Agregátor zdrojů

Vědci z přírodovědecké fakulty spolupracují se světovými experty, kteří se zaměřují na výzkum a inovace v oblasti kosmetického průmyslu. Odborníci z katedry biofyziky se na základě dřívější úspěšné spolupráce zapojili do nového tříletého projektu, jehož hlavním cílem je detailněji prozkoumat biofotony, které jsou klíčovými ukazateli stárnutí pleti.

Výzkum, který propojuje špičkové odborníky z oblasti biologie kůže a biofyziky, má za cíl nejen lépe porozumět mechanismům stárnutí, ale také ověřit možnosti, jak tento proces zpomalit pomocí kosmetických aktivních složek. Výsledky budou využity francouzskou luxusní kosmetickou společností Maison Guerlain, která je součástí skupiny LVMH a soustavně spolupracuje s uznávanými vědeckými institucemi na vývoji inovativních produktů péče o pleť.

Spolupráce začala v roce 2022, kdy LVMH RECHERCHE Parfums & Cosmetiques navázala partnerství s olomouckou univerzitou. V návaznosti na toto prvotní partnerství byla podepsána tříletá smlouva na pokračování identifikace mechanismů implikujících modulaci biofotonů. Součástí výzkumného týmu pod vedením Ankushe Prasada z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty je rovněž profesor Pavel Pospíšil, odborník na biologii volných radikálů, Phaniendru Alugoju, specialista na stárnutí z Chulalongkornovy univerzity v Thajsku, a dále doktorandky z olomoucké katedry biofyziky Renu Kushwahu a Richu Sharmu.

„Biofotony lze popsat jako slabé světelné signály vyzařované kožními buňkami. Naše dosavadní práce naznačuje, že emise fotonů určitými kožními buňkami může být zásadním ukazatelem stárnutí. Tento objev, umožněný unikátním technologickým zařízením, otevírá nové možnosti v dermatologickém výzkumu,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Ankush Prasad.

Projekt se zaměřuje na korelaci mezi biofotonovou aktivitou a stárnutím různých typů kožních buněk, které jsou klíčové pro udržení mladistvého vzhledu pokožky. „V novém projektu aplikovaného výzkumu se snažíme zaplnit kritické mezery v našem chápání mechanismů stárnutí kůže a pigmentace, které dosud nebyly popsány. Očekáváme, že tento výzkum otevře novou cestu k pochopení buněčné dlouhověkosti a také k využití těchto poznatků v praxi,“ doplnil Ankush Prasad.

LVMH RECHERCHE Parfums & Cosmétiques je výzkumná a inovační jednotka LVMH Beauty Division, která je průkopníkem nových přístupů v oblastech, jako jsou biotechnologie, biologie kůže, pokročilé materiály, nové výrobní procesy, agroekologie a umělá inteligence s cílem vyvíjet inovativní produkty péče o pleť, parfémy a make-up, které nabízejí výjimečnou smyslnost, pro každou součást skupiny LVMH Beauty Division.

Vědci z přírodovědecké fakulty spolupracují se světovými experty, kteří se zaměřují na výzkum a inovace v oblasti kosmetického průmyslu. Odborníci z katedry biofyziky se na základě dřívější úspěšné spolupráce zapojili do nového tříletého projektu, jehož hlavním cílem je detailněji prozkoumat biofotony, které jsou klíčovými ukazateli stárnutí pleti.

Výzkum, který propojuje špičkové odborníky z oblasti biologie kůže a biofyziky, má za cíl nejen lépe porozumět mechanismům stárnutí, ale také ověřit možnosti, jak tento proces zpomalit pomocí kosmetických aktivních složek. Výsledky budou využity francouzskou luxusní kosmetickou společností Maison Guerlain, která je součástí skupiny LVMH a soustavně spolupracuje s uznávanými vědeckými institucemi na vývoji inovativních produktů péče o pleť.

Spolupráce začala v roce 2022, kdy LVMH RECHERCHE Parfums & Cosmetiques navázala partnerství s olomouckou univerzitou. V návaznosti na toto prvotní partnerství byla podepsána tříletá smlouva na pokračování identifikace mechanismů implikujících modulaci biofotonů. Součástí výzkumného týmu pod vedením Ankushe Prasada z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty je rovněž profesor Pavel Pospíšil, odborník na biologii volných radikálů, Phaniendru Alugoju, specialista na stárnutí z Chulalongkornovy univerzity v Thajsku, a dále doktorandky z olomoucké katedry biofyziky Renu Kushwahu a Richu Sharmu.

„Biofotony lze popsat jako slabé světelné signály vyzařované kožními buňkami. Naše dosavadní práce naznačuje, že emise fotonů určitými kožními buňkami může být zásadním ukazatelem stárnutí. Tento objev, umožněný unikátním technologickým zařízením, otevírá nové možnosti v dermatologickém výzkumu,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Ankush Prasad.

Projekt se zaměřuje na korelaci mezi biofotonovou aktivitou a stárnutím různých typů kožních buněk, které jsou klíčové pro udržení mladistvého vzhledu pokožky. „V novém projektu aplikovaného výzkumu se snažíme zaplnit kritické mezery v našem chápání mechanismů stárnutí kůže a pigmentace, které dosud nebyly popsány. Očekáváme, že tento výzkum otevře novou cestu k pochopení buněčné dlouhověkosti a také k využití těchto poznatků v praxi,“ doplnil Ankush Prasad.

LVMH RECHERCHE Parfums & Cosmétiques je výzkumná a inovační jednotka LVMH Beauty Division, která je průkopníkem nových přístupů v oblastech, jako jsou biotechnologie, biologie kůže, pokročilé materiály, nové výrobní procesy, agroekologie a umělá inteligence s cílem vyvíjet inovativní produkty péče o pleť, parfémy a make-up, které nabízejí výjimečnou smyslnost, pro každou součást skupiny LVMH Beauty Division.

Aktivity a projekty, které posilují hodnoty otevřené občanské společnosti, kritického myšlení, demokracie, lidských práv a principů právního státu. Tento typ činnosti finančně podpoří právnická fakulta prostřednictvím Grantu Hannah Arendtové. Vedení fakulty nyní vyzývá členy akademické obce k podávání žádostí pro tento dotační titul.

Grant Hannah Arendtové je interní finanční podpora fakulty založená na prostředcích získaných z Ceny Hannah Arendtové udělené Univerzitě Palackého v roce 1996 za přínos k přechodu od totalitní diktatury k právnímu státu. „Inspirací je pro nás odkaz Hannah Arendtové zdůrazňující odpovědnost jednotlivce, význam veřejného prostoru a aktivní občanskou angažovanost,“ vysvětlil Václav Stehlík, děkan fakulty. Současně upozornil, že fakulta výzvu vydává u příležitosti 50. výročí úmrtí Hannah Arendtové.

Žadatelem o grant může být člen akademické obce PF UP včetně vědeckých pracovníků. Příjemci mohou být i studenti fakulty, včetně posluchačů doktorských studijních programů, a členové spolků působících na fakultě, a to pokud projekt garantuje akademický nebo vědecký pracovník fakulty.

Podporovány budou projekty přispívající zejména k tématům: aktivní občanství a občanská společnost, demokracie a její ochrana, lidská práva, právní stát a jeho institucionální hodnoty, moderní výzvy demokracie (dezinformace, extremismus, participace apod.) nebo kritické myšlení, veřejná debata a akademická svoboda. Podporu bude fakulta poskytovat zejména na semináře, přednášky, kulaté stoly, veřejné debaty, workshopy, vzdělávací a popularizační materiály nebo komunitní či osvětové akce podporující veřejnou diskuzi. Maximální výše dotace na jeden projekt je 100 000 korun.

Statut dotačního titulu Grant Hannah Arendtové upravuje nová vnitřní norma. Její součástí je i formulář pro žadatele. Žádosti lze podávat průběžně během celého roku k rukám děkana prostřednictvím jeho sekretariátu.

Hannah Arendtová byla jednou z nejvlivnějších politických filozofek 20. století. Zabývala se otázkami moci, svobody, totality, odpovědnosti a lidského jednání. Její analýzy totalitarismu, masových společností a nebezpečí slepé poslušnosti jsou stále velmi aktuální.

Cena Hannah Arendtové pro UP

Univerzita Palackého získala prestižní Cenu Hannah Arendtové udělovanou Körberovou nadací, v roce 1996. Komise tehdy vybírala z 26 nominací. Olomoucká univerzita byla oceněna za přínos pro rozvoj demokratické a občanské společnosti v zemích střední a východní Evropy. Vyzdvihnuta tehdy byla činnost obnovené Právnické fakulty UP vedené děkanem Miroslavem Liberdou a projekt Integrace Romů do společnosti řešený na katedře sociologie FF UP. Cenu ve Vídni přebíral Josef Jařab, rektor UP, z rukou lorda Ralfa Dahrendorfa. 

Aktivity a projekty, které posilují hodnoty otevřené občanské společnosti, kritického myšlení, demokracie, lidských práv a principů právního státu. Tento typ činnosti finančně podpoří právnická fakulta prostřednictvím Grantu Hannah Arendtové. Vedení fakulty nyní vyzývá členy akademické obce k podávání žádostí pro tento dotační titul.

Grant Hannah Arendtové je interní finanční podpora fakulty založená na prostředcích získaných z Ceny Hannah Arendtové udělené Univerzitě Palackého v roce 1996 za přínos k přechodu od totalitní diktatury k právnímu státu. „Inspirací je pro nás odkaz Hannah Arendtové zdůrazňující odpovědnost jednotlivce, význam veřejného prostoru a aktivní občanskou angažovanost,“ vysvětlil Václav Stehlík, děkan fakulty. Současně upozornil, že fakulta výzvu vydává u příležitosti 50. výročí úmrtí Hannah Arendtové.

Žadatelem o grant může být člen akademické obce PF UP včetně vědeckých pracovníků. Příjemci mohou být i studenti fakulty, včetně posluchačů doktorských studijních programů, a členové spolků působících na fakultě, a to pokud projekt garantuje akademický nebo vědecký pracovník fakulty.

Podporovány budou projekty přispívající zejména k tématům: aktivní občanství a občanská společnost, demokracie a její ochrana, lidská práva, právní stát a jeho institucionální hodnoty, moderní výzvy demokracie (dezinformace, extremismus, participace apod.) nebo kritické myšlení, veřejná debata a akademická svoboda. Podporu bude fakulta poskytovat zejména na semináře, přednášky, kulaté stoly, veřejné debaty, workshopy, vzdělávací a popularizační materiály nebo komunitní či osvětové akce podporující veřejnou diskuzi. Maximální výše dotace na jeden projekt je 100 000 korun.

Statut dotačního titulu Grant Hannah Arendtové upravuje nová vnitřní norma. Její součástí je i formulář pro žadatele. Žádosti lze podávat průběžně během celého roku k rukám děkana prostřednictvím jeho sekretariátu.

Hannah Arendtová byla jednou z nejvlivnějších politických filozofek 20. století. Zabývala se otázkami moci, svobody, totality, odpovědnosti a lidského jednání. Její analýzy totalitarismu, masových společností a nebezpečí slepé poslušnosti jsou stále velmi aktuální.

Cena Hannah Arendtové pro UP

Univerzita Palackého získala prestižní Cenu Hannah Arendtové udělovanou Körberovou nadací, v roce 1996. Komise tehdy vybírala z 26 nominací. Olomoucká univerzita byla oceněna za přínos pro rozvoj demokratické a občanské společnosti v zemích střední a východní Evropy. Vyzdvihnuta tehdy byla činnost obnovené Právnické fakulty UP vedené děkanem Miroslavem Liberdou a projekt Integrace Romů do společnosti řešený na katedře sociologie FF UP. Cenu ve Vídni přebíral Josef Jařab, rektor UP, z rukou lorda Ralfa Dahrendorfa. 

Poslední letošní AFOKINO se uskuteční 9. prosince od 18:30 v Pevnosti poznání Univerzity Palackého. Organizátoři vybrali snímek Sběratelé kratomu studentů Slezské univerzity – Libora Cinegra (režie) a Ondřeje Weppera (kamera). Po projekci filmu se koná debata s hosty a režisérem filmu.

Některým změnil život k lepšímu, jiné dovedl až do psychiatrické léčebny. Ačkoli je kratom na českém trhu poměrně krátce, stihl už rozdělit společnost a rozpoutat živou celospolečenskou debatu. Je prášek z listů Mitragyna speciosa nebezpečná droga, kterou je třeba zakázat, nebo přírodní látka s léčivým potenciálem? Dokument vezme diváky na dobrodružnou cestu kratomu, od bornejských plantáží až k českým zákazníkům. Výrobci, distributoři, uživatelé i odborníci sdílejí své zkušenosti s kontroverzní substancí, která si v Česku rychle získala širokou fanouškovskou základnu.

video_sem

„Když jsme dokument začali natáčet, zrovna probíhala odborná debata nad tím, zda látku zařadit na seznam zakázaných drog vedle heroinu a metamfetaminu, nebo ji regulovat. Tehdy jsme netušili, jak to dopadne. Chtěli jsme prostě představit kratom ze všech možných perspektiv, bez předsudků a stereotypů. Když jsme film dokončili, bylo v záležitosti zákazu či regulace kratomu jasno. V roce 2025 vešel v platnost zákon o psychomodulačních látkách, první svého druhu na světě," říká režisér Libor Cinegr.

Hosté debaty po projekci:

• plk. Mgr. Jan Lisický – vedoucí odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje
• Libor Cinegr – režisér filmu
• pplk. Mgr. Hana Tošnarová z Národní protidrogové centrály
• Pavel Simčák ze společnosti Podané ruce

Tvůrci zachytili příběhy lidí, kterým kratom zásadně zvýšil kvalitu života, i těch, kteří jeho rizika podcenili a propadli závislosti. Film se věnuje účinkům látky, jejímu chemickému složení, pěstování v Indonésii a také srovnání s normalizovaným alkoholem. Většina Čechů pojem kratom zná, co si pod ním ale představí, je už jiná otázka. Stačilo několik medializovaných případů a pár známých influencerů a substance se ocitla v centru veřejné i politické pozornosti. Rozhodující však byl přístup české vědecké obce, která nabídla racionální pohled, a politici jí naslouchali.

„Zásadní roli v našem filmu hrají odborníci, kteří se problematikou kratomu dlouhodobě zabývají. Martin Kuchař, toxikolog z VŠCHT a hlavní architekt nové regulace, vysvětluje rizika i účinky. Ve filmu zazní i slova bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, který připomíná, že ‚statistiky jasně ukazují, že prohibice v minulosti vždy selhala‘. Jan Horák z adiktologického centra ARKA přibližuje reálné případy závislosti na kratomu. Mezinárodní perspektivu doplňuje malajský vědec Darshan Singh, jenž se věnuje substituční léčbě závislých na tvrdých opiátech, a indonéský výzkumník Sholahudin, který popisuje, jak je kratom pro obyvatele oblasti Kapuas Hulu (Kalimantan) naprosto stěžejní pro jejich živobytí,“ doplňuje režisér.

„Sběratelé kratomu jsou jedním z nejvýraznějších dokumentů letošního roku. Potvrzují to nejen odborné ohlasy, ale především dvě Ceny diváků z AFO i Prague Science Film Festu. Je vidět, že téma kratomu veřejnost hluboce zajímá a dotýká se jí v mnoha rovinách. Jsem ráda, že film uvedeme právě teď, kdy je debata o psychomodulačních látkách velmi aktuální. Projekci navíc doplníme diskuzí s inspirativními hosty, kteří pomohou příběh filmu ještě rozvinout a zasadit do širšího kontextu,“ podotýká Eva Navrátilová, ředitelka festivalu AFO.

Koproducenty jsou Univerzita Tomáše Bati, Fakulta multimediálních komunikací a společnost Zeroin. Tato projekce se uskuteční ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a za finanční podpory programu Creative Europe MEDIA. Vstup je zdarma.

Poslední letošní AFOKINO se uskuteční 9. prosince od 18:30 v Pevnosti poznání Univerzity Palackého. Organizátoři vybrali snímek Sběratelé kratomu studentů Slezské univerzity – Libora Cinegra (režie) a Ondřeje Weppera (kamera). Po projekci filmu se koná debata s hosty a režisérem filmu.

Některým změnil život k lepšímu, jiné dovedl až do psychiatrické léčebny. Ačkoli je kratom na českém trhu poměrně krátce, stihl už rozdělit společnost a rozpoutat živou celospolečenskou debatu. Je prášek z listů Mitragyna speciosa nebezpečná droga, kterou je třeba zakázat, nebo přírodní látka s léčivým potenciálem? Dokument vezme diváky na dobrodružnou cestu kratomu, od bornejských plantáží až k českým zákazníkům. Výrobci, distributoři, uživatelé i odborníci sdílejí své zkušenosti s kontroverzní substancí, která si v Česku rychle získala širokou fanouškovskou základnu.

video_sem

„Když jsme dokument začali natáčet, zrovna probíhala odborná debata nad tím, zda látku zařadit na seznam zakázaných drog vedle heroinu a metamfetaminu, nebo ji regulovat. Tehdy jsme netušili, jak to dopadne. Chtěli jsme prostě představit kratom ze všech možných perspektiv, bez předsudků a stereotypů. Když jsme film dokončili, bylo v záležitosti zákazu či regulace kratomu jasno. V roce 2025 vešel v platnost zákon o psychomodulačních látkách, první svého druhu na světě," říká režisér Libor Cinegr.

Hosté debaty po projekci:

• plk. Mgr. Jan Lisický – vedoucí odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje
• Libor Cinegr – režisér filmu
• pplk. Mgr. Hana Tošnarová z Národní protidrogové centrály
• Pavel Simčák ze společnosti Podané ruce

Tvůrci zachytili příběhy lidí, kterým kratom zásadně zvýšil kvalitu života, i těch, kteří jeho rizika podcenili a propadli závislosti. Film se věnuje účinkům látky, jejímu chemickému složení, pěstování v Indonésii a také srovnání s normalizovaným alkoholem. Většina Čechů pojem kratom zná, co si pod ním ale představí, je už jiná otázka. Stačilo několik medializovaných případů a pár známých influencerů a substance se ocitla v centru veřejné i politické pozornosti. Rozhodující však byl přístup české vědecké obce, která nabídla racionální pohled, a politici jí naslouchali.

„Zásadní roli v našem filmu hrají odborníci, kteří se problematikou kratomu dlouhodobě zabývají. Martin Kuchař, toxikolog z VŠCHT a hlavní architekt nové regulace, vysvětluje rizika i účinky. Ve filmu zazní i slova bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, který připomíná, že ‚statistiky jasně ukazují, že prohibice v minulosti vždy selhala‘. Jan Horák z adiktologického centra ARKA přibližuje reálné případy závislosti na kratomu. Mezinárodní perspektivu doplňuje malajský vědec Darshan Singh, jenž se věnuje substituční léčbě závislých na tvrdých opiátech, a indonéský výzkumník Sholahudin, který popisuje, jak je kratom pro obyvatele oblasti Kapuas Hulu (Kalimantan) naprosto stěžejní pro jejich živobytí,“ doplňuje režisér.

„Sběratelé kratomu jsou jedním z nejvýraznějších dokumentů letošního roku. Potvrzují to nejen odborné ohlasy, ale především dvě Ceny diváků z AFO i Prague Science Film Festu. Je vidět, že téma kratomu veřejnost hluboce zajímá a dotýká se jí v mnoha rovinách. Jsem ráda, že film uvedeme právě teď, kdy je debata o psychomodulačních látkách velmi aktuální. Projekci navíc doplníme diskuzí s inspirativními hosty, kteří pomohou příběh filmu ještě rozvinout a zasadit do širšího kontextu,“ podotýká Eva Navrátilová, ředitelka festivalu AFO.

Koproducenty jsou Univerzita Tomáše Bati, Fakulta multimediálních komunikací a společnost Zeroin. Tato projekce se uskuteční ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a za finanční podpory programu Creative Europe MEDIA. Vstup je zdarma.

Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého by měl i v následujícím čtyřletém období vést speciální pedagog Vojtech Regec. Devatenácti hlasy o tom v tajné volbě rozhodl Akademický senát PdF UP. Pokud jeho zvolení potvrdí rektor UP Michael Kohajda, druhé děkanské období zahájí Vojtech Regec 1. února 2026.

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel Vojtech Regec, kandidát na děkana PdF UP, hned v prvním kole volby, když získal devatenáct hlasů přítomných senátorů jedenadvacetičlenného tělesa.

„S hlubokou úctou a pokorou děkuji za to, že jste mi dali příležitost pokračovat v práci děkana v rámci druhého funkčního období. Nebude jednoduché. Svou roli vnímám jako součást týmové práce, jen tak totiž můžeme fungovat jako fakulta, jako prostor, který bude inspirující a obohacující a bude velkým přínosem nejen pro nás, ale i pro naše primární poslání. Děkuji za důvěru,“ řekl kandidát na děkana bezprostředně po svém zvolení.

Ve své prezentaci před akademickou obcí i před volbou samou hovořil o hlavních fakultních výzvách. V jejich výčtu zmínil právě probíhající rekonstrukci hlavní budovy na Žižkově náměstí i perspektivu rekonstrukce Uměleckého centra UP. Úsilí Vojtecha Regece směřuje k prioritizaci fakultních zájmů, jeho snahou je, aby se olomoucká pedagogická fakulta dlouhodobě rozvíjela jako moderní, otevřená a respektovaná instituce, která svou činností naplňuje principy excelence, společenské odpovědnosti a akademické integrity. Za podstatné považuje nově zvolený kandidát na děkana PdF UP mimo jiné i práce na akreditacích, protože podle něj to, jak budou nastaveny, ukáže, jak bude vypadat studium po roce 2029. Vojtech Regec sází na kontinuitu, která spočívá i ve složení proděkanského týmu. Ve své krátké řeči poděkoval nejen Akademickému senátu PdF UP, ale i všem, jimž dění na této fakultě není lhostejné.

O post děkana Pedagogické fakulty UP se ve volbě ucházel jako jediný kandidát. Volby vyhlásil Akademický senát PdF UP na svém zasedání 8. září, veřejně se kandidát na děkana PdF UP prezentoval před akademickou obcí 19. listopadu. Aby ve volbě uspěl, potřeboval získat nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Druhé funkční období by měl zahájit 1. února 2026 s mandátem do 31. ledna 2030. Výsledky voleb postoupí předseda AS PdF UP Michal Růžička rektorovi UP Michaelu Kohajdovi do 15. prosince 2025.

Doc. Vojtech Regec působí v Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Věnuje se speciálněpedagogické propedeutice, tyflopedii, psychopedii a speciálněpedagogickému poradenství. Zabývá se využíváním asistenčních technologií u osob se zdravotním postižením. Je autorem i spoluautorem celé řady právních norem, metodických předpisů i monitorovacích zpráv, které se týkají přístupnosti veřejné správy a digitálních technologií pro jedince se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním. Je členem několika odborných grémií i autorem řady publikací.

Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého by měl i v následujícím čtyřletém období vést speciální pedagog Vojtech Regec. Devatenácti hlasy o tom v tajné volbě rozhodl Akademický senát PdF UP. Pokud jeho zvolení potvrdí rektor UP Michael Kohajda, druhé děkanské období zahájí Vojtech Regec 1. února 2026.

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel Vojtech Regec, kandidát na děkana PdF UP, hned v prvním kole volby, když získal devatenáct hlasů přítomných senátorů jedenadvacetičlenného tělesa.

„S hlubokou úctou a pokorou děkuji za to, že jste mi dali příležitost pokračovat v práci děkana v rámci druhého funkčního období. Nebude jednoduché. Svou roli vnímám jako součást týmové práce, jen tak totiž můžeme fungovat jako fakulta, jako prostor, který bude inspirující a obohacující a bude velkým přínosem nejen pro nás, ale i pro naše primární poslání. Děkuji za důvěru,“ řekl kandidát na děkana bezprostředně po svém zvolení.

Ve své prezentaci před akademickou obcí i před volbou samou hovořil o hlavních fakultních výzvách. V jejich výčtu zmínil právě probíhající rekonstrukci hlavní budovy na Žižkově náměstí i perspektivu rekonstrukce Uměleckého centra UP. Úsilí Vojtecha Regece směřuje k prioritizaci fakultních zájmů, jeho snahou je, aby se olomoucká pedagogická fakulta dlouhodobě rozvíjela jako moderní, otevřená a respektovaná instituce, která svou činností naplňuje principy excelence, společenské odpovědnosti a akademické integrity. Za podstatné považuje nově zvolený kandidát na děkana PdF UP mimo jiné i práce na akreditacích, protože podle něj to, jak budou nastaveny, ukáže, jak bude vypadat studium po roce 2029. Vojtech Regec sází na kontinuitu, která spočívá i ve složení proděkanského týmu. Ve své krátké řeči poděkoval nejen Akademickému senátu PdF UP, ale i všem, jimž dění na této fakultě není lhostejné.

O post děkana Pedagogické fakulty UP se ve volbě ucházel jako jediný kandidát. Volby vyhlásil Akademický senát PdF UP na svém zasedání 8. září, veřejně se kandidát na děkana PdF UP prezentoval před akademickou obcí 19. listopadu. Aby ve volbě uspěl, potřeboval získat nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Druhé funkční období by měl zahájit 1. února 2026 s mandátem do 31. ledna 2030. Výsledky voleb postoupí předseda AS PdF UP Michal Růžička rektorovi UP Michaelu Kohajdovi do 15. prosince 2025.

Doc. Vojtech Regec působí v Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Věnuje se speciálněpedagogické propedeutice, tyflopedii, psychopedii a speciálněpedagogickému poradenství. Zabývá se využíváním asistenčních technologií u osob se zdravotním postižením. Je autorem i spoluautorem celé řady právních norem, metodických předpisů i monitorovacích zpráv, které se týkají přístupnosti veřejné správy a digitálních technologií pro jedince se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním. Je členem několika odborných grémií i autorem řady publikací.

S hlubokou úctou a vděčností myslíme na ty, kteří svým velkorysým darem umožňují, aby anatomie byla místem, kde zemřelí učí živé. Tato slova jsou vytesána do náhrobního kamene pietního místa, které zřídil Ústav normální anatomie Lékařské fakulty UP na památku těch, kteří se rozhodli darovat své tělo pro vzdělávání budoucích lékařek a lékařů a rozvoj medicíny.

Pietní místo, které bude sloužit i jako vsypová hrobka pro ukládání zpopelněných pozůstatků dárců těl, vzniklo na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně, v jeho severovýchodní části blízko Lesa vzpomínek.

„Darování těla je nesmírně cenný čin, který umožňuje studentům Všeobecného a Zubního lékařství získat znalosti a dovednosti nezbytné pro výkon lékařského povolání. Díky obětavosti dárců se mohou lékaři připravovat na své poslání – pomáhat a léčit živé, a těla dárců se tak stávají mostem mezi vědou a lidskostí, mezi životem a poznáním. Zřízením tohoto hrobu naše fakulta vyjadřuje svou velkou vděčnost a současně zajišťuje, aby ostatky dárců po splnění svého poslání nalezly důstojný a věčný odpočinek,“ uvedl děkan LF UP Milan Kolář.

„Bez možnosti zkoumat posmrtné ostatky lidského těla se neobejde řada oborů medicíny, chce-li rozvíjet své současné vědomosti pro úspěšnou léčbu v budoucnosti. Darovat vlastní tělo může být pro mnohé z nás velmi statečné rozhodnutí, protože si tím definitivně připouštíme vlastní smrtelnost. Ale vlastně tím zároveň rozhodujeme i o tom, že náš odkaz bude žít dál,“ doplnil ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.

Dárcovství těl je pro medicínu i v současné době nesmírně důležité. Podle Petra Mlejnka, přednosty Ústavu normální anatomie LF UP, odkud iniciativa k vybudování pietního místa s vsypovou hrobkou vzešla, nemůže sebedokonalejší model vystihnout jedinečnost každého lidského těla. Zřízení pietního místa je ve světě již běžnou možností, jak dárcům za jejich mimořádný čin poděkovat. Dosavadní praxe přitom byla taková, že po využití ve výuce či ve výzkumu bylo tělo zpopelněno v krematoriu a popel byl podle přání dárce buď rozprášen na rozptylové louce, nebo byl v urně předán pozůstalým.

„Myšlenkou na zřízení pietního místa jsme se začali vážně zabývat před rokem. Velkým povzbuzením pro nás byla nabídka ředitelky Hřbitovů města Olomouce Dany Pluskalové na jeho vybudování přímo na Ústředním hřbitově. Zároveň jsme měli šťastnou ruku při výběru zhotovitele, kterým se stalo Kamenictví Ganiec. Díky tomu se naše představy podařilo v krátké době proměnit ve skutečnost. Myslím, že výsledek lze bez nadsázky označit za umělecké dílo,“ řekl.

„Věřím, že právě tímto způsobem dokážeme lépe vyjádřit vděk a úctu lidem, kteří jsou společnosti užiteční i po své smrti. Posledním místem odpočinku našich dárců se tak může stát toto jedinečné místo, kde se budou setkávat nejen příbuzní, pozůstalí a přátelé dárců, ale také studenti medicíny a pracovníci našeho ústavu, aby individuálně nebo společně uctili jejich památku,“ dodal Petr Mlejnek s tím, že nové pietní místo by zároveň mohlo pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o dárcovství těl.

Darovat tělo pro účely výuky budoucích lékařek a lékařů a výzkumu a dalšího rozvoje medicíny je možné pouze na základě smlouvy uzavřené mezi dárcem a Ústavem normální anatomie LF UP, přičemž tato smlouva musí být podepsána úředně ověřenými podpisy a lze ji kdykoliv písemně vypovědět. Podrobnější informace jsou k dispozici zde, případně je možné se na pracovišti sídlícím na Teoretických ústavech LF UP (ul. Hněvotínská 3) informovat osobně.

S hlubokou úctou a vděčností myslíme na ty, kteří svým velkorysým darem umožňují, aby anatomie byla místem, kde zemřelí učí živé. Tato slova jsou vytesána do náhrobního kamene pietního místa, které zřídil Ústav normální anatomie Lékařské fakulty UP na památku těch, kteří se rozhodli darovat své tělo pro vzdělávání budoucích lékařek a lékařů a rozvoj medicíny.

Pietní místo, které bude sloužit i jako vsypová hrobka pro ukládání zpopelněných pozůstatků dárců těl, vzniklo na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně, v jeho severovýchodní části blízko Lesa vzpomínek.

„Darování těla je nesmírně cenný čin, který umožňuje studentům Všeobecného a Zubního lékařství získat znalosti a dovednosti nezbytné pro výkon lékařského povolání. Díky obětavosti dárců se mohou lékaři připravovat na své poslání – pomáhat a léčit živé, a těla dárců se tak stávají mostem mezi vědou a lidskostí, mezi životem a poznáním. Zřízením tohoto hrobu naše fakulta vyjadřuje svou velkou vděčnost a současně zajišťuje, aby ostatky dárců po splnění svého poslání nalezly důstojný a věčný odpočinek,“ uvedl děkan LF UP Milan Kolář.

„Bez možnosti zkoumat posmrtné ostatky lidského těla se neobejde řada oborů medicíny, chce-li rozvíjet své současné vědomosti pro úspěšnou léčbu v budoucnosti. Darovat vlastní tělo může být pro mnohé z nás velmi statečné rozhodnutí, protože si tím definitivně připouštíme vlastní smrtelnost. Ale vlastně tím zároveň rozhodujeme i o tom, že náš odkaz bude žít dál,“ doplnil ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.

Dárcovství těl je pro medicínu i v současné době nesmírně důležité. Podle Petra Mlejnka, přednosty Ústavu normální anatomie LF UP, odkud iniciativa k vybudování pietního místa s vsypovou hrobkou vzešla, nemůže sebedokonalejší model vystihnout jedinečnost každého lidského těla. Zřízení pietního místa je ve světě již běžnou možností, jak dárcům za jejich mimořádný čin poděkovat. Dosavadní praxe přitom byla taková, že po využití ve výuce či ve výzkumu bylo tělo zpopelněno v krematoriu a popel byl podle přání dárce buď rozprášen na rozptylové louce, nebo byl v urně předán pozůstalým.

„Myšlenkou na zřízení pietního místa jsme se začali vážně zabývat před rokem. Velkým povzbuzením pro nás byla nabídka ředitelky Hřbitovů města Olomouce Dany Pluskalové na jeho vybudování přímo na Ústředním hřbitově. Zároveň jsme měli šťastnou ruku při výběru zhotovitele, kterým se stalo Kamenictví Ganiec. Díky tomu se naše představy podařilo v krátké době proměnit ve skutečnost. Myslím, že výsledek lze bez nadsázky označit za umělecké dílo,“ řekl.

„Věřím, že právě tímto způsobem dokážeme lépe vyjádřit vděk a úctu lidem, kteří jsou společnosti užiteční i po své smrti. Posledním místem odpočinku našich dárců se tak může stát toto jedinečné místo, kde se budou setkávat nejen příbuzní, pozůstalí a přátelé dárců, ale také studenti medicíny a pracovníci našeho ústavu, aby individuálně nebo společně uctili jejich památku,“ dodal Petr Mlejnek s tím, že nové pietní místo by zároveň mohlo pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o dárcovství těl.

Darovat tělo pro účely výuky budoucích lékařek a lékařů a výzkumu a dalšího rozvoje medicíny je možné pouze na základě smlouvy uzavřené mezi dárcem a Ústavem normální anatomie LF UP, přičemž tato smlouva musí být podepsána úředně ověřenými podpisy a lze ji kdykoliv písemně vypovědět. Podrobnější informace jsou k dispozici zde, případně je možné se na pracovišti sídlícím na Teoretických ústavech LF UP (ul. Hněvotínská 3) informovat osobně.

Safer Internet Centrum ČR a Univerzita Palackého zveřejnily první část výsledků SIC ČR - rozsáhlého výzkumu zaměřeného na online bezpečnost dětí.  Online agrese mezi dětmi roste, výzkumníci upozorňují i na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence.

Více než 53 tisíc žáků a žákyň základních a středních škol České republiky se od 1. dubna do 15. května zúčastnilo rozsáhlého výzkumu SIC ČR. Cílem tohoto výzkumu je poskytnout aktuální podklady pro cílenější prevenci a účinnější podporu škol, rodičů i dětí. Už úvodní zjištění poukazují na rostoucí výskyt online agrese mezi dětmi – více než polovina mladých lidí má zkušenost se slovním ubližováním na internetu, třetina se setkala s šířením ponižujících fotografií a čtvrtina s vyhrožováním. Ve většině případů jde o útoky vrstevníků, často ze stejné třídy. Výzkumníci upozornili také na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence – více než 7 procent žáků uvedlo, že AI někdo zneužil k vytvoření jejich svlečené fotografie, a většina z nich se stala terčem vydírání.

„Do rizikového chování dětí v online prostředí zasahují nástroje umělé inteligence stále více. Je alarmující, že přes 68 % dětí, které se výzkumu zúčastnily, rovněž uvedlo, že se staly terčem vydírání, u chlapců číslo dokonce dosahovalo 73,57 %,“ zdůraznil profesor Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP.

První zjištění výzkumu popisují nejčastější formy online agrese, jejich původce a reakce dětí. Tyto informace doplňují data o používaných platformách a o tom, jak školy s prevencí pracují. Právě v této souvislosti z výzkumu vyplynulo, že řada škol prevenci pozornost již věnuje a děti také častěji ví, jak se v rizikových situacích zachovat. Zároveň je ale důležité zjištění, že 58 % procent dětí, které agresi zažily, se nikomu nesvěřily. Právě tady odborníci vidí prostor pro zlepšení – posílit dovednosti dospělých bezpečně téma otevírat, mít jasné postupy ve školách a zajistit i snadno dostupné linky pomoci. 

Online útoky úzce souvisí s platformami, které děti pro komunikaci používají. Z výzkumu vyplynulo, že děti tráví online velkou část dne a nejčastěji používají YouTube, Instagram a WhatsApp. U dětí mladších 13 let je pak patrné masivní porušování (téměř 99 %) věkových limitů (zejména WhatsApp, Instagram, TikTok). Odborníci přitom WhatsApp jako komunikační nástroj pro žáky, zejména na prvním stupni, nedoporučují. Navrhují bezpečnější školní platformy. Rodičům i učitelům zároveň doporučují sledovat, jaké aplikace děti používají, mluvit s nimi o rizicích, nastavit omezení (např. přidávání do skupin, vypnutí veřejných kanálů) a vést děti ke slušné, respektující komunikaci online.

Více informací o první části výzkumu a činnosti Safer Internet Centra je k dispozici na webových stránkách zde.  

SIC ČR — národní projekt spolufinancovaný Evropskou komisí, koordinovaný sdružením CZ.NIC a realizovaný s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Společně s Univerzitou Palackého, jejíž odborníci sbírají pro výzkum podstatná data, dlouhodobě pomáhá dětem i dospělým řešit rizika na internetu prostřednictvím prevence, helplinek a hotlinky STOPonline.c

Výzkum se uskutečnil jako kvantitativní online šetření rozeslané učitelům na všechny základní a střední školy v České republice. Sběr dat se uskutečnil od 1. 4.do 15. 5. 2025 a zapojilo se do něj 53 119 respondentů ze všech krajů. Analytická část zaměřená na věk 13–17 let zahrnuje 42 772 dětí (52,2 % dívek, 47,8 % chlapců). Struktura vzorku odpovídá českému školství: 66 % tvoří žáci ZŠ, 7 % žáci víceletých gymnázií, 15 % studenti SŠ s maturitou, 6 % SŠ bez maturity a 4 % čtyřletých gymnázií; reprezentativnost byla ověřena vůči údajům ČSÚ pro školní rok 2024/25.

Safer Internet Centrum ČR (SIC ČR) je společný projekt čtyř organizací: koordinátorem je od roku 2019 sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, partnery jsou Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Projekt stojí na třech pilířích: prevence a vzdělávání, helplinky pro děti a rodiče a hotlinka pro hlášení nezákonného digitálního obsahu. Aktivity jsou spolufinancovány Evropskou komisí z programu Digital Europe.

Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého je realizátorem projektu E-Bezpečí, jenž se zaměřuje na ochranu dětí i dospělých v online prostředí. Tým se věnuje výzkumu, vzdělávání v terénu a každoročně realizuje přibližně 500 vzdělávacích akcí. Dále se zaměřuje na osvětu, prevenci a intervence v případech rizikového chování na internetu. V rámci intervenční činnosti spolupracuje s Policií ČR a dalšími partnery na řešení konkrétních případů online ohrožení.

Safer Internet Centrum ČR a Univerzita Palackého zveřejnily první část výsledků SIC ČR - rozsáhlého výzkumu zaměřeného na online bezpečnost dětí.  Online agrese mezi dětmi roste, výzkumníci upozorňují i na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence.

Více než 53 tisíc žáků a žákyň základních a středních škol České republiky se od 1. dubna do 15. května zúčastnilo rozsáhlého výzkumu SIC ČR. Cílem tohoto výzkumu je poskytnout aktuální podklady pro cílenější prevenci a účinnější podporu škol, rodičů i dětí. Už úvodní zjištění poukazují na rostoucí výskyt online agrese mezi dětmi – více než polovina mladých lidí má zkušenost se slovním ubližováním na internetu, třetina se setkala s šířením ponižujících fotografií a čtvrtina s vyhrožováním. Ve většině případů jde o útoky vrstevníků, často ze stejné třídy. Výzkumníci upozornili také na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence – více než 7 procent žáků uvedlo, že AI někdo zneužil k vytvoření jejich svlečené fotografie, a většina z nich se stala terčem vydírání.

„Do rizikového chování dětí v online prostředí zasahují nástroje umělé inteligence stále více. Je alarmující, že přes 68 % dětí, které se výzkumu zúčastnily, rovněž uvedlo, že se staly terčem vydírání, u chlapců číslo dokonce dosahovalo 73,57 %,“ zdůraznil profesor Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP.

První zjištění výzkumu popisují nejčastější formy online agrese, jejich původce a reakce dětí. Tyto informace doplňují data o používaných platformách a o tom, jak školy s prevencí pracují. Právě v této souvislosti z výzkumu vyplynulo, že řada škol prevenci pozornost již věnuje a děti také častěji ví, jak se v rizikových situacích zachovat. Zároveň je ale důležité zjištění, že 58 % procent dětí, které agresi zažily, se nikomu nesvěřily. Právě tady odborníci vidí prostor pro zlepšení – posílit dovednosti dospělých bezpečně téma otevírat, mít jasné postupy ve školách a zajistit i snadno dostupné linky pomoci. 

Online útoky úzce souvisí s platformami, které děti pro komunikaci používají. Z výzkumu vyplynulo, že děti tráví online velkou část dne a nejčastěji používají YouTube, Instagram a WhatsApp. U dětí mladších 13 let je pak patrné masivní porušování (téměř 99 %) věkových limitů (zejména WhatsApp, Instagram, TikTok). Odborníci přitom WhatsApp jako komunikační nástroj pro žáky, zejména na prvním stupni, nedoporučují. Navrhují bezpečnější školní platformy. Rodičům i učitelům zároveň doporučují sledovat, jaké aplikace děti používají, mluvit s nimi o rizicích, nastavit omezení (např. přidávání do skupin, vypnutí veřejných kanálů) a vést děti ke slušné, respektující komunikaci online.

Více informací o první části výzkumu a činnosti Safer Internet Centra je k dispozici na webových stránkách zde.  

SIC ČR — národní projekt spolufinancovaný Evropskou komisí, koordinovaný sdružením CZ.NIC a realizovaný s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Společně s Univerzitou Palackého, jejíž odborníci sbírají pro výzkum podstatná data, dlouhodobě pomáhá dětem i dospělým řešit rizika na internetu prostřednictvím prevence, helplinek a hotlinky STOPonline.c

Výzkum se uskutečnil jako kvantitativní online šetření rozeslané učitelům na všechny základní a střední školy v České republice. Sběr dat se uskutečnil od 1. 4.do 15. 5. 2025 a zapojilo se do něj 53 119 respondentů ze všech krajů. Analytická část zaměřená na věk 13–17 let zahrnuje 42 772 dětí (52,2 % dívek, 47,8 % chlapců). Struktura vzorku odpovídá českému školství: 66 % tvoří žáci ZŠ, 7 % žáci víceletých gymnázií, 15 % studenti SŠ s maturitou, 6 % SŠ bez maturity a 4 % čtyřletých gymnázií; reprezentativnost byla ověřena vůči údajům ČSÚ pro školní rok 2024/25.

Safer Internet Centrum ČR (SIC ČR) je společný projekt čtyř organizací: koordinátorem je od roku 2019 sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, partnery jsou Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Projekt stojí na třech pilířích: prevence a vzdělávání, helplinky pro děti a rodiče a hotlinka pro hlášení nezákonného digitálního obsahu. Aktivity jsou spolufinancovány Evropskou komisí z programu Digital Europe.

Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého je realizátorem projektu E-Bezpečí, jenž se zaměřuje na ochranu dětí i dospělých v online prostředí. Tým se věnuje výzkumu, vzdělávání v terénu a každoročně realizuje přibližně 500 vzdělávacích akcí. Dále se zaměřuje na osvětu, prevenci a intervence v případech rizikového chování na internetu. V rámci intervenční činnosti spolupracuje s Policií ČR a dalšími partnery na řešení konkrétních případů online ohrožení.

Geografická výzva GeoGuessr získává na přírodovědecké fakultě stále větší popularitu. V listopadovém turnaji prokázalo svou orientaci ve světové geografii 25 týmů. Nejpřesnějším se stal tým Kandia složený ze studentů Anety Machů a Samuela Otlíka a absolventa Martina Kováčka.

„Soutěž v GeoGuessru je pro mě už srdcovou záležitostí. Opět panovala úžasná atmosféra a mám radost, že se k nám hráči rádi vrací. Zároveň oslovujeme i nováčky. Původně jsme chtěli kapacitu zastavit na dvaceti týmech, ale nakonec se přihlásilo dvacet pět. To podle mě mluví za vše,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.

Druhé místo obsadilo družstvo 3 z Chacharramendi ve složení Matouš Myslivec, Adam Herman, Filip Jílek, třetí skončil tým Vytahaný rifle, který reprezentoval Matěj Šturc, Daniel Hanousek, Tomáš Štarnovský.

GeoGuessr je hra postavená na prostředí Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitají na náhodném místě na světě a během krátkého časového limitu musí určit svou polohu podle detailů v krajině, nápisů, dopravního značení či charakteru zástavby.

Součástí letošního turnaje bylo také speciální úvodní video Jiřího Svobody, které připomnělo atmosféru předchozích akcí a vtáhlo hráče do další hry. „Díky nadšenému zázemí i rostoucímu komunitnímu zájmu se GeoGuessr pevně zabydluje mezi oblíbenými studentskými akcemi. Je skvělé vidět, jakou energii hráči do turnaje vkládají,“ doplnila Denisa Hadrová.

Geografická výzva GeoGuessr získává na přírodovědecké fakultě stále větší popularitu. V listopadovém turnaji prokázalo svou orientaci ve světové geografii 25 týmů. Nejpřesnějším se stal tým Kandia složený ze studentů Anety Machů a Samuela Otlíka a absolventa Martina Kováčka.

„Soutěž v GeoGuessru je pro mě už srdcovou záležitostí. Opět panovala úžasná atmosféra a mám radost, že se k nám hráči rádi vrací. Zároveň oslovujeme i nováčky. Původně jsme chtěli kapacitu zastavit na dvaceti týmech, ale nakonec se přihlásilo dvacet pět. To podle mě mluví za vše,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.

Druhé místo obsadilo družstvo 3 z Chacharramendi ve složení Matouš Myslivec, Adam Herman, Filip Jílek, třetí skončil tým Vytahaný rifle, který reprezentoval Matěj Šturc, Daniel Hanousek, Tomáš Štarnovský.

GeoGuessr je hra postavená na prostředí Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitají na náhodném místě na světě a během krátkého časového limitu musí určit svou polohu podle detailů v krajině, nápisů, dopravního značení či charakteru zástavby.

Součástí letošního turnaje bylo také speciální úvodní video Jiřího Svobody, které připomnělo atmosféru předchozích akcí a vtáhlo hráče do další hry. „Díky nadšenému zázemí i rostoucímu komunitnímu zájmu se GeoGuessr pevně zabydluje mezi oblíbenými studentskými akcemi. Je skvělé vidět, jakou energii hráči do turnaje vkládají,“ doplnila Denisa Hadrová.

Plánování léčebné péče, strach a úzkost před ošetřením, komunikační strategie anebo třeba air polishing, nejen o těchto tématech se mluvilo na konferenci Dens Sanus Olomucensis, na které se sešli zubní lékaři a lékařky, dentální hygienistky a další profese z oblasti stomatologie. Dvoudenní událost připravila již pošesté Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Odborný program v prostorách hotelu Central Park Flora nabídl šestnáct příspěvků nahlížejících z různých úhlů na péči o ústní zdraví. Vystoupil mimo jiné přední odborník na protetiku Radek Mounajjed, Tomáš Siebert specializující se na parodontologii, ortodontistka Magdalena Koťová nebo psycholog Jan Jokl. Vedle přednášek nechyběly ani prezentace partnerů a také večerní společenský program.

„Bohužel letošní účast byla nižší než v roce minulém, zřejmě proto, že se konference nekonala v tradičním termínu. Přivítali jsme necelou stovku účastníků z řad zubních lékařů, dentálních hygienistek, zdravotních sester, zubních instrumentářek a studentů zubního lékařství a dentální hygieny. Nicméně nás těší, že se do Olomouce rádi vracejí absolventi našich oborů, že si na nás ve svém nabitém harmonogramu najdou čas,“ uvedla přednostka pořádající kliniky Iva Voborná.

Konferenci Dens Sanus Olomucensis pořádá Klinika zubního lékařství LF UP a FNOL se záštitou České stomatologické komory jako jednu z jejích vzdělávacích akcí. Letošní ročník byl již šestý, tradice stomatologických konferencí v Olomouci je ovšem delší – dříve se začátkem listopadu témata ústního zdraví probírala na odborných setkáních Víme, jak na zubní kaz. Kromě Dens Sanus Olomucensis, o níž je více k dispozici zde, pořádá klinika u příležitosti Světového dne ústního zdraví také konferenci Úsměv, která se zaměřuje především na prezentace postgraduálních studentů a mladých lékařů. Studenti zubního lékařství se také setkávají na únorovém kongresu UPdent.

Plánování léčebné péče, strach a úzkost před ošetřením, komunikační strategie anebo třeba air polishing, nejen o těchto tématech se mluvilo na konferenci Dens Sanus Olomucensis, na které se sešli zubní lékaři a lékařky, dentální hygienistky a další profese z oblasti stomatologie. Dvoudenní událost připravila již pošesté Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Odborný program v prostorách hotelu Central Park Flora nabídl šestnáct příspěvků nahlížejících z různých úhlů na péči o ústní zdraví. Vystoupil mimo jiné přední odborník na protetiku Radek Mounajjed, Tomáš Siebert specializující se na parodontologii, ortodontistka Magdalena Koťová nebo psycholog Jan Jokl. Vedle přednášek nechyběly ani prezentace partnerů a také večerní společenský program.

„Bohužel letošní účast byla nižší než v roce minulém, zřejmě proto, že se konference nekonala v tradičním termínu. Přivítali jsme necelou stovku účastníků z řad zubních lékařů, dentálních hygienistek, zdravotních sester, zubních instrumentářek a studentů zubního lékařství a dentální hygieny. Nicméně nás těší, že se do Olomouce rádi vracejí absolventi našich oborů, že si na nás ve svém nabitém harmonogramu najdou čas,“ uvedla přednostka pořádající kliniky Iva Voborná.

Konferenci Dens Sanus Olomucensis pořádá Klinika zubního lékařství LF UP a FNOL se záštitou České stomatologické komory jako jednu z jejích vzdělávacích akcí. Letošní ročník byl již šestý, tradice stomatologických konferencí v Olomouci je ovšem delší – dříve se začátkem listopadu témata ústního zdraví probírala na odborných setkáních Víme, jak na zubní kaz. Kromě Dens Sanus Olomucensis, o níž je více k dispozici zde, pořádá klinika u příležitosti Světového dne ústního zdraví také konferenci Úsměv, která se zaměřuje především na prezentace postgraduálních studentů a mladých lékařů. Studenti zubního lékařství se také setkávají na únorovém kongresu UPdent.

Na běžných mapách Rychlebských hor ho nenajdete, ovšem ti, kteří si osvojovali jízdu na kole v terénu na zdejších trailech, moc dobře vědí, kde ho hledat. Tajemný kopec Drclíkov je domovem drclíků a drclinek, které malým bajkerům a bajkerkám pomáhají v jejich v rozvoji. Do světa těchto kouzelných bytostí můžete nahlédnout prostřednictvím pohádek, které napsal Luděk Šebek z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP a ilustrovala studentka Kristýna Havlická.

Pohádky z Drclíkova navazují na výuku Bajkové školky na Rychlebských stezkách, kde jsou oba autoři instruktory. Drclíci její žáky provázejí přímo na tratích v terénu i v Cestě bajkera, sešitu, do kterého si děti zaznamenávají svůj pokrok.

„Výuku jsme postavili na učení příběhem. Drclíci jsou takoví trochu škodílkové. Ne, že by dětem ubližovali, ale když třeba někdo špatně zařadí do kopce, tak se mu drclík Hryzoun připlete do řetězu a jezdce pozlobí, aby ho upozornil, že něco nedělá dobře. Dětem se toto líbilo, hezky na to reagovaly a začaly nadšeně rozvíjet příběhy. Pak se ale stalo, že jedna holčička se drclíků hrozně bála – že jsou to zlí skřítkové. Tak jsem napsal první pohádky, abych toto nedorozumění napravil,“ přiblížil Luděk Šebek.

„Nechtěl jsem, aby v příbězích ‚vrzal‘ didaktický podtón, aby to byla do pohádkového hávu zamaskovaná učebnice. Jsou to skutečné pohádky o drclících, drclinkách a malých i velkých bajkerech. Vypráví o jejich trápeních i radostech, o osamělosti i nečekaných setkáních, snech i obavách, o průšvizích veselých i vážných, o hledání spřízněné duše a objevování sebe sama,“ dodal.

V knize je včetně úvodu deset příběhů, v každém se čtenáři seznámí s některou z kouzelných bytostí. Vedle zmíněného Hryzouna poznají také například Vrtulku, Krčila, Hranáče s Kýchavkami nebo Mačkala. Pohádky vycházejí u nakladatelství Pointa ze skupiny Albatros Media, které umožňuje vydání knihy i začínajícím autorům.

„Po léta jsem dětem vyprávěl každý večer novou originální pohádku. Jejich psaní ale bylo osvojováním docela nového řemesla. Když jsem dopsal poslední příběhy a vrátil jsem se k těm nejpůvodnějším, viděl jsem, že už jsem vypravěčsky dál. Tak jsem musel zpátky ke klávesnici,“ uvedl Luděk Šebek s tím, že ohromnou zkušeností byl vůbec celý proces vzniku knihy. „Museli jsme se popasovat se sazbou, grafikou, důležité bylo ale i vymyslet a realizovat crowdfundingovou kampaň, ve které se nám nakonec podařilo zlomit rekord vydavatelství.“

Jak dodal, i když je na obálce uvedeno jen jeho jméno, obrovskou zásluhu na knize má i výtvarnice a vrcholová sportovkyně, studentka magisterského programu rekreologie na FTK UP Kristýna Havlická, která je momentálně na Erasmu ve Finsku. „Bez ní by Drclíkov nevyšel. Kristýna je nesmírně všestranný člověk a její pohled kombinující sportovní a umělecký rozměr je pro knihu velmi důležitý. V pohádkách se coby malířka také objevuje jako jedna z postav,“ uzavřel Luděk Šebek.

Kniha Drclíkov. Pohádkové příběhy nejen pro bajkery a bajkerky by vedle stránek Albatros Media měla být běžně k dostání v kamenných i online knihkupectvích. 

Luděk Šebek (* 1968)
Odborný asistent katedry rekreologie FTK UP, garant, metodik a lektor licenčních kurzů terénní cyklistiky na fakultě. Absolvent doktorského programu Kinantropologie na FTK UP, předtím studoval pedagogiku na Masarykově univerzitě a učitelství angličtiny na Ostravské univerzitě. Bajker, nadšený i do dalších disciplín, jako je horolezení nebo skialping, dlouholetý člen Horské služby ČR. Instruktor MTB, společně s manželkou Janou Hoffmannovou jsou držiteli certifikace Professional Mountain Bike Instructor Association a stáli u zrodu Rychlebských stezek, také vedli již ukončený projekt Ride2sCool, se kterým děti bezpečně jezdily na kole do školy.

Kristýna Havlická (* 1998)
Absolventka animace na Fakultě umění Ostravské univerzity, nyní studentka navazujícího magisterského programu Rekreologie – management volného času. Výtvarnice, grafička, ilustrátorka. Také sportovkyně, mj. několikanásobná mistryně ČR v downhillu a enduru, která se kromě kola věnuje i dalším disciplínám, mj. snowboard, skateboard, horolezení, skialping. Instruktorka MTB.

Na běžných mapách Rychlebských hor ho nenajdete, ovšem ti, kteří si osvojovali jízdu na kole v terénu na zdejších trailech, moc dobře vědí, kde ho hledat. Tajemný kopec Drclíkov je domovem drclíků a drclinek, které malým bajkerům a bajkerkám pomáhají v jejich v rozvoji. Do světa těchto kouzelných bytostí můžete nahlédnout prostřednictvím pohádek, které napsal Luděk Šebek z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP a ilustrovala studentka Kristýna Havlická.

Pohádky z Drclíkova navazují na výuku Bajkové školky na Rychlebských stezkách, kde jsou oba autoři instruktory. Drclíci její žáky provázejí přímo na tratích v terénu i v Cestě bajkera, sešitu, do kterého si děti zaznamenávají svůj pokrok.

„Výuku jsme postavili na učení příběhem. Drclíci jsou takoví trochu škodílkové. Ne, že by dětem ubližovali, ale když třeba někdo špatně zařadí do kopce, tak se mu drclík Hryzoun připlete do řetězu a jezdce pozlobí, aby ho upozornil, že něco nedělá dobře. Dětem se toto líbilo, hezky na to reagovaly a začaly nadšeně rozvíjet příběhy. Pak se ale stalo, že jedna holčička se drclíků hrozně bála – že jsou to zlí skřítkové. Tak jsem napsal první pohádky, abych toto nedorozumění napravil,“ přiblížil Luděk Šebek.

„Nechtěl jsem, aby v příbězích ‚vrzal‘ didaktický podtón, aby to byla do pohádkového hávu zamaskovaná učebnice. Jsou to skutečné pohádky o drclících, drclinkách a malých i velkých bajkerech. Vypráví o jejich trápeních i radostech, o osamělosti i nečekaných setkáních, snech i obavách, o průšvizích veselých i vážných, o hledání spřízněné duše a objevování sebe sama,“ dodal.

V knize je včetně úvodu deset příběhů, v každém se čtenáři seznámí s některou z kouzelných bytostí. Vedle zmíněného Hryzouna poznají také například Vrtulku, Krčila, Hranáče s Kýchavkami nebo Mačkala. Pohádky vycházejí u nakladatelství Pointa ze skupiny Albatros Media, které umožňuje vydání knihy i začínajícím autorům.

„Po léta jsem dětem vyprávěl každý večer novou originální pohádku. Jejich psaní ale bylo osvojováním docela nového řemesla. Když jsem dopsal poslední příběhy a vrátil jsem se k těm nejpůvodnějším, viděl jsem, že už jsem vypravěčsky dál. Tak jsem musel zpátky ke klávesnici,“ uvedl Luděk Šebek s tím, že ohromnou zkušeností byl vůbec celý proces vzniku knihy. „Museli jsme se popasovat se sazbou, grafikou, důležité bylo ale i vymyslet a realizovat crowdfundingovou kampaň, ve které se nám nakonec podařilo zlomit rekord vydavatelství.“

Jak dodal, i když je na obálce uvedeno jen jeho jméno, obrovskou zásluhu na knize má i výtvarnice a vrcholová sportovkyně, studentka magisterského programu rekreologie na FTK UP Kristýna Havlická, která je momentálně na Erasmu ve Finsku. „Bez ní by Drclíkov nevyšel. Kristýna je nesmírně všestranný člověk a její pohled kombinující sportovní a umělecký rozměr je pro knihu velmi důležitý. V pohádkách se coby malířka také objevuje jako jedna z postav,“ uzavřel Luděk Šebek.

Kniha Drclíkov. Pohádkové příběhy nejen pro bajkery a bajkerky by vedle stránek Albatros Media měla být běžně k dostání v kamenných i online knihkupectvích. 

Luděk Šebek (* 1968)
Odborný asistent katedry rekreologie FTK UP, garant, metodik a lektor licenčních kurzů terénní cyklistiky na fakultě. Absolvent doktorského programu Kinantropologie na FTK UP, předtím studoval pedagogiku na Masarykově univerzitě a učitelství angličtiny na Ostravské univerzitě. Bajker, nadšený i do dalších disciplín, jako je horolezení nebo skialping, dlouholetý člen Horské služby ČR. Instruktor MTB, společně s manželkou Janou Hoffmannovou jsou držiteli certifikace Professional Mountain Bike Instructor Association a stáli u zrodu Rychlebských stezek, také vedli již ukončený projekt Ride2sCool, se kterým děti bezpečně jezdily na kole do školy.

Kristýna Havlická (* 1998)
Absolventka animace na Fakultě umění Ostravské univerzity, nyní studentka navazujícího magisterského programu Rekreologie – management volného času. Výtvarnice, grafička, ilustrátorka. Také sportovkyně, mj. několikanásobná mistryně ČR v downhillu a enduru, která se kromě kola věnuje i dalším disciplínám, mj. snowboard, skateboard, horolezení, skialping. Instruktorka MTB.