Agregátor zdrojů

Akademický senát Univerzity Palackého projednal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026, který předložil rektor UP. O rozpočtu univerzity na rok 2026 bude AS UP znovu jednat v září.

Naposledy před letními prázdninami se sešel Akademický senát Univerzity Palackého. Projednal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026, který senátorům a senátorkám UP předložil a podrobně představil rektor UP Michael Kohajda.

V následné debatě o dokumentu Rozdělení příspěvků a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026, zazněla řada připomínek senátorek, senátorů i dalších členů akademické obce UP. Diskuze ve výsledku nepřinesla vzájemný konsenzus a AS UP předložený návrh neschválil. Univerzita Palackého tak nadále zůstává v rozpočtovém provizoriu a o rozpočtu na rok 2026 bude senát znovu jednat v září.

V legislativní části jednání AS UP schválil Zprávu o činnosti Univerzity Palackého za rok 2025 a Zprávu o hospodaření Univerzity Palackého za rok 2025. Oběma dokumenty se nyní bude zabývat Správní rada UP.  Senát se rovněž kladně vyjádřil k novému vnitřnímu předpisu s názvem Řád přijímacího řízení UP, který schválil ve znění komplexního pozměňovacího návrhu rektora. Účinnosti však nabude až spolu s novým Statutem UP.

Senátorky a senátoři se zabývali také dokumenty Pedagogické fakulty UP, které předložil její děkan Vojtech Regec. Ve znění technických úprav navržených legislativní komisí schválili Disciplinární řád pro studenty PdF UP, novelu Organizačního řádu PdF UP i novelu Statutu Pedagogické fakulty UP.

Během červnového jednání se AS UP věnoval také volbě nového zástupce do Dozorčí rady VŠÚ CATRIN. Za senátora Michala Botura (PřF), kterému skončil mandát, byli senátem navrženi Petra Gaul Aláčová (FZV) a Tomáš Opatrný (PřF). V druhém kole tajné volby zvolil AS UP čtrnácti hlasy Petru Gaul Aláčovou, stávající místopředsedkyni senátu. O jejím jmenování do dozorčí rady nyní rozhodne rektor UP.

Předseda AS UP Ondřej Molnár dále informoval senátorky a senátory o harmonogramu volby nových členů ekonomické a legislativní komise. Současné složení obou komisí by mělo ukončit své působení na podzim. Návrhy na nové členy lze podávat do 11. září. Členy komisí se mohou stát také odborníci, kteří nejsou členy Akademického senátu UP.

V závěru jednání se AS UP věnoval situaci ve veřejnoprávních médiích. Na konci diskuze přijal usnesení, v němž pracovnicím a pracovníkům veřejnoprávních médií vyjádřil v úsilí o zachování nezávislosti České televize a Českého rozhlasu podporu. Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde.

Akademický senát Univerzity Palackého projednal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026, který předložil rektor UP. O rozpočtu univerzity na rok 2026 bude AS UP znovu jednat v září.

Naposledy před letními prázdninami se sešel Akademický senát Univerzity Palackého. Projednal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026, který senátorům a senátorkám UP předložil a podrobně představil rektor UP Michael Kohajda.

V následné debatě o dokumentu Rozdělení příspěvků a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026, zazněla řada připomínek senátorek, senátorů i dalších členů akademické obce UP. Diskuze ve výsledku nepřinesla vzájemný konsenzus a AS UP předložený návrh neschválil. Univerzita Palackého tak nadále zůstává v rozpočtovém provizoriu a o rozpočtu na rok 2026 bude senát znovu jednat v září.

V legislativní části jednání AS UP schválil Zprávu o činnosti Univerzity Palackého za rok 2025 a Zprávu o hospodaření Univerzity Palackého za rok 2025. Oběma dokumenty se nyní bude zabývat Správní rada UP.  Senát se rovněž kladně vyjádřil k novému vnitřnímu předpisu s názvem Řád přijímacího řízení UP, který schválil ve znění komplexního pozměňovacího návrhu rektora. Účinnosti však nabude až spolu s novým Statutem UP.

Senátorky a senátoři se zabývali také dokumenty Pedagogické fakulty UP, které předložil její děkan Vojtech Regec. Ve znění technických úprav navržených legislativní komisí schválili Disciplinární řád pro studenty PdF UP, novelu Organizačního řádu PdF UP i novelu Statutu Pedagogické fakulty UP.

Během červnového jednání se AS UP věnoval také volbě nového zástupce do Dozorčí rady VŠÚ CATRIN. Za senátora Michala Botura (PřF), kterému skončil mandát, byli senátem navrženi Petra Gaul Aláčová (FZV) a Tomáš Opatrný (PřF). V druhém kole tajné volby zvolil AS UP čtrnácti hlasy Petru Gaul Aláčovou, stávající místopředsedkyni senátu. O jejím jmenování do dozorčí rady nyní rozhodne rektor UP.

Předseda AS UP Ondřej Molnár dále informoval senátorky a senátory o harmonogramu volby nových členů ekonomické a legislativní komise. Současné složení obou komisí by mělo ukončit své působení na podzim. Návrhy na nové členy lze podávat do 11. září. Členy komisí se mohou stát také odborníci, kteří nejsou členy Akademického senátu UP.

V závěru jednání se AS UP věnoval situaci ve veřejnoprávních médiích. Na konci diskuze přijal usnesení, v němž pracovnicím a pracovníkům veřejnoprávních médií vyjádřil v úsilí o zachování nezávislosti České televize a Českého rozhlasu podporu. Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde.

What happens to a paper after submission? This talk will give a behind-the-scenes window into what editors look for in a paper and how the peer review to publication process works. You will learn about the considerations we put in place during the initial screening of the manuscript, when inviting the reviewers and when reading their reports. It will also cover the difference between journals at the Nature Portfolio, how they interact, and how they cater to different audiences. The talk will also cover projects and ways to engage with the Nature Portfolio as an (early career) researcher. 

What happens to a paper after submission? This talk will give a behind-the-scenes window into what editors look for in a paper and how the peer review to publication process works. You will learn about the considerations we put in place during the initial screening of the manuscript, when inviting the reviewers and when reading their reports. It will also cover the difference between journals at the Nature Portfolio, how they interact, and how they cater to different audiences. The talk will also cover projects and ways to engage with the Nature Portfolio as an (early career) researcher. 

Odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně a dalších institucí upozorňují, že plošný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 či 16 let nepředstavuje účinné řešení rizik spojených s online prostředím. Namísto zákazů doporučují posílit odpovědnost digitálních platforem, podporu rodičů a rozvoj mediální a digitální gramotnosti.

Debata o možném zákazu sociálních sítí pro děti do 15 nebo 16 let nabírá na intenzitě. Skupina odborníků z oblasti psychologie, pedagogiky, prevence rizikového chování, mediálních studií a bezpečnosti dětí v online prostředí však upozorňuje, že plošný zákaz není účinným řešením.

Odborné stanovisko k návrhům na plošný zákaz sociálních sítí pro děti najdete zde.

Rizika sociálních sítí podle nich nelze zpochybňovat. Děti se mohou setkávat s kyberšikanou, škodlivým obsahem, sexuálním obtěžováním nebo tlakem na vlastní vzhled. Přesto odborníci varují, že zákaz by mohl vytvořit spíše falešný pocit bezpečí než skutečnou ochranu.

„Plošný zákaz může působit jako jednoduché a rozhodné řešení, ale neřeší hlavní příčiny problému: rizikový design platforem, algoritmické zesilování škodlivého obsahu, nedostatečnou podporu škol a rodičů ani omezenou vymahatelnost stávajících pravidel,“ uvedl za autory stanoviska Kamil Kopecký z Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti, E- Bezpečí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Podle autorů stanoviska lze navíc věková omezení poměrně snadno obcházet – například uvedením nepravdivého věku, využitím účtu rodičů nebo technickými nástroji, jako jsou VPN. Problematické jsou i návrhy na ověřování věku prostřednictvím umělé inteligence nebo dokladů totožnosti, které vyvolávají otázky týkající se soukromí a ochrany osobních údajů.

Odborníci zároveň upozorňují, že zákaz nemusí vést k menší přítomnost dětí v online prostředí. Naopak může způsobit jejich přesun na méně známé a hůře moderované platformy, kde je ochrana uživatelů slabší.

“Zásadním problémem je, že formální zákaz nemusí znamenat skutečné omezení přístupu dětí do online prostředí. Pokud budou dospělí předpokládat, že děti na sociálních sítích nejsou, protože jim tam byl přístup zakázán, mohou snadno přehlédnout rizika, kterým jsou děti nadále vystaveny. V některých případech se tato rizika mohou dokonce zvýšit, protože děti budou online služby využívat skrytě, bez otevřené komunikace s dospělými a bez možnosti včasné podpory,“ dodal jeho kolega z PdF UP Dominik Voráč.

Současné výzkumy podle odborníků nepřinášejí dostatek důkazů o tom, že by plošný zákaz sociálních sítí vedl ke zlepšení duševního zdraví dětí. Dopady digitálních technologií jsou individuální a závisí na osobnosti dítěte, rodinném prostředí i způsobu používání online služeb. Namísto zákazů proto doporučují zaměřit se na větší odpovědnost digitálních platforem, posílení mediální a digitální výchovy ve školách, systematickou podporu rodičů a důslednější vymáhání stávajících pravidel.

Podle signatářů stanoviska by cílem nemělo být vytlačit děti z digitálního světa, ale zajistit, aby online prostředí, ve kterém vyrůstají, bylo bezpečnější, lépe regulované a přizpůsobené jejich věku.

 

 

Odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně a dalších institucí upozorňují, že plošný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 či 16 let nepředstavuje účinné řešení rizik spojených s online prostředím. Namísto zákazů doporučují posílit odpovědnost digitálních platforem, podporu rodičů a rozvoj mediální a digitální gramotnosti.

Debata o možném zákazu sociálních sítí pro děti do 15 nebo 16 let nabírá na intenzitě. Skupina odborníků z oblasti psychologie, pedagogiky, prevence rizikového chování, mediálních studií a bezpečnosti dětí v online prostředí však upozorňuje, že plošný zákaz není účinným řešením.

Odborné stanovisko k návrhům na plošný zákaz sociálních sítí pro děti najdete zde.

Rizika sociálních sítí podle nich nelze zpochybňovat. Děti se mohou setkávat s kyberšikanou, škodlivým obsahem, sexuálním obtěžováním nebo tlakem na vlastní vzhled. Přesto odborníci varují, že zákaz by mohl vytvořit spíše falešný pocit bezpečí než skutečnou ochranu.

„Plošný zákaz může působit jako jednoduché a rozhodné řešení, ale neřeší hlavní příčiny problému: rizikový design platforem, algoritmické zesilování škodlivého obsahu, nedostatečnou podporu škol a rodičů ani omezenou vymahatelnost stávajících pravidel,“ uvedl za autory stanoviska Kamil Kopecký z Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti, E- Bezpečí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Podle autorů stanoviska lze navíc věková omezení poměrně snadno obcházet – například uvedením nepravdivého věku, využitím účtu rodičů nebo technickými nástroji, jako jsou VPN. Problematické jsou i návrhy na ověřování věku prostřednictvím umělé inteligence nebo dokladů totožnosti, které vyvolávají otázky týkající se soukromí a ochrany osobních údajů.

Odborníci zároveň upozorňují, že zákaz nemusí vést k menší přítomnost dětí v online prostředí. Naopak může způsobit jejich přesun na méně známé a hůře moderované platformy, kde je ochrana uživatelů slabší.

“Zásadním problémem je, že formální zákaz nemusí znamenat skutečné omezení přístupu dětí do online prostředí. Pokud budou dospělí předpokládat, že děti na sociálních sítích nejsou, protože jim tam byl přístup zakázán, mohou snadno přehlédnout rizika, kterým jsou děti nadále vystaveny. V některých případech se tato rizika mohou dokonce zvýšit, protože děti budou online služby využívat skrytě, bez otevřené komunikace s dospělými a bez možnosti včasné podpory,“ dodal jeho kolega z PdF UP Dominik Voráč.

Současné výzkumy podle odborníků nepřinášejí dostatek důkazů o tom, že by plošný zákaz sociálních sítí vedl ke zlepšení duševního zdraví dětí. Dopady digitálních technologií jsou individuální a závisí na osobnosti dítěte, rodinném prostředí i způsobu používání online služeb. Namísto zákazů proto doporučují zaměřit se na větší odpovědnost digitálních platforem, posílení mediální a digitální výchovy ve školách, systematickou podporu rodičů a důslednější vymáhání stávajících pravidel.

Podle signatářů stanoviska by cílem nemělo být vytlačit děti z digitálního světa, ale zajistit, aby online prostředí, ve kterém vyrůstají, bylo bezpečnější, lépe regulované a přizpůsobené jejich věku.

 

 

Diplomy, poháry pro nejlepší učitele a balonky. To jsou propriety, které neoddělitelně patří k závěru června na Lékařské fakultě UP – a nechyběly ani tentokrát. Desítky mladých lékařek a lékařů z různých koutů Česka, ale také ze Slovenska a dalších zemí převzaly v sále Klášterního Hradiska diplomy stvrzující úspěšné završení studia a vedle promocí proběhlo i méně formální rozlučkové setkání přímo na fakultě.

V historických prostorách Vojenské nemocnice Olomouc v uplynulých dnech postupně převzali diplomy absolventky a absolventi studijních programů Všeobecné a Zubní lékařství a jejich anglických variant General Medicine a Dentistry, také programu Veřejné zdravotnictví.

„Děkujeme nejen za vaše znalosti, zkušenosti a trpělivost, kterou jste s námi měli, ale i za to, že jste nás naučili uvažovat jako budoucí lékaři. Vedli jste nás k odpovědnosti, pokoře a hlavně k tomu, že za každou diagnózou je člověk, který potřebuje nejen léčbu, ale především pochopení,“ uvedla při jedné z promocí čerstvá nositelka titulu MUDr. Tereza Chodurová ve své krátké řeči, v níž poděkovala nejen pedagogům, ale i rodičům a blízkým a také svým spolužákům. Přátelství, která během studia vznikla a která přežila anatomii, farmakologii a zkoušková období na medicíně, podle ní pravděpodobně vydrží celý život.

video_sem

Sérii slavnostních aktů na Klášterním Hradisku, během nichž absolventkám a absolventům popřáli hodně štěstí nejen v profesním životě představitelé fakulty i univerzity, doplnilo tradiční rozlučkové setkání na Teoretických ústavech.

„Na jednu stranu jsem smutný, že právě opouštíte naši fakultu. Zároveň jsem ale i šťastný, protože naše fakulta vysílá skvělé absolventky a absolventy, lékařky a lékaře, do praxe, která vás potřebuje. Z celého srdce vám gratuluji a přeji, ať se vám daří. Jsem na vás hrdý,“ řekl při přípitku děkan Milan Kolář. Připomněl také, že dveře na fakultě mají absolventi vždy otevřené. „Kdykoliv budete v Olomouci, přijďte se podívat, kde jste studovali a jak se naše společná alma mater rozvíjí.“

Absolventi mohou zůstat ve spojení s univerzitou i po promoci – prostřednictvím Klubu absolventů UP. Více o klubu zde. 

Děkan s proděkankou Evou Kláskovou se následně ujali ocenění nejlepších pedagogů, které čerství absolventi českých i zahraničních programů vybrali ve svém hlasování. „Žádné větší ocenění podle mého názoru nemůžu dostat. Nic víc prostě pro učitele není, než když jeho práci takto ocení studenti,“ komentoval získání jednoho ze šestice pohárů Karel Urbánek, přednosta Ústavu farmakologie.

V podobném duchu promluvili a za ocenění poděkovali i další laureáti a laureátky, případně jejich zástupci, Marie Turková z Porodnicko-gynekologické kliniky dokonce zazpívala úryvek studentské hymny Gaudeamus igitur.

Setkání na fakultě vyvrcholilo před Teoretickými ústavy vypuštěním desítek červených, snadno rozložitelných balonků, které na obloze symbolicky světu oznámily, že noví lékaři „vylétají“ do praxe.

Nejlepší pedagogové LF UP podle absolventských ročníků:

Všeobecné lékařství – teoretické a preklinické obory:

Karel Urbánek, Ústav farmakologie

Všeobecné lékařství – klinické obory:

Marie Turková, Porodnicko-gynekologická klinika

Zubní lékařství:

Hana Adámková, Klinika zubního lékařství

General Medicine – Preclinical Courses:

Dana Šimková, Ústav biologie

General Medicine – Clinical Courses:

Martin Stašek, Chirurgická klinika

Dentistry:

Yulia Morozova, Klinika zubního lékařství

Diplomy, poháry pro nejlepší učitele a balonky. To jsou propriety, které neoddělitelně patří k závěru června na Lékařské fakultě UP – a nechyběly ani tentokrát. Desítky mladých lékařek a lékařů z různých koutů Česka, ale také ze Slovenska a dalších zemí převzaly v sále Klášterního Hradiska diplomy stvrzující úspěšné završení studia a vedle promocí proběhlo i méně formální rozlučkové setkání přímo na fakultě.

V historických prostorách Vojenské nemocnice Olomouc v uplynulých dnech postupně převzali diplomy absolventky a absolventi studijních programů Všeobecné a Zubní lékařství a jejich anglických variant General Medicine a Dentistry, také programu Veřejné zdravotnictví.

„Děkujeme nejen za vaše znalosti, zkušenosti a trpělivost, kterou jste s námi měli, ale i za to, že jste nás naučili uvažovat jako budoucí lékaři. Vedli jste nás k odpovědnosti, pokoře a hlavně k tomu, že za každou diagnózou je člověk, který potřebuje nejen léčbu, ale především pochopení,“ uvedla při jedné z promocí čerstvá nositelka titulu MUDr. Tereza Chodurová ve své krátké řeči, v níž poděkovala nejen pedagogům, ale i rodičům a blízkým a také svým spolužákům. Přátelství, která během studia vznikla a která přežila anatomii, farmakologii a zkoušková období na medicíně, podle ní pravděpodobně vydrží celý život.

video_sem

Sérii slavnostních aktů na Klášterním Hradisku, během nichž absolventkám a absolventům popřáli hodně štěstí nejen v profesním životě představitelé fakulty i univerzity, doplnilo tradiční rozlučkové setkání na Teoretických ústavech.

„Na jednu stranu jsem smutný, že právě opouštíte naši fakultu. Zároveň jsem ale i šťastný, protože naše fakulta vysílá skvělé absolventky a absolventy, lékařky a lékaře, do praxe, která vás potřebuje. Z celého srdce vám gratuluji a přeji, ať se vám daří. Jsem na vás hrdý,“ řekl při přípitku děkan Milan Kolář. Připomněl také, že dveře na fakultě mají absolventi vždy otevřené. „Kdykoliv budete v Olomouci, přijďte se podívat, kde jste studovali a jak se naše společná alma mater rozvíjí.“

Absolventi mohou zůstat ve spojení s univerzitou i po promoci – prostřednictvím Klubu absolventů UP. Více o klubu zde. 

Děkan s proděkankou Evou Kláskovou se následně ujali ocenění nejlepších pedagogů, které čerství absolventi českých i zahraničních programů vybrali ve svém hlasování. „Žádné větší ocenění podle mého názoru nemůžu dostat. Nic víc prostě pro učitele není, než když jeho práci takto ocení studenti,“ komentoval získání jednoho ze šestice pohárů Karel Urbánek, přednosta Ústavu farmakologie.

V podobném duchu promluvili a za ocenění poděkovali i další laureáti a laureátky, případně jejich zástupci, Marie Turková z Porodnicko-gynekologické kliniky dokonce zazpívala úryvek studentské hymny Gaudeamus igitur.

Setkání na fakultě vyvrcholilo před Teoretickými ústavy vypuštěním desítek červených, snadno rozložitelných balonků, které na obloze symbolicky světu oznámily, že noví lékaři „vylétají“ do praxe.

Nejlepší pedagogové LF UP podle absolventských ročníků:

Všeobecné lékařství – teoretické a preklinické obory:

Karel Urbánek, Ústav farmakologie

Všeobecné lékařství – klinické obory:

Marie Turková, Porodnicko-gynekologická klinika

Zubní lékařství:

Hana Adámková, Klinika zubního lékařství

General Medicine – Preclinical Courses:

Dana Šimková, Ústav biologie

General Medicine – Clinical Courses:

Martin Stašek, Chirurgická klinika

Dentistry:

Yulia Morozova, Klinika zubního lékařství

Doktorandka katedry informatiky Adéla Laštovičková získala na 18. ročníku mezinárodní konference Workshop on Discrete Event Systems (WODES) v nizozemském Eindhovenu prestižní ocenění Best Student Paper Award. Cenu obdržela za článek Verifying Nonblockingness and Deadlock-Freeness in Isomorphic Module Systems, na kterém spolupracovala se svým školitelem Tomášem Masopustem.

„Jestli byla na konferenci nějaká soutěžní atmosféra, pak jsem ji příliš nevnímala. Spíše jsem si užívala atmosféru konference jako takové, protože byla mou první. Tedy až po mé prezentaci, před ní jsem byla samozřejmě nervózní,“ uvedla Adéla Laštovičková.

Do finále postoupilo pět nejlepších příspěvků

Tajná porota na základě recenzí vybrala pět nejlepších příspěvků, jejichž autoři se o postupu dozvěděli až krátce před samotným vyhlášením. Z těchto pěti finalistů pak porota po zohlednění studentských prezentací určila tři nejlepší. Článek Adély Laštovičkové získal v soutěži první místo.

Oceněný článek se zabývá ověřováním dvou důležitých vlastností modulárních systémů s izomorfními moduly, neblokovanosti a absence deadlocku. Velmi zjednodušeně si lze takový systém představit například jako dva roboty s mechanickou paží, kteří si mají potřást rukou. Roboti vypadají stejně a mohou provádět podobné akce, například zvedat a pokládat ruku nebo se synchronizovat a společně provést potřesení rukou.

Výzkum pomáhá odhalovat nežádoucí stavy systémů

„Systém by se nacházel v deadlocku ve chvíli, kdy by žádný z robotů nemohl provést žádnou další akci, například ani pohnout paží. Neblokující je naopak takový systém, v němž je z libovolného stavu možné dosáhnout přijímacího stavu. V uvedeném příkladu by tímto přijímacím stavem mohl být okamžik bezprostředně po potřesení rukou, tedy situace, kterou od systému očekáváme. Ať už mají roboti ruce v jakékoli poloze, systém je neblokující tehdy, pokud vždy existuje posloupnost akcí, která je k úspěšnému potřesení rukou dovede,“ doplnila Adéla Laštovičková.

Workshop on Discrete Event Systems je mezinárodní vědecká konference zaměřená na teorii a praktické aplikace diskrétních systémů (DES). Koná se pravidelně každé dva roky a technicky ji zaštiťuje mezinárodní federace IFAC (International Federation of Automatic Control).

Doktorandka katedry informatiky Adéla Laštovičková získala na 18. ročníku mezinárodní konference Workshop on Discrete Event Systems (WODES) v nizozemském Eindhovenu prestižní ocenění Best Student Paper Award. Cenu obdržela za článek Verifying Nonblockingness and Deadlock-Freeness in Isomorphic Module Systems, na kterém spolupracovala se svým školitelem Tomášem Masopustem.

„Jestli byla na konferenci nějaká soutěžní atmosféra, pak jsem ji příliš nevnímala. Spíše jsem si užívala atmosféru konference jako takové, protože byla mou první. Tedy až po mé prezentaci, před ní jsem byla samozřejmě nervózní,“ uvedla Adéla Laštovičková.

Do finále postoupilo pět nejlepších příspěvků

Tajná porota na základě recenzí vybrala pět nejlepších příspěvků, jejichž autoři se o postupu dozvěděli až krátce před samotným vyhlášením. Z těchto pěti finalistů pak porota po zohlednění studentských prezentací určila tři nejlepší. Článek Adély Laštovičkové získal v soutěži první místo.

Oceněný článek se zabývá ověřováním dvou důležitých vlastností modulárních systémů s izomorfními moduly, neblokovanosti a absence deadlocku. Velmi zjednodušeně si lze takový systém představit například jako dva roboty s mechanickou paží, kteří si mají potřást rukou. Roboti vypadají stejně a mohou provádět podobné akce, například zvedat a pokládat ruku nebo se synchronizovat a společně provést potřesení rukou.

Výzkum pomáhá odhalovat nežádoucí stavy systémů

„Systém by se nacházel v deadlocku ve chvíli, kdy by žádný z robotů nemohl provést žádnou další akci, například ani pohnout paží. Neblokující je naopak takový systém, v němž je z libovolného stavu možné dosáhnout přijímacího stavu. V uvedeném příkladu by tímto přijímacím stavem mohl být okamžik bezprostředně po potřesení rukou, tedy situace, kterou od systému očekáváme. Ať už mají roboti ruce v jakékoli poloze, systém je neblokující tehdy, pokud vždy existuje posloupnost akcí, která je k úspěšnému potřesení rukou dovede,“ doplnila Adéla Laštovičková.

Workshop on Discrete Event Systems je mezinárodní vědecká konference zaměřená na teorii a praktické aplikace diskrétních systémů (DES). Koná se pravidelně každé dva roky a technicky ji zaštiťuje mezinárodní federace IFAC (International Federation of Automatic Control).

Every year, the Czech Academy of Sciences gives out the Otto Wichterle Award. It goes to exceptional scientists under 35 who achieve top results at the very start of their careers. This year’s laureate from the Institute of Physics of the CAS is Aleš Vlk, who has been focusing on halide perovskites since 2018, materials with the potential to fundamentally improve the efficiency of harvesting energy from the sun.

Každý rok uděluje Akademie věd ČR Prémii Otto Wichterleho, ocenění určené výjimečným vědcům do 35 let, kteří dosahují špičkových výsledků na samém začátku kariéry. Letošním laureátem z Fyzikálního ústavu AV ČR se stal Aleš Vlk, který se od roku 2018 věnuje halidovým perovskitům, materiálům s potenciálem zásadně zlepšit efektivitu získávání energie ze slunce.

V pondělí 22. června 2026 (po letním slunovratu) odešel, v požehnaném věku 91 let, prof. PhDr. Miloš Trapl, CSc., dlouholetý člen katedry historie FF UP.

Patřil k typu osobností, na které nelze zapomenout. Byl setrvale, desítky let, oblíbeným učitelem. Vedl stovky kvalifikačních prací všech stupňů, mnoho z jeho žáků se stalo uznávanými odborníky na akademické půdě či v řadě dalších odborných institucí. Někteří měli to štěstí, že se stali jeho spolupracujícími kolegy.

Ve své odborné práci se Miloš Trapl věnoval moderním českým dějinám, zejména politickému stranictví, zvláště politickému katolicismu a lidové straně a vybraným významným osobnostem, zejména Msgre Dr. Janu Šrámkovi. Ve svých počátečních obdobích se v týmové práci s kolegy v Kabinetu regionálních dějin, který existoval coby projektové  pracoviště při Katedře historie FF UP, zabýval regionální historií. Odtud vzešly početné publikace, uvádíme jen patnáctisvazkovou historicko-topografickou pomůcku, užitečnou ve své době pro řadu společenskovědních oborů, nazvanou Historický místopis Moravy a Slezska. Ze závěrečné fáze Traplovy profesní kariéry na přelomu 20. století a 21. století připomínáme témata z dějin československého exilu ve druhé polovině 20. století. Prof. Trapl byl hlavním řešitelem řady výzkumných týmových projektů podpořených ministerstvem školství, ministerstvem zahraničí a Grantovou agenturou ČR. Spoluzaložil a vedl Centrum pro československá exilová studia při katedře historie FF UP.

Prof. Trapl patřil k těm z mála lidí, které si troufáme označit jako „renesanční osobnost“ či „chodící encyklopedie“. Jeho (a to jakoby přirozená) detailní a hluboká znalost dějin v celé jejich časové škále a v širokých kontextech byla pěstována už od dětství, jeho profesní obor mu byl největším koníčkem. Ovšem byl detailním znalcem i jiných oborů, zejména se vyznal v mnoha sportech (teoreticky, fakticky hrával amatérsky především tenis) a také byl nadšený mykolog.

Miloš Trapl byl všeobecně oblíbenou osobností, nejen už u zmíněných studentů, ale ve všech odborných týmech, na všech pracovištích, zdaleka nejen v Olomouci. Měl rád společnost a troufám si říci, že všichni lidé měli rádi Miloše Trapla - pro jeho přátelskost, až bezbřehou vstřícnost, ochotu a trpělivost, vždy dobrou náladu. Byl obratný diplomat a noblesní muž. Byl to vskutku vzácný člověk.

Když slavil Miloš Trapl v roce 2015 svou osmdesátku, tak bylo připraveno hned několik informačních, vzpomínkových a také paměťových publikací k jeho osobě (zejména díky iniciativě, organizační a redakční práci spolupracujícího kolegy prof. Dr. Pavla Marka).

Pokud byste si chtěli na Miloše Trapla více zavzpomínat (či se jako mladší část dnešní akademické obce o něm něco dovědět), doporučujeme např. tyto publikace: 

Marek, Pavel (ed.): Historik a jeho dílo. Kniha věnovaná 80. výročí narození prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc. Olomouc 2015.

Marek, Pavel (ed.): Učitelé, kolegové, přátelé. Studie a vzpomínky prof. Miloše Trapla. Olomouc 2015.

Trapl, Miloš: Můj život s historií. Ediční řada Paměť UP (red. připravil Pavel Urbášek). Olomouc 2014.

 

V pondělí 22. června 2026 (po letním slunovratu) odešel, v požehnaném věku 91 let, prof. PhDr. Miloš Trapl, CSc., dlouholetý člen katedry historie FF UP.

Patřil k typu osobností, na které nelze zapomenout. Byl setrvale, desítky let, oblíbeným učitelem. Vedl stovky kvalifikačních prací všech stupňů, mnoho z jeho žáků se stalo uznávanými odborníky na akademické půdě či v řadě dalších odborných institucí. Někteří měli to štěstí, že se stali jeho spolupracujícími kolegy.

Ve své odborné práci se Miloš Trapl věnoval moderním českým dějinám, zejména politickému stranictví, zvláště politickému katolicismu a lidové straně a vybraným významným osobnostem, zejména Msgre Dr. Janu Šrámkovi. Ve svých počátečních obdobích se v týmové práci s kolegy v Kabinetu regionálních dějin, který existoval coby projektové  pracoviště při Katedře historie FF UP, zabýval regionální historií. Odtud vzešly početné publikace, uvádíme jen patnáctisvazkovou historicko-topografickou pomůcku, užitečnou ve své době pro řadu společenskovědních oborů, nazvanou Historický místopis Moravy a Slezska. Ze závěrečné fáze Traplovy profesní kariéry na přelomu 20. století a 21. století připomínáme témata z dějin československého exilu ve druhé polovině 20. století. Prof. Trapl byl hlavním řešitelem řady výzkumných týmových projektů podpořených ministerstvem školství, ministerstvem zahraničí a Grantovou agenturou ČR. Spoluzaložil a vedl Centrum pro československá exilová studia při katedře historie FF UP.

Prof. Trapl patřil k těm z mála lidí, které si troufáme označit jako „renesanční osobnost“ či „chodící encyklopedie“. Jeho (a to jakoby přirozená) detailní a hluboká znalost dějin v celé jejich časové škále a v širokých kontextech byla pěstována už od dětství, jeho profesní obor mu byl největším koníčkem. Ovšem byl detailním znalcem i jiných oborů, zejména se vyznal v mnoha sportech (teoreticky, fakticky hrával amatérsky především tenis) a také byl nadšený mykolog.

Miloš Trapl byl všeobecně oblíbenou osobností, nejen už u zmíněných studentů, ale ve všech odborných týmech, na všech pracovištích, zdaleka nejen v Olomouci. Měl rád společnost a troufám si říci, že všichni lidé měli rádi Miloše Trapla - pro jeho přátelskost, až bezbřehou vstřícnost, ochotu a trpělivost, vždy dobrou náladu. Byl obratný diplomat a noblesní muž. Byl to vskutku vzácný člověk.

Když slavil Miloš Trapl v roce 2015 svou osmdesátku, tak bylo připraveno hned několik informačních, vzpomínkových a také paměťových publikací k jeho osobě (zejména díky iniciativě, organizační a redakční práci spolupracujícího kolegy prof. Dr. Pavla Marka).

Pokud byste si chtěli na Miloše Trapla více zavzpomínat (či se jako mladší část dnešní akademické obce o něm něco dovědět), doporučujeme např. tyto publikace: 

Marek, Pavel (ed.): Historik a jeho dílo. Kniha věnovaná 80. výročí narození prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc. Olomouc 2015.

Marek, Pavel (ed.): Učitelé, kolegové, přátelé. Studie a vzpomínky prof. Miloše Trapla. Olomouc 2015.

Trapl, Miloš: Můj život s historií. Ediční řada Paměť UP (red. připravil Pavel Urbášek). Olomouc 2014.

 

Někteří nahlédli do zákoutí psychologie nebo práva, jiní se vydali za poznáním historie či uměleckých směrů, další si osvěžili, jak pečovat o své zdraví – a společně si nakonec užili slavnostní atmosféry při promoci. Sedm desítek čerstvých absolventek a absolventů Univerzity třetího věku při UP v aule filozofické fakulty převzalo osvědčení o absolvování jejích víceletých specializovaných běhů.

Oproti bakalářským či magisterským promocím, které aktuálně na fakultách UP probíhají, nebyli absolventi U3V téměř o nic v té slavnostní chvíli ochuzeni. Aulou zněly fanfáry i studentská hymna Gaudeamus igitur, slova díků i smích, chybělo snad jen vyhazování promočních čepic.

video_sem

„Věřím, že si z univerzity odnášíte nejen získané poznatky, ale také inspiraci pokračovat v objevování, ptát se, hledat souvislosti a nenechat se nikdy připravit o radost z poznání. Dveře Univerzity Palackého vám zůstávají otevřené. Přeji vám pevné zdraví, mnoho životní energie a radosti z každého dne, stále stejnou chuť poznávat nové věci a ať vás i nadále provází zvídavost, otevřenost a radost z učení,“ popřála absolventům Jitka Petrová, prorektorka UP pro studium a celoživotní vzdělávání, která se společně s garanty programů U3V ujala předávání osvědčení.

Ta převzali nejen absolventi a absolventky dvouletých specializovaných běhů připravených fakultami UP, jako je například program Jak spokojeně žít a pečovat o své zdraví na fakultě zdravotnických věd či Archeologie regionu (nejen) střední Moravy na filozofické fakultě, ale také ti, kteří absolvovali tříletý specializovaný běh při Obchodní akademii Uherské Hradiště.

„Přednášky byly obsahově velmi zajímavé, takže jsme na ně chodili rádi, o čemž svědčí nejen vysoká účast, ale i to, že se mnozí z nás již přihlásili k dalšímu studiu,“ uvedl jeden z absolventů Květoslav Koliha. Jeho slova potvrdila i Eliška Omelková: „Došli jsme do cíle. Pevně věřím, že nekončíme, ale jedeme dál. Za tři roky opět zde!“

Univerzita třetího věku při Univerzitě Palackého funguje již 40 let – od roku 1986, kdy šlo o první takovouto specifickou formu celoživotního vzdělávání v tehdejším Československu. V současnosti mohou zájemci navštěvovat jak delší dvouleté specializované běhy, tak kratší jednoleté či jednosemestrální programy a další aktivity. UP je také garantem tříletého programu, který je realizován při Obchodní akademii Uherské Hradiště. Aktuální nabídka U3V při UP a další potřebné informace jsou k dispozici na u3v.upol.cz.

Někteří nahlédli do zákoutí psychologie nebo práva, jiní se vydali za poznáním historie či uměleckých směrů, další si osvěžili, jak pečovat o své zdraví – a společně si nakonec užili slavnostní atmosféry při promoci. Sedm desítek čerstvých absolventek a absolventů Univerzity třetího věku při UP v aule filozofické fakulty převzalo osvědčení o absolvování jejích víceletých specializovaných běhů.

Oproti bakalářským či magisterským promocím, které aktuálně na fakultách UP probíhají, nebyli absolventi U3V téměř o nic v té slavnostní chvíli ochuzeni. Aulou zněly fanfáry i studentská hymna Gaudeamus igitur, slova díků i smích, chybělo snad jen vyhazování promočních čepic.

video_sem

„Věřím, že si z univerzity odnášíte nejen získané poznatky, ale také inspiraci pokračovat v objevování, ptát se, hledat souvislosti a nenechat se nikdy připravit o radost z poznání. Dveře Univerzity Palackého vám zůstávají otevřené. Přeji vám pevné zdraví, mnoho životní energie a radosti z každého dne, stále stejnou chuť poznávat nové věci a ať vás i nadále provází zvídavost, otevřenost a radost z učení,“ popřála absolventům Jitka Petrová, prorektorka UP pro studium a celoživotní vzdělávání, která se společně s garanty programů U3V ujala předávání osvědčení.

Ta převzali nejen absolventi a absolventky dvouletých specializovaných běhů připravených fakultami UP, jako je například program Jak spokojeně žít a pečovat o své zdraví na fakultě zdravotnických věd či Archeologie regionu (nejen) střední Moravy na filozofické fakultě, ale také ti, kteří absolvovali tříletý specializovaný běh při Obchodní akademii Uherské Hradiště.

„Přednášky byly obsahově velmi zajímavé, takže jsme na ně chodili rádi, o čemž svědčí nejen vysoká účast, ale i to, že se mnozí z nás již přihlásili k dalšímu studiu,“ uvedl jeden z absolventů Květoslav Koliha. Jeho slova potvrdila i Eliška Omelková: „Došli jsme do cíle. Pevně věřím, že nekončíme, ale jedeme dál. Za tři roky opět zde!“

Univerzita třetího věku při Univerzitě Palackého funguje již 40 let – od roku 1986, kdy šlo o první takovouto specifickou formu celoživotního vzdělávání v tehdejším Československu. V současnosti mohou zájemci navštěvovat jak delší dvouleté specializované běhy, tak kratší jednoleté či jednosemestrální programy a další aktivity. UP je také garantem tříletého programu, který je realizován při Obchodní akademii Uherské Hradiště. Aktuální nabídka U3V při UP a další potřebné informace jsou k dispozici na u3v.upol.cz.

Reprezentovala Českou republiku na nejprestižnější světové soutěži středoškolských vědeckých projektů Regeneron ISEF, kde se svým výzkumem zaměřeným na cyklizaci peptidů získala třetí místo. Lucie Ovčačíková, absolventka Gymnázia Olomouc-Hejčín, svůj projekt rozvíjela v rámci programu Badatel ve spolupráci s katedrou organické chemie přírodovědecké fakulty.

K chemii ji přivedla vlastní středoškolská odborná práce, díky níž získala zkušenosti z mezinárodní vědecké soutěže, novou motivaci i možnost pokračovat ve studiu na Westlake University v Číně.

Máš za sebou maturitu na hejčínském gymnáziu, velký mezinárodní úspěch a před sebou možnost studovat v zahraničí. Jak bys popsala období, které teď prožíváš?

Je mnohem náročnější, než jsem čekala, skloubit všechny tyto aktivity dohromady a zároveň si nechávat prostor na zastavení a vstřebávání všeho, co se děje. Po maturitě se mi hodně ulevilo. Teprve teď přichází čas na to, abych si v sobě zpracovala zážitky z Ameriky a postupně se rozhodla, co bude dál. Dost si to užívám a cítím, že je to pro mě důležité období.

Jak ses dostala k projektu Badatel na přírodovědecké fakultě?

Nejprve jsem kontaktovala profesora Jana Hlaváče s tím, že bych ráda vypracovala práci v rámci Středoškolské odborné činnosti. Pan profesor mi pomohl navrhnout téma projektu, který byl realizován pod záštitou projektu Badatel. Následně jsme se domluvili na spolupráci a začali jsme na projektu pracovat. Sama jsem tehdy nepočítala s tím, že mě práce na projektu natolik zaujme a že mě chemie bude tak bavit. Spolupráce trvala tři roky.

Na čem jste konkrétně pracovali?

Zjednodušeně řečeno jsem se ve své práci snažila vyvinout a experimentálně ověřit novou metodu cyklizace peptidů. Tato metoda umožňuje převést lineární molekulu do cyklické podoby, čímž lze zlepšit její vlastnosti. Díky tomu může mít potenciální využití v řadě vědních oborů, zejména v moderní medicíně při vývoji nových léčiv.

Co je nejdůležitější, aby ses dostala až do soutěže na mezinárodní úrovni?

Myslím, že u jakéhokoli projektu je nejdůležitější, aby k němu měl student osobní vztah. Když si k tématu najde vlastní cestu a projektem skutečně žije, dodá mu to hloubku i autenticitu. To se pak přirozeně projeví nejen v samotném zpracování, ale také při prezentaci a sdílení výsledků.

Ty ses umístila na krásném třetím místě. Jaká panovala na soutěži v USA atmosféra?

Akce se zúčastnilo 1 700 studentů z 67 zemí a celé setkání probíhalo ve velké hale, kde měl každý účastník své stanoviště s vystaveným posterem. Během dne za námi přicházeli porotci i ostatní studenti, se kterými jsme představovali své projekty, sdíleli zkušenosti, vyměňovali si názory a navzájem se podporovali. Byla to skvělá příležitost procvičit si angličtinu v praxi, získat novou motivaci a poznat inspirativní lidi z celého světa. Atmosféra byla opravdu výborná.

Co tě na chemii nejvíc baví?

Nejvíc mě na tom baví, že přírodní vědy jsou na jedné straně velmi kreativní. Ne vždy dokážeme hned najít odpovědi na všechny otázky, a právě to pro nás představuje výzvu. Zároveň ale můžeme zkoušet různé postupy, objevovat nové souvislosti a postupně přicházet na věci, které nás posouvají dál.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty UP. 

Reprezentovala Českou republiku na nejprestižnější světové soutěži středoškolských vědeckých projektů Regeneron ISEF, kde se svým výzkumem zaměřeným na cyklizaci peptidů získala třetí místo. Lucie Ovčačíková, absolventka Gymnázia Olomouc-Hejčín, svůj projekt rozvíjela v rámci programu Badatel ve spolupráci s katedrou organické chemie přírodovědecké fakulty.

K chemii ji přivedla vlastní středoškolská odborná práce, díky níž získala zkušenosti z mezinárodní vědecké soutěže, novou motivaci i možnost pokračovat ve studiu na Westlake University v Číně.

Máš za sebou maturitu na hejčínském gymnáziu, velký mezinárodní úspěch a před sebou možnost studovat v zahraničí. Jak bys popsala období, které teď prožíváš?

Je mnohem náročnější, než jsem čekala, skloubit všechny tyto aktivity dohromady a zároveň si nechávat prostor na zastavení a vstřebávání všeho, co se děje. Po maturitě se mi hodně ulevilo. Teprve teď přichází čas na to, abych si v sobě zpracovala zážitky z Ameriky a postupně se rozhodla, co bude dál. Dost si to užívám a cítím, že je to pro mě důležité období.

Jak ses dostala k projektu Badatel na přírodovědecké fakultě?

Nejprve jsem kontaktovala profesora Jana Hlaváče s tím, že bych ráda vypracovala práci v rámci Středoškolské odborné činnosti. Pan profesor mi pomohl navrhnout téma projektu, který byl realizován pod záštitou projektu Badatel. Následně jsme se domluvili na spolupráci a začali jsme na projektu pracovat. Sama jsem tehdy nepočítala s tím, že mě práce na projektu natolik zaujme a že mě chemie bude tak bavit. Spolupráce trvala tři roky.

Na čem jste konkrétně pracovali?

Zjednodušeně řečeno jsem se ve své práci snažila vyvinout a experimentálně ověřit novou metodu cyklizace peptidů. Tato metoda umožňuje převést lineární molekulu do cyklické podoby, čímž lze zlepšit její vlastnosti. Díky tomu může mít potenciální využití v řadě vědních oborů, zejména v moderní medicíně při vývoji nových léčiv.

Co je nejdůležitější, aby ses dostala až do soutěže na mezinárodní úrovni?

Myslím, že u jakéhokoli projektu je nejdůležitější, aby k němu měl student osobní vztah. Když si k tématu najde vlastní cestu a projektem skutečně žije, dodá mu to hloubku i autenticitu. To se pak přirozeně projeví nejen v samotném zpracování, ale také při prezentaci a sdílení výsledků.

Ty ses umístila na krásném třetím místě. Jaká panovala na soutěži v USA atmosféra?

Akce se zúčastnilo 1 700 studentů z 67 zemí a celé setkání probíhalo ve velké hale, kde měl každý účastník své stanoviště s vystaveným posterem. Během dne za námi přicházeli porotci i ostatní studenti, se kterými jsme představovali své projekty, sdíleli zkušenosti, vyměňovali si názory a navzájem se podporovali. Byla to skvělá příležitost procvičit si angličtinu v praxi, získat novou motivaci a poznat inspirativní lidi z celého světa. Atmosféra byla opravdu výborná.

Co tě na chemii nejvíc baví?

Nejvíc mě na tom baví, že přírodní vědy jsou na jedné straně velmi kreativní. Ne vždy dokážeme hned najít odpovědi na všechny otázky, a právě to pro nás představuje výzvu. Zároveň ale můžeme zkoušet různé postupy, objevovat nové souvislosti a postupně přicházet na věci, které nás posouvají dál.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty UP. 

Jak se lidé naučí důvěřovat druhým? Proč v některých společnostech lidé snáze dodržují pravidla, spolupracují a dokážou se domluvit, zatímco jinde je to těžší? A co se stane, když společnost čelí nejistotě, krizi nebo ohrožení? Právě na tyto otázky se zaměřuje projekt CORESPOND, který povede Konstantinos Kafetsios z katedry psychologie Filozofické fakulty UP a který získal podporu prestižního grantu ERC Advanced. Tento typ grantu podporuje světově etablované vědecké lídry s mimořádnými výsledky a s ambiciózními a průlomovými projekty. CORESPOND s rozpočtem 2,3 milionu eur je jedním z pouze dvou ERC Advanced grantů putujících letos do ČR.

Základní myšlenka projektu CORESPOND je překvapivě jednoduchá: způsob, jakým se lidé v blízkých vztazích učí důvěře, bezpečí, nebo naopak nejistotě, nemusí ovlivňovat jen jejich osobní život. Může se promítat i do toho, jak fungují celé skupiny a kultury.

Pětiletý výzkum, jehož realizace bude podpořena rozpočtem 2,3 milionu eur, vychází z teorie vztahové vazby. Ta popisuje, jak lidé reagují na nejistotu, stres nebo ohrožení podle toho, zda a jakou míru podpory zažívali od svého okolí v minulosti. CORESPOND tuto známou psychologickou teorii posouvá o krok dál. Nezkoumá vztahovou vazbu jen jako osobnostní rys jednotlivce, ale jako naučený vzorec chování, který se může opakovat ve skupinách a postupně ovlivňovat společenské normy.

„Projekt bude testovat hypotézu, že tyto vztahové vzorce souvisejí s tím, jak lidé důvěřují ostatním, jak dodržují pravidla, jak reagují na jejich porušení a jak spolupracují v situacích, kdy je potřeba koordinace. Jinými slovy: výzkumný tým se bude ptát, zda kořeny společenské spolupráce neleží hlouběji, než se běžně předpokládá – ne pouze v hodnotách a přesvědčeních, ale také v každodenních zkušenostech s tím, zda se na druhé můžeme spolehnout,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Konstantinos Kafetsios.

Migrace i klimatická krize – jak společnosti reagují na změny?

Metodologicky je projekt mimořádný tím, že propojí laboratorní experimenty, behaviorální design, ekonomické hry, mezinárodní komparaci i počítačové modelování. V první fázi bude tým ověřovat nový způsob měření vztahových vzorců ve čtyřech kulturách. Poté bude výzkum rozšířen na 17 a nakonec budou výsledky ověřovány na datech z 53 kultur.

Teoretický přínos projektu spočívá v tom, že nabízí nový pohled na kulturu. Místo aby rozdíly mezi společnostmi vysvětloval hlavně hodnotami, tradicemi nebo pravidly, zkoumá vztahové mechanismy, které mohou být pod nimi. Pokud se hypotéza potvrdí, půjde o významný posun v chápání toho, jak vzniká důvěra, spolupráce a sociální soudržnost.

„CORESPOND není jen projekt, ale rozsáhlý výzkumný program, který olomouckou psychologii posouvá mezi prestižní mezinárodní pracoviště,“ uvádí ERC konzultantka Petra Vaculíková, která na Filozofické fakultě UP dlouhodobě podporuje vědce při přípravách na velké výzkumné projekty.

Výsledky výzkumu pomohou lépe porozumět tomu, proč některé komunity odolávají krizím lépe než jiné, jak podporovat spolupráci v multikulturních společnostech nebo jak navrhovat opatření, která posilují důvěru a soudržnost. To je důležité v době, kdy společnosti čelí migraci, klimatickému stresu, polarizaci i dalším formám nejistoty.

Síla tuzemských humanitních věd

„I když jsme před půlrokem získali ERC Consolidator, dovolím si tvrdit, že zisk grantu ERC Advanced je pro naši fakultu další přelomový okamžik. Potvrzuje totiž, že olomoucká špičková věda patří na mapu Evropy,“ říká proděkanka pro vědu a výzkum FF UP Lenka Křupková.

Úspěšnost v letošní výzvě ERC Advanced Grants dosáhla pouze 9,8 %. Za Českou republiku v ní uspěla také Jana Mynářová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s historickým tématem. „Kolegyni Mynářové do Prahy gratulujeme. Rád bych zároveň zmínil, že propojení s kolegy z jiných univerzit je u nás standardní součástí přípravného procesu. Těší mě, že si profesor Kafetsios a profesorka Mynářová při přípravě vzájemně pomáhali. Úspěch našich dvou projektů také ukazuje na vysokou úroveň humanitních věd v České republice,“ uzavírá děkan FF UP Jan Stejskal.

Jak se lidé naučí důvěřovat druhým? Proč v některých společnostech lidé snáze dodržují pravidla, spolupracují a dokážou se domluvit, zatímco jinde je to těžší? A co se stane, když společnost čelí nejistotě, krizi nebo ohrožení? Právě na tyto otázky se zaměřuje projekt CORESPOND, který povede Konstantinos Kafetsios z katedry psychologie Filozofické fakulty UP a který získal podporu prestižního grantu ERC Advanced. Tento typ grantu podporuje světově etablované vědecké lídry s mimořádnými výsledky a s ambiciózními a průlomovými projekty. CORESPOND s rozpočtem 2,3 milionu eur je jedním z pouze dvou ERC Advanced grantů putujících letos do ČR.

Základní myšlenka projektu CORESPOND je překvapivě jednoduchá: způsob, jakým se lidé v blízkých vztazích učí důvěře, bezpečí, nebo naopak nejistotě, nemusí ovlivňovat jen jejich osobní život. Může se promítat i do toho, jak fungují celé skupiny a kultury.

Pětiletý výzkum, jehož realizace bude podpořena rozpočtem 2,3 milionu eur, vychází z teorie vztahové vazby. Ta popisuje, jak lidé reagují na nejistotu, stres nebo ohrožení podle toho, zda a jakou míru podpory zažívali od svého okolí v minulosti. CORESPOND tuto známou psychologickou teorii posouvá o krok dál. Nezkoumá vztahovou vazbu jen jako osobnostní rys jednotlivce, ale jako naučený vzorec chování, který se může opakovat ve skupinách a postupně ovlivňovat společenské normy.

„Projekt bude testovat hypotézu, že tyto vztahové vzorce souvisejí s tím, jak lidé důvěřují ostatním, jak dodržují pravidla, jak reagují na jejich porušení a jak spolupracují v situacích, kdy je potřeba koordinace. Jinými slovy: výzkumný tým se bude ptát, zda kořeny společenské spolupráce neleží hlouběji, než se běžně předpokládá – ne pouze v hodnotách a přesvědčeních, ale také v každodenních zkušenostech s tím, zda se na druhé můžeme spolehnout,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Konstantinos Kafetsios.

Migrace i klimatická krize – jak společnosti reagují na změny?

Metodologicky je projekt mimořádný tím, že propojí laboratorní experimenty, behaviorální design, ekonomické hry, mezinárodní komparaci i počítačové modelování. V první fázi bude tým ověřovat nový způsob měření vztahových vzorců ve čtyřech kulturách. Poté bude výzkum rozšířen na 17 a nakonec budou výsledky ověřovány na datech z 53 kultur.

Teoretický přínos projektu spočívá v tom, že nabízí nový pohled na kulturu. Místo aby rozdíly mezi společnostmi vysvětloval hlavně hodnotami, tradicemi nebo pravidly, zkoumá vztahové mechanismy, které mohou být pod nimi. Pokud se hypotéza potvrdí, půjde o významný posun v chápání toho, jak vzniká důvěra, spolupráce a sociální soudržnost.

„CORESPOND není jen projekt, ale rozsáhlý výzkumný program, který olomouckou psychologii posouvá mezi prestižní mezinárodní pracoviště,“ uvádí ERC konzultantka Petra Vaculíková, která na Filozofické fakultě UP dlouhodobě podporuje vědce při přípravách na velké výzkumné projekty.

Výsledky výzkumu pomohou lépe porozumět tomu, proč některé komunity odolávají krizím lépe než jiné, jak podporovat spolupráci v multikulturních společnostech nebo jak navrhovat opatření, která posilují důvěru a soudržnost. To je důležité v době, kdy společnosti čelí migraci, klimatickému stresu, polarizaci i dalším formám nejistoty.

Síla tuzemských humanitních věd

„I když jsme před půlrokem získali ERC Consolidator, dovolím si tvrdit, že zisk grantu ERC Advanced je pro naši fakultu další přelomový okamžik. Potvrzuje totiž, že olomoucká špičková věda patří na mapu Evropy,“ říká proděkanka pro vědu a výzkum FF UP Lenka Křupková.

Úspěšnost v letošní výzvě ERC Advanced Grants dosáhla pouze 9,8 %. Za Českou republiku v ní uspěla také Jana Mynářová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s historickým tématem. „Kolegyni Mynářové do Prahy gratulujeme. Rád bych zároveň zmínil, že propojení s kolegy z jiných univerzit je u nás standardní součástí přípravného procesu. Těší mě, že si profesor Kafetsios a profesorka Mynářová při přípravě vzájemně pomáhali. Úspěch našich dvou projektů také ukazuje na vysokou úroveň humanitních věd v České republice,“ uzavírá děkan FF UP Jan Stejskal.