Agregátor zdrojů

V každém akademickém roce se naši studenti a studentky vydávají na zkušenou do světa. Díky výměnným programům, letním školám, stážím a stipendiím získávají příležitost studovat a pracovat na zahraničních univerzitách i pracovištích, kde si rozšiřují své znalosti a sbírají cenné zkušenosti. Tyto pobyty jim zároveň umožňují poznávat nové země, kultury i každodenní život v zahraničí.

Jak se kde žije? Co by si člověk neměl nechat ujít, když se tam vydá? Odpovědi na tyto otázky i řadu zajímavých tipů od našich studentů najdete v následující anketě.

 

Nurgul Zhussipova
CMTF, Teologie

Po mateřské dovolené a studiu online pro mě byla letní škola v Pécsi s tématem Hledání pokoje nesmírně obohacující. Navzdory dlouhé cestě z Kazachstánu přes Istanbul stála tato zkušenost za to. Nejvíc mě zaujala mezinárodní atmosféra a možnost dialogu s vyučujícími z celé Evropy. V Pécsi je vše blízko, což přeje soustředění. Ostatním doporučuji místní teologickou kolej i pohostinnost organizátorů. Pokud tam pojedete, nenechte si ujít historické centrum – je to nevelké, ale velkorysé město, kde se skvěle propojuje studium s klidem. Děkuji CMTF a panu proděkanu Opatrnému za tuto šanci!

 

Ivana Hmirová
LF, Všeobecné lékařství

Absolvovala som semestrálny študijný pobyt na University of Tartu v Estónsku. Tartu má čarovnú atmosféru stvorenú na prechádzky uličkami a parkom pri katedrále. Odporúčam navštíviť Estónske národné múzeum alebo bar Möku, obľúbený medzi zahraničnými študentami. Určite si urobte výlet na ostrov Saaremaa, známy veternými mlynmi, majákmi a pokojnou prírodou,  alebo do Tallinnu. Skvelé je aj mesto Pärnu – letné hlavné mesto s plážami. Využite čas cestovaním po Pobaltí – strávte víkend v Rige či Vilniuse. Takisto odporúčam návštevu Fínska, kde môžete zažiť polárnu žiaru. Erasmus je hlavne o ľuďoch a spomienky naň vám ostanú na celý život.

 

Václav Lipina
FF, Muzikologie

Právě jsem na pětiměsíční stáži v hlavním městě Vietnamu, Hanoji. Pracuji pro České centrum při Velvyslanectví ČR v Hanoji, které šíří českou kulturu ve Vietnamu. Život je tady v mnoha věcech naprosto odlišný – ježdění kaž­dý den do práce na motorce v chaotickém provozu, street food, kde se sedí většinou na chodníku na malých plastových stoličkách, a milé interakce s místními. Všem, kteří se do Vietnamu také vydají, bych doporučoval zažít lunární Nový rok (největší svátek ve Vietnamu) a vydat se do přírody, například na ostrov Cát Bà, který nabízí krásnou krajinu plnou džungle, hor a dechberoucích výhledů.

 

Marie Princová
PřF, Aplikovaná fyzika

V rámci magisterského studia jsem strávila půl roku na stáži v CERNu – Evropské organizaci pro jaderný výzkum. CERN leží na hranici Švýcarska a Francie, takže lze poznávat rovnou dvě země! Rozhodně nevynechejte Ženevu s katedrálou Saint--Pierre a fontánou Jet d‘Eau, večer se vraťte pod pohoří Jura do některé z okolních francouzských vesniček s jejich útulnými pekárnami a víkendy věnujte dechberoucím švýcarským horám a procházkám kolem Ženevského jezera. Jako studentka částicové fyziky z této kulturní a profesní zkušenosti čerpám dodnes.

 

Jana Mrkosová
PdF, Společenské vědy a výtvarná tvorba

Ze svých dvou Erasmus+ zkušeností bych zmínila tu ve Frankfurtu nad Mohanem. Na České škole bez hranic Rhein-Main jsem si zkusila neskutečně mnoho od výuky po správu celé školy. Nejvíc si vážím možnosti vhlédnout do neuvěřitelného světa mísení jazyků. A Frankfurt? I když mě před temnou historií města varovali, přirostl mi navždy k srdci. Kroky jeho ulicemi se mi zdály tak živé, různorodé a úplně jiné než kdekoliv jinde. Jistotu každé cestě přidávaly vysoké mrakodrapy, pod jejichž dohledem jsem se cítila v bezpečí a doma. Jediná procházka pod nimi a do Frankfurtu se bezmezně zamilujete.

 

Martin Mach
PF, Teoretické právní vědy

V rámci studia jsem díky skvělému zahraničnímu oddělení právnické fakulty vyrazil na Tchaj-wan. Studium na univerzitě v TOP 100 je sice plné byrokracie, kdy bez papíru s razítkem neexistujete, což je pro flegmatika s volnějším přístupem k deadlinům facka jak pondělní přednáška v osm ráno, ale Tchaj-pej vás nadchne. Město má jedinečnou atmosféru pulzujících nočních trhů a kontrastů, kde se starobylé chrámy krčí ve stínu mrakodrapů. Hned za ním navíc začíná nádherná neponičená příroda. Všem doporučuji ochutnat street food a vyrazit na Sloní horu s výhledem na Taipei 101.

 

Martina Drásalová
FTK, Učitelství tělesné výchovy a biologie

Život na kampusu patřil k nejlepším zkušenostem z mého studia na University of Alberta v Edmontonu v Kanadě. Měla jsem možnost poznat studenty z celého světa, zapojit se do místních klubů a účastnit se studentských akcí. Velkým benefitem byl volný vstup do posilovny, bazénu nebo na lezeckou stěnu. Přibližně čtyři hodiny od Edmontonu se nachází Rocky Mountains s národními parky Banff a Jasper, které nabízejí nádhernou přírodu s horskými treky a ikonickými jezery. Na své si přijdou i milovníci zimních sportů. A když už budete v Edmontonu, určitě si nenechte ujít atmosféru NHL zápasu Edmonton Oilers!

 

Marie Johánková
FZV, Fyzioterapie

Absolvovala jsem studijní pobyt na Satakunta University of Applied Sciences. I přesto, že se Finsku přezdívá země jezer, tak ve městě Pori, kde je hlavní kampus, žádné nenajdete. Co byste si ale neměli nechat ujít, je výlet na pláž Yyteri, nacházející se cca 30 minut autobusem od Pori. Pokud vás voda neláká, tak posečkejte v autobuse o pár minut déle a dostanete se na ostrov Reposaari. Zde se můžete ponořit do rozlehlých lesů a sbírat borůvky i houby. Nebo se projít městem a obdivovat idylické dřevěné domky. Z dalších věcí, které bych nevynechala při návštěvě Finska, je jistě ochutnání lékořice. Najdete ji v obchodech v balíčcích i se sladkými bonbony, pokud ale chcete poznat pravou sílu lékořice, doporučuji ochutnat tzv. salmiakki.

 

Anketa vznikla pro aktuální vydání magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi najdete zde.

Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého letos oslaví 80 let od svého založení. Významné jubileum připomene slavnostní setkání absolventů, studentů i současných a bývalých zaměstnanců, křest publikace mapující historii katedry i ohlédnutí za osmi desetiletími vzdělávání psychologů a rozvoje psychologické vědy v Olomouci.

Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého patří dlouhodobě k nejvýznamnějším pracovištím české psychologie. Po celou dobu své existence propojuje bohatou tradici s moderním výzkumem, inovacemi a aktivním zapojením do společenského dění. V září si připomene 80 let od svého založení. Součástí oslav bude mimo jiné křest publikace mapující historii katedry.

Historie katedry psychologie FF UP.

Křest publikace se uskuteční 12. září v aule FF UP (od 10:30).

„Sborník s názvem Historie katedry psychologie FF UP vznikl právě u příležitosti 80. výročí založení naší katedry. Pracovalo na něm delší dobu několik akademiků a akademiček. Publikace mapuje rozvoj po jejím obnovení v 50. letech minulého století, další vývoj i současnost. Srdečně zveme na její křest i na oslavy kulatého výročí, které budou jedním z programových bodů chystaného absolventského srazu Univerzity Palackého,“ uvedl Matúš Šucha z katedry psychologie FF UP.

Katedra psychologie od svého vzniku významně přispívá k rozvoji československé i české psychologické vědy, vzdělávání i odborné praxe. Díky řadě významných osobností se stala respektovaným centrem s mezinárodním renomé. Dlouhodobě se podílí na řešení významných výzkumných projektů na národní i mezinárodní úrovni.

V současnosti se zaměřuje například na výzkum duševního zdraví dětí a dospívajících, prevence rizikového chování, psychologie zdraví, rodiny, dopravy, forenzní psychologie či psychologie stárnutí. Výsledky jejího výzkumu nacházejí uplatnění v praxi – například při tvorbě metodik pro školy, zdravotnická zařízení nebo soudy. Katedra zároveň úzce spolupracuje s veřejnou správou i neziskovým a soukromým sektorem na vývoji diagnostických nástrojů, intervencí a vzdělávacích programů.

„Srdečně zveme na křest publikace i oslavy našeho kulatého výročí.“ Matúš Šucha, katedra psychologie FF UP

Psychologie patří k nejžádanějším studijním programům nejen na Filozofické fakultě UP, ale i mezi humanitními obory v České republice. O studium na olomoucké katedře psychologie je dlouhodobě mimořádný zájem. Každoročně se hlásí několikanásobně více uchazečů, než kolik může katedra přijmout. Velký zájem je také o kombinované navazující magisterské studium, do něhož se vedle absolventů olomoucké psychologie často hlásí i absolventi bakalářských studijních programů z jiných univerzit. V současnosti vzdělává olomoucká katedra psychologie přibližně 600 studentů a studentek.

Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého letos oslaví 80 let od svého založení. Významné jubileum připomene slavnostní setkání absolventů, studentů i současných a bývalých zaměstnanců, křest publikace mapující historii katedry i ohlédnutí za osmi desetiletími vzdělávání psychologů a rozvoje psychologické vědy v Olomouci.

Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého patří dlouhodobě k nejvýznamnějším pracovištím české psychologie. Po celou dobu své existence propojuje bohatou tradici s moderním výzkumem, inovacemi a aktivním zapojením do společenského dění. V září si připomene 80 let od svého založení. Součástí oslav bude mimo jiné křest publikace mapující historii katedry.

Historie katedry psychologie FF UP.

Křest publikace se uskuteční 12. září v aule FF UP (od 10:30).

„Sborník s názvem Historie katedry psychologie FF UP vznikl právě u příležitosti 80. výročí založení naší katedry. Pracovalo na něm delší dobu několik akademiků a akademiček. Publikace mapuje rozvoj po jejím obnovení v 50. letech minulého století, další vývoj i současnost. Srdečně zveme na její křest i na oslavy kulatého výročí, které budou jedním z programových bodů chystaného absolventského srazu Univerzity Palackého,“ uvedl Matúš Šucha z katedry psychologie FF UP.

Katedra psychologie od svého vzniku významně přispívá k rozvoji československé i české psychologické vědy, vzdělávání i odborné praxe. Díky řadě významných osobností se stala respektovaným centrem s mezinárodním renomé. Dlouhodobě se podílí na řešení významných výzkumných projektů na národní i mezinárodní úrovni.

V současnosti se zaměřuje například na výzkum duševního zdraví dětí a dospívajících, prevence rizikového chování, psychologie zdraví, rodiny, dopravy, forenzní psychologie či psychologie stárnutí. Výsledky jejího výzkumu nacházejí uplatnění v praxi – například při tvorbě metodik pro školy, zdravotnická zařízení nebo soudy. Katedra zároveň úzce spolupracuje s veřejnou správou i neziskovým a soukromým sektorem na vývoji diagnostických nástrojů, intervencí a vzdělávacích programů.

„Srdečně zveme na křest publikace i oslavy našeho kulatého výročí.“ Matúš Šucha, katedra psychologie FF UP

Psychologie patří k nejžádanějším studijním programům nejen na Filozofické fakultě UP, ale i mezi humanitními obory v České republice. O studium na olomoucké katedře psychologie je dlouhodobě mimořádný zájem. Každoročně se hlásí několikanásobně více uchazečů, než kolik může katedra přijmout. Velký zájem je také o kombinované navazující magisterské studium, do něhož se vedle absolventů olomoucké psychologie často hlásí i absolventi bakalářských studijních programů z jiných univerzit. V současnosti vzdělává olomoucká katedra psychologie přibližně 600 studentů a studentek.

Vladislav Pokorný, a physicist from the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU), is a co-author of a study that won the prestigious ACS Nano Impact Award 2026. In it, researchers managed to build a tiny memory by placing single molecules on the surface of a superconductor.

Vladislav Pokorný, fyzik z Fyzikálního ústavu AV ČR, je spoluautorem studie, která získala prestižní cenu ACS Nano Impact Award 2026. Vědcům a vědkyním se v ní podařilo z jednotlivých molekul sestavit na povrchu supravodiče miniaturní paměť.

The goal of the new REEactor technology platform is to accelerate and simplify the separation of rare earth elements, reduce waste, and contribute to a more sustainable extraction of strategic raw materials. A team led by renowned chemist Alexander Dömling from the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) at Palacký University will focus on its development thanks to receiving a prestigious European Research Council (ERC) grant in the Proof of Concept category. The platform will combine automated chemistry, artificial intelligence, and molecular research to help strengthen Europe’s position in the field of critical raw materials and advance the goals of the European Green Deal. It is the only grant among the 182 funded under this call to be awarded to a Czech institution.

“REEactor focuses on finding the molecular key to one of the most difficult problems in the processing of critical raw materials: how to identify and separate rare earth elements that are nearly identical. Instead of slowly testing individual compounds, we will use automation to prepare and test tens of thousands of molecular variants, while artificial intelligence will help us identify the most successful ones. This could significantly accelerate the discovery of separation systems that will be more selective, more stable, reusable, and better suited for cleaner industrial processes,” said Alexander Dömling, who received a grant of 150,000 euros for a one-year ERC Proof of Concept project.

According to him, it is difficult to imagine modern life without rare earth elements. This group of 17 chemical elements is essential, for example, to produce batteries, electric vehicles, airplanes, drones, wind turbines, cell phones, medical diagnostic devices, semiconductors, and high-performance magnets. Today’s industrial rare-earth separation capacity is highly concentrated in China and still largely depends on technologies developed decades ago. Because rare-earth elements are chemically very similar, separating them requires long sequences of repetitive extraction steps, large quantities of chemicals and energy, and generates substantial amounts of toxic waste. The REEactor is designed to eliminate these weaknesses. In this project, researchers will utilize the AMADEUS automated research platform, developed as part of Professor Dömling’s previous ERC Advanced project, which is specifically designed to discover new molecular separation technologies much faster than the conventional trial-and-error approach.

However, the REEactor project will not limit itself to discovering molecular variants. Scientists will test the most promising ones under conditions that closely mimic the actual processing and recycling of rare earth elements. This will verify whether the technology works not only in the laboratory but also has potential for future industrial applications. “In the long term, REEactor could help replace large-scale, resource-intensive industrial separation operations with smaller, modular units that will be more efficient, flexible, and environmentally friendly. The transfer of technology into industrial practice shall be carried out by a newly established spin-off company, REEactor, whose development is another objective of the project,” said team member Imma Capriello, who significantly contributed to the project’s preparation.

The ERC Proof of Concept grant further strengthens Professor Dömling’s research portfolio, which focuses on miniaturization, automation, and sustainable chemistry and their applications—ranging from the development of new drugs and nanomaterials to crop protection products and technologies for critical raw materials. In 2022, this German scientist secured an ERC Advanced AMADEUS grant for the university. He also leads the European ERA Chair ACCELERATOR project.

“China’s strength in rare-earth separation is not only based on access to raw materials. It is the result of decades of accumulated processing knowledge, continuous investment in separation technologies, specialised mining universities, technical plants, and industrial optimisation. Europe cannot simply rebuild this knowledge base by following the same path; that would take too long. The question now is who will generate the next generation of separation knowledge: through slow human accumulation, or through autonomous chemistry. ERC funded REEactor aims to compress this learning curve by using automation and artificial intelligence to discover better separation systems faster, helping to build a competitive European rare-earth supply chain for Europe’s Green Deal future,” said Professor Dömling.

The European Research Council (ERC) has awarded a total of €27.3 million to 182 researchers in the first Proof of Concept call of 2026. Each grant is worth €150,000 and helps current and recent ERC grantees to explore the commercial or societal potential of their research findings. This grant scheme is part of the EU’s research and innovation programme, Horizon Europe.

Urychlit a zjednodušit separaci prvků vzácných zemin, které jsou nezbytné například pro výrobu mobilních telefonů, elektromobilů či lékařských diagnostických přístrojů, je cílem nové technologické platformy REEactor. Na její vývoj získal tým vedený uznávaným chemikem Alexanderem Dömlingem z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) v kategorii Proof of Concept. Spojením automatizované chemie, umělé inteligence a molekulárního výzkumu REEactor sníží spotřebu chemikálií i množství toxického odpadu a posílí technologickou pozici Evropy v oblasti kritických surovin. Jedná se o jediný grant ze 182 podpořených v této výzvě, který míří do Česka.

„REEactor se zaměřuje na nalezení molekulárního klíče k jednomu z nejobtížnějších problémů při zpracování kritických surovin: jak oddělit prvky vzácných zemin, které jsou téměř nerozeznatelné. Místo pomalého testování jednotlivých sloučenin využijeme automatizaci k přípravě a testování desítek tisíc molekulárních variant, zatímco umělá inteligence nám pomůže identifikovat ty nejúspěšnější. To by mohlo zásadně urychlit vývoj separačních systémů, které budou selektivnější, stabilnější, opakovaně použitelné a vhodnější pro čistší průmyslové procesy,“ uvedl Alexander Dömling, který na roční projekt ERC Proof of Concept získal grant ve výši 150 tisíc eur.

„Získání grantu ERC Proof of Concept je důležitým potvrzením naší myšlenky, že autonomní chemie, automatizace a umělá inteligence mohou pomoci řešit jednu z nejnaléhavějších evropských výzev v oblasti kritických surovin." Alexander Dömling

Podle něj si bez prvků vzácných zemin lze moderní technologie těžko představit. Tato skupina 17 chemických prvků je nezbytná například pro výrobu baterií, elektromobilů, letadel, dronů, větrných turbín, mobilních telefonů, diagnostických zdravotnických přístrojů, polovodičů či vysoce výkonných magnetů. Průmyslová separace prvků vzácných zemin je dnes z velké části soustředěna v Číně a stále využívá technologie vyvinuté před několika desetiletími. Protože jsou si prvky vzácných zemin chemicky velmi podobné, jejich oddělení vyžaduje dlouhé série opakovaných extrakčních kroků, velké množství chemikálií a energie a produkuje značné množství toxického odpadu. REEactor je navržen tak, aby tyto slabiny odstranil. Vědci v něm využijí automatizovanou výzkumnou platformu AMADEUS vyvinutou v rámci předchozího projektu ERC Advanced profesora Dömlinga, která slouží právě k objevování nových molekulárních separačních technologií mnohem rychleji než při běžném postupu založeném na metodě pokus–omyl. 

Projekt REEactor však nezůstane jen u objevování molekulárních variant. Ty nejslibnější vědci otestují v podmínkách co nejvíce odpovídajících skutečnému zpracování a recyklaci prvků vzácných zemin. Ověří tak, zda technologie funguje nejen v laboratoři, ale má potenciál i pro budoucí průmyslové využití. „V delším horizontu by REEactor mohl pomoci nahradit rozsáhlé a zdrojově náročné průmyslové separační provozy menšími modulárními jednotkami, které budou efektivnější, flexibilnější a šetrnější k životnímu prostředí. Převod technologií do průmyslové praxe má umožnit nově vzniklá spin-off společnosti REEactor, jejíž rozvoj je dalším úkolem projektu,“ řekla členka týmu Imma Capriello, která se na přípravě projektu významně podílela.

Grant ERC Proof of Concept dále posiluje výzkumné portfolio profesora Dömlinga, jenž se zaměřuje na miniaturizaci, automatizaci a udržitelnou chemii a jejich využitím od vývoje nových léčiv a nanomateriálů až po přípravky na ochranu rostlin a technologie pro kritické suroviny. V roce 2022 získal tento německý vědec pro univerzitu grant ERC Advanced AMADEUS. Zároveň vede evropský projekt ERA Chair ACCELERATOR.

„Získání grantu ERC Proof of Concept je důležitým potvrzením naší myšlenky, že autonomní chemie, automatizace a umělá inteligence mohou pomoci řešit jednu z nejnaléhavějších evropských výzev v oblasti kritických surovin. Čína po desetiletí budovala expertizu v separaci prvků vzácných zemin, specializované akademické kapacity i průmyslové know-how. Evropa nyní musí vybudovat vlastní technologickou sílu v této oblasti. Bezpečnost dodávek kritických surovin nebude založena na pouhém kopírování těžebního modelu minulosti, ale na vytváření technologií, které umožní získat více strategických materiálů z menšího množství zdrojů díky pokročilé inteligenci separačních procesů,“ doplnil profesor Dömling. 

Evropská výzkumná rada (ERC) rozdělila v prvním kole výzvy pro rok 2026 mezi 182 výzkumníků celkem 27,3 milionu eur. Každý grant má hodnotu 150 000 eur a je určen současným i nedávným držitelům grantů ERC, aby mohli ověřit komerční nebo společenský potenciál výsledků svého výzkumu. Tento grantový program je součástí rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa.

Urychlit a zjednodušit separaci prvků vzácných zemin, které jsou nezbytné například pro výrobu mobilních telefonů, elektromobilů či lékařských diagnostických přístrojů, je cílem nové technologické platformy REEactor. Na její vývoj získal tým vedený uznávaným chemikem Alexanderem Dömlingem z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) v kategorii Proof of Concept. Spojením automatizované chemie, umělé inteligence a molekulárního výzkumu REEactor sníží spotřebu chemikálií i množství toxického odpadu a posílí technologickou pozici Evropy v oblasti kritických surovin. Jedná se o jediný grant ze 182 podpořených v této výzvě, který míří do Česka.

„REEactor se zaměřuje na nalezení molekulárního klíče k jednomu z nejobtížnějších problémů při zpracování kritických surovin: jak oddělit prvky vzácných zemin, které jsou téměř nerozeznatelné. Místo pomalého testování jednotlivých sloučenin využijeme automatizaci k přípravě a testování desítek tisíc molekulárních variant, zatímco umělá inteligence nám pomůže identifikovat ty nejúspěšnější. To by mohlo zásadně urychlit vývoj separačních systémů, které budou selektivnější, stabilnější, opakovaně použitelné a vhodnější pro čistší průmyslové procesy,“ uvedl Alexander Dömling, který na roční projekt ERC Proof of Concept získal grant ve výši 150 tisíc eur.

„Získání grantu ERC Proof of Concept je důležitým potvrzením naší myšlenky, že autonomní chemie, automatizace a umělá inteligence mohou pomoci řešit jednu z nejnaléhavějších evropských výzev v oblasti kritických surovin." Alexander Dömling

Podle něj si bez prvků vzácných zemin lze moderní technologie těžko představit. Tato skupina 17 chemických prvků je nezbytná například pro výrobu baterií, elektromobilů, letadel, dronů, větrných turbín, mobilních telefonů, diagnostických zdravotnických přístrojů, polovodičů či vysoce výkonných magnetů. Průmyslová separace prvků vzácných zemin je dnes z velké části soustředěna v Číně a stále využívá technologie vyvinuté před několika desetiletími. Protože jsou si prvky vzácných zemin chemicky velmi podobné, jejich oddělení vyžaduje dlouhé série opakovaných extrakčních kroků, velké množství chemikálií a energie a produkuje značné množství toxického odpadu. REEactor je navržen tak, aby tyto slabiny odstranil. Vědci v něm využijí automatizovanou výzkumnou platformu AMADEUS vyvinutou v rámci předchozího projektu ERC Advanced profesora Dömlinga, která slouží právě k objevování nových molekulárních separačních technologií mnohem rychleji než při běžném postupu založeném na metodě pokus–omyl. 

Projekt REEactor však nezůstane jen u objevování molekulárních variant. Ty nejslibnější vědci otestují v podmínkách co nejvíce odpovídajících skutečnému zpracování a recyklaci prvků vzácných zemin. Ověří tak, zda technologie funguje nejen v laboratoři, ale má potenciál i pro budoucí průmyslové využití. „V delším horizontu by REEactor mohl pomoci nahradit rozsáhlé a zdrojově náročné průmyslové separační provozy menšími modulárními jednotkami, které budou efektivnější, flexibilnější a šetrnější k životnímu prostředí. Převod technologií do průmyslové praxe má umožnit nově vzniklá spin-off společnosti REEactor, jejíž rozvoj je dalším úkolem projektu,“ řekla členka týmu Imma Capriello, která se na přípravě projektu významně podílela.

Grant ERC Proof of Concept dále posiluje výzkumné portfolio profesora Dömlinga, jenž se zaměřuje na miniaturizaci, automatizaci a udržitelnou chemii a jejich využitím od vývoje nových léčiv a nanomateriálů až po přípravky na ochranu rostlin a technologie pro kritické suroviny. V roce 2022 získal tento německý vědec pro univerzitu grant ERC Advanced AMADEUS. Zároveň vede evropský projekt ERA Chair ACCELERATOR.

„Získání grantu ERC Proof of Concept je důležitým potvrzením naší myšlenky, že autonomní chemie, automatizace a umělá inteligence mohou pomoci řešit jednu z nejnaléhavějších evropských výzev v oblasti kritických surovin. Čína po desetiletí budovala expertizu v separaci prvků vzácných zemin, specializované akademické kapacity i průmyslové know-how. Evropa nyní musí vybudovat vlastní technologickou sílu v této oblasti. Bezpečnost dodávek kritických surovin nebude založena na pouhém kopírování těžebního modelu minulosti, ale na vytváření technologií, které umožní získat více strategických materiálů z menšího množství zdrojů díky pokročilé inteligenci separačních procesů,“ doplnil profesor Dömling. 

Evropská výzkumná rada (ERC) rozdělila v prvním kole výzvy pro rok 2026 mezi 182 výzkumníků celkem 27,3 milionu eur. Každý grant má hodnotu 150 000 eur a je určen současným i nedávným držitelům grantů ERC, aby mohli ověřit komerční nebo společenský potenciál výsledků svého výzkumu. Tento grantový program je součástí rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa.

Petra Jurkovičová a Zdeňka Kozáková z Ústavu speciálněpedagogických studií a Jiří Černý z katedry výtvarné výchovy převzali z rukou děkana Pedagogické fakulty UP Vojtecha Regece Cenu Magister optimus 2026. Mezi nejlepší vyučující se letos zařadila také Alžběta Vaňková z katedry primární pedagogiky, která získala Cenu veřejnosti.

Podpořit, vyzdvihnout a prezentovat kvalitní a inspirativní výuku. S tímto záměrem vznikla na Pedagogické fakultě UP tradice každoročního udílení čestného ocenění nejlepším vyučujícím. Fakulta cenu uděluje od roku 2024 na základě nominací studentů a následného rozhodnutí děkana. Do užšího výběru se letos probojovalo jednadvacet finalistek a finalistů. Laureátky a laureát převzali ocenění na parkánu Uměleckého centra UP během Zahradní slavnosti.

„Cena pro mě znamená především ocenění od studentů. Už samotná nominace mě velmi potěšila a vnímám ji jako potvrzení, že můj přístup k výuce i způsob předávání zkušeností studentům mají smysl. Zároveň je to uznání ze strany kolegů a vedení fakulty i cenná zpětná vazba, která mě motivuje do další práce,“ shrnula Petra Jurkovičová, jedna z laureátek letošní Ceny Magister optimus. 

Vedle akademické činnosti pracuje také jako supervizorka v organizacích poskytujících sociální služby, kde se zaměřuje na podporu dialogu, efektivní spolupráce a zdravých vztahů v pracovních kolektivech. Podle studentů dokáže výuku vést poutavě a srozumitelně. Oceňují její živý, vtipný, a především lidský přístup.

Svou práci vnímá především jako průvodcovství světem rozmanitých informací. Dobrý učitel by se podle ní měl zajímat o to, co studenti o tématu již vědí, jaké mají zkušenosti, a pomáhat jim objevovat nové souvislosti. „Měl by mít široký přehled, sledovat aktuální poznatky ve svém oboru a být otevřený tomu, že se může učit i od svých studentů,“ doplnila.

Výuku jako poslání vnímá i Zdeňka Kozáková, která si přála učit už od dětství. Na pedagogické práci ji nejvíce naplňují tvořivost, pestrost a vědomí, že její práce má skutečný smysl.

„Velkou radost mi přináší možnost pracovat mezi inspirativními a motivujícími lidmi, kterými moji studenti, kolegové i vedoucí pracovníci bezesporu jsou,“ řekla další letošní laureátka Ceny Magister optimus a zástupkyně ředitelky Ústavu speciálněpedagogických studií.

Podle ní by měl být dobrý učitel otevřený dialogu, profesnímu rozvoji i novým poznatkům a zároveň umět naslouchat potřebám studentů i reagovat na požadavky současné praxe.

„Velmi si vážím už samotné nominace a děkuji studentům za jejich podporu. Ocenění je pro mě velkou radostí i motivací do další práce. Zároveň je příležitostí poděkovat všem kolegům a učitelům, kteří mě během profesní dráhy inspirovali a ovlivnili můj přístup k výuce," dodala.

K nejoblíbenějším pedagogům patří také Alžběta Vaňková z katedry primární pedagogiky, která převzala Cenu veřejnosti. 

„Vážím si už samotného zařazení mezi nominované pedagogy. Považuji to za cennou zpětnou vazbu a potvrzení, že kvalitní výuka stojí nejen na odbornosti, ale také respektu, lidském přístupu a skutečném zájmu o studenty. Získané hlasy jsou pro mě povzbuzením do další práce," uvedla.

Na rozhodnutí věnovat se učitelské profesi měla významný vliv její trenérská zkušenost. Řadu let se věnuje gymnastice a více než deset let ji také trénuje. Právě práce s dětmi a mladými lidmi ji přivedla k přesvědčení, že vzdělávání je oblast, které se chce profesně věnovat. Je přesvědčena, že dobrý učitel by měl být především spravedlivý, zodpovědný, laskavý a schopný sebereflexe. Studentům by měl být pozitivním vzorem a hodnoty, které předává, naplňovat i svým každodenním jednáním.

Zahradní slavnost, při níž se sešli studenti, zaměstnanci, absolventi i přátelé Pedagogické fakulty UP, se uskutečnila u příležitosti závěru akademického roku. Akci organizovalo a koordinovalo Centrum inovací ve vzdělávání PdF UP. Hudební doprovod zajistilo uskupení New Street Band.  

Cenu Magister optimus 2026 převzali:

Mgr. Petra Jurkovičová, Ph.D., Ústav speciálněpedagogických studií, doc. Mgr. Zdeňka Kozáková, Ph.D., Ústav speciálněpedagogických studií, Mgr. et Mgr. Jiří Černý, Ph.D., katedra výtvarné výchovy, Mgr. Alžběta Vaňková, Ph.D., katedra primární pedagogiky – Cena veřejnosti. O finalistech za rok 2026 se více dočtete zde.

Petra Jurkovičová a Zdeňka Kozáková z Ústavu speciálněpedagogických studií a Jiří Černý z katedry výtvarné výchovy převzali z rukou děkana Pedagogické fakulty UP Vojtecha Regece Cenu Magister optimus 2026. Mezi nejlepší vyučující se letos zařadila také Alžběta Vaňková z katedry primární pedagogiky, která získala Cenu veřejnosti.

Podpořit, vyzdvihnout a prezentovat kvalitní a inspirativní výuku. S tímto záměrem vznikla na Pedagogické fakultě UP tradice každoročního udílení čestného ocenění nejlepším vyučujícím. Fakulta cenu uděluje od roku 2024 na základě nominací studentů a následného rozhodnutí děkana. Do užšího výběru se letos probojovalo jednadvacet finalistek a finalistů. Laureátky a laureát převzali ocenění na parkánu Uměleckého centra UP během Zahradní slavnosti.

„Cena pro mě znamená především ocenění od studentů. Už samotná nominace mě velmi potěšila a vnímám ji jako potvrzení, že můj přístup k výuce i způsob předávání zkušeností studentům mají smysl. Zároveň je to uznání ze strany kolegů a vedení fakulty i cenná zpětná vazba, která mě motivuje do další práce,“ shrnula Petra Jurkovičová, jedna z laureátek letošní Ceny Magister optimus. 

Vedle akademické činnosti pracuje také jako supervizorka v organizacích poskytujících sociální služby, kde se zaměřuje na podporu dialogu, efektivní spolupráce a zdravých vztahů v pracovních kolektivech. Podle studentů dokáže výuku vést poutavě a srozumitelně. Oceňují její živý, vtipný, a především lidský přístup.

Svou práci vnímá především jako průvodcovství světem rozmanitých informací. Dobrý učitel by se podle ní měl zajímat o to, co studenti o tématu již vědí, jaké mají zkušenosti, a pomáhat jim objevovat nové souvislosti. „Měl by mít široký přehled, sledovat aktuální poznatky ve svém oboru a být otevřený tomu, že se může učit i od svých studentů,“ doplnila.

Výuku jako poslání vnímá i Zdeňka Kozáková, která si přála učit už od dětství. Na pedagogické práci ji nejvíce naplňují tvořivost, pestrost a vědomí, že její práce má skutečný smysl.

„Velkou radost mi přináší možnost pracovat mezi inspirativními a motivujícími lidmi, kterými moji studenti, kolegové i vedoucí pracovníci bezesporu jsou,“ řekla další letošní laureátka Ceny Magister optimus a zástupkyně ředitelky Ústavu speciálněpedagogických studií.

Podle ní by měl být dobrý učitel otevřený dialogu, profesnímu rozvoji i novým poznatkům a zároveň umět naslouchat potřebám studentů i reagovat na požadavky současné praxe.

„Velmi si vážím už samotné nominace a děkuji studentům za jejich podporu. Ocenění je pro mě velkou radostí i motivací do další práce. Zároveň je příležitostí poděkovat všem kolegům a učitelům, kteří mě během profesní dráhy inspirovali a ovlivnili můj přístup k výuce," dodala.

K nejoblíbenějším pedagogům patří také Alžběta Vaňková z katedry primární pedagogiky, která převzala Cenu veřejnosti. 

„Vážím si už samotného zařazení mezi nominované pedagogy. Považuji to za cennou zpětnou vazbu a potvrzení, že kvalitní výuka stojí nejen na odbornosti, ale také respektu, lidském přístupu a skutečném zájmu o studenty. Získané hlasy jsou pro mě povzbuzením do další práce," uvedla.

Na rozhodnutí věnovat se učitelské profesi měla významný vliv její trenérská zkušenost. Řadu let se věnuje gymnastice a více než deset let ji také trénuje. Právě práce s dětmi a mladými lidmi ji přivedla k přesvědčení, že vzdělávání je oblast, které se chce profesně věnovat. Je přesvědčena, že dobrý učitel by měl být především spravedlivý, zodpovědný, laskavý a schopný sebereflexe. Studentům by měl být pozitivním vzorem a hodnoty, které předává, naplňovat i svým každodenním jednáním.

Zahradní slavnost, při níž se sešli studenti, zaměstnanci, absolventi i přátelé Pedagogické fakulty UP, se uskutečnila u příležitosti závěru akademického roku. Akci organizovalo a koordinovalo Centrum inovací ve vzdělávání PdF UP. Hudební doprovod zajistilo uskupení New Street Band.  

Cenu Magister optimus 2026 převzali:

Mgr. Petra Jurkovičová, Ph.D., Ústav speciálněpedagogických studií, doc. Mgr. Zdeňka Kozáková, Ph.D., Ústav speciálněpedagogických studií, Mgr. et Mgr. Jiří Černý, Ph.D., katedra výtvarné výchovy, Mgr. Alžběta Vaňková, Ph.D., katedra primární pedagogiky – Cena veřejnosti. O finalistech za rok 2026 se více dočtete zde.

Scientists at the HiLASE centre have pulled off something no one had managed before. Using the FREYA hyperspectral camera, they captured a burning meteor in the ultraviolet part of the spectrum for the first time. But space isn't the only direction HiLASE technology is heading. The centre, part of the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences, develops lasers for industry and defence.

Vědcům a vědkyním z centra HiLASE se povedlo něco, co před nimi nikdo nedokázal. Pomocí hyperspektrální kamery FREYA poprvé zachytili hořící meteor v ultrafialové části spektra. Kromě vesmíru míří technologie z HiLASE i jinam. Centrum, které je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR, vyvíjí lasery pro průmysl a obranu.  

Do Julských Alp a na pobřeží Jaderského moře vyrazili s jedenáctkou lidí s postižením studenti Fakulty tělesné kultury UP na další ročník Expedice PřesBar, která je o překonávání bariér kolem sebe a v sobě a posouvání vlastních hranic. I přes proměnlivé počasí, které nabouralo plány výpravy, si organizátoři i hosté přivezli mnoho zkušeností a zážitků, na které jen tak nezapomenou.

„Neváhala bych ani minutu a řekla, že jedu. Moc doufám, že se mi ještě taková příležitost naskytne,“ odpověděla na otázku, jestli by se na takovou cestu znovu vydala, jedna z účastnic expedice Stella Jančí, která kvůli mozkové obrně a skolióze páteře využívá vozík, což jí ale vůbec nebrání v tom být aktivní.

„Expedice byla moje první zkušenost s takovou akcí a jsem moc ráda, že jsem tu možnost dostala. Chtěla jsem zažít něco, co už možná nikdy nezažiju, a pokořit své vlastní hranice. Bylo to nezapomenutelné dobrodružství, na které budu vzpomínat celý život s úsměvem na tváři. Nejlepší zážitek bylo určitě lezení na skále,“ uvedla devatenáctiletá Stella, která v září začne studovat na vyšší odborné škole v Uničově.

Jak dodala, práce organizátorů, kteří připravovali program a asistovali jedenáctce hostů s tělesným, zrakovým, sluchovým či mentálním postižením, byla podle ní skvělá. „Holky z mého týmu mi pomohly, kdykoliv bylo potřeba, ať už fyzicky nebo psychicky. Za to jsem jim moc vděčná.“

foto_sem_4

Pro intenzivní týden v terénu si studenti programů Aplikované pohybové aktivity – poradenství ve speciální pedagogice, Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ se zaměřením na speciální pedagogiku a Kondiční trénink a psychomotorická rehabilitace na FTK UP, vybrali několik lokalit ve Slovinsku, zejména okolí města Bled v Julských Alpách a také oblasti na jihu země při Jaderském moři. Nocovali v kempech, vyráželi na pěší nebo cyklistické výlety a výšlapy, kdy si mimo jiné projeli Parenzanu, cyklostezku v trase zrušené železniční trati. V programu nechyběly ani aktivity na vodě.

Ne vždy ale šlo všechno podle původního plánu. „Skoro každý den jsme se potýkali se špatným počasím, například jsme museli, bohužel, úplně zrušit ferraty a vymyslet jiný program. Až na to zrádné počasí jsme ale řešili spíše běžné organizační věcí – vaření, odjezdy, balení stanů, ztracené tašky, které se brzo našly, a podobně,“ přiblížila za organizátory Michaela Střelecká.

foto_sem_4

Vedle zmíněné Parenzany v blízkosti moře si podle ní účastníci nejvíce užili den na raftech. „Ten den bylo krásně, a i když jsme z vody měli respekt, protože většina z nás nejsou zkušení vodáci, s externími instruktorkami jsme si to maximálně užili a zážitek z toho měli i naši hosté, kteří se jen tak na vodu nedostanou. Rafty byly i pro mě super novou zkušeností, moc mě to bavilo.“

Na realizaci expedice si studentští organizátoři mohli vyzkoušet, jaké to je připravovat větší akci pro osoby s postižením, také spolupracovat a komunikovat v týmu. Jak Michaela Střelecká doplnila, všichni vystoupili ze svých komfortních zón a snažili se překonat sami sebe.

foto_sem_4

„Zároveň jsem si uvědomila, jak se dá život opravdu prožít. Musím říct, že vidět tolik lidí s různým typem zdravotního postižení nejen v běžném životě, ale hlavně při nějakém sportovním výkonu bylo opravdu motivující a obohacující. Během expedice člověk přestal trochu myslet na sebe a svoje potřeby, ale především chtěl, ať si ji užijí hosté, ať se spolu bavíme a smějeme, překonáme svoje limity, navzájem si pomůžeme a motivujeme se, abychom dojeli vždy do cíle,“ prozradila studentka s tím, že s expedicí jsou jako organizátoři spokojení.

„Teď už víme, co bychom měli udělat jinak, jaké chyby nastaly a co bychom mohli zlepšit. Všichni jsme expedici organizovali poprvé a dali jsme do toho všechno. Před odjezdem jsme asi netušili, že často budeme muset měnit plány a vymýšlet věci za pochodu, ale i to k tomu patří. Nakonec to dopadlo dobře a celou expedici jsme si užili,“ uzavřela Michaela Střelecká.

Podrobnější zážitky účastníků včetně spousty fotek najdete na Facebooku.

Expedice PřesBar je vzdělávací projekt katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP, jehož prostřednictvím studenti navazujícího magisterského studia pomáhají osobám s postižením překonávat bariéry a posouvat své vlastní hranice. Zároveň tak pro výkon svého budoucího povolání získávají praktické zkušenosti z realizace akcí pro osoby se zdravotním postižením. V minulosti již studenti uspořádali expedice ve Skandinávii nebo v Dolomitech, zavítali také do Švýcarska, na Slovensko nebo na Korsiku. 

Do Julských Alp a na pobřeží Jaderského moře vyrazili s jedenáctkou lidí s postižením studenti Fakulty tělesné kultury UP na další ročník Expedice PřesBar, která je o překonávání bariér kolem sebe a v sobě a posouvání vlastních hranic. I přes proměnlivé počasí, které nabouralo plány výpravy, si organizátoři i hosté přivezli mnoho zkušeností a zážitků, na které jen tak nezapomenou.

„Neváhala bych ani minutu a řekla, že jedu. Moc doufám, že se mi ještě taková příležitost naskytne,“ odpověděla na otázku, jestli by se na takovou cestu znovu vydala, jedna z účastnic expedice Stella Jančí, která kvůli mozkové obrně a skolióze páteře využívá vozík, což jí ale vůbec nebrání v tom být aktivní.

„Expedice byla moje první zkušenost s takovou akcí a jsem moc ráda, že jsem tu možnost dostala. Chtěla jsem zažít něco, co už možná nikdy nezažiju, a pokořit své vlastní hranice. Bylo to nezapomenutelné dobrodružství, na které budu vzpomínat celý život s úsměvem na tváři. Nejlepší zážitek bylo určitě lezení na skále,“ uvedla devatenáctiletá Stella, která v září začne studovat na vyšší odborné škole v Uničově.

Jak dodala, práce organizátorů, kteří připravovali program a asistovali jedenáctce hostů s tělesným, zrakovým, sluchovým či mentálním postižením, byla podle ní skvělá. „Holky z mého týmu mi pomohly, kdykoliv bylo potřeba, ať už fyzicky nebo psychicky. Za to jsem jim moc vděčná.“

foto_sem_4

Pro intenzivní týden v terénu si studenti programů Aplikované pohybové aktivity – poradenství ve speciální pedagogice, Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ se zaměřením na speciální pedagogiku a Kondiční trénink a psychomotorická rehabilitace na FTK UP, vybrali několik lokalit ve Slovinsku, zejména okolí města Bled v Julských Alpách a také oblasti na jihu země při Jaderském moři. Nocovali v kempech, vyráželi na pěší nebo cyklistické výlety a výšlapy, kdy si mimo jiné projeli Parenzanu, cyklostezku v trase zrušené železniční trati. V programu nechyběly ani aktivity na vodě.

Ne vždy ale šlo všechno podle původního plánu. „Skoro každý den jsme se potýkali se špatným počasím, například jsme museli, bohužel, úplně zrušit ferraty a vymyslet jiný program. Až na to zrádné počasí jsme ale řešili spíše běžné organizační věcí – vaření, odjezdy, balení stanů, ztracené tašky, které se brzo našly, a podobně,“ přiblížila za organizátory Michaela Střelecká.

foto_sem_4

Vedle zmíněné Parenzany v blízkosti moře si podle ní účastníci nejvíce užili den na raftech. „Ten den bylo krásně, a i když jsme z vody měli respekt, protože většina z nás nejsou zkušení vodáci, s externími instruktorkami jsme si to maximálně užili a zážitek z toho měli i naši hosté, kteří se jen tak na vodu nedostanou. Rafty byly i pro mě super novou zkušeností, moc mě to bavilo.“

Na realizaci expedice si studentští organizátoři mohli vyzkoušet, jaké to je připravovat větší akci pro osoby s postižením, také spolupracovat a komunikovat v týmu. Jak Michaela Střelecká doplnila, všichni vystoupili ze svých komfortních zón a snažili se překonat sami sebe.

foto_sem_4

„Zároveň jsem si uvědomila, jak se dá život opravdu prožít. Musím říct, že vidět tolik lidí s různým typem zdravotního postižení nejen v běžném životě, ale hlavně při nějakém sportovním výkonu bylo opravdu motivující a obohacující. Během expedice člověk přestal trochu myslet na sebe a svoje potřeby, ale především chtěl, ať si ji užijí hosté, ať se spolu bavíme a smějeme, překonáme svoje limity, navzájem si pomůžeme a motivujeme se, abychom dojeli vždy do cíle,“ prozradila studentka s tím, že s expedicí jsou jako organizátoři spokojení.

„Teď už víme, co bychom měli udělat jinak, jaké chyby nastaly a co bychom mohli zlepšit. Všichni jsme expedici organizovali poprvé a dali jsme do toho všechno. Před odjezdem jsme asi netušili, že často budeme muset měnit plány a vymýšlet věci za pochodu, ale i to k tomu patří. Nakonec to dopadlo dobře a celou expedici jsme si užili,“ uzavřela Michaela Střelecká.

Podrobnější zážitky účastníků včetně spousty fotek najdete na Facebooku.

Expedice PřesBar je vzdělávací projekt katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP, jehož prostřednictvím studenti navazujícího magisterského studia pomáhají osobám s postižením překonávat bariéry a posouvat své vlastní hranice. Zároveň tak pro výkon svého budoucího povolání získávají praktické zkušenosti z realizace akcí pro osoby se zdravotním postižením. V minulosti již studenti uspořádali expedice ve Skandinávii nebo v Dolomitech, zavítali také do Švýcarska, na Slovensko nebo na Korsiku. 

Bezmála rok a půl již pracují stavební dělníci v budově A Právnické fakulty UP. Dle smlouvy se stavební firmou a dodatků k ní by měla rekonstrukce skončit za pár týdnů, 23. srpna.

Cena kompletní modernizace budovy přesáhne 81 milionů korun bez DPH. K financování fakulta využije získanou dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, zhruba pětinu nákladů uhradí ze svých zdrojů. Rekonstrukci provádí brněnská společnost ESOX, spol. s r.o.

foto_sem_4

„Po předání budovy stavební firmou bude následovat kolaudace a vybavování nábytkem a technikou. Výuka pro zimní semestr je proto rozvrhována pouze do budovy B,“ uvedl Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.

Slavnostní otevření zmodernizované budovy A je plánované na 7. prosince.

Co je mimo jiné součástí rekonstrukce – hlavní novinky

* nástavba nad rotundou, kde vznikne nové auditorium

* v rotundě i auditoriu bude ve stropě ocelová příhradová konstrukce, na stěnách speciální akustický obklad, velkoformátová obrazovka (rozměr zhruba 2500 x 1400 mm), moderní audiovizuální technika

* výtah a požární únikové schodiště

* nové elektrorozvody, vzduchotechnika a klimatizace

* modernizované výukové prostory a kanceláře zaměstnanců (přístup bude možný díky zaměstnaneckým kartám), zaměstnancům bude k dispozici například speciální telefonní budka pro vyřizování hovorů

* budova bude vybavena elektronickou požární signalizací

* patra budovy budou propojena schodištěm v kombinaci oceli a skla

* nad děkanátem a auditoriem bude extenzivní zelená střecha – nízkoúdržbový typ vegetační střechy určený primárně pro okrasné a izolační účely. Vyznačuje se nízkou hmotností (60–150 kg/m²) a výškou substrátu 6–15 cm. Osazuje se suchomilnými rostlinami, které téměř nevyžadují umělou závlahu.

* na střeše hlavní budovy bude vyústění vzduchotechniky, klimatizační jednotky, výtahová šachta, kryté stínění s popínavými rostlinami a kapénkovou závlahou

Bezmála rok a půl již pracují stavební dělníci v budově A Právnické fakulty UP. Dle smlouvy se stavební firmou a dodatků k ní by měla rekonstrukce skončit za pár týdnů, 23. srpna.

Cena kompletní modernizace budovy přesáhne 81 milionů korun bez DPH. K financování fakulta využije získanou dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, zhruba pětinu nákladů uhradí ze svých zdrojů. Rekonstrukci provádí brněnská společnost ESOX, spol. s r.o.

foto_sem_4

„Po předání budovy stavební firmou bude následovat kolaudace a vybavování nábytkem a technikou. Výuka pro zimní semestr je proto rozvrhována pouze do budovy B,“ uvedl Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.

Slavnostní otevření zmodernizované budovy A je plánované na 7. prosince.

Co je mimo jiné součástí rekonstrukce – hlavní novinky

* nástavba nad rotundou, kde vznikne nové auditorium

* v rotundě i auditoriu bude ve stropě ocelová příhradová konstrukce, na stěnách speciální akustický obklad, velkoformátová obrazovka (rozměr zhruba 2500 x 1400 mm), moderní audiovizuální technika

* výtah a požární únikové schodiště

* nové elektrorozvody, vzduchotechnika a klimatizace

* modernizované výukové prostory a kanceláře zaměstnanců (přístup bude možný díky zaměstnaneckým kartám), zaměstnancům bude k dispozici například speciální telefonní budka pro vyřizování hovorů

* budova bude vybavena elektronickou požární signalizací

* patra budovy budou propojena schodištěm v kombinaci oceli a skla

* nad děkanátem a auditoriem bude extenzivní zelená střecha – nízkoúdržbový typ vegetační střechy určený primárně pro okrasné a izolační účely. Vyznačuje se nízkou hmotností (60–150 kg/m²) a výškou substrátu 6–15 cm. Osazuje se suchomilnými rostlinami, které téměř nevyžadují umělou závlahu.

* na střeše hlavní budovy bude vyústění vzduchotechniky, klimatizační jednotky, výtahová šachta, kryté stínění s popínavými rostlinami a kapénkovou závlahou

Analýza malířských technik a materiálů středověkých iluminací, zkoumání potenciálu uhelných slojí pro ukládání CO2 nebo regulace vodních kanálků u rajčat – nejen těmto tématům se bude věnovat desítka studujících, jejichž projekty vybrala Správní rada Nadačního fondu UP k podpoře. Fond mezi letošní stipendistky a stipendisty rozdělí téměř 950 tisíc korun.

Autoři a autorky vědecko-výzkumných záměrů, které oslovily Správní radu NF UP, se již setkali s rektorem UP Michaelem Kohajdou a ředitelem NF UP Jiřím Rudolfem a podepsali smlouvy o podpoře.

„Bylo poměrně složité projekty k podpoře vybrat. Dlouho jsme o nich v radě diskutovali, snažili jsme se podporu rozprostřít tematicky do co nejvíce oblastí, zároveň jsme se ale bavili i o možné komercializaci výsledků. Vybrané projekty nám dávají smysl a už teď se těšíme na to, až nám budete prezentovat výsledky své práce,“ uvedl rektor při setkání.

Nadační fond UP letos podpoří desítku studujících. Převažují mezi nimi studenti a studentky filozofické a přírodovědecké fakulty, jejichž práce mohou přispět například ke snížení chemické zátěže zemědělské půdy a spodních vod, ke zmírnění klimatických změn a udržitelnému hospodaření s energiemi, ke snížení vedlejších účinků protinádorové léčby nebo k lepšímu porozumění kulturní výměně přes železnou oponu v době totality. Dofinancovány budou i dva projekty loňských stipendistů.

Přehled podpořených studujících a jejich záměrů najdete níže.

Nadační fond UP podporuje excelentní vědecko-výzkumné či umělecké projekty studujících UP podporuje již od roku 2015. Za tu dobu bylo rozděleno zhruba 8 milionů korun mezi více než osmdesát talentovaných studentek a studentů, kterým se zároveň dostalo i další podpory, například v oblasti komunikace vědy. Generálním partnerem NF UP je Komerční banka, fond podporuje také například Nadace Heleny Morávkové, Veolia Energie ČR nebo Sigma Group. Více o NF UP zde.

Stipendistky a stipendisté Nadačního fondu UP v roce 2026

Ahmed Sidiq, PřF – Výzkum potenciálu uhelných slojí v ostravsko-karvinském revíru pro geologické ukládání CO2 a intenzifikaci těžby metanu

Jana Farská Hájková, FF – Výzkum výstav československého moderního umění v Západním Německu v 60. letech a role tamních institucí a kurátorů

Libor Tomeček, PřF – Příprava a testování fotoaktivovatelných komplexů platinových kovů pro cílenou protinádorovou terapii aktivovanou světlem

Pavel Svozil, PřF – Projekt „Krimi-biometrie“ – využití edukativních escape her a biometrických senzorů pro zkoumání kognice při výuce chemie

Markéta Poskočilová, FF – Analýza malířských technik a materiálů středověkých iluminací v olomouckých sbírkách a tvorba jejich technologických kopií

Beáta Kubaláková, PřF – Vývoj nové generace biopesticidů na bázi cukerných derivátů cytokininů pro udržitelné zemědělství

Kateřina Kantorová, PřF – Optimalizace metabolomické metody pro včasnou diagnostiku rakoviny plic a žaludku z krevní plazmy

David Šimek, PřF – Studium vlivu světelných signálních drah na regulaci akvaporinů (vodních kanálků) u rajčat při abiotickém stresu

David Gronych, LF – Využití multimodální MRI pro včasnou diagnostiku neuropsychiatrické formy systémového lupusu u dětí

Karolína Tomášková, FTK – Vývoj tichých fidget pomůcek a návrh podpůrného prostoru pro neurodivergentní studenty v akademickém prostředí

Analýza malířských technik a materiálů středověkých iluminací, zkoumání potenciálu uhelných slojí pro ukládání CO2 nebo regulace vodních kanálků u rajčat – nejen těmto tématům se bude věnovat desítka studujících, jejichž projekty vybrala Správní rada Nadačního fondu UP k podpoře. Fond mezi letošní stipendistky a stipendisty rozdělí téměř 950 tisíc korun.

Autoři a autorky vědecko-výzkumných záměrů, které oslovily Správní radu NF UP, se již setkali s rektorem UP Michaelem Kohajdou a ředitelem NF UP Jiřím Rudolfem a podepsali smlouvy o podpoře.

„Bylo poměrně složité projekty k podpoře vybrat. Dlouho jsme o nich v radě diskutovali, snažili jsme se podporu rozprostřít tematicky do co nejvíce oblastí, zároveň jsme se ale bavili i o možné komercializaci výsledků. Vybrané projekty nám dávají smysl a už teď se těšíme na to, až nám budete prezentovat výsledky své práce,“ uvedl rektor při setkání.

Nadační fond UP letos podpoří desítku studujících. Převažují mezi nimi studenti a studentky filozofické a přírodovědecké fakulty, jejichž práce mohou přispět například ke snížení chemické zátěže zemědělské půdy a spodních vod, ke zmírnění klimatických změn a udržitelnému hospodaření s energiemi, ke snížení vedlejších účinků protinádorové léčby nebo k lepšímu porozumění kulturní výměně přes železnou oponu v době totality. Dofinancovány budou i dva projekty loňských stipendistů.

Přehled podpořených studujících a jejich záměrů najdete níže.

Nadační fond UP podporuje excelentní vědecko-výzkumné či umělecké projekty studujících UP podporuje již od roku 2015. Za tu dobu bylo rozděleno zhruba 8 milionů korun mezi více než osmdesát talentovaných studentek a studentů, kterým se zároveň dostalo i další podpory, například v oblasti komunikace vědy. Generálním partnerem NF UP je Komerční banka, fond podporuje také například Nadace Heleny Morávkové, Veolia Energie ČR nebo Sigma Group. Více o NF UP zde.

Stipendistky a stipendisté Nadačního fondu UP v roce 2026

Ahmed Sidiq, PřF – Výzkum potenciálu uhelných slojí v ostravsko-karvinském revíru pro geologické ukládání CO2 a intenzifikaci těžby metanu

Jana Farská Hájková, FF – Výzkum výstav československého moderního umění v Západním Německu v 60. letech a role tamních institucí a kurátorů

Libor Tomeček, PřF – Příprava a testování fotoaktivovatelných komplexů platinových kovů pro cílenou protinádorovou terapii aktivovanou světlem

Pavel Svozil, PřF – Projekt „Krimi-biometrie“ – využití edukativních escape her a biometrických senzorů pro zkoumání kognice při výuce chemie

Markéta Poskočilová, FF – Analýza malířských technik a materiálů středověkých iluminací v olomouckých sbírkách a tvorba jejich technologických kopií

Beáta Kubaláková, PřF – Vývoj nové generace biopesticidů na bázi cukerných derivátů cytokininů pro udržitelné zemědělství

Kateřina Kantorová, PřF – Optimalizace metabolomické metody pro včasnou diagnostiku rakoviny plic a žaludku z krevní plazmy

David Šimek, PřF – Studium vlivu světelných signálních drah na regulaci akvaporinů (vodních kanálků) u rajčat při abiotickém stresu

David Gronych, LF – Využití multimodální MRI pro včasnou diagnostiku neuropsychiatrické formy systémového lupusu u dětí

Karolína Tomášková, FTK – Vývoj tichých fidget pomůcek a návrh podpůrného prostoru pro neurodivergentní studenty v akademickém prostředí

On the night of June 30, a large survey telescope designed to map the ever-changing universe began full-scale operations at the Vera C. Rubin Observatory in Chile. This marks a major shift in how we gather knowledge about our planet’s immediate and distant surroundings. Over the course of three nights, the telescope captures images of the entire southern sky—and it will repeat this process for ten years. As a result, we will obtain an astronomical amount of data and records of what changes in the sky and how. This will allow us to explore the universe in ways that were previously inaccessible to us. 

V noci na 30. června odstartoval ostrý provoz velkého přehlídkového dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very C. Rubin v Chile. Je to velká změna v tom, jak sbíráme poznatky o blízkém i vzdáleném okolí naší planety. Za tři noci dalekohled nasnímkuje celou jižní oblohu – a totéž bude opakovat po deset let. Díky tomu získáme astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na obloze proměňuje. To nám umožní zkoumat vesmír způsobem, který nám dosud nebyl přístupný.