Agregátor zdrojů

Okolo 12 tisíc běžců očekávají pořadatelé letošního Mattoni Running Festivalu, kterým Olomouc bude žít v pátek 12. a především v sobotu 13. června. Jeho součástí kromě půlmaratonu je i Běh o pohár rektora Univerzity Palackého v rámci Šantovka běhu na 5 km a také veletrh Moravia Sport Expo na Výstavišti Flora. Univerzita Palackého je partnerem tohoto běžeckého svátku.

Mattoni 1/2Maraton Olomouc, oceněný prestižní známkou World Athletics Road Race Label, se poběží již pošestnácté. Na jeho trasu v sobotu s 19. hodinou vyrazí účastníci více než 60 národností, mezi nimi i elitní běžkyně a běžci, kteří v Olomouci budou bojovat o cenné body do letošního seriálu EuroHeroes, jako je například Tereza Hrochová, Carolina Robles a Jorge Blanco ze Španělska nebo Jan Lukas Becker z Německa.

Z Horního náměstí, kde bude centrum dění, ale první závodníci vyběhnou již odpoledne. Program dne odstartuje v 15:30 Šantovka běh na 5 km, jehož součástí je letos podruhé i Běh o pohár rektora Univerzity Palackého. „Poháry nejrychlejší běžkyni a běžci z řad studujících a pracujících UP předá rektor Michael Kohajda bezprostředně po skončení závodu, kolem 16:20,“ uvedla Gabriela Šťastná z oddělení univerzitních akcí.

Pokud jste zaregistrovaní k jinak vyprodanému Šantovka běhu na 5 km, ale ještě jste se nepřihlásili do Běhu o pohár rektora UP, můžete tak učinit tady.

V odpoledním programu běžeckého svátku pak budou následovat další závody – dm rodinná míle a bambini run. Celkem pořadatelé očekávají účast okolo 12 tisíc běžců.

Sportem bude žít i Výstaviště Flora, a to už od pátku díky veletrhu Moravia Sport Expo. Na něm se mimo jiné představí tři desítky olomouckých sportovních klubů, u jejichž stanovišť bude možné si leccos vyzkoušet. Připraveny jsou i autogramiády olomouckých fotbalistů a hokejistů, setkání s elitními běžci, kteří se postaví na start půlmaratonu, a také třeba výstava Lego modelů se sportovní tematikou. Součástí dění je i štafeta vozíčkářů. Vstup na veletrh je zdarma.

Podrobnosti k veletrhu Moravia Sport Expo najdete zde.
Další informace k celému Mattoni Running Festivalu pak zde.

Okolo 12 tisíc běžců očekávají pořadatelé letošního Mattoni Running Festivalu, kterým Olomouc bude žít v pátek 12. a především v sobotu 13. června. Jeho součástí kromě půlmaratonu je i Běh o pohár rektora Univerzity Palackého v rámci Šantovka běhu na 5 km a také veletrh Moravia Sport Expo na Výstavišti Flora. Univerzita Palackého je partnerem tohoto běžeckého svátku.

Mattoni 1/2Maraton Olomouc, oceněný prestižní známkou World Athletics Road Race Label, se poběží již pošestnácté. Na jeho trasu v sobotu s 19. hodinou vyrazí účastníci více než 60 národností, mezi nimi i elitní běžkyně a běžci, kteří v Olomouci budou bojovat o cenné body do letošního seriálu EuroHeroes, jako je například Tereza Hrochová, Carolina Robles a Jorge Blanco ze Španělska nebo Jan Lukas Becker z Německa.

Z Horního náměstí, kde bude centrum dění, ale první závodníci vyběhnou již odpoledne. Program dne odstartuje v 15:30 Šantovka běh na 5 km, jehož součástí je letos podruhé i Běh o pohár rektora Univerzity Palackého. „Poháry nejrychlejší běžkyni a běžci z řad studujících a pracujících UP předá rektor Michael Kohajda bezprostředně po skončení závodu, kolem 16:20,“ uvedla Gabriela Šťastná z oddělení univerzitních akcí.

Pokud jste zaregistrovaní k jinak vyprodanému Šantovka běhu na 5 km, ale ještě jste se nepřihlásili do Běhu o pohár rektora UP, můžete tak učinit tady.

V odpoledním programu běžeckého svátku pak budou následovat další závody – dm rodinná míle a bambini run. Celkem pořadatelé očekávají účast okolo 12 tisíc běžců.

Sportem bude žít i Výstaviště Flora, a to už od pátku díky veletrhu Moravia Sport Expo. Na něm se mimo jiné představí tři desítky olomouckých sportovních klubů, u jejichž stanovišť bude možné si leccos vyzkoušet. Připraveny jsou i autogramiády olomouckých fotbalistů a hokejistů, setkání s elitními běžci, kteří se postaví na start půlmaratonu, a také třeba výstava Lego modelů se sportovní tematikou. Součástí dění je i štafeta vozíčkářů. Vstup na veletrh je zdarma.

Podrobnosti k veletrhu Moravia Sport Expo najdete zde.
Další informace k celému Mattoni Running Festivalu pak zde.

At the end of May, an atom probe tomography (APT) laboratory started operating at the Institute of Thermomechanics of the Czech Academy of Sciences. It is an instrument that can examine a small piece of material atom by atom. The laboratory was funded by the OP JAK FerrMion project, in which the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences also plays a significant role.

Na konci května začala v Ústavu termomechaniky AV ČR fungovat laboratoř tomografie s atomární sondou (APT), přístrojem, který dokáže prozkoumat malý materiál atom po atomu. Laboratoř financoval projekt OP JAK FerrMion, do něhož je významně zapojený i Fyzikální ústav AV ČR.

Česká republika učinila zásadní krok směrem k historicky první misi samostatné České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Premiér Andrej Babiš včera oznámil, že Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala se společností Vast dohodu o realizaci české orbitální mise. Součástí připravované mise, do níž se zapojí astronaut Aleš Svoboda, bude také realizace 13 vědeckých a technologických experimentů. Jedním z nich je projekt PUMR-B, na kterém spolupracují CATRIN Univerzity Palackého a brněnská společnost S.A.B. Aerospace.

Vědecký experiment PUMR-B řeší kritickou roli, kterou budou hrát rostliny při udržování lidského života ve vesmíru. Jeho cílem je detailně prostudovat fyziologické a molekulární změny, kterými prochází ječmen jarní při růstu v prostředí mikrogravitace. Pro pěstování této plodiny během vesmírné mise vyvíjejí specializovaný bioreaktor.

„Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám. Při přípravě bioreaktoru se blížíme k jeho finální podobě. Pokud jde o chystané experimenty, vše ladíme tak, aby byly co nejefektivnější a my z nich získali následně co nejvíce dat,“ vysvětlila hlavní řešitelka projektu za CATRIN Véronique Bergougnoux.

Členové řešitelského týmu projektu PUMR-B měli na včerejší tiskové konferenci v Praze možnost potkat se s budoucím Alešem Svobodou osobně. Český astronaut by měl zastávat pozici pilota mise, jeho zařazení do posádky musí ještě schválit panel všech pěti mezinárodních partnerů ISS. Svoboda se má připojit k francouzskému astronautovi ESA Thomasi Pesquetovi, který byl pro tuto misi jmenován velitelem.

„Setkání s Alešem Svobodou bylo úžasné. Moc mě těší, že jsem mu mohla náš experiment osobně představit." Véronique Bergougnoux

„Setkání s Alešem Svobodou bylo úžasné. Moc mě těší, že jsem mu mohla náš experiment osobně představit. Měla jsem radost jako malá holka – český astronaut má vzít do vesmíru náš experiment a velitelem mise bude Francouz,“ podělila se o dvojí radost vědkyně původem z Francie.

Mise, která bude součástí první komerční astronautické mise společnosti Vast k ISS, je plánována na rok 2027. Dopravu zajistí společnost SpaceX prostřednictvím kosmické lodi Dragon vynesené raketou Falcon 9. Aleš Svoboda by tak měl být naším druhým astronautem v historii po Čechoslovákovi Vladimíru Remkovi a zároveň prvním Čechem, který zamíří na Mezinárodní kosmickou stanici ISS.

Zařízení PUMR-B je soběstačný experimentální modul navržený pro provoz na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v zařízení ICE Cubes Facility. Uvnitř obsahuje speciální pěstební jednotku (SGPU) rozdělenou na dvě části – jednu pro růst rostlin a druhou pro jejich kořeny. Samotný experiment potrvá 12 dnů.

Česká republika učinila zásadní krok směrem k historicky první misi samostatné České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Premiér Andrej Babiš včera oznámil, že Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala se společností Vast dohodu o realizaci české orbitální mise. Součástí připravované mise, do níž se zapojí astronaut Aleš Svoboda, bude také realizace 13 vědeckých a technologických experimentů. Jedním z nich je projekt PUMR-B, na kterém spolupracují CATRIN Univerzity Palackého a brněnská společnost S.A.B. Aerospace.

Vědecký experiment PUMR-B řeší kritickou roli, kterou budou hrát rostliny při udržování lidského života ve vesmíru. Jeho cílem je detailně prostudovat fyziologické a molekulární změny, kterými prochází ječmen jarní při růstu v prostředí mikrogravitace. Pro pěstování této plodiny během vesmírné mise vyvíjejí specializovaný bioreaktor.

„Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám. Při přípravě bioreaktoru se blížíme k jeho finální podobě. Pokud jde o chystané experimenty, vše ladíme tak, aby byly co nejefektivnější a my z nich získali následně co nejvíce dat,“ vysvětlila hlavní řešitelka projektu za CATRIN Véronique Bergougnoux.

Členové řešitelského týmu projektu PUMR-B měli na včerejší tiskové konferenci v Praze možnost potkat se s budoucím Alešem Svobodou osobně. Český astronaut by měl zastávat pozici pilota mise, jeho zařazení do posádky musí ještě schválit panel všech pěti mezinárodních partnerů ISS. Svoboda se má připojit k francouzskému astronautovi ESA Thomasi Pesquetovi, který byl pro tuto misi jmenován velitelem.

„Setkání s Alešem Svobodou bylo úžasné. Moc mě těší, že jsem mu mohla náš experiment osobně představit." Véronique Bergougnoux

„Setkání s Alešem Svobodou bylo úžasné. Moc mě těší, že jsem mu mohla náš experiment osobně představit. Měla jsem radost jako malá holka – český astronaut má vzít do vesmíru náš experiment a velitelem mise bude Francouz,“ podělila se o dvojí radost vědkyně původem z Francie.

Mise, která bude součástí první komerční astronautické mise společnosti Vast k ISS, je plánována na rok 2027. Dopravu zajistí společnost SpaceX prostřednictvím kosmické lodi Dragon vynesené raketou Falcon 9. Aleš Svoboda by tak měl být naším druhým astronautem v historii po Čechoslovákovi Vladimíru Remkovi a zároveň prvním Čechem, který zamíří na Mezinárodní kosmickou stanici ISS.

Zařízení PUMR-B je soběstačný experimentální modul navržený pro provoz na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v zařízení ICE Cubes Facility. Uvnitř obsahuje speciální pěstební jednotku (SGPU) rozdělenou na dvě části – jednu pro růst rostlin a druhou pro jejich kořeny. Samotný experiment potrvá 12 dnů.

Workshop flamenca, bojovka se španělskými úkoly, ochutnávka paelly i závěrečná tombola. To vše nabídne pátý ročník Španělského dne, který se uskuteční už 11. června v Parkánových zahradách Filozofické fakulty Univerzity Palackého.  

Oblíbená akce každoročně přivítá více než 150 studentů španělštiny ze základních a středních škol z Olomouce a okolí. Jejím cílem je hravou a zábavnou formou přiblížit mladým lidem španělský jazyk, kulturu a tradice.

„Náš Španělský den má každý rok větší úspěch. Mnoho učitelů nás žádá, abychom podobnou zkušenost zopakovali i s jejich studenty. Je to velmi příjemná aktivita, která se těší velké oblibě,“ uvedla Rosalía Calle Bocanegra, vedoucí Španělského centra a odborná asistentka katedry romanistiky FF UP.

Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program, jehož součástí bude workshop flamenca, bojovka plná her a úkolů ve španělštině, ochutnávka tradiční španělské paelly i závěrečná tombola. Akce nabídne také představení studijních možností na katedře romanistiky FF UP, které má studenty motivovat k dalšímu studiu jazyků na vysokoškolské úrovni.

Španělský den vzniká díky dlouhodobé spolupráci Španělského centra katedry romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Přidělenectví pro vzdělávání Velvyslanectví Španělska v České republice. Významnou podporu poskytují rovněž učitelé bilingvní španělsko-české sekce Gymnázia Čajkovského v Olomouci.

Pátý ročník Španělského dne tak opět nabídne jedinečnou příležitost poznat španělský jazyk a kulturu v přátelské atmosféře přímo v areálu Univerzity Palackého.

Španělský den na UP, Parkánové zahrady FF UP, 11. června, od 11:30 do 14:00 hod. Další aktivity Španělského centra najdete zde.  

Workshop flamenca, bojovka se španělskými úkoly, ochutnávka paelly i závěrečná tombola. To vše nabídne pátý ročník Španělského dne, který se uskuteční už 11. června v Parkánových zahradách Filozofické fakulty Univerzity Palackého.  

Oblíbená akce každoročně přivítá více než 150 studentů španělštiny ze základních a středních škol z Olomouce a okolí. Jejím cílem je hravou a zábavnou formou přiblížit mladým lidem španělský jazyk, kulturu a tradice.

„Náš Španělský den má každý rok větší úspěch. Mnoho učitelů nás žádá, abychom podobnou zkušenost zopakovali i s jejich studenty. Je to velmi příjemná aktivita, která se těší velké oblibě,“ uvedla Rosalía Calle Bocanegra, vedoucí Španělského centra a odborná asistentka katedry romanistiky FF UP.

Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program, jehož součástí bude workshop flamenca, bojovka plná her a úkolů ve španělštině, ochutnávka tradiční španělské paelly i závěrečná tombola. Akce nabídne také představení studijních možností na katedře romanistiky FF UP, které má studenty motivovat k dalšímu studiu jazyků na vysokoškolské úrovni.

Španělský den vzniká díky dlouhodobé spolupráci Španělského centra katedry romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Přidělenectví pro vzdělávání Velvyslanectví Španělska v České republice. Významnou podporu poskytují rovněž učitelé bilingvní španělsko-české sekce Gymnázia Čajkovského v Olomouci.

Pátý ročník Španělského dne tak opět nabídne jedinečnou příležitost poznat španělský jazyk a kulturu v přátelské atmosféře přímo v areálu Univerzity Palackého.

Španělský den na UP, Parkánové zahrady FF UP, 11. června, od 11:30 do 14:00 hod. Další aktivity Španělského centra najdete zde.  

Získání nových praktických zkušeností z oblasti mikroskopie atomárních sil (AFM) je hlavním cílem čtyřměsíční stáže Jiřího Hoška z CATRIN UP na Aarhus University v Dánsku. V laboratoři profesora MingDong Donga v Interdisciplinary Nanoscience Center (iNANO) pracuje díky projektu HORIZON TMA MSCA Staff Exchanges - LESIA (Laser Engineered Surfaces/Interfaces for Advanced Batteries).

„Jsem velmi vděčný za možnost působit v iNANO. Stáž mi poskytuje jedinečnou příležitost dále rozvíjet své dovednosti v oblasti mikroskopie atomárních sil, jedné z mikroskopických technik využívaných při výzkumu nanomateriálů a biologických systémů,“ uvedl Hošek, který v Dánsku zůstane do konce července.

Jeho úkolem je zdokonalit své praktické dovednosti zejména v oblasti měření mechanických vlastností a interakcí na nanometrické úrovni. „Během stáže se zároveň více seznamuji s dynamikou nosníků (cantileverů), analýzou signálu a kalibračními metodami,“ doplnil vědec.

Čtyřletý projekt LESIA začal 1. března 2024. Pod vedením Aarhus University se do něj zapojili evropští partneři z Dánska, Německa, Španělska, Itálie či Velké Británie, ale v roli přidružených partnerů také kolegové z Hongkongu nebo Číny. Cílem projektu je reagovat na jednu z nejvýznamnějších společenských výzev – nalezení nových zelených zdrojů udržitelné energie. Vědci se věnují vývoji baterií nové generace, které tuto zelenou energii uloží.

Získání nových praktických zkušeností z oblasti mikroskopie atomárních sil (AFM) je hlavním cílem čtyřměsíční stáže Jiřího Hoška z CATRIN UP na Aarhus University v Dánsku. V laboratoři profesora MingDong Donga v Interdisciplinary Nanoscience Center (iNANO) pracuje díky projektu HORIZON TMA MSCA Staff Exchanges - LESIA (Laser Engineered Surfaces/Interfaces for Advanced Batteries).

„Jsem velmi vděčný za možnost působit v iNANO. Stáž mi poskytuje jedinečnou příležitost dále rozvíjet své dovednosti v oblasti mikroskopie atomárních sil, jedné z mikroskopických technik využívaných při výzkumu nanomateriálů a biologických systémů,“ uvedl Hošek, který v Dánsku zůstane do konce července.

Jeho úkolem je zdokonalit své praktické dovednosti zejména v oblasti měření mechanických vlastností a interakcí na nanometrické úrovni. „Během stáže se zároveň více seznamuji s dynamikou nosníků (cantileverů), analýzou signálu a kalibračními metodami,“ doplnil vědec.

Čtyřletý projekt LESIA začal 1. března 2024. Pod vedením Aarhus University se do něj zapojili evropští partneři z Dánska, Německa, Španělska, Itálie či Velké Británie, ale v roli přidružených partnerů také kolegové z Hongkongu nebo Číny. Cílem projektu je reagovat na jednu z nejvýznamnějších společenských výzev – nalezení nových zelených zdrojů udržitelné energie. Vědci se věnují vývoji baterií nové generace, které tuto zelenou energii uloží.

Olomouc o uplynulém víkendu žila tradičními Svátky města, které slavnostně zahájil historický průvod ke cti patronky města, sv. Pavlíny. V procesí vedle představitelů magistrátu, kraje, církve či armády kráčeli i zástupci Univerzity Palackého a jejích fakult. Univerzita se podílela i na dalším programu svátků.

Průvod, který díky historickým kostýmům, kočárům taženým koňmi či doprovodu vojenské hudby patří k nejpřitažlivějším částem slavností, je připomínkou toho, že v Olomouci před lety ustoupila morová epidemie poté, co sem byly přeneseny ostatky sv. Pavlíny. Světice se tehdy stala patronkou města.

Než se slavnostní procesí vydalo na svou trasu olomouckým centrem, pozdravila přítomné z pódia na Horním náměstí primátorka Miroslava Ferancová, biskup Antonín Basler a představitelé partnerských měst a významných institucí a organizací.

„Město Olomouc poskytuje domov naší univerzitě již více než čtyři a půl století, univerzita se na oplátku snaží rozvíjet vzdělání, kulturní a společenských život ve městě. Je důležité si uvědomit, že město nejsou jen budovy nebo instituce, ale jsou to zejména lidé, jejich tradice, hodnoty a vzájemné vztahy. A já doufám, že tyto slavnosti budou výbornou příležitostí pro to, abyste mohli vzájemné vztahy navazovat či rozšiřovat,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Průvodu se kromě něj zúčastnili v talárech i další zástupci vedení univerzity, prorektorka Klára Hamuľáková a prorektoři Jiří Drábek a Matěj Dostálek, předseda Akademického senátu UP Ondřej Molnár a také představitelé fakult, mimo jiné děkani Milan Kolář a Václav Stehlík. Procesí prošlo z Horního náměstí k mariánskému sloupu na Dolním náměstí, jehož součástí je i socha sv. Pavlíny, a poté zamířilo do chrámu sv. Mořice, kde proběhla bohoslužba.

Univerzita se podílela i na dalším programu Svátků města. Zájemci mohli navštívit univerzitní odpočinkovou a science zónu, kde si mohli v prosluněném dni jen tak odpočinout, anebo se třeba i něco dozvědět či si vyzkoušet, například u stanoviště Pevnosti poznání. Během večerního open air koncertu pak vystoupil i Smíšený komorní sbor Ateneo UP.

Olomouc o uplynulém víkendu žila tradičními Svátky města, které slavnostně zahájil historický průvod ke cti patronky města, sv. Pavlíny. V procesí vedle představitelů magistrátu, kraje, církve či armády kráčeli i zástupci Univerzity Palackého a jejích fakult. Univerzita se podílela i na dalším programu svátků.

Průvod, který díky historickým kostýmům, kočárům taženým koňmi či doprovodu vojenské hudby patří k nejpřitažlivějším částem slavností, je připomínkou toho, že v Olomouci před lety ustoupila morová epidemie poté, co sem byly přeneseny ostatky sv. Pavlíny. Světice se tehdy stala patronkou města.

Než se slavnostní procesí vydalo na svou trasu olomouckým centrem, pozdravila přítomné z pódia na Horním náměstí primátorka Miroslava Ferancová, biskup Antonín Basler a představitelé partnerských měst a významných institucí a organizací.

„Město Olomouc poskytuje domov naší univerzitě již více než čtyři a půl století, univerzita se na oplátku snaží rozvíjet vzdělání, kulturní a společenských život ve městě. Je důležité si uvědomit, že město nejsou jen budovy nebo instituce, ale jsou to zejména lidé, jejich tradice, hodnoty a vzájemné vztahy. A já doufám, že tyto slavnosti budou výbornou příležitostí pro to, abyste mohli vzájemné vztahy navazovat či rozšiřovat,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Průvodu se kromě něj zúčastnili v talárech i další zástupci vedení univerzity, prorektorka Klára Hamuľáková a prorektoři Jiří Drábek a Matěj Dostálek, předseda Akademického senátu UP Ondřej Molnár a také představitelé fakult, mimo jiné děkani Milan Kolář a Václav Stehlík. Procesí prošlo z Horního náměstí k mariánskému sloupu na Dolním náměstí, jehož součástí je i socha sv. Pavlíny, a poté zamířilo do chrámu sv. Mořice, kde proběhla bohoslužba.

Univerzita se podílela i na dalším programu Svátků města. Zájemci mohli navštívit univerzitní odpočinkovou a science zónu, kde si mohli v prosluněném dni jen tak odpočinout, anebo se třeba i něco dozvědět či si vyzkoušet, například u stanoviště Pevnosti poznání. Během večerního open air koncertu pak vystoupil i Smíšený komorní sbor Ateneo UP.

Odborníci nejenom z akademické sféry, ale i bezpečnostní praxe zaměření na problematiku krizového řízení a bezpečnostní témata, zástupci složek integrovaného záchranného systému, představitelé statutárního města Olomouce i studující se na Univerzitě Palackého zapojili do debaty o bezpečnosti měkkých cílů ve vysokoškolském prostředí. První ročník takto zaměřené konference v Olomouci připravila Fakulta tělesné kultury UP. Mezi hosty byla i Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde došlo v prosinci 2023 k tragickému útoku střelce.

Konference Bezpečnostní gramotnost ve vysokoškolském prostředí se zaměřila na aktuální hrozby a trendy v oblasti bezpečnosti měkkých cílů v prostředí vysokých škol. Pozornost byla věnována roli škol a institucí v přípravě pedagogů, zaměstnanců i studentů na krizové situace, tématem byla i spolupráce vysokých škol, složek integrovaného záchranného systému a samospráv při plánování a realizaci bezpečnostních opatření.

Program oslovil necelou stovku zájemců, které v úvodu přivítal děkan FTK UP Pavel Háp, který akci udělil záštitu, a také rektor UP Michael Kohajda. „Jsem rád za tuto konferenci. Naše univerzity jsou velmi otevřené, což s sebou nese i rizika. Věřím, že najdeme způsob, jak ponechat veřejné prostory univerzit stále otevřené, ale zároveň mít zajištěnou dostatečnou ochranu lidí, kteří se v nich nacházejí,“ uvedl mimo jiné rektor, který byl členem vyšetřovací komise zabývající se zásahem na FF UK.

S tím, co se na fakultě po tragické události nejen v oblasti bezpečnosti změnilo, přítomné seznámila děkanka FF UK Eva Lehečková. Dále vystoupil například expert na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity, Vivienne Soyková, která se mj. podílela na vzniku Bezpečnostní strategie ČR, nebo David Buček z olomouckého krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, který představil připravované Centrum bezpečí Olomouc jako středisko vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva.

Zastoupení měla i Univerzita Palackého, když o zkušenostech s implementací bezpečnostních opatření v akademickém prostředí mluvila Blanka Vítová, proděkanka pro organizaci a rozvoj Právnické fakulty UP. Jan Langr z Magistrátu města Olomouce zase přiblížil přípravu zaměstnanců radnice v této oblasti.

„Konference navázala na kurzy věnované bezpečnostní problematice pro budoucí učitele a také pro zaměstnance, které se na naší univerzitě v poslední době uskutečnily. Jejím uspořádáním jsme chtěli vytvořit prostor pro diskuzi o těchto tématech a pro navázání kontaktů a spolupráce mezi vysokými školami, složkami IZS a samosprávami. A to se, myslím, jednoznačně povedlo. Příspěvky byly inspirativní a kuloární diskuze hodně věcné,“ řekl Pavel Otřísal, garant výuky oborů zaměřených na ochranu obyvatelstva na FTK UP, který konferencí provázel.

„Zaznamenali jsme i požadavky, abychom takové setkání uspořádali znovu v příštím roce. Vzhledem k tomu, že i ze zpětné vazby, kterou s hlavním organizátorem, kolegou Vojtěchem Loykou dostáváme, se ukazuje, že to mělo smysl, to určitě zvážíme. Paní docentka Vítová z právnické fakulty dokonce přišla s přáním, zda by nemohla být součástí konference i sekce zaměřená na právní aspekty této problematiky,“ dodal profesor katedry aplikovaných pohybových aktivit.

V brzké době by měl vyjít sborník s abstrakty konferenčních příspěvků.

K problematice bezpečnosti na UP více zde.

Odborníci nejenom z akademické sféry, ale i bezpečnostní praxe zaměření na problematiku krizového řízení a bezpečnostní témata, zástupci složek integrovaného záchranného systému, představitelé statutárního města Olomouce i studující se na Univerzitě Palackého zapojili do debaty o bezpečnosti měkkých cílů ve vysokoškolském prostředí. První ročník takto zaměřené konference v Olomouci připravila Fakulta tělesné kultury UP. Mezi hosty byla i Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde došlo v prosinci 2023 k tragickému útoku střelce.

Konference Bezpečnostní gramotnost ve vysokoškolském prostředí se zaměřila na aktuální hrozby a trendy v oblasti bezpečnosti měkkých cílů v prostředí vysokých škol. Pozornost byla věnována roli škol a institucí v přípravě pedagogů, zaměstnanců i studentů na krizové situace, tématem byla i spolupráce vysokých škol, složek integrovaného záchranného systému a samospráv při plánování a realizaci bezpečnostních opatření.

Program oslovil necelou stovku zájemců, které v úvodu přivítal děkan FTK UP Pavel Háp, který akci udělil záštitu, a také rektor UP Michael Kohajda. „Jsem rád za tuto konferenci. Naše univerzity jsou velmi otevřené, což s sebou nese i rizika. Věřím, že najdeme způsob, jak ponechat veřejné prostory univerzit stále otevřené, ale zároveň mít zajištěnou dostatečnou ochranu lidí, kteří se v nich nacházejí,“ uvedl mimo jiné rektor, který byl členem vyšetřovací komise zabývající se zásahem na FF UK.

S tím, co se na fakultě po tragické události nejen v oblasti bezpečnosti změnilo, přítomné seznámila děkanka FF UK Eva Lehečková. Dále vystoupil například expert na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity, Vivienne Soyková, která se mj. podílela na vzniku Bezpečnostní strategie ČR, nebo David Buček z olomouckého krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, který představil připravované Centrum bezpečí Olomouc jako středisko vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva.

Zastoupení měla i Univerzita Palackého, když o zkušenostech s implementací bezpečnostních opatření v akademickém prostředí mluvila Blanka Vítová, proděkanka pro organizaci a rozvoj Právnické fakulty UP. Jan Langr z Magistrátu města Olomouce zase přiblížil přípravu zaměstnanců radnice v této oblasti.

„Konference navázala na kurzy věnované bezpečnostní problematice pro budoucí učitele a také pro zaměstnance, které se na naší univerzitě v poslední době uskutečnily. Jejím uspořádáním jsme chtěli vytvořit prostor pro diskuzi o těchto tématech a pro navázání kontaktů a spolupráce mezi vysokými školami, složkami IZS a samosprávami. A to se, myslím, jednoznačně povedlo. Příspěvky byly inspirativní a kuloární diskuze hodně věcné,“ řekl Pavel Otřísal, garant výuky oborů zaměřených na ochranu obyvatelstva na FTK UP, který konferencí provázel.

„Zaznamenali jsme i požadavky, abychom takové setkání uspořádali znovu v příštím roce. Vzhledem k tomu, že i ze zpětné vazby, kterou s hlavním organizátorem, kolegou Vojtěchem Loykou dostáváme, se ukazuje, že to mělo smysl, to určitě zvážíme. Paní docentka Vítová z právnické fakulty dokonce přišla s přáním, zda by nemohla být součástí konference i sekce zaměřená na právní aspekty této problematiky,“ dodal profesor katedry aplikovaných pohybových aktivit.

V brzké době by měl vyjít sborník s abstrakty konferenčních příspěvků.

K problematice bezpečnosti na UP více zde.

Komentované prohlídky depozitářů, ve kterých jsou uloženy materiály k novodobé historii Univerzity Palackého, budou součástí letošního Mezinárodního dne archivů, který připadá na 9. června. Akce bude zároveň připomínkou 80. výročí obnovení olomouckého vysokého učení po druhé světové válce. Návštěvníci moderní budovy Archivu UP, která byla otevřena před rokem a půl v Olomouci-Neředíně, si připomenou také osobnosti dvou rektorů obnovitelů – Josefa Ludvíka Fischera a Josefa Jařaba. Součástí programu pro širokou veřejnost budou i přednášky historiků nebo projekce archivních filmových záběrů.

„Letos si připomínáme významné výročí, kdy bylo v poválečném období v roce 1946 díky neúnavné snaze a úsilí našich předchůdců obnoveno nejstarší moravské vysoké učení pod současným názvem Univerzita Palackého v Olomouci. Prvním rektorem obnovené univerzity se stal filozof Josef Ludvík Fischer. Spolu s ním chceme připomenout i zásluhy prvního polistopadového rektora, který se zasloužil o rozkvět UP po roce 1989, a to amerikanisty Josefa Jařaba,“ popsal Pavel Urbášek, ředitel Archivu UP.

Více informací k programu Mezinárodního dne archivů a přihlašovací formulář na komentované prohlídky najdou zájemci v kalendáři akcí zde.

Návštěvníci Mezinárodního dne archivů, který připadá na 9. června, si mohou vybrat ze tří komentovaných prohlídek budovy, na něž je třeba se předem zaregistrovat pomocí online formuláře. „Připravujeme také výstavu osmdesát let starých návrhů insignií, tedy slavnostních univerzitních žezel a řetězů, které nebyly nikdy realizovány. Zájemci si budou moci prohlédnout osobní věci rektora Josefa Jařaba, chceme jim nabídnout možnost ocitnout se na chvíli v jeho pracovně. Rádi bychom promítli také film o této významné osobnosti Homo Academicus či záběry z Majálesu z roku 1968 nebo vystoupení rektora Josefa Ludvíka Fischera před studenty,“ uvedl Pavel Urbášek.

Součástí programu budou rovněž přednášky olomouckých historiků a členů akademické obce UP Jiřího Fialy, Michaela Viktoříka a Pavla Urbáška ve třech tematických okruzích – Olomoucká univerzita v letech 1573–1827, Františkova univerzita v letech 1827–1860 a Univerzita Palackého v Olomouci od roku 1946.

Komentované prohlídky depozitářů, ve kterých jsou uloženy materiály k novodobé historii Univerzity Palackého, budou součástí letošního Mezinárodního dne archivů, který připadá na 9. června. Akce bude zároveň připomínkou 80. výročí obnovení olomouckého vysokého učení po druhé světové válce. Návštěvníci moderní budovy Archivu UP, která byla otevřena před rokem a půl v Olomouci-Neředíně, si připomenou také osobnosti dvou rektorů obnovitelů – Josefa Ludvíka Fischera a Josefa Jařaba. Součástí programu pro širokou veřejnost budou i přednášky historiků nebo projekce archivních filmových záběrů.

„Letos si připomínáme významné výročí, kdy bylo v poválečném období v roce 1946 díky neúnavné snaze a úsilí našich předchůdců obnoveno nejstarší moravské vysoké učení pod současným názvem Univerzita Palackého v Olomouci. Prvním rektorem obnovené univerzity se stal filozof Josef Ludvík Fischer. Spolu s ním chceme připomenout i zásluhy prvního polistopadového rektora, který se zasloužil o rozkvět UP po roce 1989, a to amerikanisty Josefa Jařaba,“ popsal Pavel Urbášek, ředitel Archivu UP.

Více informací k programu Mezinárodního dne archivů a přihlašovací formulář na komentované prohlídky najdou zájemci v kalendáři akcí zde.

Návštěvníci Mezinárodního dne archivů, který připadá na 9. června, si mohou vybrat ze tří komentovaných prohlídek budovy, na něž je třeba se předem zaregistrovat pomocí online formuláře. „Připravujeme také výstavu osmdesát let starých návrhů insignií, tedy slavnostních univerzitních žezel a řetězů, které nebyly nikdy realizovány. Zájemci si budou moci prohlédnout osobní věci rektora Josefa Jařaba, chceme jim nabídnout možnost ocitnout se na chvíli v jeho pracovně. Rádi bychom promítli také film o této významné osobnosti Homo Academicus či záběry z Majálesu z roku 1968 nebo vystoupení rektora Josefa Ludvíka Fischera před studenty,“ uvedl Pavel Urbášek.

Součástí programu budou rovněž přednášky olomouckých historiků a členů akademické obce UP Jiřího Fialy, Michaela Viktoříka a Pavla Urbáška ve třech tematických okruzích – Olomoucká univerzita v letech 1573–1827, Františkova univerzita v letech 1827–1860 a Univerzita Palackého v Olomouci od roku 1946.

Jak vypadá objev nového rostlinného druhu? Kolik práce se skrývá za jeho popisem a jak lze vědecké poznatky převést do výtvarné podoby? Odpovědi nabídne od soboty 6. června výstava v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Její autorkou je studentka Nela Malá, která ve své tvorbě propojuje biologii, vědeckou ilustraci a příběhy českých botaniků.

Nela Malá studuje učitelství biologie na Přírodovědecké fakultě UP a zároveň učitelství výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě UP. Právě neobvyklé propojení obou oborů se stalo základem výstavy, která návštěvníkům představí příběhy nových druhů rostlin objevených vědci z přírodovědecké fakulty.

Myšlenka vznikla během přípravy bakalářské práce

„S nápadem zpracovat příběhy objevení nových druhů rostlin přišel doktor Ľuboš Majeský, vedoucí mé bakalářské práce. Zaujala ho kombinace biologie a výtvarné tvorby, kterou studuji, a nabídl mi možnost pojmout práci trochu netradičně. Velká část projektu nebyla jen o malování rostlin, ale také o rozhovorech s vědci, kteří jednotlivé druhy objevili,“ vysvětluje Nela Malá.

Výstava představuje sedm velkoformátových botanických posterů. Každý z nich zachycuje nejen celou rostlinu, ale také její jednotlivé orgány a charakteristické znaky. Návštěvníci se zároveň dozvědí okolnosti samotných objevů i příběhy lidí, kteří za nimi stojí. Přestože výsledné ilustrace působí lehce a elegantně, jejich vznik byl dlouhý a velmi pečlivý proces. Na výstavě začala autorka pracovat už v létě 2024 po obhajobě bakalářské práce. Samotná tvorba posterů zabrala přibližně jeden rok.

„Nejdříve jsem vytvořila základní kresbu podle dostupných fotografií. Poté následovala konzultace s objevitelem konkrétní rostliny, během které jsme řešili, jak ilustraci upravit, aby skutečně odpovídala danému druhu. Většinou následovaly ještě další konzultace a úpravy. Každá ilustrace tak vznikala v úzké spolupráci s odborníky,“ popisuje autorka. 

Právě tato spolupráce podle ní ukazuje, jak důležitá je při poznávání přírody pozornost k detailům. „Po celou dobu mě fascinovalo, jak drobnými znaky se jednotlivé druhy od sebe liší a jak dokážou botanici tyto rozdíly rozpoznat. Často jde o detaily, kterých si běžný člověk vůbec nevšimne,“ říká. Překvapivě nejtěžší částí nebylo zachovat vědeckou přesnost, ale vtisknout ilustracím vlastní výtvarný charakter. „S odbornou stránkou mi pomáhala řada lidí, kteří druhy dobře znali. Náročnější bylo najít rovnováhu mezi přesností a výtvarným stylem. Po celou dobu mě inspirovaly historické botanické ilustrace, ke kterým jsem se snažila svou tvorbou přiblížit,“ dodává Nela Malá.

Červen ve znamení rostlin

Na výstavu navážou také víkendové doprovodné programy, které se konají každou sobotu a neděli od 10:30 do 16:30. Návštěvníci se v nich vydají do fascinujícího světa rostlin a zjistí, že i zdánlivě obyčejný list ukrývá překvapivé množství zajímavostí. 

Ve vědeckých dílnách si vyzkouší jednoduché chemické experimenty zaměřené na fotosyntézu a rostlinné pigmenty. Dozvědí se, jak vzniká kyslík, proč mají rostliny různé barvy a jaké procesy v nich neustále probíhají. Kreativní dílny nabídnou výrobu originální klíčenky se zakonzervovanou květinou, kterou si návštěvníci odnesou domů. 

Součástí červnového programu jsou také dvě novinky v digitálním planetáriu. Film Zvídavá Eva: Příběh planety Země zavede mladší návštěvníky do období, kdy se na Zemi objevily první složitější formy života, obratlovci vystoupili z moří na souš a savci začali měnit podobu planety. Starší děti a dospělé osloví film Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu, který sleduje jedno z největších vědeckých pátrání současnosti. Návštěvníci se vydají od prvních teorií o temné hmotě přes podzemní laboratoře až do útrob Velkého hadronového urychlovače v CERNu.

Věda i mimo zdi Pevnosti poznání

Pevnost poznání bude během června vidět také ve veřejném prostoru. V sobotu 6. června se zapojí do programu Svátků města Olomouce, kde lektoři zájemcům nabídnou workshop Záhada olomouckého orloje. 

„Jedná se o vymyšlený detektivní příběh inspirovaný historickým astrolábem z olomouckého orloje. Účastníci se ocitají v roli vyšetřovatelů, kteří musí odhalit totožnost historické osobnosti i pachatele krádeže pomocí vědeckých metod a kriminalistických experimentů. Čeká je analýza otisků prstů, určování krevních skupin, práce s DNA, zkoumání vlasů a vláken pod mikroskopem nebo rekonstrukce postavy pachatele podle stop z místa činu. Program propojuje napínavý příběh s biologickými experimenty a hravou formou přibližuje principy moderní kriminalistiky i forenzních věd,“ pozvala na akci programová vedoucí Pevnosti poznání Šárka Kostková.

Kromě této akce se lidé s Pevností poznání potkají ve dnech 6. a 7. června na tradiční akci Vyznání růžím Výstaviště Flora. Na obou akcích připraví pro návštěvníky tematické workshopy a ukázky, které přiblíží vědu netradiční formou.

Podrobnosti o výstavě i doprovodném programu jsou k dispozici na webu Pevnosti poznání.

Jak vypadá objev nového rostlinného druhu? Kolik práce se skrývá za jeho popisem a jak lze vědecké poznatky převést do výtvarné podoby? Odpovědi nabídne od soboty 6. června výstava v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Její autorkou je studentka Nela Malá, která ve své tvorbě propojuje biologii, vědeckou ilustraci a příběhy českých botaniků.

Nela Malá studuje učitelství biologie na Přírodovědecké fakultě UP a zároveň učitelství výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě UP. Právě neobvyklé propojení obou oborů se stalo základem výstavy, která návštěvníkům představí příběhy nových druhů rostlin objevených vědci z přírodovědecké fakulty.

Myšlenka vznikla během přípravy bakalářské práce

„S nápadem zpracovat příběhy objevení nových druhů rostlin přišel doktor Ľuboš Majeský, vedoucí mé bakalářské práce. Zaujala ho kombinace biologie a výtvarné tvorby, kterou studuji, a nabídl mi možnost pojmout práci trochu netradičně. Velká část projektu nebyla jen o malování rostlin, ale také o rozhovorech s vědci, kteří jednotlivé druhy objevili,“ vysvětluje Nela Malá.

Výstava představuje sedm velkoformátových botanických posterů. Každý z nich zachycuje nejen celou rostlinu, ale také její jednotlivé orgány a charakteristické znaky. Návštěvníci se zároveň dozvědí okolnosti samotných objevů i příběhy lidí, kteří za nimi stojí. Přestože výsledné ilustrace působí lehce a elegantně, jejich vznik byl dlouhý a velmi pečlivý proces. Na výstavě začala autorka pracovat už v létě 2024 po obhajobě bakalářské práce. Samotná tvorba posterů zabrala přibližně jeden rok.

„Nejdříve jsem vytvořila základní kresbu podle dostupných fotografií. Poté následovala konzultace s objevitelem konkrétní rostliny, během které jsme řešili, jak ilustraci upravit, aby skutečně odpovídala danému druhu. Většinou následovaly ještě další konzultace a úpravy. Každá ilustrace tak vznikala v úzké spolupráci s odborníky,“ popisuje autorka. 

Právě tato spolupráce podle ní ukazuje, jak důležitá je při poznávání přírody pozornost k detailům. „Po celou dobu mě fascinovalo, jak drobnými znaky se jednotlivé druhy od sebe liší a jak dokážou botanici tyto rozdíly rozpoznat. Často jde o detaily, kterých si běžný člověk vůbec nevšimne,“ říká. Překvapivě nejtěžší částí nebylo zachovat vědeckou přesnost, ale vtisknout ilustracím vlastní výtvarný charakter. „S odbornou stránkou mi pomáhala řada lidí, kteří druhy dobře znali. Náročnější bylo najít rovnováhu mezi přesností a výtvarným stylem. Po celou dobu mě inspirovaly historické botanické ilustrace, ke kterým jsem se snažila svou tvorbou přiblížit,“ dodává Nela Malá.

Červen ve znamení rostlin

Na výstavu navážou také víkendové doprovodné programy, které se konají každou sobotu a neděli od 10:30 do 16:30. Návštěvníci se v nich vydají do fascinujícího světa rostlin a zjistí, že i zdánlivě obyčejný list ukrývá překvapivé množství zajímavostí. 

Ve vědeckých dílnách si vyzkouší jednoduché chemické experimenty zaměřené na fotosyntézu a rostlinné pigmenty. Dozvědí se, jak vzniká kyslík, proč mají rostliny různé barvy a jaké procesy v nich neustále probíhají. Kreativní dílny nabídnou výrobu originální klíčenky se zakonzervovanou květinou, kterou si návštěvníci odnesou domů. 

Součástí červnového programu jsou také dvě novinky v digitálním planetáriu. Film Zvídavá Eva: Příběh planety Země zavede mladší návštěvníky do období, kdy se na Zemi objevily první složitější formy života, obratlovci vystoupili z moří na souš a savci začali měnit podobu planety. Starší děti a dospělé osloví film Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu, který sleduje jedno z největších vědeckých pátrání současnosti. Návštěvníci se vydají od prvních teorií o temné hmotě přes podzemní laboratoře až do útrob Velkého hadronového urychlovače v CERNu.

Věda i mimo zdi Pevnosti poznání

Pevnost poznání bude během června vidět také ve veřejném prostoru. V sobotu 6. června se zapojí do programu Svátků města Olomouce, kde lektoři zájemcům nabídnou workshop Záhada olomouckého orloje. 

„Jedná se o vymyšlený detektivní příběh inspirovaný historickým astrolábem z olomouckého orloje. Účastníci se ocitají v roli vyšetřovatelů, kteří musí odhalit totožnost historické osobnosti i pachatele krádeže pomocí vědeckých metod a kriminalistických experimentů. Čeká je analýza otisků prstů, určování krevních skupin, práce s DNA, zkoumání vlasů a vláken pod mikroskopem nebo rekonstrukce postavy pachatele podle stop z místa činu. Program propojuje napínavý příběh s biologickými experimenty a hravou formou přibližuje principy moderní kriminalistiky i forenzních věd,“ pozvala na akci programová vedoucí Pevnosti poznání Šárka Kostková.

Kromě této akce se lidé s Pevností poznání potkají ve dnech 6. a 7. června na tradiční akci Vyznání růžím Výstaviště Flora. Na obou akcích připraví pro návštěvníky tematické workshopy a ukázky, které přiblíží vědu netradiční formou.

Podrobnosti o výstavě i doprovodném programu jsou k dispozici na webu Pevnosti poznání.