Agregátor zdrojů

Hudební festival Baroko 2026 připravil do svého hlavního programu osm výjimečných koncertů. Už v červnu nabídne nejen posluchačsky náročnou hudbu, ale i veřejností oblíbenou scénickou operu.

Duchovní hudba západočeských skladatelů zahájí devětadvacátý ročník hudební přehlídky Baroko 2026, festivalu zaměřeného na interpretaci hudby 17.–19. století s použitím dobových nástrojů. V podání Silentium! Ensemble zazní v novodobé světové premiéře skladby Litaniae Lauretanae in G, Perfidamundi pax od Mauritia Vogta (1669–1730) a také Te Deum a Dixit Dominus od Guntera Jacoba (1685–1734).

„Věnujeme se novodobým premiérám české hudby, tedy hudbě, kterou již opravdu velmi dlouho neoprávněně míjíme bez povšimnutí,“ uvedl dramaturg a zároveň i produkční festivalu Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Vzpomněl přitom například na Antonína Rejchu, k němuž si v poslední době studiem jeho učebnic kompozice prohloubil vztah.

„Znáte ten pocit, když čtete text od někoho, kdo zemřel před staletími, a je vám jasné, že byste si s ním dobře popovídali?“ doplnil Tomáš Hanzlík. Právě fugy Antonína Rejchy, byť komplikované a posluchačsky náročné, jsou pro něj osobně největší hudební lahůdkou letošního programu, především pro svou absolutní pravdivost.

foto_sem_4

Každoročně bývá ze strany publika největší zájem o scénické provedení oper a ani letos festival své posluchače o tuto možnost nepřipraví. Hlavní hudební program nabídne Melaniho Kainovu bratrovraždu a Europu v režii Marka Řiháka.

A kdo bude letošní největší hvězdou? Podle Tomáše Hanzlíka sopranista Vojtěch Pelka, který zaslouženě získává stálé více pozornosti a příležitostí ve světovém měřítku. Na závěr festivalu provede kantáty pro olomouckého biskupa z Kroměříže.

V doprovodném programu pak přehlídka nabídne unikátní koncert, písně Jana Josefa Röslera (1771–1812) za doprovodu historického klavichordu, a představí také Učebnici kompozice Antonína Rejchy, jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebně-kompozičních nauk první poloviny 19. století.

„Hudba, kterou jinde neuslyšíte.To je letošní podtitul festivalu a myslím, že největší specifikum naší přehlídky tkví právě v něm. Když někoho osobně zvu, říkám, bohužel asi bez nadsázky: Přijďte si to poslechnout, další příležitost budete mít až za tři sta let,“ doplnil Tomáš Hanzlík.

Festival Baroko 2026 se uskuteční od 1. do 17. června. Pořadatelem přehlídky je Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci. Většina koncertů se koná v prostorách Vlastivědného muzea v Olomouci.

Řada skladeb uvedených v premiéře na tomto festivalu byla následně vydána tiskem nebo na CD, v posledních letech se kompletní videozáznamy představení objevují také online. Více informací naleznete zde.

Hudební festival Baroko 2026 připravil do svého hlavního programu osm výjimečných koncertů. Už v červnu nabídne nejen posluchačsky náročnou hudbu, ale i veřejností oblíbenou scénickou operu.

Duchovní hudba západočeských skladatelů zahájí devětadvacátý ročník hudební přehlídky Baroko 2026, festivalu zaměřeného na interpretaci hudby 17.–19. století s použitím dobových nástrojů. V podání Silentium! Ensemble zazní v novodobé světové premiéře skladby Litaniae Lauretanae in G, Perfidamundi pax od Mauritia Vogta (1669–1730) a také Te Deum a Dixit Dominus od Guntera Jacoba (1685–1734).

„Věnujeme se novodobým premiérám české hudby, tedy hudbě, kterou již opravdu velmi dlouho neoprávněně míjíme bez povšimnutí,“ uvedl dramaturg a zároveň i produkční festivalu Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Vzpomněl přitom například na Antonína Rejchu, k němuž si v poslední době studiem jeho učebnic kompozice prohloubil vztah.

„Znáte ten pocit, když čtete text od někoho, kdo zemřel před staletími, a je vám jasné, že byste si s ním dobře popovídali?“ doplnil Tomáš Hanzlík. Právě fugy Antonína Rejchy, byť komplikované a posluchačsky náročné, jsou pro něj osobně největší hudební lahůdkou letošního programu, především pro svou absolutní pravdivost.

foto_sem_4

Každoročně bývá ze strany publika největší zájem o scénické provedení oper a ani letos festival své posluchače o tuto možnost nepřipraví. Hlavní hudební program nabídne Melaniho Kainovu bratrovraždu a Europu v režii Marka Řiháka.

A kdo bude letošní největší hvězdou? Podle Tomáše Hanzlíka sopranista Vojtěch Pelka, který zaslouženě získává stálé více pozornosti a příležitostí ve světovém měřítku. Na závěr festivalu provede kantáty pro olomouckého biskupa z Kroměříže.

V doprovodném programu pak přehlídka nabídne unikátní koncert, písně Jana Josefa Röslera (1771–1812) za doprovodu historického klavichordu, a představí také Učebnici kompozice Antonína Rejchy, jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebně-kompozičních nauk první poloviny 19. století.

„Hudba, kterou jinde neuslyšíte.To je letošní podtitul festivalu a myslím, že největší specifikum naší přehlídky tkví právě v něm. Když někoho osobně zvu, říkám, bohužel asi bez nadsázky: Přijďte si to poslechnout, další příležitost budete mít až za tři sta let,“ doplnil Tomáš Hanzlík.

Festival Baroko 2026 se uskuteční od 1. do 17. června. Pořadatelem přehlídky je Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci. Většina koncertů se koná v prostorách Vlastivědného muzea v Olomouci.

Řada skladeb uvedených v premiéře na tomto festivalu byla následně vydána tiskem nebo na CD, v posledních letech se kompletní videozáznamy představení objevují také online. Více informací naleznete zde.

Zrušení výjimek a úplné zastavení lovu delfínů a velryb. To je cíl České akademické iniciativy za záchranu delfínů a velryb, která vznikla díky aktivitě akademiků a studentů Právnické fakulty UP a podpořilo ji vedení fakulty i univerzity. Iniciativa sbírá podpisy prostřednictvím své webové stránky nejen na univerzitách, ale i mimo akademickou půdu a od každého, komu záleží na ochraně přírody.

„I přesto, že komerční lov velryb a delfínů byl zakázán již roku 1986, jejich zabíjení na základě různých výjimek stále pokračuje. Lov těchto živočichů značně překračuje jejich reprodukční cyklus. Přitom významně přispívají nejen k zachování diverzity a vyváženosti živočišných druhů, ale také mají nezastupitelný podíl na celkovém zdraví oceánů a moří a jsou důležití pro život celé planety Země,“ vysvětlila Naděžda Šišková z katedry mezinárodního a evropského práva PF UP a hlavní iniciátorka výzvy. Na samém počátku iniciativy byla aktivita akademiků a studentů právnické fakulty, která vzešla z výuky evropského práva a z otestování nástrojů práva Evropské unie v praxi.

Každý rok je odhadem zabito okolo 300 000 velryb a delfínů. Mezi země, kde lov pokračuje, patří například Japonsko, Norsko, Island, Grónsko nebo Aljaška. „Pokud některé státy argumentují svými tradicemi, je na čase je změnit. Tolerovat lov v takovém měřítku nelze ani pro vědecké účely,“ uvedla Naděžda Šišková s tím, že čtyřicet let od vyhlášení moratoria na lov těchto živočichů výjimky již nedávají žádný smysl a v časové perspektivě vedou k vyhubení těchto tvorů.

Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb lze podepsat ZDE.

Iniciativa by po nasbírání potřebného počtu podpisů svůj apel adresovala evropským institucím, včetně slyšení v Evropském parlamentu. „Chceme postupovat v rámci legálních kroků předvídaných právem Evropské unie a s použitím jeho nástrojů,“ upřesnila Naděžda Šišková. Kromě zastavení lovu velryb a delfínů iniciativa rovněž žádá neodkladné přijetí dalších opatření pro ochranu těchto vzácných živočichů.

Česká akademická iniciativa za záchranu delfínů a velryb má svou webovou stránku a přímo na ní lze iniciativu podepsat. „Váš hlas se neztratí a bude připojen k hlasům kolegů nejen z Česka, ale i z dalších zemí. Již nyní máme podpisy například z Portugalska, Itálie, Ukrajiny, Peru a Malajsie. Vítáme všechny, kterým není osud delfínů a velryb lhostejný,“ vzkazuje Naděžda Šišková.

Iniciativu podpořilo vedení PF UP, Akademický senát PF UP i vedení univerzity v čele s rektorem Michaelem Kohajdou. „Univerzity nejsou jen místem vzdělávání a bádání, ale také prostředím, kde se propojuje vzdělání, hodnoty a konkrétní občanská angažovanost. Vedení Univerzity Palackého, které si dalo do svého pomyslného štítu společenskou odpovědnost, je hrdé na iniciativu akademiků a studentů právnické fakulty. Chceme pomáhat řešit praktické výzvy budoucnosti – nejen v našem regionu, ale v tomto případě i v kontextu celé planety. Právě podobné aktivity dávají smysl konceptu UP to the Future, který propojuje univerzitní projekty zaměřené na udržitelnost, odpovědnost a odolnost společnosti,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

 

Zrušení výjimek a úplné zastavení lovu delfínů a velryb. To je cíl České akademické iniciativy za záchranu delfínů a velryb, která vznikla díky aktivitě akademiků a studentů Právnické fakulty UP a podpořilo ji vedení fakulty i univerzity. Iniciativa sbírá podpisy prostřednictvím své webové stránky nejen na univerzitách, ale i mimo akademickou půdu a od každého, komu záleží na ochraně přírody.

„I přesto, že komerční lov velryb a delfínů byl zakázán již roku 1986, jejich zabíjení na základě různých výjimek stále pokračuje. Lov těchto živočichů značně překračuje jejich reprodukční cyklus. Přitom významně přispívají nejen k zachování diverzity a vyváženosti živočišných druhů, ale také mají nezastupitelný podíl na celkovém zdraví oceánů a moří a jsou důležití pro život celé planety Země,“ vysvětlila Naděžda Šišková z katedry mezinárodního a evropského práva PF UP a hlavní iniciátorka výzvy. Na samém počátku iniciativy byla aktivita akademiků a studentů právnické fakulty, která vzešla z výuky evropského práva a z otestování nástrojů práva Evropské unie v praxi.

Každý rok je odhadem zabito okolo 300 000 velryb a delfínů. Mezi země, kde lov pokračuje, patří například Japonsko, Norsko, Island, Grónsko nebo Aljaška. „Pokud některé státy argumentují svými tradicemi, je na čase je změnit. Tolerovat lov v takovém měřítku nelze ani pro vědecké účely,“ uvedla Naděžda Šišková s tím, že čtyřicet let od vyhlášení moratoria na lov těchto živočichů výjimky již nedávají žádný smysl a v časové perspektivě vedou k vyhubení těchto tvorů.

Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb lze podepsat ZDE.

Iniciativa by po nasbírání potřebného počtu podpisů svůj apel adresovala evropským institucím, včetně slyšení v Evropském parlamentu. „Chceme postupovat v rámci legálních kroků předvídaných právem Evropské unie a s použitím jeho nástrojů,“ upřesnila Naděžda Šišková. Kromě zastavení lovu velryb a delfínů iniciativa rovněž žádá neodkladné přijetí dalších opatření pro ochranu těchto vzácných živočichů.

Česká akademická iniciativa za záchranu delfínů a velryb má svou webovou stránku a přímo na ní lze iniciativu podepsat. „Váš hlas se neztratí a bude připojen k hlasům kolegů nejen z Česka, ale i z dalších zemí. Již nyní máme podpisy například z Portugalska, Itálie, Ukrajiny, Peru a Malajsie. Vítáme všechny, kterým není osud delfínů a velryb lhostejný,“ vzkazuje Naděžda Šišková.

Iniciativu podpořilo vedení PF UP, Akademický senát PF UP i vedení univerzity v čele s rektorem Michaelem Kohajdou. „Univerzity nejsou jen místem vzdělávání a bádání, ale také prostředím, kde se propojuje vzdělání, hodnoty a konkrétní občanská angažovanost. Vedení Univerzity Palackého, které si dalo do svého pomyslného štítu společenskou odpovědnost, je hrdé na iniciativu akademiků a studentů právnické fakulty. Chceme pomáhat řešit praktické výzvy budoucnosti – nejen v našem regionu, ale v tomto případě i v kontextu celé planety. Právě podobné aktivity dávají smysl konceptu UP to the Future, který propojuje univerzitní projekty zaměřené na udržitelnost, odpovědnost a odolnost společnosti,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

 

Desítky akademiků z Chile, USA i mnoha evropských zemí přijely na Univerzitu Palackého na jedenácté Mezinárodní kolokvium latinskoamerických studií (CIELO).

Během tří intenzivních dnů diskutovali odborníci téma různé formy tělesnosti v literatuře, divadle, filmu a výtvarném umění, v obecnější rovině vztah mezi uměním a přírodou, mezi ekologií a estetikou, zejména v kontextu latinskoamerického prostoru.

„Nejednalo se však o jednostrannou kritiku antropocentrismu či dekonstrukci humanismu podle současných teoretických trendů, spíše jsme hledali možnosti pozitivního vnímání vztahu kulturního a přírodního světa a jeho uměleckého ztvárnění,“ přiblížil Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP. 

Zahajovací přednášku s názvem Poéticas de la resonancia. Notas sobre la pulsión alterográfica en la literatura latinoamericana contemporánea (Poetiky resonance. Poznámky k alterografické motivaci v současné latinskoamerické literatuře) proslovila významná argentinská literární vědkyně Julieta Yelin.

Kolokvium je podle Daniela Nemravy výjimečné tím, že propojuje akademickou a uměleckou sféru. Právě proto mezi hlavními řečníky nikdy nechybí významní zástupci umělecké obce. Letos se tohoto odborného setkání, které se konalo pod názvem „Simpoiesis de cuerpos (in)visibles: figuraciones de cuerpos humano y no humano en literatura, cine, teatro y artes visuales (Sympoiesis (ne)viditelných těl: ztvárnění lidského a nelidského těla v literatuře, divadle a vizuálním umění), zúčastnily tři spisovatelky: Mexičanka Daniela Tarazona, Argentinka Fernanda García Lao a Brazilka Priscila Branco. 

Desítky akademiků z Chile, USA i mnoha evropských zemí přijely na Univerzitu Palackého na jedenácté Mezinárodní kolokvium latinskoamerických studií (CIELO).

Během tří intenzivních dnů diskutovali odborníci téma různé formy tělesnosti v literatuře, divadle, filmu a výtvarném umění, v obecnější rovině vztah mezi uměním a přírodou, mezi ekologií a estetikou, zejména v kontextu latinskoamerického prostoru.

„Nejednalo se však o jednostrannou kritiku antropocentrismu či dekonstrukci humanismu podle současných teoretických trendů, spíše jsme hledali možnosti pozitivního vnímání vztahu kulturního a přírodního světa a jeho uměleckého ztvárnění,“ přiblížil Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP. 

Zahajovací přednášku s názvem Poéticas de la resonancia. Notas sobre la pulsión alterográfica en la literatura latinoamericana contemporánea (Poetiky resonance. Poznámky k alterografické motivaci v současné latinskoamerické literatuře) proslovila významná argentinská literární vědkyně Julieta Yelin.

Kolokvium je podle Daniela Nemravy výjimečné tím, že propojuje akademickou a uměleckou sféru. Právě proto mezi hlavními řečníky nikdy nechybí významní zástupci umělecké obce. Letos se tohoto odborného setkání, které se konalo pod názvem „Simpoiesis de cuerpos (in)visibles: figuraciones de cuerpos humano y no humano en literatura, cine, teatro y artes visuales (Sympoiesis (ne)viditelných těl: ztvárnění lidského a nelidského těla v literatuře, divadle a vizuálním umění), zúčastnily tři spisovatelky: Mexičanka Daniela Tarazona, Argentinka Fernanda García Lao a Brazilka Priscila Branco. 

Rozvíjet svůj talent, naučit se lépe vést sebe i ostatní a přemýšlet o tom, jak pozitivně ovlivňovat své okolí. Univerzita Palackého otevírá další ročník unikátního programu Leadership Matters!, který studentům napříč fakultami nabízí prostor pro osobní růst, sdílení zkušeností i setkávání s inspirativními osobnostmi z akademického a profesního prostředí. Přihlásit se do nového běhu je možné do konce května.

Program Leadership Matters! vznikl s cílem podporovat u studentů dovednosti důležité pro současný profesní i osobní život – schopnost vést sebe i druhé, komunikovat, spolupracovat a přemýšlet o širších společenských souvislostech. Součástí kurzu jsou interaktivní workshopy, týmové aktivity i diskuze s odborníky z akademického i firemního prostředí.

„Kurz Leadership Matters! vede studenty k sebeřízení, práci s vlastním talentem a vědomému osobnímu rozvoji. Důležitou součástí je také důraz na etiku, hodnoty a leadership chápaný jako služba druhým. Účastníci se učí přemýšlet o systémových změnách a o tom, jak mohou svým působením pozitivně ovlivňovat společnost i organizace,“ vysvětluje vizi kurzu Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP.

Úspěšní absolventi posledního ročníku kurzu spolu s lektory a zástupci vedení UP. Foto: Vojtěch Kmenta

Předchozí ročníky ukázaly, že studenti oceňují zejména možnost vystoupit z běžného studijního rámce, poznat inspirativní osobnosti a pracovat na tématech, která mají přesah do jejich budoucí profesní i občanské role. Kurzem již prošly více než čtyři desítky studentů a studentek. Z jejich zpětných vazeb vyplývá, že na kurzu oceňují i vytváření komunity, kterou nadále udržují a nacházejí mezi sebou i partnery pro své budoucí projekty.

Studentky o kurzu
Kristýna Janečková, FTK: Kurz mi dal mnohem víc než jen nové znalosti o leadershipu. Pomohl mi zastavit se, integrovat zkušenosti z předchozích let a uvědomit si, že skutečný leadership nestojí jen na výkonu a schopnosti vést ostatní, ale také na autenticitě, odvaze a lidské zranitelnosti. Odcházím z něj se stejným zápalem pro věci, které dělám, ale s větším klidem a jasnější představou o tom, jakou profesní i lidskou cestou se chci dál ubírat. Zároveň mi přinesl obrovské množství inspirace a velmi cennou síť lidí, kteří přemýšlí o leadershipu, společnosti i odpovědnosti s podobnou hloubkou. Právě to považuji za jednu z největších hodnot celého programu.

Barbora Přibylová, PřF a FF: Program Leader Matters! mi dal odvahu postavit se za vlastní hodnoty a promítat je do akademického i profesního života. Přiměl mě zamyslet se nad sebou samou způsobem, který jsem předtím ani nepovažovala za potřebný. Zároveň jsem díky němu potkala skupinu lidí s podobným nastavením, u kterých jsem našla bezpečné zázemí pro otevřenost a seberealizaci.​​​​

Program zároveň propojuje studenty z různých fakult a podporuje mezioborovou spolupráci. „Tento kurz rozvoje leadershipu pro motivované a nadané studenty je náročný a intenzivní – klade vysoké emoční, časové, energetické, morální a intelektuální nároky na každého účastníka. Je inspirován příklady nejlepší praxe z mezinárodních konceptů a organizací a stojí na spolupráci se špičkovými odborníky z praxe,“ dodává vedoucí oddělení studentských záležitostí UP Vladimíra Sedláčková a vysvětluje tak, proč je potřebné pro přijetí do kurzu absolvovat náročné výběrové řízení.

Kurz, který je díky projektové spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Olomouckého kraje a podpoře Amerického centra Olomouc zdarma, je otevřen studentům všech fakult Univerzity Palackého.

Kapacita je omezená, zájemci se mohou hlásit do 31. května e-mailem na adresu talentovanypalacky@upol.cz, podrobnosti a podmínky jsou na webu Kariérního centra UP.

Rozvíjet svůj talent, naučit se lépe vést sebe i ostatní a přemýšlet o tom, jak pozitivně ovlivňovat své okolí. Univerzita Palackého otevírá další ročník unikátního programu Leadership Matters!, který studentům napříč fakultami nabízí prostor pro osobní růst, sdílení zkušeností i setkávání s inspirativními osobnostmi z akademického a profesního prostředí. Přihlásit se do nového běhu je možné do konce května.

Program Leadership Matters! vznikl s cílem podporovat u studentů dovednosti důležité pro současný profesní i osobní život – schopnost vést sebe i druhé, komunikovat, spolupracovat a přemýšlet o širších společenských souvislostech. Součástí kurzu jsou interaktivní workshopy, týmové aktivity i diskuze s odborníky z akademického i firemního prostředí.

„Kurz Leadership Matters! vede studenty k sebeřízení, práci s vlastním talentem a vědomému osobnímu rozvoji. Důležitou součástí je také důraz na etiku, hodnoty a leadership chápaný jako služba druhým. Účastníci se učí přemýšlet o systémových změnách a o tom, jak mohou svým působením pozitivně ovlivňovat společnost i organizace,“ vysvětluje vizi kurzu Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP.

Úspěšní absolventi posledního ročníku kurzu spolu s lektory a zástupci vedení UP. Foto: Vojtěch Kmenta

Předchozí ročníky ukázaly, že studenti oceňují zejména možnost vystoupit z běžného studijního rámce, poznat inspirativní osobnosti a pracovat na tématech, která mají přesah do jejich budoucí profesní i občanské role. Kurzem již prošly více než čtyři desítky studentů a studentek. Z jejich zpětných vazeb vyplývá, že na kurzu oceňují i vytváření komunity, kterou nadále udržují a nacházejí mezi sebou i partnery pro své budoucí projekty.

Studentky o kurzu
Kristýna Janečková, FTK: Kurz mi dal mnohem víc než jen nové znalosti o leadershipu. Pomohl mi zastavit se, integrovat zkušenosti z předchozích let a uvědomit si, že skutečný leadership nestojí jen na výkonu a schopnosti vést ostatní, ale také na autenticitě, odvaze a lidské zranitelnosti. Odcházím z něj se stejným zápalem pro věci, které dělám, ale s větším klidem a jasnější představou o tom, jakou profesní i lidskou cestou se chci dál ubírat. Zároveň mi přinesl obrovské množství inspirace a velmi cennou síť lidí, kteří přemýšlí o leadershipu, společnosti i odpovědnosti s podobnou hloubkou. Právě to považuji za jednu z největších hodnot celého programu.

Barbora Přibylová, PřF a FF: Program Leader Matters! mi dal odvahu postavit se za vlastní hodnoty a promítat je do akademického i profesního života. Přiměl mě zamyslet se nad sebou samou způsobem, který jsem předtím ani nepovažovala za potřebný. Zároveň jsem díky němu potkala skupinu lidí s podobným nastavením, u kterých jsem našla bezpečné zázemí pro otevřenost a seberealizaci.​​​​

Program zároveň propojuje studenty z různých fakult a podporuje mezioborovou spolupráci. „Tento kurz rozvoje leadershipu pro motivované a nadané studenty je náročný a intenzivní – klade vysoké emoční, časové, energetické, morální a intelektuální nároky na každého účastníka. Je inspirován příklady nejlepší praxe z mezinárodních konceptů a organizací a stojí na spolupráci se špičkovými odborníky z praxe,“ dodává vedoucí oddělení studentských záležitostí UP Vladimíra Sedláčková a vysvětluje tak, proč je potřebné pro přijetí do kurzu absolvovat náročné výběrové řízení.

Kurz, který je díky projektové spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Olomouckého kraje a podpoře Amerického centra Olomouc zdarma, je otevřen studentům všech fakult Univerzity Palackého.

Kapacita je omezená, zájemci se mohou hlásit do 31. května e-mailem na adresu talentovanypalacky@upol.cz, podrobnosti a podmínky jsou na webu Kariérního centra UP.

Poezie, povídky i nově populárně-vědecké eseje. Univerzita Palackého ocenila vítěze 32. ročníku Studentské literární soutěže UP, jejíž výsledky byly slavnostně vyhlášeny během Olomouckého majálesu. Soutěž letos přinesla nejen vysoký počet přihlášených, ale také novou kategorii, která propojila literaturu s popularizací vědy.

Studentská literární soutěž Univerzity Palackého patří k tradičním univerzitním projektům podporujícím kreativitu a autorské psaní napříč obory. Do letošního ročníku se přihlásili studenti a studentky ze všech fakult UP, kteří mohli své texty zaslat do kategorií poezie, povídka a nově také populárně-vědecká esej. Právě nová kategorie rozšířila soutěž o formát, který propojuje literární tvorbu s odbornými tématy a jejich srozumitelným předáváním širší veřejnosti.

„Soutěž každoročně potvrzuje, že na univerzitě vzniká řada mimořádně zajímavých textů a autorských hlasů.“ Aleš Prstek, ředitel  Vydavatelství UP

Největší zájem byl o kategorii poezie, do níž se přihlásilo 50 soutěžících. V kategorii povídka evidovali organizátoři 46 přihlášek a do nové kategorie odborné eseje dorazilo 16 textů. Soutěžní práce hodnotila odborná porota složená z akademiků, literátů i osobností kulturního života.

Slavnostní vyhlášení vítězů proběhlo 6. května v rámci programu Olomouckého majálesu UP. Autoři nejlepších prací si odnesli finanční ocenění a možnost publikace svých textů na webu soutěže (v případě poezie a povídky) a ve vybraných médiích (v případě esejí).

Poezie, próza i nová kategorie esejí

V kategorii poezie zvítězila se souborem básní Magdaléna Ordeltová. Druhé místo obsadil Jiří Dvořák a třetí příčku získala Marína Štěfániková. V této soutěžní kategorii navíc porota udělila dvě čestná uznání, a to Ondřeji Kořínkovi a Karolíně Maršálkové.

foto_sem_4

V kategorii povídka porotu nejvíce oslovil text od autora Daniela Háka. Na druhém místě se umístila Sarah Hermanová a na třetím pak Katrin Unarová. I zde se odborná porota shodla na dvou dílech, která si zasloužila čestné uznání, a to povídky od Petra Schöna a Anety Večeřové.

Vítězka kategorie poezie Magdaléna Ordeltová se postarala o nečekané překvapení, když zároveň získala i historicky první vítězství v kategorii populárně-vědecké eseje za text Šedesát jedna způsobů, jak neříct mentruace. Porota, která hodnotila texty anonymně, ocenila především schopnost propojit odborné téma se čtivým a srozumitelným jazykem.

„Vítězná esej Magdalény Ordeltové vyniká jazykovým podáním i zacílením na (socio)lingvistické téma, které výtečně vztahuje k aktuálním společenským souvislostem – a to dokonce mezikulturně, když připomíná tabu menstruace v mnoha kulturách. Práce mladé filoložky zaujala všechny tři porotce, kteří se shodli na jejích kvalitách a po diskusi jí přiřadili první místo. Je napsána vtipně, svižně, vyspěle,“ ohodnotil práci Martin Rychlík – vědecký novinář, držitel ceny Magnesia Litera a Ceny E. E. Kische, který byl zároveň jedním z porotců v této kategorii.

Tradice, která podporuje nové autory

Studentská literární soutěž UP má více než třicetiletou tradici a dlouhodobě vytváří prostor pro začínající autory z různých studijních oborů. Organizaci letošního ročníku zajišťovalo Vydavatelství Univerzity Palackého ve spolupráci s dalšími univerzitními pracovišti.

„Studentská literární soutěž každoročně potvrzuje, že na univerzitě vzniká řada mimořádně zajímavých textů a autorských hlasů. Vedle literární kvality nás letos těší také úspěšné rozšíření soutěže o populárně-vědecký formát, který ukázal, že i odborná témata lze zpracovat kreativně a čtivě,“ uvedl ředitel vydavatelství Aleš Prstek. Oceněné texty budou postupně zveřejňovány na webu soutěže a ve vybraných médiích. Informace o vítězích a historii soutěže jsou dostupné na webu Studentské literární soutěže UP.

Poezie                                              

1. místo: Ordeltová Magdaléna, FF

2. místo: Dvořák Jiří, PřF

3. místo: Štefániková Marína, PřF

čestné uznání: Kořínek Ondřej, FF

čestné uznání: Maršálková Karolína, PdF

Povídka                                           

1. místo: Hák Daniel, FF

2. místo: Hermanová Sarah, PřF

3. místo: Unarová Katrin, FF

čestné uznání: Schön Petr, FF

čestné uznání: Večeřová Aneta, FF

Esej                                    

1. místo: Ordeltová Magdaléna, FF

2. místo: Han Ningxin, PF

3. místo: Valenta Martin, PřF

čestné uznání: Koláčková Doubravka, FF

Poezie, povídky i nově populárně-vědecké eseje. Univerzita Palackého ocenila vítěze 32. ročníku Studentské literární soutěže UP, jejíž výsledky byly slavnostně vyhlášeny během Olomouckého majálesu. Soutěž letos přinesla nejen vysoký počet přihlášených, ale také novou kategorii, která propojila literaturu s popularizací vědy.

Studentská literární soutěž Univerzity Palackého patří k tradičním univerzitním projektům podporujícím kreativitu a autorské psaní napříč obory. Do letošního ročníku se přihlásili studenti a studentky ze všech fakult UP, kteří mohli své texty zaslat do kategorií poezie, povídka a nově také populárně-vědecká esej. Právě nová kategorie rozšířila soutěž o formát, který propojuje literární tvorbu s odbornými tématy a jejich srozumitelným předáváním širší veřejnosti.

„Soutěž každoročně potvrzuje, že na univerzitě vzniká řada mimořádně zajímavých textů a autorských hlasů.“ Aleš Prstek, ředitel  Vydavatelství UP

Největší zájem byl o kategorii poezie, do níž se přihlásilo 50 soutěžících. V kategorii povídka evidovali organizátoři 46 přihlášek a do nové kategorie odborné eseje dorazilo 16 textů. Soutěžní práce hodnotila odborná porota složená z akademiků, literátů i osobností kulturního života.

Slavnostní vyhlášení vítězů proběhlo 6. května v rámci programu Olomouckého majálesu UP. Autoři nejlepších prací si odnesli finanční ocenění a možnost publikace svých textů na webu soutěže (v případě poezie a povídky) a ve vybraných médiích (v případě esejí).

Poezie, próza i nová kategorie esejí

V kategorii poezie zvítězila se souborem básní Magdaléna Ordeltová. Druhé místo obsadil Jiří Dvořák a třetí příčku získala Marína Štěfániková. V této soutěžní kategorii navíc porota udělila dvě čestná uznání, a to Ondřeji Kořínkovi a Karolíně Maršálkové.

foto_sem_4

V kategorii povídka porotu nejvíce oslovil text od autora Daniela Háka. Na druhém místě se umístila Sarah Hermanová a na třetím pak Katrin Unarová. I zde se odborná porota shodla na dvou dílech, která si zasloužila čestné uznání, a to povídky od Petra Schöna a Anety Večeřové.

Vítězka kategorie poezie Magdaléna Ordeltová se postarala o nečekané překvapení, když zároveň získala i historicky první vítězství v kategorii populárně-vědecké eseje za text Šedesát jedna způsobů, jak neříct mentruace. Porota, která hodnotila texty anonymně, ocenila především schopnost propojit odborné téma se čtivým a srozumitelným jazykem.

„Vítězná esej Magdalény Ordeltové vyniká jazykovým podáním i zacílením na (socio)lingvistické téma, které výtečně vztahuje k aktuálním společenským souvislostem – a to dokonce mezikulturně, když připomíná tabu menstruace v mnoha kulturách. Práce mladé filoložky zaujala všechny tři porotce, kteří se shodli na jejích kvalitách a po diskusi jí přiřadili první místo. Je napsána vtipně, svižně, vyspěle,“ ohodnotil práci Martin Rychlík – vědecký novinář, držitel ceny Magnesia Litera a Ceny E. E. Kische, který byl zároveň jedním z porotců v této kategorii.

Tradice, která podporuje nové autory

Studentská literární soutěž UP má více než třicetiletou tradici a dlouhodobě vytváří prostor pro začínající autory z různých studijních oborů. Organizaci letošního ročníku zajišťovalo Vydavatelství Univerzity Palackého ve spolupráci s dalšími univerzitními pracovišti.

„Studentská literární soutěž každoročně potvrzuje, že na univerzitě vzniká řada mimořádně zajímavých textů a autorských hlasů. Vedle literární kvality nás letos těší také úspěšné rozšíření soutěže o populárně-vědecký formát, který ukázal, že i odborná témata lze zpracovat kreativně a čtivě,“ uvedl ředitel vydavatelství Aleš Prstek. Oceněné texty budou postupně zveřejňovány na webu soutěže a ve vybraných médiích. Informace o vítězích a historii soutěže jsou dostupné na webu Studentské literární soutěže UP.

Poezie                                              

1. místo: Ordeltová Magdaléna, FF

2. místo: Dvořák Jiří, PřF

3. místo: Štefániková Marína, PřF

čestné uznání: Kořínek Ondřej, FF

čestné uznání: Maršálková Karolína, PdF

Povídka                                           

1. místo: Hák Daniel, FF

2. místo: Hermanová Sarah, PřF

3. místo: Unarová Katrin, FF

čestné uznání: Schön Petr, FF

čestné uznání: Večeřová Aneta, FF

Esej                                    

1. místo: Ordeltová Magdaléna, FF

2. místo: Han Ningxin, PF

3. místo: Valenta Martin, PřF

čestné uznání: Koláčková Doubravka, FF

Nová kampaň UP to the Future akcentuje univerzitu jako prostor pro sdílení a vzájemnou spolupráci mezi komunitou lidí, kteří připravují společnost na budoucnost. V rámci kampaně nyní vznikl nový klip představující tváře univerzity, které zosobňují klíčové hodnoty odpovědnosti, udržitelnosti a odolnosti. Premiéru měl v rámci AFO.

V roce 2025 byl na Univerzitě Palackého připraven a pilotně rozvíjen koncept „UP to the Future“, který představuje jednotící rámec pro komunikaci klíčových hodnot univerzity pro 21. století – společenské odpovědnosti, udržitelnosti a odolnosti univerzitní komunity i celé společnosti. Tento koncept propojuje aktivity v oblasti třetí role univerzity, jako je popularizace vědy, dobrovolnictví či udržitelný rozvoj, a směřuje k posílení vnitřní identity i vnější srozumitelnosti univerzity. Součástí kampaně je také budování otevřené komunity studentů, zaměstnanců i partnerů.

video_sem

A právě komunitu akcentuje nový klip, který představuje univerzitu prostřednictvím svých výrazných tváří – vědců, vědkyň, studentů, studentek, zkrátka všech, kteří jsou její součástí. I ty nejstarší instituce totiž stále stojí na lidech, kteří je tvoří, jsou jejich motorem a z nehybných odosobněných budov dělají živoucí organismus schopný reagovat na proměny světa kolem nás.

„Chceme ukázat Univerzitu Palackého jako instituci, která nejen že odpovídá na současné výzvy, ale aktivně spoluutváří budoucnost společnosti. A chceme vyzdvihovat naše výrazné tváře, které zosobňují univerzitní hodnoty,“ dodává Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Autorem klipu je Daniel Tyrlík a jeho tým, na postprodukci se podílel také Vojtěch Kmenta, voiceover namluvil Filip Titlbach.

Nová kampaň UP to the Future akcentuje univerzitu jako prostor pro sdílení a vzájemnou spolupráci mezi komunitou lidí, kteří připravují společnost na budoucnost. V rámci kampaně nyní vznikl nový klip představující tváře univerzity, které zosobňují klíčové hodnoty odpovědnosti, udržitelnosti a odolnosti. Premiéru měl v rámci AFO.

V roce 2025 byl na Univerzitě Palackého připraven a pilotně rozvíjen koncept „UP to the Future“, který představuje jednotící rámec pro komunikaci klíčových hodnot univerzity pro 21. století – společenské odpovědnosti, udržitelnosti a odolnosti univerzitní komunity i celé společnosti. Tento koncept propojuje aktivity v oblasti třetí role univerzity, jako je popularizace vědy, dobrovolnictví či udržitelný rozvoj, a směřuje k posílení vnitřní identity i vnější srozumitelnosti univerzity. Součástí kampaně je také budování otevřené komunity studentů, zaměstnanců i partnerů.

video_sem

A právě komunitu akcentuje nový klip, který představuje univerzitu prostřednictvím svých výrazných tváří – vědců, vědkyň, studentů, studentek, zkrátka všech, kteří jsou její součástí. I ty nejstarší instituce totiž stále stojí na lidech, kteří je tvoří, jsou jejich motorem a z nehybných odosobněných budov dělají živoucí organismus schopný reagovat na proměny světa kolem nás.

„Chceme ukázat Univerzitu Palackého jako instituci, která nejen že odpovídá na současné výzvy, ale aktivně spoluutváří budoucnost společnosti. A chceme vyzdvihovat naše výrazné tváře, které zosobňují univerzitní hodnoty,“ dodává Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Autorem klipu je Daniel Tyrlík a jeho tým, na postprodukci se podílel také Vojtěch Kmenta, voiceover namluvil Filip Titlbach.

She spent a year in the FZU laboratories, researching structures invisible to the naked eye, and advanced to the national round of the Students’ Professional Activities (SPA). How did Lucie Krejčová work her way to such a remarkable success?

Rok strávila v laboratořích FZU, zkoumala struktury tak nepatrné, že je lidské oko nikdy neuvidí, a nakonec postoupila do celorepublikového kola Středoškolské odborné činnosti. Jak se Lucie Krejčová k tak pozoruhodnému úspěchu dopracovala?

Mořští živočichové, podvodní fotografie, velryby i korálové útesy Bali. Pevnost poznání společně s katedrou zoologie a katedrou ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP připravily speciální program k oslavám 25 let mořské biologie ve výuce na UP. Návštěvníci se mohou ponořit do fascinujícího světa oceánů prostřednictvím výstavy, tematických víkendových dílen i série populárně-vědeckých přednášek odborníků z praxe. 

Součástí programu je výstava v expozici Živá voda, která představuje sbírky mořských živočichů z expedic na ostrov Veruda nebo například unikátní odlitek podmořské jeskyně z Jadranu. Atmosféru doplňují fotografie z Bali a tematické workshopy. V laboratoři návštěvníci prozkoumají povrchové napětí a optické jevy, které stojí za barvami a tvary bublin. V kreativní dílně si vyrobí vlastní bublifuk a v planetáriu se mohou zúčastnit komentovaného programu Voda na Zemi i ve vesmíru a zhlédnout dokument Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu. 

„V přízemí Pevnosti poznání se návštěvníci dozvědí také o aktuální petiční akci Akademické iniciativy na záchranu velryb a delfínů, kterou v těchto dnech zahajuje Právnická fakulta UP. V Galerii Atom ve druhém patře je připravena výstava zajímavostí z chorvatského Jadranu. Věděli jste, že se krabi maskují, mořské houby umí vrtat do kamene a ne vše, co tak vypadá, je skutečně korál?“ pozval na akci organizátor Evžen Tošenovský, který ve své přednášce posluchačům přiblíží svět velryb a delfínů. 

Přednášky se uskuteční ve dnech od 19. do 22. května. Zooložka Helena Petrová ze Zoologické zahrady Olomouc přiblíží práci v záchranné stanici u Baltského moře v přednášce Tulení s tuleni. Vedoucí katedry zoologie PřF UP Milan Veselý návštěvníky zavede do korálových ekosystémů Indonésie v programu Podmořský svět Bali a Petr Hekera nabídne pohled do zákulisí podvodního fotografování i potápění. Všechny přednášky jsou zdarma. 

„Moře a oceány ovlivňují život každého z nás, i když žijeme v zemi bez moře. Mají zásadní vliv na klima, počasí i fungování celé planety. Proto považujeme za důležité přibližovat návštěvníkům nejen pestrost, jedinečnost a fascinující biodiverzitu mořských druhů, ale také problémy, kterým oceány dnes čelí, například znečištění, klimatickou změnu nebo úbytek některých druhů. Právě vzdělávání a osobní zážitek mohou pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o významu ochrany těchto ekosystémů,“ uvedla Helena Petrová.

Podle Petra Hekery je mořská biologie na Univerzitě Palackého unikátní i v celostátním měřítku. „Jde o jeden ze čtyř podobných vysokoškolských předmětů v celé České republice. Pro ty, kteří to s mořskou biologií myslí vážně, jde o jedinečnou možnost poznat fascinující mořský svět opravdu zblízka, a navíc pod odborným vedením,“ uvedl.

Zdůraznil také význam terénní výuky v době, kdy většina informací přichází přes obrazovky. „V dnešním digitalizovaném světě, kdy jsou informace i zážitky často zprostředkované jen obrazovkou počítače nebo mobilu, má terénní výuka nezastupitelný význam. A to nejen pro odborné biology, ale hlavně pro budoucí učitele biologie, kteří tyto osobní zkušenosti předávají dalším generacím. V základním i aplikovaném výzkumu, například v ochraně životního prostředí, má zásadní roli právě terénní odborník – člověk, který vidí a vnímá věci, jež ‚kabinetní vědci‘ nebo odborníci od kancelářských stolů zkrátka zachytit nemohou. A přestože nejsme přímořský stát a proměny mořských ekosystémů se nám mohou zdát vzdálené, i my svým chováním moře výrazně ovlivňujeme. Jak se říká: všechny řeky tečou do moře.“

Podrobný rozpis přednášek 

Terénní cvičení z mořské biologie (ZOO/MOREX)

Petiční výzva na záchranu velryb a delfínů 

Mořští živočichové, podvodní fotografie, velryby i korálové útesy Bali. Pevnost poznání společně s katedrou zoologie a katedrou ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP připravily speciální program k oslavám 25 let mořské biologie ve výuce na UP. Návštěvníci se mohou ponořit do fascinujícího světa oceánů prostřednictvím výstavy, tematických víkendových dílen i série populárně-vědeckých přednášek odborníků z praxe. 

Součástí programu je výstava v expozici Živá voda, která představuje sbírky mořských živočichů z expedic na ostrov Veruda nebo například unikátní odlitek podmořské jeskyně z Jadranu. Atmosféru doplňují fotografie z Bali a tematické workshopy. V laboratoři návštěvníci prozkoumají povrchové napětí a optické jevy, které stojí za barvami a tvary bublin. V kreativní dílně si vyrobí vlastní bublifuk a v planetáriu se mohou zúčastnit komentovaného programu Voda na Zemi i ve vesmíru a zhlédnout dokument Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu. 

„V přízemí Pevnosti poznání se návštěvníci dozvědí také o aktuální petiční akci Akademické iniciativy na záchranu velryb a delfínů, kterou v těchto dnech zahajuje Právnická fakulta UP. V Galerii Atom ve druhém patře je připravena výstava zajímavostí z chorvatského Jadranu. Věděli jste, že se krabi maskují, mořské houby umí vrtat do kamene a ne vše, co tak vypadá, je skutečně korál?“ pozval na akci organizátor Evžen Tošenovský, který ve své přednášce posluchačům přiblíží svět velryb a delfínů. 

Přednášky se uskuteční ve dnech od 19. do 22. května. Zooložka Helena Petrová ze Zoologické zahrady Olomouc přiblíží práci v záchranné stanici u Baltského moře v přednášce Tulení s tuleni. Vedoucí katedry zoologie PřF UP Milan Veselý návštěvníky zavede do korálových ekosystémů Indonésie v programu Podmořský svět Bali a Petr Hekera nabídne pohled do zákulisí podvodního fotografování i potápění. Všechny přednášky jsou zdarma. 

„Moře a oceány ovlivňují život každého z nás, i když žijeme v zemi bez moře. Mají zásadní vliv na klima, počasí i fungování celé planety. Proto považujeme za důležité přibližovat návštěvníkům nejen pestrost, jedinečnost a fascinující biodiverzitu mořských druhů, ale také problémy, kterým oceány dnes čelí, například znečištění, klimatickou změnu nebo úbytek některých druhů. Právě vzdělávání a osobní zážitek mohou pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o významu ochrany těchto ekosystémů,“ uvedla Helena Petrová.

Podle Petra Hekery je mořská biologie na Univerzitě Palackého unikátní i v celostátním měřítku. „Jde o jeden ze čtyř podobných vysokoškolských předmětů v celé České republice. Pro ty, kteří to s mořskou biologií myslí vážně, jde o jedinečnou možnost poznat fascinující mořský svět opravdu zblízka, a navíc pod odborným vedením,“ uvedl.

Zdůraznil také význam terénní výuky v době, kdy většina informací přichází přes obrazovky. „V dnešním digitalizovaném světě, kdy jsou informace i zážitky často zprostředkované jen obrazovkou počítače nebo mobilu, má terénní výuka nezastupitelný význam. A to nejen pro odborné biology, ale hlavně pro budoucí učitele biologie, kteří tyto osobní zkušenosti předávají dalším generacím. V základním i aplikovaném výzkumu, například v ochraně životního prostředí, má zásadní roli právě terénní odborník – člověk, který vidí a vnímá věci, jež ‚kabinetní vědci‘ nebo odborníci od kancelářských stolů zkrátka zachytit nemohou. A přestože nejsme přímořský stát a proměny mořských ekosystémů se nám mohou zdát vzdálené, i my svým chováním moře výrazně ovlivňujeme. Jak se říká: všechny řeky tečou do moře.“

Podrobný rozpis přednášek 

Terénní cvičení z mořské biologie (ZOO/MOREX)

Petiční výzva na záchranu velryb a delfínů 

Právnická fakulta slaví. Po devíti letech její studenti zvítězili v česko-slovenském finále soutěže v římskoprávním moot courtu. Zlato vybojoval tým studentů 1. ročníku Právo a právní věda ve složení Jan Barteček, Alexandra Gnidová a Michal Kuruc.

Finále letošního ročníku hostila brněnská právnická fakulta. Zadání finálového případu se týkalo fragment z Digest o námořní společnosti mezi třemi Římany, který směřoval k problematice Rhodského zákona (o vyhozeném zboží na lodi při bouři), právům a povinnostem společníků, nepřikázanému jednatelství a dědickému právu. Týmy měly na písemnou přípravu řešení fragmentu sto minut. Poté předstupovaly před porotu na ústní obhajobu. „Vítězný tým převyšoval ostatní v mnoha ohledech. Řešení některých otázek, u kterých jsme museli ostatním týmům ke správnému řešení dopomáhat, je napadla samotné a předvedli velmi pěknou týmovou práci, jak se radili přímo před porotou,“ zhodnotil Pavel Salák, docent na katedře dějin státu a práva PF Masarykovy univerzity a předseda mezinárodní poroty. Na druhém místě skončil tým z brněnské právnické fakulty a na třetím studenti z pražské fakulty. „Je to velmi cenné vítězství a máme z našich studentů velkou radost. Určitě o nich ještě uslyšíme v souvislosti s jinými soutěžemi ve vyšších ročnících,“ řekla Kamila Bubelová, vedoucí katedry teorie práva a právních dějin PF UP, která soutěž na fakultě odborně zastřešuje.

Jan Barteček, Alexandra Gnidová a Michal Kuruc reprezentovali fakultu na základě vítězství ve fakultním kole, do kterého se letos přihlásilo 44 týmů. „Přípravu na finále jsme pojali poměrně volně, jelikož jsme se snažili být co nejlépe připraveni už na fakultní kolo. Zároveň jsme ale nevěděli, co od česko-slovenského kola očekávat, protože šlo o náš první moot court. Do Brna jsme proto jeli především s cílem vyzkoušet si tento typ soutěže,“ řekl za vítězný tým Michal Kuruc. Se svými týmovými kolegy se shodli, že soutěž jim dodala sebevědomí do dalších podobných aktivit a cenná je i jako položka do životopisu. „Na druhou stranu si od nás vyžádala nějaký čas na přípravu, který jsme však rádi obětovali, protože nás celý průběh velmi bavil,“ uvedla Alexandra Gnidová.

Účast v římskoprávním moot courtu by doporučili všem studentům práv. „Jde o skvělou příležitost vyzkoušet si něco nového. Není co ztratit a s každým kolem můžete jen něco získat. Navíc oprášíte a můžete prodat znalosti nejen z římského práva, ale i historie, geografie a do jisté míry i literatury,“ dodal Jan Barteček.

Úspěšný tým získal zápočet a zkoušku z římského práva, knihy z produkce katedry teorie práva a právních dějin, dort na přání, ceny od studentského spolku ELSA Olomouc a také stipendium za reprezentaci fakulty.

Soutěž v římském právu má na olomoucké fakultě dlouhou tradici, letos se konala již podevatenácté. V česko-slovenském finále olomoučtí studenti vyhráli v roce 2015, 2017 a letos.

Právnická fakulta slaví. Po devíti letech její studenti zvítězili v česko-slovenském finále soutěže v římskoprávním moot courtu. Zlato vybojoval tým studentů 1. ročníku Právo a právní věda ve složení Jan Barteček, Alexandra Gnidová a Michal Kuruc.

Finále letošního ročníku hostila brněnská právnická fakulta. Zadání finálového případu se týkalo fragment z Digest o námořní společnosti mezi třemi Římany, který směřoval k problematice Rhodského zákona (o vyhozeném zboží na lodi při bouři), právům a povinnostem společníků, nepřikázanému jednatelství a dědickému právu. Týmy měly na písemnou přípravu řešení fragmentu sto minut. Poté předstupovaly před porotu na ústní obhajobu. „Vítězný tým převyšoval ostatní v mnoha ohledech. Řešení některých otázek, u kterých jsme museli ostatním týmům ke správnému řešení dopomáhat, je napadla samotné a předvedli velmi pěknou týmovou práci, jak se radili přímo před porotou,“ zhodnotil Pavel Salák, docent na katedře dějin státu a práva PF Masarykovy univerzity a předseda mezinárodní poroty. Na druhém místě skončil tým z brněnské právnické fakulty a na třetím studenti z pražské fakulty. „Je to velmi cenné vítězství a máme z našich studentů velkou radost. Určitě o nich ještě uslyšíme v souvislosti s jinými soutěžemi ve vyšších ročnících,“ řekla Kamila Bubelová, vedoucí katedry teorie práva a právních dějin PF UP, která soutěž na fakultě odborně zastřešuje.

Jan Barteček, Alexandra Gnidová a Michal Kuruc reprezentovali fakultu na základě vítězství ve fakultním kole, do kterého se letos přihlásilo 44 týmů. „Přípravu na finále jsme pojali poměrně volně, jelikož jsme se snažili být co nejlépe připraveni už na fakultní kolo. Zároveň jsme ale nevěděli, co od česko-slovenského kola očekávat, protože šlo o náš první moot court. Do Brna jsme proto jeli především s cílem vyzkoušet si tento typ soutěže,“ řekl za vítězný tým Michal Kuruc. Se svými týmovými kolegy se shodli, že soutěž jim dodala sebevědomí do dalších podobných aktivit a cenná je i jako položka do životopisu. „Na druhou stranu si od nás vyžádala nějaký čas na přípravu, který jsme však rádi obětovali, protože nás celý průběh velmi bavil,“ uvedla Alexandra Gnidová.

Účast v římskoprávním moot courtu by doporučili všem studentům práv. „Jde o skvělou příležitost vyzkoušet si něco nového. Není co ztratit a s každým kolem můžete jen něco získat. Navíc oprášíte a můžete prodat znalosti nejen z římského práva, ale i historie, geografie a do jisté míry i literatury,“ dodal Jan Barteček.

Úspěšný tým získal zápočet a zkoušku z římského práva, knihy z produkce katedry teorie práva a právních dějin, dort na přání, ceny od studentského spolku ELSA Olomouc a také stipendium za reprezentaci fakulty.

Soutěž v římském právu má na olomoucké fakultě dlouhou tradici, letos se konala již podevatenácté. V česko-slovenském finále olomoučtí studenti vyhráli v roce 2015, 2017 a letos.

Zápal pro věc by jí leckdo mohl závidět. Když mluví o své práci, nemusí ani přiznávat, že je pro ni i koníčkem. Její výzkumná skupina rozkročená mezi imunologií, genetikou a bioinformatikou přispívá k tomu, aby léčebné postupy více zohledňovaly individuální dispozice pacientů a principy tzv. precizní medicíny. Nejen toto mezi­oborové propojení a jeho výsledky přinesly Evě Kriegové z Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc zařazení ve výběru Top vědkyně Česka 2025 v magazínu Forbes.

„Velmi si toho vážím. Zároveň si ale uvědomuji, že je třeba více podporovat mladé kolegy a kolegyně, aby se takových poct dostávalo jim a jejich výsledky byly vidět,“ říká.

Na vědeckou dráhu se olomoucká rodačka nevydala tak úplně z vlastní vůle. Přemýšlela totiž o kariéře učitelky, okolnosti před rokem 1989 ji ale dovedly ke studiu enzymového inženýrství. Když později ledy totality pukly, využila možnosti pracovat na diplomové práci v Rakousku a následně na Vídeňské univerzitě absolvovala i doktorát z biochemie.

„Mám velké štěstí pracovat v oboru, který je pro medicínu nezbytně důležitý, a že se mi podařilo navázat spolupráci s řadou vynikajících odborníků, jichž si velmi vážím. Nesmírně mě také baví práce s mladými vědci.“ Eva Kriegová

„Byla jsem tam po revoluci první oficiál­ně registrovaný student z Československa. Pro mě to byla velká změna. Kolektiv byl sice velice vstřícný, ale začala jsem dělat jiný obor, pletla se mi němčina a angličtina, neznala jsem počítače, které byly v laboratoři, kde jsem pracovala – vždyť u nás jsme ještě chodili s děrnými štítky. Jiný byl také přístup ke studentům, důraz se kladl na samostatnost, vlastní aktivitu, odpovědnost,“ vzpomíná Eva Kriegová.

Ačkoliv měla nabídky v Rakousku zůstat, po obhájení disertační práce se vrátila do Olomouce, kde svoji kariéru spojila nejprve s Hemato-onkologickou klinikou a od roku 2003 s Ústavem imunologie, kde vede vlastní výzkumnou skupinu sestávající z mladých vědců a doktorandů. Jedním ze stěžejních pojmů jejich práce je biomarker coby označení parametrů, které odborníkům prozradí, jakou bude mít pacient diagnózu, prognózu nebo jestli u něj bude konkrétní lék fungovat.

„Velmi se těším na nastávající éru s umě­lou inteligencí, protože díky ní budeme schopni biomarkery a další data nakombinovat a předpovídat, jaká léčba bude pro pacienta nejvhodnější a jak se pacientův stav bude vyvíjet během let. Vracíme se tak k personalizované medicíně. Protože veškerá léčba bude do budoucna imunologická, potřebujeme pochopit imunitní systém, který ještě neumíme zcela vytěžit. S využitím AI budeme však schopni generovat hypotézy k ověření. Ta perspektiva je nesmírná a bude z toho profitovat pacient i lékař,“ hledí Eva Kriegová s nadšením dopředu.

Za pozornost ale stojí i roky minulé. Ve spolupráci s informatiky z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava se podařilo uvést v život doktorský studijní program Bioinformatika a výpočetní biologie, který brzy bude mít první absolventy. „Díky grantu jsme také vybavili laboratoře a získali kvalitní výpočetní server v Ostravě, takže máme dostatečnou kapacitu pro naše analýzy,“ dodává.

Řadu zajímavých výsledků přinesly spolupráce s klinickými pracovišti olomoucké fakultky. S týmem přednosty hemato-onkologie Tomáše Papajíka se například podílí na mezinárodním projektu Horizon izraelské Telavivské univerzity, který se zaměřuje na včasnou detekci a screening hematologických malignit. Dřívější výzkumy mimo jiné daly vzniknout online kalkulátoru pro nastavení citlivosti sekvenování při diagnostice nebo nástroji pro detekci velkých změn v genomu.

  

Eva Kriegová (* 1968)
Docentka lékařské imunologie na Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kde vede multidisciplinární skupinu zaměřující se na imunologické a genetické biomarkery. Podílí se na výuce imunologie a imunogenetiky pro budoucí lékaře, porodní asistentky a optometristy, garantuje doktorský studijní program Bioinformatika a výpočetní biologie. Je také garantkou pracoviště Centrální sekvenace FNOL. Studovala na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, doktorské studium absolvovala na Vídeňské univerzitě. Od roku 1996 působí na LF UP a FNOL, původně jako vědecká pracovnice Hemato-onkologické kliniky, později se stala členkou Ústavu imunologie. V roce 2017 úspěšně završila habilitační řízení. Za svoji práci získala několik ocenění, vedle Ceny děkana LF UP například Cenu ministra zdravotnictví za vědu a výzkum nebo jako školitelka Cenu Wernera von Siemense. Magazín Forbes ji zařadil do výběru Top vědkyně Česka 2025.

S přednostou ortopedie Jiřím Gallem se zase například věnovali využití imunitních buněk pro zpřesnění diagnostiky osteoartróz a imunologické podstatě komplikací po totální endoprotéze. Významně Eva Kriegová spolupracuje i se III. interní klinikou v oblasti autoimunitních onemocnění nebo s klinikou plicních nemocí, kde se podílela například na výzkumu tzv. long covidu. „Mám velké štěstí pracovat v oboru, který je pro medicínu nezbytně důležitý, a že se mi podařilo navázat spolupráci s řadou vynikajících odborníků, jichž si velmi vážím,“ stručně shrnuje.

„Nesmírně mě také baví práce s mladými vědkyněmi a vědci. Co se týče našeho týmu, snažím se jim vytvořit co nejpříznivější podmínky pro jejich rozvoj. Nemají to dnes totiž vůbec snadné. V tomto kontextu se ale třeba musí změnit i dosavadní nastavení mateřské dovolené. Sama vím, jak těžký byl návrat po čtyřech letech,“ dodává docentka, která před nedávnem společně se svou tehdejší doktorandkou a nynější kolegyní Annou Petráčkovou obdržela Cenu Wernera von Siemense za nejlepší disertační práci.

Přestože bádáním v laboratoři a věcmi okolo Eva Kriegová doslova žije a navíc se také aktivně jako členka Akademického senátu LF UP zajímá o dění na fakultě, celé dny na Teoretických ústavech netráví. Volný čas se snaží trávit s rodinou, ve formě se udržuje jógou nebo plaváním a vyráží také za hudbou – potkat ji můžete v Bounty Rock Café, ale i na větších koncertech, mimo jiné si nedávno s manželem naživo užili legendární Alice Cooper a Kiss. Jak ale poznamenává, tím největším koníčkem je její práce. „Přála bych každému, aby to tak měl – aby dělal, co ho opravdu baví.“

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP. 

Zápal pro věc by jí leckdo mohl závidět. Když mluví o své práci, nemusí ani přiznávat, že je pro ni i koníčkem. Její výzkumná skupina rozkročená mezi imunologií, genetikou a bioinformatikou přispívá k tomu, aby léčebné postupy více zohledňovaly individuální dispozice pacientů a principy tzv. precizní medicíny. Nejen toto mezi­oborové propojení a jeho výsledky přinesly Evě Kriegové z Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc zařazení ve výběru Top vědkyně Česka 2025 v magazínu Forbes.

„Velmi si toho vážím. Zároveň si ale uvědomuji, že je třeba více podporovat mladé kolegy a kolegyně, aby se takových poct dostávalo jim a jejich výsledky byly vidět,“ říká.

Na vědeckou dráhu se olomoucká rodačka nevydala tak úplně z vlastní vůle. Přemýšlela totiž o kariéře učitelky, okolnosti před rokem 1989 ji ale dovedly ke studiu enzymového inženýrství. Když později ledy totality pukly, využila možnosti pracovat na diplomové práci v Rakousku a následně na Vídeňské univerzitě absolvovala i doktorát z biochemie.

„Mám velké štěstí pracovat v oboru, který je pro medicínu nezbytně důležitý, a že se mi podařilo navázat spolupráci s řadou vynikajících odborníků, jichž si velmi vážím. Nesmírně mě také baví práce s mladými vědci.“ Eva Kriegová

„Byla jsem tam po revoluci první oficiál­ně registrovaný student z Československa. Pro mě to byla velká změna. Kolektiv byl sice velice vstřícný, ale začala jsem dělat jiný obor, pletla se mi němčina a angličtina, neznala jsem počítače, které byly v laboratoři, kde jsem pracovala – vždyť u nás jsme ještě chodili s děrnými štítky. Jiný byl také přístup ke studentům, důraz se kladl na samostatnost, vlastní aktivitu, odpovědnost,“ vzpomíná Eva Kriegová.

Ačkoliv měla nabídky v Rakousku zůstat, po obhájení disertační práce se vrátila do Olomouce, kde svoji kariéru spojila nejprve s Hemato-onkologickou klinikou a od roku 2003 s Ústavem imunologie, kde vede vlastní výzkumnou skupinu sestávající z mladých vědců a doktorandů. Jedním ze stěžejních pojmů jejich práce je biomarker coby označení parametrů, které odborníkům prozradí, jakou bude mít pacient diagnózu, prognózu nebo jestli u něj bude konkrétní lék fungovat.

„Velmi se těším na nastávající éru s umě­lou inteligencí, protože díky ní budeme schopni biomarkery a další data nakombinovat a předpovídat, jaká léčba bude pro pacienta nejvhodnější a jak se pacientův stav bude vyvíjet během let. Vracíme se tak k personalizované medicíně. Protože veškerá léčba bude do budoucna imunologická, potřebujeme pochopit imunitní systém, který ještě neumíme zcela vytěžit. S využitím AI budeme však schopni generovat hypotézy k ověření. Ta perspektiva je nesmírná a bude z toho profitovat pacient i lékař,“ hledí Eva Kriegová s nadšením dopředu.

Za pozornost ale stojí i roky minulé. Ve spolupráci s informatiky z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava se podařilo uvést v život doktorský studijní program Bioinformatika a výpočetní biologie, který brzy bude mít první absolventy. „Díky grantu jsme také vybavili laboratoře a získali kvalitní výpočetní server v Ostravě, takže máme dostatečnou kapacitu pro naše analýzy,“ dodává.

Řadu zajímavých výsledků přinesly spolupráce s klinickými pracovišti olomoucké fakultky. S týmem přednosty hemato-onkologie Tomáše Papajíka se například podílí na mezinárodním projektu Horizon izraelské Telavivské univerzity, který se zaměřuje na včasnou detekci a screening hematologických malignit. Dřívější výzkumy mimo jiné daly vzniknout online kalkulátoru pro nastavení citlivosti sekvenování při diagnostice nebo nástroji pro detekci velkých změn v genomu.

  

Eva Kriegová (* 1968)
Docentka lékařské imunologie na Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kde vede multidisciplinární skupinu zaměřující se na imunologické a genetické biomarkery. Podílí se na výuce imunologie a imunogenetiky pro budoucí lékaře, porodní asistentky a optometristy, garantuje doktorský studijní program Bioinformatika a výpočetní biologie. Je také garantkou pracoviště Centrální sekvenace FNOL. Studovala na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, doktorské studium absolvovala na Vídeňské univerzitě. Od roku 1996 působí na LF UP a FNOL, původně jako vědecká pracovnice Hemato-onkologické kliniky, později se stala členkou Ústavu imunologie. V roce 2017 úspěšně završila habilitační řízení. Za svoji práci získala několik ocenění, vedle Ceny děkana LF UP například Cenu ministra zdravotnictví za vědu a výzkum nebo jako školitelka Cenu Wernera von Siemense. Magazín Forbes ji zařadil do výběru Top vědkyně Česka 2025.

S přednostou ortopedie Jiřím Gallem se zase například věnovali využití imunitních buněk pro zpřesnění diagnostiky osteoartróz a imunologické podstatě komplikací po totální endoprotéze. Významně Eva Kriegová spolupracuje i se III. interní klinikou v oblasti autoimunitních onemocnění nebo s klinikou plicních nemocí, kde se podílela například na výzkumu tzv. long covidu. „Mám velké štěstí pracovat v oboru, který je pro medicínu nezbytně důležitý, a že se mi podařilo navázat spolupráci s řadou vynikajících odborníků, jichž si velmi vážím,“ stručně shrnuje.

„Nesmírně mě také baví práce s mladými vědkyněmi a vědci. Co se týče našeho týmu, snažím se jim vytvořit co nejpříznivější podmínky pro jejich rozvoj. Nemají to dnes totiž vůbec snadné. V tomto kontextu se ale třeba musí změnit i dosavadní nastavení mateřské dovolené. Sama vím, jak těžký byl návrat po čtyřech letech,“ dodává docentka, která před nedávnem společně se svou tehdejší doktorandkou a nynější kolegyní Annou Petráčkovou obdržela Cenu Wernera von Siemense za nejlepší disertační práci.

Přestože bádáním v laboratoři a věcmi okolo Eva Kriegová doslova žije a navíc se také aktivně jako členka Akademického senátu LF UP zajímá o dění na fakultě, celé dny na Teoretických ústavech netráví. Volný čas se snaží trávit s rodinou, ve formě se udržuje jógou nebo plaváním a vyráží také za hudbou – potkat ji můžete v Bounty Rock Café, ale i na větších koncertech, mimo jiné si nedávno s manželem naživo užili legendární Alice Cooper a Kiss. Jak ale poznamenává, tím největším koníčkem je její práce. „Přála bych každému, aby to tak měl – aby dělal, co ho opravdu baví.“

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.