Agregátor zdrojů

Usmrtit bakterie pomocí světla. Právě tak jednoduchá by v budoucnu mohla být dezinfekce povrchů. Proto se vědci z EMPA (Swiss Federal Laboratories for Materials Science and technology), CATRIN Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB-TUO pustili do vývoje speciálního povlaku, jehož antimikrobiální účinek lze aktivovat infračerveným světlem. Tento materiál je zároveň šetrný k pokožce i životnímu prostředí a může se stát novou zbraní v boji proti bakteriím odolným vůči antibiotikům. První praktické využití se aktuálně připravuje ve stomatologii. Výsledky otiskl časopis EcoMat.

Ekologicky šetrný a biokompatibilní nový materiál bez přítomnosti kovů má za úkol likvidovat mikroorganismy rychle a lokálně. Jeho základem je polyvinylalkohol – biokompatibilní plast běžně používaný například v potravinářství. „Do této matrice byla začleněna speciálně syntetizovaná, dusíkem obohacená grafenová kyselina, která má díky svým chemickým vlastnostem výrazný antimikrobiální potenciál. Plný účinek se projeví při ozáření blízkým infračerveným světlem. Materiál pak uplatňuje dvojí strategii: jednak přeměňuje světelnou energii na teplo, které ničí bakterie, zároveň však také vytváří kyslíkové radikály, jež narušují membrány patogenů,“ vysvětlil Radek Zbořil z CATRIN a CEET.

Výhodou tohoto přístupu je, že se zcela liší od mechanismu účinku klasických antibiotik. Materiál tak chrání proti širokému spektru mikroorganismů, aniž by přispíval k rozvoji rezistence. „Naše laboratorní testy jednoznačně potvrdily účinnost materiálu proti bakteriím i virům. Zejména povrchy, které přicházejí do častého kontaktu s infekčními agens – například kliky dveří v nemocnicích nebo vybavení operačních sálů – jsou ideální pro využití těchto inovací,“ uvedl Giacomo Reina z EMPA.

První praktické použití nového povlaku se připravuje pro zubní lékařství. EMPA spolupracuje s Centrem zubní medicíny Univerzity v Curychu na vývoji zubní dlahy s pevně ukotvenou grafenovou kyselinou. Díky tomu, že blízké infračervené světlo proniká tkání až několik centimetrů hluboko, lze dlahu umístit do úst, opakovaně aktivovat vnějším světelným zdrojem a zničit mikroorganismy v ústech. Ústní mikroflóra je přitom obzvlášť tvrdý protivník – složité bakteriální komunity se ukrývají v těžko dostupných zákoutích, chráněné vrstvou vlastního hlenu. Antibiotika a běžné dezinfekce do těchto biofilmů pronikají jen velmi obtížně. To umožňuje bakteriím ničit zuby, nebo dokonce způsobovat vážné infekce jinde v těle.

Bakterie odolné vůči antibiotikům a nové viry představují stále vážnější hrozbu pro globální zdravotní systém. Ročně souvisejí s úmrtím přibližně pět milionů lidí, přičemž pandemie covid-19 si vyžádala přes 20 milionů obětí. Vědci proto hledají nové strategie, jak těmto patogenům čelit. Jedním z cílů je zabránit šíření rezistentních bakterií a virů pomocí chytrých materiálů a technologií.

 

Usmrtit bakterie pomocí světla. Právě tak jednoduchá by v budoucnu mohla být dezinfekce povrchů. Proto se vědci z EMPA (Swiss Federal Laboratories for Materials Science and technology), CATRIN Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB-TUO pustili do vývoje speciálního povlaku, jehož antimikrobiální účinek lze aktivovat infračerveným světlem. Tento materiál je zároveň šetrný k pokožce i životnímu prostředí a může se stát novou zbraní v boji proti bakteriím odolným vůči antibiotikům. První praktické využití se aktuálně připravuje ve stomatologii. Výsledky otiskl časopis EcoMat.

Ekologicky šetrný a biokompatibilní nový materiál bez přítomnosti kovů má za úkol likvidovat mikroorganismy rychle a lokálně. Jeho základem je polyvinylalkohol – biokompatibilní plast běžně používaný například v potravinářství. „Do této matrice byla začleněna speciálně syntetizovaná, dusíkem obohacená grafenová kyselina, která má díky svým chemickým vlastnostem výrazný antimikrobiální potenciál. Plný účinek se projeví při ozáření blízkým infračerveným světlem. Materiál pak uplatňuje dvojí strategii: jednak přeměňuje světelnou energii na teplo, které ničí bakterie, zároveň však také vytváří kyslíkové radikály, jež narušují membrány patogenů,“ vysvětlil Radek Zbořil z CATRIN a CEET.

Výhodou tohoto přístupu je, že se zcela liší od mechanismu účinku klasických antibiotik. Materiál tak chrání proti širokému spektru mikroorganismů, aniž by přispíval k rozvoji rezistence. „Naše laboratorní testy jednoznačně potvrdily účinnost materiálu proti bakteriím i virům. Zejména povrchy, které přicházejí do častého kontaktu s infekčními agens – například kliky dveří v nemocnicích nebo vybavení operačních sálů – jsou ideální pro využití těchto inovací,“ uvedl Giacomo Reina z EMPA.

První praktické použití nového povlaku se připravuje pro zubní lékařství. EMPA spolupracuje s Centrem zubní medicíny Univerzity v Curychu na vývoji zubní dlahy s pevně ukotvenou grafenovou kyselinou. Díky tomu, že blízké infračervené světlo proniká tkání až několik centimetrů hluboko, lze dlahu umístit do úst, opakovaně aktivovat vnějším světelným zdrojem a zničit mikroorganismy v ústech. Ústní mikroflóra je přitom obzvlášť tvrdý protivník – složité bakteriální komunity se ukrývají v těžko dostupných zákoutích, chráněné vrstvou vlastního hlenu. Antibiotika a běžné dezinfekce do těchto biofilmů pronikají jen velmi obtížně. To umožňuje bakteriím ničit zuby, nebo dokonce způsobovat vážné infekce jinde v těle.

Bakterie odolné vůči antibiotikům a nové viry představují stále vážnější hrozbu pro globální zdravotní systém. Ročně souvisejí s úmrtím přibližně pět milionů lidí, přičemž pandemie covid-19 si vyžádala přes 20 milionů obětí. Vědci proto hledají nové strategie, jak těmto patogenům čelit. Jedním z cílů je zabránit šíření rezistentních bakterií a virů pomocí chytrých materiálů a technologií.

 

Dear colleagues,we would like to invite you to the seminar of Division of Elementary Particle Physics of Institute of Physics, presented by Volker Springel.For more info, please see invitation.

Vážení kolegové,dovolujeme si Vás pozvat na seminář Sekce fyziky elementárních částic, který přednese Volker Springel.Více informací naleznete v pozvánce.

Festival Země na talíři se v Olomouci zaměří na téma produkce a spotřeby potravin. Hlavním motivem letošního ročníku budou semínka a ⁠ jejich význam pro udržitelné zemědělství i odolnost potravinového systému. Festival, který probíhá v rámci projektu Hra o klima! Na tahu před změnou klimatu, se uskuteční v úterý 3. června v Pevnosti poznání. Pořádají ho organizace Na mysli, výzkumný program Udržitelná produkce a spotřeba potravin Strategie AV21, Ústav experimentální botaniky AV ČR a Pevnost poznání, Centrum popularizace PřF UP.

Program začíná v 16 hodin V Pevnosti poznání workshopem, který povede zakladatelka sítě Semínkovna Klára Hrdá. Připravena je filmová projekce, představení nové knihy i beseda. Akce má podle Viktorie Tenzerové z organizace Na mysli upozornit na to, že v době klimatické krize a úbytku biodiverzity je nesmírně důležité otevírat témata, která se nás všech bezprostředně týkají, ať už jde o potraviny, krajinu nebo udržitelnost. „Festival Země na talíři v Olomouci propojuje film, praktické dovednosti a sdílené příběhy. Přináší nejen informace, ale i naději a chuť něco změnit – třeba právě doma na zahradě. Každé zasazené semínko, vypěstovaný kousek zeleniny či omezení plýtvání je krokem k odolnější budoucnosti,“ říká Viktorie Tenzerová.

Na úvodním workshopu Začni od semínka: Od teorie k praxi se účastníci naučí, jak vybírat vhodné rostliny pro semenaření, správně je sbírat a sušit. Dozví se, jak uchovávat semena nebo jak si doma založit vlastní semínkovou banku. Workshop je určen pro všechny nadšence, kteří chtějí pěstovat rostliny z vlastních semen.

Představení nové, bohatě ilustrované knihy Jiřího Beneše V remízku je divočina bude další součástí festivalového programu. Její uvedení je poctou práci známého šternberského ekologa a dobrovolníka, který v roce 2023 nečekaně zemřel. Jiří Beneš napsal knihu pro své děti a pojal ji jako dobrodružnou výpravu napříč českou krajinou, od hlubokých lesů a horských luk až po městské parky. Čtenáři se dozví, kdy a kde hledat vzácná zvířata, čím jsou jedinečná a jak je mohou sami pomoci chránit. Knihu dokončila Ester Dobiášová a ilustrovala Stanislava Pajonková. O vydání se postaral tým organizace Na mysli.

Večer bude patřit premiéře působivého dokumentárního filmu Kořeny budoucnosti režisérky Andréy Gema, který diváky zavede na vizuálně podmanivou cestu napříč současnou Afrikou. Právě tam se odehrává tiché, ale zásadní drama týkající se osiva. Prostřednictvím sugestivní hudby, tance a silných příběhů, zkoumá film dopady korporátního vlivu na drobné africké zemědělce. Vedle ostré kritiky nabízí i naději v podobě agroekologických farmářů, kteří dokazují, že udržitelné zemědělství má budoucnost.

Na projekci naváže přednáška Kláry Hrdé Biodiverzita jako klíč: Proč uchovat místní odrůdy a živou tradici domácího semenaření. Klára Hrdá je zakladatelkou celorepublikové sítě semínkových knihoven a mnoho let inspiruje ostatní k uchovávání lokálních odrůd, podpoře biodiverzity a ekologickému zahradničení.

Festival Země na talíři se koná 3. 6. 2025 od 16 hodin Pevnosti poznání. Vstup je volný. 

16:00 | Workshop Začni od semínka: Od teorie k praxi

17:00 | Představení knihy V remízku je divočina

17:30 | Promítání filmu Kořeny budoucnosti 

18:45 | Přednáška Kláry Hrdé: Biodiverzita jako klíč. Proč uchovat místní odrůdy a živou tradici domácího semenaření

 

Festival Země na talíři se v Olomouci zaměří na téma produkce a spotřeby potravin. Hlavním motivem letošního ročníku budou semínka a ⁠ jejich význam pro udržitelné zemědělství i odolnost potravinového systému. Festival, který probíhá v rámci projektu Hra o klima! Na tahu před změnou klimatu, se uskuteční v úterý 3. června v Pevnosti poznání. Pořádají ho organizace Na mysli, výzkumný program Udržitelná produkce a spotřeba potravin Strategie AV21, Ústav experimentální botaniky AV ČR a Pevnost poznání, Centrum popularizace PřF UP.

Program začíná v 16 hodin V Pevnosti poznání workshopem, který povede zakladatelka sítě Semínkovna Klára Hrdá. Připravena je filmová projekce, představení nové knihy i beseda. Akce má podle Viktorie Tenzerové z organizace Na mysli upozornit na to, že v době klimatické krize a úbytku biodiverzity je nesmírně důležité otevírat témata, která se nás všech bezprostředně týkají, ať už jde o potraviny, krajinu nebo udržitelnost. „Festival Země na talíři v Olomouci propojuje film, praktické dovednosti a sdílené příběhy. Přináší nejen informace, ale i naději a chuť něco změnit – třeba právě doma na zahradě. Každé zasazené semínko, vypěstovaný kousek zeleniny či omezení plýtvání je krokem k odolnější budoucnosti,“ říká Viktorie Tenzerová.

Na úvodním workshopu Začni od semínka: Od teorie k praxi se účastníci naučí, jak vybírat vhodné rostliny pro semenaření, správně je sbírat a sušit. Dozví se, jak uchovávat semena nebo jak si doma založit vlastní semínkovou banku. Workshop je určen pro všechny nadšence, kteří chtějí pěstovat rostliny z vlastních semen.

Představení nové, bohatě ilustrované knihy Jiřího Beneše V remízku je divočina bude další součástí festivalového programu. Její uvedení je poctou práci známého šternberského ekologa a dobrovolníka, který v roce 2023 nečekaně zemřel. Jiří Beneš napsal knihu pro své děti a pojal ji jako dobrodružnou výpravu napříč českou krajinou, od hlubokých lesů a horských luk až po městské parky. Čtenáři se dozví, kdy a kde hledat vzácná zvířata, čím jsou jedinečná a jak je mohou sami pomoci chránit. Knihu dokončila Ester Dobiášová a ilustrovala Stanislava Pajonková. O vydání se postaral tým organizace Na mysli.

Večer bude patřit premiéře působivého dokumentárního filmu Kořeny budoucnosti režisérky Andréy Gema, který diváky zavede na vizuálně podmanivou cestu napříč současnou Afrikou. Právě tam se odehrává tiché, ale zásadní drama týkající se osiva. Prostřednictvím sugestivní hudby, tance a silných příběhů, zkoumá film dopady korporátního vlivu na drobné africké zemědělce. Vedle ostré kritiky nabízí i naději v podobě agroekologických farmářů, kteří dokazují, že udržitelné zemědělství má budoucnost.

Na projekci naváže přednáška Kláry Hrdé Biodiverzita jako klíč: Proč uchovat místní odrůdy a živou tradici domácího semenaření. Klára Hrdá je zakladatelkou celorepublikové sítě semínkových knihoven a mnoho let inspiruje ostatní k uchovávání lokálních odrůd, podpoře biodiverzity a ekologickému zahradničení.

Festival Země na talíři se koná 3. 6. 2025 od 16 hodin Pevnosti poznání. Vstup je volný. 

16:00 | Workshop Začni od semínka: Od teorie k praxi

17:00 | Představení knihy V remízku je divočina

17:30 | Promítání filmu Kořeny budoucnosti 

18:45 | Přednáška Kláry Hrdé: Biodiverzita jako klíč. Proč uchovat místní odrůdy a živou tradici domácího semenaření

 

Inovativní přístupy a současné výzvy v péči o starší pacienty s obtížně léčitelnými onemocněními byly zastřešujícím tématem letošních Olomouckých hematologických dnů (OHD), v jejichž sálech a kuloárech se setkala tisícovka lékařů, zdravotníků a vědců nejen z České republiky a nejen z oblasti hematologie. Mezi zahraničními odborníky, kteří přijali pozvání, byl i Stephen M. Ansell z prestižní minnesotské Mayo Clinic, který proslovil přednášku na počest zakladatele olomoucké hematologické školy Boleslava Wiedermanna.

Špičkový hematolog a onkolog z kliniky, která patří k nejlépe hodnoceným nemocnicím a kde vznikla četná doporučení zlepšující léčebnou péči po celém světě, se ve svém vystoupení zaměřil na dilemata, před kterými lékaři při náročné péči o pacienty staršího věku stojí. „Profesor Ansell je jedním z nejznámějších vědců, kteří se zabývají léčbou Hodgkinova lymfomu. Pro nás to byla návštěva jako z jiné galaxie. Je velmi inspirativní a jeho přednáška byla nesmírně zajímavá,“ krátce zhodnotil předseda vědeckého výboru kongresu Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Komplexní a široké téma, kterým péče o starší a komorbidní pacienty je, nabídlo během OHD prostor pro „exkurze“ do jiných, souvisejících oborů. Během tzv. prezidentského sympozia, kdy vystoupil i španělský expert Raúl Córdoba Mascuñano, to například byla kardioonkologie.

„Iniciovali jsme debatu o tom, jak se starat o srdce pacienta. Onemocnění srdce totiž může být limitující pro onkologickou léčbu, ta však zároveň může být příčinou závažného poškození srdce. To je problematika, o které se v hematologické komunitě dosud nediskutovalo. Během programu jsme se podívali i na to, co se děje na buněčné či genetické úrovni, řeč byla například o poměrně komplikované problematice ageingu, stárnutí pacientů vyvolané chemoterapií,“ přiblížil Vít Procházka s tím, že součástí třídenního odborného setkání byla i 27. Konference ošetřovatelství a zdravotních laborantů, bez nichž se hematologové při své práci neobejdou, a také 16th Symposium on Advances in Molecular Hematology.

Pod hlavičkou OHD se uskutečnil také workshop zaměřený na vzdělávací program Evropské hematologické asociace, své zkušenosti s mladými lékaři a vědci, kteří jednou budou obor posouvat dále, sdílela mimo jiné účastnice tohoto mezinárodního programu Aisling Barrett z University of Oxford. Během společenského večera pak došlo i na ocenění tří mladých hematologů. Uznání zkušenějších kolegů si svou vědeckou prací získali Kristýna Šmilauerová a Romana Vajnerová z Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze a Vojtěch Látal z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FNOL.

„Myslím, že se nám podařilo vytvořit příjemný prostor pro edukaci celé hematologické komunity a v rámci jednotícího tématu starších pacientů přinést zajímavé informace. Bylo opravdu skvělé a obohacující, že se tu potkali lidé z oborů, kteří by se za normálních okolností nejspíše nesetkali, a měli si hodně co říci,“ dodal Vít Procházka.

Olomoucké hematologické dny pořádá Nadace Haimaom, která vznikla při Hemato-onkologické klinice LF UP a FNOL v roce 1997. Letošní již 37. ročník kongresu, který je největším každoročním setkáním hematologů u nás, se uskutečnil pod záštitou České hematologické společnosti ČLS JEP, Sekce onkologie České asociace sester, děkana LF UP Milana Koláře a ředitele FNOL Romana Havlíka. Prezidentem kongresu je přednosta pořádající kliniky Tomáš Papajík, čestným prezidentem pak jeho předchůdce Karel Indrák. Více o kongresu zde.

Inovativní přístupy a současné výzvy v péči o starší pacienty s obtížně léčitelnými onemocněními byly zastřešujícím tématem letošních Olomouckých hematologických dnů (OHD), v jejichž sálech a kuloárech se setkala tisícovka lékařů, zdravotníků a vědců nejen z České republiky a nejen z oblasti hematologie. Mezi zahraničními odborníky, kteří přijali pozvání, byl i Stephen M. Ansell z prestižní minnesotské Mayo Clinic, který proslovil přednášku na počest zakladatele olomoucké hematologické školy Boleslava Wiedermanna.

Špičkový hematolog a onkolog z kliniky, která patří k nejlépe hodnoceným nemocnicím a kde vznikla četná doporučení zlepšující léčebnou péči po celém světě, se ve svém vystoupení zaměřil na dilemata, před kterými lékaři při náročné péči o pacienty staršího věku stojí. „Profesor Ansell je jedním z nejznámějších vědců, kteří se zabývají léčbou Hodgkinova lymfomu. Pro nás to byla návštěva jako z jiné galaxie. Je velmi inspirativní a jeho přednáška byla nesmírně zajímavá,“ krátce zhodnotil předseda vědeckého výboru kongresu Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Komplexní a široké téma, kterým péče o starší a komorbidní pacienty je, nabídlo během OHD prostor pro „exkurze“ do jiných, souvisejících oborů. Během tzv. prezidentského sympozia, kdy vystoupil i španělský expert Raúl Córdoba Mascuñano, to například byla kardioonkologie.

„Iniciovali jsme debatu o tom, jak se starat o srdce pacienta. Onemocnění srdce totiž může být limitující pro onkologickou léčbu, ta však zároveň může být příčinou závažného poškození srdce. To je problematika, o které se v hematologické komunitě dosud nediskutovalo. Během programu jsme se podívali i na to, co se děje na buněčné či genetické úrovni, řeč byla například o poměrně komplikované problematice ageingu, stárnutí pacientů vyvolané chemoterapií,“ přiblížil Vít Procházka s tím, že součástí třídenního odborného setkání byla i 27. Konference ošetřovatelství a zdravotních laborantů, bez nichž se hematologové při své práci neobejdou, a také 16th Symposium on Advances in Molecular Hematology.

Pod hlavičkou OHD se uskutečnil také workshop zaměřený na vzdělávací program Evropské hematologické asociace, své zkušenosti s mladými lékaři a vědci, kteří jednou budou obor posouvat dále, sdílela mimo jiné účastnice tohoto mezinárodního programu Aisling Barrett z University of Oxford. Během společenského večera pak došlo i na ocenění tří mladých hematologů. Uznání zkušenějších kolegů si svou vědeckou prací získali Kristýna Šmilauerová a Romana Vajnerová z Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze a Vojtěch Látal z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FNOL.

„Myslím, že se nám podařilo vytvořit příjemný prostor pro edukaci celé hematologické komunity a v rámci jednotícího tématu starších pacientů přinést zajímavé informace. Bylo opravdu skvělé a obohacující, že se tu potkali lidé z oborů, kteří by se za normálních okolností nejspíše nesetkali, a měli si hodně co říci,“ dodal Vít Procházka.

Olomoucké hematologické dny pořádá Nadace Haimaom, která vznikla při Hemato-onkologické klinice LF UP a FNOL v roce 1997. Letošní již 37. ročník kongresu, který je největším každoročním setkáním hematologů u nás, se uskutečnil pod záštitou České hematologické společnosti ČLS JEP, Sekce onkologie České asociace sester, děkana LF UP Milana Koláře a ředitele FNOL Romana Havlíka. Prezidentem kongresu je přednosta pořádající kliniky Tomáš Papajík, čestným prezidentem pak jeho předchůdce Karel Indrák. Více o kongresu zde.

Hudba, která po staletí ležela ukrytá v českých archivech. Právě na tu zve olomoucký festival Baroko, který se v prvních dvou červnových týdnech uskuteční v prostorách olomouckého Vlastivědného muzea. Výjimečný zážitek letos slibuje kompletní provedení cyklu Vertumnus vanitatis od Mauritia Vogta i scénická, nově zbarokizovaná opera Římská Lukrécie, k níž hudbu složil Tomáš Hanzlík z PdF UP.

Festival starší hudby Baroko už řadu let systematicky oživuje skladby z období 17.–19. století, které pak představuje ve světových premiérách, v autentické interpretaci a na dobové nástroje. Je vyvrcholením dlouhodobé badatelské činnosti, jež propojuje hudební vědu a interpretační odvahu. Jeho osmadvacátý ročník se uskuteční od 1. do 12. června ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

„Naším záměrem je vdechnout nový život zapomenutým skladbám, které kdysi zněly v kostelech, na zámcích i v salónech. Přiblížit se tomu, jak tato hudba skutečně zněla, můžeme díky autentické interpretaci. Právě v tom spočívá její jedinečnost,“ uvedl Tomáš Hanzlík, zakladatel a umělecký vedoucí festivalu, jenž je zároveň členem katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Doplnil, že součástí letošního programu budou skladby českých kantorů, například Tomáše Norberta Koutníka, Daniela Aloise Františka Milčínského, řeholníků, například Václava Kalouse, či hudebníků působících v zahraničí, kupříkladu Josefa Kohouta.

Klíčovou událostí letošní hudební nabídky bude souborné provedení unikátního cyklu jednatřiceti árií Vertumnus vanitatis od Mauritia Vogta (1669–1730), známého především jako kartografa. „Tato sbírka jako celek ještě nikdy nezazněla a až nyní se ukazuje její myšlenková hloubka a barokní monumentalita,“ zdůraznil Tomáš Hanzlík.

Bezesporu výjimečnou událostí pak bude i scénické uvedení nově zbarokizované opery Římská Lukrécie, jež vznikla na parodický Rademinův text. Libreto opery, jejíž vznik je spojován s rokem 1731, přeložila z němčiny do češtiny Kateřina Bohadlová. Římská Lukrécie je považována za první operní parodii vážné opery ve střední Evropě. Hudbu, která se nedochovala, nově zkomponoval Tomáš Hanzlík, a to ve stylu tehdejšího hudebního jazyka.

„Římská Lukrécie vznikla na objednávku divadelního spolku Geisslers Hofcomoedianten ve velice krátkém čase tří měsíců. Zadáním bylo vytvořit muzikál s barokními prvky. Od stejného zadavatele jsem později dostal úkol zbarokizovat vybraná populární hudební čísla z různých divadelních představení, včetně Římské Lukrécie. Při aranžování pro barokní nástroje se začaly překvapivě rozkrývat nové souvislosti, takže jsem posléze takto přepracoval pro svůj Ensemble Damian celou operu, včetně několika úplně nových čísel,“ popsal vznik skladatel z UP.

Letošní program festivalu nabídne pět koncertů, jedno scénické operní představení a pět tematických přednášek. Vystoupí přední čeští i zahraniční interpreti specializující se na starou hudbu. Hrát se bude na historické nástroje.

Festival Baroko vznikl v roce 1998 z iniciativy Tomáše Hanzlíka s cílem oživit českou barokní hudbu. Od roku 2023 jej pořádá Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci, souborem Ensemble Damian a katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Za dobu své existence uvedl desítky premiér, rekonstruoval ztracené opery, natočil několik CD a vytvořil divadelní scénu Theatrum Schrattenbach. Program festivalu zde.

Hudba, která po staletí ležela ukrytá v českých archivech. Právě na tu zve olomoucký festival Baroko, který se v prvních dvou červnových týdnech uskuteční v prostorách olomouckého Vlastivědného muzea. Výjimečný zážitek letos slibuje kompletní provedení cyklu Vertumnus vanitatis od Mauritia Vogta i scénická, nově zbarokizovaná opera Římská Lukrécie, k níž hudbu složil Tomáš Hanzlík z PdF UP.

Festival starší hudby Baroko už řadu let systematicky oživuje skladby z období 17.–19. století, které pak představuje ve světových premiérách, v autentické interpretaci a na dobové nástroje. Je vyvrcholením dlouhodobé badatelské činnosti, jež propojuje hudební vědu a interpretační odvahu. Jeho osmadvacátý ročník se uskuteční od 1. do 12. června ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

„Naším záměrem je vdechnout nový život zapomenutým skladbám, které kdysi zněly v kostelech, na zámcích i v salónech. Přiblížit se tomu, jak tato hudba skutečně zněla, můžeme díky autentické interpretaci. Právě v tom spočívá její jedinečnost,“ uvedl Tomáš Hanzlík, zakladatel a umělecký vedoucí festivalu, jenž je zároveň členem katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Doplnil, že součástí letošního programu budou skladby českých kantorů, například Tomáše Norberta Koutníka, Daniela Aloise Františka Milčínského, řeholníků, například Václava Kalouse, či hudebníků působících v zahraničí, kupříkladu Josefa Kohouta.

Klíčovou událostí letošní hudební nabídky bude souborné provedení unikátního cyklu jednatřiceti árií Vertumnus vanitatis od Mauritia Vogta (1669–1730), známého především jako kartografa. „Tato sbírka jako celek ještě nikdy nezazněla a až nyní se ukazuje její myšlenková hloubka a barokní monumentalita,“ zdůraznil Tomáš Hanzlík.

Bezesporu výjimečnou událostí pak bude i scénické uvedení nově zbarokizované opery Římská Lukrécie, jež vznikla na parodický Rademinův text. Libreto opery, jejíž vznik je spojován s rokem 1731, přeložila z němčiny do češtiny Kateřina Bohadlová. Římská Lukrécie je považována za první operní parodii vážné opery ve střední Evropě. Hudbu, která se nedochovala, nově zkomponoval Tomáš Hanzlík, a to ve stylu tehdejšího hudebního jazyka.

„Římská Lukrécie vznikla na objednávku divadelního spolku Geisslers Hofcomoedianten ve velice krátkém čase tří měsíců. Zadáním bylo vytvořit muzikál s barokními prvky. Od stejného zadavatele jsem později dostal úkol zbarokizovat vybraná populární hudební čísla z různých divadelních představení, včetně Římské Lukrécie. Při aranžování pro barokní nástroje se začaly překvapivě rozkrývat nové souvislosti, takže jsem posléze takto přepracoval pro svůj Ensemble Damian celou operu, včetně několika úplně nových čísel,“ popsal vznik skladatel z UP.

Letošní program festivalu nabídne pět koncertů, jedno scénické operní představení a pět tematických přednášek. Vystoupí přední čeští i zahraniční interpreti specializující se na starou hudbu. Hrát se bude na historické nástroje.

Festival Baroko vznikl v roce 1998 z iniciativy Tomáše Hanzlíka s cílem oživit českou barokní hudbu. Od roku 2023 jej pořádá Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci, souborem Ensemble Damian a katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Za dobu své existence uvedl desítky premiér, rekonstruoval ztracené opery, natočil několik CD a vytvořil divadelní scénu Theatrum Schrattenbach. Program festivalu zde.

Na dvě stě padesát účastníků, dvanáct tematických sekcí, odborné příspěvky ve čtyřech jazycích, dvě speciální události, výročí dvou fakultních časopisů, otevření jednoho centra, bezmála sedm set vypitých káv. Taková byla v číslech mezinárodní konference Olomoucké právnické dny. Její 18. ročník pořádala právnická fakulta ve dnech 22. a 23. května.

„Jsem rád, že si naše konference drží vysoký odborný standard a mezinárodní rozměr. Přeji nám všem, aby konference byla přínosná z pohledu odborného i neformálního. Užijte si Olomouc. Budeme rádi, pokud se tu bude cítit jako doma a budete se na naši fakultu vracet,“ zahájil konferenci Václav Stehlík, děkan fakulty.

Úvodní plenární sekce, kterou moderoval Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum, měla podtitul Sociální sítě a právní stát. „Naše fakulta se stále intenzivněji zabývá otázkami interakce práva a moderních technologií. Důkazem je například vznik nového fakultního pracoviště Institutu pro právo a pokročilé technologie nebo zahájení výuky v novém doktorském programu Právo a digitální technologie. Tématu se na fakultě věnujeme jak v juniorním, tak v seniorním výzkumu,“ vysvětlil Ondrej Hamuľák s tím, že pro volbu zaměření plenární sekce byla důležitá i aktuálnost. Připomněl například aféru loňských voleb v Rumunsku, které byly zrušeny na základě podezření z manipulací na sociální síti TikTok.

Pozvání do plenární sekce přijali tři experti z praxe. Tomáš Foldyna z Nejvyššího státního zastupitelství hovořil mimo jiné o anonymitě na sociálních sítích, polarizaci společnosti, svobodě slova nebo o algoritmech a jejich vlivu na obsah. Daniela Havlíková z Evropské komise představila Nařízení o digitálních službách, jehož hlavním cílem je zajistit bezpečnější a spravedlivější online prostředí pro uživatele, regulovat online zprostředkovatele a platformy a chránit základní práva. Na ni navázal Marek Vrbík, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, který se dotkl možné regulace na úrovni státu a zdůraznil potřebu zatím chybějící české zákonné opory.

Závěr plenární sekce patřil připomenutí výročí dvou fakultních časopisů. Periodikum International and Comparative Law Review vychází pětadvacet let. Časopis European Studies – The Review of European Law, Economics and Politics, který vydává fakulta ve spolupráci s nakladatelstvím Wolters Kluwer, nedávno oslavil deset let od svého vzniku. „Oba časopisy vycházejí v angličtině a mají renomé jak u nás, tak v zahraničí. Jsou indexované v mezinárodní databázi Scopus. Máme tedy být na co hrdí. Děkuji šéfredaktorům, Ondreji Hamuľákovi a Naděždě Šiškové, za jejich práci. Časopisům přeji, aby se jim dál dařilo a stoupaly v mezinárodních žebříčcích,“ řekl děkan Václav Stehlík.

Speciální události

Druhá část konference tradičně patřila jednáním v odborných sekcích, těch bylo tentokrát dvanáct, a organizátorům se do nich podařilo vměstnat 122 příspěvků. Nejobsazenějšími sekcemi byly Veřejné finance v kontextu legislativních změn; Aktuální otázky správního trestání; Es muß sein! Aneb dědické právo jako nevyhnutelná součást práva; Pracovní právo mezi rigiditou a flexibilitou: Trendy a výzvy 21. století nebo Ochrana slabší strany.

V rámci sekce Primární a sekundární školství – aktuální otázky veřejné správy a vzdělávání fakulta slavnostně otevřela své Centrum pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě, a to za účasti zástupců ministerstva vnitra. „Olomouckou právnickou fakultu považujeme za lídra v oblasti správního práva. Na spolupráci s centrem se velmi těšíme,“ řekl Miroslav Veselý z ministerstva vnitra.

Letošní konference Olomoucké právnické dny byla výjimečná také zařazením dvou speciálních událostí. Mezinárodní kulatý stůl Ukrainian Legislative Reforms and European Labour and Social Standards: The Context of Ukrainian EU Integration se konal hybridní formou ve spolupráci s Národní univerzitou Tarase Ševčenka v Kyjevě a za podpory Rady Evropy. Odborníci se v rámci něj zaměřili na reformu pracovního a sociálního práva na Ukrajině. Jednalo se o závěrečnou událost v rámci projektu (MSCA4Ukraine PF no. 1233330 „The Approximation of Ukrainian Social and Labour Legislation to EU Law“), který na fakultě realizuje Alla Fedorova a Ondrej Hamuľák. Kulatého stolu se účastnilo více než čtyřicet expertů ze čtyř zemí. Druhá speciální událost – Občan mezi online a offline světem: Ústavní právo jednotlivce na volbu formy komunikace – přinesla například debatu o vhodnosti zakotvení ústavního práva platit v hotovosti.

Konferenci Olomoucké právnické dny pořádá PF UP pravidelně, jednou ročně vždy na jaře, již od roku 2006, původně pod názvem Monseho právnické dny. V roce 2020 se konference kvůli covidu-19 uskutečnila ve velmi okleštěné podobě, o rok později ji pandemie zrušila úplně. Program 18. ročníku konference a další podrobnosti jsou dostupné na webu fakulty.

Letošní ročník přispěl k budování odpovědné a udržitelné Univerzity Palackého. Užitím elektronické formy programu se ušetřilo na 27 kilogramů papíru.

Na dvě stě padesát účastníků, dvanáct tematických sekcí, odborné příspěvky ve čtyřech jazycích, dvě speciální události, výročí dvou fakultních časopisů, otevření jednoho centra, bezmála sedm set vypitých káv. Taková byla v číslech mezinárodní konference Olomoucké právnické dny. Její 18. ročník pořádala právnická fakulta ve dnech 22. a 23. května.

„Jsem rád, že si naše konference drží vysoký odborný standard a mezinárodní rozměr. Přeji nám všem, aby konference byla přínosná z pohledu odborného i neformálního. Užijte si Olomouc. Budeme rádi, pokud se tu bude cítit jako doma a budete se na naši fakultu vracet,“ zahájil konferenci Václav Stehlík, děkan fakulty.

Úvodní plenární sekce, kterou moderoval Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum, měla podtitul Sociální sítě a právní stát. „Naše fakulta se stále intenzivněji zabývá otázkami interakce práva a moderních technologií. Důkazem je například vznik nového fakultního pracoviště Institutu pro právo a pokročilé technologie nebo zahájení výuky v novém doktorském programu Právo a digitální technologie. Tématu se na fakultě věnujeme jak v juniorním, tak v seniorním výzkumu,“ vysvětlil Ondrej Hamuľák s tím, že pro volbu zaměření plenární sekce byla důležitá i aktuálnost. Připomněl například aféru loňských voleb v Rumunsku, které byly zrušeny na základě podezření z manipulací na sociální síti TikTok.

Pozvání do plenární sekce přijali tři experti z praxe. Tomáš Foldyna z Nejvyššího státního zastupitelství hovořil mimo jiné o anonymitě na sociálních sítích, polarizaci společnosti, svobodě slova nebo o algoritmech a jejich vlivu na obsah. Daniela Havlíková z Evropské komise představila Nařízení o digitálních službách, jehož hlavním cílem je zajistit bezpečnější a spravedlivější online prostředí pro uživatele, regulovat online zprostředkovatele a platformy a chránit základní práva. Na ni navázal Marek Vrbík, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, který se dotkl možné regulace na úrovni státu a zdůraznil potřebu zatím chybějící české zákonné opory.

Závěr plenární sekce patřil připomenutí výročí dvou fakultních časopisů. Periodikum International and Comparative Law Review vychází pětadvacet let. Časopis European Studies – The Review of European Law, Economics and Politics, který vydává fakulta ve spolupráci s nakladatelstvím Wolters Kluwer, nedávno oslavil deset let od svého vzniku. „Oba časopisy vycházejí v angličtině a mají renomé jak u nás, tak v zahraničí. Jsou indexované v mezinárodní databázi Scopus. Máme tedy být na co hrdí. Děkuji šéfredaktorům, Ondreji Hamuľákovi a Naděždě Šiškové, za jejich práci. Časopisům přeji, aby se jim dál dařilo a stoupaly v mezinárodních žebříčcích,“ řekl děkan Václav Stehlík.

Speciální události

Druhá část konference tradičně patřila jednáním v odborných sekcích, těch bylo tentokrát dvanáct, a organizátorům se do nich podařilo vměstnat 122 příspěvků. Nejobsazenějšími sekcemi byly Veřejné finance v kontextu legislativních změn; Aktuální otázky správního trestání; Es muß sein! Aneb dědické právo jako nevyhnutelná součást práva; Pracovní právo mezi rigiditou a flexibilitou: Trendy a výzvy 21. století nebo Ochrana slabší strany.

V rámci sekce Primární a sekundární školství – aktuální otázky veřejné správy a vzdělávání fakulta slavnostně otevřela své Centrum pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě, a to za účasti zástupců ministerstva vnitra. „Olomouckou právnickou fakultu považujeme za lídra v oblasti správního práva. Na spolupráci s centrem se velmi těšíme,“ řekl Miroslav Veselý z ministerstva vnitra.

Letošní konference Olomoucké právnické dny byla výjimečná také zařazením dvou speciálních událostí. Mezinárodní kulatý stůl Ukrainian Legislative Reforms and European Labour and Social Standards: The Context of Ukrainian EU Integration se konal hybridní formou ve spolupráci s Národní univerzitou Tarase Ševčenka v Kyjevě a za podpory Rady Evropy. Odborníci se v rámci něj zaměřili na reformu pracovního a sociálního práva na Ukrajině. Jednalo se o závěrečnou událost v rámci projektu (MSCA4Ukraine PF no. 1233330 „The Approximation of Ukrainian Social and Labour Legislation to EU Law“), který na fakultě realizuje Alla Fedorova a Ondrej Hamuľák. Kulatého stolu se účastnilo více než čtyřicet expertů ze čtyř zemí. Druhá speciální událost – Občan mezi online a offline světem: Ústavní právo jednotlivce na volbu formy komunikace – přinesla například debatu o vhodnosti zakotvení ústavního práva platit v hotovosti.

Konferenci Olomoucké právnické dny pořádá PF UP pravidelně, jednou ročně vždy na jaře, již od roku 2006, původně pod názvem Monseho právnické dny. V roce 2020 se konference kvůli covidu-19 uskutečnila ve velmi okleštěné podobě, o rok později ji pandemie zrušila úplně. Program 18. ročníku konference a další podrobnosti jsou dostupné na webu fakulty.

Letošní ročník přispěl k budování odpovědné a udržitelné Univerzity Palackého. Užitím elektronické formy programu se ušetřilo na 27 kilogramů papíru.

Už v sobotu se ve Smetanových sadech uskuteční 10. ročník benefičního Běhu pro Paměť národa. Univerzita Palackého je tradičně hlavním partnerem akce. Kromě zvýhodněného startovného pro studující a zaměstnance nabídne na místě i bohatý doprovodný program. Výtěžek ze startovného podpoří natáčení příběhů pamětníků, vzdělávání a pomoc hrdinům.

Každý rok obliba závodu i počet účastníků roste. Loni se zapojilo přes 4 000 běžců po celé republice. „Máme radost, že se nám daří závod každý rok posouvat dál. Běh je výjimečný tím, že lidé nejen podpoří dobrou věc a užijí si pohyb, ale zároveň mohou svůj výkon symbolicky věnovat někomu, kdo je inspiruje nebo jehož příběh chtějí připomenout,“ doplňuje Alžběta Chrobáková, tisková mluvčí Paměti národa.

Sportovní událost Běh pro Paměť národa není jen o závodění, ale také o atmosféře. Pro dospělé jsou připraveny tratě 1, 5 nebo 10 km a také štafeta 4x 2,5 km. Na děti od 2 do 14 let čeká trať 200 m s malou odměnou na konci. Součástí bude i doprovodný program pro celou rodinu. Registrace na závod je snadná a rychlá. Na webových stránkách je možné si vybrat konkrétní délku závodu. „Všem studujícím i zaměstnancům nabízíme možnost využít slevový kód ve výši 30 %. Při registraci stačí zadat kód PARTNER30. Mimo to připravujeme na místě hned několik interaktivních stanovišť. Studenti ze Sdružení studentů stomatologie ČR budou na místě demonstrovat důležitost ústní hygieny a Spolek mediků LF UP ukáže malým i velkým návštěvníkům jak na laickou resuscitaci. Naši medici se postarají také o zajištění zdravotnického dozoru akce. K tomu nabídneme i workshop výroby bloků s Vydavatelstvím UP a odpočinkovou zónu univerzity,“ dodal Michael Kozák z oddělení marketingu UP.

V Olomouci se poběží již tradičně ve Smetanových sadech, běžci se na start postaví v sobotu 31. května v 9:30 hodin. Čekají je měřené běhy, ale i rodinný běh a pro nejmenší návštěvníky je připravený dětský běh. Startuje se před sbírkovými skleníky Výstaviště Flora a bude zde připraveno také zázemí pro všechny zúčastněné nebo fandící. „Letos slaví akce desátý ročník a také si letos v květnu připomínáme osmdesáté výročí konce nejstrašnější války v dějinách. Dojímání se u pomníku ovšem nestačí. Jde přece o nesmírně podstatnou lidskou a národní zkušenost, která nás zavazuje, abychom byli i my ochotni a schopni pro svobodu něco udělat. Letos poběžím za pošťáka Františka Šimka, který 5. května 1945 s několika přáteli odzbrojil jednotku wehrmachtu. Po pár hodinách ho na udání zatkli vojáci SS a dlouhé hodiny mučili, aby prozradil jména svých kumpánů. Nikoho neudal. Nacisté ho pak dva dny před koncem války popravili,“ připomíná silný příběh Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa.

Už v sobotu se ve Smetanových sadech uskuteční 10. ročník benefičního Běhu pro Paměť národa. Univerzita Palackého je tradičně hlavním partnerem akce. Kromě zvýhodněného startovného pro studující a zaměstnance nabídne na místě i bohatý doprovodný program. Výtěžek ze startovného podpoří natáčení příběhů pamětníků, vzdělávání a pomoc hrdinům.

Každý rok obliba závodu i počet účastníků roste. Loni se zapojilo přes 4 000 běžců po celé republice. „Máme radost, že se nám daří závod každý rok posouvat dál. Běh je výjimečný tím, že lidé nejen podpoří dobrou věc a užijí si pohyb, ale zároveň mohou svůj výkon symbolicky věnovat někomu, kdo je inspiruje nebo jehož příběh chtějí připomenout,“ doplňuje Alžběta Chrobáková, tisková mluvčí Paměti národa.

Sportovní událost Běh pro Paměť národa není jen o závodění, ale také o atmosféře. Pro dospělé jsou připraveny tratě 1, 5 nebo 10 km a také štafeta 4x 2,5 km. Na děti od 2 do 14 let čeká trať 200 m s malou odměnou na konci. Součástí bude i doprovodný program pro celou rodinu. Registrace na závod je snadná a rychlá. Na webových stránkách je možné si vybrat konkrétní délku závodu. „Všem studujícím i zaměstnancům nabízíme možnost využít slevový kód ve výši 30 %. Při registraci stačí zadat kód PARTNER30. Mimo to připravujeme na místě hned několik interaktivních stanovišť. Studenti ze Sdružení studentů stomatologie ČR budou na místě demonstrovat důležitost ústní hygieny a Spolek mediků LF UP ukáže malým i velkým návštěvníkům jak na laickou resuscitaci. Naši medici se postarají také o zajištění zdravotnického dozoru akce. K tomu nabídneme i workshop výroby bloků s Vydavatelstvím UP a odpočinkovou zónu univerzity,“ dodal Michael Kozák z oddělení marketingu UP.

V Olomouci se poběží již tradičně ve Smetanových sadech, běžci se na start postaví v sobotu 31. května v 9:30 hodin. Čekají je měřené běhy, ale i rodinný běh a pro nejmenší návštěvníky je připravený dětský běh. Startuje se před sbírkovými skleníky Výstaviště Flora a bude zde připraveno také zázemí pro všechny zúčastněné nebo fandící. „Letos slaví akce desátý ročník a také si letos v květnu připomínáme osmdesáté výročí konce nejstrašnější války v dějinách. Dojímání se u pomníku ovšem nestačí. Jde přece o nesmírně podstatnou lidskou a národní zkušenost, která nás zavazuje, abychom byli i my ochotni a schopni pro svobodu něco udělat. Letos poběžím za pošťáka Františka Šimka, který 5. května 1945 s několika přáteli odzbrojil jednotku wehrmachtu. Po pár hodinách ho na udání zatkli vojáci SS a dlouhé hodiny mučili, aby prozradil jména svých kumpánů. Nikoho neudal. Nacisté ho pak dva dny před koncem války popravili,“ připomíná silný příběh Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa.