Agregátor zdrojů

Vzdělávání v České republice, mobility mezi UP a nizozemskými univerzitami, také vztah města a univerzity i stávající postavení tzv. malých filologií. I o tom debatovala na Univerzitě Palackého velvyslankyně Nizozemského království v ČR.

Mina Noor, velvyslankyně Nizozemského království v ČR, předala pověřovací listiny prezidentu České republiky 18. srpna. Olomouc a Univerzitu Palackého tedy navštívila krátce po začátku své velvyslanecké mise. Na UP se nejprve potkala s rektorem a prorektorkou UP Michaelem Kohajdou a Ivonou Barešovou.

„Kromě naší spolupráce s nizozemskými univerzitami se paní velvyslankyně živě zajímala o postavení univerzity v regionu a o region jako takový. Mluvili jsme o systému financování vysokých škol, o tom, zda očekáváme nějaké změny v souvislosti s novou vládou, a také o tom, jaké místo naše univerzita zaujímá mezi českými univerzitami,“ shrnuli rektor UP Michael Kohajda společně s prorektorkou Ivonou Barešovou.

Velvyslankyně Nizozemského království Mina Noor se narodila v afgánském Kábulu, dříve působila v Srbsku a Bosně a Hercegovině. Od roku 2022 dodnes je vedoucí oddělení národní bezpečnosti na Ministerstvu zahraničních věcí v Haagu, kde je zvláštním vyslancem pro boj proti terorismu.

„S našimi studenty a studentkami hovořila o svých čerstvých českých zkušenostech. O svých prvních dojmech z ČR, které jsou vesměs pozitivní. Uvedla, že Čechy považuje za vzdělané, trochu zdrženlivé,“ shrnul její setkání s posluchači nederlandistiky vedoucí této katedry Wilken Engelbrecht. Doplnil, že se studenti dotazovali i na to, jak se jako Afgánka v Nizozemsku cítí, zajímali se o její zkušenosti z diplomacie, také o její dojmy z Olomouce.

S děkanem FF UP Janem Stejskalem hovořila Mina Noor o postavení tzv. malých filologií na českých univerzitách. „Bavili jsme se o strategii, jak udržet stávající nabídku výuky nizozemštiny v České republice. V této souvislosti jsem ji společně s vedoucím katedry nederlandistiky seznámil s plánem společného studijního programu napříč univerzitami, který hodláme předložit, a to nejen ve prospěch tohoto studijního programu, ale i jako návrh systémového řešení problematiky tzv. malých oborů na českých univerzitách. Paní velvyslankyně slíbila nizozemštině na naší univerzitě další podporu. Jsem moc rád za zájem nizozemské a belgické (vlámské) vlády o rozvoj výuky nizozemského jazyka a kultury v Olomouci. Tento zájem je příkladný,“ uvedl. Zúčastnil se i její návštěvy na katedře nederlandistiky a potvrdil, že debata na úrovni fakulty se vedla také o vztahu univerzity a města, a to jak v obecném měřítku, tak i na konkrétním příkladu Olomouce.

V rámci bohatého olomouckého programu navštívila Mina Noor i představitele města, a ještě před návštěvou Muzea umění Olomouc, kde zhlédla výstavu Životy. Umělci perem Karla van Mandera, si na katedře nederlandistiky prohlédla knihovnu i velkou a tlumočnickou učebnu. Událostmi nabitý program dne se pak uzavřel zhlédnutím filmu Žádná jiná země. Projekce, jíž se paní velvyslankyně zúčastnila, se uskutečnila pod záštitou a díky podpoře a iniciativě velvyslanectví Nizozemského království.

Vzdělávání v České republice, mobility mezi UP a nizozemskými univerzitami, také vztah města a univerzity i stávající postavení tzv. malých filologií. I o tom debatovala na Univerzitě Palackého velvyslankyně Nizozemského království v ČR.

Mina Noor, velvyslankyně Nizozemského království v ČR, předala pověřovací listiny prezidentu České republiky 18. srpna. Olomouc a Univerzitu Palackého tedy navštívila krátce po začátku své velvyslanecké mise. Na UP se nejprve potkala s rektorem a prorektorkou UP Michaelem Kohajdou a Ivonou Barešovou.

„Kromě naší spolupráce s nizozemskými univerzitami se paní velvyslankyně živě zajímala o postavení univerzity v regionu a o region jako takový. Mluvili jsme o systému financování vysokých škol, o tom, zda očekáváme nějaké změny v souvislosti s novou vládou, a také o tom, jaké místo naše univerzita zaujímá mezi českými univerzitami,“ shrnuli rektor UP Michael Kohajda společně s prorektorkou Ivonou Barešovou.

Velvyslankyně Nizozemského království Mina Noor se narodila v afgánském Kábulu, dříve působila v Srbsku a Bosně a Hercegovině. Od roku 2022 dodnes je vedoucí oddělení národní bezpečnosti na Ministerstvu zahraničních věcí v Haagu, kde je zvláštním vyslancem pro boj proti terorismu.

„S našimi studenty a studentkami hovořila o svých čerstvých českých zkušenostech. O svých prvních dojmech z ČR, které jsou vesměs pozitivní. Uvedla, že Čechy považuje za vzdělané, trochu zdrženlivé,“ shrnul její setkání s posluchači nederlandistiky vedoucí této katedry Wilken Engelbrecht. Doplnil, že se studenti dotazovali i na to, jak se jako Afgánka v Nizozemsku cítí, zajímali se o její zkušenosti z diplomacie, také o její dojmy z Olomouce.

S děkanem FF UP Janem Stejskalem hovořila Mina Noor o postavení tzv. malých filologií na českých univerzitách. „Bavili jsme se o strategii, jak udržet stávající nabídku výuky nizozemštiny v České republice. V této souvislosti jsem ji společně s vedoucím katedry nederlandistiky seznámil s plánem společného studijního programu napříč univerzitami, který hodláme předložit, a to nejen ve prospěch tohoto studijního programu, ale i jako návrh systémového řešení problematiky tzv. malých oborů na českých univerzitách. Paní velvyslankyně slíbila nizozemštině na naší univerzitě další podporu. Jsem moc rád za zájem nizozemské a belgické (vlámské) vlády o rozvoj výuky nizozemského jazyka a kultury v Olomouci. Tento zájem je příkladný,“ uvedl. Zúčastnil se i její návštěvy na katedře nederlandistiky a potvrdil, že debata na úrovni fakulty se vedla také o vztahu univerzity a města, a to jak v obecném měřítku, tak i na konkrétním příkladu Olomouce.

V rámci bohatého olomouckého programu navštívila Mina Noor i představitele města, a ještě před návštěvou Muzea umění Olomouc, kde zhlédla výstavu Životy. Umělci perem Karla van Mandera, si na katedře nederlandistiky prohlédla knihovnu i velkou a tlumočnickou učebnu. Událostmi nabitý program dne se pak uzavřel zhlédnutím filmu Žádná jiná země. Projekce, jíž se paní velvyslankyně zúčastnila, se uskutečnila pod záštitou a díky podpoře a iniciativě velvyslanectví Nizozemského království.

Letošní ročník soutěže Spotřebitelskoprávního moot courtu začal příběhem, který by se mohl stát komukoli: spotřebitel obdrží nevyžádaný balíček doplňků stravy, k němu fakturu a o několik týdnů později další zásilku. Podle společnosti měl po telefonu „potvrdit“ dvouleté členství v klubu, a tak mu začaly narůstat údajné závazky.

Právní otázky kolem uzavření smlouvy na dálku, případného omylu a agresivních obchodních praktik vytvořily živnou půdu pro napínavý a argumentačně náročný spor, který se stal základem tradiční studentské soutěže.

V silné konkurenci týmů, složených z posluchačů právnických fakult z celé České republiky, zaznamenaly studentky Právnické fakulty UP mimořádný úspěch. Do Olomouce přivezly jak ocenění pro nejlepšího řečníka, tak i titul pro celkové vítěze.

Cenu za nejlepšího řečníka získala Klára Pejchlová, studentka 4. ročníku programu Právo a právní věda, která porotu zaujala sebejistým projevem a přesnými reakcemi na často velmi detailní dotazy. Titul celkových vítězek soutěže si odnesl tým ve složení Karolína Bialońová, studentka 4. ročníku programu Právo a právní věda, a Natálie Polzerová, která studuje program Právo a právní věda 5. rokem. Podle poroty jejich písemná i ústní část sporu působily vysoce profesionálně a pečlivě promyšleně. „Chtěly bychom poděkovat zejména vyučujícímu Adamu Talandovi, který nás vedl v předchozích lidskoprávních moot courtech. Právě tam jsme získaly zkušenosti, které se nám teď nesmírně hodily – od práce s judikaturou až po strategii ústního vystupování. Bez toho všeho bychom se do soutěže pouštěly s mnohem menší jistotou,“ uvedly vítězky.

„Všichni naši studenti předvedli mimořádně kvalitní výkon. Přistoupili k případu zodpovědně, argumentovali přesvědčivě a ukázali, že naše fakulta má opravdu silnou právnickou generaci.“ Blanka Vítová

Přestože nejvyšší ocenění si mohl odnést jen jeden tým, vynikající výkon podali všichni reprezentanti olomoucké fakulty. Jejich připravenost, schopnost orientovat se v komplexní problematice i profesionální vystupování výrazně přesahují běžnou studentskou úroveň a představují skvělou vizitku fakulty. „Všichni naši studenti předvedli mimořádně kvalitní výkon. Přistoupili k případu zodpovědně, argumentovali přesvědčivě a ukázali, že naše fakulta má opravdu silnou právnickou generaci. Jejich vystupování bylo zároveň velmi profesionální a působilo mimořádně vyzrálým dojmem,“ uvedla Blanka Vítová, jedna z porotkyň a koordinátorka soutěže na PF UP.

Spotřebitelskoprávní moot court, organizovaný společností dTest, dlouhodobě nabízí studentům práv jedinečnou možnost vyzkoušet si advokacii v realistickém sporu a projít si všechny fáze procesního řízení, od tvorby podání přes argumentační strategii až po ústní vystoupení před porotou. „Naši studenti tak využili tuto příležitost naplno a jejich výsledky jsou, stejně jako v minulých ročnících soutěže, dalším potvrzením jejich talentu, nasazení a kvalitní přípravy,“ dodala Blanka Vítová.

Letošní ročník soutěže Spotřebitelskoprávního moot courtu začal příběhem, který by se mohl stát komukoli: spotřebitel obdrží nevyžádaný balíček doplňků stravy, k němu fakturu a o několik týdnů později další zásilku. Podle společnosti měl po telefonu „potvrdit“ dvouleté členství v klubu, a tak mu začaly narůstat údajné závazky.

Právní otázky kolem uzavření smlouvy na dálku, případného omylu a agresivních obchodních praktik vytvořily živnou půdu pro napínavý a argumentačně náročný spor, který se stal základem tradiční studentské soutěže.

V silné konkurenci týmů, složených z posluchačů právnických fakult z celé České republiky, zaznamenaly studentky Právnické fakulty UP mimořádný úspěch. Do Olomouce přivezly jak ocenění pro nejlepšího řečníka, tak i titul pro celkové vítěze.

Cenu za nejlepšího řečníka získala Klára Pejchlová, studentka 4. ročníku programu Právo a právní věda, která porotu zaujala sebejistým projevem a přesnými reakcemi na často velmi detailní dotazy. Titul celkových vítězek soutěže si odnesl tým ve složení Karolína Bialońová, studentka 4. ročníku programu Právo a právní věda, a Natálie Polzerová, která studuje program Právo a právní věda 5. rokem. Podle poroty jejich písemná i ústní část sporu působily vysoce profesionálně a pečlivě promyšleně. „Chtěly bychom poděkovat zejména vyučujícímu Adamu Talandovi, který nás vedl v předchozích lidskoprávních moot courtech. Právě tam jsme získaly zkušenosti, které se nám teď nesmírně hodily – od práce s judikaturou až po strategii ústního vystupování. Bez toho všeho bychom se do soutěže pouštěly s mnohem menší jistotou,“ uvedly vítězky.

„Všichni naši studenti předvedli mimořádně kvalitní výkon. Přistoupili k případu zodpovědně, argumentovali přesvědčivě a ukázali, že naše fakulta má opravdu silnou právnickou generaci.“ Blanka Vítová

Přestože nejvyšší ocenění si mohl odnést jen jeden tým, vynikající výkon podali všichni reprezentanti olomoucké fakulty. Jejich připravenost, schopnost orientovat se v komplexní problematice i profesionální vystupování výrazně přesahují běžnou studentskou úroveň a představují skvělou vizitku fakulty. „Všichni naši studenti předvedli mimořádně kvalitní výkon. Přistoupili k případu zodpovědně, argumentovali přesvědčivě a ukázali, že naše fakulta má opravdu silnou právnickou generaci. Jejich vystupování bylo zároveň velmi profesionální a působilo mimořádně vyzrálým dojmem,“ uvedla Blanka Vítová, jedna z porotkyň a koordinátorka soutěže na PF UP.

Spotřebitelskoprávní moot court, organizovaný společností dTest, dlouhodobě nabízí studentům práv jedinečnou možnost vyzkoušet si advokacii v realistickém sporu a projít si všechny fáze procesního řízení, od tvorby podání přes argumentační strategii až po ústní vystoupení před porotou. „Naši studenti tak využili tuto příležitost naplno a jejich výsledky jsou, stejně jako v minulých ročnících soutěže, dalším potvrzením jejich talentu, nasazení a kvalitní přípravy,“ dodala Blanka Vítová.

Příležitost prezentovat vědecko-umělecký projekt Velmi špatné pohádky lidem ze dvou desítek zemí světa využila Marta Sýkorová, doktorandka Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP a stipendistka Nadačního fondu UP. Svoji práci představila během závěrečného galavečera Social Impact Award Summitu ve slovinské Lublani.

Účast na mezinárodní akci, na níž se potkávají mladí lidé, kterým není lhostejné jejich okolí a rozvíjejí nápady s tendencí měnit společnost k lepšímu, jí zajistilo nedávné vítězství v Ceně veřejnosti v českém kole soutěže Social Impact Award (psali jsme zde). Díky podpoře OUSHI Marta Sýkorová vyrazila do Lublaně i s kapelou Dobrá otázka, v níž hraje a zpívá, a Helenou Bednářovou, se kterou na interaktivních prezentacích Velmi špatných pohádek spolupracuje.

Během závěrečného večera události zaujali performancí, která z pohádkových příběhů s terapeutickým přesahem vychází. „Uvedli jsme inscenaci nazvanou Na cestě za sny. Její součástí bylo vyzvání účastníků ke společné embodied pozici integrace: přijímám to, co mám a kdo jsem. Moment, kdy v této pozici končící rukama položenýma na hrudi stáli vedle sebe účastník z Afriky a žena z Indie, byl opravdu silný,“ přiblížila Marta Sýkorová.

„Účast na summitu mě utvrdila v tom, že interdisciplinární přístup, který na OUSHI dlouhodobě rozvíjíme, má v mezinárodní komunitě své místo a že spojení vědy, umění a práce s příběhem je způsob, jak otevírat citlivá témata široké veřejnosti. A také že české projekty mohou být viditelné i v globálním kontextu. Tedy připravovaný překlad Velmi špatných pohádek do angličtiny je logický krok,“ dodala doktorandka věnující se výzkumu vysoké citlivosti.

Na summitu v Lublani se také zapojila do odborných diskuzí, workshopů a networkingu. Nabitý třídenní program zahrnoval na šedesát tematických bloků zaměřených například na mezinárodní fundraising, leadership, marketing, wellbeing, uživatelský výzkum nebo práci s dobrovolníky. Summitu se zúčastnilo více než 160 mladých sociálních inovátorů z 22 zemí světa, a to nejen vítězové letošních národních kol soutěže, ale i úspěšní účastníci z let minulých.

Velmi špatné pohádky jsou projekt spojující vědu a umění, jehož základním kamenem je kniha příběhů soustředících se na různé podoby sebedestruktivního chování doplněných reflexivními otázkami a tipy z oblasti tzv. embodimentu. Její vydání podpořil Nadační fond UP, stejně jako chystaný anglický překlad. Terapeutický přesah knihy, jejíž dotisk je k mání v knihkupectvích, autorka se spolupracovníky přetavila do podoby interaktivních workshopů i uměleckých performancí a nadále pracuje na jejich rozvoji. Mimo jiné vznikají metodické materiály, online workshopy či audiokniha. Inscenace z Lublaně se dočká zopakování – zájemci ji mohou zhlédnout během adventního koncertu kapely Dobrá otázka 12. prosince v Želechovicích nad Dřevnicí. Více o projektu zde.

Příležitost prezentovat vědecko-umělecký projekt Velmi špatné pohádky lidem ze dvou desítek zemí světa využila Marta Sýkorová, doktorandka Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP a stipendistka Nadačního fondu UP. Svoji práci představila během závěrečného galavečera Social Impact Award Summitu ve slovinské Lublani.

Účast na mezinárodní akci, na níž se potkávají mladí lidé, kterým není lhostejné jejich okolí a rozvíjejí nápady s tendencí měnit společnost k lepšímu, jí zajistilo nedávné vítězství v Ceně veřejnosti v českém kole soutěže Social Impact Award (psali jsme zde). Díky podpoře OUSHI Marta Sýkorová vyrazila do Lublaně i s kapelou Dobrá otázka, v níž hraje a zpívá, a Helenou Bednářovou, se kterou na interaktivních prezentacích Velmi špatných pohádek spolupracuje.

Během závěrečného večera události zaujali performancí, která z pohádkových příběhů s terapeutickým přesahem vychází. „Uvedli jsme inscenaci nazvanou Na cestě za sny. Její součástí bylo vyzvání účastníků ke společné embodied pozici integrace: přijímám to, co mám a kdo jsem. Moment, kdy v této pozici končící rukama položenýma na hrudi stáli vedle sebe účastník z Afriky a žena z Indie, byl opravdu silný,“ přiblížila Marta Sýkorová.

„Účast na summitu mě utvrdila v tom, že interdisciplinární přístup, který na OUSHI dlouhodobě rozvíjíme, má v mezinárodní komunitě své místo a že spojení vědy, umění a práce s příběhem je způsob, jak otevírat citlivá témata široké veřejnosti. A také že české projekty mohou být viditelné i v globálním kontextu. Tedy připravovaný překlad Velmi špatných pohádek do angličtiny je logický krok,“ dodala doktorandka věnující se výzkumu vysoké citlivosti.

Na summitu v Lublani se také zapojila do odborných diskuzí, workshopů a networkingu. Nabitý třídenní program zahrnoval na šedesát tematických bloků zaměřených například na mezinárodní fundraising, leadership, marketing, wellbeing, uživatelský výzkum nebo práci s dobrovolníky. Summitu se zúčastnilo více než 160 mladých sociálních inovátorů z 22 zemí světa, a to nejen vítězové letošních národních kol soutěže, ale i úspěšní účastníci z let minulých.

Velmi špatné pohádky jsou projekt spojující vědu a umění, jehož základním kamenem je kniha příběhů soustředících se na různé podoby sebedestruktivního chování doplněných reflexivními otázkami a tipy z oblasti tzv. embodimentu. Její vydání podpořil Nadační fond UP, stejně jako chystaný anglický překlad. Terapeutický přesah knihy, jejíž dotisk je k mání v knihkupectvích, autorka se spolupracovníky přetavila do podoby interaktivních workshopů i uměleckých performancí a nadále pracuje na jejich rozvoji. Mimo jiné vznikají metodické materiály, online workshopy či audiokniha. Inscenace z Lublaně se dočká zopakování – zájemci ji mohou zhlédnout během adventního koncertu kapely Dobrá otázka 12. prosince v Želechovicích nad Dřevnicí. Více o projektu zde.

Vědci z katedry optiky přírodovědecké fakulty vyvinuli miniaturní optický senzor, který s pomocí umělé inteligence dokáže přesně měřit polarizaci světla i v případě, že pracuje pouze s jednotlivými částicemi světla – fotony. Unikátní senzor díky tomu získá detailní informace o světle v prostředích, kam se běžné přístroje nevejdou, například v mikroskopii, biomedicíně nebo při zkoumání nových materiálů. Výsledky práce olomouckých vědců zveřejnil prestižní časopis Laser & Photonics Reviews.

Světlo nenese jen informaci o barvě či jasu. Důležitá je i jeho polarizace, tedy směr, ve kterém světelné vlny kmitají. Polarizace totiž dokáže odhalit jemné změny v biologických tkáních nebo v materiálech. V malém prostoru nebo v komplikovaných podmínkách ale bývá technicky velmi obtížné polarizaci přesně změřit.

Interference ve vlákně a neuronová síť jako tlumočník

Odborníci z Laboratoře kvantové optiky (QOLO) tuto překážku překonali díky velmi krátkému speciálně zvolenému optickému vláknu, ve kterém vznikají charakteristické interferenční vzory nesoucí informaci o tom, jak je světlo polarizované. Aby bylo možné složitá data převést do srozumitelné podoby, vědci do jejich interpretace zapojili umělou neuronovou síť, která vzory „přeloží“ a okamžitě určí, jak je světlo uspořádáno. Systém tak dokáže v reálném čase určit úplný stav polarizace s chybou menší než jedno procento.

„Senzor lze využít například při endoskopických vyšetřeních, monitorování materiálového pnutí nebo v kvantových měřeních, kde je klíčová práce s jednotlivými fotony." Martin Bielak

„Díky kompaktnímu provedení bez pohyblivých částí a své vysoké rychlosti dokáže senzor zpracovat tisíce měření za sekundu, přičemž zůstává mimořádně stabilní. Během testů si zachoval přesnost i po více než měsíci bez jakékoli rekalibrace," vysvětlil Martin Bielak z katedry optiky, podle kterého se jedná o atraktivní nástroj nejen pro laboratorní výzkum. „Lze ho využít například při endoskopických vyšetřeních, monitorování materiálového pnutí nebo v kvantových měřeních, kde je klíčová práce s jednotlivými fotony,“ podotkl.

Neuronová síť rozluští řeč světla

Srdcem celého systému je neuronová síť, která funguje jako tlumočník mezi měřicím systémem a pozorovatelem. „Rozluští složité interferenční vzory a převede je na jasnou informaci o polarizaci, a to s přesností, kterou standardní výpočetní metody ze stejných dat nedokážou nabídnout,“ řekl Dominik Vašinka z katedry optiky.

Výzkum podle Miroslava Ježka z katedry optiky přináší zcela nový přístup k měření polarizace světla v extrémních podmínkách. „Je to výsledek několikaleté práce a široké spolupráce podpořené Grantovou agenturou ČR, Interní grantovou agenturou UP, katedrou optiky Přírodovědecké fakulty UP a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci programu OP JAK ITI Optické technologie,“ dodal vědec.

Vědci z katedry optiky přírodovědecké fakulty vyvinuli miniaturní optický senzor, který s pomocí umělé inteligence dokáže přesně měřit polarizaci světla i v případě, že pracuje pouze s jednotlivými částicemi světla – fotony. Unikátní senzor díky tomu získá detailní informace o světle v prostředích, kam se běžné přístroje nevejdou, například v mikroskopii, biomedicíně nebo při zkoumání nových materiálů. Výsledky práce olomouckých vědců zveřejnil prestižní časopis Laser & Photonics Reviews.

Světlo nenese jen informaci o barvě či jasu. Důležitá je i jeho polarizace, tedy směr, ve kterém světelné vlny kmitají. Polarizace totiž dokáže odhalit jemné změny v biologických tkáních nebo v materiálech. V malém prostoru nebo v komplikovaných podmínkách ale bývá technicky velmi obtížné polarizaci přesně změřit.

Interference ve vlákně a neuronová síť jako tlumočník

Odborníci z Laboratoře kvantové optiky (QOLO) tuto překážku překonali díky velmi krátkému speciálně zvolenému optickému vláknu, ve kterém vznikají charakteristické interferenční vzory nesoucí informaci o tom, jak je světlo polarizované. Aby bylo možné složitá data převést do srozumitelné podoby, vědci do jejich interpretace zapojili umělou neuronovou síť, která vzory „přeloží“ a okamžitě určí, jak je světlo uspořádáno. Systém tak dokáže v reálném čase určit úplný stav polarizace s chybou menší než jedno procento.

„Senzor lze využít například při endoskopických vyšetřeních, monitorování materiálového pnutí nebo v kvantových měřeních, kde je klíčová práce s jednotlivými fotony." Martin Bielak

„Díky kompaktnímu provedení bez pohyblivých částí a své vysoké rychlosti dokáže senzor zpracovat tisíce měření za sekundu, přičemž zůstává mimořádně stabilní. Během testů si zachoval přesnost i po více než měsíci bez jakékoli rekalibrace," vysvětlil Martin Bielak z katedry optiky, podle kterého se jedná o atraktivní nástroj nejen pro laboratorní výzkum. „Lze ho využít například při endoskopických vyšetřeních, monitorování materiálového pnutí nebo v kvantových měřeních, kde je klíčová práce s jednotlivými fotony,“ podotkl.

Neuronová síť rozluští řeč světla

Srdcem celého systému je neuronová síť, která funguje jako tlumočník mezi měřicím systémem a pozorovatelem. „Rozluští složité interferenční vzory a převede je na jasnou informaci o polarizaci, a to s přesností, kterou standardní výpočetní metody ze stejných dat nedokážou nabídnout,“ řekl Dominik Vašinka z katedry optiky.

Výzkum podle Miroslava Ježka z katedry optiky přináší zcela nový přístup k měření polarizace světla v extrémních podmínkách. „Je to výsledek několikaleté práce a široké spolupráce podpořené Grantovou agenturou ČR, Interní grantovou agenturou UP, katedrou optiky Přírodovědecké fakulty UP a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci programu OP JAK ITI Optické technologie,“ dodal vědec.

Vánoční čas se na Univerzitě Palackého nevyznačuje jen slavnostní atmosférou univerzitního města, ale také tradicí drobných dárků, které mají původ v místě, kde studujeme, pracujeme a žijeme. UPoint se proto i letos proměnil v místo, kde lze najít promyšlené, lokálně vyráběné a univerzitním duchem protkané dárky.

Ať už hledáte drobnost pro kolegy, pozornost pro blízké nebo stylový dárek pro univerzitního srdcaře, letošní nabídka je skutečně pestrá.

Vánoční limitky: chuť, vůně a univerzitní identita

Každý rok se v UPointu objeví několik produktů, které jsou dostupné pouze během adventu. Letos mezi nimi najdete hned několik zajímavých novinek. Tou nejvýraznější je Modrý gin UP, vytvořený ve spolupráci s lokální značkou TOSH Distillery v Těšeticích. Edice v univerzitní modři spojuje jemnou chuť, výrazné aroma a elegantní design. Je určen všem, kteří hledají dárek s identitou UP, ale zároveň ocení kvalitní regionální produkt.

Do vánoční nabídky jsme letos zařadili také ručně vyráběné čokoládové pralinky značky Choco Bonté a směs ořechů Exclusive ze Světa plodů. Oba produkty pocházejí od osvědčených lokálních dodavatelů a představují ideální volbu, pokud chcete sáhnout po něčem menším, ale kvalitním. I letos se k nim přidávají ochucené medy pana Kubeše, kromě stálých příchutí skořice či zázvoru, máme navíc pastovaný med s lesní malinou.

Limitovanou novinkou je i french press konvička z borosilikátového skla. Ta představuje ideální dárek pro milovníky kávy či sypaných čajů, kteří ocení jednoduchou přípravu i minimalistické provedení.

Další tipy na dárky ze stálé nabídky

Kromě limitovaných produktů stojí za pozornost i několik dlouhodobě oblíbených položek, které se v UPointu drží mezi nejprodávanějšími díky své kvalitě a lokální výrobě. K Vánocům neodmyslitelně patří pečení. Proto v nabídce nechybí ani univerzitní vykrajovátko UP, díky kterému může mít vaše cukroví či sušenky podobu univerzitní pavézy. K vánočnímu cukroví si navíc můžete dopřát jeden z dvojice originálních univerzitních produktů: zrnkovou kávu cUP of Coffee z pražírny Pikola a směs čaje cUP of Tea od Manu Tea, které jsou oba skvělým doplňkem sváteční atmosféry.

Mezi typicky vánoční produkty patří také ručně vyráběná přírodní mýdla, která se vyznačují poctivým složením i příjemnou vůní. Skvěle fungují jako elegantní dárek pro všechny, kteří ocení kosmetiku s příběhem. Pod stromečkem by neměly chybět ani dárkové poukazy. Ty obdarovaným dávají možnost si vybrat přesně to, co jim udělá radost. A s výběrem velikosti si tak nemusíte lámat hlavu.

Když chcete darovat něco univerzitního – a zároveň smysluplného

UPoint dlouhodobě spolupracuje s designéry, tvůrci a výrobci, kteří mají blízký vztah k Olomouci i univerzitě. Mnoho produktů vzniká přímo v regionu, často ručně a v omezeném množství. Každý nákup tak podporuje i místní tvůrce a malé značky – a to je v předvánočním období poselství, které si zaslouží pozornost.

Ať už si letos vyberete modrý gin, přírodní mýdlo, vykrajovátko, směs ořechů, jedinečné pralinky nebo výběrovou kávu, máte jistotu, že koupí dárku z UPointu podpoříte tvorbu, která je laskavá k lidem i planetě.

Vánoční čas se na Univerzitě Palackého nevyznačuje jen slavnostní atmosférou univerzitního města, ale také tradicí drobných dárků, které mají původ v místě, kde studujeme, pracujeme a žijeme. UPoint se proto i letos proměnil v místo, kde lze najít promyšlené, lokálně vyráběné a univerzitním duchem protkané dárky.

Ať už hledáte drobnost pro kolegy, pozornost pro blízké nebo stylový dárek pro univerzitního srdcaře, letošní nabídka je skutečně pestrá.

Vánoční limitky: chuť, vůně a univerzitní identita

Každý rok se v UPointu objeví několik produktů, které jsou dostupné pouze během adventu. Letos mezi nimi najdete hned několik zajímavých novinek. Tou nejvýraznější je Modrý gin UP, vytvořený ve spolupráci s lokální značkou TOSH Distillery v Těšeticích. Edice v univerzitní modři spojuje jemnou chuť, výrazné aroma a elegantní design. Je určen všem, kteří hledají dárek s identitou UP, ale zároveň ocení kvalitní regionální produkt.

Do vánoční nabídky jsme letos zařadili také ručně vyráběné čokoládové pralinky značky Choco Bonté a směs ořechů Exclusive ze Světa plodů. Oba produkty pocházejí od osvědčených lokálních dodavatelů a představují ideální volbu, pokud chcete sáhnout po něčem menším, ale kvalitním. I letos se k nim přidávají ochucené medy pana Kubeše, kromě stálých příchutí skořice či zázvoru, máme navíc pastovaný med s lesní malinou.

Limitovanou novinkou je i french press konvička z borosilikátového skla. Ta představuje ideální dárek pro milovníky kávy či sypaných čajů, kteří ocení jednoduchou přípravu i minimalistické provedení.

Další tipy na dárky ze stálé nabídky

Kromě limitovaných produktů stojí za pozornost i několik dlouhodobě oblíbených položek, které se v UPointu drží mezi nejprodávanějšími díky své kvalitě a lokální výrobě. K Vánocům neodmyslitelně patří pečení. Proto v nabídce nechybí ani univerzitní vykrajovátko UP, díky kterému může mít vaše cukroví či sušenky podobu univerzitní pavézy. K vánočnímu cukroví si navíc můžete dopřát jeden z dvojice originálních univerzitních produktů: zrnkovou kávu cUP of Coffee z pražírny Pikola a směs čaje cUP of Tea od Manu Tea, které jsou oba skvělým doplňkem sváteční atmosféry.

Mezi typicky vánoční produkty patří také ručně vyráběná přírodní mýdla, která se vyznačují poctivým složením i příjemnou vůní. Skvěle fungují jako elegantní dárek pro všechny, kteří ocení kosmetiku s příběhem. Pod stromečkem by neměly chybět ani dárkové poukazy. Ty obdarovaným dávají možnost si vybrat přesně to, co jim udělá radost. A s výběrem velikosti si tak nemusíte lámat hlavu.

Když chcete darovat něco univerzitního – a zároveň smysluplného

UPoint dlouhodobě spolupracuje s designéry, tvůrci a výrobci, kteří mají blízký vztah k Olomouci i univerzitě. Mnoho produktů vzniká přímo v regionu, často ručně a v omezeném množství. Každý nákup tak podporuje i místní tvůrce a malé značky – a to je v předvánočním období poselství, které si zaslouží pozornost.

Ať už si letos vyberete modrý gin, přírodní mýdlo, vykrajovátko, směs ořechů, jedinečné pralinky nebo výběrovou kávu, máte jistotu, že koupí dárku z UPointu podpoříte tvorbu, která je laskavá k lidem i planetě.

Výjimečnou kombinaci hudebního nadšení, solidarity a univerzitní sounáležitosti letos předvedli studenti a absolventi Univerzity Palackého sdružení v hudební skupině TuSu-band. Během roku 2025 uspořádali dva benefiční koncerty na podporu organizace Mary’s Meals a vybrali 223 920 Kč. Tato částka postačí k zajištění celoročního školního stravování pro 407 dětí v nejchudších regionech světa.

TuSu-band tvoří přibližně 25 absolventů a studentů z různých fakult UP, kteří se dlouhodobě setkávají u hudby i společné touhy pomáhat. Inspirací ke koncertům se stala bakalářská a diplomová práce jejich vedoucí Michaely Maliňákové z katedry rozvojových a environmentálních studií PřF UP, zaměřená na efektivní strategie pomoci dětem v rozvojových zemích.

I díky tomu se studenti rozhodli podpořit Mary’s Meals – organizaci, která díky promyšlenému systému práce místních dobrovolníků a farmářů dokáže zajistit jedno teplé jídlo denně za pouhých 550 Kč na dítě a školní rok.

Lednový koncert v Arcibiskupském paláci vynesl 84 620 Kč, listopadový pak tuto částku ještě překonal a přinesl rekordních 139 300 Kč. Publikum mělo možnost nejen podpořit dobrou věc, ale také ochutnat výživnou kaši, která je součástí školních jídel v zemích, kde Mary’s Meals působí.

 

Výjimečnou kombinaci hudebního nadšení, solidarity a univerzitní sounáležitosti letos předvedli studenti a absolventi Univerzity Palackého sdružení v hudební skupině TuSu-band. Během roku 2025 uspořádali dva benefiční koncerty na podporu organizace Mary’s Meals a vybrali 223 920 Kč. Tato částka postačí k zajištění celoročního školního stravování pro 407 dětí v nejchudších regionech světa.

TuSu-band tvoří přibližně 25 absolventů a studentů z různých fakult UP, kteří se dlouhodobě setkávají u hudby i společné touhy pomáhat. Inspirací ke koncertům se stala bakalářská a diplomová práce jejich vedoucí Michaely Maliňákové z katedry rozvojových a environmentálních studií PřF UP, zaměřená na efektivní strategie pomoci dětem v rozvojových zemích.

I díky tomu se studenti rozhodli podpořit Mary’s Meals – organizaci, která díky promyšlenému systému práce místních dobrovolníků a farmářů dokáže zajistit jedno teplé jídlo denně za pouhých 550 Kč na dítě a školní rok.

Lednový koncert v Arcibiskupském paláci vynesl 84 620 Kč, listopadový pak tuto částku ještě překonal a přinesl rekordních 139 300 Kč. Publikum mělo možnost nejen podpořit dobrou věc, ale také ochutnat výživnou kaši, která je součástí školních jídel v zemích, kde Mary’s Meals působí.

 

Mít možnost říct svůj názor na to, jak se mi líbí výuka, co oceňuju na vyučujícím i co se mi nelíbí a mohlo by se zlepšit. A naopak poskytnout zpětnou vazbu těm, kteří stojí před zaplněnými posluchárnami. Tak se dá ve zkratce popsat systém studentských evaluací, které tento týden odstartovaly na UP a jejichž prostřednictvím mohou studenti dát svým pedagogům zpětnou vazbu.

Hodnocení se týká všech vyučovaných předmětů. „Evaluaci výuky na Univerzitě Palackého chápeme jako důležitou součást systému zajišťování kvality. Prostřednictvím hodnocení ze strany studentů získávají vyučující, vedoucí pracovišť i vedení fakulty potřebnou zpětnou vazbu k obsahu i organizaci předmětů. Tyto podněty nám umožňují dlouhodobě a systematicky sledovat úroveň výuky, ověřovat soulad jejího průběhu s anotací předmětu, reflektovat používané metody i přístup vyučujících a na tomto základě výuku průběžně zkvalitňovat. Zároveň evaluace podporuje rozvoj pedagogické činnosti a přispívá k otevřené komunikaci v rámci jednotlivých fakult i celé univerzity, čímž napomáhá zvyšování kvality vzdělávání jako celku,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Princip evaluace na UP je zavedený a probíhá v několika krocích. Na samém začátku je student, který prostřednictvím dotazníků sdělí svou spokojenost či nespokojenost s výukou konkrétního předmětu. Pokud přidá slovní komentář, může na něj v dalším kroku reagovat vyučující. Garant předmětu pak ve spolupráci s pedagogem zajistí vypořádání komentářů studentů a vyhodnotí celkový průběh realizace předmětu. Právě slovní komentáře, kterými mohou studenti konkretizovat svá hodnocení, mají značnou váhu. Vyučující je mohou využít například jako podněty pro inovaci předmětu.

Jak se hodnotí? Evaluovat je možné prostřednictvím univerzitního systému hodnocení kvality, který je k dispozici na eval.upol.cz, také je dostupný přes Portál UP či v UPlikaci. Každému studentovi či studentce se před zahájením hodnocení automaticky vygeneruje sada dotazníků podle předmětů zapsaných v IS STAG. Na tyto dotazníky mohou studenti odpovídat po celou dobu, kdy je hodnocení otevřené. Z důvodu anonymity nelze dotazníky průběžně ukládat, a tedy se k nim ani později vracet.

Důležité je vědět, že hodnocení je anonymní. „U některých studentů přetrvávají obavy, že pokud odešlou kritickou evaluaci předmětu, mohli by za svou otevřenost čelit nepříjemným důsledkům, protože by bylo možné zpětně dohledat autora hodnocení. I proto univerzita používá vlastní systém evaluace studia, který je od začátku navržen jako anonymní. Z hodnocení tedy není možné zjistit, jak konkrétní student či studentka posuzovali jednotlivé předměty. U každého studenta se eviduje pouze to, zda evaluaci vyplnil, nebo nikoliv. Toto omezení je nezbytné k tomu, aby mohl každý hodnotit daný předmět pouze jednou,“ vysvětlil Milan Večerka, metodik studijních programů z oddělení dalšího vzdělávání a inovací UP.

Hodnocení výuky probíhá každý akademický rok dvakrát – za zimní a za letní semestr. Aktuální hodnocení studentů začalo 8. prosince a potrvá do 9. února 2026.

Mít možnost říct svůj názor na to, jak se mi líbí výuka, co oceňuju na vyučujícím i co se mi nelíbí a mohlo by se zlepšit. A naopak poskytnout zpětnou vazbu těm, kteří stojí před zaplněnými posluchárnami. Tak se dá ve zkratce popsat systém studentských evaluací, které tento týden odstartovaly na UP a jejichž prostřednictvím mohou studenti dát svým pedagogům zpětnou vazbu.

Hodnocení se týká všech vyučovaných předmětů. „Evaluaci výuky na Univerzitě Palackého chápeme jako důležitou součást systému zajišťování kvality. Prostřednictvím hodnocení ze strany studentů získávají vyučující, vedoucí pracovišť i vedení fakulty potřebnou zpětnou vazbu k obsahu i organizaci předmětů. Tyto podněty nám umožňují dlouhodobě a systematicky sledovat úroveň výuky, ověřovat soulad jejího průběhu s anotací předmětu, reflektovat používané metody i přístup vyučujících a na tomto základě výuku průběžně zkvalitňovat. Zároveň evaluace podporuje rozvoj pedagogické činnosti a přispívá k otevřené komunikaci v rámci jednotlivých fakult i celé univerzity, čímž napomáhá zvyšování kvality vzdělávání jako celku,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Princip evaluace na UP je zavedený a probíhá v několika krocích. Na samém začátku je student, který prostřednictvím dotazníků sdělí svou spokojenost či nespokojenost s výukou konkrétního předmětu. Pokud přidá slovní komentář, může na něj v dalším kroku reagovat vyučující. Garant předmětu pak ve spolupráci s pedagogem zajistí vypořádání komentářů studentů a vyhodnotí celkový průběh realizace předmětu. Právě slovní komentáře, kterými mohou studenti konkretizovat svá hodnocení, mají značnou váhu. Vyučující je mohou využít například jako podněty pro inovaci předmětu.

Jak se hodnotí? Evaluovat je možné prostřednictvím univerzitního systému hodnocení kvality, který je k dispozici na eval.upol.cz, také je dostupný přes Portál UP či v UPlikaci. Každému studentovi či studentce se před zahájením hodnocení automaticky vygeneruje sada dotazníků podle předmětů zapsaných v IS STAG. Na tyto dotazníky mohou studenti odpovídat po celou dobu, kdy je hodnocení otevřené. Z důvodu anonymity nelze dotazníky průběžně ukládat, a tedy se k nim ani později vracet.

Důležité je vědět, že hodnocení je anonymní. „U některých studentů přetrvávají obavy, že pokud odešlou kritickou evaluaci předmětu, mohli by za svou otevřenost čelit nepříjemným důsledkům, protože by bylo možné zpětně dohledat autora hodnocení. I proto univerzita používá vlastní systém evaluace studia, který je od začátku navržen jako anonymní. Z hodnocení tedy není možné zjistit, jak konkrétní student či studentka posuzovali jednotlivé předměty. U každého studenta se eviduje pouze to, zda evaluaci vyplnil, nebo nikoliv. Toto omezení je nezbytné k tomu, aby mohl každý hodnotit daný předmět pouze jednou,“ vysvětlil Milan Večerka, metodik studijních programů z oddělení dalšího vzdělávání a inovací UP.

Hodnocení výuky probíhá každý akademický rok dvakrát – za zimní a za letní semestr. Aktuální hodnocení studentů začalo 8. prosince a potrvá do 9. února 2026.

The NEWXUAR project examines how families cope with repressive state policies. – A New Normal After the Camps? State–kinship Dynamics in Minoritised Communities in Xinjiang Uyghur Autonomous Region has been awarded a prestigious Consolidator grant by the European Research Council (ERC). The project is led by Rune Steenberg from the Faculty of Arts at Palacký University Olomouc and focuses on changes in the everyday lives of minorities in the Xinjiang region, including the Uyghurs, Kazakhs, and Hui minorities which face long-term pressure from the state.

"The NEWXUAR project treats kinship relations as the key to understanding the transformation of society under the influence of the state. The project will employ remote ethnography and other hybrid methods that take into account the ethical boundaries and security risks associated with conventional field research," explains the project's principal investigator, Rune Steenberg from the Faculty of Arts at Palacký University in Olomouc.

Remote ethnography combines online research with insights from diasporas and border areas of the region under study. Publicly available data, from television series to government regulations, serve as a basis for creating an accurate picture of a region where researchers are not allowed access or where their work would be distorted by state oversight. All sources are thoroughly verified and compared to avoid distortion of reality and to ensure the credibility of the findings. In the context of global instability and new forms of warfare in regions out of reach of independent media, this method can be used worldwide, and its importance is likely to grow.

"The success of the NEWXUAR project is the result of the faculty's long-term strategic efforts to support excellent research in the social sciences and humanities. I am proud of my colleague Rune Steenberg. His current project builds on previous results in MSCA CZ and his twinning project REMOTE XUAR. It confirms the effectiveness of our faculty's targeted and highly individualized support system, where we strive to reach out to researchers and offer them help and support, rather than the other way around," adds Faculty Dean Jan Stejskal.

The UP Faculty of Arts offers systematic support for international excellence grants. Thanks to this support, young researchers from UP regularly receive Marie Skłodowska-Curie Actions projects, which are also supported by the Czech state through the allocation of funds from European structural funds. The support system is team-based, says ERC consultant and Research Culture Manager Petra Vaculíková: "Project preparation is based on genuine cooperation and sharing, and a supported project is a success for the entire faculty. About thirty people from the faculty (from researchers to technicians to students) contributed to the project proposal in various ways, as did a dozen external experts, mostly from Prof. Strakoš's team from the Expert Group for the Support of Applicants in ERC Calls. We owe them all our thanks."

The success rate of applications in the current ERC Consolidator call was 11.3 %; out of 3,121 projects, 349 were supported. Two projects were supported in the Czech Republic, both in the field of anthropology. The second project was awarded to the Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences, which has already received a similar project several times and ranks among the world's leading institutions.

The supported project demonstrates the ability of researchers from the Czech Republic to achieve excellent results even in the same field at different institutions across the Czech Republic. This year's results show that Czechia can hold its own in the most prestigious European competitions in the field of social sciences and humanities and that systematic support for researchers is bearing fruit.

The success rate of applications in the current ERC Consolidator call was 11.3 %; out of 3,121 projects, 349 were supported. Two projects were supported in the Czech Republic, both in the field of anthropology. The second project was awarded to the Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences, which has already received a similar project several times and ranks among the world's leading institutions.
The supported project demonstrates the ability of researchers from the Czech Republic to achieve excellent results even in the same field at different institutions across the Czech Republic. This year's results show that Czechia can hold its own in the most prestigious European competitions in the field of social sciences and humanities and that systematic support for researchers is bearing fruit.

Jak se rodiny vyrovnávají s represivní politikou státu, bude zkoumat projekt NEWXUAR – A New Normal After the Camps? State–kinship Dynamics in Minoritised Communities in Xinjiang Uyghur Autonomous Region, který byl podpořen prestižním Consolidator grantem, jejž udílí Evropská rada pro výzkum (ERC). Tento výzkum vede Rune Steenberg z Filozofické fakulty UP. Projekt je zaměřen na změny každodenního života menšin v oblasti Sin-t’iang. Menšinoví Ujgurové, Kazaši a Huiové čelí dlouhodobému tlaku státu.

„Projekt NEWXUAR klade do centra analýzy příbuzenské vztahy jako klíč k pochopení proměny společnosti pod vlivem státu. Projekt systematicky využije metodu tzv. dálkové etnografie a další hybridní výzkumné metody, které zohledňují etické hranice a bezpečnostní rizika spojená s konvenčním terénním výzkumem,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Rune Steenberg z FF UP.

„Úspěch projektu NEWXUAR je výsledkem dlouhodobého strategického úsilí fakulty o podporu excelentního výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd. Jsem na kolegu Runeho Steenberga pyšný.“  Jan Stejskal, děkan FF. 

Dálková etnografie propojuje bádání online s poznatky z diaspor a z hraničních oblastí zkoumaného regionu. Veřejně dostupná data, od televizních seriálů až po vládní nařízení, slouží jako podklad pro vytvoření věrného obrazu regionu, kam není výzkumníkům umožněn přístup, nebo by byl zkreslen dohledem státních orgánů. Všechny zdroje jsou důsledně ověřovány a porovnávány, aby nedocházelo ke zkreslení skutečnosti a byla zaručena věrohodnost zjištění. V kontextu globální nestability a nových podob války, kam nemají přístup nezávislá média, se tato metoda stává nástrojem využitelným po celém světě a její význam bude pravděpodobně růst.

„Úspěch projektu NEWXUAR je výsledkem dlouhodobého strategického úsilí fakulty o podporu excelentního výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd. Jsem na kolegu Runeho Steenberga pyšný. Jeho nynější projekt navazuje na předchozí výsledky v MSCA CZ a v jeho twinningovém projektu REMOTE XUAR. Potvrzuje tak funkčnost našeho fakultního cíleného a vysoce individualizovaného podpůrného systému, kdy se snažíme jít za vědci a nabízet jim pomoc a podporu, a nikoliv naopak,“ doplňuje děkan fakulty Jan Stejskal.

Filozofická fakulta UP nabízí systematickou podporu pro mezinárodní excelentní granty. Díky této podpoře získávají mladí vědci z UP pravidelně projekty Marie Skłodowska-Curie Actions, které navíc podporuje také ČR alokací prostředků ze strukturálních evropských fondů. „Systém podpory je týmový. Příprava projektů stojí na opravdové spolupráci a sdílení, podpořený projekt je úspěchem celé fakulty. Různým způsobem k projektu přispěly zhruba tři desítky lidí z fakulty (od výzkumníků přes techniky až po studenty), ale také desítka externistů, většinou z týmu prof. Strakoše z Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Jim všem náleží velký dík,“ říká ERC konzultantka a Research Culture Manager Petra Vaculíková z FF UP.

Úspěšnost žádostí v aktuální výzvě ERC Consolidator byla 11,3 %, ze 3121 projektů jich bylo podpořeno 349. V České republice byly podpořeny dva projekty, oba v oblasti antropologie. Druhý projekt byl udělen Etnologickému ústavu AV ČR, který podobný projekt získal již poněkolikáté a řadí se mezi špičková světová pracoviště. Podpořený projekt ukazuje schopnost výzkumníků z ČR dosahovat excelentních výsledků dokonce i ve stejném oboru na různých pracovištích napříč ČR. Letošní výsledky ukazují, že Česko v oblasti sociálních a humanitních věd dokáže obstát v nejprestižnějších evropských soutěžích a také, že systematická podpora výzkumníků přináší své ovoce.

Jak se rodiny vyrovnávají s represivní politikou státu, bude zkoumat projekt NEWXUAR – A New Normal After the Camps? State–kinship Dynamics in Minoritised Communities in Xinjiang Uyghur Autonomous Region, který byl podpořen prestižním Consolidator grantem, jejž udílí Evropská rada pro výzkum (ERC). Tento výzkum vede Rune Steenberg z Filozofické fakulty UP. Projekt je zaměřen na změny každodenního života menšin v oblasti Sin-t’iang. Menšinoví Ujgurové, Kazaši a Huiové čelí dlouhodobému tlaku státu.

„Projekt NEWXUAR klade do centra analýzy příbuzenské vztahy jako klíč k pochopení proměny společnosti pod vlivem státu. Projekt systematicky využije metodu tzv. dálkové etnografie a další hybridní výzkumné metody, které zohledňují etické hranice a bezpečnostní rizika spojená s konvenčním terénním výzkumem,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Rune Steenberg z FF UP.

„Úspěch projektu NEWXUAR je výsledkem dlouhodobého strategického úsilí fakulty o podporu excelentního výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd. Jsem na kolegu Runeho Steenberga pyšný.“  Jan Stejskal, děkan FF. 

Dálková etnografie propojuje bádání online s poznatky z diaspor a z hraničních oblastí zkoumaného regionu. Veřejně dostupná data, od televizních seriálů až po vládní nařízení, slouží jako podklad pro vytvoření věrného obrazu regionu, kam není výzkumníkům umožněn přístup, nebo by byl zkreslen dohledem státních orgánů. Všechny zdroje jsou důsledně ověřovány a porovnávány, aby nedocházelo ke zkreslení skutečnosti a byla zaručena věrohodnost zjištění. V kontextu globální nestability a nových podob války, kam nemají přístup nezávislá média, se tato metoda stává nástrojem využitelným po celém světě a její význam bude pravděpodobně růst.

„Úspěch projektu NEWXUAR je výsledkem dlouhodobého strategického úsilí fakulty o podporu excelentního výzkumu v oblasti společenských a humanitních věd. Jsem na kolegu Runeho Steenberga pyšný. Jeho nynější projekt navazuje na předchozí výsledky v MSCA CZ a v jeho twinningovém projektu REMOTE XUAR. Potvrzuje tak funkčnost našeho fakultního cíleného a vysoce individualizovaného podpůrného systému, kdy se snažíme jít za vědci a nabízet jim pomoc a podporu, a nikoliv naopak,“ doplňuje děkan fakulty Jan Stejskal.

Filozofická fakulta UP nabízí systematickou podporu pro mezinárodní excelentní granty. Díky této podpoře získávají mladí vědci z UP pravidelně projekty Marie Skłodowska-Curie Actions, které navíc podporuje také ČR alokací prostředků ze strukturálních evropských fondů. „Systém podpory je týmový. Příprava projektů stojí na opravdové spolupráci a sdílení, podpořený projekt je úspěchem celé fakulty. Různým způsobem k projektu přispěly zhruba tři desítky lidí z fakulty (od výzkumníků přes techniky až po studenty), ale také desítka externistů, většinou z týmu prof. Strakoše z Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Jim všem náleží velký dík,“ říká ERC konzultantka a Research Culture Manager Petra Vaculíková z FF UP.

Úspěšnost žádostí v aktuální výzvě ERC Consolidator byla 11,3 %, ze 3121 projektů jich bylo podpořeno 349. V České republice byly podpořeny dva projekty, oba v oblasti antropologie. Druhý projekt byl udělen Etnologickému ústavu AV ČR, který podobný projekt získal již poněkolikáté a řadí se mezi špičková světová pracoviště. Podpořený projekt ukazuje schopnost výzkumníků z ČR dosahovat excelentních výsledků dokonce i ve stejném oboru na různých pracovištích napříč ČR. Letošní výsledky ukazují, že Česko v oblasti sociálních a humanitních věd dokáže obstát v nejprestižnějších evropských soutěžích a také, že systematická podpora výzkumníků přináší své ovoce.

Účinky molekulárního vodíku na lidský organismus již téměř celé desetiletí na Fakultě tělesné kultury UP zkoumá Michal Botek se svým týmem. Výsledky jejich práce budí pozornost i v mezinárodním kontextu, což potvrdila pozvánka na letošní výroční konferenci Mezinárodní společnosti pro vodíkovou medicínu a biologii (ISHMB) v kolébce výzkumu vodíku, v Japonsku. Michal Botek tu převzal ocenění společnosti za přínos této oblasti a vystoupil jako jeden z hlavních řečníků události.

Konference se konala v listopadu v Tokiu a zúčastnili se jí akademici, vědci a lékaři a další experti z 28 zemí, kromě Japonska také z Číny, USA, Francie, Ruska či Slovenska, kteří prezentovali a diskutovali své nejnovější výzkumné poznatky.

„Velmi si pozvání a ocenění vážím. Stále jsem překvapený tím, že právě mě čestný prezident ISHMB Shigeo Ohta oslovil jako jediného keynote speakera z Evropy, zbývající tři byli z Japonska a Číny. Každý z oslovených odborníků přitom zastupoval některou z oblastí výzkumu vodíku a já si troufnu tvrdit, že právě takto významné pozvání svědčí o tom, že ve zkoumání účinků molekulárního vodíku v kontextu tělesného zatížení, sports sciences a podpory zdraví, kterému se na fakultě věnujeme, jsme lídry. Výsledky našich výzkumů jsou pro ostatní o to cennější a autentičtější, protože naše hypotézy testujeme na lidských účastnících. Zahraniční odborníci náš přístup oceňují,“ uvedl docent katedry přírodních věd v kinantropologii FTK UP. Jak dodal, je velmi vděčný, že mu bylo umožněno na tomto vysoce prestižním fóru výsledky svého týmu představit.

„Výsledky našich výzkumů jsou pro ostatní o to cennější a autentičtější, protože naše hypotézy testujeme na lidských účastnících. Zahraniční odborníci náš přístup oceňují.“ Michal Botek

Během padesátiminutové přednášky hovořil Michal Botek o pozitivních účincích užívání molekulárního vodíku na výkon a snížení únavy sportovců, připomněl výsledky studie týkající se rekonvalescence po covidu-19 (psali jsme zde) a studie zaměřené na lázeňské pacienty s revmatickými obtížemi (více zde). Zmínil se i o aktuálně dokončených a prozatím nepublikovaných výzkumech, jako je například zkoumání vlivu pravidelného pití vodíkové vody na redukci svalové bolesti u trénovaných fotbalistů nebo o efektech profylaktické administrace vodíku na svalovou činnost během plyometrického tréninku.

„Prezentoval jsem průřez naší prací, odezva publika byla velmi vřelá. Řada přítomných mi pak v kuloárech sdělila, že jsou nadšení z toho, jakými směry se ve výzkumu na FTK vydáváme a jakých dosahujeme výsledků. Domnívám se, že se mi podařilo ukázat mezinárodní vodíkové komunitě, že v oblasti sportovních věd dosahujeme na FTK jisté vědecké kvality a můžeme tak v budoucnu sehrávat důstojnou roli ve společných výzkumných projektech. Několik perspektivních kontaktů jsem si také z Japonska přivezl,“ dodal Michal Botek, který je jedním ze zakládajících členů Evropské akademie pro výzkum molekulárního vodíku v biomedicíně.

Molekulární vodík byl dlouhou dobu považován za fyziologicky inertní a neúčinný, na počátku tohoto tisíciletí však byly prokázány jeho antioxidační, protizánětlivé, anti-apoptické a signální vlastnosti, zároveň je jeho použití zdravotně bezpečné a bez prokázaných vedlejších účinků a prozatím se má za to, že se jím nelze předávkovat. Molekulární vodík se tak začal využívat v terapii některých chronických onemocnění a jeho účinky na organismus se staly předmětem zájmů také ve sportovní medicíně, protože pomáhá snižovat únavu, zrychlovat regeneraci a za specifických podmínek také zvyšovat fyzickou výkonnost. Kolébkou výzkumu účinků molekulárního vodíku je Japonsko, za zakladatele tzv. vodíkové biomedicíny je považován tamní vědec, profesor Shigeo Ohta. Na FTK UP se vodíkem nejen z pohledu využití ve sportu zabývají zhruba od roku 2016.