Agregátor zdrojů

Jazyk jako most i bariéra: lingvistická diverzita a inkluze v (post)digitální éře, takové bylo stěžejní téma sedmadvacátého mezinárodního setkání mladých lingvistů. Uskutečnilo se na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a zúčastnili se jej odborníci z českých univerzit i lingvisté z Německa a Maroka.

V prostorách Filozofické fakulty UP se uskutečnilo setkání mladých lingvistů, které každoročně organizují studenti a studentky doktorského studijního programu Český jazyk na FF UP. Během dvou dní vystoupilo se zajímavými tématy patnáct řečníků z FF UP i z univerzit v Pardubicích, Praze a Opavě. Na setkání přijeli také lingvisté z Německa a Maroka.

„Za tématem jazyk jako most i bariéra se skrývá poměrně široké spektrum problémů: od obtíží s dorozumíváním u lidí s afázií a dysfázií přes komunikaci s AI po tvůrčí strategie při psaní románů a poezie. Lingvistickou diverzitu lze mimo jiné spatřovat v nářečích či v (ne)přechylování příjmení zahraničních osobností v mediálním a online prostředí. Aktuálním tématem je také jazyková inkluze, konkrétně snaha o genderovou vyrovnanost v běžné komunikaci i na institucionální úrovni,“ shrnula Michaela Kopečková z katedry bohemistiky FF UP, která zároveň vyzdvihla organizační práci doktorandů a doktorandek katedry.  

foto_sem_4

Za stěžejní bod dvoudenního setkání označila plenární přednášku Tradiční dialektologie a současná geovizualizace: spojenci v době přerodu vědních oborů, kterou pronesl profesor Vít Voženílek z Přírodovědecké fakulty UP.

„Účastníkům konference poutavě představil práci kartografa, možnosti mapových vizualizací a zaměřil se na proces i limity tvorby atlasů českých nářečí. Přednáška mimo jiné ukázala, že geoinformatika a lingvistika mají k sobě blíž, než bychom si dokázali představit,“ doplnila Michaela Kopečková.  

Vedle přednášek, v nichž se řečníci zabývali jazykovým systémem a kognicí, digitálním prostorem a technologiemi i aplikovanou lingvistikou a etikou, se během dvoudenního setkání uskutečnilo také několik workshopů zaměřených na terénní výzkum v lingvistice, korpusovou analýzu dat a jazykovou kreativitu.

V rámci konference se uskutečnilo také patnácté celostátní kolo soutěže Student a věda, kterého se zúčastnili pregraduální studující s velmi pestrými tématy.

„První místo získala Izabela Varga ze Slezské univerzity v Opavě s prací na téma Lingvistická analýza mluveného a psaného projevu osob zasažených cévní mozkovou příhodou. Na druhém místě skončila Lenka Jarolímová z Univerzity Karlovy s tématem Užití francouzských frazémů s lexémy ‚oko/oči‘ frankofonními mluvčími. Třetí místo obsadil Jiří Novák z Univerzity Palackého s prací Výzkum výslovnosti nizozemských a vlámských měst v češtině,“ dodala hlavní organizátorka soutěže Božena Bednaříková z katedry bohemistiky, která řadu let byla i hlavní organizátorkou pravidelného setkání mladých lingvistů.    

Jazyk jako most i bariéra: lingvistická diverzita a inkluze v (post)digitální éře, takové bylo stěžejní téma sedmadvacátého mezinárodního setkání mladých lingvistů. Uskutečnilo se na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a zúčastnili se jej odborníci z českých univerzit i lingvisté z Německa a Maroka.

V prostorách Filozofické fakulty UP se uskutečnilo setkání mladých lingvistů, které každoročně organizují studenti a studentky doktorského studijního programu Český jazyk na FF UP. Během dvou dní vystoupilo se zajímavými tématy patnáct řečníků z FF UP i z univerzit v Pardubicích, Praze a Opavě. Na setkání přijeli také lingvisté z Německa a Maroka.

„Za tématem jazyk jako most i bariéra se skrývá poměrně široké spektrum problémů: od obtíží s dorozumíváním u lidí s afázií a dysfázií přes komunikaci s AI po tvůrčí strategie při psaní románů a poezie. Lingvistickou diverzitu lze mimo jiné spatřovat v nářečích či v (ne)přechylování příjmení zahraničních osobností v mediálním a online prostředí. Aktuálním tématem je také jazyková inkluze, konkrétně snaha o genderovou vyrovnanost v běžné komunikaci i na institucionální úrovni,“ shrnula Michaela Kopečková z katedry bohemistiky FF UP, která zároveň vyzdvihla organizační práci doktorandů a doktorandek katedry.  

foto_sem_4

Za stěžejní bod dvoudenního setkání označila plenární přednášku Tradiční dialektologie a současná geovizualizace: spojenci v době přerodu vědních oborů, kterou pronesl profesor Vít Voženílek z Přírodovědecké fakulty UP.

„Účastníkům konference poutavě představil práci kartografa, možnosti mapových vizualizací a zaměřil se na proces i limity tvorby atlasů českých nářečí. Přednáška mimo jiné ukázala, že geoinformatika a lingvistika mají k sobě blíž, než bychom si dokázali představit,“ doplnila Michaela Kopečková.  

Vedle přednášek, v nichž se řečníci zabývali jazykovým systémem a kognicí, digitálním prostorem a technologiemi i aplikovanou lingvistikou a etikou, se během dvoudenního setkání uskutečnilo také několik workshopů zaměřených na terénní výzkum v lingvistice, korpusovou analýzu dat a jazykovou kreativitu.

V rámci konference se uskutečnilo také patnácté celostátní kolo soutěže Student a věda, kterého se zúčastnili pregraduální studující s velmi pestrými tématy.

„První místo získala Izabela Varga ze Slezské univerzity v Opavě s prací na téma Lingvistická analýza mluveného a psaného projevu osob zasažených cévní mozkovou příhodou. Na druhém místě skončila Lenka Jarolímová z Univerzity Karlovy s tématem Užití francouzských frazémů s lexémy ‚oko/oči‘ frankofonními mluvčími. Třetí místo obsadil Jiří Novák z Univerzity Palackého s prací Výzkum výslovnosti nizozemských a vlámských měst v češtině,“ dodala hlavní organizátorka soutěže Božena Bednaříková z katedry bohemistiky, která řadu let byla i hlavní organizátorkou pravidelného setkání mladých lingvistů.    

Prezentace výsledků výzkumných skupin, networking, ale i udělení tradičních cen bylo součástí výroční konference CATRIN, která se tento týden uskutečnila v Hrubé Vodě. Cenu za vynikající vědecké výsledky získala vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím Nuria De Diego a laureátem Jan Belza Award for Inspiring Spirit je Lukáš Zdražil z výzkumné skupiny Funkční materiály pro ukládání energie a katalýzu.

Podle ředitele CATRIN Pavla Banáše Nuria De Diego ocenění obdržela za enormní progres ve výzkumné skupině, kterou vede a jejíž vědecký výkon výrazně narostl. „Chtěli jsme ale ocenit i její osobní vědecké úspěchy, ať už jde o spoluautorství článku v časopise Science či o postup do druhého kola soutěže o ERC Consolidator grant, v němž jen těsně neuspěla, ale úsilí zúročí v ERC CZ projektu,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

„Cena pro mě znamená mnoho. Potvrzuje, že vedení dokáže ocenit, že svou práci dělám ráda a na maximum. Zároveň se neustále snažíme zlepšovat, takže je to pro mě motivace do budoucna,“ uvedla Nuria De Diego.

Jan Belza Award for Inspiring Spirit udělilo vedení CATRIN druhým rokem. Ocenění nese jméno zesnulého kolegy, jehož láska k vědě a nadšení pro výzkum byly a jsou pro mnohé kolegy inspirací.

„Lukáš Zdražil obdržel cenu za svou práci týkající se vývoje materiálů, které napodobují chování enzymů a lze je využít k fotochemické výrobě chemikálií s vysokou přidanou hodnotou. Do literatury tak zavedl novou třídu materiálů, které pracovně označujeme jako fotozymy a mohou mít mimořádně široké uplatnění. O významu jeho objevu svědčí nejen publikace v Nature Communications, ale i zařazení této práce editory časopisu mezi nejvýznamnější výsledky publikované v loňském roce,“ objasnil vědecký ředitel CATRIN – RCPTM Radek Zbořil.

„Z ocenění mám radost. Publikace je jedním z výsledků mého ročního pobytu v německém Erlangenu a cena mě utvrzuje v tom, že práce měla smysl a že jsme se vydali správným směrem. Je to pro mě určité zadostiučinění i motivace,“ uvedl Zdražil.

Konference CATRIN se koná každý rok. Akce nabízí prostor nejen pro prezentaci vědy a hledání případných spoluprací, ale rovněž pro nezbytný teambuilding.

Prezentace výsledků výzkumných skupin, networking, ale i udělení tradičních cen bylo součástí výroční konference CATRIN, která se tento týden uskutečnila v Hrubé Vodě. Cenu za vynikající vědecké výsledky získala vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím Nuria De Diego a laureátem Jan Belza Award for Inspiring Spirit je Lukáš Zdražil z výzkumné skupiny Funkční materiály pro ukládání energie a katalýzu.

Podle ředitele CATRIN Pavla Banáše Nuria De Diego ocenění obdržela za enormní progres ve výzkumné skupině, kterou vede a jejíž vědecký výkon výrazně narostl. „Chtěli jsme ale ocenit i její osobní vědecké úspěchy, ať už jde o spoluautorství článku v časopise Science či o postup do druhého kola soutěže o ERC Consolidator grant, v němž jen těsně neuspěla, ale úsilí zúročí v ERC CZ projektu,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

„Cena pro mě znamená mnoho. Potvrzuje, že vedení dokáže ocenit, že svou práci dělám ráda a na maximum. Zároveň se neustále snažíme zlepšovat, takže je to pro mě motivace do budoucna,“ uvedla Nuria De Diego.

Jan Belza Award for Inspiring Spirit udělilo vedení CATRIN druhým rokem. Ocenění nese jméno zesnulého kolegy, jehož láska k vědě a nadšení pro výzkum byly a jsou pro mnohé kolegy inspirací.

„Lukáš Zdražil obdržel cenu za svou práci týkající se vývoje materiálů, které napodobují chování enzymů a lze je využít k fotochemické výrobě chemikálií s vysokou přidanou hodnotou. Do literatury tak zavedl novou třídu materiálů, které pracovně označujeme jako fotozymy a mohou mít mimořádně široké uplatnění. O významu jeho objevu svědčí nejen publikace v Nature Communications, ale i zařazení této práce editory časopisu mezi nejvýznamnější výsledky publikované v loňském roce,“ objasnil vědecký ředitel CATRIN – RCPTM Radek Zbořil.

„Z ocenění mám radost. Publikace je jedním z výsledků mého ročního pobytu v německém Erlangenu a cena mě utvrzuje v tom, že práce měla smysl a že jsme se vydali správným směrem. Je to pro mě určité zadostiučinění i motivace,“ uvedl Zdražil.

Konference CATRIN se koná každý rok. Akce nabízí prostor nejen pro prezentaci vědy a hledání případných spoluprací, ale rovněž pro nezbytný teambuilding.

Předsedou nově zvoleného Akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se stal Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií. Ustavující jednání vrcholného fakultního grémia schválilo také několik důležitých dokumentů.

Nově zvolení senátoři a senátorky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se sešli na svém ustavujícím jednání. Zvolili předsedu vrcholného fakultního grémia, který následně poděkoval za projevenou důvěru, i dva místopředsedy.

Akademický senát PdF UP povede Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií, jenž senát vedl už v předchozích dvou obdobích. Prvním místopředsedou se stal Tomáš Hubálek z katedry společenských věd, druhou místopředsedkyní Klára Bajtová, doktorandka oboru Pedagogika a studentka navazujícího studijního programu Učitelství anglického jazyka pro základní školy.  

Senátoři a senátorky pedagogické fakulty se během ustavujícího zasedání věnovali také několika důležitým fakultním dokumentům. Schválili plán realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti na rok 2026 a v předloženém znění také podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2027/2028. Akademický senát PdF UP projednal a vzal na vědomí rovněž navržený harmonogram akademického roku 2026/2027 a harmonogram zápisů předmětů do informačního systému STAG pro akademický rok 2026/2027.

Během jednání informoval děkan fakulty Vojtech Regec o aktuálním stavu rekonstrukce hlavní budovy fakulty na Žižkově náměstí. V souvislosti s nedostatkem výukových prostor i požadavkem MŠMT na zlepšení nevyhovujícího vysokého poměru počtu vyučujících ke studujícím zazněla informace o možném řešení tohoto problému formou koupě vhodné nemovitosti. V závěru informovali zástupci fakulty v AS UP o jednáních a usneseních celouniverzitního senátu.

Předsedou nově zvoleného Akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se stal Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií. Ustavující jednání vrcholného fakultního grémia schválilo také několik důležitých dokumentů.

Nově zvolení senátoři a senátorky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se sešli na svém ustavujícím jednání. Zvolili předsedu vrcholného fakultního grémia, který následně poděkoval za projevenou důvěru, i dva místopředsedy.

Akademický senát PdF UP povede Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií, jenž senát vedl už v předchozích dvou obdobích. Prvním místopředsedou se stal Tomáš Hubálek z katedry společenských věd, druhou místopředsedkyní Klára Bajtová, doktorandka oboru Pedagogika a studentka navazujícího studijního programu Učitelství anglického jazyka pro základní školy.  

Senátoři a senátorky pedagogické fakulty se během ustavujícího zasedání věnovali také několika důležitým fakultním dokumentům. Schválili plán realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti na rok 2026 a v předloženém znění také podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2027/2028. Akademický senát PdF UP projednal a vzal na vědomí rovněž navržený harmonogram akademického roku 2026/2027 a harmonogram zápisů předmětů do informačního systému STAG pro akademický rok 2026/2027.

Během jednání informoval děkan fakulty Vojtech Regec o aktuálním stavu rekonstrukce hlavní budovy fakulty na Žižkově náměstí. V souvislosti s nedostatkem výukových prostor i požadavkem MŠMT na zlepšení nevyhovujícího vysokého poměru počtu vyučujících ke studujícím zazněla informace o možném řešení tohoto problému formou koupě vhodné nemovitosti. V závěru informovali zástupci fakulty v AS UP o jednáních a usneseních celouniverzitního senátu.

Speciální fotokatalytický materiál na bázi grafitického nitridu uhlíku vyvinutý na Ostravské univerzitě a Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava dokáže účinně rozkládat antibiotika i další farmaceutické látky, které běžně používané technologie čistíren odpadních vod zpravidla nezvládnou odstranit a zbytky léčiv se tak kanalizací dostávají do vodních toků. Vyplývá to z výzkumu, na němž se podíleli odborníci z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Výsledky studie publikoval mezinárodní časopis iScience. Vědci budou možné využití fotokatalytického materiálu při čištění odpadních vod dál testovat.

Výzkumný tým se zaměřil na účinnost fotokatalýzy, tedy procesu, při němž speciální materiál aktivovaný světlem spouští chemické reakce rozkládající organické znečištění ve vodě. Použitý grafitický nitrid uhlíku neobsahuje kovy, je chemicky stabilní a funguje nejen pod ultrafialovým zářením, ale také při běžném viditelném světle.

„Laboratorní experimenty ukázaly, že během dvou hodin dokázal materiál odstranit více než 95 procent antibiotika ofloxacinu i léčiva diclofenac. U kofeinu dosáhla účinnost přibližně 80 procent,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. 

Odborníci zároveň popsali mechanismy rozkladu a pomocí kapalinové chromatografie spojené s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií identifikovali meziprodukty vznikající během probíhajících reakcí. Výsledky naznačují, že většina těchto látek představuje nižší ekologickou zátěž než původní léčiva. „Bez moderních analytických metod bychom nebyli schopni určit, zda se škodlivé látky skutečně rozkládají bezpečně a jaké chemické procesy během čištění vody probíhají. Analytická chemie proto hraje zásadní roli při vývoji nových environmentálních technologií,“ podotkl Petr Bednář.

Studie s názvem Photocatalytic degradation and transformation of pharmaceuticals using exfoliated metal-free g-C3N4 byla publikována v časopise iScience vydavatelství Cell Press.

Speciální fotokatalytický materiál na bázi grafitického nitridu uhlíku vyvinutý na Ostravské univerzitě a Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava dokáže účinně rozkládat antibiotika i další farmaceutické látky, které běžně používané technologie čistíren odpadních vod zpravidla nezvládnou odstranit a zbytky léčiv se tak kanalizací dostávají do vodních toků. Vyplývá to z výzkumu, na němž se podíleli odborníci z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Výsledky studie publikoval mezinárodní časopis iScience. Vědci budou možné využití fotokatalytického materiálu při čištění odpadních vod dál testovat.

Výzkumný tým se zaměřil na účinnost fotokatalýzy, tedy procesu, při němž speciální materiál aktivovaný světlem spouští chemické reakce rozkládající organické znečištění ve vodě. Použitý grafitický nitrid uhlíku neobsahuje kovy, je chemicky stabilní a funguje nejen pod ultrafialovým zářením, ale také při běžném viditelném světle.

„Laboratorní experimenty ukázaly, že během dvou hodin dokázal materiál odstranit více než 95 procent antibiotika ofloxacinu i léčiva diclofenac. U kofeinu dosáhla účinnost přibližně 80 procent,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. 

Odborníci zároveň popsali mechanismy rozkladu a pomocí kapalinové chromatografie spojené s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií identifikovali meziprodukty vznikající během probíhajících reakcí. Výsledky naznačují, že většina těchto látek představuje nižší ekologickou zátěž než původní léčiva. „Bez moderních analytických metod bychom nebyli schopni určit, zda se škodlivé látky skutečně rozkládají bezpečně a jaké chemické procesy během čištění vody probíhají. Analytická chemie proto hraje zásadní roli při vývoji nových environmentálních technologií,“ podotkl Petr Bednář.

Studie s názvem Photocatalytic degradation and transformation of pharmaceuticals using exfoliated metal-free g-C3N4 byla publikována v časopise iScience vydavatelství Cell Press.

Zástupce církve, akademické obce, rodinných organizací, iniciativ i veřejného života, kteří hledají cesty, jak žít výzvy encykliky Laudato si' v každodenním životě, propojí kulatý stůl Integrální ekologie v praxi, který se uskuteční ve středu 27. května na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. Vybrané části může veřejnost sledovat přes Zoom.

„Na tomto kulatém stole je zajímavé, že spojuje ochranu životního prostředí s rodinami. Jde o často přehlížený, ale zásadní aspekt: rodiny o své prostředí pečují, zároveň také cestují a konzumují. A hlavně předávají své hodnoty novým generacím, které budou tento svět spravovat v budoucnu. Ke kulatému stolu usednou zástupci organizací, které se ochraně životního prostředí věnují prakticky. Cílem setkání je sdílení zkušeností, rozlišování priorit a hledání společné vize i konkrétních kroků do budoucna,“ uvedl jeden za organizátory Dominik Opatrný, proděkan CMTF UP pro zahraničí.

Setkání, jehož součástí budou výstupy pracovních skupin, společná reflexe i diskuze o roli rodiny, farností a komunit v každodenním životě církve, navazuje na jubilejní 10. ročník Týdne Laudato si’ a probíhající Rok sv. Františka. Účastníky kulatého stolu budou mj. biskup Antonín Basler za Českou biskupskou konferenci (ČBK), Maria Oujezdská z Rady pro rodinu při ČBK, Otakar Hampl z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nebo Jaroslava Otradovcová z Národního centra pro rodinu a také Dominik Opatrný a Jan Polák z CMTF UP.

Týden Laudato si' každoročně připomíná vydání encykliky papeže Františka, která vyzývá k propojení péče o člověka, vztahy i životní prostředí. Zdůrazňuje potřebu převádět myšlenky integrální ekologie do konkrétního života rodin, farností a společenství. Letošní Rok sv. Františka připomíná inspiraci životem sv. Františka z Assisi, jehož vztah ke stvoření, pokoji a jednoduchosti stál u zrodu celé encykliky.

Setkání připravily Cyrilometodějská teologická fakulta UP, iniciativa Žít Laudato si', Rada pro rodinu při ČBK a Národní centrum pro rodinu.

Části programu, které budou k dispozici online:

10:00–10:30 Zahájení

11:30–12:00 Jak konkrétně se nám v církvi daří/nedaří žít výzvy Laudato si'?

12:00 Polední modlitba

14:00–14:30 Naše vize o tom, jak to konkrétně vypadá, pokud se výzvy Laudato si' daří plnit?

14:45–15:30 Závěrečný́ kruh: co si odnášíme a další kroky

Zoom: odkaz │ Meeting ID: 865 6851 7251 │ Passcode: 7CtMSc

Zástupce církve, akademické obce, rodinných organizací, iniciativ i veřejného života, kteří hledají cesty, jak žít výzvy encykliky Laudato si' v každodenním životě, propojí kulatý stůl Integrální ekologie v praxi, který se uskuteční ve středu 27. května na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. Vybrané části může veřejnost sledovat přes Zoom.

„Na tomto kulatém stole je zajímavé, že spojuje ochranu životního prostředí s rodinami. Jde o často přehlížený, ale zásadní aspekt: rodiny o své prostředí pečují, zároveň také cestují a konzumují. A hlavně předávají své hodnoty novým generacím, které budou tento svět spravovat v budoucnu. Ke kulatému stolu usednou zástupci organizací, které se ochraně životního prostředí věnují prakticky. Cílem setkání je sdílení zkušeností, rozlišování priorit a hledání společné vize i konkrétních kroků do budoucna,“ uvedl jeden za organizátory Dominik Opatrný, proděkan CMTF UP pro zahraničí.

Setkání, jehož součástí budou výstupy pracovních skupin, společná reflexe i diskuze o roli rodiny, farností a komunit v každodenním životě církve, navazuje na jubilejní 10. ročník Týdne Laudato si’ a probíhající Rok sv. Františka. Účastníky kulatého stolu budou mj. biskup Antonín Basler za Českou biskupskou konferenci (ČBK), Maria Oujezdská z Rady pro rodinu při ČBK, Otakar Hampl z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nebo Jaroslava Otradovcová z Národního centra pro rodinu a také Dominik Opatrný a Jan Polák z CMTF UP.

Týden Laudato si' každoročně připomíná vydání encykliky papeže Františka, která vyzývá k propojení péče o člověka, vztahy i životní prostředí. Zdůrazňuje potřebu převádět myšlenky integrální ekologie do konkrétního života rodin, farností a společenství. Letošní Rok sv. Františka připomíná inspiraci životem sv. Františka z Assisi, jehož vztah ke stvoření, pokoji a jednoduchosti stál u zrodu celé encykliky.

Setkání připravily Cyrilometodějská teologická fakulta UP, iniciativa Žít Laudato si', Rada pro rodinu při ČBK a Národní centrum pro rodinu.

Části programu, které budou k dispozici online:

10:00–10:30 Zahájení

11:30–12:00 Jak konkrétně se nám v církvi daří/nedaří žít výzvy Laudato si'?

12:00 Polední modlitba

14:00–14:30 Naše vize o tom, jak to konkrétně vypadá, pokud se výzvy Laudato si' daří plnit?

14:45–15:30 Závěrečný́ kruh: co si odnášíme a další kroky

Zoom: odkaz │ Meeting ID: 865 6851 7251 │ Passcode: 7CtMSc

Hudební festival Baroko 2026 připravil do svého hlavního programu osm výjimečných koncertů. Už v červnu nabídne nejen posluchačsky náročnou hudbu, ale i veřejností oblíbenou scénickou operu.

Duchovní hudba západočeských skladatelů zahájí devětadvacátý ročník hudební přehlídky Baroko 2026, festivalu zaměřeného na interpretaci hudby 17.–19. století s použitím dobových nástrojů. V podání Silentium! Ensemble zazní v novodobé světové premiéře skladby Litaniae Lauretanae in G, Perfidamundi pax od Mauritia Vogta (1669–1730) a také Te Deum a Dixit Dominus od Guntera Jacoba (1685–1734).

„Věnujeme se novodobým premiérám české hudby, tedy hudbě, kterou již opravdu velmi dlouho neoprávněně míjíme bez povšimnutí,“ uvedl dramaturg a zároveň i produkční festivalu Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Vzpomněl přitom například na Antonína Rejchu, k němuž si v poslední době studiem jeho učebnic kompozice prohloubil vztah.

„Znáte ten pocit, když čtete text od někoho, kdo zemřel před staletími, a je vám jasné, že byste si s ním dobře popovídali?“ doplnil Tomáš Hanzlík. Právě fugy Antonína Rejchy, byť komplikované a posluchačsky náročné, jsou pro něj osobně největší hudební lahůdkou letošního programu, především pro svou absolutní pravdivost.

foto_sem_4

Každoročně bývá ze strany publika největší zájem o scénické provedení oper a ani letos festival své posluchače o tuto možnost nepřipraví. Hlavní hudební program nabídne Melaniho Kainovu bratrovraždu a Europu v režii Marka Řiháka.

A kdo bude letošní největší hvězdou? Podle Tomáše Hanzlíka sopranista Vojtěch Pelka, který zaslouženě získává stálé více pozornosti a příležitostí ve světovém měřítku. Na závěr festivalu provede kantáty pro olomouckého biskupa z Kroměříže.

V doprovodném programu pak přehlídka nabídne unikátní koncert, písně Jana Josefa Röslera (1771–1812) za doprovodu historického klavichordu, a představí také Učebnici kompozice Antonína Rejchy, jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebně-kompozičních nauk první poloviny 19. století.

„Hudba, kterou jinde neuslyšíte.To je letošní podtitul festivalu a myslím, že největší specifikum naší přehlídky tkví právě v něm. Když někoho osobně zvu, říkám, bohužel asi bez nadsázky: Přijďte si to poslechnout, další příležitost budete mít až za tři sta let,“ doplnil Tomáš Hanzlík.

Festival Baroko 2026 se uskuteční od 1. do 17. června. Pořadatelem přehlídky je Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci. Většina koncertů se koná v prostorách Vlastivědného muzea v Olomouci.

Řada skladeb uvedených v premiéře na tomto festivalu byla následně vydána tiskem nebo na CD, v posledních letech se kompletní videozáznamy představení objevují také online. Více informací naleznete zde.

Hudební festival Baroko 2026 připravil do svého hlavního programu osm výjimečných koncertů. Už v červnu nabídne nejen posluchačsky náročnou hudbu, ale i veřejností oblíbenou scénickou operu.

Duchovní hudba západočeských skladatelů zahájí devětadvacátý ročník hudební přehlídky Baroko 2026, festivalu zaměřeného na interpretaci hudby 17.–19. století s použitím dobových nástrojů. V podání Silentium! Ensemble zazní v novodobé světové premiéře skladby Litaniae Lauretanae in G, Perfidamundi pax od Mauritia Vogta (1669–1730) a také Te Deum a Dixit Dominus od Guntera Jacoba (1685–1734).

„Věnujeme se novodobým premiérám české hudby, tedy hudbě, kterou již opravdu velmi dlouho neoprávněně míjíme bez povšimnutí,“ uvedl dramaturg a zároveň i produkční festivalu Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Vzpomněl přitom například na Antonína Rejchu, k němuž si v poslední době studiem jeho učebnic kompozice prohloubil vztah.

„Znáte ten pocit, když čtete text od někoho, kdo zemřel před staletími, a je vám jasné, že byste si s ním dobře popovídali?“ doplnil Tomáš Hanzlík. Právě fugy Antonína Rejchy, byť komplikované a posluchačsky náročné, jsou pro něj osobně největší hudební lahůdkou letošního programu, především pro svou absolutní pravdivost.

foto_sem_4

Každoročně bývá ze strany publika největší zájem o scénické provedení oper a ani letos festival své posluchače o tuto možnost nepřipraví. Hlavní hudební program nabídne Melaniho Kainovu bratrovraždu a Europu v režii Marka Řiháka.

A kdo bude letošní největší hvězdou? Podle Tomáše Hanzlíka sopranista Vojtěch Pelka, který zaslouženě získává stálé více pozornosti a příležitostí ve světovém měřítku. Na závěr festivalu provede kantáty pro olomouckého biskupa z Kroměříže.

V doprovodném programu pak přehlídka nabídne unikátní koncert, písně Jana Josefa Röslera (1771–1812) za doprovodu historického klavichordu, a představí také Učebnici kompozice Antonína Rejchy, jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebně-kompozičních nauk první poloviny 19. století.

„Hudba, kterou jinde neuslyšíte.To je letošní podtitul festivalu a myslím, že největší specifikum naší přehlídky tkví právě v něm. Když někoho osobně zvu, říkám, bohužel asi bez nadsázky: Přijďte si to poslechnout, další příležitost budete mít až za tři sta let,“ doplnil Tomáš Hanzlík.

Festival Baroko 2026 se uskuteční od 1. do 17. června. Pořadatelem přehlídky je Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci. Většina koncertů se koná v prostorách Vlastivědného muzea v Olomouci.

Řada skladeb uvedených v premiéře na tomto festivalu byla následně vydána tiskem nebo na CD, v posledních letech se kompletní videozáznamy představení objevují také online. Více informací naleznete zde.

Zrušení výjimek a úplné zastavení lovu delfínů a velryb. To je cíl České akademické iniciativy za záchranu delfínů a velryb, která vznikla díky aktivitě akademiků a studentů Právnické fakulty UP a podpořilo ji vedení fakulty i univerzity. Iniciativa sbírá podpisy prostřednictvím své webové stránky nejen na univerzitách, ale i mimo akademickou půdu a od každého, komu záleží na ochraně přírody.

„I přesto, že komerční lov velryb a delfínů byl zakázán již roku 1986, jejich zabíjení na základě různých výjimek stále pokračuje. Lov těchto živočichů značně překračuje jejich reprodukční cyklus. Přitom významně přispívají nejen k zachování diverzity a vyváženosti živočišných druhů, ale také mají nezastupitelný podíl na celkovém zdraví oceánů a moří a jsou důležití pro život celé planety Země,“ vysvětlila Naděžda Šišková z katedry mezinárodního a evropského práva PF UP a hlavní iniciátorka výzvy. Na samém počátku iniciativy byla aktivita akademiků a studentů právnické fakulty, která vzešla z výuky evropského práva a z otestování nástrojů práva Evropské unie v praxi.

Každý rok je odhadem zabito okolo 300 000 velryb a delfínů. Mezi země, kde lov pokračuje, patří například Japonsko, Norsko, Island, Grónsko nebo Aljaška. „Pokud některé státy argumentují svými tradicemi, je na čase je změnit. Tolerovat lov v takovém měřítku nelze ani pro vědecké účely,“ uvedla Naděžda Šišková s tím, že čtyřicet let od vyhlášení moratoria na lov těchto živočichů výjimky již nedávají žádný smysl a v časové perspektivě vedou k vyhubení těchto tvorů.

Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb lze podepsat ZDE.

Iniciativa by po nasbírání potřebného počtu podpisů svůj apel adresovala evropským institucím, včetně slyšení v Evropském parlamentu. „Chceme postupovat v rámci legálních kroků předvídaných právem Evropské unie a s použitím jeho nástrojů,“ upřesnila Naděžda Šišková. Kromě zastavení lovu velryb a delfínů iniciativa rovněž žádá neodkladné přijetí dalších opatření pro ochranu těchto vzácných živočichů.

Česká akademická iniciativa za záchranu delfínů a velryb má svou webovou stránku a přímo na ní lze iniciativu podepsat. „Váš hlas se neztratí a bude připojen k hlasům kolegů nejen z Česka, ale i z dalších zemí. Již nyní máme podpisy například z Portugalska, Itálie, Ukrajiny, Peru a Malajsie. Vítáme všechny, kterým není osud delfínů a velryb lhostejný,“ vzkazuje Naděžda Šišková.

Iniciativu podpořilo vedení PF UP, Akademický senát PF UP i vedení univerzity v čele s rektorem Michaelem Kohajdou. „Univerzity nejsou jen místem vzdělávání a bádání, ale také prostředím, kde se propojuje vzdělání, hodnoty a konkrétní občanská angažovanost. Vedení Univerzity Palackého, které si dalo do svého pomyslného štítu společenskou odpovědnost, je hrdé na iniciativu akademiků a studentů právnické fakulty. Chceme pomáhat řešit praktické výzvy budoucnosti – nejen v našem regionu, ale v tomto případě i v kontextu celé planety. Právě podobné aktivity dávají smysl konceptu UP to the Future, který propojuje univerzitní projekty zaměřené na udržitelnost, odpovědnost a odolnost společnosti,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Zrušení výjimek a úplné zastavení lovu delfínů a velryb. To je cíl České akademické iniciativy za záchranu delfínů a velryb, která vznikla díky aktivitě akademiků a studentů Právnické fakulty UP a podpořilo ji vedení fakulty i univerzity. Iniciativa sbírá podpisy prostřednictvím své webové stránky nejen na univerzitách, ale i mimo akademickou půdu a od každého, komu záleží na ochraně přírody.

„I přesto, že komerční lov velryb a delfínů byl zakázán již roku 1986, jejich zabíjení na základě různých výjimek stále pokračuje. Lov těchto živočichů značně překračuje jejich reprodukční cyklus. Přitom významně přispívají nejen k zachování diverzity a vyváženosti živočišných druhů, ale také mají nezastupitelný podíl na celkovém zdraví oceánů a moří a jsou důležití pro život celé planety Země,“ vysvětlila Naděžda Šišková z katedry mezinárodního a evropského práva PF UP a hlavní iniciátorka výzvy. Na samém počátku iniciativy byla aktivita akademiků a studentů právnické fakulty, která vzešla z výuky evropského práva a z otestování nástrojů práva Evropské unie v praxi.

Každý rok je odhadem zabito okolo 300 000 velryb a delfínů. Mezi země, kde lov pokračuje, patří například Japonsko, Norsko, Island, Grónsko nebo Aljaška. „Pokud některé státy argumentují svými tradicemi, je na čase je změnit. Tolerovat lov v takovém měřítku nelze ani pro vědecké účely,“ uvedla Naděžda Šišková s tím, že čtyřicet let od vyhlášení moratoria na lov těchto živočichů výjimky již nedávají žádný smysl a v časové perspektivě vedou k vyhubení těchto tvorů.

Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb lze podepsat ZDE.

Iniciativa by po nasbírání potřebného počtu podpisů svůj apel adresovala evropským institucím, včetně slyšení v Evropském parlamentu. „Chceme postupovat v rámci legálních kroků předvídaných právem Evropské unie a s použitím jeho nástrojů,“ upřesnila Naděžda Šišková. Kromě zastavení lovu velryb a delfínů iniciativa rovněž žádá neodkladné přijetí dalších opatření pro ochranu těchto vzácných živočichů.

Česká akademická iniciativa za záchranu delfínů a velryb má svou webovou stránku a přímo na ní lze iniciativu podepsat. „Váš hlas se neztratí a bude připojen k hlasům kolegů nejen z Česka, ale i z dalších zemí. Již nyní máme podpisy například z Portugalska, Itálie, Ukrajiny, Peru a Malajsie. Vítáme všechny, kterým není osud delfínů a velryb lhostejný,“ vzkazuje Naděžda Šišková.

Iniciativu podpořilo vedení PF UP, Akademický senát PF UP i vedení univerzity v čele s rektorem Michaelem Kohajdou. „Univerzity nejsou jen místem vzdělávání a bádání, ale také prostředím, kde se propojuje vzdělání, hodnoty a konkrétní občanská angažovanost. Vedení Univerzity Palackého, které si dalo do svého pomyslného štítu společenskou odpovědnost, je hrdé na iniciativu akademiků a studentů právnické fakulty. Chceme pomáhat řešit praktické výzvy budoucnosti – nejen v našem regionu, ale v tomto případě i v kontextu celé planety. Právě podobné aktivity dávají smysl konceptu UP to the Future, který propojuje univerzitní projekty zaměřené na udržitelnost, odpovědnost a odolnost společnosti,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Desítky akademiků z Chile, USA i mnoha evropských zemí přijely na Univerzitu Palackého na jedenácté Mezinárodní kolokvium latinskoamerických studií (CIELO).

Během tří intenzivních dnů diskutovali odborníci téma různé formy tělesnosti v literatuře, divadle, filmu a výtvarném umění, v obecnější rovině vztah mezi uměním a přírodou, mezi ekologií a estetikou, zejména v kontextu latinskoamerického prostoru.

„Nejednalo se však o jednostrannou kritiku antropocentrismu či dekonstrukci humanismu podle současných teoretických trendů, spíše jsme hledali možnosti pozitivního vnímání vztahu kulturního a přírodního světa a jeho uměleckého ztvárnění,“ přiblížil Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP. 

Zahajovací přednášku s názvem Poéticas de la resonancia. Notas sobre la pulsión alterográfica en la literatura latinoamericana contemporánea (Poetiky resonance. Poznámky k alterografické motivaci v současné latinskoamerické literatuře) proslovila významná argentinská literární vědkyně Julieta Yelin.

Kolokvium je podle Daniela Nemravy výjimečné tím, že propojuje akademickou a uměleckou sféru. Právě proto mezi hlavními řečníky nikdy nechybí významní zástupci umělecké obce. Letos se tohoto odborného setkání, které se konalo pod názvem „Simpoiesis de cuerpos (in)visibles: figuraciones de cuerpos humano y no humano en literatura, cine, teatro y artes visuales (Sympoiesis (ne)viditelných těl: ztvárnění lidského a nelidského těla v literatuře, divadle a vizuálním umění), zúčastnily tři spisovatelky: Mexičanka Daniela Tarazona, Argentinka Fernanda García Lao a Brazilka Priscila Branco. 

Desítky akademiků z Chile, USA i mnoha evropských zemí přijely na Univerzitu Palackého na jedenácté Mezinárodní kolokvium latinskoamerických studií (CIELO).

Během tří intenzivních dnů diskutovali odborníci téma různé formy tělesnosti v literatuře, divadle, filmu a výtvarném umění, v obecnější rovině vztah mezi uměním a přírodou, mezi ekologií a estetikou, zejména v kontextu latinskoamerického prostoru.

„Nejednalo se však o jednostrannou kritiku antropocentrismu či dekonstrukci humanismu podle současných teoretických trendů, spíše jsme hledali možnosti pozitivního vnímání vztahu kulturního a přírodního světa a jeho uměleckého ztvárnění,“ přiblížil Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP. 

Zahajovací přednášku s názvem Poéticas de la resonancia. Notas sobre la pulsión alterográfica en la literatura latinoamericana contemporánea (Poetiky resonance. Poznámky k alterografické motivaci v současné latinskoamerické literatuře) proslovila významná argentinská literární vědkyně Julieta Yelin.

Kolokvium je podle Daniela Nemravy výjimečné tím, že propojuje akademickou a uměleckou sféru. Právě proto mezi hlavními řečníky nikdy nechybí významní zástupci umělecké obce. Letos se tohoto odborného setkání, které se konalo pod názvem „Simpoiesis de cuerpos (in)visibles: figuraciones de cuerpos humano y no humano en literatura, cine, teatro y artes visuales (Sympoiesis (ne)viditelných těl: ztvárnění lidského a nelidského těla v literatuře, divadle a vizuálním umění), zúčastnily tři spisovatelky: Mexičanka Daniela Tarazona, Argentinka Fernanda García Lao a Brazilka Priscila Branco. 

Rozvíjet svůj talent, naučit se lépe vést sebe i ostatní a přemýšlet o tom, jak pozitivně ovlivňovat své okolí. Univerzita Palackého otevírá další ročník unikátního programu Leadership Matters!, který studentům napříč fakultami nabízí prostor pro osobní růst, sdílení zkušeností i setkávání s inspirativními osobnostmi z akademického a profesního prostředí. Přihlásit se do nového běhu je možné do konce května.

Program Leadership Matters! vznikl s cílem podporovat u studentů dovednosti důležité pro současný profesní i osobní život – schopnost vést sebe i druhé, komunikovat, spolupracovat a přemýšlet o širších společenských souvislostech. Součástí kurzu jsou interaktivní workshopy, týmové aktivity i diskuze s odborníky z akademického i firemního prostředí.

„Kurz Leadership Matters! vede studenty k sebeřízení, práci s vlastním talentem a vědomému osobnímu rozvoji. Důležitou součástí je také důraz na etiku, hodnoty a leadership chápaný jako služba druhým. Účastníci se učí přemýšlet o systémových změnách a o tom, jak mohou svým působením pozitivně ovlivňovat společnost i organizace,“ vysvětluje vizi kurzu Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP.

Úspěšní absolventi posledního ročníku kurzu spolu s lektory a zástupci vedení UP. Foto: Vojtěch Kmenta

Předchozí ročníky ukázaly, že studenti oceňují zejména možnost vystoupit z běžného studijního rámce, poznat inspirativní osobnosti a pracovat na tématech, která mají přesah do jejich budoucí profesní i občanské role. Kurzem již prošly více než čtyři desítky studentů a studentek. Z jejich zpětných vazeb vyplývá, že na kurzu oceňují i vytváření komunity, kterou nadále udržují a nacházejí mezi sebou i partnery pro své budoucí projekty.

Studentky o kurzu
Kristýna Janečková, FTK: Kurz mi dal mnohem víc než jen nové znalosti o leadershipu. Pomohl mi zastavit se, integrovat zkušenosti z předchozích let a uvědomit si, že skutečný leadership nestojí jen na výkonu a schopnosti vést ostatní, ale také na autenticitě, odvaze a lidské zranitelnosti. Odcházím z něj se stejným zápalem pro věci, které dělám, ale s větším klidem a jasnější představou o tom, jakou profesní i lidskou cestou se chci dál ubírat. Zároveň mi přinesl obrovské množství inspirace a velmi cennou síť lidí, kteří přemýšlí o leadershipu, společnosti i odpovědnosti s podobnou hloubkou. Právě to považuji za jednu z největších hodnot celého programu.

Barbora Přibylová, PřF a FF: Program Leader Matters! mi dal odvahu postavit se za vlastní hodnoty a promítat je do akademického i profesního života. Přiměl mě zamyslet se nad sebou samou způsobem, který jsem předtím ani nepovažovala za potřebný. Zároveň jsem díky němu potkala skupinu lidí s podobným nastavením, u kterých jsem našla bezpečné zázemí pro otevřenost a seberealizaci.​​​​

Program zároveň propojuje studenty z různých fakult a podporuje mezioborovou spolupráci. „Tento kurz rozvoje leadershipu pro motivované a nadané studenty je náročný a intenzivní – klade vysoké emoční, časové, energetické, morální a intelektuální nároky na každého účastníka. Je inspirován příklady nejlepší praxe z mezinárodních konceptů a organizací a stojí na spolupráci se špičkovými odborníky z praxe,“ dodává vedoucí oddělení studentských záležitostí UP Vladimíra Sedláčková a vysvětluje tak, proč je potřebné pro přijetí do kurzu absolvovat náročné výběrové řízení.

Kurz, který je díky projektové spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Olomouckého kraje a podpoře Amerického centra Olomouc zdarma, je otevřen studentům všech fakult Univerzity Palackého.

Kapacita je omezená, zájemci se mohou hlásit do 31. května e-mailem na adresu talentovanypalacky@upol.cz, podrobnosti a podmínky jsou na webu Kariérního centra UP.

Rozvíjet svůj talent, naučit se lépe vést sebe i ostatní a přemýšlet o tom, jak pozitivně ovlivňovat své okolí. Univerzita Palackého otevírá další ročník unikátního programu Leadership Matters!, který studentům napříč fakultami nabízí prostor pro osobní růst, sdílení zkušeností i setkávání s inspirativními osobnostmi z akademického a profesního prostředí. Přihlásit se do nového běhu je možné do konce května.

Program Leadership Matters! vznikl s cílem podporovat u studentů dovednosti důležité pro současný profesní i osobní život – schopnost vést sebe i druhé, komunikovat, spolupracovat a přemýšlet o širších společenských souvislostech. Součástí kurzu jsou interaktivní workshopy, týmové aktivity i diskuze s odborníky z akademického i firemního prostředí.

„Kurz Leadership Matters! vede studenty k sebeřízení, práci s vlastním talentem a vědomému osobnímu rozvoji. Důležitou součástí je také důraz na etiku, hodnoty a leadership chápaný jako služba druhým. Účastníci se učí přemýšlet o systémových změnách a o tom, jak mohou svým působením pozitivně ovlivňovat společnost i organizace,“ vysvětluje vizi kurzu Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP.

Úspěšní absolventi posledního ročníku kurzu spolu s lektory a zástupci vedení UP. Foto: Vojtěch Kmenta

Předchozí ročníky ukázaly, že studenti oceňují zejména možnost vystoupit z běžného studijního rámce, poznat inspirativní osobnosti a pracovat na tématech, která mají přesah do jejich budoucí profesní i občanské role. Kurzem již prošly více než čtyři desítky studentů a studentek. Z jejich zpětných vazeb vyplývá, že na kurzu oceňují i vytváření komunity, kterou nadále udržují a nacházejí mezi sebou i partnery pro své budoucí projekty.

Studentky o kurzu
Kristýna Janečková, FTK: Kurz mi dal mnohem víc než jen nové znalosti o leadershipu. Pomohl mi zastavit se, integrovat zkušenosti z předchozích let a uvědomit si, že skutečný leadership nestojí jen na výkonu a schopnosti vést ostatní, ale také na autenticitě, odvaze a lidské zranitelnosti. Odcházím z něj se stejným zápalem pro věci, které dělám, ale s větším klidem a jasnější představou o tom, jakou profesní i lidskou cestou se chci dál ubírat. Zároveň mi přinesl obrovské množství inspirace a velmi cennou síť lidí, kteří přemýšlí o leadershipu, společnosti i odpovědnosti s podobnou hloubkou. Právě to považuji za jednu z největších hodnot celého programu.

Barbora Přibylová, PřF a FF: Program Leader Matters! mi dal odvahu postavit se za vlastní hodnoty a promítat je do akademického i profesního života. Přiměl mě zamyslet se nad sebou samou způsobem, který jsem předtím ani nepovažovala za potřebný. Zároveň jsem díky němu potkala skupinu lidí s podobným nastavením, u kterých jsem našla bezpečné zázemí pro otevřenost a seberealizaci.​​​​

Program zároveň propojuje studenty z různých fakult a podporuje mezioborovou spolupráci. „Tento kurz rozvoje leadershipu pro motivované a nadané studenty je náročný a intenzivní – klade vysoké emoční, časové, energetické, morální a intelektuální nároky na každého účastníka. Je inspirován příklady nejlepší praxe z mezinárodních konceptů a organizací a stojí na spolupráci se špičkovými odborníky z praxe,“ dodává vedoucí oddělení studentských záležitostí UP Vladimíra Sedláčková a vysvětluje tak, proč je potřebné pro přijetí do kurzu absolvovat náročné výběrové řízení.

Kurz, který je díky projektové spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Olomouckého kraje a podpoře Amerického centra Olomouc zdarma, je otevřen studentům všech fakult Univerzity Palackého.

Kapacita je omezená, zájemci se mohou hlásit do 31. května e-mailem na adresu talentovanypalacky@upol.cz, podrobnosti a podmínky jsou na webu Kariérního centra UP.