Feed aggregator

Olomoucký kraj ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého spustilo novou platformu www.panprokoukl.cz. S využitím umělé inteligence je jejím cílem osvěta před tzv. kyberšmejdy.

V rámci osvětové kampaně Prokoukl to! A ty? vznikla nová webová stránka s názvem Pan Prokoukl. Lidem má sloužit jako rychlý zdroj informací v případech, ocitnou-li se ve svízelné situaci v souvislosti s kyberšmejdy. Nový web našel podporu státní dotace programu prevence kriminality. Zdarma, bez registrace nabízí nepřetržitou pomoc prostřednictvím pomocníka v podobě chatbota pana Prokoukla (nástroj umělé inteligence) při rychlém zanalyzování přijatého textu v emailu, v SMS nebo v aplikaci WhatsApp. Web nabízí i informace o aktuálních podvodných praktikách, policejních případech, také užitečné rady a videa, které lidem mohou pomoci lépe porozumět nejčastějším formám podvodů. Po technické stránce připravil webovou platformu tým E-Bezpečí Univerzity Palackého.

„Připravili jsme webové stránky, do kterých jsou integrovány velké jazykové modely umělé inteligence (a multimodální modely), které jsou trénovány na to, aby dokázaly poskytovat užitečné rady v oblasti kybernetické kriminality. Dokážou i vyhodnocovat grafický obsah, například screeny podvodných zpráv, podvodných inzerátů a podobně,“ uvedl za E-Bezpečí UP Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality Pedagogické fakulty UP.

Tým odborníků z E-Bezpečí UP využívá nahlášený obsah k dalšímu trénování a vylepšování funkčnosti AI. 

„Našim hlavním cílem bylo umožnit lidem, například seniorům, ale i komukoli dalšímu, ověřit si s pomocí AI, zda se nestali terčem podvodu. Prostřednictvím nového webu jim chceme i nabídnout celou řadu preventivních materiálů, které mohou využívat. Chtěl bych zdůraznit, že na webu stále pracujeme, připravujeme i speciální verzi pro mobilní zařízení. Do budoucna chystáme také další rozšíření tohoto projektu o nové pokročilé funkce,“ doplnil Kamil Kopecký.   

Kybernetická kriminalita je v současné době jedním z nejrychleji rostoucích bezpečnostních problémů. Obzvlášť zranitelní jsou senioři, děti a lidé s nižší digitální gramotností.

„Především proto jsme se rozhodli vytvořit přehledný a srozumitelný web, který lidem pomůže rozpoznat rizika a bránit se jim,“ řekl za realizátory webu Martin Škurek, náměstek hejtmana pro sociální věci a záležitosti seniorů.

Vedle Krajského úřadu Olomouckého kraje je realizátorem nové platformy i Policie ČR Olomouckého kraje.

„Podvodníci cílí vskutku na každého a jejich metody jsou čím dál sofistikovanější. V každodenním boji s touto trestnou činností si více než kdy předtím uvědomujeme, jak důležitá je v tomhle ohledu včasná osvěta a informovanost. Spojili jsme síly s týmem E-Bezpečí UP, věřím, že se webová stránka dostane do povědomí co nejširší veřejnosti a že přispěje ke snížení počtu obětí kybernetické kriminality,“ uzavřel brig. gen. Tomáš Landsfeld, ředitel Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje.

Olomoucký kraj ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a E-Bezpečím Univerzity Palackého spustilo novou platformu www.panprokoukl.cz. S využitím umělé inteligence je jejím cílem osvěta před tzv. kyberšmejdy.

V rámci osvětové kampaně Prokoukl to! A ty? vznikla nová webová stránka s názvem Pan Prokoukl. Lidem má sloužit jako rychlý zdroj informací v případech, ocitnou-li se ve svízelné situaci v souvislosti s kyberšmejdy. Nový web našel podporu státní dotace programu prevence kriminality. Zdarma, bez registrace nabízí nepřetržitou pomoc prostřednictvím pomocníka v podobě chatbota pana Prokoukla (nástroj umělé inteligence) při rychlém zanalyzování přijatého textu v emailu, v SMS nebo v aplikaci WhatsApp. Web nabízí i informace o aktuálních podvodných praktikách, policejních případech, také užitečné rady a videa, které lidem mohou pomoci lépe porozumět nejčastějším formám podvodů. Po technické stránce připravil webovou platformu tým E-Bezpečí Univerzity Palackého.

„Připravili jsme webové stránky, do kterých jsou integrovány velké jazykové modely umělé inteligence (a multimodální modely), které jsou trénovány na to, aby dokázaly poskytovat užitečné rady v oblasti kybernetické kriminality. Dokážou i vyhodnocovat grafický obsah, například screeny podvodných zpráv, podvodných inzerátů a podobně,“ uvedl za E-Bezpečí UP Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality Pedagogické fakulty UP.

Tým odborníků z E-Bezpečí UP využívá nahlášený obsah k dalšímu trénování a vylepšování funkčnosti AI. 

„Našim hlavním cílem bylo umožnit lidem, například seniorům, ale i komukoli dalšímu, ověřit si s pomocí AI, zda se nestali terčem podvodu. Prostřednictvím nového webu jim chceme i nabídnout celou řadu preventivních materiálů, které mohou využívat. Chtěl bych zdůraznit, že na webu stále pracujeme, připravujeme i speciální verzi pro mobilní zařízení. Do budoucna chystáme také další rozšíření tohoto projektu o nové pokročilé funkce,“ doplnil Kamil Kopecký.   

Kybernetická kriminalita je v současné době jedním z nejrychleji rostoucích bezpečnostních problémů. Obzvlášť zranitelní jsou senioři, děti a lidé s nižší digitální gramotností.

„Především proto jsme se rozhodli vytvořit přehledný a srozumitelný web, který lidem pomůže rozpoznat rizika a bránit se jim,“ řekl za realizátory webu Martin Škurek, náměstek hejtmana pro sociální věci a záležitosti seniorů.

Vedle Krajského úřadu Olomouckého kraje je realizátorem nové platformy i Policie ČR Olomouckého kraje.

„Podvodníci cílí vskutku na každého a jejich metody jsou čím dál sofistikovanější. V každodenním boji s touto trestnou činností si více než kdy předtím uvědomujeme, jak důležitá je v tomhle ohledu včasná osvěta a informovanost. Spojili jsme síly s týmem E-Bezpečí UP, věřím, že se webová stránka dostane do povědomí co nejširší veřejnosti a že přispěje ke snížení počtu obětí kybernetické kriminality,“ uzavřel brig. gen. Tomáš Landsfeld, ředitel Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje.

První Konferenci inovativní chemie a chemické biologie uspořádala CATRIN Univerzity Palackého v Kapli Božího Těla v Olomouci. Sjelo se na ni na 50 špičkových výzkumníků působících na rozhraní moderní syntetické chemie, chemické biologie a nejpokročilejších analytických technologií.

„Cílem konference bylo propojit mezioborovou výměnu poznatků a představit nejnovější pokroky v oblasti inovativních multikomponentních reakcí, automatizace a miniaturizace v syntetické chemii, v chemické biologii a platformách nové generace pro proteomiku. Zaměřili jsme se také na bioortogonální chemii a molekulární nástroje pro pochopení biologie nemocí, které umožňují rozsáhlý biologický screening a objasnění mechanismu účinku,“ uvedl hlavní organizátor konference a držitel ERAChair projektu Alexander Dömling z CATRIN.

Renomovaný chemik je rovněž řešitelem prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s názvem Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS), jehož cílem je urychlit vývoj nových látek, snížit finanční náklady a ekologickou zátěž tohoto procesu a zvýšit jeho bezpečnost. Právě využití miniaturizace a automatizace se pro to ukazuje jako vhodný přístup.

„Univerzita Palackého a její institut CATRIN se díky projektu ERA Chair Accelerator a působení profesora Alexandra Dömlinga staly respektovaným mezinárodním centrem výzkumu multikomponentních reakcí. Jsme hrdí, že právě Olomouc se tak logicky stala místem konání prvního ročníku mezinárodní konference, která spojuje špičkové odborníky z celého světa v oblasti chemie multikomponentních reakcí a chemické biologie,“ řekl ředitel CATRIN Alexander Dömling.

Konference nabídla silnou mezinárodní sestavu řečníků z Nizozemska, Německa, Španělska, Polska, Řecka a Itálie, kteří jsou zvláště uznáváni za své přínosy v oblasti multikomponentních reakcí a jejich využití při objevování nových léčiv a molekulární inovaci. Dvoudenní program byl rozdělený do sedmi programových sekcí. 

První Konferenci inovativní chemie a chemické biologie uspořádala CATRIN Univerzity Palackého v Kapli Božího Těla v Olomouci. Sjelo se na ni na 50 špičkových výzkumníků působících na rozhraní moderní syntetické chemie, chemické biologie a nejpokročilejších analytických technologií.

„Cílem konference bylo propojit mezioborovou výměnu poznatků a představit nejnovější pokroky v oblasti inovativních multikomponentních reakcí, automatizace a miniaturizace v syntetické chemii, v chemické biologii a platformách nové generace pro proteomiku. Zaměřili jsme se také na bioortogonální chemii a molekulární nástroje pro pochopení biologie nemocí, které umožňují rozsáhlý biologický screening a objasnění mechanismu účinku,“ uvedl hlavní organizátor konference a držitel ERAChair projektu Alexander Dömling z CATRIN.

Renomovaný chemik je rovněž řešitelem prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s názvem Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS), jehož cílem je urychlit vývoj nových látek, snížit finanční náklady a ekologickou zátěž tohoto procesu a zvýšit jeho bezpečnost. Právě využití miniaturizace a automatizace se pro to ukazuje jako vhodný přístup.

„Univerzita Palackého a její institut CATRIN se díky projektu ERA Chair Accelerator a působení profesora Alexandra Dömlinga staly respektovaným mezinárodním centrem výzkumu multikomponentních reakcí. Jsme hrdí, že právě Olomouc se tak logicky stala místem konání prvního ročníku mezinárodní konference, která spojuje špičkové odborníky z celého světa v oblasti chemie multikomponentních reakcí a chemické biologie,“ řekl ředitel CATRIN Alexander Dömling.

Konference nabídla silnou mezinárodní sestavu řečníků z Nizozemska, Německa, Španělska, Polska, Řecka a Itálie, kteří jsou zvláště uznáváni za své přínosy v oblasti multikomponentních reakcí a jejich využití při objevování nových léčiv a molekulární inovaci. Dvoudenní program byl rozdělený do sedmi programových sekcí. 

Zdeněk Špíšek z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty, který se zasazuje o návrat ovocných stromů do krajiny a motivuje k tomu i dobrovolníky, se stal historicky prvním laureátem nové kategorie Osobnost krajiny v soutěži Cena za krajinu 2025. Slavnostní vyhlášení proběhlo v brněnské Otevřené zahradě Nadace Partnerství. Tento pátek převezme také Cenu města Blanska v kategorii Ochrana životního prostředí.

„Toto ocenění nepatří jen mně, ale celému mému týmu, který mi 9 let pomáhá pečovat o Moravský kras nebo Bílé Karpaty. Bez nich bych to nedokázal. Za bývalého režimu naše krajina utržila rány na duši, teď zase trpí globálním oteplováním. Výsadba ovocných stromů má vliv na klima, ochlazení, zadržení vody. Naše práce byla o vytrvalosti, nabalují se na nás skupiny lidí podobného ražení a je jich víc a víc. Mám radost, že starostové v obcích mají dobrovolníky, kteří zvládnou ty stromy ošetřit, provést řez,“ uvedl Zdeněk Špíšek.

Díky iniciativě Stromy pro Moravský kras se Zdeňkovi Špíškovi podařilo vysadit už více než pět tisíc ovocných stromů v desítkách obcí. Tím zachraňuje nejen staré odrůdy, ale vrací do krajiny také její původní charakter a posiluje biodiverzitu. Pořádá rovněž kurzy a workshopy zaměřené na péči o přírodu a už více než patnáct let školí budoucí horské průvodce v oblasti ochrany přírody.

Tento pátek převezme Zdeněk Špíšek také Cenu města Blanska v kategorii Ochrana životního prostředí. Obě poroty ocenily jeho výjimečný přínos k obnově a praktické péči o krajinu, práci s dobrovolníky, schopnost inspirovat mladé lidi i vzdělávat širokou veřejnost.

Se Zdeňkem Špíškem jsme před nedávnem přinesli rozhovor, který si můžete přečíst zde.

Zdeněk Špíšek z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty, který se zasazuje o návrat ovocných stromů do krajiny a motivuje k tomu i dobrovolníky, se stal historicky prvním laureátem nové kategorie Osobnost krajiny v soutěži Cena za krajinu 2025. Slavnostní vyhlášení proběhlo v brněnské Otevřené zahradě Nadace Partnerství. Tento pátek převezme také Cenu města Blanska v kategorii Ochrana životního prostředí.

„Toto ocenění nepatří jen mně, ale celému mému týmu, který mi 9 let pomáhá pečovat o Moravský kras nebo Bílé Karpaty. Bez nich bych to nedokázal. Za bývalého režimu naše krajina utržila rány na duši, teď zase trpí globálním oteplováním. Výsadba ovocných stromů má vliv na klima, ochlazení, zadržení vody. Naše práce byla o vytrvalosti, nabalují se na nás skupiny lidí podobného ražení a je jich víc a víc. Mám radost, že starostové v obcích mají dobrovolníky, kteří zvládnou ty stromy ošetřit, provést řez,“ uvedl Zdeněk Špíšek.

Díky iniciativě Stromy pro Moravský kras se Zdeňkovi Špíškovi podařilo vysadit už více než pět tisíc ovocných stromů v desítkách obcí. Tím zachraňuje nejen staré odrůdy, ale vrací do krajiny také její původní charakter a posiluje biodiverzitu. Pořádá rovněž kurzy a workshopy zaměřené na péči o přírodu a už více než patnáct let školí budoucí horské průvodce v oblasti ochrany přírody.

Tento pátek převezme Zdeněk Špíšek také Cenu města Blanska v kategorii Ochrana životního prostředí. Obě poroty ocenily jeho výjimečný přínos k obnově a praktické péči o krajinu, práci s dobrovolníky, schopnost inspirovat mladé lidi i vzdělávat širokou veřejnost.

Se Zdeňkem Špíškem jsme před nedávnem přinesli rozhovor, který si můžete přečíst zde.

Archiv Univerzity Palackého uspořádal ve svých prostorách pracovní setkání Odborné skupiny vysokoškolských a vědeckých archivů České archivní společnosti. Během dvoudenního jednání odborníci diskutovali jak o prestiži uvedených pracovišť, tak o novinkách a aktuálně řešených problémech.

Pětatřicet archivářů a archivářek českých vysokých škol a Akademie věd České republiky se na své pravidelné pracovní jednání tentokrát vydalo do Olomouce. Dvoudenní setkání Odborné skupiny vysokoškolských a vědeckých archivů České archivní společnosti zorganizované Archivem Univerzity Palackého jim nabídlo pestrý program věnovaný aktuálnímu dění v oboru i prohlídku zcela nového akreditovaného univerzitního pracoviště. 

„Archiv UP je specifický vynikajícími podmínkami pro uložení archiválií. Samotná skutečnost, že Univerzita Palackého postavila novou archivní budovu takzvaně na zelené louce je v prostředí českého archivnictví po roce 1989 unikátní. Někdy kolem roku 2015 připravovaly stavby univerzitních archivů tři největší univerzity v zemi - v Praze, Brně a Olomouci. Pouze olomoucká univerzita dotáhla její realizaci do zdárného konce,“ uvedl Pavel Urbášek, vedoucí Archivu UP.

Olomouckého jednání se vedle pracovníků Archivu UP zúčastnili mimo jiné ředitel a ředitelka dvou největších univerzitních archivů Petr Cajthaml (Ústav dějin Univerzity Karlovy a Archiv Univerzity Karlovy v Praze) a Jana Barbora Slabeňáková (Archiv Masarykovy univerzity v Brně). Do prostor Archivu UP přijela také zástupkyně ředitele pro archivní činnost Masarykova ústavu a Archivu AV ČR v Praze Daniela Brádlerová, ředitel Národního archivu v Praze Milan Vojáček i Jiřina Prokopová z Ministerstva vnitra ČR, která má na starosti specializované archivy, tedy i vysokoškolské archivy.  

„Zatímco původně se tato setkání věnovala dějinám vysokého školství, zejména po roce 1945, setkání v posledních letech věnujeme především aktuálním problémům, pochopitelně s důrazem na archivy vysokých škol. Ty jsou do značné míry shodné. Debatujeme o elektronické spisové službě, respektive jejím fungování, také o digitalizaci, která s elektronickou spisovou službou úzce souvisí. Tématem našich diskuzí je i nedostatek úložných prostor. Řeč jsme vedli také o obecně klesající prestiži vysokoškolských archivů uvnitř jednotlivých vysokoškolských organismů, což s sebou nese přehlížení nutných potřeb těchto archivů,“ doplnil vedoucí Archivu UP.

Potěšující je podle něj naopak skutečnost, že roste odborná prestiž vysokoškolských archivů, což na letošním setkání konstatovali jak zástupkyně MV ČR Jiřina Prokopová, tak ředitel Národního archivu v Praze Milan Vojáček.

„Je důležité zmínit i to, že zejména na střední a severní Moravě jsou veřejně vysoké školy vybaveny akreditovanými archivy, tedy plnohodnotnými archivními pracovišti. Je to výsledek dlouhodobého procesu, jehož počátky spadají do poloviny devadesátých let minulého století. Akreditovaný archiv je takový archiv, který obdržel akreditaci od Ministerstva vnitra ČR,“ uzavřel za Archiv Univerzity Palackého Pavel Urbášek.

Archiv Univerzity Palackého uspořádal ve svých prostorách pracovní setkání Odborné skupiny vysokoškolských a vědeckých archivů České archivní společnosti. Během dvoudenního jednání odborníci diskutovali jak o prestiži uvedených pracovišť, tak o novinkách a aktuálně řešených problémech.

Pětatřicet archivářů a archivářek českých vysokých škol a Akademie věd České republiky se na své pravidelné pracovní jednání tentokrát vydalo do Olomouce. Dvoudenní setkání Odborné skupiny vysokoškolských a vědeckých archivů České archivní společnosti zorganizované Archivem Univerzity Palackého jim nabídlo pestrý program věnovaný aktuálnímu dění v oboru i prohlídku zcela nového akreditovaného univerzitního pracoviště. 

„Archiv UP je specifický vynikajícími podmínkami pro uložení archiválií. Samotná skutečnost, že Univerzita Palackého postavila novou archivní budovu takzvaně na zelené louce je v prostředí českého archivnictví po roce 1989 unikátní. Někdy kolem roku 2015 připravovaly stavby univerzitních archivů tři největší univerzity v zemi - v Praze, Brně a Olomouci. Pouze olomoucká univerzita dotáhla její realizaci do zdárného konce,“ uvedl Pavel Urbášek, vedoucí Archivu UP.

Olomouckého jednání se vedle pracovníků Archivu UP zúčastnili mimo jiné ředitel a ředitelka dvou největších univerzitních archivů Petr Cajthaml (Ústav dějin Univerzity Karlovy a Archiv Univerzity Karlovy v Praze) a Jana Barbora Slabeňáková (Archiv Masarykovy univerzity v Brně). Do prostor Archivu UP přijela také zástupkyně ředitele pro archivní činnost Masarykova ústavu a Archivu AV ČR v Praze Daniela Brádlerová, ředitel Národního archivu v Praze Milan Vojáček i Jiřina Prokopová z Ministerstva vnitra ČR, která má na starosti specializované archivy, tedy i vysokoškolské archivy.  

„Zatímco původně se tato setkání věnovala dějinám vysokého školství, zejména po roce 1945, setkání v posledních letech věnujeme především aktuálním problémům, pochopitelně s důrazem na archivy vysokých škol. Ty jsou do značné míry shodné. Debatujeme o elektronické spisové službě, respektive jejím fungování, také o digitalizaci, která s elektronickou spisovou službou úzce souvisí. Tématem našich diskuzí je i nedostatek úložných prostor. Řeč jsme vedli také o obecně klesající prestiži vysokoškolských archivů uvnitř jednotlivých vysokoškolských organismů, což s sebou nese přehlížení nutných potřeb těchto archivů,“ doplnil vedoucí Archivu UP.

Potěšující je podle něj naopak skutečnost, že roste odborná prestiž vysokoškolských archivů, což na letošním setkání konstatovali jak zástupkyně MV ČR Jiřina Prokopová, tak ředitel Národního archivu v Praze Milan Vojáček.

„Je důležité zmínit i to, že zejména na střední a severní Moravě jsou veřejně vysoké školy vybaveny akreditovanými archivy, tedy plnohodnotnými archivními pracovišti. Je to výsledek dlouhodobého procesu, jehož počátky spadají do poloviny devadesátých let minulého století. Akreditovaný archiv je takový archiv, který obdržel akreditaci od Ministerstva vnitra ČR,“ uzavřel za Archiv Univerzity Palackého Pavel Urbášek.

From Mexico through Olomouc to the World Bank and the UN GLODEP programme, graduate José Jerónimo Olvera León shares his story of working at prestigious international institutions. He openly describes the role education, perseverance, and luck played in finding his first job opportunity, what his current position entails, and how these experiences have influenced him both professionally and personally.

How did you get your first job at the World Bank?

I joined the World Bank almost immediately after completing the GLODEP programme. At that time, the Bank launched a specialized internship program focused on Latin America and the Caribbean. I was fortunate to meet all the requirements—they were looking for someone from Mexico, under 28 years-old with a Master’s degree, fluent English, and relevant experience. This gave me an advantage over other candidates. I was lucky that the programme opened right when I graduated; later, I wouldn’t have qualified due to the age limit.

How did studying in the GLODEP programme help you at the World Bank?

The programme mainly helped me develop the ability to discuss economic issues in a broader context, both in my native language and in English. It gave me the necessary technical vocabulary and the opportunity to exchange ideas with people engaged in development and economic topics. This allowed me to better understand the global context, which is crucial for working in such an international institution.

What is your current position, and what does it involve?

I currently work as a Junior Professional Associate, which is a position within the World Bank’s consultancy programme. I operate in the public sector department, which aims to improve the quality of public administration in various countries.

What projects have you worked on?

So far, I have worked on three different projects related to public administration reforms: modernization of tax administration in Guatemala, technical assistance for reforming the income redistribution system in Colombia, and institutional assessment and benchmarking in Kazakhstan.

Did your expectations differ from reality?

I feel that I am not as helpful as I had hoped. Reality has shown that it’s necessary to learn a lot first. The organization is full of experts with deep knowledge, so the first step is to listen and learn as much as possible in order to become truly useful.

Has this experience affected you personally?

It definitely has motivated me. Although I am not yet working on projects related to Mexico, I often think about how I could apply the knowledge I’ve gained back home. This helps me to see things in a broader context and consider the impact on my loved ones.

What was your career path between the World Bank and your current position?

I first joined the World Bank in 2022 in their Mexico office. However, due to political circumstances, there weren’t enough projects, and after a year I had to leave. Then I joined the UN in the USA, initially without financial compensation. I realized that without my GLODEP experience, I probably would never have been accepted at the World Bank, and if I hadn’t worked there, I likely wouldn’t have gotten into the UN. Thanks to my work at the UN, I improved my resume and eventually secured my current position in the Junior Professional Associate programme.

How do you assess the roles of luck and perseverance in getting this job?

It was a very challenging journey, in which luck played a big role. When applying for my current job, the World Bank opened about 70 different positions. I applied for 40 of them, but was invited to the selection process for only one. The competition is enormous, and often even a small detail makes the difference. Perseverance is important, but luck cannot be underestimated.

Study programme GLODEP offers students the opportunity to study at three European universities that offer programmes in Development Studies and Development Economy. Besides Palacký University, it is the French Clermont Auvergne University and the University of Gottingen, which replaced the former Italian University of Pavia. The programme goal is to prepare students for work in the sphere of development policies, which contribute to solving current problems on international, national, and local scales.

Z Mexika přes Olomouc až do Světové banky a OSN. Absolvent programu GLODEP na přírodovědecké fakultě José Jerónimo Olvera León vypráví svůj příběh o cestě do prestižních mezinárodních institucí. Popisuje, jakou roli hrálo vzdělání, vytrvalost i štěstí při hledání první pracovní příležitosti, co obnáší jeho současná pozice a jak ho zkušenosti ovlivňují profesně i osobně.

Kdy se ve vás poprvé zrodila myšlenka pracovat pro mezinárodní instituce?

Do Světové banky jsem nastoupil téměř ihned po ukončení studia programu GLODEP. V té době banka otevřela specializovaný program na stáže zaměřený na Latinskou Ameriku a Karibik. Měl jsem tehdy štěstí, že jsem splňoval všechny požadované podmínky – hledali někoho z Mexika, mladšího než 28 let, s magisterským titulem, plynulou angličtinou a zkušenostmi v relevantních oblastech. To mi poskytlo výhodu oproti ostatním uchazečům. Měl jsem štěstí, že se program otevřel právě v době mého absolvování, jinak bych se tam později kvůli věkovému limitu nedostal.

Jak vám pomohlo studium programu GLODEP při práci ve Světové bance?

Program mi pomohl především rozvinout schopnost diskutovat o ekonomických otázkách v širším kontextu jak v rodném jazyce, tak i v angličtině. Díky programu jsem získal potřebnou odbornou slovní zásobu a možnost výměny názorů s lidmi, kteří se rozvojovými a ekonomickými tématy zabývají. To mi umožnilo lépe porozumět globálnímu kontextu, který je pro práci v takové mezinárodní instituci klíčový.

Jaká je vaše současná pozice a co obnáší?

V současnosti pracuji jako Junior Professional Associate, což je pozice v rámci konzultantského programu Světové banky. Působím v oddělení veřejného sektoru, jehož cílem je zlepšování úrovně veřejné správy v různých zemích.

Na jakých projektech jste se podílel?

Doposud jsem pracoval na třech různých projektech, které s reformami veřejné správy souvisejí: modernizace daňové správy v Guatemale, technická asistence při reformě systému přerozdělování příjmů v Kolumbii a institucionální hodnocení a benchmarking (měření a srovnání s ostatními) v Kazachstánu.

Jak se lišila vaše očekávání od reality?

Mám pocit, že zatím nejsem tak přínosný, jak jsem doufal. Realita ukázala, že je nutné se nejprve hodně učit. Organizace je plná odborníků s hlubokými znalostmi, takže prvním krokem je naslouchat a učit se co nejvíce, abych mohl být skutečně užitečný.

Jak vás tato zkušenost ovlivnila po osobní stránce?

Rozhodně mě to motivuje. I když zatím nepracuji na projektech týkajících se Mexika, často přemýšlím, jak bych mohl získané poznatky aplikovat doma. To mi pomáhá vidět věci v širším kontextu a přemýšlet o dopadu na mé blízké.

Jaký byl váš postup od první stáže až k dnešní pozici?

Do Světové banky jsem nejprve nastoupil v roce 2022 na stáž v kanceláři v Mexiku. Kvůli politickým okolnostem však nebylo dost práce, proto jsem musel po roce odejít. Následně jsem získal pozici v OSN v USA, ale nejprve bez finančního ohodnocení. Uvědomuji si, že bez zkušeností z programu GLODEP bych pravděpodobně nezískal svou první stáž ve Světové bance, a bez této praxe by pro mě bylo jen obtížně dosažitelné i působení v OSN. Díky práci v OSN jsem si významně rozšířil profesní životopis, což mi umožnilo získat svou současnou pozici ve Světové bance v rámci programu Junior Professional Associate.

Jak hodnotíte roli štěstí a vytrvalosti při získání této práce?

Byla to velmi složitá cesta, ve které hrálo velkou roli štěstí. Při přihlašování na současnou práci Světová banka otevřela asi 70 různých pozic. Přihlásil jsem se do 40 z nich, ale byl jsem pozván na výběr pouze do jedné. Konkurence je obrovská a často rozhoduje i drobný detail. Vytrvalost je důležitá, ale štěstí nelze podcenit.

Studijní program GLODEP nabízí studentům možnost vzdělávat se na třech evropských univerzitách, které realizují programy v oblasti rozvojových studií a rozvojové ekonomie. Kromě Univerzity Palackého se jedná o francouzskou University of Clermont Auvergne a německou University of Gottingen, ktera nahradila dřívější italskou University of Pavia. Cílem programu je připravit studenty na práci v oblasti rozvojových politik, které přispívají k řešení současných problémů na mezinárodní, národní i lokální úrovni.

Z Mexika přes Olomouc až do Světové banky a OSN. Absolvent programu GLODEP na přírodovědecké fakultě José Jerónimo Olvera León vypráví svůj příběh o cestě do prestižních mezinárodních institucí. Popisuje, jakou roli hrálo vzdělání, vytrvalost i štěstí při hledání první pracovní příležitosti, co obnáší jeho současná pozice a jak ho zkušenosti ovlivňují profesně i osobně.

Kdy se ve vás poprvé zrodila myšlenka pracovat pro mezinárodní instituce?

Do Světové banky jsem nastoupil téměř ihned po ukončení studia programu GLODEP. V té době banka otevřela specializovaný program na stáže zaměřený na Latinskou Ameriku a Karibik. Měl jsem tehdy štěstí, že jsem splňoval všechny požadované podmínky – hledali někoho z Mexika, mladšího než 28 let, s magisterským titulem, plynulou angličtinou a zkušenostmi v relevantních oblastech. To mi poskytlo výhodu oproti ostatním uchazečům. Měl jsem štěstí, že se program otevřel právě v době mého absolvování, jinak bych se tam později kvůli věkovému limitu nedostal.

Jak vám pomohlo studium programu GLODEP při práci ve Světové bance?

Program mi pomohl především rozvinout schopnost diskutovat o ekonomických otázkách v širším kontextu jak v rodném jazyce, tak i v angličtině. Díky programu jsem získal potřebnou odbornou slovní zásobu a možnost výměny názorů s lidmi, kteří se rozvojovými a ekonomickými tématy zabývají. To mi umožnilo lépe porozumět globálnímu kontextu, který je pro práci v takové mezinárodní instituci klíčový.

Jaká je vaše současná pozice a co obnáší?

V současnosti pracuji jako Junior Professional Associate, což je pozice v rámci konzultantského programu Světové banky. Působím v oddělení veřejného sektoru, jehož cílem je zlepšování úrovně veřejné správy v různých zemích.

Na jakých projektech jste se podílel?

Doposud jsem pracoval na třech různých projektech, které s reformami veřejné správy souvisejí: modernizace daňové správy v Guatemale, technická asistence při reformě systému přerozdělování příjmů v Kolumbii a institucionální hodnocení a benchmarking (měření a srovnání s ostatními) v Kazachstánu.

Jak se lišila vaše očekávání od reality?

Mám pocit, že zatím nejsem tak přínosný, jak jsem doufal. Realita ukázala, že je nutné se nejprve hodně učit. Organizace je plná odborníků s hlubokými znalostmi, takže prvním krokem je naslouchat a učit se co nejvíce, abych mohl být skutečně užitečný.

Jak vás tato zkušenost ovlivnila po osobní stránce?

Rozhodně mě to motivuje. I když zatím nepracuji na projektech týkajících se Mexika, často přemýšlím, jak bych mohl získané poznatky aplikovat doma. To mi pomáhá vidět věci v širším kontextu a přemýšlet o dopadu na mé blízké.

Jaký byl váš postup od první stáže až k dnešní pozici?

Do Světové banky jsem nejprve nastoupil v roce 2022 na stáž v kanceláři v Mexiku. Kvůli politickým okolnostem však nebylo dost práce, proto jsem musel po roce odejít. Následně jsem získal pozici v OSN v USA, ale nejprve bez finančního ohodnocení. Uvědomuji si, že bez zkušeností z programu GLODEP bych pravděpodobně nezískal svou první stáž ve Světové bance, a bez této praxe by pro mě bylo jen obtížně dosažitelné i působení v OSN. Díky práci v OSN jsem si významně rozšířil profesní životopis, což mi umožnilo získat svou současnou pozici ve Světové bance v rámci programu Junior Professional Associate.

Jak hodnotíte roli štěstí a vytrvalosti při získání této práce?

Byla to velmi složitá cesta, ve které hrálo velkou roli štěstí. Při přihlašování na současnou práci Světová banka otevřela asi 70 různých pozic. Přihlásil jsem se do 40 z nich, ale byl jsem pozván na výběr pouze do jedné. Konkurence je obrovská a často rozhoduje i drobný detail. Vytrvalost je důležitá, ale štěstí nelze podcenit.

Studijní program GLODEP nabízí studentům možnost vzdělávat se na třech evropských univerzitách, které realizují programy v oblasti rozvojových studií a rozvojové ekonomie. Kromě Univerzity Palackého se jedná o francouzskou University of Clermont Auvergne a německou University of Gottingen, ktera nahradila dřívější italskou University of Pavia. Cílem programu je připravit studenty na práci v oblasti rozvojových politik, které přispívají k řešení současných problémů na mezinárodní, národní i lokální úrovni.

Na 140 účastníků přivítali organizátoři z Ústavu normální anatomie Lékařské fakulty UP na mezinárodním kongresu Morphology 2025, jehož program nabídl paletu témat týkajících se morfologických oborů, mezi něž patří anatomie či histologie, ale i přesahy do dalších oblastí medicíny. Lékařská fakulta tuto odbornou událost hostila po deseti letech.

„Morfologický kongres představuje platformu pro výměnu zkušeností v oblasti výzkumu a výuky anatomie, histologie a embryologie, ale také antropologie. Jsme svědky toho, jak se znalosti v těchto oborech stále více přesouvají na molekulární úroveň. Pro náš ústav je tedy tento kongres mimořádnou událostí, do jejichž přípravy se zapojili nejen všichni naši pracovníci,“ uvedl Petr Mlejnek, přednosta pořádajícího ústavu.

Mezi účastníky převažovali domácí odborníci z pracovišť napříč republikou a jejich kolegové a kolegyně ze Slovenska, zúčastnili se ale také vědci z Polska a zahraniční stážisté a postgraduální studenti pracující na českých a slovenských univerzitách a výzkumných ústavech.

V sedmi tematických sekcích nabídl kongres čtyřicítku příspěvků, také posterovou sekci, workshop zaměřený na umělou inteligenci a moderní přístupy k analýze obrazu. O úvodní zvané přednášky, které zaměřily na oblast úst a obličeje, se postarali Jan Křivánek z Masarykovy univerzity a Michal Mozoľa z Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

„Domnívám se, že všechny příspěvky byla zajímavé, a věřím, že si každý z účastníků našel to své. Pokud mám mluvit za naše pracoviště, shodli jsme se, že z výukových příspěvků byla velmi zajímavá přednáška Zbyňka Tonara z Plzně, která se zabývala zpřístupněním výukových materiálů a motivačních videí na sociálních sítích. Neméně přínosná byla přednáška jeho kolegyně Anny Malečkové zaměřená na aktivní přístup studentů ve výuce histologie,“ vyjmenoval Petr Mlejnek.

„Celá sekce klinické anatomie pak přinesla aktuální propojení teoretické anatomie s klinickými obory a ukázala, že anatomie není zdaleka mrtvým oborem. Například přednáška autorů Michala Beneše, Vladislava Bartáka a Davida Kachlíka z Prahy představuje podrobnou anatomickou studii předního přístupu ke kyčelnímu kloubu, jejíž praktická aplikace povede k významné minimalizaci poškození měkkých tkání, zkrácení doby rekonvalescence a snížení počtu následných komplikací pro ortopedické pacienty,“ přiblížil. Abstrakty všech příspěvků najdou zájemci zde.

Během kongresu došlo také na ocenění nejlepších oborových vědeckých prací a nejlepších přednášek a posterů postgraduálních studentů jako povzbuzení v jejich další práci. Nechyběl ani doprovodný společenský program.

Kongres Morphology je od roku 2003 společným odborným setkáním České anatomické společnosti a České histo- a cytochemické společnosti. Lékařská fakulta UP tuto událost hostila již potřetí, v letech 2008, 2015 a nyní. Letošní ročník se uskutečnil pod záštitou děkana LF UP Milana Koláře. 

Na 140 účastníků přivítali organizátoři z Ústavu normální anatomie Lékařské fakulty UP na mezinárodním kongresu Morphology 2025, jehož program nabídl paletu témat týkajících se morfologických oborů, mezi něž patří anatomie či histologie, ale i přesahy do dalších oblastí medicíny. Lékařská fakulta tuto odbornou událost hostila po deseti letech.

„Morfologický kongres představuje platformu pro výměnu zkušeností v oblasti výzkumu a výuky anatomie, histologie a embryologie, ale také antropologie. Jsme svědky toho, jak se znalosti v těchto oborech stále více přesouvají na molekulární úroveň. Pro náš ústav je tedy tento kongres mimořádnou událostí, do jejichž přípravy se zapojili nejen všichni naši pracovníci,“ uvedl Petr Mlejnek, přednosta pořádajícího ústavu.

Mezi účastníky převažovali domácí odborníci z pracovišť napříč republikou a jejich kolegové a kolegyně ze Slovenska, zúčastnili se ale také vědci z Polska a zahraniční stážisté a postgraduální studenti pracující na českých a slovenských univerzitách a výzkumných ústavech.

V sedmi tematických sekcích nabídl kongres čtyřicítku příspěvků, také posterovou sekci, workshop zaměřený na umělou inteligenci a moderní přístupy k analýze obrazu. O úvodní zvané přednášky, které zaměřily na oblast úst a obličeje, se postarali Jan Křivánek z Masarykovy univerzity a Michal Mozoľa z Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

„Domnívám se, že všechny příspěvky byla zajímavé, a věřím, že si každý z účastníků našel to své. Pokud mám mluvit za naše pracoviště, shodli jsme se, že z výukových příspěvků byla velmi zajímavá přednáška Zbyňka Tonara z Plzně, která se zabývala zpřístupněním výukových materiálů a motivačních videí na sociálních sítích. Neméně přínosná byla přednáška jeho kolegyně Anny Malečkové zaměřená na aktivní přístup studentů ve výuce histologie,“ vyjmenoval Petr Mlejnek.

„Celá sekce klinické anatomie pak přinesla aktuální propojení teoretické anatomie s klinickými obory a ukázala, že anatomie není zdaleka mrtvým oborem. Například přednáška autorů Michala Beneše, Vladislava Bartáka a Davida Kachlíka z Prahy představuje podrobnou anatomickou studii předního přístupu ke kyčelnímu kloubu, jejíž praktická aplikace povede k významné minimalizaci poškození měkkých tkání, zkrácení doby rekonvalescence a snížení počtu následných komplikací pro ortopedické pacienty,“ přiblížil. Abstrakty všech příspěvků najdou zájemci zde.

Během kongresu došlo také na ocenění nejlepších oborových vědeckých prací a nejlepších přednášek a posterů postgraduálních studentů jako povzbuzení v jejich další práci. Nechyběl ani doprovodný společenský program.

Kongres Morphology je od roku 2003 společným odborným setkáním České anatomické společnosti a České histo- a cytochemické společnosti. Lékařská fakulta UP tuto událost hostila již potřetí, v letech 2008, 2015 a nyní. Letošní ročník se uskutečnil pod záštitou děkana LF UP Milana Koláře. 

AS FF UP vyhlásil volby do Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Palackého na období 2026 - 2028. Volby se uskuteční v elektronické podobě od čtvrtka 27. listopadu do úterý 2. prosince 2025.

Nejen nového děkana či děkanku bude volit Filozofická fakulta UP. Na svém říjnovém zasedání senátoři a senátorky usnesením vyhlásili také volby do Akademického senátu FF UP, a to na období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2028. Volby se uskuteční od čtvrtka 27. listopadu (00:00 hod.) do úterý 2. prosince (16:00 hod.).

V této souvislosti ustanovil AS FF UP také sedmičlennou volební komisi a vyzval členky a členy akademické obce fakulty, aby podávali návrhy na kandidáty a kandidátky do AS FF UP od 3. října do 3. listopadu (16.00 hod). Návrhy lze podávat prostřednictvím univerzitního e-mailu na adresu předsedy volební komise nebo fyzicky k rukám předsedy volební komise. V této souvislosti přijali senátoři a senátorky filozofické fakulty i etický kodex.

Během říjnového jednání schválil AS FF UP také Jednací řád AS FF UP, a to ve znění pozměňovacích návrhů Legislativní komise AS UP, který schválil AS UP na svém zářiovém zasedání. Senátoři a senátorky FF UP schválili i záměr navazujícího magisterského studia programu Filmová věda.

Složení volební komise pro volby do AS FF UP:

Předseda: Mgr. David Broul (katedra politologie a evropských studií), prof. Tomáš Nejeschleba (katedra filozofie), PhDr. Pavel Kreisinger, Ph.D. (katedra historie), Mgr. Daniela Ostrá, Ph.D. (katedra politologie a evropských studií), Mgr. Tommy Šmerda (katedra historie), Bc. Tadeáš Sek (katedra politologie a evropských studií), Mgr. Petra Bezděková (katedra politologie a evropských studií), náhradník: Mgr. Tomáš Holešovský (katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky).

AS FF UP vyhlásil volby do Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Palackého na období 2026 - 2028. Volby se uskuteční v elektronické podobě od čtvrtka 27. listopadu do úterý 2. prosince 2025.

Nejen nového děkana či děkanku bude volit Filozofická fakulta UP. Na svém říjnovém zasedání senátoři a senátorky usnesením vyhlásili také volby do Akademického senátu FF UP, a to na období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2028. Volby se uskuteční od čtvrtka 27. listopadu (00:00 hod.) do úterý 2. prosince (16:00 hod.).

V této souvislosti ustanovil AS FF UP také sedmičlennou volební komisi a vyzval členky a členy akademické obce fakulty, aby podávali návrhy na kandidáty a kandidátky do AS FF UP od 3. října do 3. listopadu (16.00 hod). Návrhy lze podávat prostřednictvím univerzitního e-mailu na adresu předsedy volební komise nebo fyzicky k rukám předsedy volební komise. V této souvislosti přijali senátoři a senátorky filozofické fakulty i etický kodex.

Během říjnového jednání schválil AS FF UP také Jednací řád AS FF UP, a to ve znění pozměňovacích návrhů Legislativní komise AS UP, který schválil AS UP na svém zářiovém zasedání. Senátoři a senátorky FF UP schválili i záměr navazujícího magisterského studia programu Filmová věda.

Složení volební komise pro volby do AS FF UP:

Předseda: Mgr. David Broul (katedra politologie a evropských studií), prof. Tomáš Nejeschleba (katedra filozofie), PhDr. Pavel Kreisinger, Ph.D. (katedra historie), Mgr. Daniela Ostrá, Ph.D. (katedra politologie a evropských studií), Mgr. Tommy Šmerda (katedra historie), Bc. Tadeáš Sek (katedra politologie a evropských studií), Mgr. Petra Bezděková (katedra politologie a evropských studií), náhradník: Mgr. Tomáš Holešovský (katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky).

Po těžké nemoci zemřela 2. října 2025 ve věku 61 let v Brně sestra Gabriela Ivana Vlková OP – biblistka specializující se na Starý zákon, vyučující Cyrilometodějské teologické fakulty UP a v letech 2006–2014 také její děkanka.

„Sestra Gabriela byla první ženou, která vedla naši olomouckou teologickou fakultu. Vytvořila na ní velmi dobrý tým spolupracovníků a svůj hlavní předmět – Starý zákon – tu studentům předávala se zápalem, který nám ukazoval, jak aktuální je tento text i dnes, že ani pro nás není ‚starý‘. Stála také za projektem Teologie online,“ shrnul arcibiskup Josef Nuzík a dodal: „Zůstává po ní výrazná stopa, která volá k následování a k pokračování v jejím odkazu.“

Zásluhy své předchůdkyně připomněl také současný děkan CMTF UP Vít Hušek. „Sestra Gabriela Vlková působila na olomoucké teologické fakultě 25 let. Širší veřejnosti je známa jako první děkanka teologické fakulty v naší zemi, studenti si ji však budou pamatovat především jako laskavou vyučující Starého zákona a hebrejštiny. V posledních letech se intenzivně věnovala studijnímu programu Teologie online, kde se jí podařilo přetvořit neosobní prostředí virtuálního světa v živou komunitu studentů a vyučujících. Svoji nemoc snášela statečně a s důvěrou v Ježíše, kterému zasvětila svůj život.“

Od matematiky k Bibli

Sestra Gabriela se narodila 2. března 1964 v Trutnově a vyrůstala v Novém Městě nad Metují. Pocházela z nevěřící, ale fungující a milující rodiny. Už během studia na gymnáziu se začala pod vlivem své kamarádky zajímat o víru a brzy vstoupila do společenství vedeného tajně působícím knězem Jaroslavem Knittlem. V roce 1981 přijala v Broumově křest a navázala první trvalé kontakty se sestrami dominikánkami.

Po maturitě studovala na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Ještě během studií v roce 1987, inspirována svou spolubydlící, tajně vstoupila do dominikánského společenství. První řeholní sliby složila roku 1989, krátce před pádem komunistického režimu. Následně spojila svůj život s dominikánskou kongregací a zároveň s akademickým prostředím.

Po magisterském studiu teologie na CMTF UP pokračovala v postgraduálním studiu biblické teologie na Papežské univerzitě Gregoriana v Římě. Po návratu vyučovala biblické vědy na CMTF UP a věnovala se vědecké práci i vedení fakulty. V roce 2004 obhájila doktorát a postupně se stala proděkankou, děkankou a od roku 2022 vedoucí katedry biblických věd. V roce 2019 dosáhla titulu docentky teologie. Zároveň se dlouhá léta věnovala službě v dominikánské kongregaci, kde zastávala různé odpovědné služby.

Svůj odborný i řeholní život zasvětila studiu a předávání Božího slova. Publikovala řadu odborných textů, podílela se na badatelských projektech a významně ovlivnila generace studentů, kolegů a širší akademickou obec.

Poslední léta svého života prožila v brněnské komunitě. Když na začátku roku 2025 zjistila, že je nevyléčitelně nemocná, přijala nemoc s klidem, vírou a vděčností za všechny dary, které v životě obdržela. Poslední měsíce věnovala odevzdání svých úkolů i povzbuzení rodiny, spolusester, přátel a kolegů.