Agregátor zdrojů

Obyvatelé Ukrajiny prožívají už pátou válečnou zimu. Kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu jsou zdroje tepla a světla potřeba víc než kdy dříve. A právě takovou službu mohou udělat vyrobené zákopové svíčky. Ty už dnes nepomáhají jen vojákům, ale také běžným lidem, aby si například ohřáli večeři nebo si doma posvítili. Pojďte s námi zákopové svíčky vyrábět v neděli 22. února do Studentského klubu!

Rusko během páté válečné zimy připravuje civilní ukrajinské obyvatele o elektřinu, plyn a odhodlání. Je tak těžké se zahřát, uvařit si jídlo, posvítit si. Mrazivé počasí dopadá také na vojáky v zákopech, kteří využívají nejrůznější zdroje energie, aby se zahřáli. Věci, které my považujeme za samozřejmost, jsou zkrátka pro obyvatele Ukrajiny teď vzácností.

Univerzita Palackého tak pokračuje ve své pomoci Ukrajině a právě teď spojila síly se Skautským institutem Olomouc.

V neděli 22. února od 13:00 do 20:00 budeme ve Studentském klubu UP ve Zbrojnici společně vyrábět zákopové svíčky. Jde o svíčky v plechovce, které hoří dlouhé hodiny. Dá se nad nimi ohřát jídlo nebo zmrzlé ruce či nohy, poslouží i ke svícení. Vezměte s sebou kamarády, spolužáky i děti a pojďme společně pomáhat vracet teplo a naději obětem ruského chladomoru.

Od 16. února také ve Studentském klubu UP probíhá sběr plechovek, krabic a vosku či parafínu. Pokud máte doma vhodné plechovky, přineste nám je.

Jaké mají být plechovky? 

• čisté, vymyté od potravin, bez papírové etikety
• v případě vysokých plechovek (např. od fazolí nebo rajčat) je potřeba je zkrátit nožem nebo flexou (jinak vysoká vrstva vosku nevyhoří celá a svíčka brzy zhasne) a zabrousit
• nehodí se měkké hliníkové plechovky od nápojů, hledejte tvrdý kov - např. konzerva od hrášku nebo tuňáka 

Můžete také obejít olomoucké kostely a požádat je o zbytky vosku, stejně jako obchody, kde se svíčky prodávají. Otevírací doba klubu je pondělí až čtvrtek od 9 do 14 hodin. Hotové svíčky potom svezeme do Skautského institutu v Brně, odkud na konci února poputuje další várka svíček přímo na Ukrajinu.

Všechny potřebné informace o výrobě zákopových svíček naleznete zde.

Obyvatelé Ukrajiny prožívají už pátou válečnou zimu. Kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu jsou zdroje tepla a světla potřeba víc než kdy dříve. A právě takovou službu mohou udělat vyrobené zákopové svíčky. Ty už dnes nepomáhají jen vojákům, ale také běžným lidem, aby si například ohřáli večeři nebo si doma posvítili. Pojďte s námi zákopové svíčky vyrábět v neděli 22. února do Studentského klubu!

Rusko během páté válečné zimy připravuje civilní ukrajinské obyvatele o elektřinu, plyn a odhodlání. Je tak těžké se zahřát, uvařit si jídlo, posvítit si. Mrazivé počasí dopadá také na vojáky v zákopech, kteří využívají nejrůznější zdroje energie, aby se zahřáli. Věci, které my považujeme za samozřejmost, jsou zkrátka pro obyvatele Ukrajiny teď vzácností.

Univerzita Palackého tak pokračuje ve své pomoci Ukrajině a právě teď spojila síly se Skautským institutem Olomouc.

V neděli 22. února od 13:00 do 20:00 budeme ve Studentském klubu UP ve Zbrojnici společně vyrábět zákopové svíčky. Jde o svíčky v plechovce, které hoří dlouhé hodiny. Dá se nad nimi ohřát jídlo nebo zmrzlé ruce či nohy, poslouží i ke svícení. Vezměte s sebou kamarády, spolužáky i děti a pojďme společně pomáhat vracet teplo a naději obětem ruského chladomoru.

Od 16. února také ve Studentském klubu UP probíhá sběr plechovek, krabic a vosku či parafínu. Pokud máte doma vhodné plechovky, přineste nám je.

Jaké mají být plechovky? 

• čisté, vymyté od potravin, bez papírové etikety
• v případě vysokých plechovek (např. od fazolí nebo rajčat) je potřeba je zkrátit nožem nebo flexou (jinak vysoká vrstva vosku nevyhoří celá a svíčka brzy zhasne) a zabrousit
• nehodí se měkké hliníkové plechovky od nápojů, hledejte tvrdý kov - např. konzerva od hrášku nebo tuňáka 

Můžete také obejít olomoucké kostely a požádat je o zbytky vosku, stejně jako obchody, kde se svíčky prodávají. Otevírací doba klubu je pondělí až čtvrtek od 9 do 14 hodin. Hotové svíčky potom svezeme do Skautského institutu v Brně, odkud na konci února poputuje další várka svíček přímo na Ukrajinu.

Všechny potřebné informace o výrobě zákopových svíček naleznete zde.

Z celkem 33 grantů, které jdou do České republiky díky úspěchu ve výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships (MSCA PF) 2025, míří hned čtyři do CATRIN Univerzity Palackého. Díky tomu se nejstarší moravská univerzita v tuzemském srovnání umístila na druhé pozici za Masarykovou univerzitou. Program v rámci Horizon Europe umožňuje českým institucím přilákat talentované vědce, případně vysílat své postdoktorandy do zahraničí.

Díky úspěchu v obrovské konkurenci více než 17 000 žádostí se budou moci mladí vědci v CATRIN zaměřit na výzkumná témata v oblasti fotochemie, biomedicíny i organické chemie. Z Univerzity Palackého bylo podáno 60 žádostí, čtyři žadatelé z CATRIN byli úspěšní. V ČR uspělo celkem 15 institucí, CATRIN počtem úspěšných projektů předčila například i mnohem větší subjekty jako Univerzitu Karlovu (2 projekty), Ústav organické chemie a biochemie (2), Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích (2) a získala více projektů než například celé Maďarsko, Slovensko či Estonsko.

„Jsem rád, že stejně jako před rokem jsme byli úspěšní a získali přímo z hlavní výzvy čtyři granty. Díky tomu získají podporu talentovaní juniorní vědci. Děkuji kolegům z grantového oddělení CATRIN, bez jejichž práce a podpory při přípravě grantových žádostí bychom na tyto výsledky určitě nedosáhli, i supervizorům, kteří se na vysoké vědecké kvalitě a tím i úspěchu projektů rovněž velmi významně podíleli.“ Pavel Banáš, ředitel CATRIN

„MSCA PF je jednou z výzev, jichž se účastníme dlouhodobě. Jsem rád, že stejně jako před rokem jsme byli úspěšní a získali přímo z hlavní výzvy čtyři granty. Díky tomu získají podporu talentovaní juniorní vědci. Děkuji kolegům z grantového oddělení CATRIN, bez jejichž práce a podpory při přípravě grantových žádostí bychom na tyto výsledky určitě nedosáhli, i supervizorům, kteří se na vysoké vědecké kvalitě a tím i úspěchu projektů rovněž velmi významně podíleli,“ řekl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Dva z úspěšných držitelů grantů budou na svých projektech pracovat ve výzkumné skupině Inovativní chemie, po jednom zamíří do výzkumných skupin Nanomateriály v biomedicíně a Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace.

„V projektu LUCENT si kladu za cíl vyvinout inteligentní, 3D tištěnou náplast s mikrojehličkami pro světlem aktivovanou léčbu rakoviny. Zařízení bude kombinovat dva světlem aktivované materiály: přírodní barvivo fykocyanin, které produkuje reaktivní formy kyslíku a zároveň poskytuje optickou zpětnou vazbu, a biokompatibilní uhlíkové nanotečky, jež generují mírné teplo a zvyšují účinnost léčby v oblastech s nízkým obsahem kyslíku. Společně umožní lokalizovanou, samoregulační terapii aktivovanou červeným zářením o nízkém výkonu, vhodnou pro ambulantní i domácí použití,“ uvedla například ve své grantové žádosti Chiara Olla z University v Cagliari v Itálii.

„Ze získaného projektu mám velkou radost, nejen proto, že kandidátka uspěla v obrovské mezinárodní konkurenci, ale také proto, že se zúročilo úsilí, jež jsme v létě přípravě projektu věnovali. Brzo v našem týmu přivítáme velmi talentovanou vědkyni ze Sardinie a otevřeme nové výzkumné téma. Věřím, že společně naplníme poslání projektů MSCA PF, kterým je podpora kariérního rozvoje výzkumníků, a zároveň posílíme mezinárodní spolupráci. Ostatně projekt je také výsledkem spolupráce mezi univerzitami v Olomouci a Cagliari, kterou jsme zahájili před více než čtyřmi lety a dále ji rozvíjeli, například i s pomocí projektů COSY COST a TECHSCALE,“ dodal jeden se supervizorů Michal Otyepka.

Finanční podporu získalo celkem 1610 postdoktorandských výzkumníků ve 45 zemích Evropy, úspěšnost činila 9,6 procenta.

Další výzva pro MSCA Postdoctoral Fellowships bude otevřena 9. dubna 2026. Více o možné spolupráci s CATRIN najdete zde.

Právě letošní rok představuje velký milník, neboť program Marie Skłodowska-Curie (MSCA) slaví 30. výročí. Od roku 1996 hraje program klíčovou roli při prosazování výzkumu a inovací a podpořila více než 150.000 výzkumných pracovníků, včetně 23 nositelů Nobelovy ceny.

Seznam úspěšných žadatelů a jejich projektů:
Emis Ingenito: Enzyme-integrated high-throughput Multicomponent synthesis for Echo-enabled Rapid molecule generation and Assay in Lead Discovery (supervisor: Alexander Dömling)
Thiago Moreira Pereira: Scaling the Unreachable: Acoustic Droplet Ejection for DNA-Encoded Library Multicomponent Synthesis ((supervisor: Alexander Dömling)
Chiara Olla: Light-triggered Ultra-precise Carbon-enhanced phycocyanin Engineered Needles for Therapy (supervisor: Michal Otyepka)
Endris Hanurry: Multifunctional Nanogel for Prolonged Immunoregulation and ECM Remodelling in Post-Surgical Diffuse Intrinsic Pontine Glioma: Organ-on-Chip Mode (supervisor Kateřina Poláková)

Z celkem 33 grantů, které jdou do České republiky díky úspěchu ve výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships (MSCA PF) 2025, míří hned čtyři do CATRIN Univerzity Palackého. Díky tomu se nejstarší moravská univerzita v tuzemském srovnání umístila na druhé pozici za Masarykovou univerzitou. Program v rámci Horizon Europe umožňuje českým institucím přilákat talentované vědce, případně vysílat své postdoktorandy do zahraničí.

Díky úspěchu v obrovské konkurenci více než 17 000 žádostí se budou moci mladí vědci v CATRIN zaměřit na výzkumná témata v oblasti fotochemie, biomedicíny i organické chemie. Z Univerzity Palackého bylo podáno 60 žádostí, čtyři žadatelé z CATRIN byli úspěšní. V ČR uspělo celkem 15 institucí, CATRIN počtem úspěšných projektů předčila například i mnohem větší subjekty jako Univerzitu Karlovu (2 projekty), Ústav organické chemie a biochemie (2), Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích (2) a získala více projektů než například celé Maďarsko, Slovensko či Estonsko.

„Jsem rád, že stejně jako před rokem jsme byli úspěšní a získali přímo z hlavní výzvy čtyři granty. Díky tomu získají podporu talentovaní juniorní vědci. Děkuji kolegům z grantového oddělení CATRIN, bez jejichž práce a podpory při přípravě grantových žádostí bychom na tyto výsledky určitě nedosáhli, i supervizorům, kteří se na vysoké vědecké kvalitě a tím i úspěchu projektů rovněž velmi významně podíleli.“ Pavel Banáš, ředitel CATRIN

„MSCA PF je jednou z výzev, jichž se účastníme dlouhodobě. Jsem rád, že stejně jako před rokem jsme byli úspěšní a získali přímo z hlavní výzvy čtyři granty. Díky tomu získají podporu talentovaní juniorní vědci. Děkuji kolegům z grantového oddělení CATRIN, bez jejichž práce a podpory při přípravě grantových žádostí bychom na tyto výsledky určitě nedosáhli, i supervizorům, kteří se na vysoké vědecké kvalitě a tím i úspěchu projektů rovněž velmi významně podíleli,“ řekl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Dva z úspěšných držitelů grantů budou na svých projektech pracovat ve výzkumné skupině Inovativní chemie, po jednom zamíří do výzkumných skupin Nanomateriály v biomedicíně a Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace.

„V projektu LUCENT si kladu za cíl vyvinout inteligentní, 3D tištěnou náplast s mikrojehličkami pro světlem aktivovanou léčbu rakoviny. Zařízení bude kombinovat dva světlem aktivované materiály: přírodní barvivo fykocyanin, které produkuje reaktivní formy kyslíku a zároveň poskytuje optickou zpětnou vazbu, a biokompatibilní uhlíkové nanotečky, jež generují mírné teplo a zvyšují účinnost léčby v oblastech s nízkým obsahem kyslíku. Společně umožní lokalizovanou, samoregulační terapii aktivovanou červeným zářením o nízkém výkonu, vhodnou pro ambulantní i domácí použití,“ uvedla například ve své grantové žádosti Chiara Olla z University v Cagliari v Itálii.

„Ze získaného projektu mám velkou radost, nejen proto, že kandidátka uspěla v obrovské mezinárodní konkurenci, ale také proto, že se zúročilo úsilí, jež jsme v létě přípravě projektu věnovali. Brzo v našem týmu přivítáme velmi talentovanou vědkyni ze Sardinie a otevřeme nové výzkumné téma. Věřím, že společně naplníme poslání projektů MSCA PF, kterým je podpora kariérního rozvoje výzkumníků, a zároveň posílíme mezinárodní spolupráci. Ostatně projekt je také výsledkem spolupráce mezi univerzitami v Olomouci a Cagliari, kterou jsme zahájili před více než čtyřmi lety a dále ji rozvíjeli, například i s pomocí projektů COSY COST a TECHSCALE,“ dodal jeden se supervizorů Michal Otyepka.

Finanční podporu získalo celkem 1610 postdoktorandských výzkumníků ve 45 zemích Evropy, úspěšnost činila 9,6 procenta.

Další výzva pro MSCA Postdoctoral Fellowships bude otevřena 9. dubna 2026. Více o možné spolupráci s CATRIN najdete zde.

Právě letošní rok představuje velký milník, neboť program Marie Skłodowska-Curie (MSCA) slaví 30. výročí. Od roku 1996 hraje program klíčovou roli při prosazování výzkumu a inovací a podpořila více než 150.000 výzkumných pracovníků, včetně 23 nositelů Nobelovy ceny.

Seznam úspěšných žadatelů a jejich projektů:
Emis Ingenito: Enzyme-integrated high-throughput Multicomponent synthesis for Echo-enabled Rapid molecule generation and Assay in Lead Discovery (supervisor: Alexander Dömling)
Thiago Moreira Pereira: Scaling the Unreachable: Acoustic Droplet Ejection for DNA-Encoded Library Multicomponent Synthesis ((supervisor: Alexander Dömling)
Chiara Olla: Light-triggered Ultra-precise Carbon-enhanced phycocyanin Engineered Needles for Therapy (supervisor: Michal Otyepka)
Endris Hanurry: Multifunctional Nanogel for Prolonged Immunoregulation and ECM Remodelling in Post-Surgical Diffuse Intrinsic Pontine Glioma: Organ-on-Chip Mode (supervisor Kateřina Poláková)

Akademický týden Univerzity Palackého dnes startuje. Týden, který letos připomíná také 80 let novodobé existence UP, zahajuje tradiční výzva Daruj krev s UP a komunitní Kávové pondělí ve Studentském klubu UP. Dnešní večer pak odlehčí Hospodský kvíz – univerzitní speciál v Jazz Tibet clubu.

V následujících dnech Akademický týden nabídne slavnostní předávání výročních ocenění rektora UP, kam je srdečně zvána také široká veřejnost.

Aktuální program Akademického týdne UP najdete zde.

Akce se bude konat v kině Metropol (rezervace lístků zde), kde následně od 20:00 naváže AFO KINO. To nabídne exkluzivní předpremiéru soutěžního filmu AFO 61: André je idiot (rezervace lístků zde).

Tradiční součástí programu akademického týdne je také studentská mše svatá i rozezvučení zvonů olomouckých kostelů.

Páteční program slavnostně ukončí reprezentační ples UP. Součástí vstupenky je také slavnostní raut, který podtrhne společenský charakter večera. Hosté se mohou těšit například na carving s pečeným seletem, zvěřinové ragú, kachní rillettes či panna cottu z kozího sýra. Chybět nebude ani vegetariánská varianta v podobě květákového curry s cuketou, výběr českých sýrů a minidezerty. O půlnoci pak přijde na řadu další občerstvení včetně borůvkových knedlíků nebo mini cheeseburgerů.

Pár lístků je ještě k mání zde.

Akademický týden připomíná znovuobnovení Univerzity Palackého v Olomouci v roce 1946, kdy se 21. února rozezněly na počest této události zvony všech olomouckých kostelů. Univerzita pravidelně v tomto termínu pořádá řadu kulturních, vědeckých a společenských aktivit, na něž je zvána i veřejnost. Letos si navíc Univerzita Palackého připomíná kulaté 80. výročí své novodobé existence. Podrobně jsme o letošním programu psali zde.

Akademický týden Univerzity Palackého dnes startuje. Týden, který letos připomíná také 80 let novodobé existence UP, zahajuje tradiční výzva Daruj krev s UP a komunitní Kávové pondělí ve Studentském klubu UP. Dnešní večer pak odlehčí Hospodský kvíz – univerzitní speciál v Jazz Tibet clubu.

V následujících dnech Akademický týden nabídne slavnostní předávání výročních ocenění rektora UP, kam je srdečně zvána také široká veřejnost.

Aktuální program Akademického týdne UP najdete zde.

Akce se bude konat v kině Metropol (rezervace lístků zde), kde následně od 20:00 naváže AFO KINO. To nabídne exkluzivní předpremiéru soutěžního filmu AFO 61: André je idiot (rezervace lístků zde).

Tradiční součástí programu akademického týdne je také studentská mše svatá i rozezvučení zvonů olomouckých kostelů.

Páteční program slavnostně ukončí reprezentační ples UP, kde na návštěvníky čeká mimo jiné bohatý program, štědrá tombola a špičkový raut. Pár lístků je ještě k mání zde.

Akademický týden připomíná znovuobnovení Univerzity Palackého v Olomouci v roce 1946, kdy se 21. února rozezněly na počest této události zvony všech olomouckých kostelů. Univerzita pravidelně v tomto termínu pořádá řadu kulturních, vědeckých a společenských aktivit, na něž je zvána i veřejnost. Letos si navíc Univerzita Palackého připomíná kulaté 80. výročí své novodobé existence. Podrobně jsme o letošním programu psali zde.

Během dvouhodinového povídání jí dvakrát po tváři stékaly slzy. Poprvé když vzpomínala na rok 2022 a svůj nucený odchod z rodné Ukrajiny. Podruhé když mluvila o vděčnosti, kterou cítí k České republice a svým českým kolegům.

Právnička Alla Fedorova už přes tři roky v Olomouci pracuje, vědecky bádá a hlavně ŽIJE, společně se svou dcerou a psem. A to vše díky Právnické fakultě Univerzity Palackého, kde působí jako vědecká pracovnice na katedře mezinárodního a evropského práva.

„Vždycky jsem měla ráda Českou republiku. Do roku 2022 jsem ji znala jen jako turista. Válka ale všechno změnila,“ říká rodačka z Doněcké oblasti, jejímž domovským pracovištěm je katedra srovnávacího a evropského práva Institutu mezinárodních vztahů na Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Hlas se jí chvěje, když vzpomíná na dny, kdy na její zemi zaútočilo Rusko. „Ze dne na den nebyly potraviny v obchodech, benzin, v ulicích se objevily zátarasy. Mým jediným úkolem v tu chvíli bylo vymyslet řešení, které by zajistilo bezpečnost pro mou tehdy čtrnáctiletou dceru.“ Když sehnala benzin, sedly spolu do auta a ujely pět set kilometrů na západ od Kyjeva a potom do Česka. Nejprve do bytu rodinného známého u Karlových Varů.

„Život mi ukázal, že všechny plány se mohou v mžiku rozpadnout. Když jsme s dcerou odjely do Česka, myslela jsem si, že to bude na měsíc. Že mezinárodní sankce a tlak ze strany Evropy a Spojených států amerických Rusko zastaví. Ale nestalo se.“

Když se Alla Fedorova v Česku konečně nadechla a zase mohla v noci spát, začala brouzdat po webech univerzit a hledat možnosti profesního uplatnění. Zaujal ji program na podporu ukrajinských akademiků vyhlášený olomouckou právnickou fakultou. Úspěšně prošla výběrovým řízením a mohla se stěhovat.

Posila pro fakultu, která řeší velké projekty

Už po pár týdnech bylo jasné, že fakulta získala v ukrajinské odbornici na lidská práva a na ochranu a europeizaci sociálních práv významnou posilu. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Společně s Ondrejem Hamuľákem z katedry mezinárodního a evropského práva, jejím mentorem, se ucházeli o podporu ve speciální výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions zaměřené na ukrajinské výzkumníky. A s projektem The Approximation of Ukrainian Social and Labour Legislation to EU Law uspěli. Pracovali na něm dva roky. Výsledkem jsou doporučení pro Ukrajinu, jak se v otázkách sociálního práva, práva sociálního zabezpečení nebo zákoníku práce přizpůsobit unijní legislativě.

„Získání projektu pro mě tehdy strašně moc znamenalo. Dostala jsem možnost soustředit se na svůj výzkum, a ještě v ideálních podmínkách. Ondrej Hamuľák je skvělý mentor, odborník na svém místě a výjimečný člověk,“ hodnotí. Slavit mohla i fakulta. Tento projekt je vůbec prvním, který v rámci programu Horizont Evropa získala v pozici hlavní řešitelské instituce.

V loňském roce Alla Fedorova získala pro svou vědeckou práci další prestižní podporu. Jako hlavní řešitelka stojí za projektem Sociální práva dočasně chráněných osob z Ukrajiny v zemích EU: vývoj a klíčové výzvy, který je financovaný Grantovou agenturou ČR. Být cizinkou a uspět u této agentury v oblasti práva je doslova raritou.

Vedle práce na projektu GA ČR má pro nadcházející měsíce ještě jeden velký plán. Společně s Ondrejem Hamuľákem chystají konferenci o uplatňování judikatury Soudního dvora Evropské unie na Ukrajině. Chtějí přizvat české kolegy, vědce z různých zemí, a hlavně ukrajinské soudce, včetně těch z Ústavního soudu Ukrajiny.

Do Štrasburku na zasedání Evropského výboru pro sociální práva

Alla Fedorova bádá, organizuje konference a kulaté stoly, zapojuje se do výuky, a to i na Ukrajině, a k tomu zhruba sedmkrát za rok vyráží z Olomouce na týden do Štrasburku. Někdy i vlastním autem. Nikoli však za památkami a vyhlášenou gastronomií, ale jako členka Evropského výboru pro sociální práva – významného kontrolního a exekutivního orgánu Rady Evropy, který má za úkol monitorovat dodržování Evropské sociální charty. Nominovaná byla ukrajinskou vládou a zvolená Výborem ministrů Rady Evropy. V patnáctičlenném výboru nezávislých a nestranných expertů je jediná Ukrajinka. „Je pro mě velkou ctí spolupracovat s nejlepšími evropskými odborníky na danou problematiku, být součástí této vybrané společnosti. Cítím obrovskou odpovědnost,“ říká hrdě a zároveň skromně. Členství ve výboru nepovažuje pouze za svůj osobní profesní úspěch, ale za důležitý signál pro celou Ukrajinu. „Získané zkušenosti můžu dál předávat, a to například i ukrajinským a českým studentům.“

Když přijde řeč na její budoucnost, přiznává, že válka ji odnaučila plánovat. „Život mi ukázal, že všechny plány se mohou v mžiku rozpadnout. Když jsme s dcerou odjely do Česka, myslela jsem si, že to bude na měsíc. Že mezinárodní sankce a tlak ze strany Evropy a Spojených států amerických Rusko zastaví. Ale nestalo se. Od roku 2022 se soustředím spíš na krátkodobé cíle.“

Česko si zamilovala. Má ráda historii, vůně, chutě a atmosféru Olomouce, univerzitní rodinu i zdejší lidi. „Všichni jsou velmi přátelští, od kolegů na fakultě, kteří mě vzali mezi sebe a zajímají se o mě, až po lidi v ulicích. Když jsem potřebovala pomoc, vždycky jsem ji dostala,“ říká a po chvíli ticha dodává. „Pokaždé, když přijedu do Olomouce, cítím obrovskou vděčnost. Mám tady dceru, psa, nové kolegy, ze kterých se stali mí přátelé. Ale pořád je to ten druhý domov. Doma je pro mě na Ukrajině. Mám pocit, že žiji dva životy. Je to dost vyčerpávající.“

Ať už jednou bude Alla Fedorova žít na Ukrajině, nebo zůstane rozkročená mezi dvěma zeměmi, je rozhodnutá naučit se česky. „Respektovat stát, který mi pomohl, pro mě znamená respektovat jeho jazyk. Chodím na online kurzy češtiny, ale nemám tolik času, kolik bych si přála,“ omluvně krčí rameny a z vyprávění v angličtině přechází do češtiny. „Děkuji za příjemné setkání a zájem o mě.“

Alla Fedorova (* 1976)

Absolvovala Právnickou fakultu Doněcké národní univerzity. V roce 2003 habilitovala na Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Na této nejprestižnější ukrajinské univerzitě působí na katedře srovnávacího a evropského práva Institutu mezinárodních vztahů. Specializuje se na ochranu a europeizaci sociálních práv. Po napadení Ukrajiny Ruskem odešla s dcerou do České republiky. V roce 2022 nastoupila na Právnickou fakultu UP jako vědecká pracovnice. Stala se postdoktorskou stipendistkou Marie Skłodowska-Curie Actions 4Ukraine. V následujících třech letech bude pracovat jako hlavní řešitelka na projektu Sociální práva dočasně chráněných osob z Ukrajiny v zemích EU: vývoj a klíčové výzvy, který získal podporu Grantové agentury ČR. Je členkou Evropského výboru pro sociální práva.

Článek vyšel v magazínu Žurnál UP.

 

 

 

Během dvouhodinového povídání jí dvakrát po tváři stékaly slzy. Poprvé když vzpomínala na rok 2022 a svůj nucený odchod z rodné Ukrajiny. Podruhé když mluvila o vděčnosti, kterou cítí k České republice a svým českým kolegům.

Právnička Alla Fedorova už přes tři roky v Olomouci pracuje, vědecky bádá a hlavně ŽIJE, společně se svou dcerou a psem. A to vše díky Právnické fakultě Univerzity Palackého, kde působí jako vědecká pracovnice na katedře mezinárodního a evropského práva.

„Vždycky jsem měla ráda Českou republiku. Do roku 2022 jsem ji znala jen jako turista. Válka ale všechno změnila,“ říká rodačka z Doněcké oblasti, jejímž domovským pracovištěm je katedra srovnávacího a evropského práva Institutu mezinárodních vztahů na Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Hlas se jí chvěje, když vzpomíná na dny, kdy na její zemi zaútočilo Rusko. „Ze dne na den nebyly potraviny v obchodech, benzin, v ulicích se objevily zátarasy. Mým jediným úkolem v tu chvíli bylo vymyslet řešení, které by zajistilo bezpečnost pro mou tehdy čtrnáctiletou dceru.“ Když sehnala benzin, sedly spolu do auta a ujely pět set kilometrů na západ od Kyjeva a potom do Česka. Nejprve do bytu rodinného známého u Karlových Varů.

„Život mi ukázal, že všechny plány se mohou v mžiku rozpadnout. Když jsme s dcerou odjely do Česka, myslela jsem si, že to bude na měsíc. Že mezinárodní sankce a tlak ze strany Evropy a Spojených států amerických Rusko zastaví. Ale nestalo se.“

Když se Alla Fedorova v Česku konečně nadechla a zase mohla v noci spát, začala brouzdat po webech univerzit a hledat možnosti profesního uplatnění. Zaujal ji program na podporu ukrajinských akademiků vyhlášený olomouckou právnickou fakultou. Úspěšně prošla výběrovým řízením a mohla se stěhovat.

Posila pro fakultu, která řeší velké projekty

Už po pár týdnech bylo jasné, že fakulta získala v ukrajinské odbornici na lidská práva a na ochranu a europeizaci sociálních práv významnou posilu. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Společně s Ondrejem Hamuľákem z katedry mezinárodního a evropského práva, jejím mentorem, se ucházeli o podporu ve speciální výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions zaměřené na ukrajinské výzkumníky. A s projektem The Approximation of Ukrainian Social and Labour Legislation to EU Law uspěli. Pracovali na něm dva roky. Výsledkem jsou doporučení pro Ukrajinu, jak se v otázkách sociálního práva, práva sociálního zabezpečení nebo zákoníku práce přizpůsobit unijní legislativě.

„Získání projektu pro mě tehdy strašně moc znamenalo. Dostala jsem možnost soustředit se na svůj výzkum, a ještě v ideálních podmínkách. Ondrej Hamuľák je skvělý mentor, odborník na svém místě a výjimečný člověk,“ hodnotí. Slavit mohla i fakulta. Tento projekt je vůbec prvním, který v rámci programu Horizont Evropa získala v pozici hlavní řešitelské instituce.

V loňském roce Alla Fedorova získala pro svou vědeckou práci další prestižní podporu. Jako hlavní řešitelka stojí za projektem Sociální práva dočasně chráněných osob z Ukrajiny v zemích EU: vývoj a klíčové výzvy, který je financovaný Grantovou agenturou ČR. Být cizinkou a uspět u této agentury v oblasti práva je doslova raritou.

Vedle práce na projektu GA ČR má pro nadcházející měsíce ještě jeden velký plán. Společně s Ondrejem Hamuľákem chystají konferenci o uplatňování judikatury Soudního dvora Evropské unie na Ukrajině. Chtějí přizvat české kolegy, vědce z různých zemí, a hlavně ukrajinské soudce, včetně těch z Ústavního soudu Ukrajiny.

Do Štrasburku na zasedání Evropského výboru pro sociální práva

Alla Fedorova bádá, organizuje konference a kulaté stoly, zapojuje se do výuky, a to i na Ukrajině, a k tomu zhruba sedmkrát za rok vyráží z Olomouce na týden do Štrasburku. Někdy i vlastním autem. Nikoli však za památkami a vyhlášenou gastronomií, ale jako členka Evropského výboru pro sociální práva – významného kontrolního a exekutivního orgánu Rady Evropy, který má za úkol monitorovat dodržování Evropské sociální charty. Nominovaná byla ukrajinskou vládou a zvolená Výborem ministrů Rady Evropy. V patnáctičlenném výboru nezávislých a nestranných expertů je jediná Ukrajinka. „Je pro mě velkou ctí spolupracovat s nejlepšími evropskými odborníky na danou problematiku, být součástí této vybrané společnosti. Cítím obrovskou odpovědnost,“ říká hrdě a zároveň skromně. Členství ve výboru nepovažuje pouze za svůj osobní profesní úspěch, ale za důležitý signál pro celou Ukrajinu. „Získané zkušenosti můžu dál předávat, a to například i ukrajinským a českým studentům.“

Když přijde řeč na její budoucnost, přiznává, že válka ji odnaučila plánovat. „Život mi ukázal, že všechny plány se mohou v mžiku rozpadnout. Když jsme s dcerou odjely do Česka, myslela jsem si, že to bude na měsíc. Že mezinárodní sankce a tlak ze strany Evropy a Spojených států amerických Rusko zastaví. Ale nestalo se. Od roku 2022 se soustředím spíš na krátkodobé cíle.“

Česko si zamilovala. Má ráda historii, vůně, chutě a atmosféru Olomouce, univerzitní rodinu i zdejší lidi. „Všichni jsou velmi přátelští, od kolegů na fakultě, kteří mě vzali mezi sebe a zajímají se o mě, až po lidi v ulicích. Když jsem potřebovala pomoc, vždycky jsem ji dostala,“ říká a po chvíli ticha dodává. „Pokaždé, když přijedu do Olomouce, cítím obrovskou vděčnost. Mám tady dceru, psa, nové kolegy, ze kterých se stali mí přátelé. Ale pořád je to ten druhý domov. Doma je pro mě na Ukrajině. Mám pocit, že žiji dva životy. Je to dost vyčerpávající.“

Ať už jednou bude Alla Fedorova žít na Ukrajině, nebo zůstane rozkročená mezi dvěma zeměmi, je rozhodnutá naučit se česky. „Respektovat stát, který mi pomohl, pro mě znamená respektovat jeho jazyk. Chodím na online kurzy češtiny, ale nemám tolik času, kolik bych si přála,“ omluvně krčí rameny a z vyprávění v angličtině přechází do češtiny. „Děkuji za příjemné setkání a zájem o mě.“

Alla Fedorova (* 1976)

Absolvovala Právnickou fakultu Doněcké národní univerzity. V roce 2003 habilitovala na Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Na této nejprestižnější ukrajinské univerzitě působí na katedře srovnávacího a evropského práva Institutu mezinárodních vztahů. Specializuje se na ochranu a europeizaci sociálních práv. Po napadení Ukrajiny Ruskem odešla s dcerou do České republiky. V roce 2022 nastoupila na Právnickou fakultu UP jako vědecká pracovnice. Stala se postdoktorskou stipendistkou Marie Skłodowska-Curie Actions 4Ukraine. V následujících třech letech bude pracovat jako hlavní řešitelka na projektu Sociální práva dočasně chráněných osob z Ukrajiny v zemích EU: vývoj a klíčové výzvy, který získal podporu Grantové agentury ČR. Je členkou Evropského výboru pro sociální práva.

Článek vyšel v magazínu Žurnál UP.

 

 

 

In the presence of representatives of the European Commission, the Czech Academy of Sciences, ministries, partner institutions, and industry, the Surface Science Laboratory Station (SSLS) research apparatus was officially inaugurated on February 12 at the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences. The apparatus was moved to Prague from the European Commission's Joint Research Centre (JRC) in Karlsruhe. 

Za přítomnosti zástupců Evropské komise, Akademie věd ČR, ministerstev, partnerských institucí i průmyslu byla 12. února ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR slavnostně inaugurována výzkumná aparatura Surface Science Laboratory Station (SSLS), která byla do Prahy přesunuta ze Společného výzkumného střediska Evropské komise (Joint Research Centre, JRC) v Karlsruhe. 

A completely new mechanism that allows plants to form vascular tissue for the efficient transport of water and nutrients was published today in the prestigious scientific journal Science. Scientists from CATRIN at Palacký University and the Growth Regulators Laboratory, a joint workplace of the Institute of Experimental Botany of the Czech Academy of Sciences and the Faculty of Science at Palacký University, also participated in the research led by the University of Cambridge and the University of Helsinki. The study paves the way for future research to optimize the growth characteristics of crops important to agriculture and forestry, including the production of commercially valuable materials such as wood, paper, and bioproducts.

“This research clarifies how plants finely tune the development of vascular tissues and determine the fate of their vascular cells. The findings may influence plant traits ranging from drought resistance to root and tuber growth in food crops to wood formation,” said co-first author Raili Ruonala from the University of Helsinki.

Based on studies of a model plant Arabidopsis thaliana, scientists have uncovered the regulatory dynamics that control xylem formation. This conductive tissue acts as the plant’s “water supply,” distributing water and minerals upward while helping to strengthen the plant.  The experts then focused on thermospermine, a small positively charged polyamine molecule already known to regulate vascular cell differentiation. It turned out that the fate of some plant cells in the vascular system depends on the cooperation of two factors – thermospermine and a specific chemical modification of the ribosome – the cell’s “protein factory.” The study showed that only ribosomes carrying a specific chemical “mark” on their RNA allow thermospermine to bind properly and subsequently control cell development.

Members of the CATRIN research team have also focused on polyamines as plant growth regulators in their research into plant responses to stress. Polyamines help plants grow better and cope with stress, or, for example by influencing which genes are switched on or off in a cell and how proteins are produced. Scientists have now shown that these molecules can also directly regulate ribosomes, defining cell differentiation and development.

“These findings are significant because they are the first experimental evidence of this mechanism. In addition, polyamines are synthesized by all living organisms, which is why this research is important not only for plants but also for other organisms, including human health,” said co-author Nuria De Diego, head of the CATRIN Plant-Environment Interactions research group. Together with her colleague Sanja Ćavar Zeljković, they were responsible for measuring polyamines. They are collaborating with the University of Helsinki, the University of Cambridge, and the Polish Academy of Sciences to use this discovery to understand secondary tree growth and study certain diseases.

Ondřej Novák, the head of the Laboratory of Growth Regulators, participated in He participated in the characterization of plants with a mutation in a gene whose activity is influenced by the chemical modification of ribosomes after binding with thermospermine. “The study provides the first evidence that a polyamine can directly and specifically regulate gene expression directly at the ribosome. Detailed structural analysis further reveal precisely how thermospermine binds. The research thus uncovers a new regulatory principle and resolves a mystery known for more than 15 years. Namely, how thermospermine can activate or suppress different groups of genes as needed, but only through a ribosome with a specific chemical label,” said Novák.

Although the research was conducted on the model plant Arabidopsis, it suggests that the same signaling may occur in other plants. For example, in trees, these signals could be set to promote the formation of many conductive vessels for upward growth, while in radishes, they could be adjusted to favor storage cells in the root, allowing the plant to store more energy.

Scientists from Olomouc collaborated on the research with colleagues from the United Kingdom, Finland, Spain, Denmark, Sweden, Poland, and other countries.

 

Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého a Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty UP. Studie otevírá cestu k budoucímu výzkumu zaměřenému na optimalizaci růstových vlastností plodin důležitých pro zemědělství a lesnictví, včetně produkce komerčně významných materiálů, jako je dřevo, papír či bioprodukty.

„Tento výzkum objasňuje, jak rostliny jemně ladí vývoj vodivých pletiv a určují osud svých cévních buněk. Zjištění mohou ovlivnit vlastnosti rostlin od odolnosti vůči suchu přes růst kořenů a hlíz potravinářských plodin až po tvorbu dřeva,“ uvedla spolu-první autorka článku Raili Ruonala z Univerzity v Helsinkách.

Na základě studia modelové rostliny Arabidopsis thaliana vědci odhalili regulační dynamiku, jež řídí tvorbu xylému. Toto vodivé pletivo funguje jako „vodovod“ rostliny, rozvádí vodu a minerály směrem od kořene a zároveň pomáhá rostlinu zpevňovat. Následně se odborníci zaměřili na termospermin – malou kladně nabitou polyaminovou molekulu, o níž je již známo, že reguluje diferenciaci cévních buněk. Ukázalo se, že osud některých rostlinných buněk v cévním systému závisí na spolupráci dvou faktorů – termosperminu a specifické chemické úpravy ribozomu – buněčné „továrny na proteiny“. Studie potvrdila, že pouze ribozomy nesoucí určitou chemickou „značku“ na své RNA umožňují termosperminu správně se navázat a následně řídit buněčný vývoj.

„Jde o první experimentální důkaz tohoto mechanismu. Polyaminy jsou navíc syntetizované všemi živými organismy, a proto má tento výzkum význam nejen pro rostliny, ale také pro další organismy, včetně oblasti lidského zdraví." Nuria De Diego

Na polyaminy jako regulátory růstu rostlin se při výzkumu reakcí rostlin na stres dlouhodobě zaměřují členky autorského týmu z CATRIN. Polyaminy pomáhají rostlinám lépe růst a zvládat stres nebo například ovlivňují, které geny se v buňce zapnou nebo vypnou a jak se podle nich vyrábějí bílkoviny. Nově vědci ukázali, že tyto molekuly dokážou přímo ovlivňovat i tvorbu buněčných ribozomů.

„Tyto poznatky jsou významné, protože jde o první experimentální důkaz tohoto mechanismu. Polyaminy jsou navíc syntetizované všemi živými organismy, a proto má tento výzkum význam nejen pro rostliny, ale také pro další organismy, včetně oblasti lidského zdraví,“ uvedla spoluautorka studie Nuria De Diego, vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím CATRIN. Společně s kolegyní Sanjou Ćavar Zeljković měly v mezinárodním týmu na starosti právě měření polyaminů. Na tématu s Univerzitou v Helsinkách i Univerzitou v Cambridge a Polskou akademií věd nadále spolupracují s cílem využít objev pro pochopení sekundárního růstu stromů i studium některých onemocnění.

Vedoucí Laboratoře růstových regulátorů Ondřej Novák se v rámci mezinárodního multioborového výzkumu podílel na charakterizaci rostlin s mutací v genu, jehož aktivita je ovlivněna chemickou úpravou ribozomů po navázání termosperminu.

„Studie představuje první důkaz, že polyamin může cíleně regulovat genovou expresi přímo na ribozomu. Detailní strukturní analýza navíc přesně ukazuje, jak se termospermin váže. Výzkum tak odhaluje nový regulační princip a osvětluje záhadu známou více než 15 let. Tedy jak může termospermin podle potřeby aktivovat nebo potlačovat různé skupiny genů, a to pouze prostřednictvím ribozomu se specifickou chemickou značkou,“ uvedl Novák.

Přestože byl výzkum proveden na modelové rostlině Arabidopsis thaliana, naznačuje, že stejná signalizace může probíhat i u dalších rostlin. Například u stromů by tyto signály mohly být nastaveny tak, aby podporovaly tvorbu velkého množství vodivých cév pro růst do výšky, zatímco u ředkviček by mohly být upraveny ve prospěch zásobních buněk v kořeni, což rostlině umožní ukládat více energie.

Na výzkumu vědci z Olomouce spolupracovali s kolegy z Velké Británie, Finska, Španělska, Dánska, Švédska, Polska a dalších zemí.

 

Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého a Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty UP. Studie otevírá cestu k budoucímu výzkumu zaměřenému na optimalizaci růstových vlastností plodin důležitých pro zemědělství a lesnictví, včetně produkce komerčně významných materiálů, jako je dřevo, papír či bioprodukty.

„Tento výzkum objasňuje, jak rostliny jemně ladí vývoj vodivých pletiv a určují osud svých cévních buněk. Zjištění mohou ovlivnit vlastnosti rostlin od odolnosti vůči suchu přes růst kořenů a hlíz potravinářských plodin až po tvorbu dřeva,“ uvedla spolu-první autorka článku Raili Ruonala z Univerzity v Helsinkách.

Na základě studia modelové rostliny Arabidopsis thaliana vědci odhalili regulační dynamiku, jež řídí tvorbu xylému. Toto vodivé pletivo funguje jako „vodovod“ rostliny, rozvádí vodu a minerály směrem od kořene a zároveň pomáhá rostlinu zpevňovat. Následně se odborníci zaměřili na termospermin – malou kladně nabitou polyaminovou molekulu, o níž je již známo, že reguluje diferenciaci cévních buněk. Ukázalo se, že osud některých rostlinných buněk v cévním systému závisí na spolupráci dvou faktorů – termosperminu a specifické chemické úpravy ribozomu – buněčné „továrny na proteiny“. Studie potvrdila, že pouze ribozomy nesoucí určitou chemickou „značku“ na své RNA umožňují termosperminu správně se navázat a následně řídit buněčný vývoj.

„Jde o první experimentální důkaz tohoto mechanismu. Polyaminy jsou navíc syntetizované všemi živými organismy, a proto má tento výzkum význam nejen pro rostliny, ale také pro další organismy, včetně oblasti lidského zdraví." Nuria De Diego

Na polyaminy jako regulátory růstu rostlin se při výzkumu reakcí rostlin na stres dlouhodobě zaměřují členky autorského týmu z CATRIN. Polyaminy pomáhají rostlinám lépe růst a zvládat stres nebo například ovlivňují, které geny se v buňce zapnou nebo vypnou a jak se podle nich vyrábějí bílkoviny. Nově vědci ukázali, že tyto molekuly dokážou přímo ovlivňovat i tvorbu buněčných ribozomů.

„Tyto poznatky jsou významné, protože jde o první experimentální důkaz tohoto mechanismu. Polyaminy jsou navíc syntetizované všemi živými organismy, a proto má tento výzkum význam nejen pro rostliny, ale také pro další organismy, včetně oblasti lidského zdraví,“ uvedla spoluautorka studie Nuria De Diego, vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím CATRIN. Společně s kolegyní Sanjou Ćavar Zeljković měly v mezinárodním týmu na starosti právě měření polyaminů. Na tématu s Univerzitou v Helsinkách i Univerzitou v Cambridge a Polskou akademií věd nadále spolupracují s cílem využít objev pro pochopení sekundárního růstu stromů i studium některých onemocnění.

Vedoucí Laboratoře růstových regulátorů Ondřej Novák se v rámci mezinárodního multioborového výzkumu podílel na charakterizaci rostlin s mutací v genu, jehož aktivita je ovlivněna chemickou úpravou ribozomů po navázání termosperminu.

„Studie představuje první důkaz, že polyamin může cíleně regulovat genovou expresi přímo na ribozomu. Detailní strukturní analýza navíc přesně ukazuje, jak se termospermin váže. Výzkum tak odhaluje nový regulační princip a osvětluje záhadu známou více než 15 let. Tedy jak může termospermin podle potřeby aktivovat nebo potlačovat různé skupiny genů, a to pouze prostřednictvím ribozomu se specifickou chemickou značkou,“ uvedl Novák.

Přestože byl výzkum proveden na modelové rostlině Arabidopsis thaliana, naznačuje, že stejná signalizace může probíhat i u dalších rostlin. Například u stromů by tyto signály mohly být nastaveny tak, aby podporovaly tvorbu velkého množství vodivých cév pro růst do výšky, zatímco u ředkviček by mohly být upraveny ve prospěch zásobních buněk v kořeni, což rostlině umožní ukládat více energie.

Na výzkumu vědci z Olomouce spolupracovali s kolegy z Velké Británie, Finska, Španělska, Dánska, Švédska, Polska a dalších zemí.

Budoucnost práce – tedy propojení technologií, pracovních hodnot a lidského rozměru organizací – patří k hlavním tématům mezinárodní konference ISSWOV 2026, která se uskuteční na Univerzitě Palackého. Do Olomouce zavítají odborníci z různých koutů světa, kteří se dlouhodobě zabývají teorií i praxí pracovních a organizačních hodnot, leadershipu, wellbeingu a vlivu nových technologií na práci.

Univerzita Palackého se stane hostitelkou 19. bienálního ročníku významné mezinárodní konference ISSWOV 2026: The Future of Work Values: Wellbeing, Diversity, and Meaning in the Age of AI and Transformation (Budoucnost pracovních hodnot: pohoda, rozmanitost a smysl v době AI a transformace) a přivítá experty z oblastí pracovních a organizačních studií, managementu, psychologie i příbuzných oborů. Konference představuje prestižní platformu pro výměnu poznatků, prezentaci nejnovějšího výzkumu i dobré praxe a prohlubování mezinárodní spolupráce; svým holistickým přístupem zároveň vytváří prostor pro mezioborový dialog, kritickou reflexi a společné učení. Tématem ročníku 2026 je budoucnost pracovních hodnot se zaměřením na blaho pracovníků, diverzitu a smysl práce v době rozvoje umělé inteligence a rychlých společenských změn.

„Na pracovištích dnes dochází k zásadním proměnám – od nástupu umělé inteligence, digitalizace a automatizace až po proměnu očekávání různých generací pracovníků. Konference nabídne jedinečnou příležitost diskutovat o tom, jak mohou organizace na tyto výzvy reagovat a jak vytvářet pracovní prostředí, které nepodporuje pouze výkon, ale také lidské blaho, radost a smysluplnost práce, rozvoj a uplatnění talentu prostřednictvím kontinuálního učení a sdílených hodnot,“ uvedla za pořadatele Slavka Silberg z katedry psychologie Filozofické fakulty UP.

Program mezinárodního setkání zahrne přednášky klíčových hostů, prezentace odborných příspěvků, panelové diskuze, posterové sekce i interaktivní workshopy. Ty se mimo jiné zaměří na vývoj pracovních a organizačních hodnot v kontextu AI a digitalizace, roli diverzity, equity a inkluze na pracovišti, význam wellbeingu a psychického zdraví v práci, interkulturní a mezigenerační rozdíly ve vnímání práce a hodnot, stejně jako na etiku vedení a smysluplné řízení organizací.

„Konference nabídne jedinečnou příležitost diskutovat o tom, jak mohou organizace na tyto výzvy reagovat a jak vytvářet pracovní prostředí, které nepodporuje pouze výkon, ale také lidské blaho, radost a smysluplnost práce, rozvoj a uplatnění talentu prostřednictvím kontinuálního učení a sdílených hodnot.“ Slavka Silberg

Do Olomouce přijede například profesor Arnold B. Bakker z Erasmus University Rotterdam v Nizozemí, který se věnuje organizační psychologii a managementu a který je od roku 2013 zařazován mezi ‚nejvlivnější vědecké mozky‘ na světě. Se svými kolegy vytvořil řadu nástrojů, například pro měření pracovního zapojení, vyhoření, flow, job craftingu, pracovních nároků a zdrojů, vytváření smyslu, využívání silných stránek či emoční inteligence. Profesor Bakker je také zakladatelem Centra excelence pro pozitivní organizační psychologii, jehož cílem je přinášet do organizací po celém světě intervence pozitivní psychologie založené na důkazech. Jeho dosavadní práce byla oceněna řadou cen.

Dalším ze zvaných řečníků je profesor Aharon Tziner, který působí na Tel Hai Academic College v Izraeli. Ve svém výzkumu se zaměřuje zejména na oblast pracovního chování, organizační psychologie a managementu. Zabývá se tématy, jako jsou pracovní spokojenost a organizační chování, workoholismus, vyhoření a wellbeing, spiritualita na pracovišti a leadership, emoční inteligence a výkon, násilí a šikana na pracovišti, psychologická pohoda a spokojenost se životem či etika v podnikání a vzdělávání. Rozsah a rozmanitost jeho výzkumu odrážejí hluboké propojení behaviorálních věd s praktickými otázkami pohody zaměstnanců a efektivity organizací.

Mezinárodní konference ISSWOV 2026 se uskuteční pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, rektora Univerzity Palackého, děkana Filozofické fakulty UP a vedoucího katedry psychologie FF UP. Pořádá ji International Society for the Study of Work & Organizational Values (ISSWOV) ve spolupráci se Slavkou Silberg a Martinem Dolejšem z katedry psychologie FF UP. ISSWOV působí od roku 1988 a sdružuje odborníky z celého světa. Její konference, pořádané v různých zemích, významně přispívají k rozvoji akademického dialogu i praxe v oblasti managementu, sociálních věd, psychologie a příbuzných oborů.
Konference ISSWOV 2026 se uskuteční od 28. června do 1. července 2026. Více informací najdete zde.

Budoucnost práce – tedy propojení technologií, pracovních hodnot a lidského rozměru organizací – patří k hlavním tématům mezinárodní konference ISSWOV 2026, která se uskuteční na Univerzitě Palackého. Do Olomouce zavítají odborníci z různých koutů světa, kteří se dlouhodobě zabývají teorií i praxí pracovních a organizačních hodnot, leadershipu, wellbeingu a vlivu nových technologií na práci.

Univerzita Palackého se stane hostitelkou 19. bienálního ročníku významné mezinárodní konference ISSWOV 2026: The Future of Work Values: Wellbeing, Diversity, and Meaning in the Age of AI and Transformation (Budoucnost pracovních hodnot: pohoda, rozmanitost a smysl v době AI a transformace) a přivítá experty z oblastí pracovních a organizačních studií, managementu, psychologie i příbuzných oborů. Konference představuje prestižní platformu pro výměnu poznatků, prezentaci nejnovějšího výzkumu i dobré praxe a prohlubování mezinárodní spolupráce; svým holistickým přístupem zároveň vytváří prostor pro mezioborový dialog, kritickou reflexi a společné učení. Tématem ročníku 2026 je budoucnost pracovních hodnot se zaměřením na blaho pracovníků, diverzitu a smysl práce v době rozvoje umělé inteligence a rychlých společenských změn.

„Na pracovištích dnes dochází k zásadním proměnám – od nástupu umělé inteligence, digitalizace a automatizace až po proměnu očekávání různých generací pracovníků. Konference nabídne jedinečnou příležitost diskutovat o tom, jak mohou organizace na tyto výzvy reagovat a jak vytvářet pracovní prostředí, které nepodporuje pouze výkon, ale také lidské blaho, radost a smysluplnost práce, rozvoj a uplatnění talentu prostřednictvím kontinuálního učení a sdílených hodnot,“ uvedla za pořadatele Slavka Silberg z katedry psychologie Filozofické fakulty UP.

Program mezinárodního setkání zahrne přednášky klíčových hostů, prezentace odborných příspěvků, panelové diskuze, posterové sekce i interaktivní workshopy. Ty se mimo jiné zaměří na vývoj pracovních a organizačních hodnot v kontextu AI a digitalizace, roli diverzity, equity a inkluze na pracovišti, význam wellbeingu a psychického zdraví v práci, interkulturní a mezigenerační rozdíly ve vnímání práce a hodnot, stejně jako na etiku vedení a smysluplné řízení organizací.

„Konference nabídne jedinečnou příležitost diskutovat o tom, jak mohou organizace na tyto výzvy reagovat a jak vytvářet pracovní prostředí, které nepodporuje pouze výkon, ale také lidské blaho, radost a smysluplnost práce, rozvoj a uplatnění talentu prostřednictvím kontinuálního učení a sdílených hodnot.“ Slavka Silberg

Do Olomouce přijede například profesor Arnold B. Bakker z Erasmus University Rotterdam v Nizozemí, který se věnuje organizační psychologii a managementu a který je od roku 2013 zařazován mezi ‚nejvlivnější vědecké mozky‘ na světě. Se svými kolegy vytvořil řadu nástrojů, například pro měření pracovního zapojení, vyhoření, flow, job craftingu, pracovních nároků a zdrojů, vytváření smyslu, využívání silných stránek či emoční inteligence. Profesor Bakker je také zakladatelem Centra excelence pro pozitivní organizační psychologii, jehož cílem je přinášet do organizací po celém světě intervence pozitivní psychologie založené na důkazech. Jeho dosavadní práce byla oceněna řadou cen.

Dalším ze zvaných řečníků je profesor Aharon Tziner, který působí na Tel Hai Academic College v Izraeli. Ve svém výzkumu se zaměřuje zejména na oblast pracovního chování, organizační psychologie a managementu. Zabývá se tématy, jako jsou pracovní spokojenost a organizační chování, workoholismus, vyhoření a wellbeing, spiritualita na pracovišti a leadership, emoční inteligence a výkon, násilí a šikana na pracovišti, psychologická pohoda a spokojenost se životem či etika v podnikání a vzdělávání. Rozsah a rozmanitost jeho výzkumu odrážejí hluboké propojení behaviorálních věd s praktickými otázkami pohody zaměstnanců a efektivity organizací.

Mezinárodní konference ISSWOV 2026 se uskuteční pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, rektora Univerzity Palackého, děkana Filozofické fakulty UP a vedoucího katedry psychologie FF UP. Pořádá ji International Society for the Study of Work & Organizational Values (ISSWOV) ve spolupráci se Slavkou Silberg a Martinem Dolejšem z katedry psychologie FF UP. ISSWOV působí od roku 1988 a sdružuje odborníky z celého světa. Její konference, pořádané v různých zemích, významně přispívají k rozvoji akademického dialogu i praxe v oblasti managementu, sociálních věd, psychologie a příbuzných oborů.
Konference ISSWOV 2026 se uskuteční od 28. června do 1. července 2026. Více informací najdete zde.

Vloni v lednu odjel materiálový chemik David Panáček z CATRIN na Imperial College London na katedru bioinženýrství, kde díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship (MSCA) – CZ pracoval pod vedením uznávaného vědce Firata Güdera. Po 12 měsících se vrátil do Česka a v dalších čtyřech měsících bude ve firmě AgroBioChem výsledky z laboratoře aplikovat v praxi.

Celou stáž následně ukončí David Panáček závěrečnými dvěma měsíci v Londýně, kde všechny výsledky uzavře.

Čím jsi se na prestižním zahraničním pracovišti zabýval?

Vycházel jsem ze svých zkušeností z oblasti 2D chemie grafenu, které se věnuji už od doktorského studia. Deriváty grafenu se v CATRIN využívají například pro ukládání energie, v katalýze či pro biomedicínu. Hlavní výzkumné téma mé stáže ale bylo poněkud odlišné. Šlo o vývoj a využití senzorů pro monitorování rostlin, které jsou vystavené stresu. Právě touto problematikou se Firat Güder zabývá a tento výzkum se rozvíjí i v CATRIN. Proto jsme se dohodli na spolupráci.

Nešlo o tvůj první delší zahraniční pobyt. V čem to bylo nyní jiné?

V minulosti jsem působil pět měsíců v Barceloně v Katalánském institutu nanověd a nanotechnologií (ICN2) během doktorského studia. Takže už jsem věděl, jak přínosné může působení v cizině být. I tak jsem získal další obrovské zkušenosti. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak výzkumný tým funguje zase v jiné části světa. Dalo mi to hodně.

Co jsi zjistil? Liší se například vybavení laboratoří, nebo jejich fungování? Co tě nejvíc zaujalo?

Ne že bych v laboratoři objevil něco nového, to ne. Už v minulosti jsem poznal, že naše pracoviště v CATRIN se řadí co do vybavení k nejlepším na světě. V tomto ohledu i laboratoř v Imperial College London, v níž jsem působil, předčíme. Takže že bych se naučil nějaké nové metody či postupy, to ne. Ale rozšířil jsem si obzory například o to, jak tam funguje evaluace vědy a jak celkově přistupují k práci, což bylo velice odlišné od zvyklostí v Česku. Zaujalo mě například to, že tam velmi striktně kladou důraz na evaluaci. Ta probíhá každé dva roky a vědci či vedoucí skupin se musí zodpovídat za svoje výsledky. Jsou jasně daná pravidla, která se musí dodržovat, všichni mají stejné podmínky, které musí splnit. To se mi velmi líbí, takový transparentní systém mi velmi vyhovuje. V ICL také velmi tlačí na přenos výsledků vědy do praxe. To je další věci, kterou vnímám velmi pozitivně. Naučil jsem se tam, co je pro to třeba udělat.

V jak velkém týmu jsi pracoval?

Jednalo se o zhruba patnáctičlenný tým, jehož vedoucí byl Firat Güder, velmi respektovaný odborník tureckého původu. Jednu třetinu týmu tvořili postdoci, zbytek studenti včetně doktorandů. Zajímavé je, že jsem byl ve skupině jediný Evropan, měl jsem kolegy z Číny, Turecka, Kanady, Brazílie či Afriky. Tým propojoval nejen řadu kultur, ale i vědních disciplín. To je na ICL velmi typické. Každý člen skupiny zastupoval jiný obor. Já jsem byl například jediný materiálový chemik, byli tam i odborníci čistě na IT, kteří nikdy nepracovali v laboratoři. Fascinující na tom bylo to, že jsme vždy všichni museli najít společnou řeč a přijít na to, jak daný problém spolu vyřešit. A to bylo rovněž velmi obohacující. V CATRIN je míra internacionalizace na české poměry sice vysoká a také se tu dbá na multioborovou spolupráci, ale ve srovnání se zahraničím je to stále jiné.

Jaký je výstup tvé stáže?

Jednak jsou to publikace. Spolu s kolegy z obou institucí jsme připravili přehledový článek, který nedávno vyšel v Nature Communications a týká se nových trendů v monitorování zdraví plodin v zemědělství. Následně jsme pokračovali v experimentální části, kdy se nacházíme v závěrečné fázi vývoje senzoru, který bude prvním svého druhu a dokáže monitorovat chování rostlin ve stresových podmínkách. Zhruba do půl roku bychom rádi připravili publikaci, v níž výsledek představíme. Rovněž se těším na tu část svého projektu, kdy s výsledky vyjdeme z laboratoře a budeme je testovat ve firmě AgroBioChem, přímo ve sklenících a reálných podmínkách. To je unikátní možnost a zkušenost.

Tentokrát jsi byl v zahraničí i s rodinou. Bylo to náročné?

Bylo to extrémně náročné. Mimo jiné i proto, že Londýn se řadí mezi nejdražší města na světě. Takže život tam je nesmírně nákladný. Včetně bydlení. Například mí kolegové z laboratoře museli do práce denně dojíždět třeba dvě hodiny vlakem, protože bližší bydlení si nemohou dovolit. Případně to někteří řeší sdíleným bydlením, ale to pro nás s manželkou a dvěma dětmi nepřicházelo v úvahu. Bydleli jsme v garsonce o 28 metrech čtverečních, pokoj byl obývák, ložnice, pokojíček i kuchyň v jednom. Já jsem strávil hodně času v práci a dělal vědu, která mě baví, ale pro manželku to bylo nesmírně těžké.

Takže jsi neměl chuť v cizině zůstat?

Přiznám se, že nabídku jsem dostal. Ale jak už jsem zmínil, doma mám pro vědu nadstandardní podmínky, zejména co do instrumentálního zázemí, takže jsem ji s díky odmítl. Nejdůležitější pro mě je, aby rodina byla v pohodě. Být v klidu je hlavním předpokladem pro to, abych svoji práci mohl odvádět na nejvyšší úrovni.

Jaké jsou po návratu tvé plány?

Nejbližším úkolem je dokončit tento výzkum. Pak už budu mít vše připraveno na to, abych si podal svůj první evropský grant, ERC starting, a mohl si tak založit vlastní skupinu. Zkušenosti z Londýna bych velmi rád využil při jejím vedení. Právě tyto poznatky jsou podle mě to nejdůležitější, co jsem si ze stáže odnesl.

Vloni v lednu odjel materiálový chemik David Panáček z CATRIN na Imperial College London na katedru bioinženýrství, kde díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship (MSCA) – CZ pracoval pod vedením uznávaného vědce Firata Güdera. Po 12 měsících se vrátil do Česka a v dalších čtyřech měsících bude ve firmě AgroBioChem výsledky z laboratoře aplikovat v praxi.

Celou stáž následně ukončí David Panáček závěrečnými dvěma měsíci v Londýně, kde všechny výsledky uzavře.

Čím jsi se na prestižním zahraničním pracovišti zabýval?

Vycházel jsem ze svých zkušeností z oblasti 2D chemie grafenu, které se věnuji už od doktorského studia. Deriváty grafenu se v CATRIN využívají například pro ukládání energie, v katalýze či pro biomedicínu. Hlavní výzkumné téma mé stáže ale bylo poněkud odlišné. Šlo o vývoj a využití senzorů pro monitorování rostlin, které jsou vystavené stresu. Právě touto problematikou se Firat Güder zabývá a tento výzkum se rozvíjí i v CATRIN. Proto jsme se dohodli na spolupráci.

Nešlo o tvůj první delší zahraniční pobyt. V čem to bylo nyní jiné?

V minulosti jsem působil pět měsíců v Barceloně v Katalánském institutu nanověd a nanotechnologií (ICN2) během doktorského studia. Takže už jsem věděl, jak přínosné může působení v cizině být. I tak jsem získal další obrovské zkušenosti. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak výzkumný tým funguje zase v jiné části světa. Dalo mi to hodně.

Co jsi zjistil? Liší se například vybavení laboratoří, nebo jejich fungování? Co tě nejvíc zaujalo?

Ne že bych v laboratoři objevil něco nového, to ne. Už v minulosti jsem poznal, že naše pracoviště v CATRIN se řadí co do vybavení k nejlepším na světě. V tomto ohledu i laboratoř v Imperial College London, v níž jsem působil, předčíme. Takže že bych se naučil nějaké nové metody či postupy, to ne. Ale rozšířil jsem si obzory například o to, jak tam funguje evaluace vědy a jak celkově přistupují k práci, což bylo velice odlišné od zvyklostí v Česku. Zaujalo mě například to, že tam velmi striktně kladou důraz na evaluaci. Ta probíhá každé dva roky a vědci či vedoucí skupin se musí zodpovídat za svoje výsledky. Jsou jasně daná pravidla, která se musí dodržovat, všichni mají stejné podmínky, které musí splnit. To se mi velmi líbí, takový transparentní systém mi velmi vyhovuje. V ICL také velmi tlačí na přenos výsledků vědy do praxe. To je další věci, kterou vnímám velmi pozitivně. Naučil jsem se tam, co je pro to třeba udělat.

V jak velkém týmu jsi pracoval?

Jednalo se o zhruba patnáctičlenný tým, jehož vedoucí byl Firat Güder, velmi respektovaný odborník tureckého původu. Jednu třetinu týmu tvořili postdoci, zbytek studenti včetně doktorandů. Zajímavé je, že jsem byl ve skupině jediný Evropan, měl jsem kolegy z Číny, Turecka, Kanady, Brazílie či Afriky. Tým propojoval nejen řadu kultur, ale i vědních disciplín. To je na ICL velmi typické. Každý člen skupiny zastupoval jiný obor. Já jsem byl například jediný materiálový chemik, byli tam i odborníci čistě na IT, kteří nikdy nepracovali v laboratoři. Fascinující na tom bylo to, že jsme vždy všichni museli najít společnou řeč a přijít na to, jak daný problém spolu vyřešit. A to bylo rovněž velmi obohacující. V CATRIN je míra internacionalizace na české poměry sice vysoká a také se tu dbá na multioborovou spolupráci, ale ve srovnání se zahraničím je to stále jiné.

Jaký je výstup tvé stáže?

Jednak jsou to publikace. Spolu s kolegy z obou institucí jsme připravili přehledový článek, který nedávno vyšel v Nature Communications a týká se nových trendů v monitorování zdraví plodin v zemědělství. Následně jsme pokračovali v experimentální části, kdy se nacházíme v závěrečné fázi vývoje senzoru, který bude prvním svého druhu a dokáže monitorovat chování rostlin ve stresových podmínkách. Zhruba do půl roku bychom rádi připravili publikaci, v níž výsledek představíme. Rovněž se těším na tu část svého projektu, kdy s výsledky vyjdeme z laboratoře a budeme je testovat ve firmě AgroBioChem, přímo ve sklenících a reálných podmínkách. To je unikátní možnost a zkušenost.

Tentokrát jsi byl v zahraničí i s rodinou. Bylo to náročné?

Bylo to extrémně náročné. Mimo jiné i proto, že Londýn se řadí mezi nejdražší města na světě. Takže život tam je nesmírně nákladný. Včetně bydlení. Například mí kolegové z laboratoře museli do práce denně dojíždět třeba dvě hodiny vlakem, protože bližší bydlení si nemohou dovolit. Případně to někteří řeší sdíleným bydlením, ale to pro nás s manželkou a dvěma dětmi nepřicházelo v úvahu. Bydleli jsme v garsonce o 28 metrech čtverečních, pokoj byl obývák, ložnice, pokojíček i kuchyň v jednom. Já jsem strávil hodně času v práci a dělal vědu, která mě baví, ale pro manželku to bylo nesmírně těžké.

Takže jsi neměl chuť v cizině zůstat?

Přiznám se, že nabídku jsem dostal. Ale jak už jsem zmínil, doma mám pro vědu nadstandardní podmínky, zejména co do instrumentálního zázemí, takže jsem ji s díky odmítl. Nejdůležitější pro mě je, aby rodina byla v pohodě. Být v klidu je hlavním předpokladem pro to, abych svoji práci mohl odvádět na nejvyšší úrovni.

Jaké jsou po návratu tvé plány?

Nejbližším úkolem je dokončit tento výzkum. Pak už budu mít vše připraveno na to, abych si podal svůj první evropský grant, ERC starting, a mohl si tak založit vlastní skupinu. Zkušenosti z Londýna bych velmi rád využil při jejím vedení. Právě tyto poznatky jsou podle mě to nejdůležitější, co jsem si ze stáže odnesl.

Připravují vyučující testy a úlohy s využitím AI? Omezují používání umělé inteligence ve svém předmětu nějakými pravidly? Mají studující nadále vypracovávat závěrečné diplomové práce? Univerzita Palackého v těchto dnech mapuje, jaké výhody či úskalí přináší využívání AI ve výuce. Dotazník pro všechny vyučující na UP je otevřen do 23. února 2026.

Vývoj v oblasti umělé inteligence (Artificial Intelligence – AI) jde rychle dopředu. I když se Univerzita Palackého tématu AI a jejího využití již dříve věnovala a vydala oficiální doporučení, připravuje nyní jejich aktualizaci a rozšíření.

„Cílem probíhajícího šetření je zjistit aktuální stav využívání umělé inteligence ve výuce napříč fakultami. Ať už se jedná o přípravu výuky, zadávání úkolů či hodnocení studentů. Zajímá nás také, zda mají vyučující pro využívání AI při studiu nastavena nějaká pravidla nebo jestli mají k dispozici odpovídající licence,“ upřesnil prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek s tím, že výstupy z probíhajícího šetření následně poslouží k upřesnění a ujednocení pravidel napříč univerzitou.

Využíváte umělou inteligenci při výuce na UP? A proč (ne)?
Dotazník, jehož zodpovězení zabere zhruba 8 až 12 minut, mohou všichni vyučující na Univerzitě palackého vyplnit do pondělí 23. února 2026 včetně.

Připravují vyučující testy a úlohy s využitím AI? Omezují používání umělé inteligence ve svém předmětu nějakými pravidly? Mají studující nadále vypracovávat závěrečné diplomové práce? Univerzita Palackého v těchto dnech mapuje, jaké výhody či úskalí přináší využívání AI ve výuce. Dotazník pro všechny vyučující na UP je otevřen do 23. února 2026.

Vývoj v oblasti umělé inteligence (Artificial Intelligence – AI) jde rychle dopředu. I když se Univerzita Palackého tématu AI a jejího využití již dříve věnovala a vydala oficiální doporučení, připravuje nyní jejich aktualizaci a rozšíření.

„Cílem probíhajícího šetření je zjistit aktuální stav využívání umělé inteligence ve výuce napříč fakultami. Ať už se jedná o přípravu výuky, zadávání úkolů či hodnocení studentů. Zajímá nás také, zda mají vyučující pro využívání AI při studiu nastavena nějaká pravidla nebo jestli mají k dispozici odpovídající licence,“ upřesnil prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek s tím, že výstupy z probíhajícího šetření následně poslouží k upřesnění a ujednocení pravidel napříč univerzitou.

Využíváte umělou inteligenci při výuce na UP? A proč (ne)?
Dotazník, jehož zodpovězení zabere zhruba 8 až 12 minut, mohou všichni vyučující na Univerzitě palackého vyplnit do pondělí 23. února 2026 včetně.

What challenges must women overcome if they want to succeed in science while also caring for their families? And is it possible to lead the largest scientific institution in Czechia without compromising one's values? These and other questions were answered by two prominent figures in Czech science – Professors Helena Illnerová and Eva Zažímalová, former presidents of the Czech Academy of Sciences, during the Per aspera – Women's Path through Science gala evening, which took place at the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences on the occasion of International Day of Women and Girls in Science.