Agregátor zdrojů

Univerzita má za sebou Fair UP neboli univerzitní týden péče o tělo, duši a společnost. V nabitém programu pro studenty, zaměstnance i veřejnost nechyběly workshopy, přednášky, projekce, darování krve, seznamování s jinými kulturami a mnoho dalšího. Součástí týdne byl také Den zdraví pro zaměstnance a Den inkluze. Obě tyto akce připravilo Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

V prvním případě, u Dne zdraví, jde o tradiční akci, zatímco tradice Dne inkluze se teprve rodí. V čem spočívají úskalí podobných programů a komu a k čemu mají sloužit? To jsou otázky pro Veroniku Fouskovou a Lenku Soukopovou z Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

Den zdraví je už na UP klasikou. Během jednoho dne nabízí různé preventivní programy pro zaměstnance bez nutnosti například složitě se objednávat na vyšetření znamének u dermatologa. Viděla jsem ale, že se registrace velmi rychle plnily. Uvažujete o tom, že by se podobná preventivní akce konala častěji?

Lenka Soukopová: Den zdraví se na univerzitě stal oblíbenou tradicí a jsme rádi, že o něj zaměstnanci projevují tak velký zájem. Jeho příprava je však organizačně i kapacitně náročná, proto jej zatím realizujeme jednou ročně. Cílem není nahrazovat zdravotní péči, ale nabídnout zaměstnancům a zaměstnankyním v rámci benefitů možnost odborných konzultací a připomenout význam prevence. Do budoucna bychom však rádi rozšiřovali nabídku aktivit podporujících zdravý životní styl a nevylučujeme ani častější konání podobných akcí.

Takže chcete rozšířit portfolio zdravotně preventivních programů?

Lenka Soukopová: Ano, o rozšíření nabídky preventivních programů dlouhodobě uvažujeme. Každý rok se snažíme zapojit nové odborníky i univerzitní pracoviště, která mohou přispět svými aktivitami zaměřenými na zdraví a prevenci. Cílem je, aby Den zdraví zůstal pestrý, aktuální a přinášel zaměstnancům a zaměstnankyním nové možnosti, jak pečovat o své zdraví. Konkrétní podoba programu se vždy odvíjí od aktuální dostupnosti oslovených odborníků a univerzitních pracovišť. Již nyní však můžeme prozradit, že máme přislíbenou spolupráci s organizací IFMSA, která sdružuje studenty medicíny z celého světa. Ti zaměstnaným nabídnou aktivity zaměřené na samovyšetření prsou a varlat, což považujeme za velmi cenný a přínosný prvek prevence.

Druhou aktivitou vašeho oddělení je Den inkluze, který si své místo v rámci různých programů teprve postupně hledá. Jaký je podle vás jeho smysl? Komu je určen?

Veronika Fousková: Den inkluze chápeme jako možnost připomenout, jak důležité jsou vzájemný respekt a porozumění. Termín odkazuje k 10. říjnu, kdy si připomínáme Světový den inkluze. Náš program ale záměrně rozšiřujeme i o témata diverzity a rovných příležitostí. Inkluze, rozmanitost a rovné příležitosti spolu totiž neoddělitelně souvisejí. Cílem je ukázat, že různorodé prostředí, ať už studijní nebo pracovní, přináší nové pohledy a inspiraci. Den inkluze je otevřený všem a řada aktivit je určena i veřejnosti mimo UP.

Chystáte případně pro příští rok nějaké změny či novinky?

Veronika Fousková: Konkrétní program zatím nemáme, ale už teď víme, že chceme navázat na spolupráci se studujícími, která se letos osvědčila. Studující natočili videa věnovaná tématu inkluze, diverzity a rovných příležitostí. Jejich pohled byl svěží, autentický a velmi inspirativní. Proto bychom jim chtěly příští rok dát ještě větší prostor k zapojení do příprav a například i návrhu nových aktivit. 

Podrobně jsme o Fair UP psali zde.

Univerzita má za sebou Fair UP neboli univerzitní týden péče o tělo, duši a společnost. V nabitém programu pro studenty, zaměstnance i veřejnost nechyběly workshopy, přednášky, projekce, darování krve, seznamování s jinými kulturami a mnoho dalšího. Součástí týdne byl také Den zdraví pro zaměstnance a Den inkluze. Obě tyto akce připravilo Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

V prvním případě, u Dne zdraví, jde o tradiční akci, zatímco tradice Dne inkluze se teprve rodí. V čem spočívají úskalí podobných programů a komu a k čemu mají sloužit? To jsou otázky pro Veroniku Fouskovou a Lenku Soukopovou z Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

Den zdraví je už na UP klasikou. Během jednoho dne nabízí různé preventivní programy pro zaměstnance bez nutnosti například složitě se objednávat na vyšetření znamének u dermatologa. Viděla jsem ale, že se registrace velmi rychle plnily. Uvažujete o tom, že by se podobná preventivní akce konala častěji?

Lenka Soukopová: Den zdraví se na univerzitě stal oblíbenou tradicí a jsme rádi, že o něj zaměstnanci projevují tak velký zájem. Jeho příprava je však organizačně i kapacitně náročná, proto jej zatím realizujeme jednou ročně. Cílem není nahrazovat zdravotní péči, ale nabídnout zaměstnancům a zaměstnankyním v rámci benefitů možnost odborných konzultací a připomenout význam prevence. Do budoucna bychom však rádi rozšiřovali nabídku aktivit podporujících zdravý životní styl a nevylučujeme ani častější konání podobných akcí.

Takže chcete rozšířit portfolio zdravotně preventivních programů?

Lenka Soukopová: Ano, o rozšíření nabídky preventivních programů dlouhodobě uvažujeme. Každý rok se snažíme zapojit nové odborníky i univerzitní pracoviště, která mohou přispět svými aktivitami zaměřenými na zdraví a prevenci. Cílem je, aby Den zdraví zůstal pestrý, aktuální a přinášel zaměstnancům a zaměstnankyním nové možnosti, jak pečovat o své zdraví. Konkrétní podoba programu se vždy odvíjí od aktuální dostupnosti oslovených odborníků a univerzitních pracovišť. Již nyní však můžeme prozradit, že máme přislíbenou spolupráci s organizací IFMSA, která sdružuje studenty medicíny z celého světa. Ti zaměstnaným nabídnou aktivity zaměřené na samovyšetření prsou a varlat, což považujeme za velmi cenný a přínosný prvek prevence.

Druhou aktivitou vašeho oddělení je Den inkluze, který si své místo v rámci různých programů teprve postupně hledá. Jaký je podle vás jeho smysl? Komu je určen?

Veronika Fousková: Den inkluze chápeme jako možnost připomenout, jak důležité jsou vzájemný respekt a porozumění. Termín odkazuje k 10. říjnu, kdy si připomínáme Světový den inkluze. Náš program ale záměrně rozšiřujeme i o témata diverzity a rovných příležitostí. Inkluze, rozmanitost a rovné příležitosti spolu totiž neoddělitelně souvisejí. Cílem je ukázat, že různorodé prostředí, ať už studijní nebo pracovní, přináší nové pohledy a inspiraci. Den inkluze je otevřený všem a řada aktivit je určena i veřejnosti mimo UP.

Chystáte případně pro příští rok nějaké změny či novinky?

Veronika Fousková: Konkrétní program zatím nemáme, ale už teď víme, že chceme navázat na spolupráci se studujícími, která se letos osvědčila. Studující natočili videa věnovaná tématu inkluze, diverzity a rovných příležitostí. Jejich pohled byl svěží, autentický a velmi inspirativní. Proto bychom jim chtěly příští rok dát ještě větší prostor k zapojení do příprav a například i návrhu nových aktivit. 

Podrobně jsme o Fair UP psali zde.

Univerzita Palackého dlouhodobě potvrzuje silnou pozici v národním hodnocení výzkumu. V průběžném expertním hodnocení vybraných výsledků získala za loňský rok svou historicky nejlepší průměrnou známku, což ji výkonově řadí po bok Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity a aktuálně mezi členy Asociace výzkumných univerzit zaujímá vynikající druhé místo.

„Historicky nejlepší výsledek v Modulu 1 a stabilní postavení UP v Modulu 2 jsou jasným důkazem rostoucí kvality našich vědeckých výstupů a dobré strategie napříč univerzitou. Je to úspěch našich vědeckých týmů ve všech fázích, tedy od předkládaní výsledků přes jejich mezinárodní kvalitu až po dopad našeho výzkumu,“ uvedl Michael Kohajda, rektor UP.

Národní hodnocení kombinuje Modul 1, v němž nezávislí experti posuzují vybrané nejlepší výsledky, a Modul 2, kde se provádí kvantitativní analýza vědeckých publikací s pomocí bibliometrie a hodnotí se produktivita v oborech ve srovnání s národním průměrem.

„V posledních letech posilujeme podíl špičkových výsledků a zároveň cíleně podporujeme obory, kde má bibliometrie své limity – zejména v humanitních a společenskovědních disciplínách včetně práva. Naše priority zůstávají jasné: excelentní týmy, profesionální infrastruktura a další růst mezinárodních grantů,“ doplňuje prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek.

UP v posledních letech zavedla kroky ke zlepšení podpory vědy, jako je pilotní oborové hodnocení pomocí odborných panelů a Rozvojový fond DKRVO pro cílené odstraňování zjištěných slabých míst univerzity. V roce 2025 probíhá nové hodnocení podle Metodiky 2025+, jehož výsledky poslouží jako podklad pro další strategická rozhodování UP. Prioritou je pracovat na dalším získávání ERC grantů – prestižních výzkumných grantů financovaných Evropskou unií, posílit profesionální výzkumnou infrastrukturu a zvýšit podporu excelentních týmů.

Univerzita Palackého dlouhodobě potvrzuje silnou pozici v národním hodnocení výzkumu. V průběžném expertním hodnocení vybraných výsledků získala za loňský rok svou historicky nejlepší průměrnou známku, což ji výkonově řadí po bok Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity a aktuálně mezi členy Asociace výzkumných univerzit zaujímá vynikající druhé místo.

„Historicky nejlepší výsledek v Modulu 1 a stabilní postavení UP v Modulu 2 jsou jasným důkazem rostoucí kvality našich vědeckých výstupů a dobré strategie napříč univerzitou. Je to úspěch našich vědeckých týmů ve všech fázích, tedy od předkládaní výsledků přes jejich mezinárodní kvalitu až po dopad našeho výzkumu,“ uvedl Michael Kohajda, rektor UP.

Národní hodnocení kombinuje Modul 1, v němž nezávislí experti posuzují vybrané nejlepší výsledky, a Modul 2, kde se provádí kvantitativní analýza vědeckých publikací s pomocí bibliometrie a hodnotí se produktivita v oborech ve srovnání s národním průměrem.

„V posledních letech posilujeme podíl špičkových výsledků a zároveň cíleně podporujeme obory, kde má bibliometrie své limity – zejména v humanitních a společenskovědních disciplínách včetně práva. Naše priority zůstávají jasné: excelentní týmy, profesionální infrastruktura a další růst mezinárodních grantů,“ doplňuje prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek.

UP v posledních letech zavedla kroky ke zlepšení podpory vědy, jako je pilotní oborové hodnocení pomocí odborných panelů a Rozvojový fond DKRVO pro cílené odstraňování zjištěných slabých míst univerzity. V roce 2025 probíhá nové hodnocení podle Metodiky 2025+, jehož výsledky poslouží jako podklad pro další strategická rozhodování UP. Prioritou je pracovat na dalším získávání ERC grantů – prestižních výzkumných grantů financovaných Evropskou unií, posílit profesionální výzkumnou infrastrukturu a zvýšit podporu excelentních týmů.

Four projects involving Palacký University were successful in the second year of the Aurora European university network call for proposals aimed at supporting international research. Olomouc’s university is also a partner in the organisation of one of the specialised summer schools, and is sending one of its students on a short-term research internship.

The Call for Incentive Research Collaboration was announced at the end of last year as part of the Aurora 2030 programme supported by the European University initiative under the auspices of the European Commission. A total of 29 applications were received from all Aurora universities, nine of which received support totalling €125,000.

The Aurora Research Council evaluated not only scientific quality and originality, but also feasibility and contribution to the development of the international scientific community. Projects also had to demonstrate how they could contribute to the activities of Aurora Research-driven Educational Hubs, i.e., thematic research and education centres linking teaching and research.

“Sixteen applications were submitted on behalf of Palacký University – fourteen focused on scientific collaboration, one on a summer school, and one on a scientific research internship. Although UP did not win any projects as a coordinator this year, it was successful in four projects and one summer school as a partner. It will also send a student on a short-term internship,” said Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer at UP.

Joint scientific research projects

The HONE (How Narratives Emerge) project examines how public narratives and debates – such as those concerning migration – emerge and spread, and how language influences society’s perceptions. Based on an analysis of political speeches, newspaper articles, and archival media, the team will monitor how even minor linguistic decisions, such as the choice of words or metaphors, can gradually shape public opinion. Ľudmila Lacková Bennett from the UP Faculty of Arts Department of General Linguistics is participating in the project on behalf of UP.

What is the composition of edible flowers and how do they affect digestion and health? Is their consumption safe and what are their effects? The results of the BLOOM-DIGEST project will help improve food safety, promote sustainable dining, and train new scientists. Sanja Ćavar Zeljković from CATRIN is involved in the project on behalf of UP.

EUROPARKS brings together researchers and representatives of European amusement parks to explore more sustainable approaches in this sector. It addresses the lack of research in the leisure industry, promotes collaboration between academics and companies, and explores new ways of sharing results. Vít Voženílek from the UP Faculty of Science Department of Geoinformatics is engaged in the project on behalf of UP.

Developing tools for the early detection of ecosystem damage is the goal of three teams in the SIHTED project. It focuses on tropical forests in Laos, which are very rich in species but threatened by intensive agriculture. Scientists will search for key indicators that will help monitor the environmental health before major damage occurs. Bořivoj Šarapatka from the UP Faculty of Science Department of Ecology and Environmental Sciences is taking part in the project on behalf of UP.

Thematic summer schools

A specialised summer school AQUARiQ will focus on quantum photonics. Its goal is to promote the exchange of knowledge and inspire further development of quantum technologies. The summer school builds on the global activities of the International Year of Quantum Science and Technology. Jaromír Fiuriášek from the UP Faculty of Science Department of Optics is the partner for UP.

Short-term scientific research internships

Alice Navrátilová, a doctoral student in migration studies at the UP Faculty of Arts Department of Sociology, Andragogy and Cultural Anthropology has been awarded a short-term scientific research internship through the YOUTHNET project, which examines the social networks of young people with a migrant background in Catalonia, Spain.

“We are delighted with the continued interest of our researchers in international cooperation within the Aurora alliance, believing that their efforts will also gradually lead to success in European grant calls,” Jadrníčková said in conclusion.

Further information on the results is available on the Aurora central website. New calls and other opportunities for UP students and staff are regularly published in Czech on UP’s Aurora website.

Ve druhém ročníku výzvy evropské univerzitní sítě Aurora, zaměřené na podporu mezinárodního výzkumu, uspěly čtyři projekty s účastí Univerzity Palackého. Olomoucká univerzita je navíc partnerem také v organizaci jedné z odborných letních škol a vyšle svou studentku na krátkodobou vědeckou stáž.

Výzva Call for Incentive Research Collaboration byla vypsána koncem loňského roku jako součást programu Aurora 2030 podpořeného iniciativou Evropské univerzity pod hlavičkou Evropské komise. Vědecká rada Aurory (Aurora Research Council) u žádostí hodnotila nejen vědeckou kvalitu či originalitu, ale také proveditelnost a přínos pro rozvoj mezinárodní vědecké komunity. Projekty zároveň musely ukázat, jak mohou přispět k činnosti Aurora Research-driven Educational Hubs, tedy tematických výzkumně-vzdělávacích center propojujících výuku a výzkum.

„Za Univerzitu Palackého bylo podáno šestnáct žádostí – čtrnáct zaměřených na vědeckou spolupráci, jedna na letní školu a jedna na vědecko-výzkumnou stáž. Ačkoliv UP letos nezískala žádný projekt jako koordinátor, uspěla hned ve čtyřech projektech a jedné letní škole jako partner. Zároveň vyšle studentku na krátkodobou stáž,“ uvedla Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Společné vědecko-výzkumné projekty

Projekt HONE (How narratives emerge) zkoumá, jak vznikají a šíří se veřejné příběhy a debaty – například o migraci – a jak jazyk ovlivňuje vnímání společnosti. Na základě analýzy politických projevů, novinových článků či archivních médií bude tým sledovat, jak i drobná jazyková rozhodnutí, jako je volba slov nebo metafor, mohou postupně formovat veřejné mínění.
Za UP se na projektu podílí Ľudmila Lacková Bennett z katedry obecné lingvistiky Filozofické fakulty UP.

Jaké složení a vliv na trávení a zdraví mají jedlé květiny? Je jejich konzumace bezpečná a jaké jsou její účinky? Výsledky projektu BLOOM-DIGEST pomohou zlepšit bezpečnost potravin, podpořit udržitelné stravování a vyškolit nové vědce. Za UP je do projektu zapojena Sanja Ćavar Zeljković z CATRIN.

EUROPARKS spojuje výzkumníky a zástupce zábavních parků s cílem hledat udržitelnější přístupy v tomto odvětví. Zabývá se nedostatkem výzkumu v oblasti volnočasového průmyslu, podporuje spolupráci mezi akademiky a firmami a zkoumá nové způsoby sdílení výsledků. Za UP je do projektu zapojen Vít Voženílek z katedry geoinformatiky PřF UP.

Vyvinout nástroje pro včasné odhalování poškození ekosystémů je cílem tří týmů v projektu SIHTED. Zaměřuje se na tropické lesy v Laosu, které jsou druhově velmi bohaté, ale ohrožené intenzivním zemědělstvím. Vědci budou hledat klíčové ukazatele, které pomohou sledovat zdraví přírody dříve, než dojde k velkým škodám. Za UP je do projektu zapojen Bořivoj Šarapatka z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP.

Tematické letní školy

Odborná letní škola s názvem AQUARiQ je zaměřená na kvantovou fotoniku. Cílem je podpořit výměnu znalostí a inspirovat další rozvoj kvantových technologií. Letní škola navazuje na celosvětové aktivity Mezinárodního roku kvantové vědy a technologií. Za UP je partnerem Jaromír Fiuriášek z katedry optiky PřF UP.

Krátkodobé vědecko-výzkumné stáže

Alice Navrátilová, studentka doktorského studijního programu migrační studia na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, uspěla s krátkodobou vědecko-výzkumnou stáží díky projektu YOUTHNET, který se zabývá zkoumáním sociálních sítí mladých lidí s migračním původem v Katalánsku ve Španělsku.

„Máme radost z trvalého zájmu našich vědců a vědkyň o mezinárodní spolupráci v rámci aliance Aurora a věříme, že jejich úsilí povede postupně i k úspěchům v evropských grantových výzvách,“ uzavírá Marie Jadrníčková.

Další informace o výsledcích jsou dostupné na centrálním webu Aurory. Nové výzvy a další příležitosti pro studující i pracující na UP jsou pravidelně zveřejňovány i v češtině na webu Aurory na UP.

Ve druhém ročníku výzvy evropské univerzitní sítě Aurora, zaměřené na podporu mezinárodního výzkumu, uspěly čtyři projekty s účastí Univerzity Palackého. Olomoucká univerzita je navíc partnerem také v organizaci jedné z odborných letních škol a vyšle svou studentku na krátkodobou vědeckou stáž.

Výzva Call for Incentive Research Collaboration byla vypsána koncem loňského roku jako součást programu Aurora 2030 podpořeného iniciativou Evropské univerzity pod hlavičkou Evropské komise. Vědecká rada Aurory (Aurora Research Council) u žádostí hodnotila nejen vědeckou kvalitu či originalitu, ale také proveditelnost a přínos pro rozvoj mezinárodní vědecké komunity. Projekty zároveň musely ukázat, jak mohou přispět k činnosti Aurora Research-driven Educational Hubs, tedy tematických výzkumně-vzdělávacích center propojujících výuku a výzkum.

„Za Univerzitu Palackého bylo podáno šestnáct žádostí – čtrnáct zaměřených na vědeckou spolupráci, jedna na letní školu a jedna na vědecko-výzkumnou stáž. Ačkoliv UP letos nezískala žádný projekt jako koordinátor, uspěla hned ve čtyřech projektech a jedné letní škole jako partner. Zároveň vyšle studentku na krátkodobou stáž,“ uvedla Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Společné vědecko-výzkumné projekty

Projekt HONE (How narratives emerge) zkoumá, jak vznikají a šíří se veřejné příběhy a debaty – například o migraci – a jak jazyk ovlivňuje vnímání společnosti. Na základě analýzy politických projevů, novinových článků či archivních médií bude tým sledovat, jak i drobná jazyková rozhodnutí, jako je volba slov nebo metafor, mohou postupně formovat veřejné mínění.
Za UP se na projektu podílí Ľudmila Lacková Bennett z katedry obecné lingvistiky Filozofické fakulty UP.

Jaké složení a vliv na trávení a zdraví mají jedlé květiny? Je jejich konzumace bezpečná a jaké jsou její účinky? Výsledky projektu BLOOM-DIGEST pomohou zlepšit bezpečnost potravin, podpořit udržitelné stravování a vyškolit nové vědce. Za UP je do projektu zapojena Sanja Ćavar Zeljković z CATRIN.

EUROPARKS spojuje výzkumníky a zástupce zábavních parků s cílem hledat udržitelnější přístupy v tomto odvětví. Zabývá se nedostatkem výzkumu v oblasti volnočasového průmyslu, podporuje spolupráci mezi akademiky a firmami a zkoumá nové způsoby sdílení výsledků. Za UP je do projektu zapojen Vít Voženílek z katedry geoinformatiky PřF UP.

Vyvinout nástroje pro včasné odhalování poškození ekosystémů je cílem tří týmů v projektu SIHTED. Zaměřuje se na tropické lesy v Laosu, které jsou druhově velmi bohaté, ale ohrožené intenzivním zemědělstvím. Vědci budou hledat klíčové ukazatele, které pomohou sledovat zdraví přírody dříve, než dojde k velkým škodám. Za UP je do projektu zapojen Bořivoj Šarapatka z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP.

Tematické letní školy

Odborná letní škola s názvem AQUARiQ je zaměřená na kvantovou fotoniku. Cílem je podpořit výměnu znalostí a inspirovat další rozvoj kvantových technologií. Letní škola navazuje na celosvětové aktivity Mezinárodního roku kvantové vědy a technologií. Za UP je partnerem Jaromír Fiuriášek z katedry optiky PřF UP.

Krátkodobé vědecko-výzkumné stáže

Alice Navrátilová, studentka doktorského studijního programu migrační studia na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, uspěla s krátkodobou vědecko-výzkumnou stáží díky projektu YOUTHNET, který se zabývá zkoumáním sociálních sítí mladých lidí s migračním původem v Katalánsku ve Španělsku.

„Máme radost z trvalého zájmu našich vědců a vědkyň o mezinárodní spolupráci v rámci aliance Aurora a věříme, že jejich úsilí povede postupně i k úspěchům v evropských grantových výzvách,“ uzavírá Marie Jadrníčková.

Další informace o výsledcích jsou dostupné na centrálním webu Aurory. Nové výzvy a další příležitosti pro studující i pracující na UP jsou pravidelně zveřejňovány i v češtině na webu Aurory na UP.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého pomáhají restaurátorům s loni zahájenou obnovou sloupu Nejsvětější Trojice, který je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. Chemici, fyzici a geoinformatici na této dominantě historického centra města v uplynulých týdnech detailně prozkoumali její zlacené části, získaná data využijí restaurátoři při citlivé a odborně podložené rekonstrukci této památky.

Obnovu sloupu Nejsvětější Trojice dostal na starost restaurátor René Tikal, na akci odborně dohlíží Národní památkový ústav. Přírodovědecká fakulta byla přizvána ke spolupráci, aby prostřednictvím svých expertíz a měření pomohla zajistit co nejpřesnější restaurování zlacených částí této významné památky. Do projektu se zapojili odborníci z kateder analytické chemie a geoinformatiky a také experti ze Společné laboratoře optiky, což je pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Vědci se zaměřili na měření lesku zlacených prvků barokního sloupu a posouzení jejich složení a aktuálního stavu. Na měření se podíleli Josef Kadlec, Karel Lemr, Jan Soubusta a Martin Zeman ze Společné laboratoře optiky, Petr Bednář a Lukáš Kučera z katedry analytické chemie a Stanislav Popelka s Michaelou Vojtěchovskou z katedry geoinformatiky.

„Plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově.“ Karel Lemr

„V optické části jsme provedli úvodní měření pomocí glosmetru, zařízení určeného ke kvantifikaci lesklosti povrchů. Získaná data, která objektivně číselně popisují rozdíly viditelné pouhým okem, budou propojena s výsledky kolegů z katedry analytické chemie. Následně plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově,“ uvedl Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky.

Katedra analytické chemie se zaměřila na analýzy složení materiálu, zejména s využitím rentgenové fluorescenční spektrometrie. Díky této technice lze zjistit zastoupení jednotlivých prvků v podpovrchových vrstvách i odhadnout tloušťku zlacení v různých místech. „Výsledky měření ukázaly obsahy dominantních prvků, jako je měď, zlato a olovo, na základě kterých můžeme odvodit, jak silná je vrstva zlacení. Čím je tenčí, tím více mědi pod ní naměříme. Důležitým zjištěním je také přítomnost olova, která souvisí s historicky používanou technologií zlacení. Tehdy se proces prováděl při vysokých teplotách právě s využitím olova, které pomáhalo vrstvy spojit. V současnosti se tato metoda již nepoužívá, mimo jiné proto, že olovo je toxické,“ podotkl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Katedra geoinformatiky všechna pořízená data zpracovala a začlenila do interaktivního 3D modelu sloupu Nejsvětější Trojice. „Ten slouží jako úložiště dat v podobě interaktivních vrstev, které lze snadno vyhledávat a vizualizovat. Pověření uživatelé tak mají přístup k jednotlivým měřením prostřednictvím přehledného zobrazení,“ uvedl Stanislav Popelka z katedry geoinformatiky.

Všechna měření proběhla za přítomnosti restaurátora Reného Tikala a zástupce Národního památkového ústavu Františka Chupíka. Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nyní s pracovníky Národního památkového ústavu a restaurátorem získaná data interpretují pro účely optimálního provedení restaurátorských zásahů.

Restaurátoři se do opravy 32 metrů vysokého sloupu Nejsvětější Trojice pustili loni na jaře a dokončit ji plánují v závěru příštího roku. Rekonstrukce bude stát zhruba 30 milionů korun. Radnici se na projekt podařilo získat dotaci, která pokryje většinu nákladů.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého pomáhají restaurátorům s loni zahájenou obnovou sloupu Nejsvětější Trojice, který je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. Chemici, fyzici a geoinformatici na této dominantě historického centra města v uplynulých týdnech detailně prozkoumali její zlacené části, získaná data využijí restaurátoři při citlivé a odborně podložené rekonstrukci této památky.

Obnovu sloupu Nejsvětější Trojice dostal na starost restaurátor René Tikal, na akci odborně dohlíží Národní památkový ústav. Přírodovědecká fakulta byla přizvána ke spolupráci, aby prostřednictvím svých expertíz a měření pomohla zajistit co nejpřesnější restaurování zlacených částí této významné památky. Do projektu se zapojili odborníci z kateder analytické chemie a geoinformatiky a také experti ze Společné laboratoře optiky, což je pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Vědci se zaměřili na měření lesku zlacených prvků barokního sloupu a posouzení jejich složení a aktuálního stavu. Na měření se podíleli Josef Kadlec, Karel Lemr, Jan Soubusta a Martin Zeman ze Společné laboratoře optiky, Petr Bednář a Lukáš Kučera z katedry analytické chemie a Stanislav Popelka s Michaelou Vojtěchovskou z katedry geoinformatiky.

„Plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově.“ Karel Lemr

„V optické části jsme provedli úvodní měření pomocí glosmetru, zařízení určeného ke kvantifikaci lesklosti povrchů. Získaná data, která objektivně číselně popisují rozdíly viditelné pouhým okem, budou propojena s výsledky kolegů z katedry analytické chemie. Následně plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově,“ uvedl Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky.

Katedra analytické chemie se zaměřila na analýzy složení materiálu, zejména s využitím rentgenové fluorescenční spektrometrie. Díky této technice lze zjistit zastoupení jednotlivých prvků v podpovrchových vrstvách i odhadnout tloušťku zlacení v různých místech. „Výsledky měření ukázaly obsahy dominantních prvků, jako je měď, zlato a olovo, na základě kterých můžeme odvodit, jak silná je vrstva zlacení. Čím je tenčí, tím více mědi pod ní naměříme. Důležitým zjištěním je také přítomnost olova, která souvisí s historicky používanou technologií zlacení. Tehdy se proces prováděl při vysokých teplotách právě s využitím olova, které pomáhalo vrstvy spojit. V současnosti se tato metoda již nepoužívá, mimo jiné proto, že olovo je toxické,“ podotkl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Katedra geoinformatiky všechna pořízená data zpracovala a začlenila do interaktivního 3D modelu sloupu Nejsvětější Trojice. „Ten slouží jako úložiště dat v podobě interaktivních vrstev, které lze snadno vyhledávat a vizualizovat. Pověření uživatelé tak mají přístup k jednotlivým měřením prostřednictvím přehledného zobrazení,“ uvedl Stanislav Popelka z katedry geoinformatiky.

Všechna měření proběhla za přítomnosti restaurátora Reného Tikala a zástupce Národního památkového ústavu Františka Chupíka. Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nyní s pracovníky Národního památkového ústavu a restaurátorem získaná data interpretují pro účely optimálního provedení restaurátorských zásahů.

Restaurátoři se do opravy 32 metrů vysokého sloupu Nejsvětější Trojice pustili loni na jaře a dokončit ji plánují v závěru příštího roku. Rekonstrukce bude stát zhruba 30 milionů korun. Radnici se na projekt podařilo získat dotaci, která pokryje většinu nákladů.

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou – tak se jmenuje společné dílo českých a slovenských autorů, které nabízí srozumitelné vysvětlení pojmu synodalita, jeho teologických kořenů i praktického uplatnění. Na knize se podílela trojice odborníků působících na Cyrilometodějské teologické fakultě UP.

Knižní novinka je vhodná pro kněží, laiky, členy pastoračních rad, ale i pro každého věřícího, jenž touží žít svou víru v duchu společné cesty. Napsána je formou otázek a odpovědí, což čtenáři umožní se v komplexním tématu zorientovat. Generální sekretář Biskupské synody, kardinál Mario Grech, který se postaral o předmluvu, na publikaci ocenil pedagogický přístup a důraz na duchovní rozměr.

„Kniha vznikla jako odpověď na potřebu přiblížit téma synodality každému křesťanovi jako praktickou cestu života s Kristem skrze společenství církve. Jelikož teologické diskuze o rozvoji synodality církve mohou být pro leckoho ze zájemců obtížně srozumitelné, naším cílem bylo poskytnout přehlednou mapu základních principů a dynamik synodálního fungování církve,“ vysvětlili olomoučtí spoluautoři z CMTF Josef Mikulášek a Robert Svatoň. Oba jsou členy národního synodálního týmu v ČR, Josef Mikulášek je navíc koordinátorem synodálního procesu v olomoucké arcidiecézi.

Na CMTF působí také další z autorů, filozof a publicista Cyril Dunaj, který dodal: „Těší mě, že se nám podařilo v našem geografickém kontextu vytvořit jedinečnou publikaci, která přináší hlubší reflexi toho, co dnes znamená synodalita. Hlavním poselstvím knihy je ukázat, že synodální proces není jen technická nebo organizační změna v církvi, ale skutečně duchovní cesta, která se dotýká každého křesťana. Publikace se nevyhýbá kritickým otázkám a poskytuje praktické impulsy pro jednotlivce i pro komunity.“ 

Pod knihou, která mimo jiné i přibližuje dynamiku komunitního rozlišování, jak ji představuje generální sekretář Mezinárodní teologické komise Piero Coda, je dále podepsána překladatelka Hana Pohořalá, kněz a teolog Pavol Hrabovecký z Teologické fakulty Katolické univerzity v Ružomberoku a výkonný sekretář Konference biskupů Slovenska a národní koordinátor synodálního procesu na Slovensku Ivan Ružička.

Malý průvodce synodalitou vyšel v české i slovenské verzi u Vydavatelství Nové mesto.

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou – tak se jmenuje společné dílo českých a slovenských autorů, které nabízí srozumitelné vysvětlení pojmu synodalita, jeho teologických kořenů i praktického uplatnění. Na knize se podílela trojice odborníků působících na Cyrilometodějské teologické fakultě UP.

Knižní novinka je vhodná pro kněží, laiky, členy pastoračních rad, ale i pro každého věřícího, jenž touží žít svou víru v duchu společné cesty. Napsána je formou otázek a odpovědí, což čtenáři umožní se v komplexním tématu zorientovat. Generální sekretář Biskupské synody, kardinál Mario Grech, který se postaral o předmluvu, na publikaci ocenil pedagogický přístup a důraz na duchovní rozměr.

„Kniha vznikla jako odpověď na potřebu přiblížit téma synodality každému křesťanovi jako praktickou cestu života s Kristem skrze společenství církve. Jelikož teologické diskuze o rozvoji synodality církve mohou být pro leckoho ze zájemců obtížně srozumitelné, naším cílem bylo poskytnout přehlednou mapu základních principů a dynamik synodálního fungování církve,“ vysvětlili olomoučtí spoluautoři z CMTF Josef Mikulášek a Robert Svatoň. Oba jsou členy národního synodálního týmu v ČR, Josef Mikulášek je navíc koordinátorem synodálního procesu v olomoucké arcidiecézi.

Na CMTF působí také další z autorů, filozof a publicista Cyril Dunaj, který dodal: „Těší mě, že se nám podařilo v našem geografickém kontextu vytvořit jedinečnou publikaci, která přináší hlubší reflexi toho, co dnes znamená synodalita. Hlavním poselstvím knihy je ukázat, že synodální proces není jen technická nebo organizační změna v církvi, ale skutečně duchovní cesta, která se dotýká každého křesťana. Publikace se nevyhýbá kritickým otázkám a poskytuje praktické impulsy pro jednotlivce i pro komunity.“ 

Pod knihou, která mimo jiné i přibližuje dynamiku komunitního rozlišování, jak ji představuje generální sekretář Mezinárodní teologické komise Piero Coda, je dále podepsána překladatelka Hana Pohořalá, kněz a teolog Pavol Hrabovecký z Teologické fakulty Katolické univerzity v Ružomberoku a výkonný sekretář Konference biskupů Slovenska a národní koordinátor synodálního procesu na Slovensku Ivan Ružička.

Malý průvodce synodalitou vyšel v české i slovenské verzi u Vydavatelství Nové mesto.

Na brněnském výstavišti se koná největší tuzemský veletrh pomaturitního vzdělávání Gaudeamus Brno a Univerzita Palackého je tradičně u toho. Její dvoupatrovou expozici rozprostírající se na sto třiceti metrech čtverečních navštíví do pátku až dvanáct tisíc zájemkyň a zájemců o studium. Denně na jejich zvídavé dotazy reagují více než čtyři desítky studujících ze všech fakult. Právě veletrhy typu Gaudeamus jsou pro budoucí vysokoškoláky z hlediska rozhodování často stěžejní.

„Letošní expozice a prezentace univerzity na Gaudeamu je v mnoha ohledech rekordní. Na stánku se nám během týdne prostřídá bezmála sto padesát studentek a studentů a k tomu jsme výrazně rozšířili doprovodný program v expozici. Interaktivní formou se tu prezentuje například ergoterapie, tyflopedie, geoinformatika, katedra matematické analýzy, botanici, univerzitní vydavatelství, spolky stomatologů a mediků nebo UP Crowd a Chemický spolek,“ láká Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

foto_sem_4

V rámci veletrhu se prezentuje více než osm desítek vysokých a vyšších odborných škol a dalších vzdělávacích institucí z patnácti zemí světa. Návštěvníci mohou kromě prohlídky expozic vystavovatelů využít i služeb poradenského a pedagogického centra nebo se nechat otestovat na to, jaký studijní typ jsou.

„V letošním roce očekáváme s ohledem na silné ročníky rekordní návštěvnost. I proto jsme se rozhodli posílit univerzitní stánek personálně i programově. Přízemí naší expozice je nabito informacemi a programem, v horním patře si pak mohou lidé oddechnout. K dispozici je jim univerzitní kavárna, merch z UPointu nebo silent disco a příjemné posezení. Zakoupit si zde mohou také modelové otázky a další literaturu k přijímacímu řízení,“ dodává Martínek.

foto_sem_4

Denně má pak univerzita prostor i v přednáškovém sále pro tři stovky lidí. Zde se zájemci o studium během dvaceti minut dozví vše podstatné o studiu a životě v Olomouci – univerzitním městě. Hned první veletržní den univerzitní prezentaci zahájil rektor Michael Kohajda, který vyrazil s celým prorektorským týmem veletrh navštívit v rámci výjezdního zasedání vedení univerzity.

„Základy naší univerzity stojí především na kvalitních studentech, kteří nejenže excelují ve svých oborech, ale jsou také nositeli hodnot, které naše vysoké učení představuje. Jsem proto rád, že nás právě takoví studující na Gaudeamu reprezentují a tisícům zájemcům o studium předávají kus olomouckého genia loci,“ říká rektor Michael Kohajda.

foto_sem_4

Veletrh v Brně patří každoročně k vrcholům tzv. uchazečské kampaně. Podle posledního průzkumu mezi zájemci o studium a studenty prvních ročníků měla pro 38 % z nich návštěva stánku UP zásadní nebo velký vliv na jejich rozhodnutí do Olomouce vůbec nastoupit.

23. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Brno je veřejnosti otevřen až do pátku, denně od 8:30 do 16:00, v pátek pak do 14:00 hodin.

Na brněnském výstavišti se koná největší tuzemský veletrh pomaturitního vzdělávání Gaudeamus Brno a Univerzita Palackého je tradičně u toho. Její dvoupatrovou expozici rozprostírající se na sto třiceti metrech čtverečních navštíví do pátku až dvanáct tisíc zájemkyň a zájemců o studium. Denně na jejich zvídavé dotazy reagují více než čtyři desítky studujících ze všech fakult. Právě veletrhy typu Gaudeamus jsou pro budoucí vysokoškoláky z hlediska rozhodování často stěžejní.

„Letošní expozice a prezentace univerzity na Gaudeamu je v mnoha ohledech rekordní. Na stánku se nám během týdne prostřídá bezmála sto padesát studentek a studentů a k tomu jsme výrazně rozšířili doprovodný program v expozici. Interaktivní formou se tu prezentuje například ergoterapie, tyflopedie, geoinformatika, katedra matematické analýzy, botanici, univerzitní vydavatelství, spolky stomatologů a mediků nebo UP Crowd a Chemický spolek,“ láká Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

foto_sem_4

V rámci veletrhu se prezentuje více než osm desítek vysokých a vyšších odborných škol a dalších vzdělávacích institucí z patnácti zemí světa. Návštěvníci mohou kromě prohlídky expozic vystavovatelů využít i služeb poradenského a pedagogického centra nebo se nechat otestovat na to, jaký studijní typ jsou.

„V letošním roce očekáváme s ohledem na silné ročníky rekordní návštěvnost. I proto jsme se rozhodli posílit univerzitní stánek personálně i programově. Přízemí naší expozice je nabito informacemi a programem, v horním patře si pak mohou lidé oddechnout. K dispozici je jim univerzitní kavárna, merch z UPointu nebo silent disco a příjemné posezení. Zakoupit si zde mohou také modelové otázky a další literaturu k přijímacímu řízení,“ dodává Martínek.

foto_sem_4

Denně má pak univerzita prostor i v přednáškovém sále pro tři stovky lidí. Zde se zájemci o studium během dvaceti minut dozví vše podstatné o studiu a životě v Olomouci – univerzitním městě. Hned první veletržní den univerzitní prezentaci zahájil rektor Michael Kohajda, který vyrazil s celým prorektorským týmem veletrh navštívit v rámci výjezdního zasedání vedení univerzity.

„Základy naší univerzity stojí především na kvalitních studentech, kteří nejenže excelují ve svých oborech, ale jsou také nositeli hodnot, které naše vysoké učení představuje. Jsem proto rád, že nás právě takoví studující na Gaudeamu reprezentují a tisícům zájemcům o studium předávají kus olomouckého genia loci,“ říká rektor Michael Kohajda.

foto_sem_4

Veletrh v Brně patří každoročně k vrcholům tzv. uchazečské kampaně. Podle posledního průzkumu mezi zájemci o studium a studenty prvních ročníků měla pro 38 % z nich návštěva stánku UP zásadní nebo velký vliv na jejich rozhodnutí do Olomouce vůbec nastoupit.

23. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Brno je veřejnosti otevřen až do pátku, denně od 8:30 do 16:00, v pátek pak do 14:00 hodin.

Výzkum vědců z Univerzity Palackého zamíří do vesmíru. Mezi 13 experimenty, které budou součástí připravované mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), je i experiment připravený vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP a brněnské společnosti S.A.B. Aerospace. Jimi vyvinutý bioreaktor bude sledovat vliv vesmírného prostředí na růst a vývoj rostlin, v tomto případě ječmene. Poznatky chtějí odborníci následně využít nejen v dlouhodobých vesmírných misích, ale i pro vývoj nových odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám.

„Dosud se vesmírný výzkum ječmene zaměřoval především na životaschopnost semen a kvalitu sladu, nikoli na pochopení fyziologických a molekulárních změn, které nastávají u rostlin v prostředí mikrogravitace. My nyní navážeme na naše dlouholeté zkušenosti ze studia ječmene jako modelové plodiny a zúročíme naše poznatky z fenotypizace rostlin pomocí optických a elektrochemických senzorů, které umí neinvazivně sledovat růst a vývoj rostlin. Propojením řady vědních disciplín přispějeme k hlubšímu porozumění rostlinné fyziologie,“ uvedl vedoucí jedné ze součástí CATRIN a odborník na fenotypizaci rostlin Lukáš Spíchal.

Projekt s názvem Phenotyping Unit for Microgravity Research – Assessing the Early Development of Barley (PUMR-B) se zaměřuje na roli rostlin jako klíčového článku tzv. bioregenerativních systémů pro podporu života ve vesmíru. Rostliny totiž poskytují vitamíny, snižují množství oxidu uhličitého, produkují kyslík a pomáhají recyklovat odpadní vodu. Odborníci vyšlou na palubu ISS malou růstovou a fenotypizační jednotku o rozměrech pouhých 190 × 60 × 70 mm s růstovým a kořenovým modulem, která pojme až 50 semen ječmene. Do budoucna může být rozšířena, aby umožnila experimenty s větší populací rostlin a pomohla při výběru plodin vhodných pro pěstování ve vesmíru.

„Bioreaktor navrhneme tak, abychom mohli růstové podmínky rostlin automaticky řídit a monitorovat ze Země. Jednotlivé parametry bude zařízení zaznamenávat denně prostřednictvím senzorů. Díky tomu bude vyžadovat minimální zásah posádky během experimentu, který potrvá zhruba 12 dní,“ objasnila zástupkyně průmyslového partnera Anna Glozigová z S.A.B. Aerospace.

Vědci si od experimentu slibují nejen posun ve vesmírném výzkumu, ale i nové poznatky pro moderní zemědělství. „Podmínky mikrogravitace představují pro rostliny značný stres, podobně jako sucho nebo vysoké teploty na Zemi. Tyto extrémní faktory nejen snižují výnos, ale také mění poměr škrobu a bílkovin v ječmeni. Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Véronique Bergougnoux z CATRIN.

Evropská kosmická agentura (ESA) v České republice podpoří realizaci 13 českých vědeckých a technologických experimentů pro misi českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na ISS. Detailní představení experimentů se uskutečnilo v úterý 21. října u příležitosti konání největšího tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week.

„Skvělým úspěchem je už samotný fakt, že v konkurenci desítek dalších návrhů uspěl právě experiment, na kterém se podílejí vědci z Univerzity Palackého. Při výběru rozhodovala kritéria, z jejichž splnění je zřejmé, že pracujeme na projektech skutečně přínosných pro společnost a její budoucnost,“ dodal rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Silná poptávka po českém výzkumu na ISS se stala jedním z impulzů pro vznik národního projektu Česká cesta do vesmíru.

O možnost zúčastnit se české mise na ISS projevily mimořádný zájem univerzity, výzkumné ústavy i firmy z celé republiky. Do úvodního šetření se přihlásilo 70 návrhů. V následné výzvě k podání detailních návrhů z 25 předložených nakonec uspělo 13 nejperspektivnějších experimentů s ohledem na vědecký přínos, technickou proveditelnost i bezpečnost provozu na stanici.

Výzkum vědců z Univerzity Palackého zamíří do vesmíru. Mezi 13 experimenty, které budou součástí připravované mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), je i experiment připravený vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP a brněnské společnosti S.A.B. Aerospace. Jimi vyvinutý bioreaktor bude sledovat vliv vesmírného prostředí na růst a vývoj rostlin, v tomto případě ječmene. Poznatky chtějí odborníci následně využít nejen v dlouhodobých vesmírných misích, ale i pro vývoj nových odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám.

„Dosud se vesmírný výzkum ječmene zaměřoval především na životaschopnost semen a kvalitu sladu, nikoli na pochopení fyziologických a molekulárních změn, které nastávají u rostlin v prostředí mikrogravitace. My nyní navážeme na naše dlouholeté zkušenosti ze studia ječmene jako modelové plodiny a zúročíme naše poznatky z fenotypizace rostlin pomocí optických a elektrochemických senzorů, které umí neinvazivně sledovat růst a vývoj rostlin. Propojením řady vědních disciplín přispějeme k hlubšímu porozumění rostlinné fyziologie,“ uvedl vedoucí jedné ze součástí CATRIN a odborník na fenotypizaci rostlin Lukáš Spíchal.

Projekt s názvem Phenotyping Unit for Microgravity Research – Assessing the Early Development of Barley (PUMR-B) se zaměřuje na roli rostlin jako klíčového článku tzv. bioregenerativních systémů pro podporu života ve vesmíru. Rostliny totiž poskytují vitamíny, snižují množství oxidu uhličitého, produkují kyslík a pomáhají recyklovat odpadní vodu. Odborníci vyšlou na palubu ISS malou růstovou a fenotypizační jednotku o rozměrech pouhých 190 × 60 × 70 mm s růstovým a kořenovým modulem, která pojme až 50 semen ječmene. Do budoucna může být rozšířena, aby umožnila experimenty s větší populací rostlin a pomohla při výběru plodin vhodných pro pěstování ve vesmíru.

„Bioreaktor navrhneme tak, abychom mohli růstové podmínky rostlin automaticky řídit a monitorovat ze Země. Jednotlivé parametry bude zařízení zaznamenávat denně prostřednictvím senzorů. Díky tomu bude vyžadovat minimální zásah posádky během experimentu, který potrvá zhruba 12 dní,“ objasnila zástupkyně průmyslového partnera Anna Glozigová z S.A.B. Aerospace.

Vědci si od experimentu slibují nejen posun ve vesmírném výzkumu, ale i nové poznatky pro moderní zemědělství. „Podmínky mikrogravitace představují pro rostliny značný stres, podobně jako sucho nebo vysoké teploty na Zemi. Tyto extrémní faktory nejen snižují výnos, ale také mění poměr škrobu a bílkovin v ječmeni. Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Véronique Bergougnoux z CATRIN.

Evropská kosmická agentura (ESA) v České republice podpoří realizaci 13 českých vědeckých a technologických experimentů pro misi českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na ISS. Detailní představení experimentů se uskutečnilo v úterý 21. října u příležitosti konání největšího tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week.

„Skvělým úspěchem je už samotný fakt, že v konkurenci desítek dalších návrhů uspěl právě experiment, na kterém se podílejí vědci z Univerzity Palackého. Při výběru rozhodovala kritéria, z jejichž splnění je zřejmé, že pracujeme na projektech skutečně přínosných pro společnost a její budoucnost,“ dodal rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Silná poptávka po českém výzkumu na ISS se stala jedním z impulzů pro vznik národního projektu Česká cesta do vesmíru.

O možnost zúčastnit se české mise na ISS projevily mimořádný zájem univerzity, výzkumné ústavy i firmy z celé republiky. Do úvodního šetření se přihlásilo 70 návrhů. V následné výzvě k podání detailních návrhů z 25 předložených nakonec uspělo 13 nejperspektivnějších experimentů s ohledem na vědecký přínos, technickou proveditelnost i bezpečnost provozu na stanici.

Tradiční témata, jako je například konceptuální hranice mezi hrou a sportem nebo etika soutěžení, ale také reflexi nových technologií nebo diskuzi věnovanou problematice trans sportovců nabídla 14. mezinárodní konference sekce filozofie sportu České kinantropologické společnosti, kterou hostila Fakulta tělesné kultury UP.

Pořadatelé přivítali účastníky z osmi zemí světa, kromě České republiky například z USA, Velké Británie, Polska či Španělska. Během třídenního setkání zaznělo a bylo prodiskutováno 18 příspěvků, jejichž zaměření vystihlo bohatost oboru filozofie sportu, do nějž vedle dlouhodobě promýšlených pronikají nová, aktuální témata.

„Nově se prosazují například fenomény typu Enhanced Games, které otevřeně umožňují technologická a farmakologická ‚vylepšení‘ sportovců a vyvolávají zásadní etické otázky týkající se fair play, autonomie a redefinice samotného sportovního výkonu. Tyto pak doplňují aktuální společenské výzvy, které se sportu bezprostředně dotýkají, zejména genderová identita, tělesná rozmanitost a otázky spravedlnosti v soutěžním prostředí,“ přiblížil za organizátory Jiří Mališ z katedry společenských věd v kinantropologii.

Zvláštní workshop věnovaný problematice pohlaví a genderu ve sportu s důrazem na trans sportovce a sportovce s odchylkami v pohlavním vývoji podle něj potvrdil, že konference vstupuje i do veřejně velmi citlivých a často polarizujících debat.

„Právě tato témata, spolu s reflexí nových technologií, digitalizací a gamifikací mimoherních aktivit otevírají prostor pro hlubší přemýšlení o tom, jak se mění samotná definice sportu, výkonu a férovosti v době, kdy se ve veřejném prostoru stále více stírají hranice mezi přírodním a technologickým, mužským a ženským, reálným a virtuálním. Fakt, že sport předpokládá tělesné zakotvení lidského způsobu bytí jako nezbytnou podmínku, je ve filozofii reflektován důrazem na biologické, hormonální a tělesné charakteristiky při klasifikaci sportovců umožňujících férové soutěžení. Psychická sebeidentifikace ani důraz na sociální konstruovanost pohlaví ve sportovní soutěži fair play nezajistí,“ dodal profesor katedry rekreologie Ivo Jirásek.

Přehled všech probíraných témat zájemci najdou zde.

Konference filozofie sportu, kterou FTK UP hostila od roku 2012 již počtvrté, přitom účastníky zaujala nejen probíranými problematikami, ale celkově programem a organizací. Jim Parry, předseda British Philosophy of Sport Association působící na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, který patří k pravidelným účastníkům, napsal: „Myslím, že toto byla dosud nejlepší konference.“

Tradiční témata, jako je například konceptuální hranice mezi hrou a sportem nebo etika soutěžení, ale také reflexi nových technologií nebo diskuzi věnovanou problematice trans sportovců nabídla 14. mezinárodní konference sekce filozofie sportu České kinantropologické společnosti, kterou hostila Fakulta tělesné kultury UP.

Pořadatelé přivítali účastníky z osmi zemí světa, kromě České republiky například z USA, Velké Británie, Polska či Španělska. Během třídenního setkání zaznělo a bylo prodiskutováno 18 příspěvků, jejichž zaměření vystihlo bohatost oboru filozofie sportu, do nějž vedle dlouhodobě promýšlených pronikají nová, aktuální témata.

„Nově se prosazují například fenomény typu Enhanced Games, které otevřeně umožňují technologická a farmakologická ‚vylepšení‘ sportovců a vyvolávají zásadní etické otázky týkající se fair play, autonomie a redefinice samotného sportovního výkonu. Tyto pak doplňují aktuální společenské výzvy, které se sportu bezprostředně dotýkají, zejména genderová identita, tělesná rozmanitost a otázky spravedlnosti v soutěžním prostředí,“ přiblížil za organizátory Jiří Mališ z katedry společenských věd v kinantropologii.

Zvláštní workshop věnovaný problematice pohlaví a genderu ve sportu s důrazem na trans sportovce a sportovce s odchylkami v pohlavním vývoji podle něj potvrdil, že konference vstupuje i do veřejně velmi citlivých a často polarizujících debat.

„Právě tato témata, spolu s reflexí nových technologií, digitalizací a gamifikací mimoherních aktivit otevírají prostor pro hlubší přemýšlení o tom, jak se mění samotná definice sportu, výkonu a férovosti v době, kdy se ve veřejném prostoru stále více stírají hranice mezi přírodním a technologickým, mužským a ženským, reálným a virtuálním. Fakt, že sport předpokládá tělesné zakotvení lidského způsobu bytí jako nezbytnou podmínku, je ve filozofii reflektován důrazem na biologické, hormonální a tělesné charakteristiky při klasifikaci sportovců umožňujících férové soutěžení. Psychická sebeidentifikace ani důraz na sociální konstruovanost pohlaví ve sportovní soutěži fair play nezajistí,“ dodal profesor katedry rekreologie Ivo Jirásek.

Přehled všech probíraných témat zájemci najdou zde.

Konference filozofie sportu, kterou FTK UP hostila od roku 2012 již počtvrté, přitom účastníky zaujala nejen probíranými problematikami, ale celkově programem a organizací. Jim Parry, předseda British Philosophy of Sport Association působící na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, který patří k pravidelným účastníkům, napsal: „Myslím, že toto byla dosud nejlepší konference.“

Filozofickou fakultu Univerzity Palackého by měl i v následujícím čtyřletém období vést historik Jan Stejskal. Čtrnácti hlasy o tom v tajné elektronické volbě rozhodl Akademický senát FF UP. Pokud výsledek volby fakultního senátu potvrdí rektor UP Michael Kohajda, druhé děkanské období zahájí Jan Stejskal k 1. únoru 2026.  

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel kandidát na děkana FF UP hned v prvním kole, když získal čtrnáct senátorských hlasů jedenadvacetičlenného tělesa. Proti se vyjádřili dva senátoři či senátorky, pět se jich v hlasování zdrželo.

„Děkuji vám za projevenou důvěru. Slibuji, že se vynasnažím, jak jen budu moci, abych za čtyři roky předal fakultu v ještě v lepším stavu, než je teď,“ uvedl  knadidát na děkana bezprostředně po svém zvolení.

Jan Stejskal je s FF UP spojen od roku 1989, a přestože působil i jinde, vždy byl s UP spjat. Olomouckou filozofickou fakultu považuje za svůj druhý domov a během své prezentace uvedl, že mu velmi záleží na tom, jak prospívá. O děkanský mandát usiloval v druhém funkčním období i proto, že si uvědomil, že některé z jeho vizí potřebují na uskutečnění delší čas. Mezi jeho nynější priority patří udržitelné a kvalitní studium, jež dokáže reagovat na proměny společnosti. Chtěl by na UP prosadit možnost přestupů mezi studijními programy a studentům tak umožnit lépe reagovat na změnu zájmu či kariérních plánů. Jeho cílem je také akreditace učitelských studijních programů v navazujícím magisterském studiu.

Chce rozvíjet další formy studia a spustit online studijní programy a mikrocertifikáty všude tam, kde bude vůle a poptávka. Ve své prezentaci rovněž uvedl, že je jeho zájmem udržovat a posilovat na fakultě bezpečné a přátelské prostředí. Současně se chce věnovat i tématu odolnosti akademické obce. Zabývat se bude i podporou mezinárodní mobility a péči o dlouhodobou udržitelnost doktorského studia, vědy i výzkumu. Za důležité považuje také pokračování v úsilí, které povede k prosazení reformy mzdového předpisu i IS HAP a k navýšení mezd všech zaměstnanců.

Do děkanských voleb vstupoval Jan Stejskal společně s germanistkou a dosavadní proděkankou pro akreditaci a doktorské studium Kristýnou Solomon. Ta však z kandidatury nakonec odstoupila. Ve více než dvouhodinové debatě před akademickou obcí fakulty a zhruba stejně tak dlouhé debatě s fakultním akademickým senátem Jan Stejskal uvedl, že se po celou dobu svého prvního mandátu snažil své fakultě odevzdat maximum. Zdůraznil přitom, že v úsilí nepoleví a že učiní vše pro to, aby FF UP byla otevřená, respektovaná, inspirativní i sebevědomá jednotka v rámci univerzity i mimo ni.

Přestože se při své prezentaci před akademickou obcí předběžně vyjádřil o složení svého proděkanského týmu a ve své řeči hovořil o částečné změně, před volbou samou žádné ze jmen nepotvrdil s tím, že si chce svůj nejbližší tým sestavit co nejpečlivěji.

Jan Stejskal (* 1970) je absolventem FF UP a Středoevropské univerzity v Budapešti, postgraduální studium absolvoval v Historickém ústavu Akademie věd ČR a na FF UP. Zkušenosti a cenné kontakty získal i během stáží na International Medieval Institute, University of Leeds nebo na Harvard University Center for Renaissance Studies v italské Florencii. Předtím, než začal pracovat na katedře historie FF UP, působil mimo jiné v rádiu Svobodná Evropa jako archivář a informační analytik. S katedrou historie FF UP je spjat od roku 1989, v letech 2014–2018 byl jejím vedoucím. Docentem v oboru historie byl jmenován v roce 2009. Ve své odborné práci se zaměřuje především na období pozdního středověku, dějiny mnišství a italský humanismus 15. století. Je členem Vědecké rady FF UP, také několika oborových rad na FF UP a na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice a hodnotitelem Národního akreditačního úřadu. Filozofickou fakultu UP vede od 1. února 2022.

Filozofickou fakultu Univerzity Palackého by měl i v následujícím čtyřletém období vést historik Jan Stejskal. Čtrnácti hlasy o tom v tajné elektronické volbě rozhodl Akademický senát FF UP. Pokud výsledek volby fakultního senátu potvrdí rektor UP Michael Kohajda, druhé děkanské období zahájí Jan Stejskal k 1. únoru 2026.  

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel kandidát na děkana FF UP hned v prvním kole, když získal čtrnáct senátorských hlasů jedenadvacetičlenného tělesa. Proti se vyjádřili dva senátoři či senátorky, pět se jich v hlasování zdrželo.

„Děkuji vám za projevenou důvěru. Slibuji, že se vynasnažím, jak jen budu moci, abych za čtyři roky předal fakultu v ještě v lepším stavu, než je teď,“ uvedl  knadidát na děkana bezprostředně po svém zvolení.

Jan Stejskal je s FF UP spojen od roku 1989, a přestože působil i jinde, vždy byl s UP spjat. Olomouckou filozofickou fakultu považuje za svůj druhý domov a během své prezentace uvedl, že mu velmi záleží na tom, jak prospívá. O děkanský mandát usiloval v druhém funkčním období i proto, že si uvědomil, že některé z jeho vizí potřebují na uskutečnění delší čas. Mezi jeho nynější priority patří udržitelné a kvalitní studium, jež dokáže reagovat na proměny společnosti. Chtěl by na UP prosadit možnost přestupů mezi studijními programy a studentům tak umožnit lépe reagovat na změnu zájmu či kariérních plánů. Jeho cílem je také akreditace učitelských studijních programů v navazujícím magisterském studiu.

Chce rozvíjet další formy studia a spustit online studijní programy a mikrocertifikáty všude tam, kde bude vůle a poptávka. Ve své prezentaci rovněž uvedl, že je jeho zájmem udržovat a posilovat na fakultě bezpečné a přátelské prostředí. Současně se chce věnovat i tématu odolnosti akademické obce. Zabývat se bude i podporou mezinárodní mobility a péči o dlouhodobou udržitelnost doktorského studia, vědy i výzkumu. Za důležité považuje také pokračování v úsilí, které povede k prosazení reformy mzdového předpisu i IS HAP a k navýšení mezd všech zaměstnanců.

Do děkanských voleb vstupoval Jan Stejskal společně s germanistkou a dosavadní proděkankou pro akreditaci a doktorské studium Kristýnou Solomon. Ta však z kandidatury nakonec odstoupila. Ve více než dvouhodinové debatě před akademickou obcí fakulty a zhruba stejně tak dlouhé debatě s fakultním akademickým senátem Jan Stejskal uvedl, že se po celou dobu svého prvního mandátu snažil své fakultě odevzdat maximum. Zdůraznil přitom, že v úsilí nepoleví a že učiní vše pro to, aby FF UP byla otevřená, respektovaná, inspirativní i sebevědomá jednotka v rámci univerzity i mimo ni.

Přestože se při své prezentaci před akademickou obcí předběžně vyjádřil o složení svého proděkanského týmu a ve své řeči hovořil o částečné změně, před volbou samou žádné ze jmen nepotvrdil s tím, že si chce svůj nejbližší tým sestavit co nejpečlivěji.

Jan Stejskal (* 1970) je absolventem FF UP a Středoevropské univerzity v Budapešti, postgraduální studium absolvoval v Historickém ústavu Akademie věd ČR a na FF UP. Zkušenosti a cenné kontakty získal i během stáží na International Medieval Institute, University of Leeds nebo na Harvard University Center for Renaissance Studies v italské Florencii. Předtím, než začal pracovat na katedře historie FF UP, působil mimo jiné v rádiu Svobodná Evropa jako archivář a informační analytik. S katedrou historie FF UP je spjat od roku 1989, v letech 2014–2018 byl jejím vedoucím. Docentem v oboru historie byl jmenován v roce 2009. Ve své odborné práci se zaměřuje především na období pozdního středověku, dějiny mnišství a italský humanismus 15. století. Je členem Vědecké rady FF UP, také několika oborových rad na FF UP a na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice a hodnotitelem Národního akreditačního úřadu. Filozofickou fakultu UP vede od 1. února 2022.

Více než pětina českých dospívajících má nadváhu nebo obezitu a jejich počet neustále roste. Ukazují to nejnovější data z mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), kterou v České republice garantuje řešitelský tým z Univerzity Palackého. Studie navíc odhaluje silné propojení mezi vnímáním vlastního těla a duševním zdravím dětí.

Problémy s vyšší hmotností jsou častější u chlapců, kde se s nadváhou nebo obezitou potýká téměř každý třetí. U dívek jsou čísla o něco příznivější, přesto má každá šestá česká školačka nadměrnou hmotnost. Body image a spokojenost s hmotností je přitom pro dívky mnohem důležitější – pocity z vlastní postavy a hmotnosti řeší výrazně intenzivněji. To naznačuje hlubší psychologický dopad na tuto skupinu, i když u nich není nadváha tak rozšířená jako u chlapců.

„Nárůst počtu dětí s nadváhu a obezitou se neděje skokově. Je mírný, ale kontinuální, plíživý. Česká populace si na to ‚vizuálně zvyká‘ a fakt, že na ulicích potkáváme více a více dětí s kily navíc, nejspíš neregistrujeme. Od roku 2010 přitom přibylo o více než polovinu dětí s obezitou – ze 4 % na dnešních 6,3 %,“ varuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Tento trend není specifický jen pro Česko, s rostoucí mírou nadváhy a obezity se potýkají i další státy. Nicméně ve srovnání se stavem před dvěma dekádami (rok 2002), kdy jsme na tom byli v evropském srovnání spíše dobře, čeští chlapci nyní již průměrná čísla sítě HBSC převyšují.

„Zdraví dětí je investicí do budoucnosti celé společnosti. Daty opakovaně potvrzený nárůst obezity u dětí a její přesah do jejich duševního zdraví nemůžeme přehlížet. Ministerstvo zdravotnictví proto v posledních letech systematicky posiluje prevenci – od aktualizace vyhlášky o preventivních prohlídkách přes podporu zdravého školního stravování až po projekty zaměřené na pohybové aktivity a duševní pohodu dětí. Chceme, aby každé dítě v České republice mělo šanci vyrůstat zdravé – fyzicky i psychicky. To znamená nejen zdravé jídlo a dostatek pohybu, ale i prostředí, které podporuje sebevědomí a realistické vnímání vlastního těla," uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Obezita jako společenský problém

Data HBSC rovněž ukazují na výrazné socioekonomické a regionální rozdíly. Děti z ekonomicky hůře situovaných rodin jsou nadváhou a obezitou ohroženy výrazně více (27 % má nadměrnou hmotnost, z toho 9 % obezitu) než děti z vyšších příjmových skupin (18 % s nadměrnou hmotností, z toho 4 % obézní).

Největší pravděpodobnost nadváhy či obezity mají děti z Ústeckého kraje, zatímco nejlépe si v rámci celé země vedou děti ze Zlínského kraje. Vyšší výskyt nadváhy a obezity se týká dětí z venkovských oblastí. Rozdíly jsou patrné i podle typu navštěvované školy – žáci základních škol jsou ohroženi více než gymnazisté. Právě tyto společenské rozdíly ukazují, že vyšší hmotnost nemusí být pouze otázkou individuálního rozhodnutí dětí, ale významně souvisí s prostředím a aktuálním stavem společnosti jako celku.

„Obezita není jen otázkou individuální volby nebo vzdělání, ale také prostředí, ve kterém žijeme – od marketingu nezdravých produktů zaměřeného na děti a dospívající, až po dostupnost a cenovou dosažitelnost zdravých potravin. Tyto komerční determinanty zdraví mají hluboký dopad na stravovací návyky dětí a jejich dlouhodobé zdraví a wellbeing. Je proto povzbudivé vidět, že Česká republika podnikla proaktivní kroky k vytváření zdravějšího potravinového prostředí, například nedávnou reformou výživových standardů ve školních jídelnách. Doufáme, že tyto snahy budou pokračovat. Podpora zdravějších voleb pro děti dnes je investicí do zdravější populace zítra,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku.

Vnímání vlastního těla a jeho silná vazba na duševní zdraví

Jedním z nejvýznamnějších zjištění studie je hluboká souvislost mezi vnímáním vlastního těla a duševním zdravím dospívajících. Ačkoliv se polovina dospívajících (49,2 % chlapců a 51,6 % dívek) cítí se svou postavou spokojena, téměř třetina 13- a 15letých dívek hodnotí vlastní hmotnost negativně. Je pozoruhodné, že dívky si všímají vyšší hmotnosti vlastního těla častěji (28 %) než chlapci (23 %), přestože nadváhou trpí méně často. U chlapců naopak převládají spíše ti, kteří se cítí příliš hubení (27 %).

Studie identifikovala čtyři kategorie vnímání vlastního těla, které souvisejí s duševní pohodou:

• Štíhlí realisté: Děti s přiměřenou hmotností, které se cítí dobře ve svém těle (67 %).
• Realisté s kily: Děti s nadváhou, které si jsou své vyšší hmotnosti vědomy (14 %).
• Kila navíc neřeší: Děti s vyšší hmotností, které ji však nepřiznávají. (9 %).
• Štíhlí a nejistí: Děti s normální hmotností, které jsou přesto nespokojené se svou postavou a vnímají se hůře, než jak na tom reálně jsou (11 %).

Nejvyšší míru duševní pohody vykazují skupiny „štíhlých realistů“ a dětí, které „kila navíc neřeší“. Mezi těmito dvěma skupinami nejsou v indikátorech duševního zdraví zásadní rozdíly. Naopak „realisté s kily“ a zejména „štíhlí a nejistí“ čelí výrazně vyššímu riziku psychických obtíží, jako jsou depresivní stavy, snížená životní spokojenost, pocity podrážděnosti, nervozity nebo osamělosti. Tyto skupiny navíc častěji sahají po návykových látkách, jakými jsou cigarety a alkohol.

Vliv digitálního světa na obezitu

Častý názor, že za (celosvětovou) epidemií obezity stojí digitální technologie, se podle dat studie HBSC potvrzuje jen velmi nepatrně. Výraznější riziko obezity existuje pouze u tzv. problematických hráčů počítačových a jiných her, tedy u školáků, kteří kvůli gamingu zanedbávají své povinnosti a vztahy. To, jestli děti a teenageři používají sociální sítě málo, intenzivně nebo „problematicky“, se zvýšenou hmotností nesouvisí.

Další informace a materiály ke stažení jsou k dispozici na webu Zdravá generace.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum prostřednictvím projektu DigiWELL.