Agregátor zdrojů

Nejlepším projektem třetího ročníku hackathonu s podtitulem Když data promluví se stal ten, který na základě senzorických dat z Olomouce dokáže identifikovat negativní vlivy působící na silniční komunikace a předpovědět tak jejich budoucí poškození. Autorem vítězného řešení je absolvent přírodovědecké fakulty Matyáš Černohous. Odborná porota ocenila zejména aktivní zapojení dat ze senzorické sítě města Olomouce a možnost jejich praktického využití například při plánování údržby městské infrastruktury.

Hackathon uspořádaly v závěru minulého týdne v Envelopa Hubu katedra geoinformatiky, Olomoucký kraj a statutární město Olomouc.

„Na hackathonu jsem řešil děravé a různě poškozené vozovky, což je téma, které se dlouhodobě dotýká nás všech. Vytvořil jsem proto aplikaci, která na základě tzv. živých dat, která jsou v Olomouci dostupná v pilotní fázi, dokáže predikovat a analyzovat úroveň poškození silnic,“ uvedl hlavní řešitel vítězného projektu Matyáš Černohous.

Další oceněné týmy

Druhé místo a zároveň cenu Univerzity Palackého získal tým CMM za projekt Amortizace vozovek, který se také zabýval predikcí stavu dopravní infrastruktury. Na třetí příčce se umístil tým YAAC s projektem TVARGL, jenž pomocí AI dotazování nad senzorickými daty poskytuje aktuální informace o počasí v Olomouci. Tým si rovněž odnesl cenu ICOK od Inovačního centra Olomouckého kraje za projekt s nejlepším business potenciálem. Cenu EnCLOD za nejlepší práci využívající senzorická data z Olomouce získaly týmy YAAC a Stack Tracer, které pracovaly s AI dotazováním nad daty z nové senzorové sítě města Olomouce.

Hackathon je třídenní akce, během které jednotliví účastníci nebo týmy navrhnou, vytvoří a následně prezentují své nápady. Letošní ročník byl zaměřen na tematické oblasti doprava a klimatická změna. Do soutěže se zapojilo osm týmů a dva jednotlivci. Organizátoři rozdali ceny v hodnotě přes 200 tisíc korun a pomohou vybrané projekty dopracovat do finální podoby.

Hackathon poprvé součástí evropské iniciativy DigiEduHack

„Máme radost, že se účastníci dokázali s letošními výzvami velmi dobře vyrovnat. Ukázali, že otevřená data mohou být silným nástrojem, který pomáhá městu i kraji lépe plánovat, rozhodovat a reagovat na aktuální problémy. Kvalita výsledných projektů byla excelentní a potvrzuje, že podobné akce mají skutečný přínos,“ uvedl hlavní organizátor Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Letošní hackathon, který během tří dnů spojil technické dovednosti účastníků, kreativitu i práci s daty, se vůbec poprvé stal součástí evropské iniciativy DigiEduHack. Soutěžní týmy díky tomu mohou své projekty představit na evropském finále v Bruselu.

Nejlepším projektem třetího ročníku hackathonu s podtitulem Když data promluví se stal ten, který na základě senzorických dat z Olomouce dokáže identifikovat negativní vlivy působící na silniční komunikace a předpovědět tak jejich budoucí poškození. Autorem vítězného řešení je absolvent přírodovědecké fakulty Matyáš Černohous. Odborná porota ocenila zejména aktivní zapojení dat ze senzorické sítě města Olomouce a možnost jejich praktického využití například při plánování údržby městské infrastruktury.

Hackathon uspořádaly v závěru minulého týdne v Envelopa Hubu katedra geoinformatiky, Olomoucký kraj a statutární město Olomouc.

„Na hackathonu jsem řešil děravé a různě poškozené vozovky, což je téma, které se dlouhodobě dotýká nás všech. Vytvořil jsem proto aplikaci, která na základě tzv. živých dat, která jsou v Olomouci dostupná v pilotní fázi, dokáže predikovat a analyzovat úroveň poškození silnic,“ uvedl hlavní řešitel vítězného projektu Matyáš Černohous.

Další oceněné týmy

Druhé místo a zároveň cenu Univerzity Palackého získal tým CMM za projekt Amortizace vozovek, který se také zabýval predikcí stavu dopravní infrastruktury. Na třetí příčce se umístil tým YAAC s projektem TVARGL, jenž pomocí AI dotazování nad senzorickými daty poskytuje aktuální informace o počasí v Olomouci. Tým si rovněž odnesl cenu ICOK od Inovačního centra Olomouckého kraje za projekt s nejlepším business potenciálem. Cenu EnCLOD za nejlepší práci využívající senzorická data z Olomouce získaly týmy YAAC a Stack Tracer, které pracovaly s AI dotazováním nad daty z nové senzorové sítě města Olomouce.

Hackathon je třídenní akce, během které jednotliví účastníci nebo týmy navrhnou, vytvoří a následně prezentují své nápady. Letošní ročník byl zaměřen na tematické oblasti doprava a klimatická změna. Do soutěže se zapojilo osm týmů a dva jednotlivci. Organizátoři rozdali ceny v hodnotě přes 200 tisíc korun a pomohou vybrané projekty dopracovat do finální podoby.

Hackathon poprvé součástí evropské iniciativy DigiEduHack

„Máme radost, že se účastníci dokázali s letošními výzvami velmi dobře vyrovnat. Ukázali, že otevřená data mohou být silným nástrojem, který pomáhá městu i kraji lépe plánovat, rozhodovat a reagovat na aktuální problémy. Kvalita výsledných projektů byla excelentní a potvrzuje, že podobné akce mají skutečný přínos,“ uvedl hlavní organizátor Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Letošní hackathon, který během tří dnů spojil technické dovednosti účastníků, kreativitu i práci s daty, se vůbec poprvé stal součástí evropské iniciativy DigiEduHack. Soutěžní týmy díky tomu mohou své projekty představit na evropském finále v Bruselu.

Na Pedagogické fakultě UP se uskutečnil týdenní workshop zaměřený na rozvoj sociálně emočních kompetencí v konfliktních situacích, tedy situacích, jež jsou klíčové pro profesní růst a efektivní pedagogickou praxi. Kurz vedly odbornice z centra HaLev izraelské Bar-Ilan University. 

Workshop s názvem Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích zorganizovala katedra českého jazyka a literatury PdF UP, která úzce spolupracuje s izraelskou Bar-Ilan University v Ramat Ganu.

„Cílem našeho kurzu bylo podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace. Organizovali jsme ho už podruhé. I letos jsme se v něm věnovali praktickým dovednostem, například aktivnímu naslouchání a empatii,“ uvedl za organizaci workshopu Milan Mašát z katedry českého jazyka a literatury PdF UP.

Frekventanti workshopu podle něj vstupovali do různých situací a sehrávali v nich dané role, s nimiž se ve výchovně-vzdělávacím procesu mohou setkat.

„Přestože je kurz určen také pedagogům, letos se v něm učili pouze studentky a studenti. Na základě uměle vytvořených situací si tak pod vedením izraelských odbornic nacvičovali potřebné kompetence, například změnu postoje od obviňování ke zvídavosti, aktivní naslouchání, kladení otevřených otázek, neverbální vnímání či například budování důvěry. Zážitkové učení, tedy učení založené na simulacích, je ve vysoce stresujících profesích populární. Vzdělávání mezi takové profese patří,“ dodal Milan Mašát.  

Workshopy, které vedou Nariman Loulou a Rachel Kav-Rockban z Bar-Ilan University v Ramat-Ganu, se vždy konají v malých skupinách. Na PdF UP se v něm učilo deset studujících, po každé simulaci pak profesionální facilitátoři vedli skupinu prostřednictvím procesu debriefingu a reflexivního dotazování ke zpětné vazbě. Cílem workshopů je podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace, a praktických dovedností, jako je aktivní naslouchání a empatie. Tyto dovednosti podporují pohodu učitelů a pomáhají jim učit své studenty sociálnímu a emocionálnímu učení.

Workshop Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích je částečně financován z projektu ERASMUS+ výzva KA171.

HaLev, Center for Simulation in Education, Faculty of Eucation Bar-Ilan Uninversity vyvinulo první vzdělávací program založený na simulaci ve vzdělávání učitelů v Izraeli. Uvedené centrum je lídrem v oblasti navrhování metodik, které jsou založeny na výzkumu a které poskytují komplexní programy a workshopy napříč fázemi školení učitelů a profesního rozvoje. HaLev je předním školicím střediskem svého druhu na světě a uskutečnilo už více než 2 500 workshopů a vyškolilo více než 20 000 účastníků z Izraele i ze zahraničí. Simulační scénáře představují běžné konfliktní situace a jsou přizpůsobeny potřebám účastníků.

Na Pedagogické fakultě UP se uskutečnil týdenní workshop zaměřený na rozvoj sociálně emočních kompetencí v konfliktních situacích, tedy situacích, jež jsou klíčové pro profesní růst a efektivní pedagogickou praxi. Kurz vedly odbornice z centra HaLev izraelské Bar-Ilan University. 

Workshop s názvem Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích zorganizovala katedra českého jazyka a literatury PdF UP, která úzce spolupracuje s izraelskou Bar-Ilan University v Ramat Ganu.

„Cílem našeho kurzu bylo podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace. Organizovali jsme ho už podruhé. I letos jsme se v něm věnovali praktickým dovednostem, například aktivnímu naslouchání a empatii,“ uvedl za organizaci workshopu Milan Mašát z katedry českého jazyka a literatury PdF UP.

Frekventanti workshopu podle něj vstupovali do různých situací a sehrávali v nich dané role, s nimiž se ve výchovně-vzdělávacím procesu mohou setkat.

„Přestože je kurz určen také pedagogům, letos se v něm učili pouze studentky a studenti. Na základě uměle vytvořených situací si tak pod vedením izraelských odbornic nacvičovali potřebné kompetence, například změnu postoje od obviňování ke zvídavosti, aktivní naslouchání, kladení otevřených otázek, neverbální vnímání či například budování důvěry. Zážitkové učení, tedy učení založené na simulacích, je ve vysoce stresujících profesích populární. Vzdělávání mezi takové profese patří,“ dodal Milan Mašát.  

Workshopy, které vedou Nariman Loulou a Rachel Kav-Rockban z Bar-Ilan University v Ramat-Ganu, se vždy konají v malých skupinách. Na PdF UP se v něm učilo deset studujících, po každé simulaci pak profesionální facilitátoři vedli skupinu prostřednictvím procesu debriefingu a reflexivního dotazování ke zpětné vazbě. Cílem workshopů je podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace, a praktických dovedností, jako je aktivní naslouchání a empatie. Tyto dovednosti podporují pohodu učitelů a pomáhají jim učit své studenty sociálnímu a emocionálnímu učení.

Workshop Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích je částečně financován z projektu ERASMUS+ výzva KA171.

HaLev, Center for Simulation in Education, Faculty of Eucation Bar-Ilan Uninversity vyvinulo první vzdělávací program založený na simulaci ve vzdělávání učitelů v Izraeli. Uvedené centrum je lídrem v oblasti navrhování metodik, které jsou založeny na výzkumu a které poskytují komplexní programy a workshopy napříč fázemi školení učitelů a profesního rozvoje. HaLev je předním školicím střediskem svého druhu na světě a uskutečnilo už více než 2 500 workshopů a vyškolilo více než 20 000 účastníků z Izraele i ze zahraničí. Simulační scénáře představují běžné konfliktní situace a jsou přizpůsobeny potřebám účastníků.

Milé studentky, milí studenti, vážené dámy, vážení pánové,

dnes si připomínáme 17. listopad – den, který je symbolem odvahy, solidarity a touhy po svobodě. Tento den je nejen Mezinárodním dnem studentstva, ale také připomínkou boje za demokratické hodnoty a lidská práva, což je téma stále živé a aktuální. Události roku 1939 i 1989 nám ukazují, jak zásadní roli sehrávají studenti a akademická obec v okamžicích, kdy jsou základní svobody, pravda, tolerance, či úcta k lidské důstojnosti ohroženy. Naše Univerzita Palackého je hrdá na to, že stojí na tradici otevřenosti, kritického myšlení a odpovědnosti – hodnot, které jsou dnes stejně důležité jako tehdy.

Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a je důležité mít tuto skutečnost na paměti. Stačí se podívat na dnešní svět – válečné konflikty v blízkých i vzdálenějších zemích, cílené šíření dezinformací v demokratických státech, účelová polarizace společnosti – to vše nám připomíná, že tyto hodnoty jsou stále velmi křehké. Jsou závazkem, který musíme každý den naplňovat – ve vzdělávání, ve vědě i v našem občanském životě. Každý z nás podle svých schopností a možností, společně v rámci rodiny, přátel, komunity nebo univerzity. Musíme chránit prostor pro svobodný dialog, kterým by zejména univerzity měly být. Také si musíme uchovat schopnost pracovat s fakty, odolávat manipulaci a hledat a nacházet pravdu – pro nás samotné, ale i pro celou společnost.

Dnešní den by tedy měl být nejen vzpomínkou na minulost, ale také inspirací a závazkem pro naši budoucnost. Budoucnost, v níž univerzita zůstane místem, kde se rodí myšlenky a začínají společenská hnutí, která mění náš svět k lepšímu.

Michael Kohajda, rektor UP

Milé studentky, milí studenti, vážené dámy, vážení pánové,

dnes si připomínáme 17. listopad – den, který je symbolem odvahy, solidarity a touhy po svobodě. Tento den je nejen Mezinárodním dnem studentstva, ale také připomínkou boje za demokratické hodnoty a lidská práva, což je téma stále živé a aktuální. Události roku 1939 i 1989 nám ukazují, jak zásadní roli sehrávají studenti a akademická obec v okamžicích, kdy jsou základní svobody, pravda, tolerance, či úcta k lidské důstojnosti ohroženy. Naše Univerzita Palackého je hrdá na to, že stojí na tradici otevřenosti, kritického myšlení a odpovědnosti – hodnot, které jsou dnes stejně důležité jako tehdy.

Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a je důležité mít tuto skutečnost na paměti. Stačí se podívat na dnešní svět – válečné konflikty v blízkých i vzdálenějších zemích, cílené šíření dezinformací v demokratických státech, účelová polarizace společnosti – to vše nám připomíná, že tyto hodnoty jsou stále velmi křehké. Jsou závazkem, který musíme každý den naplňovat – ve vzdělávání, ve vědě i v našem občanském životě. Každý z nás podle svých schopností a možností, společně v rámci rodiny, přátel, komunity nebo univerzity. Musíme chránit prostor pro svobodný dialog, kterým by zejména univerzity měly být. Také si musíme uchovat schopnost pracovat s fakty, odolávat manipulaci a hledat a nacházet pravdu – pro nás samotné, ale i pro celou společnost.

Dnešní den by tedy měl být nejen vzpomínkou na minulost, ale také inspirací a závazkem pro naši budoucnost. Budoucnost, v níž univerzita zůstane místem, kde se rodí myšlenky a začínají společenská hnutí, která mění náš svět k lepšímu.

Michael Kohajda, rektor UP

Odborník na analýzu rostlinných hormonů Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, byl už posedmé zařazen na prestižní seznam nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers. Mezi jedno procento nejcitovanějších vědců se letos zařadilo sedm odborníků z tuzemských institucí. Žebříček každoročně sestavuje americká společnost Clarivate Analytics.

„Je mi potěšením a ctí být opět zařazen mezi Highly Cited Researchers pro rok 2025. Mám velkou radost z toho, že se náš výzkum i nadále těší takovému mezinárodnímu dopadu a ohlasu. Tento úspěch je pro mě silnou motivací do budoucna a důkazem, že se ubíráme správným směrem,“ uvedl Ondřej Novák.

Je absolventem Přírodovědecké fakulty UP a specializuje se na biosyntézu a metabolismus rostlinných hormonů s využitím vysoce citlivé hmotnostní spektrometrie. Zkoumá vztahy mezi chemickou strukturou a biologickou aktivitou hormonů. Dlouhodobě rozvíjí nové bioanalytické postupy a zjednodušuje metody izolace biologicky aktivních látek z komplexních biologických matricí.

Rok 2024 pro něj znamenal i významný mezinárodní úspěch. V náročné mezinárodní konkurenci získal společně s kolegy ze Švédska, Německa a Velké Británie Synergy Grant Evropské výzkumné rady (ERC). Projekt STARMORPH zkoumá roli hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin.

Na letošním seznamu Highly Cited Researchers má Akademie věd ČR kromě Ondřeje Nováka také fyzika Tomáše Jungwirtha, mikrobiologa Petra Baldriana a analytického chemika Tomáše Čajku. Z dalších institucí se mezi nejcitovanější vědce zařadili molekulární biolog Dmitriy Chudakov z Masarykovy univerzity a lékaři Petr Neužil a Vivek Y. Reddy z pražské Nemocnice Na Homolce, kteří stojí za průlomovými postupy v léčbě srdečních arytmií.

V globálním seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers letos dominují experti z USA (2 670 ocenění), následuje Čína (1 406 ocenění) a Spojené království. První pětici doplňuje Německo a Austrálie.

Zařazení na seznam Highly Cited Researchers vyžaduje, aby vědec publikoval opakovaně vysoce citované práce, které se v daném oboru a roce vydání řadí mezi jedno procento nejcitovanějších studií v databázi Web of Science Core Collection za posledních 11 let. Clarivate výsledky zpřesňuje kombinací dalších kvantitativních ukazatelů, odborného hodnocení a kvalitativní analýzy. Letos navíc zavedl přísnější kontroly, které mají bránit jevům typu hyperautorství či nepřirozeným citačním vzorcům. V důsledku těchto opatření bylo vyřazeno několik stovek kandidátů.

Odborník na analýzu rostlinných hormonů Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, byl už posedmé zařazen na prestižní seznam nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers. Mezi jedno procento nejcitovanějších vědců se letos zařadilo sedm odborníků z tuzemských institucí. Žebříček každoročně sestavuje americká společnost Clarivate Analytics.

„Je mi potěšením a ctí být opět zařazen mezi Highly Cited Researchers pro rok 2025. Mám velkou radost z toho, že se náš výzkum i nadále těší takovému mezinárodnímu dopadu a ohlasu. Tento úspěch je pro mě silnou motivací do budoucna a důkazem, že se ubíráme správným směrem,“ uvedl Ondřej Novák.

Je absolventem Přírodovědecké fakulty UP a specializuje se na biosyntézu a metabolismus rostlinných hormonů s využitím vysoce citlivé hmotnostní spektrometrie. Zkoumá vztahy mezi chemickou strukturou a biologickou aktivitou hormonů. Dlouhodobě rozvíjí nové bioanalytické postupy a zjednodušuje metody izolace biologicky aktivních látek z komplexních biologických matricí.

Rok 2024 pro něj znamenal i významný mezinárodní úspěch. V náročné mezinárodní konkurenci získal společně s kolegy ze Švédska, Německa a Velké Británie Synergy Grant Evropské výzkumné rady (ERC). Projekt STARMORPH zkoumá roli hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin.

Na letošním seznamu Highly Cited Researchers má Akademie věd ČR kromě Ondřeje Nováka také fyzika Tomáše Jungwirtha, mikrobiologa Petra Baldriana a analytického chemika Tomáše Čajku. Z dalších institucí se mezi nejcitovanější vědce zařadili molekulární biolog Dmitriy Chudakov z Masarykovy univerzity a lékaři Petr Neužil a Vivek Y. Reddy z pražské Nemocnice Na Homolce, kteří stojí za průlomovými postupy v léčbě srdečních arytmií.

V globálním seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers letos dominují experti z USA (2 670 ocenění), následuje Čína (1 406 ocenění) a Spojené království. První pětici doplňuje Německo a Austrálie.

Zařazení na seznam Highly Cited Researchers vyžaduje, aby vědec publikoval opakovaně vysoce citované práce, které se v daném oboru a roce vydání řadí mezi jedno procento nejcitovanějších studií v databázi Web of Science Core Collection za posledních 11 let. Clarivate výsledky zpřesňuje kombinací dalších kvantitativních ukazatelů, odborného hodnocení a kvalitativní analýzy. Letos navíc zavedl přísnější kontroly, které mají bránit jevům typu hyperautorství či nepřirozeným citačním vzorcům. V důsledku těchto opatření bylo vyřazeno několik stovek kandidátů.

Tři desítky zahraničních odborníků přivítala v uplynulých dnech Cyrilometodějská teologická fakulta UP, aby v rámci již pátého International Teaching Weeku (ITW) vedli přednášky a workshopy z oblasti teologie, sociální práce, sociální pedagogiky a mediální etiky. Pozvání přijali lektoři z Keni, USA či Malty, online se připojili přednášející z Islandu, Gruzie nebo Irska.

Například Eberhard Bons ze Štrasburku vedl přednášku z biblistiky, přiblížil, jak se ve starověkém blízkém východě chápaly sochy bohů a pak v tomto kontextu vysvětlil několik pasáží ze starozákonních proroků.

Sigríður Guðmarsdóttir z Islandu přednášela o modré teologii, tedy o ekoteologii vody. Ukázala, jak spolu souvisí voda, Arktida a teologie, a nakonec vše provázala se svátostmi, zejména se svátostí křtu.

foto_sem_4

Ann Kiriru z Keni zase hovořila o vztahu církví k boji mladých lidí za sociální spravedlnost v Africe. Zaměřila se na bariéry a příležitosti při spolupráci mezi mladou generací a církvemi. Došlo i na diskuzi o politické situaci, postojích mladých a podpoře církve v zemích účastníků.

International Teaching Week byl i příležitostí k setkání se zahraničními studenty, do Olomouce totiž přijela více než padesátka mladých lidí z Ukrajiny, Rakouska, Slovinska, Polska či Chorvatska.

foto_sem_4

„Letošní ročník byl bohatý nejen z geografického hlediska, ale také z hlediska přístupů k teologii. Zúčastnili se jej studenti z velkého množství zemí. Přednášky ale byly srozumitelné a praktické a diskuze se nesly v duchu naslouchání a porozumění pohledu druhého,“ shrnul Dominik Opatrný, proděkan pro zahraničí, pod jehož vedením Zahraniční oddělení CMTF UP týdenní program připravilo.

International Teaching Week nabízí studentům i veřejnosti možnost setkat se s odborníky ze zahraničí a poznat, jak se vyučuje na zahraničních univerzitách. Akce je také skvělou příležitostí k seznámení českých a zahraničních studentů. Na CMTF se ITW uskutečnil již popáté.

Delší tradici na UP má International Teaching Week na Fakultě tělesné kultury UP, kde ho pravidelně dvakrát ročně pořádají již od roku 2012. Zatím poslední se na jaře nesl v tanečních rytmech (psali jsme zde). Nadcházející, již 26., ITW se koná ve dnech 24.–28. listopadu a na fakultě během něj přivítají lektory z Izraele, Kanady, Finska nebo Lotyšska. Více zde.

Tři desítky zahraničních odborníků přivítala v uplynulých dnech Cyrilometodějská teologická fakulta UP, aby v rámci již pátého International Teaching Weeku (ITW) vedli přednášky a workshopy z oblasti teologie, sociální práce, sociální pedagogiky a mediální etiky. Pozvání přijali lektoři z Keni, USA či Malty, online se připojili přednášející z Islandu, Gruzie nebo Irska.

Například Eberhard Bons ze Štrasburku vedl přednášku z biblistiky, přiblížil, jak se ve starověkém blízkém východě chápaly sochy bohů a pak v tomto kontextu vysvětlil několik pasáží ze starozákonních proroků.

Sigríður Guðmarsdóttir z Islandu přednášela o modré teologii, tedy o ekoteologii vody. Ukázala, jak spolu souvisí voda, Arktida a teologie, a nakonec vše provázala se svátostmi, zejména se svátostí křtu.

foto_sem_4

Ann Kiriru z Keni zase hovořila o vztahu církví k boji mladých lidí za sociální spravedlnost v Africe. Zaměřila se na bariéry a příležitosti při spolupráci mezi mladou generací a církvemi. Došlo i na diskuzi o politické situaci, postojích mladých a podpoře církve v zemích účastníků.

International Teaching Week byl i příležitostí k setkání se zahraničními studenty, do Olomouce totiž přijela více než padesátka mladých lidí z Ukrajiny, Rakouska, Slovinska, Polska či Chorvatska.

foto_sem_4

„Letošní ročník byl bohatý nejen z geografického hlediska, ale také z hlediska přístupů k teologii. Zúčastnili se jej studenti z velkého množství zemí. Přednášky ale byly srozumitelné a praktické a diskuze se nesly v duchu naslouchání a porozumění pohledu druhého,“ shrnul Dominik Opatrný, proděkan pro zahraničí, pod jehož vedením Zahraniční oddělení CMTF UP týdenní program připravilo.

International Teaching Week nabízí studentům i veřejnosti možnost setkat se s odborníky ze zahraničí a poznat, jak se vyučuje na zahraničních univerzitách. Akce je také skvělou příležitostí k seznámení českých a zahraničních studentů. Na CMTF se ITW uskutečnil již popáté.

Delší tradici na UP má International Teaching Week na Fakultě tělesné kultury UP, kde ho pravidelně dvakrát ročně pořádají již od roku 2012. Zatím poslední se na jaře nesl v tanečních rytmech (psali jsme zde). Nadcházející, již 26., ITW se koná ve dnech 24.–28. listopadu a na fakultě během něj přivítají lektory z Izraele, Kanady, Finska nebo Lotyšska. Více zde.

Univerzita Palackého se zapojila do kampaně Statutárního města Olomouce, které vyzývá k přehlášení k trvalému pobytu na území Olomouce pro ty, kteří ve městě dlouhodobě žijí. Magistrát motivuje peněžitým darem, výzva platí do konce kalendářního roku. 

„Mezi lidmi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí a ve městě přitom nemají hlášený trvalý pobyt, je celá řada zaměstnanců naší univerzity. Sám jsem nakonec donedávna patřil mezi ně. V mém případě hrál klíčovou roli fakt, že mám opravdu blízko k místu, odkud pocházím a kam se pravidelně vracím,“ říká Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP s tím, že svůj dosavadní pobyt v Olomouci vnímal tak, že je v univerzitním městě vlastně trochu "na návštěvě" a že se jednou vrátí do Pece pod Sněžkou, kde má své kořeny. „Ovšem z původní návštěvy je už skoro dvacet let, je tedy nejvyšší čas jít příkladem, zvlášť v kontextu mé role prorektora pro společenskou odpovědnost. Finanční dar za přehlášení věnuji Nadačnímu fondu UP,“ doplňuje Matěj Dostálek.

Společně s kolegy Michalem Nguyenem z Filozofické fakulty UP a Zuzanou Huňkovou z referátu udržitelného rozvoje UP navštívil na začátku letošního listopadu olomoucký magistrát, kde se k trvalému pobytu přehlásili.  K přehlášení postačí navštívit Magistrát města Olomouce v Palackého ulici, žadatel s sebou musí mít občanský průkaz a doložit, že v Olomouci skutečně bydlí například nájemní smlouvou, dokladem o vlastnictví nemovitosti nebo čestným prohlášením vlastníka nemovitosti, kterou žadatel užívá. Snadno pak lze požádat i o nový občanský průkaz. „Celý proces netrval ani dvacet minut, všichni byli milí a je tam i dětský koutek, což jsem ocenila, protože jsem k přihlášení trvalého pobytu šla se synem,“ popisuje Zuzana Huňková.

Motivační kampaň Statutárního města Olomouce má za cíl přimět obyvatele, kteří ve městě dlouhodobě žijí, ale nemají zde trvalý pobyt, aby si jej zřídili. Důvodem je spravedlivější přísun financí z rozpočtového určení daní, které se odvíjí od počtu přihlášených obyvatel. Tento krok pomůže městu získat více prostředků na služby, které poskytuje nejen svým obyvatelům, ale i celému regionu – například na dopravu, údržbu zeleně či sportoviště. Každý, kdo se do konce roku 2025 přihlásí k trvalému pobytu, získá od města finanční příspěvek 10 000 Kč. Podrobnější informace ke kampani jsou k dispozici zde.  

Dobrým tipem, kde získat potřebné informace a usnadnit si komunikaci s městem, je Portál Olomoučana. Pro všechny nově přihlášené obyvatele Olomouce totiž nastává také povinnost platit za odpady, což je možné právě přes tento portál.

Univerzita Palackého se zapojila do kampaně Statutárního města Olomouce, které vyzývá k přehlášení k trvalému pobytu na území Olomouce pro ty, kteří ve městě dlouhodobě žijí. Magistrát motivuje peněžitým darem, výzva platí do konce kalendářního roku. 

„Mezi lidmi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí a ve městě přitom nemají hlášený trvalý pobyt, je celá řada zaměstnanců naší univerzity. Sám jsem nakonec donedávna patřil mezi ně. V mém případě hrál klíčovou roli fakt, že mám opravdu blízko k místu, odkud pocházím a kam se pravidelně vracím,“ říká Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP s tím, že svůj dosavadní pobyt v Olomouci vnímal tak, že je v univerzitním městě vlastně trochu "na návštěvě" a že se jednou vrátí do Pece pod Sněžkou, kde má své kořeny. „Ovšem z původní návštěvy je už skoro dvacet let, je tedy nejvyšší čas jít příkladem, zvlášť v kontextu mé role prorektora pro společenskou odpovědnost. Finanční dar za přehlášení věnuji Nadačnímu fondu UP,“ doplňuje Matěj Dostálek.

Společně s kolegy Michalem Nguyenem z Filozofické fakulty UP a Zuzanou Huňkovou z referátu udržitelného rozvoje UP navštívil na začátku letošního listopadu olomoucký magistrát, kde se k trvalému pobytu přehlásili.  K přehlášení postačí navštívit Magistrát města Olomouce v Palackého ulici, žadatel s sebou musí mít občanský průkaz a doložit, že v Olomouci skutečně bydlí například nájemní smlouvou, dokladem o vlastnictví nemovitosti nebo čestným prohlášením vlastníka nemovitosti, kterou žadatel užívá. Snadno pak lze požádat i o nový občanský průkaz. „Celý proces netrval ani dvacet minut, všichni byli milí a je tam i dětský koutek, což jsem ocenila, protože jsem k přihlášení trvalého pobytu šla se synem,“ popisuje Zuzana Huňková.

Motivační kampaň Statutárního města Olomouce má za cíl přimět obyvatele, kteří ve městě dlouhodobě žijí, ale nemají zde trvalý pobyt, aby si jej zřídili. Důvodem je spravedlivější přísun financí z rozpočtového určení daní, které se odvíjí od počtu přihlášených obyvatel. Tento krok pomůže městu získat více prostředků na služby, které poskytuje nejen svým obyvatelům, ale i celému regionu – například na dopravu, údržbu zeleně či sportoviště. Každý, kdo se do konce roku 2025 přihlásí k trvalému pobytu, získá od města finanční příspěvek 10 000 Kč. Podrobnější informace ke kampani jsou k dispozici zde.  

Dobrým tipem, kde získat potřebné informace a usnadnit si komunikaci s městem, je Portál Olomoučana. Pro všechny nově přihlášené obyvatele Olomouce totiž nastává také povinnost platit za odpady, což je možné právě přes tento portál.

Diplomová práce Václava Haláska, absolventa katedry historie FF UP, získala Cenu Edvarda Beneše druhého stupně. Laureát obdržel ocenění v kategorii Historie 20. století, a to za práci s názvem Poválečný odsun německého obyvatelstva a reflexe nacistické okupace v kronikách farností bývalého niského komisariátu vratislavské diecéze.  

Šestadvacet prací, z toho patnáct v kategorii Historie 20. století, jedenáct pak v kategorii Sociologie. Takový byl 30. ročník Ceny Edvarda Beneše, kterou pravidelně vyhlašuje město Sezimovo Ústí pro studenty vysokých škol. Slavnostní vyhlášení soutěže, v níž uspěl i absolvent katedry historie FF UP Václav Halásek, se uskutečnilo v Památníku E. Beneše v Sezimově Ústí.

„Upřímně jsem to vůbec nečekal. Nepovažuji se za výborného studenta a byl jsem přesvědčený, že budu muset svou práci ještě několikrát přepracovávat a odevzdání odložit. O to víc mě překvapilo pozitivní hodnocení od mého vedoucího, pana doktora Pavla Kreisingera, který mě zároveň povzbudil, abych práci do soutěže o Cenu Edvarda Beneše přihlásil. Právě jeho zásluha je tak na tomto ocenění zásadní. Co se týče mých pocitů, myslím si, že si význam ocenění naplno uvědomím až s odstupem času,“ uvedl Václav Halásek.

Téma jeho diplomové práce jej provázelo od bakalářského studia. Zpočátku se mu okrajově věnoval v jedné seminární práci.

„Už tehdy jsem si uvědomil, jak bohatým pramenem jsou farní kroniky bývalého niského komisariátu a plánoval jsem se mu v budoucnu věnovat podrobněji. Téměř všechny zdejší kroniky jsou v digitalizované podobě dostupné v digitální badatelně Zemského archivu v Opavě, takže největším problémem nebylo se k nim dostat, ale samotné studium. To bylo velmi časově náročné, protože kroniky jsou psány převážně německy a kurentem. I proto jsem i magisterské studium o rok prodlužoval,“ doplnil laureát ocenění ke vzniku své závěrečné práce.

Studium historie vnímá absolvent magisterského studijního programu Historické vědy spíše jako koníček než profesní cestu. 

„V současnosti se více soustředím na praktické věci. Chtěl bych si například zajistit vlastní bydlení. Až se mi to podaří, rád se znovu vrátím k historii i odborné práci v oboru,“ uzavřel absolvent UP.

Soutěž o Cenu Edvarda Beneše je určena mladým historikům a sociologům. Každoročně ji vyhlašuje Sezimovo Ústí ve snaze podchytit zájem studentů vysokých škol o výzkum a odborné zpracování témat ze sociologie a historie 20. století. Cena se uděluje vždy k 28. říjnu nejlepším bakalářským a magisterským pracím. 

Diplomová práce Václava Haláska, absolventa katedry historie FF UP, získala Cenu Edvarda Beneše druhého stupně. Laureát obdržel ocenění v kategorii Historie 20. století, a to za práci s názvem Poválečný odsun německého obyvatelstva a reflexe nacistické okupace v kronikách farností bývalého niského komisariátu vratislavské diecéze.  

Šestadvacet prací, z toho patnáct v kategorii Historie 20. století, jedenáct pak v kategorii Sociologie. Takový byl 30. ročník Ceny Edvarda Beneše, kterou pravidelně vyhlašuje město Sezimovo Ústí pro studenty vysokých škol. Slavnostní vyhlášení soutěže, v níž uspěl i absolvent katedry historie FF UP Václav Halásek, se uskutečnilo v Památníku E. Beneše v Sezimově Ústí.

„Upřímně jsem to vůbec nečekal. Nepovažuji se za výborného studenta a byl jsem přesvědčený, že budu muset svou práci ještě několikrát přepracovávat a odevzdání odložit. O to víc mě překvapilo pozitivní hodnocení od mého vedoucího, pana doktora Pavla Kreisingera, který mě zároveň povzbudil, abych práci do soutěže o Cenu Edvarda Beneše přihlásil. Právě jeho zásluha je tak na tomto ocenění zásadní. Co se týče mých pocitů, myslím si, že si význam ocenění naplno uvědomím až s odstupem času,“ uvedl Václav Halásek.

Téma jeho diplomové práce jej provázelo od bakalářského studia. Zpočátku se mu okrajově věnoval v jedné seminární práci.

„Už tehdy jsem si uvědomil, jak bohatým pramenem jsou farní kroniky bývalého niského komisariátu a plánoval jsem se mu v budoucnu věnovat podrobněji. Téměř všechny zdejší kroniky jsou v digitalizované podobě dostupné v digitální badatelně Zemského archivu v Opavě, takže největším problémem nebylo se k nim dostat, ale samotné studium. To bylo velmi časově náročné, protože kroniky jsou psány převážně německy a kurentem. I proto jsem i magisterské studium o rok prodlužoval,“ doplnil laureát ocenění ke vzniku své závěrečné práce.

Studium historie vnímá absolvent magisterského studijního programu Historické vědy spíše jako koníček než profesní cestu. 

„V současnosti se více soustředím na praktické věci. Chtěl bych si například zajistit vlastní bydlení. Až se mi to podaří, rád se znovu vrátím k historii i odborné práci v oboru,“ uzavřel absolvent UP.

Soutěž o Cenu Edvarda Beneše je určena mladým historikům a sociologům. Každoročně ji vyhlašuje Sezimovo Ústí ve snaze podchytit zájem studentů vysokých škol o výzkum a odborné zpracování témat ze sociologie a historie 20. století. Cena se uděluje vždy k 28. říjnu nejlepším bakalářským a magisterským pracím. 

Nové nádoby na bioodpad, vratné tašky na třídění a snadno dostupné informace – to vše mají k dispozici studenti a studentky ubytovaní na kolejích Univerzity Palackého. Díky spolupráci Udržitelné univerzity a Správy kolejí a menz se daří systém třídění rozvíjet a zapojovat do něj stále více ubytovaných.

Možnost vyzvednout si na začátku akademického roku set tašek na tříděný odpad mají díky spolku Udržitelný Palacký studenti UP již několik let. Díky Udržitelné univerzitě se tento směr daří dále rozvíjet, letos v září si tak mohli studenti zdarma zapůjčit třídicí sety při hromadném výdeji přímo na kolejích nebo na stánku na MEET UPu. Výdej dále pokračuje v kancelářích referentek ubytování SKM.

Kromě tašek, které jsou určeny přímo do pokojů a ubytovaní si je vynášejí sami do kontejnerů v blízkosti kolejí, jsou k dispozici také koše na tříděný odpad ve studovnách. Letošní novinkou je pak možnost třídit kromě papíru, skla či plastů společně s kovy a tetrapaky také bioodpad.

Speciální nádoby na bioodpad mohou studenti vynášet do čtyř nových kompostérů – na Envelopě, Neředíně, ve Chválkovicích i u Rošiček. O nádoby do pokojů lze požádat na webu.

„Základem správného třídění není jen dostatek dostupných míst, kam odpad vyhodit. Neméně důležité je třídit správně – tedy vědět, co do kterého z košů patří, a co naopak ne. Ve spolupráci s oddělením marketingu jsme proto připravili informační letáky, plakáty, samolepky s QR kódem a webové stránky, které studentům pomohou,“ říká Nikola Křížová, referentka udržitelného rozvoje UP.

Správa kolejí a menz proto vybavila každé patro kolejí přehledným plakátem o třídění odpadu, stručný leták doprovází také každý vypůjčený třídicí set. Postupně se rozšiřuje také označení dveří buňkových i samostatných pokojů samolepkami s QR kódem, který vede na web Udržitelné univerzity. Zde zájemci naleznou nejen odpověď na otázku, co kam vyhodit, ale také mapu kontejnerových stanovišť v blízkosti kolejí či další informace o třídění odpadu v Olomouci.

„Na kolejích UP bydlí okolo 4 200 studentek a studentů. Pokud jim umožníme správně třídit, můžeme tak pomoci zamezit tomu, aby opravdu velké množství odpadu skončilo zbytečně na skládce či ve spalovně. Místo toho bude mít šanci na recyklaci nebo jiné smysluplné využití. Podobně je tomu u gastroodpadu z našich menz, který již několik let míří do bioplynové stanice, kde z něj vzniká teplo, elektřina a hnojivo,“ uvádí ředitel SKM Radek Koněvalík.

Nové nádoby na bioodpad, vratné tašky na třídění a snadno dostupné informace – to vše mají k dispozici studenti a studentky ubytovaní na kolejích Univerzity Palackého. Díky spolupráci Udržitelné univerzity a Správy kolejí a menz se daří systém třídění rozvíjet a zapojovat do něj stále více ubytovaných.

Možnost vyzvednout si na začátku akademického roku set tašek na tříděný odpad mají díky spolku Udržitelný Palacký studenti UP již několik let. Díky Udržitelné univerzitě se tento směr daří dále rozvíjet, letos v září si tak mohli studenti zdarma zapůjčit třídicí sety při hromadném výdeji přímo na kolejích nebo na stánku na MEET UPu. Výdej dále pokračuje v kancelářích referentek ubytování SKM.

Kromě tašek, které jsou určeny přímo do pokojů a ubytovaní si je vynášejí sami do kontejnerů v blízkosti kolejí, jsou k dispozici také koše na tříděný odpad ve studovnách. Letošní novinkou je pak možnost třídit kromě plastu, papíru a skla také bioodpad.

Speciální nádoby na bioodpad mohou studenti vynášet do čtyř nových kompostérů – na Envelopě, Neředíně, ve Chválkovicích i u Rošiček. O další nádoby mohou stále žádat na webu.

„Základem správného třídění není jen dostatek dostupných míst, kam odpad vyhodit. Neméně důležité je třídit správně – tedy vědět, co do kterého z košů patří, a co naopak ne. Ve spolupráci s oddělením marketingu jsme proto připravili informační letáky, plakáty, samolepky s QR kódem a webové stránky, které studentům pomohou,“ říká Nikola Křížová, referentka udržitelného rozvoje UP.

Správa kolejí a menz proto vybavila každé patro kolejí přehledným plakátem o třídění odpadu, stručný leták doprovází také každý vypůjčený třídicí set. Postupně se rozšiřuje také označení dveří buňkových i samostatných pokojů samolepkami s QR kódem, který vede na web Udržitelné univerzity. Zde zájemci naleznou nejen odpověď na otázku, co kam vyhodit, ale také mapu kontejnerových stanovišť v blízkosti kolejí či další informace o třídění odpadu v Olomouci.

„Na kolejích UP bydlí okolo 4 200 studentek a studentů. Pokud jim umožníme správně třídit, můžeme tak pomoci zamezit tomu, aby opravdu velké množství odpadu skončilo zbytečně na skládce či ve spalovně. Místo toho bude mít šanci na recyklaci nebo jiné smysluplné využití. Podobně je tomu u gastroodpadu z našich menz, který již několik let míří do bioplynové stanice, kde z něj vzniká teplo, elektřina a hnojivo,“ uvádí ředitel SKM Radek Koněvalík.

Používání umělé inteligence při tvorbě kvalifikačních prací, informace o stěhování některých pracovišť fakulty do objektu Hanáckých kasáren či přípravy na volbu děkana fakulty. Nejen těmto tématům se věnovalo nedávné jednání Akademického senátu Pedagogické fakulty UP.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP se během listopadového zasedání zabývali několika tématy. Nejprve debatovali o předloženém Stanovisku k používání generativních modelů AI v souvislosti s tvorbou kvalifikačních prací na PdF UP. Dokument představil děkan fakulty Vojtech Regec, poté jeho vznik i smysl přiblížil senátor Kamil Kopecký, ředitel Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP. Oba připomněli, že se jedná o téma, které se v čase rychle vyvíjí a že nově vzniklý dokument navazuje na již vydané doporučení UP.  

Stanovisko, které zpřesňuje situaci s ohledem na Pedagogickou fakultu UP, vzali senátoři a senátorky na vědomí. Má přispět k ochraně jak studujících, tak pedagogů a čtenář v něm najde informace o tom, co je při použití AI na fakultě vnímáno jako kritické, zakázané, například že AI neslouží k nahrazení primárních zdrojů, generování fiktivních dat či neveřejných citací. Zároveň se lze v dokumentu dočíst, že Pedagogická fakulta UP naopak podporuje využití AI k získání širší inspirace, dalších nápadů či k stylistické úpravě. Profesor Kamil Kopecký, spoluautor stanoviska, v závěru svého komentáře zdůraznil, že za finální práci vždy odpovídá autor, tedy student či studentka. Připomněl také, že Univerzita Palackého v dané oblasti už i nabídla možnosti proškolení, a to jak studujících, tak zaměstnanců.  

Během jednání zazněla též informace o pokračujících rekonstrukčních pracích v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí i to, že se některá pracoviště stěhují na určitou dobu do zrevitalizovaných prostor v Hanáckých kasárnách na tř. 1. Máje.

Zcela zásadním tématem jsou pro PdF UP blížící se volby děkana. K tématu se před senátory vyjádřil předseda senátní volební komise Tomáš Hubálek (katedra společenských věd), který nejprve shrnul dosavadní dění a poté přiblížil scénář následujících událostí. Ten senátoři a senátorky PdF UP schválili. Volební komise AS PdF UP obdržela do stanoveného termínu dva návrhy na kandidáta na děkana – v obou případech byl navržen stávající děkan Vojtech Regec. V této návaznosti Tomáš Hubálek připomněl datum 19. listopadu, což je termín, kdy se kandidát na děkana PdF UP setká s akademickou obcí fakulty, a neméně důležité datum 3. prosince, kdy se volba kandidáta na děkana uskuteční.

Používání umělé inteligence při tvorbě kvalifikačních prací, informace o stěhování některých pracovišť fakulty do objektu Hanáckých kasáren či přípravy na volbu děkana fakulty. Nejen těmto tématům se věnovalo nedávné jednání Akademického senátu Pedagogické fakulty UP.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP se během listopadového zasedání zabývali několika tématy. Nejprve debatovali o předloženém Stanovisku k používání generativních modelů AI v souvislosti s tvorbou kvalifikačních prací na PdF UP. Dokument představil děkan fakulty Vojtech Regec, poté jeho vznik i smysl přiblížil senátor Kamil Kopecký, ředitel Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP. Oba připomněli, že se jedná o téma, které se v čase rychle vyvíjí a že nově vzniklý dokument navazuje na již vydané doporučení UP.  

Stanovisko, které zpřesňuje situaci s ohledem na Pedagogickou fakultu UP, vzali senátoři a senátorky na vědomí. Má přispět k ochraně jak studujících, tak pedagogů a čtenář v něm najde informace o tom, co je při použití AI na fakultě vnímáno jako kritické, zakázané, například že AI neslouží k nahrazení primárních zdrojů, generování fiktivních dat či neveřejných citací. Zároveň se lze v dokumentu dočíst, že Pedagogická fakulta UP naopak podporuje využití AI k získání širší inspirace, dalších nápadů či k stylistické úpravě. Profesor Kamil Kopecký, spoluautor stanoviska, v závěru svého komentáře zdůraznil, že za finální práci vždy odpovídá autor, tedy student či studentka. Připomněl také, že Univerzita Palackého v dané oblasti už i nabídla možnosti proškolení, a to jak studujících, tak zaměstnanců.  

Během jednání zazněla též informace o pokračujících rekonstrukčních pracích v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí i to, že se některá pracoviště stěhují na určitou dobu do zrevitalizovaných prostor v Hanáckých kasárnách na tř. 1. Máje.

Zcela zásadním tématem jsou pro PdF UP blížící se volby děkana. K tématu se před senátory vyjádřil předseda senátní volební komise Tomáš Hubálek (katedra společenských věd), který nejprve shrnul dosavadní dění a poté přiblížil scénář následujících událostí. Ten senátoři a senátorky PdF UP schválili. Volební komise AS PdF UP obdržela do stanoveného termínu dva návrhy na kandidáta na děkana – v obou případech byl navržen stávající děkan Vojtech Regec. V této návaznosti Tomáš Hubálek připomněl datum 19. listopadu, což je termín, kdy se kandidát na děkana PdF UP setká s akademickou obcí fakulty, a neméně důležité datum 3. prosince, kdy se volba kandidáta na děkana uskuteční.

Vědci z Právnické fakulty UP se od ledna stanou součástí významného evropského projektu PARTICON-EU. Projekt, financovaný z programu Evropské komise CERV – Citizens, Equality, Rights and Values, se zaměřuje na to, jak mohou občané aktivně spoluutvářet ústavní systémy a jak tato participace přispívá k posilování důvěry, legitimity a odolnosti demokracií v Evropské unii.

PARTICON-EU (Participatory Constitutionalism in Europe) přináší originální koncept „Constitutionalism 3.0“, který spojuje právní teorii, empirický výzkum i občanskou zkušenost. Tento inovativní přístup sleduje, jak se ústavy stávají „živými dokumenty“ – nejen právními texty, ale i prostorem pro dialog mezi státem a společností. Projekt si klade za cíl vytvořit nový nástroj, takzvaný SEC Index (Social Embeddedness of Constitutions Index), který umožní měřit, nakolik jsou ústavy jednotlivých členských států EU zakořeněny ve společnosti a jaké faktory podporují, nebo naopak oslabují jejich legitimitu.

Na projektu spolupracuje excelentní mezinárodní konsorcium vedené Jagellonskou univerzitou v Krakově (Polsko). Mezi partnery patří mimo Univerzitu Palackého také Università degli Studi di Milano (Itálie), Centre National de la Recherche Scientifique (Francie), Univerzita Komenského v Bratislavě (Slovensko), Eötvös Loránd University Budapest (Maďarsko), doplněné o významné evropské nevládní organizace z oblasti lidských práv a demokracie.

Olomoucký tým, vedený Ondrejem Hamuľákem z katedry mezinárodního a evropského práva, tvoří dále Lucie Tungul a Ondřej Filipec z katedry politologie a společenských věd a Zdeněk Červínek z katedry ústavního práva.

Právnická fakulta bude zároveň vedoucím partnerem pracovního balíčku č. 13 (WP13) s názvem Participatory Constitutionalism for the Next Generation, který se zaměřuje na vzdělávání a aktivní zapojení studentů do objevování principů participativního konstitucionalismu. Cílem WP13 je rozvíjet ústavní povědomí a občanské dovednosti nové generace prostřednictvím praktického, tvořivého a digitálně orientovaného učení.

„Projekt PARTICON-EU představuje nový přístup v evropském výzkumu demokracie a právního státu. Propojuje akademickou teorii s občanskou praxí, analyzuje ústavní kultury v osmi evropských zemích a vytváří nástroje, které mohou pomoci institucím EU i národním vládám lépe porozumět vztahu mezi občany a ústavními institucemi," řekl Ondrej Hamuľák, vedoucí olomouckého týmu.

Zapojení Právnické fakulty UP potvrzuje rostoucí mezinárodní prestiž olomoucké právnické vědy a její důležitou roli v evropské debatě o demokracii, právním státu a participaci občanů.

Vědci z Právnické fakulty UP se od ledna stanou součástí významného evropského projektu PARTICON-EU. Projekt, financovaný z programu Evropské komise CERV – Citizens, Equality, Rights and Values, se zaměřuje na to, jak mohou občané aktivně spoluutvářet ústavní systémy a jak tato participace přispívá k posilování důvěry, legitimity a odolnosti demokracií v Evropské unii.

PARTICON-EU (Participatory Constitutionalism in Europe) přináší originální koncept „Constitutionalism 3.0“, který spojuje právní teorii, empirický výzkum i občanskou zkušenost. Tento inovativní přístup sleduje, jak se ústavy stávají „živými dokumenty“ – nejen právními texty, ale i prostorem pro dialog mezi státem a společností. Projekt si klade za cíl vytvořit nový nástroj, takzvaný SEC Index (Social Embeddedness of Constitutions Index), který umožní měřit, nakolik jsou ústavy jednotlivých členských států EU zakořeněny ve společnosti a jaké faktory podporují, nebo naopak oslabují jejich legitimitu.

Na projektu spolupracuje excelentní mezinárodní konsorcium vedené Jagellonskou univerzitou v Krakově (Polsko). Mezi partnery patří mimo Univerzitu Palackého také Università degli Studi di Milano (Itálie), Centre National de la Recherche Scientifique (Francie), Univerzita Komenského v Bratislavě (Slovensko), Eötvös Loránd University Budapest (Maďarsko), doplněné o významné evropské nevládní organizace z oblasti lidských práv a demokracie.

Olomoucký tým, vedený Ondrejem Hamuľákem z katedry mezinárodního a evropského práva, tvoří dále Lucie Tungul a Ondřej Filipec z katedry politologie a společenských věd a Zdeněk Červínek z katedry ústavního práva.

Právnická fakulta bude zároveň vedoucím partnerem pracovního balíčku č. 13 (WP13) s názvem Participatory Constitutionalism for the Next Generation, který se zaměřuje na vzdělávání a aktivní zapojení studentů do objevování principů participativního konstitucionalismu. Cílem WP13 je rozvíjet ústavní povědomí a občanské dovednosti nové generace prostřednictvím praktického, tvořivého a digitálně orientovaného učení.

„Projekt PARTICON-EU představuje nový přístup v evropském výzkumu demokracie a právního státu. Propojuje akademickou teorii s občanskou praxí, analyzuje ústavní kultury v osmi evropských zemích a vytváří nástroje, které mohou pomoci institucím EU i národním vládám lépe porozumět vztahu mezi občany a ústavními institucemi," řekl Ondrej Hamuľák, vedoucí olomouckého týmu.

Zapojení Právnické fakulty UP potvrzuje rostoucí mezinárodní prestiž olomoucké právnické vědy a její důležitou roli v evropské debatě o demokracii, právním státu a participaci občanů.