Feed aggregator

Fotosoutěž FZU 2026 zná své vítěze. Zabodovala mlhovina i krystaly kyseliny borité

Novinky: Fyzikální ústav - Tue, 10/11/2026 - 11:00
V pátek 6. listopadu proběhlo během Dnů otevřených dveří na FZU slavnostní vyhlášení vítězů fotosoutěže FZU, kteří převzali ocenění z rukou ředitele FZU Michaela Prouzy. V kategorii zaměstnanců zvítězil Tobias Schulz se snímkem Bojující draci ze souhvězdí Oltáře. Studentskou kategorii vyhrál Matěj Merunka ze Střední umělecké školy v Liberci se snímkem Koňská hlava.
Categories: Novinky z FZÚ AV ČR

Věda na UP má novou adresu! Spouštíme web UP to the Future

Nová webová stránka se zaměřuje na popularizaci vědy z Univerzity Palackého. Na jednom místě tak najdete videa, články, podcasty, ale také medailonky vědkyň a vědců, či informace, jak se do komunikace vědy na UP zapojit.

Univerzitní kampaň UP to the Future dostává svou vlastní webovou stránku. Ta se bude zaměřovat především na popularizaci univerzitní vědy. Stránka slouží jako agregátor informací o vědě na UP. Najdete tady na jednom místě články, videa či podcasty, které v této oblasti na UP vznikají. „Jedná se o první čistě popularizační web, který u nás nějaká univerzita spouští. Při jeho tvorbě jsme se inspirovali v zahraničí, například u Oxfordské univerzity. Důraz je položen na tři základní pilíře kampaně UP to the Future – odolnost, udržitelnost a odpovědnost – a ty se propisují do celého obsahu, ale také vizuální podoby webu. Kampaň také akcentuje důležitost univerzitní komunity. Na webu tak najdete sekci s medailonky jednotlivých expertů a expertek, nachystali jsme také přehledný seznam oborů a jednotlivých kontaktů pro novinářskou obec a informace pro všechny aktivní vědce a vědkyně, jak se zapojit do komunikace vědy,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná.

Nový web UP to the Future můžete objevovat na: uptothefuture.cz

Na stránce najdete například Vědecké kalendáře, které můžete znát z univerzitních sociálních sítí či některé články o vědě, které potkáváte na stránkách Žurnálu UP. Místo je věnované také celouniverzitním popularizačním akcím a debatám. Na ty vás web nejenom naláká, ale také zde najdete záznamy z těchto akcí, pokud jste se jich nestihli účastnit. Speciální místo má tzv. Generátor náhodných faktů, který „vyzobává“ vědecké perličky napříč stránkou. Vizuální podobu webu vytvořila grafička Tereza Bartošová.

„Nový web doplňuje možnosti setkávání se s informacemi a aktivitami naplňujícími třetí roli univerzity. Kampaň UP to the Future propojuje vědu s odpovědností, odolností a udržitelností. Věříme, že porozumět světu kolem nás je první krok k tomu, abychom mohli ovlivňovat jeho budoucnost. Touto stránkou cílíme nejen dovnitř univerzity, ale také za její hranice. Na zvídavou veřejnost, která se ráda hravou formou dozví informace o světě kolem nás,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

 

Věda na UP má novou adresu! Spouštíme web UP to the Future

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Tue, 10/11/2026 - 08:00

Nová webová stránka se zaměřuje na popularizaci vědy z Univerzity Palackého. Na jednom místě tak najdete videa, články, podcasty, ale také medailonky vědkyň a vědců, či informace, jak se do komunikace vědy na UP zapojit.

Univerzitní kampaň UP to the Future dostává svou vlastní webovou stránku. Ta se bude zaměřovat především na popularizaci univerzitní vědy. Stránka slouží jako agregátor informací o vědě na UP. Najdete tady na jednom místě články, videa či podcasty, které v této oblasti na UP vznikají. „Jedná se o první čistě popularizační web, který u nás nějaká univerzita spouští. Při jeho tvorbě jsme se inspirovali v zahraničí, například u Oxfordské univerzity. Důraz je položen na tři základní pilíře kampaně UP to the Future – odolnost, udržitelnost a odpovědnost – a ty se propisují do celého obsahu, ale také vizuální podoby webu. Kampaň také akcentuje důležitost univerzitní komunity. Na webu tak najdete sekci s medailonky jednotlivých expertů a expertek, nachystali jsme také přehledný seznam oborů a jednotlivých kontaktů pro novinářskou obec a informace pro všechny aktivní vědce a vědkyně, jak se zapojit do komunikace vědy,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná.

Nový web UP to the Future můžete objevovat na: uptothefuture.cz

Na stránce najdete například Vědecké kalendáře, které můžete znát z univerzitních sociálních sítí či některé články o vědě, které potkáváte na stránkách Žurnálu UP. Místo je věnované také celouniverzitním popularizačním akcím a debatám. Na ty vás web nejenom naláká, ale také zde najdete záznamy z těchto akcí, pokud jste se jich nestihli účastnit. Speciální místo má tzv. Generátor náhodných faktů, který „vyzobává“ vědecké perličky napříč stránkou. Vizuální podobu webu vytvořila grafička Tereza Bartošová.

„Nový web doplňuje možnosti setkávání se s informacemi a aktivitami naplňujícími třetí roli univerzity. Kampaň UP to the Future propojuje vědu s odpovědností, odolností a udržitelností. Věříme, že porozumět světu kolem nás je první krok k tomu, abychom mohli ovlivňovat jeho budoucnost. Touto stránkou cílíme nejen dovnitř univerzity, ale také za její hranice. Na zvídavou veřejnost, která se ráda hravou formou dozví informace o světě kolem nás,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

 

Categories: Novinky z PřF a UP

Czech student wins Junior Astronomy Olympiad completely. Czech team brings home four medals

News: Institute of Physics - Mon, 09/11/2026 - 13:00
The Czech team achieved an outstanding result at the 5th International Olympiad on Astronomy and Astrophysics for Juniors (IOAA-jr). The team returns from Thailand with one gold, two silver and one bronze medal, plus one honourable mention. Viktorie Snášelová won the competition outright. She also received awards for the best score in the theory round and for the best-performing girl.
Categories: News from FZU

Česká studentka absolutní vítězkou juniorské astronomické olympiády. Český tým veze čtyři medaile

Novinky: Fyzikální ústav - Mon, 09/11/2026 - 12:46
Česká výprava zaznamenala mimořádný úspěch na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA-jr). Z Thajska přiváží jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Absolutní vítězkou soutěže se stala Viktorie Snášelová, která získala také ocenění za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro nejlepší dívku soutěže.
Categories: Novinky z FZÚ AV ČR

Geografové z přírodovědecké fakulty získali prestižní ocenění za vědecký článek

Trojice vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého získala prestižní mezinárodní ocenění za nejlepší vědecký článek. Miloslav Šerý, Jan Daniel a Jindřich Frajer obdrželi cenu Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie Best Paper Award 2026 za studii zaměřenou na význam názvů ulic při utváření a uchovávání identity historických regionů. Ocenění uděluje odborný časopis, který vychází pod záštitou Královské nizozemské geografické společnosti a patří k nejdéle fungujícím periodikům ve svém oboru.

Oceněná studie s názvem Exploring the Role of Street Names in the Reproduction of Deinstitutionalised Regions přináší nový pohled na význam uličního názvosloví při zachovávání regionální identity. Autoři se zaměřili na to, jak mohou názvy ulic připomínat historické regiony a jejich symboly, a přispívat tak k přetrvávání jejich identity i v případech, kdy již tyto regiony nemají vlastní institucionální ukotvení.

Na rozdíl od tradičních toponomastických přístupů využili autoři kvantitativní metody a prostorové analýzy v prostředí geografických informačních systémů GIS. Díky tomu mohli sledovat prostorové rozdíly ve výskytu názvů odkazujících na historické regiony a nabídnout nový způsob studia procesů utváření a reprodukce regionální identity. Díky tomu bylo mimo jiné zjištěno, že ulice pojmenované podle historických regionů plní odlišnou funkci z hlediska reprodukce vnitřní i vnější identity těchto regionů.

Ocenění za inovativní přístup

Redakční rada časopisu ve svém hodnocení vyzdvihla zejména originalitu metodologického přístupu, pevné teoretické základy studie a propojení několika oblastí humánní geografie. Ocenila také schopnost autorů zachytit prostorovou rozmanitost zkoumaného jevu a výsledky přehledně a srozumitelně vizualizovat.

Pro samotné autory bylo udělení ceny příjemným překvapením a zároveň významným uznáním jejich vědecké práce. „Upřímně řečeno nás zpráva o tom, že byl vybrán právě náš článek, docela překvapila a samozřejmě také velmi potěšila. Časopis TESG jsme vždy vnímali jako tradiční a prestižní periodikum v oboru humánní geografie, které každoročně publikuje vynikající a inovativní výzkumy. O to více si rozhodnutí redakční rady vážíme,“ uvedl Miloslav Šerý z katedry geografie.

Podle něj je ocenění nejen potvrzením přínosu dosavadní práce, ale také povzbuzením do dalšího výzkumu. „Pro mě i kolegy, s nimiž jsem článek připravoval, představuje tato cena důležitou motivaci do dalších plánovaných výzkumných aktivit a povzbuzuje nás k hlubšímu rozvíjení problematiky, které jsme se v oceněném článku věnovali,“ doplnil.

Více než sto let geografického výzkumu
Časopis Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie (TESG), známý také pod anglickým názvem Journal of Economic and Human Geography, vychází již od roku 1910. Za více než století své existence se stal významnou mezinárodní platformou pro publikování aktuálních výzkumů a odbornou diskusi o geografických, sociálních a ekonomických procesech.

Geografové z přírodovědecké fakulty získali prestižní ocenění za vědecký článek

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Mon, 09/11/2026 - 12:00

Trojice vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého získala prestižní mezinárodní ocenění za nejlepší vědecký článek. Miloslav Šerý, Jan Daniel a Jindřich Frajer obdrželi cenu Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie Best Paper Award 2026 za studii zaměřenou na význam názvů ulic při utváření a uchovávání identity historických regionů. Ocenění uděluje odborný časopis, který vychází pod záštitou Královské nizozemské geografické společnosti a patří k nejdéle fungujícím periodikům ve svém oboru.

Oceněná studie s názvem Exploring the Role of Street Names in the Reproduction of Deinstitutionalised Regions přináší nový pohled na význam uličního názvosloví při zachovávání regionální identity. Autoři se zaměřili na to, jak mohou názvy ulic připomínat historické regiony a jejich symboly, a přispívat tak k přetrvávání jejich identity i v případech, kdy již tyto regiony nemají vlastní institucionální ukotvení.

Na rozdíl od tradičních toponomastických přístupů využili autoři kvantitativní metody a prostorové analýzy v prostředí geografických informačních systémů GIS. Díky tomu mohli sledovat prostorové rozdíly ve výskytu názvů odkazujících na historické regiony a nabídnout nový způsob studia procesů utváření a reprodukce regionální identity. Díky tomu bylo mimo jiné zjištěno, že ulice pojmenované podle historických regionů plní odlišnou funkci z hlediska reprodukce vnitřní i vnější identity těchto regionů.

Ocenění za inovativní přístup

Redakční rada časopisu ve svém hodnocení vyzdvihla zejména originalitu metodologického přístupu, pevné teoretické základy studie a propojení několika oblastí humánní geografie. Ocenila také schopnost autorů zachytit prostorovou rozmanitost zkoumaného jevu a výsledky přehledně a srozumitelně vizualizovat.

Pro samotné autory bylo udělení ceny příjemným překvapením a zároveň významným uznáním jejich vědecké práce. „Upřímně řečeno nás zpráva o tom, že byl vybrán právě náš článek, docela překvapila a samozřejmě také velmi potěšila. Časopis TESG jsme vždy vnímali jako tradiční a prestižní periodikum v oboru humánní geografie, které každoročně publikuje vynikající a inovativní výzkumy. O to více si rozhodnutí redakční rady vážíme,“ uvedl Miloslav Šerý z katedry geografie.

Podle něj je ocenění nejen potvrzením přínosu dosavadní práce, ale také povzbuzením do dalšího výzkumu. „Pro mě i kolegy, s nimiž jsem článek připravoval, představuje tato cena důležitou motivaci do dalších plánovaných výzkumných aktivit a povzbuzuje nás k hlubšímu rozvíjení problematiky, které jsme se v oceněném článku věnovali,“ doplnil.

Více než sto let geografického výzkumu
Časopis Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie (TESG), známý také pod anglickým názvem Journal of Economic and Human Geography, vychází již od roku 1910. Za více než století své existence se stal významnou mezinárodní platformou pro publikování aktuálních výzkumů a odbornou diskusi o geografických, sociálních a ekonomických procesech.

Categories: Novinky z PřF a UP

Vztahu křesťanství a sportu se věnuje nová mezinárodní publikace

Jak se vzájemně ovlivňovaly křesťanské tradice a sport a jak se jejich vztah propisoval do každodenního života společnosti, přibližuje právě vydaná publikace A Companion to Christianity and Sport in Europe and North America (19th–21st centuries), za níž stojí mezinárodní tým odborníků na historii, teologii, filozofii, religionistiku a sociální vědy. Jako spolueditor se na ní podílel Ivo Jirásek z Fakulty tělesné kultury UP.

Publikace, která vznikala od roku 2020, ukazuje, že sport není jen o podání tělesného výkonu, jak je často vnímán, ale že byl a je i prostorem, kde se utvářely představy o člověku, jeho charakteru, odpovědnosti, hodnotách a hledání smyslu života. Nabízí interdisciplinární pohled na to, jak se křesťanské tradice promítaly do rozvoje sportu a jak naopak sport ovlivňoval život církví a náboženských společenství.

Součástí pětičlenného editorského týmu se vedle odborníků z Belgie, USA a Kanady stal i Ivo Jirásek z FTK UP, který se věnuje filozofii sportu a nenáboženské spiritualitě. Na starosti měl především část knihy věnovanou střední a východní Evropě, kdy mimo jiné oslovoval vhodné autory, připomínkoval jejich rukopisy a dbal na dodržování koncepce díla.

„Vedle spoluautorství obecného úvodu celé publikace jsem připravil úvod k části věnované východní Evropě. Ta je zajímavá především tím, jak rozdílně se vztahy sportu a křesťanství utvářely v zemích poznamenaných různým náboženskými tradicemi, politickými režimy a zejména zkušeností s bipolárním rozdělením světa po druhé světové válce. Tehdy se sport stal významným nástrojem státní ideologie, zatímco náboženský život byl různými způsoby omezován,“ uvedl.

Společně s Martinou Kočerovou z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích také pracoval na kapitole věnované historickým proměnám vztahu křesťanství a sportu na území dnešní České republiky, která patří k nejsekulárnějším zemím v Evropě.

„Historický vývoj sportu u nás byl s náboženstvím propojen mnohem výrazněji, než si obvykle uvědomujeme. V českém prostředí je zajímavým příkladem organizace katolického Orla, která vznikla jako reakce na nedostatečný důraz na náboženskou výchovu v sokolském hnutí. Náboženské tradice se ale promítaly také do činnosti skautingu, YMCA nebo salesiánských organizací, které spojovaly pohybové aktivity s výchovou mladých lidí,“ přiblížil Ivo Jirásek, proč by knihu neměli minout čeští zájemci.

Knihu, která přináší pohled do dosud nepříliš probádané oblasti a může sloužit jako základ pro další výzkum, vydalo nakladatelství Brepols, patřící k významným mezinárodním vydavatelům v oblasti humanitních věd. První část věnovaná západní a východní Evropě je k dostání v tištěné a elektronické verzi zde.

Vztahu křesťanství a sportu se věnuje nová mezinárodní publikace

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Mon, 09/11/2026 - 08:00

Jak se vzájemně ovlivňovaly křesťanské tradice a sport a jak se jejich vztah propisoval do každodenního života společnosti, přibližuje právě vydaná publikace A Companion to Christianity and Sport in Europe and North America (19th–21st centuries), za níž stojí mezinárodní tým odborníků na historii, teologii, filozofii, religionistiku a sociální vědy. Jako spolueditor se na ní podílel Ivo Jirásek z Fakulty tělesné kultury UP.

Publikace, která vznikala od roku 2020, ukazuje, že sport není jen o podání tělesného výkonu, jak je často vnímán, ale že byl a je i prostorem, kde se utvářely představy o člověku, jeho charakteru, odpovědnosti, hodnotách a hledání smyslu života. Nabízí interdisciplinární pohled na to, jak se křesťanské tradice promítaly do rozvoje sportu a jak naopak sport ovlivňoval život církví a náboženských společenství.

Součástí pětičlenného editorského týmu se vedle odborníků z Belgie, USA a Kanady stal i Ivo Jirásek z FTK UP, který se věnuje filozofii sportu a nenáboženské spiritualitě. Na starosti měl především část knihy věnovanou střední a východní Evropě, kdy mimo jiné oslovoval vhodné autory, připomínkoval jejich rukopisy a dbal na dodržování koncepce díla.

„Vedle spoluautorství obecného úvodu celé publikace jsem připravil úvod k části věnované východní Evropě. Ta je zajímavá především tím, jak rozdílně se vztahy sportu a křesťanství utvářely v zemích poznamenaných různým náboženskými tradicemi, politickými režimy a zejména zkušeností s bipolárním rozdělením světa po druhé světové válce. Tehdy se sport stal významným nástrojem státní ideologie, zatímco náboženský život byl různými způsoby omezován,“ uvedl.

Společně s Martinou Kočerovou z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích také pracoval na kapitole věnované historickým proměnám vztahu křesťanství a sportu na území dnešní České republiky, která patří k nejsekulárnějším zemím v Evropě.

„Historický vývoj sportu u nás byl s náboženstvím propojen mnohem výrazněji, než si obvykle uvědomujeme. V českém prostředí je zajímavým příkladem organizace katolického Orla, která vznikla jako reakce na nedostatečný důraz na náboženskou výchovu v sokolském hnutí. Náboženské tradice se ale promítaly také do činnosti skautingu, YMCA nebo salesiánských organizací, které spojovaly pohybové aktivity s výchovou mladých lidí,“ přiblížil Ivo Jirásek, proč by knihu neměli minout čeští zájemci.

Knihu, která přináší pohled do dosud nepříliš probádané oblasti a může sloužit jako základ pro další výzkum, vydalo nakladatelství Brepols, patřící k významným mezinárodním vydavatelům v oblasti humanitních věd. První část věnovaná západní a východní Evropě je k dostání v tištěné a elektronické verzi zde.

Categories: Novinky z PřF a UP

Pevnost poznání zapne budoucnost. Návštěvníky čekají roboti i umělá inteligence

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Sat, 07/11/2026 - 08:00

Dokáže umělá inteligence nahradit lékaře? Jak budou fungovat města budoucnosti a co všechno o naší minulosti odhalí moderní technologie? Od 14. do 17. listopadu se olomoucká Pevnost poznání promění v místo plné technologických novinek, experimentů a vědeckých objevů.

To, co ještě nedávno připomínalo sci-fi, se postupně stává součástí našeho každodenního života. Jak tyto technologie fungují, kde už dnes nacházejí využití a co nám mohou přinést v budoucnu? Odpovědi nabídne čtyřdenní akce Zapni budoucnost, která propojí moderní technologie s interaktivními experimenty a vědeckými objevy.

„Technologie nám dnes umožňují zkoumat svět způsoby, které bychom si ještě před několika lety dokázali jen obtížně představit. Pomáhají lékařům hledat známky onemocnění, archeologům odhalovat stopy zaniklých sídel a vědcům lépe porozumět naší planetě. Naším cílem je ukázat návštěvníkům, jak rozmanité je jejich využití, a nabídnout jim možnost některé z těchto technologií sami vyzkoušet. Chceme, aby si odnesli nejen nové poznatky, ale také vlastní zkušenost s tím, jak věda a technologie fungují,“ říká Šárka Kostková, programová manažerka Pevnosti poznání.



Během návštěvy si zájemci vyzkoušejí programování ozobotů a plánování jejich pohybu v chytrém městě, prozkoumají svět pomocí termokamer a odhalí jevy, které lidské oko běžně nevidí. Zjistí také, jak umělá inteligence pomáhá lékařům při rozpoznávání nemocí, analýze lékařských snímků nebo hledání nových možností léčby.

Ve spolupráci s katedrou matematické analýzy Přírodovědecké fakulty UP se návštěvníci seznámí také s mechanickým modelem umělého neuronu, na kterém názorně uvidí, jak zpracovává signály a na jakém principu fungují neuronové sítě.

Moderní technologie ale neproměňují jen naši budoucnost. Návštěvníci se dozvědí, jak laserové skenování odhaluje dávno zaniklá sídla, umělá inteligence pomáhá rozluštit staleté rukopisy a analýza starověké DNA přibližuje příběhy lidí, kteří žili před tisíci lety.

Chybět nebude ani pohled na technologie, které pomáhají porozumět naší planetě. Návštěvníci porovnají radioaktivitu různých hornin, seznámí se s problematikou radonu a společně s odborníky z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP objeví možnosti moderního mapování krajiny.

Na své si přijdou také milovníci experimentů a tvoření. V kreativní dílně si sestaví vlastní UV svítilnu na klíče, v laboratoři nahlédnou do fascinujícího světa nanočástic, dozví se i o vodíku jako možném palivu budoucnosti. V digitálním planetáriu se pak vydají na cestu za umělými družicemi v pořadu Satelix a objeví, jak zásadní roli hrají satelity v našem každodenním životě.

Akce Zapni budoucnost se uskuteční od 14. do 17. listopadu 2026 v Pevnosti poznání v Olomouci.

Categories: Novinky z PřF a UP

Pevnost poznání zapne budoucnost. Návštěvníky čekají roboti i umělá inteligence

Dokáže umělá inteligence nahradit lékaře? Jak budou fungovat města budoucnosti a co všechno o naší minulosti odhalí moderní technologie? Od 14. do 17. listopadu se olomoucká Pevnost poznání promění v místo plné technologických novinek, experimentů a vědeckých objevů.

To, co ještě nedávno připomínalo sci-fi, se postupně stává součástí našeho každodenního života. Jak tyto technologie fungují, kde už dnes nacházejí využití a co nám mohou přinést v budoucnu? Odpovědi nabídne čtyřdenní akce Zapni budoucnost, která propojí moderní technologie s interaktivními experimenty a vědeckými objevy.

„Technologie nám dnes umožňují zkoumat svět způsoby, které bychom si ještě před několika lety dokázali jen obtížně představit. Pomáhají lékařům hledat známky onemocnění, archeologům odhalovat stopy zaniklých sídel a vědcům lépe porozumět naší planetě. Naším cílem je ukázat návštěvníkům, jak rozmanité je jejich využití, a nabídnout jim možnost některé z těchto technologií sami vyzkoušet. Chceme, aby si odnesli nejen nové poznatky, ale také vlastní zkušenost s tím, jak věda a technologie fungují,“ říká Šárka Kostková, programová manažerka Pevnosti poznání.



Během návštěvy si zájemci vyzkoušejí programování ozobotů a plánování jejich pohybu v chytrém městě, prozkoumají svět pomocí termokamer a odhalí jevy, které lidské oko běžně nevidí. Zjistí také, jak umělá inteligence pomáhá lékařům při rozpoznávání nemocí, analýze lékařských snímků nebo hledání nových možností léčby.

Ve spolupráci s katedrou matematické analýzy Přírodovědecké fakulty UP se návštěvníci seznámí také s mechanickým modelem umělého neuronu, na kterém názorně uvidí, jak zpracovává signály a na jakém principu fungují neuronové sítě.

Moderní technologie ale neproměňují jen naši budoucnost. Návštěvníci se dozvědí, jak laserové skenování odhaluje dávno zaniklá sídla, umělá inteligence pomáhá rozluštit staleté rukopisy a analýza starověké DNA přibližuje příběhy lidí, kteří žili před tisíci lety.

Chybět nebude ani pohled na technologie, které pomáhají porozumět naší planetě. Návštěvníci porovnají radioaktivitu různých hornin, seznámí se s problematikou radonu a společně s odborníky z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP objeví možnosti moderního mapování krajiny.

Na své si přijdou také milovníci experimentů a tvoření. V kreativní dílně si sestaví vlastní UV svítilnu na klíče, v laboratoři nahlédnou do fascinujícího světa nanočástic, dozví se i o vodíku jako možném palivu budoucnosti. V digitálním planetáriu se pak vydají na cestu za umělými družicemi v pořadu Satelix a objeví, jak zásadní roli hrají satelity v našem každodenním životě.

Akce Zapni budoucnost se uskuteční od 14. do 17. listopadu 2026 v Pevnosti poznání v Olomouci.

Senát přírodovědecké fakulty jednal o rozpočtu, prostředí na fakultě i evaluacích

Rozpočet fakulty na letošní rok i novelu metodiky dělení neinvestičních prostředků schválil na svém středečním zasedání Akademický senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Zároveň podpořil snahu vedení fakulty systematicky rozvíjet kulturu vzájemného respektu a otevřené komunikace mezi členy akademické obce a zaměstnanci.

Senátoři schválili rozdělení finančních prostředků na přírodovědecké fakultě v roce 2026 a rozpočet fakulty na letošní rok. Souhlasili také s novelou Metodiky dělení neinvestičních prostředků organizačním jednotkám fakulty a s obecnými zásadami hospodaření fakulty na rok 2026. Oba dokumenty byly přijaty po zapracování technických změn navržených ekonomickou komisí akademického senátu.

Důraz na vzájemný respekt a bezpečné prostředí

Akademický senát se také zabýval prostředím na fakultě a vztahy mezi studenty a zaměstnanci. Podpořil snahu vedení fakulty posilovat kulturu vzájemného respektu, důvěry a otevřené komunikace. Za důležité považuje, aby všichni byli srozumitelně informováni o svých právech a povinnostech a věděli, na koho se mohou obrátit v případě problémů, konfliktů či nevhodného chování, například na fakultní či univerzitní ombudsmany. Senát zároveň upozornil na význam dostupné poradenské pomoci, prevence konfliktů a transparentního postupu při řešení závažných podnětů. 

„Vedení fakulty deklarovalo jednoznačný záměr zabývat se podněty ukazujícími na nevhodné chování na fakultě. V případě prokázání takových prohřešků budou jejich pachatelé postihováni," uvedl předseda AS PřF UP Karel Lemr. 

Studentské evaluace a nezávislost veřejnoprávních médií

Senátoři zároveň požádali vedení fakulty, aby prověřilo účelnost a podobu současného systému studentských evaluací výuky. Cílem je zvýšit účast studentů, lépe využívat výsledky evaluací a zajistit větší transparentnost opatření, která z nich vycházejí. Akademický senát vzal také na vědomí záměr akreditace navazujícího magisterského studijního programu Informatika a neměl k němu námitek.

Dalším bodem jednání byla podpora nezávislosti a stabilního financování médií veřejné služby. Senát zdůraznil, že nezávislost České televize a Českého rozhlasu na politické moci je důležitou podmínkou svobodné a demokratické společnosti. Případné změny jejich fungování a financování by podle přijatého usnesení měly vycházet z otevřené odborné a veřejné diskuse a zajistit dlouhodobě předvídatelné financování i účinné záruky redakční nezávislosti.

Senát přírodovědecké fakulty jednal o rozpočtu, prostředí na fakultě i evaluacích

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Fri, 06/11/2026 - 15:00

Rozpočet fakulty na letošní rok i novelu metodiky dělení neinvestičních prostředků schválil na svém středečním zasedání Akademický senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Zároveň podpořil snahu vedení fakulty systematicky rozvíjet kulturu vzájemného respektu a otevřené komunikace mezi členy akademické obce a zaměstnanci.

Senátoři schválili rozdělení finančních prostředků na přírodovědecké fakultě v roce 2026 a rozpočet fakulty na letošní rok. Souhlasili také s novelou Metodiky dělení neinvestičních prostředků organizačním jednotkám fakulty a s obecnými zásadami hospodaření fakulty na rok 2026. Oba dokumenty byly přijaty po zapracování technických změn navržených ekonomickou komisí akademického senátu.

Důraz na vzájemný respekt a bezpečné prostředí

Akademický senát se také zabýval prostředím na fakultě a vztahy mezi studenty a zaměstnanci. Podpořil snahu vedení fakulty posilovat kulturu vzájemného respektu, důvěry a otevřené komunikace. Za důležité považuje, aby všichni byli srozumitelně informováni o svých právech a povinnostech a věděli, na koho se mohou obrátit v případě problémů, konfliktů či nevhodného chování, například na fakultní či univerzitní ombudsmany. Senát zároveň upozornil na význam dostupné poradenské pomoci, prevence konfliktů a transparentního postupu při řešení závažných podnětů. 

„Vedení fakulty deklarovalo jednoznačný záměr zabývat se podněty ukazujícími na nevhodné chování na fakultě. V případě prokázání takových prohřešků budou jejich pachatelé postihováni," uvedl předseda AS PřF UP Karel Lemr. 

Studentské evaluace a nezávislost veřejnoprávních médií

Senátoři zároveň požádali vedení fakulty, aby prověřilo účelnost a podobu současného systému studentských evaluací výuky. Cílem je zvýšit účast studentů, lépe využívat výsledky evaluací a zajistit větší transparentnost opatření, která z nich vycházejí. Akademický senát vzal také na vědomí záměr akreditace navazujícího magisterského studijního programu Informatika a neměl k němu námitek.

Dalším bodem jednání byla podpora nezávislosti a stabilního financování médií veřejné služby. Senát zdůraznil, že nezávislost České televize a Českého rozhlasu na politické moci je důležitou podmínkou svobodné a demokratické společnosti. Případné změny jejich fungování a financování by podle přijatého usnesení měly vycházet z otevřené odborné a veřejné diskuse a zajistit dlouhodobě předvídatelné financování i účinné záruky redakční nezávislosti.

Categories: Novinky z PřF a UP

Rostlinná fenomika získala nový rozměr

Novou definici a vědecký rámec rostlinné fenomiky přinesl mezinárodní tým vědců v prestižním časopise Trends in Plant Science. U významného kroku, který byl nezbytným a dosud chybějícím předpokladem pro stanovení rostlinné fenomiky jako samostatné vědní discipliny, byla i vědkyně Jana Kholová z CATRIN UP. Práce může podle odborníků zásadně ovlivnit způsob, jakým vědci zkoumají rostliny a jejich schopnost přizpůsobovat se prostředí.

Hlavním přínosem je návrh nového koncepčního rámce, který má sjednotit dosud roztříštěný obor a jasně vymezit jeho předmět zkoumání. Rostlinná fenomika byla spojována především s moderními technologiemi, senzory, zobrazovacími metodami a analýzou dat. Nyní autoři zdůrazňují, že jejím skutečným posláním je odhalovat mechanismy, které určují podobu, vývoj a fungování rostlin. Vědci tak mohou lépe pochopit, jak rostliny rostou, vyvíjejí se a reagují na okolní prostředí. Dosud však chyběla jednotná definice, která by jasně vymezovala, co všechno tento obor zahrnuje a jaké jsou jeho základní principy.

„Nový přístup zdůrazňuje, že o vlastnostech rostlin nerozhodují pouze jejich geny, ale také složité procesy probíhající na různých úrovních – od molekul a buněk až po celé rostliny a ekosystémy. Tyto procesy se navzájem ovlivňují, mění se v čase a reagují na podmínky prostředí. Jejich pochopení může vědcům pomoci lépe předvídat, jak budou rostliny reagovat například na sucho, vysoké teploty nebo jiné stresové podmínky. Nově navržený vědecký rámec tak vytváří společný základ pro další rozvoj rostlinné fenomiky a vymezuje také novou odbornou specializaci – specialistu na rostlinnou fenomiku,“ uvedla spoluautorka publikace Jana Kholová.

Ústředním prvkem tohoto rámce je definice fenomu jako souboru fenů, které řídí fenotypovou dynamiku napříč všemi prostorovými a časovými úrovněmi biologické a ekologické organizace a v interakci s prostředím. Tento přístup je důležitý například pro zemědělství a ochranu přírody. Lepší pochopení reakcí rostlin na prostředí může přispět například ke šlechtění odolnějších plodin, adaptaci zemědělství na klimatickou změnu a ochraně biodiverzity.

Rostlinná fenomika využívá širokou škálu moderních metod a technologií. Patří mezi ně například automatizované zobrazovací systémy, speciální kamery a senzory, které umožňují sledovat růst rostlin, jejich fyziologický stav nebo reakce na stresové podmínky. Vědci využívají také drony, robotické platformy či pokročilé metody měření, které dokážou odhalit změny neviditelné pouhým okem. Získaná data následně zpracovávají pomocí matematických modelů, výpočetních metod a umělé inteligence. Díky propojení těchto technologií s biologickým výzkumem mohou sledovat rostliny od úrovně jednotlivých buněk až po celá pole či ekosystémy a lépe porozumět procesům, které ovlivňují jejich růst, vývoj a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám.

Na článku spolupracovali odborníci z USA, Německa, Japonska, Norska, Belgie, Číny, Kanady, Irska nebo Nizozemska. Jana Kholová, která vedle CATRIN působí i na České zemědělské univerzitě v Praze, je jedinou českou zástupkyní v týmu.

 

Rostlinná fenomika získala nový rozměr

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Fri, 06/11/2026 - 12:00

Novou definici a vědecký rámec rostlinné fenomiky přinesl mezinárodní tým vědců v prestižním časopise Trends in Plant Science. U významného kroku, který byl nezbytným a dosud chybějícím předpokladem pro stanovení rostlinné fenomiky jako samostatné vědní discipliny, byla i vědkyně Jana Kholová z CATRIN UP. Práce může podle odborníků zásadně ovlivnit způsob, jakým vědci zkoumají rostliny a jejich schopnost přizpůsobovat se prostředí.

Hlavním přínosem je návrh nového koncepčního rámce, který má sjednotit dosud roztříštěný obor a jasně vymezit jeho předmět zkoumání. Rostlinná fenomika byla spojována především s moderními technologiemi, senzory, zobrazovacími metodami a analýzou dat. Nyní autoři zdůrazňují, že jejím skutečným posláním je odhalovat mechanismy, které určují podobu, vývoj a fungování rostlin. Vědci tak mohou lépe pochopit, jak rostliny rostou, vyvíjejí se a reagují na okolní prostředí. Dosud však chyběla jednotná definice, která by jasně vymezovala, co všechno tento obor zahrnuje a jaké jsou jeho základní principy.

„Nový přístup zdůrazňuje, že o vlastnostech rostlin nerozhodují pouze jejich geny, ale také složité procesy probíhající na různých úrovních – od molekul a buněk až po celé rostliny a ekosystémy. Tyto procesy se navzájem ovlivňují, mění se v čase a reagují na podmínky prostředí. Jejich pochopení může vědcům pomoci lépe předvídat, jak budou rostliny reagovat například na sucho, vysoké teploty nebo jiné stresové podmínky. Nově navržený vědecký rámec tak vytváří společný základ pro další rozvoj rostlinné fenomiky a vymezuje také novou odbornou specializaci – specialistu na rostlinnou fenomiku,“ uvedla spoluautorka publikace Jana Kholová.

Ústředním prvkem tohoto rámce je definice fenomu jako souboru fenů, které řídí fenotypovou dynamiku napříč všemi prostorovými a časovými úrovněmi biologické a ekologické organizace a v interakci s prostředím. Tento přístup je důležitý například pro zemědělství a ochranu přírody. Lepší pochopení reakcí rostlin na prostředí může přispět například ke šlechtění odolnějších plodin, adaptaci zemědělství na klimatickou změnu a ochraně biodiverzity.

Rostlinná fenomika využívá širokou škálu moderních metod a technologií. Patří mezi ně například automatizované zobrazovací systémy, speciální kamery a senzory, které umožňují sledovat růst rostlin, jejich fyziologický stav nebo reakce na stresové podmínky. Vědci využívají také drony, robotické platformy či pokročilé metody měření, které dokážou odhalit změny neviditelné pouhým okem. Získaná data následně zpracovávají pomocí matematických modelů, výpočetních metod a umělé inteligence. Díky propojení těchto technologií s biologickým výzkumem mohou sledovat rostliny od úrovně jednotlivých buněk až po celá pole či ekosystémy a lépe porozumět procesům, které ovlivňují jejich růst, vývoj a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám.

Na článku spolupracovali odborníci z USA, Německa, Japonska, Norska, Belgie, Číny, Kanady, Irska nebo Nizozemska. Jana Kholová, která vedle CATRIN působí i na České zemědělské univerzitě v Praze, je jedinou českou zástupkyní v týmu.

 

Categories: Novinky z PřF a UP

How do you bring science to the public? Through painting, theatre and film, NETkonference showed

News: Institute of Physics - Fri, 06/11/2026 - 10:00
Scientific topics don’t have to stay in academic journals. They can come to life in a mural on an underpass wall, on stage or in an animated series. At a networking mini-conference, organised on 21 October by the SciComHub association in cooperation with the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU), visual artists, theatre makers, filmmakers and restorers talked about how they connect art and science.
Categories: News from FZU

Jak přiblížit vědu lidem? Malbou, divadlem i filmem, ukázala NETkonference

Novinky: Fyzikální ústav - Fri, 06/11/2026 - 10:00
Vědecká témata nemusí zůstat v odborných časopisech. Mohou ožít na zdi podchodu, na jevišti nebo v animovaném seriálu. Na NETkonferenci, kterou 21. října uspořádal spolek SciComHub ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR, o tom mluvili výtvarníci, divadelníci, filmaři i restaurátoři.
Categories: Novinky z FZÚ AV ČR

Aurora to Support Research and Education: Eight Projects Involving UP Secure Funding

News: Faculty of Science - Fri, 06/11/2026 - 08:00

Cleaner water, more responsive healthcare, cities on two wheels, and multilingual teaching. These are some of the themes explored by eight projects involving Palacký University Olomouc that have secured funding in the Aurora alliance’s third open call. Academics from UP will join forces with colleagues at European universities and involve students in their research. UP will lead one project and participate as a partner in the other seven.

The third Call for Incentive Research & Education Collaboration awarded funding to fourteen international projects. The Aurora Research Council selected them from twenty-three eligible proposals. Five projects will focus on research, six will combine research and education, and three will offer thematic schools. Additional contributions from member universities increased the call’s budget to €240,000, a 50% rise compared with the previous round.

“The call helps develop international research teams, explore new research directions, and prepare larger joint projects. Research projects and projects combining research and education could receive up to €20,000. They were required to involve at least three partner institutions from the alliance and align with its thematic priorities. Thematic schools were eligible for the same maximum amount. The call also supports short-term research stays for early-career researchers,” says Marie Jadrníčková, Aurora Deputy IC & Research Officer.

A new feature of this year’s call is support for projects that directly connect research and teaching. Their outcomes may lead to joint courses, blended intensive programmes, micro-credentials, or degree programmes. Students will have opportunities to participate in international research and engage with the latest research findings.

Eight of the eleven proposals involving UP were successful: three research projects, four projects combining research and education, and one thematic school. Jiří Pánek from the Faculty of Science will lead the CitiesOn2Wheels summer school, while UP will participate as a partner in the other seven projects. The funded activities will involve experts from the Faculty of Arts, the Faculty of Science, and the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN).
 

CitiesOn2Wheels

Jiří Pánek — Faculty of Science, UP

The summer school will focus on research into the use of bicycles, e-bikes, and e-scooters in urban environments. Participants will combine insights from urban and digital geography with the study of sustainable transport and learn a range of data collection methods that involve local residents. UP will organise the school jointly with the University of Iceland and Pavol Jozef Šafárik University in Košice.
 

Research-NEST

Pavlína Flajšarová — Faculty of Arts, UP

The project will connect research and teaching in sustainable urban development. It will focus on the circular economy and how urban planning relates to residents’ needs and everyday habits. Interdisciplinary collaboration, field-based learning, and testing ideas in practice will produce approaches applicable across Europe. Particular emphasis will be placed on university–community collaboration and service-learning.
 

PATVOICE

Slavka Silberg — Faculty of Arts, UP

PATVOICE will explore how well healthcare organisations listen to patients and their loved ones, and how their experiences inform communication with healthcare professionals and management. It will examine organisational rules alongside the social and cultural factors that encourage or limit patient involvement. Practitioners, researchers, and students will contribute to fieldwork and analysis.
 

TRACE

Sabine Voda Eschgfäller — Faculty of Arts, UP

Student teams from five universities will investigate antifeminist, sexist, and racialised narratives in education, their contexts, and the responses of teachers and students. Through international online workshops, they will assess their findings and create digital outputs, such as social media videos, offering alternative perspectives. The project will combine student research with the development of critical media literacy.
 

TaME

Markus Johan Öbrink — Faculty of Arts, UP

The project Towards a multilingual norm for European university alliances will focus on multilingualism in higher education teaching. It will develop a toolkit to help Aurora teaching staff make better use of different languages in their classrooms and develop students’ language skills. The project will draw on the Common European Framework of Reference for Languages and the Aurora LOUIS competence framework.
 

CHEMUNITY

Jiří Pospíšil — Faculty of Science, UP

CHEMUNITY will connect chemistry research and teaching through joint workshops, researcher exchanges, and seminars. It will focus on sustainability, environmental monitoring, and the development of molecules for health applications. A working group will lay the foundations for a joint European bachelor’s programme in chemistry and assess opportunities for joint master’s programmes in specialised fields.
 

AURORA HEALTH

Alexander Dömling — Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN), UP

Researchers will seek compounds that selectively inhibit two forms of the enzyme arginase, which are associated with cancer and other diseases. They will identify promising compounds through high-throughput screening and work to improve their stability, bioavailability, and ability to enter cells. Nanoparticle-based targeted delivery systems will be used to enhance their efficacy and selectivity.
 

NANOCAT

Jan Filip — Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN), UP

NANOCAT will support the development of nanocatalysts for producing renewable fuels from biomass residues and treating wastewater. The teams will focus on 3D-printed biomass-derived materials, single-atom metal catalysts, and the light-driven removal of pharmaceuticals and dyes from water. They will monitor these processes using nanosensors also made from biomass.
 

The full list of the 14 funded projects, including their coordinators and partners, is available on the Aurora Universities website.

Categories: News from UP

Aurora podpoří výzkum i výuku, UP uspěla s osmi projekty

Čistší voda, vstřícnější zdravotní péče, města na dvou kolech i výuka využívající více jazyků. To jsou některá z témat osmi projektů s účastí Univerzity Palackého, které uspěly ve třetí otevřené výzvě aliance Aurora. Olomoučtí akademici v nich propojí síly s kolegy z evropských univerzit a do výzkumu zapojí také studenty. Jeden z projektů UP povede, v dalších sedmi bude partnerem.

Ve třetím ročníku výzvy Call for Incentive Research & Education Collaboration získalo podporu čtrnáct mezinárodních projektů. Výzkumná rada Aurory je vybrala z třiadvaceti návrhů, které splnily podmínky výzvy. Pět projektů se zaměří na výzkum, šest propojí výzkum se vzděláváním a tři nabídnou tematické školy. Díky dodatečným příspěvkům členských univerzit vzrostl rozpočet výzvy na 240 tisíc eur, o polovinu více než v předchozím ročníku.

„Výzva pomáhá rozvíjet mezinárodní výzkumné týmy, ověřovat nové vědecké směry a připravovat rozsáhlejší společné projekty. Na výzkumné projekty i na projekty kombinující výzkum a vzdělávání bylo možné získat až 20 tisíc eur. Podmínkou bylo zapojení nejméně tří partnerských institucí z aliance a návaznost na její tematické priority. Stejnou maximální částku mohly získat tematické školy. Výzva podporuje také krátkodobé výzkumné stáže pro začínající vědce,“ říká Marie Jadrníčková, zástupkyně vedoucího Aurory na UP, která má agendu vědu a výzkumu na starost.

Novinkou letošního ročníku jsou projekty, které přímo propojují výzkum s výukou. Jejich výsledky mohou vést ke vzniku společných kurzů, smíšených intenzivních programů, mikrocertifikátů či studijních programů. Studenti tak dostanou příležitost zapojit se do mezinárodního výzkumu a pracovat s aktuálními vědeckými poznatky.

Z jedenácti návrhů s účastí UP uspělo osm: tři výzkumné projekty, čtyři projekty propojující výzkum se vzděláváním a jedna tematická škola. Letní školu CitiesOn2Wheels povede Jiří Pánek z přírodovědecké fakulty, v ostatních sedmi projektech je UP partnerem. Do podpořených aktivit se zapojí odborníci z filozofické a přírodovědecké fakulty i vysokoškolského ústavu CATRIN.
 

Podpořené projekty s účastí UP

CitiesOn2Wheels

Jiří Pánek — Přírodovědecká fakulta UP

Letní škola se zaměří na výzkum využívání jízdních kol, elektrokol a elektrokoloběžek v městském prostředí. Účastníci propojí poznatky městské a digitální geografie se studiem udržitelné dopravy a osvojí si různé metody sběru dat, které zapojují samotné obyvatele. UP ji připraví společně s Islandskou univerzitou a Univerzitou Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.
 

Research-NEST

Pavlína Flajšarová — Filozofická fakulta UP

Projekt propojí výzkum a výuku v oblasti udržitelného rozvoje měst. Zaměří se na oběhové hospodářství a vztah městského plánování k potřebám i každodenním návykům obyvatel. Mezioborová spolupráce, terénní výuka a ověřování nápadů v praxi přinesou postupy využitelné napříč Evropou. Důraz bude klást na spolupráci univerzit s místními komunitami a výuku spojenou se službou společnosti.
 

PATVOICE

Slavka Silberg — Filozofická fakulta UP

PATVOICE prozkoumá, nakolik zdravotnické organizace naslouchají pacientům a jejich blízkým a jak jejich zkušenosti vstupují do komunikace se zdravotníky a vedením. Zaměří se na organizační pravidla i společenské a kulturní vlivy, které zapojení pacientů podporují či omezují. Do terénního výzkumu a analýz zapojí odborníky z praxe, výzkumníky a studenty.
 

TRACE

Sabine Voda Eschgfäller — Filozofická fakulta UP

Studentské týmy z pěti univerzit prozkoumají antifeministické, sexistické a rasově zabarvené narativy ve vzdělávání, jejich souvislosti i reakce vyučujících a studujících. Na mezinárodních online workshopech vyhodnotí výsledky a připraví digitální výstupy, například videa pro sociální sítě, které nabídnou alternativní pohledy. Projekt propojí studentský výzkum s rozvojem kritické mediální gramotnosti.
 

TaME

Markus Johan Öbrink — Filozofická fakulta UP

Projekt Towards a multilingual norm for European university alliances se zaměří na využití mnohojazyčnosti ve vysokoškolské výuce. Pro vyučující Aurory připraví soubor nástrojů, které jim pomohou ve výuce lépe využívat různé jazyky a rozvíjet jazykové dovednosti studentů. Vycházet bude ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a kompetenčního rámce Aurora LOUIS.
 

CHEMUNITY

Jiří Pospíšil — Přírodovědecká fakulta UP

CHEMUNITY propojí chemický výzkum a výuku prostřednictvím společných workshopů, výměn výzkumníků a seminářů. Zaměří se na udržitelnost, sledování stavu životního prostředí a vývoj molekul pro oblast zdraví. Pracovní skupina připraví základy společného evropského bakalářského programu v chemii a posoudí možnosti navazujících společných magisterských programů ve specializovaných oborech.
 

AURORA HEALTH

Alexander Dömling — CATRIN UP

Výzkumníci budou hledat látky, které cíleně tlumí aktivitu dvou forem enzymu arginázy, spojovaných mimo jiné s nádorovými onemocněními. Nadějné sloučeniny vyberou hromadným testováním a zaměří se na zlepšení jejich stability, dostupnosti v organismu a průniku do buněk. Pro zvýšení účinnosti a selektivity využijí nanočásticové systémy pro cílený přenos látek.
 

NANOCAT

Jan Filip — CATRIN UP

NANOCAT podpoří vývoj nanokatalyzátorů pro výrobu obnovitelných paliv ze zbytků biomasy a čištění odpadních vod. Týmy se zaměří na materiály z biomasy připravované pomocí 3D tisku, katalyzátory s jednotlivými atomy kovů a odstraňování léčiv či barviv z vody působením světla. Průběh procesů budou sledovat pomocí nanosenzorů vyrobených rovněž z biomasy.
 

Seznam všech 14 podpořených projektů a informace o jejich koordinátorech a partnerech najdete na webu Aurora Universities.

Aurora podpoří výzkum i výuku, UP uspěla s osmi projekty

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Fri, 06/11/2026 - 08:00

Čistší voda, vstřícnější zdravotní péče, města na dvou kolech i výuka využívající více jazyků. To jsou některá z témat osmi projektů s účastí Univerzity Palackého, které uspěly ve třetí otevřené výzvě aliance Aurora. Olomoučtí akademici v nich propojí síly s kolegy z evropských univerzit a do výzkumu zapojí také studenty. Jeden z projektů UP povede, v dalších sedmi bude partnerem.

Ve třetím ročníku výzvy Call for Incentive Research & Education Collaboration získalo podporu čtrnáct mezinárodních projektů. Výzkumná rada Aurory je vybrala z třiadvaceti návrhů, které splnily podmínky výzvy. Pět projektů se zaměří na výzkum, šest propojí výzkum se vzděláváním a tři nabídnou tematické školy. Díky dodatečným příspěvkům členských univerzit vzrostl rozpočet výzvy na 240 tisíc eur, o polovinu více než v předchozím ročníku.

„Výzva pomáhá rozvíjet mezinárodní výzkumné týmy, ověřovat nové vědecké směry a připravovat rozsáhlejší společné projekty. Na výzkumné projekty i na projekty kombinující výzkum a vzdělávání bylo možné získat až 20 tisíc eur. Podmínkou bylo zapojení nejméně tří partnerských institucí z aliance a návaznost na její tematické priority. Stejnou maximální částku mohly získat tematické školy. Výzva podporuje také krátkodobé výzkumné stáže pro začínající vědce,“ říká Marie Jadrníčková, zástupkyně vedoucího Aurory na UP, která má agendu vědu a výzkumu na starost.

Novinkou letošního ročníku jsou projekty, které přímo propojují výzkum s výukou. Jejich výsledky mohou vést ke vzniku společných kurzů, smíšených intenzivních programů, mikrocertifikátů či studijních programů. Studenti tak dostanou příležitost zapojit se do mezinárodního výzkumu a pracovat s aktuálními vědeckými poznatky.

Z jedenácti návrhů s účastí UP uspělo osm: tři výzkumné projekty, čtyři projekty propojující výzkum se vzděláváním a jedna tematická škola. Letní školu CitiesOn2Wheels povede Jiří Pánek z přírodovědecké fakulty, v ostatních sedmi projektech je UP partnerem. Do podpořených aktivit se zapojí odborníci z filozofické a přírodovědecké fakulty i vysokoškolského ústavu CATRIN.
 

Podpořené projekty s účastí UP

CitiesOn2Wheels

Jiří Pánek — Přírodovědecká fakulta UP

Letní škola se zaměří na výzkum využívání jízdních kol, elektrokol a elektrokoloběžek v městském prostředí. Účastníci propojí poznatky městské a digitální geografie se studiem udržitelné dopravy a osvojí si různé metody sběru dat, které zapojují samotné obyvatele. UP ji připraví společně s Islandskou univerzitou a Univerzitou Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.
 

Research-NEST

Pavlína Flajšarová — Filozofická fakulta UP

Projekt propojí výzkum a výuku v oblasti udržitelného rozvoje měst. Zaměří se na oběhové hospodářství a vztah městského plánování k potřebám i každodenním návykům obyvatel. Mezioborová spolupráce, terénní výuka a ověřování nápadů v praxi přinesou postupy využitelné napříč Evropou. Důraz bude klást na spolupráci univerzit s místními komunitami a výuku spojenou se službou společnosti.
 

PATVOICE

Slavka Silberg — Filozofická fakulta UP

PATVOICE prozkoumá, nakolik zdravotnické organizace naslouchají pacientům a jejich blízkým a jak jejich zkušenosti vstupují do komunikace se zdravotníky a vedením. Zaměří se na organizační pravidla i společenské a kulturní vlivy, které zapojení pacientů podporují či omezují. Do terénního výzkumu a analýz zapojí odborníky z praxe, výzkumníky a studenty.
 

TRACE

Sabine Voda Eschgfäller — Filozofická fakulta UP

Studentské týmy z pěti univerzit prozkoumají antifeministické, sexistické a rasově zabarvené narativy ve vzdělávání, jejich souvislosti i reakce vyučujících a studujících. Na mezinárodních online workshopech vyhodnotí výsledky a připraví digitální výstupy, například videa pro sociální sítě, které nabídnou alternativní pohledy. Projekt propojí studentský výzkum s rozvojem kritické mediální gramotnosti.
 

TaME

Markus Johan Öbrink — Filozofická fakulta UP

Projekt Towards a multilingual norm for European university alliances se zaměří na využití mnohojazyčnosti ve vysokoškolské výuce. Pro vyučující Aurory připraví soubor nástrojů, které jim pomohou ve výuce lépe využívat různé jazyky a rozvíjet jazykové dovednosti studentů. Vycházet bude ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a kompetenčního rámce Aurora LOUIS.
 

CHEMUNITY

Jiří Pospíšil — Přírodovědecká fakulta UP

CHEMUNITY propojí chemický výzkum a výuku prostřednictvím společných workshopů, výměn výzkumníků a seminářů. Zaměří se na udržitelnost, sledování stavu životního prostředí a vývoj molekul pro oblast zdraví. Pracovní skupina připraví základy společného evropského bakalářského programu v chemii a posoudí možnosti navazujících společných magisterských programů ve specializovaných oborech.
 

AURORA HEALTH

Alexander Dömling — CATRIN UP

Výzkumníci budou hledat látky, které cíleně tlumí aktivitu dvou forem enzymu arginázy, spojovaných mimo jiné s nádorovými onemocněními. Nadějné sloučeniny vyberou hromadným testováním a zaměří se na zlepšení jejich stability, dostupnosti v organismu a průniku do buněk. Pro zvýšení účinnosti a selektivity využijí nanočásticové systémy pro cílený přenos látek.
 

NANOCAT

Jan Filip — CATRIN UP

NANOCAT podpoří vývoj nanokatalyzátorů pro výrobu obnovitelných paliv ze zbytků biomasy a čištění odpadních vod. Týmy se zaměří na materiály z biomasy připravované pomocí 3D tisku, katalyzátory s jednotlivými atomy kovů a odstraňování léčiv či barviv z vody působením světla. Průběh procesů budou sledovat pomocí nanosenzorů vyrobených rovněž z biomasy.
 

Seznam všech 14 podpořených projektů a informace o jejich koordinátorech a partnerech najdete na webu Aurora Universities.

Categories: Novinky z PřF a UP

Pages