Novinky z PřF a UP

Grantová agentura České republiky podpořila mezinárodní tým vedený Karlem Nováčkem z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Díky téměř devítimilionové dotaci se vědci opět budou moci vydat do iráckého Kurdistánu za výzkumem dlouhodobých vývojových trendů v krajině, v níž před časem objevili několik pravěkých vesnic s polnostmi. Jejich vědecké výstupy mají zároveň ambici pomoci řešit problémy, jimž čelí naše planeta v souvislosti s klimatickou změnou.

Univerzita Palackého získala před časem exkluzivní pětiletou licenci na průzkum oblasti, nacházející se severně od města Koja v iráckém Kurdistánu, velké přibližně pět set kilometrů čtverečných. Tuto prestižní licenci získala především díky archeologovi Karlovi Nováčkovi z katedry historie FF UP, jenž se věnoval středověké městské síti severovýchodní Mezopotámie a v iráckém Kurdistánu se společně s dalšími odborníky pohybuje od roku 2006.  

„Mezopotámskou rovinu známe archeologicky poměrně dobře, zejména potom jižní Irák, kolébku městských států a městského života. Méně nápadné a viditelné, ale neméně významné procesy se však odehrávaly i v přilehlých horách a horských údolích. Víme už, že právě tyto oblasti byly významným komunikačním koridorem, a nyní je naším cílem formulovat hypotézu, že právě přilehlé hory a horská údolí byly i v lecčems atraktivnější než mezopotámské roviny. Byly totiž ekologicky odolnější,“ řekl Karel Nováček.

Při popisu mezopotámské roviny zdůraznil její zranitelnost z hlediska srážek.

„Přestože mluvíme o velmi úrodné oblasti, je potřeba připomenout, že se nachází v pásmu, které je závislé na dešťových srážkách. A ty jsou zde nepředvídatelné. Snadno se může stát, že úroda nevzejde, protože jsou zimní srážky málo vydatné. I když se lidé vždycky snažili uvedený problém řešit různými zavlažovacími systémy, je jasné, že mnohem snadněji se obdělávalo v horských údolích, kde voda je, kde v létě teploty nedosahují ukrutných maxim a kde je ekosystém jednoduše stabilnější. Domníváme se proto, že pevné jádro starověké mezopotámské civilizace, které se neprojevovalo mocenskými strukturami, velkými městy, ale pevným zemědělským systémem, můžeme hledat právě v těchto horských údolích.“

K terénnímu průzkumu čtyř horských údolí, která jsou oddělena vápencovými štíty a která jsou velmi bohatá na archeologické dědictví, se Karel Nováček se svým týmem znovu vydá už na konci ledna.

Loni v této oblasti prováděl se svou skupinou startovní terénní průzkum. Na malé ploše několika vesnických katastrů se týmu podařilo najít několik desítek památek, jejichž historie sahá až do starší doby kamenné, a také jeden unikátní poznatek. V prostoru o velikosti zhruba čtyřicet hektarů byly identifikovány stopy zaniklé vesnice s pravděpodobnými počátky v polovině čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Patrně byly objeveny i přilehlé polní systémy, což by mohlo významně přispět k poznání pravěké zemědělské krajiny takzvaného úrodného půlměsíce. Tématu se vědci budou věnovat i v dalších výzkumech, a to pomocí tzv. opticky stimulované luminiscence. Jde o metodu, při níž se odebere vzorek neosvětlené horniny nebo zeminy, která zůstala neosvětlena po celou dobu od okamžiku, kdy s ní člověk naposledy manipuloval. Právě to, že hornina nebyla osvětlena a vydržela v temnotě do současnosti, jim umožní datovat okamžik posledního osvětlení. 

„Kameny pravěkých mezí musel člověk přemístit a navršit. Když se nám podaří odebrat správný vzorek, měli bychom být schopni datovat okamžik, kdy člověk polní hranici vytvořil,“ doplnil Karel Nováček. Zdůraznil přitom, že dokumentace ze startovního terénního průzkumu se nyní stále ještě zpracovává a vyhodnocuje. 

„Všechny letecké mapy dané oblasti se musí vektorizovat, tedy překreslit v geografických informačních systémech do podoby plánů polních systémů. Jejich aktuální stav je už hotový. Teď je potřeba jej porovnat s historickými satelitními snímky, především kvůli změnám v terénu."

Podobných povrchově viditelných lokalit je v dané oblasti evidentně víc a vědci se jim budou moci věnovat právě díky podpoře Grantové agentury ČR.  

„Základním cílem projektu, který je důležitý i pro kurdskou stranu, je detailní archeologická mapa oblasti se všemi lokalitami, jež se nám podaří identifikovat, s jejich datováním, rozsahem v terénu a předpokládaným významem. Poté se budeme věnovat speciálním otázkám, tedy dlouhodobým vývojovým trendům. V tomto smyslu pro nás není nejdůležitější, zda je daná lokalita paleolitická, z doby zemědělského pravěku anebo je to vesnice, která zanikla před padesáti lety. Důležité pro nás budou všechny archeologické lokality,“ vysvětlil Karel Nováček za tým, v němž najdou místo nejen archeologové, kteří se specializují na konkrétní období, ale i přírodovědci. Například specialisté na botaniku, kteří budou studovat vývoj vegetace této oblasti za posledních minimálně deset tisíc let. Budou se věnovat i etnobotanickému výzkumu, jehož součástí jsou řízené rozhovory s pamětníky o tom, jakým způsobem se dříve obdělávalo, jaké stroje a technologie se využívaly či jaké plodiny se pěstovaly.

„V tomto smyslu jsme už řadu dat i nasbírali. Vyjdou v chystaném článku o vesnici, která zanikla během kurdské genocidy v 80. letech 20. století. Vznikla na konci 19. století a měla poměrně výraznou stavební podobu. V 70. a 80. letech prošla vinou tamních válek několika vlnami destrukce a obnovy a při poslední válce zanikla. Na jejím příkladě můžeme studovat, jak vypadala zemědělská kolonizace v 19. století a jakými změnami tato vesnice prošla v důsledku modernizace. Přestože v posledních desetiletích prošel zemědělský venkov v Iráku dramatickými změnami, nikdo se tématem detailně nezabýval.“

Důležitá bude podle Karla Nováčka i spolupráce se specialisty na geoarcheologii.

„Tamní krajina vypadala před deseti tisíci jinak. Její reliéf poznamenala lidská činnost, změny nastaly vlivem erozí i akumulací. Specialisté by nám mohli pomoci tyto změny identifikovat. Rýsují se slibné obrysy spolupráce s geoarcheologickým týmem Univerzity v Miláně, který má v Kurdistánu vlastní výzkumné projekty v podobných oblastech, jako je ta naše," řekl archeolog z Univerzity Palackého pár týdnů před prvním z pěti plánovaných terénních průzkumů.

V letošním roce má tým naplánovány minimálně dva výjezdy. Mimořádně vhodný je pro takovou cestu leden a únor, a to z toho důvodu, že právě v tomto období je tamní krajina mimořádně čitelná. Není tam tráva, odborníci tak mohou sbírat povrchově se vyskytující artefakty, jsou tam vidět všechny důležité barevné rozdíly, třeba v ornici. Přestože je tamní počasí v těchto měsících nevyzpytatelné, odborníky odměňuje vynikající viditelností. Podruhé tam vědci vyjedou na podzim. Není však vyloučeno, že se speciálně pro botaniky uskuteční ještě jarní výjezd, když je oblast naopak porostlá vegetací. V příštím roce chtějí vědci uskutečnit další dva výjezdy a v třetím, závěrečném roce projektu pak poslední. V oblasti tak stráví minimálně pět pracovních měsíců.

„Náš projekt je průzkumný, nedestruktivní, věnujeme se především mapování a sběru povrchově viditelných archeologických nálezů. Počítáme s rozmanitými formami lokalit. Víme o pevnostních systémech, v oblasti je například i zhruba osmdesátihektarové zaniklé město. Zatím jsme se třeba vůbec nevěnovali jeskyním, kterých je tam také celá řada. Jako první se ale zaměříme na tu část oblasti, která velmi brzy zmizí pod hladinou vody. Kvůli zoufalému nedostatku vody v Kurdistánu se totiž v regionu buduje už druhá přehrada,“ popsal Karel Nováček. 

Společně s týmem odborníků se zabývá archeologií zranitelné krajiny, která měla značný význam v dějinách severního Iráku. Problémy, které studuje, mají zřejmý přesah do současnosti. Blízký východ a severní Irák, stejně jako celá zeměkoule, prochází klimatickou změnou, která se projevuje velmi intenzivním a rychlým vysycháním a nedostatkem vody.

„Jestli dokážeme odhalit mechanismy, které v minulosti umožňovaly horským oblastem setrvat v stabilním stavu a dynamické rovnováze, tak bychom i mohli navrhnout určité možnosti, jak tyto mechanismy oživit."

Tříletý projekt s názvem Příběh čtyř údolí v horském Kurdistánu: Krajinné strategie, odolnost a udržitelnost v dlouhodobé perspektivě by se nemohl uskutečnit bez spolupráce s Generálním ředitelstvím starožitností Kurdistánu, Památkovým inspektorátem v Koji a Univerzitou v Koji, v jejímž areálu bude mezinárodní tým podpořený GA ČR během průzkumů pobývat. Dva doktorandi této univerzity budou v letním semestru studovat na Univerzitě Palackého, a to v rámci projektu Erasmus+ . 

Nový výcvikový program v oblasti leadershipu, který talentovaným studentům v tomto akademickém roce poprvé nabídla Univerzita Palackého, má pomoci rozvíjet jejich schopnosti uplatnitelné v profesním životě při vedení týmu spolupracovníků. Účastníci programu absolvují během pěti měsíců sérii přednášek se zajímavými hosty z nejrůznějších oborů.

Jedním z nejvýraznějších přednášejících, s nímž se dvanáctičlenná skupina účastníků zatím v programu setkala, je Bob Kartous, vysokoškolský pedagog a publicista. Ten se ve své kariéře dlouhodobě věnuje tématu inovací ve vzdělávání, ale také oblasti dezinformací, fenoménu tzv. hoaxů, dezinformačních webů, fake news a jejich dopadů na společnost. „Sledujeme měnící se svět, kdy vnímáme permanentní přítomnost změny a její rychlost. Ne že by v předchozích historických epochách nedocházelo ke změnám, ale byly hodně pomalé a společnost měla delší čas na jejich absorpci. Mluvím tedy spíše o technologiích, které trvale mění náš svět a naše způsoby chování a uvažování,“ říká Bob Kartous o současném překotném rozvoji a pokroku patrném asi ve většině oblastí lidské činnosti. 

Ve své přednášce se dotknul témat, která shrnuje ve svých dvou knihách NO FUTURE a FUTURE ON. Zamýšlí se v nich například nad otázkami, proč se v současném digitálním světě stále více lidí ocitá na periferii a obrací se nostalgicky do své minulosti, jak je dnes mnohem složitější predikovat vlastní budoucnost, když právě technologie zcela zásadně mění pravidla hry, a že změna v našem systému vzdělávání je v tomto kontextu nevyhnutelná. „Současné děti žijí jiné dětství, než jaké žili jejich rodiče. Změnily se vnější podmínky. Nestačí se dívat do minulosti, ale musíme vytvářet nová řešení, být v tom odvážnější a experimentovat,“ říká Bob Kartous.

S účastníky programu mluvil mimo jiné o tom, proč jde prosazování nutných reforem na úrovni státu ztuha nebo se to často nedaří vůbec. „Snažil jsem se ukázat, jak těžkou pozici mají všichni, kdo se v politických nebo úřednických rolích snaží o progresivní přístup. Že i sebeočividnější racionalita, potřebnost či urgence dokáže narazit na pohodlnost, obavu či postoj, který je zástupně pojmenováván jako konzervativní. Jsem moc rád, že byly tyhle myšlenky o generaci mladšími lidmi přijaty se souhlasem, protože oni jsou budoucnost. Děkuji za pozvání a za organizaci tohoto programu pro aktivní vysokoškolské studenty. To je i moje představa o naplňování třetí, a možná dokonce čtvrté role univerzit,“ dodává Bob Kartous.

Na organizaci pilotního ročníku výcvikového programu Leadership Matters! se podílí Talentovaný Palacký a Americké centrum Olomouc. Je určen aktivním a motivovaným studentům Univerzity Palackého, zakončí jej v závěru letošního února samostatnými projekty, které by měly pomoci zhodnotit jejich získané kompetence.

Na Univerzitě Palackého a jejích fakultách působí na šedesát studentských organizací, které jsou se svými aktivitami zaměřenými i na veřejnost nedílnou součástí budování a naplňování třetí role univerzity a kultivace veřejného prostoru nejen v Olomouci. Podporu pro jejich činnost jim vedle domácích fakult či kateder nabízí i rektorátní Oddělení studentských záležitostí spadající pod úsek prorektorky pro komunikaci a studentské záležitosti Andrey Hanáčkové.

Volnočasové aktivity pro studující, začlenění prváků do fakultního či univerzitního života, popularizace vědeckých témat nebo osobní rozvoj, to jsou některé z oblastí, kterým se studentské organizace působící na Univerzitě Palackého věnují. Podpora ze strany rektorátu spočívá především v možnosti využívat prostory Studentského klubu UP na Zbrojnici, zažádat o pomoc s propagací pořádaných akcí, konzultovat směřování organizace v Kariérním centru UP nebo v možnosti požádat o finanční podporu činnosti.

Významnou součástí podpory je příležitost začlenit se do komunity studentských organizací na UP, která vznikala postupně prostřednictvím pravidelných aktivit ve Studentském klubu UP. „Klub již pátým rokem slouží pro potřeby studentských organizací a je určen pro pořádání jejich neziskových akcí, jako jsou schůze a školení členů, projekce, workshopy či tematické přednášky. Nejméně čtyřikrát ročně tu také pořádáme setkání či školení pro zástupce studentských organizací, kteří zde navazují kontakty, sdílejí své zkušenosti a podporují se tak navzájem,“ přiblížila fungování Studentského klubu jeho koordinátorka Zuzana Pejpková.

Zmíněná setkání se zaměřují především na představování aktivit i členů organizací a podpoření nových spoluprací a společných projektů. Zařazována jsou i školení na témata, jako je problematika zapsaných spolků a s tím spojené administrativy, možnosti financování aktivit či práce se členy organizací, jejich motivování, růst nebo odměňování.

Během roku 2023 byla pro zástupce studentských organizací na UP připravena čtyři setkání, jichž se pokaždé účastnilo kolem 40 osob:  

• 6. 3. – Jak na žádost o grant: praktické tipy a příklady z praxe – Jako přednášející zde vystoupili současní či bývalí členové studentských organizací s příklady dobré praxe a tipy na možnosti financování (J. Havlín, R. Ilnycka, T. Holoubková).
• 3. 4. – Speed dating studentských organizací – Seznamovací akce formou série několikaminutových rozhovorů, během nichž si zástupci sdělili více o činnosti svých organizací.
• 16. 10. – Setkání zástupců studentských organizací na Envelopě – Tradiční setkání na úvod akademického roku, na němž zazněly základní informace o podpoře studentských organizací ze strany UP, nově zde byly prezentovány možnosti spolupráce na pořádání akcí v nově otevřeném prostoru VTP UP Envelopa Hub.
• 13. 11. – Setkání zástupců studentských organizací a školení – Primárně seznamovací setkání, které bylo doplněno o prezentaci právní podpory organizacím, které jsou nebo mají zájem se stát zapsanými spolky, a prezentaci grantových příležitostí pro studenty do 30 let, kterou připravil Dům zahraniční spolupráce.

Oddělení studentských záležitostí také v uplynulém roce připravilo rozdělení studentských organizací na UP do tří formálních úrovní. „Smyslem kategorizace je zpřehlednit komunikaci mezi vedením UP a studentskými organizacemi, co se týče vzájemných očekávání. Rozdělení je založeno na míře vzájemné spolupráce a intenzity komunikace a umožňuje lépe vnímat potřeby jednotlivých organizací,“ upřesnila vedoucí oddělení Vladimíra Sedláčková s tím, že příslušnost k dané kategorii navrhují sami zástupci studentské iniciativy v souladu se směřováním a současným stavem organizace a její angažovaností v univerzitním životě.

Kategorie studentských organizací na UP:

• Univerzitní organizace – Předpokládá nejvyšší míru zapojení do univerzitního života nad rámec běžné činnosti organizace, pravidelný dialog s vedením UP (v zastoupení pracovníky Oddělení studentských záležitostí). Cílem je vytvoření pracovní skupiny složené ze zástupců univerzitních organizací coby platformy pro vznik společných projektů a pravidelný kontakt. Tyto organizace mají garantovaný finanční příspěvek na činnost ze strany RUP jednou za rok na základě předložené Zprávy o činnosti organizace.
• Studentská organizace – Předpokládá střední míru zapojení do univerzitního života nad rámec běžné činnosti organizace, spočívá především v pravidelné účasti na prezentačních akcích UP, jako je Olomoucký majáles UP a MEET UP. Tyto organizace mohou požádat o finanční příspěvek na činnost ze strany RUP jednou za rok na základě předložené Zprávy o činnosti organizace.
• Studentský spolek – Předpokládá primárně naplnění vlastních aktivit iniciativy bez nutnosti participace na dalších aspektech univerzitního života.

Pravidelný kontakt se zástupci organizací a péče o ně se vyplácí, jak je patrné z neustále rostoucího počtu aktivních studentů, kteří mají zájem o mimostudijní vyžití a nabytí zkušeností ze spolkové činnosti. Další možnosti rozvoje nabízí program Talentovaný Palacký, kam oblast studentských organizací také náleží. Propojení s aktivitami Kariérního centra UP a Dobrovolnického centra UP, stejně jako práce s nadanými studenty prostřednictvím Nadačního fondu UP a speciálních mentoringových programů má za cíl maximálně rozvinout potenciál studentů, kteří chtějí ze svého studijního období vytěžit pro svůj osobní růst maximum.

Moderní prostor pro práci, kancelářské zázemí odpovídající nejnovějším trendům, velkorysá pracovní místa s odpočinkovou zónou a zasedacími místnostmi, to vše nabízí Element Coworking, který pro veřejnost otevřela Univerzita Palackého v budově Envelopa Hub. Tři desítky míst mohou využívat všichni, kdo hledají v centru Olomouce inspirativní zázemí pro svou práci.

„Cílem Element Coworkingu je vytvořit komunitu podporující freelancery, startupy, studenty a všechny, kteří mají podnikavost v krvi. Nejlepší výsledky a řešení vznikají díky spolupráci a sdílení know-how mezi různými lidmi, a právě s touto myšlenkou vznikl Element,“ vysvětlil Petr Kubečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP, pod který nová budova spadá.  

Sdílený kancelářský prostor se nachází v druhém podlaží Envelopa Hub, moderní budovy s květinovou fasádou, a disponuje 30 pracovními místy s možností přístupu v nepřetržitém režimu. Zájemci si volí mezi variantou dlouhodobějšího pronájmu s fixním pracovním místem nebo mají možnost využít jednodenní či krátkodobý pronájem s tzv. variabilním pracovním místem. Pro každého klienta je k dispozici uzamykatelná skříňka, relax zóna, plně vybavená kuchyň a také je možné si pronajmout zasedací místnost pro případné porady s partnery nebo schůzky s klienty. V letních měsících lze navíc k odpočinku nebo práci využít velkorysou terasu.  

Element Coworking nabízí kromě inspirativního prostředí na práci také odborné přednášky a zajímavé workshopy. „Od samého začátku jsme chtěli vytvořit místo pro networking, sdílení zkušeností a profesní rozvoj. Těší nás zájem nejen o coworking, ale také o akce, které v něm pořádáme pro veřejnost. V loňském roce sklidila velký úspěch beseda Cesta knihy aneb za oponou knižního průmyslu pořádaná ve spolupráci s Vydavatelstvím UP nebo konference o trestním právu ve věku AI. Do budoucna se chceme zaměřit zejména na akce spojené s inovacemi, podporou podnikavosti a rozvojem talentů,“ doplnila manažerka Element Coworkingu Roksolana Ilnycka. 

Jednotlivé tarify pronájmu pracovních ploch jsou k dispozici na webu elementcoworking.cz. Držitelé platného studentského průkazu, absolventské nebo zaměstnanecké karty UP mohou uplatnit slevu 10 % na všechny dostupné tarify. 

Budova Centra inovací a transferu technologií UP byla pod názvem Envelopa Hub otevřena v září loňského roku v sousedství Právnické a Přírodovědecké fakulty UP a v blízkosti vysokoškolských kolejí. V listopadu zvítězila v soutěži Podnikatelský projekt roku 2023.