Novinky z PřF a UP

Ovoce v podobě získaného grantu od Grantové agentury ČR přineslo Markétě Paloncýové z CATRIN UP dlouholeté studium lipidů i vytrvalosti při podávání grantových žádostí. Od letošního roku tak může spolu s Petrou Kührovou řešit tříletý projekt s názvem In-silico protokol pro lipidové systémy doručující účinné látky s dotací 5,1 milionu korun. Jeho hlavním cílem je vytvoření validovaného protokolu pro molekulárně dynamické simulace lipidových systémů pro doručování účinných látek, který vědecké komunitě umožní studovat lipidové systémy pomocí počítačových simulací.

Lipidové systémy, například lipozomy nebo lipidové nanočástice, jsou velmi perspektivním nástrojem v moderní medicíně. Umožňují minimalizovat nežádoucí účinky některých léčiv nebo doručit látky jako například mRNA, které byly ještě nedávno nedoručitelné.

„My se v projektu budeme zabývat vytvořením a zpřístupněním nástrojů pro jejich studium in-silico, tedy prostřednictvím počítačových simulací, modelování a analýzy dat. Vytvoříme a zpřístupníme knihovny lipidů, nástroj pro výstavbu komplexních lipidových struktur obsahující doručované látky, a následně otestujeme vhodný simulační protokol. Chceme tak vědecké komunitě poskytnout dostatek důvěryhodných nástrojů pro simulaci lipidových systémů a posléze pro predikci jejich vlastností rovnou v počítači,“ objasnila cíle projektu Paloncýová.

Výpočetní chemička se výzkumu lipidů věnuje od magisterského studia. Lipidové nanočástice vzbudily její zájem v roce 2021, kdy ji zaujal vliv složení lipidů na potřebné skladovací a přepravní podmínky mRNA vakcín. Tehdy začala úzce spolupracovat s kolegyní Petrou Kührovou. V projektu propojují dvě expertizy – simulace lipidů a nukleových kyselin.

„V RNA medicíně vidím obrovský potenciál pro léčbu i prevenci nemocí, ale lipidové nanočástice pořád skrývají mnohá překvapení a bez důkladného testování neumíme odhadnout účinnost jednotlivých složení a typů přípravy, obzvláště kvůli ztrátě nákladu (RNA) během cesty k cíli. Věřím, že kvalitní počítačové modelování tento proces dokáže urychlit. Vyžaduje však velmi komplikovaný model. To bychom tímto projektem rády umožnily,“ doplnila vědkyně. Podle ní by mohly tyto modely následně sloužit k pochopení toho, jak se lipidové nanočástice chovají, když potkají jednotlivé biostruktury.

Pro juniorní vědkyni je projekt podpořený GA ČR prvním osobním grantem, ale úspěch se nedostavil hned napoprvé. „Ve skutečnosti jsem na hodnocení předchozí výzvy už reagovala tak, že to víckrát zkoušet nebudu, ale nakonec jsme se s kolegyní dohodly, že zatneme zuby a ještě naposledy do toho půjdeme. Takže tento grant je také ukázkou toho, že je potřeba vytrvat, i když to vypadá, že to nemá smysl. Vzdát se takto těsně před úspěchem by byla škoda,“ uzavřela Paloncýová.

Grantová agentura ČR od letošního ledna podpoří 474 nových vědeckých projektů. Vědci z CATRIN podali do výzvy pět žádostí, z toho dvě uspěly. Vedle projektu Markéty Paloncýové se jedná ještě o projekt Sergiho Kalytchuka s názvem Na míru navržené fluorescenční uhlíkové tečky pro cílenou biosenzoriku.

Třináct setkání nad tématy, jako je klimatická změna, význam biodiverzity, dostupnost vody nebo smart cities, a tři kredity k tomu. Tak vypadá průřezový předmět Udržitelný rozvoj v teorii a praxi, který si jako nepovinný v kategorii C mohou na letní semestr zapsat všichni studenti a studentky z celé UP.

Odborníci z Univerzity Palackého ve spolupráci s externími specialisty představí udržitelný rozvoj jako způsob života, který umožňuje lidstvu dlouhodobě naplňovat jeho potřeby s co nejmenším negativním vlivem na budoucnost. Zároveň ukážou, jak se jeho principy mohou uplatňovat v nejrůznějších oblastech každodenního života.

Kromě environmentálního hlediska nezůstane stranou ani ekonomický pohled na udržitelnost. Přednášky se proto budou věnovat také cirkulární ekonomice a energetice či managementu zdrojů. Dále se zájemci dozvědí, jak vypadají smart cities nebo co znamená udržitelné stravování.

Návštěvníci kurzu rovněž získají znalosti o sociálních aspektech udržitelnosti a její etice, budou schopni číst a kriticky zhodnotit odborné i laické publikace o klimatické změně a udržitelnosti nebo rozpoznat greenwashing.

„Jsem moc ráda, že se nám podařilo ve spolupráci s kolegy z různých fakult připravit velice nabitý, ale prakticky zaměřený předmět, který studentům napříč univerzitou ukáže, že udržitelnost není věc pouze ekologů nebo environmentalistů. Týká se totiž nás všech a aspoň základní vzdělání o její aplikovatelnosti v různých oborech by měli mít všichni studenti,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková, která bude v rámci kurzu mluvit o udržitelnosti na Univerzitě Palackého.

Předmět bude vyučován každé pondělí od 16:30 v přednáškovém sále Josefa Otruby v nové budově Botanické zahrady UP (v blízkosti Smetanových sadů – U Botanické zahrady 1232/7). Ve STAGu jej lze najít pod kódem EKO/URTP a za splnění závěrečného kolokvia čekají studenty tři kredity. Přednášky však budou přístupné bez zapsání i ostatním zájemcům a veřejnosti. Další céčkové předměty o udržitelnosti najdete ve speciální databázi na webu Udržitelné univerzity.

Udržitelný rozvoj v teorii a praxi (EKO/URTP)
10. února – 5. května (pondělí) v 16:30 hodin v Botanické zahradě UP

Sylabus kurzu:
1. Úvod do předmětu, cíle předmětu, požadavky
2. Koncept a měření udržitelného rozvoje
3. Globální klimatická změna
4. Zeleň a biodiverzita
5. Voda
6. Management zdrojů a cirkulární ekonomika
7. Energetika
8. Urbanismus a udržitelná doprava
9. Udržitelné stravování
10. Smart cities a udržitelnost
11. Hodnotové aspekty udržitelnosti a environmentální etiky
12. Sociální aspekty udržitelnosti
13. Udržitelný rozvoj na UP

Mobilitu pravěkých lovců mamutů, kteří před zhruba 30 000 lety žili na území České republiky a Slovenska, zmapují pomocí určení původu jejich pazourků a rohovců vědci z kateder geologie a analytické chemie přírodovědecké fakulty. Spolupracovat na tomto projektu budou s odborníky z Moravského zemského muzea v Brně a tamního pracoviště Archeologického ústavu AV ČR. Jejich vědeckou práci podpořila Grantová agentura ČR.

„Pomocí určení původu kamenných artefaktů, které sloužily např. jako hroty, rydla, škrabadla či jiné nástroje, se pokusíme zrekonstruovat mobilitu pravěkých lovců a sběračů z období tzv. zlatého věku doby ledové,“ uvedl Martin Moník z katedry geologie. Vědci odeberou vzorky glacigenních pazourků, rohovců krakovsko-čenstochovské jury a tzv. čokoládového pazourku Svatokřižských hor. Zaměří se také na volyňský pazourek z území dnešní Ukrajiny, případně na pazourek ze středního Podněstří.

V laboratoři pak odborníci pod vedením Tomáše Pluháčka z katedry analytické chemie získají charakteristický chemický „otisk“ referenčních rohovců/pazourků a porovnají ho s pravěkými artefakty nalezenými v moravských a slovenských lokalitách, které byly v období gravettienu (cca 34–24 tisíc let před dneškem) osídleny pravěkými lovci a sběrači (lokality pod Pavlovskými vrchy – Dolní Věstonice, Pavlov s Milovice, dále Předmostí u Přerova, Ostrava-Petřkovice, Moravany nad Váhom, Cejkov a Kašov). „Z tohoto období známe například importy maďarského a východoslovenského obsidiánu na vzdálenosti 330–400 kilometrů, tedy až do lokalit pod Pavlovskými vrchy, v Napajedlích a v Předmostí u Přerova,“ podotkl Martin Moník.

Vědci nevylučují, že na dnešní území České republiky a Slovenska byly v období gravettienu importovány i pazourky z podobně vzdálených lokalit. „Například v okolí slovenského Cejkova a Kašova výskyt volyňských pazourků přímo předpokládáme. Zatím ale nebyla jejich přítomnost ověřena chemickými či jinými metodami, což se nyní budeme snažit změnit,“ upozornil Martin Moník.

Výstupem projektu budou nejméně tři odborné publikace pojednávající o mobilitě jemnozrnných štípatelných hornin během gravettienu. „Vlastně vytvoříme mapy pohybu tehdejších lovecko-sběračských populací. Zároveň se ukáže, nakolik je skupina moravského klasického gravettienu surovinově odlišná od slovenských lokalit pozdního gravettienu, tedy zda se jednalo o kontinuitu, či naopak o nezávislý vývoj,“ dodal geolog.

Při studiu vzorků pazourků a rohovců vědci použijí prvkovou analýzu pomocí laserové ablace ve spojení s hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (LA-ICP-MS) a rentgenové fluorescenční spektrometrie (XRF). „Užitečné může být i studium barevnosti pomocí UV-Vis spektrometrie a makroskopická, stereomikroskopická analýza použitých hornin, tedy různých typů mikro- a kryptokrystalických křemitých hornin – rohovců a pazourků,“ dodal Martin Moník.

Slavnostní předání cen rektora Univerzity Palackého za uplynulý rok se uskuteční ve středu 19. února od 16 hodin poprvé v olomouckém kině Metropol. Veřejnosti přístupný akt, který se rozrostl o nové kategorie, bude moderovat šéf činohry Moravského divadla Roman Vencl. Program doplní smyčcové kvarteto Desigual Quartet. Vstup na akci je zdarma, místa je nutné rezervovat.

„Jsem moc rád, že se akce více otevírá veřejnosti, protože univerzita se má určitě čím pochlubit. Při každoročním předávání cen cítím hrdost, že máme tolik nadaných a tvořivých studentů a studentek a že i naši absolventi nás s úspěchem reprezentují po celém světě. Letos navíc nově získají uznání také naši pedagogové a pedagožky, které svým hlasem vybrali právě jejich studující, oceněny budou rovněž práce s udržitelnou tematikou,“ uvedl rektor Martin Procházka. Akt premiérově oživí živá hudba v podání smyčcového Desigual Quartetu a dojde i na živou interpretaci studentské hymny Gaudeamus Igitur, jíž se ujme Zuzana Štanclová z univerzitního sboru Ateneo.

Na tradičním slavnostním ceremoniálu v novém kabátě, který se koná v rámci Akademického týdne UP, budou oceněni autoři a autorky odborných publikací z řad akademické obce, studující za nejlepší bakalářské, diplomové a vědecké práce a sportovní výkony a také studující doktorských programů. Vůbec poprvé se předají ceny rektora za nejlepší absolventské práce z oblasti udržitelnosti a novinkou jsou i Teaching Awards. O výhercích a výherkyních poslední jmenované kategorie rozhodli studující pomocí hlasování, udělena bude cena pro vyučující s praxí do pěti let (Teaching Junior Award) a nad pět let (Teaching Senior Award). Celkem má být na akci rozdáno 52 diplomů.

„Oceněné práce, publikace i sportovní výkony laureátů mohou být pro mnohé inspirativní, a proto je slavnostní odpoledne poprvé přístupné celé univerzitě i veřejnosti. Pro mnohé studující může být účast na této akci i motivací pro to, aby o ocenění usilovali v příštích letech i oni,“ dodal vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Výsledky jsou zveřejněny na univerzitním webu a Teaching Awards v tomto článku. Více informací o akci zde.

Na prestižní Imperial College London (ICL) bude v příštích měsících působit fyzikální chemik David Panáček z CATRIN Univerzity Palackého. Díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship (MSCA) – CZ se zapojí do výzkumu ve skupině vedené špičkovým odborníkem v oblasti vývoje senzorů pro monitoring a studium rostlin Firatem Güderem.

„Na katedře bioinženýrství Fakulty technologické ICL zúročím své znalosti o využití grafenové chemie při vývoji účinných a citlivých senzorů. V tomto případě půjde o senzory, které budou schopny detekovat fyziologické změny v rostlinách způsobené různými druhy stresů, včetně nemocí. Jelikož budu moci spolupracovat s odborníky světového formátu v tomto oboru, vnímám to jako obrovskou příležitost učit se nové věci od těch nejlepších,“ uvedl David Panáček, který čtrnáctiměsíční pobyt na Imperial College London zahájí počátkem února. Senzory, které se podaří vyvinout, bude následně testovat ve spin-off společnosti AgroBioChem v České republice.

David Panáček je absolventem doktorského studia Materiálová chemie. Již během něj se specializoval na vývoj nových nízkorozměrných nanomateriálů pro biologické a environmentální aplikace, s využitím grafenu, grafenových derivátů či uhlíkových teček. Senzorickým aplikacím se věnoval i během stáže v Katalánském institutu nanověd a nanotechnologií ve Španělsku pod vedením profesora Arbena Merkoçiho. Mezi jeho významné úspěchy patří spolupráce při vývoji „atomárních antibiotik“ schopných čelit rezistenci bakterií.

„Jsem velmi rád, že další z našich mladých vědců bude moci sbírat zkušenosti na prestižním zahraničním pracovišti, v minulosti to byla například University of Cambridge nebo Institut Karolinska. Co mě těší ještě více, je skutečnost, že se po této zkušenosti vracejí zpět do CATRIN. David Panáček má za sebou řadu skvělých výsledků a věřím, že možnost pracovat pod vedením Firata Güdera ho může v kariéře posunout výrazně vpřed,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého oslaví 60 let své existence. Místo nostalgické retrospektivy ale jubilejní ročník, který se koná od 22. do 27. dubna 2025, směle pohlíží vpřed. Letošní motto „Work in Progress“ připomene, že festival je metaforou proměny světa kolem nás a neustále se rozvíjejících vědních oborů. Lidé se mohou těšit na stovky filmů i možnost setkat se s jejich tvůrci a tvůrkyněmi. 

Jubilejní ročník přinese řadu novinek v programu. Dramaturgický tým například poprvé zařadil soutěž imerzivních médií, aby zdůraznil narůstající důležitost virtuální a rozšířené reality. Diváci a divačky tak objeví fascinující svět nových VR a XR filmů a interaktivních projektů. Poroty v Mezinárodní a Česko-Slovenské soutěži budou nově oceňovat nejen vzdělávací hodnotu, ale také filmové zpracování a umělecké přesahy. 

„Chceme podpořit dokumentární tvorbu ve všech jejích podobách a ocenit její rozmanitost. Další novinkou je soutěž debutů a druhých filmů ve středometrážní a celovečerní délce. Rádi bychom takto zviditelnili nové talenty, které začínají pronikat do žánru vědeckého dokumentu,“ řekl Ondřej Kazík, programový ředitel AFO.

Na festivalu opět nebudou chybět besedy, filmové projekce, workshopy, koncerty, výstavy či procházky, ale ani interaktivní program pro celé rodiny na Horním náměstí. Do Olomouce se sjedou světové špičky v popularizaci vědy. Odborný program 4Science se zaměří na to, jak atraktivně a srozumitelně sdílet vědecké poznatky.

Hledání pravdy jako celoživotní proces

Zastřešující nesoutěžní sekcí letošního ročníku je Terén, který se zaměří na téma konstrukce pravdy v dokumentárním filmu a ve vědě. Od laboratorního po terénní výzkum se sekce bude věnovat samotné podstatě fungování vědy a metodám, kterými vědci i dokumentaristé zkoumají svět a přináší o něm relevantní a zároveň přesvědčivé výpovědi. Výročí si AFO připomene unikátní retrospektivou – každý festivalový den bude zasvěcen dokumentům z jedné dekády uplynulých šedesáti let. 

„Budeme spolupracovat s Národním filmovým archivem (NFA) a archivem České televize. Celou sekci propojíme s knihou o historii AFO a obohatíme ji o prvky dramatizace a postupy živé historie. Například postavíme videotéku, kde si návštěvníci budou moci přehrát kuriózní filmy z VHS kazet nebo DVD. Zásadní otázka k přezkoumání je: Jak se posunula komunikace vědy a vzdělávání skrze film od 60. let do současnosti?“ doplnil hlavní dramaturg Zdeněk Rychtera.

Vizuál AFO bude opět nepřehlédnutelnou součástí programu 

Vizuální identita letošního ročníku přináší koncept inspirovaný procesem vývoje a výzkumu. Tři prolínající se vrstvy symbolizují jednotlivé fáze tohoto procesu – první, nejstarší vrstva, odkazuje na počátek úvah či zkoumání daného fenoménu. Druhá vrstva zachycuje aktuální stav nebo klíčový zlom v oboru. Třetí, poslední vrstva, pak ukazuje směr, kterým se fenomén ubírá.

„Tyto vrstvy jsou laděny do barev RGB spektra a jejich prolínání odkazuje na složitost a chaotičnost vývoje. Součástí designu je dekódovací prvek využívající barevné filtry, který upozorňuje na nutnost retrospektivy a sebereflexe. Estetika načítání pak symbolizuje nejistotu vývoje a schopnost začít znovu: Refresh and start again,“ vysvětlil tvůrce vizuálu, art director festivalu Radim Měsíc. 

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení. 

Než festival začne, mohou si zájemci rozšířit své obzory a zpříjemnit čekání díky platformě Watch and Know. Tato online knihovna je ideálním místem pro všechny, kdo se chtějí vzdělávat, objevovat zajímavé příběhy a naladit se na dubnovou filmovou atmosféru. 

Sejde se ředitel, plukovník a děkan… To není začátek vtipu, nýbrž iniciativy #odolnaolomouc spojené s výstavně-vzdělávacím cyklem Fenomén: Obrana, který připravuje Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Armádou ČR. K iniciativě, která chce inspirovat a motivovat veřejnost k pohybu a zvyšování fyzické odolnosti, byla přizvána i Fakulta tělesné kultury UP.

Ambasadory iniciativy jsou představitelé zmíněných institucí: velitel 91. skupiny informačního boje Armády ČR dislokované v Olomouci plukovník Ivo Zelinka, ředitel Vlastivědného muzea Jakub Ráliš a děkan FTK UP Michal Šafář.

„Cyklus v muzeu je primárně o odolnosti společnosti proti potenciálním hrozbám. Žádná společnost ale nemůže být dostatečně odolná bez odolného jedince, k čemuž patří i fyzická zdatnost. K iniciativě, která tak cyklus doplňuje, jsme se inspirovali v kampani #tvrdejunor, do které jsem se vloni zapojil,“ uvedl Ivo Zelinka při společném setkání v Aplikačním centru BALUO FTK UP.

Právě zde prošli všichni tři ambasadoři na úvod iniciativy sérií testů, od měření tělesného složení přes různé silové zkoušky až po maximální zátěžový test na běhacím páse. Stejnou sérii absolvují znovu po měsíci, kdy výsledky porovnají a zjistí, v čem se posunuli. Během února přitom budou na sociálních sítích sdílet příspěvky ze svých aktivit s hashtagy #odolnaolomouc a #tvrdejunor, kterými budou chtít zapojit veřejnost a inspirovat ji k pravidelnému pohybu a zlepšení fyzické zdatnosti.

„Smyslem je mimo jiné ukázat, že k tomu, aby jedinec posunul svoji fyzickou odolnost, není potřeba dělat nic mimořádného. Naopak že stačí opravdu relativně jednoduché a přirozené věci, byť trochu systematicky a s důrazem,“ přiblížil Michal Šafář.

Iniciativa se nicméně nebude odehrávat jen ve spojitosti se sociálními sítěmi. „Návštěvníci Vlastivědného muzea si budou moci vypůjčit krokoměry a změřit, kolik kroků nachodí a kalorií spálí běžným pohybem. Zároveň budou během února nosit krokoměry i naši zaměstnanci. Se získanými daty plánujeme během jara pracovat a zveřejňovat výstupy, které by zase mohly být zajímavé pro veřejnost, ale třeba i pro odborníky z FTK,“ dodal Jakub Ráliš.

Únorové motivování k pohybu, které můžete sledovat na sociálních sítích (zejména Instagramu i dalších) ambasadorů a zapojených institucí, v muzeu vyvrcholí 26. února od 18 hodin panelovou diskuzí o fyzické kondici, kterou bude moderovat Čestmír Strakatý.

Cyklus Fenomén: Obrana (o hodnotách, které nesmíme ztratit), jehož je iniciativa #odolnaolomouc součástí, je ročním výstavně-vzdělávacím projektem Vlastivědného muzea Olomouc, na kterém spolupracuje s Armádou ČR, Ministerstvem obrany ČR a Policií ČR. Cílem je osvěta, vzdělávání a popularizace aktuálních společenských témat spojených se zbraněmi, válkou a odolností společnosti. Zahájen byl vernisáží výstavy Příběhy palných zbraní, kterou je možné v muzeu zhlédnout do poloviny září. Na programu jsou dále různé akce pro děti, přednášky, workshopy, filmové projekce a besedy.

Aktuální informace o akcích cyklu najdete na webu Vlastivědného muzea Olomouc www.vmo.cz.

Nové pomocníky v boji s virovými a bakteriálními onemocněními má přinést projekt INTERVIR, který odstartoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vědci ve spolupráci se soukromými firmami během příštích čtyř let vyvinou a otestují nové materiály pro prevenci a diagnostiku virových a bakteriálních chorob a zaměří se na přípravu levných, účinných a široce dostupných senzorů, které dokážou původce infekcí odhalit.

Úkolem projektu, jenž získal z výzvy Mezisektorová spolupráce pro ITI operačního programu Jan Amos Komenský dotaci 63,7 milionu korun, je také podpořit spolupráci akademiků s firmami v Olomoucké aglomeraci a urychlit přenos výsledků do praxe. Projekt reaguje na dvě velké současné celosvětové výzvy v oblasti zdraví, jimiž jsou nepřipravenost na boj s pandemiemi a nárůst antibiotické rezistence.

„Proto se zaměříme na vývoj nových řešení pro prevenci, včasnou diagnostiku a minimalizaci dopadů onemocnění způsobených virovými a bakteriálními patogeny. Můžeme vycházet i ze zkušeností, které jsme získali v průběhu pandemie onemocnění covid-19. Jednoznačně se ukázalo, že spolupráce výzkumníků z univerzit s odborníky z aplikační sféry může vést k velmi rychlému zavedení potřebných inovací do praxe,“ uvedl hlavní řešitel Petr Jakubec z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Vědci z výzkumného centra budou spolupracovat s kolegy z Lékařské fakulty, Pedagogické fakulty, Fakulty zdravotnických věd a Cyrilometodějské teologické fakulty UP, komerční sektor zastupuje farmaceutická společnost Farmak a MedicProgress.

Výzkumníci se ve spolupráci s partnery zaměří na čtyři hlavní oblasti: vývoj pokročilé antivirové a antibakteriální ochrany s využitím nových materiálů, diagnostiku virových infekcí a dalších závažných onemocnění, antibakteriální a antivirální účinky vybraných proteinů a peptidů a na analýzu dopadu pandemie pro život jedince a jeho prostředí v souvislosti s technologickými změnami.

„V oblasti prevence je potřeba vyvinout nové materiály s antimikrobiálními vlastnostmi, které se mohou uplatnit nejen ve farmaceutickém, ale i kosmetickém, textilním či potravinářském průmyslu. Proto se ve spolupráci s firmou MedicProgress zaměříme na přípravu antimikrobiálních aditiv, tedy přídavných látek zlepšujících vlastnosti výrobků,“ uvedl Jakubec.

Výzkumníci se také rozhodli zaplnit prázdné místo na trhu, kde dosud chybí spolehlivé, rychlé a cenově dostupné biosenzory, které budou vhodné pro nasazení v klinické praxi. „Pro jejich konstrukci připravíme ve spolupráci se společností Farmak zejména grafenové materiály kombinované se specifickými molekulami, které budou schopny sledované patogeny ‚vychytávat‘ a tím je odhalit. Po dohodě s Fakultní nemocnicí Olomouc se zaměříme na detekci bakterií, které jsou příčinou například nemocničních infekcí,“ objasnil vedoucí jednoho z výzkumných směrů Michal Otyepka.

K boji s bakteriální rezistencí vůči antibiotikům chtějí vědci přispět vývojem nových látek, v nichž využijí nejen antimikrobiální nanomateriály, ale také peptidy. Jejich vzájemné propojení by podle vědců mohlo antimikrobiální účinky ještě zvýšit. Vědci ekonomicky výhodnou cestou připraví peptidy ze skupiny katelicidinů, což je jeden z nejznámějších antimikrobiálních peptidů lidské kůže, a peptidy odvozené od laktoferinu – jedné z nejsilnějších imunitních složek mateřského mléka. Součástí projektu bude i analýza dopadu pandemie na život jedinců a strategie pro komercializaci biosenzorů.

„Projekt je výjimečný také tím, že je to první velký projekt, který přímo podporuje spolupráci komerční a akademické sféry v Olomoucké aglomeraci. Je to základní stavební kámen, který umožní podávat další projekty a spolupráci univerzity s komerčními firmami rozvíjet,“ uzavřel Jakubec.  

S cílem podpořit zájem studentek a studentů středních škol o studium jazyků a také o překlad jako oborovou disciplínu se uskutečnila Překladatelská soutěž Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Velký zájem o ni i letos potvrdily stovky středoškoláků.

Podeváté uspořádaly filologické katedry Filozofické fakulty Univerzity Palackého Překladatelskou soutěž. Pravidelně se koná ve dvou kolech. První kolo se uskutečňuje na středních školách, letos se do něj zapojilo jedenašedesát škol. Druhé kolo se koná na FF UP, která při této příležitosti letos přivítala asi dvě sta čtyřicet studentů a studentek. O nejlepší překlad každoročně soutěží žáci vyššího stupně gymnázií a středních škol, včetně maturitních ročníků. Většina středních škol se do soutěže hlásí opakovaně. Vrací se i studující, řada z nich soutěží dokonce ve dvou jazycích. I letos se překládalo z pěti jazyků – z angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny a ruštiny.

„Jsme velmi rádi, že stejně jako v předchozích letech byl i letos o naši soutěž velký zájem. Už nám nejde jen o soutěž samou, tedy výběr nejlepších překladů. Aby se studentky a studenti středních škol dozvěděli i něco víc, nabízíme jim při vyhlašování výsledků zpětnou vazbu,“ uvedl za organizaci Překladatelské soutěže FF UP Ondřej Molnár, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky.

Doplnil, že studenti a studentky mohou považovat za úspěch už to, že se dostali do druhého soutěžního kola. „Za uplynulé roky už můžeme srovnávat. Víme, že je konkurence celkem vysoká, proto i k překladu vybíráme poměrně těžké texty. Každý rok se mezi soutěžícími vyskytnou tací, kteří svým výkonem převyšují ostatní, u některých je zároveň zajímavé pozorovat velmi zajímavá a kreativní řešení. Naprostá většina překladů byla dokončených a dalo by se s nimi dále pracovat,“ dodal Ondřej Molnár. Před vyhlášením výsledků zároveň zdůraznil, že k překladu z cizího jazyka nestačí jen láska k danému jazyku, připomněl i potřebu kultivovat češtinu. „Je důležité tedy hodně číst. Přeji vám proto spoustu hezkého času stráveného při četbě knih,“ doplnil.  

Překladatelská soutěž FF UP má pro soutěžící každoročně stejný úkol: přeložit dva texty v souhrnném rozsahu dvou normostran, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu, druhý pak odborného stylu. Odborná porota i letos hodnotila věcnou a jazykovou správnost, stylovou přiměřenost vůči originálu, tedy nakolik se studentům podařilo vystihnout styl a zamýšlenou funkci původního textu. Hodnotila tedy i stylistickou obratnost výsledných českých textů, využití přirozených českých výrazových prostředků a výstavbu textu.

„Jsme si vědomi, že vybrané texty byly velmi těžké, zvlášť v německé literární sekci. Každý, kdo se s překladem nějak popasoval a nevzdal to, zaslouží velké uznání. Výkony těch, kteří se pak umístili na prvních třech místech, bych přirovnala k výkonům našich magisterských studentů v oboru Německá filologie,“ potvrdila náročnost soutěže za odbornou porotu německého překladu Marie Krappmann z katedry germanistiky FF UP. Velmi podobně zněla reakce, týkající se překladu z ruštiny: „Na počtu ocenění bylo vidět, že jsme měly s kolegyní velmi těžký úkol vybrat ty nejlepší. Všechny překlady byly totiž velmi podařené a i ti, kteří nyní ocenění nedostali, můžou být na sebe pyšní,“ uvedla Martina Palušová z katedry slavistiky FF UP.

Přestože jsou mnozí ze soutěžících v překladu výjimeční, ne každý by se této disciplíně chtěl věnovat profesně. Například Prokop Smyčka, jenž získal čestné uznání za překlad z ruštiny, se do budoucna zaměří spíš na historii. „Doba je složitá, nevím, jak bych se ruštinou uživil. Ale o prázdninách jedu do Arménie a tam mi bude znalost tohoto jazyka určitě ku prospěchu,“ řekl student z Gymnázia Šternberk.

Také Daniela Černušková společně s Anežkou Maríí Pospíšilovou, jež získaly první a druhé místo za překlad z francouzštiny se profesně této disciplíně věnovat zatím nechtějí. „Francouzštinu se učím osmý rok, baví mě, ale spíš bych ráda studovala Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Nad profesí zatím moc nepřemýšlím, matematika mě přitahuje kvůli způsobu myšlení,“ uvedla vítězka překladu z francouzštiny Daniela Černušková, studentka z Gymnázia Uherské Hradiště. „Moje máme je Belgičanka, i proto umím dobře francouzsky, je to vlastně můj rodný jazyk. Baví mě francouzsky si číst a v tom hodlám i pokračovat, studovat tento jazyk ale asi nebudu,“ doplnila Anežka Marie Pospíšilová, studentka Gymnázia Olomouc-Hejčín.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého pořádá Překladatelskou soutěž už od roku 2016.

Výsledková listina Překladatelské soutěže FF UP

Angličtina: 1. místo: – Vojtěch Zatloukal, Střední průmyslová škola stavební, Lipník nad Bečvou, 2. místo – Pavla Juhaňáková, Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí, 3. místo – Adam Kurfürst, Gymnázium Olomouc-Hejčín, čestná uznání: Tomáš Pavelka, Gymnázium Židlochovice.

Španělština: 1. místo – Barbora Trnková, Gymnázium Ostrava Hrabůvka, 2. místo – Anna Hájková, Gymnázium Matyáše Lercha Brno, 3. místo – Adéla Kaňáková, Gymnázium Jana Opletala Litovel, čestné uznání: Aneta Koutníková, Gymnázium Čajkovského, Olomouc.

Francouzština: 1. místo – Daniela Černušková, Gymnázium Uherské Hradiště, 2. místo – Anežka Marie Pospíšilová, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 3. místo – Ema Lauermannová, Biskupské gymnázium Brno, čestné uznání: Tereza Bubeníková, Gymnázium Židlochovice.

Ruština: 1. místo – Veronika Pavlásková, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 2. místo – Daniel Pech, Gymnázium Havlíčkův Brod, 3. místo – Jana Hradilová, Gymnázium Jakuba Škody Přerov a Jiří Daněk, Gymnázium Kojetín, čestná uznání: Prokop Smyčka, Gymnázium Šternberk, Jakub Kučera, Gymnázium Brno Křenová a Eliška Mořkovská, Gymnázium Jakuba Škody, Přerov.

Němčina: 1. místo – Jakub Lang, Gymnázium Brno Vídeňská, 2. místo – Karolína Lada Klímová, Gymnázium Matyáše Lercha, Brno, 3. místo – Denisa Foldynová, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava-Poruba a Zuzana Zakopalová, Gymnázium a SOŠZE Vyškov.

Psychoterapie aplikovaná v rámci psychosomatické péče, celostně orientované praxe či integrace v medicíně, odborné přednášky i bohatá sada workshopů, lektoři, odborníci, příležitost k setkání a diskuzím. To všechno nabídne druhá Olomoucká psychosomatická konference s podtitulem Psychoterapie v kontextu psychosomatiky, kterou organizuje Institut sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP ve dnech 28. a 29. března 2025. Mezioborová konference sdruží odborníky z medicínských i příbuzných zdravotnických oborů. Hlásit se na ni je možné již nyní.

„V posledních letech se jasně ukazuje význam oborů zabývajících se duševním zdravím. Pandemická léta i napětí plynoucí ze současné světové krize dnes a denně potvrzují dopady na psychické zdraví lidí. Existují-li důkazy imunologického a buněčného otisku duševního traumatu či deprese, je nasnadě, že vznik integrativně pojaté medicíny zahrnující celého člověka je správnou cestou. Přesto je výuka studentů medicíny či psychologie u nás v celostním přístupu k pacientovi a jeho nemoci spíše lokální záležitostí vyvěrající z nadšenectví jedinců či skupin vyučujících. Právě k této Achillově patě v podobě nedostatku času na pacienta je směřováno praktické využití nově vzniklého zdravotního výkonu ‚psychosomatická intervence‘, kterou od ledna mohou v psychosomatické péči aprobovaní lékaři napříč obory nasmlouvat se zdravotní pojišťovnou. Vyčlenění několika hodin praxe praktického lékaře či specialisty na péči o psychosomatickou klientelu se tak stává konkrétním krokem správným směrem,“ uvedl Michal Kryl, odborný garant akce.

Konference chce přispět ke zlepšení situace v české medicíně. Je určena odborníkům v pomáhajících profesích: lékařům, psychologům, psychoterapeutům, fyzioterapeutům a studentům těchto oborů. Psychosomatická integrace vyžaduje mezioborovou spolupráci zahrnující kromě lékaře i profese klinického psychologa, fyzioterapeuta, leckdy i sociálního pracovníka a zdravotní sestry.

„Psychosomatické vzdělávání v nelékařských oborech není zatím jednotně ukotveno, proto je alespoň ‚konferenční forma‘ vzdělávání včetně možnosti praktického zážitku ve workshopu vysoce žádoucí. K tomu svým dílem může přispět i naše konference, tentokrát se zaměřením na roli a postavení psychoterapie v psychosomatickém přístupu,“ dodal Michal Kryl.

Do Olomouce přijede řada zajímavých hostů, kteří se na scéně psychosomatiky dlouhodobě pohybují. Jde například o vedoucího psychosomatické kliniky, autora ceněných publikací a odborníka se zahraničními zkušenostmi Jana Poněšického, psychoterapeuta a etika Jiřího Šimka, Zoru Bártovou, která se věnuje psychosomatickému poradenství a poskytuje péči i dětem, nebo Danielu Stackeovou, autorku publikací zaměřených na psychosomatiku v oblasti pohybového systému, fitness a psychologickým aspektům pohybové aktivity.

Konference se uskuteční v aule a v přednáškovém sále Filozofické fakulty UP, workshopy pak v Uměleckém centru UP. Další informace včetně podrobného programu a možností přihlášení jsou k dispozici na webu akce.

Odbornou porotu šestého ročníku soutěže o Montaignovu cenu za nejlepší středoškolský esej o románských literaturách přesvědčila Barbora Stejskalová z Gymnázia Židlochovice. V soutěži Filozofické fakulty UP zvítězila s esejem ´Křehká lidskost´. Čestné uznání letos získal Matthias Brochot z Malostranského gymnázia v Praze za esej ´Vizionář (a) milionář aneb Vernova skrytá proroctví´.

V šestém ročníku soutěže o Montaignovu cenu zvítězila Barbora Stejskalová z Gymnázia Židlochovice. Odborná porota očekávala práce o románských literaturách (španělské, francouzské, italské, portugalské), které měly okouzlit osobitou interpretací, originálním pohledem, duchaplností a vtipem. Mohly se zaměřovat na autory, díla, témata, narativní řešení i poselství.

„Barbora se ve svém eseji zabývá dystopickým románem argentinské spisovatelky Augustiny Bazterrica Znamenitá mrtvola. Zamýšlí se nad tím, jak je lidskost často jen tenkou skořápkou, ukrývající chamtivost a touhu po moci a nad tím, že hrstka lidí bez špetky lidskosti často rozhoduje o životě a smrti milionů obyčejných lidí. Ocenili jsme ve formální rovině kultivované vyjadřování, obratnou práci s rétorickými prostředky, které jí dovolily efektně vystavět klíčové odstavce textu. V obsahové rovině pak její angažovaný postoj k velkým otázkám dnešního světa,“ uvedl za odbornou porotu Jiří Špička z katedry romanistiky FF UP. Společně s ním práce hodnotili vedoucí uvedené katedry Daniel Nemrava, kolegyně Katarína Klimová, Kateřina Ritterová a Marie Voždová a šéfredaktorka literárního portálu iLiteratura Jovanka Šotolová.

Katedra romanistiky FF UP uvedenou soutěž vyhlašuje každoročně, a to ve spolupráci s Velvyslanectvím Španělska v Praze, Italským kulturním institutem v Praze, Francouzským institutem v Praze, Instituto Camões v Praze a literárním portálem iLiteratura.

Než se gymnazistka Barbora Stejskalová pustila do psaní eseje, celkem dlouho přemýšlela, k jakému tématu svou práci vztáhne. „Znamenitá mrtvola od Bazterricové ve mě hodně rezonovala. Svět, který vytvořila, je totiž hodně bizarní. Je v něm však hodně věcí, které spojují její dystopický svět s tím naším. Kvůli tomu jsem si tuto knihu i vybrala. Můj esej je o lidskosti, o tom, jak je důležitá, jak je zneužívána a jaký to má na náš svět dopad,“ shrnula vítězka soutěže s tím, že esej ještě nikdy nepsala.

„Doposud jsem měla zkušenosti pouze s články pro středoškolský časopis. Esej byl pro mě docela těžký úkol. Hodněkrát jsem se zhruba na půl hodiny, hodinu zastavila, protože jsem nevěděla, jak mám pokračovat. S přestávkami jsem na výsledné podobě textu pracovala asi týden,“ dodala studentka třetího ročníku Gymnázia Židlochovice. Cenu vnímá jako ocenění své práce i jako motivaci v ní pokračovat.  

„Ráda bych studovala žurnalistiku. Montaignova cena mě tak trochu ujistila, že je má ambice správná a že to, co píšu, je vlastně docela dobré.“

Šestý ročník Montaignovy ceny má ještě jednoho oceněného, a to Matthiase Brochota z Malostranského gymnázia v Praze, který se ve své práci zamýšlí nad postavami kapitána Nema a Elona Muska. Za svůj esej ´Vizionář (a) milionář aneb Vernova skrytá proroctví´ získal čestné uznání.

Michel de Montaigne (1533–1592), francouzský renesanční myslitel a literát je zakladatelem žánru esej, jakožto duchaplné a studiem podložené úvahy o nejrůznějších otázkách lidské kultury. Proslul mimořádnou erudicí, nedůvěrou v kategorické a definitivní pravdy a originálním pohledem na řadu velkých i malých témat, v němž mu byla hlavním rádcem jeho vlastní empirie.

Ačkoli ženy tvoří většinu studentek na vysokých školách, jejich zastoupení ve vědě tomu neodpovídá. Ženy ve vědě a výzkumu čelí dlouhodobě specifickým výzvám a překážkám, na které upozorňuje i Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února. Univerzita Palackého letos při této příležitosti připravila sérii akcí s cílem zviditelnit skvělou práci žen ve vědě a výzkumu.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN v roce 2015. Tento den připomíná, že ženy neodmyslitelně patří do vědeckého světa – navzdory překážkám, které jim mnohdy společnost i samotný vědecký systém staví do cesty. Univerzita Palackého proto pořádá několik akcí, jejichž cílem je přiblížit práci žen ve vědě a výzkumu a dostat ji do širšího povědomí nejen na univerzitě, ale i v celé společnosti.

Součástí oslav bude také představení devíti výjimečných vědkyň z Univerzity Palackého na připravovaném webu.Tyto vědkyně, reprezentující našich osm fakult a vysokoškolský ústav, jsou nejen špičkami ve svých oborech, ale také inspirativními osobnostmi, jejichž příběhy mohou motivovat další ženy k vědecké kariéře. Web přiblíží také osudy žen, které sehrály významnou roli v historii univerzity. Nejen s některými z nich se můžete potkat na dvou akcích, které UP připravila.

Debata s vědkyněmi v Pevnosti poznání

Jak se vyvíjejí léky na tuberkulózu a proč to tak dlouho trvá? Jak to vypadá uvnitř mRNA vakcíny a jakým způsobem nás chrání? Jaký dopad bude mít v praxi u nás nově zavedený institut hromadných žalob? Proč je v logopedii důležité zkoumat různá nářečí? A co si představit pod pojmem sociální fotografie? Na tyto i další otázky budou v moderované diskuzi odpovídat vědkyně z Univerzity Palackého Lucie Brulíková (přírodovědecká fakulta), Petra Kührová (Catrin), Klára Hamuľáková (právnická fakulta), Kateřina Vitásková (pedagogická fakulta) a Veronika Gigalová (filozofická fakulta).

Univerzita chce panelovou debatou zároveň přiblížit, jaké podmínky mají dnes ženy, které se chtějí prosadit v oblasti vědy a výzkumu, a jak náročné je skloubit vědeckou práci a rodinný život. Chce také motivovat dívky a ženy, které o vědecké kariéře uvažují, a popularizovat práci vědkyň napříč obory. Vědkyně budou ve druhé části diskuze odpovídat na dotazy z publika.

Akce se uskuteční v předvečer Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě v pondělí 10. února od 17 hodin v Laudonově sále Pevnosti poznání, debatu moderuje Dita Palaščáková. Děti všech věků jsou vítány a hlídání je pro ně zajištěno přímo v Pevnosti poznání. Na případné dotazy odpoví Vendula Lužná, popularizátorka vědy na UP (vendula.luzna@upol.cz).

Snídaně s vědou ve Studentském klubu

Oblíbená akce Snídaně s vědou, která je určena především juniorním vědkyním a doktorandkám, se tentokrát uskuteční na Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Snídaně s vědou je příležitostí pro vzájemnou podporu, sdílení zkušeností a hledání cesty k rozvoji a úspěchu ve vědeckém prostředí.

Pozvání přijala Michaela Šaradín Lebedíková. Jejím hlavním výzkumným zájmem je digitální intimita (obzvláště expozice sexuálně explicitním materiálům a sexting) a digitální wellbeing, které zkoumá optikou mediálních účinků. Michaela se také věnuje výzkumu krátkodobých dopadů technologií na psychickou pohodu. Za svou dizertační práci byla oceněna Cenou prorektorky Masarykovy univerzity za excelentní výsledky v doktorském studiu. Akce se koná v úterý 11. února ve Studentském klubu od 9:00 do 10:30 a je třeba se na ni zaregistrovat. Případné dotazy zodpoví Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů, Rektorátu UP (veronika.fouskova@upol.cz).

Ještě voní novotou a ukazuje své limity. Ty, které jsou uživatelsky velmi přívětivé, i ty, které jsou nečekané a provoz by komplikovaly. Nový Archiv Univerzity Palackého v Neředíně se ve zkušebním provozu pomalu, ale jistě usazuje.

Třípodlažní budova v blízkosti neředínského kampusu zažívá svou první zimu. Objekt byl slavnostně otevřen loni na podzim a měl by v budoucnu pojmout všechny archiválie, které má zatím univerzita z kapacitních důvodů uloženy jak ve Zbrojnici, tak i na fakultách. K dispozici je pro veřejnost i badatelna a sál pro různé konference a vzdělávací akce. Zatímco právě prostory pro přednášky naplno fungují a využívá je například Univerzita třetího věku, archivní dokumenty zatím na přestěhování čekají.

„Budova si laicky řečeno sedá. Zima ukazuje některé technické nedostatky této stavby, jako například problémy se vzduchotechnikou, a tudíž nestálé klima vhodné pro archiválie. Zhotovitel postupně tyto problémy, které jsou ale pro správné fungování archivu zásadní, odstraňuje. Proto zatím fungujeme ve zkušebním režimu, a až si budeme jisti, že se vše ustálí, začneme se stěhováním,“ řekl ředitel Archivu UP Pavel Urbášek.

Aby se do Neředína mohly přestěhovat všechny archiválie mapující historii univerzity od jejího znovuobnovení v roce 1946, musí provoz splňovat řadu podmínek. V depozitářích musí být stálá teplota (18 °C) a vlhkost (50 %). „Právě s vlhkostí se zatím potýkáme. Všechny provozní závady, které se ve zkušebním provozu objektu objevily, postupně vychytáváme. Předpokládám, že během jara začne převoz materiálů ze Zbrojnice,“ uvedl Pavel Urbášek. Jak dodal, ani to není úplně jednoduchý krok, který by obnášel jen převezení mnoha krabic. Vzhledem k tomu, v jakých podmínkách jsou zatím uloženy na Zbrojnici, musí být před přesunem ošetřeny, aby například nedošlo k tomu, že se do nového prostředí přenesou nějaké plísně atd. V řádu dalších měsíců pak dojde i na archiválie, které jsou uloženy na fakultách.

Znamená to, že momentálně Archiv UP vůbec nepracuje? „To určitě ne, jen je to logisticky trochu náročné. Vlastně fungujeme na dvou místech. Pokud se na nás někdo obrátí s požadavkem, vyřídíme ho, vyhledáme materiály na Zbrojnici a dovezeme do Neředína do badatelny,“ vysvětlil Urbášek. Právě badatelna a konferenční sál už slouží. Zázemí tady našla Univerzita třetího věku a využívá se i pro vzdělávání zaměstnanců UP. Příchozí si mohou prohlédnout i fotografie historických žezel univerzity, jejichž velké fotografie zdobí jednu z chodeb.

Na šestici sjezdovek zavítá v příštích týdnech tým Centra aplikovaných pohybových aktivit (APA) Fakulty tělesné kultury UP s možností vyzkoušet si jízdu na monoski či biski, speciálně upravených lyžích pro osoby se zdravotním postižením. První příležitost budou zájemci mít v neděli 2. února ve Skiareálu Kareš v Loučné nad Desnou.

Následovat budou v průběhu února a března zastávky na místech obvyklých z dřívějších ročníků, jako je areál Kraličák u Starého Města na Šumpersku nebo Hrubá Voda u Olomouce. „Letos poprvé představíme možnosti lyžování osob se zdravotním postižením také ve Skiareálu Orlické Záhoří v Orlických horách, a sice v sobotu 22. února,“ upozornil na novou lokalitu v itineráři Daniel Mikeška z Centra APA.

V jednotlivých areálech se zájemci budou moci svézt na monoski a biski pod dohledem zkušených instruktorů a kromě samotného lyžování organizátoři chystají i různé doprovodné hry a aktivity. „Program Dnů na monoski je určen primárně osobám se zdravotním postižením, ale vítáni jsou i všichni ostatní, které svět sportu a pohybových aktivit handicapovaných zajímá. Všechny aktivity jsou zdarma, na svazích budeme podle zájmu a aktuálních podmínek zhruba od 10 do 15 hodin,“ dodal Daniel Mikeška.

Osvětovou sportovní sérii Dny na monoski pořádá Centrum APA se spolupracujícími sportovními školami už od roku 2013. Program v lyžařských areálech v Olomouckém kraji je podpořen projektem Implementace Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2024–2028.

Dny na monoski 2025:

2. února (ne) Skiareál Kareš, Loučná nad Desnou

8. února (so) Horský areál Kraličák, Staré Město

15. února (so) Ski areál Olešnice na Moravě

22. února (so) Skiareál Orlické Záhoří

1. března (so) Ski resort Hrubá Voda

8. března (so) Ski areál Troják

Aktualizované informace ke všem zastávkám můžete sledovat na Facebooku Centra APA zde.

Zamezit nárazům ptactva do skleněných ploch na budově VTP Envelopa Hub pomáhají dodatečné ochranné polepy. Díky finanční podpoře Olomouckého kraje a Udržitelné univerzity se kontrastní vzor nově rozšířil i na východní část stavby. V souladu s principy udržitelnosti vytváří UP ve svých areálech prostředí vstřícné pro živočichy, rostliny i další organismy a ochraňuje biodiverzitu.

Budova se nachází v oblasti letového koridoru stěhovavého ptactva, které směřuje od řeky Moravy k Rozáriu. Její zelená fasáda může být pro ptactvo atraktivní, skleněné plochy však zároveň představují riziko nárazu. Pro ochranu okolního ptactva byla již dříve na základě terénního průzkumu vydána doporučení ve spolupráci referentky udržitelného rozvoje na UP Miroslavy Zavadil, technika realizace staveb UP Michala Kartáka a člena České společnosti ornitologické Evžena Tošenovského.

Jako nejvíce riziková byla pro kolize ptactva vyhodnocena západní část, která tak získala ochranné polepy ihned po dokončení stavby. Průzkum v březnu loňského roku však prokázal, že jsou stávající polepy nedostatečné a ke kolizím dochází i na východní části budovy, směřující k řece Moravě. „V srpnu 2024 tak proběhla instalace dalších kontrastních polepů, jejichž nákup, výměna a instalace byly financovány z rozpočtu Olomouckého kraje z Programu na podporu aktivit v oblasti životního prostředí a zemědělství 2024 a Udržitelné univerzity UP,“ řekla Miroslava Zavadil.

Vytvářet vstřícné prostředí pro volně žijící živočichy pomáhá Udržitelná univerzita v areálu Envelopy také prostřednictvím budek pro rorýse a netopýry či květnatých luk. K tomu, aby nově vznikající stavby Univerzity Palackého odpovídaly zásadám udržitelného rozvoje, slouží Metodická příručka pro nové stavby UP. Ta se věnuje různým kritériím od urbanismu a dopadu na veřejný prostor, životní prostředí i biodiverzitu (právě včetně rizika kolize ptactva) přes problematiku vody, energetiky a odpadů po konečnou dlouhodobou údržbu a udržitelnost ve správě svěřeného majetku.

Polepy použité na budově Envelopa Hub následují doporučení České společnosti ornitologické. Ta upozorňuje, že osamocená silueta dravce na skleněné ploše je nefunkční způsob zabezpečení, a jako vhodný způsob uvádí pravidelný vzor nálepek, které by měly být ve vzdálenosti přibližně 10 cm od sebe. ČSO odhaduje, že ročně se nárazem do skla u nás zabije okolo 1 milionu ptáků. Více najdete na jejich stránce Ptáci a skla.

Stává se pomalu tradicí, že začátek roku je na fakultě zdravotnických věd spojený s návštěvou studentů z University of Nebraska at Kearney. V pořadí třetí zahraniční návštěva se nesla ve znamení stáží, exkurzí a zajímavých přednášek.

Po roce se Fakulta zdravotnických věd UP stala opět hostitelem studentek ošetřovatelství z nebraské univerzity. V prvním lednovém týdnu jich do Olomouce dorazilo čtrnáct, pro drtivou většinu z nich šlo přitom o první návštěvu Evropy. „Organizace této náročné akce probíhala několik měsíců a zahrnovala online setkání s kolegy z Nebrasky i koordinaci naší strany. Ladili jsme harmonogram celého více než týdenního pobytu. V tomto směru patří velký dík Petře Kašparové z Ústavu ošetřovatelství za přípravu programu a dále Jarmile Zimmermannové a Ireně Jedličkové z oddělení pro zahraniční vztahy,“ uvedla přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková. „Poděkování patří také našim badíkům-dobrovolníkům, kteří se studentkám věnovali s maximálním nasazením. Po celou dobu návštěvy jim byli k dispozici, představili jim Olomouc, a dokonce je zapojili i do společenského života ve městě,“ doplnila za organizátory Petra Kašparová. Partnery a pomocníky byly zahraničním hostům studentky Natálie Benešová, Klára Bríšová, Michaela Devečková, Kateřina Hemzová, Marie Johánková a Michaela Karafiátová.

Program sestavili zástupci fakulty zdravotnických věd s kolegy z partnerské Fakultní nemocnice Olomouc a Nemocnice Šumperk tak, aby byla zastoupena teoretická a praktická část a rovněž exkurze. „V rámci přednášky připravené kolegyní Petrou Kašparovou se americké studentky dozvěděly více o uplatnitelnosti sester, prestiži tohoto povolání i o problematice zdravotního pojištění u nás. Kolegyně Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace pak studentům prezentovala vedle teoretické části také praktické aplikace v rámci fyzioterapeutických přístupů,“ uvedla Daniela Bartoníčková.

Během exkurzí ve Fakultní nemocnici Olomouc studentky provázela koordinátorka Dobrovolnického centra FNOL Marija Aleksićová. „Prohlédly jsme si, jak funguje oddělení urgentního příjmu a seznámily se s tím, jak funguje třídění pacientů během ošetření v běžném režimu nebo v průběhu vyhlášení trauma plánu. V rámci návštěvy hlavní haly jsme si prohlédly také Radiologickou kliniku včetně kartotéky i čekáren. Studentky rovněž zaujala návštěva nemocniční kaple, která slouží jak pacientům, tak jejich příbuzným. Během exkurze měly možnost se detailně podívat na provoz transfuzního oddělení, ale také centrály potrubní pošty nebo hlavní lékárny,“ vyjmenovala Marija Aleksićová a zmínila, že v nabitém programu zbyl čas i na prohlídku heliportu či galerie Nadace Šance, kde se dozvěděly o možnostech dárcovství kostní dřeně.

Klinická stáž probíhala ve fakultní nemocnici na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, I. Interní klinice – kardiologické a II. Interní klinice - gastroenterologické a geriatrické. „Studentky mohly poznat a zažít, jaká je role sestry a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování ošetřovatelské péče o dospělého pacienta,“ sdělila náměstkyně nelékařských oborů FNOL Andrea Drobiličová. „Ráda bych vyzdvihla mimořádnou spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc a Nemocnicí Šumperk, které pro studentky zajistily nezapomenutelný odborný program a ukázaly jim profesionalitu i srdečnost sester,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

Pro americké studentky to byla první návštěva České republiky a Olomouc opouštěly plné nadšení a nových zážitků. „Bylo to pro mě vůbec poprvé, kdy jsem opustila středozápad Spojených států, takže zpočátku trochu šok. Před příjezdem do Olomouce jsme strávily den v Praze. Musím říct, že Olomouc se mi líbí víc, je to stejně krásné město, ale není tak přeplněné a cítíte se tu klidněji. Bylo skvělé dostat se během stáže na oddělení, na která jako studentka nemám zatím v Americe přístup. Tam se do nemocnice nedostaneme vůbec, maximálně měníme povlečení nebo pomáháme pacientům vstát a lehnout si. Doslova mě ohromil urgentní příjem, bylo skvělé sledovat ten provoz, líbí se mi systém přijímání pacientů u vás,“ popsala studentka s českým příjmením Carol Homolka. „Naše rodina tu má hluboké kořeny. Když jsem se dozvěděla, že je tu možnost navštívit jako studentka Českou republiku, neváhala jsem ani na chvíli. A když jsem se po příjezdu dozvěděla, že existují české filmy o rodině Homolkových, hned jsem si je koupila,“ řekla s úsměvem Carol Homolka.

Spolupráce s University of Nebraska at Kearney se rozvíjí a počet žádostí zahraničních studentů o tento pobyt stále vzrůstá. „Chtěla bych srdečně poděkovat všem, kteří přispěli k úspěchu této návštěvy. Spolupráce s Fakultní nemocnicí Olomouc a Nemocnicí Šumperk byla jedním z klíčových faktorů úspěchu celé akce. Stejně tak patří dík i všem kolegům a dobrovolníkům, kteří věnovali svůj čas a energii přípravám a realizaci tohoto projektu. Jejich nasazení a pečlivost jsou obdivuhodné a zásadní pro budování pozitivního obrazu našeho pracoviště i univerzity jako celku,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

„Naše fakulta dlouhodobě usiluje o rozvoj mezinárodní spolupráce, která přináší jedinečné obohacení nejen zahraničním studentům, ale také nám akademikům a studentům. Návštěva studentek z University of Nebraska at Kearney je doslova ukázkovým příkladem toho, jak lze sdílet znalosti, zkušenosti a zároveň posilovat prestiž naší fakulty na světové úrovni.  Věřím, že v příštím roce dojde ke zvýšení počtů studentů přijíždějících z této univerzity a i zvýšení počtu zapojených studijních programů. Jsem hrdý na tým, který tuto návštěvu připravil, a děkuji všem, kteří se na organizaci podíleli,“ shrnul děkan FZV UP Jiří Vévoda.

Možnost prohlédnout si všechno na vlastní oči, vyptat se na podrobnosti a podívat se, jak město, které nese přívlastek „univerzitní“, vlastně vypadá. To jsou důvody, pro které se v poslední lednovou sobotu vydaly tisícovky mladých lidí do Olomouce. Univerzita totiž připravila pro zájemce o studium den otevřených dveří.

Tyto dny se konají na UP dvakrát v akademickém roce a vždy je to akce nesmírně náročná na přípravu. Organizátoři z fakult, rektorátu a dalších pracovišť s předstihem koordinují informační bloky, na kterých se pak maturanti dozví vše potřebné o vybraném oboru, chystají propagační materiály, přemýšlejí nad jídelníčkem v menze, promýšlejí doprovodný program a stánky na Zbrojnici, objednávají speciální autobusovou linku propojující jednotlivé fakulty, připravují laboratoře a ukázky vybavení, zkušební testy atd. A pak, až se úderem 9. hodiny ranní objeví první zvědaví návštěvníci ve dveřích, jsou připraveni jim být k dispozici. Ochotní, usměvaví, informovaní.

„Těšíme se, že opět budeme moci ukázat uchazečům osobně naši fakultu a představit možnosti, které jim nabízíme. Do organizace jsou zapojeni jak vyučující a zaměstnanci, tak především studenti. Právě oni jsou v tomto případě naší nejlepší vizitkou, mají k uchazečům nejblíž a budou připraveni zodpovědět každý jejich dotaz,“ řekla například Eva Hrudníková, vedoucí komunikace, vnějších vztahů a konferenční podpory PF UP.

Do Olomouce v den, kdy univerzita otevře své fakulty a pracoviště veřejnosti, přijíždějí zájemci o studium z celé České republiky a nechybí ani studenti ze zahraničí, zejména od našich sousedů ze Slovenska.

„Těší nás, že je o Univerzitu Palackého stále velký zájem. Každoročně si u nás uchazečky a uchazeči o studium podají bezmála 36 tisíc přihlášek na některý z nabízených studijních programů. Na velkou část z nich se musí přihlásit nejpozději do poloviny března. Jsme rádi, že po návštěvě našeho dne otevřených dveří se mnozí z nich definitivně rozhodnou právě pro Olomouc,“ uvedl mluvčí UP Egon Havrlant.

Všechny potřebné informace o studiu v Olomouci jsou k dispozici na webu univerzitní město.

Níže nabízíme malý výběr fotografií z průběhu dne otevřených dveří na fakultách. Další budou k prohlédnutí na Facebooku UP. 

Co může být lepšího než odstartovat Akademický týden na Univerzitě Palackého dobrým skutkem. Přitom stačí málo, necelý půllitr krve. Darovat nejvzácnější tekutinu a vylepšit tak na transfuzním oddělení univerzitní statistiku bude opět možné v rámci akce Daruj krev s rektorem, jejíž 15. ročník se uskuteční v týdnu od 17. února.

„Univerzita Palackého podporuje bezplatné dárcovství krve mnoha způsoby, od prezentací na univerzitních akcích po organizaci speciálně zaměřené akce Daruj krev s rektorem nebo souboje fakult Vyhrň rukáv. Pořádáme také celoroční soutěž pro univerzitní dárce. Uvědomujeme si potřebu trvalé podpory bezplatného dárcovství krve a plazmy, kdy je důležité oslovovat především potenciální prvodárce,“ řekl rektor UP Martin Procházka. Z těch loňských vylosovali rektor společně s prezidentem Českého červeného kříže Markem Juklem před několika dny deset výherců, kteří získají ceny od UPointu a partnerů soutěže. Jména vylosovaných jsou uvedena v boxu pod článkem.

I díky těmto aktivitám se podařilo získat pro Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc celkem 807 odběrů od dárců hájících barvy univerzity, z toho téměř 130 z nich bylo prvodárci. Může se to zdát jako velké číslo, nicméně v roce 2022 se transfuzní oddělení mohlo radovat z více než 900 odběrů.

Přiblížit se k této metě nebo ji dokonce překonat přitom není nijak obtížné. „Nejdůležitější je se odhodlat a přijít na transfuzní oddělení. Hodně pomáhá, když prvodárce přijde s pravidelným dárcem nebo s větší skupinou dárců. Po návštěvě a odběru pak zjistí, že se není čeho bát – aspoň jednu injekci už dostal v životě každý. Odběr navíc probíhá ve velmi příjemném prostředí. Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc prošlo vloni výraznou proměnou, rekonstrukce se podařila, dárci se dostane maximálního komfortu. Dárcovství je nezbytné, neboť umělou krev vyrobit nedokážeme,“ shrnul Marek Jukl.

Také letos se bude vedení univerzity snažit o podporu bezplatného dárcovství krve. Akademický týden tak odstartuje akcí Daruj krev s rektorem. Od pondělí 17. února jsou vítáni prvodárci i pravidelní dárci z fakult, rektorátu a dalších univerzitních zařízení. „V tomto týdnu máme vyhrazenu většinu kapacity odběrných míst pro naše studenty a zaměstnance. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím registračního formuláře, všechny rádi uvítáme a děkujeme za to, že chtějí pomáhat,“ uvedl koordinátor výzvy Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Výherci Daruj krev s rektorem za rok 2024
Denisa Bartošková (PdF), Anna Přilučíková (RUP), Jana Sekaninová (PřF), Veronika Smutná (LF), Vojtěch Bednář (FZV), Vít Dočekal (FF), Martin Jáč (PdF), Filip Jura (FF), Pavel Kopel (PřF), Otakar Vaněk (PF).



Prezident Českého červeného kříže Marek Jukl a rektor UP Martin Procházka a při losování.

Medaile rozdány, sportoviště utichla. Zimní světové univerzitní hry, jejichž 32. ročník v uplynulých dnech hostil italský Turín, jsou již minulostí. Česká výprava na nich sice nevybojovala tak početnou sbírku cenných kovů jako v Lake Placid před dvěma lety, minimálně hokejistky však zanechaly nesmazatelnou stopu v historii českého univerzitního sportu, když v turnaji žen vyhrály. Podíl na tom měly i studentky Univerzity Palackého.

Český ženský hokejový výběr, jehož součástí byly Hana Haasová, Dominika Malicka a Kateřina Petřeková z Fakulty tělesné kultury UP a Patricie Škorpíková z Pedagogické fakulty UP, v Itálii chtěl obhájit bronzovou medaili z předchozích zimních univerzitních her. Základní skupinu reprezentantky ovládly poté, co postupně porazily USA, Kazachstán a Japonsko, v semifinále přehrály Slovensko 3:1. Během finálového zápasu se Kanaďankám podařilo vícekrát vystřelit na bránu, avšak po třech třetinách bylo skóre 1:1 a šlo se do prodloužení. V něm rozhodující gól vstřelila Anna Vaníčková ze Západočeské univerzity po nahrávce Hany Haasové z FTK.

„Je to skvělý pocit. Kanaďanky byly po celý zápas lepší, což bylo vidět i na poměru střel, ale dokázaly jsme se s tím poprat. Bránily jsme dobře a hodně nás podržela naše brankářka, bez ní by to bylo mnohem těžší. Být u rozhodujícího gólu je samozřejmě super,“ hodnotila finále Hana Haasová, studentka programu Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců, která na klubové úrovni obléká dres švédského týmu Djurgårdens IF.

Se třemi góly a osmi asistencemi obsadila přední příčky několika tabulek ve statistikách turínského ženského turnaje. „Univerziádu jsem si užila. Bylo to fyzicky i psychicky náročné, ale měly jsme skvělou partu a myslím, že jsme si to užily všechny společně. Navíc když domů vezeme takový výsledek,“ dodala.

Podobně hovořila i její reprezentační kolegyně Kateřina Petřeková, jinak hráčka HC Falcons Sokol Karviná a studentka fyzioterapie. „Jsem nad očekávání spokojená. Turnaj byl velice náročný fyzicky i psychicky. Myslím, že se pod úspěchem podepsala chemie týmu. Ty emoce při finálovém zápase a po vítězném gólu se nedají popsat. Nic tak silného jsem v životě nezažila.“

Také v řadách mužského hokejového týmu měla Univerzita Palackého své zástupce, a sice studenty FTK Tomáše Hanáka, Davida Lekeše a Joshuu Máchu. Právě Joshua Mácha se i střelecky prosadil, na vítězství v posledním zápase s Kazachstánem to ale nestačilo a čeští reprezentanti skončili na 6. místě.  

Na univerzitních hrách se představila ještě jedna sportovkyně z UP, a sice krasobruslařka Michaela Vrašťáková. Studentka trenérství na FTK postoupila z úvodního krátkého programu mezi 24 nejlepšími do volných jízd, nakonec obsadila 18. místo. „Samotný závod jsem si opravdu moc užila. I když jsem nebyla spokojená se svým výkonem v krátkém programu, myslím, že ve volné jízdě se mi podařilo ukázat, co ve mně je, a napravit dojem. Atmosféra byla skvělá, zejména při volné jízdě, kdy dorazilo více diváků, což závodu dodalo úžasnou energii. Chyby mě samozřejmě stály mnoho bodů, takže s jejich součtem spokojená nejsem, ale svůj výkon vnímám pozitivně. Beru to jako cennou zkušenost a pokusím se z toho poučit, abych mohla příště podat ještě lepší výkon,“ uvedla úřadující mistryně republiky pro Český krasobruslařský svaz.

Českou republiku v Turíně reprezentovala téměř stovka sportujících studentů a studentek vysokých a vyšších odborných škol. Podařilo se jim vybojovat celkem pět medailí: vedle historického zlata českých hokejistek získali stříbrnou medaili dvojice Petr Hák (ČVUT) a Svatava Mikysková (Masarykova univerzita) v biatlonové štafetě smíšených dvojic, Petr Hák si navíc vyjel bronz v individuálním závodu na 15 km. Bronzové medaile brali i další dva závodníci z ČVUT, Josef Nagy v lyžařském orientačním běhu a Marek Krčál ve freeski. V celkovém pořadí zemí obsadila Česká republika 20. místo. Reprezentační výpravu zorganizovala Česká asociace univerzitního sportu.

V letošním roce se konají i Letní světové univerzitní hry, a sice v termínu 16.–27. července v německém Porýní-Porúří.

Nové možnosti pro větší využití mikrofluidních zařízení v analytické chemii otevře výzkum Oleksandra Prystopiuka z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Světový trh s mikrofluidními zařízeními, pomocí kterých vědci v laboratořích dokážou manipulovat i s velmi malými objemy kapalin, čeká podle řady odborníků v příštím desetiletí výrazný růst. Oleksandr Prystopiuk se proto rozhodl udržet s tímto globálním trendem krok a v rámci svého doktorského studia se pod vedením Petra Fryčáka zaměřil na dva výzkumné směry úzce spojené právě s mikrofluidikou.

„Zabývám se vývojem technologie výroby mikrofluidních zařízení na pracovištích, která nemají k dispozici tzv. čisté prostory, tedy specializované prostředí s kontrolovanou minimální úrovní znečištění pro technologie vyžadující mimořádnou čistotu.  Vytvořím také ukázkovou aplikaci, která bude demonstrovat potenciál  ´podomácku´ vyrobené mikrofluidiky při řešení aktuálních výzev analytické chemie," popisuje svoji vědeckou práci Oleksandr Prystopiuk, jehož výzkumné a vývojové počínání bylo v roce 2024 podpořeno grantem Nadačního Fondu Univerzity Palackého.

Mikrofluidní zařízení, známá též jako ´mikrofluidní čipy´, přinesla po roce 2000 revoluci ve složité manipulaci s malými objemy kapalin až na úrovni zlomků mikrolitru. Díky tomu mohly být zásadně změněny postupy tzv. „mokré chemie“ v mnoha oborech, které využívají precizní manipulaci s tekutými vzorky a činidly.

„Svojí prací rozvíjím jedno z hlavních výzkumných témat katedry analytické chemie, kterým je chemická mikroanalýza zahrnující jednoduché chemické testy, mikromanipulační postupy pro úpravy vzorků i pokročilé metody založené na kapilární elektroforéze a elektrochemických senzorech. Slibný rozvoj využití mikrofluidiky ale výrazně zpomaluje vysoká cena výroby mikrofluidních zařízení navržených přesně na míru požadavkům vědců. Vytvořit takto složité zařízení s předem definovanými parametry je přitom pro výzkum naprosto nezbytné kvůli jeho specifické povaze a nadstandardním požadavkům. Já se snažím vyvíjet zařízení levná" popsal Oleksandr Prystopiuk úskalí vývoje a aplikace mikrofluidních zařízení.

Na začátku svého doktorského studia proto tento mladý vědec přijal ambiciózní výzvu a rozhodl se vyvinout technologii pro kusovou výrobu mikrofluidních zařízení vyrobených přesně na míru, kterou bude možné používat v laboratořích a provozech s minimálním vybavením.

Jeho řešení je založeno na použití desek plošných spojů (DPS) jako substrátu pro výrobu mikrofluidních zařízení. „Nechtěl jsem se příliš vzdálit od svého bakalářského vzdělání v oboru elektronického inženýrství, a proto jsem se rozhodl využít DPS. Technologie ´mikrofluidika-na-DPS´ (microfluidics-on-PCB) byla již technologicky i materiálově prověřena a nabízí několik klíčových výhod,“ vysvětlil Oleksandr Prystopiuk.

Použití DPS jako základního materiálu umožnilo použít vodivé drážky, které lze využít jako elektrody nebo elektrochemické senzory. Moderní procesy výroby DPS nabízejí nejen dostatečnou prostorovou přesnost, ale také širokou škálu užitečných povrchových úprav za atraktivní cenu. „Kromě toho je třeba pouze zaslat soubory s návrhem do výrobní společnosti, která se postará o vše ostatní. Navíc DPS s mikrofluidními kanálky může obsahovat také integrované obvody. Díky tomu lze přímo mikrofluidnímu zařízení zpracovávat slabé elektrické signály například z elektrochemických senzorů,“ popsal doktorand výhody tohoto řešení.

Mikrofluidní kanálky jsou vytvářeny v polymerové vrstvě pomocí laserového obrábění, což je technologie používaná například k označování nebo gravírování. Samotná výroba vyvinutých zařízení je podle Oleksandra Prystopiuka relativně jednoduchá a zahrnuje pouze dvě operace, které je nutné provést přímo na pracovišti - nanesení polymerové vrstvy pomocí spincoatingu a uzavření mikrofluidního zařízení na topné desce. „Tímto přístupem můžeme mikrofluidní zařízení vyrábět v běžných podmínkách analytických laboratoří“ podotkl Oleksandr Prystopiuk.

Vědci z katedry analytické chemie zároveň uvažují o vytvoření ukázkové aplikace, která by umožnila prezentovat výhody jejich inovativního postupu. „Vyvíjená technologie velmi dobře zapadla do oblasti moderní instrumentální analytické chemie. Připravované mikrofluidní zařízení dovoluje manipulaci s tekutým kultivačním médiem obsahujícím jednobuněčné řasy, které slouží jako modelové organismy. Zároveň detekuje  buňky proudící mikrokanálkem a rozlišuje například od vzduchových bublinek. Následně umožňuje, aby požadovaná buňka byla oddělena od hlavního proudu kapaliny v kanálku a byla nasměrována do hmotnostního spektrometru pro její následnou analýzu,” řekl Petr Fryčák, školitel doktoranda.

Podle Petra Fryčáka se jedná se o technicky a vývojově náročnou aplikaci, která vyžaduje nejen výrobu účelově navrženého mikrofluidního zařízení, ale také vytvoření celého ekosystému nezbytného pro jeho fungování, včetně zásobování kapalinami, řídicí elektroniky, mechanického rozhraní pro hmotnostní spektrometr a dalších prvků.

„Rád bych vyjádřil vděčnost Nadačnímu fondu UP, který podpořil toto mé vývojové úsilí. Získaný grant umožnil pořídit elektronické, mechanické a optické komponenty potřebné k sestavení funkčního prototypu, stejně jako objednat výrobu nestandardních dílů podle vlastního návrhu. Z dlouhodobého pohledu mě inspiruje myšlenka, že by se katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP mohla stát významným centrem pro rozvoj a praktické využití mikrofluidních technologií, což by zajistilo jejich trvalou dostupnost pro českou vědeckou komunitu,“ dodal Oleksandr Prystopiuk.