Agregátor zdrojů

Univerzita Palackého se zapojila do kampaně Statutárního města Olomouce, které vyzývá k přehlášení k trvalému pobytu na území Olomouce pro ty, kteří ve městě dlouhodobě žijí. Magistrát motivuje peněžitým darem, výzva platí do konce kalendářního roku. 

„Mezi lidmi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí a ve městě přitom nemají hlášený trvalý pobyt, je celá řada zaměstnanců naší univerzity. Sám jsem nakonec donedávna patřil mezi ně. V mém případě hrál klíčovou roli fakt, že mám opravdu blízko k místu, odkud pocházím a kam se pravidelně vracím,“ říká Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP s tím, že svůj dosavadní pobyt v Olomouci vnímal tak, že je v univerzitním městě vlastně trochu "na návštěvě" a že se jednou vrátí do Pece pod Sněžkou, kde má své kořeny. „Ovšem z původní návštěvy je už skoro dvacet let, je tedy nejvyšší čas jít příkladem, zvlášť v kontextu mé role prorektora pro společenskou odpovědnost. Finanční dar za přehlášení věnuji Nadačnímu fondu UP,“ doplňuje Matěj Dostálek.

Společně s kolegy Michalem Nguyenem z Filozofické fakulty UP a Zuzanou Huňkovou z referátu udržitelného rozvoje UP navštívil na začátku letošního listopadu olomoucký magistrát, kde se k trvalému pobytu přehlásili.  K přehlášení postačí navštívit Magistrát města Olomouce v Palackého ulici, žadatel s sebou musí mít občanský průkaz a doložit, že v Olomouci skutečně bydlí například nájemní smlouvou, dokladem o vlastnictví nemovitosti nebo čestným prohlášením vlastníka nemovitosti, kterou žadatel užívá. Snadno pak lze požádat i o nový občanský průkaz. „Celý proces netrval ani dvacet minut, všichni byli milí a je tam i dětský koutek, což jsem ocenila, protože jsem k přihlášení trvalého pobytu šla se synem,“ popisuje Zuzana Huňková.

Motivační kampaň Statutárního města Olomouce má za cíl přimět obyvatele, kteří ve městě dlouhodobě žijí, ale nemají zde trvalý pobyt, aby si jej zřídili. Důvodem je spravedlivější přísun financí z rozpočtového určení daní, které se odvíjí od počtu přihlášených obyvatel. Tento krok pomůže městu získat více prostředků na služby, které poskytuje nejen svým obyvatelům, ale i celému regionu – například na dopravu, údržbu zeleně či sportoviště. Každý, kdo se do konce roku 2025 přihlásí k trvalému pobytu, získá od města finanční příspěvek 10 000 Kč. Podrobnější informace ke kampani jsou k dispozici zde.  

Dobrým tipem, kde získat potřebné informace a usnadnit si komunikaci s městem, je Portál Olomoučana. Pro všechny nově přihlášené obyvatele Olomouce totiž nastává také povinnost platit za odpady, což je možné právě přes tento portál.

Univerzita Palackého se zapojila do kampaně Statutárního města Olomouce, které vyzývá k přehlášení k trvalému pobytu na území Olomouce pro ty, kteří ve městě dlouhodobě žijí. Magistrát motivuje peněžitým darem, výzva platí do konce kalendářního roku. 

„Mezi lidmi, kteří v Olomouci dlouhodobě žijí a ve městě přitom nemají hlášený trvalý pobyt, je celá řada zaměstnanců naší univerzity. Sám jsem nakonec donedávna patřil mezi ně. V mém případě hrál klíčovou roli fakt, že mám opravdu blízko k místu, odkud pocházím a kam se pravidelně vracím,“ říká Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP s tím, že svůj dosavadní pobyt v Olomouci vnímal tak, že je v univerzitním městě vlastně trochu "na návštěvě" a že se jednou vrátí do Pece pod Sněžkou, kde má své kořeny. „Ovšem z původní návštěvy je už skoro dvacet let, je tedy nejvyšší čas jít příkladem, zvlášť v kontextu mé role prorektora pro společenskou odpovědnost. Finanční dar za přehlášení věnuji Nadačnímu fondu UP,“ doplňuje Matěj Dostálek.

Společně s kolegy Michalem Nguyenem z Filozofické fakulty UP a Zuzanou Huňkovou z referátu udržitelného rozvoje UP navštívil na začátku letošního listopadu olomoucký magistrát, kde se k trvalému pobytu přehlásili.  K přehlášení postačí navštívit Magistrát města Olomouce v Palackého ulici, žadatel s sebou musí mít občanský průkaz a doložit, že v Olomouci skutečně bydlí například nájemní smlouvou, dokladem o vlastnictví nemovitosti nebo čestným prohlášením vlastníka nemovitosti, kterou žadatel užívá. Snadno pak lze požádat i o nový občanský průkaz. „Celý proces netrval ani dvacet minut, všichni byli milí a je tam i dětský koutek, což jsem ocenila, protože jsem k přihlášení trvalého pobytu šla se synem,“ popisuje Zuzana Huňková.

Motivační kampaň Statutárního města Olomouce má za cíl přimět obyvatele, kteří ve městě dlouhodobě žijí, ale nemají zde trvalý pobyt, aby si jej zřídili. Důvodem je spravedlivější přísun financí z rozpočtového určení daní, které se odvíjí od počtu přihlášených obyvatel. Tento krok pomůže městu získat více prostředků na služby, které poskytuje nejen svým obyvatelům, ale i celému regionu – například na dopravu, údržbu zeleně či sportoviště. Každý, kdo se do konce roku 2025 přihlásí k trvalému pobytu, získá od města finanční příspěvek 10 000 Kč. Podrobnější informace ke kampani jsou k dispozici zde.  

Dobrým tipem, kde získat potřebné informace a usnadnit si komunikaci s městem, je Portál Olomoučana. Pro všechny nově přihlášené obyvatele Olomouce totiž nastává také povinnost platit za odpady, což je možné právě přes tento portál.

Diplomová práce Václava Haláska, absolventa katedry historie FF UP, získala Cenu Edvarda Beneše druhého stupně. Laureát obdržel ocenění v kategorii Historie 20. století, a to za práci s názvem Poválečný odsun německého obyvatelstva a reflexe nacistické okupace v kronikách farností bývalého niského komisariátu vratislavské diecéze.  

Šestadvacet prací, z toho patnáct v kategorii Historie 20. století, jedenáct pak v kategorii Sociologie. Takový byl 30. ročník Ceny Edvarda Beneše, kterou pravidelně vyhlašuje město Sezimovo Ústí pro studenty vysokých škol. Slavnostní vyhlášení soutěže, v níž uspěl i absolvent katedry historie FF UP Václav Halásek, se uskutečnilo v Památníku E. Beneše v Sezimově Ústí.

„Upřímně jsem to vůbec nečekal. Nepovažuji se za výborného studenta a byl jsem přesvědčený, že budu muset svou práci ještě několikrát přepracovávat a odevzdání odložit. O to víc mě překvapilo pozitivní hodnocení od mého vedoucího, pana doktora Pavla Kreisingera, který mě zároveň povzbudil, abych práci do soutěže o Cenu Edvarda Beneše přihlásil. Právě jeho zásluha je tak na tomto ocenění zásadní. Co se týče mých pocitů, myslím si, že si význam ocenění naplno uvědomím až s odstupem času,“ uvedl Václav Halásek.

Téma jeho diplomové práce jej provázelo od bakalářského studia. Zpočátku se mu okrajově věnoval v jedné seminární práci.

„Už tehdy jsem si uvědomil, jak bohatým pramenem jsou farní kroniky bývalého niského komisariátu a plánoval jsem se mu v budoucnu věnovat podrobněji. Téměř všechny zdejší kroniky jsou v digitalizované podobě dostupné v digitální badatelně Zemského archivu v Opavě, takže největším problémem nebylo se k nim dostat, ale samotné studium. To bylo velmi časově náročné, protože kroniky jsou psány převážně německy a kurentem. I proto jsem i magisterské studium o rok prodlužoval,“ doplnil laureát ocenění ke vzniku své závěrečné práce.

Studium historie vnímá absolvent magisterského studijního programu Historické vědy spíše jako koníček než profesní cestu. 

„V současnosti se více soustředím na praktické věci. Chtěl bych si například zajistit vlastní bydlení. Až se mi to podaří, rád se znovu vrátím k historii i odborné práci v oboru,“ uzavřel absolvent UP.

Soutěž o Cenu Edvarda Beneše je určena mladým historikům a sociologům. Každoročně ji vyhlašuje Sezimovo Ústí ve snaze podchytit zájem studentů vysokých škol o výzkum a odborné zpracování témat ze sociologie a historie 20. století. Cena se uděluje vždy k 28. říjnu nejlepším bakalářským a magisterským pracím. 

Diplomová práce Václava Haláska, absolventa katedry historie FF UP, získala Cenu Edvarda Beneše druhého stupně. Laureát obdržel ocenění v kategorii Historie 20. století, a to za práci s názvem Poválečný odsun německého obyvatelstva a reflexe nacistické okupace v kronikách farností bývalého niského komisariátu vratislavské diecéze.  

Šestadvacet prací, z toho patnáct v kategorii Historie 20. století, jedenáct pak v kategorii Sociologie. Takový byl 30. ročník Ceny Edvarda Beneše, kterou pravidelně vyhlašuje město Sezimovo Ústí pro studenty vysokých škol. Slavnostní vyhlášení soutěže, v níž uspěl i absolvent katedry historie FF UP Václav Halásek, se uskutečnilo v Památníku E. Beneše v Sezimově Ústí.

„Upřímně jsem to vůbec nečekal. Nepovažuji se za výborného studenta a byl jsem přesvědčený, že budu muset svou práci ještě několikrát přepracovávat a odevzdání odložit. O to víc mě překvapilo pozitivní hodnocení od mého vedoucího, pana doktora Pavla Kreisingera, který mě zároveň povzbudil, abych práci do soutěže o Cenu Edvarda Beneše přihlásil. Právě jeho zásluha je tak na tomto ocenění zásadní. Co se týče mých pocitů, myslím si, že si význam ocenění naplno uvědomím až s odstupem času,“ uvedl Václav Halásek.

Téma jeho diplomové práce jej provázelo od bakalářského studia. Zpočátku se mu okrajově věnoval v jedné seminární práci.

„Už tehdy jsem si uvědomil, jak bohatým pramenem jsou farní kroniky bývalého niského komisariátu a plánoval jsem se mu v budoucnu věnovat podrobněji. Téměř všechny zdejší kroniky jsou v digitalizované podobě dostupné v digitální badatelně Zemského archivu v Opavě, takže největším problémem nebylo se k nim dostat, ale samotné studium. To bylo velmi časově náročné, protože kroniky jsou psány převážně německy a kurentem. I proto jsem i magisterské studium o rok prodlužoval,“ doplnil laureát ocenění ke vzniku své závěrečné práce.

Studium historie vnímá absolvent magisterského studijního programu Historické vědy spíše jako koníček než profesní cestu. 

„V současnosti se více soustředím na praktické věci. Chtěl bych si například zajistit vlastní bydlení. Až se mi to podaří, rád se znovu vrátím k historii i odborné práci v oboru,“ uzavřel absolvent UP.

Soutěž o Cenu Edvarda Beneše je určena mladým historikům a sociologům. Každoročně ji vyhlašuje Sezimovo Ústí ve snaze podchytit zájem studentů vysokých škol o výzkum a odborné zpracování témat ze sociologie a historie 20. století. Cena se uděluje vždy k 28. říjnu nejlepším bakalářským a magisterským pracím. 

Nové nádoby na bioodpad, vratné tašky na třídění a snadno dostupné informace – to vše mají k dispozici studenti a studentky ubytovaní na kolejích Univerzity Palackého. Díky spolupráci Udržitelné univerzity a Správy kolejí a menz se daří systém třídění rozvíjet a zapojovat do něj stále více ubytovaných.

Možnost vyzvednout si na začátku akademického roku set tašek na tříděný odpad mají díky spolku Udržitelný Palacký studenti UP již několik let. Díky Udržitelné univerzitě se tento směr daří dále rozvíjet, letos v září si tak mohli studenti zdarma zapůjčit třídicí sety při hromadném výdeji přímo na kolejích nebo na stánku na MEET UPu. Výdej dále pokračuje v kancelářích referentek ubytování SKM.

Kromě tašek, které jsou určeny přímo do pokojů a ubytovaní si je vynášejí sami do kontejnerů v blízkosti kolejí, jsou k dispozici také koše na tříděný odpad ve studovnách. Letošní novinkou je pak možnost třídit kromě papíru, skla či plastů společně s kovy a tetrapaky také bioodpad.

Speciální nádoby na bioodpad mohou studenti vynášet do čtyř nových kompostérů – na Envelopě, Neředíně, ve Chválkovicích i u Rošiček. O nádoby do pokojů lze požádat na webu.

„Základem správného třídění není jen dostatek dostupných míst, kam odpad vyhodit. Neméně důležité je třídit správně – tedy vědět, co do kterého z košů patří, a co naopak ne. Ve spolupráci s oddělením marketingu jsme proto připravili informační letáky, plakáty, samolepky s QR kódem a webové stránky, které studentům pomohou,“ říká Nikola Křížová, referentka udržitelného rozvoje UP.

Správa kolejí a menz proto vybavila každé patro kolejí přehledným plakátem o třídění odpadu, stručný leták doprovází také každý vypůjčený třídicí set. Postupně se rozšiřuje také označení dveří buňkových i samostatných pokojů samolepkami s QR kódem, který vede na web Udržitelné univerzity. Zde zájemci naleznou nejen odpověď na otázku, co kam vyhodit, ale také mapu kontejnerových stanovišť v blízkosti kolejí či další informace o třídění odpadu v Olomouci.

„Na kolejích UP bydlí okolo 4 200 studentek a studentů. Pokud jim umožníme správně třídit, můžeme tak pomoci zamezit tomu, aby opravdu velké množství odpadu skončilo zbytečně na skládce či ve spalovně. Místo toho bude mít šanci na recyklaci nebo jiné smysluplné využití. Podobně je tomu u gastroodpadu z našich menz, který již několik let míří do bioplynové stanice, kde z něj vzniká teplo, elektřina a hnojivo,“ uvádí ředitel SKM Radek Koněvalík.

Nové nádoby na bioodpad, vratné tašky na třídění a snadno dostupné informace – to vše mají k dispozici studenti a studentky ubytovaní na kolejích Univerzity Palackého. Díky spolupráci Udržitelné univerzity a Správy kolejí a menz se daří systém třídění rozvíjet a zapojovat do něj stále více ubytovaných.

Možnost vyzvednout si na začátku akademického roku set tašek na tříděný odpad mají díky spolku Udržitelný Palacký studenti UP již několik let. Díky Udržitelné univerzitě se tento směr daří dále rozvíjet, letos v září si tak mohli studenti zdarma zapůjčit třídicí sety při hromadném výdeji přímo na kolejích nebo na stánku na MEET UPu. Výdej dále pokračuje v kancelářích referentek ubytování SKM.

Kromě tašek, které jsou určeny přímo do pokojů a ubytovaní si je vynášejí sami do kontejnerů v blízkosti kolejí, jsou k dispozici také koše na tříděný odpad ve studovnách. Letošní novinkou je pak možnost třídit kromě plastu, papíru a skla také bioodpad.

Speciální nádoby na bioodpad mohou studenti vynášet do čtyř nových kompostérů – na Envelopě, Neředíně, ve Chválkovicích i u Rošiček. O další nádoby mohou stále žádat na webu.

„Základem správného třídění není jen dostatek dostupných míst, kam odpad vyhodit. Neméně důležité je třídit správně – tedy vědět, co do kterého z košů patří, a co naopak ne. Ve spolupráci s oddělením marketingu jsme proto připravili informační letáky, plakáty, samolepky s QR kódem a webové stránky, které studentům pomohou,“ říká Nikola Křížová, referentka udržitelného rozvoje UP.

Správa kolejí a menz proto vybavila každé patro kolejí přehledným plakátem o třídění odpadu, stručný leták doprovází také každý vypůjčený třídicí set. Postupně se rozšiřuje také označení dveří buňkových i samostatných pokojů samolepkami s QR kódem, který vede na web Udržitelné univerzity. Zde zájemci naleznou nejen odpověď na otázku, co kam vyhodit, ale také mapu kontejnerových stanovišť v blízkosti kolejí či další informace o třídění odpadu v Olomouci.

„Na kolejích UP bydlí okolo 4 200 studentek a studentů. Pokud jim umožníme správně třídit, můžeme tak pomoci zamezit tomu, aby opravdu velké množství odpadu skončilo zbytečně na skládce či ve spalovně. Místo toho bude mít šanci na recyklaci nebo jiné smysluplné využití. Podobně je tomu u gastroodpadu z našich menz, který již několik let míří do bioplynové stanice, kde z něj vzniká teplo, elektřina a hnojivo,“ uvádí ředitel SKM Radek Koněvalík.

Používání umělé inteligence při tvorbě kvalifikačních prací, informace o stěhování některých pracovišť fakulty do objektu Hanáckých kasáren či přípravy na volbu děkana fakulty. Nejen těmto tématům se věnovalo nedávné jednání Akademického senátu Pedagogické fakulty UP.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP se během listopadového zasedání zabývali několika tématy. Nejprve debatovali o předloženém Stanovisku k používání generativních modelů AI v souvislosti s tvorbou kvalifikačních prací na PdF UP. Dokument představil děkan fakulty Vojtech Regec, poté jeho vznik i smysl přiblížil senátor Kamil Kopecký, ředitel Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP. Oba připomněli, že se jedná o téma, které se v čase rychle vyvíjí a že nově vzniklý dokument navazuje na již vydané doporučení UP.  

Stanovisko, které zpřesňuje situaci s ohledem na Pedagogickou fakultu UP, vzali senátoři a senátorky na vědomí. Má přispět k ochraně jak studujících, tak pedagogů a čtenář v něm najde informace o tom, co je při použití AI na fakultě vnímáno jako kritické, zakázané, například že AI neslouží k nahrazení primárních zdrojů, generování fiktivních dat či neveřejných citací. Zároveň se lze v dokumentu dočíst, že Pedagogická fakulta UP naopak podporuje využití AI k získání širší inspirace, dalších nápadů či k stylistické úpravě. Profesor Kamil Kopecký, spoluautor stanoviska, v závěru svého komentáře zdůraznil, že za finální práci vždy odpovídá autor, tedy student či studentka. Připomněl také, že Univerzita Palackého v dané oblasti už i nabídla možnosti proškolení, a to jak studujících, tak zaměstnanců.  

Během jednání zazněla též informace o pokračujících rekonstrukčních pracích v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí i to, že se některá pracoviště stěhují na určitou dobu do zrevitalizovaných prostor v Hanáckých kasárnách na tř. 1. Máje.

Zcela zásadním tématem jsou pro PdF UP blížící se volby děkana. K tématu se před senátory vyjádřil předseda senátní volební komise Tomáš Hubálek (katedra společenských věd), který nejprve shrnul dosavadní dění a poté přiblížil scénář následujících událostí. Ten senátoři a senátorky PdF UP schválili. Volební komise AS PdF UP obdržela do stanoveného termínu dva návrhy na kandidáta na děkana – v obou případech byl navržen stávající děkan Vojtech Regec. V této návaznosti Tomáš Hubálek připomněl datum 19. listopadu, což je termín, kdy se kandidát na děkana PdF UP setká s akademickou obcí fakulty, a neméně důležité datum 3. prosince, kdy se volba kandidáta na děkana uskuteční.

Používání umělé inteligence při tvorbě kvalifikačních prací, informace o stěhování některých pracovišť fakulty do objektu Hanáckých kasáren či přípravy na volbu děkana fakulty. Nejen těmto tématům se věnovalo nedávné jednání Akademického senátu Pedagogické fakulty UP.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP se během listopadového zasedání zabývali několika tématy. Nejprve debatovali o předloženém Stanovisku k používání generativních modelů AI v souvislosti s tvorbou kvalifikačních prací na PdF UP. Dokument představil děkan fakulty Vojtech Regec, poté jeho vznik i smysl přiblížil senátor Kamil Kopecký, ředitel Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP. Oba připomněli, že se jedná o téma, které se v čase rychle vyvíjí a že nově vzniklý dokument navazuje na již vydané doporučení UP.  

Stanovisko, které zpřesňuje situaci s ohledem na Pedagogickou fakultu UP, vzali senátoři a senátorky na vědomí. Má přispět k ochraně jak studujících, tak pedagogů a čtenář v něm najde informace o tom, co je při použití AI na fakultě vnímáno jako kritické, zakázané, například že AI neslouží k nahrazení primárních zdrojů, generování fiktivních dat či neveřejných citací. Zároveň se lze v dokumentu dočíst, že Pedagogická fakulta UP naopak podporuje využití AI k získání širší inspirace, dalších nápadů či k stylistické úpravě. Profesor Kamil Kopecký, spoluautor stanoviska, v závěru svého komentáře zdůraznil, že za finální práci vždy odpovídá autor, tedy student či studentka. Připomněl také, že Univerzita Palackého v dané oblasti už i nabídla možnosti proškolení, a to jak studujících, tak zaměstnanců.  

Během jednání zazněla též informace o pokračujících rekonstrukčních pracích v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí i to, že se některá pracoviště stěhují na určitou dobu do zrevitalizovaných prostor v Hanáckých kasárnách na tř. 1. Máje.

Zcela zásadním tématem jsou pro PdF UP blížící se volby děkana. K tématu se před senátory vyjádřil předseda senátní volební komise Tomáš Hubálek (katedra společenských věd), který nejprve shrnul dosavadní dění a poté přiblížil scénář následujících událostí. Ten senátoři a senátorky PdF UP schválili. Volební komise AS PdF UP obdržela do stanoveného termínu dva návrhy na kandidáta na děkana – v obou případech byl navržen stávající děkan Vojtech Regec. V této návaznosti Tomáš Hubálek připomněl datum 19. listopadu, což je termín, kdy se kandidát na děkana PdF UP setká s akademickou obcí fakulty, a neméně důležité datum 3. prosince, kdy se volba kandidáta na děkana uskuteční.

Vědci z Právnické fakulty UP se od ledna stanou součástí významného evropského projektu PARTICON-EU. Projekt, financovaný z programu Evropské komise CERV – Citizens, Equality, Rights and Values, se zaměřuje na to, jak mohou občané aktivně spoluutvářet ústavní systémy a jak tato participace přispívá k posilování důvěry, legitimity a odolnosti demokracií v Evropské unii.

PARTICON-EU (Participatory Constitutionalism in Europe) přináší originální koncept „Constitutionalism 3.0“, který spojuje právní teorii, empirický výzkum i občanskou zkušenost. Tento inovativní přístup sleduje, jak se ústavy stávají „živými dokumenty“ – nejen právními texty, ale i prostorem pro dialog mezi státem a společností. Projekt si klade za cíl vytvořit nový nástroj, takzvaný SEC Index (Social Embeddedness of Constitutions Index), který umožní měřit, nakolik jsou ústavy jednotlivých členských států EU zakořeněny ve společnosti a jaké faktory podporují, nebo naopak oslabují jejich legitimitu.

Na projektu spolupracuje excelentní mezinárodní konsorcium vedené Jagellonskou univerzitou v Krakově (Polsko). Mezi partnery patří mimo Univerzitu Palackého také Università degli Studi di Milano (Itálie), Centre National de la Recherche Scientifique (Francie), Univerzita Komenského v Bratislavě (Slovensko), Eötvös Loránd University Budapest (Maďarsko), doplněné o významné evropské nevládní organizace z oblasti lidských práv a demokracie.

Olomoucký tým, vedený Ondrejem Hamuľákem z katedry mezinárodního a evropského práva, tvoří dále Lucie Tungul a Ondřej Filipec z katedry politologie a společenských věd a Zdeněk Červínek z katedry ústavního práva.

Právnická fakulta bude zároveň vedoucím partnerem pracovního balíčku č. 13 (WP13) s názvem Participatory Constitutionalism for the Next Generation, který se zaměřuje na vzdělávání a aktivní zapojení studentů do objevování principů participativního konstitucionalismu. Cílem WP13 je rozvíjet ústavní povědomí a občanské dovednosti nové generace prostřednictvím praktického, tvořivého a digitálně orientovaného učení.

„Projekt PARTICON-EU představuje nový přístup v evropském výzkumu demokracie a právního státu. Propojuje akademickou teorii s občanskou praxí, analyzuje ústavní kultury v osmi evropských zemích a vytváří nástroje, které mohou pomoci institucím EU i národním vládám lépe porozumět vztahu mezi občany a ústavními institucemi," řekl Ondrej Hamuľák, vedoucí olomouckého týmu.

Zapojení Právnické fakulty UP potvrzuje rostoucí mezinárodní prestiž olomoucké právnické vědy a její důležitou roli v evropské debatě o demokracii, právním státu a participaci občanů.

Vědci z Právnické fakulty UP se od ledna stanou součástí významného evropského projektu PARTICON-EU. Projekt, financovaný z programu Evropské komise CERV – Citizens, Equality, Rights and Values, se zaměřuje na to, jak mohou občané aktivně spoluutvářet ústavní systémy a jak tato participace přispívá k posilování důvěry, legitimity a odolnosti demokracií v Evropské unii.

PARTICON-EU (Participatory Constitutionalism in Europe) přináší originální koncept „Constitutionalism 3.0“, který spojuje právní teorii, empirický výzkum i občanskou zkušenost. Tento inovativní přístup sleduje, jak se ústavy stávají „živými dokumenty“ – nejen právními texty, ale i prostorem pro dialog mezi státem a společností. Projekt si klade za cíl vytvořit nový nástroj, takzvaný SEC Index (Social Embeddedness of Constitutions Index), který umožní měřit, nakolik jsou ústavy jednotlivých členských států EU zakořeněny ve společnosti a jaké faktory podporují, nebo naopak oslabují jejich legitimitu.

Na projektu spolupracuje excelentní mezinárodní konsorcium vedené Jagellonskou univerzitou v Krakově (Polsko). Mezi partnery patří mimo Univerzitu Palackého také Università degli Studi di Milano (Itálie), Centre National de la Recherche Scientifique (Francie), Univerzita Komenského v Bratislavě (Slovensko), Eötvös Loránd University Budapest (Maďarsko), doplněné o významné evropské nevládní organizace z oblasti lidských práv a demokracie.

Olomoucký tým, vedený Ondrejem Hamuľákem z katedry mezinárodního a evropského práva, tvoří dále Lucie Tungul a Ondřej Filipec z katedry politologie a společenských věd a Zdeněk Červínek z katedry ústavního práva.

Právnická fakulta bude zároveň vedoucím partnerem pracovního balíčku č. 13 (WP13) s názvem Participatory Constitutionalism for the Next Generation, který se zaměřuje na vzdělávání a aktivní zapojení studentů do objevování principů participativního konstitucionalismu. Cílem WP13 je rozvíjet ústavní povědomí a občanské dovednosti nové generace prostřednictvím praktického, tvořivého a digitálně orientovaného učení.

„Projekt PARTICON-EU představuje nový přístup v evropském výzkumu demokracie a právního státu. Propojuje akademickou teorii s občanskou praxí, analyzuje ústavní kultury v osmi evropských zemích a vytváří nástroje, které mohou pomoci institucím EU i národním vládám lépe porozumět vztahu mezi občany a ústavními institucemi," řekl Ondrej Hamuľák, vedoucí olomouckého týmu.

Zapojení Právnické fakulty UP potvrzuje rostoucí mezinárodní prestiž olomoucké právnické vědy a její důležitou roli v evropské debatě o demokracii, právním státu a participaci občanů.

Přednášky a prezentace odborníků z České a Slovenské republiky nabídl 17. ročník Moravské konference fetomaternální medicíny. Celodenní akci s tematikou komplexní péče o těhotnou ženu a plod již tradičně hostila aula Právnické fakulty UP. Spolupořadateli konference jsou Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a Ústav porodní asistence FZV UP. Odborný program přilákal dvě stovky účastníků.

„Program konference je určený jak pro lékaře z klinických a ambulantních pracovišť, tak i pro nelékařský zdravotnický personál,“ uvedl za organizátory Marek Ľubušký, vedoucí lékař Centra fetální medicíny Fakultní nemocnice Olomouc. Vedle něj vystoupili další specialisté z českých a slovenských nemocnic a fakult, namátkou přednosta Ústavu lékařské genetiky Fakultní nemocnice Olomouc a bývalý rektor UP Martin Procházka, porodník, gynekolog a anesteziolog Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, specialistka na onemocnění těhotných roztroušenou sklerózou a členka týmu Centra fetální medicíny Ústavu pro péči o matku a dítě Petra Hanulíková či host ze Slovenska, lékař Gynekologicko-porodnické ambulance Univerzitní nemocnice Bratislava Miroslav Korbeľ. V průběhu dopoledních a odpoledních bloků se hovořilo o růstové restrikci plodu z pohledu genetiky, vlivu mateřské obezity na perinatální výsledky i mateřské úmrtnosti na Slovensku. Blok přednášek uzavřela panelová diskuze.

Záštitu nad letošním ročníkem převzali děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář, děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda, děkan Právnické fakulty UP Václav Stehlík, ředitel FNOL Roman Havlík a přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky Lékařské fakulty UP a FNOL Jaroslav Klát.

Přednášky a prezentace odborníků z České a Slovenské republiky nabídl 17. ročník Moravské konference fetomaternální medicíny. Celodenní akci s tematikou komplexní péče o těhotnou ženu a plod již tradičně hostila aula Právnické fakulty UP. Spolupořadateli konference jsou Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a Ústav porodní asistence FZV UP. Odborný program přilákal dvě stovky účastníků.

„Program konference je určený jak pro lékaře z klinických a ambulantních pracovišť, tak i pro nelékařský zdravotnický personál,“ uvedl za organizátory Marek Ľubušký, vedoucí lékař Centra fetální medicíny Fakultní nemocnice Olomouc. Vedle něj vystoupili další specialisté z českých a slovenských nemocnic a fakult, namátkou přednosta Ústavu lékařské genetiky Fakultní nemocnice Olomouc a bývalý rektor UP Martin Procházka, porodník, gynekolog a anesteziolog Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, specialistka na onemocnění těhotných roztroušenou sklerózou a členka týmu Centra fetální medicíny Ústavu pro péči o matku a dítě Petra Hanulíková či host ze Slovenska, lékař Gynekologicko-porodnické ambulance Univerzitní nemocnice Bratislava Miroslav Korbeľ. V průběhu dopoledních a odpoledních bloků se hovořilo o růstové restrikci plodu z pohledu genetiky, vlivu mateřské obezity na perinatální výsledky i mateřské úmrtnosti na Slovensku. Blok přednášek uzavřela panelová diskuze.

Záštitu nad letošním ročníkem převzali děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář, děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda, děkan Právnické fakulty UP Václav Stehlík, ředitel FNOL Roman Havlík a přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky Lékařské fakulty UP a FNOL Jaroslav Klát.

Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč navštívil Univerzitu Palackého. Nejprve se potkal s rektorem Michaelem Kohajdou, poté hovořil s děkanem filozofické fakulty Janem Stejskalem. Debatoval i se studenty a studentkami ukrajinistiky.

Dosavadní spolupráce s Ukrajinou v oblasti vysokoškolského studia a její další možnosti. A taky všemožná pomoc studentům a studentkám z Ukrajiny nejen v rámci studia, ale i v životě samém. Především o těchto tématech se vedla debata mezi rektorem UP Michaelem Kohajdou a velvyslancem Ukrajiny Vasylem Zvaryčem. Schůzky se zúčastnily také Ivona Barešová, prorektorka pro mezinárodní vztahy UP, a Naděžda Šišková, členka katedry mezinárodního a evropského práva z PF UP. Společně s ukrajinským velvyslancem byli v pracovně rektora také tajemník a tajemnice velvyslanectví Andrii Korol a Nadiia Malovana.

Hned v úvodu schůzky reagoval rektor UP na aktuální události na české politické scéně. „Vlajka Ukrajiny je na Univerzitě Palackého vyvěšena od jejího napadení Ruskem v únoru 2022, a to v úctě, kterou univerzita ke statečně se bránící zemi a jejím lidem chová. Nehodláme na tom nic měnit, dokud současnou válečnou vřavu na Ukrajině nenahradí setrvalý mír,“ ubezpečil rektor ukrajinskou návštěvu. Poté shrnul stávající spolupráci v oblasti studia. V rámci debaty pak zazněly i informace o pomoci, kterou uskutečnila UP, její studenti i zaměstnanci v rámci nejrůznějších sbírek i jiných aktivit.

foto_sem_4

O spolupráci ve vysokoškolském studiu hovořil Vasyl Zvaryč také s děkanem FF UP Janem Stejskalem. „Představil jsem panu velvyslanci a jeho doprovodu naše odbornice, vedoucí katedry slavistiky spolu se všemi akademičkami z její ukrajinské sekce. Setkání v mé pracovně se zúčastnil i kolega David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky. Informovali jsme ho také o obrovské práci, kterou naše ukrajinistky odvedly a odvádějí právě během války nejen ve prospěch ukrajinských studentů, ale i Ukrajinců hledajících ochranu v naší zemi. David Livingstone pak promluvil o svém neutuchajícím úsilí, s nímž pomáhá s výukou angličtiny ukrajinským akademikům přímo na Ukrajině i prostřednictvím online výuky. Věřím, že pan velvyslanec porozuměl, že jsme na filozofické fakultě velmi hrdí na výše uvedené kolegyně a kolegu pro jejich akademické schopnosti i občanské postoje,“ shrnul Jan Stejskal.

foto_sem_4

Dodal, že během setkání hovořili zúčastnění v jeho pracovně i o stavu olomoucké ukrajinistiky, o počtech ukrajinských studentů na FF UP, o projektech, které se chystají s ukrajinskými univerzitami, ale i obtížích stran nostrifikací ukrajinských diplomů, o věkových rozdílech českých a ukrajinských uchazečů o studium či nutnosti harmonizace zákonodárství v souvislosti s očekávaným vstupem Ukrajiny do EU.

V závěru setkání ukrajinský velvyslanec nabídl svou pomoc a debatoval se studenty ukrajinistiky. Poslechl si prezentaci, v níž dvě posluchačky uvedeného oboru popisovaly život studenta z Ukrajiny na FF UP, především na katedře slavistiky. Hovořily o tom, jak jim fakulta i katedra vyšly vstříc při nástupu do studia, jaké mají možnosti při studiu i mimo něj. Popisovaly také, jaké se jim nabízejí kulturní aktivity a akce, kde všude mají možnost se během studia realizovat a jak se vlastně učí tady, v ČR, o své vlastní kultuře. Poté Vasyl Zvaryč představil svou dosavadní profesní kariéru, zajímavě promluvil o své životní dráze diplomata, hovořil i o tom, s čím se potýká nyní, v časech ruské agrese a války na Ukrajině. V debatě se studenty hovořil a zároveň i ocenil vznik studentského spolku s názvem Nekráčej sám. Této iniciativě přislíbil i pomoc ze strany velvyslanectví. 

foto_sem_4

„Pan velvyslanec ocenil veškeré aktivity, měl radost, že zde studenti nejsou nuceni k asimilaci, ale především k integraci, že mají prostor realizovat sebe a reprezentovat ukrajinský národ v této těžké době. Děkujeme velmi i za knižní dárek, přivezl nám asi šestnáct různých publikací, které se věnují kultuře a historii, také jazykům a mezinárodním vztahům,“ uzavřela vedoucí sekce ukrajinistiky Radana Merzová.  

Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč navštívil Univerzitu Palackého. Nejprve se potkal s rektorem Michaelem Kohajdou, poté hovořil s děkanem filozofické fakulty Janem Stejskalem. Debatoval i se studenty a studentkami ukrajinistiky.

Dosavadní spolupráce s Ukrajinou v oblasti vysokoškolského studia a její další možnosti. A taky všemožná pomoc studentům a studentkám z Ukrajiny nejen v rámci studia, ale i v životě samém. Především o těchto tématech se vedla debata mezi rektorem UP Michaelem Kohajdou a velvyslancem Ukrajiny Vasylem Zvaryčem. Schůzky se zúčastnily také Ivona Barešová, prorektorka pro mezinárodní vztahy UP, a Naděžda Šišková, členka katedry mezinárodního a evropského práva z PF UP. Společně s ukrajinským velvyslancem byli v pracovně rektora také tajemník a tajemnice velvyslanectví Andrii Korol a Nadiia Malovana.

Hned v úvodu schůzky reagoval rektor UP na aktuální události na české politické scéně. „Vlajka Ukrajiny je na Univerzitě Palackého vyvěšena od jejího napadení Ruskem v únoru 2022, a to v úctě, kterou univerzita ke statečně se bránící zemi a jejím lidem chová. Nehodláme na tom nic měnit, dokud současnou válečnou vřavu na Ukrajině nenahradí setrvalý mír,“ ubezpečil rektor ukrajinskou návštěvu. Poté shrnul stávající spolupráci v oblasti studia. V rámci debaty pak zazněly i informace o pomoci, kterou uskutečnila UP, její studenti i zaměstnanci v rámci nejrůznějších sbírek i jiných aktivit.

foto_sem_4

O spolupráci ve vysokoškolském studiu hovořil Vasyl Zvaryč také s děkanem FF UP Janem Stejskalem. „Představil jsem panu velvyslanci a jeho doprovodu naše odbornice, vedoucí katedry slavistiky spolu se všemi akademičkami z její ukrajinské sekce. Setkání v mé pracovně se zúčastnil i kolega David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky. Informovali jsme ho také o obrovské práci, kterou naše ukrajinistky odvedly a odvádějí právě během války nejen ve prospěch ukrajinských studentů, ale i Ukrajinců hledajících ochranu v naší zemi. David Livingstone pak promluvil o svém neutuchajícím úsilí, s nímž pomáhá s výukou angličtiny ukrajinským akademikům přímo na Ukrajině i prostřednictvím online výuky. Věřím, že pan velvyslanec porozuměl, že jsme na filozofické fakultě velmi hrdí na výše uvedené kolegyně a kolegu pro jejich akademické schopnosti i občanské postoje,“ shrnul Jan Stejskal.

foto_sem_4

Dodal, že během setkání hovořili zúčastnění v jeho pracovně i o stavu olomoucké ukrajinistiky, o počtech ukrajinských studentů na FF UP, o projektech, které se chystají s ukrajinskými univerzitami, ale i obtížích stran nostrifikací ukrajinských diplomů, o věkových rozdílech českých a ukrajinských uchazečů o studium či nutnosti harmonizace zákonodárství v souvislosti s očekávaným vstupem Ukrajiny do EU.

V závěru setkání ukrajinský velvyslanec nabídl svou pomoc a debatoval se studenty ukrajinistiky. Poslechl si prezentaci, v níž dvě posluchačky uvedeného oboru popisovaly život studenta z Ukrajiny na FF UP, především na katedře slavistiky. Hovořily o tom, jak jim fakulta i katedra vyšly vstříc při nástupu do studia, jaké mají možnosti při studiu i mimo něj. Popisovaly také, jaké se jim nabízejí kulturní aktivity a akce, kde všude mají možnost se během studia realizovat a jak se vlastně učí tady, v ČR, o své vlastní kultuře. Poté Vasyl Zvaryč představil svou dosavadní profesní kariéru, zajímavě promluvil o své životní dráze diplomata, hovořil i o tom, s čím se potýká nyní, v časech ruské agrese a války na Ukrajině. V debatě se studenty hovořil a zároveň i ocenil vznik studentského spolku s názvem Nekráčej sám. Této iniciativě přislíbil i pomoc ze strany velvyslanectví. 

foto_sem_4

„Pan velvyslanec ocenil veškeré aktivity, měl radost, že zde studenti nejsou nuceni k asimilaci, ale především k integraci, že mají prostor realizovat sebe a reprezentovat ukrajinský národ v této těžké době. Děkujeme velmi i za knižní dárek, přivezl nám asi šestnáct různých publikací, které se věnují kultuře a historii, také jazykům a mezinárodním vztahům,“ uzavřela vedoucí sekce ukrajinistiky Radana Merzová.  

Pět večerů s festivalem Opera Schrattenbach 2025. Dvacátý ročník olomoucké přehlídky soudobé hudby začne už 12. listopadu a nabídne i operní novinku Zjevení svatého Jana slovenského skladatele Petera Martinčeka. 

Jubilejní ročník přehlídky zahájí v Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého křest Souborné edice korespondence Bohuslava Martinů. Tato edice, vznikající od roku 2016 pod vedením týmu Pedagogické fakulty UP, obsahuje již jedenáct vydaných svazků a představuje dosud nejrozsáhlejší soubor dopisů skladatele. O týden později, 18. listopadu, se na tomtéž místě uskuteční koncert skladatelů tvůrčího centra Olomouc – Tomáše Hanzlíka, Milady Červenkové a Víta Zouhara. Za vrchol letošního ročníku je pak považována operní novinka slovenského skladatele Petera Martinčeka Zjevení svatého Jana. Monoopera pro tenor a klavír se vrací ke knize knih a tématu biblických proroctví.

Opera Schrattenbach 2025

12.–21. 11. 2025

Kaple Božího Těla UC UP

„Mezi ostatními koncertními programy se nejvíc těším na Fotojatka Jana Flašky, který svůj projekt definuje velice výstižně: Projekce tvůrčí a dokumentární fotografie s hudebním doprovodem, doplněná mluvenými vstupy, balancujícími někde mezi přednáškou, stand-up komedií, improvizovaným trapnem a řešením nenadálých technických problémů,“ uvedl za organizaci festivalu Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy PdF UP.

Přehlídka, kterou pořádá Tvůrčí centrum Olomouc ve spolupráci s katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Statutárního města Olomouc, přiváží do Olomouce nové hudební formy už od roku 2004. Rozvíjí tak odkaz významného olomouckého biskupa Wolfganga Hanibala Schrattenbacha (1660–1738), jenž jako první uvedl v první polovině 18. století novou formu opery na Moravu. Dramaturgie přehlídky se tak záměrně orientuje na nové formy hudebního divadla a novou operní, multimediální a koncertní tvorbu inscenovanou netradičními prostředky. Všechna představení se uskuteční zdarma. 

Pět večerů s festivalem Opera Schrattenbach 2025. Dvacátý ročník olomoucké přehlídky soudobé hudby začne už 12. listopadu a nabídne i operní novinku Zjevení svatého Jana slovenského skladatele Petera Martinčeka. 

Jubilejní ročník přehlídky zahájí v Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého křest Souborné edice korespondence Bohuslava Martinů. Tato edice, vznikající od roku 2016 pod vedením týmu Pedagogické fakulty UP, obsahuje již jedenáct vydaných svazků a představuje dosud nejrozsáhlejší soubor dopisů skladatele. O týden později, 18. listopadu, se na tomtéž místě uskuteční koncert skladatelů tvůrčího centra Olomouc – Tomáše Hanzlíka, Milady Červenkové a Víta Zouhara. Za vrchol letošního ročníku je pak považována operní novinka slovenského skladatele Petera Martinčeka Zjevení svatého Jana. Monoopera pro tenor a klavír se vrací ke knize knih a tématu biblických proroctví.

Opera Schrattenbach 2025

12.–21. 11. 2025

Kaple Božího Těla UC UP

„Mezi ostatními koncertními programy se nejvíc těším na Fotojatka Jana Flašky, který svůj projekt definuje velice výstižně: Projekce tvůrčí a dokumentární fotografie s hudebním doprovodem, doplněná mluvenými vstupy, balancujícími někde mezi přednáškou, stand-up komedií, improvizovaným trapnem a řešením nenadálých technických problémů,“ uvedl za organizaci festivalu Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy PdF UP.

Přehlídka, kterou pořádá Tvůrčí centrum Olomouc ve spolupráci s katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Statutárního města Olomouc, přiváží do Olomouce nové hudební formy už od roku 2004. Rozvíjí tak odkaz významného olomouckého biskupa Wolfganga Hanibala Schrattenbacha (1660–1738), jenž jako první uvedl v první polovině 18. století novou formu opery na Moravu. Dramaturgie přehlídky se tak záměrně orientuje na nové formy hudebního divadla a novou operní, multimediální a koncertní tvorbu inscenovanou netradičními prostředky. Všechna představení se uskuteční zdarma. 

Provozní informace, otevření nominací na univerzitní ocenění, interní výzvy či pozvánky na kurzy a školení. Kromě Portálu UP, studentského webu či Newsletteru UP najdou studenti a studentky i všichni zaměstnaní na UP zásadní informace z vnitřního prostředí univerzity nyní také pod novou položkou hlavního menu Žurnálu Online Interní zprávy.

Nová stránka shrnuje aktuální celouniverzitní personální či studijní informace, pozvánky na akce vyhrazené pro pracující či studující nebo výzvy k podávání nominací do interních soutěží či ocenění.

„Naší snahou není informační kanály univerzity ještě více tříštit, nicméně z dlouhodobého sledování statistik víme, že část pracujících nebo studujících považuje za hlavní interní komunikační kanál Portál UP, jiní hledají tento typ informací právě na Žurnále, který je ale zaměřen i na širší veřejnost, jiní v newsletteru či v UPlikaci. Žádné zásadní celouniverzitní interní sdělení by nemělo na nové stránce chybět,“ uvedla Gabriela Sýkorová Dvorníková, která má za rektorát na starosti interní komunikaci.

Především studenti a studentky pak registrují univerzitní novinky velmi dobře v UPlikaci. I do ní by se měly interní zprávy časem propsat. „V UPlikaci se nyní vyvíjí personalizovanější informační kanály, jakési nástěnky, až na úroveň fakult i jednotlivých kateder, což bude užitečné nejen pro studující, ale i pro všechny zaměstnankyně a zaměstnance univerzity,“ doplnila Sýkorová Dvorníková s tím, že na nové stránce se bude prozatím jednat opravdu jen o celouniverzitní vnitřní zprávy.

Pro studující doktorských studijních programů na UP pak existuje speciální univerzitní informační kanál, a to webová stránka Doctoral SPace.

Personalizovanější je na stránce interních zpráv také kalendář akcí, který zahrnuje kurzy, školení a akce určené výhradně pro zaměstnané či studující na UP. „Nebudou už tak uváděny ve veřejném Kalendáři akcí UP na hlavním webu univerzity, kde by se měly objevovat primárně události a akce UP, na které je zvána i veřejnost,“ upřesnil redaktor webových stránek UP Daniel Agnew.

„Samozřejmě jsme si vědomi, že nejde o ideální stav rovný plošně využívanému intranetu. Než se však k tomuto účelu doprogramuje univerzitní UPlikace, snažíme tímto krokem zasáhnout další část cílové skupiny,“ uzavřela Sýkorová Dvorníková. Žurnálová stránka s interními zprávami je k dispozici také v anglické verzi.

Provozní informace, otevření nominací na univerzitní ocenění, interní výzvy či pozvánky na kurzy a školení. Kromě Portálu UP, studentského webu či Newsletteru UP najdou studenti a studentky i všichni zaměstnaní na UP zásadní informace z vnitřního prostředí univerzity nyní také pod novou položkou hlavního menu Žurnálu Online Interní zprávy.

Nová stránka shrnuje aktuální celouniverzitní personální či studijní informace, pozvánky na akce vyhrazené pro pracující či studující nebo výzvy k podávání nominací do interních soutěží či ocenění.

„Naší snahou není informační kanály univerzity ještě více tříštit, nicméně z dlouhodobého sledování statistik víme, že část pracujících nebo studujících považuje za hlavní interní komunikační kanál Portál UP, jiní hledají tento typ informací právě na Žurnále, který je ale zaměřen i na širší veřejnost, jiní v newsletteru či v UPlikaci. Žádné zásadní celouniverzitní interní sdělení by nemělo na nové stránce chybět,“ uvedla Gabriela Sýkorová Dvorníková, která má za rektorát na starosti interní komunikaci.

Především studenti a studentky pak registrují univerzitní novinky velmi dobře v UPlikaci. I do ní by se měly interní zprávy časem propsat. „V UPlikaci se nyní vyvíjí personalizovanější informační kanály, jakési nástěnky, až na úroveň fakult i jednotlivých kateder, což bude užitečné nejen pro studující, ale i pro všechny zaměstnankyně a zaměstnance univerzity,“ doplnila Sýkorová Dvorníková s tím, že na nové stránce se bude prozatím jednat opravdu jen o celouniverzitní vnitřní zprávy.

Pro studující doktorských studijních programů na UP pak existuje speciální univerzitní informační kanál, a to webová stránka Doctoral SPace.

Personalizovanější je na stránce interních zpráv také kalendář akcí, který zahrnuje kurzy, školení a akce určené výhradně pro zaměstnané či studující na UP. „Nebudou už tak uváděny ve veřejném Kalendáři akcí UP na hlavním webu univerzity, kde by se měly objevovat primárně události a akce UP, na které je zvána i veřejnost,“ upřesnil redaktor webových stránek UP Daniel Agnew.

„Samozřejmě jsme si vědomi, že nejde o ideální stav rovný plošně využívanému intranetu. Než se však k tomuto účelu doprogramuje univerzitní UPlikace, snažíme tímto krokem zasáhnout další část cílové skupiny,“ uzavřela Sýkorová Dvorníková. Žurnálová stránka s interními zprávami je k dispozici také v anglické verzi.

Komunikace vědy je čím dál častěji akcentovaná jako nedílná součást třetí role univerzity. Důležitost sdílení vědeckých výsledků s veřejností podpoří nově udělovaná Cena rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností pro vědecké a akademické pracující či studující doktorského studia. Svého kandidáta můžete přihlásit do 28. listopadu.

Žije váš kolega či kolegyně, student či studentka popularizací vědy? Objevuje se pravidelně v médiích, kde neúnavně vysvětluje své vědecké téma? Přihlaste ho nebo ji na novou Cenu rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností za rok 2025.

Cena je určena akademickým pracovníkům a studujícím doktorského studijního programu na UP, kteří svou vědeckou a výzkumnou činnost pravidelně popularizují a komunikují veřejnosti a tím naplňují třetí roli univerzity. Přihlásit je možné osobnost, která se v daném roce významně zasloužila o popularizaci vědy a komunikaci výzkumu, a to prostřednictvím médií, přímou komunikací s veřejností či jakýmkoliv jiným způsobem populárně-naučně šířila veřejnosti poznatky a znalosti z oblasti vědy a výzkumu.

„O tom, že je na Univerzitě Palackého popularizace vědy dlouhodobě pěstována, se mohou přesvědčit návštěvníci našeho science centra Pevnost poznání, stejně jako festivalu vědeckých filmů Academia Film Olomouc a mnoha populárně-naučných akcí pro veřejnost. Současné vedení univerzity se rozhodlo ještě více důležitost komunikace vědy podpořit nově udílenou cenou, která směřuje k těm jednotlivcům z řad akademické obce, kteří se věnují komunikaci vědy pravidelně, například ve sdělovacích prostředcích,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Návrh může podat každý člen akademické obce nebo zaměstnanec UP. Kandidáta či kandidátku můžete nominovat prostřednictvím návrhového formuláře do 28. listopadu. Ocenění bude společně s dalšími cenami rektora uděleno již tradičně v rámci Akademického týdne v únoru 2026.

Komunikace vědy je čím dál častěji akcentovaná jako nedílná součást třetí role univerzity. Důležitost sdílení vědeckých výsledků s veřejností podpoří nově udělovaná Cena rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností pro vědecké a akademické pracující či studující doktorského studia. Svého kandidáta můžete přihlásit do 28. listopadu.

Žije váš kolega či kolegyně, student či studentka popularizací vědy? Objevuje se pravidelně v médiích, kde neúnavně vysvětluje své vědecké téma? Přihlaste ho nebo ji na novou Cenu rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností za rok 2025.

Cena je určena akademickým pracovníkům a studujícím doktorského studijního programu na UP, kteří svou vědeckou a výzkumnou činnost pravidelně popularizují a komunikují veřejnosti a tím naplňují třetí roli univerzity. Přihlásit je možné osobnost, která se v daném roce významně zasloužila o popularizaci vědy a komunikaci výzkumu, a to prostřednictvím médií, přímou komunikací s veřejností či jakýmkoliv jiným způsobem populárně-naučně šířila veřejnosti poznatky a znalosti z oblasti vědy a výzkumu.

„O tom, že je na Univerzitě Palackého popularizace vědy dlouhodobě pěstována, se mohou přesvědčit návštěvníci našeho science centra Pevnost poznání, stejně jako festivalu vědeckých filmů Academia Film Olomouc a mnoha populárně-naučných akcí pro veřejnost. Současné vedení univerzity se rozhodlo ještě více důležitost komunikace vědy podpořit nově udílenou cenou, která směřuje k těm jednotlivcům z řad akademické obce, kteří se věnují komunikaci vědy pravidelně, například ve sdělovacích prostředcích,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Návrh může podat každý člen akademické obce nebo zaměstnanec UP. Kandidáta či kandidátku můžete nominovat prostřednictvím návrhového formuláře do 28. listopadu. Ocenění bude společně s dalšími cenami rektora uděleno již tradičně v rámci Akademického týdne v únoru 2026.