Agregátor zdrojů

Zápal pro věc by jí leckdo mohl závidět. Když mluví o své práci, nemusí ani přiznávat, že je pro ni i koníčkem. Její výzkumná skupina rozkročená mezi imunologií, genetikou a bioinformatikou přispívá k tomu, aby léčebné postupy více zohledňovaly individuální dispozice pacientů a principy tzv. precizní medicíny. Nejen toto mezi­oborové propojení a jeho výsledky přinesly Evě Kriegové z Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc zařazení ve výběru Top vědkyně Česka 2025 v magazínu Forbes.

„Velmi si toho vážím. Zároveň si ale uvědomuji, že je třeba více podporovat mladé kolegy a kolegyně, aby se takových poct dostávalo jim a jejich výsledky byly vidět,“ říká.

Na vědeckou dráhu se olomoucká rodačka nevydala tak úplně z vlastní vůle. Přemýšlela totiž o kariéře učitelky, okolnosti před rokem 1989 ji ale dovedly ke studiu enzymového inženýrství. Když později ledy totality pukly, využila možnosti pracovat na diplomové práci v Rakousku a následně na Vídeňské univerzitě absolvovala i doktorát z biochemie.

„Mám velké štěstí pracovat v oboru, který je pro medicínu nezbytně důležitý, a že se mi podařilo navázat spolupráci s řadou vynikajících odborníků, jichž si velmi vážím. Nesmírně mě také baví práce s mladými vědci.“ Eva Kriegová

„Byla jsem tam po revoluci první oficiál­ně registrovaný student z Československa. Pro mě to byla velká změna. Kolektiv byl sice velice vstřícný, ale začala jsem dělat jiný obor, pletla se mi němčina a angličtina, neznala jsem počítače, které byly v laboratoři, kde jsem pracovala – vždyť u nás jsme ještě chodili s děrnými štítky. Jiný byl také přístup ke studentům, důraz se kladl na samostatnost, vlastní aktivitu, odpovědnost,“ vzpomíná Eva Kriegová.

Ačkoliv měla nabídky v Rakousku zůstat, po obhájení disertační práce se vrátila do Olomouce, kde svoji kariéru spojila nejprve s Hemato-onkologickou klinikou a od roku 2003 s Ústavem imunologie, kde vede vlastní výzkumnou skupinu sestávající z mladých vědců a doktorandů. Jedním ze stěžejních pojmů jejich práce je biomarker coby označení parametrů, které odborníkům prozradí, jakou bude mít pacient diagnózu, prognózu nebo jestli u něj bude konkrétní lék fungovat.

„Velmi se těším na nastávající éru s umě­lou inteligencí, protože díky ní budeme schopni biomarkery a další data nakombinovat a předpovídat, jaká léčba bude pro pacienta nejvhodnější a jak se pacientův stav bude vyvíjet během let. Vracíme se tak k personalizované medicíně. Protože veškerá léčba bude do budoucna imunologická, potřebujeme pochopit imunitní systém, který ještě neumíme zcela vytěžit. S využitím AI budeme však schopni generovat hypotézy k ověření. Ta perspektiva je nesmírná a bude z toho profitovat pacient i lékař,“ hledí Eva Kriegová s nadšením dopředu.

Za pozornost ale stojí i roky minulé. Ve spolupráci s informatiky z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava se podařilo uvést v život doktorský studijní program Bioinformatika a výpočetní biologie, který brzy bude mít první absolventy. „Díky grantu jsme také vybavili laboratoře a získali kvalitní výpočetní server v Ostravě, takže máme dostatečnou kapacitu pro naše analýzy,“ dodává.

Řadu zajímavých výsledků přinesly spolupráce s klinickými pracovišti olomoucké fakultky. S týmem přednosty hemato-onkologie Tomáše Papajíka se například podílí na mezinárodním projektu Horizon izraelské Telavivské univerzity, který se zaměřuje na včasnou detekci a screening hematologických malignit. Dřívější výzkumy mimo jiné daly vzniknout online kalkulátoru pro nastavení citlivosti sekvenování při diagnostice nebo nástroji pro detekci velkých změn v genomu.

  

Eva Kriegová (* 1968)
Docentka lékařské imunologie na Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kde vede multidisciplinární skupinu zaměřující se na imunologické a genetické biomarkery. Podílí se na výuce imunologie a imunogenetiky pro budoucí lékaře, porodní asistentky a optometristy, garantuje doktorský studijní program Bioinformatika a výpočetní biologie. Je také garantkou pracoviště Centrální sekvenace FNOL. Studovala na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, doktorské studium absolvovala na Vídeňské univerzitě. Od roku 1996 působí na LF UP a FNOL, původně jako vědecká pracovnice Hemato-onkologické kliniky, později se stala členkou Ústavu imunologie. V roce 2017 úspěšně završila habilitační řízení. Za svoji práci získala několik ocenění, vedle Ceny děkana LF UP například Cenu ministra zdravotnictví za vědu a výzkum nebo jako školitelka Cenu Wernera von Siemense. Magazín Forbes ji zařadil do výběru Top vědkyně Česka 2025.

S přednostou ortopedie Jiřím Gallem se zase například věnovali využití imunitních buněk pro zpřesnění diagnostiky osteoartróz a imunologické podstatě komplikací po totální endoprotéze. Významně Eva Kriegová spolupracuje i se III. interní klinikou v oblasti autoimunitních onemocnění nebo s klinikou plicních nemocí, kde se podílela například na výzkumu tzv. long covidu. „Mám velké štěstí pracovat v oboru, který je pro medicínu nezbytně důležitý, a že se mi podařilo navázat spolupráci s řadou vynikajících odborníků, jichž si velmi vážím,“ stručně shrnuje.

„Nesmírně mě také baví práce s mladými vědkyněmi a vědci. Co se týče našeho týmu, snažím se jim vytvořit co nejpříznivější podmínky pro jejich rozvoj. Nemají to dnes totiž vůbec snadné. V tomto kontextu se ale třeba musí změnit i dosavadní nastavení mateřské dovolené. Sama vím, jak těžký byl návrat po čtyřech letech,“ dodává docentka, která před nedávnem společně se svou tehdejší doktorandkou a nynější kolegyní Annou Petráčkovou obdržela Cenu Wernera von Siemense za nejlepší disertační práci.

Přestože bádáním v laboratoři a věcmi okolo Eva Kriegová doslova žije a navíc se také aktivně jako členka Akademického senátu LF UP zajímá o dění na fakultě, celé dny na Teoretických ústavech netráví. Volný čas se snaží trávit s rodinou, ve formě se udržuje jógou nebo plaváním a vyráží také za hudbou – potkat ji můžete v Bounty Rock Café, ale i na větších koncertech, mimo jiné si nedávno s manželem naživo užili legendární Alice Cooper a Kiss. Jak ale poznamenává, tím největším koníčkem je její práce. „Přála bych každému, aby to tak měl – aby dělal, co ho opravdu baví.“

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP. 

Zápal pro věc by jí leckdo mohl závidět. Když mluví o své práci, nemusí ani přiznávat, že je pro ni i koníčkem. Její výzkumná skupina rozkročená mezi imunologií, genetikou a bioinformatikou přispívá k tomu, aby léčebné postupy více zohledňovaly individuální dispozice pacientů a principy tzv. precizní medicíny. Nejen toto mezi­oborové propojení a jeho výsledky přinesly Evě Kriegové z Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc zařazení ve výběru Top vědkyně Česka 2025 v magazínu Forbes.

„Velmi si toho vážím. Zároveň si ale uvědomuji, že je třeba více podporovat mladé kolegy a kolegyně, aby se takových poct dostávalo jim a jejich výsledky byly vidět,“ říká.

Na vědeckou dráhu se olomoucká rodačka nevydala tak úplně z vlastní vůle. Přemýšlela totiž o kariéře učitelky, okolnosti před rokem 1989 ji ale dovedly ke studiu enzymového inženýrství. Když později ledy totality pukly, využila možnosti pracovat na diplomové práci v Rakousku a následně na Vídeňské univerzitě absolvovala i doktorát z biochemie.

„Mám velké štěstí pracovat v oboru, který je pro medicínu nezbytně důležitý, a že se mi podařilo navázat spolupráci s řadou vynikajících odborníků, jichž si velmi vážím. Nesmírně mě také baví práce s mladými vědci.“ Eva Kriegová

„Byla jsem tam po revoluci první oficiál­ně registrovaný student z Československa. Pro mě to byla velká změna. Kolektiv byl sice velice vstřícný, ale začala jsem dělat jiný obor, pletla se mi němčina a angličtina, neznala jsem počítače, které byly v laboratoři, kde jsem pracovala – vždyť u nás jsme ještě chodili s děrnými štítky. Jiný byl také přístup ke studentům, důraz se kladl na samostatnost, vlastní aktivitu, odpovědnost,“ vzpomíná Eva Kriegová.

Ačkoliv měla nabídky v Rakousku zůstat, po obhájení disertační práce se vrátila do Olomouce, kde svoji kariéru spojila nejprve s Hemato-onkologickou klinikou a od roku 2003 s Ústavem imunologie, kde vede vlastní výzkumnou skupinu sestávající z mladých vědců a doktorandů. Jedním ze stěžejních pojmů jejich práce je biomarker coby označení parametrů, které odborníkům prozradí, jakou bude mít pacient diagnózu, prognózu nebo jestli u něj bude konkrétní lék fungovat.

„Velmi se těším na nastávající éru s umě­lou inteligencí, protože díky ní budeme schopni biomarkery a další data nakombinovat a předpovídat, jaká léčba bude pro pacienta nejvhodnější a jak se pacientův stav bude vyvíjet během let. Vracíme se tak k personalizované medicíně. Protože veškerá léčba bude do budoucna imunologická, potřebujeme pochopit imunitní systém, který ještě neumíme zcela vytěžit. S využitím AI budeme však schopni generovat hypotézy k ověření. Ta perspektiva je nesmírná a bude z toho profitovat pacient i lékař,“ hledí Eva Kriegová s nadšením dopředu.

Za pozornost ale stojí i roky minulé. Ve spolupráci s informatiky z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava se podařilo uvést v život doktorský studijní program Bioinformatika a výpočetní biologie, který brzy bude mít první absolventy. „Díky grantu jsme také vybavili laboratoře a získali kvalitní výpočetní server v Ostravě, takže máme dostatečnou kapacitu pro naše analýzy,“ dodává.

Řadu zajímavých výsledků přinesly spolupráce s klinickými pracovišti olomoucké fakultky. S týmem přednosty hemato-onkologie Tomáše Papajíka se například podílí na mezinárodním projektu Horizon izraelské Telavivské univerzity, který se zaměřuje na včasnou detekci a screening hematologických malignit. Dřívější výzkumy mimo jiné daly vzniknout online kalkulátoru pro nastavení citlivosti sekvenování při diagnostice nebo nástroji pro detekci velkých změn v genomu.

  

Eva Kriegová (* 1968)
Docentka lékařské imunologie na Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kde vede multidisciplinární skupinu zaměřující se na imunologické a genetické biomarkery. Podílí se na výuce imunologie a imunogenetiky pro budoucí lékaře, porodní asistentky a optometristy, garantuje doktorský studijní program Bioinformatika a výpočetní biologie. Je také garantkou pracoviště Centrální sekvenace FNOL. Studovala na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, doktorské studium absolvovala na Vídeňské univerzitě. Od roku 1996 působí na LF UP a FNOL, původně jako vědecká pracovnice Hemato-onkologické kliniky, později se stala členkou Ústavu imunologie. V roce 2017 úspěšně završila habilitační řízení. Za svoji práci získala několik ocenění, vedle Ceny děkana LF UP například Cenu ministra zdravotnictví za vědu a výzkum nebo jako školitelka Cenu Wernera von Siemense. Magazín Forbes ji zařadil do výběru Top vědkyně Česka 2025.

S přednostou ortopedie Jiřím Gallem se zase například věnovali využití imunitních buněk pro zpřesnění diagnostiky osteoartróz a imunologické podstatě komplikací po totální endoprotéze. Významně Eva Kriegová spolupracuje i se III. interní klinikou v oblasti autoimunitních onemocnění nebo s klinikou plicních nemocí, kde se podílela například na výzkumu tzv. long covidu. „Mám velké štěstí pracovat v oboru, který je pro medicínu nezbytně důležitý, a že se mi podařilo navázat spolupráci s řadou vynikajících odborníků, jichž si velmi vážím,“ stručně shrnuje.

„Nesmírně mě také baví práce s mladými vědkyněmi a vědci. Co se týče našeho týmu, snažím se jim vytvořit co nejpříznivější podmínky pro jejich rozvoj. Nemají to dnes totiž vůbec snadné. V tomto kontextu se ale třeba musí změnit i dosavadní nastavení mateřské dovolené. Sama vím, jak těžký byl návrat po čtyřech letech,“ dodává docentka, která před nedávnem společně se svou tehdejší doktorandkou a nynější kolegyní Annou Petráčkovou obdržela Cenu Wernera von Siemense za nejlepší disertační práci.

Přestože bádáním v laboratoři a věcmi okolo Eva Kriegová doslova žije a navíc se také aktivně jako členka Akademického senátu LF UP zajímá o dění na fakultě, celé dny na Teoretických ústavech netráví. Volný čas se snaží trávit s rodinou, ve formě se udržuje jógou nebo plaváním a vyráží také za hudbou – potkat ji můžete v Bounty Rock Café, ale i na větších koncertech, mimo jiné si nedávno s manželem naživo užili legendární Alice Cooper a Kiss. Jak ale poznamenává, tím největším koníčkem je její práce. „Přála bych každému, aby to tak měl – aby dělal, co ho opravdu baví.“

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP. 

Rozvoj výzkumných dovedností i mezinárodní spolupráce podpořil týdenní intenzivní program zaměřený na metodologické přístupy v ošetřovatelském výzkumu, který hostila Fakulta zdravotnických věd UP. Jeho součástí byl i blok věnovaný využití AI nebo návštěva nemocnice.

Účastníci z několika zemí se v rámci kombinovaného intenzivního programu (Blended Intensive Programme – BIP) s názvem Integrating Methodological Approaches in Nursing Research: Theoretical Foundations and Practical Applications zabývali propojováním kvantitativních, kvalitativních a smíšených výzkumných metod ve výzkumu v ošetřovatelství v kontextu evidence-based přístupu.

Týden na FZV UP zahájili přivítáním hostů z několika zemí děkan Jiří Vévoda a proděkan pro internacionalizaci Lukáš Merz. Poté účastníci představili své výzkumné záměry a začali v mezinárodních týmech pracovat na společných tématech. Navzájem se také sblížili prostřednictvím prezentace svých zemí a ochutnávky tradičních jídel.

foto_sem_4

Následný odborný program byl věnován práci s vědeckými zdroji a etickým principům výzkumu. Účastníci se seznámili s metodikou vyhledávání odborné literatury, selekcí studií a principy transparentního výzkumu a s Lior Naamati Schneider z Izraele se v rámci samostatného bloku věnovali praktickému využití AI nástrojů ve zdravotnictví i jejich etickým aspektům.

Další lekce se zaměřily na jednotlivé výzkumné přístupy, kvantitativní, kvalitativní i smíšené výzkumné designy. Mezi lektory byla Peta Jane Greaves z Northumbria University, Ewelina Kolarczyk z Medical University of Silesia, Elena Gurková, Dominika Kohanová a Juraj Čáp ze Slovenska nebo Zuzana Svobodová z pořádajícího Ústavu ošetřovatelství FZV UP.

foto_sem_4

„Součástí programu byla také odborná exkurze do Šumperské nemocnice, kde účastníci získali cenný vhled do klinického prostředí a diskutovali možnosti propojení výzkumu s praxí. Tato zkušenost přispěla k lepšímu pochopení významu evidence-based přístupu v každodenní zdravotní péči,“ uvedla Daniela Bartoníčková, přednostka ústavu.

Prezenční část programu vyvrcholila týmovou prací na společných výzkumných projektech a jejich prezentacemi. „BIP na FZV UP byl jedinečnou příležitostí pro rozvoj výzkumných dovedností a navazování mezinárodní spolupráce a pro sdílení zkušeností v oblasti ošetřovatelství. Ráda bych poděkovala všem přednášejícím za jejich účast a zejména pak Petře Kašparové a Evě Kollárové za pomoc při organizaci a všem členům týmu Ústavu ošetřovatelství za jejich podporu,“ dodala Daniela Bartoníčková.

Rozvoj výzkumných dovedností i mezinárodní spolupráce podpořil týdenní intenzivní program zaměřený na metodologické přístupy v ošetřovatelském výzkumu, který hostila Fakulta zdravotnických věd UP. Jeho součástí byl i blok věnovaný využití AI nebo návštěva nemocnice.

Účastníci z několika zemí se v rámci kombinovaného intenzivního programu (Blended Intensive Programme – BIP) s názvem Integrating Methodological Approaches in Nursing Research: Theoretical Foundations and Practical Applications zabývali propojováním kvantitativních, kvalitativních a smíšených výzkumných metod ve výzkumu v ošetřovatelství v kontextu evidence-based přístupu.

Týden na FZV UP zahájili přivítáním hostů z několika zemí děkan Jiří Vévoda a proděkan pro internacionalizaci Lukáš Merz. Poté účastníci představili své výzkumné záměry a začali v mezinárodních týmech pracovat na společných tématech. Navzájem se také sblížili prostřednictvím prezentace svých zemí a ochutnávky tradičních jídel.

foto_sem_4

Následný odborný program byl věnován práci s vědeckými zdroji a etickým principům výzkumu. Účastníci se seznámili s metodikou vyhledávání odborné literatury, selekcí studií a principy transparentního výzkumu a s Lior Naamati Schneider z Izraele se v rámci samostatného bloku věnovali praktickému využití AI nástrojů ve zdravotnictví i jejich etickým aspektům.

Další lekce se zaměřily na jednotlivé výzkumné přístupy, kvantitativní, kvalitativní i smíšené výzkumné designy. Mezi lektory byla Peta Jane Greaves z Northumbria University, Ewelina Kolarczyk z Medical University of Silesia, Elena Gurková, Dominika Kohanová a Juraj Čáp ze Slovenska nebo Zuzana Svobodová z pořádajícího Ústavu ošetřovatelství FZV UP.

foto_sem_4

„Součástí programu byla také odborná exkurze do Šumperské nemocnice, kde účastníci získali cenný vhled do klinického prostředí a diskutovali možnosti propojení výzkumu s praxí. Tato zkušenost přispěla k lepšímu pochopení významu evidence-based přístupu v každodenní zdravotní péči,“ uvedla Daniela Bartoníčková, přednostka ústavu.

Prezenční část programu vyvrcholila týmovou prací na společných výzkumných projektech a jejich prezentacemi. „BIP na FZV UP byl jedinečnou příležitostí pro rozvoj výzkumných dovedností a navazování mezinárodní spolupráce a pro sdílení zkušeností v oblasti ošetřovatelství. Ráda bych poděkovala všem přednášejícím za jejich účast a zejména pak Petře Kašparové a Evě Kollárové za pomoc při organizaci a všem členům týmu Ústavu ošetřovatelství za jejich podporu,“ dodala Daniela Bartoníčková.

Přeměnit odpadní plasty na užitečné produkty, ale také zlevnit výrobu důležitých chemikálií a léčiv umožní nový materiál, který vyvinul mezinárodní tým vědců se zástupci CATRIN Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-Technické univerzity Ostrava (CEET). Objev nedávno publikoval prestižní časopis Nature Catalysis a výzkumníci již plánují přesun výroby do poloprovozního měřítka.

Chytrý materiál je příspěvkem k řešení jednoho z palčivých problémů dneška, kterým je recyklace plastů. Vědci se zaměřili se na polystyren, jehož celosvětová výroba ročně přesahuje 20 milionů tun, ale recykluje se jen zanedbatelné množství produkce, přibližně jedno až tři procenta. Stávající metody recyklace jsou buď neúčinné, nebo složité a nešetrné k životnímu prostředí.

„Mechanická recyklace polystyrenu vede ke zhoršení kvality produktu a jeho omezenému využití. Pyrolýza je energeticky náročná, vyžaduje vysoké teploty a výsledná směs chemikálií se musí složitě čistit. Proto jsme vyvíjeli šetrnou nízkoteplotní technologii, která s pomocí kyslíku a amoniaku dovolí připravit benzonitril. Jde o velmi cennou chemikálii, jež slouží jako klíčový stavební blok pro výrobu léčiv, hnojiv a dalších průmyslových chemikálií,“ uvedl Radek Zbořil, jeden z hlavních autorů práce, který působí v CATRIN a CEET.

„Materiál lze snadno vyrábět ve velkém a po dokončení chemického procesu ho lze recyklovat a opakovaně používat.“ Jagadeesh Rajenahally

Přeměna polystyrenu, ale i dalších organických sloučenin na nitrily je ovšem velmi náročná, protože jejich chemické vazby jsou stabilní a těžko se štěpí. Klíčem k úspěchu tak bylo vyvinout účinný katalyzátor, který snižuje reakční teploty a zvyšuje výtěžek důležitého produktu.

„Základem katalyzátoru jsou atomy železa rozptýlené v uhlíkovém nosiči a stabilizované atomy dusíku a boru. Takové chemické prostředí v okolí atomárního železa umožňuje a porézní struktura nosiče jsou zásadní pro dosažení nízkoteplotní a účinné přeměny polystyrenu. Materiál lze snadno vyrábět ve velkém a po dokončení chemického procesu ho lze recyklovat a opakovaně používat,“ vysvětlil Jagadeesh Rajenahally, další z korespondujících autorů, který působí v CEET a německém Leibnizově ústavu pro katalýzu v Rostocku.

Využití nového katalyzátoru nekončí u polystyrenu. Dokáže rovněž účinně přeměnit desítky organických sloučenin na důležité nitrily, které se využívají v chemii a farmacii, například při výrobě antidepresiv nebo léků pro léčbu diabetu. Právě všestranné využití, jednoduchá výroba, nižší energetická náročnost a výrazné zlevnění řady chemických procesů slibují rychlé uplatnění materiálu v praxi. Vědci proto plánují přesun výroby do poloprovozního měřítka.

„Atomární katalyzátor je nesmírně univerzální. Úspěšně jsme ho použili při výrobě asi šedesáti chemikálií na bázi nitrilů, využívaných ve farmacii i průmyslové chemii. Pracujeme při výrazně nižších teplotách než stávající průmyslové výroby a díky usměrnění reakce produkujeme jen minimum odpadních produktů. V průtočném reaktoru jsme při přeměně polystyrenu prokázali stabilitu materiálu v řádu mnoha dní, což jsou velmi pozitivní výsledky pro přesun technologie do praxe,“ uzavřel Zbořil.

Přeměnit odpadní plasty na užitečné produkty, ale také zlevnit výrobu důležitých chemikálií a léčiv umožní nový materiál, který vyvinul mezinárodní tým vědců se zástupci CATRIN Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-Technické univerzity Ostrava (CEET). Objev nedávno publikoval prestižní časopis Nature Catalysis a výzkumníci již plánují přesun výroby do poloprovozního měřítka.

Chytrý materiál je příspěvkem k řešení jednoho z palčivých problémů dneška, kterým je recyklace plastů. Vědci se zaměřili se na polystyren, jehož celosvětová výroba ročně přesahuje 20 milionů tun, ale recykluje se jen zanedbatelné množství produkce, přibližně jedno až tři procenta. Stávající metody recyklace jsou buď neúčinné, nebo složité a nešetrné k životnímu prostředí.

„Mechanická recyklace polystyrenu vede ke zhoršení kvality produktu a jeho omezenému využití. Pyrolýza je energeticky náročná, vyžaduje vysoké teploty a výsledná směs chemikálií se musí složitě čistit. Proto jsme vyvíjeli šetrnou nízkoteplotní technologii, která s pomocí kyslíku a amoniaku dovolí připravit benzonitril. Jde o velmi cennou chemikálii, jež slouží jako klíčový stavební blok pro výrobu léčiv, hnojiv a dalších průmyslových chemikálií,“ uvedl Radek Zbořil, jeden z hlavních autorů práce, který působí v CATRIN a CEET.

„Materiál lze snadno vyrábět ve velkém a po dokončení chemického procesu ho lze recyklovat a opakovaně používat.“ Jagadeesh Rajenahally

Přeměna polystyrenu, ale i dalších organických sloučenin na nitrily je ovšem velmi náročná, protože jejich chemické vazby jsou stabilní a těžko se štěpí. Klíčem k úspěchu tak bylo vyvinout účinný katalyzátor, který snižuje reakční teploty a zvyšuje výtěžek důležitého produktu.

„Základem katalyzátoru jsou atomy železa rozptýlené v uhlíkovém nosiči a stabilizované atomy dusíku a boru. Takové chemické prostředí v okolí atomárního železa umožňuje a porézní struktura nosiče jsou zásadní pro dosažení nízkoteplotní a účinné přeměny polystyrenu. Materiál lze snadno vyrábět ve velkém a po dokončení chemického procesu ho lze recyklovat a opakovaně používat,“ vysvětlil Jagadeesh Rajenahally, další z korespondujících autorů, který působí v CEET a německém Leibnizově ústavu pro katalýzu v Rostocku.

Využití nového katalyzátoru nekončí u polystyrenu. Dokáže rovněž účinně přeměnit desítky organických sloučenin na důležité nitrily, které se využívají v chemii a farmacii, například při výrobě antidepresiv nebo léků pro léčbu diabetu. Právě všestranné využití, jednoduchá výroba, nižší energetická náročnost a výrazné zlevnění řady chemických procesů slibují rychlé uplatnění materiálu v praxi. Vědci proto plánují přesun výroby do poloprovozního měřítka.

„Atomární katalyzátor je nesmírně univerzální. Úspěšně jsme ho použili při výrobě asi šedesáti chemikálií na bázi nitrilů, využívaných ve farmacii i průmyslové chemii. Pracujeme při výrazně nižších teplotách než stávající průmyslové výroby a díky usměrnění reakce produkujeme jen minimum odpadních produktů. V průtočném reaktoru jsme při přeměně polystyrenu prokázali stabilitu materiálu v řádu mnoha dní, což jsou velmi pozitivní výsledky pro přesun technologie do praxe,“ uzavřel Zbořil.

Jaké příběhy se skrývají za rostlinami, kterým lidé po staletí přisuzovali zvláštní sílu? Letošní Den fascinace rostlinami s podtitulem Magické rostliny: mezi vědou a mytologií se uskuteční ve středu 20. května od 9:00 do 16:30 v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Návštěvníci si budou moci projít odborná stanoviště věnovaná botanice, mykologii a zemědělství, využít pracovní listy připravené pro školy i rodiny s dětmi a na závěr se zúčastnit komentované procházky zahradou.

Magické rostliny nepředstavují žádnou konkrétní systematickou skupinu. Jde o rostliny, kterým lidé v různých obdobích a kulturách přisuzovali symbolické, mystické, léčivé či rituální významy. Rostliny se tak stávaly metaforami lidských stavů, průvodci v obřadech nebo přímo aktéry rozmanitých rituálů. Jejich role sahá od animismu archaických kultur přes antické věštírny, středověké klášterní zahrady či Paracelsovu doktrínu signatur až po novověké studium rostlin v rámci etnobotaniky.

„Letošní téma nám umožňuje ukázat rostliny nejen jako předmět vědeckého poznání, ale také jako důležitou součást kulturní paměti, symboliky a lidské představivosti. Chceme návštěvníkům přiblížit, jak se vědecký pohled na rostliny prolíná s příběhy, mýty a tradicemi, které je provázejí,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Program začne v 9:00 a až do 16:00 budou v areálu zahrady připravena botanická, zemědělská a mykologická stanoviště s odborným výkladem. V 16:30 na ně naváže tematicky zaměřená procházka botanickou zahradou s Václavem Dvořákem.

Na přípravě programu se podílejí pracovnice a studenti katedry botaniky přírodovědecké fakulty, Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a Sdružení Viadua.

Jaké příběhy se skrývají za rostlinami, kterým lidé po staletí přisuzovali zvláštní sílu? Letošní Den fascinace rostlinami s podtitulem Magické rostliny: mezi vědou a mytologií se uskuteční ve středu 20. května od 9:00 do 16:30 v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Návštěvníci si budou moci projít odborná stanoviště věnovaná botanice, mykologii a zemědělství, využít pracovní listy připravené pro školy i rodiny s dětmi a na závěr se zúčastnit komentované procházky zahradou.

Magické rostliny nepředstavují žádnou konkrétní systematickou skupinu. Jde o rostliny, kterým lidé v různých obdobích a kulturách přisuzovali symbolické, mystické, léčivé či rituální významy. Rostliny se tak stávaly metaforami lidských stavů, průvodci v obřadech nebo přímo aktéry rozmanitých rituálů. Jejich role sahá od animismu archaických kultur přes antické věštírny, středověké klášterní zahrady či Paracelsovu doktrínu signatur až po novověké studium rostlin v rámci etnobotaniky.

„Letošní téma nám umožňuje ukázat rostliny nejen jako předmět vědeckého poznání, ale také jako důležitou součást kulturní paměti, symboliky a lidské představivosti. Chceme návštěvníkům přiblížit, jak se vědecký pohled na rostliny prolíná s příběhy, mýty a tradicemi, které je provázejí,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Program začne v 9:00 a až do 16:00 budou v areálu zahrady připravena botanická, zemědělská a mykologická stanoviště s odborným výkladem. V 16:30 na ně naváže tematicky zaměřená procházka botanickou zahradou s Václavem Dvořákem.

Na přípravě programu se podílejí pracovnice a studenti katedry botaniky přírodovědecké fakulty, Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a Sdružení Viadua.

Do Brna se ve dnech 21.–26. června sjedou nejlepší sportovkyně a sportovci z vysokých a vyšších odborných škol v Česku, aby se utkali o medaile a tituly akademických mistryň/mistrů v soutěžích Českých akademických her. Reprezentace Univerzity Palackého nebude na této tradiční sportovní akci chybět. Přispět k co nejlepšímu výsledku olomoucké výpravy může každý studující, i když se dané disciplíně nevěnuje na vrcholové úrovni.

„Rádi bychom tímto vyzvali všechny sportovce z UP k reprezentaci naší univerzity na letošních Českých akademických hrách. Protože se hry konají v Brně, které od Olomouce není daleko, věříme, že zájem studentek a studentů o účast v soutěžích bude velký. Naší snahou samozřejmě bude navázat na dřívější úspěchy, mimo jiné loňské 4. místo a především vítězství z roku 2023, přičemž na medailisty čeká jednorázové sportovní stipendium,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Reprezentanti se mohou přihlašovat do 29. května. Nově se studenti mohou registrovat samostatně, z organizačních důvodů však garant reprezentace doporučuje hlásit se prostřednictvím garantů jednotlivých sportů. Jejich přehled a další informace sportovci z UP najdou zde.

Čtyřiadvacátý ročník největší vysokoškolské sportovní události v Česku hostí ve dnech 21.–26. června Vysoké učení technické v Brně. Soutěžit se bude v 21 sportech, vedle atletických a plaveckých disciplín se bude soutěžit například v házené, judu, aerobiku, orientačním běhu, futsale nebo paddleboardingu. Podrobnosti jsou k dispozici na webu akce.

České akademické hry pořádá od roku 2002 Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou, případně školami. V Brně se naposled konaly v roce 2019. Univerzita Palackého hostila hry již čtyřikrát, a sice v letech 2005, 2015, 2021 a 2023. V loňském roce nejlepší vysokoškolští sportovci poměřili síly v Ostravě, Univerzita Palackého tehdy obsadila 4. místo, jak si můžete připomenout v tomto článku.

Do Brna se ve dnech 21.–26. června sjedou nejlepší sportovkyně a sportovci z vysokých a vyšších odborných škol v Česku, aby se utkali o medaile a tituly akademických mistryň/mistrů v soutěžích Českých akademických her. Reprezentace Univerzity Palackého nebude na této tradiční sportovní akci chybět. Přispět k co nejlepšímu výsledku olomoucké výpravy může každý studující, i když se dané disciplíně nevěnuje na vrcholové úrovni.

„Rádi bychom tímto vyzvali všechny sportovce z UP k reprezentaci naší univerzity na letošních Českých akademických hrách. Protože se hry konají v Brně, které od Olomouce není daleko, věříme, že zájem studentek a studentů o účast v soutěžích bude velký. Naší snahou samozřejmě bude navázat na dřívější úspěchy, mimo jiné loňské 4. místo a především vítězství z roku 2023, přičemž na medailisty čeká jednorázové sportovní stipendium,“ uvedl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Reprezentanti se mohou přihlašovat do 29. května. Nově se studenti mohou registrovat samostatně, z organizačních důvodů však garant reprezentace doporučuje hlásit se prostřednictvím garantů jednotlivých sportů. Jejich přehled a další informace sportovci z UP najdou zde.

Čtyřiadvacátý ročník největší vysokoškolské sportovní události v Česku hostí ve dnech 21.–26. června Vysoké učení technické v Brně. Soutěžit se bude v 21 sportech, vedle atletických a plaveckých disciplín se bude soutěžit například v házené, judu, aerobiku, orientačním běhu, futsale nebo paddleboardingu. Podrobnosti jsou k dispozici na webu akce.

České akademické hry pořádá od roku 2002 Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou, případně školami. V Brně se naposled konaly v roce 2019. Univerzita Palackého hostila hry již čtyřikrát, a sice v letech 2005, 2015, 2021 a 2023. V loňském roce nejlepší vysokoškolští sportovci poměřili síly v Ostravě, Univerzita Palackého tehdy obsadila 4. místo, jak si můžete připomenout v tomto článku.

Posílení spolupráce v oblastech vzájemné propagace a marketingu či v podpoře eventů, které výstaviště a univerzita realizují – to jsou hlavní přínosy Memoranda o partnerství a spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Výstavištěm Flora Olomouc.

Memorandum podepsali rektor UP Michael Kohajda, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc Eva Fuglíčková a obchodní ředitel Richard Šrámek. 

„V rámci spolupráce bude moci univerzita využívat také slevy na pronájmy prostor ve správě Výstaviště Flora, její informační a marketingové kanály nebo možnosti zlevněné květinové výzdoby pro univerzitní eventy,“ dodal Michael Kohajda.

„Jsme rádi, že tato spolupráce přinese nové příležitosti pro společné projekty i podporu akcí v regionu,“ zhodnotila dohodu Eva Fuglíčková. 

Díky memorandu bude pokračovat i spolupráce v oblasti dobrovolnických aktivit nebo v oblasti benefitů pro studenty a zaměstnance univerzity ve formě slev ze vstupného. Na akce Flory by se také měly vrátit interaktivní science a odpočinkové zóny univerzity.

Posílení spolupráce v oblastech vzájemné propagace a marketingu či v podpoře eventů, které výstaviště a univerzita realizují – to jsou hlavní přínosy Memoranda o partnerství a spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Výstavištěm Flora Olomouc.

Memorandum podepsali rektor UP Michael Kohajda, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc Eva Fuglíčková a obchodní ředitel Richard Šrámek. 

„V rámci spolupráce bude moci univerzita využívat také slevy na pronájmy prostor ve správě Výstaviště Flora, její informační a marketingové kanály nebo možnosti zlevněné květinové výzdoby pro univerzitní eventy,“ dodal Michael Kohajda.

„Jsme rádi, že tato spolupráce přinese nové příležitosti pro společné projekty i podporu akcí v regionu,“ zhodnotila dohodu Eva Fuglíčková. 

Díky memorandu bude pokračovat i spolupráce v oblasti dobrovolnických aktivit nebo v oblasti benefitů pro studenty a zaměstnance univerzity ve formě slev ze vstupného. Na akce Flory by se také měly vrátit interaktivní science a odpočinkové zóny univerzity.

Badatelé z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.

Cytokininy jsou hormony, které v rostlinách řídí mnoho důležitých životních procesů. Již desítky let vědci vědí, že mimo jiné oddalují stárnutí neboli senescenci. Zvlášť dobře je to vidět, když od rostliny oddělíme listy, zajistíme jim přísun vody a ponecháme je několik dnů potmě. Listy rychle ztrácejí zelené barvivo chlorofyl a postupně odumírají. Pokud na ně ovšem aplikujeme cytokininy, tento proces se výrazně zpomalí.

Molekulární mechanismy zodpovědné za tento snadno pozorovatelný jev ale dosud nebyly přesně popsány. Vědci z několika olomouckých a brněnských institucí se proto rozhodli přispět k jejich objasnění. Hlavní podíl na výzkumu měly tým Ondřeje Plíhala z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a tým Martiny Špundové z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty. Na projektu se podíleli také odborníci z brněnského institutu CEITEC a Masarykova onkologického ústavu.

Hormony v roli ochránců

Badatelé zkoumali vliv dvou látek s cytokininovou aktivitou na listy často používané pokusné rostliny huseníčku rolního. Šlo o cytokinin BAP a o sloučeninu MTU vyvinutou v Laboratoři růstových regulátorů. Ta zlepšuje růst a odolnost plodin a již se komerčně používá v zemědělství.

U oddělených listů inkubovaných ve tmě sledovali vědci obsah chlorofylu a chlorofylovou fluorescenci, která zjednodušeně řečeno poskytuje informace o výkonnosti nebo fyziologické kondici fotosyntetického aparátu.

„Aplikace obou cytokininů zpomalovala senescenci, odbourávání chlorofylu a s tím spojený pokles fotosyntetické funkce, což jsme čekali. Velice nás ovšem překvapilo, že v kratších časech zatemnění listů, dříve než se senescence spustila, aplikace cytokininů fotosyntézu naopak snížila, což obvykle znamená, že fotosyntetický aparát je ve špatném stavu,“ uvedla Martina Špundová.

Podrobnější výzkum nicméně prokázal, že tomu tak není. Cytokininy ve skutečnosti fotosyntetický aparát chránily a obrazně řečeno jej uvedly do jakési hibernace – podobně jako když přepnete počítač do režimu spánku. V tomto stavu je sice fotosyntéza snížena, ale chloroplasty zůstávají nadále funkční a neprodukují dostatečně silný signál k tomu, aby buněčné jádro spustilo jejich destrukci. Díky tomu je list v pohotovosti a po opětovném vystavení světlu dokáže rychle a bezpečně obnovit fotosyntézu. Výsledky navíc prokazují, že cytokininy chrání list i během této „startovní“ fáze. Snižují například tvorbu nebezpečných reaktivních forem kyslíku, která se zvyšuje při přechodu z dlouhé tmy do světla.

Od molekulárních pochodů k lepším plodinám

Vědci následně zjišťovali aktivitu mnoha tisíc genů a hladinu zhruba 3 000 proteinů v listech pokusných rostlin ponechaných ve tmě. Umožnilo jim to identifikovat molekulární mechanismy, které se pravděpodobně podílejí na přechodu fotosyntetického aparátu do klidového režimu a na výstupu z něj.

„Velmi důležitý objev byl, že studované účinky cytokininů jsou do značné míry závislé na fytochromu B – proteinu, který rostlinám umožňuje vnímat červené světlo. Bude jistě zajímavé v budoucnu detailněji zmapovat interakce mezi cytokininy a fytochromem B a také to, jak tyto vztahy souvisejí s funkcí dalších fotoreceptorů, tedy proteinů zajišťujících vnímání světla. Naše poznatky z nyní publikovaného výzkumu mohou rovněž najít praktické využití při šlechtění nových odrůd plodin s výkonnější fotosyntézou nebo s lepší odolností vůči náhlým změnám osvětlení, což může být relevantní i pro studium odpovědí rostlin na zastínění a další typy stresu,“ vysvětlil Ondřej Plíhal.

Badatelé z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.

Cytokininy jsou hormony, které v rostlinách řídí mnoho důležitých životních procesů. Již desítky let vědci vědí, že mimo jiné oddalují stárnutí neboli senescenci. Zvlášť dobře je to vidět, když od rostliny oddělíme listy, zajistíme jim přísun vody a ponecháme je několik dnů potmě. Listy rychle ztrácejí zelené barvivo chlorofyl a postupně odumírají. Pokud na ně ovšem aplikujeme cytokininy, tento proces se výrazně zpomalí.

Molekulární mechanismy zodpovědné za tento snadno pozorovatelný jev ale dosud nebyly přesně popsány. Vědci z několika olomouckých a brněnských institucí se proto rozhodli přispět k jejich objasnění. Hlavní podíl na výzkumu měly tým Ondřeje Plíhala z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a tým Martiny Špundové z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty. Na projektu se podíleli také odborníci z brněnského institutu CEITEC a Masarykova onkologického ústavu.

Hormony v roli ochránců

Badatelé zkoumali vliv dvou látek s cytokininovou aktivitou na listy často používané pokusné rostliny huseníčku rolního. Šlo o cytokinin BAP a o sloučeninu MTU vyvinutou v Laboratoři růstových regulátorů. Ta zlepšuje růst a odolnost plodin a již se komerčně používá v zemědělství.

U oddělených listů inkubovaných ve tmě sledovali vědci obsah chlorofylu a chlorofylovou fluorescenci, která zjednodušeně řečeno poskytuje informace o výkonnosti nebo fyziologické kondici fotosyntetického aparátu.

„Aplikace obou cytokininů zpomalovala senescenci, odbourávání chlorofylu a s tím spojený pokles fotosyntetické funkce, což jsme čekali. Velice nás ovšem překvapilo, že v kratších časech zatemnění listů, dříve než se senescence spustila, aplikace cytokininů fotosyntézu naopak snížila, což obvykle znamená, že fotosyntetický aparát je ve špatném stavu,“ uvedla Martina Špundová.

Podrobnější výzkum nicméně prokázal, že tomu tak není. Cytokininy ve skutečnosti fotosyntetický aparát chránily a obrazně řečeno jej uvedly do jakési hibernace – podobně jako když přepnete počítač do režimu spánku. V tomto stavu je sice fotosyntéza snížena, ale chloroplasty zůstávají nadále funkční a neprodukují dostatečně silný signál k tomu, aby buněčné jádro spustilo jejich destrukci. Díky tomu je list v pohotovosti a po opětovném vystavení světlu dokáže rychle a bezpečně obnovit fotosyntézu. Výsledky navíc prokazují, že cytokininy chrání list i během této „startovní“ fáze. Snižují například tvorbu nebezpečných reaktivních forem kyslíku, která se zvyšuje při přechodu z dlouhé tmy do světla.

Od molekulárních pochodů k lepším plodinám

Vědci následně zjišťovali aktivitu mnoha tisíc genů a hladinu zhruba 3 000 proteinů v listech pokusných rostlin ponechaných ve tmě. Umožnilo jim to identifikovat molekulární mechanismy, které se pravděpodobně podílejí na přechodu fotosyntetického aparátu do klidového režimu a na výstupu z něj.

„Velmi důležitý objev byl, že studované účinky cytokininů jsou do značné míry závislé na fytochromu B – proteinu, který rostlinám umožňuje vnímat červené světlo. Bude jistě zajímavé v budoucnu detailněji zmapovat interakce mezi cytokininy a fytochromem B a také to, jak tyto vztahy souvisejí s funkcí dalších fotoreceptorů, tedy proteinů zajišťujících vnímání světla. Naše poznatky z nyní publikovaného výzkumu mohou rovněž najít praktické využití při šlechtění nových odrůd plodin s výkonnější fotosyntézou nebo s lepší odolností vůči náhlým změnám osvětlení, což může být relevantní i pro studium odpovědí rostlin na zastínění a další typy stresu,“ vysvětlil Ondřej Plíhal.

Na Lékařské fakultě UP působí studentský spolek Medici na ulici, který propojuje studium medicíny s praktickou pomocí sociálně slabým a lidem bez domova. Dobrovolníci z řad studentů lékařských i nelékařských zdravotnických oborů vyrážejí přímo do ulic, kde se setkávají s lidmi, pro které je každodenní realitou život bez zázemí, jistoty a často i bez přístupu k běžné zdravotní péči.

Činnost spolku vychází z filozofie tzv. street medicine, která vznikla v 90. letech 20. století. Jejím principem je poskytovat zdravotní ošetření lidem bez domova v jejich přirozeném prostředí a přizpůsobit ji jejich životní realitě. Vedle samotného ošetření je proto důležitou součástí práce dobrovolníků také komunikace s klienty, naslouchání jejich problémům a základní zdravotní edukace.

Olomoucký tým, pod vedením studentů Jana Dostála, Mateje Herdy, Emy Sitkové a Jána Grabczaka z LF UP a Natálie Furjelové z fakulty zdravotnických věd, společně s dalšími dobrovolníky organizuje výjezdy do terénu. V pravidelných dnech a podle svých časových možností navštěvují místa, kde se lidé bez domova nebo v nelehké sociální situaci pohybují a snaží poskytovat ošetření přímo tam, kde je potřeba. V Olomouci konkrétně navštěvují komunitu Sant‘Egidio na Blažejském náměstí a noční centrum na olomoucké charitě.

„Mezi nejčastější ošetření patří chronické rány, například bércové vředy nebo špatně se hojící rány po zranění. Setkáváme se také s popáleninami či omrzlinami. Časté jsou rovněž kožní infekce a mykózy, ale i různé bolesti nebo akutní zdravotní potíže. Když se setkáme s problémem, který přesahuje naše možnosti nebo schopnosti, motivujeme klienty k vyhledání odborné pomoci,“ upřesnil Ján Grabczak, student druhého ročníku Všeobecného lékařství.

Také psychickou podporou

Pomoc studentů však nekončí u zajištění zdravotnického materiálu. Stejně důležitý je lidský kontakt – rozhovor, vyslechnutí příběhu, ale i jen obyčejná přítomnost. Pro mnoho lidí na ulici je právě tato chvíle jedním z mála momentů, kdy se cítí viděni a respektováni.

Při své práci se členové spolku řídí několika základními principy. Prvním z nich je přesvědčení, že na každém člověku záleží a každý má právo na základní zdravotní péči bez ohledu na svou sociální či finanční situaci. Druhým principem je přizpůsobení zdravotní péče realitě života lidí bez domova, a to nejen prostředí, ve kterém žijí, ale i jejich aktuálním potřebám. Třetím důležitým pilířem je komunikace bez předsudků, založená na empatii, respektu a lidském přístupu.

„Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje.“ Blažena Ševčíková

„Do terénu vyrážíme vybaveni batohem se základním zdravotnickým materiálem. Nechybí rukavice, roušky, ochranné bundy s logem spolku, nástroje, obvazový materiál, dezinfekce či základní volně dostupné léky a masti, které mohou používat. Nejdůležitější součástí je však úsměv na tváři,“ poznamenala Ema Sitková, studentka čtvrtého ročníku Všeobecného lékařství.

„Studenti do ulic vyrážejí navzdory náročnému studiu, zkouškám a povinnostem, které studium na lékařské fakultě přináší. Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje, a to v případě krásného i sychravého počasí,“ dodala Blažena Ševčíková, vedoucí Centra pro základní výkony ve zdravotnictví LF UP, která byla studenty v rámci spolupráce oslovena.

Pomoc i vzdělávání

Aktivity spolku mají zároveň významný vzdělávací rozměr. Studentům lékařské fakulty umožňují získat cenné zkušenosti z terénní medicíny, rozvíjet empatii a lépe porozumět zdravotním i sociálním problémům lidí na okraji společnosti.

Vedle péče poskytované přímo v terénu se studenti aktivně zapojují také do edukační činnosti. Mimo jiné již přednášeli na Gymnáziu Olomouc-Hejčín a ve spolupráci s doktorkou Ševčíkovou se také uskutečnil první odborný workshop zaměřený na základní péči o rány, použití dostupného terapeutického materiálu i sdílení praktických zkušeností z terénu. Účastníci si zároveň mohli vyzkoušet zhodnocení stavu rány a navržení vhodné terapie s využitím dostupných prostředků.

Spolek si klade za cíl být také mostem mezi zdravotní péčí a sociální pomocí, vzdělávat veřejnost o problematice bezdomovectví a zdravotních nerovností a inspirovat tak ostatní k aktivní pomoci. Medici na ulici tak nejsou jen spolkem studentů. Jsou připomínkou toho, že zdravotnictví není pouze o diagnózách a léčbě, ale především o lidskosti, empatii a ochotě pomoci tam, kde je pomoc nejvíce potřeba.

Olomoucké Mediky na ulici můžete sledovat na Instagramu, informace o všech pobočkách v ČR jsou pak k dispozici na www.medicinaulici.cz.

Na Lékařské fakultě UP působí studentský spolek Medici na ulici, který propojuje studium medicíny s praktickou pomocí sociálně slabým a lidem bez domova. Dobrovolníci z řad studentů lékařských i nelékařských zdravotnických oborů vyrážejí přímo do ulic, kde se setkávají s lidmi, pro které je každodenní realitou život bez zázemí, jistoty a často i bez přístupu k běžné zdravotní péči.

Činnost spolku vychází z filozofie tzv. street medicine, která vznikla v 90. letech 20. století. Jejím principem je poskytovat zdravotní ošetření lidem bez domova v jejich přirozeném prostředí a přizpůsobit ji jejich životní realitě. Vedle samotného ošetření je proto důležitou součástí práce dobrovolníků také komunikace s klienty, naslouchání jejich problémům a základní zdravotní edukace.

Olomoucký tým, pod vedením studentů Jana Dostála, Mateje Herdy, Emy Sitkové a Jána Grabczaka z LF UP a Natálie Furjelové z fakulty zdravotnických věd, společně s dalšími dobrovolníky organizuje výjezdy do terénu. V pravidelných dnech a podle svých časových možností navštěvují místa, kde se lidé bez domova nebo v nelehké sociální situaci pohybují a snaží poskytovat ošetření přímo tam, kde je potřeba. V Olomouci konkrétně navštěvují komunitu Sant‘Egidio na Blažejském náměstí a noční centrum na olomoucké charitě.

„Mezi nejčastější ošetření patří chronické rány, například bércové vředy nebo špatně se hojící rány po zranění. Setkáváme se také s popáleninami či omrzlinami. Časté jsou rovněž kožní infekce a mykózy, ale i různé bolesti nebo akutní zdravotní potíže. Když se setkáme s problémem, který přesahuje naše možnosti nebo schopnosti, motivujeme klienty k vyhledání odborné pomoci,“ upřesnil Ján Grabczak, student druhého ročníku Všeobecného lékařství.

Také psychickou podporou

Pomoc studentů však nekončí u zajištění zdravotnického materiálu. Stejně důležitý je lidský kontakt – rozhovor, vyslechnutí příběhu, ale i jen obyčejná přítomnost. Pro mnoho lidí na ulici je právě tato chvíle jedním z mála momentů, kdy se cítí viděni a respektováni.

Při své práci se členové spolku řídí několika základními principy. Prvním z nich je přesvědčení, že na každém člověku záleží a každý má právo na základní zdravotní péči bez ohledu na svou sociální či finanční situaci. Druhým principem je přizpůsobení zdravotní péče realitě života lidí bez domova, a to nejen prostředí, ve kterém žijí, ale i jejich aktuálním potřebám. Třetím důležitým pilířem je komunikace bez předsudků, založená na empatii, respektu a lidském přístupu.

„Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje.“ Blažena Ševčíková

„Do terénu vyrážíme vybaveni batohem se základním zdravotnickým materiálem. Nechybí rukavice, roušky, ochranné bundy s logem spolku, nástroje, obvazový materiál, dezinfekce či základní volně dostupné léky a masti, které mohou používat. Nejdůležitější součástí je však úsměv na tváři,“ poznamenala Ema Sitková, studentka čtvrtého ročníku Všeobecného lékařství.

„Studenti do ulic vyrážejí navzdory náročnému studiu, zkouškám a povinnostem, které studium na lékařské fakultě přináší. Věnují svůj čas, energii i znalosti bez nároku na finanční či jinou odměnu – pouze s vědomím, že jejich přítomnost může někomu alespoň na chvíli ulevit od bolesti, samoty nebo beznaděje, a to v případě krásného i sychravého počasí,“ dodala Blažena Ševčíková, vedoucí Centra pro základní výkony ve zdravotnictví LF UP, která byla studenty v rámci spolupráce oslovena.

Pomoc i vzdělávání

Aktivity spolku mají zároveň významný vzdělávací rozměr. Studentům lékařské fakulty umožňují získat cenné zkušenosti z terénní medicíny, rozvíjet empatii a lépe porozumět zdravotním i sociálním problémům lidí na okraji společnosti.

Vedle péče poskytované přímo v terénu se studenti aktivně zapojují také do edukační činnosti. Mimo jiné již přednášeli na Gymnáziu Olomouc-Hejčín a ve spolupráci s doktorkou Ševčíkovou se také uskutečnil první odborný workshop zaměřený na základní péči o rány, použití dostupného terapeutického materiálu i sdílení praktických zkušeností z terénu. Účastníci si zároveň mohli vyzkoušet zhodnocení stavu rány a navržení vhodné terapie s využitím dostupných prostředků.

Spolek si klade za cíl být také mostem mezi zdravotní péčí a sociální pomocí, vzdělávat veřejnost o problematice bezdomovectví a zdravotních nerovností a inspirovat tak ostatní k aktivní pomoci. Medici na ulici tak nejsou jen spolkem studentů. Jsou připomínkou toho, že zdravotnictví není pouze o diagnózách a léčbě, ale především o lidskosti, empatii a ochotě pomoci tam, kde je pomoc nejvíce potřeba.

Olomoucké Mediky na ulici můžete sledovat na Instagramu, informace o všech pobočkách v ČR jsou pak k dispozici na www.medicinaulici.cz.

The Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU) is helping to organise the Month of Science on Wikipedia, a nationwide initiative to create and improve science articles on the Czech Wikipedia. The main editathon will be held on 14 May 2026 at our Prague site on Cukrovarnická. Everyone is welcome, whether you have edited Wikipedia before or not. The initiative runs from 1 May to 15 June 2026.

Fyzikální ústav AV ČR spolupořádá celostátní výzvu Měsíc vědy na Wikipedii, a pomůže tak rozšiřovat kvalitní články o vědě v češtině. Hlavní editaton se uskuteční 14. května 2026 v našem pražském pracovišti na Cukrovarnické. Zapojit se může každý, zkušení editoři a editorky i naprostí nováčci. Výzva potrvá od 1. května do 15. června 2026.

Páteční večer bude plný příležitostí užívat si umění, poznávat a bavit se. Během Olomoucké muzejní noci 15. května budou do setmění a ještě i chvíli po něm otevřeny desítky muzeí, galerií, knihoven a zajímavých prostor po městě, a to zdarma či za symbolické vstupné. Bohatý program připravila i Přírodovědecká fakulta UP a k návštěvě zvou také Pevnost poznání a Lékařská fakulta UP.

Hlavní budovu přírodovědecké fakulty na tř. 17. listopadu zaplní interaktivní stanoviště, která vtáhnou do krás a tajů přírodních věd.

„Návštěvníky čeká laserové bludiště, optické iluze a fascinující svět světla, které dokážou překvapit i zmást. Pokud bude přát počasí, součástí programu bude také pozorování vesmíru z fakultní terasy s využitím dalekohledu. Chybět nebudou ani efektní chemické pokusy plné barev a reakcí, setkání s masožravými rostlinami nebo možnost prohlédnout si Foucaultovo kyvadlo,“ vybrala z pestré nabídky Dagmar Hlaváč Týnová z Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF UP.

Zájemci mohou také využít možnost komentovaných prohlídek fakultní budovy nebo bohatých zoologických sbírek, a to v 18, 19 a 20 hodin.

Program na přírodovědecké fakultě probíhá od 18 do 21 hodin, kompletní přehled je k dispozici zde.

Cesty do historie i do těla

Od 17 do 22 hodin účastníky Olomoucké muzejní noci přivítá také Pevnost poznání v areálu Korunní pevnůstky, kde bude vstup do expozice Do historie! a Galerie Atom zdarma.

Do poněkud bližší historie se přenesou návštěvníci Lékařské fakulty UP prostřednictvím výstavy Zlatá šedesátá aneb Proměny LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Starší 15 let mohou na fakultě také zavítat do Anatomického muzea. Dostavba Teoretických ústavů LF UP bude otevřena od 18 do 22 hodin.

Koncerty, Štreit, také krimi

Olomoucká muzejní noc toho ale v pátek 15. května nabídne podstatně více. Středobodem bude náměstí Republiky, kde už ve 14 hodin otevře letní čítárna, návštěvníci tu najdou chill out a street zónu a budou si moci užít několik koncertů. Slavnostní zahájení noci pak proběhne v 19 hodin v Centralu Muzea umění, součástí bude derniéra inscenace Pastička a koncert kapely Zrní.

Během večera pak bude otevřeno více než padesát míst – muzeí, galerií, knihoven a dalších. Letošní novinkou je Galerie Dolní v někdejší Občanské besedě na Dolním náměstí, kde dlouhou dobu sídlila banka. V hale s proskleným stropem a secesní vitráží bude k vidění výstava Jindřicha Štreita s názvem Hrajeme vám.

Otevřen bude mimo jiné Český rozhlas Olomouc nebo Arcibiskupský palác, připraveny jsou prohlídky neředínského ústředního hřbitova. Vědecká knihovna pak bude patřit druhému ročníku Kriminacht Olomouc, během něhož představí své knihy výrazné autorky a autor současné detektivní literatury Veronika Martinková, Jana Jašová, Ilona Dobrovolná a Jiří Klečka.

Podrobnosti k programu Olomoucké muzejní noci 2026 jsou k dispozici zde.

Páteční večer bude plný příležitostí užívat si umění, poznávat a bavit se. Během Olomoucké muzejní noci 15. května budou do setmění a ještě i chvíli po něm otevřeny desítky muzeí, galerií, knihoven a zajímavých prostor po městě, a to zdarma či za symbolické vstupné. Bohatý program připravila i Přírodovědecká fakulta UP a k návštěvě zvou také Pevnost poznání a Lékařská fakulta UP.

Hlavní budovu přírodovědecké fakulty na tř. 17. listopadu zaplní interaktivní stanoviště, která vtáhnou do krás a tajů přírodních věd.

„Návštěvníky čeká laserové bludiště, optické iluze a fascinující svět světla, které dokážou překvapit i zmást. Pokud bude přát počasí, součástí programu bude také pozorování vesmíru z fakultní terasy s využitím dalekohledu. Chybět nebudou ani efektní chemické pokusy plné barev a reakcí, setkání s masožravými rostlinami nebo možnost prohlédnout si Foucaultovo kyvadlo,“ vybrala z pestré nabídky Dagmar Hlaváč Týnová z Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF UP.

Zájemci mohou také využít možnost komentovaných prohlídek fakultní budovy nebo bohatých zoologických sbírek, a to v 18, 19 a 20 hodin.

Program na přírodovědecké fakultě probíhá od 18 do 21 hodin, kompletní přehled je k dispozici zde.

Cesty do historie i do těla

Od 17 do 22 hodin účastníky Olomoucké muzejní noci přivítá také Pevnost poznání v areálu Korunní pevnůstky, kde bude vstup do expozice Do historie! a Galerie Atom zdarma.

Do poněkud bližší historie se přenesou návštěvníci Lékařské fakulty UP prostřednictvím výstavy Zlatá šedesátá aneb Proměny LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Starší 15 let mohou na fakultě také zavítat do Anatomického muzea. Dostavba Teoretických ústavů LF UP bude otevřena od 18 do 22 hodin.

Koncerty, Štreit, také krimi

Olomoucká muzejní noc toho ale v pátek 15. května nabídne podstatně více. Středobodem bude náměstí Republiky, kde už ve 14 hodin otevře letní čítárna, návštěvníci tu najdou chill out a street zónu a budou si moci užít několik koncertů. Slavnostní zahájení noci pak proběhne v 19 hodin v Centralu Muzea umění, součástí bude derniéra inscenace Pastička a koncert kapely Zrní.

Během večera pak bude otevřeno více než padesát míst – muzeí, galerií, knihoven a dalších. Letošní novinkou je Galerie Dolní v někdejší Občanské besedě na Dolním náměstí, kde dlouhou dobu sídlila banka. V hale s proskleným stropem a secesní vitráží bude k vidění výstava Jindřicha Štreita s názvem Hrajeme vám.

Otevřen bude mimo jiné Český rozhlas Olomouc nebo Arcibiskupský palác, připraveny jsou prohlídky neředínského ústředního hřbitova. Vědecká knihovna pak bude patřit druhému ročníku Kriminacht Olomouc, během něhož představí své knihy výrazné autorky a autor současné detektivní literatury Veronika Martinková, Jana Jašová, Ilona Dobrovolná a Jiří Klečka.

Podrobnosti k programu Olomoucké muzejní noci 2026 jsou k dispozici zde.