Agregátor zdrojů

V olomouckém Arcibiskupském paláci byl do funkce děkana Fakulty zdravotnických věd UP slavnostně uveden Jiří Vévoda. Děkanskou insignii převzal z rukou rektora Michaela Kohajdy a předsedkyně fakultního akademického senátu Šárky Šaňákové. Děkan Jiří Vévoda prožil slavnostní akt inaugurace podruhé – v říjnu 2021 jej do funkce slavnostně uvedl tehdejší rektor UP a emeritní děkan FZV UP Martin Procházka.

V úvodu ceremonie nejprve prorektor Matěj Dostálek v roli ceremoniáře požádal rektora UP Michaela Kohajdu, aby přijal odstoupení děkana Jiřího Vévody, jehož první funkční období se naplnilo k 31. červenci 2025. Rektor poděkoval děkanovi za jeho dosavadní činnost a vyzdvihl některé z úspěchů nejmladší olomoucké fakulty.

„Pod vedením pana děkana Vévody se fakulta zdravotnických věd zapojila v roce 2024 do celostátního programu navyšování kapacit nelékařských zdravotnických profesí. Tento krok má zásadní význam nejen pro naši univerzitu, ale i pro celou společnost. Program přispívá k posílení vzdělávání v oborech, které jsou klíčové pro fungování našeho zdravotnického systému,“ zdůraznil rektor Michael Kohajda.

Připomněl také tradiční setkávání zástupců vedení fakulty s členy akademické obce a zaměstnanci. „Tato setkání přispívají k otevřené komunikaci a pocitu sounáležitosti, který je důležitý nejen pro univerzitní prostředí. Tyto chvíle nám také připomínají, že za každým úspěchem stojí lidé, kteří svou práci dělají s nasazením a odpovědností,“ shrnul rektor.

Po krátkém medailonku, který hostům v sále představil osobnost staronového děkana fakulty zdravotnických věd, přečetla předsedkyně Akademického senátu FZV UP Šárka Šaňáková zápis o volbě děkana. Připomněla, že volba kandidáta na děkana proběhla na řádném zasedání senátu 19. května letošního roku a v prvním kole tajné volby obdržel Jiří Vévoda devět hlasů z celkových dvanácti.

Poté již došlo na samotné slavnostní dekorování děkana a složení inauguračního slibu. „Obhájit druhé funkční období je velkým závazkem. Když jsem nastupoval poprvé, měl jsem entuziasmus, který by dokázal roztavit i ocel univerzitních procesů. A musím říct, že entuziasmus se mě drží dodnes. Jen už dnes vím, že některé změny se nedají proběhnout sprintem. Jsou to spíše dlouhé orientační běhy, ale vždy s cílem, který stojí za to. Uplynulé čtyři roky nás opakovaně prověřily. Jsme malá, podfinancovaná fakulta, a přesto jsme obstáli ve chvílích, kdy jiní pochybovali. Naše fakulta vznikla z odvahy a z potřeby. Zdravotnickým nelékařským profesím dala hlas a budoucnost. Právě teď, po více než sedmnácti letech v pronajatých prostorech, získává fakulta zdravotnických věd vlastní budovu. Je to potvrzení naší identity. Máme svůj domov a budoucnost této fakulty stojí na pevných základech,“ uvedl ve svém inauguračním projevu děkan Jiří Vévoda.

Poděkoval rovněž akademickým a administrativním pracovníkům a také studentům. „Do druhého funkčního období vstupuji s jasnějším vědomím limitů, ale také s pevnou znalostí toho, kdy se má zatlačit, kdy má smysl čekat a kdy dát prostor dobré vůli,“ shrnul děkan Jiří Vévoda.

Slavnostní akt uzavřelo vystoupení smyčcového kvarteta Plus Theater Quartet tvořeného členy Moravského divadla Olomouc a Janáčkovy filharmonie Ostrava. Na přání děkana Jiřího Vévody zazněl úryvek z Vivaldiho koncertního cyklu Čtvero ročních období nebo Montiho Csárdás.

Druhé funkční období začalo Jiřímu Vévodovi 1. srpna 2025 a potrvá do 31. července 2029.

Mgr. Jiří Vévoda, Ph.D.

Je historicky čtvrtým děkanem Fakulty zdravotnických věd UP. V jejím čele poprvé stanul 1. srpna 2021. Již dříve byl proděkanem pro vědu, výzkum a celoživotní vzdělávání, po zvolení tehdejšího děkana Martina Procházky rektorem UP byl pověřen vedením fakulty. Jiří Vévoda na Univerzitě Palackého působí od završení doktorského studia sociálního lékařství v roce 2010, jeho domovským pracovištěm je Ústav společenských a humanitních věd FZV UP. Byl také členem fakultního i univerzitního akademického senátu a předsedou ekonomické komise AS UP. Vedle výuky se odborně zaměřuje zejména na psychosociální rizika ve zdravotnictví a motivaci a pracovní spokojenost zdravotnického personálu. Má manažersko-ekonomické pracovní zkušenosti, pracoval pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a také na ministerstvu zdravotnictví. V srpnu 2025 započal jako děkan FZV UP své druhé funkční období.

V olomouckém Arcibiskupském paláci byl do funkce děkana Fakulty zdravotnických věd UP slavnostně uveden Jiří Vévoda. Děkanskou insignii převzal z rukou rektora Michaela Kohajdy a předsedkyně fakultního akademického senátu Šárky Šaňákové. Děkan Jiří Vévoda prožil slavnostní akt inaugurace podruhé – v říjnu 2021 jej do funkce slavnostně uvedl tehdejší rektor UP a emeritní děkan FZV UP Martin Procházka.

V úvodu ceremonie nejprve prorektor Matěj Dostálek v roli ceremoniáře požádal rektora UP Michaela Kohajdu, aby přijal odstoupení děkana Jiřího Vévody, jehož první funkční období se naplnilo k 31. červenci 2025. Rektor poděkoval děkanovi za jeho dosavadní činnost a vyzdvihl některé z úspěchů nejmladší olomoucké fakulty.

„Pod vedením pana děkana Vévody se fakulta zdravotnických věd zapojila v roce 2024 do celostátního programu navyšování kapacit nelékařských zdravotnických profesí. Tento krok má zásadní význam nejen pro naši univerzitu, ale i pro celou společnost. Program přispívá k posílení vzdělávání v oborech, které jsou klíčové pro fungování našeho zdravotnického systému,“ zdůraznil rektor Michael Kohajda.

Připomněl také tradiční setkávání zástupců vedení fakulty s členy akademické obce a zaměstnanci. „Tato setkání přispívají k otevřené komunikaci a pocitu sounáležitosti, který je důležitý nejen pro univerzitní prostředí. Tyto chvíle nám také připomínají, že za každým úspěchem stojí lidé, kteří svou práci dělají s nasazením a odpovědností,“ shrnul rektor.

Po krátkém medailonku, který hostům v sále představil osobnost staronového děkana fakulty zdravotnických věd, přečetla předsedkyně Akademického senátu FZV UP Šárka Šaňáková zápis o volbě děkana. Připomněla, že volba kandidáta na děkana proběhla na řádném zasedání senátu 19. května letošního roku a v prvním kole tajné volby obdržel Jiří Vévoda devět hlasů z celkových dvanácti.

Poté již došlo na samotné slavnostní dekorování děkana a složení inauguračního slibu. „Obhájit druhé funkční období je velkým závazkem. Když jsem nastupoval poprvé, měl jsem entuziasmus, který by dokázal roztavit i ocel univerzitních procesů. A musím říct, že entuziasmus se mě drží dodnes. Jen už dnes vím, že některé změny se nedají proběhnout sprintem. Jsou to spíše dlouhé orientační běhy, ale vždy s cílem, který stojí za to. Uplynulé čtyři roky nás opakovaně prověřily. Jsme malá, podfinancovaná fakulta, a přesto jsme obstáli ve chvílích, kdy jiní pochybovali. Naše fakulta vznikla z odvahy a z potřeby. Zdravotnickým nelékařským profesím dala hlas a budoucnost. Právě teď, po více než sedmnácti letech v pronajatých prostorech, získává fakulta zdravotnických věd vlastní budovu. Je to potvrzení naší identity. Máme svůj domov a budoucnost této fakulty stojí na pevných základech,“ uvedl ve svém inauguračním projevu děkan Jiří Vévoda.

Poděkoval rovněž akademickým a administrativním pracovníkům a také studentům. „Do druhého funkčního období vstupuji s jasnějším vědomím limitů, ale také s pevnou znalostí toho, kdy se má zatlačit, kdy má smysl čekat a kdy dát prostor dobré vůli,“ shrnul děkan Jiří Vévoda.

Slavnostní akt uzavřelo vystoupení smyčcového kvarteta Plus Theater Quartet tvořeného členy Moravského divadla Olomouc a Janáčkovy filharmonie Ostrava. Na přání děkana Jiřího Vévody zazněl úryvek z Vivaldiho koncertního cyklu Čtvero ročních období nebo Montiho Csárdás.

Druhé funkční období začalo Jiřímu Vévodovi 1. srpna 2025 a potrvá do 31. července 2029.

Mgr. Jiří Vévoda, Ph.D.

Je historicky čtvrtým děkanem Fakulty zdravotnických věd UP. V jejím čele poprvé stanul 1. srpna 2021. Již dříve byl proděkanem pro vědu, výzkum a celoživotní vzdělávání, po zvolení tehdejšího děkana Martina Procházky rektorem UP byl pověřen vedením fakulty. Jiří Vévoda na Univerzitě Palackého působí od završení doktorského studia sociálního lékařství v roce 2010, jeho domovským pracovištěm je Ústav společenských a humanitních věd FZV UP. Byl také členem fakultního i univerzitního akademického senátu a předsedou ekonomické komise AS UP. Vedle výuky se odborně zaměřuje zejména na psychosociální rizika ve zdravotnictví a motivaci a pracovní spokojenost zdravotnického personálu. Má manažersko-ekonomické pracovní zkušenosti, pracoval pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a také na ministerstvu zdravotnictví. V srpnu 2025 započal jako děkan FZV UP své druhé funkční období.

Akademický senát Univerzity Palackého vyhlásil volby do AS UP na funkční období 2026–2029. Schválil též dva vnitřní předpisy a nominoval zástupce fakulty zdravotnických věd do Sněmu Rady vysokých škol.  

Akademická obec UP bude volit nové senátorky a senátory Univerzity Palackého. Na svém listopadovém jednání AS UP vyhlásil v souladu se svým volebním řádem volby na funkční období od 16. května 2026 do 15. května 2029. Mandát stávajícímu AS UP skončí 15. května 2026.

Podle schváleného harmonogramu budou nejprve volit senáty osmi fakult své dílčí volební komise, jejich předsedy a místopředsedy. Všechny fakulty UP by tak měly učinit do 23. ledna 2026. Hlavní volební komise, která pak koordinuje a kontroluje průběh voleb, má sestávat z předsedů již zvolených dílčích volebních komisí. Návrhy na kandidáty do AS UP může akademická obec Univerzity Palackého podávat od 3. do 19. února 2026. Elektronické hlasování se uskuteční od 11. do 18. března 2026. Nové složení Akademického senátu UP by mělo být známo 23. března 2026.

Hned v úvodu jednání AS UP blahopřál doktorandce lékařské fakulty, dřívější senátorce UP Tereze Markové, která se stala předsedkyní Studentské komory Rady vysokých škol a o které jsme psali zde. Ta senátorům a senátorkám přiblížila současné aktivity tohoto grémia. Hovořila například o spolupráci s iniciativou Díky, že můžem, Školskou ombuds platformou či Iniciativou Beat sexism. Zmínila také účast SK RVŠ na různých akcích a konferencích a připomněla i uskutečněné setkání u kulatého stolu na téma Etika a sociální bezpečí na vysokých školách či Financování vysokých škol. Hovořila též o Ceně Jana Opletala, kterou SK RVŠ pravidelně uděluje. Akademický senát UP vzal informace na vědomí.

Během listopadového jednání senátoři a senátorky UP debatovali také o digitalizaci na Univerzitě Palackého, a to jak v oblasti studijní agendy, tak i běžných zaměstnaneckých procesů. S kritickým komentářem téma k jednání navrhnul Michal Nguyen (FF). Do debaty se poté zapojili i další, včetně rektora Michela Kohajdy. AS UP vzal informace o stavu digitalizace studijní a personální agendy na UP na vědomí. Požádal rektora UP o maximální možné urychlení procesu digitalizace a také o průběžné informování akademické obce a AS UP. Dále požádal rektora UP o sestavení a prezentaci harmonogramu digitalizace studijní a personální agendy na UP.

V legislativní části jednání AS UP schválil návrh Disciplinárního řádu pro studenty UP ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP. Schválil i návrh novely č. 2 Jednacího řádu Vědecké rady PřF UP ve znění technických změn LK AS UP.  

V závěru předposledního zasedání v tomto kalendářním roce přijal AS UP i nominaci zástupce FZV UP do Sněmu Rady vysokých škol pro funkční období 2024–2026. Na tuto pozici rezignovala Jarmila Zimmermannová, uvedenou fakultu bude zastupovat Ondřej Machaczka.

Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde.

Vyhlášení voleb do AS UP na funkční období 2026–2029

* Zvolení členů dílčích volebních komisí, jejich předsedů a místopředsedů – do 23. 1. 2026. 

* Návrhy kandidátů do AS UP – 3.–19. 2. 2026. 

* Zveřejnění kandidátních listin, sestavení seznamu voličů – do 25. 2. 2026.

* Zahájení elektronického hlasování  – 11. 3. 2026, 12:00. 

* Ukončení elektronického hlasování – 18. 3. 2026, 12:00. 

* Vyhlášení výsledků voleb – do 23. 3. 2026. 

* Lhůta pro podávání stížností na průběh voleb – do 26. 3. 2026, 12:00. 

* Termín pro případné opakování voleb – do 15. 5. 2026.

Akademický senát Univerzity Palackého vyhlásil volby do AS UP na funkční období 2026–2029. Schválil též dva vnitřní předpisy a nominoval zástupce fakulty zdravotnických věd do Sněmu Rady vysokých škol.  

Akademická obec UP bude volit nové senátorky a senátory Univerzity Palackého. Na svém listopadovém jednání AS UP vyhlásil v souladu se svým volebním řádem volby na funkční období od 16. května 2026 do 15. května 2029. Mandát stávajícímu AS UP skončí 15. května 2026.

Podle schváleného harmonogramu budou nejprve volit senáty osmi fakult své dílčí volební komise, jejich předsedy a místopředsedy. Všechny fakulty UP by tak měly učinit do 23. ledna 2026. Hlavní volební komise, která pak koordinuje a kontroluje průběh voleb, má sestávat z předsedů již zvolených dílčích volebních komisí. Návrhy na kandidáty do AS UP může akademická obec Univerzity Palackého podávat od 3. do 19. února 2026. Elektronické hlasování se uskuteční od 11. do 18. března 2026. Nové složení Akademického senátu UP by mělo být známo 23. března 2026.

Hned v úvodu jednání AS UP blahopřál doktorandce lékařské fakulty, dřívější senátorce UP Tereze Markové, která se stala předsedkyní Studentské komory Rady vysokých škol a o které jsme psali zde. Ta senátorům a senátorkám přiblížila současné aktivity tohoto grémia. Hovořila například o spolupráci s iniciativou Díky, že můžem, Školskou ombuds platformou či Iniciativou Beat sexism. Zmínila také účast SK RVŠ na různých akcích a konferencích a připomněla i uskutečněné setkání u kulatého stolu na téma Etika a sociální bezpečí na vysokých školách či Financování vysokých škol. Hovořila též o Ceně Jana Opletala, kterou SK RVŠ pravidelně uděluje. Akademický senát UP vzal informace na vědomí.

Během listopadového jednání senátoři a senátorky UP debatovali také o digitalizaci na Univerzitě Palackého, a to jak v oblasti studijní agendy, tak i běžných zaměstnaneckých procesů. S kritickým komentářem téma k jednání navrhnul Michal Nguyen (FF). Do debaty se poté zapojili i další, včetně rektora Michela Kohajdy. AS UP vzal informace o stavu digitalizace studijní a personální agendy na UP na vědomí. Požádal rektora UP o maximální možné urychlení procesu digitalizace a také o průběžné informování akademické obce a AS UP. Dále požádal rektora UP o sestavení a prezentaci harmonogramu digitalizace studijní a personální agendy na UP.

V legislativní části jednání AS UP schválil návrh Disciplinárního řádu pro studenty UP ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP. Schválil i návrh novely č. 2 Jednacího řádu Vědecké rady PřF UP ve znění technických změn LK AS UP.  

V závěru předposledního zasedání v tomto kalendářním roce přijal AS UP i nominaci zástupce FZV UP do Sněmu Rady vysokých škol pro funkční období 2024–2026. Na tuto pozici rezignovala Jarmila Zimmermannová, uvedenou fakultu bude zastupovat Ondřej Machaczka.

Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde.

Vyhlášení voleb do AS UP na funkční období 2026–2029

* Zvolení členů dílčích volebních komisí, jejich předsedů a místopředsedů – do 23. 1. 2026. 

* Návrhy kandidátů do AS UP – 3.–19. 2. 2026. 

* Zveřejnění kandidátních listin, sestavení seznamu voličů – do 25. 2. 2026.

* Zahájení elektronického hlasování  – 11. 3. 2026, 12:00. 

* Ukončení elektronického hlasování – 18. 3. 2026, 12:00. 

* Vyhlášení výsledků voleb – do 23. 3. 2026. 

* Lhůta pro podávání stížností na průběh voleb – do 26. 3. 2026, 12:00. 

* Termín pro případné opakování voleb – do 15. 5. 2026.

Katedra romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala jedenadvacáté Mezinárodní setkání romanistů. Společně s českými akademiky se především tématu “Transformations of Romance Studies in the Present: Identities, Borders and Cultural Dialogue" věnovali i odborníci ze Slovenska, Polska Itálie, Španělska, Francie, Portugalska, Maďarska, Slovinska a Bulharska.

S cílem navzájem sdílet směry bádání, nové projekty, ale i problémy a těžkosti se do prostor Filozofické fakulty Univerzity Palackého sjela při příležitosti dvoudenního Mezinárodního setkání romanistů zhruba stovka badatelů, akademiků a odborníků téměř všech románských jazyků a literatur.

Obsah a význam stěžejního tématu jednání, “Transformations of Romance Studies in the Present: Identities, Borders and Cultural Dialogue, shrnul ve své úvodní řeči profesor Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP, který nynější postavení filologických disciplín vnímá jako výzvu.

„Současné zpochybňování filologické disciplíny jako takové, dopad umělé inteligence, tlak ze strany úřadů, aby naše programy byly integrovány do něčeho, co se dnes nazývá humanitní vědy, moderní jazyky nebo kulturní studia – tato v mnoha ohledech negativní skutečnost může být pro nás naopak velkou výzvou. Může spočívat v pozitivním impulsu, jenž vede k přehodnocení a inovaci oborů, výzkumu i výuky,“ řekl. Zdůraznil přitom, že je pro romanisty aktuálně nanejvýš důležité, aby si sami dokázali uvědomit nenahraditelnost oborů, jimž se věnují.

„Filologie jsou slovy německého vědce Otmara Etteho vědy o životě. Jejích posláním je rozšiřování bohatství života, který kriticky reflektují. Společnosti by měly zavést kritický přístup k poznatkům o životě, jež získaly, a tím obohatit společenskou cirkulaci vědomostí,“ dodal romanista, literární vědec a překladatel z UP. 

Jeho sdělení podpořila i Kateřina Ritterová z katedry romanistiky FF UP, když dodala: „Slovy příslušníků amazonského kmene Suruí pak konec světa nastane, až nebudou příběhy k vyprávění. Je právě na filologiích, aby tyto příběhy a jazyky, v nichž jsou vyprávěny, sbíraly a ochraňovaly, a tím udržely konec světa ještě chvíli v nedohlednu.“ 

Konference nabídla účastníkům řadu zajímavých přednášek, věnujících se jak středověké literatuře a lingvistice, tak její současnosti. V mnoha příspěvcích rezonovalo současné dění a společenský vývoj, i proto se v nich často opakovalo téma identity, přistěhovalectví, hranic, ať už těch geografických či komunikačních a sociálních. Tyto hranice by však podle Daniela Nemravy mohly být chápány jako konkrétní místo, odkud by se romanisté mohli vrátit k hlubšímu dialogu mezi jednotlivými oblastmi výzkumu. Uskutečněná konference pak měla být podle něj i místem, kde se tyto hranice rozplynou. 

Jedenadvacátý ročník Mezinárodní konference romanistů přinesl vznik nových projektů a podle Kateřiny Ritterové přínos tohoto setkání zdaleka není pouze akademický či badatelský, ale i sociální.

„Všichni účastníci byli na konferenci velmi důležití. Pokud bych však měla někoho vyzdvihnout, byli by to plenární řečníci: profesor Piotr Sawický z Univerzity ve Wroclavi a hispanista naší katedry romanistiky docent Enrique Gutiérrez Rubio,“ shrnula.

Setkání romanistů založil v roce 1991 profesor Jiří Černý, tehdy šlo jen o každoroční setkání kolegů a přátel romanistiky. Od té doby se počet účastníků i témat zmnohonásobil. Katedra romanistiky FF UP ho pořádá jednou za dva roky.

Katedra romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala jedenadvacáté Mezinárodní setkání romanistů. Společně s českými akademiky se především tématu “Transformations of Romance Studies in the Present: Identities, Borders and Cultural Dialogue" věnovali i odborníci ze Slovenska, Polska Itálie, Španělska, Francie, Portugalska, Maďarska, Slovinska a Bulharska.

S cílem navzájem sdílet směry bádání, nové projekty, ale i problémy a těžkosti se do prostor Filozofické fakulty Univerzity Palackého sjela při příležitosti dvoudenního Mezinárodního setkání romanistů zhruba stovka badatelů, akademiků a odborníků téměř všech románských jazyků a literatur.

Obsah a význam stěžejního tématu jednání, “Transformations of Romance Studies in the Present: Identities, Borders and Cultural Dialogue, shrnul ve své úvodní řeči profesor Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP, který nynější postavení filologických disciplín vnímá jako výzvu.

„Současné zpochybňování filologické disciplíny jako takové, dopad umělé inteligence, tlak ze strany úřadů, aby naše programy byly integrovány do něčeho, co se dnes nazývá humanitní vědy, moderní jazyky nebo kulturní studia – tato v mnoha ohledech negativní skutečnost může být pro nás naopak velkou výzvou. Může spočívat v pozitivním impulsu, jenž vede k přehodnocení a inovaci oborů, výzkumu i výuky,“ řekl. Zdůraznil přitom, že je pro romanisty aktuálně nanejvýš důležité, aby si sami dokázali uvědomit nenahraditelnost oborů, jimž se věnují.

„Filologie jsou slovy německého vědce Otmara Etteho vědy o životě. Jejích posláním je rozšiřování bohatství života, který kriticky reflektují. Společnosti by měly zavést kritický přístup k poznatkům o životě, jež získaly, a tím obohatit společenskou cirkulaci vědomostí,“ dodal romanista, literární vědec a překladatel z UP. 

Jeho sdělení podpořila i Kateřina Ritterová z katedry romanistiky FF UP, když dodala: „Slovy příslušníků amazonského kmene Suruí pak konec světa nastane, až nebudou příběhy k vyprávění. Je právě na filologiích, aby tyto příběhy a jazyky, v nichž jsou vyprávěny, sbíraly a ochraňovaly, a tím udržely konec světa ještě chvíli v nedohlednu.“ 

Konference nabídla účastníkům řadu zajímavých přednášek, věnujících se jak středověké literatuře a lingvistice, tak její současnosti. V mnoha příspěvcích rezonovalo současné dění a společenský vývoj, i proto se v nich často opakovalo téma identity, přistěhovalectví, hranic, ať už těch geografických či komunikačních a sociálních. Tyto hranice by však podle Daniela Nemravy mohly být chápány jako konkrétní místo, odkud by se romanisté mohli vrátit k hlubšímu dialogu mezi jednotlivými oblastmi výzkumu. Uskutečněná konference pak měla být podle něj i místem, kde se tyto hranice rozplynou. 

Jedenadvacátý ročník Mezinárodní konference romanistů přinesl vznik nových projektů a podle Kateřiny Ritterové přínos tohoto setkání zdaleka není pouze akademický či badatelský, ale i sociální.

„Všichni účastníci byli na konferenci velmi důležití. Pokud bych však měla někoho vyzdvihnout, byli by to plenární řečníci: profesor Piotr Sawický z Univerzity ve Wroclavi a hispanista naší katedry romanistiky docent Enrique Gutiérrez Rubio,“ shrnula.

Setkání romanistů založil v roce 1991 profesor Jiří Černý, tehdy šlo jen o každoroční setkání kolegů a přátel romanistiky. Od té doby se počet účastníků i témat zmnohonásobil. Katedra romanistiky FF UP ho pořádá jednou za dva roky.

Více než stoletý dub letní v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se stal prvním státem chráněným stromem na pozemcích univerzity. Tento nejstarší strom zahrady nově nese jméno významného moravského přírodovědce Heinricha Lause.

„Slavnostním odhalením informační cedule nesoucí malý státní znak jsme dovršili zhruba roční proces, který započal podáním podnětu k vyhlášení památného stromu a končí právě tímto symbolickým aktem, kterého se zhostil děkan fakulty Martin Kubala,“ uvádí vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Nejstarší obyvatel zahrady a její přirozený symbol

Nový památný dub letní (Quercus robur) je nejstarším stromem v areálu botanické zahrady, pravděpodobně starším než samotná zahrada. „Tento dub je přirozeným středobodem zahrady s odhadovaným věkem 130 let, má pravidelně nasazenou, bohatě větvenou korunu a věřím, že nadchne nejenom přírodovědce, ale také historiky nebo kolegy z fakulty tělesné kultury, protože na svůj věk je to atlet v nejlepší kondici,“ dodává Václav Dvořák.

Na štíhlém habitu stromu se odráží jihozápadní expozice a propustné podloží, částečně tvořené navážkou po zbořených městských hradbách v prostoru, na němž byla botanická zahrada v roce 1901 založena. „Město Olomouc má vzhledem ke své velikosti překvapivě málo památných stromů. Podepsala se na tom i prusko-rakouská válka z roku 1866, kdy hrozilo obléhání města, a z velení olomoucké pevnosti přišlo nařízení, že stromy před hradbami musí být odstraněny nebo přinejmenším seříznuty. Dramatické okolnosti přečkal třeba dnes také chráněný Rudolfův dub ve Smetanových sadech a kolem roku 1890 se začala psát historie našeho Lausova dubu,“ doplňuje Václav Dvořák.

Památný strom ve správě Univerzity Palackého nese dedikaci po významném moravském přírodovědci Heinrichu Lausovi (1872–1941). „Byl to nesmírně činorodý člověk – pedagog, politik, kustod Ferdinandova muzea, botanik – znalec jesenické květeny, průkopník výzkumu ruderální flóry na Moravě a také spoluzakladatel a správce botanické zahrady, který se podílel na rozvoji sbírek a jejím spolkovém životě,“ vyjmenovává Václav Dvořák.

Dvojjazyčná tradice

„Volba symbolického pojmenování památného stromu byla snadná. Pro zahradu je důležité si připomínat její historii spojenou s moravskými Němci, stejně jako s Čechy. Ostatně ve 20. letech minulého století byl Spolek botanické zahrady jediným oficiálně dvojjazyčným spolkem v celé Olomouci. Paradoxně se to nelíbilo ani německým, ani českým občanům, kteří se věčně hádali, v jakém jazyce mají být psané cedulky se jmény rostlin. Tak jsme měli dvojjazyčné i cedulky,“ říká Václav Dvořák.

Od letošního roku tak botanická zahrada připomíná historické souvislosti nejenom památným stromem pojmenovaným po Heinrichu Lausovi, ale také přednáškovým sálem odkazujícím na Lausova kolegu a nástupce Josefa Otrubu.

Více než stoletý dub letní v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se stal prvním státem chráněným stromem na pozemcích univerzity. Tento nejstarší strom zahrady nově nese jméno významného moravského přírodovědce Heinricha Lause.

„Slavnostním odhalením informační cedule nesoucí malý státní znak jsme dovršili zhruba roční proces, který započal podáním podnětu k vyhlášení památného stromu a končí právě tímto symbolickým aktem, kterého se zhostil děkan fakulty Martin Kubala,“ uvádí vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Nejstarší obyvatel zahrady a její přirozený symbol

Nový památný dub letní (Quercus robur) je nejstarším stromem v areálu botanické zahrady, pravděpodobně starším než samotná zahrada. „Tento dub je přirozeným středobodem zahrady s odhadovaným věkem 130 let, má pravidelně nasazenou, bohatě větvenou korunu a věřím, že nadchne nejenom přírodovědce, ale také historiky nebo kolegy z fakulty tělesné kultury, protože na svůj věk je to atlet v nejlepší kondici,“ dodává Václav Dvořák.

Na štíhlém habitu stromu se odráží jihozápadní expozice a propustné podloží, částečně tvořené navážkou po zbořených městských hradbách v prostoru, na němž byla botanická zahrada v roce 1901 založena. „Město Olomouc má vzhledem ke své velikosti překvapivě málo památných stromů. Podepsala se na tom i prusko-rakouská válka z roku 1866, kdy hrozilo obléhání města, a z velení olomoucké pevnosti přišlo nařízení, že stromy před hradbami musí být odstraněny nebo přinejmenším seříznuty. Dramatické okolnosti přečkal třeba dnes také chráněný Rudolfův dub ve Smetanových sadech a kolem roku 1890 se začala psát historie našeho Lausova dubu,“ doplňuje Václav Dvořák.

Památný strom ve správě Univerzity Palackého nese dedikaci po významném moravském přírodovědci Heinrichu Lausovi (1872–1941). „Byl to nesmírně činorodý člověk – pedagog, politik, kustod Ferdinandova muzea, botanik – znalec jesenické květeny, průkopník výzkumu ruderální flóry na Moravě a také spoluzakladatel a správce botanické zahrady, který se podílel na rozvoji sbírek a jejím spolkovém životě,“ vyjmenovává Václav Dvořák.

Dvojjazyčná tradice

„Volba symbolického pojmenování památného stromu byla snadná. Pro zahradu je důležité si připomínat její historii spojenou s moravskými Němci, stejně jako s Čechy. Ostatně ve 20. letech minulého století byl Spolek botanické zahrady jediným oficiálně dvojjazyčným spolkem v celé Olomouci. Paradoxně se to nelíbilo ani německým, ani českým občanům, kteří se věčně hádali, v jakém jazyce mají být psané cedulky se jmény rostlin. Tak jsme měli dvojjazyčné i cedulky,“ říká Václav Dvořák.

Od letošního roku tak botanická zahrada připomíná historické souvislosti nejenom památným stromem pojmenovaným po Heinrichu Lausovi, ale také přednáškovým sálem odkazujícím na Lausova kolegu a nástupce Josefa Otrubu.

Pan Prokoukl, kampaň a také webová stránka na ochranu občanů před kyberšmejdy, získal druhé místo v národním kole Evropské ceny prevence kriminality. Před časem platformu spustil Olomoucký kraj ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého.

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) byly vyhlášeny v rámci Národních dnů prevence 2025.

„Velmi si vážíme toho, že ministerstvo vnitra ocenilo práci celého realizačního týmu. V našich aktivitách budeme pokračovat i nadále. Je to zároveň i ukázka toho, že umělá inteligence, která pana Prokoukla ‚řídí‘, může velmi dobře pomáhat v oblasti prevence a odhalování kybernetické kriminality. Jen za první dva měsíce nasazení řešila přes 250 podnětů z celé České republiky, a to bez zásahu, ovšem pod dozorem, člověka," uvedl za projekt E- Bezpečí Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality Pedagogické fakulty UP. Zdůraznil přitom, že přestože se umělá inteligence dnes zneužívá například v rámci podvodné činnosti, kriminalistům a samozřejmě i běžnému občanovi, dítěti i dospělému může naopak pomoci. 

Platforma www.panprokoukl.cz vznikla v rámci osvětové kampaně Prokoukl to! A ty? Lidem má sloužit jako rychlý zdroj informací v případech, ocitnou-li se ve svízelné situaci v souvislosti s kyberšmejdy. Nový web našel podporu státní dotace programu prevence kriminality. Zdarma a bez registrace nabízí nepřetržitou pomoc prostřednictvím nástroje umělé inteligence, chatbota pana Prokoukla, při rychlém analyzování přijatého textu v e-mailu, SMS nebo aplikaci WhatsApp. Web nabízí také informace o aktuálních podvodných praktikách, policejních případech, dále užitečné rady a videa, jež lidem mohou pomoci lépe porozumět nejčastějším formám podvodů. E-Bezpečí PdF UP webovou platformu připravilo po technické stránce, zejména do webu implementovalo několik typů umělé inteligence. Psali jsme o ní zde. 

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) najdete zde.

Martin Škurek, náměstek Olomouckého kraje pro oblast sociálních služeb: „Jsem moc rád, že i díky podpoře našeho kraje vznikl projekt pana Prokoukla a jeho rodiny, který může lidem pomoci k tomu, aby nenaletěli online podvodníkům. Online podvody, zejména na seniorech, teď stále častěji plní policejní statistiky.“

Tomáš Landsfeld, ředitel krajského ředitelství Policie ČR: „Projekt ukazuje, že prevence může být moderní, srozumitelná a zároveň atraktivní pro veřejnost. Dosažené ocenění je toho důkazem. Velké poděkování patří všem, kteří se na projektu podílejí, a také Krajskému úřadu Olomouckého kraje za podporu a spolupráci, bez níž by realizace pana Prokoukla nebyla možná.“ 

Pan Prokoukl, kampaň a také webová stránka na ochranu občanů před kyberšmejdy, získal druhé místo v národním kole Evropské ceny prevence kriminality. Před časem platformu spustil Olomoucký kraj ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého.

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) byly vyhlášeny v rámci Národních dnů prevence 2025.

„Velmi si vážíme toho, že ministerstvo vnitra ocenilo práci celého realizačního týmu. V našich aktivitách budeme pokračovat i nadále. Je to zároveň i ukázka toho, že umělá inteligence, která pana Prokoukla ‚řídí‘, může velmi dobře pomáhat v oblasti prevence a odhalování kybernetické kriminality. Jen za první dva měsíce nasazení řešila přes 250 podnětů z celé České republiky, a to bez zásahu, ovšem pod dozorem, člověka," uvedl za projekt E- Bezpečí Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality Pedagogické fakulty UP. Zdůraznil přitom, že přestože se umělá inteligence dnes zneužívá například v rámci podvodné činnosti, kriminalistům a samozřejmě i běžnému občanovi, dítěti i dospělému může naopak pomoci. 

Platforma www.panprokoukl.cz vznikla v rámci osvětové kampaně Prokoukl to! A ty? Lidem má sloužit jako rychlý zdroj informací v případech, ocitnou-li se ve svízelné situaci v souvislosti s kyberšmejdy. Nový web našel podporu státní dotace programu prevence kriminality. Zdarma a bez registrace nabízí nepřetržitou pomoc prostřednictvím nástroje umělé inteligence, chatbota pana Prokoukla, při rychlém analyzování přijatého textu v e-mailu, SMS nebo aplikaci WhatsApp. Web nabízí také informace o aktuálních podvodných praktikách, policejních případech, dále užitečné rady a videa, jež lidem mohou pomoci lépe porozumět nejčastějším formám podvodů. E-Bezpečí PdF UP webovou platformu připravilo po technické stránce, zejména do webu implementovalo několik typů umělé inteligence. Psali jsme o ní zde. 

Výsledky národního kola Evropské ceny prevence kriminality (ECPA) najdete zde.

Martin Škurek, náměstek Olomouckého kraje pro oblast sociálních služeb: „Jsem moc rád, že i díky podpoře našeho kraje vznikl projekt pana Prokoukla a jeho rodiny, který může lidem pomoci k tomu, aby nenaletěli online podvodníkům. Online podvody, zejména na seniorech, teď stále častěji plní policejní statistiky.“

Tomáš Landsfeld, ředitel krajského ředitelství Policie ČR: „Projekt ukazuje, že prevence může být moderní, srozumitelná a zároveň atraktivní pro veřejnost. Dosažené ocenění je toho důkazem. Velké poděkování patří všem, kteří se na projektu podílejí, a také Krajskému úřadu Olomouckého kraje za podporu a spolupráci, bez níž by realizace pana Prokoukla nebyla možná.“ 

Vzdělávání může probíhat kdekoliv, pokud má smysl a přináší zážitek. Na této myšlence staví přeshraniční česko-slovenský projekt zkráceně nazvaný MASK, jehož cílem je inovace adaptačních a sportovních kurzů zejména na základních školách prostřednictvím prvků zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě s využitím moderních technologií. Síly v něm spojily Fakulta tělesné kultury UP s Vysokým učením technickým v Brně a Prešovskou univerzitou v Prešově. 

Metodiky, které pro kurzy v rámci projektu vznikají a se kterými se pedagogové škol z regionů na česko-slovenském seznámí během chystaných školení, jsou založené na principech zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě a kladou důraz na inkluzivní přístup k žákům se specifickými potřebami a na využití moderních technologií jako atraktivních pomocníků při výuce.

„Chceme dát kurzům větší přesah. Zaměřujeme se zejména na adaptační kurzy při přechodu na druhý stupeň základní školy, který pro některé žáky může být psychicky náročný a může dojít k zásadní změně vztahu ke škole. Nejde jen o to, že se už neučí pouze ve své třídě a ve výuce se střídají učitelé, často dochází také k proměně třídního kolektivu a také se více potkávají se staršími spolužáky a potenciálním rizikovým chováním. I s tímto pracujeme. Snažíme se přitom, aby náplň kurzů děti nejen rozvíjela a utužovala kolektiv, ale také bavila a kurzy byly zdrojem nezapomenutelných vzpomínek,“ uvedl za řešitele z katedry rekreologie FTK UP Marek Maráček.

video_sem

Inovované kurzy tak zahrnují nejrůznější hry založené na důvěře a spolupráci, ale například i aktivity, kde se účastníci neobejdou bez mobilu.

„Mimo jiné jsme využili hru, kterou absolvují naši studenti na začátku bakaláře a která seznamuje s nástrahami studia. Pro žáky jsme ji nazvali Labyrint druhého stupně, během ní přes QR kódy poznávají své učitele a dostávají úkoly. Nejrůznější zadání z různých předmětů lze připravit i jako součást tzv. interaktivního hřiště, jehož prvky, puky, účastníci kurzu hledají v terénu. Atraktivní jsou pro děti i chytré hodinky, které sledují jejich pohybové chování, o kterém si pak mohou s učiteli povídat. Na pilotním kurzu malé účastníky také bavila tvorba krátkých tematických scének,“ přiblížil Marek Maráček s tím, že pozornost věnují i tomu, jak žáci tráví na kurzu volný čas, a velký prostor je dáván i jejich zpětné vazbě a reflexi absolvovaných aktivit.

Vedle adaptačních kurzů se řešitelé projektu v podobném duchu zaobírají i kurzy sportovními, zejména lyžařskými. S inovovanými metodikami chtějí seznámit prostřednictvím školení 150 učitelů ze základních a středních škol z regionů na pomezí České republiky a Slovenska, přičemž u prvního školení, které se uskuteční na počátku prosince v Beskydech již museli kvůli velkému zájmu navýšit kapacitu. Do ledna 2027 také uskuteční třicítku adaptačních a sportovních kurzů podle nových metodik.

Dvouletý projekt Naše učebny nepotřebují stěny: tvorba metodiky adaptačních a sportovních kurzů pro školy v česko-slovenském příhraničí – MASK je financován z programu Interreg Slovensko – Česko, který podporuje přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Slovenskem. Více o projektu najdete zde.

Vzdělávání může probíhat kdekoliv, pokud má smysl a přináší zážitek. Na této myšlence staví přeshraniční česko-slovenský projekt zkráceně nazvaný MASK, jehož cílem je inovace adaptačních a sportovních kurzů zejména na základních školách prostřednictvím prvků zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě s využitím moderních technologií. Síly v něm spojily Fakulta tělesné kultury UP s Vysokým učením technickým v Brně a Prešovskou univerzitou v Prešově. 

Metodiky, které pro kurzy v rámci projektu vznikají a se kterými se pedagogové škol z regionů na česko-slovenském seznámí během chystaných školení, jsou založené na principech zážitkové pedagogiky a výchovy v přírodě a kladou důraz na inkluzivní přístup k žákům se specifickými potřebami a na využití moderních technologií jako atraktivních pomocníků při výuce.

„Chceme dát kurzům větší přesah. Zaměřujeme se zejména na adaptační kurzy při přechodu na druhý stupeň základní školy, který pro některé žáky může být psychicky náročný a může dojít k zásadní změně vztahu ke škole. Nejde jen o to, že se už neučí pouze ve své třídě a ve výuce se střídají učitelé, často dochází také k proměně třídního kolektivu a také se více potkávají se staršími spolužáky a potenciálním rizikovým chováním. I s tímto pracujeme. Snažíme se přitom, aby náplň kurzů děti nejen rozvíjela a utužovala kolektiv, ale také bavila a kurzy byly zdrojem nezapomenutelných vzpomínek,“ uvedl za řešitele z katedry rekreologie FTK UP Marek Maráček.

video_sem

Inovované kurzy tak zahrnují nejrůznější hry založené na důvěře a spolupráci, ale například i aktivity, kde se účastníci neobejdou bez mobilu.

„Mimo jiné jsme využili hru, kterou absolvují naši studenti na začátku bakaláře a která seznamuje s nástrahami studia. Pro žáky jsme ji nazvali Labyrint druhého stupně, během ní přes QR kódy poznávají své učitele a dostávají úkoly. Nejrůznější zadání z různých předmětů lze připravit i jako součást tzv. interaktivního hřiště, jehož prvky, puky, účastníci kurzu hledají v terénu. Atraktivní jsou pro děti i chytré hodinky, které sledují jejich pohybové chování, o kterém si pak mohou s učiteli povídat. Na pilotním kurzu malé účastníky také bavila tvorba krátkých tematických scének,“ přiblížil Marek Maráček s tím, že pozornost věnují i tomu, jak žáci tráví na kurzu volný čas, a velký prostor je dáván i jejich zpětné vazbě a reflexi absolvovaných aktivit.

Vedle adaptačních kurzů se řešitelé projektu v podobném duchu zaobírají i kurzy sportovními, zejména lyžařskými. S inovovanými metodikami chtějí seznámit prostřednictvím školení 150 učitelů ze základních a středních škol z regionů na pomezí České republiky a Slovenska, přičemž u prvního školení, které se uskuteční na počátku prosince v Beskydech již museli kvůli velkému zájmu navýšit kapacitu. Do ledna 2027 také uskuteční třicítku adaptačních a sportovních kurzů podle nových metodik.

Dvouletý projekt Naše učebny nepotřebují stěny: tvorba metodiky adaptačních a sportovních kurzů pro školy v česko-slovenském příhraničí – MASK je financován z programu Interreg Slovensko – Česko, který podporuje přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Slovenskem. Více o projektu najdete zde.

Jak se měnila Olomouc od doby barokních bastionů přes rozvoj Velké Olomouce až po dnešní moderní město? Odpověď nabízí nová webová mapová aplikace „Proměny Olomouce v čase“, která umožňuje detailně sledovat vývoj města během téměř čtyř století. Projekt je zcela unikátní rozsahem zpracovaných dat i délkou období, které pokrývá. Vznikl díky spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Muzea umění Olomouc.

Speciální aplikace nabízí porovnání více než 70 mapových vrstev – od historických plánů ze 17. století přes vojenská mapování až po nejnovější ortofotomapy. Uživatelé si mohou libovolně kombinovat zobrazení různých období a sledovat vývoj městské zástavby, krajiny či dopravní infrastruktury. „Aplikace obsahuje také územní plány z různých období, takže je možné sledovat nejen to, jak Olomouc vypadala, ale i jak byla plánována,“ říká Jaroslav Burian, zástupce vedoucího katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Aplikace vznikala ve spolupráci geoinformatiků s historiky. Zásadním krokem při její tvorbě bylo georeferencování historických podkladů – tedy jejich přesné umístění do současného geografického prostoru. „U starých map to byl náročný proces, protože mnohé orientační body se do současnosti nedochovaly,“ říká hlavní autor mapy Stanislav Popelka. Při tvorbě mapy odborníci využili moderní otevřené a veřejně sdílené technologie. „Chtěli jsme především vytvořit systém, který bude vizuálně atraktivní, technicky otevřený a dlouhodobě udržitelný,“ vysvětluje Ondřej Růžička, autor technologické architektury projektu, spolupracovník katedry geoinformatiky a také její absolvent.

Součástí projektu je také storymapa „Proměny Olomouce v čase: Příběhy města v historických mapách“, která formou vizuálně komentovaných zastavení představuje vybrané lokality a jejich proměny. Uživatelé se mohou dozvědět například o zaniklých klášterech, přesunu hlavního nádraží, počátcích olomoucké fakultní nemocnice, kolektivizaci Hané nebo o tragickém zničení olomoucké synagogy. „Historické mapy nejsou jen vědeckým nástrojem, ale i prostředkem vyprávění o městě, jeho paměti a proměnách v čase. Přáli bychom si, aby lidé vnímali Olomouc nejen jako prostor, ale také jako živý organismus plný příběhů, které formovaly dnešní podobu města,“ uzavírá Ondřej Jakubec, zástupce vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP a také hlavní řešitel projektu. Podle jeho slov nejsou tak detailním způsobem a za tak dlouhé období zpracována data o vývoji žádného jiného města v České republice. Na tomto odborném zpracování se významně podíleli i odborníci z katedry historie Filozofické fakulty UP, zvláště Michael Viktořík, specialista na fenomén olomoucké pevnosti.

Aplikace je určena nejen odborníkům – historikům, geografům, urbanistům či architektům – ale i široké veřejnosti. Každý si může najít to, co ho osobně zajímá: kdy byly postaveny domy v jeho ulici, jak se měnilo okolí jeho čtvrti nebo jak vypadala Olomouc před sto lety.

Jak se měnila Olomouc od doby barokních bastionů přes rozvoj Velké Olomouce až po dnešní moderní město? Odpověď nabízí nová webová mapová aplikace „Proměny Olomouce v čase“, která umožňuje detailně sledovat vývoj města během téměř čtyř století. Projekt je zcela unikátní rozsahem zpracovaných dat i délkou období, které pokrývá. Vznikl díky spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Muzea umění Olomouc.

Speciální aplikace nabízí porovnání více než 70 mapových vrstev – od historických plánů ze 17. století přes vojenská mapování až po nejnovější ortofotomapy. Uživatelé si mohou libovolně kombinovat zobrazení různých období a sledovat vývoj městské zástavby, krajiny či dopravní infrastruktury. „Aplikace obsahuje také územní plány z různých období, takže je možné sledovat nejen to, jak Olomouc vypadala, ale i jak byla plánována,“ říká Jaroslav Burian, zástupce vedoucího katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Aplikace vznikala ve spolupráci geoinformatiků s historiky. Zásadním krokem při její tvorbě bylo georeferencování historických podkladů – tedy jejich přesné umístění do současného geografického prostoru. „U starých map to byl náročný proces, protože mnohé orientační body se do současnosti nedochovaly,“ říká hlavní autor mapy Stanislav Popelka. Při tvorbě mapy odborníci využili moderní otevřené a veřejně sdílené technologie. „Chtěli jsme především vytvořit systém, který bude vizuálně atraktivní, technicky otevřený a dlouhodobě udržitelný,“ vysvětluje Ondřej Růžička, autor technologické architektury projektu, spolupracovník katedry geoinformatiky a také její absolvent.

Součástí projektu je také storymapa „Proměny Olomouce v čase: Příběhy města v historických mapách“, která formou vizuálně komentovaných zastavení představuje vybrané lokality a jejich proměny. Uživatelé se mohou dozvědět například o zaniklých klášterech, přesunu hlavního nádraží, počátcích olomoucké fakultní nemocnice, kolektivizaci Hané nebo o tragickém zničení olomoucké synagogy. „Historické mapy nejsou jen vědeckým nástrojem, ale i prostředkem vyprávění o městě, jeho paměti a proměnách v čase. Přáli bychom si, aby lidé vnímali Olomouc nejen jako prostor, ale také jako živý organismus plný příběhů, které formovaly dnešní podobu města,“ uzavírá Ondřej Jakubec, zástupce vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP a také hlavní řešitel projektu. Podle jeho slov nejsou tak detailním způsobem a za tak dlouhé období zpracována data o vývoji žádného jiného města v České republice. Na tomto odborném zpracování se významně podíleli i odborníci z katedry historie Filozofické fakulty UP, zvláště Michael Viktořík, specialista na fenomén olomoucké pevnosti.

Aplikace je určena nejen odborníkům – historikům, geografům, urbanistům či architektům – ale i široké veřejnosti. Každý si může najít to, co ho osobně zajímá: kdy byly postaveny domy v jeho ulici, jak se měnilo okolí jeho čtvrti nebo jak vypadala Olomouc před sto lety.

Co mají společného města jako Krnov, Kostelec nad Orlicí, Žilina anebo třeba Paříž? Během posledních padesáti let tu, ale i na dalších místech působili či stále působí lékařky a lékaři, kteří se na svoji profesní dráhu vydali v roce 1975 z Olomouce, kde završili na Lékařské fakultě UP studium všeobecného nebo zubního lékařství. Nyní se do města svých studií vrátili a v historických prostorách Vojenské nemocnice Olomouc znovu složili promoční slib.

Při zlaté promoci se v sále barokního kláštera Hradisko sešla sedmdesátka někdejších spolužáků. Za práci, kterou pro pacienty, ale i pro svou alma mater a budoucí generace lékařek a lékařů udělali, jim poděkovala a nejen pevné zdraví do dalších let popřála prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová a děkan Milan Kolář, slavnostním aktem provedla proděkanka Eva Klásková.

„Ať už jste působili v nemocnicích, ambulancích, výzkumu, vzdělávání či ve zdravotní správě, všichni jste přispěli k tomu, že české zdravotnictví patří k nejkvalitnějším v Evropě, ne-li na celém světě. Dovolte mi vyjádřit vám můj veliký respekt,“ uvedla prorektorka.

video_sem

„Velmi si vážím toho, že jsem měl tu čest vás po padesáti letech promovat, a hluboce se skláním před vaší prací a vším, co jste učinili v průběhu vašeho života. Jsem hrdý na to, že jste absolventkami a absolventy naší lékařské fakulty,“ dodal děkan při přípitku.

Promoční slib při slavnostním aktu znovu složila například Anna Loskotová Novotná, která se zaměřila na problematiku popáleninového traumatu a také akupunkturu a stále pracuje jako primářka rehabilitačního centra, nebo Helena Ammi, která dvě desetiletí působila jako zubní lékařka ve Francii.

Pamětní diplom převzal i Alexander Mezírka, který se vedle kardiologie věnoval hudbě a založil v krnovské nemocnici Hospital Dixie Band, oční lékařka Zuzana Válková, která byla zástupkyní přednosty Oční kliniky LF UP a FNOL pro výuku a do oftalmologie uváděla i studenty speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP, nebo Lydie Křižková, která původně vystudovala stomatologii, ale později se vydala psychiatrickým směrem.

Za své dřívější spolužáky při promoci promluvili Jaroslav Opavský a Ladislav Korotvička.

„Měli jsme štěstí, že jsme mezi našimi učiteli měli takové osobnosti, které mimo hlavní téma svého výkladu naznačovaly i to, jak uvažují obecně mimo rámec medicíny. Vzpomeňme například anatoma profesora Zrzavého, který se ve své přednášce zmínil o pevnosti páteře, a to nejen z hlediska anatomického. U dalších jsme oceňovali jiné přednosti – například u profesora Hejtmánka jeho vzornou přípravu z hlediska didaktického, kultivovaný přednes i to, jak nás uváděl do základu kritického a vědeckého myšlení,“ vzpomněl Jaroslav Opavský, emeritní profesor Fakulty tělesné kultury UP, jehož medailon jsme přinesli již dříve zde.

„Zažili jsme obor, kde jsme se o fous minuli se šlapací vrtačkou. Měli jsme tu úžasnou možnost na vlastní kůži prožít revoluční proměnu našeho oboru jako nikdo jiný před námi. I když se změnil svět kolem nás, podstata naší práce zůstala stejná – člověk, empatie, odpovědnost vůči pacientovi i vůči sobě samému,“ připomněl pak Ladislav Korotvička (o němž si více může přečíst zde) ve své řeči, kterou zakončil slovy: „Radujme se tak, jako když jsme byli mladí. Za sebe a věřím, že i za ostatní kamarády a kamarádky dodávám, že v srdci mladí zůstaneme.“

Zlatá promoce patří k tradičním absolventským událostem v kalendáři Lékařské fakulty UP, poprvé se uskutečnila v roce 2010. Kromě toho fakulta pořádá také promoci diamantovou pro absolventy po šedesáti letech od završení studia a oblíbené je také setkání Radicés / Kořeny, na kterém se scházejí „třicetiletí“ absolventi.

Co mají společného města jako Krnov, Kostelec nad Orlicí, Žilina anebo třeba Paříž? Během posledních padesáti let tu, ale i na dalších místech působili či stále působí lékařky a lékaři, kteří se na svoji profesní dráhu vydali v roce 1975 z Olomouce, kde završili na Lékařské fakultě UP studium všeobecného nebo zubního lékařství. Nyní se do města svých studií vrátili a v historických prostorách Vojenské nemocnice Olomouc znovu složili promoční slib.

Při zlaté promoci se v sále barokního kláštera Hradisko sešla sedmdesátka někdejších spolužáků. Za práci, kterou pro pacienty, ale i pro svou alma mater a budoucí generace lékařek a lékařů udělali, jim poděkovala a nejen pevné zdraví do dalších let popřála prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová a děkan Milan Kolář, slavnostním aktem provedla proděkanka Eva Klásková.

„Ať už jste působili v nemocnicích, ambulancích, výzkumu, vzdělávání či ve zdravotní správě, všichni jste přispěli k tomu, že české zdravotnictví patří k nejkvalitnějším v Evropě, ne-li na celém světě. Dovolte mi vyjádřit vám můj veliký respekt,“ uvedla prorektorka.

video_sem

„Velmi si vážím toho, že jsem měl tu čest vás po padesáti letech promovat, a hluboce se skláním před vaší prací a vším, co jste učinili v průběhu vašeho života. Jsem hrdý na to, že jste absolventkami a absolventy naší lékařské fakulty,“ dodal děkan při přípitku.

Promoční slib při slavnostním aktu znovu složila například Anna Loskotová Novotná, která se zaměřila na problematiku popáleninového traumatu a také akupunkturu a stále pracuje jako primářka rehabilitačního centra, nebo Helena Ammi, která dvě desetiletí působila jako zubní lékařka ve Francii.

Pamětní diplom převzal i Alexander Mezírka, který se vedle kardiologie věnoval hudbě a založil v krnovské nemocnici Hospital Dixie Band, oční lékařka Zuzana Válková, která byla zástupkyní přednosty Oční kliniky LF UP a FNOL pro výuku a do oftalmologie uváděla i studenty speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP, nebo Lydie Křižková, která původně vystudovala stomatologii, ale později se vydala psychiatrickým směrem.

Za své dřívější spolužáky při promoci promluvili Jaroslav Opavský a Ladislav Korotvička.

„Měli jsme štěstí, že jsme mezi našimi učiteli měli takové osobnosti, které mimo hlavní téma svého výkladu naznačovaly i to, jak uvažují obecně mimo rámec medicíny. Vzpomeňme například anatoma profesora Zrzavého, který se ve své přednášce zmínil o pevnosti páteře, a to nejen z hlediska anatomického. U dalších jsme oceňovali jiné přednosti – například u profesora Hejtmánka jeho vzornou přípravu z hlediska didaktického, kultivovaný přednes i to, jak nás uváděl do základu kritického a vědeckého myšlení,“ vzpomněl Jaroslav Opavský, emeritní profesor Fakulty tělesné kultury UP, jehož medailon jsme přinesli již dříve zde.

„Zažili jsme obor, kde jsme se o fous minuli se šlapací vrtačkou. Měli jsme tu úžasnou možnost na vlastní kůži prožít revoluční proměnu našeho oboru jako nikdo jiný před námi. I když se změnil svět kolem nás, podstata naší práce zůstala stejná – člověk, empatie, odpovědnost vůči pacientovi i vůči sobě samému,“ připomněl pak Ladislav Korotvička (o němž si více může přečíst zde) ve své řeči, kterou zakončil slovy: „Radujme se tak, jako když jsme byli mladí. Za sebe a věřím, že i za ostatní kamarády a kamarádky dodávám, že v srdci mladí zůstaneme.“

Zlatá promoce patří k tradičním absolventským událostem v kalendáři Lékařské fakulty UP, poprvé se uskutečnila v roce 2010. Kromě toho fakulta pořádá také promoci diamantovou pro absolventy po šedesáti letech od završení studia a oblíbené je také setkání Radicés / Kořeny, na kterém se scházejí „třicetiletí“ absolventi.

Radek Buben, vedoucí Střediska Ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, přijal pozvání Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V rámci cyklu přednášek odborníků bude 2. prosince hovořit na téma Latinská Amerika v labyrintu Donalda Trumpa: cla, intervence, ne/přátelé.

V rámci cyklu přednášek odborníků bude na Univerzitě Palackého přednášet Radek Buben, vedoucí Střediska Ibero-amerických studií FF UK. Odborně se věnuje současné Latinské Americe i jejím politickým systémům.

Latinská Amerika v labyrintu Donalda Trumpa: cla, intervence, ne/přátelé.

2. prosince, od 15 hodin, katedra historie FF UP, Na Hradě 5 (místnost 3.04).

„Nástup Donalda Trumpa, reprezentanta nové konzervativní, často proevangelikální a nativistické pravice, potkal Latinskou Ameriku v čase, kdy se politiky stejného typu prosazují v řadě zemí, od Salvadoru, Ekvádoru po Chile a Argentinu. Řadě latinskoamerických států paralelně nové celní bariéry a přerušování dosavadních obchodních vazeb umožňují posilovat ekonomické vztahy s Čínou. A k tomu si připočtěte protiimigrační tažení a sílící konfrontace s Venezuelou. To vše budí vlny protiamerického resentimentu, a naopak dává křídla řadě jeho ideových stoupenců. Právě o tom a věřím, že ještě o mnohém dalším bude hovořit náš host Radek Buben,“ uvedl k obsahu chystaného setkání Lukáš Perutka, člen katedry historie, jenž má cyklus přednášek odborníků na starosti.

Přednáška o přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k jižním sousedům USA je podle Lukáše Perutky určená nejen univerzitní komunitě, ale i mimouniverzitním zájemcům.

„Přijďte si o tématu něco poslechnout! Přijďte diskutovat!,“ vyzval k účasti do prostor katedry historie všechny, které popsaná oblast zajímá.

Radek Buben, vedoucí Střediska Ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, přijal pozvání Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V rámci cyklu přednášek odborníků bude 2. prosince hovořit na téma Latinská Amerika v labyrintu Donalda Trumpa: cla, intervence, ne/přátelé.

V rámci cyklu přednášek odborníků bude na Univerzitě Palackého přednášet Radek Buben, vedoucí Střediska Ibero-amerických studií FF UK. Odborně se věnuje současné Latinské Americe i jejím politickým systémům.

Latinská Amerika v labyrintu Donalda Trumpa: cla, intervence, ne/přátelé.

2. prosince, od 15 hodin, katedra historie FF UP, Na Hradě 5 (místnost 3.04).

„Nástup Donalda Trumpa, reprezentanta nové konzervativní, často proevangelikální a nativistické pravice, potkal Latinskou Ameriku v čase, kdy se politiky stejného typu prosazují v řadě zemí, od Salvadoru, Ekvádoru po Chile a Argentinu. Řadě latinskoamerických států paralelně nové celní bariéry a přerušování dosavadních obchodních vazeb umožňují posilovat ekonomické vztahy s Čínou. A k tomu si připočtěte protiimigrační tažení a sílící konfrontace s Venezuelou. To vše budí vlny protiamerického resentimentu, a naopak dává křídla řadě jeho ideových stoupenců. Právě o tom a věřím, že ještě o mnohém dalším bude hovořit náš host Radek Buben,“ uvedl k obsahu chystaného setkání Lukáš Perutka, člen katedry historie, jenž má cyklus přednášek odborníků na starosti.

Přednáška o přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k jižním sousedům USA je podle Lukáše Perutky určená nejen univerzitní komunitě, ale i mimouniverzitním zájemcům.

„Přijďte si o tématu něco poslechnout! Přijďte diskutovat!,“ vyzval k účasti do prostor katedry historie všechny, které popsaná oblast zajímá.