Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Vítězem letošní Podnikavé hlavy se stal digitální včelařský zápisník Beentry, na druhé pozici se umístil projekt Vitiligo Club budující komunitu pro lidi se ztrátou pigmentu a třetí příčku obsadila studentka Univerzity Palackého s nápadem na vybudování bezbariérového a inkluzivního hotelu Adam v Jeseníkách. Slavnostní finále soutěže, kterou už pošestnácté uspořádal Vědeckotechnický park UP, proběhlo v prostorách Element Coworkingu.

Soutěž Podnikavá hlava každoročně hledá nejlepší podnikatelské nápady, s nimiž přicházejí studenti UP i širší veřejnost z Olomouckého kraje. Z více než dvou desítek přihlášených projektů postoupilo deset nejlepších do finále. O vítězích rozhodla odborná porota. Za vítězným projektem Beentry stojí tým tří programátorů a nadšených včelařů, kterým na trhu chyběl efektivní nástroj ke sledování stavu včelstev. Vytvořili proto mobilní a webovou aplikaci využívající umělou inteligenci, která sbírá data a podporuje včelařský ekosystém. „Aplikace umožňuje zadávat data přímo na včelnici i bez připojení k internetu a ovládání je uzpůsobeno pro práci v rukavicích. To zajišťuje, že včelař může okamžitě zaznamenat důležité informace při práci se včelami, aniž by musel později vše dopisovat ručně,“ komentoval vítězný nápad Vít Zaoral, absolvent UP a jeden ze zakladatelů aplikace Beentry.

V porotě usedli Petr Suchomel z VTP UP, za společnost EY, hlavního partnera soutěže, Petra Přibylová a Kateřina Dedková, regionální manažerka agentury CzechInvest pro Olomoucký kraj Pavlína Slepičková, mentorka Vladislava Závrská z Inovačního centra Olomouckého kraje a zakladatel CEO agentury Arrow Marketing David Šipka. „V EY oceňujeme odvahu mladých lidí měnit svět kolem sebe prostřednictvím inovací a podnikavosti. Podnikatelské ambice se často začínají rozvíjet už v raném věku a mnohé zralé nápady přicházejí právě v průběhu studentských let. Projekty, které jsme měli možnost vidět, dokazují, že silné myšlenky s celospolečenským přesahem vznikají i v regionálním prostředí. Vnímáme tuto soutěž jako součást podpory mladého podnikání. Také v rámci naší soutěže EY Podnikatel roku vyhlašujeme cenu EY Začínající podnikatel roku,“ shodly se Kateřina Dedková a Petra Přibylová z brněnské pobočky společnosti EY.

Druhý vítězný nápad s názvem Vitiligo Club reaguje na doposud v České republice chybějící podporu lidí s autoimunitním onemocněním vitiligo. „S vitiligem se na světě potýká až 160 milionů lidí a je potřeba šířit osvětu a netabuizovat téma pigmentových skvrn, které se na těle mohou objevit kdykoliv v průběhu života,“ vysvětluje autorka iniciativy Monika Kopčilová, která plánuje pořádat k tématu workshopy a vydávat podcast.

Třetí místo a zároveň ocenění UP Business Talent si odnesla Alena Krejčí, studentka Fakulty tělesné kultury UP. Její podnikatelský záměr spočívá ve vybudování bezbariérového centra pro osoby se specifickými potřebami. Motivací k realizaci projektu je pro studentku rodinná zkušenost a příležitost užívat si volnočasové aktivity – jako třeba jízdu na monoski – se sestrou po mozkové obrně. „Možnost svézt ji na svahu, vidět její úsměv a sdílet tyto okamžiky s celou naší rodinou na horách, to je pro mě k nezaplacení. Věřím, že výstavba hotelu Adam a zprostředkování volnočasových aktivit pro osoby se specifickými potřebami umožní tento zážitek i dalším pečujícím rodinám,“ dodala studentka.

Vyhlášení vítězů a předání cen proběhlo za přítomnosti rektora UP Michaela Kohajdy, náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka a primátora statutárního města Olomouce Miroslava Žbánka. Vítězný projekt získal finanční odměnu 50 000 Kč, roční pronájem místa v Element Coworkingu, možnost konzultací a mentoringu a limonádový box od lokální značky Bohemsca. Soutěž byla realizována a za podpory statutárního města Olomouce.

Třítýdenní a ušitá na míru americkým studentům práv ze dvou partnerských univerzit. Taková byla speciální letní škola, kterou připravila právnická fakulta. Šlo o premiérový ročník. Organizátoři jej zaměřili na problematiku lidských práv.

„Podobnou letní školu jsme doposud nepořádali. Byla to pro nás výzva. Výjimečná byla v mnoha ohledech: délkou, obsahem nebo spoluprací s vybranými univerzitami,“ řekl Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti PF UP. Program fakulta připravila pro studenty dvou partnerských univerzit – University of Illinois Chicago a University of Nebraska-Lincoln. V případě Chicaga fakulta stavěla hlavně na osobnosti profesora Michaela Senga, který už přes třicet let spolupracuje s českými vysokými školami. U Nebrasky využila skutečnosti, že tato univerzita je strategickým partnerem UP již řadu let. „Americkým univerzitám se podařilo program – letní školu, která vznikla na náš návrh – akreditovat. Je tedy součástí jejich studijních plánů. Američtí studenti za úspěšné absolvování získají kredity započitatelné do jejich studia,“ vysvětlil Martin Faix.

Při výběru zaměření letní školy hrál roli přínos pro americké studenty, univerzálnost tématu a možnost vzájemně sdílet a porovnávat české a americké právní úhly pohledu. „I z těchto důvodů jsme zvolili problematiku lidských práv, které zahrnuje velké množství zajímavých podtémat. Americké kolegy například zajímalo téma romské menšiny,“ řekl Martin Faix.

Třítýdenní program kombinoval výuku s odbornými exkurzemi a doprovodnou společenskou částí. Do výuky se v roli lektorů zapojili akademici ze všech tří univerzit – Maxim Tomoszek z PF UP, Danielle Jefferis z University of Nebraska-Lincoln a zmiňovaný Michael Seng z University of Illinois Chicago. „Chtěli jsme, aby účastníci letní školy poznali právo i po praktické stránce a z různých úhlů pohledů. Tomu odpovídala skladba odborných exkurzí. Podívali se například do Poslanecké sněmovny, na Ústavní soud, do Kanceláře veřejného ochránce práv nebo do advokátní kanceláře Arrows. Speciální program si pro ně připravilo Krajské ředitelství policie ČR,“ vyjmenoval Martin Faix.

Prvního ročníku, který se uskutečnil ve dnech 12. až 30. května, se účastnilo dvanáct amerických studentů. „Na první ročník byla obsazenost slušná. Tím, že máme program akreditovaný, se budeme snažit jej opakovat. Příští rok budeme chtít zvýšit počet účastníků a zapojit i naše studenty,“ řekl Martin Faix. S tím, že by tento model fakulta ráda využila jako vzor pro další partnerské univerzity. V tuto chvíli již návrh letní školy ušité na míru leží na vedení indické O.P. Jindal Global University. „Ve spolupráci s naší katedrou politologie a společenských věd jsme upravili program. Zaměřili jsme ho na střední Evropu, její cesty k demokracii a k otázkám Evropské unie. Nyní čekáme na vyjádření indických kolegů,“ dodal Martin Faix.

Pořádáním tohoto typu letních škol se fakultě daří naplňovat dlouhodobé záměry v oblasti internacionalizace a zvyšovat mezinárodní prestiž.

Letní škola očima Anthonyho Millera, studenta University of Illinois Chicago

Metodický pokyn rektora k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací, nová členská základna Rady pro vnitřní hodnocení univerzity a mimo jiné i novely několika univerzitních předpisů byly tématem červnového jednání Akademického senátu Univerzity Palackého.

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda vydal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na Univerzitě Palackého pro rozpočtové období kalendářního roku 2025. Příslušný dokument představil na červnovém jednání Akademického senátu UP. Uvedl, že ho vydal po poradě s děkany jednotlivých fakult UP, v souladu s novelou vysokoškolského zákona, která tento postup umožňuje, a s cílem zrychlit tvorbu rozpočtu na Univerzitě Palackého. AS UP v této souvislosti debatoval o nastalé situaci, především o tom, že stávající vnitřní předpisy univerzity (Statut UP, Jednací řád AS UP a Řád normotvorby UP) s uvedenou možností nepočítají. Na příštím jednání, které se patrně uskuteční během letních měsíců, se AS UP již bude zabývat rozdělením příspěvku a dotací.

AS UP dále projednával a následně udělil předchozí souhlas se jmenováním většiny členů Rady pro vnitřní hodnocení Univerzity Palackého (RVH UP), které senátorům a senátorkám UP předložil rektor. Patnáctičlenné těleso se znovu tvoří v souvislosti s nástupem nového rektora. Stávající RVH UP končí funkční období 30. června.

"Na předchozím jednání senátoři a senátorky navrhli rektorovi olomoucké univerzity devět jmen za AS UP, Vědecká rada UP navrhla rektorovi pět jmen. Rektor UP Michael Kohajda předložil AS UP ke schválení třináct návrhů," uvedla Irena Smolová, předsedkyně AS UP.

Dodala, že návrhy rektor složil vlastním výběrem z návrhů AS UP (vybral pět), Vědecké rady (vybral tři), přičemž tyto doplnil vlastními pěti návrhy.

AS UP pak v tajné volbě rozhodl, že souhlasí, aby se členy RVH UP stali: Petr Černikovský (MŠMT ČR), Kateřina Frumarová (PF), Svatopluk Horák (FTK), Lumír Kantor (LF), Jiří Langer (PdF), Martin Modrianský (LF), Petra Potměšilová (CMTF), Miloš Špidlen (LF), Jana Skopalová (PřF), Miroslav Vepřek (FF), Jana Vyskotová (FZV) a student Pavel Flekač (PdF). Ze zákona je členem RVH UP pak předsedkyně AS UP a rektor, který je zároveň předsedou RVH UP.

Senátoři a senátorky Univerzity Palackého se během červnového jednání věnovali i několika novelám univerzitních přepisů. AS UP schválil návrh novely Volebního řádu AS LF UP, návrh novely Organizačního řádu PdF UP a návrh novely Statutu PdF UP, všechny ve znění technických změn LK AS UP. Akademický senát UP schválil i návrh novely Jednacího řádu RVH UP, a to ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP.

V závěru jednání vyjádřil AS UP i souhlas s nominací členů Akademického senátu UP do pracovní komise pro zpracování Strategického plánu UP na období 2026 – 2030, a to ve složení: Petra Gaul Aláčová (FZV), Michal Botur (PřF), Kateřina Vitásková (PdF), Jan Stehlík (PřF) a Ondřej Molnár (FF).

Předsedkyně AS UP pak informovala o navržených termínech zasedání na období od září 2025 do června 2026 a o schůzce k evaluacím, kterým se AS UP věnuje. Uvedla, že vznikl dotazník k zjištění spokojenosti se stávající podobou evaluací, spojený se sběrem podnětů na zlepšení a zvýšení podílu studentů, kteří se evaluací účastní a zpětných vazeb akademických pracovníků. Dotazník bude rozeslán fakultním senátům s prosbou o spolupráci. Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde. 

Za významný počin v oblasti hudebního divadla obdržel Tomáš Hanzlík, umělecký vedoucí Ensemble Damian a zároveň člen katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, Cenu Výboru Jednoty hudebního divadla. Převzal ji z rukou Lenky Šaldové, ředitelky Festivalu hudebního divadla Opera, a Josefa Hermana, předsedy Jednoty hudebního divadla. 

Výbor Jednoty hudebního divadla uděluje příslušnou cenu od roku 2007, a to při příležitosti Festivalu hudebního divadla OPERA. Cenu uděluje osobnostem či institucím, které jakýmkoliv způsobem významně přispěly domácímu opernímu divadlu.  

„Je to obrovsky psychická podpora v době, kdy vlastně pořád zvažujeme, zda námaha vložená do našich inscenací, které vznikají v podstatě na koleně, má nějaký smysl. Vážím si také toho, že jsem cenu dostal z rukou Lenky Šaldové a Josefa Hermana, kteří operní scénu sledují globálně a dlouhodobě a hudebnímu divadlu nezištně věnovali celý svůj život,“ uvedl Tomáš Hanzlík. Cenu převzal v rámci festivalu starší hudby Baroko ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

Ensemble Damian, který Tomáš Hanzlík vede, završil třicet let své existence. Působí při katedře hudební výchovy PdF UP. Skladatelé z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Tomáš Hanzlík a Vít Zouhar ho směřují především k interpretaci vlastních skladeb, často adaptací zapomenutých, nejčastěji předmozartovských oper.

Podle Lenky Šaldové a Josefa Hermana soudobé operní divadlo obohacují barokními inspiracemi, reagují na repetitivní hudbu a objevují v archivech zapomenuté skvosty především české hudby. Přitom všem usilují o originální soudobé operní divadlo, pro které vznikla i ambulantní divadelní scéna Theatrum Schrattenbach a rozsáhlý fundus kostýmů.

Ensemble Damian výrazně vstoupil do olomouckého kulturního dění, ať už šlo do roku 2020 o Olomoucké barokní slavnosti nebo o festival Opera Schrattenbach. Patří k základním pilířům zdejší nezřizované operní divadelní sféry a cenu získal i za to, že trpělivě a statečně po celou dobu své existence odolává nemalým existenčním starostem.

Technologická platforma KMA působící na Přírodovědecké fakultě UP se zaměřila na jednu z klíčových výzev současnosti – efektivní a udržitelnou elektromobilitu. Ve spolupráci s automobilkou Škoda Auto analyzují odborníci provozní data z reálného prostředí. Výsledky napomohou lepšímu porozumění chování elektromobilů a mohou přispět k jejich budoucímu vývoji i efektivnějšímu využití v praxi.

Výzkumný tým sleduje u elektrovozidel klíčové parametry, jako je spotřeba energie, využití rekuperace, profil trasy či vliv venkovních podmínek na jízdní vlastnosti a efektivitu. Elektromobilita zde není vnímána pouze jako technologický směr, ale jako komplexní systém, který lze objektivně popsat, modelovat a zlepšovat na základě reálných dat.

„Pracujeme s daty z běžného provozu, která poskytují velmi cenný pohled na to, jak se vozidla chovají mimo laboratorní podmínky. I zdánlivě drobné vlivy mohou ve výsledku ovlivnit efektivitu provozu nebo komfort jízdy,“ říká Jitka Machalová, zástupce výzkumného týmu.

Analýza je založena na matematickém modelování, statistice a strojovém učení, které umožňují odhalovat vztahy skryté v datech a hledat možnosti optimalizace. Výsledky pak slouží jak technickému vývoji, tak úvahám o širších dopadech dopravy na městské prostředí či energetickou náročnost mobility.

Součástí platformy je i aktivní zapojení studentů, kteří díky práci s reálnými daty získávají odborné zkušenosti a rozvíjejí schopnost interpretace výsledků v širších souvislostech. Platforma tak propojuje akademický výzkum, praktický přínos i vzdělávání budoucích odborníků.

„Technologická platforma KMA propojuje matematické myšlení s konkrétními problémy současnosti – ať už jde o dopravu, energetiku nebo udržitelnost. Právě propojení akademického výzkumu s reálnými aplikacemi považujeme za klíčové,“ dodává vedoucí Technologické platformy Jitka Machalová.

Spolupráce se Škoda Auto je tak nejen příkladem transferu znalostí mezi univerzitou a průmyslem, ale i cestou, jak vědecké metody uvádět do praxe a zároveň připravovat studenty na budoucí výzvy v oblasti datové analytiky a udržitelných technologií.

Bezmála dvě stovky lékařů, sester a zdravotníků různých medicínských oborů se sešly v olomouckém NH hotelu na druhém ročníku Olomouckých neurochirurgických dnů. Vzdělávací konference pořádaná Neurochirurgickou klinikou Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP opět potvrdila své ambice stát se významnou odbornou platformou propojující lékaře, sestry i specialisty z příbuzných zdravotnických oborů.

Za účasti ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Romana Havlíka, děkana LF UP Milana Koláře a náměstka pro léčebnou péči FNOL Zdeňka Kojeckého byla prvním bodem letošního programu premiéra krátkého dokumentu o Komplexním olomouckém neuroonkologickém týmu (KONOT). Film vytvořený týmem Audiovizuální produkce UP představuje unikátní mezioborovou spolupráci odborníků fakultní nemocnice v péči o pacienty s nádory centrálního nervového systému.

Zhruba patnáctiminutový snímek, který můžete zhlédnout zde, přibližuje nejen odborné zázemí a klinické možnosti týmu, ale i hodnoty, které KONOT spojují – lidský přístup, důraz na kvalitu života pacientů a úzkou spolupráci napříč specializacemi. „Tento tým je příkladem toho, jak může vypadat skutečně komplexní onkologická péče – od diagnostiky přes operaci a onkologickou léčbu až po následnou rehabilitaci. Chtěli jsme veřejnosti i odborníkům ukázat, jak náš model funguje,“ uvedl přednosta Neurochirurgické kliniky FNOL a LF UP Lumír Hrabálek.

Témata rezonující napříč obory

Program letošního ročníku nabídl čtyři tematicky zaměřené bloky lékařské sekce a dva bloky pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Přednášky se věnovaly aktuálním otázkám neuroonkologie, spinální a dětské neurochirurgie, neuromodulace nebo novým možnostem perioperační monitorace. Výrazný prostor dostala i moderní zobrazovací a diagnostická technika včetně využití umělé inteligence a hlubokého učení.

Příspěvky zazněly nejen od specialistů z FNOL, ale i z dalších předních pracovišť, například Masarykova onkologického ústavu nebo Fakultní nemocnice Ostrava. Mezi příspěvky vyčnívaly například témata neoadjuvantní radioterapie mozkových metastáz, chirurgické léčby funkčních adenomů hypofýzy či využití peroperační Ramanovy spektroskopie.

Význam mezioborové spolupráce

V duchu hlavní myšlenky celé konference – sdílení znalostí a podpora mezioborové spolupráce – zazněla řada mezioborových přednášek, na nichž se podíleli lékaři, fyzioterapeuti, patologové i technici. Samostatná sesterská sekce nabídla pohled na specifická témata ošetřovatelské péče a klinické praxe, často prezentovaná formou kazuistik nebo osobních zkušeností.

„Olomoucké neurochirurgické dny nejsou jen konferencí o neurochirurgii. Jsou prostorem, kde se potkávají obory, sdílejí se nové poznatky i lidské příběhy. Věříme, že právě toto mezioborové propojení přispívá ke zvyšování kvality péče o pacienty,“ shrnul profesor Hrabálek.

Tradiční formát, rostoucí prestiž

Konference proběhla jako jednodenní vzdělávací akce akreditovaná Českou lékařskou komorou a přinesla účastníkům šest kreditů. Loňský úspěšný start, kdy byla představena první učebnice neurochirurgie vytvořená kolektivem lékařů olomoucké kliniky, letos vystřídal první autorský film. Tím se potvrdilo, že Olomoucké neurochirurgické dny nezůstávají pouze u odborných přednášek, ale snaží se aktivně utvářet edukační a kulturní prostor oboru.

Tisíce běžců a běžkyň a jejich fanoušků zaplní v sobotu 14. června olomoucké ulice při největším moravském běžeckém svátku na Moravě. Patnáctý ročník Mattoni Running Festivalu Olomouc, jehož je Univerzita Palackého dlouholetým hlavním partnerem, nabídne nejen náročný půlmaraton, ale také štafetové závody, rodinnou míli a dětský běh nebo pětikilometrový závod. Právě v něm mohou zaměstnanci a studující univerzity získat Pohár rektora UP.

S olomouckým půlmaratonem je od počátku spojena také Univerzita Palackého a nejinak tomu bude i letos. Vůbec poprvé bude součástí pětikilometrového závodu od 15 hodin Běh o pohár rektora UP, ve kterém poměří síly studenti a zaměstnanci univerzity v mužské a ženské kategorii.

„Běh o pohár rektora byl do loňského roku součástí nejnáročnější půlmaratonské trati. Po dohodě s organizátory jsme letos zvolili trať pětikilometrovou, protože věříme, že tam přiláká daleko větší množství závodníků v barvách univerzity,“ doplnil Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP. Poháry nejrychlejší běžkyni a běžci předá rektor UP Michael Kohajda hned po závodě na Horním náměstí.

Právníci poběží pro dobrou věc

Netradičním způsobem se k Běhu o pohár rektora postavila právnická fakulta. Nejen studenty práva se rozhodli motivovat Klára Hamuľáková, předsedkyně fakultního senátu, a proděkani Petr Podrazil a Pavel Petr.

„Pokud některý z našich tří akademiků doběhne do cíle pětikilometrového běhu o Pohár rektora a současně do startu závodu přibude na transparentním účtu Nadačního fondu Petra Zoubka, pojmenovaném po výjimečném posluchači PF UP, který těsně před dokončením studia v roce 2019 podlehl agresivnímu nádorovému onemocnění, 10 000 Kč, tak si proděkan Podrazil nechá narůst vousy, a naopak proděkan Pavel Petr se oholí,“ popsala sázku na dobrou věc Eva Hrudníková, fakultní vedoucí pro oblast komunikace a marketingu. Přispět lze pod odkazem zde.

Registrovat se na 5km Běh o Pohár rektora UP můžete zde.

Být součástí největší běžecké události na Moravě můžete, i když běhu neholdujete. Organizátoři totiž na sobotní odpoledne a večer hledají dobrovolníky, vedoucí úseků a fyzioterapeuty. Zájemci, na které čeká za odměnu originální tričko, kšiltovka a ledvinka a o které bude postaráno i po stránce občerstvení, se mohou přihlašovat do čtvrtečního poledne prostřednictvím tohoto formuláře.

Galerie sociální fotografie Filozofické fakulty Univerzity Palackého nabízí zajímavou výstavu na téma paliativa. Soubor snímků s názvem Paliativní péče ve fotografii vystavuje v tamních prostorách Dagmar Ultzenová, zdravotní sestra pražské Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

Paliativa, téma náročné, vážné, k životu patřící. Do prostor katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP jej v cyklu černobílých snímků přivezla Dagmar Ultzenová. Zdravotní sestra s osmiletou praxí v oddělení paliativní péče Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského se fotografiemi na uvedené téma začala zabývat postupně.

Paliativní péče ve fotografii, Galerie sociální fotografie, katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP (třída Svobody 26). Výstava potrvá do 27. června.

„Vystoupit z role zdravotní sestry do role fotografa, za něhož se vůbec nepovažuji, bylo těžké. První fotky vznikaly jako jakési pokusy přiblížit se ve vší důstojnosti k pacientovi. Nejdříve jsem tedy fotila pěkné výhledy z oken, poté výhledy s předměty, které patří do oblasti zdravotnictví. Pak i pacienty. S potřebou ukázat, v jakém stavu jsou a jak se jim daří, aniž by byli na snímcích rozpoznatelní. Nemůžete se ptát pacienta, který má třeba týden, měsíc do smrti, jestli ho můžete fotit. To nejde. Souhlas s focením jsem tak měla pouze od jednoho z nich, který na tom byl zdravotně líp. Fotila jsem tedy především detaily, rukou, fotila jsem ucho, nohy,“ uvedla Dagmar Ultzenová. Z jejího vyprávění se návštěvník při vernisáži dozvěděl mnohé nejen o tom, jak snímky vznikaly, za jakých okolností, s jakým příběhem, ale i tom, co vlastně paliativa je a jaké služby, zázemí a terapie paliativní oddělení uvedené církevní nemocnice, v níž působí, nabízí.

„Práce v tomto oddělení mě naplňuje. Paliativní péče není o smrti, ale o životě. Je to velká pravda. Lidem, kteří u nás leží, neurychlíme smrt, děláme jim život, než nastane jejich čas, kdy mají zemřít, snesitelný. V mnohém to je smutné. Chci ale říct, že v životě paliativního oddělení je spousta momentů, kdy si řeknu: ano, tato práce mi dává velký smysl. Například, když se vážně nemocný muž, který u nás ležel, v prostředí paliativního oddělení i oženil. Je i podstatné říct, že jsou tady také lidé, jejichž zdravotní stav se zlepší a vrátí se, alespoň na přechodnou dobu, domů,“ doplnila autorka výstavy.

Fotografii se věnuje delší dobu. Sama o sobě říká, že fotit začala s objevem mobilu s dobrým foťákem. Fotografuje přírodu, podle vlastních slov pak nehezká místa, opuštěné domy či továrny, také kláštery. „V nehezkém nacházím krásu. Fotky neopravuji, neretušuji, fotím autenticitu, reálnost.“

Paliativní péče je útěšná či úlevná péče, je komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče, kdy pacient trpí nevyléčitelnou nemocí v pokročilém či terminálním stádiu. Cílem paliativní péče je zmírnit jeho bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovi důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým. Jejím cílem tedy není zlepšení stavu pacienta, ale pokojný a důstojný odchod bez bolesti. 

Galerie sociální fotografie katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP pořádá výstavy fotografií tématicky orientovaných podle zaměření pracoviště. Fotografie témat ze sociologické, andragogické a kulturně antropologické oblasti spoluutvářejí obraz sociálních věd pěstovaných na katedře.

Zvláštní ocenění za dlouhodobé vedení kvalitních studentských prací v oblasti kartografie získala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty na 27. ročníku prestižní soutěže Mapa roku, kterou pořádá Česká kartografická společnost.

„Zvláštní ocenění odborné komise pro soutěž Mapa roku je nejvyšším odborným uznáním, které může pracoviště v oboru kartografie v České republice obdržet. Jak je přímo ve znění ocenění uvedeno, jedná se o výsledek dlouhodobé činnosti. Speciálně v kategorii studentských kartografických produktů se kvalifikační práce našich studentů objevují v nominacích na ocenění Mapa roku pravidelně, od roku 2001 jich naši studenti získali více než deset. V uplynulých letech se dostalo tohoto ocenění i přímo našemu pracovišti, a to například za dlouholetou a kvalitní kartografickou produkci v edici M.A.P.S., kvalitní vizualizaci problematiky nářečí českého jazyka nebo za inovativní přístup v české tyflokartografii. Ve všech případech se jedná o ocenění za výsledky společného úsilí našich pracovníků i studentů udržet nejvyšší možnou míru kvality tzv. olomoucké kartografické školy,“ uvedl vedoucí katedry geoinformatiky Vilém Pechanec.

V kategorii Atlasy, soubory a edice map zvítězil Soubor školních sešitových atlasů, který vydala společnost Kartografie Praha. Toto české nakladatelství si odneslo první cenu i v kategorii Samostatná kartografická díla za Cestovatelskou mapu Česka.

Jako nejlepší digitální kartografický produkt a aplikaci na internetu byla vybrána TimeMap.org – Interaktivní mapa historie, vytvořená společností MapTiler, s. r. o. V kategorii Kartografická díla pro školy a vzdělávání zvítězil časopis Dnešní svět, který vydávají organizace TERRA-KLUB, o. p. s., a TERRA, s. r. o.

V kategorii Studentské kartografické práce byla oceněna Vizualizace a prezentace historických prostorových jevů od Petry Justové z Českého vysokého učení technického v Praze.

Další zvláštní ceny byly uděleny Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu za vysokou úroveň integrace a prezentace dat Digitální technické mapy krajů a také autorskému kolektivu Jiří Šmída, Daniel Vrbík a Ondřej Horáček za dlouhodobé kvalitní zpracování festivalových map Anifilm Liberec.

Kéž lavičko, kéž bys promluvila je název chystané výstavy Jana Zemánka, sochaře, řezbáře, pedagoga a zároveň absolventa Univerzity Palackého. U jeho laviček se návštěvníci Botanické zahrady PřF UP budou moci zastavit už 24. června.

Jan Zemánek, absolvent Univerzity Palackého, připravuje pro Botanickou zahradu PřF UP vizuálně atraktivní a myšlenkově podnětnou výstavu. Rozehrává v ní výtvarný dialog s tím, co známe z veřejného prostoru, ale málokdy si toho všimneme jinak než prakticky. V jeho expozici nebudou lavičky jen místem odpočinku, ale i výchozím bodem pro úvahy o mezilidských vztazích, paměti i samotném výtvarném vyjadřování. Návštěvníky tak zve ke sdílenému zastavení – doslova i obrazně.  

Kéž lavičko, kéž bys promluvila. 

Botanická zahrada PřF UP, vernisáž 24. června od 18 hodin.

Výstavu bude možné navštívit do 31. srpna.

„Věřím, že pamětníkům nemusím napovídat, odkud pochází název této výstavy, nicméně pro ty mladší raději přidám vysvětlení. Jde o první slova sladkobolné písně Lavička v jasmínu, v níž se zpěvačka Yvetta Simonová přiznává k subtilnímu vandalismu spočívajícímu v rytí srdíčka s monogramy do lavičky v parku,“ vysvětlil název výstavy Ondřej Michálek z katedry výtvarné výchovy PdF UP.

Jan Zemánek podle něj pracuje se záměrnou výtvarnou redukcí. Jeho figury, často antropomorfní lavičky, jsou zjednodušené až k tvarové podstatě, neztrácejí však schopnost vyprávět.

„Radikální zjednodušení figur, až na jakési trojrozměrné piktogramy, pokoušení hranice, kde se zbavujeme všeho nepodstatného, ale přitom neztrácíme to, co je schopno vypovídat, je poloha dosti riskantní,“ doplnil grafik Ondřej Michálek. Tato výtvarná strategie podle něj není jen formální volbou. Souvisí s autorovým vědomým rozhodnutím omezit svůj prostor a tím jej zpřesnit. V době, kdy umění často hledá sílu v otevřenosti a mnohosti, tak Jan Zemánek nabízí naopak přesný a soustředěný přístup.

Výstava s názvem Kéž lavičko, kéž bys promluvila zve diváka k interpretaci, nabízí prostor pro osobní asociace, umožňuje i tiché rozhovory s objekty, které mají co říct – pokud jsme ochotní naslouchat.

„Prosím, i když si na lavičky Jana Zemánka lze sednout, srdíčka s monogramy do nich neryjte,“ uzavřel Ondřej Michálek. Více o výstavě zde.

Jan Zemánek, sochař, řezbář a pedagog. Jeho tvorba sahá od komorních děl až po rozměrné památníky a veřejné plastiky doma i v zahraničí. Vedle volného umění je také autorem heraldických symbolů, medailí a insignií. Absolvoval katedru teorie a výtvarné výchovy Univerzity Palackého, kde jej v šedesátých letech výrazně ovlivnily osobnosti jako Václav Zykmund či Aljo Beran. Už jako student navrhl vítězný plakát pro Majáles 1968. Jako pedagog Základní umělecké školy v Novém Jičíně vychoval a na profesionální uměleckou dráhu připravil víc než stovku žáků. Jeho charakteristickým rukopisem je spojení sochařství s humorem, výrazovou zkratkou a designem – například v sérii „antropomorfních laviček“, které dnes najdeme nejen v České republice, ale i v Rakousku či Francii.

Centrum Olomouce o uplynulém víkendu ožilo Svátky města. Třídenní program, který nabídl hudební vystoupení, komentované prohlídky, aktivity pro děti nebo třeba taneční večer, zahájil slavnostní průvod ke cti patronky města sv. Pavlíny. Nechyběli v něm ani zástupci Univerzity Palackého a jejích fakult.

Svatá Pavlína se patronkou Olomouce stala poté, co sem byly v době morové epidemie přeneseny její ostatky. Když prošly v průvodu městem, nemoc podle dobových záznamů ustoupila. Slavnostní procesí ke cti světice je nedílnou součástí novodobých Svátků města a každoročně slibuje zajímavou podívanou, když v něm za doprovodu hudby kráčí či jedou v historických kočárech představitelé města, církve, univerzity, vojska a dalších místních významných institucí a organizací.

Ještě než se letošní průvod dal do pohybu, pozdravil přítomné na Horním náměstí primátor Miroslav Žbánek, biskup Antonín Basler a také prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek. „Synergie města, církve a univerzity je základem jedinečného charakteru našeho města. Už více než 450 let spolu vytváříme prostor, kde má své místo víra, rozum i služba veřejnost. Ať je Olomouc i nadále městem, které spojuje minulost, přítomnost i budoucnost, jejímž živoucím symbolem je více než 20 tisíc studentů naší univerzity,“ popřál prorektor městu.

Kromě Matěje Dostálka se průvodu zúčastnila také prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová, předsedkyně Akademického senátu UP Irena Smolová a taláry oblékli i zástupci téměř všech fakult.

Slavnostní procesí se vydalo z Horního náměstí k Mariánskému sloupu na Dolním náměstí, kde probošt František Hanáček pronesl krátkou modlitbu, a poté do kostela sv. Mořice, kde proběhla bohoslužba.

Níže si můžete prohlédnout fotografie z průvodu od Jakuba Čermáka.

Univerzita se podílela i na dalším programu Svátků města. Během soboty se tak například zájemci mohli leccos zajímavého dozvědět a pobavit se u stánku Pevnosti poznání nebo si odpočinout v univerzitní chill out zóně.

Martin Faix, vedoucí Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při Právnické fakultě UP, převzal čestný odznak právní služby Armády ČR. Ocenění získal za dlouhodobou spolupráci a úsilí v oblasti vzdělávání v právu ozbrojeného konfliktu. Odznak s portrétem generála Bohuslava Ečera mu udělil plukovník Emil Hořčička, náčelník právní služby Armády ČR.

„Čestný odznak vnímám jako ocenění dlouhodobého úsilí o rozvoj spolupráce s armádou, zejména v oblasti vzdělávání v právu ozbrojených konfliktů – ať už formou dalšího vzdělávání vojenských právníků nebo rozšířením nabídky relevantních předmětů pro studenty naší fakulty. Právě z jejich řad mnozí později míří do armádní právní služby. O to větší radost mi udělalo, že slavnostního předávání se účastnili i vojenští právníci, absolventi naší fakulty,“ řekl Martin Faix z katedry mezinárodního a evropského práva a vedoucí CIHOL.

Právní služba Armády ČR je klíčovým prvkem vnitřní kontroly a právní podpory velení armády a organizačních útvarů Ministerstva obrany ČR. Její hlavní role spočívá v zajišťování právní podpory pro všechny oblasti působnosti Armády ČR, včetně zahraničních misí.

Současná právní služba si symbolicky za svého patrona zvolila Bohuslava Ečera, který byl československým generálem justiční služby a profesorem mezinárodního trestního práva. Byl také členem Komise Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinů či předsedou československé delegace u Mezinárodního vojenského tribunálu pro potrestání válečných zločinců v Norimberku. Právě portrét Bohuslav Ečera zdobí lícovou stranu odznaku, na jeho rubu je znak právní služby a nápis Victoria iustitia patria.

Skvělá zpráva přišla z Loučné nad Desnou, kde se na sklonku května konal 28. ročník soutěže pro posádky zdravotnických záchranných služeb Rallye Rejvíz 2025. Studenti zdravotnického záchranářství FZV UP Adéla Dorničáková, Karolína Švábová, Jakub Melichárek a Vojtěch Nadymáček získali zlato v kategorii nelékařských posádek RZP-Freestyle.

Rallye Rejvíz je každoročně místem, kde se potkávají zdravotníci z celého světa – profesionálové i studenti, záchranáři, lékaři a odborníci, kteří spojují síly nejen v soutěžním klání, ale i v přátelské a profesní výměně zkušeností. Jde o mimořádně náročnou soutěž simulující reálné zásahy a krizové situace, ve kterých hraje roli každá vteřina, rozhodnutí i schopnost zvládnout stres a únavu.

Tým studentů zdravotnického záchranářství s výstižným názvem Veni vidi defi – FZV UP potvrdil, že v Olomouci se rodí záchranáři s pevnými nervy, výjimečnými znalostmi a schopností spolupracovat i v extrémních podmínkách. Jejich vítězství je výsledkem nejen tvrdé přípravy, ale i kvalitní výuky, která propojuje teorii s praxí a připravuje studenty na záchranu lidských životů. „Řešit simulované krizové situace v časovém presu, pod tlakem a při fyzickém vyčerpání – to zvládne jen skutečný profesionál. Náš tým to dokázal s přehledem. Jsem na ně nesmírně hrdá,“ zdůraznila přednostka Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče Marinella Danosová.

Helsinská univerzita, nejstarší a největší vysoká škola ve Finsku, uspořádala International Staff Training Days. Tato akce každoročně přitahuje neakademické pracovníky vysokých škol z celé Evropy. I letos na ní měla své zastoupení Univerzita Palackého.

Helsinská univerzita patří mezi špičkové instituce světového vysokoškolského prostoru. Její International Staff Training Days jsou prostorem pro profesní růst, sdílení dobré praxe a rozvoj mezinárodní spolupráce. Letos se zaměřily na mezinárodní mobilitu, grantové financování výzkumu, marketing univerzit a knihovnické služby. Univerzita Palackého měla na těchto dnech své zástupce na základě helsinské výběrové komise. Z velkého množství přihlášek z celé Evropy vybrala Jitku Královou z Úseku pro mezinárodní spolupráci, Radka Sztwiertniu z Knihovny UP a Petru Vaculíkovou z Grantového oddělení Filozofické fakulty UP.

Program International Staff Training Days kombinoval workshopy, diskuzní bloky i případové studie, čímž umožnil účastníkům získat nové poznatky, aktualizovat své profesní dovednosti a navazovat cenné kontakty napříč evropskými institucemi.

V rámci tematického okruhu věnovaného mezinárodní mobilitě se hlavní pozornost soustředila na udržitelné a smysluplné výjezdy studentů.

„Spolu s patnácti kolegy z evropských i mimoevropských institucí jsme diskutovali o výběru studentů, digitalizaci procesů v rámci Erasmus Without Paper nebo o environmentálních aspektech v programu Erasmus,“ uvedla Jitka Králová. Zajímavá byla podle ní prezentace zástupkyně finské národní agentury Mari Pohjola, která se věnovala úloze Evropské unie a národních agentur v oblasti internacionalizace. „Setkání byla vedena v otevřeném duchu sdílení zkušeností a dobré praxe, což považuji za velmi přínosné,“ doplnila Jitka Králová.

Vedle odborné části se uskutečnila i jednání s partnery, mj. z Helsinské univerzity, o prohloubení stávající spolupráce, jež je aktuálně realizována především na Filozofické fakultě UP, nebo s kolegyní z La Salle University College ve Španělsku, která projevila zájem o navázání kontaktu s Fakultou zdravotnických věd a Pedagogickou fakultou UP.

Účastníci knihovnického tematického okruhu se věnovali zejména rozvoji vícekanálových služeb, využití dat a zpětné vazby k lepšímu pochopení potřeb uživatelů. Z Univerzity Palackého se školení zúčastnil Radek Sztwiertnia, který se v Knihovně UP zaměřuje na oblast otevřené vědy.

„S kolegy z Helsinské univerzity, kteří se věnují open science a správě výzkumných dat, máme díky projektu na filozofické fakultě blízké vztahy. Vloni jsme je hostili u nás, jsem rád, že jsem jim nyní mohl návštěvu oplatit,“ poznamenal. Diskuze podle něj přispěly k hlubšímu pochopení trendů v oblasti knihovnictví a otevřely nové možnosti mezinárodní spolupráce. „Věřím, že poznatky a sdílené zkušenosti významně přispějí k dalšímu rozvoji knihovnických služeb na UP, a to ve prospěch studentů i akademických pracovníků,“ doplnil zástupce z Knihovny UP.

Petra Vaculíková z Filozofické fakulty UP, která je zároveň členkou Předsednictva České asociace manažerů ve vědě a výzkumu (CZARMA), se zapojila do research funding tracku, jenž se zaměřoval na podporu grantových žádostí v rámci ERC a Pilíře II programu Horizont Evropa.

„O akci jsem se dozvěděla od kolegyně Katji Ritari z Helsinské univerzity, se kterou spolupracujeme v rámci projektu EUVIP. Tyto akce jsou velmi cenné – sdílí se zde know-how, které se jinak těžko získává. Dozvíte se například, jak funguje interní podpora univerzit úspěšných v získávání ERC grantů, co vše se skrývá v zadání výzev mezi řádky nebo jak fungují interní podpůrné programy pro motivaci vědců při psaní projektů,“ popsala Petra Vaculíková. Ve své prezentaci představila systém přípravných workshopů, sharepointovou znalostní platformu a další nástroje, které Grantové oddělení FF UP využívá při podpoře žadatelů. Její příspěvek vzbudil zájem o strukturovaný a strategický přístup FF UP.

Inspirativní byly podle ní také prezentace dalších evropských univerzit, například Vrije Universiteit Amsterdam, University College Dublin, Universität Erlangen-Nürnberg nebo University of Bergamo, které představily své modely výběru kandidátů, speciální programy na přípravu koordinátorských projektů, interní hodnoticí mechanismy či aktivity směřující k navazování vztahů s Evropskou komisí a partnery v Bruselu. Diskuze během celého tracku podtrhly význam odborné expertízy výzkumných administrátorů a potřebu evropského rámce kompetencí v oblasti řízení výzkumu.

Podle zástupců z Univerzity Palackého byla organizace International Staff Training Days na špičkové úrovni.

„Týden před jejím zahájením se uskutečnilo online setkání účastníků jednotlivých tematických okruhů, které usnadnilo navázání kontaktů. Získané poznatky nyní rádi předáme kolegům, a to jak v rámci univerzitní platformy ProHorizon, tak prostřednictvím dalších fór,“ shodli se.

International Staff Training Days se uskutečily ve dnech 14.–16. května.  

Zhodnocení dosavadního vývoje, zkušenost oběti i inspirace ze zahraničí zazněly na konferenci k 10. výročí partikulární právní úpravy v oblasti ochrany nezletilých a zranitelných osob před zneužíváním v církvi, která se uskutečnila na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. Mezioborového setkání se zúčastnilo více než 70 zájemců, mezi kterými byl i apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo, sedm biskupů v čele s předsedou České biskupské konference (ČBK) Josefem Nuzíkem, také církevní a světští právníci, psychoterapeuti, lékaři, policisté nebo studenti.

V úvodních příspěvcích nabídli organizátoři konference, soudní vikář Libor Botek a státní zástupkyně Jiřina Navrátilová, oba působící na katedře církevního práva CMTF UP, vhled do vývoje partikulární právní úpravy kanonického práva a světského trestního práva zaměřený na ochranu lidské důstojnosti v sexuální oblasti.

„V uplynulém desetiletí se i díky posunu celocírkevní legislativy podařilo zefektivnit šetření trestných činů a spolupráci se státními orgány. Do budoucna se hodláme více zaměřit na rozvoj normativy týkající se prevence těchto trestných činů. Jsme rádi, že se budeme moci inspirovat bohatými zkušenostmi z Polska, o kterých na konferenci hovořila psycholožka Ewa Kusz, zástupkyně ředitele Centra pro ochranu dětí při Akademii Ignatianum v Krakově a členka Papežské komise pro ochranu nezletilých,“ uvedl Libor Botek.

Snahou organizátorů bylo i zareagovat na množící se výhrady ke smlouvě mezi Českou republikou a Svatým stolcem kvůli obavě, že ustanovení o zpovědním tajemství a obdobném právu pro pastorační pracovníky, může zhoršit ochranu nezletilých a zranitelných osob v církvi, což však vyvrátili advokát Jakub Kříž a náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jiří Pavlík. Program byl věnován také pomoci obětem a jejich potřebám, mimo jiné byl představen pilotní projekt Poradny pro oběti sexuálního násilí (nejen) v církevním prostředí provozovaný Charitou Ostrava. Vystoupil také předseda nově zřízené Komise pro prevenci ochranu před zneužíváním ČBK Stanislav Přibyl.

„Z této části bych především vyzdvihla osobní výpověď oběti a jejího příbuzného, díky kterým mohli účastníci lépe porozumět tomu, co oběť skutečně prožívá a co potřebuje na své cestě k uzdravení. Důležité bylo rovněž vystoupení psychiatričky Kateřiny Černekové, která popsala důsledky absence včasné odborné pomoci a varovala před mylnou představou oběti, že se s traumatizující situací vyrovná sama,“ přiblížila Jiřina Navrátilová s tím, že konference byla nejen odborným, ale i hluboce lidským setkáním a zájem o ni byl překvapující. „Vzešly z něj následující klíčové podněty: nutnost posílení mezioborové spolupráce, navázání spolupráce s odborníky v zahraničí a rozvíjení záměrů České biskupské konference zejména v oblasti prevence, psychologické a sociální pomoci,“ shrnula.

Příspěvkům a souvisejícím diskuzím naslouchal i apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, který později také sloužil mši v dómu sv. Václava. „Jsem velmi rád, že jste nepřeslechli volání obětí po spravedlnosti a že se něco konkrétního v této oblasti děje, že s odvahou jdete tuto problematiku řešit. Jako zástupce Svatého otce vás rád v tomto podpořím,“ uvedl.

Slova díků připojil i olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, který je předsedou ČBK a velkým kancléřem CMTF UP. Poděkoval nejen pořadatelům a přítomným v aule fakulty za proběhlou konferenci, ale také všem obětem, které se nebojí o své zkušenosti mluvit. „Jste hrdinové a vaše odvaha nám pomáhá lépe se v této oblasti zorientovat a jak s vámi komunikovat,“ řekl.

Konferenci uspořádala Cyrilometodějská teologická fakulta UP ve spolupráci s Českou biskupskou konferencí za podpory Renovabis, organizace podporující církev ve střední a východní Evropě. Událost přitom navázala na předchozí konferenci a vzdělávací kurz pro pracovníky církevních soudů, které se na CMTF UP uskutečnily v akademickém roce 2021/2022. Z těchto akcí organizátoři vloni vydali sborník Šetření sexuálních deliktů v církvi a ve státě, který je k dispozici u Vydavatelství UP. „Tuto oblast stále sledujeme a s ohledem na možný vývoj církevní legislativy zvažujeme v budoucnu další vzdělávací aktivity v rámci celoživotního vzdělávání na CMTF UP,“ dodala Jiřina Navrátilová.

Jak jednoduše vysvětlit laikům svůj výzkum? Jaká úskalí přináší živý vstup v televizi? A které informace novinářům (ne)říkat? To vše a mnohem víc se dozvěděli vědci a vědkyně Univerzity Palackého na čtyřhodinovém mediálním tréninku. Tímto šestým workshopem se uzavřela jarní série komunikace vědy, kterou univerzita připravila pro zájemce z řad akademické obce.

V průběhu dubna a května proběhlo celkem šest workshopů, které se zaměřily na různé aspekty komunikace vědy. Začínající i seniorní vědci a vědkyně z Univerzity Palackého se během nich dozvěděli, jak pojmout popularizaci vědy v projektech, jak přiblížit veřejnosti svůj výzkum z přírodních i humanitních věd a jak komunikovat s novináři. (Podrobněji viz zde.)

Posledním ze série komunikačních workshopů byl mediální trénink, který připravil účastníky na rozhovory před kamerou. „Cílem bylo zábavnou formou simulovat skutečné situace, se kterými se vědci a vědkyně mohou při vystoupeních v televizi setkat. Vyzkoušeli si reportáž přímo z pracoviště, živý vstup či rozhovor v televizním studiu. Klíčové je si takovou stresovou situaci vyzkoušet nanečisto a vědět, jak se vyrovnat s očekáváním médií, s nutností zjednodušovat či s vysloveně hloupými otázkami. Je skvělé, že UP svým odborníkům umožňuje se takto prakticky školit a věřím, že ve skutečné situaci se potkají s méně šílenými novináři, než jakého jsem během semináře hrál já,“ popsal záměr a průběh mediálního tréninku jeho lektor Martin Tyburec, který působil například ve vědecké redakci České televize.

Tréninku se účastnili především akademici a akademičky, kteří již mají nějakou mediální zkušenost a vědí, jak obtížné může někdy vystupování v médiích být. „Přestože se popularizaci vědy věnuji téměř deset let, trénink mi ukázal, jak vědecké výstupy a komunikaci vidí tzv. druhá strana barikády – tedy novináři. To, co nám vědcům přijde zásadní, ať už se jedná o odbornou přesnost či afiliaci k instituci, se často nepotkává s poptávkou médií. Velmi přínosné bylo vyzkoušet si natáčení reportáže, ať už v terénu, či ve studiu. Zároveň bylo skvělé vidět, kolik aktivních vědců a vědkyň na univerzitě máme, a je dobře, že jim univerzita nabízí pomocnou ruku,“ uvedl Jan Tomáštík z PřF, který stojí mj. za úspěšným projektem Vědátor.

Podobné ohlasy vzbudil trénink u všech zúčastněných. „Jsem velice ráda, že jsem měla příležitost mediální trénink absolvovat, protože jsem se v krátké době zdokonalila a zjistila, jak lépe a efektivněji prezentovat svoji vědeckou práci v médiích. Vynikající lektor nám poskytl spoustu praktických rad, co dělat lépe při reportážích pro televizi a rozhlas a čeho se naopak vyvarovat. Ukázal nám také svět popularizace vědy a náhled na sebe sama z druhé strany, tedy očima redaktora. Vynikající bylo, že jsme si vše mohli vyzkoušet před kamerou ve fingovaných rozhovorech a v následné analýze hledali konkrétní doporučení každému z nás na míru. Je skvělé, že UP své akademické obci umožňuje rozvoj těchto důležitých kompetencí,“ dodala Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění FF.

Další workshopy v komunikaci vědy se chystají na zimní semestr.

Složitý a zdlouhavý proces, vyznačující se strukturálními překážkami, nejednotnými přístupy a měnící se geopolitickou dynamikou. Právě o něm v návaznosti na evropskou integraci západního Balkánu bude v aule Filozofické fakulty UP přednášet makedonská profesorka politických věd a mezinárodních vztahů Biljana Vankovska.

Prof. Biljana Vankovska: Výzvy a vyhlídky evropské integrace pro západní Balkán. 18. června, aula FF UP, od 14 hodin. Pořádá katedra psychologie FF UP.

Přestože Evropská unie potvrdila svůj závazek k přistoupení západního Balkánu, přístupový proces se stále něčím protahuje. Důvodem jsou jak vnitřní problémy EU, tak i nedostatky v regionální správě. I proto už může být tento proces viděn jako jakési byrokratické cvičení, v němž dodržování technických kritérií nemusí nutně vést k podstatnému demokratickému pokroku. Především o tom, ale i řadě dalších souvislostí bude 18. června v aule Filozofické fakulty UP hovořit Biljana Vankovska, profesorka politologie a mezinárodních vztahů a mírových studií Institutu pro bezpečnost, obranu a mír Filozofické fakulty Univerzity sv. Cyrila a Metoděje ve Skopje.

Biljana Vankovska je od poloviny 90. let jednou z průkopnických výzkumných pracovnic v oblasti mírových a konfliktních studií ve své zemi. Na Univerzitě Palackého prosloví přednášku s názvem Výzvy a vyhlídky evropské integrace pro západní Balkán, během níž se dotkne nejen teoretických důsledků rozšíření EU, souhry institucionální netečnosti, deficitů správy v regionu, korupce, klientelismu, nevyřešených bilaterálních sporů, ekonomické stagnace, ale i války na Ukrajině, která rozšiřování Evropské unie přeformulovala. Hovořit bude v této souvislosti o nesrovnalostech v přístupu k rozšiřování EU, o posunu od normativního modelu přistoupení založeného na pravidlech ke geopolitickému kalkulu zaměřenému na boj proti vnějším vlivům, zejména z Ruska a Číny. Biljana Vankovska popíše, jak právě tento posun zvýšil vnímání dvojího standardu mezi státy západního Balkánu, z nichž mnohé bez hmatatelného pokroku doposud dodržovaly směrnice EU.

Výjimečná přednáška je určena odborníkům z psychologie, politologie, také historie a práv, zároveň i širší veřejnosti, jež se o téma zajímá.

Země západního Balkánu: Evropská Unie uplatňuje politiku na podporu postupného začleňování zemí západního Balkánu do EU. Dne 1. července 2013 se jako první z těchto sedmi zemí stalo členským státem Chorvatsko. Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko jsou oficiálními kandidátskými zeměmi. S Černou Horou a Srbskem byla zahájena přístupová jednání o několika kapitolách, jednání s Albánií a Severní Makedonií začala v červenci 2022, s Bosnou a Hercegovinou v březnu 2024 a Kosovo podalo v prosinci 2022 žádost o členství. Zdroj zde.

Prof. Biljana Vankovska z FF Univerzity sv. Cyrila a Metoděje ve Skopje je mezinárodní poradkyní Transnacionální nadace pro mír a budoucí studia (TFF) v Lundu (Švédsko) a nominátorkou na Soulskou cenu míru. Téměř tři desetiletí byla jednou z nejvlivnějších sloupkařek a veřejných intelektuálek v Makedonii a regionu bývalé Jugoslávie. V letech 1997–2000 hostovala jako výzkumná pracovnice v Kodaňském institutu pro výzkum míru (COPRI), v letech 2000–2014 byla zaměstnancem fakulty na Evropské mírové univerzitě (EPU) ve Stadschlainingu v Rakousku a v letech 2001–2002 působila jako vedoucí vědecká pracovnice v Ženevském centru pro demokratickou kontrolu ozbrojených sil (DCAF). Její výzkumné zájmy zahrnují politické transformace a transformaci balkánských společností, politický systém EU, balkánskou a mezinárodní bezpečnost, analýzu míru a konfliktů, privatizaci bezpečnosti, civilně-vojenské vztahy a přechodnou spravedlnost. Je i zakladatelkou a donedávna i vedla Centrum globálních změn, výzkumnou jednotku v rámci Filozofické fakulty sv. Cyrila a Metoděje ve Skopje. V roce 2023 byla nominována svou mateřskou fakultou jako kandidátka na člena Makedonské akademie věd a umění (MANU). Je autorkou několika vysokoškolských učebnic, tři funkční období působila jako šéfredaktorka mezinárodního vědeckého časopisu Security Dialogues.

Přes třicet nadaných studentů z celé České republiky prezentovalo výsledky svého ročního výzkumu na Konferenci mladých přírodovědců, kterou uspořádala přírodovědecká fakulta. Celkovým vítězem 19. ročníku se stal Ondřej Skála s prací Kvantová mechanika na hladině oleje. Jako hlavní cenu získal dvouměsíční odbornou stáž na zahraniční instituci s podporou až 100 tisíc korun od Nadace The Kellner Family Foundation.

„Ve své práci jsem se zabýval hydrodynamickým systémem, který se na první pohled jeví jako klasický. Při podrobnější statistické analýze se však ukazují jevy, které jsou podobné kvantové mechanice. To by člověk zpočátku nečekal, a právě v tom je to zajímavé. Také jsem nečekal, že se stanu celkovým vítězem, protože v sekci Biologie byly opravdu skvělé práce. Rád bych šel na vysokou školu do zahraničí, takže ten krok ke Kellnerově nadaci je velmi příjemný,“ uvedl Ondřej Skála z Gymnázia Ostrava-Zábřeh.

Skálova práce zvítězila také v sekci Fyzika a Vědy o Zemi. Druhé místo obsadila Alžběta Novotná za výzkum dvojitého beta rozpadu a třetí místo získal Vojtěch Přibyl s projektem věnovaným Ramanově spektroskopii.

V sekci Chemie se na prvním místě umístil Michal Ševčík z Gymnázia v Karviné díky své studii nové voltametrické metody pro stanovení fungicidu folpetu. Druhé místo patřilo Adamu Horákovi, který se věnoval syntéze sekundárních metabolitů rostlin s dihydropyranovým kruhem a jejich využití při syntéze (+)-obolactonu. Třetí místo získala Lucie Ovčačíková za výzkum možností využití diazoniových solí aktivovaných esteru pro cyklizaci peptidů.

V sekci Biologie, ekologie a životní prostředí si první místo odnesla Amálie Koblovská z Masarykova gymnázia Příbor za hodnocení nových FLT3 inhibitorů jako možných léčiv pro pacienty s akutní myeloidní leukémií. Druhé místo obsadil Ondřej Přibyl s analýzou šupin ryb jako indikátorů znečištění řek toxickými kovy. Třetí příčku získala Terezie Růžičková, která zkoumala vliv věku na rychlost stabilizace sluchového prahu u dětí s kochleárním implantátem. Terezie Růžičková zároveň získala i Cenu publika.

„Konferenci mladých přírodovědců podporujeme velmi rádi, protože i na tuto soutěž se odkazují studenti, kteří se pak ucházejí o zahraniční stipendia, respektive o stipendia naší nadace pro studium v zahraničí na bakalářských programech. Naše podpora směřuje k těm, kteří už pro ten svůj obor něco udělali. Ne na ty, kteří se teprve hledají. Když nám zmíní ve svém životopise, že se zúčastnili Badatele, tak je to pro nás indicie, že ten člověk má zájem o to, co studuje,“ řekla Eva David z Nadace The Kellner Family Foundation. „Měla jsem čas si poslechnout některé přednášky, které mě velmi zaujaly. Členové poroty konstatovali vysokou úroveň prezentace a shodli se, že svou kvalitou mnohdy převyšuje i bakalářské práce. Za mě velká pochvala,“ doplnila.

Konference mladých přírodovědců je podpořena z projektu Badatel 2025 – Rozvoj nadaných žáků SŠ prostřednictvím přírodovědných vzdělávacích aktivit v rámci výzvy MŠMT Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2025.

Velký úspěch má na dosah mobilní aplikace pro studující a zaměstnance Univerzity Palackého UPlikace. Dostala se do užší nominace na Českou cenu za Public Relations – Lemur, a to v kategorii Digitální komunikace. Jestli se jí podaří zvítězit, se dozvíme ve středu 18. června, kdy budou v pražském divadle Nová Spirála slavnostně vyhlášeny výsledky.

Univerzitní mobilní aplikaci využívá v současnosti nejen přes 20 tisíc studujících, akademiků a akademiček na Univerzitě Palackého, nabízí také informace pro zájemce o studium. UPlikaci ve spolupráci s Centrem výpočetní techniky UP vyvinulo olomoucké studio beecode pod vedením absolventa UP Lukáše Nováka. Stejný tým přitom v minulosti uspěl na cenách Lemur s webem Univerzitní město či mobilním průvodcem prváka KudyKam.

UPlikace se dostala do vybrané společnosti – mezi šesticí nominovaných v kategorii Digitální komunikace jsou například Česká spořitelna, AERO Vodochody AEROSPACE nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. „Zařazení UPlikace na shortlist tohoto prestižního ocenění vnímáme jako potvrzení úspěšné a dlouhodobé spolupráce mezi studiem beecode a Univerzitou Palackého. Jsme rádi, že se můžeme podílet na vývoji nástroje, který zlepšuje každodenní život studentů a posiluje interní komunikaci univerzity,“ popsal vedoucí vývoje Lukáš Novák.

UPlikace je vítaným pomocníkem všech olomouckých vysokoškoláků a akademických pracovníků už od roku 2017. Neustále se přitom vyvíjí a zahrnuje nástroje reagující na poptávku uživatelů. „Studenti mají v aplikaci možnost hodnotit absolvované předměty, zobrazit si výpůjčky v knihovně, přidali jsme také průvodce univerzitou pro zájemce o studium a důležitým rozšířením bylo v loňském roce vybudování krizové komunikační sítě v případě mimořádných situací v univerzitních budovách,“ popsal vedoucí oddělení marketingu UP Ondřej Martínek. V příštích letech se plánuje doplnění modulu pro absolventy nebo rozvoj aplikace v oblasti tematického informování jejích uživatelů.

Jubilejní 20. České ceny za PR – Lemur budou vyhlášeny 18. června v 18 hodin v pražském divadle Nová Spirála. O vítězích rozhoduje porota složená z 90 odborníků z Asociace public relations APRA, PR profesionálů, zástupců médií i významných institucí. „Konkurence byla letos velmi silná a odborná porota pečlivě vybírala ze stovek kvalitních projektů. To, že se právě UPlikace dostala mezi nejlepší, je už samo o sobě velkým úspěchem,“ zdůraznila za APRA Dominika Hronová.

Efektivní a přesné měření morfologických a fyziologických vlastností rostlin umožňuje systém AMULET. Při jeho vývoji spolupracovali odborníci na rostlinný výzkum i informatici z CATRIN Univerzity Palackého, VŠB-Technické univerzity Ostrava a Imperial College London a výsledek představili v odborném časopise Computers and Electronics in Agriculture. Díky propojení řady zobrazovacích metod s pokročilými algoritmy strojového učení systém umožňuje předpovědět na základě získaných dat další vývoj a kondici rostlin, což jsou stěžejní informace pro pěstitele i šlechtitele zemědělských plodin.

„Ve studii jsme prokázali, že AMULET může výrazně zlepšit proces zpracování dat z fenotypizace, tedy sledování a hodnocení vlastností rostlin v závislosti na prostředí. To je klíčové pro šlechtění rostlin a výzkum v oblasti zemědělství. Tento přístup umožňuje rychlejší a přesnější analýzu rostlinných vlastností, což může přispět k vývoji odolnějších a výnosnějších plodin,“ uvedla jedna z autorek článku Nuria De Diego.

Model AMULET zpracovává obrazy získané pomocí cenově dostupné RGB kamery. Vědci ho natrénovali na více než 30 000 snímcích modelové rostliny huseníčku rolního, ale prokázali, že ho lze využít i na zemědělské plodiny, jako je brambor.

„Systém zahrnuje detekci rostlin, odhad budoucího vývoje, třídění i analýzu dat. Vylepšuje fenotypizaci tím, že využívá pokročilý model umělé inteligence, který dokáže předvídat vývoj obrazových dat s vysokou přesností. Tato schopnost přináší výhody celé škále uživatelů – od vědců až po zemědělce – například tím, že zkracuje trvání experimentů, umožňuje včasnou detekci stresu rostlin nebo rychlejší rozpoznání nezdravých jedinců,“ objasnil první autor článku Jan Zdražil z CATRIN a doktorand na Fakultě elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO.

Výzkumníci AMULET otestovali také u rostlin, které se „potkaly“ s patogenem Pseudomonas syringae. AMULET dokázal odhalit i takové znaky rostlin, které jsou pro lidské oko obtížně postřehnutelné, ale výrazně přispívají k pochopení reakce rostlin na konkrétní podmínky růstu.

„AMULET se osvědčil i při prognóze nástupu chorob u rostlin ještě předtím, než se projeví první viditelné příznaky, čímž umožňuje včasnou intervenci a minimalizaci ztrát na výnosu. Díky tomu bude možné rychleji a citlivěji zasáhnout a efektivněji tak chránit zdraví plodin,“ doplnila De Diego.

AMULET vznikl za podpory evropského projektu PATAFEST z programu Horizon Europe RIA. Ačkoli je podle odborníků nutné funkčnost systému ještě dále testovat pro různé podmínky a rostlinné druhy, už nyní představuje průlomový nástroj, který může zásadně zefektivnit fenotypizaci – od detekce až po analýzu dat. Pokud se z praxe podaří získat data pro ověření modelu, jeho využití ve šlechtitelských programech a zemědělství může v dohledné době přispět k vyšší vitalitě a výnosu plodin a umožnit péči o rostliny s menším časovým a pracovními nároky.