Začít den pohybem místo spěchu a stresu – třeba krátkou procházkou, jízdou na kole nebo jejich kombinací s veřejnou dopravou – a přitom se dopravit z domova na univerzitu. Taková je náplň nové výzvy Šest měsíců v pohybu, v níž chce UP své studenty i zaměstnance inspirovat k přirozenému začlenění pohybu do každodenního života. Výzva startuje 1. dubna a potrvá do konce září, registrace jsou otevřeny do 30. dubna.
Smyslem výzvy je využít každodenní cestu na univerzitu jako přirozenou příležitost k aktivnímu pohybu – ať už pěšky, na kole, koloběžce nebo v kombinaci s vlakem či MHD. „Nejde o výkon ani dokonalost, ale o postupný posun. I malá změna v každodenních zvycích má totiž význam – jak pro nás, tak pro veřejný prostor i životní prostředí,“ koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková z Udržitelné univerzity, která výzvu organizuje.
Účastníci budou od dubna do září jednou měsíčně vyplňovat krátký formulář, v němž zhodnotí své dopravní návyky. Pravidelnost je přitom klíčová – pouze ti, kteří vyplní všechny měsíční přehledy, budou zařazeni do závěrečného vyhodnocení a losování o ceny. „Cílem není sbírat kilometry, ale uvědomit si vlastní návyky a hledat realistické možnosti, jak do běžného dne zařadit více pohybu. Výzvu jsme připravili tak, aby lidem pomohla s motivací – i díky tomu, že v tom nebudou sami, a prostřednictvím dobrovolných měsíčních minivýzev,“ doplňuje Zuzana Huňková. Nezůstane jen u pohybu – organizátoři chtějí účastníkům nabídnout také inspiraci ke zdravějšímu životnímu stylu obecně, například v oblasti stravování.
Cyklojízdy a doprovodné akce
Součástí výzvy jsou i společné cyklojízdy a doprovodné akce, které nabízejí příležitost zapojit se, sdílet zkušenosti, poznat ostatní účastníky a užít si pohyb i mimo každodenní dojíždění.
25. dubna (sobota)
Rodinná cyklojízda na Ekologické dny na Sluňákově
26. dubna (neděle)
Piknik–brunch v Čechových sadech
13. května (středa)
Velká olomoucká cyklojízda do re-use centra v rámci Sportovního dne UP
11. června (čtvrtek)
Vyhlášení výsledků výzvy Do práce na kole a závěrečná párty
Výzva se zaměřuje na běžné každodenní dojíždění – z kolejí, studentských bytů i z okolních měst. Zapojit se mohou i ti, kteří do Olomouce dojíždějí z větší vzdálenosti a kombinují více způsobů dopravy. „Typicky třeba na kole na nádraží, vlakem do Olomouce a po městě potom pěšky. I to je způsob, který chceme podpořit,“ uzavírá Huňková.
Součástí iniciativy je i symbolický motivační prvek: účastníci mohou za každý den jízdy autem dobrovolně přispět 10 korun Nadačnímu fondu UP. Na konci výzvy univerzita ocení jednotlivce i pracoviště v několika kategoriích, například za největší osobní posun či pravidelnou účast. Připravená je také losovaná cena pro všechny, kteří výzvu poctivě absolvují.
Začít den pohybem místo spěchu a stresu – třeba krátkou procházkou, jízdou na kole nebo jejich kombinací s veřejnou dopravou – a přitom se dopravit z domova na univerzitu. Taková je náplň nové výzvy Šest měsíců v pohybu, v níž chce UP své studenty i zaměstnance inspirovat k přirozenému začlenění pohybu do každodenního života. Výzva startuje 1. dubna a potrvá do konce září, registrace jsou otevřeny do 30. dubna.
Smyslem výzvy je využít každodenní cestu na univerzitu jako přirozenou příležitost k aktivnímu pohybu – ať už pěšky, na kole, koloběžce nebo v kombinaci s vlakem či MHD. „Nejde o výkon ani dokonalost, ale o postupný posun. I malá změna v každodenních zvycích má totiž význam – jak pro nás, tak pro veřejný prostor i životní prostředí,“ koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková z Udržitelné univerzity, která výzvu organizuje.
Účastníci budou od dubna do září jednou měsíčně vyplňovat krátký formulář, v němž zhodnotí své dopravní návyky. Pravidelnost je přitom klíčová – pouze ti, kteří vyplní všechny měsíční přehledy, budou zařazeni do závěrečného vyhodnocení a losování o ceny. „Cílem není sbírat kilometry, ale uvědomit si vlastní návyky a hledat realistické možnosti, jak do běžného dne zařadit více pohybu. Výzvu jsme připravili tak, aby lidem pomohla s motivací – i díky tomu, že v tom nebudou sami, a prostřednictvím dobrovolných měsíčních minivýzev,“ doplňuje Zuzana Huňková. Nezůstane jen u pohybu – organizátoři chtějí účastníkům nabídnout také inspiraci ke zdravějšímu životnímu stylu obecně, například v oblasti stravování.
Cyklojízdy a doprovodné akce
Součástí výzvy jsou i společné cyklojízdy a doprovodné akce, které nabízejí příležitost zapojit se, sdílet zkušenosti, poznat ostatní účastníky a užít si pohyb i mimo každodenní dojíždění.
25. dubna (sobota)
Rodinná cyklojízda na Ekologické dny na Sluňákově
26. dubna (neděle)
Piknik–brunch v Čechových sadech
13. května (středa)
Velká olomoucká cyklojízda do re-use centra v rámci Sportovního dne UP
11. června (čtvrtek)
Vyhlášení výsledků výzvy Do práce na kole a závěrečná párty
Výzva se zaměřuje na běžné každodenní dojíždění – z kolejí, studentských bytů i z okolních měst. Zapojit se mohou i ti, kteří do Olomouce dojíždějí z větší vzdálenosti a kombinují více způsobů dopravy. „Typicky třeba na kole na nádraží, vlakem do Olomouce a po městě potom pěšky. I to je způsob, který chceme podpořit,“ uzavírá Huňková.
Součástí iniciativy je i symbolický motivační prvek: účastníci mohou za každý den jízdy autem dobrovolně přispět 10 korun Nadačnímu fondu UP. Na konci výzvy univerzita ocení jednotlivce i pracoviště v několika kategoriích, například za největší osobní posun či pravidelnou účast. Připravená je také losovaná cena pro všechny, kteří výzvu poctivě absolvují.
Přemýšlení není něco navíc, ale něco, co máme společné. I tak by se dala uvést chystaná výstava Filozofujme! Dětem i dospělým nabídne ilustrace, které přístupnou formou přibližují myšlenky významných filozofů. Vernisáže, která se uskuteční ve Francouzském centru Univerzity Palackého, se zúčastní i filozof a diplomat Petr Tůma.
Výstava Filozofujme! má prostřednictvím obrazu a příběhu vtáhnout návštěvníky do přemýšlení. Má ukázat, že přemýšlení nemusí být odtažité, naopak může být hravé, sdílené a velmi osobní. Vznikla kolem knih z edice Pink Box, které propojují příběh, ilustraci a filozofii. Dospělé i děti zve k tomu, aby se na chvíli zastavili a začali si klást otázky. Vernisáž se uskuteční ve Francouzském centru UP 13. dubna od 17 hodin.
„Jádrem expozice budou barevné a hravé ilustrace z edice Monáda, která přístupnou formou přibližuje myšlenky významných filozofů. Vybrané ilustrace doplní úryvky z knih a společně vytvoří prostor, v němž se návštěvníci mohou zastavit, číst, dívat se a přemýšlet. Texty budou v češtině i francouzštině. Zveme děti, rodiče, studenty, všechny zvídavé bez ohledu na to, zda se s filozofií setkávají poprvé,“ uvedl Jan Zatloukal z katedry romanistiky, který je zároveň vedoucím Francouzského centra UP.
Dodal, že na vernisáži vystoupí také hostující profesor FF UP, diplomat a filozof Petr Tůma s přednáškou nazvanou Rok po boku Paula Ricoeura.
„Petr Tůma strávil během studií rok po boku Paula Ricoeura, jednoho z nejvýznamnějších francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Ve své přednášce tuto zkušenost přiblíží a nabídne pohled na filozofii jako živý dialog,“ doplnil vedoucí Francouzského centra UP. Večer dále obohatí zakladatelé platformy Pink Box, kteří nabídnou svůj pohled na to, jak lze filozofii přibližovat dětem a proč má smysl otevírat velká témata už v raném věku.
Výstava Filozofujme! vznikla ve spolupráci platformy Pink Box, Francouzského institutu v Praze, katedry romanistiky a Francouzského centra FF UP. Je součástí jarního frankofonního programu, který na Univerzitě Palackého připravuje Francouzské centrum UP a jenž nabídne také zajímavé workshopy i debatu s bývalou ministryní spravedlnosti ČR.
Eva Decroix vystoupí 28. dubna ve Francouzském centru s debatou o své zkušenosti ze studií ve Francii. Promluví o svém vztahu k francouzské kultuře a francouzštině a přiblíží, jak jí tyto zkušenosti pomohly v politické kariéře. Více informací k jarnímu frankofonnímu programu najdete zde.
Přemýšlení není něco navíc, ale něco, co máme společné. I tak by se dala uvést chystaná výstava Filozofujme! Dětem i dospělým nabídne ilustrace, které přístupnou formou přibližují myšlenky významných filozofů. Vernisáže, která se uskuteční ve Francouzském centru Univerzity Palackého, se zúčastní i filozof a diplomat Petr Tůma.
Výstava Filozofujme! má prostřednictvím obrazu a příběhu vtáhnout návštěvníky do přemýšlení. Má ukázat, že přemýšlení nemusí být odtažité, naopak může být hravé, sdílené a velmi osobní. Vznikla kolem knih z edice Pink Box, které propojují příběh, ilustraci a filozofii. Dospělé i děti zve k tomu, aby se na chvíli zastavili a začali si klást otázky. Vernisáž se uskuteční ve Francouzském centru UP 13. dubna od 17 hodin.
„Jádrem expozice budou barevné a hravé ilustrace z edice Monáda, která přístupnou formou přibližuje myšlenky významných filozofů. Vybrané ilustrace doplní úryvky z knih a společně vytvoří prostor, v němž se návštěvníci mohou zastavit, číst, dívat se a přemýšlet. Texty budou v češtině i francouzštině. Zveme děti, rodiče, studenty, všechny zvídavé bez ohledu na to, zda se s filozofií setkávají poprvé,“ uvedl Jan Zatloukal z katedry romanistiky, který je zároveň vedoucím Francouzského centra UP.
Dodal, že na vernisáži vystoupí také hostující profesor FF UP, diplomat a filozof Petr Tůma s přednáškou nazvanou Rok po boku Paula Ricoeura.
„Petr Tůma strávil během studií rok po boku Paula Ricoeura, jednoho z nejvýznamnějších francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Ve své přednášce tuto zkušenost přiblíží a nabídne pohled na filozofii jako živý dialog,“ doplnil vedoucí Francouzského centra UP. Večer dále obohatí zakladatelé platformy Pink Box, kteří nabídnou svůj pohled na to, jak lze filozofii přibližovat dětem a proč má smysl otevírat velká témata už v raném věku.
Výstava Filozofujme! vznikla ve spolupráci platformy Pink Box, Francouzského institutu v Praze, katedry romanistiky a Francouzského centra FF UP. Je součástí jarního frankofonního programu, který na Univerzitě Palackého připravuje Francouzské centrum UP a jenž nabídne také zajímavé workshopy i debatu s bývalou ministryní spravedlnosti ČR.
Eva Decroix vystoupí 28. dubna ve Francouzském centru s debatou o své zkušenosti ze studií ve Francii. Promluví o svém vztahu k francouzské kultuře a francouzštině a přiblíží, jak jí tyto zkušenosti pomohly v politické kariéře. Více informací k jarnímu frankofonnímu programu najdete zde.
Když si stoupne před své žáky, zjistí, že někteří z nich jsou starší než on. Jeho dospělí studenti se v hodinách nechtějí jen učit. Chtějí si i odpočinout od pracovního stresu. Když by je výuka nezaujala, nebylo by pro ně nic jednoduššího, než že by si našli jiného lektora. „V tom je má pozice učitele v soukromém sektoru ve srovnání s učiteli ve školách trochu odlišná,“ říká Jan Sítař, absolvent Univerzity Palackého.
Učitelem chtěl být vlastně odmala. „Učila moje máma. Už jako předškolák jsem jí pomáhal opravovat testy. Dokonce jsem se snažil ‚vzdělávat‘ i svého mladšího bratra, už v době, než začal chodit do školy,“ doplňuje absolvent učitelství, konkrétně němčiny a hudební výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Byla to vlastně už jeho druhá vysoká škola, protože ještě předtím vystudoval na olomoucké filozofické fakultě i nizozemštinu se zaměřením na hospodářskou praxi.
Nechat se zaměstnat, nebo žít na volné noze?
„Teprve po absolutoriu nizozemštiny jsem začal přemýšlet pragmaticky. Věřil jsem, že se uživím, když vystuduji cizí jazyk a budu učit. Proto jsem začal studovat učitelský obor. Němčinu, tedy cizí jazyk, jsem si vybral, protože se vždycky hodí. Hudebku jsem bral i jako investici do mého dosavadního hudebního vzdělání.“
Němčinu pak začal učit na plný úvazek v jazykové agentuře a učil ji tam do okamžiku, než dostal nabídku německé firmy, aby se věnoval jejím zaměstnancům. „Nechtělo se mi. V jazykovce jsem měl plný servis a vždycky jsem se víc cítil jako učitel než podnikatel. Setkání s jednatelem dané firmy však mnohé změnilo. Kromě němčiny jsem v této společnosti začal učit i angličtinu. Byla to pro mě tehdy výzva. Dostal jsem rok na to, abych si doplnil vzdělání a v angličtině se dostal na takovou úroveň, abych ji byl schopen vyučovat. Musel jsem si zaplatit učitele i rodilé mluvčí na konverzaci. Když se dnes ale ohlédnu zpět: rozhodnutí stát se živnostníkem a přidat si k němčině angličtinu byl asi nejlepší krok v mé profesní kariéře.“
Jan Sítař (* 1981)
Lektor německého a anglického jazyka na volné noze. Absolvent oboru Nizozemština se zaměřením na hospodářskou praxi na FF UP a Německý jazyk a hudební výchova, učitelství pro 2. stupeň základních škol na PdF UP.
Učitel na volné noze si musí umět zorganizovat práci. „Je pravda, že mi trošku chybí kolektiv kolegů, s nimiž může člověk hledat inspiraci a sdílet a řešit případné problémy. Mám ale volnost a ta je pro mě hodně důležitá. Protože učím dospělé, kterým mou výuku platí firma, musím se hodně starat, abych vědomosti a znalosti předával přitažlivě. Neučím skupiny, ale jednotlivce. S každým studentem debatuji v daném jazyce o věcech, které ho zajímají, kterým rozumí. Hovořím s ním o tématech, která potřebuje zdokonalit pro svou práci. Ač to zní zvláštně, studenti z firmy si přijdou do mé výuky vlastně odpočinout od dennodenního stresu, jenž při řešení všemožných pracovních problémů zažívají. Nestačí tedy, aby je moje výuka vzdělávala, musí je bavit.“
Život v hudbě
Hodně času tráví Jan Sítař hudbou. Už v první třídě základní školy hrál na klavír, k vícehlasému zpěvu se dostal někdy v patnácti. Byla to doba, kdy chtěl kromě klavíru hrát na něco atraktivnějšího. Začal s kytarou a kromě písniček na táborech se po nějaké době stal i kapelníkem folkové kapely Bujabéza. Ta pak vydala tři alba a vyhrála i jeden ročník folkové celorepublikové soutěže Zahrada.
„Bez intenzivní hudební aktivity dlouho nevydržím. Když Bujabéza skončila, někteří členové se odstěhovali, jiní přestali mít čas, založil jsem HiFive. Jde o čistě vokální kapelu, kterou tvoří pět nadšených hudebníků. Snažíme se nabídnout hudební zážitek bez hudebních nástrojů, být originální a zpívat vokální úpravy písniček, které před námi nezpívalo dalších sto kapel. Zpíváme české i světové hity napříč žánry. Ty upravuji. Jejich aranže beru jako osobní výzvu, jako jakýsi můj hudební rozvoj. Jsem moc rád, že jsem našel nadšené a skvělé zpěváky a zpěvačky, s nimiž jsme už absolvovali pěknou řádku koncertů i soutěží. Poslechnout si nás můžete například při předávání Cen rektora UP. V poslední době jsme měli s HiFive i pár společných koncertů s olomouckým New Street Bandem, v němž už také řadu let zpívám a hraji na piano. Jde o jazzový big band, mimochodem letos zahraje i na plese Univerzity Palackého. Součástí mých hudebních aktivit je pak i členství v pěveckém souboru Bohemiachor,“ vypočítává hudební zkušenosti absolvent olomoucké univerzity.
A jak vzpomíná na vysokoškolská studia? „S odstupem času si hodně uvědomuji, že to byla doba, kdy člověk dostane ‚zadarmo a jako na stříbrném podnose‘ spoustu informací a možností. Jsem moc rád za to, že jsem dvakrát vyjel na půl roku do zahraničí. A ač to bude znít jako klišé, jsem rád i za to, co jsem se v rámci studií jak na filozofické, tak i na pedagogické fakultě naučil a jaké zkušenosti jsem získal. Z pozice soukromého učitele dnes totiž vím, že za mnohé vzdělávání, a to nejen ve firemním prostředí, se prostě platí. Současným studentům a studentkám bych proto rád vzkázal: Vytěžte z vašeho studia maximum! Máte spoustu možností. Využijte je!
Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.
Když si stoupne před své žáky, zjistí, že někteří z nich jsou starší než on. Jeho dospělí studenti se v hodinách nechtějí jen učit. Chtějí si i odpočinout od pracovního stresu. Když by je výuka nezaujala, nebylo by pro ně nic jednoduššího, než že by si našli jiného lektora. „V tom je má pozice učitele v soukromém sektoru ve srovnání s učiteli ve školách trochu odlišná,“ říká Jan Sítař, absolvent Univerzity Palackého.
Učitelem chtěl být vlastně odmala. „Učila moje máma. Už jako předškolák jsem jí pomáhal opravovat testy. Dokonce jsem se snažil ‚vzdělávat‘ i svého mladšího bratra, už v době, než začal chodit do školy,“ doplňuje absolvent učitelství, konkrétně němčiny a hudební výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Byla to vlastně už jeho druhá vysoká škola, protože ještě předtím vystudoval na olomoucké filozofické fakultě i nizozemštinu se zaměřením na hospodářskou praxi.
Nechat se zaměstnat, nebo žít na volné noze?
„Teprve po absolutoriu nizozemštiny jsem začal přemýšlet pragmaticky. Věřil jsem, že se uživím, když vystuduji cizí jazyk a budu učit. Proto jsem začal studovat učitelský obor. Němčinu, tedy cizí jazyk, jsem si vybral, protože se vždycky hodí. Hudebku jsem bral i jako investici do mého dosavadního hudebního vzdělání.“
Němčinu pak začal učit na plný úvazek v jazykové agentuře a učil ji tam do okamžiku, než dostal nabídku německé firmy, aby se věnoval jejím zaměstnancům. „Nechtělo se mi. V jazykovce jsem měl plný servis a vždycky jsem se víc cítil jako učitel než podnikatel. Setkání s jednatelem dané firmy však mnohé změnilo. Kromě němčiny jsem v této společnosti začal učit i angličtinu. Byla to pro mě tehdy výzva. Dostal jsem rok na to, abych si doplnil vzdělání a v angličtině se dostal na takovou úroveň, abych ji byl schopen vyučovat. Musel jsem si zaplatit učitele i rodilé mluvčí na konverzaci. Když se dnes ale ohlédnu zpět: rozhodnutí stát se živnostníkem a přidat si k němčině angličtinu byl asi nejlepší krok v mé profesní kariéře.“
Jan Sítař (* 1981)
Lektor německého a anglického jazyka na volné noze. Absolvent oboru Nizozemština se zaměřením na hospodářskou praxi na FF UP a Německý jazyk a hudební výchova, učitelství pro 2. stupeň základních škol na PdF UP.
Učitel na volné noze si musí umět zorganizovat práci. „Je pravda, že mi trošku chybí kolektiv kolegů, s nimiž může člověk hledat inspiraci a sdílet a řešit případné problémy. Mám ale volnost a ta je pro mě hodně důležitá. Protože učím dospělé, kterým mou výuku platí firma, musím se hodně starat, abych vědomosti a znalosti předával přitažlivě. Neučím skupiny, ale jednotlivce. S každým studentem debatuji v daném jazyce o věcech, které ho zajímají, kterým rozumí. Hovořím s ním o tématech, která potřebuje zdokonalit pro svou práci. Ač to zní zvláštně, studenti z firmy si přijdou do mé výuky vlastně odpočinout od dennodenního stresu, jenž při řešení všemožných pracovních problémů zažívají. Nestačí tedy, aby je moje výuka vzdělávala, musí je bavit.“
Život v hudbě
Hodně času tráví Jan Sítař hudbou. Už v první třídě základní školy hrál na klavír, k vícehlasému zpěvu se dostal někdy v patnácti. Byla to doba, kdy chtěl kromě klavíru hrát na něco atraktivnějšího. Začal s kytarou a kromě písniček na táborech se po nějaké době stal i kapelníkem folkové kapely Bujabéza. Ta pak vydala tři alba a vyhrála i jeden ročník folkové celorepublikové soutěže Zahrada.
„Bez intenzivní hudební aktivity dlouho nevydržím. Když Bujabéza skončila, někteří členové se odstěhovali, jiní přestali mít čas, založil jsem HiFive. Jde o čistě vokální kapelu, kterou tvoří pět nadšených hudebníků. Snažíme se nabídnout hudební zážitek bez hudebních nástrojů, být originální a zpívat vokální úpravy písniček, které před námi nezpívalo dalších sto kapel. Zpíváme české i světové hity napříč žánry. Ty upravuji. Jejich aranže beru jako osobní výzvu, jako jakýsi můj hudební rozvoj. Jsem moc rád, že jsem našel nadšené a skvělé zpěváky a zpěvačky, s nimiž jsme už absolvovali pěknou řádku koncertů i soutěží. Poslechnout si nás můžete například při předávání Cen rektora UP. V poslední době jsme měli s HiFive i pár společných koncertů s olomouckým New Street Bandem, v němž už také řadu let zpívám a hraji na piano. Jde o jazzový big band, mimochodem letos zahraje i na plese Univerzity Palackého. Součástí mých hudebních aktivit je pak i členství v pěveckém souboru Bohemiachor,“ vypočítává hudební zkušenosti absolvent olomoucké univerzity.
A jak vzpomíná na vysokoškolská studia? „S odstupem času si hodně uvědomuji, že to byla doba, kdy člověk dostane ‚zadarmo a jako na stříbrném podnose‘ spoustu informací a možností. Jsem moc rád za to, že jsem dvakrát vyjel na půl roku do zahraničí. A ač to bude znít jako klišé, jsem rád i za to, co jsem se v rámci studií jak na filozofické, tak i na pedagogické fakultě naučil a jaké zkušenosti jsem získal. Z pozice soukromého učitele dnes totiž vím, že za mnohé vzdělávání, a to nejen ve firemním prostředí, se prostě platí. Současným studentům a studentkám bych proto rád vzkázal: Vytěžte z vašeho studia maximum! Máte spoustu možností. Využijte je!
Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.
Dvanáct studentů a studentek tří uměnovědných kateder Filozofické fakulty Univerzity Palackého představilo své výzkumy ve Studentské odborné soutěži o Cenu děkana FF UP. Tu si odnesli čtyři z nich, příspěvek zaměřený na fenomén exportní architektury pak získal Cenu diváků.
V Divadelním sále Uměleckého centra UP se uskutečnilo další kolo Studentské odborné soutěže uměnovědných kateder o Cenu děkana Filozofické fakulty UP. Soutěž tradičně připravují katedry dějin umění, divadelních a filmových studií a muzikologie s cílem nabídnout talentovaným studujícím možnost prezentovat vlastní badatelské téma a vyzkoušet si formát odborné konference. Ve dvanácti příspěvcích představili studující svůj výzkum vycházející z bakalářských a magisterských prací.
„Kvalita a zápal letošních účastníků jsou nepochybně příslibem a inspirací i pro příští rok, kdy bude mít studentstvo našich uměnovědných kateder opět příležitost představit svůj výzkum, a především jej sdílet v přátelské atmosféře mezioborové kolegiality. Letošní příspěvky byly svým zaměřením velmi pestré a podobně jako v minulém ročníku se až na několik výjimek orientovaly na témata 20. století. Vedle obsahové i metodické rozmanitosti bylo velmi potěšující, že všechny studentky a všichni studenti prokázali ve svých pečlivě připravených prezentacích opravdu vysokou profesionalitu. Referáty byly velmi vyrovnané,“ shrnul Ondřej Jakubec z katedry dějin umění.
foto_sem_4
Vítězství v soutěži znamená mnoho například pro Adrianu Poláchovou, studentku katedry dějin umění, která se ve své analýze stavebních proměn gotické architektury v Olomouci ve 13. a 14. století zaměřila na specifický problém stavební produkce biskupa Bruna ze Schauenburku ve druhé polovině 13. století.
„Tato zkušenost pro mě představuje motivaci k dalšímu rozvíjení zvoleného tématu. Velmi mě potěšilo, že prezentace vyvolala zájem i u kolegů z jiných oborů, což považuji za obzvlášť cenné,“ řekla laureátka Ceny děkana FF UP. Téma stavební produkce biskupa Bruna ze Schauenburku je součástí její diplomové práce, v níž se zabývá gotickou architekturou 13. a 14. století v Olomouci.
„Středověkému umění se věnuji dlouhodobě a olomoucké téma jsem zvolila po konzultaci s vedoucím práce. Zaujalo mě, že navzdory poměrně rozsáhlé literatuře zůstává řada otázek nejasná, zejména v souvislosti s Brunem ze Schauenburku. V době volby tématu diplomové práce jsem zároveň nastupovala jako kurátorka v Historickém ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci, což můj zájem o tuto problematiku ještě posílilo a umožnilo mi nahlížet na město i z jiného než studentského pohledu,“ doplnila. Ve svém příspěvku se zaměřila na několik problémů spojených se stavební činností biskupa Bruna ze Schauenburku. Pozornost věnovala především stavbám, které jsou mu nejistě připisovány, a dále dochovaným konzolám z katedrály sv. Václava – jejich možné přesnější dataci a specifickému charakteru. Právě jejich neobvyklé zpracování otevírá nové otázky a naznačuje širší okruh inspiračních zdrojů, než jaký bývá tradičně uváděn v odborné literatuře. Ve svém příspěvku tak upozornila na potřebu nahlížet na tuto problematiku z různých perspektiv a kriticky revidovat dosavadní výklady.
foto_sem_4
Šestičlenná porota složená z pedagogů a doktorandek uvedených kateder vybrala vítěze a vítězky tajným hlasováním. Vedle Adriany Poláchové získal Cenu děkana FF UP také Matyáš Erban, student katedry divadelních a filmových studií, který se na příkladu režiséra krátkých filmů Svatopluka Studeného zabýval vztahem dokumentů z 50. let balancujících mezi uměním a propagandou. Třetím laureátem se stal David Křenek, student katedry muzikologie, jenž připomněl neprávem zapomínanou osobnost českého skladatele Karla Weise a jeho operu Polský žid z roku 1901, odsunutou z ideologických důvodů na okraj dějin hudby v českých zemích. Čtvrtým vítězem letošní soutěže se stal Šimon Pužej z katedry muzikologie, který na příkladu scénické hudby Václava Trojana komponované pro animované filmy Jiřího Trnky představil její specifickou podobu i tvůrčí vztah obou autorů.
„Vedle obsahové i metodické rozmanitosti bylo velmi potěšující, že všechny studentky a všichni studenti prokázali ve svých pečlivě připravených prezentacích opravdu vysokou profesionalitu.“ Ondřej Jakubec, katedra dějin umění FF UPPorota vysoce ocenila také příspěvek Lucie Janečkové, která převzala Cenu diváků. Studentka katedry dějin umění se věnuje působení českých architektů při budování mongolského Ulánbátaru ve druhé polovině 20. století. Ve svém příspěvku se zaměřila na specifický fenomén exportní architektury.
„Mnohem více než samotné ocenění pro mě byla důležitá soutěž jako taková. Rozhodně nebyla o rivalitě, ale naopak o společném setkání a sounáležitosti. Množství různorodých příspěvků, hluboké odborné znalosti i nakažlivý zápal pro věc – to vše bylo nesmírně obohacující. Velmi si vážím každého, kdo se do soutěže přihlásil, každého, u koho touha sdílet svůj výzkum převládla nad trémou a obavami z vystoupení z komfortní zóny. Troufám si říct, že pro mnohé z nás to tak bylo, i když to třeba nebylo na první pohled patrné. Cena mě samozřejmě potěšila, zároveň si ale uvědomuji, že jde i o souhru více faktorů – atraktivitu tématu či konkrétní rozpoložení poroty a diváků,“ uzavřela Lucie Janečková, jejíž cesta k tomuto tématu vedla přes praxi v Muzeu umění, kde zpracovává pozůstalost architekta Ivana Přikryla.
Ve Studentské odborné soutěži uměnovědných kateder FF UP 2026 zvítězili:
Matyáš Erban (KDFS) za příspěvek s názvem Kulturní a průmyslový dokument z 50. let: Umění vs. Propaganda?
David Křenek (KMU) za příspěvek s názvem Proč nevíme o slavném úspěchu opery Polský žid?
Adriana Poláchová (KDU) za příspěvek s názvem K otázce stavební proměny gotické architektury v Olomouci ve 13. a 14. století.
Šimon Pužej (KMU) za příspěvek s názvem Proměny scénické hudby Václava Trojana.
Lucie Janečková (KDU), Cena diváků za příspěvek s názvem Případ Ulanbátar: Podíl československých architektů na výstavbě mongolského hlavního města ve druhé polovině 20. století.
Dvanáct studentů a studentek tří uměnovědných kateder Filozofické fakulty Univerzity Palackého představilo své výzkumy ve Studentské odborné soutěži o Cenu děkana FF UP. Tu si odnesli čtyři z nich, příspěvek zaměřený na fenomén exportní architektury pak získal Cenu diváků.
V Divadelním sále Uměleckého centra UP se uskutečnilo další kolo Studentské odborné soutěže uměnovědných kateder o Cenu děkana Filozofické fakulty UP. Soutěž tradičně připravují katedry dějin umění, divadelních a filmových studií a muzikologie s cílem nabídnout talentovaným studujícím možnost prezentovat vlastní badatelské téma a vyzkoušet si formát odborné konference. Ve dvanácti příspěvcích představili studující svůj výzkum vycházející z bakalářských a magisterských prací.
„Kvalita a zápal letošních účastníků jsou nepochybně příslibem a inspirací i pro příští rok, kdy bude mít studentstvo našich uměnovědných kateder opět příležitost představit svůj výzkum, a především jej sdílet v přátelské atmosféře mezioborové kolegiality. Letošní příspěvky byly svým zaměřením velmi pestré a podobně jako v minulém ročníku se až na několik výjimek orientovaly na témata 20. století. Vedle obsahové i metodické rozmanitosti bylo velmi potěšující, že všechny studentky a všichni studenti prokázali ve svých pečlivě připravených prezentacích opravdu vysokou profesionalitu. Referáty byly velmi vyrovnané,“ shrnul Ondřej Jakubec z katedry dějin umění.
foto_sem_4
Vítězství v soutěži znamená mnoho například pro Adrianu Poláchovou, studentku katedry dějin umění, která se ve své analýze stavebních proměn gotické architektury v Olomouci ve 13. a 14. století zaměřila na specifický problém stavební produkce biskupa Bruna ze Schauenburku ve druhé polovině 13. století.
„Tato zkušenost pro mě představuje motivaci k dalšímu rozvíjení zvoleného tématu. Velmi mě potěšilo, že prezentace vyvolala zájem i u kolegů z jiných oborů, což považuji za obzvlášť cenné,“ řekla laureátka Ceny děkana FF UP. Téma stavební produkce biskupa Bruna ze Schauenburku je součástí její diplomové práce, v níž se zabývá gotickou architekturou 13. a 14. století v Olomouci.
„Středověkému umění se věnuji dlouhodobě a olomoucké téma jsem zvolila po konzultaci s vedoucím práce. Zaujalo mě, že navzdory poměrně rozsáhlé literatuře zůstává řada otázek nejasná, zejména v souvislosti s Brunem ze Schauenburku. V době volby tématu diplomové práce jsem zároveň nastupovala jako kurátorka v Historickém ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci, což můj zájem o tuto problematiku ještě posílilo a umožnilo mi nahlížet na město i z jiného než studentského pohledu,“ doplnila. Ve svém příspěvku se zaměřila na několik problémů spojených se stavební činností biskupa Bruna ze Schauenburku. Pozornost věnovala především stavbám, které jsou mu nejistě připisovány, a dále dochovaným konzolám z katedrály sv. Václava – jejich možné přesnější dataci a specifickému charakteru. Právě jejich neobvyklé zpracování otevírá nové otázky a naznačuje širší okruh inspiračních zdrojů, než jaký bývá tradičně uváděn v odborné literatuře. Ve svém příspěvku tak upozornila na potřebu nahlížet na tuto problematiku z různých perspektiv a kriticky revidovat dosavadní výklady.
foto_sem_4
Šestičlenná porota složená z pedagogů a doktorandek uvedených kateder vybrala vítěze a vítězky tajným hlasováním. Vedle Adriany Poláchové získal Cenu děkana FF UP také Matyáš Erban, student katedry divadelních a filmových studií, který se na příkladu režiséra krátkých filmů Svatopluka Studeného zabýval vztahem dokumentů z 50. let balancujících mezi uměním a propagandou. Třetím laureátem se stal David Křenek, student katedry muzikologie, jenž připomněl neprávem zapomínanou osobnost českého skladatele Karla Weise a jeho operu Polský žid z roku 1901, odsunutou z ideologických důvodů na okraj dějin hudby v českých zemích. Čtvrtým vítězem letošní soutěže se stal Šimon Pužej z katedry muzikologie, který na příkladu scénické hudby Václava Trojana komponované pro animované filmy Jiřího Trnky představil její specifickou podobu i tvůrčí vztah obou autorů.
„Vedle obsahové i metodické rozmanitosti bylo velmi potěšující, že všechny studentky a všichni studenti prokázali ve svých pečlivě připravených prezentacích opravdu vysokou profesionalitu.“ Ondřej Jakubec, katedra dějin umění FF UPPorota vysoce ocenila také příspěvek Lucie Janečkové, která převzala Cenu diváků. Studentka katedry dějin umění se věnuje působení českých architektů při budování mongolského Ulánbátaru ve druhé polovině 20. století. Ve svém příspěvku se zaměřila na specifický fenomén exportní architektury.
„Mnohem více než samotné ocenění pro mě byla důležitá soutěž jako taková. Rozhodně nebyla o rivalitě, ale naopak o společném setkání a sounáležitosti. Množství různorodých příspěvků, hluboké odborné znalosti i nakažlivý zápal pro věc – to vše bylo nesmírně obohacující. Velmi si vážím každého, kdo se do soutěže přihlásil, každého, u koho touha sdílet svůj výzkum převládla nad trémou a obavami z vystoupení z komfortní zóny. Troufám si říct, že pro mnohé z nás to tak bylo, i když to třeba nebylo na první pohled patrné. Cena mě samozřejmě potěšila, zároveň si ale uvědomuji, že jde i o souhru více faktorů – atraktivitu tématu či konkrétní rozpoložení poroty a diváků,“ uzavřela Lucie Janečková, jejíž cesta k tomuto tématu vedla přes praxi v Muzeu umění, kde zpracovává pozůstalost architekta Ivana Přikryla.
Ve Studentské odborné soutěži uměnovědných kateder FF UP 2026 zvítězili:
Matyáš Erban (KDFS) za příspěvek s názvem Kulturní a průmyslový dokument z 50. let: Umění vs. Propaganda?
David Křenek (KMU) za příspěvek s názvem Proč nevíme o slavném úspěchu opery Polský žid?
Adriana Poláchová (KDU) za příspěvek s názvem K otázce stavební proměny gotické architektury v Olomouci ve 13. a 14. století.
Šimon Pužej (KMU) za příspěvek s názvem Proměny scénické hudby Václava Trojana.
Lucie Janečková (KDU), Cena diváků za příspěvek s názvem Případ Ulanbátar: Podíl československých architektů na výstavbě mongolského hlavního města ve druhé polovině 20. století.
Vřelé pozvání, zábavný či sportovní program i zvýhodněný oběd připravila Univerzita Palackého pro děti svých pracujících na čtvrtek 2. dubna 2026 pod názvem Dětem vstup povolen! Pro školáky a školačky od 6 do 12 let, kteří mají v tento den prázdniny, je připraven volnočasový program v Pevnosti poznání, AC Baluo i v Knihovně UP.
V rámci druhého ročníku akce Dětem vstup povolen! mohou školáci a školačky strávit dopoledne u zábavných aktivit a prohlédnout si pracoviště svých rodičů. Příjemným zakončením programu může být společný oběd v menze, po kterém se lze s nadřízeným domluvit na odpolední práci z domova.
„Stejně jako v loňském roce chceme i letos otevřít univerzitu dětem našich zaměstnankyň a zaměstnanců a nabídnout jim program během velikonočních prázdnin. Navazujeme tak na aktivity podporující lepší sladění pracovního a rodinného života na univerzitě,“ vysvětluje Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů.
Zábavný program nabídne hledání pokladů v knihovně, objevování umělé inteligence s AI Nezbedníčkem nebo pátrací výpravu s úkoly, tajnými vchody a horkou čokoládou. Ve sportovní nabídce nechybí míčové hry, gymnastika a dokonce ani parkour.
Pevnost poznání nabízí program pro mladší děti Tvrdá doba kamenná, který seznamuje děti s každodenním životem pravěkých lidí i zvířat, která tehdy žila, a nabízí dobrodružství v jeskynní galerii. Starším dětem je určen program Sluneční soustava, který je provede pestrými planetami a jejich příběhy a společně budou zkoumat, kde by mohla existovat voda a podmínky pro život.
Vřelé pozvání, zábavný či sportovní program i zvýhodněný oběd připravila Univerzita Palackého pro děti svých pracujících na čtvrtek 2. dubna 2026 pod názvem Dětem vstup povolen! Pro školáky a školačky od 6 do 12 let, kteří mají v tento den prázdniny, je připraven volnočasový program v Pevnosti poznání, AC Baluo i v Knihovně UP.
V rámci druhého ročníku akce Dětem vstup povolen! mohou školáci a školačky strávit dopoledne u zábavných aktivit a prohlédnout si pracoviště svých rodičů. Příjemným zakončením programu může být společný oběd v menze, po kterém se lze s nadřízeným domluvit na odpolední práci z domova.
„Stejně jako v loňském roce chceme i letos otevřít univerzitu dětem našich zaměstnankyň a zaměstnanců a nabídnout jim program během velikonočních prázdnin. Navazujeme tak na aktivity podporující lepší sladění pracovního a rodinného života na univerzitě,“ vysvětluje Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů.
Zábavný program nabídne hledání pokladů v knihovně, objevování umělé inteligence s AI Nezbedníčkem nebo pátrací výpravu s úkoly, tajnými vchody a horkou čokoládou. Ve sportovní nabídce nechybí míčové hry, gymnastika a dokonce ani parkour.
Pevnost poznání nabízí program pro mladší děti Tvrdá doba kamenná, který seznamuje děti s každodenním životem pravěkých lidí i zvířat, která tehdy žila, a nabízí dobrodružství v jeskynní galerii. Starším dětem je určen program Sluneční soustava, který je provede pestrými planetami a jejich příběhy a společně budou zkoumat, kde by mohla existovat voda a podmínky pro život.
Jak efektivně komunikovat činnost vysokých škol, vědu, jejich třetí roli a také mezinárodní spolupráci v univerzitní alianci Aurora? Jak vytvořit silný příběh, který osloví studenty, veřejnost i partnery napříč Evropou? A jak Auroru prezentovat na největším evropském setkání vysokoškolských institucí? Právě těmto otázkám se věnoval mezinárodní workshop komunikačního týmu aliance Aurora, který v březnu hostila Univerzita Palackého.
Do Olomouce přijeli členové Aurora Communication and Dissemination Team, tedy komunikační specialisté z partnerských univerzit aliance. Ta sdružuje devět výzkumně orientovaných evropských univerzit, které společně usilují o posilování společenského dopadu vzdělávání, výzkumu i inovací a o řešení aktuálních výzev, jako jsou udržitelnost nebo digitalizace.
Dvoudenní program kombinoval sdílení zkušeností, inspirativní příklady i praktické workshopy. Hlavní část se odehrávala v reprezentativních prostorách rotundy Cyrilometodějské teologické fakulty UP, účastníky čekala také návštěva UPointu a Pevnosti poznání či procházka po městě.
Komunikační strategie i vyprávění příběhů
Program zahájila prorektorka Univerzity Palackého pro mezinárodní vztahy Ivona Barešová, která přivítala účastníky a vyzdvihla klíčovou roli spolupráce při budování silných a dlouhodobě udržitelných institucionálních narativů. V hlavním dopoledním bloku UP to the Future Univerzita Palackého představila svůj přístup ke komunikaci – prorektor Matěj Dostálek otevřel diskuzi o strategii komunikace a společenské odpovědnosti, na něj navázala Vendula Lužná, která přiblížila konkrétní formy popularizace vědy od práce s vědci a popularizátory přes eventy až po podcasty. Jak univerzita buduje značku Olomouce jako univerzitního města prostřednictvím marketingu a veřejných akcí, prakticky ukázal Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP.
Na tyto prezentace navázal blok věnovaný storytellingu. Michael Kozák představil ambasadorský program UP a práci s ambasadory, kteří reprezentují univerzitu navenek a pomáhají budovat její obraz jako místa, kde se může začít nový životní příběh. Na podobném principu funguje i Aurora Student Ambassador Programme, který propojuje studenty napříč partnerskými univerzitami a zapojuje je do mezinárodních projektů, workshopů a akcí. Ambasadoři zde fungují jako most mezi svou domovskou univerzitou a aliancí Aurora – šíří povědomí o jejích aktivitách, podílejí se na komunikaci a zároveň získávají zkušenosti z mezinárodní spolupráce i rozvoje klíčových dovedností.
Vojtěch Kmenta se pak zaměřil na správu sociálních sítí – nejen jako nástroje pro sdílení informací, ale především jako prostoru pro vyprávění příběhů. Ukázal, jak lze i složitá nebo odborná témata převést do srozumitelné a atraktivní podoby pomocí vhodně zvoleného formátu, vizuálu a jazyka.
Odpolední case study zavedla účastníky do UPointu, kde bylo předmětem tématu Aurora merch & storytelling udržitelné univerzitní zboží. UPoint dlouhodobě sází na kvalitní materiály a lokální výrobce, často z řad studentů a absolventů, a od roku 2024 označuje nejudržitelnější produkty speciální nálepkou. Pro hosty z Aurory tak šlo o inspirativní ukázku toho, jak může univerzitní obchod propojit značku instituce s odpovědným přístupem k výrobě, materiálům i lokální ekonomice.
Jak uvedla manažerka komunikace Aurory Aniza Pourtauborde, zásadní je především jednotná a srozumitelná práce s příběhem: „Je velmi důležité storytelling jasně uchopit a umět ho předávat našim cílovým skupinám prostřednictvím konkrétních aktivit a nástrojů, které mají dlouhodobý dopad. To, co vidím tady na Univerzitě Palackého a co opravdu obdivuji, je schopnost vyprávět příběh od chvíle, kdy student na univerzitu přichází, až po jeho odchod – a vlastně i dál. Je to příběh, který si studenti odnášejí s sebou, a univerzita ho dokáže předávat i prostřednictvím něčeho tak zdánlivě obyčejného, jako je merchandising.“
foto_sem_4
Vizuální styl a „příběh Aurory“
Jedním z klíčových témat workshopu byla jednotná vizuální i obsahová prezentace aliance Aurora. Účastníci se zaměřili na to, jak propojit různé národní a institucionální identity do jednoho srozumitelného a atraktivního celku a najít jasně formulovaný příběh, který vysvětluje, co Aurora je a proč existuje, přičemž zachovává konzistentní vizuální styl napříč univerzitami a využívá moderní komunikační formáty – od sociálních sítí po prezentace na akcích. Stranou nezůstalo ani téma udržitelnosti, například v oblasti propagačních materiálů.
Čtvrteční program už proto mířil od sdílení zkušeností k přípravě konkrétní prezentace aliance Aurora – například na konferenci EAIE (European Association for International Education), což je největší evropské setkání odborníků na internacionalizaci vysokého školství. Každoročně se zde setkávají tisíce zástupců univerzit z celého světa a významnou roli zde hrají i evropské univerzitní aliance, které zde prezentují své projekty, spolupráci i dopad na vzdělávání.
Workshop EAIE: Storytelling & Concept se zaměřil na to, jak Auroru srozumitelně a atraktivně představit návštěvníkům – tedy jaký příběh vyprávět, jak zdůraznit její přínos a čím se odlišit od ostatních aliancí. V následující části účastníci společně řešili konkrétní podobu prezentace na místě – od podoby stánku přes grafické materiály až po drobné propagační předměty. Diskuze se soustředila i na to, jak skloubit atraktivní design s udržitelností a jak využít merchandising jako nástroj komunikace hodnot aliance.
Olomoucké setkání navázalo na loňský workshop v Innsbrucku zaměřený na „impactful communication“ a posilování společné komunikační strategie Aurory. Zároveň ukázalo, jak důležitá je mezinárodní spolupráce v této oblasti – sdílení zkušeností, společná tvorba i hledání nových přístupů pomáhají jednotlivým univerzitám i celé alianci lépe reagovat na výzvy současného světa. Univerzita Palackého tak opět potvrdila svou aktivní roli v alianci Aurora – nejen jako partner, ale i jako inspirativní hostitel a tvůrce nových přístupů ke komunikaci a marketingu.
Jak efektivně komunikovat činnost vysokých škol, vědu, jejich třetí roli a také mezinárodní spolupráci v univerzitní alianci Aurora? Jak vytvořit silný příběh, který osloví studenty, veřejnost i partnery napříč Evropou? A jak Auroru prezentovat na největším evropském setkání vysokoškolských institucí? Právě těmto otázkám se věnoval mezinárodní workshop komunikačního týmu aliance Aurora, který v březnu hostila Univerzita Palackého.
Do Olomouce přijeli členové Aurora Communication and Dissemination Team, tedy komunikační specialisté z partnerských univerzit aliance. Ta sdružuje devět výzkumně orientovaných evropských univerzit, které společně usilují o posilování společenského dopadu vzdělávání, výzkumu i inovací a o řešení aktuálních výzev, jako jsou udržitelnost nebo digitalizace.
Dvoudenní program kombinoval sdílení zkušeností, inspirativní příklady i praktické workshopy. Hlavní část se odehrávala v reprezentativních prostorách rotundy Cyrilometodějské teologické fakulty UP, účastníky čekala také návštěva UPointu a Pevnosti poznání či procházka po městě.
Komunikační strategie i vyprávění příběhů
Program zahájila prorektorka Univerzity Palackého pro mezinárodní vztahy Ivona Barešová, která přivítala účastníky a vyzdvihla klíčovou roli spolupráce při budování silných a dlouhodobě udržitelných institucionálních narativů. V hlavním dopoledním bloku UP to the Future Univerzita Palackého představila svůj přístup ke komunikaci – prorektor Matěj Dostálek otevřel diskuzi o strategii komunikace a společenské odpovědnosti, na něj navázala Vendula Lužná, která přiblížila konkrétní formy popularizace vědy od práce s vědci a popularizátory přes eventy až po podcasty. Jak univerzita buduje značku Olomouce jako univerzitního města prostřednictvím marketingu a veřejných akcí, prakticky ukázal Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP.
Na tyto prezentace navázal blok věnovaný storytellingu. Michael Kozák představil ambasadorský program UP a práci s ambasadory, kteří reprezentují univerzitu navenek a pomáhají budovat její obraz jako místa, kde se může začít nový životní příběh. Na podobném principu funguje i Aurora Student Ambassador Programme, který propojuje studenty napříč partnerskými univerzitami a zapojuje je do mezinárodních projektů, workshopů a akcí. Ambasadoři zde fungují jako most mezi svou domovskou univerzitou a aliancí Aurora – šíří povědomí o jejích aktivitách, podílejí se na komunikaci a zároveň získávají zkušenosti z mezinárodní spolupráce i rozvoje klíčových dovedností.
Vojtěch Kmenta se pak zaměřil na správu sociálních sítí – nejen jako nástroje pro sdílení informací, ale především jako prostoru pro vyprávění příběhů. Ukázal, jak lze i složitá nebo odborná témata převést do srozumitelné a atraktivní podoby pomocí vhodně zvoleného formátu, vizuálu a jazyka.
Odpolední case study zavedla účastníky do UPointu, kde bylo předmětem tématu Aurora merch & storytelling udržitelné univerzitní zboží. UPoint dlouhodobě sází na kvalitní materiály a lokální výrobce, často z řad studentů a absolventů, a od roku 2024 označuje nejudržitelnější produkty speciální nálepkou. Pro hosty z Aurory tak šlo o inspirativní ukázku toho, jak může univerzitní obchod propojit značku instituce s odpovědným přístupem k výrobě, materiálům i lokální ekonomice.
Jak uvedla manažerka komunikace Aurory Aniza Pourtauborde, zásadní je především jednotná a srozumitelná práce s příběhem: „Je velmi důležité storytelling jasně uchopit a umět ho předávat našim cílovým skupinám prostřednictvím konkrétních aktivit a nástrojů, které mají dlouhodobý dopad. To, co vidím tady na Univerzitě Palackého a co opravdu obdivuji, je schopnost vyprávět příběh od chvíle, kdy student na univerzitu přichází, až po jeho odchod – a vlastně i dál. Je to příběh, který si studenti odnášejí s sebou, a univerzita ho dokáže předávat i prostřednictvím něčeho tak zdánlivě obyčejného, jako je merchandising.“
foto_sem_4
Vizuální styl a „příběh Aurory“
Jedním z klíčových témat workshopu byla jednotná vizuální i obsahová prezentace aliance Aurora. Účastníci se zaměřili na to, jak propojit různé národní a institucionální identity do jednoho srozumitelného a atraktivního celku a najít jasně formulovaný příběh, který vysvětluje, co Aurora je a proč existuje, přičemž zachovává konzistentní vizuální styl napříč univerzitami a využívá moderní komunikační formáty – od sociálních sítí po prezentace na akcích. Stranou nezůstalo ani téma udržitelnosti, například v oblasti propagačních materiálů.
Čtvrteční program už proto mířil od sdílení zkušeností k přípravě konkrétní prezentace aliance Aurora – například na konferenci EAIE (European Association for International Education), což je největší evropské setkání odborníků na internacionalizaci vysokého školství. Každoročně se zde setkávají tisíce zástupců univerzit z celého světa a významnou roli zde hrají i evropské univerzitní aliance, které zde prezentují své projekty, spolupráci i dopad na vzdělávání.
Workshop EAIE: Storytelling & Concept se zaměřil na to, jak Auroru srozumitelně a atraktivně představit návštěvníkům – tedy jaký příběh vyprávět, jak zdůraznit její přínos a čím se odlišit od ostatních aliancí. V následující části účastníci společně řešili konkrétní podobu prezentace na místě – od podoby stánku přes grafické materiály až po drobné propagační předměty. Diskuze se soustředila i na to, jak skloubit atraktivní design s udržitelností a jak využít merchandising jako nástroj komunikace hodnot aliance.
Olomoucké setkání navázalo na loňský workshop v Innsbrucku zaměřený na „impactful communication“ a posilování společné komunikační strategie Aurory. Zároveň ukázalo, jak důležitá je mezinárodní spolupráce v této oblasti – sdílení zkušeností, společná tvorba i hledání nových přístupů pomáhají jednotlivým univerzitám i celé alianci lépe reagovat na výzvy současného světa. Univerzita Palackého tak opět potvrdila svou aktivní roli v alianci Aurora – nejen jako partner, ale i jako inspirativní hostitel a tvůrce nových přístupů ke komunikaci a marketingu.