Agregátor zdrojů

Novým kvestorem Univerzity Palackého se od dnešního dne stává Michal Jakeš, zkušený finanční manažer s dlouholetou praxí v českém i mezinárodním prostředí. Jeho jmenování vzal na svém středečním zasedání na vědomí Akademický senát UP. Ve funkci střídá Josefa Suchánka.

Michal Jakeš má zkušenosti s finančním řízením velkých a organizačně složitých společností. Ve své dosavadní profesní kariéře se věnoval zejména finančnímu řízení, controllingu a účetnictví, přípravě rozpočtů a ekonomických analýz i vedení finančních týmů. Působil také v mezinárodním prostředí, kde se zabýval řízením ekonomických procesů.

„Funkce kvestora patří vzhledem k velikosti a složitosti Univerzity Palackého k mimořádně odpovědným manažerským pozicím. Od Michala Jakeše očekávám, že své zkušenosti z finančního řízení velkých organizací využije nejen při zajištění stabilního hospodaření univerzity, ale také při jeho dlouhodobém plánování a nastavování efektivních a srozumitelných ekonomických procesů. Čeká nás řada významných investic, z pohledu veřejných rozpočtů navíc vstupujeme do složitého období, jsem proto rád, že za ekonomické řízení univerzity přebírá odpovědnost zkušený finanční manažer,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Za jednu ze svých priorit považuje nový kvestor předvídatelnost a transparentnost finančního řízení univerzity a dobrou spolupráci s jejími jednotlivými součástmi. „Univerzita je velmi komplexní organizace, jejíž finanční řízení musí vytvářet stabilní podmínky pro její hlavní poslání – kvalitní vzdělávání, vědu a výzkum. Chtěl bych navázat na to, co funguje, a společně s kolegy hledat možnosti, jak ekonomické procesy dále zpřehledňovat a zjednodušovat. Za důležité považuji také dlouhodobé plánování a otevřenou komunikaci s fakultami a dalšími součástmi univerzity,“ uvedl Michal Jakeš.

Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu univerzity a v těchto oblastech zastupuje univerzitu v rozsahu stanoveném rektorem. Jeho agenda zahrnuje mimo jiné rozpočet a financování univerzity, správu jejího majetku, investice a další oblasti související s ekonomickým a provozním fungováním školy.

Ve funkci Michal Jakeš vystřídá Josefa Suchánka, který kvesturu vedl v posledních dvou letech a dříve působil jako ředitel Správy kolejí a menz UP, nyní z univerzity na vlastní žádost odchází. „Josefu Suchánkovi děkuji za práci, kterou pro Univerzitu Palackého odvedl. Děkuji také za odpovědnost, s níž se podílel na jejím ekonomickém a provozním řízení. Přeji mu vše dobré v jeho dalším profesním působení,“ doplnil rektor Michael Kohajda.

Novým kvestorem Univerzity Palackého se od dnešního dne stává Michal Jakeš, zkušený finanční manažer s dlouholetou praxí v českém i mezinárodním prostředí. Jeho jmenování vzal na svém středečním zasedání na vědomí Akademický senát UP. Ve funkci střídá Josefa Suchánka.

Michal Jakeš má zkušenosti s finančním řízením velkých a organizačně složitých společností. Ve své dosavadní profesní kariéře se věnoval zejména finančnímu řízení, controllingu a účetnictví, přípravě rozpočtů a ekonomických analýz i vedení finančních týmů. Působil také v mezinárodním prostředí, kde se zabýval řízením ekonomických procesů.

„Funkce kvestora patří vzhledem k velikosti a složitosti Univerzity Palackého k mimořádně odpovědným manažerským pozicím. Od Michala Jakeše očekávám, že své zkušenosti z finančního řízení velkých organizací využije nejen při zajištění stabilního hospodaření univerzity, ale také při jeho dlouhodobém plánování a nastavování efektivních a srozumitelných ekonomických procesů. Čeká nás řada významných investic, z pohledu veřejných rozpočtů navíc vstupujeme do složitého období, jsem proto rád, že za ekonomické řízení univerzity přebírá odpovědnost zkušený finanční manažer,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Za jednu ze svých priorit považuje nový kvestor předvídatelnost a transparentnost finančního řízení univerzity a dobrou spolupráci s jejími jednotlivými součástmi. „Univerzita je velmi komplexní organizace, jejíž finanční řízení musí vytvářet stabilní podmínky pro její hlavní poslání – kvalitní vzdělávání, vědu a výzkum. Chtěl bych navázat na to, co funguje, a společně s kolegy hledat možnosti, jak ekonomické procesy dále zpřehledňovat a zjednodušovat. Za důležité považuji také dlouhodobé plánování a otevřenou komunikaci s fakultami a dalšími součástmi univerzity,“ uvedl Michal Jakeš.

Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu univerzity a v těchto oblastech zastupuje univerzitu v rozsahu stanoveném rektorem. Jeho agenda zahrnuje mimo jiné rozpočet a financování univerzity, správu jejího majetku, investice a další oblasti související s ekonomickým a provozním fungováním školy.

Ve funkci Michal Jakeš vystřídá Josefa Suchánka, který kvesturu vedl v posledních dvou letech a dříve působil jako ředitel Správy kolejí a menz UP, nyní z univerzity na vlastní žádost odchází. „Josefu Suchánkovi děkuji za práci, kterou pro Univerzitu Palackého odvedl. Děkuji také za odpovědnost, s níž se podílel na jejím ekonomickém a provozním řízení. Přeji mu vše dobré v jeho dalším profesním působení,“ doplnil rektor Michael Kohajda.

Akademický senát Univerzity Palackého schválil nový Statut UP, který reaguje na změny vysokoškolského zákona a upravuje mimo jiné oblast studia, hospodaření či systém řízení univerzity. Na prvním jednání v novém akademickém roce senátoři a senátorky schválili také dokument Rozdělení příspěvku a dotací na UP pro rok 2026 a kladně se vyjádřili k záměru rektora jmenovat nového kvestora univerzity.

Během prvního jednání v novém akademickém roce se senátoři a senátorky UP věnovali jednomu ze stěžejních dokumentů univerzity, novému Statutu UP. Návrh předložený rektorem Michaelem Kohajdou přiblížila prorektorka UP Klára Hamuľáková. Připomněla, že dosud platný Statut UP prošel třinácti novelizacemi a není již v souladu s novelizovaným vysokoškolským zákonem.

Nový návrh podle ní odstraňuje duplicity a klade důraz na zákonnost, přehlednost, jasnou odpovědnost jednotlivých aktérů, přiměřenost, vyšší právní jistotu a pružnost. Přináší řadu změn v oblasti studia, doplňkové činnosti, rozpočtu a fondů i nakládání s majetkem. Zjednodušuje také organizační strukturu UP, zpřehledňuje systém řízení a zavádí nový systém řídicích dokumentů.

Součástí předloženého materiálu byl i komplexní pozměňovací návrh rektora, který zohlednil akceptované připomínky akademické obce a legislativní komise AS UP i připomínku týkající se movitého majetku. Akademický senát nový Statut UP schválil sedmnácti hlasy.

Zářijové jednání AS UP přineslo také důležitý krok k dokončení rozpočtu univerzity pro kalendářní rok 2026. Senát projednal a schválil rektorem předložený dokument Rozdělení příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026. Na jeho základě se nyní rozdělením finančních prostředků a přípravou svých rozpočtů budou zabývat jednotlivé fakulty. Po projednání na fakultní úrovni se rozpočet univerzity jako celek opět vrátí na jednání AS UP.

Senátoři a senátorky projednali také návrh rektora UP Michaela Kohajdy jmenovat nového kvestora UP. Po Josefu Suchánkovi se této funkce ujme Michal Jakeš, který řadu let působil jako finanční manažer v českém i mezinárodním prostředí. Akademický senát se k návrhu rektora vyjádřil kladně. Více o novém kvestorovi přinese Žurnál Online v samostatném textu.  

AS UP během zářijového jednání rovněž projednal a neměl námitek proti návrhům dvou smluv o zřízení věcného břemene. První se týká pozemku souvisejícího se stavbou Dostavba kampusu LF UP, druhá horkovodní přípojky v rámci realizace stavby PF UP.

Před AS UP prezentoval děkan PdF UP Vojtech Regec záměr vedení fakulty koupit nemovitost na Kollárově náměstí 698/7. Senátorům a senátorkám představil důvody plánované koupě, možnosti jejího financování i předpokládané využití objektu. Přiblížil rovněž současnou situaci fakulty z hlediska prostorového a materiálně-technického zázemí, personálních potřeb a kapacit (psali jsme i zde). Rektor UP koupi nemovitosti podpořil. S odkazem na stanovisko ekonomické komise AS UP se ke koupi kladně vyjádřil také akademický senát. Záměrem se nyní bude zabývat Správní rada UP.

AS UP se jednomyslně kladně vyjádřil také k návrhu rektora jmenovat členkou Vědecké rady UP docentku Helenu Kubátovou, a to pro oblast vzdělávání sociologie.

V závěru jednání senátoři a senátorky UP rozhodli také o složení legislativní a ekonomické komise AS UP.  V každé z nich bude deset členů, devět z nich bude zastupovat jednotlivé součásti univerzity, jeden studentskou část akademické obce. Jejich kompletní složení přinášíme níže v přehledu.

Na prvním jednání v novém akademickém roce AS UP rovněž vyzval akademické senáty fakult UP, aby do 30. října navrhly za každou fakultu jednoho zástupce do Sněmu Rady vysokých škol. Senátorky a senátory AS UP zároveň vyzval, aby do stejného data nominovali dva zástupce UP do Sněmu Rady vysokých škol a jednoho zástupce studentů a jednoho náhradníka do Studentské komory Rady vysokých škol pro funkční období 2027 – 2029. Stávajícím delegátům končí funkční období na konci tohoto roku.

Příští zasedání AS UP se uskuteční 21. října. Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde.

Nové složení komisí AS UP

Legislativní komise: Marek Jukl (PřF), Pavel Kurfürst (LF), Linda Nosková (CATRIN) Veronika Mašková (PF), Ondřej Molnár (FF), Damián Němec (CMTF), Šárka Šaňáková (FZV), Veronika Tomoszková (PF), Jana Vašíčková (FTK), Kateřina Vitásková (PdF).

Ekonomická komise: Petra Gaul Aláčková (FZV), Lenka Copková (CATRIN), Pavel Flekač (PdF), Michal Křupka (LF), Zdeněk Svoboda (FTK), Taťána Zelenská (PF), Michal Botur (PřF), Jaroslav Franc (CMTF), Stela Levická (PřF), Jarmila Zimmermannová (FF).

Akademický senát Univerzity Palackého schválil nový Statut UP, který reaguje na změny vysokoškolského zákona a upravuje mimo jiné oblast studia, hospodaření či systém řízení univerzity. Na prvním jednání v novém akademickém roce senátoři a senátorky schválili také dokument Rozdělení příspěvku a dotací na UP pro rok 2026 a kladně se vyjádřili k záměru rektora jmenovat nového kvestora univerzity.

Během prvního jednání v novém akademickém roce se senátoři a senátorky UP věnovali jednomu ze stěžejních dokumentů univerzity, novému Statutu UP. Návrh předložený rektorem Michaelem Kohajdou přiblížila prorektorka UP Klára Hamuľáková. Připomněla, že dosud platný Statut UP prošel třinácti novelizacemi a není již v souladu s novelizovaným vysokoškolským zákonem.

Nový návrh podle ní odstraňuje duplicity a klade důraz na zákonnost, přehlednost, jasnou odpovědnost jednotlivých aktérů, přiměřenost, vyšší právní jistotu a pružnost. Přináší řadu změn v oblasti studia, doplňkové činnosti, rozpočtu a fondů i nakládání s majetkem. Zjednodušuje také organizační strukturu UP, zpřehledňuje systém řízení a zavádí nový systém řídicích dokumentů.

Součástí předloženého materiálu byl i komplexní pozměňovací návrh rektora, který zohlednil akceptované připomínky akademické obce a legislativní komise AS UP i připomínku týkající se movitého majetku. Akademický senát nový Statut UP schválil sedmnácti hlasy.

Zářijové jednání AS UP přineslo také důležitý krok k dokončení rozpočtu univerzity pro kalendářní rok 2026. Senát projednal a schválil rektorem předložený dokument Rozdělení příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026. Na jeho základě se nyní rozdělením finančních prostředků a přípravou svých rozpočtů budou zabývat jednotlivé fakulty. Po projednání na fakultní úrovni se rozpočet univerzity jako celek opět vrátí na jednání AS UP.

Senátoři a senátorky projednali také návrh rektora UP Michaela Kohajdy jmenovat nového kvestora UP. Po Josefu Suchánkovi se této funkce ujme Michal Jakeš, který řadu let působil jako finanční manažer v českém i mezinárodním prostředí. Akademický senát se k návrhu rektora vyjádřil kladně. Více o novém kvestorovi přinese Žurnál Online v samostatném textu.  

AS UP během zářijového jednání rovněž projednal a neměl námitek proti návrhům dvou smluv o zřízení věcného břemene. První se týká pozemku souvisejícího se stavbou Dostavba kampusu LF UP, druhá horkovodní přípojky v rámci realizace stavby PF UP.

Před AS UP prezentoval děkan PdF UP Vojtech Regec záměr vedení fakulty koupit nemovitost na Kollárově náměstí 698/7. Senátorům a senátorkám představil důvody plánované koupě, možnosti jejího financování i předpokládané využití objektu. Přiblížil rovněž současnou situaci fakulty z hlediska prostorového a materiálně-technického zázemí, personálních potřeb a kapacit (psali jsme i zde). Rektor UP koupi nemovitosti podpořil. S odkazem na stanovisko ekonomické komise AS UP se ke koupi kladně vyjádřil také akademický senát. Záměrem se nyní bude zabývat Správní rada UP.

AS UP se jednomyslně kladně vyjádřil také k návrhu rektora jmenovat členkou Vědecké rady UP docentku Helenu Kubátovou, a to pro oblast vzdělávání sociologie.

V závěru jednání senátoři a senátorky UP rozhodli také o složení legislativní a ekonomické komise AS UP.  V každé z nich bude deset členů, devět z nich bude zastupovat jednotlivé součásti univerzity, jeden studentskou část akademické obce. Jejich kompletní složení přinášíme níže v přehledu.

Na prvním jednání v novém akademickém roce AS UP rovněž vyzval akademické senáty fakult UP, aby do 30. října navrhly za každou fakultu jednoho zástupce do Sněmu Rady vysokých škol. Senátorky a senátory AS UP zároveň vyzval, aby do stejného data nominovali dva zástupce UP do Sněmu Rady vysokých škol a jednoho zástupce studentů a jednoho náhradníka do Studentské komory Rady vysokých škol pro funkční období 2027 – 2029. Stávajícím delegátům končí funkční období na konci tohoto roku.

Příští zasedání AS UP se uskuteční 21. října. Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde.

Nové složení komisí AS UP

Legislativní komise: Marek Jukl (PřF), Pavel Kurfürst (LF), Linda Nosková (CATRIN) Veronika Mašková (PF), Ondřej Molnár (FF), Damián Němec (CMTF), Šárka Šaňáková (FZV), Veronika Tomoszková (PF), Jana Vašíčková (FTK), Kateřina Vitásková (PdF).

Ekonomická komise: Petra Gaul Aláčková (FZV), Lenka Copková (CATRIN), Pavel Flekač (PdF), Michal Křupka (LF), Zdeněk Svoboda (FTK), Taťána Zelenská (PF), Michal Botur (PřF), Jaroslav Franc (CMTF), Stela Levická (PřF), Jarmila Zimmermannová (FF).

Obhájili jste bakalářskou či diplomovou práci? Publikovali jste odborný článek? Dosáhli jste významného sportovního úspěchu? Nebo se vaše závěrečná práce věnuje udržitelnosti? Pokud se vás některá z těchto možností týká, můžete se ucházet o Cenu rektora Univerzity Palackého. Do soutěže je možné navrhovat také osobnosti za významný přínos k popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Studující doktorských studijních programů mohou soutěžit se svým odborným článkem.

„Ceny rektora každoročně oceňují široké spektrum studentských, vědeckých, pedagogických i dalších aktivit spojených s Univerzitou Palackého. Některá ocenění mohou zájemci přihlásit sami, u jiných je nominace vázána na návrh fakulty nebo vysokoškolského ústavu. Doporučujeme proto věnovat pozornost podmínkám jednotlivých kategorií a termínům pro podání návrhů,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Pro letošní ročník je možné nominovat například nejlepší bakalářské a diplomové práce a sportovní výkony studentů a studentek, závěrečné práce v oblasti udržitelnosti nebo osobnosti, které významně přispívají k popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Studující doktorských studijních programů mohou přihlásit svůj odborný článek. Návrhy na některá další ocenění, například za odborné publikace nebo mimořádný přínos neakademických pracovníků a pracovnic, podávají příslušná pracoviště.

„Letos jsme sjednotili podávání přihlášek a nominací do elektronických formulářů. Pro jednotlivé kategorie jsou připraveny formuláře odpovídající jejich podmínkám a způsobu nominace. Studenti a studentky tak mohou jednoduše najít formulář pro konkrétní ocenění, o které se chtějí ucházet nebo do kterého chtějí někoho nominovat,“ doplnila Gabriela Šťastná, produkční univerzitních akcí.

Uzávěrka většiny nominací je 20. listopadu 2026. Přesné podmínky a informace k jednotlivým kategoriím naleznete zde. 

Slavnostní ceremoniál spjatý s předáním Cen rektora se uskuteční 17. února 2027 v kině Metropol. Součástí ceremoniálu bude rovněž předání mimořádných ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice. Ty navrhují zástupci rektorátu, vedení jednotlivých fakult, Správy kolejí a menz a CATRIN.

Ceny budou uděleny v následujících kategoriích:

Ceny rektora UP za nejlepší studentské práce a sportovní výkony

Cena rektora UP v oblasti udržitelnosti

Čestná uznání rektora UP studujícím doktorských studijních programů za odborný článek

Čestná uznání rektora UP autorům odborných knih

Cena rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností

Teaching Awards UP

 

Obhájili jste bakalářskou či diplomovou práci? Publikovali jste odborný článek? Dosáhli jste významného sportovního úspěchu? Nebo se vaše závěrečná práce věnuje udržitelnosti? Pokud se vás některá z těchto možností týká, můžete se ucházet o Cenu rektora Univerzity Palackého. Do soutěže je možné navrhovat také osobnosti za významný přínos k popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Studující doktorských studijních programů mohou soutěžit se svým odborným článkem.

„Ceny rektora každoročně oceňují široké spektrum studentských, vědeckých, pedagogických i dalších aktivit spojených s Univerzitou Palackého. Některá ocenění mohou zájemci přihlásit sami, u jiných je nominace vázána na návrh fakulty nebo vysokoškolského ústavu. Doporučujeme proto věnovat pozornost podmínkám jednotlivých kategorií a termínům pro podání návrhů,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Pro letošní ročník je možné nominovat například nejlepší bakalářské a diplomové práce a sportovní výkony studentů a studentek, závěrečné práce v oblasti udržitelnosti nebo osobnosti, které významně přispívají k popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Studující doktorských studijních programů mohou přihlásit svůj odborný článek. Návrhy na některá další ocenění, například za odborné publikace nebo mimořádný přínos neakademických pracovníků a pracovnic, podávají příslušná pracoviště.

„Letos jsme sjednotili podávání přihlášek a nominací do elektronických formulářů. Pro jednotlivé kategorie jsou připraveny formuláře odpovídající jejich podmínkám a způsobu nominace. Studenti a studentky tak mohou jednoduše najít formulář pro konkrétní ocenění, o které se chtějí ucházet nebo do kterého chtějí někoho nominovat,“ doplnila Gabriela Šťastná, produkční univerzitních akcí.

Uzávěrka většiny nominací je 20. listopadu 2026. Přesné podmínky a informace k jednotlivým kategoriím naleznete zde. 

Slavnostní ceremoniál spjatý s předáním Cen rektora se uskuteční 17. února 2027 v kině Metropol. Součástí ceremoniálu bude rovněž předání mimořádných ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice. Ty navrhují zástupci rektorátu, vedení jednotlivých fakult, Správy kolejí a menz a CATRIN.

Ceny budou uděleny v následujících kategoriích:

Ceny rektora UP za nejlepší studentské práce a sportovní výkony

Cena rektora UP v oblasti udržitelnosti

Čestná uznání rektora UP studujícím doktorských studijních programů za odborný článek

Čestná uznání rektora UP autorům odborných knih

Cena rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností

Teaching Awards UP

 

Z počítače výtvarníka až na uniformy českých vojáků. Nový maskovací vzor MAD21, jehož základem je návrh designéra Tomáše Chorého z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, vstoupil do vojskových zkoušek. Po více než třiceti letech má nahradit dosavadní armádní potisk 95. Pokud zkoušky dopadnou úspěšně, novou kamufláž začnou vojáci dostávat od roku 2029.

Když Tomáše Chorého před několika lety oslovila armáda, aby se podílel na vývoji nového maskovacího vzoru, mluvil o cti, ale také o mimořádné odpovědnosti. „Je to pro mě čest a také obrovská odpovědnost,“ řekl tehdy Žurnálu UP. Dobře si totiž uvědomoval, že tentokrát nejde jen o výtvarný design. Kvalitní maskování může v reálném nasazení pomáhat chránit lidské životy.

Dnes je jeho návrh výrazně blíž skutečným uniformám. Začátkem srpna 2026 zahájila armáda vojskové zkoušky nového maskovacího vzoru MAD21. Jejich úspěšné dokončení je jedním z posledních zásadních kroků před tím, než bude možné novou kamufláž definitivně zavést do výstroje Armády České republiky.

Od knihy ke spolupráci s armádou

Za počátkem celého projektu přitom stojí Chorého kniha Kamufláž. Právě ta byla prvním impulsem k tomu, aby jej vývojový tým oslovil ke spolupráci. Jeho návrh se následně stal základem projektu MAD21 – Maskovací design 2021.

Úkolem bylo vytvořit víceúčelový vzor, který nebude dobře fungovat pouze v zeleném lesním prostředí.

„Cílem bylo vytvořit moderní víceúčelovou kamufláž účinnou nejen v lesním prostředí, ale také v otevřené krajině, suchých oblastech či městské zástavbě, tedy v prostředích, která charakterizují současné konflikty a reflektují středoevropské podmínky,“ uvedl na webu Ministerstva obrany náčelník oddělení výstrojní služby Martin Čech z Agentury logistiky (podrobněji zde).

Tomáš Chorý při vývoji vycházel také z proměny krajiny. Dosavadní vzor 95 podle něj dobře funguje především v hlubších jehličnatých lesích v období, kdy převládá zelená. „Příroda se v posledních letech proměnila a po většinu roku má jiný charakter. Vždyť už ani lesy nejsou stejné, jako byly dříve,“ vysvětloval v rozhovoru pro Žurnál UP.

Sedm barev, mikrovzory i odkaz na tradici

Výsledkem je sedmibarevná kamufláž kombinující tmavohnědou, hnědou, tmavou a světlou zelenou, pískovou s růžovým nádechem, světlou khaki a béžovou. Vzor obsahuje větší i menší skvrny, tedy makrovzor a mikrovzor, a výrazné deformační prvky, jejichž úkolem je ´rozbíjet´ siluetu postavy.

Přestože je MAD21 novým designem, nezříká se svého předchůdce. Tvary barevných skvrn charakterově navazují na vzor 95 a některé odstíny odkazují k barvám, které česká armáda používala v minulosti.

Armáda se totiž rozhodla zachovat vlastní národní maskovací vzor a nepřejít kompletně například na rozšířený MultiCam. Podle Tomáše Chorého mají maskovací vzory jednotlivých armád také svou symbolickou hodnotu. „Velkou roli hraje tradice. Když se podíváte na armády různých států a vzory jejich uniforem, zjistíte, že každá zahrnuje v nějaké podobě ve svém vzoru i stopu historie,“ uvedl.

Kamufláž prověřovala laboratoř i terén

Nový vzor vznikal v počítači, kde Tomáš Chorý skládal a vrstvil jednotlivé barevné plochy. Současně projížděl různými typy krajiny, fotografoval je v odlišných ročních obdobích a vytvářel rozsáhlý archiv, který využíval při počítačových simulacích.

Následovalo testování. Maskovací schopnosti lze ověřovat pomocí fotosimulací, při nichž pozorovatel hledá vojáka ukrytého v různých prostředích, i přímo v terénu. Tam je rozhodující vzdálenost, ze které se podaří maskovanou postavu odhalit.

Do vývoje se zapojila i Technická univerzita v Liberci, která vytvořila metodiku kontroly vlastností vzoru. Vojenský výzkumný ústav v Brně připravoval Český obranný standard stanovující požadavky na jeho budoucí výrobu a kontrolu kvality. MAD21 byl zároveň registrován jako evropský průmyslový vzor.

Od roku 2029 mezi vojáky

Právě probíhající vojskové zkoušky mají potvrdit, zda několikaletý vývoj dospěl k výsledku, který obstojí v reálných podmínkách. Společně s MAD21 armáda zkouší také jeho zimní převlek. Na barevné řešení nového vzoru již navazují některé výstrojní součástky, například rukavice nebo čepice.

Samotná modernizace vojenské výstroje ale začne ještě dříve. Vojáci mají už letos dostávat polní stejnokroje nového střihu s praktičtějším rozmístěním kapes, vyšším komfortem a lepší prodyšností, zatím ovšem v dosavadním potisku 95. Nový střih uniformy a MAD21 totiž vznikaly jako dva samostatné projekty.

Na kamufláž podle návrhu Tomáše Chorého by měla přijít řada od začátku roku 2029. Pro výtvarníka z Univerzity Palackého se tak uzavírá cesta, která začala odborným zájmem o kamufláž, pokračovala knihou, počítačovými návrhy a terénními experimenty a nyní míří až k výstroji českých vojáků.

Už na počátku práce přitom Tomáš Chorý věděl, že jde o design poněkud jiného druhu. Na otázku Žurnálu UP, jak vnímá skutečnost, že na kvalitě jeho práce může záviset lidský život, odpověděl: „Je to velká odpovědnost a já si ji uvědomuji.“

Z počítače výtvarníka až na uniformy českých vojáků. Nový maskovací vzor MAD21, jehož základem je návrh designéra Tomáše Chorého z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, vstoupil do vojskových zkoušek. Po více než třiceti letech má nahradit dosavadní armádní potisk 95. Pokud zkoušky dopadnou úspěšně, novou kamufláž začnou vojáci dostávat od roku 2029.

Když Tomáše Chorého před několika lety oslovila armáda, aby se podílel na vývoji nového maskovacího vzoru, mluvil o cti, ale také o mimořádné odpovědnosti. „Je to pro mě čest a také obrovská odpovědnost,“ řekl tehdy Žurnálu UP. Dobře si totiž uvědomoval, že tentokrát nejde jen o výtvarný design. Kvalitní maskování může v reálném nasazení pomáhat chránit lidské životy.

Dnes je jeho návrh výrazně blíž skutečným uniformám. Začátkem srpna 2026 zahájila armáda vojskové zkoušky nového maskovacího vzoru MAD21. Jejich úspěšné dokončení je jedním z posledních zásadních kroků před tím, než bude možné novou kamufláž definitivně zavést do výstroje Armády České republiky.

Od knihy ke spolupráci s armádou

Za počátkem celého projektu přitom stojí Chorého kniha Kamufláž. Právě ta byla prvním impulsem k tomu, aby jej vývojový tým oslovil ke spolupráci. Jeho návrh se následně stal základem projektu MAD21 – Maskovací design 2021.

Úkolem bylo vytvořit víceúčelový vzor, který nebude dobře fungovat pouze v zeleném lesním prostředí.

„Cílem bylo vytvořit moderní víceúčelovou kamufláž účinnou nejen v lesním prostředí, ale také v otevřené krajině, suchých oblastech či městské zástavbě, tedy v prostředích, která charakterizují současné konflikty a reflektují středoevropské podmínky,“ uvedl na webu Ministerstva obrany náčelník oddělení výstrojní služby Martin Čech z Agentury logistiky (podrobněji zde).

Tomáš Chorý při vývoji vycházel také z proměny krajiny. Dosavadní vzor 95 podle něj dobře funguje především v hlubších jehličnatých lesích v období, kdy převládá zelená. „Příroda se v posledních letech proměnila a po většinu roku má jiný charakter. Vždyť už ani lesy nejsou stejné, jako byly dříve,“ vysvětloval v rozhovoru pro Žurnál UP.

Sedm barev, mikrovzory i odkaz na tradici

Výsledkem je sedmibarevná kamufláž kombinující tmavohnědou, hnědou, tmavou a světlou zelenou, pískovou s růžovým nádechem, světlou khaki a béžovou. Vzor obsahuje větší i menší skvrny, tedy makrovzor a mikrovzor, a výrazné deformační prvky, jejichž úkolem je ´rozbíjet´ siluetu postavy.

Přestože je MAD21 novým designem, nezříká se svého předchůdce. Tvary barevných skvrn charakterově navazují na vzor 95 a některé odstíny odkazují k barvám, které česká armáda používala v minulosti.

Armáda se totiž rozhodla zachovat vlastní národní maskovací vzor a nepřejít kompletně například na rozšířený MultiCam. Podle Tomáše Chorého mají maskovací vzory jednotlivých armád také svou symbolickou hodnotu. „Velkou roli hraje tradice. Když se podíváte na armády různých států a vzory jejich uniforem, zjistíte, že každá zahrnuje v nějaké podobě ve svém vzoru i stopu historie,“ uvedl.

Kamufláž prověřovala laboratoř i terén

Nový vzor vznikal v počítači, kde Tomáš Chorý skládal a vrstvil jednotlivé barevné plochy. Současně projížděl různými typy krajiny, fotografoval je v odlišných ročních obdobích a vytvářel rozsáhlý archiv, který využíval při počítačových simulacích.

Následovalo testování. Maskovací schopnosti lze ověřovat pomocí fotosimulací, při nichž pozorovatel hledá vojáka ukrytého v různých prostředích, i přímo v terénu. Tam je rozhodující vzdálenost, ze které se podaří maskovanou postavu odhalit.

Do vývoje se zapojila i Technická univerzita v Liberci, která vytvořila metodiku kontroly vlastností vzoru. Vojenský výzkumný ústav v Brně připravoval Český obranný standard stanovující požadavky na jeho budoucí výrobu a kontrolu kvality. MAD21 byl zároveň registrován jako evropský průmyslový vzor.

Od roku 2029 mezi vojáky

Právě probíhající vojskové zkoušky mají potvrdit, zda několikaletý vývoj dospěl k výsledku, který obstojí v reálných podmínkách. Společně s MAD21 armáda zkouší také jeho zimní převlek. Na barevné řešení nového vzoru již navazují některé výstrojní součástky, například rukavice nebo čepice.

Samotná modernizace vojenské výstroje ale začne ještě dříve. Vojáci mají už letos dostávat polní stejnokroje nového střihu s praktičtějším rozmístěním kapes, vyšším komfortem a lepší prodyšností, zatím ovšem v dosavadním potisku 95. Nový střih uniformy a MAD21 totiž vznikaly jako dva samostatné projekty.

Na kamufláž podle návrhu Tomáše Chorého by měla přijít řada od začátku roku 2029. Pro výtvarníka z Univerzity Palackého se tak uzavírá cesta, která začala odborným zájmem o kamufláž, pokračovala knihou, počítačovými návrhy a terénními experimenty a nyní míří až k výstroji českých vojáků.

Už na počátku práce přitom Tomáš Chorý věděl, že jde o design poněkud jiného druhu. Na otázku Žurnálu UP, jak vnímá skutečnost, že na kvalitě jeho práce může záviset lidský život, odpověděl: „Je to velká odpovědnost a já si ji uvědomuji.“

Jiný název, stejné poslání. Celorepubliková popularizační akce Noc vědců se letos mění v Noc vědy. Vysoké i střední školy, science centra i nemocnice v Olomouckém kraji se po roce přidávají k programu, jehož hlavním cílem je zábavnou a interaktivní formou propagovat vědu a výzkum. V pátek 25. září čekají na návštěvníky v Olomouci, Jeseníku, Přerově, Prostějově či v Hlubočkách pokusy, kvízy, workshopy, exkurze, ale třeba divadelní představení. Hlavním tématem letošního ročníku je komunikace.

„Noc vědy každoročně ukazuje, že věda nemusí být složitá, nesrozumitelná ani nudná. Naopak může překvapovat, bavit a probouzet zvědavost u dětí i dospělých. Právě pestrost letošního programu je toho nejlepším důkazem – nabízí desítky příležitostí si vědu vyzkoušet, zažít ji na vlastní kůži a setkat se přímo s lidmi, kteří se jí věnují. Popularizaci vědy považuji za jednu z důležitých rolí univerzity, protože pomáhá ukazovat, že vědecké poznání není uzavřené za dveřmi laboratoří, ale je součástí našeho každodenního života,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

S novým názvem, ale s tradičním posláním

Vloni oslavila Noc vědců 20. narozeniny, do další dekády vstupuje pod novým názvem Noc vědy. O změně hlasovali organizátoři akce i samotní návštěvníci prostřednictvím dotazníků. „Noc vědy odráží společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování. Jde přitom o formální změnu, po obsahové stránce se nic nemění. Účastníci se tak mohou těšit na skutečně nabitý večerní program rozprostřený po institucích v celém Olomouckém kraji. Společným jmenovatelem je láska a zápal pro vědu,“ uvedl koordinátor Noci vědy pro Olomoucký kraj Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

Doplnil současně, že hlavním tématem letošního ročníku je komunikace. „V době, kdy spolu hovoříme prostřednictvím sociálních sítí a radíme se s umělou inteligencí, je toto téma velmi aktuální. Program reflektuje nejen komunikaci mezi lidmi, ale i mezi zvířaty a rostlinami,“ upozornil Ondřej Martínek.

Komunikace z různých pohledů

Tradičně nejbohatší program v Olomouckém kraji tradičně připravuje Univerzita Palackého v Olomouci. Své prostory zpřístupní ve večerních hodinách všechny fakulty s výjimkou lékařské, která se z technických důvodů souvisejících se stavbou nové budovy v Hněvotínské ulici letošního programu nezúčastní.

Více než třicet programových položek připravila filozofická fakulta, návštěvníci mohou přecházet mezi budovami v ulici Křížkovského a na třídě Svobody, kde na ně čeká mj. simulace tiskové konference či workshop na téma komunikace s lidmi se smyslovým postižením. Na Konviktu je pak připravena projekce Oscarem oceněného filmu Ztraceno v překladu. Mimořádně nabitý program má rovněž pedagogická fakulta. V prostorách Konviktu se zájemci mohou zúčastnit workshopu zaměřeného na výrobu netradičních hudebních nástrojů, vyzkoušet si čtení a zápis Braillova písma nebo se vydat na stezku odvahy v suterénu budovy.

Na stanovištích v budově přírodovědecké fakulty bude odtajněno, jak s námi komunikuje vesmír, jak si spolu povídají chemické prvky i jaký je univerzální jazyk geologů. Fakulta zdravotnických věd bude mít svůj program v budově filozofické fakulty na třídě Svobody a láká kromě jiného na výstavu fotografií Jindřicha Štreita s tematikou práce všeobecné sestry či na workshop, který prověří znalost zdravotnických piktogramů. Odhalit zákoutí dezinformací a mediálních manipulací slibuje jeden z programových bodů na cyrilometodějské teologické fakultě. Jak předat informaci pomocí gest, znakové řeči nebo hmatu, pak osvětlí na fakultě tělesné kultury.

Když diskutují vědci s dětmi

Velkým programovým lákadlem interaktivního science muzea Pevnost poznání je debata vědců se zvídavými dětmi nazvaná A proč?, kterou moderuje popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná. Ve Vědeckotechnickém parku UP je naplánovaná exkurze v tiskovém centru UPrint3D a ti, kteří zavítají do Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), zjistí kromě jiného, jak si spolu „povídají“ buňky v našem těle. Součástí programu Noci vědy je také divadelní představení o Zdeně Mašínové s názvem Jejich sestra, které v komorním prostoru Sedmička doplní diskuze. Tradičním spolupořadatelem Noci vědy je Fakultní nemocnice Olomouc, která zve na prohlídky potrubní pošty, transfuzního oddělení a Oční kliniky.

Zažít Noc vědy na vlastní kůži dorazí do Olomouce i padesátka žáků ze ZŠ a MŠ Dolní Studénky, pro které organizátoři akce zařídili dopravu i komentovanou prohlídku města. „Každým rokem se snažíme do Olomouce dostat i žáky ze škol ze vzdálenějších regionů kraje. Letos padla volba na obec se 1400 obyvateli kousek od Šumperka. Žáci tamní školy se letos podívají, jak taková Noc vědy vypadá, a v příštím roce ji pak zorganizují přímo u sebe,“ dodal Ondřej Martínek.

Noc vědy zavítá i do dalších měst v kraji

Mezi partnery Noci vědy dále patří Technologický klub Prostějov, který se chystá představit programovatelné roboty, nebo Vysoká škola logistiky Přerov, kde se v únikové hře bude pátrat po tajné zprávě rektora. Kdo zamíří do Geniátoru v Hlubočkách, získá znalosti o šifrování a kódování a navíc si může sestavit vlastní zprávu z květin. Druhým rokem se pak do programu zapojuje i jesenické gymnázium a další tamní instituce.

Kompletní program Noci vědy 2026 je již nyní zveřejněný na webu nocvedy.cz. „Až na výjimky je vstup volný, u vybraných událostí je z důvodu omezené kapacity nutná rezervace. K rychlejší přepravě návštěvníků po Olomouci bude stejně jako v předchozích letech sloužit bezplatná autobusová linka,“ zmínil Ondřej Martínek.

V České republice se Noc vědy koná od roku 2005. Od roku 2024 tuto popularizační akci na národní úrovni koordinují Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Českým vysokým učením technickým, Českou zemědělskou univerzitou, Vysokou školou ekonomickou a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Do letošního ročníku se zapojilo více než 120 institucí.

Program Noci vědy v jednotlivých městech Olomouckého kraje:

www.nocvedy.cz/olomouc

www.nocvedy.cz/prerov

www.nocvedy.cz/prostejov

www.nocvedy.cz/jesenik

www.nocvedy.cz/hlubocky

Jiný název, stejné poslání. Celorepubliková popularizační akce Noc vědců se letos mění v Noc vědy. Vysoké i střední školy, science centra i nemocnice v Olomouckém kraji se po roce přidávají k programu, jehož hlavním cílem je zábavnou a interaktivní formou propagovat vědu a výzkum. V pátek 25. září čekají na návštěvníky v Olomouci, Jeseníku, Přerově, Prostějově či v Hlubočkách pokusy, kvízy, workshopy, exkurze, ale třeba divadelní představení. Hlavním tématem letošního ročníku je komunikace.

„Noc vědy každoročně ukazuje, že věda nemusí být složitá, nesrozumitelná ani nudná. Naopak může překvapovat, bavit a probouzet zvědavost u dětí i dospělých. Právě pestrost letošního programu je toho nejlepším důkazem – nabízí desítky příležitostí si vědu vyzkoušet, zažít ji na vlastní kůži a setkat se přímo s lidmi, kteří se jí věnují. Popularizaci vědy považuji za jednu z důležitých rolí univerzity, protože pomáhá ukazovat, že vědecké poznání není uzavřené za dveřmi laboratoří, ale je součástí našeho každodenního života,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

S novým názvem, ale s tradičním posláním

Vloni oslavila Noc vědců 20. narozeniny, do další dekády vstupuje pod novým názvem Noc vědy. O změně hlasovali organizátoři akce i samotní návštěvníci prostřednictvím dotazníků. „Noc vědy odráží společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování. Jde přitom o formální změnu, po obsahové stránce se nic nemění. Účastníci se tak mohou těšit na skutečně nabitý večerní program rozprostřený po institucích v celém Olomouckém kraji. Společným jmenovatelem je láska a zápal pro vědu,“ uvedl koordinátor Noci vědy pro Olomoucký kraj Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

Doplnil současně, že hlavním tématem letošního ročníku je komunikace. „V době, kdy spolu hovoříme prostřednictvím sociálních sítí a radíme se s umělou inteligencí, je toto téma velmi aktuální. Program reflektuje nejen komunikaci mezi lidmi, ale i mezi zvířaty a rostlinami,“ upozornil Ondřej Martínek.

Komunikace z různých pohledů

Tradičně nejbohatší program v Olomouckém kraji tradičně připravuje Univerzita Palackého v Olomouci. Své prostory zpřístupní ve večerních hodinách všechny fakulty s výjimkou lékařské, která se z technických důvodů souvisejících se stavbou nové budovy v Hněvotínské ulici letošního programu nezúčastní.

Více než třicet programových položek připravila filozofická fakulta, návštěvníci mohou přecházet mezi budovami v ulici Křížkovského a na třídě Svobody, kde na ně čeká mj. simulace tiskové konference či workshop na téma komunikace s lidmi se smyslovým postižením. Na Konviktu je pak připravena projekce Oscarem oceněného filmu Ztraceno v překladu. Mimořádně nabitý program má rovněž pedagogická fakulta. V prostorách Konviktu se zájemci mohou zúčastnit workshopu zaměřeného na výrobu netradičních hudebních nástrojů, vyzkoušet si čtení a zápis Braillova písma nebo se vydat na stezku odvahy v suterénu budovy.

Na stanovištích v budově přírodovědecké fakulty bude odtajněno, jak s námi komunikuje vesmír, jak si spolu povídají chemické prvky i jaký je univerzální jazyk geologů. Fakulta zdravotnických věd bude mít svůj program v budově filozofické fakulty na třídě Svobody a láká kromě jiného na výstavu fotografií Jindřicha Štreita s tematikou práce všeobecné sestry či na workshop, který prověří znalost zdravotnických piktogramů. Odhalit zákoutí dezinformací a mediálních manipulací slibuje jeden z programových bodů na cyrilometodějské teologické fakultě. Jak předat informaci pomocí gest, znakové řeči nebo hmatu, pak osvětlí na fakultě tělesné kultury.

Když diskutují vědci s dětmi

Velkým programovým lákadlem interaktivního science muzea Pevnost poznání je debata vědců se zvídavými dětmi nazvaná A proč?, kterou moderuje popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná. Ve Vědeckotechnickém parku UP je naplánovaná exkurze v tiskovém centru UPrint3D a ti, kteří zavítají do Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), zjistí kromě jiného, jak si spolu „povídají“ buňky v našem těle. Součástí programu Noci vědy je také divadelní představení o Zdeně Mašínové s názvem Jejich sestra, které v komorním prostoru Sedmička doplní diskuze. Tradičním spolupořadatelem Noci vědy je Fakultní nemocnice Olomouc, která zve na prohlídky potrubní pošty, transfuzního oddělení a Oční kliniky.

Zažít Noc vědy na vlastní kůži dorazí do Olomouce i padesátka žáků ze ZŠ a MŠ Dolní Studénky, pro které organizátoři akce zařídili dopravu i komentovanou prohlídku města. „Každým rokem se snažíme do Olomouce dostat i žáky ze škol ze vzdálenějších regionů kraje. Letos padla volba na obec se 1400 obyvateli kousek od Šumperka. Žáci tamní školy se letos podívají, jak taková Noc vědy vypadá, a v příštím roce ji pak zorganizují přímo u sebe,“ dodal Ondřej Martínek.

Noc vědy zavítá i do dalších měst v kraji

Mezi partnery Noci vědy dále patří Technologický klub Prostějov, který se chystá představit programovatelné roboty, nebo Vysoká škola logistiky Přerov, kde se v únikové hře bude pátrat po tajné zprávě rektora. Kdo zamíří do Geniátoru v Hlubočkách, získá znalosti o šifrování a kódování a navíc si může sestavit vlastní zprávu z květin. Druhým rokem se pak do programu zapojuje i jesenické gymnázium a další tamní instituce.

Kompletní program Noci vědy 2026 je již nyní zveřejněný na webu nocvedy.cz. „Až na výjimky je vstup volný, u vybraných událostí je z důvodu omezené kapacity nutná rezervace. K rychlejší přepravě návštěvníků po Olomouci bude stejně jako v předchozích letech sloužit bezplatná autobusová linka,“ zmínil Ondřej Martínek.

V České republice se Noc vědy koná od roku 2005. Od roku 2024 tuto popularizační akci na národní úrovni koordinují Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Českým vysokým učením technickým, Českou zemědělskou univerzitou, Vysokou školou ekonomickou a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Do letošního ročníku se zapojilo více než 120 institucí.

Program Noci vědy v jednotlivých městech Olomouckého kraje:

www.nocvedy.cz/olomouc

www.nocvedy.cz/prerov

www.nocvedy.cz/prostejov

www.nocvedy.cz/jesenik

www.nocvedy.cz/hlubocky

Podpora studentských talentů, inovativních nápadů, projektů s přesahem k veřejnosti i výjimečných vědeckých počinů. Na to vše nyní můžete přispět prostřednictvím Nadačního fondu Univerzity Palackého. Jeho novou tvář, která umožní rozmanitější možnosti pro univerzitní komunitu, stejně jako pro malé i velké donátory, představili zástupci vedení univerzity během nedávného Absolventského setkání UP.

Podobu univerzity, jejího ducha a energii tvoří především lidé. Ti, kteří zde studují či pracují, ale také ti, kteří na léta zde strávená s láskou vzpomínají. Právě oni často hledají možnost, jak univerzitě vrátit to, čím je obohatila do života. Každý, kdo by chtěl projekty a tváře UP, které za nimi stojí, finančně podpořit, má nyní rozšířené příležitosti díky nové podobě Nadačního fondu UP.

Nový začátek

Nadační fond UP vznikl v roce 2015 s cílem umožnit mladým vědeckým talentům sbírat zkušenosti v zahraničí a rozvíjet tak jejich výzkumné projekty. Za dobu svého působení podpořil řadu začínajících vědců a vědkyň, kterým poskytl nejen potřebnou finanční pomoc, ale také podpořil jejich osobní rozvoj.

foto_sem_4

Nyní se vedení univerzity rozhodlo nadační fond rozvinout směrem, který bude více odpovídat nejen potřebám univerzitní komunity, ale také potenciálních donátorů. „Naší vizí bylo vybudovat moderní crowdfundingovou platformu, která umožní podporu různorodých projektů, které na univerzitě vznikají. Hlavním pilířem Nadačního fondu UP i nadále zůstává podpora talentu. Nyní jej ale pojímáme více zeširoka a našim dárcům umožňujeme přispívat na širší paletu aktivit, které na univerzitě vznikají. Nová podoba nadačního fondu tak nabízí větší možnosti pro talentované studenty a pracovníky UP, stejně jako pro dárce, pro které je nyní možnost přispět na dobrou věc jednodušší a přívětivější,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Dražba umění s univerzitním příběhem

Prvními dárci nového Nadačního fondu UP byli významní absolventi a partneři univerzity během absolventského setkání 12. září, jež se konalo k příležitosti 80. let znovuobnovení univerzity (o setkání jsme psali zde). Na dražbě uměleckých předmětů spojených s univerzitou se podařilo do nového začátku fondu vybrat přes 200 tisíc korun. Štědří dárci dražili sadu pěti skleněných předmětů, které vyrobil pro letošní vizuální podobu 61. ročníku festivalu vědeckých filmů AFO známý umělecký sklář David Valner. Na závěr setkání se vydražil také obraz s názvem Cesty kolem nás, cesty v nás od Moniky Tomanové, absolventky chemie na PřF UP a malířky, která se věnuje jak volné tvorbě, tak vědecké grafice. Obraz vznikl na jaře tohoto roku exkluzivně pro obálku tištěného magazínu Žurnál UP.

foto_sem_4

„Univerzita má mimořádnou schopnost měnit životy lidí i prostředí kolem nás. Spektrum projektů, které Nadační fond Univerzity Palackého podporuje, je opravdu široké, od mladých vědců a umělců přes vzdělávání až po aktivity s výrazným společenským přesahem. Považuji za smysluplné na jejich realizaci přispět, proto jsem se rozhodl univerzitní nadační fond v aukci podpořit. Beru to především jako investici do lidí, jejich nápadů a příležitostí, které mohou v budoucnu přinést něco dobrého celé společnosti,“ uvedl největší mecenáš aukce Vojtěch Filsák, havířovský podnikatel a filantrop, který byl mimo jiné v roce 2024 oceněn jako Osobnost Moravskoslezského kraje. Dalšími úspěšnými dražiteli byli například olomoucká podnikatelka, galeristka a mecenáška Bronislava Paučková, podnikatel a majitel olomouckého fotbalového klubu Milan Šimonovský či olomoucký podnikatel, sběratel a mecenáš umění Robert Runták.

„Mám velkou radost, že se na startu nového Nadačního fondu UP povedlo uspořádat takhle úspěšnou akci, do které se propsal společenský přesah univerzity. Na půdě UP totiž často dáváme prostor kreativním nápadům a propojujeme vědce s místními umělci. Tuto málo známou roli univerzity jsme chtěli vyzdvihnout a povzbuzeni pozitivními ohlasy ji určitě budeme v budoucnu dále rozvíjet,“ shrnul Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Šest projektů – šest podob UP

Již nyní mohou drobní i velcí dárci přispět na šest pilotních projektů, které se rozhodl Nadační fond UP podpořit. Vedle tradičního programu Talentovaný Palacký je to například Mattecoach na podporu matematických dovedností středoškoláků, rozvojový program Leadership Matters!, legendární univerzitní U-klub, festival Academia film Olomouc či humanitární projekt Born Different.

Všechny informace o Nadačním fondu UP najdete na fond.upol.cz.

Podpora studentských talentů, inovativních nápadů, projektů s přesahem k veřejnosti i výjimečných vědeckých počinů. Na to vše nyní můžete přispět prostřednictvím Nadačního fondu Univerzity Palackého. Jeho novou tvář, která umožní rozmanitější možnosti pro univerzitní komunitu, stejně jako pro malé i velké donátory, představili zástupci vedení univerzity během nedávného Absolventského setkání UP.

Podobu univerzity, jejího ducha a energii tvoří především lidé. Ti, kteří zde studují či pracují, ale také ti, kteří na léta zde strávená s láskou vzpomínají. Právě oni často hledají možnost, jak univerzitě vrátit to, čím je obohatila do života. Každý, kdo by chtěl projekty a tváře UP, které za nimi stojí, finančně podpořit, má nyní rozšířené příležitosti díky nové podobě Nadačního fondu UP.

Nový začátek

Nadační fond UP vznikl v roce 2015 s cílem umožnit mladým vědeckým talentům sbírat zkušenosti v zahraničí a rozvíjet tak jejich výzkumné projekty. Za dobu svého působení podpořil řadu začínajících vědců a vědkyň, kterým poskytl nejen potřebnou finanční pomoc, ale také podpořil jejich osobní rozvoj.

foto_sem_4

Nyní se vedení univerzity rozhodlo nadační fond rozvinout směrem, který bude více odpovídat nejen potřebám univerzitní komunity, ale také potenciálních donátorů. „Naší vizí bylo vybudovat moderní crowdfundingovou platformu, která umožní podporu různorodých projektů, které na univerzitě vznikají. Hlavním pilířem Nadačního fondu UP i nadále zůstává podpora talentu. Nyní jej ale pojímáme více zeširoka a našim dárcům umožňujeme přispívat na širší paletu aktivit, které na univerzitě vznikají. Nová podoba nadačního fondu tak nabízí větší možnosti pro talentované studenty a pracovníky UP, stejně jako pro dárce, pro které je nyní možnost přispět na dobrou věc jednodušší a přívětivější,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Dražba umění s univerzitním příběhem

Prvními dárci nového Nadačního fondu UP byli významní absolventi a partneři univerzity během absolventského setkání 12. září, jež se konalo k příležitosti 80. let znovuobnovení univerzity (o setkání jsme psali zde). Na dražbě uměleckých předmětů spojených s univerzitou se podařilo do nového začátku fondu vybrat přes 200 tisíc korun. Štědří dárci dražili sadu pěti skleněných předmětů, které vyrobil pro letošní vizuální podobu 61. ročníku festivalu vědeckých filmů AFO známý umělecký sklář David Valner. Na závěr setkání se vydražil také obraz s názvem Cesty kolem nás, cesty v nás od Moniky Tomanové, absolventky chemie na PřF UP a malířky, která se věnuje jak volné tvorbě, tak vědecké grafice. Obraz vznikl na jaře tohoto roku exkluzivně pro obálku tištěného magazínu Žurnál UP.

foto_sem_4

„Univerzita má mimořádnou schopnost měnit životy lidí i prostředí kolem nás. Spektrum projektů, které Nadační fond Univerzity Palackého podporuje, je opravdu široké, od mladých vědců a umělců přes vzdělávání až po aktivity s výrazným společenským přesahem. Považuji za smysluplné na jejich realizaci přispět, proto jsem se rozhodl univerzitní nadační fond v aukci podpořit. Beru to především jako investici do lidí, jejich nápadů a příležitostí, které mohou v budoucnu přinést něco dobrého celé společnosti,“ uvedl největší mecenáš aukce Vojtěch Filsák, havířovský podnikatel a filantrop, který byl mimo jiné v roce 2024 oceněn jako Osobnost Moravskoslezského kraje. Dalšími úspěšnými dražiteli byli například olomoucká podnikatelka, galeristka a mecenáška Bronislava Paučková, podnikatel a majitel olomouckého fotbalového klubu Milan Šimonovský či olomoucký podnikatel, sběratel a mecenáš umění Robert Runták.

„Mám velkou radost, že se na startu nového Nadačního fondu UP povedlo uspořádat takhle úspěšnou akci, do které se propsal společenský přesah univerzity. Na půdě UP totiž často dáváme prostor kreativním nápadům a propojujeme vědce s místními umělci. Tuto málo známou roli univerzity jsme chtěli vyzdvihnout a povzbuzeni pozitivními ohlasy ji určitě budeme v budoucnu dále rozvíjet,“ shrnul Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Šest projektů – šest podob UP

Již nyní mohou drobní i velcí dárci přispět na šest pilotních projektů, které se rozhodl Nadační fond UP podpořit. Vedle tradičního programu Talentovaný Palacký je to například Mattecoach na podporu matematických dovedností středoškoláků, rozvojový program Leadership Matters!, legendární univerzitní U-klub, festival Academia film Olomouc či humanitární projekt Born Different.

Všechny informace o Nadačním fondu UP najdete na fond.upol.cz.

On September 22, Libor Šmejkal, Jairo Sinova, and Tomáš Jungwirth were awarded the 2026 Europhysics Prize by the European Physical Society for their outstanding contributions to condensed matter physics, specifically for their discovery of altermagnetism, the third fundamental class of magnetic order. All three laureates were affiliated with the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences at the time of their discoveries and the publication of their award-winning works. This is the first time that the EPS Europhysics Prize has been awarded to Czech scientists. 

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek obdrželi 22. září Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetického uspořádání. Všichni tři laureáti byli v době objevů i publikace oceněných prací afiliováni s Fyzikálním ústavem AV ČR. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci. 

Studentský život nejsou jen přednášky, zápočty a fronty v menze. Nový pořad pUPek bude každé dva týdny přinášet aktuality z univerzity, Olomouce i ze světa – s nadsázkou, humorem a rozumnou dávkou bizáru. První díl odstartoval v pondělí 21. září.

pUPek je pořad od studenstva pro studentstvo. Diváci se můžou těšit na neobvyklé rozhovory s univerzitními osobnostmi, nepravidelně pravidelné rubriky a spoustu humoru nejenom pro akademicky zasvěcené. Pořadem provází moderátorská dvojice Anita „AniPali“ Palaščáková a Josef „Pepek“ Tetour.

„Jsem ráda, že univerzita dává studentům prostor kreativně se vyjadřovat k aktuálnímu dění. Chceme přinášet vlastní studentský pohled na to, co se odehrává ve světě, v Olomouci i přímo na univerzitě,“ říká moderátorka Anita Palaščáková.

video_sem

Už první díl ukazuje, že se tým pUPku nebojí netradičního pojetí. Pan Chlebíček se v menze Křížkovského vydal na rozhovor s ředitelem Správy kolejí a menz Janem Liškou, magistra Dita vyložila všem studujícím na UP kartu pro nadcházející semestr a nechybělo ani vědecké okénko s překvapením či roztrojený pan rektor. V dalších epizodách se mohou diváci těšit na komentáře k dění na UP i ve světě, zajímavosti z vědy, kultury a sportu nebo tipy z olomoucké gastroscény.

Nové díly budou vycházet každé druhé pondělí na YouTube kanálu Univerzity Palackého. Zákulisí pořadu a další obsah nabídne také Instagram @palackeho.pupek. A pokud se chcete na tvorbě dalších dílů podílet, máte námět na téma nebo víte o něčem, co by pUPku nemělo uniknout, ozvěte se tvůrčímu týmu prostřednictvím Instagramu nebo na e-mail pupek@upol.cz.

Studentský život nejsou jen přednášky, zápočty a fronty v menze. Nový pořad pUPek bude každé dva týdny přinášet aktuality z univerzity, Olomouce i ze světa – s nadsázkou, humorem a rozumnou dávkou bizáru. První díl odstartoval v pondělí 21. září.

pUPek je pořad od studenstva pro studentstvo. Diváci se můžou těšit na neobvyklé rozhovory s univerzitními osobnostmi, nepravidelně pravidelné rubriky a spoustu humoru nejenom pro akademicky zasvěcené. Pořadem provází moderátorská dvojice Anita „AniPali“ Palaščáková a Josef „Pepek“ Tetour.

„Jsem ráda, že univerzita dává studentům prostor kreativně se vyjadřovat k aktuálnímu dění. Chceme přinášet vlastní studentský pohled na to, co se odehrává ve světě, v Olomouci i přímo na univerzitě,“ říká moderátorka Anita Palaščáková.

video_sem

Už první díl ukazuje, že se tým pUPku nebojí netradičního pojetí. Pan Chlebíček se v menze Křížkovského vydal na rozhovor s ředitelem Správy kolejí a menz Janem Liškou, magistra Dita vyložila všem studujícím na UP kartu pro nadcházející semestr a nechybělo ani vědecké okénko s překvapením či roztrojený pan rektor. V dalších epizodách se mohou diváci těšit na komentáře k dění na UP i ve světě, zajímavosti z vědy, kultury a sportu nebo tipy z olomoucké gastroscény.

Nové díly budou vycházet každé druhé pondělí na YouTube kanálu Univerzity Palackého. Zákulisí pořadu a další obsah nabídne také Instagram @palackeho.pupek. A pokud se chcete na tvorbě dalších dílů podílet, máte námět na téma nebo víte o něčem, co by pUPku nemělo uniknout, ozvěte se tvůrčímu týmu prostřednictvím Instagramu nebo na e-mail pupek@upol.cz.

Sál Městské knihovny v Praze byl v pondělí zaplněný fanoušky vědy, kteří se přišli podívat na tuzemské finále mezinárodní soutěže v popularizaci vědy FameLab. Mezi desítkou soutěžících měla i letos UP své silné zastoupení – hned tři mladé vědkyně se utkaly o postup do celosvětového finále. To se podařilo Lindě Tölgové, doktorandce z katedry biochemie Přf UP. Druhé místo obsadila Anežka Lyková z katedry organické chemie. UP tak potvrdila svou sílu v komunikaci vědy.

Jak představit složité vědecké téma širokému publiku během tří minut pouze za použití pomůcek, které jsme schopni si na pódium s sebou přinést a zase odnést? To už 26 let ukazuje FameLab, britská soutěž v popularizaci vědy. Její tuzemské finále se u nás konalo již pošestnácté a tentokrát měla Univerzita Palackého hned tři želízka v ohni.

Olomouc – město popularizace vědy

V průběhu večera se představilo deset finalistek a finalistů. Odborné porotě se nejvíce líbilo vystoupení Lindy Tölgové. Doktorandka katedry biochemie PřF UP v něm mluvila o svém výzkumu imunitního systému včel. Linda tak bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále, které se uskuteční začátkem prosince v Polsku.

Druhé místo získala Anežka Lyková, které divákům zprostředkovala historii lidstva perspektivou jedné z jeho největších hrozeb – tuberkulózy. Její léčbou se zabývá na katedře organické chemie pod vedením docentky Lucie Brulíkové. Obě oceněné mladé vědkyně jsou také letošními stipendistkami Nadačního fondu UP.

Na třetím místě se umístila Eliška Leštinová z Univerzity Karlovy, která vyprávěla příběh vlčího stopování – od bobků po fotopasti. Třetí reprezentantkou UP byla Simona Belošová, taktéž z katedry organické chemie. Ta si do finále vybrala příběh bakterií odolných proti antibiotikům. Přestože se ve finále na nejvyšších příčkách neumístila, své popularizační umění představuje například na instagramovém kanálu @fakt_věda.

Důležitost srozumitelné komunikace

Diváci si čekání na výsledky mohli zpestřit vědeckým kvízem pod vedením Jana Herziga, ředitele organizace zaměřené na zvídavé středoškoláky Zvaž vědu. A poté mohli sami hlasovat o ceně publika. Tu si nakonec odnesla Tereza Roesel z Fyzikálního ústavu AV ČR, která mluvila o tom, jak můžeme díky novým zobrazovacím technikám sledovat jednotlivé molekuly v živých buňkách.

Během večera věnovanému vědě vystoupil také britský velvyslanec v ČR Matt Field nebo rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima. Právě nejstarší česká univerzita je totiž již tradičně pořadatelem soutěže. Oba zmiňovali důležitost srozumitelné vědecké komunikace v dnešním turbulentním světě.

Univerzita Palackého se soutěží v popularizaci vědy účastní již tradičně. V loňském roce se finále FameLabu zúčastnila Kateřina Koubová z LF UP. V konkurenční soutěži Falling Walls Lab zase loni zvítězila Veronika Šedajová z CATRIN UP. 

Chcete se i vy příští rok zúčastnit některé z popularizačních soutěží? Na UP vám rádi pomůžeme s přípravou. Stačí se obrátit na Kartin Stark z Kariérního centra UP nebo popularizátorku vědy UP Vendulu Lužnou, které vás celou přípravou soutěže provedou.

Sál Městské knihovny v Praze byl v pondělí zaplněný fanoušky vědy, kteří se přišli podívat na tuzemské finále mezinárodní soutěže v popularizaci vědy FameLab. Mezi desítkou soutěžících měla i letos UP své silné zastoupení – hned tři mladé vědkyně se utkaly o postup do celosvětového finále. To se podařilo Lindě Tölgové, doktorandce z katedry biochemie Přf UP. Druhé místo obsadila Anežka Lyková z katedry organické chemie. UP tak potvrdila svou sílu v komunikaci vědy.

Jak představit složité vědecké téma širokému publiku během tří minut pouze za použití pomůcek, které jsme schopni si na pódium s sebou přinést a zase odnést? To už 26 let ukazuje FameLab, britská soutěž v popularizaci vědy. Její tuzemské finále se u nás konalo již pošestnácté a tentokrát měla Univerzita Palackého hned tři želízka v ohni.

Olomouc – město popularizace vědy

V průběhu večera se představilo deset finalistek a finalistů. Odborné porotě se nejvíce líbilo vystoupení Lindy Tölgové. Doktorandka katedry biochemie PřF UP v něm mluvila o svém výzkumu imunitního systému včel. Linda tak bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále, které se uskuteční začátkem prosince v Polsku.

Druhé místo získala Anežka Lyková, které divákům zprostředkovala historii lidstva perspektivou jedné z jeho největších hrozeb – tuberkulózy. Její léčbou se zabývá na katedře organické chemie pod vedením docentky Lucie Brulíkové. Obě oceněné mladé vědkyně jsou také letošními stipendistkami Nadačního fondu UP.

Na třetím místě se umístila Eliška Leštinová z Univerzity Karlovy, která vyprávěla příběh vlčího stopování – od bobků po fotopasti. Třetí reprezentantkou UP byla Simona Belošová, taktéž z katedry organické chemie. Ta si do finále vybrala příběh bakterií odolných proti antibiotikům. Přestože se ve finále na nejvyšších příčkách neumístila, své popularizační umění představuje například na instagramovém kanálu @fakt_věda.

Důležitost srozumitelné komunikace

Diváci si čekání na výsledky mohli zpestřit vědeckým kvízem pod vedením Jana Herziga, ředitele organizace zaměřené na zvídavé středoškoláky Zvaž vědu. A poté mohli sami hlasovat o ceně publika. Tu si nakonec odnesla Tereza Roesel z Fyzikálního ústavu AV ČR, která mluvila o tom, jak můžeme díky novým zobrazovacím technikám sledovat jednotlivé molekuly v živých buňkách.

Během večera věnovanému vědě vystoupil také britský velvyslanec v ČR Matt Field nebo rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima. Právě nejstarší česká univerzita je totiž již tradičně pořadatelem soutěže. Oba zmiňovali důležitost srozumitelné vědecké komunikace v dnešním turbulentním světě.

Univerzita Palackého se soutěží v popularizaci vědy účastní již tradičně. V loňském roce se finále FameLabu zúčastnila Kateřina Koubová z LF UP. V konkurenční soutěži Falling Walls Lab zase loni zvítězila Veronika Šedajová z CATRIN UP. 

Chcete se i vy příští rok zúčastnit některé z popularizačních soutěží? Na UP vám rádi pomůžeme s přípravou. Stačí se obrátit na Kartin Stark z Kariérního centra UP nebo popularizátorku vědy UP Vendulu Lužnou, které vás celou přípravou soutěže provedou.

Umělá inteligence, klinické případy, praktické workshopy i různé pohledy na rehabilitaci napříč Evropou. Sedmý ročník Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy přivedl ve dnech 7.–11. září na Fakultu zdravotnických věd UP 39 studentů a šest vyučujících z partnerských evropských univerzit. Společným úkolem studentů bylo během intenzivního týdne propojovat nové poznatky s péčí o konkrétního pacienta.

Do sedmého ročníku se zapojili účastníci z deseti zahraničních univerzit z Bulharska, Španělska, Belgie, Finska, Slovenska, Polska a Islandu. Mezinárodní složení týmů umožnilo studentům porovnávat různé přístupy k rehabilitaci a společně hledat možnosti péče odpovídající potřebám konkrétního pacienta.

Letošní škola přitom začala ještě před příjezdem účastníků do Olomouce. Během úvodního online setkání představil Martin Dvořáček z katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP možnosti využití umělé inteligence ve fyzioterapii. Na modelovém pacientovi demonstroval práci s AI asistentem, kterému postupně zadával informace od anamnézy přes návrh a interpretaci vyšetření a terapie až po konkrétní parametry rehabilitace. Jeho odpovědi průběžně kriticky hodnotil z pohledu odborníka.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy.“ Petra Gaul Aláčová.

Téma využití AI technologií se následně prolínalo celým programem a studenti s nimi pracovali také při řešení klinických případů.

„Nechtěli jsme, aby studenti pouze absolvovali sérii přednášek a workshopů. V mezinárodních multidisciplinárních týmech proto pracovali s konkrétními klinickými případy a nové poznatky průběžně převáděli do praxe. Součástí bylo i využití AI, ale především kritické posouzení získaných informací a rozhodnutí, co je pro daného pacienta skutečně relevantní,“ uvedla hlavní organizátorka školy Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Týden odborných workshopů a práce s klinickými případy

Po příjezdu do Olomouce pracovali studenti v mezinárodních týmech s klinickými případy pacientů s různými diagnózami, sociálními rolemi a životními situacemi. Během týdne je postupně rozpracovávali a poznatky získané v jednotlivých částech programu promítali do vyšetření i návrhů terapie.

Inspiraci získávali v odborných blocích zaměřených například na kinestetiku, funkční testování v neurologii, výživu seniorů v rehabilitaci, komunikaci s pacientem, orofaciální rehabilitaci nebo mindfulness. Poznatky z jednotlivých workshopů studenti průběžně využívali při práci s klinickými případy a promítali je do péče o konkrétního pacienta. Výsledky své práce následně představili během závěrečných prezentací.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy,“ doplnila Petra Gaul Aláčová.

Program rovněž nabídl studentům možnost poznat rehabilitační péči mimo univerzitní učebny. Součástí byla exkurze do Sanatorií Klimkovice, kde účastníci navštívili prostředí komplexní rehabilitační péče. Pro zahraniční vyučující připravila škola ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc také exkurzi zaměřenou na potrubní poštu, intenzivní péči a heliport, během níž mohli porovnávat zkušenosti ze svých zemí s českými odborníky.

Intenzivní odborný program doplnila prohlídka Olomouce a tradiční bowlingový turnaj, které nabídly prostor pro neformální networking studentů a vyučujících.

Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy se na Fakultě zdravotnických věd UP uskutečnila již posedmé. Blended Intensive Programme Erasmus+ propojuje odborné vzdělávání s mezinárodní spoluprací a umožňuje studentům porovnávat, jak se o stejném pacientovi přemýšlí z pohledu různých profesí a v různých zemích Evropy. Letošní ročník navíc položil velmi důležitou a aktuální otázku: jak do klinického rozhodování smysluplně zapojit umělou inteligenci a zároveň neztratit ze zřetele člověka, který před námi stojí?

Umělá inteligence, klinické případy, praktické workshopy i různé pohledy na rehabilitaci napříč Evropou. Sedmý ročník Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy přivedl ve dnech 7.–11. září na Fakultu zdravotnických věd UP 39 studentů a šest vyučujících z partnerských evropských univerzit. Společným úkolem studentů bylo během intenzivního týdne propojovat nové poznatky s péčí o konkrétního pacienta.

Do sedmého ročníku se zapojili účastníci z deseti zahraničních univerzit z Bulharska, Španělska, Belgie, Finska, Slovenska, Polska a Islandu. Mezinárodní složení týmů umožnilo studentům porovnávat různé přístupy k rehabilitaci a společně hledat možnosti péče odpovídající potřebám konkrétního pacienta.

Letošní škola přitom začala ještě před příjezdem účastníků do Olomouce. Během úvodního online setkání představil Martin Dvořáček z katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP možnosti využití umělé inteligence ve fyzioterapii. Na modelovém pacientovi demonstroval práci s AI asistentem, kterému postupně zadával informace od anamnézy přes návrh a interpretaci vyšetření a terapie až po konkrétní parametry rehabilitace. Jeho odpovědi průběžně kriticky hodnotil z pohledu odborníka.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy.“ Petra Gaul Aláčová.

Téma využití AI technologií se následně prolínalo celým programem a studenti s nimi pracovali také při řešení klinických případů.

„Nechtěli jsme, aby studenti pouze absolvovali sérii přednášek a workshopů. V mezinárodních multidisciplinárních týmech proto pracovali s konkrétními klinickými případy a nové poznatky průběžně převáděli do praxe. Součástí bylo i využití AI, ale především kritické posouzení získaných informací a rozhodnutí, co je pro daného pacienta skutečně relevantní,“ uvedla hlavní organizátorka školy Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Týden odborných workshopů a práce s klinickými případy

Po příjezdu do Olomouce pracovali studenti v mezinárodních týmech s klinickými případy pacientů s různými diagnózami, sociálními rolemi a životními situacemi. Během týdne je postupně rozpracovávali a poznatky získané v jednotlivých částech programu promítali do vyšetření i návrhů terapie.

Inspiraci získávali v odborných blocích zaměřených například na kinestetiku, funkční testování v neurologii, výživu seniorů v rehabilitaci, komunikaci s pacientem, orofaciální rehabilitaci nebo mindfulness. Poznatky z jednotlivých workshopů studenti průběžně využívali při práci s klinickými případy a promítali je do péče o konkrétního pacienta. Výsledky své práce následně představili během závěrečných prezentací.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy,“ doplnila Petra Gaul Aláčová.

Program rovněž nabídl studentům možnost poznat rehabilitační péči mimo univerzitní učebny. Součástí byla exkurze do Sanatorií Klimkovice, kde účastníci navštívili prostředí komplexní rehabilitační péče. Pro zahraniční vyučující připravila škola ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc také exkurzi zaměřenou na potrubní poštu, intenzivní péči a heliport, během níž mohli porovnávat zkušenosti ze svých zemí s českými odborníky.

Intenzivní odborný program doplnila prohlídka Olomouce a tradiční bowlingový turnaj, které nabídly prostor pro neformální networking studentů a vyučujících.

Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy se na Fakultě zdravotnických věd UP uskutečnila již posedmé. Blended Intensive Programme Erasmus+ propojuje odborné vzdělávání s mezinárodní spoluprací a umožňuje studentům porovnávat, jak se o stejném pacientovi přemýšlí z pohledu různých profesí a v různých zemích Evropy. Letošní ročník navíc položil velmi důležitou a aktuální otázku: jak do klinického rozhodování smysluplně zapojit umělou inteligenci a zároveň neztratit ze zřetele člověka, který před námi stojí?