Agregátor zdrojů

Oddělení transferu technologií CATRIN Univerzity Palackého má novou posilu. Je jí Jiří Navrátil, který donedávna propojoval vědu a průmysl v rámci aktivit firmy UNICO, jež v této oblasti patří k tuzemským lídrům. Někdejší výzkumník se komercializaci výzkumu začal věnovat po absolvování Ph.D. studia, první zkušenosti získával na londýnské Imperial College a v jejím centru transferu technologií Imperial Innovations.

Následně působil Jiří Navrátil jako technologický skaut také na Cambridge Enterprise.

Co vás přimělo změnit působiště? Čím vás oslovila CATRIN?

CATRIN na mě zvenčí vždy působila jako velice silný hráč ve vědě. Nedávno jsem se přestěhoval do Olomouce, takže mi práce pro toto vědecké centrum přišla jako ideální volba. Provádí se zde skutečně super výzkum, který je konkurenceschopný i v mezinárodním prostředí. Svými zkušenostmi bych rád přispěl k tomu, aby zdejší vědci dostali své nápady a výsledky výzkumu i na mezinárodní byznysové pole. Mám v tomto světě dobré kontakty, které mohu využít. Důležité je i to, že přenos výsledků do praxe berou velmi vážně i v CATRIN, což není v akademickém prostředí vždy samozřejmé. To vše jsou, společně s trpělivou a systematickou prací, nezbytné předpoklady pro to, abychom v tomto úsilí uspěli.

V jakých oblastech zdejšího výzkumu vidíte pro komercializaci největší potenciál?

Řeší se zde celá řada globálních společenských problémů. Od energetické krize přes potřebu nových nanomateriálů, geneticky modifikované rostliny až po biomedicínský výzkum. Pracuje tu mezinárodní tým a výzkum je na špičkové úrovni. Věřím, že tu najdu ty správné parťáky, s nimiž budeme pracovat na tom, aby se CATRIN i v oblasti komercializace výzkumu posunula.

Co vás tedy v nejbližší době čeká?

Nyní pracuji na detailní analýze současného stavu. Tedy jaké jsou vize instituce, výzkumné cíle, záměry i výsledky. S tím samozřejmě souvisí i činnost grantového oddělení, tedy jaké projekty se píší, s jakými partnery. Jednoduše řečeno, potřebuji zjistit, kdo co umí, jak přemýšlí a kam míří. Poté bude možné připravit strategii. Chci vědcům nastavit zrcadlo byznysu, tedy jaká jsou očekávání firem a co je k čemu dobré. Rád bych také vědcům ukázal, jak vlastně o valorizaci technologií přemýšlet. Že nejde jen o to založit si spin-off nebo udělat pro firmu nějakou službu. Chci jim vysvětlit, jak systém funguje a jakou roli v něm mohou hrát. Dnes už nestačí být jenom vědec, ale důležité jsou i jejich manažerské dovednosti, schopnost organizovat si svůj čas a podobně. To je další střípek v obraze profesionálního výzkumníka. Vědec ale nemůže dotáhnout výsledek výzkumu do úspěšného byznysu úplně sám, ani to po něm nikdo nemůže chtít. Jeho řemeslo je to, že umí přijít na nečekané a nové věci. Řemeslem centra transferu technologií je identifikovat problém, na který mají výzkumníci řešení, a toto řešení partnerovi doručit.

V jednom z rozhovorů jste uvedl, že je velmi důležité nastavit vědcům správná očekávání. Takže jaká očekávání by vědci v CATRIN měli mít?

Já uplatňuji pravidlo, které jsem naznačil výše. Tedy že lidé by měli dělat to, v čem jsou dobří. Takže vědec by měl být perfektní ve vědě a na mně je ho následně propojit s těmi, kteří třeba dokážou udělat z toho nápadu zajímavý produkt a iniciovat tuto cestu. Protože vědec obvykle nenabízí hotový produkt a nemůže perfektně znát potřeby trhu. K tomu potřebujeme najít partnery, kteří tyto procesy sledují a dokážou vystavět úspěšný produkt.

Takže oddělení transferu nebo valorizace technologií by měla být nezbytnou součástí výzkumných institucí?

Já jsem vlastně nikdy moc neřešil, jaký v tomto funguje celonárodní systém. Spíš jsem se zaměřoval na to, jak já k tomu můžu přispět svými zkušenostmi. Ale najednou vnímám, že se tímto tématem zabývá spousta lidí a je dobře, že o tom přemýšlí. Sleduji změnu v přístupu k těmto otázkám, ale jestli CATRIN odpovídá běžné praxi v jiných tuzemských výzkumných institucích, nevím.

K jakým konkrétním zlepšením byste v CATRIN rád přispěl? Je to více spin-off společností, prodaných licencí?

V CATRIN bychom měli mít pokryty všechny valorizační aktivity výzkumu, tedy od samotného špičkového publikování přes poradenství a smluvní výzkum až k prodeji licencí. To bude důkazem toho, že přizpůsobujeme svoje aktivity společenským potřebám. A pokud založíme další spin-off, který generuje zisk, bude to taková třešnička na dortu a lakmusový papírek k potvrzení toho, že to děláme dobře.

Donedávna jste byl jakýmsi prostředníkem mezi firmami a akademickou sférou, nyní jste na jedné z těchto stran. V čem vidíte výhody, případně nevýhody?

Má práce se moc lišit nebude, ale za přínos považuji to, že budu moci lépe pochopit a zblízka sledovat, jak vlastně ty nápady vznikají, jaká cesta k výsledku vede. I díky vedení CATRIN, které naslouchá a je velmi otevřené, budu mít možnost ovlivnit ekosystém, který napomáhá ke vzniku nových myšlenek a nápadů. Nechci být pasivní a říkat – ukažte, co tady máte, a já vám s tím třeba pomůžu. Doufám, že budu moci věci ovlivnit už v ranějších fázích vývoje a společně s vědci dokážeme navrhnout výzkum tak, aby měl šanci se uplatnit na trhu. Myslím si, že pořád zůstávám tím mostem mezi trhem a akademiky. Ale možnost vstupovat do toho procesu výrazně dříve je určitě výhoda.

Máte ambice proniknout i na zahraniční trhy?

Firem, které jsou schopné si sáhnout po výzkumu a přicházet s novými produkty a inovacemi, je všeobecně málo. Když k tomu vezmete do úvahy velikost českého trhu, je odpověď jednoduchá – stoprocentně míříme do zahraničí.

Jak se tam chcete dostat?

Máme tu spoustu mezinárodních projektů s řadou zahraničních partnerů. V CATRIN je i řada vědců s bohatými kontakty. Na tom můžeme stavět a tuto síť rozvíjet. Mohu využít i své zahraniční kontakty, ať už jde o partnery z různých konzultačních firem nebo o kolegy, s nimiž jsem pracoval ve Velké Británii a dnes jsou rozeseti po celém světě. Pořád spolu komunikujeme, protože máme kupodivu všichni úplně stejné problémy. Sdílíme své zkušenosti a umíme si pomoct.

Skutečně máme v této oblasti stejné problémy jako ve Finsku, Nizozemsku či Kanadě?

Některé nové technologie mohou být tak disruptivní, že pro ně trh neexistuje a musíte vystavět nový a získat klienty. To je jedna z bariér, se kterou se potýkáme úplně všichni. Máme něco zcela nového a nevíme, kde a jak to uplatnit. Není firma, která to už vyrábí. Jindy zase firmy existují, ale jakoby jim určitá setrvačnost nebo neochota bránily přijmout novinku, přestože by mohla být levnější, ale vyžadovala by nějakou vstupní investici. Někdy je to jen neochota měnit něco, co léta fungovalo. Tyto problémy jsou všude obdobné.

Takže to chce vizionáře nejen na straně vědců, ale i firem?

Je fakt, že když se majitel firmy rozhodne – toto chci, protože tomu věřím – pak to jde snáze. Samozřejmě velmi důležitá je i důvěra, že výsledek od akademiků dostane. Je potřeba mít někoho uprostřed, kdo se věnuje čistě té spolupráci a jejímu řízení. Firmy často nemají nastaveny inovační strategie a neumí reagovat na veliké změny na trhu, jichž jsme v poslední době svědci. A přitom spolupráce s vědci a s vědou vždy přináší nové příležitosti a cestu na nové trhy. Věřím, že v tomto oboru uspějí jen ti, kteří jsou „v obraze“ a nebojí se s vědci inovovat.

Vraťme se od firem k univerzitnímu prostředí. Často se mluví o tom, že valorizace výzkumu je slabou stránkou tuzemských univerzit, až na čestné výjimky. V čem vy vidíte největší problém a jak z toho ven?

Když se podíváte na to, z čeho je složená mzda výzkumníka, který živí rodinu, tak tam valorizace rozhodně žádnou významnou roli nehraje. Pokud jsem pragmaticky uvažující člověk, řeším to, co mě uživí. Což je dnešní forma hodnocení vědy, tedy publikace a také patenty, i když třeba nedávají smysl. Pokud nejsem finančně motivovaný k tomu, abych někomu prodal službu nebo produkt, proč bych to dělal? V tomto systému pak potřebujete vizionáře, kteří chtějí, aby jejich práce měla reálný dopad. Nejdůležitější je nemuset dělat vědu užitečnou, ale mít chuť dělat vědu užitečnou. A v praktickém využití výsledků své práce najít vrchol seberealizace.

Oddělení transferu technologií CATRIN Univerzity Palackého má novou posilu. Je jí Jiří Navrátil, který donedávna propojoval vědu a průmysl v rámci aktivit firmy UNICO, jež v této oblasti patří k tuzemským lídrům. Někdejší výzkumník se komercializaci výzkumu začal věnovat po absolvování Ph.D. studia, první zkušenosti získával na londýnské Imperial College a v jejím centru transferu technologií Imperial Innovations.

Následně působil Jiří Navrátil jako technologický skaut také na Cambridge Enterprise.

Co vás přimělo změnit působiště? Čím vás oslovila CATRIN?

CATRIN na mě zvenčí vždy působila jako velice silný hráč ve vědě. Nedávno jsem se přestěhoval do Olomouce, takže mi práce pro toto vědecké centrum přišla jako ideální volba. Provádí se zde skutečně super výzkum, který je konkurenceschopný i v mezinárodním prostředí. Svými zkušenostmi bych rád přispěl k tomu, aby zdejší vědci dostali své nápady a výsledky výzkumu i na mezinárodní byznysové pole. Mám v tomto světě dobré kontakty, které mohu využít. Důležité je i to, že přenos výsledků do praxe berou velmi vážně i v CATRIN, což není v akademickém prostředí vždy samozřejmé. To vše jsou, společně s trpělivou a systematickou prací, nezbytné předpoklady pro to, abychom v tomto úsilí uspěli.

V jakých oblastech zdejšího výzkumu vidíte pro komercializaci největší potenciál?

Řeší se zde celá řada globálních společenských problémů. Od energetické krize přes potřebu nových nanomateriálů, geneticky modifikované rostliny až po biomedicínský výzkum. Pracuje tu mezinárodní tým a výzkum je na špičkové úrovni. Věřím, že tu najdu ty správné parťáky, s nimiž budeme pracovat na tom, aby se CATRIN i v oblasti komercializace výzkumu posunula.

Co vás tedy v nejbližší době čeká?

Nyní pracuji na detailní analýze současného stavu. Tedy jaké jsou vize instituce, výzkumné cíle, záměry i výsledky. S tím samozřejmě souvisí i činnost grantového oddělení, tedy jaké projekty se píší, s jakými partnery. Jednoduše řečeno, potřebuji zjistit, kdo co umí, jak přemýšlí a kam míří. Poté bude možné připravit strategii. Chci vědcům nastavit zrcadlo byznysu, tedy jaká jsou očekávání firem a co je k čemu dobré. Rád bych také vědcům ukázal, jak vlastně o valorizaci technologií přemýšlet. Že nejde jen o to založit si spin-off nebo udělat pro firmu nějakou službu. Chci jim vysvětlit, jak systém funguje a jakou roli v něm mohou hrát. Dnes už nestačí být jenom vědec, ale důležité jsou i jejich manažerské dovednosti, schopnost organizovat si svůj čas a podobně. To je další střípek v obraze profesionálního výzkumníka. Vědec ale nemůže dotáhnout výsledek výzkumu do úspěšného byznysu úplně sám, ani to po něm nikdo nemůže chtít. Jeho řemeslo je to, že umí přijít na nečekané a nové věci. Řemeslem centra transferu technologií je identifikovat problém, na který mají výzkumníci řešení, a toto řešení partnerovi doručit.

V jednom z rozhovorů jste uvedl, že je velmi důležité nastavit vědcům správná očekávání. Takže jaká očekávání by vědci v CATRIN měli mít?

Já uplatňuji pravidlo, které jsem naznačil výše. Tedy že lidé by měli dělat to, v čem jsou dobří. Takže vědec by měl být perfektní ve vědě a na mně je ho následně propojit s těmi, kteří třeba dokážou udělat z toho nápadu zajímavý produkt a iniciovat tuto cestu. Protože vědec obvykle nenabízí hotový produkt a nemůže perfektně znát potřeby trhu. K tomu potřebujeme najít partnery, kteří tyto procesy sledují a dokážou vystavět úspěšný produkt.

Takže oddělení transferu nebo valorizace technologií by měla být nezbytnou součástí výzkumných institucí?

Já jsem vlastně nikdy moc neřešil, jaký v tomto funguje celonárodní systém. Spíš jsem se zaměřoval na to, jak já k tomu můžu přispět svými zkušenostmi. Ale najednou vnímám, že se tímto tématem zabývá spousta lidí a je dobře, že o tom přemýšlí. Sleduji změnu v přístupu k těmto otázkám, ale jestli CATRIN odpovídá běžné praxi v jiných tuzemských výzkumných institucích, nevím.

K jakým konkrétním zlepšením byste v CATRIN rád přispěl? Je to více spin-off společností, prodaných licencí?

V CATRIN bychom měli mít pokryty všechny valorizační aktivity výzkumu, tedy od samotného špičkového publikování přes poradenství a smluvní výzkum až k prodeji licencí. To bude důkazem toho, že přizpůsobujeme svoje aktivity společenským potřebám. A pokud založíme další spin-off, který generuje zisk, bude to taková třešnička na dortu a lakmusový papírek k potvrzení toho, že to děláme dobře.

Donedávna jste byl jakýmsi prostředníkem mezi firmami a akademickou sférou, nyní jste na jedné z těchto stran. V čem vidíte výhody, případně nevýhody?

Má práce se moc lišit nebude, ale za přínos považuji to, že budu moci lépe pochopit a zblízka sledovat, jak vlastně ty nápady vznikají, jaká cesta k výsledku vede. I díky vedení CATRIN, které naslouchá a je velmi otevřené, budu mít možnost ovlivnit ekosystém, který napomáhá ke vzniku nových myšlenek a nápadů. Nechci být pasivní a říkat – ukažte, co tady máte, a já vám s tím třeba pomůžu. Doufám, že budu moci věci ovlivnit už v ranějších fázích vývoje a společně s vědci dokážeme navrhnout výzkum tak, aby měl šanci se uplatnit na trhu. Myslím si, že pořád zůstávám tím mostem mezi trhem a akademiky. Ale možnost vstupovat do toho procesu výrazně dříve je určitě výhoda.

Máte ambice proniknout i na zahraniční trhy?

Firem, které jsou schopné si sáhnout po výzkumu a přicházet s novými produkty a inovacemi, je všeobecně málo. Když k tomu vezmete do úvahy velikost českého trhu, je odpověď jednoduchá – stoprocentně míříme do zahraničí.

Jak se tam chcete dostat?

Máme tu spoustu mezinárodních projektů s řadou zahraničních partnerů. V CATRIN je i řada vědců s bohatými kontakty. Na tom můžeme stavět a tuto síť rozvíjet. Mohu využít i své zahraniční kontakty, ať už jde o partnery z různých konzultačních firem nebo o kolegy, s nimiž jsem pracoval ve Velké Británii a dnes jsou rozeseti po celém světě. Pořád spolu komunikujeme, protože máme kupodivu všichni úplně stejné problémy. Sdílíme své zkušenosti a umíme si pomoct.

Skutečně máme v této oblasti stejné problémy jako ve Finsku, Nizozemsku či Kanadě?

Některé nové technologie mohou být tak disruptivní, že pro ně trh neexistuje a musíte vystavět nový a získat klienty. To je jedna z bariér, se kterou se potýkáme úplně všichni. Máme něco zcela nového a nevíme, kde a jak to uplatnit. Není firma, která to už vyrábí. Jindy zase firmy existují, ale jakoby jim určitá setrvačnost nebo neochota bránily přijmout novinku, přestože by mohla být levnější, ale vyžadovala by nějakou vstupní investici. Někdy je to jen neochota měnit něco, co léta fungovalo. Tyto problémy jsou všude obdobné.

Takže to chce vizionáře nejen na straně vědců, ale i firem?

Je fakt, že když se majitel firmy rozhodne – toto chci, protože tomu věřím – pak to jde snáze. Samozřejmě velmi důležitá je i důvěra, že výsledek od akademiků dostane. Je potřeba mít někoho uprostřed, kdo se věnuje čistě té spolupráci a jejímu řízení. Firmy často nemají nastaveny inovační strategie a neumí reagovat na veliké změny na trhu, jichž jsme v poslední době svědci. A přitom spolupráce s vědci a s vědou vždy přináší nové příležitosti a cestu na nové trhy. Věřím, že v tomto oboru uspějí jen ti, kteří jsou „v obraze“ a nebojí se s vědci inovovat.

Vraťme se od firem k univerzitnímu prostředí. Často se mluví o tom, že valorizace výzkumu je slabou stránkou tuzemských univerzit, až na čestné výjimky. V čem vy vidíte největší problém a jak z toho ven?

Když se podíváte na to, z čeho je složená mzda výzkumníka, který živí rodinu, tak tam valorizace rozhodně žádnou významnou roli nehraje. Pokud jsem pragmaticky uvažující člověk, řeším to, co mě uživí. Což je dnešní forma hodnocení vědy, tedy publikace a také patenty, i když třeba nedávají smysl. Pokud nejsem finančně motivovaný k tomu, abych někomu prodal službu nebo produkt, proč bych to dělal? V tomto systému pak potřebujete vizionáře, kteří chtějí, aby jejich práce měla reálný dopad. Nejdůležitější je nemuset dělat vědu užitečnou, ale mít chuť dělat vědu užitečnou. A v praktickém využití výsledků své práce najít vrchol seberealizace.

Novou možnost, jak zlepšit své profesní uplatnění, nabídla v tomto akademickém roce Univerzita Palackého. Zájemci se mohli přihlásit do programu celoživotního vzdělávání, po jehož absolvování získali tzv. mikrocertifikát. Pilotní program Post-conflict reconstruction and development byl zaměřen na poválečnou obnovu a rozvoj Ukrajiny. Připravila ho katedra rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty. První takto zaměřený program v ČR úspěšně absolvovalo 28 ukrajinských uprchlíků.

„Tento program vznikl na poptávku Mezinárodní organizace pro migraci a vlády Spojených států amerických. Byli jsme osloveni, zdali bychom neuskutečnili nějakou formu vzdělávání pro zájemce z řad ukrajinských uprchlíků, kteří žijí na území České republiky a chtějí se vrátit a pomoci při obnově Ukrajiny,“ vysvětlil garant programu Zdeněk Opršal z katedry rozvojových a environmentálních studií.

Program probíhal od února 2024. Podmínkou pro ukrajinské uprchlíky bylo dokončené vysokoškolské vzdělání v jakémkoliv oboru. „Přednášky probíhaly v anglickém jazyce, který byl Yuliyí Krasylenko z katedry biotechnologií tlumočen do ukrajinštiny,“ uvedla koordinátorka programu Barbora Frličková z katedry rozvojových a environmentálních studií.

„Úspěšní absolventi tohoto programu obdrželi osvědčení o absolvování programu CŽV opatřené mikrocertifikátem, který jim umožní zlepšit jejich profesní uplatnění. Tyto typy programů, které jsou profesně orientované a ohodnocené ECTS kredity podobně jako studijní programy, Univerzita Palackého od letošního roku zařadila do své nabídky krátkodobých forem vzdělávání,“ vysvětlila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP. Jak dodala, výhodou vzdělávání v těchto programech opatřených mikrocertifikáty je schopnost pružně reagovat na potřeby trhu práce při zachování kvality vzdělávání na vysoké škole a zejména jeho prostupnost a uznatelnost napříč českým a do budoucna snad i celoevropským prostorem.

„Jsem velmi rád, že UP se zařadila mezi ty evropské univerzity, které umožňují získat nové kompetence v kvalitních programech celoživotního vzdělávání zakončených mikrocertifikáty. První program realizovaný na přírodovědecké fakultě potvrdil nejen správnost tohoto směřování, ale také ověřil funkčnost nového systému, který UP vyvinula v rámci programu Národního plánu obnovy společně s Univerzitou Karlovou, Masarykovou univerzitou a dalšími partnerskými univerzitami v ČR. Velmi mě také těší, že zájemci se mohou již brzy těšit na další atraktivní nabídku programů, které připravují fakulty UP,“ doplnil Vít Zouhar, prorektor pro studium.  

Jedním z účastníků programu byl Valerii Tkachenko, který má dlouholetou zkušenost s dobrovolnickou činností už ze studií na Ukrajině. „Přihlásil jsem se do programu kvůli tomu, abych získal nové zkušenosti a dovednosti, které bych rád zúročil po skončení války. To, co jsme se zde naučili, je velmi užitečné,“ řekl.

Spokojená byla i Vlada Hryhorieva, která se zaměřila na vzdělávání dětí se speciálními potřebami. „Vím, že program nabízí výborné přednášky, teoretické i praktické znalosti, které bych mohla v budoucnu využít. Spolupracovala jsem s pedagogickou poradnou, přeložila jsem materiály z českého jazyka do ukrajinštiny a navázala zajímavé kontakty,“ dodala.

Novou možnost, jak zlepšit své profesní uplatnění, nabídla v tomto akademickém roce Univerzita Palackého. Zájemci se mohli přihlásit do programu celoživotního vzdělávání, po jehož absolvování získali tzv. mikrocertifikát. Pilotní program Post-conflict reconstruction and development byl zaměřen na poválečnou obnovu a rozvoj Ukrajiny. Připravila ho katedra rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty. První takto zaměřený program v ČR úspěšně absolvovalo 28 ukrajinských uprchlíků.

„Tento program vznikl na poptávku Mezinárodní organizace pro migraci a vlády Spojených států amerických. Byli jsme osloveni, zdali bychom neuskutečnili nějakou formu vzdělávání pro zájemce z řad ukrajinských uprchlíků, kteří žijí na území České republiky a chtějí se vrátit a pomoci při obnově Ukrajiny,“ vysvětlil garant programu Zdeněk Opršal z katedry rozvojových a environmentálních studií.

Program probíhal od února 2024. Podmínkou pro ukrajinské uprchlíky bylo dokončené vysokoškolské vzdělání v jakémkoliv oboru. „Přednášky probíhaly v anglickém jazyce, který byl Yuliyí Krasylenko z katedry biotechnologií tlumočen do ukrajinštiny,“ uvedla koordinátorka programu Barbora Frličková z katedry rozvojových a environmentálních studií.

„Úspěšní absolventi tohoto programu obdrželi osvědčení o absolvování programu CŽV opatřené mikrocertifikátem, který jim umožní zlepšit jejich profesní uplatnění. Tyto typy programů, které jsou profesně orientované a ohodnocené ECTS kredity podobně jako studijní programy, Univerzita Palackého od letošního roku zařadila do své nabídky krátkodobých forem vzdělávání,“ vysvětlila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP. Jak dodala, výhodou vzdělávání v těchto programech opatřených mikrocertifikáty je schopnost pružně reagovat na potřeby trhu práce při zachování kvality vzdělávání na vysoké škole a zejména jeho prostupnost a uznatelnost napříč českým a do budoucna snad i celoevropským prostorem.

„Jsem velmi rád, že UP se zařadila mezi ty evropské univerzity, které umožňují získat nové kompetence v kvalitních programech celoživotního vzdělávání zakončených mikrocertifikáty. První program realizovaný na přírodovědecké fakultě potvrdil nejen správnost tohoto směřování, ale také ověřil funkčnost nového systému, který UP vyvinula v rámci programu Národního plánu obnovy společně s Univerzitou Karlovou, Masarykovou univerzitou a dalšími partnerskými univerzitami v ČR. Velmi mě také těší, že zájemci se mohou již brzy těšit na další atraktivní nabídku programů, které připravují fakulty UP,“ doplnil Vít Zouhar, prorektor pro studium.  

Jedním z účastníků programu byl Valerii Tkachenko, který má dlouholetou zkušenost s dobrovolnickou činností už ze studií na Ukrajině. „Přihlásil jsem se do programu kvůli tomu, abych získal nové zkušenosti a dovednosti, které bych rád zúročil po skončení války. To, co jsme se zde naučili, je velmi užitečné,“ řekl.

Spokojená byla i Vlada Hryhorieva, která se zaměřila na vzdělávání dětí se speciálními potřebami. „Vím, že program nabízí výborné přednášky, teoretické i praktické znalosti, které bych mohla v budoucnu využít. Spolupracovala jsem s pedagogickou poradnou, přeložila jsem materiály z českého jazyka do ukrajinštiny a navázala zajímavé kontakty,“ dodala.

Senátoři Univerzity Palackého se souhlasně vyjádřili k prvnímu ze tří pomyslných kroků, jež vedou k sestavení rozpočtu Univerzity Palackého na rok 2024, přijali metodiku dělení příspěvku a dotací. Po odhlasování odbory přijal AS UP i novelu Vnitřního mzdového předpisu UP.

Akademický senát Univerzity Palackého schválil metodiku dělení příspěvku a dotací součástem UP pro rok 2024.

Poprvé se AS UP metodikou zabýval na svém zasedání 17. ledna. Během tohoto jednání příslušný bod programu její předkladatel, tedy rektor UP, stáhl. Podruhé se metodice věnovali senátoři 14. února 2024. Schválena nebyla.

Její aktuálně připravený návrh, který svým usnesením doporučila schválit Ekonomická komise AS UP, představila kvestorka UP Petra Jungová. Zopakovala, že předpis vychází z pravidel pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám MŠMT ČR pro rok 2024 i Rozpisu rozpočtu vysokých škol na rok 2024 a z usnesení AS UP ze dne 14. února 2024, kterým bere na vědomí závazek vedení UP, aby při sestavování rozpočtu UP pro rok 2024 zohlednila mimořádné výnosy za rok 2023 a mimořádné příspěvky a dotace z MŠMT pro rok 2024. Příslušná metodika vychází také z jednání s děkany fakult a ředitelem VŠÚ. Ve druhém ze tří kroků, jež vede k sestavení rozpočtu, se nyní bude AS UP věnovat přípravě a schvalování rozdělení příspěvku a dotací ze státního rozpočtu na centrální jednotky a na prostředky pro jednotlivé součásti UP.

Během dubnového jednání přijal AS UP i návrh novely č. 4 Vnitřního mzdového předpisu UP, a to poté, co se k novele souhlasně vyjádřila i Koordinační odborová rada UP. Tento předpis Univerzita Palackého zašle k registraci na MŠMT ČR tak, aby byl uvedený proces ukončen do září. Je to důležitý předpoklad k tomu, aby UP mohla požádat o finance z tzv. kohezního fondu. V dalším přijatém usnesení pak požádal rektora univerzity o předložení a informování o finální verzi podmínek dělení tzv. kohezního fondu F na UP a aby současně s rozpočtem předložil AS UP i záměry fakult z rozvojového fondu DKRVO, zahrnující zdůvodnění návrhu, způsobu čerpání a dílčí ukazatele.

Senátoři Akademického senátu UP se na zasedání věnovali i bezpečnosti a správě areálu vysokoškolských kolejí na UP. V debatě vystoupili mimo jiné studentští senátoři Michal Nguyen a Kateřina Kaprálová, informace poskytl i prorektor Michal Malacka a ředitel SKM Libor Kolář. Hovořilo se o strategii správy areálu, komunikaci i o opatřeních, které by pomohly zvýšit bezpečnost ubytovaných studentů. V této souvislosti AS UP přijal usnesení, v němž požádal rektora UP, aby přispěl ke kolegiální spolupráci dotčených součástí UP v areálu Envelopa při komunikaci a řešení problémů zejména s osobami bez domova.

AS UP schválil i návrh novely č. 3 Řádu vysokoškolské koleje Univerzity Palackého ve znění pozměňovacích návrhů Legislativní komise AS UP. Z dubnového jednání AS UP vyplynulo i několik nominací do pracovních skupin a komisí. Nominaci zástupce FF do Sněmu RVŠ získal díky souhlasnému vyjádření AS UP Jan Jeništa z katedry slavistiky FF UP, nominaci člena AS UP do pracovní komise ke Studijnímu a zkušebnímu řádu získal senátor Michal Nguyen (FF), nominaci člena AS UP do Komise pro informační technologie na UP získal po souhlasném vyjádření AS UP Vladislav Raclavský (LF).

Během jednání se hovořilo také o možné úpravě podmínek pro udílení ubytovacího stipendia, a to ve smyslu přiznání ubytovacího stipendia doktorandům i během letních měsíců. Hovořilo se také o vývoji UPlikace, přičemž z diskuze na uvedené téma vyplynulo i usnesení, v němž AS UP vyzval vedení univerzity, aby i nadále její vývoj podporovalo. Předsedkyně AS UP informovala o setkání fakultních a univerzitních studentských senátorek a senátorů, kterého se společně s rektorem účastnili. O jednání v Radě vysokých škol pak v závěru jednání AS UP hovořila Tereza Marková, která se stala předsedkyní Komise pro vysokoškolskou samosprávu RVŠ. AS UP schválil i několik smluv o zřízení věcného břemene. Přijatá usnesení AS UP zde. Více o AS UP zde.

Senátoři Univerzity Palackého se souhlasně vyjádřili k prvnímu ze tří pomyslných kroků, jež vedou k sestavení rozpočtu Univerzity Palackého na rok 2024, přijali metodiku dělení příspěvku a dotací. Po odhlasování odbory přijal AS UP i novelu Vnitřního mzdového předpisu UP.

Akademický senát Univerzity Palackého schválil metodiku dělení příspěvku a dotací součástem UP pro rok 2024.

Poprvé se AS UP metodikou zabýval na svém zasedání 17. ledna. Během tohoto jednání příslušný bod programu její předkladatel, tedy rektor UP, stáhl. Podruhé se metodice věnovali senátoři 14. února 2024. Schválena nebyla.

Její aktuálně připravený návrh, který svým usnesením doporučila schválit Ekonomická komise AS UP, představila kvestorka UP Petra Jungová. Zopakovala, že předpis vychází z pravidel pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám MŠMT ČR pro rok 2024 i Rozpisu rozpočtu vysokých škol na rok 2024 a z usnesení AS UP ze dne 14. února 2024, kterým bere na vědomí závazek vedení UP, aby při sestavování rozpočtu UP pro rok 2024 zohlednila mimořádné výnosy za rok 2023 a mimořádné příspěvky a dotace z MŠMT pro rok 2024. Příslušná metodika vychází také z jednání s děkany fakult a ředitelem VŠÚ. Ve druhém ze tří kroků, jež vede k sestavení rozpočtu, se nyní bude AS UP věnovat přípravě a schvalování rozdělení příspěvku a dotací ze státního rozpočtu na centrální jednotky a na prostředky pro jednotlivé součásti UP.

Během dubnového jednání přijal AS UP i návrh novely č. 4 Vnitřního mzdového předpisu UP, a to poté, co se k novele souhlasně vyjádřila i Koordinační odborová rada UP. Tento předpis Univerzita Palackého zašle k registraci na MŠMT ČR tak, aby byl uvedený proces ukončen do září. Je to důležitý předpoklad k tomu, aby UP mohla požádat o finance z tzv. kohezního fondu. V dalším přijatém usnesení pak požádal rektora univerzity o předložení a informování o finální verzi podmínek dělení tzv. kohezního fondu F na UP a aby současně s rozpočtem předložil AS UP i záměry fakult z rozvojového fondu DKRVO, zahrnující zdůvodnění návrhu, způsobu čerpání a dílčí ukazatele.

Senátoři Akademického senátu UP se na zasedání věnovali i bezpečnosti a správě areálu vysokoškolských kolejí na UP. V debatě vystoupili mimo jiné studentští senátoři Michal Nguyen a Kateřina Kaprálová, informace poskytl i prorektor Michal Malacka a ředitel SKM Libor Kolář. Hovořilo se o strategii správy areálu, komunikaci i o opatřeních, které by pomohly zvýšit bezpečnost ubytovaných studentů. V této souvislosti AS UP přijal usnesení, v němž požádal rektora UP, aby přispěl ke kolegiální spolupráci dotčených součástí UP v areálu Envelopa při komunikaci a řešení problémů zejména s osobami bez domova.

AS UP schválil i návrh novely č. 3 Řádu vysokoškolské koleje Univerzity Palackého ve znění pozměňovacích návrhů Legislativní komise AS UP. Z dubnového jednání AS UP vyplynulo i několik nominací do pracovních skupin a komisí. Nominaci zástupce FF do Sněmu RVŠ získal díky souhlasnému vyjádření AS UP Jan Jeništa z katedry slavistiky FF UP, nominaci člena AS UP do pracovní komise ke Studijnímu a zkušebnímu řádu získal senátor Michal Nguyen (FF), nominaci člena AS UP do Komise pro informační technologie na UP získal po souhlasném vyjádření AS UP Vladislav Raclavský (LF).

Během jednání se hovořilo také o možné úpravě podmínek pro udílení ubytovacího stipendia, a to ve smyslu přiznání ubytovacího stipendia doktorandům i během letních měsíců. Hovořilo se také o vývoji UPlikace, přičemž z diskuze na uvedené téma vyplynulo i usnesení, v němž AS UP vyzval vedení univerzity, aby i nadále její vývoj podporovalo. Předsedkyně AS UP informovala o setkání fakultních a univerzitních studentských senátorek a senátorů, kterého se společně s rektorem účastnili. O jednání v Radě vysokých škol pak v závěru jednání AS UP hovořila Tereza Marková, která se stala předsedkyní Komise pro vysokoškolskou samosprávu RVŠ. AS UP schválil i několik smluv o zřízení věcného břemene. Přijatá usnesení AS UP zde. Více o AS UP zde.

Doktorské, s interdisciplinárním základem a následnou možností individuální volby užšího zaměření. Orientované na výzkum, se silnou podporou excelentních výstupů a s mezinárodním charakterem. Nejen tyto výhody mají ve svém rodném listu doktorské programy Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologies, které nově nabízí olomoucká právnická fakulta. Přihlášky budou otevřeny 30. dubna.

Oba programy se fakultě podařilo akreditovat vloni na podzim. Garantované jsou Právnickou fakultou UP ve spolupráci s katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP. První studenti do nich nastoupí v září.

„Naším cílem při přípravě programů bylo vyplnit mezeru ve vzdělávání, kdy interdisciplinární doktorský program, který bude speciálně profilovaný na komplexní otázky interakcí práva a digitálních technologií, zatím v nabídce českých vysokých škol chyběl. Jejich vytvořením se Univerzita Palackého připojila k obecnému globálnímu trendu,“ řekl Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, který se výrazně podílel na vzniku programu a bude také jedním z vyučujících. „Potřeba programu, který bude vychovávat vysoce specializované experty na problematiku práva digitálních technologií a inovací, je odůvodněná zejména překotným vývojem moderních technologií, kdy je právní reakce častokrát výrazně opožděna za novými technologickými řešeními,“ dodal proděkan.

Ke studiu se mohou hlásit absolventi magisterských programů, titul z právnické fakulty není podmínkou. „Ke studiu může být přijat uchazeč, který ukončil magisterské vzdělání a úspěšně vykoná příjímací zkoušku, při které budou ověřovány zejména jeho studijní předpoklady, úroveň znalostí z oblasti práva a digitálních technologií v jejich vzájemné provázanosti a připravenost uchazeče k vědecké a tvůrčí činnosti v těchto oblastech,“ shrnul Michael Kohajda, proděkan pro doktorské studium, kvalifikační řízení a finance, který připravoval akreditaci a na programu se bude dál podílet jako vyučující.

Online setkání
Pro zahraniční uchazeče
7. května | 10:00 | Zoom, registrace ZDE

Pro české uchazeče
- určeno všem zájemcům o doktorské studium na PF UP bez ohledu na specializaci, program
9. května | 14:00 | odkaz bude včas zveřejněn

Oba programy, český i anglický, mají standardní dobu studia čtyři roky a uchazeči mohou volit mezi prezenční a kombinovanou formou. Přihlášky mohou podávat online od 30. dubna do 31. května. Přijímací řízení se uskuteční v polovině července formou ústního pohovoru.

Absolventi programu Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologiesse se uplatní především jako právní experti v oblasti digitálních technologií ve veřejných institucích, v národním i mezinárodním kontextu, ale také v soukromém sektoru, jako výzkumní pracovníci a analytici, jako přednášející v pedagogickém procesu nebo školitelé odborných kurzů.

Oba nově nabízené programy mají své webové stránky.

Doktorské, s interdisciplinárním základem a následnou možností individuální volby užšího zaměření. Orientované na výzkum, se silnou podporou excelentních výstupů a s mezinárodním charakterem. Nejen tyto výhody mají ve svém rodném listu doktorské programy Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologies, které nově nabízí olomoucká právnická fakulta. Přihlášky budou otevřeny 30. dubna.

Oba programy se fakultě podařilo akreditovat vloni na podzim. Garantované jsou Právnickou fakultou UP ve spolupráci s katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP. První studenti do nich nastoupí v září.

„Naším cílem při přípravě programů bylo vyplnit mezeru ve vzdělávání, kdy interdisciplinární doktorský program, který bude speciálně profilovaný na komplexní otázky interakcí práva a digitálních technologií, zatím v nabídce českých vysokých škol chyběl. Jejich vytvořením se Univerzita Palackého připojila k obecnému globálnímu trendu,“ řekl Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, který se výrazně podílel na vzniku programu a bude také jedním z vyučujících. „Potřeba programu, který bude vychovávat vysoce specializované experty na problematiku práva digitálních technologií a inovací, je odůvodněná zejména překotným vývojem moderních technologií, kdy je právní reakce častokrát výrazně opožděna za novými technologickými řešeními,“ dodal proděkan.

Ke studiu se mohou hlásit absolventi magisterských programů, titul z právnické fakulty není podmínkou. „Ke studiu může být přijat uchazeč, který ukončil magisterské vzdělání a úspěšně vykoná příjímací zkoušku, při které budou ověřovány zejména jeho studijní předpoklady, úroveň znalostí z oblasti práva a digitálních technologií v jejich vzájemné provázanosti a připravenost uchazeče k vědecké a tvůrčí činnosti v těchto oblastech,“ shrnul Michael Kohajda, proděkan pro doktorské studium, kvalifikační řízení a finance, který připravoval akreditaci a na programu se bude dál podílet jako vyučující.

Online setkání
Pro zahraniční uchazeče
7. května | 10:00 | Zoom, registrace ZDE

Pro české uchazeče
- určeno všem zájemcům o doktorské studium na PF UP bez ohledu na specializaci, program
9. května | 14:00 | odkaz bude včas zveřejněn

Oba programy, český i anglický, mají standardní dobu studia čtyři roky a uchazeči mohou volit mezi prezenční a kombinovanou formou. Přihlášky mohou podávat online od 30. dubna do 31. května. Přijímací řízení se uskuteční v polovině července formou ústního pohovoru.

Absolventi programu Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologiesse se uplatní především jako právní experti v oblasti digitálních technologií ve veřejných institucích, v národním i mezinárodním kontextu, ale také v soukromém sektoru, jako výzkumní pracovníci a analytici, jako přednášející v pedagogickém procesu nebo školitelé odborných kurzů.

Oba nově nabízené programy mají své webové stránky.

Na nalezení proteinového „převozníka“, který dopravuje rostlinné hormony brassinosteroidy z vnitřku buňky ven, se podílel Miroslav Kvasnica z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Objev je průlomem v dosud velmi neúplných znalostech o pohybu těchto hormonů rostlinou. V budoucnu může mít praktický význam pro šlechtění výnosnějších a odolnějších plodin. Výsledky výzkumu publikoval jeden z nejlepších vědeckých časopisů Science.

Stejně jako zvířata a lidé, také rostliny mají své hormony – látky, které i v nízkých koncentracích regulují růst a vývoj organismu a jeho fyziologické reakce na různé podněty.

Důležitou skupinou rostlinných hormonů jsou brassinosteroidy. Ovlivňují mnoho zásadních procesů: dělení a prodlužování buněk, ohyb stonků a kořenů v reakci na světlo či gravitaci, vývoj vodivých pletiv, pohlavní rozmnožování i odpovědi na nepříznivé podmínky prostředí, jako jsou horko, chlad a sucho.

Už z tohoto výčtu je zřejmé, že výzkum brassinosteroidů má velký praktický význam. Informace o jejich působení na rostliny bychom mohli v budoucnu využít třeba při šlechtění nových odrůd plodin, které budou lépe růst nebo budou odolnější vůči stresům. Od objevu brassinosteroidů v sedmdesátých let minulého století o nich vědci nashromáždili mnoho poznatků. Poměrně dobře již známe jejich fyziologické účinky i biochemické reakce, jimiž v rostlinách vznikají. Podařilo se zmapovat molekulární pochody, které spouštějí v buňkách. Naprostou záhadou však zůstával transport těchto hormonů – tedy to, jak se pohybují v těle rostliny.

Teprve nedávno začali vědci přicházet záhadě na kloub. Nemalou zásluhu na tom má Laboratoř růstových regulátorů, společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého. V laboratoři totiž působí tým vedený Miroslavem Kvasnicou a Janou Oklešťkovou, který se dlouhodobě zabývá fyziologií, chemií a analýzou brassinosteroidů.

Jak se brassinosteroidy dostávají z buněk, kde vznikají, do mezibuněčných prostorů, kde působí? Odpověď přinesla studie, kterou nyní zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science. Odborníci z Číny, Belgie a ČR jako první na světě identifikovali protein, který se nachází na povrchu buňky a přenáší molekuly brassinosteroidů směrem ven. „V rámci tohoto výzkumu bylo též nutné zjistit, zda transportní protein selektivně přepravuje pouze hormonálně aktivní brassinosteroid, nebo i sloučeniny, z nichž se hormon v buňkách tvoří (prekurzory), případně další rostlinné steroidy. Látky, které jsem se svým týmem připravil, pomohly potvrdit, že transport je skutečně selektivní,“ objasňuje Miroslav Kvasnica svůj podíl na projektu.

Objev vůbec prvního „převozníka“ brassinosteroidů je velkým úspěchem. Překvapivá je ovšem jeho totožnost: o tomto proteinu, označovaném ABCB19, se totiž už delší dobu ví, že přenáší jiný důležitý rostlinný hormon – auxin. Jak se ABCB19 obrazně řečeno rozhoduje, který hormon bude transportovat, vědci zatím neví. Je zřejmé, že ve výzkumu brassinosteroidů se můžeme těšit na další zajímavá zjištění.

Na nalezení proteinového „převozníka“, který dopravuje rostlinné hormony brassinosteroidy z vnitřku buňky ven, se podílel Miroslav Kvasnica z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Objev je průlomem v dosud velmi neúplných znalostech o pohybu těchto hormonů rostlinou. V budoucnu může mít praktický význam pro šlechtění výnosnějších a odolnějších plodin. Výsledky výzkumu publikoval jeden z nejlepších vědeckých časopisů Science.

Stejně jako zvířata a lidé, také rostliny mají své hormony – látky, které i v nízkých koncentracích regulují růst a vývoj organismu a jeho fyziologické reakce na různé podněty.

Důležitou skupinou rostlinných hormonů jsou brassinosteroidy. Ovlivňují mnoho zásadních procesů: dělení a prodlužování buněk, ohyb stonků a kořenů v reakci na světlo či gravitaci, vývoj vodivých pletiv, pohlavní rozmnožování i odpovědi na nepříznivé podmínky prostředí, jako jsou horko, chlad a sucho.

Už z tohoto výčtu je zřejmé, že výzkum brassinosteroidů má velký praktický význam. Informace o jejich působení na rostliny bychom mohli v budoucnu využít třeba při šlechtění nových odrůd plodin, které budou lépe růst nebo budou odolnější vůči stresům. Od objevu brassinosteroidů v sedmdesátých let minulého století o nich vědci nashromáždili mnoho poznatků. Poměrně dobře již známe jejich fyziologické účinky i biochemické reakce, jimiž v rostlinách vznikají. Podařilo se zmapovat molekulární pochody, které spouštějí v buňkách. Naprostou záhadou však zůstával transport těchto hormonů – tedy to, jak se pohybují v těle rostliny.

Teprve nedávno začali vědci přicházet záhadě na kloub. Nemalou zásluhu na tom má Laboratoř růstových regulátorů, společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého. V laboratoři totiž působí tým vedený Miroslavem Kvasnicou a Janou Oklešťkovou, který se dlouhodobě zabývá fyziologií, chemií a analýzou brassinosteroidů.

Jak se brassinosteroidy dostávají z buněk, kde vznikají, do mezibuněčných prostorů, kde působí? Odpověď přinesla studie, kterou nyní zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science. Odborníci z Číny, Belgie a ČR jako první na světě identifikovali protein, který se nachází na povrchu buňky a přenáší molekuly brassinosteroidů směrem ven. „V rámci tohoto výzkumu bylo též nutné zjistit, zda transportní protein selektivně přepravuje pouze hormonálně aktivní brassinosteroid, nebo i sloučeniny, z nichž se hormon v buňkách tvoří (prekurzory), případně další rostlinné steroidy. Látky, které jsem se svým týmem připravil, pomohly potvrdit, že transport je skutečně selektivní,“ objasňuje Miroslav Kvasnica svůj podíl na projektu.

Objev vůbec prvního „převozníka“ brassinosteroidů je velkým úspěchem. Překvapivá je ovšem jeho totožnost: o tomto proteinu, označovaném ABCB19, se totiž už delší dobu ví, že přenáší jiný důležitý rostlinný hormon – auxin. Jak se ABCB19 obrazně řečeno rozhoduje, který hormon bude transportovat, vědci zatím neví. Je zřejmé, že ve výzkumu brassinosteroidů se můžeme těšit na další zajímavá zjištění.

Za pár dní začíná v Olomouci Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého. V nabitém programu je 250 položek – filmové projekce, koncerty, besedy, přednášky, workshopy, procházky nebo originální výstavy. Zásadní součástí festivalu je kromě soutěže ve třech kategoriích (mezinárodní, česko-slovenská a krátkých filmů) i platforma pro profesionály a tvůrce Camp 4Science, na kterou se sjíždějí významní hosté z celého světa.

Letošní AFO59 na téma Paměť nabídne od 23. do 28. dubna řadu novinek, které mohou do centra dění vtáhnout i ty, kteří ještě stále váhají s akreditací. V krytu civilní ochrany například vznikne zvuková instalace Jonáše Grusky a v Galerii XY se objeví výstava Julie Dítětové: Machine Learning: Programming Patterns. Jedná se o experimentální projekt, který využívá neuronovou síť ke generování vizuálních dat, jenž čerpají z reálných motivů církevních tkanin z 18. století.

Do jiného světa se návštěvníci lehce dostanou v Červeném kostele Vědecké knihovny, kde bude VR zóna. „Zajímavá bude i interaktivní audio procházka. Ta by měla podnítit účastníky k tomu, aby pozorovali svoje prostředí v současném i geologickém časovém úseku a aby zaměřili svou pozornost na to, jak se krajina může proměnit klimatickým kolapsem,“ pozval na AFO dramaturg Dominik Vontor. Ten také doporučuje přednášku zaměřenou na fascinující schopnosti hub. Přijede totiž odborník Peter McCoy, který spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie. Ve Vlastivědném muzeu zase vystoupí profesor Jiří Horáček, který bude mluvit o farmakologických vlastnostech psychedelik a jejich využití v terapii.

Jaké to je, ocitnout se v kůži paleontologa? 

Propojení popularizace vědy s počítačovou hrou v sobě může skrývat plno nedokonalostí. Proto se do hraní hry Lovec dinosauřích fosilií pustí dva ostřílení paleontologové Jingmai O'Connor a Daniel Madzia, kteří uvedou věci na pravou míru. Přednáška Jindřicha Matouška: Řečová syntéza s podporou AI – Tvorba digitálního otisku hlasu Karla Gotta posluchače seznámí se současnými trendy v oblasti počítačové syntézy řeči. Workshop Lenky Hamošové Jak tvořit s umělou inteligencí o nesdělitelném? si zase klade za cíl převést subjektivní zážitky do perspektivy umělé inteligence. Workshop se zaměří na společné vytváření možných nových způsobů práce s AI, které překonávají běžné textové formáty a hledají nové metody vyjadřování.

Hudba je také věda!

Program Music is Science, který čítá dvacítku hudebních projektů, se odehraje v Geodomu na parkánu Uměleckého centra UP – Konviktu. „Na své si přijdou milovníci a milovnice nízkofrekvenčních sub-basů, cinematických syntezátorových ploch, zefektovaných vazbících kytar, rytmické preciznosti a lyrické ostrosti. Mezi lákadla patří například producent elektronické hudby Oblaka, dadaistický rap v podání dvojice Laokoon nebo umělkyně Klara Wodehn, která si letos odnesla cenu Vinyla v kategorii objev roku,“ řekl dramaturg hudebního programu Jiří Bejček.

Svoji českou premiéru si odbude německo-alžírská skladatelka a DJka Acidfinky. Ta si navíc připravila jedinečný živý set, který poprvé představí právě olomouckému publiku. Stejně tak přiveze svou novou a dlouho očekávanou desku rakovnická shoegazeová kapela Manon Meurt, a to pouze dva dny před jejím vydáním. Po ukončení živé produkce se hudební stage promění v roztančené večírky.

Inspirujte se příběhy profesionálů

V další sekci Na vědě záleží se setká vědecká komunita s profesionály z různých oborů a soukromého sektoru. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý mix formátů. Od představení mladých vědeckých talentů až k inspirativním prezentacím předních expertů.

„Bez popularizace vědy by veřejnost nevěděla, čím se vědci zabývají a k čemu výsledky jejich práce slouží. Bez transferu technologií, bez jejího propojení s nevědeckým světem, především pak byznysem, by se žádný nápad nedostal do praxe. Film je svého druhu také transfer – přenos myšlenek na filmové plátno a do duší diváků. Jsme tedy moc rádi, že jako přední česká techtransferová kancelář můžeme přispět k propagaci a vysvětlování vědy i podporou skvělého filmového festivalu AFO,“ řekl Martin Fusek, ředitel IOCB Tech.

Prezentací s názvem Věda spojující i rozdělující přispěje do programu i Český institut výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP. „Špičkoví vědci z celého světa se propojují, aby přinesli objevy, které mění naše životy. Společnost tyto novinky ale ne vždy přijímá s otevřenou náručí. Případů, kdy ji zásadní technologické změny a objevy rozdělují, najdeme celou řadu – od jaderné fyziky přes medicínu a farmacii až po energetiku. Ostatně i nanotechnologie vzbuzovaly kromě očekávání ještě poměrně nedávno také odmítavé reakce. Veřejnost, ale i vědecká komunita jsou rozděleny například ohledně evropské strategie Green Deal, elektromobility či mnoha medicínských aplikací,“ sdělil vědecký ředitel CATRIN-RCPTM Radek Zbořil, který představí i některé z konkrétních přínosů CATRIN pro světovou vědu.

Srozumitelně a jasně! Festival bude bavit i děti

Tým AFO zve na akci i ty nejmenší, a to nově do herny JáSám. Během festivalu ožije i centrum Olomouce. Na Horním náměstí se budou o pozornost diváků ucházet lektoři z České asociace science center (ČASC) s pokusy, Inovační centrum Olomouckého kraje (ICOK) zaměstná mozkové závity kolemjdoucích originálními provlékačkami a firma Hella Forvia představí novinky, které hýbou světem inovací. Zájemcům se bude věnovat tým konstruktérů, optiků a techniků, kteří je nechají nahlédnout pod pokličku vývoje a výroby světlometů.

Dialogy s vědci a tvůrci filmu

I letos se mezi programové sekce zařadí Věda v České televizi věnovaná nejnovějším tuzemským populárně-vědeckým počinům. Autoři se mimo jiné dotknou umění a veřejného prostoru v podobě české národní identity v grafickém designu a architektuře za dob komunismu. Návštěvníci se setkají i se špičkovým moderátorem Danem Stachem. Chybět nebude ani beseda Deníku N, živé natáčení podcastu Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus o tajemství mikrobiomu u primátů a lidí, pořad Čelisti a podcast Podhoubí Radia Wave, debata týdeníku Respekt na téma Kód života psaný umělou inteligencí nebo diskuze časopisu Heroine o tom, zda může být matka dobrý „vědec“.

Univerzita Palackého v Olomouci pořádá Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) od roku 1966. Od svého vzniku má AFO za cíl aktivně propojovat kinematografii a vědu a zkoumá jejich vzájemnou interakci. Akreditace je zdarma.

 

Za pár dní začíná v Olomouci Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého. V nabitém programu je 250 položek – filmové projekce, koncerty, besedy, přednášky, workshopy, procházky nebo originální výstavy. Zásadní součástí festivalu je kromě soutěže ve třech kategoriích (mezinárodní, česko-slovenská a krátkých filmů) i platforma pro profesionály a tvůrce Camp 4Science, na kterou se sjíždějí významní hosté z celého světa.

Letošní AFO59 na téma Paměť nabídne od 23. do 28. dubna řadu novinek, které mohou do centra dění vtáhnout i ty, kteří ještě stále váhají s akreditací. V krytu civilní ochrany například vznikne zvuková instalace Jonáše Grusky a v Galerii XY se objeví výstava Julie Dítětové: Machine Learning: Programming Patterns. Jedná se o experimentální projekt, který využívá neuronovou síť ke generování vizuálních dat, jenž čerpají z reálných motivů církevních tkanin z 18. století.

Do jiného světa se návštěvníci lehce dostanou v Červeném kostele Vědecké knihovny, kde bude VR zóna. „Zajímavá bude i interaktivní audio procházka. Ta by měla podnítit účastníky k tomu, aby pozorovali svoje prostředí v současném i geologickém časovém úseku a aby zaměřili svou pozornost na to, jak se krajina může proměnit klimatickým kolapsem,“ pozval na AFO dramaturg Dominik Vontor. Ten také doporučuje přednášku zaměřenou na fascinující schopnosti hub. Přijede totiž odborník Peter McCoy, který spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie. Ve Vlastivědném muzeu zase vystoupí profesor Jiří Horáček, který bude mluvit o farmakologických vlastnostech psychedelik a jejich využití v terapii.

Jaké to je, ocitnout se v kůži paleontologa? 

Propojení popularizace vědy s počítačovou hrou v sobě může skrývat plno nedokonalostí. Proto se do hraní hry Lovec dinosauřích fosilií pustí dva ostřílení paleontologové Jingmai O'Connor a Daniel Madzia, kteří uvedou věci na pravou míru. Přednáška Jindřicha Matouška: Řečová syntéza s podporou AI – Tvorba digitálního otisku hlasu Karla Gotta posluchače seznámí se současnými trendy v oblasti počítačové syntézy řeči. Workshop Lenky Hamošové Jak tvořit s umělou inteligencí o nesdělitelném? si zase klade za cíl převést subjektivní zážitky do perspektivy umělé inteligence. Workshop se zaměří na společné vytváření možných nových způsobů práce s AI, které překonávají běžné textové formáty a hledají nové metody vyjadřování.

Hudba je také věda!

Program Music is Science, který čítá dvacítku hudebních projektů, se odehraje v Geodomu na parkánu Uměleckého centra UP – Konviktu. „Na své si přijdou milovníci a milovnice nízkofrekvenčních sub-basů, cinematických syntezátorových ploch, zefektovaných vazbících kytar, rytmické preciznosti a lyrické ostrosti. Mezi lákadla patří například producent elektronické hudby Oblaka, dadaistický rap v podání dvojice Laokoon nebo umělkyně Klara Wodehn, která si letos odnesla cenu Vinyla v kategorii objev roku,“ řekl dramaturg hudebního programu Jiří Bejček.

Svoji českou premiéru si odbude německo-alžírská skladatelka a DJka Acidfinky. Ta si navíc připravila jedinečný živý set, který poprvé představí právě olomouckému publiku. Stejně tak přiveze svou novou a dlouho očekávanou desku rakovnická shoegazeová kapela Manon Meurt, a to pouze dva dny před jejím vydáním. Po ukončení živé produkce se hudební stage promění v roztančené večírky.

Inspirujte se příběhy profesionálů

V další sekci Na vědě záleží se setká vědecká komunita s profesionály z různých oborů a soukromého sektoru. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý mix formátů. Od představení mladých vědeckých talentů až k inspirativním prezentacím předních expertů.

„Bez popularizace vědy by veřejnost nevěděla, čím se vědci zabývají a k čemu výsledky jejich práce slouží. Bez transferu technologií, bez jejího propojení s nevědeckým světem, především pak byznysem, by se žádný nápad nedostal do praxe. Film je svého druhu také transfer – přenos myšlenek na filmové plátno a do duší diváků. Jsme tedy moc rádi, že jako přední česká techtransferová kancelář můžeme přispět k propagaci a vysvětlování vědy i podporou skvělého filmového festivalu AFO,“ řekl Martin Fusek, ředitel IOCB Tech.

Prezentací s názvem Věda spojující i rozdělující přispěje do programu i Český institut výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP. „Špičkoví vědci z celého světa se propojují, aby přinesli objevy, které mění naše životy. Společnost tyto novinky ale ne vždy přijímá s otevřenou náručí. Případů, kdy ji zásadní technologické změny a objevy rozdělují, najdeme celou řadu – od jaderné fyziky přes medicínu a farmacii až po energetiku. Ostatně i nanotechnologie vzbuzovaly kromě očekávání ještě poměrně nedávno také odmítavé reakce. Veřejnost, ale i vědecká komunita jsou rozděleny například ohledně evropské strategie Green Deal, elektromobility či mnoha medicínských aplikací,“ sdělil vědecký ředitel CATRIN-RCPTM Radek Zbořil, který představí i některé z konkrétních přínosů CATRIN pro světovou vědu.

Srozumitelně a jasně! Festival bude bavit i děti

Tým AFO zve na akci i ty nejmenší, a to nově do herny JáSám. Během festivalu ožije i centrum Olomouce. Na Horním náměstí se budou o pozornost diváků ucházet lektoři z České asociace science center (ČASC) s pokusy, Inovační centrum Olomouckého kraje (ICOK) zaměstná mozkové závity kolemjdoucích originálními provlékačkami a firma Hella Forvia představí novinky, které hýbou světem inovací. Zájemcům se bude věnovat tým konstruktérů, optiků a techniků, kteří je nechají nahlédnout pod pokličku vývoje a výroby světlometů.

Dialogy s vědci a tvůrci filmu

I letos se mezi programové sekce zařadí Věda v České televizi věnovaná nejnovějším tuzemským populárně-vědeckým počinům. Autoři se mimo jiné dotknou umění a veřejného prostoru v podobě české národní identity v grafickém designu a architektuře za dob komunismu. Návštěvníci se setkají i se špičkovým moderátorem Danem Stachem. Chybět nebude ani beseda Deníku N, živé natáčení podcastu Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus o tajemství mikrobiomu u primátů a lidí, pořad Čelisti a podcast Podhoubí Radia Wave, debata týdeníku Respekt na téma Kód života psaný umělou inteligencí nebo diskuze časopisu Heroine o tom, zda může být matka dobrý „vědec“.

Univerzita Palackého v Olomouci pořádá Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) od roku 1966. Od svého vzniku má AFO za cíl aktivně propojovat kinematografii a vědu a zkoumá jejich vzájemnou interakci. Akreditace je zdarma.

 

We are pleased to announce the 21st IUVSTA Summer School on Physics at Nanoscale 2024, continuing the tradition of successful summer schools on nanostructures, surfaces and thin films.

Registrace na Sportovní den Univerzity Palackého byly spuštěny. V úterý 7. května, kdy je vyhlášeno rektorské volno, se mohou studující i pracující na UP zúčastnit řady sportovních disciplín. Připraveny jsou týmové turnaje v nohejbale či florbalu, badminton, pilates, lekce sebeobrany, ale i utkání ve Stiga hokeji, šachový turnaj, turistický výšlap nebo běh olomouckými parky.

Sportovní den pro všechny své pracující i studující pořádá Univerzita Palackého tradičně v květnu. Bohatou nabídku pohybových aktivit vždy připravuje Akademik sport centrum UP (ASC), přidávají se ale i další s nabídkou turistického výšlapu, celouniverzitním šachovým turnajem či běžeckým Memoriálem Jiřího Hronka. Nechybí fakultní fotbalový turnaj či individuální výlety kolegů.

Koloběžky, fitness i sauna s ASC

Více než dvacet druhů sportování připravilo pro letošní rok Akademik sport centrum UP. Družstva se mohou utkat ve volejbale, nohejbale, basketbale, futsale či beachvolejbalu, individuálně si lze zacvičit ranní jógu nebo step aerobik, vyzkoušet je možno i paddleboard, Stiga hokej nebo koloběžky.

Podrobný rozpis nabízených pohybových aktivit ke stažení i odkaz na registrační systém je k dispozici na webu Sportovního dne nebo na webu ASC.

O šachový turnaj je velký zájem

Při své loňské premiéře byl celouniverzitní šachový turnaj, pořádaný studenty UP ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou, okamžitě zaplněn. V sedmi partiích se utkalo více než 70 hráčů. Atmosféru turnaje si můžete připomenout v bohaté fotogalerii včetně záběrů speciálního duelu na střeše přírodovědecké fakulty.

Spuštěny jsou již registrace pro letošek, pokud máte chuť si v úterý 7. května zahrát v šach, registrujte se včas v tomto formuláři.

Výšlap nebo maratónský běh

Několikátým rokem nechybí v nabídce Sportovního dne UP Memoriál Jiřího Hronka — běh olomouckými parky, pořádaný katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP, a turistický výlet pořádaný Moravským turistou. Letos se půjde z Mariánského Údolí na Svatý Kopeček.

Podrobnosti a informace o registracích jsou k dispozici na webu Sportovního dne UP.

Turnaj filozofické fakulty

Svou tradici už má také fotbalová soutěž kateder filozofické fakulty turnaj O pohár děkana FF, který je otevřen pracujícím a studujícím na FF UP. Podrobnosti a odkaz na registrace pro týmy i jednotlivce jsou k dispozici na webu Sportovního dne nebo přímo na webu fakulty.

Soutěž pro individuální sportující

Výjimkou nejsou ani samostatné výlety, cyklovýlety či sportování spřátelených kolegů z různých pracovišť univerzity. Pokud absolventi výše neorganizovaného pohybu pošlou na e-mail sportovniden@upol.cz foto z jejich sportovního zážitku s krátkým popisem a počtem univerzitních účastníků, bude akce zaznamenána na webu Sportovního dne 2024 a budou zařazeni do slosování o univerzitní termosku.

Odpolední párty

Po sportovním výkonu připravuje Akademik sport centrum UP tradičně zábavné odpoledne pro dospělé i děti v areálu Sportovní haly UP na trávníku před loděnicí. Nechybí další sportovní hry, občerstvení, živá hudba a tombola.

V letošním roce se navíc termín Sportovního dne potkává s konáním Olomouckého majálesu, aktivně strávený den tak lze zakončit na koncertech či workshopech v okolí Zbrojnice, na náměstí Republiky či v Jazz Tibet Clubu.

 

 

Registrace na Sportovní den Univerzity Palackého byly spuštěny. V úterý 7. května, kdy je vyhlášeno rektorské volno, se mohou studující i pracující na UP zúčastnit řady sportovních disciplín. Připraveny jsou týmové turnaje v nohejbale či florbalu, badminton, pilates, lekce sebeobrany, ale i utkání ve Stiga hokeji, šachový turnaj, turistický výšlap nebo běh olomouckými parky.

Sportovní den pro všechny své pracující i studující pořádá Univerzita Palackého tradičně v květnu. Bohatou nabídku pohybových aktivit vždy připravuje Akademik sport centrum UP (ASC), přidávají se ale i další s nabídkou turistického výšlapu, celouniverzitním šachovým turnajem či běžeckým Memoriálem Jiřího Hronka. Nechybí fakultní fotbalový turnaj či individuální výlety kolegů.

Koloběžky, fitness i sauna s ASC

Více než dvacet druhů sportování připravilo pro letošní rok Akademik sport centrum UP. Družstva se mohou utkat ve volejbale, nohejbale, basketbale, futsale či beachvolejbalu, individuálně si lze zacvičit ranní jógu nebo step aerobik, vyzkoušet je možno i paddleboard, Stiga hokej nebo koloběžky.

Podrobný rozpis nabízených pohybových aktivit ke stažení i odkaz na registrační systém je k dispozici na webu Sportovního dne nebo na webu ASC.

O šachový turnaj je velký zájem

Při své loňské premiéře byl celouniverzitní šachový turnaj, pořádaný studenty UP ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou, okamžitě zaplněn. V sedmi partiích se utkalo více než 70 hráčů. Atmosféru turnaje si můžete připomenout v bohaté fotogalerii včetně záběrů speciálního duelu na střeše přírodovědecké fakulty.

Spuštěny jsou již registrace pro letošek, pokud máte chuť si v úterý 7. května zahrát v šach, registrujte se včas v tomto formuláři.

Výšlap nebo maratónský běh

Několikátým rokem nechybí v nabídce Sportovního dne UP Memoriál Jiřího Hronka — běh olomouckými parky, pořádaný katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP, a turistický výlet pořádaný Moravským turistou. Letos se půjde z Mariánského Údolí na Svatý Kopeček.

Podrobnosti a informace o registracích jsou k dispozici na webu Sportovního dne UP.

Turnaj filozofické fakulty

Svou tradici už má také fotbalová soutěž kateder filozofické fakulty turnaj O pohár děkana FF, který je otevřen pracujícím a studujícím na FF UP. Podrobnosti a odkaz na registrace pro týmy i jednotlivce jsou k dispozici na webu Sportovního dne nebo přímo na webu fakulty.

Soutěž pro individuální sportující

Výjimkou nejsou ani samostatné výlety, cyklovýlety či sportování spřátelených kolegů z různých pracovišť univerzity. Pokud absolventi výše neorganizovaného pohybu pošlou na e-mail sportovniden@upol.cz foto z jejich sportovního zážitku s krátkým popisem a počtem univerzitních účastníků, bude akce zaznamenána na webu Sportovního dne 2024 a budou zařazeni do slosování o univerzitní termosku.

Odpolední párty

Po sportovním výkonu připravuje Akademik sport centrum UP tradičně zábavné odpoledne pro dospělé i děti v areálu Sportovní haly UP na trávníku před loděnicí. Nechybí další sportovní hry, občerstvení, živá hudba a tombola.

V letošním roce se navíc termín Sportovního dne potkává s konáním Olomouckého majálesu, aktivně strávený den tak lze zakončit na koncertech či workshopech v okolí Zbrojnice, na náměstí Republiky či v Jazz Tibet Clubu.

 

 

Students of the University of Nebraska at Kearney (UNK) work on marketing plans for firms and institutions as part of their studies. Students of the Department of Economic and Managerial Studies at the Palacký University Faculty of Arts (UP FA) have given them a large hand in this as part of one of their option courses. And because it is an option course, other UP students also have the chance to learn marketing in cooperation with UNK.

The marketing plans for the course are tailored to a specific organisation, institution, or firm, including those in the Czech Republic. “The subject is officially called International Academic Exchange Workshop. I chose it because I’m interested in the theme of marketing, as well as having an opportunity to cooperate with American university students. I was also attracted by the American perspective on the development of marketing skills plus the chance to practice conversation in English,” said Tatiana Hantáková, a second-year student in the Economic and Managerial Studies department. She spent a full day with students from UNK during their recent week-long stay in Olomouc and took part in a presentation by two firms and one organisation which expressed interest in students creating marketing plans.

“Nebraska students worked for example on SWOT (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats) analyses, and a marketing plan for a real project of the Brazzale company, which would like to broaden their portfolio of global activities. We helped them fulfil this goal. Together we discussed market research and target groups, and because the American students are strangers to the Czech market, we familiarised them with it and its regional connections,” she added. In addition to the Brazzale dairy firm, American students this semester worked on plans for the apiculture start-up Apis Innovation, which focusses on innovative approaches in the battle against honeybee pests via its Thermosolar Hives, and for the Olomouc Regional Museum.

“I think the subject which the department offered is excellent for practising marketing abilities. American students have a different mentality: they’re more hands-on, and they bring a different perspective on marketing to Olomouc. I would like to recommend this course to all students, even those from other majors, if they are thinking of going into business. Or even if they would like to just improve their English, broaden their horizons, and encounter different thinking and perspectives, this is an excellent opportunity,” she added.

The guarantor of the course, David Kosina, agrees. “Students learn to think conceptually in this course. It is offered in a hybrid in-person and online form and the idea is to develop students’ practical marketing skills through cooperation with specific clients. UP and UNK students work together to create marketing plans – one of the key elements of a business plan – for the participating companies. The course results can then be put into practice by those companies to realise their marketing goals,” he said, and added that the department would like to expand the project.

“We’re trying to get students away from PowerPoint slides and educate them in the real world. Thanks to cooperation with the College of Business and Technology (CBT UNK), the endeavour has huge crossover,” said Kosina.

The broader conception of the option course was emphasised by the department head, Ondřej Kročil: “It comes out of years of cooperation with CBT UNK. The principle of the course, where our students and selected companies meet students from abroad – both in-person and online – is something we’d like to expand. We’re also preparing other projects of this ilk, to which we’d like to connect other partners, for example from Slovenia, Slovakia, and Italy. We expect it to bring benefits to all parties,” he said.

This is the second time American students from UNK have come to Olomouc for the course. Last year, they visited Oracle, one of the biggest corporations in the Czech Republic, as well as local firms such as the Šufan nut processors and the Chomout brewery. The rest of this year’s course will be completed online via Zoom by students of both countries. Their results will be put to the test under Prof Tim Burkink of CBT UNK in their final presentations in May.

Studenti University of Nebraska Kearney (UNK) pracují v rámci svého studia na marketingových plánech pro firmy a instituce. V tomto úsilí jim vydatně pomáhají posluchači katedry ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (FF UP), a to v rámci jednoho z volitelných předmětů. Možnost učit se v oblasti marketingu však díky spolupráci s americkou UNK mají i ostatní studenti olomoucké univerzity.

Marketingový plán šitý na míru konkrétní organizaci, instituci či firmě, působící mimo jiné v českém prostředí. To je cílem snah, které mají v rámci svého studia posluchači americké College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Díky spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého se na jejich výsledném výstupu vydatně podílejí studenti katedry ekonomických a manažerských studií FF UP, a to v rámci jednoho z volitelných předmětů.

„Předmět mám zapsaný pod názvem Workshop zahraničního akademického pracovníka. Vybrala jsem si ho proto, že mě zaujalo téma marketing, stejně tak možnost spolupráce se studenty americké univerzity. Lákal mě americký pohled na rozvoj marketingových dovedností i konverzace v angličtině,“ uvedla Tatiana Hantáková, studentka druhého ročníku bakalářských ekonomicko-manažerských studií. S posluchači z University of Nebraska strávila v době jejich nedávného týdenního pobytu v Olomouci celý den, a zúčastnila se tak prezentace dvou firem a jedné organizace, jež o vytvoření marketingového plánu projevily zájem. 

„Studenti z Nebrasky pracovali například na SWOT analýze, marketingovém plánu reálného projektu pro firmu Brazzale, která by ráda rozšířila portfolio svých globálních aktivit. My jsme jim pomáhali tuto snahu naplnit. Společně jsme tedy hovořili o průzkumu trhu, cílových skupinách, a protože američtí studenti nejsou detailněji seznámeni s českým prostředím, přiblížili jsme jim i regionální souvislosti,“ doplnila Tatiana Hantáková, která je jednou ze studentek UP, jež těm z UNK pomáhá vytvořit konkrétní marketingový plán. Kromě sýrárny Brazzale jej američtí studenti v rámci stávajícího semestru vypracovávají i pro včelařský startup Apis Innovation, zabývající se inovativními přístupy boje proti včelím škůdcům prostřednictvím tzv. termosolárních včelích úlů a pro Vlastivědné muzeum v Olomouci. 

„Předmět, který mi katedra nabídla, vnímám jako výborný pro procvičení potřebných marketingových dovedností. Američtí studenti jsou jiné mentality, jsou více vnořeni do praxe, do Olomouce přivezli jinou perspektivu výuky marketingu. Všem studentům, i těm, kteří studují jiné obory, bych ráda vzkázala, aby se tohoto volitelného předmětu neobávali. Uvažují-li o jakémkoliv podnikání, je to výborná příležitost procvičit si marketingové dovednosti, angličtinu, rozšířit si obzory a poznat jiné myšlení a perspektivy,“ dodala studentka katedry ekonomických a manažerských studií na FF UP.

Že může být uvedený předmět připravovaný olomouckou katedrou ekonomických a manažerských studií inspirativní pro všechny studenty univerzity, kteří by přemýšleli o zakládání firem či podniků, potvrdil i jeho garant David Kosina.

„Studenti se v něm učí myslet koncepčně. Kurz probíhá v hybridní formě a jeho smyslem je prostřednictvím spolupráce s konkrétními klienty z praxe rozvíjet praktické marketingové dovednosti studentů. V rámci společné výuky studenti UNK a UP vytvářejí pro spolupracující firmy marketingový plán, který je jedním z klíčových prvků podnikatelského plánu. Tento výstup kurzu pak spolupracujícím firmám může pomoci realizovat jejich marketingové cíle,“ uvedl s tím, že katedra ekonomických a manažerských studií má zájem spolupráci s firmami rozšiřovat.

„Snažíme se odpojit od powerpointových slidů a vtáhnout do výuky více skutečný svět. Díky spolupráci s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK) má uvedené snažení velký přesah,“ zdůraznil David Kosina. 

Širší koncepci volitelného předmětu potvrdil i vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií Ondřej Kročil: „Vychází z již několikaleté spolupráce s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Princip výuky, kde se s našimi studenty a vybranými firmami a společnostmi budou potkávat studenti ze zahraničí, a to jak osobně, tak i virtuálně, bychom rádi rozšířili. Chystáme v tomto smyslu i jiné projekty, do nichž chceme zapojit další partnery, a to jak ze Slovinska a Slovenska, tak i Itálie. Očekáváme, že to přinese benefit všem jmenovaným,“ uvedl.

Američtí studenti z University of Nebraska Kearney absolvují předmět (na FF UP nazvaný Workshop zahraničního akademického pracovníka) s týdenním výjezdem na FF UP letos již podruhé. Během loňské návštěvy ČR navštívili jednu z největších korporátních společností v ČR, firmu Oracle, ale také lokální firmu Šufan nebo pivovar Chomout. Zbylou část letošní výuky dokončí američtí posluchači společně s olomouckými studenty formou online workshopů prostřednictvím platformy Zoom. Všechny poznatky pak zúročí pod vedením profesora Timothyho Burkinka z CBT UNK v závěrečné květnové prezentaci.   

Studenti University of Nebraska Kearney (UNK) pracují v rámci svého studia na marketingových plánech pro firmy a instituce. V tomto úsilí jim vydatně pomáhají posluchači katedry ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (FF UP), a to v rámci jednoho z volitelných předmětů. Možnost učit se v oblasti marketingu však díky spolupráci s americkou UNK mají i ostatní studenti olomoucké univerzity.

Marketingový plán šitý na míru konkrétní organizaci, instituci či firmě, působící mimo jiné v českém prostředí. To je cílem snah, které mají v rámci svého studia posluchači americké College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Díky spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého se na jejich výsledném výstupu vydatně podílejí studenti katedry ekonomických a manažerských studií FF UP, a to v rámci jednoho z volitelných předmětů.

„Předmět mám zapsaný pod názvem Workshop zahraničního akademického pracovníka. Vybrala jsem si ho proto, že mě zaujalo téma marketing, stejně tak možnost spolupráce se studenty americké univerzity. Lákal mě americký pohled na rozvoj marketingových dovedností i konverzace v angličtině,“ uvedla Tatiana Hantáková, studentka druhého ročníku bakalářských ekonomicko-manažerských studií. S posluchači z University of Nebraska strávila v době jejich nedávného týdenního pobytu v Olomouci celý den, a zúčastnila se tak prezentace dvou firem a jedné organizace, jež o vytvoření marketingového plánu projevily zájem. 

„Studenti z Nebrasky pracovali například na SWOT analýze, marketingovém plánu reálného projektu pro firmu Brazzale, která by ráda rozšířila portfolio svých globálních aktivit. My jsme jim pomáhali tuto snahu naplnit. Společně jsme tedy hovořili o průzkumu trhu, cílových skupinách, a protože američtí studenti nejsou detailněji seznámeni s českým prostředím, přiblížili jsme jim i regionální souvislosti,“ doplnila Tatiana Hantáková, která je jednou ze studentek UP, jež těm z UNK pomáhá vytvořit konkrétní marketingový plán. Kromě sýrárny Brazzale jej američtí studenti v rámci stávajícího semestru vypracovávají i pro včelařský startup Apis Innovation, zabývající se inovativními přístupy boje proti včelím škůdcům prostřednictvím tzv. termosolárních včelích úlů a pro Vlastivědné muzeum v Olomouci. 

„Předmět, který mi katedra nabídla, vnímám jako výborný pro procvičení potřebných marketingových dovedností. Američtí studenti jsou jiné mentality, jsou více vnořeni do praxe, do Olomouce přivezli jinou perspektivu výuky marketingu. Všem studentům, i těm, kteří studují jiné obory, bych ráda vzkázala, aby se tohoto volitelného předmětu neobávali. Uvažují-li o jakémkoliv podnikání, je to výborná příležitost procvičit si marketingové dovednosti, angličtinu, rozšířit si obzory a poznat jiné myšlení a perspektivy,“ dodala studentka katedry ekonomických a manažerských studií na FF UP.

Že může být uvedený předmět připravovaný olomouckou katedrou ekonomických a manažerských studií inspirativní pro všechny studenty univerzity, kteří by přemýšleli o zakládání firem či podniků, potvrdil i jeho garant David Kosina.

„Studenti se v něm učí myslet koncepčně. Kurz probíhá v hybridní formě a jeho smyslem je prostřednictvím spolupráce s konkrétními klienty z praxe rozvíjet praktické marketingové dovednosti studentů. V rámci společné výuky studenti UNK a UP vytvářejí pro spolupracující firmy marketingový plán, který je jedním z klíčových prvků podnikatelského plánu. Tento výstup kurzu pak spolupracujícím firmám může pomoci realizovat jejich marketingové cíle,“ uvedl s tím, že katedra ekonomických a manažerských studií má zájem spolupráci s firmami rozšiřovat.

„Snažíme se odpojit od powerpointových slidů a vtáhnout do výuky více skutečný svět. Díky spolupráci s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK) má uvedené snažení velký přesah,“ zdůraznil David Kosina. 

Širší koncepci volitelného předmětu potvrdil i vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií Ondřej Kročil: „Vychází z již několikaleté spolupráce s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Princip výuky, kde se s našimi studenty a vybranými firmami a společnostmi budou potkávat studenti ze zahraničí, a to jak osobně, tak i virtuálně, bychom rádi rozšířili. Chystáme v tomto smyslu i jiné projekty, do nichž chceme zapojit další partnery, a to jak ze Slovinska a Slovenska, tak i Itálie. Očekáváme, že to přinese benefit všem jmenovaným,“ uvedl.

Američtí studenti z University of Nebraska Kearney absolvují předmět (na FF UP nazvaný Workshop zahraničního akademického pracovníka) s týdenním výjezdem na FF UP letos již podruhé. Během loňské návštěvy ČR navštívili jednu z největších korporátních společností v ČR, firmu Oracle, ale také lokální firmu Šufan nebo pivovar Chomout. Zbylou část letošní výuky dokončí američtí posluchači společně s olomouckými studenty formou online workshopů prostřednictvím platformy Zoom. Všechny poznatky pak zúročí pod vedením profesora Timothyho Burkinka z CBT UNK v závěrečné květnové prezentaci.   

A unique look into the investigation of war crimes was given to students and the public by the Olomouc Faculty of Law’s Centre for International Humanitarian and Operational Law (CIHOL). A film screening of The Investigator: Demons of the Balkan War and follow-up discussion with Vladimír Dzuro, the main protagonist of the film, attracted an audience of over two hundred at the faculty.

Vladimír Dzuro took an active part in UN peacekeeping in the former Yugoslavia starting in April 1995, and then spent more than nine years in the post of Chief of the Office of Internal Oversight Services at the UN in New York. In the documentary The Investigator: Demons of the Balkan War, which is inspired by the book of the same name, he returns to the places of his investigations in Bosnia and Herzegovina, Croatia, and Serbia. At the screening, Petr Stejskal of CIHOL, the main coordinator of the event, explained the legal aspects of arresting Slavko Dokmanović, the mayor of Vukovar.

The organisers were able to invite another VIP guest to the programme – Michal Vývoda, Senior Advisor OSINT (Open Source Intelligence Tools), European Union Advisory Mission (EUAM) Ukraine – who shared his fresh experiences on investigating war crimes in the era of modern technologies. He also explained the intersections of international humanitarian law, in-country prosecution, and war crimes. 

This was Vladimír Dzuro’s second invitation to Olomouc by CIHOL. In 2011, he gave the lecture “Deadly Propaganda: Fake news in the post-conflict environment”, which is still available on the faculty’s YouTube channel (in Czech).

Unikátní vhled do vyšetřování válečných zločinů přinesla studentům i veřejnosti akce, kterou pořádalo Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při olomoucké právnické fakultě. Promítání filmu Vyšetřovatel a následnou diskuzi s Vladimírem Dzurem, hlavním protagonistou snímku, si přímo na fakultě nenechalo ujít přes 200 zájemců.

Vladimír Dzuro se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii, od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Do nedávna pak vedl kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. V dokumentu Vyšetřovatel, který je inspirován knihou Vyšetřovatel: Démoni balkánské války, se vrací na místa svého vyšetřování v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku. Na promítání navázala krátká odborná vsuvka, kdy se Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní pořadatel akce, zamýšlel nad právními aspekty zatčení starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviće.

Do programu setkání se organizátorům podařilo dostat ještě jednoho výjimečného hosta – Michala Vývodu, vedoucího oddělení vyšetřování mezinárodních zločinů Poradní mise EU na Ukrajině. S publikem se podělil o čerstvé zkušenosti při vyšetřování válečných zločinů v době moderních technologií. Vysvětlil také průniky mezinárodního humanitárního práva do vnitrostátního stíhání a vyšetřování válečných zločinů.

Vladimír Dzuro přijel do Olomouce na pozvání centra CIHOL podruhé. V roce 2021 si připravil přednášku Smrtící propaganda – fake news v post-konfliktním prostředí, která je stále dostupná na fakultním YouTube kanále.