Agregátor zdrojů

Nová legislativa přináší českým včelařům výraznou úlevu v boji s hnilobou včelího plodu. Zatímco dříve muselo být při potvrzení nákazy zlikvidováno celé stanoviště, nyní je možné postupovat cíleněji. Ke změně zásadně přispěl aplikovaný výzkum katedry biochemie přírodovědecké fakulty, která vyvinula metodu včasné detekce onemocnění z úlové měli.

Tuzemská včelstva v posledních letech ohrožuje i hniloba včelího plodu. V Česku se tato nákaza objevila po několika desetiletích klidu v roce 2015, výraznější problémy se začaly projevovat po roce 2020. „Nemoc se postupně šíří napříč republikou, výrazněji zejména v polském příhraničí. Jde o bakteriální nákazu, která může mít pro chovy velmi nepříjemné dopady,“ upozornil Jiří Danihlík.

Jednodušší diagnostika díky výzkumu vědců

V roce 2021 proto vznikla metodika, která výrazně zjednodušuje diagnostiku. Vychází z využití úlové měli, drobných zbytků vosku a materiálu, které přirozeně propadávají na dno úlu. Včelař je může snadno sesbírat a poslat do laboratoře k vyšetření.

„Metodika se postupně začala používat v praxi a převzala ji i veterinární správa". Jiří Danihlík

„Nový postup ukázal, že tento běžně využívaný materiál lze použít nejen k testování jiných chorob, ale také k odhalení hniloby včelího plodu. Metodika se postupně začala používat v praxi a převzala ji i veterinární správa pro vyhledávání podezřelých výskytů nákazy,“ dodal Jiří Danihlík.

Plošné zásahy přinášely vysoké škody

Největším problémem však dlouhodobě nebyla samotná diagnostika, ale způsob zásahu. Pokud se nemoc u chovatele potvrdila, likvidovalo se celé stanoviště bez ohledu na rozsah nákazy. I kdyby bylo nakažené jedno včelstvo z deseti, tak chovatel musel zlikvidovat celý chov. „To znamenalo obrovské ekonomické ztráty, a to nejen pro samotné včelaře, ale i pro stát. Často se totiž likvidoval materiál, který by bylo možné dezinfikovat a zachovat, a zdravá včelstva, která mohla dál produkovat med,“ upozornil Jiří Danihlík.

„Aktivním přístupem mohou zachránit podstatnou část svého chovu a předejít zbytečným ztrátám.“ Jiří Danihlík

Od letošního roku se díky spolupráci s dalšími partnery, mezi nimiž byly například Výzkumný ústav včelařský, Český svaz včelařů či Pracovní společnost včelařů, podařilo prosadit změnu legislativy. Ta od letošního roku sjednocuje podmínky pro zvládání moru a hniloby včelího plodu. Nově platí, že pokud počet nakažených včelstev nepřekročí stanovený limit, likviduje se pouze nemocné včelstvo a zbytek chovu projde asanací.

Nová úprava umožní zachránit část chovů

„Jde o kompromis, který dává větší prostor jak veterinární správě, tak samotným chovatelům. Aktivním přístupem mohou zachránit podstatnou část svého chovu a předejít zbytečným ztrátám. Původní model vedl k rozsáhlým škodám, snižoval produkci medu v regionech a pro drobné včelaře znamenal i silný osobní zásah. Nová úprava přináší racionálnější a ekonomicky i odborně obhajitelnější řešení,“ doplnil Jiří Danihlík.

Nová legislativa přináší českým včelařům výraznou úlevu v boji s hnilobou včelího plodu. Zatímco dříve muselo být při potvrzení nákazy zlikvidováno celé stanoviště, nyní je možné postupovat cíleněji. Ke změně zásadně přispěl aplikovaný výzkum katedry biochemie přírodovědecké fakulty, která vyvinula metodu včasné detekce onemocnění z úlové měli.

Tuzemská včelstva v posledních letech ohrožuje i hniloba včelího plodu. V Česku se tato nákaza objevila po několika desetiletích klidu v roce 2015, výraznější problémy se začaly projevovat po roce 2020. „Nemoc se postupně šíří napříč republikou, výrazněji zejména v polském příhraničí. Jde o bakteriální nákazu, která může mít pro chovy velmi nepříjemné dopady,“ upozornil Jiří Danihlík.

Jednodušší diagnostika díky výzkumu vědců

V roce 2021 proto vznikla metodika, která výrazně zjednodušuje diagnostiku. Vychází z využití úlové měli, drobných zbytků vosku a materiálu, které přirozeně propadávají na dno úlu. Včelař je může snadno sesbírat a poslat do laboratoře k vyšetření.

„Metodika se postupně začala používat v praxi a převzala ji i veterinární správa". Jiří Danihlík

„Nový postup ukázal, že tento běžně využívaný materiál lze použít nejen k testování jiných chorob, ale také k odhalení hniloby včelího plodu. Metodika se postupně začala používat v praxi a převzala ji i veterinární správa pro vyhledávání podezřelých výskytů nákazy,“ dodal Jiří Danihlík.

Plošné zásahy přinášely vysoké škody

Největším problémem však dlouhodobě nebyla samotná diagnostika, ale způsob zásahu. Pokud se nemoc u chovatele potvrdila, likvidovalo se celé stanoviště bez ohledu na rozsah nákazy. I kdyby bylo nakažené jedno včelstvo z deseti, tak chovatel musel zlikvidovat celý chov. „To znamenalo obrovské ekonomické ztráty, a to nejen pro samotné včelaře, ale i pro stát. Často se totiž likvidoval materiál, který by bylo možné dezinfikovat a zachovat, a zdravá včelstva, která mohla dál produkovat med,“ upozornil Jiří Danihlík.

„Aktivním přístupem mohou zachránit podstatnou část svého chovu a předejít zbytečným ztrátám.“ Jiří Danihlík

Od letošního roku se díky spolupráci s dalšími partnery, mezi nimiž byly například Výzkumný ústav včelařský, Český svaz včelařů či Pracovní společnost včelařů, podařilo prosadit změnu legislativy. Ta od letošního roku sjednocuje podmínky pro zvládání moru a hniloby včelího plodu. Nově platí, že pokud počet nakažených včelstev nepřekročí stanovený limit, likviduje se pouze nemocné včelstvo a zbytek chovu projde asanací.

Nová úprava umožní zachránit část chovů

„Jde o kompromis, který dává větší prostor jak veterinární správě, tak samotným chovatelům. Aktivním přístupem mohou zachránit podstatnou část svého chovu a předejít zbytečným ztrátám. Původní model vedl k rozsáhlým škodám, snižoval produkci medu v regionech a pro drobné včelaře znamenal i silný osobní zásah. Nová úprava přináší racionálnější a ekonomicky i odborně obhajitelnější řešení,“ doplnil Jiří Danihlík.

Kam se bude Univerzita Palackého v dalších letech ubírat? Zůstane mezi nejkvalitnějšími v ČR? Bude ekonomicky stabilní? Jak rychle se bude rozvíjet, digitalizovat, internacionalizovat? Najdou její absolventi uplatnění? O tom všem a mnohém dalším spolurozhoduje Akademický senát UP, který od května zasedne v novém složení. Akademická obec vybírá zástupce svých fakult v elektronických volbách od 11. do 18. března.

O tom, kdo od května 2026 na další tři roky zasedne v klíčovém orgánu univerzity, rozhodují studující a akademici a akademičky UP v těchto dnech. Vybírat mohou ze 70 navržených kandidátů a kandidátek. Komu není lhostejná kvalita studia, výuky, vědy a výzkumu, pracovního prostředí či reputace Univerzity Palackého, neměl by tuto šanci promeškat. Volí se jednoduše online na webu volby.upol.cz.

„Volby do akademického senátu představují jedinečnou příležitost ovlivnit budoucnost naší univerzity, hájit akademické hodnoty, svobodu bádání, kvalitu výuky i otevřený dialog mezi studenty a vyučujícími,“ vzkazuje stávající předsedkyně senátu Irena Smolová.

Akademický senát UP (AS UP) schvaluje rozpočet, podílí se na zásadních vnitřních předpisech a angažuje se v dalších strategických, studentských i zaměstnaneckých záležitostech. Jeho celou třetinu, takzvanou studentskou kurii, přitom tvoří přímo zástupci studentů a studentek univerzity.

Jakou roli hrají v senátu zástupci studujících?

Petr Mocek se do univerzitního akademického senátu rozhodl kandidovat přibližně před třemi lety, krátce po zahájení svých doktorských studií.

„Na tuto možnost mě tehdy upozornil můj školitel a já v ní viděl zajímavou příležitost nahlédnout do fungování univerzity i z jiné perspektivy než pouze z pozice studenta. Zároveň mě motivovala možnost alespoň částečně přispět k jejímu dalšímu rozvoji, protože rozhodnutí akademického senátu mohou mít dlouhodobý dopad na její fungování,“ vysvětluje dosavadní studentský senátor za cyrilometodějskou teologickou fakultu.

„Jako studenti máme možnost se aktivně zapojit do diskuze a rozhodovacích procesů u témat, která se nás přímo dotýkají. Jde například o rozvoj a zabezpečení kolejí, zlepšení studijních podmínek nebo možnost se zapojit do schvalování významných dokumentů s celouniverzitním dopadem, jako třeba aktuálně projednávaného statutu univerzity. Z těchto důvodů představují volby do akademického senátu reálnou příležitost ovlivnit podobu univerzitního prostředí, ve kterém studujeme i pracujeme," dodává.

Kde najdu podrobnosti k volbám do AS UP?

Veškeré podrobnosti k volbám jsou shrnuty na webu upol.cz/volby. Celkem se do Akademického senátu UP dostane 24 kandidátů a kandidátek, za každou z osmi fakult dva akademici/čky a jeden studující. Do svých křesel usednou v polovině května 2026 a jejich mandát potrvá do května 2029.

Volby stručně a jasně

Web voleb do Akademického senátu UP

Kdy volit? Od středy 11. března 2026 (12:00) do středy 18. března 2026 (12:00).

Kde volit? Elektronicky v aplikaci na webu volby.upol.cz (po přihlášení univerzitními údaji) v sekci své domovské fakulty. (Pozor, souběžně probíhají v aplikaci také volby do fakultního senátu PdF.)

Volební aplikace

Kdo volí? Všichni akademici a akademičky i studenti a studentky UP.

Koho volit? Maximálně tři kandidáty, dva akademiky/čky a jednoho studujícího ze své fakulty. Aplikace neumožní udělení hlasů více kandidátům.

Seznam kandidátů a kandidátek za jednotlivé fakulty

Můžu zaznačit méně než tři kandidáty? Ano.

Když působím na dvou či více fakultách, za kterou volím? Volič, který je současně studentem i akademikem nebo je členem akademické obce více fakult, může hlasovat pouze jedenkrát. Na které fakultě bude hlasovat, si vybere před hlasováním ve volební aplikaci.

Volební programy a teze kandidátů/ek na jednotlivých fakultách:

– představení kandidátů/ek za Filozofickou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Přírodovědeckou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Pedagogickou fakultu UP
– představení kandidátů/ek za Fakultu tělesné kultury UP 
– představení kandidátů/ek za Právnickou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Fakultu zdravotnických věd UP

Kam se bude Univerzita Palackého v dalších letech ubírat? Zůstane mezi nejkvalitnějšími v ČR? Bude ekonomicky stabilní? Jak rychle se bude rozvíjet, digitalizovat, internacionalizovat? Najdou její absolventi uplatnění? O tom všem a mnohém dalším spolurozhoduje Akademický senát UP, který od května zasedne v novém složení. Akademická obec vybírá zástupce svých fakult v elektronických volbách od 11. do 18. března.

O tom, kdo od května 2026 na další tři roky zasedne v klíčovém orgánu univerzity, rozhodují studující a akademici a akademičky UP v těchto dnech. Vybírat mohou ze 70 navržených kandidátů a kandidátek. Komu není lhostejná kvalita studia, výuky, vědy a výzkumu, pracovního prostředí či reputace Univerzity Palackého, neměl by tuto šanci promeškat. Volí se jednoduše online na webu volby.upol.cz.

„Volby do akademického senátu představují jedinečnou příležitost ovlivnit budoucnost naší univerzity, hájit akademické hodnoty, svobodu bádání, kvalitu výuky i otevřený dialog mezi studenty a vyučujícími,“ vzkazuje stávající předsedkyně senátu Irena Smolová.

Akademický senát UP (AS UP) schvaluje rozpočet, podílí se na zásadních vnitřních předpisech a angažuje se v dalších strategických, studentských i zaměstnaneckých záležitostech. Jeho celou třetinu, takzvanou studentskou kurii, přitom tvoří přímo zástupci studentů a studentek univerzity.

Jakou roli hrají v senátu zástupci studujících?

Petr Mocek se do univerzitního akademického senátu rozhodl kandidovat přibližně před třemi lety, krátce po zahájení svých doktorských studií.

„Na tuto možnost mě tehdy upozornil můj školitel a já v ní viděl zajímavou příležitost nahlédnout do fungování univerzity i z jiné perspektivy než pouze z pozice studenta. Zároveň mě motivovala možnost alespoň částečně přispět k jejímu dalšímu rozvoji, protože rozhodnutí akademického senátu mohou mít dlouhodobý dopad na její fungování,“ vysvětluje dosavadní studentský senátor za cyrilometodějskou teologickou fakultu.

„Jako studenti máme možnost se aktivně zapojit do diskuze a rozhodovacích procesů u témat, která se nás přímo dotýkají. Jde například o rozvoj a zabezpečení kolejí, zlepšení studijních podmínek nebo možnost se zapojit do schvalování významných dokumentů s celouniverzitním dopadem, jako třeba aktuálně projednávaného statutu univerzity. Z těchto důvodů představují volby do akademického senátu reálnou příležitost ovlivnit podobu univerzitního prostředí, ve kterém studujeme i pracujeme," dodává.

Kde najdu podrobnosti k volbám do AS UP?

Veškeré podrobnosti k volbám jsou shrnuty na webu upol.cz/volby. Celkem se do Akademického senátu UP dostane 24 kandidátů a kandidátek, za každou z osmi fakult dva akademici/čky a jeden studující. Do svých křesel usednou v polovině května 2026 a jejich mandát potrvá do května 2029.

Volby stručně a jasně

Web voleb do Akademického senátu UP

Kdy volit? Od středy 11. března 2026 (12:00) do středy 18. března 2026 (12:00).

Kde volit? Elektronicky v aplikaci na webu volby.upol.cz (po přihlášení univerzitními údaji) v sekci své domovské fakulty. (Pozor, souběžně probíhají v aplikaci také volby do fakultního senátu PdF.)

Volební aplikace

Kdo volí? Všichni akademici a akademičky i studenti a studentky UP.

Koho volit? Maximálně tři kandidáty, dva akademiky/čky a jednoho studujícího ze své fakulty. Aplikace neumožní udělení hlasů více kandidátům.

Seznam kandidátů a kandidátek za jednotlivé fakulty

Můžu zaznačit méně než tři kandidáty? Ano.

Když působím na dvou či více fakultách, za kterou volím? Volič, který je současně studentem i akademikem nebo je členem akademické obce více fakult, může hlasovat pouze jedenkrát. Na které fakultě bude hlasovat, si vybere před hlasováním ve volební aplikaci.

Volební programy a teze kandidátů/ek na jednotlivých fakultách:

– představení kandidátů/ek za Filozofickou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Přírodovědeckou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Pedagogickou fakultu UP
– představení kandidátů/ek za Fakultu tělesné kultury UP 
– představení kandidátů/ek za Právnickou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Fakultu zdravotnických věd UP

Na půdě Ústavního soudu ČR se uskutečnilo celostátní kolo soutěže Lidskoprávní moot court. Právnickou fakultu UP reprezentovaly dva týmy. Zásluhou Terezy Jamrožové, studentky 4. ročníku programu Právo a první věda, putovala do Olomouce cena pro nejlepší řečnici.

Celostátního kola se zúčastnilo šest týmů z českých právnických fakult. Pro soutěžící byla velkou zkušeností možnost vystoupit před odborným panelem v čele se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou. Studenti prezentovali své právní argumenty, reagovali na otázky panelu a snažili se přesvědčivě obhájit stanovisko zastupované strany.

Olomouckou fakultu reprezentovaly dva týmy, které si postup vybojovaly v prosincovém fakultním kole. I když se týmy PF UP neprobojovaly do nejužšího finále, tým ve složení Tereza Jamrožová, Vojtěch Franěk a Ondřej Lengyel se umístil na celkovém 3. místě. Tým složený z Ondřeje Jakšla, Ondřeje Matějíčka a Ondřeje Tomšů skončil na 5. místě. Porota ocenila individuální výkon Terezy Jamrožové a udělila jí titul nejlepší řečnice soutěže.

foto_sem_3

Letošní ročník Lidskoprávního moot courtu se zaměřil na téma diskriminace. Soutěžní případ řešil otázku, zda může být diskriminační přirážka 50 korun za nákup jízdenky u řidiče, pokud je možné zakoupit jízdenku online bez této přirážky. Právní argumentace týmů se soustředila zejména na to, zda takové opatření může nepřímo znevýhodňovat určité skupiny osob, například starší cestující nebo osoby s nižší digitální gramotností.

Tradiční soutěž Lidskoprávní moot court pořádá Česká společnost pro evropské a srovnávací právo.

Na půdě Ústavního soudu ČR se uskutečnilo celostátní kolo soutěže Lidskoprávní moot court. Právnickou fakultu UP reprezentovaly dva týmy. Zásluhou Terezy Jamrožové, studentky 4. ročníku programu Právo a první věda, putovala do Olomouce cena pro nejlepší řečnici.

Celostátního kola se zúčastnilo šest týmů z českých právnických fakult. Pro soutěžící byla velkou zkušeností možnost vystoupit před odborným panelem v čele se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou. Studenti prezentovali své právní argumenty, reagovali na otázky panelu a snažili se přesvědčivě obhájit stanovisko zastupované strany.

Olomouckou fakultu reprezentovaly dva týmy, které si postup vybojovaly v prosincovém fakultním kole. I když se týmy PF UP neprobojovaly do nejužšího finále, tým ve složení Tereza Jamrožová, Vojtěch Franěk a Ondřej Lengyel se umístil na celkovém 3. místě. Tým složený z Ondřeje Jakšla, Ondřeje Matějíčka a Ondřeje Tomšů skončil na 5. místě. Porota ocenila individuální výkon Terezy Jamrožové a udělila jí titul nejlepší řečnice soutěže.

foto_sem_3

Letošní ročník Lidskoprávního moot courtu se zaměřil na téma diskriminace. Soutěžní případ řešil otázku, zda může být diskriminační přirážka 50 korun za nákup jízdenky u řidiče, pokud je možné zakoupit jízdenku online bez této přirážky. Právní argumentace týmů se soustředila zejména na to, zda takové opatření může nepřímo znevýhodňovat určité skupiny osob, například starší cestující nebo osoby s nižší digitální gramotností.

Tradiční soutěž Lidskoprávní moot court pořádá Česká společnost pro evropské a srovnávací právo.

Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje nadané a motivované studenty. Jednou z možností, jak se mohou mladí lidé na své cestě posunout dál, získat zajímavé dovednosti a znalosti a dozvědět se i mnohé o sobě, je unikátní kurz Leadership Matters! Dita Palaščáková, která je jeho garantkou, vysvětluje v rozhovoru, komu je určen a co obnáší.

V březnu skončil další ročník programu Leadership Matters!. Byl to už třetí běh kurzu, je tedy ideální čas se s Ditou Palaščákovou ohlédnout a zhodnotit dosavadní zkušenosti.

Je za tebou další z kurzů leadershipu. Jaký byl?

Zatím nemáme evaluace od účastníků, ale z mého pohledu byl povedený. Vytvořil prostor, kde mladí lidé s chutí a ambicí měnit svět kolem sebe měli pravidelnou příležitost otvírat s odborníky témata týkající se vedení a řízení sebe a ostatních. Struktura kurzu je daná, ale každý ročník je „svou náladou“ trochu jiný, protože jiná je i skupina studentů a diskuzemi hýbou jiné společenské trendy a okolnosti. Ten letošní byl ovlivněný změnami globální i lokální politické situace. Podařilo se nám vytvořit otevřený prostor, kde mohli studenti i lektoři jít do hloubky. Oceňuju, že jsme se nebáli mluvit o vlastních pochybnostech, o selháních ani o velkých ambicích. V přednáškách a workshopech nejde jen o teorii, ale především o práci na sobě, o schopnosti dát a přijmout zpětnou vazbu a o odvahu vystoupit ze své komfortní zóny. Mám radost, že se nám podařilo vytvořit bezpečný prostor, kde se tohle všechno mohlo dít.

Když se podíváme pár let zpátky, co tě přivedlo na myšlenku podobný kurz na univerzitě otevřít?

Prvotní impuls přišel od tehdejšího prorektora Univerzity Palackého Víta Procházky, který přinesl inspiraci z univerzit ve Spojených státech. Tam je běžné, že školy systematicky podporují rozvoj leadershipu u studentů, a to nejen jako soubor manažerských dovedností, ale jako schopnost nést odpovědnost, orientovat se ve složitých situacích a aktivně přispívat ke společnosti. Když jsme o tom začali společně přemýšlet, dávalo nám smysl podobný program vytvořit i u nás. Studenti na naší univerzitě získávají velmi kvalitní odborné znalosti, ale často nemají dost prostoru pro rozvoj dovedností, které jsou pro jejich další profesní i osobní život stejně důležité.

Jako třeba?

Například strategické myšlení, řízení změn, práce s týmem, komunikace, rozhodování v nejistotě nebo vedení lidí. Právě tyto schopnosti často rozhodují o tom, jestli se z dobrého odborníka stane člověk, který dokáže iniciovat změny, nést odpovědnost a přirozeně vést ostatní. Přitom část studentů už během studia tyto role vlastně přirozeně přebírá: vedou studentské projekty, spolky, někdy i vlastní startupy nebo komunitní iniciativy. Chybí jim ale bezpečný prostor, kde by mohli své zkušenosti reflektovat, sdílet je s ostatními a propojit je s širším kontextem. Chtěla jsem proto vytvořit prostředí, kde se mohou učit z praxe, vzájemně se inspirovat a postupně si uvědomovat, jaký typ leadera vlastně chtějí být.

Jsou univerzity tím správným prostředím pro získání takových dovednosti? 

Myslím si, že právě univerzity mají v této oblasti jedinečnou roli. Nejsou jen místem předávání znalostí, ale i prostředím, kde se formují budoucí profesionálové, odborníci a často i lidé, kteří budou nést odpovědnost za směřování institucí nebo komunit. Leadership v našem pojetí totiž není pozice ani titul, ale spíše schopnost orientovat se díky hodnotám v komplexitě a nést odpovědnost za své jednání i za lidi kolem sebe. A jsem vděčná, že právě takové schopnosti je možné pod hlavičkou Talentovaný Palacký na naší univerzitě vědomě rozvíjet.

Jaký je výběr studentů? Kdo se může přihlásit?

Kurz je otevřen studentům napříč fakultami, ale výběr je záměrně selektivní. Nejde nám o průměrné „splnění podmínek“, ale o srozumitelnou motivaci a předchozí zkušenost. Uchazeči odpovídají písemně na čtyři otázky a po prvním kole výběru prochází osobním nebo skupinovým pohovorem, kde sledujeme mimo jiné jejich ochotu na sobě pracovat, přijímat zpětnou vazbu a aktivně přispívat do skupiny. Důležitá je pro nás vnitřní ambice růst a převzít odpovědnost za sebe a následně své projekty.

Co se naučí? Jaké schopnosti budou rozvíjet?

Kurz stojí na třech hlavních pilířích: sebereflexi, práci s druhými lidmi a strategickém uvažování o leadershipu. Nejde nám jen o to studenty naučit několik manažerských technik, ale spíše jim pomoci porozumět tomu, co znamená převzít odpovědnost v situacích, které jsou složité, nejisté a často se rychle mění. Velký důraz proto klademe na sebepoznání a práci s vlastními hodnotami. Studenti během kurzu reflektují své zkušenosti, přemýšlejí o tom, jak reagují ve stresu, jak se rozhodují a jaký typ lídra chtějí být. Součástí programu je také práce s odolností a sebepéčí, tedy schopností dlouhodobě zvládat tlak, pracovat s vlastní energií a udržet si v náročných situacích vnitřní stabilitu.

Druhou důležitou oblastí je práce s lidmi a komunikace. Studenti se učí dávat i přijímat zpětnou vazbu, pracovat s konflikty a budovat důvěru v týmu. Trénují také prezentaci a práci s publikem, protože schopnost jasně formulovat myšlenky a získat pro ně ostatní je pro leadership klíčová. Významnou část kurzu tvoří také řízení změn a orientace ve složitých situacích. Studenti se učí přemýšlet strategicky, rozhodovat se v nejistotě a pracovat s informacemi a daty při rozhodování. Důležitým tématem je také podnikavost a iniciativa, tedy schopnost vidět příležitosti, převzít odpovědnost za nápad a dotáhnout ho do realizace.

Kdo studenty tyto dovednosti učí?

Kurz je postavený na praktických cvičeních, simulacích a práci s konkrétními situacemi, které studenti sami přinášejí ze svého studijního nebo projektového života. Do programu zároveň vstupují lektoři a hosté z různých oblastí praxe, kteří sdílejí své zkušenosti s vedením lidí, řízením projektů nebo zvládáním změn. Studenti tak mají možnost vidět leadership z různých perspektiv a zároveň si postupně vytvářejí vlastní styl, jak s těmito situacemi pracovat.

Po třetím ročníku kurzu už je možné se ohlédnout: jaké tvoje představy se nenaplnily a co se naopak ukázalo jako velmi potřebné?

Některé věci už vidím realističtěji. Původně jsem si myslela, že budeme studenty učit konkrétní nástroje leadershipu, různé techniky plánování, vedení týmu, rozhodování nebo práce s konfliktem. Postupně se ale ukázalo, že ještě důležitější než samotné nástroje je vytvořit prostředí důvěry a otevřenosti. Teprve když se lidé cítí bezpečně, jsou ochotni sdílet vlastní zkušenosti, pochybnosti nebo chyby, a právě tam se odehrává největší učení. Na začátku jsem měla také určitou obavu, jestli je vlastně leadership jako téma na univerzitě dostatečně uchopitelný a potřebný. Není to klasická akademická disciplína a pracujeme s metodami, které jsou pro univerzitní prostředí někdy trochu netypické, například facilitací, koučováním, reflexí zkušenosti nebo prací ve skupině. Postupně se ale ukázalo, že právě tento přístup dává studentům něco, co jinde během studia často nezažijí.

Velmi dobře se také osvědčila interdisciplinarita kurzu. Do programu vstupují studenti z různých fakult a oborů, od humanitních věd přes medicínu až po přírodní obory. Díky tomu se během diskuzí potkávají různé perspektivy a zkušenosti, což celý program výrazně obohacuje. Zároveň jsme zjistili, že kurz vlastně není „nafukovací“. Každý rok narážíme na další témata, která by stálo za to otevřít – například networking, interkulturní komunikaci nebo práci v mezinárodních týmech. Ale čas je omezený a program musí zůstat soustředěný. Spíš než přidávat další a další moduly se snažíme držet prostor, ve kterém studenti mohou přemýšlet, diskutovat a učit se jeden od druhého.

Co mě velmi překvapilo a potěšilo, je silná potřeba mladých lidí mluvit o smyslu práce, hodnotách a osobní integritě. Leadership pro ně není otázka kariérního postupu nebo ambice, ale spíše hledání toho, jak mohou svou práci dělat odpovědně a s dopadem na společnost. V tom vidím velkou naději a zároveň snad potvrzení, že podobný prostor na univerzitě dává smysl.

Co se děje se studenty, kteří prošli těmito kurzy? Máš zpětnou vazbu, zda to, co se naučili, využívají v praxi?

S absolventy programu zůstáváme v pravidelném kontaktu. Řada z nich je dnes aktivní v různých organizacích a projektech mimo univerzitu, někteří zároveň působí i v různých strukturách Univerzity Palackého. Postupně se tak vytváří síť lidí, kteří mají podobnou zkušenost s programem a často se přirozeně potkávají i v dalších aktivitách.

Absolventy také zapojujeme do iniciativ spojených s programem Talentovaný Palacký, kde mohou sdílet své zkušenosti a inspirovat další studenty. Zároveň mezi nimi vznikla poptávka po tom, aby zůstali v kontaktu i dlouhodobě, proto nyní připravujeme alumni skupinu Leadership Matters. Jejím cílem je vytvořit prostor pro další setkávání, společné vzdělávání a profesní i osobní růst. Vnímám to jako přirozené pokračování programu, leadership se totiž nedá „naučit“ během jednoho semestru, je to spíš dlouhodobá cesta, na které je velmi cenné mít kolem sebe komunitu lidí, kteří procházejí podobnými výzvami.

Jak se podle tebe vlastně pozná leader?

Těch definic leadershipu je mnoho. Začnu ale tím, co leader podle mě není: není to funkce ani titul. Pozná se spíš podle toho, co se děje s lidmi kolem něj. Pokud lidé v jeho přítomnosti rostou, přebírají odpovědnost a mají chuť přicházet s vlastními nápady, je to velmi dobrý signál. Skutečný leader dokáže vytvářet prostředí, ve kterém se lidé cítí bezpečně, ale zároveň jsou motivováni překračovat vlastní limity. Má schopnost nést odpovědnost, přiznat chybu a držet směr i v situacích, kdy není všechno jasné a jednoduché.

Pro mě je v leadershipu velmi důležitá také otázka hodnot. Hodnoty nejsou jen abstraktní slova, jsou to principy, podle kterých se člověk rozhoduje ve chvílích, kdy je situace složitá nebo kdy je pod tlakem. Právě v takových momentech se ukazuje, jestli člověk dokáže jednat v souladu s tím, čemu věří, a nést za to odpovědnost.

Zároveň si myslím, že leadership vždy začíná u schopnosti vést sám sebe. Pokud člověk neumí pracovat se svými emocemi, nejistotou nebo vlastním egem, je velmi těžké dobře vést ostatní. A osobně bych řekla ještě jednu věc: pro mě je leadership také schopnost neztratit důstojnost a směr ani v náročných nebo nejistých situacích. Nejde o to mít vždy jasné odpovědi, ale dokázat zůstat pevný ve svých hodnotách, zachovat respekt k sobě i k ostatním a pokračovat dál. Právě v takových chvílích se podle mě skutečný leader nejvíc pozná.

Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje nadané a motivované studenty. Jednou z možností, jak se mohou mladí lidé na své cestě posunout dál, získat zajímavé dovednosti a znalosti a dozvědět se i mnohé o sobě, je unikátní kurz Leadership Matters! Dita Palaščáková, která je jeho garantkou, vysvětluje v rozhovoru, komu je určen a co obnáší.

V březnu skončil další ročník programu Leadership Matters!. Byl to už třetí běh kurzu, je tedy ideální čas se s Ditou Palaščákovou ohlédnout a zhodnotit dosavadní zkušenosti.

Je za tebou další z kurzů leadershipu. Jaký byl?

Zatím nemáme evaluace od účastníků, ale z mého pohledu byl povedený. Vytvořil prostor, kde mladí lidé s chutí a ambicí měnit svět kolem sebe měli pravidelnou příležitost otvírat s odborníky témata týkající se vedení a řízení sebe a ostatních. Struktura kurzu je daná, ale každý ročník je „svou náladou“ trochu jiný, protože jiná je i skupina studentů a diskuzemi hýbou jiné společenské trendy a okolnosti. Ten letošní byl ovlivněný změnami globální i lokální politické situace. Podařilo se nám vytvořit otevřený prostor, kde mohli studenti i lektoři jít do hloubky. Oceňuju, že jsme se nebáli mluvit o vlastních pochybnostech, o selháních ani o velkých ambicích. V přednáškách a workshopech nejde jen o teorii, ale především o práci na sobě, o schopnosti dát a přijmout zpětnou vazbu a o odvahu vystoupit ze své komfortní zóny. Mám radost, že se nám podařilo vytvořit bezpečný prostor, kde se tohle všechno mohlo dít.

Když se podíváme pár let zpátky, co tě přivedlo na myšlenku podobný kurz na univerzitě otevřít?

Prvotní impuls přišel od tehdejšího prorektora Univerzity Palackého Víta Procházky, který přinesl inspiraci z univerzit ve Spojených státech. Tam je běžné, že školy systematicky podporují rozvoj leadershipu u studentů, a to nejen jako soubor manažerských dovedností, ale jako schopnost nést odpovědnost, orientovat se ve složitých situacích a aktivně přispívat ke společnosti. Když jsme o tom začali společně přemýšlet, dávalo nám smysl podobný program vytvořit i u nás. Studenti na naší univerzitě získávají velmi kvalitní odborné znalosti, ale často nemají dost prostoru pro rozvoj dovedností, které jsou pro jejich další profesní i osobní život stejně důležité.

Jako třeba?

Například strategické myšlení, řízení změn, práce s týmem, komunikace, rozhodování v nejistotě nebo vedení lidí. Právě tyto schopnosti často rozhodují o tom, jestli se z dobrého odborníka stane člověk, který dokáže iniciovat změny, nést odpovědnost a přirozeně vést ostatní. Přitom část studentů už během studia tyto role vlastně přirozeně přebírá: vedou studentské projekty, spolky, někdy i vlastní startupy nebo komunitní iniciativy. Chybí jim ale bezpečný prostor, kde by mohli své zkušenosti reflektovat, sdílet je s ostatními a propojit je s širším kontextem. Chtěla jsem proto vytvořit prostředí, kde se mohou učit z praxe, vzájemně se inspirovat a postupně si uvědomovat, jaký typ leadera vlastně chtějí být.

Jsou univerzity tím správným prostředím pro získání takových dovednosti? 

Myslím si, že právě univerzity mají v této oblasti jedinečnou roli. Nejsou jen místem předávání znalostí, ale i prostředím, kde se formují budoucí profesionálové, odborníci a často i lidé, kteří budou nést odpovědnost za směřování institucí nebo komunit. Leadership v našem pojetí totiž není pozice ani titul, ale spíše schopnost orientovat se díky hodnotám v komplexitě a nést odpovědnost za své jednání i za lidi kolem sebe. A jsem vděčná, že právě takové schopnosti je možné pod hlavičkou Talentovaný Palacký na naší univerzitě vědomě rozvíjet.

Jaký je výběr studentů? Kdo se může přihlásit?

Kurz je otevřen studentům napříč fakultami, ale výběr je záměrně selektivní. Nejde nám o průměrné „splnění podmínek“, ale o srozumitelnou motivaci a předchozí zkušenost. Uchazeči odpovídají písemně na čtyři otázky a po prvním kole výběru prochází osobním nebo skupinovým pohovorem, kde sledujeme mimo jiné jejich ochotu na sobě pracovat, přijímat zpětnou vazbu a aktivně přispívat do skupiny. Důležitá je pro nás vnitřní ambice růst a převzít odpovědnost za sebe a následně své projekty.

Co se naučí? Jaké schopnosti budou rozvíjet?

Kurz stojí na třech hlavních pilířích: sebereflexi, práci s druhými lidmi a strategickém uvažování o leadershipu. Nejde nám jen o to studenty naučit několik manažerských technik, ale spíše jim pomoci porozumět tomu, co znamená převzít odpovědnost v situacích, které jsou složité, nejisté a často se rychle mění. Velký důraz proto klademe na sebepoznání a práci s vlastními hodnotami. Studenti během kurzu reflektují své zkušenosti, přemýšlejí o tom, jak reagují ve stresu, jak se rozhodují a jaký typ lídra chtějí být. Součástí programu je také práce s odolností a sebepéčí, tedy schopností dlouhodobě zvládat tlak, pracovat s vlastní energií a udržet si v náročných situacích vnitřní stabilitu.

Druhou důležitou oblastí je práce s lidmi a komunikace. Studenti se učí dávat i přijímat zpětnou vazbu, pracovat s konflikty a budovat důvěru v týmu. Trénují také prezentaci a práci s publikem, protože schopnost jasně formulovat myšlenky a získat pro ně ostatní je pro leadership klíčová. Významnou část kurzu tvoří také řízení změn a orientace ve složitých situacích. Studenti se učí přemýšlet strategicky, rozhodovat se v nejistotě a pracovat s informacemi a daty při rozhodování. Důležitým tématem je také podnikavost a iniciativa, tedy schopnost vidět příležitosti, převzít odpovědnost za nápad a dotáhnout ho do realizace.

Kdo studenty tyto dovednosti učí?

Kurz je postavený na praktických cvičeních, simulacích a práci s konkrétními situacemi, které studenti sami přinášejí ze svého studijního nebo projektového života. Do programu zároveň vstupují lektoři a hosté z různých oblastí praxe, kteří sdílejí své zkušenosti s vedením lidí, řízením projektů nebo zvládáním změn. Studenti tak mají možnost vidět leadership z různých perspektiv a zároveň si postupně vytvářejí vlastní styl, jak s těmito situacemi pracovat.

Po třetím ročníku kurzu už je možné se ohlédnout: jaké tvoje představy se nenaplnily a co se naopak ukázalo jako velmi potřebné?

Některé věci už vidím realističtěji. Původně jsem si myslela, že budeme studenty učit konkrétní nástroje leadershipu, různé techniky plánování, vedení týmu, rozhodování nebo práce s konfliktem. Postupně se ale ukázalo, že ještě důležitější než samotné nástroje je vytvořit prostředí důvěry a otevřenosti. Teprve když se lidé cítí bezpečně, jsou ochotni sdílet vlastní zkušenosti, pochybnosti nebo chyby, a právě tam se odehrává největší učení. Na začátku jsem měla také určitou obavu, jestli je vlastně leadership jako téma na univerzitě dostatečně uchopitelný a potřebný. Není to klasická akademická disciplína a pracujeme s metodami, které jsou pro univerzitní prostředí někdy trochu netypické, například facilitací, koučováním, reflexí zkušenosti nebo prací ve skupině. Postupně se ale ukázalo, že právě tento přístup dává studentům něco, co jinde během studia často nezažijí.

Velmi dobře se také osvědčila interdisciplinarita kurzu. Do programu vstupují studenti z různých fakult a oborů, od humanitních věd přes medicínu až po přírodní obory. Díky tomu se během diskuzí potkávají různé perspektivy a zkušenosti, což celý program výrazně obohacuje. Zároveň jsme zjistili, že kurz vlastně není „nafukovací“. Každý rok narážíme na další témata, která by stálo za to otevřít – například networking, interkulturní komunikaci nebo práci v mezinárodních týmech. Ale čas je omezený a program musí zůstat soustředěný. Spíš než přidávat další a další moduly se snažíme držet prostor, ve kterém studenti mohou přemýšlet, diskutovat a učit se jeden od druhého.

Co mě velmi překvapilo a potěšilo, je silná potřeba mladých lidí mluvit o smyslu práce, hodnotách a osobní integritě. Leadership pro ně není otázka kariérního postupu nebo ambice, ale spíše hledání toho, jak mohou svou práci dělat odpovědně a s dopadem na společnost. V tom vidím velkou naději a zároveň snad potvrzení, že podobný prostor na univerzitě dává smysl.

Co se děje se studenty, kteří prošli těmito kurzy? Máš zpětnou vazbu, zda to, co se naučili, využívají v praxi?

S absolventy programu zůstáváme v pravidelném kontaktu. Řada z nich je dnes aktivní v různých organizacích a projektech mimo univerzitu, někteří zároveň působí i v různých strukturách Univerzity Palackého. Postupně se tak vytváří síť lidí, kteří mají podobnou zkušenost s programem a často se přirozeně potkávají i v dalších aktivitách.

Absolventy také zapojujeme do iniciativ spojených s programem Talentovaný Palacký, kde mohou sdílet své zkušenosti a inspirovat další studenty. Zároveň mezi nimi vznikla poptávka po tom, aby zůstali v kontaktu i dlouhodobě, proto nyní připravujeme alumni skupinu Leadership Matters. Jejím cílem je vytvořit prostor pro další setkávání, společné vzdělávání a profesní i osobní růst. Vnímám to jako přirozené pokračování programu, leadership se totiž nedá „naučit“ během jednoho semestru, je to spíš dlouhodobá cesta, na které je velmi cenné mít kolem sebe komunitu lidí, kteří procházejí podobnými výzvami.

Jak se podle tebe vlastně pozná leader?

Těch definic leadershipu je mnoho. Začnu ale tím, co leader podle mě není: není to funkce ani titul. Pozná se spíš podle toho, co se děje s lidmi kolem něj. Pokud lidé v jeho přítomnosti rostou, přebírají odpovědnost a mají chuť přicházet s vlastními nápady, je to velmi dobrý signál. Skutečný leader dokáže vytvářet prostředí, ve kterém se lidé cítí bezpečně, ale zároveň jsou motivováni překračovat vlastní limity. Má schopnost nést odpovědnost, přiznat chybu a držet směr i v situacích, kdy není všechno jasné a jednoduché.

Pro mě je v leadershipu velmi důležitá také otázka hodnot. Hodnoty nejsou jen abstraktní slova, jsou to principy, podle kterých se člověk rozhoduje ve chvílích, kdy je situace složitá nebo kdy je pod tlakem. Právě v takových momentech se ukazuje, jestli člověk dokáže jednat v souladu s tím, čemu věří, a nést za to odpovědnost.

Zároveň si myslím, že leadership vždy začíná u schopnosti vést sám sebe. Pokud člověk neumí pracovat se svými emocemi, nejistotou nebo vlastním egem, je velmi těžké dobře vést ostatní. A osobně bych řekla ještě jednu věc: pro mě je leadership také schopnost neztratit důstojnost a směr ani v náročných nebo nejistých situacích. Nejde o to mít vždy jasné odpovědi, ale dokázat zůstat pevný ve svých hodnotách, zachovat respekt k sobě i k ostatním a pokračovat dál. Právě v takových chvílích se podle mě skutečný leader nejvíc pozná.

Celý květen na kole, koloběžce, pěšky nebo poklusem, tedy udržitelně a aktivně – taková je v kostce výzva Do práce na kole. Už teď je ten správný čas, kdy se k ní spolu s univerzitou připojit a podpořit vlastní kondici i rozvoj infrastruktury pro cyklisty i pěší. Díky Udržitelné univerzitě je i letos pro studenty a zaměstnance UP připraven omezený počet bezplatných registrací.

Univerzita Palackého v Olomouci se i letos připojuje k celorepublikové výzvě Do práce na kole a zve své zaměstnance i studenty, aby během května vyměnili auto za kolo, koloběžku nebo vlastní nohy. Iniciativa podporuje zdravý životní styl, udržitelnou dopravu a ohleduplnější pohyb po městě. Cílem není nasbírat co nejvíce kilometrů, ale především jezdit pravidelně a ukázat, že každodenní cesta do práce či do školy může být šetrná k životnímu prostředí.

Jak výzva probíhá

Registrace probíhá tradičně do konce dubna prostřednictvím webu dopracenakole.cz, kde se účastníci přihlašují pod hlavičkou Univerzity Palackého. Stačí sestavit 2–5členný tým (možnost je ale i pro jednotlivce), do konce dubna se zaregistrovat a během května pak co nejpravidelněji jezdit do práce a z práce na kole, koloběžce, skejtu, vozíčku anebo chodit pěšky či běhat. Tyto způsoby lze kombinovat i s hromadnou dopravou. 

Univerzita má i letos připravenou podporu pro nejrychlejší zájemce – pro prvních 120 zájemců má vouchery na bezplatnou registraci do výzvy. Vyplatí se proto neváhat a přihlásit se co nejdříve. Na účastníky čekají také slevy a výhody u partnerů v Olomouci i celé republice.

video_sem

Univerzitní souboj

Stejně jako v předchozích letech, i letos bude probíhat univerzitní souboj fakult a součástí. V loňském roce se pod hlavičkou UP zapojilo 136 účastníků ve 46 týmech. Společně najeli 25 778 kilometrů a ušetřili 4,1 tuny oxidu uhličitého. Souboj fakult, v němž se hodnotí průměrná nejvyšší pravidelnost dojíždění všech týmů v rámci jednotlivých fakult či součástí, vyhrála přírodovědecká fakulta s průměrnou pravidelností 82,9 %.

Výzva Do práce na kole tak není jen individuální sportovní výzvou, ale také příležitostí k přátelskému soupeření mezi kolegy, týmy i fakultami. Každá cesta se počítá – ať už vede na kole, pěšky, nebo třeba i vlakem. Přidejte se letos i vy a pomozte společně s Univerzitou Palackého udělat další krok k zdravější a udržitelnější Olomouci.

Získat registraci zdarma

Celý květen na kole, koloběžce, pěšky nebo poklusem, tedy udržitelně a aktivně – taková je v kostce výzva Do práce na kole. Už teď je ten správný čas, kdy se k ní spolu s univerzitou připojit a podpořit vlastní kondici i rozvoj infrastruktury pro cyklisty i pěší. Díky Udržitelné univerzitě je i letos pro studenty a zaměstnance UP připraven omezený počet bezplatných registrací.

Univerzita Palackého v Olomouci se i letos připojuje k celorepublikové výzvě Do práce na kole a zve své zaměstnance i studenty, aby během května vyměnili auto za kolo, koloběžku nebo vlastní nohy. Iniciativa podporuje zdravý životní styl, udržitelnou dopravu a ohleduplnější pohyb po městě. Cílem není nasbírat co nejvíce kilometrů, ale především jezdit pravidelně a ukázat, že každodenní cesta do práce či do školy může být šetrná k životnímu prostředí.

Jak výzva probíhá

Registrace probíhá tradičně do konce dubna prostřednictvím webu dopracenakole.cz, kde se účastníci přihlašují pod hlavičkou Univerzity Palackého. Stačí sestavit 2–5členný tým (možnost je ale i pro jednotlivce), do konce dubna se zaregistrovat a během května pak co nejpravidelněji jezdit do práce a z práce na kole, koloběžce, skejtu, vozíčku anebo chodit pěšky či běhat. Tyto způsoby lze kombinovat i s hromadnou dopravou. 

Univerzita má i letos připravenou podporu pro nejrychlejší zájemce – pro prvních 120 zájemců má vouchery na bezplatnou registraci do výzvy. Vyplatí se proto neváhat a přihlásit se co nejdříve. Na účastníky čekají také slevy a výhody u partnerů v Olomouci i celé republice.

video_sem

Univerzitní souboj

Stejně jako v předchozích letech, i letos bude probíhat univerzitní souboj fakult a součástí. V loňském roce se pod hlavičkou UP zapojilo 136 účastníků ve 46 týmech. Společně najeli 25 778 kilometrů a ušetřili 4,1 tuny oxidu uhličitého. Souboj fakult, v němž se hodnotí průměrná nejvyšší pravidelnost dojíždění všech týmů v rámci jednotlivých fakult či součástí, vyhrála přírodovědecká fakulta s průměrnou pravidelností 82,9 %.

Výzva Do práce na kole tak není jen individuální sportovní výzvou, ale také příležitostí k přátelskému soupeření mezi kolegy, týmy i fakultami. Každá cesta se počítá – ať už vede na kole, pěšky, nebo třeba i vlakem. Přidejte se letos i vy a pomozte společně s Univerzitou Palackého udělat další krok k zdravější a udržitelnější Olomouci.

Získat registraci zdarma

Víte, kolik druhů rostlin a živočichů žije ve vašem okolí? A kolik z nich dokážete objevit během obyčejné procházky? Zapojte se do celosvětové přírodovědné výzvy City Nature Challenge (CNC), do které se letos poprvé přidává také Olomouc. Účastníci budou od 24. do 27. dubna fotografovat volně žijící organismy a svá pozorování sdílet prostřednictvím platformy iNaturalist, kde je mohou nahrát až do 10. května. S určováním obtížněji poznatelných druhů pomohou odborníci i veřejnost.

Olomouckou výzvu připravuje Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Jejím cílem je během čtyř dnů shromáždit co nejvíce pozorování rostlin, živočichů a hub a upozornit na to, že i města skrývají překvapivé přírodní bohatství. „Chceme lidem ukázat, že příroda je všude kolem nás. Každé kvalitní pozorování má hodnotu a pomáhá dokumentovat místní biodiverzitu,“ říká organizátorka a studentka z přírodovědecké fakulty Martina Ticháčková.

„City Nature Challenge vznikla v roce 2016 jako přátelská soutěž mezi California Academy of Sciences a Natural History Museum of Los Angeles County. Z původní lokální iniciativy se postupně stala globální občansko-vědní akce, do níž se každoročně zapojují stovky měst po celém světě,“ dodává hlavní organizátor soutěže Peter Adamík z katedry zoologie.

Jak se zapojit? 

Účast v City Nature Challenge je jednoduchá. Stačí vyrazit ven. Do parku, na sídliště, k řece nebo třeba do lesa na okraji města a pořídit tam kvalitní fotografie volně žijících organismů nebo jejich pobytových stop a nahrát je do aplikace iNaturalist. „Fotografie by měly být dobře zaostřené a doplněné o co nejpřesnější lokaci a čas pozorování. Do projektu nejsou zahrnuty pěstované rostliny ani zvířata chovaná v zajetí. Důležité je dokumentovat skutečně volně žijící přírodu,“ vysvětluje Věra Kafková, organizátorka a studentka přírodovědecké fakulty.  

Zapojit se může úplně každý – jednotlivci, rodiny s dětmi, školní skupiny i zájmové kroužky. Účastníci mají příležitost poznat nové druhy, objevit neznámá zákoutí svého města a strávit více času venku. „Výzva by měla přirozeně propojit lidi, kteří sdílejí zájem o přírodu a chtějí přispět k jejímu poznávání. Nejzajímavější příspěvky budou odměněny,“ motivuje účastníky Peter Adamík.  

Olomouc jako součást světové mapy biodiverzity 

City Nature Challenge Olomouc bude mapovat druhovou rozmanitost na území statutárního města a přispěje tak k dlouhodobému sledování stavu místní přírody. Organizátoři věří, že první ročník položí základ nové tradici, která bude v Olomouci růst stejně úspěšně jako v dalších českých i světových městech. 

Víte, kolik druhů rostlin a živočichů žije ve vašem okolí? A kolik z nich dokážete objevit během obyčejné procházky? Zapojte se do celosvětové přírodovědné výzvy City Nature Challenge (CNC), do které se letos poprvé přidává také Olomouc. Účastníci budou od 24. do 27. dubna fotografovat volně žijící organismy a svá pozorování sdílet prostřednictvím platformy iNaturalist, kde je mohou nahrát až do 10. května. S určováním obtížněji poznatelných druhů pomohou odborníci i veřejnost.

Olomouckou výzvu připravuje Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Jejím cílem je během čtyř dnů shromáždit co nejvíce pozorování rostlin, živočichů a hub a upozornit na to, že i města skrývají překvapivé přírodní bohatství. „Chceme lidem ukázat, že příroda je všude kolem nás. Každé kvalitní pozorování má hodnotu a pomáhá dokumentovat místní biodiverzitu,“ říká organizátorka a studentka z přírodovědecké fakulty Martina Ticháčková.

„City Nature Challenge vznikla v roce 2016 jako přátelská soutěž mezi California Academy of Sciences a Natural History Museum of Los Angeles County. Z původní lokální iniciativy se postupně stala globální občansko-vědní akce, do níž se každoročně zapojují stovky měst po celém světě,“ dodává hlavní organizátor soutěže Peter Adamík z katedry zoologie.

Jak se zapojit? 

Účast v City Nature Challenge je jednoduchá. Stačí vyrazit ven. Do parku, na sídliště, k řece nebo třeba do lesa na okraji města a pořídit tam kvalitní fotografie volně žijících organismů nebo jejich pobytových stop a nahrát je do aplikace iNaturalist. „Fotografie by měly být dobře zaostřené a doplněné o co nejpřesnější lokaci a čas pozorování. Do projektu nejsou zahrnuty pěstované rostliny ani zvířata chovaná v zajetí. Důležité je dokumentovat skutečně volně žijící přírodu,“ vysvětluje Věra Kafková, organizátorka a studentka přírodovědecké fakulty.  

Zapojit se může úplně každý – jednotlivci, rodiny s dětmi, školní skupiny i zájmové kroužky. Účastníci mají příležitost poznat nové druhy, objevit neznámá zákoutí svého města a strávit více času venku. „Výzva by měla přirozeně propojit lidi, kteří sdílejí zájem o přírodu a chtějí přispět k jejímu poznávání. Nejzajímavější příspěvky budou odměněny,“ motivuje účastníky Peter Adamík.  

Olomouc jako součást světové mapy biodiverzity 

City Nature Challenge Olomouc bude mapovat druhovou rozmanitost na území statutárního města a přispěje tak k dlouhodobému sledování stavu místní přírody. Organizátoři věří, že první ročník položí základ nové tradici, která bude v Olomouci růst stejně úspěšně jako v dalších českých i světových městech. 

Psychická zátěž zdravotníků, prevence syndromu vyhoření i nové možnosti podpory wellbeingu byly hlavními tématy konference Stay Well in Healthcare: Od stresu k rovnováze, kterou hostila malá kulturní scéna Sedmička v Olomouci. Setkání propojilo odborníky z oblasti psychologie, medicíny i technologických inovací a nabídlo aktuální výsledky výzkumu i praktické nástroje pro podporu duševního zdraví zdravotnických pracovníků.

Konference se uskutečnila v rámci projektu Apollo – Aplikace optimalizované well-being strategie u zdravotníků, který byl vytvořený na Fakultě zdravotnických věd UP a získal grant Technologické agentury České republiky. Program celodenní akce zahájili děkan fakulty zdravotnických věd Jiří Vévoda, vedoucí projektu Simona Dobešová Cakirpaloglu a vedoucí oddělení profesního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů Fakultní nemocnice Olomouc Vladimíra Odehnalová. V průběhu dne vystoupili například Michal Růžička, Jakub Havlín, Barbora Kutá, Miroslav Světlák, Adam Suchý či Radim Šlachta. „Pozvaní hosté představili témata od mindfulness a digitálních inovací ve zdravotnictví až po využití umělé inteligence nebo měření variability srdeční frekvence při sledování stresu,“ uvedla Simona Dobešová Cakirpaloglu. Celou konferencí provázela herečka a moderátorka Simona Babčáková.

Výzkum realizovaný mezi více než tisíci českými zdravotníky ukázal, že přibližně 46 % respondentů vykazuje vysokou míru emocionálního vyčerpání, které souvisí s vyšším výskytem úzkostí a depresivních symptomů. „Projekt proto kromě výzkumu rozvíjí také praktické nástroje podpory – mobilní aplikaci CalmAnna, která má zdravotníkům pomoci zvládat stres a předcházet vyhoření,“ zdůraznila Simona Dobešová Cakirpaloglu. Součástí projektu je také ekonomický model analyzující náklady spojené s psychickou zátěží zdravotníků a přínosy preventivních opatření. Výsledky naznačují, že systematická podpora wellbeingu může být z dlouhodobého hlediska efektivnější než řešení důsledků vyhoření a fluktuace zaměstnanců.

Psychická zátěž zdravotníků, prevence syndromu vyhoření i nové možnosti podpory wellbeingu byly hlavními tématy konference Stay Well in Healthcare: Od stresu k rovnováze, kterou hostila malá kulturní scéna Sedmička v Olomouci. Setkání propojilo odborníky z oblasti psychologie, medicíny i technologických inovací a nabídlo aktuální výsledky výzkumu i praktické nástroje pro podporu duševního zdraví zdravotnických pracovníků.

Konference se uskutečnila v rámci projektu Apollo – Aplikace optimalizované well-being strategie u zdravotníků, který byl vytvořený na Fakultě zdravotnických věd UP a získal grant Technologické agentury České republiky. Program celodenní akce zahájili děkan fakulty zdravotnických věd Jiří Vévoda, vedoucí projektu Simona Dobešová Cakirpaloglu a vedoucí oddělení profesního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů Fakultní nemocnice Olomouc Vladimíra Odehnalová. V průběhu dne vystoupili například Michal Růžička, Jakub Havlín, Barbora Kutá, Miroslav Světlák, Adam Suchý či Radim Šlachta. „Pozvaní hosté představili témata od mindfulness a digitálních inovací ve zdravotnictví až po využití umělé inteligence nebo měření variability srdeční frekvence při sledování stresu,“ uvedla Simona Dobešová Cakirpaloglu. Celou konferencí provázela herečka a moderátorka Simona Babčáková.

Výzkum realizovaný mezi více než tisíci českými zdravotníky ukázal, že přibližně 46 % respondentů vykazuje vysokou míru emocionálního vyčerpání, které souvisí s vyšším výskytem úzkostí a depresivních symptomů. „Projekt proto kromě výzkumu rozvíjí také praktické nástroje podpory – mobilní aplikaci CalmAnna, která má zdravotníkům pomoci zvládat stres a předcházet vyhoření,“ zdůraznila Simona Dobešová Cakirpaloglu. Součástí projektu je také ekonomický model analyzující náklady spojené s psychickou zátěží zdravotníků a přínosy preventivních opatření. Výsledky naznačují, že systematická podpora wellbeingu může být z dlouhodobého hlediska efektivnější než řešení důsledků vyhoření a fluktuace zaměstnanců.

Jak správně poskytnout první pomoc, co se děje se srdcem při infarktu nebo co skutečně obsahuje energetický nápoj? Odpovědi nabídne Veletrh zdraví v Pevnosti poznání, science centru Přírodovědecké fakulty UP, který se uskuteční v pátek a sobotu 13. a 14. března. Interaktivní program propojí prevenci, medicínu i duševní pohodu a je určen školám i široké veřejnosti.

Návštěvníci se naučí poskytnout první pomoc při zástavě srdce pod vedením studentů Lékařské fakulty UP, sestaví rozložitelný model lidského mozku nebo absolvují zátěžový test srdce s vyhodnocením pomocí umělé inteligence. Chybět nebude ani téma energetických nápojů a jejich dopadu na dětský a dospívající organismus, péče o zuby se Zoubkovou vílou, dobrovolného dárcovství krve či účinných nástrojů pro zvládání stresu.

Ústřední myšlenku akce shrnuje její koordinátorka Šárka Kostková: „Zdraví je téma, které se dotýká každého z nás, ale často o něm přemýšlíme až ve chvíli, kdy něco nefunguje. My jsme chtěli vytvořit prostředí, kde se o něm dá mluvit otevřeně, srozumitelně a bez zbytečné odborné bariéry. Věříme, že když si člověk věci vyzkouší na vlastní kůži, mnohem lépe pochopí, co se v jeho těle odehrává a jak může své každodenní návyky měnit.“

Program se koná ve dnech Týdne mozku Akademie věd ČR. Pevnost poznání se k této celostátní iniciativě připojí přednáškami pedagožky Ivany Fellnerové z Přírodovědecké fakulty UP.

„Mozek je řídicím centrem našeho těla i emocí. Ovlivňuje, jak se učíme, jak reagujeme na stres i jak se rozhodujeme. Pokud porozumíme základním principům jeho fungování, můžeme lépe pečovat o své duševní zdraví a předcházet přetížení,“ uvádí Ivana Fellnerová, která je také autorkou návrhu obřího modelu mozku. Zájemci jej najdou v expozici Rozum v hrsti v 1. patře budovy.

Součástí víkendového programu 3v1 bude také pořad Odvrácená strana světla v planetáriu, chemická laboratoř zaměřená na prvky důležité pro lidské zdraví a kreativní dílna s výrobou želé bonbónů na podporu imunity. V Galerii Atom bude k vidění výstava komiksu o duševním zdraví iniciativy NA ROVINU. Podrobnější informace k programu jsou na webu Pevnosti poznání.

Jak správně poskytnout první pomoc, co se děje se srdcem při infarktu nebo co skutečně obsahuje energetický nápoj? Odpovědi nabídne Veletrh zdraví v Pevnosti poznání, science centru Přírodovědecké fakulty UP, který se uskuteční v pátek a sobotu 13. a 14. března. Interaktivní program propojí prevenci, medicínu i duševní pohodu a je určen školám i široké veřejnosti.

Návštěvníci se naučí poskytnout první pomoc při zástavě srdce pod vedením studentů Lékařské fakulty UP, sestaví rozložitelný model lidského mozku nebo absolvují zátěžový test srdce s vyhodnocením pomocí umělé inteligence. Chybět nebude ani téma energetických nápojů a jejich dopadu na dětský a dospívající organismus, péče o zuby se Zoubkovou vílou, dobrovolného dárcovství krve či účinných nástrojů pro zvládání stresu.

Ústřední myšlenku akce shrnuje její koordinátorka Šárka Kostková: „Zdraví je téma, které se dotýká každého z nás, ale často o něm přemýšlíme až ve chvíli, kdy něco nefunguje. My jsme chtěli vytvořit prostředí, kde se o něm dá mluvit otevřeně, srozumitelně a bez zbytečné odborné bariéry. Věříme, že když si člověk věci vyzkouší na vlastní kůži, mnohem lépe pochopí, co se v jeho těle odehrává a jak může své každodenní návyky měnit.“

Program se koná ve dnech Týdne mozku Akademie věd ČR. Pevnost poznání se k této celostátní iniciativě připojí přednáškami pedagožky Ivany Fellnerové z Přírodovědecké fakulty UP.

„Mozek je řídicím centrem našeho těla i emocí. Ovlivňuje, jak se učíme, jak reagujeme na stres i jak se rozhodujeme. Pokud porozumíme základním principům jeho fungování, můžeme lépe pečovat o své duševní zdraví a předcházet přetížení,“ uvádí Ivana Fellnerová, která je také autorkou návrhu obřího modelu mozku. Zájemci jej najdou v expozici Rozum v hrsti v 1. patře budovy.

Součástí víkendového programu 3v1 bude také pořad Odvrácená strana světla v planetáriu, chemická laboratoř zaměřená na prvky důležité pro lidské zdraví a kreativní dílna s výrobou želé bonbónů na podporu imunity. V Galerii Atom bude k vidění výstava komiksu o duševním zdraví iniciativy NA ROVINU. Podrobnější informace k programu jsou na webu Pevnosti poznání.