Agregátor zdrojů

Akademický senát Filozofické fakulty UP vzal na vědomí šestičlenný tým proděkanů a proděkanek nově zvoleného děkana FF UP Jana Stejskala. Během únorového jednání věnoval svou pozornost i zprávě o činnosti institutu ombudsmana FF UP, schválil též složení senátní ekonomické a studijní komise.

Senátorky a senátoři FF UP projednali záměr děkana jmenovat navržené proděkanky a proděkany filozofické fakulty. Vzali na vědomí, že oblast vnějších vztahů povede i nadále Petr Bilík (katedra divadelních a filmových studií), oblast studia zůstane v kompetenci Evy Klimentové (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie), vědu a doktorská studia povede Lenka Křupková (katedra muzikologie). Novým proděkanem se stal Wilken Engelbrecht (katedra nederlandistiky), který se má věnovat akreditačnímu řízení, dále Michaela Zahradníková (katedra asijských studií), jež se stala proděkankou pro zahraniční záležitosti, a René Andrejs (katedra slavistiky,) v jehož kompetenci bude organizace a rozvoj fakulty.

Historik Jan Stejskal vede filozofickou fakultu v druhém funkčním období. Fakultní akademický senát o tom rozhodl čtrnácti hlasy už v říjnu 2025, na konci ledna jej do funkce jmenoval rektor UP. Své úsilí chce nyní zaměřit na nastavení reakreditačního procesu. Už v prvním roce druhého funkčního období se chce věnovat i tématu učitelských oborů na FF UP či přestupům mezi obory.

Během únorového jednání se senátoři a senátorky filozofické fakulty souhlasně vyjádřili ke složení ekonomické a studijní komise AS FF UP (viz níže). V předloženém znění přijali i Disciplinární řád FF UP, schválili dále Etický kodex pro volby do AS UP a seznámili se se změnou v senátorském složení, když Wilkena Engelbrechta (katedra nederlandistiky), který se stal proděkanem fakulty, nahradí Martin Fafejta (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie). 

Před senátem filozofické fakulty byla na únorovém jednání prezentována i činnost institutu ombudsmana FF UP za rok 2025. Ochránci práv studentek a studentů Michaela Antonín Malaníková a Jaroslav Šotola shrnuli i své pětileté působení v uvedeném úřadu.

Zdůraznili, že se institut na fakultě etabloval jako jedno z klíčových míst, kde se systémově řeší konfliktní situace. Uvedli také, že fungování v tandemu je v mnoha ohledech funkční a že se jejich činností inspirovaly i některé jiné součásti univerzity. Ve výčtu zmínili mírně vyšší počet podnětů. Každý z nich zahrnuje mnohem více osob a v polovině je součástí řešení i setkání s vedením fakulty. Jestliže v roce 2021 řešil uvedený institut 11 podnětů, v roce 2025 jich už bylo 19. Podněty se podle veřejných ochránců práv fakulty často vztahují k systémovému nastavení, tedy například k poplatkům za studium, výpočtu kreditů, státním závěrečným zkouškám, ale i k chování vyučujících, ke komunikaci či hodnocení. Ty, které došly od studujících z magisterských a doktorských programů, jsou závažnější, většina z podnětů však do úřadu fakultního veřejného ochránce práv přišla od studujících v bakalářských programech.

Během prezentace shrnuli ochránci práv na FF UP i svou účast v jednotlivých oblastech. Zapojili se například do práce na vzniku Etického kodexu FF UP, pracovali na dotazníkovém šetření o míře sociálního bezpečí na fakultě, zmínili i svou účast na Kolokviu Školské ombuds platformy či konferenci ENOHE.

V závěru řeči pak nabídli i několik doporučení. Vesměs spočívají v posilování rozvoje oblasti seberegulace chování, práci se zpětnou vazbou a v oblasti respektující komunikace. Zdůraznili i potřebu většího respektu k dodržování pravidel u státních závěrečných zkoušek, především časových limitů a předepsaného počtu zkoušejících.

Veřejná ochránkyně práv studentů a studentek FF UP Michaela Antonín Malaníková před AS FF UP dále uvedla, že se jejím novým kolegou do tandemu veřejného ochránce práv na FF UP stal Lukáš Kubina (katedra divadelních a filmových studií). Změna nastala v souvislosti s tím, že se Jaroslav Šotola stal ombudsmanem Univerzity Palackého. Stávající situace je platná pouze do voleb, které AS FF UP vyhlásí na svém příštím zasedání a které se uskuteční už na konci dubna. Příští zasedání AS FF UP se uskuteční 25. března. Více o AS FF UP zde.

Studijní komise AS FF UP

Tommy Šmerda, předseda (student katedry historie), Anna Rufer Bílá (katedra divadelních a filmových studií), Michaela Čakányová (katedra anglistiky a amerikanistiky), Darina Hradilová (katedra bohemistiky), Libuše Komaníková (katedra psychologie), Olga Pechová (katedra psychologie), Samuel Zhu (katedra asijských studií).

Ekonomická komise AS FF UP

Ondřej Kročil, předseda (katedra ekonomických a manažerských studií), Lenka Zajícová (katedra romanistiky), Jiří Lach (katedra politologie a evropských studií), Jarmila Zimmermannová (katedra ekonomických a manažerských studií), Tomáš Somer (katedra historie), Martin Dolejš (katedra psychologie), Jan Kij (katedra germanistiky), Oldřich Břenek (Centrum jazykového vzdělávání), František Kratochvíl (katedra asijských studií).

Akademický senát Filozofické fakulty UP vzal na vědomí šestičlenný tým proděkanů a proděkanek nově zvoleného děkana FF UP Jana Stejskala. Během únorového jednání věnoval svou pozornost i zprávě o činnosti institutu ombudsmana FF UP, schválil též složení senátní ekonomické a studijní komise.

Senátorky a senátoři FF UP projednali záměr děkana jmenovat navržené proděkanky a proděkany filozofické fakulty. Vzali na vědomí, že oblast vnějších vztahů povede i nadále Petr Bilík (katedra divadelních a filmových studií), oblast studia zůstane v kompetenci Evy Klimentové (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie), vědu a doktorská studia povede Lenka Křupková (katedra muzikologie). Novým proděkanem se stal Wilken Engelbrecht (katedra nederlandistiky), který se má věnovat akreditačnímu řízení, dále Michaela Zahradníková (katedra asijských studií), jež se stala proděkankou pro zahraniční záležitosti, a René Andrejs (katedra slavistiky,) v jehož kompetenci bude organizace a rozvoj fakulty.

Historik Jan Stejskal vede filozofickou fakultu v druhém funkčním období. Fakultní akademický senát o tom rozhodl čtrnácti hlasy už v říjnu 2025, na konci ledna jej do funkce jmenoval rektor UP. Své úsilí chce nyní zaměřit na nastavení reakreditačního procesu. Už v prvním roce druhého funkčního období se chce věnovat i tématu učitelských oborů na FF UP či přestupům mezi obory.

Během únorového jednání se senátoři a senátorky filozofické fakulty souhlasně vyjádřili ke složení ekonomické a studijní komise AS FF UP (viz níže). V předloženém znění přijali i Disciplinární řád FF UP, schválili dále Etický kodex pro volby do AS UP a seznámili se se změnou v senátorském složení, když Wilkena Engelbrechta (katedra nederlandistiky), který se stal proděkanem fakulty, nahradí Martin Fafejta (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie). 

Před senátem filozofické fakulty byla na únorovém jednání prezentována i činnost institutu ombudsmana FF UP za rok 2025. Ochránci práv studentek a studentů Michaela Antonín Malaníková a Jaroslav Šotola shrnuli i své pětileté působení v uvedeném úřadu.

Zdůraznili, že se institut na fakultě etabloval jako jedno z klíčových míst, kde se systémově řeší konfliktní situace. Uvedli také, že fungování v tandemu je v mnoha ohledech funkční a že se jejich činností inspirovaly i některé jiné součásti univerzity. Ve výčtu zmínili mírně vyšší počet podnětů. Každý z nich zahrnuje mnohem více osob a v polovině je součástí řešení i setkání s vedením fakulty. Jestliže v roce 2021 řešil uvedený institut 11 podnětů, v roce 2025 jich už bylo 19. Podněty se podle veřejných ochránců práv fakulty často vztahují k systémovému nastavení, tedy například k poplatkům za studium, výpočtu kreditů, státním závěrečným zkouškám, ale i k chování vyučujících, ke komunikaci či hodnocení. Ty, které došly od studujících z magisterských a doktorských programů, jsou závažnější, většina z podnětů však do úřadu fakultního veřejného ochránce práv přišla od studujících v bakalářských programech.

Během prezentace shrnuli ochránci práv na FF UP i svou účast v jednotlivých oblastech. Zapojili se například do práce na vzniku Etického kodexu FF UP, pracovali na dotazníkovém šetření o míře sociálního bezpečí na fakultě, zmínili i svou účast na Kolokviu Školské ombuds platformy či konferenci ENOHE.

V závěru řeči pak nabídli i několik doporučení. Vesměs spočívají v posilování rozvoje oblasti seberegulace chování, práci se zpětnou vazbou a v oblasti respektující komunikace. Zdůraznili i potřebu většího respektu k dodržování pravidel u státních závěrečných zkoušek, především časových limitů a předepsaného počtu zkoušejících.

Veřejná ochránkyně práv studentů a studentek FF UP Michaela Antonín Malaníková před AS FF UP dále uvedla, že se jejím novým kolegou do tandemu veřejného ochránce práv na FF UP stal Lukáš Kubina (katedra divadelních a filmových studií). Změna nastala v souvislosti s tím, že se Jaroslav Šotola stal ombudsmanem Univerzity Palackého. Stávající situace je platná pouze do voleb, které AS FF UP vyhlásí na svém příštím zasedání a které se uskuteční už na konci dubna. Příští zasedání AS FF UP se uskuteční 25. března. Více o AS FF UP zde.

Studijní komise AS FF UP

Tommy Šmerda, předseda (student katedry historie), Anna Rufer Bílá (katedra divadelních a filmových studií), Michaela Čakányová (katedra anglistiky a amerikanistiky), Darina Hradilová (katedra bohemistiky), Libuše Komaníková (katedra psychologie), Olga Pechová (katedra psychologie), Samuel Zhu (katedra asijských studií).

Ekonomická komise AS FF UP

Ondřej Kročil, předseda (katedra ekonomických a manažerských studií), Lenka Zajícová (katedra romanistiky), Jiří Lach (katedra politologie a evropských studií), Jarmila Zimmermannová (katedra ekonomických a manažerských studií), Tomáš Somer (katedra historie), Martin Dolejš (katedra psychologie), Jan Kij (katedra germanistiky), Oldřich Břenek (Centrum jazykového vzdělávání), František Kratochvíl (katedra asijských studií).

Tématem dialogu a smíření nejen ve vztahu k minulosti, ale i současnosti a budoucnosti Evropy se zabývala mezinárodní konference, kterou Cyrilometodějská teologická fakulta UP uspořádala mimo jiné jako příležitost k představení svého nedávno založeného Institutu Maxe Josefa Metzgera pro dialog a smíření. Mezi účastníky byli členové a členky kuratoria Evropské společnosti pro katolickou teologii, jejichž pracovní setkání fakulta právě hostila.

Německý kněz a pacifista M. J. Metzger, jehož pozůstalost získala CMTF UP do správy a kterou nový institut zkoumá a zpracovává, v době nacistické totality šířil myšlenku bratrství mezi evropskými národy a státy založeného na principu dialogu a překonávání antagonismů, za což byl režimem odsouzen k trestu smrti a popraven. O stále aktuálním tématu se na konferenci hovořilo z mnoha úhlů pohledu, mimo jiné došlo i na zkušenost z válkou postižené Ukrajiny, když o vztahu mezi odpuštěním a politickou zodpovědností promluvila filozofka Orysya Bila z Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově.

„Ukázalo se, že téma dialogu a smíření se týká mimořádně komplexní reality, kterou nelze redukovat na slogany a zjednodušující schematické přístupy. Zabývali jsme se ale také skutečností, že dialog a smíření mohou existovat v různých podobách a mohou dosahovat odlišných stupňů intenzity svého uskutečnění, což představuje důležitý podnět pro život jednotlivců i celé společnosti,“ uvedl jeden z organizátorů konference a ředitel institutu Ľubomír Žák.

Úvodní příspěvek přednesl David Fernández Puyana, který patří mezi přední odborníky v oblasti lidských práv a podpory míru na mezinárodní úrovní a je velvyslancem a stálým pozorovatelem Univerzity OSN pro mír. „Jeho přítomnost a úvodní vystoupení představovaly nejen výraz podpory našemu institutu, ale také důležitý příspěvek k mezinárodnímu a interdisciplinárnímu rozměru akce,“ dodal profesor Žák.

„Základem je vzdělání. Bez vzdělání není možné rozvíjet způsob myšlení a ducha – nezbytné podmínky pro mírové soužití,“ říká David Fernández Puyana (na fotu vlevo), který s ním pro web CMTF vedl Jan Thümmel. Přečíst si ho můžete zde.

Zazněly také příspěvky hostů z Malty či Irska, vedení české církve reprezentoval biskup Prokop Brož, který byl v letech 2010–2018 děkanem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Účastníky konference přitom byli zejména členky a členové kuratoria Evropské společnosti pro katolickou teologii (ESCT), jehož pracovní setkání olomoucká fakulta v uplynulých dnech hostila.

„Společnost pořádá každé dva roky velký kongres, vloni byl v Dublinu a příští rok bude v Lucemburku. Kromě toho se každý rok schází kuratorium, které je řídícím orgánem společnosti, a toto pracovní setkání je vždy spojeno s nějakou konferencí. Rozhodli jsme se tedy využít toho, že tu budou teologové z celé Evropy, a nabídli jsme jim téma spojené s naším nově založeným institutem,“ přiblížil proděkan CMTF UP pro zahraničí Dominik Opatrný s tím, že hostům se v Olomouci líbilo.

„S prezidentkou společnosti Fáinche Ryan se nám po dlouhé době podařilo domluvit erasmovskou smlouvu v oblasti teologie mezi UP a Trinity College Dublin. Doufám, že se teď po její návštěvě spolupráce naplno rozvine,“ doplnil.

Institut M. J. Merzgera pro dialog a smíření zřídila CMTF UP poté, co v roce 2024 získala do své správy pozůstalost německého katolického kněze, teologa, novináře a mučedníka Maxe Josefa Metzgera, který mimo jiné propagoval ideu mírové a sjednocené Evropy. Posláním institutu je studium Metzgerova života, díla a odkazu, jeho komunity Societas Christi Regis a také teologického odkazu člena komunity Johannese Oesterreichera, který pocházel z Města Libavé, a souvisejících témat. „Navzdory tomu, že se stále nacházíme na samém počátku, naše práce nabírá na dynamice a plodnosti. Do recenzního řízení německého časopisu Historische Zeitschrift byl odevzdán první článek kolegy Jana Thümmela, já jsem publikoval v Itálii knihu Lo stupore della complessità, která se věnuje jednomu z klíčových a inovativních témat našeho výzkumu, totiž tzv. transdisciplinárnímu myšlení. Téže tematice budou věnovány i mé další dvě monografie, jedna vzniká ve spolupráci s kolegou z Katolické univerzity v Curitibě v Brazílii. V příštím roce by měla v Itálii vyjít také kolektivní monografie věnovaná Metzgerově vizi míru a dialogu,“ prozradil ředitel institutu Ľubomír Žák.

Tématem dialogu a smíření nejen ve vztahu k minulosti, ale i současnosti a budoucnosti Evropy se zabývala mezinárodní konference, kterou Cyrilometodějská teologická fakulta UP uspořádala mimo jiné jako příležitost k představení svého nedávno založeného Institutu Maxe Josefa Metzgera pro dialog a smíření. Mezi účastníky byli členové a členky kuratoria Evropské společnosti pro katolickou teologii, jejichž pracovní setkání fakulta právě hostila.

Německý kněz a pacifista M. J. Metzger, jehož pozůstalost získala CMTF UP do správy a kterou nový institut zkoumá a zpracovává, v době nacistické totality šířil myšlenku bratrství mezi evropskými národy a státy založeného na principu dialogu a překonávání antagonismů, za což byl režimem odsouzen k trestu smrti a popraven. O stále aktuálním tématu se na konferenci hovořilo z mnoha úhlů pohledu, mimo jiné došlo i na zkušenost z válkou postižené Ukrajiny, když o vztahu mezi odpuštěním a politickou zodpovědností promluvila filozofka Orysya Bila z Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově.

„Ukázalo se, že téma dialogu a smíření se týká mimořádně komplexní reality, kterou nelze redukovat na slogany a zjednodušující schematické přístupy. Zabývali jsme se ale také skutečností, že dialog a smíření mohou existovat v různých podobách a mohou dosahovat odlišných stupňů intenzity svého uskutečnění, což představuje důležitý podnět pro život jednotlivců i celé společnosti,“ uvedl jeden z organizátorů konference a ředitel institutu Ľubomír Žák.

Úvodní příspěvek přednesl David Fernández Puyana, který patří mezi přední odborníky v oblasti lidských práv a podpory míru na mezinárodní úrovní a je velvyslancem a stálým pozorovatelem Univerzity OSN pro mír. „Jeho přítomnost a úvodní vystoupení představovaly nejen výraz podpory našemu institutu, ale také důležitý příspěvek k mezinárodnímu a interdisciplinárnímu rozměru akce,“ dodal profesor Žák.

„Základem je vzdělání. Bez vzdělání není možné rozvíjet způsob myšlení a ducha – nezbytné podmínky pro mírové soužití,“ říká David Fernández Puyana (na fotu vlevo), který s ním pro web CMTF vedl Jan Thümmel. Přečíst si ho můžete zde.

Zazněly také příspěvky hostů z Malty či Irska, vedení české církve reprezentoval biskup Prokop Brož, který byl v letech 2010–2018 děkanem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Účastníky konference přitom byli zejména členky a členové kuratoria Evropské společnosti pro katolickou teologii (ESCT), jehož pracovní setkání olomoucká fakulta v uplynulých dnech hostila.

„Společnost pořádá každé dva roky velký kongres, vloni byl v Dublinu a příští rok bude v Lucemburku. Kromě toho se každý rok schází kuratorium, které je řídícím orgánem společnosti, a toto pracovní setkání je vždy spojeno s nějakou konferencí. Rozhodli jsme se tedy využít toho, že tu budou teologové z celé Evropy, a nabídli jsme jim téma spojené s naším nově založeným institutem,“ přiblížil proděkan CMTF UP pro zahraničí Dominik Opatrný s tím, že hostům se v Olomouci líbilo.

„S prezidentkou společnosti Fáinche Ryan se nám po dlouhé době podařilo domluvit erasmovskou smlouvu v oblasti teologie mezi UP a Trinity College Dublin. Doufám, že se teď po její návštěvě spolupráce naplno rozvine,“ doplnil.

Institut M. J. Merzgera pro dialog a smíření zřídila CMTF UP poté, co v roce 2024 získala do své správy pozůstalost německého katolického kněze, teologa, novináře a mučedníka Maxe Josefa Metzgera, který mimo jiné propagoval ideu mírové a sjednocené Evropy. Posláním institutu je studium Metzgerova života, díla a odkazu, jeho komunity Societas Christi Regis a také teologického odkazu člena komunity Johannese Oesterreichera, který pocházel z Města Libavé, a souvisejících témat. „Navzdory tomu, že se stále nacházíme na samém počátku, naše práce nabírá na dynamice a plodnosti. Do recenzního řízení německého časopisu Historische Zeitschrift byl odevzdán první článek kolegy Jana Thümmela, já jsem publikoval v Itálii knihu Lo stupore della complessità, která se věnuje jednomu z klíčových a inovativních témat našeho výzkumu, totiž tzv. transdisciplinárnímu myšlení. Téže tematice budou věnovány i mé další dvě monografie, jedna vzniká ve spolupráci s kolegou z Katolické univerzity v Curitibě v Brazílii. V příštím roce by měla v Itálii vyjít také kolektivní monografie věnovaná Metzgerově vizi míru a dialogu,“ prozradil ředitel institutu Ľubomír Žák.

Historicky poprvé byla udělena Cena rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Při slavnostním ceremoniálu v kině Metropol ocenění převzala Jana Zapletalová z filozofické fakulty za medializaci objevu ametystových grott v kroměřížském zámku a Juraj Ševčík z přírodovědecké fakulty za celoživotní přínos popularizaci vědy na UP.

Vysvětlovat složitá témata tak, aby jim rozuměla široká veřejnost a tím posilovat důvěru ve vědu a instituce, to je poslání komunikace vědy. Její důležitost se univerzita rozhodla zdůraznit nově udělovanou Cenou rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. „Na tuto cenu se nám sešlo více než třicet velmi kvalitních nominací. To ukazuje, že popularizaci vědy se na univerzitě věnuje množství vědců a vědkyň, za což jim patří obrovský dík. Stejně tak ale tento počet nominací ukazuje, že byl nejvyšší čas takovou cenu zavést,“ řekl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Jana Zapletalová získala cenu za medializaci objevu ametystových grott v kroměřížském zámku.

Historicky první ročník této ceny vyhrála Jana Zapletalová, uznávaná historička umění, které se podařilo s objevem ametystových grott v suterénu kroměřížského zámku (psali jsme zde) dostat snad do všech myslitelných českých médií. Mimořádná mediální odezva měla jen málo srovnání nejen v oblasti společenských a humanitních věd, ale i v rámci popularizace vědy v českém mediálním prostoru obecně. O ametystových grottách se objevilo více než 80 zmínek – od hlavních zpravodajských relací v celostátních televizích, přes bulvární média až po lifestylové časopisy. Tento objev se tak stal skutečnou součástí veřejné debaty.

Juraj Ševčík byl oceněn za celoživotní přínos popularizaci vědy na UP.

Jelikož byla cena udílená poprvé, rozhodla se porota tak trošku splatit starý dluh a udělit čestné uznání za celoživotní přínos Juraji Ševčíkovi z katedry analytické chemie a bývalému děkanovi přírodovědecké fakulty. Ten se během své kariéry zasadil například o vznik Pevnosti poznání – na dlouhé roky jediného univerzitního science centra, na jehož vzniku se podíleli vědci a vědkyně z UP. Juraj Ševčík stál také u zrodu Přírodovědných jarmarků či programů pro středoškolské studenty Badatel nebo Newton a svým příkladem inspiroval spoustu dalších kolegů a kolegyň, kteří se nyní popularizaci vědy aktivně věnují.

Historicky poprvé byla udělena Cena rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Při slavnostním ceremoniálu v kině Metropol ocenění převzala Jana Zapletalová z filozofické fakulty za medializaci objevu ametystových grott v kroměřížském zámku a Juraj Ševčík z přírodovědecké fakulty za celoživotní přínos popularizaci vědy na UP.

Vysvětlovat složitá témata tak, aby jim rozuměla široká veřejnost a tím posilovat důvěru ve vědu a instituce, to je poslání komunikace vědy. Její důležitost se univerzita rozhodla zdůraznit nově udělovanou Cenou rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. „Na tuto cenu se nám sešlo více než třicet velmi kvalitních nominací. To ukazuje, že popularizaci vědy se na univerzitě věnuje množství vědců a vědkyň, za což jim patří obrovský dík. Stejně tak ale tento počet nominací ukazuje, že byl nejvyšší čas takovou cenu zavést,“ řekl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Jana Zapletalová získala cenu za medializaci objevu ametystových grott v kroměřížském zámku.

Historicky první ročník této ceny vyhrála Jana Zapletalová, uznávaná historička umění, které se podařilo s objevem ametystových grott v suterénu kroměřížského zámku (psali jsme zde) dostat snad do všech myslitelných českých médií. Mimořádná mediální odezva měla jen málo srovnání nejen v oblasti společenských a humanitních věd, ale i v rámci popularizace vědy v českém mediálním prostoru obecně. O ametystových grottách se objevilo více než 80 zmínek – od hlavních zpravodajských relací v celostátních televizích, přes bulvární média až po lifestylové časopisy. Tento objev se tak stal skutečnou součástí veřejné debaty.

Juraj Ševčík byl oceněn za celoživotní přínos popularizaci vědy na UP.

Jelikož byla cena udílená poprvé, rozhodla se porota tak trošku splatit starý dluh a udělit čestné uznání za celoživotní přínos Juraji Ševčíkovi z katedry analytické chemie a bývalému děkanovi přírodovědecké fakulty. Ten se během své kariéry zasadil například o vznik Pevnosti poznání – na dlouhé roky jediného univerzitního science centra, na jehož vzniku se podíleli vědci a vědkyně z UP. Juraj Ševčík stál také u zrodu Přírodovědných jarmarků či programů pro středoškolské studenty Badatel nebo Newton a svým příkladem inspiroval spoustu dalších kolegů a kolegyň, kteří se nyní popularizaci vědy aktivně věnují.

S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Františka Mezihoráka, výrazné osobnosti Pedagogické fakulty i celé Univerzity Palackého.

S Univerzitou Palackého byl František Mezihorák spjat již od počátku 60. let minulého století. Za svou angažovanost v reformním procesu Pražského jara a odpor proti sovětské okupaci byl v roce 1969 nucen univerzitu opustit. Dvě desetiletí byl zbaven možnosti vědecké a publikační činnosti. Na akademickou půdu se vrátil po roce 1989, kdy se aktivně zapojil do obnovy univerzitního života.

V letech 1991–1997 a 2003–2006 zastával funkci děkana Pedagogické fakulty UP, na Filozofické fakultě UP stál u zrodu katedry evropských studií. V letech 1998–2004 byl senátorem Parlamentu České republiky. Za svou odbornou, pedagogickou i veřejnou činnost obdržel řadu ocenění, mimo jiné Cenu města Olomouce.

„Osobně jsem měl příležitost s panem profesorem jednat a spolupracovat v posledních čtyřech letech. O to více jsem si vážil jeho hlubokého zájmu o dění na fakultě, jeho loajality k její tradici i budoucnosti a skutečnosti, že místo a význam naší fakulty stavěl vždy na první místo. I ve vyšším věku projevoval neutuchající snahu přispívat k jejímu trvalému rozvoji, ať už svými podněty, zkušeností či morální podporou. Jeho erudice, morální integrita a přirozená autorita zůstávají inspirací pro další generace akademiků a studentů. V osobě profesora Mezihoráka ztrácíme respektovaného kolegu a výraznou osobnost, jejíž odkaz bude s Pedagogickou fakultou UP trvale spojen, “ uvedl Vojtech Regec, děkan Pedagogické fakulty UP.

František Mezihorák byl respektovanou a zároveň lidsky vstřícnou osobností. Studenty i kolegy oslovoval svou erudicí, zásadovostí a otevřeností k dialogu. Jeho jméno zůstane s Univerzitou Palackého i Pedagogickou fakultou trvale spojeno. Zemřel ve věku 88 let. Informace také zde.

S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Františka Mezihoráka, výrazné osobnosti Pedagogické fakulty i celé Univerzity Palackého.

S Univerzitou Palackého byl František Mezihorák spjat již od počátku 60. let minulého století. Za svou angažovanost v reformním procesu Pražského jara a odpor proti sovětské okupaci byl v roce 1969 nucen univerzitu opustit. Dvě desetiletí byl zbaven možnosti vědecké a publikační činnosti. Na akademickou půdu se vrátil po roce 1989, kdy se aktivně zapojil do obnovy univerzitního života.

V letech 1991–1997 a 2003–2006 zastával funkci děkana Pedagogické fakulty UP, na Filozofické fakultě UP stál u zrodu katedry evropských studií. V letech 1998–2004 byl senátorem Parlamentu České republiky. Za svou odbornou, pedagogickou i veřejnou činnost obdržel řadu ocenění, mimo jiné Cenu města Olomouce.

„Osobně jsem měl příležitost s panem profesorem jednat a spolupracovat v posledních čtyřech letech. O to více jsem si vážil jeho hlubokého zájmu o dění na fakultě, jeho loajality k její tradici i budoucnosti a skutečnosti, že místo a význam naší fakulty stavěl vždy na první místo. I ve vyšším věku projevoval neutuchající snahu přispívat k jejímu trvalému rozvoji, ať už svými podněty, zkušeností či morální podporou. Jeho erudice, morální integrita a přirozená autorita zůstávají inspirací pro další generace akademiků a studentů. V osobě profesora Mezihoráka ztrácíme respektovaného kolegu a výraznou osobnost, jejíž odkaz bude s Pedagogickou fakultou UP trvale spojen, “ uvedl Vojtech Regec, děkan Pedagogické fakulty UP.

František Mezihorák byl respektovanou a zároveň lidsky vstřícnou osobností. Studenty i kolegy oslovoval svou erudicí, zásadovostí a otevřeností k dialogu. Jeho jméno zůstane s Univerzitou Palackého i Pedagogickou fakultou trvale spojeno. Zemřel ve věku 88 let. Informace také zde.