Agregátor zdrojů

Olomouc se letos poprvé zapojila do celosvětové výzvy City Nature Challenge, která propojuje veřejnost, vědce i milovníky přírody při mapování městské biodiverzity. Do akce se zapojilo 107 účastníků, kteří pomocí aplikace iNaturalist zaznamenávali rostliny, živočichy, houby i další organismy. Výsledky přinesly nejen cenná data o přírodě ve městě, ale také nálezy vzácných druhů či druhů, které dosud nebyly z Olomouce v této databázi evidovány. Organizátory olomoucké výzvy byly Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého.

„Do premiérového olomouckého ročníku se zapojilo 107 pozorovatelů. Společně pořídili 2 017 záznamů a zdokumentovali 544 odlišných druhů organismů. Olomoucký projekt dosáhl mimořádného výsledku také z hlediska kvality dat. Celkem 80 % všech pozorování bylo určeno na úroveň výzkumného stupně, což představuje nejvyšší podíl ze všech českých měst zapojených do letošního ročníku. Prostřednictvím aplikace iNaturalist se navíc podařilo zmapovat 19 % plochy síťové mapy města,“ uvedla organizátorka a studentka z přírodovědecké fakulty Martina Ticháčková.

Nejčastější i vzácné nálezy

Nejčastěji lidé v Olomouci fotografovali popenec obecný, ruměnici pospolnou, kopřivu dvoudomou, sedmikrásku chudobku nebo včelu medonosnou. Mezi zaznamenanými nálezy se však objevily i druhy vzácné nebo pro město Olomouc nové. Z ohrožených rostlin stojí za zmínku například zemědým zobánkatý (Fumaria rostellata), kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea) nebo zplanělá mandloň nízká (Prunus tenella), která má u nás, jako kriticky ohrožená dřevina, původní areál pouze na jižní Moravě.

Z nepůvodních rostlin patří mezi významné objevy například skalník huňatý (Cotoneaster villosulus), nalezený v rámci botanické exkurze. Dále byly zaznamenány rozrazil cizí (Veronica peregrina) a již téměř invazní rožec čtyřmužný (Cerastium subtetrandrum), jenž byl v České republice poprvé zjištěn v roce 2017. Nález z Olomouce-Holice představuje úplně první údaj pro Olomouc i pro celou střední Moravu.

„Z bezobratlých byly mezi zajímavými druhy pozorovány například kriticky ohrožená mandelinka vojtěšková nebo tiplice (Ctenophora flaveolata), která svým vzhledem napodobuje výstražné zbarvení vos. Z ptáků patřila k cenným pozorováním například zjištění strakapouda jižního nebo ubývající koroptve polní,“ doplnil hlavní organizátor soutěže Peter Adamík z katedry zoologie a Vlastivědného muzea v Olomouci.

Nejúspěšnější jednotlivci a školní týmy

V kategorii jednotlivců zvítězil Tadeáš J. Vašut, který zaznamenal 156 druhů. Na druhém místě se se 107 druhy umístila Natália Mjartanová a třetí místo obsadil Radim J. Vašut s 97 druhy.

V kategorii skupin zvítězila třída I.A4 z Gymnázia Olomouc-Hejčín se 135 zaznamenanými druhy. Druhé místo obsadila 6. třída Základní školy a Mateřské školy Olomouc, Dvorského 33, Olomouc – Svatý Kopeček, která zaznamenala 90 druhů. Na třetím místě skončila třída 2.B6 z Gymnázia Olomouc-Hejčín se 47 druhy.

„Z ptáků patřila k cenným pozorováním například zjištění strakapouda jižního nebo ubývající koroptve polní.“ Peter Adamík

Součástí akce byla také doplňková aktivita připravená Vlastivědným muzeem v Olomouci, která byla zaměřena na rychlost zaznamenání vybraných druhů. Účastníkům se podařilo najít běláska řeřichového, babočku paví oko, páskovku keřovou, jilm drsný a terčovník zední.

„Vítězové soutěže budou oceněni hodnotnými cenami, které do soutěže věnovaly Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Vlastivědné muzeum v Olomouci, Výstaviště Flora Olomouc a statutární město Olomouc,“ doplnil Peter Adamík.

Výzva propojila stovky měst po celém světě

Letošní ročník City Nature Challenge měl výrazný celosvětový dosah. Do výzvy se zapojilo 754 měst v 61 zemích a více než 106 tisíc pozorovatelů. Společně pořídili 3 001 825 záznamů a zdokumentovali více než 76 tisíc druhů. Mezi nimi bylo také více než 5 600 vzácných, ohrožených nebo chráněných druhů a více než 70 druhů, které se na platformě iNaturalist objevily vůbec poprvé. Nejčastěji zachycenou rostlinou letošního ročníku byla celosvětově pampeliška lékařská, nejčastěji pozorovaným živočichem kachna divoká.

Olomouc se letos poprvé zapojila do celosvětové výzvy City Nature Challenge, která propojuje veřejnost, vědce i milovníky přírody při mapování městské biodiverzity. Do akce se zapojilo 107 účastníků, kteří pomocí aplikace iNaturalist zaznamenávali rostliny, živočichy, houby i další organismy. Výsledky přinesly nejen cenná data o přírodě ve městě, ale také nálezy vzácných druhů či druhů, které dosud nebyly z Olomouce v této databázi evidovány. Organizátory olomoucké výzvy byly Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého.

„Do premiérového olomouckého ročníku se zapojilo 107 pozorovatelů. Společně pořídili 2 017 záznamů a zdokumentovali 544 odlišných druhů organismů. Olomoucký projekt dosáhl mimořádného výsledku také z hlediska kvality dat. Celkem 80 % všech pozorování bylo určeno na úroveň výzkumného stupně, což představuje nejvyšší podíl ze všech českých měst zapojených do letošního ročníku. Prostřednictvím aplikace iNaturalist se navíc podařilo zmapovat 19 % plochy síťové mapy města,“ uvedla organizátorka a studentka z přírodovědecké fakulty Martina Ticháčková.

Nejčastější i vzácné nálezy

Nejčastěji lidé v Olomouci fotografovali popenec obecný, ruměnici pospolnou, kopřivu dvoudomou, sedmikrásku chudobku nebo včelu medonosnou. Mezi zaznamenanými nálezy se však objevily i druhy vzácné nebo pro město Olomouc nové. Z ohrožených rostlin stojí za zmínku například zemědým zobánkatý (Fumaria rostellata), kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea) nebo zplanělá mandloň nízká (Prunus tenella), která má u nás, jako kriticky ohrožená dřevina, původní areál pouze na jižní Moravě.

Z nepůvodních rostlin patří mezi významné objevy například skalník huňatý (Cotoneaster villosulus), nalezený v rámci botanické exkurze. Dále byly zaznamenány rozrazil cizí (Veronica peregrina) a již téměř invazní rožec čtyřmužný (Cerastium subtetrandrum), jenž byl v České republice poprvé zjištěn v roce 2017. Nález z Olomouce-Holice představuje úplně první údaj pro Olomouc i pro celou střední Moravu.

„Z bezobratlých byly mezi zajímavými druhy pozorovány například kriticky ohrožená mandelinka vojtěšková nebo tiplice (Ctenophora flaveolata), která svým vzhledem napodobuje výstražné zbarvení vos. Z ptáků patřila k cenným pozorováním například zjištění strakapouda jižního nebo ubývající koroptve polní,“ doplnil hlavní organizátor soutěže Peter Adamík z katedry zoologie a Vlastivědného muzea v Olomouci.

Nejúspěšnější jednotlivci a školní týmy

V kategorii jednotlivců zvítězil Tadeáš J. Vašut, který zaznamenal 156 druhů. Na druhém místě se se 107 druhy umístila Natália Mjartanová a třetí místo obsadil Radim J. Vašut s 97 druhy.

V kategorii skupin zvítězila třída I.A4 z Gymnázia Olomouc-Hejčín se 135 zaznamenanými druhy. Druhé místo obsadila 6. třída Základní školy a Mateřské školy Olomouc, Dvorského 33, Olomouc – Svatý Kopeček, která zaznamenala 90 druhů. Na třetím místě skončila třída 2.B6 z Gymnázia Olomouc-Hejčín se 47 druhy.

„Z ptáků patřila k cenným pozorováním například zjištění strakapouda jižního nebo ubývající koroptve polní.“ Peter Adamík

Součástí akce byla také doplňková aktivita připravená Vlastivědným muzeem v Olomouci, která byla zaměřena na rychlost zaznamenání vybraných druhů. Účastníkům se podařilo najít běláska řeřichového, babočku paví oko, páskovku keřovou, jilm drsný a terčovník zední.

„Vítězové soutěže budou oceněni hodnotnými cenami, které do soutěže věnovaly Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Vlastivědné muzeum v Olomouci, Výstaviště Flora Olomouc a statutární město Olomouc,“ doplnil Peter Adamík.

Výzva propojila stovky měst po celém světě

Letošní ročník City Nature Challenge měl výrazný celosvětový dosah. Do výzvy se zapojilo 754 měst v 61 zemích a více než 106 tisíc pozorovatelů. Společně pořídili 3 001 825 záznamů a zdokumentovali více než 76 tisíc druhů. Mezi nimi bylo také více než 5 600 vzácných, ohrožených nebo chráněných druhů a více než 70 druhů, které se na platformě iNaturalist objevily vůbec poprvé. Nejčastěji zachycenou rostlinou letošního ročníku byla celosvětově pampeliška lékařská, nejčastěji pozorovaným živočichem kachna divoká.

Silence, the smell of books, and whispering readers. That is the traditional image of a classic library. But the Scientific Library Cukrovarnická at the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences quickly proves this stereotype wrong. There is no quiet reading room here, and the idea of sacred silence is just a dream. In reality, it is an active workplace that provides solid support for research teams.

Ticho, vůně knih a šeptající čtenáři. Taková je tradiční představa o fungování klasické knihovny. Vědecká knihovna Cukrovarnická Fyzikálního ústavu AV ČR ale tento stereotyp rychle vyvrací. Žádnou klidnou studovnu v ní nenajdete a o posvátném tichu si můžeme nechat spíše zdát. Ve skutečnosti jde o energické pracoviště, které funguje jako stabilní podpora pro vědecké týmy.

Tři desítky kostelů, kaplí a modliteben mohou zájemci navštívit během letošní Noci kostelů v Olomouci. Tradiční akce, která je příležitostí k prohlédnutí sakrálních památek a nahlédnutí do života církve, se koná v pátek 29. května. Přístupné bude i nádvoří Filozofické fakulty UP s půdorysem zaniklého kostela sv. Petra a kaple Božího Těla v Uměleckém centru UP.

Kostel sv. Petra na Předhradí byl nejstarším olomouckým kostelem, v roce 1792 byl však zbořen. Na jeho místě dnes stojí hlavní budova FF UP Křížkovského 10, přičemž půdorys zaniklé stavby je vyznačen v dlažbě nádvoří. Místo si návštěvníci mohou v rámci Noci kostelů volně prohlédnout od 18 do 22 hodin, připraveny jsou ale i komentované prohlídky, které povede student FF UP Jakub Chovančík, a také animační program.

Historii a uměleckou hodnotu barokní kaple Božího Těla v někdejším jezuitském konviktu, dnešním Uměleckém centru UP, pak zájemcům během komentovaných prohlídek přiblíží členové studentského spolku Studium Artium. Prohlídky proběhnou v časech 18:00, 18:30, 19:30, 20:00, 21:00 a 21:30. Také zde je připraven tematicky zaměřený animační program nejen pro děti.

Do tmy bude během Noci kostelů otevřen také například někdejší univerzitní chrám Panny Marie Sněžné, který je místem pravidelných studentských mší. Zájemci se budou moci podívat na běžně nepřístupný kůr, užít si vystoupení chrámového sboru Salve nebo si vyslechnout povídání o kostele z úst historika Filipa Hradila.

Přístupná bude také například kaple sv. Jana Sarkandra, dóm sv. Václava včetně krypty s mauzoleem olomouckých biskupů, Červený kostel Vědecké knihovny v Olomouci nebo chrám sv. Michala, pro který před nedávnem vytvořili nové informační materiály studenti UP (psali jsme zde). Celkem bude možné jen v Olomouci navštívit 29 kostelů, kaplí a modliteben, v celé olomoucké arcidiecézi pak téměř 200 sakrálních objektů.

Podrobnosti k programům na jednotlivých místech i k Noci kostelů obecně najdete na www.nockostelu.cz.

Tři desítky kostelů, kaplí a modliteben mohou zájemci navštívit během letošní Noci kostelů v Olomouci. Tradiční akce, která je příležitostí k prohlédnutí sakrálních památek a nahlédnutí do života církve, se koná v pátek 29. května. Přístupné bude i nádvoří Filozofické fakulty UP s půdorysem zaniklého kostela sv. Petra a kaple Božího Těla v Uměleckém centru UP.

Kostel sv. Petra na Předhradí byl nejstarším olomouckým kostelem, v roce 1792 byl však zbořen. Na jeho místě dnes stojí hlavní budova FF UP Křížkovského 10, přičemž půdorys zaniklé stavby je vyznačen v dlažbě nádvoří. Místo si návštěvníci mohou v rámci Noci kostelů volně prohlédnout od 18 do 22 hodin, připraveny jsou ale i komentované prohlídky, které povede student FF UP Jakub Chovančík, a také animační program.

Historii a uměleckou hodnotu barokní kaple Božího Těla v někdejším jezuitském konviktu, dnešním Uměleckém centru UP, pak zájemcům během komentovaných prohlídek přiblíží členové studentského spolku Studium Artium. Prohlídky proběhnou v časech 18:00, 18:30, 19:30, 20:00, 21:00 a 21:30. Také zde je připraven tematicky zaměřený animační program nejen pro děti.

Do tmy bude během Noci kostelů otevřen také například někdejší univerzitní chrám Panny Marie Sněžné, který je místem pravidelných studentských mší. Zájemci se budou moci podívat na běžně nepřístupný kůr, užít si vystoupení chrámového sboru Salve nebo si vyslechnout povídání o kostele z úst historika Filipa Hradila.

Přístupná bude také například kaple sv. Jana Sarkandra, dóm sv. Václava včetně krypty s mauzoleem olomouckých biskupů, Červený kostel Vědecké knihovny v Olomouci nebo chrám sv. Michala, pro který před nedávnem vytvořili nové informační materiály studenti UP (psali jsme zde). Celkem bude možné jen v Olomouci navštívit 29 kostelů, kaplí a modliteben, v celé olomoucké arcidiecézi pak téměř 200 sakrálních objektů.

Podrobnosti k programům na jednotlivých místech i k Noci kostelů obecně najdete na www.nockostelu.cz.

Poznávací turistická vycházka, vodácký výlet, lezení na umělé stěně, beach volejbal, dračí lodě, šachy či fakultní turnaj v malé kopané. Sportovní den Univerzity Palackého nabídl i letos pestrou škálu pohybových aktivit, kterých se zúčastnily stovky studujících a pracujících na UP. Kdo si žádnou z nabízených aktivit nevybral, ale přesto vyrazil s kolegy sportovat či na výlet, může se ještě do konce května zúčastnit fotosoutěže.

Sportovní den UP připravuje univerzita každoročně v květnu jako benefit a motivaci ke zdravému životnímu stylu pro své pracující i studující. Letos nabídl nejbohatší program ve své historii. Na sportovní den bývá vyhlášeno rektorské volno a všechny pohybové aktivity jsou zdarma.

„Letošní svátek sportu Univerzity Palackého proběhl ve středu 13. května. Přestože se vzhledem k chladnějšímu počasí pár účastníků v průběhu dne odhlásilo z venkovních aktivit, byl to velmi úspěšný ročník. Plně obsazený byl například vodácký výlet, lekce ranní jógy, pilates, lezení na umělé stěně nebo volejbalové turnaje – jak v tělocvičně, tak na beachvolejbalovém hřišti,“ vyjmenovala Martina Štanclová z Akademik sport centra UP (ASC), jednoho z hlavních pořadatelů sportovních aktivit. Celkově se na aktivity ASC registrovalo 540 sportovců a sportovkyň.

„Nadšené ohlasy jsme zaznamenali například od účastnic lekce latino mix, kruhového tréninku či indoorcyclingu. Z odpoledního doprovodného programu v areálu Envelopa bylo jednou z nejvyhledávanějších aktivit malování na obličej, které využili také skoro všichni závodníci dračích lodí,“ dodala Štanclová.

Na dračích lodích zvítězily Kosatky

Celouniverzitní závod dračích lodí se v rámci Sportovního dne UP uskutečnil vůbec poprvé a byl o něj obrovský zájem. „Soutěžilo mezi sebou osm jedenáctičlenných posádek, které v průběhu celé akce podporoval nespočet diváků nejen z univerzity. Všichni společně utvořili úžasnou a bojovnou atmosféru, která byla cítit v průběhu celé akce,“ popsala Alena Vyskočilová z Welcome office UP, hlavní pořadatelka závodu. Reportáž ze závodu zpracovala olomoucká TV ZIPP.

video_sem

Na třetím místě se umístil tým Boží děcka, na druhé místo se probojovaly Paragrafy ve vodě a na stupeň vítězů doplul tým Kosatek. „Lodě s důležitou instruktáží a asistencí poskytli zkušení sportovci z přerovského oddílu Moravian Dragons,“ dodala Vyskočilová.

Vycházka kolem kaple i jeskyně

Kus chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví prošli ti, kteří se vydali na Větrání – turistickou vycházku s Martinem Višňou z rektorátního oddělení komunikace. „Na šestnáctikilometrové trase z Moravičan do Litovle jsme v 25členné výpravě zavítali například ke kapli sv. Cyrila a Metoděje u Měníku, odkud je krásný výhled na okolí Mohelnice, navštívili jsme torzo Rytířské síně na skalnatých svazích vrchu Třesína a podívali se i do jeho nitra v jeskyni Podkova,“ popsal průvodce.

„Tuto trasu jsem takto ještě nikdy nešla, pouze tak nějak kopírovala vodáckou trasu, kterou občas jezdíme, takže jsem si to užila z jiné perspektivy,“ uvedla k vycházce Adéla Horáková z oddělení pro doktorské studium právnické fakulty.

O vítězi šachu nebylo pochyb

Neodmyslitelnou součástí sportovního dne je po čtyřech letech už také univerzitní šachový turnaj pořádaný univerzitním spolkem Academic Czech-Mates, šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou.

„Celé odpoledne se neslo v příjemném a přátelském duchu. Z pohodové atmosféry nad šachovnicemi bylo zřejmé, že si účastníci hru i společné setkání naplno užili, což z akce dělá jednoznačný úspěch. K vidění byla řada kvalitních a vyrovnaných partií plných pečlivého taktického přemýšlení. I přes zdravou soutěživost a snahu o co nejlepší výsledek hráči po celou dobu ctili pravidla fair play,“ zhodnotil za organizátory Jan Třeštík.

Z celkového vítězství se nakonec zaslouženě radoval Víctor Lillo Castañ z katedry romanistiky FF, který turnaj s přehledem ovládl. Na druhém místě skončil Pavel Kačírek a třetí příčku vybojoval Vít Holásek. „Všem medailistům patří obrovská gratulace k jejich výkonům, poděkování ale patří všem hráčům, kteří dorazili a svou přítomností pomohli vytvořit takto pozitivní akci,“ uzavřel Třeštík.

Pohár si vykopali politologové

Na sto hráčů a hráček z řad studujících i akademiků filozofické fakulty v celkem devíti týmech nastoupilo ve sportovní den na hřišti FK Slavonín k 15. ročníku tradičního turnaje v malé kopané O pohár děkana. Za vřelé fanouškovské podpory se utkali nejprve ve dvou základních skupinách a následně v play-off.

Nejlépe si vedl tým z katedry politologie a evropských studií, který nakonec ve finále úspěšnou penaltou porazil 2:1 vítěze posledních osmi ročníků turnaje – tým katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky.

„Dostat rozhodující gól v poslední minutě finále nás samozřejmě hodně mrzelo, ale jednou to přijít muselo, žádná série nejde držet do nekonečna. I tak jsem na tým hrdý, semkl se a vypořádal s velkou marodkou i hráčskou obměnou, když zejména výkon v semifinále proti sociologii snesl přísná měřítka. Politologii gratulujeme a těšíme se na bitvy v příštích letech,“ zhodnotil Jaroslav Zahrádka, organizátor turnaje a trenér týmu KMKSŽ.

Třetí příčku obsadil tým katedry sociologie a kulturní antropologie. O hladký průběh letošního turnaje se v roli rozhodčích a organizátorů postarali Jakub Strýček (doktorand z katedry bohemistiky), Jaroslav Zahrádka a Martin Gába (studenti KMKSŽ). „Některé zápasy měly opravdu výbornou kvalitu, některé individuální výkony bych označil za skoro profesionální,“ dodal Jakub Strýček, hlavní organizátor turnaje.

Cyklojízda, expedice, běhání v parcích

Program letošního sportovního dne obohatila i velká olomoucká cyklojízda, kdy se mohli účastníci vydat na kole, koloběžce, ale i poklusem z centra Olomouce do Chválkovic, kde sídlí charitní re-use centrum Druhá Dobrodruhá. V cíli je čekala prohlídka centra s možností nakoupit si a podpořit jeho činnost nebo workshop základů oprav kola.

Nechyběl také oblíbený Memoriál Jiřího Hronka aneb běh olomouckými parky, který pravidelně připravuje katedra informatiky přírodovědecké fakulty. Běžecké klání nabídlo několik různých délek tratí od rekreačních až po 42 maratónských kilometrů.

Odpolední program pro děti i dospělé s Expedicí PřesBar na Letňáku uspořádala katedra aplikovaných pohybových aktivit FTK UP, která se dlouhodobě věnuje podpoře aktivního životního stylu a zapojení osob s postižením do sportu. Součástí bylo také představení projektu Expedice PřesBar 2026, která propojuje studenty, pedagogy i osoby s různými typy postižení při společné sportovní výzvě.

Pochlubte se svým výletem a soutěžte

Ti, kteří si nevybrali žádnou z aktivit sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazili s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost do konce května 2026 zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem na e-mail sportovniden@upol.cz a hrát tak o praktický univerzitní deštník. Ve slosování už je například tým oddělení Academia Film Olomouc.

„Sportden byl moc fajn, šli jsme procházkou z Horky přes Sluňákov a Poděbrady a stihli si udělat i tuhle nádhernou májovou fotografii na návsi v Horce,“ komentuje společný výlet s kolegy vedoucí oddělení a ředitelka AFO Eva Navrátilová.

Příští Sportovní den UP je naplánován na 12. května 2027. Ohlas a fotografie z letošního i předchozích ročníků jsou k dohledání na webu upol.cz/sportovni-den.

Poznávací turistická vycházka, vodácký výlet, lezení na umělé stěně, beach volejbal, dračí lodě, šachy či fakultní turnaj v malé kopané. Sportovní den Univerzity Palackého nabídl i letos pestrou škálu pohybových aktivit, kterých se zúčastnily stovky studujících a pracujících na UP. Kdo si žádnou z nabízených aktivit nevybral, ale přesto vyrazil s kolegy sportovat či na výlet, může se ještě do konce května zúčastnit fotosoutěže.

Sportovní den UP připravuje univerzita každoročně v květnu jako benefit a motivaci ke zdravému životnímu stylu pro své pracující i studující. Letos nabídl nejbohatší program ve své historii. Na sportovní den bývá vyhlášeno rektorské volno a všechny pohybové aktivity jsou zdarma.

„Letošní svátek sportu Univerzity Palackého proběhl ve středu 13. května. Přestože se vzhledem k chladnějšímu počasí pár účastníků v průběhu dne odhlásilo z venkovních aktivit, byl to velmi úspěšný ročník. Plně obsazený byl například vodácký výlet, lekce ranní jógy, pilates, lezení na umělé stěně nebo volejbalové turnaje – jak v tělocvičně, tak na beachvolejbalovém hřišti,“ vyjmenovala Martina Štanclová z Akademik sport centra UP (ASC), jednoho z hlavních pořadatelů sportovních aktivit. Celkově se na aktivity ASC registrovalo 540 sportovců a sportovkyň.

„Nadšené ohlasy jsme zaznamenali například od účastnic lekce latino mix, kruhového tréninku či indoorcyclingu. Z odpoledního doprovodného programu v areálu Envelopa bylo jednou z nejvyhledávanějších aktivit malování na obličej, které využili také skoro všichni závodníci dračích lodí,“ dodala Štanclová.

Na dračích lodích zvítězily Kosatky

Celouniverzitní závod dračích lodí se v rámci Sportovního dne UP uskutečnil vůbec poprvé a byl o něj obrovský zájem. „Soutěžilo mezi sebou osm jedenáctičlenných posádek, které v průběhu celé akce podporoval nespočet diváků nejen z univerzity. Všichni společně utvořili úžasnou a bojovnou atmosféru, která byla cítit v průběhu celé akce,“ popsala Alena Vyskočilová z Welcome office UP, hlavní pořadatelka závodu. Reportáž ze závodu zpracovala olomoucká TV ZIPP.

video_sem

Na třetím místě se umístil tým Boží děcka, na druhé místo se probojovaly Paragrafy ve vodě a na stupeň vítězů doplul tým Kosatek. „Lodě s důležitou instruktáží a asistencí poskytli zkušení sportovci z přerovského oddílu Moravian Dragons,“ dodala Vyskočilová.

Vycházka kolem kaple i jeskyně

Kus chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví prošli ti, kteří se vydali na Větrání – turistickou vycházku s Martinem Višňou z rektorátního oddělení komunikace. „Na šestnáctikilometrové trase z Moravičan do Litovle jsme v 25členné výpravě zavítali například ke kapli sv. Cyrila a Metoděje u Měníku, odkud je krásný výhled na okolí Mohelnice, navštívili jsme torzo Rytířské síně na skalnatých svazích vrchu Třesína a podívali se i do jeho nitra v jeskyni Podkova,“ popsal průvodce.

„Tuto trasu jsem takto ještě nikdy nešla, pouze tak nějak kopírovala vodáckou trasu, kterou občas jezdíme, takže jsem si to užila z jiné perspektivy,“ uvedla k vycházce Adéla Horáková z oddělení pro doktorské studium právnické fakulty.

O vítězi šachu nebylo pochyb

Neodmyslitelnou součástí sportovního dne je po čtyřech letech už také univerzitní šachový turnaj pořádaný univerzitním spolkem Academic Czech-Mates, šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou.

„Celé odpoledne se neslo v příjemném a přátelském duchu. Z pohodové atmosféry nad šachovnicemi bylo zřejmé, že si účastníci hru i společné setkání naplno užili, což z akce dělá jednoznačný úspěch. K vidění byla řada kvalitních a vyrovnaných partií plných pečlivého taktického přemýšlení. I přes zdravou soutěživost a snahu o co nejlepší výsledek hráči po celou dobu ctili pravidla fair play,“ zhodnotil za organizátory Jan Třeštík.

Z celkového vítězství se nakonec zaslouženě radoval Víctor Lillo Castañ z katedry romanistiky FF, který turnaj s přehledem ovládl. Na druhém místě skončil Pavel Kačírek a třetí příčku vybojoval Vít Holásek. „Všem medailistům patří obrovská gratulace k jejich výkonům, poděkování ale patří všem hráčům, kteří dorazili a svou přítomností pomohli vytvořit takto pozitivní akci,“ uzavřel Třeštík.

Pohár si vykopali politologové

Na sto hráčů a hráček z řad studujících i akademiků filozofické fakulty v celkem devíti týmech nastoupilo ve sportovní den na hřišti FK Slavonín k 15. ročníku tradičního turnaje v malé kopané O pohár děkana. Za vřelé fanouškovské podpory se utkali nejprve ve dvou základních skupinách a následně v play-off.

Nejlépe si vedl tým z katedry politologie a evropských studií, který nakonec ve finále úspěšnou penaltou porazil 2:1 vítěze posledních osmi ročníků turnaje – tým katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky.

„Dostat rozhodující gól v poslední minutě finále nás samozřejmě hodně mrzelo, ale jednou to přijít muselo, žádná série nejde držet do nekonečna. I tak jsem na tým hrdý, semkl se a vypořádal s velkou marodkou i hráčskou obměnou, když zejména výkon v semifinále proti sociologii snesl přísná měřítka. Politologii gratulujeme a těšíme se na bitvy v příštích letech,“ zhodnotil Jaroslav Zahrádka, organizátor turnaje a trenér týmu KMKSŽ.

Třetí příčku obsadil tým katedry sociologie a kulturní antropologie. O hladký průběh letošního turnaje se v roli rozhodčích a organizátorů postarali Jakub Strýček (doktorand z katedry bohemistiky), Jaroslav Zahrádka a Martin Gába (studenti KMKSŽ). „Některé zápasy měly opravdu výbornou kvalitu, některé individuální výkony bych označil za skoro profesionální,“ dodal Jakub Strýček, hlavní organizátor turnaje.

Cyklojízda, expedice, běhání v parcích

Program letošního sportovního dne obohatila i velká olomoucká cyklojízda, kdy se mohli účastníci vydat na kole, koloběžce, ale i poklusem z centra Olomouce do Chválkovic, kde sídlí charitní re-use centrum Druhá Dobrodruhá. V cíli je čekala prohlídka centra s možností nakoupit si a podpořit jeho činnost nebo workshop základů oprav kola.

Nechyběl také oblíbený Memoriál Jiřího Hronka aneb běh olomouckými parky, který pravidelně připravuje katedra informatiky přírodovědecké fakulty. Běžecké klání nabídlo několik různých délek tratí od rekreačních až po 42 maratónských kilometrů.

Odpolední program pro děti i dospělé s Expedicí PřesBar na Letňáku uspořádala katedra aplikovaných pohybových aktivit FTK UP, která se dlouhodobě věnuje podpoře aktivního životního stylu a zapojení osob s postižením do sportu. Součástí bylo také představení projektu Expedice PřesBar 2026, která propojuje studenty, pedagogy i osoby s různými typy postižení při společné sportovní výzvě.

Pochlubte se svým výletem a soutěžte

Ti, kteří si nevybrali žádnou z aktivit sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazili s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost do konce května 2026 zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem na e-mail sportovniden@upol.cz a hrát tak o praktický univerzitní deštník. Ve slosování už je například tým oddělení Academia Film Olomouc.

„Sportden byl moc fajn, šli jsme procházkou z Horky přes Sluňákov a Poděbrady a stihli si udělat i tuhle nádhernou májovou fotografii na návsi v Horce,“ komentuje společný výlet s kolegy vedoucí oddělení a ředitelka AFO Eva Navrátilová.

Příští Sportovní den UP je naplánován na 12. května 2027. Ohlas a fotografie z letošního i předchozích ročníků jsou k dohledání na webu upol.cz/sportovni-den.

Jazyk jako most i bariéra: lingvistická diverzita a inkluze v (post)digitální éře, takové bylo stěžejní téma sedmadvacátého mezinárodního setkání mladých lingvistů. Uskutečnilo se na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a zúčastnili se jej odborníci z českých univerzit i lingvisté z Německa a Maroka.

V prostorách Filozofické fakulty UP se uskutečnilo setkání mladých lingvistů, které každoročně organizují studenti a studentky doktorského studijního programu Český jazyk na FF UP. Během dvou dní vystoupilo se zajímavými tématy patnáct řečníků z FF UP i z univerzit v Pardubicích, Praze a Opavě. Na setkání přijeli také lingvisté z Německa a Maroka.

„Za tématem jazyk jako most i bariéra se skrývá poměrně široké spektrum problémů: od obtíží s dorozumíváním u lidí s afázií a dysfázií přes komunikaci s AI po tvůrčí strategie při psaní románů a poezie. Lingvistickou diverzitu lze mimo jiné spatřovat v nářečích či v (ne)přechylování příjmení zahraničních osobností v mediálním a online prostředí. Aktuálním tématem je také jazyková inkluze, konkrétně snaha o genderovou vyrovnanost v běžné komunikaci i na institucionální úrovni,“ shrnula Michaela Kopečková z katedry bohemistiky FF UP, která zároveň vyzdvihla organizační práci doktorandů a doktorandek katedry.  

foto_sem_4

Za stěžejní bod dvoudenního setkání označila plenární přednášku Tradiční dialektologie a současná geovizualizace: spojenci v době přerodu vědních oborů, kterou pronesl profesor Vít Voženílek z Přírodovědecké fakulty UP.

„Účastníkům konference poutavě představil práci kartografa, možnosti mapových vizualizací a zaměřil se na proces i limity tvorby atlasů českých nářečí. Přednáška mimo jiné ukázala, že geoinformatika a lingvistika mají k sobě blíž, než bychom si dokázali představit,“ doplnila Michaela Kopečková.  

Vedle přednášek, v nichž se řečníci zabývali jazykovým systémem a kognicí, digitálním prostorem a technologiemi i aplikovanou lingvistikou a etikou, se během dvoudenního setkání uskutečnilo také několik workshopů zaměřených na terénní výzkum v lingvistice, korpusovou analýzu dat a jazykovou kreativitu.

V rámci konference se uskutečnilo také patnácté celostátní kolo soutěže Student a věda, kterého se zúčastnili pregraduální studující s velmi pestrými tématy.

„První místo získala Izabela Varga ze Slezské univerzity v Opavě s prací na téma Lingvistická analýza mluveného a psaného projevu osob zasažených cévní mozkovou příhodou. Na druhém místě skončila Lenka Jarolímová z Univerzity Karlovy s tématem Užití francouzských frazémů s lexémy ‚oko/oči‘ frankofonními mluvčími. Třetí místo obsadil Jiří Novák z Univerzity Palackého s prací Výzkum výslovnosti nizozemských a vlámských měst v češtině,“ dodala hlavní organizátorka soutěže Božena Bednaříková z katedry bohemistiky, která řadu let byla i hlavní organizátorkou pravidelného setkání mladých lingvistů.    

Jazyk jako most i bariéra: lingvistická diverzita a inkluze v (post)digitální éře, takové bylo stěžejní téma sedmadvacátého mezinárodního setkání mladých lingvistů. Uskutečnilo se na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a zúčastnili se jej odborníci z českých univerzit i lingvisté z Německa a Maroka.

V prostorách Filozofické fakulty UP se uskutečnilo setkání mladých lingvistů, které každoročně organizují studenti a studentky doktorského studijního programu Český jazyk na FF UP. Během dvou dní vystoupilo se zajímavými tématy patnáct řečníků z FF UP i z univerzit v Pardubicích, Praze a Opavě. Na setkání přijeli také lingvisté z Německa a Maroka.

„Za tématem jazyk jako most i bariéra se skrývá poměrně široké spektrum problémů: od obtíží s dorozumíváním u lidí s afázií a dysfázií přes komunikaci s AI po tvůrčí strategie při psaní románů a poezie. Lingvistickou diverzitu lze mimo jiné spatřovat v nářečích či v (ne)přechylování příjmení zahraničních osobností v mediálním a online prostředí. Aktuálním tématem je také jazyková inkluze, konkrétně snaha o genderovou vyrovnanost v běžné komunikaci i na institucionální úrovni,“ shrnula Michaela Kopečková z katedry bohemistiky FF UP, která zároveň vyzdvihla organizační práci doktorandů a doktorandek katedry.  

foto_sem_4

Za stěžejní bod dvoudenního setkání označila plenární přednášku Tradiční dialektologie a současná geovizualizace: spojenci v době přerodu vědních oborů, kterou pronesl profesor Vít Voženílek z Přírodovědecké fakulty UP.

„Účastníkům konference poutavě představil práci kartografa, možnosti mapových vizualizací a zaměřil se na proces i limity tvorby atlasů českých nářečí. Přednáška mimo jiné ukázala, že geoinformatika a lingvistika mají k sobě blíž, než bychom si dokázali představit,“ doplnila Michaela Kopečková.  

Vedle přednášek, v nichž se řečníci zabývali jazykovým systémem a kognicí, digitálním prostorem a technologiemi i aplikovanou lingvistikou a etikou, se během dvoudenního setkání uskutečnilo také několik workshopů zaměřených na terénní výzkum v lingvistice, korpusovou analýzu dat a jazykovou kreativitu.

V rámci konference se uskutečnilo také patnácté celostátní kolo soutěže Student a věda, kterého se zúčastnili pregraduální studující s velmi pestrými tématy.

„První místo získala Izabela Varga ze Slezské univerzity v Opavě s prací na téma Lingvistická analýza mluveného a psaného projevu osob zasažených cévní mozkovou příhodou. Na druhém místě skončila Lenka Jarolímová z Univerzity Karlovy s tématem Užití francouzských frazémů s lexémy ‚oko/oči‘ frankofonními mluvčími. Třetí místo obsadil Jiří Novák z Univerzity Palackého s prací Výzkum výslovnosti nizozemských a vlámských měst v češtině,“ dodala hlavní organizátorka soutěže Božena Bednaříková z katedry bohemistiky, která řadu let byla i hlavní organizátorkou pravidelného setkání mladých lingvistů.    

Prezentace výsledků výzkumných skupin, networking, ale i udělení tradičních cen bylo součástí výroční konference CATRIN, která se tento týden uskutečnila v Hrubé Vodě. Cenu za vynikající vědecké výsledky získala vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím Nuria De Diego a laureátem Jan Belza Award for Inspiring Spirit je Lukáš Zdražil z výzkumné skupiny Funkční materiály pro ukládání energie a katalýzu.

Podle ředitele CATRIN Pavla Banáše Nuria De Diego ocenění obdržela za enormní progres ve výzkumné skupině, kterou vede a jejíž vědecký výkon výrazně narostl. „Chtěli jsme ale ocenit i její osobní vědecké úspěchy, ať už jde o spoluautorství článku v časopise Science či o postup do druhého kola soutěže o ERC Consolidator grant, v němž jen těsně neuspěla, ale úsilí zúročí v ERC CZ projektu,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

„Cena pro mě znamená mnoho. Potvrzuje, že vedení dokáže ocenit, že svou práci dělám ráda a na maximum. Zároveň se neustále snažíme zlepšovat, takže je to pro mě motivace do budoucna,“ uvedla Nuria De Diego.

Jan Belza Award for Inspiring Spirit udělilo vedení CATRIN druhým rokem. Ocenění nese jméno zesnulého kolegy, jehož láska k vědě a nadšení pro výzkum byly a jsou pro mnohé kolegy inspirací.

„Lukáš Zdražil obdržel cenu za svou práci týkající se vývoje materiálů, které napodobují chování enzymů a lze je využít k fotochemické výrobě chemikálií s vysokou přidanou hodnotou. Do literatury tak zavedl novou třídu materiálů, které pracovně označujeme jako fotozymy a mohou mít mimořádně široké uplatnění. O významu jeho objevu svědčí nejen publikace v Nature Communications, ale i zařazení této práce editory časopisu mezi nejvýznamnější výsledky publikované v loňském roce,“ objasnil vědecký ředitel CATRIN – RCPTM Radek Zbořil.

„Z ocenění mám radost. Publikace je jedním z výsledků mého ročního pobytu v německém Erlangenu a cena mě utvrzuje v tom, že práce měla smysl a že jsme se vydali správným směrem. Je to pro mě určité zadostiučinění i motivace,“ uvedl Zdražil.

Konference CATRIN se koná každý rok. Akce nabízí prostor nejen pro prezentaci vědy a hledání případných spoluprací, ale rovněž pro nezbytný teambuilding.

Prezentace výsledků výzkumných skupin, networking, ale i udělení tradičních cen bylo součástí výroční konference CATRIN, která se tento týden uskutečnila v Hrubé Vodě. Cenu za vynikající vědecké výsledky získala vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím Nuria De Diego a laureátem Jan Belza Award for Inspiring Spirit je Lukáš Zdražil z výzkumné skupiny Funkční materiály pro ukládání energie a katalýzu.

Podle ředitele CATRIN Pavla Banáše Nuria De Diego ocenění obdržela za enormní progres ve výzkumné skupině, kterou vede a jejíž vědecký výkon výrazně narostl. „Chtěli jsme ale ocenit i její osobní vědecké úspěchy, ať už jde o spoluautorství článku v časopise Science či o postup do druhého kola soutěže o ERC Consolidator grant, v němž jen těsně neuspěla, ale úsilí zúročí v ERC CZ projektu,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

„Cena pro mě znamená mnoho. Potvrzuje, že vedení dokáže ocenit, že svou práci dělám ráda a na maximum. Zároveň se neustále snažíme zlepšovat, takže je to pro mě motivace do budoucna,“ uvedla Nuria De Diego.

Jan Belza Award for Inspiring Spirit udělilo vedení CATRIN druhým rokem. Ocenění nese jméno zesnulého kolegy, jehož láska k vědě a nadšení pro výzkum byly a jsou pro mnohé kolegy inspirací.

„Lukáš Zdražil obdržel cenu za svou práci týkající se vývoje materiálů, které napodobují chování enzymů a lze je využít k fotochemické výrobě chemikálií s vysokou přidanou hodnotou. Do literatury tak zavedl novou třídu materiálů, které pracovně označujeme jako fotozymy a mohou mít mimořádně široké uplatnění. O významu jeho objevu svědčí nejen publikace v Nature Communications, ale i zařazení této práce editory časopisu mezi nejvýznamnější výsledky publikované v loňském roce,“ objasnil vědecký ředitel CATRIN – RCPTM Radek Zbořil.

„Z ocenění mám radost. Publikace je jedním z výsledků mého ročního pobytu v německém Erlangenu a cena mě utvrzuje v tom, že práce měla smysl a že jsme se vydali správným směrem. Je to pro mě určité zadostiučinění i motivace,“ uvedl Zdražil.

Konference CATRIN se koná každý rok. Akce nabízí prostor nejen pro prezentaci vědy a hledání případných spoluprací, ale rovněž pro nezbytný teambuilding.

Předsedou nově zvoleného Akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se stal Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií. Ustavující jednání vrcholného fakultního grémia schválilo také několik důležitých dokumentů.

Nově zvolení senátoři a senátorky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se sešli na svém ustavujícím jednání. Zvolili předsedu vrcholného fakultního grémia, který následně poděkoval za projevenou důvěru, i dva místopředsedy.

Akademický senát PdF UP povede Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií, jenž senát vedl už v předchozích dvou obdobích. Prvním místopředsedou se stal Tomáš Hubálek z katedry společenských věd, druhou místopředsedkyní Klára Bajtová, doktorandka oboru Pedagogika a studentka navazujícího studijního programu Učitelství anglického jazyka pro základní školy.  

Senátoři a senátorky pedagogické fakulty se během ustavujícího zasedání věnovali také několika důležitým fakultním dokumentům. Schválili plán realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti na rok 2026 a v předloženém znění také podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2027/2028. Akademický senát PdF UP projednal a vzal na vědomí rovněž navržený harmonogram akademického roku 2026/2027 a harmonogram zápisů předmětů do informačního systému STAG pro akademický rok 2026/2027.

Během jednání informoval děkan fakulty Vojtech Regec o aktuálním stavu rekonstrukce hlavní budovy fakulty na Žižkově náměstí. V souvislosti s nedostatkem výukových prostor i požadavkem MŠMT na zlepšení nevyhovujícího vysokého poměru počtu vyučujících ke studujícím zazněla informace o možném řešení tohoto problému formou koupě vhodné nemovitosti. V závěru informovali zástupci fakulty v AS UP o jednáních a usneseních celouniverzitního senátu.

Předsedou nově zvoleného Akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se stal Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií. Ustavující jednání vrcholného fakultního grémia schválilo také několik důležitých dokumentů.

Nově zvolení senátoři a senátorky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se sešli na svém ustavujícím jednání. Zvolili předsedu vrcholného fakultního grémia, který následně poděkoval za projevenou důvěru, i dva místopředsedy.

Akademický senát PdF UP povede Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií, jenž senát vedl už v předchozích dvou obdobích. Prvním místopředsedou se stal Tomáš Hubálek z katedry společenských věd, druhou místopředsedkyní Klára Bajtová, doktorandka oboru Pedagogika a studentka navazujícího studijního programu Učitelství anglického jazyka pro základní školy.  

Senátoři a senátorky pedagogické fakulty se během ustavujícího zasedání věnovali také několika důležitým fakultním dokumentům. Schválili plán realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti na rok 2026 a v předloženém znění také podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2027/2028. Akademický senát PdF UP projednal a vzal na vědomí rovněž navržený harmonogram akademického roku 2026/2027 a harmonogram zápisů předmětů do informačního systému STAG pro akademický rok 2026/2027.

Během jednání informoval děkan fakulty Vojtech Regec o aktuálním stavu rekonstrukce hlavní budovy fakulty na Žižkově náměstí. V souvislosti s nedostatkem výukových prostor i požadavkem MŠMT na zlepšení nevyhovujícího vysokého poměru počtu vyučujících ke studujícím zazněla informace o možném řešení tohoto problému formou koupě vhodné nemovitosti. V závěru informovali zástupci fakulty v AS UP o jednáních a usneseních celouniverzitního senátu.

From 4 to 6 June 2026, the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU) will be at the Science Fair every day from 10 am to 6 pm. Come and see what really goes on inside a physics laboratory.

Ve dnech 4.–6. června 2026 od 10 do 18 hodin se Fyzikální ústav AV ČR představí na Veletrhu vědy s expozicí Fakt zábavného ústavu. Přijďte se podívat, co se skrývá za dveřmi fyzikálních laboratoří.

A special photocatalytic material based on graphitic carbon nitride, developed at the University of Ostrava and VŠB - Technical University of Ostrava can effectively break down antibiotics and other pharmaceutical substances that commonly used wastewater treatment technologies are generally unable to remove, meaning drug residues end up in waterways via the sewer system. This is the conclusion of research conducted in collaboration with experts from the Department of Analytical Chemistry at the Faculty of Science, Palacký University.

The study’s results were published in the international journal iScience. The scientists will continue to test the potential use of the photocatalytic material in wastewater treatment.

“Analytical chemistry plays a crucial role in the development of new environmental technologies.” Petr Bednář

The research team focused on the efficiency of photocatalysis, a process in which a special light-activated material triggers chemical reactions that break down organic pollutants in water. The graphitic carbon nitride used contains no metals, is chemically stable, and works not only under ultraviolet radiation but also under ordinary visible light.

“Laboratory experiments showed that within two hours, the material was able to remove more than 95 percent of the antibiotic ofloxacin and the drug diclofenac. In the case of caffeine, the efficiency reached approximately 80 percent,” said Petr Bednář from the Department of Analytical Chemistry at the Faculty of Science.

The experts also described the degradation mechanisms and, using liquid chromatography coupled with high-resolution mass spectrometry, identified the intermediates formed during the ongoing reactions. The results suggest that most of these substances pose a lower environmental burden than the original drugs. “Without modern analytical methods, we would not be able to determine whether harmful substances actually degrade safely and what chemical processes occur during water treatment. Analytical chemistry therefore plays a crucial role in the development of new environmental technologies,” noted Petr Bednář.

The study, titled “Photocatalytic degradation and transformation of pharmaceuticals using exfoliated metal-free g-C3N4,” was published in the journal iScience by Cell Press.

Speciální fotokatalytický materiál na bázi grafitického nitridu uhlíku vyvinutý na Ostravské univerzitě a Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava dokáže účinně rozkládat antibiotika i další farmaceutické látky, které běžně používané technologie čistíren odpadních vod zpravidla nezvládnou odstranit a zbytky léčiv se tak kanalizací dostávají do vodních toků. Vyplývá to z výzkumu, na němž se podíleli odborníci z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Výsledky studie publikoval mezinárodní časopis iScience. Vědci budou možné využití fotokatalytického materiálu při čištění odpadních vod dál testovat.

„Analytická chemie hraje zásadní roli při vývoji nových environmentálních technologií.“ Petr Bednář

Výzkumný tým se zaměřil na účinnost fotokatalýzy, tedy procesu, při němž speciální materiál aktivovaný světlem spouští chemické reakce rozkládající organické znečištění ve vodě. Použitý grafitický nitrid uhlíku neobsahuje kovy, je chemicky stabilní a funguje nejen pod ultrafialovým zářením, ale také při běžném viditelném světle.

„Laboratorní experimenty ukázaly, že během dvou hodin dokázal materiál odstranit více než 95 procent antibiotika ofloxacinu i léčiva diclofenac. U kofeinu dosáhla účinnost přibližně 80 procent,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. 

Odborníci zároveň popsali mechanismy rozkladu a pomocí kapalinové chromatografie spojené s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií identifikovali meziprodukty vznikající během probíhajících reakcí. Výsledky naznačují, že většina těchto látek představuje nižší ekologickou zátěž než původní léčiva. „Bez moderních analytických metod bychom nebyli schopni určit, zda se škodlivé látky skutečně rozkládají bezpečně a jaké chemické procesy během čištění vody probíhají. Analytická chemie proto hraje zásadní roli při vývoji nových environmentálních technologií,“ podotkl Petr Bednář.

Studie s názvem Photocatalytic degradation and transformation of pharmaceuticals using exfoliated metal-free g-C3N4 byla publikována v časopise iScience vydavatelství Cell Press.