, ale já jsem spíše praktický člověk a preferuji, když náš výsledek má nějaký hmatatelný výstup. Pokud navíc někomu v budoucnu pomůže, je to bonus, z něhož mám radost. Proto jsem rád, že díky svému školiteli na VŠB-TUO Václavu Snášelovi a následnému zájmu ze strany CATRIN se právě takové vědě mohu věnovat,“ říká odborník na práci s daty.
Prvním konkrétním výstupem jeho spolupráce mezi obory i univerzitami je modulární systém AMULET, který na základě snímků rostlin umožňuje rychlejší a přesnější analýzu rostlinných vlastností, což může pomoci zemědělcům i šlechtitelům k vývoji odolnějších a výnosnějších plodin. Rozjíždí se ale i spolupráce s chemiky a materiálovými vědci týkající se vývoje citlivých senzorů pro rostliny. I tam bude potřeba mít velké množství dat pevně v rukou.
Přestože ho jako týmového hráče interdisciplinarita moc baví, přiznává, že vzájemná komunikace napříč obory není vždy snadná. „My informatici máme svůj jazyk, kolegové z jiných oborů se dívají na věci ze svého úhlu pohledu, takže nám trvalo, než jsme si začali rozumět. Ale bez toho se kvalitní výzkum dělat nedá, takže je super, že se o to snažíme,“ doplnil.
V CATRIN navíc může spolupracovat se svým bratrem Lukášem i dalšími kamarády. Přiznává, že i to byl jeden z důvodů, proč do CATRIN zamířil. „Rodiče nás nikdy nevedli k vědě, ale k tomu, že rodina je nejdůležitější. Proto jsem rád, že s bratrem sdílím společný výzkum i pracovnu,“ uzavřel s úsměvem olomoucký patriot, který své rodné město považuje za skvělé místo pro život.
V průběhu vysokoškolského studia kybernetické bezpečnosti na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně si Jan Zdražil uvědomil, že ho to táhne k vědě. Proto jeho cesta vedla na doktorské studium na VŠB-Technickou univerzitu Ostrava. Během něj navázal výzkumnou spolupráci s CATRIN Univerzity Palackého, kde působí. Kolegům z rostlinného i materiálového výzkumu je oporou při získávání, zpracování i analýze dat. Jejich společným cílem je přispět k vývoji technologií, které mají šanci uplatnit se v praxi.
„Teorie je fajn, ale já jsem spíše praktický člověk a preferuji, když náš výsledek má nějaký hmatatelný výstup. Pokud navíc někomu v budoucnu pomůže, je to bonus, z něhož mám radost. Proto jsem rád, že díky svému školiteli na VŠB-TUO Václavu Snášelovi a následnému zájmu ze strany CATRIN se právě takové vědě mohu věnovat,“ říká odborník na práci s daty.
Prvním konkrétním výstupem jeho spolupráce mezi obory i univerzitami je modulární systém AMULET, který na základě snímků rostlin umožňuje rychlejší a přesnější analýzu rostlinných vlastností, což může pomoci zemědělcům i šlechtitelům k vývoji odolnějších a výnosnějších plodin. Rozjíždí se ale i spolupráce s chemiky a materiálovými vědci týkající se vývoje citlivých senzorů pro rostliny. I tam bude potřeba mít velké množství dat pevně v rukou.
Přestože ho jako týmového hráče interdisciplinarita moc baví, přiznává, že vzájemná komunikace napříč obory není vždy snadná. „My informatici máme svůj jazyk, kolegové z jiných oborů se dívají na věci ze svého úhlu pohledu, takže nám trvalo, než jsme si začali rozumět. Ale bez toho se kvalitní výzkum dělat nedá, takže je super, že se o to snažíme,“ doplnil.
V CATRIN navíc může spolupracovat se svým bratrem Lukášem i dalšími kamarády. Přiznává, že i to byl jeden z důvodů, proč do CATRIN zamířil. „Rodiče nás nikdy nevedli k vědě, ale k tomu, že rodina je nejdůležitější. Proto jsem rád, že s bratrem sdílím společný výzkum i pracovnu,“ uzavřel s úsměvem olomoucký patriot, který své rodné město považuje za skvělé místo pro život.
Slova mohou léčit, ale také zraňovat. Zvlášť když přicházejí ve chvíli, kdy se rodiče snaží vyrovnat s vážnou diagnózou svého dítěte. Mnozí z nich mají zkušenosti s nevhodnými komentáři, které si lidé často ani neuvědomují. Právě na tyto situace upozorňuje výstava černobílých fotografií s názvem Váš pohled, náš svět. K vidění je až do 31. srpna v monobloku budovy A Fakultní nemocnice Olomouc. Lidé ji mohou navštívit zdarma každý den, budova je otevřena nonstop.
Autorem snímků je fotograf Lukáš Trčka, který navštívil desítky rodin po celé republice a zachytil jejich každodenní život. Snímky vznikaly v prostředí domova, v parku, v metru, ale i na místech, která běžně nejsou spojována s dětským světem. Každý velkoformátový portrét doprovází autentická věta, kterou rodiče slyšeli z okolí. Právě tyto výroky bývají pro rodiny často bolestivější než samotná diagnóza.
Na několika snímcích se objevuje i Jakub Zavadil, který má vzácnou nemoc: mukopolysacharidózu. Jeho starší sestra Sára na toto onemocnění zemřela ve svých třinácti letech. I u Jakuba nemoc postupuje, a tak je mu jeho rodina oporou doslova ve dne v noci. „Věty pod fotkami jsou autentická slova, která jsme na adresu našich dětí slýchali. Setkali jsme se například i s poznámkou, ať jsme rádi, že se nedožijí puberty,“ popsala maminka Monika.
„Sdílením svých osobních příběhů rodiče i děti dávají této výstavě skutečnou sílu. Naznačují, jak vypadá život s vážnou diagnózou za zavřenými dveřmi, ale také ukazují odvahu, kterou společnost často nevidí. Patří jim naše poděkování, protože právě díky nim se mění úhel pohledu veřejnosti a rozbíjejí zažité stereotypy,“ řekla Petra Hájková, krizová interventka a autorka námětu výstavy.
Putovní expozice s podtitulem Fotografie, které vám mohou otevřít oči je projektem pacientské organizace Společnost pro mukopolysacharidosu a Centra provázení, jež v šesti českých nemocnicích pomáhá rodičům dětí narozených předčasně nebo se vzácným onemocněním. Jeho pracovníci podporují rodinu od chvíle, kdy se dozví nepříznivou diagnózu, přes první fáze vyrovnávání se s novou skutečností, až po předání do péče služeb dostupných z místa bydliště.
„Výstava otevírá důležitý dialog o tom, jak společnost komunikuje s rodinami dětí se závažným onemocněním. V odborné i laické veřejnosti stále chybí dostatečné porozumění tomu, co taková diagnóza znamená v každodenním životě. Z hlediska péče, psychické zátěže i sociální izolace. Cílem není šokovat, ale edukovat. Chceme tímto přispět k větší empatii a respektu ve společnosti,“ doplnil Jan Michalík, vysokoškolský profesor na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého, zároveň zakladatel Společnosti pro mukopolysacharidosu a Centra provázení.
„Péče o vážně nemocné dítě není zdaleka jen věcí samotné léčby, tedy podávání medikamentů či provádění léčebných výkonů. Neméně důležitá je empatie a porozumění ze strany zdravotníků, stejně jako náležitá podpora celé rodině dítěte. Jako nemocnice jsme si toho plně vědomi a uděláme vždy vše pro to, aby obě tyto složky naší péče byly v nedílné harmonii. Věřím, že i tato výstava pomůže posílit povědomí o tom, jak je to důležité zejména pro ty, kdo čelí nejtěžším životním zkouškám,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.
Centrum provázení při Fakultní nemocnici Olomouc zahájilo provoz na začátku roku 2023. Nachází se v budově Q, ve čtvrtém patře Dětské kliniky. Výstava vznikla v rámci projektu Podpora provázení rodin dětí se vzácným onemocněním, financovaného z Norských fondů a spravovaného Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Slova mohou léčit, ale také zraňovat. Zvlášť když přicházejí ve chvíli, kdy se rodiče snaží vyrovnat s vážnou diagnózou svého dítěte. Mnozí z nich mají zkušenosti s nevhodnými komentáři, které si lidé často ani neuvědomují. Právě na tyto situace upozorňuje výstava černobílých fotografií s názvem Váš pohled, náš svět. K vidění je až do 31. srpna v monobloku budovy A Fakultní nemocnice Olomouc. Lidé ji mohou navštívit zdarma každý den, budova je otevřena nonstop.
Autorem snímků je fotograf Lukáš Trčka, který navštívil desítky rodin po celé republice a zachytil jejich každodenní život. Snímky vznikaly v prostředí domova, v parku, v metru, ale i na místech, která běžně nejsou spojována s dětským světem. Každý velkoformátový portrét doprovází autentická věta, kterou rodiče slyšeli z okolí. Právě tyto výroky bývají pro rodiny často bolestivější než samotná diagnóza.
Na několika snímcích se objevuje i Jakub Zavadil, který má vzácnou nemoc: mukopolysacharidózu. Jeho starší sestra Sára na toto onemocnění zemřela ve svých třinácti letech. I u Jakuba nemoc postupuje, a tak je mu jeho rodina oporou doslova ve dne v noci. „Věty pod fotkami jsou autentická slova, která jsme na adresu našich dětí slýchali. Setkali jsme se například i s poznámkou, ať jsme rádi, že se nedožijí puberty,“ popsala maminka Monika.
„Sdílením svých osobních příběhů rodiče i děti dávají této výstavě skutečnou sílu. Naznačují, jak vypadá život s vážnou diagnózou za zavřenými dveřmi, ale také ukazují odvahu, kterou společnost často nevidí. Patří jim naše poděkování, protože právě díky nim se mění úhel pohledu veřejnosti a rozbíjejí zažité stereotypy,“ řekla Petra Hájková, krizová interventka a autorka námětu výstavy.
Putovní expozice s podtitulem Fotografie, které vám mohou otevřít oči je projektem pacientské organizace Společnost pro mukopolysacharidosu a Centra provázení, jež v šesti českých nemocnicích pomáhá rodičům dětí narozených předčasně nebo se vzácným onemocněním. Jeho pracovníci podporují rodinu od chvíle, kdy se dozví nepříznivou diagnózu, přes první fáze vyrovnávání se s novou skutečností, až po předání do péče služeb dostupných z místa bydliště.
„Výstava otevírá důležitý dialog o tom, jak společnost komunikuje s rodinami dětí se závažným onemocněním. V odborné i laické veřejnosti stále chybí dostatečné porozumění tomu, co taková diagnóza znamená v každodenním životě. Z hlediska péče, psychické zátěže i sociální izolace. Cílem není šokovat, ale edukovat. Chceme tímto přispět k větší empatii a respektu ve společnosti,“ doplnil Jan Michalík, vysokoškolský profesor na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého, zároveň zakladatel Společnosti pro mukopolysacharidosu a Centra provázení.
„Péče o vážně nemocné dítě není zdaleka jen věcí samotné léčby, tedy podávání medikamentů či provádění léčebných výkonů. Neméně důležitá je empatie a porozumění ze strany zdravotníků, stejně jako náležitá podpora celé rodině dítěte. Jako nemocnice jsme si toho plně vědomi a uděláme vždy vše pro to, aby obě tyto složky naší péče byly v nedílné harmonii. Věřím, že i tato výstava pomůže posílit povědomí o tom, jak je to důležité zejména pro ty, kdo čelí nejtěžším životním zkouškám,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.
Centrum provázení při Fakultní nemocnici Olomouc zahájilo provoz na začátku roku 2023. Nachází se v budově Q, ve čtvrtém patře Dětské kliniky. Výstava vznikla v rámci projektu Podpora provázení rodin dětí se vzácným onemocněním, financovaného z Norských fondů a spravovaného Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Filozofická fakulta Univerzity Palackého nabídne v zimním semestru akademického roku 2025/2026 Kurz pozitivní změny. Nový interaktivní cyklus propojí psychologii, pedagogiku, bezpečnostní studia, historii, sociologii i sportovní vědu. Má reagovat na klíčové výzvy současnosti – od duševního zdraví, fyzické bezpečnosti a první pomoci přes krizovou intervenci až po orientaci na proměnlivém trhu práce. Tento kurz fakulta otevře nejen studentům a studentkám všech fakult UP, ale i zájemcům z širší veřejnosti. Ti po úspěšném absolvování mohou získat oficiální mikrocertifikát UP.
Kurz pozitivní změny vznikl jako výraz společenské odpovědnosti univerzity. Nabízí praktickou odpověď na aktuální výzvy, jimž čelí nejen studenti, ale i širší veřejnost.
„Snaha posílit mladou generaci v čase globálních nejistot a rostoucího psychického tlaku se u nás setkává s praktickou výukou, kompetencí, které mají pomoci budovat osobní stabilitu, zdravé vztahy a schopnost jednat s nadhledem. Naše fakulta tímto kurzem odpovídá na aktuální potřeby studujících, zároveň i přispěje k formování odolné a zodpovědné občanské společnosti. Zájemci o tento kurz se stanou jeho absolventy složením testu základů první pomoci a bezpečnosti v krizových situacích. Našim cílem je připravit studenty a studentky na to, aby byli nejen odborně vzdělaní, ale i psychicky silní a sociálně kompetentní aktéři veřejného prostoru,“ řekl proděkan FF UP Petr Bilík. V nově připraveném kurzu zdůrazňuje praktické kompetence, které jsou zásadní nejen pro akademický a profesní růst, ale i pro občanskou připravenost.
KPZ: Krabička poslední záchrany se stává Kurzem pozitivní proměny
Kurz se bude konat každou středu a přednášky povedou přední odborníci z různých oblastí – psychologie, pedagogiky, historie a politologie, bezpečnostních studií a sociologie. Mezi přednášející byli přizvání špičkoví experti a expertky se zkušeností s cílovou skupinou a prostředím fakulty, mimo jiné její absolventi a absolventky, kupříkladu sportovní psycholog a děkan fakulty tělesné kultury Michal Šafář, specialistka první pomoci Lucie Kadlečková či mluvčí HZS Olomouckého kraje Lucie Balážová.
Podle děkana filozofické fakulty Jana Stejskala je nutné kromě vytváření komfortních podmínek pro studium otevřít výuku i tématům, která mohou zachraňovat životy a vytvářet nezbytnou odolnost v rychle se měnícím světě.
„Běžné oborové předměty nedokážou poskytnout výbavu pro rizikové situace. Domnívám se, že je naší povinností vybavit studentskou obec kompetencemi, které jí pomohou připravit se na soběstačné a zodpovědné jednání mimo bezpečnou univerzitní půdu,“ uvedl.
Kurz se uskuteční pod novou univerzitní značkou UP to the Future, která signalizuje moderní přístup ve výuce a progresivní zaměření celé instituce.
UP to the Future - Kurz pozitivní proměny (KPZ), mezioborový cyklus interaktivních přednášek zaměřený na podporu mentální odolnosti, osobní integrity a schopnosti zodpovědného rozhodování v nejistých podmínkách současného světa. Účastníci si v něm osvojí základní dovednosti související s péčí o duševní zdraví, prevenci toxických vlivů, orientaci v měnícím se trhu práce a zvládáním krizových situací. Součástí kurzu je závěrečný test ze základů první pomoci a bezpečnosti v krizových situací.
Zimní semestr ak. rok 2025/2026, od 1. 10. ve středu od 17 do 19 hodin, cílová skupina: studenti UP i široká veřejnost.
Cyklus je koncipován s akcentem na zapojení úspěšných absolventů FF UP, kteří mají osobní zkušenost se zdejší komunitou a bohaté prezentační a pedagogické portfolio. Cílem není představit jednu metodu resilience, ale předvést škálu témat, nástrojů i (třeba i kontroverzních) názorů a přístupů. Kurz je směřován ke zvýšení kompetencí v základních oblastech (první pomoc, fyzická bezpečnost) a získání nadhledu a osvojení si nástrojů pro eliminaci stresu.
Filozofická fakulta Univerzity Palackého nabídne v zimním semestru akademického roku 2025/2026 Kurz pozitivní změny. Nový interaktivní cyklus propojí psychologii, pedagogiku, bezpečnostní studia, historii, sociologii i sportovní vědu. Má reagovat na klíčové výzvy současnosti – od duševního zdraví, fyzické bezpečnosti a první pomoci přes krizovou intervenci až po orientaci na proměnlivém trhu práce. Tento kurz fakulta otevře nejen studentům a studentkám všech fakult UP, ale i zájemcům z širší veřejnosti. Ti po úspěšném absolvování mohou získat oficiální mikrocertifikát UP.
Kurz pozitivní změny vznikl jako výraz společenské odpovědnosti univerzity. Nabízí praktickou odpověď na aktuální výzvy, jimž čelí nejen studenti, ale i širší veřejnost.
„Snaha posílit mladou generaci v čase globálních nejistot a rostoucího psychického tlaku se u nás setkává s praktickou výukou, kompetencí, které mají pomoci budovat osobní stabilitu, zdravé vztahy a schopnost jednat s nadhledem. Naše fakulta tímto kurzem odpovídá na aktuální potřeby studujících, zároveň i přispěje k formování odolné a zodpovědné občanské společnosti. Zájemci o tento kurz se stanou jeho absolventy složením testu základů první pomoci a bezpečnosti v krizových situacích. Našim cílem je připravit studenty a studentky na to, aby byli nejen odborně vzdělaní, ale i psychicky silní a sociálně kompetentní aktéři veřejného prostoru,“ řekl proděkan FF UP Petr Bilík. V nově připraveném kurzu zdůrazňuje praktické kompetence, které jsou zásadní nejen pro akademický a profesní růst, ale i pro občanskou připravenost.
KPZ: Krabička poslední záchrany se stává Kurzem pozitivní proměny
Kurz se bude konat každou středu a přednášky povedou přední odborníci z různých oblastí – psychologie, pedagogiky, historie a politologie, bezpečnostních studií a sociologie. Mezi přednášející byli přizvání špičkoví experti a expertky se zkušeností s cílovou skupinou a prostředím fakulty, mimo jiné její absolventi a absolventky, kupříkladu sportovní psycholog a děkan fakulty tělesné kultury Michal Šafář, specialistka první pomoci Lucie Kadlečková či mluvčí HZS Olomouckého kraje Lucie Balážová.
Podle děkana filozofické fakulty Jana Stejskala je nutné kromě vytváření komfortních podmínek pro studium otevřít výuku i tématům, která mohou zachraňovat životy a vytvářet nezbytnou odolnost v rychle se měnícím světě.
„Běžné oborové předměty nedokážou poskytnout výbavu pro rizikové situace. Domnívám se, že je naší povinností vybavit studentskou obec kompetencemi, které jí pomohou připravit se na soběstačné a zodpovědné jednání mimo bezpečnou univerzitní půdu,“ uvedl.
Kurz se uskuteční pod novou univerzitní značkou UP to the Future, která signalizuje moderní přístup ve výuce a progresivní zaměření celé instituce.
UP to the Future - Kurz pozitivní proměny (KPZ), mezioborový cyklus interaktivních přednášek zaměřený na podporu mentální odolnosti, osobní integrity a schopnosti zodpovědného rozhodování v nejistých podmínkách současného světa. Účastníci si v něm osvojí základní dovednosti související s péčí o duševní zdraví, prevenci toxických vlivů, orientaci v měnícím se trhu práce a zvládáním krizových situací. Součástí kurzu je závěrečný test ze základů první pomoci a bezpečnosti v krizových situací.
Zimní semestr ak. rok 2025/2026, od 1. 10. ve středu od 17 do 19 hodin, cílová skupina: studenti UP i široká veřejnost.
Cyklus je koncipován s akcentem na zapojení úspěšných absolventů FF UP, kteří mají osobní zkušenost se zdejší komunitou a bohaté prezentační a pedagogické portfolio. Cílem není představit jednu metodu resilience, ale předvést škálu témat, nástrojů i (třeba i kontroverzních) názorů a přístupů. Kurz je směřován ke zvýšení kompetencí v základních oblastech (první pomoc, fyzická bezpečnost) a získání nadhledu a osvojení si nástrojů pro eliminaci stresu.
Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.
Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.
Díl druhý: Sdílená doprava – po Olomouci i Kanárských ostrovech
Udržitelné cestování nekončí tím, že dorazíme do své destinace. Možná právě naopak – největší výzva často přichází na místě. Jak se pohybovat po městě nebo v okolí bez auta? Pokud s sebou nemáme vlastní kolo, můžeme kromě veřejné dopravy zkusit jak klasické půjčovny, tak sdílenou mobilitu. Dnes pro vás máme dva konkrétní ověřené tipy.
Jak si půjčit kolo na celý den zdarma
Praktické propojení cestování vlakem a výletů na kole nabízí České dráhy ve svých půjčovnách ČD Bike. Zapůjčit si kolo a vyrazit odtud na výlet je možné od 1. 1. 2025 v 59 půjčovnách po celý rok a v 10 půjčovnách v období od 1. 3. 2025 do 31. 10. 2025. V nabídce naleznete klasická kola, elektrokola a koloběžky. A jak si jej půjčit zdarma? Za cestování s ČD sbíráte body a za 100 nasbíraných bodů si pak můžete na jeden den zapůjčit klasické kolo bezplatně.
Sdílená kola: s jednou aplikací ve 300 městech
V květnu se díky podpoře Univerzity Palackého vrátila do ulic Olomouce 150 sdílených kol nextbike. Studenti i zaměstnanci UP získají při registraci pomocí univerzitního e-mailu automaticky 100 Kč jízdního kreditu zdarma. Využít jej však můžete nejen v našem univerzitním městě, ale i v dalších přibližně 300 městech ve 20 zemích Evropy. Podívejte se na mapku, kde všude můžete s jedinou aplikací nasednout na kolo a poznávat okolí.
Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.
Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.
Díl druhý: Sdílená doprava – po Olomouci i Kanárských ostrovech
Udržitelné cestování nekončí tím, že dorazíme do své destinace. Možná právě naopak – největší výzva často přichází na místě. Jak se pohybovat po městě nebo v okolí bez auta? Pokud s sebou nemáme vlastní kolo, můžeme kromě veřejné dopravy zkusit jak klasické půjčovny, tak sdílenou mobilitu. Dnes pro vás máme dva konkrétní ověřené tipy.
Jak si půjčit kolo na celý den zdarma
Praktické propojení cestování vlakem a výletů na kole nabízí České dráhy ve svých půjčovnách ČD Bike. Zapůjčit si kolo a vyrazit odtud na výlet je možné od 1. 1. 2025 v 59 půjčovnách po celý rok a v 10 půjčovnách v období od 1. 3. 2025 do 31. 10. 2025. V nabídce naleznete klasická kola, elektrokola a koloběžky. A jak si jej půjčit zdarma? Za cestování s ČD sbíráte body a za 100 nasbíraných bodů si pak můžete na jeden den zapůjčit klasické kolo bezplatně.
Sdílená kola: s jednou aplikací ve 300 městech
V květnu se díky podpoře Univerzity Palackého vrátila do ulic Olomouce 150 sdílených kol nextbike. Studenti i zaměstnanci UP získají při registraci pomocí univerzitního e-mailu automaticky 100 Kč jízdního kreditu zdarma. Využít jej však můžete nejen v našem univerzitním městě, ale i v dalších přibližně 300 městech ve 20 zemích Evropy. Podívejte se na mapku, kde všude můžete s jedinou aplikací nasednout na kolo a poznávat okolí.
S nabídkou seminářů či workshopů a možností seznámit se s odborníky z celého světa i novinkami v oboru přicházejí každým rokem letní školy Univerzity Palackého. I letos jich olomoucká univerzita nabízí celou řadu, a to jak zájemcům z České republiky, tak i ze zahraničí.
Už v druhém červencovém týdnu přivítala Filozofická fakulta UP studenty a studentky z dvanácti zemí střední a východní Evropy, kteří se na katedře nederlandistiky FF UP prostřednictvím Letního kurzu nizozemského jazyka a kultury Comenius věnují výuce nizozemštiny. Až do 18. července si tito studující budou prohlubovat i znalosti z kultury a historie.
Zhruba stovka studentů všech věkových kategorií z různých koutů světa už tento víkend přijede i na tradiční Letní školu slovanských studií. Ta zahraničním zájemcům, vysokoškolským učitelům, lektorům, studentům českého jazyka a literatury, obecněji zaměřeným slavistům, překladatelům, novinářům, obchodníkům, i všem ostatním nabízí kurzy českého jazyka.
Slovo tradiční lze pak použít i pro Letní školu bohemistiky, která se uskuteční v srpnu a je určena nejen středoškolským učitelům, ale i učitelům základních škol a zájemcům o obor česká filologie. Pravidelně se školy, již organizuje katedra bohemistiky FF UP, účastní knihovníci, redaktoři či pracovníci kulturních institucí.
Jako setkání odborné a laické veřejnosti, jehož hlavním cílem je prezentace nauky o platidlech v nejrůznějších aspektech a obdobích, je vnímána Letní škola numismatiky, jež je pravidelně připravena na konec srpna.
Naopak svůj pětatřicátý ročník už z kraje července ukončila Letní filozofická škola. Tato škola se koná pravidelně ve Velkých Losinách a nabízí bohatý program přednášek, seminářů a diskuzí v kruhu pedagogů, studentů, vědců a mladých badatelů.
Za srpnovou stálici lze dnes vnímat Letní školu výchovy k občanství a dějepisu. Letos se bude věnovat tématu 250 let všeobecné školní docházky v českých zemích (1775-2025). Školu organizuje katedra společenských věd Pedagogické fakulty a je určena primárně učitelům společenskovědních předmětů a dějepisu.
Letní škola se uskuteční i na cyrilometodějské teologické fakultě. S názvem Rozvoj kompetencí pedagogických pracovníků pro praxi je určena primárně pro studenty sociální nebo speciální pedagogiky.
Právnická fakulta už nyní chystá Česko-francouzskou letní školu. Uskuteční se v září a její pořádání vychází z dlouhodobého a nadstandardního partnerství olomoucké právnické fakulty a francouzské Université Clermont Auvergne. Tématem připravovaného ročníku budou práva dětí. Jmenovaná fakulta už v květnu přivítala dvanáct amerických studentů na Letní škole lidských práv, v červnu se na The Use Force in International Law věnovala otázkám, jako jsou agrese v mezinárodním právu, systém kolektivní bezpečnosti podle Charty OSN nebo role Rady bezpečnosti OSN při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Na přelomu června a července připravila právnická fakulta i Sustainability and Consumer Protection – letní školu, která nabídla podrobný pohled na propojení udržitelnosti a ochrany spotřebitelů v Evropské unii se zaměřením na vývoj politik, právní rámce a praktické aplikace.
Letních škol a různých kurzů pořádá Univerzita Palackého, respektive její jednotlivé fakulty, během letních měsíců určitě víc, každopádně by ve výčtu neměla chybět i Letní škola Badatele, jejímž prostřednictvím přírodovědecká fakulta nabídla na přelomu června a července studentům všech typů středních škol příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. V červnu se na této fakultě uskutečnila také Letní škola optiky, během níž si středoškoláci od šestnácti let mohli v laboratořích vyzkoušet experimenty z různých odvětví optiky, od paprskové až po kvantovou. A protože byl letošní červnový běh této školy velmi úspěšný, doplní jej ještě jeden - uskuteční se od 25. do 29. srpna.
S nabídkou seminářů či workshopů a možností seznámit se s odborníky z celého světa i novinkami v oboru přicházejí každým rokem letní školy Univerzity Palackého. I letos jich olomoucká univerzita nabízí celou řadu, a to jak zájemcům z České republiky, tak i ze zahraničí.
Už v druhém červencovém týdnu přivítala Filozofická fakulta UP studenty a studentky z dvanácti zemí střední a východní Evropy, kteří se na katedře nederlandistiky FF UP prostřednictvím Letního kurzu nizozemského jazyka a kultury Comenius věnují výuce nizozemštiny. Až do 18. července si tito studující budou prohlubovat i znalosti z kultury a historie.
Zhruba stovka studentů všech věkových kategorií z různých koutů světa už tento víkend přijede i na tradiční Letní školu slovanských studií. Ta zahraničním zájemcům, vysokoškolským učitelům, lektorům, studentům českého jazyka a literatury, obecněji zaměřeným slavistům, překladatelům, novinářům, obchodníkům, i všem ostatním nabízí kurzy českého jazyka.
Slovo tradiční lze pak použít i pro Letní školu bohemistiky, která se uskuteční v srpnu a je určena nejen středoškolským učitelům, ale i učitelům základních škol a zájemcům o obor česká filologie. Pravidelně se školy, již organizuje katedra bohemistiky FF UP, účastní knihovníci, redaktoři či pracovníci kulturních institucí.
Jako setkání odborné a laické veřejnosti, jehož hlavním cílem je prezentace nauky o platidlech v nejrůznějších aspektech a obdobích, je vnímána Letní škola numismatiky, jež je pravidelně připravena na konec srpna.
Naopak svůj pětatřicátý ročník už z kraje července ukončila Letní filozofická škola. Tato škola se koná pravidelně ve Velkých Losinách a nabízí bohatý program přednášek, seminářů a diskuzí v kruhu pedagogů, studentů, vědců a mladých badatelů.
Za srpnovou stálici lze dnes vnímat Letní školu výchovy k občanství a dějepisu. Letos se bude věnovat tématu 250 let všeobecné školní docházky v českých zemích (1775-2025). Školu organizuje katedra společenských věd Pedagogické fakulty a je určena primárně učitelům společenskovědních předmětů a dějepisu.
Letní škola se uskuteční i na cyrilometodějské teologické fakultě. S názvem Rozvoj kompetencí pedagogických pracovníků pro praxi je určena primárně pro studenty sociální nebo speciální pedagogiky.
Právnická fakulta už nyní chystá Česko-francouzskou letní školu. Uskuteční se v září a její pořádání vychází z dlouhodobého a nadstandardního partnerství olomoucké právnické fakulty a francouzské Université Clermont Auvergne. Tématem připravovaného ročníku budou práva dětí. Jmenovaná fakulta už v květnu přivítala dvanáct amerických studentů na Letní škole lidských práv, v červnu se na The Use Force in International Law věnovala otázkám, jako jsou agrese v mezinárodním právu, systém kolektivní bezpečnosti podle Charty OSN nebo role Rady bezpečnosti OSN při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Na přelomu června a července připravila právnická fakulta i Sustainability and Consumer Protection – letní školu, která nabídla podrobný pohled na propojení udržitelnosti a ochrany spotřebitelů v Evropské unii se zaměřením na vývoj politik, právní rámce a praktické aplikace.
Letních škol a různých kurzů pořádá Univerzita Palackého, respektive její jednotlivé fakulty, během letních měsíců určitě víc, každopádně by ve výčtu neměla chybět i Letní škola Badatele, jejímž prostřednictvím přírodovědecká fakulta nabídla na přelomu června a července studentům všech typů středních škol příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. V červnu se na této fakultě uskutečnila také Letní škola optiky, během níž si středoškoláci od šestnácti let mohli v laboratořích vyzkoušet experimenty z různých odvětví optiky, od paprskové až po kvantovou. A protože byl letošní červnový běh této školy velmi úspěšný, doplní jej ještě jeden - uskuteční se od 25. do 29. srpna.
Letní počasí představuje náročnou výzvu pro všechny. Nakrátko sečené městské trávníky neposkytují živočichům téměř žádný úkryt ani potravu a za dlouhého horka a sucha někdy dokonce z části usychají a odumírají. Jsou ale místa, kde to pořád žije – a mezi ně patří i květnaté louky, které od loňského jara díky Udržitelné univerzitě zpestřují okolí univerzitních kolejí či právnické fakulty. Pestrý porost se postupně proměňuje a v letošním roce postupně rozkvétají i dvouleté a víceleté druhy.
Osevní směsi Papilio, Slunovrat a Horizont, které se skládají z našich druhů travin a kvetoucích dvouděložných rostlin, poskytují životní prostor i potravu nejen hmyzu a dalším drobným bezobratlým. Ocení je také například ještěrky a slepýši nebo hmyzožraví i semenožraví ptáci – například ochmýřená semena bodláku obecného a pcháče osetu, zdánlivě pouhých plevelů, s oblibou vyzobávají stehlíci. Dále v porostech právě teď dominují bílá květenství mrkve obecné, žlutě kvetoucí rmen barvířský a vratič obecný, chrpy nebo různé druhy řebříčků, postupně dokvétají kopretiny či vičenec ligrus.
„Květnaté louky si zaslouží naši pozornost především pro svou neocenitelnou roli v podpoře biodiverzity. Díky své pestré skladbě rostlin přispívají nejen k estetické a kulturní hodnotě, ale také tvoří důležitý ekologický prvek v městském prostoru,“ říká referentka udržitelného rozvoje UP Nikola Křížová.
Před založením květnaté louky bývá pozemek většinou pokryt několika druhy trav nebo plevelnými rostlinami, které nenabízejí dostatečné množství potravy a úkrytů pro živočichy. Prostor je proto potřeba důkladně odplevelit, půdu do hloubky přibližně 10 cm nakypřit a vylepšit pískem a kompostem. Následně se vysévají 1–4 g/m2, přičemž 1 gram osiva může obsahovat 10–50 tisíc semen.
Jak se o porost dále starat, přibližuje Lenka Kubáčová ze Správy budov PřF UP: „V prvním roce se na louce prosazují rychle rostoucí trávy a jednoleté rostliny – letničky. U víceletých druhů roste především kořenový systém. Objevují se také plevele, je proto potřeba porost sledovat a vyvážit kvetení letniček s případnou potřebou odplevelovací seče.“
Univerzitní květnaté louky se nyní nacházejí ve druhém roce své existence. „Ve druhém a třetím roce začínají kvést víceleté druhy. První seč provádíme na konci května až začátku června a do konce roku pak provedeme ještě maximálně dvě seče. Posečená hmota musí být z pozemku odvezena, mulčovat nelze. Poslední sečení provádíme před zimou tak, aby byl pozemek zbavený veškeré biomasy a maximální výška porostu byla do 10 cm,“ doplňuje Lenka Kubáčová. Po čtyřech letech pravidelné péče se louka ustálí jako pestrý biotop, který je nejen zdrojem pylu a nektaru, ale také živnou bází pro larvy hmyzu, především motýlů, sarančí nebo některých brouků.
Úkryt a hnízdní stanoviště hmyzu poskytují blízké hmyzí domky. Zajímavé informace se mohou nejen studenti a zaměstnanci univerzity, ale i veřejnost dočíst na informačních tabulích, které louky i hotely doprovázejí. V blízkosti kolejí nyní kvetou také denivky na zelené fasádě Envelopa Hubu, další univerzitní oázou zeleně s ubytováním pro hmyz je i Botanická zahrada PřF UP.
Letní počasí představuje náročnou výzvu pro všechny. Nakrátko sečené městské trávníky neposkytují živočichům téměř žádný úkryt ani potravu a za dlouhého horka a sucha někdy dokonce z části usychají a odumírají. Jsou ale místa, kde to pořád žije – a mezi ně patří i květnaté louky, které od loňského jara díky Udržitelné univerzitě zpestřují okolí univerzitních kolejí či právnické fakulty. Pestrý porost se postupně proměňuje a v letošním roce postupně rozkvétají i dvouleté a víceleté druhy.
Osevní směsi Papilio, Slunovrat a Horizont, která se skládají z našich druhů travin a kvetoucích dvouděložných rostlin, poskytují životní prostor i potravu nejen hmyzu a dalším drobným bezobratlým. Ocení je také například hmyzožraví i semenožraví ptáci nebo ještěrky a slepýši. Právě teď v porostech dominují bílá květenství mrkve obecné, žlutě kvetoucí rmen barvířský a vratič obecný, chrpy nebo různé druhy řebříčků, postupně dokvétají kopretiny či vičenec ligrus.
„Květnaté louky si zaslouží naši pozornost především pro svou neocenitelnou roli v podpoře biodiverzity. Díky své pestré skladbě rostlin přispívají nejen k estetické a kulturní hodnotě, ale také tvoří důležitý ekologický prvek v městském prostoru,“ říká referentka udržitelného rozvoje UP Nikola Křížová.
Před založením květnaté louky bývá pozemek většinou pokryt několika druhy trav nebo plevelnými rostlinami, které nenabízejí dostatečné množství potravy a úkrytů pro živočichy. Prostor je proto potřeba důkladně odplevelit, půdu do hloubky přibližně 10 cm nakypřit a vylepšit pískem a kompostem. Následně se vysévají 1–4 g/m2, přičemž 1 gram osiva může obsahovat 10–50 tisíc semen.
Jak se o porost dále starat, přibližuje Lenka Kubáčová ze Správy budov PřF UP: „V prvním roce se na louce prosazují rychle rostoucí trávy a jednoleté rostliny – letničky. U víceletých druhů roste především kořenový systém. Objevují se také plevele, je proto potřeba porost sledovat a vyvážit kvetení letniček s případnou potřebou odplevelovací seče.“
Univerzitní květnaté louky se nyní nacházejí ve druhém roce své existence. „Ve druhém a třetím roce začínají kvést víceleté druhy. První seč provádíme na konci května až začátku června a do konce roku pak provedeme ještě maximálně dvě seče. Posečená hmota musí být z pozemku odvezena, mulčovat nelze. Poslední sečení provádíme před zimou tak, aby byl pozemek zbavený veškeré biomasy a maximální výška porostu byla do 10 cm,“ doplňuje Lenka Kubáčová. Po čtyřech letech pravidelné péče se louka ustálí jako pestrý biotop, který je nejen zdrojem pylu a nektaru, ale také živnou bází pro larvy hmyzu, především motýlů, sarančí nebo některých brouků.
Úkryt a hnízdní stanoviště hmyzu poskytují blízké hmyzí domky. Zajímavé informace se mohou nejen studenti a zaměstnanci univerzity, ale i veřejnost dočíst na informačních tabulích, které louky i hotely doprovázejí. V blízkosti kolejí nyní kvetou také denivky na zelené fasádě Envelopa Hubu, další univerzitní oázou zeleně s ubytováním pro hmyz je i Botanická zahrada PřF UP.
Zjistit možnosti oboustranně výhodné spolupráce. S takovým cílem si pozvalo vedení katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností zástupce poskytovatelů sociálních služeb v regionu. Sešli se na právnické fakultě u kulatého stolu.
„S několika poskytovateli služeb již fakulta spolupracuje. Rádi bychom tento okruh rozšířili a dali neziskovým organizacím vědět o našich aktivitách směrem k nim a současně zmapovali jejich potřeby,“ řekla Lucia Madleňáková, vedoucí katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností.
Pozvání přijala dvacítka poskytovatelů služeb. Většina dorazila na setkání osobně, část se připojila online. „Děkujeme za možnost vyslechnout si, co všechno právnická fakulta pro neziskový sektor dělá a mohla by dělat. Uvítali bychom například možnost konzultace složitých právních případů nebo odborné přednášky pro naše klienty,“ naznačila Klára Hájková, vedoucí olomoucké pobočky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR.
Účastníci kulatého stolu se shodli na několika základních bodech spolupráce, které budou dále rozvíjet. Fakulta nabídla například služby své Studentské právní poradny, která by mohla pomáhat jak samotným poskytovatelům služeb, tak jejich klientům, také vzdělávací akce a besedy za účelem posílení právního povědomí, účast na výzkumných projektech nebo přípravu odborně-informačních podkladů – studií, příruček, videí. Od neziskových organizací fakulta na oplátku očekává, že by mohly vytvořit místa pro praxe a stáže studentů nebo pro ně připravit speciální školení a workshopy.
„Ze setkání mám velmi dobrý pocit. Padla tam spousta zajímavých nápadů a podnětů pro možnou spolupráci,“ zhodnotila Lucia Madleňáková. Účastníci se domluvili mimo jiné na pravidelných schůzkách a na vytvoření online platformy pro sdílení společných dokumentů a informací.
V případech oboustranné intenzivní spolupráce uzavírá právnická fakulta s poskytovateli sociálních služeb memoranda o spolupráci. Dříve ho již podepsala například s Charitou Olomouc, Maltézskou pomocí nebo Spolkem Trend vozíčkářů.
Zjistit možnosti oboustranně výhodné spolupráce. S takovým cílem si pozvalo vedení katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností zástupce poskytovatelů sociálních služeb v regionu. Sešli se na právnické fakultě u kulatého stolu.
„S několika poskytovateli služeb již fakulta spolupracuje. Rádi bychom tento okruh rozšířili a dali neziskovým organizacím vědět o našich aktivitách směrem k nim a současně zmapovali jejich potřeby,“ řekla Lucia Madleňáková, vedoucí katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností.
Pozvání přijala dvacítka poskytovatelů služeb. Většina dorazila na setkání osobně, část se připojila online. „Děkujeme za možnost vyslechnout si, co všechno právnická fakulta pro neziskový sektor dělá a mohla by dělat. Uvítali bychom například možnost konzultace složitých právních případů nebo odborné přednášky pro naše klienty,“ naznačila Klára Hájková, vedoucí olomoucké pobočky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR.
Účastníci kulatého stolu se shodli na několika základních bodech spolupráce, které budou dále rozvíjet. Fakulta nabídla například služby své Studentské právní poradny, která by mohla pomáhat jak samotným poskytovatelům služeb, tak jejich klientům, také vzdělávací akce a besedy za účelem posílení právního povědomí, účast na výzkumných projektech nebo přípravu odborně-informačních podkladů – studií, příruček, videí. Od neziskových organizací fakulta na oplátku očekává, že by mohly vytvořit místa pro praxe a stáže studentů nebo pro ně připravit speciální školení a workshopy.
„Ze setkání mám velmi dobrý pocit. Padla tam spousta zajímavých nápadů a podnětů pro možnou spolupráci,“ zhodnotila Lucia Madleňáková. Účastníci se domluvili mimo jiné na pravidelných schůzkách a na vytvoření online platformy pro sdílení společných dokumentů a informací.
V případech oboustranné intenzivní spolupráce uzavírá právnická fakulta s poskytovateli sociálních služeb memoranda o spolupráci. Dříve ho již podepsala například s Charitou Olomouc, Maltézskou pomocí nebo Spolkem Trend vozíčkářů.
Přijedou za češtinou. Už v sobotu začne Letní škola slovanských studí, kterou tradičně organizuje Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Její devětatřicátý ročník přivítá nejen studující z celé Evropy, ale i z Egypta, USA, Kanady, Japonska, své zastoupení pak bude mít i Korea, Mexiko, Filipíny či Nový Zéland.
Víc než stovka studentů a studentek, jejichž zájmem je čeština, míří do Olomouce na Letní školu slovanských studií Filozofické fakulty UP. Už o víkendu podstoupí pohovory a písemné rozřazovací testy, v následujících týdnech se češtinu budou učit v deseti různých výukových skupinách – od úplných začátečníků až po velmi pokročilé. Česky je budou učit pedagogové z filozofické fakulty olomoucké univerzity a také externisté, například lektoři, kteří během akademického roku působí na lektorátech v zahraničí, v Rumunsku či v Polsku.
„Letos k nám dorazí nejvíce studentů ze Spojených států amerických, přijede jich dvanáct. Druhou početnou skupinou budou polští studující, těch do Olomouce dorazí jedenáct a velká, desetičlenná skupina pak přijede z Německa. Nejstarší z letošní více než stočlenné skupiny bude patrně devětasedmdesátiletý Ital Antonio, který na naši školu přijede už potřetí. Nejmladším studentem se tentokrát stane šestnáctiletý Francouz Jules,“ uvedla Pavla Poláchová, ředitelka Letní školy slovanských studií FF UP.
I v letošním roce o tuto školu projevili zájem i cizinci žijící v České republice, cizinci, kteří jsou zaměstnanci Univerzity Palackého pak mají speciální slevy. Až do 10. srpna se studenti a studentky budou učit jak českou výslovnost, tak i gramatiku. Škola jim nabídne i konverzační workshopy a různé zajímavé přednášky.
Kromě studia se posluchači a posluchačky mohou těšit i na spoustu zážitků. I letos výuku doplní bohatý doprovodný program, který podle ředitelky školy pod vedením Larysy Sazanovych zpestří i výuka ukrajinštiny a ruštiny.
„Pro studenty a studentky jsme připravili i workshopy na téma České Vánoce a České Velikonoce. Každé úterý a čtvrtek jim ve spolupráci s Academic sport centrem UP nabídneme i hodinu ranní jógy. Určitě mnohé pak potěší i tradiční promítání pod širým nebem na nádvoří naší fakulty či workshop lidových tanců a písniček, folklorní večer s cimbálovkou a workshop hlaholice,“ doplnila Pavla Poláchová za vedení školy s tím, že v programu letního studia češtiny nebude chybět i opékání buřtů či tradiční mezinárodní piknik, během nějž studenti a studentky prezentují pochutiny svých rodných zemí.
Kromě českého jazyka budou v rámci čtyřtýdenní školy moci poznat i řadu zajímavých míst. Program školy je o víkendech totiž zavede na Pustevny, do Rožnova pod Radhoštěm, Velkých Losin, Karlovy Studánky, Kroměříže či na hrad Helfštýn.
„Zájem o naše měsíční intenzivní studium češtiny je každoročně vysoký. Někteří posluchači a posluchači se k nám hlásí i opakovaně. Z našich pravidelných evaluací vyplývá, že svou roli v tom sehrává kvalita naší výuky, jedinečnost místa, ale i město Olomouc a bohatý doprovodný program. Věříme, že i letos si zájemci o češtinu z naší pestré nabídky vyberou. Moc se na ně těšíme,“ uzavřela ředitelka LŠSS FF UP Pavla Poláchová.
Letní škola slovanských studií FF UP se v prostorách Filozofické fakulty UP (Křížkovského 10) uskuteční od 12. července do 10. srpna. Více o LŠSS FF UP zde.
Přijedou za češtinou. Už v sobotu začne Letní škola slovanských studí, kterou tradičně organizuje Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Její devětatřicátý ročník přivítá nejen studující z celé Evropy, ale i z Egypta, USA, Kanady, Japonska, své zastoupení pak bude mít i Korea, Mexiko, Filipíny či Nový Zéland.
Víc než stovka studentů a studentek, jejichž zájmem je čeština, míří do Olomouce na Letní školu slovanských studií Filozofické fakulty UP. Už o víkendu podstoupí pohovory a písemné rozřazovací testy, v následujících týdnech se češtinu budou učit v deseti různých výukových skupinách – od úplných začátečníků až po velmi pokročilé. Česky je budou učit pedagogové z filozofické fakulty olomoucké univerzity a také externisté, například lektoři, kteří během akademického roku působí na lektorátech v zahraničí, v Rumunsku či v Polsku.
„Letos k nám dorazí nejvíce studentů ze Spojených států amerických, přijede jich dvanáct. Druhou početnou skupinou budou polští studující, těch do Olomouce dorazí jedenáct a velká, desetičlenná skupina pak přijede z Německa. Nejstarší z letošní více než stočlenné skupiny bude patrně devětasedmdesátiletý Ital Antonio, který na naši školu přijede už potřetí. Nejmladším studentem se tentokrát stane šestnáctiletý Francouz Jules,“ uvedla Pavla Poláchová, ředitelka Letní školy slovanských studií FF UP.
I v letošním roce o tuto školu projevili zájem i cizinci žijící v České republice, cizinci, kteří jsou zaměstnanci Univerzity Palackého pak mají speciální slevy. Až do 10. srpna se studenti a studentky budou učit jak českou výslovnost, tak i gramatiku. Škola jim nabídne i konverzační workshopy a různé zajímavé přednášky.
Kromě studia se posluchači a posluchačky mohou těšit i na spoustu zážitků. I letos výuku doplní bohatý doprovodný program, který podle ředitelky školy pod vedením Larysy Sazanovych zpestří i výuka ukrajinštiny a ruštiny.
„Pro studenty a studentky jsme připravili i workshopy na téma České Vánoce a České Velikonoce. Každé úterý a čtvrtek jim ve spolupráci s Academic sport centrem UP nabídneme i hodinu ranní jógy. Určitě mnohé pak potěší i tradiční promítání pod širým nebem na nádvoří naší fakulty či workshop lidových tanců a písniček, folklorní večer s cimbálovkou a workshop hlaholice,“ doplnila Pavla Poláchová za vedení školy s tím, že v programu letního studia češtiny nebude chybět i opékání buřtů či tradiční mezinárodní piknik, během nějž studenti a studentky prezentují pochutiny svých rodných zemí.
Kromě českého jazyka budou v rámci čtyřtýdenní školy moci poznat i řadu zajímavých míst. Program školy je o víkendech totiž zavede na Pustevny, do Rožnova pod Radhoštěm, Velkých Losin, Karlovy Studánky, Kroměříže či na hrad Helfštýn.
„Zájem o naše měsíční intenzivní studium češtiny je každoročně vysoký. Někteří posluchači a posluchači se k nám hlásí i opakovaně. Z našich pravidelných evaluací vyplývá, že svou roli v tom sehrává kvalita naší výuky, jedinečnost místa, ale i město Olomouc a bohatý doprovodný program. Věříme, že i letos si zájemci o češtinu z naší pestré nabídky vyberou. Moc se na ně těšíme,“ uzavřela ředitelka LŠSS FF UP Pavla Poláchová.
Letní škola slovanských studií FF UP se v prostorách Filozofické fakulty UP (Křížkovského 10) uskuteční od 12. července do 10. srpna. Více o LŠSS FF UP zde.
Dvěma významným osobnostem spojeným s Univerzitou Palackého osobně popřál rektor Michael Kohajda k jejich životnímu jubileu. Oba oslavenci se letos dožívají 85 let a oba také spojili převážnou část svého života s Přírodovědeckou fakultou UP. Pedagožka, matematička, horolezkyně a humanitární pracovnice Dina Štěrbová vyučovala na olomoucké fakultě bezmála tři desítky let, v osmdesátých letech úspěšně zdolala dvě osmitisícovky, před devatenácti lety pomohla založit vysokohorskou nemocnici v Pakistánu, přičemž se tomuto projektu i v současné době stále intenzivně věnuje. Její kolega z přírodovědecké fakulty Lubomír Dvořák se celoživotně věnoval oboru experimentální fyziky, dvakrát byl zvolen rektorem Univerzity Palackého a jednou děkanem své domovské fakulty. V rozhovoru s Michaelem Kohajdou zavzpomínal na své působení v čele své alma mater a zajímal se rovněž o aktuální dění na univerzitě, jejímž zaměstnancem se stal před více než šedesáti lety.
Dvěma významným osobnostem spojeným s Univerzitou Palackého osobně popřál rektor Michael Kohajda k jejich životnímu jubileu. Oba oslavenci se letos dožívají 85 let a oba také spojili převážnou část svého života s Přírodovědeckou fakultou UP. Pedagožka, matematička, horolezkyně a humanitární pracovnice Dina Štěrbová vyučovala na olomoucké fakultě bezmála tři desítky let, v osmdesátých letech úspěšně zdolala dvě osmitisícovky, před devatenácti lety pomohla založit vysokohorskou nemocnici v Pakistánu, přičemž se tomuto projektu i v současné době stále intenzivně věnuje. Její kolega z přírodovědecké fakulty Lubomír Dvořák se celoživotně věnoval oboru experimentální fyziky, dvakrát byl zvolen rektorem Univerzity Palackého a jednou děkanem své domovské fakulty. V rozhovoru s Michaelem Kohajdou zavzpomínal na své působení v čele své alma mater a zajímal se rovněž o aktuální dění na univerzitě, jejímž zaměstnancem se stal před více než šedesáti lety.