Agregátor zdrojů

Hned na dvou místech v Olomouci, v kapucínském kostele Zvěstování Páně na Dolním náměstí a kostele Panny Marie Sněžné, budou od 8. dubna k vidění autorské fotografie Martina Šoltyse, kameramana TV Noe a absolventa Cyrilometodějské teologické fakulty UP, které seznamují s příběhy indických dětí zapojených do projektu Adopce na dálku.

Výstava připomíná, že podpora vzdělání může měnit životy a že i pomoc na dálku má svůj smysl a hluboký dopad. Fotografie vznikly během monitorovací návštěvy v Indii, které se Martin Šoltys zúčastnil společně se zástupci Diecézní charity Hradec Králové, a doprovázejí je QR kódy, díky nimž se zájemci mohou dozvědět více o životech zachycených osob.

Vernisáž proběhne ve středu 8. dubna v 17:45 po mši u kapucínů, kde bude k vidění první část výstavy. „Tým Diecézní charity Hradec Králové krátce představí projekt Adopce na dálku a společně pak přiblížíme naši společnou cestu do Indie v listopadu 2024. Kromě fotografií návštěvníci uvidí také několik minut z filmu Blízkost na dálku a o hudební doprovod se postará zpěvem Kristýna Šoltysová a Anežka Petermanová hrou na akordeon,“ pozval autor fotografií Martin Šoltys.

video_sem

Od kapucínů se pak účastníci vernisáže přesunou do kostela Panny Marie Sněžné, kde se po skončení studentské mše, od 20:15, uskuteční komentovaná prohlídka druhé části výstavy.

Výstava Adopce na dálku pohledem zblízka bude v olomouckých kostelech v jejich otevírací době ke zhlédnutí do 30. dubna.

Hned na dvou místech v Olomouci, v kapucínském kostele Zvěstování Páně na Dolním náměstí a kostele Panny Marie Sněžné, budou od 8. dubna k vidění autorské fotografie Martina Šoltyse, kameramana TV Noe a absolventa Cyrilometodějské teologické fakulty UP, které seznamují s příběhy indických dětí zapojených do projektu Adopce na dálku.

Výstava připomíná, že podpora vzdělání může měnit životy a že i pomoc na dálku má svůj smysl a hluboký dopad. Fotografie vznikly během monitorovací návštěvy v Indii, které se Martin Šoltys zúčastnil společně se zástupci Diecézní charity Hradec Králové, a doprovázejí je QR kódy, díky nimž se zájemci mohou dozvědět více o životech zachycených osob.

Vernisáž proběhne ve středu 8. dubna v 17:45 po mši u kapucínů, kde bude k vidění první část výstavy. „Tým Diecézní charity Hradec Králové krátce představí projekt Adopce na dálku a společně pak přiblížíme naši společnou cestu do Indie v listopadu 2024. Kromě fotografií návštěvníci uvidí také několik minut z filmu Blízkost na dálku a o hudební doprovod se postará zpěvem Kristýna Šoltysová a Anežka Petermanová hrou na akordeon,“ pozval autor fotografií Martin Šoltys.

video_sem

Od kapucínů se pak účastníci vernisáže přesunou do kostela Panny Marie Sněžné, kde se po skončení studentské mše, od 20:15, uskuteční komentovaná prohlídka druhé části výstavy.

Výstava Adopce na dálku pohledem zblízka bude v olomouckých kostelech v jejich otevírací době ke zhlédnutí do 30. dubna.

Jak se připravit na vstup do pracovního života a kde získat první zkušenosti? Odpovědi studentům nabídne veletrh Okno do praxe, který se uskuteční v úterý 7. dubna od 10:00 do 15:00 v hlavní budově přírodovědecké fakulty. Akce se zúčastní více než třicet vystavovatelů a institucí z různých oborů, chybět nebude ani pestrý doprovodný program včetně workshopu, přednášky, pohovorů nanečisto, soutěže o ceny nebo fotokoutku.

„Pro studenty je to příležitost získat konkrétní představu o tom, jaké možnosti uplatnění mají ještě během studia i po jeho dokončení. Zároveň si mohou vyzkoušet komunikaci se zaměstnavateli, navázat první profesní kontakty a zjistit, jaké dovednosti jsou dnes na trhu práce žádané,“ uvedla za organizátory Dagmar Hlaváč Týnová z přírodovědecké fakulty.

Kariérní poradenství, praxe a odměna za zpětnou vazbu

Studenti si budou moci vyzkoušet konzultace a získají zpětnou vazbu od odborníků z praxe, kteří se veletrhu zúčastní. K dispozici bude také kariérní poradenství zaměřené na přípravu životopisu, orientaci na trhu práce nebo hledání vhodného profesního směru. „Návštěvníci mohou využít také relaxační zónu, určenou pro odpočinek i neformální diskuze či fotokoutek. Studenti, kteří nám poskytnou zpětnou vazbu, se mohou těšit na kávu a malou sladkost,“ doplnila Dagmar Hlaváč Týnová.

Součástí programu bude také přednáška s názvem „Z popela starých továren: role geografie při obnově regionů a podpoře podnikání“, která se uskuteční od 9:00 do 10:00 v aule přírodovědecké fakulty. Tomáš Hamerský z agentury CzechInvest, absolvent přírodovědecké fakulty, studentům přiblíží, jak se z opuštěných průmyslových areálů stávají atraktivní investiční lokality, jak se v praxi propojují přístupy územního plánování, práce s daty, revitalizace životního prostředí i ekonomické strategie a proč kvalita a potenciál lokality hrají klíčovou roli při investičním rozhodování.

Workshop a podpora wellbeingu

Na přednášku naváže workshop „Zastavit se a neztratit se: mindfulness jako deštník do nepohody“, který proběhne od 12:00 do 13:00 v aule přírodovědecké fakulty. Setkání nabídne praktický úvod do mindfulness jako nástroje pro zvládání stresu, tlaku na výkon i každodenní mentální zátěže. Účastníci si vyzkouší jednoduché techniky vedoucí ke zklidnění, lepší koncentraci a větší vnímavosti k sobě samým. Součástí budou také principy konceptu 5 ways to wellbeing, zaměřené na podporu psychické pohody a odolnosti v běžném životě. Workshop povede Michal Růžička z pedagogické fakulty, který se dlouhodobě věnuje psychoterapii a podpoře duševního zdraví.

Na veletrhu pracovních příležitostí se budou prezentovat například společnosti Honeywell Aerospace Olomouc, FOSFA Life Science, Farmak, ČSOB Stavební spořitelna, AGROFERT, Macco Organiques či Raiffeisenbank.

Jak se připravit na vstup do pracovního života a kde získat první zkušenosti? Odpovědi studentům nabídne veletrh Okno do praxe, který se uskuteční v úterý 7. dubna od 10:00 do 15:00 v hlavní budově přírodovědecké fakulty. Akce se zúčastní více než třicet vystavovatelů a institucí z různých oborů, chybět nebude ani pestrý doprovodný program včetně workshopu, přednášky, pohovorů nanečisto, soutěže o ceny nebo fotokoutku.

„Pro studenty je to příležitost získat konkrétní představu o tom, jaké možnosti uplatnění mají ještě během studia i po jeho dokončení. Zároveň si mohou vyzkoušet komunikaci se zaměstnavateli, navázat první profesní kontakty a zjistit, jaké dovednosti jsou dnes na trhu práce žádané,“ uvedla za organizátory Dagmar Hlaváč Týnová z přírodovědecké fakulty.

Kariérní poradenství, praxe a odměna za zpětnou vazbu

Studenti si budou moci vyzkoušet konzultace a získají zpětnou vazbu od odborníků z praxe, kteří se veletrhu zúčastní. K dispozici bude také kariérní poradenství zaměřené na přípravu životopisu, orientaci na trhu práce nebo hledání vhodného profesního směru. „Návštěvníci mohou využít také relaxační zónu, určenou pro odpočinek i neformální diskuze či fotokoutek. Studenti, kteří nám poskytnou zpětnou vazbu, se mohou těšit na kávu a malou sladkost,“ doplnila Dagmar Hlaváč Týnová.

Součástí programu bude také přednáška s názvem „Z popela starých továren: role geografie při obnově regionů a podpoře podnikání“, která se uskuteční od 9:00 do 10:00 v aule přírodovědecké fakulty. Tomáš Hamerský z agentury CzechInvest, absolvent přírodovědecké fakulty, studentům přiblíží, jak se z opuštěných průmyslových areálů stávají atraktivní investiční lokality, jak se v praxi propojují přístupy územního plánování, práce s daty, revitalizace životního prostředí i ekonomické strategie a proč kvalita a potenciál lokality hrají klíčovou roli při investičním rozhodování.

Workshop a podpora wellbeingu

Na přednášku naváže workshop „Zastavit se a neztratit se: mindfulness jako deštník do nepohody“, který proběhne od 12:00 do 13:00 v aule přírodovědecké fakulty. Setkání nabídne praktický úvod do mindfulness jako nástroje pro zvládání stresu, tlaku na výkon i každodenní mentální zátěže. Účastníci si vyzkouší jednoduché techniky vedoucí ke zklidnění, lepší koncentraci a větší vnímavosti k sobě samým. Součástí budou také principy konceptu 5 ways to wellbeing, zaměřené na podporu psychické pohody a odolnosti v běžném životě. Workshop povede Michal Růžička z pedagogické fakulty, který se dlouhodobě věnuje psychoterapii a podpoře duševního zdraví.

Na veletrhu pracovních příležitostí se budou prezentovat například společnosti Honeywell Aerospace Olomouc, FOSFA Life Science, Farmak, ČSOB Stavební spořitelna, AGROFERT, Macco Organiques či Raiffeisenbank.

O prostředí, kterým denně procházíme cestou do práce či na přednášky, se na konci března postaralo přes čtyřicet studentů i zaměstnanců univerzity. Během dobrovolnické akce, kterou uspořádala Udržitelná univerzita v rámci iniciativy Ukliďme Česko, sesbírali na půl tuny odpadu z oblasti Bezručových sadů a Mlýnského potoka a okolí třídy 17. listopadu včetně Envelopy a břehů Moravy.

Zvolená lokalita nebyla náhodná – jde o nejbližší sousedství univerzitních budov, areál kolejí i oblíbená místa pro procházky a trávení volného času. Možná na první pohled působí uklizeně, stačí však nahlédnout do keřů, živých plotů nebo skrytých zákoutí. „Nejvíce odpadu jsme nacházeli v okolí hradeb a podél vodních toků. Na podnět účastníků jsme úklidovou trasu ještě rozšířili o navazující úsek řeky Moravy k mostu na ulici Wittgensteinova,“ říká referentka udržitelného rozvoje UP Miroslava Zavadil.

Dobrovolníci během dopoledne sesbírali přibližně 500 kilogramů odpadu a naplnili zhruba 65 pytlů. Další velké množství mokrého a znečištěného textilu včetně matrací se nacházelo v okolí mostů, kde se pravděpodobně během zimy zdržovali lidé bez domova. Odpad byl soustředěn na jedno místo a následně byla informována správa Povodí Moravy. Během úklidu dobrovolníci narazili také na nebezpečný odpad – celkem našli 12 injekčních stříkaček. O jejich bezpečné odstranění se postarala přivolaná městská policie.

„Pro dobrovolníky jsme za jejich zájem a nasazení připravili malé občerstvení. Zároveň nás potěšilo, že by se chtěli zapojit do podobných akcí častěji, ideálně několikrát do roka. Ukazuje se, že péče o veřejný prostor a životní prostředí je pro řadu lidí přirozenou součástí života,“ dodává Miroslava Zavadil.

Univerzitní úklid byl jednou z více než 3800 akcí, které jsou v rámci výzvy Ukliďme Česko letos zaregistrovány. I když hlavním úklidový dnem byla sobota 28. března, stále zbývají stovky plánovaných úklidů, k nimž se můžete připojit. Hlavní podzimní úklidový den (World Cleanup Day 2026) pak bude v neděli 20. září 2026.

O prostředí, kterým denně procházíme cestou do práce či na přednášky, se na konci března postaralo přes čtyřicet studentů i zaměstnanců univerzity. Během dobrovolnické akce, kterou uspořádala Udržitelná univerzita v rámci iniciativy Ukliďme Česko, sesbírali na půl tuny odpadu z oblasti Bezručových sadů a Mlýnského potoka a okolí třídy 17. listopadu včetně Envelopy a břehů Moravy.

Zvolená lokalita nebyla náhodná – jde o nejbližší sousedství univerzitních budov, areál kolejí i oblíbená místa pro procházky a trávení volného času. Možná na první pohled působí uklizeně, stačí však nahlédnout do keřů, živých plotů nebo skrytých zákoutí. „Nejvíce odpadu jsme nacházeli v okolí hradeb a podél vodních toků. Na podnět účastníků jsme úklidovou trasu ještě rozšířili o navazující úsek řeky Moravy k mostu na ulici Wittgensteinova,“ říká referentka udržitelného rozvoje UP Miroslava Zavadil.

Dobrovolníci během dopoledne sesbírali přibližně 500 kilogramů odpadu a naplnili zhruba 65 pytlů. Další velké množství mokrého a znečištěného textilu včetně matrací se nacházelo v okolí mostů, kde se pravděpodobně během zimy zdržovali lidé bez domova. Odpad byl soustředěn na jedno místo a následně byla informována správa Povodí Moravy. Během úklidu dobrovolníci narazili také na nebezpečný odpad – celkem našli 12 injekčních stříkaček. O jejich bezpečné odstranění se postarala přivolaná městská policie.

„Pro dobrovolníky jsme za jejich zájem a nasazení připravili malé občerstvení. Zároveň nás potěšilo, že by se chtěli zapojit do podobných akcí častěji, ideálně několikrát do roka. Ukazuje se, že péče o veřejný prostor a životní prostředí je pro řadu lidí přirozenou součástí života,“ dodává Miroslava Zavadil.

Univerzitní úklid byl jednou z více než 3800 akcí, které jsou v rámci výzvy Ukliďme Česko letos zaregistrovány. I když hlavním úklidový dnem byla sobota 28. března, stále zbývají stovky plánovaných úklidů, k nimž se můžete připojit. Hlavní podzimní úklidový den (World Cleanup Day 2026) pak bude v neděli 20. září 2026.

The FZU Photography Competition is back. As every year, we are inviting everyone who wants to capture the world through the lens of science and their own imagination. The competition is open in two categories, and the best photos will be awarded at a ceremony in autumn 2026.

Fyzikální fotografie se vrací. Jako každý rok i letos pořádáme fotografickou soutěž pro všechny, kdo mají chuť zachytit svět optikou vědy i vlastní fantazie. Soutěž otevíráme ve dvou kategoriích a nejlepší snímky oceníme na slavnostním vyhlášení na podzim 2026.

Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého vyhlásil na březnovém jednání volby ombudsmanky či ombudsmana FF UP na období od 1. července 2026 do 30. června 2029. Vymezil se proti úvahám o finanční spoluúčasti studentů na vysokoškolském studiu.

Senátoři a senátorky Filozofické fakulty UP vyhlásili na svém březnovém jednání volby na pozici ombudsmanky či ombudsmana FF UP, a to na období od 1. 7. 2026 do 30. 6. 2029. Volby se uskuteční ve dnech od čtvrtka 23. 4. do úterý 28. 4. 2026. Ombudsman FF UP je ochráncem práv vysokoškolských studentů této fakulty. Jeho cílem je ochrana studujících FF UP proti nepřiměřené tvrdosti, nepředvídatelnosti, nezákonnosti a zvůli v průběhu svého studia. Studenti a studentky akademické obce uvedené fakulty mohou podávat návrhy na kandidátky a kandidáty na uvedenou pozici od 26. 3. do 17. 4. 2026, prostřednictvím univerzitního e-mailu na adresu Ondřeje Kročila (KEMS), předsedy volební komise, nebo fyzicky k rukám předsedy volební komise. FF UP má v tuto chvíli ombudsmanku, kterou je Michaela Antonín Malaníková (jejím náhradníkem byl Jaroslav Šotola, který se však stal celouniverzitním ombudsmanem), která se rozhodla rezignovat, a to tak, aby dořešila případné podněty týkající se letního zkouškového období. 

Senát filozofické fakulty zároveň schválil předložené podmínky přijímacího řízení a organizace přijímacích zkoušek na FF UP konaných v akademickém roce 2026/2027, na vědomí pak vzal harmonogram FF UP na akademický rok 2026/2027, a to v pozměňovacím návrhu předloženém děkanem. Podpořil zároveň záměry dvou doktorských studijních programů – Teorie a dějiny výtvarných umění a hudby a sdruženého programu Religionistika.

Děkan Jan Stejskal informoval o celouniverzitních jednáních k metodice dělby financí na UP pro rok 2026. Proděkan Petr Bilík představil senátu aktivity oddělení komunikace.

Senát FF UP se rovněž vymezil proti úvahám o finanční spoluúčasti studentů na vysokoškolském studiu, které se objevují v prioritách České konference rektorů na období 2026–2027. Ve svém usnesení upozornil na dlouhodobě slabou finanční podporu studentů v České republice a označil případné zavedení zápisného či školného za nežádoucí, pokud není současně posílena sociální podpora studujících.

Zároveň vyzval vedení univerzity k aktivnímu prosazování posílení sociálních stipendií, podpory bydlení a dalších forem přímé podpory studentů. Příští zasedání AS FF UP se uskuteční 29. 4. Více o AS FF UP zde. 

Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého vyhlásil na březnovém jednání volby ombudsmanky či ombudsmana FF UP na období od 1. července 2026 do 30. června 2029. Vymezil se proti úvahám o finanční spoluúčasti studentů na vysokoškolském studiu.

Senátoři a senátorky Filozofické fakulty UP vyhlásili na svém březnovém jednání volby na pozici ombudsmanky či ombudsmana FF UP, a to na období od 1. 7. 2026 do 30. 6. 2029. Volby se uskuteční ve dnech od čtvrtka 23. 4. do úterý 28. 4. 2026. Ombudsman FF UP je ochráncem práv vysokoškolských studentů této fakulty. Jeho cílem je ochrana studujících FF UP proti nepřiměřené tvrdosti, nepředvídatelnosti, nezákonnosti a zvůli v průběhu svého studia. Studenti a studentky akademické obce uvedené fakulty mohou podávat návrhy na kandidátky a kandidáty na uvedenou pozici od 26. 3. do 17. 4. 2026, prostřednictvím univerzitního e-mailu na adresu Ondřeje Kročila (KEMS), předsedy volební komise, nebo fyzicky k rukám předsedy volební komise. FF UP má v tuto chvíli ombudsmanku, kterou je Michaela Antonín Malaníková (jejím náhradníkem byl Jaroslav Šotola, který se však stal celouniverzitním ombudsmanem), která se rozhodla rezignovat, a to tak, aby dořešila případné podněty týkající se letního zkouškového období. 

Senát filozofické fakulty zároveň schválil předložené podmínky přijímacího řízení a organizace přijímacích zkoušek na FF UP konaných v akademickém roce 2026/2027, na vědomí pak vzal harmonogram FF UP na akademický rok 2026/2027, a to v pozměňovacím návrhu předloženém děkanem. Podpořil zároveň záměry dvou doktorských studijních programů – Teorie a dějiny výtvarných umění a hudby a sdruženého programu Religionistika.

Děkan Jan Stejskal informoval o celouniverzitních jednáních k metodice dělby financí na UP pro rok 2026. Proděkan Petr Bilík představil senátu aktivity oddělení komunikace.

Senát FF UP se rovněž vymezil proti úvahám o finanční spoluúčasti studentů na vysokoškolském studiu, které se objevují v prioritách České konference rektorů na období 2026–2027. Ve svém usnesení upozornil na dlouhodobě slabou finanční podporu studentů v České republice a označil případné zavedení zápisného či školného za nežádoucí, pokud není současně posílena sociální podpora studujících.

Zároveň vyzval vedení univerzity k aktivnímu prosazování posílení sociálních stipendií, podpory bydlení a dalších forem přímé podpory studentů. Příští zasedání AS FF UP se uskuteční 29. 4. Více o AS FF UP zde. 

Univerzita Palackého nabídne svým studentům i absolventům další příležitost, jak se připravit na vstup do praxe. Stačí využít nabídky Kariérního dne UP, který se uskuteční 8. dubna a nabídne celodenní program sestavený „na míru“ – příchozí si z něj budou moci vybrat jednotlivé aktivity podle svých potřeb a zájmů.

„Kariérní den jsme připravili jako otevřený prostor, kde si studenti mohou bezpečně vyzkoušet různé situace, které je čekají v profesním životě – od prvního kontaktu s personalisty až po ujasnění vlastních kariérních směrů. Zároveň chceme ukázat, že hledání práce nemusí být stresující proces, ale příležitost k poznání sebe sama,“ vysvětlila Vladimíra Sedláčková, vedoucí Kariérního centra UP, které je garantem tohoto dne.

Program se uskuteční hned na čtyřech místech – ve Studentském klubu UP, v prostorách Kariérního centra UP, ve Vlastivědném muzeu Olomouc a také ve Welcome Office UP. Jednotlivé aktivity budou probíhat v českém i anglickém jazyce, přičemž anglická část vzniká ve spolupráci s Welcome Office UP.

Kariérní den UP je otevřen všem studentům univerzity i jejím absolventům. Zájemci si mohou sestavit vlastní program a zapojit se do jednotlivých aktivit podle svých potřeb. Podrobné informace o programu a registraci jsou k dispozici na webu Kariérního centra UP.

Zájemci se mohou těšit na pestrou nabídku, která zahrnuje poradenskou zónu se zázemím pro relaxaci i individuální konzultace s kariérními poradkyněmi a koučkami. Připraveny budou také workshopy zaměřené například na tvorbu osobního portfolia, sebepoznání nebo networking.

„Součástí programu budou rovněž debaty s personalisty a podnikateli – a to jak formou panelové diskuze, tak i menších setkání u tzv. kariérních stolů. Otevřená debata o profesích budoucnosti pak nabídne pohled na to, jaké dovednosti budou na trhu práce v následujících letech klíčové,“ řekla Vladimíra Sedláčková.

Zdůraznila, že právě na základě této diskuze plánuje Kariérní centrum UP připravit pro příští akademický rok nový program zaměřený na budoucí výzvy pracovního trhu. Vrchol programu bude patřit živému podcastu Jak neztratit hlavu v práci s kámošstvem. Zuzana Dalibor a Terézie Ferjančeková z podcastů Vyhonit ďábla a Přátelení v něm otevřou téma propojení pracovního a osobního života a nabídnou i vlastní zkušenosti z praxe.

Univerzita Palackého nabídne svým studentům i absolventům další příležitost, jak se připravit na vstup do praxe. Stačí využít nabídky Kariérního dne UP, který se uskuteční 8. dubna a nabídne celodenní program sestavený „na míru“ – příchozí si z něj budou moci vybrat jednotlivé aktivity podle svých potřeb a zájmů.

„Kariérní den jsme připravili jako otevřený prostor, kde si studenti mohou bezpečně vyzkoušet různé situace, které je čekají v profesním životě – od prvního kontaktu s personalisty až po ujasnění vlastních kariérních směrů. Zároveň chceme ukázat, že hledání práce nemusí být stresující proces, ale příležitost k poznání sebe sama,“ vysvětlila Vladimíra Sedláčková, vedoucí Kariérního centra UP, které je garantem tohoto dne.

Program se uskuteční hned na čtyřech místech – ve Studentském klubu UP, v prostorách Kariérního centra UP, ve Vlastivědném muzeu Olomouc a také ve Welcome Office UP. Jednotlivé aktivity budou probíhat v českém i anglickém jazyce, přičemž anglická část vzniká ve spolupráci s Welcome Office UP.

Kariérní den UP je otevřen všem studentům univerzity i jejím absolventům. Zájemci si mohou sestavit vlastní program a zapojit se do jednotlivých aktivit podle svých potřeb. Podrobné informace o programu a registraci jsou k dispozici na webu Kariérního centra UP.

Zájemci se mohou těšit na pestrou nabídku, která zahrnuje poradenskou zónu se zázemím pro relaxaci i individuální konzultace s kariérními poradkyněmi a koučkami. Připraveny budou také workshopy zaměřené například na tvorbu osobního portfolia, sebepoznání nebo networking.

„Součástí programu budou rovněž debaty s personalisty a podnikateli – a to jak formou panelové diskuze, tak i menších setkání u tzv. kariérních stolů. Otevřená debata o profesích budoucnosti pak nabídne pohled na to, jaké dovednosti budou na trhu práce v následujících letech klíčové,“ řekla Vladimíra Sedláčková.

Zdůraznila, že právě na základě této diskuze plánuje Kariérní centrum UP připravit pro příští akademický rok nový program zaměřený na budoucí výzvy pracovního trhu. Vrchol programu bude patřit živému podcastu Jak neztratit hlavu v práci s kámošstvem. Zuzana Dalibor a Terézie Ferjančeková z podcastů Vyhonit ďábla a Přátelení v něm otevřou téma propojení pracovního a osobního života a nabídnou i vlastní zkušenosti z praxe.

Studentky a studenti Univerzity Palackého, kteří sportují na vrcholové úrovni, se mohou přihlásit do výběrového řízení projektu UNIS Vysokoškolského sportovního centra Victoria na UP. V rámci něj lze využívat podpory při studiu i v tréninku.

„Smyslem tohoto projektu je vytvořit pro studenty UP s mimořádnou sportovní výkonností systém, který bude respektovat jejich sportovní rozvoj s ohledem na individuální možnosti v rámci plnění studijních povinností. Zařazení sportovci mohou využívat komplexní podporu v oblasti studia i specifických oblastech sportovního tréninku, jako je sportovní psychologie, zátěžové testování nebo fyzioterapeutická péče, a také například bezplatný vstup do fitness centra a plaveckého bazénu v Aplikačním centru BALUO,“ uvedl koordinátor projektu, proděkan FTK pro rozvoj a vnější vztahy Michal Šafář.

O podporu se mohou ucházet sportovci z řad studujících UP, kteří reprezentují Českou republiku nebo jsou členy resortních sportovních center, jako je Victoria VSC, Dukla nebo Olymp, v individuálních disciplínách zařazených na program olympijských či paralympijských her a vybraných kolektivních sportech.

Podrobnější informace a přihlášku zájemci najdou na vscup.upol.cz. Přihlásit se je možné do 15. dubna.  

Studentky a studenti Univerzity Palackého, kteří sportují na vrcholové úrovni, se mohou přihlásit do výběrového řízení projektu UNIS Vysokoškolského sportovního centra Victoria na UP. V rámci něj lze využívat podpory při studiu i v tréninku.

„Smyslem tohoto projektu je vytvořit pro studenty UP s mimořádnou sportovní výkonností systém, který bude respektovat jejich sportovní rozvoj s ohledem na individuální možnosti v rámci plnění studijních povinností. Zařazení sportovci mohou využívat komplexní podporu v oblasti studia i specifických oblastech sportovního tréninku, jako je sportovní psychologie, zátěžové testování nebo fyzioterapeutická péče, a také například bezplatný vstup do fitness centra a plaveckého bazénu v Aplikačním centru BALUO,“ uvedl koordinátor projektu, proděkan FTK pro rozvoj a vnější vztahy Michal Šafář.

O podporu se mohou ucházet sportovci z řad studujících UP, kteří reprezentují Českou republiku nebo jsou členy resortních sportovních center, jako je Victoria VSC, Dukla nebo Olymp, v individuálních disciplínách zařazených na program olympijských či paralympijských her a vybraných kolektivních sportech.

Podrobnější informace a přihlášku zájemci najdou na vscup.upol.cz. Přihlásit se je možné do 15. dubna.  

On Czech Wikipedia today, you will find over 133,000 articles about men and only 30,000 about women, a mere 22% of all biographies. The missing aren't only historical figures. Many current female scientists, internationally recognised and published in leading journals, have no entry at all. In March, the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU) joined forces with Wikimedia Czech Republic to do something about it, co-organising an editathon on 24 March focused on women in science. 

Due to climate change, the urban environment is becoming increasingly inhospitable for native tree species, which struggle to cope with the combination of drought, heat, and other stressors on streets heated by the summer sun. Local governments must therefore gradually adjust the species composition of urban greenery and prioritise more resilient tree species. However, this also carries numerous risks, such as the spread of invasive plant species or the use of trees that have allergenic or toxic effects. A study by researchers from the Department of Geography at Palacký University Faculty of Science highlights this issue.

The research found that the current urban environment imposes extreme demands on trees. The above-ground parts of trees are exposed to higher temperatures, altered precipitation patterns, exhaust fumes, and more frequent physical damage. The situation below the surface is no less problematic, where compacted soil, utility lines, and impervious surfaces constrain roots. This so-called “flowerpot effect” significantly reduces the vitality of trees.

Climate Stress on Urban Trees

“Native species such as linden, maple, and ash trees often exhibit severe physiological stress in urban streets today. They suffer from water shortages, dry out prematurely, and die before they can develop a functional canopy,” said Pavel Klapka from the Department of Geography. While trees were able to cope with individual stressors in the past, their current combination is now critical for them.

Urban planning practices are therefore increasingly opting for non-native tree species from Southern Europe, Asia, or North America, which are genetically better equipped to tolerate drought, high temperatures, and soil salinity. As a result, streets in Czech cities are seeing an increase in species such as hackberry, elm, ginkgo, and certain types of oak and maple. “It’s no longer just a matter of whether a tree can survive the climate stress. We must also assess its biological safety for residents,” noted René Jirmus from the Department of Geography.

Safety Aspects of Urban Vegetation

Non-native tree species can be toxic, produce strong allergens, have thorns, or exhibit invasive behaviour. Scientists are therefore studying their impact on the urban environment and human health and providing local governments with data to help them decide on the composition of public green spaces. At the same time, they emphasise that simply changing tree species is not enough. It is also crucial to transform the underground environment to allow trees to grow sufficiently and maintain a natural water and air regime.

“Dense and overgrown vegetation supports recreation during the day, but at night, it increases the feeling of insecurity. Limited visibility and reduced lighting efficiency heighten the perception of crime risk.” Pavel Klapka

The research also focused on the safety of urban greenery from biological and social risk perspectives. The team developed a biological plant hazard index that evaluates woody plants based on allergenic potential, toxicity, and mechanical risks, such as thorns. For example, in Olomouc, the analysis showed that while modern plantings in playgrounds eliminate visible risks, they are more often composed of species with higher toxicity, of which the public is currently unaware.

How Greenery Affects the Sense of Safety

The researchers also examined how people perceive the safety of green spaces. “Dense and overgrown vegetation promotes recreation during the day, but at night, it increases the feeling of insecurity. Limited visibility and dim lighting heighten perceptions of crime risk. “The design of greenery thus directly influences people’s behaviour and their sense of safety,” noted Pavel Klapka.

Experts also warned against the widespread removal of greenery from public spaces. Such an approach can lead to urban heat islands and a decline in quality of life. “The absence of shade often poses a greater health risk than the vegetation itself,” emphasised René Jirmus.

The research findings are intended to help cities manage the ongoing transformation of green infrastructure. The goal is to establish a composition and maintenance regimen for green spaces that is climate-resilient, ecologically functional, and safe for residents.

Městské prostředí je kvůli klimatické změně stále méně přívětivé pro původní druhy dřevin, které v letních sluncem rozpálených ulicích hůře zvládají kombinaci sucha, horka a dalších stresových faktorů. Samosprávy proto musí posupně upravit druhovou skladbu zeleně a dát přednost odolnějším dřevinám. To s sebou ale nese i četná rizika například v podobě rozšíření invazních druhů rostlin nebo použití dřevin, které mají alergenní či toxické účinky. Upozorňuje na to studie vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Z výzkumu vyplynulo, že současné městské prostředí klade na stromy extrémní nároky. Nadzemní části dřevin čelí zvýšeným teplotám, změněným srážkovým poměrům, exhalacím i častějšímu fyzickému poškození. Neméně problematická je situace pod povrchem, kde jsou kořeny omezeny zhutněnou půdou, inženýrskými sítěmi a nepropustnými povrchy. Tento takzvaný „květináčový efekt“ výrazně snižuje vitalitu stromů.

Klimatický stres městských stromů

„Domácí druhy, jako jsou lípy, javory nebo jasany, dnes v městských ulicích často vykazují silný fyziologický stres. Trpí nedostatkem vody, předčasně prosychají a odumírají dříve, než stihnou vytvořit funkční korunu,“ uvedl Pavel Klapka z katedry geografie. Zatímco jednotlivé stresory byly dřeviny schopné v minulosti zvládat, jejich současná kombinace je už pro ně kritická.

Urbanistická praxe proto stále častěji sahá po nepůvodních dřevinách z jižní Evropy, Asie či Severní Ameriky, které jsou geneticky lépe vybaveny k toleranci sucha, vysokých teplot i zasolení půd. V ulicích českých měst tak přibývají například dřezovce, jerlíny, jinany nebo některé druhy dubů a javorů. „Nejde už jen o to, zda strom přežije klimatickou zátěž. Musíme zároveň hodnotit jeho biologickou bezpečnost pro obyvatele,“ upozornil René Jirmus z katedry geografie.

Bezpečnostní aspekty městské vegetace

Nepůvodní druhy dřevin totiž mohou být toxické, produkovat silné alergeny, mít trny nebo vykazovat invazní chování. Vědci proto analyzují jejich dopady na městské prostředí i zdraví lidí a poskytují samosprávám data pro rozhodování o skladbě veřejné zeleně. Zároveň zdůrazňují, že samotná změna druhů nestačí. Klíčová je i proměna podzemního prostoru, který musí stromům umožnit dostatečný růst a přirozený vodní i vzdušný režim.

„Husté a nepřehledné porosty podporují ve dne rekreaci, v noci však zvyšují pocit ohrožení. Omezená přehlednost a slabší účinnost osvětlení zvyšují percepci rizika kriminality.“ Pavel Klapka

Výzkumu byl zaměřen i na bezpečnost městské zeleně z pohledu biologických a sociálních rizik. Tým vyvinul biologický index nebezpečnosti rostlin, který hodnotí dřeviny podle alergenního potenciálu, toxicity a mechanických rizik, jako jsou trny. Například v Olomouci analýza ukázala, že moderní výsadby na dětských hřištích sice eliminují viditelná rizika, ale častěji obsahují druhy s vyšší toxicitou, o které veřejnost zatím nemá tušení.

Jak zeleň ovlivňuje pocit bezpečí

Vědci také zkoumali, jak lidé vnímají bezpečnost zelených prostor. „Husté a nepřehledné porosty podporují ve dne rekreaci, v noci však zvyšují pocit ohrožení. Omezená přehlednost a slabší účinnost osvětlení zvyšují percepci rizika kriminality. Design zeleně tedy přímo ovlivňuje chování lidí i jejich pocit bezpečí,“ podotkl Pavel Klapka.

Odborníci zároveň varovali před plošným odstraňováním zeleně z veřejných prostranství. Takový postup může vést k přehřívání měst a zhoršení kvality života. „Absence stínu představuje často větší zdravotní riziko než samotná vegetace,“ zdůraznil René Jirmus.

Výsledky výzkumu mají pomoci městům zvládnout probíhající proměnu zelené infrastruktury. Cílem je nastavit takovou skladbu a péči o zeleň, která bude klimaticky odolná, ekologicky funkční a zároveň bezpečná pro obyvatele.

Městské prostředí je kvůli klimatické změně stále méně přívětivé pro původní druhy dřevin, které v letních sluncem rozpálených ulicích hůře zvládají kombinaci sucha, horka a dalších stresových faktorů. Samosprávy proto musí posupně upravit druhovou skladbu zeleně a dát přednost odolnějším dřevinám. To s sebou ale nese i četná rizika například v podobě rozšíření invazních druhů rostlin nebo použití dřevin, které mají alergenní či toxické účinky. Upozorňuje na to studie vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Z výzkumu vyplynulo, že současné městské prostředí klade na stromy extrémní nároky. Nadzemní části dřevin čelí zvýšeným teplotám, změněným srážkovým poměrům, exhalacím i častějšímu fyzickému poškození. Neméně problematická je situace pod povrchem, kde jsou kořeny omezeny zhutněnou půdou, inženýrskými sítěmi a nepropustnými povrchy. Tento takzvaný „květináčový efekt“ výrazně snižuje vitalitu stromů.

Klimatický stres městských stromů

„Domácí druhy, jako jsou lípy, javory nebo jasany, dnes v městských ulicích často vykazují silný fyziologický stres. Trpí nedostatkem vody, předčasně prosychají a odumírají dříve, než stihnou vytvořit funkční korunu,“ uvedl Pavel Klapka z katedry geografie. Zatímco jednotlivé stresory byly dřeviny schopné v minulosti zvládat, jejich současná kombinace je už pro ně kritická.

Urbanistická praxe proto stále častěji sahá po nepůvodních dřevinách z jižní Evropy, Asie či Severní Ameriky, které jsou geneticky lépe vybaveny k toleranci sucha, vysokých teplot i zasolení půd. V ulicích českých měst tak přibývají například dřezovce, jerlíny, jinany nebo některé druhy dubů a javorů. „Nejde už jen o to, zda strom přežije klimatickou zátěž. Musíme zároveň hodnotit jeho biologickou bezpečnost pro obyvatele,“ upozornil René Jirmus z katedry geografie.

Bezpečnostní aspekty městské vegetace

Nepůvodní druhy dřevin totiž mohou být toxické, produkovat silné alergeny, mít trny nebo vykazovat invazní chování. Vědci proto analyzují jejich dopady na městské prostředí i zdraví lidí a poskytují samosprávám data pro rozhodování o skladbě veřejné zeleně. Zároveň zdůrazňují, že samotná změna druhů nestačí. Klíčová je i proměna podzemního prostoru, který musí stromům umožnit dostatečný růst a přirozený vodní i vzdušný režim.

„Husté a nepřehledné porosty podporují ve dne rekreaci, v noci však zvyšují pocit ohrožení. Omezená přehlednost a slabší účinnost osvětlení zvyšují percepci rizika kriminality.“ Pavel Klapka

Výzkumu byl zaměřen i na bezpečnost městské zeleně z pohledu biologických a sociálních rizik. Tým vyvinul biologický index nebezpečnosti rostlin, který hodnotí dřeviny podle alergenního potenciálu, toxicity a mechanických rizik, jako jsou trny. Například v Olomouci analýza ukázala, že moderní výsadby na dětských hřištích sice eliminují viditelná rizika, ale častěji obsahují druhy s vyšší toxicitou, o které veřejnost zatím nemá tušení.

Jak zeleň ovlivňuje pocit bezpečí

Vědci také zkoumali, jak lidé vnímají bezpečnost zelených prostor. „Husté a nepřehledné porosty podporují ve dne rekreaci, v noci však zvyšují pocit ohrožení. Omezená přehlednost a slabší účinnost osvětlení zvyšují percepci rizika kriminality. Design zeleně tedy přímo ovlivňuje chování lidí i jejich pocit bezpečí,“ podotkl Pavel Klapka.

Odborníci zároveň varovali před plošným odstraňováním zeleně z veřejných prostranství. Takový postup může vést k přehřívání měst a zhoršení kvality života. „Absence stínu představuje často větší zdravotní riziko než samotná vegetace,“ zdůraznil René Jirmus.

Výsledky výzkumu mají pomoci městům zvládnout probíhající proměnu zelené infrastruktury. Cílem je nastavit takovou skladbu a péči o zeleň, která bude klimaticky odolná, ekologicky funkční a zároveň bezpečná pro obyvatele.