Feed aggregator

Univerzita Palackého má za sebou další úspěšný rok v náborové kampani, kterou potvrdila data z dotazníkového šetření mezi studentkami a studenty prvních ročníků. Do průzkumu, probíhajícího od 1. do 19. září, se zapojilo 558 respondentů. Studenti odpovídali například na otázky, jaké byly jejich motivy pro výběr studia, kde získávali informace o možnostech studia na UP nebo zda měli na rozhodnutí vliv dny otevřených dveří či veletrhy typu Gaudeamus.

„Výsledky jasně ukázaly, že největší vliv na rozhodování uchazečů mají osobní zkušenosti a přímý kontakt s univerzitou. Více než polovina studentů uvedla, že jejich rozhodnutí ovlivnila návštěva dne otevřených dveří, a takřka 45 % respondentů se shodlo, že jejich rozhodnutí pozitivně ovlivnila návštěva expozice naší univerzity na veletrzích,“ říká vedoucí oddělení marketingu UP Ondřej Martínek. Tato data potvrzují, že právě momenty, kdy mohou uchazeči univerzitu zažít, mají klíčový dopad na jejich volbu.

Osobní setkání doplňuje promyšlený mix online komunikace. Webové stránky pro uchazeče, sociální sítě a digitální kampaně fungují jako první kontakt a zároveň zajišťují kontinuitu informací. Tři čtvrtiny studentů uvedlo, že primárním zdrojem informací pro ně byl web univerzity a web univerzitnimesto.cz, za tím pak následovaly dny otevřených dveří (48,8 %) a sociální sítě UP (39,9 %).  

Výzkum zároveň ukázal, že uchazeče k volbě UP přitahuje i samotné prostředí a pověst univerzity. Atraktivita Olomouce, nabídka studijních oborů a celková reputace UP patří mezi nejčastěji zmiňované důvody výběru. Univerzita se tak stává nejen vzdělávací institucí, ale i komunitou, která nabízí zázemí pro osobní růst, seberealizaci a smysluplné propojení studia s životem ve městě. To dokazuje také skutečnost, že takřka 75 % respondentů odpovědělo, že UP byla jejich primární volba mezi vysokými školami.

„Dlouhodobě se nám potvrzuje, že kombinace kontaktní kampaně a online komunikace je nejefektivnější. Každý rok se setkáváme s desítkami tisíc středoškoláků, ať už na veletrzích, roadshow, na našich akcích nebo přímo ve školách, a víme, že právě osobní zkušenost s univerzitou bývá pro jejich rozhodnutí klíčová,“ shrnuje Ondřej Martínek.

Výsledky dotazníků také potvrzují, že velmi dobře u potenciálních zájemců o studium rezonuje koncept Olomouc – univerzitní město, na němž stojí uchazečská kampaň. Právě spojení „univerzitní město“ vytanulo respondentům v otázce „Co se vám vybaví, když se řekne Olomouc?“ na mysli nejčastěji. Na obdobnou otázku hledající asociace s Univerzitou Palackého odpovídali studující nejčastěji modrá barva, kvalitní obory či komunitní prostředí.

Úspěchy kampaně dokazují, že autenticita, osobní přístup a kvalitní informace jsou tím, co má i v době digitální komunikace největší sílu. Univerzita Palackého tak dál rozvíjí strategii, která spojuje to nejlepší z obou světů – moderní technologie a lidský kontakt.

Téměř půl tuny domácích potřeb, knih a oblečení, které se nestaly odpadem, ale na Bazaru UP naopak našly nové majitele, bezplatný cykloservis, projížďky na sdílených kolech, ukázky elektromobility, kurzy první pomoci nebo přednáška o ekologické úzkosti – tak vypadal letošní Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR) na UP. Od 22. září do 3. října propojil odpovědnost k životnímu prostřední i společnosti, zdravý životní styl i univerzitní komunitu.

Letošní týden udržitelnosti nezačal skromně, ale hned celosvětovou akcí – první den semestru se totiž univerzita připojila k Mezinárodnímu dni bez aut. Dopolední program na Zbrojnici a u přírodovědecké fakulty přilákal téměř tři sta studentů a zaměstnanců. Nabídl bezplatný cykloservis, kávu pro ty, kteří dorazili pěšky, na kole či MHD, ukázku elektro cargo kola i krátké projížďky elektromobilem. Zájemci si mohli vyzkoušet sdílená kola Nextbike nebo se přidat ke společné projížďce po univerzitních budovách.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad.“ Miroslava Zavadil

Odpoledne se akce přesunula na náměstí Republiky, kde Udržitelná univerzita v rámci městského Dne bez aut představila veřejnosti své aktivity a ve spolupráci s Centrem aplikovaných pohybových aktivit FTK UP ukázala možnosti mobility pro osoby se specifickými potřebami.

„Den bez aut je skvělou příležitostí ukázat, že existují alternativy k individuální automobilové dopravě. Společně tak můžeme přispět k čistšímu ovzduší, menšímu hluku a příjemnějšímu městskému prostředí,“ uvedla Miroslava Zavadil z Udržitelné univerzity UP.

Během úterního odpoledne pak ožilo prostranství před hlavní menzou Bazarem UP, který umožnil studentům i zaměstnancům darovat a zdarma získat oblečení, knihy či kuchyňské vybavení; část nabídky navíc pocházela z olomouckého charitního reuse centra Druhá Dobrodruhá.

Celkem bylo sesbíráno 500 kg věcí, z toho více než 300 kg tvořil textil a doplňky, zbytek pak kuchyňské nádobí a knihy.

Své nové majitele našly téměř všechny domácí potřeby a nádobí, přibližně třetina textilu a obuvi a polovina knih. Asi 30 kg oblečení po akci putovalo do charitativního second handu nadace Moment, který ze svého zisku podporuje neziskovky. Další část je do konce října k dispozici pro zaměstnance UP a studenty ve Studentském klubu na Zbrojnici.

V dalších dnech byly na programu ETUR, který pořádala Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami UP a jejich ambasadory udržitelného rozvoje a dalšími partnery, workshopy první pomoci, během nichž si účastníci mohli prakticky vyzkoušet základní záchranné úkony i práci s defibrilátorem. V Divadle na cucky se konala beseda o ekologické úzkosti s psychologem Matějem Mičulkou, kterou doplnila diskuse o tom, jak zvládat environmentální stres a přetlak informací o klimatické krizi. Na Konviktu zase proběhla konference Jíme lokálně, myslíme globálně, zaměřená na udržitelné stravování, a nechyběly ani lekce jógy.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad,“ dodala Miroslava Zavadil. „Velmi nás těší také pozitivní reakce studentů a zaměstnanců.“

Téměř půl tuny domácích potřeb, knih a oblečení, které se nestaly odpadem, ale na Bazaru UP naopak našly nové majitele, bezplatný cykloservis, projížďky na sdílených kolech, ukázky elektromobility, kurzy první pomoci nebo přednáška o ekologické úzkosti – tak vypadal letošní Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR) na UP. Od 22. září do 3. října propojil odpovědnost k životnímu prostřední i společnosti, zdravý životní styl i univerzitní komunitu.

Letošní týden udržitelnosti nezačal skromně, ale hned celosvětovou akcí – první den semestru se totiž univerzita připojila k Mezinárodnímu dni bez aut. Dopolední program na Zbrojnici a u přírodovědecké fakulty přilákal téměř tři sta studentů a zaměstnanců. Nabídl bezplatný cykloservis, kávu pro ty, kteří dorazili pěšky, na kole či MHD, ukázku elektro cargo kola i krátké projížďky elektromobilem. Zájemci si mohli vyzkoušet sdílená kola Nextbike nebo se přidat ke společné projížďce po univerzitních budovách.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad.“ – Miroslava Zavadil

Odpoledne se akce přesunula na náměstí Republiky, kde Udržitelná univerzita v rámci městského Dne bez aut představila veřejnosti své aktivity a ve spolupráci s Centrem aplikovaných pohybových aktivit FTK UP ukázala možnosti mobility pro osoby se specifickými potřebami.

„Den bez aut je skvělou příležitostí ukázat, že existují alternativy k individuální automobilové dopravě. Společně tak můžeme přispět k čistšímu ovzduší, menšímu hluku a příjemnějšímu městskému prostředí,“ uvedla Miroslava Zavadil z Udržitelné univerzity UP.

Během úterního odpoledne pak ožilo prostranství před hlavní menzou Bazarem UP, který umožnil studentům i zaměstnancům darovat a zdarma získat oblečení, knihy či kuchyňské vybavení; část nabídky navíc pocházela z olomouckého charitního reuse centra Druhá Dobrodruhá.

Celkem bylo sesbíráno 500 kg věcí, z toho více než 300 kg tvořil textil a doplňky, zbytek pak kuchyňské nádobí a knihy.

Své nové majitele našly téměř všechny domácí potřeby a nádobí, přibližně třetina textilu a obuvi a polovina knih. Asi 30 kg oblečení po akci putovalo do charitativního second handu nadace Moment, který ze svého zisku podporuje neziskovky. Další část je do konce října k dispozici pro zaměstnance UP a studenty ve Studentském klubu na Zbrojnici.

V dalších dnech byly na programu ETUR, který pořádala Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami UP a jejich ambasadory udržitelného rozvoje a dalšími partnery, workshopy první pomoci, během nichž si účastníci mohli prakticky vyzkoušet základní záchranné úkony i práci s defibrilátorem. V Divadle na cucky se konala beseda o ekologické úzkosti s psychologem Matějem Mičulkou, kterou doplnila diskuse o tom, jak zvládat environmentální stres a přetlak informací o klimatické krizi. Na Konviktu zase proběhla konference Jíme lokálně, myslíme globálně, zaměřená na udržitelné stravování, a nechyběly ani lekce jógy.

„Evropský týden udržitelného rozvoje je pro naši univerzitu každý rok skvělou příležitostí ukázat, že i malé kroky směrem k udržitelnosti mají velký dopad,“ dodala Miroslava Zavadil. „Velmi nás těší také pozitivní reakce studentů a zaměstnanců.“

V době, kdy napříč Evropou probíhaly revoluce, za oceánem propukla kalifornská zlatá horečka, v Česku bylo vynalezeno plzeňské pivo, v Africe byly objeveny Viktoriiny vodopády a v Anglii Charles Darwin představil svou evoluční teorii, prožívala jednu ze svých vývojových etap také olomoucká univerzita. Nově tuto etapu mapuje publikace C. k. Františkova univerzita / 1827–1860 historiků Jiřího Fialy a Michaela Viktoříka. Kniha vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

C. k. Františkova univerzita v Olomouci zažila za 33 let své existence turbulentní část tzv. dlouhého 19. století a poznala hned tři císaře – Františka I., Ferdinanda I. a Františka Josefa I. Nová publikace, která poznala během svého mnohaletého vzniku hned tři rektory Univerzity Palackého, nabízí ucelený a mnohovrstevnatý pohled na dějiny Františkovy univerzity a současně zaplňuje některá bílá místa ve více než 450letých dějinách vysokoškolského učení v Olomouci.

Autoři při přípravách monografie využili nejen domácí archivní prameny, ale rovněž dosud neznámé materiály a dokumenty z Rakouského státního archivu ve Vídni či zemského archivu. Díky tomu osvětlují klíčové momenty existence této univerzity, její postupné rušení i snahy o obnovení až do zániku habsburské monarchie.

„Františkova univerzita měla významnou úlohu nejen v životě pevnostního města, ale byla také jednou z klíčových vzdělávacích institucí na Moravě.“ Michael Viktořík

Kniha zasazuje vývoj olomoucké univerzity do širšího kontextu reforem vysokého školství Rakouské říše a nabízí rovněž souhrnnou analýzu dosavadní historiografie.

„Františkova univerzita měla významnou úlohu nejen v životě pevnostního města, ale byla také jednou z klíčových vzdělávacích institucí na Moravě, resp. v habsburské monarchii v době předbřeznové,“ říká k tehdejšímu významu olomoucké univerzity Michael Viktořík.

Součástí knihy je také rozsáhlý soubor biografických medailonů, které přibližují osudy a působení členů pedagogického sboru C. k. Františkovy univerzity v Olomouci. Autorem těchto medailonů je Jiří Fiala.

„C. k. Františkova univerzita v Olomouci sice namnoze posloužila jako první vysokoškolské působiště čelných osobností podílejících se na pokroku humanitních i přírodních věd v habsburských dědičných zemích, natrvalo s Olomoucí však zůstali spjati též významní představitelé české vědy a českého společenského života v tomto městě, na prvním místě gynekolog František Jan Mošner,“ konstatuje Jiří Fiala.

Publikace C. k. Františkova univerzita / 1827–1860 byla představena na slavnostním večeru v kapli Božího Těla, jen pár metrů od budovy, kde původně císařská univerzita sídlila. Během večera byl symbolicky odhalen také restaurovaný portrét zakladatele C. k. Františkovy univerzity v Olomouci, rakouského císaře Františka I Habsbursko-lotrinského. Obraz najde přirozeně své místo v prostorách současného rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Kniha je dostupná na e-shopu a v prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého a brzy také u dobrých knihkupců.

 

V době, kdy napříč Evropou probíhaly revoluce, za oceánem propukla kalifornská zlatá horečka, v Česku bylo vynalezeno plzeňské pivo, v Africe byly objeveny Viktoriiny vodopády a v Anglii Charles Darwin představil svou evoluční teorii, prožívala jednu ze svých vývojových etap také olomoucká univerzita. Nově tuto etapu mapuje publikace C. k. Františkova univerzita / 1827–1860 historiků Jiřího Fialy a Michaela Viktoříka. Kniha vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

C. k. Františkova univerzita v Olomouci zažila za 33 let své existence turbulentní část tzv. dlouhého 19. století a poznala hned tři císaře – Františka I., Ferdinanda I. a Františka Josefa I. Nová publikace, která poznala během svého mnohaletého vzniku hned tři rektory Univerzity Palackého, nabízí ucelený a mnohovrstevnatý pohled na dějiny Františkovy univerzity a současně zaplňuje některá bílá místa ve více než 450letých dějinách vysokoškolského učení v Olomouci.

Autoři při přípravách monografie využili nejen domácí archivní prameny, ale rovněž dosud neznámé materiály a dokumenty z Rakouského státního archivu ve Vídni či zemského archivu. Díky tomu osvětlují klíčové momenty existence této univerzity, její postupné rušení i snahy o obnovení až do zániku habsburské monarchie.

„Františkova univerzita měla významnou úlohu nejen v životě pevnostního města, ale byla také jednou z klíčových vzdělávacích institucí na Moravě.“ Michael Viktořík

Kniha zasazuje vývoj olomoucké univerzity do širšího kontextu reforem vysokého školství Rakouské říše a nabízí rovněž souhrnnou analýzu dosavadní historiografie.

„Františkova univerzita měla významnou úlohu nejen v životě pevnostního města, ale byla také jednou z klíčových vzdělávacích institucí na Moravě, resp. v habsburské monarchii v době předbřeznové,“ říká k tehdejšímu významu olomoucké univerzity Michael Viktořík.

Součástí knihy je také rozsáhlý soubor biografických medailonů, které přibližují osudy a působení členů pedagogického sboru C. k. Františkovy univerzity v Olomouci. Autorem těchto medailonů je Jiří Fiala.

„C. k. Františkova univerzita v Olomouci sice namnoze posloužila jako první vysokoškolské působiště čelných osobností podílejících se na pokroku humanitních i přírodních věd v habsburských dědičných zemích, natrvalo s Olomoucí však zůstali spjati též významní představitelé české vědy a českého společenského života v tomto městě, na prvním místě gynekolog František Jan Mošner,“ konstatuje Jiří Fiala.

Publikace C. k. Františkova univerzita / 1827–1860 byla představena na slavnostním večeru v kapli Božího Těla, jen pár metrů od budovy, kde původně císařská univerzita sídlila. Během večera byl symbolicky odhalen také restaurovaný portrét zakladatele C. k. Františkovy univerzity v Olomouci, rakouského císaře Františka I Habsbursko-lotrinského. Obraz najde přirozeně své místo v prostorách současného rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Kniha je dostupná na e-shopu a v prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého a brzy také u dobrých knihkupců.

 

Řád koruny, vyznamenání Belgického království, obdržel vedoucí katedry nederlandistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého profesor Wilken Engelbrecht za služby prokázané belgickému státu, zejména za zásluhy ve veřejném sektoru.

Řád koruny se uděluje v pěti třídách, dále v pěti nižších stupních, profesor Wilken Engelbrecht jej získal v třetí nejvyšší třídě, v hodnosti Komandér. Ocenění převzal v prostorách rezidence velvyslance Belgického království v Praze.

„Je to pro mě obrovská čest, moc si tohoto ocenění vážím. Řád koruny se uděluje v několika kategoriích, tu nejvyšší dostávají běžně jen hlavy státu, druhou nejvyšší pak politici a vojáci. Běžný smrtelník dostává za velké zásluhy nanejvýše hodnost Zlaté palmy či Rytíře, a to často při odchodu do důchodu. Za co jsem si já zasloužil tak vysoké ocenění, hodnost Komandéra, opravdu nevím,“ uvedl Wilken Engelbrecht.

Profesor Wilken Engelbrecht je přední osobností nederlandistiky ve střední Evropě, vyznamenání mu bylo uděleno za jeho neúnavnou oddanost nizozemskému jazyku a kultuře. On sám pak popsal, že vyznamenání obdržel za (znovu)založení nederlandistiky v Olomouci a Bratislavě, za podporu a rozšíření oboru nederlandistiky, mimo jiné za založení platformy česko-slovenských nederlandistů v roce 1994 a za (spolu)založení svazu středoevropských nederlandistů v roce 1995. Také za vědeckou, pedagogickou a organizační aktivitu v celé střední Evropě, zejména v České republice, na Slovensku a v Polsku.

„Ani ve snu jsem netušil, že to ocenění bude tak vysoké. Když jsem jej pak převzal, na chvíli jsem ztratil slova.“ Wilken Engelbrecht.

Slavnostního aktu se v prostorách rezidence belgického velvyslance zúčastnila i laureátova rodina a kolegové včetně děkana FF UP Jana Stejskala. 

„Byl jsem poctěn, že jsem mohl při této příležitosti v rezidenci belgického velvyslance být. Vše bylo velmi ‚konspirativní‘. Řada z nás již delší čas o vyznamenání pana profesora věděla. On sám ovšem ne. Je proto skvělé, že se podařilo připravit mu vskutku veliké překvapení,“ řekl Jan Stejskal. Zdůraznil přitom, že je hrdý na to, že může reprezentovat fakultu, na níž pracují lidé, jako je Wilken Engelbrecht.

„Jeho vyznamenání je zcela zasloužené. Wilken Engelbrecht je příkladným reprezentantem svého národa, svého mateřského jazyka i své kultury. Jeho dosah a úspěchy byly patrné i během ceremoniálu v rezidenci velvyslance. Byli zde zástupci nejen Belgie, včetně představitele reprezentujícího vlámský region, nizozemská velvyslankyně, představitelé kulturních institucí, stejně tak i kolegyně a kolegové nederlandisté z celé střední Evropy,“ dodal děkan FF UP. Vyzdvihl také Engelbrechtovu zásluhu o obnovení povědomí nizozemské a vlámské kultury v celé střední Evropě po pádu komunismu i to, že jej mnozí zúčastnění považují za svého blízkého kolegu či učitele.  

„Do posledního okamžiku jsem opravdu netušil, co se chystá. Věděli to ostatní, kteří to přede mnou tajili. Pan Gunther Van Neste, současný všeobecný tajemník (předseda) Nizozemské jazykové unie, mě před pár měsíci pozval do Prahy, abychom při příležitosti Týdne nizozemského jazyka prodebatovali s diplomaty nasměrování nederlandistiky ve střední Evropě, zvláště v České a Slovenské republice. Znělo to velmi věrohodně. Nedávno jsem byl u podobné debaty ve Varšavě. Ostatně i tam naši domluvu k setkání pan tajemník připomněl. Když jsem pak dorazil do Prahy, přesměroval mě k rezidenci velvyslance Belgie s tím, že si to přeje pan velvyslanec. Až když jsem tam přišel, začalo mi být jasné, že zřejmě dostanu nějaké ocenění. Byli tam totiž i mnozí kolegové ze střední Evropy, moje rodina i pan děkan naší fakulty. Ani ve snu jsem ale netušil, že to ocenění bude tak vysoké. Když jsem jej pak převzal, na chvíli jsem ztratil slova. To se mi stává málokdy,“ popsal slavnostní chvíli laureát prestižního ocenění.

Řád koruny je vyznamenání Belgického království. Jde o záslužný řád a uděluje se za služby prokázané belgickému státu v pěti třídách (Velkokříž, Velkodůstojník, Komandér, Důstojník, Rytíř), plus v nižších stupních: dvě palmy (Zlatá a Stříbrná) a tři medaile (Zlatá, Stříbrná a Bronzová). Odznak řádu je bílý smaltovaný Maltézský kříž s rovnými paprsky. Pro třídu rytíře je proveden ve stříbrné barvě, pro vyšší třídy pak v barvě zlaté. Řád koruny založil 15. října 1897 král Leopold II. Belgický.

Řád koruny, vyznamenání Belgického království, obdržel vedoucí katedry nederlandistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého profesor Wilken Engelbrecht za služby prokázané belgickému státu, zejména za zásluhy ve veřejném sektoru.

Řád koruny se uděluje v pěti třídách, dále v pěti nižších stupních, profesor Wilken Engelbrecht jej získal v třetí nejvyšší třídě, v hodnosti Komandér. Ocenění převzal v prostorách rezidence velvyslance Belgického království v Praze.

„Je to pro mě obrovská čest, moc si tohoto ocenění vážím. Řád koruny se uděluje v několika kategoriích, tu nejvyšší dostávají běžně jen hlavy státu, druhou nejvyšší pak politici a vojáci. Běžný smrtelník dostává za velké zásluhy nanejvýše hodnost Zlaté palmy či Rytíře, a to často při odchodu do důchodu. Za co jsem si já zasloužil tak vysoké ocenění, hodnost Komandéra, opravdu nevím,“ uvedl Wilken Engelbrecht.

Profesor Wilken Engelbrecht je přední osobností nederlandistiky ve střední Evropě, vyznamenání mu bylo uděleno za jeho neúnavnou oddanost nizozemskému jazyku a kultuře. On sám pak popsal, že vyznamenání obdržel za (znovu)založení nederlandistiky v Olomouci a Bratislavě, za podporu a rozšíření oboru nederlandistiky, mimo jiné za založení platformy česko-slovenských nederlandistů v roce 1994 a za (spolu)založení svazu středoevropských nederlandistů v roce 1995. Také za vědeckou, pedagogickou a organizační aktivitu v celé střední Evropě, zejména v České republice, na Slovensku a v Polsku.

„Ani ve snu jsem netušil, že to ocenění bude tak vysoké. Když jsem jej pak převzal, na chvíli jsem ztratil slova.“ Wilken Engelbrecht.

Slavnostního aktu se v prostorách rezidence belgického velvyslance zúčastnila i laureátova rodina a kolegové včetně děkana FF UP Jana Stejskala. 

„Byl jsem poctěn, že jsem mohl při této příležitosti v rezidenci belgického velvyslance být. Vše bylo velmi ‚konspirativní‘. Řada z nás již delší čas o vyznamenání pana profesora věděla. On sám ovšem ne. Je proto skvělé, že se podařilo připravit mu vskutku veliké překvapení,“ řekl Jan Stejskal. Zdůraznil přitom, že je hrdý na to, že může reprezentovat fakultu, na níž pracují lidé, jako je Wilken Engelbrecht.

„Jeho vyznamenání je zcela zasloužené. Wilken Engelbrecht je příkladným reprezentantem svého národa, svého mateřského jazyka i své kultury. Jeho dosah a úspěchy byly patrné i během ceremoniálu v rezidenci velvyslance. Byli zde zástupci nejen Belgie, včetně představitele reprezentujícího vlámský region, nizozemská velvyslankyně, představitelé kulturních institucí, stejně tak i kolegyně a kolegové nederlandisté z celé střední Evropy,“ dodal děkan FF UP. Vyzdvihl také Engelbrechtovu zásluhu o obnovení povědomí nizozemské a vlámské kultury v celé střední Evropě po pádu komunismu i to, že jej mnozí zúčastnění považují za svého blízkého kolegu či učitele.  

„Do posledního okamžiku jsem opravdu netušil, co se chystá. Věděli to ostatní, kteří to přede mnou tajili. Pan Gunther Van Neste, současný všeobecný tajemník (předseda) Nizozemské jazykové unie, mě před pár měsíci pozval do Prahy, abychom při příležitosti Týdne nizozemského jazyka prodebatovali s diplomaty nasměrování nederlandistiky ve střední Evropě, zvláště v České a Slovenské republice. Znělo to velmi věrohodně. Nedávno jsem byl u podobné debaty ve Varšavě. Ostatně i tam naši domluvu k setkání pan tajemník připomněl. Když jsem pak dorazil do Prahy, přesměroval mě k rezidenci velvyslance Belgie s tím, že si to přeje pan velvyslanec. Až když jsem tam přišel, začalo mi být jasné, že zřejmě dostanu nějaké ocenění. Byli tam totiž i mnozí kolegové ze střední Evropy, moje rodina i pan děkan naší fakulty. Ani ve snu jsem ale netušil, že to ocenění bude tak vysoké. Když jsem jej pak převzal, na chvíli jsem ztratil slova. To se mi stává málokdy,“ popsal slavnostní chvíli laureát prestižního ocenění.

Řád koruny je vyznamenání Belgického království. Jde o záslužný řád a uděluje se za služby prokázané belgickému státu v pěti třídách (Velkokříž, Velkodůstojník, Komandér, Důstojník, Rytíř), plus v nižších stupních: dvě palmy (Zlatá a Stříbrná) a tři medaile (Zlatá, Stříbrná a Bronzová). Odznak řádu je bílý smaltovaný Maltézský kříž s rovnými paprsky. Pro třídu rytíře je proveden ve stříbrné barvě, pro vyšší třídy pak v barvě zlaté. Řád koruny založil 15. října 1897 král Leopold II. Belgický.

Představte si, že jako otočením knoflíku můžete změnit vlastnosti materiálu tak, aby se choval jako dokonalý vodič, úplný izolátor nebo cosi zajímavého mezi tím, co by nám mohlo pomoci lépe porozumět chování světa na kvantové úrovni. To je podstata nové studie publikované v časopise Physical Review Letters, na které se v rámci mezinárodní spolupráce podílel i výzkumník na FZU Filip Křížek.

Tříměsíční stáže v institucích spadajících pod Organizaci spojených národů (OSN) absolvovali čtyři studenti katedry matematické analýzy a aplikací matematiky, kteří studují obor Aplikovaná matematika. Zkušenosti z Vídně a Ženevy jim otevřely nové profesní možnosti a zároveň posílily spolupráci katedry s mezinárodními institucemi.

Elizabeth Princová a Jaromír Koflák se jako první dvojice vydali do Ženevy, kde působili ve statistické skupině Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), čímž otevřeli cestu k nové institucionální spolupráci. „V rámci stáže jsme s Jaromírem pomáhali s automatizací postupů pro sběr dat a kompilací indikátorů používaných při monitoringu zahraničního obchodu. Připravovali jsme podpůrnou dokumentaci a podíleli se také na přípravě podkladů pro celosvětový summit k Úmluvě OSN o znečištění plasty,“ popsala svou zkušenost Elizabeth Princová.

Ivona Procházková a Jana Tóthová navázaly ve Vídni na dlouhodobou spolupráci katedry s Organizací OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO). Zaměřily se na vyhodnocení kvality dostupných národních ukazatelů průmyslového rozvoje a na metody jejich imputace v případech, kdy země reportovaly chybně nebo vůbec. „Stáž pro nás byla velmi přínosná. Bylo skvělé vidět, jak fungují statistické týmy v rámci velkých mezinárodních institucí a jak náš obor přispívá k řešení globálních výzev. Povzbudivé pro nás bylo i to, že jsme se mohly díky svým znalostem do práce hned zapojit, a přitom jsme se naučily spoustu nového,“ shrnula své dojmy Ivona Procházková.

Podle hodnocení obou organizací studenti odvedli velmi kvalitní práci a na své hostitele udělali výborný dojem. „Jsem ráda, že máme na katedře tolik šikovných a odvážných studentů, kteří nás díky podpoře přírodovědecké fakulty a programu Erasmus mohli reprezentovat na tak významných institucích. S vedením obou statistických skupin jsme se shodli nejen na pokračování spolupráce s UNIDO, ale nově také na rozvoji partnerství s UNCTAD,“ doplnila Kamila Fačevicová, koordinátorka zahraničních mobilit na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky.

Tříměsíční stáže v institucích spadajících pod Organizaci spojených národů (OSN) absolvovali čtyři studenti katedry matematické analýzy a aplikací matematiky, kteří studují obor Aplikovaná matematika. Zkušenosti z Vídně a Ženevy jim otevřely nové profesní možnosti a zároveň posílily spolupráci katedry s mezinárodními institucemi.

Elizabeth Princová a Jaromír Koflák se jako první dvojice vydali do Ženevy, kde působili ve statistické skupině Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), čímž otevřeli cestu k nové institucionální spolupráci. „V rámci stáže jsme s Jaromírem pomáhali s automatizací postupů pro sběr dat a kompilací indikátorů používaných při monitoringu zahraničního obchodu. Připravovali jsme podpůrnou dokumentaci a podíleli se také na přípravě podkladů pro celosvětový summit k Úmluvě OSN o znečištění plasty,“ popsala svou zkušenost Elizabeth Princová.

Ivona Procházková a Jana Tóthová navázaly ve Vídni na dlouhodobou spolupráci katedry s Organizací OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO). Zaměřily se na vyhodnocení kvality dostupných národních ukazatelů průmyslového rozvoje a na metody jejich imputace v případech, kdy země reportovaly chybně nebo vůbec. „Stáž pro nás byla velmi přínosná. Bylo skvělé vidět, jak fungují statistické týmy v rámci velkých mezinárodních institucí a jak náš obor přispívá k řešení globálních výzev. Povzbudivé pro nás bylo i to, že jsme se mohly díky svým znalostem do práce hned zapojit, a přitom jsme se naučily spoustu nového,“ shrnula své dojmy Ivona Procházková.

Podle hodnocení obou organizací studenti odvedli velmi kvalitní práci a na své hostitele udělali výborný dojem. „Jsem ráda, že máme na katedře tolik šikovných a odvážných studentů, kteří nás díky podpoře přírodovědecké fakulty a programu Erasmus mohli reprezentovat na tak významných institucích. S vedením obou statistických skupin jsme se shodli nejen na pokračování spolupráce s UNIDO, ale nově také na rozvoji partnerství s UNCTAD,“ doplnila Kamila Fačevicová, koordinátorka zahraničních mobilit na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky.

Boost your research with hands-on sessions designed to help you manage, share, and protect your data more effectively. In just a few hours, you’ll gain useful tools and insights for modern research practice.A light lunch will be provided for participants between the morning and afternoon sessions

Boost your research with hands-on sessions designed to help you manage, share, and protect your data more effectively. In just a few hours, you’ll gain useful tools and insights for modern research practice.A light lunch will be provided for participants between the morning and afternoon sessions

Boost your research with hands-on sessions designed to help you manage, share, and protect your data more effectively. In just a few hours, you’ll gain useful tools and insights for modern research practice.A light lunch will be provided for participants between the morning and afternoon sessions.

Boost your research with hands-on sessions designed to help you manage, share, and protect your data more effectively. In just a few hours, you’ll gain useful tools and insights for modern research practice.A light lunch will be provided for participants between the morning and afternoon sessions.

S novým semestrem připravila Univerzita Palackého nový podcast. Jmenuje se Studio UP a vedle celouniverzitních témat dostanou prostor také jednotlivé fakulty a součásti. Prvním dílem provází rektor Michael Kohajda, který bude mít na starost rozhovory se studenty a studentkami naší univerzity. K mikrofonu si tentokrát pozval Martu Sýkorovou, doktorandku CMTF.

Pro potřeby natáčení podcastu vzniklo také nové studio, kterému dominuje svítící pavéza UP. V její záři bude vedle rektora univerzity zpovídat zajímavé osobnosti spjaté s univerzitním městem Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. Vendula Lužná, popularizátorka vědy na UP, se zaměří jak jinak než na vědu a Andrea Hanáčková si bude zvát inspirativní absolventy a absolventky.

Mezi tuto čtveřici se budou postupně přidávat také osobnosti z jednotlivých fakult se svými podcasty. Už teď se v novém studiu můžete těšit na Filda podcast či VĚDOUSHI z dílny CMTF. Odlehčený formát nabídne také spolek Vědátor.

video_sem

„Mám radost, že se nám na Oddělení audiovizuální produkce podařilo vytvořit moderní studio a dát dohromady tým, který nabídne rozhovory s hosty spojenými nejen s naší alma mater. Podcast nabídne atraktivní audiovizuální obsah a doplní kanály, kterými univerzita komunikuje nejen dovnitř, ale také směrem k veřejnosti. Dramaturgii Studia UP jsme se snažili postavit tak, aby akcentovala důležité hodnoty univerzity v následujících čtyřech letech – tedy odpovědnost, udržitelnost a odolnost,“ doplnil prorektor Matěj Dostálek.

První díl, v němž si rektor Michael Kohajda povídá s Martou Sýkorovou, stipendistkou Nadačního fondu UP a čerstvou držitelkou ocenění Social Impact Award, si můžete již nyní přehrát na Youtube a Spotify či Apple podcasts. Nové epizody budou vycházet každý druhý pátek a jejich souhrn nabídne web StudioUP.

S novým semestrem připravila Univerzita Palackého nový podcast. Jmenuje se Studio UP a vedle celouniverzitních témat dostanou prostor také jednotlivé fakulty a součásti. Prvním dílem provází rektor Michael Kohajda, který bude mít na starost rozhovory se studenty a studentkami naší univerzity. K mikrofonu si tentokrát pozval Martu Sýkorovou, doktorandku CMTF.

Pro potřeby natáčení podcastu vzniklo také nové studio, kterému dominuje svítící pavéza UP. V její záři bude vedle rektora univerzity zpovídat zajímavé osobnosti spjaté s univerzitním městem Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. Vendula Lužná, popularizátorka vědy na UP, se zaměří jak jinak než na vědu a Andrea Hanáčková si bude zvát inspirativní absolventy a absolventky.

Mezi tuto čtveřici se budou postupně přidávat také osobnosti z jednotlivých fakult se svými podcasty. Už teď se v novém studiu můžete těšit na Filda podcast či VĚDOUSHI z dílny CMTF. Odlehčený formát nabídne také spolek Vědátor.

video_sem

„Mám radost, že se nám na Oddělení audiovizuální produkce podařilo vytvořit moderní studio a dát dohromady tým, který nabídne rozhovory s hosty spojenými nejen s naší alma mater. Podcast nabídne atraktivní audiovizuální obsah a doplní kanály, kterými univerzita komunikuje nejen dovnitř, ale také směrem k veřejnosti. Dramaturgii Studia UP jsme se snažili postavit tak, aby akcentovala důležité hodnoty univerzity v následujících čtyřech letech – tedy odpovědnost, udržitelnost a odolnost,“ doplnil prorektor Matěj Dostálek.

První díl, v němž si rektor Michael Kohajda povídá s Martou Sýkorovou, stipendistkou Nadačního fondu UP a čerstvou držitelkou ocenění Social Impact Award, si můžete již nyní přehrát na Youtube a Spotify či Apple podcasts. Nové epizody budou vycházet každý druhý pátek a jejich souhrn nabídne web StudioUP.

První praktická. Tak se zapsala do historie právnické fakulty úspěšně obhájená diplomová práce Vojtěcha Hudce, studenta magisterského programu Právo a právní věda. Vypracoval v ní právní dokument – nález v mezinárodním rozhodčím řízení vydaný podle Rozhodčích pravidel Mezinárodní obchodní komory.

„Těší mne, že přesně po roce od zavedení této možnosti se na naší fakultě uskutečnila první obhajoba praktické diplomové práce. Ukázalo se, že při přípravě konkrétního dokumentu je nutné zvládnout nejen jeho formální stránku a zohlednit procesní postupy, ale že i samotný předmět zkoumání je podroben detailnímu a konkrétnímu rozboru v praktickém kontextu. Není možné se vyhnout žádné relevantní otázce nebo mít nejasné stanovisko, protože výsledný dokument musí dospět k jednoznačnému a přesvědčivě odůvodněnému závěru,“ řekl Maxim Tomoszek, proděkan pro studijní záležitosti PF UP, který byl i členem zkušební komise pro obhajobu této kvalifikační práce.

Vojtěch Hudec napsal práci s názvem ICC Arbitral Award on Cyberattack Disclosure under CISG pod vedení Slavomíra Hally z katedry mezinárodního a evropského práva. Jako rozhodovaný spor mu posloužil fiktivní případ, který byl základem prestižní mezinárodní studentské soutěže Willem C. Vis International Arbitration Moot, které se účastnil. „Student měl za sebou zkušenost se simulovanými rozhodčími tribunály. Přišlo mi vhodné a praktické, aby si případ zažil z druhé strany, aby se stal rozhodcem a napsal rozhodčí nález. A to byla přesně příležitost pro praktickou diplomku,“ vysvětlil Slavomír Halla s tím, že v mnoha okolnostech bylo vedení praktické diplomové práce pro něj jiné a nové. „Ta jinakost byla pro mě jako pedagoga osvěžující.“

„Student měl za sebou zkušenost se simulovanými rozhodčími tribunály. Přišlo mi vhodné a praktické, aby si případ zažil z druhé strany, aby se stal rozhodcem a napsal rozhodčí nález." Slavomír Halla 

Také autor Vojtěch Hudec hodnotí novinku praktické diplomky jako velmi přínosnou. „Praktická forma je skvělým způsobem, jak si i z diplomové práce odnést konkrétní dovednost do právní praxe, a umožnuje studentům stvořit něco doopravdy nového a originálního‘ namísto volby užších a užších vědeckých témat. Zároveň přináší nové možnosti, jak nakládat se stanoveným rozsahem – dělba na praktickou a teoretickou část, což může spoustě studentů pomoci k napsání ještě lepší práce.“

Proděkan Maxim Tomoszek doufá, že tato velmi pozitivní první zkušenost přesvědčí k volbě praktické diplomky i další studenty, kteří se chtějí na trhu práce výrazněji odlišit od ostatních.

Praktické kvalifikační práce byly jako alternativa vědecky zaměřených kvalifikačních prací zavedeny na PF UP v září 2024. Hlavní odlišností je, že prakticky zaměřená diplomová práce spočívá v přípravě právního dokumentu (například právní předpis, smlouva nebo podání) a právní analýzy podrobně zdůvodňující a komentující obsah tohoto dokumentu, jeho právní rámec, zvolené řešení a právně etické a profesně etické souvislosti.

První praktická. Tak se zapsala do historie právnické fakulty úspěšně obhájená diplomová práce Vojtěcha Hudce, studenta magisterského programu Právo a právní věda. Vypracoval v ní právní dokument – nález v mezinárodním rozhodčím řízení vydaný podle Rozhodčích pravidel Mezinárodní obchodní komory.

„Těší mne, že přesně po roce od zavedení této možnosti se na naší fakultě uskutečnila první obhajoba praktické diplomové práce. Ukázalo se, že při přípravě konkrétního dokumentu je nutné zvládnout nejen jeho formální stránku a zohlednit procesní postupy, ale že i samotný předmět zkoumání je podroben detailnímu a konkrétnímu rozboru v praktickém kontextu. Není možné se vyhnout žádné relevantní otázce nebo mít nejasné stanovisko, protože výsledný dokument musí dospět k jednoznačnému a přesvědčivě odůvodněnému závěru,“ řekl Maxim Tomoszek, proděkan pro studijní záležitosti PF UP, který byl i členem zkušební komise pro obhajobu této kvalifikační práce.

Vojtěch Hudec napsal práci s názvem ICC Arbitral Award on Cyberattack Disclosure under CISG pod vedení Slavomíra Hally z katedry mezinárodního a evropského práva. Jako rozhodovaný spor mu posloužil fiktivní případ, který byl základem prestižní mezinárodní studentské soutěže Willem C. Vis International Arbitration Moot, které se účastnil. „Student měl za sebou zkušenost se simulovanými rozhodčími tribunály. Přišlo mi vhodné a praktické, aby si případ zažil z druhé strany, aby se stal rozhodcem a napsal rozhodčí nález. A to byla přesně příležitost pro praktickou diplomku,“ vysvětlil Slavomír Halla s tím, že v mnoha okolnostech bylo vedení praktické diplomové práce pro něj jiné a nové. „Ta jinakost byla pro mě jako pedagoga osvěžující.“

„Student měl za sebou zkušenost se simulovanými rozhodčími tribunály. Přišlo mi vhodné a praktické, aby si případ zažil z druhé strany, aby se stal rozhodcem a napsal rozhodčí nález." Slavomír Halla 

Také autor Vojtěch Hudec hodnotí novinku praktické diplomky jako velmi přínosnou. „Praktická forma je skvělým způsobem, jak si i z diplomové práce odnést konkrétní dovednost do právní praxe, a umožnuje studentům stvořit něco doopravdy nového a originálního‘ namísto volby užších a užších vědeckých témat. Zároveň přináší nové možnosti, jak nakládat se stanoveným rozsahem – dělba na praktickou a teoretickou část, což může spoustě studentů pomoci k napsání ještě lepší práce.“

Proděkan Maxim Tomoszek doufá, že tato velmi pozitivní první zkušenost přesvědčí k volbě praktické diplomky i další studenty, kteří se chtějí na trhu práce výrazněji odlišit od ostatních.

Praktické kvalifikační práce byly jako alternativa vědecky zaměřených kvalifikačních prací zavedeny na PF UP v září 2024. Hlavní odlišností je, že prakticky zaměřená diplomová práce spočívá v přípravě právního dokumentu (například právní předpis, smlouva nebo podání) a právní analýzy podrobně zdůvodňující a komentující obsah tohoto dokumentu, jeho právní rámec, zvolené řešení a právně etické a profesně etické souvislosti.

Světové odborníky z oblasti vzdělávání budoucích lékařů v příštím týdnu přivítá Lékařská fakulta UP, která je hostitelem letošní výroční konference Asociace lékařských fakult v Evropě (The Association of Medical Schools in Europe – AMSE). Hlavním tématem prestižního setkání je posilování partnerství mezi univerzitami a fakultními nemocnicemi, hovořit se ale bude také o nových technologiích nebo etice v lékařském vzdělávání.

Konference AMSE se ve dnech 16.–18. října uskuteční v prostorách Teoretických ústavů, tedy přímo v sídle Lékařské fakulty UP, která v roce 2019 jako vůbec první lékařská fakulta v Česku prošla náročným hodnocením a získala akreditaci evropské asociace (psali jsme zde).

„Jsem hrdý na to, že naše fakulta je místem konání tohoto významného setkání pedagogů, výzkumníků a dalších odborníků, kteří se věnují rozvoji lékařského vzdělávání a posilování spolupráce mezi lékařskými fakultami a fakultními nemocnicemi, tedy partnerství, které je klíčové pro zajištění nejvyšších standardů ve vzdělávání, výzkumu a péči o pacienty. Konference je jedinečnou příležitostí k výměně názorů, navazování spolupráce a hledání inovativních přístupů, které budou formovat budoucnost medicíny, a jsem přesvědčen, že diskuze a navázané kontakty významně přispějí k našemu společnému poslání dosahovat excelence v evropské akademické medicíně,“ uvedl Milan Kolář, děkan LF UP.

O asociaci, která vznikla v roce 1979 jako platforma pro sdílení zkušeností děkanů evropských lékařských fakult, více zde.

Třídenní program konference, která bude slavnostně zahájena ve čtvrtek 16. října v 17:45 ve Velké posluchárně Teoretických ústavů LF UP, slibuje nejen diskuze a sdílení zkušeností v oblasti posilování spolupráce univerzit a lékařských fakult s fakultními nemocnicemi. Otevřena budou také témata, jako je například nedostatek zdravotnických pracovníků, přizpůsobení lékařského vzdělávání novým výzvám, sladění obsahu učiva s prioritami veřejného zdraví a požadavky na pracovní sílu, využívání nových technologií ve výuce nebo etika a profesionalista v lékařském vzdělávání. Celkem proběhne přes 40 aktivních prezentací.

Svoji účast na konferenci potvrdili významní odborníci v oblasti vzdělávání budoucích lékařů z Evropské unie i dalších zemí, také zástupci zásadních světových organizací spolupracujících s národními zdravotnickými edukačními institucemi a příležitost prezentovat své zkušenosti budou mít i studenti škol v AMSE.

„Vystoupí například Ronald Harden ze Spojeného království, který je zakladatelem hodnocení klinické způsobilosti studentů pomocí objektivního strukturovaného klinického zkoušení, Jakub Tolar z USA, který přiblíží možnosti nácviku anamnestického vyšetření pacienta pomocí programu školených standardizovaných pacientů, Madaleno Patricio z Portugalska, která se věnuje významu etiky v lékařském vzdělávání, Nomy Dickman z Izraele, zabývající se pozicí lékařů jako pedagogů a implementací aktivního učení v klinickém prostředí, anebo Ricardo León-Bórquez, prezident Světové federace pro lékařské vzdělávání (WFME),“ vyjmenoval za organizační výbor konference Milan Raška, proděkan LF UP pro zahraniční vztahy.

Kompletní program konference a další informace jsou k dispozici na webu www.upol.cz/amse.