Feed aggregator

V sobotu se v rámci akce Roboti a umělá inteligence v Šantovce představí i Univerzita Palackého. Její expozice návštěvníkům přiblíží výzkum tří univerzitních pracovišť z přírodovědecké a pedagogické fakulty, která se danou problematikou zabývají. Kromě toho nabídne stánek UP i informace o možnostech studia a drobné dárky pro návštěvníky. 

Program začíná v 10 hodin a potvá do 18 hodin. Odborníci z katedry geoinformatiky PřF UP ukážou, jak lze v éře robotiky a umělé inteligence nově nahlížet na svět kolem nás. Expozice nabídne ukázky 3D haptických modelů, tyflomap (speciálních map pro nevidomé propojených s mobilními aplikacemi) i automatizovaně generovaných a vytištěných map vytvořených pomocí moderních 3D technologií.

Stanoviště katedry matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP zábavnou a srozumitelnou formou představí, jak funguje umělá inteligence při rozpoznávání obrázků. Návštěvníci si sami vyzkoušejí najít společné znaky mezi obrázky a následně uvidí, jak si s tím poradí počítač.

Do problematiky AI a kybernetické bezpečnosti příchozí zasvětí odborníci z Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP. S pravidly chování v online prostoru se budou moci návštěvníci seznámit prostřednictvím pracovních sešitů, které pro ně budou na stanovišti připraveny. Dominik Voráč z institutu pak ve své přednášce seznámí posluchače s výhodami i riziky AI. Přednáška začíná ve 14:30.

 

V sobotu se v rámci akce Roboti a umělá inteligence v Šantovce představí i Univerzita Palackého. Její expozice návštěvníkům přiblíží výzkum tří univerzitních pracovišť z přírodovědecké a pedagogické fakulty, která se danou problematikou zabývají. Kromě toho nabídne stánek UP i informace o možnostech studia a drobné dárky pro návštěvníky. 

Program začíná v 10 hodin a potvá do 18 hodin. Odborníci z katedry geoinformatiky PřF UP ukážou, jak lze v éře robotiky a umělé inteligence nově nahlížet na svět kolem nás. Expozice nabídne ukázky 3D haptických modelů, tyflomap (speciálních map pro nevidomé propojených s mobilními aplikacemi) i automatizovaně generovaných a vytištěných map vytvořených pomocí moderních 3D technologií.

Stanoviště katedry matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP zábavnou a srozumitelnou formou představí, jak funguje umělá inteligence při rozpoznávání obrázků. Návštěvníci si sami vyzkoušejí najít společné znaky mezi obrázky a následně uvidí, jak si s tím poradí počítač.

Do problematiky AI a kybernetické bezpečnosti příchozí zasvětí odborníci z Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP. S pravidly chování v online prostoru se budou moci návštěvníci seznámit prostřednictvím pracovních sešitů, které pro ně budou na stanovišti připraveny. Dominik Voráč z institutu pak ve své přednášce seznámí posluchače s výhodami i riziky AI. Přednáška začíná ve 14:30.

 

Už příští pátek 26. září se Olomoucký kraj znovu promění v jedno velké vědecké hřiště. Uskuteční se totiž oblíbená Noc vědců – největší popularizační akce svého druhu u nás, která v jeden večer na mnoha místech najednou nabídne pestrý program pro děti i dospělé, a to zcela zdarma. Na návštěvníky v Olomouci, Přerově, Prostějově, Přáslavicích, Hlubočkách a poprvé také v Jeseníku čekají interaktivní pokusy, zábavné kvízy, hravé workshopy, překvapivé projekce i přednášky plné pozoruhodných vědeckých příběhů.

Letošní ročník je zároveň oslavou 20 let konání Noci vědců v České republice a jeho tématem je bohatství. Odkazuje k 700. výročí zahájení ražby prvních českých zlatých mincí – florénů – za vlády Jana Lucemburského.

„Každý rok se snažíme, aby Noc vědců byla pestrá, hravá a přístupná všem generacím. Téma ‚bohatství‘ jsme proto letos pojali v nejširším slova smyslu – od historického odkazu českých zlatých mincí až po bohatství nápadů, nejnovějších objevů, kreativity a spolupráce. Loni jsme přivítali přes třináct tisíc návštěvníků a věříme, že letos se nám podaří pro svět vědy znovu nadchnout tisíce lidí. Noc vědců je totiž především o nich a pro ně,“ říká Ondřej Martínek, hlavní koordinátor Noci vědců.

video_sem

Bohatý program v Olomouci propojí speciální autobusová linka

Nejbohatší program připravuje tradičně Univerzita Palackého. Během Noci vědců veřejnosti zpřístupní všech svých osm fakult, interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání i vědecký ústav CATRIN.

„Univerzita není jen místem, kde vznikají vědecké objevy, ale i prostorem, kde se o ně dělíme s veřejností. Noc vědců je jedinečnou příležitostí ukázat, že skutečné bohatství univerzity spočívá v lidech – ve studentech, učitelích a všech, kdo jsou otevřeni světu kolem sebe a posouvají naše poznání dále. Jsem rád, že naše univerzita se opět promění v místo plné inspirace a objevů pro všechny bez rozdílu věku či zájmu,“ zve rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Program si připravila také Fakultní nemocnice Olomouc, která nabídne nejen zajímavé besedy a setkání, ale otevře rovněž dveře do běžně nepřístupných prostor – třeba do pevnosti Tafelberg, která dnes slouží jako nemocniční archiv.

Aby návštěvníci mohli v Olomouci navštívit co nejvíce bodů programu, připravili pro ně organizátoři opět i bezplatnou autobusovou linku, která jim pomůže s přesuny po městě. Jízdní řád je dostupný na webu Noci vědců.

Fenomén Zeptej se vědce, AFO kino, netradiční divadlo i výroba mincí pro děti

Mezi hlavní lákadla olomouckého programu bude patřit zábavný diskuzní formát Zeptej se vědce v Pevnosti poznání. Lidé se během moderované besedy budou moci pod heslem „Neexistují blbé otázky“ zeptat pětice vědců a vědkyň z různých oborů na zvídavé dotazy, které je pálí, nedají jim spát a hledají na ně srozumitelnou, a přitom vědecky přesnou odpověď.

Organizátoři festivalu Academia Film Olomouc si připravili speciální projekce dokumentů na přírodovědecké a lékařské fakultě a obstarají i prolog Noci vědců pro nedočkavce – ve čtvrtek 25. září v kulturní scéně Sedmička uspořádají AFO kino s bohatým doprovodným programem – včetně besedy v rámci podcastu Prompt Live od Voxpotu.

Ojedinělá kooperace právnické fakulty a Moravského divadla Olomouc dá vzniknout netradiční divadelní scéně. V aule právnické fakulty se totiž odehraje inscenace soudního dramatu Teror Ferdinanda von Schiracha.

Rodiny s dětmi pak potěší všemožné tvořivé dílny – například výroba hudebních nástrojů či ražba mincí v Uměleckém centru UP na Konviktu – a zvýhodněné vstupné do expozic Pevnosti poznání. Zábavný program pro malé návštěvníky tradičně bude mít také přírodovědecká fakulta a vědecký ústav CATRIN.

Noc vědců ve hvězdárně, bunkru, továrně na hřebíky a premiérově také v Jeseníku

Do Noci vědců se vedle Olomouce zapojí také další města Olomouckého kraje. V Přerově si interaktivní workshopy, přednášky a kvízy připravila Vysoká škola logistiky a Inovační hub Přerov. V Prostějově mohou zájemci zavítat do místní hvězdárny a vzhlédnout vzhůru ke hvězdám, v Přáslavicích pak bude příležitost sestoupit do bunkru z dob studené války. V Hlubočkách se pro Noc vědců otevřou brány staré továrny na hřebíky, dnes fungující jako coworkingová dílna pod názvem Geniální Hřebíková.

Program Noci vědců v jednotlivých městech a obcích

Olomouc | Přerov | Prostějov

Jeseník | Bunkr Přáslavice | Hlubočky

Vůbec poprvé zavítá Noc vědců také do Jeseníku. Tamější gymnázium si připravilo nebývale pestrý a obsáhlý program, který nabídne vědeckou zábavu a poznání všem věkovým kategoriím a umožní prožít atmosféru Noci vědců i lidem z regionu, kterému se dosud fenomén horečky vědecké noci vyhýbal.

Speciální edice turistické známky jako dárek k 20 letům Noci vědců

Noc vědců letos slaví významné jubileum – v České republice se koná již 20 let. K této příležitosti vznikla také speciální edice kultovní dřevěné turistické známky, kterou si mohou návštěvníci zakoupit během akce v Olomouci na přírodovědecké fakultě, fakultě tělesné kultury a přes den a po akci také v univerzitním obchodě UPoint.

Bezplatný program „na míru“ i rezervace míst přímo na webu

Celý program Noci vědců je tradičně zdarma, u vybraných událostí je nicméně nutná či doporučená předchozí rezervace. Kompletní program je na webu www.nocvedcu.cz/program. Tam si mohou návštěvníci jednak vyfiltrovat akce dle své chuti a vlastních preferencí, jednak zajistit své místo na těch workshopech, projekcích, přednáškách a dalších událostech, kde je omezená kapacita.

Česká Noc vědců je i letos součástí European Researchers’ Night, celoevropské akce podporované Evropskou unií s cílem propojit vědu a společnost a zvýšit zájem mladých lidí o vědu. Evropská noc vědců se koná ve 23 zemích, přičemž česká Noc vědců je co do rozsahu vůbec největší. V letošním roce byla Noc vědců podpořena MŠMT a programem Marie Skłodowska Curie Actions s projektem METAMORPHOSIS v rámci výzvy HORIZON-MSCA-2023-CITIZENS-01.

Už příští pátek 26. září se Olomoucký kraj znovu promění v jedno velké vědecké hřiště. Uskuteční se totiž oblíbená Noc vědců – největší popularizační akce svého druhu u nás, která v jeden večer na mnoha místech najednou nabídne pestrý program pro děti i dospělé, a to zcela zdarma. Na návštěvníky v Olomouci, Přerově, Prostějově, Přáslavicích, Hlubočkách a poprvé také v Jeseníku čekají interaktivní pokusy, zábavné kvízy, hravé workshopy, překvapivé projekce i přednášky plné pozoruhodných vědeckých příběhů.

Letošní ročník je zároveň oslavou 20 let konání Noci vědců v České republice a jeho tématem je bohatství. Odkazuje k 700. výročí zahájení ražby prvních českých zlatých mincí – florénů – za vlády Jana Lucemburského.

„Každý rok se snažíme, aby Noc vědců byla pestrá, hravá a přístupná všem generacím. Téma ‚bohatství‘ jsme proto letos pojali v nejširším slova smyslu – od historického odkazu českých zlatých mincí až po bohatství nápadů, nejnovějších objevů, kreativity a spolupráce. Loni jsme přivítali přes třináct tisíc návštěvníků a věříme, že letos se nám podaří pro svět vědy znovu nadchnout tisíce lidí. Noc vědců je totiž především o nich a pro ně,“ říká Ondřej Martínek, hlavní koordinátor Noci vědců.

video_sem

Bohatý program v Olomouci propojí speciální autobusová linka

Nejbohatší program připravuje tradičně Univerzita Palackého. Během Noci vědců veřejnosti zpřístupní všech svých osm fakult, interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání i vědecký ústav CATRIN.

„Univerzita není jen místem, kde vznikají vědecké objevy, ale i prostorem, kde se o ně dělíme s veřejností. Noc vědců je jedinečnou příležitostí ukázat, že skutečné bohatství univerzity spočívá v lidech – ve studentech, učitelích a všech, kdo jsou otevřeni světu kolem sebe a posouvají naše poznání dále. Jsem rád, že naše univerzita se opět promění v místo plné inspirace a objevů pro všechny bez rozdílu věku či zájmu,“ zve rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Program si připravila také Fakultní nemocnice Olomouc, která nabídne nejen zajímavé besedy a setkání, ale otevře rovněž dveře do běžně nepřístupných prostor – třeba do pevnosti Tafelberg, která dnes slouží jako nemocniční archiv.

Aby návštěvníci mohli v Olomouci navštívit co nejvíce bodů programu, připravili pro ně organizátoři opět i bezplatnou autobusovou linku, která jim pomůže s přesuny po městě. Jízdní řád je dostupný na webu Noci vědců.

Fenomén Zeptej se vědce, AFO kino, netradiční divadlo i výroba mincí pro děti

Mezi hlavní lákadla olomouckého programu bude patřit zábavný diskuzní formát Zeptej se vědce v Pevnosti poznání. Lidé se během moderované besedy budou moci pod heslem „Neexistují blbé otázky“ zeptat pětice vědců a vědkyň z různých oborů na zvídavé dotazy, které je pálí, nedají jim spát a hledají na ně srozumitelnou, a přitom vědecky přesnou odpověď.

Organizátoři festivalu Academia Film Olomouc si připravili speciální projekce dokumentů na přírodovědecké a lékařské fakultě a obstarají i prolog Noci vědců pro nedočkavce – ve čtvrtek 25. září v kulturní scéně Sedmička uspořádají AFO kino s bohatým doprovodným programem – včetně besedy v rámci podcastu Prompt Live od Voxpotu.

Ojedinělá kooperace právnické fakulty a Moravského divadla Olomouc dá vzniknout netradiční divadelní scéně. V aule právnické fakulty se totiž odehraje inscenace soudního dramatu Teror Ferdinanda von Schiracha.

Rodiny s dětmi pak potěší všemožné tvořivé dílny – například výroba hudebních nástrojů či ražba mincí v Uměleckém centru UP na Konviktu – a zvýhodněné vstupné do expozic Pevnosti poznání. Zábavný program pro malé návštěvníky tradičně bude mít také přírodovědecká fakulta a vědecký ústav CATRIN.

Noc vědců ve hvězdárně, bunkru, továrně na hřebíky a premiérově také v Jeseníku

Do Noci vědců se vedle Olomouce zapojí také další města Olomouckého kraje. V Přerově si interaktivní workshopy, přednášky a kvízy připravila Vysoká škola logistiky a Inovační hub Přerov. V Prostějově mohou zájemci zavítat do místní hvězdárny a vzhlédnout vzhůru ke hvězdám, v Přáslavicích pak bude příležitost sestoupit do bunkru z dob studené války. V Hlubočkách se pro Noc vědců otevřou brány staré továrny na hřebíky, dnes fungující jako coworkingová dílna pod názvem Geniální Hřebíková.

Program Noci vědců v jednotlivých městech a obcích

Olomouc | Přerov | Prostějov

Jeseník | Bunkr Přáslavice | Hlubočky

Vůbec poprvé zavítá Noc vědců také do Jeseníku. Tamější gymnázium si připravilo nebývale pestrý a obsáhlý program, který nabídne vědeckou zábavu a poznání všem věkovým kategoriím a umožní prožít atmosféru Noci vědců i lidem z regionu, kterému se dosud fenomén horečky vědecké noci vyhýbal.

Speciální edice turistické známky jako dárek k 20 letům Noci vědců

Noc vědců letos slaví významné jubileum – v České republice se koná již 20 let. K této příležitosti vznikla také speciální edice kultovní dřevěné turistické známky, kterou si mohou návštěvníci zakoupit během akce v Olomouci na přírodovědecké fakultě, fakultě tělesné kultury a přes den a po akci také v univerzitním obchodě UPoint.

Bezplatný program „na míru“ i rezervace míst přímo na webu

Celý program Noci vědců je tradičně zdarma, u vybraných událostí je nicméně nutná či doporučená předchozí rezervace. Kompletní program je na webu www.nocvedcu.cz/program. Tam si mohou návštěvníci jednak vyfiltrovat akce dle své chuti a vlastních preferencí, jednak zajistit své místo na těch workshopech, projekcích, přednáškách a dalších událostech, kde je omezená kapacita.

Česká Noc vědců je i letos součástí European Researchers’ Night, celoevropské akce podporované Evropskou unií s cílem propojit vědu a společnost a zvýšit zájem mladých lidí o vědu. Evropská noc vědců se koná ve 23 zemích, přičemž česká Noc vědců je co do rozsahu vůbec největší. V letošním roce byla Noc vědců podpořena MŠMT a programem Marie Skłodowska Curie Actions s projektem METAMORPHOSIS v rámci výzvy HORIZON-MSCA-2023-CITIZENS-01.

Uklízeli v útulku pro opuštěná zvířata, zahradničili v hospicu nebo pečovali o vinohrad v akademickém sadu. Přes 250 pracujících z Univerzity Palackého, Statutárního města Olomouc či Krajského úřadu Olomouckého kraje se v úterý 16. září zapojilo do třetího ročníku Zaměstnaneckého dobrovolnického dne. Pro pracující tří zapojených institucí bylo připraveno 15 dobrovolnických příležitostí.

Dobrovolníci a dobrovolnice z olomoucké univerzity, magistrátu a krajského úřadu se ráno z centra města pod taktovkou Dobrovolnického centra UP společně vydali na Výstaviště Flora, do fakultní nemocnice, na městské hřbitovy, do zoo nebo do zvířecího útulku. Odvoz měli zajištěn třeba i na Státní hrad Šternberk. Po celý den se věnovali péči o zeleň, úklidu či údržbě venkovních, ale i vnitřních prostor.

„Dobrovolnictví a nezištná pomoc druhým posouvá nejen celou společnost, ale i každého z nás. Proto věnujeme velkou pozornost a péči stovkám dobrovolníků z řad našich studujících, stejně tak si ale těchto aktivit vážíme u našich zaměstnanců a zaměstnankyň,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Připomenul při tom, že v úterý 23. září tradičně ocení dobrovolníky nominované z řad studentů, absolventů a zaměstnanců univerzity.

Údržba výběhů v zoo či závlaha pro stromy

Úterní úklid zázemí a výstavnického fundusu i zahradnické práce pomohly na Výstavišti Flora Olomouc a v olomouckých parcích, péče o stromy, pletí a úprava závlahových mís zase v Akademickém sadu Slatinky. Areál budované komunitní zahrady zkrášlili dobrovolníci a dobrovolnice v Hospicu na Svatém Kopečku, pomohli také s úpravou společných vnitřních prostor a vyráběli drobné dárky pro charitativní účely. Údržbu areálu včetně výběhů zvířat si vyzkoušeli v Zoo Olomouc.

„Strávit den v akademickém sadu, s rukama v hlíně po dešti, kontrolou úvazů a kotvení a špekáčkem nad ohněm na závěr — to je ten pocit, kdy práce dává smysl a letos vysazené stromy jsou připravené na zimu,“ libuje si Zdeněk Špíšek z Přírodovědecké fakulty UP. Stejně nadšená byla z účasti referentka pro zahraniční vztahy pedagogické fakulty Lenka Nosková:

„Jsem moc ráda, že jsem se letos zapojila, byla jsem v zoo, kde jsme pracovali na úpravách geologických stezek a za odměnu jsme viděli zvířata z bezprostřední blízkosti. Moc mě to bavilo, byla to skvělá příležitost poznat kolegy z různých fakult i z mé fakulty, kde pracuji jen chvíli. Poznávat se s kolegy u pletí záhonků bylo dost speciální. Bylo by skvělé, kdyby byl dobrovolnický den alespoň dvakrát ročně,“ přeje si. Olomoucká zoo pomocníkům a pomocnicím poděkovala formou komentované prohlídky areálu a návštěvou u některých zvířecích svěřenců.

Zoo pomoc ocenila a uvítá další

„Zhruba čtyřicet dobrovolníků jsme rozdělili do čtyř pracovních skupin, jejichž činnost jsem průběžně sledoval a koordinoval. Všichni pracovali s chutí, dobrou náladou a bylo zjevné, že chtějí pomoci a být u nás užiteční, za což jim velmi děkujeme. Jejich nasazení a odvedené práce si vážíme. Rovněž děkuji svým kolegům za jejich podíl na realizaci celé akce. Vytyčené úkoly jsme společně zvládli téměř na 100 %. Vždy se totiž připravuje větší objem prací, aby se nestalo, že zůstanou dobrovolníci nevyužiti a přijdou si tak zbyteční. Pokud se některý projekt nedokončí, pokračuje se na něm při další charitativní akci,“ uvedl vedoucí úseku péče o zeleň Zoo Olomouc Robert Nádvorník.

Úklid hradu i nová zeleň před porodnicí

Fakultní nemocnice Olomouc využila dobrovolnických rukou k výsadbě zeleně před porodnicí či v terapeutické zahradě psychiatrické kliniky, Státní hrad Šternberk k pracím v hradním parku i v interiérech hradu.

„Chtěl bych poděkovat všem organizátorům, že jsem měl příležitost potkat se s novými lidmi a poznat nová místa, kam se běžně nedostanu. A samozřejmě někomu s něčím pomoct, to je vždycky uspokojující. I na ostatních bylo vidět, že se zúčastnili opravdu dobrovolně a že jim všem záleží na výsledku, nikdo se „nezašíval“... Rád se zúčastním i příští rok. A kromě toho budu šířit osvětu ohledně potrubní pošty – není to žádný obstarožní systém, ale velmi moderní a sofistikovaná forma dopravy a komunikace,“ přiblížil dobrovolničení ve fakultní nemocnici Otakar Loutocký z Vydavatelství UP.

Prořezávání dřevin nebo pomoc v útulku

Úprava zeleně včetně prořezání dřevin a opravy dřevěných prvků pomohla zkrášlit areál centra ekologických aktivit Sluňákov, na Ústředním hřbitově v Neředíně uvítali pomoc s úklidem areálu i hrabáním posečené trávy. Úklidovým pracím v zázemí pro zvířata se věnovali dobrovolníci a dobrovolnice v olomouckém útulku.

„Dobrovolnictví je přirozenou součástí mého života, proto jsem ráda, že jej univerzita podporuje také prostřednictvím Zaměstnaneckého dobrovolnického dne. Účastní se jej celé mé oddělení, pro všechny kolegyně je každoroční zapojení jasná volba. A pro mě letos o to více, když se konečně naskytla možnost pomoci přímo útulku pod Ligou na ochranu zvířat v Olomouci, který je mou srdeční záležitostí. Děkuji za organizaci!“ svěřila se vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů UP Markéta Šupplerová.

Práce se našla i v městské knihovně

Do dobrovolnického dne se zapojili i zaměstnaní na olomouckém magistrátu. Na pět desítek úředníků se vydalo do celkem osmi organizací, z nichž většina patří městu. Kromě už osvědčených institucí, jako jsou výstaviště či městská knihovna, přibyli letos i nováčci, například Centrum Semafor. „Je to skvělá příležitost poznat kolegy z jiných městských organizací, seznámit se s jejich prací a na chvíli opustit rutinu té svojí. Takže kromě toho, že dobrovolníci pomůžou dobré věci, určitě to obohatí i je samotné,“ komentovala náměstkyně primátora pro sociální oblast Kateřina Dobrozemská.

Záhony v Prostějově i valšovický les

Pracující na krajském úřadu si během dobrovolnického mohli vybrat z osmi různých míst a aktivit. Pomáhali v polesí Valšovice, upravovali záhony v Centru sociálních služeb v Prostějově nebo malovali v Centru Ostrůvek v Olomouci. „Velmi si vážím všech kolegů, kteří se zapojili. Odvedli skvělou práci, za kterou jim srdečně děkuji, a ukázali, že jim není lhostejné prostředí, ve kterém žijeme. Nejde přitom o ojedinělou aktivitu, náš úřad se pravidelně zapojuje do dárcovských odběrů krve a dalších charitativních akcí. Dobrovolnictví a dárcovství vnímáme jako důležitou součást kultury úřadu,“ shrnula ředitelka krajského úřadu Jitka Keková.

Chuť pomáhat nadále zůstává

„Z letošního zaměstnaneckého dobrovolnického dne jsem nadšená. Naši kolegové využili řady nových příležitostí, při kterých mohli dělat dobré skutky, a vraceli se i na místa, kde už byli. Chválili si krásnou atmosféru dne a spolupráci s kolegy z jiných pracovišť i institucí. A řada z nich se už nyní ptala po dalších příležitostech, jak se na místa, kde dnes pracovali, vrátit,“ vzkázala manažerka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková.

Sílu a okamžitou potřebu dobrovolnictví ukázal loňský ročník zaměstnaneckého dobrovolnického dne, kdy přes 120 dobrovolníků z řad zaměstnankyň a zaměstnanců univerzity, magistrátu a krajského úřadu neváhalo změnit plány a vyrazit pomáhat po ničivých povodních na Jesenicko.

Uklízeli v útulku pro opuštěná zvířata, zahradničili v hospicu nebo pečovali o vinohrad v akademickém sadu. Přes 250 pracujících z Univerzity Palackého, Statutárního města Olomouc či Krajského úřadu Olomouckého kraje se v úterý 16. září zapojilo do třetího ročníku Zaměstnaneckého dobrovolnického dne. Pro pracující tří zapojených institucí bylo připraveno 15 dobrovolnických příležitostí.

Dobrovolníci a dobrovolnice z olomoucké univerzity, magistrátu a krajského úřadu se ráno z centra města pod taktovkou Dobrovolnického centra UP společně vydali na Výstaviště Flora, do fakultní nemocnice, na městské hřbitovy, do zoo nebo do zvířecího útulku. Odvoz měli zajištěn třeba i na Státní hrad Šternberk. Po celý den se věnovali péči o zeleň, úklidu či údržbě venkovních, ale i vnitřních prostor.

„Dobrovolnictví a nezištná pomoc druhým posouvá nejen celou společnost, ale i každého z nás. Proto věnujeme velkou pozornost a péči stovkám dobrovolníků z řad našich studujících, stejně tak si ale těchto aktivit vážíme u našich zaměstnanců a zaměstnankyň,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Připomenul při tom, že v úterý 23. září tradičně ocení dobrovolníky nominované z řad studentů, absolventů a zaměstnanců univerzity.

Údržba výběhů v zoo či závlaha pro stromy

Úterní úklid zázemí a výstavnického fundusu i zahradnické práce pomohly na Výstavišti Flora Olomouc a v olomouckých parcích, péče o stromy, pletí a úprava závlahových mís zase v Akademickém sadu Slatinky. Areál budované komunitní zahrady zkrášlili dobrovolníci a dobrovolnice v Hospicu na Svatém Kopečku, pomohli také s úpravou společných vnitřních prostor a vyráběli drobné dárky pro charitativní účely. Údržbu areálu včetně výběhů zvířat si vyzkoušeli v Zoo Olomouc.

„Strávit den v akademickém sadu, s rukama v hlíně po dešti, kontrolou úvazů a kotvení a špekáčkem nad ohněm na závěr — to je ten pocit, kdy práce dává smysl a letos vysazené stromy jsou připravené na zimu,“ libuje si Zdeněk Špíšek z Přírodovědecké fakulty UP. Stejně nadšená byla z účasti referentka pro zahraniční vztahy pedagogické fakulty Lenka Nosková:

„Jsem moc ráda, že jsem se letos zapojila, byla jsem v zoo, kde jsme pracovali na úpravách geologických stezek a za odměnu jsme viděli zvířata z bezprostřední blízkosti. Moc mě to bavilo, byla to skvělá příležitost poznat kolegy z různých fakult i z mé fakulty, kde pracuji jen chvíli. Poznávat se s kolegy u pletí záhonků bylo dost speciální. Bylo by skvělé, kdyby byl dobrovolnický den alespoň dvakrát ročně,“ přeje si. Olomoucká zoo pomocníkům a pomocnicím poděkovala formou komentované prohlídky areálu a návštěvou u některých zvířecích svěřenců.

Zoo pomoc ocenila a uvítá další

„Zhruba čtyřicet dobrovolníků jsme rozdělili do čtyř pracovních skupin, jejichž činnost jsem průběžně sledoval a koordinoval. Všichni pracovali s chutí, dobrou náladou a bylo zjevné, že chtějí pomoci a být u nás užiteční, za což jim velmi děkujeme. Jejich nasazení a odvedené práce si vážíme. Rovněž děkuji svým kolegům za jejich podíl na realizaci celé akce. Vytyčené úkoly jsme společně zvládli téměř na 100 %. Vždy se totiž připravuje větší objem prací, aby se nestalo, že zůstanou dobrovolníci nevyužiti a přijdou si tak zbyteční. Pokud se některý projekt nedokončí, pokračuje se na něm při další charitativní akci,“ uvedl vedoucí úseku péče o zeleň Zoo Olomouc Robert Nádvorník.

Úklid hradu i nová zeleň před porodnicí

Fakultní nemocnice Olomouc využila dobrovolnických rukou k výsadbě zeleně před porodnicí či v terapeutické zahradě psychiatrické kliniky, Státní hrad Šternberk k pracím v hradním parku i v interiérech hradu.

„Chtěl bych poděkovat všem organizátorům, že jsem měl příležitost potkat se s novými lidmi a poznat nová místa, kam se běžně nedostanu. A samozřejmě někomu s něčím pomoct, to je vždycky uspokojující. I na ostatních bylo vidět, že se zúčastnili opravdu dobrovolně a že jim všem záleží na výsledku, nikdo se „nezašíval“... Rád se zúčastním i příští rok. A kromě toho budu šířit osvětu ohledně potrubní pošty – není to žádný obstarožní systém, ale velmi moderní a sofistikovaná forma dopravy a komunikace,“ přiblížil dobrovolničení ve fakultní nemocnici Otakar Loutocký z Vydavatelství UP.

Prořezávání dřevin nebo pomoc v útulku

Úprava zeleně včetně prořezání dřevin a opravy dřevěných prvků pomohla zkrášlit areál centra ekologických aktivit Sluňákov, na Ústředním hřbitově v Neředíně uvítali pomoc s úklidem areálu i hrabáním posečené trávy. Úklidovým pracím v zázemí pro zvířata se věnovali dobrovolníci a dobrovolnice v olomouckém útulku.

„Dobrovolnictví je přirozenou součástí mého života, proto jsem ráda, že jej univerzita podporuje také prostřednictvím Zaměstnaneckého dobrovolnického dne. Účastní se jej celé mé oddělení, pro všechny kolegyně je každoroční zapojení jasná volba. A pro mě letos o to více, když se konečně naskytla možnost pomoci přímo útulku pod Ligou na ochranu zvířat v Olomouci, který je mou srdeční záležitostí. Děkuji za organizaci!“ svěřila se vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů UP Markéta Šupplerová.

Práce se našla i v městské knihovně

Do dobrovolnického dne se zapojili i zaměstnaní na olomouckém magistrátu. Na pět desítek úředníků se vydalo do celkem osmi organizací, z nichž většina patří městu. Kromě už osvědčených institucí, jako jsou výstaviště či městská knihovna, přibyli letos i nováčci, například Centrum Semafor. „Je to skvělá příležitost poznat kolegy z jiných městských organizací, seznámit se s jejich prací a na chvíli opustit rutinu té svojí. Takže kromě toho, že dobrovolníci pomůžou dobré věci, určitě to obohatí i je samotné,“ komentovala náměstkyně primátora pro sociální oblast Kateřina Dobrozemská.

Záhony v Prostějově i valšovický les

Pracující na krajském úřadu si během dobrovolnického mohli vybrat z osmi různých míst a aktivit. Pomáhali v polesí Valšovice, upravovali záhony v Centru sociálních služeb v Prostějově nebo malovali v Centru Ostrůvek v Olomouci. „Velmi si vážím všech kolegů, kteří se zapojili. Odvedli skvělou práci, za kterou jim srdečně děkuji, a ukázali, že jim není lhostejné prostředí, ve kterém žijeme. Nejde přitom o ojedinělou aktivitu, náš úřad se pravidelně zapojuje do dárcovských odběrů krve a dalších charitativních akcí. Dobrovolnictví a dárcovství vnímáme jako důležitou součást kultury úřadu,“ shrnula ředitelka krajského úřadu Jitka Keková.

Chuť pomáhat nadále zůstává

„Z letošního zaměstnaneckého dobrovolnického dne jsem nadšená. Naši kolegové využili řady nových příležitostí, při kterých mohli dělat dobré skutky, a vraceli se i na místa, kde už byli. Chválili si krásnou atmosféru dne a spolupráci s kolegy z jiných pracovišť i institucí. A řada z nich se už nyní ptala po dalších příležitostech, jak se na místa, kde dnes pracovali, vrátit,“ vzkázala manažerka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková.

Sílu a okamžitou potřebu dobrovolnictví ukázal loňský ročník zaměstnaneckého dobrovolnického dne, kdy přes 120 dobrovolníků z řad zaměstnankyň a zaměstnanců univerzity, magistrátu a krajského úřadu neváhalo změnit plány a vyrazit pomáhat po ničivých povodních na Jesenicko.

Univerzita Palackého se stala členem České asociace umělé inteligence (ČAUI), která propojuje akademii, průmysl i veřejný sektor. Členství za Univerzitu Palackého spravuje Technologická platforma KMA působící na přírodovědecké fakultě. Výsledky výzkumu v oblasti AI uplatňuje platforma ve smluvních projektech s partnery z praxe.

„Členství v asociaci nám umožní nejen sledovat trendy, ale také aktivně přispívat k diskuzi o budoucnosti umělé inteligence v České republice. Univerzita Palackého má odborníky i výsledky, které si zaslouží zaznít i v národním kontextu,“ říká Jitka Machalová, vedoucí Technologické platformy KMA, která UP v asociaci oficiálně zastupuje. Jejím pověřeným zástupcem je Rostislav Vodák.

Technologická platforma KMA propojuje odborníky z matematiky, fyziky a informatiky. Nezůstává u uživatelského nasazení dostupných nástrojů, ale rozvíjí vlastní metodiky a uplatňuje je také ve smluvních projektech s partnery z veřejné i průmyslové sféry. Model správy členství zajišťuje zastupitelnost, jednotnou komunikaci a systematické předávání informací napříč univerzitou.

Do výzkumu a aplikací umělé inteligence se na Univerzitě Palackého zapojují i další pracoviště. Přírodovědecká fakulta rozvíjí matematické modelování, strojové učení a informatiku a nabízí také specializaci Umělá inteligence. Pedagogická fakulta se zaměřuje na využití AI ve vzdělávání a oblasti digitální bezpečnosti, přičemž zde působí Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Filozofická fakulta rozvíjí jazykové technologie, velké jazykové modely a věnuje se i přirozené syntéze řeči. Lékařská fakulta společně s Fakultní nemocnicí Olomouc buduje Centrum digitálního zdravotnictví, které propojuje medicínu s technologiemi a datovou analýzou.

Důležitou roli v přenosu výsledků do praxe hraje Vědeckotechnický park UP. Poskytuje zázemí pro inovace, laboratoře DIGI2Health, podporu startupů a spin-offů a infrastrukturu pro spolupráci s průmyslovými partnery.

Členství v ČAUI univerzitě otevírá nové možnosti partnerství a projektových příležitostí a zároveň posiluje její roli v českém i evropském prostoru – zejména v tématech bezpečného nasazení AI, vzdělávání a transferu technologií. „Umělá inteligence navždy změní naše životy. Nyní je pouze na nás, jestli to bude k lepšímu, nebo horšímu,“ dodává Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence.

Univerzita Palackého se stala členem České asociace umělé inteligence (ČAUI), která propojuje akademii, průmysl i veřejný sektor. Členství za Univerzitu Palackého spravuje Technologická platforma KMA působící na přírodovědecké fakultě. Výsledky výzkumu v oblasti AI uplatňuje platforma ve smluvních projektech s partnery z praxe.

„Členství v asociaci nám umožní nejen sledovat trendy, ale také aktivně přispívat k diskuzi o budoucnosti umělé inteligence v České republice. Univerzita Palackého má odborníky i výsledky, které si zaslouží zaznít i v národním kontextu,“ říká Jitka Machalová, vedoucí Technologické platformy KMA, která UP v asociaci oficiálně zastupuje. Jejím pověřeným zástupcem je Rostislav Vodák.

Technologická platforma KMA propojuje odborníky z matematiky, fyziky a informatiky. Nezůstává u uživatelského nasazení dostupných nástrojů, ale rozvíjí vlastní metodiky a uplatňuje je také ve smluvních projektech s partnery z veřejné i průmyslové sféry. Model správy členství zajišťuje zastupitelnost, jednotnou komunikaci a systematické předávání informací napříč univerzitou.

Do výzkumu a aplikací umělé inteligence se na Univerzitě Palackého zapojují i další pracoviště. Přírodovědecká fakulta rozvíjí matematické modelování, strojové učení a informatiku a nabízí také specializaci Umělá inteligence. Pedagogická fakulta se zaměřuje na využití AI ve vzdělávání a oblasti digitální bezpečnosti, přičemž zde působí Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Filozofická fakulta rozvíjí jazykové technologie, velké jazykové modely a věnuje se i přirozené syntéze řeči. Lékařská fakulta společně s Fakultní nemocnicí Olomouc buduje Centrum digitálního zdravotnictví, které propojuje medicínu s technologiemi a datovou analýzou.

Důležitou roli v přenosu výsledků do praxe hraje Vědeckotechnický park UP. Poskytuje zázemí pro inovace, laboratoře DIGI2Health, podporu startupů a spin-offů a infrastrukturu pro spolupráci s průmyslovými partnery.

Členství v ČAUI univerzitě otevírá nové možnosti partnerství a projektových příležitostí a zároveň posiluje její roli v českém i evropském prostoru – zejména v tématech bezpečného nasazení AI, vzdělávání a transferu technologií. „Umělá inteligence navždy změní naše životy. Nyní je pouze na nás, jestli to bude k lepšímu, nebo horšímu,“ dodává Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence.

Seznámit se s univerzitními a studentskými spolky a užít si start akademického roku umožňuje už několik let akce Univerzity Palackého v Olomouci s názvem MEET UP. Letošní ročník se uskuteční v úterý 23. září na Nábřeží Josefa Jařaba na olomoucké náplavce. Odpolední program nabídne řadu hudebních vystoupení na dvou pódiích, jen pár kroků od řeky Moravy se představí držitel prestižních hudebních ocenění Lazer Viking nebo rapové duo P/\ST. Vedle padesáti stánků studentských spolků a univerzitních organizací tu najdete i gastrozónu či nástupní stanoviště Ololodi. Večerní program se pak přesune do klubů Hellpasso a R6. Na všechny body programu MEET UP 25 je vstup volný. 

„Už příští týden se s příjezdem více než dvaceti tisíc studentů Olomouc opět promění v opravdové univerzitní město. MEET UP na náplavce bude jedinečnou příležitostí seznámit se s desítkami univerzitních pracovišť, studentských organizací i s budoucími spolužáky, a to nejen pro čtyři tisíce nových studentů, ale také pro veřejnost," pozval na akci prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

Program MEET UP 25 odstartuje už ve 14 hodin, kdy se v okouzlujícím prostředí olomoucké náplavky představí univerzitní organizace a studentské spolky. Do interaktivních prezentací se zapojí například Vydavatelství UP, Vědeckotechnický park, Academia Film Olomouc, Dobrovolnické centrum či Centrum podpory studentů se specifickými potřebami. Svou činnost představí a nové zájemce se pokusí získat spolky Faktory, Euforka nebo StuArt, své zastoupení budou na nábřeží mít také divadelníci ze spolku Kucmoch a zástupci Klubu mladého diváka Arter, ale také fanoušci amatérského a stolního hokeje a mladí hokejisté. Prezentace potrvají až do 20 hodin.

O hudební doprovod se v průběhu odpoledne a podvečera postarají frontman kapely Dead Dog Legacy Tomm Procházka, držitel cen Apollo a Anděl Lazer Lazer Viking nebo alternativní rapová kapela P/\ST, kterou tvoří pražští divadelníci Dan Kranich a Ivo Sedláček. Na vedlejší scéně se představí hned několik talentovaných buskerů a k tomu máme ještě prostor pro silent disco, kde lidé tančí na hudbu, která jim hraje v bezdrátových sluchátkách,“ přiblížil za organizátory Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.  Komu by snad byla náplavka malá a rád by se vydal po proudu řeky Moravy, může nastoupit na poznávací plavbu Ololodí. „Loď bude vyplouvat od 15 do 20 hodin vždy v každou celou hodinu a zájemci se mohou hlásit na stánku infopointu. Nabízíme i možnost vyzkoušet si plavbu na dračích lodích, a to od 16 do 18 hodin,“ upozornil Ondřej Martínek. 

Letošní MEET UP zažije také slavnostní okamžik. Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda představí v 17 hodin laureáty cen pro dobrovolníky za rok 2024. Z téměř čtyřiceti nominací bude nakonec uděleno devět ocenění.

V rámci doprovodného programu zvou organizátoři na univerzitní swap, který se uskuteční od 14 do 18 hodin v hlavní menze na třídě 17. listopadu. „Přineste nám oblečení, knihy, studijní materiály či domácí potřeby, které již nevyužijete, ale jsou stále v dobrém stavu. Na oplátku si můžete vybrat a odnést, co se bude hodit vám,“ vzkázal Ondřej Martínek

Večerní program se z olomoucké náplavky přesune do sousedícího klubu Hellpasso, kde ve 21.30 hodin vystoupí Cringe Prince. „Pražský rapper a producent se označuje jako bedroom MC, který v jednom rozhovoru prohlásil, že ze všeho, co jej baví, čerpá, stříhá a lepí koláž. Každé jeho živé vystoupení je jedinečný rapový rituál,“ uvedla za organizační tým Anna Vytřísalová a dodala, že koncert Cringe Prince je součástí programu participujícího Street Art Festivalu, který bude mít na náplavce rovněž svůj workshop.

Kdo by toužil po přídavku, může si následující den zajít na afterparty v podobě AFO kina. V komorní scéně Sedmička začne v 18 hodin projekce filmu Snad to přijde vhod doplněná diskuzí a krátkým dokumentem k 60. výročí festivalu Academia Film Olomouc.

Na všechny akce programu MEET UP 25 je vstup volný. Více na meetup.upol.cz

Seznámit se s univerzitními a studentskými spolky a užít si start akademického roku umožňuje už několik let akce Univerzity Palackého v Olomouci s názvem MEET UP. Letošní ročník se uskuteční v úterý 23. září na Nábřeží Josefa Jařaba na olomoucké náplavce. Odpolední program nabídne řadu hudebních vystoupení na dvou pódiích, jen pár kroků od řeky Moravy se představí držitel prestižních hudebních ocenění Lazer Viking nebo rapové duo P/\ST. Vedle padesáti stánků studentských spolků a univerzitních organizací tu najdete i gastrozónu či nástupní stanoviště Ololodi. Večerní program se pak přesune do klubů Hellpasso a R6. Na všechny body programu MEET UP 25 je vstup volný. 

„Už příští týden se s příjezdem více než dvaceti tisíc studentů Olomouc opět promění v opravdové univerzitní město. MEET UP na náplavce bude jedinečnou příležitostí seznámit se s desítkami univerzitních pracovišť, studentských organizací i s budoucími spolužáky, a to nejen pro čtyři tisíce nových studentů, ale také pro veřejnost," pozval na akci prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

Program MEET UP 25 odstartuje už ve 14 hodin, kdy se v okouzlujícím prostředí olomoucké náplavky představí univerzitní organizace a studentské spolky. Do interaktivních prezentací se zapojí například Vydavatelství UP, Vědeckotechnický park, Academia Film Olomouc, Dobrovolnické centrum či Centrum podpory studentů se specifickými potřebami. Svou činnost představí a nové zájemce se pokusí získat spolky Faktory, Euforka nebo StuArt, své zastoupení budou na nábřeží mít také divadelníci ze spolku Kucmoch a zástupci Klubu mladého diváka Arter, ale také fanoušci amatérského a stolního hokeje a mladí hokejisté. Prezentace potrvají až do 20 hodin.

O hudební doprovod se v průběhu odpoledne a podvečera postarají frontman kapely Dead Dog Legacy Tomm Procházka, držitel cen Apollo a Anděl Lazer Lazer Viking nebo alternativní rapová kapela P/\ST, kterou tvoří pražští divadelníci Dan Kranich a Ivo Sedláček. Na vedlejší scéně se představí hned několik talentovaných buskerů a k tomu máme ještě prostor pro silent disco, kde lidé tančí na hudbu, která jim hraje v bezdrátových sluchátkách,“ přiblížil za organizátory Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.  Komu by snad byla náplavka malá a rád by se vydal po proudu řeky Moravy, může nastoupit na poznávací plavbu Ololodí. „Loď bude vyplouvat od 15 do 20 hodin vždy v každou celou hodinu a zájemci se mohou hlásit na stánku infopointu. Nabízíme i možnost vyzkoušet si plavbu na dračích lodích, a to od 16 do 18 hodin,“ upozornil Ondřej Martínek. 

Letošní MEET UP zažije také slavnostní okamžik. Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda představí v 17 hodin laureáty cen pro dobrovolníky za rok 2024. Z téměř čtyřiceti nominací bude nakonec uděleno devět ocenění.

V rámci doprovodného programu zvou organizátoři na univerzitní swap, který se uskuteční od 14 do 18 hodin v hlavní menze na třídě 17. listopadu. „Přineste nám oblečení, knihy, studijní materiály či domácí potřeby, které již nevyužijete, ale jsou stále v dobrém stavu. Na oplátku si můžete vybrat a odnést, co se bude hodit vám,“ vzkázal Ondřej Martínek

Večerní program se z olomoucké náplavky přesune do sousedícího klubu Hellpasso, kde ve 21.30 hodin vystoupí Cringe Prince. „Pražský rapper a producent se označuje jako bedroom MC, který v jednom rozhovoru prohlásil, že ze všeho, co jej baví, čerpá, stříhá a lepí koláž. Každé jeho živé vystoupení je jedinečný rapový rituál,“ uvedla za organizační tým Anna Vytřísalová a dodala, že koncert Cringe Prince je součástí programu participujícího Street Art Festivalu, který bude mít na náplavce rovněž svůj workshop.

Kdo by toužil po přídavku, může si následující den zajít na afterparty v podobě AFO kina. V komorní scéně Sedmička začne v 18 hodin projekce filmu Snad to přijde vhod doplněná diskuzí a krátkým dokumentem k 60. výročí festivalu Academia Film Olomouc.

Na všechny akce programu MEET UP 25 je vstup volný. Více na meetup.upol.cz

Co když černé díry nejsou tím, čím si myslíme, že jsou? Mladý fyzik Will Barker v Praze otevírá nový pohled na gravitaci a zpochybňuje Einsteinovu vizi vesmíru. Ve svém výzkumu se zaměřuje na kosmické dvojníky černých děr, které bychom jednou mohli zachytit pomocí gravitačních vln. Nyní je díky stipendiu MSCA COFUND Physics for Future a využití nástrojů umělé inteligence blíže chvíle, kdy se tyto radikální myšlenky promění ve faktické pozorování.

Projekt Velmi špatné pohádky, za kterým stojí doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP a performerka Marta Sýkorová, postoupil mezi třináctku finalistů soutěže mladých sociálních inovátorů Social Impact Award. O vítězích letošního ročníku, kteří budou vyhlášeni na galavečeru 1. října v Impact Hubu Brno, rozhodne nejen odborná porota, ale také veřejnost v rámci online hlasování.

O nejlepším projektu veřejnost hlasuje až do konce září na webu soutěže, kde je možné se s třináctkou finalistů a jejich záměrů seznámit prostřednictvím krátkých videí.

Mezi těmi, kdo se o Cenu veřejnosti uchází, nechybí ani Marta Sýkorová, doktorandka a výzkumnice Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP, s Velmi špatnými pohádkami. Originálním projektem, který již není jen o knize, jejíž vydání umožnila i podpora Nadačního fondu UP a jejíž první náklad je po necelém roce téměř vyprodán. Osm obsažených příběhů s terapeutickým přesahem odhaluje různé podoby sebedestruktivního chování a nabízí dva konce: černý – tragický a bílý – nadějný. Vše doplňují reflexivní otázky a tzv. embodiment tipy. O knize jsme psali zde.  

„Velmi špatné pohádky nejsou jen kniha, ale živý projekt, který spojuje umění, tělo a dialog s publikem.“
Marta Sýkorová

Velmi špatné pohádky nezůstaly jen na papíře. „Vznikly tři víkendové programy pro ženy, workshopy pro různé věkové skupiny a několik autorských čtení, kterých se celkově zúčastnilo přes 400 lidí. Představení pohádek bylo také součástí festivalů Academia Film Olomouc a Ghettofest. Samostatnými performativními událostmi se staly už křty knihy, na nichž se autorské čtení propojilo s hudbou kapely Dobrá otázka, improvizovaným tancem, pantomimou, slam poetry i interaktivním zapojením publika. Každé setkání mělo jedinečnou atmosféru, od intimního kavárenského večera po komunitní slavnost, a potvrdilo, že Velmi špatné pohádky nejsou jen kniha, ale živý projekt, který spojuje umění, tělo a dialog s publikem,“ uvedla autorka.

„V nejbližší době se bude projekt ještě rozvíjet. Díky podpoře Nadačního fondu UP a ve spolupráci s Vydavatelstvím UP budou Velmi špatné pohádky přeloženy do angličtiny. Na CMTF otevíráme pro zimní semestr předmět Seberozvojové a terapeutické aspekty ztělesněné narativity, kde budeme experimentovat s tělem, hlasem a pohádkami. Se spolupracovníky plánujeme do budoucna audiopohádky, online workshopy či e-book, vzniká i divadelní inscenace s interaktivními prvky a metodické materiály pro školy a terapeuty. Podílím se také na programu připravovaného Mezinárodního festivalu dokumentárních film Ji.hlava,“ přiblížila své plány Marta Sýkorová. 

Jednu ze svých pohádek v divadelním zpracování představí i během finálového galavečera soutěže Social Impact Award 1. října v Impact Hubu Brno. 

„Všechny tyto věci jsou možné jen a jen díky podpoře mnoha lidí z OUSHI a CMTF, z Nadačního fondu UP, mentorům, kamarádům a organizátorům ze Social Impact Awards, Andreji Kalinkovi z JAMU, umělcům z hudebních a divadelních těles Dobrá Otázka, Momenty Arte, Divadlo Mim:o), impropřátelům z Oliv a Impromusic,“ dodala Marta Sýkorová.

Projekt Velmi špatné pohádky, za kterým stojí doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP a performerka Marta Sýkorová, postoupil mezi třináctku finalistů soutěže mladých sociálních inovátorů Social Impact Award. O vítězích letošního ročníku, kteří budou vyhlášeni na galavečeru 1. října v Impact Hubu Brno, rozhodne nejen odborná porota, ale také veřejnost v rámci online hlasování.

O nejlepším projektu veřejnost hlasuje až do konce září na webu soutěže, kde je možné se s třináctkou finalistů a jejich záměrů seznámit prostřednictvím krátkých videí.

Mezi těmi, kdo se o Cenu veřejnosti uchází, nechybí ani Marta Sýkorová, doktorandka a výzkumnice Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP, s Velmi špatnými pohádkami. Originálním projektem, který již není jen o knize, jejíž vydání umožnila i podpora Nadačního fondu UP a jejíž první náklad je po necelém roce téměř vyprodán. Osm obsažených příběhů s terapeutickým přesahem odhaluje různé podoby sebedestruktivního chování a nabízí dva konce: černý – tragický a bílý – nadějný. Vše doplňují reflexivní otázky a tzv. embodiment tipy. O knize jsme psali zde.  

„Velmi špatné pohádky nejsou jen kniha, ale živý projekt, který spojuje umění, tělo a dialog s publikem.“
Marta Sýkorová

Velmi špatné pohádky nezůstaly jen na papíře. „Vznikly tři víkendové programy pro ženy, workshopy pro různé věkové skupiny a několik autorských čtení, kterých se celkově zúčastnilo přes 400 lidí. Představení pohádek bylo také součástí festivalů Academia Film Olomouc a Ghettofest. Samostatnými performativními událostmi se staly už křty knihy, na nichž se autorské čtení propojilo s hudbou kapely Dobrá otázka, improvizovaným tancem, pantomimou, slam poetry i interaktivním zapojením publika. Každé setkání mělo jedinečnou atmosféru, od intimního kavárenského večera po komunitní slavnost, a potvrdilo, že Velmi špatné pohádky nejsou jen kniha, ale živý projekt, který spojuje umění, tělo a dialog s publikem,“ uvedla autorka.

„V nejbližší době se bude projekt ještě rozvíjet. Díky podpoře Nadačního fondu UP a ve spolupráci s Vydavatelstvím UP budou Velmi špatné pohádky přeloženy do angličtiny. Na CMTF otevíráme pro zimní semestr předmět Seberozvojové a terapeutické aspekty ztělesněné narativity, kde budeme experimentovat s tělem, hlasem a pohádkami. Se spolupracovníky plánujeme do budoucna audiopohádky, online workshopy či e-book, vzniká i divadelní inscenace s interaktivními prvky a metodické materiály pro školy a terapeuty. Podílím se také na programu připravovaného Mezinárodního festivalu dokumentárních film Ji.hlava,“ přiblížila své plány Marta Sýkorová. 

Jednu ze svých pohádek v divadelním zpracování představí i během finálového galavečera soutěže Social Impact Award 1. října v Impact Hubu Brno. 

„Všechny tyto věci jsou možné jen a jen díky podpoře mnoha lidí z OUSHI a CMTF, z Nadačního fondu UP, mentorům, kamarádům a organizátorům ze Social Impact Awards, Andreji Kalinkovi z JAMU, umělcům z hudebních a divadelních těles Dobrá Otázka, Momenty Arte, Divadlo Mim:o), impropřátelům z Oliv a Impromusic,“ dodala Marta Sýkorová.

Victory in this year’s national final of the prestigious international Falling Walls Lab competition, which took place on September 15 at the National Technical Library in Prague, was seized by physical chemist Veronika Šedajová from CATRIN at Palacký University. In addition to first place, she also took home the Audience Award.

“I am very happy that I succeeded. It is a reward for all our efforts put in the development this technology. I appreciate the victory all the more because all the finalists were outstanding and their research incredibly interesting,” said Veronika, who succeeded in the competition with a presentation entitled Breaking the Wall of Energy Storage in Medical Devices.

In November, she will head to the global finals in Berlin, which are regularly organized on the eve of the anniversary of the Berlin Wall fall.

Other finalists from CATRIN were Andrea Nedělníková and Tomáš Malina. Palacký University had a total of five representatives among the 14 finalists.

The Falling Walls Lab competition originated in Germany, and the Czech Republic is participating for the tenth time. Contestants always have three minutes to explain their research, which they can present on only two slides.

Fantastický úspěch zaznamenala UP na letošním národním finále soutěže Falling Walls Lab, na němž mladí vědci a vědkyně představují během tří minut svůj výzkum. V konkurenci čtrnácti mladých inovátorů uspěla Veronika Šedajová z CATRIN UP. Získala nejen cenu odborné poroty, ale také publika a bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně. UP měla ve finále rekordních pět zástupců.

Čtrnáct finalistů dostalo tři minuty a dva slidy prezentace, aby srozumitelně představili svůj výzkum, který boří zdi. To je myšlenka soutěže Falling Walls Lab, jejíž celosvětové finále se koná vždy v Berlíně při příležitosti pádu Berlínské zdi. Během večera 15. září se v Národní technické knihovně v Praze představili také čtyři vědkyně a jeden vědec z UP (psali jsme zde).

Veronika Šedajová z vysokoškolského ústavu CATRIN UP se ve výzkumu věnuje grafenovým superkondenzátorům a ve své prezentaci se soustředila na jejich využití v kardiostimulátorech. Grafenové superkondenzátory vydrží déle než ty v současnosti používané, tudíž by u pacientů s kardiostimulátory nebyly třeba opakované operace.

„Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí.“ Veronika Šedajová

Díky využití grafenu, jako biokompatibilního materiálu, by navíc byly pro pacienty celkově bezpečnější. Uplatnění superkondenzátorů je však široké – od elektromobilů po satelity, které vysíláme do vesmíru.

Porota vedle srozumitelnosti projevu oceňovala u soutěžících také inovativní přístup. Jelikož technologie Veroniky je již v pokročilém stádiu vývoje, byla tahle skutečnost její nespornou výhodou. Vedle hlavní ceny získala navíc cenu publika. „Mám z obou ocenění obrovskou radost. Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí,“ uvedla Šedajová.

Svůj výzkum pokročilých mozkových implantátů v soutěži představila také Andrea Nedělníková z CATRIN UP. Vysokoškolský ústav reprezentoval též Tomáš Malina, který bádá v oblasti nanomedicíny.

Silvie Dostálková z přírodovědecké fakulty ukázala, jak pomocí nových technik molekulární biologie zkoumá imunitu včely medonosné a Eliška Zgarbová se zaměřila na metody pěstování střeva ve zkumavce.

„Tak velké zastoupení ve finále Falling Walls Lab je potvrzením silné pozice popularizace vědy, kterou UP na tuzemské scéně má. Jsem moc rád, že se naše vědkyně a vědci do podobných soutěží hlásí a představují svou práci veřejnosti. Z účasti Veroniky Šedajové v celosvětovém finále mám obrovskou radost,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Během jubilejního desátého ročníku soutěže v ČR byla udělena také speciální cena pro ženy ve vědě, kterou si odnesla Karolína Morávková z Technické univerzity v Liberci a doplní tak Veroniku Šedajovou na listopadovém celosvětovém finále.

Fantastický úspěch zaznamenala UP na letošním národním finále soutěže Falling Walls Lab, na němž mladí vědci a vědkyně představují během tří minut svůj výzkum. V konkurenci čtrnácti mladých inovátorů uspěla Veronika Šedajová z CATRIN UP. Získala nejen cenu odborné poroty, ale také publika a bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně. UP měla ve finále rekordních pět zástupců.

Čtrnáct finalistů dostalo tři minuty a dva slidy prezentace, aby srozumitelně představili svůj výzkum, který boří zdi. To je myšlenka soutěže Falling Walls Lab, jejíž celosvětové finále se koná vždy v Berlíně při příležitosti pádu Berlínské zdi. Během večera 15. září se v Národní technické knihovně v Praze představili také čtyři vědkyně a jeden vědec z UP (psali jsme zde).

Veronika Šedajová z vysokoškolského ústavu CATRIN UP se ve výzkumu věnuje grafenovým superkondenzátorům a ve své prezentaci se soustředila na jejich využití v kardiostimulátorech. Grafenové superkondenzátory vydrží déle než ty v současnosti používané, tudíž by u pacientů s kardiostimulátory nebyly třeba opakované operace.

„Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí.“ Veronika Šedajová

Díky využití grafenu, jako biokompatibilního materiálu, by navíc byly pro pacienty celkově bezpečnější. Uplatnění superkondenzátorů je však široké – od elektromobilů po satelity, které vysíláme do vesmíru.

Porota vedle srozumitelnosti projevu oceňovala u soutěžících také inovativní přístup. Jelikož technologie Veroniky je již v pokročilém stádiu vývoje, byla tahle skutečnost její nespornou výhodou. Vedle hlavní ceny získala navíc cenu publika. „Mám z obou ocenění obrovskou radost. Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí,“ uvedla Šedajová.

Svůj výzkum pokročilých mozkových implantátů v soutěži představila také Andrea Nedělníková z CATRIN UP. Vysokoškolský ústav reprezentoval též Tomáš Malina, který bádá v oblasti nanomedicíny.

Silvie Dostálková z přírodovědecké fakulty ukázala, jak pomocí nových technik molekulární biologie zkoumá imunitu včely medonosné a Eliška Zgarbová se zaměřila na metody pěstování střeva ve zkumavce.

„Tak velké zastoupení ve finále Falling Walls Lab je potvrzením silné pozice popularizace vědy, kterou UP na tuzemské scéně má. Jsem moc rád, že se naše vědkyně a vědci do podobných soutěží hlásí a představují svou práci veřejnosti. Z účasti Veroniky Šedajové v celosvětovém finále mám obrovskou radost,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Během jubilejního desátého ročníku soutěže v ČR byla udělena také speciální cena pro ženy ve vědě, kterou si odnesla Karolína Morávková z Technické univerzity v Liberci a doplní tak Veroniku Šedajovou na listopadovém celosvětovém finále.

Novou vizi a počínající trend lehkých, energeticky úsporných a autonomních senzorů, které mohou znamenat průlom při sběru klíčových environmentálních dat na Zemi i pro planetární výzkum, popsali vědci z CATRIN Univerzity Palackého v časopise Trends in Biotechnology. Inspiraci pro nové systémy našli v přírodě, konkrétně u semen rostlin, které se šíří větrem na velké vzdálenosti. Tyto poznatky v „opinion paper“ následně skloubili s nejmodernějšími technologiemi, včetně 3D tisku, flexibilní elektroniky, umělé inteligence, skládacích mechanismů inspirovaných origami či fotovoltaických článků.

„Stejně jako okřídlená semena javoru nebo semena pampelišky vybavená padáčkovitým chmýřím  i navrhované senzory využívají aerodynamické vlastnosti pro pomalý a stabilní let. Díky tomu by mohly být rozptýleny po velkém území a sbírat data o teplotě, vlhkosti či kvalitě půdy. Na rozdíl od běžné elektroniky jsou tyto senzory lehké, ekologické a mohou být připraveny z biologicky rozložitelných materiálů v kombinaci přírodních i syntetických materiálů pomocí 3D tisku, a proto je lze vyrábět levně ve velkém a bez zátěže pro životní prostředí,“ uvedl hlavní autor článku Sagar Arya z CATRIN.

Novinkou v představené vizi je také využití umělé inteligence, díky níž by senzory dokázaly samy optimalizovat své letové dráhy, zpracovávat data v reálném čase a přizpůsobovat se proměnlivým podmínkám. Další pokrok umožní využívání okolních zdrojů energie, jako je vítr nebo sluneční záření, což systémům zajistí dlouhodobou funkčnost bez vnějších zdrojů.

„Tato „létající semena budoucnosti“ mohou v budoucnu najít uplatnění v zemědělství, při obnově lesů i v monitorování klimatu. Jejich potenciál však nemusí skončit  na Zemi. Podobné technologie by jednou mohly pomoci zkoumat jiné planety, například povrch a podloží Marsu. Spojením biologické inspirace a technologických inovací tyto biohybridní systémy představují zásadní posun v přístupu k ochraně životního prostředí i meziplanetárnímu objevování a mohou otevřít nové možnosti pro udržitelnou budoucnost,“ naznačil další z autorů Lukáš Spíchal, kam by se vývoj biohybridních senzorů mohl ubírat.

Autoři v článku prezentovali kromě výhledů i současné využití těchto biohybridních senzorů, které ukazuje jejich transformační potenciál. Na Zemi pomáhají při ekologické obnově, kdy například podporují šíření semen při zalesňování v degradovaných ekosystémech, kde je přirozená regenerace omezená. Jsou také klíčové při sledování důležitých parametrů prostředí, jako jsou teplota, vlhkost, pH půdy či kvalita ovzduší, a poskytují data v reálném čase pro precizní zemědělství i ochranu biodiverzity.

Před výzkumníky ale stále stojí řada výzev, k jejichž vyřešení bude nutná spolupráce napříč materiálovými vědami, robotikou i datovou analytikou. „Jakmile se tyto technologie dále rozvinou, senzory inspirované létajícími semeny mohou zcela proměnit environmentální monitoring tím, že nabídnou škálovatelná, cenově dostupná a udržitelná řešení. Na Zemi by mohly sehrát zásadní roli v boji s klimatickými změnami, posílit ekologickou odolnost a poskytovat podrobná data pro tvorbu udržitelných přístupů. V kontextu kosmického výzkumu pak otevírají cestu k mimořádně přesnému průzkumu mimozemských prostředí a připravují půdu pro budoucí mise na Mars,“ objasnil Arya.

 

Novou vizi a počínající trend lehkých, energeticky úsporných a autonomních senzorů, které mohou znamenat průlom při sběru klíčových environmentálních dat na Zemi i pro planetární výzkum, popsali vědci z CATRIN Univerzity Palackého v časopise Trends in Biotechnology. Inspiraci pro nové systémy našli v přírodě, konkrétně u semen rostlin, které se šíří větrem na velké vzdálenosti. Tyto poznatky v „opinion paper“ následně skloubili s nejmodernějšími technologiemi, včetně 3D tisku, flexibilní elektroniky, umělé inteligence, skládacích mechanismů inspirovaných origami či fotovoltaických článků.

„Stejně jako okřídlená semena javoru nebo semena pampelišky vybavená padáčkovitým chmýřím  i navrhované senzory využívají aerodynamické vlastnosti pro pomalý a stabilní let. Díky tomu by mohly být rozptýleny po velkém území a sbírat data o teplotě, vlhkosti či kvalitě půdy. Na rozdíl od běžné elektroniky jsou tyto senzory lehké, ekologické a mohou být připraveny z biologicky rozložitelných materiálů v kombinaci přírodních i syntetických materiálů pomocí 3D tisku, a proto je lze vyrábět levně ve velkém a bez zátěže pro životní prostředí,“ uvedl hlavní autor článku Sagar Arya z CATRIN.

Novinkou v představené vizi je také využití umělé inteligence, díky níž by senzory dokázaly samy optimalizovat své letové dráhy, zpracovávat data v reálném čase a přizpůsobovat se proměnlivým podmínkám. Další pokrok umožní využívání okolních zdrojů energie, jako je vítr nebo sluneční záření, což systémům zajistí dlouhodobou funkčnost bez vnějších zdrojů.

„Tato „létající semena budoucnosti“ mohou v budoucnu najít uplatnění v zemědělství, při obnově lesů i v monitorování klimatu. Jejich potenciál však nemusí skončit  na Zemi. Podobné technologie by jednou mohly pomoci zkoumat jiné planety, například povrch a podloží Marsu. Spojením biologické inspirace a technologických inovací tyto biohybridní systémy představují zásadní posun v přístupu k ochraně životního prostředí i meziplanetárnímu objevování a mohou otevřít nové možnosti pro udržitelnou budoucnost,“ naznačil další z autorů Lukáš Spíchal, kam by se vývoj biohybridních senzorů mohl ubírat.

Autoři v článku prezentovali kromě výhledů i současné využití těchto biohybridních senzorů, které ukazuje jejich transformační potenciál. Na Zemi pomáhají při ekologické obnově, kdy například podporují šíření semen při zalesňování v degradovaných ekosystémech, kde je přirozená regenerace omezená. Jsou také klíčové při sledování důležitých parametrů prostředí, jako jsou teplota, vlhkost, pH půdy či kvalita ovzduší, a poskytují data v reálném čase pro precizní zemědělství i ochranu biodiverzity.

Před výzkumníky ale stále stojí řada výzev, k jejichž vyřešení bude nutná spolupráce napříč materiálovými vědami, robotikou i datovou analytikou. „Jakmile se tyto technologie dále rozvinou, senzory inspirované létajícími semeny mohou zcela proměnit environmentální monitoring tím, že nabídnou škálovatelná, cenově dostupná a udržitelná řešení. Na Zemi by mohly sehrát zásadní roli v boji s klimatickými změnami, posílit ekologickou odolnost a poskytovat podrobná data pro tvorbu udržitelných přístupů. V kontextu kosmického výzkumu pak otevírají cestu k mimořádně přesnému průzkumu mimozemských prostředí a připravují půdu pro budoucí mise na Mars,“ objasnil Arya.