Agregátor zdrojů

Více než tři stovky nejúspěšnějších středoškolských badatelů z celé České republiky míří do Olomouce. Od pátku do neděle se budou účastnit 48. ročníku celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti (SOČ). Na organizaci prestižní soutěže se podílejí Univerzita Palackého a Gymnázium Olomouc-Hejčín. Setkání se koná za finanční podpory Olomouckého kraje.

Celostátní přehlídka SOČ patří k nejvýznamnějším studentským soutěžím v zemi. Mladí badatelé v ní každoročně prezentují projekty z oblasti přírodních, technických, humanitních i společenských věd a řada z nich následně pokračuje ve vědecké kariéře na vysokých školách či ve výzkumných institucích.

„Pro Univerzitu Palackého je podpora talentovaných středoškoláků mimořádně důležitá. Právě mezi účastníky SOČ jsou budoucí studenti našich fakult, kteří mohou už během studia rozvíjet svůj vědecký potenciál a později se stát součástí výzkumných týmů. Chceme mladým lidem ukazovat, že věda je otevřená, inspirativní a že i oni mohou být její součástí,“ uvedl za organizační tým Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Slavnostní zahájení přehlídky proběhne v pátek 12. června v kině Metropol. Účastníky zde jménem Univerzity Palackého přivítá prorektor pro doktorské studium a juniorní vědu Miroslav Dopita. Součástí programu bude také ocenění Lucie Ovčačíkové, jejíž vědecká cesta je příkladem toho, jak může účast v SOČ otevřít dveře k mezinárodním úspěchům. Díky svým výsledkům v loňském celostátním kole SOČ totiž před několika týdny reprezentovala jako jediná Českou republiku na prestižní světové soutěži Regeneron International Science and Engineering Fair (ISEF) v americkém Phoenixu v Arizoně, kde v silné mezinárodní konkurenci získala třetí místo v oboru chemie. Na jejím úspěchu se podíleli odborníci z Přírodovědecké fakulty UP, kteří ji vedli v programu Badatel zaměřeném právě na podporu talentovaných středoškolských studentů.

„Ocenění Lucie Ovčačíkové během slavnostního zahájení má být inspirací pro letošní účastníky soutěže. Její cesta ukazuje, kam až může vést zájem o vědu podpořený dobrým vedením a především vlastní pílí a odhodláním. Zároveň podtrhuje význam spolupráce mezi středními školami, univerzitami a vědeckými pracovišti při rozvoji mladých talentů. Lucie jako čerstvá maturantka získala díky své úspěšné prezentaci v USA plné stipendium ke studiu na Westlake University, jedné z nejrychleji se rozvíjejících výzkumných univerzit v Číně,“ doplnil Matěj Dostálek.

Univerzita Palackého poskytla k organizaci celostátní soutěže své prostory. Zajistila pro všechny účastníky SOČ, kterých je i s porotci a doprovodem na čtyři sta, ubytování na vysokoškolských kolejích i stravování v univerzitní menze. Vedle samotných obhajob soutěžních prací nabídne letošní celostátní přehlídka doprovodný program, který proběhne také v režii univerzity. Realizace Celostátní přehlídky 48. ročníku SOČ byla podpořena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Olomouckým krajem.

Více než tři stovky nejúspěšnějších středoškolských badatelů z celé České republiky míří do Olomouce. Od pátku do neděle se budou účastnit 48. ročníku celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti (SOČ). Na organizaci prestižní soutěže se podílejí Univerzita Palackého a Gymnázium Olomouc-Hejčín. Setkání se koná za finanční podpory Olomouckého kraje.

Celostátní přehlídka SOČ patří k nejvýznamnějším studentským soutěžím v zemi. Mladí badatelé v ní každoročně prezentují projekty z oblasti přírodních, technických, humanitních i společenských věd a řada z nich následně pokračuje ve vědecké kariéře na vysokých školách či ve výzkumných institucích.

„Pro Univerzitu Palackého je podpora talentovaných středoškoláků mimořádně důležitá. Právě mezi účastníky SOČ jsou budoucí studenti našich fakult, kteří mohou už během studia rozvíjet svůj vědecký potenciál a později se stát součástí výzkumných týmů. Chceme mladým lidem ukazovat, že věda je otevřená, inspirativní a že i oni mohou být její součástí,“ uvedl za organizační tým Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Slavnostní zahájení přehlídky proběhne v pátek 12. června v kině Metropol. Účastníky zde jménem Univerzity Palackého přivítá prorektor pro doktorské studium a juniorní vědu Miroslav Dopita. Součástí programu bude také ocenění Lucie Ovčačíkové, jejíž vědecká cesta je příkladem toho, jak může účast v SOČ otevřít dveře k mezinárodním úspěchům. Díky svým výsledkům v loňském celostátním kole SOČ totiž před několika týdny reprezentovala jako jediná Českou republiku na prestižní světové soutěži Regeneron International Science and Engineering Fair (ISEF) v americkém Phoenixu v Arizoně, kde v silné mezinárodní konkurenci získala třetí místo v oboru chemie. Na jejím úspěchu se podíleli odborníci z Přírodovědecké fakulty UP, kteří ji vedli v programu Badatel zaměřeném právě na podporu talentovaných středoškolských studentů.

„Ocenění Lucie Ovčačíkové během slavnostního zahájení má být inspirací pro letošní účastníky soutěže. Její cesta ukazuje, kam až může vést zájem o vědu podpořený dobrým vedením a především vlastní pílí a odhodláním. Zároveň podtrhuje význam spolupráce mezi středními školami, univerzitami a vědeckými pracovišti při rozvoji mladých talentů. Lucie jako čerstvá maturantka získala díky své úspěšné prezentaci v USA plné stipendium ke studiu na Westlake University, jedné z nejrychleji se rozvíjejících výzkumných univerzit v Číně,“ doplnil Matěj Dostálek.

Univerzita Palackého poskytla k organizaci celostátní soutěže své prostory. Zajistila pro všechny účastníky SOČ, kterých je i s porotci a doprovodem na čtyři sta, ubytování na vysokoškolských kolejích i stravování v univerzitní menze. Vedle samotných obhajob soutěžních prací nabídne letošní celostátní přehlídka doprovodný program, který proběhne také v režii univerzity. Realizace Celostátní přehlídky 48. ročníku SOČ byla podpořena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Olomouckým krajem.

Jak efektivně využívat digitální nástroje ve výuce? Jak podporovat pedagogické kompetence vysokoškolských vyučujících? I na tyto otázky hledala odpovědi v letním semestru Učící se komunita Univerzity Palackého, která propojuje vyučující napříč fakultami a vytváří prostor pro sdílení zkušeností a inspiraci v oblasti moderního vzdělávání.

Komunita sdružuje zástupce všech fakult, kteří se na svých pracovištích aktivně věnují tématu kvality výuky. Nabízí prostor zkušeným pedagogům i těm, kteří s učitelskou praxí teprve začínají. Do společných debat přinášejí jak své podněty, tak i názory a postřehy kolegů a kolegyň z fakult, které reprezentují. „Právě pravidelná setkání napříč univerzitou jsou důležitým předpokladem pro rozvoj kvalitní výuky. Umožňují vyměňovat si zkušenosti, vzájemně se inspirovat a společně hledat cesty, jak reagovat na proměňující se potřeby studentů i současného vysokoškolského vzdělávání. Velmi si vážím toho, že se na UP daří vytvářet prostředí, ve kterém vyučující aktivně přemýšlejí o své pedagogické práci a chtějí ji dále rozvíjet,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Během letního semestru proběhla dvě tematická setkání. Březnové se zabývalo využitím online nástrojů ve výuce. Účastníci sdíleli zkušenosti s využíváním digitálních technologií pro aktivní zapojení studentů, poskytování zpětné vazby i efektivnější organizaci výuky. Součástí programu bylo také představení COOC kurzů dostupných zaměstnancům a doktorandům prostřednictvím Portálu celoživotního vzdělávání.

Velmi si vážím toho, že se na UP daří vytvářet prostředí, ve kterém vyučující aktivně přemýšlejí o své pedagogické práci a chtějí ji dále rozvíjet. Prorektorka Jitka Petrová 

Druhá akce se v dubnu zaměřila na podporu kvality výuky a Kompetenční rámec vysokoškolského učitele na UP. Během workshopu účastníci sdíleli své zkušenosti, silné stránky ve výuce i oblasti, které chtějí dále rozvíjet. Diskutovali také o možnostech podpory pedagogických kompetencí na jednotlivých fakultách.

„Obě letošní setkání potvrdila smysl Učící se komunity, jejíž vznik jsme iniciovali v loňském roce. Možnost seznámit se s kolegy z jiných oborů přispívá k rozvoji kultury kvalitního vysokoškolského vzdělávání. Klíčovou roli v tomto procesu sehrávají také členové komunity jako ambasadoři kvality výuky, kteří podporují rozvoj pedagogických kompetencí na svých pracovištích,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP.

Setkání Učící se komunity jsou realizována v rámci projektu IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání na Univerzitě Palackého v Olomouci, reg. č. CZ.02.02.XX/00/23_022/0008873.

Jak efektivně využívat digitální nástroje ve výuce? Jak podporovat pedagogické kompetence vysokoškolských vyučujících? I na tyto otázky hledala odpovědi v letním semestru Učící se komunita Univerzity Palackého, která propojuje vyučující napříč fakultami a vytváří prostor pro sdílení zkušeností a inspiraci v oblasti moderního vzdělávání.

Komunita sdružuje zástupce všech fakult, kteří se na svých pracovištích aktivně věnují tématu kvality výuky. Nabízí prostor zkušeným pedagogům i těm, kteří s učitelskou praxí teprve začínají. Do společných debat přinášejí jak své podněty, tak i názory a postřehy kolegů a kolegyň z fakult, které reprezentují. „Právě pravidelná setkání napříč univerzitou jsou důležitým předpokladem pro rozvoj kvalitní výuky. Umožňují vyměňovat si zkušenosti, vzájemně se inspirovat a společně hledat cesty, jak reagovat na proměňující se potřeby studentů i současného vysokoškolského vzdělávání. Velmi si vážím toho, že se na UP daří vytvářet prostředí, ve kterém vyučující aktivně přemýšlejí o své pedagogické práci a chtějí ji dále rozvíjet,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Během letního semestru proběhla dvě tematická setkání. Březnové se zabývalo využitím online nástrojů ve výuce. Účastníci sdíleli zkušenosti s využíváním digitálních technologií pro aktivní zapojení studentů, poskytování zpětné vazby i efektivnější organizaci výuky. Součástí programu bylo také představení COOC kurzů dostupných zaměstnancům a doktorandům prostřednictvím Portálu celoživotního vzdělávání.

Velmi si vážím toho, že se na UP daří vytvářet prostředí, ve kterém vyučující aktivně přemýšlejí o své pedagogické práci a chtějí ji dále rozvíjet. Prorektorka Jitka Petrová 

Druhá akce se v dubnu zaměřila na podporu kvality výuky a Kompetenční rámec vysokoškolského učitele na UP. Během workshopu účastníci sdíleli své zkušenosti, silné stránky ve výuce i oblasti, které chtějí dále rozvíjet. Diskutovali také o možnostech podpory pedagogických kompetencí na jednotlivých fakultách.

„Obě letošní setkání potvrdila smysl Učící se komunity, jejíž vznik jsme iniciovali v loňském roce. Možnost seznámit se s kolegy z jiných oborů přispívá k rozvoji kultury kvalitního vysokoškolského vzdělávání. Klíčovou roli v tomto procesu sehrávají také členové komunity jako ambasadoři kvality výuky, kteří podporují rozvoj pedagogických kompetencí na svých pracovištích,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP.

Setkání Učící se komunity jsou realizována v rámci projektu IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání na Univerzitě Palackého v Olomouci, reg. č. CZ.02.02.XX/00/23_022/0008873.

Palacký University received the highest possible rating in the evaluation of research organisations in the higher education segment. The international evaluation panel commended the fact that science at UP does not remain confined to laboratories and that the university has a social impact, translating knowledge into practice. It also assessed the university’s strategic management. The evaluation results demonstrate that UP is a solid part of the national elite and is successfully strengthening its position in the international research arena.

Palacký University received an overall grade of A – Excellent – in the 2025 evaluation of research organisations in the higher education segment. This conclusion was reached by the tripartite committee based on materials from the international evaluation panel, the provider’s analysis, and the opinion of the expert advisory body.

“I would like to thank all employees and departments for their systematic work and dedication during this demanding evaluation of our university.” Rector Michael Kohajda

Preparations for the international on-site visit by evaluators to UP and the creation of extensive self-evaluation reports focused on social significance, management, and the strategy for research, development, and innovation at UP began in the spring of 2024, through careful collaboration among all university units. In recent days, this culminated in a significant recognition for the university.

“I would like to thank all employees and university units for their systematic work and dedication during this demanding evaluation of our university. Thanks to them, it has been confirmed—and we can rightly be proud—that we are among the national leaders in science and can continue on our current course,” said Rector Michael Kohajda.

Along with Palacký University, only seven other universities out of a total of 33 evaluated received the highest grade of A in the evaluation of research organizations in the higher education segment: Charles University, Masaryk University, the Czech Technical University in Prague (ČVUT), the Brno University of Technology (VUT), the University of South Bohemia (JČU), the University of Chemistry and Technology (VŠCHT), and the Academy of Arts, Architecture and Design (UMPRUM).

The strict scrutiny of international experts

The evaluation (on-site peer review) was conducted by an international evaluation panel nominated by the universities and approved by the Ministry of Education, consisting of ten experts from leading institutions. It was chaired by Professor Jean-Pierre Gesson, a French chemist, long-time rector of the University of Poitiers, and an international expert with extensive experience in European evaluation agencies.

“The evaluation is highly informative precisely because it is based on the independent perspective of an international panel and a transparent process,” said Jiří Drábek, Vice Rector for Science, Creative Activity, and Knowledge Transfer, adding: “The highest rating is the result of the long-term work of the entire university. It has been confirmed that high-quality research, thoughtful strategic management, and coordinated preparation across all UP units are essential prerequisites for success.”

Science that helps society

The panel recognised strong examples of societal impact and the transfer of knowledge into practice—whether in the development of new diagnostic methods in medicine, advanced materials, cultural heritage preservation, modern education, or addressing current social and legal challenges.

The international panel also evaluated the university’s strategic management. In their final report, the auditors state that UP successfully implements the principles of Open Science and systematically supports young talent.

“The university’s vision of being an institution of excellence at the national level and beyond is justified by the high quality of its research, as well as by the systems and rules that have been created or innovated during this period. UP stands at the centre of current developments in the field of research evaluation in Europe,” the evaluation report states.

We will not rest on our laurels

The evaluation report also identifies areas where the university should strengthen its ambitions—international partnerships, success in prestigious European grants, support for early-career researchers, and research performance in certain social science disciplines.

“The result is a source of pride, but also a commitment. We view the report as a formative tool for the university’s further development. We will focus on achieving greater success in Horizon Europe programmes, particularly the ERC, on systematically supporting the doctoral and postdoctoral environment, on strengthening international visibility, and on supporting fields where the panel recommended increasing research productivity,” added Vice Rector Drábek.

conclusions of the tripartite meeting, are published on the website strategie.upol.cz.

Univerzita Palackého obdržela v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol nejvyšší možnou známku. Mezinárodní evaluační panel ocenil, že věda na UP nezůstává zavřená v laboratořích a univerzita má společenský dopad a přenáší poznatky do praxe. Ohodnotil také strategické řízení univerzity. Výsledky evaluace dokládají, že UP je pevnou součástí národní elity a daří se jí systematicky posilovat své postavení i v mezinárodním výzkumném prostoru.

Univerzita Palackého získala v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol 2025 celkové hodnocení A – vynikající. K tomuto závěru dospěla jednání tripartity na základě podkladů mezinárodního evaluačního panelu, analýzy poskytovatele a stanoviska odborného poradního orgánu.

„Chtěl bych všem zaměstnancům, zaměstnankyním a součástem poděkovat za jejich systematickou práci a nasazení při tomto náročném hodnocení naší univerzity.“ Rektor Michael Kohajda

Příprava na mezinárodní osobní návštěvu hodnotitelů na UP a tvorba rozsáhlých sebeevaluačních zpráv zaměřených na společenský význam, řízení a strategii výzkumu, vývoje a inovací na UP začala za pečlivé spolupráce všech součástí univerzity již na jaře roku 2024. V předchozích dnech skončila významným oceněním univerzity.

„Chtěl bych všem zaměstnancům, zaměstnankyním a součástem poděkovat za jejich systematickou práci a nasazení při tomto náročném hodnocení naší univerzity. I díky nim se potvrdilo a můžeme být právem hrdí, že v oblasti vědy patříme k národní špičce a můžeme pokračovat v nastaveném kurzu,“ ocenil rektor Michael Kohajda.

Nejvyšší známku A v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol získal spolu s Univerzitou Palackého jen 7 dalších vysokých škol z celkem 33 hodnocených, a to Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, ČVUT, VUT, JČU, VŠCHT a UMPRUM.

Přísné zrcadlo mezinárodních expertů

Hodnocení (on-site peer-review) provedl univerzitami nominovaný a ministerstvem školství schválený mezinárodní evaluační panel složený z deseti odbornic a odborníků z významných institucí. Předsedal mu profesor Jean-Pierre Gesson, francouzský chemik, dlouholetý rektor Univerzity v Poitiers a mezinárodní expert s bohatou zkušeností z evropských hodnoticích agentur.

„Hodnocení má vysokou vypovídací hodnotu právě díky tomu, že se opírá o nezávislý pohled mezinárodního panelu a transparentní proces,“ uvedl prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a dodal: „Nejvyšší hodnocení je výsledkem dlouhodobé práce celé univerzity. Potvrdilo se, že kvalitní věda, promyšlené strategické řízení a koordinovaná příprava napříč součástmi UP jsou zásadními předpoklady úspěchu.“

Věda, která pomáhá společnosti

Panel ocenil silné příklady společenského dopadu a přenosu poznatků do praxe – ať už jde o vývoj nových diagnostických metod v medicíně, pokročilé materiály, ochranu kulturního dědictví, moderní vzdělávání, nebo řešení aktuálních sociálních a právních výzev.

Mezinárodní panel ohodnotil také strategické řízení univerzity. V závěrečné zprávě auditoři konstatují, že UP úspěšně implementuje principy Open Science a systematicky podporuje mladé talenty.

„Vize univerzity být excelentní institucí na národní úrovni i za jejími hranicemi je opodstatněná vysokou kvalitou výzkumu, ale také systémy a pravidly, které byly v tomto období vytvořeny nebo inovovány. UP stojí v centru aktuálního dění v oblasti hodnocení výzkumu v Evropě,“ zaznívá v evaluační zprávě.

Neusneme na vavřínech

Hodnoticí zpráva zároveň pojmenovává oblasti, v nichž by měla univerzita posílit své ambice – mezinárodní partnerství, úspěšnost v prestižních evropských grantech, podpora začínajících vědkyň a vědců a výzkumný výkon v některých společenskovědních oborech.

„Výsledek je důvodem k hrdosti, ale zároveň závazkem. Zprávu vnímáme jako formativní nástroj pro další rozvoj univerzity. Zaměříme se na vyšší úspěšnost v programech Horizon Europe, zvláště pak ERC, na systematickou podporu doktorského a postdoktorského prostředí, na posilování mezinárodní viditelnosti a na podporu oborů, u nichž panel doporučil zvýšit výzkumnou produktivitu,“ doplnil prorektor Drábek.

Podrobné výsledky hodnocení, včetně evaluační zprávy MEP, vyjádření poskytovatele a závěru tripartitního jednání, jsou zveřejněny na webu strategie.upol.cz.

 

 

Univerzita Palackého obdržela v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol nejvyšší možnou známku. Mezinárodní evaluační panel ocenil, že věda na UP nezůstává zavřená v laboratořích a univerzita má společenský dopad a přenáší poznatky do praxe. Ohodnotil také strategické řízení univerzity. Výsledky evaluace dokládají, že UP je pevnou součástí národní elity a daří se jí systematicky posilovat své postavení i v mezinárodním výzkumném prostoru.

Univerzita Palackého získala v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol 2025 celkové hodnocení A – vynikající. K tomuto závěru dospěla jednání tripartity na základě podkladů mezinárodního evaluačního panelu, analýzy poskytovatele a stanoviska odborného poradního orgánu.

„Chtěl bych všem zaměstnancům, zaměstnankyním a součástem poděkovat za jejich systematickou práci a nasazení při tomto náročném hodnocení naší univerzity.“ Rektor Michael Kohajda

Příprava na mezinárodní osobní návštěvu hodnotitelů na UP a tvorba rozsáhlých sebeevaluačních zpráv zaměřených na společenský význam, řízení a strategii výzkumu, vývoje a inovací na UP začala za pečlivé spolupráce všech součástí univerzity již na jaře roku 2024. V předchozích dnech skončila významným oceněním univerzity.

„Chtěl bych všem zaměstnancům, zaměstnankyním a součástem poděkovat za jejich systematickou práci a nasazení při tomto náročném hodnocení naší univerzity. I díky nim se potvrdilo a můžeme být právem hrdí, že v oblasti vědy patříme k národní špičce a můžeme pokračovat v nastaveném kurzu,“ ocenil rektor Michael Kohajda.

Nejvyšší známku A v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol získal spolu s Univerzitou Palackého jen 7 dalších vysokých škol z celkem 33 hodnocených, a to Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, ČVUT, VUT, JČU, VŠCHT a UMPRUM.

Přísné zrcadlo mezinárodních expertů

Hodnocení (on-site peer-review) provedl univerzitami nominovaný a ministerstvem školství schválený mezinárodní evaluační panel složený z deseti odbornic a odborníků z významných institucí. Předsedal mu profesor Jean-Pierre Gesson, francouzský chemik, dlouholetý rektor Univerzity v Poitiers a mezinárodní expert s bohatou zkušeností z evropských hodnoticích agentur.

„Hodnocení má vysokou vypovídací hodnotu právě díky tomu, že se opírá o nezávislý pohled mezinárodního panelu a transparentní proces,“ uvedl prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a dodal: „Nejvyšší hodnocení je výsledkem dlouhodobé práce celé univerzity. Potvrdilo se, že kvalitní věda, promyšlené strategické řízení a koordinovaná příprava napříč součástmi UP jsou zásadními předpoklady úspěchu.“

Věda, která pomáhá společnosti

Panel ocenil silné příklady společenského dopadu a přenosu poznatků do praxe – ať už jde o vývoj nových diagnostických metod v medicíně, pokročilé materiály, ochranu kulturního dědictví, moderní vzdělávání, nebo řešení aktuálních sociálních a právních výzev.

Mezinárodní panel ohodnotil také strategické řízení univerzity. V závěrečné zprávě auditoři konstatují, že UP úspěšně implementuje principy Open Science a systematicky podporuje mladé talenty.

„Vize univerzity být excelentní institucí na národní úrovni i za jejími hranicemi je opodstatněná vysokou kvalitou výzkumu, ale také systémy a pravidly, které byly v tomto období vytvořeny nebo inovovány. UP stojí v centru aktuálního dění v oblasti hodnocení výzkumu v Evropě,“ zaznívá v evaluační zprávě.

Neusneme na vavřínech

Hodnoticí zpráva zároveň pojmenovává oblasti, v nichž by měla univerzita posílit své ambice – mezinárodní partnerství, úspěšnost v prestižních evropských grantech, podpora začínajících vědkyň a vědců a výzkumný výkon v některých společenskovědních oborech.

„Výsledek je důvodem k hrdosti, ale zároveň závazkem. Zprávu vnímáme jako formativní nástroj pro další rozvoj univerzity. Zaměříme se na vyšší úspěšnost v programech Horizon Europe, zvláště pak ERC, na systematickou podporu doktorského a postdoktorského prostředí, na posilování mezinárodní viditelnosti a na podporu oborů, u nichž panel doporučil zvýšit výzkumnou produktivitu,“ doplnil prorektor Drábek.

Podrobné výsledky hodnocení, včetně evaluační zprávy MEP, vyjádření poskytovatele a závěru tripartitního jednání, jsou zveřejněny na webu strategie.upol.cz.

 

 

How does family background affect the health and well-being of Czech children? Significantly. The quality of life for adolescents in the Czech Republic is not determined solely by their individual decisions but is fundamentally linked to the socioeconomic situation of the family they come from. The latest data from the international HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) study, coordinated in the Czech Republic by a research team from Palacký University, confirm that family background is a key factor that influences the mental health, eating habits, and physical activity of Czech schoolchildren.

Children from less affluent families face significantly higher health risks than their better-off peers. For example, their risk of depression is 57% higher, and the difference is also evident in their overall outlook on life—children with lower socioeconomic status have roughly half the chance of high life satisfaction.

“It turns out that socioeconomic status is not just a matter of being on the poor-to-rich spectrum. It is a factor that significantly influences the level of stress children face as they enter adolescence. If we truly want to address children’s mental health and well-being, we must focus on systemic support for those who start from less advantageous positions,” says Dita Protopopová, national coordinator for mental health policy.

Inequalities are also evident in physical health—children from disadvantaged backgrounds are nearly twice as likely to be overweight or obese. The study challenges the assumption that the cost of sports in clubs or after-school programs is a barrier to physical activity. Differences in physical activity stem more from differing family habits and attitudes toward health as a priority. Children from socially and economically disadvantaged families also more often lack the “healthy balance” in their diets that fruits and vegetables provide, which their wealthier peers commonly consume.

The Czech Paradox: Material Average and Unequal Life Chances

In terms of material well-being, the Czech Republic ranks in the middle of the pack in international comparisons (alongside countries like Finland, Spain, and England). Yet in Czech society, family background determines, for example, children’s future academic success and mental well-being far more strongly than in many other similarly developed countries.

“In terms of the impact of social and economic inequalities on children’s mental health or their success in school, the Czech Republic is among the countries with significant disparities. Our goal must be to reduce them. Even in a country with very decent material security, these factors still too often determine children’s starting point and their life experiences,” explains Pavla Gomba, Executive Director of UNICEF Czech Republic.

School and Teachers as an Anchor of Stability

School remains a significant stabilising factor for disadvantaged children. Trust in teachers is higher among children from less affluent families than among those from well-off families. Children from weaker socioeconomic backgrounds perceive a higher level of support from their teachers than their wealthier peers (38% vs. 33%) and also trust teachers more; this applies to 56% of children from disadvantaged backgrounds, which is eight percentage points higher than among children from the most affluent families (48%).

“It appears that Czech schools are able to at least partially bridge social divides by offering a kind of relational anchor where other sources of support are weak. Teachers here do not function merely as those who impart knowledge, but as key guides who provide disadvantaged children with a sense of stability that may not be a given in their home environment,” concludes Michal Kalman, head of the HBSC research team at the Institute of Social Health (OUSHI) of the Cyril and Methodius Faculty of Theology at Palacký University.

Socioeconomic disadvantage manifests itself in the school environment as a double burden: Children from lower-status families achieve, on average, poorer academic results—49% of them have average or below-average grades, while among children from well-off families, this figure is “only” 37%. At the same time, these children feel less supported by their peers—adolescents from better-off backgrounds are 34% more likely to have positive peer relationships.

“The HBSC report represents an important milestone because it provides the first comprehensive analysis of socioeconomic inequalities and their impacts on children’s health and behaviour in the Czech Republic. It clearly shows that social background matters: children growing up in less favourable conditions face a higher risk of unhealthy behaviour and subsequent health problems. Risky behaviours, such as smoking or alcohol use, as well as differences in physical activity and nutrition, are significantly influenced by the environment in which children grow up. “The findings presented in this report should therefore serve as a clear call for cross-sectoral action to create a supportive environment for children, limit harmful influences, and ensure that every child has an equal chance to grow up healthy and thrive,” said Zsofia Pusztai, Head of the WHO Office in the Czech Republic.

The HBSC epidemiological study examines a wide range of lifestyle aspects among children and adolescents aged 11–15 in the Czech Republic and nearly 50 other countries worldwide. It is conducted in collaboration with the World Health Organisation (WHO). A research team from Palacký University in Olomouc has been conducting long-term monitoring of factors influencing the health of Czech schoolchildren aged 11, 13, and 15. In the current study, data were collected from nearly 15,000 children at 250 schools of various types throughout the Czech Republic. This extensive research among Czech schoolchildren was supported by the EU through the Jan Amos Komenský – Top-Level Research Operational Programme via the DigiWELL project. The HBSC study researchers publish their findings in a clear and engaging format on the Healthy Generation website.

Jak zázemí rodiny ovlivňuje zdraví a pohodu českých dětí? Významně. Kvalita života dospívajících v Česku není určena jen jejich individuálními rozhodnutími, ale zásadně souvisí se socioekonomickou situací rodiny, z níž pocházejí. Nejnovější data mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), kterou v České republice garantuje řešitelský tým z Univerzity Palackého, potvrzují, že rodinné zázemí je klíčovým faktorem, který se promítá do duševního zdraví, stravovacích návyků i fyzické aktivity českých školáků.

Děti z méně majetných rodin čelí výrazně vyšším zdravotním rizikům než jejich zajištěnější vrstevníci. Například riziko výskytu depresí je u nich o 57 % vyšší a rozdíl je patrný i v celkovém vnímání života – děti s nižším socioekonomickým statusem mají zhruba poloviční šanci na vysokou životní spokojenost.

„Ukazuje se, že socioekonomický status není jen zařazení na škále chudý – bohatý. Jedná se o faktor, který významně ovlivňuje míru zátěže, se kterou děti vstupují do dospívání. Pokud chceme skutečně řešit duševní zdraví a wellbeing dětí, musíme se zaměřit na systémovou podporu těch, kteří startují z méně výhodných pozic,“ říká Dita Protopopová, národní koordinátorka politiky duševního zdraví.

Podrobnější report najdete na webu Zdravagenerace.cz.

Nerovnosti se projevují i v tělesném zdraví – děti ze znevýhodněného prostředí mají téměř dvojnásobné riziko nadváhy a obezity. Studie přitom zpochybňuje předpoklad, že bariérou k pohybu jsou náklady na sport v klubech či kroužcích. Rozdíly v pohybové aktivitě pramení spíše z odlišných návyků v rodině a v přístupu ke zdraví jako prioritě. U dětí ze sociálně a ekonomicky slabších rodin také častěji chybí „zdravá kompenzace“ jídelníčku ovocem či zeleninou, kterou jejich bohatší vrstevníci běžně využívají.

Český paradox: Materiální průměr a nerovné životní šance

Z hlediska materiálního zajištění patří Česko v mezinárodním srovnání k průměru (kam patří země jako Finsko, Španělsko či Anglie). Přesto rodinné zázemí v české společnosti určuje například budoucí studijní úspěšnost a duševní pohodu dětí mnohem silněji než v mnoha jiných podobně vyspělých zemích.

„V dopadu sociálních a ekonomických nerovností na duševní zdraví dětí či jejich úspěšnost ve škole patří Česko k zemím s výraznými rozdíly. Naším cílem musí být jejich snižování. I v materiálně velmi slušně zajištěné zemi totiž stále příliš často určují startovní pozici dětí a jejich životní zkušenost,“ vysvětluje Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.

Škola a učitelé jako kotva stability

Významným stabilizačním faktorem pro znevýhodněné děti zůstává škola. Důvěra k učitelům je u dětí z méně majetných rodin vyšší než u dětí zajištěných. Děti se slabším socioekonomickým zázemím vnímají vyšší míru podpory od svých učitelů než jejich bohatší vrstevníci (38 % vs. 33 %) a také více důvěřují učitelům, což se týká 56 % dětí ze znevýhodněného prostředí, to je o osm procentních bodů více než u dětí z nejvíce zajištěných rodin (48 %).

„Ukazuje se, že české školy dokážou alespoň částečně vyrovnávat sociální propasti tím, že nabízí jistý druh vztahové kotvy tam, kde jsou jiné zdroje podpory oslabené. Pedagogové zde nefungují jen jako ti, kdo předávají znalosti, ale jako klíčoví průvodci, kteří znevýhodněným dětem poskytují jistý pocit stability, který v domácím prostředí nemusí být samozřejmostí,“ uzavírá Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Socioekonomické znevýhodnění se ve školním prostředí projevuje jako dvojí zátěž: Děti z rodin s nižším statusem dosahují v průměru horších studijních výsledků – 49 % z nich vykazuje průměrný či podprůměrný prospěch, zatímco u dětí ze zajištěných rodin je to „jen“ 37 %. Zároveň tyto děti pociťují slabší podporu v kolektivu spolužáků – dospívající z lepších poměrů mají o 34 % vyšší šanci na kvalitní vrstevnické vztahy.

„Zpráva HBSC představuje důležitý milník, protože přináší první komplexní analýzu socioekonomických nerovností a jejich dopadů na zdraví a chování dětí v Česku. Jasně ukazuje, že na sociálním zázemí záleží: děti vyrůstající v méně příznivých podmínkách čelí vyššímu riziku nezdravého chování i následných zdravotních problémů. Rizikové chování, jako je kouření nebo užívání alkoholu, stejně jako rozdíly v pohybové aktivitě a výživě, jsou významně ovlivňovány prostředím, ve kterém děti vyrůstají. Zjištění prezentovaná v této zprávě by proto měly být jasnou výzvou ke společnému postupu napříč sektory s cílem vytvořit pro děti podpůrné prostředí, omezit škodlivé vlivy a zajistit, aby každé dítě mělo stejnou šanci vyrůstat zdravě a prospívat,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v Česku.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum prostřednictvím projektu DigiWELL. Přehledně a poutavě zpracované poznatky řešitelé HBSC studie zveřejňují na stránkách Zdravá generace. 

Jak zázemí rodiny ovlivňuje zdraví a pohodu českých dětí? Významně. Kvalita života dospívajících v Česku není určena jen jejich individuálními rozhodnutími, ale zásadně souvisí se socioekonomickou situací rodiny, z níž pocházejí. Nejnovější data mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), kterou v České republice garantuje řešitelský tým z Univerzity Palackého, potvrzují, že rodinné zázemí je klíčovým faktorem, který se promítá do duševního zdraví, stravovacích návyků i fyzické aktivity českých školáků.

Děti z méně majetných rodin čelí výrazně vyšším zdravotním rizikům než jejich zajištěnější vrstevníci. Například riziko výskytu depresí je u nich o 57 % vyšší a rozdíl je patrný i v celkovém vnímání života – děti s nižším socioekonomickým statusem mají zhruba poloviční šanci na vysokou životní spokojenost.

„Ukazuje se, že socioekonomický status není jen zařazení na škále chudý – bohatý. Jedná se o faktor, který významně ovlivňuje míru zátěže, se kterou děti vstupují do dospívání. Pokud chceme skutečně řešit duševní zdraví a wellbeing dětí, musíme se zaměřit na systémovou podporu těch, kteří startují z méně výhodných pozic,“ říká Dita Protopopová, národní koordinátorka politiky duševního zdraví.

Podrobnější report najdete na webu Zdravagenerace.cz.

Nerovnosti se projevují i v tělesném zdraví – děti ze znevýhodněného prostředí mají téměř dvojnásobné riziko nadváhy a obezity. Studie přitom zpochybňuje předpoklad, že bariérou k pohybu jsou náklady na sport v klubech či kroužcích. Rozdíly v pohybové aktivitě pramení spíše z odlišných návyků v rodině a v přístupu ke zdraví jako prioritě. U dětí ze sociálně a ekonomicky slabších rodin také častěji chybí „zdravá kompenzace“ jídelníčku ovocem či zeleninou, kterou jejich bohatší vrstevníci běžně využívají.

Český paradox: Materiální průměr a nerovné životní šance

Z hlediska materiálního zajištění patří Česko v mezinárodním srovnání k průměru (kam patří země jako Finsko, Španělsko či Anglie). Přesto rodinné zázemí v české společnosti určuje například budoucí studijní úspěšnost a duševní pohodu dětí mnohem silněji než v mnoha jiných podobně vyspělých zemích.

„V dopadu sociálních a ekonomických nerovností na duševní zdraví dětí či jejich úspěšnost ve škole patří Česko k zemím s výraznými rozdíly. Naším cílem musí být jejich snižování. I v materiálně velmi slušně zajištěné zemi totiž stále příliš často určují startovní pozici dětí a jejich životní zkušenost,“ vysvětluje Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.

Škola a učitelé jako kotva stability

Významným stabilizačním faktorem pro znevýhodněné děti zůstává škola. Důvěra k učitelům je u dětí z méně majetných rodin vyšší než u dětí zajištěných. Děti se slabším socioekonomickým zázemím vnímají vyšší míru podpory od svých učitelů než jejich bohatší vrstevníci (38 % vs. 33 %) a také více důvěřují učitelům, což se týká 56 % dětí ze znevýhodněného prostředí, to je o osm procentních bodů více než u dětí z nejvíce zajištěných rodin (48 %).

„Ukazuje se, že české školy dokážou alespoň částečně vyrovnávat sociální propasti tím, že nabízí jistý druh vztahové kotvy tam, kde jsou jiné zdroje podpory oslabené. Pedagogové zde nefungují jen jako ti, kdo předávají znalosti, ale jako klíčoví průvodci, kteří znevýhodněným dětem poskytují jistý pocit stability, který v domácím prostředí nemusí být samozřejmostí,“ uzavírá Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Socioekonomické znevýhodnění se ve školním prostředí projevuje jako dvojí zátěž: Děti z rodin s nižším statusem dosahují v průměru horších studijních výsledků – 49 % z nich vykazuje průměrný či podprůměrný prospěch, zatímco u dětí ze zajištěných rodin je to „jen“ 37 %. Zároveň tyto děti pociťují slabší podporu v kolektivu spolužáků – dospívající z lepších poměrů mají o 34 % vyšší šanci na kvalitní vrstevnické vztahy.

„Zpráva HBSC představuje důležitý milník, protože přináší první komplexní analýzu socioekonomických nerovností a jejich dopadů na zdraví a chování dětí v Česku. Jasně ukazuje, že na sociálním zázemí záleží: děti vyrůstající v méně příznivých podmínkách čelí vyššímu riziku nezdravého chování i následných zdravotních problémů. Rizikové chování, jako je kouření nebo užívání alkoholu, stejně jako rozdíly v pohybové aktivitě a výživě, jsou významně ovlivňovány prostředím, ve kterém děti vyrůstají. Zjištění prezentovaná v této zprávě by proto měly být jasnou výzvou ke společnému postupu napříč sektory s cílem vytvořit pro děti podpůrné prostředí, omezit škodlivé vlivy a zajistit, aby každé dítě mělo stejnou šanci vyrůstat zdravě a prospívat,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v Česku.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum prostřednictvím projektu DigiWELL. Přehledně a poutavě zpracované poznatky řešitelé HBSC studie zveřejňují na stránkách Zdravá generace. 

Vydejte se na cestu! Nemusíte balit kufry ani kupovat letenku. Stačí otevřít nové vydání magazínu Žurnál UP, které čtenáře zve k objevování tématu Cesty kolem nás a v nás. A tentokrát je toho k objevování opravdu hodně. Nové číslo totiž vychází v rozšířeném formátu – má 52 stran a nabízí tak ještě více příběhů, rozhovorů, objevů, inspirace i vizuálních zážitků.

Už na první pohled zaujme umělecká obálka. Titulní stranu zdobí reprodukce obrazu Moniky Tomanové Cesty kolem nás a v nás, která se stala výtvarným symbolem celého čísla. Umění se navíc neomezuje jen na obálku – magazín přináší také hned několik stran věnovaných výtvarné tvorbě, umělcům spojeným s univerzitou i tomu, jak umění pomáhá porozumět světu kolem nás. Těšit se můžete na rozhovory, portréty, fotografie i inspirativní setkání s tvůrci, kteří dokazují, že stejně jako je univerzita domovem vzdělávání a vědy, je také prostorem pro kreativitu a umění.

Připravili jsme toto číslo jako vždy s důrazem na kvalitní obsah, který ukazuje inspirativní osobnosti a zajímavé příběhy spojené s Univerzitou Palackého. Tentokrát jsme si však dali mimořádně záležet také na grafickém zpracování. Aby bylo dobré čtení zároveň pastvou pro oči. Velké ilustrace, mapy, infografiky a názorné vizuální prvky pomáhají vyprávět příběhy stejně silně jako samotné texty. Výrazným příkladem je rozsáhlé téma věnované vodě, které propojuje výzkumy z různých částí univerzity. Na atraktivně zpracovaných dvoustranách se dozvíte, jak vědci čistí vodu pomocí nanotechnologií, sledují komáří kalamity, využívají slzy při diagnostice rakoviny nebo modelují povodně v Olomouci. Voda zde není jen tématem, ale i vizuálním motivem, který provází celou sekci.

Téma cest se přitom vine magazínem v mnoha podobách. Zavede vás do středomořských krajů prostřednictvím unikátní digitální aplikace mapující historické cestopisy, na koloběžkovou pouť po stopách Viléma Dušana Lambla, do světa nářečí zachycených v originálních jazykových atlasech našich geoinformatiků a své tipy z ciziny přidají i studenti. Když už se vydáme na pouť, stojí za to vědět, jak správně chodit. I to se v magazínu dozvíte. Nechybí ani tradiční rozhovor, tentokrát s ekologem Pavlem Nováčkem, který nabízí zamyšlení nad tím, kam směřuje současný svět a jaké cesty si lidstvo vybírá. Pokud vás zajímá, kudy vede cesta z univerzity do taláru ústavního soudce, určitě si přečtěte příběh Michala Bartoně z právnické fakulty.

Letní měsíce jsou ideálním časem pro zastavení. Třeba v galerii nebo jen tak v křesle s dobrou knížkou. Proto jsme přidali kulturní část spojenou s lidmi z UP – literáty, kurátory, výtvarníky i fotografy. A přibalili jsme také jednu z oceněných studentských vědeckých esejí, která zabodovala v univerzitní literární soutěži.

K dobrému časopisu patří i trochu odpočinku, a tak najdete v našem magazínu i novinku, která potěší všechny milovníky luštění – křížovku a sudoku. Ideální příležitost, jak si po inspirativní četbě o našem (nejen) univerzitním světě ještě chvíli lámat hlavu.

Nový Žurnál UP tak není jen dalším číslem univerzitního magazínu. Je pozvánkou k objevování světa kolem nás, lidí kolem nás i vlastních cest, které každý den podnikáme. Stačí otevřít první stránku a vydat se na cestu. V tištěné podobě ho najdete jako vždy na fakultách, ve Zbrojnici, UPointu či Pevnosti poznání. Elektronicky pak zde.

Příjemné čtení a inspirativní cesty!

Vydejte se na cestu! Nemusíte balit kufry ani kupovat letenku. Stačí otevřít nové vydání magazínu Žurnál UP, které čtenáře zve k objevování tématu Cesty kolem nás a v nás. A tentokrát je toho k objevování opravdu hodně. Nové číslo totiž vychází v rozšířeném formátu – má 52 stran a nabízí tak ještě více příběhů, rozhovorů, objevů, inspirace i vizuálních zážitků.

Už na první pohled zaujme umělecká obálka. Titulní stranu zdobí reprodukce obrazu Moniky Tomanové Cesty kolem nás a v nás, která se stala výtvarným symbolem celého čísla. Umění se navíc neomezuje jen na obálku – magazín přináší také hned několik stran věnovaných výtvarné tvorbě, umělcům spojeným s univerzitou i tomu, jak umění pomáhá porozumět světu kolem nás. Těšit se můžete na rozhovory, portréty, fotografie i inspirativní setkání s tvůrci, kteří dokazují, že stejně jako je univerzita domovem vzdělávání a vědy, je také prostorem pro kreativitu a umění.

Připravili jsme toto číslo jako vždy s důrazem na kvalitní obsah, který ukazuje inspirativní osobnosti a zajímavé příběhy spojené s Univerzitou Palackého. Tentokrát jsme si však dali mimořádně záležet také na grafickém zpracování. Aby bylo dobré čtení zároveň pastvou pro oči. Velké ilustrace, mapy, infografiky a názorné vizuální prvky pomáhají vyprávět příběhy stejně silně jako samotné texty. Výrazným příkladem je rozsáhlé téma věnované vodě, které propojuje výzkumy z různých částí univerzity. Na atraktivně zpracovaných dvoustranách se dozvíte, jak vědci čistí vodu pomocí nanotechnologií, sledují komáří kalamity, využívají slzy při diagnostice rakoviny nebo modelují povodně v Olomouci. Voda zde není jen tématem, ale i vizuálním motivem, který provází celou sekci.

Téma cest se přitom vine magazínem v mnoha podobách. Zavede vás do středomořských krajů prostřednictvím unikátní digitální aplikace mapující historické cestopisy, na koloběžkovou pouť po stopách Viléma Dušana Lambla, do světa nářečí zachycených v originálních jazykových atlasech našich geoinformatiků a své tipy z ciziny přidají i studenti. Když už se vydáme na pouť, stojí za to vědět, jak správně chodit. I to se v magazínu dozvíte. Nechybí ani tradiční rozhovor, tentokrát s ekologem Pavlem Nováčkem, který nabízí zamyšlení nad tím, kam směřuje současný svět a jaké cesty si lidstvo vybírá. Pokud vás zajímá, kudy vede cesta z univerzity do taláru ústavního soudce, určitě si přečtěte příběh Michala Bartoně z právnické fakulty.

Letní měsíce jsou ideálním časem pro zastavení. Třeba v galerii nebo jen tak v křesle s dobrou knížkou. Proto jsme přidali kulturní část spojenou s lidmi z UP – literáty, kurátory, výtvarníky i fotografy. A přibalili jsme také jednu z oceněných studentských vědeckých esejí, která zabodovala v univerzitní literární soutěži.

K dobrému časopisu patří i trochu odpočinku, a tak najdete v našem magazínu i novinku, která potěší všechny milovníky luštění – křížovku a sudoku. Ideální příležitost, jak si po inspirativní četbě o našem (nejen) univerzitním světě ještě chvíli lámat hlavu.

Nový Žurnál UP tak není jen dalším číslem univerzitního magazínu. Je pozvánkou k objevování světa kolem nás, lidí kolem nás i vlastních cest, které každý den podnikáme. Stačí otevřít první stránku a vydat se na cestu. V tištěné podobě ho najdete jako vždy na fakultách, ve Zbrojnici, UPointu či Pevnosti poznání. Elektronicky pak zde.

Příjemné čtení a inspirativní cesty!

Jak se vědě daří odpovídat na klimatické výzvy? Jak nás může výzkum připravit na budoucnost s nedostatkem vody, nepředvídatelnými výkyvy teplot či vymíráním druhů? Přestože někteří lidé tvrdí, že klimatická změna vůbec neexistuje nebo že už skončila, výzkumníci se na proměny krajiny a počasí připravují a díky moderním technologiím přinášejí řešení složitých výzev budoucnosti. Vědci z Univerzity Palackého budou 17. června od 17 hodin v sále Central Muzea umění Olomouc vyvracet mýty a představovat fakta o přírodě kolem nás.

Klimatická změna patří mezi nejvíce polarizující témata současné veřejné i politické debaty. O tom, zda se vlivem člověka s přírodou kolem nás skutečně něco děje, se přou veřejně známé osobnosti v televizních diskuzích i lidé na sociálních sítích. Abychom nepodléhali dojmům, ale opírali se o fakta, pořádá Univerzita Palackého debatu s vědci, kteří se dlouhodobě věnují výzkumu udržitelnosti, krajiny, zemědělství a životního prostředí.

V debatě pro širokou veřejnost vystoupí Jan Filip, který se na CATRIN UP věnuje čištění vody pomocí pokročilých nanotechnologií, a tři vědci z Přírodovědecké fakulty UP. Mária Škrabišová šlechtí plodiny odolnější vůči suchu a patogenům, Jiří Danihlík se zabývá biochemií včel a dlouhodobě mapuje jejich úhyny v rámci projektu občanské vědy COLOSS a geoinformatik Jan Brus se věnuje mapování krajiny a pomáhá předcházet komářím kalamitám. Diskuze je určena všem, kteří chtějí zjistit, jak se současná věda připravuje na zvládání náročných výzev, jež před nás proměny klimatu staví.

Akce se koná pod hlavičkou nové univerzitní kampaně UP to the Future a nabídne srozumitelný pohled podložený výzkumem a konkrétními daty – bez zjednodušování a senzacechtivosti. Dozvíte se, jak věda proměňuje zemědělství a produkci potravin, jak chránit včely před patogeny, jak lze pomocí nových technologií řešit ekologické havárie vody a jak předcházet invazím obtížného hmyzu, například komárů.

Přijďte ve středu 17. června od 17 hodin do sálu Central Muzea umění Olomouc. Program potrvá do 20 hodin. Vědci a vědkyně nejprve představí svůj výzkum prostřednictvím krátkých a atraktivních prezentací, následně budou debatovat mezi sebou i s publikem. Vstup je zdarma a bez nutnosti rezervace.

Jak se vědě daří odpovídat na klimatické výzvy? Jak nás může výzkum připravit na budoucnost s nedostatkem vody, nepředvídatelnými výkyvy teplot či vymíráním druhů? Přestože někteří lidé tvrdí, že klimatická změna vůbec neexistuje nebo že už skončila, výzkumníci se na proměny krajiny a počasí připravují a díky moderním technologiím přinášejí řešení složitých výzev budoucnosti. Vědci z Univerzity Palackého budou 17. června od 17 hodin v sále Central Muzea umění Olomouc vyvracet mýty a představovat fakta o přírodě kolem nás.

Klimatická změna patří mezi nejvíce polarizující témata současné veřejné i politické debaty. O tom, zda se vlivem člověka s přírodou kolem nás skutečně něco děje, se přou veřejně známé osobnosti v televizních diskuzích i lidé na sociálních sítích. Abychom nepodléhali dojmům, ale opírali se o fakta, pořádá Univerzita Palackého debatu s vědci, kteří se dlouhodobě věnují výzkumu udržitelnosti, krajiny, zemědělství a životního prostředí.

V debatě pro širokou veřejnost vystoupí Jan Filip, který se na CATRIN UP věnuje čištění vody pomocí pokročilých nanotechnologií, a tři vědci z Přírodovědecké fakulty UP. Mária Škrabišová šlechtí plodiny odolnější vůči suchu a patogenům, Jiří Danihlík se zabývá biochemií včel a dlouhodobě mapuje jejich úhyny v rámci projektu občanské vědy COLOSS a geoinformatik Jan Brus se věnuje mapování krajiny a pomáhá předcházet komářím kalamitám. Diskuze je určena všem, kteří chtějí zjistit, jak se současná věda připravuje na zvládání náročných výzev, jež před nás proměny klimatu staví.

Akce se koná pod hlavičkou nové univerzitní kampaně UP to the Future a nabídne srozumitelný pohled podložený výzkumem a konkrétními daty – bez zjednodušování a senzacechtivosti. Dozvíte se, jak věda proměňuje zemědělství a produkci potravin, jak chránit včely před patogeny, jak lze pomocí nových technologií řešit ekologické havárie vody a jak předcházet invazím obtížného hmyzu, například komárů.

Přijďte ve středu 17. června od 17 hodin do sálu Central Muzea umění Olomouc. Program potrvá do 20 hodin. Vědci a vědkyně nejprve představí svůj výzkum prostřednictvím krátkých a atraktivních prezentací, následně budou debatovat mezi sebou i s publikem. Vstup je zdarma a bez nutnosti rezervace.

Okolo 12 tisíc běžců očekávají pořadatelé letošního Mattoni Running Festivalu, kterým Olomouc bude žít v pátek 12. a především v sobotu 13. června. Jeho součástí kromě půlmaratonu je i Běh o pohár rektora Univerzity Palackého v rámci Šantovka běhu na 5 km a také veletrh Moravia Sport Expo na Výstavišti Flora. Univerzita Palackého je partnerem tohoto běžeckého svátku.

Mattoni 1/2Maraton Olomouc, oceněný prestižní známkou World Athletics Road Race Label, se poběží již pošestnácté. Na jeho trasu v sobotu s 19. hodinou vyrazí účastníci více než 60 národností, mezi nimi i elitní běžkyně a běžci, kteří v Olomouci budou bojovat o cenné body do letošního seriálu EuroHeroes, jako je například Tereza Hrochová, Carolina Robles a Jorge Blanco ze Španělska nebo Jan Lukas Becker z Německa.

Z Horního náměstí, kde bude centrum dění, ale první závodníci vyběhnou již odpoledne. Program dne odstartuje v 15:30 Šantovka běh na 5 km, jehož součástí je letos podruhé i Běh o pohár rektora Univerzity Palackého. „Poháry nejrychlejší běžkyni a běžci z řad studujících a pracujících UP předá rektor Michael Kohajda bezprostředně po skončení závodu, kolem 16:20,“ uvedla Gabriela Šťastná z oddělení univerzitních akcí.

Pokud jste zaregistrovaní k jinak vyprodanému Šantovka běhu na 5 km, ale ještě jste se nepřihlásili do Běhu o pohár rektora UP, můžete tak učinit tady.

V odpoledním programu běžeckého svátku pak budou následovat další závody – dm rodinná míle a bambini run. Celkem pořadatelé očekávají účast okolo 12 tisíc běžců.

Sportem bude žít i Výstaviště Flora, a to už od pátku díky veletrhu Moravia Sport Expo. Na něm se mimo jiné představí tři desítky olomouckých sportovních klubů, u jejichž stanovišť bude možné si leccos vyzkoušet. Připraveny jsou i autogramiády olomouckých fotbalistů a hokejistů, setkání s elitními běžci, kteří se postaví na start půlmaratonu, a také třeba výstava Lego modelů se sportovní tematikou. Součástí dění je i štafeta vozíčkářů. Vstup na veletrh je zdarma.

Podrobnosti k veletrhu Moravia Sport Expo najdete zde.
Další informace k celému Mattoni Running Festivalu pak zde.

Okolo 12 tisíc běžců očekávají pořadatelé letošního Mattoni Running Festivalu, kterým Olomouc bude žít v pátek 12. a především v sobotu 13. června. Jeho součástí kromě půlmaratonu je i Běh o pohár rektora Univerzity Palackého v rámci Šantovka běhu na 5 km a také veletrh Moravia Sport Expo na Výstavišti Flora. Univerzita Palackého je partnerem tohoto běžeckého svátku.

Mattoni 1/2Maraton Olomouc, oceněný prestižní známkou World Athletics Road Race Label, se poběží již pošestnácté. Na jeho trasu v sobotu s 19. hodinou vyrazí účastníci více než 60 národností, mezi nimi i elitní běžkyně a běžci, kteří v Olomouci budou bojovat o cenné body do letošního seriálu EuroHeroes, jako je například Tereza Hrochová, Carolina Robles a Jorge Blanco ze Španělska nebo Jan Lukas Becker z Německa.

Z Horního náměstí, kde bude centrum dění, ale první závodníci vyběhnou již odpoledne. Program dne odstartuje v 15:30 Šantovka běh na 5 km, jehož součástí je letos podruhé i Běh o pohár rektora Univerzity Palackého. „Poháry nejrychlejší běžkyni a běžci z řad studujících a pracujících UP předá rektor Michael Kohajda bezprostředně po skončení závodu, kolem 16:20,“ uvedla Gabriela Šťastná z oddělení univerzitních akcí.

Pokud jste zaregistrovaní k jinak vyprodanému Šantovka běhu na 5 km, ale ještě jste se nepřihlásili do Běhu o pohár rektora UP, můžete tak učinit tady.

V odpoledním programu běžeckého svátku pak budou následovat další závody – dm rodinná míle a bambini run. Celkem pořadatelé očekávají účast okolo 12 tisíc běžců.

Sportem bude žít i Výstaviště Flora, a to už od pátku díky veletrhu Moravia Sport Expo. Na něm se mimo jiné představí tři desítky olomouckých sportovních klubů, u jejichž stanovišť bude možné si leccos vyzkoušet. Připraveny jsou i autogramiády olomouckých fotbalistů a hokejistů, setkání s elitními běžci, kteří se postaví na start půlmaratonu, a také třeba výstava Lego modelů se sportovní tematikou. Součástí dění je i štafeta vozíčkářů. Vstup na veletrh je zdarma.

Podrobnosti k veletrhu Moravia Sport Expo najdete zde.
Další informace k celému Mattoni Running Festivalu pak zde.

At the end of May, an atom probe tomography (APT) laboratory started operating at the Institute of Thermomechanics of the Czech Academy of Sciences. It is an instrument that can examine a small piece of material atom by atom. The laboratory was funded by the OP JAK FerrMion project, in which the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences also plays a significant role.

Na konci května začala v Ústavu termomechaniky AV ČR fungovat laboratoř tomografie s atomární sondou (APT), přístrojem, který dokáže prozkoumat malý materiál atom po atomu. Laboratoř financoval projekt OP JAK FerrMion, do něhož je významně zapojený i Fyzikální ústav AV ČR.

The Czech Republic has taken a major step toward the nation´s first-ever mission to the International Space Station (ISS). Prime Minister Andrej Babiš announced yesterday that the European Space Agency (ESA) has signed an agreement with Vast to carry out the Czech orbital mission. The upcoming mission, involving astronaut Aleš Svoboda, will also include conducting 13 scientific and technological experiments. One of them is the PUMR-B project, a collaboration between CATRIN at Palacký University and the Brno-based company S.A.B. Aerospace.

Scientific experiment PUMR-B addresses the critical role that plants will play in sustaining human life in space. Its goal is to study in detail the physiological and molecular changes that spring barley undergoes while growing in a microgravity environment. A specialized bioreactor is being developed to grow this crop during the space mission.

“We believe that exposing barley to a microgravity environment will help us uncover previously unknown molecular and metabolic pathways involved in stress responses. This knowledge can then be applied in new breeding programs to develop varieties with greater resistance to extreme conditions. We are close to completing the bioreactor’s final design. As for the upcoming experiments, we are fine-tuning everything to ensure they are as effective as possible so that we can subsequently obtain as much data as possible from them,” explained Véronique Bergougnoux, the project’s principal investigator at CATRIN.

Members of the PUMR-B project research team had the opportunity to meet Aleš Svoboda in person at yesterday’s press conference in Prague. The Czech astronaut is expected to serve as the mission’s pilot, though his inclusion in the crew must still be approved by a panel of all five international ISS partners. Svoboda is set to join French ESA astronaut Thomas Pesquet, who has been named commander of this mission.

“Meeting Aleš Svoboda was amazing. I’m so happy that I was able to present our experiment to him in person. I was excited as a little girl—a Czech astronaut is going to take our experiment into space, and the mission commander will be French,” expressed her double joy the scientist, originally from France.

The mission, which will be part of Vast’s first commercial astronaut mission to the ISS, is scheduled for 2027. Transportation will be provided by SpaceX using a Dragon spacecraft launched by a Falcon 9 rocket. Aleš Svoboda would thus become our second astronaut in history after the Czechoslovak Vladimír Remek, and also the first Czech to travel to the International Space Station (ISS).

The PUMR-B device is a self-contained experimental module designed for operation aboard the International Space Station (ISS) in the ICE Cubes Facility. Inside, it contains a special growth unit (SGPU) divided into two parts—one for plant growth and the other for their roots. The experiment itself will last 12 days.

Česká republika učinila zásadní krok směrem k historicky první misi samostatné České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Premiér Andrej Babiš včera oznámil, že Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala se společností Vast dohodu o realizaci české orbitální mise. Součástí připravované mise, do níž se zapojí astronaut Aleš Svoboda, bude také realizace 13 vědeckých a technologických experimentů. Jedním z nich je projekt PUMR-B, na kterém spolupracují CATRIN Univerzity Palackého a brněnská společnost S.A.B. Aerospace.

Vědecký experiment PUMR-B řeší kritickou roli, kterou budou hrát rostliny při udržování lidského života ve vesmíru. Jeho cílem je detailně prostudovat fyziologické a molekulární změny, kterými prochází ječmen jarní při růstu v prostředí mikrogravitace. Pro pěstování této plodiny během vesmírné mise vyvíjejí specializovaný bioreaktor.

„Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám. Při přípravě bioreaktoru se blížíme k jeho finální podobě. Pokud jde o chystané experimenty, vše ladíme tak, aby byly co nejefektivnější a my z nich získali následně co nejvíce dat,“ vysvětlila hlavní řešitelka projektu za CATRIN Véronique Bergougnoux.

Členové řešitelského týmu projektu PUMR-B měli na včerejší tiskové konferenci v Praze možnost potkat se s budoucím Alešem Svobodou osobně. Český astronaut by měl zastávat pozici pilota mise, jeho zařazení do posádky musí ještě schválit panel všech pěti mezinárodních partnerů ISS. Svoboda se má připojit k francouzskému astronautovi ESA Thomasi Pesquetovi, který byl pro tuto misi jmenován velitelem.

„Setkání s Alešem Svobodou bylo úžasné. Moc mě těší, že jsem mu mohla náš experiment osobně představit." Véronique Bergougnoux

„Setkání s Alešem Svobodou bylo úžasné. Moc mě těší, že jsem mu mohla náš experiment osobně představit. Měla jsem radost jako malá holka – český astronaut má vzít do vesmíru náš experiment a velitelem mise bude Francouz,“ podělila se o dvojí radost vědkyně původem z Francie.

Mise, která bude součástí první komerční astronautické mise společnosti Vast k ISS, je plánována na rok 2027. Dopravu zajistí společnost SpaceX prostřednictvím kosmické lodi Dragon vynesené raketou Falcon 9. Aleš Svoboda by tak měl být naším druhým astronautem v historii po Čechoslovákovi Vladimíru Remkovi a zároveň prvním Čechem, který zamíří na Mezinárodní kosmickou stanici ISS.

Zařízení PUMR-B je soběstačný experimentální modul navržený pro provoz na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v zařízení ICE Cubes Facility. Uvnitř obsahuje speciální pěstební jednotku (SGPU) rozdělenou na dvě části – jednu pro růst rostlin a druhou pro jejich kořeny. Samotný experiment potrvá 12 dnů.