Agregátor zdrojů

Jejich motivy můžete znát z propagačních předmětů univerzity či uchazečské kampaně, tvořit jste s nimi mohli na řadě univerzitních akcí. Stále častěji na jejich malby nyní můžete narazit (nejen) v ulicích Olomouce. Nejnovějším počinem je Smetanový mural nedaleko hlavního nádraží, zaujal také například Luční dům v Polské ulici. Připomeňte si streetartová díla z poslední doby, za kterými stojí Věra Kopka a Dosy Doss, členové umělecké skupiny Chaos company a absolventi UP.

Oba mladí umělci studovali na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP. Věra Jopek Kopková tvořící jako Věra Kopka se věnuje především malbě, ilustraci a soše, ve své tvorbě se snaží vyjadřovat krásu a křehkost přírody a významnou inspirací je i téma mateřství. Jiří Dosoudil alias Dosy Doss se soustředí zejména na street art a velkoformátové nástěnné malby, v ateliéru se věnuje i kresbě, grafice a prostorové tvorbě, v jeho dílech se prolínají prvky surrealismu, zájmu o lidskou psychiku a také inspirace přírodou.

Pouliční malby, na kterých umělci v poslední době v Olomouci pracovali, vzbudily často pozornost obyvatel a kolemjdoucích už v okamžiku, kdy si tvůrci připravili své náčiní a barvy. Kromě zmíněné zdi blízko hlavního nádraží a Lučního domu, dostala nový kabát zeď ohrazující dětské hřiště Orlák nebo trojice technických boxů v Úřední čtvrti – viz níže.

„Ohlasy jsou vesměs pozitivní, lidé jsou rádi, že jim zkrášlujeme veřejný prostor. Když tvoříme, často se u nás lidé zastavují a dávají se s námi do řeči, nebo si malbu fotí,“ říká Dosy Doss.

„Samozřejmě se najdou i kritici, nejde se zavděčit úplně všem. Což je v pořádku, každý má vlastní názor, a jelikož je naše umění ve veřejném prostoru, lidé mají právo se k němu vyjadřovat,“ dodává Věra Kopka, která se setkala i s tím, že jí obyvatelky ulice, kde malovala, přinesly čaj s medem na zahřátí či naopak nanuka na osvěžení.

Oba výtvarníci připouštějí, že si ve svém okolí prohlížejí stěny, kterým by nějaká malba slušela. A shodují se, že ideální by byl nějaký větší štít domu na dobře viditelném místě. „Často posílám návrhy do veřejných výzev, tak snad se to podaří,“ doufá Věra Kopka.

Jejich práce se však zdaleka neomezuje jen na Olomouc. „Do konce sezony, kdy se dá malovat venku, máme ještě několik projektů mimo Olomouc, například mě čeká malba plotu v Praze, kterou organizuje Urban Pictus. Také mě čeká několik graffiti jamů,“ přibližuje Dosy Doss. Věra Kopka by zase ráda ještě stihla realizovat několik dalších proměn skříněk s rozvody elektřiny či internetu.

„Co se týká aktuální spolupráce s univerzitou, pravidelně pořádáme na jejích akcích workshopy malování sprejem nebo UV instalace, které jsou často interaktivní, takže je divák spoluvytváří. V minulosti jsme pro univerzitu vytvořili mnoho ilustrací a propagačních předmětů, které se stále využívají. Jsme za tuto spolupráci moc vděční,“ uzavírá Věra Kopka.

Další informace o umělcích a skupině Chaos company najdete zde.

 

Smetanový mural

Protihlukovou stěnu u zastávky Fibichova na dohled hlavního nádraží proměnili Věra Kopka a Dosy Doss během pěti dnů v srpnu. Inspirovali se jednak blízkou ulicí Smetanova a jednak projektem Smetanka park, který má v této části města vyrůst. Na sto metrů dlouhé zdi můžete vidět portrét hudebního skladatele Bedřicha Smetany, rozkvétající a odkvétající pampelišky – smetanky lékařské a výrazným motivem je také matka objímající dcerku. (mapa)

 

Luční dům

Pozornost si během léta získal donedávna šedivý bytový dům v Polské ulici, jehož fasádu proměnili umělci z Chaos company v rozkvetlou hanáckou louku. Dílo lze navíc chápat i jako jakousi učební pomůcku, atlas či herbář – květy máku, klasy obilí či motýly doprovázejí i jejich české a latinské názvy. (mapa) 

 

Proměna boxů

Oproti výše zmíněným nástěnným malbám jde o drobnosti, které ale člověka donutí zastavit se. V rámci projektu estetizace Úřední čtvrti, což je zjednodušeně část Olomouce za nádražím Olomouc-město charakteristická historickými vilami a činžovními domy, proměnila Věra Kopka nevzhledné technické boxy a do ulic vnesla kousek přírody a připomínky zdejších významných osobností. Na křižovatce ulic Karoliny Světlé a Na Vozovce tak nelze přehlédnout portrét slavné automobilové závodnice Elišky Junkové, jejíž rodný dům v těchto místech stál. Za kolejemi je pak připomenut ten, jehož jméno nese Polívkova ulice, tedy pedagog a významný botanik František Polívka. U křižovatky Polívkovy s ulicí Na Vozovce pak na jiném boxu přistál hýl obecný a další proměny by měly ještě následovat. (mapa)

 

Dětské hřiště Orlák

Zmíníme ještě dětské hřiště zvané Orlák u sídliště Černá cesta, které před rokem dostalo novou atmosféru a nové barvy. Věra Kopka a Dosy Doss nejprve zeď ohraničující prostor ozdobili přírodními motivy s dominantním orlem a labutí s mládětem, později společně s dalšími umělci během tzv. urban art jamu proměnili i zbývající úseky zdi. (mapa)

Jejich motivy můžete znát z propagačních předmětů univerzity či uchazečské kampaně, tvořit jste s nimi mohli na řadě univerzitních akcí. Stále častěji na jejich malby nyní můžete narazit (nejen) v ulicích Olomouce. Nejnovějším počinem je Smetanový mural nedaleko hlavního nádraží, zaujal také například Luční dům v Polské ulici. Připomeňte si streetartová díla z poslední doby, za kterými stojí Věra Kopka a Dosy Doss, členové umělecké skupiny Chaos company a absolventi UP.

Oba mladí umělci studovali na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP. Věra Jopek Kopková tvořící jako Věra Kopka se věnuje především malbě, ilustraci a soše, ve své tvorbě se snaží vyjadřovat krásu a křehkost přírody a významnou inspirací je i téma mateřství. Jiří Dosoudil alias Dosy Doss se soustředí zejména na street art a velkoformátové nástěnné malby, v ateliéru se věnuje i kresbě, grafice a prostorové tvorbě, v jeho dílech se prolínají prvky surrealismu, zájmu o lidskou psychiku a také inspirace přírodou.

Pouliční malby, na kterých umělci v poslední době v Olomouci pracovali, vzbudily často pozornost obyvatel a kolemjdoucích už v okamžiku, kdy si tvůrci připravili své náčiní a barvy. Kromě zmíněné zdi blízko hlavního nádraží a Lučního domu, dostala nový kabát zeď ohrazující dětské hřiště Orlák nebo trojice technických boxů v Úřední čtvrti – viz níže.

„Ohlasy jsou vesměs pozitivní, lidé jsou rádi, že jim zkrášlujeme veřejný prostor. Když tvoříme, často se u nás lidé zastavují a dávají se s námi do řeči, nebo si malbu fotí,“ říká Dosy Doss.

„Samozřejmě se najdou i kritici, nejde se zavděčit úplně všem. Což je v pořádku, každý má vlastní názor, a jelikož je naše umění ve veřejném prostoru, lidé mají právo se k němu vyjadřovat,“ dodává Věra Kopka, která se setkala i s tím, že jí obyvatelky ulice, kde malovala, přinesly čaj s medem na zahřátí či naopak nanuka na osvěžení.

Oba výtvarníci připouštějí, že si ve svém okolí prohlížejí stěny, kterým by nějaká malba slušela. A shodují se, že ideální by byl nějaký větší štít domu na dobře viditelném místě. „Často posílám návrhy do veřejných výzev, tak snad se to podaří,“ doufá Věra Kopka.

Jejich práce se však zdaleka neomezuje jen na Olomouc. „Do konce sezony, kdy se dá malovat venku, máme ještě několik projektů mimo Olomouc, například mě čeká malba plotu v Praze, kterou organizuje Urban Pictus. Také mě čeká několik graffiti jamů,“ přibližuje Dosy Doss. Věra Kopka by zase ráda ještě stihla realizovat několik dalších proměn skříněk s rozvody elektřiny či internetu.

„Co se týká aktuální spolupráce s univerzitou, pravidelně pořádáme na jejích akcích workshopy malování sprejem nebo UV instalace, které jsou často interaktivní, takže je divák spoluvytváří. V minulosti jsme pro univerzitu vytvořili mnoho ilustrací a propagačních předmětů, které se stále využívají. Jsme za tuto spolupráci moc vděční,“ uzavírá Věra Kopka.

Další informace o umělcích a skupině Chaos company najdete zde.

 

Smetanový mural

Protihlukovou stěnu u zastávky Fibichova na dohled hlavního nádraží proměnili Věra Kopka a Dosy Doss během pěti dnů v srpnu. Inspirovali se jednak blízkou ulicí Smetanova a jednak projektem Smetanka park, který má v této části města vyrůst. Na sto metrů dlouhé zdi můžete vidět portrét hudebního skladatele Bedřicha Smetany, rozkvétající a odkvétající pampelišky – smetanky lékařské a výrazným motivem je také matka objímající dcerku. (mapa)

 

Luční dům

Pozornost si během léta získal donedávna šedivý bytový dům v Polské ulici, jehož fasádu proměnili umělci z Chaos company v rozkvetlou hanáckou louku. Dílo lze navíc chápat i jako jakousi učební pomůcku, atlas či herbář – květy máku, klasy obilí či motýly doprovázejí i jejich české a latinské názvy. (mapa) 

 

Proměna boxů

Oproti výše zmíněným nástěnným malbám jde o drobnosti, které ale člověka donutí zastavit se. V rámci projektu estetizace Úřední čtvrti, což je zjednodušeně část Olomouce za nádražím Olomouc-město charakteristická historickými vilami a činžovními domy, proměnila Věra Kopka nevzhledné technické boxy a do ulic vnesla kousek přírody a připomínky zdejších významných osobností. Na křižovatce ulic Karoliny Světlé a Na Vozovce tak nelze přehlédnout portrét slavné automobilové závodnice Elišky Junkové, jejíž rodný dům v těchto místech stál. Za kolejemi je pak připomenut ten, jehož jméno nese Polívkova ulice, tedy pedagog a významný botanik František Polívka. U křižovatky Polívkovy s ulicí Na Vozovce pak na jiném boxu přistál hýl obecný a další proměny by měly ještě následovat. (mapa)

 

Dětské hřiště Orlák

Zmíníme ještě dětské hřiště zvané Orlák u sídliště Černá cesta, které před rokem dostalo novou atmosféru a nové barvy. Věra Kopka a Dosy Doss nejprve zeď ohraničující prostor ozdobili přírodními motivy s dominantním orlem a labutí s mládětem, později společně s dalšími umělci během tzv. urban art jamu proměnili i zbývající úseky zdi. (mapa)

Máte ve svém okolí mladé lidi, kteří se výrazně angažují, hájí lidská práva a svobody, vystupují proti bezpráví či diskriminaci nebo prosazují rovné příležitosti? Pak využijte možnost nominovat je na Ceny Jana Opletala. Nejvyšší tuzemské studentské ocenění uděluje Studentská komora Rady vysokých škol a mezi jeho laureáty byli v minulých ročnících i zástupci Univerzity Palackého. Návrhy je možné podávat až do 2. října.

Ceny Jana Opletala uděluje Studentská komora Rady vysokých škol od roku 2004. Jan Opletal, jehož jméno ocenění nese, byl studentem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který se 28. října 1939 zúčastnil protinacistické demonstrace u příležitosti výročí vzniku Československa. Během ní byl smrtelně postřelen. Jeho smrt a následné události se staly symbolem odporu proti nacistické okupaci a boje za svobodu. Ceny se proto udělují vždy 11. listopadu, v den výročí jeho úmrtí. Jde o nejvyšší studentské ocenění, které mohou studující v České republice získat.

Laureáty může nominovat každý, tak neváhejte a oceňte šikovné mladé lidi ve svém okolí nominací a možná příběh nominovaného zaujme Výbor Cen Jana Opletala natolik, že obdrží i Cenu. Nominace je snadná – přes formulář na webu až do 2. října 2026. Více informací najdete na webu, Facebooku a Instagramu.

Ceny se ve spolupráci se spolkem Díky, že můžem udělují ve třech kategoriích. Ocenění získává jeden žák či žákyně střední školy, jeden student či studentka vysoké školy a jedna osobnost do 30 let. Podrobné podmínky nominací upravuje Statut Cen Jana Opletala.

Univerzita Palackého má v historii Cen Jana Opletala dva laureáty. V roce 2021 ocenění získal Michal Nguyen z Filozofické fakulty UP za svou akademickou angažovanost (psali jsme zde). V roce 2024 se laureátem stal absolvent Právnické fakulty UP Vasyl Kapustej za svou aktivní pomoc Ukrajině (psali jsme zde).

O letošních laureátech rozhodne na konci října Výbor Cen Jana Opletala složený z osobností vybraných Studentskou komorou Rady vysokých škol a spolkem Díky, že můžem. Slavnostní předání cen se uskuteční 11. listopadu v Praze. Laureáti získají vedle hmotného daru také pamětní sošku od sochařky Sáry Skoczkové.

Studentská komora Rady vysokých škol, národní studentská reprezentace, je jako součást Rady vysokých škol vysokoškolským zákonem stanovena reprezentace, která zastupuje studentky a studenty vysokých škol, hájí jejich práva a postavení, prosazuje jejich zájmy na národní a mezinárodní úrovni. Usiluje o spolupráci mezi studujícími a vyučujícími, dialog s vládou České republiky a orgány veřejné správy, a o rozvoj akademické samosprávy. Umožňuje propojení studujících napříč Českou republikou, sdílení dobré praxe a podporu členkám a členům v rámci jejich snahy rozvíjet prostředí své vysoké školy.

Máte ve svém okolí mladé lidi, kteří se výrazně angažují, hájí lidská práva a svobody, vystupují proti bezpráví či diskriminaci nebo prosazují rovné příležitosti? Pak využijte možnost nominovat je na Ceny Jana Opletala. Nejvyšší tuzemské studentské ocenění uděluje Studentská komora Rady vysokých škol a mezi jeho laureáty byli v minulých ročnících i zástupci Univerzity Palackého. Návrhy je možné podávat až do 2. října.

Ceny Jana Opletala uděluje Studentská komora Rady vysokých škol od roku 2004. Jan Opletal, jehož jméno ocenění nese, byl studentem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který se 28. října 1939 zúčastnil protinacistické demonstrace u příležitosti výročí vzniku Československa. Během ní byl smrtelně postřelen. Jeho smrt a následné události se staly symbolem odporu proti nacistické okupaci a boje za svobodu. Ceny se proto udělují vždy 11. listopadu, v den výročí jeho úmrtí. Jde o nejvyšší studentské ocenění, které mohou studující v České republice získat.

Laureáty může nominovat každý, tak neváhejte a oceňte šikovné mladé lidi ve svém okolí nominací a možná příběh nominovaného zaujme Výbor Cen Jana Opletala natolik, že obdrží i Cenu. Nominace je snadná – přes formulář na webu až do 2. října 2026. Více informací najdete na webu, Facebooku a Instagramu.

Ceny se ve spolupráci se spolkem Díky, že můžem udělují ve třech kategoriích. Ocenění získává jeden žák či žákyně střední školy, jeden student či studentka vysoké školy a jedna osobnost do 30 let. Podrobné podmínky nominací upravuje Statut Cen Jana Opletala.

Univerzita Palackého má v historii Cen Jana Opletala dva laureáty. V roce 2021 ocenění získal Michal Nguyen z Filozofické fakulty UP za svou akademickou angažovanost (psali jsme zde). V roce 2024 se laureátem stal absolvent Právnické fakulty UP Vasyl Kapustej za svou aktivní pomoc Ukrajině (psali jsme zde).

O letošních laureátech rozhodne na konci října Výbor Cen Jana Opletala složený z osobností vybraných Studentskou komorou Rady vysokých škol a spolkem Díky, že můžem. Slavnostní předání cen se uskuteční 11. listopadu v Praze. Laureáti získají vedle hmotného daru také pamětní sošku od sochařky Sáry Skoczkové.

Studentská komora Rady vysokých škol, národní studentská reprezentace, je jako součást Rady vysokých škol vysokoškolským zákonem stanovena reprezentace, která zastupuje studentky a studenty vysokých škol, hájí jejich práva a postavení, prosazuje jejich zájmy na národní a mezinárodní úrovni. Usiluje o spolupráci mezi studujícími a vyučujícími, dialog s vládou České republiky a orgány veřejné správy, a o rozvoj akademické samosprávy. Umožňuje propojení studujících napříč Českou republikou, sdílení dobré praxe a podporu členkám a členům v rámci jejich snahy rozvíjet prostředí své vysoké školy.

Extrémní vlny veder posledních let, povodně ze září 2024 nebo tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku. Přírodní katastrofy nezanechávají stopy jen na krajině a majetku, ale i v psychice lidí, kteří je zažili. Zatímco krizová pomoc obvykle končí po odeznění bezprostředního nebezpečí, dlouhodobé následky, jako je úzkost, obavy z opakování nebo ztráta jistoty, často zůstávají bez systematické podpory. Nová aplikace CLIMMAID, vznikající ve spolupráci vědců z Univerzity Palackého a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, má formou AI chatbota-konzultanta nabídnout personalizovanou pomoc těm, kteří se s psychickými dopady klimatických a environmentálních událostí potýkají.

Jak může umělá inteligence pomoci lidem s psychickými obtížemi a přizpůsobit podporu konkrétnímu člověku? Právě na tuto otázku se soustředí tým odborníků vedený Lukášem Novákem z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

„Zajímá mě, jestli bychom dokázali předpovídat duševní onemocnění podobně, jako dnes předpovídáme počasí, s nějakou mírou nejistoty. A stejně jako se v některých oblastech světa daří předpovídat počasí lépe a jinde hůře, mohlo by to fungovat i u lidí,“ představil hlavní řešitel svoji dlouhodobou výzkumnou vizi, ze které projekt vychází. Aplikace CLIMMAID se přitom soustředí na praktičtější úkol: personalizovat podporu podle informací o konkrétním uživateli a jeho průběžném psychickém stavu. Mezioborový projekt, který propojuje psychologii, behaviorální vědy, datovou analytiku a AI, podpořila Technologická agentura ČR.

V současné době aplikace disponuje plně funkčním tzv. onboardingem, tedy úvodní částí, která od uživatele zjistí základní údaje potřebné pro personalizaci následné podpory. Klíčovou, právě testovanou součástí je pak tzv. mood tracker, který se uživatele několikrát denně prostřednictvím krátkého dotazníku ptá na jeho aktuální duševní stav a náladu.

„Je to strašně důležité, protože lidé se mezi sebou dramaticky liší v tom, jaké duševní stavy u nich mohou ovlivňovat ty jiné. U mě může špatný spánek předcházet pocitu stresu, ale u vás třeba ne,“ vysvětlil Lukáš Novák s tím, že bez zohlednění těchto individuálních odlišností nelze podporu efektivně personalizovat.

„Jazykový model si vezme informace o tom, s jakými problémy uživatel přichází, vyhodnotí jeho stavy během dne a vybere z katalogu intervencí tu, která je nejvhodnější.“ Lukáš Novák

Data z onboardingu i mood trackeru má následně vyhodnocovat umělá inteligence v kontextu informací o daném uživateli – podobně jako například při předepisování léků. „Víme, jaká antibiotika jsou k dispozici, jaké mají účinky a za jak dlouho zabírají. Jazykový model si vezme informace o tom, s jakými problémy uživatel přichází, vyhodnotí jeho stavy během dne a vybere z katalogu intervencí tu, která je nejvhodnější,“ přiblížil Lukáš Novák mechanismus aplikace. Projekt tak navazuje na širší trend personalizace péče v psychoterapii i medicíně, tedy snahu přizpůsobovat podporu potřebám konkrétního člověka.

Na vývoji CLIMMAID se podílí také Klinika psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc, která v projektu vystupuje v roli aplikačního garanta. „Jeden z nejpravděpodobnějších scénářů je, že psychologové a psychiatři budou aplikaci doporučovat lidem, kteří byli zasaženi přírodní katastrofou a vyhledávají pomoc. V situaci, kdy jsou objednací lhůty dlouhé, mohou pacientům nabídnout, aby ji vyzkoušeli,“ řekl Lukáš Novák. Zapojení nemocnice má zároveň pomoci ověřit, jak by bylo možné aplikaci po dokončení smysluplně využít v širší klinické praxi, například jako doplňkový nástroj pro lidi, kteří na odbornou pomoc čekají.

Tým zároveň uvažuje i o navazujícím výzkumu. Ve spolupráci s Univerzitou v Ulmu usiluje o financování navazujícího projektu. Ten by měl uživatelům ulevit od nutnosti pravidelně vyplňovat dotazníky – model by se napřímo ptal jen ve chvíli nejistoty, jinak by se náladu snažil odhadnout z pasivně sbíraných dat telefonu. Rozhodnutí o financování navazujícího projektu bude známo na konci roku 2026.

Aplikace CLIMMAID by měla být v budoucnu dostupná na Google Play i App Store. Základní monitoring psychického stavu by měl být k dispozici zdarma všem uživatelům. Pokročilá část aplikace s chatbotem-konzultantem by mohla být po zkušební době zpoplatněna.

Projekt CLIMMAID – Vývoj a výzkum účinnosti AI aplikace pro zmírnění psychických dopadů přírodních a environmentálních událostí je financován z programu TA ČR SIGMA, Dílčí cíl 3 – Podpora inovačního potenciálu společenských věd, humanitních věd a umění (SHUV). 
Hlavním příjemcem je Univerzita Palackého v Olomouci, dalším účastníkem projektu je Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, aplikačním garantem pak Fakultní nemocnice Olomouc.
Období realizace: 1. 9. 2025 – 31. 12. 2027.
Hlavní řešitel za UP: Lukáš Novák, Institut sociálního zdraví CMTF UP (OUSHI).

Extrémní vlny veder posledních let, povodně ze září 2024 nebo tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku. Přírodní katastrofy nezanechávají stopy jen na krajině a majetku, ale i v psychice lidí, kteří je zažili. Zatímco krizová pomoc obvykle končí po odeznění bezprostředního nebezpečí, dlouhodobé následky, jako je úzkost, obavy z opakování nebo ztráta jistoty, často zůstávají bez systematické podpory. Nová aplikace CLIMMAID, vznikající ve spolupráci vědců z Univerzity Palackého a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, má formou AI chatbota-konzultanta nabídnout personalizovanou pomoc těm, kteří se s psychickými dopady klimatických a environmentálních událostí potýkají.

Jak může umělá inteligence pomoci lidem s psychickými obtížemi a přizpůsobit podporu konkrétnímu člověku? Právě na tuto otázku se soustředí tým odborníků vedený Lukášem Novákem z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

„Zajímá mě, jestli bychom dokázali předpovídat duševní onemocnění podobně, jako dnes předpovídáme počasí, s nějakou mírou nejistoty. A stejně jako se v některých oblastech světa daří předpovídat počasí lépe a jinde hůře, mohlo by to fungovat i u lidí,“ představil hlavní řešitel svoji dlouhodobou výzkumnou vizi, ze které projekt vychází. Aplikace CLIMMAID se přitom soustředí na praktičtější úkol: personalizovat podporu podle informací o konkrétním uživateli a jeho průběžném psychickém stavu. Mezioborový projekt, který propojuje psychologii, behaviorální vědy, datovou analytiku a AI, podpořila Technologická agentura ČR.

V současné době aplikace disponuje plně funkčním tzv. onboardingem, tedy úvodní částí, která od uživatele zjistí základní údaje potřebné pro personalizaci následné podpory. Klíčovou, právě testovanou součástí je pak tzv. mood tracker, který se uživatele několikrát denně prostřednictvím krátkého dotazníku ptá na jeho aktuální duševní stav a náladu.

„Je to strašně důležité, protože lidé se mezi sebou dramaticky liší v tom, jaké duševní stavy u nich mohou ovlivňovat ty jiné. U mě může špatný spánek předcházet pocitu stresu, ale u vás třeba ne,“ vysvětlil Lukáš Novák s tím, že bez zohlednění těchto individuálních odlišností nelze podporu efektivně personalizovat.

„Jazykový model si vezme informace o tom, s jakými problémy uživatel přichází, vyhodnotí jeho stavy během dne a vybere z katalogu intervencí tu, která je nejvhodnější.“ Lukáš Novák

Data z onboardingu i mood trackeru má následně vyhodnocovat umělá inteligence v kontextu informací o daném uživateli – podobně jako například při předepisování léků. „Víme, jaká antibiotika jsou k dispozici, jaké mají účinky a za jak dlouho zabírají. Jazykový model si vezme informace o tom, s jakými problémy uživatel přichází, vyhodnotí jeho stavy během dne a vybere z katalogu intervencí tu, která je nejvhodnější,“ přiblížil Lukáš Novák mechanismus aplikace. Projekt tak navazuje na širší trend personalizace péče v psychoterapii i medicíně, tedy snahu přizpůsobovat podporu potřebám konkrétního člověka.

Na vývoji CLIMMAID se podílí také Klinika psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc, která v projektu vystupuje v roli aplikačního garanta. „Jeden z nejpravděpodobnějších scénářů je, že psychologové a psychiatři budou aplikaci doporučovat lidem, kteří byli zasaženi přírodní katastrofou a vyhledávají pomoc. V situaci, kdy jsou objednací lhůty dlouhé, mohou pacientům nabídnout, aby ji vyzkoušeli,“ řekl Lukáš Novák. Zapojení nemocnice má zároveň pomoci ověřit, jak by bylo možné aplikaci po dokončení smysluplně využít v širší klinické praxi, například jako doplňkový nástroj pro lidi, kteří na odbornou pomoc čekají.

Tým zároveň uvažuje i o navazujícím výzkumu. Ve spolupráci s Univerzitou v Ulmu usiluje o financování navazujícího projektu. Ten by měl uživatelům ulevit od nutnosti pravidelně vyplňovat dotazníky – model by se napřímo ptal jen ve chvíli nejistoty, jinak by se náladu snažil odhadnout z pasivně sbíraných dat telefonu. Rozhodnutí o financování navazujícího projektu bude známo na konci roku 2026.

Aplikace CLIMMAID by měla být v budoucnu dostupná na Google Play i App Store. Základní monitoring psychického stavu by měl být k dispozici zdarma všem uživatelům. Pokročilá část aplikace s chatbotem-konzultantem by mohla být po zkušební době zpoplatněna.

Projekt CLIMMAID – Vývoj a výzkum účinnosti AI aplikace pro zmírnění psychických dopadů přírodních a environmentálních událostí je financován z programu TA ČR SIGMA, Dílčí cíl 3 – Podpora inovačního potenciálu společenských věd, humanitních věd a umění (SHUV). 
Hlavním příjemcem je Univerzita Palackého v Olomouci, dalším účastníkem projektu je Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, aplikačním garantem pak Fakultní nemocnice Olomouc.
Období realizace: 1. 9. 2025 – 31. 12. 2027.
Hlavní řešitel za UP: Lukáš Novák, Institut sociálního zdraví CMTF UP (OUSHI).

Setkání s bývalými spolužáky, návrat na fakultu, koncerty, otevřené památky, sport i program pro celé rodiny. O druhém zářijovém víkendu vyvrcholí Alumni září Univerzity Palackého. Absolventský program se navíc potká s řadou dalších akcí, které od pátku 11. do neděle 13. září nabídne Olomouc a její okolí.

Září na Univerzitě Palackého patří absolventům. Během celého měsíce se mohou těšit na setkání, přednášky, komentované prohlídky, výroční promoce i kultura a společenské akce. Hlavní absolventský program je soustředěný do druhého zářijového víkendu, kdy se zapojí jednotlivé fakulty a děním ožije také Umělecké centrum UP a centrum města.

Fakulty otevřou dveře svým absolventům

Vlastní program připravily jednotlivé fakulty. Cyrilometodějská teologická fakulta například otevře svou historickou budovu v Univerzitní ulici včetně kaple, knihovny či multifunkční auly, lékařská fakulta nabídne komentovanou prohlídku svých budov s děkanem Milanem Kolářem a připomene také svou historii výstavou fotografií Zlatá šedesátá aneb Proměny LF UP a FNOL. Filozofická fakulta připravila desítky setkání přímo na katedrách – od vzpomínání s někdejšími pedagogy a komentovaných prohlídek přes křest knihy o historii psychologie až po loutnový koncert či vystoupení kapely Loco Poco.

video_sem

Na přírodovědecké fakultě bude část programu patřit absolventům, kteří školu dokončili před 25 lety, stejné výročí připomene fakulta tělesné kultury stříbrnou promocí v Arcibiskupském paláci, na kterou naváže neformální setkání a beachvolejbalový turnaj. Právnická fakulta vedle stříbrné promoce nabídne prohlídky své budovy, fotokoutek, debatu absolventů právních klinik nebo živé natáčení podcastu iuraCast. Fakultní program tak nabídne nejen návrat na známá místa, ale také možnost zjistit, jak se univerzita od dob studií proměnila.

Absolventi se v pátek 11. září také mohou podívat na to, jak dnes vypadá hlavní menza, a ochutnat speciálně připravené občerstvení, tamtéž je připraven i Hospodský kvíz. Na prohlídky láká také legendární U-klub v areálu univerzitních kolejí na Envelopě, který právě prochází rekonstrukcí a na místě bude připravena výstava vizualizací jeho budoucí éry.

Konvikt a Horní náměstí jako centra společného programu

Hlavní společný program se uskuteční v sobotu 12. září. V absolventskou zónu se promění Konvikt – Umělecké centrum UP, nabídne aktivity pro rodiny, projekce snímků z Academia Filmu Olomouc, hudbu, divadlo i besedy. Vystoupí například Cimbálová muzika Hejčíňan, Unplugged Quartet nebo Fly Tomorrow, večer pak zakončí UP DJs After party.

Další část programu oživí Horní náměstí. Od 17 hodin zde vystoupí Smíšený komorní sbor Ateneo UP, následovat budou Marcell a Fiedlerski, a po zdravici rektora Univerzity Palackého vyvrcholí den večerním koncertem New Street Bandu.

Podrobnější informace k programu Absolventského setkání najdete zde.

Město otevře své památky

Program Absolventského setkání UP se prolíná se Dny evropského dědictví, které od 7. do 13. září lákají nejen příznivce historie a nevšedních zážitků na komentované prohlídky, koncerty či operní a baletní vystoupení a více než padesátku otevřených památek, muzeí, galerií a dalších zajímavých míst ve městě.

Zájemci mohou navštívit i vybrané prostory Univerzity Palackého. Studentský spolek Studium Artium připravil komentované prohlídky Konviktu a budov filozofické fakulty v Křížkovského ulici. Návštěvníky přivítá také lékařská fakulta nebo univerzitní knihovna ve Zbrojnici, kde budou k vidění staré tisky a nejzajímavější knihy z fondu.

Po celý víkend budou otevřené také parkánové zahrady za filozofickou fakultou a v Pevnosti poznání mohou zájemci nahlédnout do staré olomoucké pevnosti v bezplatně přístupné interaktivní historické expozici. Během víkendu bude také možné naposledy navštívit v kryptě dómu sv. Václava výstavu Šlechitctví & kněžství, na které se podílela cyrilometodějská teologická fakulta. 

Hudba na náměstí i v Červeném kostele

Jedním z vrcholů olomouckých Dnů evropského dědictví bude už v pátek večer na Horním náměstí společné open-air vystoupení Moravského divadla a Moravské filharmonie. Program Operní a baletní meze propojí operu, balet a orchestrální hudbu, mezi účinkujícími bude i operní pěvkyně Eva Urbanová. Během soboty a neděle pak projekt Památky ožívají hudbou rozezní koncerty například vilu Primavesi, Červený kostel či Klášterní Hradisko a také univerzitní parkánové zahrady a kapli Božího těla.

Podrobnosti ke Dnům evropského dědictví jsou k dispozici zde.

Pouť, rock i současná Olomouc

Od pátku ožije také olomoucká Tržnice, kde začne Tradiční olomoucká pouť. Vedle pouťových atrakcí nabídne benefiční koncertní program a další z možností, jak doplnit univerzitní část absolventského víkendu programem v centru města.

Jen několik minut chůze od univerzitního Konviktu se v sobotu rozezní také Korunní pevnůstka. Rock in Olomouc láká na koncerty předních českých a slovenských rockových kapel. V programu jsou Trautenberk, Traktor, Horkýže Slíže a Alkehol.

Běh pro dobrou věc i program pro rodiny

Sobotní program se nebude odehrávat pouze v centru Olomouce. Na Svatém Kopečku se uskuteční další ročník Benefičního běhu pro Hospic na Svatém Kopečku, jehož je univerzita partnerem. Sportovní akce podporuje provoz hospice a péči o nevyléčitelně nemocné a jejich blízké, bližší informace jsou k dispozici zde. 

Další možnost nabídne Výstaviště Flora a přilehlé Smetanovy sady. V sobotu a v neděli se zde uskuteční mezinárodní výstava psů Floracanis International. Výstava i doprovodné programy začínají oba dny v 9 hodin a areál bude otevřen do 16 hodin. Děti do 15 let mají vstup zdarma.

Setkání s bývalými spolužáky, návrat na fakultu, koncerty, otevřené památky, sport i program pro celé rodiny. O druhém zářijovém víkendu vyvrcholí Alumni září Univerzity Palackého. Absolventský program se navíc potká s řadou dalších akcí, které od pátku 11. do neděle 13. září nabídne Olomouc a její okolí.

Září na Univerzitě Palackého patří absolventům. Během celého měsíce se mohou těšit na setkání, přednášky, komentované prohlídky, výroční promoce i kultura a společenské akce. Hlavní absolventský program je soustředěný do druhého zářijového víkendu, kdy se zapojí jednotlivé fakulty a děním ožije také Umělecké centrum UP a centrum města.

Fakulty otevřou dveře svým absolventům

Vlastní program připravily jednotlivé fakulty. Cyrilometodějská teologická fakulta například otevře svou historickou budovu v Univerzitní ulici včetně kaple, knihovny či multifunkční auly, lékařská fakulta nabídne komentovanou prohlídku svých budov s děkanem Milanem Kolářem a připomene také svou historii výstavou fotografií Zlatá šedesátá aneb Proměny LF UP a FNOL. Filozofická fakulta připravila desítky setkání přímo na katedrách – od vzpomínání s někdejšími pedagogy a komentovaných prohlídek přes křest knihy o historii psychologie až po loutnový koncert či vystoupení kapely Loco Poco.

video_sem

Na přírodovědecké fakultě bude část programu patřit absolventům, kteří školu dokončili před 25 lety, stejné výročí připomene fakulta tělesné kultury stříbrnou promocí v Arcibiskupském paláci, na kterou naváže neformální setkání a beachvolejbalový turnaj. Právnická fakulta vedle stříbrné promoce nabídne prohlídky své budovy, fotokoutek, debatu absolventů právních klinik nebo živé natáčení podcastu iuraCast. Fakultní program tak nabídne nejen návrat na známá místa, ale také možnost zjistit, jak se univerzita od dob studií proměnila.

Absolventi se v pátek 11. září také mohou podívat na to, jak dnes vypadá hlavní menza, a ochutnat speciálně připravené občerstvení, tamtéž je připraven i Hospodský kvíz. Na prohlídky láká také legendární U-klub v areálu univerzitních kolejí na Envelopě, který právě prochází rekonstrukcí a na místě bude připravena výstava vizualizací jeho budoucí éry.

Konvikt a Horní náměstí jako centra společného programu

Hlavní společný program se uskuteční v sobotu 12. září. V absolventskou zónu se promění Konvikt – Umělecké centrum UP, nabídne aktivity pro rodiny, projekce snímků z Academia Filmu Olomouc, hudbu, divadlo i besedy. Vystoupí například Cimbálová muzika Hejčíňan, Unplugged Quartet nebo Fly Tomorrow, večer pak zakončí UP DJs After party.

Další část programu oživí Horní náměstí. Od 17 hodin zde vystoupí Smíšený komorní sbor Ateneo UP, následovat budou Marcell a Fiedlerski, a po zdravici rektora Univerzity Palackého vyvrcholí den večerním koncertem New Street Bandu.

Podrobnější informace k programu Absolventského setkání najdete zde.

Město otevře své památky

Program Absolventského setkání UP se prolíná se Dny evropského dědictví, které od 7. do 13. září lákají nejen příznivce historie a nevšedních zážitků na komentované prohlídky, koncerty či operní a baletní vystoupení a více než padesátku otevřených památek, muzeí, galerií a dalších zajímavých míst ve městě.

Zájemci mohou navštívit i vybrané prostory Univerzity Palackého. Studentský spolek Studium Artium připravil komentované prohlídky Konviktu a budov filozofické fakulty v Křížkovského ulici. Návštěvníky přivítá také lékařská fakulta nebo univerzitní knihovna ve Zbrojnici, kde budou k vidění staré tisky a nejzajímavější knihy z fondu.

Po celý víkend budou otevřené také parkánové zahrady za filozofickou fakultou a v Pevnosti poznání mohou zájemci nahlédnout do staré olomoucké pevnosti v bezplatně přístupné interaktivní historické expozici. Během víkendu bude také možné naposledy navštívit v kryptě dómu sv. Václava výstavu Šlechitctví & kněžství, na které se podílela cyrilometodějská teologická fakulta. 

Hudba na náměstí i v Červeném kostele

Jedním z vrcholů olomouckých Dnů evropského dědictví bude už v pátek večer na Horním náměstí společné open-air vystoupení Moravského divadla a Moravské filharmonie. Program Operní a baletní meze propojí operu, balet a orchestrální hudbu, mezi účinkujícími bude i operní pěvkyně Eva Urbanová. Během soboty a neděle pak projekt Památky ožívají hudbou rozezní koncerty například vilu Primavesi, Červený kostel či Klášterní Hradisko a také univerzitní parkánové zahrady a kapli Božího těla.

Podrobnosti ke Dnům evropského dědictví jsou k dispozici zde.

Pouť, rock i současná Olomouc

Od pátku ožije také olomoucká Tržnice, kde začne Tradiční olomoucká pouť. Vedle pouťových atrakcí nabídne benefiční koncertní program a další z možností, jak doplnit univerzitní část absolventského víkendu programem v centru města.

Jen několik minut chůze od univerzitního Konviktu se v sobotu rozezní také Korunní pevnůstka. Rock in Olomouc láká na koncerty předních českých a slovenských rockových kapel. V programu jsou Trautenberk, Traktor, Horkýže Slíže a Alkehol.

Běh pro dobrou věc i program pro rodiny

Sobotní program se nebude odehrávat pouze v centru Olomouce. Na Svatém Kopečku se uskuteční další ročník Benefičního běhu pro Hospic na Svatém Kopečku, jehož je univerzita partnerem. Sportovní akce podporuje provoz hospice a péči o nevyléčitelně nemocné a jejich blízké, bližší informace jsou k dispozici zde. 

Další možnost nabídne Výstaviště Flora a přilehlé Smetanovy sady. V sobotu a v neděli se zde uskuteční mezinárodní výstava psů Floracanis International. Výstava i doprovodné programy začínají oba dny v 9 hodin a areál bude otevřen do 16 hodin. Děti do 15 let mají vstup zdarma.

Novou kancléřku má od dnešního dne Univerzita Palackého v Olomouci, poprvé v historii školy se pozice ujímá žena. Právníka Martina Tomáška, který vykonával funkci kancléře od roku 2022, střídá Ivana Olivová, zkušená výkonná manažerka, která má více než dvacetiletou praxi v řízení organizací v českém i mezinárodním prostředí. Na pozici kancléřky přichází podle svých slov s cílem posilovat provozní stabilitu a vytvářet spolehlivé zázemí pro akademické poslání univerzity.

„Na univerzitu se vrací jako naše absolventka. Do akademického prostředí přináší zkušenosti z nadnárodních organizací, kterým ve výkonných funkcích pomáhala zvládat období zásadních transformací. Dlouhodobě se také věnuje krizovému managementu a řízení změn. Je rovněž certifikovanou mediátorkou se zkušenostmi s řešením pracovních a obchodních sporů. Jsem rád, že na klíčovou pozici v čele kanceláře rektora přichází zkušená manažerka, která dokáže spojit strategický pohled se schopností hledat řešení a propojovat lidi napříč univerzitou,“ říká rektor UP Michael Kohajda.

Ivana Olivová chce ve své práci navazovat na to, co na svěřeném úseku funguje dobře, a dále rozvíjet oblasti, v nichž je ještě prostor pro zlepšení. Podstatné podle ní je, aby srozumitelné procesy, soulad s legislativou a funkční metodická podpora odpovídaly strategickému směřování UP.

„Univerzita Palackého mě vzdělala a formovala. Vracím se sem s respektem k akademickému prostředí a zároveň se zkušeností z velkých a komplexních organizací. Ráda ji využiji tam, kde může univerzitě pomoci fungovat jednodušeji a předvídatelněji,“ zdůrazňuje. Roli kancléřky vnímá podle svých slov jako službu akademické obci a jako oporu rektorovi i vedení univerzity, založenou na dialogu, respektu k samosprávnému charakteru univerzity a autonomii jejích součástí.

Kancléř či kancléřka stojí v čele kanceláře rektora a zajišťuje administrativní, správní a organizační činnosti spojené s výkonem jeho funkce a chodem vedení univerzity. Má na starosti také bezpečnostní agendu, archiv a spisovou službu na UP. Pozice kancléře byla na Univerzitě Palackého zřízena až prvním porevolučním rektorem Josefem Jařabem. V historii univerzity tak tuto funkci vykonávali Tomáš Hrbek, Rostislav Hladký a Martin Tomášek. Poslední jmenovaný byl kancléřem od ledna 2022 a do čela kanceláře rektora přešel z právního oddělení Rektorátu UP, kam se teď také na vlastní žádost vrací.

„Dosavadnímu kancléři bych chtěl poděkovat za práci, kterou pro Univerzitu Palackého v této pozici odvedl. Děkuji za jeho nasazení, spolehlivost i za podporu, kterou poskytoval vedení univerzity při řešení každodenních i mimořádných situací,“ doplnil rektor Michael Kohajda.

Novou kancléřku má od dnešního dne Univerzita Palackého v Olomouci, poprvé v historii školy se pozice ujímá žena. Právníka Martina Tomáška, který vykonával funkci kancléře od roku 2022, střídá Ivana Olivová, zkušená výkonná manažerka, která má více než dvacetiletou praxi v řízení organizací v českém i mezinárodním prostředí. Na pozici kancléřky přichází podle svých slov s cílem posilovat provozní stabilitu a vytvářet spolehlivé zázemí pro akademické poslání univerzity.

„Na univerzitu se vrací jako naše absolventka. Do akademického prostředí přináší zkušenosti z nadnárodních organizací, kterým ve výkonných funkcích pomáhala zvládat období zásadních transformací. Dlouhodobě se také věnuje krizovému managementu a řízení změn. Je rovněž certifikovanou mediátorkou se zkušenostmi s řešením pracovních a obchodních sporů. Jsem rád, že na klíčovou pozici v čele kanceláře rektora přichází zkušená manažerka, která dokáže spojit strategický pohled se schopností hledat řešení a propojovat lidi napříč univerzitou,“ říká rektor UP Michael Kohajda.

Ivana Olivová chce ve své práci navazovat na to, co na svěřeném úseku funguje dobře, a dále rozvíjet oblasti, v nichž je ještě prostor pro zlepšení. Podstatné podle ní je, aby srozumitelné procesy, soulad s legislativou a funkční metodická podpora odpovídaly strategickému směřování UP.

„Univerzita Palackého mě vzdělala a formovala. Vracím se sem s respektem k akademickému prostředí a zároveň se zkušeností z velkých a komplexních organizací. Ráda ji využiji tam, kde může univerzitě pomoci fungovat jednodušeji a předvídatelněji,“ zdůrazňuje. Roli kancléřky vnímá podle svých slov jako službu akademické obci a jako oporu rektorovi i vedení univerzity, založenou na dialogu, respektu k samosprávnému charakteru univerzity a autonomii jejích součástí.

Kancléř či kancléřka stojí v čele kanceláře rektora a zajišťuje administrativní, správní a organizační činnosti spojené s výkonem jeho funkce a chodem vedení univerzity. Má na starosti také bezpečnostní agendu, archiv a spisovou službu na UP. Pozice kancléře byla na Univerzitě Palackého zřízena až prvním porevolučním rektorem Josefem Jařabem. V historii univerzity tak tuto funkci vykonávali Tomáš Hrbek, Rostislav Hladký a Martin Tomášek. Poslední jmenovaný byl kancléřem od ledna 2022 a do čela kanceláře rektora přešel z právního oddělení Rektorátu UP, kam se teď také na vlastní žádost vrací.

„Dosavadnímu kancléři bych chtěl poděkovat za práci, kterou pro Univerzitu Palackého v této pozici odvedl. Děkuji za jeho nasazení, spolehlivost i za podporu, kterou poskytoval vedení univerzity při řešení každodenních i mimořádných situací,“ doplnil rektor Michael Kohajda.

Ve středu 26. srpna zemřel profesor Jan Štěpán, významný český logik, filozof a matematik, jeden ze zakladatelů katedry filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého a její dlouholetý člen. Odešel náhle a nečekaně.

Profesor Jan Štěpán stál u zrodu katedry filozofie FF UP po listopadu 1989 a v letech 1990–1998 působil jako její vedoucí. V roce 1997 byl jmenován profesorem logiky a na katedře filozofie nadále vyučoval. V letech 1997–2006 zastával funkci proděkana FF UP pro vědecko-badatelské záležitosti. Dlouhá léta byl také členem Akreditační komise ČR a předsedou její pracovní skupiny pro filozofii, teologii a religionistiku. V roce 2015 byl jmenován čestným profesorem Slezské univerzity v Katovicích.

Odborně se pohyboval na pomezí filozofie a logiky. Zabýval se zejména deontickou logikou, principy výstavby a strukturou normativních systémů, noetickými a ontologickými podmínkami normotvorby, transparentní intenzionální logikou i filozofickými aspekty a předpoklady logiky. Věnoval se rovněž problematice dedukce, logice možných světů a rekonstrukci filozofické logiky. V oblasti filozofie a logiky publikoval řadu knih, vysokoškolských skript a odborných článků. Více zde. 

Ve středu 26. srpna zemřel profesor Jan Štěpán, významný český logik, filozof a matematik, jeden ze zakladatelů katedry filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého a její dlouholetý člen. Odešel náhle a nečekaně.

Profesor Jan Štěpán stál u zrodu katedry filozofie FF UP po listopadu 1989 a v letech 1990–1998 působil jako její vedoucí. V roce 1997 byl jmenován profesorem logiky a na katedře filozofie nadále vyučoval. V letech 1997–2006 zastával funkci proděkana FF UP pro vědecko-badatelské záležitosti. Dlouhá léta byl také členem Akreditační komise ČR a předsedou její pracovní skupiny pro filozofii, teologii a religionistiku. V roce 2015 byl jmenován čestným profesorem Slezské univerzity v Katovicích.

Odborně se pohyboval na pomezí filozofie a logiky. Zabýval se zejména deontickou logikou, principy výstavby a strukturou normativních systémů, noetickými a ontologickými podmínkami normotvorby, transparentní intenzionální logikou i filozofickými aspekty a předpoklady logiky. Věnoval se rovněž problematice dedukce, logice možných světů a rekonstrukci filozofické logiky. V oblasti filozofie a logiky publikoval řadu knih, vysokoškolských skript a odborných článků. Více zde. 

Jak může spolupráce univerzitních vědců s firmami přispět k vývoji nových produktů, technologií nebo postupů? A jak mohou naopak zkušenosti z aplikační sféry ovlivnit další směřování výzkumu a vzdělávání? Také na tyto otázky nabídnou odpovědi letošní Akademické dožínky, které 3. září v areálu Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci-Holici pořádá katedra chemické biologie.

„Součástí letošního programu bude krátký blok věnovaný spolupráci vědců s aplikační sférou a přenosu výsledků výzkumu do praxe. Návštěvníci se seznámí s konkrétními příklady spolupráce při vývoji moderních agrochemikálií a ve šlechtění. Těmto tématům se bude věnovat Radoslav Koprna z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty společně se zástupci aplikační sféry. O výzkumu a využití léčebného konopí bude hovořit Petr Tarkowski. Přednášky zároveň představí témata řešená v rámci aktuálně probíhajícího projektu OP JAK INTERMAT,“ uvedla Lucie Plíhalová, vedoucí katedry chemické biologie.

Odborný blok tak nabídne konkrétní pohled na to, jak mohou výsledky základního i aplikovaného výzkumu nacházet cestu k praktickému využití a jakou roli v tomto procesu hraje dlouhodobá spolupráce univerzitních pracovišť s firmami a dalšími partnery z aplikační sféry.

Akademické dožínky začnou ve čtvrtek 3. září 2026 ve 13:00 v areálu přírodovědecké fakulty v Olomouci-Holici na adrese Šlechtitelů 27. Úvodní část programu se uskuteční ve venkovních prostorách a její součástí bude tradiční sázení stromu. Letos přibude v areálu liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), který zasadí děkan přírodovědecké fakulty Jan Říha. Od 13:30 bude následovat blok odborných přednášek a od 15:00 prohlídka polní techniky a prezentace pozvaných firem.

Jak může spolupráce univerzitních vědců s firmami přispět k vývoji nových produktů, technologií nebo postupů? A jak mohou naopak zkušenosti z aplikační sféry ovlivnit další směřování výzkumu a vzdělávání? Také na tyto otázky nabídnou odpovědi letošní Akademické dožínky, které 3. září v areálu Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci-Holici pořádá katedra chemické biologie.

„Součástí letošního programu bude krátký blok věnovaný spolupráci vědců s aplikační sférou a přenosu výsledků výzkumu do praxe. Návštěvníci se seznámí s konkrétními příklady spolupráce při vývoji moderních agrochemikálií a ve šlechtění. Těmto tématům se bude věnovat Radoslav Koprna z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty společně se zástupci aplikační sféry. O výzkumu a využití léčebného konopí bude hovořit Petr Tarkowski. Přednášky zároveň představí témata řešená v rámci aktuálně probíhajícího projektu OP JAK INTERMAT,“ uvedla Lucie Plíhalová, vedoucí katedry chemické biologie.

Odborný blok tak nabídne konkrétní pohled na to, jak mohou výsledky základního i aplikovaného výzkumu nacházet cestu k praktickému využití a jakou roli v tomto procesu hraje dlouhodobá spolupráce univerzitních pracovišť s firmami a dalšími partnery z aplikační sféry.

Akademické dožínky začnou ve čtvrtek 3. září 2026 ve 13:00 v areálu přírodovědecké fakulty v Olomouci-Holici na adrese Šlechtitelů 27. Úvodní část programu se uskuteční ve venkovních prostorách a její součástí bude tradiční sázení stromu. Letos přibude v areálu liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), který zasadí děkan přírodovědecké fakulty Jan Říha. Od 13:30 bude následovat blok odborných přednášek a od 15:00 prohlídka polní techniky a prezentace pozvaných firem.