Agregátor zdrojů

Klára Hamuľáková z katedry soukromého práva a civilního procesu má za sebou úspěšné habilitační řízení na Právnické fakultě UP. Habilitovala v oboru Občanské právo. V novodobé historii olomoucké fakulty je v pořadí pátou osobností, které se to podařilo. Docentkou ji jmenuje rektor UP na návrh děkana právnické fakulty.

Klára Hamuľáková, jejíž specializací je civilní právo procesní a kolektivní ochrana práv, vypracovala habilitační práci pod názvem Přístupy ke kolektivní soudní ochraně práv se zaměřením na subjekty hromadného soudního řízení.

Ze všech tří oponentských posudků vyplynulo, že posuzovaná práce představuje vysoce kvalitní výsledek rozsáhlé dlouhodobé a systematické práce a usilovného výzkumu autorky. „Předložená práce je uceleným, obsáhlým, vysoce kvalitním, přesvědčivým a pečlivým zpracováním vybrané výseče kolektivní ochrany práv. Přináší originální cenné poznatky nejen české, ale i evropské právní vědě civilního práva procesního,“ napsala mimo jiné do závěru svého oponentského posudku Eva Dobrovolná z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Oponentka Dita Frintová z pražské právnické fakulty upozornila i na praktický přínos práce a velké množství odborných zdrojů, oponent Petr Lavický z brněnské fakulty hovořil o brilantní práci, která by měla být publikována jako monografie.

Habilitační řízení bylo na programu březnového zasedání Vědecké rady PF UP, které habilitační komise navrhla jmenovat Kláru Hamuľákovou docentkou v oboru Občanské právo. Současně komise vybrala téma habilitační přednášky Zpětvzetí žaloby v civilním soudním řízení. Na samotnou přednášku navázala rozprava, do které se zapojil například také Josef Baxa, člen vědecké rady a předseda Ústavního soudu ČR. Připomněl, že uchazečka již řadu let získává zkušenosti z praxe rovněž jako asistentka ústavních soudců. „Skvěle propojuje právní vědu s justiční praxí,“ zdůraznil Josef Baxa.

Poté spolu s ostatními členy v tajném hlasování rozhodovali o návrhu jmenovat Kláru Hamuľákovou docentkou v oboru Občanské právo. Pro návrh hlasovalo všech 37 přítomných členů fakultní vědecké rady. „Děkuji všem členům vědecké rady za důvěru, kterou ve mě vložili, vážím si jí,“ řekla úspěšná uchazečka.

Klára Hamuľáková je absolventkou Právnické fakulty UP, kde složila i rigorózní zkoušku z občanského práva, doktorské studium absolvovala na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni, kde byl jejím školitelem Petr Bezouška. Jako akademička působí na katedře soukromého práva a civilního procesu PF UP. Od loňského srpna je členkou nejužšího vedení UP, zastává funkci prorektorky pro legislativu a organizaci.

Odborný životopis Kláry Hamuľákové

Klára Hamuľáková z katedry soukromého práva a civilního procesu má za sebou úspěšné habilitační řízení na Právnické fakultě UP. Habilitovala v oboru Občanské právo. V novodobé historii olomoucké fakulty je v pořadí pátou osobností, které se to podařilo. Docentkou ji jmenuje rektor UP na návrh děkana právnické fakulty.

Klára Hamuľáková, jejíž specializací je civilní právo procesní a kolektivní ochrana práv, vypracovala habilitační práci pod názvem Přístupy ke kolektivní soudní ochraně práv se zaměřením na subjekty hromadného soudního řízení.

Ze všech tří oponentských posudků vyplynulo, že posuzovaná práce představuje vysoce kvalitní výsledek rozsáhlé dlouhodobé a systematické práce a usilovného výzkumu autorky. „Předložená práce je uceleným, obsáhlým, vysoce kvalitním, přesvědčivým a pečlivým zpracováním vybrané výseče kolektivní ochrany práv. Přináší originální cenné poznatky nejen české, ale i evropské právní vědě civilního práva procesního,“ napsala mimo jiné do závěru svého oponentského posudku Eva Dobrovolná z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Oponentka Dita Frintová z pražské právnické fakulty upozornila i na praktický přínos práce a velké množství odborných zdrojů, oponent Petr Lavický z brněnské fakulty hovořil o brilantní práci, která by měla být publikována jako monografie.

Habilitační řízení bylo na programu březnového zasedání Vědecké rady PF UP, které habilitační komise navrhla jmenovat Kláru Hamuľákovou docentkou v oboru Občanské právo. Současně komise vybrala téma habilitační přednášky Zpětvzetí žaloby v civilním soudním řízení. Na samotnou přednášku navázala rozprava, do které se zapojil například také Josef Baxa, člen vědecké rady a předseda Ústavního soudu ČR. Připomněl, že uchazečka již řadu let získává zkušenosti z praxe rovněž jako asistentka ústavních soudců. „Skvěle propojuje právní vědu s justiční praxí,“ zdůraznil Josef Baxa.

Poté spolu s ostatními členy v tajném hlasování rozhodovali o návrhu jmenovat Kláru Hamuľákovou docentkou v oboru Občanské právo. Pro návrh hlasovalo všech 37 přítomných členů fakultní vědecké rady. „Děkuji všem členům vědecké rady za důvěru, kterou ve mě vložili, vážím si jí,“ řekla úspěšná uchazečka.

Klára Hamuľáková je absolventkou Právnické fakulty UP, kde složila i rigorózní zkoušku z občanského práva, doktorské studium absolvovala na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni, kde byl jejím školitelem Petr Bezouška. Jako akademička působí na katedře soukromého práva a civilního procesu PF UP. Od loňského srpna je členkou nejužšího vedení UP, zastává funkci prorektorky pro legislativu a organizaci.

Odborný životopis Kláry Hamuľákové

U příležitosti Světového dne sociální práce, který připadá na 17. března, byly jako poděkování sociálním pracovnicím a pracovníkům za jejich náročnou práci a přínos společnosti předány ceny Gratias 2026. Dva ze šesti laureátů jsou spojeni s Univerzitou Palackého.

Za významný přínos v sociální práci převzal cenu Martin Bednář, absolvent speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP, dlouholetý ředitel CARITAS – Vyšší odborné škole sociální Olomouc a zároveň člen katedry křesťanské sociální práce Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Jeho celoživotním tématem je rozvoj a zvyšování kvality sociálních služeb a sociální práce, o což usiluje jak prací v terénu, tak odbornou činností a zejména prostřednictvím studentů a absolventů školy, v jejímž čele působí. Je také spoluzakladatelem a místopředsedou správní rady mobilního hospice Nejste sami a dříve se věnoval transformaci velkých ústavů. 

V kategorii sociální poradenství pak byla oceněna Alexandra Salamonová, absolventka sociální a humanitární práce na CMTF UP a vyšší odborné škole a studentka andragogiky na Filozofické fakultě UP. Působí jako sociální pracovnice v Občanské poradně Novojičínsko, kde podporuje dospělé v nepříznivé životní situaci. Mimo jiné stála u zavedené online poradenství a iniciovala online vzdělávací přednášky odborníků z praxe pro veřejnost. 

„Za každým příběhem člověka, kterému se podařilo zvládnout těžkou životní situaci, velmi často stojí dobrý sociální pracovník. Právě oni každý den dokazují, že odbornost, lidskost a ochota pomoci mají v naší společnosti nezastupitelné místo. Ocenění Gratias je výrazem respektu a poděkování za práci, která má skutečný dopad na životy lidí,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který ceny v pražském Obecním domě předával. Více zde.

U příležitosti Světového dne sociální práce, který připadá na 17. března, byly jako poděkování sociálním pracovnicím a pracovníkům za jejich náročnou práci a přínos společnosti předány ceny Gratias 2026. Dva ze šesti laureátů jsou spojeni s Univerzitou Palackého.

Za významný přínos v sociální práci převzal cenu Martin Bednář, absolvent speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP, dlouholetý ředitel CARITAS – Vyšší odborné škole sociální Olomouc a zároveň člen katedry křesťanské sociální práce Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Jeho celoživotním tématem je rozvoj a zvyšování kvality sociálních služeb a sociální práce, o což usiluje jak prací v terénu, tak odbornou činností a zejména prostřednictvím studentů a absolventů školy, v jejímž čele působí. Je také spoluzakladatelem a místopředsedou správní rady mobilního hospice Nejste sami a dříve se věnoval transformaci velkých ústavů. 

V kategorii sociální poradenství pak byla oceněna Alexandra Salamonová, absolventka sociální a humanitární práce na CMTF UP a vyšší odborné škole a studentka andragogiky na Filozofické fakultě UP. Působí jako sociální pracovnice v Občanské poradně Novojičínsko, kde podporuje dospělé v nepříznivé životní situaci. Mimo jiné stála u zavedené online poradenství a iniciovala online vzdělávací přednášky odborníků z praxe pro veřejnost. 

„Za každým příběhem člověka, kterému se podařilo zvládnout těžkou životní situaci, velmi často stojí dobrý sociální pracovník. Právě oni každý den dokazují, že odbornost, lidskost a ochota pomoci mají v naší společnosti nezastupitelné místo. Ocenění Gratias je výrazem respektu a poděkování za práci, která má skutečný dopad na životy lidí,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který ceny v pražském Obecním domě předával. Více zde.

Perspektivu zvenčí nabídne nová učebnice o kulturních reáliích německy mluvících zemí. Na jejím vzniku spolupracuje společně s Univerzitou Palackého dalších pět evropských univerzit. Publikace vzniká v rámci tříletého projektu Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context.

Kulturní reálie německy mluvících zemí pohledem Čechů, Francouzů, Rumunů, Maďarů nebo třeba Ukrajinců – právě tento zahraniční pohled je zajímavou a zároveň stěžejní součástí připravované učebnice. Bude určena především studentům a budoucím učitelům němčiny.

„Učebnice, k níž přibude i cvičebnice, by měla podpořit nadnárodní výuku cizího jazyka. Měla by z ní těžit co nejširší skupina studentů. Určena bude studentům a studentkám prvního až čtvrtého ročníku vysokých škol v partnerských zemích, tedy především budoucím učitelům. Posloužit však může všem, kteří v rámci svého kurikula vyučují reálie německy mluvících zemí. Vhodná bude například i pro provázející učitele na gymnáziích,“ uvedla za evropský projekt Kristýna Solomon z katedry germanistiky Filozofické fakulty UP. Zdůraznila přitom hlavní přínos chystané publikace – perspektivu zvenčí.

„Právě ta bude jejím hlavním inovačním přínosem. Když například Němec píše o dopravě v Německu, je to z jeho úhlu pohledu jiné, než když o tom samém píše Čech. Totéž platí pro všechna diskutovaná témata,“ doplnila.

„Učebnice reálií německy mluvících zemí by měla reflektovat rostoucí význam vícejazyčnosti v evropském prostoru. Měla by i přispívat k překonávání stereotypních představ o německy mluvících zemích." Kristýna Solomon 

Tým šesti evropských univerzit se poprvé setkal na organizační schůzce v Paříži. „Nacházíme se v první etapě projektu. Tři kolegové z katedry již připravují kapitoly knihy. Ty pak obsahově doplní akademičtí pracovníci dalších zapojených vysokých škol, kteří mají zkušenosti s životem v Německu. Kolega z mé domovské katedry Jan Kij se například bude v rámci kapitoly zaměřené na téma všedního dne soustředit na cestování a dopravu, kolegyně Sabine Voda Eschgfäller se bude zabývat vědou v Německu," zmínila germanistka z FF UP.

V jednotlivých kapitolách se autoři chystají věnovat němčině jako evropskému jazyku, a to v kontextu Evropské unie a dalších nadnárodních organizací.

„Budou se zabývat rovněž ekonomikou, změnami ve veřejném životě, hospodářstvím, vzděláváním, sportem či náboženstvím. Inspirací jim budou především vlastní zkušenosti. Učebnice bude tematicky velmi široká a bude tak záležet i na tom, které aspekty autoři zdůrazní. Ukáže se tak, co autoři zvenčí vlastně považují za důležité. V současnosti se soustředíme na sepsání faktických informací, v další etapě se budeme věnovat didaktickému zpracování materiálů. Nepůjde tedy jen o sborník – prostřednictvím naší zhruba dvousetstránkové učebnice by se čtenáři měli ocitnout přímo v popisovaných situacích,“ dodal germanista Jan Kij. Doplnil, že na vzniku učebnice se podílí i další členka zmiňované katedry, germanistka a výtvarnice Veronika Opletalová, která do vybraných kapitol připravuje autorské ilustrace. 

Kristýna Solomon zdůraznila, že se učebnice má stát i výchozím bodem pro online cvičebnici. Při její tvorbě – tedy při přípravě cvičení k jednotlivým kapitolám – využijí autoři a autorky také nástroje umělé inteligence.

„Plánovaná učebnice reálií německy mluvících zemí by měla reflektovat současné společenské a jazykové trendy, zejména rostoucí význam vícejazyčnosti v evropském prostoru. Zároveň by měla přispívat k překonávání stereotypních představ o německy mluvících zemích a nabízet komplexnější a diferencovanější pohled na jejich kulturu a společnosti. Důležité je také představovat jednotlivá témata z perspektivy dynamicky se proměňující Evropy, která je v posledních desetiletích výrazně ovlivňována migračními procesy a rostoucí kulturní rozmanitostí. Takový přístup může studentům pomoci lépe porozumět současné realitě německy mluvícího prostoru i širším evropským souvislostem," uzavřela germanistka z FF UP. 

Evropského projektu Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context (DEFETRANSNUM) se v rámci strategického partnerství účastní šest univerzit, které mají zkušenosti s výukou němčiny jako cizího jazyka. Významnou roli v zapojení Univerzity Palackého do projektu sehrálo její partnerství v alianci AURORA.

Název projektu: Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context (DEFETRANSNUM). Program: Erasmus+. Typ projektu: KA220-HED - Cooperation partnerships in higher education.

Partneři projektu: Universitatea Babes-Bolyai (Rumunsko), Friedrich-Schiller-Universtität Jena (Německo), V. N. Karazin Kharkiv National University (Ukrajina), Univerzita Palackého v Olomouci (Česká republika), University Paris-Est Créteil-UPEC (Francie), Eötvös Loránd University (Maďarsko). 

Perspektivu zvenčí nabídne nová učebnice o kulturních reáliích německy mluvících zemí. Na jejím vzniku spolupracuje společně s Univerzitou Palackého dalších pět evropských univerzit. Publikace vzniká v rámci tříletého projektu Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context.

Kulturní reálie německy mluvících zemí pohledem Čechů, Francouzů, Rumunů, Maďarů nebo třeba Ukrajinců – právě tento zahraniční pohled je zajímavou a zároveň stěžejní součástí připravované učebnice. Bude určena především studentům a budoucím učitelům němčiny.

„Učebnice, k níž přibude i cvičebnice, by měla podpořit nadnárodní výuku cizího jazyka. Měla by z ní těžit co nejširší skupina studentů. Určena bude studentům a studentkám prvního až čtvrtého ročníku vysokých škol v partnerských zemích, tedy především budoucím učitelům. Posloužit však může všem, kteří v rámci svého kurikula vyučují reálie německy mluvících zemí. Vhodná bude například i pro provázející učitele na gymnáziích,“ uvedla za evropský projekt Kristýna Solomon z katedry germanistiky Filozofické fakulty UP. Zdůraznila přitom hlavní přínos chystané publikace – perspektivu zvenčí.

„Právě ta bude jejím hlavním inovačním přínosem. Když například Němec píše o dopravě v Německu, je to z jeho úhlu pohledu jiné, než když o tom samém píše Čech. Totéž platí pro všechna diskutovaná témata,“ doplnila.

„Učebnice reálií německy mluvících zemí by měla reflektovat rostoucí význam vícejazyčnosti v evropském prostoru. Měla by i přispívat k překonávání stereotypních představ o německy mluvících zemích." Kristýna Solomon 

Tým šesti evropských univerzit se poprvé setkal na organizační schůzce v Paříži. „Nacházíme se v první etapě projektu. Tři kolegové z katedry již připravují kapitoly knihy. Ty pak obsahově doplní akademičtí pracovníci dalších zapojených vysokých škol, kteří mají zkušenosti s životem v Německu. Kolega z mé domovské katedry Jan Kij se například bude v rámci kapitoly zaměřené na téma všedního dne soustředit na cestování a dopravu, kolegyně Sabine Voda Eschgfäller se bude zabývat vědou v Německu," zmínila germanistka z FF UP.

V jednotlivých kapitolách se autoři chystají věnovat němčině jako evropskému jazyku, a to v kontextu Evropské unie a dalších nadnárodních organizací.

„Budou se zabývat rovněž ekonomikou, změnami ve veřejném životě, hospodářstvím, vzděláváním, sportem či náboženstvím. Inspirací jim budou především vlastní zkušenosti. Učebnice bude tematicky velmi široká a bude tak záležet i na tom, které aspekty autoři zdůrazní. Ukáže se tak, co autoři zvenčí vlastně považují za důležité. V současnosti se soustředíme na sepsání faktických informací, v další etapě se budeme věnovat didaktickému zpracování materiálů. Nepůjde tedy jen o sborník – prostřednictvím naší zhruba dvousetstránkové učebnice by se čtenáři měli ocitnout přímo v popisovaných situacích,“ dodal germanista Jan Kij. Doplnil, že na vzniku učebnice se podílí i další členka zmiňované katedry, germanistka a výtvarnice Veronika Opletalová, která do vybraných kapitol připravuje autorské ilustrace. 

Kristýna Solomon zdůraznila, že se učebnice má stát i výchozím bodem pro online cvičebnici. Při její tvorbě – tedy při přípravě cvičení k jednotlivým kapitolám – využijí autoři a autorky také nástroje umělé inteligence.

„Plánovaná učebnice reálií německy mluvících zemí by měla reflektovat současné společenské a jazykové trendy, zejména rostoucí význam vícejazyčnosti v evropském prostoru. Zároveň by měla přispívat k překonávání stereotypních představ o německy mluvících zemích a nabízet komplexnější a diferencovanější pohled na jejich kulturu a společnosti. Důležité je také představovat jednotlivá témata z perspektivy dynamicky se proměňující Evropy, která je v posledních desetiletích výrazně ovlivňována migračními procesy a rostoucí kulturní rozmanitostí. Takový přístup může studentům pomoci lépe porozumět současné realitě německy mluvícího prostoru i širším evropským souvislostem," uzavřela germanistka z FF UP. 

Evropského projektu Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context (DEFETRANSNUM) se v rámci strategického partnerství účastní šest univerzit, které mají zkušenosti s výukou němčiny jako cizího jazyka. Významnou roli v zapojení Univerzity Palackého do projektu sehrálo její partnerství v alianci AURORA.

Název projektu: Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context (DEFETRANSNUM). Program: Erasmus+. Typ projektu: KA220-HED - Cooperation partnerships in higher education.

Partneři projektu: Universitatea Babes-Bolyai (Rumunsko), Friedrich-Schiller-Universtität Jena (Německo), V. N. Karazin Kharkiv National University (Ukrajina), Univerzita Palackého v Olomouci (Česká republika), University Paris-Est Créteil-UPEC (Francie), Eötvös Loránd University (Maďarsko). 

The Einstein Telescope (ET) is a European scientific project of extraordinary scope, aimed at building a next-generation gravitational wave detector capable of detecting minute distortions in spacetime itself with unprecedented sensitivity. Hidden deep underground, the instrument is expected to detect up to a thousand times more cosmic collisions of black holes and neutron stars than today’s observatories and track their evolution throughout the history of the universe. These new observations could help scientists explain the formation of galaxies or shed light on certain aspects of the early universe shortly after the Big Bang. 

Einsteinův teleskop (Einstein Telescope, ET) je evropský vědecký projekt mimořádného rozsahu, jehož cílem je vybudovat detektor gravitačních vln nové generace, který umožní zaznamenat drobounké deformace samotného prostoročasu s dosud nevídanou citlivostí. Přístroj ukrytý hluboko pod zemí by měl zachytit až tisíckrát více kosmických srážek černých děr a neutronových hvězd než dnešní observatoře a sledovat jejich vývoj napříč historií vesmíru. Vědcům tak nová pozorování mohou pomoci vysvětlit průběhu vzniku galaxií anebo objasnit některé aspekty raného vývoje vesmíru krátce po velkém třesku.

Nedostatečné povědomí veřejnosti o revmatických nemocech u dětí chtějí zvýšit lékaři a lékařky Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. U příležitosti Světového dne revmatických onemocnění mladých (WORD Day – World Young Rheumatic Diseases Day), který připadá na 18. března, připravili osvětové video. To připomíná, že tyto nemoci se mohou objevit i v dětském věku, a přináší také příběhy několika malých pacientů.

„Chceme, aby naši malí pacienti věděli, že na to nejsou sami. Zároveň se snažíme vyvrátit mylný dojem, že se revmatická onemocnění dětí netýkají,“ uvedl jeden z iniciátorů a protagonistů videa David Gronych. Dětské revmatologii se věnuje nejen jako lékař, ale také v rámci doktorského studia na Lékařské fakultě UP a v současnosti je jedním ze stipendistů Nadačního fondu UP.

Revmatická onemocnění postihují pohybový aparát – klouby, svaly, vazy i kosti. Často přicházejí nenápadně a jejich příznaky mohou připomínat nachlazení nebo chřipku. „Postihují méně než jednoho člověka ze dvou tisíc. Patří mezi ně i malí pacienti. Těchto vzácných onemocnění je ale mnoho, a proto není revmaticky nemocných dětí málo. V naší péči jich máme aktuálně přibližně šest set,“ přiblížila Kateřina Bouchalová, profesorka pediatrie a vedoucí lékařka revmatologické ambulance na Dětské klinice (před nedávnem jsme přinesli její portrét).

video_sem

Projevy nemocí mohou být velmi různé. Některé přicházejí náhle a mohou mít závažný průběh, například v podobě kloubních zánětů, omezení pohybu nebo vyrážek. Jindy se naopak rozvíjejí pomalu a nenápadně, například jen nedostatkem slz a slin. Nejčastější revmatickou nemocí u dětí je juvenilní idiopatická artritida (JIA), která postihuje především klouby. Onemocnění se však mohou pojit i s postižením dalších orgánových soustav a projevovat se dýchacími, močovými nebo neurologickými potížemi. Klíčovou roli proto hraje praktický lékař, který by měl dokázat včas rozpoznat první příznaky.

Ani diagnóza revmatického onemocnění přitom nemusí znamenat konec aktivního života. „Pacientům otevřeně říkáme, že nemoc zatím neumíme zcela vyléčit. Dokážeme ji však dostat do takzvané neaktivní fáze. Dítě pak nemá projevy onemocnění a může vést normální život,“ vysvětlila Kateřina Bouchalová.

Naději do budoucna přináší například takzvaná CAR-T léčba, která dokáže „restartovat“ imunitní systém. „Jde o metodu využívající infuzi upravených T-lymfocytů, které cíleně ničí buňky způsobující zánět,“ doplnila profesorka. Tato inovativní terapie je zatím na začátku svého vývoje, ale i současné možnosti léčby umožňují pacientům žít plnohodnotný život.

Zásadní je správně nastavená léčba a také spolupráce rodiny. Děti často potřebují psychologickou podporu nebo pomoc při úpravě životního stylu, například při redukci hmotnosti. „Nutné jsou pravidelné kontroly, proto je důležité, aby rodina dobře fungovala a nemoc nepodceňovala,“ doplnil David Gronych.

Ve videu, které na Dětské klinice FN Olomouc a LF UP připravili, své zkušenosti s revmatickými onemocněními sdílejí také někteří dětští pacienti a jejich rodiče. Jejich příběhy ukazují, že tyto nemoci nemusí být překážkou aktivního dětství – díky odborné péči mohou děti prožívat běžné dny skoro jako jejich zdraví vrstevníci.

Nedostatečné povědomí veřejnosti o revmatických nemocech u dětí chtějí zvýšit lékaři a lékařky Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. U příležitosti Světového dne revmatických onemocnění mladých (WORD Day – World Young Rheumatic Diseases Day), který připadá na 18. března, připravili osvětové video. To připomíná, že tyto nemoci se mohou objevit i v dětském věku, a přináší také příběhy několika malých pacientů.

„Chceme, aby naši malí pacienti věděli, že na to nejsou sami. Zároveň se snažíme vyvrátit mylný dojem, že se revmatická onemocnění dětí netýkají,“ uvedl jeden z iniciátorů a protagonistů videa David Gronych. Dětské revmatologii se věnuje nejen jako lékař, ale také v rámci doktorského studia na Lékařské fakultě UP a v současnosti je jedním ze stipendistů Nadačního fondu UP.

Revmatická onemocnění postihují pohybový aparát – klouby, svaly, vazy i kosti. Často přicházejí nenápadně a jejich příznaky mohou připomínat nachlazení nebo chřipku. „Postihují méně než jednoho člověka ze dvou tisíc. Patří mezi ně i malí pacienti. Těchto vzácných onemocnění je ale mnoho, a proto není revmaticky nemocných dětí málo. V naší péči jich máme aktuálně přibližně šest set,“ přiblížila Kateřina Bouchalová, profesorka pediatrie a vedoucí lékařka revmatologické ambulance na Dětské klinice (před nedávnem jsme přinesli její portrét).

video_sem

Projevy nemocí mohou být velmi různé. Některé přicházejí náhle a mohou mít závažný průběh, například v podobě kloubních zánětů, omezení pohybu nebo vyrážek. Jindy se naopak rozvíjejí pomalu a nenápadně, například jen nedostatkem slz a slin. Nejčastější revmatickou nemocí u dětí je juvenilní idiopatická artritida (JIA), která postihuje především klouby. Onemocnění se však mohou pojit i s postižením dalších orgánových soustav a projevovat se dýchacími, močovými nebo neurologickými potížemi. Klíčovou roli proto hraje praktický lékař, který by měl dokázat včas rozpoznat první příznaky.

Ani diagnóza revmatického onemocnění přitom nemusí znamenat konec aktivního života. „Pacientům otevřeně říkáme, že nemoc zatím neumíme zcela vyléčit. Dokážeme ji však dostat do takzvané neaktivní fáze. Dítě pak nemá projevy onemocnění a může vést normální život,“ vysvětlila Kateřina Bouchalová.

Naději do budoucna přináší například takzvaná CAR-T léčba, která dokáže „restartovat“ imunitní systém. „Jde o metodu využívající infuzi upravených T-lymfocytů, které cíleně ničí buňky způsobující zánět,“ doplnila profesorka. Tato inovativní terapie je zatím na začátku svého vývoje, ale i současné možnosti léčby umožňují pacientům žít plnohodnotný život.

Zásadní je správně nastavená léčba a také spolupráce rodiny. Děti často potřebují psychologickou podporu nebo pomoc při úpravě životního stylu, například při redukci hmotnosti. „Nutné jsou pravidelné kontroly, proto je důležité, aby rodina dobře fungovala a nemoc nepodceňovala,“ doplnil David Gronych.

Ve videu, které na Dětské klinice FN Olomouc a LF UP připravili, své zkušenosti s revmatickými onemocněními sdílejí také někteří dětští pacienti a jejich rodiče. Jejich příběhy ukazují, že tyto nemoci nemusí být překážkou aktivního dětství – díky odborné péči mohou děti prožívat běžné dny skoro jako jejich zdraví vrstevníci.

Na multimediální výstavě Kriticky ohrožené jevy našich nářečí, která je nyní k vidění na půdě Akademie věd České republiky v Praze, spolupracovali odborníci z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty. Při jejím zahájení proběhl také křest nového, již šestého dílu Atlasu nářečí českého jazyka. Výstavu si mohou návštěvníci v galerii Věda a umění prohlédnout do 15. června 2026.

Výstava ukazuje pestrost regionální mluvy v různých částech České republiky a nářečí zpřístupňuje široké veřejnosti, školám i všem zájemcům o jazyk, folklor a regionální historii. Ústřední část výstavy tvoří nářeční mapy, které zachycují jak ohrožené, tak dosud živé nářeční jevy. Doprovázejí je moderní audiovizuální a interaktivní prvky, animace a výukové materiály určené především pro školní výuku.

Dlouhodobá spolupráce přináší nové výsledky

„Na projektu mapování nářečí spolupracujeme s odborníky z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR více než sedm let. Výsledky této dlouhodobé spolupráce jsou unikátní mapy, atlasy, softwary a výstavy, které propojují jazykovědný výzkum s pokročilými geoinformačními metodami,“ uvedl Vít Voženílek z katedry geoinformatiky.

Jedním z nejpůsobivějších prvků výstavy je ozvučená mapa s autentickými nahrávkami z různých regionů. Ty pocházejí jak z archivních záznamů starších než půl století, tak z novějších terénních výzkumů. Společně tak dokumentují proměny českých nářečí a umožňují návštěvníkům slyšet podobu regionální mluvy, která dnes v mnoha oblastech postupně mizí.

Výstava byla připravena u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Na multimediální výstavě Kriticky ohrožené jevy našich nářečí, která je nyní k vidění na půdě Akademie věd České republiky v Praze, spolupracovali odborníci z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty. Při jejím zahájení proběhl také křest nového, již šestého dílu Atlasu nářečí českého jazyka. Výstavu si mohou návštěvníci v galerii Věda a umění prohlédnout do 15. června 2026.

Výstava ukazuje pestrost regionální mluvy v různých částech České republiky a nářečí zpřístupňuje široké veřejnosti, školám i všem zájemcům o jazyk, folklor a regionální historii. Ústřední část výstavy tvoří nářeční mapy, které zachycují jak ohrožené, tak dosud živé nářeční jevy. Doprovázejí je moderní audiovizuální a interaktivní prvky, animace a výukové materiály určené především pro školní výuku.

Dlouhodobá spolupráce přináší nové výsledky

„Na projektu mapování nářečí spolupracujeme s odborníky z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR více než sedm let. Výsledky této dlouhodobé spolupráce jsou unikátní mapy, atlasy, softwary a výstavy, které propojují jazykovědný výzkum s pokročilými geoinformačními metodami,“ uvedl Vít Voženílek z katedry geoinformatiky.

Jedním z nejpůsobivějších prvků výstavy je ozvučená mapa s autentickými nahrávkami z různých regionů. Ty pocházejí jak z archivních záznamů starších než půl století, tak z novějších terénních výzkumů. Společně tak dokumentují proměny českých nářečí a umožňují návštěvníkům slyšet podobu regionální mluvy, která dnes v mnoha oblastech postupně mizí.

Výstava byla připravena u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Univerzita Palackého v Olomouci eviduje k 15. březnu, kdy se uzavřela většina přihlášek ke studiu, celkem 34 731 podaných přihlášek. Zájem o studium na jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě tak zůstává i letos stabilní a dlouhodobě se drží kolem hranice pětatřiceti tisíc přihlášek ročně.

Zájem o studium meziročně vzrostl na pěti z osmi fakult. Největší nárůst počtu přihlášek zaznamenala fakulta tělesné kultury, kam uchazeči poslali o 333 přihlášek více než loni. Nejvyšší počet přihlášek letos – stejně jako minulý rok – eviduje filozofická fakulta, na kterou uchazeči podali 8 790 přihlášek. Následuje pedagogická fakulta s 6 932 přihláškami (o 128 více než v roce 2025) a top trojici uzavírá lékařská fakulta, která přijala 5 015 přihlášek (o 46 více než v roce 2025).

Více než čtyři tisíce přihlášek eviduje také přírodovědecká fakulta (4 445 přihlášek). Další v pořadí je pak fakulta zdravotnických věd (2 931), fakulta tělesné kultury (2 661), právnická fakulta (2 319) a cyrilometodějská teologická fakulta (1 638).

Rozložení přihlášek mezi jednotlivé fakulty tak v zásadě odpovídá dlouhodobému trendu posledních let, kdy uchazeči nejčastěji volí studium humanitních, pedagogických, zdravotnických či přírodovědných oborů.

Počet přihlášek na UP se v posledních letech drží na velmi podobné úrovni. V roce 2024 univerzita evidovala 34 779 přihlášek, o rok později 34 633 přihlášek a letošní čísla jsou s 34 731 přihláškami prakticky srovnatelná.

Atraktivní univerzitní město

Stabilní čísla podle vedení univerzity potvrzují, že UP si mezi uchazeči dlouhodobě udržuje silnou pozici a vedle Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity patří mezi nejvyhledávanější vysoké školy v České republice.

„Těší mě, že zájem o studium na Univerzitě Palackého zůstává dlouhodobě stabilní a potvrzuje naši silnou pozici mezi českými univerzitami. Velmi pozitivně vnímám rostoucí zájem o některé fakulty i trvale vysoký počet zahraničních uchazečů, což ukazuje na mezinárodní atraktivitu Olomouce jako univerzitního města. Stabilní počet přihlášek je pro nás závazkem nadále rozvíjet kvalitu studia i podporu uchazečů při jejich rozhodování o budoucí profesní dráze,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Zájemci o studium se informace mohli dozvědět například z webu Univerzitní město, který je určený přímo pro ně a obsahuje řadu praktických informací nejenom o studiu a studijních programech, ale také například o ubytování na kolejích či stravování v menzách. Podobné informace poskytuje zájemcům o studium i UPlikace.

UP je nadále atraktivní také pro zahraniční uchazeče. Letos univerzita eviduje 4 202 přihlášek ze zahraničí. Největší zájem o studium v Olomouci tradičně projevují uchazeči ze Slovenska (2 755), významné zastoupení mají také studenti z Ukrajiny (647), Kazachstánu (88), Izraele (76), Pákistánu (74) a dalších zemí. Každoročně si Univerzitu Palackého vybírají studenti ze stovky zemí světa. Zahraniční studenti se nejčastěji hlásí zejména do studijních programů v oblasti medicíny, zdravotnických oborů nebo přírodních věd.

Nejžádanější studijní programy

Mezi nejpopulárnější studijní programy podle počtu podaných přihlášek patří především obory z oblasti medicíny a práva. Prvenství si udržel obor Všeobecné lékařství s 3 199 přihláškami, což je ještě o 177 více než v loňském roce. Další čtyři místa z top pětky nejžádanějších oborů také zůstala beze změny: Psychologie (2 069), Právo a právní věda (1 812), Zubní lékařství (1 526) a Fyzioterapie (623).

Na některé obory je možné se ještě hlásit. Na teologické fakultě jsou do 30. dubna otevřené přihlášky například na bakalářské obory Etika a kultura v mediální komunikaci, Sociální práce nebo Sociální práce s dětmi a mládeží v prezenční i kombinované formě nebo na prezenční navazující magisterský studijní program Katolická teologie. Stále je také možné hlásit se v průběhu dubna a května (v závislosti na fakultě) na doktorské studium, jehož nabídku je možné najít v katalogu studijních programů. Přírodovědecká a teologická fakulta budou na vybrané obory navíc ještě vypisovat druhé kolo příjímacího řízení.

Přihlášky do většiny studijních programů se uzavřely 15. března. V následujících měsících čekají uchazeče přijímací zkoušky, jejichž podoba se liší podle jednotlivých fakult a studijních programů.

Univerzita Palackého v Olomouci eviduje k 15. březnu, kdy se uzavřela většina přihlášek ke studiu, celkem 34 731 podaných přihlášek. Zájem o studium na jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě tak zůstává i letos stabilní a dlouhodobě se drží kolem hranice pětatřiceti tisíc přihlášek ročně.

Zájem o studium meziročně vzrostl na pěti z osmi fakult. Největší nárůst počtu přihlášek zaznamenala fakulta tělesné kultury, kam uchazeči poslali o 333 přihlášek více než loni. Nejvyšší počet přihlášek letos – stejně jako minulý rok – eviduje filozofická fakulta, na kterou uchazeči podali 8 790 přihlášek. Následuje pedagogická fakulta s 6 932 přihláškami (o 128 více než v roce 2025) a top trojici uzavírá lékařská fakulta, která přijala 5 015 přihlášek (o 46 více než v roce 2025).

Více než čtyři tisíce přihlášek eviduje také přírodovědecká fakulta (4 445 přihlášek). Další v pořadí je pak fakulta zdravotnických věd (2 931), fakulta tělesné kultury (2 661), právnická fakulta (2 319) a cyrilometodějská teologická fakulta (1 638).

Rozložení přihlášek mezi jednotlivé fakulty tak v zásadě odpovídá dlouhodobému trendu posledních let, kdy uchazeči nejčastěji volí studium humanitních, pedagogických, zdravotnických či přírodovědných oborů.

Počet přihlášek na UP se v posledních letech drží na velmi podobné úrovni. V roce 2024 univerzita evidovala 34 779 přihlášek, o rok později 34 633 přihlášek a letošní čísla jsou s 34 731 přihláškami prakticky srovnatelná.

Atraktivní univerzitní město

Stabilní čísla podle vedení univerzity potvrzují, že UP si mezi uchazeči dlouhodobě udržuje silnou pozici a vedle Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity patří mezi nejvyhledávanější vysoké školy v České republice.

„Těší mě, že zájem o studium na Univerzitě Palackého zůstává dlouhodobě stabilní a potvrzuje naši silnou pozici mezi českými univerzitami. Velmi pozitivně vnímám rostoucí zájem o některé fakulty i trvale vysoký počet zahraničních uchazečů, což ukazuje na mezinárodní atraktivitu Olomouce jako univerzitního města. Stabilní počet přihlášek je pro nás závazkem nadále rozvíjet kvalitu studia i podporu uchazečů při jejich rozhodování o budoucí profesní dráze,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Zájemci o studium se informace mohli dozvědět například z webu Univerzitní město, který je určený přímo pro ně a obsahuje řadu praktických informací nejenom o studiu a studijních programech, ale také například o ubytování na kolejích či stravování v menzách. Podobné informace poskytuje zájemcům o studium i UPlikace.

UP je nadále atraktivní také pro zahraniční uchazeče. Letos univerzita eviduje 4 202 přihlášek ze zahraničí. Největší zájem o studium v Olomouci tradičně projevují uchazeči ze Slovenska (2 755), významné zastoupení mají také studenti z Ukrajiny (647), Kazachstánu (88), Izraele (76), Pákistánu (74) a dalších zemí. Každoročně si Univerzitu Palackého vybírají studenti ze stovky zemí světa. Zahraniční studenti se nejčastěji hlásí zejména do studijních programů v oblasti medicíny, zdravotnických oborů nebo přírodních věd.

Nejžádanější studijní programy

Mezi nejpopulárnější studijní programy podle počtu podaných přihlášek patří především obory z oblasti medicíny a práva. Prvenství si udržel obor Všeobecné lékařství s 3 199 přihláškami, což je ještě o 177 více než v loňském roce. Další čtyři místa z top pětky nejžádanějších oborů také zůstala beze změny: Psychologie (2 069), Právo a právní věda (1 812), Zubní lékařství (1 526) a Fyzioterapie (623).

Na některé obory je možné se ještě hlásit. Na teologické fakultě jsou do 30. dubna otevřené přihlášky například na bakalářské obory Etika a kultura v mediální komunikaci, Sociální práce nebo Sociální práce s dětmi a mládeží v prezenční i kombinované formě nebo na prezenční navazující magisterský studijní program Katolická teologie. Stále je také možné hlásit se v průběhu dubna a května (v závislosti na fakultě) na doktorské studium, jehož nabídku je možné najít v katalogu studijních programů. Přírodovědecká a teologická fakulta budou na vybrané obory navíc ještě vypisovat druhé kolo příjímacího řízení.

Přihlášky do většiny studijních programů se uzavřely 15. března. V následujících měsících čekají uchazeče přijímací zkoušky, jejichž podoba se liší podle jednotlivých fakult a studijních programů.

Fakulta tělesné kultury UP se podílí na nabídce kurzů celoživotního vzdělávání zaměřených na oblast pohybových aktivit, kterou pedagogům mateřských, základních a středních škol zprostředkovává nový portál EDIS – school. Vzdělávací platformu spustilo VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a zapojena do ní je desítka vysokých škol.

„Projekt vznikl jako reakce na rostoucí potřebu inovací v oblasti pohybových aktivit ve školách. Právě tímto směrem se chce MŠMT ubírat i v dalších letech. Naším cílem je vytvářet školní prostředí, kde je pohyb přirozenou součástí každého dne a kde se zároveň nezapomíná na podporu psychické odolnosti žáků,“ uvedl ministr školství Robert Plaga.

Portál EDIS – school poskytuje metodickou podporu nejen pro výuku tělesné výchovy, ale zároveň rozšiřuje principy pohybové aktivity i do dalších oblastí vzdělávání v souladu s dříve představenou koncepcí metodiky Aktivní škola. Již nyní je na nové platformě zveřejněno přes 300 kurzů garantovaných desítkou veřejných vysokých škol napříč ČR, které mají akreditované studijní a vzdělávací programy v oblasti pedagogiky a pohybových aktivit.

Nechybí mezi nimi ani FTK, jejíž odborníci se podíleli i na zmíněné metodice. „Naše fakulta obnovuje projekt Univerzita pro sport, jehož cílem je přenos výzkumných poznatků do trenérské a učitelské praxe. V rámci toho nám projekt EDIS – school padl přímo do noty s podporou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Přejeme si, abychom díky tomu byli schopní přenést co nejvíce nových informací lidem z praxe,“ řekl Karel Hůlka z katedry sportu, který je za FTK kontaktní osobou.

FTK aktuálně pedagogům nabízí například kurzy zaměřené na inkluzivní pohybové hry, sebeobranu do škol, zdravotní tělesnou výchovu, školní plavání nebo sport a sexualitu v učitelské praxi.

Úplná nabídka kurzů na platformě EDIS – school je k dispozici ZDE.

Projekt metodicky vede VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT, jehož hlavní prioritou je zajištění podmínek pro přípravu nejlepších sportovců k úspěšné reprezentaci ČR. Při tvorbě portálu s nabídkou kurzů celoživotního vzdělávání o učitele využilo spolupráci s vysokými školami již dříve navázanou pod hlavičkou projektu UNIS, který podporuje duální kariéru studujících sportovců. Více o centru zde. 

Fakulta tělesné kultury UP se podílí na nabídce kurzů celoživotního vzdělávání zaměřených na oblast pohybových aktivit, kterou pedagogům mateřských, základních a středních škol zprostředkovává nový portál EDIS – school. Vzdělávací platformu spustilo VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a zapojena do ní je desítka vysokých škol.

„Projekt vznikl jako reakce na rostoucí potřebu inovací v oblasti pohybových aktivit ve školách. Právě tímto směrem se chce MŠMT ubírat i v dalších letech. Naším cílem je vytvářet školní prostředí, kde je pohyb přirozenou součástí každého dne a kde se zároveň nezapomíná na podporu psychické odolnosti žáků,“ uvedl ministr školství Robert Plaga.

Portál EDIS – school poskytuje metodickou podporu nejen pro výuku tělesné výchovy, ale zároveň rozšiřuje principy pohybové aktivity i do dalších oblastí vzdělávání v souladu s dříve představenou koncepcí metodiky Aktivní škola. Již nyní je na nové platformě zveřejněno přes 300 kurzů garantovaných desítkou veřejných vysokých škol napříč ČR, které mají akreditované studijní a vzdělávací programy v oblasti pedagogiky a pohybových aktivit.

Nechybí mezi nimi ani FTK, jejíž odborníci se podíleli i na zmíněné metodice. „Naše fakulta obnovuje projekt Univerzita pro sport, jehož cílem je přenos výzkumných poznatků do trenérské a učitelské praxe. V rámci toho nám projekt EDIS – school padl přímo do noty s podporou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Přejeme si, abychom díky tomu byli schopní přenést co nejvíce nových informací lidem z praxe,“ řekl Karel Hůlka z katedry sportu, který je za FTK kontaktní osobou.

FTK aktuálně pedagogům nabízí například kurzy zaměřené na inkluzivní pohybové hry, sebeobranu do škol, zdravotní tělesnou výchovu, školní plavání nebo sport a sexualitu v učitelské praxi.

Úplná nabídka kurzů na platformě EDIS – school je k dispozici ZDE.

Projekt metodicky vede VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT, jehož hlavní prioritou je zajištění podmínek pro přípravu nejlepších sportovců k úspěšné reprezentaci ČR. Při tvorbě portálu s nabídkou kurzů celoživotního vzdělávání o učitele využilo spolupráci s vysokými školami již dříve navázanou pod hlavičkou projektu UNIS, který podporuje duální kariéru studujících sportovců. Více o centru zde. 

How can we better detect invisible fingerprints, even on problematic surfaces? This is precisely the focus of the project “Increasing the Effectiveness of Methods for Visualizing Latent Fingerprints” (EfektOP, VK02010123), which involves the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences, the University of Chemistry and Technology, Prague, and the Forensic Institute of the Czech Police. The project will run from 2026 to 2029, and its goal is to improve the detection of latent dactyloscopic traces, particularly on difficult surfaces, thereby increasing the success rate of forensic investigations. It is supported by the Ministry of the Interior of the Czech Republic as part of the OPSEC security research program.

Jak lépe odhalit neviditelné otisky prstů i na problematických površích? Právě na to se zaměřuje projekt Zvýšení efektivity metod vizualizace latentních otisků prstů (EfektOP, VK02010123), do kterého jsou zapojeny Fyzikální ústav AV ČR, VŠCHT Praha a Kriminalistický ústav Policie ČR. Projekt poběží v letech 2026–2029 a jeho cílem je zlepšit detekci latentních daktyloskopických stop, zejména na obtížných površích, a tím zvýšit úspěšnost forenzního vyšetřování. Podpořilo jej Ministerstvo vnitra ČR v rámci programu bezpečnostního výzkumu OPSEC.

Otevři si hubu na celý svět. Daruj život. Pod tímto sloganem bude ve čtvrtek 26. března před budovou Právnické fakulty UP opět probíhat náborová kampaň Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM na podporu dárcovství krvetvorných buněk. Tváří kampaně se stal i rektor Michael Kohajda.

Akci organizuje spolek Alma Mater ve spolupráci s Dobrovolnickým centrem UP a je součástí doprovodného programu pro veřejnost X. Mezinárodní konference obecních policií, která se 26. a 27. března koná na právnické fakultě.

„Když mě organizátoři konference oslovili s nabídkou stát se jednou z tváří kampaně Otevři si hubu na celý svět a daruj život, ani na okamžik jsem nezaváhal. Chci být příkladem toho, že ‚otevřít hubu‘ – nezbytný úkon pro jednoduchý stěr – je spolu s vyplněným dotazníkem to nejmenší, co můžeme udělat pro ty, kteří nemají tolik štěstí jako my a jsou nemocní,“ popisuje Kohajda své rozhodnutí zapojit se vypláznutím jazyka do zmíněné kampaně.

Sám sice již kvůli věku nevyhovuje kritériím, ale věří, že může být inspirací pro mladší ročníky. „Spojit své jméno a vypláznout jazyk je to nejmenší, co mohu pro tuto skvělou věc udělat,“ podotýká s dovětkem, že samotný fakt, že člověk není lhostejný k myšlence pomoci druhým, se cení. „Pokud náhodou, tak jako já, se nemůžete zapsat do registru, pak alespoň o myšlence nebýt lhostejný mluvte se svými blízkými, přáteli a kolegy. I to se cení. Děkuji vám, že nejste lhostejní,“ dodává rektor UP Michael Kohajda.

Nábor nových zájemců o zápis do Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM

čtvrtek 26. 3. 2026, 8.30–15.30 hodin
prostranství před Právnickou fakultou UP, tř. 17. listopadu, Olomouc

Jeho slov si váží Martina Kolačná, mluvčí Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM, který od roku 1991 provádí nábor nových dárců a eviduje a vyhledává vhodné dárce pro české i zahraniční pacienty. „Každá iniciativa, která je nápomocna podpoře dárcovství, se nesmírně cení. S rostoucím počtem registrovaných zájemců o dárcovství se samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost, že se nalezne vhodný dárce.“ Vždyť dlouhodobé statistiky hovoří zcela jasně: na jeden zachráněný život je potřeba zaregistrovat více než 500 dárců.

Vlna zájmu o přihlášení do registru se zvedla zejména díky příběhu malé Madlenky s aplastickou anémií. (Psali jsme zde). „Asi i díky Madlence se loni zapsalo neuvěřitelných téměř 12 000 nových dárců, což je šestkrát více než v předchozích letech,“ upozorňuje Martina Kolačná. Podle ní spojení s velkou mezinárodní konferencí, a navíc v univerzitním prostředí, kde je spousta mladých a zdravých lidí, registru nabízí velkou příležitost seznámit je s jeho činností.

Nábor potenciálních dárců na místě budou i letos provádět proškolení dobrovolníci. „Nejdříve si s dárcem povídáme o podmínkách vstupu do registru a jeho zdravotním stavu. Potom vyplní stručný zdravotní dotazník a sám si odebere stěrovou tyčinkou DNA z dutiny ústní, která se následně uloží do zabezpečeného boxu, v němž putuje do laboratoře,“ popisuje průběh zápisu Dagmar Knýblová z neziskové organizace Alma Mater. Zdůrazňuje, že do registru vstupují dárci anonymně a pod čárovým kódem. V odběrném místě budou pomáhat rovněž dobrovolníci z Dobrovolnického centra UP.

Kdo je ideálním adeptem na zápis do registru? „Přivítáme plnoleté zájemce do věku čtyřiceti let, s perfektním zdravotním stavem, bez zdravotních obtíží a stálé medikace, s váhou nad padesát kilogramů, kteří jsou registrováni u kterékoli české zdravotní pojišťovny. To jsou hlavní kritéria,“ vyjmenovává Dagmar Knýblová.

Otevři si hubu na celý svět. Daruj život. Pod tímto sloganem bude ve čtvrtek 26. března před budovou Právnické fakulty UP opět probíhat náborová kampaň Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM na podporu dárcovství krvetvorných buněk. Tváří kampaně se stal i rektor Michael Kohajda.

Akci organizuje spolek Alma Mater ve spolupráci s Dobrovolnickým centrem UP a je součástí doprovodného programu pro veřejnost X. Mezinárodní konference obecních policií, která se 26. a 27. března koná na právnické fakultě.

„Když mě organizátoři konference oslovili s nabídkou stát se jednou z tváří kampaně Otevři si hubu na celý svět a daruj život, ani na okamžik jsem nezaváhal. Chci být příkladem toho, že ‚otevřít hubu‘ – nezbytný úkon pro jednoduchý stěr – je spolu s vyplněným dotazníkem to nejmenší, co můžeme udělat pro ty, kteří nemají tolik štěstí jako my a jsou nemocní,“ popisuje Kohajda své rozhodnutí zapojit se vypláznutím jazyka do zmíněné kampaně.

Sám sice již kvůli věku nevyhovuje kritériím, ale věří, že může být inspirací pro mladší ročníky. „Spojit své jméno a vypláznout jazyk je to nejmenší, co mohu pro tuto skvělou věc udělat,“ podotýká s dovětkem, že samotný fakt, že člověk není lhostejný k myšlence pomoci druhým, se cení. „Pokud náhodou, tak jako já, se nemůžete zapsat do registru, pak alespoň o myšlence nebýt lhostejný mluvte se svými blízkými, přáteli a kolegy. I to se cení. Děkuji vám, že nejste lhostejní,“ dodává rektor UP Michael Kohajda.

Nábor nových zájemců o zápis do Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM

čtvrtek 26. 3. 2026, 8.30–15.30 hodin
prostranství před Právnickou fakultou UP, tř. 17. listopadu, Olomouc

Jeho slov si váží Martina Kolačná, mluvčí Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM, který od roku 1991 provádí nábor nových dárců a eviduje a vyhledává vhodné dárce pro české i zahraniční pacienty. „Každá iniciativa, která je nápomocna podpoře dárcovství, se nesmírně cení. S rostoucím počtem registrovaných zájemců o dárcovství se samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost, že se nalezne vhodný dárce.“ Vždyť dlouhodobé statistiky hovoří zcela jasně: na jeden zachráněný život je potřeba zaregistrovat více než 500 dárců.

Vlna zájmu o přihlášení do registru se zvedla zejména díky příběhu malé Madlenky s aplastickou anémií. (Psali jsme zde). „Asi i díky Madlence se loni zapsalo neuvěřitelných téměř 12 000 nových dárců, což je šestkrát více než v předchozích letech,“ upozorňuje Martina Kolačná. Podle ní spojení s velkou mezinárodní konferencí, a navíc v univerzitním prostředí, kde je spousta mladých a zdravých lidí, registru nabízí velkou příležitost seznámit je s jeho činností.

Nábor potenciálních dárců na místě budou i letos provádět proškolení dobrovolníci. „Nejdříve si s dárcem povídáme o podmínkách vstupu do registru a jeho zdravotním stavu. Potom vyplní stručný zdravotní dotazník a sám si odebere stěrovou tyčinkou DNA z dutiny ústní, která se následně uloží do zabezpečeného boxu, v němž putuje do laboratoře,“ popisuje průběh zápisu Dagmar Knýblová z neziskové organizace Alma Mater. Zdůrazňuje, že do registru vstupují dárci anonymně a pod čárovým kódem. V odběrném místě budou pomáhat rovněž dobrovolníci z Dobrovolnického centra UP.

Kdo je ideálním adeptem na zápis do registru? „Přivítáme plnoleté zájemce do věku čtyřiceti let, s perfektním zdravotním stavem, bez zdravotních obtíží a stálé medikace, s váhou nad padesát kilogramů, kteří jsou registrováni u kterékoli české zdravotní pojišťovny. To jsou hlavní kritéria,“ vyjmenovává Dagmar Knýblová.