Agregátor zdrojů

Nejsou divní, ani nevychovaní, naopak jsou vybavení něčím, co může být bráno jako superschopnost. S touto premisou chce Karolína Tomášková, studentka rekreologie na Fakultě tělesné kultury UP, změnit většinový, převážně negativní pohled na lidi s ADHD. Vedle sdílení nejen vlastních zkušeností vyvinula s podporou Nadačního fondu UP nové pomůcky, tzv. fidgety, a také připravuje návrh prostoru přátelského k neurodivergentním studentům. Svůj projekt měla možnost představit i prezidentu ČR.

Svoji jinakost začala Karolína Tomášková více řešit, když si uvědomila, že nefunguje jako ostatní. „Seděla jsem například nad nějakým úkolem do školy dva týdny a prostě mi nešlo začít. Až když začal hořet termín, se vše změnilo a najednou jsem dokázala pracovat extrémně efektivně, kreativně a vytvořila jsem něco, s čím jsem byla spokojená. S ADHD v každodenním životě souvisí i množství výzev, jako je ranní vstávání nebo objednání se k zubaři, ale i větší náchylnost k úzkostem, depresím a návykovému chování. S tím a obecně s energií a náladou mi pomáhá pravidelný pohyb. Díky vyplavení dopaminů a dalších pozitivních hormonů se držím v lepším rozpoložení a cítím se fyzicky i mentálně lépe. Skvělá je i studená sprcha po ránu.“

Projekt ADHD Superpower původně vznikl v rámci studia, v podstatě jako reakce na negativní zkušenost s absolvovanou diagnostikou. „Snažíme se o osvětu a popularizaci, pořádáme různé setkávací akce, workshopy nebo besedy, jsme i online,“ přibližuje s tím, že spolu s týmem klade důraz na pozitivní přístup k neurodiverzitě. „Nepřehlížíme, že se s ADHD pojí jisté výzvy a potenciální překážky. Nabízíme možnosti, jak na ně reagovat, pracovat s nimi a mít tak možnost zaměřit se i na ty silné stránky a využívat jich,“ dodává studentka, v jejímž rozvrhu se zdaleka neobjevují jen předměty z FTK. Prošla například i kurzem pro motivované a nadané studující UP Leadership Matters!.

Se svými záměry Karolína Tomášková zaujala v soutěži Podnikavá hlava nebo ve Startup Show Inovačního centra Olomouckého kraje v rámci UP Business Campu, zúčastnila se také soutěže Social Impact Award a naskytla se jí i příležitost představit svůj projekt prezidentu Petru Pavlovi. Na setkání s mladými inovátory na zámku v Lánech vyrazila v nepřehlédnutelné barevné košili.

„Zrovna v době, kdy mi nebylo úplně nejlépe, se mi dostalo takové pocty. Ale připravila jsem se na to, takže jsem si dokázala den užít. Byl to velmi intenzivní a inspirativní zážitek, vznikly z toho nějaké další spolupráce. A moje barevná košile? Bylo to organizované jako letní grilování, byla jsem to já, byla jsem autentická,“ vysvětluje.

Prezidentovi ukázala některé fidget modely, pomáhající nejen lidem s ADHD zdravě regulovat vnitřní neklid. Nechyběl tzv. fidget spinner, který se před časem stal hitem a v rukou si s ním točil kdekdo. Nelze ho však ovládat pouze jednou rukou a je poměrně hlučný, což Karolína Tomášková chtěla napravit. S podporou Nadačního fondu UP navrhla fidgety ve formě prstene, které jsou k dostání v UPointu či vybraných olomouckých kavárnách.

„Chtěla jsem vytvořit něco nenápadného i variabilního, co nebere pozornost a zároveň jde vytisknout na 3D tiskárně. Vymysleli jsme několik modelů s různými vlastnostmi, tišší, ale jeden naopak svým zvukem připomíná řehtačku. Myslíme na dospělé i na děti. A také na přírodu – tiskne se z biologicky rozložitelného materiá­lu na bázi modifikovaného kukuřičného škrobu,“ uvádí. S 3D tiskem pomáhá ředitel fondu Jiří Rudolf a zpočátku i Vědeckotechnický park UP.

Úmysly Karolíny Tomáškové však fidgety nekončí. V rámci projektu vzniká i návrh prostoru přátelského k lidem s ADHD. „Vytvořili jsme skupinu, v níž se o takovém prostoru bavíme. Určitě by v něm mělo být hodně volných předmětů k hraní a odre­agování se, například míčky, také nějaká karimatka na protažení, mohla by tam hrát hudba podporující soustředění… Ještě uvidíme,“ uzavírá studentka.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP. 

Nejsou divní, ani nevychovaní, naopak jsou vybavení něčím, co může být bráno jako superschopnost. S touto premisou chce Karolína Tomášková, studentka rekreologie na Fakultě tělesné kultury UP, změnit většinový, převážně negativní pohled na lidi s ADHD. Vedle sdílení nejen vlastních zkušeností vyvinula s podporou Nadačního fondu UP nové pomůcky, tzv. fidgety, a také připravuje návrh prostoru přátelského k neurodivergentním studentům. Svůj projekt měla možnost představit i prezidentu ČR.

Svoji jinakost začala Karolína Tomášková více řešit, když si uvědomila, že nefunguje jako ostatní. „Seděla jsem například nad nějakým úkolem do školy dva týdny a prostě mi nešlo začít. Až když začal hořet termín, se vše změnilo a najednou jsem dokázala pracovat extrémně efektivně, kreativně a vytvořila jsem něco, s čím jsem byla spokojená. S ADHD v každodenním životě souvisí i množství výzev, jako je ranní vstávání nebo objednání se k zubaři, ale i větší náchylnost k úzkostem, depresím a návykovému chování. S tím a obecně s energií a náladou mi pomáhá pravidelný pohyb. Díky vyplavení dopaminů a dalších pozitivních hormonů se držím v lepším rozpoložení a cítím se fyzicky i mentálně lépe. Skvělá je i studená sprcha po ránu.“

Projekt ADHD Superpower původně vznikl v rámci studia, v podstatě jako reakce na negativní zkušenost s absolvovanou diagnostikou. „Snažíme se o osvětu a popularizaci, pořádáme různé setkávací akce, workshopy nebo besedy, jsme i online,“ přibližuje s tím, že spolu s týmem klade důraz na pozitivní přístup k neurodiverzitě. „Nepřehlížíme, že se s ADHD pojí jisté výzvy a potenciální překážky. Nabízíme možnosti, jak na ně reagovat, pracovat s nimi a mít tak možnost zaměřit se i na ty silné stránky a využívat jich,“ dodává studentka, v jejímž rozvrhu se zdaleka neobjevují jen předměty z FTK. Prošla například i kurzem pro motivované a nadané studující UP Leadership Matters!.

Se svými záměry Karolína Tomášková zaujala v soutěži Podnikavá hlava nebo ve Startup Show Inovačního centra Olomouckého kraje v rámci UP Business Campu, zúčastnila se také soutěže Social Impact Award a naskytla se jí i příležitost představit svůj projekt prezidentu Petru Pavlovi. Na setkání s mladými inovátory na zámku v Lánech vyrazila v nepřehlédnutelné barevné košili.

„Zrovna v době, kdy mi nebylo úplně nejlépe, se mi dostalo takové pocty. Ale připravila jsem se na to, takže jsem si dokázala den užít. Byl to velmi intenzivní a inspirativní zážitek, vznikly z toho nějaké další spolupráce. A moje barevná košile? Bylo to organizované jako letní grilování, byla jsem to já, byla jsem autentická,“ vysvětluje.

Prezidentovi ukázala některé fidget modely, pomáhající nejen lidem s ADHD zdravě regulovat vnitřní neklid. Nechyběl tzv. fidget spinner, který se před časem stal hitem a v rukou si s ním točil kdekdo. Nelze ho však ovládat pouze jednou rukou a je poměrně hlučný, což Karolína Tomášková chtěla napravit. S podporou Nadačního fondu UP navrhla fidgety ve formě prstene, které jsou k dostání v UPointu či vybraných olomouckých kavárnách.

„Chtěla jsem vytvořit něco nenápadného i variabilního, co nebere pozornost a zároveň jde vytisknout na 3D tiskárně. Vymysleli jsme několik modelů s různými vlastnostmi, tišší, ale jeden naopak svým zvukem připomíná řehtačku. Myslíme na dospělé i na děti. A také na přírodu – tiskne se z biologicky rozložitelného materiá­lu na bázi modifikovaného kukuřičného škrobu,“ uvádí. S 3D tiskem pomáhá ředitel fondu Jiří Rudolf a zpočátku i Vědeckotechnický park UP.

Úmysly Karolíny Tomáškové však fidgety nekončí. V rámci projektu vzniká i návrh prostoru přátelského k lidem s ADHD. „Vytvořili jsme skupinu, v níž se o takovém prostoru bavíme. Určitě by v něm mělo být hodně volných předmětů k hraní a odre­agování se, například míčky, také nějaká karimatka na protažení, mohla by tam hrát hudba podporující soustředění… Ještě uvidíme,“ uzavírá studentka.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP. 

Map of Jewish Settlement in Olomouc Wins International Award

The map, titled The Development of Jewish Settlement in Olomouc: The Geographical and Socioeconomic Structure of the Jewish Population from 1180 to 2021 (VUP, 2022), created in collaboration between the Kurt and Ursula Schubert Center for Jewish Studies at the Faculty of Arts and the Department of Geoinformatics at the Faculty of Science of Palacký University, has received the prestigious Best Map Award 2024/2025. It is awarded by the Journal of Maps (Routledge).

The award-winning map was published in the scholarly article “Development of the Jewish Settlement of Olomouc: Geographic and Socioeconomic Structure of the Jewish Population in the Period 1180–2021” (Cahová, Ivana – Barvíř, Radek, 2025, Journal of Maps 21/1.

“We are very pleased to receive this award. Our map provides a comprehensive overview of the development of the Jewish community in Olomouc from the 12th century to the present day.” Ivana Cahová, Faculty of Arts, Palacký University

The Journal of Maps, founded in 2005, is one of the leading international journals focused on cartography and geoinformation analysis. Since 2008, it has annually presented the Best Map Award to the best contribution that excels not only in its scholarly content but also in its cartographic presentation. The jury selects the winner from a shortlist of published works based on a combination of these criteria.
The jury described the winning map as an “outstanding example of historical geoinformation analysis” with “excellent use of colours and a well-thought-out panel structure that clearly guides the reader through the topic.”
A team of co-authors—at the time mainly CJS students—contributed to its creation: Kateřina Lapiszová, Pavlína Niklová, Anna Řezníčková, Nikola Svobodníková, and Václav Chalupný, in collaboration with external contributors Miroslav Papoušek, Daniel Baránek, Jakub Pospíšil, and Alexander Jeništa. The project was led by editors Ivana Cahová and Radek Barvíř.
“Our map was published as early as 2022, but it was not presented to the academic community until the recent article in the Journal of Maps, on the basis of which it received the award. We are very pleased about this. The map provides a comprehensive overview of the development of Jewish settlement in Olomouc from the 12th century to the present. It captures changes in the spatial distribution of the Jewish population in relation to historical and political shifts and supplements this with an analysis of migration patterns within Central Europe. It also includes graphical representations depicting demographic trends, the community’s socioeconomic structure and its position within urban society, as well as the linguistic and cultural diversity of the population,” summarized Ivana Cahová, head of the Kurt and Ursula Schubert Center for Jewish Studies at the Faculty of Arts, Palacký University Olomouc, on behalf of the team of creators.

She also noted that research into the history of the Jewish community in Moravia is one of the long-term priorities of Jewish studies in Olomouc. One of its goals is to make the results of scholarly research accessible to the general public in a comprehensible, visually appealing format. The award-winning map is an example of the successful integration of scientific analysis and modern visualisation methods.
The findings contribute to a deeper understanding of the history of the Jewish community in Olomouc and to its placement within the broader context of Moravian and Czech history. At the same time, they open up space for critical reflection on traditional historical narratives regarding ethnic and cultural minorities.

The map The Development of Jewish Settlement in Olomouc: The Geographical and Socioeconomic Structure of the Jewish Population in the Period 1180–2021 (VUP, 2022) was created with the support of the Ministry of Education, Youth, and Sports of the Czech Republic (project IGA_FF_2021_026). It is available in both print and digital formats on the website of the Center for Jewish Studies at the Faculty of Arts, Palacký University.

Authors: Cahová, Ivana (ed.); Barvíř, Radek; Chalupný, Václav; Jeništa, Alexandr; Lapiszová, Kateřina; Niklová, Pavlína; Papoušek, Miroslav; Pospíšil, Jakub; Řezníčková, Anna; Svobodníková, Nikola.

Mapa s názem Vývoj židovského osídlení Olomouce: geografická a socioekonomická struktura židovské populace v období 1180–2021 (VUP, 2022), která vznikla ve spolupráci Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Filozofické fakulty a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, získala prestižní ocenění Best Map Award 2024/2025. Uděluje ho časopis Journal of Maps (Routledge).

Oceněná mapa byla publikována v odborném článku Development of the Jewish Settlement of Olomouc: Geographic and Socioeconomic Structure of the Jewish Population in the Period 1180–2021 (Cahová, Ivana – Barvíř, Radek, 2025, Journal of Maps 21/1. 

„Z ocenění máme velkou radost. Naše mapa představuje komplexní pohled na vývoj židovského osídlení v Olomouci od 12. století do současnosti.“ Ivana Cahová, FF UP

Časopis Journal of Maps, založený v roce 2005, patří mezi významná mezinárodní periodika zaměřená na kartografii a geoinformační analýzu. Od roku 2008 každoročně uděluje ocenění Best Map Award nejlepšímu příspěvku, který vyniká nejen odborným obsahem, ale i kvalitou mapového zpracování. Porota vybírá vítěze z užšího výběru publikovaných prací na základě kombinace těchto kritérií.

Oceněná mapa byla porotou charakterizována jako „vynikající příklad historické geoinformační analýzy“ s „výborným využitím barev a promyšlenou strukturou panelů, které čtenáře přehledně provádějí tématem“.

Na jejím vzniku se podílel tým spoluautorů – tehdy převážně studentů CJS: Kateřina Lapiszová, Pavlína Niklová, Anna Řezníčková, Nikola Svobodníková a Václav Chalupný, ve spolupráci s externisty Miroslavem Papouškem, Danielem Baránkem, Jakubem Pospíšilem a Alexandrem Jeništou. Projekt vznikl pod vedením editorů Ivany Cahové a Radka Barvíře.

„Naše mapa byla publikována už v roce 2022, odborné veřejnosti ji ale prezentoval až aktuální článek v Journal of Maps, na jehož základě získala ocenění. Máme z toho velkou radost. Mapa představuje komplexní pohled na vývoj židovského osídlení v Olomouci od 12. století do současnosti. Zachycuje proměny prostorového rozložení židovské populace v závislosti na historických a politických změnách a doplňuje je analýzou migračních pohybů v rámci střední Evropy. Součástí jsou také grafické výstupy zobrazující demografický vývoj, socioekonomickou strukturu komunity a její postavení v rámci městské společnosti, stejně jako jazykově-kulturní diferenciaci obyvatelstva,“ shrnula za kolektiv tvůrců Ivana Cahová, vedoucí Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP.

Připomněla zároveň, že výzkum dějin židovské komunity na Moravě patří k dlouhodobým prioritám olomoucké judaistiky. Jedním z jeho cílů je zároveň zpřístupňovat výsledky odborného bádání širší veřejnosti srozumitelnou a vizuálně atraktivní formou. Oceněná mapa je příkladem úspěšného propojení vědecké analýzy a moderních vizualizačních metod.

Získané poznatky přispívají k hlubšímu porozumění dějinám židovské komunity v Olomouci i k jejich zasazení do širšího kontextu moravských a českých dějin. Zároveň otevírají prostor pro kritickou reflexi tradičních historických narativů ve vztahu k etnickým a kulturním menšinám.

Mapa Vývoj židovského osídlení Olomouce: geografická a socioekonomická struktura židovské populace v období 1180–2021 (VUP, 2022) vznikla za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (projekt IGA_FF_2021_026). Je dostupná v tištěné i digitální podobě na webových stránkách Centra judaistických studií FF UP. 

Autorský tým: Cahová, Ivana (ed.); Barvíř, Radek; Chalupný, Václav; Jeništa, Alexandr; Lapiszová, Kateřina; Niklová, Pavlína; Papoušek, Miroslav; Pospíšil, Jakub; Řezníčková, Anna; Svobodníková, Nikola.

 

 

Mapa s názem Vývoj židovského osídlení Olomouce: geografická a socioekonomická struktura židovské populace v období 1180–2021 (VUP, 2022), která vznikla ve spolupráci Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Filozofické fakulty a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, získala prestižní ocenění Best Map Award 2024/2025. Uděluje ho časopis Journal of Maps (Routledge).

Oceněná mapa byla publikována v odborném článku Development of the Jewish Settlement of Olomouc: Geographic and Socioeconomic Structure of the Jewish Population in the Period 1180–2021 (Cahová, Ivana – Barvíř, Radek, 2025, Journal of Maps 21/1. 

„Z ocenění máme velkou radost. Naše mapa představuje komplexní pohled na vývoj židovského osídlení v Olomouci od 12. století do současnosti.“ Ivana Cahová, FF UP

Časopis Journal of Maps, založený v roce 2005, patří mezi významná mezinárodní periodika zaměřená na kartografii a geoinformační analýzu. Od roku 2008 každoročně uděluje ocenění Best Map Award nejlepšímu příspěvku, který vyniká nejen odborným obsahem, ale i kvalitou mapového zpracování. Porota vybírá vítěze z užšího výběru publikovaných prací na základě kombinace těchto kritérií.

Oceněná mapa byla porotou charakterizována jako „vynikající příklad historické geoinformační analýzy“ s „výborným využitím barev a promyšlenou strukturou panelů, které čtenáře přehledně provádějí tématem“.

Na jejím vzniku se podílel tým spoluautorů – tehdy převážně studentů CJS: Kateřina Lapiszová, Pavlína Niklová, Anna Řezníčková, Nikola Svobodníková a Václav Chalupný, ve spolupráci s externisty Miroslavem Papouškem, Danielem Baránkem, Jakubem Pospíšilem a Alexandrem Jeništou. Projekt vznikl pod vedením editorů Ivany Cahové a Radka Barvíře.

„Naše mapa byla publikována už v roce 2022, odborné veřejnosti ji ale prezentoval až aktuální článek v Journal of Maps, na jehož základě získala ocenění. Máme z toho velkou radost. Mapa představuje komplexní pohled na vývoj židovského osídlení v Olomouci od 12. století do současnosti. Zachycuje proměny prostorového rozložení židovské populace v závislosti na historických a politických změnách a doplňuje je analýzou migračních pohybů v rámci střední Evropy. Součástí jsou také grafické výstupy zobrazující demografický vývoj, socioekonomickou strukturu komunity a její postavení v rámci městské společnosti, stejně jako jazykově-kulturní diferenciaci obyvatelstva,“ shrnula za kolektiv tvůrců Ivana Cahová, vedoucí Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP.

Připomněla zároveň, že výzkum dějin židovské komunity na Moravě patří k dlouhodobým prioritám olomoucké judaistiky. Jedním z jeho cílů je zároveň zpřístupňovat výsledky odborného bádání širší veřejnosti srozumitelnou a vizuálně atraktivní formou. Oceněná mapa je příkladem úspěšného propojení vědecké analýzy a moderních vizualizačních metod.

Získané poznatky přispívají k hlubšímu porozumění dějinám židovské komunity v Olomouci i k jejich zasazení do širšího kontextu moravských a českých dějin. Zároveň otevírají prostor pro kritickou reflexi tradičních historických narativů ve vztahu k etnickým a kulturním menšinám.

Mapa Vývoj židovského osídlení Olomouce: geografická a socioekonomická struktura židovské populace v období 1180–2021 (VUP, 2022) vznikla za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (projekt IGA_FF_2021_026). Je dostupná v tištěné i digitální podobě na webových stránkách Centra judaistických studií FF UP. 

Autorský tým: Cahová, Ivana (ed.); Barvíř, Radek; Chalupný, Václav; Jeništa, Alexandr; Lapiszová, Kateřina; Niklová, Pavlína; Papoušek, Miroslav; Pospíšil, Jakub; Řezníčková, Anna; Svobodníková, Nikola.

 

 

Intimní příběh fotografky Anny Rathkopfové představí jedinečná výstava, kterou nabídne Filozofická fakulta Univerzity Palackého pod názvem Sami spolu. Expozice zaměřená na prevenci rakoviny propojuje umění s osvětou a ve světě ji již zhlédlo více než půl milionu lidí. Galerie sociální fotografie FF UP ji otevře 9. dubna.

Galerie sociální fotografie při katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP připravuje poslední výstavu tohoto akademického roku – a půjde o projekt, za který by se nemusely stydět ani renomované galerie. Fotografický soubor Anny Rathkopfové, zaměřený na prevenci rakoviny, propojuje umění s osvětou, přispívá k destigmatizaci onkologických onemocnění a zdůrazňuje význam jejich včasného záchytu.

„Jde o intimní příběh fotografky Anny Rathkopfové, Češky žijící v USA se svou rodinou, které lékaři diagnostikovali nádor prsu. Anna se o své nemoci dozvěděla ve 37 letech. Sedm let spolu s manželem dokumentovala jejich život i každodennost poznamenanou léčbou. Výsledkem je cyklus fotografií, které otevírají skrytá témata, tíhu péče, mlčení kolem mužské zranitelnosti či dětský pohled na nemoc,“ uvedla za Galerii sociální fotografie Veronika Gigalová z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.

V zahraničí se výstava setkala s výrazným ohlasem. Byla mimo jiné prezentována na festivalu Photoville v New Yorku, informovala o ní média jako The Washington Post či CNN a fotografie vyšly knižně v nakladatelství Daylight Books. V roce 2024 získal projekt ocenění Photographic Award OSN.

„Díky svému českému původu se Anna rozhodla výstavu představit také v České republice. Ve spolupráci s pacientskou organizací Dialog Jessenius připravila edukačně-umělecký projekt Dg. C. – rozumíš?, který prostřednictvím umění i veřejných debat přibližuje cestu onkologického pacienta, bourá tabu a zdůrazňuje význam prevence. Kurátorka české výstavy Adéla Singerová vybrala fotografie do dvojic, kontrastních i souznících, aby ještě silněji otevřely témata, která bývají tabuizována, a přitom jsou důvěrně známá mnoha rodinám,“ doplnila socioložka.

Českou premiéru měl projekt v Americkém centru v Praze, nyní se postupně představuje v regionech po celé republice. Součástí programu jsou také besedy s lékaři, praktické ukázky samovyšetření a informace o možnostech včasné diagnostiky.

Galerie sociální fotografie – Sami spolu.
Vernisáž: 9. dubna od 16:30.
Půlden zdraví: 10. dubna (instruktáže samovyšetřovacích metod, přednáška onkologa z FNOL, vystoupení bývalé pacientky a ambasadorky onkologických pacientů).

Intimní příběh fotografky Anny Rathkopfové představí jedinečná výstava, kterou nabídne Filozofická fakulta Univerzity Palackého pod názvem Sami spolu. Expozice zaměřená na prevenci rakoviny propojuje umění s osvětou a ve světě ji již zhlédlo více než půl milionu lidí. Galerie sociální fotografie FF UP ji otevře 9. dubna.

Galerie sociální fotografie při katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP připravuje poslední výstavu tohoto akademického roku – a půjde o projekt, za který by se nemusely stydět ani renomované galerie. Fotografický soubor Anny Rathkopfové, zaměřený na prevenci rakoviny, propojuje umění s osvětou, přispívá k destigmatizaci onkologických onemocnění a zdůrazňuje význam jejich včasného záchytu.

„Jde o intimní příběh fotografky Anny Rathkopfové, Češky žijící v USA se svou rodinou, které lékaři diagnostikovali nádor prsu. Anna se o své nemoci dozvěděla ve 37 letech. Sedm let spolu s manželem dokumentovala jejich život i každodennost poznamenanou léčbou. Výsledkem je cyklus fotografií, které otevírají skrytá témata, tíhu péče, mlčení kolem mužské zranitelnosti či dětský pohled na nemoc,“ uvedla za Galerii sociální fotografie Veronika Gigalová z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.

V zahraničí se výstava setkala s výrazným ohlasem. Byla mimo jiné prezentována na festivalu Photoville v New Yorku, informovala o ní média jako The Washington Post či CNN a fotografie vyšly knižně v nakladatelství Daylight Books. V roce 2024 získal projekt ocenění Photographic Award OSN.

„Díky svému českému původu se Anna rozhodla výstavu představit také v České republice. Ve spolupráci s pacientskou organizací Dialog Jessenius připravila edukačně-umělecký projekt Dg. C. – rozumíš?, který prostřednictvím umění i veřejných debat přibližuje cestu onkologického pacienta, bourá tabu a zdůrazňuje význam prevence. Kurátorka české výstavy Adéla Singerová vybrala fotografie do dvojic, kontrastních i souznících, aby ještě silněji otevřely témata, která bývají tabuizována, a přitom jsou důvěrně známá mnoha rodinám,“ doplnila socioložka.

Českou premiéru měl projekt v Americkém centru v Praze, nyní se postupně představuje v regionech po celé republice. Součástí programu jsou také besedy s lékaři, praktické ukázky samovyšetření a informace o možnostech včasné diagnostiky.

Galerie sociální fotografie – Sami spolu.
Vernisáž: 9. dubna od 16:30.
Půlden zdraví: 10. dubna (instruktáže samovyšetřovacích metod, přednáška onkologa z FNOL, vystoupení bývalé pacientky a ambasadorky onkologických pacientů).

Univerzita Palackého si poprvé nechala komplexně spočítat svou uhlíkovou stopu. Analýza za rok 2024 ukazuje, že celkové emise univerzity dosahují bezmála 36 tisíc tun oxidu uhličitého v ekvivalentu (CO₂e). Výsledky ukazují, že největší část emisí nevzniká v jejích budovách, ale nepřímo – při výrobě energií, nákupech nebo investicích.

Univerzita Palackého si poprvé nechala komplexně spočítat svou uhlíkovou stopu. Analýza za rok 2024 ukazuje, že celkové emise univerzity dosahují bezmála 36 tisíc tun oxidu uhličitého v ekvivalentu (CO₂e). Výsledky ukazují, že největší část emisí nevzniká v jejích budovách, ale nepřímo – při výrobě energií, nákupech nebo investicích.

Plná učebna, napjatá atmosféra a rychlá rozhodnutí pod časovým tlakem. Takový byl další ročník geografické soutěže GeoGuessr, kterou na konci března uspořádal studentský spolek EGEA. Do soutěže se zapojilo 26 týmů, vítězství získal tým Kandia ve složení Aneta Machů a Samuel Otlík. Letošní ročník zpestřilo i speciální kolo, v němž hráč se zakrytýma očima určoval polohu pouze na základě navigace svých spoluhráčů.

 „Březnový GeoGuessr byl opět vydařenou akcí, organizátorům patří dík za uspořádání tohoto tradičního klání. Obhájit prvenství, letos navíc jen ve dvoučlenné sestavě, pro nás tentokrát nebylo vůbec jednoduché, protože kvalita konkurenčních týmů v této hře jde stále nahoru. Koncept soustředěný pouze na velká města byl hezkým kontrastem k podzimnímu kolu s biomy. Bonus v podobě hry naslepo byl hezkým zpestřením. Děkujeme za možnost zúčastnit se vždy plně obsazeného turnaje a těšíme se na další,“ uvedla členka vítězného týmu Aneta Machů z katedry geologie

Soutěž vychází z populární geografické hry GeoGuessr, která využívá službu Google Street View. Hráči se v jednotlivých kolech ocitají na neznámých místech a jejich úkolem je co nejpřesněji určit svou polohu na mapě na základě vizuálních indicií.

Speciální kolo prověřilo týmovou spolupráci

Letošní ročník byl tematicky zaměřen na města rozdělená podle jednotlivých světadílů. Organizátoři si však pro účastníky připravili i speciální kolo, které přineslo zcela nový herní prvek. Hráč ovládající počítač měl nasazenou masku na oči, a byl tak odkázán pouze na navigaci svých spoluhráčů. Ti ho museli přesně navádět, kam klikat, aby se mohli v prostředí „rozhlédnout“ a správně určit polohu. Přestože byla možnost se tohoto kola nezúčastnit, všechny týmy výzvu přijaly. Vítězem speciálního kola se stal tým Werkovi ve složení Martin Urban, Lukáš Waclawek a Jiří Madeja.

„Mám velkou radost, že se týmy do soutěže vracejí a zájem o účast byl letos opět velmi vysoký. Zároveň jsem chtěla hru více odlehčit a zpřístupnit ji i těm, kteří ji neovládají tak zdatně jako nejlepší týmy. Kdo mě zná, ví, že ráda přicházím s překvapeními – tentokrát to bylo speciální kolo s maskami. O to víc mě potěšilo, že se zapojily všechny týmy a šly do toho naplno. Řada z nich navíc hlasovala pro to, aby se toto kolo objevilo i v příštích ročnících,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.

Stupně vítězů

Na prvním místě se umístil tým Kandia ve složení Aneta Machů a Samuel Otlík z přírodovědecké a filozofické fakulty. Druhé místo obsadil tým Vytahaný rifle složený z Matěje Šturce, Daniela Hanouska a Tomáše Štarnovského. Třetí místo získal tým 3 z Chacharramendi složený z Filipa Jílka, Jakuba Joksche a Yaroslavy Stafiichuk.

Plná učebna, napjatá atmosféra a rychlá rozhodnutí pod časovým tlakem. Takový byl další ročník geografické soutěže GeoGuessr, kterou na konci března uspořádal studentský spolek EGEA. Do soutěže se zapojilo 26 týmů, vítězství získal tým Kandia ve složení Aneta Machů a Samuel Otlík. Letošní ročník zpestřilo i speciální kolo, v němž hráč se zakrytýma očima určoval polohu pouze na základě navigace svých spoluhráčů.

 „Březnový GeoGuessr byl opět vydařenou akcí, organizátorům patří dík za uspořádání tohoto tradičního klání. Obhájit prvenství, letos navíc jen ve dvoučlenné sestavě, pro nás tentokrát nebylo vůbec jednoduché, protože kvalita konkurenčních týmů v této hře jde stále nahoru. Koncept soustředěný pouze na velká města byl hezkým kontrastem k podzimnímu kolu s biomy. Bonus v podobě hry naslepo byl hezkým zpestřením. Děkujeme za možnost zúčastnit se vždy plně obsazeného turnaje a těšíme se na další,“ uvedla členka vítězného týmu Aneta Machů z katedry geologie

Soutěž vychází z populární geografické hry GeoGuessr, která využívá službu Google Street View. Hráči se v jednotlivých kolech ocitají na neznámých místech a jejich úkolem je co nejpřesněji určit svou polohu na mapě na základě vizuálních indicií.

Speciální kolo prověřilo týmovou spolupráci

Letošní ročník byl tematicky zaměřen na města rozdělená podle jednotlivých světadílů. Organizátoři si však pro účastníky připravili i speciální kolo, které přineslo zcela nový herní prvek. Hráč ovládající počítač měl nasazenou masku na oči, a byl tak odkázán pouze na navigaci svých spoluhráčů. Ti ho museli přesně navádět, kam klikat, aby se mohli v prostředí „rozhlédnout“ a správně určit polohu. Přestože byla možnost se tohoto kola nezúčastnit, všechny týmy výzvu přijaly. Vítězem speciálního kola se stal tým Werkovi ve složení Martin Urban, Lukáš Waclawek a Jiří Madeja.

„Mám velkou radost, že se týmy do soutěže vracejí a zájem o účast byl letos opět velmi vysoký. Zároveň jsem chtěla hru více odlehčit a zpřístupnit ji i těm, kteří ji neovládají tak zdatně jako nejlepší týmy. Kdo mě zná, ví, že ráda přicházím s překvapeními – tentokrát to bylo speciální kolo s maskami. O to víc mě potěšilo, že se zapojily všechny týmy a šly do toho naplno. Řada z nich navíc hlasovala pro to, aby se toto kolo objevilo i v příštích ročnících,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.

Stupně vítězů

Na prvním místě se umístil tým Kandia ve složení Aneta Machů a Samuel Otlík z přírodovědecké a filozofické fakulty. Druhé místo obsadil tým Vytahaný rifle složený z Matěje Šturce, Daniela Hanouska a Tomáše Štarnovského. Třetí místo získal tým 3 z Chacharramendi složený z Filipa Jílka, Jakuba Joksche a Yaroslavy Stafiichuk.

Květnou nedělí jsme vstoupili do Svatého týdne, kdy si křesťané po celém světě připomínají události Ježíšova života: vjezd do Jeruzaléma spojený s provoláváním slávy, slavení poslední večeře s učedníky, následný proces před mocnými tohoto světa, ukřižování a nakonec vzkříšení. Drama lidského příběhu, do kterého vstupuje Bůh. Ne jako ten, který zasáhne zvenčí a mávnutím proutku všechno vyřeší, ale jako ten, kdo se rozhodne na vlastní kůži zakusit, co to znamená být člověkem.

První část velikonočního příběhu známe dobře. Možná ji leckdo z nás zažívá právě v těchto dnech. Mnozí zakusili chvíle slávy i uznání, ale také zvrat v podobě odsouzení nebo opovržení. Zprávy o šířících se válkách a násilí se staly běžnou součástí našich životů. Ať už v rovině osobní nebo společenské jsme konfrontováni se smrtí v jejích nejrůznějších podobách. Smrt je všudypřítomná, zato vzkříšení si nedokážeme představit.

Snad nám naše vlastní životní zkušenost může pomoci hlouběji porozumět Ježíšovu příběhu. A naopak: snad také Ježíš a jeho příběh má potenciál pomoci nám, abychom se v tom, co právě žijeme, neztratili. Možná je Ježíšův příběh také pozváním vstoupit do svého nitra a hledat, kde naše zkušenost souzní s tím, co je Boží.

Velikonoční příběh není jen zbožné vyprávění nebo připomenutí minulého. Věřit tomuto příběhu neznamená naivně důvěřovat nepravděpodobným historkám, ale zvolit si způsob bytí, myšlení a prožívání, který nás otevírá zkušenosti bytostně jiné a nové.

A možná právě v těchto dnech najdeme příslib něčeho, co nás přesahuje. Naději, která neklame. Světlo, které září v temnotách. Život, který zvítězil nad smrtí.

Přeji nám všem, ať se nenecháme udolat jakkoli těžkou realitou současného života, ale v otevřenosti svého srdce očekáváme události Bílé soboty. Zatím jsme třeba schopni dohlédnout jen prázdný hrob. Ale nepředbíhejme události. Vždyť Svatý týden ještě neskončil…

 

doc. Jana Plátová, předsedkyně Akademického senátu CMTF UP

Květnou nedělí jsme vstoupili do Svatého týdne, kdy si křesťané po celém světě připomínají události Ježíšova života: vjezd do Jeruzaléma spojený s provoláváním slávy, slavení poslední večeře s učedníky, následný proces před mocnými tohoto světa, ukřižování a nakonec vzkříšení. Drama lidského příběhu, do kterého vstupuje Bůh. Ne jako ten, který zasáhne zvenčí a mávnutím proutku všechno vyřeší, ale jako ten, kdo se rozhodne na vlastní kůži zakusit, co to znamená být člověkem.

První část velikonočního příběhu známe dobře. Možná ji leckdo z nás zažívá právě v těchto dnech. Mnozí zakusili chvíle slávy i uznání, ale také zvrat v podobě odsouzení nebo opovržení. Zprávy o šířících se válkách a násilí se staly běžnou součástí našich životů. Ať už v rovině osobní nebo společenské jsme konfrontováni se smrtí v jejích nejrůznějších podobách. Smrt je všudypřítomná, zato vzkříšení si nedokážeme představit.

Snad nám naše vlastní životní zkušenost může pomoci hlouběji porozumět Ježíšovu příběhu. A naopak: snad také Ježíš a jeho příběh má potenciál pomoci nám, abychom se v tom, co právě žijeme, neztratili. Možná je Ježíšův příběh také pozváním vstoupit do svého nitra a hledat, kde naše zkušenost souzní s tím, co je Boží.

Velikonoční příběh není jen zbožné vyprávění nebo připomenutí minulého. Věřit tomuto příběhu neznamená naivně důvěřovat nepravděpodobným historkám, ale zvolit si způsob bytí, myšlení a prožívání, který nás otevírá zkušenosti bytostně jiné a nové.

A možná právě v těchto dnech najdeme příslib něčeho, co nás přesahuje. Naději, která neklame. Světlo, které září v temnotách. Život, který zvítězil nad smrtí.

Přeji nám všem, ať se nenecháme udolat jakkoli těžkou realitou současného života, ale v otevřenosti svého srdce očekáváme události Bílé soboty. Zatím jsme třeba schopni dohlédnout jen prázdný hrob. Ale nepředbíhejme události. Vždyť Svatý týden ještě neskončil…

 

doc. Jana Plátová, předsedkyně Akademického senátu CMTF UP

Hned na dvou místech v Olomouci, v kapucínském kostele Zvěstování Páně na Dolním náměstí a kostele Panny Marie Sněžné, budou od 8. dubna k vidění autorské fotografie Martina Šoltyse, kameramana TV Noe a absolventa Cyrilometodějské teologické fakulty UP, které seznamují s příběhy indických dětí zapojených do projektu Adopce na dálku.

Výstava připomíná, že podpora vzdělání může měnit životy a že i pomoc na dálku má svůj smysl a hluboký dopad. Fotografie vznikly během monitorovací návštěvy v Indii, které se Martin Šoltys zúčastnil společně se zástupci Diecézní charity Hradec Králové, a doprovázejí je QR kódy, díky nimž se zájemci mohou dozvědět více o životech zachycených osob.

Vernisáž proběhne ve středu 8. dubna v 17:45 po mši u kapucínů, kde bude k vidění první část výstavy. „Tým Diecézní charity Hradec Králové krátce představí projekt Adopce na dálku a společně pak přiblížíme naši společnou cestu do Indie v listopadu 2024. Kromě fotografií návštěvníci uvidí také několik minut z filmu Blízkost na dálku a o hudební doprovod se postará zpěvem Kristýna Šoltysová a Anežka Petermanová hrou na akordeon,“ pozval autor fotografií Martin Šoltys.

video_sem

Od kapucínů se pak účastníci vernisáže přesunou do kostela Panny Marie Sněžné, kde se po skončení studentské mše, od 20:15, uskuteční komentovaná prohlídka druhé části výstavy.

Výstava Adopce na dálku pohledem zblízka bude v olomouckých kostelech v jejich otevírací době ke zhlédnutí do 30. dubna.

Hned na dvou místech v Olomouci, v kapucínském kostele Zvěstování Páně na Dolním náměstí a kostele Panny Marie Sněžné, budou od 8. dubna k vidění autorské fotografie Martina Šoltyse, kameramana TV Noe a absolventa Cyrilometodějské teologické fakulty UP, které seznamují s příběhy indických dětí zapojených do projektu Adopce na dálku.

Výstava připomíná, že podpora vzdělání může měnit životy a že i pomoc na dálku má svůj smysl a hluboký dopad. Fotografie vznikly během monitorovací návštěvy v Indii, které se Martin Šoltys zúčastnil společně se zástupci Diecézní charity Hradec Králové, a doprovázejí je QR kódy, díky nimž se zájemci mohou dozvědět více o životech zachycených osob.

Vernisáž proběhne ve středu 8. dubna v 17:45 po mši u kapucínů, kde bude k vidění první část výstavy. „Tým Diecézní charity Hradec Králové krátce představí projekt Adopce na dálku a společně pak přiblížíme naši společnou cestu do Indie v listopadu 2024. Kromě fotografií návštěvníci uvidí také několik minut z filmu Blízkost na dálku a o hudební doprovod se postará zpěvem Kristýna Šoltysová a Anežka Petermanová hrou na akordeon,“ pozval autor fotografií Martin Šoltys.

video_sem

Od kapucínů se pak účastníci vernisáže přesunou do kostela Panny Marie Sněžné, kde se po skončení studentské mše, od 20:15, uskuteční komentovaná prohlídka druhé části výstavy.

Výstava Adopce na dálku pohledem zblízka bude v olomouckých kostelech v jejich otevírací době ke zhlédnutí do 30. dubna.

Jak se připravit na vstup do pracovního života a kde získat první zkušenosti? Odpovědi studentům nabídne veletrh Okno do praxe, který se uskuteční v úterý 7. dubna od 10:00 do 15:00 v hlavní budově přírodovědecké fakulty. Akce se zúčastní více než třicet vystavovatelů a institucí z různých oborů, chybět nebude ani pestrý doprovodný program včetně workshopu, přednášky, pohovorů nanečisto, soutěže o ceny nebo fotokoutku.

„Pro studenty je to příležitost získat konkrétní představu o tom, jaké možnosti uplatnění mají ještě během studia i po jeho dokončení. Zároveň si mohou vyzkoušet komunikaci se zaměstnavateli, navázat první profesní kontakty a zjistit, jaké dovednosti jsou dnes na trhu práce žádané,“ uvedla za organizátory Dagmar Hlaváč Týnová z přírodovědecké fakulty.

Kariérní poradenství, praxe a odměna za zpětnou vazbu

Studenti si budou moci vyzkoušet konzultace a získají zpětnou vazbu od odborníků z praxe, kteří se veletrhu zúčastní. K dispozici bude také kariérní poradenství zaměřené na přípravu životopisu, orientaci na trhu práce nebo hledání vhodného profesního směru. „Návštěvníci mohou využít také relaxační zónu, určenou pro odpočinek i neformální diskuze či fotokoutek. Studenti, kteří nám poskytnou zpětnou vazbu, se mohou těšit na kávu a malou sladkost,“ doplnila Dagmar Hlaváč Týnová.

Součástí programu bude také přednáška s názvem „Z popela starých továren: role geografie při obnově regionů a podpoře podnikání“, která se uskuteční od 9:00 do 10:00 v aule přírodovědecké fakulty. Tomáš Hamerský z agentury CzechInvest, absolvent přírodovědecké fakulty, studentům přiblíží, jak se z opuštěných průmyslových areálů stávají atraktivní investiční lokality, jak se v praxi propojují přístupy územního plánování, práce s daty, revitalizace životního prostředí i ekonomické strategie a proč kvalita a potenciál lokality hrají klíčovou roli při investičním rozhodování.

Workshop a podpora wellbeingu

Na přednášku naváže workshop „Zastavit se a neztratit se: mindfulness jako deštník do nepohody“, který proběhne od 12:00 do 13:00 v aule přírodovědecké fakulty. Setkání nabídne praktický úvod do mindfulness jako nástroje pro zvládání stresu, tlaku na výkon i každodenní mentální zátěže. Účastníci si vyzkouší jednoduché techniky vedoucí ke zklidnění, lepší koncentraci a větší vnímavosti k sobě samým. Součástí budou také principy konceptu 5 ways to wellbeing, zaměřené na podporu psychické pohody a odolnosti v běžném životě. Workshop povede Michal Růžička z pedagogické fakulty, který se dlouhodobě věnuje psychoterapii a podpoře duševního zdraví.

Na veletrhu pracovních příležitostí se budou prezentovat například společnosti Honeywell Aerospace Olomouc, FOSFA Life Science, Farmak, ČSOB Stavební spořitelna, AGROFERT, Macco Organiques či Raiffeisenbank.