Agregátor zdrojů

Navrhnout vlastní model a vytisknout ho na 3D tiskárně, pustit se do chemických a fyzikálních experimentů, konstruovat, tvořit nebo objevovat zákonitosti přírody. Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého spustila registrace do vědeckých kroužků pro první pololetí školního roku 2026/2027. Nabídka zahrnuje deset kroužků pro děti od pěti let až po žáky osmých tříd. Novinkou jsou 3D tiskaři, proměnou prošla také Laboratoř experimentů.

Vědecké kroužky Pevnosti poznání nabízejí dětem možnost věnovat se přírodním vědám a technice pravidelně a především prakticky. Pod vedením zkušených lektorů mohou experimentovat, konstruovat, tvořit, pracovat s moderními technologiemi a hledat odpovědi na otázky, které je zajímají.

„Děti jsou přirozeně zvídavé a my jim chceme nabídnout prostředí, ve kterém mají dostatek prostoru ptát se, zkoušet a objevovat. V kroužcích nejde o další školní vyučování. Důležité pro nás je, aby si děti mohly věci samy vyzkoušet, hledat vlastní řešení a postupně objevovat, která oblast vědy nebo techniky je baví nejvíce,“ řekla Klára Češíková, hlavní koordinátorka aktivity Vědecké kroužky Pevnosti poznání.

Novinkou jsou 3D tiskaři

Jednou z hlavních novinek školního roku 2026/2027 je kroužek 3D tiskaři. Děti se v něm seznámí s principy 3D tisku, naučí se vytvářet vlastní digitální modely a sledovat celý proces od prvního návrhu až po hotový výrobek. „Na 3D tisku je skvělé, že propojuje kreativitu s technickým přemýšlením a děti navíc vidí konkrétní výsledek své práce. Nestačí mít jen dobrý nápad. Musí přemýšlet, jak ho převést do modelu, co upravit a jak celý návrh vylepšit, aby skutečně fungoval,“ doplnila Klára Češíková.

Změnou prošla také Laboratoř experimentů, která se nově rozšiřuje na průřezový kroužek propojující chemii a fyziku. Děti tak budou prostřednictvím pokusů poznávat přírodní jevy v širších souvislostech a hledat odpovědi na otázky, se kterými se mohou setkávat i v každodenním životě. Budou vyrábět vodní rakety, hrát si se světlem nebo zkoumat, jak svítí ohňostroje.

Od malých koumáků po mladé konstruktéry

Celkem Pevnost poznání nabízí deset vědeckých kroužků pro různé věkové skupiny. Nejmladším dětem od pěti let a prvňáčkům jsou určeni Malí koumáci, další programy jsou připraveny pro žáky druhých až třetích, čtvrtých až pátých a šestých až osmých tříd. V nabídce jsou Klub nadaných dětí, Velcí koumáci, Bastlíři, Laboratoř experimentů, Kutílna, Laboratoř poznání, Vědecká výtvarka a noví 3D tiskaři. Jednotlivé programy se zaměřují na různé oblasti a umožňují rodičům vybrat kroužek podle věku i zájmů dítěte. 

Registrace pro první pololetí školního roku 2026/2027 je spuštěna na webu Pevnosti poznání.  

Pevnost poznání je popularizačním centrem vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, které propojuje vědu, vzdělávání a zábavu. Sídlí v historickém areálu Korunní pevnůstky a návštěvníkům nabízí interaktivní expozice zaměřené na přírodní vědy, matematiku, fyziku, historii i lidské tělo. Součástí programu jsou také vědecké dílny, digitální planetárium, tematické víkendy, příměstské tábory a vzdělávací aktivity pro školy i veřejnost.

Navrhnout vlastní model a vytisknout ho na 3D tiskárně, pustit se do chemických a fyzikálních experimentů, konstruovat, tvořit nebo objevovat zákonitosti přírody. Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého spustila registrace do vědeckých kroužků pro první pololetí školního roku 2026/2027. Nabídka zahrnuje deset kroužků pro děti od pěti let až po žáky osmých tříd. Novinkou jsou 3D tiskaři, proměnou prošla také Laboratoř experimentů.

Vědecké kroužky Pevnosti poznání nabízejí dětem možnost věnovat se přírodním vědám a technice pravidelně a především prakticky. Pod vedením zkušených lektorů mohou experimentovat, konstruovat, tvořit, pracovat s moderními technologiemi a hledat odpovědi na otázky, které je zajímají.

„Děti jsou přirozeně zvídavé a my jim chceme nabídnout prostředí, ve kterém mají dostatek prostoru ptát se, zkoušet a objevovat. V kroužcích nejde o další školní vyučování. Důležité pro nás je, aby si děti mohly věci samy vyzkoušet, hledat vlastní řešení a postupně objevovat, která oblast vědy nebo techniky je baví nejvíce,“ řekla Klára Češíková, hlavní koordinátorka aktivity Vědecké kroužky Pevnosti poznání.

Novinkou jsou 3D tiskaři

Jednou z hlavních novinek školního roku 2026/2027 je kroužek 3D tiskaři. Děti se v něm seznámí s principy 3D tisku, naučí se vytvářet vlastní digitální modely a sledovat celý proces od prvního návrhu až po hotový výrobek. „Na 3D tisku je skvělé, že propojuje kreativitu s technickým přemýšlením a děti navíc vidí konkrétní výsledek své práce. Nestačí mít jen dobrý nápad. Musí přemýšlet, jak ho převést do modelu, co upravit a jak celý návrh vylepšit, aby skutečně fungoval,“ doplnila Klára Češíková.

Změnou prošla také Laboratoř experimentů, která se nově rozšiřuje na průřezový kroužek propojující chemii a fyziku. Děti tak budou prostřednictvím pokusů poznávat přírodní jevy v širších souvislostech a hledat odpovědi na otázky, se kterými se mohou setkávat i v každodenním životě. Budou vyrábět vodní rakety, hrát si se světlem nebo zkoumat, jak svítí ohňostroje.

Od malých koumáků po mladé konstruktéry

Celkem Pevnost poznání nabízí deset vědeckých kroužků pro různé věkové skupiny. Nejmladším dětem od pěti let a prvňáčkům jsou určeni Malí koumáci, další programy jsou připraveny pro žáky druhých až třetích, čtvrtých až pátých a šestých až osmých tříd. V nabídce jsou Klub nadaných dětí, Velcí koumáci, Bastlíři, Laboratoř experimentů, Kutílna, Laboratoř poznání, Vědecká výtvarka a noví 3D tiskaři. Jednotlivé programy se zaměřují na různé oblasti a umožňují rodičům vybrat kroužek podle věku i zájmů dítěte. 

Registrace pro první pololetí školního roku 2026/2027 je spuštěna na webu Pevnosti poznání.  

Pevnost poznání je popularizačním centrem vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, které propojuje vědu, vzdělávání a zábavu. Sídlí v historickém areálu Korunní pevnůstky a návštěvníkům nabízí interaktivní expozice zaměřené na přírodní vědy, matematiku, fyziku, historii i lidské tělo. Součástí programu jsou také vědecké dílny, digitální planetárium, tematické víkendy, příměstské tábory a vzdělávací aktivity pro školy i veřejnost.

Kybernetické operace, informační válka a právní otázky digitálního prostoru byly hlavními tématy druhého ročníku mezinárodní letní školy Digital Battlefields: Cyber and Information Warfare under International Law. Na Právnické fakultě UP se setkali studenti z různých zemí s odborníky na mezinárodní právo a bezpečnostní problematiku.

Kybernetický prostor se stal součástí současných bezpečnostních výzev a přináší řadu nových právních otázek. Jak mezinárodní právo reaguje na kybernetické útoky? Kde leží hranice státní suverenity v digitálním prostoru? A jaká pravidla se uplatňují při vedení informační války? Právě těmto otázkám se věnovala mezinárodní letní škola organizovaná Centrem pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při PF UP.

foto_sem_4

„Kybernetické a informační operace dnes výrazně ovlivňují podobu konfliktů i mezinárodní bezpečnost, přesto kolem nich stále existuje řada složitých právních otázek. Právě proto je důležité hledat odpověď na otázku, jak na tyto nové formy působení aplikovat pravidla mezinárodního práva, která vznikala v úplně jiném technologickém prostředí,“ uvedl k zaměření letní školy a jeho právním souvislostem její garant Martin Faix.

Program letní školy nabídl kombinaci odborných přednášek, diskuzí a případových studií zaměřených na právní rámec kybernetických operací a informačních válek. Účastníci se věnovali například otázkám státní suverenity v kyberprostoru, použití síly či právu na sebeobranu v digitálním prostředí. Pozornost byla věnována také aplikaci mezinárodního humanitárního práva na kybernetické operace během ozbrojených konfliktů.

Na odborném programu se vedle členů CIHOL – Martina Faixe, Marka Svičeviče a Petra Stejskala – podíleli také přední zahraniční odborníci. Účastníci měli možnost diskutovat například s profesorem Nicholasem Tsagouriasem z University of Sheffield, profesorem Françoisem Deleruem z IE University, Tomášem Minárikem z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo profesorem José Azevedo Lopesem z Universidade Católica Portuguesa.

foto_sem_8

Mezinárodní rozměr programu podtrhlo také složení účastníků. Do Olomouce přijelo celkem devatenáct studentů a dalších účastníků z Evropy i mimo ni. „Hlavním cílem Digital Battlefields 2026 bylo především ukázat, jak nové technologie mění způsob vedení ozbrojených konfliktů a jaké nové právní, bezpečnostní a etické otázky s tím souvisejí. Důležité pro nás bylo propojit akademický pohled s praktickými zkušenostmi a přiblížit studentům, že těmto změnám nelze dobře porozumět jen z pohledu jedné disciplíny,“ vysvětlil Marko Svičevič, hlavní organizátor letní školy.

Myšlenka propojování různých perspektiv se promítla nejen do odborného programu, ale také do celkové koncepce letní školy. Cílem nebylo pouze předat odborné znalosti, ale také podpořit vznik mezinárodních kontaktů a vytvořit prostor pro diskuzi mimo přednášky. K tomu přispěl i doprovodný program zahrnující komentovanou prohlídku Olomouce, návštěvu krytu civilní obrany, bowling, adventure golf, laser game nebo tematický pub kvíz. Účastníci tak měli možnost poznat město i jeho okolí a navázat nové kontakty v neformálním prostředí.

Součástí programu byly také odborné exkurze mimo Olomouc. Účastníci navštívili Vídeňské mezinárodní centrum za účelem prohlídky vídeňského sídla OSN a dalších odborných mezinárodních organizací a zavítali na jednodenní exkurzi do výcvikového střediska v Přáslavicích, kde se seznámili s činností Armády České republiky.

Druhý ročník mezinárodní letní školy Digital Battlefields: Cyber and Information Warfare under International Law se uskutečnil na Právnické fakultě UP od 13. do 24. července 2026.

Kybernetické operace, informační válka a právní otázky digitálního prostoru byly hlavními tématy druhého ročníku mezinárodní letní školy Digital Battlefields: Cyber and Information Warfare under International Law. Na Právnické fakultě UP se setkali studenti z různých zemí s odborníky na mezinárodní právo a bezpečnostní problematiku.

Kybernetický prostor se stal součástí současných bezpečnostních výzev a přináší řadu nových právních otázek. Jak mezinárodní právo reaguje na kybernetické útoky? Kde leží hranice státní suverenity v digitálním prostoru? A jaká pravidla se uplatňují při vedení informační války? Právě těmto otázkám se věnovala mezinárodní letní škola organizovaná Centrem pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při PF UP.

foto_sem_4

„Kybernetické a informační operace dnes výrazně ovlivňují podobu konfliktů i mezinárodní bezpečnost, přesto kolem nich stále existuje řada složitých právních otázek. Právě proto je důležité hledat odpověď na otázku, jak na tyto nové formy působení aplikovat pravidla mezinárodního práva, která vznikala v úplně jiném technologickém prostředí,“ uvedl k zaměření letní školy a jeho právním souvislostem její garant Martin Faix.

Program letní školy nabídl kombinaci odborných přednášek, diskuzí a případových studií zaměřených na právní rámec kybernetických operací a informačních válek. Účastníci se věnovali například otázkám státní suverenity v kyberprostoru, použití síly či právu na sebeobranu v digitálním prostředí. Pozornost byla věnována také aplikaci mezinárodního humanitárního práva na kybernetické operace během ozbrojených konfliktů.

Na odborném programu se vedle členů CIHOL – Martina Faixe, Marka Svičeviče a Petra Stejskala – podíleli také přední zahraniční odborníci. Účastníci měli možnost diskutovat například s profesorem Nicholasem Tsagouriasem z University of Sheffield, profesorem Françoisem Deleruem z IE University, Tomášem Minárikem z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo profesorem José Azevedo Lopesem z Universidade Católica Portuguesa.

foto_sem_8

Mezinárodní rozměr programu podtrhlo také složení účastníků. Do Olomouce přijelo celkem devatenáct studentů a dalších účastníků z Evropy i mimo ni. „Hlavním cílem Digital Battlefields 2026 bylo především ukázat, jak nové technologie mění způsob vedení ozbrojených konfliktů a jaké nové právní, bezpečnostní a etické otázky s tím souvisejí. Důležité pro nás bylo propojit akademický pohled s praktickými zkušenostmi a přiblížit studentům, že těmto změnám nelze dobře porozumět jen z pohledu jedné disciplíny,“ vysvětlil Marko Svičevič, hlavní organizátor letní školy.

Myšlenka propojování různých perspektiv se promítla nejen do odborného programu, ale také do celkové koncepce letní školy. Cílem nebylo pouze předat odborné znalosti, ale také podpořit vznik mezinárodních kontaktů a vytvořit prostor pro diskuzi mimo přednášky. K tomu přispěl i doprovodný program zahrnující komentovanou prohlídku Olomouce, návštěvu krytu civilní obrany, bowling, adventure golf, laser game nebo tematický pub kvíz. Účastníci tak měli možnost poznat město i jeho okolí a navázat nové kontakty v neformálním prostředí.

Součástí programu byly také odborné exkurze mimo Olomouc. Účastníci navštívili Vídeňské mezinárodní centrum za účelem prohlídky vídeňského sídla OSN a dalších odborných mezinárodních organizací a zavítali na jednodenní exkurzi do výcvikového střediska v Přáslavicích, kde se seznámili s činností Armády České republiky.

Druhý ročník mezinárodní letní školy Digital Battlefields: Cyber and Information Warfare under International Law se uskutečnil na Právnické fakultě UP od 13. do 24. července 2026.

Ano, ale… Tak se dá shrnout odpověď na otázku, zda umělá inteligence může být užitečná v psychoterapii. Podle psycholožky Barbory Kuté z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP, která se této problematice věnuje a podílela se i na vývoji aplikace zaměřené na podporu duševního zdraví a wellbeingu, je při komunikaci s „umělým terapeutem“, stejně jako jinde v digitálním světě, důležité umět se správně zeptat a nevěřit všemu.

Barbora Kutá ve své studii porovnala efektivitu online intervencí prostřednictvím specializovaného chatbota a obecného modelu ChatGPT. Dospěla mimo jiné k podobným zjištěním jako jiné z dosavadních výzkumů využití umělé inteligence v psychoterapii: takové intervence mohou pomoci k redukci symptomů deprese nebo úzkosti a zvýšit well­being. Zabývá se ale i dalšími souvisejícími otázkami, například jaké nástrahy komunikace s těmito pomocníky má nebo jaký vztah si uživatelé k nim vytvářejí.

„Nespornou výhodou je, že člověk, který potřebuje nějak pomoci, nemusí čekat a svůj problém může ihned řešit. Tím, že na druhé straně není jiný člověk, se navíc posiluje pocit anonymity a bezpečí, kdy se dotyčný nemusí bát, že ho někdo bude hodnotit nebo soudit,“ přibližuje.

Jako psycholožka v tom však vidí úskalí, ať už jde o možný vliv na schopnost „zvládat nějaký čas nepohodu“ nebo o ono „nehodnocení“. „Samozřejmě poplácání po ramenou někdy stačí. Obecné AI modely jsou ale ve své podstatě validující. Potvrdí vám, že je v pořádku, že se takto cítíte nebo že si něco myslíte, ve většině případů vás nekonfrontují, pokud si o to neřeknete. Je tak třeba mít jasnou motivaci a umět správně zformulovat, co řeším a co očekávám.“

Další zásadou je nevěřit všem reakcím AI modelů. „Stačí napsat něco jako ‚dobře, ale nemůže to být jinak?‘, zpochybnit tu odpověď a rázem můžu dostat varianty, které rozšíří ten můj aktuální pohled. Musím si o to ale říct. Vůbec je potřeba si uvědomit, že jsem to já jako tazatel, kdo je odpovědný za průběh konverzace – oproti tomu, když jdu s problémem za ‚živým‘ terapeutem, který rozhovor odborně vede. Při osobní návštěvě také hrají svoji roli vzájemné emoce, to online úplně nefunguje,“ podotýká Barbora Kutá.

Do vod AI vykročila ještě coby studentka psychologie na filozofické fakultě. Vy­užití v psychoterapii bere jako další možnost a očekává do budoucna řadu zajímavých poznatků, vždyť výzkum je teprve na svém začátku a je komplikovaný rychlým vývojem chatbotů. Zároveň ale věří v sílu lidského kontaktu a také třeba jógy, jejíž je lektorkou.

Článek vznikl pro magazín Žurnál, jehož elektronickou verzi si můžete stáhnout zde.

Ano, ale… Tak se dá shrnout odpověď na otázku, zda umělá inteligence může být užitečná v psychoterapii. Podle psycholožky Barbory Kuté z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP, která se této problematice věnuje a podílela se i na vývoji aplikace zaměřené na podporu duševního zdraví a wellbeingu, je při komunikaci s „umělým terapeutem“, stejně jako jinde v digitálním světě, důležité umět se správně zeptat a nevěřit všemu.

Barbora Kutá ve své studii porovnala efektivitu online intervencí prostřednictvím specializovaného chatbota a obecného modelu ChatGPT. Dospěla mimo jiné k podobným zjištěním jako jiné z dosavadních výzkumů využití umělé inteligence v psychoterapii: takové intervence mohou pomoci k redukci symptomů deprese nebo úzkosti a zvýšit well­being. Zabývá se ale i dalšími souvisejícími otázkami, například jaké nástrahy komunikace s těmito pomocníky má nebo jaký vztah si uživatelé k nim vytvářejí.

„Nespornou výhodou je, že člověk, který potřebuje nějak pomoci, nemusí čekat a svůj problém může ihned řešit. Tím, že na druhé straně není jiný člověk, se navíc posiluje pocit anonymity a bezpečí, kdy se dotyčný nemusí bát, že ho někdo bude hodnotit nebo soudit,“ přibližuje.

Jako psycholožka v tom však vidí úskalí, ať už jde o možný vliv na schopnost „zvládat nějaký čas nepohodu“ nebo o ono „nehodnocení“. „Samozřejmě poplácání po ramenou někdy stačí. Obecné AI modely jsou ale ve své podstatě validující. Potvrdí vám, že je v pořádku, že se takto cítíte nebo že si něco myslíte, ve většině případů vás nekonfrontují, pokud si o to neřeknete. Je tak třeba mít jasnou motivaci a umět správně zformulovat, co řeším a co očekávám.“

Další zásadou je nevěřit všem reakcím AI modelů. „Stačí napsat něco jako ‚dobře, ale nemůže to být jinak?‘, zpochybnit tu odpověď a rázem můžu dostat varianty, které rozšíří ten můj aktuální pohled. Musím si o to ale říct. Vůbec je potřeba si uvědomit, že jsem to já jako tazatel, kdo je odpovědný za průběh konverzace – oproti tomu, když jdu s problémem za ‚živým‘ terapeutem, který rozhovor odborně vede. Při osobní návštěvě také hrají svoji roli vzájemné emoce, to online úplně nefunguje,“ podotýká Barbora Kutá.

Do vod AI vykročila ještě coby studentka psychologie na filozofické fakultě. Vy­užití v psychoterapii bere jako další možnost a očekává do budoucna řadu zajímavých poznatků, vždyť výzkum je teprve na svém začátku a je komplikovaný rychlým vývojem chatbotů. Zároveň ale věří v sílu lidského kontaktu a také třeba jógy, jejíž je lektorkou.

Článek vznikl pro magazín Žurnál, jehož elektronickou verzi si můžete stáhnout zde.

Dvě stě let čekala na své první samostatné knižní vydání. Krásověda Františka Palackého, jedno z prvních původních českých filozofických děl věnovaných estetice, nyní i díky Univerzitě Palackého vůbec poprvé vyjde jako samostatná publikace. Nové vydání propojí svět 19. století se současností nejen převodem dobové češtiny do dnešního jazyka, ale také neobvyklým designovým prvkem. Publikaci edičně připravil Erik Gilk, vedoucí katedry bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Krásovědu čili o kráse a umění napsal František Palacký v roce 1820, když mu bylo dvaadvacet let. Samostatně však nikdy nevyšla. Poprvé byla publikována na pokračování v časopise Krok, naposledy pak v roce 1872 jako součást sborníku Radhost. První samostatné vydání vychází u příležitosti 150. výročí Palackého úmrtí.

Jde o jednu z prvních původních českých filozofických prací věnovaných estetice. Palacký se v ní pokusil vytvořit českou odbornou terminologii pro filozofii a estetiku a zároveň ukázat, že čeština je schopna vyjádřit i ty nejsložitější myšlenky.

„S nápadem vydat Krásovědu samostatně u příležitosti výročí Palackého úmrtí přišla Lenka Šíchová, která spolu s Palackého prapravnukem Václavem Macháčkem-Riegrem pečuje o jeho odkaz. S vydáváním literárních památek a vědeckých textů z 19. století jsem doposud neměl zkušenosti, ediční přípravy jsem se však po vzájemné dohodě ujal. Elektronickou podobu zajistila naše studentka Barbora Lahučká, já jsem provedl kolaci a následně se pustil do převodu Palackého textu do současné češtiny. To se však ukázalo jako natolik náročné, že přepis nakonec zajistil náš přední filozof a žák Jana Patočky Ivan Chvatík,“ shrnul Erik Gilk, bohemista z Univerzity Palackého.

„Když se člověk do textu začte, nevychází z údivu, jakou erudovaností tehdy dvaadvacetiletý Palacký oplýval. Jeho znalosti soudobých německých, ale i anglických a francouzských filozofů a teoretiků umění jsou vskutku obdivuhodné.“ Erik Gilk

Na knize pracoval asi půl roku. „Při přepisu nestačilo mít po ruce Jungmannův česko-německý slovník, protože spoustu pojmů Palacký sám zavedl. A i když k novému názvosloví později přidal pětistránkové vysvětlivky, pořád to bylo pro jednoznačné pochopení některých výrazů nedostatečné. Něco se dalo vyčíst z kontextu, u něčeho jsem si lámal hlavu hodně dlouho a leckdy neúspěšně. Upřímně nevím, jaký by byl výsledek bez spolupráce s Ivanem Chvatíkem,“ dodal Erik Gilk.

V době, kdy František Palacký Krásovědu psal, byla čeština považována především za jazyk prostých lidí, služek, podkoních a dalších nižších vrstev společnosti. Vzdělaní lidé tehdy běžně mluvili a psali německy. Palacký chtěl dokázat, že čeština je dostatečně bohatým jazykem, který dokáže vyjádřit i ty nejjemnější úvahy o kráse. Nebylo to však snadné. Pro řadu pojmů česká slova neexistovala, a tak je vytvářel sám. Přitom se radil s Josefem Jungmannem i Pavlem Šafaříkem. Právě díky této práci se do češtiny dostaly například výrazy umělec nebo vkus.

Než začal formulovat vlastní estetickou teorii, studoval pojetí krásy přibližně ve dvanácti jazycích. Ve svém díle hledal odpovědi na otázky, co je krása, odkud pramení, v čem spočívá její ideál nebo proč některá umělecká díla přetrvávají staletí. Původně zamýšlel napsat pět knih, nakonec však dokončil pouze dvě a část třetí. Poté se naplno věnoval historii.

„Když se člověk do textu začte, nevychází z údivu, jakou erudovaností tehdy dvaadvacetiletý Palacký oplýval. Jeho znalosti soudobých německých, ale i anglických a francouzských filozofů a teoretiků umění jsou vskutku obdivuhodné,“ doplnil bohemista z UP.

Kniha bude vytištěna na řemeslném papíru, stejně jako originál. Jejím výrazným designovým prvkem je křišťálová kulička zasazená do obálky, která symbolizuje Palackého hlubší pohled na krásu a zároveň slouží jako lupa. Publikace vyjde v září v nakladatelství Oikoymenh. V limitovaném nákladu je dostupná v předprodej již nyní. 

Pokud chcete být originální a mít některé z Palackého slov na sobě, využijte mimořádnou šanci a zajděte do univerziního obchodu UPoint na Horním náměstí. Najdete tam limitovanou kolekci triček Zapomenutá slova Františka Palackého. Právě teď si je můžete koupit za zvýhodněnou cenu.  

Dvě stě let čekala na své první samostatné knižní vydání. Krásověda Františka Palackého, jedno z prvních původních českých filozofických děl věnovaných estetice, nyní i díky Univerzitě Palackého vůbec poprvé vyjde jako samostatná publikace. Nové vydání propojí svět 19. století se současností nejen převodem dobové češtiny do dnešního jazyka, ale také neobvyklým designovým prvkem. Publikaci edičně připravil Erik Gilk, vedoucí katedry bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Krásovědu čili o kráse a umění napsal František Palacký v roce 1820, když mu bylo dvaadvacet let. Samostatně však nikdy nevyšla. Poprvé byla publikována na pokračování v časopise Krok, naposledy pak v roce 1872 jako součást sborníku Radhost. První samostatné vydání vychází u příležitosti 150. výročí Palackého úmrtí.

Jde o jednu z prvních původních českých filozofických prací věnovaných estetice. Palacký se v ní pokusil vytvořit českou odbornou terminologii pro filozofii a estetiku a zároveň ukázat, že čeština je schopna vyjádřit i ty nejsložitější myšlenky.

„S nápadem vydat Krásovědu samostatně u příležitosti výročí Palackého úmrtí přišla Lenka Šíchová, která spolu s Palackého prapravnukem Václavem Macháčkem-Riegrem pečuje o jeho odkaz. S vydáváním literárních památek a vědeckých textů z 19. století jsem doposud neměl zkušenosti, ediční přípravy jsem se však po vzájemné dohodě ujal. Elektronickou podobu zajistila naše studentka Barbora Lahučká, já jsem provedl kolaci a následně se pustil do převodu Palackého textu do současné češtiny. To se však ukázalo jako natolik náročné, že přepis nakonec zajistil náš přední filozof a žák Jana Patočky Ivan Chvatík,“ shrnul Erik Gilk, bohemista z Univerzity Palackého.

„Když se člověk do textu začte, nevychází z údivu, jakou erudovaností tehdy dvaadvacetiletý Palacký oplýval. Jeho znalosti soudobých německých, ale i anglických a francouzských filozofů a teoretiků umění jsou vskutku obdivuhodné.“ Erik Gilk

Na knize pracoval asi půl roku. „Při přepisu nestačilo mít po ruce Jungmannův česko-německý slovník, protože spoustu pojmů Palacký sám zavedl. A i když k novému názvosloví později přidal pětistránkové vysvětlivky, pořád to bylo pro jednoznačné pochopení některých výrazů nedostatečné. Něco se dalo vyčíst z kontextu, u něčeho jsem si lámal hlavu hodně dlouho a leckdy neúspěšně. Upřímně nevím, jaký by byl výsledek bez spolupráce s Ivanem Chvatíkem,“ dodal Erik Gilk.

V době, kdy František Palacký Krásovědu psal, byla čeština považována především za jazyk prostých lidí, služek, podkoních a dalších nižších vrstev společnosti. Vzdělaní lidé tehdy běžně mluvili a psali německy. Palacký chtěl dokázat, že čeština je dostatečně bohatým jazykem, který dokáže vyjádřit i ty nejjemnější úvahy o kráse. Nebylo to však snadné. Pro řadu pojmů česká slova neexistovala, a tak je vytvářel sám. Přitom se radil s Josefem Jungmannem i Pavlem Šafaříkem. Právě díky této práci se do češtiny dostaly například výrazy umělec nebo vkus.

Než začal formulovat vlastní estetickou teorii, studoval pojetí krásy přibližně ve dvanácti jazycích. Ve svém díle hledal odpovědi na otázky, co je krása, odkud pramení, v čem spočívá její ideál nebo proč některá umělecká díla přetrvávají staletí. Původně zamýšlel napsat pět knih, nakonec však dokončil pouze dvě a část třetí. Poté se naplno věnoval historii.

„Když se člověk do textu začte, nevychází z údivu, jakou erudovaností tehdy dvaadvacetiletý Palacký oplýval. Jeho znalosti soudobých německých, ale i anglických a francouzských filozofů a teoretiků umění jsou vskutku obdivuhodné,“ doplnil bohemista z UP.

Kniha bude vytištěna na řemeslném papíru, stejně jako originál. Jejím výrazným designovým prvkem je křišťálová kulička zasazená do obálky, která symbolizuje Palackého hlubší pohled na krásu a zároveň slouží jako lupa. Publikace vyjde v září v nakladatelství Oikoymenh. V limitovaném nákladu je dostupná v předprodej již nyní. 

Pokud chcete být originální a mít některé z Palackého slov na sobě, využijte mimořádnou šanci a zajděte do univerziního obchodu UPoint na Horním náměstí. Najdete tam limitovanou kolekci triček Zapomenutá slova Františka Palackého. Právě teď si je můžete koupit za zvýhodněnou cenu.  

A biostimulant that promotes the growth and vitality of cereal crops, developed by researchers at Palacký University Olomouc and protected by a European patent, is set to reach farmers across Europe. INTRACROP, a UK-based company operating through a network of local distributors, has secured the exclusive licence to commercialise the technology. The licensing agreement is expected to generate revenues for the University in the millions of Czech crowns.

The agreement is the result of many years of research and close collaboration between the University’s scientists and the British company. Until now, INTRACROP has focused primarily on foliar biostimulants applied as sprays. However, the company has successfully tested the Olomouc-developed compound as a seed treatment.

“Applying the compound as a seed treatment significantly reduces the amount required while offering farmers a much simpler method of application. Our biostimulant helps plants make more efficient use of available nutrients, particularly nitrogen. This can reduce fertiliser consumption, providing economic benefits for farmers while also making another significant contribution to more sustainable agriculture,” said Jaroslav Nisler, the principal inventor of the technology from the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) at Palacký University Olomouc.

“The licensing agreement represents a major achievement in technology transfer and the commercialisation of research results at Palacký University. It demonstrates that innovations developed at Czech universities can successfully find their way onto international markets,” said Lukáš Spíchal, co-inventor of the technology from CATRIN.

INTRACROP plans to incorporate the technology, known as TFU, into its product portfolio designed to enhance plant growth and vitality. To date, the company has conducted more than 80 field trials across Europe, primarily on cereal crops, achieving an average yield increase of 0.32 tonnes per hectare. It is also exploring further applications for the technology.

“This year, we will be conducting trials focused on improving phosphorus use efficiency. Phosphorus plays a crucial role in the development and growth of root systems, making it particularly important for farmers. This year, trials are also taking place outside Europe, including in Australia and Canada. Although the patent is currently valid only in Europe, we expect to market the technology beyond European markets as well,” said Mark Palmer of INTRACROP.

Biostimulants help improve a wide range of key crop characteristics. They increase productivity, help mitigate the effects of adverse environmental conditions, and support more sustainable farming practices. They can also contribute to addressing broader challenges, including improving soil quality and promoting biodiversity.

Biostimulant pro podporu růstu a vitality obilovin, který vyvinuli vědci z Univerzity Palackého a je chráněn evropským patentem, míří do zemědělské praxe. Výhradní licenci na jeho využití získala britská společnost INTRACROP, která působí napříč Evropou prostřednictvím sítě lokáních distributorů. Univerzita od licenční smlouvy očekává příjmy v řádu milionů korun.

Uzavření licenční smlouvy je výsledkem dlouholetého výzkumu i spolupráce akademiků s britskou firmou. Ta se dosud specializovala zejména na biostimulanty aplikované na list ve formě postřiku. Látku vyvinutou v Olomouci ale společnost úspěšně otestovala pro ošetření osiva.

„Uzavřená licenční smlouva představuje významný úspěch v oblasti transferu technologií a komercializace výsledků výzkumu Univerzity Palackého. Ukazuje, že inovace vznikající na českých univerzitách mohou úspěšně nacházet uplatnění na mezinárodních trzích.“ Lukáš Spíchal

„Aplikace této látky jako mořidla osiva výrazně snižuje potřebné množství přípravku a zároveň nabízí zemědělcům mnohem jednodušší způsob použití. Náš biostimulant pomáhá rostlinám efektivněji využívat dostupné živiny, zejména dusík. Díky tomu lze snížit spotřebu hnojiv, což přináší zemědělcům ekonomické výhody a zároveň představuje další významný příspěvek k udržitelnějšímu zemědělství,“ uvedl Jaroslav Nisler, hlavní vynálezce technologie z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého.

„Uzavřená licenční smlouva představuje významný úspěch v oblasti transferu technologií a komercializace výsledků výzkumu Univerzity Palackého. Ukazuje, že inovace vznikající na českých univerzitách mohou úspěšně nacházet uplatnění na mezinárodních trzích,“ řekl spoluvynálezce Lukáš Spíchal z CATRIN.

Společnost INTRACROP plánuje technologii označovanou jako TFU využívat ve svých produktech zaměřených na podporu růstu a vitality rostlin. INTRACROP dosud provedl po celé Evropě více než 80 polních pokusů, především na obilninách, přičemž průměrný nárůst výnosu činil 0,32 tuny na hektar. Navíc hledá i další možnosti využití. „Letos budeme provádět pokusy zaměřené na efektivitu využití fosforu. Tento chemický prvek podporuje tvorbu a růst kořenového systému, což je pro zemědělce důležité. V letošním roce probíhají také pokusy mimo Evropu, například v Austrálii a Kanadě. Přestože je patent v současnosti platný pouze v Evropě, s prodejem počítáme i na mimoevropských trzích,“ sdělil Mark Palmer ze společnosti INTRACROP.

Biostimulanty přispívají ke zlepšení celé řady klíčových vlastností plodin. Pomáhají zvyšovat jejich produktivitu, zmírňovat dopady nepříznivých podmínek prostředí a podporovat udržitelnější zemědělské postupy. Současně mohou přispět i k řešení širších výzev, jako je zlepšování kvality půdy nebo podpora biologické rozmanitosti.

Biostimulant pro podporu růstu a vitality obilovin, který vyvinuli vědci z Univerzity Palackého a je chráněn evropským patentem, míří do zemědělské praxe. Výhradní licenci na jeho využití získala britská společnost INTRACROP, která působí napříč Evropou prostřednictvím sítě lokáních distributorů. Univerzita od licenční smlouvy očekává příjmy v řádu milionů korun.

Uzavření licenční smlouvy je výsledkem dlouholetého výzkumu i spolupráce akademiků s britskou firmou. Ta se dosud specializovala zejména na biostimulanty aplikované na list ve formě postřiku. Látku vyvinutou v Olomouci ale společnost úspěšně otestovala pro ošetření osiva.

„Uzavřená licenční smlouva představuje významný úspěch v oblasti transferu technologií a komercializace výsledků výzkumu Univerzity Palackého. Ukazuje, že inovace vznikající na českých univerzitách mohou úspěšně nacházet uplatnění na mezinárodních trzích.“ Lukáš Spíchal

„Aplikace této látky jako mořidla osiva výrazně snižuje potřebné množství přípravku a zároveň nabízí zemědělcům mnohem jednodušší způsob použití. Náš biostimulant pomáhá rostlinám efektivněji využívat dostupné živiny, zejména dusík. Díky tomu lze snížit spotřebu hnojiv, což přináší zemědělcům ekonomické výhody a zároveň představuje další významný příspěvek k udržitelnějšímu zemědělství,“ uvedl Jaroslav Nisler, hlavní vynálezce technologie z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého.

„Uzavřená licenční smlouva představuje významný úspěch v oblasti transferu technologií a komercializace výsledků výzkumu Univerzity Palackého. Ukazuje, že inovace vznikající na českých univerzitách mohou úspěšně nacházet uplatnění na mezinárodních trzích,“ řekl spoluvynálezce Lukáš Spíchal z CATRIN.

Společnost INTRACROP plánuje technologii označovanou jako TFU využívat ve svých produktech zaměřených na podporu růstu a vitality rostlin. INTRACROP dosud provedl po celé Evropě více než 80 polních pokusů, především na obilninách, přičemž průměrný nárůst výnosu činil 0,32 tuny na hektar. Navíc hledá i další možnosti využití. „Letos budeme provádět pokusy zaměřené na efektivitu využití fosforu. Tento chemický prvek podporuje tvorbu a růst kořenového systému, což je pro zemědělce důležité. V letošním roce probíhají také pokusy mimo Evropu, například v Austrálii a Kanadě. Přestože je patent v současnosti platný pouze v Evropě, s prodejem počítáme i na mimoevropských trzích,“ sdělil Mark Palmer ze společnosti INTRACROP.

Biostimulanty přispívají ke zlepšení celé řady klíčových vlastností plodin. Pomáhají zvyšovat jejich produktivitu, zmírňovat dopady nepříznivých podmínek prostředí a podporovat udržitelnější zemědělské postupy. Současně mohou přispět i k řešení širších výzev, jako je zlepšování kvality půdy nebo podpora biologické rozmanitosti.

In the last week of July, scientists from around the world converged on Prague. At the 11th Frontiers of Quantum and Mesoscopic Thermodynamics conference (FQMT'26), they explored what quantum mechanics tells us about the world today and how to turn it into the technologies of tomorrow.

Do Prahy se poslední červencový týden sjeli vědci a vědkyně z celého světa. Na 11. ročníku konference Frontiers of Quantum and Mesoscopic Thermodynamics (FQMT'26) řešili, co kvantová mechanika vypovídá o dnešním světě i jak ji proměnit v technologie budoucnosti.

An international collaboration supported by the Physics for Future (P4F) project has delivered a new diagnostic method for more precise control of plasma deposition processes. A Czech and Swedish research team combined two original approaches to plasma diagnostics to create an experimental system that helps refine the preparation of thin vanadium dioxide (VO₂) films. The method could improve the manufacture of thermochromic coatings for smart windows, as well as semiconductor and optical thin films used, for example, in optical sensors, detectors and photonic devices.

Mezinárodní spolupráce podpořená projektem Physics for Future (P4F) přinesla novou diagnostickou metodu pro přesnější řízení plazmatických depozičních procesů. Českému a švédskému vědeckému týmu se podařilo propojit dva originální přístupy k diagnostice plazmatu a vytvořit experimentální systém, který pomáhá zpřesnit přípravu tenkých vrstev oxidu vanadičitého (VO₂). Metoda má potenciál zpřesnit například výrobu termochromních vrstev pro inteligentní okna i polovodivých a optických tenkých vrstev využívaných například v optických senzorech, detektorech nebo fotonických zařízeních. 

Když region zasáhnou povodně, přírodní katastrofa nebo jiná mimořádná událost, bývá ochota pomáhat obrovská. Aby se ale dobrá vůle proměnila ve skutečně účinnou pomoc, je potřeba také kvalitní koordinace. Právě na to se v posledních letech zaměřuje univerzita prostřednictvím svého Dobrovolnického centra.

Dobrovolnické centrum UP (DC UP) vzniklo v roce 2016 s cílem podporovat dobrovolnictví a propojovat studenty i zaměstnance univerzity s organizacemi, které pomoc potřebují. Postupně se však ukázalo, že významnou roli může sehrát také během krizových situací. Dobrovolníci z univerzity pomáhali během pandemie covidu-19, po ničivém tornádu na jižní Moravě, při zvládání uprchlické vlny po vypuknutí války na Ukrajině i během povodní na Jesenicku. Právě zkušenosti z těchto událostí potvrdily, že vedle ochotných dobrovolníků je potřeba mít také lidi, kteří dokážou pomoc efektivně organizovat.

„Při každé větší krizové situaci vidíme, jak silná je solidarita lidí z univerzitního prostředí. Nestačí ale jen ochota pomáhat. Potřebujeme také lidi, kteří dokážou dobrovolníky vést, komunikovat s partnery v terénu a zajistit, aby pomoc byla bezpečná a skutečně užitečná. Proto jsme se rozhodli budovat napříč univerzitou komunitu koordinátorů, kteří budou na podobné situace připraveni ještě dřív, než nastanou,“ vysvětlila manažerka DC UP Vladimíra Sedláčková.

Na základě zkušeností z předchozích krizí vznikl v roce 2024 i speciální manuál Krizové dobrovolnictví v univerzitním prostředí. Jeho postupy si univerzita ověřila při koordinaci pomoci po povodních na Jesenicku. Dalším krokem se stalo systematické vzdělávání budoucích koordinátorů dobrovolníků.

foto_sem_3

V loňském roce proto DC UP uspořádalo čtyřdenní vzdělávací cyklus pro zaměstnance univerzity. „Do programu se zapojilo osmnáct účastníků z různých součástí UP, kteří byli vybráni nejen s ohledem na své pracovní zařazení, ale především podle motivace a předpokladů pro práci v náročných situacích,“ uvedla Sedláčková

Účastníci se učili komunikovat s dobrovolníky i s lidmi zasaženými krizí, pracovat s evidenčními systémy koordinované pomoci, vyhodnocovat rizikové situace nebo pečovat o psychickou pohodu vlastní i ostatních pomáhajících. O zkušenosti se s nimi podělili odborníci z oblasti dobrovolnictví, humanitární pomoci, psychologie i krizové intervence.

„Naším cílem není vytvořit záchrannou složku. Chceme ale mít na univerzitě síť lidí, kteří budou schopni rychle aktivizovat dobrovolníky, propojit je s potřebami v terénu a stát se spolehlivou oporou pro organizace, které krizovou situaci řeší. Univerzita má v tomto směru obrovský potenciál a byla by škoda ho nevyužít. Jde nám také o to, abychom naše dobrovolníky, kteří obvykle nedisponují velkými zkušenostmi, vysílali do těchto náročných situací s doprovodem, který zajistí jejich bezpečí a vytvoří jim podmínky pro dobrovolnickou činnost, která bude mít maximální dopad a užitek,“ dodala manažerka DC UP Vladimíra Sedláčková.

Dobrovolnické centrum postupně rozšiřuje komunitu koordinátorů a připravuje pro ně další vzdělávání zaměřené například na psychologickou první pomoc po telefonu, asertivní komunikaci v mimořádných situacích nebo práci týmů pod zátěží. Součástí přípravy bylo například také květnové zážitkové hasičské cvičení, které spojilo praktický nácvik s teambuildingem.

Univerzita zároveň aktualizuje svůj manuál krizového dobrovolnictví a připravuje užší spolupráci mezi Dobrovolnickým centrem UP a Krizovým štábem UP. Cílem je, aby univerzita byla schopna v případě potřeby rychle a efektivně zapojit své studenty i zaměstnance do pomoci tam, kde bude nejvíce potřeba.

Komunita koordinátorů dobrovolníků je tvořena zaměstnanci ze všech pracovišť Univerzity Palackého v Olomouci. Pokud byste se chtěli připojit i vy a společně s kolegy se připravovat na zapojení do dobrovolnictví při mimořádných událostech, můžete DC UP kontaktovat na e-mailu dobrovolnictvi@upol.cz.

Když region zasáhnou povodně, přírodní katastrofa nebo jiná mimořádná událost, bývá ochota pomáhat obrovská. Aby se ale dobrá vůle proměnila ve skutečně účinnou pomoc, je potřeba také kvalitní koordinace. Právě na to se v posledních letech zaměřuje univerzita prostřednictvím svého Dobrovolnického centra.

Dobrovolnické centrum UP (DC UP) vzniklo v roce 2016 s cílem podporovat dobrovolnictví a propojovat studenty i zaměstnance univerzity s organizacemi, které pomoc potřebují. Postupně se však ukázalo, že významnou roli může sehrát také během krizových situací. Dobrovolníci z univerzity pomáhali během pandemie covidu-19, po ničivém tornádu na jižní Moravě, při zvládání uprchlické vlny po vypuknutí války na Ukrajině i během povodní na Jesenicku. Právě zkušenosti z těchto událostí potvrdily, že vedle ochotných dobrovolníků je potřeba mít také lidi, kteří dokážou pomoc efektivně organizovat.

„Při každé větší krizové situaci vidíme, jak silná je solidarita lidí z univerzitního prostředí. Nestačí ale jen ochota pomáhat. Potřebujeme také lidi, kteří dokážou dobrovolníky vést, komunikovat s partnery v terénu a zajistit, aby pomoc byla bezpečná a skutečně užitečná. Proto jsme se rozhodli budovat napříč univerzitou komunitu koordinátorů, kteří budou na podobné situace připraveni ještě dřív, než nastanou,“ vysvětlila manažerka DC UP Vladimíra Sedláčková.

Na základě zkušeností z předchozích krizí vznikl v roce 2024 i speciální manuál Krizové dobrovolnictví v univerzitním prostředí. Jeho postupy si univerzita ověřila při koordinaci pomoci po povodních na Jesenicku. Dalším krokem se stalo systematické vzdělávání budoucích koordinátorů dobrovolníků.

foto_sem_3

V loňském roce proto DC UP uspořádalo čtyřdenní vzdělávací cyklus pro zaměstnance univerzity. „Do programu se zapojilo osmnáct účastníků z různých součástí UP, kteří byli vybráni nejen s ohledem na své pracovní zařazení, ale především podle motivace a předpokladů pro práci v náročných situacích,“ uvedla Sedláčková

Účastníci se učili komunikovat s dobrovolníky i s lidmi zasaženými krizí, pracovat s evidenčními systémy koordinované pomoci, vyhodnocovat rizikové situace nebo pečovat o psychickou pohodu vlastní i ostatních pomáhajících. O zkušenosti se s nimi podělili odborníci z oblasti dobrovolnictví, humanitární pomoci, psychologie i krizové intervence.

„Naším cílem není vytvořit záchrannou složku. Chceme ale mít na univerzitě síť lidí, kteří budou schopni rychle aktivizovat dobrovolníky, propojit je s potřebami v terénu a stát se spolehlivou oporou pro organizace, které krizovou situaci řeší. Univerzita má v tomto směru obrovský potenciál a byla by škoda ho nevyužít. Jde nám také o to, abychom naše dobrovolníky, kteří obvykle nedisponují velkými zkušenostmi, vysílali do těchto náročných situací s doprovodem, který zajistí jejich bezpečí a vytvoří jim podmínky pro dobrovolnickou činnost, která bude mít maximální dopad a užitek,“ dodala manažerka DC UP Vladimíra Sedláčková.

Dobrovolnické centrum postupně rozšiřuje komunitu koordinátorů a připravuje pro ně další vzdělávání zaměřené například na psychologickou první pomoc po telefonu, asertivní komunikaci v mimořádných situacích nebo práci týmů pod zátěží. Součástí přípravy bylo například také květnové zážitkové hasičské cvičení, které spojilo praktický nácvik s teambuildingem.

Univerzita zároveň aktualizuje svůj manuál krizového dobrovolnictví a připravuje užší spolupráci mezi Dobrovolnickým centrem UP a Krizovým štábem UP. Cílem je, aby univerzita byla schopna v případě potřeby rychle a efektivně zapojit své studenty i zaměstnance do pomoci tam, kde bude nejvíce potřeba.

Komunita koordinátorů dobrovolníků je tvořena zaměstnanci ze všech pracovišť Univerzity Palackého v Olomouci. Pokud byste se chtěli připojit i vy a společně s kolegy se připravovat na zapojení do dobrovolnictví při mimořádných událostech, můžete DC UP kontaktovat na e-mailu dobrovolnictvi@upol.cz.

International research has significantly expanded our understanding of how brassinosteroids – one of the most important groups of plant hormones – function. The scientists have described how plants recognise these hormones. The results of the study were published in the prestigious scientific journal Nature Plants. The research involved scientists from the University of Geneva and the Laboratory of Growth Regulators, a joint facility of the Faculty of Science at Palacký University in Olomouc and the Institute of Experimental Botany of the Czech Academy of Sciences.

Brassinosteroids regulate a number of essential processes in plant life. They influence cell growth, the development of vascular tissues, reproduction, and plants' ability to respond to adverse conditions, such as drought and high or low temperatures. An international team led by researchers from the University of Geneva has now described in detail how individual brassinosteroids are recognised by cellular receptors and what determines their biological activity.

Plants recognise more hormones than previously thought

Using the model plant Arabidopsis thaliana, the researchers analysed the interactions between fifteen brassinosteroids and four receptors. It turned out that a greater number of these hormones bind effectively to the receptors than had previously been assumed. Previous research had focused primarily on brassinolide, which was considered the main biologically active member of this group.

The Olomouc team carried out the entire chemical and analytical part of the research. They prepared all the necessary synthetic and some natural brassinosteroid derivatives, whilst also analysing their natural concentrations in plants.

The chemical part of the research was carried out by scientists from Olomouc

“Without the preparation of a whole series of brassinosteroid derivatives, it would not have been possible to carry out this research on such a scale. At the same time, we found that, for example, castasterone or 28-homocastasterone occur in plants at significantly higher concentrations than brassinolide. Taken together with the results of the binding studies, this suggests that more brassinosteroids play a physiologically significant role than previously assumed,” said Miroslav Kvasnica from the Laboratory of Growth Regulators.

“We have clarified the chemical principles that determine the recognition of brassinosteroids by receptors. Although some compounds bind very strongly, they are unable to form a functional receptor complex and therefore do not trigger a biological response.” Jana Oklešťková

The study also showed that the biological activity of these hormones does not depend solely on how strongly they bind to the receptor. The correct orientation of the molecule within the receptor and its ability to form a functional complex with another protein, known as a co-receptor, are also crucial.

“We have elucidated the chemical principles that govern the recognition of brassinosteroids by receptors. Although some compounds bind very strongly, they cannot form a functional receptor complex and therefore do not elicit a biological response. ‘These findings may be important for further basic research into plant signalling,’ added Jana Oklešťková.

The results pave the way for further research

The new findings may facilitate the design of synthetic brassinosteroid analogues that are simpler and cheaper to produce than the currently known active compounds. However, the significance of the results lies primarily in expanding our fundamental understanding of how plant hormones function and in opening up new avenues for research into the regulation of plant growth and development. The authors point out that any potential practical application in agriculture will require further research.

In addition to the University of Geneva, the study involved scientists from the Laboratory of Growth Regulators, a joint research unit of the Institute of Experimental Botany of the Czech Academy of Sciences and the Faculty of Science at Palacký University in Olomouc. The Czech team consisted of Miroslav Kvasnica, Jana Oklešťková, Karoll Ferrer and Miroslav Strnad.

Mezinárodní výzkum výrazně rozšířil poznatky o fungování brassinosteroidů, jedné z nejdůležitějších skupin rostlinných hormonů. Vědci totiž popsali, jakým způsobem rostliny tyto hormony rozpoznávají. Výsledky studie zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Plants. Na výzkumu se podíleli vědci z Univerzity v Ženevě a z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Brassinosteroidy řídí řadu zásadních procesů v životě rostlin. Ovlivňují růst buněk, vývoj vodivých pletiv, rozmnožování i schopnost rostlin reagovat na nepříznivé podmínky, jako jsou sucho, vysoké či nízké teploty. Mezinárodní tým vedený vědci z Univerzity v Ženevě nyní podrobně popsal, jak jednotlivé brassinosteroidy rozpoznávají buněčné receptory a co rozhoduje o jejich biologické aktivitě.

Rostliny rozpoznávají více hormonů, než se předpokládalo

Výzkumníci analyzovali u modelové rostliny huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana) interakce mezi patnácti brassinosteroidy a čtyřmi receptory. Ukázalo se, že na receptory se účinně váže větší počet těchto hormonů, než se dosud předpokládalo. Dosavadní výzkum se přitom soustředil především na brassinolid, který byl považován za hlavního biologicky aktivního zástupce této skupiny.

Olomoucký tým zajistil kompletní chemickou a analytickou část výzkumu. Připravil všechny potřebné syntetické i některé přírodní deriváty brassinosteroidů a současně analyzoval jejich přirozené koncentrace v rostlinách.

Chemickou část výzkumu zajistili olomoučtí vědci

„Bez přípravy celé série brassinosteroidních derivátů by tento výzkum nebylo možné v takovém rozsahu uskutečnit. Zároveň jsme zjistili, že v rostlinách se ve výrazně vyšších koncentracích než brassinolid vyskytují například castasteron nebo 28-homocastasteron. Ve spojení s výsledky vazebných studií to naznačuje, že fyziologicky významnou roli hraje více brassinosteroidů, než se dosud předpokládalo,“ uvedl Miroslav Kvasnica z Laboratoře růstových regulátorů.

„Objasnili jsme chemické principy, které určují rozpoznávání brassinosteroidů receptory. Některé látky se sice vážou velmi silně, ale nedokážou vytvořit funkční receptorový komplex, a proto biologickou odpověď nespustí.“ Jana Oklešťková

Studie zároveň ukázala, že biologická aktivita těchto hormonů nezávisí pouze na tom, jak silně se navážou na receptor. Rozhodující je také správná orientace molekuly v receptoru a schopnost vytvořit funkční komplex s dalším proteinem, takzvaným koreceptorem.

„Objasnili jsme chemické principy, které určují rozpoznávání brassinosteroidů receptory. Některé látky se sice vážou velmi silně, ale nedokážou vytvořit funkční receptorový komplex, a proto biologickou odpověď nespustí. Tyto poznatky mohou být důležité pro další základní výzkum rostlinné signalizace,“ doplnila Jana Oklešťková.

Výsledky otevírají cestu k dalšímu výzkumu

Nové poznatky mohou usnadnit návrh nových syntetických analogů brassinosteroidů, jejichž příprava by byla jednodušší a levnější než u dnes známých účinných látek. Význam výsledků však spočívá především v rozšíření základních znalostí o fungování rostlinných hormonů a v otevření nových možností pro výzkum regulace růstu a vývoje rostlin. Autoři upozorňují, že případné praktické využití v zemědělství bude vyžadovat další výzkum.

Na studii se vedle Univerzity v Ženevě podíleli vědci z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Český tým tvořili Miroslav Kvasnica, Jana Oklešťková, Karoll Ferrer a Miroslav Strnad.