Novinky z UP a PřF

Olomoucké volejbalistky hlásí posily do týmu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 22. July 2019 - 14:54

Tři nové hráčky obléknou v nastávající sezoně dresy Volejbalového klubu Univerzity Palackého. Z Prostějova do týmu přichází blokařka Veronika Bezhandolska, útok posílí Anastasiya Kazachenka z Běloruska a Ganna Burbelyuk z Ukrajiny.

Velmi silnou obrannou hradbu vyztužila po sezoně Veronika Bezhandolska, kterou si vedení vyhlédlo v nedalekém Prostějově. Tam bulharská blokařka odváděla kvalitní výkony a řadila se mezi to nejlepší, co bylo k vidění na extraligové scéně. „Verča se nám líbila. Jsme rádi, že jsme ji získali, a doufám, že splní naše očekávání,“ prohlásil pro klubový web trenér Jiří Teplý.

„Atmosféru v olomoucké hale mám ráda. Chodí hodně lidí, což se odráží pozitivně na výkonu. Myslím si, že s nimi máme šanci i v kvalifikaci Ligy mistryň, ale budeme to mít těžké,“ uvedla šestadvacetiletá Bulharka Bezhandolska.

Olomouc dělí dvě utkání od základní skupiny nejprestižnější klubové soutěže v Evropě. Los ale nemá snadný. V závěrečném kole pravděpodobně narazí svěřenkyně Jiřího Teplého na ukrajinský Chimik Južnyj.

Pomoci by tak vysokoškolačkám mohly i další dvě hráčky. Jednání se rozběhla koncem června, v červenci je vedení Olomouce dotáhlo do úspěšného konce. „Jsme rádi, že jsme je podepsali. Měli jsme je tady obě na zkoušku, tak víme, do čeho jdeme,“ řekl trenér Jiří Teplý.

Z Běloruska přichází smečařka Anastasiya Kazachenka, která nastupovala v tamní nejvyšší soutěži. „Přijela jsem na zkoušku a po ní dostala nabídku tady hrát. Olomouc je velmi dobrý klub, navíc je tu krásné město a líbí se mi tady,“ řekla dvaadvacetiletá Běloruska k podpisu smlouvy. Olomouc je její první zahraniční angažmá.

Druhou útočnou posilou je šestadvacetiletá Ganna Burbelyuk. V rodačce z ukrajinského Simferopolu získal trenér Teplý kromě smečařky také alternativu na post univerzálky.

Přestup do Olomouce jí doporučila její kamarádka Tetiana Karpushyna, která působila v nedalekém Šternberku. „Slyšela jsem od ní na Olomouc samou chválu. Navíc jsem se chtěla volejbalově posunout dál,“ vysvětlila, proč se rozhodla přestoupit na Hanou, Ganna Burbelyuk. Zkušenosti už má z působení v Bělorusku, Izraeli a Kazachstánu.

 

 

Categories: Novinky z UP a PřF

Letní škola medicínského práva má za sebou pátý úspěšný ročník

Pátý ročník letní školy medicínského práva je minulostí. Čtrnáct dnů nabitých přednáškami, workshopy, praktickými ukázkami a pestrým doprovodným programem, které připravila právnická fakulta, absolvovalo 27 studentů z devíti zemí. Z Olomouce si odvezli účastnické certifikáty, pět mezinárodně uznávaných ECTS kreditů a hlavně, jak shodně absolventi říkají, spoustu nových vědomostí, dovedností, nezapomenutelné zážitky a nová přátelství.

Summer Law School Olomouc on Medical Law tentokrát přilákala zájemce z Anglie, Irska, Íránu, Itálie, Nigérie, Peru, Portorika, Ruska a Slovenska. Organizátoři jsou přesvědčeni, že takové pestrosti napomohlo i zvolené téma. „Školu jsme začali připravovat zhruba před půl rokem. Hledali jsme téma s mezinárodním přesahem. Tradičně jsme také chtěli, aby si absolventi odvezli nejen znalosti, ale také nové dovednosti. Ukázalo se, že alternativní řešení sporů ve zdravotnictví byla dobrá volba. Navíc je to téma, které má ve zdravotnickoprávní praxi velkou budoucnost. Není totiž používáno jen ve sporech o náhradu újmy způsobené při poskytování zdravotní péče, ale také pro řešení sporů mezi poskytovateli zdravotních služeb, pojišťovnami a pacienty,“ vysvětlil za organizační tým Daniel Pospíšil. Mezi účastníky byli i studenti z prestižních evropských škol jako jsou římská univerzita Luiss Guido Carli nebo John Moores University v Liverpoolu.

Na přednáškách a workshopech se podílelo přes deset expertů jak z akademického prostředí, tak z praxe. Vedle odborníků z pořádající právnické fakulty si přednášku připravili vyučující z právnické fakulty v Praze nebo právnička z Fakultní nemocnice Olomouc. K nejatraktivnějším bodům programu patřily dva praktické bloky. Ten první byl v režii kolegů z fakulty zdravotnických věd v čele s Radkou Filipčíkovou, kteří představili práci záchranářů v krizových situacích. Za tím druhým se studenti přesunuli na Ústav soudního lékařství a medicínského práva LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kde se účastnili pitvy.

Pro olomouckou právnickou fakultu je letní škola mimo jiné také efektivní formou propagace. „Láká k nám studenty zahraničních právnických fakult, kteří se tu kromě jiného seznámí s tím, jak naše fakulta vypadá, a zjistí, nakolik jim tu sedne studijní prostředí. Přesvědčí se také, že se o ně dovedeme postarat. Ve volných chvílích si prohlédnou Olomouc a její okolí. Někteří studenti se k nám pak vracejí buď na delší výměnné pobyty, anebo sem dokonce přijedou vystudovat rovnou celý anglický placený program, který naše fakulta nabízí,“ uvedl Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti.

A jak hodnotí právě skončený ročník samotní účastníci? Pět vybraných studentů vysvětlilo svou motivaci, proč do Olomouce přijeli, vyzdvihlo nejzajímavější momenty a přidalo rady pro ty, kteří by se chtěli za rok na letní školu přihlásit.

Alexander Kuznetsov (Saratov – State Law Academy)

Na olomouckou letní školu mě upozornil učitel angličtiny. Navíc několik mých spolužáků již absolvovalo minulé ročníky a vrátili se spokojeni. Tak jsem se rozhodl to také zkusit. Vybrat z nabitého programu tu nejlepší přednášku nebo zážitek nedokážu. Celých čtrnáct dnů bylo naplněno skvělým a zajímavým programem. Děkuji olomoucké fakultě za příležitost poznat novou oblast práva a vytvořit si nové přátele. Troufám si říct, že tato letní škola byla pro mě nejlepším způsobem, jak si užít prázdniny. Organizačnímu týmu patří velký dík, udělali pro nás maximum.

Dermot Kelly (Liverpool – John Moores University)

O letní škole medicínského práva jsem se dozvěděl díky e-mailu, který rozesílala všem studentům naše škola. Chtěl jsem přes léto cestovat. Navíc naše fakulta zaplatila kompletně všechny výdaje spojené s tímto výjezdem protože, i když jsou prázdniny, jde o studijní aktivitu. Přijet do Olomouce bylo tedy pro mě velmi výhodné. Pokud bych měl vybrat nejsilnější zážitek, tak tím byla pitva. Z doprovodného programu jsem si nejvíc užil projížďku městem na Ološlapu. Na letní škole oceňuji její mezinárodní prvek. To že jsem měl možnost porovnat přístupy a právní řešení případů v různých zemích, slyšet názory z různých koutů světa. Dojem na mě udělala samozřejmě i Olomouc. Je to krásné historické a kulturní město. Studentům nejen z Británie tuto letní školu doporučuji. A mám pro ně jedinou radu. Vyberte si lepší let, přiletět do Prahy ve tři ráno nebylo moc příjemné. Nutno ale dodat, že let nám zařizovala naše univerzita v Liverpoolu.

Giovanni Paolo Corsi (Řím – Luiss Guido Carli)

Mou hlavní motivací, proč jsem vyplnil přihlášku, byla možnost získat kredity. Potřebuji je pro mé další studium. Navíc naše univerzita výjezd všemožně podporovala. Z Říma nás nakonec přijelo víc. Oceňuji praktičnost celé školy, její zaměření na dovednosti. Poprvé jsem měl možnost vyzkoušet si mediaci v praxi. Líbila se mi i skladba doprovodného programu. Od výletů do Prahy, na Bouzov až po opékání špekáčků. A nějaký nedostatek nebo problém? Snad jen snídaně mohly být později. My Italové totiž snídáme později. Organizátorům musím poděkovat. Studijní program byl na špičkové úrovni a v rámci doprovodného programu jsme se skvěle bavili. K tomu všemu mám přes dvacet nových přátel.

Jo-Ann Steinhardt (Ponce – Pontificia Universidad Católica de Puerto Rico)

Přijela jsem si do Olomouce rozšířit vědomosti a dovednosti. Letních škol zaměřených na medicínské právo ve světě moc není. Poprvé jsem se tu setkala například s bioetikou. Zjistila jsem, že mediace je v České republice poměrně populární metoda řešení sporů. A odborníci na ni a na medicínské právo jsou srovnatelní se světovou špičkou. U nás tohle všechno zatím chybí. Po návratu domů zkusím navrhnout, zda by nebylo možné vztahy mezi olomouckou fakultou a mou univerzitou prohloubit. Třeba by to jednou mohly být partnerské školy.

Ema Luisa Kleinová (Olomouc – Právnická fakulta Univerzity Palackého)

Využila jsem nabídky olomoucké právnické fakulty, která vypsala pro své studenty stipendium na pokrytí účastnického poplatku. Navíc o medicínské právo se zajímám. Byla to tedy pro mě příležitost ověřit si, zda skutečně je to něco, co chci do budoucna dělat. Velmi přínosné pro mě byly například přednášky Anny Nevečeřalové, které se týkaly etiky v mediaci. Spoustu věcí jsme si s ní mohli vyzkoušet, bavili jsme se o konkrétních případech. Příjemným bonusem byla jazyková stránka, dva týdny jsem komunikovala jen v angličtině. Naučila jsem se spoustu novým právních a medicínských výrazů. Všem spolužákům naši letní školu vřele doporučuji.

Categories: Novinky z UP a PřF

Jak se testuje metodika pro záchranáře

Párty je v plném proudu, tisícovka účastníků se skvěle baví. Na místo však kdosi zaútočí neznámou chemickou látkou. Nastává panika, na zemi zůstávají desítky zraněných. Naštěstí se nic takového nestalo, šlo jen o námět cvičení projektu Dekontaminace zraněných osob v rámci bezpečnostního výzkumu ministerstva vnitra, na němž se podílí fakulta zdravotnických věd.

Smyslem ve střední Evropě ojedinělého cvičení bylo prověřit návrh metodiky pro dekontaminaci velkého počtu zraněných v přednemocniční péči a odhalit případné nedostatky před chystanou certifikací. Česko takovou metodiku dosud nemá. „Až bude hotová, přeneseme ji do nemocničního prostředí. Je totiž lepší dopravit pacienta s malým množstvím kontaminantu do nemocnice, kde bude na urgentním příjmu pro takové případy proškolený a vybavený personál, než abychom zraněného v místě události dokonale očistili, ale on při tom zemřel,“ vysvětlila vedoucí cvičení Radka Filipčíková z Centra vědy a výzkumu FZV.

Studenti jako figuranti

Na letišti Zábřeh nedaleko Hlučína, kde se cvičení odehrálo, bylo živo už od druhé hodiny ranní. Brzký budíček si vyžádalo maskování studentů FZV v rolích figurantů, detaily maskéři vychytávali ještě přímo na place, když už ranní chlad prorážely první sluneční paprsky. Pak už byli zranění roztříděni podle závažnosti poranění a zdravotníci jim poskytli urgentní pomoc před přesunem k dekontaminačním stanovištím. Před sprchami zdravotníci z figurantů svlékli oblečení, provedli další ošetření a podrobnější zjištění stavu zraněného.

K samotné dekontaminaci se testovaly tři typy stanů. Vedle běžných sprch hasičů to byl i prototyp s dopravníkem pro nosítko se zraněným a dalšími inovacemi, který byl vyvinut v rámci projektu. Poté figuranti putovali do stanu Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, kde se zjišťovaly pozůstatky kontaminantu na těle, a tedy účinnost dekontaminace.

„Dělalo mi trochu problém, že jsem téměř nahá před cizími lidmi, ale nejhorší bylo asi to čekání na ošetření po sprše. Byla dost zima. Na druhou stranu se k nám zdravotníci i hasiči chovali velmi dobře, vysvětlovali, co budou dělat, takže po této stránce to bylo dobré,“ shrnula budoucí všeobecná sestra Jana Kozlovská, která s namaskovanou zlomeninou předloktí patřila k lehce zraněným figurantům.

Komunikaci záchranářů si pochvaloval i Vojtěch Koranda, který hrál zraněného v bezvědomí s tepenným krvácením. „Oslovili mě, jestli reaguji, udělali bolestivý podnět, poslechli, zda dýchám, nebo už mi není pomoci. V pořádku bylo i překládání z jednoho nosítka na druhé. A sprcha se přežít dala, ale klepal jsem se,“ komentoval student oboru Zdravotnický záchranář, který již má praktické zkušenosti i z výjezdů.

Přísně sledované cvičení

Průběh cvičení bedlivě sledovalo dvanáct hodnotitelů, mimo jiné odborníci na urgentní medicínu, traumatologii nebo zdravotnický management, také vojenští experti. Svými poznatky přispěla i profesorka Alison Hutton z australské University of Newcastle, odbornice na ošetřovatelství při katastrofách a mimořádných událostech. „Byla překvapená úrovní i tématem, které jsme si vybrali, protože je unikátní a v takovém rozsahu a do takových detailů se často necvičí. Dala nám nějaká doporučení, také zprostředkovala kontakty na další experty a mohli jsme i srovnat náš postup s australskými. Na projektu se bude dále podílet jako konzultantka,“ uvedla Radka Filipčíková s tím, že na podzim se uskuteční další cvičení, na němž se rozhodne o certifikaci navrhované metodiky pro dekontaminaci zraněných osob.

Vztah s University of Newcastle fakulta zdravotnických věd rozvíjí nejen stran bezpečnostního výzkumu. Na pozvání profesorky Sally Chan, která je členkou mezinárodní redakční rady časopisu FZV Profese online, olomoučtí akademici australskou univerzitu v letním semestru navštívili a s představiteli školy a jejích odborných pracovišť probírali možnosti vzájemné spolupráce. Mimo jiné se setkali s Donovanem Jonesem, který se zabývá využitím virtuální reality ve výuce zdravotnických oborů. Právě Donovan Jones by měl na podzim zavítat do Olomouce. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Nová mapová aplikace Martina Gabryše poradí cyklistům, kam v okolí Baťova kanálu

Novou mapovou aplikaci, díky které cyklisté mohou lépe poznat Baťův kanál a jeho okolí, vytvořil absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Martin Gabryš. Pod záštitou Baťova kanálu a Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu vytyčil zajímavé trasy pro silniční, treková i horská kola, které se nacházejí pouhých pár kilometrů od turisty vyhledávané vodní cesty.

Baťův kanál je lemován cyklostezkou dlouhou více jak 80 kilometrů, na kterou navazují stezky a trasy v okolí, včetně Moravských vinařských stezek. „V současné době je cyklotrasa velmi navštěvovaná a je zde velký provoz. Proto jsme se rozhodli, že vytvoříme několik dalších tras tak, aby cyklisté jeli z části po známém úseku cyklotrasy a z větší části po dalších trasách v okolí vodní cesty,“ uvedl Martin Gabryš. Jak dále dodal, cyklisté tak při jízdě podél Baťova kanálu mohou navštívit i méně známá místa v okolí a pobýt v regionu déle.

V mapové aplikaci najdeme mnoho tras rozlišených podle druhu cyklistiky, náročnosti a zájmových bodů v okolí. „V první etapě jsme zpracovali oblast mezi Kroměříží a Uherským Ostrohem. Další rozšíření směrem na jih je v jednání. Doufám, že se do projektu zapojí i slovenská Skalica. Společně s Matyášem Černohousem z katedry informatiky přírodovědecké fakulty budeme aplikaci testovat, vylepšovat a doplňovat o další data či popisy jednotlivých tras,“ dodal Martin Gabryš.

Nové trasy pro cyklisty jsou prezentovány jak v on-line mapové aplikaci na PC, tak i na mobilním telefonu. „Vytvořením okruhových tras se snažíme zavést cyklisty i do jiných částí regionu, aby jejich cesty nebyly stereotypní. Trasy jsou rozlišeny barvou podle náročnosti. Zelenou barvou jsou vyznačeny trasy rovinaté, oranžovou mírně kopcovité a červenou trasy kopcovité. Součástí menu jsou také zájmové body a podkladové mapy,“ doplnil Martin Gabryš. Aplikace je dohledatelná na webových stránkách www.batacanal.cz.

Categories: Novinky z UP a PřF

Na univerzitě se natáčí parodie na kriminálky

Univerzita Palackého se opět objeví ve filmu. Tentokrát posloužily jako kulisy pro děj snímku režiséra Miloslava Šmídmajera Případ mrtvého nebožtíka. Štáb natáčel na filozofické fakultě v Křížkovského ulici, na Konviktu nebo na Teoretických ústavech lékařské fakulty.

Budova filozofické fakulty Křížkovského 10 se pro účely natáčení změnila v sídlo policejního prezidia, což hlásal i nápis nad hlavním vstupem. Shodou okolností to bylo v době konání promocí absolventů. „Zkuste si pak navigovat příbuzenstvo, aby došlo k filozofické fakultě, když na místě fakulty stojí prezidium,“ reagovala se „smajlíkem“ na univerzitním Facebooku na filmovou úpravu Kateřina Kalová.

V Uměleckém centru UP se natáčelo například v Divadelním sále nebo v Galerii Podkroví. Na lékařské fakultě pak filmaři zavítali na pitevnu a v prostorách Centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností si nechali vybavit nemocniční pokoj.

„Tento film točíme téměř celý v Olomouci. Máme tu na jednom místě vše, co potřebujeme. Je tu příjemně, jsou tu milí lidé, vše je relativně blízko, nezasekneme se někde v dopravní zácpě, potřebná povolení jsme dostali i na poslední chvíli a s úsměvem. Už jednou jsme tu natáčeli, takže jsem se sem rád vrátil,“ uvedl režisér Miloslav Šmídmajer s dodatkem, že Olomouc je pro filmaře poklad, protože tu je zázemí jak pro současné, tak historické snímky.

Případ mrtvého nebožtíka bude parodií na kriminální filmy a seriály, kterých je v současnosti na televizních obrazovkách jako hub po dešti. „V záplavě kriminálních příběhů bude ten náš působit doslova blahodárně. Je potřeba se všem těm hrdinům pořádně vysmát…“ stojí v anotaci na stránkách produkční společnosti Bio Illusion. Ve snímku se objeví David Novotný, Hana Vágnerová, Martin Myšička nebo Lukáš Příkazký. Premiéra je plánována na začátek příštího roku.

Univerzitu Palackého, potažmo Olomouc si filmaři v posledních letech poměrně oblíbili. Natáčely se tu například snímky podle předloh Michala Sýkory z filozofické fakulty Případ pro exorcistu, Modré stíny nebo Živé terče, štáb filmu Kvarteto Miroslava Krobota dokonce našel zázemí v sídle Audiovizuální produkce UP na Zbrojnici. Interaktivní muzeum Pevnost poznání se zase na televizních obrazovkách objevilo jako dějiště pořadu Úžasný svět vědy. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Analýza chemiků PřF pomůže při rekonstrukci kostela svatého Mořice

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 18. July 2019 - 14:18

Provést chemickou analýzu materiálů a zbytků polychromie, které se používaly při stavbě kostela svatého Mořice v centru Olomouce, mají za úkol chemici přírodovědecké fakulty zapojení do projektu Arteca. Výsledky analýzy by měly pomoci restaurátorům při probíhající rozsáhlé rekonstrukci chrámu za skoro 130 milionů korun.

Chemici v uplynulých dnech odebrali vzorky z okenních oblouků a dalších míst na fasádě památky, kde byly patrné zbytky polychromie. „Další vzorky byly odebrány z okolí olověného nápisu na západní straně kostela. Účelem je zjistit, zdali se v těchto místech v minulosti vyskytovala nějaká barevná výzdoba,“ řekl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Aby nedošlo k poškození památky, musely být odebrané vzorky co nejmenší. „Na základní analýzu stratigrafie, tedy zalití vzorku do pryskyřice a přípravu nábrusu mi stačí několik miligramů. Z nich odeberu ještě zhruba jednu desetinu a na té se budou provádět podrobné analýzy. Pokud by se ale jednalo o nějaký jiný druh speciální analýzy, jako je například studium rozpustných solí, je potřeba mít vzorky o hmotnosti kolem půl gramu,“ uvedl Lukáš Kučera.

Výsledkem budou informace o materiálovém složení, případně různých organických látkách například pojivech, které byly při stavbě kostela přidány do malty nebo pigmentové vrstvy. Výsledky analýz mají být hotové ještě během tohoto léta a budou cennou informací pro restaurátory, kteří kostel opravují.

Projekt Arteca, který vznikl v minulém roce, tvoří tým odborníků z řad analytické chemie, historie umění, optiky a fyziky. Cílem je vyvinout nové metody a techniky, které jsou důležité při bádání ve sféře kulturního a uměleckého dědictví v České republice. Na opravě kostela svatého Mořice budou dělníci pracovat do konce roku 2021. Podrobně jsme o projektu Arteca psali zde.

Categories: Novinky z UP a PřF

Práci doktorandky filozofické fakulty ocenilo francouzské velvyslanectví

Francouzské velvyslanectví v Praze každoročně oceňuje nejlepší mladé výzkumníky z českých univerzit a výzkumných institucí, jimž za jejich mimořádné vědecké úspěchy napříč obory uděluje prestižní ceny. Mladí vědci mohou uspět v šesti kategoriích, mimo jiné i v oblasti humanitních a společenských věd. A právě v této kategorii získala třetí místo Ľudmila Lacková z katedry obecné lingvistiky FF UP.

Cena, v níž se doktorandka filozofické fakulty prosadila, nese jméno francouzského filozofa Jacquese Derridy a jejím smyslem je vyzdvihnout nejlepší výzkumné práce českých studentů doktorského studia v oblasti společenských a humanitních věd.

„Dizertační práci, díky které jsem získala třetí místo v kategorii humanitních a společenských věd, jsem psala pod dvojím vedením – vedle Univerzity Palackého ještě i ve spolupráci s boloňskou univerzitou. Práci jsem nazvala ´Linguistic approach to protein folding: towards semiotic descriptions of living systems´ a věnuji se v ní aplikaci lingvistických metod a teorií na biologické procesy, konkrétně skládání proteinů. Úspěšně jsem ji obhájila loni v prosinci,“ uvedla Ľudmila Lacková, která působí jako odborná asistentka katedry obecné lingvistiky filozofické fakulty a zabývá se sémiotikou, biosémiotikou a obecnou jazykovědou. Jak dodala, z ceny má radost, protože ji získala navzdory tomu, že její téma bylo interdisciplinární a překračovalo rámec humanitních věd.

Kompletní přehled všech 23 mladých vědců oceněných letos francouzskou ambasádou a jejími partnery najdete ZDE.

Categories: Novinky z UP a PřF

Výroba dalekohledu i nebeských polštářů. Táborníci se v Pevnosti poznání baví vědou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 17. July 2019 - 12:00

Pevnost poznání Univerzity Palackého se o prázdninách stala útočištěm táborníků, kteří si každý všední den hrají na vědce a dobrodruhy. Holky i kluci ve věku od 7 do 12 let se nebojí výzev a vrhají se do aktivit s velkým nadšením. 

Jedenáctiletá Viktorka z Olomouce si vyrábí svůj první dalekohled. Pomocí kartonu a lepicí pásky vytvořila tubus, do kterého vložila dvě čočky. Po chvíli zjistila, že vidí převrácený a mírně zvětšený obraz. „Kromě dalekohledu, který si odnesu domů, jsme vyráběly vesmírnou mlhovinu a hvězdy. A to pomocí barvy, která svítí ve tmě. Těším se taky, až budu soutěžit o kuličky z polystyrenu. Z nich si pak vyrobím souhvězdí,“ prozradila dívka a dodala, že ji zajímá věda a chce se něco nového dozvědět. „A taky nechci doma jen sedět u mobilu.“

První den na táboře se děti věnují hlavně fyzice a optice. Kromě tvůrčí dílny mají vědomostní kvíz v planetáriu. „Máme tady také plastové formy z 3D tiskárny, pomocí kterých odléváme čočky ze želatiny. Děti si pak vezmou laser a zjišťují, jak čočkou prochází paprsek,“ ukazuje koordinátorka expozice Světlo a tma Anna Krčmářová.

„Eliška absolvovala tuto tábornickou super akci už počtvrté s velkým nadšením. Jde totiž o naprosto výjimečný typ příměstského tábora. Program je originální, založený opravdu na propojení základů vědy s praktickým využitím a jevy, se kterými se děti setkávají v běžném životě. Dcerka je u vytržení z chemických mini pokusů, z vědecké výtvarky, geografie, dějepisu i matematiky. Chtěla bych vzdát obdivný hold vedoucím - studentům přírodovědecké fakulty, kteří veškerou činnost s dětmi vedli na tak vysoké odborné úrovni, že mě to ohromilo,“ popsala své dojmy maminka Eva Poděbradová.

Příměstské tábory interaktivního centra jsou pro všechny zvídavé děti, které mají rády přírodu, zábavné chemické pokusy i cesty do vesmírných dálek. Formou her se podívají do světa nejrůznějších vědních oborů. Kromě fyzikálních zákonů objevují živočichy a rostliny nebo se vydávají na dobrodružnou plavbu s Ololodí a zjišťují, jak námořníci měří rychlost, geografové kreslí mapy, nebo co se ukrývá pod vodní hladinou. V historické expozici se zase ocitnou v 19. století a zažijí atmosféru opravdové manufaktury. Zjistí třeba, že v minulosti děti pracovaly a pomáhaly rodičům uživit rodinu. Vyrobí si také funkční parní stroj i ozdobný šperk.

„Letos je v několika turnusech od 8. července do 2. srpna na dvě stě dětí, z nichž některé, stejně jako Eliška, jsou na táboře poněkolikáté. Z toho máme velkou radost! Oproti loňsku máme novinku, že kromě pevnosti a areálu Korunní pevnůstky se táborníci podívají i na řeku Moravu,“ řekla hlavní koordinátorka letních táborů Romana Oborná.

Kromě táborů jsou v létě otevřeny všechny čtyři pevnostní expozice a planetárium. A to každý všední den od 9 do 17 hodin a o víkendu do 18 hodin. Navíc se ve čtvrtek 18. července koná v 16 hodin oblíbená science show. Lektoři interaktivního centra vystoupí v rámci Olomouckých kulturních prázdnin na pódiu u Terezské brány.

 

 

Categories: Novinky z UP a PřF

Univerzita Palackého a PAPCEL podepsaly memorandum o spolupráci

Univerzita Palackého uzavřela strategické memorandum o spolupráci s litovelskou společností PAPCEL. Tímto memorandem se obě strany zavazují ke vzájemné součinnosti při rozvoji společných vzdělávacích a výzkumných aktivit v oblasti papírenské chemie, látek, materiálů, 3D tisku a skenování a čištění odpadních vod s možností rozvoje spolupráce v dalších oblastech.

„Zahájení této spolupráce je dalším ze strategických kroků směřujících k podpoře průmyslových inovací vědeckými týmy UP a k transferu znalostí do aplikační sféry. Se společností PAPCEL budeme spolupracovat na různých úrovních a v různých oblastech, zejména ve vysoce specializovaných laboratorních měřeních, zpracovávání rešerší nebo v oblasti 3D tisku a skenování“, uvedl Roman Jurečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP. „Spolupráce s firmou probíhá v dílčích úkolech již několik let a tímto memorandem bude posunuta na vyšší úroveň a posílena o další aktivity,“ dodal.

Cílem navázání užší spolupráce, s důrazem na rozvoj společných vzdělávacích a výzkumných projektů obou společností, je stát se dlouhodobými partnery při vědecké a výzkumné činnosti a při aplikaci výsledků této činnosti do praxe. Obě strany budou dále spolupracovat například při vývoji nových technologií, měření a vyhodnocování výsledků a budou rozvíjet spolupráci na dalších budoucích projektech.

„Jsme firma s dlouholetou historií, která vyrábí stroje a zařízení pro papírenský průmysl. Spolupráci s UP jsme zahájili v roce 2016 se Společnou laboratoří optiky UP a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Orientovala se nejdříve na stanovení metod a jejich možností pro testování vzorků papíru. Výsledkem byla sada provedených měření v oblasti vlastností papíru, jako jsou například orientace vláken v podélném, příčném směru a v průřezu, profil povrchu a optické vlastnosti papíru“, sdělil Petr Fryčák, vedoucí vývoje a výzkumu v PAPCEL. „Podpis memoranda pro nás znamená nejen aktivní spolupráci, ale také sblížení praktických a teoretických zkušeností obou stran, které povedou k získání nových poznatků a pozitivních výsledků,“ doplnil.

Rektor UP Jaroslav Miller zhodnotil chystané snahy jako velmi pozitivní. „Spolupráce mezi univerzitami a firmami stále chybí, proto jsem za všechny tyto snahy velmi rád. Jejich výsledky budou užitečné jak pro Univerzitu Palackého v Olomouci, tak pro společnost PAPCEL,“ uvedl při podpisu memoranda.

Firma PAPCEL je česká společnost s více než pětašedesátiletou tradicí v oblasti výroby a dodávek kompletních papírenských technologií pro výrobu všech běžně dostupných a užívaných druhů papírů. Společnost se řadí mezi přední světové dodavatele moderních, energeticky úsporných koncepcí s důrazem na plnění všech současných environmentálních aspektů s respektem k ochraně životního prostředí. Společnost má síť domácích i zahraničních expertů s dlouholetými zkušenostmi v oboru papírenské výroby a technologie, kteří se podílejí na vlastním výzkumu a vývoji.

Spolupráce firmy PAPCEL se Společnou laboratoří optiky UP a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se později rozšířila na Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, kde byl například využit SEM mikroskop pro měření povrchů speciálních natíraných papírů a jejich vlastností, byla provedena EDS analýza papírenských materiálů a v poslední řadě je využívána možnost 3D tisku UPrint3D centra ve Vědeckotechnickém parku UP v Olomouci-Holici. V budoucnu by se firma PAPCEL chtěla zaměřit na možnosti využití ultrazvuku, metody zlepšení kvality odpadních papírenských vod, nebo na nanocelulózu jako materiál budoucnosti.

Categories: Novinky z UP a PřF

Vědci rozluštili funkci důležitého genu u rostlin

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 16. July 2019 - 12:00

Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního a jejich vliv na vlastnosti této modelové rostliny. O jejich práci, která by se v budoucnu dala využít v praxi, informuje prestižní časopis Plant Cell.

Vědecká skupina z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, studovala pod vedením Aleše Pečinky jeden ze tří takzvaných SMC komplexů podílejících se na uložení chromozomů v buněčném jádře huseníčku rolního.

„Tato rostlina má téměř 30 tisíc genů, což je více než u člověka. U mnoha z nich už jejich funkci známe, o jiných se toho ale mnoho neví. Vytipovali jsme dva dosud nepoznané sesterské geny, u kterých jsme předpokládali, že jsou součástí SMC5/6 komplexu, a snažili se objasnit, jakou mají roli,“ uvedl Pečinka.

Výsledek čtyřleté práce podle něj předčil veškerá očekávání. „U jednoho z genů jsme zjistili, že je schopný opravovat chyby v dědičné informaci. To je zásadní zpráva, znamená to, že je nezbytný pro život rostliny. Mimořádné je, že se podílí také na vývoji semen, čehož by se v budoucnu dalo využít v praxi, konkrétně při aplikaci nejnovějších biotechnologických metod ve šlechtění,“ objasnil Pečinka.

Druhý zkoumaný gen naopak funguje zcela jinak, přestože oba geny vznikly zdvojením jediného genu před asi 30 miliony lety. „Náš výzkum vyloučil, že by se podílel na opravách dědičné informace. Předpokládáme ale, že pravděpodobně souvisí s jejím kopírováním,“ dodal vědec. Na tomto výzkumu, který byl zahájen v kolínském ústavu Maxe Plancka v Německu, se podílela další prestižní zahraniční pracoviště, například Tokyo University of Science nebo University of Zurich.

Podle vedoucího laboratoře a laureáta Národní ceny vlády Česká hlava Jaroslava Doležela tato práce potvrzuje, jak podstatný je ve vědě základní výzkum. „Na začátku kolegové samozřejmě netušili, že právě tento gen bude tak důležitý. Odhalili ale jeho zásadní význam pro stabilitu dědičné informace rostlin a zároveň popsali mechanismy, které bude možné využít ve šlechtění. Nakonec tak může původně necílené studium zajímavého genu přispět ke vzniku nových odrůd plodin s vyššími výnosy. Důkazem významu těchto závěrů je jejich zveřejnění ve velmi prestižním časopise Plant Cell, který publikuje jen ty nejpodstatnější výsledky.“

Olomoučtí vědci budou ve výzkumu huseníčku rolního pokračovat. Kromě toho, že se budou snažit detailněji objasnit funkci druhého genu, budou se i nadále intenzivně zabývat funkcí celého SMC5/6 komplexu při vývoji semen a rostlinných pohlavních buněk.

Categories: Novinky z UP a PřF

Letní školy pedagogické fakulty opět lámou rekordy

Téměř 250 studentů a pedagogů dvanácti čínských univerzit se začali učit v letních školách pedagogické fakulty. Vedle angličtiny, dramaterapie a jiných kreativních terapií, hudební a výtvarné výchovy pro ně letos poprvé fakulta připravila i kurz zaměřený na metodologii kvalitativního a kvantitativního výzkumu.

O letní školy European and Czech Culture, které již pátým rokem připravuje pedagogická fakulta, je v Číně velký zájem. Do Olomouce letos dorazilo téměř 250 studentů z 12 univerzit. Slavnostního zahájení se zúčastnil i Chen Zhong, ředitel Konfuciova institutu UP a Zhao Changtao, vedoucí Education Office z čínské ambasády v Praze, který je mimo jiné i absolventem Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého. Oba uvedl společně s Janou Kvintovou, proděkankou pro zahraniční vztahy pedagogické fakulty proděkan pro vědu, výzkum a doktorská studia Vojtech Regec.

„Letní školy jsou na naší fakultě poměrně velkým projektem, do něhož je zapojeno víc jak 50 akademických i neakademických pracovníků a doktorandů. Pracuje v něm i 28 ´buddies´ jako podpora pro studeny v rámci doprovodného programu. V řadách přednášejících a vedoucích workshopů máme i dva kolegy z USA. Studenti se nám hlásí sami na základě pozitivních referencí účastníků z minulých ročníků. Doposud jsme žádnou jinou reklamu nepotřebovali,“ uvedl Vojtech Regec, proděkan PdF.

Čína patří k zemím, o které má UP velký zájem. Podle Vojtěcha Regece se velmi rychle rozvíjí a vzdělání tam hraje stěžejní roli. Zhruba jeden měsíc se tak čínští studenti budou na PdF UP učit v třinácti různě zaměřených skupinách.

„Základním předpokladem k účasti na této škole je znalost angličtiny, a to mininálně na úrovni B1 podle evropského referenčního rámce. Dalším požadavkem pro přijetí je pak zájem o obor. Každoročně je největší zájem o angličtinu, kreativní umělecké terapíe, roste i počet těch, kteří se chtějí učit česky, k populárním oblastem patří i výtvarná a hudební výchova. Novinkou letoška je letní škola s názvem Training and Courses For Young Scientists and PhD Candidates,“ doplnil Vojtech Regec.

V novém kurzu, který se mimo jiné zaměřuje i na práci s vědeckými zdroji, predátorské časopisy, metodologii kvalitativního a kvantitativního výzkumu a jehož je právě Vojtech Regec autorem, bude přednášet například William Morrison a Mary Rizza z Bowling Green State University, proděkan Jiří Pospíšil z CMTF a též kolegové z dalších českých univerzit. Během jejich přednášek se čínští studenti seznámí i s různými metodami používanými ve výzkumu v rámci společenských věd.

„Všichni absolventi Letních škol European and Czech Culture obdrží v jejich závěru certifikát o absolvování. Mohou získat i kredit za každý úspěšně absolvovaný předmět. Velká část z nich je v Olomouci poprvé, proto jim nabídneme také informace o možnosti anglického studia bakalářských, magisterských a doktorských programů na naší fakultě,“ dodal proděkan Vojtech Regec.

Součástí Letních škol European and Czech Culture je každoročně i zajímavý doprovodný program. Studenti navštíví například Prahu a Vídeň, prohlédnou si olomouckou Pevnost poznání i Konfuciův institut.

Categories: Novinky z UP a PřF

Olomoučtí sportovci měli na univerziádě k medailím blízko

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 15. July 2019 - 14:55

Sedmkrát stanuli na stupních vítězů reprezentanti České republiky na Letní světové univerziádě, kterou hostila v uplynulých dnech italská Neapol. Mezi závodníky v českých barvách přitom nechyběli ani sportovci z Univerzity Palackého a minimálně dvěma z nich utekla medaile v konkurenci studentů z celého světa jen o pověstný chlup.  

Skvělý výkon předvedla judistka Renata Zachová, která na podzim zahájí studium na fakultě tělesné kultury a která patří k největším nadějím současného českého juda žen. Ve své váhové kategorii skončila na univerziádním turnaji na pátém místě. „Ten den se mi zápasilo moc dobře, už od rána jsem cítila, že by to mohlo jít. Chtěla jsem se dostat do bojů o medaile, to jsem splnila, ale když už se o tu medaili perete, tak ji prostě chcete,“ uvedla judistka, která se podobně velké akce účastnila poprvé.

„Hodně se mi líbilo, že jsme na zápasiště nastupovali na vyvýšenou žíněnku jako na olympiádě, to byl vážně skvělý pocit. Atmosféra tam byla super. A přiletěl za námi i náš trenér Jiří Štěpán, jsem ráda, že jsme tam mohli být spolu,“ dodala budoucí studentka tělesné výchovy a sportu.

Hned dvakrát pak skončil na dohled medailovým příčkám sprinter Dominik Záleský. V obou případech obsadil šesté místo, jednou individuálně v běhu na 100 metrů s časem 10,45 sekundy, podruhé jako člen štafety 4x 100 metrů. „S výsledkem jsem velmi spokojen. Před odjezdem jsem doufal, že bych se mohl dostat do finále, a to se mi nakonec podařilo. A dvakrát šesté místo je v takové konkurenci opravdu skvělé. Takže vše vyšlo podle představ,“ řekl student rekreologie, který si univerziádní pobyt v Itálii užil i mimo stadion, když stihl i výlet do Pompejí.

Univerzita Palackého byla na univerziádě zastoupena i dalšími sportovci, do soutěží se zapojil mimo jiné lukostřelec Michal Hlahůlek z fakulty zdravotnických věd nebo trojice basketbalistů Adam Goga (PřF), Marek Sehnal a František Váňa (oba FTK). Lidé spojení s olomouckou univerzitou byli také součástí realizačního týmu české výpravy: vedoucí studijního oddělení FTK Svatopluk Horák jako člen výkonného výboru České asociace univerzitního sportu (ČAUS), která akademickou reprezentaci ČR zajišťuje, proděkanka FTK Iva Dostálová jako masérka nebo Hana Majarová, absolventka FTK, jako trenérka lukostřelců.

Letní světové univerziády, která se konala ve dnech 3. až 13. července v italské Neapoli, se zúčastnilo na osm tisíc sportovců ze 130 zemí. V osmnácti sportech se bojovalo o 250 sad medailí. Čeští reprezentanti, jichž bylo 124, získali celkem sedm zlatých kovů – dvě zlaté, dvě stříbrné a tři bronzové medaile. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Vědci zjistili, že intenzivnější zemědělství uškodí přírodě méně než rozšiřování polí

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 15. July 2019 - 11:00

Růst celosvětové zemědělské produkce, který souvisí se zvyšující se spotřebou potravin a zemědělských komodit, se neobjede bez negativního dopadu na biologickou rozmanitost v zemědělských oblastech. Menší následky na biodiverzitu přitom bude mít intenzivnější využívání už existujících pěstebních ploch než jejich další rozšiřování na úkor okolní přírody. Vyplývá to ze studie, na které se podíleli vědci z PřF UP a tří výzkumných institucí v Německu. Publikoval ji časopis Nature Communications.

Badatelé ve své studii dopadů obou strategií na potravinovou bezpečnost a biologickou rozmanitost určili oblasti světa, v nichž je v příštím desetiletí výhodné zvýšit zemědělskou produkci rozšířením nebo intenzivnějším využíváním orné půdy. Poté podrobně modelovali, jaké dopady by každá z těchto strategií měla na biodiverzitu, tedy na rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích, i na globální zemědělské trhy.

„Naše výsledky ukazují, že při stejném navýšení produkce potravin je dopad expanze zemědělské půdy na biodiverzitu mnohonásobně větší než dopad intenzifikační strategie. Je to proto, že rozšiřování orné půdy lze očekávat v regionech s nejvyšší biologickou rozmanitostí, zejména ve Střední a Jižní Americe,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Zároveň ale podotkl, že výrazná intenzifikace zemědělství na stávající orné půdě představuje hrozbu pro biologickou rozmanitost zejména v subsaharské Africe.

Zemědělství je podle vědců jedním z hlavních faktorů způsobujících úbytek biologické rozmanitosti na celém světě. „Zvýšení produkce je téměř vždy dosaženo na úkor biologické rozmanitosti. Ale kde produkce stoupá a zda je to v důsledku intenzifikace nebo expanze orné půdy, je velký rozdíl,“ řekl Florian Zabel z katedry geografie a dálkového průzkumu Země na Univerzitě Ludwiga Maximiliana v Mnichově.

I když je biologická rozmanitost ohrožena především v regionech s vyšší produkcí potravin, studie naznačuje, že všechny části světa - včetně těch, v nichž bude růst jen mírný - by těžily z poklesu cen potravin. Zlevňování potravin bude způsobeno růstem globální zemědělské produkce. „Toto zjištění má potenciálně závažné důsledky, protože naznačuje, že zatímco všechny regiony, a to včetně Severní Ameriky a Evropské unie, by profitovaly z propadu cen potravin, hrozba pro biologickou rozmanitost je největší v rozvojových zemích v tropických oblastech,“ upozornila Ruth Delzeit z Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu.

Autoři studie zároveň předpovídají, že dopady intenzifikace a expanze pěstování zemědělských plodin budou hrát výrazně jinou roli v různých částech světa. Intenzifikační scénář slibuje nejvyšší přínosy v oblasti potravinové bezpečnosti především v Indii a subsaharské Africe. Naproti tomu studie vidí obyvatele zemí Latinské Ameriky, např. Brazílie, jako primární příjemce výhod plynoucích z nižších cen potravin způsobených expanzí zemědělské půdy. Vědci ovšem varovali, že v tomto regionu rozšiřování orné půdy na úkor přírodních stanovišť představuje obzvláště závažnou hrozbu pro volně žijící druhy.

Studie také poukázala na to, že většina oblastí s vysokou biodiverzitou, které jsou v následujících letech vhodné pro rozvoj a intenzifikaci zemědělství, není v současné době chráněna. „Doporučujeme proto vytvořit globální mechanismy, které uznají krajinu a půdu jako omezený přírodní zdroj. Nová opatření by se měla spíše soustředit na ochranu biologické rozmanitosti v člověkem využívaných oblastech než být zaměřena pouze na nedotčené přírodní rezervace,“ dodal profesor Ralf Seppelt z Helmholtzova centra pro environmentální výzkum v Lipsku. Podle něj je to jediný možný způsob, jak dosáhnout rovnováhy mezi zachováním stávající biologické rozmanitosti a navyšováním celosvětové zemědělské produkce.

 

 

Categories: Novinky z UP a PřF

Universitas přináší rozhovor s jedním z autorů Inovační strategie ČR

Nedávno dokončený dokument Inovační strategie České republiky 2019–2030 má určit podobu českého výzkumu v příštích jedenácti letech. Stát chce mimo jiné motivovat firmy, aby financovaly výzkum ze svých peněz, podporovat start-upy a univerzitní spin-offy. Stoupat má ale i přímá podpora výzkumu z veřejných peněz, což je podle jednoho ze spoluautorů dokumentu, 1. místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace a prorektora Masarykovy univerzity Petra Dvořáka velmi důležité. Rozhovor s ním zveřejnil magazín vysokých škol Universitas, na jehož přípravě se podílí i Univerzita Palackého.  

„Tato strategie navíc není jen akademické cvičení, soupis známých faktů a všeobjímajících cílů, ale poctivá snaha vytipovat mezery v systému a domyslet k nim řešení. Navíc je tam přímá personální odpovědnost konkrétních lidí a týmů za konkrétní oblasti. To v žádné předchozí strategii nebylo. Dříve strategie většinou napsalo pár velmi schopných a aktivních lidí, ale chyběla osobní odpovědnost vše někam posouvat. Myslím, že naše strategie by mohla přežít politické změny,“ domnívá se mimo jiné Dvořák. Celý rozhovor najdete zde.

Inovační strategie se zabývá problematikou financování a hodnocení výzkumu a vývoje, polytechnického vzdělávání, národního start-up a spin-off prostředí, digitálního státu, inovačních a vědeckých center, chytrých investic či například ochranou duševního vlastnictví.

Categories: Novinky z UP a PřF

Hosté na UP: Fotografické ohlédnutí za akademickým rokem

Akademický rok je za námi. Během dvou semestrů se na univerzitě představila i řada zajímavých osobností jak z České republiky, tak ze světa. Připomeňte si vystoupení či návštěvy některých hostů objektivem fotoaparátu redaktorek a redaktorů Žurnálu.

Fotografické ohlédnutí, které jsme připravili, představuje jen malý zlomek z výčtu zajímavých osobností, které se v právě skončeném akademickém roce na UP objevily.

Září

Herec. Petr Kubes se stal hlasem profesora Josefa Jařaba. Nejprve na setkání absolventů UP četl ukázky z Jařabových memoárů, které se křtily, aby o pár měsíců později knihu načetl i do zvukové podoby. UP tak získala svou první audioknížku.

Návrat. Někdejší studenti pedagogické fakulty se vrátili na svou alma mater, aby se zúčastnili Dnů pro absolventy. Přísahou na insignii fakulty a obnovením akademického slibu se mnozí z nich stali zlatými či stříbrnými absolventy. Za všechny poděkoval proslulý fotograf Jindřich Štreit.

Říjen

Začátek. Rektoři vysokých škol České republiky slavnostně zahájili akademický rok 2018/2019 na naší univerzitě. Nechyběl ministr školství Robert Plaga.

Google. Jak se připravit na džoby budoucnosti, to radila zaplněné aule pedagogické fakulty ředitelka české, slovenské a maďarské pobočky firmy Google Taťána le Moigne.

Institut. Velvyslanec Korejské republiky Seoung-Hyun Moon zahájil na univerzitě činnost Institutu krále Sedžonga.

Listopad

Mozek. Na vývoj a fungování lidského mozku, jeho rozvoj v prenatálním období, studium lidského jednání a rozhodování i na novinky v neurovědeckém výzkumu byla zaměřena výroční přednáška k poctě J. L. Fischera, kterou pronesl neuropatolog, spisovatel a publicista František Koukolík.

Fotbal. Na besedě s bývalým fotbalovým reprezentantem a hráčem několika známých evropských týmů Davidem Rozehnalem, uspořádané pod hlavičkou projektu Univerzita pro sport, bylo na FTK narváno. Dorazili studenti, mladí fotbalisté i fanoušci.

Prosinec

Polsko. Krzysztofa Skotnického, honorárního konzula České republiky v Polsku a vedoucího katedry ústavního práva na Fakultě práva a veřejné správy Univerzity v Łódźi, hostila právnická fakulta, kde se polský profesor také zapsal do fakultní kroniky.

Nadílka. Přišel, viděl a… nadělil. Mikuláš a jeho tým na lékařské fakultě.

Leden

Požehnání. Kašpar, Melichar a Baltazar přišli na UP zvěstovat šťastnou novinu o narození Ježíše Krista.

Internet. Dita Charanzová, poslankyně Evropského parlamentu, navštívila pedagogickou fakultu. V Centru prevence rizikové virtuální komunikace získala informace o tom, jak bezpečný nebo nebezpečný je život dětí v kyberprostoru.

Únor

Víra. Je třeba opustit klasický dualismus věřící – nevěřící a znovu se zamyslet, co to vlastně je víra. To jsou slova kněze a teologa Tomáše Halíka, který v zaplněné aule filozofické fakulty hovořil o proměnách náboženství v současném světě.

Věda. Přednášky, prohlídka laboratoří a především inspirativní rozhovory o vědě a možnostech další spolupráce byly hlavními body návštěvy vědců z Univerzity Johanna Keplera v Linci v RCPTM. Ústřední postavou setkání byl renomovaný fyzikální chemik Niyazi Serdar Sariciftci.

Ples. Tahákem letošního plesu UP byl hlavní hudební host – Ondřej Havelka.

Izrael. Velvyslanec Státu Izrael v Česku, vystudovaný právník Daniel Meron, přednášel na právnické fakultě. Pro studenty a zájemce o téma si připravil přednášku Israel-Czech: past, present and future.

Porod. Dvacítku účastnic z Česka, Belgie a Estonska přivítala zimní škola porodní asistence, jejíž první ročník připravila FZV. Lektorkou byla i uznávaná německá porodní asistentka Barbara Kosfeld.

Březen

Nizozemí. Univerzitu navštívil velvyslanec Nizozemského království Kees Jan René Klompenhouwer (na snímku uprostřed). S rektorem Jaroslavem Millerem i vedoucím katedry nederlandistiky Wilkenem Engelbrechtem hovořil mimo jiné o přednáškách na počest Rudolpha Cleveringa, profesora práva na univerzitě v Leidenu, který otevřeně protestoval proti Hitlerovi v době, kdy Nizozemsko bylo obsazeno.

 

Duben

Vesmír. Svůj „Příběh astronauta“ představil olomouckému publiku americký vědec a astronaut Andrew Feustel. Spolu s manželkou Indirou přijeli do ČR na pozvání Akademie věd ČR jako oficiální vyslanci NASA, v Olomouci je hostila UP.

AFO. Jako vždy bylo zahraničních a i tuzemských hostů na festivalu víc než dost. Nechyběl mezi nimi ani egyptolog Zahi Hawass.

Právo. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský přednášel na Olomouckých právnických dnech. Mluvil o transformaci právního řádu po listopadu 1989.

Fotograf. Haiti, zemi, kde je polovina populace negramotná, kde bují korupce a kterou postihlo v poslední době několik přírodních katastrof, představila výstava fotografií absolventa CMTF a CARITAS – VOŠs Olomouc Jiřího Pasze nazvaná Všechny barvy naděje aneb Jak Haiti (ne)přichází o školáky.

Květen

Politika. Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí, debatoval na UP o české roli v mezinárodních společenstvích.

Psyché. Kdyby se lidé drželi desatera, bylo by jim podstatně lépe. Tímto zamyšlením zakončil svou přednášku psychiatr Radkin Honzák, který přijal pozvání cyrilometodějské teologické fakulty a hovořil o emocích a o tom, jak s nimi pracovat.

Chemie. V rámci Rudolf Zahradník Lecture Series přednášel na PřF odborník na chemickou katalýzu a organickou či organokovovou chemii Matthias Beller z Leibnizova institutu pro katalýzu v Rostocku.

Pohyb. Odborníci z FTK představili za účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha Národní zprávu projektu Active Healthy Kids. Součástí prezentace byl i aktivní přesun z areálu FTK na Fakultní základní školu Tererovo náměstí. Ministr jel na kole v modré přilbě.

Červen

Biotechnologie. K nejvýraznějším osobnostem konference Plant Biotechnology: Green for Good V, kterou pořádalo na přírodovědecké fakultě Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum ve spolupráci s Evropskou biotechnologickou federací, patřil Miltos Tsiantis, jeden z ředitelů Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtění rostlin v Kolíně nad Rýnem.

Promoce. Něco končí, něco začíná. Všem studentům, kterým se podařilo úspěšně završit několikaleté úsilí, gratulujeme a věříme, že se za pár let někteří jako výrazné osobnosti svých oborů na univerzitu vrátí a podělí se o zkušenosti.

 

 

Categories: Novinky z UP a PřF

Kvalitní publikace i mezinárodní spolupráce stojí za úspěchem v dalším rankingu

Významné postavení Univerzity Palackého  v excelentních publikacích i mezinárodní spolupráci potvrdilo nové vydání mezinárodního žebříčku CWTS Leiden Ranking, jenž hodnotí téměř tisíc vysokých škol. Díky kvalitním vědeckým článkům, které patřily mezi pět procent nejcitovanějších prací, předstihlo olomoucké vysoké učení i Univerzitu Karlovu a Masarykovu univerzitu a v národním srovnání se ocitlo na prvním místě. Ve srovnání, které sleduje publikace vzniklé na základě mezinárodního partnerství, figuruje UP na 99. pozici v Evropě a 126. ve světě, lepší v tomto ohledu bylo z tuzemských vysokých škol jen ČVUT.

„Výsledky rankingu jsou potěšující, neboť stejně jako v předchozích letech si univerzita udržela v některých oborech republikové prvenství v nejcitovanějších publikacích, což mezi jiným prokazuje náš důraz na výzkumné zaměření univerzity. Uznání si zaslouží zejména pokrok ve výsledcích v mezinárodní spolupráci, kde jsme se v případě humanitních a sociálních oborů posunuli ve světě meziročně o 50 pozic nahoru. Ukazuje se, že i humanitní a sociální vědy významně rostou ve svém tvůrčím výkonu. To je pozitivní signál zejména s ohledem na budoucí nastavování strategie vědy a výzkumu na UP pro období po roce 2021, na kterém v současné době pracujeme,“ uvedl rektor Jaroslav Miller. 

Práce olomouckých vědců mají dopad

Kromě celkového umístění UP mezi pěti procenty nejcitovanějších prací ve všech oborech se velmi dobře vedlo i vědcům v konkrétních vědních disciplínách. V umístění podle PP TOP 1% bez minima publikací uspěla UP mezi tuzemskými univerzitami nejlépe v oboru Fyzikální vědy a inženýrství, kde skončila na 139. místě v Evropě a 317. ve světě. Stejně dobře si vedla i v oboru Vědy o živé přírodě a Zemi, kde obsadila 171. pozici v Evropě a 402. pozici ve světě.

Univerzita těží z bohatých mezinárodních kontaktů

Své ovoce přináší i bohatá zahraniční spolupráce vědeckých týmů, a to i ve společenskovědních disciplínách. Zabodoval především obor Společenské a humanitní vědy, který poskočil v umístění podle publikací vzešlých z mezinárodních kolaborací na 32. příčku v Evropě a 68. ve světě, v národním srovnání bylo v tomto oboru o něco lepší Vysoké učení technické.  V celosvětovém srovnání si však UP v tomto oboru meziročně polepšila o 50 pozic. V tuzemském porovnání patří Univerzitě Palackého prvenství v oboru Fyzikální vědy a inženýrství (59. místo v Evropě a 75. ve světě) a také v oboru Vědy o živé přírodě a Zemi (119. místo v Evropě a 143. ve světě).

Zdroj: CWTS Leiden Ranking 2019

„Za významný výsledek lze také považovat naše druhé místo mezi českými vysokými školami v oblasti mezinárodní spolupráce, kde jsme se umístili za ČVUT, což dokazuje, že i vysoká škola mimo hlavní město je schopna významně spolupracovat se zahraničím a že je o ni zájem ze strany zahraničních partnerů. Důraz na internacionalizaci je jedním z pilířů našeho dlouhodobého záměru, objevuje se hned ve dvou hlavních strategických cílech a postupné systematické kroky v nastavování kvalitních podmínek pro vzdělávání a výuku zahraničních studentů a pracovníků dokazují, že v této oblasti jdeme správným směrem,“ doplnila prorektorka pro strategické plánování a kvalitu Hana Marešová. 

V žebříčku bylo hodnoceno celkem téměř 1000 univerzit, z toho sedm českých. Žebříček vychází z bibliografických dat pro období let 2014-2017 z databáze Web of Science. Na rozdíl od jiných rankingů tedy nesleduje například reputaci institucí či kvalitu výuky. Ranking provádí hodnocení ve čtyřech oblastech, vedle tradičně sledovaného vědeckého dopadu a mezinárodní spolupráce letos nově přibyly publikace s otevřeným přístupem a genderová rozmanitost. I v novém indikátoru podíl publikací s otevřeným výstupem se UP daří, připsala si republikové prvenství a ve světě se pohybuje na 277. pozici.

Podrobné informace jsou zde.  

Categories: Novinky z UP a PřF

Studenti na expedici propojili světy zdravých a handicapovaných

Za poznáním živlů v přírodě i těch v sobě a za ujištěním, že „nemůžu“ je jen slovo, se vydali studenti fakulty tělesné kultury a jejich hosté s postižením s červnovou Expedicí přes bar. Během osmi dní sbírali zkušenosti a zážitky při outdoorových aktivitách na rozpálené pláži, ve skalách i na sněhu.

Výprava, jejíž jádro tvořila osmička účastníků se zdravotním postižením, mezi nimi i čtyři vozíčkáři, postupně zamířila do Slovinska, Chorvatska a Rakouska. Itinerář čítal zejména pěší túry, cyklistické výlety, sjíždění divoké řeky Mrežnice nebo zdolávání ferrat. Ne vždy realita vyšla plánu zcela vstříc, jako například hned v úvodu v horských výšinách nad slovinským Bovcem, kde účastníky překvapil sníh a lyžařský ruch – ale i o tom taková expedice je. O překonávání překážek, také o různých „poprvé“. Někteří z účastníků v chorvatské Rijece se například poprvé podívali k moři.

„Pokud bych měl vybrat tři nejlepší momenty, tak jedním by určitě byl sjezd divoké řeky. Nic takového jsem nikdy předtím nezažil a nevěřil jsem, že budu moci něco podobného na lodi sjet a zažít. Další nezapomenutelný zážitek bylo lezení na skalách v Rakousku. Bylo to náročné, ale super. A jako třetí bych zmínil jeden z prvních momentů, kterým byl výjezd lanovkou do výšky kolem 2200 metrů nad mořem, kde se ještě stále lyžovalo,“ vyjmenoval Jan Mikeska, který před lety skončil na vozíku poté, co si při skoku do vody zlomil krční páteř a poranil míchu.

„Celkově jsem z expedice nadšený. Dostal jsem se na místa, kde jsem ještě nikdy nebyl a kam bych se sám zřejmě nikdy nedostal. Někdy jsem sice měl pocit, že komunikace mezi studenty nebyla úplně stoprocentní a že ne vždy věděli maximum o možnostech, které se v daných místech nabízely, ale perfektní improvizací, která byla občas potřeba, se vše v pohodě zvládlo,“ dodal. 

Spojení světů

Pozitivně expedici hodnotí i další z účastníků na vozíku Petr Stiller. „Je to vynikající akce. Na konci u hodnotícího kolečka si člověk uvědomí, jaký má obrovský smysl. Na začátku fungujete jako student a host, ke konci už jste kamarádi. S mým asistentem Kubou jsme si od začátku sedli, stali se z nás bráchové. Expedice přes bar spojuje světy zdravých a handicapovaných, to má pro mě nesmírnou váhu. Dávám palec nahoru,“ komentoval s tím, že nejvíce se mu zarylo pod kůži koupání v řece Soča a ve vodopádu. „To bylo poprvé a ještě teď z toho mám husinu,“ dodal Petr Stiller, který je na vozíku od svých 14 let kvůli postižení periferních nervů.

Program expedice absolvovala také třeba zrakově postižená Zuzana Chamulová nebo Lukáš Polčák, který se narodil bez části pravé ruky a nohy. O komfort hostů, ale i program a celkově zabezpečení expedice se starali studenti katedry aplikovaných pohybových aktivit, výprava zahrnovala i nezbytný pedagogický dozor a přidalo se také několik lidí z pražské fakulty tělesné výchovy a sportu.

„Starala jsem se o hosty s dětskou mozkovou obrnou a tělesným postižením, oba byli s asistenty. Zvládli všechny aktivity, které jsme pro ně připravili. Celou expedici si užili a byli velice spokojení. Já bych si také dala ještě pár dní navíc, protože to byl super týden se super lidmi. A naučila jsem se mnoho nových věcí, nejen co se týče práce s klienty. Největším zážitkem pro mě byly ferraty, ty jsem nikdy předtím nezkoušela a také jsem nevěděla, co se mnou výška udělá. Především ale bylo krásné sledovat naše hosty, jak si vedli a krůček po krůčku stoupali výš a výš,“ prozradila jedna z organizátorek Andrea Žabčíková.

Vodopád na vlastní ruku

„S hosty jsme si skvěle sedli, což se projevovalo i při zpětné vazbě, kdy nám děkovali za umožnění nových zážitků. Chtěli, aby takových akcí pro osoby s postižením bylo více. Na druhou stranu nám také vysvětlovali věci, které nám občas nedocházely, například že pro vozíčkáře je vozík jeho součástí a tak je k němu třeba přistupovat a zacházet s ním,“ uvedla další z organizátorů Kristýna Navrátilová.

„Nejsilnější okamžik pro mě asi byl, když instruktor ukazoval nevidomému Lukášovi vodopád. Vzduchem mu vedl ruku, kde začíná a končí, popisoval mu, jaké má barvy, ať se nadechne té vůně. To jsem si uvědomila, že já to všechno vidím, ale ten člověk si to musí představit a já nevím, jestli ta jeho představa je stejná jako moje, jestli si to stejně užívá. Silná byla i zmíněná zpětná vazba, kdy jsem se přesvědčila, že lidé v dnešní době ještě dokážou být k sobě upřímní, dokážou mluvit o věcech, které se jim líbí i nelíbí, s respektem vůči těm, kteří tam sedí a poslouchají. Také že dokážou ocenit druhého člověka. To mě nesmírně obohatilo a nabilo,“ dodala studentka.

Realizace expedice vyšla zhruba na 150 tisíc korun. Nemalou částkou vedle fakulty tělesné kultury studenty podpořil magistrát města Olomouce, část prostředků vybrali organizátoři také prostřednictvím crowdfundingové kampaně na portálu Startovač, partnery cesty byly i firmy jako Nutrend či Meyra.    

Expedice přes bar je vzdělávací projekt katedry aplikovaných pohybových aktivit fakulty tělesné kultury, jehož prostřednictvím studenti navazujícího magisterského studia pomáhají osobám s postižením překonávat bariéry a posouvat své vlastní hranice. Zároveň tak získávají praktické zkušenosti pro realizaci akcí pro osoby se zdravotním postižením pro výkon svého budoucího povolání. V minulosti již studenti uspořádali expedice ve Skandinávii nebo v Dolomitech, zavítali také do Švýcarska nebo Lichtenštejnska.

Categories: Novinky z UP a PřF

Romanistika UP spolupracuje s pařížskou Sorbonnou na digitalizaci archivních fondů

Inventarizace, detailní deskripce a důsledná katalogizace archivních fondů, která povede k jejich digitalizaci. To je jedna z hlavních os mezinárodního projektu NUMERISLAV – digitalizovaná paměť slavistických studií, jehož cílem je zpřístupnit historické prameny badatelům z celého světa. Podílí se na něm i katedra romanistiky Filozofické fakulty UP.

Propojení humanitních studií s výpočetní technikou, tak zvané digital humanities, zažívá v dnešní době mohutný rozmach. Právě do této tendence se vřazuje mezinárodní projekt NUMERISLAV – digitalizovaná paměť slavistických studií, jehož hlavními řešiteli jsou pracovníci dvou badatelských subjektů spadajících pod pařížskou Sorbonnu: Ústavu slavistických studií a katedry Eur´Orbem, zaměřující se na společenskovědní bádání v oblasti střední a východní Evropy a Balkánu.

Informacím důležitým pro pochopení československé emigrace po únoru 1948 se v minulých týdnech věnoval v pařížském Ústavu slavistických studií Jan Zatloukal z katedry romanistiky FF. „Během své krátkodobé mise jsem se zaměřil na to, co se mi jevilo jako nejzajímavější, tedy na osobní korespondenci Vladimíra Pešky, jejíž podrobný soupis se mi podařilo provést za období 1948 -1969. Jsou to cenné prameny nejen pro poznání života a díla Pešky, ale vůbec pro pochopení československé emigrace po únoru 1948. Díky těmto dokumentům totiž můžeme nahlédnout nejen do fungování důležitých kulturních struktur, v nichž byli českoslovenští emigranti začlenění, jako například Rádio Svobodná Evropa, exilové časopisy Skutečnost, Sklizeň, Svědectví, ale později s uvolňováním komunistického režimu sledujeme i reflexi soudobého politického dění v Československu i ve Francii. Míním tím Pražské jaro, sovětskou okupaci a další,“ vysvětluje. Svou činnost někdy vnímá jako detektivku, neboť dešifrovat obtížně čitelný rukopis pisatele a rekonstruovat poškozené dokumenty, uspořádat dopisy v chronologickém sledu a v neposlední řadě také identifikovat mnoho neznámých pisatelů, je poměrně složité.

„Ústav slavistických studií nashromáždil za dobu své existence mimořádně cenné, často rukopisné, historické dokumenty a materiály. Jde zejména o dokumenty ruské, polské, bulharské a české provenience. Nezřídka se jedná o osobní pozůstalosti profesorů a vědců, kteří v ústavu přímo působili, nebo o pozůstalosti osobností žijících v emigraci, jejichž archiválie delegovali ústavu potomci po jejich smrti. Zcela čerstvě například obdržel ústav pro českou oblast významnou pozůstalost Huberta a Noémi Ripkových. Mezi nejvýznamnější fondy patří například pozůstalost profesorů Michaela Aucouturiera, André Mazona, Yvese Milleta, Vladimíra Vodolffa a Vladimíra Pešky,“ dodává romanista z UP. Právě prací s pozůstalostí Vladimíra Pešky strávil necelé tři týdny.

Důvod velkého objemu pozůstalosti bývalého knihovníka a profesora na Inalco (Institut national des langues et civilisations orientales) Vladimíra Pešky tkví mimo jiné v tom, že jsou v ní zahrnuty i pozůstalosti dalších českých osobností, které Peška po jejich smrti zachránil před likvidací. „Najdeme tam například několik boxů věnujících se spisovateli Janu Čepovi a Ivanu Krausovi, malíři Ivu Holému, vydavateli exilové revue Rencontres Jaroslavu Trnkovi a dalších,“ uvádí Jan Zatloukal, pro něhož spolupráce s Ústavem slavistických studií není novinkou. Již dříve se totiž zapojil do tvorby encyklopedického slovníku myslitelů střední Evropy po roce 1945, pro který zpracoval heslo „Jan Čep“.

„Pro zahraniční spolupracovníky poskytuje Sorbonna stipendium, které sice zcela nepokryje nákladný život v Paříži, ale v kombinaci s dalšími zdroji lze nalézt finanční krytí pro důstojný badatelský pobyt,“ uvádí ke svému několikatýdennímu pobytu. Doplňuje, že v jeho případě mu finančně pomohla francouzská strana, která uhradila letenky a ubytování. „Zbylé náklady jsem uhradil dílem z grantu FPVČ, dílem z katederních zdrojů díky podpoře jejího vedoucího Daniela Nemravy.“

Ústav slavistických studií v Paříži letos slaví 100. narozeniny. Jeho zřízení inicioval francouzský historik Ernest Denis, vznikl díky spolupráci francouzské a československé vlády. Od prvopočátku bylo jedním z jeho hlavních cílů šíření vědeckého poznání v oblasti slavistických studií. Ústav zastřešuje bohatou knihovnu i cenné archivní fondy. Je důležitým interdisciplinárním výzkumným centrem nejen pro badatele všech slovanských filologií, ale také historie, politických věd, mezinárodních vztahů, etnologie a dalších. Projekt NUMERISLAV vyvrcholí v roce 2023 na 17. slavistickém kongresu, který se poprvé v historii bude konat mimo území slovanské země. Uskuteční se v Paříži, právě v Ústavu slavistických studií. V jeho rámci budou i představeny výsledky projektu NUMERISLAV. 

Categories: Novinky z UP a PřF

S podporou Nadačního fondu UP za lepší právní gramotnost dětí

Student Luděk Plachký v roce 2017. To byla doposud jediná stopa právnické fakulty v Nadačním fondu UP. To však již neplatí. K Luďku Plachkému se letos připojila Kateřina Augustinová. Svou žádostí přesvědčila správní radu fondu a díky finanční podpoře i ona může pracovat na svém vědecko-výzkumném projektu. V něm se zaměřuje na právní gramotnost dětí a mládeže.

„K získané podpoře přistupuji s ohromným respektem, zároveň se hrozně těším. Vím, že mě čeká spousta práce, bude to hodně náročný rok. Kéž by to všechno pěkně vyšlo,“ řekla Kateřina Augustinová, studentka 5. ročníku oboru Právo a absolventka bakalářského oboru Právo ve veřejné správě na PF UP.

Právní gramotnost pro ni rozhodně není nové téma. Dlouhodobě se mu věnuje nad rámec svých studijních povinností a řešit jej bude i ve své diplomové práci. „Jsem manažerkou projektu Erudium v rámci právnického spolku Nugis Finem. Přednášíme na základních i středních školách. Se studenty a žáky jsem v kontaktu a vidím, že úroveň jejich právních základů je často velmi nízká.“ Právě nespokojenost se současným stavem právního vzdělávání a snaha něco s tím udělat byly hlavní motivací Kateřiny Augustinové obrátit se na NF UP. S žádostí a koncepcí projektu jí pomohly Veronika Tomoszková a Lucia Madleňáková z katedry správního práva a finančního práva.

Na splnění svých cílů má pětadvacetiletá studentka rok. Nejprve bude zjišťovat hlavní důvody, proč lidé vyhledávají právní pomoc. K tomu jí pomůže statistka a zkušenosti ze Studentské právní poradny při PF UP. „Podle těchto podkladů vytvořím dotazník, který rozešlu na základní a střední školy. Na metodologii spolupracuji i se sociologem.“ Zjištěná fakta poté hodlá konzultovat s učiteli základů společenských věd a řediteli škol. Cenný pro ni bude právě jejich pohled z praxe. Na základě všech svých zjištění pak navrhne možná řešení. V poslední fázi svého projektu, na začátku roku 2020, navíc plánuje workshop pro učitele, který by jim měl pomoci učit právo efektivněji.

„Myslím, že můj projekt má ambici něco změnit. I kdyby má práce byla jen prvotním hybatelem pro další projekt, bude to super. Skvělým úspěchem by pro mě bylo například i to, kdybych pozměnila přístup aspoň několika učitelů,“ dodala Kateřina Augustinová.

V jejím projektu je toho ale ještě víc. Zavázala se k publikování odborných článků nebo k účasti na vědeckých sympóziích. Za sebou již má konferenci ENCLE (European Network for Clinical Legal Education), která se konala počátkem července v Bratislavě. „Mým cílem bylo potkat se na konferenci s profesorkou Elaine Hall z univerzity v Newcastlu a domluvit si  s ní spolupráci. Měla jsem možnost sledovat její práci již v rámci svého Erasmu pobytu. Je světovou špičkou v rámci klinického právního vzdělávání. Díky manželům Tomoszkovým z naší fakulty se mi podařilo domluvit měsíční pobyt. Celý říjen budu pracovat jako její asistentka,“ prozradila novinku Kateřina Augustinová. V prosinci potom ještě vyrazí do Indonésie, kde bude na celosvětové konferenci k právnímu vzdělávání prezentovat výsledky svého projektu.

Do vybrané společnosti studentů, kterým Nadační fond UP již pátým rokem vytváří příznivé podmínky pro podporu jejich projektů, se letos dostalo osm studentů ze čtyř fakult. Fond mezi ně rozdělil 745 020 korun, z toho Kateřina Augustinová získala 128 860 korun.

Categories: Novinky z UP a PřF

V Uměleckém centru začaly barokní slavnosti

Krásné chvíle nabízí milovníkům barokní hudby sedmý ročník Olomouckých barokních slavností. Letos poprvé se festival propojil s novou akcí Barok Olomouc a zájemci se tak vedle barokní hudby mohou vydat i za pouličním divadlem či filmovým promítáním. Atmosféru barokních večerů podtrhne květinová výzdoba i barevné nasvícení památek.  

Včera se Atrium univerzitního Uměleckého centra opět rozezvučelo barokní hudbou. Ze čtyřiadvaceti večerů festivalu ten první patřil novodobé premiéře serenaty Il tribunale di Giove. Složil ji Karl Ditters von Dittersdorf a vůbec poprvé zazněla v roce 1775 na oslavách pruského krále Fridricha II. Velikého. Jednoaktovou serenatu, v níž bohové Apolón, Minerva, Mars a Štěstěna s podporou svých sborů přednášejí odlišné koncepty řízení Evropské unie, nabídne festival ještě dnes.

„Je to velké vzrušení studovat hudbu, kterou dvě stě padesát let nikdo neslyšel. A ještě větší vzrušení je pak tento zážitek sdílet s hudebníky a posluchači. Vždy, když sáhnete do archivu po neznámé věci, tak zároveň riskujete. Bude to posluchače bavit? Jovův tribunál je podle mě reprezentativní skvost. Přijďte si ho poslechnout,“ uvedl skladatel Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy pedagogické fakulty.

Zítřek už bude patřit operám, věnovaným Wolfgangu Hanibalovi ze Schrattenbachu. Zachovalo se z nich pouze libreto, které nově zkomponoval skladatel Tomáš Hanzlík. Piramo e Tisbe (1712) je první doloženou operou provozovanou na Moravě. Jejími autory byli salcburští umělci Francesco Maria Raffaelini a Mathias Sigismund Biechteler. Autorem ztracené hudby i libreta opery Endymio (1727), která je podobenstvím o nestárnoucí kráse umění, byl řeholní skladatel piarista P. David Kopecký a S. Joanne.

Jedno představení na více místech

Jednou z novinek letošního festivalu je umístění představení do několika prostor Uměleckého centra, do Atria, chodby i Kaple Božího Těla. Jde o jedinečné Míčovo oratorium Zpívané rozjímání, které skladatel zkomponoval v roce 1727 pro jaroměřického hraběte Jana Adama z Questenbergu. Oratorium bude uvedeno dobovým kázáním Pavla Josefa Axlara ze sbírky Nábožný horlivý vůdce do města svatého Jeruzaléma z roku 1720. V první části večera zazní i novodobá premiéra Koncertu pro cembalo Josefa Antonína Štěpána.

Barok Olomouc 2019

Letos poprvé se Olomoucké barokní slavnosti propojily s akcí Barok Olomouc. „Barokní stopa je v Olomouci výrazná, co se týká architektury, umění či církevního a univerzitního působení. Letos poprvé bude v rámci barokních slavností na Horním náměstí doprovodný program. Chceme tím vytvořit pomyslnou předehru k příštímu roku, kdy máme zájem oživovat centrum města po celý červenec. Navíc si v průběhu příštího roku budeme připomínat dvacáté výročí zapsání barokního Čestného sloupu Nejsvětější Trojice na seznam památek UNESCO,“ uvedla náměstkyně primátora Markéta Záleská. Město v rámci akce Barok Olomouc pořádá tři letní večery. První se uskuteční 12. července, další budou následovat o víkendu 26. a 27. července. Všechny tyto dny nabídnou hudbou, tanec, filmová promítání a pouliční umění. Na své si přijdou i děti, které se mohou těšit na loutkové divadlo a tvořivé dílny. Atmosféru večerů podtrhne květinová výzdoba a barevné nasvícení památek. Více ZDE.

Categories: Novinky z UP a PřF

Pages

Subscribe to Joint Laboratory of Optics aggregator - Novinky z UP a PřF