Agregátor zdrojů

Jindřich Musil was born on January 19, 1934, in Březina. After graduating from the University of Defense in Brno in 1957, he started to pursue his career in science; first as a researcher at Tesla, then, from 1961, at the Czechoslovak Academy of Sciences at the Institute of Plasma Physics and the Institute of Physics. 

Jindřich Musil, se narodil 19. ledna 1934 v Březině. Po absolvování Vysoké školy obrany v Brně v roce 1957 se začal věnovat vědecké dráze. Nejprve jako výzkumník ve společnosti Tesla, poté, od roku 1961, v řadách Československé akademie věd v Ústavu fyziky plazmatu a ve Fyzikálním ústavu. 

V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého se uskutečnil slavnostní křest rozsáhlé ediční řady korespondence Bohuslava Martinů. Dvanáctisvazková bilingvní edice, vznikající od roku 2008 pod vedením týmu z Univerzity Palackého, představuje dosud nejrozsáhlejší soubor publikovaných dopisů skladatele.

Série dvanácti knih, obsahující dopisy skladatele Bohuslava Martinů, zachycuje skladatelovu korespondenci s různými adresáty – od rodiny a přátel přes interprety, dirigenty a umělecké instituce až po významné osobnosti hudebního života dvacátého století. Edice nabízí víc než sedm stovek dopisů a je doplněna kritickým aparátem, komentáři, poznámkami a faksimiliemi originálních rukopisů. Za její přípravou stojí autorský tým ve složení Vít Zouhar, Gabriela Coufalová, Jaromír Synek a Gabriela Žatková, všichni z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

foto_sem_4

Edice korespondence Bohuslava Martinů, spojená s českými badateli i mezinárodní muzikologickou komunitou, navazuje na tradici systematického zpřístupňování martinůovských pramenů. Cílem tohoto bilingvního projektu, zpracovaného v češtině a angličtině, je představit nejen faktograficky přesný, ale i kontextuálně čitelný zdrojový materiál pro muzikology, interprety i širokou kulturní veřejnost.

„Počátečním impulzem k vzniku edice byl záměr mého otce Zdeňka Zouhara, dirigenta, skladatele a propagátora díla Bohuslava Martinů, vydat dopisy, které mu Bohuslav Martinů zaslal v letech 1949 až 1959,“ uvedl za autorský tým vedoucí projektu, skladatel, muzikolog a vysokoškolský pedagog Vít Zouhar. Jeho otec premiéroval v roce 1954 sborový cyklus Petrklíč a v lednu 1956 poprvé provedl kantátu Otvírání studánek v Poličce.

„Plán s dopisy nosil v hlavě dlouho, ale stále bylo něco podstatnějšího, co ho od něj odvádělo. Já jsem mezitím pracoval na jiných tématech. Až když jsem na počátku milénia rekonstruoval v Institutu pro elektronickou hudbu ve Štýrském Hradci Poème électronique Edgarda Varèseho a trávil mnoho času na cestách a studiem rukopisů v Eindhovenu, Los Angeles nebo Paříži, tak právě v Getty Center nad Los Angeles jsem si uvědomil, že zatímco já si létám po archivech všude možně po světě, u nás doma, na jednom místě, je v brněnské tátově pracovně nezpracovaný archiv pramenů Bohuslava Martinů včetně kolekce nepublikovaných dopisů. Jak jsem rekonstrukci Varèseho dokončil, navrhnul jsem otci, že dopisy společně vydáme. U nás doma to vše sice začalo, ale pak následovalo a stále následuje pátrání po pramenech opět takřka po celém světě,“ dodal Vít Zouhar k vzniku prvního česko-anglického svazku, který nazval podle nejčastějšího oslovení: „Milý příteli“ s typicky americkou dvojtečkou.

foto_sem_4

Během intenzivní práce na první knize si uvědomil, jak důležitá je znalost korespondence Martinů nejen pro poznání jeho díla, ale i jeho osobnosti a jeho doby.

„Pochopil jsem, jak je důležité zpřístupnit korespondenci co nejširšímu okruhu čtenářů a postupně tedy zpracovat nejprve klíčové adresáty. To byl počátek souborné edice korespondence. Oslovil jsem své spolupracovníky na katedře hudební výchovy a v následujících letech jsme s Gabrielou Coufalovou vydali korespondenci básníku a prozaikovi Miloslavu Burešovi a diplomatu a životopisci Miloši Šafránkovi. Jaromír Synek a Gabriela Všetičková se pustili do nejrozsáhlejšího souboru dopisů rodině Martinů do Poličky. S Janou Honzíkovou jsme vydali velmi osobní dopisy Martinů z amerického a poválečného období Franku Rybkovi a Gabriela Coufalová první díl dopisů nakladatelskému pracovníkovi Karlu Šebánkovi. Dnes máme vydaných dvanáct svazků, z čehož máme ohromnou radost,“ dodal Vít Zouhar.

foto_sem_4

Doplnil, že jedenáctý svazek Gabriely Coufalové byl uveden letos 28. srpna, symbolicky při výročí skladatelova úmrtí. Přináší kompletní korespondenci Bohuslava Martinů s nakladatelem Karlem Šebánkem. Skladatelovy dopisy z let 1929 až 1949 zachycují jedno z nejdynamičtějších období Martinů života, od pařížských let přes napjatou předválečnou atmosféru až po dramatický odchod do Spojených států a poválečné úvahy o návratu do Evropy. Nabízí cenný pohled nejen na skladatelovu tvorbu a pracovně-partnerský vztah s nakladatelem, ale i na jeho nejistoty, osobní postoje a proměny ve světě poznamenaném válkou a začínající železnou oponou. Stejně jako předchozí svazky vyšel i tento spolu s rozsáhlým komentářem a faksimiliemi originálů.

„Jsem velmi rád, že díky opakované a dlouhodobé podpoře Grantové agentury České republiky jsme mohli realizovat mnohaletý soustavný primární výzkum a vydat korespondenci Bohuslava Martinů. Evidujeme více než tři tisíce dopisů, které Bohuslav Martinů napsal. Doposud máme vydaných více než sedm set. Mnoho dalších na zpracování a zveřejnění tedy teprve čeká. Určitě bude na místě, když za celý tým vyslovím přání, že bychom byli velmi rádi, kdybychom v této práci mohli pokračovat. Vnímáme ji jako jakési pomyslné okno, které je potřeba otevřít dokořán,“ uzavřel Vít Zouhar.

foto_sem_4

Dvanáctisvazkový soubor dopisů skladatele Bohuslava Martinů vznikl jako dlouhodobý vědecký projekt Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Vydavatelství Univerzity Palackého s podporou Grantové agentury České republiky.  Jednotlivé svazky jsou k dispozici v tištěné podobě i jako e-knihy.

foto_sem_4

Křest edice se uskutečnil jako úvodní večer festivalu Opera Schrattenbach, 12. listopadu v Kapli Božího těla UC UP. Součástí programu byly i promluvy kmotrů edice: Vojtecha Regece, děkana PdF UP, Moniky Holé, muzikoložky a kurátorky sbírek Centra Bohuslava Martinů v Poličce a Aleše Prstka, ředitele Vydavatelství UP. Zazněla i zdravice čtvrtého kmotra edice, ředitele Institutu Bohuslava Martinů Aleše Březiny. Slavnostní událost doprovodil dětský pěvecký sbor Campanella pod vedením sbormistryně Jany Synkové a za doprovodu pianistky Leny Pulchertové excelentně provedl výběr ze skladeb Bohuslava Martinů. Česká říkadla a kantátu Otvírání studánek. Tři nové svazky edice, korespondence rodině z let 1938 až 1939, dopisy Karlu Šebánkovi z let 1929 až 1949 a druhý svazek Franku Rybkovi byly prezentovány také 10. listopadu na zahajovacím koncertu festivalu Dny Bohuslava Martinů v Praze. Seznam všech vydaných titulů edice najdete zde.

V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého se uskutečnil slavnostní křest rozsáhlé ediční řady korespondence Bohuslava Martinů. Dvanáctisvazková bilingvní edice, vznikající od roku 2008 pod vedením týmu z Univerzity Palackého, představuje dosud nejrozsáhlejší soubor publikovaných dopisů skladatele.

Série dvanácti knih, obsahující dopisy skladatele Bohuslava Martinů, zachycuje skladatelovu korespondenci s různými adresáty – od rodiny a přátel přes interprety, dirigenty a umělecké instituce až po významné osobnosti hudebního života dvacátého století. Edice nabízí víc než sedm stovek dopisů a je doplněna kritickým aparátem, komentáři, poznámkami a faksimiliemi originálních rukopisů. Za její přípravou stojí autorský tým ve složení Vít Zouhar, Gabriela Coufalová, Jaromír Synek a Gabriela Žatková, všichni z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

foto_sem_4

Edice korespondence Bohuslava Martinů, spojená s českými badateli i mezinárodní muzikologickou komunitou, navazuje na tradici systematického zpřístupňování martinůovských pramenů. Cílem tohoto bilingvního projektu, zpracovaného v češtině a angličtině, je představit nejen faktograficky přesný, ale i kontextuálně čitelný zdrojový materiál pro muzikology, interprety i širokou kulturní veřejnost.

„Počátečním impulzem k vzniku edice byl záměr mého otce Zdeňka Zouhara, dirigenta, skladatele a propagátora díla Bohuslava Martinů, vydat dopisy, které mu Bohuslav Martinů zaslal v letech 1949 až 1959,“ uvedl za autorský tým vedoucí projektu, skladatel, muzikolog a vysokoškolský pedagog Vít Zouhar. Jeho otec premiéroval v roce 1954 sborový cyklus Petrklíč a v lednu 1956 poprvé provedl kantátu Otvírání studánek v Poličce.

„Plán s dopisy nosil v hlavě dlouho, ale stále bylo něco podstatnějšího, co ho od něj odvádělo. Já jsem mezitím pracoval na jiných tématech. Až když jsem na počátku milénia rekonstruoval v Institutu pro elektronickou hudbu ve Štýrském Hradci Poème électronique Edgarda Varèseho a trávil mnoho času na cestách a studiem rukopisů v Eindhovenu, Los Angeles nebo Paříži, tak právě v Getty Center nad Los Angeles jsem si uvědomil, že zatímco já si létám po archivech všude možně po světě, u nás doma, na jednom místě, je v brněnské tátově pracovně nezpracovaný archiv pramenů Bohuslava Martinů včetně kolekce nepublikovaných dopisů. Jak jsem rekonstrukci Varèseho dokončil, navrhnul jsem otci, že dopisy společně vydáme. U nás doma to vše sice začalo, ale pak následovalo a stále následuje pátrání po pramenech opět takřka po celém světě,“ dodal Vít Zouhar k vzniku prvního česko-anglického svazku, který nazval podle nejčastějšího oslovení: „Milý příteli“ s typicky americkou dvojtečkou.

foto_sem_4

Během intenzivní práce na první knize si uvědomil, jak důležitá je znalost korespondence Martinů nejen pro poznání jeho díla, ale i jeho osobnosti a jeho doby.

„Pochopil jsem, jak je důležité zpřístupnit korespondenci co nejširšímu okruhu čtenářů a postupně tedy zpracovat nejprve klíčové adresáty. To byl počátek souborné edice korespondence. Oslovil jsem své spolupracovníky na katedře hudební výchovy a v následujících letech jsme s Gabrielou Coufalovou vydali korespondenci básníku a prozaikovi Miloslavu Burešovi a diplomatu a životopisci Miloši Šafránkovi. Jaromír Synek a Gabriela Všetičková se pustili do nejrozsáhlejšího souboru dopisů rodině Martinů do Poličky. S Janou Honzíkovou jsme vydali velmi osobní dopisy Martinů z amerického a poválečného období Franku Rybkovi a Gabriela Coufalová první díl dopisů nakladatelskému pracovníkovi Karlu Šebánkovi. Dnes máme vydaných dvanáct svazků, z čehož máme ohromnou radost,“ dodal Vít Zouhar.

foto_sem_4

Doplnil, že jedenáctý svazek Gabriely Coufalové byl uveden letos 28. srpna, symbolicky při výročí skladatelova úmrtí. Přináší kompletní korespondenci Bohuslava Martinů s nakladatelem Karlem Šebánkem. Skladatelovy dopisy z let 1929 až 1949 zachycují jedno z nejdynamičtějších období Martinů života, od pařížských let přes napjatou předválečnou atmosféru až po dramatický odchod do Spojených států a poválečné úvahy o návratu do Evropy. Nabízí cenný pohled nejen na skladatelovu tvorbu a pracovně-partnerský vztah s nakladatelem, ale i na jeho nejistoty, osobní postoje a proměny ve světě poznamenaném válkou a začínající železnou oponou. Stejně jako předchozí svazky vyšel i tento spolu s rozsáhlým komentářem a faksimiliemi originálů.

„Jsem velmi rád, že díky opakované a dlouhodobé podpoře Grantové agentury České republiky jsme mohli realizovat mnohaletý soustavný primární výzkum a vydat korespondenci Bohuslava Martinů. Evidujeme více než tři tisíce dopisů, které Bohuslav Martinů napsal. Doposud máme vydaných více než sedm set. Mnoho dalších na zpracování a zveřejnění tedy teprve čeká. Určitě bude na místě, když za celý tým vyslovím přání, že bychom byli velmi rádi, kdybychom v této práci mohli pokračovat. Vnímáme ji jako jakési pomyslné okno, které je potřeba otevřít dokořán,“ uzavřel Vít Zouhar.

foto_sem_4

Dvanáctisvazkový soubor dopisů skladatele Bohuslava Martinů vznikl jako dlouhodobý vědecký projekt Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Vydavatelství Univerzity Palackého s podporou Grantové agentury České republiky.  Jednotlivé svazky jsou k dispozici v tištěné podobě i jako e-knihy.

foto_sem_4

Křest edice se uskutečnil jako úvodní večer festivalu Opera Schrattenbach, 12. listopadu v Kapli Božího těla UC UP. Součástí programu byly i promluvy kmotrů edice: Vojtecha Regece, děkana PdF UP, Moniky Holé, muzikoložky a kurátorky sbírek Centra Bohuslava Martinů v Poličce a Aleše Prstka, ředitele Vydavatelství UP. Zazněla i zdravice čtvrtého kmotra edice, ředitele Institutu Bohuslava Martinů Aleše Březiny. Slavnostní událost doprovodil dětský pěvecký sbor Campanella pod vedením sbormistryně Jany Synkové a za doprovodu pianistky Leny Pulchertové excelentně provedl výběr ze skladeb Bohuslava Martinů. Česká říkadla a kantátu Otvírání studánek. Tři nové svazky edice, korespondence rodině z let 1938 až 1939, dopisy Karlu Šebánkovi z let 1929 až 1949 a druhý svazek Franku Rybkovi byly prezentovány také 10. listopadu na zahajovacím koncertu festivalu Dny Bohuslava Martinů v Praze. Seznam všech vydaných titulů edice najdete zde.

Prostor pro všechny nadšence do inovací, vědy a technologií, kutily a bastlíře – to je festival Maker Faire, který se uskuteční v sobotu 29. listopadu na Výstavišti Flora Olomouc. A Univerzita Palackého bude u toho.

Máte rádi nové technologické vychytávky? Sestavujete si doma vlastní „udělátka“ nebo jste nadšenec do vědy? Tak právě pro vás se v sobotu 29. listopadu od desíti hodin naplní Pavilon A Výstaviště Flora.

K vidění budou vědecké show, interaktivní instalace, dílny a workshopy či nabídky pracovních pozic v oblasti hi-tech. Na návštěvníky bude čekat ukázka robotiky, 3D tisku, programování či laserových technologií.

„Jsme rádi, že se univerzita pravidelně objevuje ve veřejném prostoru a dává tak okusit široké veřejnosti činnosti, které se jinak dějí za zdmi laboratoří či učeben. V rámci letošního programu Maker Faire tak nabídneme jedinečný vhled do vědy a výzkumu a do práce vědkyň a vědců. Těšit se můžete na pokusy, experimenty, high-tec přístroje, workshopy, 3D tisk nebo vhled do neuronových sítí a AI. To vše pod heslem UP to the Future,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná.

Program akce a vstupenky zde: https://makerfaire.cz/olomouc/

V rámci expozice UP se prezentují zástupci hned několika kateder a pracovišť. Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP představí na interaktivním modelu fungování jazykových modelů a neuronových sítí. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet, jak umělá inteligence rozpoznává obrázky, a jak se z jednoduchých principů rodí moderní technologie.

Zástupci katedry geoinformatiky představí tento moderní vědní obor propojující svět dat, map a technologií. Jejich stanoviště bude naplněné interaktivními mapami, technologiemi analyzujícími družicové snímky, či ukázkou navigačních systémů. Zájemci si budou moci zahrát i několik zábavných GEOher.

Prozkoumávat krásy biomolekul, připravit vzorek DNA z banánu či stříhat genetickou informaci bude možné na stanovišti katedry biochemie. Na stanovišti UP_LAB Pevnosti poznání si veřejnost bude moci vyzkoušet práci s 3D perem.

Na místě bude také možné si zakoupit drobný univerzitní merch z UPointu či získat informace o možnostech studia na UP.

Prostor pro všechny nadšence do inovací, vědy a technologií, kutily a bastlíře – to je festival Maker Faire, který se uskuteční v sobotu 29. listopadu na Výstavišti Flora Olomouc. A Univerzita Palackého bude u toho.

Máte rádi nové technologické vychytávky? Sestavujete si doma vlastní „udělátka“ nebo jste nadšenec do vědy? Tak právě pro vás se v sobotu 29. listopadu od desíti hodin naplní Pavilon A Výstaviště Flora.

K vidění budou vědecké show, interaktivní instalace, dílny a workshopy či nabídky pracovních pozic v oblasti hi-tech. Na návštěvníky bude čekat ukázka robotiky, 3D tisku, programování či laserových technologií.

„Jsme rádi, že se univerzita pravidelně objevuje ve veřejném prostoru a dává tak okusit široké veřejnosti činnosti, které se jinak dějí za zdmi laboratoří či učeben. V rámci letošního programu Maker Faire tak nabídneme jedinečný vhled do vědy a výzkumu a do práce vědkyň a vědců. Těšit se můžete na pokusy, experimenty, high-tec přístroje, workshopy, 3D tisk nebo vhled do neuronových sítí a AI. To vše pod heslem UP to the Future,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná.

Program akce a vstupenky zde: https://makerfaire.cz/olomouc/

V rámci expozice UP se prezentují zástupci hned několika kateder a pracovišť. Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP představí na interaktivním modelu fungování jazykových modelů a neuronových sítí. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet, jak umělá inteligence rozpoznává obrázky, a jak se z jednoduchých principů rodí moderní technologie.

Zástupci katedry geoinformatiky představí tento moderní vědní obor propojující svět dat, map a technologií. Jejich stanoviště bude naplněné interaktivními mapami, technologiemi analyzujícími družicové snímky, či ukázkou navigačních systémů. Zájemci si budou moci zahrát i několik zábavných GEOher.

Prozkoumávat krásy biomolekul, připravit vzorek DNA z banánu či stříhat genetickou informaci bude možné na stanovišti katedry biochemie. Na stanovišti UP_LAB Pevnosti poznání si veřejnost bude moci vyzkoušet práci s 3D perem.

Na místě bude také možné si zakoupit drobný univerzitní merch z UPointu či získat informace o možnostech studia na UP.

Zatímco na klinice pomáhá zlepšovat kvalitu života pacientů, mimo zdravotnické prostory závisí i na jejím hlase, kam bude směřovat vysoké školství. Doktorandka lékařské fakulty Tereza Marková zastupuje Univerzitu Palackého ve Studentské komoře Rady vysokých škol, je také členkou Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární školství. „Babička se mě ptala, jestli budu ministryně školství, nebo zdravotnictví. Takové ambice ale nemám. Momentálně chci zvládnout doktorské stu­dium,“ směje se.

Tereza Marková se ve svém výzkumu věnuje objektivnímu hodnocení rehabilitace u pacientů po cévních mozkových příhodách. Jak podotýká, kontakt s pacien­ty v Kineziologické laboratoři ve Fakultní nemocnici Olomouc ji pomyslně vrací zpátky na zem, kde existují mnohem důležitější starosti, než jsou dlouhé diskuze na jednáních.

Na druhou stranu v akademické či školské politice se pohybuje už od gymnázia, kde chvíli i předsedala studentské radě. „Už tehdy jsem byla akční. Bylo to hlavně o předávání informací od vedení školy spolužákům. Ale pamatuji si také, že jsme na Den učitelů připravovali přáníčka a roznášeli je vyučujícím,“ vzpomíná.

Důležitost předávání informací si uvědomovala i později jako studentka fyzioterapie na fakultě zdravotnických věd. Když ve druháku přišla vyučující Petra Gaul Aláčová s výzvou zkusit někoho nominovat do univerzitního senátu, rozhodla se do toho jít.

„Začátek mi připadal šílený. Studentskou komoru tvořili většinou doktorandi, já mezi nimi byla jediná studentka bakaláře. Říkala jsem si, že tam možná nemám co dělat, nemám co nabídnout, nevím, jak to na univerzitě funguje. Chodila jsem na jednání s velkým respektem, všechno si poctivě načítala, vyptávala se kolegů. Do toho jsem dojížděla domů do Prostějova a pracovala na bakalářce,“ přibližuje Tereza Marková.

Tento článek vyšel v magazínu Žurnál, jehož PDF verzi si můžete stáhnout zde.

Pracovitost, zvídavost, trpělivost a odvaha – to, když měla pocit, že je daná věc důležitá, nebála se zeptat. Díky tomu její hlas patřil k těm, které šly na zasedáních senátu často slyšet. Navíc byla zvolena i do senátu fakultního a později se stala členkou Rady UP pro vnitřní hodnocení, která mj. rozhoduje o nových studijních programech. „V okolí začali vnímat, že mám potřebu se takto projevovat, stala jsem se takovým styčným důstojníkem a spíše mě podporovali – spolužačky mi posílaly zápisky z výuky, na které jsem chyběla.“

„Oblast kvality školství mě v poslední době doslova pohltila a na rozdíl od dřívějška si už uvědomuji, že některé věci vypadají v reálu jinak než na papíře.“
Tereza Marková

Ve „velkém“ senátu zasedala jedno funkční období, a přestože studovala dále, už znovu nekandidovala. „I když se nějaké dílčí věci za ty tři roky na fakultní i univerzitní úrovni povedly, frustrovalo mě, že jiné nejdou tak rychle nebo je nejsme schopni vůbec rozseknout. Já sama jsem se chtěla posunout, i proto jsem přijala nominaci do Rady vysokých škol,“ zmiňuje.

Nejprve byla náhradnicí delegáta, nyní je předsedkyní Studentské komory RVŠ. „Zabývat se celým vysokým školstvím z pohledu studenta je dost náročné, ale velmi mě to baví a dává mi smysl to, co děláme. Jsme takový studentský supersenát, vyjadřujeme se k různým tématům, jako je třeba financování škol, pořádáme kulaté stoly nebo společně se spolkem Díky, že můžem udělujeme Ceny Jana Opletala,“ vyjmenovává Tereza Marková s tím, že často něco řeší i o víkendech.

Přesto zkusila výběrové řízení na studentského zástupce v Radě Národního akreditačního úřadu, který bdí nad kvalitou českého vysokého školství – a uspěla. „Ráda bych této nové úloze dala maximum, protože si myslím, že role studujících tu může být velká a užitečná. Věřím, že zúročím zkušenosti z RVŠ i z působení v senátech. Oblast kvality školství mě v poslední době doslova pohltila a na rozdíl od dřívějška si už uvědomuji, že některé věci vypadají v reálu jinak než na papíře,“ dodává.

O svých členstvích v dalších orgánech, například ve skupině pro kvalitu Evropské studentské unie, už se zmiňuje jen tak mimochodem. Možná proto, že by jeden nevěřil, že na to ještě má kde brát čas a energii. „Do budoucna bych ale nechtěla přijít o kontakt se studenty a pacienty. A chtěla bych mít více času na odpočinek a osobní život,“ uzavírá.

Tereza Marková (* 1999)

Studentka doktorského programu Neurovědy na Lékařské fakultě UP, absolventka Fakulty zdravotnických věd UP a fyzioterapeutka Oddělení rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc. Zastupuje UP ve Studentské komoře Rady vysokých škol, jejíž je předsedkyní, je studentskou zástupkyní v Radě Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání, také členkou Skupiny pro zajištění kvality Evropské studentské unie či hodnotitelkou Slovenské akreditační agentury pro vysoké školství. Byla členkou akademických senátů UP a FZV UP, také Rady pro vnitřní hodnocení UP. K jejím zájmům patří především tanec.

Zatímco na klinice pomáhá zlepšovat kvalitu života pacientů, mimo zdravotnické prostory závisí i na jejím hlase, kam bude směřovat vysoké školství. Doktorandka lékařské fakulty Tereza Marková zastupuje Univerzitu Palackého ve Studentské komoře Rady vysokých škol, je také členkou Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární školství. „Babička se mě ptala, jestli budu ministryně školství, nebo zdravotnictví. Takové ambice ale nemám. Momentálně chci zvládnout doktorské stu­dium,“ směje se.

Tereza Marková se ve svém výzkumu věnuje objektivnímu hodnocení rehabilitace u pacientů po cévních mozkových příhodách. Jak podotýká, kontakt s pacien­ty v Kineziologické laboratoři ve Fakultní nemocnici Olomouc ji pomyslně vrací zpátky na zem, kde existují mnohem důležitější starosti, než jsou dlouhé diskuze na jednáních.

Na druhou stranu v akademické či školské politice se pohybuje už od gymnázia, kde chvíli i předsedala studentské radě. „Už tehdy jsem byla akční. Bylo to hlavně o předávání informací od vedení školy spolužákům. Ale pamatuji si také, že jsme na Den učitelů připravovali přáníčka a roznášeli je vyučujícím,“ vzpomíná.

Důležitost předávání informací si uvědomovala i později jako studentka fyzioterapie na fakultě zdravotnických věd. Když ve druháku přišla vyučující Petra Gaul Aláčová s výzvou zkusit někoho nominovat do univerzitního senátu, rozhodla se do toho jít.

„Začátek mi připadal šílený. Studentskou komoru tvořili většinou doktorandi, já mezi nimi byla jediná studentka bakaláře. Říkala jsem si, že tam možná nemám co dělat, nemám co nabídnout, nevím, jak to na univerzitě funguje. Chodila jsem na jednání s velkým respektem, všechno si poctivě načítala, vyptávala se kolegů. Do toho jsem dojížděla domů do Prostějova a pracovala na bakalářce,“ přibližuje Tereza Marková.

Tento článek vyšel v magazínu Žurnál, jehož PDF verzi si můžete stáhnout zde.

Pracovitost, zvídavost, trpělivost a odvaha – to, když měla pocit, že je daná věc důležitá, nebála se zeptat. Díky tomu její hlas patřil k těm, které šly na zasedáních senátu často slyšet. Navíc byla zvolena i do senátu fakultního a později se stala členkou Rady UP pro vnitřní hodnocení, která mj. rozhoduje o nových studijních programech. „V okolí začali vnímat, že mám potřebu se takto projevovat, stala jsem se takovým styčným důstojníkem a spíše mě podporovali – spolužačky mi posílaly zápisky z výuky, na které jsem chyběla.“

„Oblast kvality školství mě v poslední době doslova pohltila a na rozdíl od dřívějška si už uvědomuji, že některé věci vypadají v reálu jinak než na papíře.“
Tereza Marková

Ve „velkém“ senátu zasedala jedno funkční období, a přestože studovala dále, už znovu nekandidovala. „I když se nějaké dílčí věci za ty tři roky na fakultní i univerzitní úrovni povedly, frustrovalo mě, že jiné nejdou tak rychle nebo je nejsme schopni vůbec rozseknout. Já sama jsem se chtěla posunout, i proto jsem přijala nominaci do Rady vysokých škol,“ zmiňuje.

Nejprve byla náhradnicí delegáta, nyní je předsedkyní Studentské komory RVŠ. „Zabývat se celým vysokým školstvím z pohledu studenta je dost náročné, ale velmi mě to baví a dává mi smysl to, co děláme. Jsme takový studentský supersenát, vyjadřujeme se k různým tématům, jako je třeba financování škol, pořádáme kulaté stoly nebo společně se spolkem Díky, že můžem udělujeme Ceny Jana Opletala,“ vyjmenovává Tereza Marková s tím, že často něco řeší i o víkendech.

Přesto zkusila výběrové řízení na studentského zástupce v Radě Národního akreditačního úřadu, který bdí nad kvalitou českého vysokého školství – a uspěla. „Ráda bych této nové úloze dala maximum, protože si myslím, že role studujících tu může být velká a užitečná. Věřím, že zúročím zkušenosti z RVŠ i z působení v senátech. Oblast kvality školství mě v poslední době doslova pohltila a na rozdíl od dřívějška si už uvědomuji, že některé věci vypadají v reálu jinak než na papíře,“ dodává.

O svých členstvích v dalších orgánech, například ve skupině pro kvalitu Evropské studentské unie, už se zmiňuje jen tak mimochodem. Možná proto, že by jeden nevěřil, že na to ještě má kde brát čas a energii. „Do budoucna bych ale nechtěla přijít o kontakt se studenty a pacienty. A chtěla bych mít více času na odpočinek a osobní život,“ uzavírá.

Tereza Marková (* 1999)

Studentka doktorského programu Neurovědy na Lékařské fakultě UP, absolventka Fakulty zdravotnických věd UP a fyzioterapeutka Oddělení rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc. Zastupuje UP ve Studentské komoře Rady vysokých škol, jejíž je předsedkyní, je studentskou zástupkyní v Radě Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání, také členkou Skupiny pro zajištění kvality Evropské studentské unie či hodnotitelkou Slovenské akreditační agentury pro vysoké školství. Byla členkou akademických senátů UP a FZV UP, také Rady pro vnitřní hodnocení UP. K jejím zájmům patří především tanec.

Dangerous bacteria and toxic heavy metals can be removed from water by using a filtration membrane developed by scientists from the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) at Palacký University Olomouc and the Centre for Energy and Environmental Technologies (CEET) at VSB – Technical University of Ostrava. It also eliminates combined pollution, which poses a serious environmental and health threat, in a single step, without the need for energy sources or chemicals commonly used for water disinfection. The membranes are easily renewable, making this technology a breakthrough solution for affordable and safe drinking water anywhere in the world.

The scientists aimed to use commonly available and inexpensive filter membranes, onto which they applied the Nobel Prize-winning carbon material graphene with chemical traps for heavy metals and bacteria. In developing the technology, they were inspired by a process they recently used in the development of atomic antibiotics. They presented the new technology to the scientific world in the prestigious Chem journal.

“We have used graphene modified with carboxyl groups, which effectively capture heavy metals such as lead and cadmium. In the next layer of the membrane, we used a similar graphene material with manganese ions. These ions have a strong chemical bond with bacteria, which we have already proven in our research on atomic antibiotics,” said Radek Zbořil, author of the concept, who works at both CATRIN as well as CEET research centre.

Filtration membranes developed by Czech scientists can also function on a semi-industrial scale, which allows them to be used in practice. “The technology achieves filtration efficiency of over 99.999 percent against a wide range of microorganisms in distilled, tap, and river water. In addition, the membranes have a high capacity for capturing heavy metals, thus meeting strict legislative limits. The entire process is very simple, which allows it to be used even in areas without access to electricity. The technology is inexpensive to maintain because the membranes can be easily and effectively regenerated for re-use,” explained David Panáček, the study’s first author, who now works at the Imperial College London.

Thanks to its simple design and affordable materials, the new technology appears to be a cheap alternative to traditional water treatment methods, which are complex and demanding in terms of energy consumption. Moreover, this approach represents a completely new concept in water filtration and disinfection. Current technologies, such as ultrafiltration or nanofiltration, rely on small pores in membranes to capture bacteria, but they are very expensive.

“Our technology does not address pore size, but rather relies on the chemical properties of manganese ions, which bind strongly to bacteria. This technology allows us to effectively remove even problematic strains, such as Pseudomonas aeruginosa, known for its ability to form biofilms in pipes and filters. This has enormous potential for improving water disinfection in hospitals or food processing plants,” added Milan Kolář from the Faculty of Medicine and Dentistry at Palacký University, who participated in the research.

Heavy metals enter surface waters from industrial production or mining, while bacteria often originate from inadequately treated wastewater, agricultural activities, and rainwater runoffs. Traditional methods for removing these contaminants are technologically demanding and financially costly. Chemical processes such as ozonation or chlorination are used to remove bacteria, while heavy metals are removed using multi-stage methods such as precipitation, flocculation, coagulation, and others.

“Combining these demanding processes is very difficult, both technologically and economically. In developing countries, where there is a lack of funding and adequate infrastructure, combined pollution from heavy metals and bacteria is one of the biggest problems in terms of access to clean water. The aim of the research was to simplify the complex process of water treatment and develop inexpensive technology that can remove both types of pollution in a single step, which we have succeeded in doing,” added Zbořil.

The technology could be used, for example, in wastewater treatment in industrial areas, securing drinking water in developing countries, or providing quick and effective solutions in crisis situations such as armed conflicts or natural disasters, where access to electricity is limited.

Nebezpečné bakterie i toxické těžké kovy dokáže z vody odstranit filtrační membrána, kterou vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB – Technické univerzity Ostrava. Kombinované znečištění, které představuje vážné environmentální i zdravotní riziko, navíc likviduje v jediném kroku, bez nutnosti zdroje energie i chemikálií, jež se běžně pro dezinfekci vody používají. Membrány lze snadno obnovit, což z této technologie dělá průlomové řešení pro dostupnou a bezpečnou pitnou vodu kdekoliv na světě.

Vědci se zaměřili na využití běžně dostupných a levných filtračních membrán, na něž nanesli nobelovský uhlíkový materiál grafen s chemickými pastmi pro těžké kovy a bakterie. Při vývoji technologie se inspirovali postupem, který nedávno uplatnili při vývoji atomárních antibiotik. Vědeckému světu novou technologii představili v prestižním časopisu Chem.

„Technologie dosahuje účinnosti filtrace přes 99,999 procenta proti širokému spektru mikroorganismů v destilované, kohoutkové i říční vodě. Celý proces je velmi jednoduchý, což umožňuje jeho využití i v oblastech bez přístupu k elektrické energii.“ David Panáček

„Použili jsme grafen modifikovaný karboxylovými skupinami, které účinně zachycují těžké kovy, jako je olovo a kadmium. V další vrstvě membrány jsme použili podobný grafenový materiál s ionty manganu. Tyto ionty mají silnou chemickou vazbu na bakterie, což jsme již prokázali v rámci výzkumu atomárních antibiotik,“ uvedl autor konceptu Radek Zbořil, který působí v obou výzkumných centrech CATRIN a CEET.

Filtrační membrány vyvinuté českými vědci dokážou fungovat i v poloprovozním měřítku, což umožňuje jejich nasazení v praxi. „Technologie dosahuje účinnosti filtrace přes 99,999 procenta proti širokému spektru mikroorganismů v destilované, kohoutkové i říční vodě. Membrány navíc vykazují vysokou kapacitu pro zachycování těžkých kovů, a splňují tak přísné legislativní limity. Celý proces je velmi jednoduchý, což umožňuje jeho využití i v oblastech bez přístupu k elektrické energii. Technologie je levná na údržbu, protože membrány lze snadno a efektivně regenerovat pro opakované použití,“ vysvětlil David Panáček, první autor studie, který nyní působí na Imperial College of London.

Díky jednoduché konstrukci a cenově dostupným materiálům se nová technologie jeví jako levná alternativa k tradičním metodám úpravy vody, které jsou složité a energeticky náročné. Tento přístup navíc představuje zcela nový koncept ve filtrační dezinfekci vody. Současné technologie, jako je ultrafiltrace nebo nanofiltrace, spoléhají na malé póry v membránách pro zachycení bakterií, ale jsou cenově velmi nákladné.

„V naší technologii neřešíme velikost pórů, ale spoléháme na chemické vlastnosti iontů manganu, které se silně váží na bakterie. Tato technologie nám umožňuje efektivně odstraňovat i problematické kmeny, jako je například Pseudomonas aeruginosa známá svou schopností vytvářet biofilmy v potrubích a filtrech. To má obrovský potenciál pro zlepšení dezinfekce vody v nemocnicích nebo potravinářských závodech,“ dodal Milan Kolář z Lékařské fakulty Univerzity Palackého, který se na výzkumu podílel.

Těžké kovy se dostávají do povrchových vod z průmyslové výroby nebo těžby, zatímco bakterie často pocházejí z nedostatečně čištěných odpadních vod, zemědělské činnosti a dešťových splachů. Tradiční postupy pro odstranění těchto kontaminantů jsou technologicky náročné a finančně nákladné. K odstranění bakterií se používají chemické procesy jako ozonizace nebo chlorace, zatímco těžké kovy jsou odstraňovány vícestupňovými metodami, jako jsou srážení, flokulace, koagulace a další.

„Spojení těchto náročných postupů je technologicky i ekonomicky velmi obtížné. V rozvojových zemích, kde chybí finance i odpovídající infrastruktura, je kombinované znečištění těžkými kovy a bakteriemi jedním z největších problémů z hlediska dostupnosti čisté vody. Cílem výzkumu bylo zjednodušit složitý proces úpravy vody a vyvinout levnou technologii, která dokáže odstranit oba typy znečištění v jediném kroku, což se podařilo,“ doplnil Zbořil.

Technologie by mohla najít uplatnění v například při čištění odpadních vod v průmyslových oblastech, zajištění pitné vody v rozvojových zemích nebo poskytování rychlých a efektivních řešení v krizových situacích, jako jsou válečné konflikty nebo přírodní katastrofy, kdy je omezený přístup k elektrické energii.

Nebezpečné bakterie i toxické těžké kovy dokáže z vody odstranit filtrační membrána, kterou vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB – Technické univerzity Ostrava. Kombinované znečištění, které představuje vážné environmentální i zdravotní riziko, navíc likviduje v jediném kroku, bez nutnosti zdroje energie i chemikálií, jež se běžně pro dezinfekci vody používají. Membrány lze snadno obnovit, což z této technologie dělá průlomové řešení pro dostupnou a bezpečnou pitnou vodu kdekoliv na světě.

Vědci se zaměřili na využití běžně dostupných a levných filtračních membrán, na něž nanesli nobelovský uhlíkový materiál grafen s chemickými pastmi pro těžké kovy a bakterie. Při vývoji technologie se inspirovali postupem, který nedávno uplatnili při vývoji atomárních antibiotik. Vědeckému světu novou technologii představili v prestižním časopisu Chem.

„Technologie dosahuje účinnosti filtrace přes 99,999 procenta proti širokému spektru mikroorganismů v destilované, kohoutkové i říční vodě. Celý proces je velmi jednoduchý, což umožňuje jeho využití i v oblastech bez přístupu k elektrické energii.“ David Panáček

„Použili jsme grafen modifikovaný karboxylovými skupinami, které účinně zachycují těžké kovy, jako je olovo a kadmium. V další vrstvě membrány jsme použili podobný grafenový materiál s ionty manganu. Tyto ionty mají silnou chemickou vazbu na bakterie, což jsme již prokázali v rámci výzkumu atomárních antibiotik,“ uvedl autor konceptu Radek Zbořil, který působí v obou výzkumných centrech CATRIN a CEET.

Filtrační membrány vyvinuté českými vědci dokážou fungovat i v poloprovozním měřítku, což umožňuje jejich nasazení v praxi. „Technologie dosahuje účinnosti filtrace přes 99,999 procenta proti širokému spektru mikroorganismů v destilované, kohoutkové i říční vodě. Membrány navíc vykazují vysokou kapacitu pro zachycování těžkých kovů, a splňují tak přísné legislativní limity. Celý proces je velmi jednoduchý, což umožňuje jeho využití i v oblastech bez přístupu k elektrické energii. Technologie je levná na údržbu, protože membrány lze snadno a efektivně regenerovat pro opakované použití,“ vysvětlil David Panáček, první autor studie, který nyní působí na Imperial College of London.

Díky jednoduché konstrukci a cenově dostupným materiálům se nová technologie jeví jako levná alternativa k tradičním metodám úpravy vody, které jsou složité a energeticky náročné. Tento přístup navíc představuje zcela nový koncept ve filtrační dezinfekci vody. Současné technologie, jako je ultrafiltrace nebo nanofiltrace, spoléhají na malé póry v membránách pro zachycení bakterií, ale jsou cenově velmi nákladné.

„V naší technologii neřešíme velikost pórů, ale spoléháme na chemické vlastnosti iontů manganu, které se silně váží na bakterie. Tato technologie nám umožňuje efektivně odstraňovat i problematické kmeny, jako je například Pseudomonas aeruginosa známá svou schopností vytvářet biofilmy v potrubích a filtrech. To má obrovský potenciál pro zlepšení dezinfekce vody v nemocnicích nebo potravinářských závodech,“ dodal Milan Kolář z Lékařské fakulty Univerzity Palackého, který se na výzkumu podílel.

Těžké kovy se dostávají do povrchových vod z průmyslové výroby nebo těžby, zatímco bakterie často pocházejí z nedostatečně čištěných odpadních vod, zemědělské činnosti a dešťových splachů. Tradiční postupy pro odstranění těchto kontaminantů jsou technologicky náročné a finančně nákladné. K odstranění bakterií se používají chemické procesy jako ozonizace nebo chlorace, zatímco těžké kovy jsou odstraňovány vícestupňovými metodami, jako jsou srážení, flokulace, koagulace a další.

„Spojení těchto náročných postupů je technologicky i ekonomicky velmi obtížné. V rozvojových zemích, kde chybí finance i odpovídající infrastruktura, je kombinované znečištění těžkými kovy a bakteriemi jedním z největších problémů z hlediska dostupnosti čisté vody. Cílem výzkumu bylo zjednodušit složitý proces úpravy vody a vyvinout levnou technologii, která dokáže odstranit oba typy znečištění v jediném kroku, což se podařilo,“ doplnil Zbořil.

Technologie by mohla najít uplatnění v například při čištění odpadních vod v průmyslových oblastech, zajištění pitné vody v rozvojových zemích nebo poskytování rychlých a efektivních řešení v krizových situacích, jako jsou válečné konflikty nebo přírodní katastrofy, kdy je omezený přístup k elektrické energii.

Nahlédnout do učeben, laboratoří i zázemí osmi fakult, potkat se s vyučujícími a studenty nebo si poslechnout praktické informace o přijímacím řízení umožní zájemcům o studium Univerzita Palackého v pátek 28. listopadu. Tradiční den otevřených dveří ale nabídne mnohem víc. Budoucí uchazeči se mohou svézt speciálním autobusem nebo ochutnat studentské jídlo. Program startuje v 8 hodin a pomyslné univerzitní brány zůstanou otevřené do 14 hodin.

Den otevřených dveří UP poskytne návštěvníkům kompletní informační servis. Na osmi fakultách se dozvědí více o nabídce studijních programů i o podobě přijímacích zkoušek. Bohatý program zahrnuje prezentace kateder, setkání s absolventy a absolventkami, prohlídky odborných učeben, ale také hudební vystoupení. „S orientací mezi fakultními budovami pomohou a tipy a rady přidají univerzitní ambasadoři a ambasadorky v infopointu na nádvoří Zbrojnice, kde bude také možné si dát punč a pak vyrazit na komentovanou prohlídku univerzitní knihovny,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Zájemci si v rámci dne otevřených dveří budou moci prohlédnout i vysokoškolskou Kolej Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici. Exkurzi pak mohou zakončit v nově otevřeném bistru FreshUP+, kde bude v nabídce obědové menu za studentskou cenu.

S rychlejším přesunem mezi fakultami pomůže speciální autobus, který vyjíždí od hlavního vlakového nádraží v 7:55, 9:45 a 11:35. Pasažéry přiveze také do blízkosti Pevnosti poznání či univerzitního informačního centra a obchodu UPoint.

Na webu Univerzitnimesto.cz najdou uchazeči o vysokoškolské studium kompletní časový rozpis hlavního i doprovodného programu a také jízdní řád zmíněného speciálního autobusu. „Potřebné informace lze rychle najít i v mobilu, a to díky naší aplikaci s názvem UPlikace, kde je i sekce pro zájemce o studium na naší univerzitě,“ upozornil Ondřej Martínek.

Pokud někomu listopadový termín nevyhovuje, může si univerzitu prohlédnout a více se o ní dozvědět v sobotu 24. ledna 2026, kdy je naplánovaný další den otevřených dveří.

Akci Den otevřených dveří Univerzity Palackého navštíví každoročně přes pět tisíc zájemců o studium z celého Česka a Slovenska. Více informací na www.univerzitnimesto.cz/dod 

Nahlédnout do učeben, laboratoří i zázemí osmi fakult, potkat se s vyučujícími a studenty nebo si poslechnout praktické informace o přijímacím řízení umožní zájemcům o studium Univerzita Palackého v pátek 28. listopadu. Tradiční den otevřených dveří ale nabídne mnohem víc. Budoucí uchazeči se mohou svézt speciálním autobusem nebo ochutnat studentské jídlo. Program startuje v 8 hodin a pomyslné univerzitní brány zůstanou otevřené do 14 hodin.

Den otevřených dveří UP poskytne návštěvníkům kompletní informační servis. Na osmi fakultách se dozvědí více o nabídce studijních programů i o podobě přijímacích zkoušek. Bohatý program zahrnuje prezentace kateder, setkání s absolventy a absolventkami, prohlídky odborných učeben, ale také hudební vystoupení. „S orientací mezi fakultními budovami pomohou a tipy a rady přidají univerzitní ambasadoři a ambasadorky v infopointu na nádvoří Zbrojnice, kde bude také možné si dát punč a pak vyrazit na komentovanou prohlídku univerzitní knihovny,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Zájemci si v rámci dne otevřených dveří budou moci prohlédnout i vysokoškolskou Kolej Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici. Exkurzi pak mohou zakončit v nově otevřeném bistru FreshUP+, kde bude v nabídce obědové menu za studentskou cenu.

S rychlejším přesunem mezi fakultami pomůže speciální autobus, který vyjíždí od hlavního vlakového nádraží v 7:55, 9:45 a 11:35. Pasažéry přiveze také do blízkosti Pevnosti poznání či univerzitního informačního centra a obchodu UPoint.

Na webu Univerzitnimesto.cz najdou uchazeči o vysokoškolské studium kompletní časový rozpis hlavního i doprovodného programu a také jízdní řád zmíněného speciálního autobusu. „Potřebné informace lze rychle najít i v mobilu, a to díky naší aplikaci s názvem UPlikace, kde je i sekce pro zájemce o studium na naší univerzitě,“ upozornil Ondřej Martínek.

Pokud někomu listopadový termín nevyhovuje, může si univerzitu prohlédnout a více se o ní dozvědět v sobotu 24. ledna 2026, kdy je naplánovaný další den otevřených dveří.

Akci Den otevřených dveří Univerzity Palackého navštíví každoročně přes pět tisíc zájemců o studium z celého Česka a Slovenska. Více informací na www.univerzitnimesto.cz/dod