Agregátor zdrojů

Už za týden začíná v Olomouci mezinárodní festival Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který od 28. dubna do 3. května nabídne výběr nejvýraznějších dokumentů současnosti, inspirativní hosty a hostky i doprovodný program – venkovní kino, koncerty a DJ sety, VR projekce, přednášky, procházky, vědecké experimenty na náměstí nebo aktivity pro děti i dospívající. Základní vstupné je zdarma, stačí akreditace na webových stránkách festivalu. 

AFO již 61 let ukazuje vědu jako přirozenou součást života. Letos se na festival přihlásilo přibližně 600 titulů z celého světa. O originální cenu v podobě krasohledu skláře Martina Hlubučka se v soutěži uchází 61 dokumentů. Vedle nich se diváci mohou těšit i na snímky v nesoutěžních sekcích, celkem tak festival nabídne 139 filmových titulů.

„Doporučil bych například film O času a vodě, dokumentární adaptaci islandské knihy Andriho Magnasona o vyrovnávání se se ztrátou ledovců i vlastních předků, nebo snímek Super příroda, kolektivní vyznání lásky ke krajině i filmovému materiálu, natočené na historickou kameru Super 8. Můj chemický informační systém ukazuje vědu i život vědce bez příkras jako pro společnost přínosný, ale často přehlížený úděl, André je idiot připomíná nutnost nepodceňovat ani tak elementární vyšetření, jako je kolonoskopie, a film Posmrtné životy zase analyzuje principy mediální propagandy,“ pozval na festival vedoucí programu Dominik Vontor. 

 

Z českých filmů pak stojí za pozornost série Potížistky, zábavná, kolážovitá historie feminismu, Návštěvník Jindřich Polák, portrét zásadního tvůrce žánrových filmů pracující s metodologií nové filmové historie, a v soutěži krátkých filmů například pro dobrou náladu hřejivé pásmo Co se mění?.

„Festival nevnímáme jen jako přehlídku filmů, ale jako platformu pro sdílení, diskuzi a hledání souvislostí. Věda není izolovaná, ale je přítomná v příbězích lidí, v krajině i v každodenních rozhodnutích,“ říká Dominik Vontor. Doplnil, že AFO poprvé nabídne projekce s audiopopisem pro nevidomé a titulky pro neslyšící, zahájení bude tlumočeno do znakového jazyka. Vedle klasických dokumentů se objeví projekty ve virtuální realitě nebo na netradičních lokacích, jako je Husův sbor či hřbitov v Neředíně.

Program mimo filmové sály 

Na náměstí budou oblíbené obří nafukovací modely planety Země a takzvané Astrosféry, která ukazuje podobu hvězdné oblohy, včetně té, kam z Česka nelze dohlédnout. V sobotu se mohou návštěvníci těšit také na nafukovací planetárium. „V doprovodném programu je letos také novinka, takzvané ‚jarní‘ kino, tedy letní kino ve ztížených teplotních podmínkách, ale o to lepší atmosférou. Promítat budeme přímo na olomouckém Horním náměstí, plátno bude stát hned vedle orloje a vybrali jsme tituly, které dokážou zahřát i náhodné kolemjdoucí. Mám radost, že můžeme dostat film zase o něco víc do veřejného prostoru,“ zve na AFO jeho ředitelka Eva Navrátilová. 

Festival jako prostor pro porozumění

Program letošního AFO rozvíjí téma společné řeči napříč řadou sekcí, které se zaměřují na aktuální společenské i osobní otázky. Například sekce Ahoj! Jak se máš? otevírá téma seznamování a proměn mezilidských vztahů v digitální době, zatímco Diagnóza: neznámá přináší silné výpovědi o životě s chronickým onemocněním a upozorňuje na nedostatek pozornosti, které těmto tématům věnujeme. Budoucnost jako prostor obav i naděje reflektují Ozvěny budoucnosti. Kultura vítězství zkoumá naši potřebu soutěžit a význam sportu ve společnosti a AFO Junior nabízí dětem i dospělým prostor pro sdílené objevování světa, empatii a porozumění. Výraznou součástí programu je také sekce Music is Science, která vedle koncertů přináší i audiovizuální performance propojující hudbu, vědu a technologie. Do Olomouce přijede mimo jiné hudebník a producent Max Cooper.

„AFO dlouhodobě ukazuje, jak důležitou roli hraje univerzita nejen jako místo pro vzdělávání, vědu a výzkum, ale také jako aktivní součást naší společnosti. Festival je jedním z nejvýraznějších příkladů naplňování tzv. třetí role univerzity – otevírá vědu veřejnosti, podporuje dialog a přispívá k porozumění současnému světu. Velmi si cením toho, že se na jeho organizaci významně podílejí studentky a studenti Univerzity Palackého,“ řekl rektor UP Michael Kohajda.

AFO láká na osobnosti světového formátu

Do Olomouce přijede režisér filmu Underland (Podzemí) Robert Petit nebo americká filmařka Erin Espelie a britský vulkanolog a filmař Clive Oppenheimer. Oba na AFO představí ve světových premiérách své filmy Ideas of Order (Představy o řádu) a Vulcano Voices (Volání vulkánu). Program doplní i projekty na pomezí filmu, vědy a nových médií, například Hacking at Leaves (Hackuj jako Navajo) od Johannesa Grenzfurthnera nebo Phenomena: Když prvky tančí v režii Josefa Gatti. Mezi hosty nechybí ani americká novinářka Molly Webster a choreografka Marika Hedemyr. 

Kromě zahraničních se návštěvníci potkají například s Danielem Stachem, Markétou Šetinovou, Vojtěchem Mýlkem, Anežkou Daškovou, Prokopem Pithartem nebo Danielem Kortusem. Program doplní i další hosté napříč obory – od vědy přes média až po umění.

Věda potřebuje společný jazyk

Téma letošního ročníku rezonuje i mezi vědeckými institucemi a partnery festivalu. Na důležitost mezioborové komunikace upozorňuje ředitel Pavel Banáš z vysokoškolského ústavu CATRIN UP. „Když jsem se dozvěděl, že téma letošního AFO je společná řeč, okamžitě mě napadlo, jak zásadní je právě pro vědu. Ta se v posledním století neuvěřitelně specializovala a každý obor si vytvořil vlastní jazyk, přitom ty nejzásadnější objevy dnes vznikají na jejich rozhraní. Hledání společné řeči je proto podmínkou skutečně průlomového výzkumu.“

Podle Jana Konvalinky, ředitele ÚOCHB AV ČR, má festival význam i v mezinárodním kontextu: „To, co se za několik posledních desetiletí podařilo festivalu AFO, je v evropském i světovém kontextu zcela ojedinělé. Je nám ctí, že takové akci můžeme pomáhat.“ Podporu festivalu zdůrazňuje i proděkan Přírodovědecké fakulty UP Jan Hlaváč: „Festival propojuje vědu s veřejností a ukazuje, že i složitá témata lze komunikovat srozumitelně a atraktivně. Sdílíme důraz na kritické myšlení, otevřenost a hledání řešení současných výzev.“

Academia Film Olomouc (AFO) je dnes největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Kompletní program každého festivalového dne je dostupný zde.

Už za týden začíná v Olomouci mezinárodní festival Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který od 28. dubna do 3. května nabídne výběr nejvýraznějších dokumentů současnosti, inspirativní hosty a hostky i doprovodný program – venkovní kino, koncerty a DJ sety, VR projekce, přednášky, procházky, vědecké experimenty na náměstí nebo aktivity pro děti i dospívající. Základní vstupné je zdarma, stačí akreditace na webových stránkách festivalu. 

AFO již 61 let ukazuje vědu jako přirozenou součást života. Letos se na festival přihlásilo přibližně 600 titulů z celého světa. O originální cenu v podobě krasohledu skláře Martina Hlubučka se v soutěži uchází 61 dokumentů. Vedle nich se diváci mohou těšit i na snímky v nesoutěžních sekcích, celkem tak festival nabídne 139 filmových titulů.

„Doporučil bych například film O času a vodě, dokumentární adaptaci islandské knihy Andriho Magnasona o vyrovnávání se se ztrátou ledovců i vlastních předků, nebo snímek Super příroda, kolektivní vyznání lásky ke krajině i filmovému materiálu, natočené na historickou kameru Super 8. Můj chemický informační systém ukazuje vědu i život vědce bez příkras jako pro společnost přínosný, ale často přehlížený úděl, André je idiot připomíná nutnost nepodceňovat ani tak elementární vyšetření, jako je kolonoskopie, a film Posmrtné životy zase analyzuje principy mediální propagandy,“ pozval na festival vedoucí programu Dominik Vontor. 

 

Z českých filmů pak stojí za pozornost série Potížistky, zábavná, kolážovitá historie feminismu, Návštěvník Jindřich Polák, portrét zásadního tvůrce žánrových filmů pracující s metodologií nové filmové historie, a v soutěži krátkých filmů například pro dobrou náladu hřejivé pásmo Co se mění?.

„Festival nevnímáme jen jako přehlídku filmů, ale jako platformu pro sdílení, diskuzi a hledání souvislostí. Věda není izolovaná, ale je přítomná v příbězích lidí, v krajině i v každodenních rozhodnutích,“ říká Dominik Vontor. Doplnil, že AFO poprvé nabídne projekce s audiopopisem pro nevidomé a titulky pro neslyšící, zahájení bude tlumočeno do znakového jazyka. Vedle klasických dokumentů se objeví projekty ve virtuální realitě nebo na netradičních lokacích, jako je Husův sbor či hřbitov v Neředíně.

Program mimo filmové sály 

Na náměstí budou oblíbené obří nafukovací modely planety Země a takzvané Astrosféry, která ukazuje podobu hvězdné oblohy, včetně té, kam z Česka nelze dohlédnout. V sobotu se mohou návštěvníci těšit také na nafukovací planetárium. „V doprovodném programu je letos také novinka, takzvané ‚jarní‘ kino, tedy letní kino ve ztížených teplotních podmínkách, ale o to lepší atmosférou. Promítat budeme přímo na olomouckém Horním náměstí, plátno bude stát hned vedle orloje a vybrali jsme tituly, které dokážou zahřát i náhodné kolemjdoucí. Mám radost, že můžeme dostat film zase o něco víc do veřejného prostoru,“ zve na AFO jeho ředitelka Eva Navrátilová. 

Festival jako prostor pro porozumění

Program letošního AFO rozvíjí téma společné řeči napříč řadou sekcí, které se zaměřují na aktuální společenské i osobní otázky. Například sekce Ahoj! Jak se máš? otevírá téma seznamování a proměn mezilidských vztahů v digitální době, zatímco Diagnóza: neznámá přináší silné výpovědi o životě s chronickým onemocněním a upozorňuje na nedostatek pozornosti, které těmto tématům věnujeme. Budoucnost jako prostor obav i naděje reflektují Ozvěny budoucnosti. Kultura vítězství zkoumá naši potřebu soutěžit a význam sportu ve společnosti a AFO Junior nabízí dětem i dospělým prostor pro sdílené objevování světa, empatii a porozumění. Výraznou součástí programu je také sekce Music is Science, která vedle koncertů přináší i audiovizuální performance propojující hudbu, vědu a technologie. Do Olomouce přijede mimo jiné hudebník a producent Max Cooper.

„AFO dlouhodobě ukazuje, jak důležitou roli hraje univerzita nejen jako místo pro vzdělávání, vědu a výzkum, ale také jako aktivní součást naší společnosti. Festival je jedním z nejvýraznějších příkladů naplňování tzv. třetí role univerzity – otevírá vědu veřejnosti, podporuje dialog a přispívá k porozumění současnému světu. Velmi si cením toho, že se na jeho organizaci významně podílejí studentky a studenti Univerzity Palackého,“ řekl rektor UP Michael Kohajda.

AFO láká na osobnosti světového formátu

Do Olomouce přijede režisér filmu Underland (Podzemí) Robert Petit nebo americká filmařka Erin Espelie a britský vulkanolog a filmař Clive Oppenheimer. Oba na AFO představí ve světových premiérách své filmy Ideas of Order (Představy o řádu) a Vulcano Voices (Volání vulkánu). Program doplní i projekty na pomezí filmu, vědy a nových médií, například Hacking at Leaves (Hackuj jako Navajo) od Johannesa Grenzfurthnera nebo Phenomena: Když prvky tančí v režii Josefa Gatti. Mezi hosty nechybí ani americká novinářka Molly Webster a choreografka Marika Hedemyr. 

Kromě zahraničních se návštěvníci potkají například s Danielem Stachem, Markétou Šetinovou, Vojtěchem Mýlkem, Anežkou Daškovou, Prokopem Pithartem nebo Danielem Kortusem. Program doplní i další hosté napříč obory – od vědy přes média až po umění.

Věda potřebuje společný jazyk

Téma letošního ročníku rezonuje i mezi vědeckými institucemi a partnery festivalu. Na důležitost mezioborové komunikace upozorňuje ředitel Pavel Banáš z vysokoškolského ústavu CATRIN UP. „Když jsem se dozvěděl, že téma letošního AFO je společná řeč, okamžitě mě napadlo, jak zásadní je právě pro vědu. Ta se v posledním století neuvěřitelně specializovala a každý obor si vytvořil vlastní jazyk, přitom ty nejzásadnější objevy dnes vznikají na jejich rozhraní. Hledání společné řeči je proto podmínkou skutečně průlomového výzkumu.“

Podle Jana Konvalinky, ředitele ÚOCHB AV ČR, má festival význam i v mezinárodním kontextu: „To, co se za několik posledních desetiletí podařilo festivalu AFO, je v evropském i světovém kontextu zcela ojedinělé. Je nám ctí, že takové akci můžeme pomáhat.“ Podporu festivalu zdůrazňuje i proděkan Přírodovědecké fakulty UP Jan Hlaváč: „Festival propojuje vědu s veřejností a ukazuje, že i složitá témata lze komunikovat srozumitelně a atraktivně. Sdílíme důraz na kritické myšlení, otevřenost a hledání řešení současných výzev.“

Academia Film Olomouc (AFO) je dnes největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Kompletní program každého festivalového dne je dostupný zde.

The Institute of Physics has received an award for a video about the testing of silicon sensors for CERN. The reason? The video, made for the institute's social media, explains the testing process in a way that is both clear and engaging. The award itself takes the form of a statuette resembling a film Oscar.

Fyzikální ústav získal ocenění za video o testování křemíkových senzorů pro CERN. Důvod? Video točené pro sociální sítě FZU srozumitelně a poutavě přibližuje, jak testování senzorů ve skutečnosti probíhá. Samotná cena má podobu sošky připomínající filmového Oscara.

Sports as a tool for healthier and more cohesive cities was the central theme of this year’s EUniverCities network meeting, which was also attended by Palacký University. Representatives from universities and cities across Europe gathered in Innsbruck, Austria, to share experiences on how physical activity can strengthen public health and social cohesion.

Discussions and concrete examples from practice showed that sport today significantly transcends its traditional role. It can contribute to improving quality of life, prevent social isolation, or help bridge gaps between different population groups. It is precisely the intersection of sport, urban planning, and public health that is thus coming to the forefront of European cities’ interests.

Cooperation between the University and the City

The Olomouc delegation consisted of representatives from the Faculty of Science and the Rector’s Office of Palacký University, along with representatives of the City of Olomouc. According to them, their joint participation confirms that without close cooperation between the academic sphere and local government, such topics cannot be effectively developed. “It is very enriching to see how sports and physical activity are utilised right here in Innsbruck and how the city and scientists have been collaborating on joint research over the long term. It was also inspiring for me to see how other cities collaborate with their universities,” said Simona Šafaříková from the Department of Development and Environmental Studies at the Faculty of Science.

“It is very enriching to see how sports and physical activity are utilised right here in Innsbruck and how the city and researchers have been collaborating on joint research over the long term.” Simona Šafaříková

The meeting’s programme included not only presentations by experts from the local university and city hall but also a series of workshops focused on active mobility, promoting a healthy lifestyle, and the sustainable use of natural spaces. The topics of inclusion and equal opportunity also played a significant role—participants discussed how to adapt sports infrastructure for seniors, women, migrants, and people with disabilities.

From Inspiration to Future Projects

The programme also included field trips to projects that combine sports, architecture, and sustainable development, such as the GreenINN student housing complex. According to participants, these examples demonstrate that systematic support for physical activity can be a natural part of modern urban planning.

Participation in the EUniverCities network provided the Olomouc delegation with new contacts and concrete ideas that Palacký University, together with the city of Olomouc, intends to utilise in preparing future projects. They plan to focus specifically on areas where the promotion of health, sports, and the quality of the urban environment intersect.

Sport jako nástroj pro zdravější a soudržnější města byl ústředním tématem letošního setkání sítě EUniverCities, kterého se zúčastnila také Univerzita Palackého. V rakouském Innsbrucku se sešli zástupci univerzit a měst z celé Evropy, aby sdíleli zkušenosti s tím, jak lze prostřednictvím pohybových aktivit posilovat veřejné zdraví i sociální soudržnost.

Diskuze i konkrétní příklady z praxe ukázaly, že sport dnes výrazně přesahuje svou tradiční roli. Může přispívat ke zlepšení kvality života, předcházet sociální izolaci nebo pomáhat vyrovnávat rozdíly mezi různými skupinami obyvatel. Právě propojení sportu, urbanismu a veřejného zdraví se tak dostává do popředí zájmu evropských měst.

Spolupráce univerzity a města 

Olomouckou delegaci tvořili zástupci přírodovědecké fakulty a rektorátu Univerzity Palackého spolu s představiteli města Olomouc. Společná účast podle nich potvrzuje, že bez úzké spolupráce mezi akademickou sférou a samosprávou nelze podobná témata efektivně rozvíjet. „Je velmi obohacující vidět, jakým způsobem se využívá sport a pohybová aktivita přímo v Innsbrucku a jak vzájemně dlouhodobě spolupracuje město a vědci na společném výzkumu. Inspirací pro mě bylo také vidět, jak spolupracují ostatní města se svými univerzitami,“ uvedla Simona Šafaříková z katedry rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty.

„Je velmi obohacující vidět, jakým způsobem se využívá sport a pohybová aktivita přímo v Innsbrucku a jak vzájemně dlouhodobě spolupracuje město a vědci na společném výzkumu.“ Simona Šafaříková

Program setkání nabídl nejen prezentace odborníků z místní univerzity a magistrátu, ale i řadu workshopů zaměřených například na aktivní mobilitu, podporu zdravého životního stylu nebo udržitelné využívání přírodních prostor. Významnou roli hrála také témata inkluze a rovnosti příležitostí – účastníci debatovali o tom, jak přizpůsobit sportovní infrastrukturu seniorům, ženám, migrantům či lidem se zdravotním postižením.

Od inspirace k dalším projektům

Součástí programu byly i exkurze do projektů, které propojují sport, architekturu a udržitelný rozvoj, například do studentského bydlení GreenINN. Tyto příklady podle účastníků ukazují, že systematická podpora pohybu může být přirozenou součástí plánování moderního města.

Účast v síti EUniverCities přinesla olomoucké delegaci nové kontakty i konkrétní podněty, které chce Univerzita Palackého spolu s městem Olomouc využít při přípravě dalších projektů. Zaměřit se chtějí právě na oblasti, kde se protíná podpora zdraví, sportu a kvality městského prostředí.

O konferenci jsme psali i zde.

Sport jako nástroj pro zdravější a soudržnější města byl ústředním tématem letošního setkání sítě EUniverCities, kterého se zúčastnila také Univerzita Palackého. V rakouském Innsbrucku se sešli zástupci univerzit a měst z celé Evropy, aby sdíleli zkušenosti s tím, jak lze prostřednictvím pohybových aktivit posilovat veřejné zdraví i sociální soudržnost.

Diskuze i konkrétní příklady z praxe ukázaly, že sport dnes výrazně přesahuje svou tradiční roli. Může přispívat ke zlepšení kvality života, předcházet sociální izolaci nebo pomáhat vyrovnávat rozdíly mezi různými skupinami obyvatel. Právě propojení sportu, urbanismu a veřejného zdraví se tak dostává do popředí zájmu evropských měst.

Spolupráce univerzity a města 

Olomouckou delegaci tvořili zástupci přírodovědecké fakulty a rektorátu Univerzity Palackého spolu s představiteli města Olomouc. Společná účast podle nich potvrzuje, že bez úzké spolupráce mezi akademickou sférou a samosprávou nelze podobná témata efektivně rozvíjet. „Je velmi obohacující vidět, jakým způsobem se využívá sport a pohybová aktivita přímo v Innsbrucku a jak vzájemně dlouhodobě spolupracuje město a vědci na společném výzkumu. Inspirací pro mě bylo také vidět, jak spolupracují ostatní města se svými univerzitami,“ uvedla Simona Šafaříková z katedry rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty.

„Je velmi obohacující vidět, jakým způsobem se využívá sport a pohybová aktivita přímo v Innsbrucku a jak vzájemně dlouhodobě spolupracuje město a vědci na společném výzkumu.“ Simona Šafaříková

Program setkání nabídl nejen prezentace odborníků z místní univerzity a magistrátu, ale i řadu workshopů zaměřených například na aktivní mobilitu, podporu zdravého životního stylu nebo udržitelné využívání přírodních prostor. Významnou roli hrála také témata inkluze a rovnosti příležitostí – účastníci debatovali o tom, jak přizpůsobit sportovní infrastrukturu seniorům, ženám, migrantům či lidem se zdravotním postižením.

Od inspirace k dalším projektům

Součástí programu byly i exkurze do projektů, které propojují sport, architekturu a udržitelný rozvoj, například do studentského bydlení GreenINN. Tyto příklady podle účastníků ukazují, že systematická podpora pohybu může být přirozenou součástí plánování moderního města.

Účast v síti EUniverCities přinesla olomoucké delegaci nové kontakty i konkrétní podněty, které chce Univerzita Palackého spolu s městem Olomouc využít při přípravě dalších projektů. Zaměřit se chtějí právě na oblasti, kde se protíná podpora zdraví, sportu a kvality městského prostředí.

O konferenci jsme psali i zde.

Jak mluvit o pocitech, které v lidech vyvolává klimatická krize? I na tuto otázku nabídne odpověď letošní Den Země na Univerzitě Palackého. Ve středu 22. dubna 2026 propojí odbornou debatu, komentovanou procházku areálem UP i další aktivity zaměřené na udržitelnost. Do části programu se může zapojit také veřejnost.

Celosvětový Den Země, který každoročně upozorňuje na potřebu ochrany životního prostředí, si opět připomene také Univerzita Palackého v programu, který připravuje Dobrovolnické centrum UP a Udržitelná univerzita. Od 15:30 jej ve Studentském klubu zahájí přednáška a diskuze věnovaná aktuálnímu tématu – environmentálnímu žalu, tedy emocím spojeným s klimatickou a ekologickou krizí. Odborný pohled nabídne Renata Svobodová z Institutu 2050, která se věnuje psychologii změny klimatu. Dopady environmentální krize na psychiku člověka přiblíží Matěj Mičulka z katedry psychologie FF UP a etický a filozofický rozměr doplní Ondřej Beran z Univerzity Pardubice. Akce je otevřená veřejnosti a není nutná registrace.

Na debatu naváže od 17:15 komentovaná procházka areálem univerzity se srazem v Parkánových zahradách (přístup z průchodu mezi ulicí Křížkovského 10–12 a Bezručovými sady). Účastníci během ní nahlédnou do konkrétních kroků, kterými se Univerzita Palackého snaží snižovat svůj dopad na životní prostředí, i do dalších udržitelných iniciativ napříč univerzitou.

Program uzavře od 18:30 neformální setkání v komunitní zahrádce na Václavkách, kde je pro studenty a zaměstnance UP připraveno společné grilování. Součástí oslav Dne Země bude také sběr nepotřebných věcí pro Bazar UP a rozšířená nabídka bezmasých a rostlinných pokrmů v menzách.

Podrobnosti o programu jsou k dispozici na webu Dobrovolnického centra UP.

Jak mluvit o pocitech, které v lidech vyvolává klimatická krize? I na tuto otázku nabídne odpověď letošní Den Země na Univerzitě Palackého. Ve středu 22. dubna 2026 propojí odbornou debatu, komentovanou procházku areálem UP i další aktivity zaměřené na udržitelnost. Do části programu se může zapojit také veřejnost.

Celosvětový Den Země, který každoročně upozorňuje na potřebu ochrany životního prostředí, si opět připomene také Univerzita Palackého v programu, který připravuje Dobrovolnické centrum UP a Udržitelná univerzita. Od 15:30 jej ve Studentském klubu zahájí přednáška a diskuze věnovaná aktuálnímu tématu – environmentálnímu žalu, tedy emocím spojeným s klimatickou a ekologickou krizí. Odborný pohled nabídne Renata Svobodová z Institutu 2050, která se věnuje psychologii změny klimatu. Dopady environmentální krize na psychiku člověka přiblíží Matěj Mičulka z katedry psychologie FF UP a etický a filozofický rozměr doplní Ondřej Beran z Univerzity Pardubice. Akce je otevřená veřejnosti a není nutná registrace.

Na debatu naváže od 17:15 komentovaná procházka areálem univerzity se srazem v Parkánových zahradách (přístup z průchodu mezi ulicí Křížkovského 10–12 a Bezručovými sady). Účastníci během ní nahlédnou do konkrétních kroků, kterými se Univerzita Palackého snaží snižovat svůj dopad na životní prostředí, i do dalších udržitelných iniciativ napříč univerzitou.

Program uzavře od 18:30 neformální setkání v komunitní zahrádce na Václavkách, kde je pro studenty a zaměstnance UP připraveno společné grilování. Součástí oslav Dne Země bude také sběr nepotřebných věcí pro Bazar UP a rozšířená nabídka bezmasých a rostlinných pokrmů v menzách.

Podrobnosti o programu jsou k dispozici na webu Dobrovolnického centra UP.

Taneční království, vlakový tábor, týden v koňském sedle, mažoretky, bajkeři nebo science camp i letní škola optiky. Univerzita Palackého (UP) nabízí dětem a mládeži možnost trávit prázdniny aktivně. Během července a srpna mohou sportovat, vzdělávat se, bádat i relaxovat. V bohaté nabídce táborů a letních škol najdou rodiče možnosti pro děti od 3 let až po středoškoláky.

Stovky dětí ve věku od 3 let až do puberty si každoročně užívají letní příměstské tábory s Akademik sport centrem Univerzity Palackého (ASC), nazvané Léto dětí. V nabídce jsou pohádková, divadelní, taneční, sportovní i naučná zaměření, registrace byly spuštěny v předchozích dnech.

„Naše příměstské tábory se těší velké oblibě veřejnosti už téměř 30 let. Jsme momentálně jedinou organizací v Olomouci, která je pořádá v tak rozsáhlém tematickém, prostorovém i personálním rozsahu. I když se letos kvůli rekonstrukci sportovní haly konají tábory v provizorních prostorách univerzitních kolejí, budou profesionálně připraveny jako každý rok,“ přibližuje za ASC Hana Vyroubalová.

Prázdninové vyžití i bádání nabízí dětem, teenagerům nebo středoškolákům také Pevnost poznání či přírodovědecká fakulta. Poslední volná místa nabízí Junior tým pro děti od 7 do 9 let, Expert tým pro děti ve věku 10 až 12 let a Science Camp Pevnosti poznání pro 12leté až 14leté děti.

Letní škola Badatele přírodovědecké fakulty zase nabízí studentům všech typů středních škol ve věku 15+ příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. Na Letní škole optiky tamtéž se středoškoláci od 16 let zase dozví základní informace ze stěžejních oblastí optiky – šíření světla, lom světla, konstrukce optických přístrojů, mikroskopie, lasery, měření spektra.

Aktuální informace a přehledný souhrn prázdninových aktivit s UP najdete na webu letních táborů Univerzity Palackého.

Taneční království, vlakový tábor, týden v koňském sedle, mažoretky, bajkeři nebo science camp i letní škola optiky. Univerzita Palackého (UP) nabízí dětem a mládeži možnost trávit prázdniny aktivně. Během července a srpna mohou sportovat, vzdělávat se, bádat i relaxovat. V bohaté nabídce táborů a letních škol najdou rodiče možnosti pro děti od 3 let až po středoškoláky.

Stovky dětí ve věku od 3 let až do puberty si každoročně užívají letní příměstské tábory s Akademik sport centrem Univerzity Palackého (ASC), nazvané Léto dětí. V nabídce jsou pohádková, divadelní, taneční, sportovní i naučná zaměření, registrace byly spuštěny v předchozích dnech.

„Naše příměstské tábory se těší velké oblibě veřejnosti už téměř 30 let. Jsme momentálně jedinou organizací v Olomouci, která je pořádá v tak rozsáhlém tematickém, prostorovém i personálním rozsahu. I když se letos kvůli rekonstrukci sportovní haly konají tábory v provizorních prostorách univerzitních kolejí, budou profesionálně připraveny jako každý rok,“ přibližuje za ASC Hana Vyroubalová.

Prázdninové vyžití i bádání nabízí dětem, teenagerům nebo středoškolákům také Pevnost poznání či přírodovědecká fakulta. Poslední volná místa nabízí Junior tým pro děti od 7 do 9 let, Expert tým pro děti ve věku 10 až 12 let a Science Camp Pevnosti poznání pro 12leté až 14leté děti.

Letní škola Badatele přírodovědecké fakulty zase nabízí studentům všech typů středních škol ve věku 15+ příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. Na Letní škole optiky tamtéž se středoškoláci od 16 let zase dozví základní informace ze stěžejních oblastí optiky – šíření světla, lom světla, konstrukce optických přístrojů, mikroskopie, lasery, měření spektra.

Aktuální informace a přehledný souhrn prázdninových aktivit s UP najdete na webu letních táborů Univerzity Palackého.

Počítat ptáky na krmítku, sledovat úhyny včel po zimě, mapovat nářečí nebo se podílet na bezpečnějších cestách dětí do školy. To jsou jen některé z projektů občanské vědy, které rozvíjejí odborníci z Univerzity Palackého a do nichž se můžete zapojit i vy. Například už 24. až 27. dubna mapováním druhové rozmanitosti na území Olomouce.

Zapojení široké veřejnosti do sběru dat pod taktovkou profesionálních vědců není nový fenomén. Historie občanské vědy sahá až do 18. století. Většinou se jednalo o pozorování ptáků, rostlin či noční oblohy.  

V době, kdy věda bojuje s nalomenou důvěrou veřejnosti, jsou projekty, při nichž si na vědecké bádání může sáhnout úplně každý, skvělým nástrojem, jak lidem akademické poznání a výzkum přibližovat.

Funguje to jednoduše. Tam, kde by vědci museli vynaložit obrovské úsilí a finance, přizvou ke sběru dat veřejnost. A stejně jako před několika staletími stále nejvíce bodují projekty týkající se přírody.

Nově se například Olomouc připojuje k celosvětové iniciativě City Nature Challange, která již pojedenácté bude mapovat druhovou rozmanitost v městském prostředí. Díky mobilní aplikaci iNaturalist může každý zájemce 24. – 27. dubna při procházce městem pohodlně zaznamenávat pozorované rostliny, živočichy a houby. Odborníci poté data vyhodnotí a budou moci sledovat vývoj fauny a flóry na území Olomouce. Více o akci jsme psali zde. 

Sčítání okřídlených sousedů

Téměř 40 tisíc dobrovolníků se letos v prvním lednovém víkendu zapojilo do sčítání ptáků na krmítku v rámci oblíbené akce Ptačí hodinka. Tu po vzoru zahraničí pořádala již desátým rokem Česká společnost ornitologická, v jejímž čele stojí Peter Adamík působící na katedře zoologie PřF UP. Nejen o ptačí hodince si můžete poslechnou podcast s Peterem Adamíkem v rámci Studia UP.

Dalším známým projektem občanské vědy na UP je COLOSS monitorující úhyny včelstev. Pod vedením Jiřího Danihlíka a Jana Bruse z přírodovědecké fakulty včelaři hlásí stav svých včelnic po zimě. Díky tomuto projektu také mohou vědci navrhovat nová a účinná opatření v boji proti včelím škůdcům.

Věda na podtácku

Příkladem, kdy se občanská věda překlopí do konkrétního řešení ve městě, je dlouhodobý projekt Bezpečná cesta do školy, na němž se podílel Michal Vorlíček z Fakulty tělesné kultury UP. Žáci a žákyně olomouckých základních škol v dotazníku vyplňovali místa, která považují za nebezpečná – od chybějících přechodů po špatně osvětlená zákoutí. Na jejich základě se město na dané lokality v budoucnu může zaměřit.

Že se věda nejlépe komunikuje v neformálním prostředí, bezezbytku naplňuje iniciativa Víta Voženílka z katedry geoinformatiky. Ten s kolegy dlouhodobě spolupracuje na tvorbě Atlasu nářečí českého jazyka. Data se rozhodli sbírat mimo jiné velmi originálním způsobem – pomocí pivních podtácků. Na nich je vždy z jedné strany předmět běžné potřeby, který nese v různých nářečích různá pojmenování. Z druhé strany je QR kód, který odkazuje na web, kde může návštěvník vyplnit údaje o tom, jak se daný předmět nazývá v místě jeho bydliště či rodiště. Tento typ propagace vědy tak šíří povědomí o odlišnosti jazyka velmi nenásilným způsobem, a navíc si díky němu lidé mají o čem povídat při pití zlatavého moku.

Další tuzemské příklady občanské vědy a možnosti zapojení najdete zde.

 

 

 

 

 

 

 

Počítat ptáky na krmítku, sledovat úhyny včel po zimě, mapovat nářečí nebo se podílet na bezpečnějších cestách dětí do školy. To jsou jen některé z projektů občanské vědy, které rozvíjejí odborníci z Univerzity Palackého a do nichž se můžete zapojit i vy. Například už 24. až 27. dubna mapováním druhové rozmanitosti na území Olomouce.

Zapojení široké veřejnosti do sběru dat pod taktovkou profesionálních vědců není nový fenomén. Historie občanské vědy sahá až do 18. století. Většinou se jednalo o pozorování ptáků, rostlin či noční oblohy.  

V době, kdy věda bojuje s nalomenou důvěrou veřejnosti, jsou projekty, při nichž si na vědecké bádání může sáhnout úplně každý, skvělým nástrojem, jak lidem akademické poznání a výzkum přibližovat.

Funguje to jednoduše. Tam, kde by vědci museli vynaložit obrovské úsilí a finance, přizvou ke sběru dat veřejnost. A stejně jako před několika staletími stále nejvíce bodují projekty týkající se přírody.

Nově se například Olomouc připojuje k celosvětové iniciativě City Nature Challange, která již pojedenácté bude mapovat druhovou rozmanitost v městském prostředí. Díky mobilní aplikaci iNaturalist může každý zájemce 24. – 27. dubna při procházce městem pohodlně zaznamenávat pozorované rostliny, živočichy a houby. Odborníci poté data vyhodnotí a budou moci sledovat vývoj fauny a flóry na území Olomouce. Více o akci jsme psali zde. 

Sčítání okřídlených sousedů

Téměř 40 tisíc dobrovolníků se letos v prvním lednovém víkendu zapojilo do sčítání ptáků na krmítku v rámci oblíbené akce Ptačí hodinka. Tu po vzoru zahraničí pořádala již desátým rokem Česká společnost ornitologická, v jejímž čele stojí Peter Adamík působící na katedře zoologie PřF UP. Nejen o ptačí hodince si můžete poslechnou podcast s Peterem Adamíkem v rámci Studia UP.

Dalším známým projektem občanské vědy na UP je COLOSS monitorující úhyny včelstev. Pod vedením Jiřího Danihlíka a Jana Bruse z přírodovědecké fakulty včelaři hlásí stav svých včelnic po zimě. Díky tomuto projektu také mohou vědci navrhovat nová a účinná opatření v boji proti včelím škůdcům.

Věda na podtácku

Příkladem, kdy se občanská věda překlopí do konkrétního řešení ve městě, je dlouhodobý projekt Bezpečná cesta do školy, na němž se podílel Michal Vorlíček z Fakulty tělesné kultury UP. Žáci a žákyně olomouckých základních škol v dotazníku vyplňovali místa, která považují za nebezpečná – od chybějících přechodů po špatně osvětlená zákoutí. Na jejich základě se město na dané lokality v budoucnu může zaměřit.

Že se věda nejlépe komunikuje v neformálním prostředí, bezezbytku naplňuje iniciativa Víta Voženílka z katedry geoinformatiky. Ten s kolegy dlouhodobě spolupracuje na tvorbě Atlasu nářečí českého jazyka. Data se rozhodli sbírat mimo jiné velmi originálním způsobem – pomocí pivních podtácků. Na nich je vždy z jedné strany předmět běžné potřeby, který nese v různých nářečích různá pojmenování. Z druhé strany je QR kód, který odkazuje na web, kde může návštěvník vyplnit údaje o tom, jak se daný předmět nazývá v místě jeho bydliště či rodiště. Tento typ propagace vědy tak šíří povědomí o odlišnosti jazyka velmi nenásilným způsobem, a navíc si díky němu lidé mají o čem povídat při pití zlatavého moku.

Další tuzemské příklady občanské vědy a možnosti zapojení najdete zde.

 

 

 

 

 

 

 

Pestrou a hojně navštívenou vernisáží začala tento týden na katedře romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého výstava Filozofujme!. Připravilo ji Francouzské centrum UP ve spolupráci s platformou Pink Box a k vidění je až do poloviny června.

Stěžejním momentem vernisáže byla přednáška diplomata Petra Tůmy Rok po boku Paula Ricœura. Petr Tůma je hostujícím profesorem na FF UP a po boku Paula Ricœura, jednoho z nejvýznamnějších francouzských filozofů druhé poloviny 20. století, strávil rok během svých studií.

foto_sem_4

„Návštěvníci měli možnost dozvědět se, jak slavný francouzský filozof na sklonku života ve společnosti studenta Tůmy trávil své všední dny, jakými tématy se zabýval, jakou hudbu rád poslouchal či kteří jeho kolegové a žáci sehráli v jeho životě důležitou roli," shrnul Jan Zatloukal, vedoucí Francouzského centra UP.

Zahájení výstavy doprovodily i dvě skladby pro příčnou flétnu v podání Anety Sentivanové.

foto_sem_4

„Naše výstava vychází z českých překladů francouzské knižní edice Les Petits Platons. Otevírá myšlenky významných světových filozofů způsobem, který je přístupný dospělým i dětem. Současně podněcuje k vlastnímu přemýšlení, interpretaci a sdílení názorů," dodal vedoucí Francouzského centra UP.

Platforma Pink Box se věnuje jak rozvoji filozofie pro děti, tak i praktické aplikaci filozofického uvažování a kritického myšlení v každodenním životě.

V prostorách katedry romanistiky FF UP je expozice volně přístupná do 14. června. Zájemci z řad škol i veřejnosti se po dobu jejího konání mohou hlásit také na související tematické workshopy, které se budou konat ve Francouzském centru. Téma i průběh každé dílny je možné po dohodě s platformou Pink Box přizpůsobit zájmům a věku účastníků, od předškoláků až po dospělé.

Podrobnější informace a kontakty jsou k dispozici na webu platformy Pink Box. Výstava Filozofujme! je součástí univerzitního frankofonního jara. O jeho programu více zde. 

Pestrou a hojně navštívenou vernisáží začala tento týden na katedře romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého výstava Filozofujme!. Připravilo ji Francouzské centrum UP ve spolupráci s platformou Pink Box a k vidění je až do poloviny června.

Stěžejním momentem vernisáže byla přednáška diplomata Petra Tůmy Rok po boku Paula Ricœura. Petr Tůma je hostujícím profesorem na FF UP a po boku Paula Ricœura, jednoho z nejvýznamnějších francouzských filozofů druhé poloviny 20. století, strávil rok během svých studií.

foto_sem_4

„Návštěvníci měli možnost dozvědět se, jak slavný francouzský filozof na sklonku života ve společnosti studenta Tůmy trávil své všední dny, jakými tématy se zabýval, jakou hudbu rád poslouchal či kteří jeho kolegové a žáci sehráli v jeho životě důležitou roli," shrnul Jan Zatloukal, vedoucí Francouzského centra UP.

Zahájení výstavy doprovodily i dvě skladby pro příčnou flétnu v podání Anety Sentivanové.

foto_sem_4

„Naše výstava vychází z českých překladů francouzské knižní edice Les Petits Platons. Otevírá myšlenky významných světových filozofů způsobem, který je přístupný dospělým i dětem. Současně podněcuje k vlastnímu přemýšlení, interpretaci a sdílení názorů," dodal vedoucí Francouzského centra UP.

Platforma Pink Box se věnuje jak rozvoji filozofie pro děti, tak i praktické aplikaci filozofického uvažování a kritického myšlení v každodenním životě.

V prostorách katedry romanistiky FF UP je expozice volně přístupná do 14. června. Zájemci z řad škol i veřejnosti se po dobu jejího konání mohou hlásit také na související tematické workshopy, které se budou konat ve Francouzském centru. Téma i průběh každé dílny je možné po dohodě s platformou Pink Box přizpůsobit zájmům a věku účastníků, od předškoláků až po dospělé.

Podrobnější informace a kontakty jsou k dispozici na webu platformy Pink Box. Výstava Filozofujme! je součástí univerzitního frankofonního jara. O jeho programu více zde. 

Jarní slunečné dny lákají k venkovním aktivitám, a proto i Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého jde lidem naproti a přenáší část svého originálního programu do ulic a parků. Malí i velcí, kteří touží po vědeckém objevování, si tak mohou vybrat, zda se vydají do tematických expozic a planetária v budově bývalého dělostřeleckého parku, nebo spíš vyzkouší zábavné pokusy pod širým nebem a spojí objevování s ochutnávkou tvarůžkových specialit nebo návštěvou filmového festivalu.

„Chceme ukazovat, že věda není uzavřený svět pro vybrané, ale je přirozenou součástí každodenního života. Naším cílem je oslovit všechny bez rozdílu věku, zkušeností nebo předchozího vztahu k vědě,“ říká David Smrčka, vedoucí Pevnosti poznání.

Lektoři a lektorky science centra se s programem připojí k řadě veřejných akcí. Jedna z nich se uskuteční 18. dubna v areálu Globusu Olomouc a organizátoři ji nazvali Globínkův Den Země. Právě zde představí Pevnost poznání tematický workshop zaměřený na vodu. Lidé objeví její překvapivé vlastnosti prostřednictvím zábavných pokusů i hravých úkolů. Zjistí, proč je voda pro člověka nepostradatelná a jak velkou sílu může mít jediná kapka. 

„Chceme ukazovat, že věda není uzavřený svět pro vybrané, ale je přirozenou součástí každodenního života.“ David Smrčka

Na městském Olomouckém tvarůžkovém festivalu 18. dubna se odehraje science show Za hradbami poznání. Návštěvníci zjistí, jaká je souvislost mezi dělostřeleckým skladem z 19. století a popularizací vědy a získají odpověď nahlédnutím za hradby areálu Korunní pevnůstky v Olomouci. A přitom se přesvědčí, že vědu netvoří jen nudné výpočty a složité tabulky, ale že je to svět plný kouzelných pokusů, překvapení a zábavy.

„Na jaře chceme dostávat vědu ven z budovy, do parků, na náměstí i mezi lidi. Doprovodný program jsme poskládali tak, aby si každý mohl něco vyzkoušet na vlastní kůži a odnést si zážitek z objevování. Kdo ví, možná děti oslovíme natolik, že si jednou vyberou vědeckou profesní dráhu,“ doplňuje Šárka Kostková, programová manažerka Pevnosti poznání. Science centrum nebude chybět ani na Olomouckém majálesu UP.

Příroda na dosah ruky v rámci City Nature Challenge

Pevnost poznání se o víkendu 25. a 26. dubna zapojí také do mezinárodní výzvy City Nature Challenge. Její autoři zvou na komentované exkurze po okolí. Návštěvníci se vydají za ptáky, rostlinami i drobnými živočichy a zjistí, jak pestrý život se skrývá i v městských parcích.

Červenka obecná. Foto: Zbyněk Nantl.

„Exkurze je určena především rodinám s dětmi. Budeme se dívat do korun stromů, pátrat pod kameny i pozorně sledovat, co roste pod našima nohama. Naučíme se poznávat běžné druhy ptáků a ukážeme si, jak je lze určit i podle jejich zpěvu, aniž bychom je museli vidět. Zaměříme se také na rostliny i drobné živočichy. Hmyz se pokusíme opatrně odchytit a zblízka prozkoumat. Společně si ukážeme, čím se liší příroda v parcích od té na dlážděném náměstí,“ zve na akci lektorka Michaela Ševčíková. Exkurzi povedou studenti a odborníci z oblasti ornitologie, botaniky i entomologie Přírodovědecké fakulty UP.

Hmyzí tváře jako netradiční pohled na vědu

V budově Pevnosti poznání v Galerii Atom je k vidění výstava Hmyzí tváře. Ta představuje fascinující detaily hmyzu zachycené pomocí špičkových mikroskopů vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Návštěvníci se mohou zapojit i do soutěže o volné vstupenky. Stačí si vybrat oblíbený snímek, vyfotit se s ním a sdílet ho na sociálních sítích s hashtagem #hmyzitvare. Na konci výstavy, 27. dubna 2026, vyberou organizátoři tři výherce.

Program popularizačního centra se propojují i s mezinárodním filmovým festivalem Univerzity Palackého Academia Film Olomouc (AFO). Součástí programu AFO Junior bude projekce filmu Zvídavá Eva v planetáriu, otevírající témata poznání, lidské identity a vztahu vědy a společnosti. Film sleduje ve třech napínavých příbězích vývoj života na Zemi. Vznik mnohobuněčných organismů, přechod obratlovců z podmořského světa na souš a počátek nadvlády savců. Projekce filmu festivalem nekončí, diváci mohou planetárium navštívit i v následujících dnech.

Jarní slunečné dny lákají k venkovním aktivitám, a proto i Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého jde lidem naproti a přenáší část svého originálního programu do ulic a parků. Malí i velcí, kteří touží po vědeckém objevování, si tak mohou vybrat, zda se vydají do tematických expozic a planetária v budově bývalého dělostřeleckého parku, nebo spíš vyzkouší zábavné pokusy pod širým nebem a spojí objevování s ochutnávkou tvarůžkových specialit nebo návštěvou filmového festivalu.

„Chceme ukazovat, že věda není uzavřený svět pro vybrané, ale je přirozenou součástí každodenního života. Naším cílem je oslovit všechny bez rozdílu věku, zkušeností nebo předchozího vztahu k vědě,“ říká David Smrčka, vedoucí Pevnosti poznání.

Lektoři a lektorky science centra se s programem připojí k řadě veřejných akcí. Jedna z nich se uskuteční 18. dubna v areálu Globusu Olomouc a organizátoři ji nazvali Globínkův Den Země. Právě zde představí Pevnost poznání tematický workshop zaměřený na vodu. Lidé objeví její překvapivé vlastnosti prostřednictvím zábavných pokusů i hravých úkolů. Zjistí, proč je voda pro člověka nepostradatelná a jak velkou sílu může mít jediná kapka. 

„Chceme ukazovat, že věda není uzavřený svět pro vybrané, ale je přirozenou součástí každodenního života.“ David Smrčka

Na městském Olomouckém tvarůžkovém festivalu 18. dubna se odehraje science show Za hradbami poznání. Návštěvníci zjistí, jaká je souvislost mezi dělostřeleckým skladem z 19. století a popularizací vědy a získají odpověď nahlédnutím za hradby areálu Korunní pevnůstky v Olomouci. A přitom se přesvědčí, že vědu netvoří jen nudné výpočty a složité tabulky, ale že je to svět plný kouzelných pokusů, překvapení a zábavy.

„Na jaře chceme dostávat vědu ven z budovy, do parků, na náměstí i mezi lidi. Doprovodný program jsme poskládali tak, aby si každý mohl něco vyzkoušet na vlastní kůži a odnést si zážitek z objevování. Kdo ví, možná děti oslovíme natolik, že si jednou vyberou vědeckou profesní dráhu,“ doplňuje Šárka Kostková, programová manažerka Pevnosti poznání. Science centrum nebude chybět ani na Olomouckém majálesu UP.

Příroda na dosah ruky v rámci City Nature Challenge

Pevnost poznání se o víkendu 25. a 26. dubna zapojí také do mezinárodní výzvy City Nature Challenge. Její autoři zvou na komentované exkurze po okolí. Návštěvníci se vydají za ptáky, rostlinami i drobnými živočichy a zjistí, jak pestrý život se skrývá i v městských parcích.

Červenka obecná. Foto: Zbyněk Nantl.

„Exkurze je určena především rodinám s dětmi. Budeme se dívat do korun stromů, pátrat pod kameny i pozorně sledovat, co roste pod našima nohama. Naučíme se poznávat běžné druhy ptáků a ukážeme si, jak je lze určit i podle jejich zpěvu, aniž bychom je museli vidět. Zaměříme se také na rostliny i drobné živočichy. Hmyz se pokusíme opatrně odchytit a zblízka prozkoumat. Společně si ukážeme, čím se liší příroda v parcích od té na dlážděném náměstí,“ zve na akci lektorka Michaela Ševčíková. Exkurzi povedou studenti a odborníci z oblasti ornitologie, botaniky i entomologie Přírodovědecké fakulty UP.

Hmyzí tváře jako netradiční pohled na vědu

V budově Pevnosti poznání v Galerii Atom je k vidění výstava Hmyzí tváře. Ta představuje fascinující detaily hmyzu zachycené pomocí špičkových mikroskopů vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Návštěvníci se mohou zapojit i do soutěže o volné vstupenky. Stačí si vybrat oblíbený snímek, vyfotit se s ním a sdílet ho na sociálních sítích s hashtagem #hmyzitvare. Na konci výstavy, 27. dubna 2026, vyberou organizátoři tři výherce.

Program popularizačního centra se propojují i s mezinárodním filmovým festivalem Univerzity Palackého Academia Film Olomouc (AFO). Součástí programu AFO Junior bude projekce filmu Zvídavá Eva v planetáriu, otevírající témata poznání, lidské identity a vztahu vědy a společnosti. Film sleduje ve třech napínavých příbězích vývoj života na Zemi. Vznik mnohobuněčných organismů, přechod obratlovců z podmořského světa na souš a počátek nadvlády savců. Projekce filmu festivalem nekončí, diváci mohou planetárium navštívit i v následujících dnech.

Česká republika vstupuje do další fáze budování kvantové komunikační infrastruktury. Nově se může opřít o kompletní kvantovou páteřní síť propojující Prahu, Brno a Ostravu, která umožňuje vysoce bezpečný přenos dat s ohledem na rostoucí rizika spojená s nástupem kvantových počítačů. Výsledky pilotního provozu byly představeny 14. dubna 2026 při slavnostním spuštění projektu Czech Quantum Communication Infrastructure (CZQCI). Události se zúčastnili zástupci Evropské unie, mezinárodních konsorcií, státní správy, výzkumných institucí i průmyslového sektoru.

Projekt CZQCI je součástí celoevropské iniciativy EuroQCI, jejímž cílem je vybudovat extrémně bezpečnou komunikační infrastrukturu založenou na kvantových technologiích. Cílem je po roce 2030 začít budovat kompletní komunikační síť propojující instituce národních států i Evropské unie, kritickou infrastrukturu i vybrané soukromé subjekty. Zprovoznění české národní páteřní sítě je pro ČR prvním krokem. Iniciativy se účastní široké konsorcium akademických a výzkumných organizací, poskytovatelů komunikační infrastruktury i partnerů ze státní správy, ozbrojených složek a oblasti kybernetické bezpečnosti.

Budování kvantové sítě v Česku řídí CyberSecurityHub

Koordinace a integrace projektu se na národní úrovni ujal CyberSecurityHub, který poskytuje klíčovou expertízu, propojuje jednotlivé aktéry a zajišťuje návaznost na evropské iniciativy. 

„Budování kvantové komunikační infrastruktury je dlouhodobý a komplexní proces, který vyžaduje úzkou spolupráci napříč akademickou sférou, výzkumnými organizacemi, státní správou i průmyslem. CZQCI je technologickým základem, z něhož může vyrůst bezpečná komunikace budoucnosti, i prostorem pro vzdělávání nové generace odborníků v oblasti kvantových technologií. Klíčové zde je nově vybudované know-how a expertíza technických týmů,“ uvedl koordinátor projektu CZQCI Jan Bouda.

Na realizaci projektu se podílí široké konsorcium partnerů koordinované CyberSecurityHubcz, konkrétně CESNET, České vysoké učení technické v Praze, Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR, Vysoké učení technické v Brně a VŠB – Technická univerzita Ostrava a Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého.

Přírodovědecká fakulta přináší know-how pro kvantové sítě

„Úloha přírodovědecké fakulty spočívá především ve sdílení know-how, protože máme na fakultě rozsáhlé zkušenosti s experimentální kvantovou kryptografií už od poloviny 90. let, kdy jsme se zařadili mezi několik málo pracovišť na světě, která tuto technologii zvládla a dále rozvíjela. Naše role je proto nejen poradní, ale také výrazně vzdělávací. Podíleli jsme se a nadále se podílíme například na definování technických požadavků pro výběrová řízení na zařízení pro kvantovou distribuci klíče, stejně jako na výběru protokolů a typů kódování. Zároveň se aktivně zapojujeme do budování společného testovacího a výukového polygonu na Fakultě elektrotechnické ČVUT. V rámci projektu jsme také připravili dva specializované vzdělávací kurzy určené pro techniky a kryptology, kteří budou s kvantovými sítěmi pracovat,“ doplnil za přírodovědeckou fakultu Miloslav Dušek z katedry optiky.

Česká republika vstupuje do další fáze budování kvantové komunikační infrastruktury. Nově se může opřít o kompletní kvantovou páteřní síť propojující Prahu, Brno a Ostravu, která umožňuje vysoce bezpečný přenos dat s ohledem na rostoucí rizika spojená s nástupem kvantových počítačů. Výsledky pilotního provozu byly představeny 14. dubna 2026 při slavnostním spuštění projektu Czech Quantum Communication Infrastructure (CZQCI). Události se zúčastnili zástupci Evropské unie, mezinárodních konsorcií, státní správy, výzkumných institucí i průmyslového sektoru.

Projekt CZQCI je součástí celoevropské iniciativy EuroQCI, jejímž cílem je vybudovat extrémně bezpečnou komunikační infrastrukturu založenou na kvantových technologiích. Cílem je po roce 2030 začít budovat kompletní komunikační síť propojující instituce národních států i Evropské unie, kritickou infrastrukturu i vybrané soukromé subjekty. Zprovoznění české národní páteřní sítě je pro ČR prvním krokem. Iniciativy se účastní široké konsorcium akademických a výzkumných organizací, poskytovatelů komunikační infrastruktury i partnerů ze státní správy, ozbrojených složek a oblasti kybernetické bezpečnosti.

Budování kvantové sítě v Česku řídí CyberSecurityHub

Koordinace a integrace projektu se na národní úrovni ujal CyberSecurityHub, který poskytuje klíčovou expertízu, propojuje jednotlivé aktéry a zajišťuje návaznost na evropské iniciativy. 

„Budování kvantové komunikační infrastruktury je dlouhodobý a komplexní proces, který vyžaduje úzkou spolupráci napříč akademickou sférou, výzkumnými organizacemi, státní správou i průmyslem. CZQCI je technologickým základem, z něhož může vyrůst bezpečná komunikace budoucnosti, i prostorem pro vzdělávání nové generace odborníků v oblasti kvantových technologií. Klíčové zde je nově vybudované know-how a expertíza technických týmů,“ uvedl koordinátor projektu CZQCI Jan Bouda.

Na realizaci projektu se podílí široké konsorcium partnerů koordinované CyberSecurityHubcz, konkrétně CESNET, České vysoké učení technické v Praze, Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR, Vysoké učení technické v Brně a VŠB – Technická univerzita Ostrava a Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého.

Přírodovědecká fakulta přináší know-how pro kvantové sítě

„Úloha přírodovědecké fakulty spočívá především ve sdílení know-how, protože máme na fakultě rozsáhlé zkušenosti s experimentální kvantovou kryptografií už od poloviny 90. let, kdy jsme se zařadili mezi několik málo pracovišť na světě, která tuto technologii zvládla a dále rozvíjela. Naše role je proto nejen poradní, ale také výrazně vzdělávací. Podíleli jsme se a nadále se podílíme například na definování technických požadavků pro výběrová řízení na zařízení pro kvantovou distribuci klíče, stejně jako na výběru protokolů a typů kódování. Zároveň se aktivně zapojujeme do budování společného testovacího a výukového polygonu na Fakultě elektrotechnické ČVUT. V rámci projektu jsme také připravili dva specializované vzdělávací kurzy určené pro techniky a kryptology, kteří budou s kvantovými sítěmi pracovat,“ doplnil za přírodovědeckou fakultu Miloslav Dušek z katedry optiky.

Téměř čtyři stovky středoškoláků a studentů Univerzity Palackého se zapojily do třetího ročníku Studentského dobrovolnického dne. Akce, kterou tradičně připravilo Dobrovolnické centrum UP, byla letos rekordní, a to nejen počtem účastníků, ale i počtem zapojených škol.

Pomáhat vyrazili studenti z několika olomouckých škol: Církevního gymnázia Německého řádu, Gymnázia Hejčín a Slovanského gymnázia. Spolu s vysokoškoláky přiložili ruku k dílu například na Výstavišti Flora, v Botanické zahradě UP, na Státním hradě Šternberk, v Technických službách Olomouc, v Domově seniorů Pohoda Chválkovice nebo v Hospici na Svatém Kopečku.

„Zpětná vazba od studentů i učitelů je velmi pozitivní. Ten den jim dává smysl,“ potvrdila manažerka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková.

Univerzita Palackého dobrovolnictví svých studentů i zaměstnanců dlouhodobě podporuje. Zapojení středoškoláků je dalším rozšířením těchto aktivit. Pro mnohé z nich je takto připravený den prvním setkáním s dobrovolnictvím. I proto při zahájení vyzdvihl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost, význam společné práce pro ostatní. „Nejde o to zachraňovat svět. Dobrovolnictví není o tom, že jste spasitelé. Stačí jen na chvíli vystoupit z komfortní zóny a věnovat svůj čas něčemu, co má smysl i pro ostatní.“

foto_sem_4

Právě podíl na společné aktivitě ocenili i samotní studenti, ať už středoškoláci, nebo vysokoškoláci. „Líbí se mi, že můžu někomu pomoci,“ svěřila se studentka UP Valérie Holendová. „Dává mi to pocit, že pořád existuje hodně dobrých lidí,“ dodala její kolegyně z univerzity Lea Kendiová.

foto_sem_4

„Zpětná vazba od studentů i učitelů je velmi pozitivní. Ten den jim dává smysl,“ potvrdila manažerka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková.

Pozitivní ohlasy přicházely i z organizací. „Studenti odvedli velký kus práce a zároveň udělali radost našim klientům,“ uvedl například ředitel Domova seniorů Pohoda Chválkovice Lubomír Vraj.

foto_sem_4

Další akcí, kterou Dobrovolnické centrum UP chystá, bude Zaměstnanecký dobrovolnický den. Uskuteční se v září a zapojí se do něj pracovníci univerzity i veřejné správy.