Agregátor zdrojů

Z pestré nabídky pracovních míst od významných zaměstnavatelů v regionu mohou vybírat studenti Univerzity Palackého na veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe, který pořádá v úterý 9. dubna od 10 hodin ve svých prostorách přírodovědecká fakulta společně s Kariérním centrem UP. Studenti si budou moci také vyzkoušet přijímací pohovor nanečisto či využít kariérní poradenství nebo se zúčastnit soutěží.

„Veletrh je určen nejen studentům, kteří hledají práci, ale i těm, kteří uvažují o změně. Účastníci mají možnost osobně se setkat a pohovořit si se zástupci jednotlivých firem, porovnat jejich pracovní nabídky, získat cenné rady, informace a především kontakty, díky kterým zvyšují svoji šanci uplatnění na trhu práce,“ uvedla za organizační tým Dagmar Petrželová z přírodovědecké fakulty.

Kromě stánků zaměstnavatelů čekají na návštěvníky veletrhu i tři zajímavé přednášky. Odborník na pracovní právo Petr Podrazil představí důležitá témata z oblasti pracovněprávních vztahů dotýkající se studentských brigád i prvního nástupu do zaměstnání. Účastníky ve své prezentaci seznámí s letošními změnami v zákoníku práce, které přinesly řadu důležitých novinek i na poli dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti.

Moderovaná panelová diskuze spoluzakladatele HR systému Sloneek Milana Rataje a lektorky Dity Palaščákové se bude věnovat novým a flexibilním formám zaměstnávání. Že jsou tyto formy práce ve firmách „žhavým tématem“, dokládá i fakt, že se v praxi v posledních letech testují různé modely kombinující práci z domova a kanceláře.

Třetí přednáška se zaměří na zvýšení soustředěnosti. Studentům a zaměstnancům poradí, jak se vyhnout vyčerpání, neklidu a chronické únavě. Petr Havril ze společnosti GrowJob představí vliv dopaminu na lidské tělo. Hovořit bude také o tom, jak lze pracovat a studovat efektivněji a jakým způsobem můžeme zvýšit svoji pozornost.

Sedmnáctý ročník Okna do praxe se uskuteční v úterý 9. dubna od 10 do 15 hodin v prostorách hlavní budovy přírodovědecké fakulty. Studenti, kteří na veletrhu vyplní dotazník, získají sladkou odměnu. Mezi pravidelné účastníky akce patří FORVIA HELLA, Meopta – optika, Teva Czech Industries, Contipro, Edhouse, Oltis Group, onsemi, Contipro, Elekt Labs a další. Podrobnosti najdete na webových stránkách.

Z pestré nabídky pracovních míst od významných zaměstnavatelů v regionu mohou vybírat studenti Univerzity Palackého na veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe, který pořádá v úterý 9. dubna od 10 hodin ve svých prostorách přírodovědecká fakulta společně s Kariérním centrem UP. Studenti si budou moci také vyzkoušet přijímací pohovor nanečisto či využít kariérní poradenství nebo se zúčastnit soutěží.

„Veletrh je určen nejen studentům, kteří hledají práci, ale i těm, kteří uvažují o změně. Účastníci mají možnost osobně se setkat a pohovořit si se zástupci jednotlivých firem, porovnat jejich pracovní nabídky, získat cenné rady, informace a především kontakty, díky kterým zvyšují svoji šanci uplatnění na trhu práce,“ uvedla za organizační tým Dagmar Petrželová z přírodovědecké fakulty.

Kromě stánků zaměstnavatelů čekají na návštěvníky veletrhu i tři zajímavé přednášky. Odborník na pracovní právo Petr Podrazil představí důležitá témata z oblasti pracovněprávních vztahů dotýkající se studentských brigád i prvního nástupu do zaměstnání. Účastníky ve své prezentaci seznámí s letošními změnami v zákoníku práce, které přinesly řadu důležitých novinek i na poli dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti.

Moderovaná panelová diskuze spoluzakladatele HR systému Sloneek Milana Rataje a lektorky Dity Palaščákové se bude věnovat novým a flexibilním formám zaměstnávání. Že jsou tyto formy práce ve firmách „žhavým tématem“, dokládá i fakt, že se v praxi v posledních letech testují různé modely kombinující práci z domova a kanceláře.

Třetí přednáška se zaměří na zvýšení soustředěnosti. Studentům a zaměstnancům poradí, jak se vyhnout vyčerpání, neklidu a chronické únavě. Petr Havril ze společnosti GrowJob představí vliv dopaminu na lidské tělo. Hovořit bude také o tom, jak lze pracovat a studovat efektivněji a jakým způsobem můžeme zvýšit svoji pozornost.

Sedmnáctý ročník Okna do praxe se uskuteční v úterý 9. dubna od 10 do 15 hodin v prostorách hlavní budovy přírodovědecké fakulty. Studenti, kteří na veletrhu vyplní dotazník, získají sladkou odměnu. Mezi pravidelné účastníky akce patří FORVIA HELLA, Meopta – optika, Teva Czech Industries, Contipro, Edhouse, Oltis Group, onsemi, Contipro, Elekt Labs a další. Podrobnosti najdete na webových stránkách.

Olomoucká univerzita přijala k 15. březnu 34 779 přihlášek ke studiu. Vysoká škola oslovovala budoucí studující především na veletrzích vzdělávání, dnech otevřených dveří, road show po středních školách a v online prostoru, například přes web Univerzitní město. Do poloviny března měli zájemci a zájemkyně o studium možnost podat e-přihlášku na většinu oborů Univerzity Palackého. Na některé se lze však ještě hlásit.

Zájem o studium na UP meziročně vzrostl na šesti z osmi fakult. Nejvíce pravidelně láká možnost studia na filozofické (8,5 tisíce přihlášek) nebo pedagogické fakultě (7,5 tisíce). Zájemci s cizím státním občanstvím si podali 4230 přihlášek, z toho 2935 je ze Slovenska a 435 z Ukrajiny. Celkově si jednu nebo více e-přihlášek podalo 23 tisíc uchazečů a uchazeček z 91 států.

„Je moc potěšující, že zájem o studium na Univerzitě Palackého je stále tak vysoký. Olomouc je skutečně univerzitním městem. Na osmi fakultách nabízíme na tisíc studijních kombinací, a tak je naše nabídka studia opravdu široká. Mám radost i z toho, že je zjevný zájem o nové obory. Přeji uchazečům, ať se jim vydaří přijímací zkoušky,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Zájemci o studium se informace dozvěděli například na webu Univerzitní město, jenž během loňska navštívilo rekordních 235 tisíc uživatelů, univerzita však nechyběla ani na dvanácti veletrzích vzdělávání u nás i na Slovensku, kam dorazilo přes 87 tisíc osob. V rámci 60 roadshow se univerzita prezentovala také téměř dvěma tisícům maturantů a maturantek po celé republice.

Přihlášky lze stále podávat

Na některé studijní programy UP se lze i nadále přihlašovat. Na teologické fakultě je ještě možné do 30. dubna podat přihlášku na obory Sociální práce, Sociální práce s dětmi a mládeží, Sociální práce s rodinou, Náboženství se zaměřením na vzdělávání, Učitelství náboženství pro základní školy, Katolická teologie nebo Mezinárodní sociální a humanitární práce či Etika a kultura v mediální komunikaci. Přírodovědecká fakulta chystá druhé kolo přijímacího řízení na vybrané obory od 15. dubna do 15. července. Na doktorské studium je možnost přihlásit se do konce dubna či v květnu v závislosti na fakultě. Přehled stále otevřených programů je k dispozici v katalogu na webu UP.

Nejžádanější obory

Největší zájem je na UP tradičně o studium Všeobecného lékařství, Psychologie, Práva a právní vědy, Zubního lékařství nebo Fyzioterapie, a to jak na fakultě zdravotnických věd, tak na fakultě tělesné kultury. Dále pak také o učitelské programy na pedagogické fakultě nebo Všeobecné ošetřovatelství. Ze studijních programů, které UP nabízela zcela nově, je velký zájem o Sociální pedagogiku, Environmentální studia a udržitelný rozvoj nebo Teologii.

Univerzita Palackého je druhou nejstarší univerzitou v ČR a patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisíc kombinací studijních programů, které na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících. Loni evidovala rekordních 35 722 e-přihlášek, nejvíce v její historii.

Olomoucká univerzita přijala k 15. březnu 34 779 přihlášek ke studiu. Vysoká škola oslovovala budoucí studující především na veletrzích vzdělávání, dnech otevřených dveří, road show po středních školách a v online prostoru, například přes web Univerzitní město. Do poloviny března měli zájemci a zájemkyně o studium možnost podat e-přihlášku na většinu oborů Univerzity Palackého. Na některé se lze však ještě hlásit.

Zájem o studium na UP meziročně vzrostl na šesti z osmi fakult. Nejvíce pravidelně láká možnost studia na filozofické (8,5 tisíce přihlášek) nebo pedagogické fakultě (7,5 tisíce). Zájemci s cizím státním občanstvím si podali 4230 přihlášek, z toho 2935 je ze Slovenska a 435 z Ukrajiny. Celkově si jednu nebo více e-přihlášek podalo 23 tisíc uchazečů a uchazeček z 91 států.

„Je moc potěšující, že zájem o studium na Univerzitě Palackého je stále tak vysoký. Olomouc je skutečně univerzitním městem. Na osmi fakultách nabízíme na tisíc studijních kombinací, a tak je naše nabídka studia opravdu široká. Mám radost i z toho, že je zjevný zájem o nové obory. Přeji uchazečům, ať se jim vydaří přijímací zkoušky,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Zájemci o studium se informace dozvěděli například na webu Univerzitní město, jenž během loňska navštívilo rekordních 235 tisíc uživatelů, univerzita však nechyběla ani na dvanácti veletrzích vzdělávání u nás i na Slovensku, kam dorazilo přes 87 tisíc osob. V rámci 60 roadshow se univerzita prezentovala také téměř dvěma tisícům maturantů a maturantek po celé republice.

Přihlášky lze stále podávat

Na některé studijní programy UP se lze i nadále přihlašovat. Na teologické fakultě je ještě možné do 30. dubna podat přihlášku na obory Sociální práce, Sociální práce s dětmi a mládeží, Sociální práce s rodinou, Náboženství se zaměřením na vzdělávání, Učitelství náboženství pro základní školy, Katolická teologie nebo Mezinárodní sociální a humanitární práce či Etika a kultura v mediální komunikaci. Přírodovědecká fakulta chystá druhé kolo přijímacího řízení na vybrané obory od 15. dubna do 15. července. Na doktorské studium je možnost přihlásit se do konce dubna či v květnu v závislosti na fakultě. Přehled stále otevřených programů je k dispozici v katalogu na webu UP.

Nejžádanější obory

Největší zájem je na UP tradičně o studium Všeobecného lékařství, Psychologie, Práva a právní vědy, Zubního lékařství nebo Fyzioterapie, a to jak na fakultě zdravotnických věd, tak na fakultě tělesné kultury. Dále pak také o učitelské programy na pedagogické fakultě nebo Všeobecné ošetřovatelství. Ze studijních programů, které UP nabízela zcela nově, je velký zájem o Sociální pedagogiku, Environmentální studia a udržitelný rozvoj nebo Teologii.

Univerzita Palackého je druhou nejstarší univerzitou v ČR a patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisíc kombinací studijních programů, které na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících. Loni evidovala rekordních 35 722 e-přihlášek, nejvíce v její historii.

Přednášky, workshopy, komentované prohlídky, plavby na lodi i skvělá hudba. Oslavy mezinárodního dne vody, který připadá na 22. března, nabídnou v Olomouci od 19. do 22. března zajímavý program, na němž se podílí i naše univerzita. AFO ve středu na Konviktu uvede předpremiéru dokumentárního filmu Pitná voda, na nějž přednáškou naváže Martin Rulík z přírodovědecké fakulty. Hlavní kulturní program proběhne v pátek na nábřeží Josefa Jařaba, kde bude mít svůj stánek i Pevnost poznání.

Kromě řady koncertů budou pro návštěvníky připraveny komentované prohlídky (po souši i po vodě), stánky s workshopy a aktivitami pro všechny generace a plavby na lodi. A ani na mezinárodní den vody nezůstanou návštěvníci o vodě, připraveno bude také dobré jídlo i pití.

Program:

19. 3. – Konvikt

17:00–19:00 přednáška Získávání sražené vody ze vzduchu – ČVUT Praha – EWA

20. 3. – Konvikt

19:00–19:30 předpremiéra dokumentárního filmu Pitná voda (AFO, Akademie věd)
19:30–20:30 přednáška Voda v krajině – doc. RNDr. Martin Rulík, Ph.D. (Univerzita Palackého v Olomouci)

21. 3. – Konvikt

17:00–18:30 přednáška Hospodaření s vodou ve městech – Klára Dušková (Nadace VIA)
18:30–20:00 přednáška Voda ve městě – Ing. Jiří Vítek

22. 3. – hlavní kulturní program Náplavka

14:00–15:00 Eliška Spáčilová
15:30–16:30 Daniel Režný
17:00–18:00 The Middle of the Sandwich
18:30–19:30 Stracené ráj

Doprovodný program (14:00–18:00)

H2Ospodař – workshop
Pevnost poznání – workshop a exponát
Sluňákov – stánek s aktivitami

Informační centrum Olomouc – komentované prohlídky Voda a historie vody ve městě
časy prohlídek 11:00 a 15:00
trasa: náplavka (Nábřeží Josefa Jařaba) – Bezručovy sady – Michalské schody – Horní náměstí
délka cca 90 minut
prohlídky jsou zdarma, ale je nutné se na ně zaregistrovat na vstupenky.olomouc.eu

Útvar hlavního architekta – komentované prohlídky (protipovodňová opatření)

Ololoď
14:00–16:00 plavby veřejnost
16:00 plavba s představením protipovodňových opatření
17:00 plavba veřejnost

Přednášky, workshopy, komentované prohlídky, plavby na lodi i skvělá hudba. Oslavy mezinárodního dne vody, který připadá na 22. března, nabídnou v Olomouci od 19. do 22. března zajímavý program, na němž se podílí i naše univerzita. AFO ve středu na Konviktu uvede předpremiéru dokumentárního filmu Pitná voda, na nějž přednáškou naváže Martin Rulík z přírodovědecké fakulty. Hlavní kulturní program proběhne v pátek na nábřeží Josefa Jařaba, kde bude mít svůj stánek i Pevnost poznání.

Kromě řady koncertů budou pro návštěvníky připraveny komentované prohlídky (po souši i po vodě), stánky s workshopy a aktivitami pro všechny generace a plavby na lodi. A ani na mezinárodní den vody nezůstanou návštěvníci o vodě, připraveno bude také dobré jídlo i pití.

Program:

19. 3. – Konvikt

17:00–19:00 přednáška Získávání sražené vody ze vzduchu – ČVUT Praha – EWA

20. 3. – Konvikt

19:00–19:30 předpremiéra dokumentárního filmu Pitná voda (AFO, Akademie věd)
19:30–20:30 přednáška Voda v krajině – doc. RNDr. Martin Rulík, Ph.D. (Univerzita Palackého v Olomouci)

21. 3. – Konvikt

17:00–18:30 přednáška Hospodaření s vodou ve městech – Klára Dušková (Nadace VIA)
18:30–20:00 přednáška Voda ve městě – Ing. Jiří Vítek

22. 3. – hlavní kulturní program Náplavka

14:00–15:00 Eliška Spáčilová
15:30–16:30 Daniel Režný
17:00–18:00 The Middle of the Sandwich
18:30–19:30 Stracené ráj

Doprovodný program (14:00–18:00)

H2Ospodař – workshop
Pevnost poznání – workshop a exponát
Sluňákov – stánek s aktivitami

Informační centrum Olomouc – komentované prohlídky Voda a historie vody ve městě
časy prohlídek 11:00 a 15:00
trasa: náplavka (Nábřeží Josefa Jařaba) – Bezručovy sady – Michalské schody – Horní náměstí
délka cca 90 minut
prohlídky jsou zdarma, ale je nutné se na ně zaregistrovat na vstupenky.olomouc.eu

Útvar hlavního architekta – komentované prohlídky (protipovodňová opatření)

Ololoď
14:00–16:00 plavby veřejnost
16:00 plavba s představením protipovodňových opatření
17:00 plavba veřejnost

Abstract:  Ultra-high-energy cosmic rays have puzzled scientists for over six decades since their discovery. While their sources remain unknown, observational evidence suggests they are of extragalactic origin. The arrival directions of cosmic rays do not point back to their sources as they are charged particles and their trajectories are deflected in magnetic fields in the universe. However, the presence of anisotropic patterns in their arrival directions can help us in understanding their origins. In this talk, I will report on the observations of cosmic ray anisotropies, with a particular focus on the dipole anisotropy observed above 8 EeV and discuss the possible origins of this anisotropic pattern.     The seminar will be held in the main conference hall, Institute of Physics, Na Slovance 2, Prague 8. Location: https://goo.gl/maps/wEf7PsiLimSXMZhE9   The seminar will be also available via ZOOM video conference system: Meeting ID: 674 9629 6646 Passcode: 575511 or join meeting via direct ZOOM link  

Abstract:  Ultra-high-energy cosmic rays have puzzled scientists for over six decades since their discovery. While their sources remain unknown, observational evidence suggests they are of extragalactic origin. The arrival directions of cosmic rays do not point back to their sources as they are charged particles and their trajectories are deflected in magnetic fields in the universe. However, the presence of anisotropic patterns in their arrival directions can help us in understanding their origins. In this talk, I will report on the observations of cosmic ray anisotropies, with a particular focus on the dipole anisotropy observed above 8 EeV and discuss the possible origins of this anisotropic pattern.     The seminar will be held in the main conference hall, Institute of Physics, Na Slovance 2, Prague 8. Location: https://goo.gl/maps/wEf7PsiLimSXMZhE9   The seminar will be also available via ZOOM video conference system: Meeting ID: 674 9629 6646 Passcode: 575511 or join meeting via direct ZOOM link  

Představení dosavadních výsledků a hledání dalších styčných bodů pro mezioborovou spolupráci bylo cílem pracovního jednání projektu TECHSCALE, které se uskutečnilo ve čtvrtek v CATRIN za účasti zástupců vědeckých týmů z Univerzity Palackého. Kromě CATRIN, která projekt z operačního programu Jan Amos Komenský koordinuje, je do něj zapojeno pět fakult UP. Dalšími partnery jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT.

„Máme za sebou několik měsíců řešení projektu, proto bylo potřeba, abychom si shrnuli dosavadní výsledky a na základě zjištěných poznatků si upřesnili další kroky ve společném výzkumu. Jsem velmi potěšen, že spolupráce se začíná rozbíhat a všechny strany hledají cesty, jak ji dále rozvíjet. Uvědomujeme si důležitost široké spolupráce v rámci univerzity. Víme, že máme unikátní možnost, jak dosáhnout výsledků a výstupů, které budou konkurenceschopné v mezinárodním prostředí,“ řekl fyzikální chemik Michal Otyepka z CATRIN, který projekt TECHSCALE vede.

Význam podobných setkání potvrdili i další účastníci. „Tyto schůzky považuji za velmi důležité, neboť jsou dobrým základem pro další spolupráci. V rámci mikrobiologického týmu z lékařské fakulty je naším úkolem v tomto projektu především testovat antimikrobiální aktivitu nově vyvinutých nanomateriálů a posoudit možnosti jejich uplatnění v medicíně. Problém medicíny spočívá v tom, že nemáme dostatek nových antibiotik a antibiotická rezistence neustále stoupá. V roce 2050 budou nejčastější příčinou úmrtí infekce vyvolané multirezistentními bakteriemi. Je to obrovský globální problém a jedním z cílů projektu TECHSCALE je přispět k jeho řešení,“ uvedl děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář, podle nějž již má tým za sebou první výsledky a odeslány byly také první publikace.

Cílem projektu je vyvinout nanomateriály a technologie, které přispějí k řešení dvou současných společenských výzev, tedy získávání a ukládání obnovitelné energie a zlepšení kvality života. Vedle odborníků na materiálový výzkum jsou v něm i zástupci společenských věd, kteří posoudí přijetí nových technologií ve společnosti a současně navrhnou i strategie pro boj s tzv. fake news, které by vnímání nových technologií mohly negativně ovlivnit.

„Dnešní setkání považuji za velmi užitečné, protože jsme si vzájemně představili to, co v jednotlivých částech projektu zkoumáme, a našli jsme další společná témata, kde můžete problémy analyzovat z různých perspektiv. Tedy z pohledu jak přírodních, tak sociálních a humanitních věd. Můžeme sdílet data a našli jsme i další témata pro společné články. V našem výzkumném balíčku jsme v současné době ve fázi sběru dat. Hledáme odpověď na to, jaké mají výzkumníci v oblasti technologií povědomí o rizicích, která plynout z toho, že někdo neúmyslně či záměrně výsledky jejich výzkumu dezinterpretuje směrem k veřejnosti. Obdobně jako jsme tomu byli svědky například v období pandemie covidu-19. V další etapě se chceme dostat i k odezvě ze strany veřejnosti na tzv. fake news,“ uvedl Jiří Lach z filozofické fakulty.

V projektu spolupracují za Univerzitu Palackého odborníci z lékařské, filozofické a právnické fakulty a také fakulty zdravotnických věd a cyrilometodějské teologické fakulty. Projekt získal podporu zhruba půl miliardy korun. Oficiálně odstartoval 1. července 2023 a potrvá do konce června 2028.

Představení dosavadních výsledků a hledání dalších styčných bodů pro mezioborovou spolupráci bylo cílem pracovního jednání projektu TECHSCALE, které se uskutečnilo ve čtvrtek v CATRIN za účasti zástupců vědeckých týmů z Univerzity Palackého. Kromě CATRIN, která projekt z operačního programu Jan Amos Komenský koordinuje, je do něj zapojeno pět fakult UP. Dalšími partnery jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT.

„Máme za sebou několik měsíců řešení projektu, proto bylo potřeba, abychom si shrnuli dosavadní výsledky a na základě zjištěných poznatků si upřesnili další kroky ve společném výzkumu. Jsem velmi potěšen, že spolupráce se začíná rozbíhat a všechny strany hledají cesty, jak ji dále rozvíjet. Uvědomujeme si důležitost široké spolupráce v rámci univerzity. Víme, že máme unikátní možnost, jak dosáhnout výsledků a výstupů, které budou konkurenceschopné v mezinárodním prostředí,“ řekl fyzikální chemik Michal Otyepka z CATRIN, který projekt TECHSCALE vede.

Význam podobných setkání potvrdili i další účastníci. „Tyto schůzky považuji za velmi důležité, neboť jsou dobrým základem pro další spolupráci. V rámci mikrobiologického týmu z lékařské fakulty je naším úkolem v tomto projektu především testovat antimikrobiální aktivitu nově vyvinutých nanomateriálů a posoudit možnosti jejich uplatnění v medicíně. Problém medicíny spočívá v tom, že nemáme dostatek nových antibiotik a antibiotická rezistence neustále stoupá. V roce 2050 budou nejčastější příčinou úmrtí infekce vyvolané multirezistentními bakteriemi. Je to obrovský globální problém a jedním z cílů projektu TECHSCALE je přispět k jeho řešení,“ uvedl děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář, podle nějž již má tým za sebou první výsledky a odeslány byly také první publikace.

Cílem projektu je vyvinout nanomateriály a technologie, které přispějí k řešení dvou současných společenských výzev, tedy získávání a ukládání obnovitelné energie a zlepšení kvality života. Vedle odborníků na materiálový výzkum jsou v něm i zástupci společenských věd, kteří posoudí přijetí nových technologií ve společnosti a současně navrhnou i strategie pro boj s tzv. fake news, které by vnímání nových technologií mohly negativně ovlivnit.

„Dnešní setkání považuji za velmi užitečné, protože jsme si vzájemně představili to, co v jednotlivých částech projektu zkoumáme, a našli jsme další společná témata, kde můžete problémy analyzovat z různých perspektiv. Tedy z pohledu jak přírodních, tak sociálních a humanitních věd. Můžeme sdílet data a našli jsme i další témata pro společné články. V našem výzkumném balíčku jsme v současné době ve fázi sběru dat. Hledáme odpověď na to, jaké mají výzkumníci v oblasti technologií povědomí o rizicích, která plynout z toho, že někdo neúmyslně či záměrně výsledky jejich výzkumu dezinterpretuje směrem k veřejnosti. Obdobně jako jsme tomu byli svědky například v období pandemie covidu-19. V další etapě se chceme dostat i k odezvě ze strany veřejnosti na tzv. fake news,“ uvedl Jiří Lach z filozofické fakulty.

V projektu spolupracují za Univerzitu Palackého odborníci z lékařské, filozofické a právnické fakulty a také fakulty zdravotnických věd a cyrilometodějské teologické fakulty. Projekt získal podporu zhruba půl miliardy korun. Oficiálně odstartoval 1. července 2023 a potrvá do konce června 2028.

Známý herec Jaroslav Plesl provází novým dokumentárním filmem o olomouckém biskupu Jindřichu Zdíkovi, který natočil režisér Theodor Mojžíš. K realizaci díla, které bylo v předpremiéře představeno v Arcidiecézním muzeu Olomouc a brzy jej uvede Česká televize, přispěl i církevní historik Tomáš Parma z Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Impulzem k natočení padesátiminutového snímku Olomoucký biskup uprostřed Evropy byla podle režiséra Theodora Mojžíše nedávná několikaletá rekonstrukce Arcidiecézního muzea, při níž prošel úpravami i tzv. Zdíkův románský palác, a vznik nové expozice o Svatováclavském návrší v proměnách času. „Stavební úpravy muzea i románského paláce nabídly možnost dostat se doslova pod povrch až do doby vzdálené tisíc téměř let. Využili jsme toho a pustili jsme se do natáčení dokumentu, který – jak název napovídá – dalece přesahuje olomoucké hranice,“ uvedl režisér Theodor Mojžíš.

Spolupracovníkem filmařů se stal Tomáš Parma, který působí na katedře církevních dějin a dějin církevního umění CMTF UP, zároveň patří k představitelům Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského u nás (jeho portrét si můžete přečíst zde). „Režisér byl na natáčení velmi dobře připraven. Měl nastudováno velké množství literatury, ale občas bylo zapotřebí jej nasměrovat ještě dál. Bylo zapotřebí občas přeložit některé latinské texty nebo zkontrolovat překlad. Týmu jsem také pomohl se dvěma cestami po stopách Jindřicha Zdíka – do Říma a do Izraele, kde bylo potřeba vybrat fotogenické lokality a domluvit rozhovor s patriarchou Pizzaballou,“ přiblížil svoji úlohu.

„Spolupráce to byla velmi pěkná a milá. Lidsky jsme si, myslím, sedli s celým týmem, ve kterém byl kromě režiséra kameraman Ivo Popek, zvukař Michal Janoušek a průvodce celým pořadem, herec Jaroslav Plesl. Určitě nás nějakým způsobem celou dobu provázel i sám biskup Jindřich Zdík. Místy to bylo hektické, občas se dostavila únava, během natáčení v Římě nám dokonce vykradli auto, ale zažili jsme nakonec velmi pěkné chvíle,“ dodal Tomáš Parma, podle kterého se divák z dokumentu dozví o biskupu Jindřichu Zdíkovi vše podstatné z toho, co se o něm ví, a to nenásilnou, místy až hravou a vizuálně přitažlivou formou.

Jindřich Zdík (asi 1083–1150) patří k historicky nejdůležitějším olomouckým biskupům a významným evropským osobnostem 12. století. Znal se s papeži, císaři, králi a dalšími důležitými lidmi své doby, byl politickým hybatelem nejen u nás. Pravidelně navštěvoval Řím, pobýval na říšských sněmech v Řezně, dvě cesty do Svaté země mu byly inspirací k zakládání klášterů – na pražském Strahově, kde je pohřben, a v Litomyšli. V Olomouci vysvětil baziliku sv. Václava, která se později stala novým sídelním kostelem biskupů, při něm nechal vystavět palác, v němž fungovala také katedrální škola, kapitulní knihovna či skriptorium, v němž vzniklo tzv. Olomoucké horologium, liturgický kodex tehdejší kapituly.

Podrobněji se o životě a významu biskupa Jindřicha Zdíka mohou zájemci dozvědět právě v novém dokumentu, který uvede Česká televize na Velký pátek 29. března, poté bude ke zhlédnutí zde.

Známý herec Jaroslav Plesl provází novým dokumentárním filmem o olomouckém biskupu Jindřichu Zdíkovi, který natočil režisér Theodor Mojžíš. K realizaci díla, které bylo v předpremiéře představeno v Arcidiecézním muzeu Olomouc a brzy jej uvede Česká televize, přispěl i církevní historik Tomáš Parma z Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Impulzem k natočení padesátiminutového snímku Olomoucký biskup uprostřed Evropy byla podle režiséra Theodora Mojžíše nedávná několikaletá rekonstrukce Arcidiecézního muzea, při níž prošel úpravami i tzv. Zdíkův románský palác, a vznik nové expozice o Svatováclavském návrší v proměnách času. „Stavební úpravy muzea i románského paláce nabídly možnost dostat se doslova pod povrch až do doby vzdálené tisíc téměř let. Využili jsme toho a pustili jsme se do natáčení dokumentu, který – jak název napovídá – dalece přesahuje olomoucké hranice,“ uvedl režisér Theodor Mojžíš.

Spolupracovníkem filmařů se stal Tomáš Parma, který působí na katedře církevních dějin a dějin církevního umění CMTF UP, zároveň patří k představitelům Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského u nás (jeho portrét si můžete přečíst zde). „Režisér byl na natáčení velmi dobře připraven. Měl nastudováno velké množství literatury, ale občas bylo zapotřebí jej nasměrovat ještě dál. Bylo zapotřebí občas přeložit některé latinské texty nebo zkontrolovat překlad. Týmu jsem také pomohl se dvěma cestami po stopách Jindřicha Zdíka – do Říma a do Izraele, kde bylo potřeba vybrat fotogenické lokality a domluvit rozhovor s patriarchou Pizzaballou,“ přiblížil svoji úlohu.

„Spolupráce to byla velmi pěkná a milá. Lidsky jsme si, myslím, sedli s celým týmem, ve kterém byl kromě režiséra kameraman Ivo Popek, zvukař Michal Janoušek a průvodce celým pořadem, herec Jaroslav Plesl. Určitě nás nějakým způsobem celou dobu provázel i sám biskup Jindřich Zdík. Místy to bylo hektické, občas se dostavila únava, během natáčení v Římě nám dokonce vykradli auto, ale zažili jsme nakonec velmi pěkné chvíle,“ dodal Tomáš Parma, podle kterého se divák z dokumentu dozví o biskupu Jindřichu Zdíkovi vše podstatné z toho, co se o něm ví, a to nenásilnou, místy až hravou a vizuálně přitažlivou formou.

Jindřich Zdík (asi 1083–1150) patří k historicky nejdůležitějším olomouckým biskupům a významným evropským osobnostem 12. století. Znal se s papeži, císaři, králi a dalšími důležitými lidmi své doby, byl politickým hybatelem nejen u nás. Pravidelně navštěvoval Řím, pobýval na říšských sněmech v Řezně, dvě cesty do Svaté země mu byly inspirací k zakládání klášterů – na pražském Strahově, kde je pohřben, a v Litomyšli. V Olomouci vysvětil baziliku sv. Václava, která se později stala novým sídelním kostelem biskupů, při něm nechal vystavět palác, v němž fungovala také katedrální škola, kapitulní knihovna či skriptorium, v němž vzniklo tzv. Olomoucké horologium, liturgický kodex tehdejší kapituly.

Podrobněji se o životě a významu biskupa Jindřicha Zdíka mohou zájemci dozvědět právě v novém dokumentu, který uvede Česká televize na Velký pátek 29. března, poté bude ke zhlédnutí zde.

Mohou nás vzpomínky oklamat? Co se děje, když svoji paměť svěříme nejrůznějším technologiím? Jak vypadá DNA z pravěku a jaké novinky ze života dinosaurů se dozvíme díky nejnovějším výzkumům? Co za tajemství ukrývá ekosystém hub? Na tyto i další otázky budou šest dní hledat odpovědi návštěvníci mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO). Tento svátek filmu a vědy, který pořádá UP, se letos koná od 23. dubna.

Na festival se v tomto roce přihlásilo téměř 500 snímků. O přízeň odborné poroty se uchází 57 snímků ve třech kategoriích. Vítězové si odnesou originální krasohled skláře Martina Hlubučka.

V Mezinárodní soutěži se objeví snímek Houby: Síť života (Fungi: Web of Life), jehož komentář namluvila ikonická hudebnice a umělkyně Björk, nebo nový snímek Poslední šance na záchranu života (Last Chance to Save a Life) australské producentky Sonyi Pemberton o fágové terapii. Tato terapie využívá viry, které v těle najdou nebezpečné bakterie a zahubí je. Zatím se jedná pouze o experimentální proces, který sebou nese mnoho rizik, ale v budoucnu by mohl zastavit hrozbu antibiotikům odolných bakterií.

Kanadský režisér Niobe Thompson diváky vezme na Hon na nejstarší DNA (Hunt for the Oldest DNA). Autor tohoto snímku skrze strhující příběh vědkyň a vědců nahlíží do dávného světa před dobou ledovou pomocí vědeckého „stroje času“ – unikátním sekvenováním prastaré DNA. Režisér přijede film osobně uvést. „Mezinárodní soutěž představuje vrchol kolektivního audiovizuálního umění. Filmy jsou nejen odkazem na vědecké poznání, ale také nabízejí unikátní pohled na svět kolem nás, přičemž osvětlují témata, která jsou často přehlížena. Od výzkumu ekosystémů až po alternativní světy a komunity simulované v herní virtuální realitě,“ řekl programový ředitel AFO Ondřej Kazík.

Diváci se ponoří i do světa psychedelik

Ponoření do světa psychedelik umožní německý dokument Léčivá síla psychedelik (The Healing Power of Psychedelic Drugs) režisérek Caroline Charlotte Haertel a Mirjany Momirović. „Téma rezonuje i se současným zákazem HHC v České republice a dobře navazuje na novou sérii Ivo Bystřičana Česko na drogách. Série si vzala za cíl vytvořit poučenější a kompetentnější pohled na různé typy látek, které mění vědomí. Od alkoholu po LSD série ukazuje historické tradice i poslední trendy v užívání různých substancí napříč naší populací,“ doplnil Ondřej Kazík.

Na vzrušující cestu historií sexuální výchovy se diváci vydají s filmem Pobavme se o sexu – sto let sexuální výchovy (Let's Talk About Sex – A Century of Sex Education). Tato dvoudílná série režisérek Iny Kessebohm a Nadine Neumann osvětluje fascinující souhru mezi hodnotami, morálkou a inovacemi a našimi neustále se měnícími postoji ke vztahům a sexualitě. Dokumentaristé si ale také kladou filozofické otázky na téma digitálních technologií.

V Česko-slovenské soutěži se tak objeví dokument Poznámky z Eremocénu (Notes from Eremocene) od slovenské režisérky Viery Čákanyové. Eremocén je epocha vyznačující se pocitem osamělosti v důsledku vyhubení mnoha jiných forem života. Snímek na pomezí filozofické eseje a sci-fi na ni nahlíží pohledem virtuální budoucnosti. Filmy v soutěži krátkých filmů zase pátrají po nekonvenčních tématech prostřednictvím hravých formátů a stylů a svojí inovativností nepřestávají porotce každoročně překvapovat. Na své si přijdou jak technologové, tak nadšení občanští přírodovědci.

Na AFO přijedou i držitelky ceny Emmy

Kromě soutěžních filmů se mohou diváci těšit na dramaturgický výběr toho nejzajímavějšího, co se v posledních dvou letech objevilo v Česku a zahraničí. Nebudou chybět inspirující přednášky a další doprovodný program. Do Olomouce zavítá Kateřina Cizek, držitelka cen Peabody a Emmy. „Dokumentaristka vede inovativní inkubátory, výzkumné projekty a spojuje umění, dokumentaristiku a žurnalistiku s novými technologiemi a vědou. Její dřívější lidskoprávní projekty – na různá témata od mediální revoluce spojené s užíváním ruční kamery po pašování lidí a genocidu ve Rwandě – podnítily vyšetřování trestných činů a změnily politiku OSN,“ řekl dramaturg Dominik Vontor.

Na festivalu se objeví i Hannah Critchlow, mezinárodně uznávaná neuroložka, moderátorka a členka Magdalene College na univerzitě v Cambridge. Je známá především tím, že demystifikuje lidský mozek a vystupuje v pořadech BBC, ABC a korejské televize. Součástí programu bude i online přednáška špičkové psycholožky, světové odbornice na altruismus Abigail Marsh. Na AFO se osobně podívá i odborník Peter McCoy. Ten spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie, které otevírá cestu do tajů hub, lišejníků a mikrobiomů široké veřejnosti. Vůdčí odborník v oboru přiváží přednášku zaměřenou na obor etnomykologie a představí úchvatný svět vztahu lidí k houbám napříč dějinami, současností a budoucností.

Návštěvníci se budou moci potkat i s paleontoložkou Jingmai O’Connor, která se zaměřuje na obratlovce a v současnosti pracuje ve Field Museum of Natural History v Chicagu jako kurátorka fosilních plazů. Svoji účast potvrdil i český sociolog Vojtěch Pecka, který se ve svém výzkumu zaměřuje na to, jak problematicky se fosilní průmysl staví ke klimatickým změnám. Objeví se i přední britský historik Chris Manias a paleontolog Daniel Madzia. Ten se účastnil terénních výzkumů ve Spojených státech, v Rusku, v Panamě či v Polsku. Vedl výzkum, jehož výsledkem bylo pojmenování prvního českého neptačího dinosaura. Je také autorem popisu masožravého dinosaura z jurských sedimentárních hornin okolí Brna.

Univerzita Palackého pořádá Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc od roku 1966. Od svého vzniku má AFO za cíl aktivně propojovat kinematografii a vědu a zkoumá jejich vzájemnou interakci. V posledních desetiletích se festivalu podařilo prolomit mýtus „nudných“ vzdělávacích filmů, což dokazuje i rostoucí počet návštěvníků a rozšiřující se trh vědeckého dokumentu. Akreditace na festival je zdarma.

 

Mohou nás vzpomínky oklamat? Co se děje, když svoji paměť svěříme nejrůznějším technologiím? Jak vypadá DNA z pravěku a jaké novinky ze života dinosaurů se dozvíme díky nejnovějším výzkumům? Co za tajemství ukrývá ekosystém hub? Na tyto i další otázky budou šest dní hledat odpovědi návštěvníci mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO). Tento svátek filmu a vědy, který pořádá UP, se letos koná od 23. dubna.

Na festival se v tomto roce přihlásilo téměř 500 snímků. O přízeň odborné poroty se uchází 57 snímků ve třech kategoriích. Vítězové si odnesou originální krasohled skláře Martina Hlubučka.

V Mezinárodní soutěži se objeví snímek Houby: Síť života (Fungi: Web of Life), jehož komentář namluvila ikonická hudebnice a umělkyně Björk, nebo nový snímek Poslední šance na záchranu života (Last Chance to Save a Life) australské producentky Sonyi Pemberton o fágové terapii. Tato terapie využívá viry, které v těle najdou nebezpečné bakterie a zahubí je. Zatím se jedná pouze o experimentální proces, který sebou nese mnoho rizik, ale v budoucnu by mohl zastavit hrozbu antibiotikům odolných bakterií.

Kanadský režisér Niobe Thompson diváky vezme na Hon na nejstarší DNA (Hunt for the Oldest DNA). Autor tohoto snímku skrze strhující příběh vědkyň a vědců nahlíží do dávného světa před dobou ledovou pomocí vědeckého „stroje času“ – unikátním sekvenováním prastaré DNA. Režisér přijede film osobně uvést. „Mezinárodní soutěž představuje vrchol kolektivního audiovizuálního umění. Filmy jsou nejen odkazem na vědecké poznání, ale také nabízejí unikátní pohled na svět kolem nás, přičemž osvětlují témata, která jsou často přehlížena. Od výzkumu ekosystémů až po alternativní světy a komunity simulované v herní virtuální realitě,“ řekl programový ředitel AFO Ondřej Kazík.

Diváci se ponoří i do světa psychedelik

Ponoření do světa psychedelik umožní německý dokument Léčivá síla psychedelik (The Healing Power of Psychedelic Drugs) režisérek Caroline Charlotte Haertel a Mirjany Momirović. „Téma rezonuje i se současným zákazem HHC v České republice a dobře navazuje na novou sérii Ivo Bystřičana Česko na drogách. Série si vzala za cíl vytvořit poučenější a kompetentnější pohled na různé typy látek, které mění vědomí. Od alkoholu po LSD série ukazuje historické tradice i poslední trendy v užívání různých substancí napříč naší populací,“ doplnil Ondřej Kazík.

Na vzrušující cestu historií sexuální výchovy se diváci vydají s filmem Pobavme se o sexu – sto let sexuální výchovy (Let's Talk About Sex – A Century of Sex Education). Tato dvoudílná série režisérek Iny Kessebohm a Nadine Neumann osvětluje fascinující souhru mezi hodnotami, morálkou a inovacemi a našimi neustále se měnícími postoji ke vztahům a sexualitě. Dokumentaristé si ale také kladou filozofické otázky na téma digitálních technologií.

V Česko-slovenské soutěži se tak objeví dokument Poznámky z Eremocénu (Notes from Eremocene) od slovenské režisérky Viery Čákanyové. Eremocén je epocha vyznačující se pocitem osamělosti v důsledku vyhubení mnoha jiných forem života. Snímek na pomezí filozofické eseje a sci-fi na ni nahlíží pohledem virtuální budoucnosti. Filmy v soutěži krátkých filmů zase pátrají po nekonvenčních tématech prostřednictvím hravých formátů a stylů a svojí inovativností nepřestávají porotce každoročně překvapovat. Na své si přijdou jak technologové, tak nadšení občanští přírodovědci.

Na AFO přijedou i držitelky ceny Emmy

Kromě soutěžních filmů se mohou diváci těšit na dramaturgický výběr toho nejzajímavějšího, co se v posledních dvou letech objevilo v Česku a zahraničí. Nebudou chybět inspirující přednášky a další doprovodný program. Do Olomouce zavítá Kateřina Cizek, držitelka cen Peabody a Emmy. „Dokumentaristka vede inovativní inkubátory, výzkumné projekty a spojuje umění, dokumentaristiku a žurnalistiku s novými technologiemi a vědou. Její dřívější lidskoprávní projekty – na různá témata od mediální revoluce spojené s užíváním ruční kamery po pašování lidí a genocidu ve Rwandě – podnítily vyšetřování trestných činů a změnily politiku OSN,“ řekl dramaturg Dominik Vontor.

Na festivalu se objeví i Hannah Critchlow, mezinárodně uznávaná neuroložka, moderátorka a členka Magdalene College na univerzitě v Cambridge. Je známá především tím, že demystifikuje lidský mozek a vystupuje v pořadech BBC, ABC a korejské televize. Součástí programu bude i online přednáška špičkové psycholožky, světové odbornice na altruismus Abigail Marsh. Na AFO se osobně podívá i odborník Peter McCoy. Ten spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie, které otevírá cestu do tajů hub, lišejníků a mikrobiomů široké veřejnosti. Vůdčí odborník v oboru přiváží přednášku zaměřenou na obor etnomykologie a představí úchvatný svět vztahu lidí k houbám napříč dějinami, současností a budoucností.

Návštěvníci se budou moci potkat i s paleontoložkou Jingmai O’Connor, která se zaměřuje na obratlovce a v současnosti pracuje ve Field Museum of Natural History v Chicagu jako kurátorka fosilních plazů. Svoji účast potvrdil i český sociolog Vojtěch Pecka, který se ve svém výzkumu zaměřuje na to, jak problematicky se fosilní průmysl staví ke klimatickým změnám. Objeví se i přední britský historik Chris Manias a paleontolog Daniel Madzia. Ten se účastnil terénních výzkumů ve Spojených státech, v Rusku, v Panamě či v Polsku. Vedl výzkum, jehož výsledkem bylo pojmenování prvního českého neptačího dinosaura. Je také autorem popisu masožravého dinosaura z jurských sedimentárních hornin okolí Brna.

Univerzita Palackého pořádá Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc od roku 1966. Od svého vzniku má AFO za cíl aktivně propojovat kinematografii a vědu a zkoumá jejich vzájemnou interakci. V posledních desetiletích se festivalu podařilo prolomit mýtus „nudných“ vzdělávacích filmů, což dokazuje i rostoucí počet návštěvníků a rozšiřující se trh vědeckého dokumentu. Akreditace na festival je zdarma.

 

Jak zlepšit zážitek z návštěvy muzea? Co je potřeba pro dobrou reklamu, která osloví širokou veřejnost, nebo proč je důležité, jak se personál chová k lidem, kteří přijdou na výstavu? Do Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO) přijeli studenti z University of Nebraska Kearney (UNK), kteří v doprovodu českých vysokoškoláků získávali zkušenosti a informace ke svému studiu. 

Studenti společně vymyslí marketingový plán na míru konkrétním organizacím. Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, které se do projektu zapojilo, si nejdříve prošli část expozic a viděli autobiografický animovaný film Tmání. Ten využívá virtuální realitu k zobrazení autentických zkušeností mladého člověka s depresí.  „Pro mě byla tato návštěva zážitkem, protože to, co tady máte, je velmi odlišné od toho, co znám. Například VR jsem dnes zkusila poprvé. Po studiu v USA bych se chtěla vrátit do své země a věnovat se podnikání. Moje rodina má farmu a ráda bych jim pomohla s marketingem,“ prozradila studentka Haruka Takamichi, která pochází z Japonska. 

Tatiana Hantáková studuje druhým rokem ekonomicko-manažerská studia na Univerzitě Palackého. „Dříve mě zajímal spíš management, ale v poslední době se zaměřuji na formulování různých reklam. Miluji muzea a vůbec nevylučuji, že v nějakém jednou budu pracovat. Holky z Nebrasky jsou skvělé. Na rozdíl od nás mají více oborů, nejen marketing, ale i grafický design a podobně, takže je to velmi zajímavá skupina,“   popsala svoji zkušenost studentka. Doplnila, že teď je čeká každý týden online setkání a v květnu závěrečná prezentace.  

Kurz International marketing s americkou partnerskou univerzitou připravila katedra ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (KEMS). „V USA jsou na podobné kurzy zvyklí a my jsme chtěli, aby si i naši studenti vyzkoušeli, jaké to je, spojit výuku se spoluprací s konkrétní firmou nebo institucí. Zároveň můžeme dát spolupracujícímu partnerovi zpětnou vazbu a poskytnout mu nové podněty pro jeho práci,“ řekl odborný asistent David Kosina z olomoucké katedry. 

Díky projektu posluchači získají cenné zkušenosti a setkají se s lidmi, kteří pracují na pozicích, ve kterých se jednou po skončení studia mohou ocitnout. „Spolupráce s institucemi na mezinárodní úrovní je důležitá součást vznikající dlouhodobé koncepce VMO. Zároveň mohou jednoznačně přispět k reputaci muzea jako instituce, která aktivně podporuje vzdělávání a mezikulturní dialog. Postřehy amerických studentů nám proto mohou poskytnout novou perspektivu na důležitá témata, zejména v oblasti komunikace a user experience. Zadání pro studenty se bude v následujících dnech ještě formovat, nicméně studenti mají jistotu, že jejich výstupy rozhodně neskončí v šuplíku,“ doplnil Jiří Kutal, vedoucí komunikace a PR ve VMO.

Vlastivědné muzeum v Olomouci, jehož zřizovatelem je Olomoucký kraj, má přes 1 000 000 předmětů a z hlediska rozsahu své sbírky se řadí mezi největší muzea v České republice. Povahou sbírkového fondu v oblasti společenských i přírodních věd pokrývá nejen střední Moravu, ale i širší území s přesahy do zahraničí. Jeho zaměstnanci se věnují také významné vzdělávací a popularizační činnosti, organizují řadu výstav a v rámci Centra muzejní pedagogiky organizují řadu školních programů.

Jak zlepšit zážitek z návštěvy muzea? Co je potřeba pro dobrou reklamu, která osloví širokou veřejnost, nebo proč je důležité, jak se personál chová k lidem, kteří přijdou na výstavu? Do Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO) přijeli studenti z University of Nebraska Kearney (UNK), kteří v doprovodu českých vysokoškoláků získávali zkušenosti a informace ke svému studiu. 

Studenti společně vymyslí marketingový plán na míru konkrétním organizacím. Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, které se do projektu zapojilo, si nejdříve prošli část expozic a viděli autobiografický animovaný film Tmání. Ten využívá virtuální realitu k zobrazení autentických zkušeností mladého člověka s depresí.  „Pro mě byla tato návštěva zážitkem, protože to, co tady máte, je velmi odlišné od toho, co znám. Například VR jsem dnes zkusila poprvé. Po studiu v USA bych se chtěla vrátit do své země a věnovat se podnikání. Moje rodina má farmu a ráda bych jim pomohla s marketingem,“ prozradila studentka Haruka Takamichi, která pochází z Japonska. 

Tatiana Hantáková studuje druhým rokem ekonomicko-manažerská studia na Univerzitě Palackého. „Dříve mě zajímal spíš management, ale v poslední době se zaměřuji na formulování různých reklam. Miluji muzea a vůbec nevylučuji, že v nějakém jednou budu pracovat. Holky z Nebrasky jsou skvělé. Na rozdíl od nás mají více oborů, nejen marketing, ale i grafický design a podobně, takže je to velmi zajímavá skupina,“   popsala svoji zkušenost studentka. Doplnila, že teď je čeká každý týden online setkání a v květnu závěrečná prezentace.  

Kurz International marketing s americkou partnerskou univerzitou připravila katedra ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (KEMS). „V USA jsou na podobné kurzy zvyklí a my jsme chtěli, aby si i naši studenti vyzkoušeli, jaké to je, spojit výuku se spoluprací s konkrétní firmou nebo institucí. Zároveň můžeme dát spolupracujícímu partnerovi zpětnou vazbu a poskytnout mu nové podněty pro jeho práci,“ řekl odborný asistent David Kosina z olomoucké katedry. 

Díky projektu posluchači získají cenné zkušenosti a setkají se s lidmi, kteří pracují na pozicích, ve kterých se jednou po skončení studia mohou ocitnout. „Spolupráce s institucemi na mezinárodní úrovní je důležitá součást vznikající dlouhodobé koncepce VMO. Zároveň mohou jednoznačně přispět k reputaci muzea jako instituce, která aktivně podporuje vzdělávání a mezikulturní dialog. Postřehy amerických studentů nám proto mohou poskytnout novou perspektivu na důležitá témata, zejména v oblasti komunikace a user experience. Zadání pro studenty se bude v následujících dnech ještě formovat, nicméně studenti mají jistotu, že jejich výstupy rozhodně neskončí v šuplíku,“ doplnil Jiří Kutal, vedoucí komunikace a PR ve VMO.

Vlastivědné muzeum v Olomouci, jehož zřizovatelem je Olomoucký kraj, má přes 1 000 000 předmětů a z hlediska rozsahu své sbírky se řadí mezi největší muzea v České republice. Povahou sbírkového fondu v oblasti společenských i přírodních věd pokrývá nejen střední Moravu, ale i širší území s přesahy do zahraničí. Jeho zaměstnanci se věnují také významné vzdělávací a popularizační činnosti, organizují řadu výstav a v rámci Centra muzejní pedagogiky organizují řadu školních programů.

AMADEUS, a breakthrough technological platform developed by the renowned chemist Alexander Dömling at Palacký University Olomouc thanks to a prestigious grant funded by the European Research Council (ERC) with a budget of €3.4 million, is intended to make drug discovery more sustainable, cost-effective and time efficient. The AMADEUS platform aims to revolutionize the process of drug discovery and optimization by enabling autonomous, AI-driven, highly miniaturized automation for compound identification.

The five-year project entitled Automated, Miniaturized and Accelerated Pharmaceutical Discovery (AMADEUS) aims to accelerate the development of new drugs, reduce the financial costs and environmental burden of the process and increase its safety. The use of miniaturization and automation is proving to be the right approach.

“Using current tools, such as artificial intelligence or miniaturization, brings new possibilities to research. I am glad that we are among the universities that, thanks to cutting-edge research, are helping to find ways to save time and money in such important processes as the development of new drugs. Success in this area will have a clear societal impact,” said Martin Procházka, Rector of Palacký University.

Unlike the current industry practices that rely on larger-scale synthesis, researchers will operate at 100,000 times smaller scales.

“We will design and validate a comprehensive AMADEUS technology platform, which will be capable of synthesizing thousands of small molecules per day in nano- or picolitre-scale volumes based on hundreds of chemical reactions that we can effectively investigate and improve their properties using artificial intelligence. Thanks to this reduction, we will also significantly reduce the amount of toxic waste, hence the increase in sustainability, and speed up the whole drug discovery process. My ambition is to fundamentally change the early phase of drug discovery, which has been used in pharmaceutical companies around the world for more than half a century,” said Dömling, who works at the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) of Palacký University.

The idea of the AMADEUS project dates back more than 30 years ago when Dömling, as a then postdoc, initiated his first start-up company. In the forefront of technology development is the integration of chemistry automation, high throughput screening and compound optimization using artificial intelligence aimed to dramatically accelerate early drug discovery. In the new version of AMADEUS, highly miniaturization and automation of synthetic chemistry through acoustic droplet ejection technology is a key point, which was introduced by Dömling and his group in 2019.

AMADEUS (Automated, MiniAturizeD, and acceleratEd drUg diScovery) can find application in not only medical chemistry, but also catalysis and the tuning of materials or plants properties.

The issue of miniaturisation and automation, which lead to sustainable chemistry and at the same time contribute to more efficient development of new pharmaceuticals, nanomaterials or for example plant protection substances, is also addressed by Professor Dömling at CATRIN within the European ERA Chair ACCELERATOR project. The main pillar of his research is multi-component organic reactions, which allow preparation and testing of tens of thousands of chemicals in a highly economical and diverse fashion.

“The two projects are complementary and will enable me to accelerate my research. I believe AMADEUS will represent a significant step towards achieving sustainability in research and development and will support innovation and progress in various scientific fields,” added Dömling.

Professor Dömling is the first recipient of the prestigious ERC Advanced grant at Palacký University. This grant focus on supporting internationally recognized experts who have already established themselves in the field and have demonstrably influenced it. Besides, the physical chemist Michal Otyepka has been successful in the stiff ERC competition in the past, even four times (three of them in the Proof-of-Concept category, which supports successful ERC grant awardees in the earliest phase of commercialization of the outputs of their research activities). Both scientists work at CATRIN.

Prof. Alexander Dömling, Ph.D.
In the first decade of his professional life, he studied chemistry and biology at the Technical University of Munich. He received his doctorate under the supervision of the world-famous scientist Ivar Ugi. Then he spent his postdoctoral period with the two-time Nobel laureate K. Barry Sharpless at the Scripps Research Institute in California.

In the next period, he worked at the University of Pittsburgh, where he received several large project grants and gained experience in computational and structural biology, which he used, for example, in drug design. Subsequently, he worked as head of the Department of Drug Design at the University of Groningen, where he assembled a team of about 30 students and co-workers.

Professor Dömling has extensive experience in the commercialization of research results. He has obtained more than 70 patents and co-founded six biotechnology companies.

Rychlejší, levnější a udržitelnější vývoj léčiv má umožnit průlomová technologická platforma AMADEUS, kterou na Univerzitě Palackého v Olomouci vyvíjí renomovaný chemik Alexander Dömling díky prestižnímu grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s dotací 3,4 milionu eur. Systém pro syntézu nových látek či vylepšování jejich vlastností využije autonomní, umělou inteligencí řízený a vysoce miniaturizovaný postup pro identifikaci sloučenin.

Pětiletý projekt s názvem Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS) si klade za cíl urychlit vývoj nových látek, snížit finanční náklady a ekologickou zátěž tohoto procesu a zvýšit jeho bezpečnost. Právě využití miniaturizace a automatizace se pro to ukazuje jako vhodný přístup.

„Využití současných nástrojů, jako je umělá inteligence nebo miniaturizace, přináší do vědeckého bádání nové možnosti. Jsem rád, že patříme mezi univerzity, které díky špičkovému výzkumu pomáhají hledat cesty, jak ušetřit čas i finance v tak důležitém procesu, jakým je například vývoj nových léčiv. Úspěch v této oblasti bude mít jasný celospolečenský dopad,“ řekl rektor UP Martin Procházka.

Výzkumníci se budou při syntézách pohybovat ve stotisíckrát menších rozměrech v porovnání se současnými postupy v průmyslu.

„Navrhneme a ověříme komplexní technologickou platformu AMADEUS, která je schopná syntetizovat tisíce malých molekul denně v nano- nebo pikolitrových objemech založených na stovkách chemických reakcí, které dokážeme účinně zkoumat a vylepšovat jejich vlastnosti pomocí umělé inteligence. Díky tomuto zmenšení současně výrazně snížíme množství toxického odpadu, čímž zvýšíme udržitelnost procesu vývoje léků a současně jej urychlíme. Mojí ambicí je zásadně změnit ranou fázi objevování léčiv, která se ve farmaceutických společnostech po celém světě využívá více než půl století,“ uvedl Dömling, který působí v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého.

Myšlenka projektu AMADEUS pochází z doby před více než 30 lety, kdy Dömling jako tehdejší postdoc inicioval svou první startupovou společnost. V popředí technologického vývoje je dnes snaha o propojení automatizace chemie, vysoce výkonného screeningu a optimalizace sloučenin pomocí umělé inteligence, jejímž cílem je dramaticky urychlit včasný objev léčiv. V nové verzi platformy AMADEUS je klíčová právě vysoká miniaturizace a automatizace syntetické chemie, kterou Dömling se svou skupinou představil v roce 2019.

Podle něj může AMADEUS (Automated, MiniAturizeD and acceleratEd drUg diScovery) najít uplatnění nejen v lékařské chemii, ale také v katalýze, při vylepšování vlastností materiálů nebo rostlin.

Problematikou miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo například látek pro ochranu rostlin, se profesor Dömling věnuje v CATRIN také v rámci evropského projektu ERA Chair ACCELERATOR. Hlavním pilířem jeho výzkumu jsou vícesložkové organické reakce, které umožňují přípravu a testování desítek tisíc chemických látek najednou, navíc velmi hospodárným způsobem.

„Oba projekty se doplňují a umožní mi urychlit můj výzkum. Věřím, že AMADEUS bude představovat významný krok směrem k dosažení udržitelnosti ve výzkumu a vývoji a podpoří inovace a pokrok v různých vědeckých oblastech,“ doplnil Dömling.

Profesor Dömling je na Univerzitě Palackého první nositel prestižního ERC grantu v kategorii Advanced. Tyto granty se zaměřují na podporu mezinárodně uznávaných odborníků, kteří se již etablovali v oboru a prokazatelně ho ovlivnili. V náročné soutěži ERC ale v minulosti také uspěl, a to dokonce čtyřikrát, fyzikální chemik Michal Otyepka (z toho třikrát v kategorii Proof of Concept, která podporuje úspěšné řešitele grantů ERC v nejranější fázi komercializace výstupů jejich výzkumných aktivit). Oba vědci působí v CATRIN.

prof. Alexander Dömling, Ph.D.

V první dekádě svého profesního života absolvoval studium chemie a biologie na Technické univerzitě Mnichov. Doktorát získal u světoznámého vědce Ivara Ugiho. Postdoktorské období strávil u dvojnásobného nobelisty Barryho Sharplesse ve Scripps Research Institute v Kalifornii.

V dalším období působil na University of Pittsburgh, kde získal několik velkých grantů a zkušenosti z výpočetní a strukturní biologie, které využil například při návrhu léčiv. Následně pracoval jako vedoucí katedry designu léčiv na Univerzitě v Groningenu, kde vybudoval oddělení se zhruba 30 studenty a spolupracovníky.

Profesor Dömling má bohaté zkušenosti s komercializací výsledků výzkumu. Získal více než 70 patentů a spoluzaložil šest biotechnologických společnost.

Rychlejší, levnější a udržitelnější vývoj léčiv má umožnit průlomová technologická platforma AMADEUS, kterou na Univerzitě Palackého v Olomouci vyvíjí renomovaný chemik Alexander Dömling díky prestižnímu grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s dotací 3,4 milionu eur. Systém pro syntézu nových látek či vylepšování jejich vlastností využije autonomní, umělou inteligencí řízený a vysoce miniaturizovaný postup pro identifikaci sloučenin.

Pětiletý projekt s názvem Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS) si klade za cíl urychlit vývoj nových látek, snížit finanční náklady a ekologickou zátěž tohoto procesu a zvýšit jeho bezpečnost. Právě využití miniaturizace a automatizace se pro to ukazuje jako vhodný přístup.

„Využití současných nástrojů, jako je umělá inteligence nebo miniaturizace, přináší do vědeckého bádání nové možnosti. Jsem rád, že patříme mezi univerzity, které díky špičkovému výzkumu pomáhají hledat cesty, jak ušetřit čas i finance v tak důležitém procesu, jakým je například vývoj nových léčiv. Úspěch v této oblasti bude mít jasný celospolečenský dopad,“ řekl rektor UP Martin Procházka.

Výzkumníci se budou při syntézách pohybovat ve stotisíckrát menších rozměrech v porovnání se současnými postupy v průmyslu.

„Navrhneme a ověříme komplexní technologickou platformu AMADEUS, která je schopná syntetizovat tisíce malých molekul denně v nano- nebo pikolitrových objemech založených na stovkách chemických reakcí, které dokážeme účinně zkoumat a vylepšovat jejich vlastnosti pomocí umělé inteligence. Díky tomuto zmenšení současně výrazně snížíme množství toxického odpadu, čímž zvýšíme udržitelnost procesu vývoje léků a současně jej urychlíme. Mojí ambicí je zásadně změnit ranou fázi objevování léčiv, která se ve farmaceutických společnostech po celém světě využívá více než půl století,“ uvedl Dömling, který působí v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého.

Myšlenka projektu AMADEUS pochází z doby před více než 30 lety, kdy Dömling jako tehdejší postdoc inicioval svou první startupovou společnost. V popředí technologického vývoje je dnes snaha o propojení automatizace chemie, vysoce výkonného screeningu a optimalizace sloučenin pomocí umělé inteligence, jejímž cílem je dramaticky urychlit včasný objev léčiv. V nové verzi platformy AMADEUS je klíčová právě vysoká miniaturizace a automatizace syntetické chemie, kterou Dömling se svou skupinou představil v roce 2019.

Podle něj může AMADEUS (Automated, MiniAturizeD and acceleratEd drUg diScovery) najít uplatnění nejen v lékařské chemii, ale také v katalýze, při vylepšování vlastností materiálů nebo rostlin.

Problematikou miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo například látek pro ochranu rostlin, se profesor Dömling věnuje v CATRIN také v rámci evropského projektu ERA Chair ACCELERATOR. Hlavním pilířem jeho výzkumu jsou vícesložkové organické reakce, které umožňují přípravu a testování desítek tisíc chemických látek najednou, navíc velmi hospodárným způsobem.

„Oba projekty se doplňují a umožní mi urychlit můj výzkum. Věřím, že AMADEUS bude představovat významný krok směrem k dosažení udržitelnosti ve výzkumu a vývoji a podpoří inovace a pokrok v různých vědeckých oblastech,“ doplnil Dömling.

Profesor Dömling je na Univerzitě Palackého první nositel prestižního ERC grantu v kategorii Advanced. Tyto granty se zaměřují na podporu mezinárodně uznávaných odborníků, kteří se již etablovali v oboru a prokazatelně ho ovlivnili. V náročné soutěži ERC ale v minulosti také uspěl, a to dokonce čtyřikrát, fyzikální chemik Michal Otyepka (z toho třikrát v kategorii Proof of Concept, která podporuje úspěšné řešitele grantů ERC v nejranější fázi komercializace výstupů jejich výzkumných aktivit). Oba vědci působí v CATRIN.

prof. Alexander Dömling, Ph.D.

V první dekádě svého profesního života absolvoval studium chemie a biologie na Technické univerzitě Mnichov. Doktorát získal u světoznámého vědce Ivara Ugiho. Postdoktorské období strávil u dvojnásobného nobelisty Barryho Sharplesse ve Scripps Research Institute v Kalifornii.

V dalším období působil na University of Pittsburgh, kde získal několik velkých grantů a zkušenosti z výpočetní a strukturní biologie, které využil například při návrhu léčiv. Následně pracoval jako vedoucí katedry designu léčiv na Univerzitě v Groningenu, kde vybudoval oddělení se zhruba 30 studenty a spolupracovníky.

Profesor Dömling má bohaté zkušenosti s komercializací výsledků výzkumu. Získal více než 70 patentů a spoluzaložil šest biotechnologických společnost.

Tajemství kosmického záření a způsoby jeho měření v argentinské Observatoři Pierra Augera přibližovali v pátek 8. března téměř třicítce středoškolských studentů vědci z Fyzikálního ústavu.