Agregátor zdrojů

Kde vzniká společná řeč, kde se ztrácí a jak ji znovu nalézt? To jsou klíčové otázky 61. ročníku mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších evropských festivalů vědeckého filmu, který pořádá Univerzita Palackého. 

Akce se koná od 28. dubna do 3. května a každoročně přivádí do města výrazné osobnosti světové i domácí vědy, dokumentárního filmu, umění a hudby a stává se místem setkávání inspirativních hlasů napříč obory. Dramaturgie AFO letos hledá porozumění, které není samozřejmostí, a zaměřuje se na situace, v nichž se společná řeč rodí, láme nebo úplně mizí. 

video_sem

„Pokusíme se najít dialog mezi vědou a společností, mezi tělem a lékařstvím, mezi generacemi v digitálním prostoru, nebo mezi sportovci a davem například při fotbalovém utkání. Společná řeč znamená upřímnou sebereflexi a nutnost naslouchat signálům, které jsme dlouho přehlíželi – těl, technologií i budoucnosti – a které se teprve učíme pojmenovávat,“ říká hlavní dramaturg festivalu Zdeněk Rychtera.

Tělo, technologie, vztahy i budoucnost

Programové sekce rozvíjejí ročníkové téma v konkrétních oblastech. Ahoj! Jak se máš? zkoumá seznamování, blízkost a autenticitu v digitálním světě. Sekce Diagnóza: neznámá otevírá dialog mezi pacienty a lékaři a upozorňuje na nerovnosti v péči o chronicky nemocné. Kultura vítězství se dívá na sport jako na celospolečenský étos formující identitu, výkon i kolektivní emoce. Ozvěny budoucnosti se snaží představit lepší společenskou alternativu k dystopickým vizím zítřka.

„Mezi další tradiční nesoutěžní sekce patří Resilience, která se zaměřuje na společenskou i osobní odolnost a v propojeném labyrintu společenských i environmentálních krizí se snaží poukázat na nové směry uvažování a přinést kapku naděje založené na akci, konstruktivní diskuzi a humoru. Na vědě záleží propojuje akademickou sféru s veřejností a věnuje se komunikaci výzkumu a vzdělávání. Věda v ČT reflektuje současnou roli České televize v popularizaci vědeckého poznání,“ dodává programový ředitel Dominik Vontor.

Festival nabídne diskuze, workshopy, procházky, ale i aktivity pro celé rodiny na Horním náměstí. Odborný program Industry 4Science se zaměří na to, jak atraktivně a srozumitelně sdílet vědecké poznatky. Novinkou je sekce European Spotlight, která představí výběr různorodých přístupů ke komunikaci vědy v evropské audiovizi. 

Do Olomouce přijede americká filmařka Erin Espelie, která ve svých dílech pracuje s materiály zachycujícími skutečné laboratorní výzkumy, nebo významný britský vulkanolog a filmař Clive Oppenheimer. Oba na AFO představí ve světových premiérách své filmy Ideas of Order a Vulcano Voices.

Důležitou součástí jsou také koncerty a DJ sety. „Budeme hledat společnou řeč v mezigeneračním dialogu současné scény, pulzujících elektronických rytmech DJs i audiovizuálních zážitcích, kde se skutečná vědecká data transformují ve zvuk,“ zve na AFO hudební dramaturgyně Kateřina Sovová.

Vizuální identitu letošního ročníku formuje sklo

Autor vizuálu Radim Měsíc hledal téma, které se nějak dotýká nás všech. „Něco, co sdílíme bez ohledu na to, odkud pocházíme nebo jaký máme názor a zároveň něco, u čeho má ještě smysl snažit se o společnou řeč. Pracovně jsem si tenhle pocit pojmenoval Floor is Lava. Jako metaforu světa, ve kterém dnes žijeme. Mnoho věcí kolem nás je nestabilních a společnost je čím dál víc polarizovaná a domluva je složitější než dřív. Jako by nás všechny trochu pálila zem pod nohama,“ vysvětluje Radim Měsíc, grafický designér. 

Motiv se autor rozhodl ztvárnit pomocí skla. „Je to materiál, který vzniká z přírodních surovin a doslova vychází ze země – z našeho společného základu. Ve chvíli, kdy je sklo roztavené, vizuálně připomíná lávu. Když ale ztuhne, stává se křehkým a zranitelným. Právě tahle proměna je pro mě důležitá a připomíná, jak křehký může být dialog i samotná realita,“ doplňuje grafik, který celý proces zdokumentoval ve sklářské huti v Přibyslavi. 

„Společně se skláři z Valner Glass a s pomocí několika přírodních artefaktů jsme vytvořili jedinečnou tvůrčí atmosféru, ve které improvizací vznikaly skleněné objekty a abstraktní obrazce pro natáčení. Jsme moc rádi, že letos můžeme být malou součástí tohoto skvělého festivalu,“ sdílí nadšení David Valner.

Než festival začne: kino nebo online z obýváku

Ještě před zahájením festivalu se mohou jeho fanoušci naladit na atmosféru AFO. V úterý 17. února od 20.00 se v olomouckém kině Metropol uskuteční předpremiéra soutěžního filmu André je idiot režiséra Tonyho Benny. Další vybrané filmy jsou k vidění na platformě Watch and Know. Stejně jako festival jsou i tyto akce přístupné zdarma. 

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem komunikace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení. 

Kde vzniká společná řeč, kde se ztrácí a jak ji znovu nalézt? To jsou klíčové otázky 61. ročníku mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších evropských festivalů vědeckého filmu, který pořádá Univerzita Palackého. 

Akce se koná od 28. dubna do 3. května a každoročně přivádí do města výrazné osobnosti světové i domácí vědy, dokumentárního filmu, umění a hudby a stává se místem setkávání inspirativních hlasů napříč obory. Dramaturgie AFO letos hledá porozumění, které není samozřejmostí, a zaměřuje se na situace, v nichž se společná řeč rodí, láme nebo úplně mizí. 

video_sem

„Pokusíme se najít dialog mezi vědou a společností, mezi tělem a lékařstvím, mezi generacemi v digitálním prostoru, nebo mezi sportovci a davem například při fotbalovém utkání. Společná řeč znamená upřímnou sebereflexi a nutnost naslouchat signálům, které jsme dlouho přehlíželi – těl, technologií i budoucnosti – a které se teprve učíme pojmenovávat,“ říká hlavní dramaturg festivalu Zdeněk Rychtera.

Tělo, technologie, vztahy i budoucnost

Programové sekce rozvíjejí ročníkové téma v konkrétních oblastech. Ahoj! Jak se máš? zkoumá seznamování, blízkost a autenticitu v digitálním světě. Sekce Diagnóza: neznámá otevírá dialog mezi pacienty a lékaři a upozorňuje na nerovnosti v péči o chronicky nemocné. Kultura vítězství se dívá na sport jako na celospolečenský étos formující identitu, výkon i kolektivní emoce. Ozvěny budoucnosti se snaží představit lepší společenskou alternativu k dystopickým vizím zítřka.

„Mezi další tradiční nesoutěžní sekce patří Resilience, která se zaměřuje na společenskou i osobní odolnost a v propojeném labyrintu společenských i environmentálních krizí se snaží poukázat na nové směry uvažování a přinést kapku naděje založené na akci, konstruktivní diskuzi a humoru. Na vědě záleží propojuje akademickou sféru s veřejností a věnuje se komunikaci výzkumu a vzdělávání. Věda v ČT reflektuje současnou roli České televize v popularizaci vědeckého poznání,“ dodává programový ředitel Dominik Vontor.

Festival nabídne diskuze, workshopy, procházky, ale i aktivity pro celé rodiny na Horním náměstí. Odborný program Industry 4Science se zaměří na to, jak atraktivně a srozumitelně sdílet vědecké poznatky. Novinkou je sekce European Spotlight, která představí výběr různorodých přístupů ke komunikaci vědy v evropské audiovizi. 

Do Olomouce přijede americká filmařka Erin Espelie, která ve svých dílech pracuje s materiály zachycujícími skutečné laboratorní výzkumy, nebo významný britský vulkanolog a filmař Clive Oppenheimer. Oba na AFO představí ve světových premiérách své filmy Ideas of Order a Vulcano Voices.

Důležitou součástí jsou také koncerty a DJ sety. „Budeme hledat společnou řeč v mezigeneračním dialogu současné scény, pulzujících elektronických rytmech DJs i audiovizuálních zážitcích, kde se skutečná vědecká data transformují ve zvuk,“ zve na AFO hudební dramaturgyně Kateřina Sovová.

Vizuální identitu letošního ročníku formuje sklo

Autor vizuálu Radim Měsíc hledal téma, které se nějak dotýká nás všech. „Něco, co sdílíme bez ohledu na to, odkud pocházíme nebo jaký máme názor a zároveň něco, u čeho má ještě smysl snažit se o společnou řeč. Pracovně jsem si tenhle pocit pojmenoval Floor is Lava. Jako metaforu světa, ve kterém dnes žijeme. Mnoho věcí kolem nás je nestabilních a společnost je čím dál víc polarizovaná a domluva je složitější než dřív. Jako by nás všechny trochu pálila zem pod nohama,“ vysvětluje Radim Měsíc, grafický designér. 

Motiv se autor rozhodl ztvárnit pomocí skla. „Je to materiál, který vzniká z přírodních surovin a doslova vychází ze země – z našeho společného základu. Ve chvíli, kdy je sklo roztavené, vizuálně připomíná lávu. Když ale ztuhne, stává se křehkým a zranitelným. Právě tahle proměna je pro mě důležitá a připomíná, jak křehký může být dialog i samotná realita,“ doplňuje grafik, který celý proces zdokumentoval ve sklářské huti v Přibyslavi. 

„Společně se skláři z Valner Glass a s pomocí několika přírodních artefaktů jsme vytvořili jedinečnou tvůrčí atmosféru, ve které improvizací vznikaly skleněné objekty a abstraktní obrazce pro natáčení. Jsme moc rádi, že letos můžeme být malou součástí tohoto skvělého festivalu,“ sdílí nadšení David Valner.

Než festival začne: kino nebo online z obýváku

Ještě před zahájením festivalu se mohou jeho fanoušci naladit na atmosféru AFO. V úterý 17. února od 20.00 se v olomouckém kině Metropol uskuteční předpremiéra soutěžního filmu André je idiot režiséra Tonyho Benny. Další vybrané filmy jsou k vidění na platformě Watch and Know. Stejně jako festival jsou i tyto akce přístupné zdarma. 

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem komunikace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení. 

Mezinárodní tým vědců detailně popsal strukturu fotosystému II u zelené mikrořasy Chlorella ohadii a odhalil mechanismy, které tomuto organismu umožňují přežít a efektivně fungovat i při extrémně vysoké intenzitě světla. Fotosystém II je klíčový proteinový komplex fotosyntetických organismů, který zajišťuje přeměnu světelné energie na energii chemickou. Výsledky výzkumu, na kterém se podíleli odborníci z katedry biofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Pomocí kryogenní elektronové mikroskopie se badatelům podařilo získat vysoce detailní strukturu superkomplexu fotosystému II. Analýza ukázala neobvyklé uspořádání světlosběrných proteinů, které se výrazně liší od struktur známých u vyšších rostlin a většiny ostatních řas. Právě toto uspořádání podle vědců umožňuje účinnější regulaci toku excitační energie a chrání fotosyntetický aparát před poškozením při vyšší intenzitě světla.

„Naše výsledky ukazují, že fotosystém II této mikrořasy je strukturálně optimalizovaný pro prostředí s extrémně proměnlivými světelnými podmínkami. Identifikovali jsme konkrétní strukturní prvky, které pravděpodobně stojí za její mimořádnou fototolerancí,“ uvedl korespondující autor studie Roman Kouřil z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

„Lepší porozumění těmto adaptačním mechanismům je klíčové pro základní výzkum fotosyntézy a může být inspirací i pro biotechnologické aplikace.“ Rameez Arshad

Výsledky práce zároveň přinášejí nové poznatky o evoluci fotosyntetických komplexů. Struktura fotosystému II u Chlorella ohadii kombinuje znaky známé z různých skupin fotosyntetických organismů s prvky, které jsou zcela unikátní. To podle Romana Kouřila naznačuje, že fotosyntetický aparát se mohl v průběhu evoluce opakovaně přizpůsobovat extrémním podmínkám prostředí prostřednictvím relativně jemných, ale funkčně zásadních změn.

„Lepší porozumění těmto adaptačním mechanismům je klíčové pro základní výzkum fotosyntézy a může být inspirací i pro biotechnologické aplikace,“ doplnil hlavní autor studie Rameez Arshad z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

Na výzkumu se podíleli odborníci z katedry biofyziky a katedry experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, dále vědci z Martin Luther University Halle-Wittenberg, CATRIN UP, Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, CEITEC Masarykovy univerzity a Vrije Universiteit Amsterdam. Právě mezioborová spolupráce umožnila propojit detailní strukturní výsledky s jejich biologickým a funkčním významem.

Mezinárodní tým vědců detailně popsal strukturu fotosystému II u zelené mikrořasy Chlorella ohadii a odhalil mechanismy, které tomuto organismu umožňují přežít a efektivně fungovat i při extrémně vysoké intenzitě světla. Fotosystém II je klíčový proteinový komplex fotosyntetických organismů, který zajišťuje přeměnu světelné energie na energii chemickou. Výsledky výzkumu, na kterém se podíleli odborníci z katedry biofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Pomocí kryogenní elektronové mikroskopie se badatelům podařilo získat vysoce detailní strukturu superkomplexu fotosystému II. Analýza ukázala neobvyklé uspořádání světlosběrných proteinů, které se výrazně liší od struktur známých u vyšších rostlin a většiny ostatních řas. Právě toto uspořádání podle vědců umožňuje účinnější regulaci toku excitační energie a chrání fotosyntetický aparát před poškozením při vyšší intenzitě světla.

„Naše výsledky ukazují, že fotosystém II této mikrořasy je strukturálně optimalizovaný pro prostředí s extrémně proměnlivými světelnými podmínkami. Identifikovali jsme konkrétní strukturní prvky, které pravděpodobně stojí za její mimořádnou fototolerancí,“ uvedl korespondující autor studie Roman Kouřil z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

„Lepší porozumění těmto adaptačním mechanismům je klíčové pro základní výzkum fotosyntézy a může být inspirací i pro biotechnologické aplikace.“ Rameez Arshad

Výsledky práce zároveň přinášejí nové poznatky o evoluci fotosyntetických komplexů. Struktura fotosystému II u Chlorella ohadii kombinuje znaky známé z různých skupin fotosyntetických organismů s prvky, které jsou zcela unikátní. To podle Romana Kouřila naznačuje, že fotosyntetický aparát se mohl v průběhu evoluce opakovaně přizpůsobovat extrémním podmínkám prostředí prostřednictvím relativně jemných, ale funkčně zásadních změn.

„Lepší porozumění těmto adaptačním mechanismům je klíčové pro základní výzkum fotosyntézy a může být inspirací i pro biotechnologické aplikace,“ doplnil hlavní autor studie Rameez Arshad z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

Na výzkumu se podíleli odborníci z katedry biofyziky a katedry experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, dále vědci z Martin Luther University Halle-Wittenberg, CATRIN UP, Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, CEITEC Masarykovy univerzity a Vrije Universiteit Amsterdam. Právě mezioborová spolupráce umožnila propojit detailní strukturní výsledky s jejich biologickým a funkčním významem.

Po necelých třech letech bude akademická obec UP volit své univerzitní senátory a senátorky. Nominovat nové či staronové členy/ky Akademického senátu UP (AS UP) za některou z fakult mohou studující a akademici a akademičky od 3. do 19. února 2026. Samotné volby do klíčového samosprávného orgánu univerzity proběhnou online v polovině března. Veškeré další podrobnosti najdete na webu upol.cz/volby.

Kandidáty a kandidátky z řad vyučujících i studujících mohou členky a členové akademické obce nominovat prostřednictvím formuláře (bude dostupný na webu upol.cz/volby), podepsaného i navrženým kandidátem/kou, k rukám předsedy/kyně dílčí volební komise na své fakultě.

„Volby do Akademického senátu představují jedinečnou příležitost ovlivnit budoucnost naší univerzity, hájit akademické hodnoty, svobodu bádání, kvalitu výuky i otevřený dialog mezi studenty a vyučujícími. Nominace kandidátů představují první a zásadní krok celého volebního procesu. Jsou příležitostí navrhnout osobnosti, které mají zájem aktivně se podílet na správě univerzity. Vyzývám proto všechny k aktivní účasti na nominačním procesu, ať již formou navržení vhodných kandidátů, nebo vlastní kandidatury,“ vzkazuje předsedkyně stávajícího AS UP Irena Smolová s tím, že široké a kvalitní spektrum kandidátů je předpokladem smysluplných voleb a silného, legitimního Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Volby do „velkého senátu“ univerzity se pak uskuteční od 11. do 18. března 2026. Elektronicky hlasovat v nich může opět každý studující a akademik/čka UP. Veškeré podrobnosti včetně všech termínů, předsedů volebních komisí na fakultách a následně seznamu kandidátů naleznete na webu upol.cz/volby.

Každá z fakult je v univerzitním senátu zastoupena dvěma akademiky/čkami a jedním studentem či studentkou, celkově má tedy 24 členů. Funkční období nového Akademického senátu UP začne 16. května 2026 a skončí 15. května 2029.

Po necelých třech letech bude akademická obec UP volit své univerzitní senátory a senátorky. Nominovat nové či staronové členy/ky Akademického senátu UP (AS UP) za některou z fakult mohou studující a akademici a akademičky od 3. do 19. února 2026. Samotné volby do klíčového samosprávného orgánu univerzity proběhnou online v polovině března. Veškeré další podrobnosti najdete na webu upol.cz/volby.

Kandidáty a kandidátky z řad vyučujících i studujících mohou členky a členové akademické obce nominovat prostřednictvím formuláře (bude dostupný na webu upol.cz/volby), podepsaného i navrženým kandidátem/kou, k rukám předsedy/kyně dílčí volební komise na své fakultě.

„Volby do Akademického senátu představují jedinečnou příležitost ovlivnit budoucnost naší univerzity, hájit akademické hodnoty, svobodu bádání, kvalitu výuky i otevřený dialog mezi studenty a vyučujícími. Nominace kandidátů představují první a zásadní krok celého volebního procesu. Jsou příležitostí navrhnout osobnosti, které mají zájem aktivně se podílet na správě univerzity. Vyzývám proto všechny k aktivní účasti na nominačním procesu, ať již formou navržení vhodných kandidátů, nebo vlastní kandidatury,“ vzkazuje předsedkyně stávajícího AS UP Irena Smolová s tím, že široké a kvalitní spektrum kandidátů je předpokladem smysluplných voleb a silného, legitimního Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Volby do „velkého senátu“ univerzity se pak uskuteční od 11. do 18. března 2026. Elektronicky hlasovat v nich může opět každý studující a akademik/čka UP. Veškeré podrobnosti včetně všech termínů, předsedů volebních komisí na fakultách a následně seznamu kandidátů naleznete na webu upol.cz/volby.

Každá z fakult je v univerzitním senátu zastoupena dvěma akademiky/čkami a jedním studentem či studentkou, celkově má tedy 24 členů. Funkční období nového Akademického senátu UP začne 16. května 2026 a skončí 15. května 2029.

Studium na vysoké škole přináší řadu výzev: osamostatnění se, převzetí větší míry odpovědnosti za svoje výsledky, ale i život. První zkouškové období bývá nejen zkouškou vědomostí, ale také odhodlanosti a vůle. Jak naši studující zkouškové období zvládají? Co jim pomáhá? A kde může univerzita nabídnout pomocnou ruku? Na to jsme se jich zeptali v dotazníku.

V anonymním dotazníku odpovídalo 530 studujících napříč univerzitou. Tento počet je vzhledem k celkovému počtu studujících statisticky významný. S výsledky byla seznámena všechna univerzitní pracoviště, kterých se podněty studujících týkají. Dotazníkové šetření by se mělo pravidelně opakovat a vyhodnocovat.

Nápor na psychiku

Že je zkouškové období zátěž na nervy, potvrdila téměř polovina dotázaných. Často se během něj cítí přetížení a pociťují úzkost. Pro čtvrtinu z nich se jedná o velmi stresující období. Jen necelá tři procenta studujících zvládá zkouškové s přehledem, v takových případech se jedná převážně o studenty vyšších ročníků.

Těžké chvíle pomáhá zvládat promluva s rodinou či přáteli, relaxační a mindfulness techniky. Desetina z dotázaných využívá odbornou terapeutickou pomoc, 15 % užívá léky na uklidnění či nespavost. Stejné množství studentů užívá ke zklidnění během zkouškového alkohol.

Velmi stresující je pro naše studující například přílišný tlak na výkon, způsobený také malým počtem vypsaných termínů na jednotlivé zkoušky či jejich kumulací v jednom dni či týdnu, často v rámci jedné katedry. Volají tak po lepší koordinaci mezi vyučujícími.

Velká část studentů uvedla jako brzdu v podávání lepšího výkonu vlastní tendence k prokrastinaci a neschopnost si věci naplánovat. V tomto ohledu by jim, dle jejich mínění, pomohlo například školení v time managementu.

Palčivým tématem dnešní doby je nejen během zkouškového období nedostupnost odborné psychologické pomoci. Přestože univerzita spoustu možností, kam se obracet v kritických chvílích nabízí, ne každý o ní ví. Zároveň je kapacita univerzitních pracovišť, i přes jejich soustavné navyšování, omezená.

„Studenti mohou využít síť univerzitních a poradenských center. Pomocnou ruku nabídnou starší spolužáci ve Studentském klubu. Informace zájemci naleznou na webu Talentovaného Palackého, který funguje jako rozcestník k různým podpůrným aktivitám, jež pro naše studující nabízíme. Pro studenty se specifickými potřebami funguje speciální centrum,“ uvedla vedoucí oddělení studentských záležitostí Vladimíra Sedláčková.

Učit se, učit se, učit se... Ale kde?

Více než třetina dotázaných si stěžuje na nedostatek klidu na učení. Přestože se velká část z nich během zkouškového období vrací domů k rodičům, téměř 40 % z dotázaných alespoň někdy využívá k přípravě studovny či knihovny UP.

Tady ale často naráží na problém s místem. Mnoho studujících tak volá po vytváření nových zákoutí k učení, navýšení kapacit stávajících studoven, rozšíření jejich otevírací doby či doplnění míst k učení o pohodlnější typy posezení, jako jsou vaky či křesílka, stejně jako stabilní připojení k internetu. Chybí také možnost občerstvení v odpoledních či večerních hodinách.

Přestože se ve dvojici či skupině učí jen 7 % dotázaných, pětina našich studentů a studentek by uvítala učícího parťáka. Zde je tak prostor pro studentskou iniciativu, která by jednotlivé zájemce propojila.

Zkouška životního stylu

Během zkouškového si pravidelný spánkový režim, který se neliší od zbytku roku, udržuje jen 40 % studujících. Pětina se učí dlouho do noci, stejné množství si spánek kvůli učení odpírá, čtvrtině se spánkový režim úplně rozpadne.

Zároveň spánek jakožto prostředek pro odpočinek a lepší výkon uvádí 70 % všech dotázaných. „Z výzkumů víme, že spánek je pro naši duševní pohodu velmi důležitý, stejně jako pro tvorbu dlouhodobé paměti. Nedostatek spánku tak negativně dopadá na výkon i náladu během zkouškového období,“ potvrzuje důležitost spánku Michal Kalman z cyrilometodějské teologické fakulty, který se v rámci projektu Zdravá generace věnuje výzkumu životního stylu dětí a mladistvých.

Zkouškové období dopadá také na stravovací režim našich studujících. Pravidelnost ve stravě dodržuje pouze třetina dotázaných. Ostatní se stravují nepravidelně, pro samé učení zapomínají jíst, či stres naopak kompenzují nadměrným množstvím jídla, především nezdravého. K lepšímu soustředění si pomáhají hojně také konzumací kávy či energetických nápojů.

Jen 16 % studentů a studentek během zkoušek pravidelně sportuje. Třetina z dotázaných zařazuje mezi učení krátké procházky či protahovací cvičení. Zbytek odpočívá od učení pasivně při sledování seriálů či sociálních sítí nebo na jakýkoliv odpočinek vůbec nemá čas. „Pohyb je důležitý pro redukci stresu a tím i pro psychickou odolnost jednotlivce. Ani během zkouškového bych se tedy pravidelné fyzické aktivity nezříkal, ba naopak,“ dodává Michal Kalman.

 

Poradenské služby

Univerzita Palackého nabízí množství poradenských služeb od psychologické a psychoterapeutické pomoci, přes studijní poradenství, služby pro studenty se specifickými potřebami, kariérní poradenství a mnoho dalšího. Rozcestník služeb naleznete zde.

Studentský klub: komunitní a poradenské centrum UP

Pomoci a rady od starších spolužáků se zájemcům dostane ve Studentském klubu na nádvoří Zbrojnice. 
Otevírací doba v průběhu semestru: po 9–15, út 9–13, st 9–12, čt 9–13, pá 9–12
Otevírací doba ve zkouškovém období: po 10–14, út 10–14, st 10–14

Další poradenské služby nabízí platforma Talentovaný Palacký.

Studium na vysoké škole přináší řadu výzev: osamostatnění se, převzetí větší míry odpovědnosti za svoje výsledky, ale i život. První zkouškové období bývá nejen zkouškou vědomostí, ale také odhodlanosti a vůle. Jak naši studující zkouškové období zvládají? Co jim pomáhá? A kde může univerzita nabídnout pomocnou ruku? Na to jsme se jich zeptali v dotazníku.

V anonymním dotazníku odpovídalo 530 studujících napříč univerzitou. Tento počet je vzhledem k celkovému počtu studujících statisticky významný. S výsledky byla seznámena všechna univerzitní pracoviště, kterých se podněty studujících týkají. Dotazníkové šetření by se mělo pravidelně opakovat a vyhodnocovat.

Nápor na psychiku

Že je zkouškové období zátěž na nervy, potvrdila téměř polovina dotázaných. Často se během něj cítí přetížení a pociťují úzkost. Pro čtvrtinu z nich se jedná o velmi stresující období. Jen necelá tři procenta studujících zvládá zkouškové s přehledem, v takových případech se jedná převážně o studenty vyšších ročníků.

Těžké chvíle pomáhá zvládat promluva s rodinou či přáteli, relaxační a mindfulness techniky. Desetina z dotázaných využívá odbornou terapeutickou pomoc, 15 % užívá léky na uklidnění či nespavost. Stejné množství studentů užívá ke zklidnění během zkouškového alkohol.

Velmi stresující je pro naše studující například přílišný tlak na výkon, způsobený také malým počtem vypsaných termínů na jednotlivé zkoušky či jejich kumulací v jednom dni či týdnu, často v rámci jedné katedry. Volají tak po lepší koordinaci mezi vyučujícími.

Velká část studentů uvedla jako brzdu v podávání lepšího výkonu vlastní tendence k prokrastinaci a neschopnost si věci naplánovat. V tomto ohledu by jim, dle jejich mínění, pomohlo například školení v time managementu.

Palčivým tématem dnešní doby je nejen během zkouškového období nedostupnost odborné psychologické pomoci. Přestože univerzita spoustu možností, kam se obracet v kritických chvílích nabízí, ne každý o ní ví. Zároveň je kapacita univerzitních pracovišť, i přes jejich soustavné navyšování, omezená.

„Studenti mohou využít síť univerzitních a poradenských center. Pomocnou ruku nabídnou starší spolužáci ve Studentském klubu. Informace zájemci naleznou na webu Talentovaného Palackého, který funguje jako rozcestník k různým podpůrným aktivitám, jež pro naše studující nabízíme. Pro studenty se specifickými potřebami funguje speciální centrum,“ uvedla vedoucí oddělení studentských záležitostí Vladimíra Sedláčková.

Učit se, učit se, učit se... Ale kde?

Více než třetina dotázaných si stěžuje na nedostatek klidu na učení. Přestože se velká část z nich během zkouškového období vrací domů k rodičům, téměř 40 % z dotázaných alespoň někdy využívá k přípravě studovny či knihovny UP.

Tady ale často naráží na problém s místem. Mnoho studujících tak volá po vytváření nových zákoutí k učení, navýšení kapacit stávajících studoven, rozšíření jejich otevírací doby či doplnění míst k učení o pohodlnější typy posezení, jako jsou vaky či křesílka, stejně jako stabilní připojení k internetu. Chybí také možnost občerstvení v odpoledních či večerních hodinách.

Přestože se ve dvojici či skupině učí jen 7 % dotázaných, pětina našich studentů a studentek by uvítala učícího parťáka. Zde je tak prostor pro studentskou iniciativu, která by jednotlivé zájemce propojila.

Zkouška životního stylu

Během zkouškového si pravidelný spánkový režim, který se neliší od zbytku roku, udržuje jen 40 % studujících. Pětina se učí dlouho do noci, stejné množství si spánek kvůli učení odpírá, čtvrtině se spánkový režim úplně rozpadne.

Zároveň spánek jakožto prostředek pro odpočinek a lepší výkon uvádí 70 % všech dotázaných. „Z výzkumů víme, že spánek je pro naši duševní pohodu velmi důležitý, stejně jako pro tvorbu dlouhodobé paměti. Nedostatek spánku tak negativně dopadá na výkon i náladu během zkouškového období,“ potvrzuje důležitost spánku Michal Kalman z cyrilometodějské teologické fakulty, který se v rámci projektu Zdravá generace věnuje výzkumu životního stylu dětí a mladistvých.

Zkouškové období dopadá také na stravovací režim našich studujících. Pravidelnost ve stravě dodržuje pouze třetina dotázaných. Ostatní se stravují nepravidelně, pro samé učení zapomínají jíst, či stres naopak kompenzují nadměrným množstvím jídla, především nezdravého. K lepšímu soustředění si pomáhají hojně také konzumací kávy či energetických nápojů.

Jen 16 % studentů a studentek během zkoušek pravidelně sportuje. Třetina z dotázaných zařazuje mezi učení krátké procházky či protahovací cvičení. Zbytek odpočívá od učení pasivně při sledování seriálů či sociálních sítí nebo na jakýkoliv odpočinek vůbec nemá čas. „Pohyb je důležitý pro redukci stresu a tím i pro psychickou odolnost jednotlivce. Ani během zkouškového bych se tedy pravidelné fyzické aktivity nezříkal, ba naopak,“ dodává Michal Kalman.

 

Poradenské služby

Univerzita Palackého nabízí množství poradenských služeb od psychologické a psychoterapeutické pomoci, přes studijní poradenství, služby pro studenty se specifickými potřebami, kariérní poradenství a mnoho dalšího. Rozcestník služeb naleznete zde.

Studentský klub: komunitní a poradenské centrum UP

Pomoci a rady od starších spolužáků se zájemcům dostane ve Studentském klubu na nádvoří Zbrojnice. 
Otevírací doba v průběhu semestru: po 9–15, út 9–13, st 9–12, čt 9–13, pá 9–12
Otevírací doba ve zkouškovém období: po 10–14, út 10–14, st 10–14

Další poradenské služby nabízí platforma Talentovaný Palacký.

Praktické tipy a rady pro Ph.D. studující, také přiblížení jejich vědeckých témat, interaktivní workshop o předsudcích a stereotypech, stand-upy akademiků a akademiček téměř ze všech kateder teologické fakulty, přednášku Marka O. Váchy pro širokou veřejnost a v neposlední řadě vynikající guláš – to vše nabídne ve středu 11. února akce Cyrilometodějské teologické fakulty UP s názvem Vědecký guláš aneb Den vědy na teologické.

„Na fakultě se v oblasti vědy děje stále něco nového. Kolegové na katedrách i v našich třech institutech pracují na zajímavých tématech, s nimiž chtějí seznámit studenty, kolegy, případně veřejnost. Cílem akce je více propojit komunitu badatelů, podpořit setkávání a výměnu, informovat se. Věříme, že nabídka zaujme i studenty a povzbudí je k dalšímu (doktorskému) studiu. Jsme rádi, že nabídku vystoupit se svou přednáškou pro zájemce z řad široké veřejnosti přijal i náš absolvent Marek Orko Vácha,“ uvedla Marta Lucie Cincialová, proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy.

Úplný program akce najdete zde.

Program Vědeckého guláše začíná v 9:30. Učebna U3 v hlavní budově fakulty v Univerzitní ulici bude patřit Ph.D. studujícím. Několik dobrých tipů a rad jim předá Katrin Stark z Kariérního centra UP, zároveň svoji práci představí například Barbora Kutá, která se zaměřuje na využití AI pro terapeutické účely, nebo Szergej Cápec s tématem Generace v nejistotě: Mezi rodinnou oporou a tlakem vrstevníků. Před polednem katedra křesťanské výchovy nabídne workshop věnovaný stereotypům a předsudkům.

O zajímavých vědeckých projektech se bude od rána mluvit i ve fakultní aule. Vystoupí mimo jiné Ľubomír Žák, který představí nový Institut Maxe Josefa Metzgera pro dialog a smíření, Eduard Fiedler, který přiblíží práci badatelské skupiny Triertium, nebo Michal Kalman s Andreou Madarasovou, kteří se věnují studii HBSC o životním stylu dětí a mládeže.

Program v aule pak od 15:30 vyvrcholí veřejnou přednáškou římskokatolického kněze, teologa, bioetika, pedagoga a spisovatele, absolventa CMTF UP Marka Orko Váchy s názvem Když Bůh chybí úplně všem.

Na Vědecký guláš naváže mezinárodní konference Dialogue and Reconciliation, kterou CMTF pořádá u příležitosti otevření Institutu M. J. Metzgera. S úvodní přednáškou vystoupí 11. února od 19:45 David Fernández Puyana, velvyslanec Stálé mise Univerzity pro mír (UPeace) při OSN. Odborné setkání s účastníky z Irska, Maďarska či Malty pak bude pokračovat v průběhu celého čtvrtka 12. února, program je k dispozici zde.

Praktické tipy a rady pro Ph.D. studující, také přiblížení jejich vědeckých témat, interaktivní workshop o předsudcích a stereotypech, stand-upy akademiků a akademiček téměř ze všech kateder teologické fakulty, přednášku Marka O. Váchy pro širokou veřejnost a v neposlední řadě vynikající guláš – to vše nabídne ve středu 11. února akce Cyrilometodějské teologické fakulty UP s názvem Vědecký guláš aneb Den vědy na teologické.

„Na fakultě se v oblasti vědy děje stále něco nového. Kolegové na katedrách i v našich třech institutech pracují na zajímavých tématech, s nimiž chtějí seznámit studenty, kolegy, případně veřejnost. Cílem akce je více propojit komunitu badatelů, podpořit setkávání a výměnu, informovat se. Věříme, že nabídka zaujme i studenty a povzbudí je k dalšímu (doktorskému) studiu. Jsme rádi, že nabídku vystoupit se svou přednáškou pro zájemce z řad široké veřejnosti přijal i náš absolvent Marek Orko Vácha,“ uvedla Marta Lucie Cincialová, proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy.

Úplný program akce najdete zde.

Program Vědeckého guláše začíná v 9:30. Učebna U3 v hlavní budově fakulty v Univerzitní ulici bude patřit Ph.D. studujícím. Několik dobrých tipů a rad jim předá Katrin Stark z Kariérního centra UP, zároveň svoji práci představí například Barbora Kutá, která se zaměřuje na využití AI pro terapeutické účely, nebo Szergej Cápec s tématem Generace v nejistotě: Mezi rodinnou oporou a tlakem vrstevníků. Před polednem katedra křesťanské výchovy nabídne workshop věnovaný stereotypům a předsudkům.

O zajímavých vědeckých projektech se bude od rána mluvit i ve fakultní aule. Vystoupí mimo jiné Ľubomír Žák, který představí nový Institut Maxe Josefa Metzgera pro dialog a smíření, Eduard Fiedler, který přiblíží práci badatelské skupiny Triertium, nebo Michal Kalman s Andreou Madarasovou, kteří se věnují studii HBSC o životním stylu dětí a mládeže.

Program v aule pak od 15:30 vyvrcholí veřejnou přednáškou římskokatolického kněze, teologa, bioetika, pedagoga a spisovatele, absolventa CMTF UP Marka Orko Váchy s názvem Když Bůh chybí úplně všem.

Na Vědecký guláš naváže mezinárodní konference Dialogue and Reconciliation, kterou CMTF pořádá u příležitosti otevření Institutu M. J. Metzgera. S úvodní přednáškou vystoupí 11. února od 19:45 David Fernández Puyana, velvyslanec Stálé mise Univerzity pro mír (UPeace) při OSN. Odborné setkání s účastníky z Irska, Maďarska či Malty pak bude pokračovat v průběhu celého čtvrtka 12. února, program je k dispozici zde.

Bezpečné, důvěryhodné a spravedlivé prostředí na univerzitách a výzkumných institucích pomáhá na řadě z nich podporovat ombudsman či ombudsmanka. Na padesát se jich v lednu setkalo v Olomouci, aby debatovali o komunikaci, viditelnosti a legitimitě svých rolí v akademickém prostředí a vyměnili si zkušenosti z dosud řešených případů. Na setkání byl také představen první celouniverzitní ombudsman UP Jaroslav Šotola. Jeho mandát započal s únorem.

Ombudsmani a ombudsmanky z českých veřejných vysokých škol, kontaktní osoby pro sociální bezpečí, lidé z HR a osoby odpovědné za agendu rovných příležitostí v akademickém prostředí se v rámci dvoudenního Kolokvia Školské ombuds platformy 2026 setkali na Právnické fakultě UP. Cílem setkání bylo především posílit dovednosti v oblasti prezentace své agendy a rozvíjet komunikační kompetence při řešení konkrétních případů.

video_sem

„Úspěšné fungování ombudsosob je podmíněno nejen odbornou kvalifikací a schopností citlivě pracovat s jednotlivými případy, ale také schopností efektivně komunikovat s vedením institucí, akademickou obcí i širší veřejností. Nejen v tomto se na kolokviu mnozí vzájemně inspirovali a podpořili,“ uvedla Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů UP.

S příspěvkem vystoupil například Lukáš Houdek, dokumentarista, novinář a umělec, bývalý koordinátor a jedna z vůdčích postav projektu HateFree Culture, dnes reportér časopisu Heroine. Zaměřil se v něm na citlivost komunikace lidských práv v online i offline prostředí a představil své zkušenosti se zvládáním vypjatých diskuzí.

V programu dále vystoupila Anna Hrábková, vedoucí kampaně Zakroužkuj ženu, Jakub Landsmann, marketingový specialista s orientací na komunikaci s absolventy a partnery, Klára Šimáčková Laurenčíková, která v letech 2022 až 2025 působila na postu zmocněnkyně vlády pro lidská práva a od února 2023 také jako národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny a náměstkyně ministra pro evropské záležitosti ČR, či Richard Nevšímal, zakladatel Poradenského a kariérního centra na VŠCHT Praha.

Nový ombudsman Univerzity Palackého Jaroslav Šotola

Celorepublikové setkání zahájila prorektorka pro legislativu a organizaci UP Klára Hamuľáková. Představila při této příležitosti prvního celouniverzitního ombudsmana Univerzity Palackého, který se své role ujme v únoru. Po úspěšném výběrovém řízení se jím stal Jaroslav Šotola, který má dlouholetou praxi z Filozofické fakulty UP a zároveň je bývalým předsedou a nyní místopředsedou Školské ombuds platformy.

„Univerzita Palackého se v oblasti sociálního bezpečí a ochrany práv, domnívám se, vydala cestou, která je v českém prostředí do značné míry jedinečná, na našich fakultách působí dlouhodobě ombudsosoby pro studující, často jsou v tandemech žena a muž, na některých fakultách speciálně i pro zaměstnance. Současně budeme mít od 1. února ombudsmana pro celou univerzitu, tedy jak pro studující, tak pro zaměstnance univerzity,“ uvedla prorektorka Hamuľáková a doplnila, že popsaný systém je doplněn ještě sítí kontaktních osob pro sociální bezpečí a aktivitami iniciativy Férová univerzita, která je zaměřena na vzdělávání a metodickou podporu napříč fakultami.

„Mám velkou radost, že mohu právě dnes na tomto fóru oznámit, kdo se stane naším historicky prvním univerzitním ombudsmanem. Jaroslav Šotola působí jako ombudsman na filozofické fakultě, kde se stal velmi respektovanou osobou, a je nám proto velkou ctí, že převezme tu o stupeň vyšší roli univerzitního ombudsmana. Vkládáme do něj velké naděje, právě díky zkušenostem, které získal na fakultě,“ doplnila prorektorka.

Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D.

Jeho dlouholetým pracovištěm byla katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, kde se zabýval problematikou sociální mobility Romů a kvalitativním výzkumem. V posledních letech se také věnuje tématu dopadů negativních aspektů mocenské asymetrie v akademickém prostředí, což byla hlavní motivace zastávat pozici fakultního ombudsmana. Studujícími byl do funkce zvolen spolu se svou zástupkyní Michaelou Antonín Malaníkovou v listopadu 2020, od roku 2023 byl zástupce ombudsmanky. V rámci pozice ochránce práv studentů FF rozvíjel proaktivní přístup včetně síťování na národní i mezinárodní úrovni. Spoluzakládal Školskou ombuds platformu, aktuálně je jejím místopředsedou. V roce 2021 absolvoval výcvik v transformativní mediaci, kterou považuje za efektivní nástroj řešení konfliktů; praxi získal působením v mediačním centru v Olomouci a Brně.

Bezpečné, důvěryhodné a spravedlivé prostředí na univerzitách a výzkumných institucích pomáhá na řadě z nich podporovat ombudsman či ombudsmanka. Na padesát se jich v lednu setkalo v Olomouci, aby debatovali o komunikaci, viditelnosti a legitimitě svých rolí v akademickém prostředí a vyměnili si zkušenosti z dosud řešených případů. Na setkání byl také představen první celouniverzitní ombudsman UP Jaroslav Šotola. Jeho mandát započal s únorem.

Ombudsmani a ombudsmanky z českých veřejných vysokých škol, kontaktní osoby pro sociální bezpečí, lidé z HR a osoby odpovědné za agendu rovných příležitostí v akademickém prostředí se v rámci dvoudenního Kolokvia Školské ombuds platformy 2026 setkali na Právnické fakultě UP. Cílem setkání bylo především posílit dovednosti v oblasti prezentace své agendy a rozvíjet komunikační kompetence při řešení konkrétních případů.

video_sem

„Úspěšné fungování ombudsosob je podmíněno nejen odbornou kvalifikací a schopností citlivě pracovat s jednotlivými případy, ale také schopností efektivně komunikovat s vedením institucí, akademickou obcí i širší veřejností. Nejen v tomto se na kolokviu mnozí vzájemně inspirovali a podpořili,“ uvedla Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů UP.

S příspěvkem vystoupil například Lukáš Houdek, dokumentarista, novinář a umělec, bývalý koordinátor a jedna z vůdčích postav projektu HateFree Culture, dnes reportér časopisu Heroine. Zaměřil se v něm na citlivost komunikace lidských práv v online i offline prostředí a představil své zkušenosti se zvládáním vypjatých diskuzí.

V programu dále vystoupila Anna Hrábková, vedoucí kampaně Zakroužkuj ženu, Jakub Landsmann, marketingový specialista s orientací na komunikaci s absolventy a partnery, Klára Šimáčková Laurenčíková, která v letech 2022 až 2025 působila na postu zmocněnkyně vlády pro lidská práva a od února 2023 také jako národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny a náměstkyně ministra pro evropské záležitosti ČR, či Richard Nevšímal, zakladatel Poradenského a kariérního centra na VŠCHT Praha.

Nový ombudsman Univerzity Palackého Jaroslav Šotola

Celorepublikové setkání zahájila prorektorka pro legislativu a organizaci UP Klára Hamuľáková. Představila při této příležitosti prvního celouniverzitního ombudsmana Univerzity Palackého, který se své role ujme v únoru. Po úspěšném výběrovém řízení se jím stal Jaroslav Šotola, který má dlouholetou praxi z Filozofické fakulty UP a zároveň je bývalým předsedou a nyní místopředsedou Školské ombuds platformy.

„Univerzita Palackého se v oblasti sociálního bezpečí a ochrany práv, domnívám se, vydala cestou, která je v českém prostředí do značné míry jedinečná, na našich fakultách působí dlouhodobě ombudsosoby pro studující, často jsou v tandemech žena a muž, na některých fakultách speciálně i pro zaměstnance. Současně budeme mít od 1. února ombudsmana pro celou univerzitu, tedy jak pro studující, tak pro zaměstnance univerzity,“ uvedla prorektorka Hamuľáková a doplnila, že popsaný systém je doplněn ještě sítí kontaktních osob pro sociální bezpečí a aktivitami iniciativy Férová univerzita, která je zaměřena na vzdělávání a metodickou podporu napříč fakultami.

„Mám velkou radost, že mohu právě dnes na tomto fóru oznámit, kdo se stane naším historicky prvním univerzitním ombudsmanem. Jaroslav Šotola působí jako ombudsman na filozofické fakultě, kde se stal velmi respektovanou osobou, a je nám proto velkou ctí, že převezme tu o stupeň vyšší roli univerzitního ombudsmana. Vkládáme do něj velké naděje, právě díky zkušenostem, které získal na fakultě,“ doplnila prorektorka.

Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D.

Jeho dlouholetým pracovištěm byla katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, kde se zabýval problematikou sociální mobility Romů a kvalitativním výzkumem. V posledních letech se také věnuje tématu dopadů negativních aspektů mocenské asymetrie v akademickém prostředí, což byla hlavní motivace zastávat pozici fakultního ombudsmana. Studujícími byl do funkce zvolen spolu se svou zástupkyní Michaelou Antonín Malaníkovou v listopadu 2020, od roku 2023 byl zástupce ombudsmanky. V rámci pozice ochránce práv studentů FF rozvíjel proaktivní přístup včetně síťování na národní i mezinárodní úrovni. Spoluzakládal Školskou ombuds platformu, aktuálně je jejím místopředsedou. V roce 2021 absolvoval výcvik v transformativní mediaci, kterou považuje za efektivní nástroj řešení konfliktů; praxi získal působením v mediačním centru v Olomouci a Brně.

Jezdit do práce na kole není v rovinaté Olomouci nic příliš neobvyklého. Ale nasbírat během stejnojmenné měsíční výzvy přes 1 300 kilometrů, a ještě to zopakovat ve dvou ročnících za sebou? To už ano – stačí nezůstat u každodenního dojíždění na univerzitu, ale vyrazit na kole i na služební cesty.

Právě tak to dělá botanička Lucie Ko­brlová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP. Věnuje se nejen výuce a výzkumu v univerzitním areálu v Holici, za rostlinami vyráží také do terénu – nejvíc právě v jarních měsících, kdy se koná i květnová kampaň Do práce na kole.

„Snažím se jezdit na kole celý rok, kdykoliv to jde – když není hluboký sníh nebo moc nemrzne. Po cestě do práce i zpátky domů si vyčistím hlavu, a to je po celém dni stráveném v učebnách nebo laboratořích potřeba,“ říká. V průběhu květnové výzvy si navíc cestu domů na Neředín protáhne klidně na třicetikilometrovou projížďku – ať už jižní cestou přes Grygov a Hněvotín, nebo severně přes Šternberk.

Právě květen je ale zároveň měsícem, kdy je mnoho rostlin v optimu, tedy v nejlepším stádiu pro botanické výpravy a sběr vzorků. Lucie Kobrlová se teď věnuje výzkumu prliny – modře kvetoucí rostliny porostlé drsnými chlupy, které při dotyku prlí – tedy nářečně pálí nebo píchají. „U nás rostou dva druhy – běžnější prlina rolní a velmi podobná, často zaměňovaná a přehlížená prlina východní. S kolegy zkoumáme a ověřujeme jejich skutečné aktuální rozšíření v Česku a na Slovensku,“ vysvětluje.

Obě prliny rostou hlavně v teplejších oblastech na okrajích polí, vinic nebo cest. „Rozhodla jsem se proto spojit příjemné s užitečným a vyrazila na jejich lokality na kole. Na ty bližší přímo z Olomouce, na vzdálenější v kombinaci s vlakem. Ve čtyři ráno z Olomouce do Lovosic, kde jsem měla vytipovaná místa, kde by právě prlina východní měla růst. Kolo je na takový průzkum ideální dopravní prostředek – naplánujete si okruh po cestách mezi poli, sledujete, co kde roste, a můžete kdykoliv zastavit a sebrat vzorky,“ popisuje botanička.

Jak ale zjistit, kam se třeba právě za prlinou vydat? Lucie Kobrlová při vytipovávání lokalit využívá nejen oficiální botanické databáze, ale také projekty občanské vědy, jako je iNaturalist.org. Pomocí mobilní aplikace může každý vyfotit rostliny, živočichy nebo třeba houby, které potká, a spolu s jejich souřadnicemi je přidat do celosvětové databáze. „Aplikace umí navrhnout i přibližné určení, které následně potvrdí nebo upraví komunita uživatelů. Máme tak dostupné velké množství dat, kterým se můžeme podrobněji věnovat. Autora záznamu je navíc možné kontaktovat, zeptat se ho na detaily, poprosit o bližší průzkum okolí nebo o zaslání vzorků. Kolegům tak nedávno přišla zásilka až ze Severní Ameriky,“ doplňuje.

Lucie Kobrlová se do výzvy Do práce na kole už několik let zapojuje v týmu se svými kolegy z katedry. Společně sbírají ujeté kilometry, ale také vyrážejí na cyklovýlety po okolí. Jízda na kole tak pro ně není jen způsob individuální dopravy, ale i týmová záležitost – podobně jako současná věda, která stojí na spolupráci, sdílení a otevřenosti.

Text vyšel v magazínu Žurnál UP.

Jezdit do práce na kole není v rovinaté Olomouci nic příliš neobvyklého. Ale nasbírat během stejnojmenné měsíční výzvy přes 1 300 kilometrů, a ještě to zopakovat ve dvou ročnících za sebou? To už ano – stačí nezůstat u každodenního dojíždění na univerzitu, ale vyrazit na kole i na služební cesty.

Právě tak to dělá botanička Lucie Ko­brlová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP. Věnuje se nejen výuce a výzkumu v univerzitním areálu v Holici, za rostlinami vyráží také do terénu – nejvíc právě v jarních měsících, kdy se koná i květnová kampaň Do práce na kole.

„Snažím se jezdit na kole celý rok, kdykoliv to jde – když není hluboký sníh nebo moc nemrzne. Po cestě do práce i zpátky domů si vyčistím hlavu, a to je po celém dni stráveném v učebnách nebo laboratořích potřeba,“ říká. V průběhu květnové výzvy si navíc cestu domů na Neředín protáhne klidně na třicetikilometrovou projížďku – ať už jižní cestou přes Grygov a Hněvotín, nebo severně přes Šternberk.

Právě květen je ale zároveň měsícem, kdy je mnoho rostlin v optimu, tedy v nejlepším stádiu pro botanické výpravy a sběr vzorků. Lucie Kobrlová se teď věnuje výzkumu prliny – modře kvetoucí rostliny porostlé drsnými chlupy, které při dotyku prlí – tedy nářečně pálí nebo píchají. „U nás rostou dva druhy – běžnější prlina rolní a velmi podobná, často zaměňovaná a přehlížená prlina východní. S kolegy zkoumáme a ověřujeme jejich skutečné aktuální rozšíření v Česku a na Slovensku,“ vysvětluje.

Obě prliny rostou hlavně v teplejších oblastech na okrajích polí, vinic nebo cest. „Rozhodla jsem se proto spojit příjemné s užitečným a vyrazila na jejich lokality na kole. Na ty bližší přímo z Olomouce, na vzdálenější v kombinaci s vlakem. Ve čtyři ráno z Olomouce do Lovosic, kde jsem měla vytipovaná místa, kde by právě prlina východní měla růst. Kolo je na takový průzkum ideální dopravní prostředek – naplánujete si okruh po cestách mezi poli, sledujete, co kde roste, a můžete kdykoliv zastavit a sebrat vzorky,“ popisuje botanička.

Jak ale zjistit, kam se třeba právě za prlinou vydat? Lucie Kobrlová při vytipovávání lokalit využívá nejen oficiální botanické databáze, ale také projekty občanské vědy, jako je iNaturalist.org. Pomocí mobilní aplikace může každý vyfotit rostliny, živočichy nebo třeba houby, které potká, a spolu s jejich souřadnicemi je přidat do celosvětové databáze. „Aplikace umí navrhnout i přibližné určení, které následně potvrdí nebo upraví komunita uživatelů. Máme tak dostupné velké množství dat, kterým se můžeme podrobněji věnovat. Autora záznamu je navíc možné kontaktovat, zeptat se ho na detaily, poprosit o bližší průzkum okolí nebo o zaslání vzorků. Kolegům tak nedávno přišla zásilka až ze Severní Ameriky,“ doplňuje.

Lucie Kobrlová se do výzvy Do práce na kole už několik let zapojuje v týmu se svými kolegy z katedry. Společně sbírají ujeté kilometry, ale také vyrážejí na cyklovýlety po okolí. Jízda na kole tak pro ně není jen způsob individuální dopravy, ale i týmová záležitost – podobně jako současná věda, která stojí na spolupráci, sdílení a otevřenosti.

Text vyšel v magazínu Žurnál UP.

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi, ale také prohlídkou historického centra Olomouce a bowlingovým turnajem a nabídla v pořadí šestá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Hlavním tématem byl interdisciplinární přístup ve fyzioterapii a ergoterapii. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnili studenti a vyučující z partnerských univerzit z Belgie, Finska, Chorvatska, Bulharska a Slovenska.

Program letošní školy odstartoval ještě před příjezdem bezmála třicítky studentů a pedagogů do Olomouce. „Setkání na půdě fakulty zdravotnických věd předcházel online workshop na téma interdisciplinárních týmů a jejich dynamiky, který vedl náš dlouholetý spolupracovník, psycholog Jón Grétar Sigurjónson z Islandu,“ uvedla za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) zahájilo představení jednotlivých univerzit a společný brainstorming v týmech, který nastartoval spolupráci napříč obory i kulturami. „Odborná část byla věnovaná aktuálním tématům současné rehabilitace. Účastníci se zapojili například do přednášek a workshopů zaměřených na novinky ve funkčním testování v neurologii, interdisciplinární přístup u pacientů s roztroušenou sklerózou, ale také na oblast dechu a hlasu,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová. Výrazný ohlas vzbudila přednáška Marty Dus o interdisciplinárním přístupu v těhotenství a blok věnovaný robotice ve fyzioterapii a ergoterapii, kterým účastníky provedl přední český expert na roboticky asistovanou rehabilitaci Martin Žižka.

Součástí programu byla i exkurze v Rehabilitačních sanatoriích Klimkovice, která nabídla účastníkům cenný vhled do komplexní rehabilitační péče. „Hlavní fyzioterapeutka Romana Holaňová nejen že provedla účastníky celým areálem sanatorií, ale poskytla také hluboké porozumění interprofesní spolupráci a jejímu dopadu na pacienta v celospolečenském kontextu,“ vyzdvihla Petra Gaul Aláčová.

V nabitém rozvrhu zimní školy se ale našel prostor i na prohlídku historického centra Olomouce a přátelský turnaj v bowlingu. Příjemný relax nabídla dechová cvičení vedená Romanou Kláštereckou.

„Oceňuji, že jsme se díky programu mohli ponořit do několika oblastí spjatých s fyzioterapií a ergoterapií a získali tak náhled na různá témata a problematiky. Do budoucna nám to může pomoct při rozhodování, na co se specializovat. Určitě je přínosné, že můžeme s kolegy z různých zemí sdílet poznatky a zkušenosti,“ zhodnotila Rugile Baltrunaite z finské Saatakunta University of Applied Sciences.

„Zimní škola fyzioterapie a ergoterapie opět potvrdila svůj význam jako platforma pro odborný rozvoj, mezinárodní spolupráci a sdílení přístupů v moderní fyzioterapii a ergoterapii. Účastníci v rámci evaluací vyzdvihli komplexnost, provázanost, široký záběr a také skvělou organizaci celého programu. Velký dík patří členkám našeho ústavu Martě Dus, Janě Vyskotové, Markétě Noskové, ale také studentkám fyzioterapie Emě Zigové a Miriam Teltschové a dalším, bez kterých by tato akce nebyla tak úspěšná,“ vyzdvihl přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP Petr Konečný.

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi, ale také prohlídkou historického centra Olomouce a bowlingovým turnajem a nabídla v pořadí šestá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Hlavním tématem byl interdisciplinární přístup ve fyzioterapii a ergoterapii. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnili studenti a vyučující z partnerských univerzit z Belgie, Finska, Chorvatska, Bulharska a Slovenska.

Program letošní školy odstartoval ještě před příjezdem bezmála třicítky studentů a pedagogů do Olomouce. „Setkání na půdě fakulty zdravotnických věd předcházel online workshop na téma interdisciplinárních týmů a jejich dynamiky, který vedl náš dlouholetý spolupracovník, psycholog Jón Grétar Sigurjónson z Islandu,“ uvedla za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) zahájilo představení jednotlivých univerzit a společný brainstorming v týmech, který nastartoval spolupráci napříč obory i kulturami. „Odborná část byla věnovaná aktuálním tématům současné rehabilitace. Účastníci se zapojili například do přednášek a workshopů zaměřených na novinky ve funkčním testování v neurologii, interdisciplinární přístup u pacientů s roztroušenou sklerózou, ale také na oblast dechu a hlasu,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová. Výrazný ohlas vzbudila přednáška Marty Dus o interdisciplinárním přístupu v těhotenství a blok věnovaný robotice ve fyzioterapii a ergoterapii, kterým účastníky provedl přední český expert na roboticky asistovanou rehabilitaci Martin Žižka.

Součástí programu byla i exkurze v Rehabilitačních sanatoriích Klimkovice, která nabídla účastníkům cenný vhled do komplexní rehabilitační péče. „Hlavní fyzioterapeutka Romana Holaňová nejen že provedla účastníky celým areálem sanatorií, ale poskytla také hluboké porozumění interprofesní spolupráci a jejímu dopadu na pacienta v celospolečenském kontextu,“ vyzdvihla Petra Gaul Aláčová.

V nabitém rozvrhu zimní školy se ale našel prostor i na prohlídku historického centra Olomouce a přátelský turnaj v bowlingu. Příjemný relax nabídla dechová cvičení vedená Romanou Kláštereckou.

„Oceňuji, že jsme se díky programu mohli ponořit do několika oblastí spjatých s fyzioterapií a ergoterapií a získali tak náhled na různá témata a problematiky. Do budoucna nám to může pomoct při rozhodování, na co se specializovat. Určitě je přínosné, že můžeme s kolegy z různých zemí sdílet poznatky a zkušenosti,“ zhodnotila Rugile Baltrunaite z finské Saatakunta University of Applied Sciences.

„Zimní škola fyzioterapie a ergoterapie opět potvrdila svůj význam jako platforma pro odborný rozvoj, mezinárodní spolupráci a sdílení přístupů v moderní fyzioterapii a ergoterapii. Účastníci v rámci evaluací vyzdvihli komplexnost, provázanost, široký záběr a také skvělou organizaci celého programu. Velký dík patří členkám našeho ústavu Martě Dus, Janě Vyskotové, Markétě Noskové, ale také studentkám fyzioterapie Emě Zigové a Miriam Teltschové a dalším, bez kterých by tato akce nebyla tak úspěšná,“ vyzdvihl přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP Petr Konečný.

Čtyři kandidáti na děkana, kteří uspěli ve fakultních volbách, převzali z rukou rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy jmenovací dekrety. Od února povede filozofickou fakultu Jan Stejskal, pedagogickou fakultu Vojtech Regec, přírodovědeckou fakultu Jan Říha a fakultu tělesné kultury Pavel Háp.

Rektor UP Michael Kohajda potvrdil, že kandidáti na děkana zvolení akademickými senáty čtyř fakult se 1. února ujmou svých funkcí, děkan fakulty tělesné kultury tak učiní podle daného harmonogramu 9. února.  

„Všem vám srdečně gratuluji a přeji mnoho sil a úspěchů při řízení svěřených fakult. Pevně věřím, že je povedete k dalšímu rozvoji, k prohlubování vzájemné spolupráce a že své schopnosti a zkušenosti plně využijete k posilování dobrého jména naší univerzity. Děkanům filozofické a pedagogické fakulty, kteří vstupují do svého druhého funkčního období, zároveň upřímně děkuji za odvahu a odhodlání pokračovat v této náročné a odpovědné práci,“ řekl při slavnostní chvíli Michael Kohajda, rektor UP.

Filozofická fakulta

Historik Jan Stejskal povede filozofickou fakultu už ve druhém funkčním období. Čtrnácti hlasy o tom rozhodl hned v prvním kole tajné elektronické volby akademický senát této fakulty už v říjnu 2025. Jan Stejskal je absolventem FF UP a působí na katedře historie. Psali jsme zde. 

 

Pedagogická fakulta

Druhé funkční období zahájí i děkan pedagogické fakulty Vojtech Regec. Fakultní senátory a senátorky přesvědčil rovněž hned v prvním kole tajné volby, když získal devatenáct hlasů jednadvacetičlenného tělesa. Vojtech Regec působí v Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Psali jsme zde. 

 

Přírodovědecká fakulta

Jmenovací dekret převzal z rukou rektora UP Michaela Kohajdy také Jan Říha, vítězný kandidát na děkana přírodovědecké fakulty. Na postu děkana této fakulty nahradí Martina Kubalu, jenž v jejím čele stál dvě čtyřletá funkční období. Jan Říha je absolventem přírodovědecké fakulty. Působí na katedře experimentální fyziky a od roku 2019 zastával i funkci proděkana pro studijní záležitosti. Ve volbě uspěl rovněž v prvním kole, když získal třináct z jedenadvaceti hlasů členů akademického senátu. Psali jsme zde. 

 

Fakulta tělesné kultury

Nového děkana má i fakulta tělesné kultury. Od 9. února ji povede Pavel Háp, který vystřídá dosavadního děkana Michala Šafáře, jenž ji vedl dvě funkční období. Pavel Háp, dosavadní proděkan pro rozvoj a vnější vztahy, získal nadpoloviční většinu hlasů ve druhém kole tajné volby. Hlasovalo pro něj devět z celkem patnáct senátorů. S FTK UP je spojen už od dob svého vysokoškolského studia. Působí na tamní katedře sportu, na vedení fakulty se podílí od roku 2018. Psali jsme zde. 

 

S odkazem na zákon o vysokých školách je funkční období děkana čtyřleté. Tatáž osoba může být děkanem nejvýše dvě po sobě jdoucí období. Děkana volí akademický senát fakulty, jmenuje jej rektor.

Čtyři kandidáti na děkana, kteří uspěli ve fakultních volbách, převzali z rukou rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy jmenovací dekrety. Od února povede filozofickou fakultu Jan Stejskal, pedagogickou fakultu Vojtech Regec, přírodovědeckou fakultu Jan Říha a fakultu tělesné kultury Pavel Háp.

Rektor UP Michael Kohajda potvrdil, že kandidáti na děkana zvolení akademickými senáty čtyř fakult se 1. února ujmou svých funkcí, děkan fakulty tělesné kultury tak učiní podle daného harmonogramu 9. února.  

„Všem vám srdečně gratuluji a přeji mnoho sil a úspěchů při řízení svěřených fakult. Pevně věřím, že je povedete k dalšímu rozvoji, k prohlubování vzájemné spolupráce a že své schopnosti a zkušenosti plně využijete k posilování dobrého jména naší univerzity. Děkanům filozofické a pedagogické fakulty, kteří vstupují do svého druhého funkčního období, zároveň upřímně děkuji za odvahu a odhodlání pokračovat v této náročné a odpovědné práci,“ řekl při slavnostní chvíli Michael Kohajda, rektor UP.

Filozofická fakulta

Historik Jan Stejskal povede filozofickou fakultu už ve druhém funkčním období. Čtrnácti hlasy o tom rozhodl hned v prvním kole tajné elektronické volby akademický senát této fakulty už v říjnu 2025. Jan Stejskal je absolventem FF UP a působí na katedře historie. Psali jsme zde. 

 

Pedagogická fakulta

Druhé funkční období zahájí i děkan pedagogické fakulty Vojtech Regec. Fakultní senátory a senátorky přesvědčil rovněž hned v prvním kole tajné volby, když získal devatenáct hlasů jednadvacetičlenného tělesa. Vojtech Regec působí v Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Psali jsme zde. 

 

Přírodovědecká fakulta

Jmenovací dekret převzal z rukou rektora UP Michaela Kohajdy také Jan Říha, vítězný kandidát na děkana přírodovědecké fakulty. Na postu děkana této fakulty nahradí Martina Kubalu, jenž v jejím čele stál dvě čtyřletá funkční období. Jan Říha je absolventem přírodovědecké fakulty. Působí na katedře experimentální fyziky a od roku 2019 zastával i funkci proděkana pro studijní záležitosti. Ve volbě uspěl rovněž v prvním kole, když získal třináct z jedenadvaceti hlasů členů akademického senátu. Psali jsme zde. 

 

Fakulta tělesné kultury

Nového děkana má i fakulta tělesné kultury. Od 9. února ji povede Pavel Háp, který vystřídá dosavadního děkana Michala Šafáře, jenž ji vedl dvě funkční období. Pavel Háp, dosavadní proděkan pro rozvoj a vnější vztahy, získal nadpoloviční většinu hlasů ve druhém kole tajné volby. Hlasovalo pro něj devět z celkem patnáct senátorů. S FTK UP je spojen už od dob svého vysokoškolského studia. Působí na tamní katedře sportu, na vedení fakulty se podílí od roku 2018. Psali jsme zde. 

 

S odkazem na zákon o vysokých školách je funkční období děkana čtyřleté. Tatáž osoba může být děkanem nejvýše dvě po sobě jdoucí období. Děkana volí akademický senát fakulty, jmenuje jej rektor.

Measuring less than one millimeter, blind and wingless it was discovered by an international team of scientists deep in the soil in central Chile. The uniqueness of this miniature creature was confirmed by genetic analysis conducted by experts from the Czech Advanced Research and Technologies Institute (CATRIN) at Palacký University Olomouc. According to the analysis, the beetle comes from an ancient evolutionary line dating back approximately 220 million years. Experts have newly described this lineage as a separate family and named it Badmaateridae.

“Although the biodiversity of beetles outside industrially developed countries is still poorly researched, the identification of a completely new family is exceptional. The origin of the new Badmaateridae family dates back to the late Triassic period, approximately 220 million years ago. This means that it originated at the same time as mammals, but 60 to 70 million years earlier than birds and about 90 million years before flowering plants,” said Ladislav Bocák, corresponding author of the study and the head of the Biodiversity and Molecular Evolution research group at CATRIN.

Although this is an ancient species, the beetle, hidden deep in the soil, has so far escaped the attention of the scientific community. As a result of adapting to underground conditions, these beetles have small bodies, are blind, and wingless. Scientists involved in the international World Soil Fauna Project found several miniature individuals after digging about half-meter-deep pits, washing soil samples, and then drying the organic material.

“The appearance and body structure of the beetle provided almost no clues to its evolutionary relationships. Only some features indicated that it might be closely related to the elateroid families, which include the well-known fireflies, click-beetles, and soldier beetles. Thanks to advanced technologies, we were able to obtain a sufficient amount of DNA even from such a small individual, identify 4,200 genes, and compare them with potentially related groups. Thanks to this, we were able to confirm that it belongs to a completely new family and determine the age of this group,” explained Dominik Kusý, another co-author of the study. The beetle’s name is derived from the personal name Badamnyambuu, abbreviated to Badmaa. This was the name of the researcher who discovered the beetle while processing soil samples.

Badmaater is a new addition to the growing list of families and subfamilies whose larvae and sometimes adults live deep in the soil. However, even if other similar lineages are discovered, these specialized groups represent only a fraction of elateroid beetles. One reason may be limited knowledge of soil fauna in many parts of the world. Another possible explanation is that blind and wingless species are unable to disperse over long distances and are therefore particularly prone to extinction.

The research also shows how ancient lineages respond to climate change. The new family was found in the Chilean matorral, a specific region in central Chile which today has a Mediterranean climate with limited winter rainfall and dry, hot summers. However, for most of its tectonic history, it was located at high latitudes. At the same time, this area was isolated from the tropics by the extremely dry Atacama Desert and from the South American pampas by over 6,000 meters-high Andes. It can therefore be assumed that the region underwent significant aridification, i.e., the gradual drying up of the climate and landscape, in the late Tertiary and Quaternary periods.

“The study shows once again how limited our knowledge of biodiversity is and how important field research is – not only in tropical areas, but also in regions that are less species-rich at first glance, yet have a unique geological and climatic history and host a number of endemic species. Many of these areas are now threatened by urbanization, intensive agriculture, a low proportion of protected areas, and poor connectivity between them,” Bocák pointed out.

The unexpected discovery by scientists from Canada, Spain, and the Czech Republic was recently published in the scientific journal Systematic Entomology. The holotype will be deposited in the National Natural History Museum, Santiago, Chile. Paratypes can be found in the Canadian National Collection of Insects, Arachnids and Nematodes, Ottawa, Canada, and in the Natural History Museum, London, United Kingdom, respectively. During two expeditions in 2022 and 2025, experts involved in the project processed several tons of soil from more than 50 locations throughout Chile.

Měří méně než jeden milimetr, je slepý a bezkřídlý. Tak vypadá dosud neznámý brouk, kterého objevil mezinárodní tým vědců hluboko v půdě ve středním Chile. Unikátnost miniaturního tvora potvrdila genetická analýza, kterou provedli odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP. Podle ní brouk, jenž dostal jméno Badmaater chilensis, pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae. Nečekaný objev vědců z Kanady, Španělska a Česka nedávno zveřejnil odborný časopis Systematic Entomology.

„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná. Původ nové čeledi Badmaateridae je datován do pozdního triasu, zhruba před 220 miliony let. To znamená, že vznikla ve stejné době jako savci, ale například o 60 až 70 milionů let dříve než ptáci a asi 90 milionů let před kvetoucími rostlinami,“ uvedl korespondenční autor studie a vedoucí výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce v CATRIN Ladislav Bocák.

„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná.“ Ladislav Bocák

Přestože se jedná o prastarou linii, brouk skrytý hluboko v půdě odborné komunitě dosud unikal. V důsledku adaptace na podzemní podmínky mají tito brouci malé tělo, jsou slepí a bezkřídlí. Vědci zapojení do mezinárodního projektu World Soil Fauna Project několik jedinců nalezli po vykopání asi půl metru hlubokých jam, promytí vzorků půdy a následném vysoušení organického materiálu.

„Vzhled a stavba těla brouka neposkytovaly téměř žádné vodítko k příbuzenským vztahům. Pouze některé rysy ukazovaly, že by mohl mít blízko k elateroidním čeledím, kam patří například i dobře známé světlušky, kovaříci či páteříčci. Díky pokročilým technologiím jsme i z takto malého jedince získali dostatečné množství DNA, identifikovali 4200 genů a porovnali je s potenciálně příbuznými skupinami. Díky tomu jsme potvrdili, že se jedná o příslušníka zcela nové čeledi, a určili i stáří této skupiny,“ objasnil další ze spoluautorů studie Dominik Kusý. Název brouka je odvozen od osobního jména Badamnyambuu, zkráceně Badmaa. Právě tak se jmenovala výzkumnice, která brouka při zpracování vzorků půdy objevila.

Badmaater chilensis představuje nový přírůstek do rostoucího seznamu linií na úrovni čeledí a podčeledí, jejichž larvy a někdy i dospělci žijí hluboko v půdě. I kdyby však byly objeveny další podobné linie, tyto specializované skupiny představují pouze zlomek elateroidních brouků. Jedním z důvodů může být omezená znalost půdní fauny v mnoha částech světa. Dalším možným vysvětlením je skutečnost, že slepé a bezkřídlé druhy nejsou schopny dálkového šíření, a jsou proto zvláště náchylné k vyhynutí.

Výzkum rovněž ukazuje, jak velmi staré linie reagují na klimatické změny. Nová čeleď byla nalezena v oblasti chilského matorralu, specifické oblasti ve středním Chile, která má dnes středomořské klima s omezenými zimními srážkami a suchými, horkými léty. Po většinu své tektonické historie se však nacházela ve vysokých zeměpisných šířkách. Zároveň byla tato oblast izolována od tropů extrémně suchou pouští Atacama a od jihoamerických pamp více než 6 000 metrů vysokými Andami. Lze tedy předpokládat, že region prošel výraznou aridifikací, tedy postupným vysycháním klimatu a krajiny, v pozdním třetihorách a čtvrtohorách. Foto: Ladislav Bocák

„Studie znovu ukazuje, jak omezené jsou naše znalosti biodiverzity a jak důležitý je terénní výzkum – nejen v tropických oblastech, ale i v regionech, které jsou na první pohled méně druhově bohaté, přesto však mají jedinečnou geologickou a klimatickou historii a hostí řadu endemických druhů. Mnohé z těchto oblastí jsou dnes ohroženy urbanizací, intenzivním zemědělstvím, nízkým podílem chráněných území a jejich špatnou vzájemnou propojeností,“ upozornil Bocák.

Holotyp (jedinec, který slouží jako reference k popisu) bude uložen v Národním přírodopisném muzeu v Santiagu, Chile. Další exempláře (paratypy) budou k vidění v Kanadské národní sbírce hmyzu, pavoukovců a hlístic v Ottawě a v Národním přírodovědném muzeu v Londýně.

Během dvou expedic v letech 2022 a 2025 zpracovali odborníci zapojení do projektu několik tun půdy z více než 50 lokalit po celém Chile.

Odkaz na článek.