Feed aggregator

Mezioborová věda. Na bádání Sagara Sanjaye Aryae sedí tato charakteristika jako poklička na hrnec. V CATRIN Univerzity Palackého díky podpoře MSCA Postdoctoral Fellowships propojuje biologii a materiálové vědy s cílem přispět k řešení globálních výzev, jako jsou například dopady klimatických změn na zemědělské plodiny.

„Můj výzkum se zaměřuje na bioinženýrství, nanomateriály, biosenzory a inter­akce rostlin s prostředím. V CATRIN se chci dále zaměřit na pochopení toho, jak rostliny reagují na klimatické a nutriční změny prostřednictvím elektrických signálů. Chci také vyvíjet nové, přírodou inspirované senzory pro environmentální monitoring – a to jak na Zemi, tak v mimozemských podmínkách,“ uvedl výzkumník původem z Indie, který působil také v Austrálii či Spojených arabských emirátech a má zkušenosti nejen z akademického, ale i komerčního prostředí.

Na Univerzitě Palackého pracuje od konce loňského roku. „CATRIN jsem si vybral kvůli její pověsti v oblasti špičkového výzkumu v bioinženýrství, nanotechnologiích a fenotypizaci rostlin. Velkým lákadlem byla i možnost spolupráce s vědci, jako jsou Lukáš Spíchal a Radek Zbořil, jejichž práci v oblasti fenotypizace rostlin a katalýzy na bázi nanomateriálů dlouhodobě obdivuji. CATRIN je velmi podpůrné a spolupracující prostředí s interdisciplinárním zázemím a špičkovým vybavením, což se skvěle potkává s mými plány a ambicemi,“ doplnil. Rád by navázal na předchozí práce a propojil laboratorní výsledky s globálními potřebami. Ať už jde o využití biohybridních nanomateriálů v boji proti bakteriálním infekcím, vývoj platforem pro testování antimikrobiální aktivity, nebo rozvoj nanomateriálů, které dokáží spouštět obranné mechanismy rostlin pro udržitelné zemědělství ve větším měřítku.

Propojení biologie a materiálové vědy ho fascinuje. „Je úžasné, že můžeme využívat biokompatibilní materiály, nanotechnologie a 3D tisk k interakci se složitými biologickými systémy, a to s neuvěřitelnou přesností. Nanomateriály dokážou proniknout do buněk, doručovat léčiva nebo monitorovat molekulární děje – a tím nám umožňují lépe porozumět buněčným procesům. Díky pokročilým zobrazovacím technologiím vidíme biologické struktury až na atomární úrovni. Je úžasné, jak hluboko můžeme proniknout do samotné podstaty života,“ líčí mladý výzkumník přínosy současné vědy.

Za své dosavadní největší úspěchy považuje například loňský zisk Young Academic Award od Evropské membránové společnosti, ale těší ho i skutečnost, že výsledky jeho práce využívají zemědělci ve Španělsku ke zvýšení výnosu vinné révy. „Nicméně za svůj největší úspěch považuji inspirativní lidi kolem sebe. Byli mi oporou v těžkých chvílích a dodnes mě motivují – zejména moji mentoři z PhD a postdoktorandských stáží, rodina a přátelé. Mám obrovské štěstí, že je mám.“

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP. 

Zájemci mohou v olomouckém dómu a v Arcibiskupském paláci během léta navštívit tři výstavy přibližující střípky z historie i běžnou současnost církve. K vidění jsou liturgické textilie, porcelán z biskupských sbírek a také fotografie zachycující nedávné významné církevní události.

Dvě z výstav jsou k vidění v katedrále sv. Václava. V chrámové lodi, která je pro veřejnost otevřena každý den (viz web), návštěvníci mohou díky velkoformátových fotografií nahlédnout do současného života církve. Záběry od fotografů ze společenství Člověk a víra představují průřez významnými církevními událostmi minulého roku.

V kryptě katedrály je pak umístěna výstava Ke cti a slávě Boha nejlepšího a největšího, kterou připravila Cyrilometodějská teologická fakulta UP s Muzeem umění Olomouc a Římskokatolickou farností sv. Václava a která prostřednictvím výběru liturgických textilií a dalších předmětů přibližuje mimořádnou osobnost barokní Olomouce, kanovníka Jiřího Jindřicha rytíře z Mayerswaldu. „Své kněžské poslání propojoval s intelektuální erudicí i diplomatickou obratností. Vynikal výjimečným kulturním rozhledem a vkusem, byl vášnivým sběratelem, a především štědrým mecenášem. Na podporu umění a liturgie neváhal věnovat nemalé finanční prostředky a s jeho jménem byl spojen ambiciózní projekt barokizace interiéru katedrály, který ji proměnil v prostor plný barev, zlata a drahocenných materiálů,“ uvedla autorka výstavy Helena Zápalková.

Výstavu, která je součástí projektu CMTF UP Sakrální objekty: prezentace, péče a zhodnocení (o projektu více zde), je v kryptě možné navštívit do 14. září, a sice do konce srpna vždy od středy do soboty v čase 10–13 a 14–17 hod. a v neděli mezi 14. a 17. hod. V ostatní dny pak po předchozí domluvě na tel. 731 402 036.

Křehká krása: Porcelán a slonovina ze sbírek olomouckých arcibiskupů – tak se jmenuje třetí z aktuálních výstav, za kterou mohou zájemci až do konce října vyrazit do Arcibiskupského paláce. Představuje zajímavosti ze světa porcelánu a slonoviny, přičemž návštěvníci se mimo jiné dozví, jak poznat prý míšeňský porcelán nebo jak se liší majolika a fajáns. K vidění jsou i předměty z tzv. Prečanova pokladu, který byl v době totality zazděn v přízemí paláce. Výstavu je možné zhlédnout v rámci komentované prohlídky reprezentačních sálů anebo samostatně po předchozí domluvě. Více na webu Arcibiskupského paláce.

Zájemci mohou v olomouckém dómu a v Arcibiskupském paláci během léta navštívit tři výstavy přibližující střípky z historie i běžnou současnost církve. K vidění jsou liturgické textilie, porcelán z biskupských sbírek a také fotografie zachycující nedávné významné církevní události.

Dvě z výstav jsou k vidění v katedrále sv. Václava. V chrámové lodi, která je pro veřejnost otevřena každý den (viz web), návštěvníci mohou díky velkoformátových fotografií nahlédnout do současného života církve. Záběry od fotografů ze společenství Člověk a víra představují průřez významnými církevními událostmi minulého roku.

V kryptě katedrály je pak umístěna výstava Ke cti a slávě Boha nejlepšího a největšího, kterou připravila Cyrilometodějská teologická fakulta UP s Muzeem umění Olomouc a Římskokatolickou farností sv. Václava a která prostřednictvím výběru liturgických textilií a dalších předmětů přibližuje mimořádnou osobnost barokní Olomouce, kanovníka Jiřího Jindřicha rytíře z Mayerswaldu. „Své kněžské poslání propojoval s intelektuální erudicí i diplomatickou obratností. Vynikal výjimečným kulturním rozhledem a vkusem, byl vášnivým sběratelem, a především štědrým mecenášem. Na podporu umění a liturgie neváhal věnovat nemalé finanční prostředky a s jeho jménem byl spojen ambiciózní projekt barokizace interiéru katedrály, který ji proměnil v prostor plný barev, zlata a drahocenných materiálů,“ uvedla autorka výstavy Helena Zápalková.

Výstavu, která je součástí projektu CMTF UP Sakrální objekty: prezentace, péče a zhodnocení (o projektu více zde), je v kryptě možné navštívit do 14. září, a sice do konce srpna vždy od středy do soboty v čase 10–13 a 14–17 hod. a v neděli mezi 14. a 17. hod. V ostatní dny pak po předchozí domluvě na tel. 731 402 036.

Křehká krása: Porcelán a slonovina ze sbírek olomouckých arcibiskupů – tak se jmenuje třetí z aktuálních výstav, za kterou mohou zájemci až do konce října vyrazit do Arcibiskupského paláce. Představuje zajímavosti ze světa porcelánu a slonoviny, přičemž návštěvníci se mimo jiné dozví, jak poznat prý míšeňský porcelán nebo jak se liší majolika a fajáns. K vidění jsou i předměty z tzv. Prečanova pokladu, který byl v době totality zazděn v přízemí paláce. Výstavu je možné zhlédnout v rámci komentované prohlídky reprezentačních sálů anebo samostatně po předchozí domluvě. Více na webu Arcibiskupského paláce.

Projekt Olomoucké aglomerace a Univerzity Palackého zaměřený na posílení inovačního prostředí a propojení vědy, výzkumu a podnikání byl zařazen mezi šest nejlepších českých projektů realizovaných v rámci Integrovaných územních investic (ITI) v programovém období 2014–2020. Kromě Olomouce se na prestižní seznam dostaly také projekty z Brna, Pardubic, Ostravy a Prahy.

Vybrané projekty se staly součástí celoevropské databáze Urban Practices a byly prezentovány na stánku European Urban Initiative (EUI) během prestižního Cities Forum 2025 v polském Krakově.

Centrum inovací a transferu technologií Univerzity Palackého, veřejnosti spíše známé jako Envelopa Hub, je ukázkovým příkladem úspěšné proměny. Z kdysi chátrající budovy bývalé diskotéky a nočního klubu Envelopa vzniklo moderní, udržitelné a zelení obklopené centrum plné života. Dnes slouží jako coworkingový prostor, vědeckotechnický park a inovační zázemí pro oblast zdravotnictví a informačních technologií. Envelopa Hub s výzkumnými pracovišti, laboratořemi a kancelářemi se nachází v těsné blízkosti univerzitního kampusu a je dynamickým centrem pro propojování výzkumu, vzdělávání a podnikání. „Cílem projektu bylo zintenzivnit spolupráci mezi Univerzitou Palackého a místními firmami, podpořit vznik startupů a rozvíjet obory s vysokým inovačním potenciálem jako je optika, zdravotnictví, informační technologie nebo nové materiály. Díky tomu mají dnes studenti i akademici možnost přímo spolupracovat s podniky a proměňovat výsledky výzkumu v konkrétní řešení,“ uvedl tematický koordinátor ITI Olomoucké aglomerace Ondřej Lakomý.

Tři pilíře Envelopa Hubu

• DIGI2Health
  Digitální inovační hub podporující malé a střední podniky v oblasti zdravotnictví. Nabízí přístup k odbornému know-how, testovacím kapacitám, prototypování a propojuje regionální firmy s evropskou sítí digitálních inovačních center.
• Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci 
  Centrum pro transfer technologií a inkubátor pro startupy a spin-off firmy. Zaměřuje se na komercializaci univerzitního know-how a podporu inovačních podniků na jejich cestě k růstu.
• Element Coworking
  Dynamický sdílený pracovní prostor pro studenty, freelancery, startupisty, malé firmy i kreativce. Podporuje spolupráci, sdílení nápadů a kreativní prostředí.

Cesta k inovaci nikdy nebyla dostupnější

Právě v této unikátní infrastruktuře vznikl projekt, který firmám nabízí to nejcennější: čas, peníze a přístup k moderním technologiím. „Malé a střední podniky, startupy i spin-offy mají možnost využít špičkové služby s až 75% finanční podporou, od technologických konzultací, přes testování prototypů, poradenství k digitální transformaci, až po napojení na evropské inovační sítě,“ doplnil Lakomý.

Envelopa Hub není pouze regionálním úspěchem. Představuje model, který lze snadno přenést i do dalších, zejména univerzitních měst, kde často chátrají obdobně nevyužité objekty. Projekt se od počátku opíral o využití existujícího objektu, jehož radikální proměna přinesla moderní řešení s respektem k místnímu kontextu. Zvolený přístup umožnil ekologičtější, rychlejší a ekonomicky výhodnější řešení, které dnes významně přispívá ke kultivaci inovačního prostředí v Olomoucké aglomeraci.

Projekt byl realizován od října 2020 do září 2023 v celkem 5 etapách. Investici do centra ve výši více než 200 mil. Kč přinesly do regionu Integrované územní investice (ITI) Olomoucké aglomerace, z čehož dotace EU z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost činila přes 150 mil. Kč.

Projekt Olomoucké aglomerace a Univerzity Palackého zaměřený na posílení inovačního prostředí a propojení vědy, výzkumu a podnikání byl zařazen mezi šest nejlepších českých projektů realizovaných v rámci Integrovaných územních investic (ITI) v programovém období 2014–2020. Kromě Olomouce se na prestižní seznam dostaly také projekty z Brna, Pardubic, Ostravy a Prahy.

Vybrané projekty se staly součástí celoevropské databáze Urban Practices a byly prezentovány na stánku European Urban Initiative (EUI) během prestižního Cities Forum 2025 v polském Krakově.

Centrum inovací a transferu technologií Univerzity Palackého, veřejnosti spíše známé jako Envelopa Hub, je ukázkovým příkladem úspěšné proměny. Z kdysi chátrající budovy bývalé diskotéky a nočního klubu Envelopa vzniklo moderní, udržitelné a zelení obklopené centrum plné života. Dnes slouží jako coworkingový prostor, vědeckotechnický park a inovační zázemí pro oblast zdravotnictví a informačních technologií. Envelopa Hub s výzkumnými pracovišti, laboratořemi a kancelářemi se nachází v těsné blízkosti univerzitního kampusu a je dynamickým centrem pro propojování výzkumu, vzdělávání a podnikání. „Cílem projektu bylo zintenzivnit spolupráci mezi Univerzitou Palackého a místními firmami, podpořit vznik startupů a rozvíjet obory s vysokým inovačním potenciálem jako je optika, zdravotnictví, informační technologie nebo nové materiály. Díky tomu mají dnes studenti i akademici možnost přímo spolupracovat s podniky a proměňovat výsledky výzkumu v konkrétní řešení,“ uvedl tematický koordinátor ITI Olomoucké aglomerace Ondřej Lakomý.

Tři pilíře Envelopa Hubu

• DIGI2Health
  Digitální inovační hub podporující malé a střední podniky v oblasti zdravotnictví. Nabízí přístup k odbornému know-how, testovacím kapacitám, prototypování a propojuje regionální firmy s evropskou sítí digitálních inovačních center.
• Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci 
  Centrum pro transfer technologií a inkubátor pro startupy a spin-off firmy. Zaměřuje se na komercializaci univerzitního know-how a podporu inovačních podniků na jejich cestě k růstu.
• Element Coworking
  Dynamický sdílený pracovní prostor pro studenty, freelancery, startupisty, malé firmy i kreativce. Podporuje spolupráci, sdílení nápadů a kreativní prostředí.

Cesta k inovaci nikdy nebyla dostupnější

Právě v této unikátní infrastruktuře vznikl projekt, který firmám nabízí to nejcennější: čas, peníze a přístup k moderním technologiím. „Malé a střední podniky, startupy i spin-offy mají možnost využít špičkové služby s až 75% finanční podporou, od technologických konzultací, přes testování prototypů, poradenství k digitální transformaci, až po napojení na evropské inovační sítě,“ doplnil Lakomý.

Envelopa Hub není pouze regionálním úspěchem. Představuje model, který lze snadno přenést i do dalších, zejména univerzitních měst, kde často chátrají obdobně nevyužité objekty. Projekt se od počátku opíral o využití existujícího objektu, jehož radikální proměna přinesla moderní řešení s respektem k místnímu kontextu. Zvolený přístup umožnil ekologičtější, rychlejší a ekonomicky výhodnější řešení, které dnes významně přispívá ke kultivaci inovačního prostředí v Olomoucké aglomeraci.

Projekt byl realizován od října 2020 do září 2023 v celkem 5 etapách. Investici do centra ve výši více než 200 mil. Kč přinesly do regionu Integrované územní investice (ITI) Olomoucké aglomerace, z čehož dotace EU z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost činila přes 150 mil. Kč.

Jako domácí sládek se Lukáš Kučera na­učil vařit své vlastní pivo. Ale to mu nestačilo. Napadlo ho, že by bylo dobré se o své znalosti podělit. A protože je především chemik působící na katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP, přemýšlel, jak své zkušenosti využít pro studenty.

„Pivní fenomén lze totiž zkoumat z mnoha úhlů pohledu. Ať už jde o historii vaření piva, vývoj receptur a pivní kultury v čase, geografické odlišnosti v postupu vaření piva, používání moderních technologií v současném pivovarnictví či o zdravotní hledisko pití piva. Jako domácí sládek jsem vařil pivo od roku 2017. Tehdy mě napadlo, proč bych se se studenty nepodělil o své zkušenosti,“ vzpomíná chemik.

Svůj nápad dotáhl do konce. V roce 2022 Přírodovědecká fakulta UP otevřela experimentální pivovar EUREKA a připojila se tak k řadě dalších vysokých škol, které mají své vlastní pivovary.

Na rozdíl od jiných univerzitních pivovarů, které jsou často úzce spojeny s oborem Pivovarnictví a sladařství, chtěl Lukáš Kučera pivovar zpřístupnit studentům všech oborů a seznámit je s celým procesem vaření piva.

Aby bylo možné pivovar správně provozovat, je třeba mít odpovídající odborné vzdělání. Lukáš Kučera proto během zakládání univerzitního pivovaru absolvoval rekvalifikační kurz na sládka. „Největší problém ale byl v administrativě, zejména v získání povolení, aby pivovar mohl fungovat na přírodovědecké fakultě. Nejsme ale komerční pivovar, takže nemusíme řešit živnostenské oprávnění nebo hygienu.“

Studenti v rámci předmětu Cvičení z chemie piva, který se na katedře analytické chemie vyučuje, navrhují recepty, které jsou pak realizovány se spolupracujícími minipivovary.

Při slavnostním křtu pivovaru a u příležitosti 70. výročí založení přírodovědecké fakulty byl například ve spolupráci s pivovarem Chomout vyroben pivní speciál RE450N UP. Studenti se také zúčastnili degustační soutěže nazvané Studentská pivní liga, která je součástí Moravské vernisáže piva. Studentky pak vyrobily speciální růžové pivo BrewHer v rámci mezinárodní iniciativy Pink Boots Collaboration Brew Day, která podporuje vzdělávání žen v pivovarnictví. Pivo ve stylu West Coast IPA bylo možné ochutnat u příležitosti 10. výročí otevření UPointu, informačního centra a obchodu Univerzity Palackého.

Lukáš Kučera se ke studiu analytické chemie dostal náhodou. Když ho nepřijali na studium zubního lékařství, rozhodl se odjet pracovat do Itálie. Jeho maminka se ale nechtěla smířit s tím, že její syn nebude mít vysokoškolský diplom, a přihlásila ho na obor, kde ho bez přijímaček vzali.

„Studoval jsem, abych mámě udělal radost. Když jsem končil studia oboru Chemie, geologie a ochrana životního prostředí, zbyl jsem v ročníku jediný. Během bakalářského studia jsem zjistil, že se nechci zabývat geologií, ale chemií. Baví mě, jak je pestrá. Analytická chemie se dá totiž využít k jakékoliv analýze. V současné době se věnuji rozboru hmotného kulturního dědictví, zkoumám vzorky z archeologických výzkumů, výzdoby na kovových a skleněných předmětech či výplně keramických nádobí, což znamená zbytky jídla a pití,“ dodává Lukáš Kučera.

O pivovaru EUREKA

Heuréka (nebo také Euréka) je zvolání při nečekaném, náhlém objevu či vydařeném experimentu. Tento výrok poprvé zvolal Archimédés ze Syrakus, který měl tak obrovskou radost z pochopení souhry chování těles a kapaliny, do které se těleso ponořuje (Archimédův zákon), že běhal nahý po ulici a vykřikoval tento výraz (jednoduše zrovna vyběhl z vany).

Když v roce 2022 vznikla myšlenka vytvoření univerzitního pivovaru, který by sloužil jako platforma pro mezioborovou a mezifakultní spolupráci v rámci univerzity, název Eureka se přímo nabízel.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.

Jako domácí sládek se Lukáš Kučera na­učil vařit své vlastní pivo. Ale to mu nestačilo. Napadlo ho, že by bylo dobré se o své znalosti podělit. A protože je především chemik působící na katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP, přemýšlel, jak své zkušenosti využít pro studenty.

„Pivní fenomén lze totiž zkoumat z mnoha úhlů pohledu. Ať už jde o historii vaření piva, vývoj receptur a pivní kultury v čase, geografické odlišnosti v postupu vaření piva, používání moderních technologií v současném pivovarnictví či o zdravotní hledisko pití piva. Jako domácí sládek jsem vařil pivo od roku 2017. Tehdy mě napadlo, proč bych se se studenty nepodělil o své zkušenosti,“ vzpomíná chemik.

Svůj nápad dotáhl do konce. V roce 2022 Přírodovědecká fakulta UP otevřela experimentální pivovar EUREKA a připojila se tak k řadě dalších vysokých škol, které mají své vlastní pivovary.

Na rozdíl od jiných univerzitních pivovarů, které jsou často úzce spojeny s oborem Pivovarnictví a sladařství, chtěl Lukáš Kučera pivovar zpřístupnit studentům všech oborů a seznámit je s celým procesem vaření piva.

Aby bylo možné pivovar správně provozovat, je třeba mít odpovídající odborné vzdělání. Lukáš Kučera proto během zakládání univerzitního pivovaru absolvoval rekvalifikační kurz na sládka. „Největší problém ale byl v administrativě, zejména v získání povolení, aby pivovar mohl fungovat na přírodovědecké fakultě. Nejsme ale komerční pivovar, takže nemusíme řešit živnostenské oprávnění nebo hygienu.“

Studenti v rámci předmětu Cvičení z chemie piva, který se na katedře analytické chemie vyučuje, navrhují recepty, které jsou pak realizovány se spolupracujícími minipivovary.

Při slavnostním křtu pivovaru a u příležitosti 70. výročí založení přírodovědecké fakulty byl například ve spolupráci s pivovarem Chomout vyroben pivní speciál RE450N UP. Studenti se také zúčastnili degustační soutěže nazvané Studentská pivní liga, která je součástí Moravské vernisáže piva. Studentky pak vyrobily speciální růžové pivo BrewHer v rámci mezinárodní iniciativy Pink Boots Collaboration Brew Day, která podporuje vzdělávání žen v pivovarnictví. Pivo ve stylu West Coast IPA bylo možné ochutnat u příležitosti 10. výročí otevření UPointu, informačního centra a obchodu Univerzity Palackého.

Lukáš Kučera se ke studiu analytické chemie dostal náhodou. Když ho nepřijali na studium zubního lékařství, rozhodl se odjet pracovat do Itálie. Jeho maminka se ale nechtěla smířit s tím, že její syn nebude mít vysokoškolský diplom, a přihlásila ho na obor, kde ho bez přijímaček vzali.

„Studoval jsem, abych mámě udělal radost. Když jsem končil studia oboru Chemie, geologie a ochrana životního prostředí, zbyl jsem v ročníku jediný. Během bakalářského studia jsem zjistil, že se nechci zabývat geologií, ale chemií. Baví mě, jak je pestrá. Analytická chemie se dá totiž využít k jakékoliv analýze. V současné době se věnuji rozboru hmotného kulturního dědictví, zkoumám vzorky z archeologických výzkumů, výzdoby na kovových a skleněných předmětech či výplně keramických nádobí, což znamená zbytky jídla a pití,“ dodává Lukáš Kučera.

O pivovaru EUREKA

Heuréka (nebo také Euréka) je zvolání při nečekaném, náhlém objevu či vydařeném experimentu. Tento výrok poprvé zvolal Archimédés ze Syrakus, který měl tak obrovskou radost z pochopení souhry chování těles a kapaliny, do které se těleso ponořuje (Archimédův zákon), že běhal nahý po ulici a vykřikoval tento výraz (jednoduše zrovna vyběhl z vany).

Když v roce 2022 vznikla myšlenka vytvoření univerzitního pivovaru, který by sloužil jako platforma pro mezioborovou a mezifakultní spolupráci v rámci univerzity, název Eureka se přímo nabízel.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.

Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.

Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.

Díl šestý: Aktivní dovolená na místech pro přírodu

V minulém díle našeho letního udržitelného seriálu jsme si ukázali, jak můžeme udělat kousek místa pro život na okně a balkóně, na zahrádce nebo i na fasádě paneláku. Dnešní díl je tu pro ty, kteří chtějí jít ještě o krok dál, vyhrnout si rukávy a zažít opravdu aktivní dovolenou, jakou možná ještě nezažili.

Podle Ústředního seznamu ochrany přírody bylo v Česku k červenci 2025 celkem 2713 zvláště chráněných území, z toho 31 velkoplošných a 2682 maloplošných. K tomu můžeme připočíst sedm ptačích parků České společnosti ornitologické a přes 500 soukromých rezervací.

Péče o ně by se neobešla bez práce dobrovolníků. Těmi se můžete stát i vy – během celého roku máte na celém území republiky šanci zažít den, víkend nebo týden naplněný smysluplnou činností pro přírodu, kterou během svých výletů všichni rádi objevujeme.

Co na vás čeká?

Většinou kosení a hrabání, výřezy náletových dřevin, péče o ovocné stromy, strhávání drnu, výřezy křovin a podobně. Bez této činnosti by řada přírodně cenných lokalit zarostla a degradovala a vzácné druhy rostlin a bezobratlých by z místa zmizely.

Udělat se ale musí i spousta dalších věcí, které byste možná nečekali: po zimě je například potřeba posbírat z cenných lokalit ovčí bobky a zabránit tak překyselení a přehnojení půdy, na podzim se zase v některých rezervacích prohánějí tanky a další těžká technika, které pomáhají vytvářet tůně a místa s obnaženou půdou.

Kdo takové akce pořádá a kde je hledat?

• Český svaz ochránců přírody – Víkend pro přírodu
• Skupina Jaro
• Hnutí Brontosaurus
• Kosenka – tradiční červencové kosení orchidejových luk v Bílých Karpatech kosou
• Hnutí Duha – Týdny pro krajinu
• Dobrovolnictví v ptačích parcích (většinou na jaře)
• Úklid odpadků z měst i přírody: Ukliďme Česko a Ukliďme svět – úklid můžete sami uspořádat

Další díly seriálu Udržitelné léto s UP:
1. Jedeme na dovolenou
2. Sdílená doprava – po Olomouci i Kanárských ostrovech
3. Udržitelné nakupování v Olomouci
4. Udržitelná móda – autorská i z druhé ruky
5. Podporujeme život ve svém okolí

Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.

Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.

Díl šestý: Aktivní dovolená na místech pro přírodu

V minulém díle našeho letního udržitelného seriálu jsme si ukázali, jak můžeme udělat kousek místa pro život na okně a balkóně, na zahrádce nebo i na fasádě paneláku. Dnešní díl je tu pro ty, kteří chtějí jít ještě o krok dál, vyhrnout si rukávy a zažít opravdu aktivní dovolenou, jakou možná ještě nezažili.

Podle Ústředního seznamu ochrany přírody bylo v Česku k červenci 2025 celkem 2713 zvláště chráněných území, z toho 31 velkoplošných a 2682 maloplošných. K tomu můžeme připočíst sedm ptačích parků České společnosti ornitologické a přes 500 soukromých rezervací.

Péče o ně by se neobešla bez práce dobrovolníků. Těmi se můžete stát i vy – během celého roku máte na celém území republiky šanci zažít den, víkend nebo týden naplněný smysluplnou činností pro přírodu, kterou během svých výletů všichni rádi objevujeme.

Co na vás čeká?

Většinou kosení a hrabání, výřezy náletových dřevin, péče o ovocné stromy, strhávání drnu, výřezy křovin a podobně. Bez této činnosti by řada přírodně cenných lokalit zarostla a degradovala a vzácné druhy rostlin a bezobratlých by z místa zmizely.

Udělat se ale musí i spousta dalších věcí, které byste možná nečekali: po zimě je například potřeba posbírat z cenných lokalit ovčí bobky a zabránit tak překyselení a přehnojení půdy, na podzim se zase v některých rezervacích prohánějí tanky a další těžká technika, které pomáhají vytvářet tůně a místa s obnaženou půdou.

Kdo takové akce pořádá a kde je hledat?

• Český svaz ochránců přírody – Víkend pro přírodu
• Skupina Jaro
• Hnutí Brontosaurus
• Kosenka – tradiční červencové kosení orchidejových luk v Bílých Karpatech kosou
• Hnutí Duha – Týdny pro krajinu
• Dobrovolnictví v ptačích parcích (většinou na jaře)
• Úklid odpadků z měst i přírody: Ukliďme Česko a Ukliďme svět – úklid můžete sami uspořádat

Další díly seriálu Udržitelné léto s UP:
1. Jedeme na dovolenou
2. Sdílená doprava – po Olomouci i Kanárských ostrovech
3. Udržitelné nakupování v Olomouci
4. Udržitelná móda – autorská i z druhé ruky
5. Podporujeme život ve svém okolí

Posílit mezinárodní spolupráci českých vysokých škol s partnery v Asii bylo cílem akademické mise, kterou nedávno organizoval Dům zahraniční spolupráce (DZS) v rámci národní iniciativy Study in Czechia. Šlo o zatím největší vysokoškolskou misi do Asie, které se účastnili zástupci 18 českých vysokých škol včetně Univerzity Palackého (UP). Spolu s rektorem Michaelem Kohajdou odjela na pracovní cestu na Taiwan a do Japonska také prorektorka pro mezinárodní spolupráci Ivona Barešová, která zároveň působí na katedře asijských studií Filozofické fakulty UP a odborně se zaměřuje na japonský jazyk a současnou japonskou společnost.

O zkušenosti z jednání s japonskými a taiwanskými univerzitami se podělila v rozhovoru.

Paní prorektorko, jaký byl o spolupráci s naší univerzitou ze strany japonských partnerů zájem? 

Myslím, že poměrně velký. Pomyslné dveře ke spolupráci nám otvírala katedra asijských studií FF UP. Zástupci japonských univerzit byli informováni o tom, že máme studenty, kteří mohou studovat nejen v angličtině, ale také japonštině. To je pro ně zajímavé, protože nabídka kurzů v angličtině je na bakalářské úrovni na mnoha japonských univerzitách stále velmi omezená. Zatímco my jsme schopni nabídnout jejich studentům výuku v angličtině prakticky na všech fakultách, jejich nabídka pro zahraniční studenty často zahrnuje pouze kurzy japonského jazyka a několik vybraných předmětů zaměřených na japonskou kulturu a společnost.

Jaké nabídky spolupráce jste s panem rektorem přivezli a které fakulty se mohou případně do projektů s Taiwanem a Japonskem zapojit?

Jednali jsme celkem s osmi taiwanskými a osmi japonskými univerzitami. Zájem byl především o výměnné pobyty na bakalářské úrovni, v menší míře také na úrovni magisterské. Pro některé školy byla výměna studentů hlavním – a někdy jediným – cílem, jiné projevily hlubší zájem o naše výzkumné aktivity a chápou navázání studentské výměny jako první krok k širší a dlouhodobější spolupráci – jako takové vzájemné „oťukání se“.

Z Taiwanu vezeme návrhy a nabídky spolupráce nejen pro filozofickou fakultu, ale také pro pedagogickou fakultu, lékařskou fakultu, fakultu zdravotnických věd a fakultu tělesné kultury. Z Japonska především další možnosti pro studenty katedry asijských studií FF UP, ale také nabídky spolupráce pro pedagogickou a přírodovědeckou fakultu.

Hned po návratu jsme si již s několika institucemi potvrdili diskutované záměry a nyní se chystám postupně oslovit kolegy a kolegyně na jednotlivých fakultách, abych zjistila jejich zájem. Nechceme uzavírat memoranda, která by nakonec nevedla ke skutečné spolupráci.

Navštívili jste rovněž světovou výstavu EXPO v Ósace, kde jste se setkali také se zástupci tamní univerzity. Rýsuje se do budoucna spolupráce s touto institucí?

Ósackou univerzitu jsme vzhledem k omezeným časovým možnostem nestihli přímo navštívit, ale podařilo se nám domluvit podepsání memoranda a dohody o studentské výměně na networkingové recepci, která se konala v českém pavilonu na EXPO. S touto univerzitou jsme již v minulosti memorandum uzavřené měli, to však vypršelo před dvěma lety. Uzavření nového memoranda dojednali při nedávné návštěvě Ósaky zástupci naší filozofické fakulty v čele s panem děkanem Janem Stejskalem a nyní bylo oficiálně podepsáno panem rektorem. Spolupráce se týká Filozofické fakulty UP a jejich Graduate School of Humanities a School of Letters.

Co zajímavého mohou našim studentům a akademikům nabídnout japonské a taiwanské univerzity?

Studentské i akademické výměny, které byly nejčastějším tématem našich jednání, mají rozhodně velký přínos. Přispívají k větší diverzitě a k budování skutečně mezinárodního prostředí na naší univerzitě a našim studentům zároveň umožňují studijní zkušenost mimo Evropu. Ta je v dnešní době, kdy má prakticky každý student možnost vycestovat na Erasmus v rámci Evropy, cennou příležitostí, která nabízí odlišnou perspektivu a může představovat výhodu i z hlediska budoucí pracovní kariéry.

Měli partneři v Japonsku zájem o konkrétní studijní programy u nás a dají se v brzké době očekávat výměny studentů?

Ano, několik univerzit v Japonsku i na Taiwanu nás již oslovilo s cílem uzavřít memorandum o porozumění (MOU) a zahájit konkrétní spolupráci formou studentských výměn. Poměrně velký zájem je o krátkodobé pobyty v délce jednoho až tří týdnů například formou letních či jarních škol, krátkodobých stáží v nemocnicích nebo studijních programů šitých na míru. Tyto formáty jsou často vnímány jako první krok k širší spolupráci.

Například Aichi Shukutoku University a Nagano University, s nimiž již spolupracujeme, a nově také University of Teacher Education Fukuoka projevily zájem o krátkodobé, dvou až tří týdenní pobyty pro budoucí učitele. Tyto programy mohou být pro naše fakulty finančně zajímavé a studenti, kteří se jich zúčastní, se k nám mohou v budoucnu vrátit na delší studijní pobyty.

Dále například Shizuoka University, která má zájem o celouniverzitní spolupráci, projevila mimo jiné zájem o výzkumné aktivity Přírodovědecké fakulty UP – zejména v oblasti kvantových technologií, nanotechnologií a dalších přírodovědných oborů – a rádi by jednali o možnostech výměn pro magisterské a doktorské studenty. Na bakalářské úrovni by rádi přivítali studenty japonštiny, neboť výuka v těchto programech probíhá převážně v japonštině. Zájem o výměnné programy pro magisterské studenty, zejména v oblastech optiky a zemědělství, projevila také Kanazawa University.

Zda lze výměny studentů očekávat v dohledné době, bude záležet především na zájmu jednotlivých fakult. Ty musí samy posoudit, zda pro ně tyto nabídky představují přínos. Pokud se některá z fakult rozhodne spolupráci navázat – a já věřím, že ano – s kolegyněmi ze zahraničního oddělení jim budeme při realizaci maximálně nápomocné.

Měli jste možnost se v rámci EXPO setkat i se studenty UP, kteří jsou aktuálně na výměnných studijních pobytech na univerzitách v Japonsku?

Se studenty UP jsme se setkali, ale bohužel jsme neměli mnoho prostoru si na EXPO popovídat. Všechny ale osobně znám a moc se těším, až se po návratu podělí o své zkušenosti a zážitky. Velkou radost mi také udělalo setkání s naší absolventkou Akiko Sagae, která dnes působí jako ředitelka českého pavilonu. Bylo to velmi emotivní shledání po letech.

Posílit mezinárodní spolupráci českých vysokých škol s partnery v Asii bylo cílem akademické mise, kterou nedávno organizoval Dům zahraniční spolupráce (DZS) v rámci národní iniciativy Study in Czechia. Šlo o zatím největší vysokoškolskou misi do Asie, které se účastnili zástupci 18 českých vysokých škol včetně Univerzity Palackého (UP). Spolu s rektorem Michaelem Kohajdou odjela na pracovní cestu na Taiwan a do Japonska také prorektorka pro mezinárodní spolupráci Ivona Barešová, která zároveň působí na katedře asijských studií Filozofické fakulty UP a odborně se zaměřuje na japonský jazyk a současnou japonskou společnost.

O zkušenosti z jednání s japonskými a taiwanskými univerzitami se podělila v rozhovoru.

Paní prorektorko, jaký byl o spolupráci s naší univerzitou ze strany japonských partnerů zájem? 

Myslím, že poměrně velký. Pomyslné dveře ke spolupráci nám otvírala katedra asijských studií FF UP. Zástupci japonských univerzit byli informováni o tom, že máme studenty, kteří mohou studovat nejen v angličtině, ale také japonštině. To je pro ně zajímavé, protože nabídka kurzů v angličtině je na bakalářské úrovni na mnoha japonských univerzitách stále velmi omezená. Zatímco my jsme schopni nabídnout jejich studentům výuku v angličtině prakticky na všech fakultách, jejich nabídka pro zahraniční studenty často zahrnuje pouze kurzy japonského jazyka a několik vybraných předmětů zaměřených na japonskou kulturu a společnost.

Jaké nabídky spolupráce jste s panem rektorem přivezli a které fakulty se mohou případně do projektů s Taiwanem a Japonskem zapojit?

Jednali jsme celkem s osmi taiwanskými a osmi japonskými univerzitami. Zájem byl především o výměnné pobyty na bakalářské úrovni, v menší míře také na úrovni magisterské. Pro některé školy byla výměna studentů hlavním – a někdy jediným – cílem, jiné projevily hlubší zájem o naše výzkumné aktivity a chápou navázání studentské výměny jako první krok k širší a dlouhodobější spolupráci – jako takové vzájemné „oťukání se“.

Z Taiwanu vezeme návrhy a nabídky spolupráce nejen pro filozofickou fakultu, ale také pro pedagogickou fakultu, lékařskou fakultu, fakultu zdravotnických věd a fakultu tělesné kultury. Z Japonska především další možnosti pro studenty katedry asijských studií FF UP, ale také nabídky spolupráce pro pedagogickou a přírodovědeckou fakultu.

Hned po návratu jsme si již s několika institucemi potvrdili diskutované záměry a nyní se chystám postupně oslovit kolegy a kolegyně na jednotlivých fakultách, abych zjistila jejich zájem. Nechceme uzavírat memoranda, která by nakonec nevedla ke skutečné spolupráci.

Navštívili jste rovněž světovou výstavu EXPO v Ósace, kde jste se setkali také se zástupci tamní univerzity. Rýsuje se do budoucna spolupráce s touto institucí?

Ósackou univerzitu jsme vzhledem k omezeným časovým možnostem nestihli přímo navštívit, ale podařilo se nám domluvit podepsání memoranda a dohody o studentské výměně na networkingové recepci, která se konala v českém pavilonu na EXPO. S touto univerzitou jsme již v minulosti memorandum uzavřené měli, to však vypršelo před dvěma lety. Uzavření nového memoranda dojednali při nedávné návštěvě Ósaky zástupci naší filozofické fakulty v čele s panem děkanem Janem Stejskalem a nyní bylo oficiálně podepsáno panem rektorem. Spolupráce se týká Filozofické fakulty UP a jejich Graduate School of Humanities a School of Letters.

Co zajímavého mohou našim studentům a akademikům nabídnout japonské a taiwanské univerzity?

Studentské i akademické výměny, které byly nejčastějším tématem našich jednání, mají rozhodně velký přínos. Přispívají k větší diverzitě a k budování skutečně mezinárodního prostředí na naší univerzitě a našim studentům zároveň umožňují studijní zkušenost mimo Evropu. Ta je v dnešní době, kdy má prakticky každý student možnost vycestovat na Erasmus v rámci Evropy, cennou příležitostí, která nabízí odlišnou perspektivu a může představovat výhodu i z hlediska budoucí pracovní kariéry.

Měli partneři v Japonsku zájem o konkrétní studijní programy u nás a dají se v brzké době očekávat výměny studentů?

Ano, několik univerzit v Japonsku i na Taiwanu nás již oslovilo s cílem uzavřít memorandum o porozumění (MOU) a zahájit konkrétní spolupráci formou studentských výměn. Poměrně velký zájem je o krátkodobé pobyty v délce jednoho až tří týdnů například formou letních či jarních škol, krátkodobých stáží v nemocnicích nebo studijních programů šitých na míru. Tyto formáty jsou často vnímány jako první krok k širší spolupráci.

Například Aichi Shukutoku University a Nagano University, s nimiž již spolupracujeme, a nově také University of Teacher Education Fukuoka projevily zájem o krátkodobé, dvou až tří týdenní pobyty pro budoucí učitele. Tyto programy mohou být pro naše fakulty finančně zajímavé a studenti, kteří se jich zúčastní, se k nám mohou v budoucnu vrátit na delší studijní pobyty.

Dále například Shizuoka University, která má zájem o celouniverzitní spolupráci, projevila mimo jiné zájem o výzkumné aktivity Přírodovědecké fakulty UP – zejména v oblasti kvantových technologií, nanotechnologií a dalších přírodovědných oborů – a rádi by jednali o možnostech výměn pro magisterské a doktorské studenty. Na bakalářské úrovni by rádi přivítali studenty japonštiny, neboť výuka v těchto programech probíhá převážně v japonštině. Zájem o výměnné programy pro magisterské studenty, zejména v oblastech optiky a zemědělství, projevila také Kanazawa University.

Zda lze výměny studentů očekávat v dohledné době, bude záležet především na zájmu jednotlivých fakult. Ty musí samy posoudit, zda pro ně tyto nabídky představují přínos. Pokud se některá z fakult rozhodne spolupráci navázat – a já věřím, že ano – s kolegyněmi ze zahraničního oddělení jim budeme při realizaci maximálně nápomocné.

Měli jste možnost se v rámci EXPO setkat i se studenty UP, kteří jsou aktuálně na výměnných studijních pobytech na univerzitách v Japonsku?

Se studenty UP jsme se setkali, ale bohužel jsme neměli mnoho prostoru si na EXPO popovídat. Všechny ale osobně znám a moc se těším, až se po návratu podělí o své zkušenosti a zážitky. Velkou radost mi také udělalo setkání s naší absolventkou Akiko Sagae, která dnes působí jako ředitelka českého pavilonu. Bylo to velmi emotivní shledání po letech.

Marie Pražáková získala v červnu Speciální cenu České společnosti chemické udělovanou v rámci Ceny Jean-Marie Lehna v prestižní soutěži francouzského velvyslanectví. Absolventka oboru Anorganická chemie je trojnásobnou stipendistkou Nadačního fondu Univerzity Palackého a ve svém výzkumu se zaměřuje na přípravu nových koordinačních sloučenin s manganem, které mají potenciál posunout moderní medicínu o krok dál – zejména v oblasti zobrazovacích metod, jako je magnetická rezonance nebo pozitronová emisní tomografie. V poslední době se věnuje i theranostice – slibnému propojení diagnostiky a terapie.

Marie Pražáková se zároveň aktivně podílí na popularizaci vědy. Kromě letošního úspěchu v Ceně Jean-Marie Lehna a Studentské vědecké soutěži O Cenu děkana přírodovědecké fakulty, obdržela v soutěži Falling Walls Lab 2024 Cenu publika a 3. místo. V roce 2023 se probojovala mezi deset nejlepších finalistů soutěže Ma thèse en 180 secondes. Stejný úspěch zaznamenala také v soutěži FameLab v roce 2021.

Jak těžké je popularizovat vědu vzhledem k časovým limitům, které jsou u některých soutěží dané?

Srovnávat Cenu děkana a Falling Walls úplně nejde. U Ceny děkana je delší časový limit, mohla jsem používat odbornou terminologii. V popularizačních soutěžích to ale nefunguje, tam je nutné prezentaci zjednodušit a přiblížit širokému publiku. Pro mě byly nejtěžší začátky. V roce 2020, kdy jsem se připravovala na soutěž FameLab, jsem byla zvyklá na akademický styl prezentace. Pro mě byl jednoduchý, ale publikum mu nerozumělo. Musela jsem se naučit úplně jinému způsobu vyjadřování, předělat celou prezentaci, tak aby obsahovala jen to nezbytně nutné a zajímavé a především se naučit pracovat s časem tak, abych se vešla do tří minut.

Míváš trému?

Strašnou. Pokaždé mám tendenci projít si místnost, porozhlédnout se a hledat únikové východy – samozřejmě jen pro případ...

Utekla bys?

Už mě to několikrát napadlo, ale samozřejmě jsem to neudělala. Musím se k tomu nějak postavit. Před Falling Walls i před Cenou děkana jsem sáhla po dechových cvičeních, protože jsem byla hrozně nervózní. Před Cenou Jean-Marie Lehna vlastně taky. S trémou pořád bojuji, i když to prý na mě nejde poznat. Snad se to i trošku lepší.

Prozradila jsi, že před soutěží FameLab jsi musela přepracovat celou prezentaci, aby jí laici rozuměli. Jakým způsobem tedy je třeba zjednodušit prezentaci vědeckých poznatků, aby ji lidé pochopili?

My jsme se společně s Katrin Stark z Nadačního fondu UP rozhodly jít strategií metafor a analogií. Pro Falling Walls jsme zvolily téma superhrdinů. Rakovina byla v tomto případě padouch a kontrastní látka, přes kterou rakovinu vidíš, byla za hrdinu. Je skvělé, že Univerzita Palackého má stipendijní fond, který nepodporuje studenty jen finančně, ale zároveň jim poskytuje zázemí pro osobní i profesní růst. Všichni, kdo získali podporu, si toho opravdu váží. Mně osobně to dodalo sebedůvěru a víru, že mé projekty mají smysl – že nejsou hloupé, jen je potřeba je dobře uchopit a vyšperkovat, pokračovat dál, i když se to zdá „nedavatelné“ a těžké.

Pochybují mladí vědci o tom, co dělají?

Přiznám se, že ze začátku jsem pochybovala hodně. Nemyslím si, že bych v rámci bakalářského studia byla nějaká excelentní nebo výrazná studentka. Brala jsem to tak, že když nevyšla medicína, udělám si bakalářské studium na anorganické chemii s prací na téma, které je aspoň trochu „medicínské a biologické“. Nesnažila jsem se jít do hloubky, to až na magisterském studiu. I tak jsem si ještě na doktorském studiu nebyla jistá, zda je moje disertační práce dobrá, jestli má nějaký přesah, a to hlavně ze startu. Když vám ale někdo poskytne zázemí a peníze, tak to už trošku mění situaci. Dostanete důvěru a uvědomíte si, že ve vás možná skutečně něco je a že za něco stojíte. A tak pracujete dál, věříte si víc a z malého projektu může být i něco zajímavého. Nakonec pak člověk může být i za práci třeba oceněn, přednášet na konferencích, navázat nové kontakty během celé té cesty a uvidět, že to celé mělo i nějaký smysl.

Celý rozhovor s Marií Pražákovou si můžete poslechnout v podcastu Věda očima ženy na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nebo na Spotify.

Marie Pražáková získala v červnu Speciální cenu České společnosti chemické udělovanou v rámci Ceny Jean-Marie Lehna v prestižní soutěži francouzského velvyslanectví. Absolventka oboru Anorganická chemie je trojnásobnou stipendistkou Nadačního fondu Univerzity Palackého a ve svém výzkumu se zaměřuje na přípravu nových koordinačních sloučenin s manganem, které mají potenciál posunout moderní medicínu o krok dál – zejména v oblasti zobrazovacích metod, jako je magnetická rezonance nebo pozitronová emisní tomografie. V poslední době se věnuje i theranostice – slibnému propojení diagnostiky a terapie.

Marie Pražáková se zároveň aktivně podílí na popularizaci vědy. Kromě letošního úspěchu v Ceně Jean-Marie Lehna a Studentské vědecké soutěži O Cenu děkana přírodovědecké fakulty, obdržela v soutěži Falling Walls Lab 2024 Cenu publika a 3. místo. V roce 2023 se probojovala mezi deset nejlepších finalistů soutěže Ma thèse en 180 secondes. Stejný úspěch zaznamenala také v soutěži FameLab v roce 2021.

Jak těžké je popularizovat vědu vzhledem k časovým limitům, které jsou u některých soutěží dané?

Srovnávat Cenu děkana a Falling Walls úplně nejde. U Ceny děkana je delší časový limit, mohla jsem používat odbornou terminologii. V popularizačních soutěžích to ale nefunguje, tam je nutné prezentaci zjednodušit a přiblížit širokému publiku. Pro mě byly nejtěžší začátky. V roce 2020, kdy jsem se připravovala na soutěž FameLab, jsem byla zvyklá na akademický styl prezentace. Pro mě byl jednoduchý, ale publikum mu nerozumělo. Musela jsem se naučit úplně jinému způsobu vyjadřování, předělat celou prezentaci, tak aby obsahovala jen to nezbytně nutné a zajímavé a především se naučit pracovat s časem tak, abych se vešla do tří minut.

Míváš trému?

Strašnou. Pokaždé mám tendenci projít si místnost, porozhlédnout se a hledat únikové východy – samozřejmě jen pro případ...

Utekla bys?

Už mě to několikrát napadlo, ale samozřejmě jsem to neudělala. Musím se k tomu nějak postavit. Před Falling Walls i před Cenou děkana jsem sáhla po dechových cvičeních, protože jsem byla hrozně nervózní. Před Cenou Jean-Marie Lehna vlastně taky. S trémou pořád bojuji, i když to prý na mě nejde poznat. Snad se to i trošku lepší.

Prozradila jsi, že před soutěží FameLab jsi musela přepracovat celou prezentaci, aby jí laici rozuměli. Jakým způsobem tedy je třeba zjednodušit prezentaci vědeckých poznatků, aby ji lidé pochopili?

My jsme se společně s Katrin Stark z Nadačního fondu UP rozhodly jít strategií metafor a analogií. Pro Falling Walls jsme zvolily téma superhrdinů. Rakovina byla v tomto případě padouch a kontrastní látka, přes kterou rakovinu vidíš, byla za hrdinu. Je skvělé, že Univerzita Palackého má stipendijní fond, který nepodporuje studenty jen finančně, ale zároveň jim poskytuje zázemí pro osobní i profesní růst. Všichni, kdo získali podporu, si toho opravdu váží. Mně osobně to dodalo sebedůvěru a víru, že mé projekty mají smysl – že nejsou hloupé, jen je potřeba je dobře uchopit a vyšperkovat, pokračovat dál, i když se to zdá „nedavatelné“ a těžké.

Pochybují mladí vědci o tom, co dělají?

Přiznám se, že ze začátku jsem pochybovala hodně. Nemyslím si, že bych v rámci bakalářského studia byla nějaká excelentní nebo výrazná studentka. Brala jsem to tak, že když nevyšla medicína, udělám si bakalářské studium na anorganické chemii s prací na téma, které je aspoň trochu „medicínské a biologické“. Nesnažila jsem se jít do hloubky, to až na magisterském studiu. I tak jsem si ještě na doktorském studiu nebyla jistá, zda je moje disertační práce dobrá, jestli má nějaký přesah, a to hlavně ze startu. Když vám ale někdo poskytne zázemí a peníze, tak to už trošku mění situaci. Dostanete důvěru a uvědomíte si, že ve vás možná skutečně něco je a že za něco stojíte. A tak pracujete dál, věříte si víc a z malého projektu může být i něco zajímavého. Nakonec pak člověk může být i za práci třeba oceněn, přednášet na konferencích, navázat nové kontakty během celé té cesty a uvidět, že to celé mělo i nějaký smysl.

Celý rozhovor s Marií Pražákovou si můžete poslechnout v podcastu Věda očima ženy na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nebo na Spotify.

Letní škola The Use of Force in International Law, kterou pořádala právnická fakulta v druhé polovině července, má za sebou premiérový ročník. A podle ohlasů účastníků velmi úspěšný. Čtrnáctidenní program přilákal do Olomouce přes třicet účastníků ze tří kontinentů.

Garanty letní školy byli Martin Faix a Marko Svicevic z katedry mezinárodního a evropského práva a současně také členové Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo při PF UP. Téma letní školy zvolili velmi aktuální – užití síly v mezinárodním právu. „Lektoři s účastníky rozebírali mimo jiné právo státu na sebeobranu, systém kolektivní bezpečnosti podle Charty OSN nebo roli Rady bezpečnosti OSN při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti,“ řekl Martin Faix a připomněl pestrost lektorského týmu, kdy hned pět vyučujících bylo ze zahraničí. Studentům přednášeli kromě členů CIHOLu například Niels Blokker z Grotiova Centra Univerzity v Leidenu nebo někdejší ministr obrany Portugalska José Alberto Azeredo Lopés z Katolické univerzity v Portu.

Akademický program doplňovaly odborné exkurze. Studenti navštívili Úřadovnu OSN ve Vídni, jedno ze čtyř hlavních sídel této mezinárodní organizace, a také strávili den u 91. skupiny informačního boje Armády ČR. V rámci doprovodného společenského programu poznali Olomouc, zahráli si laser game i bowling, a stihli i speciální hospodský kvíz.

Za letní školou přijeli na olomouckou právnickou fakultu studenti z Francie, Španělska, Portugalska, Polska, Velké Británie, Ukrajiny, Bangladéše, Ugandy i Taiwanu.

Účastnící se shodli, že se organizátorům podařilo skvěle nakombinovat teorii a praxi a že Olomouc, právnickou fakultu a její letní školu rozhodně doporučí svým přátelům. „Lektoři byli skvělí. Líbila se mi možnost nahlížet na vybraná témata z různých úhlů pohledu, diskuze nad praktickými případy nebo skupinová práce. Exkurze pak vše korunovaly,“ zhodnotil Daniel Zapilaj, student mezinárodního práva z Varšavské univerzity. Společně s kolegy si navíc vylepšili řečnické a argumentační dovednosti.

Už nyní je jasné, že se letní škola The Use of Force in International Law uskuteční za rok znovu. „Rozhodně to nebyl poslední ročník. Naopak. Ohlasy letošních absolventů a zájem ze zahraničí nás motivuje k uspořádání dalších ročníků,“ naznačil Martin Faix.

Pro právnickou fakultu to byla letos již třetí mezinárodní letní škola, kterou připravilo její zahraniční oddělení. V květnu se uskutečnila letní škola pro americké studenty zaměřená na lidská práva, na začátku prázdnin pak letní škola zaměřená na problematiku udržitelnosti a ochrany spotřebitele. Na září je ještě naplánovaná francouzsko-česká letní škola na téma práv dětí.

Letní škola The Use of Force in International Law, kterou pořádala právnická fakulta v druhé polovině července, má za sebou premiérový ročník. A podle ohlasů účastníků velmi úspěšný. Čtrnáctidenní program přilákal do Olomouce přes třicet účastníků ze tří kontinentů.

Garanty letní školy byli Martin Faix a Marko Svicevic z katedry mezinárodního a evropského práva a současně také členové Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo při PF UP. Téma letní školy zvolili velmi aktuální – užití síly v mezinárodním právu. „Lektoři s účastníky rozebírali mimo jiné právo státu na sebeobranu, systém kolektivní bezpečnosti podle Charty OSN nebo roli Rady bezpečnosti OSN při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti,“ řekl Martin Faix a připomněl pestrost lektorského týmu, kdy hned pět vyučujících bylo ze zahraničí. Studentům přednášeli kromě členů CIHOLu například Niels Blokker z Grotiova Centra Univerzity v Leidenu nebo někdejší ministr obrany Portugalska José Alberto Azeredo Lopés z Katolické univerzity v Portu.

Akademický program doplňovaly odborné exkurze. Studenti navštívili Úřadovnu OSN ve Vídni, jedno ze čtyř hlavních sídel této mezinárodní organizace, a také strávili den u 91. skupiny informačního boje Armády ČR. V rámci doprovodného společenského programu poznali Olomouc, zahráli si laser game i bowling, a stihli i speciální hospodský kvíz.

Za letní školou přijeli na olomouckou právnickou fakultu studenti z Francie, Španělska, Portugalska, Polska, Velké Británie, Ukrajiny, Bangladéše, Ugandy i Taiwanu.

Účastnící se shodli, že se organizátorům podařilo skvěle nakombinovat teorii a praxi a že Olomouc, právnickou fakultu a její letní školu rozhodně doporučí svým přátelům. „Lektoři byli skvělí. Líbila se mi možnost nahlížet na vybraná témata z různých úhlů pohledu, diskuze nad praktickými případy nebo skupinová práce. Exkurze pak vše korunovaly,“ zhodnotil Daniel Zapilaj, student mezinárodního práva z Varšavské univerzity. Společně s kolegy si navíc vylepšili řečnické a argumentační dovednosti.

Už nyní je jasné, že se letní škola The Use of Force in International Law uskuteční za rok znovu. „Rozhodně to nebyl poslední ročník. Naopak. Ohlasy letošních absolventů a zájem ze zahraničí nás motivuje k uspořádání dalších ročníků,“ naznačil Martin Faix.

Pro právnickou fakultu to byla letos již třetí mezinárodní letní škola, kterou připravilo její zahraniční oddělení. V květnu se uskutečnila letní škola pro americké studenty zaměřená na lidská práva, na začátku prázdnin pak letní škola zaměřená na problematiku udržitelnosti a ochrany spotřebitele. Na září je ještě naplánovaná francouzsko-česká letní škola na téma práv dětí.

Češi při posuzování příchozích cizinců zohledňují především jejich pracovní zkušenosti a ekonomický přínos. Osobní kontakt s migranty sice zmírňuje předsudky, vysoce kvalifikovaní cizinci v Česku přesto často naráží na diskriminaci, jazykové bariéry a problémy s uznáváním svých kvalifikací. Vyplývá to z výzkumu, který byl realizován v rámci projektu GA ČR Perspektivy vysoce kvalifikovaných migrantů a postoje veřejnosti vůči nim na katedře rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty.

„Podle aktuálního výzkumu preferují Češi migranty, kteří jsou spíše mladší, ale zároveň mají dlouhou pracovní zkušenost – ideálně více než 11 let. Hlavní roli v rozhodování o tom, komu by mělo být prodlouženo vízum nebo povolen pobyt, hrají ekonomická kritéria – zaměstnanost a schopnost domluvit se česky,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Lucie Macková z katedry rozvojových a environmentálních studií. Výsledky ohledně postojů české veřejnosti vycházejí z reprezentativního dotazníkového šetření mezi občany ČR ve věku 18 a více let.

Zajímavým zjištěním je, že osobní kontakt s cizinci sice vede k obecně větší otevřenosti vůči migraci, ale nemá vliv na samotná kritéria, koho do Česka přijmout. Lidé, kteří mají mezi cizinci přátele nebo kolegy, tedy nejsou ve svých nárocích na nově příchozí o nic méně přísní než ti, kteří s migranty osobní zkušenost nemají.

Výzkum rovněž ukazuje, že postoje veřejnosti nejsou neutrální ani k původu migrantů. „Cizinci z Vietnamu a Filipín mají podle zjištění výrazně vyšší šanci na získání víz nebo jejich prodloužení než například Ukrajinci. Na opačném konci žebříčku se nacházejí migranti ze Sýrie a Egypta, jejichž šance jsou citelně nižší,“ doplnila Lucie Macková.

Součástí výzkumu bylo i 73 hloubkových rozhovorů s vysoce kvalifikovanými migranty žijícími v Česku. Všichni měli vysokoškolské vzdělání a pracovali v různých profesních sektorech. Přesto mnozí z nich popisují zkušenosti s diskriminací – na úřadech, při hledání bydlení, v přístupu ke zdravotní péči nebo na veřejnosti. Často čelí stereotypům a předsudkům, které jejich profesní postavení nijak nezohledňují. Detailní výsledky výzkumu budou publikovány v připravované knize s názvem Skilled but Struggling? The Lived Experience of Highly Skilled Migrants in Czechia, která vyjde v nakladatelství Palgrave Macmillan.

„Klíčovým problémem je také to, že kvalifikace ze zahraničí není v Česku automaticky uznávána. Zahraniční tituly vzbuzují nedůvěru a jazykové bariéry dále komplikují profesní integraci – obzvlášť v oborech, jako je zdravotnictví,“ dodala Lucie Macková.

Zvláštní pozornost věnoval výzkum zahraničním vědcům a doktorandům, kteří by mohli být přínosem pro českou akademickou sféru. Mnozí však narážejí na nízké mzdy, nejisté pracovní podmínky a nedostatek financování. Česko se tak pro ně stává spíše odrazovým můstkem než destinací. Někteří si během doktorského studia museli přivydělávat mimo obor – například prací ve fast foodech.

Češi při posuzování příchozích cizinců zohledňují především jejich pracovní zkušenosti a ekonomický přínos. Osobní kontakt s migranty sice zmírňuje předsudky, vysoce kvalifikovaní cizinci v Česku přesto často naráží na diskriminaci, jazykové bariéry a problémy s uznáváním svých kvalifikací. Vyplývá to z výzkumu, který byl realizován v rámci projektu GA ČR Perspektivy vysoce kvalifikovaných migrantů a postoje veřejnosti vůči nim na katedře rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty.

„Podle aktuálního výzkumu preferují Češi migranty, kteří jsou spíše mladší, ale zároveň mají dlouhou pracovní zkušenost – ideálně více než 11 let. Hlavní roli v rozhodování o tom, komu by mělo být prodlouženo vízum nebo povolen pobyt, hrají ekonomická kritéria – zaměstnanost a schopnost domluvit se česky,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Lucie Macková z katedry rozvojových a environmentálních studií. Výsledky ohledně postojů české veřejnosti vycházejí z reprezentativního dotazníkového šetření mezi občany ČR ve věku 18 a více let.

Zajímavým zjištěním je, že osobní kontakt s cizinci sice vede k obecně větší otevřenosti vůči migraci, ale nemá vliv na samotná kritéria, koho do Česka přijmout. Lidé, kteří mají mezi cizinci přátele nebo kolegy, tedy nejsou ve svých nárocích na nově příchozí o nic méně přísní než ti, kteří s migranty osobní zkušenost nemají.

Výzkum rovněž ukazuje, že postoje veřejnosti nejsou neutrální ani k původu migrantů. „Cizinci z Vietnamu a Filipín mají podle zjištění výrazně vyšší šanci na získání víz nebo jejich prodloužení než například Ukrajinci. Na opačném konci žebříčku se nacházejí migranti ze Sýrie a Egypta, jejichž šance jsou citelně nižší,“ doplnila Lucie Macková.

Součástí výzkumu bylo i 73 hloubkových rozhovorů s vysoce kvalifikovanými migranty žijícími v Česku. Všichni měli vysokoškolské vzdělání a pracovali v různých profesních sektorech. Přesto mnozí z nich popisují zkušenosti s diskriminací – na úřadech, při hledání bydlení, v přístupu ke zdravotní péči nebo na veřejnosti. Často čelí stereotypům a předsudkům, které jejich profesní postavení nijak nezohledňují. Detailní výsledky výzkumu budou publikovány v připravované knize s názvem Skilled but Struggling? The Lived Experience of Highly Skilled Migrants in Czechia, která vyjde v nakladatelství Palgrave Macmillan.

„Klíčovým problémem je také to, že kvalifikace ze zahraničí není v Česku automaticky uznávána. Zahraniční tituly vzbuzují nedůvěru a jazykové bariéry dále komplikují profesní integraci – obzvlášť v oborech, jako je zdravotnictví,“ dodala Lucie Macková.

Zvláštní pozornost věnoval výzkum zahraničním vědcům a doktorandům, kteří by mohli být přínosem pro českou akademickou sféru. Mnozí však narážejí na nízké mzdy, nejisté pracovní podmínky a nedostatek financování. Česko se tak pro ně stává spíše odrazovým můstkem než destinací. Někteří si během doktorského studia museli přivydělávat mimo obor – například prací ve fast foodech.

Stáž na prestižní americké klinice, vydání anglického překladu vlastní knihy, speciální výuková videa k lepšímu pochopení chemie nebo nové možnosti diagnostiky závažných onemocnění – to je jen několik příkladů aktivit, jimž se budou v novém akademickém roce věnovat vybraní studenti díky podpoře Nadačního fondu Univerzity Palackého (NF UP). Jedenáct studentů a studentek si mezi sebe na své záměry rozdělí více než jeden milion korun. 

Letos je to deset let od okamžiku, kdy Univerzita Palackého začala prostřednictvím svého Nadačního fondu podporovat nadějné vědecké a umělecké talenty. Fond, který byl v době vzniku v tuzemském vysokém školství unikátní, se držel a stále drží jednoduchých pravidel: důvěra, minimum byrokracie, vzdělávání a rozvoj dovedností a schopností. „Podpora talentovaných a motivovaných studentů je jednou z priorit naší univerzity. Díky Nadačnímu fondu UP mají možnost získat nové zkušenosti na špičkových zahraničních vědeckých pracovištích a univerzitách, osvojit si potřebné know-how, realizovat své projekty v praxi a naučit se, jak popularizovat výsledky vědecké práce. Tyto znalosti pomohou nejen jejich osobnímu rozvoji, ale budou přínosem i pro Univerzitu Palackého,“ řekl rektor UP Michael Kohajda. 

Studenti, jejichž vědecko-výzkumné nebo umělecké projekty vybere Správní rada Nadačního fondu UP, získávají příspěvek na jeden rok. Kromě peněz dostanou i příležitost získat další praktické poznatky, které jim pomohou v jejich kariéře. Univerzita jim totiž v rámci platformy Talentovaný Palacký nabízí řadu workshopů a školení, například na prezentační nebo leaderské dovednosti. Mentorka NF UP Katrin Stark podpořené studující při realizaci jejich projektů ve fondu dlouhodobě provází. Koučink a poradenství jsou zaměřeny nejen na kariérní rozvoj, ale i na popularizaci vědy, odborní lektoři studentům radí, jak nejlépe představit svou práci veřejnosti. Součástí konceptu práce s vybranými studenty jsou i jejich setkání s vedením univerzity či donátory. Tento týden tak měli noví stipendisté možnost se poprvé setkat s rektorem UP Michaelem Kohajdou, s nímž mluvili o svých projektech. Na místě pak, i za účasti zástupců NF UP Jiřího Rudolfa a Katrin Stark, společně podepsali smlouvy o podpoře. 

Za deset let existence NF UP rozdělil sedm milionů korun mezi sedm desítek studentů. Někteří získali podporu opakovaně. „Nic z toho by nebylo možné jak bez podpory univerzity, tak bez našich donátorů, mezi které dlouhodobě patří Komerční banka a.s., SIGMA GROUP s.r.o., Nadace Heleny Morávkové, Veolia Energie ČR a.s a další individuální dárci, kterým moc děkujeme,“ dodal ředitel NF UP Jiří Rudolf. 

Podpoření studenti a studentky

Radana Koudelíková, PřF, Didaktika chemie – 49 000 Kč 

Vojtěch Ivo Pavlas, LF, Všeobecné lékařství – 200 000 Kč 

Marta Sýkorová, CMTF, Sociální a spirituální determinanty zdraví – 100 000 Kč 

Linda Tölgová, PřF, Biochemie – 127 000 Kč 

Anežka Lyková, PřF, Bioorganická chemie a chemická biologie – 75 105 Kč 

Helena Kordinová, PřF, Experimentální biologie – 108 000 Kč 

Kryštof Petr, FF, Psychologie DSP – 40 000 Kč 

David Gronych, LF, Všeobecné lékařství – 64 250 Kč 

Tereza Pařízková, PdF, Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání – 96 500 Kč 

Karolína Tomášková, FTK, Rekreologie – 49 000 Kč 

Michal Kolařík, PřF, Organická a bioorganická chemie – 109 100 Kč 

Stáž na prestižní americké klinice, vydání anglického překladu vlastní knihy, speciální výuková videa k lepšímu pochopení chemie nebo nové možnosti diagnostiky závažných onemocnění – to je jen několik příkladů aktivit, jimž se budou v novém akademickém roce věnovat vybraní studenti díky podpoře Nadačního fondu Univerzity Palackého (NF UP). Jedenáct studentů a studentek si mezi sebe na své záměry rozdělí více než jeden milion korun. 

Letos je to deset let od okamžiku, kdy Univerzita Palackého začala prostřednictvím svého Nadačního fondu podporovat nadějné vědecké a umělecké talenty. Fond, který byl v době vzniku v tuzemském vysokém školství unikátní, se držel a stále drží jednoduchých pravidel: důvěra, minimum byrokracie, vzdělávání a rozvoj dovedností a schopností. „Podpora talentovaných a motivovaných studentů je jednou z priorit naší univerzity. Díky Nadačnímu fondu UP mají možnost získat nové zkušenosti na špičkových zahraničních vědeckých pracovištích a univerzitách, osvojit si potřebné know-how, realizovat své projekty v praxi a naučit se, jak popularizovat výsledky vědecké práce. Tyto znalosti pomohou nejen jejich osobnímu rozvoji, ale budou přínosem i pro Univerzitu Palackého,“ řekl rektor UP Michael Kohajda. 

Studenti, jejichž vědecko-výzkumné nebo umělecké projekty vybere Správní rada Nadačního fondu UP, získávají příspěvek na jeden rok. Kromě peněz dostanou i příležitost získat další praktické poznatky, které jim pomohou v jejich kariéře. Univerzita jim totiž v rámci platformy Talentovaný Palacký nabízí řadu workshopů a školení, například na prezentační nebo leaderské dovednosti. Mentorka NF UP Katrin Stark podpořené studující při realizaci jejich projektů ve fondu dlouhodobě provází. Koučink a poradenství jsou zaměřeny nejen na kariérní rozvoj, ale i na popularizaci vědy, odborní lektoři studentům radí, jak nejlépe představit svou práci veřejnosti. Součástí konceptu práce s vybranými studenty jsou i jejich setkání s vedením univerzity či donátory. Tento týden tak měli noví stipendisté možnost se poprvé setkat s rektorem UP Michaelem Kohajdou, s nímž mluvili o svých projektech. Na místě pak, i za účasti zástupců NF UP Jiřího Rudolfa a Katrin Stark, společně podepsali smlouvy o podpoře. 

Za deset let existence NF UP rozdělil sedm milionů korun mezi sedm desítek studentů. Někteří získali podporu opakovaně. „Nic z toho by nebylo možné jak bez podpory univerzity, tak bez našich donátorů, mezi které dlouhodobě patří Komerční banka a.s., SIGMA GROUP s.r.o., Nadace Heleny Morávkové, Veolia Energie ČR a.s a další individuální dárci, kterým moc děkujeme,“ dodal ředitel NF UP Jiří Rudolf. 

Podpoření studenti a studentky

Radana Koudelíková, PřF, Didaktika chemie – 49 000 Kč 

Vojtěch Ivo Pavlas, LF, Všeobecné lékařství – 200 000 Kč 

Marta Sýkorová, CMTF, Sociální a spirituální determinanty zdraví – 100 000 Kč 

Linda Tölgová, PřF, Biochemie – 127 000 Kč 

Anežka Lyková, PřF, Bioorganická chemie a chemická biologie – 75 105 Kč 

Helena Kordinová, PřF, Experimentální biologie – 108 000 Kč 

Kryštof Petr, FF, Psychologie DSP – 40 000 Kč 

David Gronych, LF, Všeobecné lékařství – 64 250 Kč 

Tereza Pařízková, PdF, Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání – 96 500 Kč 

Karolína Tomášková, FTK, Rekreologie – 49 000 Kč 

Michal Kolařík, PřF, Organická a bioorganická chemie – 109 100 Kč 

Putovní výstava Udržitelnost a civilizace, která je třetí částí cyklu autorských výstav egyptologa Miroslava Bárty, bude od 15. srpna k vidění na olomouckém Dolním náměstí. Expozice společnosti Medialogue na velkoformátových panelech ukazuje, že udržitelnost není pouhé slovo, ale záleží na odpovědném přístupu každého z nás a úctě k prostředí, ve kterém žijeme. Na její přípravě se podíleli i vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého, který její konání v Olomouci zajistil. Partnerem je město Olomouc.

„Věda je mocným nástrojem společnosti, pomáhá nám chápat svět a vyvíjet technologie, které zlepšují život. Jak ale ukazují dějiny, vývoj civilizací přináší i rizika krizí a pádů spojených s vyčerpáním zdrojů. Proto jsme výstavu přivezli do Olomouce. Chceme připomenout, že udržitelnost není volba, ale nutnost, a věda je kompasem, který nám pomůže najít cestu. My v CATRIN na Univerzitě Palackého se tímto směrem ubíráme,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Příběhy na 39 panelech se soustředí na koncepty udržitelnosti, roli přírodních materiálů a získávání čisté energie. Prezentují technologický pokrok v těchto oblastech, ukazují pozitivní příklady s cílem přispět ke změně myšlení a chování veřejnosti. V jednotlivých panelech autoři pracují s pojmy jako oběhová ekonomika či recyklace uměle vyrobených materiálů. Výzkumníci z CATRIN se zasloužili například o vznik panelů s názvy Jak uživit lidstvo, Recyklace plastů, Energie do kapsy nebo Uhlík na scéně.

Partnerem výstavy je statutární město Olomouc. „Původní myšlenka udržitelnosti – tedy žít tak, aby naše činy nepoškozovaly životní prostředí ani možnosti budoucích generací – je důležitější než kdy dřív. Změna klimatu, úbytek přírodních zdrojů, znečištění – to nejsou abstraktní hrozby, ale realita, kterou zažíváme. Udržitelnost není jen cíl, je to cesta. A na tu se musíme znovu vydat – s vědomím, že každý krok se počítá,“ uvedl primátor Miroslav Žbánek.

Dalším z partnerů je i mezinárodní vědecký projekt San4Fuel, který se věnuje vývoji nových materiálů pro získávání „zelené“ energie nebo snižování emisí oxidu uhličitého v ovzduší. Cílem je hledat řešení pro ukončení závislosti na fosilních palivech. „Udržitelnost není módní slovo, ale způsob, jak přemýšlet o odpovědnosti vůči světu. Růst bez rovnováhy je krátkozraký a věda, která nebere v úvahu své důsledky, je slepá. Fascinuje mě Slunce – tiché, trvalé a mocné. Pokud se naučíme jeho energii účinně zachytit a přeměnit, máme v rukou klíč k budoucnosti, která nebude založena na kompromisu, ale na rovnováze. I touto výzvou se spolu s kolegy v CATRIN zabýváme,“ řekl hlavní řešitel projektu Štěpán Kment z CATRIN.

Výstava bude volně přístupná do 4. září a díky nasvícení panelů na solární energii bude k vidění i ve večerních hodinách.