Feed aggregator

Univerzita představila studium v Olomouci na osmi veletrzích na Slovensku

Univerzita Palackého se během září a října vydala za slovenskými středoškoláky. V rámci podzimní uchazečské kampaně se představila na sedmi zastávkách roadshow Kam na vysokú, navštívila gymnázium v Trenčíně a zúčastnila se veletrhu Gaudeamus v Bratislavě. Zájemcům o studium přibližovali nabídku univerzity i život v Olomouci především studentští ambasadoři a ambasadorky pod vedením oddělení marketingu a univerzitních akcí.

Slovenská část uchazečské kampaně UP odstartovala v polovině září. Univerzitní tým postupně navštívil Trenčín, Trnavu, Banskou Bystrici, Nitru, Poprad, Prešov a Košice. Sedmi veletrhů se podle organizátorů dohromady zúčastnilo přibližně 11,5 tisíce lidí. Největší zájem zaznamenaly Košice s 2 600 návštěvníky.

Univerzitu na regionálních veletrzích zastupovali studentští ambasadoři z různých fakult. Středoškolákům představovali studijní možnosti napříč celou UP a odpovídali na otázky týkající se přijímacího řízení, ubytování nebo studentského života v Olomouci.

„V posledních letech klademe stále větší důraz na osobní kontakt se středoškoláky. Význam těchto aktivit potvrzují i naše pravidelné průzkumy mezi nastupujícími studenty, podle kterých veletrhy a dny otevřených dveří ovlivňují rozhodování významné části uchazečů. Právě na těchto akcích mají možnost mluvit přímo s našimi studenty, ptát se na jejich zkušenosti a získat konkrétnější představu o studiu i životě v Olomouci,“ říká Michael Kozák, koordinátor ambasadorského programu UP.

Součástí západoslovenského výjezdu byla také samostatná prezentace Olomouc – univerzitní město na Gymnáziu Ľudovíta Štúra v Trenčíně. Přibližně čtyřicet středoškoláků se zde mohlo podrobněji seznámit s nabídkou univerzity a zeptat se na vše, co je při rozhodování o vysoké škole zajímá.

Slovenskou část kampaně završil veletrh Gaudeamus – Akadémia Bratislava, který se konal od 6. do 8. října. Tým z UP zde představil všech osm fakult a do komunikace s uchazeči se zapojilo patnáct studentů a studentek. Letošní ročník navštívilo podle organizátorů 12 474 studentů a 303 pedagogů.

„Středoškoláci se nás často ptají nejen na konkrétní obory nebo přijímačky, ale i na to, jaké je bydlení na kolejích, jak probíhá výuka nebo co se dá dělat v Olomouci ve volném čase. Právě takové otázky se nejlépe zodpovídají osobně. Můžeme jim říct, jak to máme my, a přiblížit jim studium trochu jinak než z webových stránek,“ popisuje studentka pedagogické fakulty a jedna ze studentských ambasadorek UP Lucie Kremlová, která se kampaně zúčastnila.

Účast na slovenských veletrzích a návštěvy středních škol patří k aktivitám, jimiž UP dlouhodobě oslovuje budoucí studenty. Vedle informací o studijních programech klade důraz také na osobní kontakt a představení Olomouce jako univerzitního města. Jsou to právě Slováci, kteří dlouhodobě tvoří většinu (v roce 2025 to bylo 63%) studujících s jiným než českým občanstvím. V roce 2025 na UP studovalo 1 690 Slovenek a Slováků. 

Univerzita představila studium v Olomouci na osmi veletrzích na Slovensku

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Tue, 20/10/2026 - 14:30

Univerzita Palackého se během září a října vydala za slovenskými středoškoláky. V rámci podzimní uchazečské kampaně se představila na sedmi zastávkách roadshow Kam na vysokú, navštívila gymnázium v Trenčíně a zúčastnila se veletrhu Gaudeamus v Bratislavě. Zájemcům o studium přibližovali nabídku univerzity i život v Olomouci především studentští ambasadoři a ambasadorky pod vedením oddělení marketingu a univerzitních akcí.

Slovenská část uchazečské kampaně UP odstartovala v polovině září. Univerzitní tým postupně navštívil Trenčín, Trnavu, Banskou Bystrici, Nitru, Poprad, Prešov a Košice. Sedmi veletrhů se podle organizátorů dohromady zúčastnilo přibližně 11,5 tisíce lidí. Největší zájem zaznamenaly Košice s 2 600 návštěvníky.

Univerzitu na regionálních veletrzích zastupovali studentští ambasadoři z různých fakult. Středoškolákům představovali studijní možnosti napříč celou UP a odpovídali na otázky týkající se přijímacího řízení, ubytování nebo studentského života v Olomouci.

„V posledních letech klademe stále větší důraz na osobní kontakt se středoškoláky. Význam těchto aktivit potvrzují i naše pravidelné průzkumy mezi nastupujícími studenty, podle kterých veletrhy a dny otevřených dveří ovlivňují rozhodování významné části uchazečů. Právě na těchto akcích mají možnost mluvit přímo s našimi studenty, ptát se na jejich zkušenosti a získat konkrétnější představu o studiu i životě v Olomouci,“ říká Michael Kozák, koordinátor ambasadorského programu UP.

Součástí západoslovenského výjezdu byla také samostatná prezentace Olomouc – univerzitní město na Gymnáziu Ľudovíta Štúra v Trenčíně. Přibližně čtyřicet středoškoláků se zde mohlo podrobněji seznámit s nabídkou univerzity a zeptat se na vše, co je při rozhodování o vysoké škole zajímá.

Slovenskou část kampaně završil veletrh Gaudeamus – Akadémia Bratislava, který se konal od 6. do 8. října. Tým z UP zde představil všech osm fakult a do komunikace s uchazeči se zapojilo patnáct studentů a studentek. Letošní ročník navštívilo podle organizátorů 12 474 studentů a 303 pedagogů.

„Středoškoláci se nás často ptají nejen na konkrétní obory nebo přijímačky, ale i na to, jaké je bydlení na kolejích, jak probíhá výuka nebo co se dá dělat v Olomouci ve volném čase. Právě takové otázky se nejlépe zodpovídají osobně. Můžeme jim říct, jak to máme my, a přiblížit jim studium trochu jinak než z webových stránek,“ popisuje studentka pedagogické fakulty a jedna ze studentských ambasadorek UP Lucie Kremlová, která se kampaně zúčastnila.

Účast na slovenských veletrzích a návštěvy středních škol patří k aktivitám, jimiž UP dlouhodobě oslovuje budoucí studenty. Vedle informací o studijních programech klade důraz také na osobní kontakt a představení Olomouce jako univerzitního města. Jsou to právě Slováci, kteří dlouhodobě tvoří většinu (v roce 2025 to bylo 63%) studujících s jiným než českým občanstvím. V roce 2025 na UP studovalo 1 690 Slovenek a Slováků. 

Categories: Novinky z PřF a UP

Is tungsten ditelluride the material for next generation of memory technologies?

News: Institute of Physics - Tue, 20/10/2026 - 12:56
Maybe yes. A study published in Advanced Functional Materials highlights the crucial role of its naturally formed surface oxide layer in tungsten ditelluride (WTe₂). Researchers from the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU), together with colleagues from collaborating institutions, investigated how surface oxidation affects ferroelectric switching and memristor-like electrical behavior in WTe2. 
Categories: News from FZU

In New York, Vít Zouhar commemorated Bohuslav Martinů’s years in America

News: Faculty of Science - Tue, 20/10/2026 - 11:00

Vít Zouhar, composer, musicologist and Vice-Dean of the Faculty of Education at Palacký University, attended a gala evening in New York dedicated to Bohuslav Martinů and his time in the United States. The event, organised at the Bohemian National Hall by the Bohuslav Martinů Foundation and the Consulate General of the Czech Republic in New York, marked the foundation’s very first appearance on American soil. It featured an expert discussion with leading Czech and American scholars of the composer’s work, as well as a concert performance of the Sonatina for Clarinet and Piano, which Martinů composed in New York seventy years ago. The piece was brilliantly performed by Irvin Venyš and Thomas Sauer.

Vít Zouhar, who is chairman of the board of the Bohuslav Martinů Foundation and editor of the composer’s correspondence, was among the participants in the panel discussion ‘Martinů in America’. The event, which took place on 14 October in The Ballroom at Bohemian National Hall, commemorated the Czech composer’s prominent position in American musical life during the 1940s and 1950s.

“Martinů was not a guest in America, but one of its leading composers. His correspondence shows how strong his ties to this country remained right up until the end of his life. Even whilst still in Europe, he read *The New York Times* and had American music paper sent to him from New York, on which he wrote his scores. He also closely followed every American performance of his compositions,” said Vít Zouhar.

The discussion was moderated by musicologist Christopher H. Gibbs, Professor of Music at Bard College. Alongside Vít Zouhar, the panellists included Michael Beckerman, Dean of the UCLA Herb Alpert School of Music and a leading American expert on Czech music; Leon Botstein, conductor and long-standing President of Bard College; and Aleš Březina, a Czech musicologist and composer who is Director of the Bohuslav Martinů Institute. Together, they offered both Czech and American perspectives on the composer’s work and his ties to the United States.

Sonatina se symbolicky vrátila do New Yorku

The musical highlight of the evening was a stirring performance of the Sonatina for Clarinet and Piano H 356, which Martinů composed in New York in early 1956. The piece was performed by clarinettist Irvin Venyš, director of the Bohuslav Martinů Foundation and associate professor at the Faculty of Music and Dance of the Academy of Performing Arts in Prague. He was accompanied on the piano by the American pianist Thomas Sauer, a lecturer at the Mannes School of Music in New York, where Martinů had also taught in the past.

“Martinů wrote this Sonatina in New York. Playing it here feels to me like bringing it home,” said Irvin Venyš, capturing the symbolism of the concert.

There was also a personal story behind the composition’s creation. Martinů wrote it as a gesture of friendship to help his biographer Miloš Šafránek, who was facing financial difficulties at the time. He intended to give the fee for the composition – which he had offered to the Parisian publisher Alphonse Leduc in 1956 – to Šafránek. The Sonatina later became an integral part of the clarinet repertoire.

Martinů and his American years

The New York evening also marked the seventieth anniversary of the moment when Bohuslav Martinů left the United States for good. He arrived in New York in March 1941 after fleeing from occupied France, and America became his home for many years. All six of his symphonies were composed there; he also taught at Princeton University and Mannes College of Music, and in 1952 he became an American citizen.

The conductor Serge Koussevitzky played a significant role in his American career; he premiered his *Concerto grosso*, invited him to teach at Tanglewood, and commissioned his First Symphony. Martinů gradually became one of the most frequently performed composers in the United States. He returned to New York in the mid-1950s and left America for good with his wife Charlotte on 4 May 1956.

The gala evening, opened by Karel Smékal, Consul-General of the Czech Republic in New York, thus commemorated not only the American chapter of Bohuslav Martinů’s life, but also the enduring interest of Czech and international experts in his musical legacy. Vít Zouhar of Palacký University has also been making a long-standing contribution to the study and dissemination of Martinů’s work through his musicological research and his role as editor of the composer’s correspondence.

Categories: News from UP

Vít Zouhar připomněl v New Yorku americká léta Bohuslava Martinů

Skladatel, muzikolog a proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vít Zouhar se v New Yorku zúčastnil slavnostního večera věnovaného Bohuslavu Martinů a jeho působení ve Spojených státech. Akce, kterou v Bohemian National Hall uspořádaly Nadace Bohuslava Martinů a Generální konzulát České republiky v New Yorku, byla vůbec prvním vystoupením nadace na americké půdě. Její součástí byla odborná diskuse s předními českými a americkými znalci skladatelova díla i koncertní provedení Sonatiny pro klarinet a klavír, kterou Martinů napsal právě v New Yorku před sedmdesáti lety. Skladbu brilantně provedl Irvin Venyš a Thomas Sauer. 

Vít Zouhar, který je předsedou správní rady Nadace Bohuslava Martinů a vede edici skladatelovy korespondence, patřil k účastníkům panelové diskuse Martinů v Americe. Setkání, které se uskutečnilo 14. října v sále The Ballroom v Bohemian National Hall, připomnělo významné postavení českého skladatele v americkém hudebním životě 40. a 50. let minulého století.

„Martinů nebyl v Americe hostem, ale jedním z jejích předních skladatelů. Jeho korespondence ukazuje, jak silné vazby ho s touto zemí pojily až do konce života. Ještě v Evropě četl The New York Times a nechával si z New Yorku posílat americký notový papír, na který psal své partitury. Pozorně také sledoval každé americké provedení svých skladeb,“ uvedl Vít Zouhar.

Debatu moderoval muzikolog Christopher H. Gibbs, profesor hudby na Bard College. Vedle Víta Zouhara v ní vystoupili také Michael Beckerman, děkan The UCLA Herb Alpert School of Music a přední americký znalec české hudby, dirigent a dlouholetý prezident Bard College Leon Botstein a český muzikolog a skladatel Aleš Březina, ředitel Institutu Bohuslava Martinů. Společně nabídli český i americký pohled na skladatelovu tvorbu a jeho vazby na Spojené státy.

Sonatina se symbolicky vrátila do New Yorku

Hudebním vyvrcholením večera bylo strhující provedení Sonatiny pro klarinet a klavír H 356, kterou Martinů zkomponoval v New Yorku na začátku roku 1956. Skladbu přednesl klarinetista Irvin Venyš, ředitel Nadace Bohuslava Martinů a docent Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze. Na klavír jej doprovodil americký klavírista Thomas Sauer, pedagog newyorské Mannes School of Music, kde v minulosti působil také Martinů.

„Martinů napsal tuto Sonatinu v New Yorku. Hrát ji tady je pro mě jako vrátit ji domů,“ vystihl symboliku koncertu Irvin Venyš.

Za vznikem skladby se přitom skrýval i osobní příběh. Martinů ji napsal jako přátelskou výpomoc svému životopisci Miloši Šafránkovi, který se tehdy ocitl ve složité finanční situaci. Honorář za skladbu, kterou v roce 1956 nabídl pařížskému nakladatelství Alphonse Leduc, chtěl přenechat právě jemu. Sonatina se později stala pevnou součástí klarinetového repertoáru.

Martinů a jeho americká léta

Newyorský večer připomněl také sedmdesát let od chvíle, kdy Bohuslav Martinů Spojené státy definitivně opustil. Do New Yorku přicestoval v březnu 1941 po útěku z okupované Francie a Amerika se mu na řadu let stala domovem. Vzniklo zde všech šest jeho symfonií a působil také jako pedagog na Princetonské univerzitě a Mannes College of Music a v roce 1952 získal americké občanství.

Významnou roli v jeho americké kariéře sehrál dirigent Serge Koussevitzky, který uvedl jeho Concerto grosso, pozval jej vyučovat do Tanglewoodu a objednal u něj První symfonii. Martinů se postupně zařadil mezi nejhranější skladatele ve Spojených státech. Do New Yorku se vrátil ještě v polovině 50. let a Ameriku se svou ženou Charlotte definitivně opustil 4. května 1956.

Slavnostní večer, který zahájil generální konzul České republiky v New Yorku Karel Smékal, tak připomněl nejen americkou kapitolu života Bohuslava Martinů, ale také trvající zájem českých a zahraničních odborníků o jeho hudební odkaz. K jeho poznávání a zpřístupňování dlouhodobě přispívá také Vít Zouhar z Univerzity Palackého prostřednictvím své muzikologické práce a vedení edice skladatelovy korespondence.

Vít Zouhar připomněl v New Yorku americká léta Bohuslava Martinů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Tue, 20/10/2026 - 11:00

Skladatel, muzikolog a proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vít Zouhar se v New Yorku zúčastnil slavnostního večera věnovaného Bohuslavu Martinů a jeho působení ve Spojených státech. Akce, kterou v Bohemian National Hall uspořádaly Nadace Bohuslava Martinů a Generální konzulát České republiky v New Yorku, byla vůbec prvním vystoupením nadace na americké půdě. Její součástí byla odborná diskuse s předními českými a americkými znalci skladatelova díla i koncertní provedení Sonatiny pro klarinet a klavír, kterou Martinů napsal právě v New Yorku před sedmdesáti lety. Skladbu brilantně provedl Irvin Venyš a Thomas Sauer. 

Vít Zouhar, který je předsedou správní rady Nadace Bohuslava Martinů a vede edici skladatelovy korespondence, patřil k účastníkům panelové diskuse Martinů v Americe. Setkání, které se uskutečnilo 14. října v sále The Ballroom v Bohemian National Hall, připomnělo významné postavení českého skladatele v americkém hudebním životě 40. a 50. let minulého století.

„Martinů nebyl v Americe hostem, ale jedním z jejích předních skladatelů. Jeho korespondence ukazuje, jak silné vazby ho s touto zemí pojily až do konce života. Ještě v Evropě četl The New York Times a nechával si z New Yorku posílat americký notový papír, na který psal své partitury. Pozorně také sledoval každé americké provedení svých skladeb,“ uvedl Vít Zouhar.

Debatu moderoval muzikolog Christopher H. Gibbs, profesor hudby na Bard College. Vedle Víta Zouhara v ní vystoupili také Michael Beckerman, děkan The UCLA Herb Alpert School of Music a přední americký znalec české hudby, dirigent a dlouholetý prezident Bard College Leon Botstein a český muzikolog a skladatel Aleš Březina, ředitel Institutu Bohuslava Martinů. Společně nabídli český i americký pohled na skladatelovu tvorbu a jeho vazby na Spojené státy.

Sonatina se symbolicky vrátila do New Yorku

Hudebním vyvrcholením večera bylo strhující provedení Sonatiny pro klarinet a klavír H 356, kterou Martinů zkomponoval v New Yorku na začátku roku 1956. Skladbu přednesl klarinetista Irvin Venyš, ředitel Nadace Bohuslava Martinů a docent Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze. Na klavír jej doprovodil americký klavírista Thomas Sauer, pedagog newyorské Mannes School of Music, kde v minulosti působil také Martinů.

„Martinů napsal tuto Sonatinu v New Yorku. Hrát ji tady je pro mě jako vrátit ji domů,“ vystihl symboliku koncertu Irvin Venyš.

Za vznikem skladby se přitom skrýval i osobní příběh. Martinů ji napsal jako přátelskou výpomoc svému životopisci Miloši Šafránkovi, který se tehdy ocitl ve složité finanční situaci. Honorář za skladbu, kterou v roce 1956 nabídl pařížskému nakladatelství Alphonse Leduc, chtěl přenechat právě jemu. Sonatina se později stala pevnou součástí klarinetového repertoáru.

Martinů a jeho americká léta

Newyorský večer připomněl také sedmdesát let od chvíle, kdy Bohuslav Martinů Spojené státy definitivně opustil. Do New Yorku přicestoval v březnu 1941 po útěku z okupované Francie a Amerika se mu na řadu let stala domovem. Vzniklo zde všech šest jeho symfonií a působil také jako pedagog na Princetonské univerzitě a Mannes College of Music a v roce 1952 získal americké občanství.

Významnou roli v jeho americké kariéře sehrál dirigent Serge Koussevitzky, který uvedl jeho Concerto grosso, pozval jej vyučovat do Tanglewoodu a objednal u něj První symfonii. Martinů se postupně zařadil mezi nejhranější skladatele ve Spojených státech. Do New Yorku se vrátil ještě v polovině 50. let a Ameriku se svou ženou Charlotte definitivně opustil 4. května 1956.

Slavnostní večer, který zahájil generální konzul České republiky v New Yorku Karel Smékal, tak připomněl nejen americkou kapitolu života Bohuslava Martinů, ale také trvající zájem českých a zahraničních odborníků o jeho hudební odkaz. K jeho poznávání a zpřístupňování dlouhodobě přispívá také Vít Zouhar z Univerzity Palackého prostřednictvím své muzikologické práce a vedení edice skladatelovy korespondence.

Categories: Novinky z PřF a UP

Senát FF UP schválil rozpočet fakulty i rozdělení peněz mezi katedry

Filozofická fakulta Univerzity Palackého má schválený rozpočet na rok 2026. Akademický senát FF UP na svém říjnovém zasedání podpořil návrh předložený děkanem Janem Stejskalem, který předtím doporučila ke schválení ekonomická komise senátu. Souhlas vyslovil také s rozdělením finančních prostředků mezi jednotlivé katedry.

Filozofická fakulta UP bude v letošním roce hospodařit s vyšším rozpočtem než loni. Senátoři a senátorky schválili jeho návrh poté, co se k němu kladně vyjádřila ekonomická komise akademického senátu.

„V příspěvku A+K a DKRVO bude fakulta hospodařit s 394 miliony korun. Z této částky je 5,3 milionu korun účelově vázaných na podpůrný fond DKRVO+. Navýšení rozpočtu naší fakulty v porovnání s rozpočtem roku 2025 tak činí 21 milionu korun,“ uvedla tajemnice fakulty Andrea Wagnerová.

Na filozofické fakultě se rozpočet tradičně schvaluje ve dvou krocích. Po schválení rozpočtu se proto senát věnoval také jeho decentralizované části, tedy rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé katedry. Také tento návrh doporučila ekonomická komise ke schválení. Přestože během krátké debaty zazněly výhrady k současné metodice tvorby fakultního rozpočtu, senát dokument schválil.

Součástí jednání byly i informace o aktuálním dění na fakultě. Senátor Martin Dolejš z katedry psychologie informoval o situaci související s havárií vody ve Vodární ulici. Ondřej Kročil, předseda volební komise, připomněl blížící se volby ombudsmana či ombudsmanky FF UP na funkční období od 1. listopadu 2026 – do 31. října 2029. Volby se uskuteční od 22. do 27. října. Komise dosud obdržela dvě nominace, další návrhy mohou studující podávat do 18. října do 16 hodin.

Příští zasedání Akademického senátu FF UP se uskuteční 2. prosince. Složení senátu i zápisy z jeho jednání jsou k dispozici zde.

Senát FF UP schválil rozpočet fakulty i rozdělení peněz mezi katedry

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Tue, 20/10/2026 - 08:00

Filozofická fakulta Univerzity Palackého má schválený rozpočet na rok 2026. Akademický senát FF UP na svém říjnovém zasedání podpořil návrh předložený děkanem Janem Stejskalem, který předtím doporučila ke schválení ekonomická komise senátu. Souhlas vyslovil také s rozdělením finančních prostředků mezi jednotlivé katedry.

Filozofická fakulta UP bude v letošním roce hospodařit s vyšším rozpočtem než loni. Senátoři a senátorky schválili jeho návrh poté, co se k němu kladně vyjádřila ekonomická komise akademického senátu.

„V příspěvku A+K a DKRVO bude fakulta hospodařit s 394 miliony korun. Z této částky je 5,3 milionu korun účelově vázaných na podpůrný fond DKRVO+. Navýšení rozpočtu naší fakulty v porovnání s rozpočtem roku 2025 tak činí 21 milionu korun,“ uvedla tajemnice fakulty Andrea Wagnerová.

Na filozofické fakultě se rozpočet tradičně schvaluje ve dvou krocích. Po schválení rozpočtu se proto senát věnoval také jeho decentralizované části, tedy rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé katedry. Také tento návrh doporučila ekonomická komise ke schválení. Přestože během krátké debaty zazněly výhrady k současné metodice tvorby fakultního rozpočtu, senát dokument schválil.

Součástí jednání byly i informace o aktuálním dění na fakultě. Senátor Martin Dolejš z katedry psychologie informoval o situaci související s havárií vody ve Vodární ulici. Ondřej Kročil, předseda volební komise, připomněl blížící se volby ombudsmana či ombudsmanky FF UP na funkční období od 1. listopadu 2026 – do 31. října 2029. Volby se uskuteční od 22. do 27. října. Komise dosud obdržela dvě nominace, další návrhy mohou studující podávat do 18. října do 16 hodin.

Příští zasedání Akademického senátu FF UP se uskuteční 2. prosince. Složení senátu i zápisy z jeho jednání jsou k dispozici zde.

Categories: Novinky z PřF a UP

Jakub Navařík z CATRIN je novým českým senátorem, nejmladším v historii

Univerzita Palackého má nového zástupce v Senátu Parlamentu ČR. Za volební obvod Přerov se jím stal Jakub Navařík z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého. Čtyřicetiletý vědec a politik je navíc nejmladším českým senátorem v historii.

„Mojí hlavní prioritou je vzdělávání a školství a tomu bych se rád v senátu věnoval. Ze zkušeností z UP se domnívám, že bychom se mimo jiné měli zaměřit na (ne)fungování akademických samospráv. S univerzitou budu nadále v kontaktu, ale pracovní úvazek zde bude minimální,“ uvedl Navařík.

„Jakubu Navaříkovi srdečně blahopřeji ke zvolení do Senátu. Ve volbách jsem ho podporoval a z jeho úspěchu mám upřímnou radost. Vážím si jeho odbornosti a schopnosti převádět výsledky vědy do praxe. Věřím, že své zkušenosti dobře využije také ve prospěch vzdělávání, vědy a naší univerzity. Univerzitě bych takových hlasů v Senátu přál více. Snad mi tuto ambici odpustí i někteří mimořádně starostliví strážci jejích zájmů. Představa, že by univerzitě mohl prospět také úspěch člověka, kterého nemají osobně v oblibě, je jistě náročnou zkouškou jejich velkorysosti,“ pogratuloval novému senátorovi rektor Michael Kohajda.

Jakub Navařík získal na Univerzitě Palackého titul doktor v oboru aplikované fyziky a na univerzitě působil jako vědecký pracovník a vysokoškolský pedagog. Ve své odborné práci se věnuje experimentální fyzice a vývoji specializovaných Mössbauerových spektrometrů. V roce 2021 založil technologickou společnost Iron Analytics, která vyvíjí a dodává unikátní zařízení do výzkumných laboratoří po celém světě. Působil rovněž jako radní statutárního města Přerova pro školství a sport. Do horní komory kandidoval jako společný kandidát koalice demokratických stran ODS, KDU‑ČSL, TOP 09 a Starostové.

„Ve vědě jsem se naučil jednu zásadní věc, kterou využívám v celém životě – i ty nejsložitější problémy se dají vyřešit, když je rozdělíme na menší kroky. Stejný přístup chci přenést i do vysoké politiky, aby byla praktickou pro náš každodenní život,“ uvedl Navařík.

Nový senátor porazil o víkendu ve druhém kole protikandidáta a kolegu z přerovské radnice, primátora Petra Vránu (ANO). Navařík získal 56, 91 procenta, Vrána 43,08.

Jakub Navařík z CATRIN je novým českým senátorem, nejmladším v historii

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Mon, 19/10/2026 - 17:31

Univerzita Palackého má nového zástupce v Senátu Parlamentu ČR. Za volební obvod Přerov se jím stal Jakub Navařík z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého. Čtyřicetiletý vědec a politik je navíc nejmladším českým senátorem v historii.

„Mojí hlavní prioritou je vzdělávání a školství a tomu bych se rád v senátu věnoval. Ze zkušeností z UP se domnívám, že bychom se mimo jiné měli zaměřit na (ne)fungování akademických samospráv. S univerzitou budu nadále v kontaktu, ale pracovní úvazek zde bude minimální,“ uvedl Navařík.

„Jakubu Navaříkovi srdečně blahopřeji ke zvolení do Senátu. Ve volbách jsem ho podporoval a z jeho úspěchu mám upřímnou radost. Vážím si jeho odbornosti a schopnosti převádět výsledky vědy do praxe. Věřím, že své zkušenosti dobře využije také ve prospěch vzdělávání, vědy a naší univerzity. Univerzitě bych takových hlasů v Senátu přál více. Snad mi tuto ambici odpustí i někteří mimořádně starostliví strážci jejích zájmů. Představa, že by univerzitě mohl prospět také úspěch člověka, kterého nemají osobně v oblibě, je jistě náročnou zkouškou jejich velkorysosti,“ pogratuloval novému senátorovi rektor Michael Kohajda.

Jakub Navařík získal na Univerzitě Palackého titul doktor v oboru aplikované fyziky a na univerzitě působil jako vědecký pracovník a vysokoškolský pedagog. Ve své odborné práci se věnuje experimentální fyzice a vývoji specializovaných Mössbauerových spektrometrů. V roce 2021 založil technologickou společnost Iron Analytics, která vyvíjí a dodává unikátní zařízení do výzkumných laboratoří po celém světě. Působil rovněž jako radní statutárního města Přerova pro školství a sport. Do horní komory kandidoval jako společný kandidát koalice demokratických stran ODS, KDU‑ČSL, TOP 09 a Starostové.

„Ve vědě jsem se naučil jednu zásadní věc, kterou využívám v celém životě – i ty nejsložitější problémy se dají vyřešit, když je rozdělíme na menší kroky. Stejný přístup chci přenést i do vysoké politiky, aby byla praktickou pro náš každodenní život,“ uvedl Navařík.

Nový senátor porazil o víkendu ve druhém kole protikandidáta a kolegu z přerovské radnice, primátora Petra Vránu (ANO). Navařík získal 56, 91 procenta, Vrána 43,08.

Categories: Novinky z PřF a UP

Absolvent teologické fakulty se stal prvním laureátem Ceny Josefa Zvěřiny

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Mon, 19/10/2026 - 15:00

V prvním ročníku soutěže diplomových prací přispívajících k rozvoji teologie uspěl absolvent Cyrilometodějské teologické fakulty UP Adam Zeman. Porota jeho práci vyhodnotila jako nejkvalitnější ze všech zaslaných. Cenu Josefa Zvěřiny laureát převzal na konferenci České společnosti pro katolickou teologii (ČSKT), která soutěž spolu s Českou křesťanskou akademií vyhlásila.

Ocenění Adam Zeman získal za diplomovou práci nazvanou Srovnání trestní odpovědnosti kleriků dle kanonického práva s kárnou odpovědností soudců a řízení o nich, kterou obhájil v programu Teologické nauky. Vedoucím práce byl Damián Němec, profesor katedry církevního práva CMTF UP.

„Pro studenty teologie je jistě motivační, že jejich práce může být doceněna odbornou porotou. Velmi si vážím toho, že jsem se stal prvním laureátem Ceny Josefa Zvěřiny. Obzvláště mě pak těší, že má práce byla oceněna i přes některé její kritické závěry, což mě naplňuje nadějí, že také v církevním prostředí je ochota naslouchat reflexi z řad studentů,“ uvedl ke svému úspěchu Adam Zeman.

Cena Josefa Zvěřiny se uděluje za mimořádně kvalitní diplomovou práci přispívající k rozvoji teologie, obhájenou na některé z českých vysokých škol. Soutěž byla letos vyhlášena poprvé.

„Sešlo se nám množství vysoce kvalitních prací ze všech teologických fakult, které prošly náročným hodnocením odborníků. Jsem ráda, že se oboru teologie věnují mladí lidé s opravdovým zájmem a nasazením. Představují velkou naději pro další rozvoj teologického bádání u nás – a zároveň dokazují, že odkaz osobností, jakou byl například Josef Zvěřina, žije a pokračuje dál v práci nastupující teologické generace,“ řekla předsedkyně pořádající ČSKT Zuzana Svobodová.

„Věřím, že toto ocenění bude povzbuzením i pro další studenty a ukáže jim, že jejich odborná práce má smysl a může být přínosem pro rozvoj teologie. Mám radost, že naše fakulta může přispívat k výchově nové generace teologů, kteří budou tento odkaz Josefa Zvěřiny dále rozvíjet a přinášet nové podněty k přemýšlení o víře, církvi i současném světě,“ dodala Marcela Roubalová, tajemnice společnosti a vyučující katedry křesťanské výchovy CMTF UP.

Předání ceny bylo součástí konference České společnosti pro katolickou teologii, která se uskutečnila v prostorách Jabok – Vyšší odborné školy sociálně pedagogické a teologické v Praze. K zastřešujícímu tématu Vazby a vztahy: patřit – souviset – pečovat přispěli i vystupující z olomoucké fakulty: kromě Marcely Roubalové také Alice Košárková, Klára Maliňáková a Jan Polák.

Categories: Novinky z PřF a UP

Absolvent teologické fakulty se stal prvním laureátem Ceny Josefa Zvěřiny

V prvním ročníku soutěže diplomových prací přispívajících k rozvoji teologie uspěl absolvent Cyrilometodějské teologické fakulty UP Adam Zeman. Porota jeho práci vyhodnotila jako nejkvalitnější ze všech zaslaných. Cenu Josefa Zvěřiny laureát převzal na konferenci České společnosti pro katolickou teologii (ČSKT), která soutěž spolu s Českou křesťanskou akademií vyhlásila.

Ocenění Adam Zeman získal za diplomovou práci nazvanou Srovnání trestní odpovědnosti kleriků dle kanonického práva s kárnou odpovědností soudců a řízení o nich, kterou obhájil v programu Teologické nauky. Vedoucím práce byl Damián Němec, profesor katedry církevního práva CMTF UP.

„Pro studenty teologie je jistě motivační, že jejich práce může být doceněna odbornou porotou. Velmi si vážím toho, že jsem se stal prvním laureátem Ceny Josefa Zvěřiny. Obzvláště mě pak těší, že má práce byla oceněna i přes některé její kritické závěry, což mě naplňuje nadějí, že také v církevním prostředí je ochota naslouchat reflexi z řad studentů,“ uvedl ke svému úspěchu Adam Zeman.

Cena Josefa Zvěřiny se uděluje za mimořádně kvalitní diplomovou práci přispívající k rozvoji teologie, obhájenou na některé z českých vysokých škol. Soutěž byla letos vyhlášena poprvé.

„Sešlo se nám množství vysoce kvalitních prací ze všech teologických fakult, které prošly náročným hodnocením odborníků. Jsem ráda, že se oboru teologie věnují mladí lidé s opravdovým zájmem a nasazením. Představují velkou naději pro další rozvoj teologického bádání u nás – a zároveň dokazují, že odkaz osobností, jakou byl například Josef Zvěřina, žije a pokračuje dál v práci nastupující teologické generace,“ řekla předsedkyně pořádající ČSKT Zuzana Svobodová.

„Věřím, že toto ocenění bude povzbuzením i pro další studenty a ukáže jim, že jejich odborná práce má smysl a může být přínosem pro rozvoj teologie. Mám radost, že naše fakulta může přispívat k výchově nové generace teologů, kteří budou tento odkaz Josefa Zvěřiny dále rozvíjet a přinášet nové podněty k přemýšlení o víře, církvi i současném světě,“ dodala Marcela Roubalová, tajemnice společnosti a vyučující katedry křesťanské výchovy CMTF UP.

Předání ceny bylo součástí konference České společnosti pro katolickou teologii, která se uskutečnila v prostorách Jabok – Vyšší odborné školy sociálně pedagogické a teologické v Praze. K zastřešujícímu tématu Vazby a vztahy: patřit – souviset – pečovat přispěli i vystupující z olomoucké fakulty: kromě Marcely Roubalové také Alice Košárková, Klára Maliňáková a Jan Polák.

Univerzita Palackého a Krátký film Praha spojí síly při vývoji nového hororu

Hororový film zasazený do Olomouce budou v rámci praktického semináře připravovat studenti katedry divadelních a filmových studií FF UP. Pod vedením odborníků vypracují tři náměty, z nichž jeden může postoupit k profesionálnímu vývoji a realizaci. Projekt je prvním konkrétním výsledkem připravované spolupráce Univerzity Palackého v Olomouci se společností Krátký film Praha, kterou má do budoucna ukotvit společné memorandum.

Olomouc má výrazný filmový potenciál. Jak jej využít a současně propojit místní tvůrčí talenty s profesionální audiovizuální produkcí? Odpověď nabízí nový projekt, který studentům umožní podílet se na přípravě skutečného filmového díla. Jedním z impulsů k jeho vzniku byl také mezinárodní úspěch olomouckého akčního filmu Stav odpojen, který ukázal možnosti propojení místních talentů s filmovou praxí.

„Naším cílem je vytvořit kvalitní námět a projekt, který může následně vstoupit do standardního vývoje a produkce.“ Petr Bilík

Důležitou součástí projektu je samotná Olomouc. Producent a majitel společnosti Krátký film Praha Richard Benýšek chce jako olomoucký patriot podporovat vznik audiovizuálních děl, která využijí charakteristické lokace města a pomohou jej výrazněji zapsat na filmovou mapu.

„Olomouc má pro film mimořádný potenciál. Nabízí historickou architekturu, autentické městské prostředí i řadu míst, která mohou na plátně působit úplně jinak, než je lidé znají z každodenní zkušenosti. Byl bych rád, kdyby se ve městě více natáčelo a kdyby zde mohly vznikat profesionální projekty, které budou mít ambici oslovit publikum i mimo region,“ uvedl Richard Benýšek.

Odborným supervizorem semináře bude Jan Gál, absolvent katedry divadelních a filmových studií FF UP a specialista na hororový žánr, který v minulosti působil v magazínu Planet Dark. Studenti tak budou moci využít jeho zkušenosti s dramaturgií žánrové audiovize. Nepůjde přitom pouze o teoretické zadání, ale o vývoj námětů v podmínkách blízkých profesionální filmové praxi.

„Dlouhodobě budujeme most mezi talentovanými lidmi spojenými s Olomoucí a profesionální audiovizuální výrobou. Nejde nám o studentský film ani o školní cvičení. Cílem je vytvořit kvalitní námět a projekt, který může následně vstoupit do standardního vývoje a produkce,“ dodal Petr Bilík, pedagog katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Na konci semestru vzniknou tři rozpracované náměty, na jejichž přípravě se bude ve skupinách podílet přibližně dvacet studentů. Následně se posoudí, zda některý z projektů splňuje předpoklady pro případnou realizaci.

„Podstatné je, že studenti od počátku ví, že jejich práce nemusí skončit odevzdáním seminárního úkolu. Pokud vznikne silný projekt, může pokračovat v profesionálním prostředí. Takový horizont zásadně mění způsob uvažování o scénáři, dramaturgii, žánru i produkčních možnostech,“ doplnil Petr Bilík.

Právě horor podle iniciátorů projektu nabízí příležitost zacházet s olomouckými lokacemi neotřelým způsobem. Historické centrum, univerzitní budovy i méně známá místa mohou ve filmovém vyprávění získat zcela novou podobu.

„Horor je žánr, který dokáže mimořádně silně pracovat s prostředím, atmosférou a obrazem. Současně má výrazný mezinárodní potenciál. Naším cílem je vypracovat látku, která by mohla být základem profesionálního filmu a která by přitom organicky využila Olomouc jako svou autentickou lokaci,“ přiblížil Richard Benýšek.



Z olomouckého akčního filmu Stav odpojen.

Projekt zapadá do dlouhodobého směřování katedry divadelních a filmových studií FF UP, která vedle historie, teorie a analýzy filmu, divadla, rozhlasu a televize klade důraz také na kreativní tvorbu, současnou audiovizi a praktické uplatnění studentů. Spolupráci s Krátkým filmem Praha má do budoucna ukotvit připravované memorandum zaměřené na audiovizuální tvorbu, její reflexi a analýzu.

Univerzita Palackého a Krátký film Praha spojí síly při vývoji nového hororu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Mon, 19/10/2026 - 11:00

Hororový film zasazený do Olomouce budou v rámci praktického semináře připravovat studenti katedry divadelních a filmových studií FF UP. Pod vedením odborníků vypracují tři náměty, z nichž jeden může postoupit k profesionálnímu vývoji a realizaci. Projekt je prvním konkrétním výsledkem připravované spolupráce Univerzity Palackého v Olomouci se společností Krátký film Praha, kterou má do budoucna ukotvit společné memorandum.

Olomouc má výrazný filmový potenciál. Jak jej využít a současně propojit místní tvůrčí talenty s profesionální audiovizuální produkcí? Odpověď nabízí nový projekt, který studentům umožní podílet se na přípravě skutečného filmového díla. Jedním z impulsů k jeho vzniku byl také mezinárodní úspěch olomouckého akčního filmu Stav odpojen, který ukázal možnosti propojení místních talentů s filmovou praxí.

„Naším cílem je vytvořit kvalitní námět a projekt, který může následně vstoupit do standardního vývoje a produkce.“ Petr Bilík

Důležitou součástí projektu je samotná Olomouc. Producent a majitel společnosti Krátký film Praha Richard Benýšek chce jako olomoucký patriot podporovat vznik audiovizuálních děl, která využijí charakteristické lokace města a pomohou jej výrazněji zapsat na filmovou mapu.

„Olomouc má pro film mimořádný potenciál. Nabízí historickou architekturu, autentické městské prostředí i řadu míst, která mohou na plátně působit úplně jinak, než je lidé znají z každodenní zkušenosti. Byl bych rád, kdyby se ve městě více natáčelo a kdyby zde mohly vznikat profesionální projekty, které budou mít ambici oslovit publikum i mimo region,“ uvedl Richard Benýšek.

Odborným supervizorem semináře bude Jan Gál, absolvent katedry divadelních a filmových studií FF UP a specialista na hororový žánr, který v minulosti působil v magazínu Planet Dark. Studenti tak budou moci využít jeho zkušenosti s dramaturgií žánrové audiovize. Nepůjde přitom pouze o teoretické zadání, ale o vývoj námětů v podmínkách blízkých profesionální filmové praxi.

„Dlouhodobě budujeme most mezi talentovanými lidmi spojenými s Olomoucí a profesionální audiovizuální výrobou. Nejde nám o studentský film ani o školní cvičení. Cílem je vytvořit kvalitní námět a projekt, který může následně vstoupit do standardního vývoje a produkce,“ dodal Petr Bilík, pedagog katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Na konci semestru vzniknou tři rozpracované náměty, na jejichž přípravě se bude ve skupinách podílet přibližně dvacet studentů. Následně se posoudí, zda některý z projektů splňuje předpoklady pro případnou realizaci.

„Podstatné je, že studenti od počátku ví, že jejich práce nemusí skončit odevzdáním seminárního úkolu. Pokud vznikne silný projekt, může pokračovat v profesionálním prostředí. Takový horizont zásadně mění způsob uvažování o scénáři, dramaturgii, žánru i produkčních možnostech,“ doplnil Petr Bilík.

Právě horor podle iniciátorů projektu nabízí příležitost zacházet s olomouckými lokacemi neotřelým způsobem. Historické centrum, univerzitní budovy i méně známá místa mohou ve filmovém vyprávění získat zcela novou podobu.

„Horor je žánr, který dokáže mimořádně silně pracovat s prostředím, atmosférou a obrazem. Současně má výrazný mezinárodní potenciál. Naším cílem je vypracovat látku, která by mohla být základem profesionálního filmu a která by přitom organicky využila Olomouc jako svou autentickou lokaci,“ přiblížil Richard Benýšek.



Z olomouckého akčního filmu Stav odpojen.

Projekt zapadá do dlouhodobého směřování katedry divadelních a filmových studií FF UP, která vedle historie, teorie a analýzy filmu, divadla, rozhlasu a televize klade důraz také na kreativní tvorbu, současnou audiovizi a praktické uplatnění studentů. Spolupráci s Krátkým filmem Praha má do budoucna ukotvit připravované memorandum zaměřené na audiovizuální tvorbu, její reflexi a analýzu.

Categories: Novinky z PřF a UP

Badatelský víkend opět propojil mladé nadšence do přírodních věd

Přednášky z různých přírodovědných oborů, setkání s vědci i možnost poznat vysokoškolské prostředí nabídl jedenáctý ročník Badatelského víkendového semináře, který se uskutečnil v Rekreačním středisku Javoříčko. Akce pořádaná pod záštitou Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého přilákala 27 středoškoláků z různých koutů České republiky.

„Na Badateli je krásné nejen to, že mladým lidem přibližuje vědu a otevírá jim nové možnosti, ale také to, že propojuje lidi se společnými zájmy. Během jednotlivých ročníků zde vznikají přátelství, a to i napříč celou republikou. Právě atmosféra, sdílené nadšení pro přírodní vědy a možnost potkávat podobně naladěné vrstevníky dělají z Badatele mnohem víc než jen sérii odborných přednášek a praktických cvičení v laboratoři,“ uvedla Lucie Kobrlová z katedry botaniky.

Pro účastníky bylo připraveno sedm přednášek, které nabídly pohled do různých oblastí přírodních věd a ukázaly jejich vzájemné propojení. František Pluháček z katedry optiky přiblížil vznik zrakových vjemů a na příkladech zrakových klamů ukázal, jak funguje lidské vnímání. Adam Matěj z katedry fyzikální chemie představil možnosti počítačového modelování, díky němuž mohou vědci sledovat průběh chemických reakcí a odhalovat jejich mechanismy. Jan Brus z katedry geoinformatiky se zaměřil na využití geoinformatiky v nejrůznějších oborech lidské činnosti.

Rostlinné genomy, proteiny i matematika v medicíně

Další přednášky ukázaly, jak široké uplatnění nacházejí přírodní vědy v praxi. Lucie Kobrlová z katedry botaniky představila svět rostlinných genomů a vysvětlila, jak polyploidie, tedy zmnožení chromozomových sad, ovlivňuje vlastnosti rostlin. Ondřej Vencálek z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky zdůraznil význam správné analýzy dat v medicíně a její vliv na interpretaci výsledků. Radim Simerský z katedry chemické biologie přiblížil nepostradatelnou roli proteinů v živých organismech a Martina Špundová z katedry biofyziky ukázala, jak fyzikální zákony a metody pomáhají vědcům porozumět fungování rostlin.

foto_sem_4

O své zkušenosti se s účastníky prostřednictvím online setkání podělil také absolvent přírodovědecké fakulty a bývalý úspěšný účastník programu Badatel Tomáš Heger, který nyní působí na University of Oxford.

Diskuze o studiu i společné objevování Javoříčských jeskyní

Vedle odborných přednášek čekal na studenty Badatelský kvíz, diskuzní panel věnovaný vysokoškolskému studiu a životu na univerzitě i návštěva nedalekých Javoříčských jeskyní.

„Letošní ročník pro mě byl výjimečný i z osobního hlediska. Poprvé jsem se ujala organizace této akce a přiznávám, že jsem měla trochu obavy, zda se mi podaří připravit dostatečně pestrý a poutavý program, který studenty zaujme. Už po úvodní přednášce se ale ukázalo, že mé obavy byly zbytečné. Zájem studentů, jejich aktivní zapojení a chuť diskutovat pro mě byly tou nejlepší odměnou za přípravu celého víkendu,“ dodala Lucie Kobrlová.

Badatelský víkendový seminář je součástí programu Badatel, který talentovaným a motivovaným středoškolákům umožňuje proniknout hlouběji do světa přírodních věd. Vedle rozšiřování znalostí z jednotlivých oborů nabízí také příležitost zapojit se do skutečného výzkumu a získat první zkušenosti s vědeckou prací.

Badatelský víkend opět propojil mladé nadšence do přírodních věd

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Mon, 19/10/2026 - 08:00

Přednášky z různých přírodovědných oborů, setkání s vědci i možnost poznat vysokoškolské prostředí nabídl jedenáctý ročník Badatelského víkendového semináře, který se uskutečnil v Rekreačním středisku Javoříčko. Akce pořádaná pod záštitou Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého přilákala 27 středoškoláků z různých koutů České republiky.

„Na Badateli je krásné nejen to, že mladým lidem přibližuje vědu a otevírá jim nové možnosti, ale také to, že propojuje lidi se společnými zájmy. Během jednotlivých ročníků zde vznikají přátelství, a to i napříč celou republikou. Právě atmosféra, sdílené nadšení pro přírodní vědy a možnost potkávat podobně naladěné vrstevníky dělají z Badatele mnohem víc než jen sérii odborných přednášek a praktických cvičení v laboratoři,“ uvedla Lucie Kobrlová z katedry botaniky.

Pro účastníky bylo připraveno sedm přednášek, které nabídly pohled do různých oblastí přírodních věd a ukázaly jejich vzájemné propojení. František Pluháček z katedry optiky přiblížil vznik zrakových vjemů a na příkladech zrakových klamů ukázal, jak funguje lidské vnímání. Adam Matěj z katedry fyzikální chemie představil možnosti počítačového modelování, díky němuž mohou vědci sledovat průběh chemických reakcí a odhalovat jejich mechanismy. Jan Brus z katedry geoinformatiky se zaměřil na využití geoinformatiky v nejrůznějších oborech lidské činnosti.

Rostlinné genomy, proteiny i matematika v medicíně

Další přednášky ukázaly, jak široké uplatnění nacházejí přírodní vědy v praxi. Lucie Kobrlová z katedry botaniky představila svět rostlinných genomů a vysvětlila, jak polyploidie, tedy zmnožení chromozomových sad, ovlivňuje vlastnosti rostlin. Ondřej Vencálek z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky zdůraznil význam správné analýzy dat v medicíně a její vliv na interpretaci výsledků. Radim Simerský z katedry chemické biologie přiblížil nepostradatelnou roli proteinů v živých organismech a Martina Špundová z katedry biofyziky ukázala, jak fyzikální zákony a metody pomáhají vědcům porozumět fungování rostlin.

foto_sem_4

O své zkušenosti se s účastníky prostřednictvím online setkání podělil také absolvent přírodovědecké fakulty a bývalý úspěšný účastník programu Badatel Tomáš Heger, který nyní působí na University of Oxford.

Diskuze o studiu i společné objevování Javoříčských jeskyní

Vedle odborných přednášek čekal na studenty Badatelský kvíz, diskuzní panel věnovaný vysokoškolskému studiu a životu na univerzitě i návštěva nedalekých Javoříčských jeskyní.

„Letošní ročník pro mě byl výjimečný i z osobního hlediska. Poprvé jsem se ujala organizace této akce a přiznávám, že jsem měla trochu obavy, zda se mi podaří připravit dostatečně pestrý a poutavý program, který studenty zaujme. Už po úvodní přednášce se ale ukázalo, že mé obavy byly zbytečné. Zájem studentů, jejich aktivní zapojení a chuť diskutovat pro mě byly tou nejlepší odměnou za přípravu celého víkendu,“ dodala Lucie Kobrlová.

Badatelský víkendový seminář je součástí programu Badatel, který talentovaným a motivovaným středoškolákům umožňuje proniknout hlouběji do světa přírodních věd. Vedle rozšiřování znalostí z jednotlivých oborů nabízí také příležitost zapojit se do skutečného výzkumu a získat první zkušenosti s vědeckou prací.

Categories: Novinky z PřF a UP

Olmützer Kulturtage: Pestrý týden plný česko-německé historie, kultury a dialogu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Sun, 18/10/2026 - 08:00

Mohou se rány z česko-německé minulosti proměnit ve společné kulturní mosty? Již podvanácté promění festival Olmützer Kulturtage Olomouc ve středobod česko-německé kultury. Letošní ročník, probíhající od 19. do 25. října, se zaměří na témata hledání kořenů a utváření vlastní identity v kontextu spletité česko-německé historie. Tento rok o to symboličtěji, neboť dramaturgie festivalu rezonuje s historicky významným českým hostováním na Frankfurtském knižním veletrhu. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s Goethe Institutem a Univerzitou Palackého.

Program je tradičně plný besed, autorských čtení, výstav i filmů a jeho podobu výrazně formují silné ženské hlasy. Všechny akce jsou veřejnosti přístupné zdarma. „Těší nás, že můžeme pořádat již 12. ročník festivalu, který otevírá důležitá témata společné historie a vzájemného porozumění. Letošní program navíc dává prostor silným ženským příběhům a osobnostem, které pomáhají poznávat minulost i současnost z nových perspektiv. Věříme, že pestrá nabídka osloví návštěvníky všech generací,“ řekla Iveta Ťulpíková, ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci.

„Olomouc a její okolí byly po staletí prostorem, kde se přirozeně potkával český a německý živel. Německá stopa je v paměti, kultuře, architektuře i tváři našeho regionu dodnes hluboce otisknuta. Nechceme, aby se na naši společnou česko-německou historii a kořeny zapomínalo – každý ročník festivalu proto staví mosty mezi minulostí a přítomností. Letos se zaměřujeme na to, co utváří naši identitu a pocit domova, ať už jde o vzpomínky pamětníků, historické návraty vysídlenců nebo sdílenou literaturu,“ uvedl ředitel festivalu Michal Urban.

Turismus vysídlených Němců jako cesta ke kořenům i povídka o Olomouci pro Frankfurt

Festival odstartuje v pondělí 19. října v Červeném kostele slavnostním zahájením a následnou prezentací knihy Sandry Kreisslové Návraty do ne/známého domova, jež zkoumá fenomén tzv. Heimat-turismu německých vysídlenců. V Galerii Biblio současně začne výstava Kapky na kameni, která přenáší do prostoru stejnojmennou knihu a na neotřelých ilustracích až do konce prosince přiblíží osudy 50 reálných českých a slovenských žen, jež se nezdráhaly postavit totalitě či se prosadit v oborech ovládaných muži.

Jedním z vrcholů festivalu bude autorské čtení úspěšné německé autorky Ronyy Othmann, která zachytila své dojmy z měsíčního rezidenčního pobytu v Olomouci v osobité povídce pro literární projekt Minout Prahu. Ten byl iniciován při příležitosti historického a významného hostování České republiky na letošním Frankfurtském knižním veletrhu.

Přednášky, kvíz i stand-up

Na téma česko-německé vzájemnosti naváže uvedení knihy Moje cesta k našim Němcům 2 za účasti editora Wolfganga Schwarze a novináře Pavla Poláka.

Návštěvníci se mohou těšit také na cestopisnou přednášku Pavly Apostolaki o Solné komoře a lázních Bad Ischl či projekci doprovodného filmu Hannah Arendt k výstavě Kapky na kameni v minikině Čekárna. Nebudou chybět ani německý hospodský kvíz či stand-upy.

Po stopách česko-německého soužití i významných žen Olomouce

Sobotní program bude tradičně patřit celodennímu výletu, tentokrát po stopách česko-německého soužití v Odrách. Účastníci navštíví Dům česko-německého porozumění v objektu historické městské Katovny s vězeňskou kaplí i památník civilním obětem konce 2. světové války v Odrách. Festivalový týden uzavře komentovaná historická procházka centrem Olomouce o významných olomouckých ženách.

Pestrý program pro školy

Nezastupitelnou součást festivalu tvoří speciálně koncipovaný dopolední program pro žactvo a studentstvo olomouckých škol. Vzdělávací funkce je pro pořadatele jedním z klíčových pilířů tradičního festivalu.

„Vzdělávací rozměr festivalu je pro nás zcela esenciální. Chceme mladé generaci zprostředkovat důležitou česko-německou historii ne jako suchá data z učebnic, ale skrze živé lidské příběhy a osobní setkání. Program jsme proto koncipovali tak, aby vedle velkých literárních událostí nabídl i hluboce lidský rozměr – od autentických svědectví přes divadelní nadsázku až po zážitkové dílny,“ doplnila programová ředitelka Miroslava Dvorská.

Studentstvo se může těšit třeba na česko-německý kabaret v podání souboru Das Thema, detektivní role-play hru Skriptorium ve Vědecké knihovně v Olomouci nebo besedu s pamětnicí Marií Abrahámovou, která se narodila v roce 1943 v nacistické věznici v Berlíně.

Festival Olmützer Kulturtage proběhne ve dnech 19.–25. října v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci a na dalších místech. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s Goethe Institutem a Univerzitou Palackého a za podpory Česko-německého fondu budoucnosti, statutárního města Olomouce, Olomouckého kraje a Rakouského centra UP. 

Categories: Novinky z PřF a UP

Olmützer Kulturtage: Pestrý týden plný česko-německé historie, kultury a dialogu

Mohou se rány z česko-německé minulosti proměnit ve společné kulturní mosty? Již podvanácté promění festival Olmützer Kulturtage Olomouc ve středobod česko-německé kultury. Letošní ročník, probíhající od 19. do 25. října, se zaměří na témata hledání kořenů a utváření vlastní identity v kontextu spletité česko-německé historie. Tento rok o to symboličtěji, neboť dramaturgie festivalu rezonuje s historicky významným českým hostováním na Frankfurtském knižním veletrhu. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s Goethe Institutem a Univerzitou Palackého.

Program je tradičně plný besed, autorských čtení, výstav i filmů a jeho podobu výrazně formují silné ženské hlasy. Všechny akce jsou veřejnosti přístupné zdarma. „Těší nás, že můžeme pořádat již 12. ročník festivalu, který otevírá důležitá témata společné historie a vzájemného porozumění. Letošní program navíc dává prostor silným ženským příběhům a osobnostem, které pomáhají poznávat minulost i současnost z nových perspektiv. Věříme, že pestrá nabídka osloví návštěvníky všech generací,“ řekla Iveta Ťulpíková, ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci.

„Olomouc a její okolí byly po staletí prostorem, kde se přirozeně potkával český a německý živel. Německá stopa je v paměti, kultuře, architektuře i tváři našeho regionu dodnes hluboce otisknuta. Nechceme, aby se na naši společnou česko-německou historii a kořeny zapomínalo – každý ročník festivalu proto staví mosty mezi minulostí a přítomností. Letos se zaměřujeme na to, co utváří naši identitu a pocit domova, ať už jde o vzpomínky pamětníků, historické návraty vysídlenců nebo sdílenou literaturu,“ uvedl ředitel festivalu Michal Urban.

Turismus vysídlených Němců jako cesta ke kořenům i povídka o Olomouci pro Frankfurt

Festival odstartuje v pondělí 19. října v Červeném kostele slavnostním zahájením a následnou prezentací knihy Sandry Kreisslové Návraty do ne/známého domova, jež zkoumá fenomén tzv. Heimat-turismu německých vysídlenců. V Galerii Biblio současně začne výstava Kapky na kameni, která přenáší do prostoru stejnojmennou knihu a na neotřelých ilustracích až do konce prosince přiblíží osudy 50 reálných českých a slovenských žen, jež se nezdráhaly postavit totalitě či se prosadit v oborech ovládaných muži.

Jedním z vrcholů festivalu bude autorské čtení úspěšné německé autorky Ronyy Othmann, která zachytila své dojmy z měsíčního rezidenčního pobytu v Olomouci v osobité povídce pro literární projekt Minout Prahu. Ten byl iniciován při příležitosti historického a významného hostování České republiky na letošním Frankfurtském knižním veletrhu.

Přednášky, kvíz i stand-up

Na téma česko-německé vzájemnosti naváže uvedení knihy Moje cesta k našim Němcům 2 za účasti editora Wolfganga Schwarze a novináře Pavla Poláka.

Návštěvníci se mohou těšit také na cestopisnou přednášku Pavly Apostolaki o Solné komoře a lázních Bad Ischl či projekci doprovodného filmu Hannah Arendt k výstavě Kapky na kameni v minikině Čekárna. Nebudou chybět ani německý hospodský kvíz či stand-upy.

Po stopách česko-německého soužití i významných žen Olomouce

Sobotní program bude tradičně patřit celodennímu výletu, tentokrát po stopách česko-německého soužití v Odrách. Účastníci navštíví Dům česko-německého porozumění v objektu historické městské Katovny s vězeňskou kaplí i památník civilním obětem konce 2. světové války v Odrách. Festivalový týden uzavře komentovaná historická procházka centrem Olomouce o významných olomouckých ženách.

Pestrý program pro školy

Nezastupitelnou součást festivalu tvoří speciálně koncipovaný dopolední program pro žactvo a studentstvo olomouckých škol. Vzdělávací funkce je pro pořadatele jedním z klíčových pilířů tradičního festivalu.

„Vzdělávací rozměr festivalu je pro nás zcela esenciální. Chceme mladé generaci zprostředkovat důležitou česko-německou historii ne jako suchá data z učebnic, ale skrze živé lidské příběhy a osobní setkání. Program jsme proto koncipovali tak, aby vedle velkých literárních událostí nabídl i hluboce lidský rozměr – od autentických svědectví přes divadelní nadsázku až po zážitkové dílny,“ doplnila programová ředitelka Miroslava Dvorská.

Studentstvo se může těšit třeba na česko-německý kabaret v podání souboru Das Thema, detektivní role-play hru Skriptorium ve Vědecké knihovně v Olomouci nebo besedu s pamětnicí Marií Abrahámovou, která se narodila v roce 1943 v nacistické věznici v Berlíně.

Festival Olmützer Kulturtage proběhne ve dnech 19.–25. října v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci a na dalších místech. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s Goethe Institutem a Univerzitou Palackého a za podpory Česko-německého fondu budoucnosti, statutárního města Olomouce, Olomouckého kraje a Rakouského centra UP. 

Pages