Agregátor zdrojů

V pondělí 22. června 2026 (po letním slunovratu) odešel, v požehnaném věku 91 let, prof. PhDr. Miloš Trapl, CSc., dlouholetý člen katedry historie FF UP.

Patřil k typu osobností, na které nelze zapomenout. Byl setrvale, desítky let, oblíbeným učitelem. Vedl stovky kvalifikačních prací všech stupňů, mnoho z jeho žáků se stalo uznávanými odborníky na akademické půdě či v řadě dalších odborných institucí. Někteří měli to štěstí, že se stali jeho spolupracujícími kolegy.

Ve své odborné práci se Miloš Trapl věnoval moderním českým dějinám, zejména politickému stranictví, zvláště politickému katolicismu a lidové straně a vybraným významným osobnostem, zejména Msgre Dr. Janu Šrámkovi. Ve svých počátečních obdobích se v týmové práci s kolegy v Kabinetu regionálních dějin, který existoval coby projektové  pracoviště při Katedře historie FF UP, zabýval regionální historií. Odtud vzešly početné publikace, uvádíme jen patnáctisvazkovou historicko-topografickou pomůcku, užitečnou ve své době pro řadu společenskovědních oborů, nazvanou Historický místopis Moravy a Slezska. Ze závěrečné fáze Traplovy profesní kariéry na přelomu 20. století a 21. století připomínáme témata z dějin československého exilu ve druhé polovině 20. století. Prof. Trapl byl hlavním řešitelem řady výzkumných týmových projektů podpořených ministerstvem školství, ministerstvem zahraničí a Grantovou agenturou ČR. Spoluzaložil a vedl Centrum pro československá exilová studia při katedře historie FF UP.

Prof. Trapl patřil k těm z mála lidí, které si troufáme označit jako „renesanční osobnost“ či „chodící encyklopedie“. Jeho (a to jakoby přirozená) detailní a hluboká znalost dějin v celé jejich časové škále a v širokých kontextech byla pěstována už od dětství, jeho profesní obor mu byl největším koníčkem. Ovšem byl detailním znalcem i jiných oborů, zejména se vyznal v mnoha sportech (teoreticky, fakticky hrával amatérsky především tenis) a také byl nadšený mykolog.

Miloš Trapl byl všeobecně oblíbenou osobností, nejen už u zmíněných studentů, ale ve všech odborných týmech, na všech pracovištích, zdaleka nejen v Olomouci. Měl rád společnost a troufám si říci, že všichni lidé měli rádi Miloše Trapla - pro jeho přátelskost, až bezbřehou vstřícnost, ochotu a trpělivost, vždy dobrou náladu. Byl obratný diplomat a noblesní muž. Byl to vskutku vzácný člověk.

Když slavil Miloš Trapl v roce 2015 svou osmdesátku, tak bylo připraveno hned několik informačních, vzpomínkových a také paměťových publikací k jeho osobě (zejména díky iniciativě, organizační a redakční práci spolupracujícího kolegy prof. Dr. Pavla Marka).

Pokud byste si chtěli na Miloše Trapla více zavzpomínat (či se jako mladší část dnešní akademické obce o něm něco dovědět), doporučujeme např. tyto publikace: 

Marek, Pavel (ed.): Historik a jeho dílo. Kniha věnovaná 80. výročí narození prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc. Olomouc 2015.

Marek, Pavel (ed.): Učitelé, kolegové, přátelé. Studie a vzpomínky prof. Miloše Trapla. Olomouc 2015.

Trapl, Miloš: Můj život s historií. Ediční řada Paměť UP (red. připravil Pavel Urbášek). Olomouc 2014.

 

V pondělí 22. června 2026 (po letním slunovratu) odešel, v požehnaném věku 91 let, prof. PhDr. Miloš Trapl, CSc., dlouholetý člen katedry historie FF UP.

Patřil k typu osobností, na které nelze zapomenout. Byl setrvale, desítky let, oblíbeným učitelem. Vedl stovky kvalifikačních prací všech stupňů, mnoho z jeho žáků se stalo uznávanými odborníky na akademické půdě či v řadě dalších odborných institucí. Někteří měli to štěstí, že se stali jeho spolupracujícími kolegy.

Ve své odborné práci se Miloš Trapl věnoval moderním českým dějinám, zejména politickému stranictví, zvláště politickému katolicismu a lidové straně a vybraným významným osobnostem, zejména Msgre Dr. Janu Šrámkovi. Ve svých počátečních obdobích se v týmové práci s kolegy v Kabinetu regionálních dějin, který existoval coby projektové  pracoviště při Katedře historie FF UP, zabýval regionální historií. Odtud vzešly početné publikace, uvádíme jen patnáctisvazkovou historicko-topografickou pomůcku, užitečnou ve své době pro řadu společenskovědních oborů, nazvanou Historický místopis Moravy a Slezska. Ze závěrečné fáze Traplovy profesní kariéry na přelomu 20. století a 21. století připomínáme témata z dějin československého exilu ve druhé polovině 20. století. Prof. Trapl byl hlavním řešitelem řady výzkumných týmových projektů podpořených ministerstvem školství, ministerstvem zahraničí a Grantovou agenturou ČR. Spoluzaložil a vedl Centrum pro československá exilová studia při katedře historie FF UP.

Prof. Trapl patřil k těm z mála lidí, které si troufáme označit jako „renesanční osobnost“ či „chodící encyklopedie“. Jeho (a to jakoby přirozená) detailní a hluboká znalost dějin v celé jejich časové škále a v širokých kontextech byla pěstována už od dětství, jeho profesní obor mu byl největším koníčkem. Ovšem byl detailním znalcem i jiných oborů, zejména se vyznal v mnoha sportech (teoreticky, fakticky hrával amatérsky především tenis) a také byl nadšený mykolog.

Miloš Trapl byl všeobecně oblíbenou osobností, nejen už u zmíněných studentů, ale ve všech odborných týmech, na všech pracovištích, zdaleka nejen v Olomouci. Měl rád společnost a troufám si říci, že všichni lidé měli rádi Miloše Trapla - pro jeho přátelskost, až bezbřehou vstřícnost, ochotu a trpělivost, vždy dobrou náladu. Byl obratný diplomat a noblesní muž. Byl to vskutku vzácný člověk.

Když slavil Miloš Trapl v roce 2015 svou osmdesátku, tak bylo připraveno hned několik informačních, vzpomínkových a také paměťových publikací k jeho osobě (zejména díky iniciativě, organizační a redakční práci spolupracujícího kolegy prof. Dr. Pavla Marka).

Pokud byste si chtěli na Miloše Trapla více zavzpomínat (či se jako mladší část dnešní akademické obce o něm něco dovědět), doporučujeme např. tyto publikace: 

Marek, Pavel (ed.): Historik a jeho dílo. Kniha věnovaná 80. výročí narození prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc. Olomouc 2015.

Marek, Pavel (ed.): Učitelé, kolegové, přátelé. Studie a vzpomínky prof. Miloše Trapla. Olomouc 2015.

Trapl, Miloš: Můj život s historií. Ediční řada Paměť UP (red. připravil Pavel Urbášek). Olomouc 2014.

 

Někteří nahlédli do zákoutí psychologie nebo práva, jiní se vydali za poznáním historie či uměleckých směrů, další si osvěžili, jak pečovat o své zdraví – a společně si nakonec užili slavnostní atmosféry při promoci. Sedm desítek čerstvých absolventek a absolventů Univerzity třetího věku při UP v aule filozofické fakulty převzalo osvědčení o absolvování jejích víceletých specializovaných běhů.

Oproti bakalářským či magisterským promocím, které aktuálně na fakultách UP probíhají, nebyli absolventi U3V téměř o nic v té slavnostní chvíli ochuzeni. Aulou zněly fanfáry i studentská hymna Gaudeamus igitur, slova díků i smích, chybělo snad jen vyhazování promočních čepic.

video_sem

„Věřím, že si z univerzity odnášíte nejen získané poznatky, ale také inspiraci pokračovat v objevování, ptát se, hledat souvislosti a nenechat se nikdy připravit o radost z poznání. Dveře Univerzity Palackého vám zůstávají otevřené. Přeji vám pevné zdraví, mnoho životní energie a radosti z každého dne, stále stejnou chuť poznávat nové věci a ať vás i nadále provází zvídavost, otevřenost a radost z učení,“ popřála absolventům Jitka Petrová, prorektorka UP pro studium a celoživotní vzdělávání, která se společně s garanty programů U3V ujala předávání osvědčení.

Ta převzali nejen absolventi a absolventky dvouletých specializovaných běhů připravených fakultami UP, jako je například program Jak spokojeně žít a pečovat o své zdraví na fakultě zdravotnických věd či Archeologie regionu (nejen) střední Moravy na filozofické fakultě, ale také ti, kteří absolvovali tříletý specializovaný běh při Obchodní akademii Uherské Hradiště.

„Přednášky byly obsahově velmi zajímavé, takže jsme na ně chodili rádi, o čemž svědčí nejen vysoká účast, ale i to, že se mnozí z nás již přihlásili k dalšímu studiu,“ uvedl jeden z absolventů Květoslav Koliha. Jeho slova potvrdila i Eliška Omelková: „Došli jsme do cíle. Pevně věřím, že nekončíme, ale jedeme dál. Za tři roky opět zde!“

Univerzita třetího věku při Univerzitě Palackého funguje již 40 let – od roku 1986, kdy šlo o první takovouto specifickou formu celoživotního vzdělávání v tehdejším Československu. V současnosti mohou zájemci navštěvovat jak delší dvouleté specializované běhy, tak kratší jednoleté či jednosemestrální programy a další aktivity. UP je také garantem tříletého programu, který je realizován při Obchodní akademii Uherské Hradiště. Aktuální nabídka U3V při UP a další potřebné informace jsou k dispozici na u3v.upol.cz.

Někteří nahlédli do zákoutí psychologie nebo práva, jiní se vydali za poznáním historie či uměleckých směrů, další si osvěžili, jak pečovat o své zdraví – a společně si nakonec užili slavnostní atmosféry při promoci. Sedm desítek čerstvých absolventek a absolventů Univerzity třetího věku při UP v aule filozofické fakulty převzalo osvědčení o absolvování jejích víceletých specializovaných běhů.

Oproti bakalářským či magisterským promocím, které aktuálně na fakultách UP probíhají, nebyli absolventi U3V téměř o nic v té slavnostní chvíli ochuzeni. Aulou zněly fanfáry i studentská hymna Gaudeamus igitur, slova díků i smích, chybělo snad jen vyhazování promočních čepic.

video_sem

„Věřím, že si z univerzity odnášíte nejen získané poznatky, ale také inspiraci pokračovat v objevování, ptát se, hledat souvislosti a nenechat se nikdy připravit o radost z poznání. Dveře Univerzity Palackého vám zůstávají otevřené. Přeji vám pevné zdraví, mnoho životní energie a radosti z každého dne, stále stejnou chuť poznávat nové věci a ať vás i nadále provází zvídavost, otevřenost a radost z učení,“ popřála absolventům Jitka Petrová, prorektorka UP pro studium a celoživotní vzdělávání, která se společně s garanty programů U3V ujala předávání osvědčení.

Ta převzali nejen absolventi a absolventky dvouletých specializovaných běhů připravených fakultami UP, jako je například program Jak spokojeně žít a pečovat o své zdraví na fakultě zdravotnických věd či Archeologie regionu (nejen) střední Moravy na filozofické fakultě, ale také ti, kteří absolvovali tříletý specializovaný běh při Obchodní akademii Uherské Hradiště.

„Přednášky byly obsahově velmi zajímavé, takže jsme na ně chodili rádi, o čemž svědčí nejen vysoká účast, ale i to, že se mnozí z nás již přihlásili k dalšímu studiu,“ uvedl jeden z absolventů Květoslav Koliha. Jeho slova potvrdila i Eliška Omelková: „Došli jsme do cíle. Pevně věřím, že nekončíme, ale jedeme dál. Za tři roky opět zde!“

Univerzita třetího věku při Univerzitě Palackého funguje již 40 let – od roku 1986, kdy šlo o první takovouto specifickou formu celoživotního vzdělávání v tehdejším Československu. V současnosti mohou zájemci navštěvovat jak delší dvouleté specializované běhy, tak kratší jednoleté či jednosemestrální programy a další aktivity. UP je také garantem tříletého programu, který je realizován při Obchodní akademii Uherské Hradiště. Aktuální nabídka U3V při UP a další potřebné informace jsou k dispozici na u3v.upol.cz.

Reprezentovala Českou republiku na nejprestižnější světové soutěži středoškolských vědeckých projektů Regeneron ISEF, kde se svým výzkumem zaměřeným na cyklizaci peptidů získala třetí místo. Lucie Ovčačíková, absolventka Gymnázia Olomouc-Hejčín, svůj projekt rozvíjela v rámci programu Badatel ve spolupráci s katedrou organické chemie přírodovědecké fakulty.

K chemii ji přivedla vlastní středoškolská odborná práce, díky níž získala zkušenosti z mezinárodní vědecké soutěže, novou motivaci i možnost pokračovat ve studiu na Westlake University v Číně.

Máš za sebou maturitu na hejčínském gymnáziu, velký mezinárodní úspěch a před sebou možnost studovat v zahraničí. Jak bys popsala období, které teď prožíváš?

Je mnohem náročnější, než jsem čekala, skloubit všechny tyto aktivity dohromady a zároveň si nechávat prostor na zastavení a vstřebávání všeho, co se děje. Po maturitě se mi hodně ulevilo. Teprve teď přichází čas na to, abych si v sobě zpracovala zážitky z Ameriky a postupně se rozhodla, co bude dál. Dost si to užívám a cítím, že je to pro mě důležité období.

Jak ses dostala k projektu Badatel na přírodovědecké fakultě?

Nejprve jsem kontaktovala profesora Jana Hlaváče s tím, že bych ráda vypracovala práci v rámci Středoškolské odborné činnosti. Pan profesor mi pomohl navrhnout téma projektu, který byl realizován pod záštitou projektu Badatel. Následně jsme se domluvili na spolupráci a začali jsme na projektu pracovat. Sama jsem tehdy nepočítala s tím, že mě práce na projektu natolik zaujme a že mě chemie bude tak bavit. Spolupráce trvala tři roky.

Na čem jste konkrétně pracovali?

Zjednodušeně řečeno jsem se ve své práci snažila vyvinout a experimentálně ověřit novou metodu cyklizace peptidů. Tato metoda umožňuje převést lineární molekulu do cyklické podoby, čímž lze zlepšit její vlastnosti. Díky tomu může mít potenciální využití v řadě vědních oborů, zejména v moderní medicíně při vývoji nových léčiv.

Co je nejdůležitější, aby ses dostala až do soutěže na mezinárodní úrovni?

Myslím, že u jakéhokoli projektu je nejdůležitější, aby k němu měl student osobní vztah. Když si k tématu najde vlastní cestu a projektem skutečně žije, dodá mu to hloubku i autenticitu. To se pak přirozeně projeví nejen v samotném zpracování, ale také při prezentaci a sdílení výsledků.

Ty ses umístila na krásném třetím místě. Jaká panovala na soutěži v USA atmosféra?

Akce se zúčastnilo 1 700 studentů z 67 zemí a celé setkání probíhalo ve velké hale, kde měl každý účastník své stanoviště s vystaveným posterem. Během dne za námi přicházeli porotci i ostatní studenti, se kterými jsme představovali své projekty, sdíleli zkušenosti, vyměňovali si názory a navzájem se podporovali. Byla to skvělá příležitost procvičit si angličtinu v praxi, získat novou motivaci a poznat inspirativní lidi z celého světa. Atmosféra byla opravdu výborná.

Co tě na chemii nejvíc baví?

Nejvíc mě na tom baví, že přírodní vědy jsou na jedné straně velmi kreativní. Ne vždy dokážeme hned najít odpovědi na všechny otázky, a právě to pro nás představuje výzvu. Zároveň ale můžeme zkoušet různé postupy, objevovat nové souvislosti a postupně přicházet na věci, které nás posouvají dál.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty UP. 

Reprezentovala Českou republiku na nejprestižnější světové soutěži středoškolských vědeckých projektů Regeneron ISEF, kde se svým výzkumem zaměřeným na cyklizaci peptidů získala třetí místo. Lucie Ovčačíková, absolventka Gymnázia Olomouc-Hejčín, svůj projekt rozvíjela v rámci programu Badatel ve spolupráci s katedrou organické chemie přírodovědecké fakulty.

K chemii ji přivedla vlastní středoškolská odborná práce, díky níž získala zkušenosti z mezinárodní vědecké soutěže, novou motivaci i možnost pokračovat ve studiu na Westlake University v Číně.

Máš za sebou maturitu na hejčínském gymnáziu, velký mezinárodní úspěch a před sebou možnost studovat v zahraničí. Jak bys popsala období, které teď prožíváš?

Je mnohem náročnější, než jsem čekala, skloubit všechny tyto aktivity dohromady a zároveň si nechávat prostor na zastavení a vstřebávání všeho, co se děje. Po maturitě se mi hodně ulevilo. Teprve teď přichází čas na to, abych si v sobě zpracovala zážitky z Ameriky a postupně se rozhodla, co bude dál. Dost si to užívám a cítím, že je to pro mě důležité období.

Jak ses dostala k projektu Badatel na přírodovědecké fakultě?

Nejprve jsem kontaktovala profesora Jana Hlaváče s tím, že bych ráda vypracovala práci v rámci Středoškolské odborné činnosti. Pan profesor mi pomohl navrhnout téma projektu, který byl realizován pod záštitou projektu Badatel. Následně jsme se domluvili na spolupráci a začali jsme na projektu pracovat. Sama jsem tehdy nepočítala s tím, že mě práce na projektu natolik zaujme a že mě chemie bude tak bavit. Spolupráce trvala tři roky.

Na čem jste konkrétně pracovali?

Zjednodušeně řečeno jsem se ve své práci snažila vyvinout a experimentálně ověřit novou metodu cyklizace peptidů. Tato metoda umožňuje převést lineární molekulu do cyklické podoby, čímž lze zlepšit její vlastnosti. Díky tomu může mít potenciální využití v řadě vědních oborů, zejména v moderní medicíně při vývoji nových léčiv.

Co je nejdůležitější, aby ses dostala až do soutěže na mezinárodní úrovni?

Myslím, že u jakéhokoli projektu je nejdůležitější, aby k němu měl student osobní vztah. Když si k tématu najde vlastní cestu a projektem skutečně žije, dodá mu to hloubku i autenticitu. To se pak přirozeně projeví nejen v samotném zpracování, ale také při prezentaci a sdílení výsledků.

Ty ses umístila na krásném třetím místě. Jaká panovala na soutěži v USA atmosféra?

Akce se zúčastnilo 1 700 studentů z 67 zemí a celé setkání probíhalo ve velké hale, kde měl každý účastník své stanoviště s vystaveným posterem. Během dne za námi přicházeli porotci i ostatní studenti, se kterými jsme představovali své projekty, sdíleli zkušenosti, vyměňovali si názory a navzájem se podporovali. Byla to skvělá příležitost procvičit si angličtinu v praxi, získat novou motivaci a poznat inspirativní lidi z celého světa. Atmosféra byla opravdu výborná.

Co tě na chemii nejvíc baví?

Nejvíc mě na tom baví, že přírodní vědy jsou na jedné straně velmi kreativní. Ne vždy dokážeme hned najít odpovědi na všechny otázky, a právě to pro nás představuje výzvu. Zároveň ale můžeme zkoušet různé postupy, objevovat nové souvislosti a postupně přicházet na věci, které nás posouvají dál.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty UP. 

Jak se lidé naučí důvěřovat druhým? Proč v některých společnostech lidé snáze dodržují pravidla, spolupracují a dokážou se domluvit, zatímco jinde je to těžší? A co se stane, když společnost čelí nejistotě, krizi nebo ohrožení? Právě na tyto otázky se zaměřuje projekt CORESPOND, který povede Konstantinos Kafetsios z katedry psychologie Filozofické fakulty UP a který získal podporu prestižního grantu ERC Advanced. Tento typ grantu podporuje světově etablované vědecké lídry s mimořádnými výsledky a s ambiciózními a průlomovými projekty. CORESPOND s rozpočtem 2,3 milionu eur je jedním z pouze dvou ERC Advanced grantů putujících letos do ČR.

Základní myšlenka projektu CORESPOND je překvapivě jednoduchá: způsob, jakým se lidé v blízkých vztazích učí důvěře, bezpečí, nebo naopak nejistotě, nemusí ovlivňovat jen jejich osobní život. Může se promítat i do toho, jak fungují celé skupiny a kultury.

Pětiletý výzkum, jehož realizace bude podpořena rozpočtem 2,3 milionu eur, vychází z teorie vztahové vazby. Ta popisuje, jak lidé reagují na nejistotu, stres nebo ohrožení podle toho, zda a jakou míru podpory zažívali od svého okolí v minulosti. CORESPOND tuto známou psychologickou teorii posouvá o krok dál. Nezkoumá vztahovou vazbu jen jako osobnostní rys jednotlivce, ale jako naučený vzorec chování, který se může opakovat ve skupinách a postupně ovlivňovat společenské normy.

„Projekt bude testovat hypotézu, že tyto vztahové vzorce souvisejí s tím, jak lidé důvěřují ostatním, jak dodržují pravidla, jak reagují na jejich porušení a jak spolupracují v situacích, kdy je potřeba koordinace. Jinými slovy: výzkumný tým se bude ptát, zda kořeny společenské spolupráce neleží hlouběji, než se běžně předpokládá – ne pouze v hodnotách a přesvědčeních, ale také v každodenních zkušenostech s tím, zda se na druhé můžeme spolehnout,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Konstantinos Kafetsios.

Migrace i klimatická krize – jak společnosti reagují na změny?

Metodologicky je projekt mimořádný tím, že propojí laboratorní experimenty, behaviorální design, ekonomické hry, mezinárodní komparaci i počítačové modelování. V první fázi bude tým ověřovat nový způsob měření vztahových vzorců ve čtyřech kulturách. Poté bude výzkum rozšířen na 17 a nakonec budou výsledky ověřovány na datech z 53 kultur.

Teoretický přínos projektu spočívá v tom, že nabízí nový pohled na kulturu. Místo aby rozdíly mezi společnostmi vysvětloval hlavně hodnotami, tradicemi nebo pravidly, zkoumá vztahové mechanismy, které mohou být pod nimi. Pokud se hypotéza potvrdí, půjde o významný posun v chápání toho, jak vzniká důvěra, spolupráce a sociální soudržnost.

„CORESPOND není jen projekt, ale rozsáhlý výzkumný program, který olomouckou psychologii posouvá mezi prestižní mezinárodní pracoviště,“ uvádí ERC konzultantka Petra Vaculíková, která na Filozofické fakultě UP dlouhodobě podporuje vědce při přípravách na velké výzkumné projekty.

Výsledky výzkumu pomohou lépe porozumět tomu, proč některé komunity odolávají krizím lépe než jiné, jak podporovat spolupráci v multikulturních společnostech nebo jak navrhovat opatření, která posilují důvěru a soudržnost. To je důležité v době, kdy společnosti čelí migraci, klimatickému stresu, polarizaci i dalším formám nejistoty.

Síla tuzemských humanitních věd

„I když jsme před půlrokem získali ERC Consolidator, dovolím si tvrdit, že zisk grantu ERC Advanced je pro naši fakultu další přelomový okamžik. Potvrzuje totiž, že olomoucká špičková věda patří na mapu Evropy,“ říká proděkanka pro vědu a výzkum FF UP Lenka Křupková.

Úspěšnost v letošní výzvě ERC Advanced Grants dosáhla pouze 9,8 %. Za Českou republiku v ní uspěla také Jana Mynářová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s historickým tématem. „Kolegyni Mynářové do Prahy gratulujeme. Rád bych zároveň zmínil, že propojení s kolegy z jiných univerzit je u nás standardní součástí přípravného procesu. Těší mě, že si profesor Kafetsios a profesorka Mynářová při přípravě vzájemně pomáhali. Úspěch našich dvou projektů také ukazuje na vysokou úroveň humanitních věd v České republice,“ uzavírá děkan FF UP Jan Stejskal.

Jak se lidé naučí důvěřovat druhým? Proč v některých společnostech lidé snáze dodržují pravidla, spolupracují a dokážou se domluvit, zatímco jinde je to těžší? A co se stane, když společnost čelí nejistotě, krizi nebo ohrožení? Právě na tyto otázky se zaměřuje projekt CORESPOND, který povede Konstantinos Kafetsios z katedry psychologie Filozofické fakulty UP a který získal podporu prestižního grantu ERC Advanced. Tento typ grantu podporuje světově etablované vědecké lídry s mimořádnými výsledky a s ambiciózními a průlomovými projekty. CORESPOND s rozpočtem 2,3 milionu eur je jedním z pouze dvou ERC Advanced grantů putujících letos do ČR.

Základní myšlenka projektu CORESPOND je překvapivě jednoduchá: způsob, jakým se lidé v blízkých vztazích učí důvěře, bezpečí, nebo naopak nejistotě, nemusí ovlivňovat jen jejich osobní život. Může se promítat i do toho, jak fungují celé skupiny a kultury.

Pětiletý výzkum, jehož realizace bude podpořena rozpočtem 2,3 milionu eur, vychází z teorie vztahové vazby. Ta popisuje, jak lidé reagují na nejistotu, stres nebo ohrožení podle toho, zda a jakou míru podpory zažívali od svého okolí v minulosti. CORESPOND tuto známou psychologickou teorii posouvá o krok dál. Nezkoumá vztahovou vazbu jen jako osobnostní rys jednotlivce, ale jako naučený vzorec chování, který se může opakovat ve skupinách a postupně ovlivňovat společenské normy.

„Projekt bude testovat hypotézu, že tyto vztahové vzorce souvisejí s tím, jak lidé důvěřují ostatním, jak dodržují pravidla, jak reagují na jejich porušení a jak spolupracují v situacích, kdy je potřeba koordinace. Jinými slovy: výzkumný tým se bude ptát, zda kořeny společenské spolupráce neleží hlouběji, než se běžně předpokládá – ne pouze v hodnotách a přesvědčeních, ale také v každodenních zkušenostech s tím, zda se na druhé můžeme spolehnout,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Konstantinos Kafetsios.

Migrace i klimatická krize – jak společnosti reagují na změny?

Metodologicky je projekt mimořádný tím, že propojí laboratorní experimenty, behaviorální design, ekonomické hry, mezinárodní komparaci i počítačové modelování. V první fázi bude tým ověřovat nový způsob měření vztahových vzorců ve čtyřech kulturách. Poté bude výzkum rozšířen na 17 a nakonec budou výsledky ověřovány na datech z 53 kultur.

Teoretický přínos projektu spočívá v tom, že nabízí nový pohled na kulturu. Místo aby rozdíly mezi společnostmi vysvětloval hlavně hodnotami, tradicemi nebo pravidly, zkoumá vztahové mechanismy, které mohou být pod nimi. Pokud se hypotéza potvrdí, půjde o významný posun v chápání toho, jak vzniká důvěra, spolupráce a sociální soudržnost.

„CORESPOND není jen projekt, ale rozsáhlý výzkumný program, který olomouckou psychologii posouvá mezi prestižní mezinárodní pracoviště,“ uvádí ERC konzultantka Petra Vaculíková, která na Filozofické fakultě UP dlouhodobě podporuje vědce při přípravách na velké výzkumné projekty.

Výsledky výzkumu pomohou lépe porozumět tomu, proč některé komunity odolávají krizím lépe než jiné, jak podporovat spolupráci v multikulturních společnostech nebo jak navrhovat opatření, která posilují důvěru a soudržnost. To je důležité v době, kdy společnosti čelí migraci, klimatickému stresu, polarizaci i dalším formám nejistoty.

Síla tuzemských humanitních věd

„I když jsme před půlrokem získali ERC Consolidator, dovolím si tvrdit, že zisk grantu ERC Advanced je pro naši fakultu další přelomový okamžik. Potvrzuje totiž, že olomoucká špičková věda patří na mapu Evropy,“ říká proděkanka pro vědu a výzkum FF UP Lenka Křupková.

Úspěšnost v letošní výzvě ERC Advanced Grants dosáhla pouze 9,8 %. Za Českou republiku v ní uspěla také Jana Mynářová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s historickým tématem. „Kolegyni Mynářové do Prahy gratulujeme. Rád bych zároveň zmínil, že propojení s kolegy z jiných univerzit je u nás standardní součástí přípravného procesu. Těší mě, že si profesor Kafetsios a profesorka Mynářová při přípravě vzájemně pomáhali. Úspěch našich dvou projektů také ukazuje na vysokou úroveň humanitních věd v České republice,“ uzavírá děkan FF UP Jan Stejskal.

Pravidelná konzumace energetických nápojů představuje ohrožení zdraví dětí, přispívá k obezitě a poruchám spánku. Nejen na základě dat studie HBSC garantované v ČR týmem odborníků z Univerzity Palackého proto organizace Ministr zdraví společně s dalšími organizacemi spustila veřejnou výzvu požadující omezení prodeje těchto nápojů pro osoby mladší 16 let. Výzva je k podpisu otevřena všem – od laické veřejnosti přes odborníky až po volené zástupce, kterým leží na srdci zdravý vývoj dětí.

Spotřeba energetických nápojů mezi dětmi v České republice dosahuje alarmujících čísel. Podle dat studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), která se zaměřuje na zdraví, životní styl a jejich sociální determinanty mezi školáky ve věku 11, 13 a 15 let, pije energetický nápoj alespoň jednou týdně téměř 20 % českých školáků, přičemž v absolutních číslech hovoříme o zhruba 70 000 dětech ve věku 11 až 15 let, které tyto nápoje konzumují opakovaně několikrát týdně.

Zjištění studie ukazují i propojení konzumace energetických nápojů s dalšími návykovými látkami. „Časté popíjení energetických nápojů se váže k dalším faktorům charakteristickým pro rizikové chování školáků. Ve skupině dětí se zvýšenou spotřebou energetických nápojů tak najdeme významně více kuřáků nebo konzumentů alkoholických nápojů,“ uvedl Michal Kalman, hlavní řešitel studie z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Jak dodal, nyní dochází ke sběru nejnovějších dat, jejichž výsledky i v oblasti energetických nápojů budou postupně představovány od podzimu.

Konzumaci senergy drinků a slazených nápojů se věnoval tento report HBSC studie.

Podle Martiny Bulánkové, ředitelky nezávislého expertního think tanku Ministr zdraví, dosavadní data hovoří jasně. „Nic jako bezpečné množství energetického nápoje pro děti neexistuje. Přesto jsme v situaci, kdy si dvanáctileté dítě běžně může koupit půllitrovou plechovku, která obsahuje i 160 miligramů kofeinu, což odpovídá dvěma průměrným espressům.“

Následky se pro dětský organismus mohou projevovat mj. silným třesem, záchvaty úzkosti, tachykardií a problémy se spánkem. Tyto negativní dopady se přelévají i do školního prostředí. Zahraniční i tuzemské analýzy spojují nadměrnou konzumaci energetických nápojů u dětí se zhoršeným well-beingem, depresivními stavy a častějšími sklony k rizikovému chování.

Proto Ministr zdraví společně s Asociací ředitelů základních škol ČR, Unií rodičů a Národní sítí Zdravých měst ČR spustila výzvu, která žádá zavedení věkové hranice 16 let pro prodej energetických nápojů. Celé znění výzvy je k dispozici zde, k podpoře výzvy se pak můžete přihlásit prostřednictvím tohoto formuláře.

„Zdraví dětí je bez debaty priorita. A data jasně ukazují, že neomezená dostupnost energetických nápojů má na zdraví negativní dopady. Jsem proto jednoznačně pro nastavení systémových změn, které dostupnost i propagaci energetických nápojů směrem k dětem omezí. Zároveň si myslím, že by samy děti měly mít možnost se do této diskuze zapojit,“ uzavřel dětský ombudsman Martin Beneš.

Pravidelná konzumace energetických nápojů představuje ohrožení zdraví dětí, přispívá k obezitě a poruchám spánku. Nejen na základě dat studie HBSC garantované v ČR týmem odborníků z Univerzity Palackého proto organizace Ministr zdraví společně s dalšími organizacemi spustila veřejnou výzvu požadující omezení prodeje těchto nápojů pro osoby mladší 16 let. Výzva je k podpisu otevřena všem – od laické veřejnosti přes odborníky až po volené zástupce, kterým leží na srdci zdravý vývoj dětí.

Spotřeba energetických nápojů mezi dětmi v České republice dosahuje alarmujících čísel. Podle dat studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), která se zaměřuje na zdraví, životní styl a jejich sociální determinanty mezi školáky ve věku 11, 13 a 15 let, pije energetický nápoj alespoň jednou týdně téměř 20 % českých školáků, přičemž v absolutních číslech hovoříme o zhruba 70 000 dětech ve věku 11 až 15 let, které tyto nápoje konzumují opakovaně několikrát týdně.

Zjištění studie ukazují i propojení konzumace energetických nápojů s dalšími návykovými látkami. „Časté popíjení energetických nápojů se váže k dalším faktorům charakteristickým pro rizikové chování školáků. Ve skupině dětí se zvýšenou spotřebou energetických nápojů tak najdeme významně více kuřáků nebo konzumentů alkoholických nápojů,“ uvedl Michal Kalman, hlavní řešitel studie z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Jak dodal, nyní dochází ke sběru nejnovějších dat, jejichž výsledky i v oblasti energetických nápojů budou postupně představovány od podzimu.

Konzumaci senergy drinků a slazených nápojů se věnoval tento report HBSC studie.

Podle Martiny Bulánkové, ředitelky nezávislého expertního think tanku Ministr zdraví, dosavadní data hovoří jasně. „Nic jako bezpečné množství energetického nápoje pro děti neexistuje. Přesto jsme v situaci, kdy si dvanáctileté dítě běžně může koupit půllitrovou plechovku, která obsahuje i 160 miligramů kofeinu, což odpovídá dvěma průměrným espressům.“

Následky se pro dětský organismus mohou projevovat mj. silným třesem, záchvaty úzkosti, tachykardií a problémy se spánkem. Tyto negativní dopady se přelévají i do školního prostředí. Zahraniční i tuzemské analýzy spojují nadměrnou konzumaci energetických nápojů u dětí se zhoršeným well-beingem, depresivními stavy a častějšími sklony k rizikovému chování.

Proto Ministr zdraví společně s Asociací ředitelů základních škol ČR, Unií rodičů a Národní sítí Zdravých měst ČR spustila výzvu, která žádá zavedení věkové hranice 16 let pro prodej energetických nápojů. Celé znění výzvy je k dispozici zde, k podpoře výzvy se pak můžete přihlásit prostřednictvím tohoto formuláře.

„Zdraví dětí je bez debaty priorita. A data jasně ukazují, že neomezená dostupnost energetických nápojů má na zdraví negativní dopady. Jsem proto jednoznačně pro nastavení systémových změn, které dostupnost i propagaci energetických nápojů směrem k dětem omezí. Zároveň si myslím, že by samy děti měly mít možnost se do této diskuze zapojit,“ uzavřel dětský ombudsman Martin Beneš.

Billions of them are passing through our bodies right now, and yet they are almost impossible to catch. For this year's Dvořák Lecture, we hosted one of the world's leading experts on neutrinos, Professor Stefan Söldner-Rembold, who heads the Department of Physics at Imperial College London.

Miliardy jich právě teď prolétají naším tělem, a přesto je skoro nemožné je zachytit. V rámci výroční Dvořákovy přednášky jsme hostili jednoho z předních světových odborníků na neutrina, profesora Stefana Söldnera-Rembolda, který vede katedru fyziky na Imperial College London.

Mezi budovou Přírodovědecké fakulty UP, Společnou laboratoří optiky a státním zastupitelstvím to žije. Díky Udržitelné univerzitě zde loni na podzim vznikla nová květnatá louka, která tak doplňuje stávající porosty u kolejí generála Svobody a u právnické fakulty. Najdete ji i se zavázanýma očima – dominuje v ní totiž heřmánek pravý, který do okolí šíří výraznou vůni. Součástí osevní směsi je také například vikev huňatá nebo koukol polní, dříve běžný, dnes kriticky ohrožený polní plevel.

Květnaté louky nejsou jen barevnější alternativou k běžnému trávníku. V městském prostředí fungují jako malé ostrovy života, které nabízejí potravu, úkryt i prostor k rozmnožování celé řadě živočichů. Zatímco nakrátko sečené trávníky bývají druhově chudé a v horkých letních týdnech rychle vysychají, pestré porosty kvetoucích bylin poskytují pyl a nektar v různých obdobích sezony a zároveň vytvářejí členitější mikroprostředí pro hmyz, pavouky, drobné obratlovce i ptáky.

Právě druhy, které dříve běžně provázely pole a okraje cest, dnes z krajiny často mizí. Univerzitní louka tak kromě podpory opylovačů připomíná i proměnu zemědělské krajiny a ztrátu druhů, které byly po staletí její samozřejmou součástí. Typickým příkladem je právě koukol polní – dříve byl běžným plevelem především v obilí, kvůli zdokonalení čištění osiva a používání herbicidů však téměř vymizel a dnes je řazen mezi kriticky ohrožené druhy.

Vyobrazení pole z Polívkova Rostlinopisu z roku 1934. Růžový koukol je v pravé části. Zdroj: botany.cz

„Podobné plochy mají ve městě ještě jednu výhodu: mění způsob, jakým o zeleni přemýšlíme. Louka nemusí být po celou sezonu stejně upravená ani stejně barevná. Rostliny postupně rozkvétají a odkvétají, vytvářejí semena, porost zasychá a znovu obrůstá; právě tato proměnlivost je pro přírodu důležitá. Semena mohou posloužit ptákům, duté stonky a zbytky vegetace drobnému hmyzu, květy zase včelám samotářkám, čmelákům, motýlům nebo pestřenkám. I malá plocha mezi budovami tak může významně přispět k pestřejší a odolnější městské krajině,“ upozorňuje referentka udržitelného rozvoje UP Nikola Křížová.

Více se o květnatých loukách a hmyzích hotelech na UP dočtete na webu Udržitelné univerzity, kde najdete i jejich mapu. Níže jsme pro vás připravili galerii rostlin, které nyní můžete zastihnout v květu.

Mezi budovou Přírodovědecké fakulty UP, Společnou laboratoří optiky a státním zastupitelstvím to žije. Díky Udržitelné univerzitě zde loni na podzim vznikla nová květnatá louka, která tak doplňuje stávající porosty u kolejí generála Svobody a u právnické fakulty. Najdete ji i se zavázanýma očima – dominuje v ní totiž heřmánek pravý, který do okolí šíří výraznou vůni. Součástí osevní směsi je také například vikev huňatá nebo koukol polní, dříve běžný, dnes kriticky ohrožený polní plevel.

Květnaté louky nejsou jen barevnější alternativou k běžnému trávníku. V městském prostředí fungují jako malé ostrovy života, které nabízejí potravu, úkryt i prostor k rozmnožování celé řadě živočichů. Zatímco nakrátko sečené trávníky bývají druhově chudé a v horkých letních týdnech rychle vysychají, pestré porosty kvetoucích bylin poskytují pyl a nektar v různých obdobích sezony a zároveň vytvářejí členitější mikroprostředí pro hmyz, pavouky, drobné obratlovce i ptáky.

Právě druhy, které dříve běžně provázely pole a okraje cest, dnes z krajiny často mizí. Univerzitní louka tak kromě podpory opylovačů připomíná i proměnu zemědělské krajiny a ztrátu druhů, které byly po staletí její samozřejmou součástí. Typickým příkladem je právě koukol polní – dříve byl běžným plevelem především v obilí, kvůli zdokonalení čištění osiva a používání herbicidů však téměř vymizel a dnes je řazen mezi kriticky ohrožené druhy.

Vyobrazení pole z Polívkova Rostlinopisu z roku 1934. Růžový koukol je v pravé části. Zdroj: botany.cz

„Podobné plochy mají ve městě ještě jednu výhodu: mění způsob, jakým o zeleni přemýšlíme. Louka nemusí být po celou sezonu stejně upravená ani stejně barevná. Rostliny postupně rozkvétají a odkvétají, vytvářejí semena, porost zasychá a znovu obrůstá; právě tato proměnlivost je pro přírodu důležitá. Semena mohou posloužit ptákům, duté stonky a zbytky vegetace drobnému hmyzu, květy zase včelám samotářkám, čmelákům, motýlům nebo pestřenkám. I malá plocha mezi budovami tak může významně přispět k pestřejší a odolnější městské krajině,“ upozorňuje referentka udržitelného rozvoje UP Nikola Křížová.

Více se o květnatých loukách a hmyzích hotelech na UP dočtete na webu Udržitelné univerzity, kde najdete i jejich mapu. Níže jsme pro vás připravili galerii rostlin, které nyní můžete zastihnout v květu.

Speciální letní škola právnické fakulty, která je určena americkým studentům práv ze dvou partnerských univerzit, má za sebou druhý ročník. A podle účastníků opět velmi povedený. Letní škola trvala i tentokrát tři týdny a přinesla několik novinek. Například možnost zapojení českých studentů nebo rozdělení účastníků dle jejich studijních programů a tím cílenější zaměření odborného programu.

Výjimečnost této letní školy je především v její délce, obsahu a spolupráci s vybranými univerzitami. Do Olomouce přicestovala dvacítka studentů z University of Nebraska–Lincoln a University of Illinois Chicago doprovázená čtyřmi akademiky. „Mám velkou radost, že se nám podařilo navázat na loňský úspěšný ročník a znovu nabídnout americkým studentům program, který propojuje kvalitní odbornou výuku s praktickými exkurzemi a poznáváním české historie i kultury,“ zhodnotil Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti PF UP.

foto_sem_4

Současně připomněl, že letní škola vznikla jako iniciativa, která navazuje na dlouhodobou spolupráci fakulty s partnerskými univerzitami ve Spojených státech amerických. „Naším cílem je posílit spolupráci a nabídnout americkým studentům možnost seznámit se s evropským a českým právním prostředím přímo v praxi. Studium práv není pouze o znalosti právních předpisů, ale také o porozumění hodnotám demokracie, právního státu a fungování veřejných institucí,“ upřesnil Martin Faix.

Ve srovnání s loňským ročníkem akce zaznamenala vyšší zájem studentů. Nejvýraznější novinkou bylo rozdělení účastníků do dvou skupin podle stupně jejich studia – bakalářské a magisterské. „Díky tomu bylo možné lépe reflektovat rozdílnou úroveň znalostí a zkušeností účastníků a přispět tak k vyšší kvalitě odborných diskusí i celého vzdělávacího programu,“ vysvětlil Martin Faix. Studenti na bakalářské úrovni se zaměřili především na komparativní pohled na právo, středoevropský region a procesy evropské integrace. Magisterští studenti se věnovali tématu sociálního bydlení.

Další novinkou bylo zapojení studentů z domácí pořádající fakulty. „Program tak získal výraznější mezinárodní rozměr a vytvořil více prostoru pro sdílení zkušeností, diskusi o rozdílech nejen mezi právními systémy, ale i v každodenním životě v obou zemích a pro navazování osobních kontaktů napříč kulturami,“ dodal proděkan.

foto_sem_8

Na výuce se podíleli američtí kolegové – Jamie Cooper, Joann Ross a Rebecca Baskerville z University of Nebraska–Lincoln a Michael Seng z chicagské univerzity. Ty doplnili experti z pořádající PF UP – Petra Měšťánková, Ondřej Filipec, Veronika Tomoszková, Maxim Tomoszek, Miriam Tomášková, Jan Kratochvíl a Maroš Matiaško.

Součástí programu byl také pestrý doprovodný program. „Studenti navštívili například Ústavní soud ČR a Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí v Brně, advokátní kancelář HSP & Partners, zámek a zahrady v Kroměříži, hrad Bouzov nebo Javoříčské jeskyně. Velmi pozitivní ohlas měla exkurze na Krajském ředitelství policie Olomouckého kraje s praktickými ukázkami činnosti. Významnou část programu tvořil čtyřdenní pobyt v Praze,“ vyjmenoval za organizační tým Martin Verner, koordinátor letní školy. Přestože byl program velmi intenzivní, studenti odjížděli podle něj spokojeni a s úsměvem na tváři. „Což je pro nás tou největší odměnou. Mnozí z nich navíc vyjádřili přání vrátit se do Olomouce,“ doplnil Verner.

Snahou fakulty je hostit americké studenty i za rok. „O konkrétní podobě programu pro příští rok se teprve jedná, ale dosavadní zájem studentů, pozitivní ohlasy partnerů i přínos pro fakultu nám dávají silnou motivaci v projektu pokračovat,“ dodal proděkan Martin Faix.

Letní škola pro studenty z amerických partnerských univerzit pořádaná PF UP se konala 11.–29. května.

Řekli o letní škole

Camryn Moon (University of Nebraska–Lincoln)
Oceňuji, že program nenabízel pouze přednášky, ale také řadu aktivit mimo učebny. Právě kombinace teoretické výuky a návštěv významných institucí mi umožnila lépe porozumět fungování České republiky a jejímu právního řádu. Velmi přínosná pro mě byla návštěva Ústavního soudu ČR a Kanceláře veřejného ochránce práv.

Juanito Seaborn (University of Nebraska–Lincoln)
Letní školu velmi obohatila možnost studovat společně s českými studenty. Díky společným aktivitám a diskusím jsme získali nejen cenné poznatky o české kultuře a historii, ale navázali také nová mezinárodní přátelství.

Shannelle Reid (University of Illinois Chicago)
Děkuji organizátorům za vstřícný přístup a mnohdy až osobní péči. Atmosféra byla po celou dobu mimořádně přátelská. Odjíždím se spoustou nezapomenutelných zážitků.

 

Speciální letní škola právnické fakulty, která je určena americkým studentům práv ze dvou partnerských univerzit, má za sebou druhý ročník. A podle účastníků opět velmi povedený. Letní škola trvala i tentokrát tři týdny a přinesla několik novinek. Například možnost zapojení českých studentů nebo rozdělení účastníků dle jejich studijních programů a tím cílenější zaměření odborného programu.

Výjimečnost této letní školy je především v její délce, obsahu a spolupráci s vybranými univerzitami. Do Olomouce přicestovala dvacítka studentů z University of Nebraska–Lincoln a University of Illinois Chicago doprovázená čtyřmi akademiky. „Mám velkou radost, že se nám podařilo navázat na loňský úspěšný ročník a znovu nabídnout americkým studentům program, který propojuje kvalitní odbornou výuku s praktickými exkurzemi a poznáváním české historie i kultury,“ zhodnotil Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti PF UP.

foto_sem_4

Současně připomněl, že letní škola vznikla jako iniciativa, která navazuje na dlouhodobou spolupráci fakulty s partnerskými univerzitami ve Spojených státech amerických. „Naším cílem je posílit spolupráci a nabídnout americkým studentům možnost seznámit se s evropským a českým právním prostředím přímo v praxi. Studium práv není pouze o znalosti právních předpisů, ale také o porozumění hodnotám demokracie, právního státu a fungování veřejných institucí,“ upřesnil Martin Faix.

Ve srovnání s loňským ročníkem akce zaznamenala vyšší zájem studentů. Nejvýraznější novinkou bylo rozdělení účastníků do dvou skupin podle stupně jejich studia – bakalářské a magisterské. „Díky tomu bylo možné lépe reflektovat rozdílnou úroveň znalostí a zkušeností účastníků a přispět tak k vyšší kvalitě odborných diskusí i celého vzdělávacího programu,“ vysvětlil Martin Faix. Studenti na bakalářské úrovni se zaměřili především na komparativní pohled na právo, středoevropský region a procesy evropské integrace. Magisterští studenti se věnovali tématu sociálního bydlení.

Další novinkou bylo zapojení studentů z domácí pořádající fakulty. „Program tak získal výraznější mezinárodní rozměr a vytvořil více prostoru pro sdílení zkušeností, diskusi o rozdílech nejen mezi právními systémy, ale i v každodenním životě v obou zemích a pro navazování osobních kontaktů napříč kulturami,“ dodal proděkan.

foto_sem_8

Na výuce se podíleli američtí kolegové – Jamie Cooper, Joann Ross a Rebecca Baskerville z University of Nebraska–Lincoln a Michael Seng z chicagské univerzity. Ty doplnili experti z pořádající PF UP – Petra Měšťánková, Ondřej Filipec, Veronika Tomoszková, Maxim Tomoszek, Miriam Tomášková, Jan Kratochvíl a Maroš Matiaško.

Součástí programu byl také pestrý doprovodný program. „Studenti navštívili například Ústavní soud ČR a Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí v Brně, advokátní kancelář HSP & Partners, zámek a zahrady v Kroměříži, hrad Bouzov nebo Javoříčské jeskyně. Velmi pozitivní ohlas měla exkurze na Krajském ředitelství policie Olomouckého kraje s praktickými ukázkami činnosti. Významnou část programu tvořil čtyřdenní pobyt v Praze,“ vyjmenoval za organizační tým Martin Verner, koordinátor letní školy. Přestože byl program velmi intenzivní, studenti odjížděli podle něj spokojeni a s úsměvem na tváři. „Což je pro nás tou největší odměnou. Mnozí z nich navíc vyjádřili přání vrátit se do Olomouce,“ doplnil Verner.

Snahou fakulty je hostit americké studenty i za rok. „O konkrétní podobě programu pro příští rok se teprve jedná, ale dosavadní zájem studentů, pozitivní ohlasy partnerů i přínos pro fakultu nám dávají silnou motivaci v projektu pokračovat,“ dodal proděkan Martin Faix.

Letní škola pro studenty z amerických partnerských univerzit pořádaná PF UP se konala 11.–29. května.

Řekli o letní škole

Camryn Moon (University of Nebraska–Lincoln)
Oceňuji, že program nenabízel pouze přednášky, ale také řadu aktivit mimo učebny. Právě kombinace teoretické výuky a návštěv významných institucí mi umožnila lépe porozumět fungování České republiky a jejímu právního řádu. Velmi přínosná pro mě byla návštěva Ústavního soudu ČR a Kanceláře veřejného ochránce práv.

Juanito Seaborn (University of Nebraska–Lincoln)
Letní školu velmi obohatila možnost studovat společně s českými studenty. Díky společným aktivitám a diskusím jsme získali nejen cenné poznatky o české kultuře a historii, ale navázali také nová mezinárodní přátelství.

Shannelle Reid (University of Illinois Chicago)
Děkuji organizátorům za vstřícný přístup a mnohdy až osobní péči. Atmosféra byla po celou dobu mimořádně přátelská. Odjíždím se spoustou nezapomenutelných zážitků.

 

Brněnská sportoviště v těchto dnech přivítají celkem přes 1700 sportovkyň a sportovců z českých vysokých a vyšších odborných škol, kteří se utkají o medaile a akademické mistrovské tituly v soutěžích Českých akademických her. Reprezentanti Univerzity Palackého u toho nechybí a již vybojovali i první úspěchy.

V barvách olomoucké univerzity se jen do soutěží v individuálních sportech zapojí osm desítek studentek a studentů. Tradičně silné zastoupení má UP v atletice a disciplínách plavání a plavání s ploutvemi, mezi přihlášenými jsou například mistryně ČR a vicemistryně Evropy ve vrhu koulí Martina Mazurová z lékařské fakulty, Barbora Janíčková z fakulty tělesné kultury, která si vloni v Ostravě ve všech svých závodech vyplavala zlato, nebo Vojtěch Netrh z přírodovědecké fakulty, který v plavání a plavání s ploutvemi bral na loňských hrách šest medailí.

Zástupci UP ale nechybí ani v dalších disciplínách včetně kolektivních sportů, jako je futsal žen či házená.

„Naší snahou samozřejmě bude navázat na dřívější úspěchy, mimo jiné loňské 4. místo a především pak vítězství z roku 2023,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP. Úspěchy reprezentantů UP na hrách v roce 2025 si můžete připomenout zde.

Už nyní, před pondělním slavnostním zahájením, má Univerzita Palackého k vyřčenému cíli nakročeno. Během neděle totiž proběhly první soutěže, v nichž olomoučtí reprezentanti získali první medaile. Judistka Barbora Ondroušková (FTK) ovládla kategorii nad 78 kg, stejně tak v kategorii do 81 kg zvítězil Daniel Kordula (FTK) a mezi zápasníky nad 100 kg dominoval František Lhotzký (FTK). V karate si dvě medaile vybojoval Jakub Müller (FTK) – zlatou v kumite nad 84 kg a bronzovou v kata.

Letošní České akademické hry hostí Vysoké učení technické v Brně. V 21 sportech do pátku poměří síly více než 1700 sportovců a sportovkyň z českých vysokých a vyšších odborných škol. Nejnabitějšími dny co do počtu závodů jsou úterý a středa, kdy se závodí nejen v atletice a plaveckých disciplínách, ale také například v orientačním běhu a odehrají se turnaje v nohejbalu, házené či frisbee.

Podrobný program her i další informace jsou k dispozici na webu akce, dění můžete sledovat také na sociálních sítích, mimo jiné Facebooku her a také České asociace univerzitního sportu.

Brněnská sportoviště v těchto dnech přivítají celkem přes 1700 sportovkyň a sportovců z českých vysokých a vyšších odborných škol, kteří se utkají o medaile a akademické mistrovské tituly v soutěžích Českých akademických her. Reprezentanti Univerzity Palackého u toho nechybí a již vybojovali i první úspěchy.

V barvách olomoucké univerzity se jen do soutěží v individuálních sportech zapojí osm desítek studentek a studentů. Tradičně silné zastoupení má UP v atletice a disciplínách plavání a plavání s ploutvemi, mezi přihlášenými jsou například mistryně ČR a vicemistryně Evropy ve vrhu koulí Martina Mazurová z lékařské fakulty, Barbora Janíčková z fakulty tělesné kultury, která si vloni v Ostravě ve všech svých závodech vyplavala zlato, nebo Vojtěch Netrh z přírodovědecké fakulty, který v plavání a plavání s ploutvemi bral na loňských hrách šest medailí.

Zástupci UP ale nechybí ani v dalších disciplínách včetně kolektivních sportů, jako je futsal žen či házená.

„Naší snahou samozřejmě bude navázat na dřívější úspěchy, mimo jiné loňské 4. místo a především pak vítězství z roku 2023,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP. Úspěchy reprezentantů UP na hrách v roce 2025 si můžete připomenout zde.

Už nyní, před pondělním slavnostním zahájením, má Univerzita Palackého k vyřčenému cíli nakročeno. Během neděle totiž proběhly první soutěže, v nichž olomoučtí reprezentanti získali první medaile. Judistka Barbora Ondroušková (FTK) ovládla kategorii nad 78 kg, stejně tak v kategorii do 81 kg zvítězil Daniel Kordula (FTK) a mezi zápasníky nad 100 kg dominoval František Lhotzký (FTK). V karate si dvě medaile vybojoval Jakub Müller (FTK) – zlatou v kumite nad 84 kg a bronzovou v kata.

Letošní České akademické hry hostí Vysoké učení technické v Brně. V 21 sportech do pátku poměří síly více než 1700 sportovců a sportovkyň z českých vysokých a vyšších odborných škol. Nejnabitějšími dny co do počtu závodů jsou úterý a středa, kdy se závodí nejen v atletice a plaveckých disciplínách, ale také například v orientačním běhu a odehrají se turnaje v nohejbalu, házené či frisbee.

Podrobný program her i další informace jsou k dispozici na webu akce, dění můžete sledovat také na sociálních sítích, mimo jiné Facebooku her a také České asociace univerzitního sportu.

Přední český hispanista a lingvista, emeritní profesor Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jiří Černý, získal hlavní cenu v soutěži Slovník roku 2024–2025. Porota ocenila jeho publikaci Portugalsko-český slovník brazilské portugalštiny.

Odborná porota letos hodnotila čtyřicet slovníkových publikací vydaných v České republice a na Slovensku. Nejvyšší ocenění získal právě profesor Jiří Černý z katedry romanistiky FF UP za dílo, které jako první v českém prostředí systematicky zachycuje specifickou slovní zásobu brazilské varianty portugalštiny a převádí ji do češtiny. Slavnostní atmosféru letošního vyhlášení podtrhlo i připomenutí významného životního jubilea laureáta. 

foto_sem_4

„V době covidu jsem zrušil svou poslední přednášku s názvem Úvod do studia jazyka a asi půl roku v penzi doháněl četbu knih, na které jsem při práci na fakultě neměl čas. Poté mi to však připadalo příliš pasivní, a tak jsem se rozhodl navzdory svému pokročilému věku rozpracovat brazilský slovník a zapojit do jeho přípravy další kolegy z řad učitelů i studentů,“ vzpomněl Jiří Černý na začátky práce na slovníku.  

Zmínil přitom kolegyni Petru Svobodovou, která mu zprostředkovala spolupráci se třemi studujícími z katedry romanistiky a dalšími třemi z Univerzity Karlovy v Praze.

„Než však začali systematicky pracovat, covidová pandemie nám setkávání znemožnila. Pokračoval jsem tedy v práci sám. Využil jsem zkušenosti získané během dvaceti let práce na hispanoamerickém slovníku a během čtyř let zpracoval hesla z prvního rozsáhlého jednojazyčného slovníku brazilské portugalštiny, který mi před svou smrtí věnoval vysokoškolský pedagog a překladatel z portugalštiny Eugen Spálený. Protože šlo o slovník z 50. let minulého století, musel jsem jej doplnit o řadu novějších pramenů. Díky možnostem zpracovávat slovníky na počítači, internetu a v poslední době také s využitím umělé inteligence probíhala lexikografická práce nesrovnatelně rychleji a přesněji než například ještě v 60. letech minulého století,“ vysvětluje Jiří Černý

Cenu Slovník roku uděluje jednou za dva roky Jednota tlumočníků a překladatelů. Slavnostní vyhlášení 29. ročníku této soutěže se uskutečnilo na veletrhu Svět knihy.

Jak dodává, po odevzdání slovníku do Vydavatelství UP pracuje již třetím rokem na jeho rozšiřování. „Stanovil jsem si normu více než sto hodin měsíčně. Dosud jsem odevzdal více než 6 500 nových hesel, zatímco současná verze obsahuje přibližně 25 000 hesel," vypočítává profesor Černý. Nově zpracovává například oblast brazilské flóry a fauny, obyvatelská jména, slang jednotlivých federálních států, vězeňský a policejní slang nebo názvy typických brazilských jídel. Současně přepracoval několik rozsáhlých a složitých hesel. Práci by měl dokončit na začátku roku 2027.

„Poté bych se s Vydavatelstvím UP, které při přípravě slovníku opět odvedlo profesionální práci, rád dohodl na rozšíření internetové verze. Zdá se mi také, že Univerzita Palackého má jedinečnou příležitost znovu vydat Slovník amerikanismů profesora Jaroslava Peprníka společně s oběma mými slovníky a případně i s obdobným francouzsko-českým slovníkem amerikanismů, na němž již částečně pracují romanisté z Univerzity Palackého a Ostravské univerzity," nastiňuje své plány romanista. Podle něj by tak vznikla samostatná edice tří až čtyř slovníků mapujících evropské jazyky, které se v době zámořských objevů dostaly na americký kontinent a postupně zde vytvořily své specifické varianty.

„Šlo by o unikátní projekt, protože angličtina, španělština, portugalština a částečně i francouzština se za podobných historických podmínek staly dominantními jazyky Ameriky. Pokud je mi známo, obdobný projekt dosud nikde nevznikl. K jeho realizaci by však bylo třeba získat mladší kolegy. Vzhledem k pokročilému věku mému i profesora Peprníka se už tak rozsáhlého projektu zúčastnit nemůžeme,“ doplnil profesor Jiří Černý.

Porota ocenila mimořádný přínos jeho díla. Jako první v českém prostředí totiž systematicky zachycuje specifickou slovní zásobu brazilské varianty portugalštiny a převádí ji do češtiny. Dílo ji zaujalo nejen svým unikátním zaměřením, ale také precizním zpracováním hesel a obsáhlým kulturně-historickým úvodem.

Portugalsko-český slovník brazilské portugalštiny Jiřího Černého (FF UP) představuje v českém kontextu první slovník zaměřený na specifické lexikum brazilské portugalštiny. Základním pramenem pro jeho zpracování byl Pequeno Dicionário Brasileiro da Língua Portuguesa z roku 1951, doplněný o materiál získaný excerpcí dalších slovníků a textů zachycujících slovní zásobu a frazeologii brazilské portugalštiny za posledních sedmdesát až osmdesát let. Dílo zahrnuje stručný historický úvod, přehled hlavních zdrojů a charakteristických rysů brazilské portugalštiny, nástin brazilské dialektologie i základy fonetiky a pravopisu. Profesor Jiří Černý získal uvedené prestižní ocenění i v roce 2019, a to za třídílný Španělsko-český slovník amerikanistů. 

Přední český hispanista a lingvista, emeritní profesor Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jiří Černý, získal hlavní cenu v soutěži Slovník roku 2024–2025. Porota ocenila jeho publikaci Portugalsko-český slovník brazilské portugalštiny.

Odborná porota letos hodnotila čtyřicet slovníkových publikací vydaných v České republice a na Slovensku. Nejvyšší ocenění získal právě profesor Jiří Černý z katedry romanistiky FF UP za dílo, které jako první v českém prostředí systematicky zachycuje specifickou slovní zásobu brazilské varianty portugalštiny a převádí ji do češtiny. Slavnostní atmosféru letošního vyhlášení podtrhlo i připomenutí významného životního jubilea laureáta. 

foto_sem_4

„V době covidu jsem zrušil svou poslední přednášku s názvem Úvod do studia jazyka a asi půl roku v penzi doháněl četbu knih, na které jsem při práci na fakultě neměl čas. Poté mi to však připadalo příliš pasivní, a tak jsem se rozhodl navzdory svému pokročilému věku rozpracovat brazilský slovník a zapojit do jeho přípravy další kolegy z řad učitelů i studentů,“ vzpomněl Jiří Černý na začátky práce na slovníku.  

Zmínil přitom kolegyni Petru Svobodovou, která mu zprostředkovala spolupráci se třemi studujícími z katedry romanistiky a dalšími třemi z Univerzity Karlovy v Praze.

„Než však začali systematicky pracovat, covidová pandemie nám setkávání znemožnila. Pokračoval jsem tedy v práci sám. Využil jsem zkušenosti získané během dvaceti let práce na hispanoamerickém slovníku a během čtyř let zpracoval hesla z prvního rozsáhlého jednojazyčného slovníku brazilské portugalštiny, který mi před svou smrtí věnoval vysokoškolský pedagog a překladatel z portugalštiny Eugen Spálený. Protože šlo o slovník z 50. let minulého století, musel jsem jej doplnit o řadu novějších pramenů. Díky možnostem zpracovávat slovníky na počítači, internetu a v poslední době také s využitím umělé inteligence probíhala lexikografická práce nesrovnatelně rychleji a přesněji než například ještě v 60. letech minulého století,“ vysvětluje Jiří Černý

Cenu Slovník roku uděluje jednou za dva roky Jednota tlumočníků a překladatelů. Slavnostní vyhlášení 29. ročníku této soutěže se uskutečnilo na veletrhu Svět knihy.

Jak dodává, po odevzdání slovníku do Vydavatelství UP pracuje již třetím rokem na jeho rozšiřování. „Stanovil jsem si normu více než sto hodin měsíčně. Dosud jsem odevzdal více než 6 500 nových hesel, zatímco současná verze obsahuje přibližně 25 000 hesel," vypočítává profesor Černý. Nově zpracovává například oblast brazilské flóry a fauny, obyvatelská jména, slang jednotlivých federálních států, vězeňský a policejní slang nebo názvy typických brazilských jídel. Současně přepracoval několik rozsáhlých a složitých hesel. Práci by měl dokončit na začátku roku 2027.

„Poté bych se s Vydavatelstvím UP, které při přípravě slovníku opět odvedlo profesionální práci, rád dohodl na rozšíření internetové verze. Zdá se mi také, že Univerzita Palackého má jedinečnou příležitost znovu vydat Slovník amerikanismů profesora Jaroslava Peprníka společně s oběma mými slovníky a případně i s obdobným francouzsko-českým slovníkem amerikanismů, na němž již částečně pracují romanisté z Univerzity Palackého a Ostravské univerzity," nastiňuje své plány romanista. Podle něj by tak vznikla samostatná edice tří až čtyř slovníků mapujících evropské jazyky, které se v době zámořských objevů dostaly na americký kontinent a postupně zde vytvořily své specifické varianty.

„Šlo by o unikátní projekt, protože angličtina, španělština, portugalština a částečně i francouzština se za podobných historických podmínek staly dominantními jazyky Ameriky. Pokud je mi známo, obdobný projekt dosud nikde nevznikl. K jeho realizaci by však bylo třeba získat mladší kolegy. Vzhledem k pokročilému věku mému i profesora Peprníka se už tak rozsáhlého projektu zúčastnit nemůžeme,“ doplnil profesor Jiří Černý.

Porota ocenila mimořádný přínos jeho díla. Jako první v českém prostředí totiž systematicky zachycuje specifickou slovní zásobu brazilské varianty portugalštiny a převádí ji do češtiny. Dílo ji zaujalo nejen svým unikátním zaměřením, ale také precizním zpracováním hesel a obsáhlým kulturně-historickým úvodem.

Portugalsko-český slovník brazilské portugalštiny Jiřího Černého (FF UP) představuje v českém kontextu první slovník zaměřený na specifické lexikum brazilské portugalštiny. Základním pramenem pro jeho zpracování byl Pequeno Dicionário Brasileiro da Língua Portuguesa z roku 1951, doplněný o materiál získaný excerpcí dalších slovníků a textů zachycujících slovní zásobu a frazeologii brazilské portugalštiny za posledních sedmdesát až osmdesát let. Dílo zahrnuje stručný historický úvod, přehled hlavních zdrojů a charakteristických rysů brazilské portugalštiny, nástin brazilské dialektologie i základy fonetiky a pravopisu. Profesor Jiří Černý získal uvedené prestižní ocenění i v roce 2019, a to za třídílný Španělsko-český slovník amerikanistů.