Agregátor zdrojů

Osmdesáté výročí konce druhé světové války je jedním z nejdůležitějších mement letošního roku. Výrazně se propíše také do programu jedenáctého ročníku festivalu Olmützer Kulturtage, který se uskuteční ve dnech 20.–26. října. Tradiční podzimní akce, která se zaměřuje na německojazyčnou kulturu a společnou česko-německou historii, nabídne multižánrový program odhalující poválečné osudy (nejen) německých komunit v olomouckém regionu. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s katedrou germanistiky FF UP, Rakouským centrem UP a sekcí německého jazyka Ústavu cizích jazyků PdF UP. Vstup na všechny akce je zdarma.

Diváci se mohou těšit na kabaret, besedy, autorská čtení, filmové projekce, výstavy i exkurze, které otevřou poválečná témata z různých úhlů pohledu. Nedílnou součástí bude také tradiční dopolední program pro základní a střední školy.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely.“ Michal Urban, ředitel festivalu

Události poválečného Olomoucka jako klíč k porozumění a smíření

Téma letošního ročníku je ukotveno velkými dějinami spjatými s koncem druhé světové války, zaměří se však především na osobní příběhy lidí, jejichž osudy byly nenávratně proměněny válkou a poválečnými událostmi přímo v širším olomouckém regionu – ať už se jednalo o odsun sudetských Němců z příhraničí, životy lidí z Libavska či oběti masakru na Švédských šancích u Přerova.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely. Olmützer Kulturtage propojuje český a německý jazykový prostor a kulturu způsobem, který ukazuje, že porozumění a smíření může vyrůst i z bolestných kapitol naší společné regionální minulosti. Stačí se jim postavit čelem,“ říká ředitel festivalu Olmützer Kulturtage Michal Urban.

Čtení o Sudetech, performativní kabaret i beseda o Libavsku

Festival zahájí 20. října slavnostní večer v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci, následovaný křtem nové knihy Pavla Šuby Fárplán Krnov, která tematizuje osudy sudetských Němců na Bruntálsku po konci války.

K vrcholům programu bude patřit rovněž performativní kabaret Das Thema, který v Divadle Na cucky představí inscenaci Radio Lotar (21. 10.), či beseda s historikem Jindřichem Machalou o Libavsku po konci války (22. 10.). Návštěvníci se mohou těšit také na čtení z úspěšné knihy Sudety: Ztracený ráj (23. 10.) s jesenickou spisovatelkou Marií Hajdovou.

Vycházky po stopách masakru na Švédských šancích i konce války v Olomouci

Program tradičně zahrnuje také turistické vycházky. V sobotu 25. 10. se mohou zájemci vydat spolu s historikem Pavlem Kreisingerem po stopách masakru na Švédských šancích u Přerova, při němž bylo krátce po druhé světové válce popraveno na 265 nevinných Karpatských Němců, především žen a dětí.

V neděli 26. 10. pak letošní ročník Olmützer Kulturtage uzavře prohlídka centra města s germanistou Vojtěchem Šimůnkem, který odhalí nejvýznamnější události konce války v Olomouci. 

Olmützer Kulturtage nabídnou také odpolední program pro základní a střední školy – divadla, besedy s pamětníky odsunu či tematické workshopy.

„Letošní program je opět silný svou mnohovrstevnatostí – od dětských aktivit až po náročné historické reflexe. Chceme, aby si každý našel způsob, jak se s náročným a neveselým tématem letošního ročníku konfrontovat – skrze umění, literaturu nebo osobní setkání,“ doplňuje hlavní organizátorka festivalu Miroslava Dvorská.

Kompletní program včetně rezervačních formulářů najdou zájemci na stránkách Vědecké knihovny v Olomouci zde.

Záštitu nad letošním ročníkem převzali rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda, náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Monika Hryzbilová a náměstek primátora města Olomouce Viktor Tichák.

Osmdesáté výročí konce druhé světové války je jedním z nejdůležitějších mement letošního roku. Výrazně se propíše také do programu jedenáctého ročníku festivalu Olmützer Kulturtage, který se uskuteční ve dnech 20.–26. října. Tradiční podzimní akce, která se zaměřuje na německojazyčnou kulturu a společnou česko-německou historii, nabídne multižánrový program odhalující poválečné osudy (nejen) německých komunit v olomouckém regionu. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s katedrou germanistiky FF UP, Rakouským centrem UP a sekcí německého jazyka Ústavu cizích jazyků PdF UP. Vstup na všechny akce je zdarma.

Diváci se mohou těšit na kabaret, besedy, autorská čtení, filmové projekce, výstavy i exkurze, které otevřou poválečná témata z různých úhlů pohledu. Nedílnou součástí bude také tradiční dopolední program pro základní a střední školy.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely.“ Michal Urban, ředitel festivalu

Události poválečného Olomoucka jako klíč k porozumění a smíření

Téma letošního ročníku je ukotveno velkými dějinami spjatými s koncem druhé světové války, zaměří se však především na osobní příběhy lidí, jejichž osudy byly nenávratně proměněny válkou a poválečnými událostmi přímo v širším olomouckém regionu – ať už se jednalo o odsun sudetských Němců z příhraničí, životy lidí z Libavska či oběti masakru na Švédských šancích u Přerova.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely. Olmützer Kulturtage propojuje český a německý jazykový prostor a kulturu způsobem, který ukazuje, že porozumění a smíření může vyrůst i z bolestných kapitol naší společné regionální minulosti. Stačí se jim postavit čelem,“ říká ředitel festivalu Olmützer Kulturtage Michal Urban.

Čtení o Sudetech, performativní kabaret i beseda o Libavsku

Festival zahájí 20. října slavnostní večer v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci, následovaný křtem nové knihy Pavla Šuby Fárplán Krnov, která tematizuje osudy sudetských Němců na Bruntálsku po konci války.

K vrcholům programu bude patřit rovněž performativní kabaret Das Thema, který v Divadle Na cucky představí inscenaci Radio Lotar (21. 10.), či beseda s historikem Jindřichem Machalou o Libavsku po konci války (22. 10.). Návštěvníci se mohou těšit také na čtení z úspěšné knihy Sudety: Ztracený ráj (23. 10.) s jesenickou spisovatelkou Marií Hajdovou.

Vycházky po stopách masakru na Švédských šancích i konce války v Olomouci

Program tradičně zahrnuje také turistické vycházky. V sobotu 25. 10. se mohou zájemci vydat spolu s historikem Pavlem Kreisingerem po stopách masakru na Švédských šancích u Přerova, při němž bylo krátce po druhé světové válce popraveno na 265 nevinných Karpatských Němců, především žen a dětí.

V neděli 26. 10. pak letošní ročník Olmützer Kulturtage uzavře prohlídka centra města s germanistou Vojtěchem Šimůnkem, který odhalí nejvýznamnější události konce války v Olomouci. 

Olmützer Kulturtage nabídnou také odpolední program pro základní a střední školy – divadla, besedy s pamětníky odsunu či tematické workshopy.

„Letošní program je opět silný svou mnohovrstevnatostí – od dětských aktivit až po náročné historické reflexe. Chceme, aby si každý našel způsob, jak se s náročným a neveselým tématem letošního ročníku konfrontovat – skrze umění, literaturu nebo osobní setkání,“ doplňuje hlavní organizátorka festivalu Miroslava Dvorská.

Kompletní program včetně rezervačních formulářů najdou zájemci na stránkách Vědecké knihovny v Olomouci zde.

Záštitu nad letošním ročníkem převzali rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda, náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Monika Hryzbilová a náměstek primátora města Olomouce Viktor Tichák.

Desítky bodů programu a stovky návštěvníků z řad studujících i pracujících na UP, ale také široké veřejnosti. Takový byl Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost, který na začátek října připravila olomoucká univerzita. Nabídl dny zaměřené na dárcovství, zdraví, wellbeing i inkluzi a festival International Haná.

Na týden od 6. do 10. října připravila univerzita týden nabitý přednáškami, workshopy, konzultacemi, představeními a dalšími aktivitami na témata mezinárodní kultury, dárcovství, zdravého životního stylu, duševní pohody či rovnosti a vzájemného porozumění napříč společností. Řada z bodů programu byla přístupná také veřejnosti.

„Pro naši univerzitu jsou témata férového přístupu, sounáležitosti i duševní a fyzické odolnosti klíčová. Jsem rád, že se workshopů, přednášek i praktických ukázek účastnili nejen studující a pracující na UP, ale i olomoucká veřejnost, která o ně projevila značný zájem. Otevřenost a inkluzivita jsou neodmyslitelnou součástí identity UP, doufáme proto, že se další ročník podzimního Fair UPu rozroste jak programově, tak z hlediska návštěvnosti,“ uvedl prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek. Poděkoval zároveň kolegyním a kolegům z univerzity za přípravu bohatého programu.

foto_sem_4

Darování krve

Desítky dárců včetně prvodárců z řad univerzitních studujících i pracujících se od pondělí do pátku zapojily do tradiční týdenní výzvy Daruj krev s rektorem.

Sbírka pro psy a kočky

Na začátku týdne Fair UP vyvrcholila také sbírka pro psy a kočky pořádaná Dobrovolnickým centrem UP. Přispěly desítky dárců a vybralo se přes 200 kilo granulí, dvě stovky kapsiček, více než stovka konzerv a desítky balíčků s pamlsky. K tomu také deky, čisticí a dezinfekční prostředky, hračky či misky.

Plno měly masáže i vyšetření znamének

Na 130 lidí absolvovalo zdravotnické prohlídky v rámci Dne zdraví pro zaměstnané na UP, který každoročně pořádá oddělení řízení lidských zdrojů (OŘLZ). Největší zájem byl o dermatologické vyšetření, kontrolu zraku, analýzu složení těla a zdravotně-rehabilitační masáž. „Zájem byl opravdu velký, celý den jsem se nezastavil a zjistil jsem, že bych měl na univerzitě opravdu hodně práce,“ řekl s jemnou nadsázkou masér Michal Ambrož.

foto_sem_4

Úterý nabídlo ale i další workshopy a aktivity pro veřejnost, se zájmem se setkala odpolední přednáška o zdravém spánku v Pevnosti poznání, při celodenním sběru nepotřebných léků na Zbrojnici se jich vybralo okolo 30 kilo. „Velmi interaktivní byl workshop ergonomie. Lektor se věnoval každému individuálně, prakticky ukazoval správné nastavení pracovního místa a doporučoval vhodné pomůcky a cviky. Navštívili jsme i kancelář jedné z účastnic, která si nastavila pracovní místo přímo na míru,“ uvedla Nikola Křížová z Udržitelné univerzity.

Okamžik zastavení se v uspěchané době

Více než tři stovky lidí zavítaly na aktivity zaměřené na duševní i tělesnou pohodu pod hlavičkou Dne wellbeingu. Nejhojněji navštívené akce byly divadelní představení Sádlo, jóga s Klárou Konečnou nebo akce studentských organizací Sdružení Principál a Politologický klub UP.

foto_sem_4

„Poměrně velký zájem byl o workshop No mind meditace, přednášku o spánku Denisy Mankové a o projekci filmu Těžko v duši a následnou debatu. Se zájmem o naše aktivity jsme velmi spokojeni, a rádi je proto zopakujeme i v příštím roce,“ sdělila koordinátorka Studentského centra UP Zuzana Pejpková s tím, že pořadatelé při tvorbě programu ocenili spolupráci studentských organizací a různých univerzitních pracovišť, katedry psychologie, politologie, OUSHI, CPSSP a dalších.

„Fair UP pro mě představuje týden příjemné a přátelské atmosféry. Zúčastnila jsem se několika workshopů zaměřených na kreativitu, pozornost, relaxační techniky a wellbeing. Klíčovým momentem pro mě byl okamžik zastavení se v uspěchané době – chvíle, kdy jsem mohla opravdu vnímat přítomnost. Workshopy mi pomohly porozumět tomu, jak důležité je umět si dopřát pauzu a být k sobě laskavá,“ svěřila se studentka filozofické fakulty UP Sára Svobodová.

foto_sem_4

Spokojená je taky studentka pedagogické fakulty a členka studentské organizace Sdružení Principál Tereza Hudská. „Náš workshop ZASTAV SE proběhl v pořádku a v plném počtu účastníků. Akci jsme si moc užily a jsme rády za možnost ji uskutečnit v rámci Fair UP a šířit tak povědomí o naší činnosti,“ doplnila.

Ve středu mohli studující a pracující na UP také diskutovat s rektorem Michaelem Kohajdou. Řada z nich přitom ani nepostřehla, že jim před tím rektor s kvestorem univerzity Josefem Suchánkem servírovali oběd v hlavní menze.

Nejvíc lákala Jižní Korea

Přes pět set lidí zavítalo ve čtvrtek odpoledne na nádvoří Zbrojnice na festival International Haná. Nabídl prezentace univerzitních center, jídla z různých koutů světa, jedinečná vystoupení, bojová umění, workshop flamenca, science show, zpěváky i folklor.

foto_sem_4

„Už v první polovině akce jsme na památku rozdali všech 400 připravených samolepek, na stánku Vydavatelství UP si zájemci vlastnoručně vyrobili a odnesli přes 200 bločků. Podle vyplněných dotazníků k nám zavítalo cca 45 % zahraničních návštěvníků, zbytek pocházel Česka a Slovenska. Podle samolepkové mapy jsme tady měli lidi z více než 50 zemí,“ vyčíslila za pořadatele Alena Vyskočilová z Welcome office UP a dodala, že nejnavštěvovanějšími byly stánky Jižní Koreje, Japonska a USA. Festival, jehož partnerem je Arcidiecézní charita Olomouc, proběhne v podobném termínu i v příštím roce.

Na snídani i s potomkem

Pátek patřil tématům inkluze, diverzity, rovnosti a vzájemného porozumění (nejen) v akademickém prostředí. Den inkluze, pojmenovaný při příležitosti Světového dne inkluze, nabídl pestrou škálu aktivit zaměřených na sdílení zkušeností, prohlubování citlivosti k tématům rovnosti a posilování vzájemného dialogu.

foto_sem_4

„Na snídani s vědou pro vědkyně a doktorandky z univerzity se chtěla přijít podívat i studentka právnické fakulty, která ale neměla hlídání pro svého půlročního syna. Samozřejmě mohla přijít i s ním,“ ujistila Veronika Fousková z OŘLZ.

Některé aktivity, jako například vernisáž výstavy Společně v rozmanitosti či představení videí s inkluzivní tematikou včetně debat s odbornicemi na duševní zdraví, byly otevřeny i široké veřejnosti. „Atmosféra byla moc příjemná, protočilo se nám tady okolo 50 lidí,“ zhodnotila projekci Marta Sýkorová, autorka knihy Velmi špatné pohádky, která celým programem provázela.

foto_sem_4

Desítky bodů programu a stovky návštěvníků z řad studujících i pracujících na UP, ale také široké veřejnosti. Takový byl Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost, který na začátek října připravila olomoucká univerzita. Nabídl dny zaměřené na dárcovství, zdraví, wellbeing i inkluzi a festival International Haná.

Na týden od 6. do 10. října připravila univerzita týden nabitý přednáškami, workshopy, konzultacemi, představeními a dalšími aktivitami na témata mezinárodní kultury, dárcovství, zdravého životního stylu, duševní pohody či rovnosti a vzájemného porozumění napříč společností. Řada z bodů programu byla přístupná také veřejnosti.

„Pro naši univerzitu jsou témata férového přístupu, sounáležitosti i duševní a fyzické odolnosti klíčová. Jsem rád, že se workshopů, přednášek i praktických ukázek účastnili nejen studující a pracující na UP, ale i olomoucká veřejnost, která o ně projevila značný zájem. Otevřenost a inkluzivita jsou neodmyslitelnou součástí identity UP, doufáme proto, že se další ročník podzimního Fair UPu rozroste jak programově, tak z hlediska návštěvnosti,“ uvedl prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek. Poděkoval zároveň kolegyním a kolegům z univerzity za přípravu bohatého programu.

foto_sem_4

Darování krve

Desítky dárců včetně prvodárců z řad univerzitních studujících i pracujících se od pondělí do pátku zapojily do tradiční týdenní výzvy Daruj krev s rektorem.

Sbírka pro psy a kočky

Na začátku týdne Fair UP vyvrcholila také sbírka pro psy a kočky pořádaná Dobrovolnickým centrem UP. Přispěly desítky dárců a vybralo se přes 200 kilo granulí, dvě stovky kapsiček, více než stovka konzerv a desítky balíčků s pamlsky. K tomu také deky, čisticí a dezinfekční prostředky, hračky či misky.

Plno měly masáže i vyšetření znamének

Na 130 lidí absolvovalo zdravotnické prohlídky v rámci Dne zdraví pro zaměstnané na UP, který každoročně pořádá oddělení řízení lidských zdrojů (OŘLZ). Největší zájem byl o dermatologické vyšetření, kontrolu zraku, analýzu složení těla a zdravotně-rehabilitační masáž. „Zájem byl opravdu velký, celý den jsem se nezastavil a zjistil jsem, že bych měl na univerzitě opravdu hodně práce,“ řekl s jemnou nadsázkou masér Michal Ambrož.

foto_sem_4

Úterý nabídlo ale i další workshopy a aktivity pro veřejnost, se zájmem se setkala odpolední přednáška o zdravém spánku v Pevnosti poznání, při celodenním sběru nepotřebných léků na Zbrojnici se jich vybralo okolo 30 kilo. „Velmi interaktivní byl workshop ergonomie. Lektor se věnoval každému individuálně, prakticky ukazoval správné nastavení pracovního místa a doporučoval vhodné pomůcky a cviky. Navštívili jsme i kancelář jedné z účastnic, která si nastavila pracovní místo přímo na míru,“ uvedla Nikola Křížová z Udržitelné univerzity.

Okamžik zastavení se v uspěchané době

Více než tři stovky lidí zavítaly na aktivity zaměřené na duševní i tělesnou pohodu pod hlavičkou Dne wellbeingu. Nejhojněji navštívené akce byly divadelní představení Sádlo, jóga s Klárou Konečnou nebo akce studentských organizací Sdružení Principál a Politologický klub UP.

foto_sem_4

„Poměrně velký zájem byl o workshop No mind meditace, přednášku o spánku Denisy Mankové a o projekci filmu Těžko v duši a následnou debatu. Se zájmem o naše aktivity jsme velmi spokojeni, a rádi je proto zopakujeme i v příštím roce,“ sdělila koordinátorka Studentského centra UP Zuzana Pejpková s tím, že pořadatelé při tvorbě programu ocenili spolupráci studentských organizací a různých univerzitních pracovišť, katedry psychologie, politologie, OUSHI, CPSSP a dalších.

„Fair UP pro mě představuje týden příjemné a přátelské atmosféry. Zúčastnila jsem se několika workshopů zaměřených na kreativitu, pozornost, relaxační techniky a wellbeing. Klíčovým momentem pro mě byl okamžik zastavení se v uspěchané době – chvíle, kdy jsem mohla opravdu vnímat přítomnost. Workshopy mi pomohly porozumět tomu, jak důležité je umět si dopřát pauzu a být k sobě laskavá,“ svěřila se studentka filozofické fakulty UP Sára Svobodová.

foto_sem_4

Spokojená je taky studentka pedagogické fakulty a členka studentské organizace Sdružení Principál Tereza Hudská. „Náš workshop ZASTAV SE proběhl v pořádku a v plném počtu účastníků. Akci jsme si moc užily a jsme rády za možnost ji uskutečnit v rámci Fair UP a šířit tak povědomí o naší činnosti,“ doplnila.

Ve středu mohli studující a pracující na UP také diskutovat s rektorem Michaelem Kohajdou. Řada z nich přitom ani nepostřehla, že jim před tím rektor s kvestorem univerzity Josefem Suchánkem servírovali oběd v hlavní menze.

Nejvíc lákala Jižní Korea

Přes pět set lidí zavítalo ve čtvrtek odpoledne na nádvoří Zbrojnice na festival International Haná. Nabídl prezentace univerzitních center, jídla z různých koutů světa, jedinečná vystoupení, bojová umění, workshop flamenca, science show, zpěváky i folklor.

foto_sem_4

„Už v první polovině akce jsme na památku rozdali všech 400 připravených samolepek, na stánku Vydavatelství UP si zájemci vlastnoručně vyrobili a odnesli přes 200 bločků. Podle vyplněných dotazníků k nám zavítalo cca 45 % zahraničních návštěvníků, zbytek pocházel Česka a Slovenska. Podle samolepkové mapy jsme tady měli lidi z více než 50 zemí,“ vyčíslila za pořadatele Alena Vyskočilová z Welcome office UP a dodala, že nejnavštěvovanějšími byly stánky Jižní Koreje, Japonska a USA. Festival, jehož partnerem je Arcidiecézní charita Olomouc, proběhne v podobném termínu i v příštím roce.

Na snídani i s potomkem

Pátek patřil tématům inkluze, diverzity, rovnosti a vzájemného porozumění (nejen) v akademickém prostředí. Den inkluze, pojmenovaný při příležitosti Světového dne inkluze, nabídl pestrou škálu aktivit zaměřených na sdílení zkušeností, prohlubování citlivosti k tématům rovnosti a posilování vzájemného dialogu.

foto_sem_4

„Na snídani s vědou pro vědkyně a doktorandky z univerzity se chtěla přijít podívat i studentka právnické fakulty, která ale neměla hlídání pro svého půlročního syna. Samozřejmě mohla přijít i s ním,“ ujistila Veronika Fousková z OŘLZ.

Některé aktivity, jako například vernisáž výstavy Společně v rozmanitosti či představení videí s inkluzivní tematikou včetně debat s odbornicemi na duševní zdraví, byly otevřeny i široké veřejnosti. „Atmosféra byla moc příjemná, protočilo se nám tady okolo 50 lidí,“ zhodnotila projekci Marta Sýkorová, autorka knihy Velmi špatné pohádky, která celým programem provázela.

foto_sem_4

Novou generaci nanosenzorů schopných detekovat pH uvnitř živých buněk s dosud nevídanou citlivostí a stabilitou vyvinul tým vědců z CATRIN Univerzity Palackého a VŠB – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci s kolegy z Vysokého učení technického v Brně. Senzory na bázi uhlíkových teček představili v časopise Biosensors and Bioelectronics.

Hodnota pH je jedním z nejčastěji měřených chemických parametrů, ale vývoj nanometrických senzorů schopných přesně zmapovat distribuci a dynamiku pH s vysokým prostorovým a časovým rozlišením zůstává významnou výzvou. Takové senzory jsou životně důležité pro naše chápání četných fyziologických a patologických procesů.

„Hledali jsme způsob, jak sledovat dění uvnitř buněk s mnohem vyšší přesností, než jakou umožňují současné sondy. Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.  Senzor nejen září pod mikroskopem, ale také detekuje změny pH na základě doby životnosti fluorescence, což je přesnější a spolehlivější parameter než běžná intenzita světla,“  vysvětlil první autor studie  Sergii Kalytchuk z CATRIN a Materiálově-environmentální laboratoře (MEL) na VŠB–TUO.

„Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.“ Sergii Kalytchuk

Na rozdíl od běžných fluorescenčních senzorů pH, které trpí fotoblednutím, chemickým rozkladem a často vyžadují kalibraci, si nové nanosenzory udržují vynikající výkon i v náročných podmínkách. Doba jejich fluorescence se předvídatelně prodlužuje s rostoucím pH, což umožňuje přímé měření buněčné kyselosti – klíčového parametru, jehož výkyvy úzce souvisí s chorobnými procesy, jako je rakovina a neurodegenerace.

„V experimentu s lidskými kožními buňkami a pomocí pokročilé mikroskopie založené na měření doby životnosti fluorescence (FLIM) umožnily senzory přesně zmapovat pH uvnitř lyzozomů, což jsou zjednodušeně řečeno recyklační a úklidové jednotky buňky. Navíc bylo možné detekovat změny pH po aplikaci chemických inhibitorů, což otevírá možnosti pro testování léčiv i sledování stresu v buňkách v reálném čase,“ uvedl další z autorů Tomáš Malina.

Myšlenka senzoru vznikla na pomezí syntetické chemie a fyziky, ale právě jeho využití v biomedicíně dává celé práci širší význam. „Studie ukazuje, jak lze propojit základní materiálovou chemii se skutečnými biomedicínskými výzvami. Díky výjimečné fotostabilitě, biokompatibilitě a extrémně širokému pH rozsahu mají tyto senzory velký potenciál stát se účinným nástrojem pro základní výzkum, diagnostiku i budoucí klinické aplikace,“ uzavřel korespondenční autor článku Radek Zbořil.

Novou generaci nanosenzorů schopných detekovat pH uvnitř živých buněk s dosud nevídanou citlivostí a stabilitou vyvinul tým vědců z CATRIN Univerzity Palackého a VŠB – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci s kolegy z Vysokého učení technického v Brně. Senzory na bázi uhlíkových teček představili v časopise Biosensors and Bioelectronics.

Hodnota pH je jedním z nejčastěji měřených chemických parametrů, ale vývoj nanometrických senzorů schopných přesně zmapovat distribuci a dynamiku pH s vysokým prostorovým a časovým rozlišením zůstává významnou výzvou. Takové senzory jsou životně důležité pro naše chápání četných fyziologických a patologických procesů.

„Hledali jsme způsob, jak sledovat dění uvnitř buněk s mnohem vyšší přesností, než jakou umožňují současné sondy. Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.  Senzor nejen září pod mikroskopem, ale také detekuje změny pH na základě doby životnosti fluorescence, což je přesnější a spolehlivější parameter než běžná intenzita světla,“  vysvětlil první autor studie  Sergii Kalytchuk z CATRIN a Materiálově-environmentální laboratoře (MEL) na VŠB–TUO.

„Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.“ Sergii Kalytchuk

Na rozdíl od běžných fluorescenčních senzorů pH, které trpí fotoblednutím, chemickým rozkladem a často vyžadují kalibraci, si nové nanosenzory udržují vynikající výkon i v náročných podmínkách. Doba jejich fluorescence se předvídatelně prodlužuje s rostoucím pH, což umožňuje přímé měření buněčné kyselosti – klíčového parametru, jehož výkyvy úzce souvisí s chorobnými procesy, jako je rakovina a neurodegenerace.

„V experimentu s lidskými kožními buňkami a pomocí pokročilé mikroskopie založené na měření doby životnosti fluorescence (FLIM) umožnily senzory přesně zmapovat pH uvnitř lyzozomů, což jsou zjednodušeně řečeno recyklační a úklidové jednotky buňky. Navíc bylo možné detekovat změny pH po aplikaci chemických inhibitorů, což otevírá možnosti pro testování léčiv i sledování stresu v buňkách v reálném čase,“ uvedl další z autorů Tomáš Malina.

Myšlenka senzoru vznikla na pomezí syntetické chemie a fyziky, ale právě jeho využití v biomedicíně dává celé práci širší význam. „Studie ukazuje, jak lze propojit základní materiálovou chemii se skutečnými biomedicínskými výzvami. Díky výjimečné fotostabilitě, biokompatibilitě a extrémně širokému pH rozsahu mají tyto senzory velký potenciál stát se účinným nástrojem pro základní výzkum, diagnostiku i budoucí klinické aplikace,“ uzavřel korespondenční autor článku Radek Zbořil.

Čtyři doktorandky a jeden doktorand z UP se v rámci evropské univerzitní sítě Aurora zúčastnili týdenní PhD Akademie na Univerzitě v Amsterdamu, zaměřené na komunikaci vědy a publikační dovednosti.

Jak komunikovat vědu široké veřejnosti? Co obnáší napsání kapitoly do knihy? Má umělá inteligence své místo ve vědecké práci? A jaká specifika s sebou nese akademické psaní? To jsou jen některá z témat týdne nabitého workshopy a přednáškami v rámci PhD Akademie na Vrije Universiteit Amsterdam. Tam se sjely téměř tři desítky PhD studentů z šesti evropských škol sdružených v evropské univerzitní síti Aurora, aby pod vedením více než desítky lektorů zjistili, jak vylepšit své vědecké publikování a jak komunikovat vědu různými způsoby různým cílovým skupinám.

„Dlouhodobě se ukazuje, že pro úspěšné dokončení doktorského studia a budoucí vědeckou kariéru je vedle zvládnutí výzkumného tématu po teoretické i praktické stránce důležitý také soubor tzv. měkkých dovedností. Mezi ně patří například to, jak napsat vědeckou publikaci tak, aby měla větší šanci projít recenzním řízením, či jak efektivně komunikovat vědu a zvýšit šanci na získání finančních prostředků na výzkum. Tyto schopnosti často nejsou součástí běžného studijního kurikula. Mám proto velkou radost, že se v rámci Aurory podařilo dát dohromady nabitý program zaměřený právě na tyto měkké dovednosti. Zároveň věřím, že pro studenty z různých zemí bylo přínosné se navzájem poznat a sdílet své zkušenosti napříč evropskými institucemi,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná, která v Amsterdamu vedla dva workshopy zaměřené na komunikaci vědy.

PhD Akademie se zúčastnili Nina Kadášová, studující doktorát na přírodovědecké fakultě a zároveň medicínu na lékařské fakultě; Nika Tótová, doktorandka z teologické fakulty a koordinátorka Kariérního centra UP; Lenka Slavíčková z lékařské fakulty; Ivan Filipský z přírodovědecké fakulty a Denisa Kroupová, studující na Ústavu molekulární a translační medicíny, která se věnuje popularizaci vědy v Pevnosti poznání.

„PhD Akademie mi přinesla cenné rady a silnou dávku motivace do dalšího výzkumu. Dozvěděla jsem se, jak svůj výzkum posunout na vyšší úroveň – a to nejen díky lepší komunikaci vědy či efektivnějšímu psaní vědeckých publikací s využitím moderních přístupů, ale také díky spolupráci s kolegy z jiných univerzit v rámci sítě Aurora. Díky propojení se zahraničními kolegy mám nyní například větší šanci na mezinárodní spolupráci ve svém výzkumu,“ uvedla Nina Kadášová, jež se popularizaci vědy věnuje dlouhodobě, mimo jiné vytvořila nadživotní model srdce pro Pevnost poznání díky podpoře Nadačního fondu UP (psali jsme zde).

Čtyři doktorandky a jeden doktorand z UP se v rámci evropské univerzitní sítě Aurora zúčastnili týdenní PhD Akademie na Univerzitě v Amsterdamu, zaměřené na komunikaci vědy a publikační dovednosti.

Jak komunikovat vědu široké veřejnosti? Co obnáší napsání kapitoly do knihy? Má umělá inteligence své místo ve vědecké práci? A jaká specifika s sebou nese akademické psaní? To jsou jen některá z témat týdne nabitého workshopy a přednáškami v rámci PhD Akademie na Vrije Universiteit Amsterdam. Tam se sjely téměř tři desítky PhD studentů z šesti evropských škol sdružených v evropské univerzitní síti Aurora, aby pod vedením více než desítky lektorů zjistili, jak vylepšit své vědecké publikování a jak komunikovat vědu různými způsoby různým cílovým skupinám.

„Dlouhodobě se ukazuje, že pro úspěšné dokončení doktorského studia a budoucí vědeckou kariéru je vedle zvládnutí výzkumného tématu po teoretické i praktické stránce důležitý také soubor tzv. měkkých dovedností. Mezi ně patří například to, jak napsat vědeckou publikaci tak, aby měla větší šanci projít recenzním řízením, či jak efektivně komunikovat vědu a zvýšit šanci na získání finančních prostředků na výzkum. Tyto schopnosti často nejsou součástí běžného studijního kurikula. Mám proto velkou radost, že se v rámci Aurory podařilo dát dohromady nabitý program zaměřený právě na tyto měkké dovednosti. Zároveň věřím, že pro studenty z různých zemí bylo přínosné se navzájem poznat a sdílet své zkušenosti napříč evropskými institucemi,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná, která v Amsterdamu vedla dva workshopy zaměřené na komunikaci vědy.

PhD Akademie se zúčastnili Nina Kadášová, studující doktorát na přírodovědecké fakultě a zároveň medicínu na lékařské fakultě; Nika Tótová, doktorandka z teologické fakulty a koordinátorka Kariérního centra UP; Lenka Slavíčková z lékařské fakulty; Ivan Filipský z přírodovědecké fakulty a Denisa Kroupová, studující na Ústavu molekulární a translační medicíny, která se věnuje popularizaci vědy v Pevnosti poznání.

„PhD Akademie mi přinesla cenné rady a silnou dávku motivace do dalšího výzkumu. Dozvěděla jsem se, jak svůj výzkum posunout na vyšší úroveň – a to nejen díky lepší komunikaci vědy či efektivnějšímu psaní vědeckých publikací s využitím moderních přístupů, ale také díky spolupráci s kolegy z jiných univerzit v rámci sítě AURORA. Díky propojení se zahraničními kolegy mám nyní například větší šanci na mezinárodní spolupráci ve svém výzkumu,“ uvedla Nina Kadášová, jež se popularizaci vědy věnuje dlouhodobě, mimo jiné vytvořila nadživotní model srdce pro Pevnost poznání díky podpoře Nadačního fondu UP (psali jsme zde).

Michala Bartoně, vedoucího katedry ústavního práva na právnické fakultě, může jmenovat prezident republiky Petr Pavel ústavním soudcem. Splněna byla i poslední nezbytná podmínka, kdy s jeho nominací souhlasil Senát Parlamentu ČR. Významná zpráva je to i pro prestiž fakulty. Michal Bartoň je prvním absolventem obnovené olomoucké právnické fakulty, který se stane ústavním soudcem.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím,“ řekl Michal Bartoň v Senátu krátce po oznámení výsledku hlasování, ve kterém obdržel 53 z 58 odevzdaných hlasů.

Jeho odborný záběr je poměrně široký, přednáší jak organizační ústavní právo, tak právo lidských práv. Specializuje se například na tematiku související se svobodou projevu. Jeho profesní dráha není jen akademická. Zkušenost má přímo i od Ústavního soudu, kde od roku 2013 působí jako asistent. V minulosti byl mimo jiné členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády. 

Michal Bartoň spojil své jméno s olomouckou právnickou fakultou ihned po absolutoriu. Je prvním zdejším absolventem, který dosáhl titulu docent. Vede katedru ústavního práva a je členem fakultního akademického senátu, dlouhodobě jej řídil jako předseda.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím." Michal Bartoň

Devětačtyřicetiletý akademik byl jednou z osobností, které fakulta doporučila Kanceláři prezidenta republiky po její výzvě v roce 2023. „Mám velkou radost z profesního úspěchu kolegy Michala Bartoně. K završení nominačního procesu mu gratuluji. Michal Bartoň je nejen respektovaným odborníkem v dané oblasti práva, ale svými postoji a jednáním reprezentuje respekt k idejím a hodnotám právního státu. Jsem přesvědčen, že pro Ústavní soud bude přínosem,“ uvedl Václav Stehlík, děkan PF UP.

O termínu nástupu Michala Bartoně na Ústavní soud rozhodne prezident. Funkční období soudce Ústavního soudu je desetileté, s možností opakovaného jmenování. 

Ústavního soudce již PF UP mezi svými akademiky má. Milana Hulmáka, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu, jmenoval prezident republiky vloni v únoru. Psali jsme zde.

Michala Bartoně, vedoucího katedry ústavního práva na právnické fakultě, může jmenovat prezident republiky Petr Pavel ústavním soudcem. Splněna byla i poslední nezbytná podmínka, kdy s jeho nominací souhlasil Senát Parlamentu ČR. Významná zpráva je to i pro prestiž fakulty. Michal Bartoň je prvním absolventem obnovené olomoucké právnické fakulty, který se stane ústavním soudcem.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím,“ řekl Michal Bartoň v Senátu krátce po oznámení výsledku hlasování, ve kterém obdržel 53 z 58 odevzdaných hlasů.

Jeho odborný záběr je poměrně široký, přednáší jak organizační ústavní právo, tak právo lidských práv. Specializuje se například na tematiku související se svobodou projevu. Jeho profesní dráha není jen akademická. Zkušenost má přímo i od Ústavního soudu, kde od roku 2013 působí jako asistent. V minulosti byl mimo jiné členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády. 

Michal Bartoň spojil své jméno s olomouckou právnickou fakultou ihned po absolutoriu. Je prvním zdejším absolventem, který dosáhl titulu docent. Vede katedru ústavního práva a je členem fakultního akademického senátu, dlouhodobě jej řídil jako předseda.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím." Michal Bartoň

Devětačtyřicetiletý akademik byl jednou z osobností, které fakulta doporučila Kanceláři prezidenta republiky po její výzvě v roce 2023. „Mám velkou radost z profesního úspěchu kolegy Michala Bartoně. K završení nominačního procesu mu gratuluji. Michal Bartoň je nejen respektovaným odborníkem v dané oblasti práva, ale svými postoji a jednáním reprezentuje respekt k idejím a hodnotám právního státu. Jsem přesvědčen, že pro Ústavní soud bude přínosem,“ uvedl Václav Stehlík, děkan PF UP.

O termínu nástupu Michala Bartoně na Ústavní soud rozhodne prezident. Funkční období soudce Ústavního soudu je desetileté, s možností opakovaného jmenování. 

Ústavního soudce již PF UP mezi svými akademiky má. Milana Hulmáka, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu, jmenoval prezident republiky vloni v únoru. Psali jsme zde.

Pod šedivou oblohou proběhl na olomouckém atletickém stadionu a v přilehlých Bezručových sadech letošní, již 47. ročník Přeboru Univerzity Palackého v přespolním běhu. Závodů se zúčastnily tři stovky běžkyň a běžců a i přes chladnější počasí a občasné mrholení na nich panovala dobrá nálada a podporující atmosféra. Na nejvyšší stupně vítězů nakonec vystoupala Marcela Hloušková a Petr Bachan.

„Letošní závod byl pro mě určitě náročnější než ten loňský, minulý týden jsem totiž byla nemocná. Ale jsem ráda, že jsem běžela. Počasí nakonec vyšlo docela příjemně a užila jsem si to,“ uvedla nejrychlejší žena přeboru Marcela Hloušková z lékařské fakulty, která trať zvládla v čase 13:46,6 a obhájila tak své loňské vítězství.

Těsně za ní doběhla studentka FTK Adéla Zdražilová a jako třetí proběhla cílem Petra Bruková z přírodovědy, která stejnou pozici obsadila i vloni.

V mužské kategorii se na pomyslný trůn vrátil Petr Bachan z FTK, který univerzitní přespolní běh vyhrál v letech 2022 a 2023 a vloni doběhl druhý. Letos opět nechal všechny konkurenty za zády a do cíle doběhl s poměrně komfortním téměř půlminutovým náskokem. „Vloni jsem byl zraněný. Teď jsem ale pořádně trénoval a jsem rád, že se mi podařilo navázat na moje dřívější výhry,“ komentoval svůj výkon.

Na druhém místě skončil Jakub Tereško, třetí pak byl Jan Jašek, oba z FTK.

Nejrychlejším běžkyním a běžcům k úspěchu pogratulovala vedoucí pořádající katedry sportu Soňa Formánková a předala jim ceny, mezi kterými byly pozornosti od partnerů závodu a především Cena děkana FTK v podobě mimořádného sportovního stipendia.

„Jsem rád, že jsme to zvládli. Protože i když nás počet účastníků mile překvapil, už byl poněkud nadměrný. S ohledem na bezpečnost mužskou kategorii v příštím roce nejspíše rozdělíme na dva rozběhy, kdy v prvním by se utkali běžci o titul přeborníka, zatímco druhý by byl určen těm, kteří se účastní kvůli splnění zápočtu. S letošním ročníkem jsem ale jinak spokojen,“ řekl ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu.

Připomněl zároveň, že před závody vysokoškoláků se uskutečnily také soutěže pro čtyříctku dětí a že přebor byl kvalifikací pro akademické mistrovství ČR v přespolním běhu – Běh 17. listopadu, který se v pražské oboře Hvězda koná 15. listopadu.  

Nejrychlejší běžkyně a běžci Přeboru UP v přespolním běhu 2025

ženy:

1. Marcela Hloušková, LF – 13:46,6

2. Adéla Zdražilová, FTK – 13:47,3

3. Petra Bruková, PřF – 14:12,9

4. Tina Valeriánová, FTK – 14:42,9

5. Uhříčková Veronika, PdF – 15:06,3

muži:

1. Petr Bachan, FTK – 14:48,9

2. Jakub Tereško, FTK – 15:14,9

3. Jan Jašek, FTK – 15:21,6

4. Filip Chýle, FTK – 15:56,1

5. Jiří Pilát, FTK – 15:51,9

Pod šedivou oblohou proběhl na olomouckém atletickém stadionu a v přilehlých Bezručových sadech letošní, již 47. ročník Přeboru Univerzity Palackého v přespolním běhu. Závodů se zúčastnily tři stovky běžkyň a běžců a i přes chladnější počasí a občasné mrholení na nich panovala dobrá nálada a podporující atmosféra. Na nejvyšší stupně vítězů nakonec vystoupala Marcela Hloušková a Petr Bachan.

„Letošní závod byl pro mě určitě náročnější než ten loňský, minulý týden jsem totiž byla nemocná. Ale jsem ráda, že jsem běžela. Počasí nakonec vyšlo docela příjemně a užila jsem si to,“ uvedla nejrychlejší žena přeboru Marcela Hloušková z lékařské fakulty, která trať zvládla v čase 13:46,6 a obhájila tak své loňské vítězství.

Těsně za ní doběhla studentka FTK Adéla Zdražilová a jako třetí proběhla cílem Petra Bruková z přírodovědy, která stejnou pozici obsadila i vloni.

V mužské kategorii se na pomyslný trůn vrátil Petr Bachan z FTK, který univerzitní přespolní běh vyhrál v letech 2022 a 2023 a vloni doběhl druhý. Letos opět nechal všechny konkurenty za zády a do cíle doběhl s poměrně komfortním téměř půlminutovým náskokem. „Vloni jsem byl zraněný. Teď jsem ale pořádně trénoval a jsem rád, že se mi podařilo navázat na moje dřívější výhry,“ komentoval svůj výkon.

Na druhém místě skončil Jakub Tereško, třetí pak byl Jan Jašek, oba z FTK.

Nejrychlejším běžkyním a běžcům k úspěchu pogratulovala vedoucí pořádající katedry sportu Soňa Formánková a předala jim ceny, mezi kterými byly pozornosti od partnerů závodu a především Cena děkana FTK v podobě mimořádného sportovního stipendia.

„Jsem rád, že jsme to zvládli. Protože i když nás počet účastníků mile překvapil, už byl poněkud nadměrný. S ohledem na bezpečnost mužskou kategorii v příštím roce nejspíše rozdělíme na dva rozběhy, kdy v prvním by se utkali běžci o titul přeborníka, zatímco druhý by byl určen těm, kteří se účastní kvůli splnění zápočtu. S letošním ročníkem jsem ale jinak spokojen,“ řekl ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu.

Připomněl zároveň, že před závody vysokoškoláků se uskutečnily také soutěže pro čtyříctku dětí a že přebor byl kvalifikací pro akademické mistrovství ČR v přespolním běhu – Běh 17. listopadu, který se v pražské oboře Hvězda koná 15. listopadu.  

Nejrychlejší běžkyně a běžci Přeboru UP v přespolním běhu 2025

ženy:

1. Marcela Hloušková, LF – 13:46,6

2. Adéla Zdražilová, FTK – 13:47,3

3. Petra Bruková, PřF – 14:12,9

4. Tina Valeriánová, FTK – 14:42,9

5. Uhříčková Veronika, PdF – 15:06,3

muži:

1. Petr Bachan, FTK – 14:48,9

2. Jakub Tereško, FTK – 15:14,9

3. Jan Jašek, FTK – 15:21,6

4. Filip Chýle, FTK – 15:56,1

5. Jiří Pilát, FTK – 15:51,9

Pedagogická fakulta UP ukotvila ve své struktuře nové účelové pracoviště, Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Jeho vznik souvisí s rozšířením aktivit Centra prevence rizikové virtuální komunikace. Proč nové pracoviště vzniklo? Co nabízí a čemu se věnuje?

Senátorky a senátoři PdF UP se během květnového zasedání fakultního akademického senátu souhlasně vyjádřili k návrhu děkana Vojtecha Regece, aby se Centrum prevence rizikové virtuální komunikace transformovalo do nového Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Centrum bylo účelovým pracovištěm katedry českého jazyka a literatury, nově vzniklý institut je v organizační struktuře fakulty řazen jako fakultní účelové pracoviště. V krátkém rozhovoru se k jeho vzniku i činnosti vyjádřil jeho ředitel, profesor Kamil Kopecký, jehož domovským pracovištěm je katedra českého jazyka a literatury PdF UP.

Nové pracoviště navazuje na činnost Centra prevence rizikové virtuální komunikace (Centrum PRVoK). Co vedlo ke změně názvu a ukotvení?

Původní pracoviště Centrum prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP se zaměřovalo především na problematiku prevence a intervence v oblasti rizikového chování na internetu. Řešilo tedy taková témata, jakými jsou kyberšikana a další typy online agrese, sexting a kybergrooming, rizika spojená s online podvody a podobně. Jádrem aktivit byl především projekt E-Bezpečí a jeho fungování, například vzdělávací aktivity pro žáky. Postupně se však centrum začalo zaměřovat i na další témata, jakými jsou sociální sítě, digitální technologie včetně rozšířené a virtuální reality. Začalo se věnovat i umělé inteligenci. Paleta jeho témat a aktivit se rozrostla nad rámec online bezpečnosti a jeho fungování v roli účelového zařízení při katedře se stalo komplikací. Především v administrativě. Když to shrnu, název pracoviště i statut již neodpovídal realitě.

Co je cílem nově vzniklého pracoviště? O co se snaží?

Nový institut přirozeně převzal aktivity starého centra, které rozšířil o další témata. Primárně se tedy zaměřuje na výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti, zabývá se tématy, jež souvisejí s digitálním světem a smysluplným a bezpečným využíváním digitálních technologií v praxi. Zkoumáme například umělou inteligenci, zjišťujeme, jak je využívána pedagogy, žáky a dalšími cílovými skupinami, zda s sebou nese nějaká rizika, věnujeme se i vývoji nástrojů, které AI využívají. Příkladem může být třeba projekt Pan Prokoukl, který jsme realizovali s Policií ČR (psali jsme zde), v této oblasti i školíme a realizujeme celou řadu projektů (CEDMO2, HumanAId apod.). 

Jde tedy o interdisciplinární pracoviště. Můžete být konkrétnější ještě v dalších tématech?   

Jak už bylo zmíněno, v poslední době se intenzivně věnujeme například umělé inteligenci. V tuto chvíli kupříkladu analyzujeme unikátní dataset z našeho posledního výzkumu, jehož se zúčastnilo více než 50 tisíc žáků. Odhalujeme v něm, kolik dětí se stalo terčem tzv. deep nudes, tedy vytvoření svlečené fotografie existující osoby s pomocí AI, kolik žáků konverzuje s AI chatboty a podobně. Intenzivně se věnujeme i rizikům AI, halucinacím AI modelů, zkreslení (bias), šíření dezinformací nebo zneužití deepfake a deepnude (více najdete zde). Zabýváme se i tématy, jež jsou spojeny s bezpečným chováním na internetu, sledujeme tedy vývoj v oblasti sextingu, internetového seznamování, online agrese a podobně. Mapujeme, k jakým posunům v této oblasti došlo, a ve spolupráci s MŠMT i chystáme legislativní úpravy v podobě nového metodického doporučení. Věnujeme se také mediální výchově a posilování mediální gramotnosti, v tomto ohledu pracujeme i na našem webu, který doplňujeme o další aktivity.

Pedagogická fakulta UP ukotvila ve své struktuře nové účelové pracoviště, Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Jeho vznik souvisí s rozšířením aktivit Centra prevence rizikové virtuální komunikace. Proč nové pracoviště vzniklo? Co nabízí a čemu se věnuje?

Senátorky a senátoři PdF UP se během květnového zasedání fakultního akademického senátu souhlasně vyjádřili k návrhu děkana Vojtecha Regece, aby se Centrum prevence rizikové virtuální komunikace transformovalo do nového Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Centrum bylo účelovým pracovištěm katedry českého jazyka a literatury, nově vzniklý institut je v organizační struktuře fakulty řazen jako fakultní účelové pracoviště. V krátkém rozhovoru se k jeho vzniku i činnosti vyjádřil jeho ředitel, profesor Kamil Kopecký, jehož domovským pracovištěm je katedra českého jazyka a literatury PdF UP.

Nové pracoviště navazuje na činnost Centra prevence rizikové virtuální komunikace (Centrum PRVoK). Co vedlo ke změně názvu a ukotvení?

Původní pracoviště Centrum prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP se zaměřovalo především na problematiku prevence a intervence v oblasti rizikového chování na internetu. Řešilo tedy taková témata, jakými jsou kyberšikana a další typy online agrese, sexting a kybergrooming, rizika spojená s online podvody a podobně. Jádrem aktivit byl především projekt E-Bezpečí a jeho fungování, například vzdělávací aktivity pro žáky. Postupně se však centrum začalo zaměřovat i na další témata, jakými jsou sociální sítě, digitální technologie včetně rozšířené a virtuální reality. Začalo se věnovat i umělé inteligenci. Paleta jeho témat a aktivit se rozrostla nad rámec online bezpečnosti a jeho fungování v roli účelového zařízení při katedře se stalo komplikací. Především v administrativě. Když to shrnu, název pracoviště i statut již neodpovídal realitě.

Co je cílem nově vzniklého pracoviště? O co se snaží?

Nový institut přirozeně převzal aktivity starého centra, které rozšířil o další témata. Primárně se tedy zaměřuje na výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti, zabývá se tématy, jež souvisejí s digitálním světem a smysluplným a bezpečným využíváním digitálních technologií v praxi. Zkoumáme například umělou inteligenci, zjišťujeme, jak je využívána pedagogy, žáky a dalšími cílovými skupinami, zda s sebou nese nějaká rizika, věnujeme se i vývoji nástrojů, které AI využívají. Příkladem může být třeba projekt Pan Prokoukl, který jsme realizovali s Policií ČR (psali jsme zde), v této oblasti i školíme a realizujeme celou řadu projektů (CEDMO2, HumanAId apod.). 

Jde tedy o interdisciplinární pracoviště. Můžete být konkrétnější ještě v dalších tématech?   

Jak už bylo zmíněno, v poslední době se intenzivně věnujeme například umělé inteligenci. V tuto chvíli kupříkladu analyzujeme unikátní dataset z našeho posledního výzkumu, jehož se zúčastnilo více než 50 tisíc žáků. Odhalujeme v něm, kolik dětí se stalo terčem tzv. deep nudes, tedy vytvoření svlečené fotografie existující osoby s pomocí AI, kolik žáků konverzuje s AI chatboty a podobně. Intenzivně se věnujeme i rizikům AI, halucinacím AI modelů, zkreslení (bias), šíření dezinformací nebo zneužití deepfake a deepnude (více najdete zde). Zabýváme se i tématy, jež jsou spojeny s bezpečným chováním na internetu, sledujeme tedy vývoj v oblasti sextingu, internetového seznamování, online agrese a podobně. Mapujeme, k jakým posunům v této oblasti došlo, a ve spolupráci s MŠMT i chystáme legislativní úpravy v podobě nového metodického doporučení. Věnujeme se také mediální výchově a posilování mediální gramotnosti, v tomto ohledu pracujeme i na našem webu, který doplňujeme o další aktivity.

Olomouc patřila sociologické reflexi současné společnosti. Čtrnáctý ročník tradiční olomoucké podzimní sociologické konference, letos s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd, nabídl řadu odborných diskuzí, přednášek a prezentací aktuálních výzkumů českých i slovenských sociologů.

Třídenní Olomoucká sociologická konference s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd se letos zaměřila na to, jak společnost reaguje na současné krize, proměny práce, vzdělávání, rodinu i digitální technologie.

„Cílem letošní konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má nejen akademický, ale i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa,“ uvedla socioložka Helena Kubátová, hlavní organizátorka konference a zároveň vedoucí katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.

V rámci plenárních jednání a šesti tematických sekcí zaznělo během tří dnů přes padesát příspěvků z výzkumů českých a slovenských univerzit a výzkumných ústavů.

„Cílem konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa.“ Helena Kubátová

„Věnovali jsme se proměnám společnosti v čase krizí a nejistot, novým podobám práce a trhu práce, společenské nerovnosti, tématům rodina a gender, důležité byly i přednášky o digitální společnosti, o nových technologiích, o mezikulturních a náboženských perspektivách, také o společnosti, kultuře a budoucnosti,“ dodala Kubátové katederní kolegyně Veronika Gigalová.

Během konference se tak hovořilo o potravinové odolnosti domácností, o osamělosti jako novém sociálnímu riziku, o demokratickém prostředí školy či o postojích k menšinám, svobodě, udržitelnosti a k vysokoškolskému vzdělávání. Tematické bloky přinesly aktuální poznatky z oblastí: platformová práce, kvalita pracovního života a hodnotová orientace v měnícím se světě práce. Debatovalo se také o osobním rozvoji pracovníků či roli odborů v současných firmách.

Účastníci konference se seznámili také s výzkumy, jež se zabývají genderově podmíněnými bariérami žen v armádě, velmi časným rodičovstvím, pěstounskou péčí romských dětí či prarodičovskou péčí.

„Přednášky se zaměřily také na metodologické výzvy online výzkumů, na využití umělé inteligence v sociologii i na etické aspekty práce se syntetickými daty,“ uzavřela Veronika Gigalová. Sociologové podle ní nabídli i reflexi náboženství po pandemii křesťanského liberalismu a pluralismu, také reflexi vztahu rodiny a náboženských praktik. V závěru konferenčního setkání pak zazněly příspěvky o kulturních a kreativních odvětvích, individualizaci v populární kultuře, sociologii budoucnosti a kritické společnosti.

Během konference byla zahájena i fotografická výstava Grupy Romana France, která tematizuje společenskou identitu a vizuální reprezentaci sociologů. Konferenci uspořádala katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP pod záštitou České sociologické společnosti.

Olomouc patřila sociologické reflexi současné společnosti. Čtrnáctý ročník tradiční olomoucké podzimní sociologické konference, letos s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd, nabídl řadu odborných diskuzí, přednášek a prezentací aktuálních výzkumů českých i slovenských sociologů.

Třídenní Olomoucká sociologická konference s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd se letos zaměřila na to, jak společnost reaguje na současné krize, proměny práce, vzdělávání, rodinu i digitální technologie.

„Cílem letošní konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má nejen akademický, ale i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa,“ uvedla socioložka Helena Kubátová, hlavní organizátorka konference a zároveň vedoucí katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.

V rámci plenárních jednání a šesti tematických sekcí zaznělo během tří dnů přes padesát příspěvků z výzkumů českých a slovenských univerzit a výzkumných ústavů.

„Cílem konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa.“ Helena Kubátová

„Věnovali jsme se proměnám společnosti v čase krizí a nejistot, novým podobám práce a trhu práce, společenské nerovnosti, tématům rodina a gender, důležité byly i přednášky o digitální společnosti, o nových technologiích, o mezikulturních a náboženských perspektivách, také o společnosti, kultuře a budoucnosti,“ dodala Kubátové katederní kolegyně Veronika Gigalová.

Během konference se tak hovořilo o potravinové odolnosti domácností, o osamělosti jako novém sociálnímu riziku, o demokratickém prostředí školy či o postojích k menšinám, svobodě, udržitelnosti a k vysokoškolskému vzdělávání. Tematické bloky přinesly aktuální poznatky z oblastí: platformová práce, kvalita pracovního života a hodnotová orientace v měnícím se světě práce. Debatovalo se také o osobním rozvoji pracovníků či roli odborů v současných firmách.

Účastníci konference se seznámili také s výzkumy, jež se zabývají genderově podmíněnými bariérami žen v armádě, velmi časným rodičovstvím, pěstounskou péčí romských dětí či prarodičovskou péčí.

„Přednášky se zaměřily také na metodologické výzvy online výzkumů, na využití umělé inteligence v sociologii i na etické aspekty práce se syntetickými daty,“ uzavřela Veronika Gigalová. Sociologové podle ní nabídli i reflexi náboženství po pandemii křesťanského liberalismu a pluralismu, také reflexi vztahu rodiny a náboženských praktik. V závěru konferenčního setkání pak zazněly příspěvky o kulturních a kreativních odvětvích, individualizaci v populární kultuře, sociologii budoucnosti a kritické společnosti.

Během konference byla zahájena i fotografická výstava Grupy Romana France, která tematizuje společenskou identitu a vizuální reprezentaci sociologů. Konferenci uspořádala katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP pod záštitou České sociologické společnosti.

Odolnost lidí, vědy i celé společnosti – toto klíčové téma současnosti budou diskutovat vědci v rámci mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio v pondělí 20. října v kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP. Debatou budou provázet moderátoři pořadu Žárovky Jan Lukačevič a Pavla Hubálková. Hosty budou i vědci a vědkyně z UP.

Prix Bohemia Radio přiveze do Olomouce v rámci svého 41. ročníku, který začíná 19. října, také pořad Žárovky. Ten pravidelně přináší rozhovory s mladými tuzemskými vědci a vědkyněmi. Tématem panelové diskuze v kapli Božího Těla v pondělí 20. října od 15:00, bude odolnost.

Těšit se můžete na Veroniku Šedajovou, vědkyni z CATRIN UP, která se zabývá udržitelnými bateriemi a superkondenzátory na bázi grafenu. Veronika se mimo jiné objevila v letošním výběru Top vědkyň Česka časopisu Forbes (psali jsme zde) a vyhrála tuzemské finále prestižní soutěže Falling Walls Lab (psali jsme zde).

Do finále této soutěže se probojoval také druhý diskutující, Tomáš Malina. Ten se ve svém výzkumu na CATRIN UP věnuje využití nanočástic v medicíně. „Na Žárovky se velmi těším – odolnost beru nejen jako vědecké téma, ale i jako každodenní disciplínu, zvlášť se dvěma malými dětmi. V našem výzkumu se snažíme vyvíjet materiály, které vedou imunitu k přesné, cílené reakci s minimem vedlejších dopadů pro organismus, a současně je směřujeme tak, aby pomohly účinněji zasahovat i proti nádorovým buňkám,“ přibližuje Tomáš Malina.

Dvojici z UP doplní Filip Šlapal z Ostravské univerzity, který se věnuje parazitologii. Debatou budou provázet Pavla Hubálková a Jan Lukačevič. Vstup je zdarma, je však potřeba si své místo v hledišti předem rezervovat.

 

Prix Bohemia Radio je mezinárodní soutěžní přehlídka rozhlasové tvorby pořádaná Českým rozhlasem již 41. sezónu. Každoročně se koná v Olomouci a představuje to nejlepší z oblasti dokumentu, dramatu, reportáže a podcastu. Jeho cílem je podporovat originální autorskou tvorbu, objevovat nové tvůrčí přístupy a propojovat domácí i zahraniční rozhlasové profesionály se širokou veřejností.

Odolnost lidí, vědy i celé společnosti – toto klíčové téma současnosti budou diskutovat vědci v rámci mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio v pondělí 20. října v kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP. Debatou budou provázet moderátoři pořadu Žárovky Jan Lukačevič a Pavla Hubálková. Hosty budou i vědci a vědkyně z UP.

Prix Bohemia Radio přiveze do Olomouce v rámci svého 41. ročníku, který začíná 19. října, také pořad Žárovky. Ten pravidelně přináší rozhovory s mladými tuzemskými vědci a vědkyněmi. Tématem panelové diskuze v kapli Božího Těla v pondělí 20. října od 15:00, bude odolnost.

Těšit se můžete na Veroniku Šedajovou, vědkyni z CATRIN UP, která se zabývá udržitelnými bateriemi a superkondenzátory na bázi grafenu. Veronika se mimo jiné objevila v letošním výběru Top vědkyň Česka časopisu Forbes (psali jsme zde) a vyhrála tuzemské finále prestižní soutěže Falling Walls Lab (psali jsme zde).

Do finále této soutěže se probojoval také druhý diskutující, Tomáš Malina. Ten se ve svém výzkumu na CATRIN UP věnuje využití nanočástic v medicíně. „Na Žárovky se velmi těším – odolnost beru nejen jako vědecké téma, ale i jako každodenní disciplínu, zvlášť se dvěma malými dětmi. V našem výzkumu se snažíme vyvíjet materiály, které vedou imunitu k přesné, cílené reakci s minimem vedlejších dopadů pro organismus, a současně je směřujeme tak, aby pomohly účinněji zasahovat i proti nádorovým buňkám,“ přibližuje Tomáš Malina.

Dvojici z UP doplní Filip Šlapal z Ostravské univerzity, který se věnuje parazitologii. Debatou budou provázet Pavla Hubálková a Jan Lukačevič. Vstup je zdarma, je však potřeba si své místo v hledišti předem rezervovat.

 

Prix Bohemia Radio je mezinárodní soutěžní přehlídka rozhlasové tvorby pořádaná Českým rozhlasem již 41. sezónu. Každoročně se koná v Olomouci a představuje to nejlepší z oblasti dokumentu, dramatu, reportáže a podcastu. Jeho cílem je podporovat originální autorskou tvorbu, objevovat nové tvůrčí přístupy a propojovat domácí i zahraniční rozhlasové profesionály se širokou veřejností.

Univerzita Palackého má za sebou další úspěšný rok v náborové kampani, kterou potvrdila data z dotazníkového šetření mezi studentkami a studenty prvních ročníků. Do průzkumu, probíhajícího od 1. do 19. září, se zapojilo 558 respondentů. Studenti odpovídali například na otázky, jaké byly jejich motivy pro výběr studia, kde získávali informace o možnostech studia na UP nebo zda měli na rozhodnutí vliv dny otevřených dveří či veletrhy typu Gaudeamus.

„Výsledky jasně ukázaly, že největší vliv na rozhodování uchazečů mají osobní zkušenosti a přímý kontakt s univerzitou. Více než polovina studentů uvedla, že jejich rozhodnutí ovlivnila návštěva dne otevřených dveří, a takřka 45 % respondentů se shodlo, že jejich rozhodnutí pozitivně ovlivnila návštěva expozice naší univerzity na veletrzích,“ říká vedoucí oddělení marketingu UP Ondřej Martínek. Tato data potvrzují, že právě momenty, kdy mohou uchazeči univerzitu zažít, mají klíčový dopad na jejich volbu.

Osobní setkání doplňuje promyšlený mix online komunikace. Webové stránky pro uchazeče, sociální sítě a digitální kampaně fungují jako první kontakt a zároveň zajišťují kontinuitu informací. Tři čtvrtiny studentů uvedlo, že primárním zdrojem informací pro ně byl web univerzity a web univerzitnimesto.cz, za tím pak následovaly dny otevřených dveří (48,8 %) a sociální sítě UP (39,9 %).  

Výzkum zároveň ukázal, že uchazeče k volbě UP přitahuje i samotné prostředí a pověst univerzity. Atraktivita Olomouce, nabídka studijních oborů a celková reputace UP patří mezi nejčastěji zmiňované důvody výběru. Univerzita se tak stává nejen vzdělávací institucí, ale i komunitou, která nabízí zázemí pro osobní růst, seberealizaci a smysluplné propojení studia s životem ve městě. To dokazuje také skutečnost, že takřka 75 % respondentů odpovědělo, že UP byla jejich primární volba mezi vysokými školami.

„Dlouhodobě se nám potvrzuje, že kombinace kontaktní kampaně a online komunikace je nejefektivnější. Každý rok se setkáváme s desítkami tisíc středoškoláků, ať už na veletrzích, roadshow, na našich akcích nebo přímo ve školách, a víme, že právě osobní zkušenost s univerzitou bývá pro jejich rozhodnutí klíčová,“ shrnuje Ondřej Martínek.

Výsledky dotazníků také potvrzují, že velmi dobře u potenciálních zájemců o studium rezonuje koncept Olomouc – univerzitní město, na němž stojí uchazečská kampaň. Právě spojení „univerzitní město“ vytanulo respondentům v otázce „Co se vám vybaví, když se řekne Olomouc?“ na mysli nejčastěji. Na obdobnou otázku hledající asociace s Univerzitou Palackého odpovídali studující nejčastěji modrá barva, kvalitní obory či komunitní prostředí.

Úspěchy kampaně dokazují, že autenticita, osobní přístup a kvalitní informace jsou tím, co má i v době digitální komunikace největší sílu. Univerzita Palackého tak dál rozvíjí strategii, která spojuje to nejlepší z obou světů – moderní technologie a lidský kontakt.

Univerzita Palackého má za sebou další úspěšný rok v náborové kampani, kterou potvrdila data z dotazníkového šetření mezi studentkami a studenty prvních ročníků. Do průzkumu, probíhajícího od 1. do 19. září, se zapojilo 558 respondentů. Studenti odpovídali například na otázky, jaké byly jejich motivy pro výběr studia, kde získávali informace o možnostech studia na UP nebo zda měli na rozhodnutí vliv dny otevřených dveří či veletrhy typu Gaudeamus.

„Výsledky jasně ukázaly, že největší vliv na rozhodování uchazečů mají osobní zkušenosti a přímý kontakt s univerzitou. Více než polovina studentů uvedla, že jejich rozhodnutí ovlivnila návštěva dne otevřených dveří, a takřka 45 % respondentů se shodlo, že jejich rozhodnutí pozitivně ovlivnila návštěva expozice naší univerzity na veletrzích,“ říká vedoucí oddělení marketingu UP Ondřej Martínek. Tato data potvrzují, že právě momenty, kdy mohou uchazeči univerzitu zažít, mají klíčový dopad na jejich volbu.

Osobní setkání doplňuje promyšlený mix online komunikace. Webové stránky pro uchazeče, sociální sítě a digitální kampaně fungují jako první kontakt a zároveň zajišťují kontinuitu informací. Tři čtvrtiny studentů uvedlo, že primárním zdrojem informací pro ně byl web univerzity a web univerzitnimesto.cz, za tím pak následovaly dny otevřených dveří (48,8 %) a sociální sítě UP (39,9 %).  

Výzkum zároveň ukázal, že uchazeče k volbě UP přitahuje i samotné prostředí a pověst univerzity. Atraktivita Olomouce, nabídka studijních oborů a celková reputace UP patří mezi nejčastěji zmiňované důvody výběru. Univerzita se tak stává nejen vzdělávací institucí, ale i komunitou, která nabízí zázemí pro osobní růst, seberealizaci a smysluplné propojení studia s životem ve městě. To dokazuje také skutečnost, že takřka 75 % respondentů odpovědělo, že UP byla jejich primární volba mezi vysokými školami.

„Dlouhodobě se nám potvrzuje, že kombinace kontaktní kampaně a online komunikace je nejefektivnější. Každý rok se setkáváme s desítkami tisíc středoškoláků, ať už na veletrzích, roadshow, na našich akcích nebo přímo ve školách, a víme, že právě osobní zkušenost s univerzitou bývá pro jejich rozhodnutí klíčová,“ shrnuje Ondřej Martínek.

Výsledky dotazníků také potvrzují, že velmi dobře u potenciálních zájemců o studium rezonuje koncept Olomouc – univerzitní město, na němž stojí uchazečská kampaň. Právě spojení „univerzitní město“ vytanulo respondentům v otázce „Co se vám vybaví, když se řekne Olomouc?“ na mysli nejčastěji. Na obdobnou otázku hledající asociace s Univerzitou Palackého odpovídali studující nejčastěji modrá barva, kvalitní obory či komunitní prostředí.

Úspěchy kampaně dokazují, že autenticita, osobní přístup a kvalitní informace jsou tím, co má i v době digitální komunikace největší sílu. Univerzita Palackého tak dál rozvíjí strategii, která spojuje to nejlepší z obou světů – moderní technologie a lidský kontakt.