Agregátor zdrojů

Několik desítek studentů Univerzity Palackého přišlo dnes v 11:59, symbolicky za minutu dvanáct, před Umělecké centrum UP podpořit nezávislost veřejnoprávních médií. Přidali se k iniciativě Média nedáme!, kterou vytvořili studenti ze Studentské rady FF Univerzity Karlovy.

Olomoučtí studenti a studentky na krátkém setkání přečetli prohlášení iniciativy, v němž vyzývají vládu, aby stáhla návrh zákona o médiích veřejné služby. Ten je podle nich pro tato média likvidační. „Škrty v rozpočtu způsobí zásadní omezení tvorby obsahu pro obě média. Návrh poprvé od vzniku svobodných médií veřejné služby vytváří tlak na prioritizaci vysílání. To může ohrozit prostor pro vzdělávací, kulturně-společenský, publicistický i zábavní obsah ve veřejných médiích. Vytváří také možnosti pro politický tlak na zaměstnance, kteří odvádějí výbornou práci a dělají kvalitní nezávislou novinařinu,“ stojí mimo jiné v textu. K iniciativě se podle organizátorů přidalo 159 škol z celé země.

video_sem

Studenti před Konviktem protest podpořili i symbolickým gestem. Z okna vyhodil „špion vládní koalice“  televizor, který přítomní na ulici zachytili do plachty, a tak „zachránili“ veřejnoprávní televizi. V Praze pak odpoledne stovky studentů vyrazily na protestní pochod k ministerstvu kultury.

Dnes zároveň kvůli návrhu zákona vyhlásily odbory Českého rozhlasu i České televize časově neomezenou stávkovou pohotovost. Spolu s iniciativou Veřejnoprávně vyzývají k obraně veřejné služby a nezávislost veřejnoprávních médií chtějí bránit všemi zákonnými prostředky.

Protesty vyvolal návrh ministra kultury Oty Klempíře, podle kterého by mělo být zrušeno placení koncesionářských poplatků a financování ČT a ČRo by se převedlo na státní rozpočet. Obě média by dostala také méně peněz, pro příští rok návrh ubírá televizi a rozhlasu dohromady cca 1,4 miliardy korun.

Na to, že změna stávajícího modelu financování médií veřejné služby v Česku není nutná a naopak by mohla ohrozit stabilitu financování i ochranu redakční nezávislosti, upozorňuje i analýza mediálních odborníků ze tří univerzit, o níž jsme psali zde.

Několik desítek studentů Univerzity Palackého přišlo dnes v 11:59, symbolicky za minutu dvanáct, před Umělecké centrum UP podpořit nezávislost veřejnoprávních médií. Přidali se k iniciativě Média nedáme!, kterou vytvořili studenti ze Studentské rady FF Univerzity Karlovy.

Olomoučtí studenti a studentky na krátkém setkání přečetli prohlášení iniciativy, v němž vyzývají vládu, aby stáhla návrh zákona o médiích veřejné služby. Ten je podle nich pro tato média likvidační. „Škrty v rozpočtu způsobí zásadní omezení tvorby obsahu pro obě média. Návrh poprvé od vzniku svobodných médií veřejné služby vytváří tlak na prioritizaci vysílání. To může ohrozit prostor pro vzdělávací, kulturně-společenský, publicistický i zábavní obsah ve veřejných médiích. Vytváří také možnosti pro politický tlak na zaměstnance, kteří odvádějí výbornou práci a dělají kvalitní nezávislou novinařinu,“ stojí mimo jiné v textu. K iniciativě se podle organizátorů přidalo 159 škol z celé země.

video_sem

Studenti před Konviktem protest podpořili i symbolickým gestem. Z okna vyhodil „špion vládní koalice“  televizor, který přítomní na ulici zachytili do plachty, a tak „zachránili“ veřejnoprávní televizi. V Praze pak odpoledne stovky studentů vyrazily na protestní pochod k ministerstvu kultury.

Dnes zároveň kvůli návrhu zákona vyhlásily odbory Českého rozhlasu i České televize časově neomezenou stávkovou pohotovost. Spolu s iniciativou Veřejnoprávně vyzývají k obraně veřejné služby a nezávislost veřejnoprávních médií chtějí bránit všemi zákonnými prostředky.

Protesty vyvolal návrh ministra kultury Oty Klempíře, podle kterého by mělo být zrušeno placení koncesionářských poplatků a financování ČT a ČRo by se převedlo na státní rozpočet. Obě média by dostala také méně peněz, pro příští rok návrh ubírá televizi a rozhlasu dohromady cca 1,4 miliardy korun.

Na to, že změna stávajícího modelu financování médií veřejné služby v Česku není nutná a naopak by mohla ohrozit stabilitu financování i ochranu redakční nezávislosti, upozorňuje i analýza mediálních odborníků ze tří univerzit, o níž jsme psali zde.

I velmi nízké koncentrace pesticidů mohou narušovat mikrobiom larev vodních bezobratlých a ovlivňovat tak jejich zdravotní stav i odolnost vůči stresorům. Vyplývá to z nové studie vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ostravské univerzity, která se zaměřila na larvy vážek.

Výsledek práce nazvané Trace amounts of insecticide, herbicide, and their combination disrupt the bacterial and fungal microbiome of a nontarget aquatic invertebrate byl publikován v prestižním časopise Environmental Pollution.

Výzkumníci sledovali účinky dvou běžně používaných pesticidních látek na larvy vážky obecné (Sympetrum vulgatum). Zaměřili se na herbicid metazachlor aplikovaný zejména v řepce proti běžným polním plevelům a také na insekticid etofenprox, který se používá proti hmyzím škůdcům. Pomocí molekulárních metod analyzovali mikrobiom larev, tedy soubor drobných mikroorganismů tvořený především bakteriemi, houbami, viry a dalšími mikroskopickými formami života, a zjistili, že nejvýraznější změny vyvolával insekticid. Ten snižoval rozmanitost mikrobiomu, měnil složení mikrobiálních společenstev a narušoval vztahy mezi jednotlivými mikroorganismy. Kombinace obou látek nepůsobila silněji než samotný insekticid, ovlivnila ale způsob, jakým se mikrobiální společenstva utvářejí.

I nízké koncentrace pesticidů narušují mikrobiální rovnováhu

„Zásadním zjištěním je, že změny v bakteriálním a houbovém mikrobiomu larev se projevily i při mimořádně nízkých koncentracích pesticidů, které byly hluboko pod hodnotami běžně zjišťovanými ve vodním prostředí. Tuto koncentraci si lze představit jako jedinou kapku látky v objemu vody odpovídajícímu zhruba sto tisícům olympijských bazénů. Výsledky tak ukazují, že i nepatrné množství těchto látek může narušit citlivé biologické procesy,“ uvedla hlavní autorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP.

„Zásadním zjištěním je, že změny v bakteriálním a houbovém mikrobiomu larev se projevily i při mimořádně nízkých koncentracích pesticidů, které byly hluboko pod hodnotami běžně zjišťovanými ve vodním prostředí.“ Hana Šigutová

Pesticidy podle vědců zároveň mohou potlačovat potenciálně prospěšné mikroorganismy a podporovat nárůst druhů spojovaných s nemocemi, ale i s rozkladem cizorodých chemických látek. „Protože mikrobiom může zásadně ovlivňovat odolnost, zdravotní stav i schopnost svých hostitelů zvládat stresové faktory, představuje stopová expozice pesticidům u necílových vodních organismů vážný problém, který je ale stále přehlížený,“ doplnil spoluautor studie Petr Pyszko z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Přirozené prostředí zvyšuje odolnost organismů

Výzkum zároveň ukázal, že přirozeně utvářený mikrobiom může hrát důležitou roli v odolnosti hostitele. Larvy odebrané z přírody měly bohatší mikrobiom a větší rozmanitost mikrobiálních společenstev než jedinci odchovaní v laboratorních podmínkách a vykazovaly vyšší odolnost vůči pesticidům. Podle autorů to naznačuje, že přirozené mikrobiální osídlení může organismům pomáhat lépe zvládat environmentální stres.

„Pro přesnější hodnocení ekologických rizik je proto potřeba sledovat nejen přímé toxické účinky, ale i jemnější změny v mikrobiálních společenstvech, včetně houbové složky, která je zatím stále málo prozkoumaná,“ dodala Hana Šigutová.

I velmi nízké koncentrace pesticidů mohou narušovat mikrobiom larev vodních bezobratlých a ovlivňovat tak jejich zdravotní stav i odolnost vůči stresorům. Vyplývá to z nové studie vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ostravské univerzity, která se zaměřila na larvy vážek.

Výsledek práce nazvané Trace amounts of insecticide, herbicide, and their combination disrupt the bacterial and fungal microbiome of a nontarget aquatic invertebrate byl publikován v prestižním časopise Environmental Pollution.

Výzkumníci sledovali účinky dvou běžně používaných pesticidních látek na larvy vážky obecné (Sympetrum vulgatum). Zaměřili se na herbicid metazachlor aplikovaný zejména v řepce proti běžným polním plevelům a také na insekticid etofenprox, který se používá proti hmyzím škůdcům. Pomocí molekulárních metod analyzovali mikrobiom larev, tedy soubor drobných mikroorganismů tvořený především bakteriemi, houbami, viry a dalšími mikroskopickými formami života, a zjistili, že nejvýraznější změny vyvolával insekticid. Ten snižoval rozmanitost mikrobiomu, měnil složení mikrobiálních společenstev a narušoval vztahy mezi jednotlivými mikroorganismy. Kombinace obou látek nepůsobila silněji než samotný insekticid, ovlivnila ale způsob, jakým se mikrobiální společenstva utvářejí.

I nízké koncentrace pesticidů narušují mikrobiální rovnováhu

„Zásadním zjištěním je, že změny v bakteriálním a houbovém mikrobiomu larev se projevily i při mimořádně nízkých koncentracích pesticidů, které byly hluboko pod hodnotami běžně zjišťovanými ve vodním prostředí. Tuto koncentraci si lze představit jako jedinou kapku látky v objemu vody odpovídajícímu zhruba sto tisícům olympijských bazénů. Výsledky tak ukazují, že i nepatrné množství těchto látek může narušit citlivé biologické procesy,“ uvedla hlavní autorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP.

„Zásadním zjištěním je, že změny v bakteriálním a houbovém mikrobiomu larev se projevily i při mimořádně nízkých koncentracích pesticidů, které byly hluboko pod hodnotami běžně zjišťovanými ve vodním prostředí.“ Hana Šigutová

Pesticidy podle vědců zároveň mohou potlačovat potenciálně prospěšné mikroorganismy a podporovat nárůst druhů spojovaných s nemocemi, ale i s rozkladem cizorodých chemických látek. „Protože mikrobiom může zásadně ovlivňovat odolnost, zdravotní stav i schopnost svých hostitelů zvládat stresové faktory, představuje stopová expozice pesticidům u necílových vodních organismů vážný problém, který je ale stále přehlížený,“ doplnil spoluautor studie Petr Pyszko z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Přirozené prostředí zvyšuje odolnost organismů

Výzkum zároveň ukázal, že přirozeně utvářený mikrobiom může hrát důležitou roli v odolnosti hostitele. Larvy odebrané z přírody měly bohatší mikrobiom a větší rozmanitost mikrobiálních společenstev než jedinci odchovaní v laboratorních podmínkách a vykazovaly vyšší odolnost vůči pesticidům. Podle autorů to naznačuje, že přirozené mikrobiální osídlení může organismům pomáhat lépe zvládat environmentální stres.

„Pro přesnější hodnocení ekologických rizik je proto potřeba sledovat nejen přímé toxické účinky, ale i jemnější změny v mikrobiálních společenstvech, včetně houbové složky, která je zatím stále málo prozkoumaná,“ dodala Hana Šigutová.

Desítky sportů s Akademik sport centrem UP, závod dračích lodí, vycházka Pomoravím, olomoucká cyklojízda, běh olomouckými parky, šachový turnaj, odpoledne s Expedicí PřesBar, fotbalová soutěž kateder FF a společenské zakončení dne plného pohybu a zábavy. Sportovní den UP s nejpestřejší nabídkou v historii proběhne ve středu 13. května 2026, zváni jsou všichni studující i zaměstnankyně a zaměstnanci univerzity.

Den plný sportu a pohybu připravuje Univerzita Palackého pro své pracující a studující každoročně v květnu. Jako vždy nabídne i letos širokou škálu indoorových i outdoorových sportovních a pohybových aktivit pro kolektivy i jednotlivce.

„Tato oblíbená akce je nedílnou součástí naší celoroční snahy o podporu pohybu, kondice a zdravého životního stylu nejen našich pracujících a studujících. Určitě budeme v zavedené tradici pokračovat, k tomu připravujeme celou novou koncepci sportu a sportovišť na UP,“ uvedl rektor Michael Kohajda. Osobně bude členem posádky jedné z dračích lodí v rámci celouniverzitního klání, které je součástí sportovního dne vůbec poprvé. „Tento sport považuji za velmi atraktivní týmovou, sportovní i společenskou událost,“ dodal.

Poprvé pole dance i americký fotbal

Registrace na desítky sportů právě dnes spustilo Akademik sport centrum UP (ASC). Mezi stálice v jeho nabídce patří ranní jóga, tenis, kruhový trénink, indoorcycling, beachvolejbal, basketbal, badminton, lukostřelba, kanoistika nebo koloběžky. Nebojí se ale nabídnout ani novinky, letos si tak fanoušci můžou vyzkoušet americký fotbal, baseball nebo pole dance. „Sportovní den je ideální příležitostí, jak si aktivně odpočinout, poznat nové lidi a zažít univerzitní komunitu jinak než ve výuce,“ zve za Akademik Martina Štanclová.

Osm posádek, osm bubeníků

Svou premiéru bude mít pod hlavičkou Sportovního dne UP celouniverzitní závod dračích lodí, kde nezáleží na zkušenostech, ale na spolupráci, rytmu a chuti zažít něco nového. Týmy zaregistrované do 28. dubna obdrží jednotná závodní trika, tři nejlepší si ze závodu odnesou i pohár.

K vycházce a běhu letos poprvé i kolo

Představovat naopak není třeba tradiční turistický výlet, letos se mohou příznivci procházek vydat na 16kilometrovou trasu chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví. Plné startovní pole pravidelně mívá i Memoriál Jiřího Hronka aneb běh olomouckými parky, který nabízí několik různých délek tratí od rekreačních až po 42 maratonských kilometrů. Novinkou letošního sportovního dne je olomoucká cyklojízda, která provede nadšence na kole trasami, které bývají obvykle vyhrazeny pro auta.

Oblíbený šachový turnaj

Desítky šachistů z UP se každoročně utkávají při celouniverzitním šachovém turnaji na přírodovědecké fakultě. „Turnaj pořádáme od roku 2023 jako prostor pro všechny, kdo mají k šachu blízko nebo se k němu chtějí po čase vrátit. Naším zájmem je nabídnout univerzitě setkání nad hrou, která spojuje soustředění, strategii a férové poměřování sil. Její kouzlo je v napětí partií a často i v tom, že se po roce znovu potkávají známé tváře,“ láká za pořadatele Filippos Georgiadis.

Pohyb pro každého bez rozdílu

Unikátní součástí sportovního dne je letos odpoledne s Expedicí PřesBar. Aktivita, která dlouhodobě propojuje studenty, pedagogy i osoby s postižením skrze společné sportovní výzvy a překonávání vlastních hranic, se představí od tří hodin odpoledne na Letňáku.

„Naším smyslem je ukázat, že pohyb je pro každého – bez rozdílů. Na sportovním dni nabídneme pestrý program plný aktivit i inspirace pro všechny generace, nebude chybět ani hudba. Návštěvníci si odnesou nejen zážitek, ale i nový pohled na možnosti inkluzivního sportu,“ přibližuje za expedici Michaela Střelecká.

Filozofická se sejde na fotbalovém hřišti

Fotbalový turnaj filozofické fakulty O pohár děkana se letos bude konat již popatnácté. Tradiční klání v malé kopané se odehrává v přátelské atmosféře za každoroční mohutné fanouškovské podpory. „Na hřišti se proti sobě postaví hráč ze třetí ligy nebo okresní soutěže a někdo, kdo fotbal nehraje skoro vůbec. Lidé z různých kateder se potkají jinak, než by tomu bylo za normálních okolností,“ uvedl student Jaroslav Zahrádka, kapitán loňského vítězného týmu z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky. „Týmy se skládají tak, aby na hřišti vždy hrál aspoň jeden doktorand či doktorandka nebo vyučující. Přihlašování už běží, těšíme se na staré i nové tváře,“ zve hlavní organizátor Jakub Strýček, doktorand z katedry bohemistiky.

Zakončení s občerstvením a hudbou

Akademik sport centrum zve na závěr dne všechny účastníky na společné posezení v pivnici Doga v areálu kolejí na Envelopě, kolem které bude od 15 hodin připraven doprovodný program, netradiční sporty i aktivity pro děti. Od 17 hodin vystoupí Salih Hadžiabdić, zpěvák kapely No Barriers a známý olomoucký hudebník.

Sportovní den Univerzity Palackého

• pro studující a pracující na UP
• 13. května 2026
• všechny aktivity jsou pro univerzitní komunitu zdarma
• je vyhlášeno rektorské volno

Vyberte si a registrujte se na webu upol.cz/sportovni-den.

Desítky sportů s Akademik sport centrem UP, závod dračích lodí, vycházka Pomoravím, olomoucká cyklojízda, běh olomouckými parky, šachový turnaj, odpoledne s Expedicí PřesBar, fotbalová soutěž kateder FF a společenské zakončení dne plného pohybu a zábavy. Sportovní den UP s nejpestřejší nabídkou v historii proběhne ve středu 13. května 2026, zváni jsou všichni studující i zaměstnankyně a zaměstnanci univerzity.

Den plný sportu a pohybu připravuje Univerzita Palackého pro své pracující a studující každoročně v květnu. Jako vždy nabídne i letos širokou škálu indoorových i outdoorových sportovních a pohybových aktivit pro kolektivy i jednotlivce.

„Tato oblíbená akce je nedílnou součástí naší celoroční snahy o podporu pohybu, kondice a zdravého životního stylu nejen našich pracujících a studujících. Určitě budeme v zavedené tradici pokračovat, k tomu připravujeme celou novou koncepci sportu a sportovišť na UP,“ uvedl rektor Michael Kohajda. Osobně bude členem posádky jedné z dračích lodí v rámci celouniverzitního klání, které je součástí sportovního dne vůbec poprvé. „Tento sport považuji za velmi atraktivní týmovou, sportovní i společenskou událost,“ dodal.

Poprvé pole dance i americký fotbal

Registrace na desítky sportů právě dnes spustilo Akademik sport centrum UP (ASC). Mezi stálice v jeho nabídce patří ranní jóga, tenis, kruhový trénink, indoorcycling, beachvolejbal, basketbal, badminton, lukostřelba, kanoistika nebo koloběžky. Nebojí se ale nabídnout ani novinky, letos si tak fanoušci můžou vyzkoušet americký fotbal, baseball nebo pole dance. „Sportovní den je ideální příležitostí, jak si aktivně odpočinout, poznat nové lidi a zažít univerzitní komunitu jinak než ve výuce,“ zve za Akademik Martina Štanclová.

Osm posádek, osm bubeníků

Svou premiéru bude mít pod hlavičkou Sportovního dne UP celouniverzitní závod dračích lodí, kde nezáleží na zkušenostech, ale na spolupráci, rytmu a chuti zažít něco nového. Týmy zaregistrované do 28. dubna obdrží jednotná závodní trika, tři nejlepší si ze závodu odnesou i pohár.

K vycházce a běhu letos poprvé i kolo

Představovat naopak není třeba tradiční turistický výlet, letos se mohou příznivci procházek vydat na 16kilometrovou trasu chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví. Plné startovní pole pravidelně mívá i Memoriál Jiřího Hronka aneb běh olomouckými parky, který nabízí několik různých délek tratí od rekreačních až po 42 maratonských kilometrů. Novinkou letošního sportovního dne je olomoucká cyklojízda, která provede nadšence na kole trasami, které bývají obvykle vyhrazeny pro auta.

Oblíbený šachový turnaj

Desítky šachistů z UP se každoročně utkávají při celouniverzitním šachovém turnaji na přírodovědecké fakultě. „Turnaj pořádáme od roku 2023 jako prostor pro všechny, kdo mají k šachu blízko nebo se k němu chtějí po čase vrátit. Naším zájmem je nabídnout univerzitě setkání nad hrou, která spojuje soustředění, strategii a férové poměřování sil. Její kouzlo je v napětí partií a často i v tom, že se po roce znovu potkávají známé tváře,“ láká za pořadatele Filippos Georgiadis.

Pohyb pro každého bez rozdílu

Unikátní součástí sportovního dne je letos odpoledne s Expedicí PřesBar. Aktivita, která dlouhodobě propojuje studenty, pedagogy i osoby s postižením skrze společné sportovní výzvy a překonávání vlastních hranic, se představí od tří hodin odpoledne na Letňáku.

„Naším smyslem je ukázat, že pohyb je pro každého – bez rozdílů. Na sportovním dni nabídneme pestrý program plný aktivit i inspirace pro všechny generace, nebude chybět ani hudba. Návštěvníci si odnesou nejen zážitek, ale i nový pohled na možnosti inkluzivního sportu,“ přibližuje za expedici Michaela Střelecká.

Filozofická se sejde na fotbalovém hřišti

Fotbalový turnaj filozofické fakulty O pohár děkana se letos bude konat již popatnácté. Tradiční klání v malé kopané se odehrává v přátelské atmosféře za každoroční mohutné fanouškovské podpory. „Na hřišti se proti sobě postaví hráč ze třetí ligy nebo okresní soutěže a někdo, kdo fotbal nehraje skoro vůbec. Lidé z různých kateder se potkají jinak, než by tomu bylo za normálních okolností,“ uvedl student Jaroslav Zahrádka, kapitán loňského vítězného týmu z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky. „Týmy se skládají tak, aby na hřišti vždy hrál aspoň jeden doktorand či doktorandka nebo vyučující. Přihlašování už běží, těšíme se na staré i nové tváře,“ zve hlavní organizátor Jakub Strýček, doktorand z katedry bohemistiky.

Zakončení s občerstvením a hudbou

Akademik sport centrum zve na závěr dne všechny účastníky na společné posezení v pivnici Doga v areálu kolejí na Envelopě, kolem které bude od 15 hodin připraven doprovodný program, netradiční sporty i aktivity pro děti. Od 17 hodin vystoupí Salih Hadžiabdić, zpěvák kapely No Barriers a známý olomoucký hudebník.

Sportovní den Univerzity Palackého

• pro studující a pracující na UP
• 13. května 2026
• všechny aktivity jsou pro univerzitní komunitu zdarma
• je vyhlášeno rektorské volno

Vyberte si a registrujte se na webu upol.cz/sportovni-den.

Už za týden začíná v Olomouci mezinárodní festival Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který od 28. dubna do 3. května nabídne výběr nejvýraznějších dokumentů současnosti, inspirativní hosty a hostky i doprovodný program – venkovní kino, koncerty a DJ sety, VR projekce, přednášky, procházky, vědecké experimenty na náměstí nebo aktivity pro děti i dospívající. Základní vstupné je zdarma, stačí akreditace na webových stránkách festivalu. 

AFO již 61 let ukazuje vědu jako přirozenou součást života. Letos se na festival přihlásilo přibližně 600 titulů z celého světa. O originální cenu v podobě krasohledu skláře Martina Hlubučka se v soutěži uchází 61 dokumentů. Vedle nich se diváci mohou těšit i na snímky v nesoutěžních sekcích, celkem tak festival nabídne 139 filmových titulů.

„Doporučil bych například film O času a vodě, dokumentární adaptaci islandské knihy Andriho Magnasona o vyrovnávání se se ztrátou ledovců i vlastních předků, nebo snímek Super příroda, kolektivní vyznání lásky ke krajině i filmovému materiálu, natočené na historickou kameru Super 8. Můj chemický informační systém ukazuje vědu i život vědce bez příkras jako pro společnost přínosný, ale často přehlížený úděl, André je idiot připomíná nutnost nepodceňovat ani tak elementární vyšetření, jako je kolonoskopie, a film Posmrtné životy zase analyzuje principy mediální propagandy,“ pozval na festival vedoucí programu Dominik Vontor. 

 

Z českých filmů pak stojí za pozornost série Potížistky, zábavná, kolážovitá historie feminismu, Návštěvník Jindřich Polák, portrét zásadního tvůrce žánrových filmů pracující s metodologií nové filmové historie, a v soutěži krátkých filmů například pro dobrou náladu hřejivé pásmo Co se mění?.

„Festival nevnímáme jen jako přehlídku filmů, ale jako platformu pro sdílení, diskuzi a hledání souvislostí. Věda není izolovaná, ale je přítomná v příbězích lidí, v krajině i v každodenních rozhodnutích,“ říká Dominik Vontor. Doplnil, že AFO poprvé nabídne projekce s audiopopisem pro nevidomé a titulky pro neslyšící, zahájení bude tlumočeno do znakového jazyka. Vedle klasických dokumentů se objeví projekty ve virtuální realitě nebo na netradičních lokacích, jako je Husův sbor či hřbitov v Neředíně.

Program mimo filmové sály 

Na náměstí budou oblíbené obří nafukovací modely planety Země a takzvané Astrosféry, která ukazuje podobu hvězdné oblohy, včetně té, kam z Česka nelze dohlédnout. V sobotu se mohou návštěvníci těšit také na nafukovací planetárium. „V doprovodném programu je letos také novinka, takzvané ‚jarní‘ kino, tedy letní kino ve ztížených teplotních podmínkách, ale o to lepší atmosférou. Promítat budeme přímo na olomouckém Horním náměstí, plátno bude stát hned vedle orloje a vybrali jsme tituly, které dokážou zahřát i náhodné kolemjdoucí. Mám radost, že můžeme dostat film zase o něco víc do veřejného prostoru,“ zve na AFO jeho ředitelka Eva Navrátilová. 

Festival jako prostor pro porozumění

Program letošního AFO rozvíjí téma společné řeči napříč řadou sekcí, které se zaměřují na aktuální společenské i osobní otázky. Například sekce Ahoj! Jak se máš? otevírá téma seznamování a proměn mezilidských vztahů v digitální době, zatímco Diagnóza: neznámá přináší silné výpovědi o životě s chronickým onemocněním a upozorňuje na nedostatek pozornosti, které těmto tématům věnujeme. Budoucnost jako prostor obav i naděje reflektují Ozvěny budoucnosti. Kultura vítězství zkoumá naši potřebu soutěžit a význam sportu ve společnosti a AFO Junior nabízí dětem i dospělým prostor pro sdílené objevování světa, empatii a porozumění. Výraznou součástí programu je také sekce Music is Science, která vedle koncertů přináší i audiovizuální performance propojující hudbu, vědu a technologie. Do Olomouce přijede mimo jiné hudebník a producent Max Cooper.

„AFO dlouhodobě ukazuje, jak důležitou roli hraje univerzita nejen jako místo pro vzdělávání, vědu a výzkum, ale také jako aktivní součást naší společnosti. Festival je jedním z nejvýraznějších příkladů naplňování tzv. třetí role univerzity – otevírá vědu veřejnosti, podporuje dialog a přispívá k porozumění současnému světu. Velmi si cením toho, že se na jeho organizaci významně podílejí studentky a studenti Univerzity Palackého,“ řekl rektor UP Michael Kohajda.

AFO láká na osobnosti světového formátu

Do Olomouce přijede režisér filmu Underland (Podzemí) Robert Petit nebo americká filmařka Erin Espelie a britský vulkanolog a filmař Clive Oppenheimer. Oba na AFO představí ve světových premiérách své filmy Ideas of Order (Představy o řádu) a Vulcano Voices (Volání vulkánu). Program doplní i projekty na pomezí filmu, vědy a nových médií, například Hacking at Leaves (Hackuj jako Navajo) od Johannesa Grenzfurthnera nebo Phenomena: Když prvky tančí v režii Josefa Gatti. Mezi hosty nechybí ani americká novinářka Molly Webster a choreografka Marika Hedemyr. 

Kromě zahraničních se návštěvníci potkají například s Danielem Stachem, Markétou Šetinovou, Vojtěchem Mýlkem, Anežkou Daškovou, Prokopem Pithartem nebo Danielem Kortusem. Program doplní i další hosté napříč obory – od vědy přes média až po umění.

Věda potřebuje společný jazyk

Téma letošního ročníku rezonuje i mezi vědeckými institucemi a partnery festivalu. Na důležitost mezioborové komunikace upozorňuje ředitel Pavel Banáš z vysokoškolského ústavu CATRIN UP. „Když jsem se dozvěděl, že téma letošního AFO je společná řeč, okamžitě mě napadlo, jak zásadní je právě pro vědu. Ta se v posledním století neuvěřitelně specializovala a každý obor si vytvořil vlastní jazyk, přitom ty nejzásadnější objevy dnes vznikají na jejich rozhraní. Hledání společné řeči je proto podmínkou skutečně průlomového výzkumu.“

Podle Jana Konvalinky, ředitele ÚOCHB AV ČR, má festival význam i v mezinárodním kontextu: „To, co se za několik posledních desetiletí podařilo festivalu AFO, je v evropském i světovém kontextu zcela ojedinělé. Je nám ctí, že takové akci můžeme pomáhat.“ Podporu festivalu zdůrazňuje i proděkan Přírodovědecké fakulty UP Jan Hlaváč: „Festival propojuje vědu s veřejností a ukazuje, že i složitá témata lze komunikovat srozumitelně a atraktivně. Sdílíme důraz na kritické myšlení, otevřenost a hledání řešení současných výzev.“

Academia Film Olomouc (AFO) je dnes největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Kompletní program každého festivalového dne je dostupný zde.

Už za týden začíná v Olomouci mezinárodní festival Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který od 28. dubna do 3. května nabídne výběr nejvýraznějších dokumentů současnosti, inspirativní hosty a hostky i doprovodný program – venkovní kino, koncerty a DJ sety, VR projekce, přednášky, procházky, vědecké experimenty na náměstí nebo aktivity pro děti i dospívající. Základní vstupné je zdarma, stačí akreditace na webových stránkách festivalu. 

AFO již 61 let ukazuje vědu jako přirozenou součást života. Letos se na festival přihlásilo přibližně 600 titulů z celého světa. O originální cenu v podobě krasohledu skláře Martina Hlubučka se v soutěži uchází 61 dokumentů. Vedle nich se diváci mohou těšit i na snímky v nesoutěžních sekcích, celkem tak festival nabídne 139 filmových titulů.

„Doporučil bych například film O času a vodě, dokumentární adaptaci islandské knihy Andriho Magnasona o vyrovnávání se se ztrátou ledovců i vlastních předků, nebo snímek Super příroda, kolektivní vyznání lásky ke krajině i filmovému materiálu, natočené na historickou kameru Super 8. Můj chemický informační systém ukazuje vědu i život vědce bez příkras jako pro společnost přínosný, ale často přehlížený úděl, André je idiot připomíná nutnost nepodceňovat ani tak elementární vyšetření, jako je kolonoskopie, a film Posmrtné životy zase analyzuje principy mediální propagandy,“ pozval na festival vedoucí programu Dominik Vontor. 

 

Z českých filmů pak stojí za pozornost série Potížistky, zábavná, kolážovitá historie feminismu, Návštěvník Jindřich Polák, portrét zásadního tvůrce žánrových filmů pracující s metodologií nové filmové historie, a v soutěži krátkých filmů například pro dobrou náladu hřejivé pásmo Co se mění?.

„Festival nevnímáme jen jako přehlídku filmů, ale jako platformu pro sdílení, diskuzi a hledání souvislostí. Věda není izolovaná, ale je přítomná v příbězích lidí, v krajině i v každodenních rozhodnutích,“ říká Dominik Vontor. Doplnil, že AFO poprvé nabídne projekce s audiopopisem pro nevidomé a titulky pro neslyšící, zahájení bude tlumočeno do znakového jazyka. Vedle klasických dokumentů se objeví projekty ve virtuální realitě nebo na netradičních lokacích, jako je Husův sbor či hřbitov v Neředíně.

Program mimo filmové sály 

Na náměstí budou oblíbené obří nafukovací modely planety Země a takzvané Astrosféry, která ukazuje podobu hvězdné oblohy, včetně té, kam z Česka nelze dohlédnout. V sobotu se mohou návštěvníci těšit také na nafukovací planetárium. „V doprovodném programu je letos také novinka, takzvané ‚jarní‘ kino, tedy letní kino ve ztížených teplotních podmínkách, ale o to lepší atmosférou. Promítat budeme přímo na olomouckém Horním náměstí, plátno bude stát hned vedle orloje a vybrali jsme tituly, které dokážou zahřát i náhodné kolemjdoucí. Mám radost, že můžeme dostat film zase o něco víc do veřejného prostoru,“ zve na AFO jeho ředitelka Eva Navrátilová. 

Festival jako prostor pro porozumění

Program letošního AFO rozvíjí téma společné řeči napříč řadou sekcí, které se zaměřují na aktuální společenské i osobní otázky. Například sekce Ahoj! Jak se máš? otevírá téma seznamování a proměn mezilidských vztahů v digitální době, zatímco Diagnóza: neznámá přináší silné výpovědi o životě s chronickým onemocněním a upozorňuje na nedostatek pozornosti, které těmto tématům věnujeme. Budoucnost jako prostor obav i naděje reflektují Ozvěny budoucnosti. Kultura vítězství zkoumá naši potřebu soutěžit a význam sportu ve společnosti a AFO Junior nabízí dětem i dospělým prostor pro sdílené objevování světa, empatii a porozumění. Výraznou součástí programu je také sekce Music is Science, která vedle koncertů přináší i audiovizuální performance propojující hudbu, vědu a technologie. Do Olomouce přijede mimo jiné hudebník a producent Max Cooper.

„AFO dlouhodobě ukazuje, jak důležitou roli hraje univerzita nejen jako místo pro vzdělávání, vědu a výzkum, ale také jako aktivní součást naší společnosti. Festival je jedním z nejvýraznějších příkladů naplňování tzv. třetí role univerzity – otevírá vědu veřejnosti, podporuje dialog a přispívá k porozumění současnému světu. Velmi si cením toho, že se na jeho organizaci významně podílejí studentky a studenti Univerzity Palackého,“ řekl rektor UP Michael Kohajda.

AFO láká na osobnosti světového formátu

Do Olomouce přijede režisér filmu Underland (Podzemí) Robert Petit nebo americká filmařka Erin Espelie a britský vulkanolog a filmař Clive Oppenheimer. Oba na AFO představí ve světových premiérách své filmy Ideas of Order (Představy o řádu) a Vulcano Voices (Volání vulkánu). Program doplní i projekty na pomezí filmu, vědy a nových médií, například Hacking at Leaves (Hackuj jako Navajo) od Johannesa Grenzfurthnera nebo Phenomena: Když prvky tančí v režii Josefa Gatti. Mezi hosty nechybí ani americká novinářka Molly Webster a choreografka Marika Hedemyr. 

Kromě zahraničních se návštěvníci potkají například s Danielem Stachem, Markétou Šetinovou, Vojtěchem Mýlkem, Anežkou Daškovou, Prokopem Pithartem nebo Danielem Kortusem. Program doplní i další hosté napříč obory – od vědy přes média až po umění.

Věda potřebuje společný jazyk

Téma letošního ročníku rezonuje i mezi vědeckými institucemi a partnery festivalu. Na důležitost mezioborové komunikace upozorňuje ředitel Pavel Banáš z vysokoškolského ústavu CATRIN UP. „Když jsem se dozvěděl, že téma letošního AFO je společná řeč, okamžitě mě napadlo, jak zásadní je právě pro vědu. Ta se v posledním století neuvěřitelně specializovala a každý obor si vytvořil vlastní jazyk, přitom ty nejzásadnější objevy dnes vznikají na jejich rozhraní. Hledání společné řeči je proto podmínkou skutečně průlomového výzkumu.“

Podle Jana Konvalinky, ředitele ÚOCHB AV ČR, má festival význam i v mezinárodním kontextu: „To, co se za několik posledních desetiletí podařilo festivalu AFO, je v evropském i světovém kontextu zcela ojedinělé. Je nám ctí, že takové akci můžeme pomáhat.“ Podporu festivalu zdůrazňuje i proděkan Přírodovědecké fakulty UP Jan Hlaváč: „Festival propojuje vědu s veřejností a ukazuje, že i složitá témata lze komunikovat srozumitelně a atraktivně. Sdílíme důraz na kritické myšlení, otevřenost a hledání řešení současných výzev.“

Academia Film Olomouc (AFO) je dnes největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Kompletní program každého festivalového dne je dostupný zde.

The Institute of Physics has received an award for a video about the testing of silicon sensors for CERN. The reason? The video, made for the institute's social media, explains the testing process in a way that is both clear and engaging. The award itself takes the form of a statuette resembling a film Oscar.

Fyzikální ústav získal ocenění za video o testování křemíkových senzorů pro CERN. Důvod? Video točené pro sociální sítě FZU srozumitelně a poutavě přibližuje, jak testování senzorů ve skutečnosti probíhá. Samotná cena má podobu sošky připomínající filmového Oscara.

Sports as a tool for healthier and more cohesive cities was the central theme of this year’s EUniverCities network meeting, which was also attended by Palacký University. Representatives from universities and cities across Europe gathered in Innsbruck, Austria, to share experiences on how physical activity can strengthen public health and social cohesion.

Discussions and concrete examples from practice showed that sport today significantly transcends its traditional role. It can contribute to improving quality of life, prevent social isolation, or help bridge gaps between different population groups. It is precisely the intersection of sport, urban planning, and public health that is thus coming to the forefront of European cities’ interests.

Cooperation between the University and the City

The Olomouc delegation consisted of representatives from the Faculty of Science and the Rector’s Office of Palacký University, along with representatives of the City of Olomouc. According to them, their joint participation confirms that without close cooperation between the academic sphere and local government, such topics cannot be effectively developed. “It is very enriching to see how sports and physical activity are utilised right here in Innsbruck and how the city and scientists have been collaborating on joint research over the long term. It was also inspiring for me to see how other cities collaborate with their universities,” said Simona Šafaříková from the Department of Development and Environmental Studies at the Faculty of Science.

“It is very enriching to see how sports and physical activity are utilised right here in Innsbruck and how the city and researchers have been collaborating on joint research over the long term.” Simona Šafaříková

The meeting’s programme included not only presentations by experts from the local university and city hall but also a series of workshops focused on active mobility, promoting a healthy lifestyle, and the sustainable use of natural spaces. The topics of inclusion and equal opportunity also played a significant role—participants discussed how to adapt sports infrastructure for seniors, women, migrants, and people with disabilities.

From Inspiration to Future Projects

The programme also included field trips to projects that combine sports, architecture, and sustainable development, such as the GreenINN student housing complex. According to participants, these examples demonstrate that systematic support for physical activity can be a natural part of modern urban planning.

Participation in the EUniverCities network provided the Olomouc delegation with new contacts and concrete ideas that Palacký University, together with the city of Olomouc, intends to utilise in preparing future projects. They plan to focus specifically on areas where the promotion of health, sports, and the quality of the urban environment intersect.

Sport jako nástroj pro zdravější a soudržnější města byl ústředním tématem letošního setkání sítě EUniverCities, kterého se zúčastnila také Univerzita Palackého. V rakouském Innsbrucku se sešli zástupci univerzit a měst z celé Evropy, aby sdíleli zkušenosti s tím, jak lze prostřednictvím pohybových aktivit posilovat veřejné zdraví i sociální soudržnost.

Diskuze i konkrétní příklady z praxe ukázaly, že sport dnes výrazně přesahuje svou tradiční roli. Může přispívat ke zlepšení kvality života, předcházet sociální izolaci nebo pomáhat vyrovnávat rozdíly mezi různými skupinami obyvatel. Právě propojení sportu, urbanismu a veřejného zdraví se tak dostává do popředí zájmu evropských měst.

Spolupráce univerzity a města 

Olomouckou delegaci tvořili zástupci přírodovědecké fakulty a rektorátu Univerzity Palackého spolu s představiteli města Olomouc. Společná účast podle nich potvrzuje, že bez úzké spolupráce mezi akademickou sférou a samosprávou nelze podobná témata efektivně rozvíjet. „Je velmi obohacující vidět, jakým způsobem se využívá sport a pohybová aktivita přímo v Innsbrucku a jak vzájemně dlouhodobě spolupracuje město a vědci na společném výzkumu. Inspirací pro mě bylo také vidět, jak spolupracují ostatní města se svými univerzitami,“ uvedla Simona Šafaříková z katedry rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty.

„Je velmi obohacující vidět, jakým způsobem se využívá sport a pohybová aktivita přímo v Innsbrucku a jak vzájemně dlouhodobě spolupracuje město a vědci na společném výzkumu.“ Simona Šafaříková

Program setkání nabídl nejen prezentace odborníků z místní univerzity a magistrátu, ale i řadu workshopů zaměřených například na aktivní mobilitu, podporu zdravého životního stylu nebo udržitelné využívání přírodních prostor. Významnou roli hrála také témata inkluze a rovnosti příležitostí – účastníci debatovali o tom, jak přizpůsobit sportovní infrastrukturu seniorům, ženám, migrantům či lidem se zdravotním postižením.

Od inspirace k dalším projektům

Součástí programu byly i exkurze do projektů, které propojují sport, architekturu a udržitelný rozvoj, například do studentského bydlení GreenINN. Tyto příklady podle účastníků ukazují, že systematická podpora pohybu může být přirozenou součástí plánování moderního města.

Účast v síti EUniverCities přinesla olomoucké delegaci nové kontakty i konkrétní podněty, které chce Univerzita Palackého spolu s městem Olomouc využít při přípravě dalších projektů. Zaměřit se chtějí právě na oblasti, kde se protíná podpora zdraví, sportu a kvality městského prostředí.

O konferenci jsme psali i zde.

Sport jako nástroj pro zdravější a soudržnější města byl ústředním tématem letošního setkání sítě EUniverCities, kterého se zúčastnila také Univerzita Palackého. V rakouském Innsbrucku se sešli zástupci univerzit a měst z celé Evropy, aby sdíleli zkušenosti s tím, jak lze prostřednictvím pohybových aktivit posilovat veřejné zdraví i sociální soudržnost.

Diskuze i konkrétní příklady z praxe ukázaly, že sport dnes výrazně přesahuje svou tradiční roli. Může přispívat ke zlepšení kvality života, předcházet sociální izolaci nebo pomáhat vyrovnávat rozdíly mezi různými skupinami obyvatel. Právě propojení sportu, urbanismu a veřejného zdraví se tak dostává do popředí zájmu evropských měst.

Spolupráce univerzity a města 

Olomouckou delegaci tvořili zástupci přírodovědecké fakulty a rektorátu Univerzity Palackého spolu s představiteli města Olomouc. Společná účast podle nich potvrzuje, že bez úzké spolupráce mezi akademickou sférou a samosprávou nelze podobná témata efektivně rozvíjet. „Je velmi obohacující vidět, jakým způsobem se využívá sport a pohybová aktivita přímo v Innsbrucku a jak vzájemně dlouhodobě spolupracuje město a vědci na společném výzkumu. Inspirací pro mě bylo také vidět, jak spolupracují ostatní města se svými univerzitami,“ uvedla Simona Šafaříková z katedry rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty.

„Je velmi obohacující vidět, jakým způsobem se využívá sport a pohybová aktivita přímo v Innsbrucku a jak vzájemně dlouhodobě spolupracuje město a vědci na společném výzkumu.“ Simona Šafaříková

Program setkání nabídl nejen prezentace odborníků z místní univerzity a magistrátu, ale i řadu workshopů zaměřených například na aktivní mobilitu, podporu zdravého životního stylu nebo udržitelné využívání přírodních prostor. Významnou roli hrála také témata inkluze a rovnosti příležitostí – účastníci debatovali o tom, jak přizpůsobit sportovní infrastrukturu seniorům, ženám, migrantům či lidem se zdravotním postižením.

Od inspirace k dalším projektům

Součástí programu byly i exkurze do projektů, které propojují sport, architekturu a udržitelný rozvoj, například do studentského bydlení GreenINN. Tyto příklady podle účastníků ukazují, že systematická podpora pohybu může být přirozenou součástí plánování moderního města.

Účast v síti EUniverCities přinesla olomoucké delegaci nové kontakty i konkrétní podněty, které chce Univerzita Palackého spolu s městem Olomouc využít při přípravě dalších projektů. Zaměřit se chtějí právě na oblasti, kde se protíná podpora zdraví, sportu a kvality městského prostředí.

O konferenci jsme psali i zde.

Jak mluvit o pocitech, které v lidech vyvolává klimatická krize? I na tuto otázku nabídne odpověď letošní Den Země na Univerzitě Palackého. Ve středu 22. dubna 2026 propojí odbornou debatu, komentovanou procházku areálem UP i další aktivity zaměřené na udržitelnost. Do části programu se může zapojit také veřejnost.

Celosvětový Den Země, který každoročně upozorňuje na potřebu ochrany životního prostředí, si opět připomene také Univerzita Palackého v programu, který připravuje Dobrovolnické centrum UP a Udržitelná univerzita. Od 15:30 jej ve Studentském klubu zahájí přednáška a diskuze věnovaná aktuálnímu tématu – environmentálnímu žalu, tedy emocím spojeným s klimatickou a ekologickou krizí. Odborný pohled nabídne Renata Svobodová z Institutu 2050, která se věnuje psychologii změny klimatu. Dopady environmentální krize na psychiku člověka přiblíží Matěj Mičulka z katedry psychologie FF UP a etický a filozofický rozměr doplní Ondřej Beran z Univerzity Pardubice. Akce je otevřená veřejnosti a není nutná registrace.

Na debatu naváže od 17:15 komentovaná procházka areálem univerzity se srazem v Parkánových zahradách (přístup z průchodu mezi ulicí Křížkovského 10–12 a Bezručovými sady). Účastníci během ní nahlédnou do konkrétních kroků, kterými se Univerzita Palackého snaží snižovat svůj dopad na životní prostředí, i do dalších udržitelných iniciativ napříč univerzitou.

Program uzavře od 18:30 neformální setkání v komunitní zahrádce na Václavkách, kde je pro studenty a zaměstnance UP připraveno společné grilování. Součástí oslav Dne Země bude také sběr nepotřebných věcí pro Bazar UP a rozšířená nabídka bezmasých a rostlinných pokrmů v menzách.

Podrobnosti o programu jsou k dispozici na webu Dobrovolnického centra UP.

Jak mluvit o pocitech, které v lidech vyvolává klimatická krize? I na tuto otázku nabídne odpověď letošní Den Země na Univerzitě Palackého. Ve středu 22. dubna 2026 propojí odbornou debatu, komentovanou procházku areálem UP i další aktivity zaměřené na udržitelnost. Do části programu se může zapojit také veřejnost.

Celosvětový Den Země, který každoročně upozorňuje na potřebu ochrany životního prostředí, si opět připomene také Univerzita Palackého v programu, který připravuje Dobrovolnické centrum UP a Udržitelná univerzita. Od 15:30 jej ve Studentském klubu zahájí přednáška a diskuze věnovaná aktuálnímu tématu – environmentálnímu žalu, tedy emocím spojeným s klimatickou a ekologickou krizí. Odborný pohled nabídne Renata Svobodová z Institutu 2050, která se věnuje psychologii změny klimatu. Dopady environmentální krize na psychiku člověka přiblíží Matěj Mičulka z katedry psychologie FF UP a etický a filozofický rozměr doplní Ondřej Beran z Univerzity Pardubice. Akce je otevřená veřejnosti a není nutná registrace.

Na debatu naváže od 17:15 komentovaná procházka areálem univerzity se srazem v Parkánových zahradách (přístup z průchodu mezi ulicí Křížkovského 10–12 a Bezručovými sady). Účastníci během ní nahlédnou do konkrétních kroků, kterými se Univerzita Palackého snaží snižovat svůj dopad na životní prostředí, i do dalších udržitelných iniciativ napříč univerzitou.

Program uzavře od 18:30 neformální setkání v komunitní zahrádce na Václavkách, kde je pro studenty a zaměstnance UP připraveno společné grilování. Součástí oslav Dne Země bude také sběr nepotřebných věcí pro Bazar UP a rozšířená nabídka bezmasých a rostlinných pokrmů v menzách.

Podrobnosti o programu jsou k dispozici na webu Dobrovolnického centra UP.

Taneční království, vlakový tábor, týden v koňském sedle, mažoretky, bajkeři nebo science camp i letní škola optiky. Univerzita Palackého (UP) nabízí dětem a mládeži možnost trávit prázdniny aktivně. Během července a srpna mohou sportovat, vzdělávat se, bádat i relaxovat. V bohaté nabídce táborů a letních škol najdou rodiče možnosti pro děti od 3 let až po středoškoláky.

Stovky dětí ve věku od 3 let až do puberty si každoročně užívají letní příměstské tábory s Akademik sport centrem Univerzity Palackého (ASC), nazvané Léto dětí. V nabídce jsou pohádková, divadelní, taneční, sportovní i naučná zaměření, registrace byly spuštěny v předchozích dnech.

„Naše příměstské tábory se těší velké oblibě veřejnosti už téměř 30 let. Jsme momentálně jedinou organizací v Olomouci, která je pořádá v tak rozsáhlém tematickém, prostorovém i personálním rozsahu. I když se letos kvůli rekonstrukci sportovní haly konají tábory v provizorních prostorách univerzitních kolejí, budou profesionálně připraveny jako každý rok,“ přibližuje za ASC Hana Vyroubalová.

Prázdninové vyžití i bádání nabízí dětem, teenagerům nebo středoškolákům také Pevnost poznání či přírodovědecká fakulta. Poslední volná místa nabízí Junior tým pro děti od 7 do 9 let, Expert tým pro děti ve věku 10 až 12 let a Science Camp Pevnosti poznání pro 12leté až 14leté děti.

Letní škola Badatele přírodovědecké fakulty zase nabízí studentům všech typů středních škol ve věku 15+ příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. Na Letní škole optiky tamtéž se středoškoláci od 16 let zase dozví základní informace ze stěžejních oblastí optiky – šíření světla, lom světla, konstrukce optických přístrojů, mikroskopie, lasery, měření spektra.

Aktuální informace a přehledný souhrn prázdninových aktivit s UP najdete na webu letních táborů Univerzity Palackého.

Taneční království, vlakový tábor, týden v koňském sedle, mažoretky, bajkeři nebo science camp i letní škola optiky. Univerzita Palackého (UP) nabízí dětem a mládeži možnost trávit prázdniny aktivně. Během července a srpna mohou sportovat, vzdělávat se, bádat i relaxovat. V bohaté nabídce táborů a letních škol najdou rodiče možnosti pro děti od 3 let až po středoškoláky.

Stovky dětí ve věku od 3 let až do puberty si každoročně užívají letní příměstské tábory s Akademik sport centrem Univerzity Palackého (ASC), nazvané Léto dětí. V nabídce jsou pohádková, divadelní, taneční, sportovní i naučná zaměření, registrace byly spuštěny v předchozích dnech.

„Naše příměstské tábory se těší velké oblibě veřejnosti už téměř 30 let. Jsme momentálně jedinou organizací v Olomouci, která je pořádá v tak rozsáhlém tematickém, prostorovém i personálním rozsahu. I když se letos kvůli rekonstrukci sportovní haly konají tábory v provizorních prostorách univerzitních kolejí, budou profesionálně připraveny jako každý rok,“ přibližuje za ASC Hana Vyroubalová.

Prázdninové vyžití i bádání nabízí dětem, teenagerům nebo středoškolákům také Pevnost poznání či přírodovědecká fakulta. Poslední volná místa nabízí Junior tým pro děti od 7 do 9 let, Expert tým pro děti ve věku 10 až 12 let a Science Camp Pevnosti poznání pro 12leté až 14leté děti.

Letní škola Badatele přírodovědecké fakulty zase nabízí studentům všech typů středních škol ve věku 15+ příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. Na Letní škole optiky tamtéž se středoškoláci od 16 let zase dozví základní informace ze stěžejních oblastí optiky – šíření světla, lom světla, konstrukce optických přístrojů, mikroskopie, lasery, měření spektra.

Aktuální informace a přehledný souhrn prázdninových aktivit s UP najdete na webu letních táborů Univerzity Palackého.

Počítat ptáky na krmítku, sledovat úhyny včel po zimě, mapovat nářečí nebo se podílet na bezpečnějších cestách dětí do školy. To jsou jen některé z projektů občanské vědy, které rozvíjejí odborníci z Univerzity Palackého a do nichž se můžete zapojit i vy. Například už 24. až 27. dubna mapováním druhové rozmanitosti na území Olomouce.

Zapojení široké veřejnosti do sběru dat pod taktovkou profesionálních vědců není nový fenomén. Historie občanské vědy sahá až do 18. století. Většinou se jednalo o pozorování ptáků, rostlin či noční oblohy.  

V době, kdy věda bojuje s nalomenou důvěrou veřejnosti, jsou projekty, při nichž si na vědecké bádání může sáhnout úplně každý, skvělým nástrojem, jak lidem akademické poznání a výzkum přibližovat.

Funguje to jednoduše. Tam, kde by vědci museli vynaložit obrovské úsilí a finance, přizvou ke sběru dat veřejnost. A stejně jako před několika staletími stále nejvíce bodují projekty týkající se přírody.

Nově se například Olomouc připojuje k celosvětové iniciativě City Nature Challange, která již pojedenácté bude mapovat druhovou rozmanitost v městském prostředí. Díky mobilní aplikaci iNaturalist může každý zájemce 24. – 27. dubna při procházce městem pohodlně zaznamenávat pozorované rostliny, živočichy a houby. Odborníci poté data vyhodnotí a budou moci sledovat vývoj fauny a flóry na území Olomouce. Více o akci jsme psali zde. 

Sčítání okřídlených sousedů

Téměř 40 tisíc dobrovolníků se letos v prvním lednovém víkendu zapojilo do sčítání ptáků na krmítku v rámci oblíbené akce Ptačí hodinka. Tu po vzoru zahraničí pořádala již desátým rokem Česká společnost ornitologická, v jejímž čele stojí Peter Adamík působící na katedře zoologie PřF UP. Nejen o ptačí hodince si můžete poslechnou podcast s Peterem Adamíkem v rámci Studia UP.

Dalším známým projektem občanské vědy na UP je COLOSS monitorující úhyny včelstev. Pod vedením Jiřího Danihlíka a Jana Bruse z přírodovědecké fakulty včelaři hlásí stav svých včelnic po zimě. Díky tomuto projektu také mohou vědci navrhovat nová a účinná opatření v boji proti včelím škůdcům.

Věda na podtácku

Příkladem, kdy se občanská věda překlopí do konkrétního řešení ve městě, je dlouhodobý projekt Bezpečná cesta do školy, na němž se podílel Michal Vorlíček z Fakulty tělesné kultury UP. Žáci a žákyně olomouckých základních škol v dotazníku vyplňovali místa, která považují za nebezpečná – od chybějících přechodů po špatně osvětlená zákoutí. Na jejich základě se město na dané lokality v budoucnu může zaměřit.

Že se věda nejlépe komunikuje v neformálním prostředí, bezezbytku naplňuje iniciativa Víta Voženílka z katedry geoinformatiky. Ten s kolegy dlouhodobě spolupracuje na tvorbě Atlasu nářečí českého jazyka. Data se rozhodli sbírat mimo jiné velmi originálním způsobem – pomocí pivních podtácků. Na nich je vždy z jedné strany předmět běžné potřeby, který nese v různých nářečích různá pojmenování. Z druhé strany je QR kód, který odkazuje na web, kde může návštěvník vyplnit údaje o tom, jak se daný předmět nazývá v místě jeho bydliště či rodiště. Tento typ propagace vědy tak šíří povědomí o odlišnosti jazyka velmi nenásilným způsobem, a navíc si díky němu lidé mají o čem povídat při pití zlatavého moku.

Další tuzemské příklady občanské vědy a možnosti zapojení najdete zde.

 

 

 

 

 

 

 

Počítat ptáky na krmítku, sledovat úhyny včel po zimě, mapovat nářečí nebo se podílet na bezpečnějších cestách dětí do školy. To jsou jen některé z projektů občanské vědy, které rozvíjejí odborníci z Univerzity Palackého a do nichž se můžete zapojit i vy. Například už 24. až 27. dubna mapováním druhové rozmanitosti na území Olomouce.

Zapojení široké veřejnosti do sběru dat pod taktovkou profesionálních vědců není nový fenomén. Historie občanské vědy sahá až do 18. století. Většinou se jednalo o pozorování ptáků, rostlin či noční oblohy.  

V době, kdy věda bojuje s nalomenou důvěrou veřejnosti, jsou projekty, při nichž si na vědecké bádání může sáhnout úplně každý, skvělým nástrojem, jak lidem akademické poznání a výzkum přibližovat.

Funguje to jednoduše. Tam, kde by vědci museli vynaložit obrovské úsilí a finance, přizvou ke sběru dat veřejnost. A stejně jako před několika staletími stále nejvíce bodují projekty týkající se přírody.

Nově se například Olomouc připojuje k celosvětové iniciativě City Nature Challange, která již pojedenácté bude mapovat druhovou rozmanitost v městském prostředí. Díky mobilní aplikaci iNaturalist může každý zájemce 24. – 27. dubna při procházce městem pohodlně zaznamenávat pozorované rostliny, živočichy a houby. Odborníci poté data vyhodnotí a budou moci sledovat vývoj fauny a flóry na území Olomouce. Více o akci jsme psali zde. 

Sčítání okřídlených sousedů

Téměř 40 tisíc dobrovolníků se letos v prvním lednovém víkendu zapojilo do sčítání ptáků na krmítku v rámci oblíbené akce Ptačí hodinka. Tu po vzoru zahraničí pořádala již desátým rokem Česká společnost ornitologická, v jejímž čele stojí Peter Adamík působící na katedře zoologie PřF UP. Nejen o ptačí hodince si můžete poslechnou podcast s Peterem Adamíkem v rámci Studia UP.

Dalším známým projektem občanské vědy na UP je COLOSS monitorující úhyny včelstev. Pod vedením Jiřího Danihlíka a Jana Bruse z přírodovědecké fakulty včelaři hlásí stav svých včelnic po zimě. Díky tomuto projektu také mohou vědci navrhovat nová a účinná opatření v boji proti včelím škůdcům.

Věda na podtácku

Příkladem, kdy se občanská věda překlopí do konkrétního řešení ve městě, je dlouhodobý projekt Bezpečná cesta do školy, na němž se podílel Michal Vorlíček z Fakulty tělesné kultury UP. Žáci a žákyně olomouckých základních škol v dotazníku vyplňovali místa, která považují za nebezpečná – od chybějících přechodů po špatně osvětlená zákoutí. Na jejich základě se město na dané lokality v budoucnu může zaměřit.

Že se věda nejlépe komunikuje v neformálním prostředí, bezezbytku naplňuje iniciativa Víta Voženílka z katedry geoinformatiky. Ten s kolegy dlouhodobě spolupracuje na tvorbě Atlasu nářečí českého jazyka. Data se rozhodli sbírat mimo jiné velmi originálním způsobem – pomocí pivních podtácků. Na nich je vždy z jedné strany předmět běžné potřeby, který nese v různých nářečích různá pojmenování. Z druhé strany je QR kód, který odkazuje na web, kde může návštěvník vyplnit údaje o tom, jak se daný předmět nazývá v místě jeho bydliště či rodiště. Tento typ propagace vědy tak šíří povědomí o odlišnosti jazyka velmi nenásilným způsobem, a navíc si díky němu lidé mají o čem povídat při pití zlatavého moku.

Další tuzemské příklady občanské vědy a možnosti zapojení najdete zde.

 

 

 

 

 

 

 

Pestrou a hojně navštívenou vernisáží začala tento týden na katedře romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého výstava Filozofujme!. Připravilo ji Francouzské centrum UP ve spolupráci s platformou Pink Box a k vidění je až do poloviny června.

Stěžejním momentem vernisáže byla přednáška diplomata Petra Tůmy Rok po boku Paula Ricœura. Petr Tůma je hostujícím profesorem na FF UP a po boku Paula Ricœura, jednoho z nejvýznamnějších francouzských filozofů druhé poloviny 20. století, strávil rok během svých studií.

foto_sem_4

„Návštěvníci měli možnost dozvědět se, jak slavný francouzský filozof na sklonku života ve společnosti studenta Tůmy trávil své všední dny, jakými tématy se zabýval, jakou hudbu rád poslouchal či kteří jeho kolegové a žáci sehráli v jeho životě důležitou roli," shrnul Jan Zatloukal, vedoucí Francouzského centra UP.

Zahájení výstavy doprovodily i dvě skladby pro příčnou flétnu v podání Anety Sentivanové.

foto_sem_4

„Naše výstava vychází z českých překladů francouzské knižní edice Les Petits Platons. Otevírá myšlenky významných světových filozofů způsobem, který je přístupný dospělým i dětem. Současně podněcuje k vlastnímu přemýšlení, interpretaci a sdílení názorů," dodal vedoucí Francouzského centra UP.

Platforma Pink Box se věnuje jak rozvoji filozofie pro děti, tak i praktické aplikaci filozofického uvažování a kritického myšlení v každodenním životě.

V prostorách katedry romanistiky FF UP je expozice volně přístupná do 14. června. Zájemci z řad škol i veřejnosti se po dobu jejího konání mohou hlásit také na související tematické workshopy, které se budou konat ve Francouzském centru. Téma i průběh každé dílny je možné po dohodě s platformou Pink Box přizpůsobit zájmům a věku účastníků, od předškoláků až po dospělé.

Podrobnější informace a kontakty jsou k dispozici na webu platformy Pink Box. Výstava Filozofujme! je součástí univerzitního frankofonního jara. O jeho programu více zde.