Agregátor zdrojů

In the presence of representatives of the European Commission, the Czech Academy of Sciences, ministries, partner institutions, and industry, the Surface Science Laboratory Station (SSLS) research apparatus was officially inaugurated on February 12 at the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences. The apparatus was moved to Prague from the European Commission's Joint Research Centre (JRC) in Karlsruhe. 

Za přítomnosti zástupců Evropské komise, Akademie věd ČR, ministerstev, partnerských institucí i průmyslu byla 12. února ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR slavnostně inaugurována výzkumná aparatura Surface Science Laboratory Station (SSLS), která byla do Prahy přesunuta ze Společného výzkumného střediska Evropské komise (Joint Research Centre, JRC) v Karlsruhe. 

 

Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého a Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty UP. Studie otevírá cestu k budoucímu výzkumu zaměřenému na optimalizaci růstových vlastností plodin důležitých pro zemědělství a lesnictví, včetně produkce komerčně významných materiálů, jako je dřevo, papír či bioprodukty.

„Tento výzkum objasňuje, jak rostliny jemně ladí vývoj vodivých pletiv a určují osud svých cévních buněk. Zjištění mohou ovlivnit vlastnosti rostlin od odolnosti vůči suchu přes růst kořenů a hlíz potravinářských plodin až po tvorbu dřeva,“ uvedla spolu-první autorka článku Raili Ruonala z Univerzity v Helsinkách.

Na základě studia modelové rostliny Arabidopsis thaliana vědci odhalili regulační dynamiku, jež řídí tvorbu xylému. Toto vodivé pletivo funguje jako „vodovod“ rostliny, rozvádí vodu a minerály směrem od kořene a zároveň pomáhá rostlinu zpevňovat. Následně se odborníci zaměřili na termospermin – malou kladně nabitou polyaminovou molekulu, o níž je již známo, že reguluje diferenciaci cévních buněk. Ukázalo se, že osud některých rostlinných buněk v cévním systému závisí na spolupráci dvou faktorů – termosperminu a specifické chemické úpravy ribozomu – buněčné „továrny na proteiny“. Studie potvrdila, že pouze ribozomy nesoucí určitou chemickou „značku“ na své RNA umožňují termosperminu správně se navázat a následně řídit buněčný vývoj.

„Jde o první experimentální důkaz tohoto mechanismu. Polyaminy jsou navíc syntetizované všemi živými organismy, a proto má tento výzkum význam nejen pro rostliny, ale také pro další organismy, včetně oblasti lidského zdraví." Nuria De Diego

Na polyaminy jako regulátory růstu rostlin se při výzkumu reakcí rostlin na stres dlouhodobě zaměřují členky autorského týmu z CATRIN. Polyaminy pomáhají rostlinám lépe růst a zvládat stres nebo například ovlivňují, které geny se v buňce zapnou nebo vypnou a jak se podle nich vyrábějí bílkoviny. Nově vědci ukázali, že tyto molekuly dokážou přímo ovlivňovat i tvorbu buněčných ribozomů.

„Tyto poznatky jsou významné, protože jde o první experimentální důkaz tohoto mechanismu. Polyaminy jsou navíc syntetizované všemi živými organismy, a proto má tento výzkum význam nejen pro rostliny, ale také pro další organismy, včetně oblasti lidského zdraví,“ uvedla spoluautorka studie Nuria De Diego, vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím CATRIN. Společně s kolegyní Sanjou Ćavar Zeljković měly v mezinárodním týmu na starosti právě měření polyaminů. Na tématu s Univerzitou v Helsinkách i Univerzitou v Cambridge a Polskou akademií věd nadále spolupracují s cílem využít objev pro pochopení sekundárního růstu stromů i studium některých onemocnění.

Vedoucí Laboratoře růstových regulátorů Ondřej Novák se v rámci mezinárodního multioborového výzkumu podílel na charakterizaci rostlin s mutací v genu, jehož aktivita je ovlivněna chemickou úpravou ribozomů po navázání termosperminu.

„Studie představuje první důkaz, že polyamin může cíleně regulovat genovou expresi přímo na ribozomu. Detailní strukturní analýza navíc přesně ukazuje, jak se termospermin váže. Výzkum tak odhaluje nový regulační princip a osvětluje záhadu známou více než 15 let. Tedy jak může termospermin podle potřeby aktivovat nebo potlačovat různé skupiny genů, a to pouze prostřednictvím ribozomu se specifickou chemickou značkou,“ uvedl Novák.

Přestože byl výzkum proveden na modelové rostlině Arabidopsis thaliana, naznačuje, že stejná signalizace může probíhat i u dalších rostlin. Například u stromů by tyto signály mohly být nastaveny tak, aby podporovaly tvorbu velkého množství vodivých cév pro růst do výšky, zatímco u ředkviček by mohly být upraveny ve prospěch zásobních buněk v kořeni, což rostlině umožní ukládat více energie.

Na výzkumu vědci z Olomouce spolupracovali s kolegy z Velké Británie, Finska, Španělska, Dánska, Švédska, Polska a dalších zemí.

 

Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého a Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty UP. Studie otevírá cestu k budoucímu výzkumu zaměřenému na optimalizaci růstových vlastností plodin důležitých pro zemědělství a lesnictví, včetně produkce komerčně významných materiálů, jako je dřevo, papír či bioprodukty.

„Tento výzkum objasňuje, jak rostliny jemně ladí vývoj vodivých pletiv a určují osud svých cévních buněk. Zjištění mohou ovlivnit vlastnosti rostlin od odolnosti vůči suchu přes růst kořenů a hlíz potravinářských plodin až po tvorbu dřeva,“ uvedla spolu-první autorka článku Raili Ruonala z Univerzity v Helsinkách.

Na základě studia modelové rostliny Arabidopsis thaliana vědci odhalili regulační dynamiku, jež řídí tvorbu xylému. Toto vodivé pletivo funguje jako „vodovod“ rostliny, rozvádí vodu a minerály směrem od kořene a zároveň pomáhá rostlinu zpevňovat. Následně se odborníci zaměřili na termospermin – malou kladně nabitou polyaminovou molekulu, o níž je již známo, že reguluje diferenciaci cévních buněk. Ukázalo se, že osud některých rostlinných buněk v cévním systému závisí na spolupráci dvou faktorů – termosperminu a specifické chemické úpravy ribozomu – buněčné „továrny na proteiny“. Studie potvrdila, že pouze ribozomy nesoucí určitou chemickou „značku“ na své RNA umožňují termosperminu správně se navázat a následně řídit buněčný vývoj.

„Jde o první experimentální důkaz tohoto mechanismu. Polyaminy jsou navíc syntetizované všemi živými organismy, a proto má tento výzkum význam nejen pro rostliny, ale také pro další organismy, včetně oblasti lidského zdraví." Nuria De Diego

Na polyaminy jako regulátory růstu rostlin se při výzkumu reakcí rostlin na stres dlouhodobě zaměřují členky autorského týmu z CATRIN. Polyaminy pomáhají rostlinám lépe růst a zvládat stres nebo například ovlivňují, které geny se v buňce zapnou nebo vypnou a jak se podle nich vyrábějí bílkoviny. Nově vědci ukázali, že tyto molekuly dokážou přímo ovlivňovat i tvorbu buněčných ribozomů.

„Tyto poznatky jsou významné, protože jde o první experimentální důkaz tohoto mechanismu. Polyaminy jsou navíc syntetizované všemi živými organismy, a proto má tento výzkum význam nejen pro rostliny, ale také pro další organismy, včetně oblasti lidského zdraví,“ uvedla spoluautorka studie Nuria De Diego, vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím CATRIN. Společně s kolegyní Sanjou Ćavar Zeljković měly v mezinárodním týmu na starosti právě měření polyaminů. Na tématu s Univerzitou v Helsinkách i Univerzitou v Cambridge a Polskou akademií věd nadále spolupracují s cílem využít objev pro pochopení sekundárního růstu stromů i studium některých onemocnění.

Vedoucí Laboratoře růstových regulátorů Ondřej Novák se v rámci mezinárodního multioborového výzkumu podílel na charakterizaci rostlin s mutací v genu, jehož aktivita je ovlivněna chemickou úpravou ribozomů po navázání termosperminu.

„Studie představuje první důkaz, že polyamin může cíleně regulovat genovou expresi přímo na ribozomu. Detailní strukturní analýza navíc přesně ukazuje, jak se termospermin váže. Výzkum tak odhaluje nový regulační princip a osvětluje záhadu známou více než 15 let. Tedy jak může termospermin podle potřeby aktivovat nebo potlačovat různé skupiny genů, a to pouze prostřednictvím ribozomu se specifickou chemickou značkou,“ uvedl Novák.

Přestože byl výzkum proveden na modelové rostlině Arabidopsis thaliana, naznačuje, že stejná signalizace může probíhat i u dalších rostlin. Například u stromů by tyto signály mohly být nastaveny tak, aby podporovaly tvorbu velkého množství vodivých cév pro růst do výšky, zatímco u ředkviček by mohly být upraveny ve prospěch zásobních buněk v kořeni, což rostlině umožní ukládat více energie.

Na výzkumu vědci z Olomouce spolupracovali s kolegy z Velké Británie, Finska, Španělska, Dánska, Švédska, Polska a dalších zemí.

Budoucnost práce – tedy propojení technologií, pracovních hodnot a lidského rozměru organizací – patří k hlavním tématům mezinárodní konference ISSWOV 2026, která se uskuteční na Univerzitě Palackého. Do Olomouce zavítají odborníci z různých koutů světa, kteří se dlouhodobě zabývají teorií i praxí pracovních a organizačních hodnot, leadershipu, wellbeingu a vlivu nových technologií na práci.

Univerzita Palackého se stane hostitelkou 19. bienálního ročníku významné mezinárodní konference ISSWOV 2026: The Future of Work Values: Wellbeing, Diversity, and Meaning in the Age of AI and Transformation (Budoucnost pracovních hodnot: pohoda, rozmanitost a smysl v době AI a transformace) a přivítá experty z oblastí pracovních a organizačních studií, managementu, psychologie i příbuzných oborů. Konference představuje prestižní platformu pro výměnu poznatků, prezentaci nejnovějšího výzkumu i dobré praxe a prohlubování mezinárodní spolupráce; svým holistickým přístupem zároveň vytváří prostor pro mezioborový dialog, kritickou reflexi a společné učení. Tématem ročníku 2026 je budoucnost pracovních hodnot se zaměřením na blaho pracovníků, diverzitu a smysl práce v době rozvoje umělé inteligence a rychlých společenských změn.

„Na pracovištích dnes dochází k zásadním proměnám – od nástupu umělé inteligence, digitalizace a automatizace až po proměnu očekávání různých generací pracovníků. Konference nabídne jedinečnou příležitost diskutovat o tom, jak mohou organizace na tyto výzvy reagovat a jak vytvářet pracovní prostředí, které nepodporuje pouze výkon, ale také lidské blaho, radost a smysluplnost práce, rozvoj a uplatnění talentu prostřednictvím kontinuálního učení a sdílených hodnot,“ uvedla za pořadatele Slavka Silberg z katedry psychologie Filozofické fakulty UP.

Program mezinárodního setkání zahrne přednášky klíčových hostů, prezentace odborných příspěvků, panelové diskuze, posterové sekce i interaktivní workshopy. Ty se mimo jiné zaměří na vývoj pracovních a organizačních hodnot v kontextu AI a digitalizace, roli diverzity, equity a inkluze na pracovišti, význam wellbeingu a psychického zdraví v práci, interkulturní a mezigenerační rozdíly ve vnímání práce a hodnot, stejně jako na etiku vedení a smysluplné řízení organizací.

„Konference nabídne jedinečnou příležitost diskutovat o tom, jak mohou organizace na tyto výzvy reagovat a jak vytvářet pracovní prostředí, které nepodporuje pouze výkon, ale také lidské blaho, radost a smysluplnost práce, rozvoj a uplatnění talentu prostřednictvím kontinuálního učení a sdílených hodnot.“ Slavka Silberg

Do Olomouce přijede například profesor Arnold B. Bakker z Erasmus University Rotterdam v Nizozemí, který se věnuje organizační psychologii a managementu a který je od roku 2013 zařazován mezi ‚nejvlivnější vědecké mozky‘ na světě. Se svými kolegy vytvořil řadu nástrojů, například pro měření pracovního zapojení, vyhoření, flow, job craftingu, pracovních nároků a zdrojů, vytváření smyslu, využívání silných stránek či emoční inteligence. Profesor Bakker je také zakladatelem Centra excelence pro pozitivní organizační psychologii, jehož cílem je přinášet do organizací po celém světě intervence pozitivní psychologie založené na důkazech. Jeho dosavadní práce byla oceněna řadou cen.

Dalším ze zvaných řečníků je profesor Aharon Tziner, který působí na Tel Hai Academic College v Izraeli. Ve svém výzkumu se zaměřuje zejména na oblast pracovního chování, organizační psychologie a managementu. Zabývá se tématy, jako jsou pracovní spokojenost a organizační chování, workoholismus, vyhoření a wellbeing, spiritualita na pracovišti a leadership, emoční inteligence a výkon, násilí a šikana na pracovišti, psychologická pohoda a spokojenost se životem či etika v podnikání a vzdělávání. Rozsah a rozmanitost jeho výzkumu odrážejí hluboké propojení behaviorálních věd s praktickými otázkami pohody zaměstnanců a efektivity organizací.

Mezinárodní konference ISSWOV 2026 se uskuteční pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, rektora Univerzity Palackého, děkana Filozofické fakulty UP a vedoucího katedry psychologie FF UP. Pořádá ji International Society for the Study of Work & Organizational Values (ISSWOV) ve spolupráci se Slavkou Silberg a Martinem Dolejšem z katedry psychologie FF UP. ISSWOV působí od roku 1988 a sdružuje odborníky z celého světa. Její konference, pořádané v různých zemích, významně přispívají k rozvoji akademického dialogu i praxe v oblasti managementu, sociálních věd, psychologie a příbuzných oborů.
Konference ISSWOV 2026 se uskuteční od 28. června do 1. července 2026. Více informací najdete zde.

Budoucnost práce – tedy propojení technologií, pracovních hodnot a lidského rozměru organizací – patří k hlavním tématům mezinárodní konference ISSWOV 2026, která se uskuteční na Univerzitě Palackého. Do Olomouce zavítají odborníci z různých koutů světa, kteří se dlouhodobě zabývají teorií i praxí pracovních a organizačních hodnot, leadershipu, wellbeingu a vlivu nových technologií na práci.

Univerzita Palackého se stane hostitelkou 19. bienálního ročníku významné mezinárodní konference ISSWOV 2026: The Future of Work Values: Wellbeing, Diversity, and Meaning in the Age of AI and Transformation (Budoucnost pracovních hodnot: pohoda, rozmanitost a smysl v době AI a transformace) a přivítá experty z oblastí pracovních a organizačních studií, managementu, psychologie i příbuzných oborů. Konference představuje prestižní platformu pro výměnu poznatků, prezentaci nejnovějšího výzkumu i dobré praxe a prohlubování mezinárodní spolupráce; svým holistickým přístupem zároveň vytváří prostor pro mezioborový dialog, kritickou reflexi a společné učení. Tématem ročníku 2026 je budoucnost pracovních hodnot se zaměřením na blaho pracovníků, diverzitu a smysl práce v době rozvoje umělé inteligence a rychlých společenských změn.

„Na pracovištích dnes dochází k zásadním proměnám – od nástupu umělé inteligence, digitalizace a automatizace až po proměnu očekávání různých generací pracovníků. Konference nabídne jedinečnou příležitost diskutovat o tom, jak mohou organizace na tyto výzvy reagovat a jak vytvářet pracovní prostředí, které nepodporuje pouze výkon, ale také lidské blaho, radost a smysluplnost práce, rozvoj a uplatnění talentu prostřednictvím kontinuálního učení a sdílených hodnot,“ uvedla za pořadatele Slavka Silberg z katedry psychologie Filozofické fakulty UP.

Program mezinárodního setkání zahrne přednášky klíčových hostů, prezentace odborných příspěvků, panelové diskuze, posterové sekce i interaktivní workshopy. Ty se mimo jiné zaměří na vývoj pracovních a organizačních hodnot v kontextu AI a digitalizace, roli diverzity, equity a inkluze na pracovišti, význam wellbeingu a psychického zdraví v práci, interkulturní a mezigenerační rozdíly ve vnímání práce a hodnot, stejně jako na etiku vedení a smysluplné řízení organizací.

„Konference nabídne jedinečnou příležitost diskutovat o tom, jak mohou organizace na tyto výzvy reagovat a jak vytvářet pracovní prostředí, které nepodporuje pouze výkon, ale také lidské blaho, radost a smysluplnost práce, rozvoj a uplatnění talentu prostřednictvím kontinuálního učení a sdílených hodnot.“ Slavka Silberg

Do Olomouce přijede například profesor Arnold B. Bakker z Erasmus University Rotterdam v Nizozemí, který se věnuje organizační psychologii a managementu a který je od roku 2013 zařazován mezi ‚nejvlivnější vědecké mozky‘ na světě. Se svými kolegy vytvořil řadu nástrojů, například pro měření pracovního zapojení, vyhoření, flow, job craftingu, pracovních nároků a zdrojů, vytváření smyslu, využívání silných stránek či emoční inteligence. Profesor Bakker je také zakladatelem Centra excelence pro pozitivní organizační psychologii, jehož cílem je přinášet do organizací po celém světě intervence pozitivní psychologie založené na důkazech. Jeho dosavadní práce byla oceněna řadou cen.

Dalším ze zvaných řečníků je profesor Aharon Tziner, který působí na Tel Hai Academic College v Izraeli. Ve svém výzkumu se zaměřuje zejména na oblast pracovního chování, organizační psychologie a managementu. Zabývá se tématy, jako jsou pracovní spokojenost a organizační chování, workoholismus, vyhoření a wellbeing, spiritualita na pracovišti a leadership, emoční inteligence a výkon, násilí a šikana na pracovišti, psychologická pohoda a spokojenost se životem či etika v podnikání a vzdělávání. Rozsah a rozmanitost jeho výzkumu odrážejí hluboké propojení behaviorálních věd s praktickými otázkami pohody zaměstnanců a efektivity organizací.

Mezinárodní konference ISSWOV 2026 se uskuteční pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, rektora Univerzity Palackého, děkana Filozofické fakulty UP a vedoucího katedry psychologie FF UP. Pořádá ji International Society for the Study of Work & Organizational Values (ISSWOV) ve spolupráci se Slavkou Silberg a Martinem Dolejšem z katedry psychologie FF UP. ISSWOV působí od roku 1988 a sdružuje odborníky z celého světa. Její konference, pořádané v různých zemích, významně přispívají k rozvoji akademického dialogu i praxe v oblasti managementu, sociálních věd, psychologie a příbuzných oborů.
Konference ISSWOV 2026 se uskuteční od 28. června do 1. července 2026. Více informací najdete zde.

Vloni v lednu odjel materiálový chemik David Panáček z CATRIN na Imperial College London na katedru bioinženýrství, kde díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship (MSCA) – CZ pracoval pod vedením uznávaného vědce Firata Güdera. Po 12 měsících se vrátil do Česka a v dalších čtyřech měsících bude ve firmě AgroBioChem výsledky z laboratoře aplikovat v praxi.

Celou stáž následně ukončí David Panáček závěrečnými dvěma měsíci v Londýně, kde všechny výsledky uzavře.

Čím jsi se na prestižním zahraničním pracovišti zabýval?

Vycházel jsem ze svých zkušeností z oblasti 2D chemie grafenu, které se věnuji už od doktorského studia. Deriváty grafenu se v CATRIN využívají například pro ukládání energie, v katalýze či pro biomedicínu. Hlavní výzkumné téma mé stáže ale bylo poněkud odlišné. Šlo o vývoj a využití senzorů pro monitorování rostlin, které jsou vystavené stresu. Právě touto problematikou se Firat Güder zabývá a tento výzkum se rozvíjí i v CATRIN. Proto jsme se dohodli na spolupráci.

Nešlo o tvůj první delší zahraniční pobyt. V čem to bylo nyní jiné?

V minulosti jsem působil pět měsíců v Barceloně v Katalánském institutu nanověd a nanotechnologií (ICN2) během doktorského studia. Takže už jsem věděl, jak přínosné může působení v cizině být. I tak jsem získal další obrovské zkušenosti. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak výzkumný tým funguje zase v jiné části světa. Dalo mi to hodně.

Co jsi zjistil? Liší se například vybavení laboratoří, nebo jejich fungování? Co tě nejvíc zaujalo?

Ne že bych v laboratoři objevil něco nového, to ne. Už v minulosti jsem poznal, že naše pracoviště v CATRIN se řadí co do vybavení k nejlepším na světě. V tomto ohledu i laboratoř v Imperial College London, v níž jsem působil, předčíme. Takže že bych se naučil nějaké nové metody či postupy, to ne. Ale rozšířil jsem si obzory například o to, jak tam funguje evaluace vědy a jak celkově přistupují k práci, což bylo velice odlišné od zvyklostí v Česku. Zaujalo mě například to, že tam velmi striktně kladou důraz na evaluaci. Ta probíhá každé dva roky a vědci či vedoucí skupin se musí zodpovídat za svoje výsledky. Jsou jasně daná pravidla, která se musí dodržovat, všichni mají stejné podmínky, které musí splnit. To se mi velmi líbí, takový transparentní systém mi velmi vyhovuje. V ICL také velmi tlačí na přenos výsledků vědy do praxe. To je další věci, kterou vnímám velmi pozitivně. Naučil jsem se tam, co je pro to třeba udělat.

V jak velkém týmu jsi pracoval?

Jednalo se o zhruba patnáctičlenný tým, jehož vedoucí byl Firat Güder, velmi respektovaný odborník tureckého původu. Jednu třetinu týmu tvořili postdoci, zbytek studenti včetně doktorandů. Zajímavé je, že jsem byl ve skupině jediný Evropan, měl jsem kolegy z Číny, Turecka, Kanady, Brazílie či Afriky. Tým propojoval nejen řadu kultur, ale i vědních disciplín. To je na ICL velmi typické. Každý člen skupiny zastupoval jiný obor. Já jsem byl například jediný materiálový chemik, byli tam i odborníci čistě na IT, kteří nikdy nepracovali v laboratoři. Fascinující na tom bylo to, že jsme vždy všichni museli najít společnou řeč a přijít na to, jak daný problém spolu vyřešit. A to bylo rovněž velmi obohacující. V CATRIN je míra internacionalizace na české poměry sice vysoká a také se tu dbá na multioborovou spolupráci, ale ve srovnání se zahraničím je to stále jiné.

Jaký je výstup tvé stáže?

Jednak jsou to publikace. Spolu s kolegy z obou institucí jsme připravili přehledový článek, který nedávno vyšel v Nature Communications a týká se nových trendů v monitorování zdraví plodin v zemědělství. Následně jsme pokračovali v experimentální části, kdy se nacházíme v závěrečné fázi vývoje senzoru, který bude prvním svého druhu a dokáže monitorovat chování rostlin ve stresových podmínkách. Zhruba do půl roku bychom rádi připravili publikaci, v níž výsledek představíme. Rovněž se těším na tu část svého projektu, kdy s výsledky vyjdeme z laboratoře a budeme je testovat ve firmě AgroBioChem, přímo ve sklenících a reálných podmínkách. To je unikátní možnost a zkušenost.

Tentokrát jsi byl v zahraničí i s rodinou. Bylo to náročné?

Bylo to extrémně náročné. Mimo jiné i proto, že Londýn se řadí mezi nejdražší města na světě. Takže život tam je nesmírně nákladný. Včetně bydlení. Například mí kolegové z laboratoře museli do práce denně dojíždět třeba dvě hodiny vlakem, protože bližší bydlení si nemohou dovolit. Případně to někteří řeší sdíleným bydlením, ale to pro nás s manželkou a dvěma dětmi nepřicházelo v úvahu. Bydleli jsme v garsonce o 28 metrech čtverečních, pokoj byl obývák, ložnice, pokojíček i kuchyň v jednom. Já jsem strávil hodně času v práci a dělal vědu, která mě baví, ale pro manželku to bylo nesmírně těžké.

Takže jsi neměl chuť v cizině zůstat?

Přiznám se, že nabídku jsem dostal. Ale jak už jsem zmínil, doma mám pro vědu nadstandardní podmínky, zejména co do instrumentálního zázemí, takže jsem ji s díky odmítl. Nejdůležitější pro mě je, aby rodina byla v pohodě. Být v klidu je hlavním předpokladem pro to, abych svoji práci mohl odvádět na nejvyšší úrovni.

Jaké jsou po návratu tvé plány?

Nejbližším úkolem je dokončit tento výzkum. Pak už budu mít vše připraveno na to, abych si podal svůj první evropský grant, ERC starting, a mohl si tak založit vlastní skupinu. Zkušenosti z Londýna bych velmi rád využil při jejím vedení. Právě tyto poznatky jsou podle mě to nejdůležitější, co jsem si ze stáže odnesl.

Vloni v lednu odjel materiálový chemik David Panáček z CATRIN na Imperial College London na katedru bioinženýrství, kde díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship (MSCA) – CZ pracoval pod vedením uznávaného vědce Firata Güdera. Po 12 měsících se vrátil do Česka a v dalších čtyřech měsících bude ve firmě AgroBioChem výsledky z laboratoře aplikovat v praxi.

Celou stáž následně ukončí David Panáček závěrečnými dvěma měsíci v Londýně, kde všechny výsledky uzavře.

Čím jsi se na prestižním zahraničním pracovišti zabýval?

Vycházel jsem ze svých zkušeností z oblasti 2D chemie grafenu, které se věnuji už od doktorského studia. Deriváty grafenu se v CATRIN využívají například pro ukládání energie, v katalýze či pro biomedicínu. Hlavní výzkumné téma mé stáže ale bylo poněkud odlišné. Šlo o vývoj a využití senzorů pro monitorování rostlin, které jsou vystavené stresu. Právě touto problematikou se Firat Güder zabývá a tento výzkum se rozvíjí i v CATRIN. Proto jsme se dohodli na spolupráci.

Nešlo o tvůj první delší zahraniční pobyt. V čem to bylo nyní jiné?

V minulosti jsem působil pět měsíců v Barceloně v Katalánském institutu nanověd a nanotechnologií (ICN2) během doktorského studia. Takže už jsem věděl, jak přínosné může působení v cizině být. I tak jsem získal další obrovské zkušenosti. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak výzkumný tým funguje zase v jiné části světa. Dalo mi to hodně.

Co jsi zjistil? Liší se například vybavení laboratoří, nebo jejich fungování? Co tě nejvíc zaujalo?

Ne že bych v laboratoři objevil něco nového, to ne. Už v minulosti jsem poznal, že naše pracoviště v CATRIN se řadí co do vybavení k nejlepším na světě. V tomto ohledu i laboratoř v Imperial College London, v níž jsem působil, předčíme. Takže že bych se naučil nějaké nové metody či postupy, to ne. Ale rozšířil jsem si obzory například o to, jak tam funguje evaluace vědy a jak celkově přistupují k práci, což bylo velice odlišné od zvyklostí v Česku. Zaujalo mě například to, že tam velmi striktně kladou důraz na evaluaci. Ta probíhá každé dva roky a vědci či vedoucí skupin se musí zodpovídat za svoje výsledky. Jsou jasně daná pravidla, která se musí dodržovat, všichni mají stejné podmínky, které musí splnit. To se mi velmi líbí, takový transparentní systém mi velmi vyhovuje. V ICL také velmi tlačí na přenos výsledků vědy do praxe. To je další věci, kterou vnímám velmi pozitivně. Naučil jsem se tam, co je pro to třeba udělat.

V jak velkém týmu jsi pracoval?

Jednalo se o zhruba patnáctičlenný tým, jehož vedoucí byl Firat Güder, velmi respektovaný odborník tureckého původu. Jednu třetinu týmu tvořili postdoci, zbytek studenti včetně doktorandů. Zajímavé je, že jsem byl ve skupině jediný Evropan, měl jsem kolegy z Číny, Turecka, Kanady, Brazílie či Afriky. Tým propojoval nejen řadu kultur, ale i vědních disciplín. To je na ICL velmi typické. Každý člen skupiny zastupoval jiný obor. Já jsem byl například jediný materiálový chemik, byli tam i odborníci čistě na IT, kteří nikdy nepracovali v laboratoři. Fascinující na tom bylo to, že jsme vždy všichni museli najít společnou řeč a přijít na to, jak daný problém spolu vyřešit. A to bylo rovněž velmi obohacující. V CATRIN je míra internacionalizace na české poměry sice vysoká a také se tu dbá na multioborovou spolupráci, ale ve srovnání se zahraničím je to stále jiné.

Jaký je výstup tvé stáže?

Jednak jsou to publikace. Spolu s kolegy z obou institucí jsme připravili přehledový článek, který nedávno vyšel v Nature Communications a týká se nových trendů v monitorování zdraví plodin v zemědělství. Následně jsme pokračovali v experimentální části, kdy se nacházíme v závěrečné fázi vývoje senzoru, který bude prvním svého druhu a dokáže monitorovat chování rostlin ve stresových podmínkách. Zhruba do půl roku bychom rádi připravili publikaci, v níž výsledek představíme. Rovněž se těším na tu část svého projektu, kdy s výsledky vyjdeme z laboratoře a budeme je testovat ve firmě AgroBioChem, přímo ve sklenících a reálných podmínkách. To je unikátní možnost a zkušenost.

Tentokrát jsi byl v zahraničí i s rodinou. Bylo to náročné?

Bylo to extrémně náročné. Mimo jiné i proto, že Londýn se řadí mezi nejdražší města na světě. Takže život tam je nesmírně nákladný. Včetně bydlení. Například mí kolegové z laboratoře museli do práce denně dojíždět třeba dvě hodiny vlakem, protože bližší bydlení si nemohou dovolit. Případně to někteří řeší sdíleným bydlením, ale to pro nás s manželkou a dvěma dětmi nepřicházelo v úvahu. Bydleli jsme v garsonce o 28 metrech čtverečních, pokoj byl obývák, ložnice, pokojíček i kuchyň v jednom. Já jsem strávil hodně času v práci a dělal vědu, která mě baví, ale pro manželku to bylo nesmírně těžké.

Takže jsi neměl chuť v cizině zůstat?

Přiznám se, že nabídku jsem dostal. Ale jak už jsem zmínil, doma mám pro vědu nadstandardní podmínky, zejména co do instrumentálního zázemí, takže jsem ji s díky odmítl. Nejdůležitější pro mě je, aby rodina byla v pohodě. Být v klidu je hlavním předpokladem pro to, abych svoji práci mohl odvádět na nejvyšší úrovni.

Jaké jsou po návratu tvé plány?

Nejbližším úkolem je dokončit tento výzkum. Pak už budu mít vše připraveno na to, abych si podal svůj první evropský grant, ERC starting, a mohl si tak založit vlastní skupinu. Zkušenosti z Londýna bych velmi rád využil při jejím vedení. Právě tyto poznatky jsou podle mě to nejdůležitější, co jsem si ze stáže odnesl.

Připravují vyučující testy a úlohy s využitím AI? Omezují používání umělé inteligence ve svém předmětu nějakými pravidly? Mají studující nadále vypracovávat závěrečné diplomové práce? Univerzita Palackého v těchto dnech mapuje, jaké výhody či úskalí přináší využívání AI ve výuce. Dotazník pro všechny vyučující na UP je otevřen do 23. února 2026.

Vývoj v oblasti umělé inteligence (Artificial Intelligence – AI) jde rychle dopředu. I když se Univerzita Palackého tématu AI a jejího využití již dříve věnovala a vydala oficiální doporučení, připravuje nyní jejich aktualizaci a rozšíření.

„Cílem probíhajícího šetření je zjistit aktuální stav využívání umělé inteligence ve výuce napříč fakultami. Ať už se jedná o přípravu výuky, zadávání úkolů či hodnocení studentů. Zajímá nás také, zda mají vyučující pro využívání AI při studiu nastavena nějaká pravidla nebo jestli mají k dispozici odpovídající licence,“ upřesnil prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek s tím, že výstupy z probíhajícího šetření následně poslouží k upřesnění a ujednocení pravidel napříč univerzitou.

Využíváte umělou inteligenci při výuce na UP? A proč (ne)?
Dotazník, jehož zodpovězení zabere zhruba 8 až 12 minut, mohou všichni vyučující na Univerzitě palackého vyplnit do pondělí 23. února 2026 včetně.

Připravují vyučující testy a úlohy s využitím AI? Omezují používání umělé inteligence ve svém předmětu nějakými pravidly? Mají studující nadále vypracovávat závěrečné diplomové práce? Univerzita Palackého v těchto dnech mapuje, jaké výhody či úskalí přináší využívání AI ve výuce. Dotazník pro všechny vyučující na UP je otevřen do 23. února 2026.

Vývoj v oblasti umělé inteligence (Artificial Intelligence – AI) jde rychle dopředu. I když se Univerzita Palackého tématu AI a jejího využití již dříve věnovala a vydala oficiální doporučení, připravuje nyní jejich aktualizaci a rozšíření.

„Cílem probíhajícího šetření je zjistit aktuální stav využívání umělé inteligence ve výuce napříč fakultami. Ať už se jedná o přípravu výuky, zadávání úkolů či hodnocení studentů. Zajímá nás také, zda mají vyučující pro využívání AI při studiu nastavena nějaká pravidla nebo jestli mají k dispozici odpovídající licence,“ upřesnil prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek s tím, že výstupy z probíhajícího šetření následně poslouží k upřesnění a ujednocení pravidel napříč univerzitou.

Využíváte umělou inteligenci při výuce na UP? A proč (ne)?
Dotazník, jehož zodpovězení zabere zhruba 8 až 12 minut, mohou všichni vyučující na Univerzitě palackého vyplnit do pondělí 23. února 2026 včetně.

What challenges must women overcome if they want to succeed in science while also caring for their families? And is it possible to lead the largest scientific institution in Czechia without compromising one's values? These and other questions were answered by two prominent figures in Czech science – Professors Helena Illnerová and Eva Zažímalová, former presidents of the Czech Academy of Sciences, during the Per aspera – Women's Path through Science gala evening, which took place at the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences on the occasion of International Day of Women and Girls in Science.  

Jaké výzvy musí ženy překonávat, pokud chtějí uspět ve vědě a zároveň pečovat o rodinu? A lze vést největší vědeckou instituci v Česku bez kompromisů v hodnotách? Nejen na tyto otázky odpovídaly dvě výrazné osobnosti české vědy – profesorky Helena Illnerová a Eva Zažímalová, bývalé předsedkyně Akademie věd ČR, během slavnostního večera Per aspera – Cesta žen vědou, který se konal ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. 

Cílem letošního Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě na UP bylo představit mezinárodní rozměr univerzity. S ženami různých národností, životních příběhů a oborů se mohli seznámit návštěvníci panelové diskuze, zástupkyně jednotlivých fakult představí také nový web. Již tradičně dala univerzita prostor pro sdílení ženského pohledu na vědu při společné snídani.

Ženy mají ve vědě své nezastupitelné místo, přinášejí jiné perspektivy než mužští kolegové, přicházejí s odlišným náhledem na výzkumná témata, obohacují vědecký dialog. Přesto, že ženy a dívky na většině tuzemských univerzit tvoří nadpoloviční většinu všech studujících, jejich počet klesá s tím, jak stoupáme po žebříčku akademických titulů či funkcí. I proto je důležité si příběhy úspěšných žen ve vědě připomínat. Fungují totiž jako vzory pro mladé kolegyně a studentky, ukazují, že se dá kloubit profesní a rodinný život, že se skleněný strop dá rozbít.

video_sem

Nové pohledy a zkušenosti do vědeckého bádání přinášejí také vědci a vědkyně ze zahraničí. Není náhoda, že ta nejúspěšnější vědecká pracoviště světa jsou z velké většiny multikulturní. A právě na mezinárodní rozměr Univerzity Palackého upozorňuje letošní kampaň při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Protože věda nezná hranice!

Pestrá univerzita

Na webu zenyvevede.upol.cz si tak můžete přečíst příběhy devíti vědkyň-cizinek, které zastupují jednotlivé univerzitní součásti a ukazují, jak bohatá je naše univerzitní komunita. Každá je jiná, a přesto sdílejí jedno společné – lásku k vědě a také k našemu univerzitnímu městu, které se i jim dostalo pod kůži. Web je také v angličtině.

S pěticí z nich proběhla v předvečer Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě panelová diskuze. Pod taktovkou moderátorky Selmy Porobič, vedoucí koordinátorky mezinárodní sítě univerzit Aliance Aurora na UP, se o své zkušenosti z vědy podělila historička a literární vědkyně Elizabeth Allyn Woock z filozofické fakulty, Alla Fedorova z právnické fakulty zabývající se sociálním právem, rostlinná bioložka Nuria De Diego Sanchez z vysokoškolského ústavu CATRIN, Natálie Kaščáková zkoumající psychologii traumatu na cyrilometodějské teologické fakultě a Huang Xiao Rui, která propojuje svět vědy a klinické rehabilitace na fakultě zdravotnických věd.

foto_sem_4

Společně debatovaly o různých pohledech na výzkum, kloubení osobního života a vědy či o příležitostech pro vědkyně v současném světě. Neopomenuly také zdůraznit důležitost silných vzorů. „Pokud nemáte žádný vzor v reálném světě, tak si jej najděte v literatuře nebo filmech. Nebo si jej klidně vymyslete. Je důležité mít se ke komu vztahovat. A hlavně zůstaňte autentické a nebojte se projevit své ženské stránky,“ poradila na závěr debaty mladým vědkyním a studentkám v publiku Elizabeth Woock, která při této příležitosti připravila minikomiks s motivačními citáty svých zahraničních kolegyň.

A jak se na takovou akci sluší a patří, již tradičně bylo v expozicích Pevnosti poznání, kde debata proběhla, zajištěno také hlídání pro děti. Po celou dobu tak povídání doplňovalo radostné výskání ratolestí. Jelikož debata probíhala v angličtině, mohli si návštěvníci zapůjčit sluchátka, do kterých diskuzi tlumočili pracovníci katedry anglistiky a amerikanistiky.

Terapie sdílením

Oslavy žen ve vědě na Univerzitě Palackého doplnila již tradiční Snídaně s vědou pořádaná oddělením řízení lidských zdrojů.

foto_sem_4

Ve Studentském klubu UP přišly začínající vědkyně sdílet své pohledy na vědu, popsat překážky, které musely na cestě k vědě překonávat a poradit se, jak obstát v akademickém světě. Hostkou debaty byla Blanka Collis z Ústavu organické chemie a biochemie, která se zde stará o rovné příležitosti.

V prosinci 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN 11. únor Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Tento den připomíná nejen důležitou roli žen ve vědě a výzkumu, ale zároveň upozorňuje na skutečnost, že jejich zastoupení je celosvětově stále nízké. Svátek je také příležitostí představit inspirativní vědkyně a jejich práci. Podrobné informace o zastoupení žen ve vědě v ČR i v dalších evropských zemích najdete na stránkách NKC - gender a věda.  

 

Cílem letošního Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě na UP bylo představit mezinárodní rozměr univerzity. S ženami různých národností, životních příběhů a oborů se mohli seznámit návštěvníci panelové diskuze, zástupkyně jednotlivých fakult představí také nový web. Již tradičně dala univerzita prostor pro sdílení ženského pohledu na vědu při společné snídani.

Ženy mají ve vědě své nezastupitelné místo, přinášejí jiné perspektivy než mužští kolegové, přicházejí s odlišným náhledem na výzkumná témata, obohacují vědecký dialog. Přesto, že ženy a dívky na většině tuzemských univerzit tvoří nadpoloviční většinu všech studujících, jejich počet klesá s tím, jak stoupáme po žebříčku akademických titulů či funkcí. I proto je důležité si příběhy úspěšných žen ve vědě připomínat. Fungují totiž jako vzory pro mladé kolegyně a studentky, ukazují, že se dá kloubit profesní a rodinný život, že se skleněný strop dá rozbít.

video_sem

Nové pohledy a zkušenosti do vědeckého bádání přinášejí také vědci a vědkyně ze zahraničí. Není náhoda, že ta nejúspěšnější vědecká pracoviště světa jsou z velké většiny multikulturní. A právě na mezinárodní rozměr Univerzity Palackého upozorňuje letošní kampaň při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Protože věda nezná hranice!

Pestrá univerzita

Na webu zenyvevede.upol.cz si tak můžete přečíst příběhy devíti vědkyň-cizinek, které zastupují jednotlivé univerzitní součásti a ukazují, jak bohatá je naše univerzitní komunita. Každá je jiná, a přesto sdílejí jedno společné – lásku k vědě a také k našemu univerzitnímu městu, které se i jim dostalo pod kůži. Web je také v angličtině.

S pěticí z nich proběhla v předvečer Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě panelová diskuze. Pod taktovkou moderátorky Selmy Porobič, vedoucí koordinátorky mezinárodní sítě univerzit Aliance Aurora na UP, se o své zkušenosti z vědy podělila historička a literární vědkyně Elizabeth Allyn Woock z filozofické fakulty, Alla Fedorova z právnické fakulty zabývající se sociálním právem, rostlinná bioložka Nuria De Diego Sanchez z vysokoškolského ústavu CATRIN, Natálie Kaščáková zkoumající psychologii traumatu na cyrilometodějské teologické fakultě a Huang Xiao Rui, která propojuje svět vědy a klinické rehabilitace na fakultě zdravotnických věd.

foto_sem_4

Společně debatovaly o různých pohledech na výzkum, kloubení osobního života a vědy či o příležitostech pro vědkyně v současném světě. Neopomenuly také zdůraznit důležitost silných vzorů. „Pokud nemáte žádný vzor v reálném světě, tak si jej najděte v literatuře nebo filmech. Nebo si jej klidně vymyslete. Je důležité mít se ke komu vztahovat. A hlavně zůstaňte autentické a nebojte se projevit své ženské stránky,“ poradila na závěr debaty mladým vědkyním a studentkám v publiku Elizabeth Woock, která při této příležitosti připravila minikomiks s motivačními citáty svých zahraničních kolegyň.

A jak se na takovou akci sluší a patří, již tradičně bylo v expozicích Pevnosti poznání, kde debata proběhla, zajištěno také hlídání pro děti. Po celou dobu tak povídání doplňovalo radostné výskání ratolestí. Jelikož debata probíhala v angličtině, mohli si návštěvníci zapůjčit sluchátka, do kterých diskuzi tlumočili pracovníci katedry anglistiky a amerikanistiky.

Terapie sdílením

Oslavy žen ve vědě na Univerzitě Palackého doplnila již tradiční Snídaně s vědou pořádaná oddělením řízení lidských zdrojů.

foto_sem_4

Ve Studentském klubu UP přišly začínající vědkyně sdílet své pohledy na vědu, popsat překážky, které musely na cestě k vědě překonávat a poradit se, jak obstát v akademickém světě. Hostkou debaty byla Blanka Collis z Ústavu organické chemie a biochemie, která se zde stará o rovné příležitosti.

V prosinci 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN 11. únor Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Tento den připomíná nejen důležitou roli žen ve vědě a výzkumu, ale zároveň upozorňuje na skutečnost, že jejich zastoupení je celosvětově stále nízké. Svátek je také příležitostí představit inspirativní vědkyně a jejich práci. Podrobné informace o zastoupení žen ve vědě v ČR i v dalších evropských zemích najdete na stránkách NKC - gender a věda.  

 

Žijeme v hektických časech. Jak obstát? Jak pomoci sobě i jiným? A jakou roli v životě společnosti může sehrát univerzita? Na tyto i na spoustu dalších otázek odpovídá nové číslo univerzitního magazínu Žurnál UP.

Hned titulní stránka magazínu upoutá. Jsou na ní téměř dvě desítky osobností naší univerzity, které učí, bádají, popularizují vědu nebo dobrovolničí. Staly se tvářemi nové univerzitní kampaně UP to the Future, v níž chceme postupně seznamovat s lidmi z univerzitní komunity, kteří představují hodnoty odolnosti, udržitelnosti a odpovědnosti.

video_sem

A právě o tom, jak pomáháme znalostmi, zkušenostmi i srdcem a jak univerzita vstupuje do veřejného prostoru, je celé úvodní téma magazínu.

V každém čísle prezentujeme řadu vědeckých poznatků, jimiž můžeme přispět nejen k poznání světa kolem nás, ale i k jeho nápravě. Nenechte si proto ujít texty o výzkumu věnovanému (nad)váze dospívajících nebo o tom, že mnozí lidé trpí novým druhem úzkosti, kterou vyvolávají dopady klimatické změny.

Nemusíte se ale bát, že toto číslo univerzitního magazínu bude depresivní. Právě naopak. Ukazujeme, jak je univerzita, všichni její zaměstnanci i studenti, prospěšná společnosti. Stačí se podívat například na dvoustránku s anketou o popularizaci vědy. Zjistíte, že vědci a vědkyně napříč fakultami chtějí mluvit o své práci srozumitelně. Že vědí nejen jak, ale i proč.

Optimisticky může působit i rozhovor se sportovním psychologem a dnes již emeritním děkanem FTK Michalem Šafářem. Stojí za zamyšlení jeho odpověď na otázku, zda musíme být všichni úspěšní: „Co je úspěch? Ve sportu ho interpretuji jako posouvání se v rámci vlastních schopností a dovedností. Nemusíte se dívat doleva ani doprava, jak jsou na tom ostatní. Jde o to, abyste se vy sama ze svého výchozího bodu posunula o kousek dál. Znovu a znovu. Každý malý posun je krokem k úspěchu.“

Podobnou naději v sobě skrývá práce imunoložky Evy Kriegové, jejíž profil najdete v rubrice Portrét. „S využitím AI budeme schopni generovat hypotézy k ověření. Ta perspektiva je nesmírná a bude z toho profitovat pacient i lékař,“ říká žena, kterou loni prestižní magazín Forbes zařadil mezi TOP vědkyně naší země.

Ke čtení je toho ale mnohem víc. Pro někoho maličkost, jinému to může zlepšit kvalitu života. Řeč je o studentce Karolíně Tomáškové, která se rozhodla změnit pohled na lidi s ADHD a vymyslela pár vychytávek, které jim mohou pomoci. Podpořil ji Nadační fond UP a jeden takový fidget můžete vidět i na stránkách magazínu.

Na čtyřiceti stránkách najdete také zkušenosti studentek práv ze zajímavé soutěže, příběh absolventa Jana Sítaře nebo docela výjimečné Zrcadlení. Svůj pohled na Olomouc a univerzitu sepsala totiž myanmarská studentka Ei.

A samozřejmě jsme nezapomněli ani připomenout, že letos v únoru je to přesně 80 let, kdy se Olomouc opět stala univerzitním městem. Díky historikovi Pavlu Urbáškovi například zjistíte, jak se dělá opulentní raut, když je jídlo na příděl.

To vše v našem novém magazínu Žurnál UP, který najdete na fakultách, v UPointu, Pevnosti poznání, ve Zbrojnici a dalších místech. Přečíst si ho můžete také elektronicky zde.

Žijeme v hektických časech. Jak obstát? Jak pomoci sobě i jiným? A jakou roli v životě společnosti může sehrát univerzita? Na tyto i na spoustu dalších otázek odpovídá nové číslo univerzitního magazínu Žurnál UP.

Hned titulní stránka magazínu upoutá. Jsou na ní téměř dvě desítky osobností naší univerzity, které učí, bádají, popularizují vědu nebo dobrovolničí. Staly se tvářemi nové univerzitní kampaně UP to the Future, v níž chceme postupně seznamovat s lidmi z univerzitní komunity, kteří představují hodnoty odolnosti, udržitelnosti a odpovědnosti.

video_sem

A právě o tom, jak pomáháme znalostmi, zkušenostmi i srdcem a jak univerzita vstupuje do veřejného prostoru, je celé úvodní téma magazínu.

V každém čísle prezentujeme řadu vědeckých poznatků, jimiž můžeme přispět nejen k poznání světa kolem nás, ale i k jeho nápravě. Nenechte si proto ujít texty o výzkumu věnovanému (nad)váze dospívajících nebo o tom, že mnozí lidé trpí novým druhem úzkosti, kterou vyvolávají dopady klimatické změny.

Nemusíte se ale bát, že toto číslo univerzitního magazínu bude depresivní. Právě naopak. Ukazujeme, jak je univerzita, všichni její zaměstnanci i studenti, prospěšná společnosti. Stačí se podívat například na dvoustránku s anketou o popularizaci vědy. Zjistíte, že vědci a vědkyně napříč fakultami chtějí mluvit o své práci srozumitelně. Že vědí nejen jak, ale i proč.

Optimisticky může působit i rozhovor se sportovním psychologem a dnes již emeritním děkanem FTK Michalem Šafářem. Stojí za zamyšlení jeho odpověď na otázku, zda musíme být všichni úspěšní: „Co je úspěch? Ve sportu ho interpretuji jako posouvání se v rámci vlastních schopností a dovedností. Nemusíte se dívat doleva ani doprava, jak jsou na tom ostatní. Jde o to, abyste se vy sama ze svého výchozího bodu posunula o kousek dál. Znovu a znovu. Každý malý posun je krokem k úspěchu.“

Podobnou naději v sobě skrývá práce imunoložky Evy Kriegové, jejíž profil najdete v rubrice Portrét. „S využitím AI budeme schopni generovat hypotézy k ověření. Ta perspektiva je nesmírná a bude z toho profitovat pacient i lékař,“ říká žena, kterou loni prestižní magazín Forbes zařadil mezi TOP vědkyně naší země.

Ke čtení je toho ale mnohem víc. Pro někoho maličkost, jinému to může zlepšit kvalitu života. Řeč je o studentce Karolíně Tomáškové, která se rozhodla změnit pohled na lidi s ADHD a vymyslela pár vychytávek, které jim mohou pomoci. Podpořil ji Nadační fond UP a jeden takový fidget můžete vidět i na stránkách magazínu.

Na čtyřiceti stránkách najdete také zkušenosti studentek práv ze zajímavé soutěže, příběh absolventa Jana Sítaře nebo docela výjimečné Zrcadlení. Svůj pohled na Olomouc a univerzitu sepsala totiž myanmarská studentka Ei.

A samozřejmě jsme nezapomněli ani připomenout, že letos v únoru je to přesně 80 let, kdy se Olomouc opět stala univerzitním městem. Díky historikovi Pavlu Urbáškovi například zjistíte, jak se dělá opulentní raut, když je jídlo na příděl.

To vše v našem novém magazínu Žurnál UP, který najdete na fakultách, v UPointu, Pevnosti poznání, ve Zbrojnici a dalších místech. Přečíst si ho můžete také elektronicky zde.

Během setkání akademické obce Fakulty tělesné kultury UP předal dosavadní děkan Michal Šafář fakultní žezlo svému nástupci Pavlu Hápovi, který fakultu povede v následujících čtyřech letech. Nový děkan setkání využil k představení svého proděkanského týmu a agendy, které se budou v nadcházejících měsících věnovat.  

„Vystupuji před vámi v nové pozici a doufám, že mi to půjde aspoň částečně tak dobře jako mému předchůdci,“ přivítal Pavel Háp přítomné v aule u příležitosti začátku letního semestru, který byl zároveň i jeho prvním dnem ve funkci děkana. 

video_sem

Úvod setkání tak patřil poděkování předchozímu vedení fakulty a především Ivě Dostálové a Zbyňku Svozilovi, kteří se na řízení po řadě let již nebudou podílet. Děkan, poté co mu Michal Šafář symbolicky předal vedení fakulty v podobě fakultního žezla, pak představil a jmenoval do funkce nové proděkany, kteří později promluvili o prioritách či případných změnách na svých úsecích.

Proděkanský tým Pavla Hápa:

Michal Šafář – proděkan pro rozvoj a vnější vztahy, statutární zástupce děkana

Jan Bělka – proděkan pro studium

František Chmelík – proděkan pro vědu a výzkum

Michal Kudláček – proděkan pro zahraničí

Ještě předtím ale Pavel Háp mimo jiné stihl předat první medaili, a sice bronzovou Za zásluhy o rozvoj UP, kterou převzala Jana Hoffmannová z katedry rekreologie, a také poděkovat za práci dlouholetému správci fakultních budov Miloslavu Konrádovi.

Pak již došlo na informace proděkanů. Hovořilo se například o blížících se akreditacích studijních programů, s nimiž budou mimo jiné souviset změny v oblasti závěrečných prací na bakalářském studiu či v množství studentských praxí. Zmínka padla také o umístění FTK v žebříčku Global Ranking of Sport Science Schools and Departments jako nejlepší české sportovní školy na 101.–150. místě nebo o tom, že fakulta byla oslovena v souvislosti s chystaným muzeem zdraví, které vznikne ve fortu Tafelberg v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Představeny byly také změny na úseku tajemníka fakulty, na který přecházejí agendy dříve spojené s proděkankou pro organizaci.

Na setkání akademické obce navázalo jednání Akademického senátu FTK UP. Jeho největší část byla věnována diskuzi o budoucí podobě praxí, senátoři a senátorky také vzali na vědomí informaci děkana Pavla Hápa o jeho proděkanském týmu a schválili nové složení fakultní disciplinární komise. Senát v únoru zasedne ještě jednou, hlasovat bude mj. o nové vědecké radě.

Koncem měsíce také budou vyhlášeny volby do AS FTK UP pro funkční období 2026–2029, jejich harmonogram a volební komisi senát schválil s předstihem již v lednu, viz zápisy na webu.

Během setkání akademické obce Fakulty tělesné kultury UP předal dosavadní děkan Michal Šafář fakultní žezlo svému nástupci Pavlu Hápovi, který fakultu povede v následujících čtyřech letech. Nový děkan setkání využil k představení svého proděkanského týmu a agendy, které se budou v nadcházejících měsících věnovat.  

„Vystupuji před vámi v nové pozici a doufám, že mi to půjde aspoň částečně tak dobře jako mému předchůdci,“ přivítal Pavel Háp přítomné v aule u příležitosti začátku letního semestru, který byl zároveň i jeho prvním dnem ve funkci děkana. 

video_sem

Úvod setkání tak patřil poděkování předchozímu vedení fakulty a především Ivě Dostálové a Zbyňku Svozilovi, kteří se na řízení po řadě let již nebudou podílet. Děkan, poté co mu Michal Šafář symbolicky předal vedení fakulty v podobě fakultního žezla, pak představil a jmenoval do funkce nové proděkany, kteří později promluvili o prioritách či případných změnách na svých úsecích.

Proděkanský tým Pavla Hápa:

Michal Šafář – proděkan pro rozvoj a vnější vztahy, statutární zástupce děkana

Jan Bělka – proděkan pro studium

František Chmelík – proděkan pro vědu a výzkum

Michal Kudláček – proděkan pro zahraničí

Ještě předtím ale Pavel Háp mimo jiné stihl předat první medaili, a sice bronzovou Za zásluhy o rozvoj UP, kterou převzala Jana Hoffmannová z katedry rekreologie, a také poděkovat za práci dlouholetému správci fakultních budov Miloslavu Konrádovi.

Pak již došlo na informace proděkanů. Hovořilo se například o blížících se akreditacích studijních programů, s nimiž budou mimo jiné souviset změny v oblasti závěrečných prací na bakalářském studiu či v množství studentských praxí. Zmínka padla také o umístění FTK v žebříčku Global Ranking of Sport Science Schools and Departments jako nejlepší české sportovní školy na 101.–150. místě nebo o tom, že fakulta byla oslovena v souvislosti s chystaným muzeem zdraví, které vznikne ve fortu Tafelberg v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Představeny byly také změny na úseku tajemníka fakulty, na který přecházejí agendy dříve spojené s proděkankou pro organizaci.

Na setkání akademické obce navázalo jednání Akademického senátu FTK UP. Jeho největší část byla věnována diskuzi o budoucí podobě praxí, senátoři a senátorky také vzali na vědomí informaci děkana Pavla Hápa o jeho proděkanském týmu a schválili nové složení fakultní disciplinární komise. Senát v únoru zasedne ještě jednou, hlasovat bude mj. o nové vědecké radě.

Koncem měsíce také budou vyhlášeny volby do AS FTK UP pro funkční období 2026–2029, jejich harmonogram a volební komisi senát schválil s předstihem již v lednu, viz zápisy na webu.

V areálu Fakultní nemocnice Olomouc vznikne Dům Ronalda McDonalda poskytující dlouhodobé ubytování rodičům, kteří potřebují zůstat nablízku svým hospitalizovaným ratolestem. Teprve druhé takové zařízení v České republice a první na Moravě nabídne dvacet samostatných pokojů, přičemž ubytování pro rodiny bude zdarma – náklady ponese nadační fond Dům Ronalda McDonalda.

Olomoucká fakultní nemocnice pečuje o pacienty z celé země a dlouhodobě rozvíjí principy péče zaměřené na rodinu, jejichž důležitou součástí je i dostupné a klidné zázemí pro rodinu dítěte.

„Snažíme se poskytovat komplexní péči, tedy doplňovat standardní medicínu také o aktivity pro pacientské skupiny, případně rozšiřovat možnosti pro aktivní pacienty, například na poli primární a sekundární prevence. Jako podporu léčebných procesů vytváříme i přátelské a komfortní prostředí, kam tento projekt jednoznačně patří,“ uvedl ředitel nemocnice Roman Havlík při představení architektonické podoby domu.

video_sem

Za návrhem stojí architektonické studio Labor 13. Důraz byl kladen na funkčnost, klidné prostředí a respekt k potřebám rodin s vážně nemocnými dětmi. Dům poskytne soukromí, zázemí pro odpočinek i přirozené propojení s areálem nemocnice. Vyroste v těsné blízkosti Dětské kliniky FNOL a LF UP a umožní ubytování až dvaceti rodin.

„Možnost zůstat nablízku hospitalizovanému dítěti má pro rodiny velký praktický, ale i psychologický význam. Z klinické zkušenosti je patrné, že rodiče, kteří nemusejí řešit dojíždění ani finanční zátěž spojenou s komerčním ubytováním, zvládají dlouhodobý pobyt v nemocnici lépe a mohou být svým dětem oporou po celou dobu léčby. Blízkost rodiny zároveň pozitivně ovlivňuje psychickou pohodu malých pacientů, a tím i jejich schopnosti zvládat náročnou léčbu,“ doplnila přednostka kliniky Eva Karásková.

Většinovým investorem výstavby, nositelem know-how a také tím, kdo bude po dokončení zajišťovat provoz domu, je nadační fond Dům Ronalda McDonalda, který v ČR působí od roku 2002 a již provozuje ubytování pro rodiče v nemocnici v pražském Motole.

„Zkušenosti z Domu Ronalda McDonalda v Motole ukazují, že možnost být dítěti nablízku má pro rodiny zásadní význam a zájem rodičů předčil naše očekávání. Těší nás, že se osvědčený mezinárodní model daří přenášet i do české praxe a že můžeme ve spolupráci s nemocnicí a ministerstvem zdravotnictví rozšířit naše služby i do Olomouce,“ řekla Ivana Švingrová Pešatová, ředitelka fondu.

Otevření olomouckého Domu Ronalda McDonalda se předpokládá na začátku roku 2028. Jeho výstavbu je možné podpořit prostřednictvím veřejné sbírky na platformě Darujme.

V areálu Fakultní nemocnice Olomouc vznikne Dům Ronalda McDonalda poskytující dlouhodobé ubytování rodičům, kteří potřebují zůstat nablízku svým hospitalizovaným ratolestem. Teprve druhé takové zařízení v České republice a první na Moravě nabídne dvacet samostatných pokojů, přičemž ubytování pro rodiny bude zdarma – náklady ponese nadační fond Dům Ronalda McDonalda.

Olomoucká fakultní nemocnice pečuje o pacienty z celé země a dlouhodobě rozvíjí principy péče zaměřené na rodinu, jejichž důležitou součástí je i dostupné a klidné zázemí pro rodinu dítěte.

„Snažíme se poskytovat komplexní péči, tedy doplňovat standardní medicínu také o aktivity pro pacientské skupiny, případně rozšiřovat možnosti pro aktivní pacienty, například na poli primární a sekundární prevence. Jako podporu léčebných procesů vytváříme i přátelské a komfortní prostředí, kam tento projekt jednoznačně patří,“ uvedl ředitel nemocnice Roman Havlík při představení architektonické podoby domu.

video_sem

Za návrhem stojí architektonické studio Labor 13. Důraz byl kladen na funkčnost, klidné prostředí a respekt k potřebám rodin s vážně nemocnými dětmi. Dům poskytne soukromí, zázemí pro odpočinek i přirozené propojení s areálem nemocnice. Vyroste v těsné blízkosti Dětské kliniky FNOL a LF UP a umožní ubytování až dvaceti rodin.

„Možnost zůstat nablízku hospitalizovanému dítěti má pro rodiny velký praktický, ale i psychologický význam. Z klinické zkušenosti je patrné, že rodiče, kteří nemusejí řešit dojíždění ani finanční zátěž spojenou s komerčním ubytováním, zvládají dlouhodobý pobyt v nemocnici lépe a mohou být svým dětem oporou po celou dobu léčby. Blízkost rodiny zároveň pozitivně ovlivňuje psychickou pohodu malých pacientů, a tím i jejich schopnosti zvládat náročnou léčbu,“ doplnila přednostka kliniky Eva Karásková.

Většinovým investorem výstavby, nositelem know-how a také tím, kdo bude po dokončení zajišťovat provoz domu, je nadační fond Dům Ronalda McDonalda, který v ČR působí od roku 2002 a již provozuje ubytování pro rodiče v nemocnici v pražském Motole.

„Zkušenosti z Domu Ronalda McDonalda v Motole ukazují, že možnost být dítěti nablízku má pro rodiny zásadní význam a zájem rodičů předčil naše očekávání. Těší nás, že se osvědčený mezinárodní model daří přenášet i do české praxe a že můžeme ve spolupráci s nemocnicí a ministerstvem zdravotnictví rozšířit naše služby i do Olomouce,“ řekla Ivana Švingrová Pešatová, ředitelka fondu.

Otevření olomouckého Domu Ronalda McDonalda se předpokládá na začátku roku 2028. Jeho výstavbu je možné podpořit prostřednictvím veřejné sbírky na platformě Darujme.