Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

V Uměleckém centru Univerzity Palackého se uskutečnil již osmnáctý ročník soutěžní studentské konference Mozaika poznání. Své vědecko-výzkumné či tvůrčí umělecké práce v ní představili studenti a studentky Pedagogické fakulty UP.

Soutěžní studentská konference Mozaika poznání se pravidelně koná v oborech učitelských, neučitelských a v umělecké činnosti a tvorbě. 

„Mám z ocenění obrovskou radost. Je pro mě hlavně potvrzením, že téma, jemuž jsem se věnovala, má smysl zkoumat a že i studentská práce může otevřít důležitou společenskou otázku. Cena je pro mě zároveň i velkou motivací do budoucna. Potěšila mě i lidsky. Vážím si toho, že někdo ocenil, kolik času a energie jsem do práce vložila,“ uvedla Aneta Housovská, laureátka první ceny v neučitelské sekci. Studentka třetího ročníku oboru Vychovatelství a speciální pedagogika zvítězila s prací nazvanou Povědomí pedagogických pracovníků a žáků o nových návykových látkách na základních školách. Věnuje se v ní znalostem nových návykových látek mezi žáky a pedagogy.

„Zajímám se o to, co se děje mezi mladými lidmi a novými návykovými látkami. Během studia i praxe jsem si všímala, že látky jako nikotinové sáčky nebo kratom se mezi žáky začínají objevovat čím dál častěji, ale povědomí o nich – ať už mezi učiteli nebo dětmi samými – je často omezené. Chtěla jsem zjistit, jak tuto problematiku vnímají přímo ve školách, co už vědí, co je překvapuje a co třeba potřebují k tomu, aby se v ní mohli lépe orientovat. Věřím, že otevřený rozhovor o těchto tématech má smysl,“ doplnila k vzniku i obsahu své práce.

Velkou radost z ocenění měl i Zdeněk Vilímek, který zvítězil v učitelské sekci s prací s názvem Účinnost vibroakustické terapie na subjektivní vnímání stresu a fyziologické funkce u vysokoškolských studentů - trojitě zaslepená randomizovaná kontrolovaná studie. Spolu s týmem odborníků se poslední roky věnoval účinnosti vibroakustické terapie (přístup založený na působení nízkofrekvenčního zvuku 20-120 Hz) na lidský organismus, na subjektivní vnímání stresu a fyziologické funkce u vysokoškolských studentů. V rámci konferenčního příspěvku sdílel výsledky trojitě zaslepené randomizované kontrolované studie, kde zjistil v rámci metody spektrální analýzy variability srdeční frekvence, že vibroakustická terapie statisticky významně aktivuje více parasympatickou část autonomní nervové soustavy a další pozitivní účinky na subjektivní percepci.

„Je to samozřejmě příjemné uznání po náročné a téměř pětileté etapě. Výzkumu předcházelo několik pilotních studií a po robustní RCT studii (téměř 200 lidí v náboru) byly realizovány další případové studie aplikované do oblastí speciální pedagogiky pro lidi se speciálními potřebami – mozková obrna, ADHD, autismus a podobně. Celý výzkum byl proveden v rámci mého doktorského studia. Před obhajobou dizertace byla konference dobrým nácvikem prezentačních a argumentačních dovedností. Ocenění prvního místa a ještě zvlášťní ocenění poroty je pro mě velkým povzbuzením k dalšímu výzkumu,“ řekl student doktorského studijního programu Speciální pedagogika.   

Úspěch v Mozaice poznání velmi motivuje a povzbuzuje k další tvorbě i Kristýnu Šoltysovou, která získala první místo s prací Z hlavy do světa. Ve svém příspěvku představila dvě ze svých autorských písní, na nichž spolupracovala s Robinem Pospíšilem, který ji na konferenci doprovázel na klavír.

„Název mé práce reflektuje důvod, proč písně vnikají. Snažím se uklidnit myšlenky ve své hlavě, zorientovat se v nich a postupně se odvažuji nechávat do nich nahlížet okolní svět. První z písní nese název Bublifuk. Věnuje se ekologickým problémům a tomu, jak člověk někdy narazí, když vyjde ze své bubliny. Má motivovat nejen ostatní, ale hlavně mě samou ve snaze o udržitelné chování, i když mám někdy v kontextu celého světa pocit, že to nemá smysl. Své myšlenky a snahy si pak představuji jako bubliny, které se třeba někdy někoho dotknou a osloví. Druhá píseň, List, vznikla, abych si připomínala že se v životě nemám rozhodovat jen podle přání a očekávání druhých, ale abych si našla svou cestu. Věnuje se také tématu osamostatňování, strachu z velkých rozhodnutí a hledání místa v životě,“ shrnula laureátka. Dodala, že konference Mozaika poznání a ocenění odbouralo i některé z jejich pochyb a strachů, jež měla spojeny s veřejnou prezentací písní. „Odcházelo by se mi po soutěži lehce i bez ceny. Odměnila mě totiž už atmosféra, která na konferenci panovala a samotný pocit, že jsem to zvládla.“

I letos převzal nad konferencí záštitu děkan PdF UP Vojtech Regec, který mimo jiné ocenil nejen počet, ale i šíři přihlášených příspěvků. Podle něj to svědčí o mimořádném zájmu, pracovitosti a snaze studentů Pedagogické fakulty UP rozvíjet svůj talent a dovednosti.

V porotě zasedlo celkem dvanáct akademických pracovníků ve třech sekcích (obory učitelské, neučitelské a umělecká činnost a tvorba). Ti prezentující studentky a studenty podrobovali zpětné vazbě a rovněž vedli i odbornou debatu, která byla jedním z hodnocených parametrů soutěže. Ocenění studenti a studentky obdrželi diplom a finanční odměnu v podobě stipendia.

Osmnáctý ročník soutěžní studentské konference Mozaika poznání přinesl řadu originálních, výjimečných a mimořádně kvalitních projektů, což odborná porota ocenila již při hodnocení přihlášených anotací. Letošní ročník se stal výjimečným nejen díky počtu prezentujících, ale i díky motivující, podporující a příjemné atmosféře, která panovala ve všech soutěžních sekcích, a kterou pomohli vytvořit nejen porotci, soutěžící, organizátoři, ale i katedra hudební výchovy PdF UP, která v letošním roce poskytla konferenci zázemí. Více zde. 

Mozaika poznání 2025

Obory učitelské

1. místo: Mgr. Zdeněk Vilímek, Účinnost vibroakustické terapie na subjektivní vnímání stresu a fyziologické funkce u vysokoškolských studentů  - trojitě zaslepená randomizovaná kontrolovaná studie.

2. místo: Bc Tereza Dokoupilová, Postava rusalky v současné české fantasy literatuře.

2. místo: Mgr. Lucie Kubáčková, Přístupy k výuce textů Williama Shakespeara.

3. místo: Mgr. David Kadlec, Výtvarná výchova jako prostor pro budování vztahů mezi žáky.

3. místo: Bc. Tereza Ryklová, Využití moodboardu ve výuce anglického jazyka na středních školách.

Zvláštní cena odborné poroty: Mgr. Zdeněk Vilímek, Účinnost vibroakustické terapie na subjektivní vnímání stresu a fyziologické funkce u vysokoškolských studentů – trojitě zaslepená randomizovaná kontrolovaná studie a Bc. Bohuslava Fréharová, Mezipředmětový přesah metody Sfumato se zaměřením na žáky s SPU.

Obory neučitelské

1. místo: Aneta Housovská, Povědomí pedagogických pracovníků a žáků o nových návykových látkách na základních školách.

1. místo: Mgr. Anna Strnadová, Hledání jednoty v péči: Doporučené postupy pro děti se zdravotním postižením.

2 .místo: Tereza Jánská, Péče o nadané v ČR a zahraničí.

2. místo: Mgr. Kryštof Coufal, Využití haptických rukavic u osob s těžkým zrakovým postižením.

3. místo: Pavla Ospálková, Vychovatelé asistenčních psů pro osoby se zdravotním postižením.

3. místo: Michaela Súdková, Volnočasové aktivity u žáků se sluchovým postižením.

Zvláštní cena odborné poroty: Mgr. Alžběta Smrčková, Zkušenosti sourozenců osob s poruchou autistického spektra: Kvalitativní systematické review a Bc. Anna Košatová, Izraelské školství: proměny během 77 let existence státu.

Umělecká činnost a tvorba

1. místo: Bc. Martina Žembová (Co-Active Therapeutic Theatre.

1. místo: Bc. Kristýna Šoltysová, Z hlavy do světa.

2. místo: Hedvika Mičaníková, Bc. Elena Škubníková, Česká tvorba pro komorní dua.

3. místo: Kateřina Badeová, Věra Švirlochová, Queer folková hudba.

3. místo: Šimon Charoušek, Flašinet.

Zvláštní cena odborné poroty: Mgr. et Mgr. Monika Bucharová, Muzikoterapeutická práce s osobami s duševním onemocněním a Robin Pospíšil, Klavírní doprovod pěveckého vystoupení Bc. Kristýny Šoltysové – student Konzervatoře Evangelické akademie.

Jak se na české univerzity dopravují jejich studenti a zaměstnanci? Jezdí MHD, na kole nebo autem a po cestě vyloží děti ve škole? Bydlí daleko, nebo jen o několik ulic vedle, a tak chodí pěšky? Na tyto otázky hledá odpovědi dotazníkové šetření, které právě probíhá na Univerzitě Palackého a dalších deseti vysokých školách napříč Českou republikou. Zapojit se a sdílet své zvyklosti a přání je možné do 30. září.

Vysoké školy ve spolupráci s Institutem pro dopravní ekonomii, geografii a politiku (ITREGEP) zjišťují nejen současné dopravní návyky studentů a zaměstnanců, ale také jejich představy o tom, jak by měla doprava fungovat v ideálním případě. Nechybí proto otázky zaměřené na chybějící či nevyhovující infrastrukturu, cenu dopravy či rychlost a pohodlí. Své místo v dotazníku má i sdílená mobilita.

Ačkoliv většina univerzit už v minulosti dopravní zvyklosti zjišťovala, současný výzkum je unikátní svým celorepublikovým rozsahem. Výsledky přinesou konkrétní informace nejen jednotlivým vysokým školám, ale vůbec poprvé umožní také jejich vzájemné porovnání. Získaná data poslouží jako důležitý podklad pro plánování infrastruktury, efektivní podporu šetrných způsobů dopravy a pomohou také se zapojením do grantových programů. 

„Důvěra zapojených partnerů a odborné zázemí expertů z ITREGEP jsou klíčem k tomu, jak s minimálními náklady získat cenná a srovnatelná data napříč univerzitami. Průzkum staví na vzájemné spolupráci českých univerzit, kterou jsme dříve vybudovali v rámci projektu UNILEAD,“ říká Lenka Introvič, koordinátorka udržitelného rozvoje UP. 

Na Univerzitě Palackého proběhlo obdobné šetření v roce 2022, výsledky tehdy ukázaly na malou frekvenci spojů MHD nebo nedostatek parkovacích míst u univerzitních budov. Respondenti projevili největší zájem o dopravu na kole, bránila jim však chybějící cyklistická infrastruktura. Udržitelná univerzita proto ve spolupráci s fakultami zmapovala stojany na kola. Jejich množství se postupně navyšuje a na vybraných budovách se také doplňují sprchy. Každoročně se UP zapojuje do výzvy Do práce na kole a zaměstnancům hradí startovné. Od května 2025 se pak díky finanční podpoře univerzity a města Olomouce do ulic vrátila sdílená kola Nextbike.

Výsledky průzkumu, který na UP zaštiťuje Udržitelná univerzita, by měly být zveřejněny v listopadu 2025. Následně je v plánu jej každé dva až tři roky opakovat, aby bylo možné sledovat trendy a dopady přijatých opatření v čase.

Vyplnit dotazník

Zapojené univerzity

1. Česká zemědělská univerzita v Praze
2. České vysoké učení technické v Praze
3. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
4. Mendelova univerzita v Brně
5. Technická univerzita v Liberci
6. Univerzita Hradec Králové
7. Univerzita Palackého v Olomouci
8. Univerzita Pardubice
9. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
10. VŠB – Technická univerzita Ostrava
11. Západočeská univerzita v Plzni

Pět nových prorektorek a prorektorů, jmenování do funkce kvestora i novely několika vnitřních předpisů byly tématem květnového zasedání Akademického senátu UP. Ten během jednání schválil i zprávy o činnosti a hospodaření Univerzity Palackého za rok 2024 a rozhodl o nominacích do Rady pro vnitřní hodnocení UP za AS UP.

Michael Kohajda, rektor UP, prezentoval před AS UP svůj záměr jmenovat pět prorektorek a prorektorů. Jako členky a členy svého týmu představil Ivonu Barešovou, která se stává prorektorkou pro mezinárodní vztahy a zároveň bude i statutární zástupkyní rektora UP, Jitku Petrovou jako prorektorku pro studium a celoživotní vzdělávání, Miroslava Dopitu, jenž bude prorektorem pro doktorské studium a juniorní vědu, Jiřího Drábka, nového prorektora pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí, a Matěje Dostálka, který zaujme pozici prorektora pro komunikaci a společenskou odpovědnost. Rektor UP dále uvedl, že prorektorský tým ještě doplní v září, a to s odůvodněním současných pracovních úvazků dotyčných osob (psali jsme také zde). Akademický senát UP vzal rektorův záměr na vědomí. Stejně tak vzal na vědomí i záměr jmenovat Jiřího Suchánka kvestorem UP, a to k 1. červnu 2025. Jiří Suchánek byl nejprve pověřen k výkonu funkce kvestora, a to od 1. prosince 2024, poté uspěl v řádném výběrovém řízení. 

V další části jednání se senátorky a senátoři věnovali několika novelám vnitřních předpisů UP. Ve znění pozměňovacích návrhů legislativní komise AS UP schválili Novelu č. 13. Statutu UP, v níž šlo o možnost doručit písemnosti studentům a uchazečům prostřednictvím elektronického informačního systému UP. Ve znění technických změn schválili i Novelu č. 2 Vnitřního předpisu Přírodovědecké fakulty UP o provedení některých ustanovení Studijního a zkušebního řádu UP na PřF UP. Ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP schválili také Novelu č. 5 Vnitřního mzdového předpisu UP, v níž jde primárně o navýšení tarifů u THP zaměstnanců, kde je v současné době nastavena u části z nich tarifní složka mzdy tak nízko, že je pod úrovní minimální mzdy, kterou určuje MPSV. Dalším cílem této novely je obecné navýšení mzdových prostředků v tarifech akademických, vědeckých i THP pracovníků. AS UP v této souvislosti doporučil, aby se případné další změny vnitřního mzdového předpisu uskutečnily s účinností k 1. lednu kalendářního roku.

Během květnového jednání schválil AS UP i předloženou Zprávu o činnosti UP za rok 2024, v této souvislosti debatoval o poklesu výkonu ve vědě, jenž může mít negativní ekonomické dopady. Schválil i Zprávu o hospodaření UP za rok 2024. V návaznosti na ni pak přijal i usnesení, z něhož vyplývá, že AS UP zahajuje následnou kontrolu hospodaření na Univerzitě Palackého za rok 2024. Specifikace a rozsah této kontroly budou projednány na nejbližším zasedání EK AS UP.  

V souvislosti s tím, že má UP od května nového rektora, věnoval AS UP svou pozornost i nominacím do Rady pro vnitřní hodnocení UP. Předsedou tohoto patnáctičlenného univerzitního orgánu je vždy rektor UP, jenž podle svého uvážení jmenuje čtyři členy daného grémia na návrh Akademického senátu UP. Jedno místo má vždy studentský zástupce. Z dvanácti nominací, které do 30. dubna do AS UP doputovaly, rozhodli senátorky a senátoři o devíti kandidátech. Nominaci v tajné volbě získali: Miroslav Vepřek (FF), Svatopluk Horák (FTK), Jana Vyskotová (FZV), Michal Krupka (PřF), Jiří Langer (PdF), Jaroslav Vala (PdF), Petra Potměšilová (CMTF), Miloš Špidlen (LF), za studenty Pavel Flekač (PdF).

Během jednání se AS UP zabýval i svou komisí pro vypořádání zpráv z interních auditů UP 01/2020 a 01/2021. Konstatoval, že tato komise naplnila svůj účel, proto ji ke dni 21. května 2025 usnesením zrušil. V této souvislosti však AS UP požádal rektora UP, aby pro účely kontrolní činnosti Akademického senátu UP poskytoval tomuto grémiu zprávy o zjištěních z realizovaných interních auditů.

Na práci v legislativní komisi AS UP rezignoval Miroslav Dopita (FF), který se stal prorektorem univerzity. AS UP přijal usnesení, v němž podpořil veřejné hlasování ve věci schválení nového člena LK AS UP. Poté souhlasil se jmenováním do příslušné komise Ondřeje Molnára (FF), a to k 21. květnu 2025. Na členství v AS UP rezignovala i studentská senátorka Kateřina Kaprálová (PF), a to v souvislosti s ukončením studia. Právnickou fakultu tak na AS UP bude zastupovat David Marhold, student oboru Právo a právní věda a doktorského studijního programu Právní dějiny a římské právo.

V senátu se dále hovořilo o budoucí koncepci Nadačního fondu UP a jeho možném širším využití, také o elektronické formě žádosti o doktorské stipendium, která vyplývá z novely vysokoškolského zákona. Senátorky a senátoři UP si vyslechli i informace o činnosti Studentské komory RVŠ prezentované Terezou Markovou. Příští jednání AS UP se uskuteční 11. června. Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde.

Vědci ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR jako první na světě experimentálně potvrdili souvislost mezi neurčitostí kvantového stavu a kvantovou provázanosti, kterou teoreticky předpověděli fyzici z Japonska a Tchaj-wanu. Výsledek vědecké práce, jež byl publikován v prestižním časopise nakladatelství Springer Nature, otevírá zcela nový pohled na dosud neznámé souvislosti fungování přírody na kvantové úrovni.

 „V kvantové fyzice platí velmi zvláštní pravidla, podle kterých například měření ovlivní měřený stav nebo že výsledek měření může být náhodný. Nikdy tedy dopředu netušíme, jak naše měření dopadne. Na druhou stranu ale víme, že existuje jev, který je klíčový pro celou řadu aplikací v kvantové fyzice, a to je kvantová provázanost. A nám se povedlo najít poměrně zásadní vztah mezi neurčitostí obsaženou v kvantovém měření a kvantovou provázaností. Doslova jsme našli rovnici nebo spíše nerovnici, která dává nějaký vztah mezi těmito dvěma základními koncepty v kvantové fyzice,“ uvedl Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky.

V olomoucké laboratoři byl proveden experiment, při němž olomoučtí fyzici připravili speciální kvantově provázané stavy světla. Pomocí fotonových párů vytvořili stavy, na kterých následně provedli měření. Výsledky potvrdily platnost teoretický předpovězené nerovnice.

„Našli a potvrdili jsme nový zákon kvantové fyziky. Podařilo se nám teoretickou souvislost experimentálně ověřit, což je v oblasti základního výzkumu významný posun kupředu. Pomáhá nám lépe chápat, jak funguje svět kolem nás na kvantové úrovni,“ doplnil Antonín Černoch, který na experimentu spolupracoval.

Možnost vyzkoušet si, jaké to je shrnout svůj výzkum do tří minut a zaujmout široké publikum, nabízejí mezinárodní soutěže Falling Walls a FameLab. Naše studentky a studenti v nich pravidelně slaví velké úspěchy a UP nyní nabízí všem zájemcům možnost se v této disciplíně vytrénovat a na účast se připravit.

Hned dvě mezinárodní soutěže zaměřené na popularizaci vědy otevřely přihlášky do letošních kol. Hlásit se je možné do 30. června 2025. Falling Walls, konaná pod záštitou Německé akademické výměnné služby (DAAD) a německého velvyslanectví, se v ČR letos koná již podesáté. Soutěž je určena studentům a mladým vědcům, kteří před odbornou porotou představí v angličtině během tří minut svůj výzkum. V loňském roce se v celostátním kole této soutěže umístila na třetím místě Marie Pražáková z Přírodovědecké fakulty UP (psali jsme zde). Ta byla také opakovaně stipendistkou Nadačního fondu UP.

Z Anglie pochází soutěž FameLab, která se u nás konala poprvé v roce 2011, v současné době je jejím garantem Univerzita Karlova. I v této soutěži mají účastníci tři minuty, aby vysvětlili svůj výzkum. Na rozdíl od Falling Walls však bez podpor audiovizuální techniky, pouze za doprovodu pomůcek. V loňském roce se v soutěži prosadila Eliška Zgarbová, která se umístila na třetím místě (psali jsme zde).

Úspěch Elišky Zgarbové i Marie Pražákové v loňském roce podpořil individuální mentoring pod vedením Katrin Stark z Kariérního centra UP. „Se studenty, kteří byli podpořeni Nadačním fondem UP, pracujeme dlouhodobě a nabízíme jim možnosti rozvíjet jejich schopnosti v mnoha oblastech. Jednou z nich je i popularizace vědy. Mám velkou radost, že naše práce nese ovoce, což dokládají i úspěchy našich stipendistek. Chceme tak v rozvoji talentů pokračovat a nabídnout možnost zlepšit si popularizační dovednosti dalším studujícím z univerzity,“ popisuje Katrin Stark důvod, proč i letos Talentovaný Palacký – nově ve spolupráci s popularizátorkou vědy na UP Vendulou Lužnou, nabídne zájemcům možnost cílené práce na svých popularizačních dovednostech. Pro zájemce o podrobnosti a o možnostech individuálního tréninku je připravena v pondělí 2. června od 16 hodin v Kariérním centru UP informační schůzka s oběmi lektorkami.

Přestože je možné se do soutěží přihlásit zcela individuálně, studující i vědci a vědkyně mohou zvýšit svou šanci na úspěch právě díky cílené přípravě. „Mentoring a workshopy mi pomohly posunout prezentaci mého tématu široké veřejnosti na vyšší úroveň. Jsem si jistá, že bez zapojení Katrin Stark by se mi nepodařilo mé vědecké téma odprezentovat na takové úrovni. Upřímně věřím, že podpora prostřednictvím platformy Talentovaný Palacký má na mém umístění velký podíl,” říká Eliška Zgarbová. 

Studenti z UP bodují v popularizaci dlouhodobě, například Lucie Kotková z LF UP zvítězila v roce 2023 v soutěži Věda ve třech minutách (3MT Thesis Competition), kdy měla shrnout svůj výzkum taktéž během tří minut (psali jsme zde). Také v soutěži FameLab slaví naše studentky a studenti úspěchy opakovaně, mezi nimi například Nina Kadášová, jejíž interaktivní model srdce zdobící od letošního roku expozici v Pevnosti poznání (psali jsme zde), či Jan Tomáštík, který stojí za popularizačním projektem Vědátor.

Běh, nohejbal, kruhový trénink, šachy, fotbal, naučná vycházka a mnoho dalšího bylo na programu letošního Sportovního dne UP. Některou z desítek nabízených disciplín si ve středu 14. května vybralo okolo 800 zaměstnanců a studentů univerzity. Ti, kteří se rozhodli udělené rektorské volno využít k individuálnímu sportování, mají do konce května možnost zúčastnit se fotosoutěže!

Sportovní den pro své pracující a studující připravuje Univerzita Palackého každoročně v květnu. Jeho smyslem je nejen motivování k pohybu a zdravému životnímu stylu, ale i utužení či vybudování nových vztahů s univerzitními kolegy i studenty.

Sportování s Akademik sport centrem

Bohatý program od jógy přes lukostřelbu či kanoistiku až po saunování připravilo na Sportovní den UP tradičně Akademik sport centrum UP (ASC). Zájemci si mohli vybrat z bohaté nabídky indoorových a outdoorových sportů, kolektivních turnajů i individuálních disciplín.

„Za nás se Sportovní den UP určitě povedl, především díky krásnému počasí. Celkem jsme měli 660 rezervací, někteří účastníci stihli i několik aktivit z naší nabídky,“ popsala Martina Štanclová z ASC.

Komentovaná vycházka na Švédské šance

Dvaadvacet studentů a zaměstnanců univerzity se zúčastnilo vycházky na Švédské šance – návrší, které se v červnu 1945 stalo místem masakru, během kterého bylo zavražděno 265 nevinných lidí. Co se tady onu krvavou noc stalo, přiblížil účastníkům vycházky historik Pavel Kreisinger z katedry historie filozofické fakulty, autor studie, která je součástí právě vydané populárně-naučné komiksové publikace Temné obilí. Turistickou vycházku ve spolupráci s Vydavatelstvím UP připravilo oddělení komunikace.

„Původně jsem počítal s tím, že bych o tehdejších událostech mluvil sám na základě toho, co jsem se před časem dočetl. To jsem ale ještě nevěděl o chystané knize, v níž Pavel Kreisinger publikuje nová fakta a vyvrací některé tradované mýty, které s masakrem, jeho iniciátory a oběťmi souvisejí. Patří mu velké poděkování, že vycházku doplnil svým výkladem. Účastníci bedlivě poslouchali, chválili si, že se dozvěděli něco nového, užít si mohli i výhledů do okolí Přerova, počasí nám přálo… Povedený výlet to byl,“ zhodnotil Martin Višňa z oddělení komunikace. Celou jeho reportáž si můžete přečíst zde.

Běh olomouckými parky

Jubilejní 10. ročník Memoriálu Jiřího Hronka připravila katedra informatiky přírodovědecké fakulty. Běžecké klání nabídlo několik různých délek tratí od rekreačních až po 42 maratonských kilometrů. Časový limit nebyl stanoven, kdo nechtěl běžet, mohl klidně jít. Ve Smetanových sadech se setkalo přes sto běžců a běžkyň, v čase 02:46:40 zvítězil na maratonské trati loňský šampion Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

„Běhám už nějaký ten pátek, dnes už hlavně proto, abych lépe zvládal nástrahy každodenního života. Memoriálu Jiřího Hronka se účastním pravidelně. Je to skvělá příležitost zazávodit si, potkat kolegy, známé a kamarády a zároveň relaxovat během v olomouckých parcích – u maratonské trati je na to celkem dost času. Z prvního místa mám radost a doufám, že i příští rok budu opět schopný minimálně doběhnout do cíle,“ okomentoval skromně svůj opakovaný triumf.

Celouniverzitní šachový turnaj

Okolo čtyřiceti účastníků se sešlo na třetím ročníku šachového turnaje pořádaného univerzitním spolkem Academic Czech-Mates ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou. Šachový turnaj Academic Czech-Mates byl otevřen hráčům a hráčkám z celé univerzity i absolventům.

„Turnaj se vydařil na jedničku. Přestože šachy nebývají považovány za adrenalinovou disciplínu, atmosféra byla napínavá a naštěstí se vše obešlo bez jakýchkoliv zranění či vážně poškozených figurek. První místo si zaslouženě odnesl Matěj Kupsa, těsně následovaný Patrikem Richvalským na druhém místě a Šimonem Londinem na místě třetím,“ uvedl za pořadatele Filippos Georgiadis s tím, že na příští rok připravují organizátoři několik změn, díky kterým bude turnaj ještě zajímavější a atraktivnější pro všechny hráče i diváky.

Turnaj o poražení „žurny“

Jako každý rok uspořádala filozofická fakulta během Sportovního dne UP pro své zaměstnané a studující fotbalový turnaj o Pohár děkana. Turnaj se konal již počtrnácté za účasti devíti reprezentací různých kateder FF. Na hřištích FK Slavonín se vystřídalo přes 100 hráčů a hráček a skoro stejně bylo i fanoušků a fanynek, kteří měli megafony, bubny, chorály a transparenty. Ve finále se nakonec utkali vítězové obou základních skupin turnaje.

„Zvítězila – již posedmé za sebou – katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, která turnajem procházela poměrně jednoznačně, ale na závěr se o vítězství musela poprat. Reprezentace katedry bohemistiky totiž dlouho držela jednogólový náskok, pak ve druhé půli během chvilky prohrávala 3:1, aby se několik minut před koncem vrátila do zápasu srovnáním na 3:3. Nakonec několik sekund před posledním hvizdem zápasovým hattrickem stanovil skóre na 4:3 student žurnalistiky Jan Táborský. O třetí místo se utkaly katedry politologie a evropských studií s nováčky celého turnaje ekonomicko-manažerskými studii. Dále v pořadí skončily týmy psychologie, asijských studií, sociologie/andragogiky, filozofie a na posledním místě se umístili nováčci z nederlandistiky,“ popsal průběh turnaje jeho organizátor Zdeněk Sloboda.

Po sportování zábava

Aktivně strávený den mohli (nejen) pracující a studující na UP zakončit na Olomouckém majálesu, který odstartoval ve 14 hodin na nádvoří Zbrojnice a nabídl koncerty, workshopy, zónu s občerstvením a mnoho dalšího. Také Akademik sport centrum UP opět připravilo odpolední posezení v areálu Sportovní haly UP, kde měli příchozí možnost zapůjčit si sportovní vybavení, nechyběl program pro děti ani občerstvení.

FOTOSOUTĚŽ: Individuální výlety a sportování

Ti, kteří si nevybrali žádnou z aktivit Sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazili s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost do konce května zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem na e-mail sportovniden@upol.cz a po vylosování vyhrát sadu teleskopických opékacích vidliček Zapárkuj a nožíku Rybička. Podívejte se zde, jaké příspěvky dorazily v loňském roce.

Katedra romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala čtvrtý ročník mezinárodního sympozia Language Atittudes toward Spanish, Portuguese and Related Languages. Do Olomouce se tak sjelo šest desítek badatelů z dvaceti zemí světa.

Evropskou premiéru měl čtvrtý ročník mezinárodního sympozia Language Atittudes toward Spanish, Portuguese and Related Languages. V roce 2016 se uskutečnilo na Purdue University ve Fort Wayne (Indiana) a i další dva ročníky se konaly v USA, v roce 2019 na University of Massachusetts v Amherstu, v roce 2022 pak na Texas A&M University, Corpus Christi.

„Velmi si ceníme toho, že to tentokrát byla Filozofická fakulta UP, do jejíž prostor přijelo šedesát zkušených i začínajících badatelů z dvaceti zemí světa a čtyř kontinentů. Plenárními řečníky byli Ruth Kircher z European Centre for Minority Issues v německém Flensburgu, Florentino Paredes ze španělské Universidad de Alcalá a Jiří Nekvapil z Univerzity Karlovy v Praze. Témata jejich přednášek předznamenala tři velké okruhy, kterým se věnovala i řada jednotlivých příspěvků. Ruth Kircher představila svůj nedávný výzkum jazykových postojů rodičů v hispano-anglofonních bilingvních rodinách ve Spojených státech, Florentino Paredes shrnul výsledky velkého projektu PRECAVES XXI, zaměřeného na percepci a postoje k osmi makrodialektům španělštiny, a Jiří Nekvapil se zamýšlel nad výzkumem jazykových postojů v kontextu teorie jazykového managementu,“ shrnula za pořádající katedru profesorka Lenka Zajícová.

Na sympoziu přednášely i všechny tři prezidentky předchozích ročníků, zakladatelka sympozia Talia Bugel z Purdue University, Patricia Gubitosi z University of Massachusetts a Mara Barbosa z Texas A&M University.

„Vedle příspěvků zaměřených na situaci španělštiny ve Spojených státech zazněla řada přednášek o percepci a postojích k jednotlivým varietám španělštiny v kontextu migrace v Latinské Americe i Evropě či o problematice volby konkrétní variety při výuce španělštiny jakožto cizího či zděděného jazyka,“ doplnila Lenka Zajícová. Několik příspěvků se podle ní věnovalo také analogickým situacím v případě portugalštiny, další prezentace se zaměřily na postoje k původním jazykům (zejména indiánským jazykům v Mexiku, Ekvádoru či Argentině, ale například i k jazyku wolof v Senegalu). Teoretičtěji zaměřené příspěvky se zabývaly jak problematikou ne zcela ukotvené terminologie, kterou sociolingvistika sdílí s dalšími disciplínami, které se výzkumem postojů zabývají (zejména sociální psychologie), tak inovativními metodami výzkumu jazykových postojů.

„Pestrá škála témat zahrnovala například i situaci galicijského znakového jazyka, inkluzivní jazyk v Brazílii i Izraeli, postoje ke kreolským jazykům na Kapverdských ostrovech či u karibských studentů v Nizozemí a řadu dalších otázek,“ uzavřela Lenka Zajícová, podle níž účastníci sympozia odjížděli z Olomouce nadšení, ocenili výhody nevirtuálního setkávání tváří v tvář a jsou i naplněni odhodláním potkat se znovu za tři roky na pátém ročníku sympozia. To se pravděpodobně vrátí na americký kontinent.

Potkají se na záchrance zpěvák, kytarista a klavíristka. To není začátek nějakého vypečeného vtipu, ale reálná situace. Ve stejném ročníku programu Zdravotnické záchranářství na FZV UP se sešlo hned několik studentů s láskou k hudbě. Když zrovna nejsou ve škole nebo na praxi, zkouší Lucián Horváth a Jan Voráček se svou kapelou. Martina Dvořáková zase vyrovnává přemíru adrenalinu relaxací u klavíru.

Kapela N1 vděčí za svůj vznik právě zdravotnickému záchranářství. Na olomoucké fakultě zdravotnických věd se potkali Lucián Horváth a Jan Voráček. „Na vysokou jsem šel ze střední zdravotnické školy. Zjistil jsem, že mě urgentní medicína baví nejvíc a chtěl bych se jí nadále věnovat,“ uvedl rodák z Ostravy Lucián Horváth. „Já původně chtěl na pedagogickou fakultu, ale během covidu jsem jako dobrovolník pomáhal na interně a zaujalo mě to. Přitahovala mě kombinace fyzické aktivity a adrenalinu,“ popsal Jan Voráček, který si do Olomouce podal přihlášku z Kostelce nad Orlicí. Kytarista Lucián přivedl do kapely zpěváka a textaře Jana, v současnosti už skupina vystupuje v klasické rockové sestavě obohacená o bicí a baskytaru.

Název kapely je rovněž spojen se záchranářstvím. „Na záchranné službě se tak označuje výjezd nejvyšší naléhavosti. Povídali jsme si o praxích ve škole a tenhle termín pořád zmiňovali, až nám kamarádka navrhla, že bychom se tak mohli jmenovat jako kapela,“ přiblížil Jan Voráček. Muziku, kterou hrají, sami označují jako alternativní pop-punk. „Nechceme zapadnout do připravené škatulky. V repertoáru máme jak tvrdší kytarové věci, tak i pomalé balady,“ upozornil Lucián Horváth. Výhradním autorem českých textů je Jan. „O písničkách v angličtině jsem moc neuvažoval. Upřímně, jen pár kapelám v České republice se podařilo prorazit s anglickými texty. Psaní v češtině je pro mě výhoda a větší komfort,“ vysvětlil Jan Voráček.

Kapela funguje necelý rok, má však už za sebou debutový koncert – v březnu se představila v klubu Variace na olomouckém Horním náměstí – i návštěvu nahrávacího studia. „Natočili jsme EP se šesti skladbami, teď je ve fázi mixu a masteringu. Vyjít by mělo v létě na obvyklých streamovacích platformách,“ zmínil Jan Voráček. Ještě předtím musí oba studenti zvládnout státnice, poté by rádi pokračovali ve studiu dálkově. O budoucnost kapely obavy nemají. „Dokud bude chuť skládat, hrát a koncertovat, tak se určitě nerozpadneme,“ shrnul Lucián Horváth.

Mezi nejbližší plány kapely N1 patří křest zmiňovaného EP. A třeba si jako speciálního hosta pozvou spolužačku z ročníku Martinu Dvořákovou. Úspěšná reprezentantka v požárním sportu se už téměř patnáct let věnuje hře na klavír. Jako členka Souboru Ivy Machačové při ZUŠ Plumlov má za sebou desítky vystoupení. Další ji aktuálně čeká v pátek 23. května v 16 hodin, kdy zahraje v kostele v Kostelci na Hané v rámci programu Noci kostelů.

„Rodina mě v muzice odmalička podporovala. Jako dítě jsem dostala malé klávesy, začala na nich brnkat, a to brnkání dávalo smysl, takže mě mamka přivedla k paní Machačové a já už na základní umělecké škole zůstala,“ zavzpomínala Martina Dvořáková. Hra na klavír je pro ni radostí a uvolněním se. „Je to pro mě stejná forma odreagování jako sport,“ popsala Martina Dvořáková.

Na klavír hraje od třetí třídy základní školy. A už tehdy také věděla, že se jednou stane záchranářkou. „Byla jsem hodně aktivní, neposedné dítko a s tím se pojila spousta zranění. Řekla jsem si, že by bylo fajn sedět taky někdy na opačné straně a z ošetřované se stát ošetřující,“ objasnila s úsměvem svou volbu. Náročný studijní program se jí zatím daří skloubit s klavírními zkouškami. „Absenci na fakultě omlouvá jen nemoc, takže nemůžu upřednostnit soubor před školou a praxemi. Paní učitelka Machačová mi vychází velmi vstříc. Na zkoušky souboru se snažím docházet, co to jde, už jen proto, že na nich takříkajíc vypnu a odpočinu si od adrenalinu, který je se záchranářstvím spojený. Klavír mi hodně pomáhá ve zkouškovém období,“ popsala Martina Dvořáková. Vzhledem k tomu, že ji na konci května čekají státnice, se taková hudební pomoc bude jistě hodit.

Sto padesát – přesně tolik bicyklů mohou lidé v Olomouci opět využívat v rámci tzv. bikesharingu. A to do velké míry díky Univerzitě Palackého, která projekt sdílených kol finančně podpořila. Službu pro město zajistí společnost Nextbike Czech Republic, které magistrát zaplatí 1,2 milionu korun, příspěvek UP bude přibližně dvacet procent. 

Kola označená logem Univerzity Palackého a Olomouce jsou rozmístěna na více než šesti desítkách míst po celém městě, kde je možné si je půjčit a na vyhrazených stanovištích zase vrátit. „Sdílená kola jako dopravní prostředek využívají nejen naši studenti, ale také zaměstnanci univerzity, proto oceňujeme, že se vedení města rozhodlo vrátit tuto službu zpátky do olomouckých ulic. Je to další příklad dobré spolupráce mezi radnicí a rektorátem a potvrzení skutečnosti, že žijeme v univerzitním městě,“ uvedl Josef Suchánek, kvestor Univerzity Palackého.

Studenti i zaměstnanci UP získají při registraci pomocí univerzitního e-mailu automaticky 100 Kč jízdního kreditu zdarma. Díky tomu mohou jezdit 100 minut po Olomouci, případně kredit využít i v jiných městech, a službu si tak bez dalších závazků a nákladů vyzkoušet.

„Olomouc je ideální místo pro pohyb na kole; kompaktní centrum obehnané prstencem parků s cyklostezkami, malé převýšení. Sám bikesharing denně využívám. Vyhovuje mi, že si kolo mohu na jednou místě vypůjčit a na dalším vrátit. Mám radost, že se kola vrátila i díky UP, která tak plní službu nejen univerzitní komunitě, ale podtrhuje tím i svůj celospolečenský význam,“ připomenul Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. Možnost znovu využívat sdílená kola k cestám po městě si pochvaluje i Dominik Halman, student oboru Analytická chemie na přírodovědecké fakultě. „Jako student často řeším dopravu mezi naší fakultou na třídě 17. listopadu a ulici Šlechtitelů v Olomouci-Holici. A právě kola mi umožňují rychlý a ekologický přesun mezi pracovišti.“

Poté, co byla v loňském roce služba sdílených kol v Olomouci zrušena, začala Univerzita Palackého aktivně hledat cesty, jak tento udržitelný způsob dopravy do města vrátit. Na základě její iniciativy se podařilo obnovit jednání se společností Nextbike. Do řešení situace se následně aktivně zapojilo i město Olomouc, které se rozhodlo službu sdílených kol znovu převzít pod svou správu. „Tato spolupráce je příkladem toho, jak může akademická instituce iniciovat pozitivní změny pro celé město. Provoz sdílených kol významně přispívá k ekologické dopravě ve městě. Společnými silami se nám tak podařilo v Olomouci udržet evropský standard služeb a nabídnout lidem možnost aktivního a udržitelného pohybu,“ dodala Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.
 

Výstava Futurum Ex Machina. Umělá inteligence & civilizace měla ve čtvrtek vernisáž na pražské Kampě. Na její přípravě se podíleli i Michal Otyepka a Lukáš Spíchal z CATRIN, kteří mimo jiné připravili obsah panelů Revoluce v laboratořích a Chytré zemědělství a data. Za Univerzitu Palackého mezi autory figurují i Kamil Kopecký a Dominik Voráč z pedagogické fakulty.

„Jsem moc rád, že se mohu podílet na výstavách organizovaných Miroslavem Bártou, které spojují vědu, společnost a současná témata. Spolupráce na těchto projektech je pro mě vždy inspirující, ostatně jako jakékoliv setkání s tímto inspirujícím člověkem, naším předním egyptologem a vědcem, kterého fascinuje vývoj a chování civilizací. Zvlášť mě těší účast na poslední výstavě věnované umělé inteligenci, kde jsem mohl představit, jak zásadní revoluci přináší AI do oblasti materiálového výzkumu,“ řekl Otyepka.

Výstava ve 40 příbězích vypráví, co to vlastně umělá inteligence je, jak a proč vznikla, jak nás ovlivňuje dnes a jak může ovlivnit budoucnost civilizace. Zabývá se jednoznačnými přínosy, ale i hrozbami, které tato technologie v rukou člověka může způsobit.

„Výstava není uzavřený příběh. Je to otevřený scénář, který může mít řadu směrů. Pro nás je důležité to, že kdokoliv se může přijít podívat na to, co umělá inteligence znamená,“ řekl na vernisáži kurátor výstavy a jeden z jejích hlavních autorů, egyptolog Miroslav Bárta.

Výstava se koná pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka a náměstka primátora hlavního města Prahy Jiřího Pospíšila. V české metropoli bude do 29. června, pak se vydá na cestu po českých městech.

Fakultu zdravotnických věd UP povede i v příštích čtyřech letech Jiří Vévoda. Rozhodli o tom svými hlasy členové Akademického senátu FZV UP. Druhým kandidátem v letošních volbách byl ředitel Centra vědy a výzkumu FZV UP Ondřej Holý. O jmenování Jiřího Vévody děkanem na období 2025-2029 ještě musí rozhodnout rektor.

Volby kandidáta na děkana se zúčastnilo všech dvanáct členů akademického senátu fakulty, osm akademických pracovníků a čtyří studenti. Ke zvolení bylo potřeba získat nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu. Senátoři hlasovali tajně a stačilo jim jedno kolo voleb. Stávajícího děkana Jiřího Vévodu v něm podpořilo devět přítomných senátorů.

„Chtěl bych vám poděkovat za dnešní odpovědnou volbu. Nepřicházím sem jako ten, kdo by sliboval nějaké revoluce, převraty či vstup do neznáma. Nepřicházím také jako člověk beze jména. Nepřicházím jako ten, kdo se ptá, co by mohl ještě rychle změnit, ale spíše, jak odpovědně pokračovat. S vaší podporou můžu této fakultě nabídnout kontinuitu podloženou svou dlouhodobou zkušeností, mohu nabídnout řízení fakulty založené a pevně ukotvené na odpovědnosti. Mohu nabídnout perspektivu růstu, a to nejen ekonomického a prostorového, ale i růstu odborného, profesionálního, který posiluje naši pozici uvnitř univerzity, a to je nesmírně důležité. A také růstu lidského, ze kterého pramení naše akademické ctnosti. Nežádám o podporu jednoho jména, solitéra, ale spíše o podporu společné myšlenky, že naše fakulta bude růst a bude silná. Tato síla se nerodí z prázdných slov a velkých gest, ale z naší práce a studia a také vzájemné důvěry a společné vůle," uvedl krátce před samotnou volbou Jiří Vévoda. Současně poděkoval týmu proděkanů, zaměstnancům děkanátu, pedagogům a studentům za dosavadní spolupráci a protikandidátovi Ondřeji Holému za férové a věcné vedení kampaně.

Výsledek volby nyní Šárka Šaňáková, předsedkyně Akademického senátu FZV UP, předá rektorovi, který dle zákona o vysokých školách rozhodne o jmenování zvoleného kandidáta do funkce.
 

Jak se vypořádat se stárnutím v kontextu pracovního trhu, bude vzhledem k demografické situaci ve vyspělých zemích čím dál palčivější otázka. Výzvami, kterým čelí zaměstnanci a zaměstnankyně, jež na pracovní trh vstoupili před několika desítkami let, se zabývají odborníci v mezinárodním projektu COST Action LeverAge. Jednou z nich je i doktorka Hila Axelrad z Izraele. Konferenci další více než stovky vědců a vědkyň z této iniciativy hostí dnes a zítra Univerzita Palackého.

„Umění adaptace na stále rychleji se měnící podmínky pracovního trhu je jedna z největších výzev, před níž stojíme,“ říká doktorka Hila Axelrad, jedna z účastnic dvoudenní konference působící na Reichmanově Univerzitě v Izraeli.

Čemu se věnujete ve svém výzkumu?

Působím jako vědecká pracovnice na Institutu hospodářské politiky při Reichmanově univerzitě v Izraeli, což je think-tank zaměřený na utváření socioekonomických politik založených na výzkumných a strategických iniciativách. Konkrétně se ve své práci zabývám tématy, jako je věková diskriminace, trendy v zaměstnanosti a nezaměstnanosti starších pracovníků, přechod ze zaměstnání do důchodu a zastoupení a role starších lidí na trhu práce.

Jaká je vaše role v rámci projektu COST Action LeverAge?

Jsem aktivní členkou dvou pracovních skupin. Jedna se zaměřuje na vícegenerační pracovní sílu a její organizaci, druhá se věnuje rozvoji kariéry v pozdějších fázích života a tématům odchodu do důchodu.

V uplynulém roce jsem se zapojila do několika společných iniciativ v rámci této platformy a stala jsem se spoluautorkou publikace, napsala jsem jednu kapitolu v knize a zorganizovala sympozium na mezinárodní konferenci. Aktuální setkání v Olomouci je tak cennou příležitostí znovu se vidět s kolegy a dále rozvíjet společný výzkum a projekty.

Proč je důležité, že se tématu stárnoucí pracovní síly věnuje tak rozsáhlá mezinárodní a multidisciplinární skupina odborníků?

Stárnutí populace představuje zásadní socioekonomickou výzvu pro mnoho vyspělých zemí. Díky mezinárodní a mezioborové spolupráci můžeme sdílet zkušenosti z různých zemí, konzultovat ověřené postupy a pohledy na tuto problematiku. Taková spojení umožňují především přenos znalostí, což přispívá k vytváření pracovních příležitostí pro starší zaměstnance a zaměstnankyně, boji proti věkové diskriminaci a podpoře inkluzivních a udržitelných sociálních politik.

Jaká je podle vás největší výzva, které budeme v souvislosti s demografickým vývojem a stárnoucí pracovní silou čelit?

Jednou z nejnaléhavějších otázek je, jak se starší pracovníci a pracovnice vypořádají s rychle se měnícím trhem práce, který je formován technologickým pokrokem a nástupem umělé inteligence. Mnozí z nich totiž nastoupili do zaměstnání před desítkami let, za zcela jiných podmínek. Dnes tak musí neustále pracovat na svých dovednostech, přizpůsobovat se novým věcem, aby zůstali konkurenceschopní. To je pro mnohé obrovská výzva. Naším úkolem je hledat způsoby, jak jim v tom pomoci – z pohledu zaměstnavatelů, vlád, ale i mladších kolegů.

Na co se nejvíce těšíte během svého pobytu v Olomouci?

Kromě samotné Olomouce, o které jsem slyšela, že je krásná a kulturně bohatá, se těším na setkání s kolegy a přáteli. Doufám, že se setkám s kolegy, s nimiž navážeme na dosavadní spolupráci a získám nové kontakty. Po covidové pandemii si opravdu vážím každé příležitosti k osobnímu setkání.

O konferenci jsme podrobně psali zde.

Proděkanem pro akreditace, praxe a další vzdělávání Pedagogické fakulty UP se stal Vít Zouhar z katedry hudební výchovy PdF UP, dřívější prorektor UP. Informaci vzal na vědomí Akademický senát PdF UP na svém květnovém zasedání. Během něj se také seznámil se zprávou fakultních veřejných ochránců práv a souhlasil se změnou názvu Centra prevence rizikové virtuální komunikace i jeho novým organizačním začleněním.

Děkan Pedagogické fakulty UP Vojtech Regec informoval senátorky a senátory pedagogické fakulty o svém záměru jmenovat do funkce proděkana pro akreditace, praxe a další vzdělávání profesora Víta Zouhara z katedry hudební výchovy. Ve své řeči shrnul dosavadní působení navrženého kandidáta a zdůraznil, že Vít Zouhar má v dané oblasti velké zkušenosti, neboť se jí řadu let věnoval jako prorektor univerzity. „Profesor Vít Zouhar bude pro proděkanský tým významnou posilou, kromě profesních znalostí si cením i jeho velkého přesahu a lidského přístupu,“ uvedl. Záměr děkana PdF UP senátorky a senátoři fakulty projednali a vzali na vědomí. Vít Zouhar v proděkanském týmu nahradil Jitku Petrovou, jež se stala prorektorkou pro studium a celoživotní vzdělávání UP.

S průběžnou zprávou o výkonu funkce ochránce práv na pedagogické fakultě vystoupili před senátorkami a senátory ombudsmani PdF UP Martin Dominik Polínek a Alena Vavrdová. V krátkém shrnutí svého zhruba ročního působení v daném úřadu uvedli, že stížnosti, jimž se věnovali, se týkaly obtěžujícího jednání mezi studenty, komunikace se studijním oddělením, problémů v organizaci výuky, a to ve smyslu termínů zkoušek a zkoušení u státních závěrečných zkoušek. Řešili i problémy v komunikaci mezi jednou z kateder fakulty a studentem či různé specifické situace studentů, které se vztahují k psychickým problémům či různým krizovým situacím. „Rok našeho působení vnímáme pozitivně. Nově zavedený institut, který zatím slouží jak studentům, tak zaměstnancům fakulty, se dostává do povědomí. Postupně se snažíme specifikovat principy fungování na PdF UP,“ uvedl Martin Dominik Polínek. Podle něj je efektivní i model, v němž pracují. „Tandemová činnost se nám osvědčila,“ dodal s tím, že se s kolegyní snaží sdílet zkušenosti z jiných univerzit, účastní se neformálních schůzek s ombudsmany jiných fakult i vysokých škol. V nadcházejícím zimním semestru by se ombudsmani PdF UP rádi sešli se studenty při neformální debatě o tom, co by měl veřejný ochránce práv dělat z pohledu studujících. AS PdF UP vzal jejich průběžnou zprávu na vědomí.  

Během květnového jednání se senát pedagogické fakulty souhlasně vyjádřil k novele č. 7. Statutu PdF UP, stejně tak i k novele č. 4 Organizačního řádu PdF UP. Děkanem fakulty předložené novely spočívaly ve změně zařazení a názvu Centra prevence rizikové virtuální komunikace (Centrum PRVoK). To vzniklo jako účelové pracoviště při katedře českého jazyka a literatury PdF UP s cílem zkoumat a řešit problematiku rizikových forem komunikace v online prostředí. Postupem času jeho činnost však přesáhla původní zaměření a rozšířila se do dalších oblastí, například psychologie, právo, IT bezpečnost či mediální výchova. Centrum je nyní již interdisciplinárním pracovištěm, které se zaměřuje na výzkum, vzdělávání, intervenci, legislativu a popularizaci napříč obory. Jeho současný název se stal nevyhovujícím, neodpovídá reálným činnostem, které pracoviště vykonává. I s ohledem na problémy, keré souvisejí s efektivitou administrativních procesů, předložil děkan Vojtech Regec změnu v organizační struktuře fakulty. Navrhnul, aby se dosavadní centrum stalo novým účelovým zařízením PdF UP jako Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Legislativní komise AS PdF doporučila AS PdF UP změnu schválit a senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP ji poté jednomyslně přijali. Příslušným dokumentem se nyní bude zabývat AS UP.

V další části jednání se senátoři a senátorky seznámili s dokumentem Podmínky přijímacího řízení na PdF UP 2025/2026. Hlasovat o něm budou per rollam do 15. června.

Před samým závěrem zasedání se děkan PdF UP zmínil o současném stavu rekonstrukce na PdF UP, státní podpoře budoucích učitelů i přípravě rozpočtu na UP. Za studentskou kurii hovořil senátor Pavel Flekač, který připomněl konferenci studentských senátorů, během níž se debatovalo o udržitelnosti, bezpečnosti, umělé inteligenci i novele zákona o vysokých školách a s tím souvisejícími stipendii doktorandů. Více o AS PdF UP zde.

Při právnické fakultě začalo fungovat Centrum pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě. Jeho cílem bude systematicky přispívat ke zkvalitnění a modernizaci veřejné správy prostřednictvím odborného vzdělávání, výzkumu a inovací. Děkan fakulty Václav Stehlík rozhodl o zřízení této výzkumné skupiny k 1. květnu 2025. Vedením centra pověřil Tomáše Grygara z katedry správního práva a finančního práva.

„Líbí se mi vaše vize i váš entuziasmus. Přeji vám, ať vybudujete něco, co má smysl a výsledky. Vedení fakulty je připraveno vaše aktivity podpořit,“ řekl Václav Stehlík, děkan fakulty, při podpisu rozhodnutí o zřízení centra jeho zakládajícím členům. Těmi jsou Kateřina Frumarová a Tomáš Grygar z katedry správního práva a finančního práva a také Adéla Hepová a Daniel Pospíšil.

Výzkumná skupina bude podporovat inovace, zkoumat možnosti využití umělé inteligence a usilovat o efektivní, otevřený a proklientský úřad, který odpovídá nárokům 21. století. „Chceme nabízet vzdělávání úředníků územních samosprávných celků s tím, že chystáme užší spolupráci s ministerstvem vnitra. V plánu máme také vzdělávání v oblasti správního práva a práva AI. Členové centra tyto aktivity již vyvíjeli v rámci jiných platforem,“ uvedl Tomáš Grygar. Výzkumná skupina bude podle něj také nabízet smluvní výzkum a vypracovávat odborná stanoviska pro soukromý sektor i subjekty veřejné správy. „V současné době navazujeme spolupráci s územními samosprávnými celky i některými profesními komorami,“ naznačil vedoucí centra.

Nedílnou součástí práce jeho týmu bude i konferenční a publikační činnost. Nyní už řeší například projekt Nové stavební právo, jehož výstupem má být i stejnojmenná monografie, v níž bude kladen důraz na problematiku digitalizace stavebního řízení. Členové centra se zapojí také do reakreditace bakalářského studijního programu Právo ve veřejné správě, který nabízí PF UP. „Do budoucna se budeme snažit ucházet o projekty typu GA ČR, TA ČR, OP JAK a další,“ dodal Tomáš Grygar.

Slavnostní otevření a představení Centra pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě se uskuteční na fakultě v rámci mezinárodní konference Olomoucké právnické dny ve čtvrtek 22. května. Účastnit se jej budou i zástupci ministerstva vnitra.

Výzkumná skupina, která je organizačně začleněna do katedry správního práva a finančního práva, má svou webovou stránku.

Více než sto nadějných básníků, spisovatelů a dramatiků se přihlásilo do jednatřicátého ročníku tradiční literární soutěže vyhlášené rektorem Univerzity Palackého. Z celkového počtu 124 českých a slovenských příspěvků vybrala porota tvořená literární expertkou Janou Vrajovou, básníkem Radkem Malým a spisovatelem a scenáristou Michalem Sýkorou třináct nejlepších. Vyhlášení výsledků literární soutěže bylo jedním z programových bodů letošního Olomouckého majálesu UP. Na ceremoniálu v letním kině popřáli oceněným rektor UP Michael Kohajda a prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

V kategorii poezie se z prvenství radovala Magdaléna Ordeltová, stříbrná byla Adéla Špičková a třetí místo získal Ondřej Toufar. Čestné uznání udělila porota trojici Anna Mária Kubincová, Kateřina Seidlerová a Jakub Souček. V kategorii próza – povídka zaujal porotce nejvíc text Daniela Háka s názvem Anakonda, druhé místo pak shodně obsadily Tereza Dokoupilová a Natálie Nebáznivá. Studentům Petru Schönovi a Jáchymu Žaludovi patří čestná uznání. Daniel Hák dominoval i v kategorii drama, a to s textem Sny o vyhynutí, čestné uznání získala Tereza Tichá.

„V minulých ročnících se docela často stávalo, že jsme našli s kolegy porotci rychlou shodu na prvních třech místech, protože talenty doslova ‚vystupovaly‘ z množství pročítaného textu. Letos to bylo poněkud odlišné, měli jsme poměrně širokou skupinu kvalitních autorů, z nichž jsme vybírali finalisty. Je naší běžnou praxí, že pouze nesečteme body, které jsme individuálně tvůrcům přidělili, ale abychom našli shodu, texty znovu společně pročítáme a diskutujeme nad nimi, hledáme poctivě ty nejlepší k ocenění," uvedla k letošní soutěži porotkyně Jana Vrajová a současně poslala vzkaz skrytým literárním talentům z řad studentů. „Nebojte se zúčastnit! Nikdo vás v případě neumístění neztrapní. Naopak ocenění je dobrá zpětná vazba, že jste talentovaní. Je to také pobídnutí k dalšímu rozvoji vašeho tvůrčího potenciálu," zdůraznila Jana Vrajová.

Studentská literární soutěž Univerzity Palackého oslavila vloni úctyhodných třicet let. O vznik soutěže se zasadil první polistopadový rektor UP Josef Jařab. Texty letošních vítězů najdete již brzy na webu spisovatele.upol.cz. 

Jedno z výzkumných témat, jemuž se věnuje katedra bohemistiky FF UP už od roku 2018, se soustřeďuje na literárně-kartografické a kvantitativní modely českého románu 19.–21. století. Tématem se zabývá prostřednictvím projektu s názvem Literary Cartographic and Quantitative Models of Czech Novels from the 19th to 21st Century. 

Projekt Literary Cartographic and Quantitative Models of Czech Novels from the 19th to 21st Century vznikl na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého díky docentu teorie literatury Richardu Změlíkovi. Ten se během své vědecké kariéry zabýval řadou literárněvědných témat, mimo jiné i otázkou reprezentace prostoru ve fikčních narativech a problematikou využití kvantitativních a statistických metod v literárněvědném výzkumu. A právě tento jeho dlouhodobý zájem ho před zhruba osmi lety přivedl k nápadu pokusit se využít i další digitální nástroje, které by mohly být užitečné pro systematické zkoumání českých narativních fikcí. Korpus prózy, jak lze uvedený projekt zkráceně označit, tak začal vznikat s myšlenkou funkčně propojit kvantitativní a statistické nástroje pro analýzu literárních textů s literárně-kartografickými mapami, které modelují pražské prostředí v literární fikci, tj. fikční pražské topografie. Do současné doby jej Richard Změlík již prezentoval na řadě zahraničních konferencí, mj. na americké Columbia University v New Yorku či na pařížské Sorbonně a jinde.

Na korpusu české prózy pracujete řadu let. Jaká je jeho aktuální verze? Můžete ji představit?

Současná, již třetí verze webové aplikace stojí na třech základních pilířích. První tvoří literárně-kartografické modely fikčních pražských topografií v české próze 19. až 21. století. Tato část je z hlediska zpracování nejnáročnější. Je totiž prováděna manuálně a bude postupně doplňována dalšími prostorovými daty. Druhým pilířem jsou kvantitativní a statistické modely, které se vztahují k vybraným segmentům literárního narativu, což jsou různé typy vypravěčů. Tento typ modelů je využit i při měření narativního rytmu, slovních shluků, tzv. word clouds, které z kvantitavního hlediska můžeme chápat jako motivy, dále při zobrazování analýzy sentimentu neboli emocionálního zatížení textu a řady dalších aspektů. Třetí pilíř tvoří korpusové nástroje; konkrétně se jedná o konkordance, kolokace, vyhledávání frekvencí slov a podobně.

Při detailnějším pohledu na tyto tři základní složky korpusu můžeme zjistit, že každá z nich zahrnuje další sadu různých nástrojů pro analýzu dané oblasti literárních narativů. Kromě literárně-kartografických modelů, které mapují fikční pražskou topografii ve vybrané české próze, která explicitně tematizuje pražské prostředí, zde najdeme prostorové modely zobrazující hustotu jednotlivých lokací (toponym), dále modely ukazující pohyb postav ve fikčním plenéru, komparativní model zobrazující frekvenční vytížení jednotlivých toponym v konkrétních prózách, ale i GIS modely, které literární lokace propojují s konkrétními místy na základě geografického souřadnicového systému. Mezi kvantitativními modely se nachází také statistické modely ukazující rozdíly mezi texty v délce vět, lexikální bohatství každého z textů, jeho entropii a v neposlední řadě také metriky pro tzv. čitelnost textů. Součástí kvantitativních modelů jsou rovněž ty, které zobrazují tzv. analýzu sentimentu, respektive emocionální zaměření textů. Třetí oblast nabízí nástroje pro základní vytěžování korpusu, v němž se aktuálně nachází 173 textů od 20 autorů. Vedle konkordančního vyhledávání mají uživatelé k dispozici formuláře pro vyhledávání kolokací (slovních souvýskytů), konkrétních slovních dvojic nebo vyhledávání frekvencí slov. Nedílnou součástí korpusu je také možnost vyhledávat podle CQL dotazování. V neposlední řadě si uživatelé mohou zobrazit stylometrické síťové grafy či tzv. dendrogramy, jež ukazují, jak si jsou jednotlivé texty blízké a naopak. Součástí projektu je i odkaz na repositář, na němž jsou uložena surová a strojově čitelná data pro samostatnou analýzu.

Co je smyslem projektu a popsané aplikace?

Tím hlavním smyslem je funkčně propojit specificky orientované literárněvědné bádání s lingvistickým. Korpus je však možné vytěžovat s ohledem jak na vybrané literárněvědné požadavky, tak výhradně na ty lingvistické. Stejně tak ale dobře funguje právě ve vzájemném propojení lingvoliterárního bádání. Korpus je ovšem možné využívat i laiky, tedy lidmi, kteří primárně nejsou ani literární vědci, ani lingvisté. Dokážu si představit, že může sloužit jako určitý turistický průvodce Prahou po literárních místech. Pro tento účel jsou součástí korpusu právě GIS modely, které propojují literární místa s reálnými. Primárně je tedy korpus určen pro literární vědce a lingvisty, sekundárně pro kohokoli, kdo se jednoduše řečeno zajímá o pražský plenér v literatuře.

Na čem pracujete aktuálně? Je něco, co vám činí potíže?

Hlavním problémem je samozřejmě financování a s ním úzce spojené přerozdělení dílčích prací. V aktuální situaci již není v mých silách doplňovat kontinuálně všechna data a současně upgradovat veškeré funkcionality. A právě s tím mi pomáhají studenti coby pomocné vědecké síly, kterým bych tímto rád poděkoval, konkrétně Jakubu Součkovi, Martinu Storzerovi a Janu Sládkovi z katedry bohemistiky FF UP. Do budoucna je proto nezbytné zajistit jiné zdroje financování, než které nabízí institucionální podpora. Mám na mysli významnější grantovou podporu. A na čem pracuji aktuálně? Na vývoji nových funkcionalit v rámci analýzy sentimentu, které jakmile pokryjí stávající rozsah korpusových dat, budou zpřístupněny uživatelům. Jinak zásadním progresem bude muset projít zejména oblast literárních map, což spočívá především v doplňování nových prostorových dat. Tato část je, jak bylo řečeno, nejnáročnější na zpracování, neboť z nemalé části se uskutečňuje manuálně.

Souvisí tento projekt s nedávno založeným centrem na katedře bohemistiky pod názvem Digital Humanities in Literary and Book Studies?

Centrum jsme základali (Richard Změlík, Vladimír Polách a Miroslav Vepřek) v roce 2023 s tím, že každý z nás se stručně řečeno nějakým způsobem své odborné práce vztahoval k digital humanities. Každý z nás přišel do společného centra s vlastními aktivitami a projekty, které jsou dlouhodobější. Právě toto hrálo, myslím, důležitou roli při vzniku centra. Aktivita centra spočívá i v jiných oblastech. Letos se například uskuteční již třetí ročník konference Humanitní a společenské vědy z pohledu digital humanities. Každý z nás se rovněž snaží implementovat poznatky ze svého bádání do výuky.

Jaké výzvy vás čekají do budoucna?
S ohledem na současný vývoj v oblasti digitálních technologií se přirozeně nabízí využití AI nebo přidružených témat, jako je např. strojové učení. Za sebe mohu říci, že se v této oblasti pokouším o určité kroky, které by se týkaly predikce literární topografie na základě již dostupných prostorových dat. A k čemu by taková analýza mohla sloužit? Například k tomu, abychom si ověřovali, jak specifické jsou v tomto směru tvůrčí postupy autorů, jakými „algoritmy“ se řídí. Ovšem toto je teprve v počátcích.

O projektu Literary Cartographic and Quantitative Models of Czech Novels from the 19th to 21st Century, jehož dosavadní výstupy již docent Richard Změlík z katedry bohemistiky FF UP představil v několika domácích i zahraničních časopisech, se dozvíte zde. Odkaz na centrum Digital Humanities in Literary and Book Studies je k dispozici zde.

Více než dvouhodinovou prezentaci kandidátů na děkana FZV UP hostila posluchárna v budově Teoretických ústavů. Členům Akademického senátu FZV UP a zástupcům akademické obce se představili stávající děkan Jiří Vévoda a ředitel Centra vědy a výzkumu FZV UP Ondřej Holý. Samotná volba děkana se uskuteční v pondělí 19. května.

Kandidáti v abecedním pořadí nejprve představili své vize pro funkční období 2025–2029. V další části setkání odpovídali na dotazy zaslané do 12. května e-mailem či vhozené do boxu na děkanátu FZV UP. Na závěr přišly na řadu dotazy z publika. Na odpověď měl každý z kandidátů čtyřminutový limit. Dotazy se týkaly udržitelnosti a soběstačnosti fakulty, rozvíjení spolupráce s Fakultní nemocnicí Olomouc či zajištění dostatečné personální kapacity pedagogů v souvislosti s navyšováním počtu studentů u některých oborů. Hostem prezentace byl rektor UP Michael Kohajda, který v úvodu pozdravil oba kandidáty i přítomné členy akademické obce.

Ondřej Holý zastává na FZV UP funkci ředitele Centra vědy a výzkumu, od roku 2021 do roku 2024 byl proděkanem pro strategické řízení a kvalitu. „Chci, aby zůstalo zachováno směřování fakulty jako respektované odborné instituce, ať už na poli vědy a výzkumu, tak na poli pedagogickém. Mou vizí je udržitelná a soběstačná fakulta. Hodnoty, které zastávám, jsou naprosto jasná otevřenost a transparentnost. Mám a budu mít nulovou toleranci k nevhodnému chování, ať už mezi kolegy, nebo mezi studenty. Podporuji pozitivní motivaci a jako jednu z největších hodnot oceňuji spolupráci,“ uvedl v prezentaci Ondřej Holý.

Jiří Vévoda je historicky čtvrtým děkanem FZV UP. V jejím čele stojí od 1. srpna 2021. Svou hlavní vizi pojmenoval 2000 příběhů na jedné adrese. „Chci, aby dvě tisícovky studentů, k tomu stovky akademiků a desítky administrativních pracovníků získaly důstojné prostředí pro svou práci. Mám vypracovanou analýzu na stavbu zdravotnického kampusu. K tomu, abychom tuto vizi realizovali, potřebuji spolupráci vás všech, protože novou vlastní budovu si všichni zasloužíme. Mohu se opřít o náš stabilní tým, srdcaře, kteří zde nepracují jen pro mnohdy nedůstojnou mzdu, ale protože mají naši fakultu rádi. Chci se soustředit na týmovou spolupráci a otevřenou komunikaci. Už vím, že otevřené dveře nestačí, je třeba z nich vyjít a více komunikovat. Jestliže první období bylo zaměřené na finanční stabilizaci naší fakulty, pak to druhé období bude otevřené nám všem. Mým mottem je Kontinuita, odpovědnost, růst,“ shrnul Jiří Vévoda.

Kandidáta na děkana bude Akademický senát FZV UP volit na svém zasedání v pondělí 19. května od 13 hodin. Hlasování senátorů je tajné, může být až tříkolové a ke zvolení je třeba získat nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu, tedy 7 z 12.

Více než stovka výzkumníků a stakeholderů z pětačtyřiceti zemí světa míří v těchto dnech na Univerzitu Palackého. V chystaném dvoudenním prestižním setkání se budou věnovat věkově rozmanité pracovní síle a s tím související řadě psychologických a manažerských aspektů. Mnozí z nich budou prezentovat svou práci, zaměřenou především na stárnoucí pracovní sílu.

Síť odborníků z celého světa, jejíž součástí jsou i psychologové Filozofické fakulty Univerzity Palackého, se v rámci čtyřletého mezinárodního projektu COST Action LeverAge CA 22120 věnuje problematice stárnutí pracovní síly, a to z různých úhlů pohledu, výzev a souvislostí. Od roku 2023 pracuje v pěti skupinách, které se zabývají například výměnou znalostí a diskuzi o inovacích v oblasti psychologie práce a stárnutí a pracovními a organizačními postupy pro pracovníky různého věku. Věnují se také tomu, jak rozšířit poznatky pro vědu a praxi v oblastech pracovních a organizačních postupů, jak ukotvit tzv. úspěšné stárnutí v práci pro pracovníky různých demografických skupin, přenosu znalostí mezi generacemi, integraci věkově rozdílných pracovníků i tomu, jak lépe využívat a adaptovat se na umělou inteligenci. Specialisté z akademické sféry i praxe se zabývají také tématem stárnutí v souvislosti s novými technologiemi na pracovišti či tématy kariérního rozvoje v pozdním věku a plynule řízeným odchodem do důchodu.  

„Čtyřletý projekt byl zahájen v roce 2023 v Bruselu a doposud odborníci pracovali hlavně v rámci jednotlivých skupin. Chystané dvoudenní setkání, které se uskuteční v Uměleckém centru UP, bude tak vůbec prvním, kdy se specialisté potkají napříč těmito skupinami. Bude zároveň i největším svého druhu. Zúčastní se ho 109 renomovaných výzkumných pracovníků, mladých vědců, posluchačů doktorských studijních programů, akademiků, stakeholderů, zástupců evropských institucí i odborníků z praxe. Do Olomouce dorazí zástupci pětačtyřiceti zemí, tedy nejen z Evropy, ale i z Asie, severní i jižní Ameriky, Austrálie, Oceánie či Afriky,“ uvedla doktorka Slavka Silberg z katedry psychologie FF UP, která Olomoucké setkání společně s vedoucím katedry doktorem Martinem Dolejšem, organizuje. Od roku 2023 reprezentuje Českou republiku jako členka řídicí rady a koordinátorka Young Researchers and Innovators. V COST Akci CA 22120 LeverAge má na starosti koordinaci 84 členů - výzkumníků ve věku do čtyřiceti let.

Téma pracovní síla všech věkových skupin bude v Olomouci ´skloňována´ v celé řadě souvislostí. Hovořit se podle Slavky Silberg bude například o tom, jak zlepšit pohodu, produktivitu a prosperitu jednotlivců, organizací i společnosti, jež čelí významným demografickým a technologickým změnám.

Například z Izraele přijede na setkání doktorka Hila Axelrad, která se věnuje ekonomice práce se zaměřením na ekonomické a politické aspekty týkající se výzev, jimž čelí stárnoucí populace nejen v Izraeli, ale i v jiných rozvinutých krajinách. Provedla rozsáhlý výzkum v oblasti diskriminace, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a vztahu mezi behaviorálními faktory a pracovními rozhodnutími starších pracovníků s důrazem na osobní motivy a chování, komplexnost trhu práce a dopady veřejné politiky.

Z Koç univerzity v Turecku do Uměleckého centra UP dorazí i profesor Justin Marcus, předseda COST Akce CA22120 a zakladatel sítě, který setkání zahájí i závěrečným projevem ukončí. Jeho výzkumné příspěvky, věnované práci a stárnutí s důrazem na intersekcionalitu a věkovou diskriminaci, byly publikovány v mnoha špičkových vědeckých časopisech. Zajímavé bude jistě setkání i s belgickou profesorkou v oboru Personální psychologie/HRM a vedoucí Laboratoře profesní a personální psychologie na Univerzitě v Gentu Evou Derous, jejíž výzkum se zaměřuje na nábor, výběr pracovníků, problémově orientované učení, diverzitu a diskriminaci na pracovišti.  

Specialisté budou přednášet i o tom, jak celostně nahlížet na pracovníky a procesy v organizacích, jak se přizpůsobit stárnoucím zaměstnancům, kteří potřebují uzpůsobenou pracovní dobu, například rodičům dětí pro lepší work-life balance či těm, kteří postupně míří do důchodu apod.

Bude se určitě debatovat i o zjištěních z pilotního projektu, jenž se zabývá pracovní součinností dvojic, tzv. vztahových dyád, staršího a mladého zaměstnance, na kterém spolupracují profesoři Ulrike Fasbender z Univerzity Hohenheim v Německu, Michela Vignoli z Univerzity v Trentu v Itálii, Libby Drury z Londýnské univerzity ve Velké Británii, Bernadeta Gostautaite z ISM University of Management and Economics v Litvě a Anita Keller z Univerzity v Groningenu v Nizozemsku v rámci grantu od Volkswagen Foundation v hodnotě 1,6 milionu eur na téma mezigeneračního přátelství.

Mohou si navzájem pomoci s rozvojem, obohatit vztahy a zlepšit dynamiku na pracovišti. Vzájemná spolupráce dokáže sladit cíle a využít talenty lidí, experimentovat, inovovat, umožní jim realizovat se v tom, v čem jsou dobří, rozvíjet se a růst bez ohledu na věk, senioritu či jiné předsudky nebo bariéry. Mladý zaměstnanec může být hodně nápomocen staršímu v oblasti technologií, být zdrojem ambiciózních nápadů, které ale v dané organizaci neumí zrealizovat. Naopak starší zaměstnanec bývá často expertem, který nemusí nutně na pracovišti už trávit tolik času, ale se svou zkušeností dokáže mnohdy lépe odhadnout situaci, uvedenou dobrou myšlenku lépe rozvinout, doladit a prosadit. Ve výsledku z takové spolupráce totiž těží všichni. Benefitem navíc bývá nižší fluktuace, i to, že jsou lidé ke své organizaci více připoutáni, což má pozitivní vliv i na branding značky zaměstnavatele.

„Přijede i profesor Jürgen Deller, jenž společně s dalšími kolegy založil skupinu pro nadnárodní spolupráci zaměřenou na vývoj a validaci Later Life Workplace Index (LLWI), nejkomplexnější škály v existující literatuře o psychologických a manažerských aspektech práce a stárnutí, o kterou projevila zájem i OECD a další instituce,“ doplnila Slavka Silberg. Setkání stovky odborníků povede podle ní především k navázání cenných osobních kontaktů, prohloubení vztahů, novým myšlenkám, dohodám o společné výzkumné, projektové a publikační spolupráci.

Setkání nabídne i několik workshopů, například, jak připravovat úspěšné mezinárodní projekty a získat v dané oblasti financování z grantů. Jeden z workshopů bude i na téma, jak efektivně prezentovat a popularizovat výzkum v online prostoru, další se má věnovat i ´přestavbě´ univerzit pro potřeby stárnoucí společnosti. Debatovat se bude také o dalších možnostech spolupráce a o synergickém využití společných zdrojů.

Výstupem projektu v roce 2027 budou komplexní doporučení pro tvorbu politik i koncepcí, jak by měly organizace v rámci EU nastavit své procesy a přístupy, aby efektivně pracovaly nejen se stárnoucí pracovní silou, ale i s pracovníky všech generací. 

Dvoudenní setkání pod záštitou MŠMT ČR, rektora UP, děkana FF UP, vedoucího katedry psychologie FF UP a Magistrátu města Olomouc se v Olomouci uskuteční od 19. do 20. května. Poté se mnozí účastníci přesunou do Prahy na konferenci EAWOP.

COST Akce CA22120 LeverAge - Panevropská, multinárodní a multidisciplinární a vícestakeholderová síť zaměřená na psychologické a manažerské aspekty práce a stárnutí. Sdružuje globální síť výzkumníků a odborníků z praxe zaměřených na pracovní psychologii a řízení lidských zdrojů s cílem podporovat, sdílet a propagovat poznatky a zavádět do praxe postupy založené na důkazech. Více zde.

„Opatrujte se i v této překomplikované době. Dělejte si, co chcete, se vší pokorou, a nebojme se ničeho a nikoho,“ tak pozdravil své poddané shromážděné na Zbrojnici nový král Olomouckého majálesu Univerzity Palackého muzikant Petr Fiala. Pomyslnou královskou štafetu předal frontmanovi skupiny Mňága a Žďorp loňský majálesový vládce, písničkář Michal Horák.

„Milý Petře, vládni moudře i nadále chovej v sympatiích veškeré studenstvo,“ popřál při korunovaci svému nástupci Michal Horák. „Děkuju a neboj,“ odvětil lakonicky nový král. Dobré vládnutí nad univerzitou i Olomoucí mu popřáli i zástupci města, které reprezentovala náměstkyně primátora Kateřina Dobrozemská, a kraje v osobě náměstka hejtmana Svatopluka Bindera. Dar novému králi předala předsedkyně Akademického senátu UP Irena Smolová. „Pana krále prosím, ať je dobrým ochráncem všech studentů i akademiků a ať nám i dál přináší radost.“ Majálesové publikum na nádvoří Zbrojnice pozdravil i rektor Michael Kohajda. „Jsem velmi rád, že pokračujeme v tradici studentského majálesu a velmi rád bych poděkoval Michalovi za výkon jeho funkce za celý minulý rok a popřál Petrovi, ať se o toto město stará rok nadcházející,“ uvedl rektor UP.

Petr Fiala má k Olomouci blízko, je mimo jiné bývalým studentem filmové vědy na filozofické fakultě, byť svá studia kvůli muzice nakonec nedokončil. (Psali jsme zde). Korunovace krále či královny je tradiční součástí programu majálesu. Ten letošní nabízí během tří dnů od 13. do 15. května malým i velkým návštěvníkům desítky workshopů, soutěží, koncertů divadelních představení, přednášek nebo sportovních aktivit.

Součástí bohatého programu jsou i prezentace dění na UP. Návštěvníci mohli například zjistit, jaké jsou na univerzitě studentské spolky nebo kdo se stal vítězem tradiční Literární soutěže UP. Majáles ale korunovací zdaleka nekončí. Plno aktivit je připraveno i na čtvrtek na Letňáku, kde dopoledne začne majálesovou jógou a pak bude následovat až do noci žánrově pestrý hudební program.

Atmosféru Olomouckého majálesu Univerzity Palackého vám přiblíží fotografie Vojtěcha Kmenty. Podrobné informace, včetně fotogalerií z minulých let najdete na stránkách olomouckymajales.cz.

Ochrana nezletilých a dalších zranitelných osob před trestnými činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a jak k ní může přispět církev nejen uvnitř svých struktur, ale i ve společnosti. To patří k hlavním tématům odborné konference, která se v termínu 29. května 2025 již podruhé uskuteční na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. Konference je určena pro odbornou veřejnost z oblasti práva, psychologie, psychiatrie, zejména pak pro pracovníky církevních soudů a duchovní v pastoraci.

Cílem odborného setkání je podpořit hlubší pochopení potřeb obětí a právního, pastoračního a psychologického kontextu ochrany nezletilých. Účastníkům nabídne konkrétní inspiraci a nové poznatky. Organizátoři akce se chtějí při setkání ohlédnout za deseti lety úsilí české církve na tomto poli, zhodnotit, co se povedlo a kde je prostor pro zlepšení.

„Konferenci vidím jako příležitost k navázání osobních kontaktů a sdílení zkušeností mezi pracovníky jednotlivých diecézí, kteří tuto problematiku mají řešit. Naši hosté se mohou seznámit se zkušenostmi odborníků, kteří se trestnými činy zabývají z pohledu kanonického i světského trestního práva, psychiatrie či psychologie. Za důležitou pokládám také možnost prodiskutovat preventivní opatření do budoucna,“ uvedl garant konference Libor Botek z katedry církevního práva CMTF UP.

Program je rozdělen do tří tematických celků. V oblasti kanonicko-právní bude zhodnocen vývoj právní úpravy ochrany nezletilých v partikulárním právu České biskupské konference v návaznosti na změny obecného práva. Pohled bude doplněn i o zkušenosti z Polska a zazní informace o síti ochrany ve střední a východní Evropě. V oblasti státního práva bude zmíněna novela trestního zákoníku účinná od 1. ledna 2025, která přináší novou koncepci právní úpravy znásilnění a souvisejících trestných činů.

Druhá oblast se zaměří na otázky mlčenlivosti a zpovědního tajemství. Diskutován bude vliv zakotvení zpovědního tajemství ve Smlouvě mezi Českem a Svatým stolcem na šetření trestných činů v oblasti 6. přikázání v církvi a ve státě. Bude prezentována zkušenost ze Slovenska s tamním konkordátem.

Třetí část konference bude věnována tématu uzdravení, porozumění a naslouchání obětem sexuálních trestných činů. Účastníci se seznámí s potřebami obětí a budou diskutovány psychologické a pastoračními aspekty práce s nimi, možnosti odborné pomoci a fungování specializovaných poraden. Uslyšíme také, co se stane, když oběť pomoc nevyhledá vůbec.

„Tato konference má zásadní význam jak z právního, tak z etického a společenského hlediska. Umožňuje otevřeně a odborně diskutovat složitá témata související se sexuálním zneužíváním, a to nejen v církevním prostředí. Tím může přispět k větší ochraně obětí a k posílení mezioborové spolupráce. Sdílení zkušeností, zvláště mezinárodních, má rovněž veliký význam z hlediska prevence,“ sdělila garantka konference Jiřina Navrátilová z katedry církevního práva CMTF UP.

Registrace pro zájemce o účast je otevřená ZDE, a to do 25. května.