Feed aggregator

Dangerous bacteria and toxic heavy metals can be removed from water by using a filtration membrane developed by scientists from the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) at Palacký University Olomouc and the Centre for Energy and Environmental Technologies (CEET) at VSB – Technical University of Ostrava. It also eliminates combined pollution, which poses a serious environmental and health threat, in a single step, without the need for energy sources or chemicals commonly used for water disinfection. The membranes are easily renewable, making this technology a breakthrough solution for affordable and safe drinking water anywhere in the world.

The scientists aimed to use commonly available and inexpensive filter membranes, onto which they applied the Nobel Prize-winning carbon material graphene with chemical traps for heavy metals and bacteria. In developing the technology, they were inspired by a process they recently used in the development of atomic antibiotics. They presented the new technology to the scientific world in the prestigious Chem journal.

“We have used graphene modified with carboxyl groups, which effectively capture heavy metals such as lead and cadmium. In the next layer of the membrane, we used a similar graphene material with manganese ions. These ions have a strong chemical bond with bacteria, which we have already proven in our research on atomic antibiotics,” said Radek Zbořil, author of the concept, who works at both CATRIN as well as CEET research centre.

Filtration membranes developed by Czech scientists can also function on a semi-industrial scale, which allows them to be used in practice. “The technology achieves filtration efficiency of over 99.999 percent against a wide range of microorganisms in distilled, tap, and river water. In addition, the membranes have a high capacity for capturing heavy metals, thus meeting strict legislative limits. The entire process is very simple, which allows it to be used even in areas without access to electricity. The technology is inexpensive to maintain because the membranes can be easily and effectively regenerated for re-use,” explained David Panáček, the study’s first author, who now works at the Imperial College London.

Thanks to its simple design and affordable materials, the new technology appears to be a cheap alternative to traditional water treatment methods, which are complex and demanding in terms of energy consumption. Moreover, this approach represents a completely new concept in water filtration and disinfection. Current technologies, such as ultrafiltration or nanofiltration, rely on small pores in membranes to capture bacteria, but they are very expensive.

“Our technology does not address pore size, but rather relies on the chemical properties of manganese ions, which bind strongly to bacteria. This technology allows us to effectively remove even problematic strains, such as Pseudomonas aeruginosa, known for its ability to form biofilms in pipes and filters. This has enormous potential for improving water disinfection in hospitals or food processing plants,” added Milan Kolář from the Faculty of Medicine and Dentistry at Palacký University, who participated in the research.

Heavy metals enter surface waters from industrial production or mining, while bacteria often originate from inadequately treated wastewater, agricultural activities, and rainwater runoffs. Traditional methods for removing these contaminants are technologically demanding and financially costly. Chemical processes such as ozonation or chlorination are used to remove bacteria, while heavy metals are removed using multi-stage methods such as precipitation, flocculation, coagulation, and others.

“Combining these demanding processes is very difficult, both technologically and economically. In developing countries, where there is a lack of funding and adequate infrastructure, combined pollution from heavy metals and bacteria is one of the biggest problems in terms of access to clean water. The aim of the research was to simplify the complex process of water treatment and develop inexpensive technology that can remove both types of pollution in a single step, which we have succeeded in doing,” added Zbořil.

The technology could be used, for example, in wastewater treatment in industrial areas, securing drinking water in developing countries, or providing quick and effective solutions in crisis situations such as armed conflicts or natural disasters, where access to electricity is limited.

Nebezpečné bakterie i toxické těžké kovy dokáže z vody odstranit filtrační membrána, kterou vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB – Technické univerzity Ostrava. Kombinované znečištění, které představuje vážné environmentální i zdravotní riziko, navíc likviduje v jediném kroku, bez nutnosti zdroje energie i chemikálií, jež se běžně pro dezinfekci vody používají. Membrány lze snadno obnovit, což z této technologie dělá průlomové řešení pro dostupnou a bezpečnou pitnou vodu kdekoliv na světě.

Vědci se zaměřili na využití běžně dostupných a levných filtračních membrán, na něž nanesli nobelovský uhlíkový materiál grafen s chemickými pastmi pro těžké kovy a bakterie. Při vývoji technologie se inspirovali postupem, který nedávno uplatnili při vývoji atomárních antibiotik. Vědeckému světu novou technologii představili v prestižním časopisu Chem.

„Použili jsme grafen modifikovaný karboxylovými skupinami, které účinně zachycují těžké kovy, jako je olovo a kadmium. V další vrstvě membrány jsme použili podobný grafenový materiál s ionty manganu. Tyto ionty mají silnou chemickou vazbu na bakterie, což jsme již prokázali v rámci výzkumu atomárních antibiotik,“ uvedl autor konceptu Radek Zbořil, který působí v obou výzkumných centrech CATRIN a CEET.

Filtrační membrány vyvinuté českými vědci dokážou fungovat i v poloprovozním měřítku, což umožňuje jejich nasazení v praxi. „Technologie dosahuje účinnosti filtrace přes 99,999 procenta proti širokému spektru mikroorganismů v destilované, kohoutkové i říční vodě. Membrány navíc vykazují vysokou kapacitu pro zachycování těžkých kovů, a splňují tak přísné legislativní limity. Celý proces je velmi jednoduchý, což umožňuje jeho využití i v oblastech bez přístupu k elektrické energii. Technologie je levná na údržbu, protože membrány lze snadno a efektivně regenerovat pro opakované použití,“ vysvětlil David Panáček, první autor studie, který nyní působí na Imperial College of London.

Díky jednoduché konstrukci a cenově dostupným materiálům se nová technologie jeví jako levná alternativa k tradičním metodám úpravy vody, které jsou složité a energeticky náročné. Tento přístup navíc představuje zcela nový koncept ve filtrační dezinfekci vody. Současné technologie, jako je ultrafiltrace nebo nanofiltrace, spoléhají na malé póry v membránách pro zachycení bakterií, ale jsou cenově velmi nákladné.

„V naší technologii neřešíme velikost pórů, ale spoléháme na chemické vlastnosti iontů manganu, které se silně váží na bakterie. Tato technologie nám umožňuje efektivně odstraňovat i problematické kmeny, jako je například Pseudomonas aeruginosa známá svou schopností vytvářet biofilmy v potrubích a filtrech. To má obrovský potenciál pro zlepšení dezinfekce vody v nemocnicích nebo potravinářských závodech,“ dodal Milan Kolář z Lékařské fakulty Univerzity Palackého, který se na výzkumu podílel.

Těžké kovy se dostávají do povrchových vod z průmyslové výroby nebo těžby, zatímco bakterie často pocházejí z nedostatečně čištěných odpadních vod, zemědělské činnosti a dešťových splachů. Tradiční postupy pro odstranění těchto kontaminantů jsou technologicky náročné a finančně nákladné. K odstranění bakterií se používají chemické procesy jako ozonizace nebo chlorace, zatímco těžké kovy jsou odstraňovány vícestupňovými metodami, jako jsou srážení, flokulace, koagulace a další.

„Spojení těchto náročných postupů je technologicky i ekonomicky velmi obtížné. V rozvojových zemích, kde chybí finance i odpovídající infrastruktura, je kombinované znečištění těžkými kovy a bakteriemi jedním z největších problémů z hlediska dostupnosti čisté vody. Cílem výzkumu bylo zjednodušit složitý proces úpravy vody a vyvinout levnou technologii, která dokáže odstranit oba typy znečištění v jediném kroku, což se podařilo,“ doplnil Zbořil.

Technologie by mohla najít uplatnění v například při čištění odpadních vod v průmyslových oblastech, zajištění pitné vody v rozvojových zemích nebo poskytování rychlých a efektivních řešení v krizových situacích, jako jsou válečné konflikty nebo přírodní katastrofy, kdy je omezený přístup k elektrické energii.

Nebezpečné bakterie i toxické těžké kovy dokáže z vody odstranit filtrační membrána, kterou vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB – Technické univerzity Ostrava. Kombinované znečištění, které představuje vážné environmentální i zdravotní riziko, navíc likviduje v jediném kroku, bez nutnosti zdroje energie i chemikálií, jež se běžně pro dezinfekci vody používají. Membrány lze snadno obnovit, což z této technologie dělá průlomové řešení pro dostupnou a bezpečnou pitnou vodu kdekoliv na světě.

Vědci se zaměřili na využití běžně dostupných a levných filtračních membrán, na něž nanesli nobelovský uhlíkový materiál grafen s chemickými pastmi pro těžké kovy a bakterie. Při vývoji technologie se inspirovali postupem, který nedávno uplatnili při vývoji atomárních antibiotik. Vědeckému světu novou technologii představili v prestižním časopisu Chem.

„Použili jsme grafen modifikovaný karboxylovými skupinami, které účinně zachycují těžké kovy, jako je olovo a kadmium. V další vrstvě membrány jsme použili podobný grafenový materiál s ionty manganu. Tyto ionty mají silnou chemickou vazbu na bakterie, což jsme již prokázali v rámci výzkumu atomárních antibiotik,“ uvedl autor konceptu Radek Zbořil, který působí v obou výzkumných centrech CATRIN a CEET.

Filtrační membrány vyvinuté českými vědci dokážou fungovat i v poloprovozním měřítku, což umožňuje jejich nasazení v praxi. „Technologie dosahuje účinnosti filtrace přes 99,999 procenta proti širokému spektru mikroorganismů v destilované, kohoutkové i říční vodě. Membrány navíc vykazují vysokou kapacitu pro zachycování těžkých kovů, a splňují tak přísné legislativní limity. Celý proces je velmi jednoduchý, což umožňuje jeho využití i v oblastech bez přístupu k elektrické energii. Technologie je levná na údržbu, protože membrány lze snadno a efektivně regenerovat pro opakované použití,“ vysvětlil David Panáček, první autor studie, který nyní působí na Imperial College of London.

Díky jednoduché konstrukci a cenově dostupným materiálům se nová technologie jeví jako levná alternativa k tradičním metodám úpravy vody, které jsou složité a energeticky náročné. Tento přístup navíc představuje zcela nový koncept ve filtrační dezinfekci vody. Současné technologie, jako je ultrafiltrace nebo nanofiltrace, spoléhají na malé póry v membránách pro zachycení bakterií, ale jsou cenově velmi nákladné.

„V naší technologii neřešíme velikost pórů, ale spoléháme na chemické vlastnosti iontů manganu, které se silně váží na bakterie. Tato technologie nám umožňuje efektivně odstraňovat i problematické kmeny, jako je například Pseudomonas aeruginosa známá svou schopností vytvářet biofilmy v potrubích a filtrech. To má obrovský potenciál pro zlepšení dezinfekce vody v nemocnicích nebo potravinářských závodech,“ dodal Milan Kolář z Lékařské fakulty Univerzity Palackého, který se na výzkumu podílel.

Těžké kovy se dostávají do povrchových vod z průmyslové výroby nebo těžby, zatímco bakterie často pocházejí z nedostatečně čištěných odpadních vod, zemědělské činnosti a dešťových splachů. Tradiční postupy pro odstranění těchto kontaminantů jsou technologicky náročné a finančně nákladné. K odstranění bakterií se používají chemické procesy jako ozonizace nebo chlorace, zatímco těžké kovy jsou odstraňovány vícestupňovými metodami, jako jsou srážení, flokulace, koagulace a další.

„Spojení těchto náročných postupů je technologicky i ekonomicky velmi obtížné. V rozvojových zemích, kde chybí finance i odpovídající infrastruktura, je kombinované znečištění těžkými kovy a bakteriemi jedním z největších problémů z hlediska dostupnosti čisté vody. Cílem výzkumu bylo zjednodušit složitý proces úpravy vody a vyvinout levnou technologii, která dokáže odstranit oba typy znečištění v jediném kroku, což se podařilo,“ doplnil Zbořil.

Technologie by mohla najít uplatnění v například při čištění odpadních vod v průmyslových oblastech, zajištění pitné vody v rozvojových zemích nebo poskytování rychlých a efektivních řešení v krizových situacích, jako jsou válečné konflikty nebo přírodní katastrofy, kdy je omezený přístup k elektrické energii.

Nahlédnout do učeben, laboratoří i zázemí osmi fakult, potkat se s vyučujícími a studenty nebo si poslechnout praktické informace o přijímacím řízení umožní zájemcům o studium Univerzita Palackého v pátek 28. listopadu. Tradiční den otevřených dveří ale nabídne mnohem víc. Budoucí uchazeči se mohou svézt speciálním autobusem nebo ochutnat studentské jídlo. Program startuje v 8 hodin a pomyslné univerzitní brány zůstanou otevřené do 14 hodin.

Den otevřených dveří UP poskytne návštěvníkům kompletní informační servis. Na osmi fakultách se dozvědí více o nabídce studijních programů i o podobě přijímacích zkoušek. Bohatý program zahrnuje prezentace kateder, setkání s absolventy a absolventkami, prohlídky odborných učeben, ale také hudební vystoupení. „S orientací mezi fakultními budovami pomohou a tipy a rady přidají univerzitní ambasadoři a ambasadorky v infopointu na nádvoří Zbrojnice, kde bude také možné si dát punč a pak vyrazit na komentovanou prohlídku univerzitní knihovny,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Zájemci si v rámci dne otevřených dveří budou moci prohlédnout i vysokoškolskou Kolej Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici. Exkurzi pak mohou zakončit v nově otevřeném bistru FreshUP+, kde bude v nabídce obědové menu za studentskou cenu.

S rychlejším přesunem mezi fakultami pomůže speciální autobus, který vyjíždí od hlavního vlakového nádraží v 7:55, 9:45 a 11:35. Pasažéry přiveze také do blízkosti Pevnosti poznání či univerzitního informačního centra a obchodu UPoint.

Na webu Univerzitnimesto.cz najdou uchazeči o vysokoškolské studium kompletní časový rozpis hlavního i doprovodného programu a také jízdní řád zmíněného speciálního autobusu. „Potřebné informace lze rychle najít i v mobilu, a to díky naší aplikaci s názvem UPlikace, kde je i sekce pro zájemce o studium na naší univerzitě,“ upozornil Ondřej Martínek.

Pokud někomu listopadový termín nevyhovuje, může si univerzitu prohlédnout a více se o ní dozvědět v sobotu 24. ledna 2026, kdy je naplánovaný další den otevřených dveří.

Akci Den otevřených dveří Univerzity Palackého navštíví každoročně přes pět tisíc zájemců o studium z celého Česka a Slovenska. Více informací na www.univerzitnimesto.cz/dod 

Nahlédnout do učeben, laboratoří i zázemí osmi fakult, potkat se s vyučujícími a studenty nebo si poslechnout praktické informace o přijímacím řízení umožní zájemcům o studium Univerzita Palackého v pátek 28. listopadu. Tradiční den otevřených dveří ale nabídne mnohem víc. Budoucí uchazeči se mohou svézt speciálním autobusem nebo ochutnat studentské jídlo. Program startuje v 8 hodin a pomyslné univerzitní brány zůstanou otevřené do 14 hodin.

Den otevřených dveří UP poskytne návštěvníkům kompletní informační servis. Na osmi fakultách se dozvědí více o nabídce studijních programů i o podobě přijímacích zkoušek. Bohatý program zahrnuje prezentace kateder, setkání s absolventy a absolventkami, prohlídky odborných učeben, ale také hudební vystoupení. „S orientací mezi fakultními budovami pomohou a tipy a rady přidají univerzitní ambasadoři a ambasadorky v infopointu na nádvoří Zbrojnice, kde bude také možné si dát punč a pak vyrazit na komentovanou prohlídku univerzitní knihovny,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Zájemci si v rámci dne otevřených dveří budou moci prohlédnout i vysokoškolskou Kolej Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici. Exkurzi pak mohou zakončit v nově otevřeném bistru FreshUP+, kde bude v nabídce obědové menu za studentskou cenu.

S rychlejším přesunem mezi fakultami pomůže speciální autobus, který vyjíždí od hlavního vlakového nádraží v 7:55, 9:45 a 11:35. Pasažéry přiveze také do blízkosti Pevnosti poznání či univerzitního informačního centra a obchodu UPoint.

Na webu Univerzitnimesto.cz najdou uchazeči o vysokoškolské studium kompletní časový rozpis hlavního i doprovodného programu a také jízdní řád zmíněného speciálního autobusu. „Potřebné informace lze rychle najít i v mobilu, a to díky naší aplikaci s názvem UPlikace, kde je i sekce pro zájemce o studium na naší univerzitě,“ upozornil Ondřej Martínek.

Pokud někomu listopadový termín nevyhovuje, může si univerzitu prohlédnout a více se o ní dozvědět v sobotu 24. ledna 2026, kdy je naplánovaný další den otevřených dveří.

Akci Den otevřených dveří Univerzity Palackého navštíví každoročně přes pět tisíc zájemců o studium z celého Česka a Slovenska. Více informací na www.univerzitnimesto.cz/dod 

Na propojení kvantových počítačů s kvantovou paměti, které se v budoucnu stane stavebním kamenem evropského kvantového internetu, začali pracovat vědci z katedry optiky přírodovědecké fakulty společně s týmy z Karlsruhe Institute of Technology (KIT), Aalto University ve Finsku a spin-off společnosti QphoX z Nizozemska. Mezinárodní projekt s názvem Superspin podpořila Evropská rada pro inovace (EIC) v rámci prestižního programu Pathfinder.

Vědci z Česka, Finska, Německa a Nizozemska chtějí vyvinout technologii, která umožní propojit supravodivé kvantové počítače zpracovávající informace se speciální pevnolátkovou kvantovou pamětí, jež data uchovává. Takové hybridní propojení je klíčové pro vznik kvantového internetu – nové sítě umožňují díky principům kvantové mechaniky propojit kvantové počítače s dalšími aplikacemi. „Současné kvantové systémy často fungují izolovaně. My se snažíme o to, aby spolu mohly efektivně komunikovat. To je nezbytný krok k budoucímu kvantovému internetu i k propojení kvantových počítačů do výkonnějších celků,“ vysvětluje profesor David Hunger z KIT, koordinátor projektu Superspin.

Jak kvantové propojení funguje

Aby spolu mohly různé kvantové systémy komunikovat, musí si vyměňovat informace prostřednictvím kvantových bitů (qubitů). Ty se převádějí na fotony, tedy částice světla, které mohou putovat optickými kabely téměř bez ztrát. Pro přenos informací na větší vzdálenosti vědci využívají kvantové provázání – stav, ve kterém dva fotony umožní propojit supravodivé a pevnolátkové kvantové bity, i když se nacházejí daleko od sebe. Tento jev je základem pro vznik bezpečných kvantových sítí, ale i propojení kvantových aplikací včetně kvantových počítačů.

Samotná technologie je však nesmírně náročná. Kvantové počítače využívají supravodivé obvody pracující v mikrovlnném pásmu, zatímco pevnolátkové kvantové paměti fungují na bázi spinů v diamantu a pracují se světlem viditelné vlnové délky. K jejich propojení proto vědci vyvíjejí speciální kvantové převodníky, které převádějí mikrovlnné signály na světelné fotony vhodné pro přenos optickými vlákny.

„Propojení supravodivého kvantového bitu a kvantové paměti na bázi spinů by znamenalo nejen technický průlom, ale i zásadní krok k modulárním a škálovatelným kvantovým technologiím,“ dodává David Hunger. Výsledky projektu podle něj mohou v budoucnu přispět k vytvoření evropského kvantového internetu, který by umožnil bezpečnou komunikaci, nové typy výpočtů i posílení digitální suverenity Evropy.

Diagnostika kvantové stability pod vedením týmu z Olomouce

Tým profesora Radima Filipa z katedry optiky přírodovědecké fakulty se v projektu zaměřuje na diagnostiku a optimalizaci kvantových vlastností potřebných pro funkční propojení těchto hybridních systémů.

„Propojení hybridních systémů je mimořádně citlivé i na malý šum a ztráty. Naším úkolem je vyvinout metody, které umožní dopady těchto malých nežádoucích vlivů přesně měřit, specifikovat a kompenzovat. Tím pomůžeme vytvořit stabilní, spolehlivé a škálovatelné propojení mezi kvantovým počítačem a kvantovou pamětí,“ vysvětluje Radim Filip.

Projekt Superspin je jedním z 44 vybraných projektů v rámci programu EIC Pathfinder, který podporuje vizionářské technologie s potenciálem změnit budoucnost. Evropská rada pro inovace mezi ně rozdělí více než 140 milionů eur.

Na propojení kvantových počítačů s kvantovou paměti, které se v budoucnu stane stavebním kamenem evropského kvantového internetu, začali pracovat vědci z katedry optiky přírodovědecké fakulty společně s týmy z Karlsruhe Institute of Technology (KIT), Aalto University ve Finsku a spin-off společnosti QphoX z Nizozemska. Mezinárodní projekt s názvem Superspin podpořila Evropská rada pro inovace (EIC) v rámci prestižního programu Pathfinder.

Vědci z Česka, Finska, Německa a Nizozemska chtějí vyvinout technologii, která umožní propojit supravodivé kvantové počítače zpracovávající informace se speciální pevnolátkovou kvantovou pamětí, jež data uchovává. Takové hybridní propojení je klíčové pro vznik kvantového internetu – nové sítě umožňují díky principům kvantové mechaniky propojit kvantové počítače s dalšími aplikacemi. „Současné kvantové systémy často fungují izolovaně. My se snažíme o to, aby spolu mohly efektivně komunikovat. To je nezbytný krok k budoucímu kvantovému internetu i k propojení kvantových počítačů do výkonnějších celků,“ vysvětluje profesor David Hunger z KIT, koordinátor projektu Superspin.

Jak kvantové propojení funguje

Aby spolu mohly různé kvantové systémy komunikovat, musí si vyměňovat informace prostřednictvím kvantových bitů (qubitů). Ty se převádějí na fotony, tedy částice světla, které mohou putovat optickými kabely téměř bez ztrát. Pro přenos informací na větší vzdálenosti vědci využívají kvantové provázání – stav, ve kterém dva fotony umožní propojit supravodivé a pevnolátkové kvantové bity, i když se nacházejí daleko od sebe. Tento jev je základem pro vznik bezpečných kvantových sítí, ale i propojení kvantových aplikací včetně kvantových počítačů.

Samotná technologie je však nesmírně náročná. Kvantové počítače využívají supravodivé obvody pracující v mikrovlnném pásmu, zatímco pevnolátkové kvantové paměti fungují na bázi spinů v diamantu a pracují se světlem viditelné vlnové délky. K jejich propojení proto vědci vyvíjejí speciální kvantové převodníky, které převádějí mikrovlnné signály na světelné fotony vhodné pro přenos optickými vlákny.

„Propojení supravodivého kvantového bitu a kvantové paměti na bázi spinů by znamenalo nejen technický průlom, ale i zásadní krok k modulárním a škálovatelným kvantovým technologiím,“ dodává David Hunger. Výsledky projektu podle něj mohou v budoucnu přispět k vytvoření evropského kvantového internetu, který by umožnil bezpečnou komunikaci, nové typy výpočtů i posílení digitální suverenity Evropy.

Diagnostika kvantové stability pod vedením týmu z Olomouce

Tým profesora Radima Filipa z katedry optiky přírodovědecké fakulty se v projektu zaměřuje na diagnostiku a optimalizaci kvantových vlastností potřebných pro funkční propojení těchto hybridních systémů.

„Propojení hybridních systémů je mimořádně citlivé i na malý šum a ztráty. Naším úkolem je vyvinout metody, které umožní dopady těchto malých nežádoucích vlivů přesně měřit, specifikovat a kompenzovat. Tím pomůžeme vytvořit stabilní, spolehlivé a škálovatelné propojení mezi kvantovým počítačem a kvantovou pamětí,“ vysvětluje Radim Filip.

Projekt Superspin je jedním z 44 vybraných projektů v rámci programu EIC Pathfinder, který podporuje vizionářské technologie s potenciálem změnit budoucnost. Evropská rada pro inovace mezi ně rozdělí více než 140 milionů eur.

Díky vítězství v národním kole soutěže v prezentaci vědy Falling Walls Lab se fyzikální chemička Veronika Šedajová z CATRIN UP zúčastnila na počátku listopadu i globálního finále v Berlíně. Celkem sto finalistů soutěžilo o titul Science Breakthrough of the Year v kategorii Emerging Talents. Celosvětové a mezioborové klání dává studentům a začínajícím vědcům možnost představit své inovativní myšlenky během pouhých tří minut.

Účastníci prezentovali svůj výzkum a navrhovaná řešení odborné porotě složené ze zástupců akademické sféry, průmyslu a veřejného sektoru.

Veroniko, co jsi na soutěži v Berlíně prezentovala?

Prezentovala jsem náš materiál – dusíkem dopovaný grafen pro využití v superkondenzátorech. Zaměřila jsem se na možné využití superkondenzátoru s naším materiálem v kardiostimulátorech nové generace a vysvětlila jsem, jaké výhody by to přineslo. Zmínila jsem, že výzkum již pokročil z laboratoře směrem do praxe v rámci projektu Trans2DChem a založili jsme spin-out společnost Atomiver, kde jsme již schopni vyrábět materiál ve větším množství.

V čem to pro tebe, jako zkušenou popularizátorku vědy, bylo jiné?

Velmi specifická byla forma s velmi omezeným časem. Měli jsme na prezentaci dva slajdy a tři minuty, které jsme nesměli překročit. Takže jsme všichni byli dost pod tlakem z toho, zda to stihneme. Prezentovali jsme před porotou se zástupci celé řady vědních disciplín, proto jsem se musela zamýšlet i nad tím, aby informace byly srozumitelné pro všechny, nejen kolegy z oboru. Důležité bylo prokázat, že výzkum je průlomový, a přiblížit jeho přínosy pro společnost.

Co nervozita? Přece jen šlo o globální finále v konkurenci stovky mladých vědců.

Vzhledem k významu akce i její velikosti jsem byla nervózní, ale současně musím říct, že na tuto soutěž jsem se připravovala jako na žádnou jinou. Text jsem se učila slovo od slova, abych se vešla do časového limitu. Neskutečnou pomoc mi poskytl kolega Martin Pykal, který mi vytvořil vizualizace toho, co jsem chtěla prezentovat. Měla jsem i podporu ze strany popularizátorky vědy Venduly Lužné z UP, od komunity kolem nadačního fondu Žárovky a nesmírně užitečná byla možnost pobavit se s českými finalisty z minulých let, od nichž jsem dostala řadu doporučení. A moc děkuji Barboře Boušové z české pobočky DAAD: German Academic Exchange Service, která se mnou do Berlína jela, za podporu a fandění.

Jak sis užila prezentace ostatních finalistů?

Bylo velice přínosné sledovat, jaké problémy řeší výzkumníci v různých zemích z celého světa. I z následných debat jsem zjistila, jaké zázemí mají či nemají kolegové například v Africe či Jižní Americe či jak spolupracují se zahraničím. Člověku to otevře oči a získá nadhled. Rozhodně mi akce rozšířila obzory a mám v plánu si prezentace v klidu poslechnout znovu, protože ne všechny jsem byla schopna vnímat. Jak vyplynulo z následných setkání s ostatními finalisty, já jsem byla poměrně rozeznatelná díky svým pomůckám. Měla jsem superkondenzátor, který vozím všude sebou, a velkou láhev s grafenem.

Prezentace se konaly během jednoho dne, ale měla jsi spolu s ostatními možnost zúčastnit se celého Science summit. Co ti to přineslo?

Měli jsme velmi náročný program, během nějž jsme navštívili univerzitní pracoviště a laboratoře Max Planck Institute. Víkend byl věnovaný networkingu. Mohli jsme jít na jakékoliv přednášky a připraveny byly i networkingové sekce se zástupci velkých průmyslových hráčů.  Člověk se mohl pobavit se zástupci různých odvětví, ale současně mohl najít i někoho, s kým bude třeba v budoucnu spolupracovat. Nás finalisty hodně lidí oslovovalo, takže to bylo určitě velmi užitečné. Setkala jsem se i se zástupci české ambasády v Berlíně a popsala výzkum panu velvyslanci.

Zůstává popularizace vědy něčím, čemu se vedle úkolů ve výzkumu i ve firmě chceš dál věnovat? Byla soutěž novým impulsem?

Popularizace vědy mě vždy bavila a do jisté míry mi pomáhá posouvat vlastní hranice. Jsem poměrně „stresař“ a podobná vystoupení mě učí uklidnit se a prezentovat vědu i někomu, kdo není odborník. Rady, které jsme v Berlíně dostali, se určitě budou hodit i do budoucna, ať už při prezentování vědeckých výsledků, nebo v rámci firmy. Popularizaci považuji stále za důležitou, ale speciální plány nemám. Nechávám to plynout, uvidíme.

Díky vítězství v národním kole soutěže v prezentaci vědy Falling Walls Lab se fyzikální chemička Veronika Šedajová z CATRIN UP zúčastnila na počátku listopadu i globálního finále v Berlíně. Celkem sto finalistů soutěžilo o titul Science Breakthrough of the Year v kategorii Emerging Talents. Celosvětové a mezioborové klání dává studentům a začínajícím vědcům možnost představit své inovativní myšlenky během pouhých tří minut.

Účastníci prezentovali svůj výzkum a navrhovaná řešení odborné porotě složené ze zástupců akademické sféry, průmyslu a veřejného sektoru.

Veroniko, co jsi na soutěži v Berlíně prezentovala?

Prezentovala jsem náš materiál – dusíkem dopovaný grafen pro využití v superkondenzátorech. Zaměřila jsem se na možné využití superkondenzátoru s naším materiálem v kardiostimulátorech nové generace a vysvětlila jsem, jaké výhody by to přineslo. Zmínila jsem, že výzkum již pokročil z laboratoře směrem do praxe v rámci projektu Trans2DChem a založili jsme spin-out společnost Atomiver, kde jsme již schopni vyrábět materiál ve větším množství.

V čem to pro tebe, jako zkušenou popularizátorku vědy, bylo jiné?

Velmi specifická byla forma s velmi omezeným časem. Měli jsme na prezentaci dva slajdy a tři minuty, které jsme nesměli překročit. Takže jsme všichni byli dost pod tlakem z toho, zda to stihneme. Prezentovali jsme před porotou se zástupci celé řady vědních disciplín, proto jsem se musela zamýšlet i nad tím, aby informace byly srozumitelné pro všechny, nejen kolegy z oboru. Důležité bylo prokázat, že výzkum je průlomový, a přiblížit jeho přínosy pro společnost.

Co nervozita? Přece jen šlo o globální finále v konkurenci stovky mladých vědců.

Vzhledem k významu akce i její velikosti jsem byla nervózní, ale současně musím říct, že na tuto soutěž jsem se připravovala jako na žádnou jinou. Text jsem se učila slovo od slova, abych se vešla do časového limitu. Neskutečnou pomoc mi poskytl kolega Martin Pykal, který mi vytvořil vizualizace toho, co jsem chtěla prezentovat. Měla jsem i podporu ze strany popularizátorky vědy Venduly Lužné z UP, od komunity kolem nadačního fondu Žárovky a nesmírně užitečná byla možnost pobavit se s českými finalisty z minulých let, od nichž jsem dostala řadu doporučení. A moc děkuji Barboře Boušové z české pobočky DAAD: German Academic Exchange Service, která se mnou do Berlína jela, za podporu a fandění.

Jak sis užila prezentace ostatních finalistů?

Bylo velice přínosné sledovat, jaké problémy řeší výzkumníci v různých zemích z celého světa. I z následných debat jsem zjistila, jaké zázemí mají či nemají kolegové například v Africe či Jižní Americe či jak spolupracují se zahraničím. Člověku to otevře oči a získá nadhled. Rozhodně mi akce rozšířila obzory a mám v plánu si prezentace v klidu poslechnout znovu, protože ne všechny jsem byla schopna vnímat. Jak vyplynulo z následných setkání s ostatními finalisty, já jsem byla poměrně rozeznatelná díky svým pomůckám. Měla jsem superkondenzátor, který vozím všude sebou, a velkou láhev s grafenem.

Prezentace se konaly během jednoho dne, ale měla jsi spolu s ostatními možnost zúčastnit se celého Science summit. Co ti to přineslo?

Měli jsme velmi náročný program, během nějž jsme navštívili univerzitní pracoviště a laboratoře Max Planck Institute. Víkend byl věnovaný networkingu. Mohli jsme jít na jakékoliv přednášky a připraveny byly i networkingové sekce se zástupci velkých průmyslových hráčů.  Člověk se mohl pobavit se zástupci různých odvětví, ale současně mohl najít i někoho, s kým bude třeba v budoucnu spolupracovat. Nás finalisty hodně lidí oslovovalo, takže to bylo určitě velmi užitečné. Setkala jsem se i se zástupci české ambasády v Berlíně a popsala výzkum panu velvyslanci.

Zůstává popularizace vědy něčím, čemu se vedle úkolů ve výzkumu i ve firmě chceš dál věnovat? Byla soutěž novým impulsem?

Popularizace vědy mě vždy bavila a do jisté míry mi pomáhá posouvat vlastní hranice. Jsem poměrně „stresař“ a podobná vystoupení mě učí uklidnit se a prezentovat vědu i někomu, kdo není odborník. Rady, které jsme v Berlíně dostali, se určitě budou hodit i do budoucna, ať už při prezentování vědeckých výsledků, nebo v rámci firmy. Popularizaci považuji stále za důležitou, ale speciální plány nemám. Nechávám to plynout, uvidíme.

Rektor UP Michael Kohajda se zúčastnil setkání rektorů univerzit zapojených do sítě Aurora, které se konalo 13.–14. listopadu v Bruselu. Během jednání se setkal také s evropskou komisařkou pro startupy, výzkum a inovace Ekaterinou Zacharievovou.

Klíčovým bodem programu byla právě diskuze s komisařkou Zacharievovou, během níž rektoři univerzit Aurory vyjádřili jednoznačnou podporu její snaze posilovat postavení žen ve vědě. Ocenili také její úsilí o zjednodušení, zpřehlednění a zrychlení procesů při čerpání evropského financování.

„Příležitost setkat se osobně byla pro nás velmi důležitá, a to jak vzájemně s ostatními rektory aliance Aurora, tak s komisařkou Zacharievovou. Měli jsme jedinečnou možnost diskutovat přímo s partnery o budoucím financování evropských univerzitních aliancí i o vývoji evropského vysokého školství obecně,“ ocenil Michael Kohajda možnost přímé výměny názorů na evropské úrovni.

Dvoudenní program zahrnoval také zasedání Aurora General Council a sérii tematických bloků, které propojily vedení aliance Aurora s významnými osobnostmi evropského vysokoškolského prostoru. Jedním z vrcholů byla panelová diskuze, v níž vystoupili Olga Wessels (FOREU4ALL), Emmanuelle Gardan (Coimbra Group) a Thomas Estermann (European University Association). Řečníci nabídli své pohledy na budoucí potenciál evropských univerzit, mimo jiné s odkazem na nedávno zveřejněný dokument FOREU4ALL European Universities Alliances: Beating Heart of Europe’s Future.

Jednání v Bruselu ukázala, že ačkoli se názory na další fázi vývoje mohou lišit, obecně panuje shoda, že evropské univerzitní aliance budou i nadále hrát zásadní roli v podobě evropského vysokoškolského prostoru.

Univerzitní síť Aurora sdružuje 9 evropských univerzit včetně UP, které dohromady mají přes 260 000 studentů. Společně chtějí posunout evropské vysoké školství dál a fungovat jako jeden velký kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výzkumné a výukové materiály, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Rektor UP Michael Kohajda se zúčastnil setkání rektorů univerzit zapojených do sítě Aurora, které se konalo 13.–14. listopadu v Bruselu. Během jednání se setkal také s evropskou komisařkou pro startupy, výzkum a inovace Ekaterinou Zacharievovou.

Klíčovým bodem programu byla právě diskuze s komisařkou Zacharievovou, během níž rektoři univerzit Aurory vyjádřili jednoznačnou podporu její snaze posilovat postavení žen ve vědě. Ocenili také její úsilí o zjednodušení, zpřehlednění a zrychlení procesů při čerpání evropského financování.

„Příležitost setkat se osobně byla pro nás velmi důležitá, a to jak vzájemně s ostatními rektory aliance Aurora, tak s komisařkou Zacharievovou. Měli jsme jedinečnou možnost diskutovat přímo s partnery o budoucím financování evropských univerzitních aliancí i o vývoji evropského vysokého školství obecně,“ ocenil Michael Kohajda možnost přímé výměny názorů na evropské úrovni.

Dvoudenní program zahrnoval také zasedání Aurora General Council a sérii tematických bloků, které propojily vedení aliance Aurora s významnými osobnostmi evropského vysokoškolského prostoru. Jedním z vrcholů byla panelová diskuze, v níž vystoupili Olga Wessels (FOREU4ALL), Emmanuelle Gardan (Coimbra Group) a Thomas Estermann (European University Association). Řečníci nabídli své pohledy na budoucí potenciál evropských univerzit, mimo jiné s odkazem na nedávno zveřejněný dokument FOREU4ALL European Universities Alliances: Beating Heart of Europe’s Future.

Jednání v Bruselu ukázala, že ačkoli se názory na další fázi vývoje mohou lišit, obecně panuje shoda, že evropské univerzitní aliance budou i nadále hrát zásadní roli v podobě evropského vysokoškolského prostoru.

Univerzitní síť Aurora sdružuje 9 evropských univerzit včetně UP, které dohromady mají přes 260 000 studentů. Společně chtějí posunout evropské vysoké školství dál a fungovat jako jeden velký kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výzkumné a výukové materiály, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Příspěvky věnující se mezigeneračním tématům, ale i přednášky a debaty z příbuzných oblastí nabídne šestnáctý ročník PhD Existence: Česko-slovenské psychologické konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. Tentokrát s podtitulem Střet generací. Organizátoři akce zvou akademickou, odbornou, ale i širší veřejnost.

V Uměleckém centru Univerzity Palackého se uskuteční dvoudenní konference PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. S podtitulem Střet zájmů přivítá několik odborníků, jejichž prostřednictvím se očekávají zajímavé přednášky, inspirativní debaty i workshopy. Konference, které se zúčastní domácí i zahraniční odborníci psychologie i příbuzných oborů, mladí vědci, studenti i návštěvníci z řad odborné veřejnosti, nabídne příležitost k vzájemné diskuzi.

„Každá generace mluví svým vlastním jazykem, vzhlíží k jiným vzorům a za samozřejmé považuje to, co pro jinou bylo revoluční novinkou. Ať už jde o pohled na práci, technologie nebo mezilidské vztahy, zdá se, že stojíme na různých březích řeky, přes kterou se jen obtížně staví mosty. Tento střet perspektiv může vést k nedorozuměním a pocitu nepochopení, ale zároveň je motorem pokroku a zdrojem nečekané inspirace. Naše konference chce být právě takovým mostem. K debatě jsme do Olomouce pozvali například Terezu Faladovou z ministerstva vnitra, jež se věnuje systematické prevenci kriminality se zaměřením na aktuální hrozby v online prostředí. Určitě zajímavé bude poslechnout si i Barboru Kňažek Považanovou z naší katedry, která se ve svém výzkumu zaměřuje na psychologii morálky či na vliv internetu na lidi,“ uvedl Martin Dolejš, vedoucí katedry psychologie FF UP.

Dvoudenního setkání se zúčastní například i vysokoškolský pedagog Tomáš Mrhálek z Jihočeské univerzity, jenž se zaměřuje na metodologii výzkumu, psychometrii a oblasti interkulturní psychologie a neuropsychologie.

„V současnosti se podílí na výzkumech orientovaných na zkoumání psychického zdraví a pohody u studentské populace a na projektech zaměřených na dílčích procesy zpracování mediálních informací. Tomáš Mrhálek bude hovořit na téma Environmentální úzkost a prožívání klimatických změn. Klimatická krize se v současnosti stává nejen environmentálním, ale také psychologickým a sociálním problémem, jelikož významně ovlivňuje psychickou pohodu jednotlivců napříč generacemi,“ dodala adiktoložka a psycholožka Eva Aigelová. Zdůraznila přitom, že v posledních desetiletích roste snaha vědecké komunity zachytit psychické prožívání klimatických změn a vytvořit validní nástroje pro jeho měření.

Konference, jíž se zúčastní nejen doktorandi, ale i odborníci z praxe, nabídne možnost prezentovat výsledky vlastního bádání. Její účastníci se mohou těšit nejen na příspěvky zkoumající mezigenerační témata, ale tradičně i na pestrý výběr z dalších oblastí.

„Věříme, že v akademickém prostředí, kde se denně potkávají zkušení odborníci s novou generací vědců, je tento dialog naprosto klíčový. Registrace, ať už k aktivní nebo pasivní účasti, je stále otevřena. Budeme rádi, když se k nám se svými příspěvky připojí další účastníci. V obou případech je možné zapojit se i do komiksové soutěže na téma PhD existence,“ doplnila Eva Aigelová.  

PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy se uskuteční od 26. do 27. ledna 2026. Více o programu zde. Více o soutěži zde.

Příspěvky věnující se mezigeneračním tématům, ale i přednášky a debaty z příbuzných oblastí nabídne šestnáctý ročník PhD Existence: Česko-slovenské psychologické konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. Tentokrát s podtitulem Střet generací. Organizátoři akce zvou akademickou, odbornou, ale i širší veřejnost.

V Uměleckém centru Univerzity Palackého se uskuteční dvoudenní konference PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. S podtitulem Střet zájmů přivítá několik odborníků, jejichž prostřednictvím se očekávají zajímavé přednášky, inspirativní debaty i workshopy. Konference, které se zúčastní domácí i zahraniční odborníci psychologie i příbuzných oborů, mladí vědci, studenti i návštěvníci z řad odborné veřejnosti, nabídne příležitost k vzájemné diskuzi.

„Každá generace mluví svým vlastním jazykem, vzhlíží k jiným vzorům a za samozřejmé považuje to, co pro jinou bylo revoluční novinkou. Ať už jde o pohled na práci, technologie nebo mezilidské vztahy, zdá se, že stojíme na různých březích řeky, přes kterou se jen obtížně staví mosty. Tento střet perspektiv může vést k nedorozuměním a pocitu nepochopení, ale zároveň je motorem pokroku a zdrojem nečekané inspirace. Naše konference chce být právě takovým mostem. K debatě jsme do Olomouce pozvali například Terezu Faladovou z ministerstva vnitra, jež se věnuje systematické prevenci kriminality se zaměřením na aktuální hrozby v online prostředí. Určitě zajímavé bude poslechnout si i Barboru Kňažek Považanovou z naší katedry, která se ve svém výzkumu zaměřuje na psychologii morálky či na vliv internetu na lidi,“ uvedl Martin Dolejš, vedoucí katedry psychologie FF UP.

Dvoudenního setkání se zúčastní například i vysokoškolský pedagog Tomáš Mrhálek z Jihočeské univerzity, jenž se zaměřuje na metodologii výzkumu, psychometrii a oblasti interkulturní psychologie a neuropsychologie.

„V současnosti se podílí na výzkumech orientovaných na zkoumání psychického zdraví a pohody u studentské populace a na projektech zaměřených na dílčích procesy zpracování mediálních informací. Tomáš Mrhálek bude hovořit na téma Environmentální úzkost a prožívání klimatických změn. Klimatická krize se v současnosti stává nejen environmentálním, ale také psychologickým a sociálním problémem, jelikož významně ovlivňuje psychickou pohodu jednotlivců napříč generacemi,“ dodala adiktoložka a psycholožka Eva Aigelová. Zdůraznila přitom, že v posledních desetiletích roste snaha vědecké komunity zachytit psychické prožívání klimatických změn a vytvořit validní nástroje pro jeho měření.

Konference, jíž se zúčastní nejen doktorandi, ale i odborníci z praxe, nabídne možnost prezentovat výsledky vlastního bádání. Její účastníci se mohou těšit nejen na příspěvky zkoumající mezigenerační témata, ale tradičně i na pestrý výběr z dalších oblastí.

„Věříme, že v akademickém prostředí, kde se denně potkávají zkušení odborníci s novou generací vědců, je tento dialog naprosto klíčový. Registrace, ať už k aktivní nebo pasivní účasti, je stále otevřena. Budeme rádi, když se k nám se svými příspěvky připojí další účastníci. V obou případech je možné zapojit se i do komiksové soutěže na téma PhD existence,“ doplnila Eva Aigelová.  

PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy se uskuteční od 26. do 27. ledna 2026. Více o programu zde. Více o soutěži zde.

Rector Michael Kohajda represented UP at the meeting of Aurora Presidents in Brussels on 13–14 November, where he also met with European Commissioner for Startups, Research & Innovation, Ekaterina Zaharieva.

The discussion with Commissioner Zaharieva was a key moment of the event, during which Aurora Rectors voiced their strong support for her commitment to advancing women’s careers in science, as well as her efforts to create leaner, simpler, and faster EU funding processes.

Rector Kohajda welcomed the opportunity for direct exchange on the European level, stressing the value of personal dialogue: “It was very important to meet in person, both with the other Aurora rectors and with Commissioner Zaharieva. It gave us an excellent opportunity to directly discuss the future funding for European University Alliances, as well as the future of higher education in general, directly with our European stakeholders.”

The two-day programme also included the Aurora General Council meeting and a series of sessions bringing Aurora leaders together with influential figures from the European higher education landscape.

One highlight was a panel discussion featuring Olga Wessels (FOREU4ALL), Emmanuelle Gardan (Coimbra Group), and Thomas Estermann (European University Association). The speakers offered their perspectives on the future potential of European Universities, building in part on FOREU4ALL’s recently published discussion paper “European Universities Alliances:Beating Heart of Europe’s Future.”

Across the discussions, the meeting in Brussels made one thing clear: while opinions may vary on what the next phase of development should look like, all agree that European University Alliances are here to stay.

Nejlepším projektem třetího ročníku hackathonu s podtitulem Když data promluví se stal ten, který na základě senzorických dat z Olomouce dokáže identifikovat negativní vlivy působící na silniční komunikace a předpovědět tak jejich budoucí poškození. Autorem vítězného řešení je absolvent přírodovědecké fakulty Matyáš Černohous. Odborná porota ocenila zejména aktivní zapojení dat ze senzorické sítě města Olomouce a možnost jejich praktického využití například při plánování údržby městské infrastruktury.

Hackathon uspořádaly v závěru minulého týdne v Envelopa Hubu katedra geoinformatiky, Olomoucký kraj a statutární město Olomouc.

„Na hackathonu jsem řešil děravé a různě poškozené vozovky, což je téma, které se dlouhodobě dotýká nás všech. Vytvořil jsem proto aplikaci, která na základě tzv. živých dat, která jsou v Olomouci dostupná v pilotní fázi, dokáže predikovat a analyzovat úroveň poškození silnic,“ uvedl hlavní řešitel vítězného projektu Matyáš Černohous.

Další oceněné týmy

Druhé místo a zároveň cenu Univerzity Palackého získal tým CMM za projekt Amortizace vozovek, který se také zabýval predikcí stavu dopravní infrastruktury. Na třetí příčce se umístil tým YAAC s projektem TVARGL, jenž pomocí AI dotazování nad senzorickými daty poskytuje aktuální informace o počasí v Olomouci. Tým si rovněž odnesl cenu ICOK od Inovačního centra Olomouckého kraje za projekt s nejlepším business potenciálem. Cenu EnCLOD za nejlepší práci využívající senzorická data z Olomouce získaly týmy YAAC a Stack Tracer, které pracovaly s AI dotazováním nad daty z nové senzorové sítě města Olomouce.

Hackathon je třídenní akce, během které jednotliví účastníci nebo týmy navrhnou, vytvoří a následně prezentují své nápady. Letošní ročník byl zaměřen na tematické oblasti doprava a klimatická změna. Do soutěže se zapojilo osm týmů a dva jednotlivci. Organizátoři rozdali ceny v hodnotě přes 200 tisíc korun a pomohou vybrané projekty dopracovat do finální podoby.

Hackathon poprvé součástí evropské iniciativy DigiEduHack

„Máme radost, že se účastníci dokázali s letošními výzvami velmi dobře vyrovnat. Ukázali, že otevřená data mohou být silným nástrojem, který pomáhá městu i kraji lépe plánovat, rozhodovat a reagovat na aktuální problémy. Kvalita výsledných projektů byla excelentní a potvrzuje, že podobné akce mají skutečný přínos,“ uvedl hlavní organizátor Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Letošní hackathon, který během tří dnů spojil technické dovednosti účastníků, kreativitu i práci s daty, se vůbec poprvé stal součástí evropské iniciativy DigiEduHack. Soutěžní týmy díky tomu mohou své projekty představit na evropském finále v Bruselu.

Nejlepším projektem třetího ročníku hackathonu s podtitulem Když data promluví se stal ten, který na základě senzorických dat z Olomouce dokáže identifikovat negativní vlivy působící na silniční komunikace a předpovědět tak jejich budoucí poškození. Autorem vítězného řešení je absolvent přírodovědecké fakulty Matyáš Černohous. Odborná porota ocenila zejména aktivní zapojení dat ze senzorické sítě města Olomouce a možnost jejich praktického využití například při plánování údržby městské infrastruktury.

Hackathon uspořádaly v závěru minulého týdne v Envelopa Hubu katedra geoinformatiky, Olomoucký kraj a statutární město Olomouc.

„Na hackathonu jsem řešil děravé a různě poškozené vozovky, což je téma, které se dlouhodobě dotýká nás všech. Vytvořil jsem proto aplikaci, která na základě tzv. živých dat, která jsou v Olomouci dostupná v pilotní fázi, dokáže predikovat a analyzovat úroveň poškození silnic,“ uvedl hlavní řešitel vítězného projektu Matyáš Černohous.

Další oceněné týmy

Druhé místo a zároveň cenu Univerzity Palackého získal tým CMM za projekt Amortizace vozovek, který se také zabýval predikcí stavu dopravní infrastruktury. Na třetí příčce se umístil tým YAAC s projektem TVARGL, jenž pomocí AI dotazování nad senzorickými daty poskytuje aktuální informace o počasí v Olomouci. Tým si rovněž odnesl cenu ICOK od Inovačního centra Olomouckého kraje za projekt s nejlepším business potenciálem. Cenu EnCLOD za nejlepší práci využívající senzorická data z Olomouce získaly týmy YAAC a Stack Tracer, které pracovaly s AI dotazováním nad daty z nové senzorové sítě města Olomouce.

Hackathon je třídenní akce, během které jednotliví účastníci nebo týmy navrhnou, vytvoří a následně prezentují své nápady. Letošní ročník byl zaměřen na tematické oblasti doprava a klimatická změna. Do soutěže se zapojilo osm týmů a dva jednotlivci. Organizátoři rozdali ceny v hodnotě přes 200 tisíc korun a pomohou vybrané projekty dopracovat do finální podoby.

Hackathon poprvé součástí evropské iniciativy DigiEduHack

„Máme radost, že se účastníci dokázali s letošními výzvami velmi dobře vyrovnat. Ukázali, že otevřená data mohou být silným nástrojem, který pomáhá městu i kraji lépe plánovat, rozhodovat a reagovat na aktuální problémy. Kvalita výsledných projektů byla excelentní a potvrzuje, že podobné akce mají skutečný přínos,“ uvedl hlavní organizátor Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Letošní hackathon, který během tří dnů spojil technické dovednosti účastníků, kreativitu i práci s daty, se vůbec poprvé stal součástí evropské iniciativy DigiEduHack. Soutěžní týmy díky tomu mohou své projekty představit na evropském finále v Bruselu.

Na Pedagogické fakultě UP se uskutečnil týdenní workshop zaměřený na rozvoj sociálně emočních kompetencí v konfliktních situacích, tedy situacích, jež jsou klíčové pro profesní růst a efektivní pedagogickou praxi. Kurz vedly odbornice z centra HaLev izraelské Bar-Ilan University. 

Workshop s názvem Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích zorganizovala katedra českého jazyka a literatury PdF UP, která úzce spolupracuje s izraelskou Bar-Ilan University v Ramat Ganu.

„Cílem našeho kurzu bylo podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace. Organizovali jsme ho už podruhé. I letos jsme se v něm věnovali praktickým dovednostem, například aktivnímu naslouchání a empatii,“ uvedl za organizaci workshopu Milan Mašát z katedry českého jazyka a literatury PdF UP.

Frekventanti workshopu podle něj vstupovali do různých situací a sehrávali v nich dané role, s nimiž se ve výchovně-vzdělávacím procesu mohou setkat.

„Přestože je kurz určen také pedagogům, letos se v něm učili pouze studentky a studenti. Na základě uměle vytvořených situací si tak pod vedením izraelských odbornic nacvičovali potřebné kompetence, například změnu postoje od obviňování ke zvídavosti, aktivní naslouchání, kladení otevřených otázek, neverbální vnímání či například budování důvěry. Zážitkové učení, tedy učení založené na simulacích, je ve vysoce stresujících profesích populární. Vzdělávání mezi takové profese patří,“ dodal Milan Mašát.  

Workshopy, které vedou Nariman Loulou a Rachel Kav-Rockban z Bar-Ilan University v Ramat-Ganu, se vždy konají v malých skupinách. Na PdF UP se v něm učilo deset studujících, po každé simulaci pak profesionální facilitátoři vedli skupinu prostřednictvím procesu debriefingu a reflexivního dotazování ke zpětné vazbě. Cílem workshopů je podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace, a praktických dovedností, jako je aktivní naslouchání a empatie. Tyto dovednosti podporují pohodu učitelů a pomáhají jim učit své studenty sociálnímu a emocionálnímu učení.

Workshop Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích je částečně financován z projektu ERASMUS+ výzva KA171.

HaLev, Center for Simulation in Education, Faculty of Eucation Bar-Ilan Uninversity vyvinulo první vzdělávací program založený na simulaci ve vzdělávání učitelů v Izraeli. Uvedené centrum je lídrem v oblasti navrhování metodik, které jsou založeny na výzkumu a které poskytují komplexní programy a workshopy napříč fázemi školení učitelů a profesního rozvoje. HaLev je předním školicím střediskem svého druhu na světě a uskutečnilo už více než 2 500 workshopů a vyškolilo více než 20 000 účastníků z Izraele i ze zahraničí. Simulační scénáře představují běžné konfliktní situace a jsou přizpůsobeny potřebám účastníků.

Na Pedagogické fakultě UP se uskutečnil týdenní workshop zaměřený na rozvoj sociálně emočních kompetencí v konfliktních situacích, tedy situacích, jež jsou klíčové pro profesní růst a efektivní pedagogickou praxi. Kurz vedly odbornice z centra HaLev izraelské Bar-Ilan University. 

Workshop s názvem Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích zorganizovala katedra českého jazyka a literatury PdF UP, která úzce spolupracuje s izraelskou Bar-Ilan University v Ramat Ganu.

„Cílem našeho kurzu bylo podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace. Organizovali jsme ho už podruhé. I letos jsme se v něm věnovali praktickým dovednostem, například aktivnímu naslouchání a empatii,“ uvedl za organizaci workshopu Milan Mašát z katedry českého jazyka a literatury PdF UP.

Frekventanti workshopu podle něj vstupovali do různých situací a sehrávali v nich dané role, s nimiž se ve výchovně-vzdělávacím procesu mohou setkat.

„Přestože je kurz určen také pedagogům, letos se v něm učili pouze studentky a studenti. Na základě uměle vytvořených situací si tak pod vedením izraelských odbornic nacvičovali potřebné kompetence, například změnu postoje od obviňování ke zvídavosti, aktivní naslouchání, kladení otevřených otázek, neverbální vnímání či například budování důvěry. Zážitkové učení, tedy učení založené na simulacích, je ve vysoce stresujících profesích populární. Vzdělávání mezi takové profese patří,“ dodal Milan Mašát.  

Workshopy, které vedou Nariman Loulou a Rachel Kav-Rockban z Bar-Ilan University v Ramat-Ganu, se vždy konají v malých skupinách. Na PdF UP se v něm učilo deset studujících, po každé simulaci pak profesionální facilitátoři vedli skupinu prostřednictvím procesu debriefingu a reflexivního dotazování ke zpětné vazbě. Cílem workshopů je podpořit sociální a emocionální kompetence účastníků, včetně sebeuvědomění a sociálního uvědomění, sebeřízení a řešení konfliktů a transformace, a praktických dovedností, jako je aktivní naslouchání a empatie. Tyto dovednosti podporují pohodu učitelů a pomáhají jim učit své studenty sociálnímu a emocionálnímu učení.

Workshop Simulační učení vzdělávání učitelů: Sociálně emoční kompetence v konfliktních situacích je částečně financován z projektu ERASMUS+ výzva KA171.

HaLev, Center for Simulation in Education, Faculty of Eucation Bar-Ilan Uninversity vyvinulo první vzdělávací program založený na simulaci ve vzdělávání učitelů v Izraeli. Uvedené centrum je lídrem v oblasti navrhování metodik, které jsou založeny na výzkumu a které poskytují komplexní programy a workshopy napříč fázemi školení učitelů a profesního rozvoje. HaLev je předním školicím střediskem svého druhu na světě a uskutečnilo už více než 2 500 workshopů a vyškolilo více než 20 000 účastníků z Izraele i ze zahraničí. Simulační scénáře představují běžné konfliktní situace a jsou přizpůsobeny potřebám účastníků.

Milé studentky, milí studenti, vážené dámy, vážení pánové,

dnes si připomínáme 17. listopad – den, který je symbolem odvahy, solidarity a touhy po svobodě. Tento den je nejen Mezinárodním dnem studentstva, ale také připomínkou boje za demokratické hodnoty a lidská práva, což je téma stále živé a aktuální. Události roku 1939 i 1989 nám ukazují, jak zásadní roli sehrávají studenti a akademická obec v okamžicích, kdy jsou základní svobody, pravda, tolerance, či úcta k lidské důstojnosti ohroženy. Naše Univerzita Palackého je hrdá na to, že stojí na tradici otevřenosti, kritického myšlení a odpovědnosti – hodnot, které jsou dnes stejně důležité jako tehdy.

Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a je důležité mít tuto skutečnost na paměti. Stačí se podívat na dnešní svět – válečné konflikty v blízkých i vzdálenějších zemích, cílené šíření dezinformací v demokratických státech, účelová polarizace společnosti – to vše nám připomíná, že tyto hodnoty jsou stále velmi křehké. Jsou závazkem, který musíme každý den naplňovat – ve vzdělávání, ve vědě i v našem občanském životě. Každý z nás podle svých schopností a možností, společně v rámci rodiny, přátel, komunity nebo univerzity. Musíme chránit prostor pro svobodný dialog, kterým by zejména univerzity měly být. Také si musíme uchovat schopnost pracovat s fakty, odolávat manipulaci a hledat a nacházet pravdu – pro nás samotné, ale i pro celou společnost.

Dnešní den by tedy měl být nejen vzpomínkou na minulost, ale také inspirací a závazkem pro naši budoucnost. Budoucnost, v níž univerzita zůstane místem, kde se rodí myšlenky a začínají společenská hnutí, která mění náš svět k lepšímu.

Michael Kohajda, rektor UP

Milé studentky, milí studenti, vážené dámy, vážení pánové,

dnes si připomínáme 17. listopad – den, který je symbolem odvahy, solidarity a touhy po svobodě. Tento den je nejen Mezinárodním dnem studentstva, ale také připomínkou boje za demokratické hodnoty a lidská práva, což je téma stále živé a aktuální. Události roku 1939 i 1989 nám ukazují, jak zásadní roli sehrávají studenti a akademická obec v okamžicích, kdy jsou základní svobody, pravda, tolerance, či úcta k lidské důstojnosti ohroženy. Naše Univerzita Palackého je hrdá na to, že stojí na tradici otevřenosti, kritického myšlení a odpovědnosti – hodnot, které jsou dnes stejně důležité jako tehdy.

Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a je důležité mít tuto skutečnost na paměti. Stačí se podívat na dnešní svět – válečné konflikty v blízkých i vzdálenějších zemích, cílené šíření dezinformací v demokratických státech, účelová polarizace společnosti – to vše nám připomíná, že tyto hodnoty jsou stále velmi křehké. Jsou závazkem, který musíme každý den naplňovat – ve vzdělávání, ve vědě i v našem občanském životě. Každý z nás podle svých schopností a možností, společně v rámci rodiny, přátel, komunity nebo univerzity. Musíme chránit prostor pro svobodný dialog, kterým by zejména univerzity měly být. Také si musíme uchovat schopnost pracovat s fakty, odolávat manipulaci a hledat a nacházet pravdu – pro nás samotné, ale i pro celou společnost.

Dnešní den by tedy měl být nejen vzpomínkou na minulost, ale také inspirací a závazkem pro naši budoucnost. Budoucnost, v níž univerzita zůstane místem, kde se rodí myšlenky a začínají společenská hnutí, která mění náš svět k lepšímu.

Michael Kohajda, rektor UP