Agregátor zdrojů

Na zahradách nejsou vítané, přesto mají v přírodě své místo. Řeč je o plevelných rostlinách, na které se zaměří nová výstava „Když se řekne plevel“ v botanické zahradě přírodovědecké fakulty. Návštěvníkům ukáže, že i rostliny, které obvykle považujeme za nežádoucí, mohou být zajímavé a plné příběhů. Vernisáž se uskuteční 11. listopadu 2025 od 17:00 v sále Josefa Otruby.

„Plevele v lidech obvykle nevyvolávají pozitivní myšlenky, natož aby se staly tématem výstavy. Zahrádkáři i zemědělci jsou rádi, že si od nich alespoň v zimě odpočinou. Tyto zažité představy bychom chtěli na nové výstavě alespoň trochu narušit,“ říká vedoucí botanické zahrady a autor výstavy Václav Dvořák.

Ohrožené plevele v péči botanické zahrady

Botanická zahrada se na pěstování plevelů zaměřuje dlouhodobě. Kolekce čítá několik desítek převážně jednoletých druhů, které se dnes v přírodě objevují jen vzácně. „Ať chceme, nebo ne, plevele budou vždy přítomné po boku rostlin a plodin, které pěstujeme cíleně. Boj člověka s nimi je fascinující příběh, který nám připomíná, že přírodu stále zcela neovládáme, navzdory technologiím, chemii i moderním zemědělským postupům,“ dodává Václav Dvořák.

Symbolickou rostlinou příběhu je koukol polní. Druh, který lidé cíleně hubili po staletí, už z polních kultur téměř zmizel. Dnes se vyskytuje jen na několika málo místech v České republice. Podobný osud potkal i desítky dalších druhů, z nichž mnohé budou na výstavě představeny na fotografiích pořízených nejen v botanické zahradě, ale také po celé zemi – od Českých Budějovic až po Bílé Karpaty.

Plevele pod lupou i v básních

Výstava nabídne i zamyšlení nad tím, co plevel vlastně znamená. „Je to snad až filozofická otázka,“ říká autor. „Plevel může být i kulturní metaforou. Symbolem toho, co roste navzdory našim plánům a vůli. I v tom odráží hodnoty, podle nichž se na přírodu i svět díváme.“

Návštěvníci se tak setkají nejen s vizuálními obrazy plevelů, ale i s poetickými a esejistickými texty od českých literátů napříč generacemi. „Výstava o plevelech bude mejdanem témat na okraji zájmu, na který dorazí František Hrubín i Ivan Martin Jirous. Srdečně zvu i vás,“ uzavírá s úsměvem Václav Dvořák.

Výstava „Když se řekne plevel“ potrvá v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého od 11. listopadu 2025 do 30. ledna 2026.

Na zahradách nejsou vítané, přesto mají v přírodě své místo. Řeč je o plevelných rostlinách, na které se zaměří nová výstava „Když se řekne plevel“ v botanické zahradě přírodovědecké fakulty. Návštěvníkům ukáže, že i rostliny, které obvykle považujeme za nežádoucí, mohou být zajímavé a plné příběhů. Vernisáž se uskuteční 11. listopadu 2025 od 17:00 v sále Josefa Otruby.

„Plevele v lidech obvykle nevyvolávají pozitivní myšlenky, natož aby se staly tématem výstavy. Zahrádkáři i zemědělci jsou rádi, že si od nich alespoň v zimě odpočinou. Tyto zažité představy bychom chtěli na nové výstavě alespoň trochu narušit,“ říká vedoucí botanické zahrady a autor výstavy Václav Dvořák.

Ohrožené plevele v péči botanické zahrady

Botanická zahrada se na pěstování plevelů zaměřuje dlouhodobě. Kolekce čítá několik desítek převážně jednoletých druhů, které se dnes v přírodě objevují jen vzácně. „Ať chceme, nebo ne, plevele budou vždy přítomné po boku rostlin a plodin, které pěstujeme cíleně. Boj člověka s nimi je fascinující příběh, který nám připomíná, že přírodu stále zcela neovládáme, navzdory technologiím, chemii i moderním zemědělským postupům,“ dodává Václav Dvořák.

Symbolickou rostlinou příběhu je koukol polní. Druh, který lidé cíleně hubili po staletí, už z polních kultur téměř zmizel. Dnes se vyskytuje jen na několika málo místech v České republice. Podobný osud potkal i desítky dalších druhů, z nichž mnohé budou na výstavě představeny na fotografiích pořízených nejen v botanické zahradě, ale také po celé zemi – od Českých Budějovic až po Bílé Karpaty.

Plevele pod lupou i v básních

Výstava nabídne i zamyšlení nad tím, co plevel vlastně znamená. „Je to snad až filozofická otázka,“ říká autor. „Plevel může být i kulturní metaforou. Symbolem toho, co roste navzdory našim plánům a vůli. I v tom odráží hodnoty, podle nichž se na přírodu i svět díváme.“

Návštěvníci se tak setkají nejen s vizuálními obrazy plevelů, ale i s poetickými a esejistickými texty od českých literátů napříč generacemi. „Výstava o plevelech bude mejdanem témat na okraji zájmu, na který dorazí František Hrubín i Ivan Martin Jirous. Srdečně zvu i vás,“ uzavírá s úsměvem Václav Dvořák.

Výstava „Když se řekne plevel“ potrvá v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého od 11. listopadu 2025 do 30. ledna 2026.

Prohlídky vybraných laboratoří, soutěže i experimenty nabízí letos CATRIN Univerzity Palackého návštěvníkům v rámci popularizační akce Týden Akademie věd. Organizátoři připravili program na míru zejména pro školní třídy, akci ve středu odstartovala exkurze pro studenty Masarykova gymnázia Příbor.

„Jezdíme sem opakovaně a máme se zdejšími exkurzemi tradičně dobré zkušenosti. Vždy se dozvíme mnoho nového a doplníme si poznatky, které studenti získají ve škole,“ uvedla pedagožka Iveta Ulčáková.

Třídní kolektivy si mohly vybrat ze tří exkurzí s názvy Od nanočástic ke světluškám, Od nanočástic k rostlinám a Biotechnologie a nanotechnologie v praxi. Ve středu je zaměstnanci CATRIN provedli mikroskopickým zázemím a objasnili jim, jaké typy mikroskopů a k jakým účelům využívají. V CATRIN-Bio se dozvěděli například o moderních metodách editování genomu rostlin a k čemu je vědci v CATRIN využívají. Studenti se na chvíli proměnili ve vědce a izolovali DNA z banánu.  

„Bylo to super, jelikož jsem si mohl vyzkoušet velmi zábavný experiment a dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí. Všem to můžu doporučit,“ řekl student čtvrtého ročníku Jakub Macek, který se programu Týdne Akademie věd zúčastnil poprvé.

CATRIN se k Týdnu Akademie věd připojuje každoročně. Vědeckým centrem obvykle projdou desítky mladých zájemců o vědu. Například dnes jej navštíví středoškoláci z Ostravy.

Pátý ročník akce se koná od 3. do 9. listopadu. Vědecký festival zahrnuje přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. Festival je určen jak studentům středních škol, pro které připravujeme především přednášky a exkurze v dopoledních hodinách, tak široké veřejnosti, na kterou cílí program v odpoledních a večerních časech. Více o festivalu na jdete zde.

Prohlídky vybraných laboratoří, soutěže i experimenty nabízí letos CATRIN Univerzity Palackého návštěvníkům v rámci popularizační akce Týden Akademie věd. Organizátoři připravili program na míru zejména pro školní třídy, akci ve středu odstartovala exkurze pro studenty Masarykova gymnázia Příbor.

„Jezdíme sem opakovaně a máme se zdejšími exkurzemi tradičně dobré zkušenosti. Vždy se dozvíme mnoho nového a doplníme si poznatky, které studenti získají ve škole,“ uvedla pedagožka Iveta Ulčáková.

Třídní kolektivy si mohly vybrat ze tří exkurzí s názvy Od nanočástic ke světluškám, Od nanočástic k rostlinám a Biotechnologie a nanotechnologie v praxi. Ve středu je zaměstnanci CATRIN provedli mikroskopickým zázemím a objasnili jim, jaké typy mikroskopů a k jakým účelům využívají. V CATRIN-Bio se dozvěděli například o moderních metodách editování genomu rostlin a k čemu je vědci v CATRIN využívají. Studenti se na chvíli proměnili ve vědce a izolovali DNA z banánu.  

„Bylo to super, jelikož jsem si mohl vyzkoušet velmi zábavný experiment a dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí. Všem to můžu doporučit,“ řekl student čtvrtého ročníku Jakub Macek, který se programu Týdne Akademie věd zúčastnil poprvé.

CATRIN se k Týdnu Akademie věd připojuje každoročně. Vědeckým centrem obvykle projdou desítky mladých zájemců o vědu. Například dnes jej navštíví středoškoláci z Ostravy.

Pátý ročník akce se koná od 3. do 9. listopadu. Vědecký festival zahrnuje přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. Festival je určen jak studentům středních škol, pro které připravujeme především přednášky a exkurze v dopoledních hodinách, tak široké veřejnosti, na kterou cílí program v odpoledních a večerních časech. Více o festivalu na jdete zde.

Univerzita Palackého přivítá na akademické půdě bývalou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, která pronese tradiční výroční přednášku k poctě J. L. Fischera. Její vystoupení na téma „Krize demokracie: institucionální a osobní perspektiva“ se uskuteční ve čtvrtek 27. listopadu od 17 hodin v aule Právnické fakulty UP.

Výroční přednášku organizuje UP jednou ročně k poctě prvního rektora obnovené olomoucké univerzity Josefa Ludvíka Fischera. K jejímu přednesení bývá oslovena významná česká či zahraniční osobnost. Mezi dosavadní řečníky patřili například ekonom Tomáš Sedláček, chemik Pavel Jungwirth, teolog Tomáš Halík, jaderná inženýrka Dana Drábová či neuropatolog František Koukolík. Každý z nich nabídl osobitý pohled na klíčová témata vědy, společnosti a kultury – přesně v duchu intelektuálního odkazu J. L. Fischera.

Vstup na přednášku je zdarma, je ale potřeba se předem registrovat prostřednictvím online formuláře zde. 

Zuzana Čaputová je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Jako advokátka a aktivistka se věnovala mj. veřejné správě, problematice týraných a zneužívaných dětí, tématům právního státu či transparentnímu nakládání s veřejným majetkem. Do politiky aktivně vstoupila na konci roku 2017, kdy oznámila vstup do strany Progresívne Slovensko, kde se stala místopředsedkyní. V roce 2018 se rozhodla kandidovat na prezidentku Slovenské republiky. Zdůvodnila to tehdy mj. snahou pomoci společnosti obnovit důvěru v demokratické hodnoty a sounáležitost s Evropou. Důležitým faktorem pro její rozhodnutí byla i vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Prezidentské volby v roce 2019 Zuzana Čaputová vyhrála. Po několika náročných letech ve funkci, kdy stála v čele země mj. za covidové pandemie či při napadení Ukrajiny Ruskem, se nakonec rozhodla, že svůj mandát z osobních důvodů obhajovat nebude. Ve funkci skončila v červnu 2024.

V aule právnické fakulty UP bude 27. listopadu od 17 hodin Zuzana Čaputová mluvit na téma „Krize demokracie: institucionální a osobní perspektiva“.

Bezpečnostní opatření během akce:
Upozorňujeme hosty, že vstup do auly bude umožněn jen registrovaným prostřednictvím online formuláře. Při vstupu do auly budou posílena bezpečnostní opatření (mj. detektory kovu). Prosíme, dbejte na místě pokynů organizátorů a bezpečnostní agentury. Větší zavazadla zanechejte doma nebo na místě v šatně. Doporučujeme rovněž dorazit v dostatečném časovém předstihu. Zaregistrované zájemce, kteří se nakonec nebudou moci zúčastnit, prosíme, aby svou registraci odvolali zasláním e-mailu na adresu akce@upol.cz.

Univerzita Palackého přivítá na akademické půdě bývalou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, která pronese tradiční výroční přednášku k poctě J. L. Fischera. Její vystoupení na téma „Krize demokracie: institucionální a osobní perspektiva“ se uskuteční ve čtvrtek 27. listopadu od 17 hodin v aule Právnické fakulty UP.

Výroční přednášku organizuje UP jednou ročně k poctě prvního rektora obnovené olomoucké univerzity Josefa Ludvíka Fischera. K jejímu přednesení bývá oslovena významná česká či zahraniční osobnost. Mezi dosavadní řečníky patřili například ekonom Tomáš Sedláček, chemik Pavel Jungwirth, teolog Tomáš Halík, jaderná inženýrka Dana Drábová či neuropatolog František Koukolík. Každý z nich nabídl osobitý pohled na klíčová témata vědy, společnosti a kultury – přesně v duchu intelektuálního odkazu J. L. Fischera.

Vstup na přednášku je zdarma, je ale potřeba se předem registrovat prostřednictvím online formuláře zde. 

Zuzana Čaputová je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Jako advokátka a aktivistka se věnovala mj. veřejné správě, problematice týraných a zneužívaných dětí, tématům právního státu či transparentnímu nakládání s veřejným majetkem. Do politiky aktivně vstoupila na konci roku 2017, kdy oznámila vstup do strany Progresívne Slovensko, kde se stala místopředsedkyní. V roce 2018 se rozhodla kandidovat na prezidentku Slovenské republiky. Zdůvodnila to tehdy mj. snahou pomoci společnosti obnovit důvěru v demokratické hodnoty a sounáležitost s Evropou. Důležitým faktorem pro její rozhodnutí byla i vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Prezidentské volby v roce 2019 Zuzana Čaputová vyhrála. Po několika náročných letech ve funkci, kdy stála v čele země mj. za covidové pandemie či při napadení Ukrajiny Ruskem, se nakonec rozhodla, že svůj mandát z osobních důvodů obhajovat nebude. Ve funkci skončila v červnu 2024.

V aule právnické fakulty UP bude 27. listopadu od 17 hodin Zuzana Čaputová mluvit na téma „Krize demokracie: institucionální a osobní perspektiva“.

Bezpečnostní opatření během akce:
Upozorňujeme hosty, že vstup do auly bude umožněn jen registrovaným prostřednictvím online formuláře. Při vstupu do auly budou posílena bezpečnostní opatření (mj. detektory kovu). Prosíme, dbejte na místě pokynů organizátorů a bezpečnostní agentury. Větší zavazadla zanechejte doma nebo na místě v šatně. Doporučujeme rovněž dorazit v dostatečném časovém předstihu. Zaregistrované zájemce, kteří se nakonec nebudou moci zúčastnit, prosíme, aby svou registraci odvolali zasláním e-mailu na adresu akce@upol.cz.

Akademický senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého dnes zvolil kandidátem na děkana Jana Říhu. V tajné volbě získal 13 hlasů. Pokud jeho zvolení potvrdí rektor UP Michael Kohajda, nové děkanské období zahájí 1. února 2026. Jan Říha na postu děkana fakulty nahradí Martina Kubalu, který v čele fakulty stál dvě období od února 2018. Jeho druhé funkční období skončí 31. ledna 2026.

Jan Říha uspěl hned v prvním kole. Podpořilo ho třináct z jednadvaceti členů akademického senátu. Jeho protikandidát Petr Bednář, vedoucí katedry analytické chemie, získal šest hlasů, sám se hlasování zdržel. Jeden člen senátu byl z jednání omluven.

„Velmi děkuji za podporu členům senátu, kteří o volbě děkana rozhodli, a také celé akademické obci fakulty. Touto volbou zároveň přijímám obrovskou zodpovědnost za pracovní podmínky téměř tisícovky akademických, vědeckých, technických a administrativních pracovníků fakulty a za kvalitu studijního prostředí pro více než čtyři tisíce současných studentů bakalářských, magisterských i doktorských programů. Bude mi ctí být tváří silné fakulty, jejímuž dalšímu rozvoji se během následujícího děkanského období hodlám plně věnovat,“ uvedl Jan Říha.

Jan Říha je absolventem přírodovědecké fakulty, působí na katedře experimentální fyziky a od roku 2019 zastává funkci proděkana pro studijní záležitosti. Mezi jeho hlavní priority patří stabilní rozvoj přírodovědecké fakulty postavený na kvalitní výuce, výzkumu a zodpovědném řízení. Chce, aby fakulta zůstala moderní, otevřenou a spolehlivou součástí univerzity, které poskytne kvalitní pracovní prostředí studentům i zaměstnancům pro výuku a výzkum.

Ve vědě a výzkumu plánuje posílit finanční motivaci a podporu pracovišť, zvýšit efektivitu projektové administrace a zlepšit informovanost o grantových výzvách. Důležitým cílem je také rozvoj smluvního výzkumu a spolupráce s komerční sférou, stejně jako aktivní zapojení fakulty do mezinárodních projektů.

Zaměřit se také chce na rozvoj studia a akreditací nových programů, digitalizaci agend a podporu studijních oborů s vysokým společenským dopadem – například učitelství či polovodičové a kvantové technologie. Za klíčové oblasti považuje i stabilitu doktorského studia, důslednou analýzu studijní úspěšnosti a lepší provázanost programů s potřebami praxe.

Součástí jeho vize je rovněž aktivní komunikace a spolupráce s rektorátem, městem i regionálními partnery, podpora aktivit Pevnosti poznání a botanické zahrady, které jsou součástmi fakulty, a také budování pozitivní značky fakulty uvnitř univerzity i mimo ni.

Jan Říha je absolventem PřF UP, kde vystudoval učitelství matematiky a fyziky. V roce 2005 zde obhájil disertační práci na téma Kvantová teorie optické aktivity krystalů a získal titul Ph.D. v oboru Obecná fyzika a matematická fyzika. Od roku 1999 působí na katedře teoretické, později experimentální fyziky, kde se věnuje výuce a odborné práci v oblasti optických vlastností látek a didaktiky fyziky. Od roku 2019 zastává funkci proděkana pro studijní záležitosti. V rámci své činnosti se zaměřuje na modernizaci a zkvalitňování výuky fyziky, inovaci studijních programů a rozvoj pedagogických kompetencí. Dlouhodobě se angažuje v projektech zaměřených na zlepšování kvality vzdělávání a podporu studentů a učitelů přírodovědných oborů. Je hlavním řešitelem či koordinátorem řady projektů podporujících vzdělávání a udržitelnost, například „Podpora zelených dovedností a udržitelnosti na UP“ nebo „IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání“. Podílel se také na úspěšných rozvojových a aplikačních projektech z programů OP VVV a OP VK.

Akademický senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého dnes zvolil kandidátem na děkana Jana Říhu. V tajné volbě získal 13 hlasů. Pokud jeho zvolení potvrdí rektor UP Michael Kohajda, nové děkanské období zahájí 1. února 2026. Jan Říha na postu děkana fakulty nahradí Martina Kubalu, který v čele fakulty stál dvě období od února 2018. Jeho druhé funkční období skončí 31. ledna 2026.

Jan Říha uspěl hned v prvním kole. Podpořilo ho třináct z jednadvaceti členů akademického senátu. Jeho protikandidát Petr Bednář, vedoucí katedry analytické chemie, získal šest hlasů, sám se hlasování zdržel. Jeden člen senátu byl z jednání omluven.

„Velmi děkuji za podporu členům senátu, kteří o volbě děkana rozhodli, a také celé akademické obci fakulty. Touto volbou zároveň přijímám obrovskou zodpovědnost za pracovní podmínky téměř tisícovky akademických, vědeckých, technických a administrativních pracovníků fakulty a za kvalitu studijního prostředí pro více než čtyři tisíce současných studentů bakalářských, magisterských i doktorských programů. Bude mi ctí být tváří silné fakulty, jejímuž dalšímu rozvoji se během následujícího děkanského období hodlám plně věnovat,“ uvedl Jan Říha.

Jan Říha je absolventem přírodovědecké fakulty, působí na katedře experimentální fyziky a od roku 2019 zastává funkci proděkana pro studijní záležitosti. Mezi jeho hlavní priority patří stabilní rozvoj přírodovědecké fakulty postavený na kvalitní výuce, výzkumu a zodpovědném řízení. Chce, aby fakulta zůstala moderní, otevřenou a spolehlivou součástí univerzity, které poskytne kvalitní pracovní prostředí studentům i zaměstnancům pro výuku a výzkum.

Ve vědě a výzkumu plánuje posílit finanční motivaci a podporu pracovišť, zvýšit efektivitu projektové administrace a zlepšit informovanost o grantových výzvách. Důležitým cílem je také rozvoj smluvního výzkumu a spolupráce s komerční sférou, stejně jako aktivní zapojení fakulty do mezinárodních projektů.

Zaměřit se také chce na rozvoj studia a akreditací nových programů, digitalizaci agend a podporu studijních oborů s vysokým společenským dopadem – například učitelství či polovodičové a kvantové technologie. Za klíčové oblasti považuje i stabilitu doktorského studia, důslednou analýzu studijní úspěšnosti a lepší provázanost programů s potřebami praxe.

Součástí jeho vize je rovněž aktivní komunikace a spolupráce s rektorátem, městem i regionálními partnery, podpora aktivit Pevnosti poznání a botanické zahrady, které jsou součástmi fakulty, a také budování pozitivní značky fakulty uvnitř univerzity i mimo ni.

Jan Říha je absolventem PřF UP, kde vystudoval učitelství matematiky a fyziky. V roce 2005 zde obhájil disertační práci na téma Kvantová teorie optické aktivity krystalů a získal titul Ph.D. v oboru Obecná fyzika a matematická fyzika. Od roku 1999 působí na katedře teoretické, později experimentální fyziky, kde se věnuje výuce a odborné práci v oblasti optických vlastností látek a didaktiky fyziky. Od roku 2019 zastává funkci proděkana pro studijní záležitosti. V rámci své činnosti se zaměřuje na modernizaci a zkvalitňování výuky fyziky, inovaci studijních programů a rozvoj pedagogických kompetencí. Dlouhodobě se angažuje v projektech zaměřených na zlepšování kvality vzdělávání a podporu studentů a učitelů přírodovědných oborů. Je hlavním řešitelem či koordinátorem řady projektů podporujících vzdělávání a udržitelnost, například „Podpora zelených dovedností a udržitelnosti na UP“ nebo „IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání“. Podílel se také na úspěšných rozvojových a aplikačních projektech z programů OP VVV a OP VK.

Jak se zachovat, když mi hrozí nebezpečí? A poznám vůbec takovou hrozbu? Na tyto a další otázky by především studentům měla dát odpověď série krátkých instruktážních videí, které pro ně připravila Univerzita Palackého.

Tři krátká videa spojuje téma Bezpečná univerzita. V prvním se řeší, jak se správně zachovat v případě nálezu podezřelého předmětu třeba batohu, druhé pak poradí, jak se zachovat v případě, že si všimneme podivného chování u spolužáka či spolužačky. V třetím videu je stručný návod na to, jak reagovat, když se například do knihovny dostane podezřelá osoba.

video_sem

Hlavní poselství všech videí je přitom společné: být přiměřeně bdělý, všímat si svého okolí a v případě potíží se obrátit na kompetentní zaměstnance univerzity.

„Inspirací pro vznik projektu byla iniciativa Policie ČR, která před několika lety vytvořila video věnované problematice ozbrojeného útočníka. Ačkoli jde o zásadní téma, v běžném provozu univerzity se mnohem častěji objevují jiné bezpečnostní situace – například nalezený odložený předmět nebo projevy verbální agrese. Právě proto se tým Univerzity Palackého rozhodl zaměřit na scénáře, které jsou pravděpodobnější, ale přitom často podceňované,“ vysvětlil kancléř UP Martin Tomášek.

video_sem

Jak dodal, dalším impulsem byla zkušenost, že dříve vytvořené textové materiály, jako jsou letáky či manuály, mají jen omezený dopad. „Krátká videa proto představují moderní a efektivní formu komunikace, která studenty zaujme, a přitom jim jasně a stručně sdělí klíčové informace,“ dodal kancléř UP.

Bezpečnostní videa připravila Audiovizuální produkce UP (AVP). „Byla to pro nás výzva, natočit několikaminutové příspěvky tak, aby splnily edukační úlohu a současně byly vizuálně přitažlivé a sdělné,“ řekl vedoucí AVP Martin Müller. Videa kombinují hrané scény s glosující průvodkyní, doktorandkou CMTF Martou Sýkorovou, která divákům pomáhá porozumět jednotlivým situacím. „Potěšující je i skutečnost, že celý projekt byl vytvořen udržitelně – natáčecí tým i herci pocházejí z řad zaměstnanců a studentů UP,“ dodal Martin Müller. Režie videí se ujal Daniel Kunz a kameru vedl Tomáš Pospíšil, oba z AVP.

video_sem

„Univerzita i tímto způsobem dává jasně najevo, že bezpečnost svých studentů i zaměstnanců bere vážně – a zároveň volí formu, která odpovídá současným komunikačním trendům i potřebám akademické komunity,“ dodal kancléř Martin Tomášek.

Projekt zapadá do širšího rámce edukačních aktivit Univerzity Palackého v oblasti fyzické bezpečnosti – vedle příruček, letáků či kontaktní výuky pro zaměstnance i studenty sem patří například tzv. COOC kurz pro zaměstnance UP.

Jak se zachovat, když mi hrozí nebezpečí? A poznám vůbec takovou hrozbu? Na tyto a další otázky by především studentům měla dát odpověď série krátkých instruktážních videí, které pro ně připravila Univerzita Palackého.

Tři krátká videa spojuje téma Bezpečná univerzita. V prvním se řeší, jak se správně zachovat v případě nálezu podezřelého předmětu třeba batohu, druhé pak poradí, jak se zachovat v případě, že si všimneme podivného chování u spolužáka či spolužačky. V třetím videu je stručný návod na to, jak reagovat, když se například do knihovny dostane podezřelá osoba.

video_sem

Hlavní poselství všech videí je přitom společné: být přiměřeně bdělý, všímat si svého okolí a v případě potíží se obrátit na kompetentní zaměstnance univerzity.

„Inspirací pro vznik projektu byla iniciativa Policie ČR, která před několika lety vytvořila video věnované problematice ozbrojeného útočníka. Ačkoli jde o zásadní téma, v běžném provozu univerzity se mnohem častěji objevují jiné bezpečnostní situace – například nalezený odložený předmět nebo projevy verbální agrese. Právě proto se tým Univerzity Palackého rozhodl zaměřit na scénáře, které jsou pravděpodobnější, ale přitom často podceňované,“ vysvětlil kancléř UP Martin Tomášek.

video_sem

Jak dodal, dalším impulsem byla zkušenost, že dříve vytvořené textové materiály, jako jsou letáky či manuály, mají jen omezený dopad. „Krátká videa proto představují moderní a efektivní formu komunikace, která studenty zaujme, a přitom jim jasně a stručně sdělí klíčové informace,“ dodal kancléř UP.

Bezpečnostní videa připravila Audiovizuální produkce UP (AVP). „Byla to pro nás výzva, natočit několikaminutové příspěvky tak, aby splnily edukační úlohu a současně byly vizuálně přitažlivé a sdělné,“ řekl vedoucí AVP Martin Müller. Videa kombinují hrané scény s glosující průvodkyní, doktorandkou CMTF Martou Sýkorovou, která divákům pomáhá porozumět jednotlivým situacím. „Potěšující je i skutečnost, že celý projekt byl vytvořen udržitelně – natáčecí tým i herci pocházejí z řad zaměstnanců a studentů UP,“ dodal Martin Müller. Režie videí se ujal Daniel Kunz a kameru vedl Tomáš Pospíšil, oba z AVP.

video_sem

„Univerzita i tímto způsobem dává jasně najevo, že bezpečnost svých studentů i zaměstnanců bere vážně – a zároveň volí formu, která odpovídá současným komunikačním trendům i potřebám akademické komunity,“ dodal kancléř Martin Tomášek.

Projekt zapadá do širšího rámce edukačních aktivit Univerzity Palackého v oblasti fyzické bezpečnosti – vedle příruček, letáků či kontaktní výuky pro zaměstnance i studenty sem patří například tzv. COOC kurz pro zaměstnance UP.

Inspirace, výměna zkušeností a vzájemná podpora – to je smysl nově založené Učící se komunity na Univerzitě Palackého. Aktivita, kterou iniciovalo Centrum excelence ve vzdělávání, propojuje vyučující ze všech fakult a vytváří prostor pro spolupráci, vzájemné učení a inovaci ve vysokoškolské výuce.

Nová iniciativa má potenciál výrazně proměnit způsob, jakým vysokoškolští pedagogové rozvíjejí a sdílejí své profesní dovednosti. Komunita sdružuje jak zkušené pedagogy, tak začínající vyučující, zpravidla po dvou z každé z osmi fakult Univerzity Palackého.

„Cílem Učící se komunity je vytvářet prostor, kde se mohou vyučující navzájem inspirovat, sdílet zkušenosti a rozvíjet nové nápady pro výuku. Kvalita vzdělávání je společnou odpovědností, a právě spolupráce napříč fakultami přináší nové perspektivy a podporuje kulturu vzájemného učení,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Setkávání členů komunity budou probíhat pravidelně jednou za semestr. Debaty budou doplněny tematickými workshopy zaměřenými na aktuální otázky vysokoškolské pedagogiky. Součástí činnosti je i online platforma, která slouží jako sdílené zázemí pro materiály, inspirace a příklady dobré praxe.

„První setkání Učící se komunity se uskutečnilo na počátku října a neslo se v přátelské a neformální atmosféře. Účastníci sdíleli své zkušenosti s návštěvami ve výuce kolegů a debatovali o tom, jak tyto aktivity mohou přispět ke zkvalitnění výuky napříč univerzitou. Program byl završen kreativním workshopem, v němž týmy vyučujících vytvářely propagační návrhy k tématu kvalitní výuky a podpory pedagogických kompetencí – od sloganů a vizuálních návrhů až po originální loga. Výsledkem byly nápadité a inspirativní výstupy, které chceme dále využívat při propagaci rozvoje pedagogických kompetencí na naší univerzitě,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP.

Cílem nové univerzitní aktivity je tedy nejen podporovat spolupráci mezi fakultami, ale také zvyšovat povědomí o možnostech rozvoje pedagogických kompetencí – a to formou workshopů, programů CŽV ukončených mikrocertifikáty i dalších vzdělávacích programů pro univerzitní pedagogy.

Vznik Učící se komunity je podpořen realizací projektu IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání na Univerzitě Palackého v Olomouci, reg č. CZ.02.02.XX/00/23_022/0008873.

Inspirace, výměna zkušeností a vzájemná podpora – to je smysl nově založené Učící se komunity na Univerzitě Palackého. Aktivita, kterou iniciovalo Centrum excelence ve vzdělávání, propojuje vyučující ze všech fakult a vytváří prostor pro spolupráci, vzájemné učení a inovaci ve vysokoškolské výuce.

Nová iniciativa má potenciál výrazně proměnit způsob, jakým vysokoškolští pedagogové rozvíjejí a sdílejí své profesní dovednosti. Komunita sdružuje jak zkušené pedagogy, tak začínající vyučující, zpravidla po dvou z každé z osmi fakult Univerzity Palackého.

„Cílem Učící se komunity je vytvářet prostor, kde se mohou vyučující navzájem inspirovat, sdílet zkušenosti a rozvíjet nové nápady pro výuku. Kvalita vzdělávání je společnou odpovědností, a právě spolupráce napříč fakultami přináší nové perspektivy a podporuje kulturu vzájemného učení,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Setkávání členů komunity budou probíhat pravidelně jednou za semestr. Debaty budou doplněny tematickými workshopy zaměřenými na aktuální otázky vysokoškolské pedagogiky. Součástí činnosti je i online platforma, která slouží jako sdílené zázemí pro materiály, inspirace a příklady dobré praxe.

„První setkání Učící se komunity se uskutečnilo na počátku října a neslo se v přátelské a neformální atmosféře. Účastníci sdíleli své zkušenosti s návštěvami ve výuce kolegů a debatovali o tom, jak tyto aktivity mohou přispět ke zkvalitnění výuky napříč univerzitou. Program byl završen kreativním workshopem, v němž týmy vyučujících vytvářely propagační návrhy k tématu kvalitní výuky a podpory pedagogických kompetencí – od sloganů a vizuálních návrhů až po originální loga. Výsledkem byly nápadité a inspirativní výstupy, které chceme dále využívat při propagaci rozvoje pedagogických kompetencí na naší univerzitě,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP.

Cílem nové univerzitní aktivity je tedy nejen podporovat spolupráci mezi fakultami, ale také zvyšovat povědomí o možnostech rozvoje pedagogických kompetencí – a to formou workshopů, programů CŽV ukončených mikrocertifikáty i dalších vzdělávacích programů pro univerzitní pedagogy.

Vznik Učící se komunity je podpořen realizací projektu IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání na Univerzitě Palackého v Olomouci, reg č. CZ.02.02.XX/00/23_022/0008873.

Palacký University has achieved a success on the European stage. Beginning in November 2025, it will coordinate a three-year international project, INSIGHT (International Network for Support, Inclusion, Global Harmony, and Training), designed to strengthen the internationalisation of higher education and create a comprehensive support framework for international students and staff. The project will run until October 2028 and has secured a grant of €400,000.

The consortium led by Palacký University Olomouc includes the University of Warsaw, Université Paris-Est Créteil, and the European University Foundation. INSIGHT aligns with European priorities on inclusion and diversity and reflects universities’ efforts to foster a more open and welcoming academic environment.

“In selecting our partners, we drew on long-standing ties within the Aurora alliance and built on previous successful projects and collaborations,” said Alena Vyskočilová, Head of the Welcome Office and the project’s overall coordinator. She added that of the 38 projects submitted to the KA220 HED call in 2025, only five from the Czech Republic were successful, making INSIGHT a particularly prestigious and competitive initiative.

The project’s primary objective is to develop a universally applicable methodology for establishing and operating Welcome Offices (Welcome Points), central contact hubs providing services for international students and staff. The methodology will cover quality standards, process management, crisis protocols, case management, and unified templates and forms.

INSIGHT also advances the concept of “internationalisation at home,” cultivating a global environment directly on the home campus, and supports virtual exchanges.

Alena Vyskočilová and Katarzyna Basisty from University of Warsaw.

“Activities will include a summer school, pre-departure support for students heading abroad, and the strengthening of peer-to-peer (buddy/mentoring) and ambassador programmes for both incoming and outgoing students,” Vyskočilová added.

She noted that the project is set to deliver tangible outputs such as a methodological handbook for setting up and running a Welcome Office; certified train-the-trainers courses for staff focused on intercultural and digital competences, including the use of artificial intelligence; and community and cultural events that bring together domestic and international academic communities.

“The project places strong emphasis on an inclusive approach and takes into account the needs of diverse groups, including people arriving from crisis-affected regions. Its goal is to create an environment where every member of the academic community is respected, supported, and feels welcome, regardless of background, language, or experience. INSIGHT is building a space where people can find their bearings quickly, feel at home, and fully study, teach, and create,” summarised Pavel Flekač, Palacký University’s institutional coordinator for INSIGHT.

Univerzita Palackého zaznamenala významný úspěch v evropském měřítku. Od listopadu letošního roku koordinuje tříletý mezinárodní projekt INSIGHT (International Network for Support, Inclusion, Global Harmony, and Training), jehož cílem je posílit internacionalizaci vysokých škol a vytvořit ucelený rámec podpory pro zahraniční studenty a zaměstnance. Projekt potrvá do října 2028 a získal dotaci ve výši 400 000 EUR.

Do konsorcia vedeného Univerzitou Palackého se zapojila University of Warsaw, Université Paris-Est Créteil a European University Foundation. INSIGHT navazuje na evropské priority v oblasti inkluze a rozmanitosti a reflektuje snahu vysokých škol o otevřenější a přívětivější akademické prostředí.

„Při výběru partnerů jsme vycházeli z dlouhodobých vazeb v rámci aliance Aurora a navázali na předchozí úspěšné projekty a spolupráce,“ uvedla Alena Vyskočilová, vedoucí Welcome Office a hlavní řešitelka projektu. Jak dodala, z celkem 38 projektů přihlášených do výzvy KA220 HED v roce 2025 uspělo pouze pět z České republiky, což podle ní činí z INSIGHT mimořádně prestižní a konkurenceschopnou iniciativu.

Hlavním cílem projektu je vytvořit univerzálně použitelnou metodiku pro zakládání a provoz tzv. Welcome Office (Welcome Pointů), centrálních kontaktních míst, která poskytují služby pro mezinárodní studenty a zaměstnance. Metodika zahrne standardy kvality, procesní řízení, krizové postupy, case management i jednotné formuláře.

Projekt zároveň rozvíjí koncept „internationalisation at home“, tedy mezinárodní prostředí přímo na domácí univerzitě, a podporuje také virtuální výměny.

Alena Vyskočilová a Katarzyna Basisty z University of Warsaw.

„Součástí aktivit bude letní škola, předvýjezdní podpora studentů mířících na zahraniční pobyty a posílení peer-to-peer (buddy/mentoring) i ambasadorského programu pro příchozí i vyjíždějící studenty,“ doplnila Alena Vyskočilová.

Projekt by podle ní měl přinést řadu konkrétních výsledků, například metodickou příručku pro založení a provoz Welcome Office, certifikovaná školení pro zaměstnance v režimu train-the-trainers, zaměřená na interkulturní a digitální kompetence, včetně využití umělé inteligence, a také komunitní a kulturní akce podporující propojení domácí a mezinárodní akademické komunity.

„Projekt klade důraz na inkluzivní přístup a zohledňuje potřeby různých skupin, včetně osob přicházejících z krizových oblastí. Jeho cílem je vytvářet prostředí, kde je každý člen akademické komunity respektován, podporován a cítí se vítán – bez ohledu na původ, jazyk či zkušenosti. INSIGHT buduje prostředí, ve kterém se lidé rychle zorientují, cítí se vítáni a mohou naplno studovat, učit i tvořit,“ shrnul Pavel Flekač, koordinátor projektu za UP.

Univerzita Palackého zaznamenala významný úspěch v evropském měřítku. Od listopadu letošního roku koordinuje tříletý mezinárodní projekt INSIGHT (International Network for Support, Inclusion, Global Harmony, and Training), jehož cílem je posílit internacionalizaci vysokých škol a vytvořit ucelený rámec podpory pro zahraniční studenty a zaměstnance. Projekt potrvá do října 2028 a získal dotaci ve výši 400 000 EUR.

Do konsorcia vedeného Univerzitou Palackého se zapojila University of Warsaw, Université Paris-Est Créteil a European University Foundation. INSIGHT navazuje na evropské priority v oblasti inkluze a rozmanitosti a reflektuje snahu vysokých škol o otevřenější a přívětivější akademické prostředí.

„Při výběru partnerů jsme vycházeli z dlouhodobých vazeb v rámci aliance Aurora a navázali na předchozí úspěšné projekty a spolupráce,“ uvedla Alena Vyskočilová, vedoucí Welcome Office a hlavní řešitelka projektu. Jak dodala, z celkem 38 projektů přihlášených do výzvy KA220 HED v roce 2025 uspělo pouze pět z České republiky, což podle ní činí z INSIGHT mimořádně prestižní a konkurenceschopnou iniciativu.

Hlavním cílem projektu je vytvořit univerzálně použitelnou metodiku pro zakládání a provoz tzv. Welcome Office (Welcome Pointů), centrálních kontaktních míst, která poskytují služby pro mezinárodní studenty a zaměstnance. Metodika zahrne standardy kvality, procesní řízení, krizové postupy, case management i jednotné formuláře.

Projekt zároveň rozvíjí koncept „internationalisation at home“, tedy mezinárodní prostředí přímo na domácí univerzitě, a podporuje také virtuální výměny.

Alena Vyskočilová a Katarzyna Basisty z University of Warsaw.

„Součástí aktivit bude letní škola, předvýjezdní podpora studentů mířících na zahraniční pobyty a posílení peer-to-peer (buddy/mentoring) i ambasadorského programu pro příchozí i vyjíždějící studenty,“ doplnila Alena Vyskočilová.

Projekt by podle ní měl přinést řadu konkrétních výsledků, například metodickou příručku pro založení a provoz Welcome Office, certifikovaná školení pro zaměstnance v režimu train-the-trainers, zaměřená na interkulturní a digitální kompetence, včetně využití umělé inteligence, a také komunitní a kulturní akce podporující propojení domácí a mezinárodní akademické komunity.

„Projekt klade důraz na inkluzivní přístup a zohledňuje potřeby různých skupin, včetně osob přicházejících z krizových oblastí. Jeho cílem je vytvářet prostředí, kde je každý člen akademické komunity respektován, podporován a cítí se vítán – bez ohledu na původ, jazyk či zkušenosti. INSIGHT buduje prostředí, ve kterém se lidé rychle zorientují, cítí se vítáni a mohou naplno studovat, učit i tvořit,“ shrnul Pavel Flekač, koordinátor projektu za UP.

Univerzita Palackého se stala členem Elektromobilní platformy, která sdružuje automobilky, energetické společnosti, univerzity, výzkumné organizace, státní správu, samosprávu a další partnery s cílem společně rozvíjet elektromobilitu v silniční dopravě v České republice. Členství univerzity zastřešuje Technologická platforma KMA působící na přírodovědecké fakultě.

Elektromobilní platforma působí jako prostředník mezi průmyslem, státní správou a samosprávou. Zaměřuje se na identifikaci překážek, které brání rozvoji elektromobility, a hledá jejich systémová řešení. „Jsem ráda, že Univerzita Palackého je u toho a může prostřednictvím technologické platformy přinášet odborné analýzy a datově podložené návrhy,“ uvedla Jitka Machalová, vedoucí Technologické platformy KMA.

Zapojení univerzity do Elektromobilní platformy navazuje na dosavadní činnost Technologické platformy KMA v oblasti elektromobility, kde propojuje univerzitní vědu, studenty a průmyslové partnery při řešení praktických problémů. Vědci ve spolupráci se společností Škoda Auto například analyzují reálná data z provozu elektromobilů a vytvářejí modely a doporučení podporující efektivitu i udržitelnost dopravy.

„Elektromobilita je pro nás jedním z mostů, který spojuje univerzitní vědu, vzdělávání a spolupráci s praxí. Je to náš příspěvek k naplňování vize Univerzity Palackého, být environmentálně, společensky a ekonomicky udržitelnou institucí. Příběh, který společně tvoříme,“ doplnila Jitka Machalová.

Technologickou platformu KMA založila katedra matematické analýzy a aplikací matematiky přírodovědecké fakulty v roce 2025. Jejím cílem je posílit spolupráci mezi akademickou sférou a průmyslem. Platforma nabízí firmám, institucím i akademické obci odborné služby v oblasti matematického modelování, analýzy a zpracování dat s využitím nejnovějších metod statistiky, machine learningu, deep learningu a umělé inteligence. Díky propojení s matematiky mohou průmyslové podniky optimalizovat své výrobní procesy a zvýšit tak svoji konkurenceschopnost.

Univerzita Palackého se stala členem Elektromobilní platformy, která sdružuje automobilky, energetické společnosti, univerzity, výzkumné organizace, státní správu, samosprávu a další partnery s cílem společně rozvíjet elektromobilitu v silniční dopravě v České republice. Členství univerzity zastřešuje Technologická platforma KMA působící na přírodovědecké fakultě.

Elektromobilní platforma působí jako prostředník mezi průmyslem, státní správou a samosprávou. Zaměřuje se na identifikaci překážek, které brání rozvoji elektromobility, a hledá jejich systémová řešení. „Jsem ráda, že Univerzita Palackého je u toho a může prostřednictvím technologické platformy přinášet odborné analýzy a datově podložené návrhy,“ uvedla Jitka Machalová, vedoucí Technologické platformy KMA.

Zapojení univerzity do Elektromobilní platformy navazuje na dosavadní činnost Technologické platformy KMA v oblasti elektromobility, kde propojuje univerzitní vědu, studenty a průmyslové partnery při řešení praktických problémů. Vědci ve spolupráci se společností Škoda Auto například analyzují reálná data z provozu elektromobilů a vytvářejí modely a doporučení podporující efektivitu i udržitelnost dopravy.

„Elektromobilita je pro nás jedním z mostů, který spojuje univerzitní vědu, vzdělávání a spolupráci s praxí. Je to náš příspěvek k naplňování vize Univerzity Palackého, být environmentálně, společensky a ekonomicky udržitelnou institucí. Příběh, který společně tvoříme,“ doplnila Jitka Machalová.

Technologickou platformu KMA založila katedra matematické analýzy a aplikací matematiky přírodovědecké fakulty v roce 2025. Jejím cílem je posílit spolupráci mezi akademickou sférou a průmyslem. Platforma nabízí firmám, institucím i akademické obci odborné služby v oblasti matematického modelování, analýzy a zpracování dat s využitím nejnovějších metod statistiky, machine learningu, deep learningu a umělé inteligence. Díky propojení s matematiky mohou průmyslové podniky optimalizovat své výrobní procesy a zvýšit tak svoji konkurenceschopnost.

Umělecké centrum Univerzity Palackého, prostory její filozofické fakulty, také olomoucké kluby, hospody či kavárny zaplní Festival studentské kreativity (FFest). Jeho druhý ročník začne už 7. listopadu a bohatý program nabídne jak akademické obci, tak široké veřejnosti.

FFest je přehlídkou, která spojuje literární, filmové a divadelní aktivity, často vzniklé z iniciativy studentek a studentů Filozofické fakulty UP. Děkan fakulty Jan Stejskal v této souvislosti zdůraznil, že FFest je prostorem, kde studentská obec dostává příležitost k tvůrčí, dramaturgické i organizační činnosti a doplňuje tak živé dění ve městě autentickým projevem své generace.

I letos FFest nabídne autorská čtení spisovatelů z řad studentů i absolventů UP, poezii, slam poetry, obnovený studentský filmový festival VŘED, koncerty, přednášky pro střední školy, tvůrčí workshopy a v neposlední řadě i přednášky literárních, divadelních a filmových osobností. Jeho cílem je propojit a zviditelnit literární, filmové a divadelní události.

Během prvního večera přivítá čtenáře v olomoucké kavárně Druhý domov Jakub Řehák, český básník, esejista, editor a autor pěti básnických sbírek. Při Domácím Básnění představí společně s ním svou tvorbu i dva čtenáři, vzešlí z otevřené výzvy pro studenty. Desetidenní přehlídka FFest nabídne i spoustu informací například o tom, jaký význam má v sociálních vědách fotografie, či o tom, co je to Purimšpíl. Bezesporu zajímavé budou informace o mluvě různých profesích či zamyšlení nad tím, jaká bude čeština za sto let. V inspirativním prostředí secesní vily Primavesi se uskuteční autorské čtení studentů FF UP, ve spolupráci s Blues Alive vystoupí i brilantní kytarista a respektovaný hudební historik z USA Elijah Wald.

UP Masters Slam v rámci FFestu 2025 opět představí ty nejlepší olomoucké slamery. Letošní hlavní hvězdou bude Ondřej Hrabal, mistr ČR ve slam poetry z roku 2018, anglista a filozof. Součástí festivalu bude i obnovený studentský filmový festival VŘED. Na závěr FFestu se k oslavě výročí 17. listopadu promítne film Občanský průkaz, který vybrala veřejnost v hlasování na Facebooku. Do Olomouce přijede řada známých osobností, vedle herce a cestovatele Tomáše Hanáka dorazí i performerka Kateřina Pokorná alias Svojost, spisovatelky Ema Labudová, Natália Antoňáková a Klára Goldstein, režisérka Beata Parkanová či producent Ondřej Beránek.

„FFest vol. 2 ukazuje, že fakulta není jen místem výuky, ale také živým prostorem pro kreativitu, odvahu a dialog. Je to oslava studentské energie, která dokáže spojit různé světy – umění, film, literární tvorbu a společnost. Na festivalu si můžete dopoledne poslechnout přednášku, potom skočit na workshop do Vydavatelství UP, odpoledne na cestovatelskou show Tomáše Hanáka, večer na slam poetry a zakončit den pak můžete na FFest Dance. Říká se, že studenti mají nápady, ale nemají rozpočet. My říkáme: právě proto děláme FFest – aby jejich nápady měly kde zazářit,“ řekla o druhém ročníku Karolína Ohnisko, vedoucí produkce.

Letošní ročník je obzvláště pestrý i podle Lucie Sukové, referentky pro vnější vztahy FF UP.

„Věřím, že si každý přijde na své, nechybí literatura, film ani divadlo. Na části programu spolupracujeme i s festivalem Dny židovské kultury Olomouc, který se koná v téměř stejném termínu jako FFest. Do organizace se zapojilo také několik kateder filozofické fakulty, které otevřou své besedy a přednášky široké veřejnosti. A každý den přivítáme na fakultě studující středních škol z blízkého okolí,“ uvedla.

FFest se uskuteční od 7. do 17. listopadu. Na jeho organizaci se podílí sami studující, studentské organizace (Boss, Poškole, Vy.čítání, Pastiche Filmz, Olomouc English Comedy, Autorské čtení ve vile Primavesi), také katedra bohemistiky, filozofie, historie, slavistiky, asijských studií, germanistiky FF UP i její Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových. Přehlídka studentské kreativity se koná ve spolupráci s Univerzitou Palackého, festivalem Dny židovské kultury Olomouc, Vydavatelstvím UP a Pedagogickou fakultou UP. Uskuteční se za podpory Olomouckého kraje. Více o programu zde.

Umělecké centrum Univerzity Palackého, prostory její filozofické fakulty, také olomoucké kluby, hospody či kavárny zaplní Festival studentské kreativity (FFest). Jeho druhý ročník začne už 7. listopadu a bohatý program nabídne jak akademické obci, tak široké veřejnosti.

FFest je přehlídkou, která spojuje literární, filmové a divadelní aktivity, často vzniklé z iniciativy studentek a studentů Filozofické fakulty UP. Děkan fakulty Jan Stejskal v této souvislosti zdůraznil, že FFest je prostorem, kde studentská obec dostává příležitost k tvůrčí, dramaturgické i organizační činnosti a doplňuje tak živé dění ve městě autentickým projevem své generace.

I letos FFest nabídne autorská čtení spisovatelů z řad studentů i absolventů UP, poezii, slam poetry, obnovený studentský filmový festival VŘED, koncerty, přednášky pro střední školy, tvůrčí workshopy a v neposlední řadě i přednášky literárních, divadelních a filmových osobností. Jeho cílem je propojit a zviditelnit literární, filmové a divadelní události.

Během prvního večera přivítá čtenáře v olomoucké kavárně Druhý domov Jakub Řehák, český básník, esejista, editor a autor pěti básnických sbírek. Při Domácím Básnění představí společně s ním svou tvorbu i dva čtenáři, vzešlí z otevřené výzvy pro studenty. Desetidenní přehlídka FFest nabídne i spoustu informací například o tom, jaký význam má v sociálních vědách fotografie, či o tom, co je to Purimšpíl. Bezesporu zajímavé budou informace o mluvě různých profesích či zamyšlení nad tím, jaká bude čeština za sto let. V inspirativním prostředí secesní vily Primavesi se uskuteční autorské čtení studentů FF UP, ve spolupráci s Blues Alive vystoupí i brilantní kytarista a respektovaný hudební historik z USA Elijah Wald.

UP Masters Slam v rámci FFestu 2025 opět představí ty nejlepší olomoucké slamery. Letošní hlavní hvězdou bude Ondřej Hrabal, mistr ČR ve slam poetry z roku 2018, anglista a filozof. Součástí festivalu bude i obnovený studentský filmový festival VŘED. Na závěr FFestu se k oslavě výročí 17. listopadu promítne film Občanský průkaz, který vybrala veřejnost v hlasování na Facebooku. Do Olomouce přijede řada známých osobností, vedle herce a cestovatele Tomáše Hanáka dorazí i performerka Kateřina Pokorná alias Svojost, spisovatelky Ema Labudová, Natália Antoňáková a Klára Goldstein, režisérka Beata Parkanová či producent Ondřej Beránek.

„FFest vol. 2 ukazuje, že fakulta není jen místem výuky, ale také živým prostorem pro kreativitu, odvahu a dialog. Je to oslava studentské energie, která dokáže spojit různé světy – umění, film, literární tvorbu a společnost. Na festivalu si můžete dopoledne poslechnout přednášku, potom skočit na workshop do Vydavatelství UP, odpoledne na cestovatelskou show Tomáše Hanáka, večer na slam poetry a zakončit den pak můžete na FFest Dance. Říká se, že studenti mají nápady, ale nemají rozpočet. My říkáme: právě proto děláme FFest – aby jejich nápady měly kde zazářit,“ řekla o druhém ročníku Karolína Ohnisko, vedoucí produkce.

Letošní ročník je obzvláště pestrý i podle Lucie Sukové, referentky pro vnější vztahy FF UP.

„Věřím, že si každý přijde na své, nechybí literatura, film ani divadlo. Na části programu spolupracujeme i s festivalem Dny židovské kultury Olomouc, který se koná v téměř stejném termínu jako FFest. Do organizace se zapojilo také několik kateder filozofické fakulty, které otevřou své besedy a přednášky široké veřejnosti. A každý den přivítáme na fakultě studující středních škol z blízkého okolí,“ uvedla.

FFest se uskuteční od 7. do 17. listopadu. Na jeho organizaci se podílí sami studující, studentské organizace (Boss, Poškole, Vy.čítání, Pastiche Filmz, Olomouc English Comedy, Autorské čtení ve vile Primavesi), také katedra bohemistiky, filozofie, historie, slavistiky, asijských studií, germanistiky FF UP i její Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových. Přehlídka studentské kreativity se koná ve spolupráci s Univerzitou Palackého, festivalem Dny židovské kultury Olomouc, Vydavatelstvím UP a Pedagogickou fakultou UP. Uskuteční se za podpory Olomouckého kraje. Více o programu zde.