Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Výjimečný zážitek měli vyučující i studenti portugalštiny Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Zkraje února se s nimi v Praze potkal Marcelo Rebelo de Sousa, prezident Portugalské republiky.

Naposledy navštívil Českou republiku prezident Portugalské republiky v dubnu 2010. Od té doby uplynula řada let a Aníbala Cavaco Silvu, tehdejšího prezidenta, vystřídal ve funkci Marcelo Rebelo de Sousa, jenž zkraje února v Praze uvítal vyučující i studenty portugalštiny.

 „Nejprve se v Keiserštejnském paláci setkal s portugalskou komunitou a s vyučujícími portugalštiny. Ve svém projevu nezapřel minulost televizního moderátora a vysokoškolského učitele práv. Mluvil o národní hrdosti, pohostinnosti České republiky, o blízkosti obou národů a velké vzájemné náklonnosti. Ta podle něj panuje od dob Václava Havla a Mária Soarese, jenž našemu prvnímu porevolučnímu prezidentovi přivezl auto značky Renault, aby v prvních letech své funkce nemusel jezdit v komunistické Volze nebo Tatře 613. Ve své bezprostřednosti pan prezident zašel tak daleko, že si s námi vyučujícími udělal selfíčko,“ popsala nadmíru milé setkání Kateřina Ritterová z katedry romanistiky FF UP, jež se do Prahy vydala společně s kolegyněmi Zuzanou Burianovou a Petrou Svobodovou.

Setkání s portugalskou hlavou státu se v následujícím dni společně se Zuzanou Burianovou z katedry romanistiky FF UP zúčastnil i vedoucí této katedry Daniel Nemrava, a to na Pražském hradě při slavnostní večeři s prezidentem České republiky Petrem Pavlem. Třetí den pak Marcelo Rebelo de Sousa debatoval v Karolinu s portugalskými studenty studujícími v České republice a s českými studenty portugalštiny.

„Besedy se zúčastnila i necelá desítka našich studentů portugalštiny. Pan prezident byl velmi srdečný a bezprostřední, takže se setkání, původně plánované na dvacet minut, protáhlo téměř na hodinu. Marcelo Rebelo de Sousa odpověděl i na dotaz, vztahující se k environmentální tématice, jenž položil náš student Jan Škoda. Prezident ve své reakci potvrdil a zároveň zdůraznil zodpovědný přístup Portugalska k problémům životního prostředí a uvedl, že se Portugalsko rozhodně nezříká případných omezení ve prospěch pozitivního vývoje životního prostředí,“ doplnila Kateřina Ritterová. Podle ní byla zajímavá, a navíc i vtipná následující přednáška, kterou prezident Portugalska proslovil v angličtině a v níž hovořil o důležitosti spolupráce Evropy, o podobnosti obou zemí a o možnostech spolupráce a porozumění. Setkání s prezidentem Portugalska se v Praze uskutečnilo od 4. do 6. února.

Univerzita Palackého neustále inovuje studijní nabídku a otevírá pro zájemce a zájemkyně o studium nové studijní programy zohledňující aktuální požadavky trhu práce i moderní trendy. Stejně tomu je i v případě přijímacího řízení do dalšího akademického roku, kdy studijní novinky představila pedagogická, filozofická, přírodovědecká i teologická fakulta. Podat e-přihlášku na většinu studijních programů osmi fakult olomoucké univerzity lze do 15. března, cena za přihlášku činí 790 korun. 

Pedagogická fakulta UP nově nabízí profesní bakalářský program Učitelství pro mateřské školy a kombinovaný navazující magisterský program Učitelství zdravotně-preventivních předmětů pro střední a vyšší odborné školy.

Studijní novinku má i Přírodovědecká fakulta UP, jež nabízí bakalářský program Průmyslové technologie a materiály. „Jde o profesně orientovaný program pro studující se zájmem o chemii a fyziku a jejich praktické uplatnění. Spolupracují na něm tři katedry přírodovědecké fakulty a externí průmysloví partneři. Absolventi získají odborné znalosti a dovednosti využitelné v chemickém a technologickém průmyslu," popsal ho docent Ivan Nemec, který je jeho garantem.

Filozofická fakulta UP má v nabídce hned několik nových bakalářských profesních programů, konkrétně Čínština pro praxi, Korejština pro praxi, Korejština pro hospodářskou praxi nebo Vietnamština pro praxi. 

Na cyrilometodějské teologické fakultě nedávno doplnili nabídku o navazující magisterský program Etika a kultura krizové komunikace, který je možné studovat v prezenční i distanční formě. „S rostoucím vlivem sociálních sítí, rozšířením kybernetických útoků, dezinformací a konfliktů vzniká potřeba znalosti krizových komunikačních strategií. Program je designovaný pro studující, kteří mají zájem o etické otázky provázející komunikační strategie během krize ve všech jejích fázích,“ uvedl Jaroslav Franc z katedry komunikace teologické fakulty.

Přehled studijních programů najdou zájemci a zájemkyně v katalogu studijních programů a také na speciálním webu Univerzitní město s kompletním informačním servisem o studiu. Na většinu programů bakalářského, navazujícího, magisterského i doktorského studia se dá podat e-přihláška do poloviny března, některé v nabídce například teologické fakulty mají uzávěrku podání i později. Na vybrané doktorské programy se dá přihlásit do konce dubna či května.

UP patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisíc kombinací studijních programů, jež na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících, kterým studium zpříjemňuje moderní UPlikace. Každoročně si na UP podá e-přihlášku okolo 24 tisíc uchazečů a uchazeček.

U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě stojí za zmínku příběh docentky Jany Skopalové, která se během studia specializovala na analytickou chemii, která se stala její srdeční záležitostí. Ve své vědecké práci propojuje elektrochemii s hmotnostní spektrometrií a vyvíjí nové metody využitelné v praxi.

Její výzkum má významný přesah do farmaceutického průmyslu i boje proti nebezpečným drogám.

Když se vás známí zeptají, co děláte, jak odpovíte?

Řekla bych, že jsem vysokoškolská učitelka. Vysoká škola spojuje dvě klíčové role – vzdělávací a výzkumnou. Na jedné straně předáváte znalostí dalším generacím, na druhé se věnujete vlastnímu vědeckému bádání. K učitelství ale mám velmi blízko, protože jsem ho studovala. Konkrétně obor Matematika – chemie. Během studií jsem si uvědomila, že je mi bližší chemie, proto jsem se rozhodla jí věnovat i v rámci doktorského studia. A analytická chemie je pro mě srdeční záležitostí.

Čemu se konkrétně věnujete ve vědecké práci?

Na přírodovědecké fakultě se zabývám napodobováním přírodních procesů, konkrétně těch chemických, které příroda zvládá s obdivuhodnou dokonalostí. Fascinujícím příkladem je metabolismus probíhající v játrech – této komplexní biochemické továrně. Játra jsou zodpovědná mimo jiné za odbourávání cizorodých látek, ať už jde o toxiny, pesticidy, průmyslové zplodiny nebo léčiva, která se do našeho těla dostávají různými cestami. A právě léčiva jsou látky, které nás hodně zajímají. Snažíme se pomocí elektrochemie napodobit některé metabolické reakce. Většina těchto procesů je založena na oxidačních reakcích. Zatímco příroda využívá specifické enzymy, elektrochemie, ač není tak dokonalá, dokáže některé z těchto procesů úspěšně simulovat prostřednictvím oxidačně redukčních reakcí v jednoduchém elektrochemickém článku. Praktický význam tohoto výzkumu spočívá především ve vývoji nových léčiv. Je klíčové sledovat jejich stabilitu, protože žijeme v oxidačním prostředí, kde je všudypřítomný kyslík. Oxidační reakce mohou vést k degradaci léčiv, ztrátě jejich účinnosti nebo přeměně na jiné látky. Pochopení těchto procesů je tedy zásadní pro vývoj stabilnějších a účinnějších léčiv.

Vidíte nějaké pokroky ve své práci? Co považujete za úspěch ve své práci?

Úspěch vidím například v tom, že se nám to vůbec podařilo. Není mnoho pracovišť na světě, které by se věnovaly simulaci biochemických reakcí pomocí elektrochemie. Nám se podařilo propojit elektrochemii přímo s jinou analytickou metodou – s hmotnostní spektrometrií. Pomocí ní dokážeme velice rychle identifikovat produkty, které vznikají v elektrochemickém článku oxidací. V řádu jednotek minut jsme schopni vidět, na co se přeměňuje studované léčivo nebo nějaká biologicky aktivní látka. My se snažíme, protože jsme analytici, také využívat těchto principů k vývoji metod, které jsou použitelné pro praxi. Elektrochemické metody jsou velice jednoduché ve svém principu a jsou poměrně levné. Takový elektrochemický analyzátor je mnohem levnější než některé jiné, sice sofistikovanější, ale mnohem nákladnější analytické přístroje. Takže rozšíření elektroanalýzy do praxe může být perspektivní i z tohoto důvodu. Navíc ji mohou ovládat i lidé, kteří nejsou školeni, nemusí být analytici. Jeden z nejběžnějších analytických přístrojů je glukometr. Samovyšetření glukózy využívá také elektrochemické principy. Takže si myslím, že elektrochemie má nějakým způsobem budoucnost.

Váš výzkum má přesah i do zahraničí?

Určitě. Od roku 2020 jsme řešili projekt, který byl zaměřený na studium přenosu biologicky aktivních psychotropních a návykových látek přes biologické membrány. V rámci tohoto projektu jsme se také zabývali vývojem elektrochemických metod pro analýzu těchto látek. Jako cílovou skupinu látek jsme si vybrali fentanyly. Fentanyl je v současné době nechvalně známá droga. Původně byly fentanyly syntetizovány pro farmaceutické využití, např. při anestezii nebo tišení bolesti. Bohužel tyto látky jsou velice aktivní, psychotropní, mají mnohem silnější účinek než heroin (50x) a morfium (100x). To je sice vynikající pro potlačení velmi silných bolestivých stavů, např. u lidí s rakovinou, ale bohužel to také vede ke zneužívání. Velké problémy s fentanylem zažívají od roku 2011 ve Spojených státech amerických, kdy se tyto látky dostaly na černý trh. Syntetizují se pořád nové a nové analogy, tak aby byly velmi těžko zachytitelné. Nicméně ta vlna přílivu fentanylu, který se zřejmě vyrábí v asijských zemích a dováží se nelegálně do Mexika a USA, způsobuje velkou kalamitu. Je známo, že v Chicagu a San Francisku existují tzv. zombie čtvrti, kde je fentanyl zneužíván v obrovské míře a způsobuje úmrtí mnoha lidí. Je to velký společenský problém nejen v Americe, ale už i v Evropě a České republice. Už i u nás je registrováno několik případů úmrtí z předávkování. Takže my se snažíme přispívat jako analytici a vyvíjíme jednoduchou elektrochemickou metodu pro rychlou analýzu fentanylu vedle jiných analgetických či psychoaktivních látek v terénních podmínkách. A musím říct, že se nám to daří. Experimenty, které provádíme, vypadají, že budou úspěšné. Fentanyl má totiž velmi krásnou specifickou strukturu z hlediska elektrochemické reaktivity. Snažíme se nyní objasnit princip této elektrochemické reakce. Jiné běžně známé drogy tuto reakci neposkytují.

Jde skloubit práce vědkyně s mateřstvím?

Není to úplně jednoduché a možná i to je ten důvod, proč nezůstává tolik žen dlouhodobě ve vědě. Pokud chcete mít rodinu a věnovat se jí, není jednoduché to skloubit. Já jsem měla štěstí na chápajícího manžela, který toleroval, že jsem dlouho v práci. S hlídáním dětí nám pomáhali jeho i mí rodiče.

Celý rozhovor s Janou Skopalovou si můžete poslechnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi a exkurzemi nabídla v pořadí již čtvrtá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnilo osmadvacet studentů a sedm lektorů, vedle České republiky a Slovenska měly v programu své zastoupení Bulharsko, Island a Španělsko.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) byl věnovaný rozvoji klíčových dovedností v oblasti komunikace a spolupráce mezi profesemi, jako jsou fyzioterapeuti, ergoterapeuti a ošetřovatelé. Rozmanitý program obsáhl workshopy a přednášky na téma rehabilitace, ergonomie či mindfulness. „Zimní škola byla jedinečnou příležitostí překonat interkulturní a jazykové bariéry, což přispělo k obohacení výměny znalostí a zkušeností. Zahraniční akademici nabídli široké spektrum zaměření, které zahrnovalo nejen teoretické aspekty, ale především praktické dovednosti s důrazem na interdisciplinární spolupráci v oblasti zdravotní péče,“ přiblížila za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Týdenní škola se stala inspirativním prostředím pro vzdělávání, výměnu názorů i navazování mezinárodních kontaktů. „Měla jsem možnost hovořit se zahraničními pedagogy, poznala tu řadu studentů a získala tak kontakty, které mohu v budoucnu využít. Přestože pocházíme z různých zemí a máme odlišný přístup ke studiu, spojuje nás stejný zájem,“ uvedla Dagbjört Ósk Hreggviðsdóttir z islandské univerzity.

Letošní vysoký zájem o zimní školu organizátory velice mile překvapil, ačkoliv v rámci organizace nastolil hned několik náročnějších okamžiků. „Díky čtveřici badíků – studentů fyzioterapie a ergoterapie – se však podařilo vytvořit pro zahraniční účastníky velice přínosný týden, a to jak po stránce vzdělávání, tak i volnočasových aktivit. Za organizační tým patří velké poděkování kolegyním z fakulty zdravotnických věd Lucii Sehnálkové, Ireně Jedličkové a Markétě Noskové, které zajistily perfektní administrativní oporu. Velký dík patří také zástupcům Fakultní nemocnice Olomouc a Sanatorií Klimkovice, kde probíhala výuka a exkurze,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová. 

„Zimní škola fyzioterapie a ergoterapie se setkala s velkým zájmem a pozitivním ohlasem, což potvrzuje její význam pro mezinárodní vzdělávání v oblasti zdravotní péče. Chci podporovat a nadále rozvíjet interdisciplinární a mezinárodní spolupráci, která je klíčová pro budoucí vzdělávací aktivity. Děkuji všem organizátorům za jejich přínos a vynikající práci,“ shrnul přednosta ústavu klinické rehabilitace Petr Konečný.

Umělý člověk, umělá reprodukce, umělá inteligence… aneb „umělost“ v různých podobách je tématem přednášek spolku profesorů Filozofické fakulty UP a jejích přátel Societas cognitorum. Cyklus, který zahrnuje deset vystoupení, začíná 18. února a potrvá do 22. dubna.

Aktivity profesorského spolku, který již několik let pořádá po studenty i veřejnost přednášky svých členů a odborníků z různých vědních oblastí, přerušila nejprve covidová pandemie a posléze i skon jeho prezidenta profesora Josefa Jařaba. Nyní se akademická vystoupení opět vrací. „Chceme cyklem interdisciplinárních přednášek, které jsou jako vždy určeny studentům, akademickým kolegům i široké veřejnosti, oslavit 15. výročí založení naší společnosti a uctít památku našeho prezidenta Josefa Jařaba. Zároveň si chceme také vyzkoušet, zda nejklasičtější univerzitní forma – přednáška – i v dnešní změněné krajině akademických metod stále ještě táhne a má šanci oslovit publikum. Zvolili jsme prudce žhavé téma, na něž ovšem hodláme pohlédnout prizmatem našich klasických disciplín,“ řekla germanistka profesorka Ingeborg Fialová.

V posluchárně filozofické fakulty se tak během února, března a dubna bude „umělost“ zkoumat z pohledu nových technologií, jazyka, filozofie, filmu, malířství, hudby, matematiky či etiky lidské reprodukce. Řeč bude ale i o rizicích, která rozvoj umělé inteligence doprovází.

Přednášky na počest Josefa Jařaba a k 15. výročí založení Societas cognitorum se konají vždy v úterý od 16:45 do 18:15. Přednáší se v posluchárně 2.39 FF UP na Křížkovského 10. Vstup je volný.

18. 2. Ivan Blecha: Některé filozofické aspekty umělé inteligence

25. 2. Tomáš Fürst: Umělá inteligence z hlediska matematiky

 4. 3. Lubomír Machala: Nová česká literatura a nové komunikační technologie

11. 3. Kamil Kopecký: Rizika umělé inteligence

18. 3. Ondřej Bláha: Stručné dějiny umělých jazyků

25. 3. Oldřich Uličný: Spisovné jazyky jako civilizační a hodnotové konstrukty (se zvláštním zřetelem k mluvené podobě češtiny)

  1. 4. Jan Vičar: Umělá inteligence a estetická a umělecká hodnota v hudbě

  8. 4. Martin Jiroušek: Umělý člověk – Golem a film

15. 4. Martin Procházka: Etika lidské reprodukce

22. 4. Ladislav Daniel: Umělá inteligence a malířství

Průřez problematikou echokardiografie od základního nastavení ultrazvuku až po vyšetření zaměřená na konkrétní onemocnění srdce a cév nabídly Olomoucké echo kurzy. Vzdělávací akce vedená špičkami oboru z českých kardiocenter se letos po několika letech vrátila na Lékařskou fakultu UP a rozrostla se o modul zaměřený na lékaře intenzivní péče a anesteziology.

Třídenního programu, který krátkou zdravicí zahájil děkan fakulty Milan Kolář, se v prostorách fakulty zúčastnilo osm desítek lékařek a lékařů. Čekaly na ně jak teoretické přednášky, tak praktické ukázky, během nichž si mohli konkrétní vyšetření vyzkoušet na figurantech. Hovořilo se nejen o nastavení přístroje a ergonomii při práci s ultrazvukem, ale také o využívání 3D echokardiografie, vyšetřování základních mitrálních a aortálních vad či onemocnění, jako je intrakardiální trombóza, infekční endokarditida nebo plicní hypertenze.

„Smyslem je dát účastníkům přehled o současných možnostech echokardiografie a praktických aplikacích ultrazvuku v kardiologii. Opět se nám podařilo pozvat jako vyučující špičkové odborníky, koryfeje této oblasti, z kardiocenter napříč celou Českou republikou. Novinkou letošního ročníku bylo rozšíření o jeden den zaměřený na základní ultrazvukové vyšetření pacienta v intenzivní péči pro intenzivisty a anesteziology. Zájem ze strany lékařů byl obrovský, kapacitu jsme měli naplněnou během 24 hodin od otevření registrací,“ uvedl Dan Marek z I. interní kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který akci společně s přednostkou Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UP a FNOL Olgou Klementovou odborně garantoval.

Echo kurzy, které jsou svým záběrem napříč echokardiografií zajímavou vzdělávací příležitostí pro lékaře připravující se na kardiologickou atestaci, odborníci z I. interní kliniky poprvé uspořádali na lékařské fakultě před třinácti lety. Postupem času kurzy probíhaly i na dalších místech v regionu a rostlo povědomí o nich. „Jde o již poměrně vyhlášenou akci, které se účastní nejen lékaři z ČR a ze Slovenska, ale měli jsme i účastníky z Rakouska či Anglie,“ dodal docent Marek.

Pochopit složité principy domestikace rostlin chtějí v novém výzkumném projektu vědci z katedry botaniky přírodovědecké fakulty. Výsledky jejich bádání zaměřeného na zrychlenou evoluci rostlin, která se odehrávala pod taktovkou člověka, by v době měnícího se klimatu mohly přispět k domestikaci nových druhů plodin. Vědci budou při výzkumu spolupracovat s odborníky z  University of Vermont a University of California ve Spojených státech a také týmem Petra Bednáře z katedry analytické chemie. Projekt je rozvržen na 46 měsíců. Práci vědců finančně podpořilo téměř 10 miliony korun ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Výzkumný projekt je postaven na srovnávací analýze vzorků cizrny, čočky a hrachu pocházejících z oblasti Blízkého východu a fazolí pocházející ze Střední Ameriky. Tyto rostliny byly nezávisle na sobě podrobeny domestikaci, tedy procesu přeměny planých rostlinných druhů na kulturní plodiny. „Porovnáme jejich biologickou podstatu a genetické mechanismy zodpovědné za dva hlavní domestikační znaky - dormanci semen a pukavost lusku napříč druhy,“ uvádí Petr Smýkal z katedry botaniky přírodovědecké fakulty. V případě těchto druhů luskovin mají vědci k dispozici odlišné množství poznatků o domestikačních mechanismech. „A právě jejich kombinace nám umožní porovnat a identifikovat faktory, které k domestikaci přispěly,“ podotýká botanik.

Zemědělství patří k nejvýznamnějším milníkům v historii lidstva. S jeho vznikem pravěcí lidé začali postupně měnit plané rostliny v kulturní plodiny, které nyní tvoří základ našeho jídelníčku. Tento proces, známý jako domestikace, lze považovat za zrychlenou formu evoluce, při které klíčovou roli hraje přírodní výběr i cílené šlechtění člověkem. Díky tomu získaly rostliny v poměrně krátkém časovém úseku nové vlastnosti, které je odlišují od jejich planých předků. Tyto znaky rostlin vědci souhrnně nazývají domestikační syndrom. Patří mezi ně například ztráta tzv. dormance semen, což je laicky řečeno „spící stav“ semen. „Pokud mají semena domestikovaných plodin dostatek vláhy, tak klíčí okamžitě po vysetí. Naopak semena planých druhů díky dormanci klíčí až při vhodných podmínkách okolního prostředí,“ říká Petr Smýkal. Dalším znakem domestikovaných rostlin je větší velikost jejich semen, což zvyšuje pravděpodobnost přežití a také lepší sklizeň. Ztráta přirozeného způsobu šíření semen vedla například u domestikovaných obilovin k omezení rozpadu klasu, což výrazně usnadňuje sklizeň.

„Přestože jsou luštěniny významným zdrojem bílkovin, o jejich domestikaci stále víme poměrně málo. I u těchto rostlin lze ale identifikovat typické domestikační znaky, jako je změna tvaru rostliny, omezení praskání lusků nebo změny v klíčení semen,“ doplňuje Petr Smýkal. Nejnovější genomické studie hrachu, čočky a cizrny vědcům umožňují porovnat tyto plodiny a hledat genetické faktory, které v minulosti ovlivnily jejich vývoj a domestikaci. Díky moderním vědeckým metodám, jako jsou genomická a metabolomická analýza, získávají odborníci podrobnější informace o tom, jak se rostliny v průběhu domestikace měnily.

Nový výzkumný projekt se zaměří na fyzikální dormanci semen, která souvisí s nepropustností osemení pro vodu. Tato vlastnost je běžná u divokých předků luštěnin, ale u kulturních druhů se snižuje. „Porozumění těmto mechanismům otevírá dveře k dalšímu vylepšování plodin. Například může pomoci šlechtit nové odrůdy, které budou lépe odolávat stresům prostředí, snadněji klíčit nebo je bude možné lépe zpracovávat v potravinářském průmyslu,“ dodává Petr Smýkal. Druhým studovaným znakem bude pukavost lusku, která byla u domestikovaných plodin také odstraněna,  aby se zamezilo ztrátám při sklizni.

Vědci nyní nejen studují minulost domestikace, ale také hledají způsoby, jak ji využít pro budoucnost. Zaměřují se na přeměnu dosud nevyužívaných rostlin na nové kulturní plodiny. Díky genetickým úpravám by lze vyšlechtit odolnější a výživnější plodiny, které by mohly pomoci zajistit dostatek potravy i v podmínkách měnícího se klimatu. „Výzkum domestikace je tedy nejen pohledem do minulosti, ale také klíčem k budoucnosti udržitelného zemědělství. S každým novým objevem se přibližujeme k možnosti lépe využívat genetický potenciál rostlin a přizpůsobit je potřebám moderního světa,“ uvádí Petr Smýkal.

Pracoviště prof. E. von Wettberga (University of Vermont) a Dr. Trevise Parkera (University of California, Davis) se dlouhodobě zabývají genetickou diverzitou cizrny, čočky a fazolu, což doplňuje výzkum týmu prof. P. Smýkala (UP) zaměřeného na hrách. Všechna tři pracoviště spojuje výzkum domestikace luskovin. Spolupráce s prof. E. von Wettbergem byla navázána během Fulbrightova pobytu Petra Smýkala (2018/19), kdy byla získána prvotní data o dormanci semen čočky a cizrny, na něž tento projekt navazuje. Laboratoř Dr. Parkera se specializuje na pukavost lusků fazolu, zatímco tým prof. von Wettberga je lídrem v genomice cizrny a podílí se na sekvenování planých druhů cizrny a čočky.

K efektivnějšímu pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech, zlepšení odolnosti rostlin či zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu má přispět projekt INTERMAT, na němž pracují výzkumníci pod vedením Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého ve spolupráci s komerčními partnery. Díky podpoře 63,7 milionů korun z operačního programu Jan Amos Komenský ve výzvě Mezisektorová spolupráce pro ITI se výzkumníci během čtyř let zaměří například na přípravu a testování nových nanomateriálů pro monitorování rostlin nebo na vývoj nových růstových regulátorů, které budou šetrnější k životnímu prostředí.

„V předchozích letech se ve vědecko-výzkumných centrech Univerzity Palackého podařilo dosáhnout řady výsledků, které mají velkou šanci uplatnit se v praxi. Proto jsme se propojili se dvěma inovačními firmami v regionu a budeme spolupracovat na přípravě nových postupů a materiálů s cílem zavést do praxe nové technologie, které umožní intenzivní a efektivní pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech,“ uvedl hlavní řešitel Ivo Frébort z CATRIN. Kromě vysokoškolského ústavu se do projektu zapojí také Přírodovědecká fakulta UP, komerční sféru zastupují firmy AGRO Haná a Geschur Medical. Společně zúročí znalosti a předchozí výsledky z materiálového výzkumu a výzkumu nových uhlíkových materiálů, které vědci na Univerzitě Palackého vyvinuli.

Projekt má přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu zejména v odvětvích inovativní rostlinné produkce, biotechnologií a biomedicíny, které náleží mezi klíčová odvětví aplikací a inovačních témat na regionální i národní úrovni. Inovace mají pomoci například ke snížení nákladů na osvětlení ve skleníkových farmách při zachování produktivity rostlin. K tomu budou sloužit například ekologicky bezpečné luminiscenční solární koncentrátory vyvinuté v CATRIN, které se využívají pro sběr slunečního světla.

„Pro hydroponické pěstování rostlin připravíme nové materiály pro čištění, recyklaci a monitoring živných roztoků. Zaměříme se i na využití nových materiálů pro sledování fyziologického stavu hydroponicky pěstovaných rostlin, takzvaný biosenzing. Díky tomu bude možné včas odhalit i případný výskyt patogenů,“ objasnila další z aktivit Nuria De Diego z CATRIN.

Ve snaze snížit množství používaných chemických přípravků při polním pěstování výzkumníci připraví růstové regulátory způsobem, který umožní pozvolné uvolňování účinné látky. Jeden z týmů zaměří svoji pozornost i na technické konopí, a sice na zvýšení jeho odolnosti vůči stresovým podmínkám. To by měly podpořit nové biostimulační přípravky. Pro zlepšení ekonomiky pěstování léčebného konopí odborníci navrhnou postup pro zhodnocení biologického odpadu dodatečnou izolací bioaktivních látek.

Projekt s názvem INTERMAT (Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicínské praxi) potrvá do konce roku 2028.

Moderní zázemí pro studenty i pedagogy. To je cíl rekonstrukce hlavního objektu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého na Žižkově náměstí. Stavbu fakulta předá zhotoviteli již na konci února, hotovo by mělo být na konci ledna 2026.

Hlavní budova Pedagogické fakulty UP stojí na olomouckém Žižkově náměstí od třicátých let minulého století. Kdysi sloužila potřebám armády. Univerzita Palackého ji převzala na počátku devadesátých let a postupně prostory objektu adaptovala pro své potřeby. Rekonstrukce však nikdy neprobíhala v takovém rozsahu, jaký je nyní připraven.

„Máme před sebou vizi moderní budovy uzpůsobené pro vzdělávání ve 21. století. Naším cílem je zrekonstruovat budovu tak, aby splňovala podmínky pro moderní výuku. Chceme provzdušnit, prosvětlit prostory chodeb i schodiště a zrekonstruovat stávající, již nevyhovující prostory učeben. Myslíme přitom také na větší bezpečnost a pohodlí studentů a nezapomínáme ani na studenty se specifickými potřebami, tedy na nezbytné bezbariérové úpravy,“ řekl Vojtech Regec, děkan PdF UP.  

Stavební práce, které započnou na konci února, jsou rozděleny do dvou etap, aby bylo možné vždy uzavřít pouze jednu část budovy. Zahrnou rovněž komplexní opravu středové části budovy. Přestavbou projdou nejen vnitřní prostory fakulty, ale projeví se i na celkovém vzhledu budovy. Jednotlivá patra propojí nové výtahy a současně dojde k vybudování nového schodiště ve středové části, které zajistí snadnější obsluhu pátého podlaží. Budou vyměněny podlahy a osvětlení v učebnách. Zároveň dojde ke zlepšení akustiky a doplnění elektroinstalace v učebnách, případně zatemnění oken. Kvůli vyšší úrovni bezpečnosti bude do objektu doplněn i elektronický požární systém a evakuační rozhlas. Fakulta využije také nové architektonické prvky a upraví i hlavní vstup do budovy.

„Těšíme se, že se původně vojenský objekt konečně promění v moderní univerzitní stavbu, která naváže na dostavbu fakulty z roku 2013. Všechny práce se uskuteční za jejího plného provozu,“ dodal děkan PdF UP.

Zdůraznil přitom, že si rekonstrukce vyžádá maximální vzájemnou spolupráci. Do objektu se bude možné dostat pouze ze dvorů z ulice 17. listopadu, respektive z ulice Jiřího z Poděbrad, případně přímo vchodem z ulice Jiřího z Poděbrad (jen na zaměstnaneckou či studentskou kartu).  

„Apeluji na vzájemnou toleranci, nebude to jednoduché období. Je samozřejmé, že budeme muset respektovat omezení a vyrovnat se s organizačními nároky stavby. Rekonstruovat se bude vždy jedna část budovy, druhá se bude využívat. Mírně jsme proto posunuli praxe a provedli některé změny, ale jinak by výuka měla probíhat tak, jak je v daném semestru naplánována,“ doplnil Vojtech Regec. Rekonstrukce rovněž omezí parkovací možnosti u fakulty a pracovníci budou ve větší míře využívat parkování v areálu Envelopy.

Pokud jde o prostory k výuce, bude fakulta využívat nejen místa té části objektu, jež v danou chvíli nebude pod náporem rekonstrukce, ale i další části fakulty, jež jsou umístěny v Uměleckém centru UP či v objektu v Purkrabské ulici. Děkan Regec v této souvislosti velmi ocenil pomoc přírodovědecké a filozofické fakulty, které v rámci svých možností pomohly s chybějícími učebnami pro výuku PdF UP.

Celkové náklady na opravu, kterou provede společnost Metrostav DIZ, s. r. o., vyjdou na více než sto osmdesát milionů korun. Část finančních prostředků uhradí dotace z Evropské unie a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Téměř polovinu nákladů uhradí fakulta ze svých finančních prostředků. O rekonstrukci i jejím harmonogramu informuje PdF UP pravidelně zde.

V ustavení České platformy rostlinné fenotypizace jako nové velké výzkumné infrastruktury a její zařazení na Českou cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur spravovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR má vyústit spolupráce čtyř tuzemských univerzit, ústavu Akademie věd a biotechnologické společnosti PSI. Jak vyplývá z jejich společného memoranda, v rámci otevřeného konsorcia budou partneři spolupracovat s akademiky i soukromými firmami. Koordinátorem aktivit je Český institut výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého.

Vedle Univerzity Palackého jsou signatáři memoranda také Masarykova univerzita, Česká zemědělská univerzita v Praze, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Mikrobiologický ústav Akademie věd a společnost PSI (Photon Systems Instruments). Partneři navazují na aktivity z roku 2019, kdy se sice podařilo platformu vytvořit, ale kvůli nedostatku financí ve státním rozpočtu nezískala finanční podporu. Nyní se očekává nová výzva a jedním z cílů partnerů je v ní uspět. 

„Díky tomu, že se k naší iniciativě přidali další partneři, můžeme významně zvětšit rozsah našich aktivit i služeb. Nejde už jen o samotnou automatizovanou fenotypizaci rostlin, popisu znaků a vlastností rostlin v závislosti na prostředí, ale získali jsme výrazné posily pro zpracování dat a počítačové modelování s využitím moderních přístupů, včetně umělé inteligence. Unikátní je i to, že platforma propojí univerzity, ústav akademie věd i soukromou společnost,“ uvedl koordinátor aktivit Lukáš Spíchal z CATRIN.

Fenotypizace rostlin je velmi významná pro hledání nových odrůd hospodářských plodin, vývoj ochranných a biostimulačních přípravků, technologií a agronomických postupů. Česká národní platforma nabídne výzkumnou infrastrukturu i výzkumnou spolupráci zájemcům z akademického prostředí i komerční sféry.

„Naším cílem je dělat vědu s velkým přesahem do praxe.  Chceme ukázat akademickým institucím, agrochemickým či šlechtitelským firmám, že na území ČR jsou špičková pracoviště, která jim umožní posunout jejich výzkum, vývoj a produkty na světovou úroveň a posílit jejich konkurenceschopnost.  Platforma bude otevřená pro další spolupráci a nabídne možnost, jak se dostat ke špičkové technologii a špičkovému know-how. V neposlední řadě je to vstupenka k našemu začlenění do evropských struktur,“ doplnil Spíchal.

Zatímco nejstarší moravskou univerzitu bude v platforma zastupovat CATRIN, za Masarykovu univerzitu je to Středoevropský technologický institut (CEITEC). Dalšími partnery je Provozně ekonomická fakulta ČZU a Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO. Smluvní strany budou spolupráci realizovat prostřednictví svých výzkumných infrastruktur, jako například OLOPHEN (CATRIN), Laboratoř rostlinného výzkumu v CEITEC či PSI Výzkumné centrum a další. Partneři budou také hledat cesty pro podávání společných projektů v národních i mezinárodních výzvách.

Dnes si připomínáme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, a to u příležitosti jeho kulatého výročí – před deseti lety byl tento den vyhlášen Valným shromážděním OSN s cílem upozornit na odliv žen z vědy a jejich nízké zastoupení ve vedoucích pozicích. Univerzita Palackého tak letos připravila několik akcí na počest žen ve vědě.

Zviditelnit zajímavé ženy na univerzitě si klade za cíl nový web zenyvevede.upol.cz, který mapuje působení žen na UP v historickém kontextu, přibližuje osudy významných osobností spojených s univerzitou a představuje devět inspirativních vědkyň současnosti. Ty byly nominovány jednotlivými univerzitními součástmi a odrážejí pestrost oborů, v nichž je možné na UP bádat. 

Již včera se v Pevnosti poznání konala veřejná debata s pěti vědkyněmi, které nejprve sdílely své zkušenosti s prací ve vědě a následně odpovídaly na dotazy publika. Na debatě vystoupily Lucie Brulíková zabývající se vývojem léčiv, právnička Klára Hamuľáková, odbornice na výpočetní chemii Petra Kührová, logopedka Kateřina Vitásková a Veronika Gigalová, která se věnuje sociální fotografii.

Více než padesátka hostů v publiku se například dozvěděla, jaké to je být vědkyní a zároveň matkou. „Jsou dobré týdny a špatné týdny. Ty dobré jsou, když je dítě ve školce, ty špatné, když mi ho vrátí nemocné. To potom pracuji po nocích a lepíme to s manželem, jak se dá. Povaha mojí práce tento model naštěstí umožňuje,“ popsala kloubení rodičovství a vědy Petra Kührová z CATRIN UP.

Všechny vědkyně se zároveň shodly, že je pro ně velmi naplňující práce se studenty. „Studenti jsou pořád stejní, mění se okolí a tím se mohou proměňovat i jejich strachy. Ale ty má nějaké každý z nás. A mě těch mých právě mladí lidé, které učím, často zbaví,“ odpověděla Veronika Gigalová z FF na otázku, zda pozoruje u studentů za dobu, po kterou se s nimi jako pedagožka potkává, nějakou proměnu. Lucie Brulíková z PřF zase popisovala svůj pracovní den a jak to vypadá, když „obíhá laborku“. Po celou dobu debatu doprovázelo výskání dětí, pro které organizátoři zajistili hlídání přímo v prostorách science centra.

Na dnešní ráno připravilo oddělení řízení lidských zdrojů s podporou Amerického centra Snídani s vědou. Cílem této akce, která se konala už podruhé, je podpora (nejen) juniorních vědkyň. Snídaně se konala ve Studentském klubu a řeč byla např. o podpoře mladých vědkyň nebo důležitosti vzájemných kontaktů. „Jsme rády, že se na snídani sešly vědkyně z různých součástí univerzity. Protože mezi přítomnými byla i kolegyně ze zahraničí, diskutovaly jsme anglicky. Hlavní hostkou byla Michaela Šaradín Lebedíková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, která se zabývá zejména digitální intimitou a digitálním well-beingem, které zkoumá optikou mediálních účinků,“ uvedla Veronika Fousková, metodička oddělení řízení lidských zdrojů.

Na vývoj stabilnějších jednomolekulových magnetů (Single-Molecule Magnets) fungujících na bázi lanthanoidů, v nichž jsou atomy kovu propojeny pomocí organických radikálů, se v mezinárodním projektu zaměřil tým chemiků z katedry anorganické chemie přírodovědecké fakulty. Výzkumníci pracují na zavedení inovativních sulfonylovaných ligandů, které mohou zvýšit stabilitu těchto magnetů a výrazně tak přiblížit jejich praktické využití.

Jednomolekulové magnety jsou speciální koordinační sloučeniny, které dokážou uchovávat magnetickou informaci na úrovni jediné molekuly. Mohou tak otevřít cestu ke vzniku revolučních datových úložišť s vysokou hustotou záznamu. Díky své miniaturní velikosti navíc vykazují kvantové jevy, což z nich činí zajímavý materiál pro budoucí kvantové technologie.

„Jedním z hlavních problémů těchto magnetů je však jejich nízká blokovací teplota, což je nejvyšší teplota, při které si uchovávají požadované magnetické vlastnosti," uvedl vedoucí týmu Radovan Herchel z katedry anorganické chemie. 

Maximální blokovací teplota této třídy látek nyní činí 100 K (-173 °C), takže tyto speciální magnety stále vyžadují chlazení kapalným dusíkem, což omezuje jejich praktické využití v běžných aplikacích. Další komplikací je to, že nejúčinnější jednomolekulové magnety dosahují těchto již poměrně vysokých blokovacích teplot pomocí speciálního strukturního uspořádání ligandů kolem kovového atomu. To ale na druhou stranu nevyhnutelně vede ke snížení jejich stability.

„Naším cílem je zvýšit chemickou stabilitu těchto materiálů a posunout je blíže k reálnému využití. Zaměřili jsme se proto na zavedení N-sulfonylovaných ligandů, které mohou stabilizovat strukturu jednomolekulových magnetů a tím zlepšit jejich použitelnost,“ vysvětluje Radovan Herchel. Tento přístup vychází z dřívějších studií, které ukázaly, že podobné ligandy vedou ke stabilizaci jednomolekulových magnetů založených na 3d kovech, například kobaltu. Výzkumný tým nyní testuje jejich účinnost také u lanthanoidových sloučenin.

Vědci z katedry anorganické chemie společně s mezinárodním týmem prof. Stevena Hilla z National High Magnetic Field Laboratory na Florida State University budou moci detailně analyzovat elektronovou strukturu připravených materiálů. Využití špičkové metody vysokofrekvenční elektronové paramagnetické rezonance jim pomůže přesně určit výměnné magnetické interakce mezi centrálními atomy a přispět tak k dalšímu vývoji těchto sloučenin.

Obchodníci se spiritualitou, život se sluchovým postižením, současné výzvy ve vzdělávání školních psychologů či komunikace společenskovědního výzkumu směrem k veřejnosti. To jsou jen některá z témat, která přinesl 15. ročník konference Ph.D. Existence pořádané katedrou psychologie FF UP.

Aktuální témata, která hýbou komunitou současných i nastávajících psychologů, přinesla konference Ph.D. Existence s podtitulem Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. Setkání, kterého se účastnilo na 120 odborníků a studentů z oblasti psychického zdraví, se konalo na konci ledna v Uměleckém centru UP.

V rámci 15. ročníku konference proběhlo několik plenárních přednášek, jedna z nich se věnovala například projektu Zdravá generace. Ten vychází z již tři desetiletí sbíraných dat od dětí a adolescentů v rámci mezinárodní HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children) studie. Cílem Zdravé generace je přiblížit data o životním stylu a návycích dospívajících atraktivní formou široké veřejnosti, učitelům, ale i politikům. Na konferenci s tímto tématem vystoupili Petr Baďura a Radek Palaščák z UP.

Na mýty ve vzdělávání a jejich dopad na učitele či školní psychology se ve svém příspěvku zaměřil Jan Mareš z Masarykovy univerzity. O psychologických dopadech života s poruchou sluchu mluvil Marian Groma z Univerzity Komenského v Bratislavě. Na konferenci byla prezentována i těžší témata, jako například záměrné sebepoškozování v období adolescence, klimatická úzkost či zkušenosti se sexuálním obtěžováním v autoškole.

Jaká je role psychologů ve veřejném prostoru? Jak je společnost informovaná v oblasti psychologie? Na tyto otázky se snažila odpovědět během své přednášky Spiritualita na prodej Romana Mazalová z FF UP. „Společně se studenty se dlouhodobě zabýváme fenoménem tzv. obchodníků se spiritualitou – osob, které nabízejí psychologické či terapeutické služby bez odpovídajícího vzdělání a odborné praxe,“ uvedla Romana Mazalová. Jak připomněla, v době, kdy se ve veřejném prostoru neustále akcentuje nedostatek psychologů a dlouhé čekací doby na jejich služby, jsou takové nabídky pro lidi s psychickými potížemi přirozeně velmi lákavé. Tito tzv. obchodníci navíc mají, na rozdíl od psychologů a psychoterapeutů, velmi zdařilou propagaci a platí si reklamu na sociálních sítích. „Pokud člověk ve stavu psychické nepohody začne na internetu vyhledávat fráze jako ‚Co dělat, když cítím úzkost?‘, reklamní algoritmy mu mohou začít nabízet obsah slibující snadná, rychlá a univerzální řešení. Reklamu si však může zaplatit kdokoli, takže se často zobrazují neověřené služby bez jakékoli záruky odbornosti či kvality,“ upozornila Mazalová.

Na pravidelném setkání, které organizovali Eva Aigelová a Martin Dolejš z katedry psychologie FF UP, byl jeden blok věnovaný také preventivnímu programu Druhý krok, který přivedla do České republiky Eleonora Smékalová a podílí se na něm i Lucie Viktorová a Kateřina Palová. Za podpory vyškolených pedagogických pracovníků se v rámci něj učí děti na MŠ a 1. stupni ZŠ být empatickými, řešit konflikty, neubližovat druhým a zvládat agresi a hněv. Tento mezinárodní program byl v České republice a na Slovensku zaveden před deseti lety a konference tak sloužila k jeho reflexi.

O valentýnském víkendu 15.–16. února čeká návštěvníky v Pevnosti poznání – Centru popularizace Přírodovědecké fakulty UP láskyplný program pro všechny, kteří chtějí prožít lásku netradičním způsobem. Pomůže jim zorientovat se v zákonech přitažlivosti v lidské i zvířecí říši – z pohledu chemie, biologie nebo fyziky. Tradiční vědecko-popularizační akce Láska je věda je skvělou příležitostí, jak oslavit svátek zamilovaných všech věkových kategorií.

V interaktivních expozicích Pevnosti poznání bude k vidění mozek ovládaný hormony lásky. Návštěvníci si také budou moci složit origami srdce nebo „nebe, peklo, ráj“ plné laskavých úkolů. Zároveň se dozvědí, jak vypadají porodnost, sňatky a rozvody v Česku i Evropě – budou mít totiž příležitost nahlédnout do atlasu lásky a objevit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

V expozici Do historie! pak na návštěvníky čeká show Smyslové dějiny. Jak jsou vůně spojené se vzpomínkami? Procházela láska žaludkem i v období středověku? Jaký vliv mají smysly na naši paměť a vnímání historie? Malí i velcí budou experimentovat s ikonickými artefakty minulosti a zjistí, jak nás smysly ovlivňují a občas matou ve vztahu k dějinám.

Nejen pro zamilované připravili lektoři z řad studentů Univerzity Palackého originální rande pod romantickou noční oblohou v pohodlí digitálního planetária, kde na návštěvníky čeká program Láska mezi hvězdami. V kreativní dílně si pak během všech únorových víkendů bude možné vyrobit svůj vlastní parfém a v Laboratoři poznání nebude chybět Láskyplný workshop, kde se bude připravovat elixír lásky.

„Tematické vědecko-popularizační akce jsou jedním z důvodů, proč Pevnost poznání naši návštěvníci milují. I ve výročním desátém roce provozu tohoto unikátního interaktivního muzea tak budou náš program zdobit nejen tradiční akce, mezi které patří právě Láska je věda, ale například také dubnové oslavy našich narozenin, které budou spojené s festivalem Academia Film Olomouc,“ doplňuje ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.

Podrobný program naleznete na webu www.pevnostpoznani.cz.

V Evropě jsou jich už desítky, hustě a poměrně rovnoměrně rozmístěných. Nyní k nim začínají přibývat další mimo Evropu. Řeč je o partnerských univerzitách Právnické fakulty UP. Naposledy, díky úspěšné zahraniční cestě proděkana pro zahraniční záležitosti Martina Faixe, do této sítě přibyly dvě prestižní vysoké školy v Indii – O.P. Jindal Global University a Symbiosis International University.

„V Asii jsme měli zatím pouze partnery na Taiwanu, zejména National Taiwan University, tamní nejstarší a nejprestižnější univerzitu. Indie, nejlidnatější země světa, nám přišla jako další vhodná země pro navazování akademických kontaktů,“ vysvětlil Martin Faix s tím, že se fakulta snaží hledat vždy takové školy, které patří k těm nejlepším v daném regionu.

Loňská zahraniční cesta do Indie skončila dvojím úspěchem. Na obou navštívených univerzitách se podařilo podepsat rámcovou smlouvu o spolupráci. „O.P. Jindal Global University, která je nejlepší soukromou univerzitou v Indii a jejíž právnické fakultě patří v mezinárodních žebříčcích 72. místo na světě, má velký kampus v Dillí. Jen její právnická fakulta má pět tisíc studentů. Symbiosis Law School má několik kampusů po celé Indii. Měl jsem možnost navštívit jeden v Dillí a druhý v Puné, právnická fakulta v Puné patří mezi top pět fakult v Indii,“ řekl Martin Faix. Podepsané rámcové smlouvy umožňují rozvíjet spolupráci jak v rovině výměnných pobytů studentů a akademiků, tak v rovině vědeckovýzkumné.

Smlouvy nejsou jen na papíře, ale začínají se už rýsovat první konkrétní výstupy. „Už teď víme, že v zimním semestru příštího akademického roku přijede student z O.P. Jindal Global University na výměnný pobyt. V plánu na rok 2026 je pak speciální letní škola ušitá na míru indickým studentům na téma střední Evropy, její cesty k demokracii a k otázkám Evropské unie. Nevylučuji ani, že se jejich studenti zapojí už do letních škol, které připravujeme pro letošek,“ naznačil Martin Faix s tím, že na olomouckých mezinárodních letních školách je vždy několik míst vyhrazených pro ‚domácí‘ studenty. „O aktuálních možnostech výjezdů na indické univerzity budeme akademickou obec fakulty včas informovat,“ dodal proděkan.

Mimo Evropu se v poslední době podařilo zástupcům fakulty vyjednat úzkou spolupráci s již zmíněnými taiwanskými univerzitami nebo s americkou University of Nebraska-Lincoln. Blízko je dohoda s University of Illinois Chicago. Velmi dobrou vyjednávací pozici olomoucké fakultě umožňuje umístění v žebříčku Times Higher Education World University Rankings 2024. V oboru právo patří mezi 300 nejlepších.

Začalo to dobrým skutkem a proměnilo se v poslání. Pedagog přírodovědecké fakulty Marek Jukl šel poprvé darovat krev před téměř čtyřiceti lety. Bezplatným dárcem je dodnes a k tomu letos oslaví dvacet let ve funkci prezidenta Českého červeného kříže. K jubileu by si určitě přál nárůst počtu nových dárců.

Přispět by k tomu mohla tradiční univerzitní akce Daruj krev s rektorem, která začíná 17. února.

Kdy jste byl darovat krev poprvé? Co vás k dárcovství přivedlo?
To bylo v roce 1987. Měl jsem rodinný vzor, mého otce, který byl dárcem a současně velkým propagátorem bezplatného dárcovství. Působil v Červeném kříži, byl tehdy závodním lékařem v Sigmě Lutín a organizoval v podniku hromadné odběry. Poprvé jsem nešel darovat přímo s ním, ale se spolužáky v rámci fakultní akce.

Díky otci jste věděl, do čeho jdete a co to obnáší. Co vás přimělo zůstat a stát se z prvodárce pravidelným dárcem?
Určitě vědomí, že je to něco, čeho je zapotřebí. K dnešnímu dni mám tak na kontě 276 odběrů. Mezi mými studenty byl ale například i český rekordman Ondřej Chotěnovský, který má 640 odběrů. Nejdůležitější je se odhodlat a přijít na transfuzní oddělení.

Co je k takovému kroku zapotřebí? Jak motivovat?
Myslím si, že nejvíc pomůže, když prvodárce aspoň rámcově ví, co ho při odběru čeká. Největší překážkou je strach z neznáma. Hodně pomáhá, když tam dotyčný jde s pravidelným dárcem nebo s větší skupinou dárců. Po návštěvě zjistí, že se není čeho bát – aspoň jednu injekci už dostal v životě každý. Nejde o nic bolestivého a nepříjemného. Odběr navíc probíhá ve velmi příjemném prostředí. Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice prošlo vloni výraznou proměnou, rekonstrukce se podařila, takže po stránce komfortu není nejmenší problém. Spíš je otázkou dostatečná informovanost a motivace. Informovanost trochu pokulhává. Na člověka se denně řítí kvantum zpráv, přitom fakt, že dárcovství krve je nezbytné, protože vyrobit umělou pořád neumíme, může v tomto informačním šumu zapadnout.

Rozhodl jsem se přijít na transfuzní oddělení v Olomouci a darovat krev. Co se s ní posléze stane? Zůstává v nemocnici?
Dárci se odebírá plná krev, která se ve většině případů odstředí a rozdělí na červené krvinky, krevní plazmu a krevní destičky. Tyto tři složky lze přitom darovat i samostatně. Plná krev ani červené krvinky neopustí území České republiky, většina se jich spotřebuje přímo ve Fakultní nemocnici Olomouc, protože jde o velké zařízení s výraznou spotřebou krve a dalších transfuzních přípravků. Nemocnice si mezi sebou také vypomáhají, vedou si přehledy o tom, co které zařízení zrovna potřebuje. Krevní plazma odebraná v nemocnicích se zčásti využije přímo, další část se pak převáží do zahraničí k dalšímu zpracování, takzvané frakcionaci. Léčiva vyrobená v cizině si potom naše nemocnice odebírají zpět.

Konkurencí pro nemocniční zařízení jsou plazmaferatická centra, která za odběr nabízejí finanční odměnu…
V těchto centrech je plazma odebírána čistě jako farmaceutická surovina a jako taková je ihned exportována. Právě finanční motivace je hlavním důvodem, proč se dárci rozhodnou sem jít. A rozhodně jich není málo – tato centra mají ročně kolem milionu odběrů, což mimochodem dělá z České republiky největšího vývozce krevní plazmy v Evropě. Finanční motivace je silným faktorem, přitom už od roku 1960 je celosvětové úsilí finanční odměnu za dar krve zrušit. Právě v touze získat tuto odměnu mohou dárci zatajit důležité údaje o svém zdravotním stavu, což má velký vliv na bezpečnost příjemce.

Která roční období bývají pro transfuzní oddělení nejkritičtější? Kdy je třeba na dárce takříkajíc zatlačit?
Určitě jsou to letní prázdniny, doba dovolených, a potom období, kdy je zvýšený počet respiračních onemocnění.

Které krevní skupiny jsou u nás nejžádanější?
Nejčastější je u nás krevní skupina A+, která má logicky také nejvíce příjemců. Pokud ale někdo uvažuje o dárcovství krve, je jedno, jakou má krevní skupinu – potřeba jsou všechny, ne jen skupiny vzácnější, jako je třeba AB-. Každé transfuzní oddělení zve dárce s ohledem na plánovanou spotřebu jednotlivých skupin.

Daří se lákat nové dárce?
Bohužel, nových dárců sice pomalu, ale jistě ubývá. Nedaří se pokrýt přirozený úbytek, který je daný věkem nebo nemocemi stávajících dárců. Uvádí se potřeba přibližně 300 tisíc dárců v nemocničních zařízeních, ale aktuálně je pravidelných dárců jen 220 tisíc. Ročně máme necelých 30 tisíc nových dárců, bohužel  o něco vyšší číslo evidujeme u úbytku dárců. Plazmaferatická centra v tomto nedělají dobrou službu, když lákají dárce na to, že zachrání lidský život, a ještě si vydělají. Zejména pro mladé je takový slogan lákavý a nevědí, že v nemocničních zařízeních může být jejich pomoc potřebnější.

Jak by tedy zněl váš slogan, kterým byste chtěl oslovit případného prvodárce?
Možná něco ve smyslu: Stačí udělat málo, abys pomohl hodně. Dárce stráví na transfuzním oddělení zhruba hodinu, samotný odběr krve zabere sotva deset minut. Pro příjemce je to ale velká věc, která mu může navrátit život.

Marek Jukl (* 1969)

Docent PřF UP, kde také absolvoval obor Matematika a fyzika. Zabývá se algebraickými a geometrickými disciplínami. Je autorem osmi desítek publikací, například učebnice Analytická geometrie. V roce 1987 poprvé daroval krev, od roku 2005 je prezidentem Českého červeného kříže. Specializuje se i na mezinárodní humanitární právo.

Jako metodická podpora slouží školám nová platforma Pedagogické fakulty Univerzity Palackého s názvem Pečuji o sebe… a své žáky. Fakulta v této souvislosti zahájila i provoz tematických sociálních médií (instagramový a facebookový účet), jejichž prostřednictvím zveřejňuje mimo jiné i ukázky z didaktických prostředků – aktuálně soubor pocitových karet.

Nový portál Pečuji o sebe… a své žáky Pedagogické fakulty UP je koncipován jako metodická podpora učitelů a učitelek, kteří chtějí vnést do výuky na školách témata související s duševní hygienou, wellbeingem a podporou duševního zdraví žáků a žákyň.

Téma je stále aktuálnější v kontextu zpráv o četnosti duševních problémů dospívajících. Od roku 2025 je wellbeing rovněž součástí oficiálních kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávání. Také proto portál Pečuji o sebe… a své žáky nabízí bohaté spektrum volně dostupných metodických materiálů, publikací a pomůcek určených přímo do výuky. Jeho součástí je i knihovna s desítkami publikací, jež jsou volně ke stažení. Na jejich vzniku se podílely odbornice z katedry psychologie a patopsychologie PdF UP a další externí i zahraniční odborníci a odbornice. Mnohé materiály jsou připraveny jako graficky zpracované praktické tipy nebo aktivity, portál tak ocení nejen pedagogové a studenti učitelství, ale i adolescenti, případně jejich rodiče.

„Tématu wellbeingu a duševního zdraví se na pedagogické fakultě věnujeme soustředěně již několik let,“ uvedla Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakulty UP, pod jejímž vedením celý tým spolupracovníků a lektorů pracuje. Připomněla i pořádání prožitkových workshopů, které se na fakultě konají již od roku 2022, a to ve dvou cyklech ročně. Primárně jsou určeny pedagogům a různým pomáhajícím profesím, stejně tak studentům a studentkám učitelství.

„Všechny tyto kurzy jsou nabízené s laskavou podporou Pedagogické fakulty UP, která tímto způsobem naplňuje svou třetí roli a vyjadřuje společenskou odpovědnost. Máme radost, že je o ně velký zájem a že dochází k propojení našich aktivit přímo s pedagogickou praxí. Učitelům a učitelkám se snažíme nabídnout prakticky využitelné a ověřené metodiky. Jsou jedinečné svým výtvarným zpracováním, které je pro dospívající atraktivní, ale i tím, že v nich využíváme prvky přístupů ověřených v expresivních, resp. uměleckých terapiích,“ dodala Petra Šobáňová, podle níž není bez zajímavosti, že jsou kurzy nabízeny zdarma i zájemcům mimo univerzitu.

„Nově náš tým připravil materiály k journalingu nebo sebepoznání, již dříve jsme připravili soubor projektivních pocitových karet napomáhající vnímat emoce a vizualizovat je. Karty tvoří ve svém celku bohatou barevnou škálu a pomohou uvědomit si momentální emoce – včetně těch, které jsou slovy obtížně uchopitelné. A jak je využít? Zaměřte se na své momentální emoce, vnitřní stav, náladu – a následně vyberte kartu, která tuto emoci nejlépe vyjadřuje. Některé z těchto karet průběžně přidáváme na sociální sítě projektu Pečuji o sebe. Díky nim si můžete lépe uvědomit, co cítíte, a děláte něco konkrétního pro sovu duševní hygienu a emoční zdraví,“ doplnila proděkanka PdF UP. Všechny podobné pomůcky do výuky jsou doplněny také metodikou a příklady vyučovacích jednotek, případně je mohou zájemci využít mimo školu — pro svou vlastní duševní hygienu.

Pojem wellbeing se v odborné literatuře objevuje v širokém spektru významů, přičemž nejčastěji bývá spojován s kvalitou života, subjektivním pocitem štěstí a celkovou životní spokojeností. V češtině jej lze přeložit jako hluboké životní uspokojení, životní naplnění, pocit smysluplného života nebo celkovou životní spokojenost. Přesná definice však závisí na kontextu, ve kterém je termín používán. Více zde. 

Práci knihovníků včetně toho, co čtenáři běžně nevidí, přibližuje nová publikace Veřejné knihovny v Olomouckém kraji a také stejnojmenná výstava ve Vědecké knihovně v Olomouci (VKOL). Do fotografického projektu se pod vedením proslulého fotografa Jindřicha Štreita zapojili i studentky a studenti Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Cílem publikace a výstavy je popularizovat nepříliš prestižní a finančně podhodnocenou práci knihovnic a knihovníků, kteří kromě uchovávání movitého kulturního bohatství pro budoucí generace a půjčování knih pořádají řadu atraktivních kulturních a vzdělávacích akcí pro veřejnost v daném místě. V Olomouckém kraji funguje 470 veřejných knihoven, které se ve větší či menší míře podílí na rozvoji městských a obecních komunit.

S fotoaparátem zamířil Jindřich Štreit do několika knihoven v regionu, k focení ve Vědecké knihovně v Olomouci přizval i své studenty z programu Etika a kultura v mediální komunikaci na CMTF UP, aby si vyzkoušeli focení v terénu v inspirativním prostředí. Do publikace a na výstavu byly vybrány snímky Barbory Hájkové, Inny Isaevy nebo Terezy Dragounové, podíleli se ale i další.

„Pan profesor Štreit dal možnost spolupracovat na focení knihovny svým studentům a já jsem ji okamžitě s radostí přijala, protože jsem v ní viděla unikátní možnost nejen prozkoumat prostory Vědecké knihovny a poznat její šikovné zaměstnance, ale především na chvíli stát po boku mistra s fotoaparátem v ruce,“ uvedla Tereza Dragounová.

„Jindřich Štreit je pro mě nejen obdivuhodným umělcem, ale i člověkem, jehož celoživotní práce a umění jsou pro mě velkou inspirací. Fotit vedle něj byla pro mě neuvěřitelná čest. Určitě to bude jedna z mých oblíbených vzpomínek na studentská léta v Olomouci,“ dodala.

Publikaci Veřejné knihovny v Olomouckém kraji bude možné si vypůjčit ve Vědecké knihovně v Olomouci, ale i dalších knihovnách v regionu. Výstavu si zájemci mohou do 12. dubna prohlédnout v Červeném kostele VKOL (otevírací doba zde).

Zlepšit své znalosti matematiky mohou žáci základních a středních škol pomocí aplikace Mattecoach, zaměřené na bezplatné online doučování tohoto předmětu. Role koučů se zhostili vysokoškolští studenti učitelství matematiky z přírodovědecké fakulty, která od loňského října zajišťuje fungování české verze aplikace, zprovozněné v roce 2009 ve Švédsku. Bezplatná doučovací platforma je dostupná na webových stránkách mattecoach.upol.cz a během svého působení pomohla více než 70 000 žáků.

Česká verze online programu Mattecoach funguje od pondělí do čtvrtka v časovém rozmezí od 17:00 do 20:00. Nejčastěji žáci aplikaci využívají k opakování na test z matematiky, k řešení konkrétního příkladu nebo k doplnění látky v případě absence ve škole. „Aplikaci mohou využívat bez ohledu na to, zda mají pocit, že jsou pozadu a potřebují pomoci, nebo zda míří na nejvyšší známky či je zajímá nějaká kapitola, kterou ve škole ještě neprobírali,“ řekla Eliška Beránková z katedry algebry a geometrie přírodovědecké fakulty. Aplikace Mattecoach tak může podpořit i matematicky nadané žáky, kterým ve spolupráci s kouči otevře cestu k poznání nových matematických témat.

Online doučování prostřednictvím aplikace probíhá pomocí chatu a interaktivní tabule, což nabízí možnost anonymního prostředí, které vytváří bezpečný prostor pro žáky. Díky chatu mohou kouči komunikovat s více žáky najednou, každý z nich tak může pracovat vlastním tempem. K textu v chatu a na tabuli se mohou žáci během konverzace vracet, což umožňuje lepší orientaci v probírané látce. „Aplikace se vyznačuje vysokou flexibilitou a uživatelskou přívětivostí. Žáci mohou anonymně a jednoduše vstoupit do systému. Stačí zadat svou přezdívku, ročník, lokalitu a téma, které potřebují konzultovat. Následně jsou propojeni s koučem, který jim pomáhá porozumět zadanému problému,“ řekl Vladimír Vaněk z katedry algebry a geometrie.

Průměrná délka jedné konverzace žáka a kouče činí 48 minut, což poskytuje dostatek času nejen na vyřešení problému, ale také na pochopení souvisejících matematických konceptů. „Koučové navíc dbají na to, aby žák aktivně přemýšlel a postupně si osvojil postup řešení. Nesnaží se vyřešit úlohu za žáka, ale kladou důraz na to, aby zjistili, čemu žák již rozumí a kde nastal problém. Poté ho vedou k tomu, aby si na správný postup přišel sám. Tento přístup pomáhá žákům lépe pochopit matematické koncepty a rozvíjet jejich schopnost samostatně řešit problémy,“ podotkla Eliška Beránková.

Doučování prostřednictvím aplikace Mattecoach zajišťují vysokoškolští studenti učitelství matematiky z přírodovědecké fakulty, kteří kombinují odborné znalosti s didaktickými dovednostmi získanými během svého studia. Pomohou tak žákům řešit úlohy všech úrovní obtížnosti, od prvostupňových až po komplexnější maturitní učivo. „Matematika je neodmyslitelnou součástí základního a středního vzdělávání, přičemž často představuje výzvu nejen pro žáky, ale i pro učitele. Právě proto je zásadní hledat efektivní způsoby, jak tuto výzvu překonat a podpořit žáky v jejich rozvoji,“ dodala Eliška Beránková.

Aplikace Mattecoach je výsledkem spolupráce tří švédských univerzit – Linköping University, KTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu a Chalmers University of Technology v Göteborgu.  V roce 2023 byla zprovozněna i ve Skotsku, a to na University of Edinburgh. Vznik anglické verze zpřístupnil aplikaci studentům po celém světě. V roce 2024 se do projektu zapojila přírodovědecké fakulta a Mattecoach je tak dostupný všem českým žákům. „Stejně jako ve Švédsku i v Česku mohou žáci doučovací aplikaci využívat zdarma. Tento přístup reflektuje základní filozofii projektu, což je zajištění rovného přístupu ke vzdělání bez ohledu na socioekonomické podmínky studentů,“ doplnila Eliška Beránková.

Mají pomoci excelentním vědkyním a vědcům znovu rozjet kariéru po rodičovské či jiné pauze. O takzvané návratové granty bude možné žádat přibližně od půlky února do začátku dubna. „U nás je oproti většině zemí západní Evropy specifická situace v tom, že rodičovská přestávka je mnohem delší, trvá až tři roky oproti několika měsícům jinde. Proto je takové schéma opravdu potřeba,“ říká nový předseda GA ČR Milan Jirsa. Jaké budou přesné podmínky grantů a co dalšího chystá, čtěte v rozhovoru. Přinesl ho magazín vysokých škol Universitas, jehož je UP partnerem.

Grantová agentura má od ledna nového předsedu. Stal se jím lékař a specialista na genetiku jaterních onemocnění profesor Milan Jirsa. Během svého působení chce nejdříve spustit návratové granty a pak zavést granty Proof of Concept, inspirované ERC, které pomohou přenést výsledky ze základního výzkumu do praxe.

Hlavním úkolem je pro něj ale získat více peněz na podporu mladé vědecké generace. „Chceme, aby u nás častěji vznikaly excelentní vědecké týmy začínajících vědců a vědkyň, které potom budou úspěšné ve špičkových grantech, například ERC. Ne, abychom tyto lidi z vědy na začátku jejich kariéry ztráceli – odcházeli nám do zahraničí nebo do firem,“ říká Jirsa.

Návratové granty pro restart kariéry ve vědě na letošek vypsalo ministerstvo školství, v určité formě je už zavedly i další instituce. Kolik peněz získala na tyto granty GA ČR?

Plánovaná alokace na první rok je osmdesát milionů korun. Bude se jednat o granty dvouleté, pokud žadatelé budou pracovat na plný úvazek. Bude ale možné poměrně flexibilně úvazek rozložit až na dobu čtyř let v případě, že by daná osoba pracovala na poloviční úvazek. To, jak si vše rozloží na začátku, bude součástí grantové přihlášky. Bude to možné v průběhu řešení měnit, pokud se změní okolnosti. Limitující bude pouze částka. To, jestli ji dotyční vyčerpají v průběhu dvou, tří, nebo čtyř let, už bude záležet na nich.

Kolik projektů z těch 80 milionů plánujete podpořit?

Jak vidíte, dotace projektu je u těchto grantů menší než u standardních grantů. Z toho vyplývá, že projektů bude maximálně pár desítek. To je dáno zaměřením soutěže. Chceme podpořit excelentní vědkyně a vědce, kteří už excelence dosáhli před kariérní přestávkou. Měli své projekty a špičkové publikace. Jen potřebovali na nějakou dobu kariéru přerušit a nyní se chtějí vrátit a ve vědecké kariéře pokračovat. Nám jde o to, aby je instituce přijala a aby mohli vést svůj vlastní projekt. Vedle toho budou moci i spolupracovat na běžících projektech některých ze svých senior scientists. Hlavním cílem však je, aby řešitel nebo řešitelka dostali časový a finanční prostor k vytvoření vlastních výsledků, které potom budou moci prezentovat, třeba v žádosti o standardní nebo jakékoli další granty. Zkrátka, abychom získali zpět lidi do excelentní vědy, aby nám tito špičkoví odborníci a odbornice neodcházeli do zahraničí nebo z vědy úplně.

Excelentní doktorandi a doktorandky, kteří zakládají rodinu, ale na tento grant nedosáhnou.

Můžeme samozřejmě argumentovat, že jsou zde výjimeční Ph.D. studenti a je velká šance, že se z nich stanou výjimeční vědci. Postgraduální studium je stále bráno jako studium, které mohou studenti přerušit a po přestávce v něm pokračovat. Většina Ph.D. studentů navíc nemá své vlastní projekty a studenti pracují na projektech svých školitelů. Předpokládáme tedy, že definice excelentního vědce je taková, že již dokončil všechny stupně studia a Ph.D. už má. Navíc naše soutěž není jediná, ve které je možné o návratové granty žádat, otevřená výzva už je například v rámci programu OP JAK. 

Když se vrátíme k podmínkám, kariérní přestávkou je tedy hlavně myšlena mateřská či rodičovská dovolená. Platí i pro ošetřování blízké osoby nebo delší nemocenskou?

Vztahuje se na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, péči o dítě do věku deseti let anebo ošetřování člena rodiny, jak je to definováno v zákoníku práce. Na dlouhodobou nemoc se ale nevztahuje, granty byly od začátku plánovány pro vědkyně a vědce, kteří přerušili kariéry kvůli péči o rodinu. Zvažovali jsme, zda by šlo zahrnout i další případy, ale primární motivací byla specifická situace v České republice, kdy dochází k odlivu mozků z vědy kvůli relativně dlouhé rodičovské dovolené.

Jak dlouho může kariérní přestávka trvat?

Minimálně jeden rok. Zvolili jsme zde ale poměrně široký interval, kdy o tyto projekty bude možné žádat – do deseti let od ukončení Ph.D. A tato doba se bude prodlužovat o dobu kariérní přestávky, například rodičovské dovolené. Prodlužovat se bude i v případech, kdy by došlo k nějaké dlouhodobé pracovní neschopnosti, delší než půl roku. Takže například u ženy, která půjde na rodičovskou dovolenou a bude mít pětiletou kariérní přestávku, se nám interval posouvá až na – dle mého velkorysých – patnáct let po skončení Ph.D.

Váš předchůdce profesor Baldrian říkal, že jste se při vymýšlení návratových grantů neměli ve světě kde inspirovat, protože české prostředí je v tomto velmi specifické.

Ano, souvisí to s unikátností celého systému podpory rodičovství v České republice. To není jen otázka vědy. V této souvislosti bych si dovolil komentovat svoji vlastní zahraniční zkušenost, kdy jsem jako postdok působil v Nizozemsku, a mohu říci, že tam to schéma podpory v mateřství vypadalo úplně jinak než u nás. Ve srovnání s naší tříletou rodičovskou dovolenou měli v Nizozemsku, které není tak daleko od nás, jen 16 týdnů, z toho 4 týdny před porodem a 12 týdnů po porodu. A takováto kratší schémata jsou běžná v řadě zemí západní Evropy. Po čtyřech měsících o nějaké kariérní přestávce nemá smysl hovořit.

Takže skutečnost, že u nás je podpora v rodičovství zcela unikátní, nás postavila před problém vymyslet adekvátní schéma pro to, abychom talenty, které bychom tímto mohli ztratit, přitáhli zpět. Profesně mi nepřísluší vyjadřovat se k tomu, co je správné. Osobně jsem ale zastáncem českého systému a myslím si, že naše podpora v mateřství v raném dětství je naprosto správná. Sám jsem byl překvapený, že tomu tak v zahraničí ve vyspělých zemích není.

Hodnocení bude fungovat stejně jako u jiných schémat GA ČR? 

Ano, ale zásadní rozdíl je, že nebude kladen takový důraz na publikační výstupy. Samozřejmě pokud se řešitelkám nebo řešitelům podaří publikovat vysoce kvalitní texty, bude to skvělé, ale hlavním výstupem by měly být solidní výsledky, které mohou sloužit jako pilotní výsledky pro budoucí granty.

Takže hodnotit se bude plán budoucího výzkumu.

Ano. Nicméně tady je potřeba říct, že pokud má grant trvat dva roky při plném úvazku, nebude možné financovat nějaký širší tým. Bude možno financovat například jednoho studenta nebo technického pracovníka, který bude pomáhat řešiteli nebo řešitelce, a to ještě ne na celý úvazek. Nemůžeme stavět rovnítko mezi standardní projekty od celých týmů, které mají mnohem vyšší financování, a mezi tyto projekty pro ty, kteří nastupují znova do oboru po kariérní přestávce.

Může mít žadatel či žadatelka ještě úvazek jinde?

Ano, celkový úvazek by ale neměl být vyšší než jedna celá. Financovat z návratových grantů nadúvazky – to by opravdu nebylo to, co chceme.

Setkal jste se ve své praxi s případem, kde by takovýto grant býval pomohl, aby daná osoba nemusela z vědy odejít?

Zrovna v mém týmu je jedna kolegyně, která se možná bude pokoušet uspět v soutěži o tento grant. Absolvovala doktorát v Německu, po nějaké době práce po velmi úspěšném a kvalitním Ph.D. se vrátila a nastoupila ke mně do laboratoře, pak čerpala tříletou kariérní přestávku. Pokud mám správné informace, tak i v některých ústavech Akademie věd už jsou dámy, které o grant jeví zájem a netrpělivě čekají na vyhlášení soutěže.

Představovali byste si pro tyto granty vyšší financování?

Vzhledem k tomu, že nevíme, kolik žadatelů bude, nevíme, kolik projektů bude dostatečně kvalitních, aby uspělo, tak bych s odhady, jak se situace bude vyvíjet a jak bude vypadat třeba v porovnání s institucionální podporou návratových grantů v rámci ministerských projektů OP JAK, raději počkal až po prvním roce fungování.

Jak jste spokojený s tím, jaké finance máte přiděleny na další soutěže?

Chtěl bych zdůraznit, že GA ČR rozděluje prostředky ve výši 11 procent rozpočtu státních prostředků účelové podpory vědy a výzkumu čili těch zbylých téměř 90 procent teče jinými cestami. Pokud jde o náš celkový rozpočet, v roce 2025 byl zvýšen oproti předchozímu roku o 4,6 %. Na letošní rok činí 4,8 miliardy. Jedná se o první nominální zvýšení za tři roky.

Kvůli inflaci se nám ale projekty třeba ve standardní soutěži začaly postupně prodražovat. Kdyby to takto pokračovalo bez navyšování účelového rozpočtu agentury, muselo by se to projevit snižováním úspěšnosti v jednotlivých soutěžích, tedy nižším počtem podpořených projektů, jako tomu bylo v minulých letech.

Navýšení rozpočtu pro standardní projekty by bylo prospěšné, protože existuje řada vysoce kvalitních projektů, které na financování nedosáhnou. Nejvíce nás ale trápí projekty pro mladé – excelentní projekty Junior Star a Postdoc Individual Fellowship, ať už výjezdové, nebo příjezdové. Obě soutěže by si zasloužily navýšit financování a při vyjednávání o rozpočtu na rok 2026 to bude naše nejvyšší priorita. Chceme více podporovat ty nejkvalitnější reprezentanty mladé vědecké generace, kteří by pak mohli mít největší šanci, aby dosáhli na evropské projekty a aby neodcházeli do zahraničí nebo mimo vědu. Chceme, aby u nás více vznikaly excelentní vědecké týmy, které potom budou navyšovat úspěšnost ve výzkumu financovaném z Evropské unie s pomocí ERC grantů. Toto vidíme jako klíčovou cestu, máme-li zvyšovat a podporovat excelenci vědy v naší zemi.

Nově chcete zavést soutěž Proof of Concept inspirovanou ERC granty. Jak by měla vypadat a kdy by měla být spuštěna?

Mělo by opět jít o malou soutěž, jakési prodloužení projektů základního výzkumu, z nichž vzešly výsledky, které mají aplikační potenciál. Mezi výsledkem základního výzkumu a fází, kdy je výzkum zajímavý pro soukromého investora, je poměrně dlouhá cesta. My chceme tuto cestu překlenout možností navázat asi dvanácti- až osmnáctiměsíčním prodloužením původního projektu. Hlavním výstupem Proof of Concept grantů tedy opět nebudou publikace, ale studie proveditelnosti.

Abych uvedl příklad: Pokud by někdo našel nový protinádorový lék, který efektivně funguje na buněčných liniích, musí jej vyzkoušet na živém organismu. A to nejen z pohledu účinnosti, ale i z pohledu toxicity, protože to je první věc, na které řada těchto špičkových objevů selže. Když objevíte nějakou látku a publikujete, že perfektně funguje na řadě buněčných modelů, a potom zjistíte, že je toxická na živém organismu, takový výsledek se publikuje obtížněji. Přitom i to je důležitý výsledek. Pokud byste látku otestovali na živém modelu a podařilo by se zvířata zbavit nádorového onemocnění, pak už případný investor může projevit zájem. A financování například takovýchto studií, které potvrdí, nebo vyvrátí účinnost a bezpečnost látky vyzkoumané v základním výzkumu, bude právě předmětem projektů Proof of Concept.

Očekáváme, že žadatelů nebude mnoho, ale myslíme si, že tyto granty mohou vytvořit jakýsi most mezi základním výzkumem a aplikační sférou, který v této podobě v našem prostředí a na našem českém trhu nemá obdobu. Zatím probíhá proces schvalování, ale pokud by vše proběhlo hladce, uděláme všechno proto, aby první soutěž proběhla v roce 2026.

Máte před sebou čtyřleté funkční období. Co očekáváte, že bude největší výzvou?

Největší výzva by bylo dostat rozpočet tam, kde byl před covidem, s ohledem na úspěšnost žadatelů v našich soutěžích, které budeme vyhlašovat. Covid nám se vším dost zahýbal, a tak budeme muset hledat nějaké argumentační cesty k tomu, abychom postupně jednotlivé soutěže dofinancovali. Nelze samozřejmě očekávat, že GA ČR dnes někdo jednorázově přidá miliardu. Nicméně máme připraveny velmi dobré konkrétní argumenty pro letošní rok. Na špičce naší argumentace budou nové soutěže a podfinancované projekty pro mladé. To je alfa a omega. V dalším roce bychom se pak chtěli zaměřit na soutěž standardních grantů, ale až tak nechci předjímat, uvidíme, jak to dopadne na rok 2026.

Více o programu Návraty najdete zde. 

prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.

Profesor Milan Jirsa působí jako vedoucí Laboratoře experimentální hepatologie a zástupce přednosty Centra experimentální medicíny IKEM, kde je také předsedou vědecké rady. Zároveň působí jako pedagog, školitel a člen oborové komise doktorského studia na Univerzitě Karlově. V průběhu své dosavadní vědecké kariéry publikoval více než 80 původních vědeckých prací v mezinárodních časopisech a vedl řadu doktorských studujících a postdoktorandů a postdoktorandek. V listopadu 2021 se stal členem předsednictva GA ČR, kde odpovídá ze lékařské a biologické vědy. Od ledna 2025 je předsedou GA ČR. (Zdroj: GA ČR)