Agregátor zdrojů

Třetí místo v soutěži o Cenu ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce 2026 získala absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Eliška Beranová. Ocenění obdržela za odborný článek zaměřený na vliv kyseliny šťavelové na fyziologii a imunitní systém včely medonosné.

„Toto ocenění pro mě znamená především potvrzení, že výzkum zaměřený na zdraví včel má své místo nejen ve vědecké komunitě, ale i v širším kontextu zemědělství. O to více si ho vážím, že naše publikace byla vybrána z 29 přihlášených prací. Zároveň je to uznání práce celého týmu, protože na výzkumu se podílela řada mých kolegů a spoluautorů, bez jejichž odbornosti a spolupráce by tato práce nevznikla. Myslím, že právě dlouhodobé propojení základního výzkumu s praktickými otázkami včelařství je důležité pro lepší pochopení toho, jak používané léčebné postupy ovlivňují zdraví včelstev,“ uvedla Eliška Beránková.

Studie ukázala změny v imunitě včel

Oceněná studie s názvem Zesílená imunitní odpověď a zvýšená antimikrobiální aktivita u včely medonosné (Apis mellifera) po aplikaci pásků s kyselinou šťavelovou a glycerinem se věnuje jednomu z významných témat současného včelařství – ochraně včelstev před roztočem Varroa destructor.

Tento parazit patří mezi nejvýznamnější hrozby pro zdraví včelstev. K jeho potlačení se využívá mimo jiné kyselina šťavelová. Výzkum Elišky Beranové se však nezaměřil na její účinnost proti roztoči, ale především na to, jak její aplikace ovlivňuje samotné včely.

Nové poznatky mohou pomoci zpřesnit léčebné postupy

Výsledky studie ukázaly zesílenou imunitní odpověď a zvýšenou antimikrobiální aktivitu včel. Práce tak přináší nové poznatky o biologických dopadech používaných léčebných postupů a může přispět k jejich dalšímu zpřesňování a optimalizaci s ohledem na zdraví a kondici včelstev.

Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce oceňuje kvalitní výsledky výzkumu s významem pro zemědělství, potravinářství, lesnictví a související oblasti.

Třetí místo v soutěži o Cenu ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce 2026 získala absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Eliška Beranová. Ocenění obdržela za odborný článek zaměřený na vliv kyseliny šťavelové na fyziologii a imunitní systém včely medonosné.

„Toto ocenění pro mě znamená především potvrzení, že výzkum zaměřený na zdraví včel má své místo nejen ve vědecké komunitě, ale i v širším kontextu zemědělství. O to více si ho vážím, že naše publikace byla vybrána z 29 přihlášených prací. Zároveň je to uznání práce celého týmu, protože na výzkumu se podílela řada mých kolegů a spoluautorů, bez jejichž odbornosti a spolupráce by tato práce nevznikla. Myslím, že právě dlouhodobé propojení základního výzkumu s praktickými otázkami včelařství je důležité pro lepší pochopení toho, jak používané léčebné postupy ovlivňují zdraví včelstev,“ uvedla Eliška Beránková.

Studie ukázala změny v imunitě včel

Oceněná studie s názvem Zesílená imunitní odpověď a zvýšená antimikrobiální aktivita u včely medonosné (Apis mellifera) po aplikaci pásků s kyselinou šťavelovou a glycerinem se věnuje jednomu z významných témat současného včelařství – ochraně včelstev před roztočem Varroa destructor.

Tento parazit patří mezi nejvýznamnější hrozby pro zdraví včelstev. K jeho potlačení se využívá mimo jiné kyselina šťavelová. Výzkum Elišky Beranové se však nezaměřil na její účinnost proti roztoči, ale především na to, jak její aplikace ovlivňuje samotné včely.

Nové poznatky mohou pomoci zpřesnit léčebné postupy

Výsledky studie ukázaly zesílenou imunitní odpověď a zvýšenou antimikrobiální aktivitu včel. Práce tak přináší nové poznatky o biologických dopadech používaných léčebných postupů a může přispět k jejich dalšímu zpřesňování a optimalizaci s ohledem na zdraví a kondici včelstev.

Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce oceňuje kvalitní výsledky výzkumu s významem pro zemědělství, potravinářství, lesnictví a související oblasti.

The fifth HR Coffee & Talk took place at Slovanka and Cukrovarnická. Over the course of the afternoon, staff could ask about courses, grants and outreach. They also left with contacts for colleagues from other departments.

Pátý ročník HR Coffee & Talk proběhl na Slovance a v Cukrovarnické. Zaměstnankyně a zaměstnanci se během odpoledne mohli zeptat na kurzy, granty i popularizaci. Odnesli si ale i kontakty na kolegy z jiných oddělení.

Tři minuty a publikum, které je třeba zaujmout svým vědeckým tématem. Mezinárodní popularizační soutěže budou mít i letos v září svá tuzemská finále. A UP bude opět u toho. Navážou letos finalistky a finalisté na loňský úspěch Veroniky Šedajové ve Falling Walls Lab? Ve finále FameLabu se o to letos pokusí dokonce tři zástupkyně.

Pouze dva slidy a vědecké téma, které boří bariéry – takové je zadání pro finalisty Falling Walls Lab. Ti se utkají v úterý 15. září v Národní technické knihovně v Praze a mezi 14 nejlepších mladých vědců a vědkyň z celé republiky se letos probojoval Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Divákům a odborné porotě představí chytré senzory, které se využívají mj. k měření teploty. Díky nim tak víme, jaká místa v Olomouci fungují jako tepelné ostrovy či které povrchy se nejvíce prohřívají. Senzory sbírají také informace například o dopravě. Data jsou volně přístupná a srozumitelně zpracována na webu Digitální Olomouc.

Univerzita Palackého je zároveň hrdým partnerem soutěže. V loňském roce bylo ve finále Falling Walls Lab pět zástupců UP. Veronika Šedajová z CATRIN dokonce celou soutěž vyhrála a reprezentovala Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně (psali jsme zde).

Rezistence bakterií vůči antibiotikům, možnosti léčby tuberkulózy či imunita včelstev. To jsou témata, která budou mladé vědkyně z UP letos popularizovat v tuzemském finále britské soutěže FameLab. To se koná v pondělí 21. září v Městské knihovně v Praze. Přírodovědeckou fakultu zde budou reprezentovat Linda Tölgová z katedry biochemie a Simona Belošová s Anežkou Lykovou z katedry organické chemie.

Na pódium si s sebou deset finalistů může vzít pouze pomůcky, které sami unesou. Součástí účasti ve finále je i povinný víkendový kurz Masterclass zaměřený na komunikaci vědy pod vedením zkušených britských lektorů.

Tři minuty a publikum, které je třeba zaujmout svým vědeckým tématem. Mezinárodní popularizační soutěže budou mít i letos v září svá tuzemská finále. A UP bude opět u toho. Navážou letos finalistky a finalisté na loňský úspěch Veroniky Šedajové ve Falling Walls Lab? Ve finále FameLabu se o to letos pokusí dokonce tři zástupkyně.

Pouze dva slidy a vědecké téma, které boří bariéry – takové je zadání pro finalisty Falling Walls Lab. Ti se utkají v úterý 15. září v Národní technické knihovně v Praze a mezi 14 nejlepších mladých vědců a vědkyň z celé republiky se letos probojoval Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Divákům a odborné porotě představí chytré senzory, které se využívají mj. k měření teploty. Díky nim tak víme, jaká místa v Olomouci fungují jako tepelné ostrovy či které povrchy se nejvíce prohřívají. Senzory sbírají také informace například o dopravě. Data jsou volně přístupná a srozumitelně zpracována na webu Digitální Olomouc.

Univerzita Palackého je zároveň hrdým partnerem soutěže. V loňském roce bylo ve finále Falling Walls Lab pět zástupců UP. Veronika Šedajová z CATRIN dokonce celou soutěž vyhrála a reprezentovala Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně (psali jsme zde).

Rezistence bakterií vůči antibiotikům, možnosti léčby tuberkulózy či imunita včelstev. To jsou témata, která budou mladé vědkyně z UP letos popularizovat v tuzemském finále britské soutěže FameLab. To se koná v pondělí 21. září v Městské knihovně v Praze. Přírodovědeckou fakultu zde budou reprezentovat Linda Tölgová z katedry biochemie a Simona Belošová s Anežkou Lykovou z katedry organické chemie.

Na pódium si s sebou deset finalistů může vzít pouze pomůcky, které sami unesou. Součástí účasti ve finále je i povinný víkendový kurz Masterclass zaměřený na komunikaci vědy pod vedením zkušených britských lektorů.

Na hypotéze, že péče o duševní pohodu nemusí být složitá, staví mezinárodní projekt MPSA – Move and Play the Stress Away zaměřující se na podporu wellbeingu a prevenci chronického stresu a syndromu vyhoření u pedagogů a dalších pracovníků ve vzdělávání. Významně se do něj zapojila Fakulta tělesné kultury UP, která v rámci dalšího vzdělávání učitelům nabízí i tematický kurz.

Projekt podpořený programem Erasmus+ propojil odborníky z České republiky, Polska a Maďarska s cílem podpořit duševní pohodu pedagogů a nabídnout jim praktické a snadno použitelné nástroje pro zvládání stresu prostřednictvím pohybu, hry, mindfulness, správného stravování a relaxačních technik.

Z fakulty tělesné kultury se na problematiku zaměřily Iva Klimešová z katedry přírodních věd v kinantropologii, která se dlouhodobě věnuje tématům zdravého životního stylu a zdravého stravování, a Julie Wittmannová z katedry aplikovaných pohybových aktivit, která přidala psychologický pohled a zkušenosti v oblasti prevence syndromu vyhoření.

Hlavním výstupem projektu je online kurz Move and Play the Stress Away, jehož šest modulů účastníky provede od porozumění příčinám stresu až po využití hry, kreativity, přírody a pohybu jako prostředků podpory duševního zdraví.

„Kurz pomáhá pedagogům rozvíjet schopnost zvládat stres, posilovat psychickou odolnost, prohlubovat propojení těla a mysli a vytvářet dlouhodobě udržitelné návyky v oblasti sebepéče. Důraz je přitom kladen na jednoduché a praktické aktivity, které lze snadno zařadit do každodenního života i školního prostředí,“ uvedla Iva Klimešová.

Vznikla zároveň i řada podpůrných vzdělávacích materiálů, mimo jiné příručka pro lektory a program tematického školení pro odborníky, kteří by chtěli s tématem dále pracovat nebo vzdělávat další zájemce. Absolvovat kurz pod vedením lektorů nabízí i FTK UP, a sice pod názvem Prevence syndromu vyhoření v pedagogické profesi: preventivní aktivity pro duševní pohodu v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP).

„Zájemci mohou využít také interaktivní učebnici, která kombinuje odborné texty s videi, nebo soubor 38 praktických karet se cvičeními zaměřenými na sebereflexi. Všechny materiály jsou dostupné zdarma v češtině, angličtině, polštině a maďarštině. Projekt tak oslovuje širokou skupinu uživatelů a zároveň podporuje sdílení zkušeností mezi vzdělávacími institucemi v několika evropských zemích,“ dodala Julie Wittmannová.

Další informace o projektu a zmíněné materiály jsou k dispozici na stránkách projektu www.mpsaportal.eu.

Move and Play the Stress Away (MPSA)

Číslo projektu: 2023-1-PL01-KA220-SCH-000158084

Program: Erasmus+, KA2 – Cooperation partnerships in school education, KA220

Partneři: GratoSfera Foundation, Polsko, Rogers Foundation for Person-Centred Education, Maďarsko a Univerzita Palackého, ČR.

Na hypotéze, že péče o duševní pohodu nemusí být složitá, staví mezinárodní projekt MPSA – Move and Play the Stress Away zaměřující se na podporu wellbeingu a prevenci chronického stresu a syndromu vyhoření u pedagogů a dalších pracovníků ve vzdělávání. Významně se do něj zapojila Fakulta tělesné kultury UP, která v rámci dalšího vzdělávání učitelům nabízí i tematický kurz.

Projekt podpořený programem Erasmus+ propojil odborníky z České republiky, Polska a Maďarska s cílem podpořit duševní pohodu pedagogů a nabídnout jim praktické a snadno použitelné nástroje pro zvládání stresu prostřednictvím pohybu, hry, mindfulness, správného stravování a relaxačních technik.

Z fakulty tělesné kultury se na problematiku zaměřily Iva Klimešová z katedry přírodních věd v kinantropologii, která se dlouhodobě věnuje tématům zdravého životního stylu a zdravého stravování, a Julie Wittmannová z katedry aplikovaných pohybových aktivit, která přidala psychologický pohled a zkušenosti v oblasti prevence syndromu vyhoření.

Hlavním výstupem projektu je online kurz Move and Play the Stress Away, jehož šest modulů účastníky provede od porozumění příčinám stresu až po využití hry, kreativity, přírody a pohybu jako prostředků podpory duševního zdraví.

„Kurz pomáhá pedagogům rozvíjet schopnost zvládat stres, posilovat psychickou odolnost, prohlubovat propojení těla a mysli a vytvářet dlouhodobě udržitelné návyky v oblasti sebepéče. Důraz je přitom kladen na jednoduché a praktické aktivity, které lze snadno zařadit do každodenního života i školního prostředí,“ uvedla Iva Klimešová.

Vznikla zároveň i řada podpůrných vzdělávacích materiálů, mimo jiné příručka pro lektory a program tematického školení pro odborníky, kteří by chtěli s tématem dále pracovat nebo vzdělávat další zájemce. Absolvovat kurz pod vedením lektorů nabízí i FTK UP, a sice pod názvem Prevence syndromu vyhoření v pedagogické profesi: preventivní aktivity pro duševní pohodu v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP).

„Zájemci mohou využít také interaktivní učebnici, která kombinuje odborné texty s videi, nebo soubor 38 praktických karet se cvičeními zaměřenými na sebereflexi. Všechny materiály jsou dostupné zdarma v češtině, angličtině, polštině a maďarštině. Projekt tak oslovuje širokou skupinu uživatelů a zároveň podporuje sdílení zkušeností mezi vzdělávacími institucemi v několika evropských zemích,“ dodala Julie Wittmannová.

Další informace o projektu a zmíněné materiály jsou k dispozici na stránkách projektu www.mpsaportal.eu.

Move and Play the Stress Away (MPSA)

Číslo projektu: 2023-1-PL01-KA220-SCH-000158084

Program: Erasmus+, KA2 – Cooperation partnerships in school education, KA220

Partneři: GratoSfera Foundation, Polsko, Rogers Foundation for Person-Centred Education, Maďarsko a Univerzita Palackého, ČR.

Umělá inteligence, otevřená data a chytrá řešení pro města a regiony budou letos v hlavní roli hackathonu Když data promluví. Od 20. do 22. listopadu 2026 se v olomouckém Envelopa Hubu znovu setkají kreativní studenti, vývojáři a datoví nadšenci, kteří během jednoho víkendu promění své nápady v konkrétní projekty s možným využitím v praxi. Akci společně pořádají Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„Mám radost, že Olomoucký kraj má možnost podporovat hackathon. Nápady, které na této akci pro studenty středních a vysokých škol vznikají, nezapadají a mnohé si již našly své místo v každodenním životě. A právě to je cílem této akce. Účastníci letos budou v reálném prostředí vytvářet projekty nad datovými sadami z oblasti mobility a dopravy, udržitelnosti i životního prostředí. Tematické zaměření na práci s umělou inteligencí a daty mobilních operátorů je naprosto aktuální a moc se těším na výsledky této skvělé soutěže,“ uvedl Pavel Jelínek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro strategický rozvoj a IT.

OLC Systems zaštítí kategorii zaměřenou na AI

Výraznou novinkou letošního ročníku je spolupráce s firmou OLC Systems, která bude na hackathonu garantovat samostatnou soutěžní kategorii zaměřenou na tematické využití umělé inteligence. Organizátoři chtějí i tímto krokem reagovat na současné technologické trendy a zároveň účastníkům nabídnout možnost pracovat na tématech, která mohou mít konkrétní dopad na fungování měst a regionů.

„Moc mě těší, že můžeme opět navázat na skvělou spolupráci s Olomouckým krajem a Statutárním městem Olomouc při organizaci dalšího ročníku hackathonu. Opět se snažíme akci posunout o kousek dál a sledovat současné trendy. Proto se i letos zaměříme na aktuální témata spojená s využitím umělé inteligence, polohových dat od mobilních operátorů a dalších moderních technologií. Těšíme se na všechny kreativní duše, které se nebojí obětovat svůj volný čas, pustit se do zajímavých výzev a ukázat, co v nich je,“ řekl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, hlavní organizátor hackathonu.

Originální nápady mají dveře otevřené

Konkrétní témata a výzvy budou organizátoři postupně zveřejňovat. Soutěžní týmy ale mohou přijít také s vlastním nápadem, který bude ve svém základu využívat umělou inteligenci a především otevřená data. Výsledkem nemusí být pouze klasická aplikace. Účastníci mohou vytvořit například datovou analýzu, vizualizaci, mapu, webovou službu, prototyp nástroje nebo jiné inovativní řešení.

„Olomoucký hackathon lze již označit za tradiční událost našeho regionu a jsme velice rádi, že se na ní můžeme podílet. Těšíme se na kreativní účastníky, kteří nás vždy osloví originálním pojetím vybraného tématu, obzvlášť pak s využitím umělé inteligence. Všem bychom rádi vzkázali, ať nemají strach podat přihlášku,“ uvedl Tomáš Burian z Odboru informatiky Magistrátu města Olomouce.

Hackathon dává účastníkům několik desítek hodin na to, aby od prvotního nápadu dospěli ke konkrétnímu výstupu a na závěr jej představili odborné porotě. Důležitou součástí akce je také mezioborová spolupráce.

Registrace je otevřená

Akce je určena především studentům středních a vysokých škol, zapojit se ale může každý, koho baví práce s daty, moderními technologiemi a hledání nových řešení pro své okolí. Účastníci nepřicházejí s hotovým projektem. Během hackathonu mají prostor svůj nápad dále rozvíjet, konzultovat s odborníky a společně jej posunout směrem k funkčnímu řešení. Registrace je již otevřena na webových stránkách.

Umělá inteligence, otevřená data a chytrá řešení pro města a regiony budou letos v hlavní roli hackathonu Když data promluví. Od 20. do 22. listopadu 2026 se v olomouckém Envelopa Hubu znovu setkají kreativní studenti, vývojáři a datoví nadšenci, kteří během jednoho víkendu promění své nápady v konkrétní projekty s možným využitím v praxi. Akci společně pořádají Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„Mám radost, že Olomoucký kraj má možnost podporovat hackathon. Nápady, které na této akci pro studenty středních a vysokých škol vznikají, nezapadají a mnohé si již našly své místo v každodenním životě. A právě to je cílem této akce. Účastníci letos budou v reálném prostředí vytvářet projekty nad datovými sadami z oblasti mobility a dopravy, udržitelnosti i životního prostředí. Tematické zaměření na práci s umělou inteligencí a daty mobilních operátorů je naprosto aktuální a moc se těším na výsledky této skvělé soutěže,“ uvedl Pavel Jelínek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro strategický rozvoj a IT.

OLC Systems zaštítí kategorii zaměřenou na AI

Výraznou novinkou letošního ročníku je spolupráce s firmou OLC Systems, která bude na hackathonu garantovat samostatnou soutěžní kategorii zaměřenou na tematické využití umělé inteligence. Organizátoři chtějí i tímto krokem reagovat na současné technologické trendy a zároveň účastníkům nabídnout možnost pracovat na tématech, která mohou mít konkrétní dopad na fungování měst a regionů.

„Moc mě těší, že můžeme opět navázat na skvělou spolupráci s Olomouckým krajem a Statutárním městem Olomouc při organizaci dalšího ročníku hackathonu. Opět se snažíme akci posunout o kousek dál a sledovat současné trendy. Proto se i letos zaměříme na aktuální témata spojená s využitím umělé inteligence, polohových dat od mobilních operátorů a dalších moderních technologií. Těšíme se na všechny kreativní duše, které se nebojí obětovat svůj volný čas, pustit se do zajímavých výzev a ukázat, co v nich je,“ řekl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, hlavní organizátor hackathonu.

Originální nápady mají dveře otevřené

Konkrétní témata a výzvy budou organizátoři postupně zveřejňovat. Soutěžní týmy ale mohou přijít také s vlastním nápadem, který bude ve svém základu využívat umělou inteligenci a především otevřená data. Výsledkem nemusí být pouze klasická aplikace. Účastníci mohou vytvořit například datovou analýzu, vizualizaci, mapu, webovou službu, prototyp nástroje nebo jiné inovativní řešení.

„Olomoucký hackathon lze již označit za tradiční událost našeho regionu a jsme velice rádi, že se na ní můžeme podílet. Těšíme se na kreativní účastníky, kteří nás vždy osloví originálním pojetím vybraného tématu, obzvlášť pak s využitím umělé inteligence. Všem bychom rádi vzkázali, ať nemají strach podat přihlášku,“ uvedl Tomáš Burian z Odboru informatiky Magistrátu města Olomouce.

Hackathon dává účastníkům několik desítek hodin na to, aby od prvotního nápadu dospěli ke konkrétnímu výstupu a na závěr jej představili odborné porotě. Důležitou součástí akce je také mezioborová spolupráce.

Registrace je otevřená

Akce je určena především studentům středních a vysokých škol, zapojit se ale může každý, koho baví práce s daty, moderními technologiemi a hledání nových řešení pro své okolí. Účastníci nepřicházejí s hotovým projektem. Během hackathonu mají prostor svůj nápad dále rozvíjet, konzultovat s odborníky a společně jej posunout směrem k funkčnímu řešení. Registrace je již otevřena na webových stránkách.

Researchers Dr. Benjamin Lowe and Dr. Oleksandr Stetsovych from FZU have built a QR code more than 1000 times smaller than the width of a human hair and nearly 800 times smaller than the current Guiness World Record holder.

Za profesorem Jaroslavem Peprníkem, významným českým anglistou a amerikanistou, přijela do Olomouce Kate Davenport, zástupkyně vedoucího mise britského velvyslanectví v Praze. Důvod její návštěvy byl mimořádný: dlouholetému pedagogovi Filozofické fakulty UP osobně sdělila podrobnosti k předání British Empire Medal. Prestižní britské vyznamenání mu na podzim v Olomouci předá britský velvyslanec Matthew Field.

Setkání se uskutečnilo na katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP, s níž je Jaroslav Peprník profesně spojen více než sedm desetiletí. Společně s Kate Davenport za ním přijel také Otakar Fojt, vědecký atašé britského velvyslanectví v Praze. Setkání se zúčastnil i vedoucí katedry Ondřej Molnár.

Profesor Peprník, autor řady monografií a učebnic věnovaných anglickému jazyku a anglofonnímu světu a jeden ze spoluzakladatelů olomoucké anglistiky, získal British Empire Medal za svůj dlouholetý přínos britsko-českým vztahům, zejména v oblasti vzdělávání a kultury.

Kate Davenport mu během návštěvy přiblížila, kdy a jak bude slavnostní předání ocenění probíhat. Medaili přiveze na podzim do Olomouce britský velvyslanec v České republice Matthew Field.

Oficiální důvod návštěvy záhy vystřídalo neformální povídání o Británii, která provází osobní i profesní život Jaroslava Peprníka od mládí. Během svých jedenácti cest do země navštívil mimo jiné Yorkshire, nejvyšší britskou horu Ben Nevis, Hadriánův val či Stonehenge. První přátele v Británii přitom získal už krátce po druhé světové válce díky korespondenci s mladými lidmi z Oxfordské univerzity.

Řeč přišla také na britskou královskou rodinu. A právě s ní se pojí jedna z pozoruhodných Peprníkových vzpomínek. V roce 1948 se zúčastnil slavnostního zahájení olympijských her ve Wembley, kde v královské lóži zahlédl dvaadvacetiletou princeznu Alžbětu. O šestačtyřicet let později ji viděl znovu, tentokrát už jako královnu Alžbětu II. během její státní návštěvy České republiky v roce 1994. Tehdejší rektor Josef Jařab vyslal profesora Peprníka jako jednoho ze zástupců Univerzity Palackého na slavnostní setkání v pražském Rudolfinu.

Setkání s profesorem Peprníkem bylo jednou ze zastávek Kate Davenport během jejího olomouckého programu. Navštívila také Gymnázium Olomouc-Hejčín, kde debatovala se studenty a studentkami anglické sekce. Na Fakultě tělesné kultury UP si prohlédla Aplikační centrum BALUO a zavítala rovněž do Britského centra Knihovny UP ve Zbrojnici. K tématu jsme psali i zde.

Za profesorem Jaroslavem Peprníkem, významným českým anglistou a amerikanistou, přijela do Olomouce Kate Davenport, zástupkyně vedoucího mise britského velvyslanectví v Praze. Důvod její návštěvy byl mimořádný: dlouholetému pedagogovi Filozofické fakulty UP osobně sdělila podrobnosti k předání British Empire Medal. Prestižní britské vyznamenání mu na podzim v Olomouci předá britský velvyslanec Matthew Field.

Setkání se uskutečnilo na katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP, s níž je Jaroslav Peprník profesně spojen více než sedm desetiletí. Společně s Kate Davenport za ním přijel také Otakar Fojt, vědecký atašé britského velvyslanectví v Praze. Setkání se zúčastnil i vedoucí katedry Ondřej Molnár.

Profesor Peprník, autor řady monografií a učebnic věnovaných anglickému jazyku a anglofonnímu světu a jeden ze spoluzakladatelů olomoucké anglistiky, získal British Empire Medal za svůj dlouholetý přínos britsko-českým vztahům, zejména v oblasti vzdělávání a kultury.

Kate Davenport mu během návštěvy přiblížila, kdy a jak bude slavnostní předání ocenění probíhat. Medaili přiveze na podzim do Olomouce britský velvyslanec v České republice Matthew Field.

Oficiální důvod návštěvy záhy vystřídalo neformální povídání o Británii, která provází osobní i profesní život Jaroslava Peprníka od mládí. Během svých jedenácti cest do země navštívil mimo jiné Yorkshire, nejvyšší britskou horu Ben Nevis, Hadriánův val či Stonehenge. První přátele v Británii přitom získal už krátce po druhé světové válce díky korespondenci s mladými lidmi z Oxfordské univerzity.

Řeč přišla také na britskou královskou rodinu. A právě s ní se pojí jedna z pozoruhodných Peprníkových vzpomínek. V roce 1948 se zúčastnil slavnostního zahájení olympijských her ve Wembley, kde v královské lóži zahlédl dvaadvacetiletou princeznu Alžbětu. O šestačtyřicet let později ji viděl znovu, tentokrát už jako královnu Alžbětu II. během její státní návštěvy České republiky v roce 1994. Tehdejší rektor Josef Jařab vyslal profesora Peprníka jako jednoho ze zástupců Univerzity Palackého na slavnostní setkání v pražském Rudolfinu.

Setkání s profesorem Peprníkem bylo jednou ze zastávek Kate Davenport během jejího olomouckého programu. Navštívila také Gymnázium Olomouc-Hejčín, kde debatovala se studenty a studentkami anglické sekce. Na Fakultě tělesné kultury UP si prohlédla Aplikační centrum BALUO a zavítala rovněž do Britského centra Knihovny UP ve Zbrojnici. K tématu jsme psali i zde.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP vzali na vědomí návrh děkana fakulty Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem Davida Hoffmana. Během zářijového jednání podpořili také děkanem předložený záměr koupit pro fakultu nemovitost na Kollárově náměstí.

Na prvním jednání v novém akademickém roce vzal Akademický senát PdF UP na vědomí záměr děkana Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem fakulty Davida Hoffmana.

„Fakultní zázemí má odpovídat jejímu poslání. To vnímám jako zásadní. Přitom jsou pro mě podstatné pojmy efektivnost, transparentnost a hospodárnost. Nejsem typ člověka, který by rozhodoval tzv. od stolu, a tak nejenže se nyní seznamuji s fakultním prostředím, rád se postupně seznámím i s vámi všemi. Velmi se těším na spolupráci,“ uvedl David Hoffman před senátorkami a senátory PdF UP.

Podle děkana Vojtecha Regece má vybraný kandidát zhruba dvacetileté zkušenosti v oblasti ekonomie a řízení lidí. Zároveň poděkoval dosavadnímu tajemníkovi Ondřeji Kolářovi, který z funkce odešel ze zdravotních důvodů, za jeho práci pro fakultu. V posledním období se významně podílel na zvládnutí náročných procesů spojených s rozsáhlou rekonstrukcí hlavní budovy na Žižkově náměstí.

Akademický senát PdF UP vzal návrh děkana Pedagogické fakulty UP na jmenování nového tajemníka na vědomí. David Hoffman by se měl funkce ujmout 2. října.

Během zářiového jednání se senátorky a senátoři věnovali také záměru vedení fakulty koupit za 65 milionů korun nemovitost na adrese Kollárovo náměstí 698/7. Vojtech Regec představil důvody plánované koupě, možnosti financování i předpokládané využití objektu. Přiblížil rovněž současnou situaci fakulty z hlediska prostorového a materiálně-technického zázemí, personálních potřeb a kapacit. Záměr podle něj souvisí také s předpokládaným navyšování kapacit studijních programů za podpory státu.

Předností objektu je podle děkana jeho dispoziční variabilita, díky níž by se mohl stát víceúčelovým akademickým zázemím fakulty. Nabídnout by mohl kanceláře pro stávající i nově přijímané akademické i neakademické pracovníky, projektové a výzkumné týmy, doktorandy a postdoktorandy, stejně jako seminární, výukové a specializované prostory či zázemí pro studentské spolky, iniciativy a další aktivity fakulty.

Pokud fakulta objekt koupí, bude nutné postupně opravit střešní plášť budovy a balkonovou konstrukci a vyřešit také jeho přístupnost, zejména bezbariérový pohyb mezi jednotlivými podlažími. Z dlouhodobého hlediska budou potřeba i další opravy.

Po debatě senátorky a senátoři přijali usnesení, v němž AS PdF UP záměr koupě nemovitosti podpořil. Nyní se jím bude zabývat Akademický senát UP.

V zářijovém jednání schválil AS PdF UP také tři členy komise pro výběrové řízení na fakultě. Stávající grémium doplní Martin Dominik Polínek, Veronika Růžičková a Adéla Hanáková (všichni z Ústavu speciálněpedagogických studií). Zazněly rovněž informace o chystaném setkání studentských senátorů s nově nastupujícími studenty, úspěšném přijímacím řízení, aktivitách v oblasti reakreditace studijních programů, připravovaném programu Provázející učitel či vznikající aplikaci zaměřenou na studentské praxe. Více o AS PdF UP zde.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP vzali na vědomí návrh děkana fakulty Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem Davida Hoffmana. Během zářijového jednání podpořili také děkanem předložený záměr koupit pro fakultu nemovitost na Kollárově náměstí.

Na prvním jednání v novém akademickém roce vzal Akademický senát PdF UP na vědomí záměr děkana Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem fakulty Davida Hoffmana.

„Fakultní zázemí má odpovídat jejímu poslání. To vnímám jako zásadní. Přitom jsou pro mě podstatné pojmy efektivnost, transparentnost a hospodárnost. Nejsem typ člověka, který by rozhodoval tzv. od stolu, a tak nejenže se nyní seznamuji s fakultním prostředím, rád se postupně seznámím i s vámi všemi. Velmi se těším na spolupráci,“ uvedl David Hoffman před senátorkami a senátory PdF UP.

Podle děkana Vojtecha Regece má vybraný kandidát zhruba dvacetileté zkušenosti v oblasti ekonomie a řízení lidí. Zároveň poděkoval dosavadnímu tajemníkovi Ondřeji Kolářovi, který z funkce odešel ze zdravotních důvodů, za jeho práci pro fakultu. V posledním období se významně podílel na zvládnutí náročných procesů spojených s rozsáhlou rekonstrukcí hlavní budovy na Žižkově náměstí.

Akademický senát PdF UP vzal návrh děkana Pedagogické fakulty UP na jmenování nového tajemníka na vědomí. David Hoffman by se měl funkce ujmout 2. října.

Během zářiového jednání se senátorky a senátoři věnovali také záměru vedení fakulty koupit za 65 milionů korun nemovitost na adrese Kollárovo náměstí 698/7. Vojtech Regec představil důvody plánované koupě, možnosti financování i předpokládané využití objektu. Přiblížil rovněž současnou situaci fakulty z hlediska prostorového a materiálně-technického zázemí, personálních potřeb a kapacit. Záměr podle něj souvisí také s předpokládaným navyšování kapacit studijních programů za podpory státu.

Předností objektu je podle děkana jeho dispoziční variabilita, díky níž by se mohl stát víceúčelovým akademickým zázemím fakulty. Nabídnout by mohl kanceláře pro stávající i nově přijímané akademické i neakademické pracovníky, projektové a výzkumné týmy, doktorandy a postdoktorandy, stejně jako seminární, výukové a specializované prostory či zázemí pro studentské spolky, iniciativy a další aktivity fakulty.

Pokud fakulta objekt koupí, bude nutné postupně opravit střešní plášť budovy a balkonovou konstrukci a vyřešit také jeho přístupnost, zejména bezbariérový pohyb mezi jednotlivými podlažími. Z dlouhodobého hlediska budou potřeba i další opravy.

Po debatě senátorky a senátoři přijali usnesení, v němž AS PdF UP záměr koupě nemovitosti podpořil. Nyní se jím bude zabývat Akademický senát UP.

V zářijovém jednání schválil AS PdF UP také tři členy komise pro výběrové řízení na fakultě. Stávající grémium doplní Martin Dominik Polínek, Veronika Růžičková a Adéla Hanáková (všichni z Ústavu speciálněpedagogických studií). Zazněly rovněž informace o chystaném setkání studentských senátorů s nově nastupujícími studenty, úspěšném přijímacím řízení, aktivitách v oblasti reakreditace studijních programů, připravovaném programu Provázející učitel či vznikající aplikaci zaměřenou na studentské praxe. Více o AS PdF UP zde.

Konkrétní výsledky spolupráce univerzitních vědců s firmami, nové směry výzkumu i možnosti přenosu poznatků do praxe představily letošní Akademické dožínky. Tradiční setkání, které 3. září uspořádala katedra chemické biologie Přírodovědecké fakulty UP v olomouckém areálu v Holici, nabídlo odborné přednášky, prezentaci aplikačních partnerů, ukázku polní techniky i sázení stromu.

„Akademické dožínky jsou pro nás především příležitostí ukázat, že výsledky výzkumu nekončí v laboratořích, ale mohou nacházet konkrétní uplatnění v praxi. Letošní ročník velmi dobře ukázal šíři spolupráce Univerzity Palackého s aplikačními partnery. Od vývoje nových přípravků pro zemědělství a šlechtění rostlin až po využití přírodních látek a léčebného konopí. Současně jsme představili aktivity realizované v rámci projektu OP JAK INTERMAT, který nám umožňuje dále rozvíjet propojení základního a aplikovaného výzkumu a hledat nové možnosti využití výsledků v zemědělské, průmyslové i medicínské praxi," uvedla vedoucí katedry chemické biologie Lucie Plíhalová.

Výzkum s praktickým dopadem

Součástí letošního programu byl odborný blok zaměřený na spolupráci vědců s aplikační sférou a na přenos výsledků výzkumu do praxe. Konkrétní příklady dlouhodobé spolupráce při vývoji moderních přípravků pro zemědělství a při šlechtění rostlin představil Radoslav Koprna z katedry chemické biologie.

„Významnou součástí těchto aktivit je dlouhodobá spolupráce s firmami. Katedra se podílela například na vývoji biostimulantů, šlechtění výkonných odrůd ozimého máku nebo na vyšlechtění tří odrůd ostropestřce a vytvoření technologie jeho pěstování. Spolupracuje také na přípravě biologických prostředků účinných proti houbovým patogenům rostlin. Výzkumníci se mimo jiné zaměřují rovněž na přípravky, které by mohly rostlinám pomoci lépe zvládat sucho a další dopady klimatických změn, na zlepšování jejich zdravotního stavu nebo na hledání šetrnějších alternativ k některým syntetickým pesticidům,“ doplnil Radoslav Koprna.

Liliovník, léčebné konopí i zemědělská technika

Akademické dožínky zahájilo tradiční sázení stromu. Areál přírodovědecké fakulty v Olomouci-Holici letos doplnil liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), který zasadil děkan fakulty Jan Říha. Následoval blok odborných přednášek, mezi jejichž řečníky byl také Petr Tarkowski, který se věnoval výzkumu a možnostem využití léčebného konopí. Program poté pokračoval prohlídkou malopaecelní polní techniky.

Akademické dožínky prezentovaly také výsledky dosažené v projektu OP JAK ITI Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicinské praxi (INTERMAT), který řeší katedra chemické biologie PřF UP společně s Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP.

Konkrétní výsledky spolupráce univerzitních vědců s firmami, nové směry výzkumu i možnosti přenosu poznatků do praxe představily letošní Akademické dožínky. Tradiční setkání, které 3. září uspořádala katedra chemické biologie Přírodovědecké fakulty UP v olomouckém areálu v Holici, nabídlo odborné přednášky, prezentaci aplikačních partnerů, ukázku polní techniky i sázení stromu.

„Akademické dožínky jsou pro nás především příležitostí ukázat, že výsledky výzkumu nekončí v laboratořích, ale mohou nacházet konkrétní uplatnění v praxi. Letošní ročník velmi dobře ukázal šíři spolupráce Univerzity Palackého s aplikačními partnery. Od vývoje nových přípravků pro zemědělství a šlechtění rostlin až po využití přírodních látek a léčebného konopí. Současně jsme představili aktivity realizované v rámci projektu OP JAK INTERMAT, který nám umožňuje dále rozvíjet propojení základního a aplikovaného výzkumu a hledat nové možnosti využití výsledků v zemědělské, průmyslové i medicínské praxi," uvedla vedoucí katedry chemické biologie Lucie Plíhalová.

Výzkum s praktickým dopadem

Součástí letošního programu byl odborný blok zaměřený na spolupráci vědců s aplikační sférou a na přenos výsledků výzkumu do praxe. Konkrétní příklady dlouhodobé spolupráce při vývoji moderních přípravků pro zemědělství a při šlechtění rostlin představil Radoslav Koprna z katedry chemické biologie.

„Významnou součástí těchto aktivit je dlouhodobá spolupráce s firmami. Katedra se podílela například na vývoji biostimulantů, šlechtění výkonných odrůd ozimého máku nebo na vyšlechtění tří odrůd ostropestřce a vytvoření technologie jeho pěstování. Spolupracuje také na přípravě biologických prostředků účinných proti houbovým patogenům rostlin. Výzkumníci se mimo jiné zaměřují rovněž na přípravky, které by mohly rostlinám pomoci lépe zvládat sucho a další dopady klimatických změn, na zlepšování jejich zdravotního stavu nebo na hledání šetrnějších alternativ k některým syntetickým pesticidům,“ doplnil Radoslav Koprna.

Liliovník, léčebné konopí i zemědělská technika

Akademické dožínky zahájilo tradiční sázení stromu. Areál přírodovědecké fakulty v Olomouci-Holici letos doplnil liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), který zasadil děkan fakulty Jan Říha. Následoval blok odborných přednášek, mezi jejichž řečníky byl také Petr Tarkowski, který se věnoval výzkumu a možnostem využití léčebného konopí. Program poté pokračoval prohlídkou malopaecelní polní techniky.

Akademické dožínky prezentovaly také výsledky dosažené v projektu OP JAK ITI Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicinské praxi (INTERMAT), který řeší katedra chemické biologie PřF UP společně s Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP.

Univerzita Palackého rozšířila spolupráci s japonskými vysokými školami. Se Shizuoka University uzavřela Memorandum of Understanding a Student Exchange Agreement, které vytvářejí rámec pro vzájemnou spolupráci i výměnu studentů. K podpisu obou dokumentů došlo během návštěvy pětičlenné delegace japonské univerzity v Olomouci.

Zástupce Shizuoka University přijal rektor UP Michael Kohajda, který se s nimi poprvé setkal během loňské pracovní cesty na Tchaj-wan a do Japonska, kterou absolvoval společně s prorektorkou Ivonou Barešovou. Tehdejší jednání nyní vyústila v podpis obou dohod. Jde již o druhé partnerství s japonskou univerzitou, které se díky této cestě podařilo navázat. První bylo uzavřeno s University of Teacher Education Fukuoka.

„Velmi nás těší, že se jednání, která jsme zahájili během loňské návštěvy Japonska, podařilo během poměrně krátké doby proměnit v konkrétní spolupráci. Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů. Shizuoka University je pro nás zajímavým partnerem i díky širokému spektru oborů a výzkumných témat, která se v řadě oblastí potkávají se zaměřením Univerzity Palackého,“ uvedla prorektorka UP Ivona Barešová.

foto_sem_4

Shizuoka University je veřejná univerzita se dvěma kampusy ve městech Shizuoka a Hamamatsu. Studuje na ní přibližně deset tisíc studentů a tvoří ji sedm fakult zaměřených mimo jiné na humanitní a společenské vědy, vzdělávání, informatiku, přírodní vědy, zemědělství a technické obory. K jejím významným výzkumným oblastem patří například kvantové technologie, nanoelektronika, umělá inteligence, internet věcí nebo výzkum zaměřený na uhlíkovou neutralitu.

„Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů.“ Ivona Barešová  

Pětičlennou delegaci vedl prezident Shizuoka University Kazuyuki Hizume. Společně s ním přijeli viceprezidenti Noriyasu Sato a Koichiro Awai a dále Mari Hakamata a Noriko Matsuda z univerzitní organizace pro mezinárodní spolupráci.

Po setkání s rektorem UP Michaelem Kohajdou hosté v doprovodu prorektorky Ivony Barešové a vedoucí oddělení pro partnerství Terezy Kalouskové navštívili také katedru asijských studií Filozofické fakulty UP. Setkali se zde s vedoucí japonské sekce Terezou Nakaya a jejími kolegy. Součástí programu byla rovněž prohlídka Olomouce a univerzitních kolejí.

Univerzita Palackého rozšířila spolupráci s japonskými vysokými školami. Se Shizuoka University uzavřela Memorandum of Understanding a Student Exchange Agreement, které vytvářejí rámec pro vzájemnou spolupráci i výměnu studentů. K podpisu obou dokumentů došlo během návštěvy pětičlenné delegace japonské univerzity v Olomouci.

Zástupce Shizuoka University přijal rektor UP Michael Kohajda, který se s nimi poprvé setkal během loňské pracovní cesty na Tchaj-wan a do Japonska, kterou absolvoval společně s prorektorkou Ivonou Barešovou. Tehdejší jednání nyní vyústila v podpis obou dohod. Jde již o druhé partnerství s japonskou univerzitou, které se díky této cestě podařilo navázat. První bylo uzavřeno s University of Teacher Education Fukuoka.

„Velmi nás těší, že se jednání, která jsme zahájili během loňské návštěvy Japonska, podařilo během poměrně krátké doby proměnit v konkrétní spolupráci. Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů. Shizuoka University je pro nás zajímavým partnerem i díky širokému spektru oborů a výzkumných témat, která se v řadě oblastí potkávají se zaměřením Univerzity Palackého,“ uvedla prorektorka UP Ivona Barešová.

foto_sem_4

Shizuoka University je veřejná univerzita se dvěma kampusy ve městech Shizuoka a Hamamatsu. Studuje na ní přibližně deset tisíc studentů a tvoří ji sedm fakult zaměřených mimo jiné na humanitní a společenské vědy, vzdělávání, informatiku, přírodní vědy, zemědělství a technické obory. K jejím významným výzkumným oblastem patří například kvantové technologie, nanoelektronika, umělá inteligence, internet věcí nebo výzkum zaměřený na uhlíkovou neutralitu.

„Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů.“ Ivona Barešová  

Pětičlennou delegaci vedl prezident Shizuoka University Kazuyuki Hizume. Společně s ním přijeli viceprezidenti Noriyasu Sato a Koichiro Awai a dále Mari Hakamata a Noriko Matsuda z univerzitní organizace pro mezinárodní spolupráci.

Po setkání s rektorem UP Michaelem Kohajdou hosté v doprovodu prorektorky Ivony Barešové a vedoucí oddělení pro partnerství Terezy Kalouskové navštívili také katedru asijských studií Filozofické fakulty UP. Setkali se zde s vedoucí japonské sekce Terezou Nakaya a jejími kolegy. Součástí programu byla rovněž prohlídka Olomouce a univerzitních kolejí.

Věda může být zábava, hra a magie. Nezvratné důkazy o tom podává celorepubliková popularizační akce Noc vědců. Vloni oslavila dvacetiny, letos mění název na Noc vědy. Náplň zůstává stejná – nechat laboratoře, přednáškové sály a edukační centra přístupné dospělým a dětem po zavírací době a zaujmout je pro vědu. Poslední zářijový pátek čekají na návštěvníky v Olomouci, Přerově, Prostějově, Hlubočkách a v Jeseníku pokusy, kvízy, workshopy, projekce i exkurze, tentokrát na téma komunikace.

„Letošní téma komunikace velmi dobře vystihuje jednu z důležitých rolí univerzity – přibližovat vědu veřejnosti, vysvětlovat její význam a vést o ní otevřený dialog. Noc vědy k tomu nabízí ideální příležitost. Umožňuje lidem setkat se přímo s našimi vědkyněmi a vědci, ptát se, diskutovat a poznávat svět kolem nás z nových úhlů pohledu. Věřím, že právě taková setkání posilují zájem o vědu i důvěru v poznání, které přináší,“ zdůraznil rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Loňská Noc vědců byla speciální díky svým dvacátým narozeninám, ta letošní je opět speciální, tentokrát proto, že nese nové jméno. „Organizátoři akce i samotní návštěvníci hlasovali o tom, jak by se Noc vědců mohla jmenovat do budoucna. Změna názvu na Noc vědy reflektuje společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování. Náplň akce a její charakter zůstávají stejné – zábavnou a atraktivní formou propagovat vědu a výzkum ve všech jejich podobách,“ vysvětlil koordinátor Noci vědy pro Olomoucký kraj Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

Noc vědy se uskuteční v pátek 25. září a do jejího programu se zapojí více než 120 institucí z celé České republiky, od vysokých, středních a základních škol přes science centra, muzea a hvězdárny po ústavy Akademie věd ČR. V Olomouckém kraji připravuje tradičně nejbohatší program Univerzita Palackého. Své prostory zpřístupní ve večerních hodinách fakulty, interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání, Vědeckotechnický park i vědecký ústav CATRIN. Programová nabídka reflektuje ústřední téma letošního ročníku, jímž je komunikace.

„V době sociálních sítí a rozmachu umělé inteligence je toto téma velmi aktuální. Návštěvníci Noci vědy se prostřednictvím workshopů, komentovaných ukázek, kvízů i výstav dozví více o tom, jak se komunikovalo v dávné historii, jak se spolu dorozumívají rostliny nebo včely, jaké je tajemství piktogramů i jak komunikovat s lidmi se smyslovými postiženími,“ přiblížil Ondřej Martínek.

video_sem

Vedle Univerzity Palackého nabídne lákavý program také Fakultní nemocnice Olomouc, mezi partnery Noci vědy dále patří In-HUB Přerov, Technologický klub Prostějov či Gymnázium Jeseník. Kompletní přehled zapojených institucí z Olomouckého kraje a podrobnější informace najdete na webu nocvedy.cz. „Již nyní je zde zveřejněno více než sedmdesát programových položek včetně anotací a každým dnem přibývají další. Noc vědy bude letos opět nabitá zážitky,“ shrnul Ondřej Martínek.

K rychlejší přepravě návštěvníků po Olomouci bude stejně jako v minulých letech sloužit speciální autobusová linka. Ta je bezplatná stejně jako celý program Noci vědy, u vybraných událostí je však nutná či doporučená předchozí rezervace.

Program Noci vědy v jednotlivých městech Olomouckého kraje

www.nocvedy.cz/olomouc

www.nocvedy.cz/prerov

www.nocvedy.cz/prostejov

www.nocvedy.cz/jesenik

www.nocvedy.cz/hlubocky