Agregátor zdrojů

Cenu pro mladé vědce a vědkyně, kterou uděluje International Federation of Societies for Histochemistry and Cytochemistry (IFSHC), obdržela na letošním kongresu federace Kateřina Koubová, odborná asistentka Ústavu histologie a embryologie LF UP, za svou práci věnující se metabolismu kyseliny arachidonové v diferenciaci a karcinogenezi střevních buněk.

„Získání ceny Young Histochemist Award je pro mě velkou ctí a především motivací do další práce. Beru ji jako ocenění nejen mé dosavadní vědecké činnosti, ale také podpory a spolupráce kolegů a spolupracovníků z různých pracovišť, bez kterých by výsledky nebyly možné. Cena mě utvrzuje v tom, že směr, kterým se kariérně i výzkumně ubírám, má smysl, a zároveň mě inspiruje k hledání nových cest, jak posouvat naše poznání dále. Moc si vážím této příležitosti a děkuji všem, kteří mě na mé vědecké cestě podporují,“ uvedla bioložka s ještě čerstvým titulem Ph.D. za jménem.

Doktorské studium na lékařské fakultě, během nějž se věnovala problematice diferenciace střevních buněk, úspěšně ukončila na počátku letošního léta. Její výzkum jsme přiblížili v tomto článku.

Ocenění jako uznání potenciálu a entuziasmu v oboru, jak stojí na diplomu, převzala Kateřina Koubová společně s dalšími pěti mladými vědci a vědkyněmi v závěru srpna na kongresu IFSHC v italském Rimini. Není přitom první laureátkou této ceny z olomoucké lékařské fakulty – v roce 2022 ji obdržela Kateřina Čížková, docentka Ústavu histologie a embryologie LF UP.

Nové poznatky o pohybovém chování školáků, ale také identifikaci více než pěti set rizikových míst na jejich cestě do školy přinesl výzkum, zabývající se vlivy zastavěného prostředí na aktivní transport dětí v kontextu 24hodinového chování. Odborníci z Univerzity Palackého na něm spolupracovali s Magistrátem města Olomouce, který má podněty školáků k dispozici. S výsledky výzkumu autoři zaujali také na mezinárodní konferenci na Novém Zélandu.

Jak se dopravují do školy, jestli vnímají po cestě nějaké bariéry nebo jestli se cítí v okolí školy bezpečně – mimo jiné na tyto otázky odpovídali žáci a žákyně olomouckých základních škol v dotazníku, jehož součástí byla i interaktivní mapa. V ní zaznamenávali trasu, kterou při cestě do školy absolvují, a bariéry či riziková místa, se kterými se setkávají. Mezi 540 vyznačenými body byly například nepřehledné či chybějící přechody pro chodce, nebezpečné úseky ulic, kde řidiči jezdí rychleji, nebo lokality, kde se soustředí obtěžující spoluobčané.

„Ve spolupráci s Kanceláří architekta města Olomouce jsme navázali na dřívější šetření Bezpečná cesta do školy, která se v Olomouci uskutečnila v letech 2019 a 2021. Nyní se nám podařilo získat data od 1050 dětí napříč ročníky základních škol. Podněty, které školáci zaznamenali do mapy, se následně v kanceláři zabývali a posoudili je z hlediska jejich řešení. Některé jsou již vyřešené, další byly předány kompetentním pracovištím. Jen 4 % postřehů školáků byla označena za neřešitelná,“ uvedl hlavní řešitel výzkumu Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP.

Mapa školáky vyznačených míst s informacemi o řešení je dostupná na webu kanceláře.

Průměrný školák neplní doporučení

Na deseti vybraných školách v různých částech Olomouce žáci osmých tříd vedle vyplnění dotazníku také po dobu jednoho týdne nosili ActiveGraph, přístroj monitorující jejich pohybové chování. Výzkumníci tak u zhruba 200 školáků sledovali, kolik pohybu a jak intenzivního během jednoho dne mají, jak dlouhou část dne prosedí a kolik mají spánku.

„Na základě monitorování můžeme říci, že průměrný olomoucký osmák neplní doporučení Světové zdravotnické organizace 60 minut středně až vysoce intenzivní pohybové aktivity. Průměr činil necelých 45 minut takového pohybu denně. Na druhou stranu, co se týče spánku, jsou na tom olomoučtí osmáci dobře, spí kolem 8 hodin,“ přiblížil Michal Vorlíček.

„Školáci a školačky sami přicházeli s nápady, co by mohli u sebe změnit, aby měli pohybu více.“ Michal Vorlíček

O výsledcích měření i místech zaznamenaných v mapách či pocitu bezpečí v okolí školy si řešitelé s žáky a také učiteli povídali během diskuzí na zapojených školách. „Na nich školáci a školačky sami přicházeli s nápady, co by mohli u sebe změnit, aby měli pohybu více, například vystoupit z tramvaje o zastávku dříve a podobně,“ dodal.

Výzkum probíhá v rámci tříletého Juniorského grantu UP Influence of environmental determinants on active transport of Czech children and adolescents in the context of 24-hour behavioural patterns. Kromě Michala Vorlíčka jsou členy řešitelského týmu kolegové z Institutu aktivního životního stylu Josef Mitáš, Jan Dygrýn, David Janda a Lukáš Rubín, dále Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP a doktorandka katedry psychologie Filozofické fakulty UP Lucie Hartmannová.

Pěkný příklad spolupráce města a univerzity

Výsledky výzkumu jsou postupně zveřejňovány v odborných periodicích, o data se také již mohou opřít studenti ve svých závěrečných pracích. Michal Vorlíček a Josef Mitáš se závěry před několika týdny zaujali na konferenci mezinárodní organizace ISBNPA v novozélandském Aucklandu.

„Projekt vnímám jako velmi pěkný příklad dobré praxe spolupráce mezi městem, univerzitou a školami, která u nás není příliš běžná na rozdíl od zemí, jako je právě Nový Zéland. Je to projekt, který má velký praktický přesah, kdy se děti mohou stát spolutvůrci prostředí, ve kterém žijí, a město má k dispozici jejich podněty a postřehy. My jsme jím na sebe opět upozornili, že se tématu aktivního transportu a vlivu prostředí na něj věnujeme, a díky tomu jsem se například stal spoluautorem článku v International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, který patří mezi přední odborné časopisy v našem oboru,“ uzavřel Michal Vorlíček s tím, že si cení i podpory, která se mu v rámci Juniorského grantu dostává od Projektového servisu UP.

Juniorské granty UP jsou určené mladým talentovaným vědcům a akademikům do 8 let od dokončení Ph.D. studia, kteří chtějí na univerzitě vybudovat vlastní výzkumnou skupinu nebo laboratoř a rozvíjet nezávislý výzkumný program s ambicí navázat na evropské granty. Více zde.

Nové poznatky o pohybovém chování školáků, ale také identifikaci více než pěti set rizikových míst na jejich cestě do školy přinesl výzkum, zabývající se vlivy zastavěného prostředí na aktivní transport dětí v kontextu 24hodinového chování. Odborníci z Univerzity Palackého na něm spolupracovali s Magistrátem města Olomouce, který má podněty školáků k dispozici. S výsledky výzkumu autoři zaujali také na mezinárodní konferenci na Novém Zélandu.

Jak se dopravují do školy, jestli vnímají po cestě nějaké bariéry nebo jestli se cítí v okolí školy bezpečně – mimo jiné na tyto otázky odpovídali žáci a žákyně olomouckých základních škol v dotazníku, jehož součástí byla i interaktivní mapa. V ní zaznamenávali trasu, kterou při cestě do školy absolvují, a bariéry či riziková místa, se kterými se setkávají. Mezi 540 vyznačenými body byly například nepřehledné či chybějící přechody pro chodce, nebezpečné úseky ulic, kde řidiči jezdí rychleji, nebo lokality, kde se soustředí obtěžující spoluobčané.

„Ve spolupráci s Kanceláří architekta města Olomouce jsme navázali na dřívější šetření Bezpečná cesta do školy, která se v Olomouci uskutečnila v letech 2019 a 2021. Nyní se nám podařilo získat data od 1050 dětí napříč ročníky základních škol. Podněty, které školáci zaznamenali do mapy, se následně v kanceláři zabývali a posoudili je z hlediska jejich řešení. Některé jsou již vyřešené, další byly předány kompetentním pracovištím. Jen 4 % postřehů školáků byla označena za neřešitelná,“ uvedl hlavní řešitel výzkumu Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP.

Mapa školáky vyznačených míst s informacemi o řešení je dostupná na webu kanceláře.

Průměrný školák neplní doporučení

Na deseti vybraných školách v různých částech Olomouce žáci osmých tříd vedle vyplnění dotazníku také po dobu jednoho týdne nosili ActiveGraph, přístroj monitorující jejich pohybové chování. Výzkumníci tak u zhruba 200 školáků sledovali, kolik pohybu a jak intenzivního během jednoho dne mají, jak dlouhou část dne prosedí a kolik mají spánku.

„Na základě monitorování můžeme říci, že průměrný olomoucký osmák neplní doporučení Světové zdravotnické organizace 60 minut středně až vysoce intenzivní pohybové aktivity. Průměr činil necelých 45 minut takového pohybu denně. Na druhou stranu, co se týče spánku, jsou na tom olomoučtí osmáci dobře, spí kolem 8 hodin,“ přiblížil Michal Vorlíček.

„Školáci a školačky sami přicházeli s nápady, co by mohli u sebe změnit, aby měli pohybu více.“ Michal Vorlíček

O výsledcích měření i místech zaznamenaných v mapách či pocitu bezpečí v okolí školy si řešitelé s žáky a také učiteli povídali během diskuzí na zapojených školách. „Na nich školáci a školačky sami přicházeli s nápady, co by mohli u sebe změnit, aby měli pohybu více, například vystoupit z tramvaje o zastávku dříve a podobně,“ dodal.

Výzkum probíhá v rámci tříletého Juniorského grantu UP Influence of environmental determinants on active transport of Czech children and adolescents in the context of 24-hour behavioural patterns. Kromě Michala Vorlíčka jsou členy řešitelského týmu kolegové z Institutu aktivního životního stylu Josef Mitáš, Jan Dygrýn, David Janda a Lukáš Rubín, dále Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP a doktorandka katedry psychologie Filozofické fakulty UP Lucie Hartmannová.

Pěkný příklad spolupráce města a univerzity

Výsledky výzkumu jsou postupně zveřejňovány v odborných periodicích, o data se také již mohou opřít studenti ve svých závěrečných pracích. Michal Vorlíček a Josef Mitáš se závěry před několika týdny zaujali na konferenci mezinárodní organizace ISBNPA v novozélandském Aucklandu.

„Projekt vnímám jako velmi pěkný příklad dobré praxe spolupráce mezi městem, univerzitou a školami, která u nás není příliš běžná na rozdíl od zemí, jako je právě Nový Zéland. Je to projekt, který má velký praktický přesah, kdy se děti mohou stát spolutvůrci prostředí, ve kterém žijí, a město má k dispozici jejich podněty a postřehy. My jsme jím na sebe opět upozornili, že se tématu aktivního transportu a vlivu prostředí na něj věnujeme, a díky tomu jsem se například stal spoluautorem článku v International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, který patří mezi přední odborné časopisy v našem oboru,“ uzavřel Michal Vorlíček s tím, že si cení i podpory, která se mu v rámci Juniorského grantu dostává od Projektového servisu UP.

Juniorské granty UP jsou určené mladým talentovaným vědcům a akademikům do 8 let od dokončení Ph.D. studia, kteří chtějí na univerzitě vybudovat vlastní výzkumnou skupinu nebo laboratoř a rozvíjet nezávislý výzkumný program s ambicí navázat na evropské granty. Více zde.

Společné prohlášení České konference rektorů,  Rady vysokých škol a Vysokoškolského odborového svazu k návrhu státního rozpočtu na rok 2026

Rozpočet pro veřejné vysoké školy (VVŠ) zveřejněný na konci srpna je bohužel naprosto nepřijatelný, neboť nezohledňuje ani v minulých letech deklarované priority MŠMT, kterými byly například zvládnutí demografického nárůstu v ročnících směřujících v současnosti na vysoké školy nebo posílení společensky vysoce potřebných profesí.

Pro rok 2026 je nezbytné podpořit nárůst prostředků na vzdělávací činnost na VVŠ o 6 miliard Kč navržených ministerstvem školství. Stejně tak v oblasti vědy a výzkumu umožní potřebný rozvoj a zajistí konkurenceschopnost v evropském kontextu nárůst kapitoly DKRVO minimálně o 15 %.

Jedině dostatečně prorůstový rozpočet může garantovat rozvoj činností na VVŠ a tím podpořit znalostní ekonomiku a prosperitu naší společnosti. Stávající návrh bude naopak znamenat pokles podílu rozpočtu VVŠ na HDP, čímž se Česká republika ještě více vzdálí průměru zemí OECD.

V Praze dne 4. září 2025

Za Českou konferenci rektorů Předsednictvo České konference rektorů

Za Radu vysokých škol Předsednictvo Rady vysokých škol

Za Vysokoškolský odborový svaz Výbor Vysokoškolského odborového svazu

Dokument je zde.

 

 

 

Společné prohlášení České konference rektorů,  Rady vysokých škol a Vysokoškolského odborového svazu k návrhu státního rozpočtu na rok 2026

Rozpočet pro veřejné vysoké školy (VVŠ) zveřejněný na konci srpna je bohužel naprosto nepřijatelný, neboť nezohledňuje ani v minulých letech deklarované priority MŠMT, kterými byly například zvládnutí demografického nárůstu v ročnících směřujících v současnosti na vysoké školy nebo posílení společensky vysoce potřebných profesí.

Pro rok 2026 je nezbytné podpořit nárůst prostředků na vzdělávací činnost na VVŠ o 6 miliard Kč navržených ministerstvem školství. Stejně tak v oblasti vědy a výzkumu umožní potřebný rozvoj a zajistí konkurenceschopnost v evropském kontextu nárůst kapitoly DKRVO minimálně o 15 %.

Jedině dostatečně prorůstový rozpočet může garantovat rozvoj činností na VVŠ a tím podpořit znalostní ekonomiku a prosperitu naší společnosti. Stávající návrh bude naopak znamenat pokles podílu rozpočtu VVŠ na HDP, čímž se Česká republika ještě více vzdálí průměru zemí OECD.

V Praze dne 4. září 2025

Za Českou konferenci rektorů Předsednictvo České konference rektorů

Za Radu vysokých škol Předsednictvo Rady vysokých škol

Za Vysokoškolský odborový svaz Výbor Vysokoškolského odborového svazu

Dokument je zde.

 

 

 

Akademický senát Právnické fakulty UP nově řídí Veronika Tomoszková z katedry správního práva a finančního práva. Předsednický post převzala po Kláře Hamuľákové, která se od 1. srpna stala prorektorkou pro legislativu a organizaci. Senátoři na zářijovém zasedání také schválili fakultní rozpočet nebo vyhlásili doplňovací volby do kurie akademických pracovníků.

Na post předsedy AS PF UP kandidovali Veronika Tomoszková a Petr Dostalík z katedry teorie práva a právních dějin. Předsedu se senátorům podařilo zvolit hned v prvním kole, kdy Veronika Tomoszková získala osm hlasů, Petr Dostalík šest. Ke zvolení byly potřeba hlasy nadpoloviční většiny senátorů. „Děkuji za projevenou důvěru, velmi si toho vážím. Ráda bych pokračovala v práci své předchůdkyně, chci mimo jiné zlepšovat komunikaci senátu s fakultní akademickou obcí. Těším se na spolupráci s kolegy i s vedením fakulty,“ řekla krátce po zvolení Veronika Tomoszková, která je členkou AS UP a předsedkyní jeho legislativní komise. Jako jeden z prvních jí k nové funkci pogratuloval Václav Stehlík, děkan fakulty.

„Ráda bych pokračovala v práci své předchůdkyně, chci mimo jiné zlepšovat komunikaci senátu s fakultní akademickou obcí.“ Veronika Tomoszková

Vzhledem k tomu, že v patnáctičlenném senátu po odchodu prorektorky Kláry Hamuľákové zůstalo volné místo a není náhradník, museli senátoři vyhlásit doplňovací volby. „Schválili jsme usnesení, podle kterého se volby do akademické kurie uskuteční elektronicky 20. až 24. října,“ uvedla Veronika Tomoszková. Senátoři schválili i volební komisi ve složení Zdeněk Červínek z katedry ústavního práva a studenti Michal Bedlovič a Veronika Mašková. Náhradníky jsou Ondřej Svaček z katedry mezinárodního a evropského práva a student Jan Tichánek. Komise si nyní musí zvolit předsedu a vytvořit harmonogram voleb.

Fakulta bude hospodařit s více než 120 miliony korun

Dalším bodem zářijového zasedání byl rozpočet fakulty na rok 2025. Jeho návrh představil senátorům Petr Bačík, tajemník fakulty. „Letos došlo ze strany ministerstva školství k navýšení finančních prostředků. Po rozdělení vnitřní metodikou dostane naše fakulta o více než šestnáct milionů korun více než vloni,“ řekl Petr Bačík. Fakulta by tak měla letos hospodařit s částkou téměř 120,5 milionu korun. „Navržený rozpočet považuji za úspěch. Snažili jsme se, aby jeho využití bylo maximálně ve prospěch studentů a zaměstnanců,“ zhodnotil děkan Václav Stehlík.

Nejvyšší nárůst zaznamenala položka mzdové náklady, a to i z důvodů navýšení osobního ohodnocení všech zaměstnanců, navýšení mezd v tarifech a plánovaného navýšení mezd akademikům dle nového systému. Tajemník také připomněl letošní nárůst příspěvku na stravné. „Nyní přispíváme každému zaměstnanci za každý odpracovaný den částkou sto korun.“ Senátoři po krátké diskuzi schválili vyrovnaný rozpočet dle předloženého návrhu.

Dále odsouhlasili podmínky přijímacího řízení do doktorského studijního programu International and European Law v kombinované formě, pro studium v akademickém roce 2026/2027. Maxim Tomoszek, proděkan pro studijní záležitosti, informoval senátory o připravovaných změnách prováděcího předpisu studijního a zkušebního řádu. „Jde o návaznost na novelizaci zákona o vysokých školách. Rád bych tímto vyzval k podnětům, co bychom mohli změnit, upravit,“ vysvětlil Maxim Tomoszek. Podněty je možné posílat na e-mail přímo proděkanu Tomoszkovi do 10. října. V bodu Různé se diskutovalo například o doktorských stipendiích nebo o doplnění knihovního fondu o komentářovou literaturu.

Zápis ze zářijového jednání bude zveřejněn na webu senátu. Další zasedání si senátoři naplánovali na 31. října.

Akademický senát Právnické fakulty UP nově řídí Veronika Tomoszková z katedry správního práva a finančního práva. Předsednický post převzala po Kláře Hamuľákové, která se od 1. srpna stala prorektorkou pro legislativu a organizaci. Senátoři na zářijovém zasedání také schválili fakultní rozpočet nebo vyhlásili doplňovací volby do kurie akademických pracovníků.

Na post předsedy AS PF UP kandidovali Veronika Tomoszková a Petr Dostalík z katedry teorie práva a právních dějin. Předsedu se senátorům podařilo zvolit hned v prvním kole, kdy Veronika Tomoszková získala osm hlasů, Petr Dostalík šest. Ke zvolení byly potřeba hlasy nadpoloviční většiny senátorů. „Děkuji za projevenou důvěru, velmi si toho vážím. Ráda bych pokračovala v práci své předchůdkyně, chci mimo jiné zlepšovat komunikaci senátu s fakultní akademickou obcí. Těším se na spolupráci s kolegy i s vedením fakulty,“ řekla krátce po zvolení Veronika Tomoszková, která je členkou AS UP a předsedkyní jeho legislativní komise. Jako jeden z prvních jí k nové funkci pogratuloval Václav Stehlík, děkan fakulty.

„Ráda bych pokračovala v práci své předchůdkyně, chci mimo jiné zlepšovat komunikaci senátu s fakultní akademickou obcí.“ Veronika Tomoszková

Vzhledem k tomu, že v patnáctičlenném senátu po odchodu prorektorky Kláry Hamuľákové zůstalo volné místo a není náhradník, museli senátoři vyhlásit doplňovací volby. „Schválili jsme usnesení, podle kterého se volby do akademické kurie uskuteční elektronicky 20. až 24. října,“ uvedla Veronika Tomoszková. Senátoři schválili i volební komisi ve složení Zdeněk Červínek z katedry ústavního práva a studenti Michal Bedlovič a Veronika Mašková. Náhradníky jsou Ondřej Svaček z katedry mezinárodního a evropského práva a student Jan Tichánek. Komise si nyní musí zvolit předsedu a vytvořit harmonogram voleb.

Fakulta bude hospodařit s více než 120 miliony korun

Dalším bodem zářijového zasedání byl rozpočet fakulty na rok 2025. Jeho návrh představil senátorům Petr Bačík, tajemník fakulty. „Letos došlo ze strany ministerstva školství k navýšení finančních prostředků. Po rozdělení vnitřní metodikou dostane naše fakulta o více než šestnáct milionů korun více než vloni,“ řekl Petr Bačík. Fakulta by tak měla letos hospodařit s částkou téměř 120,5 milionu korun. „Navržený rozpočet považuji za úspěch. Snažili jsme se, aby jeho využití bylo maximálně ve prospěch studentů a zaměstnanců,“ zhodnotil děkan Václav Stehlík.

Nejvyšší nárůst zaznamenala položka mzdové náklady, a to i z důvodů navýšení osobního ohodnocení všech zaměstnanců, navýšení mezd v tarifech a plánovaného navýšení mezd akademikům dle nového systému. Tajemník také připomněl letošní nárůst příspěvku na stravné. „Nyní přispíváme každému zaměstnanci za každý odpracovaný den částkou sto korun.“ Senátoři po krátké diskuzi schválili vyrovnaný rozpočet dle předloženého návrhu.

Dále odsouhlasili podmínky přijímacího řízení do doktorského studijního programu International and European Law v kombinované formě, pro studium v akademickém roce 2026/2027. Maxim Tomoszek, proděkan pro studijní záležitosti, informoval senátory o připravovaných změnách prováděcího předpisu studijního a zkušebního řádu. „Jde o návaznost na novelizaci zákona o vysokých školách. Rád bych tímto vyzval k podnětům, co bychom mohli změnit, upravit,“ vysvětlil Maxim Tomoszek. Podněty je možné posílat na e-mail přímo proděkanu Tomoszkovi do 10. října. V bodu Různé se diskutovalo například o doktorských stipendiích nebo o doplnění knihovního fondu o komentářovou literaturu.

Zápis ze zářijového jednání bude zveřejněn na webu senátu. Další zasedání si senátoři naplánovali na 31. října.

Od října bude už šestým rokem pokračovat ve své činnosti anglický dětský čtenářský klub organizovaný Britským centrem Knihovny UP, nazvaný Reading Club. Jeho mottem je „Read to Be Ready”. Klub je určen pro děti zaměstnanců UP ve věku 10 až 15 let. Každé přihlášené dítě si ale může přivést kamaráda nebo kamarádku, kteří žádnou vazbu na UP mít nemusejí.

„Jako každý rok otevřeme dvě základní skupinky – první s názvem READING TOGETHER je určena mladším čtenářům, kteří se čtením v angličtině teprve začínají, samostatné čtení v angličtině je pro ně ještě obtížné a vítají společné čtení v Reading Clubu. Druhá s názvem SHARING READING je určena těm, kdo už se dokážou anglické četbě (na své odpovídající úrovni) věnovat i sami. Kromě čtení ukázek z vybraného anglicky psaného titulu společně sdílíme, co kdo přečetl, především (ale nejen) v angličtině,“ uvedla Marcela Koupilová, lektorka Britského centra KUP.

Primárně je Reading Club určen dětem ve věku 10 až 15 let. Skupinky ale nejsou dělené striktně podle věku, nýbrž podle toho, na jaký typ čtení v angličtině se děti cítí. „Neodmítáme ani mladší čtenáře, pokud jsou zapálení pro četbu a zvládnou s námi číst zjednodušené knížky pro děti,“ dodala Marcela Koupilová.

Reading Club je v první řadě nabídkou pro děti zaměstnanců UP, ale každé přihlášené dítě si může přivést kamaráda nebo kamarádku, kteří žádnou vazbu na UP mít nemusejí. Členství platí jeden rok a je bezplatné. Schůzky probíhají jednou za měsíc, vždy v pátek koncem měsíce (přesná data děti dostanou na první schůzce): skupinka READING TOGETHER od 15.00 do 15.50, skupinka SHARING READING od 16.00 do 17.30. První schůzka proběhne v pátek 26. září. Registrační formulář najdete zde.

Od října bude už šestým rokem pokračovat ve své činnosti anglický dětský čtenářský klub organizovaný Britským centrem Knihovny UP, nazvaný Reading Club. Jeho mottem je „Read to Be Ready”. Klub je určen pro děti zaměstnanců UP ve věku 10 až 15 let. Každé přihlášené dítě si ale může přivést kamaráda nebo kamarádku, kteří žádnou vazbu na UP mít nemusejí.

„Jako každý rok otevřeme dvě základní skupinky – první s názvem READING TOGETHER je určena mladším čtenářům, kteří se čtením v angličtině teprve začínají, samostatné čtení v angličtině je pro ně ještě obtížné a vítají společné čtení v Reading Clubu. Druhá s názvem SHARING READING je určena těm, kdo už se dokážou anglické četbě (na své odpovídající úrovni) věnovat i sami. Kromě čtení ukázek z vybraného anglicky psaného titulu společně sdílíme, co kdo přečetl, především (ale nejen) v angličtině,“ uvedla Marcela Koupilová, lektorka Britského centra KUP.

Primárně je Reading Club určen dětem ve věku 10 až 15 let. Skupinky ale nejsou dělené striktně podle věku, nýbrž podle toho, na jaký typ čtení v angličtině se děti cítí. „Neodmítáme ani mladší čtenáře, pokud jsou zapálení pro četbu a zvládnou s námi číst zjednodušené knížky pro děti,“ dodala Marcela Koupilová.

Reading Club je v první řadě nabídkou pro děti zaměstnanců UP, ale každé přihlášené dítě si může přivést kamaráda nebo kamarádku, kteří žádnou vazbu na UP mít nemusejí. Členství platí jeden rok a je bezplatné. Schůzky probíhají jednou za měsíc, vždy v pátek koncem měsíce (přesná data děti dostanou na první schůzce): skupinka READING TOGETHER od 15.00 do 15.50, skupinka SHARING READING od 16.00 do 17.30. První schůzka proběhne v pátek 26. září. Registrační formulář najdete zde.

Plný pohybu, inspirace, vzpomínání i plánování a také slavnostních chvilek byl závěr letních prázdnin na Fakultě tělesné kultury UP. Program tradiční akce pro učitele tělesné výchovy Těloolomouc se protnul s velkým fakultním setkáním, během nějž došlo na stříbrnou promoci, ocenění významných absolventů nebo křest dvou knih.

Čtrnáctý ročník Těloolomouce přilákal na Hanou čtyři stovky učitelů a učitelek tělesné výchovy a pracovníků v pohybových aktivitách z celé země, kteří se mohli před začátkem školního roku protáhnout, vzájemně si sdílet zkušenosti a především načerpat nové podněty pro svou výuku.

Do Olomouce zavítali například Ivana Křivková a František Lukaštík, kteří učí na Střední průmyslové škole chemické Pardubice. „Byla jsem tu už dvakrát, vždy je to skvělá akce a vždy něco využiju ke zlepšení své výuky. Letos mě zaujalo využití úpolů, šlo o naprosto úžasnou ukázku, která se bude určitě hodit,“ uvedla Ivana Křivková.

„S tím souhlasím, protože učím na požární ochraně a bezpečnostně právní činnosti a to jsou akční žáci, ty úpolové věci je budou bavit. Navíc jsem byl třeba na lekci basketbalu, to je moje srdeční záležitost. Na Těloolomouci jsem poprvé, na doporučení právě kolegyně Křivkové, ale i dalších – a nelituju,“ dodal František Lukaštík.

Podle ředitele akce Dušana Viktorjeníka z katedry sportu čtrnáctý ročník proběhl ke spokojenosti všech a největší komplikací byla doprava mezi centrem města a neředínským areálem fakulty. Více o akci zde.

Saxofon a švihadla

Kampus v Neředíně byl také dějištěm fakultního setkání, během něhož se potkali nejen současní studující a zaměstnanci, ale také absolventi a absolventky a přátelé FTK. Na parkovišti za Aplikačním centrem BALUO se veselilo, vzpomínalo i probíraly možné budoucí spolupráce, o hudební doprovod se postarala se svým saxofonem KJ SAX a o porci pohybu zase se svými švihadly bratři Tomáš a Marek Vaněček, zakladatelé projektu Švihej.

Významní absolventi FTK pro rok 2025:

Jarek Černý – absolvent programu Tělesná výchova a sport, kondiční trenér a závodník v kettlebell liftingu,

Hana Majarová – absolventka programu Rekreologie, vedoucí komise státní reprezentace Českého lukostřeleckého svazu, členka World Archery Coaches Committee,

Marek Vaněček – absolvent programu Tělesná výchova a sport, bývalý profesionální boxer, licencovaný trenér skákání přes švihadlo a spoluzakladatel projektu Švihej,

Jana Stejskalová – absolventka programu Rekreologie, předsedkyně Českomoravské federace Nordic Walking,

Miroslav Vraštil – absolvent programu Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců, čtyřnásobný účastník olympijských her a medalista z MS ve veslování, účastník závodů Ironman a maratonský běžec. 

Příběhy absolventů budou brzy zveřejněny zde.

Marek Vaněček byl přitom jedním z pětice (seznam oceněných v boxu výše), kterou děkan Michal Šafář na pódiu ocenil jako významné absolventy fakulty. „Jste pro nás inspirací a děkujeme vám za to, že šíříte dobré jméno FTK a hrdě se k fakultě nadále hlásíte,“ řekl na adresu oceněných děkan.

Knihy pro tělocvikáře i ředitele

Během večera došlo také na křest dvou knih. Jan Bělka z katedry sportu připravil publikaci Pohybové hry. 169 her v tělocvičně i na louce, která je praktickou příručkou obsahující přehled osvědčených pohybových her pro výuku tělesné výchovy a sportovní trénink a kterou najdete v nabídce Vydavatelství UP. 

Autorem druhé křtěné knihy je absolvent FTK a ředitel Základní školy Komenského v Ústí nad Orlicí Radek Škarka, jeho počin nese název Aprobace PUNK. „Jako ředitel si myslím, že by vzdělávání mělo být jednodušší a že by si každý měl dělat školu po svém. V knize píšu o různých krocích, jak k tomu dojít,“ přiblížil. Více o knize zde.

Stříbrná promoce

Zatímco setkání v Neředíně se neslo v neformálním a uvolněném duchu, stříbrná promoce, která večernímu veselí předcházela, měla vše, co k akademickému slavnostnímu aktu patří. V Arcibiskupském paláci převzalo pamětní diplomy čtyřiadvacet absolventek a absolventů FTK z let 1998–2000.

Byl mezi nimi například fyzioterapeut a současný předseda Akademického senátu FTK David Smékal, Jana Vašíčková, která působí na katedře společenských věd v kinantropologii FTK a je také předsedkyní České společnosti učitelů tělesné výchovy, nebo Zdeněk Dvořák, který studoval rekreologii a žurnalistiku a po působení v médiích či na zlínském magistrátu nyní pracuje na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Stříbrným absolventkám a absolventům společně s děkanem Michalem Šafářem poděkoval a popřál mnoho štěstí do dalších let prorektor pro doktorské studium a juniorní vědu Miroslav Dopita. Promoci přihlíželi také bývalí představitelé fakulty – Hana Válková, František Vaverka, Dušan Tomajko a Zbyněk Svozil. Stříbrnou promoci připravila FTK podruhé ve své historii, poprvé se konala v roce 2022, viz tento článek.

Plný pohybu, inspirace, vzpomínání i plánování a také slavnostních chvilek byl závěr letních prázdnin na Fakultě tělesné kultury UP. Program tradiční akce pro učitele tělesné výchovy Těloolomouc se protnul s velkým fakultním setkáním, během nějž došlo na stříbrnou promoci, ocenění významných absolventů nebo křest dvou knih.

Čtrnáctý ročník Těloolomouce přilákal na Hanou čtyři stovky učitelů a učitelek tělesné výchovy a pracovníků v pohybových aktivitách z celé země, kteří se mohli před začátkem školního roku protáhnout, vzájemně si sdílet zkušenosti a především načerpat nové podněty pro svou výuku.

Do Olomouce zavítali například Ivana Křivková a František Lukaštík, kteří učí na Střední průmyslové škole chemické Pardubice. „Byla jsem tu už dvakrát, vždy je to skvělá akce a vždy něco využiju ke zlepšení své výuky. Letos mě zaujalo využití úpolů, šlo o naprosto úžasnou ukázku, která se bude určitě hodit,“ uvedla Ivana Křivková.

„S tím souhlasím, protože učím na požární ochraně a bezpečnostně právní činnosti a to jsou akční žáci, ty úpolové věci je budou bavit. Navíc jsem byl třeba na lekci basketbalu, to je moje srdeční záležitost. Na Těloolomouci jsem poprvé, na doporučení právě kolegyně Křivkové, ale i dalších – a nelituju,“ dodal František Lukaštík.

Podle ředitele akce Dušana Viktorjeníka z katedry sportu čtrnáctý ročník proběhl ke spokojenosti všech a největší komplikací byla doprava mezi centrem města a neředínským areálem fakulty. Více o akci zde.

Saxofon a švihadla

Kampus v Neředíně byl také dějištěm fakultního setkání, během něhož se potkali nejen současní studující a zaměstnanci, ale také absolventi a absolventky a přátelé FTK. Na parkovišti za Aplikačním centrem BALUO se veselilo, vzpomínalo i probíraly možné budoucí spolupráce, o hudební doprovod se postarala se svým saxofonem KJ SAX a o porci pohybu zase se svými švihadly bratři Tomáš a Marek Vaněček, zakladatelé projektu Švihej.

Významní absolventi FTK pro rok 2025:

Jarek Černý – absolvent programu Tělesná výchova a sport, kondiční trenér a závodník v kettlebell liftingu,

Hana Majarová – absolventka programu Rekreologie, vedoucí komise státní reprezentace Českého lukostřeleckého svazu, členka World Archery Coaches Committee,

Marek Vaněček – absolvent programu Tělesná výchova a sport, bývalý profesionální boxer, licencovaný trenér skákání přes švihadlo a spoluzakladatel projektu Švihej,

Jana Stejskalová – absolventka programu Rekreologie, předsedkyně Českomoravské federace Nordic Walking,

Miroslav Vraštil – absolvent programu Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců, čtyřnásobný účastník olympijských her a medalista z MS ve veslování, účastník závodů Ironman a maratonský běžec. 

Příběhy absolventů budou brzy zveřejněny zde.

Marek Vaněček byl přitom jedním z pětice (seznam oceněných v boxu výše), kterou děkan Michal Šafář na pódiu ocenil jako významné absolventy fakulty. „Jste pro nás inspirací a děkujeme vám za to, že šíříte dobré jméno FTK a hrdě se k fakultě nadále hlásíte,“ řekl na adresu oceněných děkan.

Knihy pro tělocvikáře i ředitele

Během večera došlo také na křest dvou knih. Jan Bělka z katedry sportu připravil publikaci Pohybové hry. 169 her v tělocvičně i na louce, která je praktickou příručkou obsahující přehled osvědčených pohybových her pro výuku tělesné výchovy a sportovní trénink a kterou najdete v nabídce Vydavatelství UP. 

Autorem druhé křtěné knihy je absolvent FTK a ředitel Základní školy Komenského v Ústí nad Orlicí Radek Škarka, jeho počin nese název Aprobace PUNK. „Jako ředitel si myslím, že by vzdělávání mělo být jednodušší a že by si každý měl dělat školu po svém. V knize píšu o různých krocích, jak k tomu dojít,“ přiblížil. Více o knize zde.

Stříbrná promoce

Zatímco setkání v Neředíně se neslo v neformálním a uvolněném duchu, stříbrná promoce, která večernímu veselí předcházela, měla vše, co k akademickému slavnostnímu aktu patří. V Arcibiskupském paláci převzalo pamětní diplomy čtyřiadvacet absolventek a absolventů FTK z let 1998–2000.

Byl mezi nimi například fyzioterapeut a současný předseda Akademického senátu FTK David Smékal, Jana Vašíčková, která působí na katedře společenských věd v kinantropologii FTK a je také předsedkyní České společnosti učitelů tělesné výchovy, nebo Zdeněk Dvořák, který studoval rekreologii a žurnalistiku a po působení v médiích či na zlínském magistrátu nyní pracuje na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Stříbrným absolventkám a absolventům společně s děkanem Michalem Šafářem poděkoval a popřál mnoho štěstí do dalších let prorektor pro doktorské studium a juniorní vědu Miroslav Dopita. Promoci přihlíželi také bývalí představitelé fakulty – Hana Válková, František Vaverka, Dušan Tomajko a Zbyněk Svozil. Stříbrnou promoci připravila FTK podruhé ve své historii, poprvé se konala v roce 2022, viz tento článek.

Scientists from the UP Faculty of Science Department of Analytical Chemistry have launched a new project called MicroArch, which aims to create a unique “Meccano set” for working with microfluidics. This promising technology can precisely control the flow of very small amounts of fluids and is therefore used in the development of new drugs, in disease diagnosis, in environmental testing, in cutting-edge chemical and biological research, and more.

The project is supported by the Technology Agency of the Czech Republic (TA CR) through the SIGMA programme. Its commercial development and market launch are supervised by the Palacký University Science and Technology Park.

Microfluidics is a discipline that studies and utilises the movement of very small amounts of liquids in miniature channels, often as thin as a human hair. Essentially, it is a laboratory on a chip, where the chemical and physical processes under investigation take place on a small plate. Drops of liquid flow through it and chemical or biological reactions take place there. This makes it possible to perform rapid tests, develop new drugs and test their effects on cells, analyse very small samples, and simulate processes that would take much more time and space in a conventional laboratory.

 

“Whenever scientists want to test a new idea of theirs, they have to go through the complicated process of developing necessary electronics and software, because nothing suitable is currently available.” Oleksandr Prystopiuk

 

Microfluidics-based technology is playing an increasingly important role in laboratories and industry. However, one major problem is preventing the faster implementation of this method in practice: there is a lack of universal development kits on the market that would allow scientists and companies to assemble more complex devices and test new applications on them. “Whenever scientists want to test a new idea of theirs, they have to go through the complicated process of developing necessary electronics and software, because nothing suitable is currently available. And this has created a significant bottleneck for them. We therefore decided to develop our own solution to fill this gap,” said Oleksandr Prystopiuk, the project’s principal investigator from the Department of Analytical Chemistry, whose research and development efforts were supported by a grant from the UP Endowment Fund in 2024.

A construction set to speed up research

The result of the project will be a three-level construction set that will allow users to assemble their own miniature laboratory. It will be based on microfluidic devices, i.e. small chips in which tiny amounts of fluid flow. These will be connected to modules linking the chips to electronics and controls. The entire system will be managed by a platform that can simultaneously control several modules and connect them to a computer. “This will allow users to build their own ‘miniature laboratory’ and quickly develop new ideas and experiments,” says Prystopiuk.

The MicroArch project will last 18 months and will be divided into three phases. First, market research and customer needs assessment (Proof-of-Market) will take place. These will be followed by the development of a prototype and demonstration application (Proof-of-Concept). In the final phase, the functionality of the entire technology will be tested in a real environment (Proof-of-Delivery). “The goal is to offer universities and companies a practical set that will facilitate research and development of new technologies in medicine, pharmaceuticals, industrial quality control, and so on,” said Petr Bednář from the Department of Analytical Chemistry.

The analytical chemistry team led by Prystopiuk is working on the technical solution together with Jakub Havlín, project manager at the UP Science and Technology Park.

The call for PoC projects under the TA CR Sigma programme is still open. The programme provides support for the verification and development of innovative solutions (know-how, technology). The Knowledge and Technology Transfer Department at the UP Science and Technology Park will provide support, market and patent research, feedback, and evaluation to interested researchers. The aim of the programme is to identify technologies with commercial potential and prepare them for market use. This call is open to both researchers and doctoral students with innovative ideas. If you are interested, please contact the UP Science and Technology Park.

 

Vědci z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty zahájili nový projekt s názvem MicroArch, který má za cíl vytvořit unikátní „stavebnici“ pro práci s tzv. mikrofluidikou. Tato perspektivní technologie dokáže přesně ovládat proudění velmi malých množství tekutin a díky tomu nachází uplatnění například při vývoji nových léčiv, v diagnostice nemocí, při testování životního prostředí nebo ve špičkovém chemickém a biologickém výzkumu.

Projekt podpořila Technologická agentura ČR prostřednictvím programu SIGMA. Na jeho komerční rozvoj a uvedení na trh dohlíží Vědeckotechnický park Univerzity Palackého.

Mikrofluidika je obor, který zkoumá a využívá pohyb velmi malého množství kapalin v miniaturních kanálcích, často tenkých jen jako lidský vlas. Ve své podstatě se jedná o laboratoř umístěnou na čipu, kde se zkoumané chemické a fyzikální děje odehrávají na malé destičce. V ní proudí kapky tekutin a probíhají tam chemické nebo biologické reakce. Díky tomu lze provádět rychlé testy, vyvíjet nové léky nebo testovat jejich účinky na buňkách, analyzovat velmi malé vzorky či napodobovat procesy, které by v klasické laboratoři zabraly mnohem více času a prostoru.

„Pokud chce vědec otestovat vlastní nápad, musí si složitě vyvíjet i elektroniku a software, protože nic vhodného není v současnosti k dostání.“ Oleksandr Prystopiuk

Technologie založené na mikrofluidice hraje v laboratořích i průmyslu čím dál důležitější roli. Rychlejšímu zavádění této metody do praxe ale brání jeden zásadní problém: na trhu chybí univerzální vývojové sady, které by vědcům a firmám umožnily sestavovat složitější přístroje a zkoušet na nich nové aplikace. „Pokud chce vědec otestovat vlastní nápad, musí si složitě vyvíjet i elektroniku a software, protože nic vhodného není v současnosti k dostání. To práci výrazně zpomalovalo. Rozhodli jsme se proto vyvinout vlastní řešení, které tuto mezeru zaplní,“ uvedl hlavní řešitel projektu Oleksandr Prystopiuk z katedry analytické chemie, jehož výzkumné a vývojové počínání bylo v roce 2024 podpořeno grantem Nadačního fondu UP.

Stavebnice, která zrychlí výzkum

Výsledkem projektu bude tříúrovňová stavebnice, která uživatelům umožní sestavit vlastní miniaturní laboratoř. Jejím základem budou mikrofluidní přístroje, tedy malé čipy, v nichž proudí nepatrné množství tekutin. Na ně budou navazovat moduly propojující čipy s elektronikou a ovládáním. Celý systém zastřeší platforma, která dokáže současně řídit několik modulů a propojit je s počítačem. „Díky tomu si uživatelé budou moci sestavit vlastní ‚laboratoř v malém‘ a rychle vyvíjet nové nápady a experimenty,“ uvádí Oleksandr Prystopiuk.

Projekt MicroArch potrvá 18 měsíců a bude rozdělen do tří fází. Nejprve proběhne průzkum trhu a zjišťování potřeb zákazníků (Proof-of-Market). Následovat bude vývoj prototypu a ukázkové aplikace (Proof-of-Concept). V závěrečné fázi se pak bude testovat funkčnost celé technologie v reálném prostředí (Proof-of-Delivery). „Cílem je nabídnout univerzitám i firmám praktickou sadu, která usnadní výzkum i vývoj nových technologií například v medicíně, farmacii nebo průmyslové kontrole kvality,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Na technickém řešení se podílí tým analytické chemie v čele s Oleksandrem Prystopiukem společně s projektovým manažerem Vědeckotechnického parku UP Jakubem Havlínem.

Výzva k řešení projektů PoC v rámci programu TA ČR Sigma je stále otevřena. Program poskytuje podporu pro ověření a rozvoj inovativních řešení (know-how, technologie). Řešitelé získají podporu z Oddělení transferu znalostí a technologií VTP UP, tržní a patentovou rešerši, zpětnou vazbu a hodnocení. Cílem programu je identifikovat technologie s komerčním potenciálem a připravit je pro využití na trhu. Tato výzva je otevřená jak pro vědecké pracovníky, tak pro studenty doktorského studia s inovativními nápady. V případě zájmu se obraťte na Vědeckotechnický park UP.

Vědci z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty zahájili nový projekt s názvem MicroArch, který má za cíl vytvořit unikátní „stavebnici“ pro práci s tzv. mikrofluidikou. Tato perspektivní technologie dokáže přesně ovládat proudění velmi malých množství tekutin a díky tomu nachází uplatnění například při vývoji nových léčiv, v diagnostice nemocí, při testování životního prostředí nebo ve špičkovém chemickém a biologickém výzkumu.

Projekt podpořila Technologická agentura ČR prostřednictvím programu SIGMA. Na jeho komerční rozvoj a uvedení na trh dohlíží Vědeckotechnický park Univerzity Palackého.

Mikrofluidika je obor, který zkoumá a využívá pohyb velmi malého množství kapalin v miniaturních kanálcích, často tenkých jen jako lidský vlas. Ve své podstatě se jedná o laboratoř umístěnou na čipu, kde se zkoumané chemické a fyzikální děje odehrávají na malé destičce. V ní proudí kapky tekutin a probíhají tam chemické nebo biologické reakce. Díky tomu lze provádět rychlé testy, vyvíjet nové léky nebo testovat jejich účinky na buňkách, analyzovat velmi malé vzorky či napodobovat procesy, které by v klasické laboratoři zabraly mnohem více času a prostoru.

„Pokud chce vědec otestovat vlastní nápad, musí si složitě vyvíjet i elektroniku a software, protože nic vhodného není v současnosti k dostání.“ Oleksandr Prystopiuk

Technologie založené na mikrofluidice hraje v laboratořích i průmyslu čím dál důležitější roli. Rychlejšímu zavádění této metody do praxe ale brání jeden zásadní problém: na trhu chybí univerzální vývojové sady, které by vědcům a firmám umožnily sestavovat složitější přístroje a zkoušet na nich nové aplikace. „Pokud chce vědec otestovat vlastní nápad, musí si složitě vyvíjet i elektroniku a software, protože nic vhodného není v současnosti k dostání. To práci výrazně zpomalovalo. Rozhodli jsme se proto vyvinout vlastní řešení, které tuto mezeru zaplní,“ uvedl hlavní řešitel projektu Oleksandr Prystopiuk z katedry analytické chemie, jehož výzkumné a vývojové počínání bylo v roce 2024 podpořeno grantem Nadačního fondu UP.

Stavebnice, která zrychlí výzkum

Výsledkem projektu bude tříúrovňová stavebnice, která uživatelům umožní sestavit vlastní miniaturní laboratoř. Jejím základem budou mikrofluidní přístroje, tedy malé čipy, v nichž proudí nepatrné množství tekutin. Na ně budou navazovat moduly propojující čipy s elektronikou a ovládáním. Celý systém zastřeší platforma, která dokáže současně řídit několik modulů a propojit je s počítačem. „Díky tomu si uživatelé budou moci sestavit vlastní ‚laboratoř v malém‘ a rychle vyvíjet nové nápady a experimenty,“ uvádí Oleksandr Prystopiuk.

Projekt MicroArch potrvá 18 měsíců a bude rozdělen do tří fází. Nejprve proběhne průzkum trhu a zjišťování potřeb zákazníků (Proof-of-Market). Následovat bude vývoj prototypu a ukázkové aplikace (Proof-of-Concept). V závěrečné fázi se pak bude testovat funkčnost celé technologie v reálném prostředí (Proof-of-Delivery). „Cílem je nabídnout univerzitám i firmám praktickou sadu, která usnadní výzkum i vývoj nových technologií například v medicíně, farmacii nebo průmyslové kontrole kvality,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Na technickém řešení se podílí tým analytické chemie v čele s Oleksandrem Prystopiukem společně s projektovým manažerem Vědeckotechnického parku UP Jakubem Havlínem.

Výzva k řešení projektů PoC v rámci programu TA ČR Sigma je stále otevřena. Program poskytuje podporu pro ověření a rozvoj inovativních řešení (know-how, technologie). Řešitelé získají podporu z Oddělení transferu znalostí a technologií VTP UP, tržní a patentovou rešerši, zpětnou vazbu a hodnocení. Cílem programu je identifikovat technologie s komerčním potenciálem a připravit je pro využití na trhu. Tato výzva je otevřená jak pro vědecké pracovníky, tak pro studenty doktorského studia s inovativními nápady. V případě zájmu se obraťte na Vědeckotechnický park UP.

It is with deep sadness that we announce that on Saturday, August 23rd, our friend and colleague, physicist Dr. Karel Výborný, suddenly and tragically passed away. Karel died in an accident in the mountains he loved. He was 47 years old and is survived by his wife and two children.

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás v sobotu 23. srpna náhle a tragicky opustil náš kamarád a spolupracovník, fyzik Dr. Karel Výborný. Karel zemřel při nehodě v horách, které miloval. Bylo mu 47 let a zanechal po sobě manželku a dvě děti.

Odborníci na rostlinné biotechnologie jsou hosty mezinárodní konference Green for Good, která dnes začala na Univerzitě Palackého. Na sedm desítek špičkových vědců, zástupců průmyslu i mladých výzkumníků budou do 4. září hledat cesty pro rozvoj udržitelného zemědělství a zajištění potravinové bezpečnosti. Již sedmý ročník konference pořádá Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého s přispěním projektu Nové poznatky pro plodiny nové generace z OP JAK a Evropská biotechnologická federace.

„Cílem konference je propojit odborníky v oblasti rostlinných technologií a diskutovat o tématech, jako jsou například šlechtění rostlin a editace genomu, chytrá řešení pro zemědělství, využití odpadních materiálů či choroby a škůdci v podmínkách měnícího se klimatu. Zároveň usilujeme o podporu vědců v různých fázích jejich kariéry. Proto konference zahrne plenární a keynote přednášky předních odborníků, takzvané flash prezentace vybrané z přihlášených abstraktů a posterovou sekci,“ uvedl předseda vědecké rady konference Ivo Frébort z CATRIN.

K významným hostům patří například odborníci na inovativní šlechtění rostlin Tomáš Čermák z Ball Horticultural Company v USA a Paolo Pesaresi z Univerzity v Miláně, fytopatolog Remco Stam z Univerzity v Kielu, expert na strukturální a funkční biologii rostlin Vasileios Fotopoulos z Kyperské univerzity technologií nebo Oana Dima z Univerzity v Gentu, která se zaměřuje na evropskou politiku týkající se nových technik šlechtění, včetně editování genomu.

„Cílem konference je propojit odborníky v oblasti rostlinných technologií a diskutovat o tématech, jako jsou například šlechtění rostlin a editace genomu, chytrá řešení pro zemědělství, využití odpadních materiálů či choroby a škůdci v podmínkách měnícího se klimatu.“ Ivo Frébort

Program nabídne také sekci Industry Meets Academia. V rámci projektu Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicinské praxi se v rámci sekce uskuteční workshopy, které umožní prezentaci regionálních firem a navazování mezinárodní spolupráce.

Závěrečný blok s názvem Plodiny pro 21. století se koná pod záštitou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. Hlavní přednášku pronese Karin Krupinska z Univerzity v Kielu. Během popularizační přednášky, na niž je pozvána i veřejnost včetně středoškoláků, objasní možnosti, jak zlepšit adaptační schopnost rostlin na změny prostředí a klimatu. Na přednášku naváže panelová debata hostů za účasti Aleše Pečinky z Ústavu experimentální botaniky AV ČR nebo Gary Vallada z University of Florida.

Doprovodný program zahrnuje networkingový večer a také komentovanou prohlídku putovní výstavy Udržitelnost a civilizace na olomouckém Dolním náměstí, na jejíž přípravě se podíleli i vědci z CATRIN. Podrobnosti o konferenci včetně programu jsou dostupné zde.

 

Odborníci na rostlinné biotechnologie jsou hosty mezinárodní konference Green for Good, která dnes začala na Univerzitě Palackého. Na sedm desítek špičkových vědců, zástupců průmyslu i mladých výzkumníků budou do 4. září hledat cesty pro rozvoj udržitelného zemědělství a zajištění potravinové bezpečnosti. Již sedmý ročník konference pořádá Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého s přispěním projektu Nové poznatky pro plodiny nové generace z OP JAK a Evropská biotechnologická federace.

„Cílem konference je propojit odborníky v oblasti rostlinných technologií a diskutovat o tématech, jako jsou například šlechtění rostlin a editace genomu, chytrá řešení pro zemědělství, využití odpadních materiálů či choroby a škůdci v podmínkách měnícího se klimatu. Zároveň usilujeme o podporu vědců v různých fázích jejich kariéry. Proto konference zahrne plenární a keynote přednášky předních odborníků, takzvané flash prezentace vybrané z přihlášených abstraktů a posterovou sekci,“ uvedl předseda vědecké rady konference Ivo Frébort z CATRIN.

K významným hostům patří například odborníci na inovativní šlechtění rostlin Tomáš Čermák z Ball Horticultural Company v USA a Paolo Pesaresi z Univerzity v Miláně, fytopatolog Remco Stam z Univerzity v Kielu, expert na strukturální a funkční biologii rostlin Vasileios Fotopoulos z Kyperské univerzity technologií nebo Oana Dima z Univerzity v Gentu, která se zaměřuje na evropskou politiku týkající se nových technik šlechtění, včetně editování genomu.

„Cílem konference je propojit odborníky v oblasti rostlinných technologií a diskutovat o tématech, jako jsou například šlechtění rostlin a editace genomu, chytrá řešení pro zemědělství, využití odpadních materiálů či choroby a škůdci v podmínkách měnícího se klimatu.“ Ivo Frébort

Program nabídne také sekci Industry Meets Academia. V rámci projektu Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicinské praxi se v rámci sekce uskuteční workshopy, které umožní prezentaci regionálních firem a navazování mezinárodní spolupráce.

Závěrečný blok s názvem Plodiny pro 21. století se koná pod záštitou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. Hlavní přednášku pronese Karin Krupinska z Univerzity v Kielu. Během popularizační přednášky, na niž je pozvána i veřejnost včetně středoškoláků, objasní možnosti, jak zlepšit adaptační schopnost rostlin na změny prostředí a klimatu. Na přednášku naváže panelová debata hostů za účasti Aleše Pečinky z Ústavu experimentální botaniky AV ČR nebo Gary Vallada z University of Florida.

Doprovodný program zahrnuje networkingový večer a také komentovanou prohlídku putovní výstavy Udržitelnost a civilizace na olomouckém Dolním náměstí, na jejíž přípravě se podíleli i vědci z CATRIN. Podrobnosti o konferenci včetně programu jsou dostupné zde.