Agregátor zdrojů

Koncerty, filmová projekce i vzpomínky na historické okamžiky před sedmatřiceti lety. Univerzita Palackého si hned několika akcemi připomene události listopadu 1989, Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva.

V předvečer státního svátku, 16. listopadu, se v olomouckém S-klubu uskuteční Jařaboviny 2026. Setkání nese jméno prvního polistopadového rektora UP Josefa Jařaba, který se významně zasloužil o rozvoj univerzity po návratu demokracie. Akci s podtitulem Vzpomínka na den, kdy jsme přestali žít ve spálené zemi pořádají někdejší členové studentského stávkového výboru, bývalí studenti a přátelé univerzity. Setkání se koná ve spolupráci s Klubovnou SODA a za podpory Univerzity Palackého. Program začne v 18 hodin, vystoupí například Black Ladies, Lukáš Mareček nebo Fly Tomorrow. Vstupné činí 200 korun.

V úterý 17. listopadu v 10 hodin se před budovou Právnické fakulty UP u Památníku tří odbojů uskuteční pietní akt. Vedle zástupců města, kraje, armády a dalších institucí se jej zúčastní také rektor UP Michael Kohajda a další představitelé univerzity.

Odpoledne je na programu slavnostní koncert Smíšeného komorního sboru Ateneo Univerzity Palackého. Spojí připomínku Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva s oslavou 25 let existence tohoto univerzitního sboru. Koncert začne v 17:30 v aule Filozofické fakulty UP v Křížkovského ulici 10.

Ve stejný den od 17 hodin nabídne olomoucké kino Metropol bezplatnou projekci filmu Kolja. Promítání je součástí programu FFestu, festivalu propojujícího literaturu, film a divadlo, který vznikl z iniciativy studentek a studentů Filozofické fakulty UP.

O přelomových okamžicích novodobé české historie, ale nejen o nich, bude 17. listopadu řeč také v podcastu Univerzity Palackého. Pozvání do Studia UP přijala Květoslava Princová, signatářka Charty 77 a dlouholetá pedagožka Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Její životní příběh před časem přiblížil také univerzitní magazín Žurnál. Portrét si můžete přečíst zde.

Koncerty, filmová projekce i vzpomínky na historické okamžiky před sedmatřiceti lety. Univerzita Palackého si hned několika akcemi připomene události listopadu 1989, Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva.

V předvečer státního svátku, 16. listopadu, se v olomouckém S-klubu uskuteční Jařaboviny 2026. Setkání nese jméno prvního polistopadového rektora UP Josefa Jařaba, který se významně zasloužil o rozvoj univerzity po návratu demokracie. Akci s podtitulem Vzpomínka na den, kdy jsme přestali žít ve spálené zemi pořádají někdejší členové studentského stávkového výboru, bývalí studenti a přátelé univerzity. Setkání se koná ve spolupráci s Klubovnou SODA a za podpory Univerzity Palackého. Program začne v 18 hodin, vystoupí například Black Ladies, Lukáš Mareček nebo Fly Tomorrow. Vstupné činí 200 korun.

V úterý 17. listopadu v 10 hodin se před budovou Právnické fakulty UP u Památníku tří odbojů uskuteční pietní akt. Vedle zástupců města, kraje, armády a dalších institucí se jej zúčastní také rektor UP Michael Kohajda a další představitelé univerzity.

Odpoledne je na programu slavnostní koncert Smíšeného komorního sboru Ateneo Univerzity Palackého. Spojí připomínku Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva s oslavou 25 let existence tohoto univerzitního sboru. Koncert začne v 17:30 v aule Filozofické fakulty UP v Křížkovského ulici 10.

Ve stejný den od 17 hodin nabídne olomoucké kino Metropol bezplatnou projekci filmu Kolja. Promítání je součástí programu FFestu, festivalu propojujícího literaturu, film a divadlo, který vznikl z iniciativy studentek a studentů Filozofické fakulty UP.

O přelomových okamžicích novodobé české historie, ale nejen o nich, bude 17. listopadu řeč také v podcastu Univerzity Palackého. Pozvání do Studia UP přijala Květoslava Princová, signatářka Charty 77 a dlouholetá pedagožka Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Její životní příběh před časem přiblížil také univerzitní magazín Žurnál. Portrét si můžete přečíst zde.

V České republice probíhá šestý ročník Týdne Akademie věd ČR, který nabízí více než 300 akcí pro veřejnost. Do festivalu se zapojují také dvě společná vědecká pracoviště přírodovědecké fakulty a této výzkumné instituce – Laboratoř růstových regulátorů Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) a Společná laboratoř optiky Fyzikálního ústavu. Spolu s olomouckým Centrem strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB se v pátek 6. listopadu poprvé společně představí v Pevnosti poznání. Návštěvníkům přiblíží výzkum v oblasti genetiky rostlin, optiky a rostlinných hormonů.

Letošní ročník festivalu se nese v duchu hesla „S vědou v srdci“, které odkazuje nejen na samotný výzkum, ale především na vědce a vědkyně, kteří se mu věnují. Prostřednictvím přednášek, workshopů, exkurzí a dalších akcí mohou návštěvníci nahlédnout do vědeckých pracovišť, seznámit se s aktuálními výzkumnými tématy a diskutovat přímo s odborníky.

Olomoucká věda na jednom místě

Společný program olomouckých pracovišť se uskuteční pod názvem Akademie věd v Olomouci: Od genomu přes světlo až k rostlinným hormonům. Od 14 do 16 hodin nabídne tři popularizační přednášky, které představí výzkum s praktickým využitím v zemědělství, biotechnologiích, průmyslu i medicíně. Všechna tři pracoviště se v rámci festivalu představí společně vůbec poprvé.

„Mám radost, že se nám podařilo propojit olomoucká pracoviště Akademie věd a že je můžeme poprvé představit v rámci Týdne Akademie věd. Věřím, že je to dobrá příležitost ukázat, že Akademie věd má v Olomouci silné zastoupení a že se zde dělá špičkový výzkum v různých oborech. Navíc jde o pracoviště, která jsou úzce propojena s přírodovědeckou fakultou, a představují tak i příklad úspěšné spolupráce mezi univerzitním a akademickým výzkumem,“ uvedl Ondřej Novák, vedoucí Laboratoře růstových regulátorů.

Genetika, světlo a rostlinné hormony

Program zahájí Jan Bartoš z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin přednáškou Čtení a úprava genomů: cesta k modernímu šlechtění. Přiblíží, jak mohou genetika a moderní biotechnologie přispět ke šlechtění odolnějších a výnosnějších plodin a jakou roli v tomto procesu hraje znalost jejich dědičné informace.

Na něj naváže Ondřej Haderka ze Společné laboratoře optiky s přednáškou Světlo zblízka i z daleka. Ukáže, jak vědci zachycují světlo na úrovni jednotlivých fotonů a jaké informace z něj mohou získat. Přiblíží také možnosti využití fotonů při přenosu informací i při pozorování vzdáleného vesmíru.

Závěrečná přednáška Rostlinné hormony: neviditelní dirigenti života rostlin bude patřit Ondřeji Novákovi z Laboratoře růstových regulátorů. Vysvětlí, jak rostlinné hormony řídí růst, vývoj a obranné reakce rostlin a pomáhají jim přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí. Výsledky tohoto výzkumu nacházejí uplatnění také při vývoji nových biotechnologických postupů a biologicky aktivních látek využitelných v medicíně, farmacii či kosmetice.

Akce je určena široké veřejnosti, středoškolským a vysokoškolským studentům, pedagogům i dalším zájemcům o přírodní vědy a technologie. Akce se uskuteční v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Vstup je zdarma a registrace není nutná.

Kompletní program festivalu je dostupný na webových stránkách.

V České republice probíhá šestý ročník Týdne Akademie věd ČR, který nabízí více než 300 akcí pro veřejnost. Do festivalu se zapojují také dvě společná vědecká pracoviště přírodovědecké fakulty a této výzkumné instituce – Laboratoř růstových regulátorů Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) a Společná laboratoř optiky Fyzikálního ústavu. Spolu s olomouckým Centrem strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB se v pátek 6. listopadu poprvé společně představí v Pevnosti poznání. Návštěvníkům přiblíží výzkum v oblasti genetiky rostlin, optiky a rostlinných hormonů.

Letošní ročník festivalu se nese v duchu hesla „S vědou v srdci“, které odkazuje nejen na samotný výzkum, ale především na vědce a vědkyně, kteří se mu věnují. Prostřednictvím přednášek, workshopů, exkurzí a dalších akcí mohou návštěvníci nahlédnout do vědeckých pracovišť, seznámit se s aktuálními výzkumnými tématy a diskutovat přímo s odborníky.

Olomoucká věda na jednom místě

Společný program olomouckých pracovišť se uskuteční pod názvem Akademie věd v Olomouci: Od genomu přes světlo až k rostlinným hormonům. Od 14 do 16 hodin nabídne tři popularizační přednášky, které představí výzkum s praktickým využitím v zemědělství, biotechnologiích, průmyslu i medicíně. Všechna tři pracoviště se v rámci festivalu představí společně vůbec poprvé.

„Mám radost, že se nám podařilo propojit olomoucká pracoviště Akademie věd a že je můžeme poprvé představit v rámci Týdne Akademie věd. Věřím, že je to dobrá příležitost ukázat, že Akademie věd má v Olomouci silné zastoupení a že se zde dělá špičkový výzkum v různých oborech. Navíc jde o pracoviště, která jsou úzce propojena s přírodovědeckou fakultou, a představují tak i příklad úspěšné spolupráce mezi univerzitním a akademickým výzkumem,“ uvedl Ondřej Novák, vedoucí Laboratoře růstových regulátorů.

Genetika, světlo a rostlinné hormony

Program zahájí Jan Bartoš z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin přednáškou Čtení a úprava genomů: cesta k modernímu šlechtění. Přiblíží, jak mohou genetika a moderní biotechnologie přispět ke šlechtění odolnějších a výnosnějších plodin a jakou roli v tomto procesu hraje znalost jejich dědičné informace.

Na něj naváže Ondřej Haderka ze Společné laboratoře optiky s přednáškou Světlo zblízka i z daleka. Ukáže, jak vědci zachycují světlo na úrovni jednotlivých fotonů a jaké informace z něj mohou získat. Přiblíží také možnosti využití fotonů při přenosu informací i při pozorování vzdáleného vesmíru.

Závěrečná přednáška Rostlinné hormony: neviditelní dirigenti života rostlin bude patřit Ondřeji Novákovi z Laboratoře růstových regulátorů. Vysvětlí, jak rostlinné hormony řídí růst, vývoj a obranné reakce rostlin a pomáhají jim přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí. Výsledky tohoto výzkumu nacházejí uplatnění také při vývoji nových biotechnologických postupů a biologicky aktivních látek využitelných v medicíně, farmacii či kosmetice.

Akce je určena široké veřejnosti, středoškolským a vysokoškolským studentům, pedagogům i dalším zájemcům o přírodní vědy a technologie. Akce se uskuteční v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Vstup je zdarma a registrace není nutná.

Kompletní program festivalu je dostupný na webových stránkách.

On 15 and 16 October, the International Advisory Board of the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences met at the Slovanka campus. The Institute’s management and division heads presented their results and plans for the coming years to the international experts.

Ve dnech 15. a 16. října zasedal na Slovance Mezinárodní poradní sbor Fyzikálního ústavu AV ČR. Vedení ústavu a vedoucí sekcí představili zahraničním expertům výsledky své práce a plány do dalších let.

How can quality of life be understood from the perspectives of health care, the humanities and social sciences, law, and education? Participants in the international Quality of Life programme, held at Palacký University from 12 to 16 October 2026, set out to find the answers. The Erasmus+ Blended Intensive Programme (BIP) brought together the Faculty of Arts, the Faculty of Health Sciences, the Faculty of Education, the Faculty of Law and the Faculty of Science with academic partners from abroad. The result was a week that showed just how fruitful collaboration across disciplines, faculties, and countries can be.

Five Faculties, One Shared Theme

Quality of life is not just a matter of health. It is also shaped by social relationships, education, the cultural environment, legal conditions, and the support available at different stages of life. It was precisely this breadth that the programme reflected. Its preparation and delivery were led chiefly by the Faculty of Arts (FF) and the Faculty of Health Sciences (FZV), with significant contributions from the Faculty of Education (PdF), the Faculty of Law (PF) and the Faculty of Science (PřF). The exemplary cooperation of all the departments involved demonstrated that an interdisciplinary approach is essential to understanding the complex questions facing society today.

The Faculty of Arts was represented by doc. Mgr. Pavlína Flajšarová, Ph.D., PhDr. Eva Klimentová, Ph.D., and doc. Helena Kubátová, Ph.D., who brought humanities, cultural and social-science perspectives, including social work, sociology and inequalities in the English-speaking world. Mgr. Ondřej Pokorný, Ph.D., presented on quality of life in Indonesia. The Faculty of Health Sciences was represented by doc. PhDr. Mgr. Helena Kisvetrová, Ph.D., who also played an indispensable role in organising the programme. The health-related topics covered patient- and family-centred care, long-term care, the education of health professionals and patient dignity. The Faculty of Education was represented by dr. habil. Jiří Flajšar of the Institute of Foreign Languages, who enriched the programme with a perspective on language and teacher education in the United States. The Faculty of Law was represented by JUDr. Gabriela Halířová, Ph.D., and JUDr. Lenka Westphalová, Ph.D., whose contributions addressed the legal and social aspects of family life, in particular work–life balance for single parents and childcare arrangements after divorce. The Faculty of Science was represented by Nikola Medová, Ph.D., who focused on quality of life in developing countries and highlighted the importance of cultural and geographical context.

The programme was also attended by colleagues and students from the University of Genoa, Matej Bel University in Banská Bystrica, the University of Prešov and the Slovak Medical University in Bratislava. Their involvement broadened the discussion with further national and institutional experience and strengthened the international dimension of the whole event. The programme also ran smoothly thanks to excellent simultaneous interpreting of the foreign-language contributions. This was provided by students of the Department of English and American Studies at the Faculty of Arts, led by Mgr. Michaela Trlifajová, whose professionalism and commitment ensured that all participants could follow the programme without language barriers. Thanks are also due to Mgr. Marie Sieberová of the Faculty of Arts International Office for flawless administrative support, and to all the faculty's support staff, without whom the event could not have taken place.

From Health Care to Social Inequalities

The health strand discussed the professional competencies of nurses, care for patients with cancer, long-term care and the prevention of childhood obesity. The social perspective focused, among other things, on the quality of life of homeless people with addictions, support for informal carers and the needs of people with disabilities. Practical workshops and expert discussions made it possible to set different interpretations of the same problems side by side and to compare experience from different national and institutional settings. Herein lay the programme's added value: while the health sciences emphasised care, health and dignity, the humanities and social sciences captured cultural meanings, inequalities and individual experience; the legal perspective added questions of rights and responsibilities, and the educational one opened up the topic of learning and skills development. Thanks to open and stimulating collaboration, these approaches did not exclude one another but proved complementary.

The BIP also included an international doctoral conference (12–13 October). Early-career researchers presented their projects in English, received feedback from international experts and discussed methodological questions. The topics presented ranged from nursing education and workplace safety to the measurement of anxiety and the cultural adaptation of research instruments. The discussion was led by Prof. Alison Steven and Prof. Mary Steen, OBE, together with doc. Pavlína Flajšarová and doc. Helena Kisvetrová. The doctoral students thus gained not only valuable feedback but also the opportunity to build international contacts that may lay the foundations for future collaboration.

Ethics as the Foundation of High-Quality Research

The doctoral strand was followed by an intensive methodology seminar, Ethical Considerations in Research. Prof. Alison Steven of Northumbria University in the United Kingdom introduced the core ethical principles, the Declaration of Helsinki and issues surrounding the use of artificial intelligence in research. Prof. Mary Steen, OBE, of Edith Cowan University in Perth, Australia, focused on research approval: when ethical approval is required, which bodies are involved in the process and how to navigate it. Prof. Annamaria Bagnasco of the University of Genoa, Italy, used a specific project to show how approved protocols can be put into practice, how to keep documentation and how to deal with unexpected situations. The closing discussion also addressed responsibility towards research participants, their safety, and the wellbeing of researchers themselves. The seminar linked the theoretical foundations of research ethics with practical experience from the international academic environment, offering doctoral students insights they can apply in their further professional work.

International Collaboration as an Investment in the Future

The BIP Quality of Life showed how a joint educational programme can bring together academic cultures, professional perspectives and research experience. The visiting speakers from the United Kingdom, Australia and Italy shared experience from their own universities and enabled a professional exchange with colleagues from UP and the partner institutions. The programme's success was due above all to the helpful and professional cooperation of the five UP faculties, which succeeded in combining their expertise into a single coherent whole, and to the openness of the international and Slovak partners. The work of the interpreting team and the excellent organisational support of the Faculty of Arts also made a major contribution; without them, the international exchange could not have taken place on such a scale. The programme confirmed that linking disciplines and collaborating internationally deepens our understanding of quality of life and fosters research that responds to the real needs of people and society. A well-functioning partnership built on mutual respect and shared experience is, moreover, an investment that pays off in the long term.

Doc. Mgr. Pavlína Flajšarová, Ph.D., Department of English and American Studies, Faculty of Arts, Palacký University
 

Literatura, hudba, divadlo, film, slam poetry i debaty o aktuálních společenských tématech. To vše nabídne další ročník festivalu FFest, který od 6. do 17. listopadu pořádá Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Pestrý program propojí akademické prostředí s kulturním životem Olomouce a nabídne řadu setkání se zajímavými osobnostmi. Na své si přijdou studenti, absolventi i široká veřejnost.

„Chtěli jsme vytvořit akci, která pomůže dostat studentské aktivity k širšímu publiku, zkrátka ven z budov filozofické fakulty. Hlavní myšlenkou FFestu je potkat se osobně, odložit mobil a být chvíli offline, pobavit se, vzdělat se a ukázat, že filozofická fakulta je místem pro každého,“ uvedla Karolína Ohnisko, hlavní produkční festivalu FFest.

Festival odstartuje v pátek 6. listopadu autorským čtením Domácí Básnění v kavárně Druhý domov a komediálním večerem LOL OLO – Comedy Night. V dalších dnech nabídne například literární večer Vy.čítání, studentský filmový festival VŘED nebo tradiční studentské čtení Počet.

Jedním z výrazných bodů programu bude ve středu 11. listopadu UP Masters Slam, který do auly filozofické fakulty přivede známé tváře slam poetry. Vystoupí mimo jiné Ellen Makumbirofa, mistryně Femislamu z roku 2017, nebo slovenský mistr slam poetry Bedňa. Milovníci divadla se mohou těšit na inscenaci Vřískot v podání Divadelního spolku Kucmoch, příznivci současné poezie zase na setkání s básníky Lucií Janečkovou a Janem Škrobem.

K hlavním lákadlům festivalu bude patřit také vystoupení písničkářky, básnířky a komičky Tali, vlastním jménem Natálie Schejbalové. V pátek 13. listopadu v Červeném kostele propojí hudbu, poezii a stand-up. Vstup je zdarma, nutná je však předchozí rezervace.

FFest nabídne rovněž přednášky, besedy a workshopy věnované například evropské bezpečnosti, psychologii, umělé inteligenci či proměnám současné češtiny. Chybět nebudou ani setkání s absolventy FF UP nebo knihařský workshop Vydavatelství UP.

Festival vyvrcholí v úterý 17. listopadu projekcí oscarového filmu Kolja v kině Metropol. Také na tuto akci je vstup zdarma, je však nutné si předem rezervovat vstupenku.

„Budu moc ráda, když si lidé z festivalu odnesou příjemné zážitky, v paměti jim zůstane skvělá atmosféra a budou mít chuť přijít zase za rok,“ dodala Karolína Ohnisko. Více o programu festivalu zde. 

Literatura, hudba, divadlo, film, slam poetry i debaty o aktuálních společenských tématech. To vše nabídne další ročník festivalu FFest, který od 6. do 17. listopadu pořádá Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Pestrý program propojí akademické prostředí s kulturním životem Olomouce a nabídne řadu setkání se zajímavými osobnostmi. Na své si přijdou studenti, absolventi i široká veřejnost.

„Chtěli jsme vytvořit akci, která pomůže dostat studentské aktivity k širšímu publiku, zkrátka ven z budov filozofické fakulty. Hlavní myšlenkou FFestu je potkat se osobně, odložit mobil a být chvíli offline, pobavit se, vzdělat se a ukázat, že filozofická fakulta je místem pro každého,“ uvedla Karolína Ohnisko, hlavní produkční festivalu FFest.

Festival odstartuje v pátek 6. listopadu autorským čtením Domácí Básnění v kavárně Druhý domov a komediálním večerem LOL OLO – Comedy Night. V dalších dnech nabídne například literární večer Vy.čítání, studentský filmový festival VŘED nebo tradiční studentské čtení Počet.

Jedním z výrazných bodů programu bude ve středu 11. listopadu UP Masters Slam, který do auly filozofické fakulty přivede známé tváře slam poetry. Vystoupí mimo jiné Ellen Makumbirofa, mistryně Femislamu z roku 2017, nebo slovenský mistr slam poetry Bedňa. Milovníci divadla se mohou těšit na inscenaci Vřískot v podání Divadelního spolku Kucmoch, příznivci současné poezie zase na setkání s básníky Lucií Janečkovou a Janem Škrobem.

K hlavním lákadlům festivalu bude patřit také vystoupení písničkářky, básnířky a komičky Tali, vlastním jménem Natálie Schejbalové. V pátek 13. listopadu v Červeném kostele propojí hudbu, poezii a stand-up. Vstup je zdarma, nutná je však předchozí rezervace.

FFest nabídne rovněž přednášky, besedy a workshopy věnované například evropské bezpečnosti, psychologii, umělé inteligenci či proměnám současné češtiny. Chybět nebudou ani setkání s absolventy FF UP nebo knihařský workshop Vydavatelství UP.

Festival vyvrcholí v úterý 17. listopadu projekcí oscarového filmu Kolja v kině Metropol. Také na tuto akci je vstup zdarma, je však nutné si předem rezervovat vstupenku.

„Budu moc ráda, když si lidé z festivalu odnesou příjemné zážitky, v paměti jim zůstane skvělá atmosféra a budou mít chuť přijít zase za rok,“ dodala Karolína Ohnisko. Více o programu festivalu zde. 

Jediný grant v prestižní soutěži JUNIOR STAR získala pro Univerzitu Palackého Soňa Krajčovičová z katedry organické chemie přírodovědecké fakulty. Se svým projektem zaměřeným na vývoj nové generace peptidových léčiv uspěla v konkurenci 316 návrhů, z nichž Grantová agentura České republiky podpořila letos pouze 35. Pětiletý výzkum, který odstartuje v roce 2027, jí umožní naplno rozvinout mezinárodní vědecký tým a hledat nové možnosti využití peptidů v moderní medicíně.

Projekt s názvem Synthetically Engineered Polyvalent Bicyclic Peptides for Next-Generation Therapeutics se zaměří na vývoj a syntetické úpravy bicyklických peptidů, které představují slibnou skupinu látek pro přípravu nových léčiv. Tyto chemicky upravené řetězce aminokyselin mohou díky své specifické struktuře nabídnout nové možnosti cílené léčby. Výzkum se proto soustředí na hledání způsobů, jak ovlivňovat jejich vlastnosti a rozšiřovat možnosti jejich využití v medicíně.

„Získání grantu JUNIOR STAR je pro mě obrovskou radostí a zároveň splněním jednoho z mých velkých profesních snů. Po všech výzvách, které poslední roky přinesly, je pro mě tento úspěch o to cennější. Grant mi umožní vybudovat mezinárodní tým, rozvíjet nápady a posunout tak náš výzkum směrem k novým možnostem cílené léčby. Moc se těším nejen na samotnou vědu, ale také na spolupráci s mladými talentovanými vědci, se kterými budeme moci tyto nápady společně uskutečňovat,“ říká Soňa Krajčovičová.

Na zkušenosti z Cambridge navazuje vlastním výzkumem

Soňa Krajčovičová absolvovala doktorské studium organické chemie na Univerzitě Palackého pod vedením docenta Miroslava Sourala. Následně několik let působila na britské University of Cambridge ve výzkumné skupině profesora Davida Springa, kde se zabývala vývojem nových cílených terapeutik.

Za mimořádné výsledky svého výzkumu získala letos v září Cenu předsedy Grantové agentury České republiky. Stala se vůbec první řešitelkou projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, která toto ocenění obdržela, a teprve čtvrtou oceněnou osobností z Univerzity Palackého od založení ceny v roce 2003. Letos navíc uspěla v prestižní soutěži JUNIOR STAR jako historicky první řešitelka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Prestižní podpora pro mladé vědce
Granty JUNIOR STAR jsou určeny excelentním začínajícím vědcům do osmi let od získání doktorského titulu, kteří mají za sebou významné publikační výsledky a zahraniční zkušenosti. Pětileté projekty mohou získat podporu až 25 milionů korun a umožňují mladým badatelům vědecky se osamostatnit a budovat vlastní výzkumné skupiny. O výběru projektů rozhodují výhradně zahraniční odborníci.

Jediný grant v prestižní soutěži JUNIOR STAR získala pro Univerzitu Palackého Soňa Krajčovičová z katedry organické chemie přírodovědecké fakulty. Se svým projektem zaměřeným na vývoj nové generace peptidových léčiv uspěla v konkurenci 316 návrhů, z nichž Grantová agentura České republiky podpořila letos pouze 35. Pětiletý výzkum, který odstartuje v roce 2027, jí umožní naplno rozvinout mezinárodní vědecký tým a hledat nové možnosti využití peptidů v moderní medicíně.

Projekt s názvem Synthetically Engineered Polyvalent Bicyclic Peptides for Next-Generation Therapeutics se zaměří na vývoj a syntetické úpravy bicyklických peptidů, které představují slibnou skupinu látek pro přípravu nových léčiv. Tyto chemicky upravené řetězce aminokyselin mohou díky své specifické struktuře nabídnout nové možnosti cílené léčby. Výzkum se proto soustředí na hledání způsobů, jak ovlivňovat jejich vlastnosti a rozšiřovat možnosti jejich využití v medicíně.

„Získání grantu JUNIOR STAR je pro mě obrovskou radostí a zároveň splněním jednoho z mých velkých profesních snů. Po všech výzvách, které poslední roky přinesly, je pro mě tento úspěch o to cennější. Grant mi umožní vybudovat mezinárodní tým, rozvíjet nápady a posunout tak náš výzkum směrem k novým možnostem cílené léčby. Moc se těším nejen na samotnou vědu, ale také na spolupráci s mladými talentovanými vědci, se kterými budeme moci tyto nápady společně uskutečňovat,“ říká Soňa Krajčovičová.

Na zkušenosti z Cambridge navazuje vlastním výzkumem

Soňa Krajčovičová absolvovala doktorské studium organické chemie na Univerzitě Palackého pod vedením docenta Miroslava Sourala. Následně několik let působila na britské University of Cambridge ve výzkumné skupině profesora Davida Springa, kde se zabývala vývojem nových cílených terapeutik.

Za mimořádné výsledky svého výzkumu získala letos v září Cenu předsedy Grantové agentury České republiky. Stala se vůbec první řešitelkou projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, která toto ocenění obdržela, a teprve čtvrtou oceněnou osobností z Univerzity Palackého od založení ceny v roce 2003. Letos navíc uspěla v prestižní soutěži JUNIOR STAR jako historicky první řešitelka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Prestižní podpora pro mladé vědce
Granty JUNIOR STAR jsou určeny excelentním začínajícím vědcům do osmi let od získání doktorského titulu, kteří mají za sebou významné publikační výsledky a zahraniční zkušenosti. Pětileté projekty mohou získat podporu až 25 milionů korun a umožňují mladým badatelům vědecky se osamostatnit a budovat vlastní výzkumné skupiny. O výběru projektů rozhodují výhradně zahraniční odborníci.

Studium na vysoké škole přináší nejen nové zkušenosti a příležitosti, ale někdy také nejistotu nebo náročné situace. Ať už studenti potřebují poradit se studijními povinnostmi, řeší osobní obtíže, hledají profesní směřování nebo se teprve zabydlují v Olomouci, Univerzita Palackého jim nabízí širokou škálu poradenských a podpůrných služeb.

Univerzitě záleží na tom, aby se na ní studenti cítili dobře a věděli, že se mají na koho obrátit. Vysokoškolské studium není jen o získávání znalostí, ale také o osobním rozvoji, nových zkušenostech a překonávání nejrůznějších výzev. A k tomu všemu se hodí bezpečné zázemí, které nabízí podporu nejen při studiu, ale i v každodenních oblastech života.  

Pomoc se studiem i osobními obtížemi

Základním rozcestníkem je univerzitní portál Poradenství UP, který sdružuje většinu dostupných služeb a pomáhá studentům najít vhodnou podporu podle jejich aktuálních potřeb. K dispozici je například psychologické a psychoterapeutické poradenství, které pomáhá zvládat stres, osobní či vztahové obtíže nebo náročné životní situace. Se studijními povinnostmi a administrativními otázkami poradí příslušná studijní oddělení.

Důležitou součástí podpory je také Centrum podpory studentů se specifickými potřebami, které nabízí individuální pomoc studentům se zdravotním postižením, chronickým onemocněním, poruchami učení či dalšími specifickými potřebami. Na tomto webu studenti najdou případně i specializovaná fakultní pracoviště.

Studenti pomáhají studentům

Významnou roli v univerzitním životě hraje také Studentský klub, který slouží i jako poradenské a komunitní centrum UP. Funguje na principu vzájemné studentské pomoci a vytváří prostor pro setkávání, sdílení zkušeností i zapojování do univerzitního dění. Nově příchozím pomáhá zorientovat se v prostředí univerzity, najít nové přátele a snadněji se začlenit do života v Olomouci.

Podpora ale nekončí u studijních a osobních záležitostí. Kariérní centrum UP pomáhá s plánováním profesní budoucnosti a přípravou na vstup na trh práce. Studenti se zájmem o podnikání mohou využít služeb Vědeckotechnického parku UP, talentovaní a aktivní studenti zase příležitostí, které nabízí Nadační fond UP.

Univerzita myslí také na zahraniční studenty, kterým s orientací v novém prostředí a praktickými otázkami života v Olomouci pomáhá Welcome Office. Další služby se zaměřují například na právní poradenství, zdravý životní styl, zahraniční mobility, slaďování studia s rodinným životem nebo ochranu studentských práv prostřednictvím univerzitního ombudsmana a fakultních ombudsosob.

Přehled dostupné pomoci a kontakty na jednotlivá pracoviště najdou zájemci na webu www.upol.cz/poradenstvi.

 

Studium na vysoké škole přináší nejen nové zkušenosti a příležitosti, ale někdy také nejistotu nebo náročné situace. Ať už studenti potřebují poradit se studijními povinnostmi, řeší osobní obtíže, hledají profesní směřování nebo se teprve zabydlují v Olomouci, Univerzita Palackého jim nabízí širokou škálu poradenských a podpůrných služeb.

Univerzitě záleží na tom, aby se na ní studenti cítili dobře a věděli, že se mají na koho obrátit. Vysokoškolské studium není jen o získávání znalostí, ale také o osobním rozvoji, nových zkušenostech a překonávání nejrůznějších výzev. A k tomu všemu se hodí bezpečné zázemí, které nabízí podporu nejen při studiu, ale i v každodenních oblastech života.  

Pomoc se studiem i osobními obtížemi

Základním rozcestníkem je univerzitní portál Poradenství UP, který sdružuje většinu dostupných služeb a pomáhá studentům najít vhodnou podporu podle jejich aktuálních potřeb. K dispozici je například psychologické a psychoterapeutické poradenství, které pomáhá zvládat stres, osobní či vztahové obtíže nebo náročné životní situace. Se studijními povinnostmi a administrativními otázkami poradí příslušná studijní oddělení.

Důležitou součástí podpory je také Centrum podpory studentů se specifickými potřebami, které nabízí individuální pomoc studentům se zdravotním postižením, chronickým onemocněním, poruchami učení či dalšími specifickými potřebami. Na tomto webu studenti najdou případně i specializovaná fakultní pracoviště.

Studenti pomáhají studentům

Významnou roli v univerzitním životě hraje také Studentský klub, který slouží i jako poradenské a komunitní centrum UP. Funguje na principu vzájemné studentské pomoci a vytváří prostor pro setkávání, sdílení zkušeností i zapojování do univerzitního dění. Nově příchozím pomáhá zorientovat se v prostředí univerzity, najít nové přátele a snadněji se začlenit do života v Olomouci.

Podpora ale nekončí u studijních a osobních záležitostí. Kariérní centrum UP pomáhá s plánováním profesní budoucnosti a přípravou na vstup na trh práce. Studenti se zájmem o podnikání mohou využít služeb Vědeckotechnického parku UP, talentovaní a aktivní studenti zase příležitostí, které nabízí Nadační fond UP.

Univerzita myslí také na zahraniční studenty, kterým s orientací v novém prostředí a praktickými otázkami života v Olomouci pomáhá Welcome Office. Další služby se zaměřují například na právní poradenství, zdravý životní styl, zahraniční mobility, slaďování studia s rodinným životem nebo ochranu studentských práv prostřednictvím univerzitního ombudsmana a fakultních ombudsosob.

Přehled dostupné pomoci a kontakty na jednotlivá pracoviště najdou zájemci na webu www.upol.cz/poradenstvi.

 

Akademický senát Univerzity Palackého se připojil ke stanovisku České konference rektorů na podporu nezávislosti České televize a Českého rozhlasu a jejich stabilního financování. Přijatým usnesením reagoval na navrhované změny financování médií veřejné služby.

Senát ve svém usnesení zdůraznil, že nezávislost veřejnoprávních médií na politické moci je jedním z předpokladů svobodné a demokratické společnosti. Zároveň upozornil na rizika, která by případné změny financování mohly pro tuto nezávislost představovat.

Akademický senát UP proto apeluje na představitele zákonodárné i výkonné moci, aby případné změny fungování a financování České televize a Českého rozhlasu předcházela otevřená odborná i veřejná diskuse a důkladné posouzení jejich dopadů. Za zásadní považuje zajištění dostatečného a dlouhodobě předvídatelného financování obou institucí i účinných záruk jejich redakční nezávislosti. Usnesení přijaté formou per rollam zde. Více o AS UP zde. 

Akademický senát Univerzity Palackého se připojil ke stanovisku České konference rektorů na podporu nezávislosti České televize a Českého rozhlasu a jejich stabilního financování. Přijatým usnesením reagoval na navrhované změny financování médií veřejné služby.

Senát ve svém usnesení zdůraznil, že nezávislost veřejnoprávních médií na politické moci je jedním z předpokladů svobodné a demokratické společnosti. Zároveň upozornil na rizika, která by případné změny financování mohly pro tuto nezávislost představovat.

Akademický senát UP proto apeluje na představitele zákonodárné i výkonné moci, aby případné změny fungování a financování České televize a Českého rozhlasu předcházela otevřená odborná i veřejná diskuse a důkladné posouzení jejich dopadů. Za zásadní považuje zajištění dostatečného a dlouhodobě předvídatelného financování obou institucí i účinných záruk jejich redakční nezávislosti. Usnesení přijaté formou per rollam zde. Více o AS UP zde. 

Zatímco za pojmy Tour nebo Vuelta si cyklistické soutěže představí i ten, kdo sportovní dění příliš nesleduje, zkratka MTB XCE označující eliminační závody na horských kolech tak obecně známá není. To by chtěla změnit Adéla Pernická, bikerka z Valašska a studentka Fakulty tělesné kultury UP, která se právě této disciplíně věnuje. A úspěšně – je totiž úřadující mistryní Evropy.

Adéla Pernická na FTK UP studuje učitelství tělesné výchovy a geografie. Je členkou cyklistického klubu Bike Pro Racing Valašské Meziříčí, její doménou je disciplína MTB XCE. Kromě titulu z evropského šampionátu si letos vyjela také čtvrté místo na mistrovství světa. Nejen to, jak v ní letošní mezinárodní závodní úspěchy doznívají, prozradila v rozhovoru.

Stala jste se letošní mistryní Evropy, předtím jste se na svém prvním mistrovství světa umístila čtvrtá. Co na tyto své úspěchy s časovým odstupem říkáte?

Pořád z nich mám velkou radost, zároveň je vnímám jako dvě úplně odlišné zkušenosti. Na mistrovství světa jsem měla medaili na dosah, ale bohužel mi ve finále spadl řetěz a zamotal se tak nešťastně, že jsem nemohla pokračovat. V tu chvíli mě to samozřejmě mrzelo, protože jsem věděla, že po vyhrané kvalifikaci na to mám. Zpětně si ale troufnu říct, že to byl moment, který jsem ve své kariéře potřebovala. Jsem vlastně ráda, že přišel tak brzy a po loňské úspěšné premiéře v nové disciplíně mě vrátil nohama zpátky na zem. Uvědomila jsem si, jak málo stačí k tomu, aby člověk přišel o výsledek, na který tolik trénoval. Zároveň mě tahle zkušenost obrovsky posílila a paradoxně snad ještě víc namotivovala do dalších závodů.

O to krásnější pro mě pak bylo mistrovství Evropy, kde se všechno sešlo tak, jak mělo. Od rána jsem si věřila, cítila se dobře a měla jsem pocit, že přesně vím, co chci na trati dělat. Když jsem pak projížděla cílovou rovinkou na prvním místě, byla to obrovská úleva a euforie. Dokonce jsem si i zakřičela, protože ze mě v tu chvíli spadlo všechno napětí a vlastně mi došlo, že si jedu pro titul. Na ten moment budu určitě ještě dlouho vzpomínat. Myslím, že mi to ale všechno ještě pořád úplně nedochází a že teprve časem si naplno uvědomím, jak velké výsledky to vlastně jsou.

Pro méně znalé – co se skrývá za zkratkou MTB XCE? Jaká jsou specifika této disciplíny a co vás na ní přitahuje?

MTB XCE je zkratka pro Cross-country Eliminator, tedy eliminátor na horských kolech. Je to krátký, dynamický závod na technické trati plné překážek, jako jsou skoky, klopenky a další náročné pasáže. Na trati proti sobě jedou čtyři závodníci současně a do dalšího kola vždy postupují dva nejrychlejší. Rozhoduje přitom nejen rychlost a technika, ale také taktika, správné načasování útoku a schopnost rychle reagovat na situaci na trati. Právě tato kombinace mě na XCE baví nejvíc. Je to velmi akční a nepředvídatelná disciplína, ve které není rozhodnuto až do cílové čáry a často rozhodují pouhé setiny sekundy. Člověk musí jet naplno, ale zároveň neustále přemýšlet nad tím, kdy zaútočit, kdy si počkat a jak nejlépe využít svou pozici vůči soupeřům.

Věnujete se i dalším cyklistickým odvětvím, nebo je MTB XCE vaše jediná disciplína?

Momentálně se specializuji na XCE, ale v příští sezoně bych určitě chtěla, pokud to dovolí nabitý závodní program, zařadit i několik silničních závodů v Česku. I když je eliminátor krátká a dynamická disciplína, vytrvalost v něm hraje důležitou roli.

Jaká je vaše cyklistická historie? Vzpomenete si, kdy jste poprvé sedla na kolo? A kdy přišly první závody a úspěchy?

Na kole jezdím, co si pamatuju. Taťka říká, že už po pár dnech jsme sundávali pomocná kolečka, protože mi zavazela. Když mi bylo pět let, vyrazili jsme s rodinou na cyklovýlet a potkali valašskomeziříčský tým Bike Pro Racing. Tehdy mi nabídli, jestli si s nimi nechci zkusit trénink. Ten si pamatuju dodnes! Jezdily se štafety a prý jim chyběl jeden člen. Samozřejmě mě kluci nechali vyhrát, ale od té doby jsem už nechyběla na žádném tréninku. A tomuto týmu zůstávám věrná dodnes.

Cyklistika ale nebyla jediným sportem, kterému jsem se věnovala. Do dvanácti let jsem dělala také sportovní gymnastiku, lyžovala jsem a celkově mě rodiče odmala vedli k nejrůznějším sportům, za což jsem jim dodnes vděčná. Nakonec ale přirozeně zvítězila cyklistika. Možná i proto, že jsem vždycky chtěla vyhrávat a na horském kole se mi to dařilo.

Postupně už nešlo jen o místní závody v okolí Valašského Meziříčí. K horskému kolu se přidalo silniční a občas i dráhové. První výraznější sezona přišla v roce 2019, kdy se mi podařilo získat tituly mistryně ČR v silniční cyklistice a v MTB XCE a titul vicemistryně ČR v MTB XCO. K tomu jsem přidala ještě dvě medaile z Olympiády dětí a mládeže. Ve stejném roce jsem získala také první větší mezinárodní zkušenost na mistrovství Evropy mládeže, kde jsem v eliminátoru vybojovala páté místo. Právě tehdy pro mě cyklistika přestala být pouze nějakým koníčkem.

Když se naopak podíváme do budoucnosti, jaký je váš cyklistický sen?

Mezi mé cyklistické sny a cíle rozhodně nepatří jen vyhrávání titulů a medailí. Samozřejmě ve mně stále zůstává touha posouvat se dál, obhájit titul mistryně Evropy a jednou zabojovat i o titul mistryně světa. Zároveň bych ale chtěla, aby moje působení mělo i jiný rozměr, a to pomáhat rozšiřovat povědomí o disciplíně MTB XCE a ideálně přispět k tomu, aby se znovu dostala do většího povědomí i v Česku. Přála bych si inspirovat mladší závodníky a předávat jim své zkušenosti. A právě to je takový můj malý cyklistický sen.

Druhým rokem studujete na FTK UP, byla to podle vás dobrá volba? Proč jste si vlastně vybrala právě Olomouc a FTK? Není Olomouc oproti Valašskému Meziříčí z pohledu jezdkyně na horském kole trochu nuda?

Byla to určitě dobrá volba. Na FTK mi vyhovuje nejen samotné studium, ale i celková atmosféra na fakultě. Jsem člověk, který se rád směje, má rád společnost a rád poznává nové lidi, takže mi zdejší přátelské prostředí opravdu sedlo. Za první rok jsem si tu našla spoustu přátel a myslím, že i díky tomu si studium užívám mnohem víc. Zároveň je pro mě důležité, že se mi daří skloubit školu se závoděním, což byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem si FTK vybrala.

A co se týče cyklistiky, tak v Olomouci převažují hlavně tréninky na silnici. Možností pro horské kolo jsem tu zatím moc neobjevila, i když je možné, že jen nevím, kam vyrazit. Horského kola si tak o to víc užívám doma v Beskydech, kde mám přece jen lepší podmínky.

Zatímco za pojmy Tour nebo Vuelta si cyklistické soutěže představí i ten, kdo sportovní dění příliš nesleduje, zkratka MTB XCE označující eliminační závody na horských kolech tak obecně známá není. To by chtěla změnit Adéla Pernická, bikerka z Valašska a studentka Fakulty tělesné kultury UP, která se právě této disciplíně věnuje. A úspěšně – je totiž úřadující mistryní Evropy.

Adéla Pernická na FTK UP studuje učitelství tělesné výchovy a geografie. Je členkou cyklistického klubu Bike Pro Racing Valašské Meziříčí, její doménou je disciplína MTB XCE. Kromě titulu z evropského šampionátu si letos vyjela také čtvrté místo na mistrovství světa. Nejen to, jak v ní letošní mezinárodní závodní úspěchy doznívají, prozradila v rozhovoru.

Stala jste se letošní mistryní Evropy, předtím jste se na svém prvním mistrovství světa umístila čtvrtá. Co na tyto své úspěchy s časovým odstupem říkáte?

Pořád z nich mám velkou radost, zároveň je vnímám jako dvě úplně odlišné zkušenosti. Na mistrovství světa jsem měla medaili na dosah, ale bohužel mi ve finále spadl řetěz a zamotal se tak nešťastně, že jsem nemohla pokračovat. V tu chvíli mě to samozřejmě mrzelo, protože jsem věděla, že po vyhrané kvalifikaci na to mám. Zpětně si ale troufnu říct, že to byl moment, který jsem ve své kariéře potřebovala. Jsem vlastně ráda, že přišel tak brzy a po loňské úspěšné premiéře v nové disciplíně mě vrátil nohama zpátky na zem. Uvědomila jsem si, jak málo stačí k tomu, aby člověk přišel o výsledek, na který tolik trénoval. Zároveň mě tahle zkušenost obrovsky posílila a paradoxně snad ještě víc namotivovala do dalších závodů.

O to krásnější pro mě pak bylo mistrovství Evropy, kde se všechno sešlo tak, jak mělo. Od rána jsem si věřila, cítila se dobře a měla jsem pocit, že přesně vím, co chci na trati dělat. Když jsem pak projížděla cílovou rovinkou na prvním místě, byla to obrovská úleva a euforie. Dokonce jsem si i zakřičela, protože ze mě v tu chvíli spadlo všechno napětí a vlastně mi došlo, že si jedu pro titul. Na ten moment budu určitě ještě dlouho vzpomínat. Myslím, že mi to ale všechno ještě pořád úplně nedochází a že teprve časem si naplno uvědomím, jak velké výsledky to vlastně jsou.

Pro méně znalé – co se skrývá za zkratkou MTB XCE? Jaká jsou specifika této disciplíny a co vás na ní přitahuje?

MTB XCE je zkratka pro Cross-country Eliminator, tedy eliminátor na horských kolech. Je to krátký, dynamický závod na technické trati plné překážek, jako jsou skoky, klopenky a další náročné pasáže. Na trati proti sobě jedou čtyři závodníci současně a do dalšího kola vždy postupují dva nejrychlejší. Rozhoduje přitom nejen rychlost a technika, ale také taktika, správné načasování útoku a schopnost rychle reagovat na situaci na trati. Právě tato kombinace mě na XCE baví nejvíc. Je to velmi akční a nepředvídatelná disciplína, ve které není rozhodnuto až do cílové čáry a často rozhodují pouhé setiny sekundy. Člověk musí jet naplno, ale zároveň neustále přemýšlet nad tím, kdy zaútočit, kdy si počkat a jak nejlépe využít svou pozici vůči soupeřům.

Věnujete se i dalším cyklistickým odvětvím, nebo je MTB XCE vaše jediná disciplína?

Momentálně se specializuji na XCE, ale v příští sezoně bych určitě chtěla, pokud to dovolí nabitý závodní program, zařadit i několik silničních závodů v Česku. I když je eliminátor krátká a dynamická disciplína, vytrvalost v něm hraje důležitou roli.

Jaká je vaše cyklistická historie? Vzpomenete si, kdy jste poprvé sedla na kolo? A kdy přišly první závody a úspěchy?

Na kole jezdím, co si pamatuju. Taťka říká, že už po pár dnech jsme sundávali pomocná kolečka, protože mi zavazela. Když mi bylo pět let, vyrazili jsme s rodinou na cyklovýlet a potkali valašskomeziříčský tým Bike Pro Racing. Tehdy mi nabídli, jestli si s nimi nechci zkusit trénink. Ten si pamatuju dodnes! Jezdily se štafety a prý jim chyběl jeden člen. Samozřejmě mě kluci nechali vyhrát, ale od té doby jsem už nechyběla na žádném tréninku. A tomuto týmu zůstávám věrná dodnes.

Cyklistika ale nebyla jediným sportem, kterému jsem se věnovala. Do dvanácti let jsem dělala také sportovní gymnastiku, lyžovala jsem a celkově mě rodiče odmala vedli k nejrůznějším sportům, za což jsem jim dodnes vděčná. Nakonec ale přirozeně zvítězila cyklistika. Možná i proto, že jsem vždycky chtěla vyhrávat a na horském kole se mi to dařilo.

Postupně už nešlo jen o místní závody v okolí Valašského Meziříčí. K horskému kolu se přidalo silniční a občas i dráhové. První výraznější sezona přišla v roce 2019, kdy se mi podařilo získat tituly mistryně ČR v silniční cyklistice a v MTB XCE a titul vicemistryně ČR v MTB XCO. K tomu jsem přidala ještě dvě medaile z Olympiády dětí a mládeže. Ve stejném roce jsem získala také první větší mezinárodní zkušenost na mistrovství Evropy mládeže, kde jsem v eliminátoru vybojovala páté místo. Právě tehdy pro mě cyklistika přestala být pouze nějakým koníčkem.

Když se naopak podíváme do budoucnosti, jaký je váš cyklistický sen?

Mezi mé cyklistické sny a cíle rozhodně nepatří jen vyhrávání titulů a medailí. Samozřejmě ve mně stále zůstává touha posouvat se dál, obhájit titul mistryně Evropy a jednou zabojovat i o titul mistryně světa. Zároveň bych ale chtěla, aby moje působení mělo i jiný rozměr, a to pomáhat rozšiřovat povědomí o disciplíně MTB XCE a ideálně přispět k tomu, aby se znovu dostala do většího povědomí i v Česku. Přála bych si inspirovat mladší závodníky a předávat jim své zkušenosti. A právě to je takový můj malý cyklistický sen.

Druhým rokem studujete na FTK UP, byla to podle vás dobrá volba? Proč jste si vlastně vybrala právě Olomouc a FTK? Není Olomouc oproti Valašskému Meziříčí z pohledu jezdkyně na horském kole trochu nuda?

Byla to určitě dobrá volba. Na FTK mi vyhovuje nejen samotné studium, ale i celková atmosféra na fakultě. Jsem člověk, který se rád směje, má rád společnost a rád poznává nové lidi, takže mi zdejší přátelské prostředí opravdu sedlo. Za první rok jsem si tu našla spoustu přátel a myslím, že i díky tomu si studium užívám mnohem víc. Zároveň je pro mě důležité, že se mi daří skloubit školu se závoděním, což byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem si FTK vybrala.

A co se týče cyklistiky, tak v Olomouci převažují hlavně tréninky na silnici. Možností pro horské kolo jsem tu zatím moc neobjevila, i když je možné, že jen nevím, kam vyrazit. Horského kola si tak o to víc užívám doma v Beskydech, kde mám přece jen lepší podmínky.

Dvoudenní s třiačtyřiceti přihlášenými příspěvky rozdělenými do čtyř tematických bloků a za účasti více než šedesáti mladých právních vědců. Takový byl v číslech 19. ročník mezinárodní vědecké konference Olomoucké debaty mladých právníků, kterou pořádala Právnická fakulta UP.

„Smyslem konference je již od jejího založení vytvořit platformu nejen pro prezentaci dílčích výsledků doktorandských výzkumů, ale také pro konstruktivní diskusi a výměnu názorů především mladších vědců. A to se nám stále daří,“ uvedl Petr Podrazil, proděkan pro doktorské studium PF UP. Letošní ročník hodnotí jako velmi úspěšný a dodává, že ke konferenci má navíc osobní vztah. „V roce 2012 šlo o vůbec první konferenci, které jsem se zúčastnil jako doktorand.“ Současně připomněl, že v příštím roce čeká konferenci významný milník, neboť se bude konat již podvacáté.

Konferenci pořadatelé rozdělili do čtyř tematických bloků, doktorandských fór zaměřených na perspektivy mezinárodního a evropského práva, správního práva, ústavního práva a soukromého práva. Část prvně jmenovaného fóra moderoval Martin Mach z katedry politologie a společenských věd PF UP. „Sekce mezinárodního a evropského práva nabídla tematicky pestrou škálu příspěvků a potvrdila vysokou odbornou úroveň doktorandského výzkumu. Mimořádně podnětné diskuse vyvolala zejména témata nejlepšího zájmu dítěte v pobytových věcech, práva obětí na reparace či role soudních asistentů v řízení o předběžné otázce,“ vyjmenoval Martin Mach. K vysoké úrovni jednání podle něj přispěla také kvalitní moderace části bloku Šimonem Chvojkou, kolegy ze stejné katedry, která pomohla vytvořit prostor pro věcnou a živou odbornou debatu. „Celkově sekce ukázala nejen kvalitu prezentovaných výzkumů, ale i značný zájem mladých badatelů o vzájemnou odbornou diskusi,“ dodal Martin Mach.

Olomouckých debat mladých právníků se letos poprvé účastnila Kateřina Chaloupková, doktorandka z olomoucké fakulty. Téma konferenčního příspěvku si zvolila v návaznosti na svůj doktorský výzkum zaměřený na nedobrovolné psychiatrické hospitalizace, konkrétně na ústavní limity jejich preventivního využití. „Konference mi přinesla nejen cennou zpětnou vazbu k připravovanému článku, ale také možnost diskutovat o tématu v širších souvislostech a získat nové podněty pro další výzkum. Velmi oceňuji především otevřenost odborné diskuse a prostor, který konference vytváří pro sdílení a rozvíjení právních názorů,“ řekla Kateřina Chaloupková.

Možnost odborně debatovat se svými vrstevníky na větším fóru ocenila i Lucie Jindrová, doktorandka z plzeňské právnické fakulty a advokátka. „Konference splnila moje očekávání. Delší cesty vůbec nelituji. Odvážím si především řadu podnětů, které vzešly ze společných debat, a cenné kontakty.“

Program letošní konference zpestřil křest knihy Nové stavební právo, na které se z velké části podíleli olomoučtí akademici. Vedoucím autorského kolektivu byl Tomáš Grygar z katedry správního práva a finančního práva. Na knize spolupracovali také další členové této katedry: Kateřina Frumarová, Daniel Pospíšil, Karel Huneš, Petra Melotíková a Adéla Hepová. Jde o první ucelené monografické zpracování materie stavebního práva podle právní úpravy nového stavebního zákona z roku 2021 a souvisejících předpisů, v jejich pozdějším znění. „Knize přeji, ať si najde čtenáře, kteří s ní budou pracovat. A když je to křest, tak chci vyzdvihnout rodiče. V tomto případě je jich patnáct. Chtěl bych poděkovat všem autorkám a autorům, kteří se na ní podíleli, a přeji jim, ať je jejich odborná práce těší,“ řekl Václav Stehlík, děkan PF UP.

Letošní ročník Olomouckých debat mladých právníků se uskutečnil 15.–16. října v hotelu Hluboký dvůr v Hrubé Vodě.

Dvoudenní s třiačtyřiceti přihlášenými příspěvky rozdělenými do čtyř tematických bloků a za účasti více než šedesáti mladých právních vědců. Takový byl v číslech 19. ročník mezinárodní vědecké konference Olomoucké debaty mladých právníků, kterou pořádala Právnická fakulta UP.

„Smyslem konference je již od jejího založení vytvořit platformu nejen pro prezentaci dílčích výsledků doktorandských výzkumů, ale také pro konstruktivní diskusi a výměnu názorů především mladších vědců. A to se nám stále daří,“ uvedl Petr Podrazil, proděkan pro doktorské studium PF UP. Letošní ročník hodnotí jako velmi úspěšný a dodává, že ke konferenci má navíc osobní vztah. „V roce 2012 šlo o vůbec první konferenci, které jsem se zúčastnil jako doktorand.“ Současně připomněl, že v příštím roce čeká konferenci významný milník, neboť se bude konat již podvacáté.

Konferenci pořadatelé rozdělili do čtyř tematických bloků, doktorandských fór zaměřených na perspektivy mezinárodního a evropského práva, správního práva, ústavního práva a soukromého práva. Část prvně jmenovaného fóra moderoval Martin Mach z katedry politologie a společenských věd PF UP. „Sekce mezinárodního a evropského práva nabídla tematicky pestrou škálu příspěvků a potvrdila vysokou odbornou úroveň doktorandského výzkumu. Mimořádně podnětné diskuse vyvolala zejména témata nejlepšího zájmu dítěte v pobytových věcech, práva obětí na reparace či role soudních asistentů v řízení o předběžné otázce,“ vyjmenoval Martin Mach. K vysoké úrovni jednání podle něj přispěla také kvalitní moderace části bloku Šimonem Chvojkou, kolegy ze stejné katedry, která pomohla vytvořit prostor pro věcnou a živou odbornou debatu. „Celkově sekce ukázala nejen kvalitu prezentovaných výzkumů, ale i značný zájem mladých badatelů o vzájemnou odbornou diskusi,“ dodal Martin Mach.

Olomouckých debat mladých právníků se letos poprvé účastnila Kateřina Chaloupková, doktorandka z olomoucké fakulty. Téma konferenčního příspěvku si zvolila v návaznosti na svůj doktorský výzkum zaměřený na nedobrovolné psychiatrické hospitalizace, konkrétně na ústavní limity jejich preventivního využití. „Konference mi přinesla nejen cennou zpětnou vazbu k připravovanému článku, ale také možnost diskutovat o tématu v širších souvislostech a získat nové podněty pro další výzkum. Velmi oceňuji především otevřenost odborné diskuse a prostor, který konference vytváří pro sdílení a rozvíjení právních názorů,“ řekla Kateřina Chaloupková.

Možnost odborně debatovat se svými vrstevníky na větším fóru ocenila i Lucie Jindrová, doktorandka z plzeňské právnické fakulty a advokátka. „Konference splnila moje očekávání. Delší cesty vůbec nelituji. Odvážím si především řadu podnětů, které vzešly ze společných debat, a cenné kontakty.“

Program letošní konference zpestřil křest knihy Nové stavební právo, na které se z velké části podíleli olomoučtí akademici. Vedoucím autorského kolektivu byl Tomáš Grygar z katedry správního práva a finančního práva. Na knize spolupracovali také další členové této katedry: Kateřina Frumarová, Daniel Pospíšil, Karel Huneš, Petra Melotíková a Adéla Hepová. Jde o první ucelené monografické zpracování materie stavebního práva podle právní úpravy nového stavebního zákona z roku 2021 a souvisejících předpisů, v jejich pozdějším znění. „Knize přeji, ať si najde čtenáře, kteří s ní budou pracovat. A když je to křest, tak chci vyzdvihnout rodiče. V tomto případě je jich patnáct. Chtěl bych poděkovat všem autorkám a autorům, kteří se na ní podíleli, a přeji jim, ať je jejich odborná práce těší,“ řekl Václav Stehlík, děkan PF UP.

Letošní ročník Olomouckých debat mladých právníků se uskutečnil 15.–16. října v hotelu Hluboký dvůr v Hrubé Vodě.

Jaké příběhy ukrývají pozůstatky sovětských pracovních táborů v Kazachstánu a Uzbekistánu? A co o životě vězňů vypovídají nové archeologické nálezy? Odpovědi nabídne debata Zapomenutý Gulag, kterou pořádá katedra slavistiky Filozofické fakulty UP. Hostem bude Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz a vedoucí badatelských expedic.

„S organizací Gulag.cz spolupracujeme dlouhodobě a její práce si velmi vážíme. Téma sovětských represí je pro rusistiku i slavistiku nesmírně důležité. Naši studenti se o této části historie učí, díky činnosti organizace Gulag.cz však mají možnost poznávat ji také prostřednictvím konkrétních míst a lidských osudů. V sovětských pracovních táborech totiž nebyli vězněni jen obyvatelé bývalého Sovětského svazu, ale také lidé z Československa,“ uvedl René Andrejs, vedoucí sekce rusistiky katedry slavistiky FF UP. 

Podle něj je důležité připomínat si tyto události i v souvislosti se současným děním. „Gulagy jsou sice minulostí, represe však bohužel zůstávají součástí fungování ruského státu. Zajímavé je také sledovat, jak se svou minulostí nakládají jednotlivé středoasijské země a jak reflektují zločiny, k nimž na jejich území docházelo,“ doplnil René Andrejs.

Organizace Gulag.cz letos uskutečnila několik výprav do Střední Asie, během nichž zdokumentovala pozůstatky zapomenutých lágrů v kazašské stepi i uzbecké poušti. V Kazachstánu se společně s archeology ze Západočeské univerzity v Plzni podílela na vůbec prvním oficiálním archeologickém výzkumu Gulagu na území bývalého Sovětského svazu. V Uzbekistánu zase pátrala po stopách nedokončeného Stalinova projektu výstavby vodního kanálu, na němž pracovali vězni. Debata přiblíží výsledky těchto expedic, osudy obětí sovětského režimu i význam poznávání této části historie pro současnost.

Zapomenutý Gulag: debata se uskuteční 5. listopadu od 18 hodin v učebně 3.05 Filozofické fakulty UP (Křížkovského 10).