Agregátor zdrojů

Prezentovat nápady a vědecké pokusy. Takovou možnost měly děti základních škol během Dětské konference. Její druhý ročník uspořádala v Redutě Moravského divadla a Moravské filharmonie Olomouc Pedagogická fakulta Univerzity Palackého ve spolupráci s FZŠ Olomouc, Hálkova. 

Jednotlivci i týmy mladých badatelů z celkem jedenácti základních škol využili nabídky a zúčastnili se druhého ročníku soutěžní Dětské konference. Uspořádala ji Pedagogická fakulta UP ve spolupráci s FZŠ Olomouc, Hálkova. Šestasedmdesát soutěžících představilo své projekty v jedenácti zajímavých a velmi rozmanitých příspěvcích.

„Vystoupili jak jednotlivci, tak početné týmy. Moc nás těší, že se i v letošním roce rozhodli před odbornou porotou veřejně ukázat svůj talent a sdílet své nápady a vědecké či technické projekty. Mezi prezentovanými společenskými i biologickými tématy nechyběla chemie, vesmír, letiště, nádraží i myši. Žáci a žákyně soutěžili v rámci formátu PechaKucha, každý vystupující měl se svým týmem tedy pouze šest minut a čtyřicet sekund na to, aby svůj projekt co nejzajímavěji prezentoval. Byl to zajímavý den plný nových poznatků a milých setkání,“ shrnula Petra Šobáňová, proděkanka PdF UP.

První místo ve druhém ročníku Dětské konference PdF UP získal tým nazvaný OLwings. Skupinu tvořili Matyáš Bureš, Antonín Píša a Jan Špok z FZŠ Olomouc, Tererovo náměstí. Zvítězili s projektem, který nazvali Z Olomouce letecky do celého světa. Žáci šesté třídy se ve své práci zaměřili na to, zda by bylo možné vybudovat mezinárodní letiště v Olomouci, co vše by bylo potřeba změnit, a jak by to život ve městě ovlivnilo. Druhé místo získali žáci třetí třídy ZŠ Olomouc, Spojenců 8, skupina Hexaflex, a to za pilotní projekt Program sociálně emočního učení. Třetí místo pak obsadily Liliana Jirušková a Lucie Peláková z FZŠ Komenium a MŠ Olomouc, a to za projekt s názvem Svět chemie. Cenu veřejnosti obdržela Eliška Matalová ze ZŠ Olomouc, Stupkova 16 za projekt Myšky z chovatelských stanic.

Svým příspěvkem zpestřil druhý ročník konference i Šimon Charoušek, student druhého ročníku bakalářského programu Společenské vědy se zaměřením na vzdělávání a Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání PdF UP. S tématem věnujícím se výrobě vlastního flašinetu uspěl také na letošní Studentské soutěžní konferenci Mozaika poznání. Během Dětské konference pak žákům a žákyním poskytl možnost flašinet si vyzkoušet, zároveň odpovídal na jejich zvídavé dotazy. V závěru konference se prezentovaly další dvě školy, a to v rámci již tradiční výzvy ´Vytuň si školu´, kterou pořádá Statutární město Olomouc. Všechny soutěžící týmy najdete zde. 

Prezentovat nápady a vědecké pokusy. Takovou možnost měly děti základních škol během Dětské konference. Její druhý ročník uspořádala v Redutě Moravského divadla a Moravské filharmonie Olomouc Pedagogická fakulta Univerzity Palackého ve spolupráci s FZŠ Olomouc, Hálkova. 

Jednotlivci i týmy mladých badatelů z celkem jedenácti základních škol využili nabídky a zúčastnili se druhého ročníku soutěžní Dětské konference. Uspořádala ji Pedagogická fakulta UP ve spolupráci s FZŠ Olomouc, Hálkova. Šestasedmdesát soutěžících představilo své projekty v jedenácti zajímavých a velmi rozmanitých příspěvcích.

„Vystoupili jak jednotlivci, tak početné týmy. Moc nás těší, že se i v letošním roce rozhodli před odbornou porotou veřejně ukázat svůj talent a sdílet své nápady a vědecké či technické projekty. Mezi prezentovanými společenskými i biologickými tématy nechyběla chemie, vesmír, letiště, nádraží i myši. Žáci a žákyně soutěžili v rámci formátu PechaKucha, každý vystupující měl se svým týmem tedy pouze šest minut a čtyřicet sekund na to, aby svůj projekt co nejzajímavěji prezentoval. Byl to zajímavý den plný nových poznatků a milých setkání,“ shrnula Petra Šobáňová, proděkanka PdF UP.

První místo ve druhém ročníku Dětské konference PdF UP získal tým nazvaný OLwings. Skupinu tvořili Matyáš Bureš, Antonín Píša a Jan Špok z FZŠ Olomouc, Tererovo náměstí. Zvítězili s projektem, který nazvali Z Olomouce letecky do celého světa. Žáci šesté třídy se ve své práci zaměřili na to, zda by bylo možné vybudovat mezinárodní letiště v Olomouci, co vše by bylo potřeba změnit, a jak by to život ve městě ovlivnilo. Druhé místo získali žáci třetí třídy ZŠ Olomouc, Spojenců 8, skupina Hexaflex, a to za pilotní projekt Program sociálně emočního učení. Třetí místo pak obsadily Liliana Jirušková a Lucie Peláková z FZŠ Komenium a MŠ Olomouc, a to za projekt s názvem Svět chemie. Cenu veřejnosti obdržela Eliška Matalová ze ZŠ Olomouc, Stupkova 16 za projekt Myšky z chovatelských stanic.

Svým příspěvkem zpestřil druhý ročník konference i Šimon Charoušek, student druhého ročníku bakalářského programu Společenské vědy se zaměřením na vzdělávání a Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání PdF UP. S tématem věnujícím se výrobě vlastního flašinetu uspěl také na letošní Studentské soutěžní konferenci Mozaika poznání. Během Dětské konference pak žákům a žákyním poskytl možnost flašinet si vyzkoušet, zároveň odpovídal na jejich zvídavé dotazy. V závěru konference se prezentovaly další dvě školy, a to v rámci již tradiční výzvy ´Vytuň si školu´, kterou pořádá Statutární město Olomouc. Všechny soutěžící týmy najdete zde. 

V pražském Karolinu převzali z rukou prezidenta ČR Petra Pavla a ministra školství Mikuláše Beka své jmenovací dekrety nově jmenovaní profesoři a profesorky vysokých škol. Nechyběly mezi nimi ani osobnosti spojené s Univerzitou Palackého: nejvyššího vědecko-pedagogického titulu dosáhla mimo jiné emeritní prorektorka Lucie Plíhalová a děkani Martin Kubala a Václav Stehlík, ale i další významní odborníci ve svých oborech.

Prezident ve své řeči před samotným předáváním dekretů připomněl, že vzdělání musí být pro naši zemi prioritou, a to nikoliv proto, že si to přejeme, ale že je to životně důležité. „Pokud se má Česko jako společnost posunout, musí věnovat prioritní pozornost vzdělávání, vědě, výzkumu, inovacím,“ uvedl Petr Pavel. 

„Jmenování nových profesorek a profesorů vnímám jako důležitý moment pro celou akademickou obec i společnost. Je to uznání dlouhodobé vědecké a pedagogické práce, která posiluje kvalitu českého vysokého školství. Akademická excelence, k níž tito odborníci přispívají, je klíčová pro rozvoj vzdělané a demokratické společnosti,“ řekl pak ministr školství Mikuláš Bek.

Během slavnostního aktu v Karolinu převzalo jmenovací dekrety celkem 87 profesorek a profesorů. Níže prostřednictvím krátkých medailonků představujeme desítku osobností, které působí na Univerzitě Palackého. Novými profesorkami a profesory se mohou pochlubit fakulty přírodovědecká, lékařská, cyrilometodějská teologická, zdravotnických věd, právnická a filozofická.

 

LUCIE PLÍHALOVÁ

katedra chemické biologie PřF UP

 

obor Biologická chemie

návrh VR Mendelovy univerzity

Jako první z nově jmenovaných profesorů z přírodovědecké fakulty krátce představíme Lucii Plíhalovou, která od roku 2021 vede katedru chemické biologie a v předchozích letech se podílela také na vedení Univerzity Palackého v pozici prorektorky pro vědu a výzkum. „Získání profesorského titulu pro mě znamená nejen poctu, ale i příležitost k zamyšlení nad vlastní profesní cestou a tím, kým jsem se ve světě vědy a výzkumu stala,“ řekla. Ve své odborné práci se věnuje chemické biologii a organické syntéze purinových derivátů, především těch, které působí jako růstové regulátory – tzv. cytokininy. Jejím hlavním vědeckým zájmem je studium vztahu mezi chemickou strukturou těchto přírodních i nově navržených látek a jejich biologickým účinkem (tzv. S.A.R. – structure-activity relationship), zejména u rostlin. Vyvíjené sloučeniny nacházejí praktické využití v zemědělství, ochraně rostlin, kosmetice nebo medicíně, a to prostřednictvím technologického transferu.

Lucie Plíhalová je spoluautorkou více než 30 patentů a 6 užitných vzorů zaměřených na deriváty cytokininů používaných v  přípravcích k ošetření rostlin a několika dalších technologických řešení. Je autorkou 46 odborných impaktovaných publikací v oblastech chemie, biologie, biochemie, molekulární biologie a krystalografie, její H-index dosahuje hodnoty 19 a počet citací jejích prací dle databáze Web of Science (bez autocitací) činí 897. Lucii Plíhalovou a její práci jsme před nedávnem představili také v magazínu Žurnál, rozhovor s ní si můžete přečíst zde.

 

MARTIN KUBALA

katedra experimentální fyziky PřF UP

 

obor Biofyzika

návrh VR Jihočeské univerzity

Zejména strukturní biologii proteinů a rozvoji experimentálních technik v oblasti fluorescenční spektroskopie se odborně věnuje Martin Kubala, který byl jmenován profesorem na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Strukturní biologie proteinů je moderní disciplína, která se snaží pochopit fungování a interakce biologických makromolekul na základě znalosti struktury. V této oblasti byla v mých studiích největší pozornost věnována jednomu z nejvýznamnějších enzymů živočišného metabolismu, a sice sodno-draselné pumpě, která má za úkol udržovat membránový potenciál na plazmatické membráně a vytvářet gradient sodných iontů,“ přiblížil Martin Kubala. „Druhou linií výzkumných aktivit byl rozvoj experimentálních technik v oblasti fluorescenční spektroskopie. Využití fenoménu fluorescence nabízí nejen velké množství experimentálně měřitelných parametrů, ale též obrovskou citlivost. Z těchto důvodů a také proto, že měření je obvykle neinvazivní a nedestruktivní, jsou fluorescenční techniky hojně využívány při studiu biologických systémů.“

Martin Kubala je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Profesní zkušenosti získával ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR a MFF UK, než v roce 2005 nastoupil na katedru experimentální fyziky PřF UP. O pět let později zde úspěšně habilitoval. Absolvoval několik výzkumných stáží v zahraničí a podílel se jako řešitel či spoluřešitel na řadě projektů. Je autorem více než padesáti odborných publikací evidovaných ve Web of Science. Od roku 2018 působí jako děkan přírodovědecké fakulty. Je také zakladatelem projektu Badatel a programu Newton, jejichž cílem je podchycení a rozvoj potenciálu nadaných středoškolských studentů.

 

LIBOR MACHALA

katedra experimentální fyziky PřF UP

 

obor Aplikovaná fyzika

návrh VR Univerzity Palackého

Katedra experimentální fyziky PřF UP se může pochlubit ještě jedním novým profesorem, kterým je Libor Machala. Ten se ve svém výzkumu dlouhodobě věnuje přípravě a charakterizaci nanočástic a nanostrukturovaných tenkých vrstev na bázi oxidů železa a feritů. „Tyto nanomateriály byly úspěšně testovány zejména jako fotokatalyzátory pro dekompozici polutantů přítomných ve vodách (např. léčiva, pesticidy). Studované vlastnosti těchto materiálů (na makroskopické i atomární úrovni) byly dány do vztahu s účinností fotokatalytického odbourávání polutantů. Magnetické chování oxidů železa a feritů umožňuje jejich post procesní magnetickou separaci a recyklaci,“ podotkl vědec. Libor Machala se také ve svém výzkumu zabývá sloučeninami s vyšším valenčním stavem železa (zejména železany), které jsou využitelné jako moderní oxidační činidla.

Absolvent přírodovědecké fakulty habilitoval v roce 2010 s prací nazvanou Tepelné rozklady železo obsahujících sloučenin pohledem Mössbauerovy spektroskopie. Od stejného roku až do roku 2015 byl vedoucím výzkumného oddělení Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů a mezi lety 2013 až 2022 vedl katedru experimentální fyziky. Absolvoval několik výzkumných stáží v zahraničí a podílel se jako řešitel či spoluřešitel na řadě národních projektů. Je autorem více než osmdesáti odborných publikací evidovaných ve Web of Science.

 

KAREL BERKA

katedra fyzikální chemie PřF UP

 

obor Biomolekulární chemie
a strukturní biologie

návrh VR Masarykovy univerzity

Dalším olomouckým přírodovědcem, který dosáhl nejvyššího vědecko-pedagogického titulu, je Karel Berka z katedry fyzikální chemie. Ve své vědecké práci se věnuje modelování struktur proteinů a jejich interakce s nízkomolekulárními látkami a membránami. Modelování struktur využívá při počítačovém návrhu nových molekul pro návrh léčiv, agrochemikálií či lipozomálních nosičů pro dopravování léčiv do místa účinku.

Je zástupcem Univerzity Palackého v národní infrastruktuře ELIXIR CZ, kde byl zvolen zástupcem vedoucího českého uzlu panevropské bioinformatické infrastruktury ELIXIR. Založil a pravidelně organizuje mezinárodní workshop Advanced in silico drug design workshop a věnuje se i popularizaci vědy. V poslední době se zaměřuje především alphafoldologii, tedy využití strojového učení pro skládání struktury proteinů v biomedicínských aplikacích. Aktuálně se podílí  jako spoluřešitel na grantu GA ČR, který zkoumá vzájemné ovlivňování průniku léčiv membránami.

 

EVA KLÁSKOVÁ

Dětská klinika LF UP a FNOL

 

obor Kardiologie

návrh VR Univerzity Palackého

S Lékařskou fakultou UP a Fakultní nemocnicí Olomouc je celý profesní život spojena Eva Klásková, která po promoci začala působit na dětské klinice. V rámci pediatrie jí byly nejbližší dva obory, a sice intenzivní péče a dětská kardiologie, která nakonec převážila. Na klinice je v současnosti vedoucí lékařkou kardiologické ambulance, zároveň je členkou týmu Centra fetální medicíny FNOL. Jako lékařka se stará o dětské pacienty i mimo Olomouc, je primářkou dětského a novorozeneckého oddělení v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Odborně se dlouhodobě zabývá otázkou kardiovaskulárních komplikací u dívek a žen s Turnerovým syndromem a otázkám prenatální diagnostiky srdečních vad, což je téma, které chce nadále rozvíjet. Od roku 2019 se také podílí na vedení LF UP, a sice jako proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročníku.

„Za svůj největší úspěch považuji, že se mi po celou dobu daří propojovat vědecký výzkum s praktickým uplatněním v klinické praxi a v neposlední řadě i s výchovou nové generace lékařů. V rámci vedení lékařské fakulty se snažíme posouvat dál výuku mediků a jako proděkanku i lékařku mě moc těší oboustranná spolupráce se studenty a mladými lékaři,“ prozradila nově jmenovaná profesorka kardiologie s tím, že její odborný i akademický růst zásadním způsobem ovlivnily tři osobnosti olomoucké pediatrické školy – Jiří Vyhnálek, Jaroslav Wiedermann a Vladimír Mihál.

 

MILAN URBAN

Ústav molekulární a translační
medicíny LF UP a katedra organické
chemie PřF UP

 

obor Organická chemie

návrh VR Univerzity Palackého

Medicinální chemií přírodních látek, které vykazují protinádorové a neuroprotektivní účinky, se zabývá Milan Urban, který již od roku 2012 učí a bádá na Lékařské a Přírodovědecké fakultě UP, zapojen je i do aktivit Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Jak přiblížil, jeho primárním cílem je dovést zkoumané látky k potenciálnímu praktickému využití a zároveň detailně prostudovat mechanismus jejich působení na molekulární úrovni. Je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, cenné zkušenosti s mezioborovým výzkumem na rozhraní chemie a biologie získal během šestileté postdoktorské stáže na University of Colorado at Boulder v USA.

„Rád bych poděkoval všem kolegům a studentům, kteří mi poskytli zejména inspiraci, a oběma pracovištím, na kterých momentálně působím, za odbornou podporu a organizační zázemí,“ uvedl nově jmenovaný profesor a dodal: „Jsem přesvědčený, že výzkum a výuka by měly být úzce propojeny – proto v mé laboratoři vždy najdou místo studenti všech stupňů studia. V současnosti čelíme řadě výzev: mění se přístupy ke vzdělávání, stále častěji se diskutuje o krizi reprodukovatelnosti vědeckých výsledků a přichází i revoluční technologie, jako je umělá inteligence. Proto považuji za svou povinnost aktivně se podílet na profesním rozvoji nových generací vědců a připravovat je na tyto změny.“

 

Na návrh Vědecké rady UP byla jmenována profesorkou také Elena Nováková z Jesseniovy lékařské fakulty Univerzity Komenského ve slovenském Martině. Přednostka Ústavu mikrobiologie a imunologie je respektovanou osobností slovenské lékařské mikrobiologie, zaměřuje se především na hemofily a hemofilové infekce. Profesorské řízení, stejně jako dříve i řízení habilitační, absolvovala na Lékařské fakultě UP. S LF UP a Fakultní nemocnicí Olomouc je spjat také další nově jmenovaný profesor, oční chirurg Martin Šín, který více než deset let působil na Oční klinice LF UP a FNOL a i jako přednosta Oční kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice Praha je s olomouckými kolegy v kontaktu. Specializuje se na kataraktovou chirurgii a refrakční operace nitroočních čoček. Jmenován byl na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy. 

 

PETRA POTMĚŠILOVÁ

katedra křesťanské výchovy CMTF UP

 

obor Speciální pedagogika

návrh VR Univerzity Palackého

Jak lze prostřednictvím výtvarné kreativity rozvíjet myšlení a komunikaci u jedinců se sluchovým postižením, to je problematika, na kterou se odborně zejména zaměřuje Petra Potměšilová, vedoucí katedry křesťanské výchovy CMTF UP, externě vyučující také na Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Speciální pedagogiku vystudovala na Univerzitě Karlově, později absolvovala i psychologii na FF UP. Učila na střední škole pro sluchově postižené, na UP působí od roku 2009. V současnosti je též místopředsedkyní Akademického senátu CMTF UP.

„Úspěšné profesorské řízení vnímám jako milník, který mi umožňuje více se zaměřit na věci, které bych mohla dělat – ráda bych se zaměřila na hlubší spolupráci s kolegy, na podporu v jejich akademickém růstu. Zároveň to není jen osobní úspěch, ale také poděkování CMTF UP, která mi umožnila vědecky růst a dala mi prostor realizovat mé vědecké cíle. Také bych chtěla poděkovat všem učitelům, kteří mě na cestě k profesorskému řízení usměrňovali,“ uvedla s tím, že by se dále chtěla věnovat osvětě a bourání předsudků. „Ráda bych, aby společnost přijímala lidi s postižením jako rovnocenné. Jedná se o lidi, kteří dostali do vínku karty života rozdané jinak, ale pokud jim pomůžeme s těmito kartami hrát, mají šanci vyhrávat.“

 

ELENA GURKOVÁ

Ústav ošetřovatelství FZV UP

 

obor Ošetřovatelství

návrh VR Jihočeské univerzity

Absolventka Jesseniovy lékařské fakulty v Martině působila v rámci své pedagogické a výzkumné činnosti na pracovištích v České republice, Slovensku a Polsku. Je autorkou řady publikací a účastnila se více než dvaceti projektů. V současnosti je proděkankou pro vnější vztahy, rozvoj a marketing na Fakultě zdravotnických oborů Prešovské univerzity, je rovněž členkou Ústavu ošetřovatelství Fakulty zdravotnických věd UP. Ve své vědecké práci se zaměřuje na tři vzájemně propojené oblasti: bezpečnost pacienta a kvalitu ošetřovatelské péče, pohled pacientů na jejich zdraví, léčbu a dopad nemoci na kvalitu života a dále na vzdělávání sester v klinickém prostředí. 

Dosažení profesorského titulu na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vnímá jako závazek k dalšímu rozvoji a hlubšímu propojení vzdělávání a výzkumu v oblasti zdravotnických věd i v profesi sester. „Za jednu z hlavních profesních výzev považuji pokračování v rozpracovaných projektech zaměřených na tvorbu a hodnocení efektivity strukturovaných psychoedukačních programů podporujících self-management chronických onemocnění, které jsou vědecky podložené a efektivní, ale zároveň citlivě reagují na individuální zkušenosti pacientů. V současné době se zaměřuji na specifické potřeby mladých dospělých, kteří prodělali ischemickou cévní mozkovou příhodu,“ přiblížila Elena Gurková.

 

VÁCLAV STEHLÍK

katedra mezinárodního a evropského
práva PF UP

 

obor Právo Evropské unie

návrh VR Univerzity Karlovy

Václav Stehlík je historicky prvním absolventem obnovené Právnické fakulty UP, který dosáhl titulu profesor. Ve své odborné činnosti se zaměřuje na různorodé aspekty práva EU, ať se jedná o evropské ústavní právo, soudní systém EU, vnitřní trh EU, unijní vnější vztahy či unijní regulaci migračního práva. Na Právnické fakultě UP působí nepřetržitě od své promoce v roce 2000. V letech 2014–2020 vedl katedru mezinárodního a evropského práva, dlouhodobě byl členem Akademického senátu PF UP. Od roku 2020 stojí v čele fakulty jako její děkan. V roce 2009 ho Jednota českých právníků ocenila bronzovou medailí Antonína Randy za přínos právní vědě.

„Jmenování profesorem vnímám jako úspěch celé katedry a jsem vděčný všem spolupracovníkům, se kterými mám tu čest téměř čtvrtstoletí spolupracovat,“ uvedl Václav Stehlík. Podle něj je to z významné části úspěch sdílený a svým způsobem odráží zralost oboru. Profesura by měla sloužit dalšímu rozvoji pracoviště, podpořit grantovou činnost i profesní růst dalších členů katedry. „Pro mě osobně je jmenování i závazek pro další práci, ať už vědeckou, a zejména pedagogickou. V následujícím období chci pokračovat především v práci s doktorandy, dokončení aktuálně běžících grantů a aktualizaci učebních textů,“ dodal.

 

DAVID UHER

katedra asijských studií FF UP

 

obor Obecná a diachronní lingvistika

návrh VR Masarykovy univerzity

David Uher z katedry asijských studií se věnuje dějinám čínské lingvistiky, zejména pak grammatologie, tj. vědy o písmu. Zajímá se o fonologický systém čínštiny, jmenovitě o to, jak se moderní čínština, původně tónový jazyk, transformuje v jazyk s melodickým přízvukem. Zabývá se i překladem textů z klasické čínštiny do češtiny, přičemž jej zajímají především nejstarší sbírky čínských povídek a konfuciánská literatura. 

„V nejobecnější rovině bych si přál, aby byl akademický svět více závislý na datech a méně na emocích. Rád bych prospěl svému oboru bořením dávných mýtů, které v současnosti mají jen minimální platnost. Své fakultě pak trvalým akcentem na to, že jsem český vědec, vychovaný zejména v českém prostředí, a že mým mateřským jazykem je čeština. Své univerzitě bych rád přispěl v tom smyslu, že jediným pracovištěm, které v současné době v České republice zaštiťuje habilitační a jmenovací řízení v orientalistických oborech souvisejících s Dálným východem, je FF UK v Praze. Myslím si, že takový monopol není pro ČR zdravý, a rád bych proto u nás v Olomouci vytvořil druhé takové centrum. Ve vztahu k celé společnosti bych chtěl přispět k nastolení harmonie vztahů mezi naší vlastí a Čínou: nemusíme se mít rádi, ale neměli bychom kvůli tomu přestat spolu komunikovat. Ve vztahu k zahraničí bych se v budoucnosti rád věnoval dálněvýchodním studiím našich nejbližších sousedů: Slovenska, Polska a Maďarska,“ uvedl.

 

Medailonky připravili Šárka Chovancová, Martin Višňa, Lenka Peřinová, David Kresta, Eva Hrudníková a Milada Křížková Hronová.

V pražském Karolinu převzali z rukou prezidenta ČR Petra Pavla a ministra školství Mikuláše Beka své jmenovací dekrety nově jmenovaní profesoři a profesorky vysokých škol. Nechyběly mezi nimi ani osobnosti spojené s Univerzitou Palackého: nejvyššího vědecko-pedagogického titulu dosáhla mimo jiné emeritní prorektorka Lucie Plíhalová a děkani Martin Kubala a Václav Stehlík, ale i další významní odborníci ve svých oborech.

Prezident ve své řeči před samotným předáváním dekretů připomněl, že vzdělání musí být pro naši zemi prioritou, a to nikoliv proto, že si to přejeme, ale že je to životně důležité. „Pokud se má Česko jako společnost posunout, musí věnovat prioritní pozornost vzdělávání, vědě, výzkumu, inovacím,“ uvedl Petr Pavel. 

„Jmenování nových profesorek a profesorů vnímám jako důležitý moment pro celou akademickou obec i společnost. Je to uznání dlouhodobé vědecké a pedagogické práce, která posiluje kvalitu českého vysokého školství. Akademická excelence, k níž tito odborníci přispívají, je klíčová pro rozvoj vzdělané a demokratické společnosti,“ řekl pak ministr školství Mikuláš Bek.

Během slavnostního aktu v Karolinu převzalo jmenovací dekrety celkem 87 profesorek a profesorů. Níže prostřednictvím krátkých medailonků představujeme desítku osobností, které působí na Univerzitě Palackého. Novými profesorkami a profesory se mohou pochlubit fakulty přírodovědecká, lékařská, cyrilometodějská teologická, zdravotnických věd, právnická a filozofická.

 

LUCIE PLÍHALOVÁ

katedra chemické biologie PřF UP

 

obor Biologická chemie

návrh VR Mendelovy univerzity

Jako první z nově jmenovaných profesorů z přírodovědecké fakulty krátce představíme Lucii Plíhalovou, která od roku 2021 vede katedru chemické biologie a v předchozích letech se podílela také na vedení Univerzity Palackého v pozici prorektorky pro vědu a výzkum. „Získání profesorského titulu pro mě znamená nejen poctu, ale i příležitost k zamyšlení nad vlastní profesní cestou a tím, kým jsem se ve světě vědy a výzkumu stala,“ řekla. Ve své odborné práci se věnuje chemické biologii a organické syntéze purinových derivátů, především těch, které působí jako růstové regulátory – tzv. cytokininy. Jejím hlavním vědeckým zájmem je studium vztahu mezi chemickou strukturou těchto přírodních i nově navržených látek a jejich biologickým účinkem (tzv. S.A.R. – structure-activity relationship), zejména u rostlin. Vyvíjené sloučeniny nacházejí praktické využití v zemědělství, ochraně rostlin, kosmetice nebo medicíně, a to prostřednictvím technologického transferu.

Lucie Plíhalová je spoluautorkou více než 30 patentů a 6 užitných vzorů zaměřených na deriváty cytokininů používaných v  přípravcích k ošetření rostlin a několika dalších technologických řešení. Je autorkou 46 odborných impaktovaných publikací v oblastech chemie, biologie, biochemie, molekulární biologie a krystalografie, její H-index dosahuje hodnoty 19 a počet citací jejích prací dle databáze Web of Science (bez autocitací) činí 897. Lucii Plíhalovou a její práci jsme před nedávnem představili také v magazínu Žurnál, rozhovor s ní si můžete přečíst zde.

 

MARTIN KUBALA

katedra experimentální fyziky PřF UP

 

obor Biofyzika

návrh VR Jihočeské univerzity

Zejména strukturní biologii proteinů a rozvoji experimentálních technik v oblasti fluorescenční spektroskopie se odborně věnuje Martin Kubala, který byl jmenován profesorem na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Strukturní biologie proteinů je moderní disciplína, která se snaží pochopit fungování a interakce biologických makromolekul na základě znalosti struktury. V této oblasti byla v mých studiích největší pozornost věnována jednomu z nejvýznamnějších enzymů živočišného metabolismu, a sice sodno-draselné pumpě, která má za úkol udržovat membránový potenciál na plazmatické membráně a vytvářet gradient sodných iontů,“ přiblížil Martin Kubala. „Druhou linií výzkumných aktivit byl rozvoj experimentálních technik v oblasti fluorescenční spektroskopie. Využití fenoménu fluorescence nabízí nejen velké množství experimentálně měřitelných parametrů, ale též obrovskou citlivost. Z těchto důvodů a také proto, že měření je obvykle neinvazivní a nedestruktivní, jsou fluorescenční techniky hojně využívány při studiu biologických systémů.“

Martin Kubala je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Profesní zkušenosti získával ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR a MFF UK, než v roce 2005 nastoupil na katedru experimentální fyziky PřF UP. O pět let později zde úspěšně habilitoval. Absolvoval několik výzkumných stáží v zahraničí a podílel se jako řešitel či spoluřešitel na řadě projektů. Je autorem více než padesáti odborných publikací evidovaných ve Web of Science. Od roku 2018 působí jako děkan přírodovědecké fakulty. Je také zakladatelem projektu Badatel a programu Newton, jejichž cílem je podchycení a rozvoj potenciálu nadaných středoškolských studentů.

 

LIBOR MACHALA

katedra experimentální fyziky PřF UP

 

obor Aplikovaná fyzika

návrh VR Univerzity Palackého

Katedra experimentální fyziky PřF UP se může pochlubit ještě jedním novým profesorem, kterým je Libor Machala. Ten se ve svém výzkumu dlouhodobě věnuje přípravě a charakterizaci nanočástic a nanostrukturovaných tenkých vrstev na bázi oxidů železa a feritů. „Tyto nanomateriály byly úspěšně testovány zejména jako fotokatalyzátory pro dekompozici polutantů přítomných ve vodách (např. léčiva, pesticidy). Studované vlastnosti těchto materiálů (na makroskopické i atomární úrovni) byly dány do vztahu s účinností fotokatalytického odbourávání polutantů. Magnetické chování oxidů železa a feritů umožňuje jejich post procesní magnetickou separaci a recyklaci,“ podotkl vědec. Libor Machala se také ve svém výzkumu zabývá sloučeninami s vyšším valenčním stavem železa (zejména železany), které jsou využitelné jako moderní oxidační činidla.

Absolvent přírodovědecké fakulty habilitoval v roce 2010 s prací nazvanou Tepelné rozklady železo obsahujících sloučenin pohledem Mössbauerovy spektroskopie. Od stejného roku až do roku 2015 byl vedoucím výzkumného oddělení Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů a mezi lety 2013 až 2022 vedl katedru experimentální fyziky. Absolvoval několik výzkumných stáží v zahraničí a podílel se jako řešitel či spoluřešitel na řadě národních projektů. Je autorem více než osmdesáti odborných publikací evidovaných ve Web of Science.

 

KAREL BERKA

katedra fyzikální chemie PřF UP

 

obor Biomolekulární chemie
a strukturní biologie

návrh VR Masarykovy univerzity

Dalším olomouckým přírodovědcem, který dosáhl nejvyššího vědecko-pedagogického titulu, je Karel Berka z katedry fyzikální chemie. Ve své vědecké práci se věnuje modelování struktur proteinů a jejich interakce s nízkomolekulárními látkami a membránami. Modelování struktur využívá při počítačovém návrhu nových molekul pro návrh léčiv, agrochemikálií či lipozomálních nosičů pro dopravování léčiv do místa účinku.

Je zástupcem Univerzity Palackého v národní infrastruktuře ELIXIR CZ, kde byl zvolen zástupcem vedoucího českého uzlu panevropské bioinformatické infrastruktury ELIXIR. Založil a pravidelně organizuje mezinárodní workshop Advanced in silico drug design workshop a věnuje se i popularizaci vědy. V poslední době se zaměřuje především alphafoldologii, tedy využití strojového učení pro skládání struktury proteinů v biomedicínských aplikacích. Aktuálně se podílí  jako spoluřešitel na grantu GA ČR, který zkoumá vzájemné ovlivňování průniku léčiv membránami.

 

EVA KLÁSKOVÁ

Dětská klinika LF UP a FNOL

 

obor Kardiologie

návrh VR Univerzity Palackého

S Lékařskou fakultou UP a Fakultní nemocnicí Olomouc je celý profesní život spojena Eva Klásková, která po promoci začala působit na dětské klinice. V rámci pediatrie jí byly nejbližší dva obory, a sice intenzivní péče a dětská kardiologie, která nakonec převážila. Na klinice je v současnosti vedoucí lékařkou kardiologické ambulance, zároveň je členkou týmu Centra fetální medicíny FNOL. Jako lékařka se stará o dětské pacienty i mimo Olomouc, je primářkou dětského a novorozeneckého oddělení v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Odborně se dlouhodobě zabývá otázkou kardiovaskulárních komplikací u dívek a žen s Turnerovým syndromem a otázkám prenatální diagnostiky srdečních vad, což je téma, které chce nadále rozvíjet. Od roku 2019 se také podílí na vedení LF UP, a sice jako proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročníku.

„Za svůj největší úspěch považuji, že se mi po celou dobu daří propojovat vědecký výzkum s praktickým uplatněním v klinické praxi a v neposlední řadě i s výchovou nové generace lékařů. V rámci vedení lékařské fakulty se snažíme posouvat dál výuku mediků a jako proděkanku i lékařku mě moc těší oboustranná spolupráce se studenty a mladými lékaři,“ prozradila nově jmenovaná profesorka kardiologie s tím, že její odborný i akademický růst zásadním způsobem ovlivnily tři osobnosti olomoucké pediatrické školy – Jiří Vyhnálek, Jaroslav Wiedermann a Vladimír Mihál.

 

MILAN URBAN

Ústav molekulární a translační
medicíny LF UP a katedra organické
chemie PřF UP

 

obor Organická chemie

návrh VR Univerzity Palackého

Medicinální chemií přírodních látek, které vykazují protinádorové a neuroprotektivní účinky, se zabývá Milan Urban, který již od roku 2012 učí a bádá na Lékařské a Přírodovědecké fakultě UP, zapojen je i do aktivit Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Jak přiblížil, jeho primárním cílem je dovést zkoumané látky k potenciálnímu praktickému využití a zároveň detailně prostudovat mechanismus jejich působení na molekulární úrovni. Je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, cenné zkušenosti s mezioborovým výzkumem na rozhraní chemie a biologie získal během šestileté postdoktorské stáže na University of Colorado at Boulder v USA.

„Rád bych poděkoval všem kolegům a studentům, kteří mi poskytli zejména inspiraci, a oběma pracovištím, na kterých momentálně působím, za odbornou podporu a organizační zázemí,“ uvedl nově jmenovaný profesor a dodal: „Jsem přesvědčený, že výzkum a výuka by měly být úzce propojeny – proto v mé laboratoři vždy najdou místo studenti všech stupňů studia. V současnosti čelíme řadě výzev: mění se přístupy ke vzdělávání, stále častěji se diskutuje o krizi reprodukovatelnosti vědeckých výsledků a přichází i revoluční technologie, jako je umělá inteligence. Proto považuji za svou povinnost aktivně se podílet na profesním rozvoji nových generací vědců a připravovat je na tyto změny.“

 

Na návrh Vědecké rady UP byla jmenována profesorkou také Elena Nováková z Jesseniovy lékařské fakulty Univerzity Komenského ve slovenském Martině. Přednostka Ústavu mikrobiologie a imunologie je respektovanou osobností slovenské lékařské mikrobiologie, zaměřuje se především na hemofily a hemofilové infekce. Profesorské řízení, stejně jako dříve i řízení habilitační, absolvovala na Lékařské fakultě UP. S LF UP a Fakultní nemocnicí Olomouc je spjat také další nově jmenovaný profesor, oční chirurg Martin Šín, který více než deset let působil na Oční klinice LF UP a FNOL a i jako přednosta Oční kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice Praha je s olomouckými kolegy v kontaktu. Specializuje se na kataraktovou chirurgii a refrakční operace nitroočních čoček. Jmenován byl na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy. 

 

PETRA POTMĚŠILOVÁ

katedra křesťanské výchovy CMTF UP

 

obor Speciální pedagogika

návrh VR Univerzity Palackého

Jak lze prostřednictvím výtvarné kreativity rozvíjet myšlení a komunikaci u jedinců se sluchovým postižením, to je problematika, na kterou se odborně zejména zaměřuje Petra Potměšilová, vedoucí katedry křesťanské výchovy CMTF UP, externě vyučující také na Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Speciální pedagogiku vystudovala na Univerzitě Karlově, později absolvovala i psychologii na FF UP. Učila na střední škole pro sluchově postižené, na UP působí od roku 2009. V současnosti je též místopředsedkyní Akademického senátu CMTF UP.

„Úspěšné profesorské řízení vnímám jako milník, který mi umožňuje více se zaměřit na věci, které bych mohla dělat – ráda bych se zaměřila na hlubší spolupráci s kolegy, na podporu v jejich akademickém růstu. Zároveň to není jen osobní úspěch, ale také poděkování CMTF UP, která mi umožnila vědecky růst a dala mi prostor realizovat mé vědecké cíle. Také bych chtěla poděkovat všem učitelům, kteří mě na cestě k profesorskému řízení usměrňovali,“ uvedla s tím, že by se dále chtěla věnovat osvětě a bourání předsudků. „Ráda bych, aby společnost přijímala lidi s postižením jako rovnocenné. Jedná se o lidi, kteří dostali do vínku karty života rozdané jinak, ale pokud jim pomůžeme s těmito kartami hrát, mají šanci vyhrávat.“

 

ELENA GURKOVÁ

Ústav ošetřovatelství FZV UP

 

obor Ošetřovatelství

návrh VR Jihočeské univerzity

Absolventka Jesseniovy lékařské fakulty v Martině působila v rámci své pedagogické a výzkumné činnosti na pracovištích v České republice, Slovensku a Polsku. Je autorkou řady publikací a účastnila se více než dvaceti projektů. V současnosti je proděkankou pro vnější vztahy, rozvoj a marketing na Fakultě zdravotnických oborů Prešovské univerzity, je rovněž členkou Ústavu ošetřovatelství Fakulty zdravotnických věd UP. Ve své vědecké práci se zaměřuje na tři vzájemně propojené oblasti: bezpečnost pacienta a kvalitu ošetřovatelské péče, pohled pacientů na jejich zdraví, léčbu a dopad nemoci na kvalitu života a dále na vzdělávání sester v klinickém prostředí. 

Dosažení profesorského titulu na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vnímá jako závazek k dalšímu rozvoji a hlubšímu propojení vzdělávání a výzkumu v oblasti zdravotnických věd i v profesi sester. „Za jednu z hlavních profesních výzev považuji pokračování v rozpracovaných projektech zaměřených na tvorbu a hodnocení efektivity strukturovaných psychoedukačních programů podporujících self-management chronických onemocnění, které jsou vědecky podložené a efektivní, ale zároveň citlivě reagují na individuální zkušenosti pacientů. V současné době se zaměřuji na specifické potřeby mladých dospělých, kteří prodělali ischemickou cévní mozkovou příhodu,“ přiblížila Elena Gurková.

 

VÁCLAV STEHLÍK

katedra mezinárodního a evropského
práva PF UP

 

obor Právo Evropské unie

návrh VR Univerzity Karlovy

Václav Stehlík je historicky prvním absolventem obnovené Právnické fakulty UP, který dosáhl titulu profesor. Ve své odborné činnosti se zaměřuje na různorodé aspekty práva EU, ať se jedná o evropské ústavní právo, soudní systém EU, vnitřní trh EU, unijní vnější vztahy či unijní regulaci migračního práva. Na Právnické fakultě UP působí nepřetržitě od své promoce v roce 2000. V letech 2014–2020 vedl katedru mezinárodního a evropského práva, dlouhodobě byl členem Akademického senátu PF UP. Od roku 2020 stojí v čele fakulty jako její děkan. V roce 2009 ho Jednota českých právníků ocenila bronzovou medailí Antonína Randy za přínos právní vědě.

„Jmenování profesorem vnímám jako úspěch celé katedry a jsem vděčný všem spolupracovníkům, se kterými mám tu čest téměř čtvrtstoletí spolupracovat,“ uvedl Václav Stehlík. Podle něj je to z významné části úspěch sdílený a svým způsobem odráží zralost oboru. Profesura by měla sloužit dalšímu rozvoji pracoviště, podpořit grantovou činnost i profesní růst dalších členů katedry. „Pro mě osobně je jmenování i závazek pro další práci, ať už vědeckou, a zejména pedagogickou. V následujícím období chci pokračovat především v práci s doktorandy, dokončení aktuálně běžících grantů a aktualizaci učebních textů,“ dodal.

 

DAVID UHER

katedra asijských studií FF UP

 

obor Obecná a diachronní lingvistika

návrh VR Masarykovy univerzity

David Uher z katedry asijských studií se věnuje dějinám čínské lingvistiky, zejména pak grammatologie, tj. vědy o písmu. Zajímá se o fonologický systém čínštiny, jmenovitě o to, jak se moderní čínština, původně tónový jazyk, transformuje v jazyk s melodickým přízvukem. Zabývá se i překladem textů z klasické čínštiny do češtiny, přičemž jej zajímají především nejstarší sbírky čínských povídek a konfuciánská literatura. 

„V nejobecnější rovině bych si přál, aby byl akademický svět více závislý na datech a méně na emocích. Rád bych prospěl svému oboru bořením dávných mýtů, které v současnosti mají jen minimální platnost. Své fakultě pak trvalým akcentem na to, že jsem český vědec, vychovaný zejména v českém prostředí, a že mým mateřským jazykem je čeština. Své univerzitě bych rád přispěl v tom smyslu, že jediným pracovištěm, které v současné době v České republice zaštiťuje habilitační a jmenovací řízení v orientalistických oborech souvisejících s Dálným východem, je FF UK v Praze. Myslím si, že takový monopol není pro ČR zdravý, a rád bych proto u nás v Olomouci vytvořil druhé takové centrum. Ve vztahu k celé společnosti bych chtěl přispět k nastolení harmonie vztahů mezi naší vlastí a Čínou: nemusíme se mít rádi, ale neměli bychom kvůli tomu přestat spolu komunikovat. Ve vztahu k zahraničí bych se v budoucnosti rád věnoval dálněvýchodním studiím našich nejbližších sousedů: Slovenska, Polska a Maďarska,“ uvedl.

 

Medailonky připravili Šárka Chovancová, Martin Višňa, Lenka Peřinová, David Kresta, Eva Hrudníková a Milada Křížková Hronová.

Speciálního výcviku zaměřeného na přežití v náročných přírodních a krizových podmínkách ve vojenském prostoru Libavá se zúčastnilo v rámci předmětu Terenní výcvik – základy kurzu přežití jedenáct studentů a šest vyučujících z katedry rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty. Šestadvacetihodinový kurz vedla 91. skupina informačního boje Armády ČR. Hlavním cílem bylo posílit fyzickou i psychickou odolnost účastníků a podpořit jejich osobní rozvoj.

„Absolvování kurzu pro mě bylo skutečně výjimečným zážitkem. Mohla jsem si díky němu otestovat své limity a reagovat na situace, které byly často nečekané a náročné. Kurz zaměřený na zvládnutí krizových situací byl skvěle vedený. Odnáším si nejen cenné zkušenosti, které využiji i v běžném životě, ale i pocit sebedůvěry a zkušenosti, že síla týmové práce dokáže posunout hranice toho, co je možné zvládnout,“ uvedla Paula Šupalová, studentka oboru Mezinárodní rozvojová a environmentální studia.

Studenti a vyučující absolvovali pod vedením armádního instruktora intenzivní výcvik, ve kterém si vyzkoušeli, jak zvládat situace v neznámém prostředí a bez signálu mobilního telefonu. Museli řešit okolnosti spojené s únosem, získávat a upravovat vodu i potravu v izolaci, improvizovat při rozdělávání ohně a poskytování první pomoci. „Výcvik byl veden s důrazem na individuální přístup a bezpečnost, přičemž vojáci využili své zkušenosti z vojenských cvičení a zahraničních operací. Snažili jsme se předat studentům nejen teoretické znalosti, ale především praktické dovednosti pro krizové situace,“ doplnil kapitán Josef Mikláš z Armády ČR.

Kurz nazvaný Terenní výcvik – základy kurzu přežití pořádala katedra rozvojových a environmentálních studií ve spolupráci s Armádou ČR poprvé. „Do studijního plánu jsme se rozhodli tento kurz zařadit hlavně kvůli tomu, že naši studenti velmi často vyjíždějí do zemí, kde se mnohdy dostávají do náročných situací, daleko za svoji komfortní zónu. Kurz byl koncipován tak, aby si studenti mohli vyzkoušet své reakce právě v těchto situacích. Budeme ho pořádat i v dalších letech," dodala Eva Žwaková z katedry rozvojových a environmentálních studií, která se kurzu rovněž zúčastnila.

Speciálního výcviku zaměřeného na přežití v náročných přírodních a krizových podmínkách ve vojenském prostoru Libavá se zúčastnilo v rámci předmětu Terenní výcvik – základy kurzu přežití jedenáct studentů a šest vyučujících z katedry rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty. Šestadvacetihodinový kurz vedla 91. skupina informačního boje Armády ČR. Hlavním cílem bylo posílit fyzickou i psychickou odolnost účastníků a podpořit jejich osobní rozvoj.

„Absolvování kurzu pro mě bylo skutečně výjimečným zážitkem. Mohla jsem si díky němu otestovat své limity a reagovat na situace, které byly často nečekané a náročné. Kurz zaměřený na zvládnutí krizových situací byl skvěle vedený. Odnáším si nejen cenné zkušenosti, které využiji i v běžném životě, ale i pocit sebedůvěry a zkušenosti, že síla týmové práce dokáže posunout hranice toho, co je možné zvládnout,“ uvedla Paula Šupalová, studentka oboru Mezinárodní rozvojová a environmentální studia.

Studenti a vyučující absolvovali pod vedením armádního instruktora intenzivní výcvik, ve kterém si vyzkoušeli, jak zvládat situace v neznámém prostředí a bez signálu mobilního telefonu. Museli řešit okolnosti spojené s únosem, získávat a upravovat vodu i potravu v izolaci, improvizovat při rozdělávání ohně a poskytování první pomoci. „Výcvik byl veden s důrazem na individuální přístup a bezpečnost, přičemž vojáci využili své zkušenosti z vojenských cvičení a zahraničních operací. Snažili jsme se předat studentům nejen teoretické znalosti, ale především praktické dovednosti pro krizové situace,“ doplnil kapitán Josef Mikláš z Armády ČR.

Kurz nazvaný Terenní výcvik – základy kurzu přežití pořádala katedra rozvojových a environmentálních studií ve spolupráci s Armádou ČR poprvé. „Do studijního plánu jsme se rozhodli tento kurz zařadit hlavně kvůli tomu, že naši studenti velmi často vyjíždějí do zemí, kde se mnohdy dostávají do náročných situací, daleko za svoji komfortní zónu. Kurz byl koncipován tak, aby si studenti mohli vyzkoušet své reakce právě v těchto situacích. Budeme ho pořádat i v dalších letech," dodala Eva Žwaková z katedry rozvojových a environmentálních studií, která se kurzu rovněž zúčastnila.

Univerzita Palackého se letos opět aktivně zapojila do největší světové konference zaměřené na internacionalizaci ve vysokoškolském vzdělávání – NAFSA, která se tentokrát konala v kalifornském San Diegu. Na deset tisíc odborníků z více než stovky zemí zde sdílelo zkušenosti a navazovalo nové kontakty v oblasti mezinárodního vzdělávání.

UP byla součástí společného stánku Study in Czechia, který tradičně organizuje Dům zahraniční spolupráce a zajišťuje reprezentaci českého vysokoškolského sektoru na globální úrovni. Na letošním ročníku však měla Univerzita Palackého i výrazné programové zastoupení.

Vedoucí Oddělení pro partnerství UP Tereza Kalousková na konferenci vystoupila s odborným příspěvkem v rámci workshopu The Impact of Geopolitical Factors on the International Student Experience. „Společně s kolegy z University of Michigan, Washington University in St. Louis a Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnavě jsme diskutovali o tom, jak současné geopolitické události ovlivňují studijní zkušenost zahraničních studentů. Cílem workshopu bylo identifikovat a porozumět akademickým, ekonomickým, osobním, právním a sociálním výzvám, kterým čelí zahraniční studenti v důsledku geopolitických konfliktů, jako jsou například války, vymezit klíčové aktéry na univerzitní půdě, kteří mohou studentům v krizových situacích pomoci, jako jsou mezinárodní oddělení, koleje, psychologické poradny nebo právní podpora. Současně bylo naším cílem i navrhnout konkrétní opatření, strategie a iniciativy na úrovni jednotlivce i instituce pro podporu studentů v obtížných situacích a vytvořit ucelený akční plán, který by pomohl vysokým školám lépe reagovat na podobné situace v budoucnu,“ uvedla Tereza Kalousková.

Jak připomenula, UP se na této akci prezentovala poprvé. „Účast Univerzity Palackého na tomto významném fóru nejen posílila její postavení mezi světovými univerzitami, ale zároveň přispěla k dalšímu rozvoji podpory zahraničních studentů v rámci akademické sféry,“ dodala Tereza Kalousková.

Univerzita Palackého se letos opět aktivně zapojila do největší světové konference zaměřené na internacionalizaci ve vysokoškolském vzdělávání – NAFSA, která se tentokrát konala v kalifornském San Diegu. Na deset tisíc odborníků z více než stovky zemí zde sdílelo zkušenosti a navazovalo nové kontakty v oblasti mezinárodního vzdělávání.

UP byla součástí společného stánku Study in Czechia, který tradičně organizuje Dům zahraniční spolupráce a zajišťuje reprezentaci českého vysokoškolského sektoru na globální úrovni. Na letošním ročníku však měla Univerzita Palackého i výrazné programové zastoupení.

Vedoucí Oddělení pro partnerství UP Tereza Kalousková na konferenci vystoupila s odborným příspěvkem v rámci workshopu The Impact of Geopolitical Factors on the International Student Experience. „Společně s kolegy z University of Michigan, Washington University in St. Louis a Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnavě jsme diskutovali o tom, jak současné geopolitické události ovlivňují studijní zkušenost zahraničních studentů. Cílem workshopu bylo identifikovat a porozumět akademickým, ekonomickým, osobním, právním a sociálním výzvám, kterým čelí zahraniční studenti v důsledku geopolitických konfliktů, jako jsou například války, vymezit klíčové aktéry na univerzitní půdě, kteří mohou studentům v krizových situacích pomoci, jako jsou mezinárodní oddělení, koleje, psychologické poradny nebo právní podpora. Současně bylo naším cílem i navrhnout konkrétní opatření, strategie a iniciativy na úrovni jednotlivce i instituce pro podporu studentů v obtížných situacích a vytvořit ucelený akční plán, který by pomohl vysokým školám lépe reagovat na podobné situace v budoucnu,“ uvedla Tereza Kalousková.

Jak připomenula, UP se na této akci prezentovala poprvé. „Účast Univerzity Palackého na tomto významném fóru nejen posílila její postavení mezi světovými univerzitami, ale zároveň přispěla k dalšímu rozvoji podpory zahraničních studentů v rámci akademické sféry,“ dodala Tereza Kalousková.

Něco nového se dozvědět, pobavit se se svými vrstevníky a trošku se i protáhnout – tak jednoduše je možné shrnout náplň třídenního poznávacího kurzu, který pro zájemce připravila v Uherském Hradišti Univerzita třetího věku UP (U3V).

U3V připravuje pro seniory nejrůznější edukační aktivity – od klasických forem vzdělávání přes aktivizační programy zaměřené na zdravý životní styl ve vyšším věku až po různé animační aktivity. Kromě toho, že se tak její frekventanti seznamují s novými poznatky z různých vědních oborů a aktivně využívají volný čas, mají díky U3V možnost se také společensky realizovat. Potkávají a poznávají nové lidi a sdílejí společné zážitky. A právě tuto socializační rovinu zcela naplňují pobytové kurzy.

„Letos jsme tento kurz pořádali třetím rokem. Poprvé i s mezinárodním přesahem. V Uherském Hradišti se totiž setkali účastníci naší U3V se svými kolegy z Polska, z U3V z Tarnowskie Góry, kteří se k nám připojili v rámci programu Erasmus+,“ řekla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce.

Na jižní Moravě se tak potkala zhruba dvacítka seniorů z Česka s desítkou vrstevníků našich severních sousedů. Měli nabitý program. Lektoři pro ně připravili teambuildingové aktivity, seznámení se s historií a kulturou regionu, výtvarné workshopy, v rámci muzikoterapie došlo i na hudbu a nechyběl samozřejmě zdravý pohyb v lekcích jógy. A k tomu mohli všichni zažít i trošku studentské atmosféry, protože zázemí jim poskytla uherskohradišťská Fakulta logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. K dispozici tak měli koleje, menzu i učebny školy.

„Nálada byla výborná, myslím, že si pobyt všichni užili naplno. Jsem ráda, že podobné aktivity můžeme v rámci Univerzity třetího věku také realizovat. Ukazujeme tak, že i lidé vyššího věku se chtějí potkávat, zažívat nové věci, navazovat nová přátelství. Že mají odvahu a chuť zkoušet nepoznané,“ dodala Klára Tesaříková Čermáková.

Univerzita třetího věku při Univerzitě Palackého v Olomouci je nejstarší univerzitou svého druhu v naší republice, vznikla již v roce 1986 jako první v tehdejším Československu. Postupně se stala nedílnou součástí vzdělávacích, vědeckovýzkumných a společensko-kulturních aktivit Univerzity Palackého. Na U3V při UP probíhají dvouleté specializované běhy, jednoleté odborné programy a jednosemestrální programy (bližší informace naleznete v sekci Informace o studiu). Harmonogram U3V se řídí harmonogramem akademického roku (bližší informace naleznete v sekci Rozvrhy). Vyučujícími na U3V jsou profesoři, docenti, odborní asistenti a lektoři Univerzity Palackého v Olomouci a také významní odborníci z praxe (bližší informace naleznete v sekci Náležitosti studia a Nabídka studia).

Něco nového se dozvědět, pobavit se se svými vrstevníky a trošku se i protáhnout – tak jednoduše je možné shrnout náplň třídenního poznávacího kurzu, který pro zájemce připravila v Uherském Hradišti Univerzita třetího věku UP (U3V).

U3V připravuje pro seniory nejrůznější edukační aktivity – od klasických forem vzdělávání přes aktivizační programy zaměřené na zdravý životní styl ve vyšším věku až po různé animační aktivity. Kromě toho, že se tak její frekventanti seznamují s novými poznatky z různých vědních oborů a aktivně využívají volný čas, mají díky U3V možnost se také společensky realizovat. Potkávají a poznávají nové lidi a sdílejí společné zážitky. A právě tuto socializační rovinu zcela naplňují pobytové kurzy.

„Letos jsme tento kurz pořádali třetím rokem. Poprvé i s mezinárodním přesahem. V Uherském Hradišti se totiž setkali účastníci naší U3V se svými kolegy z Polska, z U3V z Tarnowskie Góry, kteří se k nám připojili v rámci programu Erasmus+,“ řekla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce.

Na jižní Moravě se tak potkala zhruba dvacítka seniorů z Česka s desítkou vrstevníků našich severních sousedů. Měli nabitý program. Lektoři pro ně připravili teambuildingové aktivity, seznámení se s historií a kulturou regionu, výtvarné workshopy, v rámci muzikoterapie došlo i na hudbu a nechyběl samozřejmě zdravý pohyb v lekcích jógy. A k tomu mohli všichni zažít i trošku studentské atmosféry, protože zázemí jim poskytla uherskohradišťská Fakulta logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. K dispozici tak měli koleje, menzu i učebny školy.

„Nálada byla výborná, myslím, že si pobyt všichni užili naplno. Jsem ráda, že podobné aktivity můžeme v rámci Univerzity třetího věku také realizovat. Ukazujeme tak, že i lidé vyššího věku se chtějí potkávat, zažívat nové věci, navazovat nová přátelství. Že mají odvahu a chuť zkoušet nepoznané,“ dodala Klára Tesaříková Čermáková.

Univerzita třetího věku při Univerzitě Palackého v Olomouci je nejstarší univerzitou svého druhu v naší republice, vznikla již v roce 1986 jako první v tehdejším Československu. Postupně se stala nedílnou součástí vzdělávacích, vědeckovýzkumných a společensko-kulturních aktivit Univerzity Palackého. Na U3V při UP probíhají dvouleté specializované běhy, jednoleté odborné programy a jednosemestrální programy (bližší informace naleznete v sekci Informace o studiu). Harmonogram U3V se řídí harmonogramem akademického roku (bližší informace naleznete v sekci Rozvrhy). Vyučujícími na U3V jsou profesoři, docenti, odborní asistenti a lektoři Univerzity Palackého v Olomouci a také významní odborníci z praxe (bližší informace naleznete v sekci Náležitosti studia a Nabídka studia).

Vítězem letošní Podnikavé hlavy se stal digitální včelařský zápisník Beentry, na druhé pozici se umístil projekt Vitiligo Club budující komunitu pro lidi se ztrátou pigmentu a třetí příčku obsadila studentka Univerzity Palackého s nápadem na vybudování bezbariérového a inkluzivního hotelu Adam v Jeseníkách. Slavnostní finále soutěže, kterou už pošestnácté uspořádal Vědeckotechnický park UP, proběhlo v prostorách Element Coworkingu.

Soutěž Podnikavá hlava každoročně hledá nejlepší podnikatelské nápady, s nimiž přicházejí studenti UP i širší veřejnost z Olomouckého kraje. Z více než dvou desítek přihlášených projektů postoupilo deset nejlepších do finále. O vítězích rozhodla odborná porota. Za vítězným projektem Beentry stojí tým tří programátorů a nadšených včelařů, kterým na trhu chyběl efektivní nástroj ke sledování stavu včelstev. Vytvořili proto mobilní a webovou aplikaci využívající umělou inteligenci, která sbírá data a podporuje včelařský ekosystém. „Aplikace umožňuje zadávat data přímo na včelnici i bez připojení k internetu a ovládání je uzpůsobeno pro práci v rukavicích. To zajišťuje, že včelař může okamžitě zaznamenat důležité informace při práci se včelami, aniž by musel později vše dopisovat ručně,“ komentoval vítězný nápad Vít Zaoral, absolvent UP a jeden ze zakladatelů aplikace Beentry.

V porotě usedli Petr Suchomel z VTP UP, za společnost EY, hlavního partnera soutěže, Petra Přibylová a Kateřina Dedková, regionální manažerka agentury CzechInvest pro Olomoucký kraj Pavlína Slepičková, mentorka Vladislava Závrská z Inovačního centra Olomouckého kraje a zakladatel CEO agentury Arrow Marketing David Šipka. „V EY oceňujeme odvahu mladých lidí měnit svět kolem sebe prostřednictvím inovací a podnikavosti. Podnikatelské ambice se často začínají rozvíjet už v raném věku a mnohé zralé nápady přicházejí právě v průběhu studentských let. Projekty, které jsme měli možnost vidět, dokazují, že silné myšlenky s celospolečenským přesahem vznikají i v regionálním prostředí. Vnímáme tuto soutěž jako součást podpory mladého podnikání. Také v rámci naší soutěže EY Podnikatel roku vyhlašujeme cenu EY Začínající podnikatel roku,“ shodly se Kateřina Dedková a Petra Přibylová z brněnské pobočky společnosti EY.

Druhý vítězný nápad s názvem Vitiligo Club reaguje na doposud v České republice chybějící podporu lidí s autoimunitním onemocněním vitiligo. „S vitiligem se na světě potýká až 160 milionů lidí a je potřeba šířit osvětu a netabuizovat téma pigmentových skvrn, které se na těle mohou objevit kdykoliv v průběhu života,“ vysvětluje autorka iniciativy Monika Kopčilová, která plánuje pořádat k tématu workshopy a vydávat podcast.

Třetí místo a zároveň ocenění UP Business Talent si odnesla Alena Krejčí, studentka Fakulty tělesné kultury UP. Její podnikatelský záměr spočívá ve vybudování bezbariérového centra pro osoby se specifickými potřebami. Motivací k realizaci projektu je pro studentku rodinná zkušenost a příležitost užívat si volnočasové aktivity – jako třeba jízdu na monoski – se sestrou po mozkové obrně. „Možnost svézt ji na svahu, vidět její úsměv a sdílet tyto okamžiky s celou naší rodinou na horách, to je pro mě k nezaplacení. Věřím, že výstavba hotelu Adam a zprostředkování volnočasových aktivit pro osoby se specifickými potřebami umožní tento zážitek i dalším pečujícím rodinám,“ dodala studentka.

Vyhlášení vítězů a předání cen proběhlo za přítomnosti rektora UP Michaela Kohajdy, náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka a primátora statutárního města Olomouce Miroslava Žbánka. Vítězný projekt získal finanční odměnu 50 000 Kč, roční pronájem místa v Element Coworkingu, možnost konzultací a mentoringu a limonádový box od lokální značky Bohemsca. Soutěž byla realizována a za podpory statutárního města Olomouce.

Vítězem letošní Podnikavé hlavy se stal digitální včelařský zápisník Beentry, na druhé pozici se umístil projekt Vitiligo Club budující komunitu pro lidi se ztrátou pigmentu a třetí příčku obsadila studentka Univerzity Palackého s nápadem na vybudování bezbariérového a inkluzivního hotelu Adam v Jeseníkách. Slavnostní finále soutěže, kterou už pošestnácté uspořádal Vědeckotechnický park UP, proběhlo v prostorách Element Coworkingu.

Soutěž Podnikavá hlava každoročně hledá nejlepší podnikatelské nápady, s nimiž přicházejí studenti UP i širší veřejnost z Olomouckého kraje. Z více než dvou desítek přihlášených projektů postoupilo deset nejlepších do finále. O vítězích rozhodla odborná porota. Za vítězným projektem Beentry stojí tým tří programátorů a nadšených včelařů, kterým na trhu chyběl efektivní nástroj ke sledování stavu včelstev. Vytvořili proto mobilní a webovou aplikaci využívající umělou inteligenci, která sbírá data a podporuje včelařský ekosystém. „Aplikace umožňuje zadávat data přímo na včelnici i bez připojení k internetu a ovládání je uzpůsobeno pro práci v rukavicích. To zajišťuje, že včelař může okamžitě zaznamenat důležité informace při práci se včelami, aniž by musel později vše dopisovat ručně,“ komentoval vítězný nápad Vít Zaoral, absolvent UP a jeden ze zakladatelů aplikace Beentry.

V porotě usedli Petr Suchomel z VTP UP, za společnost EY, hlavního partnera soutěže, Petra Přibylová a Kateřina Dedková, regionální manažerka agentury CzechInvest pro Olomoucký kraj Pavlína Slepičková, mentorka Vladislava Závrská z Inovačního centra Olomouckého kraje a zakladatel CEO agentury Arrow Marketing David Šipka. „V EY oceňujeme odvahu mladých lidí měnit svět kolem sebe prostřednictvím inovací a podnikavosti. Podnikatelské ambice se často začínají rozvíjet už v raném věku a mnohé zralé nápady přicházejí právě v průběhu studentských let. Projekty, které jsme měli možnost vidět, dokazují, že silné myšlenky s celospolečenským přesahem vznikají i v regionálním prostředí. Vnímáme tuto soutěž jako součást podpory mladého podnikání. Také v rámci naší soutěže EY Podnikatel roku vyhlašujeme cenu EY Začínající podnikatel roku,“ shodly se Kateřina Dedková a Petra Přibylová z brněnské pobočky společnosti EY.

Druhý vítězný nápad s názvem Vitiligo Club reaguje na doposud v České republice chybějící podporu lidí s autoimunitním onemocněním vitiligo. „S vitiligem se na světě potýká až 160 milionů lidí a je potřeba šířit osvětu a netabuizovat téma pigmentových skvrn, které se na těle mohou objevit kdykoliv v průběhu života,“ vysvětluje autorka iniciativy Monika Kopčilová, která plánuje pořádat k tématu workshopy a vydávat podcast.

Třetí místo a zároveň ocenění UP Business Talent si odnesla Alena Krejčí, studentka Fakulty tělesné kultury UP. Její podnikatelský záměr spočívá ve vybudování bezbariérového centra pro osoby se specifickými potřebami. Motivací k realizaci projektu je pro studentku rodinná zkušenost a příležitost užívat si volnočasové aktivity – jako třeba jízdu na monoski – se sestrou po mozkové obrně. „Možnost svézt ji na svahu, vidět její úsměv a sdílet tyto okamžiky s celou naší rodinou na horách, to je pro mě k nezaplacení. Věřím, že výstavba hotelu Adam a zprostředkování volnočasových aktivit pro osoby se specifickými potřebami umožní tento zážitek i dalším pečujícím rodinám,“ dodala studentka.

Vyhlášení vítězů a předání cen proběhlo za přítomnosti rektora UP Michaela Kohajdy, náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka a primátora statutárního města Olomouce Miroslava Žbánka. Vítězný projekt získal finanční odměnu 50 000 Kč, roční pronájem místa v Element Coworkingu, možnost konzultací a mentoringu a limonádový box od lokální značky Bohemsca. Soutěž byla realizována a za podpory statutárního města Olomouce.

Třítýdenní a ušitá na míru americkým studentům práv ze dvou partnerských univerzit. Taková byla speciální letní škola, kterou připravila právnická fakulta. Šlo o premiérový ročník. Organizátoři jej zaměřili na problematiku lidských práv.

„Podobnou letní školu jsme doposud nepořádali. Byla to pro nás výzva. Výjimečná byla v mnoha ohledech: délkou, obsahem nebo spoluprací s vybranými univerzitami,“ řekl Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti PF UP. Program fakulta připravila pro studenty dvou partnerských univerzit – University of Illinois Chicago a University of Nebraska-Lincoln. V případě Chicaga fakulta stavěla hlavně na osobnosti profesora Michaela Senga, který už přes třicet let spolupracuje s českými vysokými školami. U Nebrasky využila skutečnosti, že tato univerzita je strategickým partnerem UP již řadu let. „Americkým univerzitám se podařilo program – letní školu, která vznikla na náš návrh – akreditovat. Je tedy součástí jejich studijních plánů. Američtí studenti za úspěšné absolvování získají kredity započitatelné do jejich studia,“ vysvětlil Martin Faix.

Při výběru zaměření letní školy hrál roli přínos pro americké studenty, univerzálnost tématu a možnost vzájemně sdílet a porovnávat české a americké právní úhly pohledu. „I z těchto důvodů jsme zvolili problematiku lidských práv, které zahrnuje velké množství zajímavých podtémat. Americké kolegy například zajímalo téma romské menšiny,“ řekl Martin Faix.

Třítýdenní program kombinoval výuku s odbornými exkurzemi a doprovodnou společenskou částí. Do výuky se v roli lektorů zapojili akademici ze všech tří univerzit – Maxim Tomoszek z PF UP, Danielle Jefferis z University of Nebraska-Lincoln a zmiňovaný Michael Seng z University of Illinois Chicago. „Chtěli jsme, aby účastníci letní školy poznali právo i po praktické stránce a z různých úhlů pohledů. Tomu odpovídala skladba odborných exkurzí. Podívali se například do Poslanecké sněmovny, na Ústavní soud, do Kanceláře veřejného ochránce práv nebo do advokátní kanceláře Arrows. Speciální program si pro ně připravilo Krajské ředitelství policie ČR,“ vyjmenoval Martin Faix.

Prvního ročníku, který se uskutečnil ve dnech 12. až 30. května, se účastnilo dvanáct amerických studentů. „Na první ročník byla obsazenost slušná. Tím, že máme program akreditovaný, se budeme snažit jej opakovat. Příští rok budeme chtít zvýšit počet účastníků a zapojit i naše studenty,“ řekl Martin Faix. S tím, že by tento model fakulta ráda využila jako vzor pro další partnerské univerzity. V tuto chvíli již návrh letní školy ušité na míru leží na vedení indické O.P. Jindal Global University. „Ve spolupráci s naší katedrou politologie a společenských věd jsme upravili program. Zaměřili jsme ho na střední Evropu, její cesty k demokracii a k otázkám Evropské unie. Nyní čekáme na vyjádření indických kolegů,“ dodal Martin Faix.

Pořádáním tohoto typu letních škol se fakultě daří naplňovat dlouhodobé záměry v oblasti internacionalizace a zvyšovat mezinárodní prestiž.

Letní škola očima Anthonyho Millera, studenta University of Illinois Chicago

Třítýdenní a ušitá na míru americkým studentům práv ze dvou partnerských univerzit. Taková byla speciální letní škola, kterou připravila právnická fakulta. Šlo o premiérový ročník. Organizátoři jej zaměřili na problematiku lidských práv.

„Podobnou letní školu jsme doposud nepořádali. Byla to pro nás výzva. Výjimečná byla v mnoha ohledech: délkou, obsahem nebo spoluprací s vybranými univerzitami,“ řekl Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti PF UP. Program fakulta připravila pro studenty dvou partnerských univerzit – University of Illinois Chicago a University of Nebraska-Lincoln. V případě Chicaga fakulta stavěla hlavně na osobnosti profesora Michaela Senga, který už přes třicet let spolupracuje s českými vysokými školami. U Nebrasky využila skutečnosti, že tato univerzita je strategickým partnerem UP již řadu let. „Americkým univerzitám se podařilo program – letní školu, která vznikla na náš návrh – akreditovat. Je tedy součástí jejich studijních plánů. Američtí studenti za úspěšné absolvování získají kredity započitatelné do jejich studia,“ vysvětlil Martin Faix.

Při výběru zaměření letní školy hrál roli přínos pro americké studenty, univerzálnost tématu a možnost vzájemně sdílet a porovnávat české a americké právní úhly pohledu. „I z těchto důvodů jsme zvolili problematiku lidských práv, které zahrnuje velké množství zajímavých podtémat. Americké kolegy například zajímalo téma romské menšiny,“ řekl Martin Faix.

Třítýdenní program kombinoval výuku s odbornými exkurzemi a doprovodnou společenskou částí. Do výuky se v roli lektorů zapojili akademici ze všech tří univerzit – Maxim Tomoszek z PF UP, Danielle Jefferis z University of Nebraska-Lincoln a zmiňovaný Michael Seng z University of Illinois Chicago. „Chtěli jsme, aby účastníci letní školy poznali právo i po praktické stránce a z různých úhlů pohledů. Tomu odpovídala skladba odborných exkurzí. Podívali se například do Poslanecké sněmovny, na Ústavní soud, do Kanceláře veřejného ochránce práv nebo do advokátní kanceláře Arrows. Speciální program si pro ně připravilo Krajské ředitelství policie ČR,“ vyjmenoval Martin Faix.

Prvního ročníku, který se uskutečnil ve dnech 12. až 30. května, se účastnilo dvanáct amerických studentů. „Na první ročník byla obsazenost slušná. Tím, že máme program akreditovaný, se budeme snažit jej opakovat. Příští rok budeme chtít zvýšit počet účastníků a zapojit i naše studenty,“ řekl Martin Faix. S tím, že by tento model fakulta ráda využila jako vzor pro další partnerské univerzity. V tuto chvíli již návrh letní školy ušité na míru leží na vedení indické O.P. Jindal Global University. „Ve spolupráci s naší katedrou politologie a společenských věd jsme upravili program. Zaměřili jsme ho na střední Evropu, její cesty k demokracii a k otázkám Evropské unie. Nyní čekáme na vyjádření indických kolegů,“ dodal Martin Faix.

Pořádáním tohoto typu letních škol se fakultě daří naplňovat dlouhodobé záměry v oblasti internacionalizace a zvyšovat mezinárodní prestiž.

Letní škola očima Anthonyho Millera, studenta University of Illinois Chicago

Metodický pokyn rektora k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací, nová členská základna Rady pro vnitřní hodnocení univerzity a mimo jiné i novely několika univerzitních předpisů byly tématem červnového jednání Akademického senátu Univerzity Palackého.

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda vydal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na Univerzitě Palackého pro rozpočtové období kalendářního roku 2025. Příslušný dokument představil na červnovém jednání Akademického senátu UP. Uvedl, že ho vydal po poradě s děkany jednotlivých fakult UP, v souladu s novelou vysokoškolského zákona, která tento postup umožňuje, a s cílem zrychlit tvorbu rozpočtu na Univerzitě Palackého. AS UP v této souvislosti debatoval o nastalé situaci, především o tom, že stávající vnitřní předpisy univerzity (Statut UP, Jednací řád AS UP a Řád normotvorby UP) s uvedenou možností nepočítají. Na příštím jednání, které se patrně uskuteční během letních měsíců, se AS UP již bude zabývat rozdělením příspěvku a dotací.

AS UP dále projednával a následně udělil předchozí souhlas se jmenováním většiny členů Rady pro vnitřní hodnocení Univerzity Palackého (RVH UP), které senátorům a senátorkám UP předložil rektor. Patnáctičlenné těleso se znovu tvoří v souvislosti s nástupem nového rektora. Stávající RVH UP končí funkční období 30. června.

"Na předchozím jednání senátoři a senátorky navrhli rektorovi olomoucké univerzity devět jmen za AS UP, Vědecká rada UP navrhla rektorovi pět jmen. Rektor UP Michael Kohajda předložil AS UP ke schválení třináct návrhů," uvedla Irena Smolová, předsedkyně AS UP.

Dodala, že návrhy rektor složil vlastním výběrem z návrhů AS UP (vybral pět), Vědecké rady (vybral tři), přičemž tyto doplnil vlastními pěti návrhy.

AS UP pak v tajné volbě rozhodl, že souhlasí, aby se členy RVH UP stali: Petr Černikovský (MŠMT ČR), Kateřina Frumarová (PF), Svatopluk Horák (FTK), Lumír Kantor (LF), Jiří Langer (PdF), Martin Modrianský (LF), Petra Potměšilová (CMTF), Miloš Špidlen (LF), Jana Skopalová (PřF), Miroslav Vepřek (FF), Jana Vyskotová (FZV) a student Pavel Flekač (PdF). Ze zákona je členem RVH UP pak předsedkyně AS UP a rektor, který je zároveň předsedou RVH UP.

Senátoři a senátorky Univerzity Palackého se během červnového jednání věnovali i několika novelám univerzitních přepisů. AS UP schválil návrh novely Volebního řádu AS LF UP, návrh novely Organizačního řádu PdF UP a návrh novely Statutu PdF UP, všechny ve znění technických změn LK AS UP. Akademický senát UP schválil i návrh novely Jednacího řádu RVH UP, a to ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP.

V závěru jednání vyjádřil AS UP i souhlas s nominací členů Akademického senátu UP do pracovní komise pro zpracování Strategického plánu UP na období 2026 – 2030, a to ve složení: Petra Gaul Aláčová (FZV), Michal Botur (PřF), Kateřina Vitásková (PdF), Jan Stehlík (PřF) a Ondřej Molnár (FF).

Předsedkyně AS UP pak informovala o navržených termínech zasedání na období od září 2025 do června 2026 a o schůzce k evaluacím, kterým se AS UP věnuje. Uvedla, že vznikl dotazník k zjištění spokojenosti se stávající podobou evaluací, spojený se sběrem podnětů na zlepšení a zvýšení podílu studentů, kteří se evaluací účastní a zpětných vazeb akademických pracovníků. Dotazník bude rozeslán fakultním senátům s prosbou o spolupráci. Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde. 

Metodický pokyn rektora k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací, nová členská základna Rady pro vnitřní hodnocení univerzity a mimo jiné i novely několika univerzitních předpisů byly tématem červnového jednání Akademického senátu Univerzity Palackého.

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda vydal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na Univerzitě Palackého pro rozpočtové období kalendářního roku 2025. Příslušný dokument představil na červnovém jednání Akademického senátu UP. Uvedl, že ho vydal po poradě s děkany jednotlivých fakult UP, v souladu s novelou vysokoškolského zákona, která tento postup umožňuje, a s cílem zrychlit tvorbu rozpočtu na Univerzitě Palackého. AS UP v této souvislosti debatoval o nastalé situaci, především o tom, že stávající vnitřní předpisy univerzity (Statut UP, Jednací řád AS UP a Řád normotvorby UP) s uvedenou možností nepočítají. Na příštím jednání, které se patrně uskuteční během letních měsíců, se AS UP již bude zabývat rozdělením příspěvku a dotací.

AS UP dále projednával a následně udělil předchozí souhlas se jmenováním většiny členů Rady pro vnitřní hodnocení Univerzity Palackého (RVH UP), které senátorům a senátorkám UP předložil rektor. Patnáctičlenné těleso se znovu tvoří v souvislosti s nástupem nového rektora. Stávající RVH UP končí funkční období 30. června.

"Na předchozím jednání senátoři a senátorky navrhli rektorovi olomoucké univerzity devět jmen za AS UP, Vědecká rada UP navrhla rektorovi pět jmen. Rektor UP Michael Kohajda předložil AS UP ke schválení třináct návrhů," uvedla Irena Smolová, předsedkyně AS UP.

Dodala, že návrhy rektor složil vlastním výběrem z návrhů AS UP (vybral pět), Vědecké rady (vybral tři), přičemž tyto doplnil vlastními pěti návrhy.

AS UP pak v tajné volbě rozhodl, že souhlasí, aby se členy RVH UP stali: Petr Černikovský (MŠMT ČR), Kateřina Frumarová (PF), Svatopluk Horák (FTK), Lumír Kantor (LF), Jiří Langer (PdF), Martin Modrianský (LF), Petra Potměšilová (CMTF), Miloš Špidlen (LF), Jana Skopalová (PřF), Miroslav Vepřek (FF), Jana Vyskotová (FZV) a student Pavel Flekač (PdF). Ze zákona je členem RVH UP pak předsedkyně AS UP a rektor, který je zároveň předsedou RVH UP.

Senátoři a senátorky Univerzity Palackého se během červnového jednání věnovali i několika novelám univerzitních přepisů. AS UP schválil návrh novely Volebního řádu AS LF UP, návrh novely Organizačního řádu PdF UP a návrh novely Statutu PdF UP, všechny ve znění technických změn LK AS UP. Akademický senát UP schválil i návrh novely Jednacího řádu RVH UP, a to ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP.

V závěru jednání vyjádřil AS UP i souhlas s nominací členů Akademického senátu UP do pracovní komise pro zpracování Strategického plánu UP na období 2026 – 2030, a to ve složení: Petra Gaul Aláčová (FZV), Michal Botur (PřF), Kateřina Vitásková (PdF), Jan Stehlík (PřF) a Ondřej Molnár (FF).

Předsedkyně AS UP pak informovala o navržených termínech zasedání na období od září 2025 do června 2026 a o schůzce k evaluacím, kterým se AS UP věnuje. Uvedla, že vznikl dotazník k zjištění spokojenosti se stávající podobou evaluací, spojený se sběrem podnětů na zlepšení a zvýšení podílu studentů, kteří se evaluací účastní a zpětných vazeb akademických pracovníků. Dotazník bude rozeslán fakultním senátům s prosbou o spolupráci. Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde. 

Za významný počin v oblasti hudebního divadla obdržel Tomáš Hanzlík, umělecký vedoucí Ensemble Damian a zároveň člen katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, Cenu Výboru Jednoty hudebního divadla. Převzal ji z rukou Lenky Šaldové, ředitelky Festivalu hudebního divadla Opera, a Josefa Hermana, předsedy Jednoty hudebního divadla. 

Výbor Jednoty hudebního divadla uděluje příslušnou cenu od roku 2007, a to při příležitosti Festivalu hudebního divadla OPERA. Cenu uděluje osobnostem či institucím, které jakýmkoliv způsobem významně přispěly domácímu opernímu divadlu.  

„Je to obrovsky psychická podpora v době, kdy vlastně pořád zvažujeme, zda námaha vložená do našich inscenací, které vznikají v podstatě na koleně, má nějaký smysl. Vážím si také toho, že jsem cenu dostal z rukou Lenky Šaldové a Josefa Hermana, kteří operní scénu sledují globálně a dlouhodobě a hudebnímu divadlu nezištně věnovali celý svůj život,“ uvedl Tomáš Hanzlík. Cenu převzal v rámci festivalu starší hudby Baroko ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

Ensemble Damian, který Tomáš Hanzlík vede, završil třicet let své existence. Působí při katedře hudební výchovy PdF UP. Skladatelé z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Tomáš Hanzlík a Vít Zouhar ho směřují především k interpretaci vlastních skladeb, často adaptací zapomenutých, nejčastěji předmozartovských oper.

Podle Lenky Šaldové a Josefa Hermana soudobé operní divadlo obohacují barokními inspiracemi, reagují na repetitivní hudbu a objevují v archivech zapomenuté skvosty především české hudby. Přitom všem usilují o originální soudobé operní divadlo, pro které vznikla i ambulantní divadelní scéna Theatrum Schrattenbach a rozsáhlý fundus kostýmů.

Ensemble Damian výrazně vstoupil do olomouckého kulturního dění, ať už šlo do roku 2020 o Olomoucké barokní slavnosti nebo o festival Opera Schrattenbach. Patří k základním pilířům zdejší nezřizované operní divadelní sféry a cenu získal i za to, že trpělivě a statečně po celou dobu své existence odolává nemalým existenčním starostem.

Za významný počin v oblasti hudebního divadla obdržel Tomáš Hanzlík, umělecký vedoucí Ensemble Damian a zároveň člen katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, Cenu Výboru Jednoty hudebního divadla. Převzal ji z rukou Lenky Šaldové, ředitelky Festivalu hudebního divadla Opera, a Josefa Hermana, předsedy Jednoty hudebního divadla. 

Výbor Jednoty hudebního divadla uděluje příslušnou cenu od roku 2007, a to při příležitosti Festivalu hudebního divadla OPERA. Cenu uděluje osobnostem či institucím, které jakýmkoliv způsobem významně přispěly domácímu opernímu divadlu.  

„Je to obrovsky psychická podpora v době, kdy vlastně pořád zvažujeme, zda námaha vložená do našich inscenací, které vznikají v podstatě na koleně, má nějaký smysl. Vážím si také toho, že jsem cenu dostal z rukou Lenky Šaldové a Josefa Hermana, kteří operní scénu sledují globálně a dlouhodobě a hudebnímu divadlu nezištně věnovali celý svůj život,“ uvedl Tomáš Hanzlík. Cenu převzal v rámci festivalu starší hudby Baroko ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

Ensemble Damian, který Tomáš Hanzlík vede, završil třicet let své existence. Působí při katedře hudební výchovy PdF UP. Skladatelé z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Tomáš Hanzlík a Vít Zouhar ho směřují především k interpretaci vlastních skladeb, často adaptací zapomenutých, nejčastěji předmozartovských oper.

Podle Lenky Šaldové a Josefa Hermana soudobé operní divadlo obohacují barokními inspiracemi, reagují na repetitivní hudbu a objevují v archivech zapomenuté skvosty především české hudby. Přitom všem usilují o originální soudobé operní divadlo, pro které vznikla i ambulantní divadelní scéna Theatrum Schrattenbach a rozsáhlý fundus kostýmů.

Ensemble Damian výrazně vstoupil do olomouckého kulturního dění, ať už šlo do roku 2020 o Olomoucké barokní slavnosti nebo o festival Opera Schrattenbach. Patří k základním pilířům zdejší nezřizované operní divadelní sféry a cenu získal i za to, že trpělivě a statečně po celou dobu své existence odolává nemalým existenčním starostem.

Technologická platforma KMA působící na Přírodovědecké fakultě UP se zaměřila na jednu z klíčových výzev současnosti – efektivní a udržitelnou elektromobilitu. Ve spolupráci s automobilkou Škoda Auto analyzují odborníci provozní data z reálného prostředí. Výsledky napomohou lepšímu porozumění chování elektromobilů a mohou přispět k jejich budoucímu vývoji i efektivnějšímu využití v praxi.

Výzkumný tým sleduje u elektrovozidel klíčové parametry, jako je spotřeba energie, využití rekuperace, profil trasy či vliv venkovních podmínek na jízdní vlastnosti a efektivitu. Elektromobilita zde není vnímána pouze jako technologický směr, ale jako komplexní systém, který lze objektivně popsat, modelovat a zlepšovat na základě reálných dat.

„Pracujeme s daty z běžného provozu, která poskytují velmi cenný pohled na to, jak se vozidla chovají mimo laboratorní podmínky. I zdánlivě drobné vlivy mohou ve výsledku ovlivnit efektivitu provozu nebo komfort jízdy,“ říká Jitka Machalová, zástupce výzkumného týmu.

Analýza je založena na matematickém modelování, statistice a strojovém učení, které umožňují odhalovat vztahy skryté v datech a hledat možnosti optimalizace. Výsledky pak slouží jak technickému vývoji, tak úvahám o širších dopadech dopravy na městské prostředí či energetickou náročnost mobility.

Součástí platformy je i aktivní zapojení studentů, kteří díky práci s reálnými daty získávají odborné zkušenosti a rozvíjejí schopnost interpretace výsledků v širších souvislostech. Platforma tak propojuje akademický výzkum, praktický přínos i vzdělávání budoucích odborníků.

„Technologická platforma KMA propojuje matematické myšlení s konkrétními problémy současnosti – ať už jde o dopravu, energetiku nebo udržitelnost. Právě propojení akademického výzkumu s reálnými aplikacemi považujeme za klíčové,“ dodává vedoucí Technologické platformy Jitka Machalová.

Spolupráce se Škoda Auto je tak nejen příkladem transferu znalostí mezi univerzitou a průmyslem, ale i cestou, jak vědecké metody uvádět do praxe a zároveň připravovat studenty na budoucí výzvy v oblasti datové analytiky a udržitelných technologií.

Technologická platforma KMA působící na Přírodovědecké fakultě UP se zaměřila na jednu z klíčových výzev současnosti – efektivní a udržitelnou elektromobilitu. Ve spolupráci s automobilkou Škoda Auto analyzují odborníci provozní data z reálného prostředí. Výsledky napomohou lepšímu porozumění chování elektromobilů a mohou přispět k jejich budoucímu vývoji i efektivnějšímu využití v praxi.

Výzkumný tým sleduje u elektrovozidel klíčové parametry, jako je spotřeba energie, využití rekuperace, profil trasy či vliv venkovních podmínek na jízdní vlastnosti a efektivitu. Elektromobilita zde není vnímána pouze jako technologický směr, ale jako komplexní systém, který lze objektivně popsat, modelovat a zlepšovat na základě reálných dat.

„Pracujeme s daty z běžného provozu, která poskytují velmi cenný pohled na to, jak se vozidla chovají mimo laboratorní podmínky. I zdánlivě drobné vlivy mohou ve výsledku ovlivnit efektivitu provozu nebo komfort jízdy,“ říká Jitka Machalová, zástupce výzkumného týmu.

Analýza je založena na matematickém modelování, statistice a strojovém učení, které umožňují odhalovat vztahy skryté v datech a hledat možnosti optimalizace. Výsledky pak slouží jak technickému vývoji, tak úvahám o širších dopadech dopravy na městské prostředí či energetickou náročnost mobility.

Součástí platformy je i aktivní zapojení studentů, kteří díky práci s reálnými daty získávají odborné zkušenosti a rozvíjejí schopnost interpretace výsledků v širších souvislostech. Platforma tak propojuje akademický výzkum, praktický přínos i vzdělávání budoucích odborníků.

„Technologická platforma KMA propojuje matematické myšlení s konkrétními problémy současnosti – ať už jde o dopravu, energetiku nebo udržitelnost. Právě propojení akademického výzkumu s reálnými aplikacemi považujeme za klíčové,“ dodává vedoucí Technologické platformy Jitka Machalová.

Spolupráce se Škoda Auto je tak nejen příkladem transferu znalostí mezi univerzitou a průmyslem, ale i cestou, jak vědecké metody uvádět do praxe a zároveň připravovat studenty na budoucí výzvy v oblasti datové analytiky a udržitelných technologií.