Feed aggregator

Kateřina Kaprálová, absolventka právnické fakulty, je laureátkou Ceny Jana Opletala

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Thu, 12/11/2026 - 16:00

Kateřina Kaprálová, absolventka magisterského programu Právo a právní věda Právnické fakulty UP, se stala laureátkou Ceny Jana Opletala v kategorii Vysokoškoláci. Uznání získala za zpřístupňování právního vzdělávání a pomoc zranitelným skupinám. Jedno z nejprestižnějších českých studentských a mládežnických ocenění uděluje Studentská komora Rady vysokých škol a spolek Díky, že můžem.

Ceny Jana Opletala každoročně vyzdvihují mladé lidi, kteří svým nasazením pozitivně ovlivňují okolní svět, ať už prostřednictvím studentských iniciativ, dobrovolnictví, vzdělávání nebo občanské angažovanosti.

Kateřinu Kaprálovou, která úspěšně absolvovala olomouckou právnickou fakultu letos v červnu, na ocenění navrhla Tereza Marková, doktorandka Lékařské fakulty UP a předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol. „Kateřina dlouhodobě prosazuje lidská práva, demokratické hodnoty a občanskou angažovanost. Od roku 2020 vede soutěž Středoškolský moot court, která simuluje řízení před Evropským soudem pro lidská práva. Přibližuje tak středoškolákům a středoškolačkám svobodu projevu, práva menšin, ochranu lidské důstojnosti i další aktuální lidskoprávní témata. Právní vzdělávání chápe jako nástroj posilování aktivního občanství,“ zaznělo v nominaci.

„Cenu vnímám jako ocenění své dosavadní práce, ale zároveň i jako závazek v ní pokračovat. Cena navíc dává příležitost zviditelnit soutěž Středoškolský moot court v nových kruzích, a možná tak pomůže rozšířit okruh zapojených škol a institucí.“ Kateřina Kaprálová

Kateřina Kaprálová působila také ve fakultním programu Street Law, přednášela pro veřejnost v projektech Právo v kostce a UniON a dlouhodobě se angažuje ve Studentské právní poradně při PF UP, nyní už jako supervizorka. Také byla členkou Akademického senátu UP. Vedle vzdělávání se systematicky věnuje pomoci zranitelným skupinám, v minulosti například jako dobrovolnice v době pandemie nebo po vypuknutí války na Ukrajině.

„Cenu vnímám jako ocenění své dosavadní práce, ale zároveň i jako závazek v ní pokračovat. Cena navíc dává příležitost zviditelnit soutěž Středoškolský moot court v nových kruzích, a možná tak pomůže rozšířit okruh zapojených škol a institucí,“ řekla krátce po převzetí pamětní sošky Kateřina Kaprálová. Práce se středoškoláky ji nepřestává bavit. I když už je absolventkou PF UP, soutěž stále vede. „Díky ní mám možnost potkávat se s těmi nejaktivnějšími a nejodhodlanějšími studenty. Pokaždé je inspirativní vidět, jaký pokrok v právních vědomostech a argumentačních dovednostech dokážou udělat za pouhých pár měsíců,“ dodala. Profesně nyní působí jako podniková právnička.

Letošní, v pořadí již 14. ročník soutěže Ceny Jana Opletala, přinesl dosud nejvyšší počet nominací. Organizátoři jich ve třech kategoriích obdrželi celkem 126, a to na 112 různých osobností. „Z letošních nominací je vidět, kolik mladých lidí se vedle školy nebo práce věnuje dobrovolnictví, pomáhá svému okolí a pouští se do řešení problémů, které se jich osobně dotýkají. O většině z nich se přitom běžně nedozvídáme. Chceme ukazovat co nejvíce příběhů, které mohou inspirovat ostatní,“ řekla Bára Stárek, výkonná ředitelka spolku Díky, že můžem.

Univerzita Palackého má v historii Cen Jana Opletala již dva laureáty. V roce 2021 ocenění získal Michal Nguyen z Filozofické fakulty UP za svou akademickou angažovanost. O dva roky později uspěl Vasyl Kapustej z Právnické fakulty UP za svou aktivní pomoc Ukrajině.

Letošní slavnostní udělování cen se uskutečnilo 11. listopadu v pražské La Fabrice. Záznam je uložen v iVysílání České televize.

Jan Opletal 
Ocenění nese jméno studenta Jana Opletala, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace v roce 1939. Jeho pohřeb se stal dalším protestem proti nacistické okupaci a následné události 17. listopadu daly vzniknout Mezinárodnímu dni studentstva. O padesát let později se právě připomínka těchto událostí stala impulzem k sametové revoluci. Ceny Jana Opletala tak připomínají nejen odvahu studentů a studentek v minulosti, ale především význam mladých lidí pro současnou demokratickou společnost.

Categories: Novinky z PřF a UP

Scientists from Palacký University have discovered six new species of frog in Panama

News: Faculty of Science - Thu, 12/11/2026 - 12:00

Six previously unknown species of frogs from the Dendrobatidae family were discovered and scientifically described in Panama by members of an international research team led by Milan Veselý from the Department of Zoology at the Faculty of Science, Palacký University. The results of their research were published in the prestigious journal *Vertebrate Zoology*. These are representatives of the genus Colostethus, which, unlike its colourful relatives, comprises predominantly inconspicuously coloured species.

The research has shown that the frogs, which scientists had for decades considered to belong to a single, widely distributed species, actually belong to several distinct evolutionary lineages related to another species of the genus Colostethus. Their distinctiveness has been confirmed by genetic analyses, comparisons of physical characteristics and the vocalisations of the males. The discovery not only expands our understanding of Central America’s biological diversity but also highlights the importance of protecting the region’s natural habitats.

Although the newly described species bear a striking resemblance at first glance, their evolutionary histories are distinct. The scientists have named the new species Colostethus bocatoro, Colostethus donosensis, Colostethus kuara, Colostethus portobelensis, Colostethus sanblasensis and Colostethus chucantiensis after the regions where they are found. They gathered the data required for their scientific description during several demanding expeditions to remote and often hard-to-reach areas of Panama.

“Our discovery has increased the number of scientifically described species of the genus Colostethus from eleven to seventeen,” said PhD student Tadeáš Venkrbec from the Department of Zoology, the study’s lead author, who played a key role in the research. According to Milan Veselý, however, the main objective was not merely to expand the list of known species, but above all to shed light on the evolutionary history of this group of amphibians, which is closely linked to the complex geological development of the Isthmus of Panama, which connects North and South America. He also pointed out that the tropical forests of Central America probably harbour a number of other as yet undiscovered amphibian species.

The frogs’ vocalisations helped scientists distinguish between individual species

The researchers focused on frogs which had long been classified in Panama as belonging to the species Colostethus pratti, originally described from Colombia. However, experts had been doubting their true identity for several decades. The taxonomic uncertainty was only resolved by combining genetic analyses, field research and the study of the frogs’ vocalisations. It was the calls of the males that proved to be one of the most reliable characteristics for distinguishing between individual species. Their chirping sounds differ in length, cadence, frequency and number of notes. These differences play an important role in the mutual recognition of individuals during the breeding season. Although the frogs are very similar in appearance, the combination of several independent research methods has enabled them to be reliably distinguished.

The newly described species inhabit various parts of Panama, from the western province of Bocas del Toro to the mountainous regions of the Darién on the border with Colombia. Their diversity is linked to the geographical isolation of the populations. Mountain ridges, valleys and lowlands have long restricted contact between the frogs, thereby creating the conditions for the gradual emergence of distinct species. According to the molecular clock, the ancestors of the frogs studied diverged from their South American relatives more than three million years ago. The subsequent diversification of the Panamanian lineages then took place during the Pleistocene. The study thus provides valuable insights not only into the evolution of amphibians, but also into the significance of the Isthmus of Panama for the historical connection between the animal communities of North and South America.

Four new species are threatened with extinction

“According to current knowledge, all six new species have a relatively limited geographical range. Some populations inhabit only small areas and are therefore particularly vulnerable to environmental changes,” added Milan Veselý from the Department of Zoology.

The authors of the study also point out that four of the six newly described species meet the criteria for classification as threatened. Further research will be required to definitively assess the extent of their threat status, particularly monitoring the size and trends of individual populations. However, the results already confirm that understanding true species diversity is an essential prerequisite for effective nature conservation. Without knowledge of the identity and distribution of individual species, it is impossible to reliably assess their level of threat or propose effective measures for their conservation.

The research was carried out by Tadeáš Venkrbec, Milan Veselý and Dominik Kusý from the Department of Zoology at the Faculty of Science, Palacký University, together with colleagues from universities in Panama and Colombia. The results of their collaboration are summarised in the scientific study “Six new species in the Colostethus latinasus group (Anura: Dendrobatidae) highlight hidden biodiversity in Panama”, published in the prestigious journal *Vertebrate Zoology*. The research was supported, amongst other things, by internal grants from Palacký University and the Erasmus+ programme, which facilitated academic mobility between the Czech Republic and Panama.

Categories: News from UP

Vědci z Univerzity Palackého objevili v Panamě šest nových druhů žab

Šest dosud neznámých druhů žab z čeledi pralesničkovitých (Dendrobatidae) objevili a vědecky popsali v Panamě členové mezinárodního výzkumného týmu pod vedením Milana Veselého z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní časopis Vertebrate Zoology. Jedná se o zástupce rodu Colostethus, který na rozdíl od svých pestrobarevných příbuzných zahrnuje převážně nenápadně zbarvené druhy.

Výzkum ukázal, že žáby, které vědci po desetiletí považovali za příslušníky jediného široce rozšířeného druhu, ve skutečnosti patří k několika samostatným vývojovým liniím příbuzným jinému druhu rodu Colostethus. Jejich odlišnost potvrdily genetické analýzy, porovnání tělesných znaků i hlasových projevů samců. Objev nejen rozšiřuje poznatky o biologické rozmanitosti Střední Ameriky, ale také upozorňuje na význam ochrany tamních přírodních stanovišť.

Přestože se nově popsané druhy na první pohled výrazně podobají, jejich evoluční historie je odlišná. Vědci nové druhy pojmenovali Colostethus bocatoro, Colostethus donosensis, Colostethus kuara, Colostethus portobelensis, Colostethus sanblasensis a Colostethus chucantiensis podle oblastí, kde se vyskytují. Podklady potřebné k jejich vědeckému popisu získali během několika náročných expedic do odlehlých a často obtížně přístupných oblastí Panamy.

„Náš objev zvýšil počet vědecky popsaných druhů rodu Colostethus z jedenácti na sedmnáct,“ uvedl doktorand Tadeáš Venkrbec z katedry zoologie, první autor studie, který se na výzkumu podílel zásadní měrou. Podle Milana Veselého však hlavním cílem nebylo pouze rozšířit seznam známých druhů, ale především objasnit evoluční historii této skupiny obojživelníků, úzce spjatou se složitým geologickým vývojem Panamské šíje, která propojuje Severní a Jižní Ameriku. Zároveň upozornil, že tropické lesy Střední Ameriky pravděpodobně ukrývají řadu dalších dosud neobjevených druhů obojživelníků.

Hlasové projevy žab pomohly vědcům rozlišit jednotlivé druhy

Výzkumníci se zaměřili na žáby, které byly v Panamě dlouhodobě řazeny k druhu Colostethus pratti, původně popsanému z Kolumbie. O jejich skutečné identitě však odborníci pochybovali již několik desetiletí. Taxonomickou nejasnost se podařilo vyřešit až díky propojení genetických analýz, terénního výzkumu a studia hlasových projevů žab. Právě volání samců se ukázalo jako jeden z nejspolehlivějších znaků umožňujících jednotlivé druhy rozlišit. Jejich cvrčivé zvuky se liší délkou, kadencí, frekvencí i počtem tónů. Tyto rozdíly hrají důležitou roli při vzájemném rozpoznávání jedinců během rozmnožování. Přestože jsou si žáby vzhledově velmi podobné, kombinace několika nezávislých výzkumných metod umožnila jejich spolehlivé rozlišení.

Nově popsané druhy obývají různé části Panamy, od západní provincie Bocas del Toro až po horské oblasti Dariénu na hranicích s Kolumbií. Jejich diverzita souvisí s geografickou izolací populací. Horské hřebeny, údolí a nížiny dlouhodobě omezovaly vzájemný kontakt žab, a vytvářely tak podmínky pro postupný vznik samostatných druhů. Podle molekulárních hodin se předkové zkoumaných žab oddělili od svých jihoamerických příbuzných před více než třemi miliony let. K následnému rozrůznění panamských linií pak docházelo během pleistocénu. Studie tak přináší cenné poznatky nejen o evoluci obojživelníků, ale také o významu Panamské šíje pro historické propojení živočišných společenstev Severní a Jižní Ameriky.

Čtyřem novým druhům hrozí vyhynutí

„Všech šest nových druhů má podle současných poznatků poměrně omezené geografické rozšíření. Některé populace obývají pouze malá území, a jsou proto obzvláště citlivé na změny životního prostředí,“ doplnil Milan Veselý z katedry zoologie.

Autoři studie dále upozorňují, že čtyři ze šesti nově popsaných druhů splňují kritéria pro zařazení mezi ohrožené. K definitivnímu vyhodnocení míry jejich ohrožení bude zapotřebí další výzkum, zejména sledování velikosti a vývoje jednotlivých populací. Výsledky však již nyní potvrzují, že poznání skutečné druhové rozmanitosti je nezbytným předpokladem účinné ochrany přírody. Bez znalosti identity a rozšíření jednotlivých druhů totiž nelze spolehlivě vyhodnocovat míru jejich ohrožení ani navrhovat účinná opatření na jejich ochranu.

Na výzkumu se podíleli Tadeáš Venkrbec, Milan Veselý a Dominik Kusý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP společně s kolegy z univerzit v Panamě a Kolumbii. Výsledky jejich spolupráce shrnuje odborná studie „Six new species in the Colostethus latinasus group (Anura: Dendrobatidae) highlight hidden biodiversity in Panama“, která vyšla v prestižním časopise Vertebrate Zoology. Výzkum podpořily mimo jiné interní granty Univerzity Palackého a program Erasmus+, který umožnil akademickou mobilitu mezi Českou republikou a Panamou.

Vědci z Univerzity Palackého objevili v Panamě šest nových druhů žab

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Thu, 12/11/2026 - 12:00

Šest dosud neznámých druhů žab z čeledi pralesničkovitých (Dendrobatidae) objevili a vědecky popsali v Panamě členové mezinárodního výzkumného týmu pod vedením Milana Veselého z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní časopis Vertebrate Zoology. Jedná se o zástupce rodu Colostethus, který na rozdíl od svých pestrobarevných příbuzných zahrnuje převážně nenápadně zbarvené druhy.

Výzkum ukázal, že žáby, které vědci po desetiletí považovali za příslušníky jediného široce rozšířeného druhu, ve skutečnosti patří k několika samostatným vývojovým liniím příbuzným jinému druhu rodu Colostethus. Jejich odlišnost potvrdily genetické analýzy, porovnání tělesných znaků i hlasových projevů samců. Objev nejen rozšiřuje poznatky o biologické rozmanitosti Střední Ameriky, ale také upozorňuje na význam ochrany tamních přírodních stanovišť.

Přestože se nově popsané druhy na první pohled výrazně podobají, jejich evoluční historie je odlišná. Vědci nové druhy pojmenovali Colostethus bocatoro, Colostethus donosensis, Colostethus kuara, Colostethus portobelensis, Colostethus sanblasensis a Colostethus chucantiensis podle oblastí, kde se vyskytují. Podklady potřebné k jejich vědeckému popisu získali během několika náročných expedic do odlehlých a často obtížně přístupných oblastí Panamy.

„Náš objev zvýšil počet vědecky popsaných druhů rodu Colostethus z jedenácti na sedmnáct,“ uvedl doktorand Tadeáš Venkrbec z katedry zoologie, první autor studie, který se na výzkumu podílel zásadní měrou. Podle Milana Veselého však hlavním cílem nebylo pouze rozšířit seznam známých druhů, ale především objasnit evoluční historii této skupiny obojživelníků, úzce spjatou se složitým geologickým vývojem Panamské šíje, která propojuje Severní a Jižní Ameriku. Zároveň upozornil, že tropické lesy Střední Ameriky pravděpodobně ukrývají řadu dalších dosud neobjevených druhů obojživelníků.

Hlasové projevy žab pomohly vědcům rozlišit jednotlivé druhy

Výzkumníci se zaměřili na žáby, které byly v Panamě dlouhodobě řazeny k druhu Colostethus pratti, původně popsanému z Kolumbie. O jejich skutečné identitě však odborníci pochybovali již několik desetiletí. Taxonomickou nejasnost se podařilo vyřešit až díky propojení genetických analýz, terénního výzkumu a studia hlasových projevů žab. Právě volání samců se ukázalo jako jeden z nejspolehlivějších znaků umožňujících jednotlivé druhy rozlišit. Jejich cvrčivé zvuky se liší délkou, kadencí, frekvencí i počtem tónů. Tyto rozdíly hrají důležitou roli při vzájemném rozpoznávání jedinců během rozmnožování. Přestože jsou si žáby vzhledově velmi podobné, kombinace několika nezávislých výzkumných metod umožnila jejich spolehlivé rozlišení.

Nově popsané druhy obývají různé části Panamy, od západní provincie Bocas del Toro až po horské oblasti Dariénu na hranicích s Kolumbií. Jejich diverzita souvisí s geografickou izolací populací. Horské hřebeny, údolí a nížiny dlouhodobě omezovaly vzájemný kontakt žab, a vytvářely tak podmínky pro postupný vznik samostatných druhů. Podle molekulárních hodin se předkové zkoumaných žab oddělili od svých jihoamerických příbuzných před více než třemi miliony let. K následnému rozrůznění panamských linií pak docházelo během pleistocénu. Studie tak přináší cenné poznatky nejen o evoluci obojživelníků, ale také o významu Panamské šíje pro historické propojení živočišných společenstev Severní a Jižní Ameriky.

Čtyřem novým druhům hrozí vyhynutí

„Všech šest nových druhů má podle současných poznatků poměrně omezené geografické rozšíření. Některé populace obývají pouze malá území, a jsou proto obzvláště citlivé na změny životního prostředí,“ doplnil Milan Veselý z katedry zoologie.

Autoři studie dále upozorňují, že čtyři ze šesti nově popsaných druhů splňují kritéria pro zařazení mezi ohrožené. K definitivnímu vyhodnocení míry jejich ohrožení bude zapotřebí další výzkum, zejména sledování velikosti a vývoje jednotlivých populací. Výsledky však již nyní potvrzují, že poznání skutečné druhové rozmanitosti je nezbytným předpokladem účinné ochrany přírody. Bez znalosti identity a rozšíření jednotlivých druhů totiž nelze spolehlivě vyhodnocovat míru jejich ohrožení ani navrhovat účinná opatření na jejich ochranu.

Na výzkumu se podíleli Tadeáš Venkrbec, Milan Veselý a Dominik Kusý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP společně s kolegy z univerzit v Panamě a Kolumbii. Výsledky jejich spolupráce shrnuje odborná studie „Six new species in the Colostethus latinasus group (Anura: Dendrobatidae) highlight hidden biodiversity in Panama“, která vyšla v prestižním časopise Vertebrate Zoology. Výzkum podpořily mimo jiné interní granty Univerzity Palackého a program Erasmus+, který umožnil akademickou mobilitu mezi Českou republikou a Panamou.

Categories: Novinky z PřF a UP

Nejen o hodnotách současné mládeže se diskutovalo na konferenci sociálních pedagogů

Prostor pro sdílení aktuálních poznatků z výzkumů i zkušeností z praxe nabídla konference Mládež a hodnoty, na níž se sešli odborníci věnující se sociální pedagogice a souvisejícím tématům i studenti a absolventi studijního programu Sociální pedagogika. Dvoudenní událost připravila již pojedenácté katedra křesťanské výchovy Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Spiritualita mladých, well-being, využívání digitálních technologií i bezpečnost na školách, to jsou jen některá z témat, která byla během konference otevřena. Odborné poznatky a výsledky výzkumů doplnily i postřehy a zkušenosti absolventů z praxe. Do připravených diskuzí a workshopů se každý den zapojilo na čtyřicet účastníků.

„Podařilo se navázat na předchozí ročníky, udržet odbornou úroveň i přátelskou atmosféru. Potěšilo mě, když účastníci po skončení říkali, že je zaujala diskuze i milé a vstřícné prostředí konference, že rádi přijedou znovu a moc rádi o konferenci řeknou dalším. Také mě těší, že o konferenci jeví zájem stále více studentů a absolventů,“ uvedla vedoucí pořádající katedry Petra Potměšilová.

foto_sem_4

První den patřil především odborným příspěvkům, program byl ale oproti dřívějším ročníkům postaven více diskuzně – převažovala forma tematických kulatých stolů. „Myslím, že se tento formát osvědčil a není to jen můj pocit, ale i dalších účastníků. Mluvili o tom, že necítili takový ten konferenční stres, byli schopni se soustředit a vnímat po celou dobu trvání sekce a že je to vedlo k zamyšlení se nad vlastními příspěvky z různých úhlů pohledu,“ přiblížila organizátorka.

Účastníky mimo jiné Jakub Hladík z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně seznámil s výsledky výzkumu toho, jak současné děti využívají digitální technologie, Renata Emilsson Pesková z University of Iceland zase mluvila o jazykové inkluzi vícejazyčných dětí ve školách. Zdenka Zastková z Katolické univerzity V Ružomberoku se zaměřila na význam spirituality na psychickou odolnost mladých, „domácí“ Petra Slámková pak přiblížila zkušenosti adolescentů, kterým život změnilo nádorové onemocnění. Abstrakty všech příspěvků jsou k dispozici zde.

foto_sem_4

Druhý den konference patřil absolventům olomoucké sociální pedagogiky, kteří se během šestice workshopů s účastníky podělili o postřehy ze své praxe a připravili si pro ně i rozmanité úkoly. Pozvání přijala například Karolína Najzarová, která pracuje jako vedoucí odboru sociální věcí v Příboře, nebo sociální pedagog na základní škole v Přerově a předseda Asociace sociálních pedagogů Jiří Daněk (o něm jsme více psali zde).

Konferenci Mládež a hodnoty již pojedenácté připravila katedra křesťanské výchovy CMTF UP. Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP Josef Nuzík a děkan CMTF UP Vít Hušek, který přítomné při zahájení krátce pozdravil a popřál jim příjemný čas v Olomouci.

foto_sem_4

Další ročník se uskuteční v roce 2028, kdy si pořádající katedra bude připomínat 20 let sociální pedagogiky na UP. Studijní program, který je v současnosti realizován ve spolupráci s pedagogickou fakultou, CMTF UP otevřela v akademickém roce 2007/2008. Vedle konference katedra křesťanské výchovy uvažuje o uspořádání oslavy s absolventy a vytvoření „mapy dopadu“ sociální pedagogiky. „Vše je ale zatím na začátku plánování,“ dodala Petra Potměšilová.

Nejen o hodnotách současné mládeže se diskutovalo na konferenci sociálních pedagogů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Thu, 12/11/2026 - 08:00

Prostor pro sdílení aktuálních poznatků z výzkumů i zkušeností z praxe nabídla konference Mládež a hodnoty, na níž se sešli odborníci věnující se sociální pedagogice a souvisejícím tématům i studenti a absolventi studijního programu Sociální pedagogika. Dvoudenní událost připravila již pojedenácté katedra křesťanské výchovy Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Spiritualita mladých, well-being, využívání digitálních technologií i bezpečnost na školách, to jsou jen některá z témat, která byla během konference otevřena. Odborné poznatky a výsledky výzkumů doplnily i postřehy a zkušenosti absolventů z praxe. Do připravených diskuzí a workshopů se každý den zapojilo na čtyřicet účastníků.

„Podařilo se navázat na předchozí ročníky, udržet odbornou úroveň i přátelskou atmosféru. Potěšilo mě, když účastníci po skončení říkali, že je zaujala diskuze i milé a vstřícné prostředí konference, že rádi přijedou znovu a moc rádi o konferenci řeknou dalším. Také mě těší, že o konferenci jeví zájem stále více studentů a absolventů,“ uvedla vedoucí pořádající katedry Petra Potměšilová.

foto_sem_4

První den patřil především odborným příspěvkům, program byl ale oproti dřívějším ročníkům postaven více diskuzně – převažovala forma tematických kulatých stolů. „Myslím, že se tento formát osvědčil a není to jen můj pocit, ale i dalších účastníků. Mluvili o tom, že necítili takový ten konferenční stres, byli schopni se soustředit a vnímat po celou dobu trvání sekce a že je to vedlo k zamyšlení se nad vlastními příspěvky z různých úhlů pohledu,“ přiblížila organizátorka.

Účastníky mimo jiné Jakub Hladík z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně seznámil s výsledky výzkumu toho, jak současné děti využívají digitální technologie, Renata Emilsson Pesková z University of Iceland zase mluvila o jazykové inkluzi vícejazyčných dětí ve školách. Zdenka Zastková z Katolické univerzity V Ružomberoku se zaměřila na význam spirituality na psychickou odolnost mladých, „domácí“ Petra Slámková pak přiblížila zkušenosti adolescentů, kterým život změnilo nádorové onemocnění. Abstrakty všech příspěvků jsou k dispozici zde.

foto_sem_4

Druhý den konference patřil absolventům olomoucké sociální pedagogiky, kteří se během šestice workshopů s účastníky podělili o postřehy ze své praxe a připravili si pro ně i rozmanité úkoly. Pozvání přijala například Karolína Najzarová, která pracuje jako vedoucí odboru sociální věcí v Příboře, nebo sociální pedagog na základní škole v Přerově a předseda Asociace sociálních pedagogů Jiří Daněk (o něm jsme více psali zde).

Konferenci Mládež a hodnoty již pojedenácté připravila katedra křesťanské výchovy CMTF UP. Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP Josef Nuzík a děkan CMTF UP Vít Hušek, který přítomné při zahájení krátce pozdravil a popřál jim příjemný čas v Olomouci.

foto_sem_4

Další ročník se uskuteční v roce 2028, kdy si pořádající katedra bude připomínat 20 let sociální pedagogiky na UP. Studijní program, který je v současnosti realizován ve spolupráci s pedagogickou fakultou, CMTF UP otevřela v akademickém roce 2007/2008. Vedle konference katedra křesťanské výchovy uvažuje o uspořádání oslavy s absolventy a vytvoření „mapy dopadu“ sociální pedagogiky. „Vše je ale zatím na začátku plánování,“ dodala Petra Potměšilová.

Categories: Novinky z PřF a UP

Call for Director of FZU

News: Institute of Physics - Wed, 11/11/2026 - 20:30
Categories: News from FZU

Studenti se opět postavili za veřejnoprávní média a žádají otevřenou debatu

Podruhé v rozmezí čtrnácti dnů se sešli studenti Univerzity Palackého před její právnickou fakultou se stejným cílem. Vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím, odmítnout způsob, jakým je prosazovaná změna jejich financování, a apelovat na otevřenou a věcnou debatu k tomuto tématu.

Při organizaci akce spojily síly tři iniciativy napříč univerzitou – Studenti UP za média, Iniciativa olomouckých studentů a Stojíme za kulturou Olomouc. „Spojuje nás přesvědčení, že svoboda a nezávislost nejsou samozřejmostí. Pohled na vás je důkazem, že nám na těchto hodnotách záleží, že dokážeme spojit síly, ozvat se a nenechat důležité věci jen tak plynout kolem nás. Děkuji, že společně dáváme našemu hlasu sílu,“ zahájil za organizátory setkání Jan Tichánek, student právnické fakulty a senátor.

foto_sem_4

Pořadatelé poděkovali za podporu fakultním akademickým senátům a vedení univerzity. To na shromáždění zastupoval Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. „Je mi velkou ctí, že dnes můžu promluvit jménem vedení Univerzity Palackého a podpořit studentské iniciativy, které stojí za veřejnoprávními médii. Za téměř čtyřicet let demokracie se nám podařilo vybudovat a posílit svobodné instituce. Vyrostla také občanská společnost, jejíž klíčovou součástí jste vy, studentky a studenti. Vaše energie a odvaha jsou zásadní právě ve chvílích, kdy je nezávislost těchto institucí zpochybňována a kdyby bylo pohodlnější mlčet. Děkuji vám, že dnes nemlčíte,“ řekl prorektor shromážděným. Mnozí z nich přišli s transparenty s hesly jako Ruce pryč od veřejnoprávních médií, Média vám nedáme nebo Nechceme jít slovenskou cestou.

U mikrofonu se postupně vystřídali zástupci pořádajících iniciativ. Slovo dostala také například Tereza Marková, předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol, nebo Ivana Plíhalová, herečka Moravského divadla Olomouc.

foto_sem_8

Jejich proslovy poslouchal i student práv Jakub Moravec. „Moje motivace přijít byla stejná jako u těch, co stojí kolem mě. Není nám jedno, co se děje kolem České televize a Českého rozhlasu. Navíc jsem měl i motivaci ryze osobní. Hlavní pořadatelé jsou mí kamarádi. Smekám před jejich odhodláním. Jsem na ně hrdý.“ Vyjádřit svůj postoj přišla také Eliška Lenfeldová, studentka Církevní gymnázium Německého řádu v Olomouci. „Líbí se mi propojení studentů bez rozdílu věku, fakulty a školy. Přijít bylo pro mě důležité, jsem ráda, že jsem mezi vysokoškoláky zapadla.“

ig_sem_https://www.instagram.com/studenti_up_za_media/reel/DfkiI2dIJlX/

Na hodinové shromáždění navázal doprovodný program v učebnách právnické fakulty. Zájemci mohli na workshopu vedeném Annou Julií Witmannovou, laureátkou ceny Jana Opletala, zjistit, jak napsat dopis poslancům a vyrobit si tematické placky. Nebo se účastnit panelové diskuze nazvané Veřejnoprávní média a svobodná kultura: obrana a útok. Diskutovat se studenty přišli kulturní manažerka Magdaléna Hruška z katedry divadelních a filmových studií FF UP, Zdeňka Hubáček Kujová, členka Rady Státního fondu audiovize pro poskytování podpory animovaných audiovizuálních děl a videoher, Maxim Tomoszek, odborník na ústavní právo, proděkan PF UP a člen Etického panelu ČT, a investigativní novinář Jan Moláček.

Akce na podporu veřejnoprávních médií se konala večer 10. listopadu. Hlavními organizátory spolu s Janem Tichánkem byly studentky Aneta Rustler z PF UP, Kristýna Václavková z FF UP a Tereza Marková z FZV UP.

Studenti se opět postavili za veřejnoprávní média a žádají otevřenou debatu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Wed, 11/11/2026 - 15:13

Podruhé v rozmezí čtrnácti dnů se sešli studenti Univerzity Palackého před její právnickou fakultou se stejným cílem. Vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím, odmítnout způsob, jakým je prosazovaná změna jejich financování, a apelovat na otevřenou a věcnou debatu k tomuto tématu.

Při organizaci akce spojily síly tři iniciativy napříč univerzitou – Studenti UP za média, Iniciativa olomouckých studentů a Stojíme za kulturou Olomouc. „Spojuje nás přesvědčení, že svoboda a nezávislost nejsou samozřejmostí. Pohled na vás je důkazem, že nám na těchto hodnotách záleží, že dokážeme spojit síly, ozvat se a nenechat důležité věci jen tak plynout kolem nás. Děkuji, že společně dáváme našemu hlasu sílu,“ zahájil za organizátory setkání Jan Tichánek, student právnické fakulty a senátor.

foto_sem_4

Pořadatelé poděkovali za podporu fakultním akademickým senátům a vedení univerzity. To na shromáždění zastupoval Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. „Je mi velkou ctí, že dnes můžu promluvit jménem vedení Univerzity Palackého a podpořit studentské iniciativy, které stojí za veřejnoprávními médii. Za téměř čtyřicet let demokracie se nám podařilo vybudovat a posílit svobodné instituce. Vyrostla také občanská společnost, jejíž klíčovou součástí jste vy, studentky a studenti. Vaše energie a odvaha jsou zásadní právě ve chvílích, kdy je nezávislost těchto institucí zpochybňována a kdyby bylo pohodlnější mlčet. Děkuji vám, že dnes nemlčíte,“ řekl prorektor shromážděným. Mnozí z nich přišli s transparenty s hesly jako Ruce pryč od veřejnoprávních médií, Média vám nedáme nebo Nechceme jít slovenskou cestou.

U mikrofonu se postupně vystřídali zástupci pořádajících iniciativ. Slovo dostala také například Tereza Marková, předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol, nebo Ivana Plíhalová, herečka Moravského divadla Olomouc.

foto_sem_8

Jejich proslovy poslouchal i student práv Jakub Moravec. „Moje motivace přijít byla stejná jako u těch, co stojí kolem mě. Není nám jedno, co se děje kolem České televize a Českého rozhlasu. Navíc jsem měl i motivaci ryze osobní. Hlavní pořadatelé jsou mí kamarádi. Smekám před jejich odhodláním. Jsem na ně hrdý.“ Vyjádřit svůj postoj přišla také Eliška Lenfeldová, studentka Církevní gymnázium Německého řádu v Olomouci. „Líbí se mi propojení studentů bez rozdílu věku, fakulty a školy. Přijít bylo pro mě důležité, jsem ráda, že jsem mezi vysokoškoláky zapadla.“

ig_sem_https://www.instagram.com/studenti_up_za_media/reel/DfkiI2dIJlX/

Na hodinové shromáždění navázal doprovodný program v učebnách právnické fakulty. Zájemci mohli na workshopu vedeném Annou Julií Witmannovou, laureátkou ceny Jana Opletala, zjistit, jak napsat dopis poslancům a vyrobit si tematické placky. Nebo se účastnit panelové diskuze nazvané Veřejnoprávní média a svobodná kultura: obrana a útok. Diskutovat se studenty přišli kulturní manažerka Magdaléna Hruška z katedry divadelních a filmových studií FF UP, Zdeňka Hubáček Kujová, členka Rady Státního fondu audiovize pro poskytování podpory animovaných audiovizuálních děl a videoher, Maxim Tomoszek, odborník na ústavní právo, proděkan PF UP a člen Etického panelu ČT, a investigativní novinář Jan Moláček.

Akce na podporu veřejnoprávních médií se konala večer 10. listopadu. Hlavními organizátory spolu s Janem Tichánkem byly studentky Aneta Rustler z PF UP, Kristýna Václavková z FF UP a Tereza Marková z FZV UP.

Categories: Novinky z PřF a UP

Physics needs chemistry, and vice versa. The FZU–IOCB seminar showed where the two institutes can complement each other

News: Institute of Physics - Wed, 11/11/2026 - 12:00
Scientists from the Institute of Physics (FZU) and the Institute of Organic Chemistry and Biochemistry (IOCB) of the Czech Academy of Sciences met on 26 October for their joint annual seminar. In 25 short talks, they shared what they are working on and looked for topics where physics and chemistry meet.
Categories: News from FZU

Fyzika potřebuje chemii a naopak. Seminář FZU a ÚOCHB ukázal, kde se oba ústavy můžou doplnit

Novinky: Fyzikální ústav - Wed, 11/11/2026 - 12:00
Vědci a vědkyně z Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se 26. října sešli na společném výročním semináři. Ve 25 krátkých přednáškách ukázali, na čem pracují, a hledali témata, ve kterých se fyzika a chemie potkávají.
Categories: Novinky z FZÚ AV ČR

Festival tvořivosti a nápadů. UP se opět zapojí do festivalu Maker Faire

Jak vznikají vynálezy a co všechno se dá vytvořit, když se propojí zvídavost, technologie a chuť experimentovat? Odpovědi nabídne další ročník festivalu Maker Faire Olomouc, který se uskuteční v neděli 15. listopadu od 10 do 17 hodin v pavilonu A Výstaviště Flora. Součástí přehlídky bude i expozice Univerzity Palackého.

Maker Faire propojuje svět vědy a moderních technologií s řemesly, designem a uměním. Na jednom místě se potkávají profesionálové i nadšenci, které spojuje radost z objevování a vlastního tvoření. Návštěvníkům představují své projekty, vysvětlují, jak fungují, a nechávají je nahlédnout do procesu jejich vzniku. Důležitou součástí festivalu je možnost si všemožné vynálezy vyzkoušet, zapojit se do workshopů a mluvit přímo s jejich tvůrci.

„Maker Faire je skvělou příležitostí ukázat, na čem na univerzitě pracujeme, a dát návštěvníkům možnost objevovat vědu vlastníma rukama. Rádi proto ještě přivítáme i další kolegyně a kolegy, kteří se chtějí zapojit,“ zve k účasti Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Univerzita Palackého svou účastí naváže na předchozí ročníky, při nichž přibližovala veřejnosti vědu a výzkum pod hlavičkou UP to the Future. Festival je příležitostí přenést univerzitní témata z laboratoří a učeben mezi lidi a otevřít prostor pro zvídavé otázky.

Do příprav univerzitní prezentace se přitom mohou ještě připojit další zájemci z UP. Máte projekt, experiment, interaktivní ukázku nebo nápad na aktivitu, kterou byste chtěli představit veřejnosti? Maker Faire nabízí prostor ukázat, čemu se věnujete, sdílet své nadšení a inspirovat návštěvníky k vlastnímu objevování. Pokud se chcete zapojit, kontaktujte Ondřeje Martínka na e-mailu ondrej.martinek@upol.cz

Podrobný program festivalu a informace o vstupenkách jsou k dispozici na webu Maker Faire Olomouc.

 

Festival tvořivosti a nápadů. UP se opět zapojí do festivalu Maker Faire

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Wed, 11/11/2026 - 08:00

Jak vznikají vynálezy a co všechno se dá vytvořit, když se propojí zvídavost, technologie a chuť experimentovat? Odpovědi nabídne další ročník festivalu Maker Faire Olomouc, který se uskuteční v neděli 15. listopadu od 10 do 17 hodin v pavilonu A Výstaviště Flora. Součástí přehlídky bude i expozice Univerzity Palackého.

Maker Faire propojuje svět vědy a moderních technologií s řemesly, designem a uměním. Na jednom místě se potkávají profesionálové i nadšenci, které spojuje radost z objevování a vlastního tvoření. Návštěvníkům představují své projekty, vysvětlují, jak fungují, a nechávají je nahlédnout do procesu jejich vzniku. Důležitou součástí festivalu je možnost si všemožné vynálezy vyzkoušet, zapojit se do workshopů a mluvit přímo s jejich tvůrci.

„Maker Faire je skvělou příležitostí ukázat, na čem na univerzitě pracujeme, a dát návštěvníkům možnost objevovat vědu vlastníma rukama. Rádi proto ještě přivítáme i další kolegyně a kolegy, kteří se chtějí zapojit,“ zve k účasti Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Univerzita Palackého svou účastí naváže na předchozí ročníky, při nichž přibližovala veřejnosti vědu a výzkum pod hlavičkou UP to the Future. Festival je příležitostí přenést univerzitní témata z laboratoří a učeben mezi lidi a otevřít prostor pro zvídavé otázky.

Do příprav univerzitní prezentace se přitom mohou ještě připojit další zájemci z UP. Máte projekt, experiment, interaktivní ukázku nebo nápad na aktivitu, kterou byste chtěli představit veřejnosti? Maker Faire nabízí prostor ukázat, čemu se věnujete, sdílet své nadšení a inspirovat návštěvníky k vlastnímu objevování. Pokud se chcete zapojit, kontaktujte Ondřeje Martínka na e-mailu ondrej.martinek@upol.cz

Podrobný program festivalu a informace o vstupenkách jsou k dispozici na webu Maker Faire Olomouc.

 

Categories: Novinky z PřF a UP

Professor Jaroslav Peprník received a medal from the King of the United Kingdom

News: Faculty of Science - Tue, 10/11/2026 - 15:10

Jaroslav Peprník, a distinguished Czech scholar of English and American studies, co-founder of the Department of English at Palacký University and a long-serving lecturer at the Faculty of Arts, has been awarded the British Empire Medal (BEM), a prestigious British state honour conferred by King Charles III. He received the award in recognition of his lifelong work and exceptional contribution to the development of Czech-British relations.

The award was presented to Jaroslav Peprník in the Rector’s office at Palacký University by Matthew Field, the British Ambassador to the Czech Republic. This ceremonial occasion marked an extraordinary recognition of the professor’s lifelong work; he has been associated with the University of Olomouc for more than seventy years.

“A medal awarded by the British monarch is the highest honour an English scholar can achieve. I value it immensely, but I also accept it as a tribute to the thousands of teachers who have been promoting British language and culture here for over a hundred years, and whose only reward have been the grateful memories of their students,” said Jaroslav Peprník.

The British Empire Medal is one of the most prestigious British state honours and is awarded to foreign nationals only in exceptional circumstances. According to available data, twenty-five people from around the world received it last year. Among the Czech recipients, Augustin Švub, a Czechoslovak soldier who fought at Tobruk during the Second World War, is also often mentioned.

“Professor Peprník received this honour from His Majesty King Charles III in recognition of his life’s work. He helped educate several generations of English language students and made an exceptional contribution to the development of English language teaching and Czech-British relations. He not only passed on British culture and values to his students, but also embodied them himself during the difficult times of communist oppression. Through his life’s work, he has brought Britain closer to generations of Czechs and thus contributed to strengthening the ties between our countries,” said Ambassador Matthew Field.

The award was presented to Jaroslav Peprník in the Rector’s office at Palacký University by Matthew Field, the British Ambassador to the Czech Republic. This ceremonial occasion marked an extraordinary recognition of the professor’s lifelong work; he has been associated with the University of Olomouc for more than seventy years.

“A medal awarded by the British monarch is the highest honour an English scholar can achieve. I value it immensely, but I also accept it as a tribute to the thousands of teachers who have been promoting British language and culture here for over a hundred years, and whose only reward have been the grateful memories of their students,” said Jaroslav Peprník.

The British Empire Medal is one of the most prestigious British state honours and is awarded to foreign nationals only in exceptional circumstances. According to available data, twenty-five people from around the world received it last year. Among the Czech recipients, Augustin Švub, a Czechoslovak soldier who fought at Tobruk during the Second World War, is also often mentioned.

“Professor Peprník received this honour from His Majesty King Charles III in recognition of his life’s work. He helped educate several generations of English language students and made an exceptional contribution to the development of English language teaching and Czech-British relations. He not only passed on British culture and values to his students, but also embodied them himself during the difficult times of communist oppression. Through his life’s work, he has brought Britain closer to generations of Czechs and thus contributed to strengthening the ties between our countries,” said Ambassador Matthew Field.

Jaroslav Peprník has been working at the Faculty of Arts, Palacký University, since 1954. However, his connection with Britain began to take shape even earlier. In 1948, he attended a summer school in London and travelled around Great Britain. Those experiences shaped his lifelong interest in the English language, literature and the history of Czech-British relations.

In his academic work, he focuses primarily on teaching, writing textbooks and mapping the historical links between the Czech lands and the English-speaking world. He has also made a significant contribution to the development of Czech lexicology. For decades, his textbooks and academic publications have been among the core resources for teaching English at secondary schools and universities, and have influenced entire generations of students and teachers.

The British Empire Medal adds to the list of honours that Professor Peprník has received during his extraordinary career. In 2003, he received the City of Olomouc Award, and in 2023, the First Class Medal from the Czech Ministry of Education, Youth and Sport. Last year, Palacký University also awarded him the František Palacký Prize for his lifetime contribution. 

Categories: News from UP

Profesor Jaroslav Peprník dostal medaili od britského krále

Významný český anglista a amerikanista, spoluzakladatel anglistiky na Univerzitě Palackého a dlouholetý pedagog Filozofické fakulty UP Jaroslav Peprník převzal British Empire Medal (BEM), prestižní britské státní vyznamenání udělované králem Karlem III. Ocenění získal za celoživotní práci a mimořádný přínos k rozvoji česko-britských vztahů.

Ocenění předal Jaroslavu Peprníkovi v pracovně rektora Univerzity Palackého britský velvyslanec v České republice Matthew Field. Slavnostní okamžik byl mimořádným uznáním celoživotní práce profesora, který je s olomouckou univerzitou spojen již více než sedmdesát let.

„Medaile udělená britským panovníkem je nejvyšší možné vyznamenání, jakého anglista může dosáhnout. Vážím si ho nesmírně, ale přijímám jej i jako poctu těm tisícům učitelů, kteří jazyk a kulturu Británie u nás šíří už déle než sto let, a jedinou jejich odměnou jsou vděčné vzpomínky jejich studentů,“ řekl Jaroslav Peprník. 

British Empire Medal patří k významným britským státním vyznamenáním a zahraničním osobnostem se uděluje jen výjimečně. V loňském roce ji podle dostupných údajů obdrželo pětadvacet lidí z celého světa. Mezi českými držiteli bývá zmiňován také československý voják a účastník bojů u Tobruku za druhé světové války Augustin Švub.

„Profesor Peprník získal ocenění Jeho Veličenstva krále Karla III. za své celoživotní dílo. Pomohl vzdělat několik generací angličtinářů a mimořádně se zasloužil o rozvoj výuky anglického jazyka i česko-britských vztahů. Britskou kulturu a hodnoty nejen předával svým studentům, ale sám je ztělesňoval i v nelehkých dobách komunistické nesvobody. Svou celoživotní prací přiblížil Británii generacím Čechů a přispěl tak k upevnění vazeb mezi našimi zeměmi,“ uvedl velvyslanec Matthew Field.

Jaroslav Peprník působí na Filozofické fakultě UP od roku 1954. Jeho vztah k Británii se však začal formovat už dříve. V roce 1948 absolvoval letní školu v Londýně a procestoval Velkou Británii. Tehdejší zkušenosti se promítly do jeho celoživotního zájmu o anglický jazyk, literaturu i historii česko-britských kontaktů.

Ve své odborné práci se věnuje především výuce, tvorbě učebnic a mapování historických vazeb mezi českými zeměmi a anglofonním světem. Významně přispěl také k rozvoji české lexikologie. Jeho učebnice a odborné publikace patřily po desetiletí k základním materiálům pro výuku angličtiny na středních i vysokých školách a ovlivnily celé generace studentů i učitelů.

British Empire Medal rozšířila řadu ocenění, která profesor Peprník během své mimořádné kariéry získal. V roce 2003 převzal Cenu města Olomouce, v roce 2023 medaili prvního stupně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V loňském roce mu Univerzita Palackého udělila také Cenu Františka Palackého za celoživotní přínos. Související texty zde a zde. 

Profesor Jaroslav Peprník dostal medaili od britského krále

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Tue, 10/11/2026 - 15:10

Významný český anglista a amerikanista, spoluzakladatel anglistiky na Univerzitě Palackého a dlouholetý pedagog Filozofické fakulty UP Jaroslav Peprník převzal British Empire Medal (BEM), prestižní britské státní vyznamenání udělované králem Karlem III. Ocenění získal za celoživotní práci a mimořádný přínos k rozvoji česko-britských vztahů.

Ocenění předal Jaroslavu Peprníkovi v pracovně rektora Univerzity Palackého britský velvyslanec v České republice Matthew Field. Slavnostní okamžik byl mimořádným uznáním celoživotní práce profesora, který je s olomouckou univerzitou spojen již více než sedmdesát let.

„Medaile udělená britským panovníkem je nejvyšší možné vyznamenání, jakého anglista může dosáhnout. Vážím si ho nesmírně, ale přijímám jej i jako poctu těm tisícům učitelů, kteří jazyk a kulturu Británie u nás šíří už déle než sto let, a jedinou jejich odměnou jsou vděčné vzpomínky jejich studentů,“ řekl Jaroslav Peprník. 

British Empire Medal patří k významným britským státním vyznamenáním a zahraničním osobnostem se uděluje jen výjimečně. V loňském roce ji podle dostupných údajů obdrželo pětadvacet lidí z celého světa. Mezi českými držiteli bývá zmiňován také československý voják a účastník bojů u Tobruku za druhé světové války Augustin Švub.

„Profesor Peprník získal ocenění Jeho Veličenstva krále Karla III. za své celoživotní dílo. Pomohl vzdělat několik generací angličtinářů a mimořádně se zasloužil o rozvoj výuky anglického jazyka i česko-britských vztahů. Britskou kulturu a hodnoty nejen předával svým studentům, ale sám je ztělesňoval i v nelehkých dobách komunistické nesvobody. Svou celoživotní prací přiblížil Británii generacím Čechů a přispěl tak k upevnění vazeb mezi našimi zeměmi,“ uvedl velvyslanec Matthew Field.

Jaroslav Peprník působí na Filozofické fakultě UP od roku 1954. Jeho vztah k Británii se však začal formovat už dříve. V roce 1948 absolvoval letní školu v Londýně a procestoval Velkou Británii. Tehdejší zkušenosti se promítly do jeho celoživotního zájmu o anglický jazyk, literaturu i historii česko-britských kontaktů.

Ve své odborné práci se věnuje především výuce, tvorbě učebnic a mapování historických vazeb mezi českými zeměmi a anglofonním světem. Významně přispěl také k rozvoji české lexikologie. Jeho učebnice a odborné publikace patřily po desetiletí k základním materiálům pro výuku angličtiny na středních i vysokých školách a ovlivnily celé generace studentů i učitelů.

British Empire Medal rozšířila řadu ocenění, která profesor Peprník během své mimořádné kariéry získal. V roce 2003 převzal Cenu města Olomouce, v roce 2023 medaili prvního stupně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V loňském roce mu Univerzita Palackého udělila také Cenu Františka Palackého za celoživotní přínos. Související texty zde a zde. 

Categories: Novinky z PřF a UP

Novou kancléřkou Univerzity Palackého je Kateřina Kováříková

Do čela kanceláře rektora Univerzity Palackého nastoupila začátkem listopadu Kateřina Kováříková. Dosavadní asistentka rektora a absolventka Filozofické fakulty UP střídá ve funkci kancléřky Ivanu Olivovou. Přináší zkušenosti s vedením týmu, organizací chodu kanceláře a komunikací, které získala v univerzitním prostředí i ve státní správě.

„Kateřina Kováříková zná prostředí naší univerzity i každodenní chod kanceláře rektora. Při dosavadní spolupráci prokázala organizační schopnosti, spolehlivost a schopnost domluvit se s kolegy napříč univerzitou. Věřím, že tyto zkušenosti spolu s praxí z dalších institucí dobře využije při vedení kanceláře a zajišťování podpory pro práci vedení univerzity,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Na Univerzitě Palackého působí Kateřina Kováříková od roku 2025, dosud jako asistentka rektora. V této pozici zajišťovala jeho pracovní program, protokol návštěv a jednání i koordinaci akcí. Součástí její agendy byla také komunikace s jednotlivými pracovišti univerzity a fakultami. „Ráda bych navázala na dosavadní spolupráci s kolegy na rektorátu i napříč univerzitou, které si velmi vážím. Komunikaci vnímám jako základ dobrého fungování každé instituce i vztahů mezi lidmi. Záleží mi na tom, abychom spolu mluvili otevřeně, dokázali si naslouchat a hledali společná řešení. S tímto přístupem chci vést i kancelář rektora,“ uvedla nová kancléřka.

Zkušenosti s řízením získala na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, kde v letech 2012 až 2013 vedla odbor Kancelář ministra a public relations. Odpovídala za činnost dvou oddělení s patnácti zaměstnanci, přípravu podkladů pro ministryni, zadávání práce tiskovému oddělení a rozpočet odboru. Působila také v asistentských pozicích v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a věnovala se přípravě komunikačních strategií, organizaci veřejných akcí a vedení volebních kampaní. „V nové roli bych ráda využila také svou více než desetiletou praxi na administrativních, manažerských a marketingových pozicích,“ doplnila Katka Kováříková.

S Univerzitou Palackého je spojena také jako její absolventka. Na Filozofické fakultě UP vystudovala bakalářský obor Žurnalistika a navazující magisterský obor Mediální studia. Ve své práci tak propojuje znalost univerzitního prostředí se vzděláním v oblasti médií a komunikace a zkušenostmi s vedením lidí.

„Dosavadní kancléřce Ivaně Olivové děkuji za její práci pro naši univerzitu a respektuji její osobní rozhodnutí ve funkci nepokračovat. Současně přebírám do své přímé gesce bezpečnostní agendu a spisovou službu, kterým chci v následujícím období věnovat zvýšenou pozornost,“ doplnil rektor Michael Kohajda.

Novou kancléřkou Univerzity Palackého je Kateřina Kováříková

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Tue, 10/11/2026 - 13:00

Do čela kanceláře rektora Univerzity Palackého nastoupila začátkem listopadu Kateřina Kováříková. Dosavadní asistentka rektora a absolventka Filozofické fakulty UP střídá ve funkci kancléřky Ivanu Olivovou. Přináší zkušenosti s vedením týmu, organizací chodu kanceláře a komunikací, které získala v univerzitním prostředí i ve státní správě.

„Kateřina Kováříková zná prostředí naší univerzity i každodenní chod kanceláře rektora. Při dosavadní spolupráci prokázala organizační schopnosti, spolehlivost a schopnost domluvit se s kolegy napříč univerzitou. Věřím, že tyto zkušenosti spolu s praxí z dalších institucí dobře využije při vedení kanceláře a zajišťování podpory pro práci vedení univerzity,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Na Univerzitě Palackého působí Kateřina Kováříková od roku 2025, dosud jako asistentka rektora. V této pozici zajišťovala jeho pracovní program, protokol návštěv a jednání i koordinaci akcí. Součástí její agendy byla také komunikace s jednotlivými pracovišti univerzity a fakultami. „Ráda bych navázala na dosavadní spolupráci s kolegy na rektorátu i napříč univerzitou, které si velmi vážím. Komunikaci vnímám jako základ dobrého fungování každé instituce i vztahů mezi lidmi. Záleží mi na tom, abychom spolu mluvili otevřeně, dokázali si naslouchat a hledali společná řešení. S tímto přístupem chci vést i kancelář rektora,“ uvedla nová kancléřka.

Zkušenosti s řízením získala na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, kde v letech 2012 až 2013 vedla odbor Kancelář ministra a public relations. Odpovídala za činnost dvou oddělení s patnácti zaměstnanci, přípravu podkladů pro ministryni, zadávání práce tiskovému oddělení a rozpočet odboru. Působila také v asistentských pozicích v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a věnovala se přípravě komunikačních strategií, organizaci veřejných akcí a vedení volebních kampaní. „V nové roli bych ráda využila také svou více než desetiletou praxi na administrativních, manažerských a marketingových pozicích,“ doplnila Katka Kováříková.

S Univerzitou Palackého je spojena také jako její absolventka. Na Filozofické fakultě UP vystudovala bakalářský obor Žurnalistika a navazující magisterský obor Mediální studia. Ve své práci tak propojuje znalost univerzitního prostředí se vzděláním v oblasti médií a komunikace a zkušenostmi s vedením lidí.

„Dosavadní kancléřce Ivaně Olivové děkuji za její práci pro naši univerzitu a respektuji její osobní rozhodnutí ve funkci nepokračovat. Současně přebírám do své přímé gesce bezpečnostní agendu a spisovou službu, kterým chci v následujícím období věnovat zvýšenou pozornost,“ doplnil rektor Michael Kohajda.

Categories: Novinky z PřF a UP

FZU photo contest 2026 winners announced. A nebula and boric acid crystals among the best

News: Institute of Physics - Tue, 10/11/2026 - 11:00
On Friday, 6 November, during the FZU Open Days, FZU Director Michael Prouza presented awards to the winners of this year’s FZU photo contest. In the employee category, Tobias Schulz took first place with The Fighting Dragons of Ara. The student category went to Matěj Merunka from the Secondary School of Art in Liberec for his photo, Horse’s Head.
Categories: News from FZU

Pages