Only around one in seven adolescents worldwide manages to get at least an hour of physical activity every day, but Czech young people are more active than the global average. This is according to a new international analysis published in the journal The Lancet Global Health, which draws on data from 140 countries. One of its co-authors is Zdeněk Hamřík from the Faculty of Physical Culture at Palacký University.
The international team combined 389 surveys involving 3.2 million participants from 140 countries and tracked the number of days per week on which teenagers aged 11–17 achieved at least 60 minutes of moderate- to high-intensity physical activity. This did not necessarily have to involve sports training; sufficiently intense physical activity at school or during leisure time was also counted. A significant source of data was the international HBSC study, but the analysis also includes other population surveys.
According to the analysis, in 2025, 13.9 per cent of adolescents met the one-hour threshold on all seven days of the week. Conversely, 24.9 per cent – approximately a quarter – did not have a single active day in the week. This does not mean they did not move at all. However, according to their own responses, on no day did they accumulate at least one hour of the physical activity under consideration.
“The study does not merely track these two extreme cases. It distinguishes the full range from zero to seven active days a week. Thanks to this, schools, local authorities and sports organisations can better identify who to target when promoting physical activity. A teenager who exercises regularly may need a different approach to one who does not accumulate an hour of physical activity even once a week,” said Zdeněk Hamřík.
The Czech Republic is above average. Girls and older teenagers are less active
The global average was 2.7 active days per week. Young people in the Czech Republic have an average of four or more such days. Fewer than one in ten adolescents in the country fail to meet the one-hour threshold even once a week.
“However, there are differences underlying the favourable Czech result. Girls and older teenagers, in particular, get less exercise. It is therefore important, especially during puberty and the transition to secondary school, to find ways to keep children engaged in regular physical activity. A report on the physical activity of Czech schoolchildren from the ‘Healthy Generation’ project had previously highlighted the decline in physical activity with age,” noted an expert from the Faculty of Physical Culture at Palacký University.
The difference between girls and boys is also evident globally. For 2025, the average for girls was 2.4 active days per week, compared with 3 days for boys. Furthermore, in three regions with generally more favourable results – including Central and Eastern Europe and Central Asia – older age groups had fewer active days than younger ones. This difference was more pronounced among girls. A better average therefore does not necessarily mean that children are managing to stay active throughout their adolescence.
Physical activity is not declining. But there is still not enough of it
In both 2010 and 2025, the global average remained the same: 2.7 active days per week. In some regions, researchers noted a slight improvement, but globally they found no significant change. According to projections, no country is on track to meet the global target for 2030, which aims for a 15 per cent reduction in the proportion of adolescents who do not get at least 60 minutes of physical activity every day, compared with 2010. On the other hand, young people have maintained their levels of physical activity even during the COVID-19 pandemic and the increasing use of digital technologies.
“We can also look at it this way: physical activity has remained at a stable level for the past fifteen years, which is good news. However, this does not mean that children are getting enough exercise. In the Czech Republic, we need to focus primarily on girls and older teenagers. And we need to find ways to reach those who are not catered for by standard sports programmes,” added Zdeněk Hamřík, noting that regular physical activity benefits both physical and mental health; more active children achieve better results at school and have stronger social bonds, and the benefits of physical activity have a significant impact on health in adulthood.
How can we keep children involved in sport?
The question of how to keep children involved in sport is addressed in the draft strategy SPORT AND EXERCISE 2030+. Alongside professional sport and talent development, it focuses on the accessibility of activities and informal exercise. In practice, this could include, for example, school sports facilities that remain open after lessons or sports programmes where results are not the main focus.
“Sport isn’t just for the gifted or for those who win competitions. It’s also an opportunity to meet up, share experiences and enjoy being active. It is precisely among adolescents that we have significant room for improvement, whether in terms of talent development or spending free time actively with others. Young people are primarily looking for fun and shared experiences, but they do not have enough such opportunities. We cannot expect the health benefits alone to draw them to sport. These only become a more important motivation at a later age,” said Karel Kovář, chairman of the National Sports Agency.
Simply recommending more exercise is not enough
Opportunities for physical activity are also influenced by the environment in which children grow up. The authors of the study highlight the availability of activities, safety, and social and cultural barriers. In the case of girls, they also mention whether the range of activities on offer meets their needs and interests.
“A healthy choice must also be an accessible and safe choice for adolescents. Promoting physical activity is therefore not the responsibility of a single ministry. It requires long-term priorities for the development of physical activity, inter-ministerial cooperation between the education, sport and health sectors as well as local authorities, and the systematic creation of conditions that enable the participation of all children, with a particular emphasis on those who have the fewest opportunities for physical activity,” emphasised Zsófia Pusztai, Head of the World Health Organisation (WHO) Office in the Czech Republic.
The journey to school and the playground behind the house
Children themselves can also influence their local environment and access to physical activity through the Youth and School Forums, through which the National Network of Healthy Cities of the Czech Republic encourages the younger generation to actively contribute their views on the quality of life in the places where they live or study.
“Physical activity doesn’t just take place in gyms and clubs, but also on the streets, in parks or on the way to school. That is why towns and cities must address this issue – and they are doing so, just as they do with transport or education. Natural physical activity across all age groups can be actively promoted. This involves safe routes for pedestrians and cyclists, accessible playgrounds and sports facilities, as well as initiatives for teenagers who have not yet found their way into sport or have stopped participating,” explained Jitka Boušková, national coordinator of the WHO-UN Healthy Cities Programme.
About the study
The study National, regional, and global trends in adolescent physical activity from 2010 to 2025: a pooled analysis of 389 surveys with 3.2 million participants from 140 countries, published in the journal The Lancet Global Health, was produced by an international team of authors involving the WHO; the lead author is Tessa Strain from the University of Edinburgh. One of the co-authors is Zdeněk Hamřík, Head of the Department of Recreation and Leisure Studies at the Faculty of Physical Culture, Palacký University Olomouc, who served for approximately two years on the WHO expert group on estimates of physical activity among young people, within the framework of which the study was conducted. He thus contributed to the design of the research and brought to the team his experience from more than a decade of leading a group of 50 countries within the Physical Activity Focus Group of the HBSC study, which is one of the world’s largest studies on the lifestyle of the younger generation.
The study in the journal The Lancet Global Health is available here.
The main findings are also summarised in a WHO report, which can be downloaded here.
Alespoň hodinu pohybu každý den nasbírá jen přibližně každý sedmý dospívající na světě, česká mládež se ale hýbe více, než je světový průměr. Vyplývá to z nové mezinárodní analýzy zveřejněné v časopisu The Lancet Global Health, která pracuje s daty ze 140 zemí. Jejím spoluautorem je Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury UP.
Mezinárodní tým propojil 389 průzkumů s 3,2 milionu účastníků ze 140 zemí a sledoval, v kolika dnech týdně teenageři ve věku 11–17 let nasbírají alespoň 60 minut pohybu střední až vysoké intenzity. Nemuselo přitom jít o sportovní trénink, počítal se i dostatečně intenzivní pohyb ve škole nebo ve volném čase. Významným zdrojem dat byla mezinárodní studie HBSC, analýza ale zahrnuje i další populační průzkumy.
Podle analýzy splnilo v roce 2025 hodinovou hranici všech sedm dnů v týdnu 13,9 % dospívajících. Naopak 24,9 %, tedy přibližně čtvrtina, nemělo za týden ani jeden aktivní den. To neznamená, že se vůbec nehýbali. V žádném dni ale podle vlastních odpovědí nenasbírali alespoň hodinu sledovaného pohybu.
„Studie nesleduje jen tyto dva krajní případy. Rozlišuje celé rozpětí od žádného po sedm aktivních dnů týdně. Díky tomu mohou školy, obce i sportovní organizace lépe poznat, na koho se při podpoře pohybu zaměřit. Jinou nabídku může potřebovat teenager, který se pravidelně hýbe, a jinou ten, který hodinu pohybu nenasbírá ani jednou týdně,“ uvedl Zdeněk Hamřík.
Česko je nad průměrem. Méně pohybu mají dívky a starší teenageři
Celosvětový průměr činil 2,7 aktivního dne týdně. Mladí lidé v Česku mají takové dny v průměru čtyři a více. Dospívajících, kteří hodinovou hranici nesplní ani jednou týdně, je u nás méně než desetina.
„Za příznivým českým výsledkem se ale skrývají rozdíly. Méně pohybu mají především dívky a starší teenageři. Právě během puberty a při přechodu na střední školu je proto důležité hledat způsoby, jak děti u pravidelného pohybu udržet. Na úbytek pohybu s věkem upozornil již dříve i report o pohybové aktivitě českých školáků projektu Zdravá generace,“ podotkl odborník z FTK UP.
Rozdíl mezi dívkami a chlapci je patrný i celosvětově. Pro rok 2025 vyšel u dívek průměr 2,4 aktivního dne týdně, u chlapců 3 dny. Ve třech regionech s celkově příznivějšími výsledky, včetně střední a východní Evropy a střední Asie, navíc měly starší věkové skupiny méně aktivních dnů než mladší. Výraznější byl tento rozdíl u dívek. Lepší průměr tedy ještě neznamená, že se daří udržet děti u pohybu po celé dospívání.
Pohybu neubývá. Pořád ho ale není dost
V roce 2010 i v roce 2025 vycházel celosvětový průměr stejně: 2,7 aktivního dne týdně. V některých regionech výzkumníci zaznamenali malé zlepšení, celosvětově ale změnu neprokázali. Podle projekcí žádná ze zemí nesměřuje ke splnění globálního cíle pro rok 2030, který počítá s 15% snížením podílu dospívajících, kteří nemají alespoň 60 minut pohybu každý den, oproti roku 2010. Na druhou stranu si mladí lidé udrželi úroveň pohybové aktivity i v době pandemie covidu-19 a rostoucího používání digitálních technologií.
„Můžeme se na to podívat i tak, že pohybová aktivita si už patnáct let udržuje stabilní úroveň, to je dobrá zpráva. Neznamená to ovšem, že mají děti pohybu dost. V Česku se potřebujeme zaměřit především na dívky a starší teenagery. A hledat způsoby, jak oslovit i ty, které běžná sportovní nabídka míjí,“ dodal Zdeněk Hamřík s tím, že pravidelný pohyb prospívá tělesnému i duševnímu zdraví, aktivnější děti mají lepší výsledky ve škole, lepší sociální vazby a přínosy pohybu se významně promítají do zdraví v dospělosti.
Jak udržet děti u sportu?
Otázkou, jak udržet děti u sportu, se zabývá rozpracovaný návrh strategie SPORT A POHYB 2030+. Vedle profesionálního sportu a rozvoje talentů se věnuje dostupnosti aktivit a neformálnímu pohybu. V praxi může jít například o školní sportoviště otevřená i po vyučování nebo nabídku sportu, kde nerozhodují výsledky.
„Sport není jen pro nadané a pro ty, kteří vyhrávají soutěže. Je také příležitostí potkávat se, něco společně zažít a mít z pohybu radost. Právě u dospívajících máme v nabídce velké rezervy, ať jde o rozvoj talentu, nebo o aktivní trávení volného času s ostatními. Mladí lidé hledají především zábavu a společné zážitky, ale takových příležitostí nemají dost. Nemůžeme čekat, že je ke sportu přivedou hlavně zdravotní přínosy. Ty se stávají důležitější motivací až v pozdějším věku,“ řekl Karel Kovář, předseda Národní sportovní agentury.
Nestačí doporučit více pohybu
Možnosti pohybu ovlivňuje i prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Autoři studie upozorňují na dostupnost aktivit, bezpečnost i společenské a kulturní překážky. U dívek zmiňují také to, zda nabídka odpovídá jejich potřebám a zájmům.
„Zdravá volba musí být pro dospívající také dostupnou a bezpečnou volbou. Podpora pohybu proto není úkolem jediného resortu. Vyžaduje dlouhodobé priority rozvoje pohybové aktivity, mezirezortní spolupráci školství, sportu, zdravotnictví i samospráv a systematické vytváření podmínek, které umožňují zapojení všech dětí, se zvláštním důrazem na ty, které mají k pohybu nejméně příležitostí,“ zdůraznila Zsófia Pusztai, vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice.
Cesta do školy a hřiště za domem
Ovlivnit své okolí a dostupnost pohybu mohou i samotné děti, a to prostřednictvím Mladých a Školních fór, kterými Národní síť Zdravých měst ČR povzbuzuje mladou generaci k aktivnímu zapojení do názorů na kvalitu života v místě, kde žijí nebo studují.
„Pohyb se neodehrává jen v tělocvičnách a klubech, ale také v ulicích, v parcích nebo cestou do školy. Proto se jím města musí zabývat a zabývají se jím, stejně jako dopravou nebo školstvím. Přirozený pohyb všech věkových kategorií lze aktivně podpořit. Jde o bezpečné cesty pro pěší a cyklisty, dostupná hřiště a sportoviště, ale i o nabídku pro dospívající, kteří si ke sportu cestu nenašli nebo s ním přestali,“ přiblížila Jitka Boušková, národní koordinátorka programu Zdravé město WHO-OSN.
O studii
Studie National, regional, and global trends in adolescent physical activity from 2010 to 2025: a pooled analysis of 389 surveys with 3,2 million participants from 140 countries, zveřejněná v časopisu The Lancet Global Health, vznikla v mezinárodním autorském týmu se zapojením WHO, první autorkou je Tessa Strain z University of Edinburgh. Jedním ze spoluautorů je Zdeněk Hamřík, vedoucí katedry rekreologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, který přibližně dva roky působil v expertní skupině WHO pro odhady pohybové aktivity mládeže, v jejímž rámci studie vznikala. Podílel se tak na návrhu koncepce výzkumu a do týmu přinesl zkušenosti z více než desetiletého vedení skupiny 50 zemí v rámci Physical Activity Focus Group studie HBSC, která je jednou z největších na světě v oblasti životního stylu mladé generace.
Studie v časopisu The Lancet Global Health je dostupná zde.
Hlavní zjištění shrnuje i report WHO, který je ke stažení zde.
Alespoň hodinu pohybu každý den nasbírá jen přibližně každý sedmý dospívající na světě, česká mládež se ale hýbe více, než je světový průměr. Vyplývá to z nové mezinárodní analýzy zveřejněné v časopisu The Lancet Global Health, která pracuje s daty ze 140 zemí. Jejím spoluautorem je Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury UP.
Mezinárodní tým propojil 389 průzkumů s 3,2 milionu účastníků ze 140 zemí a sledoval, v kolika dnech týdně teenageři ve věku 11–17 let nasbírají alespoň 60 minut pohybu střední až vysoké intenzity. Nemuselo přitom jít o sportovní trénink, počítal se i dostatečně intenzivní pohyb ve škole nebo ve volném čase. Významným zdrojem dat byla mezinárodní studie HBSC, analýza ale zahrnuje i další populační průzkumy.
Podle analýzy splnilo v roce 2025 hodinovou hranici všech sedm dnů v týdnu 13,9 % dospívajících. Naopak 24,9 %, tedy přibližně čtvrtina, nemělo za týden ani jeden aktivní den. To neznamená, že se vůbec nehýbali. V žádném dni ale podle vlastních odpovědí nenasbírali alespoň hodinu sledovaného pohybu.
„Studie nesleduje jen tyto dva krajní případy. Rozlišuje celé rozpětí od žádného po sedm aktivních dnů týdně. Díky tomu mohou školy, obce i sportovní organizace lépe poznat, na koho se při podpoře pohybu zaměřit. Jinou nabídku může potřebovat teenager, který se pravidelně hýbe, a jinou ten, který hodinu pohybu nenasbírá ani jednou týdně,“ uvedl Zdeněk Hamřík.
Česko je nad průměrem. Méně pohybu mají dívky a starší teenageři
Celosvětový průměr činil 2,7 aktivního dne týdně. Mladí lidé v Česku mají takové dny v průměru čtyři a více. Dospívajících, kteří hodinovou hranici nesplní ani jednou týdně, je u nás méně než desetina.
„Za příznivým českým výsledkem se ale skrývají rozdíly. Méně pohybu mají především dívky a starší teenageři. Právě během puberty a při přechodu na střední školu je proto důležité hledat způsoby, jak děti u pravidelného pohybu udržet. Na úbytek pohybu s věkem upozornil již dříve i report o pohybové aktivitě českých školáků projektu Zdravá generace,“ podotkl odborník z FTK UP.
Rozdíl mezi dívkami a chlapci je patrný i celosvětově. Pro rok 2025 vyšel u dívek průměr 2,4 aktivního dne týdně, u chlapců 3 dny. Ve třech regionech s celkově příznivějšími výsledky, včetně střední a východní Evropy a střední Asie, navíc měly starší věkové skupiny méně aktivních dnů než mladší. Výraznější byl tento rozdíl u dívek. Lepší průměr tedy ještě neznamená, že se daří udržet děti u pohybu po celé dospívání.
Pohybu neubývá. Pořád ho ale není dost
V roce 2010 i v roce 2025 vycházel celosvětový průměr stejně: 2,7 aktivního dne týdně. V některých regionech výzkumníci zaznamenali malé zlepšení, celosvětově ale změnu neprokázali. Podle projekcí žádná ze zemí nesměřuje ke splnění globálního cíle pro rok 2030, který počítá s 15% snížením podílu dospívajících, kteří nemají alespoň 60 minut pohybu každý den, oproti roku 2010. Na druhou stranu si mladí lidé udrželi úroveň pohybové aktivity i v době pandemie covidu-19 a rostoucího používání digitálních technologií.
„Můžeme se na to podívat i tak, že pohybová aktivita si už patnáct let udržuje stabilní úroveň, to je dobrá zpráva. Neznamená to ovšem, že mají děti pohybu dost. V Česku se potřebujeme zaměřit především na dívky a starší teenagery. A hledat způsoby, jak oslovit i ty, které běžná sportovní nabídka míjí,“ dodal Zdeněk Hamřík s tím, že pravidelný pohyb prospívá tělesnému i duševnímu zdraví, aktivnější děti mají lepší výsledky ve škole, lepší sociální vazby a přínosy pohybu se významně promítají do zdraví v dospělosti.
Jak udržet děti u sportu?
Otázkou, jak udržet děti u sportu, se zabývá rozpracovaný návrh strategie SPORT A POHYB 2030+. Vedle profesionálního sportu a rozvoje talentů se věnuje dostupnosti aktivit a neformálnímu pohybu. V praxi může jít například o školní sportoviště otevřená i po vyučování nebo nabídku sportu, kde nerozhodují výsledky.
„Sport není jen pro nadané a pro ty, kteří vyhrávají soutěže. Je také příležitostí potkávat se, něco společně zažít a mít z pohybu radost. Právě u dospívajících máme v nabídce velké rezervy, ať jde o rozvoj talentu, nebo o aktivní trávení volného času s ostatními. Mladí lidé hledají především zábavu a společné zážitky, ale takových příležitostí nemají dost. Nemůžeme čekat, že je ke sportu přivedou hlavně zdravotní přínosy. Ty se stávají důležitější motivací až v pozdějším věku,“ řekl Karel Kovář, předseda Národní sportovní agentury.
Nestačí doporučit více pohybu
Možnosti pohybu ovlivňuje i prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Autoři studie upozorňují na dostupnost aktivit, bezpečnost i společenské a kulturní překážky. U dívek zmiňují také to, zda nabídka odpovídá jejich potřebám a zájmům.
„Zdravá volba musí být pro dospívající také dostupnou a bezpečnou volbou. Podpora pohybu proto není úkolem jediného resortu. Vyžaduje dlouhodobé priority rozvoje pohybové aktivity, mezirezortní spolupráci školství, sportu, zdravotnictví i samospráv a systematické vytváření podmínek, které umožňují zapojení všech dětí, se zvláštním důrazem na ty, které mají k pohybu nejméně příležitostí,“ zdůraznila Zsófia Pusztai, vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice.
Cesta do školy a hřiště za domem
Ovlivnit své okolí a dostupnost pohybu mohou i samotné děti, a to prostřednictvím Mladých a Školních fór, kterými Národní síť Zdravých měst ČR povzbuzuje mladou generaci k aktivnímu zapojení do názorů na kvalitu života v místě, kde žijí nebo studují.
„Pohyb se neodehrává jen v tělocvičnách a klubech, ale také v ulicích, v parcích nebo cestou do školy. Proto se jím města musí zabývat a zabývají se jím, stejně jako dopravou nebo školstvím. Přirozený pohyb všech věkových kategorií lze aktivně podpořit. Jde o bezpečné cesty pro pěší a cyklisty, dostupná hřiště a sportoviště, ale i o nabídku pro dospívající, kteří si ke sportu cestu nenašli nebo s ním přestali,“ přiblížila Jitka Boušková, národní koordinátorka programu Zdravé město WHO-OSN.
O studii
Studie National, regional, and global trends in adolescent physical activity from 2010 to 2025: a pooled analysis of 389 surveys with 3,2 million participants from 140 countries, zveřejněná v časopisu The Lancet Global Health, vznikla v mezinárodním autorském týmu se zapojením WHO, první autorkou je Tessa Strain z University of Edinburgh. Jedním ze spoluautorů je Zdeněk Hamřík, vedoucí katedry rekreologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, který přibližně dva roky působil v expertní skupině WHO pro odhady pohybové aktivity mládeže, v jejímž rámci studie vznikala. Podílel se tak na návrhu koncepce výzkumu a do týmu přinesl zkušenosti z více než desetiletého vedení skupiny 50 zemí v rámci Physical Activity Focus Group studie HBSC, která je jednou z největších na světě v oblasti životního stylu mladé generace.
Studie v časopisu The Lancet Global Health je dostupná zde.
Hlavní zjištění shrnuje i report WHO, který je ke stažení zde.
Někdy stačí společná snídaně, šálek kávy, domácí koláč a chuť poznat se. Právě v takové atmosféře odstartovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého nová iniciativa Ženy ve vědě PřF, která chce propojovat ženy napříč obory, katedrami i generacemi a vytvářet prostor pro vzájemnou podporu, sdílení zkušeností a inspiraci. Za iniciativou, která vznikla pod záštitou děkana Jana Říhy, stojí proděkanka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová a doktorandka optiky a optoelektroniky a členka akademického senátu Stela Levická.
První setkání se uskutečnilo v prostorách děkanátu přírodovědecké fakulty. Původně plánovaná neformální snídaně se proměnila ve dvouhodinovou živou diskuzi, při níž se potkaly doktorandky, zkušené vědkyně i ženy zastávající významné akademické funkce. Hovořilo se nejen o vědě, ale také o výzvách, které akademická kariéra přináší - od hledání vlastní profesní cesty přes získávání grantů až po slaďování výzkumné práce s rodinným životem.
Každá kariéra má svůj příběh
„Akademická kariéra totiž není jen o vědeckých výsledcích, publikacích a grantech. Je také o lidech, příležitostech, odvaze přijímat nové výzvy a někdy i o tom, mít se na koho obrátit,“ uvedla proděkanka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová.
Právě propojení žen v různých fázích akademické kariéry patří k hlavním myšlenkám iniciativy. Sdílení zkušeností napříč generacemi může pomoci nejen při hledání vlastní profesní cesty, ale také při řešení situací, s nimiž se vědkyně během své kariéry setkávají. Setkání zároveň nabídlo příležitost poznat kolegyně z jiných kateder, které se při své každodenní práci běžně nepotkávají.
Během diskuze se otevřela také otázka zapojení mužů do podpory žen v akademickém prostředí. Ačkoli bylo úvodní setkání určeno ženám, do budoucna by organizátorky rády přizvaly k podobným debatám i mužské kolegy. Na první setkání krátce zavítal také proděkan Jiří Pánek, který účastnicím předal květiny.
Věda není jen ženský svět
„Při našem prvním setkání jsme si uvědomily, že nám u stolu vlastně trochu chyběli i muži. Podpora žen ve vědě totiž není jen záležitostí žen samotných. Důležitou roli v ní hrají také naši mužští kolegové, partneři a mentoři. Nechceme vytvářet uzavřený ženský svět, ale přispívat k prostředí, kde je vzájemná podpora samozřejmostí bez ohledu na věk či pohlaví,“ uvedla Stela Levická.
První společnou snídaní však iniciativa nekončí. Úvodní setkání potvrdilo zájem o neformální diskuze a vzájemné poznávání napříč fakultou. Organizátorky by proto rády pokračovaly v dalších setkáních a postupně vytvořily prostor, kde budou moci ženy z různých oborů pravidelně diskutovat o aktuálních tématech, sdílet své zkušenosti a hledat příležitosti ke spolupráci.
Někdy stačí společná snídaně, šálek kávy, domácí koláč a chuť poznat se. Právě v takové atmosféře odstartovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého nová iniciativa Ženy ve vědě PřF, která chce propojovat ženy napříč obory, katedrami i generacemi a vytvářet prostor pro vzájemnou podporu, sdílení zkušeností a inspiraci. Za iniciativou, která vznikla pod záštitou děkana Jana Říhy, stojí proděkanka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová a doktorandka optiky a optoelektroniky a členka akademického senátu Stela Levická.
První setkání se uskutečnilo v prostorách děkanátu přírodovědecké fakulty. Původně plánovaná neformální snídaně se proměnila ve dvouhodinovou živou diskuzi, při níž se potkaly doktorandky, zkušené vědkyně i ženy zastávající významné akademické funkce. Hovořilo se nejen o vědě, ale také o výzvách, které akademická kariéra přináší - od hledání vlastní profesní cesty přes získávání grantů až po slaďování výzkumné práce s rodinným životem.
Každá kariéra má svůj příběh
„Akademická kariéra totiž není jen o vědeckých výsledcích, publikacích a grantech. Je také o lidech, příležitostech, odvaze přijímat nové výzvy a někdy i o tom, mít se na koho obrátit,“ uvedla proděkanka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová.
Právě propojení žen v různých fázích akademické kariéry patří k hlavním myšlenkám iniciativy. Sdílení zkušeností napříč generacemi může pomoci nejen při hledání vlastní profesní cesty, ale také při řešení situací, s nimiž se vědkyně během své kariéry setkávají. Setkání zároveň nabídlo příležitost poznat kolegyně z jiných kateder, které se při své každodenní práci běžně nepotkávají.
Během diskuze se otevřela také otázka zapojení mužů do podpory žen v akademickém prostředí. Ačkoli bylo úvodní setkání určeno ženám, do budoucna by organizátorky rády přizvaly k podobným debatám i mužské kolegy. Na první setkání krátce zavítal také proděkan Jiří Pánek, který účastnicím předal květiny.
Věda není jen ženský svět
„Při našem prvním setkání jsme si uvědomily, že nám u stolu vlastně trochu chyběli i muži. Podpora žen ve vědě totiž není jen záležitostí žen samotných. Důležitou roli v ní hrají také naši mužští kolegové, partneři a mentoři. Nechceme vytvářet uzavřený ženský svět, ale přispívat k prostředí, kde je vzájemná podpora samozřejmostí bez ohledu na věk či pohlaví,“ uvedla Stela Levická.
První společnou snídaní však iniciativa nekončí. Úvodní setkání potvrdilo zájem o neformální diskuze a vzájemné poznávání napříč fakultou. Organizátorky by proto rády pokračovaly v dalších setkáních a postupně vytvořily prostor, kde budou moci ženy z různých oborů pravidelně diskutovat o aktuálních tématech, sdílet své zkušenosti a hledat příležitosti ke spolupráci.
Koncerty, filmová projekce i vzpomínky na historické okamžiky před sedmatřiceti lety. Univerzita Palackého si hned několika akcemi připomene události listopadu 1989, Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva.
V předvečer státního svátku, 16. listopadu, se v olomouckém S-klubu uskuteční Jařaboviny 2026. Setkání nese jméno prvního polistopadového rektora UP Josefa Jařaba, který se významně zasloužil o rozvoj univerzity po návratu demokracie. Akci s podtitulem Vzpomínka na den, kdy jsme přestali žít ve spálené zemi pořádají někdejší členové studentského stávkového výboru, bývalí studenti a přátelé univerzity. Setkání se koná ve spolupráci s Klubovnou SODA a za podpory Univerzity Palackého. Program začne v 18 hodin, vystoupí například Black Ladies, Lukáš Mareček nebo Fly Tomorrow. Vstupné činí 200 korun.
V úterý 17. listopadu v 10 hodin se před budovou Právnické fakulty UP u Památníku tří odbojů uskuteční pietní akt. Vedle zástupců města, kraje, armády a dalších institucí se jej zúčastní také rektor UP Michael Kohajda a další představitelé univerzity.
Odpoledne je na programu slavnostní koncert Smíšeného komorního sboru Ateneo Univerzity Palackého. Spojí připomínku Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva s oslavou 25 let existence tohoto univerzitního sboru. Koncert začne v 17:30 v aule Filozofické fakulty UP v Křížkovského ulici 10.
Ve stejný den od 17 hodin nabídne olomoucké kino Metropol bezplatnou projekci filmu Kolja. Promítání je součástí programu FFestu, festivalu propojujícího literaturu, film a divadlo, který vznikl z iniciativy studentek a studentů Filozofické fakulty UP.
O přelomových okamžicích novodobé české historie, ale nejen o nich, bude 17. listopadu řeč také v podcastu Univerzity Palackého. Pozvání do Studia UP přijala Květoslava Princová, signatářka Charty 77 a dlouholetá pedagožka Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Její životní příběh před časem přiblížil také univerzitní magazín Žurnál. Portrét si můžete přečíst zde.
Koncerty, filmová projekce i vzpomínky na historické okamžiky před sedmatřiceti lety. Univerzita Palackého si hned několika akcemi připomene události listopadu 1989, Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva.
V předvečer státního svátku, 16. listopadu, se v olomouckém S-klubu uskuteční Jařaboviny 2026. Setkání nese jméno prvního polistopadového rektora UP Josefa Jařaba, který se významně zasloužil o rozvoj univerzity po návratu demokracie. Akci s podtitulem Vzpomínka na den, kdy jsme přestali žít ve spálené zemi pořádají někdejší členové studentského stávkového výboru, bývalí studenti a přátelé univerzity. Setkání se koná ve spolupráci s Klubovnou SODA a za podpory Univerzity Palackého. Program začne v 18 hodin, vystoupí například Black Ladies, Lukáš Mareček nebo Fly Tomorrow. Vstupné činí 200 korun.
V úterý 17. listopadu v 10 hodin se před budovou Právnické fakulty UP u Památníku tří odbojů uskuteční pietní akt. Vedle zástupců města, kraje, armády a dalších institucí se jej zúčastní také rektor UP Michael Kohajda a další představitelé univerzity.
Odpoledne je na programu slavnostní koncert Smíšeného komorního sboru Ateneo Univerzity Palackého. Spojí připomínku Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva s oslavou 25 let existence tohoto univerzitního sboru. Koncert začne v 17:30 v aule Filozofické fakulty UP v Křížkovského ulici 10.
Ve stejný den od 17 hodin nabídne olomoucké kino Metropol bezplatnou projekci filmu Kolja. Promítání je součástí programu FFestu, festivalu propojujícího literaturu, film a divadlo, který vznikl z iniciativy studentek a studentů Filozofické fakulty UP.
O přelomových okamžicích novodobé české historie, ale nejen o nich, bude 17. listopadu řeč také v podcastu Univerzity Palackého. Pozvání do Studia UP přijala Květoslava Princová, signatářka Charty 77 a dlouholetá pedagožka Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Její životní příběh před časem přiblížil také univerzitní magazín Žurnál. Portrét si můžete přečíst zde.
V České republice probíhá šestý ročník Týdne Akademie věd ČR, který nabízí více než 300 akcí pro veřejnost. Do festivalu se zapojují také dvě společná vědecká pracoviště přírodovědecké fakulty a této výzkumné instituce – Laboratoř růstových regulátorů Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) a Společná laboratoř optiky Fyzikálního ústavu. Spolu s olomouckým Centrem strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB se v pátek 6. listopadu poprvé společně představí v Pevnosti poznání. Návštěvníkům přiblíží výzkum v oblasti genetiky rostlin, optiky a rostlinných hormonů.
Letošní ročník festivalu se nese v duchu hesla „S vědou v srdci“, které odkazuje nejen na samotný výzkum, ale především na vědce a vědkyně, kteří se mu věnují. Prostřednictvím přednášek, workshopů, exkurzí a dalších akcí mohou návštěvníci nahlédnout do vědeckých pracovišť, seznámit se s aktuálními výzkumnými tématy a diskutovat přímo s odborníky.
Olomoucká věda na jednom místě
Společný program olomouckých pracovišť se uskuteční pod názvem Akademie věd v Olomouci: Od genomu přes světlo až k rostlinným hormonům. Od 14 do 16 hodin nabídne tři popularizační přednášky, které představí výzkum s praktickým využitím v zemědělství, biotechnologiích, průmyslu i medicíně. Všechna tři pracoviště se v rámci festivalu představí společně vůbec poprvé.
„Mám radost, že se nám podařilo propojit olomoucká pracoviště Akademie věd a že je můžeme poprvé představit v rámci Týdne Akademie věd. Věřím, že je to dobrá příležitost ukázat, že Akademie věd má v Olomouci silné zastoupení a že se zde dělá špičkový výzkum v různých oborech. Navíc jde o pracoviště, která jsou úzce propojena s přírodovědeckou fakultou, a představují tak i příklad úspěšné spolupráce mezi univerzitním a akademickým výzkumem,“ uvedl Ondřej Novák, vedoucí Laboratoře růstových regulátorů.
Genetika, světlo a rostlinné hormony
Program zahájí Jan Bartoš z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin přednáškou Čtení a úprava genomů: cesta k modernímu šlechtění. Přiblíží, jak mohou genetika a moderní biotechnologie přispět ke šlechtění odolnějších a výnosnějších plodin a jakou roli v tomto procesu hraje znalost jejich dědičné informace.
Na něj naváže Ondřej Haderka ze Společné laboratoře optiky s přednáškou Světlo zblízka i z daleka. Ukáže, jak vědci zachycují světlo na úrovni jednotlivých fotonů a jaké informace z něj mohou získat. Přiblíží také možnosti využití fotonů při přenosu informací i při pozorování vzdáleného vesmíru.
Závěrečná přednáška Rostlinné hormony: neviditelní dirigenti života rostlin bude patřit Ondřeji Novákovi z Laboratoře růstových regulátorů. Vysvětlí, jak rostlinné hormony řídí růst, vývoj a obranné reakce rostlin a pomáhají jim přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí. Výsledky tohoto výzkumu nacházejí uplatnění také při vývoji nových biotechnologických postupů a biologicky aktivních látek využitelných v medicíně, farmacii či kosmetice.
Akce je určena široké veřejnosti, středoškolským a vysokoškolským studentům, pedagogům i dalším zájemcům o přírodní vědy a technologie. Akce se uskuteční v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Vstup je zdarma a registrace není nutná.
Kompletní program festivalu je dostupný na webových stránkách.
V České republice probíhá šestý ročník Týdne Akademie věd ČR, který nabízí více než 300 akcí pro veřejnost. Do festivalu se zapojují také dvě společná vědecká pracoviště přírodovědecké fakulty a této výzkumné instituce – Laboratoř růstových regulátorů Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) a Společná laboratoř optiky Fyzikálního ústavu. Spolu s olomouckým Centrem strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB se v pátek 6. listopadu poprvé společně představí v Pevnosti poznání. Návštěvníkům přiblíží výzkum v oblasti genetiky rostlin, optiky a rostlinných hormonů.
Letošní ročník festivalu se nese v duchu hesla „S vědou v srdci“, které odkazuje nejen na samotný výzkum, ale především na vědce a vědkyně, kteří se mu věnují. Prostřednictvím přednášek, workshopů, exkurzí a dalších akcí mohou návštěvníci nahlédnout do vědeckých pracovišť, seznámit se s aktuálními výzkumnými tématy a diskutovat přímo s odborníky.
Olomoucká věda na jednom místě
Společný program olomouckých pracovišť se uskuteční pod názvem Akademie věd v Olomouci: Od genomu přes světlo až k rostlinným hormonům. Od 14 do 16 hodin nabídne tři popularizační přednášky, které představí výzkum s praktickým využitím v zemědělství, biotechnologiích, průmyslu i medicíně. Všechna tři pracoviště se v rámci festivalu představí společně vůbec poprvé.
„Mám radost, že se nám podařilo propojit olomoucká pracoviště Akademie věd a že je můžeme poprvé představit v rámci Týdne Akademie věd. Věřím, že je to dobrá příležitost ukázat, že Akademie věd má v Olomouci silné zastoupení a že se zde dělá špičkový výzkum v různých oborech. Navíc jde o pracoviště, která jsou úzce propojena s přírodovědeckou fakultou, a představují tak i příklad úspěšné spolupráce mezi univerzitním a akademickým výzkumem,“ uvedl Ondřej Novák, vedoucí Laboratoře růstových regulátorů.
Genetika, světlo a rostlinné hormony
Program zahájí Jan Bartoš z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin přednáškou Čtení a úprava genomů: cesta k modernímu šlechtění. Přiblíží, jak mohou genetika a moderní biotechnologie přispět ke šlechtění odolnějších a výnosnějších plodin a jakou roli v tomto procesu hraje znalost jejich dědičné informace.
Na něj naváže Ondřej Haderka ze Společné laboratoře optiky s přednáškou Světlo zblízka i z daleka. Ukáže, jak vědci zachycují světlo na úrovni jednotlivých fotonů a jaké informace z něj mohou získat. Přiblíží také možnosti využití fotonů při přenosu informací i při pozorování vzdáleného vesmíru.
Závěrečná přednáška Rostlinné hormony: neviditelní dirigenti života rostlin bude patřit Ondřeji Novákovi z Laboratoře růstových regulátorů. Vysvětlí, jak rostlinné hormony řídí růst, vývoj a obranné reakce rostlin a pomáhají jim přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí. Výsledky tohoto výzkumu nacházejí uplatnění také při vývoji nových biotechnologických postupů a biologicky aktivních látek využitelných v medicíně, farmacii či kosmetice.
Akce je určena široké veřejnosti, středoškolským a vysokoškolským studentům, pedagogům i dalším zájemcům o přírodní vědy a technologie. Akce se uskuteční v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Vstup je zdarma a registrace není nutná.
Kompletní program festivalu je dostupný na webových stránkách.
How can quality of life be understood from the perspectives of health care, the humanities and social sciences, law, and education? Participants in the international Quality of Life programme, held at Palacký University from 12 to 16 October 2026, set out to find the answers. The Erasmus+ Blended Intensive Programme (BIP) brought together the Faculty of Arts, the Faculty of Health Sciences, the Faculty of Education, the Faculty of Law and the Faculty of Science with academic partners from abroad. The result was a week that showed just how fruitful collaboration across disciplines, faculties, and countries can be.
Five Faculties, One Shared Theme
Quality of life is not just a matter of health. It is also shaped by social relationships, education, the cultural environment, legal conditions, and the support available at different stages of life. It was precisely this breadth that the programme reflected. Its preparation and delivery were led chiefly by the Faculty of Arts (FF) and the Faculty of Health Sciences (FZV), with significant contributions from the Faculty of Education (PdF), the Faculty of Law (PF) and the Faculty of Science (PřF). The exemplary cooperation of all the departments involved demonstrated that an interdisciplinary approach is essential to understanding the complex questions facing society today.
The Faculty of Arts was represented by doc. Mgr. Pavlína Flajšarová, Ph.D., PhDr. Eva Klimentová, Ph.D., and doc. Helena Kubátová, Ph.D., who brought humanities, cultural and social-science perspectives, including social work, sociology and inequalities in the English-speaking world. Mgr. Ondřej Pokorný, Ph.D., presented on quality of life in Indonesia. The Faculty of Health Sciences was represented by doc. PhDr. Mgr. Helena Kisvetrová, Ph.D., who also played an indispensable role in organising the programme. The health-related topics covered patient- and family-centred care, long-term care, the education of health professionals and patient dignity. The Faculty of Education was represented by dr. habil. Jiří Flajšar of the Institute of Foreign Languages, who enriched the programme with a perspective on language and teacher education in the United States. The Faculty of Law was represented by JUDr. Gabriela Halířová, Ph.D., and JUDr. Lenka Westphalová, Ph.D., whose contributions addressed the legal and social aspects of family life, in particular work–life balance for single parents and childcare arrangements after divorce. The Faculty of Science was represented by Nikola Medová, Ph.D., who focused on quality of life in developing countries and highlighted the importance of cultural and geographical context.
The programme was also attended by colleagues and students from the University of Genoa, Matej Bel University in Banská Bystrica, the University of Prešov and the Slovak Medical University in Bratislava. Their involvement broadened the discussion with further national and institutional experience and strengthened the international dimension of the whole event. The programme also ran smoothly thanks to excellent simultaneous interpreting of the foreign-language contributions. This was provided by students of the Department of English and American Studies at the Faculty of Arts, led by Mgr. Michaela Trlifajová, whose professionalism and commitment ensured that all participants could follow the programme without language barriers. Thanks are also due to Mgr. Marie Sieberová of the Faculty of Arts International Office for flawless administrative support, and to all the faculty's support staff, without whom the event could not have taken place.
From Health Care to Social Inequalities
The health strand discussed the professional competencies of nurses, care for patients with cancer, long-term care and the prevention of childhood obesity. The social perspective focused, among other things, on the quality of life of homeless people with addictions, support for informal carers and the needs of people with disabilities. Practical workshops and expert discussions made it possible to set different interpretations of the same problems side by side and to compare experience from different national and institutional settings. Herein lay the programme's added value: while the health sciences emphasised care, health and dignity, the humanities and social sciences captured cultural meanings, inequalities and individual experience; the legal perspective added questions of rights and responsibilities, and the educational one opened up the topic of learning and skills development. Thanks to open and stimulating collaboration, these approaches did not exclude one another but proved complementary.
The BIP also included an international doctoral conference (12–13 October). Early-career researchers presented their projects in English, received feedback from international experts and discussed methodological questions. The topics presented ranged from nursing education and workplace safety to the measurement of anxiety and the cultural adaptation of research instruments. The discussion was led by Prof. Alison Steven and Prof. Mary Steen, OBE, together with doc. Pavlína Flajšarová and doc. Helena Kisvetrová. The doctoral students thus gained not only valuable feedback but also the opportunity to build international contacts that may lay the foundations for future collaboration.
Ethics as the Foundation of High-Quality Research
The doctoral strand was followed by an intensive methodology seminar, Ethical Considerations in Research. Prof. Alison Steven of Northumbria University in the United Kingdom introduced the core ethical principles, the Declaration of Helsinki and issues surrounding the use of artificial intelligence in research. Prof. Mary Steen, OBE, of Edith Cowan University in Perth, Australia, focused on research approval: when ethical approval is required, which bodies are involved in the process and how to navigate it. Prof. Annamaria Bagnasco of the University of Genoa, Italy, used a specific project to show how approved protocols can be put into practice, how to keep documentation and how to deal with unexpected situations. The closing discussion also addressed responsibility towards research participants, their safety, and the wellbeing of researchers themselves. The seminar linked the theoretical foundations of research ethics with practical experience from the international academic environment, offering doctoral students insights they can apply in their further professional work.
International Collaboration as an Investment in the Future
The BIP Quality of Life showed how a joint educational programme can bring together academic cultures, professional perspectives and research experience. The visiting speakers from the United Kingdom, Australia and Italy shared experience from their own universities and enabled a professional exchange with colleagues from UP and the partner institutions. The programme's success was due above all to the helpful and professional cooperation of the five UP faculties, which succeeded in combining their expertise into a single coherent whole, and to the openness of the international and Slovak partners. The work of the interpreting team and the excellent organisational support of the Faculty of Arts also made a major contribution; without them, the international exchange could not have taken place on such a scale. The programme confirmed that linking disciplines and collaborating internationally deepens our understanding of quality of life and fosters research that responds to the real needs of people and society. A well-functioning partnership built on mutual respect and shared experience is, moreover, an investment that pays off in the long term.
Doc. Mgr. Pavlína Flajšarová, Ph.D., Department of English and American Studies, Faculty of Arts, Palacký University
Literatura, hudba, divadlo, film, slam poetry i debaty o aktuálních společenských tématech. To vše nabídne další ročník festivalu FFest, který od 6. do 17. listopadu pořádá Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Pestrý program propojí akademické prostředí s kulturním životem Olomouce a nabídne řadu setkání se zajímavými osobnostmi. Na své si přijdou studenti, absolventi i široká veřejnost.
„Chtěli jsme vytvořit akci, která pomůže dostat studentské aktivity k širšímu publiku, zkrátka ven z budov filozofické fakulty. Hlavní myšlenkou FFestu je potkat se osobně, odložit mobil a být chvíli offline, pobavit se, vzdělat se a ukázat, že filozofická fakulta je místem pro každého,“ uvedla Karolína Ohnisko, hlavní produkční festivalu FFest.
Festival odstartuje v pátek 6. listopadu autorským čtením Domácí Básnění v kavárně Druhý domov a komediálním večerem LOL OLO – Comedy Night. V dalších dnech nabídne například literární večer Vy.čítání, studentský filmový festival VŘED nebo tradiční studentské čtení Počet.
Jedním z výrazných bodů programu bude ve středu 11. listopadu UP Masters Slam, který do auly filozofické fakulty přivede známé tváře slam poetry. Vystoupí mimo jiné Ellen Makumbirofa, mistryně Femislamu z roku 2017, nebo slovenský mistr slam poetry Bedňa. Milovníci divadla se mohou těšit na inscenaci Vřískot v podání Divadelního spolku Kucmoch, příznivci současné poezie zase na setkání s básníky Lucií Janečkovou a Janem Škrobem.
K hlavním lákadlům festivalu bude patřit také vystoupení písničkářky, básnířky a komičky Tali, vlastním jménem Natálie Schejbalové. V pátek 13. listopadu v Červeném kostele propojí hudbu, poezii a stand-up. Vstup je zdarma, nutná je však předchozí rezervace.
FFest nabídne rovněž přednášky, besedy a workshopy věnované například evropské bezpečnosti, psychologii, umělé inteligenci či proměnám současné češtiny. Chybět nebudou ani setkání s absolventy FF UP nebo knihařský workshop Vydavatelství UP.
Festival vyvrcholí v úterý 17. listopadu projekcí oscarového filmu Kolja v kině Metropol. Také na tuto akci je vstup zdarma, je však nutné si předem rezervovat vstupenku.
„Budu moc ráda, když si lidé z festivalu odnesou příjemné zážitky, v paměti jim zůstane skvělá atmosféra a budou mít chuť přijít zase za rok,“ dodala Karolína Ohnisko. Více o programu festivalu zde.
Literatura, hudba, divadlo, film, slam poetry i debaty o aktuálních společenských tématech. To vše nabídne další ročník festivalu FFest, který od 6. do 17. listopadu pořádá Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Pestrý program propojí akademické prostředí s kulturním životem Olomouce a nabídne řadu setkání se zajímavými osobnostmi. Na své si přijdou studenti, absolventi i široká veřejnost.
„Chtěli jsme vytvořit akci, která pomůže dostat studentské aktivity k širšímu publiku, zkrátka ven z budov filozofické fakulty. Hlavní myšlenkou FFestu je potkat se osobně, odložit mobil a být chvíli offline, pobavit se, vzdělat se a ukázat, že filozofická fakulta je místem pro každého,“ uvedla Karolína Ohnisko, hlavní produkční festivalu FFest.
Festival odstartuje v pátek 6. listopadu autorským čtením Domácí Básnění v kavárně Druhý domov a komediálním večerem LOL OLO – Comedy Night. V dalších dnech nabídne například literární večer Vy.čítání, studentský filmový festival VŘED nebo tradiční studentské čtení Počet.
Jedním z výrazných bodů programu bude ve středu 11. listopadu UP Masters Slam, který do auly filozofické fakulty přivede známé tváře slam poetry. Vystoupí mimo jiné Ellen Makumbirofa, mistryně Femislamu z roku 2017, nebo slovenský mistr slam poetry Bedňa. Milovníci divadla se mohou těšit na inscenaci Vřískot v podání Divadelního spolku Kucmoch, příznivci současné poezie zase na setkání s básníky Lucií Janečkovou a Janem Škrobem.
K hlavním lákadlům festivalu bude patřit také vystoupení písničkářky, básnířky a komičky Tali, vlastním jménem Natálie Schejbalové. V pátek 13. listopadu v Červeném kostele propojí hudbu, poezii a stand-up. Vstup je zdarma, nutná je však předchozí rezervace.
FFest nabídne rovněž přednášky, besedy a workshopy věnované například evropské bezpečnosti, psychologii, umělé inteligenci či proměnám současné češtiny. Chybět nebudou ani setkání s absolventy FF UP nebo knihařský workshop Vydavatelství UP.
Festival vyvrcholí v úterý 17. listopadu projekcí oscarového filmu Kolja v kině Metropol. Také na tuto akci je vstup zdarma, je však nutné si předem rezervovat vstupenku.
„Budu moc ráda, když si lidé z festivalu odnesou příjemné zážitky, v paměti jim zůstane skvělá atmosféra a budou mít chuť přijít zase za rok,“ dodala Karolína Ohnisko. Více o programu festivalu zde.
Jediný grant v prestižní soutěži JUNIOR STAR získala pro Univerzitu Palackého Soňa Krajčovičová z katedry organické chemie přírodovědecké fakulty. Se svým projektem zaměřeným na vývoj nové generace peptidových léčiv uspěla v konkurenci 316 návrhů, z nichž Grantová agentura České republiky podpořila letos pouze 35. Pětiletý výzkum, který odstartuje v roce 2027, jí umožní naplno rozvinout mezinárodní vědecký tým a hledat nové možnosti využití peptidů v moderní medicíně.
Projekt s názvem Synthetically Engineered Polyvalent Bicyclic Peptides for Next-Generation Therapeutics se zaměří na vývoj a syntetické úpravy bicyklických peptidů, které představují slibnou skupinu látek pro přípravu nových léčiv. Tyto chemicky upravené řetězce aminokyselin mohou díky své specifické struktuře nabídnout nové možnosti cílené léčby. Výzkum se proto soustředí na hledání způsobů, jak ovlivňovat jejich vlastnosti a rozšiřovat možnosti jejich využití v medicíně.
„Získání grantu JUNIOR STAR je pro mě obrovskou radostí a zároveň splněním jednoho z mých velkých profesních snů. Po všech výzvách, které poslední roky přinesly, je pro mě tento úspěch o to cennější. Grant mi umožní vybudovat mezinárodní tým, rozvíjet nápady a posunout tak náš výzkum směrem k novým možnostem cílené léčby. Moc se těším nejen na samotnou vědu, ale také na spolupráci s mladými talentovanými vědci, se kterými budeme moci tyto nápady společně uskutečňovat,“ říká Soňa Krajčovičová.
Na zkušenosti z Cambridge navazuje vlastním výzkumem
Soňa Krajčovičová absolvovala doktorské studium organické chemie na Univerzitě Palackého pod vedením docenta Miroslava Sourala. Následně několik let působila na britské University of Cambridge ve výzkumné skupině profesora Davida Springa, kde se zabývala vývojem nových cílených terapeutik.
Za mimořádné výsledky svého výzkumu získala letos v září Cenu předsedy Grantové agentury České republiky. Stala se vůbec první řešitelkou projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, která toto ocenění obdržela, a teprve čtvrtou oceněnou osobností z Univerzity Palackého od založení ceny v roce 2003. Letos navíc uspěla v prestižní soutěži JUNIOR STAR jako historicky první řešitelka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Prestižní podpora pro mladé vědce
Granty JUNIOR STAR jsou určeny excelentním začínajícím vědcům do osmi let od získání doktorského titulu, kteří mají za sebou významné publikační výsledky a zahraniční zkušenosti. Pětileté projekty mohou získat podporu až 25 milionů korun a umožňují mladým badatelům vědecky se osamostatnit a budovat vlastní výzkumné skupiny. O výběru projektů rozhodují výhradně zahraniční odborníci.
Jediný grant v prestižní soutěži JUNIOR STAR získala pro Univerzitu Palackého Soňa Krajčovičová z katedry organické chemie přírodovědecké fakulty. Se svým projektem zaměřeným na vývoj nové generace peptidových léčiv uspěla v konkurenci 316 návrhů, z nichž Grantová agentura České republiky podpořila letos pouze 35. Pětiletý výzkum, který odstartuje v roce 2027, jí umožní naplno rozvinout mezinárodní vědecký tým a hledat nové možnosti využití peptidů v moderní medicíně.
Projekt s názvem Synthetically Engineered Polyvalent Bicyclic Peptides for Next-Generation Therapeutics se zaměří na vývoj a syntetické úpravy bicyklických peptidů, které představují slibnou skupinu látek pro přípravu nových léčiv. Tyto chemicky upravené řetězce aminokyselin mohou díky své specifické struktuře nabídnout nové možnosti cílené léčby. Výzkum se proto soustředí na hledání způsobů, jak ovlivňovat jejich vlastnosti a rozšiřovat možnosti jejich využití v medicíně.
„Získání grantu JUNIOR STAR je pro mě obrovskou radostí a zároveň splněním jednoho z mých velkých profesních snů. Po všech výzvách, které poslední roky přinesly, je pro mě tento úspěch o to cennější. Grant mi umožní vybudovat mezinárodní tým, rozvíjet nápady a posunout tak náš výzkum směrem k novým možnostem cílené léčby. Moc se těším nejen na samotnou vědu, ale také na spolupráci s mladými talentovanými vědci, se kterými budeme moci tyto nápady společně uskutečňovat,“ říká Soňa Krajčovičová.
Na zkušenosti z Cambridge navazuje vlastním výzkumem
Soňa Krajčovičová absolvovala doktorské studium organické chemie na Univerzitě Palackého pod vedením docenta Miroslava Sourala. Následně několik let působila na britské University of Cambridge ve výzkumné skupině profesora Davida Springa, kde se zabývala vývojem nových cílených terapeutik.
Za mimořádné výsledky svého výzkumu získala letos v září Cenu předsedy Grantové agentury České republiky. Stala se vůbec první řešitelkou projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, která toto ocenění obdržela, a teprve čtvrtou oceněnou osobností z Univerzity Palackého od založení ceny v roce 2003. Letos navíc uspěla v prestižní soutěži JUNIOR STAR jako historicky první řešitelka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Prestižní podpora pro mladé vědce
Granty JUNIOR STAR jsou určeny excelentním začínajícím vědcům do osmi let od získání doktorského titulu, kteří mají za sebou významné publikační výsledky a zahraniční zkušenosti. Pětileté projekty mohou získat podporu až 25 milionů korun a umožňují mladým badatelům vědecky se osamostatnit a budovat vlastní výzkumné skupiny. O výběru projektů rozhodují výhradně zahraniční odborníci.
Studium na vysoké škole přináší nejen nové zkušenosti a příležitosti, ale někdy také nejistotu nebo náročné situace. Ať už studenti potřebují poradit se studijními povinnostmi, řeší osobní obtíže, hledají profesní směřování nebo se teprve zabydlují v Olomouci, Univerzita Palackého jim nabízí širokou škálu poradenských a podpůrných služeb.
Univerzitě záleží na tom, aby se na ní studenti cítili dobře a věděli, že se mají na koho obrátit. Vysokoškolské studium není jen o získávání znalostí, ale také o osobním rozvoji, nových zkušenostech a překonávání nejrůznějších výzev. A k tomu všemu se hodí bezpečné zázemí, které nabízí podporu nejen při studiu, ale i v každodenních oblastech života.
Pomoc se studiem i osobními obtížemi
Základním rozcestníkem je univerzitní portál Poradenství UP, který sdružuje většinu dostupných služeb a pomáhá studentům najít vhodnou podporu podle jejich aktuálních potřeb. K dispozici je například psychologické a psychoterapeutické poradenství, které pomáhá zvládat stres, osobní či vztahové obtíže nebo náročné životní situace. Se studijními povinnostmi a administrativními otázkami poradí příslušná studijní oddělení.
Důležitou součástí podpory je také Centrum podpory studentů se specifickými potřebami, které nabízí individuální pomoc studentům se zdravotním postižením, chronickým onemocněním, poruchami učení či dalšími specifickými potřebami. Na tomto webu studenti najdou případně i specializovaná fakultní pracoviště.
Studenti pomáhají studentům
Významnou roli v univerzitním životě hraje také Studentský klub, který slouží i jako poradenské a komunitní centrum UP. Funguje na principu vzájemné studentské pomoci a vytváří prostor pro setkávání, sdílení zkušeností i zapojování do univerzitního dění. Nově příchozím pomáhá zorientovat se v prostředí univerzity, najít nové přátele a snadněji se začlenit do života v Olomouci.
Podpora ale nekončí u studijních a osobních záležitostí. Kariérní centrum UP pomáhá s plánováním profesní budoucnosti a přípravou na vstup na trh práce. Studenti se zájmem o podnikání mohou využít služeb Vědeckotechnického parku UP, talentovaní a aktivní studenti zase příležitostí, které nabízí Nadační fond UP.
Univerzita myslí také na zahraniční studenty, kterým s orientací v novém prostředí a praktickými otázkami života v Olomouci pomáhá Welcome Office. Další služby se zaměřují například na právní poradenství, zdravý životní styl, zahraniční mobility, slaďování studia s rodinným životem nebo ochranu studentských práv prostřednictvím univerzitního ombudsmana a fakultních ombudsosob.
Přehled dostupné pomoci a kontakty na jednotlivá pracoviště najdou zájemci na webu www.upol.cz/poradenstvi.
Studium na vysoké škole přináší nejen nové zkušenosti a příležitosti, ale někdy také nejistotu nebo náročné situace. Ať už studenti potřebují poradit se studijními povinnostmi, řeší osobní obtíže, hledají profesní směřování nebo se teprve zabydlují v Olomouci, Univerzita Palackého jim nabízí širokou škálu poradenských a podpůrných služeb.
Univerzitě záleží na tom, aby se na ní studenti cítili dobře a věděli, že se mají na koho obrátit. Vysokoškolské studium není jen o získávání znalostí, ale také o osobním rozvoji, nových zkušenostech a překonávání nejrůznějších výzev. A k tomu všemu se hodí bezpečné zázemí, které nabízí podporu nejen při studiu, ale i v každodenních oblastech života.
Pomoc se studiem i osobními obtížemi
Základním rozcestníkem je univerzitní portál Poradenství UP, který sdružuje většinu dostupných služeb a pomáhá studentům najít vhodnou podporu podle jejich aktuálních potřeb. K dispozici je například psychologické a psychoterapeutické poradenství, které pomáhá zvládat stres, osobní či vztahové obtíže nebo náročné životní situace. Se studijními povinnostmi a administrativními otázkami poradí příslušná studijní oddělení.
Důležitou součástí podpory je také Centrum podpory studentů se specifickými potřebami, které nabízí individuální pomoc studentům se zdravotním postižením, chronickým onemocněním, poruchami učení či dalšími specifickými potřebami. Na tomto webu studenti najdou případně i specializovaná fakultní pracoviště.
Studenti pomáhají studentům
Významnou roli v univerzitním životě hraje také Studentský klub, který slouží i jako poradenské a komunitní centrum UP. Funguje na principu vzájemné studentské pomoci a vytváří prostor pro setkávání, sdílení zkušeností i zapojování do univerzitního dění. Nově příchozím pomáhá zorientovat se v prostředí univerzity, najít nové přátele a snadněji se začlenit do života v Olomouci.
Podpora ale nekončí u studijních a osobních záležitostí. Kariérní centrum UP pomáhá s plánováním profesní budoucnosti a přípravou na vstup na trh práce. Studenti se zájmem o podnikání mohou využít služeb Vědeckotechnického parku UP, talentovaní a aktivní studenti zase příležitostí, které nabízí Nadační fond UP.
Univerzita myslí také na zahraniční studenty, kterým s orientací v novém prostředí a praktickými otázkami života v Olomouci pomáhá Welcome Office. Další služby se zaměřují například na právní poradenství, zdravý životní styl, zahraniční mobility, slaďování studia s rodinným životem nebo ochranu studentských práv prostřednictvím univerzitního ombudsmana a fakultních ombudsosob.
Přehled dostupné pomoci a kontakty na jednotlivá pracoviště najdou zájemci na webu www.upol.cz/poradenstvi.
Akademický senát Univerzity Palackého se připojil ke stanovisku České konference rektorů na podporu nezávislosti České televize a Českého rozhlasu a jejich stabilního financování. Přijatým usnesením reagoval na navrhované změny financování médií veřejné služby.
Senát ve svém usnesení zdůraznil, že nezávislost veřejnoprávních médií na politické moci je jedním z předpokladů svobodné a demokratické společnosti. Zároveň upozornil na rizika, která by případné změny financování mohly pro tuto nezávislost představovat.
Akademický senát UP proto apeluje na představitele zákonodárné i výkonné moci, aby případné změny fungování a financování České televize a Českého rozhlasu předcházela otevřená odborná i veřejná diskuse a důkladné posouzení jejich dopadů. Za zásadní považuje zajištění dostatečného a dlouhodobě předvídatelného financování obou institucí i účinných záruk jejich redakční nezávislosti. Usnesení přijaté formou per rollam zde. Více o AS UP zde.
Akademický senát Univerzity Palackého se připojil ke stanovisku České konference rektorů na podporu nezávislosti České televize a Českého rozhlasu a jejich stabilního financování. Přijatým usnesením reagoval na navrhované změny financování médií veřejné služby.
Senát ve svém usnesení zdůraznil, že nezávislost veřejnoprávních médií na politické moci je jedním z předpokladů svobodné a demokratické společnosti. Zároveň upozornil na rizika, která by případné změny financování mohly pro tuto nezávislost představovat.
Akademický senát UP proto apeluje na představitele zákonodárné i výkonné moci, aby případné změny fungování a financování České televize a Českého rozhlasu předcházela otevřená odborná i veřejná diskuse a důkladné posouzení jejich dopadů. Za zásadní považuje zajištění dostatečného a dlouhodobě předvídatelného financování obou institucí i účinných záruk jejich redakční nezávislosti. Usnesení přijaté formou per rollam zde. Více o AS UP zde.