Agregátor zdrojů

Přední světové materiálové vědce propojí mezinárodní workshop TECHSCALE – Beyond the Nanoscale, který dnes začíná v Liblicích a potrvá do 17. září.

S vědci zapojenými do projektu budou o nejnovějších trendech ve vývoji materiálů a technologií diskutovat mimo jiné průkopník výzkumu 2D materiálů a MXenů Yury Gogotsi z Drexel University, přední odborník v teoretické a výpočetní materiálové chemii Gianfranco Pacchioni z Università Milano-Bicocca či expertka v oblasti nanoporézních materiálů, především zeolitů Svetlana Mintova z CNRS.

„V projektu TECHSCALE se nám daří využívat atomární inženýrství nejen k posouvání hranic současného poznání, ale také k otevírání nových možností praktického využití pokročilých materiálů. Workshop je pro nás příležitostí představit nejnovější výsledky, sdílet zkušenosti mezi jednotlivými týmy a především iniciovat nové vědecké spolupráce a společné projekty. Velmi nás těší, že naše pozvání přijali také přední světoví vědci. Nechceme pouze prezentovat, čeho jsme v TECHSCALE dosáhli, ale vytvořit prostředí pro otevřenou diskuzi, nové nápady a vznik dalších mezinárodních spoluprací,“ uvedl hlavní řešitel projektu TECHSCALE Michal Otyepka z CATRIN. Výsledky výzkumu budou podle něj někteří z účastníků prezentovat rovněž v posterové sekci.

Workshop TECHSCALE uvítá přes 80 účastníků. Kromě zástupců řešitelských týmů přijedou rovněž hosté z Polska, Japonska, Číny, Španělska, Francie, USA a dalších zemí.

Kromě CATRIN, která projekt z operačního programu Jan Amos Komenský koordinuje, je do něj zapojeno pět fakult Univerzity Palackého. Partnery jsou také Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Úkolem TECHSCALE je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Společným jmenovatelem nových řešení je průlomová metoda atomárního inženýrství, které umožňuje řídit vlastnosti materiálů až na atomární úrovni. Součástí projektu je také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti.

Přední světové materiálové vědce propojí mezinárodní workshop TECHSCALE – Beyond the Nanoscale, který dnes začíná v Liblicích a potrvá do 17. září.

S vědci zapojenými do projektu budou o nejnovějších trendech ve vývoji materiálů a technologií diskutovat mimo jiné průkopník výzkumu 2D materiálů a MXenů Yury Gogotsi z Drexel University, přední odborník v teoretické a výpočetní materiálové chemii Gianfranco Pacchioni z Università Milano-Bicocca či expertka v oblasti nanoporézních materiálů, především zeolitů Svetlana Mintova z CNRS.

„V projektu TECHSCALE se nám daří využívat atomární inženýrství nejen k posouvání hranic současného poznání, ale také k otevírání nových možností praktického využití pokročilých materiálů. Workshop je pro nás příležitostí představit nejnovější výsledky, sdílet zkušenosti mezi jednotlivými týmy a především iniciovat nové vědecké spolupráce a společné projekty. Velmi nás těší, že naše pozvání přijali také přední světoví vědci. Nechceme pouze prezentovat, čeho jsme v TECHSCALE dosáhli, ale vytvořit prostředí pro otevřenou diskuzi, nové nápady a vznik dalších mezinárodních spoluprací,“ uvedl hlavní řešitel projektu TECHSCALE Michal Otyepka z CATRIN. Výsledky výzkumu budou podle něj někteří z účastníků prezentovat rovněž v posterové sekci.

Workshop TECHSCALE uvítá přes 80 účastníků. Kromě zástupců řešitelských týmů přijedou rovněž hosté z Polska, Japonska, Číny, Španělska, Francie, USA a dalších zemí.

Kromě CATRIN, která projekt z operačního programu Jan Amos Komenský koordinuje, je do něj zapojeno pět fakult Univerzity Palackého. Partnery jsou také Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Úkolem TECHSCALE je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Společným jmenovatelem nových řešení je průlomová metoda atomárního inženýrství, které umožňuje řídit vlastnosti materiálů až na atomární úrovni. Součástí projektu je také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti.

Do čela Centra výpočetní techniky Univerzity Palackého nastupuje Tomáš Antoš. Zkušený IT manažer s více než dvacetiletou praxí v oblasti informačních technologií, kybernetické bezpečnosti a řízení strategických projektů se funkce ujímá od pondělí 14. září. Ve vedení jednoho z klíčových univerzitních pracovišť střídá dosavadního ředitele Davida Skoupila.

Centrum výpočetní techniky (CVT) zajišťuje provoz a rozvoj informačních a komunikačních technologií napříč celou Univerzitou Palackého. Stará se mimo jiné o univerzitní informační systémy a datovou síť, servery a datová úložiště, internetové a wi-fi připojení či řadu služeb, které každodenně využívají studenti a zaměstnanci univerzity. Významnou součástí jeho činnosti je také bezpečnost a další rozvoj univerzitního IT prostředí.

„Centrum výpočetní techniky zajišťuje služby, bez kterých se dnes neobejde prakticky žádná oblast fungování univerzity. Od nového ředitele proto očekávám nejen zajištění jejich spolehlivého a bezpečného provozu, ale také další rozvoj univerzitního IT a posilování kybernetické bezpečnosti. Zároveň bych chtěl poděkovat Davidu Skoupilovi za práci, kterou v průběhu svého dlouholetého působení v čele centra odvedl,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Tomáš Antoš přichází do vedení CVT s více než dvacetiletými zkušenostmi v IT. Ve své dosavadní profesní kariéře se věnoval řízení IT infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a strategických projektů. Má zkušenosti se správou serverů, sítí, virtualizačních technologií a podnikových informačních systémů i s vedením týmů a komplexních projektů. Působil rovněž v prostředí mezinárodního managementu.

„Za základ považuji stabilitu provozu a špičkovou kybernetickou bezpečnost. Stejně velký důraz chci ale klást i na úzkou spolupráci s fakultami, modernizaci infrastruktury a zjednodušování služeb pro každodenní potřeby uživatelů. Klíčem k úspěchu je pro mě otevřenost vůči týmu na CVT, vytváření kvalitního zázemí pro odborný rozvoj kolegů a společné úsilí při rozvoji univerzitního IT,“ doplnil Tomáš Antoš.

CVT patří mezi celouniverzitní pracoviště a jeho služby zasahují prakticky do všech oblastí fungování UP – od studijní a ekonomické agendy přes výuku a výzkum až po každodenní práci zaměstnanců. Zajišťuje mimo jiné provoz a rozvoj univerzitního informačního systému, metropolitní datové sítě a zavádění moderních informačních a komunikačních technologií.

Do čela Centra výpočetní techniky Univerzity Palackého nastupuje Tomáš Antoš. Zkušený IT manažer s více než dvacetiletou praxí v oblasti informačních technologií, kybernetické bezpečnosti a řízení strategických projektů se funkce ujímá od pondělí 14. září. Ve vedení jednoho z klíčových univerzitních pracovišť střídá dosavadního ředitele Davida Skoupila.

Centrum výpočetní techniky (CVT) zajišťuje provoz a rozvoj informačních a komunikačních technologií napříč celou Univerzitou Palackého. Stará se mimo jiné o univerzitní informační systémy a datovou síť, servery a datová úložiště, internetové a wi-fi připojení či řadu služeb, které každodenně využívají studenti a zaměstnanci univerzity. Významnou součástí jeho činnosti je také bezpečnost a další rozvoj univerzitního IT prostředí.

„Centrum výpočetní techniky zajišťuje služby, bez kterých se dnes neobejde prakticky žádná oblast fungování univerzity. Od nového ředitele proto očekávám nejen zajištění jejich spolehlivého a bezpečného provozu, ale také další rozvoj univerzitního IT a posilování kybernetické bezpečnosti. Zároveň bych chtěl poděkovat Davidu Skoupilovi za práci, kterou v průběhu svého dlouholetého působení v čele centra odvedl,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Tomáš Antoš přichází do vedení CVT s více než dvacetiletými zkušenostmi v IT. Ve své dosavadní profesní kariéře se věnoval řízení IT infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a strategických projektů. Má zkušenosti se správou serverů, sítí, virtualizačních technologií a podnikových informačních systémů i s vedením týmů a komplexních projektů. Působil rovněž v prostředí mezinárodního managementu.

„Za základ považuji stabilitu provozu a špičkovou kybernetickou bezpečnost. Stejně velký důraz chci ale klást i na úzkou spolupráci s fakultami, modernizaci infrastruktury a zjednodušování služeb pro každodenní potřeby uživatelů. Klíčem k úspěchu je pro mě otevřenost vůči týmu na CVT, vytváření kvalitního zázemí pro odborný rozvoj kolegů a společné úsilí při rozvoji univerzitního IT,“ doplnil Tomáš Antoš.

CVT patří mezi celouniverzitní pracoviště a jeho služby zasahují prakticky do všech oblastí fungování UP – od studijní a ekonomické agendy přes výuku a výzkum až po každodenní práci zaměstnanců. Zajišťuje mimo jiné provoz a rozvoj univerzitního informačního systému, metropolitní datové sítě a zavádění moderních informačních a komunikačních technologií.

Znovu. Spolu. Dvě slova, která byla leitmotivem pátku a soboty v Olomouci. Přesně v duchu opětovného shledání se totiž neslo Absolventské setkání Univerzity Palackého. Absolventky a absolventi dorazili do Olomouce ze všech koutů země a někteří i ze zahraničí. Na všechny čekal pestrý program: mohli vyrazit na prohlídky univerzitních budov, zažít koncerty, výstavy, besedy, podívat se na filmy nebo si jen tak užívat s bývalými spolužáky.

Kdo si udělal čas už v pátek, nelitoval. Mohl si totiž prohlédnout, jak vypadá zázemí rektora Univerzity Palackého, protože právě pracovna Michaela Kohajdy se nově stala pozoruhodným výstavním prostorem, v němž nyní představuje svou tvorbu Vladimír Havlík z pedagogické fakulty (více informací najdete zde). K vidění byl také legendární U-klub v areálu kolejí na Envelopě, na jehož obnově nyní univerzita pracuje a nechyběl ani oblíbený hospodský kvíz, tentokrát netradičně situovaný do hlavní menzy UP na třídě 17. listopadu.  

foto_sem_4

„Ježiš, já tě nepoznala!“, „Jak se máš, co děláš?“ „Tady se to ale změnilo!“ „Tohle za nás nebylo!“ Takové a podobné hlášky zněly v pátek a v sobotu po Olomouci. Aby byl obrázek setkání úplný, musíme přidat i hodně emocí: radost se shledání, dojetí, pár slz, spusta objímání a přípitků, hrdost při stříbrných promocích a především zvědavost, co všechno se za ta léta od absolutoria na katedře, fakultě i univerzitě změnilo.

Hektické hodiny zažili všichni organizátoři setkání napříč univerzitou. Poctivě se na absolventy a absolventky připravil i UPoint, před nímž bylo jedno z registračních míst. Mezi prvními využila v sobotu hned po půl deváté ráno tuto možnost i Zdenka Přečková. Dáma, která absolvovala lékařskou fakultu v roce 1978 a stále působí jako anesteziolog, dorazila do Olomouce z Petřvaldu. „Se spolužáky jsme se scházeli pravidelně. Jak ale přibývají léta, je to méně často, protože řada kolegů byla z větší dálky, takže je to trošku náročné,“ uvedla s tím, že právě absolventské setkání je příležitostí k setkání.

foto_sem_4

K registračnímu stánku a pak i na prohlídku UPointu přišla i Věra Bočková. Do Olomouce dorazila z Vysočiny už v pátek a stihla se potkat s některými kamarádkami. „Absolvovala jsem v roce 2017 kombinované studium andragogiky v profilaci na personální management. Pracuju v oblasti vzdělávání, takže se mi absolvované studium pro mou profesi hodí. Těším se na fakultu, kde uvidíme naše vyučující. Bude to trošku retro po deseti letech,“ prozradila své plány při prohlídce univerzitního obchodu.

Ten byl magnetem pro všechny, kdo si chtěli ze setkání odvézt na památku něco s logem své alma mater. Na výběr byl bohatý univerzitní sortiment a nechyběly ani novinky, které měly svou premiéru právě na absolventském víkendu. „Připravili jsme při této příležitosti novou kolekci triček, mikin a hrníčků,“ připomenula Eva Otevřelová, manažerka UPointu.

foto_sem_4

Program Absolventského setkání UP byl připravený pro všechny generace – od nejmenších až po ty nejvíce zkušené. Dobře to bylo vidět na Konviktu, kam dorazily celé rodiny i s dětmi. A nejmenší se měli čím zabavit: na malování na obličej se stály fronty, řádilo se ve skákacím hradu, skládaly se hlavolamy atd. Program byl různorodý. Osvětu pro velké i malé například připravili studenti ze Spolku mediků LF UP, kteří neúnavně ukazovali, jak se správně poskytuje první pomoc.

Zároveň byl právě Konvikt i místem, kde se sešli účastníci Univerzity třetího věku. Právě U3V totiž letos slaví 40 let své existence, což byla dobrá příležitost dozvědět se něco o její historii a současně si prohlédnout výstavu fotografií účastníků jednoho z kurzu.

foto_sem_4

Ale vidět byly modrobílé univerzitní barvy po celém městě. Univerzita rozhodně nešla přehlédnout. Absolventské setkání bylo i příležitostí ukázat veřejnosti, jak bohatý tvůrčí potenciál má dnešní UP.  Ať už v podobě muzikantů či výtvarníků spojených s univerzitou.

Někteří absolventi museli do Olomouce urazit dlouhou cestu. Ale stálo jim to za to. Jako v případě loutnisty Ondřeje Jaluvky, absolventa FF a PdF, který žije ve Francii. Ten měl k návštěvě své alma mater hned několik důvodů. Jednak ho za zásluhy o propagaci dobrého jména ocenil děkan FF, a současně představil své umění na koncertě v aule FF.

foto_sem_4

„Do Olomouce se vždy rád vracím, protože je mému srdci blízká. Při univerzitních studiích se člověku otevírá a prohlubuje touha naslouchat, objevovat, zkoumat a měnit úhly pohledu na problémy. Tyto principy využíváme i v praktickém životě. Olomouc a univerzita mi rezonují setkáními ať hudebními nebo lidskými a možnostmi rezonance dále rozšiřovat. Proto jsem se těšil i na tento víkend: na setkání a nové cesty, které přinese. Chtěl jsem také prozkoumat možnosti a příležitosti, zda by se šla propojit olomoucká akademická půda s mým životem hudebního světoběžníka, badatele a pedagoga,“ svěřil se Ondřej Jaluvka.

foto_sem_4

Univerzita spojila setkání se Dny evropského dědictví, což byla pro mnoho absolventů skvělá volba, protože město ukázalo celou šíři svého kulturního bohatství. A protože se Olomouc pyšní dovětkem „univerzitní město“, bylo logické, že setkání vyvrcholilo večer na Horním náměstí, kde všechny pozdravil rektor Michael Kohajda. Poděkoval absolventům za to, že se na univerzitu opět vrátili.

„Jsem velmi rád, že jste se mohli zúčastnit celého programu, který jsme na Univerzitě Palackého uspořádali k 80. výročí jejího znovuobnovení,“ uvedl rektor UP. Připomenul bohatou minulost univerzity a to, že i ona je součástí evropského dědictví. Zdůraznil, že univerzita nejsou ale jen budovy, které ji tvoří, ale především její lidé – absolventi, studenti, pedagogové, vědci a pracovníci všech různých profesí, kteří se starají o její každodenní chod. „Každý z vás je pro nás důležitý,“ uvedl Michael Kohajda a dodal, že právě spojením všech vzniká živé univerzitní společenství.

foto_sem_4

Veřejnost se pak mohla seznámit s aktivitami Nadačního fondu UP. Kdo chtěl, mohl vybrané projekty přímo na místě podpořit. Tečka za Absolventským setkáním Univerzity Palackého byla hudební. Obstaral ji pod hvězdami New Street Band.

A vzkaz pro příští absolventské setkání? Ta věta zazněla mnohokrát. „Máme se rádi, takže se zase uvidíme! Znovu!“

Další dění z fakult, které se uskutečnilo o víkendu, nabídne Žurnál Online v následujících dnech.

Absolventské setkání bylo součástí programu Alumni září 2026. Během celého měsíce nabízejí fakulty a další univerzitní pracoviště pestrý program, který připomíná bohatou historii univerzity, představuje její současnost a vytváří prostor pro sdílení zkušeností napříč generacemi.

Znovu. Spolu. Dvě slova, která byla leitmotivem pátku a soboty v Olomouci. Přesně v duchu opětovného shledání se totiž neslo Absolventské setkání Univerzity Palackého. Absolventky a absolventi dorazili do Olomouce ze všech koutů země a někteří i ze zahraničí. Na všechny čekal pestrý program: mohli vyrazit na prohlídky univerzitních budov, zažít koncerty, výstavy, besedy, podívat se na filmy nebo si jen tak užívat s bývalými spolužáky.

Kdo si udělal čas už v pátek, nelitoval. Mohl si totiž prohlédnout, jak vypadá zázemí rektora Univerzity Palackého, protože právě pracovna Michaela Kohajdy se nově stala pozoruhodným výstavním prostorem, v němž nyní představuje svou tvorbu Vladimír Havlík z pedagogické fakulty (více informací najdete zde). K vidění byl také legendární U-klub v areálu kolejí na Envelopě, na jehož obnově nyní univerzita pracuje a nechyběl ani oblíbený hospodský kvíz, tentokrát netradičně situovaný do hlavní menzy UP na třídě 17. listopadu.  

foto_sem_4

„Ježiš, já tě nepoznala!“, „Jak se máš, co děláš?“ „Tady se to ale změnilo!“ „Tohle za nás nebylo!“ Takové a podobné hlášky zněly v pátek a v sobotu po Olomouci. Aby byl obrázek setkání úplný, musíme přidat i hodně emocí: radost se shledání, dojetí, pár slz, spusta objímání a přípitků, hrdost při stříbrných promocích a především zvědavost, co všechno se za ta léta od absolutoria na katedře, fakultě i univerzitě změnilo.

Hektické hodiny zažili všichni organizátoři setkání napříč univerzitou. Poctivě se na absolventy a absolventky připravil i UPoint, před nímž bylo jedno z registračních míst. Mezi prvními využila v sobotu hned po půl deváté ráno tuto možnost i Zdenka Přečková. Dáma, která absolvovala lékařskou fakultu v roce 1978 a stále působí jako anesteziolog, dorazila do Olomouce z Petřvaldu. „Se spolužáky jsme se scházeli pravidelně. Jak ale přibývají léta, je to méně často, protože řada kolegů byla z větší dálky, takže je to trošku náročné,“ uvedla s tím, že právě absolventské setkání je příležitostí k setkání.

foto_sem_4

K registračnímu stánku a pak i na prohlídku UPointu přišla i Věra Bočková. Do Olomouce dorazila z Vysočiny už v pátek a stihla se potkat s některými kamarádkami. „Absolvovala jsem v roce 2017 kombinované studium andragogiky v profilaci na personální management. Pracuju v oblasti vzdělávání, takže se mi absolvované studium pro mou profesi hodí. Těším se na fakultu, kde uvidíme naše vyučující. Bude to trošku retro po deseti letech,“ prozradila své plány při prohlídce univerzitního obchodu.

Ten byl magnetem pro všechny, kdo si chtěli ze setkání odvézt na památku něco s logem své alma mater. Na výběr byl bohatý univerzitní sortiment a nechyběly ani novinky, které měly svou premiéru právě na absolventském víkendu. „Připravili jsme při této příležitosti novou kolekci triček, mikin a hrníčků,“ připomenula Eva Otevřelová, manažerka UPointu.

foto_sem_4

Program Absolventského setkání UP byl připravený pro všechny generace – od nejmenších až po ty nejvíce zkušené. Dobře to bylo vidět na Konviktu, kam dorazily celé rodiny i s dětmi. A nejmenší se měli čím zabavit: na malování na obličej se stály fronty, řádilo se ve skákacím hradu, skládaly se hlavolamy atd. Program byl různorodý. Osvětu pro velké i malé například připravili studenti ze Spolku mediků LF UP, kteří neúnavně ukazovali, jak se správně poskytuje první pomoc.

Zároveň byl právě Konvikt i místem, kde se sešli účastníci Univerzity třetího věku. Právě U3V totiž letos slaví 40 let své existence, což byla dobrá příležitost dozvědět se něco o její historii a současně si prohlédnout výstavu fotografií účastníků jednoho z kurzu.

foto_sem_4

Ale vidět byly modrobílé univerzitní barvy po celém městě. Univerzita rozhodně nešla přehlédnout. Absolventské setkání bylo i příležitostí ukázat veřejnosti, jak bohatý tvůrčí potenciál má dnešní UP.  Ať už v podobě muzikantů či výtvarníků spojených s univerzitou.

Někteří absolventi museli do Olomouce urazit dlouhou cestu. Ale stálo jim to za to. Jako v případě loutnisty Ondřeje Jaluvky, absolventa FF a PdF, který žije ve Francii. Ten měl k návštěvě své alma mater hned několik důvodů. Jednak ho za zásluhy o propagaci dobrého jména ocenil děkan FF, a současně představil své umění na koncertě v aule FF.

foto_sem_4

„Do Olomouce se vždy rád vracím, protože je mému srdci blízká. Při univerzitních studiích se člověku otevírá a prohlubuje touha naslouchat, objevovat, zkoumat a měnit úhly pohledu na problémy. Tyto principy využíváme i v praktickém životě. Olomouc a univerzita mi rezonují setkáními ať hudebními nebo lidskými a možnostmi rezonance dále rozšiřovat. Proto jsem se těšil i na tento víkend: na setkání a nové cesty, které přinese. Chtěl jsem také prozkoumat možnosti a příležitosti, zda by se šla propojit olomoucká akademická půda s mým životem hudebního světoběžníka, badatele a pedagoga,“ svěřil se Ondřej Jaluvka.

foto_sem_4

Univerzita spojila setkání se Dny evropského dědictví, což byla pro mnoho absolventů skvělá volba, protože město ukázalo celou šíři svého kulturního bohatství. A protože se Olomouc pyšní dovětkem „univerzitní město“, bylo logické, že setkání vyvrcholilo večer na Horním náměstí, kde všechny pozdravil rektor Michael Kohajda. Poděkoval absolventům za to, že se na univerzitu opět vrátili.

„Jsem velmi rád, že jste se mohli zúčastnit celého programu, který jsme na Univerzitě Palackého uspořádali k 80. výročí jejího znovuobnovení,“ uvedl rektor UP. Připomenul bohatou minulost univerzity a to, že i ona je součástí evropského dědictví. Zdůraznil, že univerzita nejsou ale jen budovy, které ji tvoří, ale především její lidé – absolventi, studenti, pedagogové, vědci a pracovníci všech různých profesí, kteří se starají o její každodenní chod. „Každý z vás je pro nás důležitý,“ uvedl Michael Kohajda a dodal, že právě spojením všech vzniká živé univerzitní společenství.

foto_sem_4

Veřejnost se pak mohla seznámit s aktivitami Nadačního fondu UP. Kdo chtěl, mohl vybrané projekty přímo na místě podpořit. Tečka za Absolventským setkáním Univerzity Palackého byla hudební. Obstaral ji pod hvězdami New Street Band.

A vzkaz pro příští absolventské setkání? Ta věta zazněla mnohokrát. „Máme se rádi, takže se zase uvidíme! Znovu!“

Další dění z fakult, které se uskutečnilo o víkendu, nabídne Žurnál Online v následujících dnech.

Absolventské setkání bylo součástí programu Alumni září 2026. Během celého měsíce nabízejí fakulty a další univerzitní pracoviště pestrý program, který připomíná bohatou historii univerzity, představuje její současnost a vytváří prostor pro sdílení zkušeností napříč generacemi.

Olomouc patří od včerejška absolventkám a absolventům Univerzity Palackého. Do univerzitního města se vracejí za bývalými spolužáky a pedagogy i na místa spojená se studiem. Právě dnes vyvrcholí hlavní program Absolventského setkání UP.

Hudba, divadlo, besedy, program pro rodiny i možnost podívat se, jak se za uplynulé roky proměnila univerzita. Absolventské setkání nabízí příležitost vrátit se na fakulty, potkat známé tváře a znovu zažít atmosféru univerzitní Olomouce.

Podrobný program najdete zde.

Jedním z hlavních center dnešního programu bude Konvikt (Umělecké centrum UP). Jeho prostory se promění v absolventskou zónu mj. i s hudebním a filmovým programem. Další část dění se přesune na Horní náměstí, kde od 17 hodin vystoupí Smíšený komorní sbor Ateneo UP, Marcell a Fiedlerski. Po zdravici rektora Michaela Kohajdy uzavře večer koncert New Street Bandu.

Do Absolventského setkání se zapojily také jednotlivé fakulty. Připraveny jsou slavnostní promoce, setkání a besedy, prohlídky univerzitních budov nebo živé natáčení podcastu. Absolventi tak mohou nahlédnout nejen do míst, která si pamatují ze svých studií, ale také poznat jejich současnou podobu.

Program Absolventského setkání se navíc potkává se Dny evropského dědictví a dalšími akcemi, které se dnes v Olomouci konají (podrobně jsme psali zde). Univerzitní město tak čeká den plný návratů, setkávání a zážitků.

Olomouc patří od včerejška absolventkám a absolventům Univerzity Palackého. Do univerzitního města se vracejí za bývalými spolužáky a pedagogy i na místa spojená se studiem. Právě dnes vyvrcholí hlavní program Absolventského setkání UP.

Hudba, divadlo, besedy, program pro rodiny i možnost podívat se, jak se za uplynulé roky proměnila univerzita. Absolventské setkání nabízí příležitost vrátit se na fakulty, potkat známé tváře a znovu zažít atmosféru univerzitní Olomouce.

Podrobný program najdete zde.

Jedním z hlavních center dnešního programu bude Konvikt (Umělecké centrum UP). Jeho prostory se promění v absolventskou zónu mj. i s hudebním a filmovým programem. Další část dění se přesune na Horní náměstí, kde od 17 hodin vystoupí Smíšený komorní sbor Ateneo UP, Marcell a Fiedlerski. Po zdravici rektora Michaela Kohajdy uzavře večer koncert New Street Bandu.

Do Absolventského setkání se zapojily také jednotlivé fakulty. Připraveny jsou slavnostní promoce, setkání a besedy, prohlídky univerzitních budov nebo živé natáčení podcastu. Absolventi tak mohou nahlédnout nejen do míst, která si pamatují ze svých studií, ale také poznat jejich současnou podobu.

Program Absolventského setkání se navíc potkává se Dny evropského dědictví a dalšími akcemi, které se dnes v Olomouci konají (podrobně jsme psali zde). Univerzitní město tak čeká den plný návratů, setkávání a zážitků.

Houbařky, houbaři, milovníci přírody i všichni, které fascinuje svět hub, se mohou těšit na další ročník tradiční akce Houby v Pevnosti. O víkendu 19.–20. září zaplní Pevnost poznání houby od přízemí až po planetárium. Návštěvníci prozkoumají jejich jedinečné vlastnosti v laboratoři, objeví podzemní mykorhizní sítě, poznají čerstvě sesbírané druhy, zjistí, jak některé houby ovlivňují lidské vnímání, a vyrobí si vlastní mykokapsle. Ještě před vstupem do budovy je navíc přivítají houby v nadživotní velikosti. 

„Houby jsou neuvěřitelně pestré téma, na kterém můžeme krásně ukázat, jak se jednotlivé vědní obory vzájemně propojují. Nechceme je představovat jen jako něco, co sbíráme v lese. Podíváme se na jejich spolupráci se stromy, chemické vlastnosti a jejich působení na lidský organismus. Návštěvníci si přitom budou moci většinu témat sami vyzkoušet prostřednictvím her, experimentů a interaktivních aktivit,“ říká programová manažerka Šárka Kostková. 

Součástí programu Hub v Pevnosti je:

Výstava hub

Jaké houby právě rostou v českých lesích? Výstava nabídne možnost prohlédnout si zblízka aktuálně rostoucí druhy hub a porovnat jejich tvary, barvy i další charakteristické znaky. Sbírku připraví mykolog Petr Pohanka, autor webu Houboviny.cz.

Mykologická poradna 

Nevíte, co vám vyrostlo na zahradě nebo co jste si právě přinesli z lesa? Do mykologické poradny si můžete vzít vlastní vzorky a poradit se přímo s mykologem Petrem Pohankou.

Přednáška Čarovné houby z pohledu chemie

V sobotu téma doplní také přednáška Čarovné houby z pohledu chemie. Od šamanů k moderní medicíně, kterou povede Peter Antal z katedry anorganické chemie PřF UP. Ve svém výzkumu se věnuje koordinačním sloučeninám a jejich možnému využití a zároveň se podílí na výuce budoucích učitelů chemie, kterým mimo jiné přednáší předmět Návykové látky. Společně se podíváme na psychedelické látky obsažené v některých houbách, na to, proč mění naše vnímání, jaká rizika s sebou nesou a zda mohou mít své místo také v moderní medicíně. Po přednášce bude podle zájmu prostor také pro individuální diskuzi. 

Účinky psychedelik 

Jak mohou některé houby ovlivnit lidský mozek a naše vnímání okolního světa? Interaktivní kiosky představí vybrané psychoaktivní a jedovaté houby, látky zodpovědné za jejich účinky i to, co se po jejich působení odehrává v lidském organismu. Návštěvníci zjistí, proč mohou být jejich účinky velmi nevyzpytatelné, jak se jednotlivé druhy liší a jaké místo zaujímají v historii, kultuře i přírodě. Součástí programu budou také speciální brýle simulující změny vnímání spojené s účinky LSD. Bez užití jakékoli psychoaktivní látky si tak zájemci mohou vyzkoušet, jak se může proměnit vnímání prostoru, barev nebo pohybu. 

Kloboučku, hop

Nahlédněte do podzemní sítě lesa a objevte svět mykorhizy – propojení hub a kořenů stromů, při kterém si oba partneři navzájem pomáhají. V pohybové hře Kloboučku, hop se sami stanete houbami a vaším úkolem bude najít správného stromového partnera. 

Mapa mykorhizy 

Ponořte se ještě hlouběji do tajuplného světa neviditelných sítí. Prozkoumejte místa, kde jsou podzemní sítě houbových vláken nejhustší a kde naopak téměř chybí. Zjistíte, jak houby propojují rostliny, co se pod povrchem půdy skutečně odehrává a proč jsou tato vlákna důležitá nejen pro fungování lesa, ale také pro klima. 

O houbách a lidech 

Věděli jste, že houby provázejí lidstvo od pradávna jako potrava, jed, léčivo, surovina, symbol i součást rituálů? V krátké interaktivní show se vydáte po stopách hub dějinami a zjistíte, proč se některých lidé obávali, zatímco jiné považovali za téměř zázračné. Čekají vás překvapivé příběhy, historické artefakty i malé experimenty dokazující, že historie hub rozhodně nezačíná ani nekončí v houbařském košíku. 

Tematické vědecké dílny 3 v 1 

V rámci akce na vás čeká i tematický balíček vědeckých dílen 3 v 1. Součástí balíčku je:  

Laboratoř poznání – Co všechno se skrývá v houbách, když se na ně podíváme očima chemika? Návštěvníci budou experimentovat a objevovat principy, které houby využívají v přírodě. Zjistí například, jak dřevokazné houby dokážou rozkládat celulózu a způsobovat tak hnilobu dřeva. 

Kreativní dílna – V kreativní dílně si vyrobí vlastní mykokapsle – malé houbové bonbony plné chuti a přírodních látek! Základem bude prášek z hlívy ústřičné, který si namíchají podle svého: přidají ovoce, bylinky a další ingredience a vytvoří si vlastní houbovou kombinaci. 

Digitální planetárium – Každou zářijovou sobotu a neděli bude v nabídce speciální komentovaný program Houbařův průvodce galaxií. Houbaření patří mezi nejoblíbenější české kratochvíle, ale málokterý houbař dokáže hledat houby také na obloze. Návštěvníci se vydají na výlet hlubokým vesmírem, kde objeví ty nejkrásnější exempláře hub, které v žádném atlasu nenajdou. Dozvědí se také, proč bude moci houbařit i první Čech na Mezinárodní vesmírné stanici. 

Houby vyrostou také před Pevností 

Na houby tentokrát návštěvníci narazí ještě před vstupem do science centra. Prostor před Pevností poznání zaplní instalace hub v nadživotní velikosti vytvořená olomouckým autorem Dosy Doss. Deset různých druhů hub, se kterými se lze právě v tomto období setkat v českých lesích, si budou moci kolemjdoucí i návštěvníci prohlédnout ve výrazně zvětšeném měřítku.

Další podrobnosti k programu najdete na webu Pevnosti poznání.

Houbařky, houbaři, milovníci přírody i všichni, které fascinuje svět hub, se mohou těšit na další ročník tradiční akce Houby v Pevnosti. O víkendu 19.–20. září zaplní Pevnost poznání houby od přízemí až po planetárium. Návštěvníci prozkoumají jejich jedinečné vlastnosti v laboratoři, objeví podzemní mykorhizní sítě, poznají čerstvě sesbírané druhy, zjistí, jak některé houby ovlivňují lidské vnímání, a vyrobí si vlastní mykokapsle. Ještě před vstupem do budovy je navíc přivítají houby v nadživotní velikosti. 

„Houby jsou neuvěřitelně pestré téma, na kterém můžeme krásně ukázat, jak se jednotlivé vědní obory vzájemně propojují. Nechceme je představovat jen jako něco, co sbíráme v lese. Podíváme se na jejich spolupráci se stromy, chemické vlastnosti a jejich působení na lidský organismus. Návštěvníci si přitom budou moci většinu témat sami vyzkoušet prostřednictvím her, experimentů a interaktivních aktivit,“ říká programová manažerka Šárka Kostková. 

Součástí programu Hub v Pevnosti je:

Výstava hub

Jaké houby právě rostou v českých lesích? Výstava nabídne možnost prohlédnout si zblízka aktuálně rostoucí druhy hub a porovnat jejich tvary, barvy i další charakteristické znaky. Sbírku připraví mykolog Petr Pohanka, autor webu Houboviny.cz.

Mykologická poradna 

Nevíte, co vám vyrostlo na zahradě nebo co jste si právě přinesli z lesa? Do mykologické poradny si můžete vzít vlastní vzorky a poradit se přímo s mykologem Petrem Pohankou.

Přednáška Čarovné houby z pohledu chemie

V sobotu téma doplní také přednáška Čarovné houby z pohledu chemie. Od šamanů k moderní medicíně, kterou povede Peter Antal z katedry anorganické chemie PřF UP. Ve svém výzkumu se věnuje koordinačním sloučeninám a jejich možnému využití a zároveň se podílí na výuce budoucích učitelů chemie, kterým mimo jiné přednáší předmět Návykové látky. Společně se podíváme na psychedelické látky obsažené v některých houbách, na to, proč mění naše vnímání, jaká rizika s sebou nesou a zda mohou mít své místo také v moderní medicíně. Po přednášce bude podle zájmu prostor také pro individuální diskuzi. 

Účinky psychedelik 

Jak mohou některé houby ovlivnit lidský mozek a naše vnímání okolního světa? Interaktivní kiosky představí vybrané psychoaktivní a jedovaté houby, látky zodpovědné za jejich účinky i to, co se po jejich působení odehrává v lidském organismu. Návštěvníci zjistí, proč mohou být jejich účinky velmi nevyzpytatelné, jak se jednotlivé druhy liší a jaké místo zaujímají v historii, kultuře i přírodě. Součástí programu budou také speciální brýle simulující změny vnímání spojené s účinky LSD. Bez užití jakékoli psychoaktivní látky si tak zájemci mohou vyzkoušet, jak se může proměnit vnímání prostoru, barev nebo pohybu. 

Kloboučku, hop

Nahlédněte do podzemní sítě lesa a objevte svět mykorhizy – propojení hub a kořenů stromů, při kterém si oba partneři navzájem pomáhají. V pohybové hře Kloboučku, hop se sami stanete houbami a vaším úkolem bude najít správného stromového partnera. 

Mapa mykorhizy 

Ponořte se ještě hlouběji do tajuplného světa neviditelných sítí. Prozkoumejte místa, kde jsou podzemní sítě houbových vláken nejhustší a kde naopak téměř chybí. Zjistíte, jak houby propojují rostliny, co se pod povrchem půdy skutečně odehrává a proč jsou tato vlákna důležitá nejen pro fungování lesa, ale také pro klima. 

O houbách a lidech 

Věděli jste, že houby provázejí lidstvo od pradávna jako potrava, jed, léčivo, surovina, symbol i součást rituálů? V krátké interaktivní show se vydáte po stopách hub dějinami a zjistíte, proč se některých lidé obávali, zatímco jiné považovali za téměř zázračné. Čekají vás překvapivé příběhy, historické artefakty i malé experimenty dokazující, že historie hub rozhodně nezačíná ani nekončí v houbařském košíku. 

Tematické vědecké dílny 3 v 1 

V rámci akce na vás čeká i tematický balíček vědeckých dílen 3 v 1. Součástí balíčku je:  

Laboratoř poznání – Co všechno se skrývá v houbách, když se na ně podíváme očima chemika? Návštěvníci budou experimentovat a objevovat principy, které houby využívají v přírodě. Zjistí například, jak dřevokazné houby dokážou rozkládat celulózu a způsobovat tak hnilobu dřeva. 

Kreativní dílna – V kreativní dílně si vyrobí vlastní mykokapsle – malé houbové bonbony plné chuti a přírodních látek! Základem bude prášek z hlívy ústřičné, který si namíchají podle svého: přidají ovoce, bylinky a další ingredience a vytvoří si vlastní houbovou kombinaci. 

Digitální planetárium – Každou zářijovou sobotu a neděli bude v nabídce speciální komentovaný program Houbařův průvodce galaxií. Houbaření patří mezi nejoblíbenější české kratochvíle, ale málokterý houbař dokáže hledat houby také na obloze. Návštěvníci se vydají na výlet hlubokým vesmírem, kde objeví ty nejkrásnější exempláře hub, které v žádném atlasu nenajdou. Dozvědí se také, proč bude moci houbařit i první Čech na Mezinárodní vesmírné stanici. 

Houby vyrostou také před Pevností 

Na houby tentokrát návštěvníci narazí ještě před vstupem do science centra. Prostor před Pevností poznání zaplní instalace hub v nadživotní velikosti vytvořená olomouckým autorem Dosy Doss. Deset různých druhů hub, se kterými se lze právě v tomto období setkat v českých lesích, si budou moci kolemjdoucí i návštěvníci prohlédnout ve výrazně zvětšeném měřítku.

Další podrobnosti k programu najdete na webu Pevnosti poznání.

S blížící se podzimní změnou času otevírá think tank Ministr zdraví otázku synchronizace lidského biologického rytmu s denním režimem společnosti. Upozorňuje, že podle rozsáhlých mezinárodních dat žije více než 46 % lidí v trvalém rozporu mezi vnitřními hodinami a nároky práce či školy, tzv. sociálním jet lagu. Jako možné řešení nabízí například přechod na trvalý standardní (zimní) čas a úpravu školního režimu pro dospívající – toto opatření podporují i zjištění studie HBSC garantované odborníky z Univerzity Palackého.

„Pravidelná změna času je pouze vnějším projevem širšího systémového problému. Data ukazují, že téměř polovina populace zažívá kvůli nesouladu mezi biologickým a společenským časem sociální jet lag, což vede k hromadění spánkového deficitu během pracovního týdne. Tento dlouhodobý cirkadiánní nesoulad působí na organismus jako chronický stresor a představuje významnou zátěž pro veřejné zdraví v podobě vyššího rizika rozvoje civilizačních, kardiometabolických a kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedla Kristýna Motejzíková, vedoucí webu Data o zdraví, který slouží jako datový hub think tanku Ministr zdraví.

Skřivani, sovy a nevyhranění

Každý člověk má vnitřní biologické hodiny, tzv. chronotyp, nastavené trochu jinak. Někomu vyhovuje vstávat brzy (tzv. skřivani), jiní fungují lépe večer (tzv. sovy), většina dospělé populace spadá do tzv. nevyhraněného typu, který se nejsnáze přizpůsobuje společenskému rozvrhu.

Podle mezinárodních dat však 46 % lidí pravidelně zažívá režimový skok o více než hodinu v souvislosti s brzkým vstáváním do práce či školy ve všední dny a dospíváním o víkendu. U více než 5 % populace tento spánkový posun činí přes tři hodiny.

Riziko depresí či nadváhy

Například školákům může podle HBSC studie, o níž se Ministr zdraví také opírá, při rozdílu spánku ve všedních dnech a o víkendech delším než dvě hodiny hrozit zvýšené riziko depresivních stavů, pocitů podrážděnosti nebo také nadváhy a obezity. Vědci rovněž upozornili na souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek, viz tato zpráva.

video_sem

„Délku spánku dětí zkracuje z jedné strany pozdější usínání a z druhé brzké vstávání do školy. Naše data ukazují, že více než polovina patnáctiletých zažívá o víkendu spánkový posun přes dvě hodiny, což s sebou nese prokazatelná zdravotní a psychická rizika. Posun začátku vyučování na pozdější hodinu je z pohledu dat o zdraví dospívajících zcela opodstatněný krok,“ řekl hlavní řešitel studie Michal Kalman z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Možná opatření

S ohledem na publikovaná data Ministr zdraví navrhuje tři možná opatření pro ochranu veřejného zdraví a zdravotní prevence. Prvním z nich je přechod na trvalý standardní čas a ukončení střídání času v Evropské unii s preferencí standardního (tzv. zimního) času, který lépe odpovídá biologii člověka v našem zeměpisném pásmu.

Diskutovat by se mělo o posunu začátku vyučování na základních a středních školách na 8:30 nebo 9:00, což by lépe odpovídalo biologickým potřebám dospívajících.

Třetím opatřením pak má být podpora rozšiřování flexibilních pracovních režimů (například pružné pracovní doby) ze strany zaměstnavatelů s ohledem na chronotyp pracovníků a prevenci chronické únavy a vyčerpání a ochranu duševního zdraví.

Ministr zdraví je nezávislý expertní think tank, který sdružuje více než 80 odborníků z řad lékařů, ekonomů a analytiků, kteří spolupracují na tvorbě nezávislých studií a doporučení pro státní i soukromý sektor s cílem zvýšit kvalitu a udržitelnost českého zdravotnictví a prodloužit u obyvatel ČR dobu prožitou ve zdraví o pět let. Více na www.ministrzdravi.cz.

HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) studie je mezinárodní výzkumné šetření zaměřující se na zdraví a životní styl dětí a mládeže, pravidelně probíhá v padesátce zemí světa. V ČR studii garantuje tým odborníků z Univerzity Palackého, zejména z Cyrilometodějské teologické fakulty a Fakulty tělesné kultury UP. Zjištění odborníků jsou srozumitelnou formou publikována na webu www.zdravagenerace.cz.

S blížící se podzimní změnou času otevírá think tank Ministr zdraví otázku synchronizace lidského biologického rytmu s denním režimem společnosti. Upozorňuje, že podle rozsáhlých mezinárodních dat žije více než 46 % lidí v trvalém rozporu mezi vnitřními hodinami a nároky práce či školy, tzv. sociálním jet lagu. Jako možné řešení nabízí například přechod na trvalý standardní (zimní) čas a úpravu školního režimu pro dospívající – toto opatření podporují i zjištění studie HBSC garantované odborníky z Univerzity Palackého.

„Pravidelná změna času je pouze vnějším projevem širšího systémového problému. Data ukazují, že téměř polovina populace zažívá kvůli nesouladu mezi biologickým a společenským časem sociální jet lag, což vede k hromadění spánkového deficitu během pracovního týdne. Tento dlouhodobý cirkadiánní nesoulad působí na organismus jako chronický stresor a představuje významnou zátěž pro veřejné zdraví v podobě vyššího rizika rozvoje civilizačních, kardiometabolických a kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedla Kristýna Motejzíková, vedoucí webu Data o zdraví, který slouží jako datový hub think tanku Ministr zdraví.

Skřivani, sovy a nevyhranění

Každý člověk má vnitřní biologické hodiny, tzv. chronotyp, nastavené trochu jinak. Někomu vyhovuje vstávat brzy (tzv. skřivani), jiní fungují lépe večer (tzv. sovy), většina dospělé populace spadá do tzv. nevyhraněného typu, který se nejsnáze přizpůsobuje společenskému rozvrhu.

Podle mezinárodních dat však 46 % lidí pravidelně zažívá režimový skok o více než hodinu v souvislosti s brzkým vstáváním do práce či školy ve všední dny a dospíváním o víkendu. U více než 5 % populace tento spánkový posun činí přes tři hodiny.

Riziko depresí či nadváhy

Například školákům může podle HBSC studie, o níž se Ministr zdraví také opírá, při rozdílu spánku ve všedních dnech a o víkendech delším než dvě hodiny hrozit zvýšené riziko depresivních stavů, pocitů podrážděnosti nebo také nadváhy a obezity. Vědci rovněž upozornili na souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek, viz tato zpráva.

video_sem

„Délku spánku dětí zkracuje z jedné strany pozdější usínání a z druhé brzké vstávání do školy. Naše data ukazují, že více než polovina patnáctiletých zažívá o víkendu spánkový posun přes dvě hodiny, což s sebou nese prokazatelná zdravotní a psychická rizika. Posun začátku vyučování na pozdější hodinu je z pohledu dat o zdraví dospívajících zcela opodstatněný krok,“ řekl hlavní řešitel studie Michal Kalman z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Možná opatření

S ohledem na publikovaná data Ministr zdraví navrhuje tři možná opatření pro ochranu veřejného zdraví a zdravotní prevence. Prvním z nich je přechod na trvalý standardní čas a ukončení střídání času v Evropské unii s preferencí standardního (tzv. zimního) času, který lépe odpovídá biologii člověka v našem zeměpisném pásmu.

Diskutovat by se mělo o posunu začátku vyučování na základních a středních školách na 8:30 nebo 9:00, což by lépe odpovídalo biologickým potřebám dospívajících.

Třetím opatřením pak má být podpora rozšiřování flexibilních pracovních režimů (například pružné pracovní doby) ze strany zaměstnavatelů s ohledem na chronotyp pracovníků a prevenci chronické únavy a vyčerpání a ochranu duševního zdraví.

Ministr zdraví je nezávislý expertní think tank, který sdružuje více než 80 odborníků z řad lékařů, ekonomů a analytiků, kteří spolupracují na tvorbě nezávislých studií a doporučení pro státní i soukromý sektor s cílem zvýšit kvalitu a udržitelnost českého zdravotnictví a prodloužit u obyvatel ČR dobu prožitou ve zdraví o pět let. Více na www.ministrzdravi.cz.

HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) studie je mezinárodní výzkumné šetření zaměřující se na zdraví a životní styl dětí a mládeže, pravidelně probíhá v padesátce zemí světa. V ČR studii garantuje tým odborníků z Univerzity Palackého, zejména z Cyrilometodějské teologické fakulty a Fakulty tělesné kultury UP. Zjištění odborníků jsou srozumitelnou formou publikována na webu www.zdravagenerace.cz.

Josef Suk jako skladatel, pedagog i osobnost pohybující se mezi českým a evropským hudebním prostředím. Jeho tvorbu, život i dobový kontext představí z řady různých perspektiv mezinárodní muzikologická konference, kterou pořádá katedra muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Setkání nazvané Josef Suk – mezi domovem a světem, mezi obdivem a útoky, mezi Dvořákem, Mahlerem a Martinů začne 28. září a vedle odborného programu nabídne také koncerty.

Josef Suk (1874–1935) se řadí k nejvýznamnějším osobnostem české hudby na přelomu romantismu a moderny. Nedávná výročí – 150 let od jeho narození a 90 let od úmrtí – se stala příležitostí k novému zájmu o jeho osobnost i tvorbu, která v posledních desetiletích stále výrazněji rezonuje také v zahraničí. Olomoucká konference na tento zájem naváže a nabídne nové pohledy na Sukovo dílo i jeho místo v českém a evropském hudebním kontextu.

„Josefa Suka chceme představit z různých perspektiv – nejen jako skladatele, ale také jako spolupracovníka řady významných osobností a ceněného pedagoga. Některé příspěvky se navíc zaměří na důkladnou analýzu jeho tvorby, což u konferencí s výrazně historickým zaměřením nebývá samozřejmostí,“ přiblížil Jiří Kopecký z katedry muzikologie FF UP, jeden z organizátorů konference.

Odborné setkání zasadí Sukovu osobnost do širších souvislostí středoevropské kultury. Po zahájení konference vystoupí filozof Ivan Blecha s přednáškou Svět kolem roku 1900 pohledem tvorby Gustava Mahlera. Pozornost se bude věnovat také Sukovu mezinárodnímu ohlasu, vztahům mezi Prahou a Vídní před první světovou válkou či Antonínu Dvořákovi, který byl Sukovým učitelem a později i tchánem.

„Josefa Suka chceme představit z různých perspektiv – nejen jako skladatele, ale také jako spolupracovníka řady významných osobností a ceněného pedagoga.“ Jiří Kopecký

„Neotřelé postřehy lze očekávat od světově proslulých dvořákovských badatelů Michaela Beckermana a Davida Beveridge. Osobně se těším také na hudebního teoretika Davida Thurmaiera, kterého předchází skvělá pověst,“ uvedl Jiří Kopecký.

Nové interpretace Sukova působení v závěru Rakouska-Uherska a v mladém Československu nabídnou podle něj například doktorand muzikologie FF UP a pracovník Institutu Bohuslava Martinů Marek Pechač či z Ústavu dějin umění při Akademii věd ČR Markéta Kratochvílová a Kateřina Nová.  

„Významné místo v programu budou mít také badatelé, kteří se Sukovu odkazu věnují dlouhodobě. Patří mezi ně Jana Vojtěšková, dlouholetá pracovnice Českého muzea hudby, a Jan Charypar z Janáčkovy akademie múzických umění, kteří sukovské bádání v posledních dvou dekádách výrazně posunují, Janě Vojtěškové se podařilo obohatit sukovské sbírky o dokumenty, které dlouhá léta uchovávala rodina světoznámého houslisty Josefa Suka. Jan Charypar zase razí cestu k Sukovu dílu oproštěnou od dobových nánosů, za nimiž často stojí Zdeněk Nejedlý,“ dodal Jiří Kopecký.

Katedra muzikologie FF UP pořádáním konference navazuje na svůj dlouhodobý zájem o hudbu 19. a počátku 20. století. V minulých letech připravila mimo jiné mezinárodní konference věnované Zdeňku Fibichovi a Bedřichu Smetanovi.

„Když přišel od sukovských badatelů podnět, zda by naše katedra nechtěla otevřít mezinárodní debatu nad dílem Josefa Suka, neváhali jsme. Každé konferenční setkání navíc plánujeme jako událost celé katedry. Studenti se setkávají s aktivními účastníky konference, podílejí se na organizačním a technickém zajištění a někteří se zapojují i do grantové činnosti,“ doplnil Jiří Kopecký.

Konferenci zahájí společenský a hudební program v prostorách Uměleckého centra UP. V Kapli Božího Těla vystoupí Olomoucké smyčcové kvarteto, které uvede mimo jiné Sukovu Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave. Součástí doprovodného programu bude také koncert dětského pěveckého sboru Campanella, v jehož podání zazní mimo jiné výběr ze Sukových Deseti zpěvů pro ženský sbor.

Na přípravě konference se podílejí Jan Charypar z Janáčkovy akademie múzických umění, Jiří Kopecký z Filozofické fakulty UP, Jonáš Hájek z nakladatelství Bärenreiter Praha, Marek Pechač z Institutu Bohuslava Martinů a Filozofické fakulty UP a Jana Vojtěšková z Národního muzea – Českého muzea hudby. Konference se uskuteční také díky finanční podpoře Státního fondu kultury ČR a Nadace Český hudební fond.

Josef Suk: Mezi domovem a světem, mezi obdivem a útoky, mezi Dvořákem, Mahlerem a Martinů.

Umělecké centrum UP, 29.–30. září.

Josef Suk jako skladatel, pedagog i osobnost pohybující se mezi českým a evropským hudebním prostředím. Jeho tvorbu, život i dobový kontext představí z řady různých perspektiv mezinárodní muzikologická konference, kterou pořádá katedra muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Setkání nazvané Josef Suk – mezi domovem a světem, mezi obdivem a útoky, mezi Dvořákem, Mahlerem a Martinů začne 28. září a vedle odborného programu nabídne také koncerty.

Josef Suk (1874–1935) se řadí k nejvýznamnějším osobnostem české hudby na přelomu romantismu a moderny. Nedávná výročí – 150 let od jeho narození a 90 let od úmrtí – se stala příležitostí k novému zájmu o jeho osobnost i tvorbu, která v posledních desetiletích stále výrazněji rezonuje také v zahraničí. Olomoucká konference na tento zájem naváže a nabídne nové pohledy na Sukovo dílo i jeho místo v českém a evropském hudebním kontextu.

„Josefa Suka chceme představit z různých perspektiv – nejen jako skladatele, ale také jako spolupracovníka řady významných osobností a ceněného pedagoga. Některé příspěvky se navíc zaměří na důkladnou analýzu jeho tvorby, což u konferencí s výrazně historickým zaměřením nebývá samozřejmostí,“ přiblížil Jiří Kopecký z katedry muzikologie FF UP, jeden z organizátorů konference.

Odborné setkání zasadí Sukovu osobnost do širších souvislostí středoevropské kultury. Po zahájení konference vystoupí filozof Ivan Blecha s přednáškou Svět kolem roku 1900 pohledem tvorby Gustava Mahlera. Pozornost se bude věnovat také Sukovu mezinárodnímu ohlasu, vztahům mezi Prahou a Vídní před první světovou válkou či Antonínu Dvořákovi, který byl Sukovým učitelem a později i tchánem.

„Josefa Suka chceme představit z různých perspektiv – nejen jako skladatele, ale také jako spolupracovníka řady významných osobností a ceněného pedagoga.“ Jiří Kopecký

„Neotřelé postřehy lze očekávat od světově proslulých dvořákovských badatelů Michaela Beckermana a Davida Beveridge. Osobně se těším také na hudebního teoretika Davida Thurmaiera, kterého předchází skvělá pověst,“ uvedl Jiří Kopecký.

Nové interpretace Sukova působení v závěru Rakouska-Uherska a v mladém Československu nabídnou podle něj například doktorand muzikologie FF UP a pracovník Institutu Bohuslava Martinů Marek Pechač či z Ústavu dějin umění při Akademii věd ČR Markéta Kratochvílová a Kateřina Nová.  

„Významné místo v programu budou mít také badatelé, kteří se Sukovu odkazu věnují dlouhodobě. Patří mezi ně Jana Vojtěšková, dlouholetá pracovnice Českého muzea hudby, a Jan Charypar z Janáčkovy akademie múzických umění, kteří sukovské bádání v posledních dvou dekádách výrazně posunují, Janě Vojtěškové se podařilo obohatit sukovské sbírky o dokumenty, které dlouhá léta uchovávala rodina světoznámého houslisty Josefa Suka. Jan Charypar zase razí cestu k Sukovu dílu oproštěnou od dobových nánosů, za nimiž často stojí Zdeněk Nejedlý,“ dodal Jiří Kopecký.

Katedra muzikologie FF UP pořádáním konference navazuje na svůj dlouhodobý zájem o hudbu 19. a počátku 20. století. V minulých letech připravila mimo jiné mezinárodní konference věnované Zdeňku Fibichovi a Bedřichu Smetanovi.

„Když přišel od sukovských badatelů podnět, zda by naše katedra nechtěla otevřít mezinárodní debatu nad dílem Josefa Suka, neváhali jsme. Každé konferenční setkání navíc plánujeme jako událost celé katedry. Studenti se setkávají s aktivními účastníky konference, podílejí se na organizačním a technickém zajištění a někteří se zapojují i do grantové činnosti,“ doplnil Jiří Kopecký.

Konferenci zahájí společenský a hudební program v prostorách Uměleckého centra UP. V Kapli Božího Těla vystoupí Olomoucké smyčcové kvarteto, které uvede mimo jiné Sukovu Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave. Součástí doprovodného programu bude také koncert dětského pěveckého sboru Campanella, v jehož podání zazní mimo jiné výběr ze Sukových Deseti zpěvů pro ženský sbor.

Na přípravě konference se podílejí Jan Charypar z Janáčkovy akademie múzických umění, Jiří Kopecký z Filozofické fakulty UP, Jonáš Hájek z nakladatelství Bärenreiter Praha, Marek Pechač z Institutu Bohuslava Martinů a Filozofické fakulty UP a Jana Vojtěšková z Národního muzea – Českého muzea hudby. Konference se uskuteční také díky finanční podpoře Státního fondu kultury ČR a Nadace Český hudební fond.

Josef Suk: Mezi domovem a světem, mezi obdivem a útoky, mezi Dvořákem, Mahlerem a Martinů.

Umělecké centrum UP, 29. – 30. září.

Třetí místo v soutěži o Cenu ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce 2026 získala absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Eliška Beranová. Ocenění obdržela za odborný článek zaměřený na vliv kyseliny šťavelové na fyziologii a imunitní systém včely medonosné.

„Toto ocenění pro mě znamená především potvrzení, že výzkum zaměřený na zdraví včel má své místo nejen ve vědecké komunitě, ale i v širším kontextu zemědělství. O to více si ho vážím, že naše publikace byla vybrána z 29 přihlášených prací. Zároveň je to uznání práce celého týmu, protože na výzkumu se podílela řada mých kolegů a spoluautorů, bez jejichž odbornosti a spolupráce by tato práce nevznikla. Myslím, že právě dlouhodobé propojení základního výzkumu s praktickými otázkami včelařství je důležité pro lepší pochopení toho, jak používané léčebné postupy ovlivňují zdraví včelstev,“ uvedla Eliška Beránková.

Studie ukázala změny v imunitě včel

Oceněná studie s názvem Zesílená imunitní odpověď a zvýšená antimikrobiální aktivita u včely medonosné (Apis mellifera) po aplikaci pásků s kyselinou šťavelovou a glycerinem se věnuje jednomu z významných témat současného včelařství – ochraně včelstev před roztočem Varroa destructor.

Tento parazit patří mezi nejvýznamnější hrozby pro zdraví včelstev. K jeho potlačení se využívá mimo jiné kyselina šťavelová. Výzkum Elišky Beranové se však nezaměřil na její účinnost proti roztoči, ale především na to, jak její aplikace ovlivňuje samotné včely.

Nové poznatky mohou pomoci zpřesnit léčebné postupy

Výsledky studie ukázaly zesílenou imunitní odpověď a zvýšenou antimikrobiální aktivitu včel. Práce tak přináší nové poznatky o biologických dopadech používaných léčebných postupů a může přispět k jejich dalšímu zpřesňování a optimalizaci s ohledem na zdraví a kondici včelstev.

Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce oceňuje kvalitní výsledky výzkumu s významem pro zemědělství, potravinářství, lesnictví a související oblasti.

Třetí místo v soutěži o Cenu ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce 2026 získala absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Eliška Beranová. Ocenění obdržela za odborný článek zaměřený na vliv kyseliny šťavelové na fyziologii a imunitní systém včely medonosné.

„Toto ocenění pro mě znamená především potvrzení, že výzkum zaměřený na zdraví včel má své místo nejen ve vědecké komunitě, ale i v širším kontextu zemědělství. O to více si ho vážím, že naše publikace byla vybrána z 29 přihlášených prací. Zároveň je to uznání práce celého týmu, protože na výzkumu se podílela řada mých kolegů a spoluautorů, bez jejichž odbornosti a spolupráce by tato práce nevznikla. Myslím, že právě dlouhodobé propojení základního výzkumu s praktickými otázkami včelařství je důležité pro lepší pochopení toho, jak používané léčebné postupy ovlivňují zdraví včelstev,“ uvedla Eliška Beránková.

Studie ukázala změny v imunitě včel

Oceněná studie s názvem Zesílená imunitní odpověď a zvýšená antimikrobiální aktivita u včely medonosné (Apis mellifera) po aplikaci pásků s kyselinou šťavelovou a glycerinem se věnuje jednomu z významných témat současného včelařství – ochraně včelstev před roztočem Varroa destructor.

Tento parazit patří mezi nejvýznamnější hrozby pro zdraví včelstev. K jeho potlačení se využívá mimo jiné kyselina šťavelová. Výzkum Elišky Beranové se však nezaměřil na její účinnost proti roztoči, ale především na to, jak její aplikace ovlivňuje samotné včely.

Nové poznatky mohou pomoci zpřesnit léčebné postupy

Výsledky studie ukázaly zesílenou imunitní odpověď a zvýšenou antimikrobiální aktivitu včel. Práce tak přináší nové poznatky o biologických dopadech používaných léčebných postupů a může přispět k jejich dalšímu zpřesňování a optimalizaci s ohledem na zdraví a kondici včelstev.

Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce oceňuje kvalitní výsledky výzkumu s významem pro zemědělství, potravinářství, lesnictví a související oblasti.

The fifth HR Coffee & Talk took place at Slovanka and Cukrovarnická. Over the course of the afternoon, staff could ask about courses, grants and outreach. They also left with contacts for colleagues from other departments.

Pátý ročník HR Coffee & Talk proběhl na Slovance a v Cukrovarnické. Zaměstnankyně a zaměstnanci se během odpoledne mohli zeptat na kurzy, granty i popularizaci. Odnesli si ale i kontakty na kolegy z jiných oddělení.

Tři minuty a publikum, které je třeba zaujmout svým vědeckým tématem. Mezinárodní popularizační soutěže budou mít i letos v září svá tuzemská finále. A UP bude opět u toho. Navážou letos finalistky a finalisté na loňský úspěch Veroniky Šedajové ve Falling Walls Lab? Ve finále FameLabu se o to letos pokusí dokonce tři zástupkyně.

Pouze dva slidy a vědecké téma, které boří bariéry – takové je zadání pro finalisty Falling Walls Lab. Ti se utkají v úterý 15. září v Národní technické knihovně v Praze a mezi 14 nejlepších mladých vědců a vědkyň z celé republiky se letos probojoval Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Divákům a odborné porotě představí chytré senzory, které se využívají mj. k měření teploty. Díky nim tak víme, jaká místa v Olomouci fungují jako tepelné ostrovy či které povrchy se nejvíce prohřívají. Senzory sbírají také informace například o dopravě. Data jsou volně přístupná a srozumitelně zpracována na webu Digitální Olomouc.

Univerzita Palackého je zároveň hrdým partnerem soutěže. V loňském roce bylo ve finále Falling Walls Lab pět zástupců UP. Veronika Šedajová z CATRIN dokonce celou soutěž vyhrála a reprezentovala Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně (psali jsme zde).

Rezistence bakterií vůči antibiotikům, možnosti léčby tuberkulózy či imunita včelstev. To jsou témata, která budou mladé vědkyně z UP letos popularizovat v tuzemském finále britské soutěže FameLab. To se koná v pondělí 21. září v Městské knihovně v Praze. Přírodovědeckou fakultu zde budou reprezentovat Linda Tölgová z katedry biochemie a Simona Belošová s Anežkou Lykovou z katedry organické chemie.

Na pódium si s sebou deset finalistů může vzít pouze pomůcky, které sami unesou. Součástí účasti ve finále je i povinný víkendový kurz Masterclass zaměřený na komunikaci vědy pod vedením zkušených britských lektorů.

Tři minuty a publikum, které je třeba zaujmout svým vědeckým tématem. Mezinárodní popularizační soutěže budou mít i letos v září svá tuzemská finále. A UP bude opět u toho. Navážou letos finalistky a finalisté na loňský úspěch Veroniky Šedajové ve Falling Walls Lab? Ve finále FameLabu se o to letos pokusí dokonce tři zástupkyně.

Pouze dva slidy a vědecké téma, které boří bariéry – takové je zadání pro finalisty Falling Walls Lab. Ti se utkají v úterý 15. září v Národní technické knihovně v Praze a mezi 14 nejlepších mladých vědců a vědkyň z celé republiky se letos probojoval Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Divákům a odborné porotě představí chytré senzory, které se využívají mj. k měření teploty. Díky nim tak víme, jaká místa v Olomouci fungují jako tepelné ostrovy či které povrchy se nejvíce prohřívají. Senzory sbírají také informace například o dopravě. Data jsou volně přístupná a srozumitelně zpracována na webu Digitální Olomouc.

Univerzita Palackého je zároveň hrdým partnerem soutěže. V loňském roce bylo ve finále Falling Walls Lab pět zástupců UP. Veronika Šedajová z CATRIN dokonce celou soutěž vyhrála a reprezentovala Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně (psali jsme zde).

Rezistence bakterií vůči antibiotikům, možnosti léčby tuberkulózy či imunita včelstev. To jsou témata, která budou mladé vědkyně z UP letos popularizovat v tuzemském finále britské soutěže FameLab. To se koná v pondělí 21. září v Městské knihovně v Praze. Přírodovědeckou fakultu zde budou reprezentovat Linda Tölgová z katedry biochemie a Simona Belošová s Anežkou Lykovou z katedry organické chemie.

Na pódium si s sebou deset finalistů může vzít pouze pomůcky, které sami unesou. Součástí účasti ve finále je i povinný víkendový kurz Masterclass zaměřený na komunikaci vědy pod vedením zkušených britských lektorů.