Agregátor zdrojů

Velryby, delfíni i otázka jejich ochrany se stali jedním z témat květnových oslav 25 let mořské biologie ve výuce na Univerzitě Palackého. V Pevnosti poznání se uskutečnila populárně-vědecká přednáška zoologa a antropologa Evžena Tošenovského O velrybách, delfínech a lidech, která návštěvníkům přiblížila život kytovců, jejich význam pro oceány i hrozby, jimž dnes čelí.

Ještě před samotnou přednáškou představila Naděžda Šišková z katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty UP Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb. Ta vznikla z podnětu akademiků a studentů právnické fakulty a jejím cílem je zrušení výjimek a úplné zastavení lovu těchto mořských savců.

„I přesto, že komerční lov velryb a delfínů byl zakázán již roku 1986, jejich zabíjení na základě různých výjimek stále pokračuje,“ upozornila Naděžda Šišková. Připomněla, že kytovci hrají zásadní roli v udržování zdraví oceánů, biodiverzity i rovnováhy života na Zemi.

Podle iniciativy je každoročně zabito přibližně 300 tisíc velryb a delfínů. Výzva proto směřuje k evropským institucím a usiluje o využití právních nástrojů Evropské unie k posílení ochrany těchto živočichů.

Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb lze podepsat zde.

Evžen Tošenovský následně návštěvníky zavedl do světa největších tvorů planety. Hovořil o jejich biologii, migracích, vztahu k lidské kultuře i aktuálních případech, které ukazují, že ochrana velryb a delfínů zůstává naléhavým tématem.

Podrobně jsme o akademické iniciativě psali zde. 

Velryby, delfíni i otázka jejich ochrany se stali jedním z témat květnových oslav 25 let mořské biologie ve výuce na Univerzitě Palackého. V Pevnosti poznání se uskutečnila populárně-vědecká přednáška zoologa a antropologa Evžena Tošenovského O velrybách, delfínech a lidech, která návštěvníkům přiblížila život kytovců, jejich význam pro oceány i hrozby, jimž dnes čelí.

Ještě před samotnou přednáškou představila Naděžda Šišková z katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty UP Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb. Ta vznikla z podnětu akademiků a studentů právnické fakulty a jejím cílem je zrušení výjimek a úplné zastavení lovu těchto mořských savců.

„I přesto, že komerční lov velryb a delfínů byl zakázán již roku 1986, jejich zabíjení na základě různých výjimek stále pokračuje,“ upozornila Naděžda Šišková. Připomněla, že kytovci hrají zásadní roli v udržování zdraví oceánů, biodiverzity i rovnováhy života na Zemi.

Podle iniciativy je každoročně zabito přibližně 300 tisíc velryb a delfínů. Výzva proto směřuje k evropským institucím a usiluje o využití právních nástrojů Evropské unie k posílení ochrany těchto živočichů.

Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb lze podepsat zde.

Evžen Tošenovský následně návštěvníky zavedl do světa největších tvorů planety. Hovořil o jejich biologii, migracích, vztahu k lidské kultuře i aktuálních případech, které ukazují, že ochrana velryb a delfínů zůstává naléhavým tématem.

Podrobně jsme o akademické iniciativě psali zde. 

Pracovní cestu do Evropy využil emeritní profesor University of California v San Diegu James F. Sallis k návštěvě Univerzity Palackého a především kolegů a kolegyň na fakultě tělesné kultury, se kterými již řadu let spolupracuje na výzkumných projektech v oblasti podpory pohybové aktivity a zdravého životního stylu. Společně s další odbornicí Deepti Adlakha na FTK představili svá aktuální témata a sešli se také s rektorem UP.

James F. Sallis je světově uznávaný odborník na zdravý životní styl a pohybovou aktivitu, který mimo jiné před lety stál u zrodu mezinárodní sítě vědců zabývajících se vztahem pohybové aktivity a prostředí, ve kterém žijeme, IPEN (The International Physical Activity and the Environment Network), jejíž je FTK také součástí.

Fakulta s profesorem Sallisem navázala spolupráci v době svého vzniku na počátku 90. let minulého století. Svými kontakty, know-how i materiální podporou jí následně významně pomohl s etablováním v mezinárodních vědeckých kruzích. V roce 2012 převzal, jako první a dosud jediný laureát na návrh FTK, nejvyšší ocenění, jaké může univerzita udělit – čestný doktorát UP.

„Díky tomu, že už je emeritním profesorem, snížil pracovní zápřah a je hlavně mentorem dobíhajících projektů a případně poradcem nových, ale vždy se rád potkává s kolegy, se kterými ho pojí silné pracovní i lidské pouto,“ uvedl Josef Mitáš z Institutu aktivního životního stylu FTK UP a člen IPEN.

Jak dodal, profesor Sallis navštívil Olomouc předtím, než zamířil na setkání IPEN a konferenci International Society of Behavioral Nutrition and Physical Activity (ISBNPA) ve Španělsku. Spolu s ním přijela také Deepti Adlahka z nizozemské Delft University of Technology, která se stejně jako profesor i odborníci z FTK podílí například na projektu Global Observatory of Health and Sustainable Cities (GOHSC).

Po setkání s děkanem Pavlem Hápem je ve své pracovně přivítal i rektor UP Michael Kohajda. „Proběhla neformální diskuze na témata spojená právě s podporou pohybové aktivity a možností ovlivnění politiků prostřednictvím výsledků výzkumu a byla představena vize GOHSC pro praktický dopad na společnost. Setkání se neslo v přátelském duchu a pan rektor se zajímal právě o možnost přenosu výsledků výzkumu do praxe. Pan děkan vyzdvihl roli vzájemné spolupráce, což ocenil i pan rektor,“ přiblížil Josef Mitáš.

Na fakultě pak oba zahraniční odborníci vystoupili se svými přednáškami. „Profesor Sallis je velmi angažovaný do plánů udržitelnosti a je advokátem podpory pohybové aktivity a zdravého chování ve směru ke snížení dopadu společnosti na planetu a měnící se klima. Představil svoji vizi a směřování dalšího výzkumu zaměřeného na pohybové aktivity, zastavěné prostředí a klimatickou změnu. Doktorka Adlahka pak mluvila o konceptu aplikace vědeckých poznatků do praxe v podpoře a hodnocení urbánní politiky. Následná diskuze se zúčastněnými přinesla další podněty, jak a kam zaměřit pozornost pro možné adaptace v národním měřítku,“ dodal profesor Institutu aktivního životního stylu. 

Další program návštěvy zahraničních hostů byl již neformální a spíše aktivní, zavítali také například do Jeseníků.

Pracovní cestu do Evropy využil emeritní profesor University of California v San Diegu James F. Sallis k návštěvě Univerzity Palackého a především kolegů a kolegyň na fakultě tělesné kultury, se kterými již řadu let spolupracuje na výzkumných projektech v oblasti podpory pohybové aktivity a zdravého životního stylu. Společně s další odbornicí Deepti Adlakha na FTK představili svá aktuální témata a sešli se také s rektorem UP.

James F. Sallis je světově uznávaný odborník na zdravý životní styl a pohybovou aktivitu, který mimo jiné před lety stál u zrodu mezinárodní sítě vědců zabývajících se vztahem pohybové aktivity a prostředí, ve kterém žijeme, IPEN (The International Physical Activity and the Environment Network), jejíž je FTK také součástí.

Fakulta s profesorem Sallisem navázala spolupráci v době svého vzniku na počátku 90. let minulého století. Svými kontakty, know-how i materiální podporou jí následně významně pomohl s etablováním v mezinárodních vědeckých kruzích. V roce 2012 převzal, jako první a dosud jediný laureát na návrh FTK, nejvyšší ocenění, jaké může univerzita udělit – čestný doktorát UP.

„Díky tomu, že už je emeritním profesorem, snížil pracovní zápřah a je hlavně mentorem dobíhajících projektů a případně poradcem nových, ale vždy se rád potkává s kolegy, se kterými ho pojí silné pracovní i lidské pouto,“ uvedl Josef Mitáš z Institutu aktivního životního stylu FTK UP a člen IPEN.

Jak dodal, profesor Sallis navštívil Olomouc předtím, než zamířil na setkání IPEN a konferenci International Society of Behavioral Nutrition and Physical Activity (ISBNPA) ve Španělsku. Spolu s ním přijela také Deepti Adlahka z nizozemské Delft University of Technology, která se stejně jako profesor i odborníci z FTK podílí například na projektu Global Observatory of Health and Sustainable Cities (GOHSC).

Po setkání s děkanem Pavlem Hápem je ve své pracovně přivítal i rektor UP Michael Kohajda. „Proběhla neformální diskuze na témata spojená právě s podporou pohybové aktivity a možností ovlivnění politiků prostřednictvím výsledků výzkumu a byla představena vize GOHSC pro praktický dopad na společnost. Setkání se neslo v přátelském duchu a pan rektor se zajímal právě o možnost přenosu výsledků výzkumu do praxe. Pan děkan vyzdvihl roli vzájemné spolupráce, což ocenil i pan rektor,“ přiblížil Josef Mitáš.

Na fakultě pak oba zahraniční odborníci vystoupili se svými přednáškami. „Profesor Sallis je velmi angažovaný do plánů udržitelnosti a je advokátem podpory pohybové aktivity a zdravého chování ve směru ke snížení dopadu společnosti na planetu a měnící se klima. Představil svoji vizi a směřování dalšího výzkumu zaměřeného na pohybové aktivity, zastavěné prostředí a klimatickou změnu. Doktorka Adlahka pak mluvila o konceptu aplikace vědeckých poznatků do praxe v podpoře a hodnocení urbánní politiky. Následná diskuze se zúčastněnými přinesla další podněty, jak a kam zaměřit pozornost pro možné adaptace v národním měřítku,“ dodal profesor Institutu aktivního životního stylu. 

Další program návštěvy zahraničních hostů byl již neformální a spíše aktivní, zavítali také například do Jeseníků.

Na Univerzitě Palackého odstartoval třetí ročník univerzitní soutěže Teaching Awards UP, která oceňuje inspirativní a kvalitní vyučující napříč fakultami. Studující mohou od května do října prostřednictvím univerzitního systému pro evaluaci výuky nominovat pedagogy, kteří podle nich nejlépe naplňují principy kvalitního vysokoškolského vzdělávání a dlouhodobě přispívají k rozvoji studujících.

Ocenění vychází z kompetenčního rámce kvality výuky na UP a zaměřuje se například na podporu aktivního učení, partnerský přístup ke studujícím, srozumitelnost výuky nebo schopnost vytvářet motivující vzdělávací prostředí.

„Teaching Awards UP jsou pro nás příležitostí zviditelnit pedagogy, kteří svou prací významně ovlivňují studijní zkušenost studentů a studentek. Studující mají možnost ocenit vyučující, kterých si váží a jejichž přínos považují pro svůj další profesní růst za důležitý. Svým hlasem současně upozorní na příklady inspirativní výuky napříč univerzitou. Soutěž tak zároveň podporuje sdílení dobré praxe a rozvoj kvalitního vysokoškolského vzdělávání na Univerzitě Palackého,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Právě potřebnou zpětnou vazbu od studentů zdůraznil v rozhovoru pro Žurnál Online i Miroslav Orel z katedry psychologie FF, letošní držitel ceny Senior Award. „Pokud se učitel přestane zajímat a ptát se, jaké je to, co předává a o co se snaží, není podle mě na dobré cestě,“ uvedl. Celý rozhovor s ním i s vítězem kategorie Junior Award Patrikem Paštrnákem z katedry historie FF si můžete přečíst zde.

Nominovaní budou rozděleni do dvou kategorií podle délky pedagogické praxe. „Kategorie Teaching Junior Award je určena vyučujícím s praxí do pěti let, zatímco Teaching Senior Award ocení pedagogy s delší zkušeností. V každé kategorii postoupí do finálního výběru maximálně pět kandidátů s nejvyšším počtem nominací. O vítězích následně rozhodne Pedagogická komise UP na základě portfolií jednotlivých kandidátů,“ připomíná pravidla soutěže Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce, které je garantem soutěže. Ocenění převezmou ti nejlepší v únoru příštího roku během Akademického týdne UP.

Aktuální informace o průběhu soutěže budou zveřejňovány na webu Centra excelence ve vzdělávání, které je garantem soutěže, a také v univerzitních médiích.

Na Univerzitě Palackého odstartoval třetí ročník univerzitní soutěže Teaching Awards UP, která oceňuje inspirativní a kvalitní vyučující napříč fakultami. Studující mohou od května do října prostřednictvím univerzitního systému pro evaluaci výuky nominovat pedagogy, kteří podle nich nejlépe naplňují principy kvalitního vysokoškolského vzdělávání a dlouhodobě přispívají k rozvoji studujících.

Ocenění vychází z kompetenčního rámce kvality výuky na UP a zaměřuje se například na podporu aktivního učení, partnerský přístup ke studujícím, srozumitelnost výuky nebo schopnost vytvářet motivující vzdělávací prostředí.

„Teaching Awards UP jsou pro nás příležitostí zviditelnit pedagogy, kteří svou prací významně ovlivňují studijní zkušenost studentů a studentek. Studující mají možnost ocenit vyučující, kterých si váží a jejichž přínos považují pro svůj další profesní růst za důležitý. Svým hlasem současně upozorní na příklady inspirativní výuky napříč univerzitou. Soutěž tak zároveň podporuje sdílení dobré praxe a rozvoj kvalitního vysokoškolského vzdělávání na Univerzitě Palackého,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Právě potřebnou zpětnou vazbu od studentů zdůraznil v rozhovoru pro Žurnál Online i Miroslav Orel z katedry psychologie FF, letošní držitel ceny Senior Award. „Pokud se učitel přestane zajímat a ptát se, jaké je to, co předává a o co se snaží, není podle mě na dobré cestě,“ uvedl. Celý rozhovor s ním i s vítězem kategorie Junior Award Patrikem Paštrnákem z katedry historie FF si můžete přečíst zde.

Nominovaní budou rozděleni do dvou kategorií podle délky pedagogické praxe. „Kategorie Teaching Junior Award je určena vyučujícím s praxí do pěti let, zatímco Teaching Senior Award ocení pedagogy s delší zkušeností. V každé kategorii postoupí do finálního výběru maximálně pět kandidátů s nejvyšším počtem nominací. O vítězích následně rozhodne Pedagogická komise UP na základě portfolií jednotlivých kandidátů,“ připomíná pravidla soutěže Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce, které je garantem soutěže. Ocenění převezmou ti nejlepší v únoru příštího roku během Akademického týdne UP.

Aktuální informace o průběhu soutěže budou zveřejňovány na webu Centra excelence ve vzdělávání, které je garantem soutěže, a také v univerzitních médiích.

Zájemci z řad veřejnosti, zejména členové Územního sdružení Českého svazu zahrádkářů v Olomouci, se zapojí do experimentu, který pořádají výzkumníci z CATRIN Univerzity Palackého v rámci projektu INTERMAT. V pátek zavítali do vědeckého centra, aby se seznámili s projektem i jeho výzkumnými tématy a dohodli se na spolupráci.

Úkolem jednoho z výzkumných týmů projektu, na němž Univerzita Palackého spolupracuje se společnostmi AGRO Haná, Geschur Medical a dalšími firmami z regionu působícími v oblastech inovativní rostlinné produkce, biotechnologií a biomedicíny, je valorizace odpadů vznikajících při pěstování konopí setého. Aby neskončil bez užitku v kanalizaci, výzkumníci tento kapalný odpad v pěstírně několik měsíců sbírali, provedli jeho chemickou a mikrobiologickou analýzu a upravili jej tak, aby jej bylo možné použít pro výživu okrasných rostlin. Zda a jak účinkuje, si budou moci doma na svých zahrádkách vyzkoušet zájemci, kteří se do spolupráce zapojili.

„Cílem bude zjistit, zda je účinnost hnojiva srovnatelná s komerčními přípravky, které zahrádkáři běžně používají a jestli se projeví inhibiční účinky fenolických látek uvolněných do hnojiva rostlinami konopí. Sběr dat prostřednictvím fotodokumentace bude probíhat po celou vegetační sezonu. Výsledky společně vyhodnotíme v závěru roku,“ uvedl Petr Tarkowski z CATRIN, který dnes zahrádkáře seznámil s výzkumem konopí v CATRIN i cíli projektu INTERMAT. Hosté si prohlédli i v tuzemsku ojedinělé fenotypizační linky pro výzkum rostlin a kromě projektu INTERVIR je odborník na fenotypizaci rostlin Lukáš Spíchal seznámil například i s projektem PATAFEST, na němž olomoučtí vědci spolupracují se zahraničními kolegy s cílem ochránit evropskou produkci brambor před některými chorobami, zejména hmyzem přenášenou nemocí „zebra chip“, která již devastuje úrodu především v Jižní Americe.

„Bylo to moc zajímavé, co jsme zde slyšeli, a moc mě to zaujalo. Při pěstování jsou sice postupy, které fungují a využívají se dlouho, ale věda jde kupředu a člověk by měl zkoušet i nové věci. To, že si hnojivo budeme moct vyzkoušet sami u sebe na zahrádce, považuji za přínos.“ Rudolf Dvořák

„Bylo to moc zajímavé, co jsme zde slyšeli, a moc mě to zaujalo. Při pěstování jsou sice postupy, které fungují a využívají se dlouho, ale věda jde kupředu a člověk by měl zkoušet i nové věci. To, že si hnojivo budeme moct vyzkoušet sami u sebe na zahrádce, považuji za přínos,“ uvedl předseda Územního sdružení Českého svazu zahrádkářů v Olomouci Rudolf Dvořák.

Obdobný názor sdílí i jeho kolegyně Ludmila Směšná. „Na zahrádce ráda experimentuju. Bez toho by to byla nuda,“ doplnila.

Výzkumníci už nyní spřádají plány na další příští rok.  Soustředí se na možné použití hnojiva adsorbovaného na pevném nosiči a jeho užití i při pěstování zeleniny. Tomu však budou předcházet další analýzy. Cílem projektu INTERMAT je přispět k efektivnějšímu pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech, zlepšení jejich odolnosti či zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu má přispět projekt INTERMAT. Díky podpoře 63,7 milionů korun z operačního programu Jan Amos Komenský ve výzvě Mezisektorová spolupráce pro ITI se výzkumníci zaměřují například na přípravu a testování nových nanomateriálů pro monitorování rostlin nebo na vývoj nových růstových regulátorů, které budou šetrnější k životnímu prostředí. Projekt je mimo jiné zařazen v databázi Citizen Science.

Zájemci z řad veřejnosti, zejména členové Územního sdružení Českého svazu zahrádkářů v Olomouci, se zapojí do experimentu, který pořádají výzkumníci z CATRIN Univerzity Palackého v rámci projektu INTERMAT. V pátek zavítali do vědeckého centra, aby se seznámili s projektem i jeho výzkumnými tématy a dohodli se na spolupráci.

Úkolem jednoho z výzkumných týmů projektu, na němž Univerzita Palackého spolupracuje se společnostmi AGRO Haná, Geschur Medical a dalšími firmami z regionu působícími v oblastech inovativní rostlinné produkce, biotechnologií a biomedicíny, je valorizace odpadů vznikajících při pěstování konopí setého. Aby neskončil bez užitku v kanalizaci, výzkumníci tento kapalný odpad v pěstírně několik měsíců sbírali, provedli jeho chemickou a mikrobiologickou analýzu a upravili jej tak, aby jej bylo možné použít pro výživu okrasných rostlin. Zda a jak účinkuje, si budou moci doma na svých zahrádkách vyzkoušet zájemci, kteří se do spolupráce zapojili.

„Cílem bude zjistit, zda je účinnost hnojiva srovnatelná s komerčními přípravky, které zahrádkáři běžně používají a jestli se projeví inhibiční účinky fenolických látek uvolněných do hnojiva rostlinami konopí. Sběr dat prostřednictvím fotodokumentace bude probíhat po celou vegetační sezonu. Výsledky společně vyhodnotíme v závěru roku,“ uvedl Petr Tarkowski z CATRIN, který dnes zahrádkáře seznámil s výzkumem konopí v CATRIN i cíli projektu INTERMAT. Hosté si prohlédli i v tuzemsku ojedinělé fenotypizační linky pro výzkum rostlin a kromě projektu INTERVIR je odborník na fenotypizaci rostlin Lukáš Spíchal seznámil například i s projektem PATAFEST, na němž olomoučtí vědci spolupracují se zahraničními kolegy s cílem ochránit evropskou produkci brambor před některými chorobami, zejména hmyzem přenášenou nemocí „zebra chip“, která již devastuje úrodu především v Jižní Americe.

„Bylo to moc zajímavé, co jsme zde slyšeli, a moc mě to zaujalo. Při pěstování jsou sice postupy, které fungují a využívají se dlouho, ale věda jde kupředu a člověk by měl zkoušet i nové věci. To, že si hnojivo budeme moct vyzkoušet sami u sebe na zahrádce, považuji za přínos.“ Rudolf Dvořák

„Bylo to moc zajímavé, co jsme zde slyšeli, a moc mě to zaujalo. Při pěstování jsou sice postupy, které fungují a využívají se dlouho, ale věda jde kupředu a člověk by měl zkoušet i nové věci. To, že si hnojivo budeme moct vyzkoušet sami u sebe na zahrádce, považuji za přínos,“ uvedl předseda Územního sdružení Českého svazu zahrádkářů v Olomouci Rudolf Dvořák.

Obdobný názor sdílí i jeho kolegyně Ludmila Směšná. „Na zahrádce ráda experimentuju. Bez toho by to byla nuda,“ doplnila.

Výzkumníci už nyní spřádají plány na další příští rok.  Soustředí se na možné použití hnojiva adsorbovaného na pevném nosiči a jeho užití i při pěstování zeleniny. Tomu však budou předcházet další analýzy. Cílem projektu INTERMAT je přispět k efektivnějšímu pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech, zlepšení jejich odolnosti či zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu má přispět projekt INTERMAT. Díky podpoře 63,7 milionů korun z operačního programu Jan Amos Komenský ve výzvě Mezisektorová spolupráce pro ITI se výzkumníci zaměřují například na přípravu a testování nových nanomateriálů pro monitorování rostlin nebo na vývoj nových růstových regulátorů, které budou šetrnější k životnímu prostředí. Projekt je mimo jiné zařazen v databázi Citizen Science.

Olomouc se letos poprvé zapojila do celosvětové výzvy City Nature Challenge, která propojuje veřejnost, vědce i milovníky přírody při mapování městské biodiverzity. Do akce se zapojilo 107 účastníků, kteří pomocí aplikace iNaturalist zaznamenávali rostliny, živočichy, houby i další organismy. Výsledky přinesly nejen cenná data o přírodě ve městě, ale také nálezy vzácných druhů či druhů, které dosud nebyly z Olomouce v této databázi evidovány. Organizátory olomoucké výzvy byly Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého.

„Do premiérového olomouckého ročníku se zapojilo 107 pozorovatelů. Společně pořídili 2 017 záznamů a zdokumentovali 544 odlišných druhů organismů. Olomoucký projekt dosáhl mimořádného výsledku také z hlediska kvality dat. Celkem 80 % všech pozorování bylo určeno na úroveň výzkumného stupně, což představuje nejvyšší podíl ze všech českých měst zapojených do letošního ročníku. Prostřednictvím aplikace iNaturalist se navíc podařilo zmapovat 19 % plochy síťové mapy města,“ uvedla organizátorka a studentka z přírodovědecké fakulty Martina Ticháčková.

Nejčastější i vzácné nálezy

Nejčastěji lidé v Olomouci fotografovali popenec obecný, ruměnici pospolnou, kopřivu dvoudomou, sedmikrásku chudobku nebo včelu medonosnou. Mezi zaznamenanými nálezy se však objevily i druhy vzácné nebo pro město Olomouc nové. Z ohrožených rostlin stojí za zmínku například zemědým zobánkatý (Fumaria rostellata), kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea) nebo zplanělá mandloň nízká (Prunus tenella), která má u nás, jako kriticky ohrožená dřevina, původní areál pouze na jižní Moravě.

Z nepůvodních rostlin patří mezi významné objevy například skalník huňatý (Cotoneaster villosulus), nalezený v rámci botanické exkurze. Dále byly zaznamenány rozrazil cizí (Veronica peregrina) a již téměř invazní rožec čtyřmužný (Cerastium subtetrandrum), jenž byl v České republice poprvé zjištěn v roce 2017. Nález z Olomouce-Holice představuje úplně první údaj pro Olomouc i pro celou střední Moravu.

„Z bezobratlých byly mezi zajímavými druhy pozorovány například kriticky ohrožená mandelinka vojtěšková nebo tiplice (Ctenophora flaveolata), která svým vzhledem napodobuje výstražné zbarvení vos. Z ptáků patřila k cenným pozorováním například zjištění strakapouda jižního nebo ubývající koroptve polní,“ doplnil hlavní organizátor soutěže Peter Adamík z katedry zoologie a Vlastivědného muzea v Olomouci.

Nejúspěšnější jednotlivci a školní týmy

V kategorii jednotlivců zvítězil Tadeáš J. Vašut, který zaznamenal 156 druhů. Na druhém místě se se 107 druhy umístila Natália Mjartanová a třetí místo obsadil Radim J. Vašut s 97 druhy.

V kategorii skupin zvítězila třída I.A4 z Gymnázia Olomouc-Hejčín se 135 zaznamenanými druhy. Druhé místo obsadila 6. třída Základní školy a Mateřské školy Olomouc, Dvorského 33, Olomouc – Svatý Kopeček, která zaznamenala 90 druhů. Na třetím místě skončila třída 2.B6 z Gymnázia Olomouc-Hejčín se 47 druhy.

„Z ptáků patřila k cenným pozorováním například zjištění strakapouda jižního nebo ubývající koroptve polní.“ Peter Adamík

Součástí akce byla také doplňková aktivita připravená Vlastivědným muzeem v Olomouci, která byla zaměřena na rychlost zaznamenání vybraných druhů. Účastníkům se podařilo najít běláska řeřichového, babočku paví oko, páskovku keřovou, jilm drsný a terčovník zední.

„Vítězové soutěže budou oceněni hodnotnými cenami, které do soutěže věnovaly Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Vlastivědné muzeum v Olomouci, Výstaviště Flora Olomouc a statutární město Olomouc,“ doplnil Peter Adamík.

Výzva propojila stovky měst po celém světě

Letošní ročník City Nature Challenge měl výrazný celosvětový dosah. Do výzvy se zapojilo 754 měst v 61 zemích a více než 106 tisíc pozorovatelů. Společně pořídili 3 001 825 záznamů a zdokumentovali více než 76 tisíc druhů. Mezi nimi bylo také více než 5 600 vzácných, ohrožených nebo chráněných druhů a více než 70 druhů, které se na platformě iNaturalist objevily vůbec poprvé. Nejčastěji zachycenou rostlinou letošního ročníku byla celosvětově pampeliška lékařská, nejčastěji pozorovaným živočichem kachna divoká.

Olomouc se letos poprvé zapojila do celosvětové výzvy City Nature Challenge, která propojuje veřejnost, vědce i milovníky přírody při mapování městské biodiverzity. Do akce se zapojilo 107 účastníků, kteří pomocí aplikace iNaturalist zaznamenávali rostliny, živočichy, houby i další organismy. Výsledky přinesly nejen cenná data o přírodě ve městě, ale také nálezy vzácných druhů či druhů, které dosud nebyly z Olomouce v této databázi evidovány. Organizátory olomoucké výzvy byly Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého.

„Do premiérového olomouckého ročníku se zapojilo 107 pozorovatelů. Společně pořídili 2 017 záznamů a zdokumentovali 544 odlišných druhů organismů. Olomoucký projekt dosáhl mimořádného výsledku také z hlediska kvality dat. Celkem 80 % všech pozorování bylo určeno na úroveň výzkumného stupně, což představuje nejvyšší podíl ze všech českých měst zapojených do letošního ročníku. Prostřednictvím aplikace iNaturalist se navíc podařilo zmapovat 19 % plochy síťové mapy města,“ uvedla organizátorka a studentka z přírodovědecké fakulty Martina Ticháčková.

Nejčastější i vzácné nálezy

Nejčastěji lidé v Olomouci fotografovali popenec obecný, ruměnici pospolnou, kopřivu dvoudomou, sedmikrásku chudobku nebo včelu medonosnou. Mezi zaznamenanými nálezy se však objevily i druhy vzácné nebo pro město Olomouc nové. Z ohrožených rostlin stojí za zmínku například zemědým zobánkatý (Fumaria rostellata), kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea) nebo zplanělá mandloň nízká (Prunus tenella), která má u nás, jako kriticky ohrožená dřevina, původní areál pouze na jižní Moravě.

Z nepůvodních rostlin patří mezi významné objevy například skalník huňatý (Cotoneaster villosulus), nalezený v rámci botanické exkurze. Dále byly zaznamenány rozrazil cizí (Veronica peregrina) a již téměř invazní rožec čtyřmužný (Cerastium subtetrandrum), jenž byl v České republice poprvé zjištěn v roce 2017. Nález z Olomouce-Holice představuje úplně první údaj pro Olomouc i pro celou střední Moravu.

„Z bezobratlých byly mezi zajímavými druhy pozorovány například kriticky ohrožená mandelinka vojtěšková nebo tiplice (Ctenophora flaveolata), která svým vzhledem napodobuje výstražné zbarvení vos. Z ptáků patřila k cenným pozorováním například zjištění strakapouda jižního nebo ubývající koroptve polní,“ doplnil hlavní organizátor soutěže Peter Adamík z katedry zoologie a Vlastivědného muzea v Olomouci.

Nejúspěšnější jednotlivci a školní týmy

V kategorii jednotlivců zvítězil Tadeáš J. Vašut, který zaznamenal 156 druhů. Na druhém místě se se 107 druhy umístila Natália Mjartanová a třetí místo obsadil Radim J. Vašut s 97 druhy.

V kategorii skupin zvítězila třída I.A4 z Gymnázia Olomouc-Hejčín se 135 zaznamenanými druhy. Druhé místo obsadila 6. třída Základní školy a Mateřské školy Olomouc, Dvorského 33, Olomouc – Svatý Kopeček, která zaznamenala 90 druhů. Na třetím místě skončila třída 2.B6 z Gymnázia Olomouc-Hejčín se 47 druhy.

„Z ptáků patřila k cenným pozorováním například zjištění strakapouda jižního nebo ubývající koroptve polní.“ Peter Adamík

Součástí akce byla také doplňková aktivita připravená Vlastivědným muzeem v Olomouci, která byla zaměřena na rychlost zaznamenání vybraných druhů. Účastníkům se podařilo najít běláska řeřichového, babočku paví oko, páskovku keřovou, jilm drsný a terčovník zední.

„Vítězové soutěže budou oceněni hodnotnými cenami, které do soutěže věnovaly Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Vlastivědné muzeum v Olomouci, Výstaviště Flora Olomouc a statutární město Olomouc,“ doplnil Peter Adamík.

Výzva propojila stovky měst po celém světě

Letošní ročník City Nature Challenge měl výrazný celosvětový dosah. Do výzvy se zapojilo 754 měst v 61 zemích a více než 106 tisíc pozorovatelů. Společně pořídili 3 001 825 záznamů a zdokumentovali více než 76 tisíc druhů. Mezi nimi bylo také více než 5 600 vzácných, ohrožených nebo chráněných druhů a více než 70 druhů, které se na platformě iNaturalist objevily vůbec poprvé. Nejčastěji zachycenou rostlinou letošního ročníku byla celosvětově pampeliška lékařská, nejčastěji pozorovaným živočichem kachna divoká.

Silence, the smell of books, and whispering readers. That is the traditional image of a classic library. But the Scientific Library Cukrovarnická at the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences quickly proves this stereotype wrong. There is no quiet reading room here, and the idea of sacred silence is just a dream. In reality, it is an active workplace that provides solid support for research teams.

Ticho, vůně knih a šeptající čtenáři. Taková je tradiční představa o fungování klasické knihovny. Vědecká knihovna Cukrovarnická Fyzikálního ústavu AV ČR ale tento stereotyp rychle vyvrací. Žádnou klidnou studovnu v ní nenajdete a o posvátném tichu si můžeme nechat spíše zdát. Ve skutečnosti jde o energické pracoviště, které funguje jako stabilní podpora pro vědecké týmy.

Tři desítky kostelů, kaplí a modliteben mohou zájemci navštívit během letošní Noci kostelů v Olomouci. Tradiční akce, která je příležitostí k prohlédnutí sakrálních památek a nahlédnutí do života církve, se koná v pátek 29. května. Přístupné bude i nádvoří Filozofické fakulty UP s půdorysem zaniklého kostela sv. Petra a kaple Božího Těla v Uměleckém centru UP.

Kostel sv. Petra na Předhradí byl nejstarším olomouckým kostelem, v roce 1792 byl však zbořen. Na jeho místě dnes stojí hlavní budova FF UP Křížkovského 10, přičemž půdorys zaniklé stavby je vyznačen v dlažbě nádvoří. Místo si návštěvníci mohou v rámci Noci kostelů volně prohlédnout od 18 do 22 hodin, připraveny jsou ale i komentované prohlídky, které povede student FF UP Jakub Chovančík, a také animační program.

Historii a uměleckou hodnotu barokní kaple Božího Těla v někdejším jezuitském konviktu, dnešním Uměleckém centru UP, pak zájemcům během komentovaných prohlídek přiblíží členové studentského spolku Studium Artium. Prohlídky proběhnou v časech 18:00, 18:30, 19:30, 20:00, 21:00 a 21:30. Také zde je připraven tematicky zaměřený animační program nejen pro děti.

Do tmy bude během Noci kostelů otevřen také například někdejší univerzitní chrám Panny Marie Sněžné, který je místem pravidelných studentských mší. Zájemci se budou moci podívat na běžně nepřístupný kůr, užít si vystoupení chrámového sboru Salve nebo si vyslechnout povídání o kostele z úst historika Filipa Hradila.

Přístupná bude také například kaple sv. Jana Sarkandra, dóm sv. Václava včetně krypty s mauzoleem olomouckých biskupů, Červený kostel Vědecké knihovny v Olomouci nebo chrám sv. Michala, pro který před nedávnem vytvořili nové informační materiály studenti UP (psali jsme zde). Celkem bude možné jen v Olomouci navštívit 29 kostelů, kaplí a modliteben, v celé olomoucké arcidiecézi pak téměř 200 sakrálních objektů.

Podrobnosti k programům na jednotlivých místech i k Noci kostelů obecně najdete na www.nockostelu.cz.

Tři desítky kostelů, kaplí a modliteben mohou zájemci navštívit během letošní Noci kostelů v Olomouci. Tradiční akce, která je příležitostí k prohlédnutí sakrálních památek a nahlédnutí do života církve, se koná v pátek 29. května. Přístupné bude i nádvoří Filozofické fakulty UP s půdorysem zaniklého kostela sv. Petra a kaple Božího Těla v Uměleckém centru UP.

Kostel sv. Petra na Předhradí byl nejstarším olomouckým kostelem, v roce 1792 byl však zbořen. Na jeho místě dnes stojí hlavní budova FF UP Křížkovského 10, přičemž půdorys zaniklé stavby je vyznačen v dlažbě nádvoří. Místo si návštěvníci mohou v rámci Noci kostelů volně prohlédnout od 18 do 22 hodin, připraveny jsou ale i komentované prohlídky, které povede student FF UP Jakub Chovančík, a také animační program.

Historii a uměleckou hodnotu barokní kaple Božího Těla v někdejším jezuitském konviktu, dnešním Uměleckém centru UP, pak zájemcům během komentovaných prohlídek přiblíží členové studentského spolku Studium Artium. Prohlídky proběhnou v časech 18:00, 18:30, 19:30, 20:00, 21:00 a 21:30. Také zde je připraven tematicky zaměřený animační program nejen pro děti.

Do tmy bude během Noci kostelů otevřen také například někdejší univerzitní chrám Panny Marie Sněžné, který je místem pravidelných studentských mší. Zájemci se budou moci podívat na běžně nepřístupný kůr, užít si vystoupení chrámového sboru Salve nebo si vyslechnout povídání o kostele z úst historika Filipa Hradila.

Přístupná bude také například kaple sv. Jana Sarkandra, dóm sv. Václava včetně krypty s mauzoleem olomouckých biskupů, Červený kostel Vědecké knihovny v Olomouci nebo chrám sv. Michala, pro který před nedávnem vytvořili nové informační materiály studenti UP (psali jsme zde). Celkem bude možné jen v Olomouci navštívit 29 kostelů, kaplí a modliteben, v celé olomoucké arcidiecézi pak téměř 200 sakrálních objektů.

Podrobnosti k programům na jednotlivých místech i k Noci kostelů obecně najdete na www.nockostelu.cz.

Poznávací turistická vycházka, vodácký výlet, lezení na umělé stěně, beach volejbal, dračí lodě, šachy či fakultní turnaj v malé kopané. Sportovní den Univerzity Palackého nabídl i letos pestrou škálu pohybových aktivit, kterých se zúčastnily stovky studujících a pracujících na UP. Kdo si žádnou z nabízených aktivit nevybral, ale přesto vyrazil s kolegy sportovat či na výlet, může se ještě do konce května zúčastnit fotosoutěže.

Sportovní den UP připravuje univerzita každoročně v květnu jako benefit a motivaci ke zdravému životnímu stylu pro své pracující i studující. Letos nabídl nejbohatší program ve své historii. Na sportovní den bývá vyhlášeno rektorské volno a všechny pohybové aktivity jsou zdarma.

„Letošní svátek sportu Univerzity Palackého proběhl ve středu 13. května. Přestože se vzhledem k chladnějšímu počasí pár účastníků v průběhu dne odhlásilo z venkovních aktivit, byl to velmi úspěšný ročník. Plně obsazený byl například vodácký výlet, lekce ranní jógy, pilates, lezení na umělé stěně nebo volejbalové turnaje – jak v tělocvičně, tak na beachvolejbalovém hřišti,“ vyjmenovala Martina Štanclová z Akademik sport centra UP (ASC), jednoho z hlavních pořadatelů sportovních aktivit. Celkově se na aktivity ASC registrovalo 540 sportovců a sportovkyň.

„Nadšené ohlasy jsme zaznamenali například od účastnic lekce latino mix, kruhového tréninku či indoorcyclingu. Z odpoledního doprovodného programu v areálu Envelopa bylo jednou z nejvyhledávanějších aktivit malování na obličej, které využili také skoro všichni závodníci dračích lodí,“ dodala Štanclová.

Na dračích lodích zvítězily Kosatky

Celouniverzitní závod dračích lodí se v rámci Sportovního dne UP uskutečnil vůbec poprvé a byl o něj obrovský zájem. „Soutěžilo mezi sebou osm jedenáctičlenných posádek, které v průběhu celé akce podporoval nespočet diváků nejen z univerzity. Všichni společně utvořili úžasnou a bojovnou atmosféru, která byla cítit v průběhu celé akce,“ popsala Alena Vyskočilová z Welcome office UP, hlavní pořadatelka závodu. Reportáž ze závodu zpracovala olomoucká TV ZIPP.

video_sem

Na třetím místě se umístil tým Boží děcka, na druhé místo se probojovaly Paragrafy ve vodě a na stupeň vítězů doplul tým Kosatek. „Lodě s důležitou instruktáží a asistencí poskytli zkušení sportovci z přerovského oddílu Moravian Dragons,“ dodala Vyskočilová.

Vycházka kolem kaple i jeskyně

Kus chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví prošli ti, kteří se vydali na Větrání – turistickou vycházku s Martinem Višňou z rektorátního oddělení komunikace. „Na šestnáctikilometrové trase z Moravičan do Litovle jsme v 25členné výpravě zavítali například ke kapli sv. Cyrila a Metoděje u Měníku, odkud je krásný výhled na okolí Mohelnice, navštívili jsme torzo Rytířské síně na skalnatých svazích vrchu Třesína a podívali se i do jeho nitra v jeskyni Podkova,“ popsal průvodce.

„Tuto trasu jsem takto ještě nikdy nešla, pouze tak nějak kopírovala vodáckou trasu, kterou občas jezdíme, takže jsem si to užila z jiné perspektivy,“ uvedla k vycházce Adéla Horáková z oddělení pro doktorské studium právnické fakulty.

O vítězi šachu nebylo pochyb

Neodmyslitelnou součástí sportovního dne je po čtyřech letech už také univerzitní šachový turnaj pořádaný univerzitním spolkem Academic Czech-Mates, šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou.

„Celé odpoledne se neslo v příjemném a přátelském duchu. Z pohodové atmosféry nad šachovnicemi bylo zřejmé, že si účastníci hru i společné setkání naplno užili, což z akce dělá jednoznačný úspěch. K vidění byla řada kvalitních a vyrovnaných partií plných pečlivého taktického přemýšlení. I přes zdravou soutěživost a snahu o co nejlepší výsledek hráči po celou dobu ctili pravidla fair play,“ zhodnotil za organizátory Jan Třeštík.

Z celkového vítězství se nakonec zaslouženě radoval Víctor Lillo Castañ z katedry romanistiky FF, který turnaj s přehledem ovládl. Na druhém místě skončil Pavel Kačírek a třetí příčku vybojoval Vít Holásek. „Všem medailistům patří obrovská gratulace k jejich výkonům, poděkování ale patří všem hráčům, kteří dorazili a svou přítomností pomohli vytvořit takto pozitivní akci,“ uzavřel Třeštík.

Pohár si vykopali politologové

Na sto hráčů a hráček z řad studujících i akademiků filozofické fakulty v celkem devíti týmech nastoupilo ve sportovní den na hřišti FK Slavonín k 15. ročníku tradičního turnaje v malé kopané O pohár děkana. Za vřelé fanouškovské podpory se utkali nejprve ve dvou základních skupinách a následně v play-off.

Nejlépe si vedl tým z katedry politologie a evropských studií, který nakonec ve finále úspěšnou penaltou porazil 2:1 vítěze posledních osmi ročníků turnaje – tým katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky.

„Dostat rozhodující gól v poslední minutě finále nás samozřejmě hodně mrzelo, ale jednou to přijít muselo, žádná série nejde držet do nekonečna. I tak jsem na tým hrdý, semkl se a vypořádal s velkou marodkou i hráčskou obměnou, když zejména výkon v semifinále proti sociologii snesl přísná měřítka. Politologii gratulujeme a těšíme se na bitvy v příštích letech,“ zhodnotil Jaroslav Zahrádka, organizátor turnaje a trenér týmu KMKSŽ.

Třetí příčku obsadil tým katedry sociologie a kulturní antropologie. O hladký průběh letošního turnaje se v roli rozhodčích a organizátorů postarali Jakub Strýček (doktorand z katedry bohemistiky), Jaroslav Zahrádka a Martin Gába (studenti KMKSŽ). „Některé zápasy měly opravdu výbornou kvalitu, některé individuální výkony bych označil za skoro profesionální,“ dodal Jakub Strýček, hlavní organizátor turnaje.

Cyklojízda, expedice, běhání v parcích

Program letošního sportovního dne obohatila i velká olomoucká cyklojízda, kdy se mohli účastníci vydat na kole, koloběžce, ale i poklusem z centra Olomouce do Chválkovic, kde sídlí charitní re-use centrum Druhá Dobrodruhá. V cíli je čekala prohlídka centra s možností nakoupit si a podpořit jeho činnost nebo workshop základů oprav kola.

Nechyběl také oblíbený Memoriál Jiřího Hronka aneb běh olomouckými parky, který pravidelně připravuje katedra informatiky přírodovědecké fakulty. Běžecké klání nabídlo několik různých délek tratí od rekreačních až po 42 maratónských kilometrů.

Odpolední program pro děti i dospělé s Expedicí PřesBar na Letňáku uspořádala katedra aplikovaných pohybových aktivit FTK UP, která se dlouhodobě věnuje podpoře aktivního životního stylu a zapojení osob s postižením do sportu. Součástí bylo také představení projektu Expedice PřesBar 2026, která propojuje studenty, pedagogy i osoby s různými typy postižení při společné sportovní výzvě.

Pochlubte se svým výletem a soutěžte

Ti, kteří si nevybrali žádnou z aktivit sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazili s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost do konce května 2026 zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem na e-mail sportovniden@upol.cz a hrát tak o praktický univerzitní deštník. Ve slosování už je například tým oddělení Academia Film Olomouc.

„Sportden byl moc fajn, šli jsme procházkou z Horky přes Sluňákov a Poděbrady a stihli si udělat i tuhle nádhernou májovou fotografii na návsi v Horce,“ komentuje společný výlet s kolegy vedoucí oddělení a ředitelka AFO Eva Navrátilová.

Příští Sportovní den UP je naplánován na 12. května 2027. Ohlas a fotografie z letošního i předchozích ročníků jsou k dohledání na webu upol.cz/sportovni-den.

Poznávací turistická vycházka, vodácký výlet, lezení na umělé stěně, beach volejbal, dračí lodě, šachy či fakultní turnaj v malé kopané. Sportovní den Univerzity Palackého nabídl i letos pestrou škálu pohybových aktivit, kterých se zúčastnily stovky studujících a pracujících na UP. Kdo si žádnou z nabízených aktivit nevybral, ale přesto vyrazil s kolegy sportovat či na výlet, může se ještě do konce května zúčastnit fotosoutěže.

Sportovní den UP připravuje univerzita každoročně v květnu jako benefit a motivaci ke zdravému životnímu stylu pro své pracující i studující. Letos nabídl nejbohatší program ve své historii. Na sportovní den bývá vyhlášeno rektorské volno a všechny pohybové aktivity jsou zdarma.

„Letošní svátek sportu Univerzity Palackého proběhl ve středu 13. května. Přestože se vzhledem k chladnějšímu počasí pár účastníků v průběhu dne odhlásilo z venkovních aktivit, byl to velmi úspěšný ročník. Plně obsazený byl například vodácký výlet, lekce ranní jógy, pilates, lezení na umělé stěně nebo volejbalové turnaje – jak v tělocvičně, tak na beachvolejbalovém hřišti,“ vyjmenovala Martina Štanclová z Akademik sport centra UP (ASC), jednoho z hlavních pořadatelů sportovních aktivit. Celkově se na aktivity ASC registrovalo 540 sportovců a sportovkyň.

„Nadšené ohlasy jsme zaznamenali například od účastnic lekce latino mix, kruhového tréninku či indoorcyclingu. Z odpoledního doprovodného programu v areálu Envelopa bylo jednou z nejvyhledávanějších aktivit malování na obličej, které využili také skoro všichni závodníci dračích lodí,“ dodala Štanclová.

Na dračích lodích zvítězily Kosatky

Celouniverzitní závod dračích lodí se v rámci Sportovního dne UP uskutečnil vůbec poprvé a byl o něj obrovský zájem. „Soutěžilo mezi sebou osm jedenáctičlenných posádek, které v průběhu celé akce podporoval nespočet diváků nejen z univerzity. Všichni společně utvořili úžasnou a bojovnou atmosféru, která byla cítit v průběhu celé akce,“ popsala Alena Vyskočilová z Welcome office UP, hlavní pořadatelka závodu. Reportáž ze závodu zpracovala olomoucká TV ZIPP.

video_sem

Na třetím místě se umístil tým Boží děcka, na druhé místo se probojovaly Paragrafy ve vodě a na stupeň vítězů doplul tým Kosatek. „Lodě s důležitou instruktáží a asistencí poskytli zkušení sportovci z přerovského oddílu Moravian Dragons,“ dodala Vyskočilová.

Vycházka kolem kaple i jeskyně

Kus chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví prošli ti, kteří se vydali na Větrání – turistickou vycházku s Martinem Višňou z rektorátního oddělení komunikace. „Na šestnáctikilometrové trase z Moravičan do Litovle jsme v 25členné výpravě zavítali například ke kapli sv. Cyrila a Metoděje u Měníku, odkud je krásný výhled na okolí Mohelnice, navštívili jsme torzo Rytířské síně na skalnatých svazích vrchu Třesína a podívali se i do jeho nitra v jeskyni Podkova,“ popsal průvodce.

„Tuto trasu jsem takto ještě nikdy nešla, pouze tak nějak kopírovala vodáckou trasu, kterou občas jezdíme, takže jsem si to užila z jiné perspektivy,“ uvedla k vycházce Adéla Horáková z oddělení pro doktorské studium právnické fakulty.

O vítězi šachu nebylo pochyb

Neodmyslitelnou součástí sportovního dne je po čtyřech letech už také univerzitní šachový turnaj pořádaný univerzitním spolkem Academic Czech-Mates, šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou.

„Celé odpoledne se neslo v příjemném a přátelském duchu. Z pohodové atmosféry nad šachovnicemi bylo zřejmé, že si účastníci hru i společné setkání naplno užili, což z akce dělá jednoznačný úspěch. K vidění byla řada kvalitních a vyrovnaných partií plných pečlivého taktického přemýšlení. I přes zdravou soutěživost a snahu o co nejlepší výsledek hráči po celou dobu ctili pravidla fair play,“ zhodnotil za organizátory Jan Třeštík.

Z celkového vítězství se nakonec zaslouženě radoval Víctor Lillo Castañ z katedry romanistiky FF, který turnaj s přehledem ovládl. Na druhém místě skončil Pavel Kačírek a třetí příčku vybojoval Vít Holásek. „Všem medailistům patří obrovská gratulace k jejich výkonům, poděkování ale patří všem hráčům, kteří dorazili a svou přítomností pomohli vytvořit takto pozitivní akci,“ uzavřel Třeštík.

Pohár si vykopali politologové

Na sto hráčů a hráček z řad studujících i akademiků filozofické fakulty v celkem devíti týmech nastoupilo ve sportovní den na hřišti FK Slavonín k 15. ročníku tradičního turnaje v malé kopané O pohár děkana. Za vřelé fanouškovské podpory se utkali nejprve ve dvou základních skupinách a následně v play-off.

Nejlépe si vedl tým z katedry politologie a evropských studií, který nakonec ve finále úspěšnou penaltou porazil 2:1 vítěze posledních osmi ročníků turnaje – tým katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky.

„Dostat rozhodující gól v poslední minutě finále nás samozřejmě hodně mrzelo, ale jednou to přijít muselo, žádná série nejde držet do nekonečna. I tak jsem na tým hrdý, semkl se a vypořádal s velkou marodkou i hráčskou obměnou, když zejména výkon v semifinále proti sociologii snesl přísná měřítka. Politologii gratulujeme a těšíme se na bitvy v příštích letech,“ zhodnotil Jaroslav Zahrádka, organizátor turnaje a trenér týmu KMKSŽ.

Třetí příčku obsadil tým katedry sociologie a kulturní antropologie. O hladký průběh letošního turnaje se v roli rozhodčích a organizátorů postarali Jakub Strýček (doktorand z katedry bohemistiky), Jaroslav Zahrádka a Martin Gába (studenti KMKSŽ). „Některé zápasy měly opravdu výbornou kvalitu, některé individuální výkony bych označil za skoro profesionální,“ dodal Jakub Strýček, hlavní organizátor turnaje.

Cyklojízda, expedice, běhání v parcích

Program letošního sportovního dne obohatila i velká olomoucká cyklojízda, kdy se mohli účastníci vydat na kole, koloběžce, ale i poklusem z centra Olomouce do Chválkovic, kde sídlí charitní re-use centrum Druhá Dobrodruhá. V cíli je čekala prohlídka centra s možností nakoupit si a podpořit jeho činnost nebo workshop základů oprav kola.

Nechyběl také oblíbený Memoriál Jiřího Hronka aneb běh olomouckými parky, který pravidelně připravuje katedra informatiky přírodovědecké fakulty. Běžecké klání nabídlo několik různých délek tratí od rekreačních až po 42 maratónských kilometrů.

Odpolední program pro děti i dospělé s Expedicí PřesBar na Letňáku uspořádala katedra aplikovaných pohybových aktivit FTK UP, která se dlouhodobě věnuje podpoře aktivního životního stylu a zapojení osob s postižením do sportu. Součástí bylo také představení projektu Expedice PřesBar 2026, která propojuje studenty, pedagogy i osoby s různými typy postižení při společné sportovní výzvě.

Pochlubte se svým výletem a soutěžte

Ti, kteří si nevybrali žádnou z aktivit sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazili s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost do konce května 2026 zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem na e-mail sportovniden@upol.cz a hrát tak o praktický univerzitní deštník. Ve slosování už je například tým oddělení Academia Film Olomouc.

„Sportden byl moc fajn, šli jsme procházkou z Horky přes Sluňákov a Poděbrady a stihli si udělat i tuhle nádhernou májovou fotografii na návsi v Horce,“ komentuje společný výlet s kolegy vedoucí oddělení a ředitelka AFO Eva Navrátilová.

Příští Sportovní den UP je naplánován na 12. května 2027. Ohlas a fotografie z letošního i předchozích ročníků jsou k dohledání na webu upol.cz/sportovni-den.

Jazyk jako most i bariéra: lingvistická diverzita a inkluze v (post)digitální éře, takové bylo stěžejní téma sedmadvacátého mezinárodního setkání mladých lingvistů. Uskutečnilo se na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a zúčastnili se jej odborníci z českých univerzit i lingvisté z Německa a Maroka.

V prostorách Filozofické fakulty UP se uskutečnilo setkání mladých lingvistů, které každoročně organizují studenti a studentky doktorského studijního programu Český jazyk na FF UP. Během dvou dní vystoupilo se zajímavými tématy patnáct řečníků z FF UP i z univerzit v Pardubicích, Praze a Opavě. Na setkání přijeli také lingvisté z Německa a Maroka.

„Za tématem jazyk jako most i bariéra se skrývá poměrně široké spektrum problémů: od obtíží s dorozumíváním u lidí s afázií a dysfázií přes komunikaci s AI po tvůrčí strategie při psaní románů a poezie. Lingvistickou diverzitu lze mimo jiné spatřovat v nářečích či v (ne)přechylování příjmení zahraničních osobností v mediálním a online prostředí. Aktuálním tématem je také jazyková inkluze, konkrétně snaha o genderovou vyrovnanost v běžné komunikaci i na institucionální úrovni,“ shrnula Michaela Kopečková z katedry bohemistiky FF UP, která zároveň vyzdvihla organizační práci doktorandů a doktorandek katedry.  

foto_sem_4

Za stěžejní bod dvoudenního setkání označila plenární přednášku Tradiční dialektologie a současná geovizualizace: spojenci v době přerodu vědních oborů, kterou pronesl profesor Vít Voženílek z Přírodovědecké fakulty UP.

„Účastníkům konference poutavě představil práci kartografa, možnosti mapových vizualizací a zaměřil se na proces i limity tvorby atlasů českých nářečí. Přednáška mimo jiné ukázala, že geoinformatika a lingvistika mají k sobě blíž, než bychom si dokázali představit,“ doplnila Michaela Kopečková.  

Vedle přednášek, v nichž se řečníci zabývali jazykovým systémem a kognicí, digitálním prostorem a technologiemi i aplikovanou lingvistikou a etikou, se během dvoudenního setkání uskutečnilo také několik workshopů zaměřených na terénní výzkum v lingvistice, korpusovou analýzu dat a jazykovou kreativitu.

V rámci konference se uskutečnilo také patnácté celostátní kolo soutěže Student a věda, kterého se zúčastnili pregraduální studující s velmi pestrými tématy.

„První místo získala Izabela Varga ze Slezské univerzity v Opavě s prací na téma Lingvistická analýza mluveného a psaného projevu osob zasažených cévní mozkovou příhodou. Na druhém místě skončila Lenka Jarolímová z Univerzity Karlovy s tématem Užití francouzských frazémů s lexémy ‚oko/oči‘ frankofonními mluvčími. Třetí místo obsadil Jiří Novák z Univerzity Palackého s prací Výzkum výslovnosti nizozemských a vlámských měst v češtině,“ dodala hlavní organizátorka soutěže Božena Bednaříková z katedry bohemistiky, která řadu let byla i hlavní organizátorkou pravidelného setkání mladých lingvistů.    

Jazyk jako most i bariéra: lingvistická diverzita a inkluze v (post)digitální éře, takové bylo stěžejní téma sedmadvacátého mezinárodního setkání mladých lingvistů. Uskutečnilo se na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a zúčastnili se jej odborníci z českých univerzit i lingvisté z Německa a Maroka.

V prostorách Filozofické fakulty UP se uskutečnilo setkání mladých lingvistů, které každoročně organizují studenti a studentky doktorského studijního programu Český jazyk na FF UP. Během dvou dní vystoupilo se zajímavými tématy patnáct řečníků z FF UP i z univerzit v Pardubicích, Praze a Opavě. Na setkání přijeli také lingvisté z Německa a Maroka.

„Za tématem jazyk jako most i bariéra se skrývá poměrně široké spektrum problémů: od obtíží s dorozumíváním u lidí s afázií a dysfázií přes komunikaci s AI po tvůrčí strategie při psaní románů a poezie. Lingvistickou diverzitu lze mimo jiné spatřovat v nářečích či v (ne)přechylování příjmení zahraničních osobností v mediálním a online prostředí. Aktuálním tématem je také jazyková inkluze, konkrétně snaha o genderovou vyrovnanost v běžné komunikaci i na institucionální úrovni,“ shrnula Michaela Kopečková z katedry bohemistiky FF UP, která zároveň vyzdvihla organizační práci doktorandů a doktorandek katedry.  

foto_sem_4

Za stěžejní bod dvoudenního setkání označila plenární přednášku Tradiční dialektologie a současná geovizualizace: spojenci v době přerodu vědních oborů, kterou pronesl profesor Vít Voženílek z Přírodovědecké fakulty UP.

„Účastníkům konference poutavě představil práci kartografa, možnosti mapových vizualizací a zaměřil se na proces i limity tvorby atlasů českých nářečí. Přednáška mimo jiné ukázala, že geoinformatika a lingvistika mají k sobě blíž, než bychom si dokázali představit,“ doplnila Michaela Kopečková.  

Vedle přednášek, v nichž se řečníci zabývali jazykovým systémem a kognicí, digitálním prostorem a technologiemi i aplikovanou lingvistikou a etikou, se během dvoudenního setkání uskutečnilo také několik workshopů zaměřených na terénní výzkum v lingvistice, korpusovou analýzu dat a jazykovou kreativitu.

V rámci konference se uskutečnilo také patnácté celostátní kolo soutěže Student a věda, kterého se zúčastnili pregraduální studující s velmi pestrými tématy.

„První místo získala Izabela Varga ze Slezské univerzity v Opavě s prací na téma Lingvistická analýza mluveného a psaného projevu osob zasažených cévní mozkovou příhodou. Na druhém místě skončila Lenka Jarolímová z Univerzity Karlovy s tématem Užití francouzských frazémů s lexémy ‚oko/oči‘ frankofonními mluvčími. Třetí místo obsadil Jiří Novák z Univerzity Palackého s prací Výzkum výslovnosti nizozemských a vlámských měst v češtině,“ dodala hlavní organizátorka soutěže Božena Bednaříková z katedry bohemistiky, která řadu let byla i hlavní organizátorkou pravidelného setkání mladých lingvistů.