Agregátor zdrojů

Poznávací turistická vycházka, vodácký výlet, lezení na umělé stěně, beach volejbal, dračí lodě, šachy či fakultní turnaj v malé kopané. Sportovní den Univerzity Palackého nabídl i letos pestrou škálu pohybových aktivit, kterých se zúčastnily stovky studujících a pracujících na UP. Kdo si žádnou z nabízených aktivit nevybral, ale přesto vyrazil s kolegy sportovat či na výlet, může se ještě do konce května zúčastnit fotosoutěže.

Sportovní den UP připravuje univerzita každoročně v květnu jako benefit a motivaci ke zdravému životnímu stylu pro své pracující i studující. Letos nabídl nejbohatší program ve své historii. Na sportovní den bývá vyhlášeno rektorské volno a všechny pohybové aktivity jsou zdarma.

„Letošní svátek sportu Univerzity Palackého proběhl ve středu 13. května. Přestože se vzhledem k chladnějšímu počasí pár účastníků v průběhu dne odhlásilo z venkovních aktivit, byl to velmi úspěšný ročník. Plně obsazený byl například vodácký výlet, lekce ranní jógy, pilates, lezení na umělé stěně nebo volejbalové turnaje – jak v tělocvičně, tak na beachvolejbalovém hřišti,“ vyjmenovala Martina Štanclová z Akademik sport centra UP (ASC), jednoho z hlavních pořadatelů sportovních aktivit. Celkově se na aktivity ASC registrovalo 540 sportovců a sportovkyň.

„Nadšené ohlasy jsme zaznamenali například od účastnic lekce latino mix, kruhového tréninku či indoorcyclingu. Z odpoledního doprovodného programu v areálu Envelopa bylo jednou z nejvyhledávanějších aktivit malování na obličej, které využili také skoro všichni závodníci dračích lodí,“ dodala Štanclová.

Na dračích lodích zvítězily Kosatky

Celouniverzitní závod dračích lodí se v rámci Sportovního dne UP uskutečnil vůbec poprvé a byl o něj obrovský zájem. „Soutěžilo mezi sebou osm jedenáctičlenných posádek, které v průběhu celé akce podporoval nespočet diváků nejen z univerzity. Všichni společně utvořili úžasnou a bojovnou atmosféru, která byla cítit v průběhu celé akce,“ popsala Alena Vyskočilová z Welcome office UP, hlavní pořadatelka závodu. Reportáž ze závodu zpracovala olomoucká TV ZIPP.

video_sem

Na třetím místě se umístil tým Boží děcka, na druhé místo se probojovaly Paragrafy ve vodě a na stupeň vítězů doplul tým Kosatek. „Lodě s důležitou instruktáží a asistencí poskytli zkušení sportovci z přerovského oddílu Moravian Dragons,“ dodala Vyskočilová.

Vycházka kolem kaple i jeskyně

Kus chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví prošli ti, kteří se vydali na Větrání – turistickou vycházku s Martinem Višňou z rektorátního oddělení komunikace. „Na šestnáctikilometrové trase z Moravičan do Litovle jsme v 25členné výpravě zavítali například ke kapli sv. Cyrila a Metoděje u Měníku, odkud je krásný výhled na okolí Mohelnice, navštívili jsme torzo Rytířské síně na skalnatých svazích vrchu Třesína a podívali se i do jeho nitra v jeskyni Podkova,“ popsal průvodce.

„Tuto trasu jsem takto ještě nikdy nešla, pouze tak nějak kopírovala vodáckou trasu, kterou občas jezdíme, takže jsem si to užila z jiné perspektivy,“ uvedla k vycházce Adéla Horáková z oddělení pro doktorské studium právnické fakulty.

O vítězi šachu nebylo pochyb

Neodmyslitelnou součástí sportovního dne je po čtyřech letech už také univerzitní šachový turnaj pořádaný univerzitním spolkem Academic Czech-Mates, šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou.

„Celé odpoledne se neslo v příjemném a přátelském duchu. Z pohodové atmosféry nad šachovnicemi bylo zřejmé, že si účastníci hru i společné setkání naplno užili, což z akce dělá jednoznačný úspěch. K vidění byla řada kvalitních a vyrovnaných partií plných pečlivého taktického přemýšlení. I přes zdravou soutěživost a snahu o co nejlepší výsledek hráči po celou dobu ctili pravidla fair play,“ zhodnotil za organizátory Jan Třeštík.

Z celkového vítězství se nakonec zaslouženě radoval Víctor Lillo Castañ z katedry romanistiky FF, který turnaj s přehledem ovládl. Na druhém místě skončil Pavel Kačírek a třetí příčku vybojoval Vít Holásek. „Všem medailistům patří obrovská gratulace k jejich výkonům, poděkování ale patří všem hráčům, kteří dorazili a svou přítomností pomohli vytvořit takto pozitivní akci,“ uzavřel Třeštík.

Pohár si vykopali politologové

Na sto hráčů a hráček z řad studujících i akademiků filozofické fakulty v celkem devíti týmech nastoupilo ve sportovní den na hřišti FK Slavonín k 15. ročníku tradičního turnaje v malé kopané O pohár děkana. Za vřelé fanouškovské podpory se utkali nejprve ve dvou základních skupinách a následně v play-off.

Nejlépe si vedl tým z katedry politologie a evropských studií, který nakonec ve finále úspěšnou penaltou porazil 2:1 vítěze posledních osmi ročníků turnaje – tým katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky.

„Dostat rozhodující gól v poslední minutě finále nás samozřejmě hodně mrzelo, ale jednou to přijít muselo, žádná série nejde držet do nekonečna. I tak jsem na tým hrdý, semkl se a vypořádal s velkou marodkou i hráčskou obměnou, když zejména výkon v semifinále proti sociologii snesl přísná měřítka. Politologii gratulujeme a těšíme se na bitvy v příštích letech,“ zhodnotil Jaroslav Zahrádka, organizátor turnaje a trenér týmu KMKSŽ.

Třetí příčku obsadil tým katedry sociologie a kulturní antropologie. O hladký průběh letošního turnaje se v roli rozhodčích a organizátorů postarali Jakub Strýček (doktorand z katedry bohemistiky), Jaroslav Zahrádka a Martin Gába (studenti KMKSŽ). „Některé zápasy měly opravdu výbornou kvalitu, některé individuální výkony bych označil za skoro profesionální,“ dodal Jakub Strýček, hlavní organizátor turnaje.

Cyklojízda, expedice, běhání v parcích

Program letošního sportovního dne obohatila i velká olomoucká cyklojízda, kdy se mohli účastníci vydat na kole, koloběžce, ale i poklusem z centra Olomouce do Chválkovic, kde sídlí charitní re-use centrum Druhá Dobrodruhá. V cíli je čekala prohlídka centra s možností nakoupit si a podpořit jeho činnost nebo workshop základů oprav kola.

Nechyběl také oblíbený Memoriál Jiřího Hronka aneb běh olomouckými parky, který pravidelně připravuje katedra informatiky přírodovědecké fakulty. Běžecké klání nabídlo několik různých délek tratí od rekreačních až po 42 maratónských kilometrů.

Odpolední program pro děti i dospělé s Expedicí PřesBar na Letňáku uspořádala katedra aplikovaných pohybových aktivit FTK UP, která se dlouhodobě věnuje podpoře aktivního životního stylu a zapojení osob s postižením do sportu. Součástí bylo také představení projektu Expedice PřesBar 2026, která propojuje studenty, pedagogy i osoby s různými typy postižení při společné sportovní výzvě.

Pochlubte se svým výletem a soutěžte

Ti, kteří si nevybrali žádnou z aktivit sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazili s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost do konce května 2026 zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem na e-mail sportovniden@upol.cz a hrát tak o praktický univerzitní deštník. Ve slosování už je například tým oddělení Academia Film Olomouc.

„Sportden byl moc fajn, šli jsme procházkou z Horky přes Sluňákov a Poděbrady a stihli si udělat i tuhle nádhernou májovou fotografii na návsi v Horce,“ komentuje společný výlet s kolegy vedoucí oddělení a ředitelka AFO Eva Navrátilová.

Příští Sportovní den UP je naplánován na 12. května 2027. Ohlas a fotografie z letošního i předchozích ročníků jsou k dohledání na webu upol.cz/sportovni-den.

Poznávací turistická vycházka, vodácký výlet, lezení na umělé stěně, beach volejbal, dračí lodě, šachy či fakultní turnaj v malé kopané. Sportovní den Univerzity Palackého nabídl i letos pestrou škálu pohybových aktivit, kterých se zúčastnily stovky studujících a pracujících na UP. Kdo si žádnou z nabízených aktivit nevybral, ale přesto vyrazil s kolegy sportovat či na výlet, může se ještě do konce května zúčastnit fotosoutěže.

Sportovní den UP připravuje univerzita každoročně v květnu jako benefit a motivaci ke zdravému životnímu stylu pro své pracující i studující. Letos nabídl nejbohatší program ve své historii. Na sportovní den bývá vyhlášeno rektorské volno a všechny pohybové aktivity jsou zdarma.

„Letošní svátek sportu Univerzity Palackého proběhl ve středu 13. května. Přestože se vzhledem k chladnějšímu počasí pár účastníků v průběhu dne odhlásilo z venkovních aktivit, byl to velmi úspěšný ročník. Plně obsazený byl například vodácký výlet, lekce ranní jógy, pilates, lezení na umělé stěně nebo volejbalové turnaje – jak v tělocvičně, tak na beachvolejbalovém hřišti,“ vyjmenovala Martina Štanclová z Akademik sport centra UP (ASC), jednoho z hlavních pořadatelů sportovních aktivit. Celkově se na aktivity ASC registrovalo 540 sportovců a sportovkyň.

„Nadšené ohlasy jsme zaznamenali například od účastnic lekce latino mix, kruhového tréninku či indoorcyclingu. Z odpoledního doprovodného programu v areálu Envelopa bylo jednou z nejvyhledávanějších aktivit malování na obličej, které využili také skoro všichni závodníci dračích lodí,“ dodala Štanclová.

Na dračích lodích zvítězily Kosatky

Celouniverzitní závod dračích lodí se v rámci Sportovního dne UP uskutečnil vůbec poprvé a byl o něj obrovský zájem. „Soutěžilo mezi sebou osm jedenáctičlenných posádek, které v průběhu celé akce podporoval nespočet diváků nejen z univerzity. Všichni společně utvořili úžasnou a bojovnou atmosféru, která byla cítit v průběhu celé akce,“ popsala Alena Vyskočilová z Welcome office UP, hlavní pořadatelka závodu. Reportáž ze závodu zpracovala olomoucká TV ZIPP.

video_sem

Na třetím místě se umístil tým Boží děcka, na druhé místo se probojovaly Paragrafy ve vodě a na stupeň vítězů doplul tým Kosatek. „Lodě s důležitou instruktáží a asistencí poskytli zkušení sportovci z přerovského oddílu Moravian Dragons,“ dodala Vyskočilová.

Vycházka kolem kaple i jeskyně

Kus chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví prošli ti, kteří se vydali na Větrání – turistickou vycházku s Martinem Višňou z rektorátního oddělení komunikace. „Na šestnáctikilometrové trase z Moravičan do Litovle jsme v 25členné výpravě zavítali například ke kapli sv. Cyrila a Metoděje u Měníku, odkud je krásný výhled na okolí Mohelnice, navštívili jsme torzo Rytířské síně na skalnatých svazích vrchu Třesína a podívali se i do jeho nitra v jeskyni Podkova,“ popsal průvodce.

„Tuto trasu jsem takto ještě nikdy nešla, pouze tak nějak kopírovala vodáckou trasu, kterou občas jezdíme, takže jsem si to užila z jiné perspektivy,“ uvedla k vycházce Adéla Horáková z oddělení pro doktorské studium právnické fakulty.

O vítězi šachu nebylo pochyb

Neodmyslitelnou součástí sportovního dne je po čtyřech letech už také univerzitní šachový turnaj pořádaný univerzitním spolkem Academic Czech-Mates, šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou.

„Celé odpoledne se neslo v příjemném a přátelském duchu. Z pohodové atmosféry nad šachovnicemi bylo zřejmé, že si účastníci hru i společné setkání naplno užili, což z akce dělá jednoznačný úspěch. K vidění byla řada kvalitních a vyrovnaných partií plných pečlivého taktického přemýšlení. I přes zdravou soutěživost a snahu o co nejlepší výsledek hráči po celou dobu ctili pravidla fair play,“ zhodnotil za organizátory Jan Třeštík.

Z celkového vítězství se nakonec zaslouženě radoval Víctor Lillo Castañ z katedry romanistiky FF, který turnaj s přehledem ovládl. Na druhém místě skončil Pavel Kačírek a třetí příčku vybojoval Vít Holásek. „Všem medailistům patří obrovská gratulace k jejich výkonům, poděkování ale patří všem hráčům, kteří dorazili a svou přítomností pomohli vytvořit takto pozitivní akci,“ uzavřel Třeštík.

Pohár si vykopali politologové

Na sto hráčů a hráček z řad studujících i akademiků filozofické fakulty v celkem devíti týmech nastoupilo ve sportovní den na hřišti FK Slavonín k 15. ročníku tradičního turnaje v malé kopané O pohár děkana. Za vřelé fanouškovské podpory se utkali nejprve ve dvou základních skupinách a následně v play-off.

Nejlépe si vedl tým z katedry politologie a evropských studií, který nakonec ve finále úspěšnou penaltou porazil 2:1 vítěze posledních osmi ročníků turnaje – tým katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky.

„Dostat rozhodující gól v poslední minutě finále nás samozřejmě hodně mrzelo, ale jednou to přijít muselo, žádná série nejde držet do nekonečna. I tak jsem na tým hrdý, semkl se a vypořádal s velkou marodkou i hráčskou obměnou, když zejména výkon v semifinále proti sociologii snesl přísná měřítka. Politologii gratulujeme a těšíme se na bitvy v příštích letech,“ zhodnotil Jaroslav Zahrádka, organizátor turnaje a trenér týmu KMKSŽ.

Třetí příčku obsadil tým katedry sociologie a kulturní antropologie. O hladký průběh letošního turnaje se v roli rozhodčích a organizátorů postarali Jakub Strýček (doktorand z katedry bohemistiky), Jaroslav Zahrádka a Martin Gába (studenti KMKSŽ). „Některé zápasy měly opravdu výbornou kvalitu, některé individuální výkony bych označil za skoro profesionální,“ dodal Jakub Strýček, hlavní organizátor turnaje.

Cyklojízda, expedice, běhání v parcích

Program letošního sportovního dne obohatila i velká olomoucká cyklojízda, kdy se mohli účastníci vydat na kole, koloběžce, ale i poklusem z centra Olomouce do Chválkovic, kde sídlí charitní re-use centrum Druhá Dobrodruhá. V cíli je čekala prohlídka centra s možností nakoupit si a podpořit jeho činnost nebo workshop základů oprav kola.

Nechyběl také oblíbený Memoriál Jiřího Hronka aneb běh olomouckými parky, který pravidelně připravuje katedra informatiky přírodovědecké fakulty. Běžecké klání nabídlo několik různých délek tratí od rekreačních až po 42 maratónských kilometrů.

Odpolední program pro děti i dospělé s Expedicí PřesBar na Letňáku uspořádala katedra aplikovaných pohybových aktivit FTK UP, která se dlouhodobě věnuje podpoře aktivního životního stylu a zapojení osob s postižením do sportu. Součástí bylo také představení projektu Expedice PřesBar 2026, která propojuje studenty, pedagogy i osoby s různými typy postižení při společné sportovní výzvě.

Pochlubte se svým výletem a soutěžte

Ti, kteří si nevybrali žádnou z aktivit sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazili s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost do konce května 2026 zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem na e-mail sportovniden@upol.cz a hrát tak o praktický univerzitní deštník. Ve slosování už je například tým oddělení Academia Film Olomouc.

„Sportden byl moc fajn, šli jsme procházkou z Horky přes Sluňákov a Poděbrady a stihli si udělat i tuhle nádhernou májovou fotografii na návsi v Horce,“ komentuje společný výlet s kolegy vedoucí oddělení a ředitelka AFO Eva Navrátilová.

Příští Sportovní den UP je naplánován na 12. května 2027. Ohlas a fotografie z letošního i předchozích ročníků jsou k dohledání na webu upol.cz/sportovni-den.

Jazyk jako most i bariéra: lingvistická diverzita a inkluze v (post)digitální éře, takové bylo stěžejní téma sedmadvacátého mezinárodního setkání mladých lingvistů. Uskutečnilo se na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a zúčastnili se jej odborníci z českých univerzit i lingvisté z Německa a Maroka.

V prostorách Filozofické fakulty UP se uskutečnilo setkání mladých lingvistů, které každoročně organizují studenti a studentky doktorského studijního programu Český jazyk na FF UP. Během dvou dní vystoupilo se zajímavými tématy patnáct řečníků z FF UP i z univerzit v Pardubicích, Praze a Opavě. Na setkání přijeli také lingvisté z Německa a Maroka.

„Za tématem jazyk jako most i bariéra se skrývá poměrně široké spektrum problémů: od obtíží s dorozumíváním u lidí s afázií a dysfázií přes komunikaci s AI po tvůrčí strategie při psaní románů a poezie. Lingvistickou diverzitu lze mimo jiné spatřovat v nářečích či v (ne)přechylování příjmení zahraničních osobností v mediálním a online prostředí. Aktuálním tématem je také jazyková inkluze, konkrétně snaha o genderovou vyrovnanost v běžné komunikaci i na institucionální úrovni,“ shrnula Michaela Kopečková z katedry bohemistiky FF UP, která zároveň vyzdvihla organizační práci doktorandů a doktorandek katedry.  

foto_sem_4

Za stěžejní bod dvoudenního setkání označila plenární přednášku Tradiční dialektologie a současná geovizualizace: spojenci v době přerodu vědních oborů, kterou pronesl profesor Vít Voženílek z Přírodovědecké fakulty UP.

„Účastníkům konference poutavě představil práci kartografa, možnosti mapových vizualizací a zaměřil se na proces i limity tvorby atlasů českých nářečí. Přednáška mimo jiné ukázala, že geoinformatika a lingvistika mají k sobě blíž, než bychom si dokázali představit,“ doplnila Michaela Kopečková.  

Vedle přednášek, v nichž se řečníci zabývali jazykovým systémem a kognicí, digitálním prostorem a technologiemi i aplikovanou lingvistikou a etikou, se během dvoudenního setkání uskutečnilo také několik workshopů zaměřených na terénní výzkum v lingvistice, korpusovou analýzu dat a jazykovou kreativitu.

V rámci konference se uskutečnilo také patnácté celostátní kolo soutěže Student a věda, kterého se zúčastnili pregraduální studující s velmi pestrými tématy.

„První místo získala Izabela Varga ze Slezské univerzity v Opavě s prací na téma Lingvistická analýza mluveného a psaného projevu osob zasažených cévní mozkovou příhodou. Na druhém místě skončila Lenka Jarolímová z Univerzity Karlovy s tématem Užití francouzských frazémů s lexémy ‚oko/oči‘ frankofonními mluvčími. Třetí místo obsadil Jiří Novák z Univerzity Palackého s prací Výzkum výslovnosti nizozemských a vlámských měst v češtině,“ dodala hlavní organizátorka soutěže Božena Bednaříková z katedry bohemistiky, která řadu let byla i hlavní organizátorkou pravidelného setkání mladých lingvistů.    

Jazyk jako most i bariéra: lingvistická diverzita a inkluze v (post)digitální éře, takové bylo stěžejní téma sedmadvacátého mezinárodního setkání mladých lingvistů. Uskutečnilo se na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a zúčastnili se jej odborníci z českých univerzit i lingvisté z Německa a Maroka.

V prostorách Filozofické fakulty UP se uskutečnilo setkání mladých lingvistů, které každoročně organizují studenti a studentky doktorského studijního programu Český jazyk na FF UP. Během dvou dní vystoupilo se zajímavými tématy patnáct řečníků z FF UP i z univerzit v Pardubicích, Praze a Opavě. Na setkání přijeli také lingvisté z Německa a Maroka.

„Za tématem jazyk jako most i bariéra se skrývá poměrně široké spektrum problémů: od obtíží s dorozumíváním u lidí s afázií a dysfázií přes komunikaci s AI po tvůrčí strategie při psaní románů a poezie. Lingvistickou diverzitu lze mimo jiné spatřovat v nářečích či v (ne)přechylování příjmení zahraničních osobností v mediálním a online prostředí. Aktuálním tématem je také jazyková inkluze, konkrétně snaha o genderovou vyrovnanost v běžné komunikaci i na institucionální úrovni,“ shrnula Michaela Kopečková z katedry bohemistiky FF UP, která zároveň vyzdvihla organizační práci doktorandů a doktorandek katedry.  

foto_sem_4

Za stěžejní bod dvoudenního setkání označila plenární přednášku Tradiční dialektologie a současná geovizualizace: spojenci v době přerodu vědních oborů, kterou pronesl profesor Vít Voženílek z Přírodovědecké fakulty UP.

„Účastníkům konference poutavě představil práci kartografa, možnosti mapových vizualizací a zaměřil se na proces i limity tvorby atlasů českých nářečí. Přednáška mimo jiné ukázala, že geoinformatika a lingvistika mají k sobě blíž, než bychom si dokázali představit,“ doplnila Michaela Kopečková.  

Vedle přednášek, v nichž se řečníci zabývali jazykovým systémem a kognicí, digitálním prostorem a technologiemi i aplikovanou lingvistikou a etikou, se během dvoudenního setkání uskutečnilo také několik workshopů zaměřených na terénní výzkum v lingvistice, korpusovou analýzu dat a jazykovou kreativitu.

V rámci konference se uskutečnilo také patnácté celostátní kolo soutěže Student a věda, kterého se zúčastnili pregraduální studující s velmi pestrými tématy.

„První místo získala Izabela Varga ze Slezské univerzity v Opavě s prací na téma Lingvistická analýza mluveného a psaného projevu osob zasažených cévní mozkovou příhodou. Na druhém místě skončila Lenka Jarolímová z Univerzity Karlovy s tématem Užití francouzských frazémů s lexémy ‚oko/oči‘ frankofonními mluvčími. Třetí místo obsadil Jiří Novák z Univerzity Palackého s prací Výzkum výslovnosti nizozemských a vlámských měst v češtině,“ dodala hlavní organizátorka soutěže Božena Bednaříková z katedry bohemistiky, která řadu let byla i hlavní organizátorkou pravidelného setkání mladých lingvistů.    

Prezentace výsledků výzkumných skupin, networking, ale i udělení tradičních cen bylo součástí výroční konference CATRIN, která se tento týden uskutečnila v Hrubé Vodě. Cenu za vynikající vědecké výsledky získala vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím Nuria De Diego a laureátem Jan Belza Award for Inspiring Spirit je Lukáš Zdražil z výzkumné skupiny Funkční materiály pro ukládání energie a katalýzu.

Podle ředitele CATRIN Pavla Banáše Nuria De Diego ocenění obdržela za enormní progres ve výzkumné skupině, kterou vede a jejíž vědecký výkon výrazně narostl. „Chtěli jsme ale ocenit i její osobní vědecké úspěchy, ať už jde o spoluautorství článku v časopise Science či o postup do druhého kola soutěže o ERC Consolidator grant, v němž jen těsně neuspěla, ale úsilí zúročí v ERC CZ projektu,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

„Cena pro mě znamená mnoho. Potvrzuje, že vedení dokáže ocenit, že svou práci dělám ráda a na maximum. Zároveň se neustále snažíme zlepšovat, takže je to pro mě motivace do budoucna,“ uvedla Nuria De Diego.

Jan Belza Award for Inspiring Spirit udělilo vedení CATRIN druhým rokem. Ocenění nese jméno zesnulého kolegy, jehož láska k vědě a nadšení pro výzkum byly a jsou pro mnohé kolegy inspirací.

„Lukáš Zdražil obdržel cenu za svou práci týkající se vývoje materiálů, které napodobují chování enzymů a lze je využít k fotochemické výrobě chemikálií s vysokou přidanou hodnotou. Do literatury tak zavedl novou třídu materiálů, které pracovně označujeme jako fotozymy a mohou mít mimořádně široké uplatnění. O významu jeho objevu svědčí nejen publikace v Nature Communications, ale i zařazení této práce editory časopisu mezi nejvýznamnější výsledky publikované v loňském roce,“ objasnil vědecký ředitel CATRIN – RCPTM Radek Zbořil.

„Z ocenění mám radost. Publikace je jedním z výsledků mého ročního pobytu v německém Erlangenu a cena mě utvrzuje v tom, že práce měla smysl a že jsme se vydali správným směrem. Je to pro mě určité zadostiučinění i motivace,“ uvedl Zdražil.

Konference CATRIN se koná každý rok. Akce nabízí prostor nejen pro prezentaci vědy a hledání případných spoluprací, ale rovněž pro nezbytný teambuilding.

Prezentace výsledků výzkumných skupin, networking, ale i udělení tradičních cen bylo součástí výroční konference CATRIN, která se tento týden uskutečnila v Hrubé Vodě. Cenu za vynikající vědecké výsledky získala vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím Nuria De Diego a laureátem Jan Belza Award for Inspiring Spirit je Lukáš Zdražil z výzkumné skupiny Funkční materiály pro ukládání energie a katalýzu.

Podle ředitele CATRIN Pavla Banáše Nuria De Diego ocenění obdržela za enormní progres ve výzkumné skupině, kterou vede a jejíž vědecký výkon výrazně narostl. „Chtěli jsme ale ocenit i její osobní vědecké úspěchy, ať už jde o spoluautorství článku v časopise Science či o postup do druhého kola soutěže o ERC Consolidator grant, v němž jen těsně neuspěla, ale úsilí zúročí v ERC CZ projektu,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

„Cena pro mě znamená mnoho. Potvrzuje, že vedení dokáže ocenit, že svou práci dělám ráda a na maximum. Zároveň se neustále snažíme zlepšovat, takže je to pro mě motivace do budoucna,“ uvedla Nuria De Diego.

Jan Belza Award for Inspiring Spirit udělilo vedení CATRIN druhým rokem. Ocenění nese jméno zesnulého kolegy, jehož láska k vědě a nadšení pro výzkum byly a jsou pro mnohé kolegy inspirací.

„Lukáš Zdražil obdržel cenu za svou práci týkající se vývoje materiálů, které napodobují chování enzymů a lze je využít k fotochemické výrobě chemikálií s vysokou přidanou hodnotou. Do literatury tak zavedl novou třídu materiálů, které pracovně označujeme jako fotozymy a mohou mít mimořádně široké uplatnění. O významu jeho objevu svědčí nejen publikace v Nature Communications, ale i zařazení této práce editory časopisu mezi nejvýznamnější výsledky publikované v loňském roce,“ objasnil vědecký ředitel CATRIN – RCPTM Radek Zbořil.

„Z ocenění mám radost. Publikace je jedním z výsledků mého ročního pobytu v německém Erlangenu a cena mě utvrzuje v tom, že práce měla smysl a že jsme se vydali správným směrem. Je to pro mě určité zadostiučinění i motivace,“ uvedl Zdražil.

Konference CATRIN se koná každý rok. Akce nabízí prostor nejen pro prezentaci vědy a hledání případných spoluprací, ale rovněž pro nezbytný teambuilding.

Předsedou nově zvoleného Akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se stal Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií. Ustavující jednání vrcholného fakultního grémia schválilo také několik důležitých dokumentů.

Nově zvolení senátoři a senátorky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se sešli na svém ustavujícím jednání. Zvolili předsedu vrcholného fakultního grémia, který následně poděkoval za projevenou důvěru, i dva místopředsedy.

Akademický senát PdF UP povede Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií, jenž senát vedl už v předchozích dvou obdobích. Prvním místopředsedou se stal Tomáš Hubálek z katedry společenských věd, druhou místopředsedkyní Klára Bajtová, doktorandka oboru Pedagogika a studentka navazujícího studijního programu Učitelství anglického jazyka pro základní školy.  

Senátoři a senátorky pedagogické fakulty se během ustavujícího zasedání věnovali také několika důležitým fakultním dokumentům. Schválili plán realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti na rok 2026 a v předloženém znění také podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2027/2028. Akademický senát PdF UP projednal a vzal na vědomí rovněž navržený harmonogram akademického roku 2026/2027 a harmonogram zápisů předmětů do informačního systému STAG pro akademický rok 2026/2027.

Během jednání informoval děkan fakulty Vojtech Regec o aktuálním stavu rekonstrukce hlavní budovy fakulty na Žižkově náměstí. V souvislosti s nedostatkem výukových prostor i požadavkem MŠMT na zlepšení nevyhovujícího vysokého poměru počtu vyučujících ke studujícím zazněla informace o možném řešení tohoto problému formou koupě vhodné nemovitosti. V závěru informovali zástupci fakulty v AS UP o jednáních a usneseních celouniverzitního senátu.

Předsedou nově zvoleného Akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se stal Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií. Ustavující jednání vrcholného fakultního grémia schválilo také několik důležitých dokumentů.

Nově zvolení senátoři a senátorky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se sešli na svém ustavujícím jednání. Zvolili předsedu vrcholného fakultního grémia, který následně poděkoval za projevenou důvěru, i dva místopředsedy.

Akademický senát PdF UP povede Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií, jenž senát vedl už v předchozích dvou obdobích. Prvním místopředsedou se stal Tomáš Hubálek z katedry společenských věd, druhou místopředsedkyní Klára Bajtová, doktorandka oboru Pedagogika a studentka navazujícího studijního programu Učitelství anglického jazyka pro základní školy.  

Senátoři a senátorky pedagogické fakulty se během ustavujícího zasedání věnovali také několika důležitým fakultním dokumentům. Schválili plán realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti na rok 2026 a v předloženém znění také podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2027/2028. Akademický senát PdF UP projednal a vzal na vědomí rovněž navržený harmonogram akademického roku 2026/2027 a harmonogram zápisů předmětů do informačního systému STAG pro akademický rok 2026/2027.

Během jednání informoval děkan fakulty Vojtech Regec o aktuálním stavu rekonstrukce hlavní budovy fakulty na Žižkově náměstí. V souvislosti s nedostatkem výukových prostor i požadavkem MŠMT na zlepšení nevyhovujícího vysokého poměru počtu vyučujících ke studujícím zazněla informace o možném řešení tohoto problému formou koupě vhodné nemovitosti. V závěru informovali zástupci fakulty v AS UP o jednáních a usneseních celouniverzitního senátu.

Speciální fotokatalytický materiál na bázi grafitického nitridu uhlíku vyvinutý na Ostravské univerzitě a Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava dokáže účinně rozkládat antibiotika i další farmaceutické látky, které běžně používané technologie čistíren odpadních vod zpravidla nezvládnou odstranit a zbytky léčiv se tak kanalizací dostávají do vodních toků. Vyplývá to z výzkumu, na němž se podíleli odborníci z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Výsledky studie publikoval mezinárodní časopis iScience. Vědci budou možné využití fotokatalytického materiálu při čištění odpadních vod dál testovat.

„Analytická chemie hraje zásadní roli při vývoji nových environmentálních technologií.“ Petr Bednář

Výzkumný tým se zaměřil na účinnost fotokatalýzy, tedy procesu, při němž speciální materiál aktivovaný světlem spouští chemické reakce rozkládající organické znečištění ve vodě. Použitý grafitický nitrid uhlíku neobsahuje kovy, je chemicky stabilní a funguje nejen pod ultrafialovým zářením, ale také při běžném viditelném světle.

„Laboratorní experimenty ukázaly, že během dvou hodin dokázal materiál odstranit více než 95 procent antibiotika ofloxacinu i léčiva diclofenac. U kofeinu dosáhla účinnost přibližně 80 procent,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. 

Odborníci zároveň popsali mechanismy rozkladu a pomocí kapalinové chromatografie spojené s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií identifikovali meziprodukty vznikající během probíhajících reakcí. Výsledky naznačují, že většina těchto látek představuje nižší ekologickou zátěž než původní léčiva. „Bez moderních analytických metod bychom nebyli schopni určit, zda se škodlivé látky skutečně rozkládají bezpečně a jaké chemické procesy během čištění vody probíhají. Analytická chemie proto hraje zásadní roli při vývoji nových environmentálních technologií,“ podotkl Petr Bednář.

Studie s názvem Photocatalytic degradation and transformation of pharmaceuticals using exfoliated metal-free g-C3N4 byla publikována v časopise iScience vydavatelství Cell Press.

Speciální fotokatalytický materiál na bázi grafitického nitridu uhlíku vyvinutý na Ostravské univerzitě a Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava dokáže účinně rozkládat antibiotika i další farmaceutické látky, které běžně používané technologie čistíren odpadních vod zpravidla nezvládnou odstranit a zbytky léčiv se tak kanalizací dostávají do vodních toků. Vyplývá to z výzkumu, na němž se podíleli odborníci z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Výsledky studie publikoval mezinárodní časopis iScience. Vědci budou možné využití fotokatalytického materiálu při čištění odpadních vod dál testovat.

„Analytická chemie hraje zásadní roli při vývoji nových environmentálních technologií.“ Petr Bednář

Výzkumný tým se zaměřil na účinnost fotokatalýzy, tedy procesu, při němž speciální materiál aktivovaný světlem spouští chemické reakce rozkládající organické znečištění ve vodě. Použitý grafitický nitrid uhlíku neobsahuje kovy, je chemicky stabilní a funguje nejen pod ultrafialovým zářením, ale také při běžném viditelném světle.

„Laboratorní experimenty ukázaly, že během dvou hodin dokázal materiál odstranit více než 95 procent antibiotika ofloxacinu i léčiva diclofenac. U kofeinu dosáhla účinnost přibližně 80 procent,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. 

Odborníci zároveň popsali mechanismy rozkladu a pomocí kapalinové chromatografie spojené s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií identifikovali meziprodukty vznikající během probíhajících reakcí. Výsledky naznačují, že většina těchto látek představuje nižší ekologickou zátěž než původní léčiva. „Bez moderních analytických metod bychom nebyli schopni určit, zda se škodlivé látky skutečně rozkládají bezpečně a jaké chemické procesy během čištění vody probíhají. Analytická chemie proto hraje zásadní roli při vývoji nových environmentálních technologií,“ podotkl Petr Bednář.

Studie s názvem Photocatalytic degradation and transformation of pharmaceuticals using exfoliated metal-free g-C3N4 byla publikována v časopise iScience vydavatelství Cell Press.

Zástupce církve, akademické obce, rodinných organizací, iniciativ i veřejného života, kteří hledají cesty, jak žít výzvy encykliky Laudato si' v každodenním životě, propojí kulatý stůl Integrální ekologie v praxi, který se uskuteční ve středu 27. května na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. Vybrané části může veřejnost sledovat přes Zoom.

„Na tomto kulatém stole je zajímavé, že spojuje ochranu životního prostředí s rodinami. Jde o často přehlížený, ale zásadní aspekt: rodiny o své prostředí pečují, zároveň také cestují a konzumují. A hlavně předávají své hodnoty novým generacím, které budou tento svět spravovat v budoucnu. Ke kulatému stolu usednou zástupci organizací, které se ochraně životního prostředí věnují prakticky. Cílem setkání je sdílení zkušeností, rozlišování priorit a hledání společné vize i konkrétních kroků do budoucna,“ uvedl jeden za organizátory Dominik Opatrný, proděkan CMTF UP pro zahraničí.

Setkání, jehož součástí budou výstupy pracovních skupin, společná reflexe i diskuze o roli rodiny, farností a komunit v každodenním životě církve, navazuje na jubilejní 10. ročník Týdne Laudato si’ a probíhající Rok sv. Františka. Účastníky kulatého stolu budou mj. biskup Antonín Basler za Českou biskupskou konferenci (ČBK), Maria Oujezdská z Rady pro rodinu při ČBK, Otakar Hampl z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nebo Jaroslava Otradovcová z Národního centra pro rodinu a také Dominik Opatrný a Jan Polák z CMTF UP.

Týden Laudato si' každoročně připomíná vydání encykliky papeže Františka, která vyzývá k propojení péče o člověka, vztahy i životní prostředí. Zdůrazňuje potřebu převádět myšlenky integrální ekologie do konkrétního života rodin, farností a společenství. Letošní Rok sv. Františka připomíná inspiraci životem sv. Františka z Assisi, jehož vztah ke stvoření, pokoji a jednoduchosti stál u zrodu celé encykliky.

Setkání připravily Cyrilometodějská teologická fakulta UP, iniciativa Žít Laudato si', Rada pro rodinu při ČBK a Národní centrum pro rodinu.

Části programu, které budou k dispozici online:

10:00–10:30 Zahájení

11:30–12:00 Jak konkrétně se nám v církvi daří/nedaří žít výzvy Laudato si'?

12:00 Polední modlitba

14:00–14:30 Naše vize o tom, jak to konkrétně vypadá, pokud se výzvy Laudato si' daří plnit?

14:45–15:30 Závěrečný́ kruh: co si odnášíme a další kroky

Zoom: odkaz │ Meeting ID: 865 6851 7251 │ Passcode: 7CtMSc

Zástupce církve, akademické obce, rodinných organizací, iniciativ i veřejného života, kteří hledají cesty, jak žít výzvy encykliky Laudato si' v každodenním životě, propojí kulatý stůl Integrální ekologie v praxi, který se uskuteční ve středu 27. května na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. Vybrané části může veřejnost sledovat přes Zoom.

„Na tomto kulatém stole je zajímavé, že spojuje ochranu životního prostředí s rodinami. Jde o často přehlížený, ale zásadní aspekt: rodiny o své prostředí pečují, zároveň také cestují a konzumují. A hlavně předávají své hodnoty novým generacím, které budou tento svět spravovat v budoucnu. Ke kulatému stolu usednou zástupci organizací, které se ochraně životního prostředí věnují prakticky. Cílem setkání je sdílení zkušeností, rozlišování priorit a hledání společné vize i konkrétních kroků do budoucna,“ uvedl jeden za organizátory Dominik Opatrný, proděkan CMTF UP pro zahraničí.

Setkání, jehož součástí budou výstupy pracovních skupin, společná reflexe i diskuze o roli rodiny, farností a komunit v každodenním životě církve, navazuje na jubilejní 10. ročník Týdne Laudato si’ a probíhající Rok sv. Františka. Účastníky kulatého stolu budou mj. biskup Antonín Basler za Českou biskupskou konferenci (ČBK), Maria Oujezdská z Rady pro rodinu při ČBK, Otakar Hampl z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nebo Jaroslava Otradovcová z Národního centra pro rodinu a také Dominik Opatrný a Jan Polák z CMTF UP.

Týden Laudato si' každoročně připomíná vydání encykliky papeže Františka, která vyzývá k propojení péče o člověka, vztahy i životní prostředí. Zdůrazňuje potřebu převádět myšlenky integrální ekologie do konkrétního života rodin, farností a společenství. Letošní Rok sv. Františka připomíná inspiraci životem sv. Františka z Assisi, jehož vztah ke stvoření, pokoji a jednoduchosti stál u zrodu celé encykliky.

Setkání připravily Cyrilometodějská teologická fakulta UP, iniciativa Žít Laudato si', Rada pro rodinu při ČBK a Národní centrum pro rodinu.

Části programu, které budou k dispozici online:

10:00–10:30 Zahájení

11:30–12:00 Jak konkrétně se nám v církvi daří/nedaří žít výzvy Laudato si'?

12:00 Polední modlitba

14:00–14:30 Naše vize o tom, jak to konkrétně vypadá, pokud se výzvy Laudato si' daří plnit?

14:45–15:30 Závěrečný́ kruh: co si odnášíme a další kroky

Zoom: odkaz │ Meeting ID: 865 6851 7251 │ Passcode: 7CtMSc

Hudební festival Baroko 2026 připravil do svého hlavního programu osm výjimečných koncertů. Už v červnu nabídne nejen posluchačsky náročnou hudbu, ale i veřejností oblíbenou scénickou operu.

Duchovní hudba západočeských skladatelů zahájí devětadvacátý ročník hudební přehlídky Baroko 2026, festivalu zaměřeného na interpretaci hudby 17.–19. století s použitím dobových nástrojů. V podání Silentium! Ensemble zazní v novodobé světové premiéře skladby Litaniae Lauretanae in G, Perfidamundi pax od Mauritia Vogta (1669–1730) a také Te Deum a Dixit Dominus od Guntera Jacoba (1685–1734).

„Věnujeme se novodobým premiérám české hudby, tedy hudbě, kterou již opravdu velmi dlouho neoprávněně míjíme bez povšimnutí,“ uvedl dramaturg a zároveň i produkční festivalu Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Vzpomněl přitom například na Antonína Rejchu, k němuž si v poslední době studiem jeho učebnic kompozice prohloubil vztah.

„Znáte ten pocit, když čtete text od někoho, kdo zemřel před staletími, a je vám jasné, že byste si s ním dobře popovídali?“ doplnil Tomáš Hanzlík. Právě fugy Antonína Rejchy, byť komplikované a posluchačsky náročné, jsou pro něj osobně největší hudební lahůdkou letošního programu, především pro svou absolutní pravdivost.

foto_sem_4

Každoročně bývá ze strany publika největší zájem o scénické provedení oper a ani letos festival své posluchače o tuto možnost nepřipraví. Hlavní hudební program nabídne Melaniho Kainovu bratrovraždu a Europu v režii Marka Řiháka.

A kdo bude letošní největší hvězdou? Podle Tomáše Hanzlíka sopranista Vojtěch Pelka, který zaslouženě získává stálé více pozornosti a příležitostí ve světovém měřítku. Na závěr festivalu provede kantáty pro olomouckého biskupa z Kroměříže.

V doprovodném programu pak přehlídka nabídne unikátní koncert, písně Jana Josefa Röslera (1771–1812) za doprovodu historického klavichordu, a představí také Učebnici kompozice Antonína Rejchy, jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebně-kompozičních nauk první poloviny 19. století.

„Hudba, kterou jinde neuslyšíte.To je letošní podtitul festivalu a myslím, že největší specifikum naší přehlídky tkví právě v něm. Když někoho osobně zvu, říkám, bohužel asi bez nadsázky: Přijďte si to poslechnout, další příležitost budete mít až za tři sta let,“ doplnil Tomáš Hanzlík.

Festival Baroko 2026 se uskuteční od 1. do 17. června. Pořadatelem přehlídky je Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci. Většina koncertů se koná v prostorách Vlastivědného muzea v Olomouci.

Řada skladeb uvedených v premiéře na tomto festivalu byla následně vydána tiskem nebo na CD, v posledních letech se kompletní videozáznamy představení objevují také online. Více informací naleznete zde.

Hudební festival Baroko 2026 připravil do svého hlavního programu osm výjimečných koncertů. Už v červnu nabídne nejen posluchačsky náročnou hudbu, ale i veřejností oblíbenou scénickou operu.

Duchovní hudba západočeských skladatelů zahájí devětadvacátý ročník hudební přehlídky Baroko 2026, festivalu zaměřeného na interpretaci hudby 17.–19. století s použitím dobových nástrojů. V podání Silentium! Ensemble zazní v novodobé světové premiéře skladby Litaniae Lauretanae in G, Perfidamundi pax od Mauritia Vogta (1669–1730) a také Te Deum a Dixit Dominus od Guntera Jacoba (1685–1734).

„Věnujeme se novodobým premiérám české hudby, tedy hudbě, kterou již opravdu velmi dlouho neoprávněně míjíme bez povšimnutí,“ uvedl dramaturg a zároveň i produkční festivalu Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Vzpomněl přitom například na Antonína Rejchu, k němuž si v poslední době studiem jeho učebnic kompozice prohloubil vztah.

„Znáte ten pocit, když čtete text od někoho, kdo zemřel před staletími, a je vám jasné, že byste si s ním dobře popovídali?“ doplnil Tomáš Hanzlík. Právě fugy Antonína Rejchy, byť komplikované a posluchačsky náročné, jsou pro něj osobně největší hudební lahůdkou letošního programu, především pro svou absolutní pravdivost.

foto_sem_4

Každoročně bývá ze strany publika největší zájem o scénické provedení oper a ani letos festival své posluchače o tuto možnost nepřipraví. Hlavní hudební program nabídne Melaniho Kainovu bratrovraždu a Europu v režii Marka Řiháka.

A kdo bude letošní největší hvězdou? Podle Tomáše Hanzlíka sopranista Vojtěch Pelka, který zaslouženě získává stálé více pozornosti a příležitostí ve světovém měřítku. Na závěr festivalu provede kantáty pro olomouckého biskupa z Kroměříže.

V doprovodném programu pak přehlídka nabídne unikátní koncert, písně Jana Josefa Röslera (1771–1812) za doprovodu historického klavichordu, a představí také Učebnici kompozice Antonína Rejchy, jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebně-kompozičních nauk první poloviny 19. století.

„Hudba, kterou jinde neuslyšíte.To je letošní podtitul festivalu a myslím, že největší specifikum naší přehlídky tkví právě v něm. Když někoho osobně zvu, říkám, bohužel asi bez nadsázky: Přijďte si to poslechnout, další příležitost budete mít až za tři sta let,“ doplnil Tomáš Hanzlík.

Festival Baroko 2026 se uskuteční od 1. do 17. června. Pořadatelem přehlídky je Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci. Většina koncertů se koná v prostorách Vlastivědného muzea v Olomouci.

Řada skladeb uvedených v premiéře na tomto festivalu byla následně vydána tiskem nebo na CD, v posledních letech se kompletní videozáznamy představení objevují také online. Více informací naleznete zde.

Zrušení výjimek a úplné zastavení lovu delfínů a velryb. To je cíl České akademické iniciativy za záchranu delfínů a velryb, která vznikla díky aktivitě akademiků a studentů Právnické fakulty UP a podpořilo ji vedení fakulty i univerzity. Iniciativa sbírá podpisy prostřednictvím své webové stránky nejen na univerzitách, ale i mimo akademickou půdu a od každého, komu záleží na ochraně přírody.

„I přesto, že komerční lov velryb a delfínů byl zakázán již roku 1986, jejich zabíjení na základě různých výjimek stále pokračuje. Lov těchto živočichů značně překračuje jejich reprodukční cyklus. Přitom významně přispívají nejen k zachování diverzity a vyváženosti živočišných druhů, ale také mají nezastupitelný podíl na celkovém zdraví oceánů a moří a jsou důležití pro život celé planety Země,“ vysvětlila Naděžda Šišková z katedry mezinárodního a evropského práva PF UP a hlavní iniciátorka výzvy. Na samém počátku iniciativy byla aktivita akademiků a studentů právnické fakulty, která vzešla z výuky evropského práva a z otestování nástrojů práva Evropské unie v praxi.

Každý rok je odhadem zabito okolo 300 000 velryb a delfínů. Mezi země, kde lov pokračuje, patří například Japonsko, Norsko, Island, Grónsko nebo Aljaška. „Pokud některé státy argumentují svými tradicemi, je na čase je změnit. Tolerovat lov v takovém měřítku nelze ani pro vědecké účely,“ uvedla Naděžda Šišková s tím, že čtyřicet let od vyhlášení moratoria na lov těchto živočichů výjimky již nedávají žádný smysl a v časové perspektivě vedou k vyhubení těchto tvorů.

Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb lze podepsat ZDE.

Iniciativa by po nasbírání potřebného počtu podpisů svůj apel adresovala evropským institucím, včetně slyšení v Evropském parlamentu. „Chceme postupovat v rámci legálních kroků předvídaných právem Evropské unie a s použitím jeho nástrojů,“ upřesnila Naděžda Šišková. Kromě zastavení lovu velryb a delfínů iniciativa rovněž žádá neodkladné přijetí dalších opatření pro ochranu těchto vzácných živočichů.

Česká akademická iniciativa za záchranu delfínů a velryb má svou webovou stránku a přímo na ní lze iniciativu podepsat. „Váš hlas se neztratí a bude připojen k hlasům kolegů nejen z Česka, ale i z dalších zemí. Již nyní máme podpisy například z Portugalska, Itálie, Ukrajiny, Peru a Malajsie. Vítáme všechny, kterým není osud delfínů a velryb lhostejný,“ vzkazuje Naděžda Šišková.

Iniciativu podpořilo vedení PF UP, Akademický senát PF UP i vedení univerzity v čele s rektorem Michaelem Kohajdou. „Univerzity nejsou jen místem vzdělávání a bádání, ale také prostředím, kde se propojuje vzdělání, hodnoty a konkrétní občanská angažovanost. Vedení Univerzity Palackého, které si dalo do svého pomyslného štítu společenskou odpovědnost, je hrdé na iniciativu akademiků a studentů právnické fakulty. Chceme pomáhat řešit praktické výzvy budoucnosti – nejen v našem regionu, ale v tomto případě i v kontextu celé planety. Právě podobné aktivity dávají smysl konceptu UP to the Future, který propojuje univerzitní projekty zaměřené na udržitelnost, odpovědnost a odolnost společnosti,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

 

Zrušení výjimek a úplné zastavení lovu delfínů a velryb. To je cíl České akademické iniciativy za záchranu delfínů a velryb, která vznikla díky aktivitě akademiků a studentů Právnické fakulty UP a podpořilo ji vedení fakulty i univerzity. Iniciativa sbírá podpisy prostřednictvím své webové stránky nejen na univerzitách, ale i mimo akademickou půdu a od každého, komu záleží na ochraně přírody.

„I přesto, že komerční lov velryb a delfínů byl zakázán již roku 1986, jejich zabíjení na základě různých výjimek stále pokračuje. Lov těchto živočichů značně překračuje jejich reprodukční cyklus. Přitom významně přispívají nejen k zachování diverzity a vyváženosti živočišných druhů, ale také mají nezastupitelný podíl na celkovém zdraví oceánů a moří a jsou důležití pro život celé planety Země,“ vysvětlila Naděžda Šišková z katedry mezinárodního a evropského práva PF UP a hlavní iniciátorka výzvy. Na samém počátku iniciativy byla aktivita akademiků a studentů právnické fakulty, která vzešla z výuky evropského práva a z otestování nástrojů práva Evropské unie v praxi.

Každý rok je odhadem zabito okolo 300 000 velryb a delfínů. Mezi země, kde lov pokračuje, patří například Japonsko, Norsko, Island, Grónsko nebo Aljaška. „Pokud některé státy argumentují svými tradicemi, je na čase je změnit. Tolerovat lov v takovém měřítku nelze ani pro vědecké účely,“ uvedla Naděžda Šišková s tím, že čtyřicet let od vyhlášení moratoria na lov těchto živočichů výjimky již nedávají žádný smysl a v časové perspektivě vedou k vyhubení těchto tvorů.

Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb lze podepsat ZDE.

Iniciativa by po nasbírání potřebného počtu podpisů svůj apel adresovala evropským institucím, včetně slyšení v Evropském parlamentu. „Chceme postupovat v rámci legálních kroků předvídaných právem Evropské unie a s použitím jeho nástrojů,“ upřesnila Naděžda Šišková. Kromě zastavení lovu velryb a delfínů iniciativa rovněž žádá neodkladné přijetí dalších opatření pro ochranu těchto vzácných živočichů.

Česká akademická iniciativa za záchranu delfínů a velryb má svou webovou stránku a přímo na ní lze iniciativu podepsat. „Váš hlas se neztratí a bude připojen k hlasům kolegů nejen z Česka, ale i z dalších zemí. Již nyní máme podpisy například z Portugalska, Itálie, Ukrajiny, Peru a Malajsie. Vítáme všechny, kterým není osud delfínů a velryb lhostejný,“ vzkazuje Naděžda Šišková.

Iniciativu podpořilo vedení PF UP, Akademický senát PF UP i vedení univerzity v čele s rektorem Michaelem Kohajdou. „Univerzity nejsou jen místem vzdělávání a bádání, ale také prostředím, kde se propojuje vzdělání, hodnoty a konkrétní občanská angažovanost. Vedení Univerzity Palackého, které si dalo do svého pomyslného štítu společenskou odpovědnost, je hrdé na iniciativu akademiků a studentů právnické fakulty. Chceme pomáhat řešit praktické výzvy budoucnosti – nejen v našem regionu, ale v tomto případě i v kontextu celé planety. Právě podobné aktivity dávají smysl konceptu UP to the Future, který propojuje univerzitní projekty zaměřené na udržitelnost, odpovědnost a odolnost společnosti,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

 

Desítky akademiků z Chile, USA i mnoha evropských zemí přijely na Univerzitu Palackého na jedenácté Mezinárodní kolokvium latinskoamerických studií (CIELO).

Během tří intenzivních dnů diskutovali odborníci téma různé formy tělesnosti v literatuře, divadle, filmu a výtvarném umění, v obecnější rovině vztah mezi uměním a přírodou, mezi ekologií a estetikou, zejména v kontextu latinskoamerického prostoru.

„Nejednalo se však o jednostrannou kritiku antropocentrismu či dekonstrukci humanismu podle současných teoretických trendů, spíše jsme hledali možnosti pozitivního vnímání vztahu kulturního a přírodního světa a jeho uměleckého ztvárnění,“ přiblížil Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP. 

Zahajovací přednášku s názvem Poéticas de la resonancia. Notas sobre la pulsión alterográfica en la literatura latinoamericana contemporánea (Poetiky resonance. Poznámky k alterografické motivaci v současné latinskoamerické literatuře) proslovila významná argentinská literární vědkyně Julieta Yelin.

Kolokvium je podle Daniela Nemravy výjimečné tím, že propojuje akademickou a uměleckou sféru. Právě proto mezi hlavními řečníky nikdy nechybí významní zástupci umělecké obce. Letos se tohoto odborného setkání, které se konalo pod názvem „Simpoiesis de cuerpos (in)visibles: figuraciones de cuerpos humano y no humano en literatura, cine, teatro y artes visuales (Sympoiesis (ne)viditelných těl: ztvárnění lidského a nelidského těla v literatuře, divadle a vizuálním umění), zúčastnily tři spisovatelky: Mexičanka Daniela Tarazona, Argentinka Fernanda García Lao a Brazilka Priscila Branco. 

Desítky akademiků z Chile, USA i mnoha evropských zemí přijely na Univerzitu Palackého na jedenácté Mezinárodní kolokvium latinskoamerických studií (CIELO).

Během tří intenzivních dnů diskutovali odborníci téma různé formy tělesnosti v literatuře, divadle, filmu a výtvarném umění, v obecnější rovině vztah mezi uměním a přírodou, mezi ekologií a estetikou, zejména v kontextu latinskoamerického prostoru.

„Nejednalo se však o jednostrannou kritiku antropocentrismu či dekonstrukci humanismu podle současných teoretických trendů, spíše jsme hledali možnosti pozitivního vnímání vztahu kulturního a přírodního světa a jeho uměleckého ztvárnění,“ přiblížil Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP. 

Zahajovací přednášku s názvem Poéticas de la resonancia. Notas sobre la pulsión alterográfica en la literatura latinoamericana contemporánea (Poetiky resonance. Poznámky k alterografické motivaci v současné latinskoamerické literatuře) proslovila významná argentinská literární vědkyně Julieta Yelin.

Kolokvium je podle Daniela Nemravy výjimečné tím, že propojuje akademickou a uměleckou sféru. Právě proto mezi hlavními řečníky nikdy nechybí významní zástupci umělecké obce. Letos se tohoto odborného setkání, které se konalo pod názvem „Simpoiesis de cuerpos (in)visibles: figuraciones de cuerpos humano y no humano en literatura, cine, teatro y artes visuales (Sympoiesis (ne)viditelných těl: ztvárnění lidského a nelidského těla v literatuře, divadle a vizuálním umění), zúčastnily tři spisovatelky: Mexičanka Daniela Tarazona, Argentinka Fernanda García Lao a Brazilka Priscila Branco.