Agregátor zdrojů

Jak vypadá objev nového rostlinného druhu? Kolik práce se skrývá za jeho popisem a jak lze vědecké poznatky převést do výtvarné podoby? Odpovědi nabídne od soboty 6. června výstava v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Její autorkou je studentka Nela Malá, která ve své tvorbě propojuje biologii, vědeckou ilustraci a příběhy českých botaniků.

Nela Malá studuje učitelství biologie na Přírodovědecké fakultě UP a zároveň učitelství výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě UP. Právě neobvyklé propojení obou oborů se stalo základem výstavy, která návštěvníkům představí příběhy nových druhů rostlin objevených vědci z přírodovědecké fakulty.

Myšlenka vznikla během přípravy bakalářské práce

„S nápadem zpracovat příběhy objevení nových druhů rostlin přišel doktor Ľuboš Majeský, vedoucí mé bakalářské práce. Zaujala ho kombinace biologie a výtvarné tvorby, kterou studuji, a nabídl mi možnost pojmout práci trochu netradičně. Velká část projektu nebyla jen o malování rostlin, ale také o rozhovorech s vědci, kteří jednotlivé druhy objevili,“ vysvětluje Nela Malá.

Výstava představuje sedm velkoformátových botanických posterů. Každý z nich zachycuje nejen celou rostlinu, ale také její jednotlivé orgány a charakteristické znaky. Návštěvníci se zároveň dozvědí okolnosti samotných objevů i příběhy lidí, kteří za nimi stojí. Přestože výsledné ilustrace působí lehce a elegantně, jejich vznik byl dlouhý a velmi pečlivý proces. Na výstavě začala autorka pracovat už v létě 2024 po obhajobě bakalářské práce. Samotná tvorba posterů zabrala přibližně jeden rok.

„Nejdříve jsem vytvořila základní kresbu podle dostupných fotografií. Poté následovala konzultace s objevitelem konkrétní rostliny, během které jsme řešili, jak ilustraci upravit, aby skutečně odpovídala danému druhu. Většinou následovaly ještě další konzultace a úpravy. Každá ilustrace tak vznikala v úzké spolupráci s odborníky,“ popisuje autorka. 

Právě tato spolupráce podle ní ukazuje, jak důležitá je při poznávání přírody pozornost k detailům. „Po celou dobu mě fascinovalo, jak drobnými znaky se jednotlivé druhy od sebe liší a jak dokážou botanici tyto rozdíly rozpoznat. Často jde o detaily, kterých si běžný člověk vůbec nevšimne,“ říká. Překvapivě nejtěžší částí nebylo zachovat vědeckou přesnost, ale vtisknout ilustracím vlastní výtvarný charakter. „S odbornou stránkou mi pomáhala řada lidí, kteří druhy dobře znali. Náročnější bylo najít rovnováhu mezi přesností a výtvarným stylem. Po celou dobu mě inspirovaly historické botanické ilustrace, ke kterým jsem se snažila svou tvorbou přiblížit,“ dodává Nela Malá.

Červen ve znamení rostlin

Na výstavu navážou také víkendové doprovodné programy, které se konají každou sobotu a neděli od 10:30 do 16:30. Návštěvníci se v nich vydají do fascinujícího světa rostlin a zjistí, že i zdánlivě obyčejný list ukrývá překvapivé množství zajímavostí. 

Ve vědeckých dílnách si vyzkouší jednoduché chemické experimenty zaměřené na fotosyntézu a rostlinné pigmenty. Dozvědí se, jak vzniká kyslík, proč mají rostliny různé barvy a jaké procesy v nich neustále probíhají. Kreativní dílny nabídnou výrobu originální klíčenky se zakonzervovanou květinou, kterou si návštěvníci odnesou domů. 

Součástí červnového programu jsou také dvě novinky v digitálním planetáriu. Film Zvídavá Eva: Příběh planety Země zavede mladší návštěvníky do období, kdy se na Zemi objevily první složitější formy života, obratlovci vystoupili z moří na souš a savci začali měnit podobu planety. Starší děti a dospělé osloví film Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu, který sleduje jedno z největších vědeckých pátrání současnosti. Návštěvníci se vydají od prvních teorií o temné hmotě přes podzemní laboratoře až do útrob Velkého hadronového urychlovače v CERNu.

Věda i mimo zdi Pevnosti poznání

Pevnost poznání bude během června vidět také ve veřejném prostoru. V sobotu 6. června se zapojí do programu Svátků města Olomouce, kde lektoři zájemcům nabídnou workshop Záhada olomouckého orloje. 

„Jedná se o vymyšlený detektivní příběh inspirovaný historickým astrolábem z olomouckého orloje. Účastníci se ocitají v roli vyšetřovatelů, kteří musí odhalit totožnost historické osobnosti i pachatele krádeže pomocí vědeckých metod a kriminalistických experimentů. Čeká je analýza otisků prstů, určování krevních skupin, práce s DNA, zkoumání vlasů a vláken pod mikroskopem nebo rekonstrukce postavy pachatele podle stop z místa činu. Program propojuje napínavý příběh s biologickými experimenty a hravou formou přibližuje principy moderní kriminalistiky i forenzních věd,“ pozvala na akci programová vedoucí Pevnosti poznání Šárka Kostková.

Kromě této akce se lidé s Pevností poznání potkají ve dnech 6. a 7. června na tradiční akci Vyznání růžím Výstaviště Flora. Na obou akcích připraví pro návštěvníky tematické workshopy a ukázky, které přiblíží vědu netradiční formou.

Podrobnosti o výstavě i doprovodném programu jsou k dispozici na webu Pevnosti poznání.

Jak vypadá objev nového rostlinného druhu? Kolik práce se skrývá za jeho popisem a jak lze vědecké poznatky převést do výtvarné podoby? Odpovědi nabídne od soboty 6. června výstava v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Její autorkou je studentka Nela Malá, která ve své tvorbě propojuje biologii, vědeckou ilustraci a příběhy českých botaniků.

Nela Malá studuje učitelství biologie na Přírodovědecké fakultě UP a zároveň učitelství výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě UP. Právě neobvyklé propojení obou oborů se stalo základem výstavy, která návštěvníkům představí příběhy nových druhů rostlin objevených vědci z přírodovědecké fakulty.

Myšlenka vznikla během přípravy bakalářské práce

„S nápadem zpracovat příběhy objevení nových druhů rostlin přišel doktor Ľuboš Majeský, vedoucí mé bakalářské práce. Zaujala ho kombinace biologie a výtvarné tvorby, kterou studuji, a nabídl mi možnost pojmout práci trochu netradičně. Velká část projektu nebyla jen o malování rostlin, ale také o rozhovorech s vědci, kteří jednotlivé druhy objevili,“ vysvětluje Nela Malá.

Výstava představuje sedm velkoformátových botanických posterů. Každý z nich zachycuje nejen celou rostlinu, ale také její jednotlivé orgány a charakteristické znaky. Návštěvníci se zároveň dozvědí okolnosti samotných objevů i příběhy lidí, kteří za nimi stojí. Přestože výsledné ilustrace působí lehce a elegantně, jejich vznik byl dlouhý a velmi pečlivý proces. Na výstavě začala autorka pracovat už v létě 2024 po obhajobě bakalářské práce. Samotná tvorba posterů zabrala přibližně jeden rok.

„Nejdříve jsem vytvořila základní kresbu podle dostupných fotografií. Poté následovala konzultace s objevitelem konkrétní rostliny, během které jsme řešili, jak ilustraci upravit, aby skutečně odpovídala danému druhu. Většinou následovaly ještě další konzultace a úpravy. Každá ilustrace tak vznikala v úzké spolupráci s odborníky,“ popisuje autorka. 

Právě tato spolupráce podle ní ukazuje, jak důležitá je při poznávání přírody pozornost k detailům. „Po celou dobu mě fascinovalo, jak drobnými znaky se jednotlivé druhy od sebe liší a jak dokážou botanici tyto rozdíly rozpoznat. Často jde o detaily, kterých si běžný člověk vůbec nevšimne,“ říká. Překvapivě nejtěžší částí nebylo zachovat vědeckou přesnost, ale vtisknout ilustracím vlastní výtvarný charakter. „S odbornou stránkou mi pomáhala řada lidí, kteří druhy dobře znali. Náročnější bylo najít rovnováhu mezi přesností a výtvarným stylem. Po celou dobu mě inspirovaly historické botanické ilustrace, ke kterým jsem se snažila svou tvorbou přiblížit,“ dodává Nela Malá.

Červen ve znamení rostlin

Na výstavu navážou také víkendové doprovodné programy, které se konají každou sobotu a neděli od 10:30 do 16:30. Návštěvníci se v nich vydají do fascinujícího světa rostlin a zjistí, že i zdánlivě obyčejný list ukrývá překvapivé množství zajímavostí. 

Ve vědeckých dílnách si vyzkouší jednoduché chemické experimenty zaměřené na fotosyntézu a rostlinné pigmenty. Dozvědí se, jak vzniká kyslík, proč mají rostliny různé barvy a jaké procesy v nich neustále probíhají. Kreativní dílny nabídnou výrobu originální klíčenky se zakonzervovanou květinou, kterou si návštěvníci odnesou domů. 

Součástí červnového programu jsou také dvě novinky v digitálním planetáriu. Film Zvídavá Eva: Příběh planety Země zavede mladší návštěvníky do období, kdy se na Zemi objevily první složitější formy života, obratlovci vystoupili z moří na souš a savci začali měnit podobu planety. Starší děti a dospělé osloví film Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu, který sleduje jedno z největších vědeckých pátrání současnosti. Návštěvníci se vydají od prvních teorií o temné hmotě přes podzemní laboratoře až do útrob Velkého hadronového urychlovače v CERNu.

Věda i mimo zdi Pevnosti poznání

Pevnost poznání bude během června vidět také ve veřejném prostoru. V sobotu 6. června se zapojí do programu Svátků města Olomouce, kde lektoři zájemcům nabídnou workshop Záhada olomouckého orloje. 

„Jedná se o vymyšlený detektivní příběh inspirovaný historickým astrolábem z olomouckého orloje. Účastníci se ocitají v roli vyšetřovatelů, kteří musí odhalit totožnost historické osobnosti i pachatele krádeže pomocí vědeckých metod a kriminalistických experimentů. Čeká je analýza otisků prstů, určování krevních skupin, práce s DNA, zkoumání vlasů a vláken pod mikroskopem nebo rekonstrukce postavy pachatele podle stop z místa činu. Program propojuje napínavý příběh s biologickými experimenty a hravou formou přibližuje principy moderní kriminalistiky i forenzních věd,“ pozvala na akci programová vedoucí Pevnosti poznání Šárka Kostková.

Kromě této akce se lidé s Pevností poznání potkají ve dnech 6. a 7. června na tradiční akci Vyznání růžím Výstaviště Flora. Na obou akcích připraví pro návštěvníky tematické workshopy a ukázky, které přiblíží vědu netradiční formou.

Podrobnosti o výstavě i doprovodném programu jsou k dispozici na webu Pevnosti poznání.

Vítězným projektem sedmnáctého ročníku soutěže Podnikavá hlava, kterou každoročně pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP), se stal systém Catermink pro usnadnění řízení cateringových firem. Druhé místo obsadila softwarová platforma UniSKAN zaměřená na prověření bezpečnosti mezinárodních vědeckých spoluprací a jako třetí se umístil projekt Pumplo vytvářející personalizované tréninkové plány pro fitness centra.

Soutěž Podnikavá hlava podporuje začínající podnikatele už od roku 2010 a za dobu své existence pomohla nastartovat desítky inovativních projektů. Hledá nejlepší podnikatelské nápady z řad studentů a širší veřejnosti v Olomouckém kraji.

„Do letošního ročníku se přihlásilo téměř čtyřicet podnikatelských nápadů, což je rekordní počet za posledních pět let. Potěšila nás nejen vysoká kvalita projektů, ale také jejich oborová rozmanitost. Od gastronomie, přes fitness, wellbeing a udržitelnost až po bezpečnost. Většina finalistů je navíc s Univerzitou Palackého úzce propojena jako její studenti, zaměstnanci nebo absolventi a jejich projekty často vycházejí z vědecky podložených dat. Je to pro nás signál, že podpora podnikavosti má i v univerzitním prostředí své pevné místo,“ vysvětlil ředitel VTP UP Petr Suchomel, který měl zároveň roli porotce v soutěži.

„Podpora podnikavosti má i v univerzitním prostředí své pevné místo.“ Petr Suchomel

Dále byla odborná porota tvořená Petrou Přibylovou a Kateřinou Dedkovou zastupující hlavního partnera soutěže společnost EY, regionální manažerkou agentury CzechInvest pro Olomoucký kraj Pavlínou Slepičkovou, mentorkou Vladislavou Závrskou z Inovačního centra Olomouckého kraje a zakladatelem a CEO agentury Arrow Marketing Davidem Šipkou.

Autorem vítězného projektu Catermink je Adam Kolek.

„Je inspirativní sledovat s jakou kreativitou a odhodláním přistupují mladí lidé k rozvoji svých podnikatelských nápadů. Vítězný projekt Catermink nás zaujal svým důrazem na efektivitu, zjednodušení procesů, a i schopnosti reakce na aktuální potřeby trhu. Zároveň se opět potvrdilo, že kvalitní projekty vznikají napříč regiony a obory. Podpora začínajících podnikatelů je pro nás z dlouhodobého hlediska důležitá, proto ji také rozvíjíme prostřednictvím soutěže EY Podnikatel roku,“ uvedly Kateřina Dedková a Petra Přibylová z brněnské pobočky společnosti EY.

Druhé místo získal Dominik Voráč z UP s projektem UniSKAN.

Autorem vítězného projektu Catermink je Adam Kolek, který se rozhodl specializovaným systémem usnadnit celý proces od poptávky až po fakturaci jak cateringové firmě, tak i koncovému zákazníkovi. „Původně mělo jít pouze o vytvoření webové stránky pro cateringovou firmu, ale po pár konzultacích s klientem jsem zjistil, že je potřeba vytvořit celý systém, který odstraní z rychlého cateringového světa chaos. Catermink usnadňuje objednávání, plánování směn, komunikaci se zákazníky i pravidelný přehled,“ vysvětluje vítěz Podnikavé hlavy Adam Kolek, jehož systém už je v ostrém provozu a slouží prvním cateringovým firmám.

Třetí příčku obsadil projekt Pumplo, za kterým stojí tým Davida Novotného.

Druhé místo získal zaměstnanec UP Dominik Voráč s projektem UniSKAN. Vyvinul softwarové řešení k zajištění bezpečné meziuniverzitní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu. Software vznikl na míru univerzitám a zohledňuje sankční seznamy, rizikové kontakty a identifikuje kritické technologie. Třetí příčku obsadil projekt Pumplo, za kterým stojí tým Davida Novotného. Pumplo představuje tréninkovou platformu vytvářející personalizované tréninkové plány pro nezávislá fitness centra za účelem udržení stávající klientely.

Slavnostní vyhlášení Podnikavé hlavy se konalo ve čtvrtek 4. června v prostorách budovy Envelopa Hub. Vítězný projekt získal finanční odměnu 50 000 Kč, roční pronájem místa v Element Coworkingu a možnost konzultací a mentoringu. Soutěž Podnikavá hlava proběhla za podpory hlavního partnera společnosti EY, Statutárního města Olomouce a partnerů CzechInvest, ČSOB, Aricoma a Mattoni.

Vítězným projektem sedmnáctého ročníku soutěže Podnikavá hlava, kterou každoročně pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP), se stal systém Catermink pro usnadnění řízení cateringových firem. Druhé místo obsadila softwarová platforma UniSKAN zaměřená na prověření bezpečnosti mezinárodních vědeckých spoluprací a jako třetí se umístil projekt Pumplo vytvářející personalizované tréninkové plány pro fitness centra.

Soutěž Podnikavá hlava podporuje začínající podnikatele už od roku 2010 a za dobu své existence pomohla nastartovat desítky inovativních projektů. Hledá nejlepší podnikatelské nápady z řad studentů a širší veřejnosti v Olomouckém kraji.

„Do letošního ročníku se přihlásilo téměř čtyřicet podnikatelských nápadů, což je rekordní počet za posledních pět let. Potěšila nás nejen vysoká kvalita projektů, ale také jejich oborová rozmanitost. Od gastronomie, přes fitness, wellbeing a udržitelnost až po bezpečnost. Většina finalistů je navíc s Univerzitou Palackého úzce propojena jako její studenti, zaměstnanci nebo absolventi a jejich projekty často vycházejí z vědecky podložených dat. Je to pro nás signál, že podpora podnikavosti má i v univerzitním prostředí své pevné místo,“ vysvětlil ředitel VTP UP Petr Suchomel, který měl zároveň roli porotce v soutěži.

„Podpora podnikavosti má i v univerzitním prostředí své pevné místo.“ Petr Suchomel

Dále byla odborná porota tvořená Petrou Přibylovou a Kateřinou Dedkovou zastupující hlavního partnera soutěže společnost EY, regionální manažerkou agentury CzechInvest pro Olomoucký kraj Pavlínou Slepičkovou, mentorkou Vladislavou Závrskou z Inovačního centra Olomouckého kraje a zakladatelem a CEO agentury Arrow Marketing Davidem Šipkou.

Autorem vítězného projektu Catermink je Adam Kolek.

„Je inspirativní sledovat s jakou kreativitou a odhodláním přistupují mladí lidé k rozvoji svých podnikatelských nápadů. Vítězný projekt Catermink nás zaujal svým důrazem na efektivitu, zjednodušení procesů, a i schopnosti reakce na aktuální potřeby trhu. Zároveň se opět potvrdilo, že kvalitní projekty vznikají napříč regiony a obory. Podpora začínajících podnikatelů je pro nás z dlouhodobého hlediska důležitá, proto ji také rozvíjíme prostřednictvím soutěže EY Podnikatel roku,“ uvedly Kateřina Dedková a Petra Přibylová z brněnské pobočky společnosti EY.

Druhé místo získal Dominik Voráč z UP s projektem UniSKAN.

Autorem vítězného projektu Catermink je Adam Kolek, který se rozhodl specializovaným systémem usnadnit celý proces od poptávky až po fakturaci jak cateringové firmě, tak i koncovému zákazníkovi. „Původně mělo jít pouze o vytvoření webové stránky pro cateringovou firmu, ale po pár konzultacích s klientem jsem zjistil, že je potřeba vytvořit celý systém, který odstraní z rychlého cateringového světa chaos. Catermink usnadňuje objednávání, plánování směn, komunikaci se zákazníky i pravidelný přehled,“ vysvětluje vítěz Podnikavé hlavy Adam Kolek, jehož systém už je v ostrém provozu a slouží prvním cateringovým firmám.

Třetí příčku obsadil projekt Pumplo, za kterým stojí tým Davida Novotného.

Druhé místo získal zaměstnanec UP Dominik Voráč s projektem UniSKAN. Vyvinul softwarové řešení k zajištění bezpečné meziuniverzitní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu. Software vznikl na míru univerzitám a zohledňuje sankční seznamy, rizikové kontakty a identifikuje kritické technologie. Třetí příčku obsadil projekt Pumplo, za kterým stojí tým Davida Novotného. Pumplo představuje tréninkovou platformu vytvářející personalizované tréninkové plány pro nezávislá fitness centra za účelem udržení stávající klientely.

Slavnostní vyhlášení Podnikavé hlavy se konalo ve čtvrtek 4. června v prostorách budovy Envelopa Hub. Vítězný projekt získal finanční odměnu 50 000 Kč, roční pronájem místa v Element Coworkingu a možnost konzultací a mentoringu. Soutěž Podnikavá hlava proběhla za podpory hlavního partnera společnosti EY, Statutárního města Olomouce a partnerů CzechInvest, ČSOB, Aricoma a Mattoni.

Studenti i vyučující Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého měli na konci května příležitost setkat se s významnou osobností americké osteopatické medicíny. Do Olomouce zavítala docentka Rebecca E. Giusti z Western University of Health Sciences v Kalifornii, která se specializuje na neuromuskuloskeletální a osteopatickou medicínu.

„Pro naše studenty oboru fyzioterapie a pro kolegy z Ústavu klinické rehabilitace FZV UP připravila přednášku zaměřenou na diagnostiku a léčbu potíží v oblasti krční páteře a syndromu horní hrudní apertury. Posluchačům představila moderní přístupy, které propojují znalosti anatomie, neurofyziologie i manuální medicíny. Nešlo jen o jednotlivé techniky, ale především o způsob uvažování nad pacientem a jeho obtížemi v širších souvislostech,“ podotkl Petr Konečný, přednosta ústavu.

Na přednášku navázal praktický workshop, během něhož si studenti mohli vyzkoušet mobilizační a svalové techniky využívané v osteopatické praxi. Velký zájem vzbudila také metoda counterstrain, kterou docentka Giusti představila včetně jejího klinického využití.

Po návštěvě Olomouce se docentka Giusti společně s akademiky Ústavu klinické rehabilitace FZV UP přesunula do Luhačovic na XXXI. sjezd Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny a 38. celostátní odbornou konferenci České asociace ergoterapeutů. Také zde představila své zkušenosti s diagnostikou a terapií poruch krční páteře a syndromu horní hrudní apertury. Její vystoupení přispělo k odborné diskusi mezi českými i zahraničními specialisty.

V programu konference se výrazně prezentovali také zástupci Ústavu klinické rehabilitace FZV UP. S vlastními příspěvky vystoupili například Jana Vyskotová, Petra Gaul Aláčová, Barbora Kolářová, Petr Kolář, Johana Gazdíková, Lada Zbořilová a Lenka Fasnerová. Odborným garantem a předsedou programového výboru sjezdu byl docent Petr Konečný.

„Návštěva Rebeccy E. Giusti ukázala, jak důležitá je mezinárodní spolupráce ve zdravotnictví. Přinesla nové pohledy na rehabilitační péči, umožnila sdílení zkušeností a nabídla studentům i odborníkům možnost setkat se s přístupy, které patří ke světové špičce. Pro Ústav klinické rehabilitace FZV UP byla návštěva zároveň dalším krokem v rozvoji mezinárodní spolupráce a propojení výuky, klinické praxe a výzkumu,“ doplnil Petr Konečný.

Rebecca E. Giusti působí jako vedoucí katedry Neuromusculoskeletal Medicine/Osteopathic Manipulative Medicine na Western University of Health Sciences v Kalifornii. Věnuje se klinické praxi, výuce i výzkumu a patří mezi uznávané osobnosti současné osteopatické medicíny. Je spoluautorkou a editorkou odborné publikace Foundations of Osteopathic Medicine a aktivně působí v řadě mezinárodních profesních organizací. Ve své práci propojuje vzdělávání, výzkum a rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti osteopatické a manuální medicíny.

 

Studenti i vyučující Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého měli na konci května příležitost setkat se s významnou osobností americké osteopatické medicíny. Do Olomouce zavítala docentka Rebecca E. Giusti z Western University of Health Sciences v Kalifornii, která se specializuje na neuromuskuloskeletální a osteopatickou medicínu.

„Pro naše studenty oboru fyzioterapie a pro kolegy z Ústavu klinické rehabilitace FZV UP připravila přednášku zaměřenou na diagnostiku a léčbu potíží v oblasti krční páteře a syndromu horní hrudní apertury. Posluchačům představila moderní přístupy, které propojují znalosti anatomie, neurofyziologie i manuální medicíny. Nešlo jen o jednotlivé techniky, ale především o způsob uvažování nad pacientem a jeho obtížemi v širších souvislostech,“ podotkl Petr Konečný, přednosta ústavu.

Na přednášku navázal praktický workshop, během něhož si studenti mohli vyzkoušet mobilizační a svalové techniky využívané v osteopatické praxi. Velký zájem vzbudila také metoda counterstrain, kterou docentka Giusti představila včetně jejího klinického využití.

Po návštěvě Olomouce se docentka Giusti společně s akademiky Ústavu klinické rehabilitace FZV UP přesunula do Luhačovic na XXXI. sjezd Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny a 38. celostátní odbornou konferenci České asociace ergoterapeutů. Také zde představila své zkušenosti s diagnostikou a terapií poruch krční páteře a syndromu horní hrudní apertury. Její vystoupení přispělo k odborné diskusi mezi českými i zahraničními specialisty.

V programu konference se výrazně prezentovali také zástupci Ústavu klinické rehabilitace FZV UP. S vlastními příspěvky vystoupili například Jana Vyskotová, Petra Gaul Aláčová, Barbora Kolářová, Petr Kolář, Johana Gazdíková, Lada Zbořilová a Lenka Fasnerová. Odborným garantem a předsedou programového výboru sjezdu byl docent Petr Konečný.

„Návštěva Rebeccy E. Giusti ukázala, jak důležitá je mezinárodní spolupráce ve zdravotnictví. Přinesla nové pohledy na rehabilitační péči, umožnila sdílení zkušeností a nabídla studentům i odborníkům možnost setkat se s přístupy, které patří ke světové špičce. Pro Ústav klinické rehabilitace FZV UP byla návštěva zároveň dalším krokem v rozvoji mezinárodní spolupráce a propojení výuky, klinické praxe a výzkumu,“ doplnil Petr Konečný.

Rebecca E. Giusti působí jako vedoucí katedry Neuromusculoskeletal Medicine/Osteopathic Manipulative Medicine na Western University of Health Sciences v Kalifornii. Věnuje se klinické praxi, výuce i výzkumu a patří mezi uznávané osobnosti současné osteopatické medicíny. Je spoluautorkou a editorkou odborné publikace Foundations of Osteopathic Medicine a aktivně působí v řadě mezinárodních profesních organizací. Ve své práci propojuje vzdělávání, výzkum a rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti osteopatické a manuální medicíny.

 

Univerzita Palackého chce letošní září věnovat svým absolventům. Pod názvem Alumni září nabídne sérii akcí na fakultách i v centru Olomouce, které mají bývalým studentům připomenout jejich univerzitní léta a zároveň představit současnou podobu druhé nejstarší univerzity v zemi. Letos si navíc univerzita připomíná 80. výročí od svého obnovení. Vrcholem programu bude společné setkání absolventů během víkendu 11. a 12. září na Horním náměstí a v Uměleckém centru UP na Konviktu.

„Alumni září je měsíc plný akcí připravených speciálně pro naše absolventy. Fakulty i další pracoviště univerzity otevírají své dveře a zvou bývalé studenty na slavnostní promoce, setkání, přednášky, komentované prohlídky i neformální akce, kde mohou společně navázat nové kontakty nebo obnovit ty staré,“ uvedl Michael Kohajda, rektor UP.

Program se bude odehrávat po celý měsíc na jednotlivých fakultách, největší pozornost však směřuje k druhému zářijovému víkendu. Horní náměstí se promění v prostor pro velké setkání absolventů a nabídne hudební program v podání olomouckého New Street Bandu i zpěváka Marcella, který je rovněž absolventem univerzity.

Univerzita chce připomenout bývalým i současným studentům, že členem akademické obce člověk zůstává i dlouho po převzetí diplomu. Prorektor Matěj Dostálek

Konvikt se stane centrem kulturního a společenského dění. Návštěvníci se mohou těšit na improvizační show O.li.v.y, besedu UPportunities, promítání vítězných filmů z letošního ročníku Academia Film Olomouc nebo večerní program s DJs. Připravená bude také odpočinková zóna určená k neformálním setkáním bývalých studentů.

Na své si přijdou i rodiny s dětmi. Součástí programu bude rodinná zóna se skákacím hradem, malováním na obličej nebo netradiční výrobou zmrzliny z kapalného dusíku. Doprovodný program nabídne rovněž hospodský kvíz v hlavní menze na třídě 17. listopadu a speciální nabídku univerzitních produktů v prodejně UPoint na Horním náměstí.

„Zářijové setkání, které už nyní intenzivně připravujeme, bude příležitostí nejen k návratu na místa spojená se studiem, ale také k navázání nových profesních i osobních kontaktů. Univerzita si svých absolventů váží, chce posílit vzájemné vazby a připomenout bývalým i současným studentům, že členem akademické obce člověk zůstává i dlouho po převzetí diplomu,“ doplnil Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

V programu Alumni září sehrají samozřejmě významnou roli i jednotlivé fakulty. Absolventi budou moci navštívit výroční promoce na právnické a přírodovědecké fakultě, prohlédnout si nové budovy právnické fakulty, lékařské fakulty a fakulty zdravotnických věd nebo se zúčastnit setkání kateder a dalších fakultních akcí. Filozofická fakulta navíc udělí Cenu děkana za šíření dobrého jména FF UP.

Celouniverzitní setkání bude spojeno také s oslavami 40 let Univerzity třetího věku. Ve stejném termínu se navíc v Olomouci uskuteční tradiční Dny evropského dědictví, které zpřístupní řadu historických a kulturních památek ve městě.

Univerzita vyzývá své absolventy, aby svou účast potvrdili prostřednictvím registračního formuláře zveřejněného na webu Alumni UP. Kompletní program všech akcí je dostupný na speciálních webových stránkách věnovaných Alumni září.

Univerzita Palackého chce letošní září věnovat svým absolventům. Pod názvem Alumni září nabídne sérii akcí na fakultách i v centru Olomouce, které mají bývalým studentům připomenout jejich univerzitní léta a zároveň představit současnou podobu druhé nejstarší univerzity v zemi. Letos si navíc univerzita připomíná 80. výročí od svého obnovení. Vrcholem programu bude společné setkání absolventů během víkendu 11. a 12. září na Horním náměstí a v Uměleckém centru UP na Konviktu.

„Alumni září je měsíc plný akcí připravených speciálně pro naše absolventy. Fakulty i další pracoviště univerzity otevírají své dveře a zvou bývalé studenty na slavnostní promoce, setkání, přednášky, komentované prohlídky i neformální akce, kde mohou společně navázat nové kontakty nebo obnovit ty staré,“ uvedl Michael Kohajda, rektor UP.

Program se bude odehrávat po celý měsíc na jednotlivých fakultách, největší pozornost však směřuje k druhému zářijovému víkendu. Horní náměstí se promění v prostor pro velké setkání absolventů a nabídne hudební program v podání olomouckého New Street Bandu i zpěváka Marcella, který je rovněž absolventem univerzity.

Univerzita chce připomenout bývalým i současným studentům, že členem akademické obce člověk zůstává i dlouho po převzetí diplomu. Prorektor Matěj Dostálek

Konvikt se stane centrem kulturního a společenského dění. Návštěvníci se mohou těšit na improvizační show O.li.v.y, besedu UPportunities, promítání vítězných filmů z letošního ročníku Academia Film Olomouc nebo večerní program s DJs. Připravená bude také odpočinková zóna určená k neformálním setkáním bývalých studentů.

Na své si přijdou i rodiny s dětmi. Součástí programu bude rodinná zóna se skákacím hradem, malováním na obličej nebo netradiční výrobou zmrzliny z kapalného dusíku. Doprovodný program nabídne rovněž hospodský kvíz v hlavní menze na třídě 17. listopadu a speciální nabídku univerzitních produktů v prodejně UPoint na Horním náměstí.

„Zářijové setkání, které už nyní intenzivně připravujeme, bude příležitostí nejen k návratu na místa spojená se studiem, ale také k navázání nových profesních i osobních kontaktů. Univerzita si svých absolventů váží, chce posílit vzájemné vazby a připomenout bývalým i současným studentům, že členem akademické obce člověk zůstává i dlouho po převzetí diplomu,“ doplnil Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

V programu Alumni září sehrají samozřejmě významnou roli i jednotlivé fakulty. Absolventi budou moci navštívit výroční promoce na právnické a přírodovědecké fakultě, prohlédnout si nové budovy právnické fakulty, lékařské fakulty a fakulty zdravotnických věd nebo se zúčastnit setkání kateder a dalších fakultních akcí. Filozofická fakulta navíc udělí Cenu děkana za šíření dobrého jména FF UP.

Celouniverzitní setkání bude spojeno také s oslavami 40 let Univerzity třetího věku. Ve stejném termínu se navíc v Olomouci uskuteční tradiční Dny evropského dědictví, které zpřístupní řadu historických a kulturních památek ve městě.

Univerzita vyzývá své absolventy, aby svou účast potvrdili prostřednictvím registračního formuláře zveřejněného na webu Alumni UP. Kompletní program všech akcí je dostupný na speciálních webových stránkách věnovaných Alumni září.

Nadměrná psychická zátěž, starosti v osobním či profesním životě, pochyby o sobě samém, málo radosti ze života, mentální únava či nejistota. Podobné situace někdy potkají každého – stačí náročnější období v práci, tlak povinností nebo osobní starosti, které se postupně nahromadí. Zaměstnankyně a zaměstnanci univerzity proto mohou nově využít psychoterapeutické konzultace prostřednictvím platformy Hedepy, která nabízí anonymní online sezení s vybraným terapeutem či terapeutkou, self-testy i další materiály k péči o duševní zdraví. Službu představí úvodní webinář zaměřený na zvládání stresu.

UP tak rozšiřuje podporu duševního zdraví svých zaměstnankyň a zaměstnanců. Psychoterapeutické konzultace jim ve spolupráci s platformou Hedepy nabízí jako zaměstnanecký benefit. Studující se mohou i nadále obracet na univerzitní poradenství, které je jim dlouhodobě k dispozici.

„Na Univerzitě Palackého klademe duševní zdraví našich kolegů na první místo. Díky úzké spolupráci s online terapií Hedepy jsme schopni poskytnout každému komplexní program, který nejen usnadní přístup k terapii, ale také nabídne další služby podporující duševní pohodu,“ vysvětluje prorektorka zodpovědná za lidské zdroje Klára Hamuľáková.

Každý pracující na UP má nárok na dvě bezplatná sezení s vybraným terapeutem nebo terapeutkou přes videohovor. Vše je anonymní a nikdo se nedozví, kdo terapii využil. Přístup k účtu a všem benefitům nabízeným Hedepy si stačí aktivovat ověřením univerzitního e-mailu a následnou registrací.

„Terapie může pomoci, ať už naše zaměstnané něco trápí, nebo na sobě chtějí jen pracovat. V duchu Férové univerzity si klademe za cíl vytvářet prostředí, kde mohou zaměstnané osoby i studující skloubit své profesní či studijní povinnosti s osobním životem. Věříme, že rovnováha mezi těmito oblastmi přispívá k celkové spokojenosti, motivaci i dlouhodobé udržitelnosti kariérního a akademického růstu,“ vzkazuje vedoucí oddělení lidských zdrojů Markéta Šupplerová.

Kromě osobních konzultací nabízí platforma Hedepy self-testy, které pomůžou klientům zjistit, jestli jim hrozí vyhoření nebo jejich trápení přerůstá v depresi, nebo články na téma psychického zdraví, které tvoří ve spolupráci se svými terapeuty a terapeutkami.

Nabízenou službu představí webinář

Společnost Hedepy připravila pro zaměstnané na UP vstupní hodinový seminář Stres pod kontrolou – naučte se ho zvládat, než ovládne on vás. Bude se věnovat nabídce platformy Hedepy a i tématu duševního zdraví obecně. Proběhne 8. 6. online a povede jej David Neuman. Připojit se lze bez předchozí registrace na tomto odkaze.

„Absolventi webináře se naučí užitečné techniky pro zvládání akutního stresu a úzkosti, které mohou aplikovat ihned, zjistí, jak jim může psychoterapie pomoci v obtížných chvílích, a seznámí se s firemním benefitem Hedepy, který jim pomůže lépe se starat o své duševní zdraví,“ popisuje Šupplerová.

Další zaměstnanecké benefity

Nabídka péče o duševní zdraví s firmou Hedepy doplňuje širokou škálu zaměstnaneckých benefitů Univerzity Palackého, od zvýhodněné nabídky vzdělávání, sportu a rekreace a dalších služeb až po univerzitní mateřskou školu. Shrnuty jsou přehledně na webu upol.cz/zamestnanci/benefity.

Poradenství pro studující na UP

Také studenti a studentky UP se mohou v případě potřeby obrátit na psychologické a psychoterapeutické poradny. Další nabídka poradenských služeb v oblasti studia, virtuální komunikace, budoucí kariéry či zdravého životního stylu je pro ně shrnuta na webu upol.cz/poradenstvi.

Schránka důvěry a ombudsosoby

Pokud studující či pracující na UP něco trápí nebo se setkají s nevhodným či problematickým jednáním, mohou využít také elektronickou schránku důvěry FaceUp, která je jakýmsi rozcestníkem na univerzitního ombudsmana či fakultní ochránkyně a ochránce práv. I její zřízení je součástí snahy Univerzity Palackého vytvářet bezpečné, otevřené a férové prostředí pro všechny.

Nadměrná psychická zátěž, starosti v osobním či profesním životě, pochyby o sobě samém, málo radosti ze života, mentální únava či nejistota. Podobné situace někdy potkají každého – stačí náročnější období v práci, tlak povinností nebo osobní starosti, které se postupně nahromadí. Zaměstnankyně a zaměstnanci univerzity proto mohou nově využít psychoterapeutické konzultace prostřednictvím platformy Hedepy, která nabízí anonymní online sezení s vybraným terapeutem či terapeutkou, self-testy i další materiály k péči o duševní zdraví. Službu představí úvodní webinář zaměřený na zvládání stresu.

UP tak rozšiřuje podporu duševního zdraví svých zaměstnankyň a zaměstnanců. Psychoterapeutické konzultace jim ve spolupráci s platformou Hedepy nabízí jako zaměstnanecký benefit. Studující se mohou i nadále obracet na univerzitní poradenství, které je jim dlouhodobě k dispozici.

„Na Univerzitě Palackého klademe duševní zdraví našich kolegů na první místo. Díky úzké spolupráci s online terapií Hedepy jsme schopni poskytnout každému komplexní program, který nejen usnadní přístup k terapii, ale také nabídne další služby podporující duševní pohodu,“ vysvětluje prorektorka zodpovědná za lidské zdroje Klára Hamuľáková.

Každý pracující na UP má nárok na dvě bezplatná sezení s vybraným terapeutem nebo terapeutkou přes videohovor. Vše je anonymní a nikdo se nedozví, kdo terapii využil. Přístup k účtu a všem benefitům nabízeným Hedepy si stačí aktivovat ověřením univerzitního e-mailu a následnou registrací.

„Terapie může pomoci, ať už naše zaměstnané něco trápí, nebo na sobě chtějí jen pracovat. V duchu Férové univerzity si klademe za cíl vytvářet prostředí, kde mohou zaměstnané osoby i studující skloubit své profesní či studijní povinnosti s osobním životem. Věříme, že rovnováha mezi těmito oblastmi přispívá k celkové spokojenosti, motivaci i dlouhodobé udržitelnosti kariérního a akademického růstu,“ vzkazuje vedoucí oddělení lidských zdrojů Markéta Šupplerová.

Kromě osobních konzultací nabízí platforma Hedepy self-testy, které pomůžou klientům zjistit, jestli jim hrozí vyhoření nebo jejich trápení přerůstá v depresi, nebo články na téma psychického zdraví, které tvoří ve spolupráci se svými terapeuty a terapeutkami.

Nabízenou službu představí webinář

Společnost Hedepy připravila pro zaměstnané na UP vstupní hodinový seminář Stres pod kontrolou – naučte se ho zvládat, než ovládne on vás. Bude se věnovat nabídce platformy Hedepy a i tématu duševního zdraví obecně. Proběhne 8. 6. online a povede jej David Neuman. Připojit se lze bez předchozí registrace na tomto odkaze.

„Absolventi webináře se naučí užitečné techniky pro zvládání akutního stresu a úzkosti, které mohou aplikovat ihned, zjistí, jak jim může psychoterapie pomoci v obtížných chvílích, a seznámí se s firemním benefitem Hedepy, který jim pomůže lépe se starat o své duševní zdraví,“ popisuje Šupplerová.

Další zaměstnanecké benefity

Nabídka péče o duševní zdraví s firmou Hedepy doplňuje širokou škálu zaměstnaneckých benefitů Univerzity Palackého, od zvýhodněné nabídky vzdělávání, sportu a rekreace a dalších služeb až po univerzitní mateřskou školu. Shrnuty jsou přehledně na webu upol.cz/zamestnanci/benefity.

Poradenství pro studující na UP

Také studenti a studentky UP se mohou v případě potřeby obrátit na psychologické a psychoterapeutické poradny. Další nabídka poradenských služeb v oblasti studia, virtuální komunikace, budoucí kariéry či zdravého životního stylu je pro ně shrnuta na webu upol.cz/poradenstvi.

Schránka důvěry a ombudsosoby

Pokud studující či pracující na UP něco trápí nebo se setkají s nevhodným či problematickým jednáním, mohou využít také elektronickou schránku důvěry FaceUp, která je jakýmsi rozcestníkem na univerzitního ombudsmana či fakultní ochránkyně a ochránce práv. I její zřízení je součástí snahy Univerzity Palackého vytvářet bezpečné, otevřené a férové prostředí pro všechny.

Jak fungují neuronové sítě? Co všechno dokáže moderní optika? Jak vědci zkoumají molekuly pomocí superpočítačů nebo proč by mohl ječmen letět do vesmíru? Odpovědi na tyto i mnohé další otázky nabídne expozice Univerzity Palackého na Veletrhu vědy, který se uskuteční od 4. do 6. června v pražských Letňanech. Největší tuzemská popularizační akce každoročně přiláká desítky tisíc návštěvníků všech generací.

Veletrh vědy pořádaný Akademií věd ČR představí během tří dnů více než stovku expozic vysokých škol, výzkumných institucí, science center i technologických firem. Univerzita Palackého zde ani letos nebude chybět a návštěvníkům nabídne pestrý program, který představí vědu jako dobrodružství plné objevování, experimentů a překvapivých souvislostí.

„Veletrh vědy je skvělou příležitostí ukázat, že věda není jen souborem odborných poznatků, ale především způsobem, jak porozumět světu kolem nás. Na Univerzitě Palackého vzniká špičkový výzkum v celé řadě oborů, a právě tady mají návštěvníci možnost potkat lidi, kteří za těmito objevy stojí, a na vlastní kůži si vyzkoušet, jak věda funguje,“ uvedla Vendula Lužná, popularizátorka vědy na UP.

Do prezentace se i letos zapojí zástupci vysokoškolského ústavu CATRIN, fakulty tělesné kultury, několika pracovišť přírodovědecké fakulty, Ústavu molekulární a translační medicíny lékařské fakulty i katedry psychologie filozofické fakulty.

Návštěvníci se budou moci vydat do světa nanotechnologií a molekulárního modelování, kde jim vědci z CATRIN ukážou, jak lze pomocí algoritmů a superpočítačů zkoumat struktury molekul. Současně představí také výzkum rostlinných biotechnologií včetně unikátního projektu, který zkoumá vliv kosmického prostředí na růst ječmene.

Fakulta tělesné kultury nabídne možnost otestovat vlastní pohybové schopnosti, změřit krokovou frekvenci, vyzkoušet senzory sledující pohyb nebo zjistit, jak funguje biomechanika lidského těla. Přírodovědci zase návštěvníky seznámí s principy klasické i kvantové optiky, fungováním neuronových sítí a umělé inteligence nebo s geoinformatikou prostřednictvím eye-trackingu, 3D modelů Země či levitujícího glóbu.

Zástupci Ústavu molekulární a translační medicíny umožní návštěvníkům nahlédnout pod mikroskop do fascinujícího mikrosvěta a vyzkoušet si roli detektivů při odhalování stop, které na naší DNA zanechává životní styl. Psychologové pak ukážou, jak snadno nás dokáže oklamat vlastní mozek a proč si často vytváříme zkreslené představy o světě kolem nás.

Součástí expozice bude také infostánek Univerzity Palackého, kde zájemci získají informace o možnostech studia v Olomouci.

Veletrh vědy se uskuteční od čtvrtka 4. do soboty 6. června na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Vstup na akci je zdarma.

Jak fungují neuronové sítě? Co všechno dokáže moderní optika? Jak vědci zkoumají molekuly pomocí superpočítačů nebo proč by mohl ječmen letět do vesmíru? Odpovědi na tyto i mnohé další otázky nabídne expozice Univerzity Palackého na Veletrhu vědy, který se uskuteční od 4. do 6. června v pražských Letňanech. Největší tuzemská popularizační akce každoročně přiláká desítky tisíc návštěvníků všech generací.

Veletrh vědy pořádaný Akademií věd ČR představí během tří dnů více než stovku expozic vysokých škol, výzkumných institucí, science center i technologických firem. Univerzita Palackého zde ani letos nebude chybět a návštěvníkům nabídne pestrý program, který představí vědu jako dobrodružství plné objevování, experimentů a překvapivých souvislostí.

„Veletrh vědy je skvělou příležitostí ukázat, že věda není jen souborem odborných poznatků, ale především způsobem, jak porozumět světu kolem nás. Na Univerzitě Palackého vzniká špičkový výzkum v celé řadě oborů, a právě tady mají návštěvníci možnost potkat lidi, kteří za těmito objevy stojí, a na vlastní kůži si vyzkoušet, jak věda funguje,“ uvedla Vendula Lužná, popularizátorka vědy na UP.

Do prezentace se i letos zapojí zástupci vysokoškolského ústavu CATRIN, fakulty tělesné kultury, několika pracovišť přírodovědecké fakulty, Ústavu molekulární a translační medicíny lékařské fakulty i katedry psychologie filozofické fakulty.

Návštěvníci se budou moci vydat do světa nanotechnologií a molekulárního modelování, kde jim vědci z CATRIN ukážou, jak lze pomocí algoritmů a superpočítačů zkoumat struktury molekul. Současně představí také výzkum rostlinných biotechnologií včetně unikátního projektu, který zkoumá vliv kosmického prostředí na růst ječmene.

Fakulta tělesné kultury nabídne možnost otestovat vlastní pohybové schopnosti, změřit krokovou frekvenci, vyzkoušet senzory sledující pohyb nebo zjistit, jak funguje biomechanika lidského těla. Přírodovědci zase návštěvníky seznámí s principy klasické i kvantové optiky, fungováním neuronových sítí a umělé inteligence nebo s geoinformatikou prostřednictvím eye-trackingu, 3D modelů Země či levitujícího glóbu.

Zástupci Ústavu molekulární a translační medicíny umožní návštěvníkům nahlédnout pod mikroskop do fascinujícího mikrosvěta a vyzkoušet si roli detektivů při odhalování stop, které na naší DNA zanechává životní styl. Psychologové pak ukážou, jak snadno nás dokáže oklamat vlastní mozek a proč si často vytváříme zkreslené představy o světě kolem nás.

Součástí expozice bude také infostánek Univerzity Palackého, kde zájemci získají informace o možnostech studia v Olomouci.

Veletrh vědy se uskuteční od čtvrtka 4. do soboty 6. června na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Vstup na akci je zdarma.

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí výuky, vědy, výzkumu i administrativy, Univerzita Palackého proto připravila aktualizovaná Doporučení k využívání nástrojů umělé inteligence na UP. Studentům, vyučujícím i dalším zaměstnancům nabízejí praktickou oporu v tom, kdy a jak AI používat, jaká data do nástrojů nevkládat, kdy je potřeba práci s AI přiznat a proč za výsledný výstup vždy odpovídá člověk. Doporučení jsou součástí komplexního portálu ai.upol.cz, kde jsou dostupné i další související materiály.

Dokument s názvem Doporučení k využívání nástrojů umělé inteligence na UP – Praktický průvodce pro výuku, vědu, výzkum, administrativu a podpůrné činnosti je určen studentům, vyučujícím i dalším zaměstnancům univerzity. Má jim pomoci zorientovat se v situacích, kdy AI vstupuje do výuky, vědecké práce, administrativy, komunikace nebo podpůrných procesů.

„Doporučení nejsou zákazem ani technickým manuálem k jednotlivým aplikacím, jejich cílem je vytvořit společný rámec, který umožní AI využívat efektivně, odpovědně a v souladu s akademickými, právními a etickými standardy univerzity. Součástí širší podpory je portál ai.upol.cz, kde uživatelé najdou vysvětlení základních pojmů, přehled dostupných nástrojů, odkazy na výzkumy a metodické materiály i samotný dokument ke stažení,“ vysvětluje prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek, jehož úsek znění nových doporučení připravil.

Od zkušeností vyučujících k univerzitnímu rámci

Vzniku materiálu předcházel celouniverzitní online průzkum mezi vyučujícími, který navázal mimo jiné na diskuse na jednání Vědecké rady UP. Z těchto debat vyplynulo, že univerzita potřebuje ucelenější přehled o tom, jak jednotlivé katedry a pracoviště přistupují k příležitostem i rizikům spojeným s využíváním umělé inteligence ve výuce.

„Průzkum mapoval aktuální stav používání AI při přípravě výuky, zadávání a hodnocení úkolů, práci studentů, nastavování pravidel i při posuzování možných dopadů na vyučující a studující. Na dotazníkové šetření navázalo také konkrétnější připomínkování ze strany respondentů, které pomohlo text dále zpřesnit a doplnit o situace běžné v univerzitní praxi,“ upřesňuje prorektor Drábek.

Nová doporučení navazují na předchozí univerzitní materiál z března 2024, který se týkal využívání generativních modelů AI. Současná verze je širší a praktičtěji zaměřená. Nevztahuje se jen na chatboty nebo generování textu, ale obecně na nástroje umělé inteligence – od překladačů, generátorů obrazu, zvuku a videa přes nástroje pro analýzu dat a programovací asistenty až po AI funkce zabudované do kancelářských a informačních systémů.

Semafor dat: co lze použít a co do AI nepatří

Jádrem doporučení je jednoduché pravidlo: do AI nástroje, u něhož uživatel neumí ověřit pravidla pro zpracování vložených dat, nemá vkládat nic, co by bez váhání nezveřejnil na webu. Dokument proto nehodnotí nástroje izolovaně, ale vždy ve vztahu k účelu, typu dat a režimu použití.

Praktickou pomůckou je semafor dat. Zelená zóna zahrnuje veřejné informace a pracovní návrhy bez osobních, citlivých nebo interních údajů. Žlutá zóna označuje interní nebo neveřejné materiály, které lze zpracovávat pouze v bezpečně nastaveném nebo univerzitou povoleném režimu. Červená zóna zahrnuje například citlivé osobní údaje, neveřejné zkouškové materiály, smlouvy, nepublikovaná výzkumná data, hesla, API klíče nebo přístupové tokeny. Taková data do veřejných AI nástrojů nepatří.

AI jako pomocník, nikoli náhrada odborného úsudku

Doporučení zároveň připomínají, že za výstup AI vždy odpovídá člověk. Umělá inteligence může pomáhat při jazykové úpravě, rešerších, programování, analýze dat, přípravě výuky nebo administrativě. Nemá však nahrazovat odborný úsudek, autorství ani rozhodování s právním, studijním, etickým, bezpečnostním či vědeckým dopadem.

„Výstupy AI je proto nutné ověřovat. Tam, kde umělá inteligence významně ovlivnila obsah, metodu, analýzu nebo podobu výsledku, je potřeba její použití přiměřeně přiznat. Smyslem není formalizovat každou drobnou technickou úpravu, ale zajistit transparentnost všude tam, kde AI skutečně vstupuje do podstaty práce nebo výsledku,“ doplňuje prorektor.

Ve výuce doporučení pomáhají vyučujícím nastavit srozumitelná pravidla pro konkrétní úkoly, seminární práce, projekty nebo zkoušky. Zároveň upozorňují, že detektory AI textu nemají být jediným důkazem porušení pravidel. Ve vědě a výzkumu dokument zdůrazňuje odpovědnost autora za data, interpretaci, metodologii i ověřování zdrojů. V administrativě pak připomíná, že interní dokumenty, smlouvy, personální či ekonomické údaje a veřejná komunikace jménem UP vyžadují zvláštní opatrnost a lidskou kontrolu.

Jeden web pro pravidla i praktickou orientaci

Nová doporučení jsou součástí portálu ai.upol.cz, za jehož přípravou stojí Kamil Kopecký, vedoucí Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP. Web nabízí přehledné vysvětlení základních principů umělé inteligence, upozornění na přínosy i rizika, přehled vybraných nástrojů, odkazy na výzkumy a metodické materiály i samotná univerzitní doporučení. Dokument je dostupný jak ve stručném osmibodovém shrnutí, tak v úplné podobě jako PDF ke stažení.

„Cílem je, aby umělá inteligence na Univerzitě Palackého sloužila jako užitečná podpora výuky, výzkumu a administrativy, nikoli jako zdroj nejasné odpovědnosti nebo skrytého rizika,“ uzavírá prorektor Drábek.

Celouniverzitní konference AI DAY 2026

Jak změní umělá inteligence univerzity, výuku i samotné myšlení? Kde AI pomáhá a kde naopak představuje riziko? A jak nastavit pravidla pro její smysluplné a odpovědné využívání?

Na tyto otázky se zaměří i celouniverzitní konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání, která proběhne v úterý 16. června 2026 od 9:00 do 15:00 v aule Filozofické fakulty UP (Křížkovského 10).

Vystoupí na ní odborníci z pěti fakult Univerzity Palackého i profesor geoinformatiky a rektor Vysoké školy báňské Igor Ivan, jenž zformuloval vizi moderní univerzity propojené s AI, kvantovými technologiemi a superpočítačem v Ostravě.

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí výuky, vědy, výzkumu i administrativy, Univerzita Palackého proto připravila aktualizovaná Doporučení k využívání nástrojů umělé inteligence na UP. Studentům, vyučujícím i dalším zaměstnancům nabízejí praktickou oporu v tom, kdy a jak AI používat, jaká data do nástrojů nevkládat, kdy je potřeba práci s AI přiznat a proč za výsledný výstup vždy odpovídá člověk. Doporučení jsou součástí komplexního portálu ai.upol.cz, kde jsou dostupné i další související materiály.

Dokument s názvem Doporučení k využívání nástrojů umělé inteligence na UP – Praktický průvodce pro výuku, vědu, výzkum, administrativu a podpůrné činnosti je určen studentům, vyučujícím i dalším zaměstnancům univerzity. Má jim pomoci zorientovat se v situacích, kdy AI vstupuje do výuky, vědecké práce, administrativy, komunikace nebo podpůrných procesů.

„Doporučení nejsou zákazem ani technickým manuálem k jednotlivým aplikacím, jejich cílem je vytvořit společný rámec, který umožní AI využívat efektivně, odpovědně a v souladu s akademickými, právními a etickými standardy univerzity. Součástí širší podpory je portál ai.upol.cz, kde uživatelé najdou vysvětlení základních pojmů, přehled dostupných nástrojů, odkazy na výzkumy a metodické materiály i samotný dokument ke stažení,“ vysvětluje prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek, jehož úsek znění nových doporučení připravil.

Od zkušeností vyučujících k univerzitnímu rámci

Vzniku materiálu předcházel celouniverzitní online průzkum mezi vyučujícími, který navázal mimo jiné na diskuse na jednání Vědecké rady UP. Z těchto debat vyplynulo, že univerzita potřebuje ucelenější přehled o tom, jak jednotlivé katedry a pracoviště přistupují k příležitostem i rizikům spojeným s využíváním umělé inteligence ve výuce.

„Průzkum mapoval aktuální stav používání AI při přípravě výuky, zadávání a hodnocení úkolů, práci studentů, nastavování pravidel i při posuzování možných dopadů na vyučující a studující. Na dotazníkové šetření navázalo také konkrétnější připomínkování ze strany respondentů, které pomohlo text dále zpřesnit a doplnit o situace běžné v univerzitní praxi,“ upřesňuje prorektor Drábek.

Nová doporučení navazují na předchozí univerzitní materiál z března 2024, který se týkal využívání generativních modelů AI. Současná verze je širší a praktičtěji zaměřená. Nevztahuje se jen na chatboty nebo generování textu, ale obecně na nástroje umělé inteligence – od překladačů, generátorů obrazu, zvuku a videa přes nástroje pro analýzu dat a programovací asistenty až po AI funkce zabudované do kancelářských a informačních systémů.

Semafor dat: co lze použít a co do AI nepatří

Jádrem doporučení je jednoduché pravidlo: do AI nástroje, u něhož uživatel neumí ověřit pravidla pro zpracování vložených dat, nemá vkládat nic, co by bez váhání nezveřejnil na webu. Dokument proto nehodnotí nástroje izolovaně, ale vždy ve vztahu k účelu, typu dat a režimu použití.

Praktickou pomůckou je semafor dat. Zelená zóna zahrnuje veřejné informace a pracovní návrhy bez osobních, citlivých nebo interních údajů. Žlutá zóna označuje interní nebo neveřejné materiály, které lze zpracovávat pouze v bezpečně nastaveném nebo univerzitou povoleném režimu. Červená zóna zahrnuje například citlivé osobní údaje, neveřejné zkouškové materiály, smlouvy, nepublikovaná výzkumná data, hesla, API klíče nebo přístupové tokeny. Taková data do veřejných AI nástrojů nepatří.

AI jako pomocník, nikoli náhrada odborného úsudku

Doporučení zároveň připomínají, že za výstup AI vždy odpovídá člověk. Umělá inteligence může pomáhat při jazykové úpravě, rešerších, programování, analýze dat, přípravě výuky nebo administrativě. Nemá však nahrazovat odborný úsudek, autorství ani rozhodování s právním, studijním, etickým, bezpečnostním či vědeckým dopadem.

„Výstupy AI je proto nutné ověřovat. Tam, kde umělá inteligence významně ovlivnila obsah, metodu, analýzu nebo podobu výsledku, je potřeba její použití přiměřeně přiznat. Smyslem není formalizovat každou drobnou technickou úpravu, ale zajistit transparentnost všude tam, kde AI skutečně vstupuje do podstaty práce nebo výsledku,“ doplňuje prorektor.

Ve výuce doporučení pomáhají vyučujícím nastavit srozumitelná pravidla pro konkrétní úkoly, seminární práce, projekty nebo zkoušky. Zároveň upozorňují, že detektory AI textu nemají být jediným důkazem porušení pravidel. Ve vědě a výzkumu dokument zdůrazňuje odpovědnost autora za data, interpretaci, metodologii i ověřování zdrojů. V administrativě pak připomíná, že interní dokumenty, smlouvy, personální či ekonomické údaje a veřejná komunikace jménem UP vyžadují zvláštní opatrnost a lidskou kontrolu.

Jeden web pro pravidla i praktickou orientaci

Nová doporučení jsou součástí portálu ai.upol.cz, za jehož přípravou stojí Kamil Kopecký, vedoucí Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP. Web nabízí přehledné vysvětlení základních principů umělé inteligence, upozornění na přínosy i rizika, přehled vybraných nástrojů, odkazy na výzkumy a metodické materiály i samotná univerzitní doporučení. Dokument je dostupný jak ve stručném osmibodovém shrnutí, tak v úplné podobě jako PDF ke stažení.

„Cílem je, aby umělá inteligence na Univerzitě Palackého sloužila jako užitečná podpora výuky, výzkumu a administrativy, nikoli jako zdroj nejasné odpovědnosti nebo skrytého rizika,“ uzavírá prorektor Drábek.

Celouniverzitní konference AI DAY 2026

Jak změní umělá inteligence univerzity, výuku i samotné myšlení? Kde AI pomáhá a kde naopak představuje riziko? A jak nastavit pravidla pro její smysluplné a odpovědné využívání?

Na tyto otázky se zaměří i celouniverzitní konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání, která proběhne v úterý 16. června 2026 od 9:00 do 15:00 v aule Filozofické fakulty UP (Křížkovského 10).

Vystoupí na ní odborníci z pěti fakult Univerzity Palackého i profesor geoinformatiky a rektor Vysoké školy báňské Igor Ivan, jenž zformuloval vizi moderní univerzity propojené s AI, kvantovými technologiemi a superpočítačem v Ostravě.

Dvě desítky krátkých prezentací z různých oblastí medicíny zazněly během I. konference mladé vědy na Lékařské fakultě UP. Tu uspořádala komunita Mladí vědci a vědkyně LF UP s cílem propojit studující doktorských programů a juniorní vědce a vědkyně působící na fakultě. Součástí byl i workshop zaměřený na odborné publikace s Janem Hlaváčem z přírodovědecké fakulty.

Shrnout svoji práci a představit ostatním během tříminutové prezentace a stejného času pro případné dotazy, taková výzva stála před účastníky první konference organizované nedávno vzniklé komunity Mladí vědci a vědkyně LF UP. Někdo toto časové nastavení hravě dodržel, jiný přetáhl, někdo zaujal tématem a svým vystupováním méně, jiný více.

V malé posluchárně Teoretických ústavů se přitom mluvilo například o využití 3D tisku ve výuce i klinické praxi, mikroplastech, představě pohybu nebo imunitních buňkách u pacientů s osteoartrózou. Přítomné dle výsledků hlasování nejvíce svými prezentacemi zaujaly členky Ústavu imunologie Karolína Wojewodová, která vystoupila s tématem Malé vezikuly, velké rozdíly: izolace exosomů pro molekulární analýzu, a Romana Nesnadná, která mluvila o multi-hit postižení genu TP53 jako markeru nepříznivé prognózy u pacientů s mnohočetným myelomem. Obě vědkyně z Ústavu imunologie obdrží díky podpoře vedení fakulty finanční odměnu ve formě stipendia.

Sborník abstraktů z konference si můžete projít zde.

„Naším hlavním cílem bylo, aby se doktorandi a doktorandky z naší fakulty propojili a poznali se, protože často se znají v rámci vlastního ústavu, ale už ne napříč fakultou. Ve vzájemném seznámení a setkávání se ale vidíme velký potenciál nejen pro navázání spolupráce mezi lidmi z různých oborů, ale i pro vznik přátelství,“ uvedla za organizátorky z komunity Mladí vědci a vědkyně LF UP Kateřina Koubová.

„Prezentace, které zazněly, byly kvalitní. Zároveň ale byly vidět rozdíly v tom, kdo má jakou praxi s vystupováním před cizími lidmi a jak srozumitelně dokáže předat hlavní poznatky své práce, zvlášť v tom omezeném čase. Naše konference tak byla i prostorem, kde si to mohli vyzkoušet. Před akcí jsme dávaly vystupujícím i tipy, aby jejich prezentace byla pochopitelná i pro lidi z jiných oborů,“ dodala Jarmila Stanková, zakladatelka pořádající komunity, která dříve působila na Ústavu molekulární a translační medicíny, nyní pracuje na postdoc pozici v Institute for Bioengineering of Catalonia. „Nechtěla jsem, aby založená skupina mým odchodem zanikla, mladým vědcům a vědkyním na LF UP se věnuji i na dálku. Navíc i já stále jsem juniorní vědkyně,“ dodala.

Součástí první konference, kterou Mladí vědci a vědkyně LF UP uspořádali, byl i workshop s Janem Hlaváčem, profesorem organické chemie a proděkanem Přírodovědecké fakulty UP, který účastníkům dal řadu tipů, jak napsat dobrý odborný článek a jak jej dostat do prestižních odborných periodik.

„Konferencí se nám podařilo oslovit především Ph.D. studenty a studentky, do budoucna chceme více oslovit i juniorní vědce a vědkyně na postdoktorandských pozicích. Přemýšlíme o nějakém fóru, neformálním setkání,“ doplnila Jarmila Stanková.

Aktivity komunity Mladí vědci a vědkyně LF UP můžete sledovat na webu LF UP nebo na Instagramu.

Dvě desítky krátkých prezentací z různých oblastí medicíny zazněly během I. konference mladé vědy na Lékařské fakultě UP. Tu uspořádala komunita Mladí vědci a vědkyně LF UP s cílem propojit studující doktorských programů a juniorní vědce a vědkyně působící na fakultě. Součástí byl i workshop zaměřený na odborné publikace s Janem Hlaváčem z přírodovědecké fakulty.

Shrnout svoji práci a představit ostatním během tříminutové prezentace a stejného času pro případné dotazy, taková výzva stála před účastníky první konference organizované nedávno vzniklé komunity Mladí vědci a vědkyně LF UP. Někdo toto časové nastavení hravě dodržel, jiný přetáhl, někdo zaujal tématem a svým vystupováním méně, jiný více.

V malé posluchárně Teoretických ústavů se přitom mluvilo například o využití 3D tisku ve výuce i klinické praxi, mikroplastech, představě pohybu nebo imunitních buňkách u pacientů s osteoartrózou. Přítomné dle výsledků hlasování nejvíce svými prezentacemi zaujaly členky Ústavu imunologie Karolína Wojewodová, která vystoupila s tématem Malé vezikuly, velké rozdíly: izolace exosomů pro molekulární analýzu, a Romana Nesnadná, která mluvila o multi-hit postižení genu TP53 jako markeru nepříznivé prognózy u pacientů s mnohočetným myelomem. Obě vědkyně z Ústavu imunologie obdrží díky podpoře vedení fakulty finanční odměnu ve formě stipendia.

Sborník abstraktů z konference si můžete projít zde.

„Naším hlavním cílem bylo, aby se doktorandi a doktorandky z naší fakulty propojili a poznali se, protože často se znají v rámci vlastního ústavu, ale už ne napříč fakultou. Ve vzájemném seznámení a setkávání se ale vidíme velký potenciál nejen pro navázání spolupráce mezi lidmi z různých oborů, ale i pro vznik přátelství,“ uvedla za organizátorky z komunity Mladí vědci a vědkyně LF UP Kateřina Koubová.

„Prezentace, které zazněly, byly kvalitní. Zároveň ale byly vidět rozdíly v tom, kdo má jakou praxi s vystupováním před cizími lidmi a jak srozumitelně dokáže předat hlavní poznatky své práce, zvlášť v tom omezeném čase. Naše konference tak byla i prostorem, kde si to mohli vyzkoušet. Před akcí jsme dávaly vystupujícím i tipy, aby jejich prezentace byla pochopitelná i pro lidi z jiných oborů,“ dodala Jarmila Stanková, zakladatelka pořádající komunity, která dříve působila na Ústavu molekulární a translační medicíny, nyní pracuje na postdoc pozici v Institute for Bioengineering of Catalonia. „Nechtěla jsem, aby založená skupina mým odchodem zanikla, mladým vědcům a vědkyním na LF UP se věnuji i na dálku. Navíc i já stále jsem juniorní vědkyně,“ dodala.

Součástí první konference, kterou Mladí vědci a vědkyně LF UP uspořádali, byl i workshop s Janem Hlaváčem, profesorem organické chemie a proděkanem Přírodovědecké fakulty UP, který účastníkům dal řadu tipů, jak napsat dobrý odborný článek a jak jej dostat do prestižních odborných periodik.

„Konferencí se nám podařilo oslovit především Ph.D. studenty a studentky, do budoucna chceme více oslovit i juniorní vědce a vědkyně na postdoktorandských pozicích. Přemýšlíme o nějakém fóru, neformálním setkání,“ doplnila Jarmila Stanková.

Aktivity komunity Mladí vědci a vědkyně LF UP můžete sledovat na webu LF UP nebo na Instagramu.

České děti velmi dobře chápou, jak fungují algoritmy sociálních sítí, méně už ale rozumějí pravidlům digitálních platforem a právním souvislostem online prostředí. Významnou roli v jejich životech navíc začínají hrát AI chatboti, kterým se část dětí svěřuje s osobními či intimními tématy. Vyplývá to z nové části výzkumu Čeští žáci v online světě 2025, který zveřejnilo Safer Internet Centrum ČR (SIC ČR) ve spolupráci s Univerzitou Palackého u příležitosti 66. ročníku Zlín Film Festivalu.

„Výsledky ukazují, že děti už nevnímají umělou inteligenci jen jako technologii pro hledání informací nebo pomoc se školou. Pro část z nich se stává partnerem pro sdílení pocitů, nejistot i intimních témat. To je velmi důležitý signál pro rodiče i školy. Pokud děti nemají bezpečný prostor pro podobné rozhovory s lidmi, hledají ho jinde,“ shrnul výsledky výzkumu Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Třetí část výzkumu nesoucí název Čeští žáci v online světě 2025 se zaměřila na to, jak děti rozumějí fungování sociálních sítí, zda čtou pravidla online služeb, jak využívají AI chatboty a jak rodiče regulují používání digitálních technologií.

Výsledky ukazují, že děti se v digitálním prostředí pohybují velmi sebejistě. Až 93 % respondentů správně uvedlo, že obsah na sociálních sítích se jim zobrazuje podle toho, co sledují, lajkují, komentují nebo vyhledávají. Přesto však většina dětí nerozumí pravidlům, která používání těchto služeb upravují.

Pouze 16 % dětí uvedlo, že si pravidla sociálních sítí či komunikačních platforem přečetlo celá a rozumělo jim. Téměř polovina respondentů pravidla pouze rychle prošla nebo přeskočila a téměř čtvrtina si je nikdy nečetla. Dalších 14 % dětí přiznalo, že se je pokusily přečíst, ale nerozuměly jim.

Problematická je také orientace dětí v právních a bezpečnostních souvislostech intimního obsahu. Jen 47 % respondentů správně vědělo, že osoby mladší 18 let nesmějí pořizovat vlastní erotické fotografie či videa. Třetina žáků se navíc mylně domnívá, že je takové jednání legální již od 15 let.

Významnou část výzkumu tvořila také témata spojená s využíváním umělé inteligence. Třetina dětí uvedla, že si s AI chatbotem nikdy nepovídala jako s kamarádem, dalších 35 % to alespoň vyzkoušelo. Pravidelně nebo občas takto AI používá více než čtvrtina respondentů.

Data zároveň ukazují, že AI chatboti nejsou pro část dětí pouze nástrojem pro školu nebo hledání informací, ale také prostorem pro sdílení emocí a osobních témat. Devatenáct procent dětí uvedlo, že se při komunikaci s AI cítily uvolněně a v bezpečí, protože je chatbot nekritizoval ani nehodnotil. Pro 14 % respondentů je dokonce jednodušší svěřit se AI než člověku.

Celkem 32 % dětí souhlasilo s tvrzením, že pokud mají otázky týkající se vztahů nebo sexuality, je pro ně snazší obrátit se na AI chatbota než na jiného člověka. Pětina respondentů si s AI zkouší komunikaci s osobami, které se jim líbí, a část dětí s chatboty řeší i témata týkající se těla nebo sexuality.

Výzkum se věnoval také rodičovské regulaci digitálních technologií. Zatímco ve 13 letech zažívá nějaké omezení používání technologií více než polovina dětí, v 17 letech už jen 16 %. Analýza zároveň ukazuje, že rodiče nejčastěji využívají omezení technologií jako formu trestu, nikoliv jako dlouhodobě nastavené pravidlo.

„Nestačí jen dětem technologie zakazovat nebo jim je brát jako trest. Potřebují hlavně dospělé, kteří s nimi budou mluvit o tom, co online dělají, proč je to přitahuje a jaká pravidla dávají smysl. Právě otevřený rozhovor a srozumitelně nastavené hranice bývají účinnější než jednorázové restrikce,“ dodal k výsledkům výzkumu Martin Kožíšek, koordinátor Safer Internet Centra ČR.

Do výzkumu Čeští žáci v online světě 2025 se zapojilo 53 119 respondentů z celé České republiky. Hlavní analýzy vycházejí ze skupiny 42 772 dětí ve věku 13 až 17 let. Sběr dat se uskutečnil od 1. dubna do 15. května 2025 prostřednictvím online dotazníku distribuovaného základním a středním školám v ČR. Reprezentativnost dat byla ověřena podle pohlaví, typu školy a regionálního zastoupení. Výzkum realizovalo Safer Internet Centrum ČR ve spolupráci s Univerzitou Palackého. SIC ČR koordinuje sdružení CZ.NIC společně s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum, Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni a projektem E-bezpečí Univerzity Palackého. Více informací zde.

České děti velmi dobře chápou, jak fungují algoritmy sociálních sítí, méně už ale rozumějí pravidlům digitálních platforem a právním souvislostem online prostředí. Významnou roli v jejich životech navíc začínají hrát AI chatboti, kterým se část dětí svěřuje s osobními či intimními tématy. Vyplývá to z nové části výzkumu Čeští žáci v online světě 2025, který zveřejnilo Safer Internet Centrum ČR (SIC ČR) ve spolupráci s Univerzitou Palackého u příležitosti 66. ročníku Zlín Film Festivalu.

„Výsledky ukazují, že děti už nevnímají umělou inteligenci jen jako technologii pro hledání informací nebo pomoc se školou. Pro část z nich se stává partnerem pro sdílení pocitů, nejistot i intimních témat. To je velmi důležitý signál pro rodiče i školy. Pokud děti nemají bezpečný prostor pro podobné rozhovory s lidmi, hledají ho jinde,“ shrnul výsledky výzkumu Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Třetí část výzkumu nesoucí název Čeští žáci v online světě 2025 se zaměřila na to, jak děti rozumějí fungování sociálních sítí, zda čtou pravidla online služeb, jak využívají AI chatboty a jak rodiče regulují používání digitálních technologií.

Výsledky ukazují, že děti se v digitálním prostředí pohybují velmi sebejistě. Až 93 % respondentů správně uvedlo, že obsah na sociálních sítích se jim zobrazuje podle toho, co sledují, lajkují, komentují nebo vyhledávají. Přesto však většina dětí nerozumí pravidlům, která používání těchto služeb upravují.

Pouze 16 % dětí uvedlo, že si pravidla sociálních sítí či komunikačních platforem přečetlo celá a rozumělo jim. Téměř polovina respondentů pravidla pouze rychle prošla nebo přeskočila a téměř čtvrtina si je nikdy nečetla. Dalších 14 % dětí přiznalo, že se je pokusily přečíst, ale nerozuměly jim.

Problematická je také orientace dětí v právních a bezpečnostních souvislostech intimního obsahu. Jen 47 % respondentů správně vědělo, že osoby mladší 18 let nesmějí pořizovat vlastní erotické fotografie či videa. Třetina žáků se navíc mylně domnívá, že je takové jednání legální již od 15 let.

Významnou část výzkumu tvořila také témata spojená s využíváním umělé inteligence. Třetina dětí uvedla, že si s AI chatbotem nikdy nepovídala jako s kamarádem, dalších 35 % to alespoň vyzkoušelo. Pravidelně nebo občas takto AI používá více než čtvrtina respondentů.

Data zároveň ukazují, že AI chatboti nejsou pro část dětí pouze nástrojem pro školu nebo hledání informací, ale také prostorem pro sdílení emocí a osobních témat. Devatenáct procent dětí uvedlo, že se při komunikaci s AI cítily uvolněně a v bezpečí, protože je chatbot nekritizoval ani nehodnotil. Pro 14 % respondentů je dokonce jednodušší svěřit se AI než člověku.

Celkem 32 % dětí souhlasilo s tvrzením, že pokud mají otázky týkající se vztahů nebo sexuality, je pro ně snazší obrátit se na AI chatbota než na jiného člověka. Pětina respondentů si s AI zkouší komunikaci s osobami, které se jim líbí, a část dětí s chatboty řeší i témata týkající se těla nebo sexuality.

Výzkum se věnoval také rodičovské regulaci digitálních technologií. Zatímco ve 13 letech zažívá nějaké omezení používání technologií více než polovina dětí, v 17 letech už jen 16 %. Analýza zároveň ukazuje, že rodiče nejčastěji využívají omezení technologií jako formu trestu, nikoliv jako dlouhodobě nastavené pravidlo.

„Nestačí jen dětem technologie zakazovat nebo jim je brát jako trest. Potřebují hlavně dospělé, kteří s nimi budou mluvit o tom, co online dělají, proč je to přitahuje a jaká pravidla dávají smysl. Právě otevřený rozhovor a srozumitelně nastavené hranice bývají účinnější než jednorázové restrikce,“ dodal k výsledkům výzkumu Martin Kožíšek, koordinátor Safer Internet Centra ČR.

Do výzkumu Čeští žáci v online světě 2025 se zapojilo 53 119 respondentů z celé České republiky. Hlavní analýzy vycházejí ze skupiny 42 772 dětí ve věku 13 až 17 let. Sběr dat se uskutečnil od 1. dubna do 15. května 2025 prostřednictvím online dotazníku distribuovaného základním a středním školám v ČR. Reprezentativnost dat byla ověřena podle pohlaví, typu školy a regionálního zastoupení. Výzkum realizovalo Safer Internet Centrum ČR ve spolupráci s Univerzitou Palackého. SIC ČR koordinuje sdružení CZ.NIC společně s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum, Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni a projektem E-bezpečí Univerzity Palackého. Více informací zde.

Do you study at a secondary school or university and want to travel for science? The fund can support you on a short trip abroad. It can be a conference, a summer school, or a short research stay at a university or research institute.

Studujete na střední nebo vysoké škole a rádi byste vycestovali za vědou? Nadační fond vás podpoří při krátké cestě do zahraničí. Může jít o konferenci, letní školu nebo krátkou výzkumnou stáž na univerzitě či ve vědeckém ústavu.