Agregátor zdrojů

Vzácný zvonovec liliolistý, který během 20. století zmizel z většiny svých původních lokalit v České republice, se daří rozmnožovat v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ze semen pocházejících z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji zde vyrostly nové rostliny, které pomohou posílit jeho oslabené populace ve volné přírodě. Přibližně polovina semenáčků se už na začátku října vrátí zpět na přírodní stanoviště.

Zvonovec liliolistý patří k ikonickým, ale zároveň velmi vzácným rostlinám českých lesů a méně často také luk. Ve 20. století prodělal dramatický ústup. Z přibližně dvaceti známých původních lokalit jich během několika desetiletí zůstalo pouze pět. Bez aktivní péče člověka by jeho úbytek pravděpodobně pokračoval.

Zvonovec přežívá už jen na několika lokalitách

„V době květu je zvonovec snadno rozpoznatelný podle květenství tvořeného drobnými bledě modrými zvonky. Aby však rostliny vůbec vykvetly, potřebují vhodné podmínky. Dostatek světla a prostoru a jen omezenou konkurenci ostatních bylin. V lesních porostech je proto nutné biotop prosvětlovat například odstraněním části stromového patra. Dalším problémem bývá spárkatá zvěř, které zvonovec chutná. Zranitelné populace proto musejí být na některých místech chráněny oplocením,“ uvedl vedoucí botanické zahrady PřF UP Václav Dvořák.

Současné české populace jsou početně slabé a často je tvoří jen několik desítek trsů. Důležitou součástí jejich ochrany je proto pěstování rostlin mimo přírodní stanoviště a následné posilování volně rostoucích populací. Tyto aktivity jsou součástí záchranného programu, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

„Aby však rostliny vůbec vykvetly, potřebují vhodné podmínky. Dostatek světla a prostoru a jen omezenou konkurenci ostatních bylin.“ Václav Dvořák

Botanická zahrada pěstuje zvonovec pocházející z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji. Důvod je jednoduchý – na moravských a slezských lokalitách už tento druh bohužel vyhynul.

Vypěstované rostliny pomohou posílit původní populace

Pracovníci při výsevu využili zkušenosti kolegů z dalších botanických zahrad a výsev rozdělili do několika typů substrátů. „Největší starost jsme o mladé rostliny měli během letních vln veder. Naopak se jim vyhnuli slimáci, se kterými jinak v deštivých dnech míváme největší trápení,“ doplnil Václav Dvořák. Přibližně polovina vypěstovaných semenáčků zamíří začátkem října zpět do volné přírody. Druhá část přečká zimu v botanické zahradě. Pokud se rostlinám bude dařit, první kvetoucí lodyhy by se mohly objevit už v příští vegetační sezoně.

Úspěch však není samozřejmostí. Od drobného semenáčku k vitální dospělé rostlině vede dlouhá cesta a výsledek ovlivňuje řada okolností. Právě kombinace péče o původní lokality a pěstování nových jedinců v botanických zahradách dává zvonovci šanci, aby z české přírody nezmizel úplně.

Vzácný zvonovec liliolistý, který během 20. století zmizel z většiny svých původních lokalit v České republice, se daří rozmnožovat v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ze semen pocházejících z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji zde vyrostly nové rostliny, které pomohou posílit jeho oslabené populace ve volné přírodě. Přibližně polovina semenáčků se už na začátku října vrátí zpět na přírodní stanoviště.

Zvonovec liliolistý patří k ikonickým, ale zároveň velmi vzácným rostlinám českých lesů a méně často také luk. Ve 20. století prodělal dramatický ústup. Z přibližně dvaceti známých původních lokalit jich během několika desetiletí zůstalo pouze pět. Bez aktivní péče člověka by jeho úbytek pravděpodobně pokračoval.

Zvonovec přežívá už jen na několika lokalitách

„V době květu je zvonovec snadno rozpoznatelný podle květenství tvořeného drobnými bledě modrými zvonky. Aby však rostliny vůbec vykvetly, potřebují vhodné podmínky. Dostatek světla a prostoru a jen omezenou konkurenci ostatních bylin. V lesních porostech je proto nutné biotop prosvětlovat například odstraněním části stromového patra. Dalším problémem bývá spárkatá zvěř, které zvonovec chutná. Zranitelné populace proto musejí být na některých místech chráněny oplocením,“ uvedl vedoucí botanické zahrady PřF UP Václav Dvořák.

Současné české populace jsou početně slabé a často je tvoří jen několik desítek trsů. Důležitou součástí jejich ochrany je proto pěstování rostlin mimo přírodní stanoviště a následné posilování volně rostoucích populací. Tyto aktivity jsou součástí záchranného programu, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

„Aby však rostliny vůbec vykvetly, potřebují vhodné podmínky. Dostatek světla a prostoru a jen omezenou konkurenci ostatních bylin.“ Václav Dvořák

Botanická zahrada pěstuje zvonovec pocházející z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji. Důvod je jednoduchý – na moravských a slezských lokalitách už tento druh bohužel vyhynul.

Vypěstované rostliny pomohou posílit původní populace

Pracovníci při výsevu využili zkušenosti kolegů z dalších botanických zahrad a výsev rozdělili do několika typů substrátů. „Největší starost jsme o mladé rostliny měli během letních vln veder. Naopak se jim vyhnuli slimáci, se kterými jinak v deštivých dnech míváme největší trápení,“ doplnil Václav Dvořák. Přibližně polovina vypěstovaných semenáčků zamíří začátkem října zpět do volné přírody. Druhá část přečká zimu v botanické zahradě. Pokud se rostlinám bude dařit, první kvetoucí lodyhy by se mohly objevit už v příští vegetační sezoně.

Úspěch však není samozřejmostí. Od drobného semenáčku k vitální dospělé rostlině vede dlouhá cesta a výsledek ovlivňuje řada okolností. Právě kombinace péče o původní lokality a pěstování nových jedinců v botanických zahradách dává zvonovci šanci, aby z české přírody nezmizel úplně.

Zastavit se, protáhnout se, sáhnout si do hlíny, zamyslet se nad vlastní odolností, pomoci druhým nebo se na pár hodin vydat kolem světa. Univerzita Palackého od 5. do 9. října podruhé nabídne Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost. Pět tematických dnů přinese studujícím a zaměstnaným na UP přednášky, workshopy, konzultace i další aktivity. Řada z nich bude zdarma otevřená také veřejnosti.

Fair UP připomíná, že dobré studijní či pracovní prostředí nevytváří jen to, co se odehrává v posluchárnách a kancelářích. Stejně důležitá je péče o fyzické a duševní zdraví, vztahy, bezpečné prostředí i společnost kolem nás. Od pondělí do pátku se proto pozornost postupně zaměří na dárcovství, inkluzi, wellbeing, mezinárodní komunitu i zdraví.

Pomoc druhým i závažné otázky

Pondělní Den dárcovství nabídne příležitosti pomáhat hned několika způsoby. Uskuteční se swap dětského oblečení, vyvrcholí materiální sbírka krmiva a steliva na pomoc opuštěným, zraněným a ohroženým zvířatům a na nádvoří Zbrojnice se uskuteční také nábor do registru dárců kostní dřeně.

Ještě v pondělí v podvečer začne program následujícího Dne inkluze. Lukáš Houdek otevře v debatě Co nám Epsteinovy spisy říkají o násilí, moci a inkluzi témata, která se dotýkají nejen příběhů druhých, ale také prostředí a společnosti, které sami vytváříme. Úterý pak nabídne například Snídani s vědou, setkání s univerzitním ombudsmanem nebo výstavu Společně v rozmanitosti.

Wellbeing na zahradě

Středa bude patřit Dni wellbeingu. Jeho motto Feel good and stay strong! tentokrát odkazuje k duševní pohodě a odolnosti a inspiruje se také principy Blue Zones, tedy oblastí, v nichž se lidé ve zdraví dožívají vyššího věku. Program se zaměří na každodenní návyky, vztahy, pohyb, zvládání stresu, odolnost i hledání toho, co dává životu smysl.

Místo teorie bude ale prostor i pro vlastní zkušenost. Ať už jde o zahradničení na komunitní zahrádce Václavka nebo otužování. Studující a pracující na UP se mohou registrovat také na World Café o roli vysokých škol v turbulentních časech Univerzita jako kotva odolnosti. K akcím, na které stojí za to upozornit, patří přednáška s následnou diskuzí Odolnost: jak posilovat sebe i druhé, která se uskuteční ve Vlastivědném muzeu a je přístupná také veřejnosti.

Celý svět na jednom místě

Ve čtvrtek vystřídá wellbeing mezinárodní atmosféra. Festival International Haná nabídne od 13 do 18 hodin na nádvoří Zbojnice setkání s kulturami z různých koutů světa prostřednictvím hudby, tance, stánků, tvoření i ochutnávek. Vystoupí například bubeníci, vietnamská komunita s tancem s drakem, irští a orientální tanečníci či afričtí bubeníci, v programu je také živé spojení s Haiti.

A protože k poznávání kultur patří i jídlo, připojí se k Fair UPu i univerzitní menzy. Po celý týden zařadí více fit pokrmů než běžně a ve čtvrtek připraví speciální mezinárodní menu.

Na závěr zdraví a prevence

Páteční program uzavře Den zdraví věnovaný prevenci a zdravému životnímu stylu. Zaměstnaní na UP budou moci využít například vyšetření zraku, měření cévního věku, podologické poradenství či masáže. Studující a pracující na UP mohou absolvovat online workshop věnovaný ergonomii nebo ukázku správné dentální hygieny.

Veřejně přístupné budou konzultace správného a bezpečného užívání léků, vitaminů a doplňků stravy s klinickým farmaceutem z Fakultní nemocnice Olomouc. Zároveň bude možné odevzdat prošlé či nepotřebné léky k bezpečné likvidaci.

Podrobný program týdne Fair UP včetně časů, míst konání a informací o registraci na jednotlivé aktivity je na webu www.upol.cz/fairup.

Zastavit se, protáhnout se, sáhnout si do hlíny, zamyslet se nad vlastní odolností, pomoci druhým nebo se na pár hodin vydat kolem světa. Univerzita Palackého od 5. do 9. října podruhé nabídne Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost. Pět tematických dnů přinese studujícím a zaměstnaným na UP přednášky, workshopy, konzultace i další aktivity. Řada z nich bude zdarma otevřená také veřejnosti.

Fair UP připomíná, že dobré studijní či pracovní prostředí nevytváří jen to, co se odehrává v posluchárnách a kancelářích. Stejně důležitá je péče o fyzické a duševní zdraví, vztahy, bezpečné prostředí i společnost kolem nás. Od pondělí do pátku se proto pozornost postupně zaměří na dárcovství, inkluzi, wellbeing, mezinárodní komunitu i zdraví.

Pomoc druhým i závažné otázky

Pondělní Den dárcovství nabídne příležitosti pomáhat hned několika způsoby. Uskuteční se swap dětského oblečení, vyvrcholí materiální sbírka krmiva a steliva na pomoc opuštěným, zraněným a ohroženým zvířatům a na nádvoří Zbrojnice se uskuteční také nábor do registru dárců kostní dřeně.

Ještě v pondělí v podvečer začne program následujícího Dne inkluze. Lukáš Houdek otevře v debatě Co nám Epsteinovy spisy říkají o násilí, moci a inkluzi témata, která se dotýkají nejen příběhů druhých, ale také prostředí a společnosti, které sami vytváříme. Úterý pak nabídne například Snídani s vědou, setkání s univerzitním ombudsmanem nebo výstavu Společně v rozmanitosti.

Wellbeing na zahradě

Středa bude patřit Dni wellbeingu. Jeho motto Feel good and stay strong! tentokrát odkazuje k duševní pohodě a odolnosti a inspiruje se také principy Blue Zones, tedy oblastí, v nichž se lidé ve zdraví dožívají vyššího věku. Program se zaměří na každodenní návyky, vztahy, pohyb, zvládání stresu, odolnost i hledání toho, co dává životu smysl.

Místo teorie bude ale prostor i pro vlastní zkušenost. Ať už jde o zahradničení na komunitní zahrádce Václavka nebo otužování. Studující a pracující na UP se mohou registrovat také na World Café o roli vysokých škol v turbulentních časech Univerzita jako kotva odolnosti. K akcím, na které stojí za to upozornit, patří přednáška s následnou diskuzí Odolnost: jak posilovat sebe i druhé, která se uskuteční ve Vlastivědném muzeu a je přístupná také veřejnosti.

Celý svět na jednom místě

Ve čtvrtek vystřídá wellbeing mezinárodní atmosféra. Festival International Haná nabídne od 13 do 18 hodin na nádvoří Zbojnice setkání s kulturami z různých koutů světa prostřednictvím hudby, tance, stánků, tvoření i ochutnávek. Vystoupí například bubeníci, vietnamská komunita s tancem s drakem, irští a orientální tanečníci či afričtí bubeníci, v programu je také živé spojení s Haiti.

A protože k poznávání kultur patří i jídlo, připojí se k Fair UPu i univerzitní menzy. Po celý týden zařadí více fit pokrmů než běžně a ve čtvrtek připraví speciální mezinárodní menu.

Na závěr zdraví a prevence

Páteční program uzavře Den zdraví věnovaný prevenci a zdravému životnímu stylu. Zaměstnaní na UP budou moci využít například vyšetření zraku, měření cévního věku, podologické poradenství či masáže. Studující a pracující na UP mohou absolvovat online workshop věnovaný ergonomii nebo ukázku správné dentální hygieny.

Veřejně přístupné budou konzultace správného a bezpečného užívání léků, vitaminů a doplňků stravy s klinickým farmaceutem z Fakultní nemocnice Olomouc. Zároveň bude možné odevzdat prošlé či nepotřebné léky k bezpečné likvidaci.

Podrobný program týdne Fair UP včetně časů, míst konání a informací o registraci na jednotlivé aktivity je na webu www.upol.cz/fairup.

Na rostoucí potřebu prvků vzácných zemin a problémy spojené s jejich získáváním reaguje nová technologická platforma REEactor, na jejíž vývoj získal Alexander Dömling z CATRIN Univerzity Palackého prestižní grant Evropské výzkumné rady v kategorii Proof of Concept. Renomovaný chemik chce spolu se svým týmem pomocí automatizované chemie, umělé inteligence a molekulárního výzkumu urychlit a zefektivnit separaci těchto surovin a snížit spotřebu chemikálií i množství toxického odpadu při jejich získávání. Projekt včera slavnostně odstartoval za účasti akademiků i zástupců veřejné správy.

„Získání grantu ERC Proof of Concept je důležitým potvrzením naší myšlenky, že autonomní chemie, automatizace a umělá inteligence mohou pomoci řešit jednu z nejnaléhavějších evropských výzev v oblasti kritických surovin. Čína po desetiletí budovala expertizu v separaci prvků vzácných zemin, specializované akademické kapacity i průmyslové know-how. Evropa nyní musí vybudovat vlastní technologickou sílu v této oblasti,“ uvedl Alexander Dömling, který na roční projekt ERC Proof of Concept získal grant ve výši 150 tisíc eur.

„Hlavním cílem projektu je ukázat, že prvky vzácných zemin lze separovat jednodušeji, s využitím menšího množství chemikálií a energie a s produkcí menšího množství odpadu." Imma Capriello

Prvky vzácných zemin tvoří 17 chemických prvků, bez nichž se neobejde například výroba baterií, elektromobilů, letadel, dronů, větrných turbín, mobilních telefonů, diagnostických zdravotnických přístrojů, polovodičů či vysoce výkonných magnetů. Průmyslová separace prvků vzácných zemin je dnes z velké části soustředěna v Číně a je s ní spojena řada problémů. REEactor se zaměří na nalezení molekulárního klíče k jednomu z nejobtížnějších problémů při zpracování kritických surovin: jak oddělit prvky vzácných zemin, které jsou téměř nerozeznatelné. Místo pomalého testování jednotlivých sloučenin využije automatizaci k přípravě a testování desítek tisíc molekulárních variant, zatímco umělá inteligence pomůže identifikovat ty nejúspěšnější.

„Hlavním cílem projektu je ukázat, že prvky vzácných zemin lze separovat jednodušeji, s využitím menšího množství chemikálií a energie a s produkcí menšího množství odpadu. V dlouhodobějším horizontu by REEactor mohl přispět k nahrazení velkých průmyslových separačních provozů s vysokou spotřebou zdrojů menšími modulárními zařízeními, která budou účinnější, flexibilnější a šetrnější k životnímu prostředí. Převod technologií do průmyslové praxe má umožnit nově vzniklá spin-off společnosti REEactor, jejíž rozvoj je dalším úkolem projektu,“ uvedla členka Imma Capriello, výkonná ředitelka a spoluzakladatelka REEactor Tech z CATRIN.

Evropská výzkumná rada (ERC) rozdělila v prvním kole výzvy pro rok 2026 mezi 182 výzkumníků celkem 27,3 milionu eur, v České republice získal podporu jediný projekt. Každý grant má hodnotu 150 000 eur a je určen současným i nedávným držitelům grantů ERC, aby mohli ověřit komerční nebo společenský potenciál výsledků svého výzkumu. Tento grantový program je součástí rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa.

 

 

Na rostoucí potřebu prvků vzácných zemin a problémy spojené s jejich získáváním reaguje nová technologická platforma REEactor, na jejíž vývoj získal Alexander Dömling z CATRIN Univerzity Palackého prestižní grant Evropské výzkumné rady v kategorii Proof of Concept. Renomovaný chemik chce spolu se svým týmem pomocí automatizované chemie, umělé inteligence a molekulárního výzkumu urychlit a zefektivnit separaci těchto surovin a snížit spotřebu chemikálií i množství toxického odpadu při jejich získávání. Projekt včera slavnostně odstartoval za účasti akademiků i zástupců veřejné správy.

„Získání grantu ERC Proof of Concept je důležitým potvrzením naší myšlenky, že autonomní chemie, automatizace a umělá inteligence mohou pomoci řešit jednu z nejnaléhavějších evropských výzev v oblasti kritických surovin. Čína po desetiletí budovala expertizu v separaci prvků vzácných zemin, specializované akademické kapacity i průmyslové know-how. Evropa nyní musí vybudovat vlastní technologickou sílu v této oblasti,“ uvedl Alexander Dömling, který na roční projekt ERC Proof of Concept získal grant ve výši 150 tisíc eur.

„Hlavním cílem projektu je ukázat, že prvky vzácných zemin lze separovat jednodušeji, s využitím menšího množství chemikálií a energie a s produkcí menšího množství odpadu." Imma Capriello

Prvky vzácných zemin tvoří 17 chemických prvků, bez nichž se neobejde například výroba baterií, elektromobilů, letadel, dronů, větrných turbín, mobilních telefonů, diagnostických zdravotnických přístrojů, polovodičů či vysoce výkonných magnetů. Průmyslová separace prvků vzácných zemin je dnes z velké části soustředěna v Číně a je s ní spojena řada problémů. REEactor se zaměří na nalezení molekulárního klíče k jednomu z nejobtížnějších problémů při zpracování kritických surovin: jak oddělit prvky vzácných zemin, které jsou téměř nerozeznatelné. Místo pomalého testování jednotlivých sloučenin využije automatizaci k přípravě a testování desítek tisíc molekulárních variant, zatímco umělá inteligence pomůže identifikovat ty nejúspěšnější.

„Hlavním cílem projektu je ukázat, že prvky vzácných zemin lze separovat jednodušeji, s využitím menšího množství chemikálií a energie a s produkcí menšího množství odpadu. V dlouhodobějším horizontu by REEactor mohl přispět k nahrazení velkých průmyslových separačních provozů s vysokou spotřebou zdrojů menšími modulárními zařízeními, která budou účinnější, flexibilnější a šetrnější k životnímu prostředí. Převod technologií do průmyslové praxe má umožnit nově vzniklá spin-off společnosti REEactor, jejíž rozvoj je dalším úkolem projektu,“ uvedla členka Imma Capriello, výkonná ředitelka a spoluzakladatelka REEactor Tech z CATRIN.

Evropská výzkumná rada (ERC) rozdělila v prvním kole výzvy pro rok 2026 mezi 182 výzkumníků celkem 27,3 milionu eur, v České republice získal podporu jediný projekt. Každý grant má hodnotu 150 000 eur a je určen současným i nedávným držitelům grantů ERC, aby mohli ověřit komerční nebo společenský potenciál výsledků svého výzkumu. Tento grantový program je součástí rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa.

 

 

Dear colleagues,we would like to invite you to the seminar of Division of Elementary Particle Physics of Institute of Physics, presented by Jan Řídký (FZU).For more info, please see invitation.

Vážení kolegové,rádi bychom vás pozvali na seminář Sekce fyziky elementárních částic Fyzikálního ústavu AV ČR, na kterém vystoupí Jan Řídký (FZU).Více informací naleznete níže: pozvánka.

Sebedestruktivní chování obvykle odvrátí až tvrdý náraz do zdi. Aby takový náraz nemusel nastat, vznikly Velmi špatné pohádky, soubor originálních příběhů na pomezí odborné a umělecké tvorby, jejichž autorkou je Marta Sýkorová z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Kniha, která může být vítaným pomocníkem v oblasti osobnostního rozvoje, nyní vychází i v anglické verzi a míří na zahraniční trh.

Potlačování vlastních potřeb, people-pleasing nebo třeba neschopnost stanovovat si hranice, to jsou příklady chování, kterými se Velmi špatné pohádky zabývají a kterými se jejich hlavní postavy poškozují či ničí. Pohádkový svět využívá autorka, která se odborně věnuje výzkumu vysoké citlivosti a embodimentu, k umocnění negativních důsledků takového chování. Pohádky ale nabízejí i pozitivní konce a doprovázejí je užitečné tipy a otázky motivující ke změně.

S podporou Nadačního fondu UP kniha vyšla na počátku roku 2025 u nakladatelství Malvern, nyní u Vydavatelství UP vychází její anglická verze. „Anglické vydání se od původního poměrně liší, a to zejména po grafické stránce. Anna Severová, která české vydání ilustrovala, všechny ilustrace přepracovala a sjednotila s letteringem, stylizovanými nápisy. Velkou práci si dal i Jakub Kovařík, který původní verzi sázel. Společně pozvedli knihu na novou úroveň, nejen grafickou,“ uvedla Marta Sýkorová.

„Zásluhu na anglické verzi má samozřejmě také překladatelka Hana Geldmacher, a pak také lektor embodimentu Mark Walsh, umělci z Tictac Art Centra v Bruselu a mnoho dalších, kdo hledali anglické ekvivalenty jmen pohádkových postav a slíbili pomoci při dostávání pohádek do světa. Skvělou práci pak odvedli ve Vydavatelství UP. Za nejen finanční podporu velmi děkuji Nadačnímu fondu UP,“ dodala autorka. 

Ta se kromě odborné práce věnuje také hudbě a divadelní improvizaci a knižní Velmi špatné pohádky již proměnila v živý multižánrový projekt, s nímž mimo jiné vloni uspěla v soutěži Social Impact Award (SIA), kde získala Cenu veřejnosti. Součástí projektu jsou umělecké performance nebo interaktivní workshopy, jeden z nich proběhne v Olomouci během podzimu v rámci celoživotního vzdělávání. Velmi špatné pohádky se také ukážou 19. listopadu v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci (více zde) a za imerzivní inscenací EVO LUCE o evolučním napětí mezi jedinečností jednotlivce a potřebou propojení s ostatními mohou zájemci vyrazit 28. října na Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava.

„Ráda bych uskutečnila autorskou performanci nebo křest Velmi špatných pohádek v Bruselu, kde bych chtěla navázat a rozvinout spolupráci s Českým centrem. A samozřejmě bych ráda dostala autorské inscenace a workshopy ztělesněné narativity dál do světa, prostřednictvím komunity embodiment lektorů nebo SIA Alumni,“ přiblížila Marta Sýkorová.

Její plány potvrzují i slova Tomáše Franty z Vydavatelství UP. „Budeme napřímo oslovovat zahraniční spolky a skupiny, které se metodám spojeným s embodimentem věnují a s nimiž je autorka v úzkém kontaktu. Vedle toho se knihu chystáme prezentovat univerzitním i mimouniverzitním zahraničním komunitám v Česku, na zahraničních veletrzích a dalších akcích. Své anglické čtenáře si kniha v tištěné i elektronické verzi jistě najde i díky naší široké partnerské distribuční síti, která pokrývá rovněž anglickojazyčné tituly,“ dodal s tím, že v elektronické a později i fyzické podobě se kniha objeví například i na Amazonu.

V e-shopu Vydavatelství UP zájemci najdou anglické Velmi špatné pohádky pod názvem Not So Fair Fairy Tales zde.

Sebedestruktivní chování obvykle odvrátí až tvrdý náraz do zdi. Aby takový náraz nemusel nastat, vznikly Velmi špatné pohádky, soubor originálních příběhů na pomezí odborné a umělecké tvorby, jejichž autorkou je Marta Sýkorová z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Kniha, která může být vítaným pomocníkem v oblasti osobnostního rozvoje, nyní vychází i v anglické verzi a míří na zahraniční trh.

Potlačování vlastních potřeb, people-pleasing nebo třeba neschopnost stanovovat si hranice, to jsou příklady chování, kterými se Velmi špatné pohádky zabývají a kterými se jejich hlavní postavy poškozují či ničí. Pohádkový svět využívá autorka, která se odborně věnuje výzkumu vysoké citlivosti a embodimentu, k umocnění negativních důsledků takového chování. Pohádky ale nabízejí i pozitivní konce a doprovázejí je užitečné tipy a otázky motivující ke změně.

S podporou Nadačního fondu UP kniha vyšla na počátku roku 2025 u nakladatelství Malvern, nyní u Vydavatelství UP vychází její anglická verze. „Anglické vydání se od původního poměrně liší, a to zejména po grafické stránce. Anna Severová, která české vydání ilustrovala, všechny ilustrace přepracovala a sjednotila s letteringem, stylizovanými nápisy. Velkou práci si dal i Jakub Kovařík, který původní verzi sázel. Společně pozvedli knihu na novou úroveň, nejen grafickou,“ uvedla Marta Sýkorová.

„Zásluhu na anglické verzi má samozřejmě také překladatelka Hana Geldmacher, a pak také lektor embodimentu Mark Walsh, umělci z Tictac Art Centra v Bruselu a mnoho dalších, kdo hledali anglické ekvivalenty jmen pohádkových postav a slíbili pomoci při dostávání pohádek do světa. Skvělou práci pak odvedli ve Vydavatelství UP. Za nejen finanční podporu velmi děkuji Nadačnímu fondu UP,“ dodala autorka. 

Ta se kromě odborné práce věnuje také hudbě a divadelní improvizaci a knižní Velmi špatné pohádky již proměnila v živý multižánrový projekt, s nímž mimo jiné vloni uspěla v soutěži Social Impact Award (SIA), kde získala Cenu veřejnosti. Součástí projektu jsou umělecké performance nebo interaktivní workshopy, jeden z nich proběhne v Olomouci během podzimu v rámci celoživotního vzdělávání. Velmi špatné pohádky se také ukážou 19. listopadu v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci (více zde) a za imerzivní inscenací EVO LUCE o evolučním napětí mezi jedinečností jednotlivce a potřebou propojení s ostatními mohou zájemci vyrazit 28. října na Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava.

„Ráda bych uskutečnila autorskou performanci nebo křest Velmi špatných pohádek v Bruselu, kde bych chtěla navázat a rozvinout spolupráci s Českým centrem. A samozřejmě bych ráda dostala autorské inscenace a workshopy ztělesněné narativity dál do světa, prostřednictvím komunity embodiment lektorů nebo SIA Alumni,“ přiblížila Marta Sýkorová.

Její plány potvrzují i slova Tomáše Franty z Vydavatelství UP. „Budeme napřímo oslovovat zahraniční spolky a skupiny, které se metodám spojeným s embodimentem věnují a s nimiž je autorka v úzkém kontaktu. Vedle toho se knihu chystáme prezentovat univerzitním i mimouniverzitním zahraničním komunitám v Česku, na zahraničních veletrzích a dalších akcích. Své anglické čtenáře si kniha v tištěné i elektronické verzi jistě najde i díky naší široké partnerské distribuční síti, která pokrývá rovněž anglickojazyčné tituly,“ dodal s tím, že v elektronické a později i fyzické podobě se kniha objeví například i na Amazonu.

V e-shopu Vydavatelství UP zájemci najdou anglické Velmi špatné pohádky pod názvem Not So Fair Fairy Tales zde.

We invite students, PhD candidates, and academic staff to a free webinar titled "How to get published with IOP Publishing".When: Tuesday, October 6, from 11:00 to 12:30Language: EnglishRegistration: https://register.gotowebinar.com/register/939163708330009691 (all registered participants will receive a recording)

Zveme studenty, doktorandy a akademické pracovníky na bezplatný webinář „How to get published with IOP Publishing“.Kdy: Úterý 6. října od 11:00 do 12:30Jazyk: AngličtinaRegistrace: https://register.gotowebinar.com/register/939163708330009691 (všichni registrovaní získají záznam)

Základy nového oboru – rostlinné teranostiky – má položit projekt PLANTONICS, který odstartoval v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Jeho hlavní řešitelka Nuria De Diego uspěla v prestižní soutěži ERC CZ a na propojení diagnostických a léčebných přístupů s cílem zvýšit odolnost rostlin v nepříznivých podmínkách získala 18,6 milionu korun.

„Získání grantu je velký úspěch a jako pro vědkyni je pro mě fascinující otevírat nové směry poznání. Rostlinná teranostika kombinuje biologii, datovou vědu a nanotechnologie. Spolupráce s kolegy z různých oborů a jejich propojování je přesně to, co mě na vědě baví nejvíc. Díky tomu budeme moci sledovat rostliny velmi komplexně a získané poznatky mohou přispět ke zmírnění dopadů nepříznivých podmínek na zemědělské plodiny a tím i k potravinové bezpečnosti,“ uvedla Nuria De Diego, mimo jiné vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím v CATRIN.  

„Získání grantu je velký úspěch a jako pro vědkyni je pro mě fascinující otevírat nové směry poznání. Rostlinná teranostika kombinuje biologii, datovou vědu a nanotechnologie." Nuria De Diego

Zatímco dosud vědci obvykle sledovali reakce rostlin na jeden vybraný stresový faktor, například sucho, vysoké teploty či napadení patogeny, rostlinná teranostika se zaměří na několik faktorů současně. Odborníci se zaměří jak na biotický stres způsobený živými organismy, například škůdci nebo chorobami, tak i na abiotický stres vyvolaný například suchem, vysokými teplotami nebo nedostatkem živin.

„Vytvoříme experimentální platformu, která tento přístup umožní. Díky tomu budeme moci odhalit nové biomarkery spojené s odolností rostlin a ty následně přenést do diagnostických i léčebných nástrojů pro zvýšení tolerance rostlin vůči nepříznivým podmínkám,“ objasnila vědkyně.

Nezbytným pomocníkem při výzkumu budou i špičkové technologie, které se v CATRIN nacházejí, včetně vysokokapacitního fenotypování, metabolomiky (analýzy nízkomolekulárních látek) či nanotechnologií založených na uhlíkových materiálech. Ke zpracování vědci využijí také umělou inteligenci. Výzkum budou provádět na modelové rostlině huseníček rolní (Arabidopsis thaliana).

Dvouletý projekt se v celkovém hodnocení umístil na sdílené 1. až 3. pozici. O ERC CZ se mohly ucházet projekty, které uspěly v hodnocení prováděném odbornými panely Evropské rady pro výzkum, ale na financování z evropských peněz kvůli omezenému rozpočtu nedosáhly.

Základy nového oboru – rostlinné teranostiky – má položit projekt PLANTONICS, který odstartoval v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Jeho hlavní řešitelka Nuria De Diego uspěla v prestižní soutěži ERC CZ a na propojení diagnostických a léčebných přístupů s cílem zvýšit odolnost rostlin v nepříznivých podmínkách získala 18,6 milionu korun.

„Získání grantu je velký úspěch a jako pro vědkyni je pro mě fascinující otevírat nové směry poznání. Rostlinná teranostika kombinuje biologii, datovou vědu a nanotechnologie. Spolupráce s kolegy z různých oborů a jejich propojování je přesně to, co mě na vědě baví nejvíc. Díky tomu budeme moci sledovat rostliny velmi komplexně a získané poznatky mohou přispět ke zmírnění dopadů nepříznivých podmínek na zemědělské plodiny a tím i k potravinové bezpečnosti,“ uvedla Nuria De Diego, mimo jiné vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím v CATRIN.  

„Získání grantu je velký úspěch a jako pro vědkyni je pro mě fascinující otevírat nové směry poznání. Rostlinná teranostika kombinuje biologii, datovou vědu a nanotechnologie." Nuria De Diego

Zatímco dosud vědci obvykle sledovali reakce rostlin na jeden vybraný stresový faktor, například sucho, vysoké teploty či napadení patogeny, rostlinná teranostika se zaměří na několik faktorů současně. Odborníci se zaměří jak na biotický stres způsobený živými organismy, například škůdci nebo chorobami, tak i na abiotický stres vyvolaný například suchem, vysokými teplotami nebo nedostatkem živin.

„Vytvoříme experimentální platformu, která tento přístup umožní. Díky tomu budeme moci odhalit nové biomarkery spojené s odolností rostlin a ty následně přenést do diagnostických i léčebných nástrojů pro zvýšení tolerance rostlin vůči nepříznivým podmínkám,“ objasnila vědkyně.

Nezbytným pomocníkem při výzkumu budou i špičkové technologie, které se v CATRIN nacházejí, včetně vysokokapacitního fenotypování, metabolomiky (analýzy nízkomolekulárních látek) či nanotechnologií založených na uhlíkových materiálech. Ke zpracování vědci využijí také umělou inteligenci. Výzkum budou provádět na modelové rostlině huseníček rolní (Arabidopsis thaliana).

Dvouletý projekt se v celkovém hodnocení umístil na sdílené 1. až 3. pozici. O ERC CZ se mohly ucházet projekty, které uspěly v hodnocení prováděném odbornými panely Evropské rady pro výzkum, ale na financování z evropských peněz kvůli omezenému rozpočtu nedosáhly.

Soňa Krajčovičová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci získala Cenu předsedy Grantové agentury České republiky (GA ČR). Prestižní ocenění obdržela za projekt, v němž vyvinula nové postupy umožňující cíleně upravovat vlastnosti peptidů a rozšiřovat tak možnosti jejich využití v biologii a medicíně. Podpora GA ČR jí zároveň pomohla získat zkušenosti v zahraničí, na které nyní navazuje při budování vlastní výzkumné skupiny v Česku.

Peptidy jsou krátké řetězce aminokyselin, které dokážou velmi přesně rozpoznávat důležité biologické cíle. Díky tomu představují atraktivní výchozí látky nejen pro vývoj nových léčiv, ale také nástrojů pro studium biologických procesů. Jejich praktické využití však často omezuje nízká stabilita nebo obtížný průnik do buněk.

„Podpora GA ČR mi umožnila po doktorátu vycestovat do zahraničí, kde jsem následně strávila několik mimořádně produktivních let. Zahraniční zkušenost je podle mě pro mladé vědce, kteří chtějí pokračovat v akademické kariéře, nesmírně důležitá, možnosti jejího financování v Česku jsou ale poměrně omezené. Proto jsem Grantové agentuře České republiky vděčná, že ve svých programech myslí i na vědce v této fázi kariéry,“ uvedla Soňa Krajčovičová z katedry organické chemie.

Chemička se ve svém projektu zaměřila na vývoj nových chemických metod, které fungují jako molekulární „sponky“. Pomocí nich lze peptidy dále upravovat, například je zpevňovat, označovat nebo k nim připojovat další funkční části. Takové úpravy mohou zvýšit stabilitu peptidů, usnadnit jejich sledování v biologických systémech nebo zlepšit jejich schopnost dostat se k požadovanému cíli.

„Když jsem projekt podávala, vůbec jsem nečekala, že jeho řešení jednou povede až k Ceně předsedy GA ČR. Je to pro mě obrovská motivace dál dávat vědě maximum, zvlášť nyní, kdy zakládám vlastní výzkumnou skupinu v Česku a chci zkušenosti i nadšení získané během svého působení v zahraničí předávat dál,“ doplnila Soňa Krajčovičová.

Práci oceněné vědkyně přibližuje také nová epizoda podcastu PřF UP Věda očima ženy

Cena předsedy Grantové agentury České republiky je každoročně udělována za mimořádné výsledky dosažené při řešení projektů základního výzkumu. Z několika stovek projektů dokončených v předchozím roce je každoročně oceněno pouze pět – vždy jeden v každé z pěti hlavních vědních oblastí. Soňa Krajčovičová se v roce 2026 stala vůbec první řešitelkou projektu v rámci grantů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, která toto ocenění získala. Zároveň je teprve čtvrtou oceněnou vědkyní či vědcem z Univerzity Palackého od založení ceny v roce 2003 a patří mezi nejmladší držitele tohoto ocenění v jeho historii.

Soňa Krajčovičová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci získala Cenu předsedy Grantové agentury České republiky (GA ČR). Prestižní ocenění obdržela za projekt, v němž vyvinula nové postupy umožňující cíleně upravovat vlastnosti peptidů a rozšiřovat tak možnosti jejich využití v biologii a medicíně. Podpora GA ČR jí zároveň pomohla získat zkušenosti v zahraničí, na které nyní navazuje při budování vlastní výzkumné skupiny v Česku.

Peptidy jsou krátké řetězce aminokyselin, které dokážou velmi přesně rozpoznávat důležité biologické cíle. Díky tomu představují atraktivní výchozí látky nejen pro vývoj nových léčiv, ale také nástrojů pro studium biologických procesů. Jejich praktické využití však často omezuje nízká stabilita nebo obtížný průnik do buněk.

„Podpora GA ČR mi umožnila po doktorátu vycestovat do zahraničí, kde jsem následně strávila několik mimořádně produktivních let. Zahraniční zkušenost je podle mě pro mladé vědce, kteří chtějí pokračovat v akademické kariéře, nesmírně důležitá, možnosti jejího financování v Česku jsou ale poměrně omezené. Proto jsem Grantové agentuře České republiky vděčná, že ve svých programech myslí i na vědce v této fázi kariéry,“ uvedla Soňa Krajčovičová z katedry organické chemie.

Chemička se ve svém projektu zaměřila na vývoj nových chemických metod, které fungují jako molekulární „sponky“. Pomocí nich lze peptidy dále upravovat, například je zpevňovat, označovat nebo k nim připojovat další funkční části. Takové úpravy mohou zvýšit stabilitu peptidů, usnadnit jejich sledování v biologických systémech nebo zlepšit jejich schopnost dostat se k požadovanému cíli.

„Když jsem projekt podávala, vůbec jsem nečekala, že jeho řešení jednou povede až k Ceně předsedy GA ČR. Je to pro mě obrovská motivace dál dávat vědě maximum, zvlášť nyní, kdy zakládám vlastní výzkumnou skupinu v Česku a chci zkušenosti i nadšení získané během svého působení v zahraničí předávat dál,“ doplnila Soňa Krajčovičová.

Práci oceněné vědkyně přibližuje také nová epizoda podcastu PřF UP Věda očima ženy

Cena předsedy Grantové agentury České republiky je každoročně udělována za mimořádné výsledky dosažené při řešení projektů základního výzkumu. Z několika stovek projektů dokončených v předchozím roce je každoročně oceněno pouze pět – vždy jeden v každé z pěti hlavních vědních oblastí. Soňa Krajčovičová se v roce 2026 stala vůbec první řešitelkou projektu v rámci grantů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, která toto ocenění získala. Zároveň je teprve čtvrtou oceněnou vědkyní či vědcem z Univerzity Palackého od založení ceny v roce 2003 a patří mezi nejmladší držitele tohoto ocenění v jeho historii.

Na Lékařskou fakultu UP se vrátily dvě desítky jejích absolventek a absolventů, kteří úspěšně zakončili studium všeobecného či zubního lékařství v roce 1966 a dodnes někteří z nich pomáhají pacientům. Během Diamantové promoce v moderních prostorách fakulty někdejší spolužáci zavzpomínali na svá studijní léta a převzali pamětní diplomy.

„Stále dvakrát týdně chodím na kliniku a mám také soukromou praxi. A dokud to ještě jde, snažím se udržovat v kondici, hrajeme s přáteli tenis, jen to tedy není už tak rychlé jako dříve,“ vyprávěl Milan Kudela, profesor Porodnicko-gynekologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, když přicházel k Dostavbě Teoretických ústavů. „Jsem zvědavý, kolik se nás sejde,“ dodal.

Odpovědi se dočkal zakrátko – promoční slib po 60 letech znovu složilo a pamětní diplom převzalo 24 lékařek a lékařů, kteří se po studiu rozutekli za pacienty a zkušenostmi takřka do celého světa. Právě Milan Kudela působil několik let jako porodník na Maltě, pediatrička Helena Fišarová se starala o dětské pacienty v Libyi a Viktoria Koyšová jako primářka vedla rehabilitační oddělení v Dubaji. Mezi diamantovými absolventy byla i Jana Dvořáková, která mimo jiné působila na své alma mater, nebo dřívější přednosta Oční kliniky LF UP a FNOL Miloš Vymazal.

video_sem

„Zkouška z fyziky u docenta Schobera obnášela kromě teoretických znalostí i praktickou část, zapojení určitých elektrických okruhů. Stál jsem tehdy vedle pozdější profesorky, děkanky naší fakulty a rektorky UP Jany Mačákové, která již bohužel není mezi námi, a stalo se, že jsme si vzájemně naše okruhy propojili. V tu chvíli to pojistky nevydržely a na katedře fyziky byla úplná tma. Mysleli jsme, že od zkoušky vyletíme, teoretickou část jsme však zvládli velmi dobře, tak jsme k naší velké radosti uspěli,“ vzpomněl Bohuslav Chwajol, který se za absolventy ujal slavnostní řeči.

„Děkuji nejen našim pedagogům, ale rovněž našim rodinám, že jsme mohli vystudovat a toto povolání vykonávat s úctou ke člověku s vědomím odpovědnosti, kterou nám medicína svěřila. Dovolte mi popřát nám všem pevné zdraví, klid a radost z každého dne a mnoho příležitostí k dalším setkáním. A naší alma mater děkuji za toto krásné setkání a přeji jí, aby vychovávala dobré lékaře, kteří budou dělat naší fakultě skvělé renomé nejen u nás, ale v celé Evropě a světě. Věřte, že jsme hrdí, že jsme absolventy LF UP,“ dodal držitel Komandorského kříže, který mu v roce 2001 udělil polský prezident za zásluhy o posilování česko-polských vztahů v oblasti vědy a kultury.

Pevné zdraví a další spokojená léta diamantovým absolventkám a absolventům popřáli prorektor Jiří Drábek, děkan Milan Kolář a Hana Kolářová. Přítomným zároveň poděkovali za vše, co učinili ve prospěch medicíny a pacientů, a za šíření dobrého jména lékařské fakulty a Univerzity Palackého.  

Na Lékařskou fakultu UP se vrátily dvě desítky jejích absolventek a absolventů, kteří úspěšně zakončili studium všeobecného či zubního lékařství v roce 1966 a dodnes někteří z nich pomáhají pacientům. Během Diamantové promoce v moderních prostorách fakulty někdejší spolužáci zavzpomínali na svá studijní léta a převzali pamětní diplomy.

„Stále dvakrát týdně chodím na kliniku a mám také soukromou praxi. A dokud to ještě jde, snažím se udržovat v kondici, hrajeme s přáteli tenis, jen to tedy není už tak rychlé jako dříve,“ vyprávěl Milan Kudela, profesor Porodnicko-gynekologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, když přicházel k Dostavbě Teoretických ústavů. „Jsem zvědavý, kolik se nás sejde,“ dodal.

Odpovědi se dočkal zakrátko – promoční slib po 60 letech znovu složilo a pamětní diplom převzalo 24 lékařek a lékařů, kteří se po studiu rozutekli za pacienty a zkušenostmi takřka do celého světa. Právě Milan Kudela působil několik let jako porodník na Maltě, pediatrička Helena Fišarová se starala o dětské pacienty v Libyi a Viktoria Koyšová jako primářka vedla rehabilitační oddělení v Dubaji. Mezi diamantovými absolventy byla i Jana Dvořáková, která mimo jiné působila na své alma mater, nebo dřívější přednosta Oční kliniky LF UP a FNOL Miloš Vymazal.

video_sem

„Zkouška z fyziky u docenta Schobera obnášela kromě teoretických znalostí i praktickou část, zapojení určitých elektrických okruhů. Stál jsem tehdy vedle pozdější profesorky, děkanky naší fakulty a rektorky UP Jany Mačákové, která již bohužel není mezi námi, a stalo se, že jsme si vzájemně naše okruhy propojili. V tu chvíli to pojistky nevydržely a na katedře fyziky byla úplná tma. Mysleli jsme, že od zkoušky vyletíme, teoretickou část jsme však zvládli velmi dobře, tak jsme k naší velké radosti uspěli,“ vzpomněl Bohuslav Chwajol, který se za absolventy ujal slavnostní řeči.

„Děkuji nejen našim pedagogům, ale rovněž našim rodinám, že jsme mohli vystudovat a toto povolání vykonávat s úctou ke člověku s vědomím odpovědnosti, kterou nám medicína svěřila. Dovolte mi popřát nám všem pevné zdraví, klid a radost z každého dne a mnoho příležitostí k dalším setkáním. A naší alma mater děkuji za toto krásné setkání a přeji jí, aby vychovávala dobré lékaře, kteří budou dělat naší fakultě skvělé renomé nejen u nás, ale v celé Evropě a světě. Věřte, že jsme hrdí, že jsme absolventy LF UP,“ dodal držitel Komandorského kříže, který mu v roce 2001 udělil polský prezident za zásluhy o posilování česko-polských vztahů v oblasti vědy a kultury.

Pevné zdraví a další spokojená léta diamantovým absolventkám a absolventům popřáli prorektor Jiří Drábek, děkan Milan Kolář a Hana Kolářová. Přítomným zároveň poděkovali za vše, co učinili ve prospěch medicíny a pacientů, a za šíření dobrého jména lékařské fakulty a Univerzity Palackého.