Agregátor zdrojů

Vědcům a univerzitám, které chtějí lépe uplatňovat výsledky výzkumu při tvorbě veřejných politik, pomůže nový volně dostupný internetový nástroj Policy Engagement Toolkit. Vznikl v rámci mezinárodního projektu ENGAGEgreen programu Erasmus+, do kterého je zapojena také Univerzita Palackého v Olomouci. Toolkit nabízí praktické návody a příklady, jak mohou vědci srozumitelně komunikovat své poznatky lidem, kteří připravují zákony, strategie a další veřejná opatření. Je dostupný zdarma na webu policy-engagement-toolkit.eu.

Policy Engagement Toolkit je určen výzkumníkům, pracovníkům univerzit a výzkumných institucí, ale také politikům a zástupcům veřejné správy. Ukazuje například, jak převést výsledky výzkumu do stručných a srozumitelných podkladů pro rozhodování nebo jak vytvářet příležitosti k osobnímu setkávání vědců se zástupci veřejné správy.

V současné době se stále více prosazuje přístup k tvorbě politik založených na důkazech (evidence-based policymaking). Vychází z využívání spolehlivých dat, výsledků vědeckého výzkumu a poznatků z praxe při přípravě a rozhodování o veřejných politikách. Práce s těmito podklady může přispět k navrhování účinnějších, transparentnějších a lépe podložených řešení společenských výzev. Policy Engagement Toolkit projektu ENGAGEgreen tento přístup podporuje praktickým návodem, jak vědecké poznatky zpřístupnit rozhodovací sféře tak, aby byly srozumitelné, relevantní a využitelné v praxi.

Jak dostat výsledky výzkumu k těm, kdo rozhodují

„Vědci často mají k dispozici poznatky, které mohou být pro veřejnou správu velmi užitečné. Nestačí je ale pouze publikovat v odborných časopisech. Je potřeba umět je představit srozumitelně, ve správný čas a ve formě, kterou mohou lidé odpovědní za rozhodování skutečně využít,“ uvedl Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Nový toolkit představuje různé způsoby spolupráce vědců s veřejnou správou. Patří mezi ně například stručné dokumenty shrnující výsledky výzkumu (policy brief) a jejich význam pro rozhodování, odborné blogy, výzkumné zprávy připravované na konkrétní zadání nebo spolupráce při vedení diplomových prací.

Osobní kontakty

Další část se zaměřuje na osobní kontakt. Nabízí příklady mentoringu a propojení vědců se zástupci veřejné správy, návštěv výzkumných pracovišť, pracovních setkání, odborných diskuzí na konferencích nebo tzv. hackathonů, při nichž účastníci společně hledají řešení konkrétního problému.

Každý způsob spolupráce je v toolkitu popsán na konkrétních příkladech z univerzitní praxe. Materiály budou postupně dostupné v němčině, češtině, španělštině, italštině a francouzštině. „Chtěli bychom, aby byl toolkit praktickým průvodcem pro každého, kdo se pohybuje mezi akademickým výzkumem a veřejnou politikou. Představené postupy byly vyzkoušeny a dále upravovány v reálném univerzitním prostředí. Doufáme, že budou inspirací pro instituce v celé Evropě i mimo ni,“ uvedla koordinátorka projektu Simone Haasler z Goethe-Universität Frankfurt.

Inspirace pro další univerzity

Autoři navrhli toolkit tak, aby jednotlivé postupy mohly převzít a upravit i další univerzity a výzkumné instituce. Může jim pomoci například při přípravě vlastních programů spolupráce s veřejnou správou. Využitelný je tento nástroj také při přípravě nových výzkumných projektů a žádostí o granty. Poskytovatelé podpory totiž stále častěji požadují, aby vědci do projektů zapojovali také zástupce veřejné správy a další partnery a aby výsledky výzkumu měly konkrétní dopad mimo akademické prostředí.

ENGAGEgreen je mezinárodní projekt financovaný Evropskou komisí z programu Erasmus+. Zaměřuje se na posílení schopnosti univerzit a vědců zapojovat se do tvorby veřejných politik, zejména v souvislosti se zelenou a digitální proměnou společnosti. Do projektu jsou zapojeny Goetheho univerzita ve Frankfurtu nad Mohanem, Technická univerzita Darmstadt a Univerzita Johannese Gutenberga v Mohuči, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita v Granadě, Univerzita Ca’ Foscari v Benátkách, Université Lumière Lyon 2 a Technologické centrum Beta při Univerzitě ve Vicu ve Španělsku.

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za ně nenesou odpovědnost.

Vědcům a univerzitám, které chtějí lépe uplatňovat výsledky výzkumu při tvorbě veřejných politik, pomůže nový volně dostupný internetový nástroj Policy Engagement Toolkit. Vznikl v rámci mezinárodního projektu ENGAGEgreen programu Erasmus+, do kterého je zapojena také Univerzita Palackého v Olomouci. Toolkit nabízí praktické návody a příklady, jak mohou vědci srozumitelně komunikovat své poznatky lidem, kteří připravují zákony, strategie a další veřejná opatření. Je dostupný zdarma na webu policy-engagement-toolkit.eu.

Policy Engagement Toolkit je určen výzkumníkům, pracovníkům univerzit a výzkumných institucí, ale také politikům a zástupcům veřejné správy. Ukazuje například, jak převést výsledky výzkumu do stručných a srozumitelných podkladů pro rozhodování nebo jak vytvářet příležitosti k osobnímu setkávání vědců se zástupci veřejné správy.

V současné době se stále více prosazuje přístup k tvorbě politik založených na důkazech (evidence-based policymaking). Vychází z využívání spolehlivých dat, výsledků vědeckého výzkumu a poznatků z praxe při přípravě a rozhodování o veřejných politikách. Práce s těmito podklady může přispět k navrhování účinnějších, transparentnějších a lépe podložených řešení společenských výzev. Policy Engagement Toolkit projektu ENGAGEgreen tento přístup podporuje praktickým návodem, jak vědecké poznatky zpřístupnit rozhodovací sféře tak, aby byly srozumitelné, relevantní a využitelné v praxi.

Jak dostat výsledky výzkumu k těm, kdo rozhodují

„Vědci často mají k dispozici poznatky, které mohou být pro veřejnou správu velmi užitečné. Nestačí je ale pouze publikovat v odborných časopisech. Je potřeba umět je představit srozumitelně, ve správný čas a ve formě, kterou mohou lidé odpovědní za rozhodování skutečně využít,“ uvedl Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Nový toolkit představuje různé způsoby spolupráce vědců s veřejnou správou. Patří mezi ně například stručné dokumenty shrnující výsledky výzkumu (policy brief) a jejich význam pro rozhodování, odborné blogy, výzkumné zprávy připravované na konkrétní zadání nebo spolupráce při vedení diplomových prací.

Osobní kontakty

Další část se zaměřuje na osobní kontakt. Nabízí příklady mentoringu a propojení vědců se zástupci veřejné správy, návštěv výzkumných pracovišť, pracovních setkání, odborných diskuzí na konferencích nebo tzv. hackathonů, při nichž účastníci společně hledají řešení konkrétního problému.

Každý způsob spolupráce je v toolkitu popsán na konkrétních příkladech z univerzitní praxe. Materiály budou postupně dostupné v němčině, češtině, španělštině, italštině a francouzštině. „Chtěli bychom, aby byl toolkit praktickým průvodcem pro každého, kdo se pohybuje mezi akademickým výzkumem a veřejnou politikou. Představené postupy byly vyzkoušeny a dále upravovány v reálném univerzitním prostředí. Doufáme, že budou inspirací pro instituce v celé Evropě i mimo ni,“ uvedla koordinátorka projektu Simone Haasler z Goethe-Universität Frankfurt.

Inspirace pro další univerzity

Autoři navrhli toolkit tak, aby jednotlivé postupy mohly převzít a upravit i další univerzity a výzkumné instituce. Může jim pomoci například při přípravě vlastních programů spolupráce s veřejnou správou. Využitelný je tento nástroj také při přípravě nových výzkumných projektů a žádostí o granty. Poskytovatelé podpory totiž stále častěji požadují, aby vědci do projektů zapojovali také zástupce veřejné správy a další partnery a aby výsledky výzkumu měly konkrétní dopad mimo akademické prostředí.

ENGAGEgreen je mezinárodní projekt financovaný Evropskou komisí z programu Erasmus+. Zaměřuje se na posílení schopnosti univerzit a vědců zapojovat se do tvorby veřejných politik, zejména v souvislosti se zelenou a digitální proměnou společnosti. Do projektu jsou zapojeny Goetheho univerzita ve Frankfurtu nad Mohanem, Technická univerzita Darmstadt a Univerzita Johannese Gutenberga v Mohuči, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita v Granadě, Univerzita Ca’ Foscari v Benátkách, Université Lumière Lyon 2 a Technologické centrum Beta při Univerzitě ve Vicu ve Španělsku.

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za ně nenesou odpovědnost.

Want to combine an enjoyable evening with supporting a worthy cause? That’s exactly what this benefit concert will offer. It will take place on October 2 at 7:00 p.m. at the Municipal Theater in Kolín. This evening filled with music will also help students who want to expand their knowledge, experience, and horizons.

Spojit příjemný večer s podporou smysluplné věci? Přesně to nabídne benefiční koncert, který se uskuteční 2. října od 19 hodin v Městském divadle v Kolíně. Večer plný hudby zároveň pomůže studentům a studentkám, kteří chtějí rozvíjet své znalosti, zkušenosti a obzory.

Udržitelněji cestovat po městě, dát nepotřebným věcem druhý život, pečovat o své zdraví nebo získat nové praktické dovednosti. Univerzita Palackého se i letos připojí k Evropskému týdnu udržitelného rozvoje nabídkou akcí pro studující, zaměstnance i veřejnost, kterou připravuje Udržitelná univerzita společně s fakultami, ambasadory udržitelného rozvoje a dalšími partnery. Chybět nebude Den bez aut ani Bazar UP, organizátoři ale připravili také několik novinek – bezplatnou tramvaj, zdravotní screening, přednášky nebo kurz sebeobrany.

Evropský týden udržitelného rozvoje připomíná, že udržitelnost se netýká jen ochrany životního prostředí. Promítá se i do toho, jak se pohybujeme po městě, nakládáme s věcmi a zdroji nebo pečujeme o své zdraví. Univerzita Palackého se proto i letos zapojí programem určeným především studentům a zaměstnancům, ale také veřejnosti.

Už 21. září se na filozofické fakultě uskuteční praktický workshop Jak neztratit hlas s klinickou logopedkou Michaelou Kropovou. Od následujícího dne pak nabídka akcí propojí témata šetrné mobility, opětovného využívání věcí, zdraví i praktických dovedností.

Na Den bez aut bude jezdit bezplatná tramvaj

Jednou z hlavních akcí bude v úterý 22. září Mezinárodní den bez aut, který připomíná možnosti pohybu po městě bez individuální automobilové dopravy. UP se k němu připojuje pravidelně, letos však program přinese několik novinek. Stanoviště na Zbrojnici a u přírodovědecké fakulty nově doplní také fakulta tělesné kultury v Neředíně.

Od 7:30 do 13 hodin bude na jednotlivých místech připravena káva a drobné občerstvení, bezplatný základní servis jízdních kol nebo ukázka elektro cargo kola. Studenti ubytovaní na kolejích si zde mohou také vyzvednout sady tašek na třídění odpadu. V 10 hodin doplní program cvičení síly a mobility s vlastní vahou v Bezručových sadech.

Nejvýraznější novinkou letošního Dne bez aut bude speciální tramvaj, která bude ve spolupráci s Dopravním podnikem města Olomouce a městem Olomouc od 6 do 19 hodin zdarma vozit cestující na okruhu mezi hlavním nádražím, centrem a tržnicí. Kdo tedy nechá auto doma, bude mít další možnost, jak se po městě pohodlně dopravit. Od 14 hodin bude program pokračovat na náměstí Republiky v režii města Olomouce, součástí bude i cyklojízda.

Ve stejný den mohou studenti a zaměstnanci využít také screening zrakových vad na právnické fakultě. Odborníci z katedry optiky PřF UP nabídnou kontrolu vidění do dálky i do blízka, dioptrické vady nebo orientační měření nitroočního tlaku.

Bazar, jóga, film i praktické workshopy

K tradičním akcím patří Bazar UP, který se uskuteční 23. září před hlavní menzou. Oblečení, knihy nebo drobné vybavení domácnosti zde mohou najít nové majitele a posloužit dál. Zvlášť se letos budou shromažďovat také dětské věci, které následně zamíří na dětský swap.

Přinést nepotřebné věci je možné jak předem na místa uvedená na webu, tak přímo na bazar před hlavní menzou.

Tentýž den nabídne právnická fakulta také jógu a dvě přednášky farmaceuta Kristiána Slíže. První se zaměří na únavu, mentální výkon a možnosti, jak jej podpořit, druhá na doplňky stravy a energetické nápoje. Zájemci se tak dozvědí, co může skutečně pomoci, kde už naopak začíná marketing a na co si dát pozor.

Ve čtvrtek večer se program přesune na Konvikt, kde bude uveden dokumentární film Uhlík: Neautorizovaný životopis. Snímek představuje uhlík nejen v souvislosti s emisemi a klimatickou změnou, ale především jako jeden ze základních prvků života. Po projekci bude následovat diskuse popularizátorky vědy Venduly Lužné s Veronikou Šedajovou z CATRIN UP, která se věnuje vývoji grafenových baterií a superkondenzátorů.

Na 1. října připravila přírodovědecká fakulta workshop v experimentálním pivovaru EUREKA. Účastníci se během něj seznámí s jednotlivými fázemi vaření piva i fungováním univerzitního pivovaru.

Dalším tématem bude sebeobrana. Úvodní přednáška se zaměří na prevenci rizikových situací, rozpoznání hrozícího konfliktu a možnosti, jak mu předcházet. Na teorii pak navážou praktické kurzy, během nichž si účastníci pod vedením instruktorů vyzkoušejí základní principy a techniky sebeobrany.

Týden udržitelnosti tak i letos nabídne řadu příležitostí, jak jeho témata převést do každodenního života – od šetrnější dopravy a opětovného využívání věcí po zdraví a praktické dovednosti. Kompletní program včetně časů, míst konání a informací o registracích najdou zájemci na webu Udržitelné univerzity.

Kompletní program

Udržitelněji cestovat po městě, dát nepotřebným věcem druhý život, pečovat o své zdraví nebo získat nové praktické dovednosti. Univerzita Palackého se i letos připojí k Evropskému týdnu udržitelného rozvoje nabídkou akcí pro studující, zaměstnance i veřejnost, kterou připravuje Udržitelná univerzita společně s fakultami, ambasadory udržitelného rozvoje a dalšími partnery. Chybět nebude Den bez aut ani Bazar UP, organizátoři ale připravili také několik novinek – bezplatnou tramvaj, zdravotní screening, přednášky nebo kurz sebeobrany.

Evropský týden udržitelného rozvoje připomíná, že udržitelnost se netýká jen ochrany životního prostředí. Promítá se i do toho, jak se pohybujeme po městě, nakládáme s věcmi a zdroji nebo pečujeme o své zdraví. Univerzita Palackého se proto i letos zapojí programem určeným především studentům a zaměstnancům, ale také veřejnosti.

Už 21. září se na filozofické fakultě uskuteční praktický workshop Jak neztratit hlas s klinickou logopedkou Michaelou Kropovou. Od následujícího dne pak nabídka akcí propojí témata šetrné mobility, opětovného využívání věcí, zdraví i praktických dovedností.

Na Den bez aut bude jezdit bezplatná tramvaj

Jednou z hlavních akcí bude v úterý 22. září Mezinárodní den bez aut, který připomíná možnosti pohybu po městě bez individuální automobilové dopravy. UP se k němu připojuje pravidelně, letos však program přinese několik novinek. Stanoviště na Zbrojnici a u přírodovědecké fakulty nově doplní také fakulta tělesné kultury v Neředíně.

Od 7:30 do 13 hodin bude na jednotlivých místech připravena káva a drobné občerstvení, bezplatný základní servis jízdních kol nebo ukázka elektro cargo kola. Studenti ubytovaní na kolejích si zde mohou také vyzvednout sady tašek na třídění odpadu. V 10 hodin doplní program cvičení síly a mobility s vlastní vahou v Bezručových sadech.

Nejvýraznější novinkou letošního Dne bez aut bude speciální tramvaj, která bude ve spolupráci s Dopravním podnikem města Olomouce a městem Olomouc od 6 do 19 hodin zdarma vozit cestující na okruhu mezi hlavním nádražím, centrem a tržnicí. Kdo tedy nechá auto doma, bude mít další možnost, jak se po městě pohodlně dopravit. Od 14 hodin bude program pokračovat na náměstí Republiky v režii města Olomouce, součástí bude i cyklojízda.

Ve stejný den mohou studenti a zaměstnanci využít také screening zrakových vad na právnické fakultě. Odborníci z katedry optiky PřF UP nabídnou kontrolu vidění do dálky i do blízka, dioptrické vady nebo orientační měření nitroočního tlaku.

Bazar, jóga, film i praktické workshopy

K tradičním akcím patří Bazar UP, který se uskuteční 23. září před hlavní menzou. Oblečení, knihy nebo drobné vybavení domácnosti zde mohou najít nové majitele a posloužit dál. Zvlášť se letos budou shromažďovat také dětské věci, které následně zamíří na dětský swap.

Přinést nepotřebné věci je možné jak předem na místa uvedená na webu, tak přímo na bazar před hlavní menzou.

Tentýž den nabídne právnická fakulta také jógu a dvě přednášky farmaceuta Kristiána Slíže. První se zaměří na únavu, mentální výkon a možnosti, jak jej podpořit, druhá na doplňky stravy a energetické nápoje. Zájemci se tak dozvědí, co může skutečně pomoci, kde už naopak začíná marketing a na co si dát pozor.

Ve čtvrtek večer se program přesune na Konvikt, kde bude uveden dokumentární film Uhlík: Neautorizovaný životopis. Snímek představuje uhlík nejen v souvislosti s emisemi a klimatickou změnou, ale především jako jeden ze základních prvků života. Po projekci bude následovat diskuse popularizátorky vědy Venduly Lužné s Veronikou Šedajovou z CATRIN UP, která se věnuje vývoji grafenových baterií a superkondenzátorů.

Na 1. října připravila přírodovědecká fakulta workshop v experimentálním pivovaru EUREKA. Účastníci se během něj seznámí s jednotlivými fázemi vaření piva i fungováním univerzitního pivovaru.

Dalším tématem bude sebeobrana. Úvodní přednáška se zaměří na prevenci rizikových situací, rozpoznání hrozícího konfliktu a možnosti, jak mu předcházet. Na teorii pak navážou praktické kurzy, během nichž si účastníci pod vedením instruktorů vyzkoušejí základní principy a techniky sebeobrany.

Týden udržitelnosti tak i letos nabídne řadu příležitostí, jak jeho témata převést do každodenního života – od šetrnější dopravy a opětovného využívání věcí po zdraví a praktické dovednosti. Kompletní program včetně časů, míst konání a informací o registracích najdou zájemci na webu Udržitelné univerzity.

Kompletní program

Jako zkušení a úspěšní soudci, advokáti, notáři, exekutoři, státní zástupci, podnikoví právníci nebo jako uznávaní akademici se na svou fakultu vrátili studenti, kteří ji v roce 2001 opustili jako čerství absolventi. Právnická fakulta je pozvala, aby si po pětadvaceti letech zopakovali slavnostní promoční akt, a hlavně aby upevnili svá přátelství a spojení se svou alma mater.

Stříbrnou promoci si nenechala ujít padesátka absolventů právnické fakulty. Než znovu složili promoční slib, pozdravila je za univerzitu prorektorka Klára Hamuľáková. „Věřím, že naše – vaše fakulta vás formovala nejen jako právníky, ale i jako osobnosti. Pomohla vám dostat se tam, jde jste dnes. Jako univerzita máme obrovskou radost z toho, kam se naše absolventky, absolventi posouvají. Vybudovali jste výjimečné kariéry, zvolili si rozmanité profesní cesty a dosáhli mnoha úspěchů. Dnešní setkání je příležitostí ohlédnout se za vším, co jste dokázali.“

foto_sem_4

Po většinu dne se absolventům věnovali Václav Stehlík, děkan fakulty, a Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice. Společně si prošli fakultu a jako první hosté, se mohli podívat do zrekonstruované budovy A. „Přeji vám, ať se tu cítíte jako doma. Rádi vám ukážeme, kam se fakulta za pětadvacet let posunula. Možná se zastavíte na místech, která máte spojená s osobními vzpomínkami, určitě ale uvidíte místa, která jsou pro vás úplně nová. Byl bych rád, pokud byste zůstali v kontaktu s fakultou. Přijeďte určitě dřív než za dalších pětadvacet let,“ vyzval děkan absolventy.

foto_sem_8

Do Olomouce za spolužáky dorazil například advokát Petr Chmelíček. „Pozvánka od právnické fakulty na dnešní den mě potěšila. Vůbec jsem netušil, že fakulta něco takového pořádá. Formát stříbrné promoce byl velice příjemný. Skvěle jste to zorganizovali,“ řekl Petr Chmelíček s tím, že je úžasné vidět, jak fakulta roste. „Přeji naší fakultě, ať má minimálně tak povedené absolventy, jako jsme my,“ přidala s úsměvem přání Ivana Fára, která má doma titul Podnikový právník v kategorii Občanské a obchodní právo.

foto_sem_16

V rámci Absolventského setkání UP zorganizovala právnická fakulta i kulatý stůl pro absolventy právních klinik a praktických předmětů na téma Co mi klinika dala do praxe a jak lze praktické předměty ještě více přiblížit realitě právnické profese. Zájemci se mohli také po celý den prohlédnout fakultu a jako diváci se zúčastnit natáčení speciálního dílu fakultního podcastu iuraCast. Moderátor Pavel Petr si k mikrofonu a před kamery pozval tři výrazné osobnosti fakulty – Milanu Hrušákovou, někdejší děkanku, Kamilu Bubelovou, vedoucí katedry teorie práva a právních dějin, a Maxima Tomoszka, proděkana pro studijní záležitosti. „Speciální díl iuraCastu vypustíme do světa první říjnovou středu. Dostupný bude na tradičních podcastových platformách,“ upřesnil Pavel Petr.

Jako zkušení a úspěšní soudci, advokáti, notáři, exekutoři, státní zástupci, podnikoví právníci nebo jako uznávaní akademici se na svou fakultu vrátili studenti, kteří ji v roce 2001 opustili jako čerství absolventi. Právnická fakulta je pozvala, aby si po pětadvaceti letech zopakovali slavnostní promoční akt, a hlavně aby upevnili svá přátelství a spojení se svou alma mater.

Stříbrnou promoci si nenechala ujít padesátka absolventů právnické fakulty. Než znovu složili promoční slib, pozdravila je za univerzitu prorektorka Klára Hamuľáková. „Věřím, že naše – vaše fakulta vás formovala nejen jako právníky, ale i jako osobnosti. Pomohla vám dostat se tam, jde jste dnes. Jako univerzita máme obrovskou radost z toho, kam se naše absolventky, absolventi posouvají. Vybudovali jste výjimečné kariéry, zvolili si rozmanité profesní cesty a dosáhli mnoha úspěchů. Dnešní setkání je příležitostí ohlédnout se za vším, co jste dokázali.“

foto_sem_4

Po většinu dne se absolventům věnovali Václav Stehlík, děkan fakulty, a Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice. Společně si prošli fakultu a jako první hosté, se mohli podívat do zrekonstruované budovy A. „Přeji vám, ať se tu cítíte jako doma. Rádi vám ukážeme, kam se fakulta za pětadvacet let posunula. Možná se zastavíte na místech, která máte spojená s osobními vzpomínkami, určitě ale uvidíte místa, která jsou pro vás úplně nová. Byl bych rád, pokud byste zůstali v kontaktu s fakultou. Přijeďte určitě dřív než za dalších pětadvacet let,“ vyzval děkan absolventy.

foto_sem_8

Do Olomouce za spolužáky dorazil například advokát Petr Chmelíček. „Pozvánka od právnické fakulty na dnešní den mě potěšila. Vůbec jsem netušil, že fakulta něco takového pořádá. Formát stříbrné promoce byl velice příjemný. Skvěle jste to zorganizovali,“ řekl Petr Chmelíček s tím, že je úžasné vidět, jak fakulta roste. „Přeji naší fakultě, ať má minimálně tak povedené absolventy, jako jsme my,“ přidala s úsměvem přání Ivana Fára, která má doma titul Podnikový právník v kategorii Občanské a obchodní právo.

foto_sem_16

V rámci Absolventského setkání UP zorganizovala právnická fakulta i kulatý stůl pro absolventy právních klinik a praktických předmětů na téma Co mi klinika dala do praxe a jak lze praktické předměty ještě více přiblížit realitě právnické profese. Zájemci se mohli také po celý den prohlédnout fakultu a jako diváci se zúčastnit natáčení speciálního dílu fakultního podcastu iuraCast. Moderátor Pavel Petr si k mikrofonu a před kamery pozval tři výrazné osobnosti fakulty – Milanu Hrušákovou, někdejší děkanku, Kamilu Bubelovou, vedoucí katedry teorie práva a právních dějin, a Maxima Tomoszka, proděkana pro studijní záležitosti. „Speciální díl iuraCastu vypustíme do světa první říjnovou středu. Dostupný bude na tradičních podcastových platformách,“ upřesnil Pavel Petr.

„Už dnes rozhodujeme o tom, jak vzdělanou společností budeme za deset nebo dvacet let. Silné ročníky přicházející na vysoké školy jsou příležitostí, nikoli problémem. Bylo by tedy zásadní chybou tuto příležitost promarnit jen proto, že pro jejich vzdělání nedokážeme vytvořit odpovídající podmínky,“ zdůraznil rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Předsednictvo České konference rektorů vydalo prohlášení, v němž reaguje na chystaný rozpočet a varuje před podfinancováním vysokých škol. 

Dokument: Prohlášení Předsednictva České konference rektorů

Rozpočet vysokých škol rozhodne o tom, kolik mladých lidí bude moci studovat

V příštích letech bude o vysokoškolské studium usilovat výrazně více mladých lidí než dosud. Pokud ale stát nezajistí vysokým školám odpovídající prostředky, univerzity nebudou schopny počet studujících dále zvyšovat. Naopak budou nuceny na některých studijních programech počty přijímaných výrazně omezovat. Důsledky však nepocítí jen univerzity. Pocítí je především rodiny po celé České republice. Na vybraný studijní program se totiž nemusí dostat mladý člověk, který pro studium má schopnosti a splňuje jeho nároky – jednoduše proto, že pro něj nebude místo.

MŠMT si tuto situaci uvědomuje a při přípravě rozpočtu usilovalo o výraznější posílení financování vysokých škol. Potřebné posílení financování se však do návrhu státního rozpočtu na rok 2027 nakonec nepromítlo. Jeho současná podoba je proto pro vysoké školy varovná. Nepřináší prostředky odpovídající rostoucímu počtu studentů ani úkolům, které od vysokých škol stát a společnost očekávají.

V době, kdy ekonomika stále více potřebuje kvalifikované lidi, nemůžeme rezignovat na rozšiřování přístupu ke kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. ČKR

O potřebě řešit dlouhodobé podfinancování vysokého školství se hovoří už řadu let. Vysoké školy opakovaně slyší, že jejich význam pro budoucnost České republiky je zásadní a že investice do vzdělávání, vědy a výzkumu patří mezi priority státu. Tato opakovaně deklarovaná očekávání se však ani po letech do financování vysokých škol nepromítla v potřebné míře.

 

 

Nejde přitom pouze o pohled samotných vysokých škol. Naše zaostávání ve financování i v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním jednoznačně potvrzují mezinárodní srovnání. Přiložená infografika ukazuje, že Česká republika investuje do terciárního vzdělávání méně než řada evropských zemí a že za evropským průměrem zaostává také v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním. Tento rozdíl se navíc v posledních letech nedaří zmenšovat.

To je pro Českou republiku varovný signál. V době, kdy ekonomika stále více potřebuje kvalifikované lidi, nemůžeme rezignovat na rozšiřování přístupu ke kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. Demograficky silná generace, která nyní přichází na vysoké školy, představuje mimořádnou příležitost tento nepříznivý trend změnit. Bez odpovídajícího financování ale hrozí, že tuto příležitost promarníme.

Pokud vysoké školy nebudou mít kapacitu tyto mladé lidi přijmout, část maturantů, kteří by jinak pokračovali ve studiu, bude nucena místo toho vstoupit na trh práce. Ne všichni přitom snadno najdou uplatnění a část z nich může rozšířit řady mladých uchazečů o zaměstnání. Stát by tak sice krátkodobě ušetřil na jejich vzdělávání, ve výsledku by se však připravoval o budoucí vysoce kvalifikované pracovníky a mohl zároveň nést vyšší náklady spojené s obtížnějším uplatněním části těchto mladých lidí.

Celou situaci může dále zhoršit očekávaný růst mezd ve veřejné sféře. Pokud se odpovídající prostředky nepromítnou také do rozpočtů vysokých škol, rozdíl mezi možnostmi univerzit a ostatních částí veřejného sektoru se ještě prohloubí. Vysoké školy budou stále obtížněji schopny získávat a udržet kvalitní akademické i neakademické pracovníky. A bez nich nelze dlouhodobě udržet kvalitu výuky ani rozšiřovat kapacity studia pro rostoucí počet uchazečů. Nedostatek prostředků se tak nakonec nemusí projevit jen uvnitř univerzit. Takový vývoj si Česká republika nemůže dovolit.

Vysoké školy přitom nechtějí pouze žádat o více prostředků. Jsou připraveny nést svůj díl odpovědnosti – pokračovat v reformách, zvyšovat efektivitu, hledat úspory a pružněji reagovat na potřeby společnosti a měnícího se trhu práce. Nelze však předstírat, že reformy mohou nahradit prostředky, které ve vysokoškolském systému dlouhodobě chybějí. Bez stabilního a předvídatelného financování nelze současně udržet kvalitu vzdělávání, rozšiřovat kapacity pro rostoucí počet uchazečů a obstát v mezinárodní konkurenci. Pokud má zůstat zachován široce dostupný systém veřejného vysokoškolského vzdělávání bez školného, musí tomu odpovídat i jeho veřejné financování. Dlouhodobé podfinancování vysokého školství tak nevyhnutelně otevírá otázku, kdo ponese rostoucí náklady – zda stát, který svou odpovědnost za financování veřejného vysokého školství dlouhodobě nenaplňuje v potřebné míře, nebo nakonec studenti a jejich rodiny.

Vysoké školy přitom nechtějí pouze žádat o více prostředků. Jsou připraveny nést svůj díl odpovědnosti – pokračovat v reformách, zvyšovat efektivitu, hledat úspory a pružněji reagovat na potřeby společnosti a měnícího se trhu práce. Nelze však předstírat, že reformy mohou nahradit prostředky, které ve vysokoškolském systému dlouhodobě chybějí. Bez stabilního a předvídatelného financování nelze současně udržet kvalitu vzdělávání, rozšiřovat kapacity pro rostoucí počet uchazečů a obstát v mezinárodní konkurenci. ČKR

Nyní je proto na vládě, aby při dalším projednávání státního rozpočtu našla prostor pro skutečné posílení financování veřejných vysokých škol. Jde o rozhodnutí, zda Česká republika bude schopna nabídnout kvalitní a současně dostupné vysokoškolské vzdělání rostoucímu počtu mladých lidí. Vysoké školy už nepotřebují další ujišťování, že se jejich situace zlepší někdy v budoucnu. Potřebují konkrétní rozpočtové rozhodnutí nyní. Rozhodnutí, které jim umožní udržet kvalitu vzdělávání a také vytvořit dostatek míst pro nastupující silné ročníky.

Jestli tuto příležitost nevyužijeme, důsledky nepocítí jen univerzity. Pocítí je tisíce mladých lidí a jejich rodiny – a v delším horizontu celá česká společnost a ekonomika. Bylo by paradoxní, kdyby země, která potřebuje více vysokoškolsky vzdělaných lidí, právě nyní nedokázala vytvořit podmínky pro studium těch, kteří o ně mají zájem a mají pro něj předpoklady.

Je čas proměnit dlouhodobě deklarovanou podporu vysokého školství v konkrétní rozpočtové rozhodnutí. Investice do vysokých škol není pouhým výdajem. Je to investice do příležitostí dnešních mladých lidí, do konkurenceschopnosti naší ekonomiky a do budoucnosti České republiky.

Předsednictvo České konference rektorů

„Už dnes rozhodujeme o tom, jak vzdělanou společností budeme za deset nebo dvacet let. Silné ročníky přicházející na vysoké školy jsou příležitostí, nikoli problémem. Bylo by tedy zásadní chybou tuto příležitost promarnit jen proto, že pro jejich vzdělání nedokážeme vytvořit odpovídající podmínky,“ zdůraznil rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Předsednictvo České konference rektorů vydalo prohlášení, v němž reaguje na chystaný rozpočet a varuje před podfinancováním vysokých škol. 

Dokument: Prohlášení Předsednictva České konference rektorů

Rozpočet vysokých škol rozhodne o tom, kolik mladých lidí bude moci studovat

V příštích letech bude o vysokoškolské studium usilovat výrazně více mladých lidí než dosud. Pokud ale stát nezajistí vysokým školám odpovídající prostředky, univerzity nebudou schopny počet studujících dále zvyšovat. Naopak budou nuceny na některých studijních programech počty přijímaných výrazně omezovat. Důsledky však nepocítí jen univerzity. Pocítí je především rodiny po celé České republice. Na vybraný studijní program se totiž nemusí dostat mladý člověk, který pro studium má schopnosti a splňuje jeho nároky – jednoduše proto, že pro něj nebude místo.

MŠMT si tuto situaci uvědomuje a při přípravě rozpočtu usilovalo o výraznější posílení financování vysokých škol. Potřebné posílení financování se však do návrhu státního rozpočtu na rok 2027 nakonec nepromítlo. Jeho současná podoba je proto pro vysoké školy varovná. Nepřináší prostředky odpovídající rostoucímu počtu studentů ani úkolům, které od vysokých škol stát a společnost očekávají.

V době, kdy ekonomika stále více potřebuje kvalifikované lidi, nemůžeme rezignovat na rozšiřování přístupu ke kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. ČKR

O potřebě řešit dlouhodobé podfinancování vysokého školství se hovoří už řadu let. Vysoké školy opakovaně slyší, že jejich význam pro budoucnost České republiky je zásadní a že investice do vzdělávání, vědy a výzkumu patří mezi priority státu. Tato opakovaně deklarovaná očekávání se však ani po letech do financování vysokých škol nepromítla v potřebné míře.

 

 

Nejde přitom pouze o pohled samotných vysokých škol. Naše zaostávání ve financování i v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním jednoznačně potvrzují mezinárodní srovnání. Přiložená infografika ukazuje, že Česká republika investuje do terciárního vzdělávání méně než řada evropských zemí a že za evropským průměrem zaostává také v podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním. Tento rozdíl se navíc v posledních letech nedaří zmenšovat.

To je pro Českou republiku varovný signál. V době, kdy ekonomika stále více potřebuje kvalifikované lidi, nemůžeme rezignovat na rozšiřování přístupu ke kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. Demograficky silná generace, která nyní přichází na vysoké školy, představuje mimořádnou příležitost tento nepříznivý trend změnit. Bez odpovídajícího financování ale hrozí, že tuto příležitost promarníme.

Pokud vysoké školy nebudou mít kapacitu tyto mladé lidi přijmout, část maturantů, kteří by jinak pokračovali ve studiu, bude nucena místo toho vstoupit na trh práce. Ne všichni přitom snadno najdou uplatnění a část z nich může rozšířit řady mladých uchazečů o zaměstnání. Stát by tak sice krátkodobě ušetřil na jejich vzdělávání, ve výsledku by se však připravoval o budoucí vysoce kvalifikované pracovníky a mohl zároveň nést vyšší náklady spojené s obtížnějším uplatněním části těchto mladých lidí.

Celou situaci může dále zhoršit očekávaný růst mezd ve veřejné sféře. Pokud se odpovídající prostředky nepromítnou také do rozpočtů vysokých škol, rozdíl mezi možnostmi univerzit a ostatních částí veřejného sektoru se ještě prohloubí. Vysoké školy budou stále obtížněji schopny získávat a udržet kvalitní akademické i neakademické pracovníky. A bez nich nelze dlouhodobě udržet kvalitu výuky ani rozšiřovat kapacity studia pro rostoucí počet uchazečů. Nedostatek prostředků se tak nakonec nemusí projevit jen uvnitř univerzit. Takový vývoj si Česká republika nemůže dovolit.

Vysoké školy přitom nechtějí pouze žádat o více prostředků. Jsou připraveny nést svůj díl odpovědnosti – pokračovat v reformách, zvyšovat efektivitu, hledat úspory a pružněji reagovat na potřeby společnosti a měnícího se trhu práce. Nelze však předstírat, že reformy mohou nahradit prostředky, které ve vysokoškolském systému dlouhodobě chybějí. Bez stabilního a předvídatelného financování nelze současně udržet kvalitu vzdělávání, rozšiřovat kapacity pro rostoucí počet uchazečů a obstát v mezinárodní konkurenci. Pokud má zůstat zachován široce dostupný systém veřejného vysokoškolského vzdělávání bez školného, musí tomu odpovídat i jeho veřejné financování. Dlouhodobé podfinancování vysokého školství tak nevyhnutelně otevírá otázku, kdo ponese rostoucí náklady – zda stát, který svou odpovědnost za financování veřejného vysokého školství dlouhodobě nenaplňuje v potřebné míře, nebo nakonec studenti a jejich rodiny.

Vysoké školy přitom nechtějí pouze žádat o více prostředků. Jsou připraveny nést svůj díl odpovědnosti – pokračovat v reformách, zvyšovat efektivitu, hledat úspory a pružněji reagovat na potřeby společnosti a měnícího se trhu práce. Nelze však předstírat, že reformy mohou nahradit prostředky, které ve vysokoškolském systému dlouhodobě chybějí. Bez stabilního a předvídatelného financování nelze současně udržet kvalitu vzdělávání, rozšiřovat kapacity pro rostoucí počet uchazečů a obstát v mezinárodní konkurenci. ČKR

Nyní je proto na vládě, aby při dalším projednávání státního rozpočtu našla prostor pro skutečné posílení financování veřejných vysokých škol. Jde o rozhodnutí, zda Česká republika bude schopna nabídnout kvalitní a současně dostupné vysokoškolské vzdělání rostoucímu počtu mladých lidí. Vysoké školy už nepotřebují další ujišťování, že se jejich situace zlepší někdy v budoucnu. Potřebují konkrétní rozpočtové rozhodnutí nyní. Rozhodnutí, které jim umožní udržet kvalitu vzdělávání a také vytvořit dostatek míst pro nastupující silné ročníky.

Jestli tuto příležitost nevyužijeme, důsledky nepocítí jen univerzity. Pocítí je tisíce mladých lidí a jejich rodiny – a v delším horizontu celá česká společnost a ekonomika. Bylo by paradoxní, kdyby země, která potřebuje více vysokoškolsky vzdělaných lidí, právě nyní nedokázala vytvořit podmínky pro studium těch, kteří o ně mají zájem a mají pro něj předpoklady.

Je čas proměnit dlouhodobě deklarovanou podporu vysokého školství v konkrétní rozpočtové rozhodnutí. Investice do vysokých škol není pouhým výdajem. Je to investice do příležitostí dnešních mladých lidí, do konkurenceschopnosti naší ekonomiky a do budoucnosti České republiky.

Předsednictvo České konference rektorů

Za šíření dobrého jména Filozofické fakulty Univerzity Palackého ocenil děkan Jan Stejskal deset vybraných absolventek a absolventů. Během neformálního setkání vyzdvihl nejen jejich profesní dráhu a úspěchy, ale také skutečnost, že přestože je další životní cesty zavedly různými směry, na svou olomouckou alma mater nezapomněli.

Cílem každoroční fakultní události, jejíž tradice se začala psát před čtyřmi lety, je vyzdvihnout osobnosti, které na Filozofické fakultě UP studovaly a které si i přes rozmanité profesní a životní cesty uchovávají ke své alma mater blízký vztah. Letos fakulta vybrala deset laureátů a laureátek. Jejich profesní úspěchy a aktivity spojuje úsilí o kultivaci společnosti a veřejného prostoru – ať už prostřednictvím politiky, médií, poznání či umělecké tvorby.

„Když oslovujeme uchazeče, aby šli k nám na univerzitu studovat humanitní a sociální vědy, propagujeme se sloganem Najdi svůj sen. Chceme, aby si mladí lidé stáli za svým snem i v době, která humanitním a sociálním vědám úplně nepřeje. Vy jste příkladem těch, kteří si za svým snem stojí. Jste ukázkou toho, jak to může být zajímavé, dobrodružné, krásné a smysluplné,“ uvedl Jan Stejskal.

Inspirativní příklad pestré profesní dráhy přiblížila mezi oceněnými například politička Andrea Hoffmannová, absolventka doktorského studia anglické a americké literatury.

„Moc děkuji za ocenění, protože právě takové momenty člověka i v té nepříliš pěkné práci političky nabíjejí. Ráda bych tady vzpomněla na profesora Josefa Jařaba, u kterého jsem studovala. Přišla jsem sem studovat americké divadlo a britskou a americkou literaturu, ale během dvou let doktorského semináře ze mě Josef Jařab vlastně vychoval političku. Nedělali jsme totiž skoro nic jiného, než že jsme se bavili o společenské odpovědnosti. Vzdělávání, kultura, svobodná média – za to všechno dnes bojuji a navazuji tak na to, co mě tady pan profesor naučil,“ shrnula Andrea Hoffmannová, která se věnuje mimo jiné tématům rovnosti, menšin, školství a sportu.

Z ocenění měl radost také absolvent katedry politologie a evropských studií Ondřej Koutník, investigativní novinář a moderátor podcastu Klub rváčů.

„Katedra, na níž jsem studoval, ve mně vzbudila velký zájem o politiku, respektive o její popisování. Když jsem se dostal do médií, zajímali mě padouši, chtěl jsem objevovat to, co nekalého se děje ve veřejném prostoru. Postupně jsem se dostal ke kauzám vládních činitelů nebo nadnárodních firem. S tím, jak se ale proměňuje mediální prostor, zejména kvůli nedostatku financí, jsem si řekl, že to zkusím jinak. Začal jsem budovat podcast. Ke kultivaci veřejného prostoru se tak snažím přispívat prostřednictvím menších projektů,“ přiblížil své současné aktivity Ondřej Koutník. Zároveň zdůraznil, že jeho vztah k mateřské katedře přetrvává. „Mám zde pro studenty kurz s názvem Moc a média.“

Deset vybraných absolventek a absolventů, kteří v pracovně děkana Jana Stejskala krátce představili svou dosavadní životní a profesní dráhu, uvedl proděkan Petr Bilík. Neformální setkání doplnila hudební vystoupení olomouckého hudebníka, skladatele a producenta Lukáše Marečka, prohlídka prostor filozofické fakulty i debaty se zástupci domovských kateder.

Seznam oceněných absolventů a absolventek FF UP:

Andrea Hoffmannová – politička, od října 2025 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR. Dříve působila jako náměstkyně primátora Ostravy, od ledna 2026 je radní města. Na FF UP získala doktorát v oboru anglická a americká literatura.

Ondřej Jaluvka – hudebník, loutnista, pedagog a příležitostný skladatel. Na UP studoval anglistiku na FF a učitelství hudební výchovy na PdF, dále se vzdělával na Hochschule für Musik Trossingen a Conservatoire national supérieur musique et danse de Lyon. Žije ve Francii.

Magdaléna Jánošíková – akademička zaměřující se na židovskou historii a dějiny lékařství. Na FF UP studovala historii a judaistiku, studovala také na University of Oxford a Queen Mary University of London. Nyní působí na University of Amsterdam.

Jan Jokl – klinický psycholog a kognitivně-behaviorální terapeut, absolvent psychologie na FF UP. Věnuje se klinické psychologii, psychodiagnostice a psychologii sexuality. Působí ve společnosti Klinická psychologie Zlín a spolupracuje také s katedrou psychologie FF UP.

Ondřej Koutník – investigativní novinář a absolvent politologie na FF UP. Dlouhodobě se věnuje české politice, mocenským vztahům, korupčním kauzám a vazbám mezi politikou a byznysem. Je moderátorem podcastu Klub rváčů a na katedře politologie a evropských studií FF UP vyučuje předmět Kolumbus 4.0: Moc a média, novináři a jejich nová realita.

Pavla Rašnerová – novinářka, moderátorka, filoložka a překladatelka. Na FF UP absolvovala německou a japonskou filologii. Působí v rakouské veřejnoprávní ORF, kde se věnuje především národnostním menšinám, česko-rakouským vztahům a společenským tématům.

Jakub Vykoukal – sinolog, filolog a manažer, absolvent sinologie/čínské filologie na FF UP. Dlouhodobě se věnoval česko-čínským vztahům a obchodní spolupráci, šest let působil v Šanghaji. V současnosti zastává pozici General Manager Europe ve společnosti LASVIT.

Veronika Wolf – historička umění, kurátorka a kulturní manažerka, absolventka dějin umění na FF UP. Působila mimo jiné v Lobkowiczkých sbírkách, Národní galerii Praha a Kanceláři Senátu PČR. Od roku 2023 pracuje v Kanceláři prezidenta republiky, kde je kulturní a programovou ředitelkou.

Petra Němečková – dlouholetá ředitelka Divadla Tramtarie a absolventka divadelní vědy a žurnalistiky na FF UP. Z původně studentského projektu pomohla během dvaceti let vybudovat profesionální olomoucké divadlo. Za svou práci získala mimo jiné Cenu města Olomouce a Cenu Olomouckého kraje.

Vladislav Kracík – divadelní režisér, dramatik a absolvent FF UP, v současnosti ředitel a umělecký šéf Divadla Tramtarie. S divadlem je spojen téměř celou profesní kariéru a jako autor či režisér se podílel na desítkách inscenací. Věnuje se také dabingové režii.

Za šíření dobrého jména Filozofické fakulty Univerzity Palackého ocenil děkan Jan Stejskal deset vybraných absolventek a absolventů. Během neformálního setkání vyzdvihl nejen jejich profesní dráhu a úspěchy, ale také skutečnost, že přestože je další životní cesty zavedly různými směry, na svou olomouckou alma mater nezapomněli.

Cílem každoroční fakultní události, jejíž tradice se začala psát před čtyřmi lety, je vyzdvihnout osobnosti, které na Filozofické fakultě UP studovaly a které si i přes rozmanité profesní a životní cesty uchovávají ke své alma mater blízký vztah. Letos fakulta vybrala deset laureátů a laureátek. Jejich profesní úspěchy a aktivity spojuje úsilí o kultivaci společnosti a veřejného prostoru – ať už prostřednictvím politiky, médií, poznání či umělecké tvorby.

„Když oslovujeme uchazeče, aby šli k nám na univerzitu studovat humanitní a sociální vědy, propagujeme se sloganem Najdi svůj sen. Chceme, aby si mladí lidé stáli za svým snem i v době, která humanitním a sociálním vědám úplně nepřeje. Vy jste příkladem těch, kteří si za svým snem stojí. Jste ukázkou toho, jak to může být zajímavé, dobrodružné, krásné a smysluplné,“ uvedl Jan Stejskal.

Inspirativní příklad pestré profesní dráhy přiblížila mezi oceněnými například politička Andrea Hoffmannová, absolventka doktorského studia anglické a americké literatury.

„Moc děkuji za ocenění, protože právě takové momenty člověka i v té nepříliš pěkné práci političky nabíjejí. Ráda bych tady vzpomněla na profesora Josefa Jařaba, u kterého jsem studovala. Přišla jsem sem studovat americké divadlo a britskou a americkou literaturu, ale během dvou let doktorského semináře ze mě Josef Jařab vlastně vychoval političku. Nedělali jsme totiž skoro nic jiného, než že jsme se bavili o společenské odpovědnosti. Vzdělávání, kultura, svobodná média – za to všechno dnes bojuji a navazuji tak na to, co mě tady pan profesor naučil,“ shrnula Andrea Hoffmannová, která se věnuje mimo jiné tématům rovnosti, menšin, školství a sportu.

Z ocenění měl radost také absolvent katedry politologie a evropských studií Ondřej Koutník, investigativní novinář a moderátor podcastu Klub rváčů.

„Katedra, na níž jsem studoval, ve mně vzbudila velký zájem o politiku, respektive o její popisování. Když jsem se dostal do médií, zajímali mě padouši, chtěl jsem objevovat to, co nekalého se děje ve veřejném prostoru. Postupně jsem se dostal ke kauzám vládních činitelů nebo nadnárodních firem. S tím, jak se ale proměňuje mediální prostor, zejména kvůli nedostatku financí, jsem si řekl, že to zkusím jinak. Začal jsem budovat podcast. Ke kultivaci veřejného prostoru se tak snažím přispívat prostřednictvím menších projektů,“ přiblížil své současné aktivity Ondřej Koutník. Zároveň zdůraznil, že jeho vztah k mateřské katedře přetrvává. „Mám zde pro studenty kurz s názvem Moc a média.“

Deset vybraných absolventek a absolventů, kteří v pracovně děkana Jana Stejskala krátce představili svou dosavadní životní a profesní dráhu, uvedl proděkan Petr Bilík. Neformální setkání doplnila hudební vystoupení olomouckého hudebníka, skladatele a producenta Lukáše Marečka, prohlídka prostor filozofické fakulty i debaty se zástupci domovských kateder.

Seznam oceněných absolventů a absolventek FF UP:

Andrea Hoffmannová – politička, od října 2025 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR. Dříve působila jako náměstkyně primátora Ostravy, od ledna 2026 je radní města. Na FF UP získala doktorát v oboru anglická a americká literatura.

Ondřej Jaluvka – hudebník, loutnista, pedagog a příležitostný skladatel. Na UP studoval anglistiku na FF a učitelství hudební výchovy na PdF, dále se vzdělával na Hochschule für Musik Trossingen a Conservatoire national supérieur musique et danse de Lyon. Žije ve Francii.

Magdaléna Jánošíková – akademička zaměřující se na židovskou historii a dějiny lékařství. Na FF UP studovala historii a judaistiku, studovala také na University of Oxford a Queen Mary University of London. Nyní působí na University of Amsterdam.

Jan Jokl – klinický psycholog a kognitivně-behaviorální terapeut, absolvent psychologie na FF UP. Věnuje se klinické psychologii, psychodiagnostice a psychologii sexuality. Působí ve společnosti Klinická psychologie Zlín a spolupracuje také s katedrou psychologie FF UP.

Ondřej Koutník – investigativní novinář a absolvent politologie na FF UP. Dlouhodobě se věnuje české politice, mocenským vztahům, korupčním kauzám a vazbám mezi politikou a byznysem. Je moderátorem podcastu Klub rváčů a na katedře politologie a evropských studií FF UP vyučuje předmět Kolumbus 4.0: Moc a média, novináři a jejich nová realita.

Pavla Rašnerová – novinářka, moderátorka, filoložka a překladatelka. Na FF UP absolvovala německou a japonskou filologii. Působí v rakouské veřejnoprávní ORF, kde se věnuje především národnostním menšinám, česko-rakouským vztahům a společenským tématům.

Jakub Vykoukal – sinolog, filolog a manažer, absolvent sinologie/čínské filologie na FF UP. Dlouhodobě se věnoval česko-čínským vztahům a obchodní spolupráci, šest let působil v Šanghaji. V současnosti zastává pozici General Manager Europe ve společnosti LASVIT.

Veronika Wolf – historička umění, kurátorka a kulturní manažerka, absolventka dějin umění na FF UP. Působila mimo jiné v Lobkowiczkých sbírkách, Národní galerii Praha a Kanceláři Senátu PČR. Od roku 2023 pracuje v Kanceláři prezidenta republiky, kde je kulturní a programovou ředitelkou.

Petra Němečková – dlouholetá ředitelka Divadla Tramtarie a absolventka divadelní vědy a žurnalistiky na FF UP. Z původně studentského projektu pomohla během dvaceti let vybudovat profesionální olomoucké divadlo. Za svou práci získala mimo jiné Cenu města Olomouce a Cenu Olomouckého kraje.

Vladislav Kracík – divadelní režisér, dramatik a absolvent FF UP, v současnosti ředitel a umělecký šéf Divadla Tramtarie. S divadlem je spojen téměř celou profesní kariéru a jako autor či režisér se podílel na desítkách inscenací. Věnuje se také dabingové režii.

Vzpomínky na studentská léta, setkání s bývalými spolužáky i možnost poznat současnou podobu fakulty. Na pětatřicet absolventů přírodovědecké fakulty se po pětadvaceti letech vrátilo do Olomouce, aby si při slavnostní stříbrné promoci znovu připomněli okamžik, kdy završili své vysokoškolské studium. V aule je přivítali představitelé univerzity a fakulty v čele s prorektorkou Jitkou Petrovou a děkanem Janem Říhou.

Mezi absolventy nechyběl Ludvík Hanák, který na přírodovědecké fakultě vystudoval učitelství biologie, zemědělství a geologie. Několik let působil ve školství, posledních dvanáct let se věnuje bezpečnosti na internetu. Na stříbrnou promoci se těšil především kvůli setkání s někdejšími spolužáky.

Stříbrná promoce oživila vzpomínky

„Stříbrná promoce pro mě znamená především setkání s bývalými spolužáky. Z našeho oboru se nás sešlo osm, takže jsme byli nejpočetnější skupinou, za což jsem moc rád. Vzpomínáme na studium a zároveň objevujeme prostory nové budovy přírodovědecké fakulty, protože sem jsme tehdy samozřejmě nechodili. Je to velmi příjemná akce,“ uvedl Ludvík Hanák.

Studium na přírodovědecké fakultě podle něj výrazně ovlivnilo jeho další profesní směřování, především práci ve školství. Silný vztah si ale vytvořil také k samotné Olomouci. „Pocházím z Kyjova, ale Olomouc vždy zůstane v mém srdci. Navíc tu dnes studuje i další generace z naší rodiny, z čehož mám velkou radost,“ doplnil.

Na slavnostní promoci přijela také Marie Liczmanová, absolventka oboru Matematika – zeměpis, která dnes učí na základní škole v Havířově. „Bylo to úžasné. Jen je škoda, že se tentokrát nezúčastnil nikdo z mých tehdejších spolužáků,“ dodala.

Stříbrná promoce přivedla do auly také několik absolventů, kteří jsou dnes sami součástí přírodovědecké fakulty. Slavnostního setkání se zúčastnili Vilém Pechanec z katedry geoinformatiky, Jana Oklešťková z Laboratoře růstových regulátorů a Jiří Pechoušek z katedry experimentální fyziky.

Diplomy absolventům předalo vedení univerzity a fakulty

Čestné diplomy absolventům předali během slavnostního ceremoniálu prorektorka Jitka Petrová, děkan Jan Říha a proděkanka Lucie Brulíková. Programem provázel Jan Hlaváč a role pedelů se ujali Petr Šimáček a Vít Pászto. Součástí ceremonie bylo také obnovení promočního slibu po pětadvaceti letech.

Stříbrná promoce se v letošním roce uskutečnila v rámci Absolventského dne UP. Na přírodovědecké fakultě se koná už od roku 2009. Absolventi, kteří mají 50 a 60 let po promoci, se slavnostní zlaté a diamantové promoce mohou zúčastnit 18. října 2024.

Vzpomínky na studentská léta, setkání s bývalými spolužáky i možnost poznat současnou podobu fakulty. Na pětatřicet absolventů přírodovědecké fakulty se po pětadvaceti letech vrátilo do Olomouce, aby si při slavnostní stříbrné promoci znovu připomněli okamžik, kdy završili své vysokoškolské studium. V aule je přivítali představitelé univerzity a fakulty v čele s prorektorkou Jitkou Petrovou a děkanem Janem Říhou.

Mezi absolventy nechyběl Ludvík Hanák, který na přírodovědecké fakultě vystudoval učitelství biologie, zemědělství a geologie. Několik let působil ve školství, posledních dvanáct let se věnuje bezpečnosti na internetu. Na stříbrnou promoci se těšil především kvůli setkání s někdejšími spolužáky.

Stříbrná promoce oživila vzpomínky

„Stříbrná promoce pro mě znamená především setkání s bývalými spolužáky. Z našeho oboru se nás sešlo osm, takže jsme byli nejpočetnější skupinou, za což jsem moc rád. Vzpomínáme na studium a zároveň objevujeme prostory nové budovy přírodovědecké fakulty, protože sem jsme tehdy samozřejmě nechodili. Je to velmi příjemná akce,“ uvedl Ludvík Hanák.

Studium na přírodovědecké fakultě podle něj výrazně ovlivnilo jeho další profesní směřování, především práci ve školství. Silný vztah si ale vytvořil také k samotné Olomouci. „Pocházím z Kyjova, ale Olomouc vždy zůstane v mém srdci. Navíc tu dnes studuje i další generace z naší rodiny, z čehož mám velkou radost,“ doplnil.

Na slavnostní promoci přijela také Marie Liczmanová, absolventka oboru Matematika – zeměpis, která dnes učí na základní škole v Havířově. „Bylo to úžasné. Jen je škoda, že se tentokrát nezúčastnil nikdo z mých tehdejších spolužáků,“ dodala.

Stříbrná promoce přivedla do auly také několik absolventů, kteří jsou dnes sami součástí přírodovědecké fakulty. Slavnostního setkání se zúčastnili Vilém Pechanec z katedry geoinformatiky, Jana Oklešťková z Laboratoře růstových regulátorů a Jiří Pechoušek z katedry experimentální fyziky.

Diplomy absolventům předalo vedení univerzity a fakulty

Čestné diplomy absolventům předali během slavnostního ceremoniálu prorektorka Jitka Petrová, děkan Jan Říha a proděkanka Lucie Brulíková. Programem provázel Jan Hlaváč a role pedelů se ujali Petr Šimáček a Vít Pászto. Součástí ceremonie bylo také obnovení promočního slibu po pětadvaceti letech.

Stříbrná promoce se v letošním roce uskutečnila v rámci Absolventského dne UP. Na přírodovědecké fakultě se koná už od roku 2009. Absolventi, kteří mají 50 a 60 let po promoci, se slavnostní zlaté a diamantové promoce mohou zúčastnit 18. října 2024.

Bezplatná preventivní vyšetření ústní dutiny nabízejí stomatologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP s cílem upozornit na nádorová onemocnění hlavy a krku a podpořit jejich včasný záchyt. Na Klinice zubního lékařství je možné se nechat vyšetřit v rámci studie zaměřené na nádory způsobené infekcí lidským papilomavirem (HPV), Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie pak zájemce o preventivní onkologické vyšetření zve ve dnech 21.–25. září.

Klinika zubního lékařství je jedním z pracovišť v ČR zapojených do probíhající pilotní screeningové studie týkající se orofaryngeálních karcinomů, nádorů v oblasti krku a ústní dutiny, způsobených infekcí lidským papilomavirem (HPV). Zejména u lidí starších 40 let takových nádorů v posledních letech výrazně přibývá.

„Incidence karcinomů orofaryngu má celosvětově vzrůstající tendenci. Nárůst výskytu těchto karcinomů je připisován infekci lidským papilomavirem, který vyjma nádorů orofaryngu způsobuje rovněž nádory děložního hrdla a některé méně časté nádory anogenitální oblasti. Souvislost mezi HPV infekcí a vznikem orofaryngeálních nádorů je jasně prokázána, v České republice však neexistují aktuální data o prevalenci HPV v orální oblasti a není tak jasné, jaké procento populace je v riziku vzniku orofaryngeálního karcinomu,“ vysvětlila přednostka kliniky Iva Voborná.

O studii a orofaryngeálních karcinomech mluvila ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc Vladimíra Koudeláková z ÚMTM LF UP. Záznam zde.

Vyšetření v rámci screeningové studie je zdarma, trvá jen chvíli a je bezbolestné – stačí jen v ambulanci kliniky sídlící v Palackého ulici 12 vykloktat obyčejnou vodou. Odebraný vzorek pak zamíří do laboratoře Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a v případě HPV pozitivity bude pacient pozván k dalšímu vyšetření.

Jak dodala Iva Voborná, ačkoliv je riziko rozvoje orofaryngeálního nádoru i v případě infekce vysoce rizikovými HPV typy relativně nízké, opakované odběry mohou poskytnout důležité informace o přirozeném vývoji infekce a přesněji určit riziko potenciálního rozvoje tohoto nádorového onemocnění.

Onkologické preventivní vyšetření nabídne také Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie (KUČOCH) v rámci kampaně Neztrať úsměv!, respektive mezinárodní iniciativy Make Sense Campaign. Zájemci se mohou nechat odborníky vyšetřit ve dnech 21.–25. září vždy od 11:00 do 14:30 v ambulanci v prvním patře sídla kliniky, budově R v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. I toto vyšetření je bezplatné a zabere jen několik minut, z organizačních důvodů je však třeba se dopředu registrovat pomocí online formuláře nebo na telefonu 588 445 153.

„Vyšetření může absolvovat každý, kdo má zájem o kontrolu dutiny ústní. Zvláště vhodné je pro kuřáky, osoby s pravidelnou vyšší konzumací alkoholu a pro každého, kdo v ústech pozoruje dlouhodobou nebo neobvyklou změnu. Včasné odhalení podezřelého nálezu může významně zlepšit možnosti léčby, zvýšit šanci na její úspěch a současně snížit její celkovou náročnost,“ pobídl k návštěvě lékař Michal Mozoľa s tím, že nádory dutiny ústní mohou ve svých počátečních stadiích probíhat nenápadně a bez výraznějších obtíží. „Mezi varovné příznaky může patřit nehojící se rána nebo vřed v ústech, bulka, otok, nevysvětlitelné krvácení či přetrvávající červená nebo bílá skvrna na sliznici,“ dodal.

I v ambulanci KUČOCH bude možné se v uvedených dnech zapojit do zmíněné studie zaměřené na nádory způsobené HPV.

Bezplatná preventivní vyšetření ústní dutiny nabízejí stomatologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP s cílem upozornit na nádorová onemocnění hlavy a krku a podpořit jejich včasný záchyt. Na Klinice zubního lékařství je možné se nechat vyšetřit v rámci studie zaměřené na nádory způsobené infekcí lidským papilomavirem (HPV), Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie pak zájemce o preventivní onkologické vyšetření zve ve dnech 21.–25. září.

Klinika zubního lékařství je jedním z pracovišť v ČR zapojených do probíhající pilotní screeningové studie týkající se orofaryngeálních karcinomů, nádorů v oblasti krku a ústní dutiny, způsobených infekcí lidským papilomavirem (HPV). Zejména u lidí starších 40 let takových nádorů v posledních letech výrazně přibývá.

„Incidence karcinomů orofaryngu má celosvětově vzrůstající tendenci. Nárůst výskytu těchto karcinomů je připisován infekci lidským papilomavirem, který vyjma nádorů orofaryngu způsobuje rovněž nádory děložního hrdla a některé méně časté nádory anogenitální oblasti. Souvislost mezi HPV infekcí a vznikem orofaryngeálních nádorů je jasně prokázána, v České republice však neexistují aktuální data o prevalenci HPV v orální oblasti a není tak jasné, jaké procento populace je v riziku vzniku orofaryngeálního karcinomu,“ vysvětlila přednostka kliniky Iva Voborná.

O studii a orofaryngeálních karcinomech mluvila ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc Vladimíra Koudeláková z ÚMTM LF UP. Záznam zde.

Vyšetření v rámci screeningové studie je zdarma, trvá jen chvíli a je bezbolestné – stačí jen v ambulanci kliniky sídlící v Palackého ulici 12 vykloktat obyčejnou vodou. Odebraný vzorek pak zamíří do laboratoře Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a v případě HPV pozitivity bude pacient pozván k dalšímu vyšetření.

Jak dodala Iva Voborná, ačkoliv je riziko rozvoje orofaryngeálního nádoru i v případě infekce vysoce rizikovými HPV typy relativně nízké, opakované odběry mohou poskytnout důležité informace o přirozeném vývoji infekce a přesněji určit riziko potenciálního rozvoje tohoto nádorového onemocnění.

Onkologické preventivní vyšetření nabídne také Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie (KUČOCH) v rámci kampaně Neztrať úsměv!, respektive mezinárodní iniciativy Make Sense Campaign. Zájemci se mohou nechat odborníky vyšetřit ve dnech 21.–25. září vždy od 11:00 do 14:30 v ambulanci v prvním patře sídla kliniky, budově R v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. I toto vyšetření je bezplatné a zabere jen několik minut, z organizačních důvodů je však třeba se dopředu registrovat pomocí online formuláře nebo na telefonu 588 445 153.

„Vyšetření může absolvovat každý, kdo má zájem o kontrolu dutiny ústní. Zvláště vhodné je pro kuřáky, osoby s pravidelnou vyšší konzumací alkoholu a pro každého, kdo v ústech pozoruje dlouhodobou nebo neobvyklou změnu. Včasné odhalení podezřelého nálezu může významně zlepšit možnosti léčby, zvýšit šanci na její úspěch a současně snížit její celkovou náročnost,“ pobídl k návštěvě lékař Michal Mozoľa s tím, že nádory dutiny ústní mohou ve svých počátečních stadiích probíhat nenápadně a bez výraznějších obtíží. „Mezi varovné příznaky může patřit nehojící se rána nebo vřed v ústech, bulka, otok, nevysvětlitelné krvácení či přetrvávající červená nebo bílá skvrna na sliznici,“ dodal.

I v ambulanci KUČOCH bude možné se v uvedených dnech zapojit do zmíněné studie zaměřené na nádory způsobené HPV.

Ptačí svět zachycený různými výtvarnými technikami představí nová výstava Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové. Návštěvníci se mohou těšit na díla známých českých i zahraničních autorů, která se na veřejnosti objevují jen zřídka. Výstava bude v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zahájena 22. září 2026.

Výstavu pro prostor sálu Josefa Otruby připravil v osobním autorském výběru výtvarný teoretik Ladislav Daněk společně s kurátorem Janem Jeništou. Ústředním motivem jednotlivých děl je ptactvo zachycené prostřednictvím různých výtvarných technik.

„Převládat budou zejména drobné formáty a práce na papíře, které se ve velkých galeriích příliš často nevystavují a zůstávají skryté v depozitářích nebo v soukromých sbírkách. Přesto jde o drobné a vzácné skvosty, podobně jako ptáci, které zobrazují,“ uvedl kurátor Jan Jeništa.

Známí autoři i olomoucké výtvarnice

Mezi známá jména zastoupená na výstavě patří Jan Konůpek, František Kobliha, Vojtěch Preissig, Anna Macková, Cyril Bouda, Věra Lišková či Zdeněk Seydl. Chybět nebudou ani práce olomouckých výtvarnic Anny Grmelové a Adély Janské.

Rozměrově největšími díly budou tři poetické ptačí grafiky polského neprofesionálního umělce Jana Nowaka. „Pracoval řadu let v uhelném dole, a o to důležitější pro něj byla příroda, kterou ztvárňoval ve svých precizních velkoformátových fantaziích,“ doplnil Jan Jeništa.

Ptáci jako symbol lidské duše

Ptactvo podle něj není pouze ústředním motivem výstavy, ale může mít i hlubší symbolický význam. „Můžeme ho chápat také jako symbol lidské duše, díky křídlům odpoutané od pozemských starostí,“ dodal kurátor.

Botanická zahrada přírodovědecké fakulty dlouhodobě využívá své výstavní prostory k představování témat, která propojují přírodu, krajinu a umění. „Do botanické zahrady se snažíme přinášet výstavy reflektující rozmanitá témata spojená s botanikou, ochranou přírody, environmentální problematikou a vztahem člověka ke krajině. Na technice a výtvarném médiu nám zase tolik nezáleží,“ uvedl vedoucí zahrady Václav Dvořák.

Umění v prostoru botanické zahrady

Připravovaná výstava je podle něj specifická také způsobem, jakým byla jednotlivá díla vybírána. „Požádali jsme etablovaného znalce umění Ladislava Daňka, aby tentokrát opustil zažité kurátorské postupy a vybíral exponáty srdcem. Myslím, že vznikl radostný výběr, který potěší jak milovníky přírody, tak výtvarného umění,“ doplnil Václav Dvořák.

Vernisáž výstavy Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové se uskuteční v úterý 22. září od 18:00 v sále Josefa Otruby. Výstava potrvá do 27. listopadu a bude přístupná v otevírací době Botanické zahrady PřF UP a při akcích pro veřejnost.

Ptačí svět zachycený různými výtvarnými technikami představí nová výstava Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové. Návštěvníci se mohou těšit na díla známých českých i zahraničních autorů, která se na veřejnosti objevují jen zřídka. Výstava bude v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zahájena 22. září 2026.

Výstavu pro prostor sálu Josefa Otruby připravil v osobním autorském výběru výtvarný teoretik Ladislav Daněk společně s kurátorem Janem Jeništou. Ústředním motivem jednotlivých děl je ptactvo zachycené prostřednictvím různých výtvarných technik.

„Převládat budou zejména drobné formáty a práce na papíře, které se ve velkých galeriích příliš často nevystavují a zůstávají skryté v depozitářích nebo v soukromých sbírkách. Přesto jde o drobné a vzácné skvosty, podobně jako ptáci, které zobrazují,“ uvedl kurátor Jan Jeništa.

Známí autoři i olomoucké výtvarnice

Mezi známá jména zastoupená na výstavě patří Jan Konůpek, František Kobliha, Vojtěch Preissig, Anna Macková, Cyril Bouda, Věra Lišková či Zdeněk Seydl. Chybět nebudou ani práce olomouckých výtvarnic Anny Grmelové a Adély Janské.

Rozměrově největšími díly budou tři poetické ptačí grafiky polského neprofesionálního umělce Jana Nowaka. „Pracoval řadu let v uhelném dole, a o to důležitější pro něj byla příroda, kterou ztvárňoval ve svých precizních velkoformátových fantaziích,“ doplnil Jan Jeništa.

Ptáci jako symbol lidské duše

Ptactvo podle něj není pouze ústředním motivem výstavy, ale může mít i hlubší symbolický význam. „Můžeme ho chápat také jako symbol lidské duše, díky křídlům odpoutané od pozemských starostí,“ dodal kurátor.

Botanická zahrada přírodovědecké fakulty dlouhodobě využívá své výstavní prostory k představování témat, která propojují přírodu, krajinu a umění. „Do botanické zahrady se snažíme přinášet výstavy reflektující rozmanitá témata spojená s botanikou, ochranou přírody, environmentální problematikou a vztahem člověka ke krajině. Na technice a výtvarném médiu nám zase tolik nezáleží,“ uvedl vedoucí zahrady Václav Dvořák.

Umění v prostoru botanické zahrady

Připravovaná výstava je podle něj specifická také způsobem, jakým byla jednotlivá díla vybírána. „Požádali jsme etablovaného znalce umění Ladislava Daňka, aby tentokrát opustil zažité kurátorské postupy a vybíral exponáty srdcem. Myslím, že vznikl radostný výběr, který potěší jak milovníky přírody, tak výtvarného umění,“ doplnil Václav Dvořák.

Vernisáž výstavy Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové se uskuteční v úterý 22. září od 18:00 v sále Josefa Otruby. Výstava potrvá do 27. listopadu a bude přístupná v otevírací době Botanické zahrady PřF UP a při akcích pro veřejnost.