Agregátor zdrojů

Mezinárodní projekt Euridice (EURopean Inclusive education for Digital society, social Innovation and global CitizEnship), na jehož vedení se od letošního dubna podílí Univerzita Palackého, má za sebou důležitý milník. Na začátku září proběhlo v Bruselu hodnoticí setkání s účastí zástupců Evropské komise, hodnotitelů a všech partnerských institucí. Podle výsledků projekt získal pozitivní evaluaci a pokračuje správným směrem. Jedním z jeho výstupů je společný studijní program DIGISOC, jehož první studenti nastoupí ke studiu už v říjnu.

Podle hodnotitelů Michała Woźniaka, odborníka na IT a AI z Polské akademie věd, a Radoslava Jakuba, který projekt spravuje z úrovně Evropské komise, se daří stanovené cíle úspěšně plnit a účelně využívat finanční prostředky. „Od zahájení projektu na začátku roku 2024 se nám podařilo připravit a spustit společný studijní program DIGISOC, zaměřujeme se také na posilování digitálních kompetencí akademiků i odborníků z řad veřejnosti prostřednictvím kurzů celoživotního vzdělávání (Euridice Course Catalogue). Projekt rovněž přináší přípravu Collaboratoria – jednak ve formě LMS systému vyvíjeného v Neapoli, jednak prostřednictvím moderních hybridních učeben na všech třech partnerských institucích; na Univerzitě Palackého bude tato učebna umístěna na pedagogické fakultě,“ říká Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice na UP.

Zvláštní uznání si vysloužila Univerzita Palackého společně s univerzitou v Neapoli, a to za klíčovou roli při stabilizaci projektu i koordinaci jednotlivých pracovních balíčků. Kladně byla hodnocena také podpora digitálních dovedností studentů, aktivity v oblasti udržitelnosti a plnění cílů SDG, efektivní PR či fungování vzdělávací platformy Collaboratorium. Evropská komise navíc vyzdvihla týmovou spolupráci napříč univerzitami a hladký přesun koordinátorské role.

Součástí hodnocení je také zpětná vazba, doporučení a připomínky, které pomáhají posunout projekt dál. Jde převážně o technická doplnění, která neohrožují samotný průběh projektu. Partneři nyní pracují na detailnějším hodnocení rizik v rámci pracovního balíčku WP1, na koordinaci akreditací nových společných magisterských programů i na zpřesnění vymezení digitálních a technických kompetencí absolventů. Důležitou součástí bude také rozšíření ukazatelů výkonnosti v oblasti PR a silnější zapojení partnerů do komunikace. Hodnotitel profesor Woźniak zároveň zdůraznil zásadní význam mikrocertifikátů a jejich napojení na soukromý sektor, které mohou zásadně přispět k dlouhodobému úspěchu projektu.

Podle hodnotitelů je Euridice příkladem dobré praxe, a to mimo jiné v oblasti dlouhodobé udržitelnosti. Díky spolupráci partnerů, hledání nových zdrojů financování a aktivnímu zapojení univerzit má projekt vysoký potenciál pokračovat i po skončení současného grantového období. Review meeting tak potvrdil, že se Euridice vyvíjí velmi dobře, s hmatatelnými výsledky a silným dopadem na studenty i zapojené instituce. Projekt má pevnou podporu Evropské komise, reviewerů i partnerů a jeho další směřování je perspektivní.

„Projekt Euridice je pro mě prioritní záležitost. Vidím v něm aktivitu, která prokazuje, že když univerzity spojí své zkušenosti a nápady, může z toho vzejít něco, co má skutečný význam – nejen na vzdělávání a činnost evropských aliancí, ale i na to, jak přemýšlíme o technologiích a naší době. Je dobře, že právě Univerzita Palackého může takový projekt koordinovat. A mám radost, že tím budoucím studentům i kolegům otevíráme dveře k příležitostem, které by jinak zůstaly nedostupné. Hodnocení z Bruselu pro mě není jen úspěch na papíře – je to potvrzení, že patříme mezi univerzity, které dokážou být inspirací, partnery a lídry v Evropě,“ dodává hlavní řešitel projektu Euridice na UP Michal Malacka. 

Mezinárodní projekt Euridice (EURopean Inclusive education for Digital society, social Innovation and global CitizEnship), na jehož vedení se od letošního dubna podílí Univerzita Palackého, má za sebou důležitý milník. Na začátku září proběhlo v Bruselu hodnoticí setkání s účastí zástupců Evropské komise, hodnotitelů a všech partnerských institucí. Podle výsledků projekt získal pozitivní evaluaci a pokračuje správným směrem. Jedním z jeho výstupů je společný studijní program DIGISOC, jehož první studenti nastoupí ke studiu už v říjnu.

Podle hodnotitelů Michała Woźniaka, odborníka na IT a AI z Polské akademie věd, a Radoslava Jakuba, který projekt spravuje z úrovně Evropské komise, se daří stanovené cíle úspěšně plnit a účelně využívat finanční prostředky. „Od zahájení projektu na začátku roku 2024 se nám podařilo připravit a spustit společný studijní program DIGISOC, zaměřujeme se také na posilování digitálních kompetencí akademiků i odborníků z řad veřejnosti prostřednictvím kurzů celoživotního vzdělávání (Euridice Course Catalogue). Projekt rovněž přináší přípravu Collaboratoria – jednak ve formě LMS systému vyvíjeného v Neapoli, jednak prostřednictvím moderních hybridních učeben na všech třech partnerských institucích; na Univerzitě Palackého bude tato učebna umístěna na pedagogické fakultě,“ říká Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice na UP.

Zvláštní uznání si vysloužila Univerzita Palackého společně s univerzitou v Neapoli, a to za klíčovou roli při stabilizaci projektu i koordinaci jednotlivých pracovních balíčků. Kladně byla hodnocena také podpora digitálních dovedností studentů, aktivity v oblasti udržitelnosti a plnění cílů SDG, efektivní PR či fungování vzdělávací platformy Collaboratorium. Evropská komise navíc vyzdvihla týmovou spolupráci napříč univerzitami a hladký přesun koordinátorské role.

Součástí hodnocení je také zpětná vazba, doporučení a připomínky, které pomáhají posunout projekt dál. Jde převážně o technická doplnění, která neohrožují samotný průběh projektu. Partneři nyní pracují na detailnějším hodnocení rizik v rámci pracovního balíčku WP1, na koordinaci akreditací nových společných magisterských programů i na zpřesnění vymezení digitálních a technických kompetencí absolventů. Důležitou součástí bude také rozšíření ukazatelů výkonnosti v oblasti PR a silnější zapojení partnerů do komunikace. Hodnotitel profesor Woźniak zároveň zdůraznil zásadní význam mikrocertifikátů a jejich napojení na soukromý sektor, které mohou zásadně přispět k dlouhodobému úspěchu projektu.

Podle hodnotitelů je Euridice příkladem dobré praxe, a to mimo jiné v oblasti dlouhodobé udržitelnosti. Díky spolupráci partnerů, hledání nových zdrojů financování a aktivnímu zapojení univerzit má projekt vysoký potenciál pokračovat i po skončení současného grantového období. Review meeting tak potvrdil, že se Euridice vyvíjí velmi dobře, s hmatatelnými výsledky a silným dopadem na studenty i zapojené instituce. Projekt má pevnou podporu Evropské komise, reviewerů i partnerů a jeho další směřování je perspektivní.

„Projekt Euridice je pro mě prioritní záležitost. Vidím v něm aktivitu, která prokazuje, že když univerzity spojí své zkušenosti a nápady, může z toho vzejít něco, co má skutečný význam – nejen na vzdělávání a činnost evropských aliancí, ale i na to, jak přemýšlíme o technologiích a naší době. Je dobře, že právě Univerzita Palackého může takový projekt koordinovat. A mám radost, že tím budoucím studentům i kolegům otevíráme dveře k příležitostem, které by jinak zůstaly nedostupné. Hodnocení z Bruselu pro mě není jen úspěch na papíře – je to potvrzení, že patříme mezi univerzity, které dokážou být inspirací, partnery a lídry v Evropě,“ dodává hlavní řešitel projektu Euridice na UP Michal Malacka. 

Pomoc sirotkům a uprchlíkům, doprovázení pacientů nebo rozvoj právního povědomí. To jsou činnosti, kterým se po škole či po práci věnují laureáti a laureátky letošních Cen rektora pro dobrovolníky z řad studentů, absolventů a pracovníků UP. Jejich slavnostní předání bylo součástí festivalu MEET UP, kterým u příležitosti začátku nového akademického roku ožilo Nábřeží Josefa Jařaba.

Oceněným pogratuloval a za jejich aktivity pro druhé poděkoval rektor Michael Kohajda. „Dobrovolnictví je činnost, která se nám úplně nevyplácí z hlediska peněz, ale naplňuje nás a odměňuje nás dobrým pocitem a jakýmsi sluncem v duši, které často potřebujeme. Jsem velmi rád, že mohu tyto ceny předat, ale vybrat z nominací ty největší dobrovolníky bylo složité. Speciálně jsme se tak zaměřili zejména na ty, kteří pomáhají již delší dobu,“ uvedl před předáváním.

foto_sem_3

Rektor UP na MEET UPu také připomněl chystanou sbírku pro psy a kočky, která proběhne od 29. září. Více zde.

Na pódiu přitom nebyl jediným nejvyšším představitelem vysoké školy. Jedním z letošních laureátů dobrovolnické ceny se totiž stal Tomáš Gongol, absolvent právnické fakulty, který je rektorem Slezské univerzity v Opavě. Společně se svou manželkou dlouhodobě prostřednictvím organizace Bez mámy podporují osiřelé děti v Tanzanii.

„Snažíme se, aby naše pomoc byla systematická, abychom děti provázeli od útlého věku až po absolutorium na střední škole. Vždy máme velkou radost, když se nám podaří provést dítě až do doby, kdy má vzdělání, dokáže se o sebe postarat a vést normální život,“ přiblížil opavský rektor s tím, že ho nenapadlo, že by mohl od své alma mater nějakou takovou cenu dostat. „Velmi si toho vážím. A musím také říci, že jsem zatlačil slzu, když jsem se tu procházel a vybavovaly se mi vzpomínky na studium,“ dodal.

„Dobrovolnictví je o tom, že někomu pomáháte, neočekáváte za to nějaké uznání. Je to styl života.“
Yuliya Krasylenko 

Ocenění pro dobrovolníky převzal také student Zubního lékařství Adam Pazúrik, který využil prostoru k připomínce, že zubní kartáček je důležitější než pasta a mezizubní kartáček by měl být nedílnou součástí dentální hygieny, nebo Yuliya Krasylenko z přírodovědecké fakulty. Ta se dlouhodobě podílí na integraci Ukrajinců do české společnosti a mimo jiné je zakladatelkou Společenství Ukrajinců Olomouckého kraje Ščedryk. Její jméno se mezi nominovanými objevovalo nejčastěji.

„Jsem překvapená. Dobrovolnictví je o tom, že někomu pomáháte, neočekáváte za to nějaké uznání. Je to styl života. Navíc Ščedryk je týmová práce, nejsem to jen já, takže myslím, že by to mělo být ocenění pro celou naši skupinu,“ řekla k ceně Yuliya Krasylenko s tím, že děkuje univerzitě a přírodovědecké fakultě za podporu.

foto_sem_3

Celkově bylo letos uděleno devět dobrovolnických cen, přičemž se v Dobrovolnickém centru UP sešly čtyři desítky nominací z univerzitních pracovišť i neziskových organizací. Přehled letošních laureátů najdete níže. Nezištnou pomoc druhým oceňuje Univerzita Palackého již od roku 2017.

Předání cen bylo, jako již tradičně, součástí festivalu MEET UP, který nejen studentům a studentkám prvních ročníků nabízí příležitost zpříjemnit si hektický začátek akademického roku a poznat svoji univerzitu. Na olomoucké náplavce, která nese jméno prvního porevolučního rektora UP Josefa Jařaba, se tak zájemci mohli seznámit s aktivitami studentských spolků či službami vybraných univerzitních pracovišť a leccos si i vyzkoušet. Zároveň bylo možné vidět Olomouc z vodní hladiny, ať už pasivně z Ololodi nebo aktivně při veslování na dračí lodi, a nechyběla ani živá hudba a v chladnějším počasí také něco na zahřátí.

Laureáti Cen rektora pro dobrovolníky 2025:

Tomáš Gongol

absolvent PF UP, rektor Slezské univerzity v Opavě

oceněn v oblasti Děti a mládež

Přes patnáct let podporuje osiřelé děti v Africe prostřednictvím neziskové organizace Bez mámy, jejímž je předsedou. Organizace poskytuje vzdělání, zázemí a další podporu dětem v obtížných podmínkách jižní Tanzanie, mj. se podařilo vybudovat centrum pro sirotky Mahango.

Petra Hrušková

referentka pro projekty Institutu sociálního zdraví CMTF UP

oceněna v oblasti Zdravotnictví

Z vlastní iniciativy se ujala koordinace studentů a zaměstnanců UP, kteří jako dobrovolníci navštěvují pacienty Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a LF UP. Bez její iniciativy a vedení by se tato aktivita vůbec nerozběhla.

Johana Jánošová

studentka Zdravotnického záchranářství na FZV UP

oceněna v oblasti Sociální služby

Jako dobrovolnice působí od konce roku 2022 v Maltézské pomoci, klientům od té doby věnovala 280 hodin a ve své činnosti i přes náročnost studia neustále pokračuje. Jedna z klientek ji označila jako inteligentní, citlivou a svědomitou slečnu, která jí přináší radost a porozumění.

Yuliya Krasylenko

odborná asistentka katedry biotechnologií PřF UP

oceněna v oblasti Kultura

Dlouhodobě se podílí na integraci Ukrajinců do české společnosti, je zakladatelkou neziskové organizace Společenství Ukrajinců Olomouckého kraje Ščedryk. Aktivně komunikuje s ukrajinskou komunitou, pomáhá porozumět české kultuře, trhu práce, zvláštnostem české mentality. Podílí se také na šíření ukrajinské kultury, podporuje činnost sboru Kamerton. Je iniciátorkou humanitárních sbírek a zakladatelkou největší online platformy pro ukrajinskou komunitu v Olomouckém kraji.

Adam Pazúrik

student Zubního lékařství na LF UP

oceněn v oblasti Univerzitní komunita

Patří k oporám Sdružení studentů stomatologie ČR Olomouc a byl hlavním organizátorem mnoha studentských aktivit, ať už šlo o akce s cílem edukovat širokou veřejnost nebo například exkurzi sluchově postižených dětí na Klinice zubního lékařství LF UP a FNOL, také benefiční aktivity (např. Vánoční dárky pro děti z dětského domova, Dobropunč) nebo aktivity s cílem posilovat komunitu na fakultě.

Adéla Valentová

lektorka Ústavu jazykové přípravy PF UP

oceněna v oblasti Děti a mládež

Po vypuknutí války na Ukrajině nabídla se svou rodinou pomoc mamince s dospívající dcerou, které před válkou uprchly do ČR. Poskytli jim ubytování, pomohli s orientací v novém prostředí, hledáním zaměstnání, vlastního bydlení a se začleněním do života v Olomouci, rodinu podporují i nadále. Dlouhodobě se podílí na zajištění zázemí pro organizaci dětských táborů, jako dobrovolnice působila také tři roky v nízkoprahové organizaci pomáhající mládeži smysluplně trávit volný čas. Účastní se také dobrovolnických dnů UP.

Aneta Rustler, Nga Thi Nguyen, Klára Holková

studentky Práva a právní vědy na PF UP

oceněny v oblasti Děti a mládež

Ve volném čase se podílejí na organizaci celorepublikové soutěže pro středoškoláky Olympiáda lidských práv, která u studentů rozvíjí kritické myšlení, právní povědomí a zájem o lidská práva. Aneta Rustler zajišťuje koordinaci soutěže, komunikaci s partnery a odbornou porotou, také přípravu soutěžních kol a superfinále, podílí se na rozvoji soutěže. Kromě toho se věnuje dobrovolnictví v oblasti vzdělávání a lidských práv. Nga Thi Nguyen spravuje sociální sítě olympiády, vedle toho se věnuje aktivitám zaměřeným na rozvoj komunikačních dovedností, mj. spoluzakládala Debatní klub UP a je rozhodčí v Asociaci debatních klubů. Klára Holková se v rámci olympiády věnuje sociálním sítím, propagaci a komunikaci s účastníky. Mimo to působí v Amnesty International, kde vede workshopy o lidských právech pro školy, pomáhala také v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině nebo při loňských povodních na Jesenicku.

Pomoc sirotkům a uprchlíkům, doprovázení pacientů nebo rozvoj právního povědomí. To jsou činnosti, kterým se po škole či po práci věnují laureáti a laureátky letošních Cen rektora pro dobrovolníky z řad studentů, absolventů a pracovníků UP. Jejich slavnostní předání bylo součástí festivalu MEET UP, kterým u příležitosti začátku nového akademického roku ožilo Nábřeží Josefa Jařaba.

Oceněným pogratuloval a za jejich aktivity pro druhé poděkoval rektor Michael Kohajda. „Dobrovolnictví je činnost, která se nám úplně nevyplácí z hlediska peněz, ale naplňuje nás a odměňuje nás dobrým pocitem a jakýmsi sluncem v duši, které často potřebujeme. Jsem velmi rád, že mohu tyto ceny předat, ale vybrat z nominací ty největší dobrovolníky bylo složité. Speciálně jsme se tak zaměřili zejména na ty, kteří pomáhají již delší dobu,“ uvedl před předáváním.

foto_sem_3

Rektor UP na MEET UPu také připomněl chystanou sbírku pro psy a kočky, která proběhne od 29. září. Více zde.

Na pódiu přitom nebyl jediným nejvyšším představitelem vysoké školy. Jedním z letošních laureátů dobrovolnické ceny se totiž stal Tomáš Gongol, absolvent právnické fakulty, který je rektorem Slezské univerzity v Opavě. Společně se svou manželkou dlouhodobě prostřednictvím organizace Bez mámy podporují osiřelé děti v Tanzanii.

„Snažíme se, aby naše pomoc byla systematická, abychom děti provázeli od útlého věku až po absolutorium na střední škole. Vždy máme velkou radost, když se nám podaří provést dítě až do doby, kdy má vzdělání, dokáže se o sebe postarat a vést normální život,“ přiblížil opavský rektor s tím, že ho nenapadlo, že by mohl od své alma mater nějakou takovou cenu dostat. „Velmi si toho vážím. A musím také říci, že jsem zatlačil slzu, když jsem se tu procházel a vybavovaly se mi vzpomínky na studium,“ dodal.

„Dobrovolnictví je o tom, že někomu pomáháte, neočekáváte za to nějaké uznání. Je to styl života.“
Yuliya Krasylenko 

Ocenění pro dobrovolníky převzal také student Zubního lékařství Adam Pazúrik, který využil prostoru k připomínce, že zubní kartáček je důležitější než pasta a mezizubní kartáček by měl být nedílnou součástí dentální hygieny, nebo Yuliya Krasylenko z přírodovědecké fakulty. Ta se dlouhodobě podílí na integraci Ukrajinců do české společnosti a mimo jiné je zakladatelkou Společenství Ukrajinců Olomouckého kraje Ščedryk. Její jméno se mezi nominovanými objevovalo nejčastěji.

„Jsem překvapená. Dobrovolnictví je o tom, že někomu pomáháte, neočekáváte za to nějaké uznání. Je to styl života. Navíc Ščedryk je týmová práce, nejsem to jen já, takže myslím, že by to mělo být ocenění pro celou naši skupinu,“ řekla k ceně Yuliya Krasylenko s tím, že děkuje univerzitě a přírodovědecké fakultě za podporu.

foto_sem_3

Celkově bylo letos uděleno devět dobrovolnických cen, přičemž se v Dobrovolnickém centru UP sešly čtyři desítky nominací z univerzitních pracovišť i neziskových organizací. Přehled letošních laureátů najdete níže. Nezištnou pomoc druhým oceňuje Univerzita Palackého již od roku 2017.

Předání cen bylo, jako již tradičně, součástí festivalu MEET UP, který nejen studentům a studentkám prvních ročníků nabízí příležitost zpříjemnit si hektický začátek akademického roku a poznat svoji univerzitu. Na olomoucké náplavce, která nese jméno prvního porevolučního rektora UP Josefa Jařaba, se tak zájemci mohli seznámit s aktivitami studentských spolků či službami vybraných univerzitních pracovišť a leccos si i vyzkoušet. Zároveň bylo možné vidět Olomouc z vodní hladiny, ať už pasivně z Ololodi nebo aktivně při veslování na dračí lodi, a nechyběla ani živá hudba a v chladnějším počasí také něco na zahřátí.

Laureáti Cen rektora pro dobrovolníky 2025:

Tomáš Gongol

absolvent PF UP, rektor Slezské univerzity v Opavě

oceněn v oblasti Děti a mládež

Přes patnáct let podporuje osiřelé děti v Africe prostřednictvím neziskové organizace Bez mámy, jejímž je předsedou. Organizace poskytuje vzdělání, zázemí a další podporu dětem v obtížných podmínkách jižní Tanzanie, mj. se podařilo vybudovat centrum pro sirotky Mahango.

Petra Hrušková

referentka pro projekty Institutu sociálního zdraví CMTF UP

oceněna v oblasti Zdravotnictví

Z vlastní iniciativy se ujala koordinace studentů a zaměstnanců UP, kteří jako dobrovolníci navštěvují pacienty Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a LF UP. Bez její iniciativy a vedení by se tato aktivita vůbec nerozběhla.

Johana Jánošová

studentka Zdravotnického záchranářství na FZV UP

oceněna v oblasti Sociální služby

Jako dobrovolnice působí od konce roku 2022 v Maltézské pomoci, klientům od té doby věnovala 280 hodin a ve své činnosti i přes náročnost studia neustále pokračuje. Jedna z klientek ji označila jako inteligentní, citlivou a svědomitou slečnu, která jí přináší radost a porozumění.

Yuliya Krasylenko

odborná asistentka katedry biotechnologií PřF UP

oceněna v oblasti Kultura

Dlouhodobě se podílí na integraci Ukrajinců do české společnosti, je zakladatelkou neziskové organizace Společenství Ukrajinců Olomouckého kraje Ščedryk. Aktivně komunikuje s ukrajinskou komunitou, pomáhá porozumět české kultuře, trhu práce, zvláštnostem české mentality. Podílí se také na šíření ukrajinské kultury, podporuje činnost sboru Kamerton. Je iniciátorkou humanitárních sbírek a zakladatelkou největší online platformy pro ukrajinskou komunitu v Olomouckém kraji.

Adam Pazúrik

student Zubního lékařství na LF UP

oceněn v oblasti Univerzitní komunita

Patří k oporám Sdružení studentů stomatologie ČR Olomouc a byl hlavním organizátorem mnoha studentských aktivit, ať už šlo o akce s cílem edukovat širokou veřejnost nebo například exkurzi sluchově postižených dětí na Klinice zubního lékařství LF UP a FNOL, také benefiční aktivity (např. Vánoční dárky pro děti z dětského domova, Dobropunč) nebo aktivity s cílem posilovat komunitu na fakultě.

Adéla Valentová

lektorka Ústavu jazykové přípravy PF UP

oceněna v oblasti Děti a mládež

Po vypuknutí války na Ukrajině nabídla se svou rodinou pomoc mamince s dospívající dcerou, které před válkou uprchly do ČR. Poskytli jim ubytování, pomohli s orientací v novém prostředí, hledáním zaměstnání, vlastního bydlení a se začleněním do života v Olomouci, rodinu podporují i nadále. Dlouhodobě se podílí na zajištění zázemí pro organizaci dětských táborů, jako dobrovolnice působila také tři roky v nízkoprahové organizaci pomáhající mládeži smysluplně trávit volný čas. Účastní se také dobrovolnických dnů UP.

Aneta Rustler, Nga Thi Nguyen, Klára Holková

studentky Práva a právní vědy na PF UP

oceněny v oblasti Děti a mládež

Ve volném čase se podílejí na organizaci celorepublikové soutěže pro středoškoláky Olympiáda lidských práv, která u studentů rozvíjí kritické myšlení, právní povědomí a zájem o lidská práva. Aneta Rustler zajišťuje koordinaci soutěže, komunikaci s partnery a odbornou porotou, také přípravu soutěžních kol a superfinále, podílí se na rozvoji soutěže. Kromě toho se věnuje dobrovolnictví v oblasti vzdělávání a lidských práv. Nga Thi Nguyen spravuje sociální sítě olympiády, vedle toho se věnuje aktivitám zaměřeným na rozvoj komunikačních dovedností, mj. spoluzakládala Debatní klub UP a je rozhodčí v Asociaci debatních klubů. Klára Holková se v rámci olympiády věnuje sociálním sítím, propagaci a komunikaci s účastníky. Mimo to působí v Amnesty International, kde vede workshopy o lidských právech pro školy, pomáhala také v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině nebo při loňských povodních na Jesenicku.

Výzkumu ptáků hnízdících v dutinách byla věnována mezinárodní konference Hole-Nesting Birds, kterou hostila Přírodovědecká fakulta UP. Na jubilejní desátý ročník dorazilo více než sto odborníků z 18 zemí světa, aby sdíleli výsledky svého bádání a diskutovali aktuální výzvy.

„Výzkum ptáků se těší ve vědeckých kruzích nebývalé popularitě a právě dutinoví ptáci jsou často vhodnou skupinou na hledání odpovědí na složité otázky. Například o tom, jak ptáci reagují na probíhající klimatické změny. Mnoho z nás má na zahradě ptačí budky, díky kterým nám na jaře přinášejí radost hnízdící sýkory, vrabci nebo rehci. Právě obliba budek umožňuje vědcům sledovat ptačí život detailně. Na některých lokalitách jsou jich stovky,“ vysvětlil jeden z organizátorů Miloš Krist z katedry zoologie.

Nové metody ve výzkumu dutinových ptáků

Účastníci konference se dočkali bohatého programu. Více než padesát přednášek pokrylo širokou škálu témat, od objevů nových druhů parazitů přes využití moderních technologií při sledování života v dutinách až po pokročilé genetické metody, které pomáhají odhalovat původ jednotlivých ptáků v populacích.

„Barbara Tomotani z UiT The Arctic University of Norway ukázala, jak sýkory přežívají v extrémních podmínkách polární zimy. Překvapivé bylo zjištění, že na krmítka létají někteří jedinci i ve tmě. Keith Bowers z univerzity v Memphisu hovořil o tom, čím se život dutinových ptáků v Severní Americe liší od evropských populací a Marta Maziarz z polské Akademie věd přinesla velmi cenné poznatky o životě dutinových ptáků z Bělověžského pralesa,“ doplnil Peter Adamík z katedry zoologie, který se podílel na organizaci konference.

Jedinečnost konference Hole-Nesting Birds spočívala i v tom, že vedle světových kapacit dostali stejný prostor také studenti. Ti se aktivně zapojili do diskuzí i soutěže o nejlepší prezentace. Cenu za nejlepší z nich získala Adelaide Abraham z Oxfordské univerzity, která na základě dlouhodobých dat ukázala, jak sýkory koňadry reagují na ztrátu partnera. Nejlepším posterem byla oceněna práce Beau Strijker z Nizozemské královské akademie věd ve Wageningenu, která popsala expanzi sýkor až za polární kruh.

Kosíř a Sovinecko pod lupou

Výzkum dutinových ptáků je dnes ve vědeckém světě mimořádně ceněný, neboť pomáhá hledat odpovědi na složité otázky spojené například s dopady klimatických změn. Olomoučtí zoologové patří mezi přední týmy dlouhodobě monitorující ptačí populace na lokalitách na Velkém Kosíři a Sovinecku, které jsou součástí mezinárodní sítě SPI (Studies of Populations of Individually Marked Birds).

Výzkumu ptáků hnízdících v dutinách byla věnována mezinárodní konference Hole-Nesting Birds, kterou hostila Přírodovědecká fakulta UP. Na jubilejní desátý ročník dorazilo více než sto odborníků z 18 zemí světa, aby sdíleli výsledky svého bádání a diskutovali aktuální výzvy.

„Výzkum ptáků se těší ve vědeckých kruzích nebývalé popularitě a právě dutinoví ptáci jsou často vhodnou skupinou na hledání odpovědí na složité otázky. Například o tom, jak ptáci reagují na probíhající klimatické změny. Mnoho z nás má na zahradě ptačí budky, díky kterým nám na jaře přinášejí radost hnízdící sýkory, vrabci nebo rehci. Právě obliba budek umožňuje vědcům sledovat ptačí život detailně. Na některých lokalitách jsou jich stovky,“ vysvětlil jeden z organizátorů Miloš Krist z katedry zoologie.

Nové metody ve výzkumu dutinových ptáků

Účastníci konference se dočkali bohatého programu. Více než padesát přednášek pokrylo širokou škálu témat, od objevů nových druhů parazitů přes využití moderních technologií při sledování života v dutinách až po pokročilé genetické metody, které pomáhají odhalovat původ jednotlivých ptáků v populacích.

„Barbara Tomotani z UiT The Arctic University of Norway ukázala, jak sýkory přežívají v extrémních podmínkách polární zimy. Překvapivé bylo zjištění, že na krmítka létají někteří jedinci i ve tmě. Keith Bowers z univerzity v Memphisu hovořil o tom, čím se život dutinových ptáků v Severní Americe liší od evropských populací a Marta Maziarz z polské Akademie věd přinesla velmi cenné poznatky o životě dutinových ptáků z Bělověžského pralesa,“ doplnil Peter Adamík z katedry zoologie, který se podílel na organizaci konference.

Jedinečnost konference Hole-Nesting Birds spočívala i v tom, že vedle světových kapacit dostali stejný prostor také studenti. Ti se aktivně zapojili do diskuzí i soutěže o nejlepší prezentace. Cenu za nejlepší z nich získala Adelaide Abraham z Oxfordské univerzity, která na základě dlouhodobých dat ukázala, jak sýkory koňadry reagují na ztrátu partnera. Nejlepším posterem byla oceněna práce Beau Strijker z Nizozemské královské akademie věd ve Wageningenu, která popsala expanzi sýkor až za polární kruh.

Kosíř a Sovinecko pod lupou

Výzkum dutinových ptáků je dnes ve vědeckém světě mimořádně ceněný, neboť pomáhá hledat odpovědi na složité otázky spojené například s dopady klimatických změn. Olomoučtí zoologové patří mezi přední týmy dlouhodobě monitorující ptačí populace na lokalitách na Velkém Kosíři a Sovinecku, které jsou součástí mezinárodní sítě SPI (Studies of Populations of Individually Marked Birds).

Velké ocenění získala za svou práci Eva Navrátilová. Ředitelka mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc dnes obdržela Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace za propagaci a popularizaci výzkumu. Společně s ministrem pro vědu, výzkum a inovace Markem Ženíškem, který ocenění předával, se slavnostního aktu ve Strakově akademii v Praze zúčastnili členové parlamentních výborů pro vzdělávání a vědu, předseda Grantové agentury ČR, místopředsedové Rady vysokých škol, a další čelní zástupci resortů a akademické sféry. 

Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je udělována za popularizaci nebo propagaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Cenu každoročně vyhlašuje RVVI už od roku 2016 – je určena vědeckým pracovníkům, ale i novinářům, učitelům, podnikatelům a dalším osobnostem, jež publikují k tématům vědy a techniky a celkově přispívají k jejich popularizaci. 

„Popularizace vědy není jen doplňkem k výzkumu, ale je jeho čím dál větší součástí. Bez schopnosti srozumitelně komunikovat vědecké poznatky směrem k veřejnosti ztrácí věda svůj společenský rozměr a tím pádem i zájem lidí o vědu. Práce Evy Navrátilové je v tomto ohledu příkladem, jak lze vědu přiblížit lidem s respektem k vědecké práci a zároveň lidskostí a srozumitelností,“ sdělil ministr pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Marek Ženíšek.

Letošní laureátku na Cenu předsedy RVVI nominoval děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal. „Eva Navrátilová se dlouhodobě a s mimořádným nasazením zasazuje o popularizaci vědy a výzkumu. Svým prokazatelným talentem, zkušenostmi a osobním nadšením významně přispívá k pozitivnímu obrazu české vědy v evropském kontextu. Ač není vědkyní v úzkém slova smyslu, její práce má mnohdy zásadní dopad na vnímání vědy ve společnosti,“ zdůraznil děkan Jan Stejskal.

Práce Evy Navrátilové je příkladem, jak lze vědu přiblížit lidem s respektem k vědecké práci a zároveň lidskostí a srozumitelností.“ Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace .

„Cena předsedy Rady za propagaci a popularizaci vědy je věnována osobnostem, které významně přispívají k přibližování vědeckých poznatků veřejnosti. Eva Navrátilová se věnuje komunikaci vědy a výzkumu se zaujetím a nesporným talentem a její aktivity daleko přesahují rámec běžné popularizace,“ vyzdvihl ministr Marek Ženíšek.

Eva Navrátilová poděkovala svým spolupracovníkům a také domovské fakultě. „Ocenění si nesmírně vážím. Vnímám ho nejen jako uznání své práce, ale především všech týmů, s nimiž jsem během let mohla spolupracovat. Jsem zároveň moc vděčná, že mě na toto ocenění nominovala má domovská filozofická fakulta. Bylo to právě její zázemí a inspirativní pedagogové, kteří mě kdysi k lásce k popularizaci vědy přivedli. I díky nim mohu dnes stát na tomto místě," uvedla v průběhu slavnostního aktu laureátka.

K ocenění Evě Navrátilové, která je ředitelkou festivalu Academia Film Olomouc (AFO), pogratuloval také rektor UP Michael Kohajda. „Vedení AFO přebírala v roce 2022, kdy měl festival za sebou v souvislosti s pandemií covidu dva ročníky pouze v online formátu. Podařilo se jí festival a s ním i vědu vrátit s velkou parádou do ulic města. I díky ní se AFO pyšní obrovskou návštěvností, pozitivními ohlasy účinkujících doma i v zahraničí a nabízí atraktivní platformu pro zapojení studentů do chodu festivalu. Její ocenění vnímám jako pochvalu pro Univerzitu Palackého, za to, že na její půdě již šest desetiletí tento unikátní festival vědeckých filmů existuje a Olomouc je tak pevnou součástí světové scény popularizace vědy,“ podotkl rektor Michael Kohajda.

Cenu předsedy RVVI za popularizaci výzkumu obdrželi v předchozích letech například vědecká novinářka Pavla Hubálková, biochemik Jan Konvalinka, redaktor Ivan Boháček, neuropatolog a spisovatel František Koukolík, geolog a klimatolog Václav Cílek, botanik Václav Větvička, biolog Jaroslav Petr nebo astrofyzik Jiří Grygar.

Mgr. Eva Navrátilová je odbornice na vědeckou komunikaci a popularizaci výzkumu s déle než patnáctiletou praxí. Působí na Univerzitě Palackého jako ředitelka mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), který letos oslavil 60. výročí od svého vzniku. Je také odbornou garantkou Prague Science Film Festu a spoluautorkou videoportálu Watch & Know (watchandknow.cz) zaměřeného na populárně-vědecké filmy a rozhovory se špičkovými vědci a vědkyněmi. Dříve se věnovala popularizačním projektům v brněnském VIDA! science centru nebo tvořila propagační kampaně vědeckým dokumentům.

Eva Navrátilová se ve své práci dlouhodobě zaměřuje na to, aby byla věda srozumitelná a přístupná pro široké publikum, včetně nejmladší generace. Dokáže poutavě a srozumitelně komunikovat témata napříč vědními obory a vytvářet programy, které nejen edukují, ale také inspirují a posilují důvěru veřejnosti ve vědecké poznání a kritické myšlení. Její podrobný profil si můžete přečíst v loňském vydání magazínu Žurnál UP zde.

Velké ocenění získala za svou práci Eva Navrátilová. Ředitelka mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc dnes obdržela Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace za propagaci a popularizaci výzkumu. Společně s ministrem pro vědu, výzkum a inovace Markem Ženíškem, který ocenění předával, se slavnostního aktu ve Strakově akademii v Praze zúčastnili členové parlamentních výborů pro vzdělávání a vědu, předseda Grantové agentury ČR, místopředsedové Rady vysokých škol, a další čelní zástupci resortů a akademické sféry. 

Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je udělována za popularizaci nebo propagaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Cenu každoročně vyhlašuje RVVI už od roku 2016 – je určena vědeckým pracovníkům, ale i novinářům, učitelům, podnikatelům a dalším osobnostem, jež publikují k tématům vědy a techniky a celkově přispívají k jejich popularizaci. 

„Popularizace vědy není jen doplňkem k výzkumu, ale je jeho čím dál větší součástí. Bez schopnosti srozumitelně komunikovat vědecké poznatky směrem k veřejnosti ztrácí věda svůj společenský rozměr a tím pádem i zájem lidí o vědu. Práce Evy Navrátilové je v tomto ohledu příkladem, jak lze vědu přiblížit lidem s respektem k vědecké práci a zároveň lidskostí a srozumitelností,“ sdělil ministr pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Marek Ženíšek.

Letošní laureátku na Cenu předsedy RVVI nominoval děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal. „Eva Navrátilová se dlouhodobě a s mimořádným nasazením zasazuje o popularizaci vědy a výzkumu. Svým prokazatelným talentem, zkušenostmi a osobním nadšením významně přispívá k pozitivnímu obrazu české vědy v evropském kontextu. Ač není vědkyní v úzkém slova smyslu, její práce má mnohdy zásadní dopad na vnímání vědy ve společnosti,“ zdůraznil děkan Jan Stejskal.

Práce Evy Navrátilové je příkladem, jak lze vědu přiblížit lidem s respektem k vědecké práci a zároveň lidskostí a srozumitelností.“ Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace .

„Cena předsedy Rady za propagaci a popularizaci vědy je věnována osobnostem, které významně přispívají k přibližování vědeckých poznatků veřejnosti. Eva Navrátilová se věnuje komunikaci vědy a výzkumu se zaujetím a nesporným talentem a její aktivity daleko přesahují rámec běžné popularizace,“ vyzdvihl ministr Marek Ženíšek.

Eva Navrátilová poděkovala svým spolupracovníkům a také domovské fakultě. „Ocenění si nesmírně vážím. Vnímám ho nejen jako uznání své práce, ale především všech týmů, s nimiž jsem během let mohla spolupracovat. Jsem zároveň moc vděčná, že mě na toto ocenění nominovala má domovská filozofická fakulta. Bylo to právě její zázemí a inspirativní pedagogové, kteří mě kdysi k lásce k popularizaci vědy přivedli. I díky nim mohu dnes stát na tomto místě," uvedla v průběhu slavnostního aktu laureátka.

K ocenění Evě Navrátilové, která je ředitelkou festivalu Academia Film Olomouc (AFO), pogratuloval také rektor UP Michael Kohajda. „Vedení AFO přebírala v roce 2022, kdy měl festival za sebou v souvislosti s pandemií covidu dva ročníky pouze v online formátu. Podařilo se jí festival a s ním i vědu vrátit s velkou parádou do ulic města. I díky ní se AFO pyšní obrovskou návštěvností, pozitivními ohlasy účinkujících doma i v zahraničí a nabízí atraktivní platformu pro zapojení studentů do chodu festivalu. Její ocenění vnímám jako pochvalu pro Univerzitu Palackého, za to, že na její půdě již šest desetiletí tento unikátní festival vědeckých filmů existuje a Olomouc je tak pevnou součástí světové scény popularizace vědy,“ podotkl rektor Michael Kohajda.

Cenu předsedy RVVI za popularizaci výzkumu obdrželi v předchozích letech například vědecká novinářka Pavla Hubálková, biochemik Jan Konvalinka, redaktor Ivan Boháček, neuropatolog a spisovatel František Koukolík, geolog a klimatolog Václav Cílek, botanik Václav Větvička, biolog Jaroslav Petr nebo astrofyzik Jiří Grygar.

Mgr. Eva Navrátilová je odbornice na vědeckou komunikaci a popularizaci výzkumu s déle než patnáctiletou praxí. Působí na Univerzitě Palackého jako ředitelka mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), který letos oslavil 60. výročí od svého vzniku. Je také odbornou garantkou Prague Science Film Festu a spoluautorkou videoportálu Watch & Know (watchandknow.cz) zaměřeného na populárně-vědecké filmy a rozhovory se špičkovými vědci a vědkyněmi. Dříve se věnovala popularizačním projektům v brněnském VIDA! science centru nebo tvořila propagační kampaně vědeckým dokumentům.

Eva Navrátilová se ve své práci dlouhodobě zaměřuje na to, aby byla věda srozumitelná a přístupná pro široké publikum, včetně nejmladší generace. Dokáže poutavě a srozumitelně komunikovat témata napříč vědními obory a vytvářet programy, které nejen edukují, ale také inspirují a posilují důvěru veřejnosti ve vědecké poznání a kritické myšlení. Její podrobný profil si můžete přečíst v loňském vydání magazínu Žurnál UP zde.

Zásadní vliv organické přírodní hmoty na chování a účinnost inovovaných nanočástic nitridu železa při čištění vod v různých prostředích potvrdila studie v odborném časopise Chemical Engineering Journal. Kromě vědců z CATRIN Univerzity Palackého, kteří do výzkumu přinesli špičkové know-how v oblasti environmentálních nanotechnologií, se na jejím vzniku podíleli i výzkumníci ze Španělska a Francie. Zjištěné poznatky jsou klíčové pro rozvoj udržitelných sanačních technologií.

Studie srovnávala inovativní nanočástice nitridu železa (nFeN) s běžně používanými nanočásticemi nulmocného železa (nZVI) v povrchových vodách kontaminovaných nežádoucími farmaceutiky.

„Ukázalo se, že nanočástice nitridu železa vykazují v dynamických podmínkách výrazně lepší schopnost zadržovat farmaceutické látky, jako jsou například venlafaxin, oxazepam nebo karbamazepin, a to v řádu desítek až stovek nanogramů na gram. Klíčové bylo přitom zapojení přírodní organické hmoty, která hraje zásadní roli při vazbě těchto kontaminantů,“ uvedla první autorka článku Veronika Veselská z CATRIN.

Rostoucí užívání farmaceutických přípravků a dalších syntetických organických látek, které konvenční čistírny odpadních vod nedokážou zcela odstranit, přináší stále větší environmentální i zdravotní rizika. Tyto látky s velmi dlouhou životností se uvolňují do povrchových vod nebo se hromadí v kalech. Kontaminace životního prostředí může mít negativní vliv na rozvoj antibiotické rezistence, narušení vodních ekosystémů, případně může komplikovat opětovné využití vody či zpracování kalů. V tomto kontextu jsou velkou nadějí rychle se rozvíjející nanotechnologie.

„Naše výsledky tak mohou být základem pro vývoj nanokompozitních materiálů účinných ve vodohospodářském prostředí. Porozumění tomu, jak přírodní organická hmota ovlivňuje environmentální osud reaktivních nanočástic nitridu železa, je klíčové pro rozvoj udržitelných sanačních technologií. Nyní již víme, že při využití inovativních nanočástic je nutné výskyt přírodního organického materiálu ve vodě zohlednit,“ doplnila Veselská.

Výzkumníci zkoumali chování a interakce nových nanočástic nitridu železa a konvenčních nanočástic nulmocného železa v reálných vodních prostředích. Konkrétně v nedotčeném, organickou hmotou bohatém rašeliništi La Guette a v městském povodí Egoutier ve Francii, ovlivněném odpadními vodami.

Inovační studie vznikla díky podpoře programu Barrande Mobility, který je financován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a na francouzské straně Ministerstvem pro Evropu a zahraniční věci (Ministère de l’Europe et des Affaires étrangères, MEAE) a Ministerstvem vysokého školství a výzkumu (Ministère de l’Enseignement supérieur et de la Recherche, MESR). Výzkum byl podpořen rovněž projektem TECHSCALE z operačního programu Jan Amos Komenský.

Zásadní vliv organické přírodní hmoty na chování a účinnost inovovaných nanočástic nitridu železa při čištění vod v různých prostředích potvrdila studie v odborném časopise Chemical Engineering Journal. Kromě vědců z CATRIN Univerzity Palackého, kteří do výzkumu přinesli špičkové know-how v oblasti environmentálních nanotechnologií, se na jejím vzniku podíleli i výzkumníci ze Španělska a Francie. Zjištěné poznatky jsou klíčové pro rozvoj udržitelných sanačních technologií.

Studie srovnávala inovativní nanočástice nitridu železa (nFeN) s běžně používanými nanočásticemi nulmocného železa (nZVI) v povrchových vodách kontaminovaných nežádoucími farmaceutiky.

„Ukázalo se, že nanočástice nitridu železa vykazují v dynamických podmínkách výrazně lepší schopnost zadržovat farmaceutické látky, jako jsou například venlafaxin, oxazepam nebo karbamazepin, a to v řádu desítek až stovek nanogramů na gram. Klíčové bylo přitom zapojení přírodní organické hmoty, která hraje zásadní roli při vazbě těchto kontaminantů,“ uvedla první autorka článku Veronika Veselská z CATRIN.

Rostoucí užívání farmaceutických přípravků a dalších syntetických organických látek, které konvenční čistírny odpadních vod nedokážou zcela odstranit, přináší stále větší environmentální i zdravotní rizika. Tyto látky s velmi dlouhou životností se uvolňují do povrchových vod nebo se hromadí v kalech. Kontaminace životního prostředí může mít negativní vliv na rozvoj antibiotické rezistence, narušení vodních ekosystémů, případně může komplikovat opětovné využití vody či zpracování kalů. V tomto kontextu jsou velkou nadějí rychle se rozvíjející nanotechnologie.

„Naše výsledky tak mohou být základem pro vývoj nanokompozitních materiálů účinných ve vodohospodářském prostředí. Porozumění tomu, jak přírodní organická hmota ovlivňuje environmentální osud reaktivních nanočástic nitridu železa, je klíčové pro rozvoj udržitelných sanačních technologií. Nyní již víme, že při využití inovativních nanočástic je nutné výskyt přírodního organického materiálu ve vodě zohlednit,“ doplnila Veselská.

Výzkumníci zkoumali chování a interakce nových nanočástic nitridu železa a konvenčních nanočástic nulmocného železa v reálných vodních prostředích. Konkrétně v nedotčeném, organickou hmotou bohatém rašeliništi La Guette a v městském povodí Egoutier ve Francii, ovlivněném odpadními vodami.

Inovační studie vznikla díky podpoře programu Barrande Mobility, který je financován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a na francouzské straně Ministerstvem pro Evropu a zahraniční věci (Ministère de l’Europe et des Affaires étrangères, MEAE) a Ministerstvem vysokého školství a výzkumu (Ministère de l’Enseignement supérieur et de la Recherche, MESR). Výzkum byl podpořen rovněž projektem TECHSCALE z operačního programu Jan Amos Komenský.

Spojovat prostřednictvím zdraví - to je překlad latinského názvu Per salutem coniungere, který dostala dvoudenní konference určená pracovníkům ve zdravotnictví, studentům a pedagogům nelékařských zdravotnických oborů. Program společně připravily Fakulta zdravotnických věd UP a Fakultní nemocnice Olomouc, záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda.

První ročník konference se konal v přednáškovém sále II. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Stěžejní část programu byla věnována neurologickému ošetřovatelství. „Diskutovalo se o kvalitě života mladých dospělých po ischemické cévní mozkové příhodě a o komplexních přístupech, které jsou nezbytné pro návrat pacientů do běžného života i pracovního prostředí. Odborné příspěvky českých i zahraničních řečníků z Velké Británie, Izraele či Polska potvrdily, jak důležité je propojovat klinickou praxi s vědou a vzděláváním. Účast profesorek Andrey Pokorné, Darji Jarošové a Eleny Gurkové dodala celé akci výrazný odborný rámec. Zahraniční hosté i přední český neurolog Aleš Tomek svými vystoupeními rozšířili pohled na současné trendy v ošetřovatelství a zdravotní péči,“ popsala za organizátory přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková.

Součástí dvoudenního programu byla také sekce pro doktorandy z nelékařských zdravotnických oborů, kteří představili své výzkumné projekty. Došlo i na workshop s tématem mindfulness a o hudební vstupy se postarali kytarista Chris Coleman a flétnistka Karolína Neumannová. „Celková atmosféra byla velmi pozitivní. Hosté i účastníci ocenili pestrost programu, otevřenost diskuzí a příležitost ke spolupráci. Nás potěšila nejen vysoká účast a zájem, ale především srdečná a kolegiální atmosféra, která konferenci provázela. Překvapila nás hloubka a šíře sdílených zkušeností i to, s jakým nadšením se zapojili studenti a mladí kolegové. Největší přínos akce vidíme právě v tomto propojování generací, profesí a odborných perspektiv,“ zhodnotila Daniela Bartoníčková.

Celou akci významně podpořila společnost Helago, „Poděkování náleží také Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester za zapůjčení fotografií z výstavy Jsem sestra, studentům a dobrovolníkům z Fakultní nemocnice Olomouc za jejich pomoc a organizaci, Adéle Kolkové a Janě Konečné za organizační zajištění a také překladatelkám Karolíně Neumannové a Magdaléně Švancarové, které přispěly k plynulému průběhu mezinárodní části programu. Vděční jsme všem kolegům z fakulty zdravotnických věd i z Fakultní nemocnice Olomouc, kteří se na akci podíleli. Díky všem těmto lidem a institucím se podařilo vytvořit inspirativní prostor, kde se potkala věda, praxe i výuka,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

Vydařená mezinárodní akce se příští rok dočká pokračování. Konference Per salutem coniungere II. má termín 11. září 2026.

Spojovat prostřednictvím zdraví - to je překlad latinského názvu Per salutem coniungere, který dostala dvoudenní konference určená pracovníkům ve zdravotnictví, studentům a pedagogům nelékařských zdravotnických oborů. Program společně připravily Fakulta zdravotnických věd UP a Fakultní nemocnice Olomouc, záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda.

První ročník konference se konal v přednáškovém sále II. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Stěžejní část programu byla věnována neurologickému ošetřovatelství. „Diskutovalo se o kvalitě života mladých dospělých po ischemické cévní mozkové příhodě a o komplexních přístupech, které jsou nezbytné pro návrat pacientů do běžného života i pracovního prostředí. Odborné příspěvky českých i zahraničních řečníků z Velké Británie, Izraele či Polska potvrdily, jak důležité je propojovat klinickou praxi s vědou a vzděláváním. Účast profesorek Andrey Pokorné, Darji Jarošové a Eleny Gurkové dodala celé akci výrazný odborný rámec. Zahraniční hosté i přední český neurolog Aleš Tomek svými vystoupeními rozšířili pohled na současné trendy v ošetřovatelství a zdravotní péči,“ popsala za organizátory přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková.

Součástí dvoudenního programu byla také sekce pro doktorandy z nelékařských zdravotnických oborů, kteří představili své výzkumné projekty. Došlo i na workshop s tématem mindfulness a o hudební vstupy se postarali kytarista Chris Coleman a flétnistka Karolína Neumannová. „Celková atmosféra byla velmi pozitivní. Hosté i účastníci ocenili pestrost programu, otevřenost diskuzí a příležitost ke spolupráci. Nás potěšila nejen vysoká účast a zájem, ale především srdečná a kolegiální atmosféra, která konferenci provázela. Překvapila nás hloubka a šíře sdílených zkušeností i to, s jakým nadšením se zapojili studenti a mladí kolegové. Největší přínos akce vidíme právě v tomto propojování generací, profesí a odborných perspektiv,“ zhodnotila Daniela Bartoníčková.

Celou akci významně podpořila společnost Helago, „Poděkování náleží také Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester za zapůjčení fotografií z výstavy Jsem sestra, studentům a dobrovolníkům z Fakultní nemocnice Olomouc za jejich pomoc a organizaci, Adéle Kolkové a Janě Konečné za organizační zajištění a také překladatelkám Karolíně Neumannové a Magdaléně Švancarové, které přispěly k plynulému průběhu mezinárodní části programu. Vděční jsme všem kolegům z fakulty zdravotnických věd i z Fakultní nemocnice Olomouc, kteří se na akci podíleli. Díky všem těmto lidem a institucím se podařilo vytvořit inspirativní prostor, kde se potkala věda, praxe i výuka,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

Vydařená mezinárodní akce se příští rok dočká pokračování. Konference Per salutem coniungere II. má termín 11. září 2026.

Olomouc po létě opět ožívá, do města se vracejí studenti Univerzity Palackého. Na osmi fakultách jich aktuálně studuje více než pětadvacet tisíc včetně šesti tisíc prváků, kteří letos nově nastupují. Hned na první týden semestru je připravena řada akcí, které jsou určeny nejen studentům a zaměstnancům UP, ale také široké veřejnosti. Univerzita tím plní, mimo vzdělávávací a vědecko-výzkumné činnosti, i svou třetí roli, kterou je služba společnosti.

Univerzita má na začátku akademického roku také kompletně nové vedení. Tým rektora Michaela Kohajdy, který do jejího čela nastoupil od letošního května, doplnila v průběhu léta prorektorka pro legislativu a organizaci Klára Hamuľáková. Dosavadní úsek pro Strategii a vnější vztahy zůstává přímo pod rektorem.

Důležitou součástí budoucího směřování UP je i podpora třetí, společenské role univerzity a posilování schopnosti instituce obstát v dlouhodobé perspektivě.

„Děkujeme všem zaměstnancům rektorátu, centrálních jednotek i fakult, kteří přispěli k hladkému předání agendy a tedy i k plynulé obměně ve vedení univerzity. V prvních měsících po nástupu jsme usilovně připravovali nejen rozpočet, který čeká na potvrzení Akademickým senátem UP, ale vytýčili jsme také důležité cíle, které se promítnou i do připravované aktualizace Strategického záměru UP do roku 2030,“ říká rektor Michael Kohajda. Důležitou součástí budoucího směřování UP je i podpora třetí, společenské role univerzity a posilování schopnosti instituce obstát v dlouhodobé perspektivě.

Na snímku v první řadě zprava: prorektor Miroslav Dopita, prorektorka Ivona Barešová, rektor Michael Kohajda, prorektorka Klára Hamuľáková, kancléř Martin Tomášek. V druhé řadě zprava: prorektorka Jitka Petrová, kvestor Josef Suchánek, prorektor Matěj Dostálek a prorektor Jiří Drábek.  Foto: Jan Andreáš  

UP to the Future

S novým akademickým rokem proto univerzita přichází s novým konceptem UP to the Future. „Cílem je sjednotit a zviditelnit aktivity v oblasti udržitelnosti, společenské odpovědnosti a odolnosti. Tyto hodnoty dnes tvoří jeden z pilířů strategického směřování českého i evropského vysokého školství. Chceme aktivně přispívat k řešení klimatických, sociálních a etických problémů současnosti a budoucnosti, a to napříč všemi rolemi univerzity – vzděláváním, výzkumem i její třetí rolí,“ vysvětluje Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Meet UP, dobrovolnictví, udržitelnost

Hned na první týden semestru proto univerzita připravuje řadu aktivit, které se společenské odpovědnosti úzce dotýkají. Na tradičním setkání Meet UP na Nábřeží Josefa Jařaba, kde budou nejen prezentovány studentské spolky a aktivity partnerských organizací, budou oceněni dobrovolníci z řad studentů, zaměstnanců a absolventů UP. „Univerzita Palackého je zásadním zdrojem dobrovolnické pomoci pro celý Olomoucký kraj, mimo zapojování desítek studentů i zaměstnanců do charitativních a obecně-prospěšných projektů, jsme byli v loňském roce největším koordinátorem dobrovolníků pro oblasti zasažené povodněmi,“ dodává Dostálek.

V prvním týdnu semestru se UP zapojí mimo jiné i do Mezinárodního dne bez aut a Evropského týdne udržitelného rozvoje. Na začátek října je pak připravena akce Fair UP, což je týden nabitý přednáškami, workshopy, konzultacemi, představeními a dalšími aktivitami, které jsou zaměřeny na péči o tělo, duši i společnost.

Olomouc po létě opět ožívá, do města se vracejí studenti Univerzity Palackého. Na osmi fakultách jich aktuálně studuje více než pětadvacet tisíc včetně šesti tisíc prváků, kteří letos nově nastupují. Hned na první týden semestru je připravena řada akcí, které jsou určeny nejen studentům a zaměstnancům UP, ale také široké veřejnosti. Univerzita tím plní, mimo vzdělávávací a vědecko-výzkumné činnosti, i svou třetí roli, kterou je služba společnosti.

Univerzita má na začátku akademického roku také kompletně nové vedení. Tým rektora Michaela Kohajdy, který do jejího čela nastoupil od letošního května, doplnila v průběhu léta prorektorka pro legislativu a organizaci Klára Hamuľáková. Dosavadní úsek pro Strategii a vnější vztahy zůstává přímo pod rektorem.

Důležitou součástí budoucího směřování UP je i podpora třetí, společenské role univerzity a posilování schopnosti instituce obstát v dlouhodobé perspektivě.

„Děkujeme všem zaměstnancům rektorátu, centrálních jednotek i fakult, kteří přispěli k hladkému předání agendy a tedy i k plynulé obměně ve vedení univerzity. V prvních měsících po nástupu jsme usilovně připravovali nejen rozpočet, který čeká na potvrzení Akademickým senátem UP, ale vytýčili jsme také důležité cíle, které se promítnou i do připravované aktualizace Strategického záměru UP do roku 2030,“ říká rektor Michael Kohajda. Důležitou součástí budoucího směřování UP je i podpora třetí, společenské role univerzity a posilování schopnosti instituce obstát v dlouhodobé perspektivě.

Na snímku v první řadě zprava: prorektor Miroslav Dopita, prorektorka Ivona Barešová, rektor Michael Kohajda, prorektorka Klára Hamuľáková, kancléř Martin Tomášek. V druhé řadě zprava: prorektorka Jitka Petrová, kvestor Josef Suchánek, prorektor Matěj Dostálek a prorektor Jiří Drábek.  Foto: Jan Andreáš  

UP to the Future

S novým akademickým rokem proto univerzita přichází s novým konceptem UP to the Future. „Cílem je sjednotit a zviditelnit aktivity v oblasti udržitelnosti, společenské odpovědnosti a odolnosti. Tyto hodnoty dnes tvoří jeden z pilířů strategického směřování českého i evropského vysokého školství. Chceme aktivně přispívat k řešení klimatických, sociálních a etických problémů současnosti a budoucnosti, a to napříč všemi rolemi univerzity – vzděláváním, výzkumem i její třetí rolí,“ vysvětluje Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Meet UP, dobrovolnictví, udržitelnost

Hned na první týden semestru proto univerzita připravuje řadu aktivit, které se společenské odpovědnosti úzce dotýkají. Na tradičním setkání Meet UP na Nábřeží Josefa Jařaba, kde budou nejen prezentovány studentské spolky a aktivity partnerských organizací, budou oceněni dobrovolníci z řad studentů, zaměstnanců a absolventů UP. „Univerzita Palackého je zásadním zdrojem dobrovolnické pomoci pro celý Olomoucký kraj, mimo zapojování desítek studentů i zaměstnanců do charitativních a obecně-prospěšných projektů, jsme byli v loňském roce největším koordinátorem dobrovolníků pro oblasti zasažené povodněmi,“ dodává Dostálek.

V prvním týdnu semestru se UP zapojí mimo jiné i do Mezinárodního dne bez aut a Evropského týdne udržitelného rozvoje. Na začátek října je pak připravena akce Fair UP, což je týden nabitý přednáškami, workshopy, konzultacemi, představeními a dalšími aktivitami, které jsou zaměřeny na péči o tělo, duši i společnost.

Dear Students and Colleagues

Today marks the start of a new academic year. I would like to take this opportunity to welcome you back to Palacký University after the summer holidays. I sincerely believe that during your time off you have found the time to rest up and recharge yourselves with the energy and desire to get back to work and studies. We will face many responsibilities and challenges in the months ahead, but there will also be time for pleasant meetings and fun experiences.

New university management has come in with the new academic year. I would like to thank all the employees at the Rector’s Office, central divisions, and faculties who have contributed to such a smooth transition, and a complete transformation of university leadership. We have worked hard in the first months, not only on the budget which awaits confirmation by the UP Academic Senate; we have also set important goals which will be projected into the planned update of the UP Strategic Goals to the year 2030. But there are other tasks before us in the coming weeks and months, and I believe that together we will manage them.

The start of a new academic year also represents an opportunity to welcome our new first-year students. I would like to wish that they will always find Palacký University a friendly and stimulating environment with inspirational teachers and colleagues, and also a place for personal growth. And that the time of their university studies will be a successful stage in their lives, one they will always remember fondly.

And so, I would like to wish all students and employees all the best for this new academic year, that you overcome all obstacles with a smile and with gusto, and that you continue to desire to learn from new experiences. I look forward to all my meetings with you.

Michael Kohajda, Rector, Palacký University

Milé studentky, milí studenti, vážené kolegyně, vážení kolegové,

dneškem začíná výuka v novém akademickém roce. Chtěl bych využít tuto příležitost a přivítat vás po letních prázdninách a dovolených zpět na Univerzitě Palackého. Pevně věřím, že jste si během dnů volna dostatečně odpočinuli a načerpali hodně energie a také novou chuť do práce i studia. V příštích měsících nás čeká spousta povinností, výzev, ale i příjemných setkání a zábavy.

Do nového akademického roku vstupuje univerzita pod novým vedením. Děkujeme všem zaměstnancům rektorátu, centrálních jednotek i fakult, kteří přispěli k hladkému předání agendy, a tím i k plynulé obměně ve vedení univerzity. V prvních měsících po nástupu jsme usilovně připravovali nejen rozpočet, který čeká na potvrzení Akademickým senátem UP, ale vytyčili jsme také důležité cíle, které se promítnou i do připravované aktualizace Strategického záměru UP do roku 2030. Další úkoly jsou ale před námi už pro příští týdny a měsíce a věřím, že je společně zvládneme.

Začátek nového akademického roku je rovněž příležitostí přivítat u nás nové studentky a studenty, kteří nastupují do prvních ročníků. Chtěl bych jim popřát, aby na Univerzitě Palackého našli vždy přátelské a podnětné prostředí, inspirativní pedagogy a kolegy a také prostor pro svůj osobní růst. A aby pro ně období vysokoškolského studia bylo úspěšnou životní etapou, na kterou budou vždy rádi vzpomínat.

Všem studentům i zaměstnancům pak přeji, aby vstoupili do nového akademického roku co nejlépe, aby s úsměvem a elánem překonávali všechny překážky a měli stále chuť učit se z nových zkušeností. Těším se na všechna setkání s vámi.

Michael Kohajda, rektor Univerzity Palackého

Milé studentky, milí studenti, vážené kolegyně, vážení kolegové,

dneškem začíná výuka v novém akademickém roce. Chtěl bych využít tuto příležitost a přivítat vás po letních prázdninách a dovolených zpět na Univerzitě Palackého. Pevně věřím, že jste si během dnů volna dostatečně odpočinuli a načerpali hodně energie a také novou chuť do práce i studia. V příštích měsících nás čeká spousta povinností, výzev, ale i příjemných setkání a zábavy.

Do nového akademického roku vstupuje univerzita pod novým vedením. Děkujeme všem zaměstnancům rektorátu, centrálních jednotek i fakult, kteří přispěli k hladkému předání agendy, a tím i k plynulé obměně ve vedení univerzity. V prvních měsících po nástupu jsme usilovně připravovali nejen rozpočet, který čeká na potvrzení Akademickým senátem UP, ale vytyčili jsme také důležité cíle, které se promítnou i do připravované aktualizace Strategického záměru UP do roku 2030. Další úkoly jsou ale před námi už pro příští týdny a měsíce a věřím, že je společně zvládneme.

Začátek nového akademického roku je rovněž příležitostí přivítat u nás nové studentky a studenty, kteří nastupují do prvních ročníků. Chtěl bych jim popřát, aby na Univerzitě Palackého našli vždy přátelské a podnětné prostředí, inspirativní pedagogy a kolegy a také prostor pro svůj osobní růst. A aby pro ně období vysokoškolského studia bylo úspěšnou životní etapou, na kterou budou vždy rádi vzpomínat.

Všem studentům i zaměstnancům pak přeji, aby vstoupili do nového akademického roku co nejlépe, aby s úsměvem a elánem překonávali všechny překážky a měli stále chuť učit se z nových zkušeností. Těším se na všechna setkání s vámi.

Michael Kohajda, rektor Univerzity Palackého

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi a exkurzemi nabídla pátá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnili studenti a vyučující z partnerských univerzit z Islandu, Španělska, Chorvatska, Bulharska, Islandu, Polska a Slovenska.

Celý program odstartoval 8. září, tedy v datum, které je již téměř třicet let spjato s oslavami Světového dne fyzioterapie. „Téma letošního dne fyzioterapie, tedy úloha fyzioterapie a fyzické aktivity ve zdravém stárnutí se zaměřením na prevenci křehkosti a pádů, úzce korespondovalo s naším programem,“ uvedla za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) byl věnovaný rozvoji klíčových dovedností v oblasti komunikace a spolupráce napříč obory. Rozmanitý program obsáhl workshopy a přednášky na téma neuromuskulární rehabilitace, technologie v ergoterapii či mindfulness. „Za nejpřínosnější část programu, která byla ovšem současně největší výzvou, označili účastníci práci na společném projektu, který se zaměřoval nejen na aktuální témata z oblasti fyzioterapie a ergoterapie, ale také na dynamiku zdravotnického týmu, efektivní spolupráci a mezioborovou komunikaci. Práce v mezinárodních skupinách, často v cizím jazyce a s různými odbornými i kulturními přístupy přinesla mimořádně cenné zkušenosti a posílila schopnost adaptace, týmové spolupráce i kreativního myšlení,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová.

Také letos došlo k propojení s Letní školou porodní asistence, která probíhala ve stejném termínu. „V rámci jednoho dopoledního bloku se studenti i vyučující obou skupin setkali a společně diskutovali péči o ženu v období těhotenství a po porodu, roli fyzioterapie v prenatální a postnatální péči či význam multidisciplinární spolupráce. Tato zkušenost byla účastníky velmi pozitivně hodnocena a inspirovala k myšlenkám, že by bylo do budoucna mimořádně přínosné zapojit do podobných projektů více zdravotnických profesí,“ sdělila Petra Gaul Aláčová.

Součástí programu byla i exkurze v Rehabilitačním sanatoriu Klimkovice, která nabídla účastníkům cenný vhled do komplexní rehabilitační péče. V nabitém rozvrhu se ale našel prostor i na prohlídku historického centra Olomouce a přátelský turnaj v bowlingu. „Celý týden se nesl v duchu otevřenosti, respektu a sdílení. Velmi nás potěšila pozitivní zpětná vazba od studentů i zahraničních kolegů, kteří vyzdvihli profesionální organizaci, přátelskou atmosféru a podporující prostředí fakulty zdravotnických věd. Zvláštní uznání si zaslouží i kreativita studentů, což se naplno projevilo během závěrečných prezentací jednotlivých projektů,“ shrnula Petra Gaul Aláčová.

„Nejpřínosnější pro mě byla interakce se zástupci dalších fakult a výměna pohledů a názorů na to, jak léčit pacienta. Pocházíme z různých zemí a s tím se pojí i různé zkušenosti v oblasti zdravotnické péče. Důležité bylo rovněž to, že jsme se naučili pracovat jako tým,“ shrnula studentka fyzioterapie Martyna Sochor z Opolské univerzity.

„Letní škola fyzioterapie a ergoterapie i letos potvrdila svůj význam jako platforma pro odborný rozvoj, posílení mezinárodní a mezioborové spolupráce a podporu profesních i mezilidských vztahů. Chci poděkovat kolegům a také studentům „badíkům“ za organizaci a průběh dalšího vydařeného ročníku,“ vyzdvihl přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP Petr Konečný.