Agregátor zdrojů

Téma těla v nejširších souvislostech bude v centru pozornosti dnes začínajícího 36. ročníku Ekologických dnů Olomouc (EDO). Tradiční environmentální festival nabídne až do 25. dubna sérii besed a oblíbený Edojarmark.

Zahájení patří večer divadelnímu představení Příliš krátká telomera v podání Divadla pod Palmovkou. Od 17. do 19. dubna pak v sále Central Muzea umění Olomouc proběhnou hlavní besedy s inspirativními osobnostmi českého veřejného života.

Program nabídne vhledy do problematiky těla z pohledu biologie, filozofie, víry, umění i historie. Jejich podtitulem „svět, tělo, ďábla přemáhám“, vypůjčeným z barokní písně, naznačují organizátoři hluboký rozpor naší epochy. „Na jedné straně lpíme na prodlužování fyzické existence, na straně druhé se z reálného světa vytrácíme do virtuality. Je kult těla prohlubováním zájmu o tělesnost nebo jen snahou o technologickou zdokonalitelnost všeho a téměř náboženskou posedlostí zdravím?“ nastiňuje rozsah diskuzí ředitel pořádajícího Ekologického centra Sluňákov Michal Bartoš. Vystoupí například psychiatr Jiří Horáček, filozofka Alice Koubová, politolog Pavel Barša, literární historik Martin C. Putna nebo básník Miloš Doležal.

Jedním z vrcholů bude podle pořadatelů debata Autenticita v době umělé inteligence, která se uskuteční v sobotu 18. dubna. Diskuzi moderovanou Zbyňkem Vlasákem doplní historička umění Milena Bartlová, filozofka Josefína Formanová a AI konzultant Jan Romportl.

EDO láká i na vycházky, workshopy a výstavy. Vyvrcholí tradičním Edojarmarkem 25. dubna v Horce nad Moravou. V areálu Domu přírody Litovelského Pomoraví se sluňákovský festival propojí s akcí Od vidlí po vidličku fest zaměřenou na podporu lokálních potravin.

Pestrý program pro rodiny nabídne hudební koncerty kapel (MIDI LIDI, Bert & Friends, Krajina Ró, Timudej a další), divadlo, hravá zastavení pro rodiče a děti, volný vstup do Rajské zahrady Františka Skály a Sluneční hory Miloše Šejna, informace o ochraně přírody a její důležitosti pro lidský život a mnoho jiných pestrých aktivit.

Podrobný program Ekologických dnů Olomouc najdete zde.

Téma těla v nejširších souvislostech bude v centru pozornosti dnes začínajícího 36. ročníku Ekologických dnů Olomouc (EDO). Tradiční environmentální festival nabídne až do 25. dubna sérii besed a oblíbený Edojarmark.

Zahájení patří večer divadelnímu představení Příliš krátká telomera v podání Divadla pod Palmovkou. Od 17. do 19. dubna pak v sále Central Muzea umění Olomouc proběhnou hlavní besedy s inspirativními osobnostmi českého veřejného života.

Program nabídne vhledy do problematiky těla z pohledu biologie, filozofie, víry, umění i historie. Jejich podtitulem „svět, tělo, ďábla přemáhám“, vypůjčeným z barokní písně, naznačují organizátoři hluboký rozpor naší epochy. „Na jedné straně lpíme na prodlužování fyzické existence, na straně druhé se z reálného světa vytrácíme do virtuality. Je kult těla prohlubováním zájmu o tělesnost nebo jen snahou o technologickou zdokonalitelnost všeho a téměř náboženskou posedlostí zdravím?“ nastiňuje rozsah diskuzí ředitel pořádajícího Ekologického centra Sluňákov Michal Bartoš. Vystoupí například psychiatr Jiří Horáček, filozofka Alice Koubová, politolog Pavel Barša, literární historik Martin C. Putna nebo básník Miloš Doležal.

Jedním z vrcholů bude podle pořadatelů debata Autenticita v době umělé inteligence, která se uskuteční v sobotu 18. dubna. Diskuzi moderovanou Zbyňkem Vlasákem doplní historička umění Milena Bartlová, filozofka Josefína Formanová a AI konzultant Jan Romportl.

EDO láká i na vycházky, workshopy a výstavy. Vyvrcholí tradičním Edojarmarkem 25. dubna v Horce nad Moravou. V areálu Domu přírody Litovelského Pomoraví se sluňákovský festival propojí s akcí Od vidlí po vidličku fest zaměřenou na podporu lokálních potravin.

Pestrý program pro rodiny nabídne hudební koncerty kapel (MIDI LIDI, Bert & Friends, Krajina Ró, Timudej a další), divadlo, hravá zastavení pro rodiče a děti, volný vstup do Rajské zahrady Františka Skály a Sluneční hory Miloše Šejna, informace o ochraně přírody a její důležitosti pro lidský život a mnoho jiných pestrých aktivit.

Podrobný program Ekologických dnů Olomouc najdete zde.

Miroslav Holub, absolvent rusistiky a sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, se stal držitelem ocenění Dětský Ámos 2026.

Třiatřicátý ročník ankety Zlatý Ámos má své vítěze. V kategorii nazvané Dětský Ámos, o níž rozhoduje dětská porota, zvítězil Miroslav Holub. Svého učitele přihlásili do soutěže studenti a studentky Střední průmyslové školy chemické v Ostravě-Zábřehu, pro něž je ve škole nepřehlédnutelnou osobností.

Oblíbený pedagog podle nich působí dojmem, že by dokázal nejen vysvětlit princip demokracie, práva a globalizace, ale zároveň přenést celou třídu o patro výš či níž, kdyby na to přišlo. Občanská výchova se s ním mění v dobrodružství a ruština v takřka komediální představení, v němž vystupují matrjošky, Máša s medvědem i azbuka. Miroslav Holub podle svých studentů a studentek šíří kolem sebe srdečnou atmosféru a má neuvěřitelný talent proměnit i tu nejsušší látku v zážitek. Pro své studenty je typ učitele, na kterého se vzpomíná ještě dlouho po posledním zvonění.

„Není pravda, že učitelství vysiluje, naopak, já se výukou cítím nabitý.“ Miroslav Holub

Do letošního ročníku soutěže Zlatý Ámos nominovali žáci a žákyně z celé republiky sedmdesát osm pedagogů, o patnáct víc než loni. Miroslav Holub postoupil mezi šestici finalistů a škola za přispění Krajského úřadu Moravskoslezského kraje vypravila na jeho podporu do Prahy autobus. Pro jeho domovskou školu znamenal postup do finále velkou radost a také potvrzení, že kvalitní pedagogická práce, lidský přístup a silný vztah mezi učitelem a žáky mají skutečný význam. Ve finále ho tak na místě podporovalo šedesát dva žáků a žákyň a devět pedagogů.

„Na učení mě baví práce s žáky. Každý žák je jiný, každá hodina je jiná, je to neskutečně nabíjející. Není pravda, že učitelství vysiluje, naopak, já se výukou cítím nabitý. Mým největším pedagogickým úspěchem je to, že mě žáci nominovali do soutěže Zlatý Ámos. V obecném měřítku je mým největším úspěchem spokojený žák,“ uvedl absolvent kateder slavistiky a sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP. 

Slavnostní vyhlášení výsledků ankety Zlatý Ámos se uskutečnilo na konci března. Korunovace nového Zlatého Ámose, jímž se stala třídní učitelka ze Základní školy Na Podhoří Adéla Langerová, se pak konala u příležitosti oslav Dne učitelů během galavečera ankety a Kantorského bálu v prostorách hotelu Ambassador – Zlatá Husa na Václavském náměstí v Praze. Finalisty ankety přijal na Pražském hradě také prezident republiky Petr Pavel s manželkou Evou.

Anketu o nejoblíbenějšího učitele České republiky Zlatý Ámos vyhlašuje Klub Domino – Dětská tisková agentura. Jejím cílem je popularizovat pedagogy, kteří podle samotných dětí významně přispívají k pozitivnímu klimatu ve školách. Kandidáty mohou navrhovat pouze žáci základních a středních škol a členové dětských zájmových sdružení.

Miroslav Holub, absolvent rusistiky a sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, se stal držitelem ocenění Dětský Ámos 2026.

Třiatřicátý ročník ankety Zlatý Ámos má své vítěze. V kategorii nazvané Dětský Ámos, o níž rozhoduje dětská porota, zvítězil Miroslav Holub. Svého učitele přihlásili do soutěže studenti a studentky Střední průmyslové školy chemické v Ostravě-Zábřehu, pro něž je ve škole nepřehlédnutelnou osobností.

Oblíbený pedagog podle nich působí dojmem, že by dokázal nejen vysvětlit princip demokracie, práva a globalizace, ale zároveň přenést celou třídu o patro výš či níž, kdyby na to přišlo. Občanská výchova se s ním mění v dobrodružství a ruština v takřka komediální představení, v němž vystupují matrjošky, Máša s medvědem i azbuka. Miroslav Holub podle svých studentů a studentek šíří kolem sebe srdečnou atmosféru a má neuvěřitelný talent proměnit i tu nejsušší látku v zážitek. Pro své studenty je typ učitele, na kterého se vzpomíná ještě dlouho po posledním zvonění.

„Není pravda, že učitelství vysiluje, naopak, já se výukou cítím nabitý.“ Miroslav Holub

Do letošního ročníku soutěže Zlatý Ámos nominovali žáci a žákyně z celé republiky sedmdesát osm pedagogů, o patnáct víc než loni. Miroslav Holub postoupil mezi šestici finalistů a škola za přispění Krajského úřadu Moravskoslezského kraje vypravila na jeho podporu do Prahy autobus. Pro jeho domovskou školu znamenal postup do finále velkou radost a také potvrzení, že kvalitní pedagogická práce, lidský přístup a silný vztah mezi učitelem a žáky mají skutečný význam. Ve finále ho tak na místě podporovalo šedesát dva žáků a žákyň a devět pedagogů.

„Na učení mě baví práce s žáky. Každý žák je jiný, každá hodina je jiná, je to neskutečně nabíjející. Není pravda, že učitelství vysiluje, naopak, já se výukou cítím nabitý. Mým největším pedagogickým úspěchem je to, že mě žáci nominovali do soutěže Zlatý Ámos. V obecném měřítku je mým největším úspěchem spokojený žák,“ uvedl absolvent kateder slavistiky a sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP. 

Slavnostní vyhlášení výsledků ankety Zlatý Ámos se uskutečnilo na konci března. Korunovace nového Zlatého Ámose, jímž se stala třídní učitelka ze Základní školy Na Podhoří Adéla Langerová, se pak konala u příležitosti oslav Dne učitelů během galavečera ankety a Kantorského bálu v prostorách hotelu Ambassador – Zlatá Husa na Václavském náměstí v Praze. Finalisty ankety přijal na Pražském hradě také prezident republiky Petr Pavel s manželkou Evou.

Anketu o nejoblíbenějšího učitele České republiky Zlatý Ámos vyhlašuje Klub Domino – Dětská tisková agentura. Jejím cílem je popularizovat pedagogy, kteří podle samotných dětí významně přispívají k pozitivnímu klimatu ve školách. Kandidáty mohou navrhovat pouze žáci základních a středních škol a členové dětských zájmových sdružení.

Cyrilometodějskou teologickou fakultu UP by měl i v následujících čtyřech letech vést současný děkan Vít Hušek. V tajném hlasování o tom rozhodli členky a členové Akademického senátu CMTF UP. K volbě se ještě musí vyjádřit Dikasterium pro kulturu a vzdělávání, s jeho souhlasem pak může být návrh na jmenování předložen rektorovi UP.

Vít Hušek, který stojí v čele fakulty od roku 2022, byl ve volbě pro funkční období 2026–2030 jediným kandidátem. Pro zvolení potřebnou nadpoloviční většinu hlasů získal v prvním kole tajného hlasování, když pro něj hlasovalo všech jedenáct přítomných senátorů a senátorek.

„Chci navázat na to, co se v posledních letech podařilo, a reagovat na výzvy, které přicházejí. Konkrétně to znamená především pečovat o personální zajištění výuky a výzkumu v horizontu příštích deseti či dvaceti let, dále zavést srozumitelný a předvídatelný systém odměňování a také podporovat otevřenou komunikaci uvnitř fakulty,“ přiblížil Vít Hušek své priority.

Do druhého čtyřletého funkčního období v pozici děkana by měl vstoupit 14. září 2026. K jeho zvolení se však ještě musí vyjádřit vatikánské Dikasterium pro kulturu a vzdělávání, o schválení zvoleného kandidáta fakulta požádá prostřednictvím svého velkého kancléře, olomouckého arcibiskupa Josefa Nuzíka, jenž je garantem fakulty z církevního hlediska. Teprve se souhlasem dikasteria bude návrh na jmenování Víta Huška děkanem fakulty předložen rektorovi UP.

Vít Hušek (* 1971) se na vedení fakulty podílí dlouhodobě, před svým zvolením děkanem v roce 2022 byl proděkanem pro vědu a výzkum. Je absolventem CMTF UP a Filozofické fakulty UP, v roce 2017 byl jmenován docentem teologie. Zabývá se raně křesťanskou literaturou a dějinami křesťanského myšlení, působí na katedře filozofie a patrologie a vede Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty. Je mimo jiné členem Vědeckých rad Katolické teologické fakulty a Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy či jedné z oborových rad na Husitské teologické fakultě UK a v roce 2023 se stal prvním předsedou Asociace děkanů teologických fakult.

Cyrilometodějskou teologickou fakultu UP by měl i v následujících čtyřech letech vést současný děkan Vít Hušek. V tajném hlasování o tom rozhodli členky a členové Akademického senátu CMTF UP. K volbě se ještě musí vyjádřit Dikasterium pro kulturu a vzdělávání, s jeho souhlasem pak může být návrh na jmenování předložen rektorovi UP.

Vít Hušek, který stojí v čele fakulty od roku 2022, byl ve volbě pro funkční období 2026–2030 jediným kandidátem. Pro zvolení potřebnou nadpoloviční většinu hlasů získal v prvním kole tajného hlasování, když pro něj hlasovalo všech jedenáct přítomných senátorů a senátorek.

„Chci navázat na to, co se v posledních letech podařilo, a reagovat na výzvy, které přicházejí. Konkrétně to znamená především pečovat o personální zajištění výuky a výzkumu v horizontu příštích deseti či dvaceti let, dále zavést srozumitelný a předvídatelný systém odměňování a také podporovat otevřenou komunikaci uvnitř fakulty,“ přiblížil Vít Hušek své priority.

Do druhého čtyřletého funkčního období v pozici děkana by měl vstoupit 14. září 2026. K jeho zvolení se však ještě musí vyjádřit vatikánské Dikasterium pro kulturu a vzdělávání, o schválení zvoleného kandidáta fakulta požádá prostřednictvím svého velkého kancléře, olomouckého arcibiskupa Josefa Nuzíka, jenž je garantem fakulty z církevního hlediska. Teprve se souhlasem dikasteria bude návrh na jmenování Víta Huška děkanem fakulty předložen rektorovi UP.

Vít Hušek (* 1971) se na vedení fakulty podílí dlouhodobě, před svým zvolením děkanem v roce 2022 byl proděkanem pro vědu a výzkum. Je absolventem CMTF UP a Filozofické fakulty UP, v roce 2017 byl jmenován docentem teologie. Zabývá se raně křesťanskou literaturou a dějinami křesťanského myšlení, působí na katedře filozofie a patrologie a vede Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty. Je mimo jiné členem Vědeckých rad Katolické teologické fakulty a Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy či jedné z oborových rad na Husitské teologické fakultě UK a v roce 2023 se stal prvním předsedou Asociace děkanů teologických fakult.

Vylepšit monitorování populace komárů v Litovelském Pomoraví a zavést integrovaný systém prevence komářích kalamit plánují do konce příštího roku vědci z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty v rámci projektu MOSPREMA 2.0. Odborníci systém doplní o pokročilé datové analýzy i digitální modelování krajiny, k regulaci populace komárů využijí moderní technologie včetně dronů. Projekt počítá i s aplikací biologických přípravků pomocí zařízení zavěšeného pod vrtulníkem. Obce tak budou moci na hrozící komáří kalamity reagovat rychleji a velmi cíleně, a to s minimálním dopadem na okolní přírodu.

Hlavním nositelem projektu a příjemcem dotace je svazek obcí DSO Region Moravská cesta, kterému univerzita dodává technologické know-how a pomáhá s realizací. Projekt staví na rozsáhlém monitorovacím systému, který v oblasti Litovelského Pomoraví vznikl v uplynulých letech. Zahrnuje síť čidel, detailní mapování i specializovaný informační systém umožňující sledovat vývoj vodních ploch a líhnišť komárů. Samosprávy díky čidlům získávají na dálku údaje, podle nichž se rozhodují, zda je v tůních nutné aplikovat postřik cíleně hubící komáří larvy, aby populace tohoto obtížného hmyzu nepřerostla únosnou mez.

Drony i vrtulník v boji s komáry

Povodně v letech 2023 a 2024 ale v Litovelském Pomoraví a jeho okolí zásadně proměnily charakter krajiny. Odborníci proto území s rozsáhlými lužními lesy znovu zmapovali pomocí laserového skenování. Získané údaje poslouží k aktualizaci digitálního modelu terénu a přesnějšímu vyhodnocení rizikových lokalit. Systém bude zároveň rozšířen o deset nových senzorů. „Zásadní inovací projektu je nasazení moderních technologií při aplikaci biologického larvicidu, který působí výhradně na larvy komárů a je neškodný pro jiný hmyz, ryby i obojživelníky. Vedle stávajícího bezpilotního prostředku bude pořízen další specializovaný dron a také letecký závěsný dávkovací systém pro vrtulník. Ten umožní cílené ošetření obtížně přístupných líhnišť i při rozsáhlých povodních. Zásahy budou probíhat podle předem připravených letových a dávkovacích plánů vycházejících z aktuálních geodat,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Součástí projektu je také instalace speciálních CO₂ pastí pro monitoring dospělých komárů. V době zvýšeného výskytu tyto pasti umožní nejen snížení lokální hustoty jejich populace, ale také detailní sledování vývoje kalamitních stavů. Vybraná zařízení budou vybavena senzory pro automatizované sčítání jedinců, což přinese data pro určení efektivity aplikací a rychlosti nástupu kalamity. Získaná data navíc umožní včasný monitoring a účinnou prevenci před šířením nových invazních druhů komárů na území CHKO.

„Letecký závěsný dávkovací systém pro vrtulník umožní cílené ošetření obtížně přístupných líhnišť i při rozsáhlých povodních. Zásahy budou probíhat podle předem připravených letových a dávkovacích plánů vycházejících z aktuálních geodat.“ Jan Brus

Přírodovědecká fakulta UP se v projektu zaměřuje zejména na práci s digitálním modelem krajiny, návrhem scénářů zásahů a rozvoj integrovaného informačního systému. Výsledkem má být metodický rámec, který obcím umožní rychle a efektivně reagovat na povodňové situace a omezit dopady komářích kalamit na kvalitu života obyvatel.

Začátek jara bývá v Litovelském Pomoraví každoročně ve znamení vysoké aktivity komárů. Tato chráněná krajinná oblast se totiž rozkládá podél řeky Moravy a místní početné vodní a mokřadní ekosystémy jsou pro líhnutí komárů ideálním místem. Pokud příroda připraví pro vývoj jejich larev vhodné podmínky, obyvatele měst a obcí v okolí lužního lesa po dlouhé týdny sužuje komáří kalamita. Riziko přemnožení komárů je podle odborníků v posledních letech čím dál složitější předpovídat.

Cílem je regulace, ne plošné hubení

„Cílem projektu není plošné hubení komárů v lužní krajině, ale regulace jejich populační hustoty na přijatelnou úroveň především v zastavěných a rekreačních oblastech. Veškeré zásahy budou realizovány ekologicky šetrným způsobem s důrazem na ochranu biodiverzity a dlouhodobou udržitelnost,“ doplnil Jan Brus. Projekt MOSPREMA 2.0 tak představuje další krok k modernímu, datově řízenému a koordinovanému přístupu ke zvládání dopadů klimatických extrémů v jedinečném prostředí Litovelského Pomoraví.

Vylepšit monitorování populace komárů v Litovelském Pomoraví a zavést integrovaný systém prevence komářích kalamit plánují do konce příštího roku vědci z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty v rámci projektu MOSPREMA 2.0. Odborníci systém doplní o pokročilé datové analýzy i digitální modelování krajiny, k regulaci populace komárů využijí moderní technologie včetně dronů. Projekt počítá i s aplikací biologických přípravků pomocí zařízení zavěšeného pod vrtulníkem. Obce tak budou moci na hrozící komáří kalamity reagovat rychleji a velmi cíleně, a to s minimálním dopadem na okolní přírodu.

Hlavním nositelem projektu a příjemcem dotace je svazek obcí DSO Region Moravská cesta, kterému univerzita dodává technologické know-how a pomáhá s realizací. Projekt staví na rozsáhlém monitorovacím systému, který v oblasti Litovelského Pomoraví vznikl v uplynulých letech. Zahrnuje síť čidel, detailní mapování i specializovaný informační systém umožňující sledovat vývoj vodních ploch a líhnišť komárů. Samosprávy díky čidlům získávají na dálku údaje, podle nichž se rozhodují, zda je v tůních nutné aplikovat postřik cíleně hubící komáří larvy, aby populace tohoto obtížného hmyzu nepřerostla únosnou mez.

Drony i vrtulník v boji s komáry

Povodně v letech 2023 a 2024 ale v Litovelském Pomoraví a jeho okolí zásadně proměnily charakter krajiny. Odborníci proto území s rozsáhlými lužními lesy znovu zmapovali pomocí laserového skenování. Získané údaje poslouží k aktualizaci digitálního modelu terénu a přesnějšímu vyhodnocení rizikových lokalit. Systém bude zároveň rozšířen o deset nových senzorů. „Zásadní inovací projektu je nasazení moderních technologií při aplikaci biologického larvicidu, který působí výhradně na larvy komárů a je neškodný pro jiný hmyz, ryby i obojživelníky. Vedle stávajícího bezpilotního prostředku bude pořízen další specializovaný dron a také letecký závěsný dávkovací systém pro vrtulník. Ten umožní cílené ošetření obtížně přístupných líhnišť i při rozsáhlých povodních. Zásahy budou probíhat podle předem připravených letových a dávkovacích plánů vycházejících z aktuálních geodat,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Součástí projektu je také instalace speciálních CO₂ pastí pro monitoring dospělých komárů. V době zvýšeného výskytu tyto pasti umožní nejen snížení lokální hustoty jejich populace, ale také detailní sledování vývoje kalamitních stavů. Vybraná zařízení budou vybavena senzory pro automatizované sčítání jedinců, což přinese data pro určení efektivity aplikací a rychlosti nástupu kalamity. Získaná data navíc umožní včasný monitoring a účinnou prevenci před šířením nových invazních druhů komárů na území CHKO.

„Letecký závěsný dávkovací systém pro vrtulník umožní cílené ošetření obtížně přístupných líhnišť i při rozsáhlých povodních. Zásahy budou probíhat podle předem připravených letových a dávkovacích plánů vycházejících z aktuálních geodat.“ Jan Brus

Přírodovědecká fakulta UP se v projektu zaměřuje zejména na práci s digitálním modelem krajiny, návrhem scénářů zásahů a rozvoj integrovaného informačního systému. Výsledkem má být metodický rámec, který obcím umožní rychle a efektivně reagovat na povodňové situace a omezit dopady komářích kalamit na kvalitu života obyvatel.

Začátek jara bývá v Litovelském Pomoraví každoročně ve znamení vysoké aktivity komárů. Tato chráněná krajinná oblast se totiž rozkládá podél řeky Moravy a místní početné vodní a mokřadní ekosystémy jsou pro líhnutí komárů ideálním místem. Pokud příroda připraví pro vývoj jejich larev vhodné podmínky, obyvatele měst a obcí v okolí lužního lesa po dlouhé týdny sužuje komáří kalamita. Riziko přemnožení komárů je podle odborníků v posledních letech čím dál složitější předpovídat.

Cílem je regulace, ne plošné hubení

„Cílem projektu není plošné hubení komárů v lužní krajině, ale regulace jejich populační hustoty na přijatelnou úroveň především v zastavěných a rekreačních oblastech. Veškeré zásahy budou realizovány ekologicky šetrným způsobem s důrazem na ochranu biodiverzity a dlouhodobou udržitelnost,“ doplnil Jan Brus. Projekt MOSPREMA 2.0 tak představuje další krok k modernímu, datově řízenému a koordinovanému přístupu ke zvládání dopadů klimatických extrémů v jedinečném prostředí Litovelského Pomoraví.

Tělocvična Hynaisova se opět po roce stala dějištěm Přeboru UP ve šplhu na laně. Dvaadvacátého ročníku tradiční sportovní akce se zúčastnilo na 160 studentek a studentů zejména z pořádající fakulty, síly ale poměřila i děvčata z Oddílu gymnastiky SK UP. V obou soutěžích mužů bral první místo Martin Mlčoch, v ženských kategoriích se z vítězství radovala Tereza Kappelová a Adéla Kučerová.

V hlavních závodech museli účastníci zdolat na laně výšku 4,5 metru, přičemž ženy šplhaly ze stoje a s přírazem, muži ze sedu a bez přírazu. Zapojilo se 63 žen a 91 mužů, přičemž nejrychlejší Tereza Kappelová z FTK dohmátla na značku za 5,37 sekundy, Martin Mlčoch v čase 3,13 sekundy. Hlavní soutěže byly doménou zejména studujících prvních ročníků FTK, na úspěšné prváky kromě medailí či diplomů čekala také Cena děkana v podobě šeku na jednorázové sportovní stipendium.

video_sem

Další tradiční sportovní akce, Přebor UP v atletice, se uskuteční 6. května na olomouckém atletickém stadionu. Více zde.

V Open kategoriích byla účast jako obvykle výrazně nižší, pouze 6 žen a 8 mužů, nešlo však jen o studenty z Neředína – zastoupena byla i přírodovědecká či lékařská fakulta a také „nižší“ olomoucké školy. Ženy i muži v této části přeboru šplhali ze sedu a bez přírazu, ženy opět do výšky 4,5 metru, muži až do 8 metrů. Vítězná školačka a gymnastka Adéla Kučerová lano zvládla v čase 7,74 sekundy, o setinku méně stačilo Martinu Mlčochovi k vyšplhání pod strop tělocvičny.

„Podané výkony byly na výborné úrovni, což určitě podpořila i skvělá atmosféra, kterou převážně studenti prvních ročníků naší fakulty vytvořili. Jinak průběh závodů byl hladký, bez komplikací, jen nás mrzí v kategorii Open žen velmi nízká účast našich studentek. Startovní pole v této disciplíně tvořily převážně závodnice z jiných škol,“ shrnula ředitelka přeboru Martina Poláková z pořádající katedry sportu FTK UP.

Vítězky a vítězové Přeboru UP ve šplhu na laně 2026:

4,5 m ženy:

1. Tereza Kappelová, FTK – 5,37 s

2. Anna Stejskalová, FTK – 5,74 s

3. Michaela Bajcarová, FTK – 5,92 s

4,5 m muži:

1. Martin Mlčoch, FTK – 3,13 s

2. Matěj Hanák, FTK – 3,66 s

3. Vilém Zatloukal, FTK – 4,00 s

4,5 m Open ženy:

1. Adéla Kučerová, ZŠ Demlova – 7,74 s

2. Anežka Poláková, Slovanské gymnázium Olomouc – 8,25 s

3. Kateřina Matoušková, FTK – 10,42 s

8 m Open muži:

1. Martin Mlčoch, FTK – 7,73 s

2. Aleš Březina, FTK – 8,25 s

3. Filip Adámek, FTK – 8,72 s

Tělocvična Hynaisova se opět po roce stala dějištěm Přeboru UP ve šplhu na laně. Dvaadvacátého ročníku tradiční sportovní akce se zúčastnilo na 160 studentek a studentů zejména z pořádající fakulty, síly ale poměřila i děvčata z Oddílu gymnastiky SK UP. V obou soutěžích mužů bral první místo Martin Mlčoch, v ženských kategoriích se z vítězství radovala Tereza Kappelová a Adéla Kučerová.

V hlavních závodech museli účastníci zdolat na laně výšku 4,5 metru, přičemž ženy šplhaly ze stoje a s přírazem, muži ze sedu a bez přírazu. Zapojilo se 63 žen a 91 mužů, přičemž nejrychlejší Tereza Kappelová z FTK dohmátla na značku za 5,37 sekundy, Martin Mlčoch v čase 3,13 sekundy. Hlavní soutěže byly doménou zejména studujících prvních ročníků FTK, na úspěšné prváky kromě medailí či diplomů čekala také Cena děkana v podobě šeku na jednorázové sportovní stipendium.

video_sem

Další tradiční sportovní akce, Přebor UP v atletice, se uskuteční 6. května na olomouckém atletickém stadionu. Více zde.

V Open kategoriích byla účast jako obvykle výrazně nižší, pouze 6 žen a 8 mužů, nešlo však jen o studenty z Neředína – zastoupena byla i přírodovědecká či lékařská fakulta a také „nižší“ olomoucké školy. Ženy i muži v této části přeboru šplhali ze sedu a bez přírazu, ženy opět do výšky 4,5 metru, muži až do 8 metrů. Vítězná školačka a gymnastka Adéla Kučerová lano zvládla v čase 7,74 sekundy, o setinku méně stačilo Martinu Mlčochovi k vyšplhání pod strop tělocvičny.

„Podané výkony byly na výborné úrovni, což určitě podpořila i skvělá atmosféra, kterou převážně studenti prvních ročníků naší fakulty vytvořili. Jinak průběh závodů byl hladký, bez komplikací, jen nás mrzí v kategorii Open žen velmi nízká účast našich studentek. Startovní pole v této disciplíně tvořily převážně závodnice z jiných škol,“ shrnula ředitelka přeboru Martina Poláková z pořádající katedry sportu FTK UP.

Vítězky a vítězové Přeboru UP ve šplhu na laně 2026:

4,5 m ženy:

1. Tereza Kappelová, FTK – 5,37 s

2. Anna Stejskalová, FTK – 5,74 s

3. Michaela Bajcarová, FTK – 5,92 s

4,5 m muži:

1. Martin Mlčoch, FTK – 3,13 s

2. Matěj Hanák, FTK – 3,66 s

3. Vilém Zatloukal, FTK – 4,00 s

4,5 m Open ženy:

1. Adéla Kučerová, ZŠ Demlova – 7,74 s

2. Anežka Poláková, Slovanské gymnázium Olomouc – 8,25 s

3. Kateřina Matoušková, FTK – 10,42 s

8 m Open muži:

1. Martin Mlčoch, FTK – 7,73 s

2. Aleš Březina, FTK – 8,25 s

3. Filip Adámek, FTK – 8,72 s

Two American academics are enriching the curriculum at Palacký University this year. Thanks to the prestigious Fulbright Program, political scientist Keith E. Lee from Valdosta State University and financial education specialist Lucy M. Delgadillo from Utah State University are teaching here during the summer semester.

Keith E. Lee teaches at the Department of Politics and European Studies at the UP Faculty of Arts, where he works with students in the field of political science. At the UP Faculty of Education, Lucy M. Delgadillo, who has long focused on financial literacy and education, is sharing her expertise.

The involvement of foreign experts through the Fulbright Program strengthens not only the quality of teaching and research but also the international dimension of the academic environment. The programme, which is jointly funded by the governments of the Czech Republic and the United States, enables Czech institutions to host leading educators and researchers from the U.S.

“In my seminar, students critically examine how American political institutions—from Congress and the presidency to the judicial system—influence the formation of public policy. How they cope with various constraints, and how they exercise power in a complex political environment,” said Keith E. Lee, an American political scientist and university professor who has been teaching at Valdosta State University in Georgia since 2020. At UP, he also teaches courses focused on working with data in the social sciences. In these courses, he introduces students to both the basics of data analysis and more advanced visualisation techniques. He emphasises not only the processing of data itself, but also the ability to clearly and effectively communicate the results of analyses to a broader audience, particularly users from both the public and private sectors.

"Czech students are not afraid to ask thoughtful questions; my colleagues are very open-minded and intellectually stimulating.” Keith E. Lee

“Working with Czech students and academics is very inspiring for me. The students are thoughtful, well-prepared, and unafraid to ask thoughtful questions that lead to genuine debate. My colleagues at Palacký University are very open-minded and intellectually stimulating. All of this contributes to an excellent environment for teaching and academic teamwork,” he added. He has been collaborating with Palacký University for several years. He last visited the Czech Republic in May 2024 as part of the Maymester program, when he accompanied American students from Valdosta State University during their academic stay in Olomouc. As part of the programme of the same name, students from his home institution will be coming to UP again this May.

Keith E. Lee is well acquainted with the local academic environment. He is even studying Czech, which demonstrates his interest in the local academic and cultural environment and strengthens his qualifications for international educational collaboration. He will deliver a public lecture titled Congress at the Crossroads: War Powers and the Crisis of Congressional Authority in the Václav Havel Lecture Hall. It will take place on April 27 at 5 p.m.

Lucy M. Delgadillo has already lectured as part of the “Afternoon with Science” series during her stay at the UP Faculty of Education. Her research interests include financial coaching, counselling, and education with a focus on behavioural finance, the affective and cognitive outcomes of financial literacy initiatives, and housing finance. Students can meet her primarily in the Financial Literacy course.

When speaking with students who want to pursue a teaching career, she always emphasises the fundamental professional requirements. “Love your students. Sincerely. That is the foundation of everything. Learning is only possible when students feel seen, respected, and cared for. Focus on the learning process, not just the results. Real education happens through questions, mistakes, growth, and small breakthroughs. If you focus on how students learn—and not just what they produce—you will have a lasting impact. And above all, be patient—with your students and with yourself. Learning is a journey for both the teacher and the student,” she said.

“Real education happens through questions, mistakes, growth, and small breakthroughs.” Lucy M. Delgadillo

During her visit to the Faculty of Education at UP, she is also participating in research. Together with Alena Opletalová from the Institute of Pedagogy at the UP Faculty of Education, she is preparing an article for publication titled What Utah Can Learn from the Czech Republic: Opportunities to Improve Financial Literacy Among High School Students. This study aims to compare mandatory financial literacy courses for secondary school students in Utah and the Czech Republic. By examining structural and curricular features, as well as differences in teacher preparation and competency requirements, this research study seeks to offer insights into best teaching practices and recommend strategies for improving financial literacy in both countries.

In the future, both researchers hope to present their findings at at least one national or international conference. “Dr. Opletalová and I have excellent academic synergy. I hope this first collaboration of ours will lead to further ones,” concluded Lucy M. Delgadillo.

Dr. Keith E. Lee is an American political scientist and university professor who has been teaching at Valdosta State University in Georgia (USA) since 2020, where he specialises in research and teaching on the U.S. Congress, Southern U.S. politics, and public administration. He earned a bachelor’s degree in political science (2010) and a master’s degree in public administration (2011) from Valdosta State University. He completed his doctoral studies in political science in 2017 at the University of Florida. His research focuses on American politics and public policy; his studies have been published in numerous academic journals and presented at international conferences. He is the co-author of a public policy textbook and actively participates in the professional life of the political science community, and holds a leadership position in the Georgia Political Science Association. In addition to his academic work, he collaborates with local governments and non-profit organisations as a data analyst, supporting decision-making based on empirical data.

Lucy Delgadillo is a faculty member at the College of Applied Sciences, Technology, and Education at Utah State University, where she teaches and conducts research in family finance, communication, and financial literacy. She earned her Ph.D. in Family Life (Consumer Sciences – Housing) from the same university in 1999, where she had previously earned a master’s degree in political science with a focus on political communication. Her education also includes two bachelor’s degrees in communication, sociology, and media studies from the University of Costa Rica and Murray State University in Kentucky. She is the author of more than 100 publications. In addition to research, she is passionate about working with future teachers, with whom she collaborates on developing financial literacy among students across various educational disciplines. In collaboration with Alena Opletalová, she compares financial education in the Czech Republic and Utah. She develops recommendations for improvement for both states.

 

Dva američtí akademici letos obohacují výuku na Univerzitě Palackého. Díky prestižnímu Fulbrightovu programu zde v letním semestru působí politolog Keith E. Lee z Valdosta State University a odbornice na finanční vzdělávání Lucy M. Delgadillo z Utah State University.

Keith E. Lee vyučuje na katedře politologie a evropských studií Filozofické fakulty UP, kde se věnuje studentům a studentkám v oblasti politologie. Na Pedagogické fakultě UP pak předává své zkušenosti Lucy M. Delgadillo, která se dlouhodobě zaměřuje na finanční gramotnost a vzdělávání.

Zapojení zahraničních odborníků prostřednictvím Fulbrightova programu posiluje nejen kvalitu výuky a výzkumu, ale i mezinárodní rozměr akademického prostředí. Program, který je společně financován vládami České republiky a Spojených států amerických, umožňuje českým institucím hostit špičkové pedagogy a vědce z USA.

„Studenti v mém semináři kriticky zkoumají, jak americké politické instituce, od Kongresu a prezidentského úřadu až po soudní systém, ovlivňují tvorbu veřejných politik. Jak se vyrovnávají s různými omezeními, a jak uplatňují moc v komplexním politickém prostředí,“ řekl Keith E. Lee, americký politolog a vysokoškolský pedagog působící od roku 2020 na Valdosta State University ve státě Georgia. Na UP vyučuje rovněž v kurzech zaměřených na práci s daty ve společenských vědách. Studenty v nich seznamuje jak se základy datové analýzy, tak s pokročilejšími postupy vizualizace. Důraz klade nejen na samotné zpracování dat, ale i na schopnost srozumitelně a efektivně komunikovat výsledky analýz širšímu publiku, zejména uživatelům z veřejného i soukromého sektoru.

„Čeští studenti a studentky se nebojí klást promyšlené otázky, kolegové a kolegyně jsou velmi otevření a intelektuálně podnětní.“ Keith E. Lee

„Práce s českými studenty a akademiky je pro mě velmi inspirativní. Studenti jsou přemýšliví, dobře připravení a nebojí se klást promyšlené otázky, které vedou k opravdové debatě. Kolegové a kolegyně na Univerzitě Palackého jsou velmi otevření a intelektuálně podnětní. To vše přispívá k výbornému prostředí pro výuku i akademickou týmovou práci,“ doplnil. S Univerzitou Palackého spolupracuje už několik let. Naposledy Českou republiku navštívil v květnu 2024 v rámci programu Maymester, kdy doprovázel americké studenty Valdosta State University během jejich akademického pobytu v Olomouci. V rámci stejnojmenného programu přijedou z jeho domovské školy studenti na UP i letos v květnu. Keith E. Lee je dobře obeznámen s místním akademickým prostředím. Dokonce studuje češtinu, což dokládá jeho zájem o zdejší akademické i kulturní prostředí a posiluje jeho předpoklady pro mezinárodní pedagogickou spolupráci.

Lucy M. Delgadillo v rámci svého pobytu na PdF UP už přednášela v cyklu Odpoledne s vědou. Do svých výzkumných zájmů zahrnuje finanční koučink, poradenství a vzdělávání se zaměřením na behaviorální finance, afektivní a kognitivní výsledky programů finanční gramotnosti a financování bydlení. Studenti a studentky se s ní mohou potkat především v rámci předmětu Finanční gramotnost.

Když mluví se studenty, kteří se chtějí věnovat učitelské profesi, vždy zdůrazňuje základní profesní požadavky. „Mějte rádi své žáky. Upřímně. To je základ všeho. Učení je možné pouze tehdy, když se studenti cítí viděni, respektováni a je o ně postaráno. Zaměřte se na proces učení nejen na výsledky. Skutečné vzdělávání se děje skrze otázky, chyby, růst a malé průlomy. Pokud se při výuce zaměříte i na to, jak se studenti učí, a nejen na to, co produkují, budete mít trvalý dopad. A především, buďte trpělíví – se svými studenty i sami se sebou. Učení je cesta jak pro učitele, tak pro studenta,“ řekla.

„Skutečné vzdělávání se děje skrze otázky, chyby, růst a malé průlomy.“ Lucy M. Delgadillo

Během své návštěvy na Pedagogické fakultě UP se zapojuje také do výzkumu. S Alenou Opletalovou z Ústavu pedagogiky PdF UP připravují k publikaci článek s názvem Co se může Utah naučit od České republiky: Příležitosti ke zlepšení finanční gramotnosti studentů středních škol. Cílem této studie je porovnat povinné kurzy finanční gramotnosti pro studenty středních škol v Utahu a v České republice. Prostřednictvím zkoumání strukturálních a kurikulárních rysů a rozdílů v přípravě učitelů a požadavcích na jejich kompetence se tato výzkumná studie snaží nabídnout vhled do osvědčených výukových postupů a doporučit strategie pro zlepšení finanční gramotnosti v obou zemích.

V budoucnu chtějí obě odbornice svůj výzkum prezentovat na alespoň jedné národní či mezinárodní konferenci. „S paní doktorkou Opletalovou máme velmi dobrou akademickou synergii. Doufám, že tato naše první spolupráce povede k dalším,“ uzavřela Lucy M. Delgadillo.

Dr. Keith E. Lee je americký politolog a vysokoškolský pedagog působící od roku 2020 na Valdosta State University ve státě Georgia (USA), kde se specializuje na výzkum a výuku amerického Kongresu, politiky amerického Jihu a veřejné správy. Na univerzitě ve Valdostě získal bakalářský titul v oboru politologie (2010) a magisterský titul ve veřejné správě (2011). Doktorské studium politologie dokončil v roce 2017 na University of Florida. Ve své vědecké práci se zaměřuje na americkou politiku a veřejnou politiku, přičemž jeho studie byly publikovány v řadě odborných časopisů a prezentovány na mezinárodních konferencích. Je spoluautorem učebnice veřejné politiky a aktivně se podílí na odborném životě politologické komunity, mimo jiné je také ve vedoucí funkci v Georgia Political Science Association. Vedle akademické činnosti spolupracuje také s místními samosprávami a neziskovými organizacemi jako datový analytik, kde podporuje rozhodování založené na empirických datech.

Lucy Delgadillo působí na Fakultě aplikovaných věd, technologií a vzdělávání Utah State University, kde se věnuje výuce a výzkumu v oblasti rodinných financí, komunikace a finanční gramotnosti. Doktorské studium v oboru Family Life (Consumer Sciences – Housing) absolvovala na téže univerzitě v roce 1999, kde dříve získala magisterský titul v politologii se zaměřením na politickou komunikaci. Její vzdělání zahrnuje mimo jiné i dva bakalářské tituly, a to v oblasti komunikace, sociologie a mediálních studií z University of Costa Rica a Murray State University v Kentucky. Je autorkou více než 100 publikací. Vedle výzkumu je její vášní i práce s budoucími učiteli, se kterými pracuje na tom, jak finanční gramotnost rozvíjet u studentů v různých vzdělávacích oborech. Ve spolupráci s Alenou Opletalovu pak srovnávají finanční vzdělávání v ČR a v Utahu a pro oba státy vytváření doporučení na zlepšení.

 

Dva američtí akademici letos obohacují výuku na Univerzitě Palackého. Díky prestižnímu Fulbrightovu programu zde v letním semestru působí politolog Keith E. Lee z Valdosta State University a odbornice na finanční vzdělávání Lucy M. Delgadillo z Utah State University.

Keith E. Lee vyučuje na katedře politologie a evropských studií Filozofické fakulty UP, kde se věnuje studentům a studentkám v oblasti politologie. Na Pedagogické fakultě UP pak předává své zkušenosti Lucy M. Delgadillo, která se dlouhodobě zaměřuje na finanční gramotnost a vzdělávání.

Zapojení zahraničních odborníků prostřednictvím Fulbrightova programu posiluje nejen kvalitu výuky a výzkumu, ale i mezinárodní rozměr akademického prostředí. Program, který je společně financován vládami České republiky a Spojených států amerických, umožňuje českým institucím hostit špičkové pedagogy a vědce z USA.

„Studenti v mém semináři kriticky zkoumají, jak americké politické instituce, od Kongresu a prezidentského úřadu až po soudní systém, ovlivňují tvorbu veřejných politik. Jak se vyrovnávají s různými omezeními, a jak uplatňují moc v komplexním politickém prostředí,“ řekl Keith E. Lee, americký politolog a vysokoškolský pedagog působící od roku 2020 na Valdosta State University ve státě Georgia. Na UP vyučuje rovněž v kurzech zaměřených na práci s daty ve společenských vědách. Studenty v nich seznamuje jak se základy datové analýzy, tak s pokročilejšími postupy vizualizace. Důraz klade nejen na samotné zpracování dat, ale i na schopnost srozumitelně a efektivně komunikovat výsledky analýz širšímu publiku, zejména uživatelům z veřejného i soukromého sektoru.

„Čeští studenti a studentky se nebojí klást promyšlené otázky, kolegové a kolegyně jsou velmi otevření a intelektuálně podnětní.“ Keith E. Lee

„Práce s českými studenty a akademiky je pro mě velmi inspirativní. Studenti jsou přemýšliví, dobře připravení a nebojí se klást promyšlené otázky, které vedou k opravdové debatě. Kolegové a kolegyně na Univerzitě Palackého jsou velmi otevření a intelektuálně podnětní. To vše přispívá k výbornému prostředí pro výuku i akademickou týmovou práci,“ doplnil. S Univerzitou Palackého spolupracuje už několik let. Naposledy Českou republiku navštívil v květnu 2024 v rámci programu Maymester, kdy doprovázel americké studenty Valdosta State University během jejich akademického pobytu v Olomouci. V rámci stejnojmenného programu přijedou z jeho domovské školy studenti na UP i letos v květnu. Keith E. Lee je dobře obeznámen s místním akademickým prostředím. Dokonce studuje češtinu, což dokládá jeho zájem o zdejší akademické i kulturní prostředí a posiluje jeho předpoklady pro mezinárodní pedagogickou spolupráci.

Lucy M. Delgadillo v rámci svého pobytu na PdF UP už přednášela v cyklu Odpoledne s vědou. Do svých výzkumných zájmů zahrnuje finanční koučink, poradenství a vzdělávání se zaměřením na behaviorální finance, afektivní a kognitivní výsledky programů finanční gramotnosti a financování bydlení. Studenti a studentky se s ní mohou potkat především v rámci předmětu Finanční gramotnost.

Když mluví se studenty, kteří se chtějí věnovat učitelské profesi, vždy zdůrazňuje základní profesní požadavky. „Mějte rádi své žáky. Upřímně. To je základ všeho. Učení je možné pouze tehdy, když se studenti cítí viděni, respektováni a je o ně postaráno. Zaměřte se na proces učení nejen na výsledky. Skutečné vzdělávání se děje skrze otázky, chyby, růst a malé průlomy. Pokud se při výuce zaměříte i na to, jak se studenti učí, a nejen na to, co produkují, budete mít trvalý dopad. A především, buďte trpělíví – se svými studenty i sami se sebou. Učení je cesta jak pro učitele, tak pro studenta,“ řekla.

„Skutečné vzdělávání se děje skrze otázky, chyby, růst a malé průlomy.“ Lucy M. Delgadillo

Během své návštěvy na Pedagogické fakultě UP se zapojuje také do výzkumu. S Alenou Opletalovou z Ústavu pedagogiky PdF UP připravují k publikaci článek s názvem Co se může Utah naučit od České republiky: Příležitosti ke zlepšení finanční gramotnosti studentů středních škol. Cílem této studie je porovnat povinné kurzy finanční gramotnosti pro studenty středních škol v Utahu a v České republice. Prostřednictvím zkoumání strukturálních a kurikulárních rysů a rozdílů v přípravě učitelů a požadavcích na jejich kompetence se tato výzkumná studie snaží nabídnout vhled do osvědčených výukových postupů a doporučit strategie pro zlepšení finanční gramotnosti v obou zemích.

V budoucnu chtějí obě odbornice svůj výzkum prezentovat na alespoň jedné národní či mezinárodní konferenci. „S paní doktorkou Opletalovou máme velmi dobrou akademickou synergii. Doufám, že tato naše první spolupráce povede k dalším,“ uzavřela Lucy M. Delgadillo.

Dr. Keith E. Lee je americký politolog a vysokoškolský pedagog působící od roku 2020 na Valdosta State University ve státě Georgia (USA), kde se specializuje na výzkum a výuku amerického Kongresu, politiky amerického Jihu a veřejné správy. Na univerzitě ve Valdostě získal bakalářský titul v oboru politologie (2010) a magisterský titul ve veřejné správě (2011). Doktorské studium politologie dokončil v roce 2017 na University of Florida. Ve své vědecké práci se zaměřuje na americkou politiku a veřejnou politiku, přičemž jeho studie byly publikovány v řadě odborných časopisů a prezentovány na mezinárodních konferencích. Je spoluautorem učebnice veřejné politiky a aktivně se podílí na odborném životě politologické komunity, mimo jiné je také ve vedoucí funkci v Georgia Political Science Association. Vedle akademické činnosti spolupracuje také s místními samosprávami a neziskovými organizacemi jako datový analytik, kde podporuje rozhodování založené na empirických datech.

Lucy Delgadillo působí na Fakultě aplikovaných věd, technologií a vzdělávání Utah State University, kde se věnuje výuce a výzkumu v oblasti rodinných financí, komunikace a finanční gramotnosti. Doktorské studium v oboru Family Life (Consumer Sciences – Housing) absolvovala na téže univerzitě v roce 1999, kde dříve získala magisterský titul v politologii se zaměřením na politickou komunikaci. Její vzdělání zahrnuje mimo jiné i dva bakalářské tituly, a to v oblasti komunikace, sociologie a mediálních studií z University of Costa Rica a Murray State University v Kentucky. Je autorkou více než 100 publikací. Vedle výzkumu je její vášní i práce s budoucími učiteli, se kterými pracuje na tom, jak finanční gramotnost rozvíjet u studentů v různých vzdělávacích oborech. Ve spolupráci s Alenou Opletalovu pak srovnávají finanční vzdělávání v ČR a v Utahu a pro oba státy vytváření doporučení na zlepšení.

 

Změna stávajícího modelu financování médií veřejné služby v Česku není nutná – naopak by mohla ohrozit stabilitu financování i ochranu redakční nezávislosti. Slabiny současného českého modelu, jako jsou administrativní náročnost a nižší sociální spravedlnost plošných poplatků, je možné řešit dílčími úpravami bez zásadní systémové změny. Vyplývá to z nové analytické studie mediálních odbornic a odborníka ze tří univerzit, která nabízí systematický přehled dostupných řešení. Analýza, níž se podílela i  Andrea Hanáčková z FF UP, vychází z aktuální komparace třinácti evropských zemí na základě strukturovaných konzultací s národními expertkami a experty na jednotlivé mediální systémy. 

Za studií stojí Marína Urbániková, která působí jak na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU), tak na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), Klára Smejkal z FSS MU, Alice Němcová Tejkalová z FSV UK, Lenka Waschková Císařová z FSS MU, David Klimeš z FSV UK a Andrea Hanáčková z Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Studie ukazuje, že případná reforma financování médií veřejné služby by měla být založena na jasně identifikovaných nedostatcích stávajícího systému, komplexním posouzení dopadů a realistickém zhodnocení přenositelnosti zahraničních modelů. „Jakákoliv změna by měla být výsledkem dlouhodobé a inkluzivní diskuze, zahrnující vládu, opozici, dotčená média veřejné služby i odbornou veřejnost, a směřovat k co nejširšímu konsenzu,” vysvětluje Marína Urbániková.

Současný poplatkový model, nově doplněný o automatickou valorizaci navázanou na míru inflace, podle analýzy naplňuje požadavky na stabilitu, předvídatelnost a přiměřenost financování i na ochranu redakční nezávislosti, které stanovuje Evropský akt o svobodě médií (EMFA). 

Změna není nezbytná

Argument o nutnosti změnit český poplatkový model kvůli jeho údajné nespravedlnosti navíc podle studie není přesvědčivý. „Žádná z alternativ není založena na tom, zda a jak lidé média veřejné služby skutečně využívají – ve všech případech by povinnost přispívat stejně dopadala na velkou část společnosti,“ říká Alice Němcová Tejkalová. Přechod na financování ze státního rozpočtu by navíc nutně neodstranil ani nespravedlnost z hlediska výše platby, protože ta závisí na konstrukci daňového systému. Zatímco v progresivních systémech (např. v Norsku či Dánsku) je tento model spravedlivější než plošný poplatek, v českém kontextu je třeba zohlednit relativně vysoké zdanění nízkopříjmových zaměstnanců.

Z analytické studie tak vyplývá, že změna stávajícího modelu není nezbytná a přinášela by více rizik. „S ohledem na aktuální politickou diskuzi však přesto studie představuje tři možné alternativy jako analytické scénáře,” objasňuje Klára Smejkal. Jsou jimi: (1) plošný poplatek na domácnost, (2) samostatná daň a (3) financování ze státního rozpočtu s posílením ústavních pojistek, aby jeho změna vyžadovala širší parlamentní konsenzus místo pouhé většiny ve sněmovně. Tyto scénáře zároveň ukazují, že navrhnout a implementovat funkční náhradu poplatkového modelu bez vzniku nových významných rizik je institucionálně i politicky náročné.

Situace v Evropě

V Evropě lze rozlišit dva hlavní modely financování médií veřejné služby: přímé financování veřejností a financování ze státního rozpočtu. Oba hlavní modely jsou v Evropě přibližně stejně rozšířené a ve většině zemí je doplňují příjmy z reklamy a dalších komerčních aktivit, které však mají pouze vedlejší význam.

Pro hodnocení jednotlivých modelů lze použít osm analytických kritérií vycházejících ze zákonného rámce, zejména z EMFA, z mezinárodních doporučení k fungování médií veřejné služby a z odborné literatury: (1) nezávislost na politické moci; (2) adekvátnost a udržitelnost financování; (3) předvídatelnost; (4) spravedlnost (z hlediska vymezení okruhu plátců i výše příspěvku); (5) transparentnost; (6) odpovědnost a vztah k veřejnosti; (7) administrativní náročnost a náklady na správu systému; a (8) kompatibilita s digitálním mediálním prostředím. 

Komparativní analýza ukazuje, že jednotlivé modely financování a jejich varianty se z hlediska většiny kritérií významně liší.

Přímé financování od občanů:

• Dosahuje lepších výsledků v oblasti politické nezávislosti, adekvátnosti a předvídatelnosti financování (např. Německo, Velká Británie, Portugalsko), a to i díky vyšší transparentnosti a přímé vazbě mezi veřejností a financovanou institucí.
• Stabilitu tohoto modelu lze dále posílit nástroji, jako je automatická valorizace výše poplatku (Česko), stanovení výše poplatku nezávislým orgánem (Německo) nebo víceletý finanční rámec (Velká Británie).
• Jeho slabinami zůstávají vyšší administrativní náročnost a nižší míra sociální redistribuce.

Financování ze státního rozpočtu:

• Vykazuje v řadě dimenzí vyšší míru rizika a méně příznivé výsledky, zejména pokud jde o politickou nezávislost, transparentnost, adekvátnost a předvídatelnost financování i odpovědnost vůči veřejnosti, mimo jiné proto, že oslabuje přímou vazbu mezi občany a médii veřejné služby.
• Je citlivější na politický kontext a výkyvy politického cyklu, což může negativně ovlivňovat nezávislost, dlouhodobé plánování i přiměřenost financování (viz např. zkušenosti ze Španělska, Francie, Estonska, Slovenska nebo Maďarska). V zemích s vysokou mírou politického konsenzu a stabilní politickou kulturou respektující nezávislost médií veřejné služby může fungovat relativně efektivně (např. Norsko, Dánsko), avšak ani zde není zcela imunní vůči politickým zásahům.
• Jeho výhodou je naopak nižší administrativní náročnost a potenciálně vyšší míra sociální spravedlnosti v případě progresivního daňového systému.

Plánované zrušení části poplatků

Analytická studie navazuje na akci „S poplatky, nebo bez? Expertní panel k možnostem financování médií veřejné služby v ČR“, která na FSV UK proběhla začátkem března 2026. Obě aktivity reagují na aktuální debatu o změně financování médií veřejné služby, kterou současná vláda otevřela ve svém programovém prohlášení.

Andrea Hanáčková při jednání expertního panelu. Foto: fsv.cuni.cz

V něm počítá se zrušením televizních a rozhlasových poplatků, ale konkrétní podoba ani základní obrysy navrhované náhrady dosud nebyly zveřejněny. V průběhu března 2026 pak zástupci vládní koalice oznámili, že ještě před změnou modelu financování připravují poslanecký návrh zákona, který má zrušit povinnost platby televizních a 28 rozhlasových poplatků pro firmy, osoby starší 75 let, nezaopatřené osoby do 26 let a osoby se zdravotním postižením. Podle České televize a Českého rozhlasu by uvedení této změny do praxe znamenalo ztrátu 30 % současných příjmů z poplatků.

V pátek 10. dubna 2026 pak ministr kultury Oto Klempíř po setkání s generálními řediteli ČT a ČRo uvedl, že jeho resort chystá zákon, který zruší poplatky a zavede financování ze státního rozpočtu. Zároveň uvedl, že obě média zůstanou samostatná a nebudou sloučena.

Expertní studie je ke stažení zde.

Změna stávajícího modelu financování médií veřejné služby v Česku není nutná – naopak by mohla ohrozit stabilitu financování i ochranu redakční nezávislosti. Slabiny současného českého modelu, jako jsou administrativní náročnost a nižší sociální spravedlnost plošných poplatků, je možné řešit dílčími úpravami bez zásadní systémové změny. Vyplývá to z nové analytické studie mediálních odbornic a odborníka ze tří univerzit, která nabízí systematický přehled dostupných řešení. Analýza, níž se podílela i  Andrea Hanáčková z FF UP, vychází z aktuální komparace třinácti evropských zemí na základě strukturovaných konzultací s národními expertkami a experty na jednotlivé mediální systémy. 

Za studií stojí Marína Urbániková, která působí jak na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU), tak na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), Klára Smejkal z FSS MU, Alice Němcová Tejkalová z FSV UK, Lenka Waschková Císařová z FSS MU, David Klimeš z FSV UK a Andrea Hanáčková z Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Studie ukazuje, že případná reforma financování médií veřejné služby by měla být založena na jasně identifikovaných nedostatcích stávajícího systému, komplexním posouzení dopadů a realistickém zhodnocení přenositelnosti zahraničních modelů. „Jakákoliv změna by měla být výsledkem dlouhodobé a inkluzivní diskuze, zahrnující vládu, opozici, dotčená média veřejné služby i odbornou veřejnost, a směřovat k co nejširšímu konsenzu,” vysvětluje Marína Urbániková.

Současný poplatkový model, nově doplněný o automatickou valorizaci navázanou na míru inflace, podle analýzy naplňuje požadavky na stabilitu, předvídatelnost a přiměřenost financování i na ochranu redakční nezávislosti, které stanovuje Evropský akt o svobodě médií (EMFA). 

Změna není nezbytná

Argument o nutnosti změnit český poplatkový model kvůli jeho údajné nespravedlnosti navíc podle studie není přesvědčivý. „Žádná z alternativ není založena na tom, zda a jak lidé média veřejné služby skutečně využívají – ve všech případech by povinnost přispívat stejně dopadala na velkou část společnosti,“ říká Alice Němcová Tejkalová. Přechod na financování ze státního rozpočtu by navíc nutně neodstranil ani nespravedlnost z hlediska výše platby, protože ta závisí na konstrukci daňového systému. Zatímco v progresivních systémech (např. v Norsku či Dánsku) je tento model spravedlivější než plošný poplatek, v českém kontextu je třeba zohlednit relativně vysoké zdanění nízkopříjmových zaměstnanců.

Z analytické studie tak vyplývá, že změna stávajícího modelu není nezbytná a přinášela by více rizik. „S ohledem na aktuální politickou diskuzi však přesto studie představuje tři možné alternativy jako analytické scénáře,” objasňuje Klára Smejkal. Jsou jimi: (1) plošný poplatek na domácnost, (2) samostatná daň a (3) financování ze státního rozpočtu s posílením ústavních pojistek, aby jeho změna vyžadovala širší parlamentní konsenzus místo pouhé většiny ve sněmovně. Tyto scénáře zároveň ukazují, že navrhnout a implementovat funkční náhradu poplatkového modelu bez vzniku nových významných rizik je institucionálně i politicky náročné.

Situace v Evropě

V Evropě lze rozlišit dva hlavní modely financování médií veřejné služby: přímé financování veřejností a financování ze státního rozpočtu. Oba hlavní modely jsou v Evropě přibližně stejně rozšířené a ve většině zemí je doplňují příjmy z reklamy a dalších komerčních aktivit, které však mají pouze vedlejší význam.

Pro hodnocení jednotlivých modelů lze použít osm analytických kritérií vycházejících ze zákonného rámce, zejména z EMFA, z mezinárodních doporučení k fungování médií veřejné služby a z odborné literatury: (1) nezávislost na politické moci; (2) adekvátnost a udržitelnost financování; (3) předvídatelnost; (4) spravedlnost (z hlediska vymezení okruhu plátců i výše příspěvku); (5) transparentnost; (6) odpovědnost a vztah k veřejnosti; (7) administrativní náročnost a náklady na správu systému; a (8) kompatibilita s digitálním mediálním prostředím. 

Komparativní analýza ukazuje, že jednotlivé modely financování a jejich varianty se z hlediska většiny kritérií významně liší.

Přímé financování od občanů:

• Dosahuje lepších výsledků v oblasti politické nezávislosti, adekvátnosti a předvídatelnosti financování (např. Německo, Velká Británie, Portugalsko), a to i díky vyšší transparentnosti a přímé vazbě mezi veřejností a financovanou institucí.
• Stabilitu tohoto modelu lze dále posílit nástroji, jako je automatická valorizace výše poplatku (Česko), stanovení výše poplatku nezávislým orgánem (Německo) nebo víceletý finanční rámec (Velká Británie).
• Jeho slabinami zůstávají vyšší administrativní náročnost a nižší míra sociální redistribuce.

Financování ze státního rozpočtu:

• Vykazuje v řadě dimenzí vyšší míru rizika a méně příznivé výsledky, zejména pokud jde o politickou nezávislost, transparentnost, adekvátnost a předvídatelnost financování i odpovědnost vůči veřejnosti, mimo jiné proto, že oslabuje přímou vazbu mezi občany a médii veřejné služby.
• Je citlivější na politický kontext a výkyvy politického cyklu, což může negativně ovlivňovat nezávislost, dlouhodobé plánování i přiměřenost financování (viz např. zkušenosti ze Španělska, Francie, Estonska, Slovenska nebo Maďarska). V zemích s vysokou mírou politického konsenzu a stabilní politickou kulturou respektující nezávislost médií veřejné služby může fungovat relativně efektivně (např. Norsko, Dánsko), avšak ani zde není zcela imunní vůči politickým zásahům.
• Jeho výhodou je naopak nižší administrativní náročnost a potenciálně vyšší míra sociální spravedlnosti v případě progresivního daňového systému.

Plánované zrušení části poplatků

Analytická studie navazuje na akci „S poplatky, nebo bez? Expertní panel k možnostem financování médií veřejné služby v ČR“, která na FSV UK proběhla začátkem března 2026. Obě aktivity reagují na aktuální debatu o změně financování médií veřejné služby, kterou současná vláda otevřela ve svém programovém prohlášení.

Andrea Hanáčková při jednání expertního panelu. Foto: fsv.cuni.cz

V něm počítá se zrušením televizních a rozhlasových poplatků, ale konkrétní podoba ani základní obrysy navrhované náhrady dosud nebyly zveřejněny. V průběhu března 2026 pak zástupci vládní koalice oznámili, že ještě před změnou modelu financování připravují poslanecký návrh zákona, který má zrušit povinnost platby televizních a 28 rozhlasových poplatků pro firmy, osoby starší 75 let, nezaopatřené osoby do 26 let a osoby se zdravotním postižením. Podle České televize a Českého rozhlasu by uvedení této změny do praxe znamenalo ztrátu 30 % současných příjmů z poplatků.

V pátek 10. dubna 2026 pak ministr kultury Oto Klempíř po setkání s generálními řediteli ČT a ČRo uvedl, že jeho resort chystá zákon, který zruší poplatky a zavede financování ze státního rozpočtu. Zároveň uvedl, že obě média zůstanou samostatná a nebudou sloučena.

Expertní studie je ke stažení zde.

Na propojení emocí a mapování z pohledu vizualizace dat se zaměřila online mezinárodní jarní škola ISSonVIS 2026 s podtitulem Emotions and Maps: The Affective Dimension of Visualisation, kterou na začátku dubna uspořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty. Šestý ročník této akce nabídl více než šedesáti účastníkům z celého světa pestrý program přednášek předních odborníků z oblasti kartografie, geoinformatiky, psychologie i geografie a otevřel aktuální témata spojená s vnímáním, interpretací i využitím emocí ve vizualizacích.

Po úspěšném pátém ročníku organizátoři Stanislav Popelka a Jakub Koníček navázali dalším aktuálním mezioborovým tématem zaměřeným na vztah emocí a map. Zvolený tematický rámec reflektoval skutečnost, že každá vizualizace může vyvolávat různé emoce, ale zároveň je také dokáže zachycovat, analyzovat a komunikovat.

„Naším cílem nebylo vytvořit další čistě kartografickou nebo geoinformatickou akci, ale ukázat, jak lze efektivně propojovat zdánlivě odlišné vědní obory prostřednictvím vizualizací. Chtěli jsme demonstrovat, že za každou vizualizací se skrývá určitá emoce a že vizualizace sama může emoce vyvolávat, ovlivňovat i reflektovat. Výběrem řečníků jsme se snažili účastníkům představit přední odborníky z psychologie, kartografie, geoinformatiky i geografie a pokrýt tak celé spektrum témat – od podstaty emocí přes jejich mapování až po otázky manipulace či využití umělé inteligence při tvorbě map,“ uvedl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Online škola byla rozdělena do dvou dnů, přičemž každý z nich zahájila keynote přednáška. První den otevřel Georg Gartner, prezident Mezinárodní kartografické asociace (ICA), který účastníky uvedl do problematiky emocí v kartografické teorii. Druhý den zahájil prezident České kartografické společnosti Zdeněk Stachoň, jenž ve své přednášce představil využití satiry a agrese v kartografii napříč historickým vývojem.

Na úvodní keynote navázala řada tematicky pestrých příspěvků. Jiří Pánek z katedry rozvojových a environmentálních studií představil koncept pocitového mapování od teoretických východisek až po praktické aplikace. Merve Keskin z University of Salzburg se zaměřila na propojení vnímání člověka a prostředí a možnosti personalizace geo-zkušeností. Dennis Edler z Ruhr University Bochum reflektoval vztah mezi percepcí, mocí a konflikty v krajině. Psychologickou perspektivu přinesla Petra Hypšová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého, která poukázala na význam schopnosti rozpoznávat emoce při čtení map. Závěr prvního dne patřil Veronice Květoňové z Akademie věd ČR, jež představila člověkem orientovaný přístup ve výzkumu tepelného prostředí.

Druhý den pokračoval vystoupením Amy Griffin z RMIT University v Melbourne, která se věnovala provázanosti map, krizových situací a emocí a zdůraznila význam kartografie v kontextu mimořádných událostí. Carolyne Fish z University of Oregon představila přístupy mapování pro společenskou změnu. Ondřej Mitas z Breda University of Applied Sciences se zaměřil na propojení měření, modelování a managementu emočních dat v prostoru. Jakub Koníček z domácí katedry geoinformatiky následně ukázal, jak designová rozhodnutí ovlivňují interpretaci map a vizualizací dat. Celou jarní školu uzavřel Ian Muehlenhaus ze společnosti Esri přednáškou o tzv. prompt cartography, která demonstrovala potenciál tvorby map pomocí přirozeného jazyka a umělé inteligence a jejich zpřístupnění široké veřejnosti.

„Jsme velmi rádi, že letošní jarní škola zaměřená na emoce v kartografii a vizualizaci byla účastníky vnímána velmi pozitivně, což potvrzují nejen výsledky závěrečného dotazníku, ale i bezprostřední zpětná vazba po skončení akce. Účastníci oceňovali zejména vysokou odbornou úroveň jednotlivých příspěvků, tematickou pestrost i propojení teoretických přístupů s praktickými ukázkami. Velmi pozitivně byl vnímán také mezinárodní charakter celé akce a možnost diskutovat aktuální témata napříč různými výzkumnými perspektivami. Věříme, že se nám podařilo vytvořit inspirativní prostředí pro sdílení znalostí i navazování nových spoluprací. Do budoucna bychom rádi na tuto zkušenost navázali a v příštích ročnících opět nabídli kvalitní program s výraznými osobnostmi a aktuálními tématy na pomezí kartografie, emocí a vizualizace dat,“ dodal Stanislav Popelka.

Jarní školu pořádala katedra geoinformatiky PřF UP pod záštitou České kartografické společnosti, České geografické společnosti, České asociace pro geoinformace a ICA Commission on Cognitive Visualization.

Na propojení emocí a mapování z pohledu vizualizace dat se zaměřila online mezinárodní jarní škola ISSonVIS 2026 s podtitulem Emotions and Maps: The Affective Dimension of Visualisation, kterou na začátku dubna uspořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty. Šestý ročník této akce nabídl více než šedesáti účastníkům z celého světa pestrý program přednášek předních odborníků z oblasti kartografie, geoinformatiky, psychologie i geografie a otevřel aktuální témata spojená s vnímáním, interpretací i využitím emocí ve vizualizacích.

Po úspěšném pátém ročníku organizátoři Stanislav Popelka a Jakub Koníček navázali dalším aktuálním mezioborovým tématem zaměřeným na vztah emocí a map. Zvolený tematický rámec reflektoval skutečnost, že každá vizualizace může vyvolávat různé emoce, ale zároveň je také dokáže zachycovat, analyzovat a komunikovat.

„Naším cílem nebylo vytvořit další čistě kartografickou nebo geoinformatickou akci, ale ukázat, jak lze efektivně propojovat zdánlivě odlišné vědní obory prostřednictvím vizualizací. Chtěli jsme demonstrovat, že za každou vizualizací se skrývá určitá emoce a že vizualizace sama může emoce vyvolávat, ovlivňovat i reflektovat. Výběrem řečníků jsme se snažili účastníkům představit přední odborníky z psychologie, kartografie, geoinformatiky i geografie a pokrýt tak celé spektrum témat – od podstaty emocí přes jejich mapování až po otázky manipulace či využití umělé inteligence při tvorbě map,“ uvedl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Online škola byla rozdělena do dvou dnů, přičemž každý z nich zahájila keynote přednáška. První den otevřel Georg Gartner, prezident Mezinárodní kartografické asociace (ICA), který účastníky uvedl do problematiky emocí v kartografické teorii. Druhý den zahájil prezident České kartografické společnosti Zdeněk Stachoň, jenž ve své přednášce představil využití satiry a agrese v kartografii napříč historickým vývojem.

Na úvodní keynote navázala řada tematicky pestrých příspěvků. Jiří Pánek z katedry rozvojových a environmentálních studií představil koncept pocitového mapování od teoretických východisek až po praktické aplikace. Merve Keskin z University of Salzburg se zaměřila na propojení vnímání člověka a prostředí a možnosti personalizace geo-zkušeností. Dennis Edler z Ruhr University Bochum reflektoval vztah mezi percepcí, mocí a konflikty v krajině. Psychologickou perspektivu přinesla Petra Hypšová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého, která poukázala na význam schopnosti rozpoznávat emoce při čtení map. Závěr prvního dne patřil Veronice Květoňové z Akademie věd ČR, jež představila člověkem orientovaný přístup ve výzkumu tepelného prostředí.

Druhý den pokračoval vystoupením Amy Griffin z RMIT University v Melbourne, která se věnovala provázanosti map, krizových situací a emocí a zdůraznila význam kartografie v kontextu mimořádných událostí. Carolyne Fish z University of Oregon představila přístupy mapování pro společenskou změnu. Ondřej Mitas z Breda University of Applied Sciences se zaměřil na propojení měření, modelování a managementu emočních dat v prostoru. Jakub Koníček z domácí katedry geoinformatiky následně ukázal, jak designová rozhodnutí ovlivňují interpretaci map a vizualizací dat. Celou jarní školu uzavřel Ian Muehlenhaus ze společnosti Esri přednáškou o tzv. prompt cartography, která demonstrovala potenciál tvorby map pomocí přirozeného jazyka a umělé inteligence a jejich zpřístupnění široké veřejnosti.

„Jsme velmi rádi, že letošní jarní škola zaměřená na emoce v kartografii a vizualizaci byla účastníky vnímána velmi pozitivně, což potvrzují nejen výsledky závěrečného dotazníku, ale i bezprostřední zpětná vazba po skončení akce. Účastníci oceňovali zejména vysokou odbornou úroveň jednotlivých příspěvků, tematickou pestrost i propojení teoretických přístupů s praktickými ukázkami. Velmi pozitivně byl vnímán také mezinárodní charakter celé akce a možnost diskutovat aktuální témata napříč různými výzkumnými perspektivami. Věříme, že se nám podařilo vytvořit inspirativní prostředí pro sdílení znalostí i navazování nových spoluprací. Do budoucna bychom rádi na tuto zkušenost navázali a v příštích ročnících opět nabídli kvalitní program s výraznými osobnostmi a aktuálními tématy na pomezí kartografie, emocí a vizualizace dat,“ dodal Stanislav Popelka.

Jarní školu pořádala katedra geoinformatiky PřF UP pod záštitou České kartografické společnosti, České geografické společnosti, České asociace pro geoinformace a ICA Commission on Cognitive Visualization.

Studentky Právnické fakulty Univerzity Palackého – Aneta Rustler, Nga Thi Nguyen a Klára Holková – jsou opět podepsány pod dalším úspěšným ročníkem Olympiády lidských práv. Pořádání celorepublikové středoškolské soutěže, jejímž cílem je probudit v mladých lidech kritické myšlení a zájem o svět kolem sebe, se věnují ve svém volném čase.

Středoškolskou Olympiádu lidských práv pořádá spolek Leges Humanae. V jeho výboru zasedají dvě olomoucké studentky Aneta Rustler a Nga Thi Nguyen, posluchačky 4. ročníku programu Právo a právní věda. Celý organizační tým soutěže pak tvoří 10 studentek středních a vysokých škol z Olomouce, Prahy, Brna a Vídně.

Letos se uskutečnil již 14. ročník olympiády. Do finále, které se konalo v březnu na Magistrátu hlavního města Prahy, postoupilo rekordních 41 středoškoláků. Jejich výkony hodnotilo 12 porotců. „Letošní ročník pro mě byl o něco speciálnější, protože odstartoval první rok mého členství ve výboru spolku. V první řadě mám radost, že se finálový den, ve kterém se kumuluje veškerá naše celoroční práce, opět povedl, a že jsme se oproti minulému roku překonaly. Umožnily jsme účast většímu počtu soutěžících, k tradičním porotcům jsme přizvaly nové, zajímavé osobnosti nebo jsme domluvily spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze,“ zhodnotila Nga Thi Nguyen.

foto_sem_4

V odborné porotě letos již potřetí usedl emeritní ústavní soudce David Uhlíř, opět jako předseda, podruhé pak emeritní veřejná ochránkyně práv a signatářka a mluvčí Charty 77 Anna Šabatová, či ombudsmanka ministerstva obrany Kateřina Bursíková Jacques.

Olympiáda lidských práv je koncipovaná jako tříkolová. První kolo je školní, kdy studenti píšou krátkou esej. Na výběr mají několik témat navržených organizační týmem. Ze školního kola je následně vybrána skupina nejlepších esejistů, kteří píšou další esej, tentokrát odbornější a s řádnými zdroji. Témata pro toto kolo připravuje odborná porota spolu s organizačním týmem. „Svou esej poté ústně obhajují ve finále před porotou ve dvou skupinách, kdy vedou jak monolog, tak i dialog s porotou a odpovídají na jejich otázky,“ upřesnila Aneta Rustler. Letošními tématy byly například omezení svobody projevu, práva nejchytřejších zvířat, role mezinárodního práva při posuzování pojmů apartheid a genocida, práva dětí na informace na Slovensku nebo morální aspekty hybridní války.

„Jsem velmi vděčná, že se letošní ročník obešel bez větších komplikací a podle ohlasů si jej všichni studenti užili. Bohužel jsem se nemohla osobně zúčastnit finále, protože je pro mě tento rok časově velmi náročný vzhledem ke státnicím. Už v průběhu příprav mě však výkony žáků mile překvapily a naplnily velkou nadějí. O to větší radost mám z toho, že se letos zapojili soutěžící ze všech koutů České republiky,“ řekla Klára Holková.

Letošní ročník Olympiády lidských práv podpořilo cenami pro vítěze i informační centrum a obchod UPoint. „Máme s týmem velké plány a těším se na to, co nás ve spojitosti s olympiádou ještě čeká,“ dodala Aneta Rustler.

Volnočasové aktivity studentek spojené s touto lidskoprávní soutěží ocenila i Univerzita Palackého. Aneta Rustler, Nga Thi Nguyen a Klára Holková převzaly v září 2025 cenu rektora za dobrovolnictví. Studentky u této příležitosti poskytly rozhovor Žurnálu UP.

Studentky Právnické fakulty Univerzity Palackého – Aneta Rustler, Nga Thi Nguyen a Klára Holková – jsou opět podepsány pod dalším úspěšným ročníkem Olympiády lidských práv. Pořádání celorepublikové středoškolské soutěže, jejímž cílem je probudit v mladých lidech kritické myšlení a zájem o svět kolem sebe, se věnují ve svém volném čase.

Středoškolskou Olympiádu lidských práv pořádá spolek Leges Humanae. V jeho výboru zasedají dvě olomoucké studentky Aneta Rustler a Nga Thi Nguyen, posluchačky 4. ročníku programu Právo a právní věda. Celý organizační tým soutěže pak tvoří 10 studentek středních a vysokých škol z Olomouce, Prahy, Brna a Vídně.

Letos se uskutečnil již 14. ročník olympiády. Do finále, které se konalo v březnu na Magistrátu hlavního města Prahy, postoupilo rekordních 41 středoškoláků. Jejich výkony hodnotilo 12 porotců. „Letošní ročník pro mě byl o něco speciálnější, protože odstartoval první rok mého členství ve výboru spolku. V první řadě mám radost, že se finálový den, ve kterém se kumuluje veškerá naše celoroční práce, opět povedl, a že jsme se oproti minulému roku překonaly. Umožnily jsme účast většímu počtu soutěžících, k tradičním porotcům jsme přizvaly nové, zajímavé osobnosti nebo jsme domluvily spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze,“ zhodnotila Nga Thi Nguyen.

foto_sem_4

V odborné porotě letos již potřetí usedl emeritní ústavní soudce David Uhlíř, opět jako předseda, podruhé pak emeritní veřejná ochránkyně práv a signatářka a mluvčí Charty 77 Anna Šabatová, či ombudsmanka ministerstva obrany Kateřina Bursíková Jacques.

Olympiáda lidských práv je koncipovaná jako tříkolová. První kolo je školní, kdy studenti píšou krátkou esej. Na výběr mají několik témat navržených organizační týmem. Ze školního kola je následně vybrána skupina nejlepších esejistů, kteří píšou další esej, tentokrát odbornější a s řádnými zdroji. Témata pro toto kolo připravuje odborná porota spolu s organizačním týmem. „Svou esej poté ústně obhajují ve finále před porotou ve dvou skupinách, kdy vedou jak monolog, tak i dialog s porotou a odpovídají na jejich otázky,“ upřesnila Aneta Rustler. Letošními tématy byly například omezení svobody projevu, práva nejchytřejších zvířat, role mezinárodního práva při posuzování pojmů apartheid a genocida, práva dětí na informace na Slovensku nebo morální aspekty hybridní války.

„Jsem velmi vděčná, že se letošní ročník obešel bez větších komplikací a podle ohlasů si jej všichni studenti užili. Bohužel jsem se nemohla osobně zúčastnit finále, protože je pro mě tento rok časově velmi náročný vzhledem ke státnicím. Už v průběhu příprav mě však výkony žáků mile překvapily a naplnily velkou nadějí. O to větší radost mám z toho, že se letos zapojili soutěžící ze všech koutů České republiky,“ řekla Klára Holková.

Letošní ročník Olympiády lidských práv podpořilo cenami pro vítěze i informační centrum a obchod UPoint. „Máme s týmem velké plány a těším se na to, co nás ve spojitosti s olympiádou ještě čeká,“ dodala Aneta Rustler.

Volnočasové aktivity studentek spojené s touto lidskoprávní soutěží ocenila i Univerzita Palackého. Aneta Rustler, Nga Thi Nguyen a Klára Holková převzaly v září 2025 cenu rektora za dobrovolnictví. Studentky u této příležitosti poskytly rozhovor Žurnálu UP.

Key topics—regulation, infrastructure, the use of AI in companies, and talent development—were on the agenda of the “Igniting AI Ambitions” conference, organised by the Czech Association for Artificial Intelligence (of which Palacký University is a member) at the Hybernia Theatre in Prague. The event featured discussions on strategic areas of AI development and digital sovereignty. It was attended by Jitka Machalová and Rostislav Vodák, representatives of the Department of Mathematical Analysis and Applications of Mathematics at the UP Faculty of Science.

The conference was structured as a series of four panel discussions involving representatives from public administration, academia, and the private sector. The debates reflected the current challenges and ambitions of the Czech Republic in the field of artificial intelligence, with the need to strategically anchor AI as a key tool for future competitiveness repeatedly emphasised.

AI Regulation

“The first panel addressed the issues of AI regulation, currently one of the hottest debated topics. There appears to be no clear consensus among European stakeholders. On the one hand, there is an emphasis on safety and regulation, which may, however, slow innovation; on the other hand, there is a push for a more flexible approach that supports faster technological development. For the academic community, this implies the need to actively monitor legislative developments, particularly in the context of developing and making proprietary models available,” said Rostislav Vodák.

The second panel discussion focused on AI infrastructure. “We learned that the current capacities of computing and storage systems in the Czech Republic are reaching their limits. The issue of digital sovereignty was also discussed—that is, to what extent data and computing capacities should be under the control of European or national entities,” added Jitka Machalová. In this context, the need for strategic decision-making by institutions regarding where data is stored and who has access to it was also raised. Another interesting topic was the possibility of hybrid computing models combining classical processors with emerging quantum technologies.

How Companies Use AI in Practice

The third panel focused on the implementation of artificial intelligence in companies. The discussion revealed that many businesses are still seeking effective ways to integrate AI into their processes. The most common uses currently centre on supporting administrative and communication activities, such as generating emails or summarising information. Examples were also given of the development of advanced AI agents that could automate the flow of information within organisations. This development raises questions for the university environment as well, particularly regarding how to guide students toward the responsible and meaningful use of AI tools.

The final panel focused on AI talent in the Czech Republic. “The discussion centred on the need to strengthen support for basic research and create conditions that would enable universities to attract and retain top experts. A key role here is played not only by state support but also by collaboration with the applied sector, which is currently focused primarily on supporting the startup ecosystem,” added Rostislav Vodák.

AI Day at Palacký University

Palacký University is a member of the Czech Association of Artificial Intelligence, with the Department of Mathematical Analysis’s Technology Platform entrusted with managing this membership. Jitka Machalová and Rostislav Vodák are active members who help connect the academic community with the national AI community.

“We would like to invite everyone interested to AI Day, themed ‘Artificial Intelligence in Education,’ which will take place on June 16, 2026, at the Faculty of Arts of Palacký University,” said Jitka Machalová.