Agregátor zdrojů

Mezi více než devadesáti novými profesorkami a profesory, jimž během slavnostního aktu v pražském Karolinu předal jmenovací dekrety prezident ČR Petr Pavel a ministr školství Robert Plaga, jsou i osobnosti působící na Univerzitě Palackého. Nejvyšší akademické hodnosti dosáhli Konstantinos Kafetsios z filozofické fakulty, lékaři David Krahulík a Martin Loveček, přírodovědci Tomáš Takáč a Tomáš Václavík a také Dagmar Sigmundová a Michal Botek z fakulty tělesné kultury.

Jak prezident, tak ministr školství využili slavnostní chvíli k pronesení několika slov. Vedle blahopřání jmenovaným hovořili o potenciálu i rizicích umělé inteligence, jejíž vývoj podle prezidenta dělá ještě naléhavějším úkol ujasnit si, co mají vysoké školy studujícím předávat. Řeč byla i o přípravě nového vysokoškolského zákona.

Jmenovací dekrety během slavnostního aktu převzalo 91 nových profesorek a profesorů. Sedm z nich působí na Univerzitě Palackého, další z jmenovaných s olomouckou univerzitou spojili svou profesuru, avšak vyučují a věnují se vědecké práci na jiných školách. Jmenované spojené s UP níže představujeme prostřednictvím krátkých medailonků.

 

KONSTANTINOS KAFETSIOS

• katedra psychologie FF UP
• obor Psychologie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

V oboru Psychologie byl jmenován profesorem Konstantinos Kafetsios. Vystudoval katedru filozofie, pedagogiky a psychologie na Aristotelově univerzitě v řecké Soluni, doktorské studium ukončil na katedře psychologie na Lancasterově univerzitě ve Spojeném království. Působil na výzkumných a pedagogických pozicích na Cambridgeské univerzitě, Univerzitě Anglia Ruskin, na Aristotelově univerzitě v Soluni či Technické univerzitě v Darmstadtu. Vedl také Laboratoř aplikované psychologie na Krétské univerzitě, kde byl jmenován profesorem sociální a organizační psychologie. Na Univerzitě Palackého působí jako mimořádný profesor od roku 2020. V rámci mezinárodní výzkumné skupiny Emoce a vztahy zkoumá vztahové a emoční schopnosti jednotlivců v jejich bezprostředním sociálním prostředí.

„Jmenování profesorem je pro mě velkou ctí, ale vnímám ho především jako významnou příležitost dále rozvíjet a podporovat empiricky orientované sociální a behaviorální vědy v době, kdy tyto obory zažívají důležitý rozmach a jsou stále více potřebné. V neustále se proměňující společenské krajině, jak v České republice, tak i v širším kontextu, je porozumění lidskému chování a sociálním procesům zásadní pro posilování společenského porozumění a pro podporu etického a odpovědného rozhodování o tom, jakým směrem chceme rozvíjet lidskou společnost a lidské podmínky života,“ uvedl.

Konstantinos Kafetsios je autorem či spoluautorem řady publikací, recenzentem mnoha mezinárodních recenzovaných časopisů a výzkumných agentur, působí i jako redaktor několika akademických časopisů. Je řádným členem Mezinárodní společnosti pro výzkum emocí, Evropské asociace sociální psychologie i Americké psychologické asociace (APA).

 

DAVID KRAHULÍK

• Klinika neurochirurgie a spondylochirurgie LF UP a FNOL
• obor Neurochirurgie
• návrh VR Univerzity Palackého

Cerebrovaskulární, dětské a funkční neurochirurgii se věnuje David Krahulík, primář Kliniky neurochirurgie a spondylochirurgie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který je průkopníkem využití moderních navigačních, endoskopických a peroperačních metod umožňujících maximálně bezpečné provádění neurochirurgických výkonů u dětských pacientů. Ve spolupráci s kolegy z Neurologické kliniky začal provádět léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace, v této oblasti se mu podařilo dosáhnout několika prvenství nejen v ČR, ale i v evropském měřítku. Je autorem monografie Dětská neurochirurgie a spoluautorem knihy Stereotaktická neurochirurgie a mj. více než 80 článků v českých i zahraničních odborných periodicích.

„Za svůj největší profesní úspěch považuji možnost spojit klinickou práci s vědou a pedagogikou a podílet se na budování moderního neurochirurgického pracoviště. Velmi si vážím možnosti vychovávat mladé neurochirurgy a předávat jim získané zkušenosti,“ uvedl absolvent LF, který se čtvrtstoletí po promoci stal profesorem neurochirurgie.

„Vnímám to jako velkou profesní čest a současně závazek vůči oboru, studentům, kolegům i pacientům. Je to ocenění dlouholeté práce, zároveň motivace pokračovat dál v rozvoji neurochirurgie, výuky i vědecké činnosti. Neurochirurgie je týmová disciplína a za každým profesním posunem stojí spolupráce mnoha kolegů, sestřiček a dalšího zdravotnického personálu, bez jejichž přispění by toto nebylo možné. Neméně důležitá je také podpora rodiny, a proto jim všem patří můj velký dík,“ dodal David Krahulík.

 

MARTIN LOVEČEK

• Chirurgická klinika LF UP a FNOL
• obor Chirurgie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

Profesorem byl jmenován i další olomoucký lékař, zástupce přednosty pro léčebnou péči Chirurgické kliniky LF UP a FNOL Martin Loveček, který se specializuje na chirurgii slinivky břišní a karcinom tohoto orgánu, jedno z nejagresivnějších onkologických onemocnění. Patří k těm, kteří provádějí nejvíce operací slinivky u nás, a bývá označován jako průkopník robotických operací v této oblasti.

„Mou aktuální pracovní ambicí je úspěšné završení procesu implementace robotické chirurgie vybudováním silného a stabilního Centra vysoce specializované péče pro chirurgii slinivky břišní, které bude mít dostatečný přísun ve výsledku spokojených a vyléčených pacientů a dostatečné množství erudovaných operatérů s excelentními krátkodobými a dlouhodobými výsledky léčby tak, aby bylo možné jej předat mým následovníkům. Zároveň se chci dále společně s ostatními odborníky podílet na zvyšování prestiže multidisciplinární skupiny pro diagnostiku a léčbu rakoviny slinivky břišní,“ přiblížil.

Martin Loveček je absolventem Lékařské fakulty UP, později na fakultě absolvoval i doktorské studium. S chirurgií ve Fakultní nemocnici Olomouce je spjat od roku 1996, kdy nastoupil jako sekundární lékař tehdejší II. chirurgické kliniky. V roce 2019 byl jmenován docentem, od následujícího roku se jako primář podílí na vedení kliniky. Dosažení profesorského titulu vnímá nejen jako ocenění své dosavadní pedagogické a vědecké činnosti i jako závazek k soustředění se na výchovu spolupracovníků a nástupců a také jako zvýšení prestiže olomoucké chirurgické školy.

 

TOMÁŠ TAKÁČ

• katedra biotechnologií PřF UP
• obor Biochemie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

Hlavním výzkumným směrem Tomáše Takáče je již od doktorského studia antioxidační systém a signalizace v odpovědi rostlin na nepříznivé vnější podmínky. Ve svém výzkumu integruje proteomické přístupy s metodami molekulární biologie, genové editace a pokročilé mikroskopie.

V současnosti se společně se svým týmem již několik let věnuje charakterizaci skupiny antioxidačních enzymů zvaných superoxiddismutasy. Odhaluje nové a překvapivé funkce těchto enzymů, které se odchylují od jejich dosavadního chápání jako čistě antioxidačních enzymů.

Absolvent Slovenské poľnohospodárské univerzity habilitoval na Přírodovědecké fakultě UP v roce 2018 s prací Proteomic insights into antioxidant defense, mitogen activated protein kinase signalling and cytoskeleton. Absolvoval několik výzkumných stáží v zahraničí a jako řešitel či spoluřešitel se podílel na řadě národních projektů. Je autorem více než padesáti odborných publikací evidovaných ve Web of Science.

„Svou další kariéru profesora vnímám především jako závazek zúročit naší alma mater to, co do mé vědecko-pedagogické kariéry investovala. Neustálý kontakt se studenty je pro mě ‚drogou‘ i inspirací pro další práci,“ prozradil.

 

TOMÁŠ VÁCLAVÍK

• katedra ekologie a životního prostředí PřF UP 
• obor Ekologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Profesorem byl jmenován také Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí, a to v oboru Ekologie. „Získání profesorského titulu je pro mě hezkým završením jedné etapy, ale hlavně ji vnímám jako obrovské díky všem inspirativním kolegům a studentům, se kterými mě baví posouvat hranice našeho oboru. Je to pro mě i motivace dál pracovat na tom, aby naše vědecké i vzdělávací aktivity dávaly smysl a abychom mohli dál rozvíjet interdisciplinární výzkum a podporovat mladé vědce nejen na naší univerzitě, ale i v širším mezinárodním měřítku,“ uvedl.

V rámci své odborné činnosti se Tomáš Václavík zaměřuje na krajinnou ekologii a metody aplikovaných geoinformačních věd, zejména na prostorové a prediktivní modelování v prostředí GIS. Pomáhá hlouběji pochopit dynamiku přírodních i člověkem ovlivněných procesů v krajině, způsoby využívání krajiny a jejich dopady na biodiverzitu a ekosystémové služby. Věnuje se rovněž konceptu udržitelného hospodaření v agroekosystémech nebo krajinné epidemiologii, v rámci které zkoumá vliv krajinných parametrů na distribuci klíšťat a rizika nemocí, jež přenášejí.

Zkušenosti získával nejen na Univerzitě Palackého, ale také během doktorského studia na University of North Carolina v USA a následně na výzkumném působišti Helmholtz Centre for Environmental Research v Německu. Na přírodovědecké fakultě zaštiťuje výuku předmětů jako Krajinná ekologie či Environmental Modelling in GIS. Je autorem či spoluautorem více než 80 odborných vědeckých publikací (např. v prestižních časopisech jako Nature Communications, Trends in Ecology and Evolution nebo Global Environmental Change) a několika kapitol v odborných knihách. Během své dráhy úspěšně vedl desítky kvalifikačních prací a aktivně působí v několika mezinárodních redakčních radách.

 

DAGMAR SIGMUNDOVÁ

• Institut aktivního životního stylu FTK UP
• obor Kinantropologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Jak ovlivňuje životní styl rodičů pohybové chování jejich dětí, to je jedna z hlavních výzkumných otázek, kterými se zabývá Dagmar Sigmundová z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP, která byla jmenována profesorkou v oboru Kinantropologie. Dlouhodobě je zapojena mimo jiné do mezinárodní studie o životním stylu mládeže HBSC a také studie SUNRISE, která se zaměřuje na pohybové chování dětí do 5 let věku, je garantkou laboratorního sběru dat v projektu OP JAK ReDiKid, který se zabývá odolností dětí v současném světě.

S FTK UP je Dagmar Sigmundová spojena už dob studia tělesné výchovy a matematiky, během doktorského studia začala na fakultě působit jako odborná asistentka, v roce 2015 byla jmenována docentkou. Na fakultě se také poznala se svým manželem Erikem Sigmundem, taktéž profesorem, který je partnerem nejen životním, ale i pracovním – společně stojí za několika ceněnými publikacemi týkajícími se pohybového chování rodičů a jejich dětí. 

„Díky dlouhodobé práci v této oblasti bylo naše pracoviště přizváno k účasti v mezinárodní studii SUNRISE, což považuji za významný profesní úspěch. Do budoucna bych chtěla na tuto spolupráci dále navázat, rozvíjet mezinárodní výzkumné aktivity a přispět k hlubšímu porozumění faktorům, které ovlivňují pohybové chování dětí a rodin. Za osobní úspěch pak považuji schopnost dlouhodobě skloubit výzkumné a výukové aktivity s trenérskou činností ve florbalu,“ řekla s tím, že profesorský titul vnímá nejen jako ocenění své práce, ale i jako motivaci do dalších aktivit a zároveň jako projev důvěry ze strany její alma mater.

 

MICHAL BOTEK

• katedra přírodních věd v kinantropologii FTK UP
• obor Kinantropologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Jako symbolickou vrcholovou expedici dosavadního akademického života označil dosažení profesorského titulu Michal Botek z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP. „Není to konec cesty, ale spíše potvrzení dlouhodobé vytrvalosti, odborné pokory a odpovědnosti vůči dalším generacím studentů a mladých vědců,“ připodobnil.

Michal Botek je absolventem učitelského studia tělesné výchovy a zeměpisu a následně doktorského studia kinantropologie na FTK UP, v roce 2018 byl jmenován docentem. Dlouhodobě se odborně zabývá odpovědí organismu na tělesnou zátěž a optimalizací tréninkového zatížení s důrazem na zvyšování sportovní výkonnosti a zároveň na prevenci chronické únavy či přetížení. V posledních deseti letech zkoumá také účinky molekulárního vodíku na lidské tělo v kontextu regenerace, mitochondriální aktivity nebo redukce pozátěžové svalové bolesti. „Za největší úspěch považuji především skutečnost, že se variabilita srdeční frekvence, kterou jsme s docentem Stejskalem během mého doktorského studia experimentálně zaváděli jako cela inovativní přístup řízení tréninku, stala běžně využívanou biometrikou ve sportu i ukazatelem odolnosti organismu vůči stresu. Podobný osud a všeobecné přijetí bych přál i molekulárnímu vodíku,“ uvedl.

„Jsem si dobře vědom, že ve svém oboru pravděpodobně nikdy nepřijdu s lékem na rakovinu. Přesto budu považovat svou práci za smysluplnou, pokud můj výzkum nebo výuka pozitivně ovlivní budoucí generace učitelů tělesné výchovy a trenérů natolik, aby si uvědomily, že pravidelný pohyb je často tím nejjednodušším a nejlevnějším ‚lékem‘, který máme,“ dodal Michal Botek.

 

Na návrh Vědecké rady UP profesorský titul obdržela také Steriani Elavsky z Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity, která se věnuje psychologii zdraví. Jako hlavní řešitelka vede projekt OP JAK DigiWELL, na němž se podílejí i odborníci z FTK a CMTF UP (psali jsme zde), a je externí členkou Vědecké rady FTK UP. V roce 2024 magazín Forbes zařadil Elavsky, která působila i na univerzitách v USA, mezi Top vědkyně Česka.

Novým profesorem na návrh VR UP je také lékař, absolvent LF UP Zbyněk Tüdös, který se zaměřuje na kardioradiologii a uroradiologii a donedávna působil na Radiologické klinice LF UP a FNOL.

S UP je spojen i Jan Máca z Ostravské univerzity, jmenovaný na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy profesorem v oboru Anesteziologie a intenzivní medicína, který spolupracuje s Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UP a FNOL.

Radka Svobodová z Masarykovy univerzity, která se stala profesorkou v oboru Biomolekulární chemie a strukturní biologie, je pak v současnosti studentkou distanční Teologie na CMTF UP.

Mezi více než devadesáti novými profesorkami a profesory, jimž během slavnostního aktu v pražském Karolinu předal jmenovací dekrety prezident ČR Petr Pavel a ministr školství Robert Plaga, jsou i osobnosti působící na Univerzitě Palackého. Nejvyšší akademické hodnosti dosáhli Konstantinos Kafetsios z filozofické fakulty, lékaři David Krahulík a Martin Loveček, přírodovědci Tomáš Takáč a Tomáš Václavík a také Dagmar Sigmundová a Michal Botek z fakulty tělesné kultury.

Jak prezident, tak ministr školství využili slavnostní chvíli k pronesení několika slov. Vedle blahopřání jmenovaným hovořili o potenciálu i rizicích umělé inteligence, jejíž vývoj podle prezidenta dělá ještě naléhavějším úkol ujasnit si, co mají vysoké školy studujícím předávat. Řeč byla i o přípravě nového vysokoškolského zákona.

Jmenovací dekrety během slavnostního aktu převzalo 91 nových profesorek a profesorů. Sedm z nich působí na Univerzitě Palackého, další z jmenovaných s olomouckou univerzitou spojili svou profesuru, avšak vyučují a věnují se vědecké práci na jiných školách. Jmenované spojené s UP níže představujeme prostřednictvím krátkých medailonků.

 

KONSTANTINOS KAFETSIOS

• katedra psychologie FF UP
• obor Psychologie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

V oboru Psychologie byl jmenován profesorem Konstantinos Kafetsios. Vystudoval katedru filozofie, pedagogiky a psychologie na Aristotelově univerzitě v řecké Soluni, doktorské studium ukončil na katedře psychologie na Lancasterově univerzitě ve Spojeném království. Působil na výzkumných a pedagogických pozicích na Cambridgeské univerzitě, Univerzitě Anglia Ruskin, na Aristotelově univerzitě v Soluni či Technické univerzitě v Darmstadtu. Vedl také Laboratoř aplikované psychologie na Krétské univerzitě, kde byl jmenován profesorem sociální a organizační psychologie. Na Univerzitě Palackého působí jako mimořádný profesor od roku 2020. V rámci mezinárodní výzkumné skupiny Emoce a vztahy zkoumá vztahové a emoční schopnosti jednotlivců v jejich bezprostředním sociálním prostředí.

„Jmenování profesorem je pro mě velkou ctí, ale vnímám ho především jako významnou příležitost dále rozvíjet a podporovat empiricky orientované sociální a behaviorální vědy v době, kdy tyto obory zažívají důležitý rozmach a jsou stále více potřebné. V neustále se proměňující společenské krajině, jak v České republice, tak i v širším kontextu, je porozumění lidskému chování a sociálním procesům zásadní pro posilování společenského porozumění a pro podporu etického a odpovědného rozhodování o tom, jakým směrem chceme rozvíjet lidskou společnost a lidské podmínky života,“ uvedl.

Konstantinos Kafetsios je autorem či spoluautorem řady publikací, recenzentem mnoha mezinárodních recenzovaných časopisů a výzkumných agentur, působí i jako redaktor několika akademických časopisů. Je řádným členem Mezinárodní společnosti pro výzkum emocí, Evropské asociace sociální psychologie i Americké psychologické asociace (APA).

 

DAVID KRAHULÍK

• Klinika neurochirurgie a spondylochirurgie LF UP a FNOL
• obor Neurochirurgie
• návrh VR Univerzity Palackého

Cerebrovaskulární, dětské a funkční neurochirurgii se věnuje David Krahulík, primář Kliniky neurochirurgie a spondylochirurgie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který je průkopníkem využití moderních navigačních, endoskopických a peroperačních metod umožňujících maximálně bezpečné provádění neurochirurgických výkonů u dětských pacientů. Ve spolupráci s kolegy z Neurologické kliniky začal provádět léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace, v této oblasti se mu podařilo dosáhnout několika prvenství nejen v ČR, ale i v evropském měřítku. Je autorem monografie Dětská neurochirurgie a spoluautorem knihy Stereotaktická neurochirurgie a mj. více než 80 článků v českých i zahraničních odborných periodicích.

„Za svůj největší profesní úspěch považuji možnost spojit klinickou práci s vědou a pedagogikou a podílet se na budování moderního neurochirurgického pracoviště. Velmi si vážím možnosti vychovávat mladé neurochirurgy a předávat jim získané zkušenosti,“ uvedl absolvent LF, který se čtvrtstoletí po promoci stal profesorem neurochirurgie.

„Vnímám to jako velkou profesní čest a současně závazek vůči oboru, studentům, kolegům i pacientům. Je to ocenění dlouholeté práce, zároveň motivace pokračovat dál v rozvoji neurochirurgie, výuky i vědecké činnosti. Neurochirurgie je týmová disciplína a za každým profesním posunem stojí spolupráce mnoha kolegů, sestřiček a dalšího zdravotnického personálu, bez jejichž přispění by toto nebylo možné. Neméně důležitá je také podpora rodiny, a proto jim všem patří můj velký dík,“ dodal David Krahulík.

 

MARTIN LOVEČEK

• Chirurgická klinika LF UP a FNOL
• obor Chirurgie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

Profesorem byl jmenován i další olomoucký lékař, zástupce přednosty pro léčebnou péči Chirurgické kliniky LF UP a FNOL Martin Loveček, který se specializuje na chirurgii slinivky břišní a karcinom tohoto orgánu, jedno z nejagresivnějších onkologických onemocnění. Patří k těm, kteří provádějí nejvíce operací slinivky u nás, a bývá označován jako průkopník robotických operací v této oblasti.

„Mou aktuální pracovní ambicí je úspěšné završení procesu implementace robotické chirurgie vybudováním silného a stabilního Centra vysoce specializované péče pro chirurgii slinivky břišní, které bude mít dostatečný přísun ve výsledku spokojených a vyléčených pacientů a dostatečné množství erudovaných operatérů s excelentními krátkodobými a dlouhodobými výsledky léčby tak, aby bylo možné jej předat mým následovníkům. Zároveň se chci dále společně s ostatními odborníky podílet na zvyšování prestiže multidisciplinární skupiny pro diagnostiku a léčbu rakoviny slinivky břišní,“ přiblížil.

Martin Loveček je absolventem Lékařské fakulty UP, později na fakultě absolvoval i doktorské studium. S chirurgií ve Fakultní nemocnici Olomouce je spjat od roku 1996, kdy nastoupil jako sekundární lékař tehdejší II. chirurgické kliniky. V roce 2019 byl jmenován docentem, od následujícího roku se jako primář podílí na vedení kliniky. Dosažení profesorského titulu vnímá nejen jako ocenění své dosavadní pedagogické a vědecké činnosti i jako závazek k soustředění se na výchovu spolupracovníků a nástupců a také jako zvýšení prestiže olomoucké chirurgické školy.

 

TOMÁŠ TAKÁČ

• katedra biotechnologií PřF UP
• obor Biochemie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

Hlavním výzkumným směrem Tomáše Takáče je již od doktorského studia antioxidační systém a signalizace v odpovědi rostlin na nepříznivé vnější podmínky. Ve svém výzkumu integruje proteomické přístupy s metodami molekulární biologie, genové editace a pokročilé mikroskopie.

V současnosti se společně se svým týmem již několik let věnuje charakterizaci skupiny antioxidačních enzymů zvaných superoxiddismutasy. Odhaluje nové a překvapivé funkce těchto enzymů, které se odchylují od jejich dosavadního chápání jako čistě antioxidačních enzymů.

Absolvent Slovenské poľnohospodárské univerzity habilitoval na Přírodovědecké fakultě UP v roce 2018 s prací Proteomic insights into antioxidant defense, mitogen activated protein kinase signalling and cytoskeleton. Absolvoval několik výzkumných stáží v zahraničí a jako řešitel či spoluřešitel se podílel na řadě národních projektů. Je autorem více než padesáti odborných publikací evidovaných ve Web of Science.

„Svou další kariéru profesora vnímám především jako závazek zúročit naší alma mater to, co do mé vědecko-pedagogické kariéry investovala. Neustálý kontakt se studenty je pro mě ‚drogou‘ i inspirací pro další práci,“ prozradil.

 

TOMÁŠ VÁCLAVÍK

• katedra ekologie a životního prostředí PřF UP 
• obor Ekologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Profesorem byl jmenován také Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí, a to v oboru Ekologie. „Získání profesorského titulu je pro mě hezkým završením jedné etapy, ale hlavně ji vnímám jako obrovské díky všem inspirativním kolegům a studentům, se kterými mě baví posouvat hranice našeho oboru. Je to pro mě i motivace dál pracovat na tom, aby naše vědecké i vzdělávací aktivity dávaly smysl a abychom mohli dál rozvíjet interdisciplinární výzkum a podporovat mladé vědce nejen na naší univerzitě, ale i v širším mezinárodním měřítku,“ uvedl.

V rámci své odborné činnosti se Tomáš Václavík zaměřuje na krajinnou ekologii a metody aplikovaných geoinformačních věd, zejména na prostorové a prediktivní modelování v prostředí GIS. Pomáhá hlouběji pochopit dynamiku přírodních i člověkem ovlivněných procesů v krajině, způsoby využívání krajiny a jejich dopady na biodiverzitu a ekosystémové služby. Věnuje se rovněž konceptu udržitelného hospodaření v agroekosystémech nebo krajinné epidemiologii, v rámci které zkoumá vliv krajinných parametrů na distribuci klíšťat a rizika nemocí, jež přenášejí.

Zkušenosti získával nejen na Univerzitě Palackého, ale také během doktorského studia na University of North Carolina v USA a následně na výzkumném působišti Helmholtz Centre for Environmental Research v Německu. Na přírodovědecké fakultě zaštiťuje výuku předmětů jako Krajinná ekologie či Environmental Modelling in GIS. Je autorem či spoluautorem více než 80 odborných vědeckých publikací (např. v prestižních časopisech jako Nature Communications, Trends in Ecology and Evolution nebo Global Environmental Change) a několika kapitol v odborných knihách. Během své dráhy úspěšně vedl desítky kvalifikačních prací a aktivně působí v několika mezinárodních redakčních radách.

 

DAGMAR SIGMUNDOVÁ

• Institut aktivního životního stylu FTK UP
• obor Kinantropologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Jak ovlivňuje životní styl rodičů pohybové chování jejich dětí, to je jedna z hlavních výzkumných otázek, kterými se zabývá Dagmar Sigmundová z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP, která byla jmenována profesorkou v oboru Kinantropologie. Dlouhodobě je zapojena mimo jiné do mezinárodní studie o životním stylu mládeže HBSC a také studie SUNRISE, která se zaměřuje na pohybové chování dětí do 5 let věku, je garantkou laboratorního sběru dat v projektu OP JAK ReDiKid, který se zabývá odolností dětí v současném světě.

S FTK UP je Dagmar Sigmundová spojena už dob studia tělesné výchovy a matematiky, během doktorského studia začala na fakultě působit jako odborná asistentka, v roce 2015 byla jmenována docentkou. Na fakultě se také poznala se svým manželem Erikem Sigmundem, taktéž profesorem, který je partnerem nejen životním, ale i pracovním – společně stojí za několika ceněnými publikacemi týkajícími se pohybového chování rodičů a jejich dětí. 

„Díky dlouhodobé práci v této oblasti bylo naše pracoviště přizváno k účasti v mezinárodní studii SUNRISE, což považuji za významný profesní úspěch. Do budoucna bych chtěla na tuto spolupráci dále navázat, rozvíjet mezinárodní výzkumné aktivity a přispět k hlubšímu porozumění faktorům, které ovlivňují pohybové chování dětí a rodin. Za osobní úspěch pak považuji schopnost dlouhodobě skloubit výzkumné a výukové aktivity s trenérskou činností ve florbalu,“ řekla s tím, že profesorský titul vnímá nejen jako ocenění své práce, ale i jako motivaci do dalších aktivit a zároveň jako projev důvěry ze strany její alma mater.

 

MICHAL BOTEK

• katedra přírodních věd v kinantropologii FTK UP
• obor Kinantropologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Jako symbolickou vrcholovou expedici dosavadního akademického života označil dosažení profesorského titulu Michal Botek z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP. „Není to konec cesty, ale spíše potvrzení dlouhodobé vytrvalosti, odborné pokory a odpovědnosti vůči dalším generacím studentů a mladých vědců,“ připodobnil.

Michal Botek je absolventem učitelského studia tělesné výchovy a zeměpisu a následně doktorského studia kinantropologie na FTK UP, v roce 2018 byl jmenován docentem. Dlouhodobě se odborně zabývá odpovědí organismu na tělesnou zátěž a optimalizací tréninkového zatížení s důrazem na zvyšování sportovní výkonnosti a zároveň na prevenci chronické únavy či přetížení. V posledních deseti letech zkoumá také účinky molekulárního vodíku na lidské tělo v kontextu regenerace, mitochondriální aktivity nebo redukce pozátěžové svalové bolesti. „Za největší úspěch považuji především skutečnost, že se variabilita srdeční frekvence, kterou jsme s docentem Stejskalem během mého doktorského studia experimentálně zaváděli jako cela inovativní přístup řízení tréninku, stala běžně využívanou biometrikou ve sportu i ukazatelem odolnosti organismu vůči stresu. Podobný osud a všeobecné přijetí bych přál i molekulárnímu vodíku,“ uvedl.

„Jsem si dobře vědom, že ve svém oboru pravděpodobně nikdy nepřijdu s lékem na rakovinu. Přesto budu považovat svou práci za smysluplnou, pokud můj výzkum nebo výuka pozitivně ovlivní budoucí generace učitelů tělesné výchovy a trenérů natolik, aby si uvědomily, že pravidelný pohyb je často tím nejjednodušším a nejlevnějším ‚lékem‘, který máme,“ dodal Michal Botek.

 

Na návrh Vědecké rady UP profesorský titul obdržela také Steriani Elavsky z Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity, která se věnuje psychologii zdraví. Jako hlavní řešitelka vede projekt OP JAK DigiWELL, na němž se podílejí i odborníci z FTK a CMTF UP (psali jsme zde), a je externí členkou Vědecké rady FTK UP. V roce 2024 magazín Forbes zařadil Elavsky, která působila i na univerzitách v USA, mezi Top vědkyně Česka.

Novým profesorem na návrh VR UP je také lékař, absolvent LF UP Zbyněk Tüdös, který se zaměřuje na kardioradiologii a uroradiologii a donedávna působil na Radiologické klinice LF UP a FNOL.

S UP je spojen i Jan Máca z Ostravské univerzity, jmenovaný na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy profesorem v oboru Anesteziologie a intenzivní medicína, který spolupracuje s Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UP a FNOL.

Radka Svobodová z Masarykovy univerzity, která se stala profesorkou v oboru Biomolekulární chemie a strukturní biologie, je pak v současnosti studentkou distanční Teologie na CMTF UP.

K ustavujícímu zasedání se sešel Akademický senát Fakulty tělesné kultury UP ve složení, které vzešlo z jarních voleb. Předsedou byl zvolen Zdeněk Svoboda, který fakultu zastupuje i v univerzitním senátu.

Volba předsedy a místopředsedů byla stěžejním bodem prvního jednání Akademického senátu FTK UP ve funkčním období 2026–2029. O složení senátu pro nadcházející tři roky rozhodovala akademická obec fakulty v dubnových volbách, výsledky jsou k nahlédnutí zde.  

Ještě než došlo na hlasování o obsazení předsednického postu, popřál novým senátorkám a senátorům dosavadní předseda David Smékal, ať se jim v jednáních daří a ať jsou jejich rozhodnutí ve prospěch fakulty.

Do volby předsedy byla navržena Jana Harvanová z katedry společenských věd v kinantropologii a Zdeněk Svoboda z katedry přírodních věd v kinantropologii. Potřebný nadpoloviční počet hlasů ze všech senátorů nakonec ve druhém kole získal Zdeněk Svoboda. „Děkuji za důvěru. Věřím, že naše jednání budou nebudou příliš formální, ale zejména věcná a případně také kritická, abychom byli důstojnými oponenty vedení fakulty,“ uvedl po zvolení.

Jana Harvanová se nakonec stala první místopředsedkyní senátu. Volba druhého místopředsedy či místopředsedkyně z řad studujících byla odložena kvůli aktuální neúčasti většiny studentských senátorů a senátorek a dojde k ní na příštím jednání senátu. K němu se nejvyšší samosprávný orgán fakulty sejde nejspíše na konci srpna.

K ustavujícímu zasedání se sešel Akademický senát Fakulty tělesné kultury UP ve složení, které vzešlo z jarních voleb. Předsedou byl zvolen Zdeněk Svoboda, který fakultu zastupuje i v univerzitním senátu.

Volba předsedy a místopředsedů byla stěžejním bodem prvního jednání Akademického senátu FTK UP ve funkčním období 2026–2029. O složení senátu pro nadcházející tři roky rozhodovala akademická obec fakulty v dubnových volbách, výsledky jsou k nahlédnutí zde.  

Ještě než došlo na hlasování o obsazení předsednického postu, popřál novým senátorkám a senátorům dosavadní předseda David Smékal, ať se jim v jednáních daří a ať jsou jejich rozhodnutí ve prospěch fakulty.

Do volby předsedy byla navržena Jana Harvanová z katedry společenských věd v kinantropologii a Zdeněk Svoboda z katedry přírodních věd v kinantropologii. Potřebný nadpoloviční počet hlasů ze všech senátorů nakonec ve druhém kole získal Zdeněk Svoboda. „Děkuji za důvěru. Věřím, že naše jednání budou nebudou příliš formální, ale zejména věcná a případně také kritická, abychom byli důstojnými oponenty vedení fakulty,“ uvedl po zvolení.

Jana Harvanová se nakonec stala první místopředsedkyní senátu. Volba druhého místopředsedy či místopředsedkyně z řad studujících byla odložena kvůli aktuální neúčasti většiny studentských senátorů a senátorek a dojde k ní na příštím jednání senátu. K němu se nejvyšší samosprávný orgán fakulty sejde nejspíše na konci srpna.

Pod záštitou první dámy České republiky Evy Pavlové se v úterý v Pevnosti poznání uskuteční další ročník konference WE CONNECT, která spojuje firmy, vědecko-akademickou sféru, podnikavé lidi a kreativní obyvatele olomouckého regionu. Letošní ročník konference, kterou pořádá Inovační centrum Olomouckého kraje, nese podtitul Společně vytváříme odolnější region. Své zkušenosti a vize na ní představí také zástupci Univerzity Palackého.

Cílem akce je otevřít diskuzi o odolnosti jako významném společenském trendu. Účastníci budou toto téma zkoumat z různých perspektiv. V prvním bloku se zaměří na odolnost jednotlivce, zejména lídrů v byznysu a zakladatelů startupů. Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP, například promluví na téma Nervový systém odolných firem.

Druhý blok podle organizátorů nabídne pohled na odolnost firem v kontextu rychlých společenských a technologických změn. Celá konference tak propojí téma individuální i firemní odolnosti s posilováním odolnosti regionu jako celku. V této části vystoupí prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek, který představí směřování Univerzity Palackého, především koncept UP to the Future. (Podrobně jsme o něm psali například zde a zde.)

V dalším programu bude popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná hledat odpověď na otázku Jak si spolu rozumí výzkum a byznys? Zamýšlet se nad ní budou například Veronika Šedajová z CATRIN UP a profesor Jaromír Fiurášek z Přírodovědecké fakulty UP.

Konference se uskuteční 2. června od 14 hodin v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Vstup je zdarma, ale je třeba se registrovat.

 

Pod záštitou první dámy České republiky Evy Pavlové se v úterý v Pevnosti poznání uskuteční další ročník konference WE CONNECT, která spojuje firmy, vědecko-akademickou sféru, podnikavé lidi a kreativní obyvatele olomouckého regionu. Letošní ročník konference, kterou pořádá Inovační centrum Olomouckého kraje, nese podtitul Společně vytváříme odolnější region. Své zkušenosti a vize na ní představí také zástupci Univerzity Palackého.

Cílem akce je otevřít diskuzi o odolnosti jako významném společenském trendu. Účastníci budou toto téma zkoumat z různých perspektiv. V prvním bloku se zaměří na odolnost jednotlivce, zejména lídrů v byznysu a zakladatelů startupů. Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP, například promluví na téma Nervový systém odolných firem.

Druhý blok podle organizátorů nabídne pohled na odolnost firem v kontextu rychlých společenských a technologických změn. Celá konference tak propojí téma individuální i firemní odolnosti s posilováním odolnosti regionu jako celku. V této části vystoupí prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek, který představí směřování Univerzity Palackého, především koncept UP to the Future. (Podrobně jsme o něm psali například zde a zde.)

V dalším programu bude popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná hledat odpověď na otázku Jak si spolu rozumí výzkum a byznys? Zamýšlet se nad ní budou například Veronika Šedajová z CATRIN UP a profesor Jaromír Fiurášek z Přírodovědecké fakulty UP.

Konference se uskuteční 2. června od 14 hodin v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Vstup je zdarma, ale je třeba se registrovat.

 

Jak změní umělá inteligence univerzity, výuku i samotné myšlení? Kde AI pomáhá a kde naopak představuje riziko? A jak nastavit pravidla pro její smysluplné a odpovědné využívání? Na tyto otázky se zaměří celouniverzitní konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání. Uskuteční se 16. června v aule Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Univerzita zve akademiky, studenty i širokou veřejnost k aktivní účasti na debatě o budoucnosti vzdělávání v době rychlého nástupu umělé inteligence do všech oblastí lidského života. Konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání nabídne jedinečnou příležitost setkat se s odborníky z různých disciplín, od pedagogiky, filozofie, práva až po matematiku, lingvistiku a přírodní vědy. Diskutovat se bude o tom, jak AI proměňuje vysokoškolské vzdělávání, akademickou práci i způsob, jakým přemýšlíme a pracujeme s informacemi.

„Diskuze se zaměří nejen na technologické možnosti AI, ale také na její dopady na kritické myšlení, kreativitu, akademickou integritu či budoucnost univerzitního vzdělávání. AI Day chce být otevřeným prostorem pro sdílení zkušeností, různých pohledů i hledání odpovědí na otázky, které dnes řeší prakticky každá univerzita,“ uvedl za organizaci akce Rostislav Vodák z Přírodovědecké fakulty UP.

Dopolední blok otevře rektor VŠB – Technické univerzity Ostrava Igor Ivan, který vystoupí s přednáškou o integraci AI do studentského života a o proměně univerzit v éře superpočítačů, kvantových technologií a umělé inteligence. Filozofický a humanitní rozměr tématu nabídne Ivo Jirásek z FTK UP, jenž upozorní na paradox AI jako ´skvělého pomocníka na cestě k myšlenkové lenosti´ a bude se zamýšlet, zda technologie podporují skutečné porozumění, nebo naopak oslabují schopnost samostatně myslet.

Praktickým využitím generativní AI ve vysokoškolské výuce se budou zabývat Kamil Kopecký a Dominik Voráč z Pedagogické fakulty UP. Zaměří se na konkrétní nástroje, možnosti jejich zapojení do pedagogické praxe i pravidla, která by univerzity měly nastavovat pro studenty a vyučující.

Jak generativní AI mění smysl psaní vědeckých a kvalifikačních prací přiblíží lingvista z FF UP Ondřej Kučera. Ve svém příspěvku se bude věnovat kompetencím, které má psaní odborného textu i nadále ověřovat. Expert na aplikaci AI v oblasti práva Daniel Pospíšil z PF UP se zaměří na proměnu právnických profesí v éře umělé inteligence a nové kompetence, které budou absolventi potřebovat.

Matematik a popularizátor vědy Tomáš Fürst z PřF UP otevře otázku, jak velké jazykové modely promění samotný význam vzdělání v civilizaci založené na textech. Rostislav Vodák z PřF UP následně nabídne pohled ´pod pokličku´ velkých jazykových modelů, jejich fungování, rizik i využití ve vědě, matematice a při tvorbě kvalifikačních prací.

„Chystaný AI Day navazuje na minulý ročník organizovaný katedrou matematické analýzy a aplikací matematiky na Přírodovědecké fakultě UP. Rádi bychom, aby vznikající tradice byla vnímána jako součást snah univerzity o sledování nejmodernějších technologií, které bezprostředně ovlivňují naše prostředí,“ uzavřel za organizaci akce člen uvedené katedry Rostislav Vodák. 

AI Day otevírá prostor pro věcnou a mezioborovou debatu o tom, jakou podobu má mít univerzitní vzdělávání v době, kdy umělá inteligence zásadně proměňuje práci s informacemi, psaním i poznáním samotným. Nevyhýbá se i kontroverzím a rozdílným pohledům na roli AI ve společnosti a vzdělávání.

Akci společně pořádají Přírodovědecká a Filozofická fakulta Univerzity Palackého.

AI Day: AI v univerzitním vzdělávání, aula Filozofické fakulty Univerzity Palackého, 16. června (od 9 do 15 hodin). Hlavní vystupující: prof. Igor Ivan, prof. Ivo Jirásek, prof. Kamil Kopecký, dr. Dominik Voráč, dr. Daniel Pospíšil, dr. Ondřej Kučera, dr. Tomáš Fürst, doc. Rostislav Vodák. Konference je zastřešena projektem IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání na Univerzitě Palackého v Olomouci a konceptem UP to the Future.

Jak změní umělá inteligence univerzity, výuku i samotné myšlení? Kde AI pomáhá a kde naopak představuje riziko? A jak nastavit pravidla pro její smysluplné a odpovědné využívání? Na tyto otázky se zaměří celouniverzitní konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání. Uskuteční se 16. června v aule Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Univerzita zve akademiky, studenty i širokou veřejnost k aktivní účasti na debatě o budoucnosti vzdělávání v době rychlého nástupu umělé inteligence do všech oblastí lidského života. Konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání nabídne jedinečnou příležitost setkat se s odborníky z různých disciplín, od pedagogiky, filozofie, práva až po matematiku, lingvistiku a přírodní vědy. Diskutovat se bude o tom, jak AI proměňuje vysokoškolské vzdělávání, akademickou práci i způsob, jakým přemýšlíme a pracujeme s informacemi.

„Diskuze se zaměří nejen na technologické možnosti AI, ale také na její dopady na kritické myšlení, kreativitu, akademickou integritu či budoucnost univerzitního vzdělávání. AI Day chce být otevřeným prostorem pro sdílení zkušeností, různých pohledů i hledání odpovědí na otázky, které dnes řeší prakticky každá univerzita,“ uvedl za organizaci akce Rostislav Vodák z Přírodovědecké fakulty UP.

Dopolední blok otevře rektor VŠB – Technické univerzity Ostrava Igor Ivan, který vystoupí s přednáškou o integraci AI do studentského života a o proměně univerzit v éře superpočítačů, kvantových technologií a umělé inteligence. Filozofický a humanitní rozměr tématu nabídne Ivo Jirásek z FTK UP, jenž upozorní na paradox AI jako ´skvělého pomocníka na cestě k myšlenkové lenosti´ a bude se zamýšlet, zda technologie podporují skutečné porozumění, nebo naopak oslabují schopnost samostatně myslet.

Praktickým využitím generativní AI ve vysokoškolské výuce se budou zabývat Kamil Kopecký a Dominik Voráč z Pedagogické fakulty UP. Zaměří se na konkrétní nástroje, možnosti jejich zapojení do pedagogické praxe i pravidla, která by univerzity měly nastavovat pro studenty a vyučující.

Jak generativní AI mění smysl psaní vědeckých a kvalifikačních prací přiblíží lingvista z FF UP Ondřej Kučera. Ve svém příspěvku se bude věnovat kompetencím, které má psaní odborného textu i nadále ověřovat. Expert na aplikaci AI v oblasti práva Daniel Pospíšil z PF UP se zaměří na proměnu právnických profesí v éře umělé inteligence a nové kompetence, které budou absolventi potřebovat.

Matematik a popularizátor vědy Tomáš Fürst z PřF UP otevře otázku, jak velké jazykové modely promění samotný význam vzdělání v civilizaci založené na textech. Rostislav Vodák z PřF UP následně nabídne pohled ´pod pokličku´ velkých jazykových modelů, jejich fungování, rizik i využití ve vědě, matematice a při tvorbě kvalifikačních prací.

„Chystaný AI Day navazuje na minulý ročník organizovaný katedrou matematické analýzy a aplikací matematiky na Přírodovědecké fakultě UP. Rádi bychom, aby vznikající tradice byla vnímána jako součást snah univerzity o sledování nejmodernějších technologií, které bezprostředně ovlivňují naše prostředí,“ uzavřel za organizaci akce člen uvedené katedry Rostislav Vodák. 

AI Day otevírá prostor pro věcnou a mezioborovou debatu o tom, jakou podobu má mít univerzitní vzdělávání v době, kdy umělá inteligence zásadně proměňuje práci s informacemi, psaním i poznáním samotným. Nevyhýbá se i kontroverzím a rozdílným pohledům na roli AI ve společnosti a vzdělávání.

Akci společně pořádají Přírodovědecká a Filozofická fakulta Univerzity Palackého.

AI Day: AI v univerzitním vzdělávání, aula Filozofické fakulty Univerzity Palackého, 16. června (od 9 do 15 hodin). Hlavní vystupující: prof. Igor Ivan, prof. Ivo Jirásek, prof. Kamil Kopecký, dr. Dominik Voráč, dr. Daniel Pospíšil, dr. Ondřej Kučera, dr. Tomáš Fürst, doc. Rostislav Vodák. Konference je zastřešena projektem IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání na Univerzitě Palackého v Olomouci a konceptem UP to the Future.

Univerzita Palackého opět hledá osobnosti, které svým dobrovolnickým nasazením pomáhají měnit svět kolem sebe. Rektor Michael Kohajda vyhlásil další ročník soutěže o Cenu rektora za dobrovolnictví určenou studentům, absolventům i zaměstnancům univerzity. Novinkou letošního ročníku je slavnostní předávání ocenění v prosinci u příležitosti Mezinárodního dne dobrovolníků.

Cena rektora Univerzity Palackého se uděluje od roku 2017 lidem, kteří se dlouhodobě a mimořádně angažují v dobrovolnické činnosti a přispívají tak k rozvoji občanské společnosti, solidarity i vzájemné pomoci. Ocenění každoročně připomíná, že dobrovolnictví má na univerzitě své pevné místo a že ochota věnovat svůj čas druhým je jednou z nejcennějších hodnot akademického prostředí.

Nominace mohou podávat jednotlivci i organizace prostřednictvím nominačního listu až do 31. října 2026. Oceněni mohou být dobrovolníci působící například v oblasti práce s dětmi a mládeží, podpory seniorů, ochrany životního prostředí, humanitární pomoci, univerzitních akcí nebo mezinárodního dobrovolnictví.

„Dobrovolnictví na Univerzitě Palackého představuje obrovské množství energie, empatie a ochoty pomáhat tam, kde je to potřeba. Každoročně vidíme řadu inspirativních příběhů studentů, absolventů i zaměstnanců, kteří nezištně věnují svůj čas druhým. Budeme rádi, pokud na ně veřejnost upozorní prostřednictvím nominací. Velmi nás těší také to, že ocenění nově předá rektor Michael Kohajda v prosinci v rámci Mezinárodního dne dobrovolníků, což celé události dodá ještě slavnostnější a symboličtější rozměr,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, manažerka Dobrovolnického centra UP.

O laureátech rozhodne hodnoticí komise. Výsledky budou zveřejněny prostřednictvím komunikačních kanálů univerzity.

Univerzita Palackého opět hledá osobnosti, které svým dobrovolnickým nasazením pomáhají měnit svět kolem sebe. Rektor Michael Kohajda vyhlásil další ročník soutěže o Cenu rektora za dobrovolnictví určenou studentům, absolventům i zaměstnancům univerzity. Novinkou letošního ročníku je slavnostní předávání ocenění v prosinci u příležitosti Mezinárodního dne dobrovolníků.

Cena rektora Univerzity Palackého se uděluje od roku 2017 lidem, kteří se dlouhodobě a mimořádně angažují v dobrovolnické činnosti a přispívají tak k rozvoji občanské společnosti, solidarity i vzájemné pomoci. Ocenění každoročně připomíná, že dobrovolnictví má na univerzitě své pevné místo a že ochota věnovat svůj čas druhým je jednou z nejcennějších hodnot akademického prostředí.

Nominace mohou podávat jednotlivci i organizace prostřednictvím nominačního listu až do 31. října 2026. Oceněni mohou být dobrovolníci působící například v oblasti práce s dětmi a mládeží, podpory seniorů, ochrany životního prostředí, humanitární pomoci, univerzitních akcí nebo mezinárodního dobrovolnictví.

„Dobrovolnictví na Univerzitě Palackého představuje obrovské množství energie, empatie a ochoty pomáhat tam, kde je to potřeba. Každoročně vidíme řadu inspirativních příběhů studentů, absolventů i zaměstnanců, kteří nezištně věnují svůj čas druhým. Budeme rádi, pokud na ně veřejnost upozorní prostřednictvím nominací. Velmi nás těší také to, že ocenění nově předá rektor Michael Kohajda v prosinci v rámci Mezinárodního dne dobrovolníků, což celé události dodá ještě slavnostnější a symboličtější rozměr,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, manažerka Dobrovolnického centra UP.

O laureátech rozhodne hodnoticí komise. Výsledky budou zveřejněny prostřednictvím komunikačních kanálů univerzity.

Diplomová práce v podobě čtyř ilustrovaných edukačně-informačních brožur citlivě vysvětluje dětským pacientům, co je čeká při různých typech vyšetření. Je ukázkovým příkladem toho, že závěrečná práce může mít důležitý přesah a skutečný dopad v praxi. Nedávno ji dokončila Barbora Demlová, studentka oboru Speciální pedagogika – poradenství na Pedagogické fakultě UP. 

S cílem podpořit děti v náročných a obtížně srozumitelných situacích vznikly jako diplomový projekt čtyři ilustrované edukačně-informační brožury. Dětským pacientům srozumitelně a citlivě vysvětlují, co je čeká při odběru krve, měření tlaku, vyšetření EEG nebo magnetické rezonanci. Brožury dětem krok za krokem přibližují průběh jednotlivých vyšetření, seznamují je s pomůckami, prostředím i zdravotníky a pomáhají proměnit nejistotu a strach v pocit většího bezpečí.

Barbora Demlová svou diplomovou práci úspěšně obhájila a nyní už nic nebrání tomu, aby se materiály dostaly k dětem a jejich rodičům. Jak se však k tématu dostala a proč si jej zvolila? A kde konkrétně její projekt najde uplatnění? Nejen o tom hovoří autorka práce v rozhovoru.

Váš diplomový projekt vznikl ve spolupráci s Centrem provázení Fakultní nemocnice Hradec Králové. Můžete krátce popsat vaši cestu k tématu?

Projekt vznikl ve spolupráci se zdravotnickými pracovníky Fakultní nemocnice Hradec Králové a také s dětmi a rodiči, kteří materiály pomohli ověřit v praxi. Moje cesta k tématu začala už při psaní bakalářské práce. Pod vedením pana doktora Jaromíra Maštalíře z Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP jsem se tehdy věnovala alternativní a augmentativní komunikaci (AAK) v mateřské škole. Ponořila jsem se do světa vizuální podpory a strukturování informací a postupně mi začalo docházet, jak obrovský potenciál tyto nástroje mají.

Během navazujícího studia mě pak do tohoto tématu ještě hlouběji vtáhla paní doktorka Hájková skrze předmět, který vedla. Právě díky ní mi naplno došlo, že speciálněpedagogické poradenství ve zdravotnictví je nesmírně důležité a má v praxi své nezastupitelné místo. Věděla jsem, že propojení principů AAK s podporou dětských pacientů v nemocnicích dává velký smysl. Chtěla jsem se zaměřit na využití srozumitelné komunikace v situacích, které pro děti mohou být velmi stresující a nejisté.

V té době jsem v sobě už měla silnou touhu vytvořit něco, co po státnicích a obhajobě nezůstane jen ležet v šuplíku. Přála jsem si, aby moje závěrečná práce měla skutečný přesah a prakticky pomáhala. Velmi si vážím toho, že mě v tom podržela i moje mateřská fakulta. Bez stipendia, díky němuž bylo možné projekt financovat, by jeho realizace byla jen velmi obtížná.

Můžete brožury, které zamíří k pacientům, jejich rodičům a zdravotnickému personálu představit?

Jedná se o sadu čtyř samostatných, bohatě ilustrovaných edukačně-informačních brožur. Každá z nich se detailně věnuje jednomu specifickému vyšetření, které děti v nemocnicích podstupují a které pro ně může být náročné a obtížně srozumitelné.

Když dítě ví, co ho čeká, může být návštěva lékaře nebo vyšetření v nemocnici mnohem snazší. Právě z této myšlenky můj diplomový projekt vychází. Brožury dětem krok za krokem ukazují průběh jednotlivých vyšetření a seznamují je s pomůckami, prostředím i zdravotníky.

Všechny čtyři materiály staví na principech vizuální podpory a strukturování informací. Textu je v nich záměrně méně, je oproštěný od složité lékařské terminologie a úzce propojený s poutavými ilustracemi. Brožury tak fungují jako ucelený průvodce – rodičům dávají do ruky nástroj, jak s dítětem o vyšetření doma mluvit, a zdravotníkům v nemocnici pomáhají srozumitelně komunikovat a rychleji si získat důvěru malého pacienta.

Možná to na první pohled vypadá jen jako pár stránek obrázků a textu, ale za těmito materiály stojí množství práce a celý tým skvělých lidí. Vedle konzultací se svým vedoucím diplomové práce, a především se zdravotníky, s nimiž jsem probírala reálný průběh jednotlivých vyšetření, se na vzniku materiálů podílela také ilustrátorka Eva Rémišová, která se zaměřuje na tvorbu pro děti. Textovou část s ilustracemi následně propojil grafik Jakub Konečný. Po celou dobu realizace projektu mě provázela také podpora a odborný dohled vedoucí Centra provázení při Fakultní nemocnici Hradec Králové.

Jak dnes vnímáte výsledek své práce? A jaké jsou vaše plány?

Vidět, že můj projekt získal nejprve konkrétní obrysy a nyní se dostává do fáze, kdy bude pomáhat tam, kde má, je pro mě tím nejkrásnějším naplněním celého studia.

Mám obrovskou radost z toho, že brožury získaly reálnou podobu a nezůstaly jen uložené v archivu závěrečných prací. Zároveň si ale velmi dobře uvědomuji, že jsem s celým projektem vlastně teprve na začátku. Mým aktuálním cílem a plánem do budoucna je najít cestu, jak tyto materiály dále podporovat, šířit a ideálně také zdigitalizovat. Hledám nyní vhodné možnosti a cesty, jak celý projekt po praktické a technické stránce uchopit.

I když je tedy všechno pomyslné „co bude dál“ teprve na startovní čáře, moje motivace je jasná – chci udělat maximum pro to, aby se brožury dostaly k co největšímu počtu malých pacientů a pomáhaly jim proměnit strach v pocit bezpečí.

Diplomová práce v podobě čtyř ilustrovaných edukačně-informačních brožur citlivě vysvětluje dětským pacientům, co je čeká při různých typech vyšetření. Je ukázkovým příkladem toho, že závěrečná práce může mít důležitý přesah a skutečný dopad v praxi. Nedávno ji dokončila Barbora Demlová, studentka oboru Speciální pedagogika – poradenství na Pedagogické fakultě UP. 

S cílem podpořit děti v náročných a obtížně srozumitelných situacích vznikly jako diplomový projekt čtyři ilustrované edukačně-informační brožury. Dětským pacientům srozumitelně a citlivě vysvětlují, co je čeká při odběru krve, měření tlaku, vyšetření EEG nebo magnetické rezonanci. Brožury dětem krok za krokem přibližují průběh jednotlivých vyšetření, seznamují je s pomůckami, prostředím i zdravotníky a pomáhají proměnit nejistotu a strach v pocit většího bezpečí.

Barbora Demlová svou diplomovou práci úspěšně obhájila a nyní už nic nebrání tomu, aby se materiály dostaly k dětem a jejich rodičům. Jak se však k tématu dostala a proč si jej zvolila? A kde konkrétně její projekt najde uplatnění? Nejen o tom hovoří autorka práce v rozhovoru.

Váš diplomový projekt vznikl ve spolupráci s Centrem provázení Fakultní nemocnice Hradec Králové. Můžete krátce popsat vaši cestu k tématu?

Projekt vznikl ve spolupráci se zdravotnickými pracovníky Fakultní nemocnice Hradec Králové a také s dětmi a rodiči, kteří materiály pomohli ověřit v praxi. Moje cesta k tématu začala už při psaní bakalářské práce. Pod vedením pana doktora Jaromíra Maštalíře z Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP jsem se tehdy věnovala alternativní a augmentativní komunikaci (AAK) v mateřské škole. Ponořila jsem se do světa vizuální podpory a strukturování informací a postupně mi začalo docházet, jak obrovský potenciál tyto nástroje mají.

Během navazujícího studia mě pak do tohoto tématu ještě hlouběji vtáhla paní doktorka Hájková skrze předmět, který vedla. Právě díky ní mi naplno došlo, že speciálněpedagogické poradenství ve zdravotnictví je nesmírně důležité a má v praxi své nezastupitelné místo. Věděla jsem, že propojení principů AAK s podporou dětských pacientů v nemocnicích dává velký smysl. Chtěla jsem se zaměřit na využití srozumitelné komunikace v situacích, které pro děti mohou být velmi stresující a nejisté.

V té době jsem v sobě už měla silnou touhu vytvořit něco, co po státnicích a obhajobě nezůstane jen ležet v šuplíku. Přála jsem si, aby moje závěrečná práce měla skutečný přesah a prakticky pomáhala. Velmi si vážím toho, že mě v tom podržela i moje mateřská fakulta. Bez stipendia, díky němuž bylo možné projekt financovat, by jeho realizace byla jen velmi obtížná.

Můžete brožury, které zamíří k pacientům, jejich rodičům a zdravotnickému personálu představit?

Jedná se o sadu čtyř samostatných, bohatě ilustrovaných edukačně-informačních brožur. Každá z nich se detailně věnuje jednomu specifickému vyšetření, které děti v nemocnicích podstupují a které pro ně může být náročné a obtížně srozumitelné.

Když dítě ví, co ho čeká, může být návštěva lékaře nebo vyšetření v nemocnici mnohem snazší. Právě z této myšlenky můj diplomový projekt vychází. Brožury dětem krok za krokem ukazují průběh jednotlivých vyšetření a seznamují je s pomůckami, prostředím i zdravotníky.

Všechny čtyři materiály staví na principech vizuální podpory a strukturování informací. Textu je v nich záměrně méně, je oproštěný od složité lékařské terminologie a úzce propojený s poutavými ilustracemi. Brožury tak fungují jako ucelený průvodce – rodičům dávají do ruky nástroj, jak s dítětem o vyšetření doma mluvit, a zdravotníkům v nemocnici pomáhají srozumitelně komunikovat a rychleji si získat důvěru malého pacienta.

Možná to na první pohled vypadá jen jako pár stránek obrázků a textu, ale za těmito materiály stojí množství práce a celý tým skvělých lidí. Vedle konzultací se svým vedoucím diplomové práce, a především se zdravotníky, s nimiž jsem probírala reálný průběh jednotlivých vyšetření, se na vzniku materiálů podílela také ilustrátorka Eva Rémišová, která se zaměřuje na tvorbu pro děti. Textovou část s ilustracemi následně propojil grafik Jakub Konečný. Po celou dobu realizace projektu mě provázela také podpora a odborný dohled vedoucí Centra provázení při Fakultní nemocnici Hradec Králové.

Jak dnes vnímáte výsledek své práce? A jaké jsou vaše plány?

Vidět, že můj projekt získal nejprve konkrétní obrysy a nyní se dostává do fáze, kdy bude pomáhat tam, kde má, je pro mě tím nejkrásnějším naplněním celého studia.

Mám obrovskou radost z toho, že brožury získaly reálnou podobu a nezůstaly jen uložené v archivu závěrečných prací. Zároveň si ale velmi dobře uvědomuji, že jsem s celým projektem vlastně teprve na začátku. Mým aktuálním cílem a plánem do budoucna je najít cestu, jak tyto materiály dále podporovat, šířit a ideálně také zdigitalizovat. Hledám nyní vhodné možnosti a cesty, jak celý projekt po praktické a technické stránce uchopit.

I když je tedy všechno pomyslné „co bude dál“ teprve na startovní čáře, moje motivace je jasná – chci udělat maximum pro to, aby se brožury dostaly k co největšímu počtu malých pacientů a pomáhaly jim proměnit strach v pocit bezpečí.

Odborníci z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého připravili rozsáhlou aktualizaci metodiky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR zaměřené na kybernetickou agresi a kyberšikanu. Nová verze reflektuje proměny online prostředí včetně rozvoje umělé inteligence, sociálních sítí i nových forem digitální agrese, se kterými se školy stále častěji setkávají.

Na aktualizaci Přílohy č. 7 Metodického doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování se podílel tým odborníků z Pedagogické fakulty UP Kamil Kopecký, René Szotkowski a Pavla Dobešová. Materiál reaguje na aktuální výzvy, které přináší digitální prostředí dětem, dospívajícím i školám.

„Kybernetická agrese dnes nabývá nových podob. Školy řeší nejen kyberšikanu v tradičním pojetí, ale také deepfake obsah, sextortion, nebezpečné online výzvy či zneužití umělé inteligence k online manipulaci,“ upozornil Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP.

Aktualizovaná metodika reflektuje širší spektrum online rizik a nových forem agresivního chování. Autoři je rozdělili do několika tematických oblastí a věnují se například zneužití intimního obsahu, novým formám agrese spojeným s umělou inteligencí, nenávistným online komunitám, virálním výzvám nebo fenoménům spojeným s tzv. manosférou.

„V online prostředí dnes stále častěji dochází k prolínání agrese, manipulace a sexuality. Školy se setkávají například se zneužíváním intimních materiálů, vydíráním prostřednictvím intimního obsahu, ale i vlivem misogynního obsahu a online komunit manosféry, a proto bylo důležité tato témata do metodiky výrazněji promítnout,“ dodala odbornice na sexuální výchovu Pavla Dobešová z katedry antropologie a zdravovědy PdF UP.

Metodický materiál vychází z dlouhodobého výzkumu online rizik českých dětí a dospívajících, který Pedagogická fakulta UP realizuje v rámci projektu E-Bezpečí a Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti.

„Výzkumná data nám umožňují sledovat proměny online prostředí i nové formy rizikového chování, které se u dětí a dospívajících objevují. Do posledního výzkumného šetření Čeští žáci v online světě se zapojilo více než 50 tisíc respondentů,“ doplnil René Szotkowski, zástupce ředitele Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP.

Podle autorů mají projevy kybernetické agrese výrazný dopad nejen na samotné žáky, ale také na vztahy ve třídách, pocit bezpečí a celkové klima školy. Online konflikty se totiž často přenášejí do reálného školního prostředí a naopak. Metodika proto nabízí vymezení jednotlivých forem kybernetické agrese, jejich souvislostí i doporučené postupy pro školy. Součástí materiálu jsou preventivní doporučení, základní legislativní rámec, praktické rady pro pedagogy i odkazy na odborné organizace, poradenské služby a další informační zdroje.

Aktualizovaná příloha je určena pedagogickým pracovníkům mateřských, základních, středních i vyšších odborných škol. „Věříme, že pomůže školám lépe reagovat na proměňující se podobu kybernetické agrese a podpoří pedagogy při prevenci i řešení stále častějších online rizik ve školním prostředí,“ uzavřel Kamil Kopecký.

Odborníci z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého připravili rozsáhlou aktualizaci metodiky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR zaměřené na kybernetickou agresi a kyberšikanu. Nová verze reflektuje proměny online prostředí včetně rozvoje umělé inteligence, sociálních sítí i nových forem digitální agrese, se kterými se školy stále častěji setkávají.

Na aktualizaci Přílohy č. 7 Metodického doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování se podílel tým odborníků z Pedagogické fakulty UP Kamil Kopecký, René Szotkowski a Pavla Dobešová. Materiál reaguje na aktuální výzvy, které přináší digitální prostředí dětem, dospívajícím i školám.

„Kybernetická agrese dnes nabývá nových podob. Školy řeší nejen kyberšikanu v tradičním pojetí, ale také deepfake obsah, sextortion, nebezpečné online výzvy či zneužití umělé inteligence k online manipulaci,“ upozornil Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP.

Aktualizovaná metodika reflektuje širší spektrum online rizik a nových forem agresivního chování. Autoři je rozdělili do několika tematických oblastí a věnují se například zneužití intimního obsahu, novým formám agrese spojeným s umělou inteligencí, nenávistným online komunitám, virálním výzvám nebo fenoménům spojeným s tzv. manosférou.

„V online prostředí dnes stále častěji dochází k prolínání agrese, manipulace a sexuality. Školy se setkávají například se zneužíváním intimních materiálů, vydíráním prostřednictvím intimního obsahu, ale i vlivem misogynního obsahu a online komunit manosféry, a proto bylo důležité tato témata do metodiky výrazněji promítnout,“ dodala odbornice na sexuální výchovu Pavla Dobešová z katedry antropologie a zdravovědy PdF UP.

Metodický materiál vychází z dlouhodobého výzkumu online rizik českých dětí a dospívajících, který Pedagogická fakulta UP realizuje v rámci projektu E-Bezpečí a Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti.

„Výzkumná data nám umožňují sledovat proměny online prostředí i nové formy rizikového chování, které se u dětí a dospívajících objevují. Do posledního výzkumného šetření Čeští žáci v online světě se zapojilo více než 50 tisíc respondentů,“ doplnil René Szotkowski, zástupce ředitele Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP.

Podle autorů mají projevy kybernetické agrese výrazný dopad nejen na samotné žáky, ale také na vztahy ve třídách, pocit bezpečí a celkové klima školy. Online konflikty se totiž často přenášejí do reálného školního prostředí a naopak. Metodika proto nabízí vymezení jednotlivých forem kybernetické agrese, jejich souvislostí i doporučené postupy pro školy. Součástí materiálu jsou preventivní doporučení, základní legislativní rámec, praktické rady pro pedagogy i odkazy na odborné organizace, poradenské služby a další informační zdroje.

Aktualizovaná příloha je určena pedagogickým pracovníkům mateřských, základních, středních i vyšších odborných škol. „Věříme, že pomůže školám lépe reagovat na proměňující se podobu kybernetické agrese a podpoří pedagogy při prevenci i řešení stále častějších online rizik ve školním prostředí,“ uzavřel Kamil Kopecký.

Dva dny odborných debat, desítky vystupujících a témata, která dnes zásadně proměňují podobu práva. Na právnické fakultě se uskutečnil 19. ročník mezinárodní konference Olomoucké právnické dny, která na akademickou půdu přivedla přední české i zahraniční odborníky na právo a společenské výzvy současnosti.

„Jsem rád, že i tento rok se v hojném počtu setkáváme při příležitosti 19. ročníku jedné z nejvýznamnějších odborných konferencí organizovaných právnickou fakultou. Konference rok od roku roste, přibývá řečníků i témat, a proto mi dovolte hned v úvodu poděkovat hostům, kteří přijali naše pozvání a vystoupí v dnešním programu,“ zahájil konferenci Michael Kohajda, rektor univerzity. „Věřím, že následující dva dny naplníme společnou debatou nad právní regulací nejen České republiky, ale i prostoru Evropské unie,“ dodal.

foto_sem_4

Na úvodní slovo rektora navázal Václav Stehlík, děkan fakulty, který přivítal všechny účastníky konference a popřál jim mnoho úspěchů v odborných sekcích. „Odborná část je u tohoto typu konferencí velice důležitá a pevně věřím, že bude přínosem pro nás pro všechny. Stejně důležitá je ale i možnost setkat se s kolegy, navázat či obnovit přátelství a kolegiální vztahy. Věřím tak, že se u nás budete cítit jako doma. Buďte srdečně vítáni,“ uvedl děkan. Zároveň poděkoval organizátorům akce a připomněl letošní výročí 35 let od obnovení právnické fakulty a 100 let od narození jejího „děkana obnovitele“ Miroslava Liberdy.

Cena Miroslava Liberdy pro čtyři osobnosti

Právě odkaz osobnosti prvního porevolučního děkana se následně promítl i do slavnostní části dopoledního programu. Z rukou děkana převzali hned čtyři laureáti Cenu Miroslava Liberdy. Oceněnými, kteří se mimořádně zasloužili o rozvoj Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a šíření jejího dobrého jména, se stali akademici Veronika Tomoszková a Maxim Tomoszek, Michal Bartoň a Ondřej Horák.

Následně již proděkanka Blanka Vítová zahájila plenární sekci s podtitulem Proměny práva v digitálním věku. Svým vystoupením ji otevřel právník a vysokoškolský pedagog Petr Hůrka, který se zaměřil na proměny pracovního práva. Místopředsedkyně České advokátní komory Michaela Plachká se ve svém příspěvku věnovala roli advokáta a advokátní komory v době narůstajícího zájmu o využívání umělé inteligence. Úvodní blok pak uzavřel expert na správní, jaderné a kosmické právo Jakub Handrlica přednáškou zaměřenou na reakce veřejného práva na technologické změny.

Odborné sekce a mezinárodní rozměr konference

Na plenární sekci již tradičně navázaly jednotlivé tematické bloky. Letošní ročník tak přinesl téměř 150 příspěvků zasazených do 13 odborných sekcí. Mezi nejpočetněji zastoupená patřila jednání v sekcích Principy a hodnoty v právu, Ochrana slabší strany a Dítě v trestním právu. Na dopolední slavnostní část programu volně navázala speciální sekce nazvaná Děkan Miroslav Liberda, v rámci které byla zájemcům podrobněji představena historie fakulty i osobnost bývalého děkana Miroslava Liberdy.

Pozvání přijali i hosté ze zahraničních univerzit, své příspěvky tak prezentovali například zástupci vysokých škol z Katovic, Krakova, Bratislavy nebo Budapešti. Nejvýznamnější část přednášejících však tvořili akademici pořádající fakulty, která tak konferencí znovu potvrdila své silné postavení v českém právnickém prostředí.

Konferenci Olomoucké právnické dny pořádá PF UP pravidelně jednou ročně vždy na jaře již od roku 2006, původně pod názvem Monseho právnické dny. V roce 2020 se konference kvůli pandemii covidu-19 uskutečnila ve výrazně omezené podobě, o rok později byla zrušena úplně. Program 19. ročníku konference a další podrobnosti jsou dostupné na webu fakulty.

Dva dny odborných debat, desítky vystupujících a témata, která dnes zásadně proměňují podobu práva. Na právnické fakultě se uskutečnil 19. ročník mezinárodní konference Olomoucké právnické dny, která na akademickou půdu přivedla přední české i zahraniční odborníky na právo a společenské výzvy současnosti.

„Jsem rád, že i tento rok se v hojném počtu setkáváme při příležitosti 19. ročníku jedné z nejvýznamnějších odborných konferencí organizovaných právnickou fakultou. Konference rok od roku roste, přibývá řečníků i témat, a proto mi dovolte hned v úvodu poděkovat hostům, kteří přijali naše pozvání a vystoupí v dnešním programu,“ zahájil konferenci Michael Kohajda, rektor univerzity. „Věřím, že následující dva dny naplníme společnou debatou nad právní regulací nejen České republiky, ale i prostoru Evropské unie,“ dodal.

foto_sem_4

Na úvodní slovo rektora navázal Václav Stehlík, děkan fakulty, který přivítal všechny účastníky konference a popřál jim mnoho úspěchů v odborných sekcích. „Odborná část je u tohoto typu konferencí velice důležitá a pevně věřím, že bude přínosem pro nás pro všechny. Stejně důležitá je ale i možnost setkat se s kolegy, navázat či obnovit přátelství a kolegiální vztahy. Věřím tak, že se u nás budete cítit jako doma. Buďte srdečně vítáni,“ uvedl děkan. Zároveň poděkoval organizátorům akce a připomněl letošní výročí 35 let od obnovení právnické fakulty a 100 let od narození jejího „děkana obnovitele“ Miroslava Liberdy.

Cena Miroslava Liberdy pro čtyři osobnosti

Právě odkaz osobnosti prvního porevolučního děkana se následně promítl i do slavnostní části dopoledního programu. Z rukou děkana převzali hned čtyři laureáti Cenu Miroslava Liberdy. Oceněnými, kteří se mimořádně zasloužili o rozvoj Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a šíření jejího dobrého jména, se stali akademici Veronika Tomoszková a Maxim Tomoszek, Michal Bartoň a Ondřej Horák.

Následně již proděkanka Blanka Vítová zahájila plenární sekci s podtitulem Proměny práva v digitálním věku. Svým vystoupením ji otevřel právník a vysokoškolský pedagog Petr Hůrka, který se zaměřil na proměny pracovního práva. Místopředsedkyně České advokátní komory Michaela Plachká se ve svém příspěvku věnovala roli advokáta a advokátní komory v době narůstajícího zájmu o využívání umělé inteligence. Úvodní blok pak uzavřel expert na správní, jaderné a kosmické právo Jakub Handrlica přednáškou zaměřenou na reakce veřejného práva na technologické změny.

Odborné sekce a mezinárodní rozměr konference

Na plenární sekci již tradičně navázaly jednotlivé tematické bloky. Letošní ročník tak přinesl téměř 150 příspěvků zasazených do 13 odborných sekcí. Mezi nejpočetněji zastoupená patřila jednání v sekcích Principy a hodnoty v právu, Ochrana slabší strany a Dítě v trestním právu. Na dopolední slavnostní část programu volně navázala speciální sekce nazvaná Děkan Miroslav Liberda, v rámci které byla zájemcům podrobněji představena historie fakulty i osobnost bývalého děkana Miroslava Liberdy.

Pozvání přijali i hosté ze zahraničních univerzit, své příspěvky tak prezentovali například zástupci vysokých škol z Katovic, Krakova, Bratislavy nebo Budapešti. Nejvýznamnější část přednášejících však tvořili akademici pořádající fakulty, která tak konferencí znovu potvrdila své silné postavení v českém právnickém prostředí.

Konferenci Olomoucké právnické dny pořádá PF UP pravidelně jednou ročně vždy na jaře již od roku 2006, původně pod názvem Monseho právnické dny. V roce 2020 se konference kvůli pandemii covidu-19 uskutečnila ve výrazně omezené podobě, o rok později byla zrušena úplně. Program 19. ročníku konference a další podrobnosti jsou dostupné na webu fakulty.

Pětici významných osobností a jeden mimořádný talent ocenili představitelé města Olomouce udělením Ceny města za rok 2025. Čtyři z laureátů, kteří sošku dívky s ratolestí převzali během slavnostního ceremoniálu v Arcibiskupském paláci, jsou spojeni s Univerzitou Palackého: Květoslava Princová, Tereza Pařízková, Jiří Kratochvíl a Jaroslav Burian.

Cenu města uděluje olomoucká radnice od roku 1998 jako ocenění významné činnosti či díla osobnostem s městem spojeným. Celkový počet více než 120 dosavadních držitelů a držitelek za zásluhy v oblasti vědy, kultury či za společenský přínos se s oceněnými za rok 2025 rozrostl o dalších pět. Udělena byla také cena pro mimořádný talent určená mladým lidem do 30 let.

„Poprvé jsem byla v komisi, která ocenění uděluje, a byla jsem překvapená, kolik úžasných osobností ve městě máme. Bylo opravdu těžké vybírat, všem nominovaným i oceněným blahopřeji,“ uvedla při předávání cen primátorka Miroslava Ferancová.

V kategorii věda a výzkum ocenění obdržel Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Docent, který je mimo jiné autorem či spoluautorem více než 80 vědeckých publikací, s městem spolupracuje na implementaci GIS nástrojů a prostorových analýz do strategického a územního plánování. „Mým snem je vytvoření digitálního dvojčete Olomouce,“ prozradil při ceremoniálu.

Za vše, co činí pro děti v souvislosti s literaturou, byla v kategorii kultura oceněna Tereza Pařízková. Spisovatelka a provozovatelka dětského knihkupectví Zlatá velryba je zároveň studentkou doktorského studia Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání na Pedagogické fakultě UP a její záměr vytvořit metodiku tvůrčího psaní pro základní školy podpořil Nadační fond UP.

Dalším „univerzitním laureátem“ je Jiří Kratochvíl, který ocenění převzal v kategorii sport. Cenu si zasloužil jako dlouholetý trenér vodního slalomu a sjezdu, během působení u juniorské české reprezentace vychoval stovky světově úspěšných kajakářů a kanoistů. Jiří Kratochvíl byl dlouhá léta také oporou katedry rekreologie a důležitou osobou v rozvoji tohoto oboru na Fakultě tělesné kultury UP, zapojoval se i do celofakultního dění, mimo jiné jako předseda Akademického senátu FTK UP.

Za společenský přínos pak Cenu města obdržela Květoslava Princová, bývalá disidentka, která v 90. letech minulého století začala působit v Arcidiecézní charitě Olomouc a později stála u zrodu studia sociální a humanitární práce, které společně realizují CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc a Cyrilometodějská teologická fakulta UP. S katedrou křesťanské sociální práce Květoslava Princová i nadále spolupracuje. Portrét oceněné jsme již dříve přinesli v magazínu Žurnál, přečíst si ho můžete zde.

Oceněn byl také Petr Hanák, který od roku 2011 vede olomoucké kino Metropol, které nejen že patří k tradičním festivalovým místům Academia Filmu Olomouc, ale v posledních dvou letech se tu uskutečnilo například i předávání Cen rektora UP. 

Poslední oceněnou slavnostního ceremoniálu v Arcibiskupském paláci byla Eliška Tkadlčíková, klavíristka a studentka HAMU v Praze, která převzala Cenu za mimořádný talent. Událost také doprovodila svým vystoupením, stejně jako olomoucká zpěvačka Natálie Tichánková.

Podrobnější medailony všech laureátek a laureátů najdete na www.cenamesta.cz.

Pětici významných osobností a jeden mimořádný talent ocenili představitelé města Olomouce udělením Ceny města za rok 2025. Čtyři z laureátů, kteří sošku dívky s ratolestí převzali během slavnostního ceremoniálu v Arcibiskupském paláci, jsou spojeni s Univerzitou Palackého: Květoslava Princová, Tereza Pařízková, Jiří Kratochvíl a Jaroslav Burian.

Cenu města uděluje olomoucká radnice od roku 1998 jako ocenění významné činnosti či díla osobnostem s městem spojeným. Celkový počet více než 120 dosavadních držitelů a držitelek za zásluhy v oblasti vědy, kultury či za společenský přínos se s oceněnými za rok 2025 rozrostl o dalších pět. Udělena byla také cena pro mimořádný talent určená mladým lidem do 30 let.

„Poprvé jsem byla v komisi, která ocenění uděluje, a byla jsem překvapená, kolik úžasných osobností ve městě máme. Bylo opravdu těžké vybírat, všem nominovaným i oceněným blahopřeji,“ uvedla při předávání cen primátorka Miroslava Ferancová.

V kategorii věda a výzkum ocenění obdržel Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Docent, který je mimo jiné autorem či spoluautorem více než 80 vědeckých publikací, s městem spolupracuje na implementaci GIS nástrojů a prostorových analýz do strategického a územního plánování. „Mým snem je vytvoření digitálního dvojčete Olomouce,“ prozradil při ceremoniálu.

Za vše, co činí pro děti v souvislosti s literaturou, byla v kategorii kultura oceněna Tereza Pařízková. Spisovatelka a provozovatelka dětského knihkupectví Zlatá velryba je zároveň studentkou doktorského studia Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání na Pedagogické fakultě UP a její záměr vytvořit metodiku tvůrčího psaní pro základní školy podpořil Nadační fond UP.

Dalším „univerzitním laureátem“ je Jiří Kratochvíl, který ocenění převzal v kategorii sport. Cenu si zasloužil jako dlouholetý trenér vodního slalomu a sjezdu, během působení u juniorské české reprezentace vychoval stovky světově úspěšných kajakářů a kanoistů. Jiří Kratochvíl byl dlouhá léta také oporou katedry rekreologie a důležitou osobou v rozvoji tohoto oboru na Fakultě tělesné kultury UP, zapojoval se i do celofakultního dění, mimo jiné jako předseda Akademického senátu FTK UP.

Za společenský přínos pak Cenu města obdržela Květoslava Princová, bývalá disidentka, která v 90. letech minulého století začala působit v Arcidiecézní charitě Olomouc a později stála u zrodu studia sociální a humanitární práce, které společně realizují CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc a Cyrilometodějská teologická fakulta UP. S katedrou křesťanské sociální práce Květoslava Princová i nadále spolupracuje. Portrét oceněné jsme již dříve přinesli v magazínu Žurnál, přečíst si ho můžete zde.

Oceněn byl také Petr Hanák, který od roku 2011 vede olomoucké kino Metropol, které nejen že patří k tradičním festivalovým místům Academia Filmu Olomouc, ale v posledních dvou letech se tu uskutečnilo například i předávání Cen rektora UP. 

Poslední oceněnou slavnostního ceremoniálu v Arcibiskupském paláci byla Eliška Tkadlčíková, klavíristka a studentka HAMU v Praze, která převzala Cenu za mimořádný talent. Událost také doprovodila svým vystoupením, stejně jako olomoucká zpěvačka Natálie Tichánková.

Podrobnější medailony všech laureátek a laureátů najdete na www.cenamesta.cz.