Agregátor zdrojů

Speciální letní škola právnické fakulty, která je určena americkým studentům práv ze dvou partnerských univerzit, má za sebou druhý ročník. A podle účastníků opět velmi povedený. Letní škola trvala i tentokrát tři týdny a přinesla několik novinek. Například možnost zapojení českých studentů nebo rozdělení účastníků dle jejich studijních programů a tím cílenější zaměření odborného programu.

Výjimečnost této letní školy je především v její délce, obsahu a spolupráci s vybranými univerzitami. Do Olomouce přicestovala dvacítka studentů z University of Nebraska–Lincoln a University of Illinois Chicago doprovázená čtyřmi akademiky. „Mám velkou radost, že se nám podařilo navázat na loňský úspěšný ročník a znovu nabídnout americkým studentům program, který propojuje kvalitní odbornou výuku s praktickými exkurzemi a poznáváním české historie i kultury,“ zhodnotil Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti PF UP.

foto_sem_4

Současně připomněl, že letní škola vznikla jako iniciativa, která navazuje na dlouhodobou spolupráci fakulty s partnerskými univerzitami ve Spojených státech amerických. „Naším cílem je posílit spolupráci a nabídnout americkým studentům možnost seznámit se s evropským a českým právním prostředím přímo v praxi. Studium práv není pouze o znalosti právních předpisů, ale také o porozumění hodnotám demokracie, právního státu a fungování veřejných institucí,“ upřesnil Martin Faix.

Ve srovnání s loňským ročníkem akce zaznamenala vyšší zájem studentů. Nejvýraznější novinkou bylo rozdělení účastníků do dvou skupin podle stupně jejich studia – bakalářské a magisterské. „Díky tomu bylo možné lépe reflektovat rozdílnou úroveň znalostí a zkušeností účastníků a přispět tak k vyšší kvalitě odborných diskusí i celého vzdělávacího programu,“ vysvětlil Martin Faix. Studenti na bakalářské úrovni se zaměřili především na komparativní pohled na právo, středoevropský region a procesy evropské integrace. Magisterští studenti se věnovali tématu sociálního bydlení.

Další novinkou bylo zapojení studentů z domácí pořádající fakulty. „Program tak získal výraznější mezinárodní rozměr a vytvořil více prostoru pro sdílení zkušeností, diskusi o rozdílech nejen mezi právními systémy, ale i v každodenním životě v obou zemích a pro navazování osobních kontaktů napříč kulturami,“ dodal proděkan.

foto_sem_8

Na výuce se podíleli američtí kolegové – Jamie Cooper, Joann Ross a Rebecca Baskerville z University of Nebraska–Lincoln a Michael Seng z chicagské univerzity. Ty doplnili experti z pořádající PF UP – Petra Měšťánková, Ondřej Filipec, Veronika Tomoszková, Maxim Tomoszek, Miriam Tomášková, Jan Kratochvíl a Maroš Matiaško.

Součástí programu byl také pestrý doprovodný program. „Studenti navštívili například Ústavní soud ČR a Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí v Brně, advokátní kancelář HSP & Partners, zámek a zahrady v Kroměříži, hrad Bouzov nebo Javoříčské jeskyně. Velmi pozitivní ohlas měla exkurze na Krajském ředitelství policie Olomouckého kraje s praktickými ukázkami činnosti. Významnou část programu tvořil čtyřdenní pobyt v Praze,“ vyjmenoval za organizační tým Martin Verner, koordinátor letní školy. Přestože byl program velmi intenzivní, studenti odjížděli podle něj spokojeni a s úsměvem na tváři. „Což je pro nás tou největší odměnou. Mnozí z nich navíc vyjádřili přání vrátit se do Olomouce,“ doplnil Verner.

Snahou fakulty je hostit americké studenty i za rok. „O konkrétní podobě programu pro příští rok se teprve jedná, ale dosavadní zájem studentů, pozitivní ohlasy partnerů i přínos pro fakultu nám dávají silnou motivaci v projektu pokračovat,“ dodal proděkan Martin Faix.

Letní škola pro studenty z amerických partnerských univerzit pořádaná PF UP se konala 11.–29. května.

Řekli o letní škole

Camryn Moon (University of Nebraska–Lincoln)
Oceňuji, že program nenabízel pouze přednášky, ale také řadu aktivit mimo učebny. Právě kombinace teoretické výuky a návštěv významných institucí mi umožnila lépe porozumět fungování České republiky a jejímu právního řádu. Velmi přínosná pro mě byla návštěva Ústavního soudu ČR a Kanceláře veřejného ochránce práv.

Juanito Seaborn (University of Nebraska–Lincoln)
Letní školu velmi obohatila možnost studovat společně s českými studenty. Díky společným aktivitám a diskusím jsme získali nejen cenné poznatky o české kultuře a historii, ale navázali také nová mezinárodní přátelství.

Shannelle Reid (University of Illinois Chicago)
Děkuji organizátorům za vstřícný přístup a mnohdy až osobní péči. Atmosféra byla po celou dobu mimořádně přátelská. Odjíždím se spoustou nezapomenutelných zážitků.

 

Speciální letní škola právnické fakulty, která je určena americkým studentům práv ze dvou partnerských univerzit, má za sebou druhý ročník. A podle účastníků opět velmi povedený. Letní škola trvala i tentokrát tři týdny a přinesla několik novinek. Například možnost zapojení českých studentů nebo rozdělení účastníků dle jejich studijních programů a tím cílenější zaměření odborného programu.

Výjimečnost této letní školy je především v její délce, obsahu a spolupráci s vybranými univerzitami. Do Olomouce přicestovala dvacítka studentů z University of Nebraska–Lincoln a University of Illinois Chicago doprovázená čtyřmi akademiky. „Mám velkou radost, že se nám podařilo navázat na loňský úspěšný ročník a znovu nabídnout americkým studentům program, který propojuje kvalitní odbornou výuku s praktickými exkurzemi a poznáváním české historie i kultury,“ zhodnotil Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti PF UP.

foto_sem_4

Současně připomněl, že letní škola vznikla jako iniciativa, která navazuje na dlouhodobou spolupráci fakulty s partnerskými univerzitami ve Spojených státech amerických. „Naším cílem je posílit spolupráci a nabídnout americkým studentům možnost seznámit se s evropským a českým právním prostředím přímo v praxi. Studium práv není pouze o znalosti právních předpisů, ale také o porozumění hodnotám demokracie, právního státu a fungování veřejných institucí,“ upřesnil Martin Faix.

Ve srovnání s loňským ročníkem akce zaznamenala vyšší zájem studentů. Nejvýraznější novinkou bylo rozdělení účastníků do dvou skupin podle stupně jejich studia – bakalářské a magisterské. „Díky tomu bylo možné lépe reflektovat rozdílnou úroveň znalostí a zkušeností účastníků a přispět tak k vyšší kvalitě odborných diskusí i celého vzdělávacího programu,“ vysvětlil Martin Faix. Studenti na bakalářské úrovni se zaměřili především na komparativní pohled na právo, středoevropský region a procesy evropské integrace. Magisterští studenti se věnovali tématu sociálního bydlení.

Další novinkou bylo zapojení studentů z domácí pořádající fakulty. „Program tak získal výraznější mezinárodní rozměr a vytvořil více prostoru pro sdílení zkušeností, diskusi o rozdílech nejen mezi právními systémy, ale i v každodenním životě v obou zemích a pro navazování osobních kontaktů napříč kulturami,“ dodal proděkan.

foto_sem_8

Na výuce se podíleli američtí kolegové – Jamie Cooper, Joann Ross a Rebecca Baskerville z University of Nebraska–Lincoln a Michael Seng z chicagské univerzity. Ty doplnili experti z pořádající PF UP – Petra Měšťánková, Ondřej Filipec, Veronika Tomoszková, Maxim Tomoszek, Miriam Tomášková, Jan Kratochvíl a Maroš Matiaško.

Součástí programu byl také pestrý doprovodný program. „Studenti navštívili například Ústavní soud ČR a Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí v Brně, advokátní kancelář HSP & Partners, zámek a zahrady v Kroměříži, hrad Bouzov nebo Javoříčské jeskyně. Velmi pozitivní ohlas měla exkurze na Krajském ředitelství policie Olomouckého kraje s praktickými ukázkami činnosti. Významnou část programu tvořil čtyřdenní pobyt v Praze,“ vyjmenoval za organizační tým Martin Verner, koordinátor letní školy. Přestože byl program velmi intenzivní, studenti odjížděli podle něj spokojeni a s úsměvem na tváři. „Což je pro nás tou největší odměnou. Mnozí z nich navíc vyjádřili přání vrátit se do Olomouce,“ doplnil Verner.

Snahou fakulty je hostit americké studenty i za rok. „O konkrétní podobě programu pro příští rok se teprve jedná, ale dosavadní zájem studentů, pozitivní ohlasy partnerů i přínos pro fakultu nám dávají silnou motivaci v projektu pokračovat,“ dodal proděkan Martin Faix.

Letní škola pro studenty z amerických partnerských univerzit pořádaná PF UP se konala 11.–29. května.

Řekli o letní škole

Camryn Moon (University of Nebraska–Lincoln)
Oceňuji, že program nenabízel pouze přednášky, ale také řadu aktivit mimo učebny. Právě kombinace teoretické výuky a návštěv významných institucí mi umožnila lépe porozumět fungování České republiky a jejímu právního řádu. Velmi přínosná pro mě byla návštěva Ústavního soudu ČR a Kanceláře veřejného ochránce práv.

Juanito Seaborn (University of Nebraska–Lincoln)
Letní školu velmi obohatila možnost studovat společně s českými studenty. Díky společným aktivitám a diskusím jsme získali nejen cenné poznatky o české kultuře a historii, ale navázali také nová mezinárodní přátelství.

Shannelle Reid (University of Illinois Chicago)
Děkuji organizátorům za vstřícný přístup a mnohdy až osobní péči. Atmosféra byla po celou dobu mimořádně přátelská. Odjíždím se spoustou nezapomenutelných zážitků.

 

Brněnská sportoviště v těchto dnech přivítají celkem přes 1700 sportovkyň a sportovců z českých vysokých a vyšších odborných škol, kteří se utkají o medaile a akademické mistrovské tituly v soutěžích Českých akademických her. Reprezentanti Univerzity Palackého u toho nechybí a již vybojovali i první úspěchy.

V barvách olomoucké univerzity se jen do soutěží v individuálních sportech zapojí osm desítek studentek a studentů. Tradičně silné zastoupení má UP v atletice a disciplínách plavání a plavání s ploutvemi, mezi přihlášenými jsou například mistryně ČR a vicemistryně Evropy ve vrhu koulí Martina Mazurová z lékařské fakulty, Barbora Janíčková z fakulty tělesné kultury, která si vloni v Ostravě ve všech svých závodech vyplavala zlato, nebo Vojtěch Netrh z přírodovědecké fakulty, který v plavání a plavání s ploutvemi bral na loňských hrách šest medailí.

Zástupci UP ale nechybí ani v dalších disciplínách včetně kolektivních sportů, jako je futsal žen či házená.

„Naší snahou samozřejmě bude navázat na dřívější úspěchy, mimo jiné loňské 4. místo a především pak vítězství z roku 2023,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP. Úspěchy reprezentantů UP na hrách v roce 2025 si můžete připomenout zde.

Už nyní, před pondělním slavnostním zahájením, má Univerzita Palackého k vyřčenému cíli nakročeno. Během neděle totiž proběhly první soutěže, v nichž olomoučtí reprezentanti získali první medaile. Judistka Barbora Ondroušková (FTK) ovládla kategorii nad 78 kg, stejně tak v kategorii do 81 kg zvítězil Daniel Kordula (FTK) a mezi zápasníky nad 100 kg dominoval František Lhotzký (FTK). V karate si dvě medaile vybojoval Jakub Müller (FTK) – zlatou v kumite nad 84 kg a bronzovou v kata.

Letošní České akademické hry hostí Vysoké učení technické v Brně. V 21 sportech do pátku poměří síly více než 1700 sportovců a sportovkyň z českých vysokých a vyšších odborných škol. Nejnabitějšími dny co do počtu závodů jsou úterý a středa, kdy se závodí nejen v atletice a plaveckých disciplínách, ale také například v orientačním běhu a odehrají se turnaje v nohejbalu, házené či frisbee.

Podrobný program her i další informace jsou k dispozici na webu akce, dění můžete sledovat také na sociálních sítích, mimo jiné Facebooku her a také České asociace univerzitního sportu.

Brněnská sportoviště v těchto dnech přivítají celkem přes 1700 sportovkyň a sportovců z českých vysokých a vyšších odborných škol, kteří se utkají o medaile a akademické mistrovské tituly v soutěžích Českých akademických her. Reprezentanti Univerzity Palackého u toho nechybí a již vybojovali i první úspěchy.

V barvách olomoucké univerzity se jen do soutěží v individuálních sportech zapojí osm desítek studentek a studentů. Tradičně silné zastoupení má UP v atletice a disciplínách plavání a plavání s ploutvemi, mezi přihlášenými jsou například mistryně ČR a vicemistryně Evropy ve vrhu koulí Martina Mazurová z lékařské fakulty, Barbora Janíčková z fakulty tělesné kultury, která si vloni v Ostravě ve všech svých závodech vyplavala zlato, nebo Vojtěch Netrh z přírodovědecké fakulty, který v plavání a plavání s ploutvemi bral na loňských hrách šest medailí.

Zástupci UP ale nechybí ani v dalších disciplínách včetně kolektivních sportů, jako je futsal žen či házená.

„Naší snahou samozřejmě bude navázat na dřívější úspěchy, mimo jiné loňské 4. místo a především pak vítězství z roku 2023,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP. Úspěchy reprezentantů UP na hrách v roce 2025 si můžete připomenout zde.

Už nyní, před pondělním slavnostním zahájením, má Univerzita Palackého k vyřčenému cíli nakročeno. Během neděle totiž proběhly první soutěže, v nichž olomoučtí reprezentanti získali první medaile. Judistka Barbora Ondroušková (FTK) ovládla kategorii nad 78 kg, stejně tak v kategorii do 81 kg zvítězil Daniel Kordula (FTK) a mezi zápasníky nad 100 kg dominoval František Lhotzký (FTK). V karate si dvě medaile vybojoval Jakub Müller (FTK) – zlatou v kumite nad 84 kg a bronzovou v kata.

Letošní České akademické hry hostí Vysoké učení technické v Brně. V 21 sportech do pátku poměří síly více než 1700 sportovců a sportovkyň z českých vysokých a vyšších odborných škol. Nejnabitějšími dny co do počtu závodů jsou úterý a středa, kdy se závodí nejen v atletice a plaveckých disciplínách, ale také například v orientačním běhu a odehrají se turnaje v nohejbalu, házené či frisbee.

Podrobný program her i další informace jsou k dispozici na webu akce, dění můžete sledovat také na sociálních sítích, mimo jiné Facebooku her a také České asociace univerzitního sportu.

Přední český hispanista a lingvista, emeritní profesor Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jiří Černý, získal hlavní cenu v soutěži Slovník roku 2024–2025. Porota ocenila jeho publikaci Portugalsko-český slovník brazilské portugalštiny.

Odborná porota letos hodnotila čtyřicet slovníkových publikací vydaných v České republice a na Slovensku. Nejvyšší ocenění získal právě profesor Jiří Černý z katedry romanistiky FF UP za dílo, které jako první v českém prostředí systematicky zachycuje specifickou slovní zásobu brazilské varianty portugalštiny a převádí ji do češtiny. Slavnostní atmosféru letošního vyhlášení podtrhlo i připomenutí významného životního jubilea laureáta. 

foto_sem_4

„V době covidu jsem zrušil svou poslední přednášku s názvem Úvod do studia jazyka a asi půl roku v penzi doháněl četbu knih, na které jsem při práci na fakultě neměl čas. Poté mi to však připadalo příliš pasivní, a tak jsem se rozhodl navzdory svému pokročilému věku rozpracovat brazilský slovník a zapojit do jeho přípravy další kolegy z řad učitelů i studentů,“ vzpomněl Jiří Černý na začátky práce na slovníku.  

Zmínil přitom kolegyni Petru Svobodovou, která mu zprostředkovala spolupráci se třemi studujícími z katedry romanistiky a dalšími třemi z Univerzity Karlovy v Praze.

„Než však začali systematicky pracovat, covidová pandemie nám setkávání znemožnila. Pokračoval jsem tedy v práci sám. Využil jsem zkušenosti získané během dvaceti let práce na hispanoamerickém slovníku a během čtyř let zpracoval hesla z prvního rozsáhlého jednojazyčného slovníku brazilské portugalštiny, který mi před svou smrtí věnoval vysokoškolský pedagog a překladatel z portugalštiny Eugen Spálený. Protože šlo o slovník z 50. let minulého století, musel jsem jej doplnit o řadu novějších pramenů. Díky možnostem zpracovávat slovníky na počítači, internetu a v poslední době také s využitím umělé inteligence probíhala lexikografická práce nesrovnatelně rychleji a přesněji než například ještě v 60. letech minulého století,“ vysvětluje Jiří Černý

Cenu Slovník roku uděluje jednou za dva roky Jednota tlumočníků a překladatelů. Slavnostní vyhlášení 29. ročníku této soutěže se uskutečnilo na veletrhu Svět knihy.

Jak dodává, po odevzdání slovníku do Vydavatelství UP pracuje již třetím rokem na jeho rozšiřování. „Stanovil jsem si normu více než sto hodin měsíčně. Dosud jsem odevzdal více než 6 500 nových hesel, zatímco současná verze obsahuje přibližně 25 000 hesel," vypočítává profesor Černý. Nově zpracovává například oblast brazilské flóry a fauny, obyvatelská jména, slang jednotlivých federálních států, vězeňský a policejní slang nebo názvy typických brazilských jídel. Současně přepracoval několik rozsáhlých a složitých hesel. Práci by měl dokončit na začátku roku 2027.

„Poté bych se s Vydavatelstvím UP, které při přípravě slovníku opět odvedlo profesionální práci, rád dohodl na rozšíření internetové verze. Zdá se mi také, že Univerzita Palackého má jedinečnou příležitost znovu vydat Slovník amerikanismů profesora Jaroslava Peprníka společně s oběma mými slovníky a případně i s obdobným francouzsko-českým slovníkem amerikanismů, na němž již částečně pracují romanisté z Univerzity Palackého a Ostravské univerzity," nastiňuje své plány romanista. Podle něj by tak vznikla samostatná edice tří až čtyř slovníků mapujících evropské jazyky, které se v době zámořských objevů dostaly na americký kontinent a postupně zde vytvořily své specifické varianty.

„Šlo by o unikátní projekt, protože angličtina, španělština, portugalština a částečně i francouzština se za podobných historických podmínek staly dominantními jazyky Ameriky. Pokud je mi známo, obdobný projekt dosud nikde nevznikl. K jeho realizaci by však bylo třeba získat mladší kolegy. Vzhledem k pokročilému věku mému i profesora Peprníka se už tak rozsáhlého projektu zúčastnit nemůžeme,“ doplnil profesor Jiří Černý.

Porota ocenila mimořádný přínos jeho díla. Jako první v českém prostředí totiž systematicky zachycuje specifickou slovní zásobu brazilské varianty portugalštiny a převádí ji do češtiny. Dílo ji zaujalo nejen svým unikátním zaměřením, ale také precizním zpracováním hesel a obsáhlým kulturně-historickým úvodem.

Portugalsko-český slovník brazilské portugalštiny Jiřího Černého (FF UP) představuje v českém kontextu první slovník zaměřený na specifické lexikum brazilské portugalštiny. Základním pramenem pro jeho zpracování byl Pequeno Dicionário Brasileiro da Língua Portuguesa z roku 1951, doplněný o materiál získaný excerpcí dalších slovníků a textů zachycujících slovní zásobu a frazeologii brazilské portugalštiny za posledních sedmdesát až osmdesát let. Dílo zahrnuje stručný historický úvod, přehled hlavních zdrojů a charakteristických rysů brazilské portugalštiny, nástin brazilské dialektologie i základy fonetiky a pravopisu. Profesor Jiří Černý získal uvedené prestižní ocenění i v roce 2019, a to za třídílný Španělsko-český slovník amerikanistů. 

Přední český hispanista a lingvista, emeritní profesor Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jiří Černý, získal hlavní cenu v soutěži Slovník roku 2024–2025. Porota ocenila jeho publikaci Portugalsko-český slovník brazilské portugalštiny.

Odborná porota letos hodnotila čtyřicet slovníkových publikací vydaných v České republice a na Slovensku. Nejvyšší ocenění získal právě profesor Jiří Černý z katedry romanistiky FF UP za dílo, které jako první v českém prostředí systematicky zachycuje specifickou slovní zásobu brazilské varianty portugalštiny a převádí ji do češtiny. Slavnostní atmosféru letošního vyhlášení podtrhlo i připomenutí významného životního jubilea laureáta. 

foto_sem_4

„V době covidu jsem zrušil svou poslední přednášku s názvem Úvod do studia jazyka a asi půl roku v penzi doháněl četbu knih, na které jsem při práci na fakultě neměl čas. Poté mi to však připadalo příliš pasivní, a tak jsem se rozhodl navzdory svému pokročilému věku rozpracovat brazilský slovník a zapojit do jeho přípravy další kolegy z řad učitelů i studentů,“ vzpomněl Jiří Černý na začátky práce na slovníku.  

Zmínil přitom kolegyni Petru Svobodovou, která mu zprostředkovala spolupráci se třemi studujícími z katedry romanistiky a dalšími třemi z Univerzity Karlovy v Praze.

„Než však začali systematicky pracovat, covidová pandemie nám setkávání znemožnila. Pokračoval jsem tedy v práci sám. Využil jsem zkušenosti získané během dvaceti let práce na hispanoamerickém slovníku a během čtyř let zpracoval hesla z prvního rozsáhlého jednojazyčného slovníku brazilské portugalštiny, který mi před svou smrtí věnoval vysokoškolský pedagog a překladatel z portugalštiny Eugen Spálený. Protože šlo o slovník z 50. let minulého století, musel jsem jej doplnit o řadu novějších pramenů. Díky možnostem zpracovávat slovníky na počítači, internetu a v poslední době také s využitím umělé inteligence probíhala lexikografická práce nesrovnatelně rychleji a přesněji než například ještě v 60. letech minulého století,“ vysvětluje Jiří Černý

Cenu Slovník roku uděluje jednou za dva roky Jednota tlumočníků a překladatelů. Slavnostní vyhlášení 29. ročníku této soutěže se uskutečnilo na veletrhu Svět knihy.

Jak dodává, po odevzdání slovníku do Vydavatelství UP pracuje již třetím rokem na jeho rozšiřování. „Stanovil jsem si normu více než sto hodin měsíčně. Dosud jsem odevzdal více než 6 500 nových hesel, zatímco současná verze obsahuje přibližně 25 000 hesel," vypočítává profesor Černý. Nově zpracovává například oblast brazilské flóry a fauny, obyvatelská jména, slang jednotlivých federálních států, vězeňský a policejní slang nebo názvy typických brazilských jídel. Současně přepracoval několik rozsáhlých a složitých hesel. Práci by měl dokončit na začátku roku 2027.

„Poté bych se s Vydavatelstvím UP, které při přípravě slovníku opět odvedlo profesionální práci, rád dohodl na rozšíření internetové verze. Zdá se mi také, že Univerzita Palackého má jedinečnou příležitost znovu vydat Slovník amerikanismů profesora Jaroslava Peprníka společně s oběma mými slovníky a případně i s obdobným francouzsko-českým slovníkem amerikanismů, na němž již částečně pracují romanisté z Univerzity Palackého a Ostravské univerzity," nastiňuje své plány romanista. Podle něj by tak vznikla samostatná edice tří až čtyř slovníků mapujících evropské jazyky, které se v době zámořských objevů dostaly na americký kontinent a postupně zde vytvořily své specifické varianty.

„Šlo by o unikátní projekt, protože angličtina, španělština, portugalština a částečně i francouzština se za podobných historických podmínek staly dominantními jazyky Ameriky. Pokud je mi známo, obdobný projekt dosud nikde nevznikl. K jeho realizaci by však bylo třeba získat mladší kolegy. Vzhledem k pokročilému věku mému i profesora Peprníka se už tak rozsáhlého projektu zúčastnit nemůžeme,“ doplnil profesor Jiří Černý.

Porota ocenila mimořádný přínos jeho díla. Jako první v českém prostředí totiž systematicky zachycuje specifickou slovní zásobu brazilské varianty portugalštiny a převádí ji do češtiny. Dílo ji zaujalo nejen svým unikátním zaměřením, ale také precizním zpracováním hesel a obsáhlým kulturně-historickým úvodem.

Portugalsko-český slovník brazilské portugalštiny Jiřího Černého (FF UP) představuje v českém kontextu první slovník zaměřený na specifické lexikum brazilské portugalštiny. Základním pramenem pro jeho zpracování byl Pequeno Dicionário Brasileiro da Língua Portuguesa z roku 1951, doplněný o materiál získaný excerpcí dalších slovníků a textů zachycujících slovní zásobu a frazeologii brazilské portugalštiny za posledních sedmdesát až osmdesát let. Dílo zahrnuje stručný historický úvod, přehled hlavních zdrojů a charakteristických rysů brazilské portugalštiny, nástin brazilské dialektologie i základy fonetiky a pravopisu. Profesor Jiří Černý získal uvedené prestižní ocenění i v roce 2019, a to za třídílný Španělsko-český slovník amerikanistů. 

Evropský parlament schválil ve středu nová pravidla usnadňující přístup k novým odrůdám rostlin, které jsou odolné vůči klimatu a škůdcům, mají vyšší výnosy a potřebují méně pesticidů. Podle něj přispěje rozhodnutí k inovacím v zemědělství. Jednání evropských zákonodárců bedlivě sledoval Ivo Frébort z CATRIN UP, který se o změnu legislativy zasazoval, mimo jiné i z pozice viceprezidenta Evropské biotechnologické federace.

Jak rozhodnutí hodnotíte? Co pro vás osobně znamená?

Konečně! Rozhodnutí považuji za dobrý kompromis mezi původním návrhem Evropského parlamentu a požadavky členských států v Radě EU. Přináší jasnější a předvídatelná pravidla pro využívání nových genomických technik (NGT) ve šlechtění rostlin, a to bez zásadních omezujících opatření, která by jejich širšímu uplatnění bránila. Osobně je to pro mě zlomový milník osmiletého úsilí, které začalo v roce 2018, kdy Soudní dvůr EU rozhodl, že rostliny vzniklé pomocí NGT spadají pod legislativu pro GMO. Od té doby jsem se aktivně zapojoval do celé řady iniciativ – zejména v rámci svého působení v Evropské biotechnologické federaci, prostřednictvím expertních studií, posudků, konzultací pro Evropskou komisi i jednání s poslanci Evropského parlamentu. Účastnil jsem se také odborných seminářů v Bruselu a workshopů na půdě Evropského parlamentu. O to více mě těší, že se nyní podařilo dosáhnout smysluplného posunu.

Vyslyšeli podle vás politici hlasy expertů?

Ano, domnívám se, že se podařilo přesvědčit potřebnou většinu politické reprezentace, aby naslouchala odborné komunitě. Rozhodnutí reflektuje vědecké poznatky o bezpečnosti a přínosech NGT a opírá se o racionální argumenty. Zároveň se podařilo omezit vliv některých zájmových skupin, jejichž postoje často vycházejí spíše z přesvědčení než z vědecky ověřených dat.

Co konkrétně změna přináší?

Klíčovým prvkem nové legislativy je rozlišení mezi dvěma kategoriemi NGT rostlin. V rámci takzvané Přílohy I schváleného dokumentu jsou definovány rostliny, jejichž genetické změny jsou srovnatelné s těmi, které mohou vzniknout přirozeně nebo konvenčním šlechtěním. Tyto rostliny nebudou regulovány jako GMO a budou podléhat velmi zjednodušenému režimu schvalování pro jejich široké použití téměř stejné jako u konvenčních odrůd. Ve výsledku je to přiblížení evropské legislativy, byť stále s určitými omezeními, realitě přirozených genetických změn a evoluce. Druhá kategorie NGT rostlin, které obsahují komplexnější genetické změny, bude nadále podléhat přísnějším pravidlům, nicméně i zde dochází k určitému zjednodušení a zpřehlednění procesů.

Kdo bude mít ze změn největší benefit?

Přínosy lze očekávat napříč celým řetězcem. Šlechtitelé získají nový nástroj, který umožní výrazně zkrátit a zlevnit vývoj nových odrůd. Budou například schopni cíleně vytvářet rostliny s vyšší odolností vůči chorobám a škůdcům i tam, kde konvenční šlechtění selhávalo.
Pěstitelé budou mít k dispozici odrůdy s nižšími nároky na chemickou ochranu a hnojení. Zároveň mohou očekávat vyšší stabilitu výnosů díky lepší adaptaci rostlin na stresové faktory, včetně sucha nebo extrémních teplot, což je v souladu s cíli evropských strategií, jako je Green Deal.
Spotřebitelé se mohou těšit na plodiny s vyšším obsahem vitamínů a dalších prospěšných látek, lepší chutí či delší trvanlivostí. Tyto vlastnosti se již dnes objevují u produktů dostupných mimo EU.

Jak se změna dotkne výzkumu? Obecně, ale i v CATRIN?

Očekávám významné oživení aplikovaného výzkumu ve šlechtění rostlin. Nové poznatky z oblasti molekulární genetiky a genomiky, které mají praktický potenciál, bude možné mnohem snáze přenést z laboratorního prostředí do praxe. Zásadním přínosem bude možnost testovat nové linie přímo v polních podmínkách, což bylo dosud v EU výrazně omezené. Nové genomické techniky se tak stanou plnohodnotným a běžně využívaným nástrojem moderního šlechtění. V CATRIN se dlouhodobě věnujeme editování genomu ječmene v rámci mezinárodního konsorcia projektu BEST-CROP. Nová pravidla významně usnadní mezinárodní spolupráci, sníží administrativní bariéry při výměně materiálů a umožní efektivnější testování nových linií. Zároveň lze očekávat zvýšený zájem šlechtitelských firem o výsledky našeho výzkumu a jejich praktické uplatnění.

Evropský parlament schválil ve středu nová pravidla usnadňující přístup k novým odrůdám rostlin, které jsou odolné vůči klimatu a škůdcům, mají vyšší výnosy a potřebují méně pesticidů. Podle něj přispěje rozhodnutí k inovacím v zemědělství. Jednání evropských zákonodárců bedlivě sledoval Ivo Frébort z CATRIN UP, který se o změnu legislativy zasazoval, mimo jiné i z pozice viceprezidenta Evropské biotechnologické federace.

Jak rozhodnutí hodnotíte? Co pro vás osobně znamená?

Konečně! Rozhodnutí považuji za dobrý kompromis mezi původním návrhem Evropského parlamentu a požadavky členských států v Radě EU. Přináší jasnější a předvídatelná pravidla pro využívání nových genomických technik (NGT) ve šlechtění rostlin, a to bez zásadních omezujících opatření, která by jejich širšímu uplatnění bránila. Osobně je to pro mě zlomový milník osmiletého úsilí, které začalo v roce 2018, kdy Soudní dvůr EU rozhodl, že rostliny vzniklé pomocí NGT spadají pod legislativu pro GMO. Od té doby jsem se aktivně zapojoval do celé řady iniciativ – zejména v rámci svého působení v Evropské biotechnologické federaci, prostřednictvím expertních studií, posudků, konzultací pro Evropskou komisi i jednání s poslanci Evropského parlamentu. Účastnil jsem se také odborných seminářů v Bruselu a workshopů na půdě Evropského parlamentu. O to více mě těší, že se nyní podařilo dosáhnout smysluplného posunu.

Vyslyšeli podle vás politici hlasy expertů?

Ano, domnívám se, že se podařilo přesvědčit potřebnou většinu politické reprezentace, aby naslouchala odborné komunitě. Rozhodnutí reflektuje vědecké poznatky o bezpečnosti a přínosech NGT a opírá se o racionální argumenty. Zároveň se podařilo omezit vliv některých zájmových skupin, jejichž postoje často vycházejí spíše z přesvědčení než z vědecky ověřených dat.

Co konkrétně změna přináší?

Klíčovým prvkem nové legislativy je rozlišení mezi dvěma kategoriemi NGT rostlin. V rámci takzvané Přílohy I schváleného dokumentu jsou definovány rostliny, jejichž genetické změny jsou srovnatelné s těmi, které mohou vzniknout přirozeně nebo konvenčním šlechtěním. Tyto rostliny nebudou regulovány jako GMO a budou podléhat velmi zjednodušenému režimu schvalování pro jejich široké použití téměř stejné jako u konvenčních odrůd. Ve výsledku je to přiblížení evropské legislativy, byť stále s určitými omezeními, realitě přirozených genetických změn a evoluce. Druhá kategorie NGT rostlin, které obsahují komplexnější genetické změny, bude nadále podléhat přísnějším pravidlům, nicméně i zde dochází k určitému zjednodušení a zpřehlednění procesů.

Kdo bude mít ze změn největší benefit?

Přínosy lze očekávat napříč celým řetězcem. Šlechtitelé získají nový nástroj, který umožní výrazně zkrátit a zlevnit vývoj nových odrůd. Budou například schopni cíleně vytvářet rostliny s vyšší odolností vůči chorobám a škůdcům i tam, kde konvenční šlechtění selhávalo.
Pěstitelé budou mít k dispozici odrůdy s nižšími nároky na chemickou ochranu a hnojení. Zároveň mohou očekávat vyšší stabilitu výnosů díky lepší adaptaci rostlin na stresové faktory, včetně sucha nebo extrémních teplot, což je v souladu s cíli evropských strategií, jako je Green Deal.
Spotřebitelé se mohou těšit na plodiny s vyšším obsahem vitamínů a dalších prospěšných látek, lepší chutí či delší trvanlivostí. Tyto vlastnosti se již dnes objevují u produktů dostupných mimo EU.

Jak se změna dotkne výzkumu? Obecně, ale i v CATRIN?

Očekávám významné oživení aplikovaného výzkumu ve šlechtění rostlin. Nové poznatky z oblasti molekulární genetiky a genomiky, které mají praktický potenciál, bude možné mnohem snáze přenést z laboratorního prostředí do praxe. Zásadním přínosem bude možnost testovat nové linie přímo v polních podmínkách, což bylo dosud v EU výrazně omezené. Nové genomické techniky se tak stanou plnohodnotným a běžně využívaným nástrojem moderního šlechtění. V CATRIN se dlouhodobě věnujeme editování genomu ječmene v rámci mezinárodního konsorcia projektu BEST-CROP. Nová pravidla významně usnadní mezinárodní spolupráci, sníží administrativní bariéry při výměně materiálů a umožní efektivnější testování nových linií. Zároveň lze očekávat zvýšený zájem šlechtitelských firem o výsledky našeho výzkumu a jejich praktické uplatnění.

In the photovoltaic tent, visitors got to experience the principle of generating electricity from sunlight. On a black hole model, they spun marbles that raced along orbits on a taut canvas. At the superconducting train exhibit, they watched as it levitated above the tracks and traveled with almost no friction. This was this year's exhibition by the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU) at the tenth-anniversary edition of the Science Fair (Veletrh vědy), the largest popular-science event in the Czech Republic.  

Ve fotovoltaickém stanu si návštěvníci vyzkoušeli princip výroby elektřiny ze slunečního záření. Na modelu černé díry roztáčeli kuličky, které se po napnutém plátně rozbíhaly po oběžných drahách. U supravodivého vláčku sledovali, jak se vznáší nad kolejemi a jezdí téměř bez tření. Tak vypadala letošní expozice FZU AV ČR na jubilejním 10. ročníku Veletrhu vědy, největší populárně-naučné akci v Česku. 

Akademická obec Univerzity Palackého i široká veřejnost diskutovaly o budoucnosti vzdělávání v době rychlého nástupu umělé inteligence. Celouniverzitní konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání nabídla podnětné pohledy odborníků z různých disciplín, od pedagogiky, filozofie, práva až po matematiku, lingvistiku a přírodní vědy.

Umělá inteligence se stává jedním z nejaktuálnějších témat společnosti. Proměňuje vysokoškolské vzdělávání, akademickou práci i způsob, jakým přemýšlíme a pracujeme s informacemi. Vůbec poprvé se nad touto problematikou sešli odborníci napříč fakultami Univerzity Palackého.

foto_sem_4

„O tématu umělé inteligence by měly univerzity debatovat kvůli společnosti jako celku. Je třeba otevírat nejen technické otázky, ale také otázky morální a etické spojené s využíváním umělé inteligence. Týká se to jak zásadních témat, tak každodenních situací. Děkuji všem, kteří se do této akce na Univerzitě Palackého zapojili,“ uvedl při zahájení konference rektor UP Michael Kohajda.

Se svými odbornými příspěvky během dne vystoupili Ivo Jirásek z fakulty tělesné kultury, Kamil Kopecký a Dominik Voráč z pedagogické fakulty, Tomáš Fürst a Rostislav Vodák z přírodovědecké fakulty, Daniel Pospíšil z právnické fakulty a Ondřej Kučera z filozofické fakulty. Úvodní přednášku přednesl rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Igor Ivan.

foto_sem_4

Ve svém vystoupení zdůraznil, že umělá inteligence se stala běžnou součástí každodenního života a její rozvoj je natolik dynamický, že je nezbytné diskutovat o jejích přínosech i rizicích. Podle něj AI dnes prostupuje všemi studijními obory a významně ovlivňuje výuku, hodnocení studentů i tvorbu závěrečných prací. Přináší nové možnosti v podobě rychlejší přípravy podkladů, personalizace vzdělávání či efektivnější práce s informacemi. Zároveň však klade nové nároky na ověřování znalostí a transparentní přiznávání využití AI při studiu.

„Cílem není umělou inteligenci odmítat ani se jí obávat, ale nastavit jasná pravidla pro její odpovědné používání,“ shrnul rektor Igor Ivan. Připomněl, že VŠB – Technická univerzita Ostrava, stejně jako Univerzita Palackého, již vydala druhou verzi doporučení pro využívání umělé inteligence.

„Sázíme na jasně definovaná pravidla pro studenty i zaměstnance, která určují, kdy a jak lze nástroje umělé inteligence používat. Velký důraz klademe také na bezpečnost a ochranu dat. Součástí naší strategie je vzdělávání zaměstnanců prostřednictvím workshopů a kurzů zaměřených na využití AI ve vzdělávání i dalších univerzitních činnostech,“ doplnil v aule Filozofické fakulty UP.

Zdůraznil také, že odpovědné využívání umělé inteligence musí být postaveno na kombinaci technologických znalostí, etických principů a kritického myšlení. Právě univerzity by podle něj měly hrát klíčovou roli při formování těchto kompetencí a vytváření prostředí, v němž bude možné potenciál AI využívat ve prospěch vzdělávání i celé společnosti.

foto_sem_4

Konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání byla určena akademikům, studentům i všem zájemcům o proměny vysokoškolského vzdělávání v době nástupu umělé inteligence. Uskutečnila se pod záštitou projektu IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělávání na UP a iniciativy UP to the Future. Konferenci společně uspořádaly Filozofická a Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého.

Akademická obec Univerzity Palackého i široká veřejnost diskutovaly o budoucnosti vzdělávání v době rychlého nástupu umělé inteligence. Celouniverzitní konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání nabídla podnětné pohledy odborníků z různých disciplín, od pedagogiky, filozofie, práva až po matematiku, lingvistiku a přírodní vědy.

Umělá inteligence se stává jedním z nejaktuálnějších témat společnosti. Proměňuje vysokoškolské vzdělávání, akademickou práci i způsob, jakým přemýšlíme a pracujeme s informacemi. Vůbec poprvé se nad touto problematikou sešli odborníci napříč fakultami Univerzity Palackého.

foto_sem_4

„O tématu umělé inteligence by měly univerzity debatovat kvůli společnosti jako celku. Je třeba otevírat nejen technické otázky, ale také otázky morální a etické spojené s využíváním umělé inteligence. Týká se to jak zásadních témat, tak každodenních situací. Děkuji všem, kteří se do této akce na Univerzitě Palackého zapojili,“ uvedl při zahájení konference rektor UP Michael Kohajda.

Se svými odbornými příspěvky během dne vystoupili Ivo Jirásek z fakulty tělesné kultury, Kamil Kopecký a Dominik Voráč z pedagogické fakulty, Tomáš Fürst a Rostislav Vodák z přírodovědecké fakulty, Daniel Pospíšil z právnické fakulty a Ondřej Kučera z filozofické fakulty. Úvodní přednášku přednesl rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Igor Ivan.

foto_sem_4

Ve svém vystoupení zdůraznil, že umělá inteligence se stala běžnou součástí každodenního života a její rozvoj je natolik dynamický, že je nezbytné diskutovat o jejích přínosech i rizicích. Podle něj AI dnes prostupuje všemi studijními obory a významně ovlivňuje výuku, hodnocení studentů i tvorbu závěrečných prací. Přináší nové možnosti v podobě rychlejší přípravy podkladů, personalizace vzdělávání či efektivnější práce s informacemi. Zároveň však klade nové nároky na ověřování znalostí a transparentní přiznávání využití AI při studiu.

„Cílem není umělou inteligenci odmítat ani se jí obávat, ale nastavit jasná pravidla pro její odpovědné používání,“ shrnul rektor Igor Ivan. Připomněl, že VŠB – Technická univerzita Ostrava, stejně jako Univerzita Palackého, již vydala druhou verzi doporučení pro využívání umělé inteligence.

„Sázíme na jasně definovaná pravidla pro studenty i zaměstnance, která určují, kdy a jak lze nástroje umělé inteligence používat. Velký důraz klademe také na bezpečnost a ochranu dat. Součástí naší strategie je vzdělávání zaměstnanců prostřednictvím workshopů a kurzů zaměřených na využití AI ve vzdělávání i dalších univerzitních činnostech,“ doplnil v aule Filozofické fakulty UP.

Zdůraznil také, že odpovědné využívání umělé inteligence musí být postaveno na kombinaci technologických znalostí, etických principů a kritického myšlení. Právě univerzity by podle něj měly hrát klíčovou roli při formování těchto kompetencí a vytváření prostředí, v němž bude možné potenciál AI využívat ve prospěch vzdělávání i celé společnosti.

foto_sem_4

Konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání byla určena akademikům, studentům i všem zájemcům o proměny vysokoškolského vzdělávání v době nástupu umělé inteligence. Uskutečnila se pod záštitou projektu IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělávání na UP a iniciativy UP to the Future. Konferenci společně uspořádaly Filozofická a Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého.

Prázdný vak na krev, onkologicky nemocné dítě, nemocniční chodba a jediné slovo: DOŠLA. Fakultní nemocnice Olomouc spouští novou apelativní kampaň, kterou chce upozornit na stále klesající počet dobrovolných dárců krve a zároveň motivovat veřejnost k darování v období, kdy bývají zásoby krve každoročně nejkritičtější.

Kampaň se v následujících týdnech objeví nejen na sociálních sítích a webových stránkách nemocnice, ale také na autobusech a zastávkách olomoucké MHD. Její forma je záměrně výrazná a emotivní. „Možná bude pro někoho naše kampaň příliš tvrdá. Jenže realita někdy tvrdá je. Krev neumíme vyrobit a bez dárců se nemocnice jednoduše neobejde. Každý den ji potřebují pacienti po úrazech, operacích, při léčbě onkologických onemocnění i dalších závažných stavů. A právě skutečné lidské příběhy a reálné situace chceme touto kampaní připomenout,“ říká primářka Transfuzního oddělení FNOL Dana Galuszková.

Transfuzní oddělení FNOL stejně jako řada dalších nemocnic v České republice dlouhodobě upozorňuje na pokles počtu pravidelných dárců krve. Situace bývá obzvlášť komplikovaná během letních měsíců. „Léto je pro transfuzní službu oddělení každoročně velmi náročné období. Lidé odjíždějí na dovolené, mění režim a po návratu ze zahraničí navíc často platí dočasné odklady darování. Přitom potřeba krve neklesá. Operace, úrazy ani léčba vážně nemocných pacientů si prázdniny vzít nemohou,“ vysvětluje Dana Galuszková.

Právě proto se Fakultní nemocnice Olomouc rozhodla využít netradiční a silně apelativní formu komunikace. Cílem není šokovat za každou cenu, ale zastavit kolemjdoucího alespoň na několik vteřin a připomenout mu, že darovaná krev může doslova rozhodovat o životě. „Když lidé vidí běžnou výzvu k darování krve, často ji přehlédnou. My potřebujeme, aby se veřejnost na chvíli zastavila a uvědomila si, že za každým vakem krve je konkrétní pacient. Někdo, kdo bez transfuze nemá šanci pokračovat v léčbě nebo přežít náročnou operaci,“ doplňuje primářka.

FN Olomouc zároveň vyzývá nejen pravidelné dárce, ale také lidi, kteří o darování krve dlouhodobě uvažují a zatím se k němu neodhodlali. „Velmi často slýcháme větu: chtěl jsem přijít, ale pořád jsem to odkládal. Právě teď je ideální chvíle udělat první krok. Jedno darování může pomoci hned několika pacientům,“ zdůrazňuje Dana Galuszková.

Informace o darování krve, podmínkách odběru i možnostech objednání najdou zájemci na webu Transfuzního oddělení FNOL.

Univerzita Palackého u svých studujících a pracujících podporuje bezplatné darování krve výzvami Daruj krev s UP, resp. s rektorem nebo Vyhrň rukáv. Informace k nim najdete zde.

Prázdný vak na krev, onkologicky nemocné dítě, nemocniční chodba a jediné slovo: DOŠLA. Fakultní nemocnice Olomouc spouští novou apelativní kampaň, kterou chce upozornit na stále klesající počet dobrovolných dárců krve a zároveň motivovat veřejnost k darování v období, kdy bývají zásoby krve každoročně nejkritičtější.

Kampaň se v následujících týdnech objeví nejen na sociálních sítích a webových stránkách nemocnice, ale také na autobusech a zastávkách olomoucké MHD. Její forma je záměrně výrazná a emotivní. „Možná bude pro někoho naše kampaň příliš tvrdá. Jenže realita někdy tvrdá je. Krev neumíme vyrobit a bez dárců se nemocnice jednoduše neobejde. Každý den ji potřebují pacienti po úrazech, operacích, při léčbě onkologických onemocnění i dalších závažných stavů. A právě skutečné lidské příběhy a reálné situace chceme touto kampaní připomenout,“ říká primářka Transfuzního oddělení FNOL Dana Galuszková.

Transfuzní oddělení FNOL stejně jako řada dalších nemocnic v České republice dlouhodobě upozorňuje na pokles počtu pravidelných dárců krve. Situace bývá obzvlášť komplikovaná během letních měsíců. „Léto je pro transfuzní službu oddělení každoročně velmi náročné období. Lidé odjíždějí na dovolené, mění režim a po návratu ze zahraničí navíc často platí dočasné odklady darování. Přitom potřeba krve neklesá. Operace, úrazy ani léčba vážně nemocných pacientů si prázdniny vzít nemohou,“ vysvětluje Dana Galuszková.

Právě proto se Fakultní nemocnice Olomouc rozhodla využít netradiční a silně apelativní formu komunikace. Cílem není šokovat za každou cenu, ale zastavit kolemjdoucího alespoň na několik vteřin a připomenout mu, že darovaná krev může doslova rozhodovat o životě. „Když lidé vidí běžnou výzvu k darování krve, často ji přehlédnou. My potřebujeme, aby se veřejnost na chvíli zastavila a uvědomila si, že za každým vakem krve je konkrétní pacient. Někdo, kdo bez transfuze nemá šanci pokračovat v léčbě nebo přežít náročnou operaci,“ doplňuje primářka.

FN Olomouc zároveň vyzývá nejen pravidelné dárce, ale také lidi, kteří o darování krve dlouhodobě uvažují a zatím se k němu neodhodlali. „Velmi často slýcháme větu: chtěl jsem přijít, ale pořád jsem to odkládal. Právě teď je ideální chvíle udělat první krok. Jedno darování může pomoci hned několika pacientům,“ zdůrazňuje Dana Galuszková.

Informace o darování krve, podmínkách odběru i možnostech objednání najdou zájemci na webu Transfuzního oddělení FNOL.

Univerzita Palackého u svých studujících a pracujících podporuje bezplatné darování krve výzvami Daruj krev s UP, resp. s rektorem nebo Vyhrň rukáv. Informace k nim najdete zde.

That was just one of the many burning questions tackled in last week’s conference ‘Re:vision of Science: From RDM to Evaluation Reform’ at the FZU. Guest speakers from across the Czech Academy of Sciences’ institutes and Czech universities as well as international keynote speakers shared best practice in open science, but also raised important points that need to be solved – such as the future of responsible data sharing and building truly global, resilient infrastructures.

To byla jen jedna z mnoha palčivých otázek, jimiž se zabývala konference „Re:vision of Science: From RDM to Evaluation Reform“, která se konala minulý týden ve FZU. Hostující přednášející z různých ústavů Akademie věd České republiky a českých vysokých škol, stejně tak jako mezinárodní zvaní řečníci, se podělili o osvědčené postupy v oblasti otevřené vědy, ale také nastolili důležité otázky, které je třeba vyřešit – například budoucnost odpovědného sdílení dat a budování skutečně globálních, stabilních infrastruktur.

Letošní Family Day se nesl ve znamení vesmírného dobrodružství. Téměř 150 návštěvníků z řad našich zaměstnanců a zaměstnankyň a jejich rodin strávilo 10. června odpoledne na FZU AV ČR, kde se děti i dospělí mohli vydat na cestu mezi hvězdy, planety a další tajemství vesmíru.

Letošní Family Day se nesl ve znamení vesmírného dobrodružství. Téměř 150 návštěvníků z řad našich zaměstnanců a zaměstnankyň a jejich rodin strávilo 10. června odpoledne na FZU AV ČR, kde se děti i dospělí mohli vydat na cestu mezi hvězdy, planety a další tajemství vesmíru.

Soutěž Středoškolský Moot Court, kterou pořádá olomoucká právnická fakulta, má za sebou 11. ročník. Možnost vyzkoušet si roli právních zástupců využilo 77 studentských týmů z různých koutů Česka. Ceny pro vítěze tentokrát putovaly na střední školy do Krnova, Holešova a Prahy.

Podstatou soutěže je simulované soudní jednání před Evropským soudem pro lidská práva. Přihlásit se do ní mohou středoškolské týmy tvořené jedním až třemi studenty. Středoškoláci si připravují argumentaci pod vedením posluchačů právnických fakult, kteří tak mají příležitost vyzkoušet si komunikaci o právu s laiky. Letos se zapojily tři fakulty, vedle olomoucké, která je hlavním organizátorem, také fakulty z Brna a Prahy. Případ, soutěžní zadání, se tentokrát týkal plošného sledování digitální komunikace státem a legálnosti využití těchto dat pro zahájení trestního stíhání.

foto_sem_4

Středoškoláci nejprve připravovali písemná podání, poté se účastnili ústních kol na jednotlivých právnických fakultách. Finále se tradičně konalo v Olomouci. V něm se v improvizované soudní síni představilo porotcům celkem 16 týmů. O vítězích rozhodovala porota ve složení Slavomír Halla, expert na moot court soutěže a mezinárodní právo soukromé, Miriam Tomášková, odbornice na lidská práva, Michaela Glac, ústavněprávní expertka, a Vendula Marxová specializující se na trestní právo, všichni z olomoucké fakulty. K nim se přidali Sandra Žatková z bratislavské fakulty, která je právničkou neziskové organizace Human Rights Forum, a Matěj Stříteský, expert na právní psychologii, mediaci, etiku v právu a digitalizaci práva.

Nejlepší výkon podle poroty podal za stranu stěžovatele tým ze Střední odborné školy dopravy a cestovního ruchu v Krnově. Za stranu státu zvítězili studenti z Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Holešově. Spolu s hlavními kategoriemi organizátoři vyhlašovali například i nejlepšího řečníka. Tím se stala Nela Čížová z holešovské policejní školy. „Soutěž mi pomohla zlepšit se nejen ve vystupování a týmové spolupráci, ale také ve schopnosti formulovat a strukturovat své myšlenky při přípravě písemných podání. Za jeden z největších přínosů považuji otázky od porotců, během kterých si každý může ověřit, jak dokáže reagovat pod tlakem a pracovat s omezeným časem. O své budoucnosti v právním oboru jsem přemýšlela již dříve a tato soutěž mě v mém rozhodnutí ještě více utvrdila. Byla to skvělá zkušenost a doporučila bych ji každému, kdo o účasti alespoň trochu uvažuje,“ zhodnotila Nela Čížová.

foto_sem_8

Oba týmy, které zvítězily v hlavních kategoriích, připravovali studenti olomoucké fakulty. „Jsem moc ráda, že čas, který jsme do přípravy vložili, přinesl právě takovýto výsledek. Pro mě osobně byla celá soutěž přínosnou především z hlediska spolupráce s týmem. Zároveň jsem měla příležitost zjistit mnohem více informací z oblasti základních práv a o samotném moot courtu,“ zhodnotila Adéla Hlobilová, studentka 3. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. Vítězný tým, ale v jiné kategorii, koučoval její spolužák z ročníku Antonín Hummel. „Každému studentovi práv, který se zajímá o lidskoprávní problematiku a nebojí se zkusit pro středoškolské studenty něco vytvořit, bych doporučil se k nám příště přidat. Můžete počítat s příjemným neformálním prostředím, kde budete dělat něco, co má smysl,“ vzkázal Antonín Hummel.

Organizační tým už nyní přemýšlí nad dalším ročníkem. „Zájemci o účast ve 12. ročníku soutěže z řad středoškoláků by měli sledovat webovou stránku soutěže. Přihlašování týmů začíná zpravidla na přelomu roku a končí zhruba v polovině ledna,“ upřesnila za organizátory Kateřina Kaprálová.

Letošní ročník podpořil Krajský úřad Olomouckého kraje. Část organizačních nákladů byla hrazena z dotačního programu Program na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2026.

Výsledky Středoškolského Moot Courtu 2026

1. místo za stranu stěžovatele
Žaneta KOUPILOVÁ, Adéla KOŽANÁ, Ditta ČERVENKOVÁ (Střední odborná škola dopravy a cestovního ruchu, Krnov) | kouč: Antonín Hummel, PF UP

1. místo za stranu státu
Nela ČÍŽOVÁ, Anna OMACHELOVÁ, Jakub NEUGEBAUER (Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově) | kouč: Adéla Hlobilová, PF UP

Nejlepší písemné podání za stěžovatele
Adina Dorothea FRANTZEN, Marek LENGÁL (Gymnázium prof. Jana Patočky, Praha)

Nejlepší písemné podání za stát
Martin STABENOW, Vojtěch SCHUH, Beata BLAŠKO (Gymnázium, Praha 9, Litoměřická)

Nejlepší řečník
Nela ČÍŽOVÁ (Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově)

Soutěž Středoškolský Moot Court, kterou pořádá olomoucká právnická fakulta, má za sebou 11. ročník. Možnost vyzkoušet si roli právních zástupců využilo 77 studentských týmů z různých koutů Česka. Ceny pro vítěze tentokrát putovaly na střední školy do Krnova, Holešova a Prahy.

Podstatou soutěže je simulované soudní jednání před Evropským soudem pro lidská práva. Přihlásit se do ní mohou středoškolské týmy tvořené jedním až třemi studenty. Středoškoláci si připravují argumentaci pod vedením posluchačů právnických fakult, kteří tak mají příležitost vyzkoušet si komunikaci o právu s laiky. Letos se zapojily tři fakulty, vedle olomoucké, která je hlavním organizátorem, také fakulty z Brna a Prahy. Případ, soutěžní zadání, se tentokrát týkal plošného sledování digitální komunikace státem a legálnosti využití těchto dat pro zahájení trestního stíhání.

foto_sem_4

Středoškoláci nejprve připravovali písemná podání, poté se účastnili ústních kol na jednotlivých právnických fakultách. Finále se tradičně konalo v Olomouci. V něm se v improvizované soudní síni představilo porotcům celkem 16 týmů. O vítězích rozhodovala porota ve složení Slavomír Halla, expert na moot court soutěže a mezinárodní právo soukromé, Miriam Tomášková, odbornice na lidská práva, Michaela Glac, ústavněprávní expertka, a Vendula Marxová specializující se na trestní právo, všichni z olomoucké fakulty. K nim se přidali Sandra Žatková z bratislavské fakulty, která je právničkou neziskové organizace Human Rights Forum, a Matěj Stříteský, expert na právní psychologii, mediaci, etiku v právu a digitalizaci práva.

Nejlepší výkon podle poroty podal za stranu stěžovatele tým ze Střední odborné školy dopravy a cestovního ruchu v Krnově. Za stranu státu zvítězili studenti z Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Holešově. Spolu s hlavními kategoriemi organizátoři vyhlašovali například i nejlepšího řečníka. Tím se stala Nela Čížová z holešovské policejní školy. „Soutěž mi pomohla zlepšit se nejen ve vystupování a týmové spolupráci, ale také ve schopnosti formulovat a strukturovat své myšlenky při přípravě písemných podání. Za jeden z největších přínosů považuji otázky od porotců, během kterých si každý může ověřit, jak dokáže reagovat pod tlakem a pracovat s omezeným časem. O své budoucnosti v právním oboru jsem přemýšlela již dříve a tato soutěž mě v mém rozhodnutí ještě více utvrdila. Byla to skvělá zkušenost a doporučila bych ji každému, kdo o účasti alespoň trochu uvažuje,“ zhodnotila Nela Čížová.

foto_sem_8

Oba týmy, které zvítězily v hlavních kategoriích, připravovali studenti olomoucké fakulty. „Jsem moc ráda, že čas, který jsme do přípravy vložili, přinesl právě takovýto výsledek. Pro mě osobně byla celá soutěž přínosnou především z hlediska spolupráce s týmem. Zároveň jsem měla příležitost zjistit mnohem více informací z oblasti základních práv a o samotném moot courtu,“ zhodnotila Adéla Hlobilová, studentka 3. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. Vítězný tým, ale v jiné kategorii, koučoval její spolužák z ročníku Antonín Hummel. „Každému studentovi práv, který se zajímá o lidskoprávní problematiku a nebojí se zkusit pro středoškolské studenty něco vytvořit, bych doporučil se k nám příště přidat. Můžete počítat s příjemným neformálním prostředím, kde budete dělat něco, co má smysl,“ vzkázal Antonín Hummel.

Organizační tým už nyní přemýšlí nad dalším ročníkem. „Zájemci o účast ve 12. ročníku soutěže z řad středoškoláků by měli sledovat webovou stránku soutěže. Přihlašování týmů začíná zpravidla na přelomu roku a končí zhruba v polovině ledna,“ upřesnila za organizátory Kateřina Kaprálová.

Letošní ročník podpořil Krajský úřad Olomouckého kraje. Část organizačních nákladů byla hrazena z dotačního programu Program na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2026.

Výsledky Středoškolského Moot Courtu 2026

1. místo za stranu stěžovatele
Žaneta KOUPILOVÁ, Adéla KOŽANÁ, Ditta ČERVENKOVÁ (Střední odborná škola dopravy a cestovního ruchu, Krnov) | kouč: Antonín Hummel, PF UP

1. místo za stranu státu
Nela ČÍŽOVÁ, Anna OMACHELOVÁ, Jakub NEUGEBAUER (Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově) | kouč: Adéla Hlobilová, PF UP

Nejlepší písemné podání za stěžovatele
Adina Dorothea FRANTZEN, Marek LENGÁL (Gymnázium prof. Jana Patočky, Praha)

Nejlepší písemné podání za stát
Martin STABENOW, Vojtěch SCHUH, Beata BLAŠKO (Gymnázium, Praha 9, Litoměřická)

Nejlepší řečník
Nela ČÍŽOVÁ (Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově)