Agregátor zdrojů

The Einstein Telescope (ET) is a European scientific project of extraordinary scope, aimed at building a next-generation gravitational wave detector capable of detecting minute distortions in spacetime itself with unprecedented sensitivity. Hidden deep underground, the instrument is expected to detect up to a thousand times more cosmic collisions of black holes and neutron stars than today’s observatories and track their evolution throughout the history of the universe. These new observations could help scientists explain the formation of galaxies or shed light on certain aspects of the early universe shortly after the Big Bang. 

Einsteinův teleskop (Einstein Telescope, ET) je evropský vědecký projekt mimořádného rozsahu, jehož cílem je vybudovat detektor gravitačních vln nové generace, který umožní zaznamenat drobounké deformace samotného prostoročasu s dosud nevídanou citlivostí. Přístroj ukrytý hluboko pod zemí by měl zachytit až tisíckrát více kosmických srážek černých děr a neutronových hvězd než dnešní observatoře a sledovat jejich vývoj napříč historií vesmíru. Vědcům tak nová pozorování mohou pomoci vysvětlit průběhu vzniku galaxií anebo objasnit některé aspekty raného vývoje vesmíru krátce po velkém třesku.

Nedostatečné povědomí veřejnosti o revmatických nemocech u dětí chtějí zvýšit lékaři a lékařky Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. U příležitosti Světového dne revmatických onemocnění mladých (WORD Day – World Young Rheumatic Diseases Day), který připadá na 18. března, připravili osvětové video. To připomíná, že tyto nemoci se mohou objevit i v dětském věku, a přináší také příběhy několika malých pacientů.

„Chceme, aby naši malí pacienti věděli, že na to nejsou sami. Zároveň se snažíme vyvrátit mylný dojem, že se revmatická onemocnění dětí netýkají,“ uvedl jeden z iniciátorů a protagonistů videa David Gronych. Dětské revmatologii se věnuje nejen jako lékař, ale také v rámci doktorského studia na Lékařské fakultě UP a v současnosti je jedním ze stipendistů Nadačního fondu UP.

Revmatická onemocnění postihují pohybový aparát – klouby, svaly, vazy i kosti. Často přicházejí nenápadně a jejich příznaky mohou připomínat nachlazení nebo chřipku. „Postihují méně než jednoho člověka ze dvou tisíc. Patří mezi ně i malí pacienti. Těchto vzácných onemocnění je ale mnoho, a proto není revmaticky nemocných dětí málo. V naší péči jich máme aktuálně přibližně šest set,“ přiblížila Kateřina Bouchalová, profesorka pediatrie a vedoucí lékařka revmatologické ambulance na Dětské klinice (před nedávnem jsme přinesli její portrét).

video_sem

Projevy nemocí mohou být velmi různé. Některé přicházejí náhle a mohou mít závažný průběh, například v podobě kloubních zánětů, omezení pohybu nebo vyrážek. Jindy se naopak rozvíjejí pomalu a nenápadně, například jen nedostatkem slz a slin. Nejčastější revmatickou nemocí u dětí je juvenilní idiopatická artritida (JIA), která postihuje především klouby. Onemocnění se však mohou pojit i s postižením dalších orgánových soustav a projevovat se dýchacími, močovými nebo neurologickými potížemi. Klíčovou roli proto hraje praktický lékař, který by měl dokázat včas rozpoznat první příznaky.

Ani diagnóza revmatického onemocnění přitom nemusí znamenat konec aktivního života. „Pacientům otevřeně říkáme, že nemoc zatím neumíme zcela vyléčit. Dokážeme ji však dostat do takzvané neaktivní fáze. Dítě pak nemá projevy onemocnění a může vést normální život,“ vysvětlila Kateřina Bouchalová.

Naději do budoucna přináší například takzvaná CAR-T léčba, která dokáže „restartovat“ imunitní systém. „Jde o metodu využívající infuzi upravených T-lymfocytů, které cíleně ničí buňky způsobující zánět,“ doplnila profesorka. Tato inovativní terapie je zatím na začátku svého vývoje, ale i současné možnosti léčby umožňují pacientům žít plnohodnotný život.

Zásadní je správně nastavená léčba a také spolupráce rodiny. Děti často potřebují psychologickou podporu nebo pomoc při úpravě životního stylu, například při redukci hmotnosti. „Nutné jsou pravidelné kontroly, proto je důležité, aby rodina dobře fungovala a nemoc nepodceňovala,“ doplnil David Gronych.

Ve videu, které na Dětské klinice FN Olomouc a LF UP připravili, své zkušenosti s revmatickými onemocněními sdílejí také někteří dětští pacienti a jejich rodiče. Jejich příběhy ukazují, že tyto nemoci nemusí být překážkou aktivního dětství – díky odborné péči mohou děti prožívat běžné dny skoro jako jejich zdraví vrstevníci.

Nedostatečné povědomí veřejnosti o revmatických nemocech u dětí chtějí zvýšit lékaři a lékařky Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. U příležitosti Světového dne revmatických onemocnění mladých (WORD Day – World Young Rheumatic Diseases Day), který připadá na 18. března, připravili osvětové video. To připomíná, že tyto nemoci se mohou objevit i v dětském věku, a přináší také příběhy několika malých pacientů.

„Chceme, aby naši malí pacienti věděli, že na to nejsou sami. Zároveň se snažíme vyvrátit mylný dojem, že se revmatická onemocnění dětí netýkají,“ uvedl jeden z iniciátorů a protagonistů videa David Gronych. Dětské revmatologii se věnuje nejen jako lékař, ale také v rámci doktorského studia na Lékařské fakultě UP a v současnosti je jedním ze stipendistů Nadačního fondu UP.

Revmatická onemocnění postihují pohybový aparát – klouby, svaly, vazy i kosti. Často přicházejí nenápadně a jejich příznaky mohou připomínat nachlazení nebo chřipku. „Postihují méně než jednoho člověka ze dvou tisíc. Patří mezi ně i malí pacienti. Těchto vzácných onemocnění je ale mnoho, a proto není revmaticky nemocných dětí málo. V naší péči jich máme aktuálně přibližně šest set,“ přiblížila Kateřina Bouchalová, profesorka pediatrie a vedoucí lékařka revmatologické ambulance na Dětské klinice (před nedávnem jsme přinesli její portrét).

video_sem

Projevy nemocí mohou být velmi různé. Některé přicházejí náhle a mohou mít závažný průběh, například v podobě kloubních zánětů, omezení pohybu nebo vyrážek. Jindy se naopak rozvíjejí pomalu a nenápadně, například jen nedostatkem slz a slin. Nejčastější revmatickou nemocí u dětí je juvenilní idiopatická artritida (JIA), která postihuje především klouby. Onemocnění se však mohou pojit i s postižením dalších orgánových soustav a projevovat se dýchacími, močovými nebo neurologickými potížemi. Klíčovou roli proto hraje praktický lékař, který by měl dokázat včas rozpoznat první příznaky.

Ani diagnóza revmatického onemocnění přitom nemusí znamenat konec aktivního života. „Pacientům otevřeně říkáme, že nemoc zatím neumíme zcela vyléčit. Dokážeme ji však dostat do takzvané neaktivní fáze. Dítě pak nemá projevy onemocnění a může vést normální život,“ vysvětlila Kateřina Bouchalová.

Naději do budoucna přináší například takzvaná CAR-T léčba, která dokáže „restartovat“ imunitní systém. „Jde o metodu využívající infuzi upravených T-lymfocytů, které cíleně ničí buňky způsobující zánět,“ doplnila profesorka. Tato inovativní terapie je zatím na začátku svého vývoje, ale i současné možnosti léčby umožňují pacientům žít plnohodnotný život.

Zásadní je správně nastavená léčba a také spolupráce rodiny. Děti často potřebují psychologickou podporu nebo pomoc při úpravě životního stylu, například při redukci hmotnosti. „Nutné jsou pravidelné kontroly, proto je důležité, aby rodina dobře fungovala a nemoc nepodceňovala,“ doplnil David Gronych.

Ve videu, které na Dětské klinice FN Olomouc a LF UP připravili, své zkušenosti s revmatickými onemocněními sdílejí také někteří dětští pacienti a jejich rodiče. Jejich příběhy ukazují, že tyto nemoci nemusí být překážkou aktivního dětství – díky odborné péči mohou děti prožívat běžné dny skoro jako jejich zdraví vrstevníci.

Na multimediální výstavě Kriticky ohrožené jevy našich nářečí, která je nyní k vidění na půdě Akademie věd České republiky v Praze, spolupracovali odborníci z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty. Při jejím zahájení proběhl také křest nového, již šestého dílu Atlasu nářečí českého jazyka. Výstavu si mohou návštěvníci v galerii Věda a umění prohlédnout do 15. června 2026.

Výstava ukazuje pestrost regionální mluvy v různých částech České republiky a nářečí zpřístupňuje široké veřejnosti, školám i všem zájemcům o jazyk, folklor a regionální historii. Ústřední část výstavy tvoří nářeční mapy, které zachycují jak ohrožené, tak dosud živé nářeční jevy. Doprovázejí je moderní audiovizuální a interaktivní prvky, animace a výukové materiály určené především pro školní výuku.

Dlouhodobá spolupráce přináší nové výsledky

„Na projektu mapování nářečí spolupracujeme s odborníky z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR více než sedm let. Výsledky této dlouhodobé spolupráce jsou unikátní mapy, atlasy, softwary a výstavy, které propojují jazykovědný výzkum s pokročilými geoinformačními metodami,“ uvedl Vít Voženílek z katedry geoinformatiky.

Jedním z nejpůsobivějších prvků výstavy je ozvučená mapa s autentickými nahrávkami z různých regionů. Ty pocházejí jak z archivních záznamů starších než půl století, tak z novějších terénních výzkumů. Společně tak dokumentují proměny českých nářečí a umožňují návštěvníkům slyšet podobu regionální mluvy, která dnes v mnoha oblastech postupně mizí.

Výstava byla připravena u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Na multimediální výstavě Kriticky ohrožené jevy našich nářečí, která je nyní k vidění na půdě Akademie věd České republiky v Praze, spolupracovali odborníci z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty. Při jejím zahájení proběhl také křest nového, již šestého dílu Atlasu nářečí českého jazyka. Výstavu si mohou návštěvníci v galerii Věda a umění prohlédnout do 15. června 2026.

Výstava ukazuje pestrost regionální mluvy v různých částech České republiky a nářečí zpřístupňuje široké veřejnosti, školám i všem zájemcům o jazyk, folklor a regionální historii. Ústřední část výstavy tvoří nářeční mapy, které zachycují jak ohrožené, tak dosud živé nářeční jevy. Doprovázejí je moderní audiovizuální a interaktivní prvky, animace a výukové materiály určené především pro školní výuku.

Dlouhodobá spolupráce přináší nové výsledky

„Na projektu mapování nářečí spolupracujeme s odborníky z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR více než sedm let. Výsledky této dlouhodobé spolupráce jsou unikátní mapy, atlasy, softwary a výstavy, které propojují jazykovědný výzkum s pokročilými geoinformačními metodami,“ uvedl Vít Voženílek z katedry geoinformatiky.

Jedním z nejpůsobivějších prvků výstavy je ozvučená mapa s autentickými nahrávkami z různých regionů. Ty pocházejí jak z archivních záznamů starších než půl století, tak z novějších terénních výzkumů. Společně tak dokumentují proměny českých nářečí a umožňují návštěvníkům slyšet podobu regionální mluvy, která dnes v mnoha oblastech postupně mizí.

Výstava byla připravena u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Univerzita Palackého v Olomouci eviduje k 15. březnu, kdy se uzavřela většina přihlášek ke studiu, celkem 34 731 podaných přihlášek. Zájem o studium na jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě tak zůstává i letos stabilní a dlouhodobě se drží kolem hranice pětatřiceti tisíc přihlášek ročně.

Zájem o studium meziročně vzrostl na pěti z osmi fakult. Největší nárůst počtu přihlášek zaznamenala fakulta tělesné kultury, kam uchazeči poslali o 333 přihlášek více než loni. Nejvyšší počet přihlášek letos – stejně jako minulý rok – eviduje filozofická fakulta, na kterou uchazeči podali 8 790 přihlášek. Následuje pedagogická fakulta s 6 932 přihláškami (o 128 více než v roce 2025) a top trojici uzavírá lékařská fakulta, která přijala 5 015 přihlášek (o 46 více než v roce 2025).

Více než čtyři tisíce přihlášek eviduje také přírodovědecká fakulta (4 445 přihlášek). Další v pořadí je pak fakulta zdravotnických věd (2 931), fakulta tělesné kultury (2 661), právnická fakulta (2 319) a cyrilometodějská teologická fakulta (1 638).

Rozložení přihlášek mezi jednotlivé fakulty tak v zásadě odpovídá dlouhodobému trendu posledních let, kdy uchazeči nejčastěji volí studium humanitních, pedagogických, zdravotnických či přírodovědných oborů.

Počet přihlášek na UP se v posledních letech drží na velmi podobné úrovni. V roce 2024 univerzita evidovala 34 779 přihlášek, o rok později 34 633 přihlášek a letošní čísla jsou s 34 731 přihláškami prakticky srovnatelná.

Atraktivní univerzitní město

Stabilní čísla podle vedení univerzity potvrzují, že UP si mezi uchazeči dlouhodobě udržuje silnou pozici a vedle Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity patří mezi nejvyhledávanější vysoké školy v České republice.

„Těší mě, že zájem o studium na Univerzitě Palackého zůstává dlouhodobě stabilní a potvrzuje naši silnou pozici mezi českými univerzitami. Velmi pozitivně vnímám rostoucí zájem o některé fakulty i trvale vysoký počet zahraničních uchazečů, což ukazuje na mezinárodní atraktivitu Olomouce jako univerzitního města. Stabilní počet přihlášek je pro nás závazkem nadále rozvíjet kvalitu studia i podporu uchazečů při jejich rozhodování o budoucí profesní dráze,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Zájemci o studium se informace mohli dozvědět například z webu Univerzitní město, který je určený přímo pro ně a obsahuje řadu praktických informací nejenom o studiu a studijních programech, ale také například o ubytování na kolejích či stravování v menzách. Podobné informace poskytuje zájemcům o studium i UPlikace.

UP je nadále atraktivní také pro zahraniční uchazeče. Letos univerzita eviduje 4 202 přihlášek ze zahraničí. Největší zájem o studium v Olomouci tradičně projevují uchazeči ze Slovenska (2 755), významné zastoupení mají také studenti z Ukrajiny (647), Kazachstánu (88), Izraele (76), Pákistánu (74) a dalších zemí. Každoročně si Univerzitu Palackého vybírají studenti ze stovky zemí světa. Zahraniční studenti se nejčastěji hlásí zejména do studijních programů v oblasti medicíny, zdravotnických oborů nebo přírodních věd.

Nejžádanější studijní programy

Mezi nejpopulárnější studijní programy podle počtu podaných přihlášek patří především obory z oblasti medicíny a práva. Prvenství si udržel obor Všeobecné lékařství s 3 199 přihláškami, což je ještě o 177 více než v loňském roce. Další čtyři místa z top pětky nejžádanějších oborů také zůstala beze změny: Psychologie (2 069), Právo a právní věda (1 812), Zubní lékařství (1 526) a Fyzioterapie (623).

Na některé obory je možné se ještě hlásit. Na teologické fakultě jsou do 30. dubna otevřené přihlášky například na bakalářské obory Etika a kultura v mediální komunikaci, Sociální práce nebo Sociální práce s dětmi a mládeží v prezenční i kombinované formě nebo na prezenční navazující magisterský studijní program Katolická teologie. Stále je také možné hlásit se v průběhu dubna a května (v závislosti na fakultě) na doktorské studium, jehož nabídku je možné najít v katalogu studijních programů. Přírodovědecká a teologická fakulta budou na vybrané obory navíc ještě vypisovat druhé kolo příjímacího řízení.

Přihlášky do většiny studijních programů se uzavřely 15. března. V následujících měsících čekají uchazeče přijímací zkoušky, jejichž podoba se liší podle jednotlivých fakult a studijních programů.

Univerzita Palackého v Olomouci eviduje k 15. březnu, kdy se uzavřela většina přihlášek ke studiu, celkem 34 731 podaných přihlášek. Zájem o studium na jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě tak zůstává i letos stabilní a dlouhodobě se drží kolem hranice pětatřiceti tisíc přihlášek ročně.

Zájem o studium meziročně vzrostl na pěti z osmi fakult. Největší nárůst počtu přihlášek zaznamenala fakulta tělesné kultury, kam uchazeči poslali o 333 přihlášek více než loni. Nejvyšší počet přihlášek letos – stejně jako minulý rok – eviduje filozofická fakulta, na kterou uchazeči podali 8 790 přihlášek. Následuje pedagogická fakulta s 6 932 přihláškami (o 128 více než v roce 2025) a top trojici uzavírá lékařská fakulta, která přijala 5 015 přihlášek (o 46 více než v roce 2025).

Více než čtyři tisíce přihlášek eviduje také přírodovědecká fakulta (4 445 přihlášek). Další v pořadí je pak fakulta zdravotnických věd (2 931), fakulta tělesné kultury (2 661), právnická fakulta (2 319) a cyrilometodějská teologická fakulta (1 638).

Rozložení přihlášek mezi jednotlivé fakulty tak v zásadě odpovídá dlouhodobému trendu posledních let, kdy uchazeči nejčastěji volí studium humanitních, pedagogických, zdravotnických či přírodovědných oborů.

Počet přihlášek na UP se v posledních letech drží na velmi podobné úrovni. V roce 2024 univerzita evidovala 34 779 přihlášek, o rok později 34 633 přihlášek a letošní čísla jsou s 34 731 přihláškami prakticky srovnatelná.

Atraktivní univerzitní město

Stabilní čísla podle vedení univerzity potvrzují, že UP si mezi uchazeči dlouhodobě udržuje silnou pozici a vedle Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity patří mezi nejvyhledávanější vysoké školy v České republice.

„Těší mě, že zájem o studium na Univerzitě Palackého zůstává dlouhodobě stabilní a potvrzuje naši silnou pozici mezi českými univerzitami. Velmi pozitivně vnímám rostoucí zájem o některé fakulty i trvale vysoký počet zahraničních uchazečů, což ukazuje na mezinárodní atraktivitu Olomouce jako univerzitního města. Stabilní počet přihlášek je pro nás závazkem nadále rozvíjet kvalitu studia i podporu uchazečů při jejich rozhodování o budoucí profesní dráze,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Zájemci o studium se informace mohli dozvědět například z webu Univerzitní město, který je určený přímo pro ně a obsahuje řadu praktických informací nejenom o studiu a studijních programech, ale také například o ubytování na kolejích či stravování v menzách. Podobné informace poskytuje zájemcům o studium i UPlikace.

UP je nadále atraktivní také pro zahraniční uchazeče. Letos univerzita eviduje 4 202 přihlášek ze zahraničí. Největší zájem o studium v Olomouci tradičně projevují uchazeči ze Slovenska (2 755), významné zastoupení mají také studenti z Ukrajiny (647), Kazachstánu (88), Izraele (76), Pákistánu (74) a dalších zemí. Každoročně si Univerzitu Palackého vybírají studenti ze stovky zemí světa. Zahraniční studenti se nejčastěji hlásí zejména do studijních programů v oblasti medicíny, zdravotnických oborů nebo přírodních věd.

Nejžádanější studijní programy

Mezi nejpopulárnější studijní programy podle počtu podaných přihlášek patří především obory z oblasti medicíny a práva. Prvenství si udržel obor Všeobecné lékařství s 3 199 přihláškami, což je ještě o 177 více než v loňském roce. Další čtyři místa z top pětky nejžádanějších oborů také zůstala beze změny: Psychologie (2 069), Právo a právní věda (1 812), Zubní lékařství (1 526) a Fyzioterapie (623).

Na některé obory je možné se ještě hlásit. Na teologické fakultě jsou do 30. dubna otevřené přihlášky například na bakalářské obory Etika a kultura v mediální komunikaci, Sociální práce nebo Sociální práce s dětmi a mládeží v prezenční i kombinované formě nebo na prezenční navazující magisterský studijní program Katolická teologie. Stále je také možné hlásit se v průběhu dubna a května (v závislosti na fakultě) na doktorské studium, jehož nabídku je možné najít v katalogu studijních programů. Přírodovědecká a teologická fakulta budou na vybrané obory navíc ještě vypisovat druhé kolo příjímacího řízení.

Přihlášky do většiny studijních programů se uzavřely 15. března. V následujících měsících čekají uchazeče přijímací zkoušky, jejichž podoba se liší podle jednotlivých fakult a studijních programů.

Fakulta tělesné kultury UP se podílí na nabídce kurzů celoživotního vzdělávání zaměřených na oblast pohybových aktivit, kterou pedagogům mateřských, základních a středních škol zprostředkovává nový portál EDIS – school. Vzdělávací platformu spustilo VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a zapojena do ní je desítka vysokých škol.

„Projekt vznikl jako reakce na rostoucí potřebu inovací v oblasti pohybových aktivit ve školách. Právě tímto směrem se chce MŠMT ubírat i v dalších letech. Naším cílem je vytvářet školní prostředí, kde je pohyb přirozenou součástí každého dne a kde se zároveň nezapomíná na podporu psychické odolnosti žáků,“ uvedl ministr školství Robert Plaga.

Portál EDIS – school poskytuje metodickou podporu nejen pro výuku tělesné výchovy, ale zároveň rozšiřuje principy pohybové aktivity i do dalších oblastí vzdělávání v souladu s dříve představenou koncepcí metodiky Aktivní škola. Již nyní je na nové platformě zveřejněno přes 300 kurzů garantovaných desítkou veřejných vysokých škol napříč ČR, které mají akreditované studijní a vzdělávací programy v oblasti pedagogiky a pohybových aktivit.

Nechybí mezi nimi ani FTK, jejíž odborníci se podíleli i na zmíněné metodice. „Naše fakulta obnovuje projekt Univerzita pro sport, jehož cílem je přenos výzkumných poznatků do trenérské a učitelské praxe. V rámci toho nám projekt EDIS – school padl přímo do noty s podporou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Přejeme si, abychom díky tomu byli schopní přenést co nejvíce nových informací lidem z praxe,“ řekl Karel Hůlka z katedry sportu, který je za FTK kontaktní osobou.

FTK aktuálně pedagogům nabízí například kurzy zaměřené na inkluzivní pohybové hry, sebeobranu do škol, zdravotní tělesnou výchovu, školní plavání nebo sport a sexualitu v učitelské praxi.

Úplná nabídka kurzů na platformě EDIS – school je k dispozici ZDE.

Projekt metodicky vede VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT, jehož hlavní prioritou je zajištění podmínek pro přípravu nejlepších sportovců k úspěšné reprezentaci ČR. Při tvorbě portálu s nabídkou kurzů celoživotního vzdělávání o učitele využilo spolupráci s vysokými školami již dříve navázanou pod hlavičkou projektu UNIS, který podporuje duální kariéru studujících sportovců. Více o centru zde. 

Fakulta tělesné kultury UP se podílí na nabídce kurzů celoživotního vzdělávání zaměřených na oblast pohybových aktivit, kterou pedagogům mateřských, základních a středních škol zprostředkovává nový portál EDIS – school. Vzdělávací platformu spustilo VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a zapojena do ní je desítka vysokých škol.

„Projekt vznikl jako reakce na rostoucí potřebu inovací v oblasti pohybových aktivit ve školách. Právě tímto směrem se chce MŠMT ubírat i v dalších letech. Naším cílem je vytvářet školní prostředí, kde je pohyb přirozenou součástí každého dne a kde se zároveň nezapomíná na podporu psychické odolnosti žáků,“ uvedl ministr školství Robert Plaga.

Portál EDIS – school poskytuje metodickou podporu nejen pro výuku tělesné výchovy, ale zároveň rozšiřuje principy pohybové aktivity i do dalších oblastí vzdělávání v souladu s dříve představenou koncepcí metodiky Aktivní škola. Již nyní je na nové platformě zveřejněno přes 300 kurzů garantovaných desítkou veřejných vysokých škol napříč ČR, které mají akreditované studijní a vzdělávací programy v oblasti pedagogiky a pohybových aktivit.

Nechybí mezi nimi ani FTK, jejíž odborníci se podíleli i na zmíněné metodice. „Naše fakulta obnovuje projekt Univerzita pro sport, jehož cílem je přenos výzkumných poznatků do trenérské a učitelské praxe. V rámci toho nám projekt EDIS – school padl přímo do noty s podporou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Přejeme si, abychom díky tomu byli schopní přenést co nejvíce nových informací lidem z praxe,“ řekl Karel Hůlka z katedry sportu, který je za FTK kontaktní osobou.

FTK aktuálně pedagogům nabízí například kurzy zaměřené na inkluzivní pohybové hry, sebeobranu do škol, zdravotní tělesnou výchovu, školní plavání nebo sport a sexualitu v učitelské praxi.

Úplná nabídka kurzů na platformě EDIS – school je k dispozici ZDE.

Projekt metodicky vede VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT, jehož hlavní prioritou je zajištění podmínek pro přípravu nejlepších sportovců k úspěšné reprezentaci ČR. Při tvorbě portálu s nabídkou kurzů celoživotního vzdělávání o učitele využilo spolupráci s vysokými školami již dříve navázanou pod hlavičkou projektu UNIS, který podporuje duální kariéru studujících sportovců. Více o centru zde. 

How can we better detect invisible fingerprints, even on problematic surfaces? This is precisely the focus of the project “Increasing the Effectiveness of Methods for Visualizing Latent Fingerprints” (EfektOP, VK02010123), which involves the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences, the University of Chemistry and Technology, Prague, and the Forensic Institute of the Czech Police. The project will run from 2026 to 2029, and its goal is to improve the detection of latent dactyloscopic traces, particularly on difficult surfaces, thereby increasing the success rate of forensic investigations. It is supported by the Ministry of the Interior of the Czech Republic as part of the OPSEC security research program.

Jak lépe odhalit neviditelné otisky prstů i na problematických površích? Právě na to se zaměřuje projekt Zvýšení efektivity metod vizualizace latentních otisků prstů (EfektOP, VK02010123), do kterého jsou zapojeny Fyzikální ústav AV ČR, VŠCHT Praha a Kriminalistický ústav Policie ČR. Projekt poběží v letech 2026–2029 a jeho cílem je zlepšit detekci latentních daktyloskopických stop, zejména na obtížných površích, a tím zvýšit úspěšnost forenzního vyšetřování. Podpořilo jej Ministerstvo vnitra ČR v rámci programu bezpečnostního výzkumu OPSEC.

Otevři si hubu na celý svět. Daruj život. Pod tímto sloganem bude ve čtvrtek 26. března před budovou Právnické fakulty UP opět probíhat náborová kampaň Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM na podporu dárcovství krvetvorných buněk. Tváří kampaně se stal i rektor Michael Kohajda.

Akci organizuje spolek Alma Mater ve spolupráci s Dobrovolnickým centrem UP a je součástí doprovodného programu pro veřejnost X. Mezinárodní konference obecních policií, která se 26. a 27. března koná na právnické fakultě.

„Když mě organizátoři konference oslovili s nabídkou stát se jednou z tváří kampaně Otevři si hubu na celý svět a daruj život, ani na okamžik jsem nezaváhal. Chci být příkladem toho, že ‚otevřít hubu‘ – nezbytný úkon pro jednoduchý stěr – je spolu s vyplněným dotazníkem to nejmenší, co můžeme udělat pro ty, kteří nemají tolik štěstí jako my a jsou nemocní,“ popisuje Kohajda své rozhodnutí zapojit se vypláznutím jazyka do zmíněné kampaně.

Sám sice již kvůli věku nevyhovuje kritériím, ale věří, že může být inspirací pro mladší ročníky. „Spojit své jméno a vypláznout jazyk je to nejmenší, co mohu pro tuto skvělou věc udělat,“ podotýká s dovětkem, že samotný fakt, že člověk není lhostejný k myšlence pomoci druhým, se cení. „Pokud náhodou, tak jako já, se nemůžete zapsat do registru, pak alespoň o myšlence nebýt lhostejný mluvte se svými blízkými, přáteli a kolegy. I to se cení. Děkuji vám, že nejste lhostejní,“ dodává rektor UP Michael Kohajda.

Nábor nových zájemců o zápis do Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM

čtvrtek 26. 3. 2026, 8.30–15.30 hodin
prostranství před Právnickou fakultou UP, tř. 17. listopadu, Olomouc

Jeho slov si váží Martina Kolačná, mluvčí Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM, který od roku 1991 provádí nábor nových dárců a eviduje a vyhledává vhodné dárce pro české i zahraniční pacienty. „Každá iniciativa, která je nápomocna podpoře dárcovství, se nesmírně cení. S rostoucím počtem registrovaných zájemců o dárcovství se samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost, že se nalezne vhodný dárce.“ Vždyť dlouhodobé statistiky hovoří zcela jasně: na jeden zachráněný život je potřeba zaregistrovat více než 500 dárců.

Vlna zájmu o přihlášení do registru se zvedla zejména díky příběhu malé Madlenky s aplastickou anémií. (Psali jsme zde). „Asi i díky Madlence se loni zapsalo neuvěřitelných téměř 12 000 nových dárců, což je šestkrát více než v předchozích letech,“ upozorňuje Martina Kolačná. Podle ní spojení s velkou mezinárodní konferencí, a navíc v univerzitním prostředí, kde je spousta mladých a zdravých lidí, registru nabízí velkou příležitost seznámit je s jeho činností.

Nábor potenciálních dárců na místě budou i letos provádět proškolení dobrovolníci. „Nejdříve si s dárcem povídáme o podmínkách vstupu do registru a jeho zdravotním stavu. Potom vyplní stručný zdravotní dotazník a sám si odebere stěrovou tyčinkou DNA z dutiny ústní, která se následně uloží do zabezpečeného boxu, v němž putuje do laboratoře,“ popisuje průběh zápisu Dagmar Knýblová z neziskové organizace Alma Mater. Zdůrazňuje, že do registru vstupují dárci anonymně a pod čárovým kódem. V odběrném místě budou pomáhat rovněž dobrovolníci z Dobrovolnického centra UP.

Kdo je ideálním adeptem na zápis do registru? „Přivítáme plnoleté zájemce do věku čtyřiceti let, s perfektním zdravotním stavem, bez zdravotních obtíží a stálé medikace, s váhou nad padesát kilogramů, kteří jsou registrováni u kterékoli české zdravotní pojišťovny. To jsou hlavní kritéria,“ vyjmenovává Dagmar Knýblová.

Otevři si hubu na celý svět. Daruj život. Pod tímto sloganem bude ve čtvrtek 26. března před budovou Právnické fakulty UP opět probíhat náborová kampaň Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM na podporu dárcovství krvetvorných buněk. Tváří kampaně se stal i rektor Michael Kohajda.

Akci organizuje spolek Alma Mater ve spolupráci s Dobrovolnickým centrem UP a je součástí doprovodného programu pro veřejnost X. Mezinárodní konference obecních policií, která se 26. a 27. března koná na právnické fakultě.

„Když mě organizátoři konference oslovili s nabídkou stát se jednou z tváří kampaně Otevři si hubu na celý svět a daruj život, ani na okamžik jsem nezaváhal. Chci být příkladem toho, že ‚otevřít hubu‘ – nezbytný úkon pro jednoduchý stěr – je spolu s vyplněným dotazníkem to nejmenší, co můžeme udělat pro ty, kteří nemají tolik štěstí jako my a jsou nemocní,“ popisuje Kohajda své rozhodnutí zapojit se vypláznutím jazyka do zmíněné kampaně.

Sám sice již kvůli věku nevyhovuje kritériím, ale věří, že může být inspirací pro mladší ročníky. „Spojit své jméno a vypláznout jazyk je to nejmenší, co mohu pro tuto skvělou věc udělat,“ podotýká s dovětkem, že samotný fakt, že člověk není lhostejný k myšlence pomoci druhým, se cení. „Pokud náhodou, tak jako já, se nemůžete zapsat do registru, pak alespoň o myšlence nebýt lhostejný mluvte se svými blízkými, přáteli a kolegy. I to se cení. Děkuji vám, že nejste lhostejní,“ dodává rektor UP Michael Kohajda.

Nábor nových zájemců o zápis do Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM

čtvrtek 26. 3. 2026, 8.30–15.30 hodin
prostranství před Právnickou fakultou UP, tř. 17. listopadu, Olomouc

Jeho slov si váží Martina Kolačná, mluvčí Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM, který od roku 1991 provádí nábor nových dárců a eviduje a vyhledává vhodné dárce pro české i zahraniční pacienty. „Každá iniciativa, která je nápomocna podpoře dárcovství, se nesmírně cení. S rostoucím počtem registrovaných zájemců o dárcovství se samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost, že se nalezne vhodný dárce.“ Vždyť dlouhodobé statistiky hovoří zcela jasně: na jeden zachráněný život je potřeba zaregistrovat více než 500 dárců.

Vlna zájmu o přihlášení do registru se zvedla zejména díky příběhu malé Madlenky s aplastickou anémií. (Psali jsme zde). „Asi i díky Madlence se loni zapsalo neuvěřitelných téměř 12 000 nových dárců, což je šestkrát více než v předchozích letech,“ upozorňuje Martina Kolačná. Podle ní spojení s velkou mezinárodní konferencí, a navíc v univerzitním prostředí, kde je spousta mladých a zdravých lidí, registru nabízí velkou příležitost seznámit je s jeho činností.

Nábor potenciálních dárců na místě budou i letos provádět proškolení dobrovolníci. „Nejdříve si s dárcem povídáme o podmínkách vstupu do registru a jeho zdravotním stavu. Potom vyplní stručný zdravotní dotazník a sám si odebere stěrovou tyčinkou DNA z dutiny ústní, která se následně uloží do zabezpečeného boxu, v němž putuje do laboratoře,“ popisuje průběh zápisu Dagmar Knýblová z neziskové organizace Alma Mater. Zdůrazňuje, že do registru vstupují dárci anonymně a pod čárovým kódem. V odběrném místě budou pomáhat rovněž dobrovolníci z Dobrovolnického centra UP.

Kdo je ideálním adeptem na zápis do registru? „Přivítáme plnoleté zájemce do věku čtyřiceti let, s perfektním zdravotním stavem, bez zdravotních obtíží a stálé medikace, s váhou nad padesát kilogramů, kteří jsou registrováni u kterékoli české zdravotní pojišťovny. To jsou hlavní kritéria,“ vyjmenovává Dagmar Knýblová.

Na vývoj nové generace biocharových nanokompozitů vyrobených z biomasy s cílem zvýšit jejich účinnost a rozšířit možnosti jejich praktického využití v environmentálních technologiích se zaměří Kristýna Zelená Pospíšková z výzkumné skupiny Environmentální nanotechnologie v CATRIN. Na tříletý výzkum získala podporu v projektu KaMos – Návratové granty Univerzity Palackého.

„Projekt je zaměřen na vývoj nové generace biocharových nanokompozitů vyrobených z dostupné i odpadní biomasy. Materiály budu společně s kolegy připravovat a modifikovat pokročilými postupy, komplexně charakterizovat a testovat při čištění modelových i reálných kontaminovaných vod. Perspektivní systémy mohou následně sloužit jako základ pro navazující aplikovaný výzkum či budoucí inovace v oblasti dekontaminací,“ objasnila výzkumnice.

Návratové granty Univerzity Palackého jsou určeny výzkumníkům a studentům doktorských studijních programů, kteří se vracejí k výzkumu po kariérní přestávce z důvodu rodičovství, nemoci nebo péče o blízkou osobu. Cílem je usnadnit návrat k výzkumné práci, podpořit dlouhodobou udržitelnost vědecké kariéry a posilovat rovnost příležitostí v akademickém prostředí.

„Po mé tříleté kariérní přestávce z důvodu rodičovství mě tato výzva zaujala jako jedinečná příležitost, jak efektivně navázat na předchozí výzkumné aktivity, dále je rozvíjet a znovu se tak plně zapojit do výzkumu v rámci naší výzkumné skupiny,“ ocenila tuto možnost držitelka grantu.

V minulosti se intenzivně zabývala přípravou různých typů kompozitních materiálů pro environmentální aplikace (sorbenty kontaminujících látek) a bioaplikace (nosiče enzymů a buněk) s důrazem na jejich magnetickou separaci. V posledních letech se zaměřila na vývoj kompozitních (nano)materiálů na bázi biocharu s (nano)částicemi kovů a jejich oxidů/sulfidů, které vznikají ve struktuře porézní matrice během pyrolýzy impregnovaných biomateriálů. Vybrané materiály se podařilo uplatnit při odstraňování problematických organických i anorganických kontaminací, jako katalyzátory simulující funkci enzymů nebo fotokatalyticky aktivní kompozity.

Projekt s rozpočtem 6,1 milionu korun umožní navázat na předchozí výzkum, obnovit dosavadní spolupráce a vytvořit nové kontakty zejména v rámci V4 Biochar Platformy, která sdružuje tuzemské i zahraniční vědce působící v oblasti biocharových materiálů.

Kompozity na bázi biocharu představují moderní a ekologicky šetrné materiály, které vznikají tepelným zpracováním biomasy a její úpravou tak, aby dokázaly účinně zachytávat nebo rozkládat škodlivé látky z vody či půdy. Spojením biocharu s reaktivními nanočásticemi nebo povrchově vázanými izolovanými atomy vybraných kovů lze dosáhnout materiálů s vysokou účinností, stabilitou či selektivitou vůči širokému spektru kontaminantů. Tyto materiály se celosvětově prosazují jako slibná alternativa k dražším nebo méně udržitelným sorbentům a katalyzátorům.

Na vývoj nové generace biocharových nanokompozitů vyrobených z biomasy s cílem zvýšit jejich účinnost a rozšířit možnosti jejich praktického využití v environmentálních technologiích se zaměří Kristýna Zelená Pospíšková z výzkumné skupiny Environmentální nanotechnologie v CATRIN. Na tříletý výzkum získala podporu v projektu KaMos – Návratové granty Univerzity Palackého.

„Projekt je zaměřen na vývoj nové generace biocharových nanokompozitů vyrobených z dostupné i odpadní biomasy. Materiály budu společně s kolegy připravovat a modifikovat pokročilými postupy, komplexně charakterizovat a testovat při čištění modelových i reálných kontaminovaných vod. Perspektivní systémy mohou následně sloužit jako základ pro navazující aplikovaný výzkum či budoucí inovace v oblasti dekontaminací,“ objasnila výzkumnice.

Návratové granty Univerzity Palackého jsou určeny výzkumníkům a studentům doktorských studijních programů, kteří se vracejí k výzkumu po kariérní přestávce z důvodu rodičovství, nemoci nebo péče o blízkou osobu. Cílem je usnadnit návrat k výzkumné práci, podpořit dlouhodobou udržitelnost vědecké kariéry a posilovat rovnost příležitostí v akademickém prostředí.

„Po mé tříleté kariérní přestávce z důvodu rodičovství mě tato výzva zaujala jako jedinečná příležitost, jak efektivně navázat na předchozí výzkumné aktivity, dále je rozvíjet a znovu se tak plně zapojit do výzkumu v rámci naší výzkumné skupiny,“ ocenila tuto možnost držitelka grantu.

V minulosti se intenzivně zabývala přípravou různých typů kompozitních materiálů pro environmentální aplikace (sorbenty kontaminujících látek) a bioaplikace (nosiče enzymů a buněk) s důrazem na jejich magnetickou separaci. V posledních letech se zaměřila na vývoj kompozitních (nano)materiálů na bázi biocharu s (nano)částicemi kovů a jejich oxidů/sulfidů, které vznikají ve struktuře porézní matrice během pyrolýzy impregnovaných biomateriálů. Vybrané materiály se podařilo uplatnit při odstraňování problematických organických i anorganických kontaminací, jako katalyzátory simulující funkci enzymů nebo fotokatalyticky aktivní kompozity.

Projekt s rozpočtem 6,1 milionu korun umožní navázat na předchozí výzkum, obnovit dosavadní spolupráce a vytvořit nové kontakty zejména v rámci V4 Biochar Platformy, která sdružuje tuzemské i zahraniční vědce působící v oblasti biocharových materiálů.

Kompozity na bázi biocharu představují moderní a ekologicky šetrné materiály, které vznikají tepelným zpracováním biomasy a její úpravou tak, aby dokázaly účinně zachytávat nebo rozkládat škodlivé látky z vody či půdy. Spojením biocharu s reaktivními nanočásticemi nebo povrchově vázanými izolovanými atomy vybraných kovů lze dosáhnout materiálů s vysokou účinností, stabilitou či selektivitou vůči širokému spektru kontaminantů. Tyto materiály se celosvětově prosazují jako slibná alternativa k dražším nebo méně udržitelným sorbentům a katalyzátorům.

Výzkumný tým z Univerzity Palackého ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc hledá dobrovolníky ve věku 50+ do studie zaměřené na bezpečnost řízení u starších řidičů. Cílem výzkumu je zjistit, zda mohou dopravně-psychologické testy pomoci včas odhalit změny ve schopnostech důležitých pro bezpečné řízení, například zpomalené reakce nebo zhoršenou pozornost.

Možnost řídit automobil je pro mnoho lidí symbolem nezávislosti a důležitou součástí každodenního života, zejména ve vyšším věku. Ztráta řidičského oprávnění může vést ke ztrátě samostatnosti, sociální izolaci nebo větší závislosti na rodině. Současně však některá neurologická onemocnění mohou postupně ovlivňovat schopnosti důležité pro řízení, aniž by si toho člověk zpočátku všiml.

„V současné praxi často chybí jasná a objektivní kritéria, podle kterých by bylo možné rozhodnout, zda je řízení ještě bezpečné. Rozhodování tak mnohdy stojí na individuálním posouzení lékaře. Naším cílem je přinést data, která pomohou toto rozhodování zpřesnit,“ vysvětluje za řešitele projektu Jakub Štefec z katedry psychologie Filozofické fakulty UP.

Výzkum sleduje reakce, pozornost i koordinaci

Účastníci studie absolvují sérii krátkých psychologických testů zaměřených na schopnosti důležité pro řízení, například reakční čas, pozornost, koordinaci nebo schopnost správně reagovat na různé podněty.

Výzkumníci využívají několik specializovaných testovacích systémů používaných v dopravní psychologii. Kromě mezinárodně uznávaného Vienna Test System (VTS) a systému GETA, který se běžně používá při dopravně-psychologických vyšetřeních v České republice, pracují i s novým testovacím systémem GPE Psychotronics. Ten dosud v České republice není běžně využíván a Univerzita Palackého je prvním pracovištěm, které jej zapojuje do výzkumu. Jedním z cílů studie je také vytvořit české normy pro některé z těchto testů.

Vědci hledají řidiče ve věku 50+

Do výzkumu se mohou zapojit řidiči ve věkové kategorii 50+ s důrazem na skupinu 65–85 let.

Součástí studie je také klinická část, do které jsou zapojováni pacienti s Parkinsonovou nemocí nebo parkinsonským syndromem a s roztroušenou sklerózou. Výsledky psychologických testů budou porovnávány s klinickými ukazateli průběhu těchto onemocnění.

Registrovat se můžete zde.

„Naším cílem je zjistit, zda mohou dopravně-psychologické testy sloužit jako rychlý screeningový nástroj, který pomůže včas odhalit změny ve schopnostech důležitých pro řízení a případně nasměrovat pacienta k podrobnějšímu neurologickému vyšetření,“ doplnil Jakub Štefec.

Výsledky mohou pomoci lékařům i řidičům

Výstupem projektu by měly být doporučené postupy pro praktické lékaře, neurology a dopravní psychology, které pomohou objektivněji posuzovat způsobilost k řízení.

Výzkum může nabídnout přínosy v několika rovinách, od včasnějšího zachycení neurologických onemocnění přes zvýšení bezpečnosti silničního provozu až po možnost, aby starší lidé mohli řídit déle, pokud je to bezpečné.

Projekt má podporu odborných komunit dopravních psychologů i neurologů, kteří deklarovali zájem výsledky výzkumu využít v praxi. Více najdete na plakátu a v registračním formuláři.

Studie je realizována v rámci projektu Nové technologie pro digitální zdravotnictví, který vzniká ve spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc. Projekt je financován z programu OP JAK (reg. č. CZ.02.01.01/00/23_021/0008829).

Výzkumný tým z Univerzity Palackého ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc hledá dobrovolníky ve věku 50+ do studie zaměřené na bezpečnost řízení u starších řidičů. Cílem výzkumu je zjistit, zda mohou dopravně-psychologické testy pomoci včas odhalit změny ve schopnostech důležitých pro bezpečné řízení, například zpomalené reakce nebo zhoršenou pozornost.

Možnost řídit automobil je pro mnoho lidí symbolem nezávislosti a důležitou součástí každodenního života, zejména ve vyšším věku. Ztráta řidičského oprávnění může vést ke ztrátě samostatnosti, sociální izolaci nebo větší závislosti na rodině. Současně však některá neurologická onemocnění mohou postupně ovlivňovat schopnosti důležité pro řízení, aniž by si toho člověk zpočátku všiml.

„V současné praxi často chybí jasná a objektivní kritéria, podle kterých by bylo možné rozhodnout, zda je řízení ještě bezpečné. Rozhodování tak mnohdy stojí na individuálním posouzení lékaře. Naším cílem je přinést data, která pomohou toto rozhodování zpřesnit,“ vysvětluje za řešitele projektu Jakub Štefec z katedry psychologie Filozofické fakulty UP.

Výzkum sleduje reakce, pozornost i koordinaci

Účastníci studie absolvují sérii krátkých psychologických testů zaměřených na schopnosti důležité pro řízení, například reakční čas, pozornost, koordinaci nebo schopnost správně reagovat na různé podněty.

Výzkumníci využívají několik specializovaných testovacích systémů používaných v dopravní psychologii. Kromě mezinárodně uznávaného Vienna Test System (VTS) a systému GETA, který se běžně používá při dopravně-psychologických vyšetřeních v České republice, pracují i s novým testovacím systémem GPE Psychotronics. Ten dosud v České republice není běžně využíván a Univerzita Palackého je prvním pracovištěm, které jej zapojuje do výzkumu. Jedním z cílů studie je také vytvořit české normy pro některé z těchto testů.

Vědci hledají řidiče ve věku 50+

Do výzkumu se mohou zapojit řidiči ve věkové kategorii 50+ s důrazem na skupinu 65–85 let.

Součástí studie je také klinická část, do které jsou zapojováni pacienti s Parkinsonovou nemocí nebo parkinsonským syndromem a s roztroušenou sklerózou. Výsledky psychologických testů budou porovnávány s klinickými ukazateli průběhu těchto onemocnění.

Registrovat se můžete zde.

„Naším cílem je zjistit, zda mohou dopravně-psychologické testy sloužit jako rychlý screeningový nástroj, který pomůže včas odhalit změny ve schopnostech důležitých pro řízení a případně nasměrovat pacienta k podrobnějšímu neurologickému vyšetření,“ doplnil Jakub Štefec.

Výsledky mohou pomoci lékařům i řidičům

Výstupem projektu by měly být doporučené postupy pro praktické lékaře, neurology a dopravní psychology, které pomohou objektivněji posuzovat způsobilost k řízení.

Výzkum může nabídnout přínosy v několika rovinách, od včasnějšího zachycení neurologických onemocnění přes zvýšení bezpečnosti silničního provozu až po možnost, aby starší lidé mohli řídit déle, pokud je to bezpečné.

Projekt má podporu odborných komunit dopravních psychologů i neurologů, kteří deklarovali zájem výsledky výzkumu využít v praxi. Více najdete na plakátu a v registračním formuláři.

Studie je realizována v rámci projektu Nové technologie pro digitální zdravotnictví, který vzniká ve spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc. Projekt je financován z programu OP JAK (reg. č. CZ.02.01.01/00/23_021/0008829).

Jak vyrůstá generace, která nikdy nepoznala svět bez internetu? Jaké výzvy i příležitosti přináší digitální prostředí? A co skutečně říkají data o vlivu sociálních sítí, chytrých telefonů a technologií na psychiku a životní styl dětí? Vědci z Univerzity Palackého budou na debatě vyvracet mýty a předkládat fakta o dospívání v digitálním světě.

Ve veřejném prostoru se začaly objevovat názory, že by se mělo omezit používání mobilních telefonů ve školách či zakázat sociální sítě dětem a dospívajícím. Co ale říkají data? Abychom nepodléhali jen dojmům a viděli celou problematiku dětí v digitálním prostředí komplexně, uspořádala Univerzita Palackého debatu s vědci, kteří se tématu odolnosti dětí v éře chytrých telefonů a sociálních sítí dlouhodobě věnují.

Na diskuzi pro širokou veřejnost vystoupí zástupci tří výzkumných projektů: Dominik Voráč z projektu E-Bezpečí, Petr Baďura ze Zdravé generace a Jana Pelclová za ReDiKid. Tři pohledy ze tří fakult doplní nezisková organizace Nepanikař, která stojí za mobilní aplikací pomáhající zvládat duševní nepohodu dětem a mladistvým. Diskuze je určena rodičům, pedagogům i všem, kdo chtějí porozumět nastupující generaci na základě faktů, nikoli dojmů.

Akce se koná pod hlavičkou nové univerzitní kampaně UP to the Future a nabídne srozumitelný pohled podložený výzkumy a konkrétními daty – bez zjednodušování, moralizování a bez senzace. Dozvíte se, jak posilovat odolnost dětí v online prostředí, kde jsou skutečná rizika a kde naopak zbytečné obavy a jak mohou rodiče a učitelé reagovat na proměny digitálního světa. Prostor bude i pro otázky z publika.

Přijďte ve čtvrtek 19. března od 17:00 do sálu Central Muzea umění Olomouc. Vstup je zdarma, bez nutnosti rezervace.

Jak vyrůstá generace, která nikdy nepoznala svět bez internetu? Jaké výzvy i příležitosti přináší digitální prostředí? A co skutečně říkají data o vlivu sociálních sítí, chytrých telefonů a technologií na psychiku a životní styl dětí? Vědci z Univerzity Palackého budou na debatě vyvracet mýty a předkládat fakta o dospívání v digitálním světě.

Ve veřejném prostoru se začaly objevovat názory, že by se mělo omezit používání mobilních telefonů ve školách či zakázat sociální sítě dětem a dospívajícím. Co ale říkají data? Abychom nepodléhali jen dojmům a viděli celou problematiku dětí v digitálním prostředí komplexně, uspořádala Univerzita Palackého debatu s vědci, kteří se tématu odolnosti dětí v éře chytrých telefonů a sociálních sítí dlouhodobě věnují.

Na diskuzi pro širokou veřejnost vystoupí zástupci tří výzkumných projektů: Dominik Voráč z projektu E-Bezpečí, Petr Baďura ze Zdravé generace a Jana Pelclová za ReDiKid. Tři pohledy ze tří fakult doplní nezisková organizace Nepanikař, která stojí za mobilní aplikací pomáhající zvládat duševní nepohodu dětem a mladistvým. Diskuze je určena rodičům, pedagogům i všem, kdo chtějí porozumět nastupující generaci na základě faktů, nikoli dojmů.

Akce se koná pod hlavičkou nové univerzitní kampaně UP to the Future a nabídne srozumitelný pohled podložený výzkumy a konkrétními daty – bez zjednodušování, moralizování a bez senzace. Dozvíte se, jak posilovat odolnost dětí v online prostředí, kde jsou skutečná rizika a kde naopak zbytečné obavy a jak mohou rodiče a učitelé reagovat na proměny digitálního světa. Prostor bude i pro otázky z publika.

Přijďte ve čtvrtek 19. března od 17:00 do sálu Central Muzea umění Olomouc. Vstup je zdarma, bez nutnosti rezervace.