Agregátor zdrojů

Lékařská fakulta UP hostila prestižní výroční konferenci Asociace lékařských fakult v Evropě (The Association of Medical Schools in Europe – AMSE). V jednotlivých příspěvcích a následných diskuzích byla otevřena řada témat týkajících se vzdělávání budoucích lékařů v 21. století, vedle domácích a zahraničních vyučujících, vědců, lékařů a dalších odborníků a odbornic, dostali prostor i samotní studující. Došlo také na ocenění, medaili asociace obdržel absolvent olomoucké medicíny Vladimír Palička.

Vývoj kurikula lékařských fakult s ohledem na zvyšující se důraz na nácvik praktických klinických dovedností, využívání nových technologií ve výuce, etické jednání lékařů a zejména posilování vazeb mezi lékařskými fakultami a vysokými školami a fakultními / univerzitními nemocnicemi – to jsou některá z témat, která se během třídenní odborné události na Teoretických ústavech LF UP probírala.

„Setkání nesloužilo jen k zamyšlení o aktuálních trendech ve výuce lékařství na vysokých školách, ale umožnilo navázat nové spolupráce, které snad v budoucnu přispějí ke zlepšení výuky a prestiži lékařského vzdělávání v Evropě, v ČR a rovněž v Olomouci,“ uvedl za organizační výbor Milan Raška, proděkan LF UP pro zahraniční vztahy.

Zkušenosti nejen z Evropy

Na konferenci se registrovalo 180 účastníků převážně ze zemí Evropské unie, ale také například z Gruzie, Indie nebo Austrálie. O své zkušenosti a postřehy se podělila mimo jiné Nomy Dickman z izraelské Bar-Ilan University, viceprezidentka Světové federace pro lékařské vzdělávání (WFME) Geneviève Moineau, Jakub Tolar z University of Minnessota nebo Janusz Janczukowicz z polské Medical University of Lodz.

„Zazněly také přednášky výherců ceny Dr. Denise O’Learyho 2025, kterou uděluje Oxfordské centrum pro lékařské vzdělávání za excelenci v lékařském/klinickém vzdělávání s důrazem na pacienta. Oceněnými byli Despoina Mantziari z Aristotelovy univerzity v Soluni v Řecku za projekt Partners of Experience in Cancer (PECan) a Emma Flint z oxfordské Warneford Hospital za projekt využívající inovativní technologie k seznámení studentů s klinickými situacemi, které mohou být neobvyklé nebo nebezpečné,“ doplnil Milan Raška.

Mezi vystupujícími nechyběli ani domácí řečníci, mimo jiné ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík nebo proděkanky Eva Klásková (LF UP) a Jana Kvintová (Pedagogická fakulta UP).

Víte, že LF UP byla první lékařskou fakultou v ČR, která získala akreditaci AMSE? Více zde.

Prostor pro studující

Slovo dostali také studující, budoucí lékařky a lékaři. Studentská sekce byla zaměřena na zlepšení učení prostřednictvím podpory od starších studentů a zazněly i prezentace odborných prací.

„Jsem velice vděčný za tuto šanci, navíc je to i zajímavá zkušenost, protože přednášet v angličtině o odborném tématu pro mě bylo něco, co si ve výuce nemáme moc možnost vyzkoušet,“ uvedl Michal Kropáček, student 5. ročníku Všeobecného lékařství a předseda Spolku mediků LF UP.

Vystoupil s příspěvkem zaměřeným na pohled studentů na preklinickou a klinickou výuku. „Mluvil jsem zejména o tom, co studenti vnímají jako pozitivní a co naopak vidí jako negativa na současném stavu a jakým směrem by mohly budoucí změny ve výuce směřovat,“ dodal s tím, že z programu ho zaujala zejména sekce věnovaná moderním technologiím ve výuce. „Bylo zajímavé slyšet, jak mohou technologie rozšířit možnosti výuky studentů medicíny.“  

Oceněný absolvent LF

Během konference došlo také na ocenění za zásluhy v oblasti vzdělávání budoucích lékařů. Cenu Petera Dietera, pojmenovanou po předchozím prezidentovi AMSE, od současného prezidenta Harma Peterse obdržel Vladimír Palička, profesor vnitřního lékařství, dřívější děkan lékařské fakulty a ředitel fakultní nemocnice v Hradci Králové a mj. 2. místopředseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně, který studium medicíny absolvoval na Lékařské fakultě UP a dodnes se svou alma mater spolupracuje – jako člen Vědecké rady LF UP či Správní rady UP.

„Jsem opravdu hluboce poctěn tímto oceněním, ale abych byl upřímný, nevím, zda si ho zasloužím. Má jediná naděje je, že jsem ho nedostal kvůli mé dlouhé přítomnosti ve výkonném výboru asociace,“ poznamenal v úvodu své děkovné řeči, v níž se zamyslel nad současnou výukou mediků.

„Naším posláním je učit naše studenty, jak myslet, jak aplikovat znalosti a informace, jak pracovat s daty, jak jednat moudře a tak, aby uchovali živé hodnoty, jako jsou etika, empatie a lidskost. A především aby nezapomínali ptát se ‚proč?‘,“ pronesl oceněný profesor Palička.

Konferenci uspořádala Lékařská fakulta UP ve spolupráci s AMSE a Oddělením univerzitních akcí UP. Kromě odborných vystoupení byl součástí i společenský program, zahrnující mimo jiné prohlídku Olomouce, galavečeři či studentskou párty. Během slavnostního zahájení účastníky přivítal nejen prezident Harm Peters, ale také prorektor UP pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a děkan LF UP Milan Kolář.

Lékařská fakulta UP hostila prestižní výroční konferenci Asociace lékařských fakult v Evropě (The Association of Medical Schools in Europe – AMSE). V jednotlivých příspěvcích a následných diskuzích byla otevřena řada témat týkajících se vzdělávání budoucích lékařů v 21. století, vedle domácích a zahraničních vyučujících, vědců, lékařů a dalších odborníků a odbornic, dostali prostor i samotní studující. Došlo také na ocenění, medaili asociace obdržel absolvent olomoucké medicíny Vladimír Palička.

Vývoj kurikula lékařských fakult s ohledem na zvyšující se důraz na nácvik praktických klinických dovedností, využívání nových technologií ve výuce, etické jednání lékařů a zejména posilování vazeb mezi lékařskými fakultami a vysokými školami a fakultními / univerzitními nemocnicemi – to jsou některá z témat, která se během třídenní odborné události na Teoretických ústavech LF UP probírala.

„Setkání nesloužilo jen k zamyšlení o aktuálních trendech ve výuce lékařství na vysokých školách, ale umožnilo navázat nové spolupráce, které snad v budoucnu přispějí ke zlepšení výuky a prestiži lékařského vzdělávání v Evropě, v ČR a rovněž v Olomouci,“ uvedl za organizační výbor Milan Raška, proděkan LF UP pro zahraniční vztahy.

Zkušenosti nejen z Evropy

Na konferenci se registrovalo 180 účastníků převážně ze zemí Evropské unie, ale také například z Gruzie, Indie nebo Austrálie. O své zkušenosti a postřehy se podělila mimo jiné Nomy Dickman z izraelské Bar-Ilan University, viceprezidentka Světové federace pro lékařské vzdělávání (WFME) Geneviève Moineau, Jakub Tolar z University of Minnessota nebo Janusz Janczukowicz z polské Medical University of Lodz.

„Zazněly také přednášky výherců ceny Dr. Denise O’Learyho 2025, kterou uděluje Oxfordské centrum pro lékařské vzdělávání za excelenci v lékařském/klinickém vzdělávání s důrazem na pacienta. Oceněnými byli Despoina Mantziari z Aristotelovy univerzity v Soluni v Řecku za projekt Partners of Experience in Cancer (PECan) a Emma Flint z oxfordské Warneford Hospital za projekt využívající inovativní technologie k seznámení studentů s klinickými situacemi, které mohou být neobvyklé nebo nebezpečné,“ doplnil Milan Raška.

Mezi vystupujícími nechyběli ani domácí řečníci, mimo jiné ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík nebo proděkanky Eva Klásková (LF UP) a Jana Kvintová (Pedagogická fakulta UP).

Víte, že LF UP byla první lékařskou fakultou v ČR, která získala akreditaci AMSE? Více zde.

Prostor pro studující

Slovo dostali také studující, budoucí lékařky a lékaři. Studentská sekce byla zaměřena na zlepšení učení prostřednictvím podpory od starších studentů a zazněly i prezentace odborných prací.

„Jsem velice vděčný za tuto šanci, navíc je to i zajímavá zkušenost, protože přednášet v angličtině o odborném tématu pro mě bylo něco, co si ve výuce nemáme moc možnost vyzkoušet,“ uvedl Michal Kropáček, student 5. ročníku Všeobecného lékařství a předseda Spolku mediků LF UP.

Vystoupil s příspěvkem zaměřeným na pohled studentů na preklinickou a klinickou výuku. „Mluvil jsem zejména o tom, co studenti vnímají jako pozitivní a co naopak vidí jako negativa na současném stavu a jakým směrem by mohly budoucí změny ve výuce směřovat,“ dodal s tím, že z programu ho zaujala zejména sekce věnovaná moderním technologiím ve výuce. „Bylo zajímavé slyšet, jak mohou technologie rozšířit možnosti výuky studentů medicíny.“  

Oceněný absolvent LF

Během konference došlo také na ocenění za zásluhy v oblasti vzdělávání budoucích lékařů. Cenu Petera Dietera, pojmenovanou po předchozím prezidentovi AMSE, od současného prezidenta Harma Peterse obdržel Vladimír Palička, profesor vnitřního lékařství, dřívější děkan lékařské fakulty a ředitel fakultní nemocnice v Hradci Králové a mj. 2. místopředseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně, který studium medicíny absolvoval na Lékařské fakultě UP a dodnes se svou alma mater spolupracuje – jako člen Vědecké rady LF UP či Správní rady UP.

„Jsem opravdu hluboce poctěn tímto oceněním, ale abych byl upřímný, nevím, zda si ho zasloužím. Má jediná naděje je, že jsem ho nedostal kvůli mé dlouhé přítomnosti ve výkonném výboru asociace,“ poznamenal v úvodu své děkovné řeči, v níž se zamyslel nad současnou výukou mediků.

„Naším posláním je učit naše studenty, jak myslet, jak aplikovat znalosti a informace, jak pracovat s daty, jak jednat moudře a tak, aby uchovali živé hodnoty, jako jsou etika, empatie a lidskost. A především aby nezapomínali ptát se ‚proč?‘,“ pronesl oceněný profesor Palička.

Konferenci uspořádala Lékařská fakulta UP ve spolupráci s AMSE a Oddělením univerzitních akcí UP. Kromě odborných vystoupení byl součástí i společenský program, zahrnující mimo jiné prohlídku Olomouce, galavečeři či studentskou párty. Během slavnostního zahájení účastníky přivítal nejen prezident Harm Peters, ale také prorektor UP pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a děkan LF UP Milan Kolář.

Univerzita má za sebou Fair UP neboli univerzitní týden péče o tělo, duši a společnost. V nabitém programu pro studenty, zaměstnance i veřejnost nechyběly workshopy, přednášky, projekce, darování krve, seznamování s jinými kulturami a mnoho dalšího. Součástí týdne byl také Den zdraví pro zaměstnance a Den inkluze. Obě tyto akce připravilo Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

V prvním případě, u Dne zdraví, jde o tradiční akci, zatímco tradice Dne inkluze se teprve rodí. V čem spočívají úskalí podobných programů a komu a k čemu mají sloužit? To jsou otázky pro Veroniku Fouskovou a Lenku Soukopovou z Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

Den zdraví je už na UP klasikou. Během jednoho dne nabízí různé preventivní programy pro zaměstnance bez nutnosti například složitě se objednávat na vyšetření znamének u dermatologa. Viděla jsem ale, že se registrace velmi rychle plnily. Uvažujete o tom, že by se podobná preventivní akce konala častěji?

Lenka Soukopová: Den zdraví se na univerzitě stal oblíbenou tradicí a jsme rádi, že o něj zaměstnanci projevují tak velký zájem. Jeho příprava je však organizačně i kapacitně náročná, proto jej zatím realizujeme jednou ročně. Cílem není nahrazovat zdravotní péči, ale nabídnout zaměstnancům a zaměstnankyním v rámci benefitů možnost odborných konzultací a připomenout význam prevence. Do budoucna bychom však rádi rozšiřovali nabídku aktivit podporujících zdravý životní styl a nevylučujeme ani častější konání podobných akcí.

Takže chcete rozšířit portfolio zdravotně preventivních programů?

Lenka Soukopová: Ano, o rozšíření nabídky preventivních programů dlouhodobě uvažujeme. Každý rok se snažíme zapojit nové odborníky i univerzitní pracoviště, která mohou přispět svými aktivitami zaměřenými na zdraví a prevenci. Cílem je, aby Den zdraví zůstal pestrý, aktuální a přinášel zaměstnancům a zaměstnankyním nové možnosti, jak pečovat o své zdraví. Konkrétní podoba programu se vždy odvíjí od aktuální dostupnosti oslovených odborníků a univerzitních pracovišť. Již nyní však můžeme prozradit, že máme přislíbenou spolupráci s organizací IFMSA, která sdružuje studenty medicíny z celého světa. Ti zaměstnaným nabídnou aktivity zaměřené na samovyšetření prsou a varlat, což považujeme za velmi cenný a přínosný prvek prevence.

Druhou aktivitou vašeho oddělení je Den inkluze, který si své místo v rámci různých programů teprve postupně hledá. Jaký je podle vás jeho smysl? Komu je určen?

Veronika Fousková: Den inkluze chápeme jako možnost připomenout, jak důležité jsou vzájemný respekt a porozumění. Termín odkazuje k 10. říjnu, kdy si připomínáme Světový den inkluze. Náš program ale záměrně rozšiřujeme i o témata diverzity a rovných příležitostí. Inkluze, rozmanitost a rovné příležitosti spolu totiž neoddělitelně souvisejí. Cílem je ukázat, že různorodé prostředí, ať už studijní nebo pracovní, přináší nové pohledy a inspiraci. Den inkluze je otevřený všem a řada aktivit je určena i veřejnosti mimo UP.

Chystáte případně pro příští rok nějaké změny či novinky?

Veronika Fousková: Konkrétní program zatím nemáme, ale už teď víme, že chceme navázat na spolupráci se studujícími, která se letos osvědčila. Studující natočili videa věnovaná tématu inkluze, diverzity a rovných příležitostí. Jejich pohled byl svěží, autentický a velmi inspirativní. Proto bychom jim chtěly příští rok dát ještě větší prostor k zapojení do příprav a například i návrhu nových aktivit. 

Podrobně jsme o Fair UP psali zde.

Univerzita má za sebou Fair UP neboli univerzitní týden péče o tělo, duši a společnost. V nabitém programu pro studenty, zaměstnance i veřejnost nechyběly workshopy, přednášky, projekce, darování krve, seznamování s jinými kulturami a mnoho dalšího. Součástí týdne byl také Den zdraví pro zaměstnance a Den inkluze. Obě tyto akce připravilo Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

V prvním případě, u Dne zdraví, jde o tradiční akci, zatímco tradice Dne inkluze se teprve rodí. V čem spočívají úskalí podobných programů a komu a k čemu mají sloužit? To jsou otázky pro Veroniku Fouskovou a Lenku Soukopovou z Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

Den zdraví je už na UP klasikou. Během jednoho dne nabízí různé preventivní programy pro zaměstnance bez nutnosti například složitě se objednávat na vyšetření znamének u dermatologa. Viděla jsem ale, že se registrace velmi rychle plnily. Uvažujete o tom, že by se podobná preventivní akce konala častěji?

Lenka Soukopová: Den zdraví se na univerzitě stal oblíbenou tradicí a jsme rádi, že o něj zaměstnanci projevují tak velký zájem. Jeho příprava je však organizačně i kapacitně náročná, proto jej zatím realizujeme jednou ročně. Cílem není nahrazovat zdravotní péči, ale nabídnout zaměstnancům a zaměstnankyním v rámci benefitů možnost odborných konzultací a připomenout význam prevence. Do budoucna bychom však rádi rozšiřovali nabídku aktivit podporujících zdravý životní styl a nevylučujeme ani častější konání podobných akcí.

Takže chcete rozšířit portfolio zdravotně preventivních programů?

Lenka Soukopová: Ano, o rozšíření nabídky preventivních programů dlouhodobě uvažujeme. Každý rok se snažíme zapojit nové odborníky i univerzitní pracoviště, která mohou přispět svými aktivitami zaměřenými na zdraví a prevenci. Cílem je, aby Den zdraví zůstal pestrý, aktuální a přinášel zaměstnancům a zaměstnankyním nové možnosti, jak pečovat o své zdraví. Konkrétní podoba programu se vždy odvíjí od aktuální dostupnosti oslovených odborníků a univerzitních pracovišť. Již nyní však můžeme prozradit, že máme přislíbenou spolupráci s organizací IFMSA, která sdružuje studenty medicíny z celého světa. Ti zaměstnaným nabídnou aktivity zaměřené na samovyšetření prsou a varlat, což považujeme za velmi cenný a přínosný prvek prevence.

Druhou aktivitou vašeho oddělení je Den inkluze, který si své místo v rámci různých programů teprve postupně hledá. Jaký je podle vás jeho smysl? Komu je určen?

Veronika Fousková: Den inkluze chápeme jako možnost připomenout, jak důležité jsou vzájemný respekt a porozumění. Termín odkazuje k 10. říjnu, kdy si připomínáme Světový den inkluze. Náš program ale záměrně rozšiřujeme i o témata diverzity a rovných příležitostí. Inkluze, rozmanitost a rovné příležitosti spolu totiž neoddělitelně souvisejí. Cílem je ukázat, že různorodé prostředí, ať už studijní nebo pracovní, přináší nové pohledy a inspiraci. Den inkluze je otevřený všem a řada aktivit je určena i veřejnosti mimo UP.

Chystáte případně pro příští rok nějaké změny či novinky?

Veronika Fousková: Konkrétní program zatím nemáme, ale už teď víme, že chceme navázat na spolupráci se studujícími, která se letos osvědčila. Studující natočili videa věnovaná tématu inkluze, diverzity a rovných příležitostí. Jejich pohled byl svěží, autentický a velmi inspirativní. Proto bychom jim chtěly příští rok dát ještě větší prostor k zapojení do příprav a například i návrhu nových aktivit. 

Podrobně jsme o Fair UP psali zde.

From October 20–24, 2025, Palacký University Olomouc hosted the Erasmus+ Blended Intensive Programme (BIP) “Mothers in Multidisciplinary Perspective.” The week-long event brought together students, researchers, and professionals from across Europe to explore motherhood through the lenses of literature, sociology, health sciences, law, and social work. The programme exemplified the principles of multilateral cooperation, interdisciplinarity, and practice-oriented learning that fosters dialogue between theory and real-world experience.

Interdisciplinary Framework and Institutional Cooperation

The BIP was jointly organized by five faculties of Palacký University: the Faculty of Arts (Pavlína Flajšarová and Eva Klimentová), the Faculty of Health Sciences (Helena Kisvetrová and Daniela Javornická), the Faculty of Law (Martin Faix), the Faculty of Science (Nikola Medová), and the Faculty of Education (Jiří Flajšar). Each contributed its distinctive disciplinary insights. This institutional collaboration formed a key component of the programme’s concept, enabling participants to approach motherhood not as a phenomenon within a single field, but as a complex socio-cultural, medical, and legal construct. The demanding administrative coordination of the event was handled brilliantly by Mgr. Marie Sieberová from the Faculty of Arts.

Throughout the week, seminars focused on research methodology, literary and sociological perspectives, legal frameworks, and applied social work, demonstrating the power of interdisciplinary approaches to gender and family-related issues. Participants were encouraged to transcend disciplinary boundaries and to formulate integrative research questions linking the humanities, social sciences, and health studies.

International Expertise and Academic Exchange

The programme had a strong international dimension, with guest lecturers and experts from partner universities across Europe. Among them were Prof. Mary Steen (Curtin University, Perth), soon to be awarded the Order of the British Empire (OBE) by King Charles III for her achievements in midwifery and maternal care; Prof. Alison Steven and Assoc. Prof. Jane Greaves (both from Northumbria University, Newcastle upon Tyne); and Prof. Annamaria Bagnasco (University of Genoa). Their workshops on systematic and integrative review methodologies provided participants with a solid foundation for research design and reflected Erasmus+’s emphasis on transnational exchange of expertise and best practices.

Doctoral students from Italian, Irish, Australian, Slovak, and Czech universities presented their research on motherhood in various academic contexts and received feedback from both Czech and international scholars. This format created a rich environment for intergenerational and intercultural dialogue and strengthened research networks among emerging scholars. The virtual component further enhanced collaboration and mutual exchange.

Integrating Theory and Practice: Practical and Field-Based Learning

In keeping with the blended and practice-oriented character of the BIP, the programme balanced academic lectures with hands-on learning. Participants engaged in social work workshops such as “Foster Care in the Czech Republic” and “Therapeutic Parenting,” led by Dr. Eva Klimentová and Mgr. Petra Pitrová. These sessions connected theoretical frameworks with real-life case studies, demonstrating how research can inform social policy and intervention.

A highlight of the applied segment was an excursion to the University Hospital Olomouc, where participants visited the social care department to observe practices supporting mothers of at-risk children. This direct engagement with professionals offered insight into the ethical and social dimensions of caregiving and family support systems.

Expanding Perspectives: Law, Religion, and Culture

Additional lectures extended the exploration of motherhood into legal and cultural domains. JUDr. Lenka Westphalová’s lecture on surrogacy highlighted how legal systems shape and regulate maternal experience. Dr. Nikola Medová’s session on “Women and Islam” opened dialogue on religion, identity, and women’s rights, further enriching the programme’s global outlook. Her lecture included a demonstration of dress codes for Muslim women across different countries.

The Faculties of Arts and Education made significant contributions to the cultural and literary understanding of motherhood through sessions led by Assoc. Prof. Pavlína Flajšarová, Assoc. Prof. Marie Voždová, Assoc. Prof. Kristýna Solomon (all from the Faculty of Arts), and Dr. Jiří Flajšar (Faculty of Education). These discussions examined representations of mothers in French, British, American, and German literature. As part of the literary section, PhD student Paula Riese (University of Limerick) presented a comparative analysis of trauma and healing in Irish and German novels. These contributions underscored the role of the humanities in interpreting motherhood as an emotional, symbolic, and narrative construct.

A Model of Cooperation for Future Education

The “Mothers in Multidisciplinary Perspective” BIP demonstrated how Erasmus+ intensive programmes can function as laboratories for transnational and interdisciplinary learning. By combining research workshops, practical training, and cultural exchange, the event fostered sustainable partnerships between faculties and international collaborators.

When participants gathered on October 24 for a farewell lunch, it was clear that the BIP had succeeded in creating a community of practice grounded in empathy and academic curiosity. The cooperation among the five faculties of Palacký University, the integration of theory with practical experience, and the involvement of international experts made the programme a model of European collaboration in higher education addressing socially significant themes such as motherhood, care, and gender equality.

An additional highlight was the high-quality simultaneous interpreting provided by translation studies students of English and American Studies (Faculty of Arts, Palacký University), who stepped outside their usual humanities focus to interpret sessions in the health sciences. Under the supervision of Dr. Veronika Sejkorová (Department of English and American Studies), they gained real-world interpreting experience as part of their professional training.

The BIP was also presented at an international meeting of university alliances in Amsterdam, where it attracted considerable interest. The multidisciplinary approach proved highly fruitful and inspiring. Plans are already underway for future editions: October 2026 will focus on quality of life, and October 2027 on trauma, with potentially even broader participation (including the University of Iceland and Rovira i Virgili University), some of which are members of the Aurora European University Alliance.

Doc. Pavlína Flajšarová, UP Faculty of Arts, Department of English and American Studies

Univerzita Palackého dlouhodobě potvrzuje silnou pozici v národním hodnocení výzkumu. V průběžném expertním hodnocení vybraných výsledků získala za loňský rok svou historicky nejlepší průměrnou známku, což ji výkonově řadí po bok Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity a aktuálně mezi členy Asociace výzkumných univerzit zaujímá vynikající druhé místo.

„Historicky nejlepší výsledek v Modulu 1 a stabilní postavení UP v Modulu 2 jsou jasným důkazem rostoucí kvality našich vědeckých výstupů a dobré strategie napříč univerzitou. Je to úspěch našich vědeckých týmů ve všech fázích, tedy od předkládaní výsledků přes jejich mezinárodní kvalitu až po dopad našeho výzkumu,“ uvedl Michael Kohajda, rektor UP.

Národní hodnocení kombinuje Modul 1, v němž nezávislí experti posuzují vybrané nejlepší výsledky, a Modul 2, kde se provádí kvantitativní analýza vědeckých publikací s pomocí bibliometrie a hodnotí se produktivita v oborech ve srovnání s národním průměrem.

„V posledních letech posilujeme podíl špičkových výsledků a zároveň cíleně podporujeme obory, kde má bibliometrie své limity – zejména v humanitních a společenskovědních disciplínách včetně práva. Naše priority zůstávají jasné: excelentní týmy, profesionální infrastruktura a další růst mezinárodních grantů,“ doplňuje prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek.

UP v posledních letech zavedla kroky ke zlepšení podpory vědy, jako je pilotní oborové hodnocení pomocí odborných panelů a Rozvojový fond DKRVO pro cílené odstraňování zjištěných slabých míst univerzity. V roce 2025 probíhá nové hodnocení podle Metodiky 2025+, jehož výsledky poslouží jako podklad pro další strategická rozhodování UP. Prioritou je pracovat na dalším získávání ERC grantů – prestižních výzkumných grantů financovaných Evropskou unií, posílit profesionální výzkumnou infrastrukturu a zvýšit podporu excelentních týmů.

Univerzita Palackého dlouhodobě potvrzuje silnou pozici v národním hodnocení výzkumu. V průběžném expertním hodnocení vybraných výsledků získala za loňský rok svou historicky nejlepší průměrnou známku, což ji výkonově řadí po bok Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity a aktuálně mezi členy Asociace výzkumných univerzit zaujímá vynikající druhé místo.

„Historicky nejlepší výsledek v Modulu 1 a stabilní postavení UP v Modulu 2 jsou jasným důkazem rostoucí kvality našich vědeckých výstupů a dobré strategie napříč univerzitou. Je to úspěch našich vědeckých týmů ve všech fázích, tedy od předkládaní výsledků přes jejich mezinárodní kvalitu až po dopad našeho výzkumu,“ uvedl Michael Kohajda, rektor UP.

Národní hodnocení kombinuje Modul 1, v němž nezávislí experti posuzují vybrané nejlepší výsledky, a Modul 2, kde se provádí kvantitativní analýza vědeckých publikací s pomocí bibliometrie a hodnotí se produktivita v oborech ve srovnání s národním průměrem.

„V posledních letech posilujeme podíl špičkových výsledků a zároveň cíleně podporujeme obory, kde má bibliometrie své limity – zejména v humanitních a společenskovědních disciplínách včetně práva. Naše priority zůstávají jasné: excelentní týmy, profesionální infrastruktura a další růst mezinárodních grantů,“ doplňuje prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek.

UP v posledních letech zavedla kroky ke zlepšení podpory vědy, jako je pilotní oborové hodnocení pomocí odborných panelů a Rozvojový fond DKRVO pro cílené odstraňování zjištěných slabých míst univerzity. V roce 2025 probíhá nové hodnocení podle Metodiky 2025+, jehož výsledky poslouží jako podklad pro další strategická rozhodování UP. Prioritou je pracovat na dalším získávání ERC grantů – prestižních výzkumných grantů financovaných Evropskou unií, posílit profesionální výzkumnou infrastrukturu a zvýšit podporu excelentních týmů.

Four projects involving Palacký University were successful in the second year of the Aurora European university network call for proposals aimed at supporting international research. Olomouc’s university is also a partner in the organisation of one of the specialised summer schools, and is sending one of its students on a short-term research internship.

The Call for Incentive Research Collaboration was announced at the end of last year as part of the Aurora 2030 programme supported by the European University initiative under the auspices of the European Commission. A total of 29 applications were received from all Aurora universities, nine of which received support totalling €125,000.

The Aurora Research Council evaluated not only scientific quality and originality, but also feasibility and contribution to the development of the international scientific community. Projects also had to demonstrate how they could contribute to the activities of Aurora Research-driven Educational Hubs, i.e., thematic research and education centres linking teaching and research.

“Sixteen applications were submitted on behalf of Palacký University – fourteen focused on scientific collaboration, one on a summer school, and one on a scientific research internship. Although UP did not win any projects as a coordinator this year, it was successful in four projects and one summer school as a partner. It will also send a student on a short-term internship,” said Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer at UP.

Joint scientific research projects

The HONE (How Narratives Emerge) project examines how public narratives and debates – such as those concerning migration – emerge and spread, and how language influences society’s perceptions. Based on an analysis of political speeches, newspaper articles, and archival media, the team will monitor how even minor linguistic decisions, such as the choice of words or metaphors, can gradually shape public opinion. Ľudmila Lacková Bennett from the UP Faculty of Arts Department of General Linguistics is participating in the project on behalf of UP.

What is the composition of edible flowers and how do they affect digestion and health? Is their consumption safe and what are their effects? The results of the BLOOM-DIGEST project will help improve food safety, promote sustainable dining, and train new scientists. Sanja Ćavar Zeljković from CATRIN is involved in the project on behalf of UP.

EUROPARKS brings together researchers and representatives of European amusement parks to explore more sustainable approaches in this sector. It addresses the lack of research in the leisure industry, promotes collaboration between academics and companies, and explores new ways of sharing results. Vít Voženílek from the UP Faculty of Science Department of Geoinformatics is engaged in the project on behalf of UP.

Developing tools for the early detection of ecosystem damage is the goal of three teams in the SIHTED project. It focuses on tropical forests in Laos, which are very rich in species but threatened by intensive agriculture. Scientists will search for key indicators that will help monitor the environmental health before major damage occurs. Bořivoj Šarapatka from the UP Faculty of Science Department of Ecology and Environmental Sciences is taking part in the project on behalf of UP.

Thematic summer schools

A specialised summer school AQUARiQ will focus on quantum photonics. Its goal is to promote the exchange of knowledge and inspire further development of quantum technologies. The summer school builds on the global activities of the International Year of Quantum Science and Technology. Jaromír Fiuriášek from the UP Faculty of Science Department of Optics is the partner for UP.

Short-term scientific research internships

Alice Navrátilová, a doctoral student in migration studies at the UP Faculty of Arts Department of Sociology, Andragogy and Cultural Anthropology has been awarded a short-term scientific research internship through the YOUTHNET project, which examines the social networks of young people with a migrant background in Catalonia, Spain.

“We are delighted with the continued interest of our researchers in international cooperation within the Aurora alliance, believing that their efforts will also gradually lead to success in European grant calls,” Jadrníčková said in conclusion.

 

Further information on the results is available on the Aurora central website. New calls and other opportunities for UP students and staff are regularly published in Czech on UP’s Aurora website.

Ve druhém ročníku výzvy evropské univerzitní sítě Aurora, zaměřené na podporu mezinárodního výzkumu, uspěly čtyři projekty s účastí Univerzity Palackého. Olomoucká univerzita je navíc partnerem také v organizaci jedné z odborných letních škol a vyšle svou studentku na krátkodobou vědeckou stáž.

Výzva Call for Incentive Research Collaboration byla vypsána koncem loňského roku jako součást programu Aurora 2030 podpořeného iniciativou Evropské univerzity pod hlavičkou Evropské komise. Vědecká rada Aurory (Aurora Research Council) u žádostí hodnotila nejen vědeckou kvalitu či originalitu, ale také proveditelnost a přínos pro rozvoj mezinárodní vědecké komunity. Projekty zároveň musely ukázat, jak mohou přispět k činnosti Aurora Research-driven Educational Hubs, tedy tematických výzkumně-vzdělávacích center propojujících výuku a výzkum.

„Za Univerzitu Palackého bylo podáno šestnáct žádostí – čtrnáct zaměřených na vědeckou spolupráci, jedna na letní školu a jedna na vědecko-výzkumnou stáž. Ačkoliv UP letos nezískala žádný projekt jako koordinátor, uspěla hned ve čtyřech projektech a jedné letní škole jako partner. Zároveň vyšle studentku na krátkodobou stáž,“ uvedla Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Společné vědecko-výzkumné projekty

Projekt HONE (How narratives emerge) zkoumá, jak vznikají a šíří se veřejné příběhy a debaty – například o migraci – a jak jazyk ovlivňuje vnímání společnosti. Na základě analýzy politických projevů, novinových článků či archivních médií bude tým sledovat, jak i drobná jazyková rozhodnutí, jako je volba slov nebo metafor, mohou postupně formovat veřejné mínění.
Za UP se na projektu podílí Ľudmila Lacková Bennett z katedry obecné lingvistiky Filozofické fakulty UP.

Jaké složení a vliv na trávení a zdraví mají jedlé květiny? Je jejich konzumace bezpečná a jaké jsou její účinky? Výsledky projektu BLOOM-DIGEST pomohou zlepšit bezpečnost potravin, podpořit udržitelné stravování a vyškolit nové vědce. Za UP je do projektu zapojena Sanja Ćavar Zeljković z CATRIN.

EUROPARKS spojuje výzkumníky a zástupce zábavních parků s cílem hledat udržitelnější přístupy v tomto odvětví. Zabývá se nedostatkem výzkumu v oblasti volnočasového průmyslu, podporuje spolupráci mezi akademiky a firmami a zkoumá nové způsoby sdílení výsledků. Za UP je do projektu zapojen Vít Voženílek z katedry geoinformatiky PřF UP.

Vyvinout nástroje pro včasné odhalování poškození ekosystémů je cílem tří týmů v projektu SIHTED. Zaměřuje se na tropické lesy v Laosu, které jsou druhově velmi bohaté, ale ohrožené intenzivním zemědělstvím. Vědci budou hledat klíčové ukazatele, které pomohou sledovat zdraví přírody dříve, než dojde k velkým škodám. Za UP je do projektu zapojen Bořivoj Šarapatka z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP.

Tematické letní školy

Odborná letní škola s názvem AQUARiQ je zaměřená na kvantovou fotoniku. Cílem je podpořit výměnu znalostí a inspirovat další rozvoj kvantových technologií. Letní škola navazuje na celosvětové aktivity Mezinárodního roku kvantové vědy a technologií. Za UP je partnerem Jaromír Fiuriášek z katedry optiky PřF UP.

Krátkodobé vědecko-výzkumné stáže

Alice Navrátilová, studentka doktorského studijního programu migrační studia na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, uspěla s krátkodobou vědecko-výzkumnou stáží díky projektu YOUTHNET, který se zabývá zkoumáním sociálních sítí mladých lidí s migračním původem v Katalánsku ve Španělsku.

„Máme radost z trvalého zájmu našich vědců a vědkyň o mezinárodní spolupráci v rámci aliance Aurora a věříme, že jejich úsilí povede postupně i k úspěchům v evropských grantových výzvách,“ uzavírá Marie Jadrníčková.

Další informace o výsledcích jsou dostupné na centrálním webu Aurory. Nové výzvy a další příležitosti pro studující i pracující na UP jsou pravidelně zveřejňovány i v češtině na webu Aurory na UP.

Ve druhém ročníku výzvy evropské univerzitní sítě Aurora, zaměřené na podporu mezinárodního výzkumu, uspěly čtyři projekty s účastí Univerzity Palackého. Olomoucká univerzita je navíc partnerem také v organizaci jedné z odborných letních škol a vyšle svou studentku na krátkodobou vědeckou stáž.

Výzva Call for Incentive Research Collaboration byla vypsána koncem loňského roku jako součást programu Aurora 2030 podpořeného iniciativou Evropské univerzity pod hlavičkou Evropské komise. Vědecká rada Aurory (Aurora Research Council) u žádostí hodnotila nejen vědeckou kvalitu či originalitu, ale také proveditelnost a přínos pro rozvoj mezinárodní vědecké komunity. Projekty zároveň musely ukázat, jak mohou přispět k činnosti Aurora Research-driven Educational Hubs, tedy tematických výzkumně-vzdělávacích center propojujících výuku a výzkum.

„Za Univerzitu Palackého bylo podáno šestnáct žádostí – čtrnáct zaměřených na vědeckou spolupráci, jedna na letní školu a jedna na vědecko-výzkumnou stáž. Ačkoliv UP letos nezískala žádný projekt jako koordinátor, uspěla hned ve čtyřech projektech a jedné letní škole jako partner. Zároveň vyšle studentku na krátkodobou stáž,“ uvedla Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Společné vědecko-výzkumné projekty

Projekt HONE (How narratives emerge) zkoumá, jak vznikají a šíří se veřejné příběhy a debaty – například o migraci – a jak jazyk ovlivňuje vnímání společnosti. Na základě analýzy politických projevů, novinových článků či archivních médií bude tým sledovat, jak i drobná jazyková rozhodnutí, jako je volba slov nebo metafor, mohou postupně formovat veřejné mínění.
Za UP se na projektu podílí Ľudmila Lacková Bennett z katedry obecné lingvistiky Filozofické fakulty UP.

Jaké složení a vliv na trávení a zdraví mají jedlé květiny? Je jejich konzumace bezpečná a jaké jsou její účinky? Výsledky projektu BLOOM-DIGEST pomohou zlepšit bezpečnost potravin, podpořit udržitelné stravování a vyškolit nové vědce. Za UP je do projektu zapojena Sanja Ćavar Zeljković z CATRIN.

EUROPARKS spojuje výzkumníky a zástupce zábavních parků s cílem hledat udržitelnější přístupy v tomto odvětví. Zabývá se nedostatkem výzkumu v oblasti volnočasového průmyslu, podporuje spolupráci mezi akademiky a firmami a zkoumá nové způsoby sdílení výsledků. Za UP je do projektu zapojen Vít Voženílek z katedry geoinformatiky PřF UP.

Vyvinout nástroje pro včasné odhalování poškození ekosystémů je cílem tří týmů v projektu SIHTED. Zaměřuje se na tropické lesy v Laosu, které jsou druhově velmi bohaté, ale ohrožené intenzivním zemědělstvím. Vědci budou hledat klíčové ukazatele, které pomohou sledovat zdraví přírody dříve, než dojde k velkým škodám. Za UP je do projektu zapojen Bořivoj Šarapatka z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP.

Tematické letní školy

Odborná letní škola s názvem AQUARiQ je zaměřená na kvantovou fotoniku. Cílem je podpořit výměnu znalostí a inspirovat další rozvoj kvantových technologií. Letní škola navazuje na celosvětové aktivity Mezinárodního roku kvantové vědy a technologií. Za UP je partnerem Jaromír Fiuriášek z katedry optiky PřF UP.

Krátkodobé vědecko-výzkumné stáže

Alice Navrátilová, studentka doktorského studijního programu migrační studia na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, uspěla s krátkodobou vědecko-výzkumnou stáží díky projektu YOUTHNET, který se zabývá zkoumáním sociálních sítí mladých lidí s migračním původem v Katalánsku ve Španělsku.

„Máme radost z trvalého zájmu našich vědců a vědkyň o mezinárodní spolupráci v rámci aliance Aurora a věříme, že jejich úsilí povede postupně i k úspěchům v evropských grantových výzvách,“ uzavírá Marie Jadrníčková.

Další informace o výsledcích jsou dostupné na centrálním webu Aurory. Nové výzvy a další příležitosti pro studující i pracující na UP jsou pravidelně zveřejňovány i v češtině na webu Aurory na UP.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého pomáhají restaurátorům s loni zahájenou obnovou sloupu Nejsvětější Trojice, který je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. Chemici, fyzici a geoinformatici na této dominantě historického centra města v uplynulých týdnech detailně prozkoumali její zlacené části, získaná data využijí restaurátoři při citlivé a odborně podložené rekonstrukci této památky.

Obnovu sloupu Nejsvětější Trojice dostal na starost restaurátor René Tikal, na akci odborně dohlíží Národní památkový ústav. Přírodovědecká fakulta byla přizvána ke spolupráci, aby prostřednictvím svých expertíz a měření pomohla zajistit co nejpřesnější restaurování zlacených částí této významné památky. Do projektu se zapojili odborníci z kateder analytické chemie a geoinformatiky a také experti ze Společné laboratoře optiky, což je pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Vědci se zaměřili na měření lesku zlacených prvků barokního sloupu a posouzení jejich složení a aktuálního stavu. Na měření se podíleli Josef Kadlec, Karel Lemr, Jan Soubusta a Martin Zeman ze Společné laboratoře optiky, Petr Bednář a Lukáš Kučera z katedry analytické chemie a Stanislav Popelka s Michaelou Vojtěchovskou z katedry geoinformatiky.

„Plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově.“ Karel Lemr

„V optické části jsme provedli úvodní měření pomocí glosmetru, zařízení určeného ke kvantifikaci lesklosti povrchů. Získaná data, která objektivně číselně popisují rozdíly viditelné pouhým okem, budou propojena s výsledky kolegů z katedry analytické chemie. Následně plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově,“ uvedl Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky.

Katedra analytické chemie se zaměřila na analýzy složení materiálu, zejména s využitím rentgenové fluorescenční spektrometrie. Díky této technice lze zjistit zastoupení jednotlivých prvků v podpovrchových vrstvách i odhadnout tloušťku zlacení v různých místech. „Výsledky měření ukázaly obsahy dominantních prvků, jako je měď, zlato a olovo, na základě kterých můžeme odvodit, jak silná je vrstva zlacení. Čím je tenčí, tím více mědi pod ní naměříme. Důležitým zjištěním je také přítomnost olova, která souvisí s historicky používanou technologií zlacení. Tehdy se proces prováděl při vysokých teplotách právě s využitím olova, které pomáhalo vrstvy spojit. V současnosti se tato metoda již nepoužívá, mimo jiné proto, že olovo je toxické,“ podotkl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Katedra geoinformatiky všechna pořízená data zpracovala a začlenila do interaktivního 3D modelu sloupu Nejsvětější Trojice. „Ten slouží jako úložiště dat v podobě interaktivních vrstev, které lze snadno vyhledávat a vizualizovat. Pověření uživatelé tak mají přístup k jednotlivým měřením prostřednictvím přehledného zobrazení,“ uvedl Stanislav Popelka z katedry geoinformatiky.

Všechna měření proběhla za přítomnosti restaurátora Reného Tikala a zástupce Národního památkového ústavu Františka Chupíka. Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nyní s pracovníky Národního památkového ústavu a restaurátorem získaná data interpretují pro účely optimálního provedení restaurátorských zásahů.

Restaurátoři se do opravy 32 metrů vysokého sloupu Nejsvětější Trojice pustili loni na jaře a dokončit ji plánují v závěru příštího roku. Rekonstrukce bude stát zhruba 30 milionů korun. Radnici se na projekt podařilo získat dotaci, která pokryje většinu nákladů.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého pomáhají restaurátorům s loni zahájenou obnovou sloupu Nejsvětější Trojice, který je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. Chemici, fyzici a geoinformatici na této dominantě historického centra města v uplynulých týdnech detailně prozkoumali její zlacené části, získaná data využijí restaurátoři při citlivé a odborně podložené rekonstrukci této památky.

Obnovu sloupu Nejsvětější Trojice dostal na starost restaurátor René Tikal, na akci odborně dohlíží Národní památkový ústav. Přírodovědecká fakulta byla přizvána ke spolupráci, aby prostřednictvím svých expertíz a měření pomohla zajistit co nejpřesnější restaurování zlacených částí této významné památky. Do projektu se zapojili odborníci z kateder analytické chemie a geoinformatiky a také experti ze Společné laboratoře optiky, což je pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Vědci se zaměřili na měření lesku zlacených prvků barokního sloupu a posouzení jejich složení a aktuálního stavu. Na měření se podíleli Josef Kadlec, Karel Lemr, Jan Soubusta a Martin Zeman ze Společné laboratoře optiky, Petr Bednář a Lukáš Kučera z katedry analytické chemie a Stanislav Popelka s Michaelou Vojtěchovskou z katedry geoinformatiky.

„Plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově.“ Karel Lemr

„V optické části jsme provedli úvodní měření pomocí glosmetru, zařízení určeného ke kvantifikaci lesklosti povrchů. Získaná data, která objektivně číselně popisují rozdíly viditelné pouhým okem, budou propojena s výsledky kolegů z katedry analytické chemie. Následně plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově,“ uvedl Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky.

Katedra analytické chemie se zaměřila na analýzy složení materiálu, zejména s využitím rentgenové fluorescenční spektrometrie. Díky této technice lze zjistit zastoupení jednotlivých prvků v podpovrchových vrstvách i odhadnout tloušťku zlacení v různých místech. „Výsledky měření ukázaly obsahy dominantních prvků, jako je měď, zlato a olovo, na základě kterých můžeme odvodit, jak silná je vrstva zlacení. Čím je tenčí, tím více mědi pod ní naměříme. Důležitým zjištěním je také přítomnost olova, která souvisí s historicky používanou technologií zlacení. Tehdy se proces prováděl při vysokých teplotách právě s využitím olova, které pomáhalo vrstvy spojit. V současnosti se tato metoda již nepoužívá, mimo jiné proto, že olovo je toxické,“ podotkl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Katedra geoinformatiky všechna pořízená data zpracovala a začlenila do interaktivního 3D modelu sloupu Nejsvětější Trojice. „Ten slouží jako úložiště dat v podobě interaktivních vrstev, které lze snadno vyhledávat a vizualizovat. Pověření uživatelé tak mají přístup k jednotlivým měřením prostřednictvím přehledného zobrazení,“ uvedl Stanislav Popelka z katedry geoinformatiky.

Všechna měření proběhla za přítomnosti restaurátora Reného Tikala a zástupce Národního památkového ústavu Františka Chupíka. Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nyní s pracovníky Národního památkového ústavu a restaurátorem získaná data interpretují pro účely optimálního provedení restaurátorských zásahů.

Restaurátoři se do opravy 32 metrů vysokého sloupu Nejsvětější Trojice pustili loni na jaře a dokončit ji plánují v závěru příštího roku. Rekonstrukce bude stát zhruba 30 milionů korun. Radnici se na projekt podařilo získat dotaci, která pokryje většinu nákladů.

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou – tak se jmenuje společné dílo českých a slovenských autorů, které nabízí srozumitelné vysvětlení pojmu synodalita, jeho teologických kořenů i praktického uplatnění. Na knize se podílela trojice odborníků působících na Cyrilometodějské teologické fakultě UP.

Knižní novinka je vhodná pro kněží, laiky, členy pastoračních rad, ale i pro každého věřícího, jenž touží žít svou víru v duchu společné cesty. Napsána je formou otázek a odpovědí, což čtenáři umožní se v komplexním tématu zorientovat. Generální sekretář Biskupské synody, kardinál Mario Grech, který se postaral o předmluvu, na publikaci ocenil pedagogický přístup a důraz na duchovní rozměr.

„Kniha vznikla jako odpověď na potřebu přiblížit téma synodality každému křesťanovi jako praktickou cestu života s Kristem skrze společenství církve. Jelikož teologické diskuze o rozvoji synodality církve mohou být pro leckoho ze zájemců obtížně srozumitelné, naším cílem bylo poskytnout přehlednou mapu základních principů a dynamik synodálního fungování církve,“ vysvětlili olomoučtí spoluautoři z CMTF Josef Mikulášek a Robert Svatoň. Oba jsou členy národního synodálního týmu v ČR, Josef Mikulášek je navíc koordinátorem synodálního procesu v olomoucké arcidiecézi.

„Hlavním poselstvím knihy je ukázat, že synodální proces není jen technická nebo organizační změna v církvi, ale skutečně duchovní cesta, která se dotýká každého křesťana.“ Cyril Dunaj

Na CMTF působí také další z autorů, filozof a publicista Cyril Dunaj, který dodal: „Těší mě, že se nám podařilo v našem geografickém kontextu vytvořit jedinečnou publikaci, která přináší hlubší reflexi toho, co dnes znamená synodalita. Hlavním poselstvím knihy je ukázat, že synodální proces není jen technická nebo organizační změna v církvi, ale skutečně duchovní cesta, která se dotýká každého křesťana. Publikace se nevyhýbá kritickým otázkám a poskytuje praktické impulsy pro jednotlivce i pro komunity.“ 

Pod knihou, která mimo jiné i přibližuje dynamiku komunitního rozlišování, jak ji představuje generální sekretář Mezinárodní teologické komise Piero Coda, je dále podepsána překladatelka Hana Pohořalá, kněz a teolog Pavol Hrabovecký z Teologické fakulty Katolické univerzity v Ružomberoku a výkonný sekretář Konference biskupů Slovenska a národní koordinátor synodálního procesu na Slovensku Ivan Ružička.

Malý průvodce synodalitou vyšel v české i slovenské verzi u Vydavatelství Nové mesto.

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou – tak se jmenuje společné dílo českých a slovenských autorů, které nabízí srozumitelné vysvětlení pojmu synodalita, jeho teologických kořenů i praktického uplatnění. Na knize se podílela trojice odborníků působících na Cyrilometodějské teologické fakultě UP.

Knižní novinka je vhodná pro kněží, laiky, členy pastoračních rad, ale i pro každého věřícího, jenž touží žít svou víru v duchu společné cesty. Napsána je formou otázek a odpovědí, což čtenáři umožní se v komplexním tématu zorientovat. Generální sekretář Biskupské synody, kardinál Mario Grech, který se postaral o předmluvu, na publikaci ocenil pedagogický přístup a důraz na duchovní rozměr.

„Kniha vznikla jako odpověď na potřebu přiblížit téma synodality každému křesťanovi jako praktickou cestu života s Kristem skrze společenství církve. Jelikož teologické diskuze o rozvoji synodality církve mohou být pro leckoho ze zájemců obtížně srozumitelné, naším cílem bylo poskytnout přehlednou mapu základních principů a dynamik synodálního fungování církve,“ vysvětlili olomoučtí spoluautoři z CMTF Josef Mikulášek a Robert Svatoň. Oba jsou členy národního synodálního týmu v ČR, Josef Mikulášek je navíc koordinátorem synodálního procesu v olomoucké arcidiecézi.

„Hlavním poselstvím knihy je ukázat, že synodální proces není jen technická nebo organizační změna v církvi, ale skutečně duchovní cesta, která se dotýká každého křesťana.“ Cyril Dunaj

Na CMTF působí také další z autorů, filozof a publicista Cyril Dunaj, který dodal: „Těší mě, že se nám podařilo v našem geografickém kontextu vytvořit jedinečnou publikaci, která přináší hlubší reflexi toho, co dnes znamená synodalita. Hlavním poselstvím knihy je ukázat, že synodální proces není jen technická nebo organizační změna v církvi, ale skutečně duchovní cesta, která se dotýká každého křesťana. Publikace se nevyhýbá kritickým otázkám a poskytuje praktické impulsy pro jednotlivce i pro komunity.“ 

Pod knihou, která mimo jiné i přibližuje dynamiku komunitního rozlišování, jak ji představuje generální sekretář Mezinárodní teologické komise Piero Coda, je dále podepsána překladatelka Hana Pohořalá, kněz a teolog Pavol Hrabovecký z Teologické fakulty Katolické univerzity v Ružomberoku a výkonný sekretář Konference biskupů Slovenska a národní koordinátor synodálního procesu na Slovensku Ivan Ružička.

Malý průvodce synodalitou vyšel v české i slovenské verzi u Vydavatelství Nové mesto.

Na brněnském výstavišti se koná největší tuzemský veletrh pomaturitního vzdělávání Gaudeamus Brno a Univerzita Palackého je tradičně u toho. Její dvoupatrovou expozici rozprostírající se na sto třiceti metrech čtverečních navštíví do pátku až dvanáct tisíc zájemkyň a zájemců o studium. Denně na jejich zvídavé dotazy reagují více než čtyři desítky studujících ze všech fakult. Právě veletrhy typu Gaudeamus jsou pro budoucí vysokoškoláky z hlediska rozhodování často stěžejní.

„Letošní expozice a prezentace univerzity na Gaudeamu je v mnoha ohledech rekordní. Na stánku se nám během týdne prostřídá bezmála sto padesát studentek a studentů a k tomu jsme výrazně rozšířili doprovodný program v expozici. Interaktivní formou se tu prezentuje například ergoterapie, tyflopedie, geoinformatika, katedra matematické analýzy, botanici, univerzitní vydavatelství, spolky stomatologů a mediků nebo UP Crowd a Chemický spolek,“ láká Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

foto_sem_4

V rámci veletrhu se prezentuje více než osm desítek vysokých a vyšších odborných škol a dalších vzdělávacích institucí z patnácti zemí světa. Návštěvníci mohou kromě prohlídky expozic vystavovatelů využít i služeb poradenského a pedagogického centra nebo se nechat otestovat na to, jaký studijní typ jsou.

„V letošním roce očekáváme s ohledem na silné ročníky rekordní návštěvnost. I proto jsme se rozhodli posílit univerzitní stánek personálně i programově. Přízemí naší expozice je nabito informacemi a programem, v horním patře si pak mohou lidé oddechnout. K dispozici je jim univerzitní kavárna, merch z UPointu nebo silent disco a příjemné posezení. Zakoupit si zde mohou také modelové otázky a další literaturu k přijímacímu řízení,“ dodává Martínek.

foto_sem_4

Denně má pak univerzita prostor i v přednáškovém sále pro tři stovky lidí. Zde se zájemci o studium během dvaceti minut dozví vše podstatné o studiu a životě v Olomouci – univerzitním městě. Hned první veletržní den univerzitní prezentaci zahájil rektor Michael Kohajda, který vyrazil s celým prorektorským týmem veletrh navštívit v rámci výjezdního zasedání vedení univerzity.

„Základy naší univerzity stojí především na kvalitních studentech, kteří nejenže excelují ve svých oborech, ale jsou také nositeli hodnot, které naše vysoké učení představuje. Jsem proto rád, že nás právě takoví studující na Gaudeamu reprezentují a tisícům zájemcům o studium předávají kus olomouckého genia loci,“ říká rektor Michael Kohajda.

foto_sem_4

Veletrh v Brně patří každoročně k vrcholům tzv. uchazečské kampaně. Podle posledního průzkumu mezi zájemci o studium a studenty prvních ročníků měla pro 38 % z nich návštěva stánku UP zásadní nebo velký vliv na jejich rozhodnutí do Olomouce vůbec nastoupit.

23. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Brno je veřejnosti otevřen až do pátku, denně od 8:30 do 16:00, v pátek pak do 14:00 hodin.

Na brněnském výstavišti se koná největší tuzemský veletrh pomaturitního vzdělávání Gaudeamus Brno a Univerzita Palackého je tradičně u toho. Její dvoupatrovou expozici rozprostírající se na sto třiceti metrech čtverečních navštíví do pátku až dvanáct tisíc zájemkyň a zájemců o studium. Denně na jejich zvídavé dotazy reagují více než čtyři desítky studujících ze všech fakult. Právě veletrhy typu Gaudeamus jsou pro budoucí vysokoškoláky z hlediska rozhodování často stěžejní.

„Letošní expozice a prezentace univerzity na Gaudeamu je v mnoha ohledech rekordní. Na stánku se nám během týdne prostřídá bezmála sto padesát studentek a studentů a k tomu jsme výrazně rozšířili doprovodný program v expozici. Interaktivní formou se tu prezentuje například ergoterapie, tyflopedie, geoinformatika, katedra matematické analýzy, botanici, univerzitní vydavatelství, spolky stomatologů a mediků nebo UP Crowd a Chemický spolek,“ láká Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

foto_sem_4

V rámci veletrhu se prezentuje více než osm desítek vysokých a vyšších odborných škol a dalších vzdělávacích institucí z patnácti zemí světa. Návštěvníci mohou kromě prohlídky expozic vystavovatelů využít i služeb poradenského a pedagogického centra nebo se nechat otestovat na to, jaký studijní typ jsou.

„V letošním roce očekáváme s ohledem na silné ročníky rekordní návštěvnost. I proto jsme se rozhodli posílit univerzitní stánek personálně i programově. Přízemí naší expozice je nabito informacemi a programem, v horním patře si pak mohou lidé oddechnout. K dispozici je jim univerzitní kavárna, merch z UPointu nebo silent disco a příjemné posezení. Zakoupit si zde mohou také modelové otázky a další literaturu k přijímacímu řízení,“ dodává Martínek.

foto_sem_4

Denně má pak univerzita prostor i v přednáškovém sále pro tři stovky lidí. Zde se zájemci o studium během dvaceti minut dozví vše podstatné o studiu a životě v Olomouci – univerzitním městě. Hned první veletržní den univerzitní prezentaci zahájil rektor Michael Kohajda, který vyrazil s celým prorektorským týmem veletrh navštívit v rámci výjezdního zasedání vedení univerzity.

„Základy naší univerzity stojí především na kvalitních studentech, kteří nejenže excelují ve svých oborech, ale jsou také nositeli hodnot, které naše vysoké učení představuje. Jsem proto rád, že nás právě takoví studující na Gaudeamu reprezentují a tisícům zájemcům o studium předávají kus olomouckého genia loci,“ říká rektor Michael Kohajda.

foto_sem_4

Veletrh v Brně patří každoročně k vrcholům tzv. uchazečské kampaně. Podle posledního průzkumu mezi zájemci o studium a studenty prvních ročníků měla pro 38 % z nich návštěva stánku UP zásadní nebo velký vliv na jejich rozhodnutí do Olomouce vůbec nastoupit.

23. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Brno je veřejnosti otevřen až do pátku, denně od 8:30 do 16:00, v pátek pak do 14:00 hodin.

Research by scientists from Palacký University (UP) Olomouc is heading into space. Among the 13 experiments that will be part of Czech astronaut Aleš Svoboda’s upcoming mission to the International Space Station (ISS) is an experiment prepared by scientists from the Czech Advanced Technologies and Research Institute (CATRIN) at UP and the Brno-based company S.A.B Aerospace. The bioreactor they have developed will monitor the effect of the space environment on the growth and development of plants, in this case barley. Their findings will then be used not only in long-term space missions, but also for the development of new varieties with higher resistance to extreme conditions.

“Until now, space research on barley has focused primarily on seed viability and malt quality, rather than on understanding the physiological and molecular changes that occur in plants in a microgravity environment. We will now build on our many years of experience studying barley as a model crop and capitalize on our knowledge of plant phenotyping using optical and electrochemical sensors that can non-invasively monitor plant growth and development. By combining a number of scientific disciplines, we will contribute to a deeper understanding of plant physiology,” said Lukáš Spíchal, head of one of the CATRIN divisions and an expert in plant phenotyping.

The project, called Phenotyping Unit for Microgravity Research – Assessing the Early Development of Barley (PUMR-B), focuses on the role of plants as a key component of so-called bioregenerative systems for supporting life in space. Plants provide vitamins, reduce carbon dioxide levels, produce oxygen, and help recycle wastewater. Experts will send a small growth and phenotyping unit measuring only 190 × 60 × 70 mm with a growth and root module that can hold up to 50 barley seeds to the ISS. In the future, it may be expanded to allow experiments with larger plant populations and to assist in the selection of crops suitable for cultivation in space.

“We will design the bioreactor so that we can automatically control and monitor plant growth conditions from Earth. On daily basis, the device will record individual parameters using sensors. This will require minimal crew intervention during the experiment, which will last approximately 12 days,” explained Anna Glozigová from S.A.B Aerospace, representing the industrial partner.

Scientists expect the experiment to bring not only advances in space research, but also new insights for modern agriculture. “Microgravity conditions are very stressful for plants, similar to drought or high temperatures on Earth. These extreme factors not only reduce yield, but also change the ratio of starch and protein in barley. We believe that by exposing barley to a microgravity environment, we will be able to uncover previously unknown molecular and metabolic pathways involved in stress responses. This knowledge can then be used in new breeding programs to develop varieties with greater resistance to extreme conditions,” said the project principal investigator Véronique Bergougnoux of CATRIN. 

The European Space Agency (ESA) in the Czech Republic will support the implementation of 13 Czech scientific and technological experiments for the mission of Czech astronaut-in-training Aleš Svoboda to the ISS. A detailed presentation of the experiments took place on Tuesday, October 21, during the Czech Space Week, the largest domestic festival of space activities.

Universities, research institutes, and companies from across the country expressed extraordinary interest in participating in the Czech mission to the ISS. Seventy proposals were submitted in the initial survey. In the subsequent call for detailed proposals, 13 of the 25 submitted experiments were ultimately selected as the most promising in terms of scientific contribution, technical feasibility, and safety of operation on the station.

“The very fact that the experiment involving scientists from Palacký University was successful among dozens of other proposals is a tremendous achievement. The selection criteria could only be met by research projects truly beneficial for the society and its future,” added Michael Kohajda, Rector of Palacký University. The strong demand for Czech research on the ISS was one of the impulses for the creation of the national project Czech Journey to Space.

Výzkum vědců z Univerzity Palackého zamíří do vesmíru. Mezi 13 experimenty, které budou součástí připravované mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), je i experiment připravený vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP a brněnské společnosti S.A.B. Aerospace. Jimi vyvinutý bioreaktor bude sledovat vliv vesmírného prostředí na růst a vývoj rostlin, v tomto případě ječmene. Poznatky chtějí odborníci následně využít nejen v dlouhodobých vesmírných misích, ale i pro vývoj nových odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám.

„Dosud se vesmírný výzkum ječmene zaměřoval především na životaschopnost semen a kvalitu sladu, nikoli na pochopení fyziologických a molekulárních změn, které nastávají u rostlin v prostředí mikrogravitace. My nyní navážeme na naše dlouholeté zkušenosti ze studia ječmene jako modelové plodiny a zúročíme naše poznatky z fenotypizace rostlin pomocí optických a elektrochemických senzorů, které umí neinvazivně sledovat růst a vývoj rostlin. Propojením řady vědních disciplín přispějeme k hlubšímu porozumění rostlinné fyziologie,“ uvedl vedoucí jedné ze součástí CATRIN a odborník na fenotypizaci rostlin Lukáš Spíchal.

Projekt s názvem Phenotyping Unit for Microgravity Research – Assessing the Early Development of Barley (PUMR-B) se zaměřuje na roli rostlin jako klíčového článku tzv. bioregenerativních systémů pro podporu života ve vesmíru. Rostliny totiž poskytují vitamíny, snižují množství oxidu uhličitého, produkují kyslík a pomáhají recyklovat odpadní vodu. Odborníci vyšlou na palubu ISS malou růstovou a fenotypizační jednotku o rozměrech pouhých 190 × 60 × 70 mm s růstovým a kořenovým modulem, která pojme až 50 semen ječmene. Do budoucna může být rozšířena, aby umožnila experimenty s větší populací rostlin a pomohla při výběru plodin vhodných pro pěstování ve vesmíru.

„Bioreaktor navrhneme tak, abychom mohli růstové podmínky rostlin automaticky řídit a monitorovat ze Země. Jednotlivé parametry bude zařízení zaznamenávat denně prostřednictvím senzorů. Díky tomu bude vyžadovat minimální zásah posádky během experimentu, který potrvá zhruba 12 dní,“ objasnila zástupkyně průmyslového partnera Anna Glozigová z S.A.B. Aerospace.

Vědci si od experimentu slibují nejen posun ve vesmírném výzkumu, ale i nové poznatky pro moderní zemědělství. „Podmínky mikrogravitace představují pro rostliny značný stres, podobně jako sucho nebo vysoké teploty na Zemi. Tyto extrémní faktory nejen snižují výnos, ale také mění poměr škrobu a bílkovin v ječmeni. Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Véronique Bergougnoux z CATRIN.

Evropská kosmická agentura (ESA) v České republice podpoří realizaci 13 českých vědeckých a technologických experimentů pro misi českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na ISS. Detailní představení experimentů se uskutečnilo v úterý 21. října u příležitosti konání největšího tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week.

„Skvělým úspěchem je už samotný fakt, že v konkurenci desítek dalších návrhů uspěl právě experiment, na kterém se podílejí vědci z Univerzity Palackého. Při výběru rozhodovala kritéria, z jejichž splnění je zřejmé, že pracujeme na projektech skutečně přínosných pro společnost a její budoucnost,“ dodal rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Silná poptávka po českém výzkumu na ISS se stala jedním z impulzů pro vznik národního projektu Česká cesta do vesmíru.

O možnost zúčastnit se české mise na ISS projevily mimořádný zájem univerzity, výzkumné ústavy i firmy z celé republiky. Do úvodního šetření se přihlásilo 70 návrhů. V následné výzvě k podání detailních návrhů z 25 předložených nakonec uspělo 13 nejperspektivnějších experimentů s ohledem na vědecký přínos, technickou proveditelnost i bezpečnost provozu na stanici.

Výzkum vědců z Univerzity Palackého zamíří do vesmíru. Mezi 13 experimenty, které budou součástí připravované mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), je i experiment připravený vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP a brněnské společnosti S.A.B. Aerospace. Jimi vyvinutý bioreaktor bude sledovat vliv vesmírného prostředí na růst a vývoj rostlin, v tomto případě ječmene. Poznatky chtějí odborníci následně využít nejen v dlouhodobých vesmírných misích, ale i pro vývoj nových odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám.

„Dosud se vesmírný výzkum ječmene zaměřoval především na životaschopnost semen a kvalitu sladu, nikoli na pochopení fyziologických a molekulárních změn, které nastávají u rostlin v prostředí mikrogravitace. My nyní navážeme na naše dlouholeté zkušenosti ze studia ječmene jako modelové plodiny a zúročíme naše poznatky z fenotypizace rostlin pomocí optických a elektrochemických senzorů, které umí neinvazivně sledovat růst a vývoj rostlin. Propojením řady vědních disciplín přispějeme k hlubšímu porozumění rostlinné fyziologie,“ uvedl vedoucí jedné ze součástí CATRIN a odborník na fenotypizaci rostlin Lukáš Spíchal.

Projekt s názvem Phenotyping Unit for Microgravity Research – Assessing the Early Development of Barley (PUMR-B) se zaměřuje na roli rostlin jako klíčového článku tzv. bioregenerativních systémů pro podporu života ve vesmíru. Rostliny totiž poskytují vitamíny, snižují množství oxidu uhličitého, produkují kyslík a pomáhají recyklovat odpadní vodu. Odborníci vyšlou na palubu ISS malou růstovou a fenotypizační jednotku o rozměrech pouhých 190 × 60 × 70 mm s růstovým a kořenovým modulem, která pojme až 50 semen ječmene. Do budoucna může být rozšířena, aby umožnila experimenty s větší populací rostlin a pomohla při výběru plodin vhodných pro pěstování ve vesmíru.

„Bioreaktor navrhneme tak, abychom mohli růstové podmínky rostlin automaticky řídit a monitorovat ze Země. Jednotlivé parametry bude zařízení zaznamenávat denně prostřednictvím senzorů. Díky tomu bude vyžadovat minimální zásah posádky během experimentu, který potrvá zhruba 12 dní,“ objasnila zástupkyně průmyslového partnera Anna Glozigová z S.A.B. Aerospace.

Vědci si od experimentu slibují nejen posun ve vesmírném výzkumu, ale i nové poznatky pro moderní zemědělství. „Podmínky mikrogravitace představují pro rostliny značný stres, podobně jako sucho nebo vysoké teploty na Zemi. Tyto extrémní faktory nejen snižují výnos, ale také mění poměr škrobu a bílkovin v ječmeni. Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Véronique Bergougnoux z CATRIN.

Evropská kosmická agentura (ESA) v České republice podpoří realizaci 13 českých vědeckých a technologických experimentů pro misi českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na ISS. Detailní představení experimentů se uskutečnilo v úterý 21. října u příležitosti konání největšího tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week.

„Skvělým úspěchem je už samotný fakt, že v konkurenci desítek dalších návrhů uspěl právě experiment, na kterém se podílejí vědci z Univerzity Palackého. Při výběru rozhodovala kritéria, z jejichž splnění je zřejmé, že pracujeme na projektech skutečně přínosných pro společnost a její budoucnost,“ dodal rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Silná poptávka po českém výzkumu na ISS se stala jedním z impulzů pro vznik národního projektu Česká cesta do vesmíru.

O možnost zúčastnit se české mise na ISS projevily mimořádný zájem univerzity, výzkumné ústavy i firmy z celé republiky. Do úvodního šetření se přihlásilo 70 návrhů. V následné výzvě k podání detailních návrhů z 25 předložených nakonec uspělo 13 nejperspektivnějších experimentů s ohledem na vědecký přínos, technickou proveditelnost i bezpečnost provozu na stanici.

Tradiční témata, jako je například konceptuální hranice mezi hrou a sportem nebo etika soutěžení, ale také reflexi nových technologií nebo diskuzi věnovanou problematice trans sportovců nabídla 14. mezinárodní konference sekce filozofie sportu České kinantropologické společnosti, kterou hostila Fakulta tělesné kultury UP.

Pořadatelé přivítali účastníky z osmi zemí světa, kromě České republiky například z USA, Velké Británie, Polska či Španělska. Během třídenního setkání zaznělo a bylo prodiskutováno 18 příspěvků, jejichž zaměření vystihlo bohatost oboru filozofie sportu, do nějž vedle dlouhodobě promýšlených pronikají nová, aktuální témata.

„Nově se prosazují například fenomény typu Enhanced Games, které otevřeně umožňují technologická a farmakologická ‚vylepšení‘ sportovců a vyvolávají zásadní etické otázky týkající se fair play, autonomie a redefinice samotného sportovního výkonu. Tyto pak doplňují aktuální společenské výzvy, které se sportu bezprostředně dotýkají, zejména genderová identita, tělesná rozmanitost a otázky spravedlnosti v soutěžním prostředí,“ přiblížil za organizátory Jiří Mališ z katedry společenských věd v kinantropologii.

Zvláštní workshop věnovaný problematice pohlaví a genderu ve sportu s důrazem na trans sportovce a sportovce s odchylkami v pohlavním vývoji podle něj potvrdil, že konference vstupuje i do veřejně velmi citlivých a často polarizujících debat.

„Právě tato témata, spolu s reflexí nových technologií, digitalizací a gamifikací mimoherních aktivit otevírají prostor pro hlubší přemýšlení o tom, jak se mění samotná definice sportu, výkonu a férovosti v době, kdy se ve veřejném prostoru stále více stírají hranice mezi přírodním a technologickým, mužským a ženským, reálným a virtuálním. Fakt, že sport předpokládá tělesné zakotvení lidského způsobu bytí jako nezbytnou podmínku, je ve filozofii reflektován důrazem na biologické, hormonální a tělesné charakteristiky při klasifikaci sportovců umožňujících férové soutěžení. Psychická sebeidentifikace ani důraz na sociální konstruovanost pohlaví ve sportovní soutěži fair play nezajistí,“ dodal profesor katedry rekreologie Ivo Jirásek.

Přehled všech probíraných témat zájemci najdou zde.

Konference filozofie sportu, kterou FTK UP hostila od roku 2012 již počtvrté, přitom účastníky zaujala nejen probíranými problematikami, ale celkově programem a organizací. Jim Parry, předseda British Philosophy of Sport Association působící na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, který patří k pravidelným účastníkům, napsal: „Myslím, že toto byla dosud nejlepší konference.“