Agregátor zdrojů

Jak fungují neuronové sítě? Co všechno dokáže moderní optika? Jak vědci zkoumají molekuly pomocí superpočítačů nebo proč by mohl ječmen letět do vesmíru? Odpovědi na tyto i mnohé další otázky nabídne expozice Univerzity Palackého na Veletrhu vědy, který se uskuteční od 4. do 6. června v pražských Letňanech. Největší tuzemská popularizační akce každoročně přiláká desítky tisíc návštěvníků všech generací.

Veletrh vědy pořádaný Akademií věd ČR představí během tří dnů více než stovku expozic vysokých škol, výzkumných institucí, science center i technologických firem. Univerzita Palackého zde ani letos nebude chybět a návštěvníkům nabídne pestrý program, který představí vědu jako dobrodružství plné objevování, experimentů a překvapivých souvislostí.

„Veletrh vědy je skvělou příležitostí ukázat, že věda není jen souborem odborných poznatků, ale především způsobem, jak porozumět světu kolem nás. Na Univerzitě Palackého vzniká špičkový výzkum v celé řadě oborů, a právě tady mají návštěvníci možnost potkat lidi, kteří za těmito objevy stojí, a na vlastní kůži si vyzkoušet, jak věda funguje,“ uvedla Vendula Lužná, popularizátorka vědy na UP.

Do prezentace se i letos zapojí zástupci vysokoškolského ústavu CATRIN, fakulty tělesné kultury, několika pracovišť přírodovědecké fakulty, Ústavu molekulární a translační medicíny lékařské fakulty i katedry psychologie filozofické fakulty.

Návštěvníci se budou moci vydat do světa nanotechnologií a molekulárního modelování, kde jim vědci z CATRIN ukážou, jak lze pomocí algoritmů a superpočítačů zkoumat struktury molekul. Současně představí také výzkum rostlinných biotechnologií včetně unikátního projektu, který zkoumá vliv kosmického prostředí na růst ječmene.

Fakulta tělesné kultury nabídne možnost otestovat vlastní pohybové schopnosti, změřit krokovou frekvenci, vyzkoušet senzory sledující pohyb nebo zjistit, jak funguje biomechanika lidského těla. Přírodovědci zase návštěvníky seznámí s principy klasické i kvantové optiky, fungováním neuronových sítí a umělé inteligence nebo s geoinformatikou prostřednictvím eye-trackingu, 3D modelů Země či levitujícího glóbu.

Zástupci Ústavu molekulární a translační medicíny umožní návštěvníkům nahlédnout pod mikroskop do fascinujícího mikrosvěta a vyzkoušet si roli detektivů při odhalování stop, které na naší DNA zanechává životní styl. Psychologové pak ukážou, jak snadno nás dokáže oklamat vlastní mozek a proč si často vytváříme zkreslené představy o světě kolem nás.

Součástí expozice bude také infostánek Univerzity Palackého, kde zájemci získají informace o možnostech studia v Olomouci.

Veletrh vědy se uskuteční od čtvrtka 4. do soboty 6. června na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Vstup na akci je zdarma.

Jak fungují neuronové sítě? Co všechno dokáže moderní optika? Jak vědci zkoumají molekuly pomocí superpočítačů nebo proč by mohl ječmen letět do vesmíru? Odpovědi na tyto i mnohé další otázky nabídne expozice Univerzity Palackého na Veletrhu vědy, který se uskuteční od 4. do 6. června v pražských Letňanech. Největší tuzemská popularizační akce každoročně přiláká desítky tisíc návštěvníků všech generací.

Veletrh vědy pořádaný Akademií věd ČR představí během tří dnů více než stovku expozic vysokých škol, výzkumných institucí, science center i technologických firem. Univerzita Palackého zde ani letos nebude chybět a návštěvníkům nabídne pestrý program, který představí vědu jako dobrodružství plné objevování, experimentů a překvapivých souvislostí.

„Veletrh vědy je skvělou příležitostí ukázat, že věda není jen souborem odborných poznatků, ale především způsobem, jak porozumět světu kolem nás. Na Univerzitě Palackého vzniká špičkový výzkum v celé řadě oborů, a právě tady mají návštěvníci možnost potkat lidi, kteří za těmito objevy stojí, a na vlastní kůži si vyzkoušet, jak věda funguje,“ uvedla Vendula Lužná, popularizátorka vědy na UP.

Do prezentace se i letos zapojí zástupci vysokoškolského ústavu CATRIN, fakulty tělesné kultury, několika pracovišť přírodovědecké fakulty, Ústavu molekulární a translační medicíny lékařské fakulty i katedry psychologie filozofické fakulty.

Návštěvníci se budou moci vydat do světa nanotechnologií a molekulárního modelování, kde jim vědci z CATRIN ukážou, jak lze pomocí algoritmů a superpočítačů zkoumat struktury molekul. Současně představí také výzkum rostlinných biotechnologií včetně unikátního projektu, který zkoumá vliv kosmického prostředí na růst ječmene.

Fakulta tělesné kultury nabídne možnost otestovat vlastní pohybové schopnosti, změřit krokovou frekvenci, vyzkoušet senzory sledující pohyb nebo zjistit, jak funguje biomechanika lidského těla. Přírodovědci zase návštěvníky seznámí s principy klasické i kvantové optiky, fungováním neuronových sítí a umělé inteligence nebo s geoinformatikou prostřednictvím eye-trackingu, 3D modelů Země či levitujícího glóbu.

Zástupci Ústavu molekulární a translační medicíny umožní návštěvníkům nahlédnout pod mikroskop do fascinujícího mikrosvěta a vyzkoušet si roli detektivů při odhalování stop, které na naší DNA zanechává životní styl. Psychologové pak ukážou, jak snadno nás dokáže oklamat vlastní mozek a proč si často vytváříme zkreslené představy o světě kolem nás.

Součástí expozice bude také infostánek Univerzity Palackého, kde zájemci získají informace o možnostech studia v Olomouci.

Veletrh vědy se uskuteční od čtvrtka 4. do soboty 6. června na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Vstup na akci je zdarma.

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí výuky, vědy, výzkumu i administrativy, Univerzita Palackého proto připravila aktualizovaná Doporučení k využívání nástrojů umělé inteligence na UP. Studentům, vyučujícím i dalším zaměstnancům nabízejí praktickou oporu v tom, kdy a jak AI používat, jaká data do nástrojů nevkládat, kdy je potřeba práci s AI přiznat a proč za výsledný výstup vždy odpovídá člověk. Doporučení jsou součástí komplexního portálu ai.upol.cz, kde jsou dostupné i další související materiály.

Dokument s názvem Doporučení k využívání nástrojů umělé inteligence na UP – Praktický průvodce pro výuku, vědu, výzkum, administrativu a podpůrné činnosti je určen studentům, vyučujícím i dalším zaměstnancům univerzity. Má jim pomoci zorientovat se v situacích, kdy AI vstupuje do výuky, vědecké práce, administrativy, komunikace nebo podpůrných procesů.

„Doporučení nejsou zákazem ani technickým manuálem k jednotlivým aplikacím, jejich cílem je vytvořit společný rámec, který umožní AI využívat efektivně, odpovědně a v souladu s akademickými, právními a etickými standardy univerzity. Součástí širší podpory je portál ai.upol.cz, kde uživatelé najdou vysvětlení základních pojmů, přehled dostupných nástrojů, odkazy na výzkumy a metodické materiály i samotný dokument ke stažení,“ vysvětluje prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek, jehož úsek znění nových doporučení připravil.

Od zkušeností vyučujících k univerzitnímu rámci

Vzniku materiálu předcházel celouniverzitní online průzkum mezi vyučujícími, který navázal mimo jiné na diskuse na jednání Vědecké rady UP. Z těchto debat vyplynulo, že univerzita potřebuje ucelenější přehled o tom, jak jednotlivé katedry a pracoviště přistupují k příležitostem i rizikům spojeným s využíváním umělé inteligence ve výuce.

„Průzkum mapoval aktuální stav používání AI při přípravě výuky, zadávání a hodnocení úkolů, práci studentů, nastavování pravidel i při posuzování možných dopadů na vyučující a studující. Na dotazníkové šetření navázalo také konkrétnější připomínkování ze strany respondentů, které pomohlo text dále zpřesnit a doplnit o situace běžné v univerzitní praxi,“ upřesňuje prorektor Drábek.

Nová doporučení navazují na předchozí univerzitní materiál z března 2024, který se týkal využívání generativních modelů AI. Současná verze je širší a praktičtěji zaměřená. Nevztahuje se jen na chatboty nebo generování textu, ale obecně na nástroje umělé inteligence – od překladačů, generátorů obrazu, zvuku a videa přes nástroje pro analýzu dat a programovací asistenty až po AI funkce zabudované do kancelářských a informačních systémů.

Semafor dat: co lze použít a co do AI nepatří

Jádrem doporučení je jednoduché pravidlo: do AI nástroje, u něhož uživatel neumí ověřit pravidla pro zpracování vložených dat, nemá vkládat nic, co by bez váhání nezveřejnil na webu. Dokument proto nehodnotí nástroje izolovaně, ale vždy ve vztahu k účelu, typu dat a režimu použití.

Praktickou pomůckou je semafor dat. Zelená zóna zahrnuje veřejné informace a pracovní návrhy bez osobních, citlivých nebo interních údajů. Žlutá zóna označuje interní nebo neveřejné materiály, které lze zpracovávat pouze v bezpečně nastaveném nebo univerzitou povoleném režimu. Červená zóna zahrnuje například citlivé osobní údaje, neveřejné zkouškové materiály, smlouvy, nepublikovaná výzkumná data, hesla, API klíče nebo přístupové tokeny. Taková data do veřejných AI nástrojů nepatří.

AI jako pomocník, nikoli náhrada odborného úsudku

Doporučení zároveň připomínají, že za výstup AI vždy odpovídá člověk. Umělá inteligence může pomáhat při jazykové úpravě, rešerších, programování, analýze dat, přípravě výuky nebo administrativě. Nemá však nahrazovat odborný úsudek, autorství ani rozhodování s právním, studijním, etickým, bezpečnostním či vědeckým dopadem.

„Výstupy AI je proto nutné ověřovat. Tam, kde umělá inteligence významně ovlivnila obsah, metodu, analýzu nebo podobu výsledku, je potřeba její použití přiměřeně přiznat. Smyslem není formalizovat každou drobnou technickou úpravu, ale zajistit transparentnost všude tam, kde AI skutečně vstupuje do podstaty práce nebo výsledku,“ doplňuje prorektor.

Ve výuce doporučení pomáhají vyučujícím nastavit srozumitelná pravidla pro konkrétní úkoly, seminární práce, projekty nebo zkoušky. Zároveň upozorňují, že detektory AI textu nemají být jediným důkazem porušení pravidel. Ve vědě a výzkumu dokument zdůrazňuje odpovědnost autora za data, interpretaci, metodologii i ověřování zdrojů. V administrativě pak připomíná, že interní dokumenty, smlouvy, personální či ekonomické údaje a veřejná komunikace jménem UP vyžadují zvláštní opatrnost a lidskou kontrolu.

Jeden web pro pravidla i praktickou orientaci

Nová doporučení jsou součástí portálu ai.upol.cz, za jehož přípravou stojí Kamil Kopecký, vedoucí Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP. Web nabízí přehledné vysvětlení základních principů umělé inteligence, upozornění na přínosy i rizika, přehled vybraných nástrojů, odkazy na výzkumy a metodické materiály i samotná univerzitní doporučení. Dokument je dostupný jak ve stručném osmibodovém shrnutí, tak v úplné podobě jako PDF ke stažení.

„Cílem je, aby umělá inteligence na Univerzitě Palackého sloužila jako užitečná podpora výuky, výzkumu a administrativy, nikoli jako zdroj nejasné odpovědnosti nebo skrytého rizika,“ uzavírá prorektor Drábek.

Celouniverzitní konference AI DAY 2026

Jak změní umělá inteligence univerzity, výuku i samotné myšlení? Kde AI pomáhá a kde naopak představuje riziko? A jak nastavit pravidla pro její smysluplné a odpovědné využívání?

Na tyto otázky se zaměří i celouniverzitní konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání, která proběhne v úterý 16. června 2026 od 9:00 do 15:00 v aule Filozofické fakulty UP (Křížkovského 10).

Vystoupí na ní odborníci z pěti fakult Univerzity Palackého i profesor geoinformatiky a rektor Vysoké školy báňské Igor Ivan, jenž zformuloval vizi moderní univerzity propojené s AI, kvantovými technologiemi a superpočítačem v Ostravě.

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí výuky, vědy, výzkumu i administrativy, Univerzita Palackého proto připravila aktualizovaná Doporučení k využívání nástrojů umělé inteligence na UP. Studentům, vyučujícím i dalším zaměstnancům nabízejí praktickou oporu v tom, kdy a jak AI používat, jaká data do nástrojů nevkládat, kdy je potřeba práci s AI přiznat a proč za výsledný výstup vždy odpovídá člověk. Doporučení jsou součástí komplexního portálu ai.upol.cz, kde jsou dostupné i další související materiály.

Dokument s názvem Doporučení k využívání nástrojů umělé inteligence na UP – Praktický průvodce pro výuku, vědu, výzkum, administrativu a podpůrné činnosti je určen studentům, vyučujícím i dalším zaměstnancům univerzity. Má jim pomoci zorientovat se v situacích, kdy AI vstupuje do výuky, vědecké práce, administrativy, komunikace nebo podpůrných procesů.

„Doporučení nejsou zákazem ani technickým manuálem k jednotlivým aplikacím, jejich cílem je vytvořit společný rámec, který umožní AI využívat efektivně, odpovědně a v souladu s akademickými, právními a etickými standardy univerzity. Součástí širší podpory je portál ai.upol.cz, kde uživatelé najdou vysvětlení základních pojmů, přehled dostupných nástrojů, odkazy na výzkumy a metodické materiály i samotný dokument ke stažení,“ vysvětluje prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek, jehož úsek znění nových doporučení připravil.

Od zkušeností vyučujících k univerzitnímu rámci

Vzniku materiálu předcházel celouniverzitní online průzkum mezi vyučujícími, který navázal mimo jiné na diskuse na jednání Vědecké rady UP. Z těchto debat vyplynulo, že univerzita potřebuje ucelenější přehled o tom, jak jednotlivé katedry a pracoviště přistupují k příležitostem i rizikům spojeným s využíváním umělé inteligence ve výuce.

„Průzkum mapoval aktuální stav používání AI při přípravě výuky, zadávání a hodnocení úkolů, práci studentů, nastavování pravidel i při posuzování možných dopadů na vyučující a studující. Na dotazníkové šetření navázalo také konkrétnější připomínkování ze strany respondentů, které pomohlo text dále zpřesnit a doplnit o situace běžné v univerzitní praxi,“ upřesňuje prorektor Drábek.

Nová doporučení navazují na předchozí univerzitní materiál z března 2024, který se týkal využívání generativních modelů AI. Současná verze je širší a praktičtěji zaměřená. Nevztahuje se jen na chatboty nebo generování textu, ale obecně na nástroje umělé inteligence – od překladačů, generátorů obrazu, zvuku a videa přes nástroje pro analýzu dat a programovací asistenty až po AI funkce zabudované do kancelářských a informačních systémů.

Semafor dat: co lze použít a co do AI nepatří

Jádrem doporučení je jednoduché pravidlo: do AI nástroje, u něhož uživatel neumí ověřit pravidla pro zpracování vložených dat, nemá vkládat nic, co by bez váhání nezveřejnil na webu. Dokument proto nehodnotí nástroje izolovaně, ale vždy ve vztahu k účelu, typu dat a režimu použití.

Praktickou pomůckou je semafor dat. Zelená zóna zahrnuje veřejné informace a pracovní návrhy bez osobních, citlivých nebo interních údajů. Žlutá zóna označuje interní nebo neveřejné materiály, které lze zpracovávat pouze v bezpečně nastaveném nebo univerzitou povoleném režimu. Červená zóna zahrnuje například citlivé osobní údaje, neveřejné zkouškové materiály, smlouvy, nepublikovaná výzkumná data, hesla, API klíče nebo přístupové tokeny. Taková data do veřejných AI nástrojů nepatří.

AI jako pomocník, nikoli náhrada odborného úsudku

Doporučení zároveň připomínají, že za výstup AI vždy odpovídá člověk. Umělá inteligence může pomáhat při jazykové úpravě, rešerších, programování, analýze dat, přípravě výuky nebo administrativě. Nemá však nahrazovat odborný úsudek, autorství ani rozhodování s právním, studijním, etickým, bezpečnostním či vědeckým dopadem.

„Výstupy AI je proto nutné ověřovat. Tam, kde umělá inteligence významně ovlivnila obsah, metodu, analýzu nebo podobu výsledku, je potřeba její použití přiměřeně přiznat. Smyslem není formalizovat každou drobnou technickou úpravu, ale zajistit transparentnost všude tam, kde AI skutečně vstupuje do podstaty práce nebo výsledku,“ doplňuje prorektor.

Ve výuce doporučení pomáhají vyučujícím nastavit srozumitelná pravidla pro konkrétní úkoly, seminární práce, projekty nebo zkoušky. Zároveň upozorňují, že detektory AI textu nemají být jediným důkazem porušení pravidel. Ve vědě a výzkumu dokument zdůrazňuje odpovědnost autora za data, interpretaci, metodologii i ověřování zdrojů. V administrativě pak připomíná, že interní dokumenty, smlouvy, personální či ekonomické údaje a veřejná komunikace jménem UP vyžadují zvláštní opatrnost a lidskou kontrolu.

Jeden web pro pravidla i praktickou orientaci

Nová doporučení jsou součástí portálu ai.upol.cz, za jehož přípravou stojí Kamil Kopecký, vedoucí Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP. Web nabízí přehledné vysvětlení základních principů umělé inteligence, upozornění na přínosy i rizika, přehled vybraných nástrojů, odkazy na výzkumy a metodické materiály i samotná univerzitní doporučení. Dokument je dostupný jak ve stručném osmibodovém shrnutí, tak v úplné podobě jako PDF ke stažení.

„Cílem je, aby umělá inteligence na Univerzitě Palackého sloužila jako užitečná podpora výuky, výzkumu a administrativy, nikoli jako zdroj nejasné odpovědnosti nebo skrytého rizika,“ uzavírá prorektor Drábek.

Celouniverzitní konference AI DAY 2026

Jak změní umělá inteligence univerzity, výuku i samotné myšlení? Kde AI pomáhá a kde naopak představuje riziko? A jak nastavit pravidla pro její smysluplné a odpovědné využívání?

Na tyto otázky se zaměří i celouniverzitní konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání, která proběhne v úterý 16. června 2026 od 9:00 do 15:00 v aule Filozofické fakulty UP (Křížkovského 10).

Vystoupí na ní odborníci z pěti fakult Univerzity Palackého i profesor geoinformatiky a rektor Vysoké školy báňské Igor Ivan, jenž zformuloval vizi moderní univerzity propojené s AI, kvantovými technologiemi a superpočítačem v Ostravě.

Dvě desítky krátkých prezentací z různých oblastí medicíny zazněly během I. konference mladé vědy na Lékařské fakultě UP. Tu uspořádala komunita Mladí vědci a vědkyně LF UP s cílem propojit studující doktorských programů a juniorní vědce a vědkyně působící na fakultě. Součástí byl i workshop zaměřený na odborné publikace s Janem Hlaváčem z přírodovědecké fakulty.

Shrnout svoji práci a představit ostatním během tříminutové prezentace a stejného času pro případné dotazy, taková výzva stála před účastníky první konference organizované nedávno vzniklé komunity Mladí vědci a vědkyně LF UP. Někdo toto časové nastavení hravě dodržel, jiný přetáhl, někdo zaujal tématem a svým vystupováním méně, jiný více.

V malé posluchárně Teoretických ústavů se přitom mluvilo například o využití 3D tisku ve výuce i klinické praxi, mikroplastech, představě pohybu nebo imunitních buňkách u pacientů s osteoartrózou. Přítomné dle výsledků hlasování nejvíce svými prezentacemi zaujaly členky Ústavu imunologie Karolína Wojewodová, která vystoupila s tématem Malé vezikuly, velké rozdíly: izolace exosomů pro molekulární analýzu, a Romana Nesnadná, která mluvila o multi-hit postižení genu TP53 jako markeru nepříznivé prognózy u pacientů s mnohočetným myelomem. Obě vědkyně z Ústavu imunologie obdrží díky podpoře vedení fakulty finanční odměnu ve formě stipendia.

Sborník abstraktů z konference si můžete projít zde.

„Naším hlavním cílem bylo, aby se doktorandi a doktorandky z naší fakulty propojili a poznali se, protože často se znají v rámci vlastního ústavu, ale už ne napříč fakultou. Ve vzájemném seznámení a setkávání se ale vidíme velký potenciál nejen pro navázání spolupráce mezi lidmi z různých oborů, ale i pro vznik přátelství,“ uvedla za organizátorky z komunity Mladí vědci a vědkyně LF UP Kateřina Koubová.

„Prezentace, které zazněly, byly kvalitní. Zároveň ale byly vidět rozdíly v tom, kdo má jakou praxi s vystupováním před cizími lidmi a jak srozumitelně dokáže předat hlavní poznatky své práce, zvlášť v tom omezeném čase. Naše konference tak byla i prostorem, kde si to mohli vyzkoušet. Před akcí jsme dávaly vystupujícím i tipy, aby jejich prezentace byla pochopitelná i pro lidi z jiných oborů,“ dodala Jarmila Stanková, zakladatelka pořádající komunity, která dříve působila na Ústavu molekulární a translační medicíny, nyní pracuje na postdoc pozici v Institute for Bioengineering of Catalonia. „Nechtěla jsem, aby založená skupina mým odchodem zanikla, mladým vědcům a vědkyním na LF UP se věnuji i na dálku. Navíc i já stále jsem juniorní vědkyně,“ dodala.

Součástí první konference, kterou Mladí vědci a vědkyně LF UP uspořádali, byl i workshop s Janem Hlaváčem, profesorem organické chemie a proděkanem Přírodovědecké fakulty UP, který účastníkům dal řadu tipů, jak napsat dobrý odborný článek a jak jej dostat do prestižních odborných periodik.

„Konferencí se nám podařilo oslovit především Ph.D. studenty a studentky, do budoucna chceme více oslovit i juniorní vědce a vědkyně na postdoktorandských pozicích. Přemýšlíme o nějakém fóru, neformálním setkání,“ doplnila Jarmila Stanková.

Aktivity komunity Mladí vědci a vědkyně LF UP můžete sledovat na webu LF UP nebo na Instagramu.

Dvě desítky krátkých prezentací z různých oblastí medicíny zazněly během I. konference mladé vědy na Lékařské fakultě UP. Tu uspořádala komunita Mladí vědci a vědkyně LF UP s cílem propojit studující doktorských programů a juniorní vědce a vědkyně působící na fakultě. Součástí byl i workshop zaměřený na odborné publikace s Janem Hlaváčem z přírodovědecké fakulty.

Shrnout svoji práci a představit ostatním během tříminutové prezentace a stejného času pro případné dotazy, taková výzva stála před účastníky první konference organizované nedávno vzniklé komunity Mladí vědci a vědkyně LF UP. Někdo toto časové nastavení hravě dodržel, jiný přetáhl, někdo zaujal tématem a svým vystupováním méně, jiný více.

V malé posluchárně Teoretických ústavů se přitom mluvilo například o využití 3D tisku ve výuce i klinické praxi, mikroplastech, představě pohybu nebo imunitních buňkách u pacientů s osteoartrózou. Přítomné dle výsledků hlasování nejvíce svými prezentacemi zaujaly členky Ústavu imunologie Karolína Wojewodová, která vystoupila s tématem Malé vezikuly, velké rozdíly: izolace exosomů pro molekulární analýzu, a Romana Nesnadná, která mluvila o multi-hit postižení genu TP53 jako markeru nepříznivé prognózy u pacientů s mnohočetným myelomem. Obě vědkyně z Ústavu imunologie obdrží díky podpoře vedení fakulty finanční odměnu ve formě stipendia.

Sborník abstraktů z konference si můžete projít zde.

„Naším hlavním cílem bylo, aby se doktorandi a doktorandky z naší fakulty propojili a poznali se, protože často se znají v rámci vlastního ústavu, ale už ne napříč fakultou. Ve vzájemném seznámení a setkávání se ale vidíme velký potenciál nejen pro navázání spolupráce mezi lidmi z různých oborů, ale i pro vznik přátelství,“ uvedla za organizátorky z komunity Mladí vědci a vědkyně LF UP Kateřina Koubová.

„Prezentace, které zazněly, byly kvalitní. Zároveň ale byly vidět rozdíly v tom, kdo má jakou praxi s vystupováním před cizími lidmi a jak srozumitelně dokáže předat hlavní poznatky své práce, zvlášť v tom omezeném čase. Naše konference tak byla i prostorem, kde si to mohli vyzkoušet. Před akcí jsme dávaly vystupujícím i tipy, aby jejich prezentace byla pochopitelná i pro lidi z jiných oborů,“ dodala Jarmila Stanková, zakladatelka pořádající komunity, která dříve působila na Ústavu molekulární a translační medicíny, nyní pracuje na postdoc pozici v Institute for Bioengineering of Catalonia. „Nechtěla jsem, aby založená skupina mým odchodem zanikla, mladým vědcům a vědkyním na LF UP se věnuji i na dálku. Navíc i já stále jsem juniorní vědkyně,“ dodala.

Součástí první konference, kterou Mladí vědci a vědkyně LF UP uspořádali, byl i workshop s Janem Hlaváčem, profesorem organické chemie a proděkanem Přírodovědecké fakulty UP, který účastníkům dal řadu tipů, jak napsat dobrý odborný článek a jak jej dostat do prestižních odborných periodik.

„Konferencí se nám podařilo oslovit především Ph.D. studenty a studentky, do budoucna chceme více oslovit i juniorní vědce a vědkyně na postdoktorandských pozicích. Přemýšlíme o nějakém fóru, neformálním setkání,“ doplnila Jarmila Stanková.

Aktivity komunity Mladí vědci a vědkyně LF UP můžete sledovat na webu LF UP nebo na Instagramu.

České děti velmi dobře chápou, jak fungují algoritmy sociálních sítí, méně už ale rozumějí pravidlům digitálních platforem a právním souvislostem online prostředí. Významnou roli v jejich životech navíc začínají hrát AI chatboti, kterým se část dětí svěřuje s osobními či intimními tématy. Vyplývá to z nové části výzkumu Čeští žáci v online světě 2025, který zveřejnilo Safer Internet Centrum ČR (SIC ČR) ve spolupráci s Univerzitou Palackého u příležitosti 66. ročníku Zlín Film Festivalu.

„Výsledky ukazují, že děti už nevnímají umělou inteligenci jen jako technologii pro hledání informací nebo pomoc se školou. Pro část z nich se stává partnerem pro sdílení pocitů, nejistot i intimních témat. To je velmi důležitý signál pro rodiče i školy. Pokud děti nemají bezpečný prostor pro podobné rozhovory s lidmi, hledají ho jinde,“ shrnul výsledky výzkumu Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Třetí část výzkumu nesoucí název Čeští žáci v online světě 2025 se zaměřila na to, jak děti rozumějí fungování sociálních sítí, zda čtou pravidla online služeb, jak využívají AI chatboty a jak rodiče regulují používání digitálních technologií.

Výsledky ukazují, že děti se v digitálním prostředí pohybují velmi sebejistě. Až 93 % respondentů správně uvedlo, že obsah na sociálních sítích se jim zobrazuje podle toho, co sledují, lajkují, komentují nebo vyhledávají. Přesto však většina dětí nerozumí pravidlům, která používání těchto služeb upravují.

Pouze 16 % dětí uvedlo, že si pravidla sociálních sítí či komunikačních platforem přečetlo celá a rozumělo jim. Téměř polovina respondentů pravidla pouze rychle prošla nebo přeskočila a téměř čtvrtina si je nikdy nečetla. Dalších 14 % dětí přiznalo, že se je pokusily přečíst, ale nerozuměly jim.

Problematická je také orientace dětí v právních a bezpečnostních souvislostech intimního obsahu. Jen 47 % respondentů správně vědělo, že osoby mladší 18 let nesmějí pořizovat vlastní erotické fotografie či videa. Třetina žáků se navíc mylně domnívá, že je takové jednání legální již od 15 let.

Významnou část výzkumu tvořila také témata spojená s využíváním umělé inteligence. Třetina dětí uvedla, že si s AI chatbotem nikdy nepovídala jako s kamarádem, dalších 35 % to alespoň vyzkoušelo. Pravidelně nebo občas takto AI používá více než čtvrtina respondentů.

Data zároveň ukazují, že AI chatboti nejsou pro část dětí pouze nástrojem pro školu nebo hledání informací, ale také prostorem pro sdílení emocí a osobních témat. Devatenáct procent dětí uvedlo, že se při komunikaci s AI cítily uvolněně a v bezpečí, protože je chatbot nekritizoval ani nehodnotil. Pro 14 % respondentů je dokonce jednodušší svěřit se AI než člověku.

Celkem 32 % dětí souhlasilo s tvrzením, že pokud mají otázky týkající se vztahů nebo sexuality, je pro ně snazší obrátit se na AI chatbota než na jiného člověka. Pětina respondentů si s AI zkouší komunikaci s osobami, které se jim líbí, a část dětí s chatboty řeší i témata týkající se těla nebo sexuality.

Výzkum se věnoval také rodičovské regulaci digitálních technologií. Zatímco ve 13 letech zažívá nějaké omezení používání technologií více než polovina dětí, v 17 letech už jen 16 %. Analýza zároveň ukazuje, že rodiče nejčastěji využívají omezení technologií jako formu trestu, nikoliv jako dlouhodobě nastavené pravidlo.

„Nestačí jen dětem technologie zakazovat nebo jim je brát jako trest. Potřebují hlavně dospělé, kteří s nimi budou mluvit o tom, co online dělají, proč je to přitahuje a jaká pravidla dávají smysl. Právě otevřený rozhovor a srozumitelně nastavené hranice bývají účinnější než jednorázové restrikce,“ dodal k výsledkům výzkumu Martin Kožíšek, koordinátor Safer Internet Centra ČR.

Do výzkumu Čeští žáci v online světě 2025 se zapojilo 53 119 respondentů z celé České republiky. Hlavní analýzy vycházejí ze skupiny 42 772 dětí ve věku 13 až 17 let. Sběr dat se uskutečnil od 1. dubna do 15. května 2025 prostřednictvím online dotazníku distribuovaného základním a středním školám v ČR. Reprezentativnost dat byla ověřena podle pohlaví, typu školy a regionálního zastoupení. Výzkum realizovalo Safer Internet Centrum ČR ve spolupráci s Univerzitou Palackého. SIC ČR koordinuje sdružení CZ.NIC společně s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum, Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni a projektem E-bezpečí Univerzity Palackého. Více informací zde.

České děti velmi dobře chápou, jak fungují algoritmy sociálních sítí, méně už ale rozumějí pravidlům digitálních platforem a právním souvislostem online prostředí. Významnou roli v jejich životech navíc začínají hrát AI chatboti, kterým se část dětí svěřuje s osobními či intimními tématy. Vyplývá to z nové části výzkumu Čeští žáci v online světě 2025, který zveřejnilo Safer Internet Centrum ČR (SIC ČR) ve spolupráci s Univerzitou Palackého u příležitosti 66. ročníku Zlín Film Festivalu.

„Výsledky ukazují, že děti už nevnímají umělou inteligenci jen jako technologii pro hledání informací nebo pomoc se školou. Pro část z nich se stává partnerem pro sdílení pocitů, nejistot i intimních témat. To je velmi důležitý signál pro rodiče i školy. Pokud děti nemají bezpečný prostor pro podobné rozhovory s lidmi, hledají ho jinde,“ shrnul výsledky výzkumu Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Třetí část výzkumu nesoucí název Čeští žáci v online světě 2025 se zaměřila na to, jak děti rozumějí fungování sociálních sítí, zda čtou pravidla online služeb, jak využívají AI chatboty a jak rodiče regulují používání digitálních technologií.

Výsledky ukazují, že děti se v digitálním prostředí pohybují velmi sebejistě. Až 93 % respondentů správně uvedlo, že obsah na sociálních sítích se jim zobrazuje podle toho, co sledují, lajkují, komentují nebo vyhledávají. Přesto však většina dětí nerozumí pravidlům, která používání těchto služeb upravují.

Pouze 16 % dětí uvedlo, že si pravidla sociálních sítí či komunikačních platforem přečetlo celá a rozumělo jim. Téměř polovina respondentů pravidla pouze rychle prošla nebo přeskočila a téměř čtvrtina si je nikdy nečetla. Dalších 14 % dětí přiznalo, že se je pokusily přečíst, ale nerozuměly jim.

Problematická je také orientace dětí v právních a bezpečnostních souvislostech intimního obsahu. Jen 47 % respondentů správně vědělo, že osoby mladší 18 let nesmějí pořizovat vlastní erotické fotografie či videa. Třetina žáků se navíc mylně domnívá, že je takové jednání legální již od 15 let.

Významnou část výzkumu tvořila také témata spojená s využíváním umělé inteligence. Třetina dětí uvedla, že si s AI chatbotem nikdy nepovídala jako s kamarádem, dalších 35 % to alespoň vyzkoušelo. Pravidelně nebo občas takto AI používá více než čtvrtina respondentů.

Data zároveň ukazují, že AI chatboti nejsou pro část dětí pouze nástrojem pro školu nebo hledání informací, ale také prostorem pro sdílení emocí a osobních témat. Devatenáct procent dětí uvedlo, že se při komunikaci s AI cítily uvolněně a v bezpečí, protože je chatbot nekritizoval ani nehodnotil. Pro 14 % respondentů je dokonce jednodušší svěřit se AI než člověku.

Celkem 32 % dětí souhlasilo s tvrzením, že pokud mají otázky týkající se vztahů nebo sexuality, je pro ně snazší obrátit se na AI chatbota než na jiného člověka. Pětina respondentů si s AI zkouší komunikaci s osobami, které se jim líbí, a část dětí s chatboty řeší i témata týkající se těla nebo sexuality.

Výzkum se věnoval také rodičovské regulaci digitálních technologií. Zatímco ve 13 letech zažívá nějaké omezení používání technologií více než polovina dětí, v 17 letech už jen 16 %. Analýza zároveň ukazuje, že rodiče nejčastěji využívají omezení technologií jako formu trestu, nikoliv jako dlouhodobě nastavené pravidlo.

„Nestačí jen dětem technologie zakazovat nebo jim je brát jako trest. Potřebují hlavně dospělé, kteří s nimi budou mluvit o tom, co online dělají, proč je to přitahuje a jaká pravidla dávají smysl. Právě otevřený rozhovor a srozumitelně nastavené hranice bývají účinnější než jednorázové restrikce,“ dodal k výsledkům výzkumu Martin Kožíšek, koordinátor Safer Internet Centra ČR.

Do výzkumu Čeští žáci v online světě 2025 se zapojilo 53 119 respondentů z celé České republiky. Hlavní analýzy vycházejí ze skupiny 42 772 dětí ve věku 13 až 17 let. Sběr dat se uskutečnil od 1. dubna do 15. května 2025 prostřednictvím online dotazníku distribuovaného základním a středním školám v ČR. Reprezentativnost dat byla ověřena podle pohlaví, typu školy a regionálního zastoupení. Výzkum realizovalo Safer Internet Centrum ČR ve spolupráci s Univerzitou Palackého. SIC ČR koordinuje sdružení CZ.NIC společně s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum, Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni a projektem E-bezpečí Univerzity Palackého. Více informací zde.

Do you study at a secondary school or university and want to travel for science? The fund can support you on a short trip abroad. It can be a conference, a summer school, or a short research stay at a university or research institute.

Studujete na střední nebo vysoké škole a rádi byste vycestovali za vědou? Nadační fond vás podpoří při krátké cestě do zahraničí. Může jít o konferenci, letní školu nebo krátkou výzkumnou stáž na univerzitě či ve vědeckém ústavu.

Mezi více než devadesáti novými profesorkami a profesory, jimž během slavnostního aktu v pražském Karolinu předal jmenovací dekrety prezident ČR Petr Pavel a ministr školství Robert Plaga, jsou i osobnosti působící na Univerzitě Palackého. Nejvyšší akademické hodnosti dosáhli Konstantinos Kafetsios z filozofické fakulty, lékaři David Krahulík a Martin Loveček, přírodovědci Tomáš Takáč a Tomáš Václavík a také Dagmar Sigmundová a Michal Botek z fakulty tělesné kultury.

Jak prezident, tak ministr školství využili slavnostní chvíli k pronesení několika slov. Vedle blahopřání jmenovaným hovořili o potenciálu i rizicích umělé inteligence, jejíž vývoj podle prezidenta dělá ještě naléhavějším úkol ujasnit si, co mají vysoké školy studujícím předávat. Řeč byla i o přípravě nového vysokoškolského zákona.

Jmenovací dekrety během slavnostního aktu převzalo 91 nových profesorek a profesorů. Sedm z nich působí na Univerzitě Palackého, další z jmenovaných s olomouckou univerzitou spojili svou profesuru, avšak vyučují a věnují se vědecké práci na jiných školách. Jmenované spojené s UP níže představujeme prostřednictvím krátkých medailonků.

 

KONSTANTINOS KAFETSIOS

• katedra psychologie FF UP
• obor Psychologie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

V oboru Psychologie byl jmenován profesorem Konstantinos Kafetsios. Vystudoval katedru filozofie, pedagogiky a psychologie na Aristotelově univerzitě v řecké Soluni, doktorské studium ukončil na katedře psychologie na Lancasterově univerzitě ve Spojeném království. Působil na výzkumných a pedagogických pozicích na Cambridgeské univerzitě, Univerzitě Anglia Ruskin, na Aristotelově univerzitě v Soluni či Technické univerzitě v Darmstadtu. Vedl také Laboratoř aplikované psychologie na Krétské univerzitě, kde byl jmenován profesorem sociální a organizační psychologie. Na Univerzitě Palackého působí jako mimořádný profesor od roku 2020. V rámci mezinárodní výzkumné skupiny Emoce a vztahy zkoumá vztahové a emoční schopnosti jednotlivců v jejich bezprostředním sociálním prostředí.

„Jmenování profesorem je pro mě velkou ctí, ale vnímám ho především jako významnou příležitost dále rozvíjet a podporovat empiricky orientované sociální a behaviorální vědy v době, kdy tyto obory zažívají důležitý rozmach a jsou stále více potřebné. V neustále se proměňující společenské krajině, jak v České republice, tak i v širším kontextu, je porozumění lidskému chování a sociálním procesům zásadní pro posilování společenského porozumění a pro podporu etického a odpovědného rozhodování o tom, jakým směrem chceme rozvíjet lidskou společnost a lidské podmínky života,“ uvedl.

Konstantinos Kafetsios je autorem či spoluautorem řady publikací, recenzentem mnoha mezinárodních recenzovaných časopisů a výzkumných agentur, působí i jako redaktor několika akademických časopisů. Je řádným členem Mezinárodní společnosti pro výzkum emocí, Evropské asociace sociální psychologie i Americké psychologické asociace (APA).

 

DAVID KRAHULÍK

• Klinika neurochirurgie a spondylochirurgie LF UP a FNOL
• obor Neurochirurgie
• návrh VR Univerzity Palackého

Cerebrovaskulární, dětské a funkční neurochirurgii se věnuje David Krahulík, primář Kliniky neurochirurgie a spondylochirurgie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který je průkopníkem využití moderních navigačních, endoskopických a peroperačních metod umožňujících maximálně bezpečné provádění neurochirurgických výkonů u dětských pacientů. Ve spolupráci s kolegy z Neurologické kliniky začal provádět léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace, v této oblasti se mu podařilo dosáhnout několika prvenství nejen v ČR, ale i v evropském měřítku. Je autorem monografie Dětská neurochirurgie a spoluautorem knihy Stereotaktická neurochirurgie a mj. více než 80 článků v českých i zahraničních odborných periodicích.

„Za svůj největší profesní úspěch považuji možnost spojit klinickou práci s vědou a pedagogikou a podílet se na budování moderního neurochirurgického pracoviště. Velmi si vážím možnosti vychovávat mladé neurochirurgy a předávat jim získané zkušenosti,“ uvedl absolvent LF, který se čtvrtstoletí po promoci stal profesorem neurochirurgie.

„Vnímám to jako velkou profesní čest a současně závazek vůči oboru, studentům, kolegům i pacientům. Je to ocenění dlouholeté práce, zároveň motivace pokračovat dál v rozvoji neurochirurgie, výuky i vědecké činnosti. Neurochirurgie je týmová disciplína a za každým profesním posunem stojí spolupráce mnoha kolegů, sestřiček a dalšího zdravotnického personálu, bez jejichž přispění by toto nebylo možné. Neméně důležitá je také podpora rodiny, a proto jim všem patří můj velký dík,“ dodal David Krahulík.

 

MARTIN LOVEČEK

• Chirurgická klinika LF UP a FNOL
• obor Chirurgie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

Profesorem byl jmenován i další olomoucký lékař, zástupce přednosty pro léčebnou péči Chirurgické kliniky LF UP a FNOL Martin Loveček, který se specializuje na chirurgii slinivky břišní a karcinom tohoto orgánu, jedno z nejagresivnějších onkologických onemocnění. Patří k těm, kteří provádějí nejvíce operací slinivky u nás, a bývá označován jako průkopník robotických operací v této oblasti.

„Mou aktuální pracovní ambicí je úspěšné završení procesu implementace robotické chirurgie vybudováním silného a stabilního Centra vysoce specializované péče pro chirurgii slinivky břišní, které bude mít dostatečný přísun ve výsledku spokojených a vyléčených pacientů a dostatečné množství erudovaných operatérů s excelentními krátkodobými a dlouhodobými výsledky léčby tak, aby bylo možné jej předat mým následovníkům. Zároveň se chci dále společně s ostatními odborníky podílet na zvyšování prestiže multidisciplinární skupiny pro diagnostiku a léčbu rakoviny slinivky břišní,“ přiblížil.

Martin Loveček je absolventem Lékařské fakulty UP, později na fakultě absolvoval i doktorské studium. S chirurgií ve Fakultní nemocnici Olomouce je spjat od roku 1996, kdy nastoupil jako sekundární lékař tehdejší II. chirurgické kliniky. V roce 2019 byl jmenován docentem, od následujícího roku se jako primář podílí na vedení kliniky. Dosažení profesorského titulu vnímá nejen jako ocenění své dosavadní pedagogické a vědecké činnosti i jako závazek k soustředění se na výchovu spolupracovníků a nástupců a také jako zvýšení prestiže olomoucké chirurgické školy.

 

TOMÁŠ TAKÁČ

• katedra biotechnologií PřF UP
• obor Biochemie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

Hlavním výzkumným směrem Tomáše Takáče je již od doktorského studia antioxidační systém a signalizace v odpovědi rostlin na nepříznivé vnější podmínky. Ve svém výzkumu integruje proteomické přístupy s metodami molekulární biologie, genové editace a pokročilé mikroskopie.

V současnosti se společně se svým týmem již několik let věnuje charakterizaci skupiny antioxidačních enzymů zvaných superoxiddismutasy. Odhaluje nové a překvapivé funkce těchto enzymů, které se odchylují od jejich dosavadního chápání jako čistě antioxidačních enzymů.

Absolvent Slovenské poľnohospodárské univerzity habilitoval na Přírodovědecké fakultě UP v roce 2018 s prací Proteomic insights into antioxidant defense, mitogen activated protein kinase signalling and cytoskeleton. Absolvoval několik výzkumných stáží v zahraničí a jako řešitel či spoluřešitel se podílel na řadě národních projektů. Je autorem více než padesáti odborných publikací evidovaných ve Web of Science.

„Svou další kariéru profesora vnímám především jako závazek zúročit naší alma mater to, co do mé vědecko-pedagogické kariéry investovala. Neustálý kontakt se studenty je pro mě ‚drogou‘ i inspirací pro další práci,“ prozradil.

 

TOMÁŠ VÁCLAVÍK

• katedra ekologie a životního prostředí PřF UP 
• obor Ekologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Profesorem byl jmenován také Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí, a to v oboru Ekologie. „Získání profesorského titulu je pro mě hezkým završením jedné etapy, ale hlavně ji vnímám jako obrovské díky všem inspirativním kolegům a studentům, se kterými mě baví posouvat hranice našeho oboru. Je to pro mě i motivace dál pracovat na tom, aby naše vědecké i vzdělávací aktivity dávaly smysl a abychom mohli dál rozvíjet interdisciplinární výzkum a podporovat mladé vědce nejen na naší univerzitě, ale i v širším mezinárodním měřítku,“ uvedl.

V rámci své odborné činnosti se Tomáš Václavík zaměřuje na krajinnou ekologii a metody aplikovaných geoinformačních věd, zejména na prostorové a prediktivní modelování v prostředí GIS. Pomáhá hlouběji pochopit dynamiku přírodních i člověkem ovlivněných procesů v krajině, způsoby využívání krajiny a jejich dopady na biodiverzitu a ekosystémové služby. Věnuje se rovněž konceptu udržitelného hospodaření v agroekosystémech nebo krajinné epidemiologii, v rámci které zkoumá vliv krajinných parametrů na distribuci klíšťat a rizika nemocí, jež přenášejí.

Zkušenosti získával nejen na Univerzitě Palackého, ale také během doktorského studia na University of North Carolina v USA a následně na výzkumném působišti Helmholtz Centre for Environmental Research v Německu. Na přírodovědecké fakultě zaštiťuje výuku předmětů jako Krajinná ekologie či Environmental Modelling in GIS. Je autorem či spoluautorem více než 80 odborných vědeckých publikací (např. v prestižních časopisech jako Nature Communications, Trends in Ecology and Evolution nebo Global Environmental Change) a několika kapitol v odborných knihách. Během své dráhy úspěšně vedl desítky kvalifikačních prací a aktivně působí v několika mezinárodních redakčních radách.

 

DAGMAR SIGMUNDOVÁ

• Institut aktivního životního stylu FTK UP
• obor Kinantropologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Jak ovlivňuje životní styl rodičů pohybové chování jejich dětí, to je jedna z hlavních výzkumných otázek, kterými se zabývá Dagmar Sigmundová z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP, která byla jmenována profesorkou v oboru Kinantropologie. Dlouhodobě je zapojena mimo jiné do mezinárodní studie o životním stylu mládeže HBSC a také studie SUNRISE, která se zaměřuje na pohybové chování dětí do 5 let věku, je garantkou laboratorního sběru dat v projektu OP JAK ReDiKid, který se zabývá odolností dětí v současném světě.

S FTK UP je Dagmar Sigmundová spojena už dob studia tělesné výchovy a matematiky, během doktorského studia začala na fakultě působit jako odborná asistentka, v roce 2015 byla jmenována docentkou. Na fakultě se také poznala se svým manželem Erikem Sigmundem, taktéž profesorem, který je partnerem nejen životním, ale i pracovním – společně stojí za několika ceněnými publikacemi týkajícími se pohybového chování rodičů a jejich dětí. 

„Díky dlouhodobé práci v této oblasti bylo naše pracoviště přizváno k účasti v mezinárodní studii SUNRISE, což považuji za významný profesní úspěch. Do budoucna bych chtěla na tuto spolupráci dále navázat, rozvíjet mezinárodní výzkumné aktivity a přispět k hlubšímu porozumění faktorům, které ovlivňují pohybové chování dětí a rodin. Za osobní úspěch pak považuji schopnost dlouhodobě skloubit výzkumné a výukové aktivity s trenérskou činností ve florbalu,“ řekla s tím, že profesorský titul vnímá nejen jako ocenění své práce, ale i jako motivaci do dalších aktivit a zároveň jako projev důvěry ze strany její alma mater.

 

MICHAL BOTEK

• katedra přírodních věd v kinantropologii FTK UP
• obor Kinantropologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Jako symbolickou vrcholovou expedici dosavadního akademického života označil dosažení profesorského titulu Michal Botek z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP. „Není to konec cesty, ale spíše potvrzení dlouhodobé vytrvalosti, odborné pokory a odpovědnosti vůči dalším generacím studentů a mladých vědců,“ připodobnil.

Michal Botek je absolventem učitelského studia tělesné výchovy a zeměpisu a následně doktorského studia kinantropologie na FTK UP, v roce 2018 byl jmenován docentem. Dlouhodobě se odborně zabývá odpovědí organismu na tělesnou zátěž a optimalizací tréninkového zatížení s důrazem na zvyšování sportovní výkonnosti a zároveň na prevenci chronické únavy či přetížení. V posledních deseti letech zkoumá také účinky molekulárního vodíku na lidské tělo v kontextu regenerace, mitochondriální aktivity nebo redukce pozátěžové svalové bolesti. „Za největší úspěch považuji především skutečnost, že se variabilita srdeční frekvence, kterou jsme s docentem Stejskalem během mého doktorského studia experimentálně zaváděli jako cela inovativní přístup řízení tréninku, stala běžně využívanou biometrikou ve sportu i ukazatelem odolnosti organismu vůči stresu. Podobný osud a všeobecné přijetí bych přál i molekulárnímu vodíku,“ uvedl.

„Jsem si dobře vědom, že ve svém oboru pravděpodobně nikdy nepřijdu s lékem na rakovinu. Přesto budu považovat svou práci za smysluplnou, pokud můj výzkum nebo výuka pozitivně ovlivní budoucí generace učitelů tělesné výchovy a trenérů natolik, aby si uvědomily, že pravidelný pohyb je často tím nejjednodušším a nejlevnějším ‚lékem‘, který máme,“ dodal Michal Botek.

 

Na návrh Vědecké rady UP profesorský titul obdržela také Steriani Elavsky z Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity, která se věnuje psychologii zdraví. Jako hlavní řešitelka vede projekt OP JAK DigiWELL, na němž se podílejí i odborníci z FTK a CMTF UP (psali jsme zde), a je externí členkou Vědecké rady FTK UP. V roce 2024 magazín Forbes zařadil Elavsky, která působila i na univerzitách v USA, mezi Top vědkyně Česka.

Novým profesorem na návrh VR UP je také lékař, absolvent LF UP Zbyněk Tüdös, který se zaměřuje na kardioradiologii a uroradiologii a donedávna působil na Radiologické klinice LF UP a FNOL.

S UP je spojen i Jan Máca z Ostravské univerzity, jmenovaný na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy profesorem v oboru Anesteziologie a intenzivní medicína, který spolupracuje s Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UP a FNOL.

Radka Svobodová z Masarykovy univerzity, která se stala profesorkou v oboru Biomolekulární chemie a strukturní biologie, je pak v současnosti studentkou distanční Teologie na CMTF UP.

Mezi více než devadesáti novými profesorkami a profesory, jimž během slavnostního aktu v pražském Karolinu předal jmenovací dekrety prezident ČR Petr Pavel a ministr školství Robert Plaga, jsou i osobnosti působící na Univerzitě Palackého. Nejvyšší akademické hodnosti dosáhli Konstantinos Kafetsios z filozofické fakulty, lékaři David Krahulík a Martin Loveček, přírodovědci Tomáš Takáč a Tomáš Václavík a také Dagmar Sigmundová a Michal Botek z fakulty tělesné kultury.

Jak prezident, tak ministr školství využili slavnostní chvíli k pronesení několika slov. Vedle blahopřání jmenovaným hovořili o potenciálu i rizicích umělé inteligence, jejíž vývoj podle prezidenta dělá ještě naléhavějším úkol ujasnit si, co mají vysoké školy studujícím předávat. Řeč byla i o přípravě nového vysokoškolského zákona.

Jmenovací dekrety během slavnostního aktu převzalo 91 nových profesorek a profesorů. Sedm z nich působí na Univerzitě Palackého, další z jmenovaných s olomouckou univerzitou spojili svou profesuru, avšak vyučují a věnují se vědecké práci na jiných školách. Jmenované spojené s UP níže představujeme prostřednictvím krátkých medailonků.

 

KONSTANTINOS KAFETSIOS

• katedra psychologie FF UP
• obor Psychologie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

V oboru Psychologie byl jmenován profesorem Konstantinos Kafetsios. Vystudoval katedru filozofie, pedagogiky a psychologie na Aristotelově univerzitě v řecké Soluni, doktorské studium ukončil na katedře psychologie na Lancasterově univerzitě ve Spojeném království. Působil na výzkumných a pedagogických pozicích na Cambridgeské univerzitě, Univerzitě Anglia Ruskin, na Aristotelově univerzitě v Soluni či Technické univerzitě v Darmstadtu. Vedl také Laboratoř aplikované psychologie na Krétské univerzitě, kde byl jmenován profesorem sociální a organizační psychologie. Na Univerzitě Palackého působí jako mimořádný profesor od roku 2020. V rámci mezinárodní výzkumné skupiny Emoce a vztahy zkoumá vztahové a emoční schopnosti jednotlivců v jejich bezprostředním sociálním prostředí.

„Jmenování profesorem je pro mě velkou ctí, ale vnímám ho především jako významnou příležitost dále rozvíjet a podporovat empiricky orientované sociální a behaviorální vědy v době, kdy tyto obory zažívají důležitý rozmach a jsou stále více potřebné. V neustále se proměňující společenské krajině, jak v České republice, tak i v širším kontextu, je porozumění lidskému chování a sociálním procesům zásadní pro posilování společenského porozumění a pro podporu etického a odpovědného rozhodování o tom, jakým směrem chceme rozvíjet lidskou společnost a lidské podmínky života,“ uvedl.

Konstantinos Kafetsios je autorem či spoluautorem řady publikací, recenzentem mnoha mezinárodních recenzovaných časopisů a výzkumných agentur, působí i jako redaktor několika akademických časopisů. Je řádným členem Mezinárodní společnosti pro výzkum emocí, Evropské asociace sociální psychologie i Americké psychologické asociace (APA).

 

DAVID KRAHULÍK

• Klinika neurochirurgie a spondylochirurgie LF UP a FNOL
• obor Neurochirurgie
• návrh VR Univerzity Palackého

Cerebrovaskulární, dětské a funkční neurochirurgii se věnuje David Krahulík, primář Kliniky neurochirurgie a spondylochirurgie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který je průkopníkem využití moderních navigačních, endoskopických a peroperačních metod umožňujících maximálně bezpečné provádění neurochirurgických výkonů u dětských pacientů. Ve spolupráci s kolegy z Neurologické kliniky začal provádět léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace, v této oblasti se mu podařilo dosáhnout několika prvenství nejen v ČR, ale i v evropském měřítku. Je autorem monografie Dětská neurochirurgie a spoluautorem knihy Stereotaktická neurochirurgie a mj. více než 80 článků v českých i zahraničních odborných periodicích.

„Za svůj největší profesní úspěch považuji možnost spojit klinickou práci s vědou a pedagogikou a podílet se na budování moderního neurochirurgického pracoviště. Velmi si vážím možnosti vychovávat mladé neurochirurgy a předávat jim získané zkušenosti,“ uvedl absolvent LF, který se čtvrtstoletí po promoci stal profesorem neurochirurgie.

„Vnímám to jako velkou profesní čest a současně závazek vůči oboru, studentům, kolegům i pacientům. Je to ocenění dlouholeté práce, zároveň motivace pokračovat dál v rozvoji neurochirurgie, výuky i vědecké činnosti. Neurochirurgie je týmová disciplína a za každým profesním posunem stojí spolupráce mnoha kolegů, sestřiček a dalšího zdravotnického personálu, bez jejichž přispění by toto nebylo možné. Neméně důležitá je také podpora rodiny, a proto jim všem patří můj velký dík,“ dodal David Krahulík.

 

MARTIN LOVEČEK

• Chirurgická klinika LF UP a FNOL
• obor Chirurgie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

Profesorem byl jmenován i další olomoucký lékař, zástupce přednosty pro léčebnou péči Chirurgické kliniky LF UP a FNOL Martin Loveček, který se specializuje na chirurgii slinivky břišní a karcinom tohoto orgánu, jedno z nejagresivnějších onkologických onemocnění. Patří k těm, kteří provádějí nejvíce operací slinivky u nás, a bývá označován jako průkopník robotických operací v této oblasti.

„Mou aktuální pracovní ambicí je úspěšné završení procesu implementace robotické chirurgie vybudováním silného a stabilního Centra vysoce specializované péče pro chirurgii slinivky břišní, které bude mít dostatečný přísun ve výsledku spokojených a vyléčených pacientů a dostatečné množství erudovaných operatérů s excelentními krátkodobými a dlouhodobými výsledky léčby tak, aby bylo možné jej předat mým následovníkům. Zároveň se chci dále společně s ostatními odborníky podílet na zvyšování prestiže multidisciplinární skupiny pro diagnostiku a léčbu rakoviny slinivky břišní,“ přiblížil.

Martin Loveček je absolventem Lékařské fakulty UP, později na fakultě absolvoval i doktorské studium. S chirurgií ve Fakultní nemocnici Olomouce je spjat od roku 1996, kdy nastoupil jako sekundární lékař tehdejší II. chirurgické kliniky. V roce 2019 byl jmenován docentem, od následujícího roku se jako primář podílí na vedení kliniky. Dosažení profesorského titulu vnímá nejen jako ocenění své dosavadní pedagogické a vědecké činnosti i jako závazek k soustředění se na výchovu spolupracovníků a nástupců a také jako zvýšení prestiže olomoucké chirurgické školy.

 

TOMÁŠ TAKÁČ

• katedra biotechnologií PřF UP
• obor Biochemie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

Hlavním výzkumným směrem Tomáše Takáče je již od doktorského studia antioxidační systém a signalizace v odpovědi rostlin na nepříznivé vnější podmínky. Ve svém výzkumu integruje proteomické přístupy s metodami molekulární biologie, genové editace a pokročilé mikroskopie.

V současnosti se společně se svým týmem již několik let věnuje charakterizaci skupiny antioxidačních enzymů zvaných superoxiddismutasy. Odhaluje nové a překvapivé funkce těchto enzymů, které se odchylují od jejich dosavadního chápání jako čistě antioxidačních enzymů.

Absolvent Slovenské poľnohospodárské univerzity habilitoval na Přírodovědecké fakultě UP v roce 2018 s prací Proteomic insights into antioxidant defense, mitogen activated protein kinase signalling and cytoskeleton. Absolvoval několik výzkumných stáží v zahraničí a jako řešitel či spoluřešitel se podílel na řadě národních projektů. Je autorem více než padesáti odborných publikací evidovaných ve Web of Science.

„Svou další kariéru profesora vnímám především jako závazek zúročit naší alma mater to, co do mé vědecko-pedagogické kariéry investovala. Neustálý kontakt se studenty je pro mě ‚drogou‘ i inspirací pro další práci,“ prozradil.

 

TOMÁŠ VÁCLAVÍK

• katedra ekologie a životního prostředí PřF UP 
• obor Ekologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Profesorem byl jmenován také Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí, a to v oboru Ekologie. „Získání profesorského titulu je pro mě hezkým završením jedné etapy, ale hlavně ji vnímám jako obrovské díky všem inspirativním kolegům a studentům, se kterými mě baví posouvat hranice našeho oboru. Je to pro mě i motivace dál pracovat na tom, aby naše vědecké i vzdělávací aktivity dávaly smysl a abychom mohli dál rozvíjet interdisciplinární výzkum a podporovat mladé vědce nejen na naší univerzitě, ale i v širším mezinárodním měřítku,“ uvedl.

V rámci své odborné činnosti se Tomáš Václavík zaměřuje na krajinnou ekologii a metody aplikovaných geoinformačních věd, zejména na prostorové a prediktivní modelování v prostředí GIS. Pomáhá hlouběji pochopit dynamiku přírodních i člověkem ovlivněných procesů v krajině, způsoby využívání krajiny a jejich dopady na biodiverzitu a ekosystémové služby. Věnuje se rovněž konceptu udržitelného hospodaření v agroekosystémech nebo krajinné epidemiologii, v rámci které zkoumá vliv krajinných parametrů na distribuci klíšťat a rizika nemocí, jež přenášejí.

Zkušenosti získával nejen na Univerzitě Palackého, ale také během doktorského studia na University of North Carolina v USA a následně na výzkumném působišti Helmholtz Centre for Environmental Research v Německu. Na přírodovědecké fakultě zaštiťuje výuku předmětů jako Krajinná ekologie či Environmental Modelling in GIS. Je autorem či spoluautorem více než 80 odborných vědeckých publikací (např. v prestižních časopisech jako Nature Communications, Trends in Ecology and Evolution nebo Global Environmental Change) a několika kapitol v odborných knihách. Během své dráhy úspěšně vedl desítky kvalifikačních prací a aktivně působí v několika mezinárodních redakčních radách.

 

DAGMAR SIGMUNDOVÁ

• Institut aktivního životního stylu FTK UP
• obor Kinantropologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Jak ovlivňuje životní styl rodičů pohybové chování jejich dětí, to je jedna z hlavních výzkumných otázek, kterými se zabývá Dagmar Sigmundová z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP, která byla jmenována profesorkou v oboru Kinantropologie. Dlouhodobě je zapojena mimo jiné do mezinárodní studie o životním stylu mládeže HBSC a také studie SUNRISE, která se zaměřuje na pohybové chování dětí do 5 let věku, je garantkou laboratorního sběru dat v projektu OP JAK ReDiKid, který se zabývá odolností dětí v současném světě.

S FTK UP je Dagmar Sigmundová spojena už dob studia tělesné výchovy a matematiky, během doktorského studia začala na fakultě působit jako odborná asistentka, v roce 2015 byla jmenována docentkou. Na fakultě se také poznala se svým manželem Erikem Sigmundem, taktéž profesorem, který je partnerem nejen životním, ale i pracovním – společně stojí za několika ceněnými publikacemi týkajícími se pohybového chování rodičů a jejich dětí. 

„Díky dlouhodobé práci v této oblasti bylo naše pracoviště přizváno k účasti v mezinárodní studii SUNRISE, což považuji za významný profesní úspěch. Do budoucna bych chtěla na tuto spolupráci dále navázat, rozvíjet mezinárodní výzkumné aktivity a přispět k hlubšímu porozumění faktorům, které ovlivňují pohybové chování dětí a rodin. Za osobní úspěch pak považuji schopnost dlouhodobě skloubit výzkumné a výukové aktivity s trenérskou činností ve florbalu,“ řekla s tím, že profesorský titul vnímá nejen jako ocenění své práce, ale i jako motivaci do dalších aktivit a zároveň jako projev důvěry ze strany její alma mater.

 

MICHAL BOTEK

• katedra přírodních věd v kinantropologii FTK UP
• obor Kinantropologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Jako symbolickou vrcholovou expedici dosavadního akademického života označil dosažení profesorského titulu Michal Botek z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP. „Není to konec cesty, ale spíše potvrzení dlouhodobé vytrvalosti, odborné pokory a odpovědnosti vůči dalším generacím studentů a mladých vědců,“ připodobnil.

Michal Botek je absolventem učitelského studia tělesné výchovy a zeměpisu a následně doktorského studia kinantropologie na FTK UP, v roce 2018 byl jmenován docentem. Dlouhodobě se odborně zabývá odpovědí organismu na tělesnou zátěž a optimalizací tréninkového zatížení s důrazem na zvyšování sportovní výkonnosti a zároveň na prevenci chronické únavy či přetížení. V posledních deseti letech zkoumá také účinky molekulárního vodíku na lidské tělo v kontextu regenerace, mitochondriální aktivity nebo redukce pozátěžové svalové bolesti. „Za největší úspěch považuji především skutečnost, že se variabilita srdeční frekvence, kterou jsme s docentem Stejskalem během mého doktorského studia experimentálně zaváděli jako cela inovativní přístup řízení tréninku, stala běžně využívanou biometrikou ve sportu i ukazatelem odolnosti organismu vůči stresu. Podobný osud a všeobecné přijetí bych přál i molekulárnímu vodíku,“ uvedl.

„Jsem si dobře vědom, že ve svém oboru pravděpodobně nikdy nepřijdu s lékem na rakovinu. Přesto budu považovat svou práci za smysluplnou, pokud můj výzkum nebo výuka pozitivně ovlivní budoucí generace učitelů tělesné výchovy a trenérů natolik, aby si uvědomily, že pravidelný pohyb je často tím nejjednodušším a nejlevnějším ‚lékem‘, který máme,“ dodal Michal Botek.

 

Na návrh Vědecké rady UP profesorský titul obdržela také Steriani Elavsky z Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity, která se věnuje psychologii zdraví. Jako hlavní řešitelka vede projekt OP JAK DigiWELL, na němž se podílejí i odborníci z FTK a CMTF UP (psali jsme zde), a je externí členkou Vědecké rady FTK UP. V roce 2024 magazín Forbes zařadil Elavsky, která působila i na univerzitách v USA, mezi Top vědkyně Česka.

Novým profesorem na návrh VR UP je také lékař, absolvent LF UP Zbyněk Tüdös, který se zaměřuje na kardioradiologii a uroradiologii a donedávna působil na Radiologické klinice LF UP a FNOL.

S UP je spojen i Jan Máca z Ostravské univerzity, jmenovaný na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy profesorem v oboru Anesteziologie a intenzivní medicína, který spolupracuje s Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UP a FNOL.

Radka Svobodová z Masarykovy univerzity, která se stala profesorkou v oboru Biomolekulární chemie a strukturní biologie, je pak v současnosti studentkou distanční Teologie na CMTF UP.

K ustavujícímu zasedání se sešel Akademický senát Fakulty tělesné kultury UP ve složení, které vzešlo z jarních voleb. Předsedou byl zvolen Zdeněk Svoboda, který fakultu zastupuje i v univerzitním senátu.

Volba předsedy a místopředsedů byla stěžejním bodem prvního jednání Akademického senátu FTK UP ve funkčním období 2026–2029. O složení senátu pro nadcházející tři roky rozhodovala akademická obec fakulty v dubnových volbách, výsledky jsou k nahlédnutí zde.  

Ještě než došlo na hlasování o obsazení předsednického postu, popřál novým senátorkám a senátorům dosavadní předseda David Smékal, ať se jim v jednáních daří a ať jsou jejich rozhodnutí ve prospěch fakulty.

Do volby předsedy byla navržena Jana Harvanová z katedry společenských věd v kinantropologii a Zdeněk Svoboda z katedry přírodních věd v kinantropologii. Potřebný nadpoloviční počet hlasů ze všech senátorů nakonec ve druhém kole získal Zdeněk Svoboda. „Děkuji za důvěru. Věřím, že naše jednání budou nebudou příliš formální, ale zejména věcná a případně také kritická, abychom byli důstojnými oponenty vedení fakulty,“ uvedl po zvolení.

Jana Harvanová se nakonec stala první místopředsedkyní senátu. Volba druhého místopředsedy či místopředsedkyně z řad studujících byla odložena kvůli aktuální neúčasti většiny studentských senátorů a senátorek a dojde k ní na příštím jednání senátu. K němu se nejvyšší samosprávný orgán fakulty sejde nejspíše na konci srpna.

K ustavujícímu zasedání se sešel Akademický senát Fakulty tělesné kultury UP ve složení, které vzešlo z jarních voleb. Předsedou byl zvolen Zdeněk Svoboda, který fakultu zastupuje i v univerzitním senátu.

Volba předsedy a místopředsedů byla stěžejním bodem prvního jednání Akademického senátu FTK UP ve funkčním období 2026–2029. O složení senátu pro nadcházející tři roky rozhodovala akademická obec fakulty v dubnových volbách, výsledky jsou k nahlédnutí zde.  

Ještě než došlo na hlasování o obsazení předsednického postu, popřál novým senátorkám a senátorům dosavadní předseda David Smékal, ať se jim v jednáních daří a ať jsou jejich rozhodnutí ve prospěch fakulty.

Do volby předsedy byla navržena Jana Harvanová z katedry společenských věd v kinantropologii a Zdeněk Svoboda z katedry přírodních věd v kinantropologii. Potřebný nadpoloviční počet hlasů ze všech senátorů nakonec ve druhém kole získal Zdeněk Svoboda. „Děkuji za důvěru. Věřím, že naše jednání budou nebudou příliš formální, ale zejména věcná a případně také kritická, abychom byli důstojnými oponenty vedení fakulty,“ uvedl po zvolení.

Jana Harvanová se nakonec stala první místopředsedkyní senátu. Volba druhého místopředsedy či místopředsedkyně z řad studujících byla odložena kvůli aktuální neúčasti většiny studentských senátorů a senátorek a dojde k ní na příštím jednání senátu. K němu se nejvyšší samosprávný orgán fakulty sejde nejspíše na konci srpna.

Pod záštitou první dámy České republiky Evy Pavlové se v úterý v Pevnosti poznání uskuteční další ročník konference WE CONNECT, která spojuje firmy, vědecko-akademickou sféru, podnikavé lidi a kreativní obyvatele olomouckého regionu. Letošní ročník konference, kterou pořádá Inovační centrum Olomouckého kraje, nese podtitul Společně vytváříme odolnější region. Své zkušenosti a vize na ní představí také zástupci Univerzity Palackého.

Cílem akce je otevřít diskuzi o odolnosti jako významném společenském trendu. Účastníci budou toto téma zkoumat z různých perspektiv. V prvním bloku se zaměří na odolnost jednotlivce, zejména lídrů v byznysu a zakladatelů startupů. Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP, například promluví na téma Nervový systém odolných firem.

Druhý blok podle organizátorů nabídne pohled na odolnost firem v kontextu rychlých společenských a technologických změn. Celá konference tak propojí téma individuální i firemní odolnosti s posilováním odolnosti regionu jako celku. V této části vystoupí prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek, který představí směřování Univerzity Palackého, především koncept UP to the Future. (Podrobně jsme o něm psali například zde a zde.)

V dalším programu bude popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná hledat odpověď na otázku Jak si spolu rozumí výzkum a byznys? Zamýšlet se nad ní budou například Veronika Šedajová z CATRIN UP a profesor Jaromír Fiurášek z Přírodovědecké fakulty UP.

Konference se uskuteční 2. června od 14 hodin v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Vstup je zdarma, ale je třeba se registrovat.

 

Pod záštitou první dámy České republiky Evy Pavlové se v úterý v Pevnosti poznání uskuteční další ročník konference WE CONNECT, která spojuje firmy, vědecko-akademickou sféru, podnikavé lidi a kreativní obyvatele olomouckého regionu. Letošní ročník konference, kterou pořádá Inovační centrum Olomouckého kraje, nese podtitul Společně vytváříme odolnější region. Své zkušenosti a vize na ní představí také zástupci Univerzity Palackého.

Cílem akce je otevřít diskuzi o odolnosti jako významném společenském trendu. Účastníci budou toto téma zkoumat z různých perspektiv. V prvním bloku se zaměří na odolnost jednotlivce, zejména lídrů v byznysu a zakladatelů startupů. Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP, například promluví na téma Nervový systém odolných firem.

Druhý blok podle organizátorů nabídne pohled na odolnost firem v kontextu rychlých společenských a technologických změn. Celá konference tak propojí téma individuální i firemní odolnosti s posilováním odolnosti regionu jako celku. V této části vystoupí prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek, který představí směřování Univerzity Palackého, především koncept UP to the Future. (Podrobně jsme o něm psali například zde a zde.)

V dalším programu bude popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná hledat odpověď na otázku Jak si spolu rozumí výzkum a byznys? Zamýšlet se nad ní budou například Veronika Šedajová z CATRIN UP a profesor Jaromír Fiurášek z Přírodovědecké fakulty UP.

Konference se uskuteční 2. června od 14 hodin v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Vstup je zdarma, ale je třeba se registrovat.

 

Jak změní umělá inteligence univerzity, výuku i samotné myšlení? Kde AI pomáhá a kde naopak představuje riziko? A jak nastavit pravidla pro její smysluplné a odpovědné využívání? Na tyto otázky se zaměří celouniverzitní konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání. Uskuteční se 16. června v aule Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Univerzita zve akademiky, studenty i širokou veřejnost k aktivní účasti na debatě o budoucnosti vzdělávání v době rychlého nástupu umělé inteligence do všech oblastí lidského života. Konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání nabídne jedinečnou příležitost setkat se s odborníky z různých disciplín, od pedagogiky, filozofie, práva až po matematiku, lingvistiku a přírodní vědy. Diskutovat se bude o tom, jak AI proměňuje vysokoškolské vzdělávání, akademickou práci i způsob, jakým přemýšlíme a pracujeme s informacemi.

„Diskuze se zaměří nejen na technologické možnosti AI, ale také na její dopady na kritické myšlení, kreativitu, akademickou integritu či budoucnost univerzitního vzdělávání. AI Day chce být otevřeným prostorem pro sdílení zkušeností, různých pohledů i hledání odpovědí na otázky, které dnes řeší prakticky každá univerzita,“ uvedl za organizaci akce Rostislav Vodák z Přírodovědecké fakulty UP.

Dopolední blok otevře rektor VŠB – Technické univerzity Ostrava Igor Ivan, který vystoupí s přednáškou o integraci AI do studentského života a o proměně univerzit v éře superpočítačů, kvantových technologií a umělé inteligence. Filozofický a humanitní rozměr tématu nabídne Ivo Jirásek z FTK UP, jenž upozorní na paradox AI jako ´skvělého pomocníka na cestě k myšlenkové lenosti´ a bude se zamýšlet, zda technologie podporují skutečné porozumění, nebo naopak oslabují schopnost samostatně myslet.

Praktickým využitím generativní AI ve vysokoškolské výuce se budou zabývat Kamil Kopecký a Dominik Voráč z Pedagogické fakulty UP. Zaměří se na konkrétní nástroje, možnosti jejich zapojení do pedagogické praxe i pravidla, která by univerzity měly nastavovat pro studenty a vyučující.

Jak generativní AI mění smysl psaní vědeckých a kvalifikačních prací přiblíží lingvista z FF UP Ondřej Kučera. Ve svém příspěvku se bude věnovat kompetencím, které má psaní odborného textu i nadále ověřovat. Expert na aplikaci AI v oblasti práva Daniel Pospíšil z PF UP se zaměří na proměnu právnických profesí v éře umělé inteligence a nové kompetence, které budou absolventi potřebovat.

Matematik a popularizátor vědy Tomáš Fürst z PřF UP otevře otázku, jak velké jazykové modely promění samotný význam vzdělání v civilizaci založené na textech. Rostislav Vodák z PřF UP následně nabídne pohled ´pod pokličku´ velkých jazykových modelů, jejich fungování, rizik i využití ve vědě, matematice a při tvorbě kvalifikačních prací.

„Chystaný AI Day navazuje na minulý ročník organizovaný katedrou matematické analýzy a aplikací matematiky na Přírodovědecké fakultě UP. Rádi bychom, aby vznikající tradice byla vnímána jako součást snah univerzity o sledování nejmodernějších technologií, které bezprostředně ovlivňují naše prostředí,“ uzavřel za organizaci akce člen uvedené katedry Rostislav Vodák. 

AI Day otevírá prostor pro věcnou a mezioborovou debatu o tom, jakou podobu má mít univerzitní vzdělávání v době, kdy umělá inteligence zásadně proměňuje práci s informacemi, psaním i poznáním samotným. Nevyhýbá se i kontroverzím a rozdílným pohledům na roli AI ve společnosti a vzdělávání.

Akci společně pořádají Přírodovědecká a Filozofická fakulta Univerzity Palackého.

AI Day: AI v univerzitním vzdělávání, aula Filozofické fakulty Univerzity Palackého, 16. června (od 9 do 15 hodin). Hlavní vystupující: prof. Igor Ivan, prof. Ivo Jirásek, prof. Kamil Kopecký, dr. Dominik Voráč, dr. Daniel Pospíšil, dr. Ondřej Kučera, dr. Tomáš Fürst, doc. Rostislav Vodák. Konference je zastřešena projektem IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání na Univerzitě Palackého v Olomouci a konceptem UP to the Future.

Jak změní umělá inteligence univerzity, výuku i samotné myšlení? Kde AI pomáhá a kde naopak představuje riziko? A jak nastavit pravidla pro její smysluplné a odpovědné využívání? Na tyto otázky se zaměří celouniverzitní konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání. Uskuteční se 16. června v aule Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Univerzita zve akademiky, studenty i širokou veřejnost k aktivní účasti na debatě o budoucnosti vzdělávání v době rychlého nástupu umělé inteligence do všech oblastí lidského života. Konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání nabídne jedinečnou příležitost setkat se s odborníky z různých disciplín, od pedagogiky, filozofie, práva až po matematiku, lingvistiku a přírodní vědy. Diskutovat se bude o tom, jak AI proměňuje vysokoškolské vzdělávání, akademickou práci i způsob, jakým přemýšlíme a pracujeme s informacemi.

„Diskuze se zaměří nejen na technologické možnosti AI, ale také na její dopady na kritické myšlení, kreativitu, akademickou integritu či budoucnost univerzitního vzdělávání. AI Day chce být otevřeným prostorem pro sdílení zkušeností, různých pohledů i hledání odpovědí na otázky, které dnes řeší prakticky každá univerzita,“ uvedl za organizaci akce Rostislav Vodák z Přírodovědecké fakulty UP.

Dopolední blok otevře rektor VŠB – Technické univerzity Ostrava Igor Ivan, který vystoupí s přednáškou o integraci AI do studentského života a o proměně univerzit v éře superpočítačů, kvantových technologií a umělé inteligence. Filozofický a humanitní rozměr tématu nabídne Ivo Jirásek z FTK UP, jenž upozorní na paradox AI jako ´skvělého pomocníka na cestě k myšlenkové lenosti´ a bude se zamýšlet, zda technologie podporují skutečné porozumění, nebo naopak oslabují schopnost samostatně myslet.

Praktickým využitím generativní AI ve vysokoškolské výuce se budou zabývat Kamil Kopecký a Dominik Voráč z Pedagogické fakulty UP. Zaměří se na konkrétní nástroje, možnosti jejich zapojení do pedagogické praxe i pravidla, která by univerzity měly nastavovat pro studenty a vyučující.

Jak generativní AI mění smysl psaní vědeckých a kvalifikačních prací přiblíží lingvista z FF UP Ondřej Kučera. Ve svém příspěvku se bude věnovat kompetencím, které má psaní odborného textu i nadále ověřovat. Expert na aplikaci AI v oblasti práva Daniel Pospíšil z PF UP se zaměří na proměnu právnických profesí v éře umělé inteligence a nové kompetence, které budou absolventi potřebovat.

Matematik a popularizátor vědy Tomáš Fürst z PřF UP otevře otázku, jak velké jazykové modely promění samotný význam vzdělání v civilizaci založené na textech. Rostislav Vodák z PřF UP následně nabídne pohled ´pod pokličku´ velkých jazykových modelů, jejich fungování, rizik i využití ve vědě, matematice a při tvorbě kvalifikačních prací.

„Chystaný AI Day navazuje na minulý ročník organizovaný katedrou matematické analýzy a aplikací matematiky na Přírodovědecké fakultě UP. Rádi bychom, aby vznikající tradice byla vnímána jako součást snah univerzity o sledování nejmodernějších technologií, které bezprostředně ovlivňují naše prostředí,“ uzavřel za organizaci akce člen uvedené katedry Rostislav Vodák. 

AI Day otevírá prostor pro věcnou a mezioborovou debatu o tom, jakou podobu má mít univerzitní vzdělávání v době, kdy umělá inteligence zásadně proměňuje práci s informacemi, psaním i poznáním samotným. Nevyhýbá se i kontroverzím a rozdílným pohledům na roli AI ve společnosti a vzdělávání.

Akci společně pořádají Přírodovědecká a Filozofická fakulta Univerzity Palackého.

AI Day: AI v univerzitním vzdělávání, aula Filozofické fakulty Univerzity Palackého, 16. června (od 9 do 15 hodin). Hlavní vystupující: prof. Igor Ivan, prof. Ivo Jirásek, prof. Kamil Kopecký, dr. Dominik Voráč, dr. Daniel Pospíšil, dr. Ondřej Kučera, dr. Tomáš Fürst, doc. Rostislav Vodák. Konference je zastřešena projektem IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání na Univerzitě Palackého v Olomouci a konceptem UP to the Future.