Agregátor zdrojů

Na Univerzitě Palackého vzniká záměr vytvořit uměleckou sbírku. Jeho iniciátorkou je Barbora Kundračíková, která působí na katedře dějin umění filozofické fakulty a současně je kurátorkou sbírky moderního umění Muzea umění Olomouc. Cílem je kolekce, která bude „živá“. Díla se nebudou schovávat do přítmí depozitářů. Naopak. Budou na chodbách, v učebnách a reprezentativních prostorách. Bude se o nich a u nich mluvit a moderní umění se stane součástí každodenního chodu školy. Přirozeně vstoupí do života všem, kdo na UP studují, pracují nebo na univerzitní půdu zavítají.

Jak Barbora Kundračíková připomíná, sbírka je důležitá i pro samotnou instituci: ukazuje, jaké hodnoty jsou pro ni v dnešním rychle se měnícím světě důležité.

Je budování umělecké kolekce i další způsob, jak naplňovat onu tzv. třetí roli univerzity, tedy vedle vzdělávání a výzkumu i působení ve společnosti a pro společnost?

Ano, mít sbírku patří do rámce společenské odpovědnosti instituce. Připojili bychom se tak k velké řadě vyspělých soukromých i veřejných univerzit či škol, které kolekce mají. Na tuzemských univerzitách zatím taková tradice není příliš obvyklá, vyniká hlavně Masarykova univerzita v Brně. Podle mě mají ale univerzitní sbírky zásadní společenské poslání. Umělecká kolekce pomáhá k vytváření společného obrazu. Ukazuje, jaký hodnotový rámec je pro nás důležitý. A nesmíme zapomínat ani na to, že každá sbírka je kumulace poměrně velkého finančního objemu, s nímž se dá pracovat.

Co by mohla univerzita sbírat?

Jakákoli sbírka podobného typu by měla být vázána na současné umění a zároveň na absolventy nebo na osobnosti, které mají k univerzitě nějakou vazbu. Zároveň je ale otevřena zápůjčkám a darům, které přirozeně zahrnují také díla starších období.

Koho jste už oslovila?

Nejprve se obracím dovnitř univerzity, kde působí činní umělci, etablovaní nejen v českém prostoru, ale i na mezinárodní scéně, jako třeba Robert Buček, Vladimír Havlík, Magdalena Turzová, David Jedlička, Libor Novotný a řada dalších. Nesmíme zapomínat ani na ty, kteří s univerzitou byli dlouho osobně spojení nebo zůstávají v emeritním statusu, například Ondřej Michálek. Tyto osobnosti má smysl reflektovat, univerzitu dlouhodobě provázejí, ovlivňují i nástup nových generací. To je základ, který by měli doplňovat autoři obecných kvalit. Mou preferencí je oblast širší střední Evropy, včetně regionů, jako je Ukrajina, Bělorusko, Pobaltí, zkrátka zón, ve kterých se dlouhodobě „něco děje“, je tam velký společenský pohyb, probíhá „zápas o demokracii“. Má smysl vybírat díla, která jsou kontroverzní, problematická. Samozřejmě, že u současného umění je to vždy sázka na nejistotu, nikdy dopředu nevíte, zda se autor prosadí, nebo ne. Ale myslím, že pokud budeme v nějakém širším sboru vybírat dobré autory a specifická témata, nemůžeme sáhnout vedle.

Barbora Kundračíková: Teď se pomalu naše vize zhmotňuje díky panu rektorovi, který je této aktivitě nakloněn, v prostorách rektorátu. Každý semestr vybereme nové autory i téma, s nímž se pracuje.

Kolik těch prací budeme pořizovat?

Myslím, že v možnostech univerzity je pořídit během roku tři až pět děl, udržitelná hranice je deset prací. Zásadní je, že nebudou nikde schována, ale měla by se uplatnit přímo ve veřejném prostoru univerzity. Jsme ale na samém začátku. Teď se pomalu naše vize zhmotňuje díky panu rektorovi, který je této aktivitě nakloněn, v prostorách rektorátu. Každý semestr vybereme nové autory i téma, s nímž se pracuje. Postupně se budou přidávat konkrétní nákupy. Vznikají webové stránky, spolu se studenty zde budeme představovat jednotlivé autory, na katedře dějin umění letos zahajujeme pravidelný cyklus diskuzí o současném umění…

A jak to bude náročné finančně?

Nákup jednotlivých děl by se měl pohybovat od tisíců po statisíce. Velký prostor je tady pro donátory a podporovatele univerzity. Univerzita bude muset zajistit podmínky, i ve smyslu péče o díla, jejich umístění, pojištění a podobně.

Nebojíte se reakcí na soudobé umění v historických prostorách? Přece jen jsme nejstarší moravská univerzita.

Myslím si, že Univerzita Palackého má ohromný potenciál nejen v rámci úzkého regionu. Kulturní svět sám je pestrý, nebojí se diskuze, kontroverze, hravosti ani chyb. Umění s sebou přirozeně nese i sebereflexi a myslím, že tu potřebuje i každá velká instituce. Nebojme se toho.

Jak vidíte univerzitní sbírku třeba za deset let?

Ideální stav: sto děl, která jsou v učebnách, na chodbách, kolem kterých se chodí a diskutuje. Autoři jsou na to, že byli do kolekce vybráni, pyšní, hovoří o ní, univerzita je prezentována v globálním měřítku a stává se hráčem v kulturním prostoru. Umění je sice jen měkkou silou, nevyhrává války, ale dokáže vyslat jasný vzkaz, kým jsme, v co věříme a za čím stojíme. Smyslem je vizualizovat hodnotové spektrum, ve kterém žijeme. Každá instituce, včetně univerzity, musí být čitelná, musí být sexy, a to znamená být vizuální, otevřená, smyslová. Jděme po fascinaci, jděme po úžasu. Umění musí živit oko. Když tohle zvládneme, tak můžeme jít ke všemu komplikovanějšímu, co je za tím.

Rozhovor vznikl pro aktuální vydání magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi najdete zde.

Na Univerzitě Palackého vzniká záměr vytvořit uměleckou sbírku. Jeho iniciátorkou je Barbora Kundračíková, která působí na katedře dějin umění filozofické fakulty a současně je kurátorkou sbírky moderního umění Muzea umění Olomouc. Cílem je kolekce, která bude „živá“. Díla se nebudou schovávat do přítmí depozitářů. Naopak. Budou na chodbách, v učebnách a reprezentativních prostorách. Bude se o nich a u nich mluvit a moderní umění se stane součástí každodenního chodu školy. Přirozeně vstoupí do života všem, kdo na UP studují, pracují nebo na univerzitní půdu zavítají.

Jak Barbora Kundračíková připomíná, sbírka je důležitá i pro samotnou instituci: ukazuje, jaké hodnoty jsou pro ni v dnešním rychle se měnícím světě důležité.

Je budování umělecké kolekce i další způsob, jak naplňovat onu tzv. třetí roli univerzity, tedy vedle vzdělávání a výzkumu i působení ve společnosti a pro společnost?

Ano, mít sbírku patří do rámce společenské odpovědnosti instituce. Připojili bychom se tak k velké řadě vyspělých soukromých i veřejných univerzit či škol, které kolekce mají. Na tuzemských univerzitách zatím taková tradice není příliš obvyklá, vyniká hlavně Masarykova univerzita v Brně. Podle mě mají ale univerzitní sbírky zásadní společenské poslání. Umělecká kolekce pomáhá k vytváření společného obrazu. Ukazuje, jaký hodnotový rámec je pro nás důležitý. A nesmíme zapomínat ani na to, že každá sbírka je kumulace poměrně velkého finančního objemu, s nímž se dá pracovat.

Co by mohla univerzita sbírat?

Jakákoli sbírka podobného typu by měla být vázána na současné umění a zároveň na absolventy nebo na osobnosti, které mají k univerzitě nějakou vazbu. Zároveň je ale otevřena zápůjčkám a darům, které přirozeně zahrnují také díla starších období.

Koho jste už oslovila?

Nejprve se obracím dovnitř univerzity, kde působí činní umělci, etablovaní nejen v českém prostoru, ale i na mezinárodní scéně, jako třeba Robert Buček, Vladimír Havlík, Magdalena Turzová, David Jedlička, Libor Novotný a řada dalších. Nesmíme zapomínat ani na ty, kteří s univerzitou byli dlouho osobně spojení nebo zůstávají v emeritním statusu, například Ondřej Michálek. Tyto osobnosti má smysl reflektovat, univerzitu dlouhodobě provázejí, ovlivňují i nástup nových generací. To je základ, který by měli doplňovat autoři obecných kvalit. Mou preferencí je oblast širší střední Evropy, včetně regionů, jako je Ukrajina, Bělorusko, Pobaltí, zkrátka zón, ve kterých se dlouhodobě „něco děje“, je tam velký společenský pohyb, probíhá „zápas o demokracii“. Má smysl vybírat díla, která jsou kontroverzní, problematická. Samozřejmě, že u současného umění je to vždy sázka na nejistotu, nikdy dopředu nevíte, zda se autor prosadí, nebo ne. Ale myslím, že pokud budeme v nějakém širším sboru vybírat dobré autory a specifická témata, nemůžeme sáhnout vedle.

Barbora Kundračíková: Teď se pomalu naše vize zhmotňuje díky panu rektorovi, který je této aktivitě nakloněn, v prostorách rektorátu. Každý semestr vybereme nové autory i téma, s nímž se pracuje.

Kolik těch prací budeme pořizovat?

Myslím, že v možnostech univerzity je pořídit během roku tři až pět děl, udržitelná hranice je deset prací. Zásadní je, že nebudou nikde schována, ale měla by se uplatnit přímo ve veřejném prostoru univerzity. Jsme ale na samém začátku. Teď se pomalu naše vize zhmotňuje díky panu rektorovi, který je této aktivitě nakloněn, v prostorách rektorátu. Každý semestr vybereme nové autory i téma, s nímž se pracuje. Postupně se budou přidávat konkrétní nákupy. Vznikají webové stránky, spolu se studenty zde budeme představovat jednotlivé autory, na katedře dějin umění letos zahajujeme pravidelný cyklus diskuzí o současném umění…

A jak to bude náročné finančně?

Nákup jednotlivých děl by se měl pohybovat od tisíců po statisíce. Velký prostor je tady pro donátory a podporovatele univerzity. Univerzita bude muset zajistit podmínky, i ve smyslu péče o díla, jejich umístění, pojištění a podobně.

Nebojíte se reakcí na soudobé umění v historických prostorách? Přece jen jsme nejstarší moravská univerzita.

Myslím si, že Univerzita Palackého má ohromný potenciál nejen v rámci úzkého regionu. Kulturní svět sám je pestrý, nebojí se diskuze, kontroverze, hravosti ani chyb. Umění s sebou přirozeně nese i sebereflexi a myslím, že tu potřebuje i každá velká instituce. Nebojme se toho.

Jak vidíte univerzitní sbírku třeba za deset let?

Ideální stav: sto děl, která jsou v učebnách, na chodbách, kolem kterých se chodí a diskutuje. Autoři jsou na to, že byli do kolekce vybráni, pyšní, hovoří o ní, univerzita je prezentována v globálním měřítku a stává se hráčem v kulturním prostoru. Umění je sice jen měkkou silou, nevyhrává války, ale dokáže vyslat jasný vzkaz, kým jsme, v co věříme a za čím stojíme. Smyslem je vizualizovat hodnotové spektrum, ve kterém žijeme. Každá instituce, včetně univerzity, musí být čitelná, musí být sexy, a to znamená být vizuální, otevřená, smyslová. Jděme po fascinaci, jděme po úžasu. Umění musí živit oko. Když tohle zvládneme, tak můžeme jít ke všemu komplikovanějšímu, co je za tím.

Rozhovor vznikl pro aktuální vydání magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi najdete zde.

Šest inspirativních vyučujících Filozofické fakulty Univerzity Palackého převzalo ocenění za mimořádné výsledky ve výuce. Děkan fakulty je tradičně udělil na základě výsledků studentských evaluací během setkání v Parkánových zahradách.

Na konci letního semestru se sešli zaměstnanci, zaměstnankyně i studenti a studentky doktorských studijních programů Filozofické fakulty UP. Tradiční Setkání v zahradách nabídlo prostor nejen k neformálním rozhovorům, ale také k poděkování pedagogům a pedagožkám, kteří podle hodnocení studentů patří mezi nejinspirativnější osobnosti fakulty.

foto_sem_4

Mezi oceněnými byla také Monika Hálová z katedry asijských studií, která vnímá získané ocenění především jako motivaci k dalšímu profesnímu růstu.

„Neskutečně mě těší, že jsou studenti a studentky s mou výukou spokojeni. Ocenění ale nevnímám jako cíl, spíš jako motivaci dál se zlepšovat a předávat jim to nejlepší, co dovedu,“ uvedla doktorandka, která se věnuje výuce korejštiny.

foto_sem_4

K tomuto jazyku se dostávala postupně. „Asie mě zajímá od dětství. Nejdříve to bylo Japonsko, potom Čína, a nakonec si moje srdce získaly Korea a korejština. Stejně jako mnoho mých studentů jsem se ke korejštině dostala přes korejskou hudbu. Svou lásku k asijské popkultuře si zachovávám a myslím, že mi pomáhá lépe chápat naše studenty,“ dodala.

foto_sem_4

Její cesta k pedagogické profesi však nebyla přímočará. Původně byla přesvědčena, že se bude věnovat cestovnímu ruchu, který studovala na střední škole. Po bakalářském studiu však nebyla se svými znalostmi korejštiny spokojená, a proto pokračovala v navazujícím magisterském studiu. Poprvé si výuku vyzkoušela během pedagogické praxe. Právě tehdy zjistila, že našla své profesní směřování.

foto_sem_4

„Dnes si neumím představit, že bych dělala něco jiného. K práci pedagoga mám velký respekt a zároveň mě nesmírně naplňuje. Učím především studenty prvních ročníků, proto cítím velkou odpovědnost za to, aby získali pevné základy. Baví mě připravovat nové materiály i zkoušet nové metody výuky. Největší odměnou je pro mě, když studenti řeknou, že je hodiny baví a chodí na ně rádi,“ řekla oceněná vyučující. 

Význam ocenění připomněl také děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal. „Chceme celé akademické obci připomenout, že kvalitní výuka je stejně důležitou součástí akademické práce jako vědecká činnost. Ocenění udělujeme výhradně na základě studentských evaluací, čímž zároveň dáváme studentům najevo, že jejich zpětná vazba má smysl a že ji vedení fakulty pečlivě čte. Našim vyučujícím chceme veřejně poděkovat za jejich nasazení a připomenout jim, že si jejich práce velmi vážíme.“ 

Ocenění letos obdrželi také Michaela Kopečková z katedry bohemistiky, Martin Horáček z katedry dějin umění, Karel Šebela z katedry filozofie, Michael Viktořík z katedry historie a Hana Nováková z Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových. Na setkání zazněla také gratulace Runeovi Steenbergovi z katedry asijských studií k získání prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) na projekt NEWXUAR.

„Ocenění udělujeme výhradně na základě studentských evaluací, čímž zároveň dáváme studentům najevo, že jejich zpětná vazba má smysl.“ Jan Stejskal, děkan FF UP

Setkání v Parkánových zahradách neformálně uzavřelo letní semestr. Před předáváním ocenění zazněly slavnostní fanfáry v podání žáků ZUŠ Žerotín v čele s hudebníkem a pedagogem Pavlem Balcaříkem. Na setkání byl k dispozici i dětský koutek, který organizovaly studentky FF UP a který využilo asi dvacet dětí. Nechyběla také živá kapela, letos zahrál Hennry's Band. O oživení akce se postaral i kouzelník Antony Brtník.

Cenu za nejlepší pedagogický výkon získali:

Mgr. Michaela Kopečková, Ph.D., katedra bohemistiky, doc. PhDr. Martin Horáček, Ph.D., katedra dějin umění, Mgr. Monika Hálová, katedra asijských studií, Mgr. Karel Šebela, Ph.D., katedra filozofie, doc. PhDr. Michael Viktořík, Ph.D., katedra historie, Mgr. Hana Nováková, Ph.D., Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových. Speciální gratulaci a dort převzal za získání prestižního ERC grantu na projekt NEWXUAR dr. Rune Steenberg, katedra asijských studií.

Šest inspirativních vyučujících Filozofické fakulty Univerzity Palackého převzalo ocenění za mimořádné výsledky ve výuce. Děkan fakulty je tradičně udělil na základě výsledků studentských evaluací během setkání v Parkánových zahradách.

Na konci letního semestru se sešli zaměstnanci, zaměstnankyně i studenti a studentky doktorských studijních programů Filozofické fakulty UP. Tradiční Setkání v zahradách nabídlo prostor nejen k neformálním rozhovorům, ale také k poděkování pedagogům a pedagožkám, kteří podle hodnocení studentů patří mezi nejinspirativnější osobnosti fakulty.

foto_sem_4

Mezi oceněnými byla také Monika Hálová z katedry asijských studií, která vnímá získané ocenění především jako motivaci k dalšímu profesnímu růstu.

„Neskutečně mě těší, že jsou studenti a studentky s mou výukou spokojeni. Ocenění ale nevnímám jako cíl, spíš jako motivaci dál se zlepšovat a předávat jim to nejlepší, co dovedu,“ uvedla doktorandka, která se věnuje výuce korejštiny.

foto_sem_4

K tomuto jazyku se dostávala postupně. „Asie mě zajímá od dětství. Nejdříve to bylo Japonsko, potom Čína, a nakonec si moje srdce získaly Korea a korejština. Stejně jako mnoho mých studentů jsem se ke korejštině dostala přes korejskou hudbu. Svou lásku k asijské popkultuře si zachovávám a myslím, že mi pomáhá lépe chápat naše studenty,“ dodala.

foto_sem_4

Její cesta k pedagogické profesi však nebyla přímočará. Původně byla přesvědčena, že se bude věnovat cestovnímu ruchu, který studovala na střední škole. Po bakalářském studiu však nebyla se svými znalostmi korejštiny spokojená, a proto pokračovala v navazujícím magisterském studiu. Poprvé si výuku vyzkoušela během pedagogické praxe. Právě tehdy zjistila, že našla své profesní směřování.

foto_sem_4

„Dnes si neumím představit, že bych dělala něco jiného. K práci pedagoga mám velký respekt a zároveň mě nesmírně naplňuje. Učím především studenty prvních ročníků, proto cítím velkou odpovědnost za to, aby získali pevné základy. Baví mě připravovat nové materiály i zkoušet nové metody výuky. Největší odměnou je pro mě, když studenti řeknou, že je hodiny baví a chodí na ně rádi,“ řekla oceněná vyučující. 

Význam ocenění připomněl také děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal. „Chceme celé akademické obci připomenout, že kvalitní výuka je stejně důležitou součástí akademické práce jako vědecká činnost. Ocenění udělujeme výhradně na základě studentských evaluací, čímž zároveň dáváme studentům najevo, že jejich zpětná vazba má smysl a že ji vedení fakulty pečlivě čte. Našim vyučujícím chceme veřejně poděkovat za jejich nasazení a připomenout jim, že si jejich práce velmi vážíme.“ 

Ocenění letos obdrželi také Michaela Kopečková z katedry bohemistiky, Martin Horáček z katedry dějin umění, Karel Šebela z katedry filozofie, Michael Viktořík z katedry historie a Hana Nováková z Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových. Na setkání zazněla také gratulace Runeovi Steenbergovi z katedry asijských studií k získání prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) na projekt NEWXUAR.

„Ocenění udělujeme výhradně na základě studentských evaluací, čímž zároveň dáváme studentům najevo, že jejich zpětná vazba má smysl.“ Jan Stejskal, děkan FF UP

Setkání v Parkánových zahradách neformálně uzavřelo letní semestr. Před předáváním ocenění zazněly slavnostní fanfáry v podání žáků ZUŠ Žerotín v čele s hudebníkem a pedagogem Pavlem Balcaříkem. Na setkání byl k dispozici i dětský koutek, který organizovaly studentky FF UP a který využilo asi dvacet dětí. Nechyběla také živá kapela, letos zahrál Hennry's Band. O oživení akce se postaral i kouzelník Antony Brtník.

Cenu za nejlepší pedagogický výkon získali:

Mgr. Michaela Kopečková, Ph.D., katedra bohemistiky, doc. PhDr. Martin Horáček, Ph.D., katedra dějin umění, Mgr. Monika Hálová, katedra asijských studií, Mgr. Karel Šebela, Ph.D., katedra filozofie, doc. PhDr. Michael Viktořík, Ph.D., katedra historie, Mgr. Hana Nováková, Ph.D., Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových. Speciální gratulaci a dort převzal za získání prestižního ERC grantu na projekt NEWXUAR dr. Rune Steenberg, katedra asijských studií.

We invite you to our traditional HR Coffee & Talk.

Zveme Vás na tradiční setkání HR Coffee & Talk

We invite you to our traditional HR Coffee & Talk.

Zveme Vás na tradiční setkání HR Coffee & Talk

Publikace Chemické látky a jejich biologické účinky autorů Pavla Hradila a Miroslava Sourala z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého získala Cenu Josefa Hlávky za rok 2025 v kategorii vědy o živé přírodě. Každoročně tuto cenu udělují Nadace Český literární fond společně s Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových za původní knižní práce z oblasti vědecké a odborné literatury publikované v České republice.

Ocenění jsou udělována ve čtyřech vědních oblastech – společenské vědy, vědy o neživé přírodě, vědy o živé přírodě a lékařství.

„Moc nás to potěšilo. Když člověk něčemu věnuje tolik času a práce, je příjemné vědět, že výsledné dílo najde uznání i u odborné poroty,“ uvedl Pavel Hradil z katedry organické chemie.

Knihu vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého. Přináší ucelený pohled na biologické účinky chemických látek a jejich působení v živých organismech. Zabývá se skupinami látek, jako jsou léčiva, pesticidy, drogy, toxiny či průmyslové toxiny, a vysvětluje jejich vzájemné souvislosti, historický vývoj i mechanismy účinku. Autoři v ní popisují vývoj jednotlivých látek od jejich prvních objevů až po nejnovější poznatky i jejich praktické využití.

Na přípravě publikace pracovali chemici více než rok. Je určena nejen studentům oboru Přírodní a biologicky aktivní látky, který Pavel Hradil na přírodovědecké fakultě vyučuje, ale díky svému komplexnímu zpracování může být cenným zdrojem také pro odborníky, širší veřejnost se základním chemickým vzděláním i všechny zájemce o chemii.

Publikace Chemické látky a jejich biologické účinky autorů Pavla Hradila a Miroslava Sourala z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého získala Cenu Josefa Hlávky za rok 2025 v kategorii vědy o živé přírodě. Každoročně tuto cenu udělují Nadace Český literární fond společně s Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových za původní knižní práce z oblasti vědecké a odborné literatury publikované v České republice.

Ocenění jsou udělována ve čtyřech vědních oblastech – společenské vědy, vědy o neživé přírodě, vědy o živé přírodě a lékařství.

„Moc nás to potěšilo. Když člověk něčemu věnuje tolik času a práce, je příjemné vědět, že výsledné dílo najde uznání i u odborné poroty,“ uvedl Pavel Hradil z katedry organické chemie.

Knihu vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého. Přináší ucelený pohled na biologické účinky chemických látek a jejich působení v živých organismech. Zabývá se skupinami látek, jako jsou léčiva, pesticidy, drogy, toxiny či průmyslové toxiny, a vysvětluje jejich vzájemné souvislosti, historický vývoj i mechanismy účinku. Autoři v ní popisují vývoj jednotlivých látek od jejich prvních objevů až po nejnovější poznatky i jejich praktické využití.

Na přípravě publikace pracovali chemici více než rok. Je určena nejen studentům oboru Přírodní a biologicky aktivní látky, který Pavel Hradil na přírodovědecké fakultě vyučuje, ale díky svému komplexnímu zpracování může být cenným zdrojem také pro odborníky, širší veřejnost se základním chemickým vzděláním i všechny zájemce o chemii.

Dusíkem obohacený grafenový nanomateriál (GN3) pro ukládání energie v superkondenzátorech, který vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci, zařadila Evropská komise do databáze Inovační radar jako technologii se slibným potenciálem pro komerční využití. Materiál označila jako dobře připravený pro trh, navíc s vysokým potenciálem vytvářet nové trhy. Univerzita Palackého, která koordinovala prestižní projekt Evropské inovační rady TRANS2DCHEM, se dostala mezi klíčové inovátory.

Inovační radar je evropská platforma, která se zaměřuje na vyhledávání perspektivních inovací a klíčových inovátorů ve výzkumných a inovačních projektech financovaných Evropskou unií.

„Je to pro nás velká pocta a ocenění naší práce. Skvělé hodnocení v rámci této platformy ukazuje potenciál CATRIN, potažmo celé univerzity, transformovat vědecké výsledky do produktů s vysokým komerčním potenciálem. Ocenění nezávislými experty poukazuje na vysokou míru připravenosti na trh, což je unikátní i v kontextu a konkurenci dalších excelentních projektů, které podporuje Evropská inovační rada,“ uvedl Jiří Navrátil, koordinátor transferu technologií CATRIN.

Elektrodový materiál na bázi dusíkem obohaceného grafenu, dvojrozměrného materiálu tvořeného jedinou vrstvou uhlíku, vyvinuli vědci v Olomouci před sedmi lety. Jednalo se o výsledek prestižního projektu Evropské výzkumné rady Michala Otyepky, který se zaměřil na 2D chemii fluorografenu. V následujících letech vědci potvrdili velký potenciál materiálu pro ukládání elektrické energie zejména v superkondenzátorech, které jsou zajímavou alternativou k aktuálně nejvíce využívaným lithium-iontovým bateriím. Do vývoje prototypů superkondenzátorů, jež vykazují jedinečné vlastnosti, se odborníci z CATRIN pustili díky prestižnímu projektu Evropské inovační rady TRANS2DCHEM ve spolupráci s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italské firmy ITELCOND. Dalším logickým krokem bylo rozhodnutí o založení spin-off společnosti Atomiver, která funguje od roku 2024.

„Zařazení do databáze Innovation Radar je pro nás povzbuzením pro další práci a dotažení technologie do výroby." Michal Oytepka

„Neustálý nárůst globální spotřeby energie a rozvoj elektronických zařízení vyvolává velkou poptávku po součástkách pro ukládání energie s vysokým výkonem a stabilitou. Náš elektrodový materiál je unikátní, protože posouvá stávající limity komerčně dostupných zařízení zejména v oblasti objemové hustoty energie. To je množství elektrické energie, které umí součástka uložit v určeném objemu. Náš materiál dovoluje až násobného zvýšení oproti stávajícím technologiím. Jeho zařazení do databáze Innovation Radar je pro nás povzbuzením pro další práci a dotažení technologie do výroby,“ uvedl jeden z autorů know-how a spoluvlastník spin-out společnosti Michal Otyepka. Materiál je chráněný několika mezinárodními patenty, které si licencovala firma Atomiver od Univerzity Palackého.

„Superkondenzátory, jejichž součástí by v budoucnu mohl být i náš grafenový materiál, mohou posloužit například k zajištění bezpečného provozu velkých datových center, sítí pro ‚internet věcí‘, v dopravě, skladování energie v sítích, elektronice pro vesmírné aplikace či v implantovaných lékařských zařízeních,“ doplnila jedna z autorek know-how Veronika Šedajová.

Význam technologie v minulosti podtrhlo přijetí společnosti Atomiver do akceleračního programu NATO DIANA, kam se dostalo pouze 74 společností z více než 2600 uchazečů. Společnost podpořila dotací i agentura CzechInvest v rámci programu Technologická inkubace. „Nyní intenzivně jednáme s investory, kteří mají o technologii velký zájem i proto, že vyvinutý elektrodový materiál lze dále používat v dalších odvětvích,“ doplňuje ředitel společnosti Atomiver Andrew Hladký.

Inovační radar slouží jako nástroj pro investory, podnikatele i širokou veřejnost k objevování nových technologií.

 

Dusíkem obohacený grafenový nanomateriál (GN3) pro ukládání energie v superkondenzátorech, který vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci, zařadila Evropská komise do databáze Inovační radar jako technologii se slibným potenciálem pro komerční využití. Materiál označila jako dobře připravený pro trh, navíc s vysokým potenciálem vytvářet nové trhy. Univerzita Palackého, která koordinovala prestižní projekt Evropské inovační rady TRANS2DCHEM, se dostala mezi klíčové inovátory.

Inovační radar je evropská platforma, která se zaměřuje na vyhledávání perspektivních inovací a klíčových inovátorů ve výzkumných a inovačních projektech financovaných Evropskou unií.

„Je to pro nás velká pocta a ocenění naší práce. Skvělé hodnocení v rámci této platformy ukazuje potenciál CATRIN, potažmo celé univerzity, transformovat vědecké výsledky do produktů s vysokým komerčním potenciálem. Ocenění nezávislými experty poukazuje na vysokou míru připravenosti na trh, což je unikátní i v kontextu a konkurenci dalších excelentních projektů, které podporuje Evropská inovační rada,“ uvedl Jiří Navrátil, koordinátor transferu technologií CATRIN.

Elektrodový materiál na bázi dusíkem obohaceného grafenu, dvojrozměrného materiálu tvořeného jedinou vrstvou uhlíku, vyvinuli vědci v Olomouci před sedmi lety. Jednalo se o výsledek prestižního projektu Evropské výzkumné rady Michala Otyepky, který se zaměřil na 2D chemii fluorografenu. V následujících letech vědci potvrdili velký potenciál materiálu pro ukládání elektrické energie zejména v superkondenzátorech, které jsou zajímavou alternativou k aktuálně nejvíce využívaným lithium-iontovým bateriím. Do vývoje prototypů superkondenzátorů, jež vykazují jedinečné vlastnosti, se odborníci z CATRIN pustili díky prestižnímu projektu Evropské inovační rady TRANS2DCHEM ve spolupráci s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italské firmy ITELCOND. Dalším logickým krokem bylo rozhodnutí o založení spin-off společnosti Atomiver, která funguje od roku 2024.

„Zařazení do databáze Innovation Radar je pro nás povzbuzením pro další práci a dotažení technologie do výroby." Michal Oytepka

„Neustálý nárůst globální spotřeby energie a rozvoj elektronických zařízení vyvolává velkou poptávku po součástkách pro ukládání energie s vysokým výkonem a stabilitou. Náš elektrodový materiál je unikátní, protože posouvá stávající limity komerčně dostupných zařízení zejména v oblasti objemové hustoty energie. To je množství elektrické energie, které umí součástka uložit v určeném objemu. Náš materiál dovoluje až násobného zvýšení oproti stávajícím technologiím. Jeho zařazení do databáze Innovation Radar je pro nás povzbuzením pro další práci a dotažení technologie do výroby,“ uvedl jeden z autorů know-how a spoluvlastník spin-out společnosti Michal Otyepka. Materiál je chráněný několika mezinárodními patenty, které si licencovala firma Atomiver od Univerzity Palackého.

„Superkondenzátory, jejichž součástí by v budoucnu mohl být i náš grafenový materiál, mohou posloužit například k zajištění bezpečného provozu velkých datových center, sítí pro ‚internet věcí‘, v dopravě, skladování energie v sítích, elektronice pro vesmírné aplikace či v implantovaných lékařských zařízeních,“ doplnila jedna z autorek know-how Veronika Šedajová.

Význam technologie v minulosti podtrhlo přijetí společnosti Atomiver do akceleračního programu NATO DIANA, kam se dostalo pouze 74 společností z více než 2600 uchazečů. Společnost podpořila dotací i agentura CzechInvest v rámci programu Technologická inkubace. „Nyní intenzivně jednáme s investory, kteří mají o technologii velký zájem i proto, že vyvinutý elektrodový materiál lze dále používat v dalších odvětvích,“ doplňuje ředitel společnosti Atomiver Andrew Hladký.

Inovační radar slouží jako nástroj pro investory, podnikatele i širokou veřejnost k objevování nových technologií.

 

Od barev chemických látek přes záhady lidského mozku až po elektronovou mikroskopii, robotiku a optiku. Středoškoláci z celé České republiky strávili první červencový týden na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, kde během Letní školy Badatele poznávali jednotlivé vědní obory přímo v laboratořích a na odborných pracovištích. Vedle workshopů a experimentů je čekaly také přednášky, vědomostní soutěže i celotýdenní týmová výzva.

„Chtěl jsem poznat podobně smýšlející lidi a vyzkoušet si různé oblasti chemie. Přírodovědeckou fakultu mi doporučila sestra, která zde studovala. Nejvíce mě bavila biochemie, protože můj táta je včelař, a také anorganická chemie,“ uvedl Martin Hajdl, student Střední průmyslové školy Hranice, která je fakultní školou přírodovědecké fakulty.

Do programu se zapojili odborníci z řady kateder přírodovědecké fakulty i z dalších pracovišť. Účastníkům představili témata, kterým se ve svém výzkumu věnují. Studenti se tak zabývali spektrálními vlastnostmi látek, vyzkoušeli si robotiku a v biochemické laboratoři se věnovali včelám a jejich produktům. Další program je zavedl k tématům spojeným s fungováním lidského mozku či rolí náhody, omylu a nečekaných souvislostí při objevování významných léčiv.

„Jako středoškolačka bych byla z programu nadšená a nemusela bych si vysokou školu vybírat naslepo. Program letní školy je skvělý, pestrý a velmi různorodý.“ Anežka Lyková

V následujících dnech se studenti seznámili s možnostmi rekonstrukce evoluce života pomocí sekvencí DNA, s geologickým vývojem České republiky nebo s elektronovou mikroskopií a rentgenovou difrakcí. Na katedře analytické chemie se věnovali analýze potravin, ve Společné laboratoři optiky pak zjišťovali, jak lze jednoduše rozblikat LED diodu. Program doplnily také workshopy zaměřené na rostlinné hormony, optiku a velmi přesná měření.

Letní škola pomáhá i s výběrem studia

„V loňském roce jsem se letní školy poprvé zúčastnila jako vedoucí a uvědomila jsem si, jak moc mě mrzí, že jsem ji neobjevila už dříve. Jako středoškolačka bych byla z programu nadšená a nemusela bych si vysokou školu vybírat naslepo. Program letní školy je skvělý, pestrý a velmi různorodý. Studenti často zjistí, že je zaujme i téma nebo aktivita, na kterou by se sami původně vůbec nepřihlásili. Hodně se ptají, diskutují s přednášejícími a často si na ně berou kontakty, protože by s nimi chtěli dále spolupracovat například na projektech nebo středoškolské odborné činnosti,“ doplnila Anežka Lyková z katedry organické chemie.

Večery nabídly popularizační přednášky věnované například vědeckému pohledu na výživu nebo cestě absolventa do praxe. Jednu z přednášek si studenti vybrali sami z nabídky popularizačního portálu Vědátor. Součástí programu byla také prohlídka Olomouce, vědomostní kvíz a společné grilování. Účastníci během celého týdne pracovali také na společné týmové výzvě, kterou dokončovali v závěru pobytu.

Pokračování tradice

Letní škola Badatele navázala na tradici Letní školy Jevíčko, která se uskutečňovala do roku 2016. Sponzorem letošního ročníku Letní školy Badatele je ON Semiconductor Czech Republic, s. r. o., Thermo Fisher Scientific Brno s.r.o. a VWR International, s.r.o.

Od barev chemických látek přes záhady lidského mozku až po elektronovou mikroskopii, robotiku a optiku. Středoškoláci z celé České republiky strávili první červencový týden na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, kde během Letní školy Badatele poznávali jednotlivé vědní obory přímo v laboratořích a na odborných pracovištích. Vedle workshopů a experimentů je čekaly také přednášky, vědomostní soutěže i celotýdenní týmová výzva.

„Chtěl jsem poznat podobně smýšlející lidi a vyzkoušet si různé oblasti chemie. Přírodovědeckou fakultu mi doporučila sestra, která zde studovala. Nejvíce mě bavila biochemie, protože můj táta je včelař, a také anorganická chemie,“ uvedl Martin Hajdl, student Střední průmyslové školy Hranice, která je fakultní školou přírodovědecké fakulty.

Do programu se zapojili odborníci z řady kateder přírodovědecké fakulty i z dalších pracovišť. Účastníkům představili témata, kterým se ve svém výzkumu věnují. Studenti se tak zabývali spektrálními vlastnostmi látek, vyzkoušeli si robotiku a v biochemické laboratoři se věnovali včelám a jejich produktům. Další program je zavedl k tématům spojeným s fungováním lidského mozku či rolí náhody, omylu a nečekaných souvislostí při objevování významných léčiv.

„Jako středoškolačka bych byla z programu nadšená a nemusela bych si vysokou školu vybírat naslepo. Program letní školy je skvělý, pestrý a velmi různorodý.“ Anežka Lyková

V následujících dnech se studenti seznámili s možnostmi rekonstrukce evoluce života pomocí sekvencí DNA, s geologickým vývojem České republiky nebo s elektronovou mikroskopií a rentgenovou difrakcí. Na katedře analytické chemie se věnovali analýze potravin, ve Společné laboratoři optiky pak zjišťovali, jak lze jednoduše rozblikat LED diodu. Program doplnily také workshopy zaměřené na rostlinné hormony, optiku a velmi přesná měření.

Letní škola pomáhá i s výběrem studia

„V loňském roce jsem se letní školy poprvé zúčastnila jako vedoucí a uvědomila jsem si, jak moc mě mrzí, že jsem ji neobjevila už dříve. Jako středoškolačka bych byla z programu nadšená a nemusela bych si vysokou školu vybírat naslepo. Program letní školy je skvělý, pestrý a velmi různorodý. Studenti často zjistí, že je zaujme i téma nebo aktivita, na kterou by se sami původně vůbec nepřihlásili. Hodně se ptají, diskutují s přednášejícími a často si na ně berou kontakty, protože by s nimi chtěli dále spolupracovat například na projektech nebo středoškolské odborné činnosti,“ doplnila Anežka Lyková z katedry organické chemie.

Večery nabídly popularizační přednášky věnované například vědeckému pohledu na výživu nebo cestě absolventa do praxe. Jednu z přednášek si studenti vybrali sami z nabídky popularizačního portálu Vědátor. Součástí programu byla také prohlídka Olomouce, vědomostní kvíz a společné grilování. Účastníci během celého týdne pracovali také na společné týmové výzvě, kterou dokončovali v závěru pobytu.

Pokračování tradice

Letní škola Badatele navázala na tradici Letní školy Jevíčko, která se uskutečňovala do roku 2016. Sponzorem letošního ročníku Letní školy Badatele je ON Semiconductor Czech Republic, s. r. o., Thermo Fisher Scientific Brno s.r.o. a VWR International, s.r.o.

The start of full operations at the Vera C. Rubin Observatory, whose development and science programme involve researchers from FZU, attracted wide attention from Czech media. Czech Television, Czech Radio and several print and online outlets covered the launch of the ten-year survey of the southern sky. Here is a selection of the most interesting coverage.

Zahájení ostrého provozu Observatoře Very C. Rubin, na jejímž vývoji i vědeckém programu se podílejí vědci a vědkyně z FZU, vyvolalo velký zájem českých médií. O startu desetiletého průzkumu jižní oblohy informovala Česká televize, Český rozhlas i řada tištěných a internetových médií. Představujeme výběr nejzajímavějších mediálních výstupů.

Malé a střední podniky mohou prostřednictvím Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP) využít odborné znalosti univerzitních expertů při vývoji nových produktů, technologií nebo služeb. Spolupráci podporují transferové vouchery financované z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), díky nimž mohou firmy snáze navázat spolupráci s výzkumnými pracovišti. Vouchery, o které mohou firmy žádat až do podzimu příštího roku, hradí významnou část nákladů na odborné služby.

Transferové vouchery jsou určeny malým a středním podnikům, startupům i spin-off společnostem, které hledají odborné řešení konkrétního technologického, vývojového nebo inovačního zadání. VTP UP firmám pomáhá najít vhodného experta z Univerzity Palackého nebo externích partnerů, propojuje je a zajišťuje podmínky spolupráce. Díky této podpoře mohou firmy získat odborné služby za výrazně nižší náklady.

„Firmy za námi často přicházejí s konkrétním problémem nebo nápadem, ale nevědí, kdo by jim s jeho řešením mohl pomoci. Naším úkolem je najít odborníka, který má potřebné znalosti a zkušenosti. Může jít například o využití technologie eye trackingu rozvíjené na přírodovědecké fakultě, odborné psychologické poradenství na filozofické fakultě nebo testování funkčních prototypů a optimalizaci tréninkových procesů na fakultě tělesné kultury. Každá spolupráce ale vzniká podle konkrétních potřeb firmy,“ řekl ředitel VTP UP Petr Suchomel.

Transferové vouchery již využila například společnost ErgoBody, která vyvíjí software pro fyzioterapeuty. „Na nabídku transferových voucherů jsme narazili ve chvíli, kdy jsme potřebovali posunout elektronickou komunikaci našeho zdravotnického softwaru se zdravotními pojišťovnami. Díky spolupráci s univerzitou se podařilo provést potřebnou analýzu a vylepšit software pro zdravotnickou dokumentaci,“ popsal spoluzakladatel společnosti ErgoBody Jan Habara.

Firmy, které hledají odborného partnera pro svůj vývoj nebo inovace, mohou přijít 16. září do budovy Envelopa Hub na neformální informační setkání. Zástupci VTP UP jim představí možnosti transferových voucherů a pomohou zorientovat se v tom, jak najít vhodného univerzitního experta pro jejich konkrétní potřeby. Prostor bude také pro individuální konzultace a dotazy.

Malé a střední podniky mohou prostřednictvím Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP) využít odborné znalosti univerzitních expertů při vývoji nových produktů, technologií nebo služeb. Spolupráci podporují transferové vouchery financované z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), díky nimž mohou firmy snáze navázat spolupráci s výzkumnými pracovišti. Vouchery, o které mohou firmy žádat až do podzimu příštího roku, hradí významnou část nákladů na odborné služby.

Transferové vouchery jsou určeny malým a středním podnikům, startupům i spin-off společnostem, které hledají odborné řešení konkrétního technologického, vývojového nebo inovačního zadání. VTP UP firmám pomáhá najít vhodného experta z Univerzity Palackého nebo externích partnerů, propojuje je a zajišťuje podmínky spolupráce. Díky této podpoře mohou firmy získat odborné služby za výrazně nižší náklady.

„Firmy za námi často přicházejí s konkrétním problémem nebo nápadem, ale nevědí, kdo by jim s jeho řešením mohl pomoci. Naším úkolem je najít odborníka, který má potřebné znalosti a zkušenosti. Může jít například o využití technologie eye trackingu rozvíjené na přírodovědecké fakultě, odborné psychologické poradenství na filozofické fakultě nebo testování funkčních prototypů a optimalizaci tréninkových procesů na fakultě tělesné kultury. Každá spolupráce ale vzniká podle konkrétních potřeb firmy,“ řekl ředitel VTP UP Petr Suchomel.

Transferové vouchery již využila například společnost ErgoBody, která vyvíjí software pro fyzioterapeuty. „Na nabídku transferových voucherů jsme narazili ve chvíli, kdy jsme potřebovali posunout elektronickou komunikaci našeho zdravotnického softwaru se zdravotními pojišťovnami. Díky spolupráci s univerzitou se podařilo provést potřebnou analýzu a vylepšit software pro zdravotnickou dokumentaci,“ popsal spoluzakladatel společnosti ErgoBody Jan Habara.

Firmy, které hledají odborného partnera pro svůj vývoj nebo inovace, mohou přijít 16. září do budovy Envelopa Hub na neformální informační setkání. Zástupci VTP UP jim představí možnosti transferových voucherů a pomohou zorientovat se v tom, jak najít vhodného univerzitního experta pro jejich konkrétní potřeby. Prostor bude také pro individuální konzultace a dotazy.