Feed aggregator

Projekt Velmi špatné pohádky, za kterým stojí doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP a performerka Marta Sýkorová, postoupil mezi třináctku finalistů soutěže mladých sociálních inovátorů Social Impact Award. O vítězích letošního ročníku, kteří budou vyhlášeni na galavečeru 1. října v Impact Hubu Brno, rozhodne nejen odborná porota, ale také veřejnost v rámci online hlasování.

O nejlepším projektu veřejnost hlasuje až do konce září na webu soutěže, kde je možné se s třináctkou finalistů a jejich záměrů seznámit prostřednictvím krátkých videí.

Mezi těmi, kdo se o Cenu veřejnosti uchází, nechybí ani Marta Sýkorová, doktorandka a výzkumnice Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP, s Velmi špatnými pohádkami. Originálním projektem, který již není jen o knize, jejíž vydání umožnila i podpora Nadačního fondu UP a jejíž první náklad je po necelém roce téměř vyprodán. Osm obsažených příběhů s terapeutickým přesahem odhaluje různé podoby sebedestruktivního chování a nabízí dva konce: černý – tragický a bílý – nadějný. Vše doplňují reflexivní otázky a tzv. embodiment tipy. O knize jsme psali zde.  

„Velmi špatné pohádky nejsou jen kniha, ale živý projekt, který spojuje umění, tělo a dialog s publikem.“
Marta Sýkorová

Velmi špatné pohádky nezůstaly jen na papíře. „Vznikly tři víkendové programy pro ženy, workshopy pro různé věkové skupiny a několik autorských čtení, kterých se celkově zúčastnilo přes 400 lidí. Představení pohádek bylo také součástí festivalů Academia Film Olomouc a Ghettofest. Samostatnými performativními událostmi se staly už křty knihy, na nichž se autorské čtení propojilo s hudbou kapely Dobrá otázka, improvizovaným tancem, pantomimou, slam poetry i interaktivním zapojením publika. Každé setkání mělo jedinečnou atmosféru, od intimního kavárenského večera po komunitní slavnost, a potvrdilo, že Velmi špatné pohádky nejsou jen kniha, ale živý projekt, který spojuje umění, tělo a dialog s publikem,“ uvedla autorka.

„V nejbližší době se bude projekt ještě rozvíjet. Díky podpoře Nadačního fondu UP a ve spolupráci s Vydavatelstvím UP budou Velmi špatné pohádky přeloženy do angličtiny. Na CMTF otevíráme pro zimní semestr předmět Seberozvojové a terapeutické aspekty ztělesněné narativity, kde budeme experimentovat s tělem, hlasem a pohádkami. Se spolupracovníky plánujeme do budoucna audiopohádky, online workshopy či e-book, vzniká i divadelní inscenace s interaktivními prvky a metodické materiály pro školy a terapeuty. Podílím se také na programu připravovaného Mezinárodního festivalu dokumentárních film Ji.hlava,“ přiblížila své plány Marta Sýkorová. 

Jednu ze svých pohádek v divadelním zpracování představí i během finálového galavečera soutěže Social Impact Award 1. října v Impact Hubu Brno. 

„Všechny tyto věci jsou možné jen a jen díky podpoře mnoha lidí z OUSHI a CMTF, z Nadačního fondu UP, mentorům, kamarádům a organizátorům ze Social Impact Awards, Andreji Kalinkovi z JAMU, umělcům z hudebních a divadelních těles Dobrá Otázka, Momenty Arte, Divadlo Mim:o), impropřátelům z Oliv a Impromusic,“ dodala Marta Sýkorová.

Victory in this year’s national final of the prestigious international Falling Walls Lab competition, which took place on September 15 at the National Technical Library in Prague, was seized by physical chemist Veronika Šedajová from CATRIN at Palacký University. In addition to first place, she also took home the Audience Award.

“I am very happy that I succeeded. It is a reward for all our efforts put in the development this technology. I appreciate the victory all the more because all the finalists were outstanding and their research incredibly interesting,” said Veronika, who succeeded in the competition with a presentation entitled Breaking the Wall of Energy Storage in Medical Devices.

In November, she will head to the global finals in Berlin, which are regularly organized on the eve of the anniversary of the Berlin Wall fall.

Other finalists from CATRIN were Andrea Nedělníková and Tomáš Malina. Palacký University had a total of five representatives among the 14 finalists.

The Falling Walls Lab competition originated in Germany, and the Czech Republic is participating for the tenth time. Contestants always have three minutes to explain their research, which they can present on only two slides.

Fantastický úspěch zaznamenala UP na letošním národním finále soutěže Falling Walls Lab, na němž mladí vědci a vědkyně představují během tří minut svůj výzkum. V konkurenci čtrnácti mladých inovátorů uspěla Veronika Šedajová z CATRIN UP. Získala nejen cenu odborné poroty, ale také publika a bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně. UP měla ve finále rekordních pět zástupců.

Čtrnáct finalistů dostalo tři minuty a dva slidy prezentace, aby srozumitelně představili svůj výzkum, který boří zdi. To je myšlenka soutěže Falling Walls Lab, jejíž celosvětové finále se koná vždy v Berlíně při příležitosti pádu Berlínské zdi. Během večera 15. září se v Národní technické knihovně v Praze představili také čtyři vědkyně a jeden vědec z UP (psali jsme zde).

Veronika Šedajová z vysokoškolského ústavu CATRIN UP se ve výzkumu věnuje grafenovým superkondenzátorům a ve své prezentaci se soustředila na jejich využití v kardiostimulátorech. Grafenové superkondenzátory vydrží déle než ty v současnosti používané, tudíž by u pacientů s kardiostimulátory nebyly třeba opakované operace.

„Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí.“ Veronika Šedajová

Díky využití grafenu, jako biokompatibilního materiálu, by navíc byly pro pacienty celkově bezpečnější. Uplatnění superkondenzátorů je však široké – od elektromobilů po satelity, které vysíláme do vesmíru.

Porota vedle srozumitelnosti projevu oceňovala u soutěžících také inovativní přístup. Jelikož technologie Veroniky je již v pokročilém stádiu vývoje, byla tahle skutečnost její nespornou výhodou. Vedle hlavní ceny získala navíc cenu publika. „Mám z obou ocenění obrovskou radost. Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí,“ uvedla Šedajová.

Svůj výzkum pokročilých mozkových implantátů v soutěži představila také Andrea Nedělníková z CATRIN UP. Vysokoškolský ústav reprezentoval též Tomáš Malina, který bádá v oblasti nanomedicíny.

Silvie Dostálková z přírodovědecké fakulty ukázala, jak pomocí nových technik molekulární biologie zkoumá imunitu včely medonosné a Eliška Zgarbová se zaměřila na metody pěstování střeva ve zkumavce.

„Tak velké zastoupení ve finále Falling Walls Lab je potvrzením silné pozice popularizace vědy, kterou UP na tuzemské scéně má. Jsem moc rád, že se naše vědkyně a vědci do podobných soutěží hlásí a představují svou práci veřejnosti. Z účasti Veroniky Šedajové v celosvětovém finále mám obrovskou radost,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Během jubilejního desátého ročníku soutěže v ČR byla udělena také speciální cena pro ženy ve vědě, kterou si odnesla Karolína Morávková z Technické univerzity v Liberci a doplní tak Veroniku Šedajovou na listopadovém celosvětovém finále.

Fantastický úspěch zaznamenala UP na letošním národním finále soutěže Falling Walls Lab, na němž mladí vědci a vědkyně představují během tří minut svůj výzkum. V konkurenci čtrnácti mladých inovátorů uspěla Veronika Šedajová z CATRIN UP. Získala nejen cenu odborné poroty, ale také publika a bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně. UP měla ve finále rekordních pět zástupců.

Čtrnáct finalistů dostalo tři minuty a dva slidy prezentace, aby srozumitelně představili svůj výzkum, který boří zdi. To je myšlenka soutěže Falling Walls Lab, jejíž celosvětové finále se koná vždy v Berlíně při příležitosti pádu Berlínské zdi. Během večera 15. září se v Národní technické knihovně v Praze představili také čtyři vědkyně a jeden vědec z UP (psali jsme zde).

Veronika Šedajová z vysokoškolského ústavu CATRIN UP se ve výzkumu věnuje grafenovým superkondenzátorům a ve své prezentaci se soustředila na jejich využití v kardiostimulátorech. Grafenové superkondenzátory vydrží déle než ty v současnosti používané, tudíž by u pacientů s kardiostimulátory nebyly třeba opakované operace.

„Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí.“ Veronika Šedajová

Díky využití grafenu, jako biokompatibilního materiálu, by navíc byly pro pacienty celkově bezpečnější. Uplatnění superkondenzátorů je však široké – od elektromobilů po satelity, které vysíláme do vesmíru.

Porota vedle srozumitelnosti projevu oceňovala u soutěžících také inovativní přístup. Jelikož technologie Veroniky je již v pokročilém stádiu vývoje, byla tahle skutečnost její nespornou výhodou. Vedle hlavní ceny získala navíc cenu publika. „Mám z obou ocenění obrovskou radost. Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí,“ uvedla Šedajová.

Svůj výzkum pokročilých mozkových implantátů v soutěži představila také Andrea Nedělníková z CATRIN UP. Vysokoškolský ústav reprezentoval též Tomáš Malina, který bádá v oblasti nanomedicíny.

Silvie Dostálková z přírodovědecké fakulty ukázala, jak pomocí nových technik molekulární biologie zkoumá imunitu včely medonosné a Eliška Zgarbová se zaměřila na metody pěstování střeva ve zkumavce.

„Tak velké zastoupení ve finále Falling Walls Lab je potvrzením silné pozice popularizace vědy, kterou UP na tuzemské scéně má. Jsem moc rád, že se naše vědkyně a vědci do podobných soutěží hlásí a představují svou práci veřejnosti. Z účasti Veroniky Šedajové v celosvětovém finále mám obrovskou radost,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Během jubilejního desátého ročníku soutěže v ČR byla udělena také speciální cena pro ženy ve vědě, kterou si odnesla Karolína Morávková z Technické univerzity v Liberci a doplní tak Veroniku Šedajovou na listopadovém celosvětovém finále.

Novou vizi a počínající trend lehkých, energeticky úsporných a autonomních senzorů, které mohou znamenat průlom při sběru klíčových environmentálních dat na Zemi i pro planetární výzkum, popsali vědci z CATRIN Univerzity Palackého v časopise Trends in Biotechnology. Inspiraci pro nové systémy našli v přírodě, konkrétně u semen rostlin, které se šíří větrem na velké vzdálenosti. Tyto poznatky v „opinion paper“ následně skloubili s nejmodernějšími technologiemi, včetně 3D tisku, flexibilní elektroniky, umělé inteligence, skládacích mechanismů inspirovaných origami či fotovoltaických článků.

„Stejně jako okřídlená semena javoru nebo semena pampelišky vybavená padáčkovitým chmýřím  i navrhované senzory využívají aerodynamické vlastnosti pro pomalý a stabilní let. Díky tomu by mohly být rozptýleny po velkém území a sbírat data o teplotě, vlhkosti či kvalitě půdy. Na rozdíl od běžné elektroniky jsou tyto senzory lehké, ekologické a mohou být připraveny z biologicky rozložitelných materiálů v kombinaci přírodních i syntetických materiálů pomocí 3D tisku, a proto je lze vyrábět levně ve velkém a bez zátěže pro životní prostředí,“ uvedl hlavní autor článku Sagar Arya z CATRIN.

Novinkou v představené vizi je také využití umělé inteligence, díky níž by senzory dokázaly samy optimalizovat své letové dráhy, zpracovávat data v reálném čase a přizpůsobovat se proměnlivým podmínkám. Další pokrok umožní využívání okolních zdrojů energie, jako je vítr nebo sluneční záření, což systémům zajistí dlouhodobou funkčnost bez vnějších zdrojů.

„Tato „létající semena budoucnosti“ mohou v budoucnu najít uplatnění v zemědělství, při obnově lesů i v monitorování klimatu. Jejich potenciál však nemusí skončit  na Zemi. Podobné technologie by jednou mohly pomoci zkoumat jiné planety, například povrch a podloží Marsu. Spojením biologické inspirace a technologických inovací tyto biohybridní systémy představují zásadní posun v přístupu k ochraně životního prostředí i meziplanetárnímu objevování a mohou otevřít nové možnosti pro udržitelnou budoucnost,“ naznačil další z autorů Lukáš Spíchal, kam by se vývoj biohybridních senzorů mohl ubírat.

Autoři v článku prezentovali kromě výhledů i současné využití těchto biohybridních senzorů, které ukazuje jejich transformační potenciál. Na Zemi pomáhají při ekologické obnově, kdy například podporují šíření semen při zalesňování v degradovaných ekosystémech, kde je přirozená regenerace omezená. Jsou také klíčové při sledování důležitých parametrů prostředí, jako jsou teplota, vlhkost, pH půdy či kvalita ovzduší, a poskytují data v reálném čase pro precizní zemědělství i ochranu biodiverzity.

Před výzkumníky ale stále stojí řada výzev, k jejichž vyřešení bude nutná spolupráce napříč materiálovými vědami, robotikou i datovou analytikou. „Jakmile se tyto technologie dále rozvinou, senzory inspirované létajícími semeny mohou zcela proměnit environmentální monitoring tím, že nabídnou škálovatelná, cenově dostupná a udržitelná řešení. Na Zemi by mohly sehrát zásadní roli v boji s klimatickými změnami, posílit ekologickou odolnost a poskytovat podrobná data pro tvorbu udržitelných přístupů. V kontextu kosmického výzkumu pak otevírají cestu k mimořádně přesnému průzkumu mimozemských prostředí a připravují půdu pro budoucí mise na Mars,“ objasnil Arya.

 

Novou vizi a počínající trend lehkých, energeticky úsporných a autonomních senzorů, které mohou znamenat průlom při sběru klíčových environmentálních dat na Zemi i pro planetární výzkum, popsali vědci z CATRIN Univerzity Palackého v časopise Trends in Biotechnology. Inspiraci pro nové systémy našli v přírodě, konkrétně u semen rostlin, které se šíří větrem na velké vzdálenosti. Tyto poznatky v „opinion paper“ následně skloubili s nejmodernějšími technologiemi, včetně 3D tisku, flexibilní elektroniky, umělé inteligence, skládacích mechanismů inspirovaných origami či fotovoltaických článků.

„Stejně jako okřídlená semena javoru nebo semena pampelišky vybavená padáčkovitým chmýřím  i navrhované senzory využívají aerodynamické vlastnosti pro pomalý a stabilní let. Díky tomu by mohly být rozptýleny po velkém území a sbírat data o teplotě, vlhkosti či kvalitě půdy. Na rozdíl od běžné elektroniky jsou tyto senzory lehké, ekologické a mohou být připraveny z biologicky rozložitelných materiálů v kombinaci přírodních i syntetických materiálů pomocí 3D tisku, a proto je lze vyrábět levně ve velkém a bez zátěže pro životní prostředí,“ uvedl hlavní autor článku Sagar Arya z CATRIN.

Novinkou v představené vizi je také využití umělé inteligence, díky níž by senzory dokázaly samy optimalizovat své letové dráhy, zpracovávat data v reálném čase a přizpůsobovat se proměnlivým podmínkám. Další pokrok umožní využívání okolních zdrojů energie, jako je vítr nebo sluneční záření, což systémům zajistí dlouhodobou funkčnost bez vnějších zdrojů.

„Tato „létající semena budoucnosti“ mohou v budoucnu najít uplatnění v zemědělství, při obnově lesů i v monitorování klimatu. Jejich potenciál však nemusí skončit  na Zemi. Podobné technologie by jednou mohly pomoci zkoumat jiné planety, například povrch a podloží Marsu. Spojením biologické inspirace a technologických inovací tyto biohybridní systémy představují zásadní posun v přístupu k ochraně životního prostředí i meziplanetárnímu objevování a mohou otevřít nové možnosti pro udržitelnou budoucnost,“ naznačil další z autorů Lukáš Spíchal, kam by se vývoj biohybridních senzorů mohl ubírat.

Autoři v článku prezentovali kromě výhledů i současné využití těchto biohybridních senzorů, které ukazuje jejich transformační potenciál. Na Zemi pomáhají při ekologické obnově, kdy například podporují šíření semen při zalesňování v degradovaných ekosystémech, kde je přirozená regenerace omezená. Jsou také klíčové při sledování důležitých parametrů prostředí, jako jsou teplota, vlhkost, pH půdy či kvalita ovzduší, a poskytují data v reálném čase pro precizní zemědělství i ochranu biodiverzity.

Před výzkumníky ale stále stojí řada výzev, k jejichž vyřešení bude nutná spolupráce napříč materiálovými vědami, robotikou i datovou analytikou. „Jakmile se tyto technologie dále rozvinou, senzory inspirované létajícími semeny mohou zcela proměnit environmentální monitoring tím, že nabídnou škálovatelná, cenově dostupná a udržitelná řešení. Na Zemi by mohly sehrát zásadní roli v boji s klimatickými změnami, posílit ekologickou odolnost a poskytovat podrobná data pro tvorbu udržitelných přístupů. V kontextu kosmického výzkumu pak otevírají cestu k mimořádně přesnému průzkumu mimozemských prostředí a připravují půdu pro budoucí mise na Mars,“ objasnil Arya.

 

Bezplatný cykloservis, jízdy v elektromobilu, bazar, konference o udržitelném stravování i přednášky – to vše čeká studenty, zaměstnance i veřejnost během Evropského týdne udržitelného rozvoje na UP. Od 22. září do 3. října propojí univerzitní komunitu téma odpovědnosti k životnímu prostředí i k sobě navzájem. Program týdne udržitelnosti, který pořádá Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami a jejich ambasadory udržitelného rozvoje, doplní také kurzy první pomoci či jóga.

Týden odstartuje Mezinárodní den bez aut, který v celém světě připadá na 22. září a je součástí kampaně Evropský týden mobility. Na Zbrojnici, u přírodovědecké fakulty i na náměstí Republiky bude připraven bohatý program – od bezplatného cykloservisu přes ukázku sdílených kol a elektroaut až po interaktivní stanoviště, soutěže a diskuze o dopravě ve městě. Den má upozornit na rostoucí problémy spojené s automobilovou dopravou a zároveň ukázat dostupné alternativy, jak se po Olomouci pohybovat udržitelně a zdravěji.

„Evropský týden udržitelného rozvoje na Univerzitě Palackého není jen jednorázovou akcí, ale hlavně připomínkou dlouhodobého závazku univerzity k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí i společnosti.“ Miroslava Zavadil

Od bazaru přes vědu a zdraví až po jógu

Po dni bez aut bude následovat Bazar UP, který proběhne 23. září jako součást festivalu MEET UP. Studenti i zaměstnanci mohou přinést a vyměnit oblečení, knihy, nádobí nebo další funkční předměty, čímž dají věcem druhý život a ušetří tak přírodu i vlastní peněženku. O den později se v Čechových sadech uskuteční workshop „První pomoc máte ve svých rukou“ pořádaný fakultou zdravotnických věd, kde si zájemci vyzkouší resuscitaci, práci s defibrilátorem i sestavení ekologické lékárničky. Ve stejný den proběhne v Konviktu konference „Jíme lokálně, myslíme globálně“, která se zaměří na udržitelné stravování ve školních jídelnách a představí příklady dobré praxe i ochutnávky z regionálních surovin.

Další dny přinesou swap oblečení s workshopem upcyklace na cyrilometodějské teologické fakultě, cyklovýlet na Velký Kosíř organizovaný fakultou tělesné kultury či odbornou přednášku o ukládání uhlíku do půdy v rámci projektu Carbon Overseer. V Divadle na cucky zazní 30. září také přednáška studenta filozofické fakulty UP Matěje Mičulky na téma klimatické úzkosti, jež naváže na jeho nedávno vydanou monografii. Celý program uzavřou 2. a 3. října kurz první pomoci a lekce jógy s právnickou fakultou, které propojí udržitelnost s well-beingem.

Udržitelnost jako součást univerzitního života

„Evropský týden udržitelného rozvoje na Univerzitě Palackého není jen jednorázovou akcí, ale hlavně připomínkou dlouhodobého závazku univerzity k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí i společnosti. UP systematicky podporuje ekologičtější formy dopravy, zodpovědné nakládání s odpady, cirkulární ekonomiku a také vzdělávání studentů v otázkách udržitelného rozvoje. Do příprav akcí se spolu s Udržitelnou univerzitou zapojují jednotlivé fakulty i studenti, kteří díky svým nápadům a projektům pomáhají rozvíjet téma udržitelnosti napříč univerzitní komunitou,“ říká Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

Podrobný program Evropského týdne udržitelného rozvoje včetně Dne bez aut je dostupný na webu Udržitelné univerzity.

Bezplatný cykloservis, jízdy v elektromobilu, bazar, konference o udržitelném stravování i přednášky – to vše čeká studenty, zaměstnance i veřejnost během Evropského týdne udržitelného rozvoje na UP. Od 22. září do 3. října propojí univerzitní komunitu téma odpovědnosti k životnímu prostředí i k sobě navzájem. Program týdne udržitelnosti, který pořádá Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami a jejich ambasadory udržitelného rozvoje, doplní také kurzy první pomoci či jóga.

Týden odstartuje Mezinárodní den bez aut, který v celém světě připadá na 22. září a je součástí kampaně Evropský týden mobility. Na Zbrojnici, u přírodovědecké fakulty i na náměstí Republiky bude připraven bohatý program – od bezplatného cykloservisu přes ukázku sdílených kol a elektroaut až po interaktivní stanoviště, soutěže a diskuze o dopravě ve městě. Den má upozornit na rostoucí problémy spojené s automobilovou dopravou a zároveň ukázat dostupné alternativy, jak se po Olomouci pohybovat udržitelně a zdravěji.

„Evropský týden udržitelného rozvoje na Univerzitě Palackého není jen jednorázovou akcí, ale hlavně připomínkou dlouhodobého závazku univerzity k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí i společnosti.“ Miroslava Zavadil

Od bazaru přes vědu a zdraví až po jógu

Po dni bez aut bude následovat Bazar UP, který proběhne 23. září jako součást festivalu MEET UP. Studenti i zaměstnanci mohou přinést a vyměnit oblečení, knihy, nádobí nebo další funkční předměty, čímž dají věcem druhý život a ušetří tak přírodu i vlastní peněženku. O den později se v Čechových sadech uskuteční workshop „První pomoc máte ve svých rukou“ pořádaný fakultou zdravotnických věd, kde si zájemci vyzkouší resuscitaci, práci s defibrilátorem i sestavení ekologické lékárničky. Ve stejný den proběhne v Konviktu konference „Jíme lokálně, myslíme globálně“, která se zaměří na udržitelné stravování ve školních jídelnách a představí příklady dobré praxe i ochutnávky z regionálních surovin.

Další dny přinesou swap oblečení s workshopem upcyklace na cyrilometodějské teologické fakultě, cyklovýlet na Velký Kosíř organizovaný fakultou tělesné kultury či odbornou přednášku o ukládání uhlíku do půdy v rámci projektu Carbon Overseer. V Divadle na cucky zazní 30. září také přednáška studenta filozofické fakulty UP Matěje Mičulky na téma klimatické úzkosti, jež naváže na jeho nedávno vydanou monografii. Celý program uzavřou 2. a 3. října kurz první pomoci a lekce jógy s právnickou fakultou, které propojí udržitelnost s well-beingem.

Udržitelnost jako součást univerzitního života

„Evropský týden udržitelného rozvoje na Univerzitě Palackého není jen jednorázovou akcí, ale hlavně připomínkou dlouhodobého závazku univerzity k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí i společnosti. UP systematicky podporuje ekologičtější formy dopravy, zodpovědné nakládání s odpady, cirkulární ekonomiku a také vzdělávání studentů v otázkách udržitelného rozvoje. Do příprav akcí se spolu s Udržitelnou univerzitou zapojují jednotlivé fakulty i studenti, kteří díky svým nápadům a projektům pomáhají rozvíjet téma udržitelnosti napříč univerzitní komunitou,“ říká Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

Podrobný program Evropského týdne udržitelného rozvoje včetně Dne bez aut je dostupný na webu Udržitelné univerzity.

Akademický senát Pedagogické fakulty UP schválil na svém zářijovém jednání rozpočet fakulty na rok 2025. Zároveň vyhlásil volby nového děkana či děkanky pro funkční období 2026–2030.

Akademický senát Univerzity Palackého schválil 30. července Návrh dělení příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2025. Ve stanovené lhůtě šesti týdnů pak rozpočty projednaly jednotlivé fakulty a vysokoškolský ústav UP. Na svém zářijovém zasedání se rozpočtem zabývala i Pedagogická fakulta UP.

Senátoři a senátorky fakulty nejprve debatovali o metodice dělení příspěvku a dotací, po krátké debatě a vypořádání připomínek ekonomické komise AS PdF UP navrženou metodiku schválili. V diskuzi o rozpočtu se hovořilo mimo jiné o vyšším odvodu do centrálních jednotek univerzity i o novém ukazateli F, jehož finanční prostředky jsou svázány s pětiprocentním navýšením studentů v konkrétních oborech. Podle tajemníka fakulty Ondřeje Koláře činí celková částka rozpočtu PdF UP (zdroje A + K+ DKRVO) před odvodem na centrální jednotky UP a mezifakultním vyrovnáním 291,3 mil. korun.

„V porovnání s rozpočtem roku 2024 činí letošní navýšení 33,5 mil. korun. Je však nutné zdůraznit, že tato částka není vzhledem ke změněnému formátu rozpočtu zcela přesná, například s ohledem na odlišný způsob započítávání projektu DKRVO+. Rovněž alokace prostředků v rámci ukazatele F podléhá novým podmínkám realizace. Rozpočet fakulty po započtení odvodů a mezifakultního vyrovnání je 252,9 mil. korun,“ uvedl.

Děkan fakulty Vojtech Regec dále upřesnil strukturu navrženého rozpočtu a věnoval se jednotlivým položkám.

„Naše fakulta prochází velmi náročným obdobím, kdy stavební rekonstrukce znamená nutnost zvýšeného kofinancování. Nadále usilujeme o zvýšení mzdových prostředků, nastavení vnitřního mzdového předpisu je však v gesci univerzity a možností všech jejích součástí," uvedl. Zdůraznil přitom, že pedagogická fakulta považuje současný stav diskuze o tzv. kohezi na univerzitě za naprosto neodpovídající skutečné a reálné situaci fakult, kdy je nutno uvažovat jak o mzdách, tak i o výkonech a zatížení pracovníků.

Ekonomická komise AS PdF UP doporučila děkanem předložený Návrh dělení příspěvku a dotací PdF UP pro rok 2025, tedy rozpočet na stávající rok, schválit a senátoři a senátorky jej po vypořádání připomínek jednomyslně přijali. 

Během zářijového jednání vyhlásil AS PdF UP i volby nového děkana či děkanky Pedagogické fakulty UP na funkční období 2026–2030. Funkční období stávajícího děkana Vojtecha Regece končí 31. ledna 2026. Pro účely řízení o návrhu na jmenování zřídili senátoři PdF UP ze svých řad zvláštní pětičlennou komisi ve složení: Jiří Langer, Pavel Flekač, Ivona Dömischová, Tomáš Hubálek a Michaela Pugnerová. Poté přijali harmonogram voleb, z něhož vyplývá, že nového děkana či děkanku bude Akademický senát PdF UP volit 3. prosince. Další jednání AS PdF se uskuteční 5. listopadu. Více o AS PdF UP zde.

Volby kandidáta děkana či děkanky PdF UP

AS PdF UP vyhlásil 8. 9. volby kandidáta na děkana či děkanku PdF UP (funkční období 1. 2. 2026 - 31. 1. 2030). Návrh na nového kandidáta na děkana či děkanku fakulty může její akademická obec předkládat do 17. 10. do 15 hodin. Na úřední desce fakulty zveřejní zvláštní komise seznam kandidátů či kandidátek 5. 11. Volební teze kandidátů a kandidátek budou na úřední desce fakulty zveřejněny 12. 11. Termín veřejné prezentace a debaty s akademickou obcí pak AS PdF UP stanovil na 19. 11. Nového děkana či děkanku PdF UP bude senát této fakulty volit 3. 12. Návrh nového kandidáta na děkana či děkanku PdF UP obdrží rektor UP 15. 12.

Akademický senát Pedagogické fakulty UP schválil na svém zářijovém jednání rozpočet fakulty na rok 2025. Zároveň vyhlásil volby nového děkana či děkanky pro funkční období 2026–2030.

Akademický senát Univerzity Palackého schválil 30. července Návrh dělení příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2025. Ve stanovené lhůtě šesti týdnů pak rozpočty projednaly jednotlivé fakulty a vysokoškolský ústav UP. Na svém zářijovém zasedání se rozpočtem zabývala i Pedagogická fakulta UP.

Senátoři a senátorky fakulty nejprve debatovali o metodice dělení příspěvku a dotací, po krátké debatě a vypořádání připomínek ekonomické komise AS PdF UP navrženou metodiku schválili. V diskuzi o rozpočtu se hovořilo mimo jiné o vyšším odvodu do centrálních jednotek univerzity i o novém ukazateli F, jehož finanční prostředky jsou svázány s pětiprocentním navýšením studentů v konkrétních oborech. Podle tajemníka fakulty Ondřeje Koláře činí celková částka rozpočtu PdF UP (zdroje A + K+ DKRVO) před odvodem na centrální jednotky UP a mezifakultním vyrovnáním 291,3 mil. korun.

„V porovnání s rozpočtem roku 2024 činí letošní navýšení 33,5 mil. korun. Je však nutné zdůraznit, že tato částka není vzhledem ke změněnému formátu rozpočtu zcela přesná, například s ohledem na odlišný způsob započítávání projektu DKRVO+. Rovněž alokace prostředků v rámci ukazatele F podléhá novým podmínkám realizace. Rozpočet fakulty po započtení odvodů a mezifakultního vyrovnání je 252,9 mil. korun,“ uvedl.

Děkan fakulty Vojtech Regec dále upřesnil strukturu navrženého rozpočtu a věnoval se jednotlivým položkám.

„Naše fakulta prochází velmi náročným obdobím, kdy stavební rekonstrukce znamená nutnost zvýšeného kofinancování. Nadále usilujeme o zvýšení mzdových prostředků, nastavení vnitřního mzdového předpisu je však v gesci univerzity a možností všech jejích součástí," uvedl. Zdůraznil přitom, že pedagogická fakulta považuje současný stav diskuze o tzv. kohezi na univerzitě za naprosto neodpovídající skutečné a reálné situaci fakult, kdy je nutno uvažovat jak o mzdách, tak i o výkonech a zatížení pracovníků.

Ekonomická komise AS PdF UP doporučila děkanem předložený Návrh dělení příspěvku a dotací PdF UP pro rok 2025, tedy rozpočet na stávající rok, schválit a senátoři a senátorky jej po vypořádání připomínek jednomyslně přijali. 

Během zářijového jednání vyhlásil AS PdF UP i volby nového děkana či děkanky Pedagogické fakulty UP na funkční období 2026–2030. Funkční období stávajícího děkana Vojtecha Regece končí 31. ledna 2026. Pro účely řízení o návrhu na jmenování zřídili senátoři PdF UP ze svých řad zvláštní pětičlennou komisi ve složení: Jiří Langer, Pavel Flekač, Ivona Dömischová, Tomáš Hubálek a Michaela Pugnerová. Poté přijali harmonogram voleb, z něhož vyplývá, že nového děkana či děkanku bude Akademický senát PdF UP volit 3. prosince. Další jednání AS PdF se uskuteční 5. listopadu. Více o AS PdF UP zde.

Volby kandidáta děkana či děkanky PdF UP

AS PdF UP vyhlásil 8. 9. volby kandidáta na děkana či děkanku PdF UP (funkční období 1. 2. 2026 - 31. 1. 2030). Návrh na nového kandidáta na děkana či děkanku fakulty může její akademická obec předkládat do 17. 10. do 15 hodin. Na úřední desce fakulty zveřejní zvláštní komise seznam kandidátů či kandidátek 5. 11. Volební teze kandidátů a kandidátek budou na úřední desce fakulty zveřejněny 12. 11. Termín veřejné prezentace a debaty s akademickou obcí pak AS PdF UP stanovil na 19. 11. Nového děkana či děkanku PdF UP bude senát této fakulty volit 3. 12. Návrh nového kandidáta na děkana či děkanku PdF UP obdrží rektor UP 15. 12.

Univerzita Palackého má svou zástupkyni v Přezkumné komisi Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání (NAÚ). Výběrovým řízením úspěšně prošla Zdenka Papoušková z právnické fakulty. Ministr Mikuláš Bek ji jmenoval členkou komise od července.

Přezkumná komise rozhoduje o odvoláních podaných proti správním rozhodnutím Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání a proti správním rozhodnutím předsedy úřadu vydaným v prvním stupni podle zákona o vysokých školách nebo školského zákona a plní další úkoly nadřízeného správního orgánu. Je složena z pěti právníků, jejich funkční období je pětileté. „Členství beru jako výzvu s velkou pokorou. V komisi bych ráda využila bohaté zkušenosti ze svých předchozích funkcí, od vedoucí katedry přes proděkanku, děkanku až po prorektorku. Za nejvíc přínosné pro tuto práci považuji období svého děkanování, kdy naše právnická fakulta procházela akreditačním procesem,“ řekla Zdenka Papoušková s tím, že se na spolupráci s kolegy těší. „Společně bychom chtěli přispět ke zvyšování kvality vysokoškolského vzdělávaní,“ dodala.

Dalšími členy přezkumné komise jsou Ivan Barančík, advokát a bývalý předseda NAÚ, Jana Janderová, bývalá proděkanka Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, Veronika Smutná a Damir Solak, oba z brněnské právnické fakulty.

Univerzita Palackého měla zástupkyni i v předchozím složení přezkumné komise. Zasedala v ní Milana Hrušáková, rovněž emeritní děkanka PF UP, která působí na katedře soukromého práva a civilního procesu.

Olomoucká univerzita je vidět i v dalších orgánech NAÚ. Členem Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání je bývalý rektor Martin Procházka z Ústavu lékařské genetiky a doktorandka LF UP Tereza Marková. Předsedou NAÚ se stal od 1. července Jaroslav Miller, který vedl UP jako rektor v letech 2014–2021.

Univerzita Palackého má svou zástupkyni v Přezkumné komisi Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání (NAÚ). Výběrovým řízením úspěšně prošla Zdenka Papoušková z právnické fakulty. Ministr Mikuláš Bek ji jmenoval členkou komise od července.

Přezkumná komise rozhoduje o odvoláních podaných proti správním rozhodnutím Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání a proti správním rozhodnutím předsedy úřadu vydaným v prvním stupni podle zákona o vysokých školách nebo školského zákona a plní další úkoly nadřízeného správního orgánu. Je složena z pěti právníků, jejich funkční období je pětileté. „Členství beru jako výzvu s velkou pokorou. V komisi bych ráda využila bohaté zkušenosti ze svých předchozích funkcí, od vedoucí katedry přes proděkanku, děkanku až po prorektorku. Za nejvíc přínosné pro tuto práci považuji období svého děkanování, kdy naše právnická fakulta procházela akreditačním procesem,“ řekla Zdenka Papoušková s tím, že se na spolupráci s kolegy těší. „Společně bychom chtěli přispět ke zvyšování kvality vysokoškolského vzdělávaní,“ dodala.

Dalšími členy přezkumné komise jsou Ivan Barančík, advokát a bývalý předseda NAÚ, Jana Janderová, bývalá proděkanka Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, Veronika Smutná a Damir Solak, oba z brněnské právnické fakulty.

Univerzita Palackého měla zástupkyni i v předchozím složení přezkumné komise. Zasedala v ní Milana Hrušáková, rovněž emeritní děkanka PF UP, která působí na katedře soukromého práva a civilního procesu.

Olomoucká univerzita je vidět i v dalších orgánech NAÚ. Členem Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání je bývalý rektor Martin Procházka z Ústavu lékařské genetiky a doktorandka LF UP Tereza Marková. Předsedou NAÚ se stal od 1. července Jaroslav Miller, který vedl UP jako rektor v letech 2014–2021.

Scientists from the Czech Institute of Research and Advanced Technologies (CATRIN) at Palacký University have decided to use the human antimicrobial peptide LL-37 produced in genetically modified barley grains to treat and prevent mastitis of dairy cows. They are testing this possibility together with a commercial partner in the SIGMA project – Proof-of-Concept program of the Technology Agency of the Czech Republic. The aim is to offer new possibilities in veterinary care and reduce the consumption of antibiotics in dairy cows.

Mastitis, or inflammation of the mammary gland, is one of the most common reasons for the use of antibiotics in dairy cattle. Dairy cows in the EU are treated with antibiotics approximately twice a year on average, and there is growing pressure from regulators as well as consumers to reduce the use of such drugs.

“There is a lack of affordable and effective products on the market that can prevent mastitis and are not based on antibiotics. That is why this project was initiated, building on our previous results in the production of the human peptide LL-37 in plants. We have managed to modify it so that the resulting protein containing LL-37 can be easily separated from undesirable components commonly found in barley grains and obtained in a relatively pure form. This is a unique approach that uses modern methods of molecular farming,” said Edita Holásková from CATRIN, the principal investigator of the project. According to her, interested parties from the field have already expressed interest in the product under development.

There are approximately 23 million dairy cows in the EU, and the use of antibiotics brings not only health risks but also considerable financial costs. The economic losses associated with a single case of clinical mastitis range from EUR 230 to EUR 460.

LL-37 is the only known human antimicrobial peptide from the cathelicidin family. In the human body, it is found, for example, in the skin, where it helps protect against infections in the event of injury, as well as in the mucous membranes, blood, and immune cells. It has a broad spectrum of activity against bacteria, viruses, fungi, and parasites, and unlike conventional antibiotics, microorganisms develop resistance to it much more slowly. Researchers at CATRIN are able to produce it in genetically modified barley.

The REMI-VET project (Use of Recombinant LL-37 to Reduce Microbial Load in Veterinary Breeding) was launched this year and will run until the end of 2026. Support from TA CR amounts to approximately CZK 1.5 million.

Využít lidský antimikrobiální peptid LL-37 připravený v zrnech geneticky transformovaného ječmene pro léčbu a prevenci mastitid u dojnic se rozhodli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého. Tuto možnost ověřují společně s komerčním partnerem v rámci projektu z programu SIGMA – Proof-of-Concept Technologické agentury ČR. Cílem je nabídnout nové možnosti ve veterinární péči a snížit spotřebu antibiotik u dojnic.

Mastitida, neboli zánět mléčné žlázy, patří mezi nejčastější důvody pro použití antibiotik u mléčného skotu. Dojnice v EU je v průměru léčena antibiotiky přibližně dvakrát ročně a ze strany regulátorů i spotřebitelů stále roste tlak na nižší využívání těchto léčiv.

„Na trhu chybí cenově dostupný a účinný produkt, který by dokázal mastitidám předcházet a nebyl založen na antibiotikách. Proto vznikl tento projekt, v němž navazujeme na naše předchozí výsledky v oblasti produkce lidského peptidu LL-37 v rostlinách. Podařilo se nám ho upravit tak, že výsledný protein obsahující LL-37 se dá snadno oddělit od nežádoucích složek běžně přítomných v ječmenném zrnu a lze ho získat v relativně čisté podobě. Jde o unikátní přístup, který využívá moderní metody molekulárního farmaření,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Edita Holásková z CATRIN. O vyvíjený produkt podle ní již projevili zájem firmy z praxe.

V EU se chová přibližně 23 milionů mléčných krav a využívání antibiotik s sebou přináší nejen zdravotní rizika, ale i nemalé finanční náklady. Ekonomické ztráty spojené s jedním případem klinické mastitidy se pohybují mezi 230 až 460 EUR.

LL-37 je jediný známý lidský antimikrobiální peptid z rodiny katelicidinů. V lidském těle ho najdeme například v kůži, kde pomáhá chránit před infekcemi při poranění, dále na sliznicích, v krvi či imunitních buňkách. Působí širokospektrálně proti bakteriím, virům, plísním i parazitům a na rozdíl od klasických antibiotik si na něj mikroorganismy vyvíjejí rezistenci mnohem pomaleji. Výzkumníci v CATRIN jsou schopni ho vyrobit v geneticky transformovaném ječmeni.

Projekt REMI-VET  (Využití REkombinantního LL-37 pro snižování MIkrobiální zátěže ve VETerinárních chovech) byl zahájen letos a potrvá do konce roku 2026. Podpora z TA ČR činí zhruba 1,5 milionu korun.

Využít lidský antimikrobiální peptid LL-37 připravený v zrnech geneticky transformovaného ječmene pro léčbu a prevenci mastitid u dojnic se rozhodli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého. Tuto možnost ověřují společně s komerčním partnerem v rámci projektu z programu SIGMA – Proof-of-Concept Technologické agentury ČR. Cílem je nabídnout nové možnosti ve veterinární péči a snížit spotřebu antibiotik u dojnic.

Mastitida, neboli zánět mléčné žlázy, patří mezi nejčastější důvody pro použití antibiotik u mléčného skotu. Dojnice v EU je v průměru léčena antibiotiky přibližně dvakrát ročně a ze strany regulátorů i spotřebitelů stále roste tlak na nižší využívání těchto léčiv.

„Na trhu chybí cenově dostupný a účinný produkt, který by dokázal mastitidám předcházet a nebyl založen na antibiotikách. Proto vznikl tento projekt, v němž navazujeme na naše předchozí výsledky v oblasti produkce lidského peptidu LL-37 v rostlinách. Podařilo se nám ho upravit tak, že výsledný protein obsahující LL-37 se dá snadno oddělit od nežádoucích složek běžně přítomných v ječmenném zrnu a lze ho získat v relativně čisté podobě. Jde o unikátní přístup, který využívá moderní metody molekulárního farmaření,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Edita Holásková z CATRIN. O vyvíjený produkt podle ní již projevili zájem firmy z praxe.

V EU se chová přibližně 23 milionů mléčných krav a využívání antibiotik s sebou přináší nejen zdravotní rizika, ale i nemalé finanční náklady. Ekonomické ztráty spojené s jedním případem klinické mastitidy se pohybují mezi 230 až 460 EUR.

LL-37 je jediný známý lidský antimikrobiální peptid z rodiny katelicidinů. V lidském těle ho najdeme například v kůži, kde pomáhá chránit před infekcemi při poranění, dále na sliznicích, v krvi či imunitních buňkách. Působí širokospektrálně proti bakteriím, virům, plísním i parazitům a na rozdíl od klasických antibiotik si na něj mikroorganismy vyvíjejí rezistenci mnohem pomaleji. Výzkumníci v CATRIN jsou schopni ho vyrobit v geneticky transformovaném ječmeni.

Projekt REMI-VET  (Využití REkombinantního LL-37 pro snižování MIkrobiální zátěže ve VETerinárních chovech) byl zahájen letos a potrvá do konce roku 2026. Podpora z TA ČR činí zhruba 1,5 milionu korun.

Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého, ocenil jedenáct vybraných absolventek a absolventů této fakulty. Při neformálním setkání vyzdvihl nejen jejich profese, ale i to, že ač se jejich cesta na olomoucké filozofické fakultě započala, dodnes na ni nezapomněli.

Filozofická fakulta UP oceňuje své absolventy a absolventky každoročně. Chce tak vyzdvihnout osobnosti, které dříve studovaly na FF UP, a přestože je jejich profese a kariérní cesta zavedla na různá místa, svou alma mater mají stále v srdci. K oceňování svých výtečných bývalých studentů a studentek přistoupila fakulta podle děkana Jana Stejskala proto, aby před nimi skromně vyjádřila vděčnost, že se k ní absolventi hlásí a že jí dělají dobré jméno. Oceněním v podobě diplomu a neformálního setkání jim fakulta chce dát najevo, že je na ně hrdá. Stávajícím studujícím pak chce touto každoroční událostí ukázat, jak rozmanité může být jejich oborové zaměření i životní cesty.

Z ocenění měla velkou radost například bohemistka, překladatelka z finštiny, redaktorka, básnířka a fotografka Jitka Hanušová, absolventka katedry bohemistiky.

„Setkání bylo velmi příjemné, prosté zbytných formalit. Zábavné i dojemné. A neskutečně zajímavé bylo vyposlechnout si příběhy ostatních přítomných absolventů a absolventek. Cítím se poctěna a jsem za ocenění vděčná. Současně zcela skromně říkám, že bych si místo sebe uměla představit spoustu jiných lidí, kteří toho dokázali mnohem víc. Na druhou stranu nějaký klíč je třeba zvolit, a tak to beru jak s pokorou, tak s hrdostí. Hrdostí především za to, že jsem měla možnost studovat na instituci, která absolventy jen tak nevyplivne, ale má zájem jejich další kroky sledovat, udržovat s nimi kontakt a budovat komunitu,“ uvedla.

Z uspořádaného setkání měl radost také Miroslav Kadlubiec, sociální pracovník a existenciální konciliátor.

„Tento slavnostní den bude napořád uložen na úctyhodném místě v mém ‚Chrámu paměti‘. Bylo mi obrovskou ctí a vážím si toho, že jsem vás všechny mohl potkat,“ vzkázal na fakultu absolvent sociální práce a andragogiky.  

Nadšený byl ze setkání i středoškolský pedagog a festivalový dramaturg Aleš Říman, absolvent bohemistiky a filmové vědy, stejně tak dramatik, divadelní režisér a spisovatel David Drábek.

„Velmi děkuji! Bylo krásné strávit po mnoha letech čas v prostorách domovské fakulty, navíc spolu s úžasnými, inspirativními lidmi! Moc si těch chvil vážím,“ řekl Aleš Říman.

„Byla to velká radost. A čest,“ dodal David Drábek, který současným studentům a studentkám navíc poslal i jeden vzkaz: „Nevzdávejte se svých snů, usilujte o ně s vášnivým zaujetím a neberte se moc vážně!“

Jedenáct vybraných absolventů a absolventek, kteří v pracovně děkana Jana Stejskala krátce shrnuli svou dosavadní životní i kariérní dráhu, představil proděkan Petr Bilík. Neformální setkání nabídlo i vstupy olomouckého hudebníka, skladatele a producenta Lukáše Marečka či prohlídku prostor filozofické fakulty a debaty se zástupci domovských kateder.

Ocenění absolventi FF UP

Christine Habermann von Hoch, germanistka a umělecká sochařka (KGN)

Jitka Hanušová, bohemistka, překladatelka z finštiny, redaktorka, básnířka, fotografka (KBH)

Kateřina Chládková, psycholingvistka, vysokoškolská pedagožka (KAA + NIZ)

Miroslav Kadlubiec, sociální pracovník a existenciální konciliátor (KSA)

Michaela Kotásková, germanistka, mistryně světa a Rakouska v olympijském boxu (KGN)

Magda Králová, středoškolská pedagožka a kariérní poradkyně (KAA)

Eva Navrátilová, ředitelka Academia filmu Olomouc (KDFS)

Eva Plocek Kubešová, diplomatka (KPES)

Aleš Říman, středoškolský pedagog a festivalový dramaturg (KBH+KDFS)

Sylva Tichá Bambasová, archeoložka (KHI)

David Drábek, dramatik, divadelní režisér, spisovatel (KDFS)

Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého, ocenil jedenáct vybraných absolventek a absolventů této fakulty. Při neformálním setkání vyzdvihl nejen jejich profese, ale i to, že ač se jejich cesta na olomoucké filozofické fakultě započala, dodnes na ni nezapomněli.

Filozofická fakulta UP oceňuje své absolventy a absolventky každoročně. Chce tak vyzdvihnout osobnosti, které dříve studovaly na FF UP, a přestože je jejich profese a kariérní cesta zavedla na různá místa, svou alma mater mají stále v srdci. K oceňování svých výtečných bývalých studentů a studentek přistoupila fakulta podle děkana Jana Stejskala proto, aby před nimi skromně vyjádřila vděčnost, že se k ní absolventi hlásí a že jí dělají dobré jméno. Oceněním v podobě diplomu a neformálního setkání jim fakulta chce dát najevo, že je na ně hrdá. Stávajícím studujícím pak chce touto každoroční událostí ukázat, jak rozmanité může být jejich oborové zaměření i životní cesty.

Z ocenění měla velkou radost například bohemistka, překladatelka z finštiny, redaktorka, básnířka a fotografka Jitka Hanušová, absolventka katedry bohemistiky.

„Setkání bylo velmi příjemné, prosté zbytných formalit. Zábavné i dojemné. A neskutečně zajímavé bylo vyposlechnout si příběhy ostatních přítomných absolventů a absolventek. Cítím se poctěna a jsem za ocenění vděčná. Současně zcela skromně říkám, že bych si místo sebe uměla představit spoustu jiných lidí, kteří toho dokázali mnohem víc. Na druhou stranu nějaký klíč je třeba zvolit, a tak to beru jak s pokorou, tak s hrdostí. Hrdostí především za to, že jsem měla možnost studovat na instituci, která absolventy jen tak nevyplivne, ale má zájem jejich další kroky sledovat, udržovat s nimi kontakt a budovat komunitu,“ uvedla.

Z uspořádaného setkání měl radost také Miroslav Kadlubiec, sociální pracovník a existenciální konciliátor.

„Tento slavnostní den bude napořád uložen na úctyhodném místě v mém ‚Chrámu paměti‘. Bylo mi obrovskou ctí a vážím si toho, že jsem vás všechny mohl potkat,“ vzkázal na fakultu absolvent sociální práce a andragogiky.  

Nadšený byl ze setkání i středoškolský pedagog a festivalový dramaturg Aleš Říman, absolvent bohemistiky a filmové vědy, stejně tak dramatik, divadelní režisér a spisovatel David Drábek.

„Velmi děkuji! Bylo krásné strávit po mnoha letech čas v prostorách domovské fakulty, navíc spolu s úžasnými, inspirativními lidmi! Moc si těch chvil vážím,“ řekl Aleš Říman.

„Byla to velká radost. A čest,“ dodal David Drábek, který současným studentům a studentkám navíc poslal i jeden vzkaz: „Nevzdávejte se svých snů, usilujte o ně s vášnivým zaujetím a neberte se moc vážně!“

Jedenáct vybraných absolventů a absolventek, kteří v pracovně děkana Jana Stejskala krátce shrnuli svou dosavadní životní i kariérní dráhu, představil proděkan Petr Bilík. Neformální setkání nabídlo i vstupy olomouckého hudebníka, skladatele a producenta Lukáše Marečka či prohlídku prostor filozofické fakulty a debaty se zástupci domovských kateder.

Ocenění absolventi FF UP

Christine Habermann von Hoch, germanistka a umělecká sochařka (KGN)

Jitka Hanušová, bohemistka, překladatelka z finštiny, redaktorka, básnířka, fotografka (KBH)

Kateřina Chládková, psycholingvistka, vysokoškolská pedagožka (KAA + NIZ)

Miroslav Kadlubiec, sociální pracovník a existenciální konciliátor (KSA)

Michaela Kotásková, germanistka, mistryně světa a Rakouska v olympijském boxu (KGN)

Magda Králová, středoškolská pedagožka a kariérní poradkyně (KAA)

Eva Navrátilová, ředitelka Academia filmu Olomouc (KDFS)

Eva Plocek Kubešová, diplomatka (KPES)

Aleš Říman, středoškolský pedagog a festivalový dramaturg (KBH+KDFS)

Sylva Tichá Bambasová, archeoložka (KHI)

David Drábek, dramatik, divadelní režisér, spisovatel (KDFS)

Lékařskou fakultu UP čekají během podzimu volby do fakultního akademického senátu pro funkční období 2025–2028. Senátorky a senátoři volby vyhlásili během zářijového zasedání, které bylo nejspíše poslední ve stávajícím složení. Zároveň schválili letošní rozpočet fakulty a také vyslechli informace o průběhu přijímacího řízení pro začínající akademický rok.

Volby do Akademického senátu LF UP pro funkční období 2025–2028 se uskuteční ve dnech 10.–12. listopadu formou elektronického hlasování na webu volby.upol.cz. Kandidáty mohou členky a členové akademické obce fakulty navrhovat do 7. října, písemné návrhy se předkládají předsedovi volební komise, kterým je Tomáš Szotkowski z Hemato-onkologické kliniky.

„Tímto vyzýváme akademické pracovníky a studenty naší fakulty, aby navrhovali volební komisi kandidáty z řad akademické obce LF UP, kteří mají chuť v senátu pracovat,“ pobídl předseda AS LF UP Tomáš Papajík.

Důležité termíny voleb do AS LF UP

7. 10. mezní termín pro podávání návrhů kandidátů

21. 10. zveřejnění seznamu kandidátů

4. 11. prezentace kandidátů

10.–12. 11. elektronické hlasování na volby.upol.cz  

18. 11. zveřejnění průběžných výsledků

21. 11. lhůta pro podávání námitek

25. 11. zveřejnění oficiálních výsledků

2. 12. ustavující zasedání AS LF UP

Podrobnější informace na webu AS LF UP zde.

Neméně důležitým bodem zářijového zasedání bylo schválení rozpočtu fakulty pro letošní rok. Senátorům a senátorkám představil návrh rozdělení finančních prostředků na fakultní pracoviště a plán nákladů a výnosů děkan Milan Kolář. Plánované náklady by měly dosáhnout výše téměř 540 milionů korun, odhadované výnosy pak přes 543 milionů korun, přičemž fakulta může hospodařit s více než 472 miliony korun z příspěvku a dotací po odvodu na celouniverzitní aktivity. Předložený návrh senát jednomyslně schválil.

Senátorky a senátoři také vyslechli od proděkanky Hany Kolářové informace o proběhlém přijímacím řízení. Ke studiu Všeobecného lékařství se hlásilo 2968 zájemců, na Zubní lékařství 1570 a na navazující magisterský program Veřejné zdravotnictví pak 54 uchazečů. Počty zapsaných do 1. ročníku těchto studijních programů prozatím nejsou uzavřené, kompletní zpráva o přijímacím řízení bude zveřejněna koncem září na webu LF.

Děkan Milan Kolář pak přítomné seznámil s tím, co se na fakultě aktuálně děje a co se chystá v nejbližší době. Vedle organizačních a personálních změn zmínil například přípravu navazujícího magisterského programu Umělá inteligence v medicíně nebo konferenci Association of Medical Schools in Europe (AMSE), kterou fakulta hostí ve dnech 16.–18. října. LF UP získala akreditaci AMSE jako první lékařská fakulta v ČR v roce 2019 (psali jsme zde). „Tato konference je pro nás prestižní událostí a je také dalším dokladem kvality naší fakulty,“ uvedl. O konferenci více zde.

V závěru zasedání děkan i předseda senátu členkám a členům senátu poděkovali za odvedenou práci a dobrou spolupráci v končícím funkčním období. Vzhledem k vyhlášeným volbám se totiž senát ve stávajícím složení k řádnému jednání – pokud to nebude aktuální situace vyžadovat – již nesejde a 2. prosince by měl poprvé jednat v nové podobě.

Lékařskou fakultu UP čekají během podzimu volby do fakultního akademického senátu pro funkční období 2025–2028. Senátorky a senátoři volby vyhlásili během zářijového zasedání, které bylo nejspíše poslední ve stávajícím složení. Zároveň schválili letošní rozpočet fakulty a také vyslechli informace o průběhu přijímacího řízení pro začínající akademický rok.

Volby do Akademického senátu LF UP pro funkční období 2025–2028 se uskuteční ve dnech 10.–12. listopadu formou elektronického hlasování na webu volby.upol.cz. Kandidáty mohou členky a členové akademické obce fakulty navrhovat do 7. října, písemné návrhy se předkládají předsedovi volební komise, kterým je Tomáš Szotkowski z Hemato-onkologické kliniky.

„Tímto vyzýváme akademické pracovníky a studenty naší fakulty, aby navrhovali volební komisi kandidáty z řad akademické obce LF UP, kteří mají chuť v senátu pracovat,“ pobídl předseda AS LF UP Tomáš Papajík.

Důležité termíny voleb do AS LF UP

7. 10. mezní termín pro podávání návrhů kandidátů

21. 10. zveřejnění seznamu kandidátů

4. 11. prezentace kandidátů

10.–12. 11. elektronické hlasování na volby.upol.cz  

18. 11. zveřejnění průběžných výsledků

21. 11. lhůta pro podávání námitek

25. 11. zveřejnění oficiálních výsledků

2. 12. ustavující zasedání AS LF UP

Podrobnější informace na webu AS LF UP zde.

Neméně důležitým bodem zářijového zasedání bylo schválení rozpočtu fakulty pro letošní rok. Senátorům a senátorkám představil návrh rozdělení finančních prostředků na fakultní pracoviště a plán nákladů a výnosů děkan Milan Kolář. Plánované náklady by měly dosáhnout výše téměř 540 milionů korun, odhadované výnosy pak přes 543 milionů korun, přičemž fakulta může hospodařit s více než 472 miliony korun z příspěvku a dotací po odvodu na celouniverzitní aktivity. Předložený návrh senát jednomyslně schválil.

Senátorky a senátoři také vyslechli od proděkanky Hany Kolářové informace o proběhlém přijímacím řízení. Ke studiu Všeobecného lékařství se hlásilo 2968 zájemců, na Zubní lékařství 1570 a na navazující magisterský program Veřejné zdravotnictví pak 54 uchazečů. Počty zapsaných do 1. ročníku těchto studijních programů prozatím nejsou uzavřené, kompletní zpráva o přijímacím řízení bude zveřejněna koncem září na webu LF.

Děkan Milan Kolář pak přítomné seznámil s tím, co se na fakultě aktuálně děje a co se chystá v nejbližší době. Vedle organizačních a personálních změn zmínil například přípravu navazujícího magisterského programu Umělá inteligence v medicíně nebo konferenci Association of Medical Schools in Europe (AMSE), kterou fakulta hostí ve dnech 16.–18. října. LF UP získala akreditaci AMSE jako první lékařská fakulta v ČR v roce 2019 (psali jsme zde). „Tato konference je pro nás prestižní událostí a je také dalším dokladem kvality naší fakulty,“ uvedl. O konferenci více zde.

V závěru zasedání děkan i předseda senátu členkám a členům senátu poděkovali za odvedenou práci a dobrou spolupráci v končícím funkčním období. Vzhledem k vyhlášeným volbám se totiž senát ve stávajícím složení k řádnému jednání – pokud to nebude aktuální situace vyžadovat – již nesejde a 2. prosince by měl poprvé jednat v nové podobě.

Jakou úlohu mají houby v našem životě? Jak se živí? Jak předpovědět růst hub? Nejen na tyto otázky nabídne odpověď akce Houby v Pevnosti, která se o nadcházejícím víkendu 13. a 14. září uskuteční v Pevnosti poznání, interaktivním science centru Přírodovědecké fakulty UP. Program je určen široké veřejnosti, malým i velkým houbařům, nadšencům, zvědavcům i těm, kdo se chtějí dozvědět víc o fascinujícím světě hub a plísní.

„Během dvou dnů čeká na návštěvníky bohatý program, který představí houby nejen jako lesní plody, ale i jako nenápadné, přesto klíčové hráče v našich domovech, laboratořích i budoucích technologiích,“ pozval ředitel Pevnosti poznání David Smrčka.

V expozici Živá voda si návštěvníci například budou moci prohlédnout plísně z chleba či kvasinky z droždí pod mikroskopem a zjistí, že houby nejsou jen hřiby z lesa, ale i důležité mikroorganismy v každodenním životě. Dozvědí se také, jak si houby obstarávají živiny, a v interaktivním atlasu najdou nejrůznější zajímavosti, rekordy či například odpověď na otázky, kde se v Česku dají najít lanýže.

Propojení znalostí, zábavy i obratnosti

Jak náročné může být rozeznat jedlou houbu od její jedovaté „dvojnice“, si zájemci vyzkoušejí v expozici Rozum do hrsti. Vydat se také mohou na vesmírnou misi, při které budou kolonizovat planetu houbami.

Připravena je i unikátní zážitková hra, která propojuje poznávání hub s vyprávěním, rolovými hrami a interakcí s digitálně oživenou historickou postavou, legendárním českým mykologem.

Houby jako materiál budoucnosti

Po oba dny bude na dotazy návštěvníků připraven odpovídat Patrik Mlčoch, student doktorského studia z katedry botaniky PřF UP, který mimo jiné bude prezentovat fotografie z vlastního výzkumu v Tanzanii.

Houby budou představeny také jako alternativní materiál, kdy se zájemci dozvědí o vývoji tzv. mykokompozitů a jejich praktickém využití. V sobotu k tomuto tématu promluví absolvent PřF UP Lukáš Fojtík, v neděli na něj naváže animátor Pevnosti poznání Lukáš Lollek.

Plíseň nad zlato

Vědecké dílny Pevnosti poznání pak připravily fascinující pohled do světa plísní, a sice v balíčku tří aktivit za cenu jedné. V chemické laboratoři se zájemci seznámí s pojmem plíseň a prostřednictvím chemické reakce si vlastní chemickou plíseň vyrobí, v kreativní dílně si zase mohou vyrobit vlastní plísněnku – originální klíčenku s mikroskopickými motivy. Naváže na to pět tematických projekcí o vesmíru, hvězdách a cestování galaxií v digitálním planetáriu.

Více k programu na webu Pevnosti poznání.