Agregátor zdrojů

Univerzita Palackého v Olomouci se znepokojením sleduje tragickou a nadále se zhoršující situaci na Blízkém východě. Jsme hluboce otřeseni utrpením rukojmích, která před dvěma lety zajali teroristé Hamásu, a civilního obyvatelstva, všemi ztrátami na životech a rozsáhlou humanitární krizí v této oblasti.

Posláním univerzit je vedle vzdělávání a vědecko-výzkumné činnosti také vytvářet prostor pro dialog, respekt a vzájemné porozumění. Proto vyzýváme všechny aktéry konfliktu, mezinárodní společenství i politickou reprezentaci České republiky, aby učinili maximum pro zastavení násilí a nalezení spravedlivého a mírového řešení.

Univerzita Palackého dlouhodobě spolupracuje s řadou izraelských univerzit a akademických institucí. Tato spolupráce je založena na sdílení vědeckých poznatků, respektu k lidským právům a hodnotám akademické svobody. Chceme jasně vyjádřit, že politické kroky vlády Izraele nejsou odrazem postojů našich akademických partnerů, s nimiž nás spojuje úsilí o poznání, vzdělávání a mezinárodní dialog. Tato spolupráce trvá a bude trvat i nadále.

Univerzita Palackého je a zůstává prostorem, kde se mohou svobodně setkávat různé názory, kde se hledají cesty k porozumění a kde se vzdělávají budoucí generace lidí, pro něž jsou lidská práva, mír a spravedlnost důležitými hodnotami, které je třeba respektovat a chránit.

Vyzýváme členy akademické obce, aby i v této napjaté době jednali se vzájemným respektem a porozuměním, vyhýbali se jakýmkoli projevům xenofobie, antisemitismu či islamofobie a přispívali k věcně podložené a kultivované diskuzi.

Zároveň chceme vyjádřit naši solidaritu se všemi civilisty zasaženými tímto nehumánním konfliktem. Veškeré humanitární iniciativy, které usilují o zmírnění jejich utrpení, si zaslouží maximální podporu celého civilizovaného světa.

Vedení Univerzity Palackého v Olomouci 

Kdo se stane letošní přebornicí a přeborníkem Univerzity Palackého v přespolním běhu? To se rozhodne ve středu 15. října během tradičního podzimního závodu, který pro příznivce vytrvalostního běhu z řad studentů a zaměstnanců UP pořádá Fakulta tělesné kultury UP ve spolupráci s Atletickým klubem Olomouc. Registrovat se lze i online.

„Na nejrychlejší běžkyně a běžce čekají kromě diplomů a medailí také pěkné věcné ceny a na tři nejlepší v každé kategorii Cena děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia,“ motivuje k účasti ředitel přeboru Vítězslav Prukner z pořádající katedry sportu.

Stejně jako v předchozích letech bude centrem závodu atletický stadion TJ Lokomotiva na tř. 17. listopadu, tratě povedou přilehlými Bezručovými sady. Ženy pod hradbami historického centra Olomouce poběží 3 km, muži pak 5,5 km. Před starty dospělých proběhne ještě soutěž dětí.

K účasti na přeboru je možné registrovat se dopředu prostřednictvím tohoto formuláře, případně se lze přihlásit i v den konání přímo na stadionu. Prezence žen začíná ve 14:30, mužů pak o půlhodinu později. Jména vítězů budou vyhlášena v 16 hodin. Další informace jsou k dispozici zde.

Přebor v přespolním běhu je tradiční sportovní události v kalendáři Univerzity Palackého. Tratě loňského, již 46. ročníku nejrychleji zaběhli Marcela Hloušková a Felipe Flores, oba tehdy studující v prvním ročníku na FTK UP – viz zde.

Kdo se stane letošní přebornicí a přeborníkem Univerzity Palackého v přespolním běhu? To se rozhodne ve středu 15. října během tradičního podzimního závodu, který pro příznivce vytrvalostního běhu z řad studentů a zaměstnanců UP pořádá Fakulta tělesné kultury UP ve spolupráci s Atletickým klubem Olomouc. Registrovat se lze i online.

„Na nejrychlejší běžkyně a běžce čekají kromě diplomů a medailí také pěkné věcné ceny a na tři nejlepší v každé kategorii Cena děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia,“ motivuje k účasti ředitel přeboru Vítězslav Prukner z pořádající katedry sportu.

Stejně jako v předchozích letech bude centrem závodu atletický stadion TJ Lokomotiva na tř. 17. listopadu, tratě povedou přilehlými Bezručovými sady. Ženy pod hradbami historického centra Olomouce poběží 3 km, muži pak 5,5 km. Před starty dospělých proběhne ještě soutěž dětí.

K účasti na přeboru je možné registrovat se dopředu prostřednictvím tohoto formuláře, případně se lze přihlásit i v den konání přímo na stadionu. Prezence žen začíná ve 14:30, mužů pak o půlhodinu později. Jména vítězů budou vyhlášena v 16 hodin. Další informace jsou k dispozici zde.

Přebor v přespolním běhu je tradiční sportovní události v kalendáři Univerzity Palackého. Tratě loňského, již 46. ročníku nejrychleji zaběhli Marcela Hloušková a Felipe Flores, oba tehdy studující v prvním ročníku na FTK UP – viz zde.

Cyrilometodějská teologická fakulta UP přivítala dva výjimečné hosty – světově uznávané odborníky na politickou angažovanost sociálních pracovníků: Johna Gala, profesora sociální politiky z Hebrew University of Jerusalem, a Idit Weiss-Gal, profesorku sociální práce z University of Tel Aviv. Jejich přednáška s názvem When Social Workers Impact Policy and Don’t Just Implement It (Když sociální pracovníci nejen implementují, ale i ovlivňují politiku) přilákala desítky studentů, akademiků i odborníků z praxe. Akci pořádala katedra křesťanské sociální práce CMTF UP.

„Šlo o první akci v České republice věnovanou výhradně úloze sociálních pracovníků a pracovnic v prosazování sociální spravedlnosti i lidských práv na systémové úrovni. Pojmenovali jsme ji Dokázat víc, protože právě díky systémové změně můžeme dokázat víc než díky pomoci jen jednotlivcům či skupinám. Jsme nesmírně rádi, že na naši fakultu přijeli tak významní zahraniční hosté,“ uvedla organizátorka Agnieszka Zogata-Kusz.

Profesor John Gal a profesorka Idit Weiss-Gal více než 20 let rozvíjejí otázku politické angažovanosti sociálních pracovníků a pracovnic, a to nejen výzkumně. Jsou iniciátory zavedení a rozšíření vzdělávání v oblasti politické praxe v sociální práci v Izraeli. Díky jejich práci se tato oblast rozvíjí i upevňuje také v dalších zemích.

„Oba naši hosté se podíleli na řadě změn v politice na různých úrovních. Do této činnosti zapojovali také své studenty, což – především v posledních letech – není v Izraeli jednoduché,“ přiblížila Zogata-Kusz.

Událost měla za cíl propagovat angažovanost sociálních pracovníků a pracovnic v ovlivňování systémových změn. Sociální pracovníci nemají být jen ti, kdo „zachraňují tonoucí“, ale také ti, kdo hledají příčiny jejich problémů, které jsou velmi často systémové povahy.

Na přednášku navázal odpolední panel, v němž vystoupila řada odborníků se znalostí politického procesu i se zkušeností s ovlivňováním sociální politiky: Roman Baláž a Tomáš Sirovátka (Masarykova univerzita), Eliška Černá (Ostravská univerzita a ASLIDO – Akční skupina s lidmi bez domova), Robert Herák (Ministerstvo práce a sociálních věcí), Olga Hubíková (RILSA – Výzkumný institut práce a sociálních věcí), Jan Klusáček (Platforma pro sociální bydlení) a Melanie Zajacová (Univerzita Karlova, dříve MPSV).

„Setkali jsme se s velkým zájmem o tuto akci jak ze strany praktiků, tak kolegů a kolegyň z jiných univerzit. V tomto tématu budeme rozhodně pokračovat,“ dodala organizátorka akce.

Cyrilometodějská teologická fakulta UP přivítala dva výjimečné hosty – světově uznávané odborníky na politickou angažovanost sociálních pracovníků: Johna Gala, profesora sociální politiky z Hebrew University of Jerusalem, a Idit Weiss-Gal, profesorku sociální práce z University of Tel Aviv. Jejich přednáška s názvem When Social Workers Impact Policy and Don’t Just Implement It (Když sociální pracovníci nejen implementují, ale i ovlivňují politiku) přilákala desítky studentů, akademiků i odborníků z praxe. Akci pořádala katedra křesťanské sociální práce CMTF UP.

„Šlo o první akci v České republice věnovanou výhradně úloze sociálních pracovníků a pracovnic v prosazování sociální spravedlnosti i lidských práv na systémové úrovni. Pojmenovali jsme ji Dokázat víc, protože právě díky systémové změně můžeme dokázat víc než díky pomoci jen jednotlivcům či skupinám. Jsme nesmírně rádi, že na naši fakultu přijeli tak významní zahraniční hosté,“ uvedla organizátorka Agnieszka Zogata-Kusz.

Profesor John Gal a profesorka Idit Weiss-Gal více než 20 let rozvíjejí otázku politické angažovanosti sociálních pracovníků a pracovnic, a to nejen výzkumně. Jsou iniciátory zavedení a rozšíření vzdělávání v oblasti politické praxe v sociální práci v Izraeli. Díky jejich práci se tato oblast rozvíjí i upevňuje také v dalších zemích.

„Oba naši hosté se podíleli na řadě změn v politice na různých úrovních. Do této činnosti zapojovali také své studenty, což – především v posledních letech – není v Izraeli jednoduché,“ přiblížila Zogata-Kusz.

Událost měla za cíl propagovat angažovanost sociálních pracovníků a pracovnic v ovlivňování systémových změn. Sociální pracovníci nemají být jen ti, kdo „zachraňují tonoucí“, ale také ti, kdo hledají příčiny jejich problémů, které jsou velmi často systémové povahy.

Na přednášku navázal odpolední panel, v němž vystoupila řada odborníků se znalostí politického procesu i se zkušeností s ovlivňováním sociální politiky: Roman Baláž a Tomáš Sirovátka (Masarykova univerzita), Eliška Černá (Ostravská univerzita a ASLIDO – Akční skupina s lidmi bez domova), Robert Herák (Ministerstvo práce a sociálních věcí), Olga Hubíková (RILSA – Výzkumný institut práce a sociálních věcí), Jan Klusáček (Platforma pro sociální bydlení) a Melanie Zajacová (Univerzita Karlova, dříve MPSV).

„Setkali jsme se s velkým zájmem o tuto akci jak ze strany praktiků, tak kolegů a kolegyň z jiných univerzit. V tomto tématu budeme rozhodně pokračovat,“ dodala organizátorka akce.

Olomoucký kraj ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého spustilo novou platformu www.panprokoukl.cz. S využitím umělé inteligence je jejím cílem osvěta před tzv. kyberšmejdy.

V rámci osvětové kampaně Prokoukl to! A ty? vznikla nová webová stránka s názvem Pan Prokoukl. Lidem má sloužit jako rychlý zdroj informací v případech, ocitnou-li se ve svízelné situaci v souvislosti s kyberšmejdy. Nový web našel podporu státní dotace programu prevence kriminality. Zdarma, bez registrace nabízí nepřetržitou pomoc prostřednictvím pomocníka v podobě chatbota pana Prokoukla (nástroj umělé inteligence) při rychlém zanalyzování přijatého textu v emailu, v SMS nebo v aplikaci WhatsApp. Web nabízí i informace o aktuálních podvodných praktikách, policejních případech, také užitečné rady a videa, které lidem mohou pomoci lépe porozumět nejčastějším formám podvodů. Po technické stránce připravil webovou platformu tým E-Bezpečí Univerzity Palackého.

„Připravili jsme webové stránky, do kterých jsou integrovány velké jazykové modely umělé inteligence (a multimodální modely), které jsou trénovány na to, aby dokázaly poskytovat užitečné rady v oblasti kybernetické kriminality. Dokážou i vyhodnocovat grafický obsah, například screeny podvodných zpráv, podvodných inzerátů a podobně,“ uvedl za E-Bezpečí UP Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality Pedagogické fakulty UP.

Tým odborníků z E-Bezpečí UP využívá nahlášený obsah k dalšímu trénování a vylepšování funkčnosti AI. 

„Našim hlavním cílem bylo umožnit lidem, například seniorům, ale i komukoli dalšímu, ověřit si s pomocí AI, zda se nestali terčem podvodu. Prostřednictvím nového webu jim chceme i nabídnout celou řadu preventivních materiálů, které mohou využívat. Chtěl bych zdůraznit, že na webu stále pracujeme, připravujeme i speciální verzi pro mobilní zařízení. Do budoucna chystáme také další rozšíření tohoto projektu o nové pokročilé funkce,“ doplnil Kamil Kopecký.   

Kybernetická kriminalita je v současné době jedním z nejrychleji rostoucích bezpečnostních problémů. Obzvlášť zranitelní jsou senioři, děti a lidé s nižší digitální gramotností.

„Především proto jsme se rozhodli vytvořit přehledný a srozumitelný web, který lidem pomůže rozpoznat rizika a bránit se jim,“ řekl za realizátory webu Martin Škurek, náměstek hejtmana pro sociální věci a záležitosti seniorů.

Vedle Krajského úřadu Olomouckého kraje je realizátorem nové platformy i Policie ČR Olomouckého kraje.

„Podvodníci cílí vskutku na každého a jejich metody jsou čím dál sofistikovanější. V každodenním boji s touto trestnou činností si více než kdy předtím uvědomujeme, jak důležitá je v tomhle ohledu včasná osvěta a informovanost. Spojili jsme síly s týmem E-Bezpečí UP, věřím, že se webová stránka dostane do povědomí co nejširší veřejnosti a že přispěje ke snížení počtu obětí kybernetické kriminality,“ uzavřel brig. gen. Tomáš Landsfeld, ředitel Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje.

Olomoucký kraj ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého spustilo novou platformu www.panprokoukl.cz. S využitím umělé inteligence je jejím cílem osvěta před tzv. kyberšmejdy.

V rámci osvětové kampaně Prokoukl to! A ty? vznikla nová webová stránka s názvem Pan Prokoukl. Lidem má sloužit jako rychlý zdroj informací v případech, ocitnou-li se ve svízelné situaci v souvislosti s kyberšmejdy. Nový web našel podporu státní dotace programu prevence kriminality. Zdarma, bez registrace nabízí nepřetržitou pomoc prostřednictvím pomocníka v podobě chatbota pana Prokoukla (nástroj umělé inteligence) při rychlém zanalyzování přijatého textu v emailu, v SMS nebo v aplikaci WhatsApp. Web nabízí i informace o aktuálních podvodných praktikách, policejních případech, také užitečné rady a videa, které lidem mohou pomoci lépe porozumět nejčastějším formám podvodů. Po technické stránce připravil webovou platformu tým E-Bezpečí Univerzity Palackého.

„Připravili jsme webové stránky, do kterých jsou integrovány velké jazykové modely umělé inteligence (a multimodální modely), které jsou trénovány na to, aby dokázaly poskytovat užitečné rady v oblasti kybernetické kriminality. Dokážou i vyhodnocovat grafický obsah, například screeny podvodných zpráv, podvodných inzerátů a podobně,“ uvedl za E-Bezpečí UP Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality Pedagogické fakulty UP.

Tým odborníků z E-Bezpečí UP využívá nahlášený obsah k dalšímu trénování a vylepšování funkčnosti AI. 

„Našim hlavním cílem bylo umožnit lidem, například seniorům, ale i komukoli dalšímu, ověřit si s pomocí AI, zda se nestali terčem podvodu. Prostřednictvím nového webu jim chceme i nabídnout celou řadu preventivních materiálů, které mohou využívat. Chtěl bych zdůraznit, že na webu stále pracujeme, připravujeme i speciální verzi pro mobilní zařízení. Do budoucna chystáme také další rozšíření tohoto projektu o nové pokročilé funkce,“ doplnil Kamil Kopecký.   

Kybernetická kriminalita je v současné době jedním z nejrychleji rostoucích bezpečnostních problémů. Obzvlášť zranitelní jsou senioři, děti a lidé s nižší digitální gramotností.

„Především proto jsme se rozhodli vytvořit přehledný a srozumitelný web, který lidem pomůže rozpoznat rizika a bránit se jim,“ řekl za realizátory webu Martin Škurek, náměstek hejtmana pro sociální věci a záležitosti seniorů.

Vedle Krajského úřadu Olomouckého kraje je realizátorem nové platformy i Policie ČR Olomouckého kraje.

„Podvodníci cílí vskutku na každého a jejich metody jsou čím dál sofistikovanější. V každodenním boji s touto trestnou činností si více než kdy předtím uvědomujeme, jak důležitá je v tomhle ohledu včasná osvěta a informovanost. Spojili jsme síly s týmem E-Bezpečí UP, věřím, že se webová stránka dostane do povědomí co nejširší veřejnosti a že přispěje ke snížení počtu obětí kybernetické kriminality,“ uzavřel brig. gen. Tomáš Landsfeld, ředitel Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje.

První Konferenci inovativní chemie a chemické biologie uspořádala CATRIN Univerzity Palackého v Kapli Božího Těla v Olomouci. Sjelo se na ni na 50 špičkových výzkumníků působících na rozhraní moderní syntetické chemie, chemické biologie a nejpokročilejších analytických technologií.

„Cílem konference bylo propojit mezioborovou výměnu poznatků a představit nejnovější pokroky v oblasti inovativních multikomponentních reakcí, automatizace a miniaturizace v syntetické chemii, v chemické biologii a platformách nové generace pro proteomiku. Zaměřili jsme se také na bioortogonální chemii a molekulární nástroje pro pochopení biologie nemocí, které umožňují rozsáhlý biologický screening a objasnění mechanismu účinku,“ uvedl hlavní organizátor konference a držitel ERAChair projektu Alexander Dömling z CATRIN.

Renomovaný chemik je rovněž řešitelem prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s názvem Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS), jehož cílem je urychlit vývoj nových látek, snížit finanční náklady a ekologickou zátěž tohoto procesu a zvýšit jeho bezpečnost. Právě využití miniaturizace a automatizace se pro to ukazuje jako vhodný přístup.

„Univerzita Palackého a její institut CATRIN se díky projektu ERA Chair Accelerator a působení profesora Alexandra Dömlinga staly respektovaným mezinárodním centrem výzkumu multikomponentních reakcí. Jsme hrdí, že právě Olomouc se tak logicky stala místem konání prvního ročníku mezinárodní konference, která spojuje špičkové odborníky z celého světa v oblasti chemie multikomponentních reakcí a chemické biologie,“ řekl ředitel CATRIN Alexander Dömling.

Konference nabídla silnou mezinárodní sestavu řečníků z Nizozemska, Německa, Španělska, Polska, Řecka a Itálie, kteří jsou zvláště uznáváni za své přínosy v oblasti multikomponentních reakcí a jejich využití při objevování nových léčiv a molekulární inovaci. Dvoudenní program byl rozdělený do sedmi programových sekcí. 

První Konferenci inovativní chemie a chemické biologie uspořádala CATRIN Univerzity Palackého v Kapli Božího Těla v Olomouci. Sjelo se na ni na 50 špičkových výzkumníků působících na rozhraní moderní syntetické chemie, chemické biologie a nejpokročilejších analytických technologií.

„Cílem konference bylo propojit mezioborovou výměnu poznatků a představit nejnovější pokroky v oblasti inovativních multikomponentních reakcí, automatizace a miniaturizace v syntetické chemii, v chemické biologii a platformách nové generace pro proteomiku. Zaměřili jsme se také na bioortogonální chemii a molekulární nástroje pro pochopení biologie nemocí, které umožňují rozsáhlý biologický screening a objasnění mechanismu účinku,“ uvedl hlavní organizátor konference a držitel ERAChair projektu Alexander Dömling z CATRIN.

Renomovaný chemik je rovněž řešitelem prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s názvem Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS), jehož cílem je urychlit vývoj nových látek, snížit finanční náklady a ekologickou zátěž tohoto procesu a zvýšit jeho bezpečnost. Právě využití miniaturizace a automatizace se pro to ukazuje jako vhodný přístup.

„Univerzita Palackého a její institut CATRIN se díky projektu ERA Chair Accelerator a působení profesora Alexandra Dömlinga staly respektovaným mezinárodním centrem výzkumu multikomponentních reakcí. Jsme hrdí, že právě Olomouc se tak logicky stala místem konání prvního ročníku mezinárodní konference, která spojuje špičkové odborníky z celého světa v oblasti chemie multikomponentních reakcí a chemické biologie,“ řekl ředitel CATRIN Alexander Dömling.

Konference nabídla silnou mezinárodní sestavu řečníků z Nizozemska, Německa, Španělska, Polska, Řecka a Itálie, kteří jsou zvláště uznáváni za své přínosy v oblasti multikomponentních reakcí a jejich využití při objevování nových léčiv a molekulární inovaci. Dvoudenní program byl rozdělený do sedmi programových sekcí. 

Zdeněk Špíšek z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty, který se zasazuje o návrat ovocných stromů do krajiny a motivuje k tomu i dobrovolníky, se stal historicky prvním laureátem nové kategorie Osobnost krajiny v soutěži Cena za krajinu 2025. Slavnostní vyhlášení proběhlo v brněnské Otevřené zahradě Nadace Partnerství. Tento pátek převezme také Cenu města Blanska v kategorii Ochrana životního prostředí.

„Toto ocenění nepatří jen mně, ale celému mému týmu, který mi 9 let pomáhá pečovat o Moravský kras nebo Bílé Karpaty. Bez nich bych to nedokázal. Za bývalého režimu naše krajina utržila rány na duši, teď zase trpí globálním oteplováním. Výsadba ovocných stromů má vliv na klima, ochlazení, zadržení vody. Naše práce byla o vytrvalosti, nabalují se na nás skupiny lidí podobného ražení a je jich víc a víc. Mám radost, že starostové v obcích mají dobrovolníky, kteří zvládnou ty stromy ošetřit, provést řez,“ uvedl Zdeněk Špíšek.

Díky iniciativě Stromy pro Moravský kras se Zdeňkovi Špíškovi podařilo vysadit už více než pět tisíc ovocných stromů v desítkách obcí. Tím zachraňuje nejen staré odrůdy, ale vrací do krajiny také její původní charakter a posiluje biodiverzitu. Pořádá rovněž kurzy a workshopy zaměřené na péči o přírodu a už více než patnáct let školí budoucí horské průvodce v oblasti ochrany přírody.

Tento pátek převezme Zdeněk Špíšek také Cenu města Blanska v kategorii Ochrana životního prostředí. Obě poroty ocenily jeho výjimečný přínos k obnově a praktické péči o krajinu, práci s dobrovolníky, schopnost inspirovat mladé lidi i vzdělávat širokou veřejnost.

Se Zdeňkem Špíškem jsme před nedávnem přinesli rozhovor, který si můžete přečíst zde.

Zdeněk Špíšek z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty, který se zasazuje o návrat ovocných stromů do krajiny a motivuje k tomu i dobrovolníky, se stal historicky prvním laureátem nové kategorie Osobnost krajiny v soutěži Cena za krajinu 2025. Slavnostní vyhlášení proběhlo v brněnské Otevřené zahradě Nadace Partnerství. Tento pátek převezme také Cenu města Blanska v kategorii Ochrana životního prostředí.

„Toto ocenění nepatří jen mně, ale celému mému týmu, který mi 9 let pomáhá pečovat o Moravský kras nebo Bílé Karpaty. Bez nich bych to nedokázal. Za bývalého režimu naše krajina utržila rány na duši, teď zase trpí globálním oteplováním. Výsadba ovocných stromů má vliv na klima, ochlazení, zadržení vody. Naše práce byla o vytrvalosti, nabalují se na nás skupiny lidí podobného ražení a je jich víc a víc. Mám radost, že starostové v obcích mají dobrovolníky, kteří zvládnou ty stromy ošetřit, provést řez,“ uvedl Zdeněk Špíšek.

Díky iniciativě Stromy pro Moravský kras se Zdeňkovi Špíškovi podařilo vysadit už více než pět tisíc ovocných stromů v desítkách obcí. Tím zachraňuje nejen staré odrůdy, ale vrací do krajiny také její původní charakter a posiluje biodiverzitu. Pořádá rovněž kurzy a workshopy zaměřené na péči o přírodu a už více než patnáct let školí budoucí horské průvodce v oblasti ochrany přírody.

Tento pátek převezme Zdeněk Špíšek také Cenu města Blanska v kategorii Ochrana životního prostředí. Obě poroty ocenily jeho výjimečný přínos k obnově a praktické péči o krajinu, práci s dobrovolníky, schopnost inspirovat mladé lidi i vzdělávat širokou veřejnost.

Se Zdeňkem Špíškem jsme před nedávnem přinesli rozhovor, který si můžete přečíst zde.

Archiv Univerzity Palackého uspořádal ve svých prostorách pracovní setkání Odborné skupiny vysokoškolských a vědeckých archivů České archivní společnosti. Během dvoudenního jednání odborníci diskutovali jak o prestiži uvedených pracovišť, tak o novinkách a aktuálně řešených problémech.

Pětatřicet archivářů a archivářek českých vysokých škol a Akademie věd České republiky se na své pravidelné pracovní jednání tentokrát vydalo do Olomouce. Dvoudenní setkání Odborné skupiny vysokoškolských a vědeckých archivů České archivní společnosti zorganizované Archivem Univerzity Palackého jim nabídlo pestrý program věnovaný aktuálnímu dění v oboru i prohlídku zcela nového akreditovaného univerzitního pracoviště. 

„Archiv UP je specifický vynikajícími podmínkami pro uložení archiválií. Samotná skutečnost, že Univerzita Palackého postavila novou archivní budovu takzvaně na zelené louce je v prostředí českého archivnictví po roce 1989 unikátní. Někdy kolem roku 2015 připravovaly stavby univerzitních archivů tři největší univerzity v zemi - v Praze, Brně a Olomouci. Pouze olomoucká univerzita dotáhla její realizaci do zdárného konce,“ uvedl Pavel Urbášek, vedoucí Archivu UP.

Olomouckého jednání se vedle pracovníků Archivu UP zúčastnili mimo jiné ředitel a ředitelka dvou největších univerzitních archivů Petr Cajthaml (Ústav dějin Univerzity Karlovy a Archiv Univerzity Karlovy v Praze) a Jana Barbora Slabeňáková (Archiv Masarykovy univerzity v Brně). Do prostor Archivu UP přijela také zástupkyně ředitele pro archivní činnost Masarykova ústavu a Archivu AV ČR v Praze Daniela Brádlerová, ředitel Národního archivu v Praze Milan Vojáček i Jiřina Prokopová z Ministerstva vnitra ČR, která má na starosti specializované archivy, tedy i vysokoškolské archivy.  

„Zatímco původně se tato setkání věnovala dějinám vysokého školství, zejména po roce 1945, setkání v posledních letech věnujeme především aktuálním problémům, pochopitelně s důrazem na archivy vysokých škol. Ty jsou do značné míry shodné. Debatujeme o elektronické spisové službě, respektive jejím fungování, také o digitalizaci, která s elektronickou spisovou službou úzce souvisí. Tématem našich diskuzí je i nedostatek úložných prostor. Řeč jsme vedli také o obecně klesající prestiži vysokoškolských archivů uvnitř jednotlivých vysokoškolských organismů, což s sebou nese přehlížení nutných potřeb těchto archivů,“ doplnil vedoucí Archivu UP.

Potěšující je podle něj naopak skutečnost, že roste odborná prestiž vysokoškolských archivů, což na letošním setkání konstatovali jak zástupkyně MV ČR Jiřina Prokopová, tak ředitel Národního archivu v Praze Milan Vojáček.

„Je důležité zmínit i to, že zejména na střední a severní Moravě jsou veřejně vysoké školy vybaveny akreditovanými archivy, tedy plnohodnotnými archivními pracovišti. Je to výsledek dlouhodobého procesu, jehož počátky spadají do poloviny devadesátých let minulého století. Akreditovaný archiv je takový archiv, který obdržel akreditaci od Ministerstva vnitra ČR,“ uzavřel za Archiv Univerzity Palackého Pavel Urbášek.

Archiv Univerzity Palackého uspořádal ve svých prostorách pracovní setkání Odborné skupiny vysokoškolských a vědeckých archivů České archivní společnosti. Během dvoudenního jednání odborníci diskutovali jak o prestiži uvedených pracovišť, tak o novinkách a aktuálně řešených problémech.

Pětatřicet archivářů a archivářek českých vysokých škol a Akademie věd České republiky se na své pravidelné pracovní jednání tentokrát vydalo do Olomouce. Dvoudenní setkání Odborné skupiny vysokoškolských a vědeckých archivů České archivní společnosti zorganizované Archivem Univerzity Palackého jim nabídlo pestrý program věnovaný aktuálnímu dění v oboru i prohlídku zcela nového akreditovaného univerzitního pracoviště. 

„Archiv UP je specifický vynikajícími podmínkami pro uložení archiválií. Samotná skutečnost, že Univerzita Palackého postavila novou archivní budovu takzvaně na zelené louce je v prostředí českého archivnictví po roce 1989 unikátní. Někdy kolem roku 2015 připravovaly stavby univerzitních archivů tři největší univerzity v zemi - v Praze, Brně a Olomouci. Pouze olomoucká univerzita dotáhla její realizaci do zdárného konce,“ uvedl Pavel Urbášek, vedoucí Archivu UP.

Olomouckého jednání se vedle pracovníků Archivu UP zúčastnili mimo jiné ředitel a ředitelka dvou největších univerzitních archivů Petr Cajthaml (Ústav dějin Univerzity Karlovy a Archiv Univerzity Karlovy v Praze) a Jana Barbora Slabeňáková (Archiv Masarykovy univerzity v Brně). Do prostor Archivu UP přijela také zástupkyně ředitele pro archivní činnost Masarykova ústavu a Archivu AV ČR v Praze Daniela Brádlerová, ředitel Národního archivu v Praze Milan Vojáček i Jiřina Prokopová z Ministerstva vnitra ČR, která má na starosti specializované archivy, tedy i vysokoškolské archivy.  

„Zatímco původně se tato setkání věnovala dějinám vysokého školství, zejména po roce 1945, setkání v posledních letech věnujeme především aktuálním problémům, pochopitelně s důrazem na archivy vysokých škol. Ty jsou do značné míry shodné. Debatujeme o elektronické spisové službě, respektive jejím fungování, také o digitalizaci, která s elektronickou spisovou službou úzce souvisí. Tématem našich diskuzí je i nedostatek úložných prostor. Řeč jsme vedli také o obecně klesající prestiži vysokoškolských archivů uvnitř jednotlivých vysokoškolských organismů, což s sebou nese přehlížení nutných potřeb těchto archivů,“ doplnil vedoucí Archivu UP.

Potěšující je podle něj naopak skutečnost, že roste odborná prestiž vysokoškolských archivů, což na letošním setkání konstatovali jak zástupkyně MV ČR Jiřina Prokopová, tak ředitel Národního archivu v Praze Milan Vojáček.

„Je důležité zmínit i to, že zejména na střední a severní Moravě jsou veřejně vysoké školy vybaveny akreditovanými archivy, tedy plnohodnotnými archivními pracovišti. Je to výsledek dlouhodobého procesu, jehož počátky spadají do poloviny devadesátých let minulého století. Akreditovaný archiv je takový archiv, který obdržel akreditaci od Ministerstva vnitra ČR,“ uzavřel za Archiv Univerzity Palackého Pavel Urbášek.

From Mexico through Olomouc to the World Bank and the UN GLODEP programme, graduate José Jerónimo Olvera León shares his story of working at prestigious international institutions. He openly describes the role education, perseverance, and luck played in finding his first job opportunity, what his current position entails, and how these experiences have influenced him both professionally and personally.

How did you get your first job at the World Bank?

I joined the World Bank almost immediately after completing the GLODEP programme. At that time, the Bank launched a specialized internship program focused on Latin America and the Caribbean. I was fortunate to meet all the requirements—they were looking for someone from Mexico, under 28 years-old with a Master’s degree, fluent English, and relevant experience. This gave me an advantage over other candidates. I was lucky that the programme opened right when I graduated; later, I wouldn’t have qualified due to the age limit.

How did studying in the GLODEP programme help you at the World Bank?

The programme mainly helped me develop the ability to discuss economic issues in a broader context, both in my native language and in English. It gave me the necessary technical vocabulary and the opportunity to exchange ideas with people engaged in development and economic topics. This allowed me to better understand the global context, which is crucial for working in such an international institution.

What is your current position, and what does it involve?

I currently work as a Junior Professional Associate, which is a position within the World Bank’s consultancy programme. I operate in the public sector department, which aims to improve the quality of public administration in various countries.

What projects have you worked on?

So far, I have worked on three different projects related to public administration reforms: modernization of tax administration in Guatemala, technical assistance for reforming the income redistribution system in Colombia, and institutional assessment and benchmarking in Kazakhstan.

Did your expectations differ from reality?

I feel that I am not as helpful as I had hoped. Reality has shown that it’s necessary to learn a lot first. The organization is full of experts with deep knowledge, so the first step is to listen and learn as much as possible in order to become truly useful.

Has this experience affected you personally?

It definitely has motivated me. Although I am not yet working on projects related to Mexico, I often think about how I could apply the knowledge I’ve gained back home. This helps me to see things in a broader context and consider the impact on my loved ones.

What was your career path between the World Bank and your current position?

I first joined the World Bank in 2022 in their Mexico office. However, due to political circumstances, there weren’t enough projects, and after a year I had to leave. Then I joined the UN in the USA, initially without financial compensation. I realized that without my GLODEP experience, I probably would never have been accepted at the World Bank, and if I hadn’t worked there, I likely wouldn’t have gotten into the UN. Thanks to my work at the UN, I improved my resume and eventually secured my current position in the Junior Professional Associate programme.

How do you assess the roles of luck and perseverance in getting this job?

It was a very challenging journey, in which luck played a big role. When applying for my current job, the World Bank opened about 70 different positions. I applied for 40 of them, but was invited to the selection process for only one. The competition is enormous, and often even a small detail makes the difference. Perseverance is important, but luck cannot be underestimated.

Study programme GLODEP offers students the opportunity to study at three European universities that offer programmes in Development Studies and Development Economy. Besides Palacký University, it is the French Clermont Auvergne University and the University of Gottingen, which replaced the former Italian University of Pavia. The programme goal is to prepare students for work in the sphere of development policies, which contribute to solving current problems on international, national, and local scales.

Z Mexika přes Olomouc až do Světové banky a OSN. Absolvent programu GLODEP na přírodovědecké fakultě José Jerónimo Olvera León vypráví svůj příběh o cestě do prestižních mezinárodních institucí. Popisuje, jakou roli hrálo vzdělání, vytrvalost i štěstí při hledání první pracovní příležitosti, co obnáší jeho současná pozice a jak ho zkušenosti ovlivňují profesně i osobně.

Kdy se ve vás poprvé zrodila myšlenka pracovat pro mezinárodní instituce?

Do Světové banky jsem nastoupil téměř ihned po ukončení studia programu GLODEP. V té době banka otevřela specializovaný program na stáže zaměřený na Latinskou Ameriku a Karibik. Měl jsem tehdy štěstí, že jsem splňoval všechny požadované podmínky – hledali někoho z Mexika, mladšího než 28 let, s magisterským titulem, plynulou angličtinou a zkušenostmi v relevantních oblastech. To mi poskytlo výhodu oproti ostatním uchazečům. Měl jsem štěstí, že se program otevřel právě v době mého absolvování, jinak bych se tam později kvůli věkovému limitu nedostal.

Jak vám pomohlo studium programu GLODEP při práci ve Světové bance?

Program mi pomohl především rozvinout schopnost diskutovat o ekonomických otázkách v širším kontextu jak v rodném jazyce, tak i v angličtině. Díky programu jsem získal potřebnou odbornou slovní zásobu a možnost výměny názorů s lidmi, kteří se rozvojovými a ekonomickými tématy zabývají. To mi umožnilo lépe porozumět globálnímu kontextu, který je pro práci v takové mezinárodní instituci klíčový.

Jaká je vaše současná pozice a co obnáší?

V současnosti pracuji jako Junior Professional Associate, což je pozice v rámci konzultantského programu Světové banky. Působím v oddělení veřejného sektoru, jehož cílem je zlepšování úrovně veřejné správy v různých zemích.

Na jakých projektech jste se podílel?

Doposud jsem pracoval na třech různých projektech, které s reformami veřejné správy souvisejí: modernizace daňové správy v Guatemale, technická asistence při reformě systému přerozdělování příjmů v Kolumbii a institucionální hodnocení a benchmarking (měření a srovnání s ostatními) v Kazachstánu.

Jak se lišila vaše očekávání od reality?

Mám pocit, že zatím nejsem tak přínosný, jak jsem doufal. Realita ukázala, že je nutné se nejprve hodně učit. Organizace je plná odborníků s hlubokými znalostmi, takže prvním krokem je naslouchat a učit se co nejvíce, abych mohl být skutečně užitečný.

Jak vás tato zkušenost ovlivnila po osobní stránce?

Rozhodně mě to motivuje. I když zatím nepracuji na projektech týkajících se Mexika, často přemýšlím, jak bych mohl získané poznatky aplikovat doma. To mi pomáhá vidět věci v širším kontextu a přemýšlet o dopadu na mé blízké.

Jaký byl váš postup od první stáže až k dnešní pozici?

Do Světové banky jsem nejprve nastoupil v roce 2022 na stáž v kanceláři v Mexiku. Kvůli politickým okolnostem však nebylo dost práce, proto jsem musel po roce odejít. Následně jsem získal pozici v OSN v USA, ale nejprve bez finančního ohodnocení. Uvědomuji si, že bez zkušeností z programu GLODEP bych pravděpodobně nezískal svou první stáž ve Světové bance, a bez této praxe by pro mě bylo jen obtížně dosažitelné i působení v OSN. Díky práci v OSN jsem si významně rozšířil profesní životopis, což mi umožnilo získat svou současnou pozici ve Světové bance v rámci programu Junior Professional Associate.

Jak hodnotíte roli štěstí a vytrvalosti při získání této práce?

Byla to velmi složitá cesta, ve které hrálo velkou roli štěstí. Při přihlašování na současnou práci Světová banka otevřela asi 70 různých pozic. Přihlásil jsem se do 40 z nich, ale byl jsem pozván na výběr pouze do jedné. Konkurence je obrovská a často rozhoduje i drobný detail. Vytrvalost je důležitá, ale štěstí nelze podcenit.

Studijní program GLODEP nabízí studentům možnost vzdělávat se na třech evropských univerzitách, které realizují programy v oblasti rozvojových studií a rozvojové ekonomie. Kromě Univerzity Palackého se jedná o francouzskou University of Clermont Auvergne a německou University of Gottingen, ktera nahradila dřívější italskou University of Pavia. Cílem programu je připravit studenty na práci v oblasti rozvojových politik, které přispívají k řešení současných problémů na mezinárodní, národní i lokální úrovni.

Z Mexika přes Olomouc až do Světové banky a OSN. Absolvent programu GLODEP na přírodovědecké fakultě José Jerónimo Olvera León vypráví svůj příběh o cestě do prestižních mezinárodních institucí. Popisuje, jakou roli hrálo vzdělání, vytrvalost i štěstí při hledání první pracovní příležitosti, co obnáší jeho současná pozice a jak ho zkušenosti ovlivňují profesně i osobně.

Kdy se ve vás poprvé zrodila myšlenka pracovat pro mezinárodní instituce?

Do Světové banky jsem nastoupil téměř ihned po ukončení studia programu GLODEP. V té době banka otevřela specializovaný program na stáže zaměřený na Latinskou Ameriku a Karibik. Měl jsem tehdy štěstí, že jsem splňoval všechny požadované podmínky – hledali někoho z Mexika, mladšího než 28 let, s magisterským titulem, plynulou angličtinou a zkušenostmi v relevantních oblastech. To mi poskytlo výhodu oproti ostatním uchazečům. Měl jsem štěstí, že se program otevřel právě v době mého absolvování, jinak bych se tam později kvůli věkovému limitu nedostal.

Jak vám pomohlo studium programu GLODEP při práci ve Světové bance?

Program mi pomohl především rozvinout schopnost diskutovat o ekonomických otázkách v širším kontextu jak v rodném jazyce, tak i v angličtině. Díky programu jsem získal potřebnou odbornou slovní zásobu a možnost výměny názorů s lidmi, kteří se rozvojovými a ekonomickými tématy zabývají. To mi umožnilo lépe porozumět globálnímu kontextu, který je pro práci v takové mezinárodní instituci klíčový.

Jaká je vaše současná pozice a co obnáší?

V současnosti pracuji jako Junior Professional Associate, což je pozice v rámci konzultantského programu Světové banky. Působím v oddělení veřejného sektoru, jehož cílem je zlepšování úrovně veřejné správy v různých zemích.

Na jakých projektech jste se podílel?

Doposud jsem pracoval na třech různých projektech, které s reformami veřejné správy souvisejí: modernizace daňové správy v Guatemale, technická asistence při reformě systému přerozdělování příjmů v Kolumbii a institucionální hodnocení a benchmarking (měření a srovnání s ostatními) v Kazachstánu.

Jak se lišila vaše očekávání od reality?

Mám pocit, že zatím nejsem tak přínosný, jak jsem doufal. Realita ukázala, že je nutné se nejprve hodně učit. Organizace je plná odborníků s hlubokými znalostmi, takže prvním krokem je naslouchat a učit se co nejvíce, abych mohl být skutečně užitečný.

Jak vás tato zkušenost ovlivnila po osobní stránce?

Rozhodně mě to motivuje. I když zatím nepracuji na projektech týkajících se Mexika, často přemýšlím, jak bych mohl získané poznatky aplikovat doma. To mi pomáhá vidět věci v širším kontextu a přemýšlet o dopadu na mé blízké.

Jaký byl váš postup od první stáže až k dnešní pozici?

Do Světové banky jsem nejprve nastoupil v roce 2022 na stáž v kanceláři v Mexiku. Kvůli politickým okolnostem však nebylo dost práce, proto jsem musel po roce odejít. Následně jsem získal pozici v OSN v USA, ale nejprve bez finančního ohodnocení. Uvědomuji si, že bez zkušeností z programu GLODEP bych pravděpodobně nezískal svou první stáž ve Světové bance, a bez této praxe by pro mě bylo jen obtížně dosažitelné i působení v OSN. Díky práci v OSN jsem si významně rozšířil profesní životopis, což mi umožnilo získat svou současnou pozici ve Světové bance v rámci programu Junior Professional Associate.

Jak hodnotíte roli štěstí a vytrvalosti při získání této práce?

Byla to velmi složitá cesta, ve které hrálo velkou roli štěstí. Při přihlašování na současnou práci Světová banka otevřela asi 70 různých pozic. Přihlásil jsem se do 40 z nich, ale byl jsem pozván na výběr pouze do jedné. Konkurence je obrovská a často rozhoduje i drobný detail. Vytrvalost je důležitá, ale štěstí nelze podcenit.

Studijní program GLODEP nabízí studentům možnost vzdělávat se na třech evropských univerzitách, které realizují programy v oblasti rozvojových studií a rozvojové ekonomie. Kromě Univerzity Palackého se jedná o francouzskou University of Clermont Auvergne a německou University of Gottingen, ktera nahradila dřívější italskou University of Pavia. Cílem programu je připravit studenty na práci v oblasti rozvojových politik, které přispívají k řešení současných problémů na mezinárodní, národní i lokální úrovni.