Agregátor zdrojů

O veřejnoprávních médiích, principech jejich fungování i současné situaci, v níž se nacházejí, debatoval v zaplněné aule Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Václav Moravec. Český novinář, moderátor a vysokoškolský pedagog Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze vystoupil na UP v rámci cyklu Svět médií 21. století.

Cyklus Svět médií 21. století přivítal Václava Moravce ve zhruba devadesátiminutové besedě. Populární žurnalista od roku 2004 moderoval v České televizi diskuzní pořad Otázky Václava Moravce, později také Fokus Václava Moravce. Před nedávnem však přímo ve vysílání oznámil, že nemůže garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, a proto jeho jedenadvacetileté působení v ČT končí.

„Přemýšlel jsem o tom déle. K objektivitě patří dobírání se pravdy. Je důležité mít fakta, relevanci. Slepé vyvažování, postupné zestátňování České televize podle mě začalo už v roce 2020. Dnes si vlastně myslím, že jsem měl odejít už dřív,“ uvedl ke svému rozhodnutí moderátor s přibližně pětatřicetiletou praxí. Působil v různých médiích včetně české sekce BBC, za což obdržel Novinářskou křepelku udělovanou novinářům do 33 let.

foto_sem_4

V debatě na Pedagogické fakultě UP se věnoval jak veřejnoprávním médiím, nutnosti objektivity postavené na nestrannosti a faktech, jejich smyslu a poslání, ale i současné situaci a financování.

„Je těžké najít univerzální finanční model. Nerušil bych ale něco, aniž bych měl dobře promyšlené, čím to nahradím. Lidem je potřeba více vysvětlovat, v čem spočívá veřejná služba médií,“ zdůraznil moderátor. Uvedl přitom, že podle nedávného šetření dnes v České republice 68 procent lidí nevidí rozdíl mezi stávajícím financováním prostřednictvím poplatků a navrhovanou přímou platbou ze státního rozpočtu.

foto_sem_4

Zájemci o besedu s Václavem Moravcem kladli otázky jak přímo v auditoriu, tak prostřednictvím systému Slido. Diskuze se dotkla například toho, jak by reagoval na nabídku rozhovoru s Jeffreyem Epsteinem nebo jak se liší komunikační strategie některých českých politiků. Vedle řady negativních zkušenosti zavzpomínal také na velmi lidské jednání prvního porevolučního prezidenta Václava Havla. „Přestože mu ležel svět u nohou, Václav Havel byl laskavý člověk.“  

Na jeden z posledních dotazů, co jej čeká v nejbližší době, potvrdil pouze založení společnost s ručením omezením s názvem Moravec Media.  

Debata s názvem Budoucnost veřejnoprávních médií se uskutečnila v rámci cyklu Svět médií 21. století: Klasická a moderní média pohledem expertů. Jeho cílem je zvyšování mediální gramotnosti a podpora kritického myšlení budoucích pedagogů a žurnalistů, stejně jako budování pozitivního vztahu k důvěryhodným a kvalitním médiím.

O veřejnoprávních médiích, principech jejich fungování i současné situaci, v níž se nacházejí, debatoval v zaplněné aule Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Václav Moravec. Český novinář, moderátor a vysokoškolský pedagog Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze vystoupil na UP v rámci cyklu Svět médií 21. století.

Cyklus Svět médií 21. století přivítal Václava Moravce ve zhruba devadesátiminutové besedě. Populární žurnalista od roku 2004 moderoval v České televizi diskuzní pořad Otázky Václava Moravce, později také Fokus Václava Moravce. Před nedávnem však přímo ve vysílání oznámil, že nemůže garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, a proto jeho jedenadvacetileté působení v ČT končí.

„Přemýšlel jsem o tom déle. K objektivitě patří dobírání se pravdy. Je důležité mít fakta, relevanci. Slepé vyvažování, postupné zestátňování České televize podle mě začalo už v roce 2020. Dnes si vlastně myslím, že jsem měl odejít už dřív,“ uvedl ke svému rozhodnutí moderátor s přibližně pětatřicetiletou praxí. Působil v různých médiích včetně české sekce BBC, za což obdržel Novinářskou křepelku udělovanou novinářům do 33 let.

foto_sem_4

V debatě na Pedagogické fakultě UP se věnoval jak veřejnoprávním médiím, nutnosti objektivity postavené na nestrannosti a faktech, jejich smyslu a poslání, ale i současné situaci a financování.

„Je těžké najít univerzální finanční model. Nerušil bych ale něco, aniž bych měl dobře promyšlené, čím to nahradím. Lidem je potřeba více vysvětlovat, v čem spočívá veřejná služba médií,“ zdůraznil moderátor. Uvedl přitom, že podle nedávného šetření dnes v České republice 68 procent lidí nevidí rozdíl mezi stávajícím financováním prostřednictvím poplatků a navrhovanou přímou platbou ze státního rozpočtu.

foto_sem_4

Zájemci o besedu s Václavem Moravcem kladli otázky jak přímo v auditoriu, tak prostřednictvím systému Slido. Diskuze se dotkla například toho, jak by reagoval na nabídku rozhovoru s Jeffreyem Epsteinem nebo jak se liší komunikační strategie některých českých politiků. Vedle řady negativních zkušenosti zavzpomínal také na velmi lidské jednání prvního porevolučního prezidenta Václava Havla. „Přestože mu ležel svět u nohou, Václav Havel byl laskavý člověk.“  

Na jeden z posledních dotazů, co jej čeká v nejbližší době, potvrdil pouze založení společnost s ručením omezením s názvem Moravec Media.  

Debata s názvem Budoucnost veřejnoprávních médií se uskutečnila v rámci cyklu Svět médií 21. století: Klasická a moderní média pohledem expertů. Jeho cílem je zvyšování mediální gramotnosti a podpora kritického myšlení budoucích pedagogů a žurnalistů, stejně jako budování pozitivního vztahu k důvěryhodným a kvalitním médiím.

Scientists from the Department of Biophysics of the Faculty of Science of Palacký University Olomouc collaborated with the French cosmetic brand Guerlain and LVMH Recherche on a research program related to the development of a unique range of products aimed at slowing down skin aging processes. The knowledge gained in the laboratories of the Faculty of Science of Palacký University Olomouc (UP) was highlighted in the new Orchidée Impériale Gold Nobile – The Goldessence, which represents a new milestone in modern skin care based on scientific research.

Olomouc scientists used advanced biophysical and optical methods, which allows for detailed monitoring of biological processes in the skin, to demonstrate novel properties for the core ingredient technology of the Orchidée Impériale Gold Nobile range. The research focused in particular on the so-called ultra-weak photon emission – very weak light signals emitted by skin cells and which can serve as an indicator of aging.

Ultra-weak photon emission as an indicator of aging

“Our results show that ultra-weak photon emission can be a sensitive indicator of changes in the skin associated with aging. Thanks to unique measurement technologies, we are able to monitor these processes and better understand how their course can be influenced,” said the head of the research team, Ankush Prasad from the Department of Biophysics.

The new product formula uses an active ingredient extracted from the Dendrobium nobile orchid (Gold Nobile), which is associated with the restoration of UPE emissions close to those of normal skin cells, as compared to senescent cells. Biophysical analyses helped to clarify the mechanisms by which this ingredient contributes to improving the appearance of the skin, its radiance and reducing visible signs of aging.

Connecting science and luxury cosmetics

The Faculty of Science of Palacký University began cooperation with the Guerlain cosmetics house, which is part of the LVMH group, in 2022. This partnership was subsequently followed by a three-year contract focused on further research into mechanisms related to the modulation of ultra-weak photon emission in human skin and their contribution to cellular functions.

“This project is an example of how basic research in biophysics can find concrete applications in practice. Connecting the university environment with an industrial partner allows scientific knowledge to be transferred into real products,” added Ankush Prasad.

 

Research with an impact on everyday life

The project confirms the growing importance of collaboration between academia and industry and shows that cutting-edge research conducted at the UP Faculty of Science can contribute to innovations in areas of everyday life, including modern skin care.

Vědci z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty spolupracovali s prestižní francouzskou značkou Guerlain na vývoji unikátního kosmetického produktu zaměřeného na zpomalení procesů stárnutí pokožky. Poznatky získané v laboratořích přírodovědecké fakulty byly zúročeny při vzniku speciálního přípravku Orchidée Impériale Gold Nobile – The Goldessence, který představuje nový milník v moderní péči o pleť založené na vědeckém výzkumu.

Olomoučtí vědci při vývoji kosmetického přípravku Orchidée Impériale Gold Nobile – The Goldessence využili pokročilé biofyzikální a optické metody, díky nimž lze detailně sledovat biologické procesy v kůži. Výzkum se zaměřil zejména na takzvanou ultraslabou emisi fotonů, což jsou velmi slabé světelné signály, které vyzařují kožní buňky a které mohou sloužit jako indikátor stárnutí.

„Biofotony" jako indikátor stárnutí

„Naše výsledky ukazují, že ultraslabá emise fotonů může být citlivým ukazatelem změn v pokožce spojených se stárnutím. Díky unikátním měřicím technologiím jsme schopni tyto procesy sledovat a lépe porozumět tomu, jak lze jejich průběh ovlivnit,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Ankush Prasad z katedry biofyziky Přírodovědecké fakulty UP.

Nová receptura produktu využívá aktivní látky získané z orchideje Dendrobium nobile (Gold Nobile), které jsou spojovány s regeneračními účinky na pokožku. Biofyzikální analýzy pomohly objasnit mechanismy, jimiž tyto látky přispívají ke zlepšení vzhledu pleti, její zářivosti a redukci viditelných známek stárnutí.

Spojení vědy a luxusní kosmetiky

Spolupráci s kosmetickým domem Guerlain, který je součástí skupiny LVMH, zahájila Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v roce 2022. Na toto partnerství následně navázala tříletá smlouva zaměřená na další výzkum mechanismů souvisejících s modulací ultraslabé emise fotonů v lidské pokožce.

„Tento projekt je ukázkou toho, jak může základní výzkum v biofyzice najít konkrétní uplatnění v praxi. Spojení univerzitního prostředí s průmyslovým partnerem umožňuje přenášet vědecké poznatky do reálných produktů,“ doplnil Ankush Prasad.

Mezinárodní spolupráce

Projekt potvrzuje rostoucí význam spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem a ukazuje, že špičkový výzkum realizovaný na Přírodovědecké fakultě UP může přispívat k inovacím i v oblastech každodenního života, včetně moderní péče o pleť.

Vědci z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty spolupracovali s prestižní francouzskou značkou Guerlain na vývoji unikátního kosmetického produktu zaměřeného na zpomalení procesů stárnutí pokožky. Poznatky získané v laboratořích přírodovědecké fakulty byly zúročeny při vzniku speciálního přípravku Orchidée Impériale Gold Nobile – The Goldessence, který představuje nový milník v moderní péči o pleť založené na vědeckém výzkumu.

Olomoučtí vědci při vývoji kosmetického přípravku Orchidée Impériale Gold Nobile – The Goldessence využili pokročilé biofyzikální a optické metody, díky nimž lze detailně sledovat biologické procesy v kůži. Výzkum se zaměřil zejména na takzvanou ultraslabou emisi fotonů, což jsou velmi slabé světelné signály, které vyzařují kožní buňky a které mohou sloužit jako indikátor stárnutí.

„Biofotony" jako indikátor stárnutí

„Naše výsledky ukazují, že ultraslabá emise fotonů může být citlivým ukazatelem změn v pokožce spojených se stárnutím. Díky unikátním měřicím technologiím jsme schopni tyto procesy sledovat a lépe porozumět tomu, jak lze jejich průběh ovlivnit,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Ankush Prasad z katedry biofyziky Přírodovědecké fakulty UP.

Nová receptura produktu využívá aktivní látky získané z orchideje Dendrobium nobile (Gold Nobile), které jsou spojovány s regeneračními účinky na pokožku. Biofyzikální analýzy pomohly objasnit mechanismy, jimiž tyto látky přispívají ke zlepšení vzhledu pleti, její zářivosti a redukci viditelných známek stárnutí.

Spojení vědy a luxusní kosmetiky

Spolupráci s kosmetickým domem Guerlain, který je součástí skupiny LVMH, zahájila Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v roce 2022. Na toto partnerství následně navázala tříletá smlouva zaměřená na další výzkum mechanismů souvisejících s modulací ultraslabé emise fotonů v lidské pokožce.

„Tento projekt je ukázkou toho, jak může základní výzkum v biofyzice najít konkrétní uplatnění v praxi. Spojení univerzitního prostředí s průmyslovým partnerem umožňuje přenášet vědecké poznatky do reálných produktů,“ doplnil Ankush Prasad.

Mezinárodní spolupráce

Projekt potvrzuje rostoucí význam spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem a ukazuje, že špičkový výzkum realizovaný na Přírodovědecké fakultě UP může přispívat k inovacím i v oblastech každodenního života, včetně moderní péče o pleť.

Science made interesting, science made accessible, science everywhere. Once again, Olomouc is hosting the Academia Film Olomouc international festival, organized by Palacký University.

Although yesterday’s opening ceremony traditionally kicked off at the cinema, AFO isn’t just there. The entire city literally belongs to it. Thousands of visitors can look forward not only to dozens of films from around the world, but also to discussions, concerts, walks, and other events.

And as Rector Michael Kohajda notes on the festival website, AFO is more than just a film festival. “Academia Film Olomouc has long demonstrated the important role the university plays not only as a place for education, science, and research, but also as an active part of our society. The festival is one of the most striking examples of fulfilling the so-called third role of the university—it opens science to the public, promotes dialogue, and contributes to understanding the contemporary world. I greatly appreciate that students from Palacký University play a significant role in its organisation. Here, they gain valuable experience, learn to communicate scientific topics clearly, and develop skills that extend beyond their field of study and their academic work itself.”

So don’t hesitate. It’s definitely not too late. The programme for the 61st year is packed with films and events. Basic admission is free; all you need is accreditation on the festival website. We’ve written about the festival in detail here and here.

Věda zajímavě, věda populárně, věda všude. Olomouc opět po roce patří mezinárodnímu festivalu Academia Film Olomouc, který pořádá Univerzita Palackého.

Včerejší slavnostní zahájení festival sice klasicky odstartovalo v kině, ale AFO je nejen tam. Patří mu doslova celé město. Na tisícovky návštěvníků čekají nejen desítky filmů z celého světa, ale také besedy, koncerty, procházky a další produkce.

A jak připomíná na festivalových stránkách rektor Michael Kohajda, AFO je víc než jen přehlídka filmů. „Academia Film Olomouc dlouhodobě ukazuje, jak důležitou roli hraje univerzita nejen jako místo pro vzdělávání, vědu a výzkum, ale také jako aktivní součást naší společnosti. Festival je jedním z nejvýraznějších příkladů naplňování tzv. třetí role univerzity – otevírá vědu veřejnosti, podporuje dialog a přispívá k porozumění současnému světu. Velmi si cením toho, že se na jeho organizaci významně podílejí studentky a studenti Univerzity Palackého. Získávají zde cenné zkušenosti, učí se srozumitelně komunikovat vědecká témata a rozvíjejí schopnosti, které přesahují jejich obor i studium samotné.“

Takže neváhejte. Rozhodně není pozdě. Program 61. ročníku je nabitý filmy i akcemi. Základní vstupné je zdarma, stačí akreditace na webových stránkách festivalu.  Podrobně jsme o festivalu psali zde a zde.

 

Věda zajímavě, věda populárně, věda všude. Olomouc opět po roce patří mezinárodnímu festivalu Academia Film Olomouc, který pořádá Univerzita Palackého.

Včerejší slavnostní zahájení festival sice klasicky odstartovalo v kině, ale AFO je nejen tam. Patří mu doslova celé město. Na tisícovky návštěvníků čekají nejen desítky filmů z celého světa, ale také besedy, koncerty, procházky a další produkce.

A jak připomíná na festivalových stránkách rektor Michael Kohajda, AFO je víc než jen přehlídka filmů. „Academia Film Olomouc dlouhodobě ukazuje, jak důležitou roli hraje univerzita nejen jako místo pro vzdělávání, vědu a výzkum, ale také jako aktivní součást naší společnosti. Festival je jedním z nejvýraznějších příkladů naplňování tzv. třetí role univerzity – otevírá vědu veřejnosti, podporuje dialog a přispívá k porozumění současnému světu. Velmi si cením toho, že se na jeho organizaci významně podílejí studentky a studenti Univerzity Palackého. Získávají zde cenné zkušenosti, učí se srozumitelně komunikovat vědecká témata a rozvíjejí schopnosti, které přesahují jejich obor i studium samotné.“

Takže neváhejte. Rozhodně není pozdě. Program 61. ročníku je nabitý filmy i akcemi. Základní vstupné je zdarma, stačí akreditace na webových stránkách festivalu.  Podrobně jsme o festivalu psali zde a zde.

 

Due to the ongoing war, the number of Ukrainian students at Palacký University has increased. At the Department of Slavic Studies in the Faculty of Arts at Palacký University, this situation has also turned into an unexpected opportunity. Here, Ukrainian students are translating selected Czech legal regulations into their native language. In doing so, they are contributing to the reforms necessary for Ukraine’s accession to the European Union.

The Department of Slavic Studies at the UP Faculty of Arts has joined the project Czech Legislative Assistance to Ukraine, which aims to support Ukrainian lawmakers in preparing the reforms necessary to align with the European legal system. Students enrolled in the course Professional Text Translation 4 (KSU/7POT4) are participating in the project. There are ten native Ukrainian speakers.

As part of their studies, they translate selected Czech laws, for example, in the areas of animal protection, hunting, nature and landscape conservation, or veterinary care. The completed translations are then reviewed by a Ukrainian lawyer and subsequently forwarded to government institutions in Kyiv. There, they serve as a basis for preparing and approving new legislation.

For their work, students receive not only a course grade and three credits, but also a certificate of completion of the translation practicum.

“We joined the project because we can take advantage of the presence of native Ukrainian speakers who know Czech. Under expert guidance, they are able to translate legal texts into a form that a Ukrainian lawyer needs only to review and forward to the relevant institutions. For the students, it is also an opportunity to help their country while studying in the Czech Republic,” said Radana Merzová, head of the Ukrainian Studies section at the department.

The project combines teaching with practical experience and also represents a concrete contribution by the university to supporting Ukraine during this difficult period. It builds on a cooperation agreement between Palacký University and the International Institute for Development and Transformation Cooperation.

V důsledku probíhající války se na Univerzitě Palackého zvýšil počet ukrajinských studentů. Na katedře slavistiky Filozofické fakulty UP se tato situace proměnila i v nečekanou příležitost. Ukrajinští studenti zde překládají vybrané české právní předpisy do svého rodného jazyka. Přispívají tak k reformám potřebným pro vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Katedra slavistiky FF UP se zapojila do projektu Česká legislativní pomoc Ukrajině, jehož cílem je podpořit ukrajinské zákonodárce při přípravě reforem nezbytných pro přiblížení se evropskému právnímu systému. Do projektu jsou zapojeni studenti předmětu Překlad odborného textu 4 (KSU/7POT4). Jde o deset rodilých mluvčích ukrajinštiny.

V rámci výuky překládají vybrané české zákony, například z oblasti ochrany zvířat, myslivosti, ochrany přírody a krajiny nebo veterinární péče. Hotové překlady následně kontroluje ukrajinský právník či právnička a poté jsou předávány vládním institucím v Kyjevě. Tam slouží jako podklad pro přípravu nové legislativy i její schvalování.

Za svou práci studenti získávají nejen zápočet a tři kredity, ale i certifikát o absolvování překladatelské praxe.

„Do projektu jsme se zapojili, protože můžeme využít přítomnosti rodilých mluvčích ukrajinštiny se znalostí češtiny. Pod odborným vedením dokážou převést právnický text do podoby, kterou ukrajinský právník už jen reviduje a předá příslušným institucím. Pro studenty je to zároveň příležitost, jak během studia v Česku pomoci své zemi,“ uvedla Radana Merzová, vedoucí sekce ukrajinistiky uvedené katedry.

Projekt propojuje výuku s praxí a zároveň představuje konkrétní příspěvek univerzity k podpoře Ukrajiny v náročném období. Navazuje na dohodu o spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Mezinárodním institutem rozvojové a transformační spolupráce.

V důsledku probíhající války se na Univerzitě Palackého zvýšil počet ukrajinských studentů. Na katedře slavistiky Filozofické fakulty UP se tato situace proměnila i v nečekanou příležitost. Ukrajinští studenti zde překládají vybrané české právní předpisy do svého rodného jazyka. Přispívají tak k reformám potřebným pro vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Katedra slavistiky FF UP se zapojila do projektu Česká legislativní pomoc Ukrajině, jehož cílem je podpořit ukrajinské zákonodárce při přípravě reforem nezbytných pro přiblížení se evropskému právnímu systému. Do projektu jsou zapojeni studenti předmětu Překlad odborného textu 4 (KSU/7POT4). Jde o deset rodilých mluvčích ukrajinštiny.

V rámci výuky překládají vybrané české zákony, například z oblasti ochrany zvířat, myslivosti, ochrany přírody a krajiny nebo veterinární péče. Hotové překlady následně kontroluje ukrajinský právník či právnička a poté jsou předávány vládním institucím v Kyjevě. Tam slouží jako podklad pro přípravu nové legislativy i její schvalování.

Za svou práci studenti získávají nejen zápočet a tři kredity, ale i certifikát o absolvování překladatelské praxe.

„Do projektu jsme se zapojili, protože můžeme využít přítomnosti rodilých mluvčích ukrajinštiny se znalostí češtiny. Pod odborným vedením dokážou převést právnický text do podoby, kterou ukrajinský právník už jen reviduje a předá příslušným institucím. Pro studenty je to zároveň příležitost, jak během studia v Česku pomoci své zemi,“ uvedla Radana Merzová, vedoucí sekce ukrajinistiky uvedené katedry.

Projekt propojuje výuku s praxí a zároveň představuje konkrétní příspěvek univerzity k podpoře Ukrajiny v náročném období. Navazuje na dohodu o spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Mezinárodním institutem rozvojové a transformační spolupráce.

This year marks 65 years since Yuri Gagarin became the first person to fly into space. He was 27 years old and the flight lasted 108 minutes. To celebrate the anniversary, the Institute of Physics (FZU) and the science outreach community Pátečníci put together an afternoon of talks at Dvořák Hall on 12 April. 

Letos uplynulo 65 let od chvíle, kdy Jurij Gagarin jako první člověk překonal hranici zemské atmosféry a vzlétl do vesmíru. Bylo mu 27 let a let trval 108 minut. Na oslavu tohoto výročí uspořádaly Fyzikální ústav AV ČR a popularizační spolek Pátečníci 12. dubna odpolední program přednášek ve Dvořákově sále. 

Na Univerzitě Palackého se uskutečnilo odborné setkání, jehož cílem bylo vytvořit prostor pro setkání akademiků, studentů a odborníků z praxe, kteří se zabývají hrami v jejich kulturních, společenských a kreativních souvislostech. První Olomouc Games Conference přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic ze všech koutů České republiky i Evropy.

Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala první konferenci věnovanou interdisciplinárnímu oboru game studies. Ve svých prostorách přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic, kteří vystoupili s téměř padesáti příspěvky. První klíčovou přednášku měl profesor Luis Emilio Bruni z dánské Aalborg University, který hovořil o proměnách vyprávění pod vlivem technologií rozšířených realit a umělé inteligence. Druhým hlavním řečníkem byl Jan Švelch z Univerzity Karlovy v Praze, který se zaměřil na koncept průmyslové reflexivity zasahující do interních procesů herního vývoje.

Konference byla otevřená příspěvkům z oblasti game studies, mediálních a kulturálních studií, kulturní antropologie, sociologie, psychologie, pedagogiky, designu i příbuzných disciplín, stejně jako praktickým či tvůrčím příspěvkům reflektujícím zkušenosti z herního vývoje.

foto_sem_4

Podle doktoranda z pořádající katedry Martina Látala, který se na přípravě tohoto odborného setkání podílel, mělo společně s jednotlivými přednáškami důležitou roli také dvanáct tematických panelů. Jeden z nich se věnoval i japonským videohrám, panel českých institucí rozšířil konferenci o mimouniverzitní perspektivy.

„Game studies je poměrně nový interdisciplinární obor, který však vychází ze starších tradic v mediálních vědách, antropologii, psychologii či literárních studiích. V současnosti se zaměřuje především na digitální hry, nicméně doména zahrnuje i deskové hry, live-action role-play či pronikání herních prvků do neherních prostředí, tedy tzv. gamifikaci,“ uvedl Martin Látal. Současné výzkumy se podle něj soustředí například na hráčské komunity a jejich psychologii, fungování herního průmyslu či tok narativů i informací v rámci herního média. 

„Game studies jsou v úzkém kontaktu s oblastmi herního designu či programování, nejedná se však o obor primárně technicko-aplikovaný, nýbrž analyticko-interpretativní. Tento širší záběr umožňuje absolventům uplatnění na různých úrovních herního průmyslu: od marketingu přes analytiku po žurnalismus. Zároveň jim otevírá dveře i do dalších odvětví kreativních průmyslů,“ doplnil. Připomněl také, že v současnosti nabízí vzdělání v oboru game studies v České republice pouze Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Základním impulzem pro uspořádání První Olomouc Games Conference byla podle organizátorů zkušenost z doktorského studia, během něhož se setkávali s dalšími studenty se zájmem o hry a herní průmysl.

„Na Univerzitě Palackého doposud neexistovala platforma, která by nás propojila. Místo založení univerzitního spolku jsme zvolili cestu konference, která by mohla oslovit i kolegy jiných univerzit i z prostředí herního průmyslu. Hlavním posláním prvního ročníku bylo propojit lidi napříč akademií, herním průmyslem i herním žurnalismem a vytvořit prostor pro sdílení zkušeností, znalostí i kontaktů. Konference zároveň přichází v době, kdy český herní průmysl i české game studies nabývají mezinárodního významu, jak dokládají například úspěchy Warhorse Studios či projekt ERC Consolidator Grant GAMEINDEX kolegů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy,“ uvedli spoluorganizátoři akce Karel Vranovský a Veronika Herníková.   

Potřeba věnovat se studiu her z různých úhlů pohledu má podle nich hned několik důvodů. „Objem tvorby i výdělků herního průmyslu dnes výrazně převyšuje tradiční pilíře zábavního průmyslu, jako jsou film a televize. To otevírá otázky týkající se vlivu těchto médií na naše vnímání světa a souvisí s debatami o závislosti či gamblerství. Fenomén gamifikace se navíc promítá do mnoha aspektů lidského života, od pracovního prostředí až po vzdělávání,“ dodali organizátoři konference. 

Jaké místo má hra v životě člověka? Kde všude nachází uplatnění a v jakých souvislostech? „Jak připomíná nizozemský historik Johan Huizinga ve své knize Homo Ludens, hra provází člověka od kolébky až po stáří. Dávno před nástupem videoher, metaverza a virtuální reality jsme si jako děti hráli na schovávanou či na vojáky a později přecházeli ke kolektivním sportům. Tyto aktivity nás učí spolupráci, pomáhají formovat identitu a poskytují prostor pro odpočinek, který je nedílnou součástí zdravého života. Navzdory výzvám, které současné formy hraní přinášejí, zůstává hra prastarou a univerzální součástí lidské existence napříč kulturami. I proto dnes pronikají herní principy do pracovních procesů i vzdělávání. Ostatně, jak ukázala i řada příspěvků na konferenci, stále platí známé Komenského motto: škola hrou“, shrnuli jmenovaní doktorandi katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

Na Univerzitě Palackého se uskutečnilo odborné setkání, jehož cílem bylo vytvořit prostor pro setkání akademiků, studentů a odborníků z praxe, kteří se zabývají hrami v jejich kulturních, společenských a kreativních souvislostech. První Olomouc Games Conference přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic ze všech koutů České republiky i Evropy.

Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala první konferenci věnovanou interdisciplinárnímu oboru game studies. Ve svých prostorách přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic, kteří vystoupili s téměř padesáti příspěvky. První klíčovou přednášku měl profesor Luis Emilio Bruni z dánské Aalborg University, který hovořil o proměnách vyprávění pod vlivem technologií rozšířených realit a umělé inteligence. Druhým hlavním řečníkem byl Jan Švelch z Univerzity Karlovy v Praze, který se zaměřil na koncept průmyslové reflexivity zasahující do interních procesů herního vývoje.

Konference byla otevřená příspěvkům z oblasti game studies, mediálních a kulturálních studií, kulturní antropologie, sociologie, psychologie, pedagogiky, designu i příbuzných disciplín, stejně jako praktickým či tvůrčím příspěvkům reflektujícím zkušenosti z herního vývoje.

foto_sem_4

Podle doktoranda z pořádající katedry Martina Látala, který se na přípravě tohoto odborného setkání podílel, mělo společně s jednotlivými přednáškami důležitou roli také dvanáct tematických panelů. Jeden z nich se věnoval i japonským videohrám, panel českých institucí rozšířil konferenci o mimouniverzitní perspektivy.

„Game studies je poměrně nový interdisciplinární obor, který však vychází ze starších tradic v mediálních vědách, antropologii, psychologii či literárních studiích. V současnosti se zaměřuje především na digitální hry, nicméně doména zahrnuje i deskové hry, live-action role-play či pronikání herních prvků do neherních prostředí, tedy tzv. gamifikaci,“ uvedl Martin Látal. Současné výzkumy se podle něj soustředí například na hráčské komunity a jejich psychologii, fungování herního průmyslu či tok narativů i informací v rámci herního média. 

„Game studies jsou v úzkém kontaktu s oblastmi herního designu či programování, nejedná se však o obor primárně technicko-aplikovaný, nýbrž analyticko-interpretativní. Tento širší záběr umožňuje absolventům uplatnění na různých úrovních herního průmyslu: od marketingu přes analytiku po žurnalismus. Zároveň jim otevírá dveře i do dalších odvětví kreativních průmyslů,“ doplnil. Připomněl také, že v současnosti nabízí vzdělání v oboru game studies v České republice pouze Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Základním impulzem pro uspořádání První Olomouc Games Conference byla podle organizátorů zkušenost z doktorského studia, během něhož se setkávali s dalšími studenty se zájmem o hry a herní průmysl.

„Na Univerzitě Palackého doposud neexistovala platforma, která by nás propojila. Místo založení univerzitního spolku jsme zvolili cestu konference, která by mohla oslovit i kolegy jiných univerzit i z prostředí herního průmyslu. Hlavním posláním prvního ročníku bylo propojit lidi napříč akademií, herním průmyslem i herním žurnalismem a vytvořit prostor pro sdílení zkušeností, znalostí i kontaktů. Konference zároveň přichází v době, kdy český herní průmysl i české game studies nabývají mezinárodního významu, jak dokládají například úspěchy Warhorse Studios či projekt ERC Consolidator Grant GAMEINDEX kolegů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy,“ uvedli spoluorganizátoři akce Karel Vranovský a Veronika Herníková.   

Potřeba věnovat se studiu her z různých úhlů pohledu má podle nich hned několik důvodů. „Objem tvorby i výdělků herního průmyslu dnes výrazně převyšuje tradiční pilíře zábavního průmyslu, jako jsou film a televize. To otevírá otázky týkající se vlivu těchto médií na naše vnímání světa a souvisí s debatami o závislosti či gamblerství. Fenomén gamifikace se navíc promítá do mnoha aspektů lidského života, od pracovního prostředí až po vzdělávání,“ dodali organizátoři konference. 

Jaké místo má hra v životě člověka? Kde všude nachází uplatnění a v jakých souvislostech? „Jak připomíná nizozemský historik Johan Huizinga ve své knize Homo Ludens, hra provází člověka od kolébky až po stáří. Dávno před nástupem videoher, metaverza a virtuální reality jsme si jako děti hráli na schovávanou či na vojáky a později přecházeli ke kolektivním sportům. Tyto aktivity nás učí spolupráci, pomáhají formovat identitu a poskytují prostor pro odpočinek, který je nedílnou součástí zdravého života. Navzdory výzvám, které současné formy hraní přinášejí, zůstává hra prastarou a univerzální součástí lidské existence napříč kulturami. I proto dnes pronikají herní principy do pracovních procesů i vzdělávání. Ostatně, jak ukázala i řada příspěvků na konferenci, stále platí známé Komenského motto: škola hrou“, shrnuli jmenovaní doktorandi katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

Inspirativní přednášky a workshopy zajímavých absolventů a hostů ze sportovní praxe, podcasty, materiály a kurzy celoživotního vzdělávání nebo konference. To vše chce Fakulta tělesné kultury UP nabídnout pod hlavičkou projektu Univerzita pro sport svým studentům a lidem působícím ve sportovním prostředí, ale i veřejnosti.

Značka Univerzita pro sport není zcela nová. Již dříve pod ní FTK navázala marketingovou spolupráci s olomouckými sportovními kluby, uskutečnila se série stáží pro studenty a v neposlední řadě fakulta hostila setkání se sportovci či odborníky, jako je fotbalový trenér Petr Uličný, někdejší fotbalový reprezentant David Rozehnal nebo třeba Vít Schlesinger, absolvent FTK a propagátor komplexního pojetí sportovní přípravy. S epidemií covidu-19 aktivity projektu utichly, nyní by na ně fakulta v rámci třetí role univerzity chtěla navázat.

„Naší ideou je zvát zajímavé a významné osobnosti, které působí v oblastech týkajících se sportovního tréninku a které mohou přenášet své zkušenosti a být inspirací nejen pro naše studující, ale také pro trenéry sportovních klubů z regionu. Chceme při tom samozřejmě pracovat s našimi úspěšnými absolventy a využít vztahů, jaké máme například se Sigmou Olomouc nebo DHK Zora Olomouc. Rádi bychom projekt také propojili s celoživotním vzděláváním a s hosty spolupracovali na edukačních materiálech a točili s nimi podcasty,“ uvedl proděkan pro rozvoj a vnější vztahy Michal Šafář.

Oficiálním zahájením nové etapy Univerzity pro sport by v novém akademickém roce měla být konference zaměřená na kondiční a sportovní trénink, první vlaštovkou už se ale stal workshop Architektura zemětřesení s mezinárodně uznávaným pedagogem pohybu Jozefem Fručkem.

„Jeho filozofií je, že neexistuje něco jako ideální pohyb a že pohyb vychází z aktuálního nastavení mysli a je důležité to své tělo procítit. Kromě zkušeností z vrcholového sportu a také herectví, kterému se věnoval, zapojuje i inspirace od různých přírodních kultur, jako je například práce s hudbou a rytmem nebo s časem. To jeho pojetí využívají fyzioterapeuti nebo kondiční trenéři, je to náročné na kognitivní funkce, na koordinaci. Takový zajímavý pohybový punk,“ přiblížil proděkan s tím, že intenzivního workshopu se zúčastnilo na 80 zájemců, převážně z řad studujících FTK.

Podrobnosti k akcím a nabídce Univerzity pro sport bude fakulta průběžně zveřejňovat na svém webu a sociálních sítích.