Feed aggregator

Česká republika učinila zásadní krok směrem k historicky první misi samostatné České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Premiér Andrej Babiš včera oznámil, že Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala se společností Vast dohodu o realizaci české orbitální mise. Součástí připravované mise, do níž se zapojí astronaut Aleš Svoboda, bude také realizace 13 vědeckých a technologických experimentů. Jedním z nich je projekt PUMR-B, na kterém spolupracují CATRIN Univerzity Palackého a brněnská společnost S.A.B. Aerospace.

Vědecký experiment PUMR-B řeší kritickou roli, kterou budou hrát rostliny při udržování lidského života ve vesmíru. Jeho cílem je detailně prostudovat fyziologické a molekulární změny, kterými prochází ječmen jarní při růstu v prostředí mikrogravitace. Pro pěstování této plodiny během vesmírné mise vyvíjejí specializovaný bioreaktor.

„Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám. Při přípravě bioreaktoru se blížíme k jeho finální podobě. Pokud jde o chystané experimenty, vše ladíme tak, aby byly co nejefektivnější a my z nich získali následně co nejvíce dat,“ vysvětlila hlavní řešitelka projektu za CATRIN Véronique Bergougnoux.

Členové řešitelského týmu projektu PUMR-B měli na včerejší tiskové konferenci v Praze možnost potkat se s budoucím Alešem Svobodou osobně. Český astronaut by měl zastávat pozici pilota mise, jeho zařazení do posádky musí ještě schválit panel všech pěti mezinárodních partnerů ISS. Svoboda se má připojit k francouzskému astronautovi ESA Thomasi Pesquetovi, který byl pro tuto misi jmenován velitelem.

„Setkání s Alešem Svobodou bylo úžasné. Moc mě těší, že jsem mu mohla náš experiment osobně představit." Véronique Bergougnoux

„Setkání s Alešem Svobodou bylo úžasné. Moc mě těší, že jsem mu mohla náš experiment osobně představit. Měla jsem radost jako malá holka – český astronaut má vzít do vesmíru náš experiment a velitelem mise bude Francouz,“ podělila se o dvojí radost vědkyně původem z Francie.

Mise, která bude součástí první komerční astronautické mise společnosti Vast k ISS, je plánována na rok 2027. Dopravu zajistí společnost SpaceX prostřednictvím kosmické lodi Dragon vynesené raketou Falcon 9. Aleš Svoboda by tak měl být naším druhým astronautem v historii po Čechoslovákovi Vladimíru Remkovi a zároveň prvním Čechem, který zamíří na Mezinárodní kosmickou stanici ISS.

Zařízení PUMR-B je soběstačný experimentální modul navržený pro provoz na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v zařízení ICE Cubes Facility. Uvnitř obsahuje speciální pěstební jednotku (SGPU) rozdělenou na dvě části – jednu pro růst rostlin a druhou pro jejich kořeny. Samotný experiment potrvá 12 dnů.

Workshop flamenca, bojovka se španělskými úkoly, ochutnávka paelly i závěrečná tombola. To vše nabídne pátý ročník Španělského dne, který se uskuteční už 11. června v Parkánových zahradách Filozofické fakulty Univerzity Palackého.  

Oblíbená akce každoročně přivítá více než 150 studentů španělštiny ze základních a středních škol z Olomouce a okolí. Jejím cílem je hravou a zábavnou formou přiblížit mladým lidem španělský jazyk, kulturu a tradice.

„Náš Španělský den má každý rok větší úspěch. Mnoho učitelů nás žádá, abychom podobnou zkušenost zopakovali i s jejich studenty. Je to velmi příjemná aktivita, která se těší velké oblibě,“ uvedla Rosalía Calle Bocanegra, vedoucí Španělského centra a odborná asistentka katedry romanistiky FF UP.

Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program, jehož součástí bude workshop flamenca, bojovka plná her a úkolů ve španělštině, ochutnávka tradiční španělské paelly i závěrečná tombola. Akce nabídne také představení studijních možností na katedře romanistiky FF UP, které má studenty motivovat k dalšímu studiu jazyků na vysokoškolské úrovni.

Španělský den vzniká díky dlouhodobé spolupráci Španělského centra katedry romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Přidělenectví pro vzdělávání Velvyslanectví Španělska v České republice. Významnou podporu poskytují rovněž učitelé bilingvní španělsko-české sekce Gymnázia Čajkovského v Olomouci.

Pátý ročník Španělského dne tak opět nabídne jedinečnou příležitost poznat španělský jazyk a kulturu v přátelské atmosféře přímo v areálu Univerzity Palackého.

Španělský den na UP, Parkánové zahrady FF UP, 11. června, od 11:30 do 14:00 hod. Další aktivity Španělského centra najdete zde.  

Workshop flamenca, bojovka se španělskými úkoly, ochutnávka paelly i závěrečná tombola. To vše nabídne pátý ročník Španělského dne, který se uskuteční už 11. června v Parkánových zahradách Filozofické fakulty Univerzity Palackého.  

Oblíbená akce každoročně přivítá více než 150 studentů španělštiny ze základních a středních škol z Olomouce a okolí. Jejím cílem je hravou a zábavnou formou přiblížit mladým lidem španělský jazyk, kulturu a tradice.

„Náš Španělský den má každý rok větší úspěch. Mnoho učitelů nás žádá, abychom podobnou zkušenost zopakovali i s jejich studenty. Je to velmi příjemná aktivita, která se těší velké oblibě,“ uvedla Rosalía Calle Bocanegra, vedoucí Španělského centra a odborná asistentka katedry romanistiky FF UP.

Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program, jehož součástí bude workshop flamenca, bojovka plná her a úkolů ve španělštině, ochutnávka tradiční španělské paelly i závěrečná tombola. Akce nabídne také představení studijních možností na katedře romanistiky FF UP, které má studenty motivovat k dalšímu studiu jazyků na vysokoškolské úrovni.

Španělský den vzniká díky dlouhodobé spolupráci Španělského centra katedry romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Přidělenectví pro vzdělávání Velvyslanectví Španělska v České republice. Významnou podporu poskytují rovněž učitelé bilingvní španělsko-české sekce Gymnázia Čajkovského v Olomouci.

Pátý ročník Španělského dne tak opět nabídne jedinečnou příležitost poznat španělský jazyk a kulturu v přátelské atmosféře přímo v areálu Univerzity Palackého.

Španělský den na UP, Parkánové zahrady FF UP, 11. června, od 11:30 do 14:00 hod. Další aktivity Španělského centra najdete zde.  

Získání nových praktických zkušeností z oblasti mikroskopie atomárních sil (AFM) je hlavním cílem čtyřměsíční stáže Jiřího Hoška z CATRIN UP na Aarhus University v Dánsku. V laboratoři profesora MingDong Donga v Interdisciplinary Nanoscience Center (iNANO) pracuje díky projektu HORIZON TMA MSCA Staff Exchanges - LESIA (Laser Engineered Surfaces/Interfaces for Advanced Batteries).

„Jsem velmi vděčný za možnost působit v iNANO. Stáž mi poskytuje jedinečnou příležitost dále rozvíjet své dovednosti v oblasti mikroskopie atomárních sil, jedné z mikroskopických technik využívaných při výzkumu nanomateriálů a biologických systémů,“ uvedl Hošek, který v Dánsku zůstane do konce července.

Jeho úkolem je zdokonalit své praktické dovednosti zejména v oblasti měření mechanických vlastností a interakcí na nanometrické úrovni. „Během stáže se zároveň více seznamuji s dynamikou nosníků (cantileverů), analýzou signálu a kalibračními metodami,“ doplnil vědec.

Čtyřletý projekt LESIA začal 1. března 2024. Pod vedením Aarhus University se do něj zapojili evropští partneři z Dánska, Německa, Španělska, Itálie či Velké Británie, ale v roli přidružených partnerů také kolegové z Hongkongu nebo Číny. Cílem projektu je reagovat na jednu z nejvýznamnějších společenských výzev – nalezení nových zelených zdrojů udržitelné energie. Vědci se věnují vývoji baterií nové generace, které tuto zelenou energii uloží.

Získání nových praktických zkušeností z oblasti mikroskopie atomárních sil (AFM) je hlavním cílem čtyřměsíční stáže Jiřího Hoška z CATRIN UP na Aarhus University v Dánsku. V laboratoři profesora MingDong Donga v Interdisciplinary Nanoscience Center (iNANO) pracuje díky projektu HORIZON TMA MSCA Staff Exchanges - LESIA (Laser Engineered Surfaces/Interfaces for Advanced Batteries).

„Jsem velmi vděčný za možnost působit v iNANO. Stáž mi poskytuje jedinečnou příležitost dále rozvíjet své dovednosti v oblasti mikroskopie atomárních sil, jedné z mikroskopických technik využívaných při výzkumu nanomateriálů a biologických systémů,“ uvedl Hošek, který v Dánsku zůstane do konce července.

Jeho úkolem je zdokonalit své praktické dovednosti zejména v oblasti měření mechanických vlastností a interakcí na nanometrické úrovni. „Během stáže se zároveň více seznamuji s dynamikou nosníků (cantileverů), analýzou signálu a kalibračními metodami,“ doplnil vědec.

Čtyřletý projekt LESIA začal 1. března 2024. Pod vedením Aarhus University se do něj zapojili evropští partneři z Dánska, Německa, Španělska, Itálie či Velké Británie, ale v roli přidružených partnerů také kolegové z Hongkongu nebo Číny. Cílem projektu je reagovat na jednu z nejvýznamnějších společenských výzev – nalezení nových zelených zdrojů udržitelné energie. Vědci se věnují vývoji baterií nové generace, které tuto zelenou energii uloží.

Olomouc o uplynulém víkendu žila tradičními Svátky města, které slavnostně zahájil historický průvod ke cti patronky města, sv. Pavlíny. V procesí vedle představitelů magistrátu, kraje, církve či armády kráčeli i zástupci Univerzity Palackého a jejích fakult. Univerzita se podílela i na dalším programu svátků.

Průvod, který díky historickým kostýmům, kočárům taženým koňmi či doprovodu vojenské hudby patří k nejpřitažlivějším částem slavností, je připomínkou toho, že v Olomouci před lety ustoupila morová epidemie poté, co sem byly přeneseny ostatky sv. Pavlíny. Světice se tehdy stala patronkou města.

Než se slavnostní procesí vydalo na svou trasu olomouckým centrem, pozdravila přítomné z pódia na Horním náměstí primátorka Miroslava Ferancová, biskup Antonín Basler a představitelé partnerských měst a významných institucí a organizací.

„Město Olomouc poskytuje domov naší univerzitě již více než čtyři a půl století, univerzita se na oplátku snaží rozvíjet vzdělání, kulturní a společenských život ve městě. Je důležité si uvědomit, že město nejsou jen budovy nebo instituce, ale jsou to zejména lidé, jejich tradice, hodnoty a vzájemné vztahy. A já doufám, že tyto slavnosti budou výbornou příležitostí pro to, abyste mohli vzájemné vztahy navazovat či rozšiřovat,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Průvodu se kromě něj zúčastnili v talárech i další zástupci vedení univerzity, prorektorka Klára Hamuľáková a prorektoři Jiří Drábek a Matěj Dostálek, předseda Akademického senátu UP Ondřej Molnár a také představitelé fakult, mimo jiné děkani Milan Kolář a Václav Stehlík. Procesí prošlo z Horního náměstí k mariánskému sloupu na Dolním náměstí, jehož součástí je i socha sv. Pavlíny, a poté zamířilo do chrámu sv. Mořice, kde proběhla bohoslužba.

Univerzita se podílela i na dalším programu Svátků města. Zájemci mohli navštívit univerzitní odpočinkovou a science zónu, kde si mohli v prosluněném dni jen tak odpočinout, anebo se třeba i něco dozvědět či si vyzkoušet, například u stanoviště Pevnosti poznání. Během večerního open air koncertu pak vystoupil i Smíšený komorní sbor Ateneo UP.

Olomouc o uplynulém víkendu žila tradičními Svátky města, které slavnostně zahájil historický průvod ke cti patronky města, sv. Pavlíny. V procesí vedle představitelů magistrátu, kraje, církve či armády kráčeli i zástupci Univerzity Palackého a jejích fakult. Univerzita se podílela i na dalším programu svátků.

Průvod, který díky historickým kostýmům, kočárům taženým koňmi či doprovodu vojenské hudby patří k nejpřitažlivějším částem slavností, je připomínkou toho, že v Olomouci před lety ustoupila morová epidemie poté, co sem byly přeneseny ostatky sv. Pavlíny. Světice se tehdy stala patronkou města.

Než se slavnostní procesí vydalo na svou trasu olomouckým centrem, pozdravila přítomné z pódia na Horním náměstí primátorka Miroslava Ferancová, biskup Antonín Basler a představitelé partnerských měst a významných institucí a organizací.

„Město Olomouc poskytuje domov naší univerzitě již více než čtyři a půl století, univerzita se na oplátku snaží rozvíjet vzdělání, kulturní a společenských život ve městě. Je důležité si uvědomit, že město nejsou jen budovy nebo instituce, ale jsou to zejména lidé, jejich tradice, hodnoty a vzájemné vztahy. A já doufám, že tyto slavnosti budou výbornou příležitostí pro to, abyste mohli vzájemné vztahy navazovat či rozšiřovat,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Průvodu se kromě něj zúčastnili v talárech i další zástupci vedení univerzity, prorektorka Klára Hamuľáková a prorektoři Jiří Drábek a Matěj Dostálek, předseda Akademického senátu UP Ondřej Molnár a také představitelé fakult, mimo jiné děkani Milan Kolář a Václav Stehlík. Procesí prošlo z Horního náměstí k mariánskému sloupu na Dolním náměstí, jehož součástí je i socha sv. Pavlíny, a poté zamířilo do chrámu sv. Mořice, kde proběhla bohoslužba.

Univerzita se podílela i na dalším programu Svátků města. Zájemci mohli navštívit univerzitní odpočinkovou a science zónu, kde si mohli v prosluněném dni jen tak odpočinout, anebo se třeba i něco dozvědět či si vyzkoušet, například u stanoviště Pevnosti poznání. Během večerního open air koncertu pak vystoupil i Smíšený komorní sbor Ateneo UP.

Odborníci nejenom z akademické sféry, ale i bezpečnostní praxe zaměření na problematiku krizového řízení a bezpečnostní témata, zástupci složek integrovaného záchranného systému, představitelé statutárního města Olomouce i studující se na Univerzitě Palackého zapojili do debaty o bezpečnosti měkkých cílů ve vysokoškolském prostředí. První ročník takto zaměřené konference v Olomouci připravila Fakulta tělesné kultury UP. Mezi hosty byla i Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde došlo v prosinci 2023 k tragickému útoku střelce.

Konference Bezpečnostní gramotnost ve vysokoškolském prostředí se zaměřila na aktuální hrozby a trendy v oblasti bezpečnosti měkkých cílů v prostředí vysokých škol. Pozornost byla věnována roli škol a institucí v přípravě pedagogů, zaměstnanců i studentů na krizové situace, tématem byla i spolupráce vysokých škol, složek integrovaného záchranného systému a samospráv při plánování a realizaci bezpečnostních opatření.

Program oslovil necelou stovku zájemců, které v úvodu přivítal děkan FTK UP Pavel Háp, který akci udělil záštitu, a také rektor UP Michael Kohajda. „Jsem rád za tuto konferenci. Naše univerzity jsou velmi otevřené, což s sebou nese i rizika. Věřím, že najdeme způsob, jak ponechat veřejné prostory univerzit stále otevřené, ale zároveň mít zajištěnou dostatečnou ochranu lidí, kteří se v nich nacházejí,“ uvedl mimo jiné rektor, který byl členem vyšetřovací komise zabývající se zásahem na FF UK.

S tím, co se na fakultě po tragické události nejen v oblasti bezpečnosti změnilo, přítomné seznámila děkanka FF UK Eva Lehečková. Dále vystoupil například expert na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity, Vivienne Soyková, která se mj. podílela na vzniku Bezpečnostní strategie ČR, nebo David Buček z olomouckého krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, který představil připravované Centrum bezpečí Olomouc jako středisko vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva.

Zastoupení měla i Univerzita Palackého, když o zkušenostech s implementací bezpečnostních opatření v akademickém prostředí mluvila Blanka Vítová, proděkanka pro organizaci a rozvoj Právnické fakulty UP. Jan Langr z Magistrátu města Olomouce zase přiblížil přípravu zaměstnanců radnice v této oblasti.

„Konference navázala na kurzy věnované bezpečnostní problematice pro budoucí učitele a také pro zaměstnance, které se na naší univerzitě v poslední době uskutečnily. Jejím uspořádáním jsme chtěli vytvořit prostor pro diskuzi o těchto tématech a pro navázání kontaktů a spolupráce mezi vysokými školami, složkami IZS a samosprávami. A to se, myslím, jednoznačně povedlo. Příspěvky byly inspirativní a kuloární diskuze hodně věcné,“ řekl Pavel Otřísal, garant výuky oborů zaměřených na ochranu obyvatelstva na FTK UP, který konferencí provázel.

„Zaznamenali jsme i požadavky, abychom takové setkání uspořádali znovu v příštím roce. Vzhledem k tomu, že i ze zpětné vazby, kterou s hlavním organizátorem, kolegou Vojtěchem Loykou dostáváme, se ukazuje, že to mělo smysl, to určitě zvážíme. Paní docentka Vítová z právnické fakulty dokonce přišla s přáním, zda by nemohla být součástí konference i sekce zaměřená na právní aspekty této problematiky,“ dodal profesor katedry aplikovaných pohybových aktivit.

V brzké době by měl vyjít sborník s abstrakty konferenčních příspěvků.

K problematice bezpečnosti na UP více zde.

Odborníci nejenom z akademické sféry, ale i bezpečnostní praxe zaměření na problematiku krizového řízení a bezpečnostní témata, zástupci složek integrovaného záchranného systému, představitelé statutárního města Olomouce i studující se na Univerzitě Palackého zapojili do debaty o bezpečnosti měkkých cílů ve vysokoškolském prostředí. První ročník takto zaměřené konference v Olomouci připravila Fakulta tělesné kultury UP. Mezi hosty byla i Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde došlo v prosinci 2023 k tragickému útoku střelce.

Konference Bezpečnostní gramotnost ve vysokoškolském prostředí se zaměřila na aktuální hrozby a trendy v oblasti bezpečnosti měkkých cílů v prostředí vysokých škol. Pozornost byla věnována roli škol a institucí v přípravě pedagogů, zaměstnanců i studentů na krizové situace, tématem byla i spolupráce vysokých škol, složek integrovaného záchranného systému a samospráv při plánování a realizaci bezpečnostních opatření.

Program oslovil necelou stovku zájemců, které v úvodu přivítal děkan FTK UP Pavel Háp, který akci udělil záštitu, a také rektor UP Michael Kohajda. „Jsem rád za tuto konferenci. Naše univerzity jsou velmi otevřené, což s sebou nese i rizika. Věřím, že najdeme způsob, jak ponechat veřejné prostory univerzit stále otevřené, ale zároveň mít zajištěnou dostatečnou ochranu lidí, kteří se v nich nacházejí,“ uvedl mimo jiné rektor, který byl členem vyšetřovací komise zabývající se zásahem na FF UK.

S tím, co se na fakultě po tragické události nejen v oblasti bezpečnosti změnilo, přítomné seznámila děkanka FF UK Eva Lehečková. Dále vystoupil například expert na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity, Vivienne Soyková, která se mj. podílela na vzniku Bezpečnostní strategie ČR, nebo David Buček z olomouckého krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, který představil připravované Centrum bezpečí Olomouc jako středisko vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva.

Zastoupení měla i Univerzita Palackého, když o zkušenostech s implementací bezpečnostních opatření v akademickém prostředí mluvila Blanka Vítová, proděkanka pro organizaci a rozvoj Právnické fakulty UP. Jan Langr z Magistrátu města Olomouce zase přiblížil přípravu zaměstnanců radnice v této oblasti.

„Konference navázala na kurzy věnované bezpečnostní problematice pro budoucí učitele a také pro zaměstnance, které se na naší univerzitě v poslední době uskutečnily. Jejím uspořádáním jsme chtěli vytvořit prostor pro diskuzi o těchto tématech a pro navázání kontaktů a spolupráce mezi vysokými školami, složkami IZS a samosprávami. A to se, myslím, jednoznačně povedlo. Příspěvky byly inspirativní a kuloární diskuze hodně věcné,“ řekl Pavel Otřísal, garant výuky oborů zaměřených na ochranu obyvatelstva na FTK UP, který konferencí provázel.

„Zaznamenali jsme i požadavky, abychom takové setkání uspořádali znovu v příštím roce. Vzhledem k tomu, že i ze zpětné vazby, kterou s hlavním organizátorem, kolegou Vojtěchem Loykou dostáváme, se ukazuje, že to mělo smysl, to určitě zvážíme. Paní docentka Vítová z právnické fakulty dokonce přišla s přáním, zda by nemohla být součástí konference i sekce zaměřená na právní aspekty této problematiky,“ dodal profesor katedry aplikovaných pohybových aktivit.

V brzké době by měl vyjít sborník s abstrakty konferenčních příspěvků.

K problematice bezpečnosti na UP více zde.

Komentované prohlídky depozitářů, ve kterých jsou uloženy materiály k novodobé historii Univerzity Palackého, budou součástí letošního Mezinárodního dne archivů, který připadá na 9. června. Akce bude zároveň připomínkou 80. výročí obnovení olomouckého vysokého učení po druhé světové válce. Návštěvníci moderní budovy Archivu UP, která byla otevřena před rokem a půl v Olomouci-Neředíně, si připomenou také osobnosti dvou rektorů obnovitelů – Josefa Ludvíka Fischera a Josefa Jařaba. Součástí programu pro širokou veřejnost budou i přednášky historiků nebo projekce archivních filmových záběrů.

„Letos si připomínáme významné výročí, kdy bylo v poválečném období v roce 1946 díky neúnavné snaze a úsilí našich předchůdců obnoveno nejstarší moravské vysoké učení pod současným názvem Univerzita Palackého v Olomouci. Prvním rektorem obnovené univerzity se stal filozof Josef Ludvík Fischer. Spolu s ním chceme připomenout i zásluhy prvního polistopadového rektora, který se zasloužil o rozkvět UP po roce 1989, a to amerikanisty Josefa Jařaba,“ popsal Pavel Urbášek, ředitel Archivu UP.

Více informací k programu Mezinárodního dne archivů a přihlašovací formulář na komentované prohlídky najdou zájemci v kalendáři akcí zde.

Návštěvníci Mezinárodního dne archivů, který připadá na 9. června, si mohou vybrat ze tří komentovaných prohlídek budovy, na něž je třeba se předem zaregistrovat pomocí online formuláře. „Připravujeme také výstavu osmdesát let starých návrhů insignií, tedy slavnostních univerzitních žezel a řetězů, které nebyly nikdy realizovány. Zájemci si budou moci prohlédnout osobní věci rektora Josefa Jařaba, chceme jim nabídnout možnost ocitnout se na chvíli v jeho pracovně. Rádi bychom promítli také film o této významné osobnosti Homo Academicus či záběry z Majálesu z roku 1968 nebo vystoupení rektora Josefa Ludvíka Fischera před studenty,“ uvedl Pavel Urbášek.

Součástí programu budou rovněž přednášky olomouckých historiků a členů akademické obce UP Jiřího Fialy, Michaela Viktoříka a Pavla Urbáška ve třech tematických okruzích – Olomoucká univerzita v letech 1573–1827, Františkova univerzita v letech 1827–1860 a Univerzita Palackého v Olomouci od roku 1946.

Komentované prohlídky depozitářů, ve kterých jsou uloženy materiály k novodobé historii Univerzity Palackého, budou součástí letošního Mezinárodního dne archivů, který připadá na 9. června. Akce bude zároveň připomínkou 80. výročí obnovení olomouckého vysokého učení po druhé světové válce. Návštěvníci moderní budovy Archivu UP, která byla otevřena před rokem a půl v Olomouci-Neředíně, si připomenou také osobnosti dvou rektorů obnovitelů – Josefa Ludvíka Fischera a Josefa Jařaba. Součástí programu pro širokou veřejnost budou i přednášky historiků nebo projekce archivních filmových záběrů.

„Letos si připomínáme významné výročí, kdy bylo v poválečném období v roce 1946 díky neúnavné snaze a úsilí našich předchůdců obnoveno nejstarší moravské vysoké učení pod současným názvem Univerzita Palackého v Olomouci. Prvním rektorem obnovené univerzity se stal filozof Josef Ludvík Fischer. Spolu s ním chceme připomenout i zásluhy prvního polistopadového rektora, který se zasloužil o rozkvět UP po roce 1989, a to amerikanisty Josefa Jařaba,“ popsal Pavel Urbášek, ředitel Archivu UP.

Více informací k programu Mezinárodního dne archivů a přihlašovací formulář na komentované prohlídky najdou zájemci v kalendáři akcí zde.

Návštěvníci Mezinárodního dne archivů, který připadá na 9. června, si mohou vybrat ze tří komentovaných prohlídek budovy, na něž je třeba se předem zaregistrovat pomocí online formuláře. „Připravujeme také výstavu osmdesát let starých návrhů insignií, tedy slavnostních univerzitních žezel a řetězů, které nebyly nikdy realizovány. Zájemci si budou moci prohlédnout osobní věci rektora Josefa Jařaba, chceme jim nabídnout možnost ocitnout se na chvíli v jeho pracovně. Rádi bychom promítli také film o této významné osobnosti Homo Academicus či záběry z Majálesu z roku 1968 nebo vystoupení rektora Josefa Ludvíka Fischera před studenty,“ uvedl Pavel Urbášek.

Součástí programu budou rovněž přednášky olomouckých historiků a členů akademické obce UP Jiřího Fialy, Michaela Viktoříka a Pavla Urbáška ve třech tematických okruzích – Olomoucká univerzita v letech 1573–1827, Františkova univerzita v letech 1827–1860 a Univerzita Palackého v Olomouci od roku 1946.