Feed aggregator

Na fyzioterapeuty a ergoterapeuty, kteří si chtějí rozšířit svoji odbornost, je zaměřený nový navazující magisterský program Kondiční trénink a psychomotorická rehabilitace, který otevírá Fakulta tělesné kultury UP. Jeho studenti propojí své dosavadní znalosti a zkušenosti s oblastí výkonnostního sportu i pohybových aktivit pro osoby s postižením, uplatnění pak najdou ve sportovních organizacích nebo volnočasových či rehabilitačních centrech.

Studijní novinka mimo jiné reaguje na skutečnost, že absolventi bakalářského stupně fyzioterapie pro své navazující studium nezřídka volí jinak zaměřené programy a podobné propojení s pohybovými aktivitami podporujícími zdraví, které vychází i z potřeb společnosti, dosud v nabídce fakulty chybělo.

Během dvouletého studia tak posluchači získají dovednosti a kompetence související s holistickým přístupem k otázkám zdraví, prevence nemocí a zranění a pohybové aktivity a v kontextu kondiční a psychomotorické rehabilitace se připraví na práci s nejrůznějšími cílovými skupinami – od lidí mimořádně pohybově nadaných po osoby s postižením či dlouhodobě nemocné.

„Předpokládáme, že tento studijní program zaujme fyzioterapeuty a ergoterapeuty, kteří se chtějí ve své praxi specializovat v uvedených odvětvích práce s pohybem a jedinci různého věku, zdravotního stavu a sportovního zaměření a přitom jsou schopni dodat do prostředí, ve kterém se po studiu ocitnou, svoji fyzioterapeutickou a ergoterapeutickou odbornost. S rozšířením svých poznatků se po absolvování mohou stát specialisty například v realizačních týmech sportovních klubů, v multidisciplinárních týmech center duševního zdraví, paracentrech a podobně,“ uvedla garantka programu Dana Štěrbová z katedry společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Pro nadcházející akademický rok 2024/2025 fakulta program otevírá pouze v kombinované formě, v dalších letech by ale měl jít studovat i prezenčně. Aktuálně fakulta přijme 15 zájemců. „Vzhledem k tomu, že se jedná o vhodně koncipovaný obor pro rozšíření možností uplatnění dle potřeb společnosti, samozřejmě včetně zájmu o specifikum budoucího pracovního prostředí, mohl by přilákat ke studiu kreativní jedince, na něž se těšíme,“ dodala garantka.

Další informace o programu i přijímacím řízení jsou k dispozici zde. Přihlášky ke studiu je možné podávat do 15. března.

Velmi špatné pohádky, tak Marta Sýkorová, doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP, pracovně nazývá autorské příběhy o pravdách a hodnotách, které v sobě neseme a věříme jim, ale jejich následování za určitou míru může mít pro nás i naše okolí až tragický dopad. Knižní vydání pohádek, které mohou být dospělým čtenářům pomocníkem v oblasti osobnostního rozvoje, vzniká i díky podpoře Nadačního fondu UP.

Pohádkový svět Marta Sýkorová využívá k umocnění negativních důsledků chování hlavních postav. Více tak vynikne například špatný konec princezny, která ráda pomáhá lidem okolo sebe, chce o ně pečovat, rozdat se jim, aby byli šťastní, až sama sebe zničí.

Jen negativně ale její pohádky nekončí. „Špatný závěr bude vždy zvýrazněný bílým písmem na černé stránce, aby na čtenáře více dolehl. Nicméně příběhy jsou specifické tím, že mají konce dva. Ve druhém si člověk může přečíst, že nemusí dopadnout tak zle. Na to pak navazují otázky, které se k myšlence pohádky vztahují, a užitečné tipy, jak se sebou po psychické i tělesné stránce pracovat,“ dodává autorka.

Motivy příběhů souvisejí s tématem, kterému se Marta Sýkorová věnuje v rámci svého doktorského studia – výzkumu vysoké citlivosti. Vysoce citliví lidé se vyznačují velkou mírou empatie a péče o druhé, zatímco sebe potlačují. „Pracuji na experimentu, kdy jsme lidem předkládali různé podněty a měřili jejich fyziologické reakce, jako krevní tlak, tep, frekvenci dechu nebo kožní vodivost. Tato měření doplňuje sebehodnotící dotazník a budeme porovnávat, jestli získaná data korelují. Tedy jestli někdo, kdo se hodnotí jako citlivější na podněty, se tak projevuje i fyziologicky,“ vysvětluje. 

K doktorátu na olomouckém Institutu sociálního zdraví (OUSHI) ji přivedla zde působící Klára Maliňáková, se kterou se seznámila již během předchozího studia molekulární biologie a genetiky na Masarykově univerzitě. Tam také přišel impulz k napsání prvního příběhu. 

„Myslím, že je spousta lidí, kterým by mohly tyto pohádky pomoci, především jsou ale pro mě. Potřebuji si připomínat ty negativní konce. Vznikat začaly, když jsem zažila velký neúspěch – neudělala jsem napoprvé bakalářské státnice. V té době jsem byla zapojená do mnoha aktivit, na bakalářce jsem musela hodně máknout, abych ji odevzdala včas, a státnice jsem už nedala, i když těsně. Tehdy jsem se začala ptát, proč to vlastně všechno dělám, když jsem tomu svému důležitému úkolu nedala prioritu,“ říká Marta Sýkorová.

Z podobných situací se prý poučuje stále znovu a stále hledá onu rovnováhu, protože život přináší nové a nové výzvy. Jednou z nich bylo i spojení s Olomoucí a Univerzitou Palackého. Na OUSHI našla nejen možnost smysluplně navázat na své předchozí studium, ale i naději a podporu pro uskutečnění svého snu, vydání pohádek pro dospělé. Její projekt také zaujal členy Správní rady Nadačního fondu UP, díky kterému se podařilo urazit několik významných kroků a aktuálně již probíhá jednání s jedním nakladatelstvím, které by soubor osmi pohádek mohlo vydat. 

„Jsem za tuto podporu nesmírně vděčná. Ředitel fondu Jiří Rudolf se se mnou hned sešel, probírali jsme moji představu, co je dobré udělat a rozhodnout. Společně jsme mimo jiné prošli knihkupectví, v tiskárně jsme se setkali se sazečem, který mi poradil z grafického pohledu. Ta podpora je opravdu velká, nejen finanční,“ chválí si doktorandka. 

Cennou zkušeností pro ni byla i prezentace Velmi špatných pohádek na adventním setkání fondu, kde se potkali podpoření studenti s donátory. Mezi vesměs laboratorními pracemi byla, v dobrém slova smyslu, zjevením. Navíc přišla s modrozelenými vlasy, které si věřící rodačka z Valašska nechala obarvit jako jeden ze svých, nejen sebepoznávacích pokusů o vystoupení z komfortní zóny. „Byla jsem si vědoma, že se tam potkají úplně jiné vědecké světy, do kterých já vstoupím s pohádkami. Buď to bude trapas, nebo to bude dobré. Musela jsem si to v sobě trochu vybojovat, říct si, že přece nejde o nic podřadného, i když nejde o tvrdou vědu,“ přiznává Marta Sýkorová, která ohromuje svým zápalem pro věc i kreativním záběrem. 

Vedle psaní příběhů s přesahem do života totiž mimo jiné zpívá a hraje na housle a flétnu v brněnské pop-folkové kapele Dobrá otázka, maluje, věnuje se divadelní improvizaci s olomouckými Olivami. „Přála bych si do budoucna své aktivity propojit pod jednou pomyslnou stříškou – pracovat s pohádkami i uměním, které mě přitahuje, a prosvětlovat lidem život,“ uzavírá.

Velmi špatné pohádky, tak Marta Sýkorová, doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP, pracovně nazývá autorské příběhy o pravdách a hodnotách, které v sobě neseme a věříme jim, ale jejich následování za určitou míru může mít pro nás i naše okolí až tragický dopad. Knižní vydání pohádek, které mohou být dospělým čtenářům pomocníkem v oblasti osobnostního rozvoje, vzniká i díky podpoře Nadačního fondu UP.

Pohádkový svět Marta Sýkorová využívá k umocnění negativních důsledků chování hlavních postav. Více tak vynikne například špatný konec princezny, která ráda pomáhá lidem okolo sebe, chce o ně pečovat, rozdat se jim, aby byli šťastní, až sama sebe zničí.

Jen negativně ale její pohádky nekončí. „Špatný závěr bude vždy zvýrazněný bílým písmem na černé stránce, aby na čtenáře více dolehl. Nicméně příběhy jsou specifické tím, že mají konce dva. Ve druhém si člověk může přečíst, že nemusí dopadnout tak zle. Na to pak navazují otázky, které se k myšlence pohádky vztahují, a užitečné tipy, jak se sebou po psychické i tělesné stránce pracovat,“ dodává autorka.

Motivy příběhů souvisejí s tématem, kterému se Marta Sýkorová věnuje v rámci svého doktorského studia – výzkumu vysoké citlivosti. Vysoce citliví lidé se vyznačují velkou mírou empatie a péče o druhé, zatímco sebe potlačují. „Pracuji na experimentu, kdy jsme lidem předkládali různé podněty a měřili jejich fyziologické reakce, jako krevní tlak, tep, frekvenci dechu nebo kožní vodivost. Tato měření doplňuje sebehodnotící dotazník a budeme porovnávat, jestli získaná data korelují. Tedy jestli někdo, kdo se hodnotí jako citlivější na podněty, se tak projevuje i fyziologicky,“ vysvětluje. 

K doktorátu na olomouckém Institutu sociálního zdraví (OUSHI) ji přivedla zde působící Klára Maliňáková, se kterou se seznámila již během předchozího studia molekulární biologie a genetiky na Masarykově univerzitě. Tam také přišel impulz k napsání prvního příběhu. 

„Myslím, že je spousta lidí, kterým by mohly tyto pohádky pomoci, především jsou ale pro mě. Potřebuji si připomínat ty negativní konce. Vznikat začaly, když jsem zažila velký neúspěch – neudělala jsem napoprvé bakalářské státnice. V té době jsem byla zapojená do mnoha aktivit, na bakalářce jsem musela hodně máknout, abych ji odevzdala včas, a státnice jsem už nedala, i když těsně. Tehdy jsem se začala ptát, proč to vlastně všechno dělám, když jsem tomu svému důležitému úkolu nedala prioritu,“ říká Marta Sýkorová.

Z podobných situací se prý poučuje stále znovu a stále hledá onu rovnováhu, protože život přináší nové a nové výzvy. Jednou z nich bylo i spojení s Olomoucí a Univerzitou Palackého. Na OUSHI našla nejen možnost smysluplně navázat na své předchozí studium, ale i naději a podporu pro uskutečnění svého snu, vydání pohádek pro dospělé. Její projekt také zaujal členy Správní rady Nadačního fondu UP, díky kterému se podařilo urazit několik významných kroků a aktuálně již probíhá jednání s jedním nakladatelstvím, které by soubor osmi pohádek mohlo vydat. 

„Jsem za tuto podporu nesmírně vděčná. Ředitel fondu Jiří Rudolf se se mnou hned sešel, probírali jsme moji představu, co je dobré udělat a rozhodnout. Společně jsme mimo jiné prošli knihkupectví, v tiskárně jsme se setkali se sazečem, který mi poradil z grafického pohledu. Ta podpora je opravdu velká, nejen finanční,“ chválí si doktorandka. 

Cennou zkušeností pro ni byla i prezentace Velmi špatných pohádek na adventním setkání fondu, kde se potkali podpoření studenti s donátory. Mezi vesměs laboratorními pracemi byla, v dobrém slova smyslu, zjevením. Navíc přišla s modrozelenými vlasy, které si věřící rodačka z Valašska nechala obarvit jako jeden ze svých, nejen sebepoznávacích pokusů o vystoupení z komfortní zóny. „Byla jsem si vědoma, že se tam potkají úplně jiné vědecké světy, do kterých já vstoupím s pohádkami. Buď to bude trapas, nebo to bude dobré. Musela jsem si to v sobě trochu vybojovat, říct si, že přece nejde o nic podřadného, i když nejde o tvrdou vědu,“ přiznává Marta Sýkorová, která ohromuje svým zápalem pro věc i kreativním záběrem. 

Vedle psaní příběhů s přesahem do života totiž mimo jiné zpívá a hraje na housle a flétnu v brněnské pop-folkové kapele Dobrá otázka, maluje, věnuje se divadelní improvizaci s olomouckými Olivami. „Přála bych si do budoucna své aktivity propojit pod jednou pomyslnou stříškou – pracovat s pohádkami i uměním, které mě přitahuje, a prosvětlovat lidem život,“ uzavírá.

Když se řekne matematika, řadě zaměstnanců přírodovědecké fakulty se vybaví jméno profesora Jana Andrese. Bývalý proděkan a vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky v lednu oslavil sedmdesáté narozeniny. Setkání u příležitosti tohoto životního jubilea se zúčastnili rektor Univerzity Palackého Martin Procházka, děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, členové katedry a další hosté.

„Profesor Kubáček, velká osobnost české a slovenské statistiky, který byl vedoucím naší katedry před profesorem Andresem, o něm říkával, že je vskutku matematik par excellence. A k tomu není co dodat. Velmi si vážíme toho, že máme mezi sebou člověka, který dělá opravdu špičkovou vědu a může tak být příkladem mladším kolegům. Navíc svým přesahem do výtvarného umění názorně dokazuje, že velké osobnosti mají současně také velký přesah mimo svůj profesní život. Pevně věříme, že bude pan profesor Andres, či smím-li říci, náš Honza Andres, ještě dlouho ve zdraví naším aktivním kolegou,“ uvedla vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Jitka Machalová.

Jan Andres je absolventem přírodovědecké fakulty. „Matematika je důstojný, ale stále těžší obor. Když do ní ale proniknete, tak vás pohltí a nepustí. Mám k ní vřelý vztah. Po letech zkušeností mohu hovořit i o jakési poezii matematiky, protože těch vnitřních souvislostí a přesahů je tolik, že to nevystačí na jeden život.“

Ve své vědecké práci se věnoval a věnuje mimo jiné nelineární a mnohoznačné analýze, nelineárním diferenciálním rovnicím a inkluzím, dynamickým systémům a fraktálům. „Jedním z klíčových témat zkoumání je vztah chaosu a řádu v přírodě. Zabývám se také takzvanou kvantitativní lingvistikou,“ doplnil Jan Andres.

Jan Andres působil patnáct let jako vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky a devět let jako proděkan pro mezinárodní vztahy. V roce 2014 obdržel zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého. Od roku 1994 je členem Vědecké rady UP. Jako hostující profesor působil na dvou amerických a mnoha evropských univerzitách, zejména na Sapienza Università di Roma v Itálii či Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne ve Francii. Je také autorem více než dvou stovek vědeckých publikací, z toho jedné monografie mající 761 stran, která se dočkala tří vydání a čtyř pozvaných kapitol do „handbooků“. Mezi jeho hobby patří psaní filozofických a kunsthistorických esejí.

Když se řekne matematika, řadě zaměstnanců přírodovědecké fakulty se vybaví jméno profesora Jana Andrese. Bývalý proděkan a vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky v lednu oslavil sedmdesáté narozeniny. Setkání u příležitosti tohoto životního jubilea se zúčastnili rektor Univerzity Palackého Martin Procházka, děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, členové katedry a další hosté.

„Profesor Kubáček, velká osobnost české a slovenské statistiky, který byl vedoucím naší katedry před profesorem Andresem, o něm říkával, že je vskutku matematik par excellence. A k tomu není co dodat. Velmi si vážíme toho, že máme mezi sebou člověka, který dělá opravdu špičkovou vědu a může tak být příkladem mladším kolegům. Navíc svým přesahem do výtvarného umění názorně dokazuje, že velké osobnosti mají současně také velký přesah mimo svůj profesní život. Pevně věříme, že bude pan profesor Andres, či smím-li říci, náš Honza Andres, ještě dlouho ve zdraví naším aktivním kolegou,“ uvedla vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Jitka Machalová.

Jan Andres je absolventem přírodovědecké fakulty. „Matematika je důstojný, ale stále těžší obor. Když do ní ale proniknete, tak vás pohltí a nepustí. Mám k ní vřelý vztah. Po letech zkušeností mohu hovořit i o jakési poezii matematiky, protože těch vnitřních souvislostí a přesahů je tolik, že to nevystačí na jeden život.“

Ve své vědecké práci se věnoval a věnuje mimo jiné nelineární a mnohoznačné analýze, nelineárním diferenciálním rovnicím a inkluzím, dynamickým systémům a fraktálům. „Jedním z klíčových témat zkoumání je vztah chaosu a řádu v přírodě. Zabývám se také takzvanou kvantitativní lingvistikou,“ doplnil Jan Andres.

Jan Andres působil patnáct let jako vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky a devět let jako proděkan pro mezinárodní vztahy. V roce 2014 obdržel zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého. Od roku 1994 je členem Vědecké rady UP. Jako hostující profesor působil na dvou amerických a mnoha evropských univerzitách, zejména na Sapienza Università di Roma v Itálii či Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne ve Francii. Je také autorem více než dvou stovek vědeckých publikací, z toho jedné monografie mající 761 stran, která se dočkala tří vydání a čtyř pozvaných kapitol do „handbooků“. Mezi jeho hobby patří psaní filozofických a kunsthistorických esejí.

Když se před 20 lety čerstvý absolvent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze přihlásil na doktorát v Olomouci s cílem získat ve zdejší fakultní nemocnici místo pediatra, o kariéře výzkumníka moc nepřemýšlel. Věda ho ale chytla a od té doby se zabývá vývojem neinvazivních metod, které zpřesňují diagnostiku nebo sledování nádorových onemocnění. Vedle toho se Josef Srovnal z CATRIN-ÚMTM věnuje i studentům na Lékařské fakultě UP a jako pediatr a genetik pacientům ve Fakultní nemocnici Olomouc. Právě snaha prospět nemocným je pro něj nejdůležitější.

Na počátku jeho kariéry byla detekce cirkulujících nádorových buněk neprobádané téma. Shodou okolností se mohl zapojit do projektů v laboratoři, kterou tehdy na Dětské klinice FN Olomouc vedl nynější šéf Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP (ÚMTM) Marián Hajdúch, a spolu s kolegy vyvíjet citlivé a velmi šetrné metody. „Konkrétně se jedná o detekci biomarkerů v krvi pacientů s nádorovými chorobami, které mohou nemoc odhalit, sledovat ji, nebo zavčas podat informace o průběhu léčby. Sledované biomarkery mohou signalizovat i návrat nemoci,“ objasnil. Získané poznatky dávají lékařům nové možnosti. Některé onkologické choroby, vůči nimž byli dříve bezmocní, dnes mohou ovlivnit a v dohledné době i vyléčit. To by nebylo možné bez základního výzkumu, včetně toho v ÚMTM.

„Většina z toho, co zde vybádáme, asi nezmění svět, ale drobnými střípky přispíváme do celkové mozaiky poznání ve snaze prospět pacientům. Tento proces je samozřejmě zdlouhavý. Vidím ale, že metody, s nimiž jsme před lety začínali, se dnes již přenesly do praxe a pacienti z toho mohou těžit,“ řekl.

Na vědě navíc oceňuje volnost a hravost. „Když dostanete možnost vymýšlet a ověřovat si své hypotézy, je to takový přenos dětství do dospělosti. Současně ale potřebuji mít kontakt s pacienty i studenty. Právě toto propojení mě baví a dává smysl. Neměnil bych,“ doplnil Srovnal.

Když se před 20 lety čerstvý absolvent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze přihlásil na doktorát v Olomouci s cílem získat ve zdejší fakultní nemocnici místo pediatra, o kariéře výzkumníka moc nepřemýšlel. Věda ho ale chytla a od té doby se zabývá vývojem neinvazivních metod, které zpřesňují diagnostiku nebo sledování nádorových onemocnění. Vedle toho se Josef Srovnal z CATRIN-ÚMTM věnuje i studentům na Lékařské fakultě UP a jako pediatr a genetik pacientům ve Fakultní nemocnici Olomouc. Právě snaha prospět nemocným je pro něj nejdůležitější.

Na počátku jeho kariéry byla detekce cirkulujících nádorových buněk neprobádané téma. Shodou okolností se mohl zapojit do projektů v laboratoři, kterou tehdy na Dětské klinice FN Olomouc vedl nynější šéf Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP (ÚMTM) Marián Hajdúch, a spolu s kolegy vyvíjet citlivé a velmi šetrné metody. „Konkrétně se jedná o detekci biomarkerů v krvi pacientů s nádorovými chorobami, které mohou nemoc odhalit, sledovat ji, nebo zavčas podat informace o průběhu léčby. Sledované biomarkery mohou signalizovat i návrat nemoci,“ objasnil. Získané poznatky dávají lékařům nové možnosti. Některé onkologické choroby, vůči nimž byli dříve bezmocní, dnes mohou ovlivnit a v dohledné době i vyléčit. To by nebylo možné bez základního výzkumu, včetně toho v ÚMTM.

„Většina z toho, co zde vybádáme, asi nezmění svět, ale drobnými střípky přispíváme do celkové mozaiky poznání ve snaze prospět pacientům. Tento proces je samozřejmě zdlouhavý. Vidím ale, že metody, s nimiž jsme před lety začínali, se dnes již přenesly do praxe a pacienti z toho mohou těžit,“ řekl.

Na vědě navíc oceňuje volnost a hravost. „Když dostanete možnost vymýšlet a ověřovat si své hypotézy, je to takový přenos dětství do dospělosti. Současně ale potřebuji mít kontakt s pacienty i studenty. Právě toto propojení mě baví a dává smysl. Neměnil bych,“ doplnil Srovnal.

Už poosmé se na Univerzitě Palackého uskutečnila Překladatelská soutěž Filozofické fakulty UP. I letos se jí zúčastnily stovky studujících ze zhruba sedmdesáti středních škol z celé České republiky. Studentky a studenti překládali z angličtiny, němčiny, španělštiny, francouzštiny a ruštiny.

S cílem podpořit zájem středoškoláků o studium jazyků a také o překlad jako oborovou disciplínu se i letos uskutečnila Překladatelská soutěž Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Soutěž se pravidelně koná ve dvou kolech, první je organizováno na středních školách, druhé pak na Filozofické fakultě UP. Každoročně soutěží žáci vyššího stupně gymnázií a středních škol, včetně maturitních ročníků, a i letos se překládalo z pěti jazyků – z angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny a ruštiny.

„Bez ohledu na výsledné umístění je velký úspěch už to, že jste se dostali do fakultního kola. Rozhodnout o tom, kdo získá nakonec ceny, nebylo jednoduché,“ uvedl před vyhlášením výsledků v aule Filozofické fakulty UP Ondřej Molnár, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP.

Školního kola Překladatelské soutěže se zúčastnily stovky středoškoláků, do fakultního kola postoupili vždy dva nejlepší za každý soutěžní jazyk, celkem se ho zúčastnilo dvě sta sedmdesát studujících. Jejich úkolem bylo přeložit dva texty v souhrnném rozsahu dvou normostran, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu a jeden text odborného stylu.

Odborná porota hodnotila věcnou a jazykovou správnost, stylovou přiměřenost vůči originálu, tedy nakolik se studentům podařilo vystihnout styl a zamýšlenou funkci původního textu. Hodnotila tedy i stylistickou obratnost výsledných českých textů, využití přirozených českých výrazových prostředků a výstavbu textu.

„Nemilosrdně jsme odečítali body za chybný převod informací, za příliš doslovný a strojový překlad, ale i za pravopisné chyby a překlepy. Naopak bonusové body vždy přičítáme za bohatost slovní zásoby, hravá řešení, čtivost překladu a promyšlenou práci s kulturními odkazy,“ vypočetla za anglickou sekci soutěže Hana Pavlisová z katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP.

Její slova potvrdil i vedoucí katedry Ondřej Molnár, když uvedl: „Za překlad z angličtiny je nutné říct, že laťka je nastavena opravdu vysoko. Při opravování si uvědomujeme, že vybíráme texty, které nejsou vůbec jednoduché. V podstatě všichni studenti, kteří postoupili do fakultního kola, umí anglicky poměrně dobře. O to více pak klademe důraz na jejich schopnost text interpretovat, vhodně stylizovat a volit takové překladatelské strategie, které budou vhodné s ohledem na cílového čtenáře. Jsem rád, že je o překladatelskou soutěž velký zájem, že se k nám většina škol vrací a že se jejich studentky a studenti soutěže účastní opakovaně.“   

Právem pyšná na svého studenta, který se s anglickým překladem umístil na prvním místě, může být například Zuzana Kauerová z Gymnázia Brno, třída Kapitána Jaroše.

„Jsem moc ráda, že Jan Romanovský jako student třídy matematického zaměření dokáže svými znalostmi, slovní zásobou a spisovatelským nadáním konkurovat studentům jiných jazykových gymnázií. K tomu všemu je to skromný a milý mladý člověk. Moc mě těší vidět, jak roste, nejen znalostně, ale především intelektuálně a morálně,“ uvedla.

Společně s dalšími soutěžícími se i Jan Romanovský ještě před vyhlášením soutěže zúčastnil překladatelských workshopů, během nichž nahlédl pod pokličku překladatelského procesu, a výsledek soutěže vnímá především jako doklad své úrovně angličtiny.

„Ukazuje mi zároveň další obor, který bych mohl studovat a který by mě bavil. V budoucnu bych se rád věnoval hlavně aktivní angličtině, ve které mám jisté nedostatky. Co se týká vysokoškolského studia, přemýšlím zatím o přírodovědném směru, čemu bych se přesně věnoval, to ještě nevím, ale i angličtinu rozhodně nevylučuji,“ řekl.

Příjemným překvapením byl výsledek soutěže i pro Tomáše Bartečka z Biskupského gymnázia Brno, který získal čestné uznání za překlad z francouzštiny.

„Francouzštině se věnuji asi pět let. Už dříve jsem soutěžil ve francouzské konverzaci, v překladatelské soutěži jsem byl poprvé. Mám radost, že jsem uspěl,“ řekl maturant Biskupského gymnázia, a přestože si už podal přihlášku na Vysoké učení technické do Brna, říká, že vzdělávat se v jazykových dovednostech mu zůstane minimálně koníčkem.

O radost z výsledku soutěže se podělil také Matyáš Zápeca z Gymnázia Matyáše Lercha, který zvítězil v překladu z němčiny.

„Tento úspěch beru jako velmi hezké zakončení. Překladatelské soutěže na Filozofické fakultě UP jsem se totiž účastnil opakovaně, a ačkoliv jsem se do fakultního kola vždy probojoval, nikdy se mi nepovedlo umístit se mezi nejlepšími. Letos to měl být můj poslední ročník, takže první místo považuji za pěkné rozloučení,“ řekl. Němčině se věnuje osm let v rámci výuky na Gymnáziu Matyáše Lercha, které podle něj poskytuje studentům velmi dobré zázemí. Studovat jazyky se však nechystá.  

„Už mě přijali na univerzitu v Anglii, kde se budu věnovat válečným studiím. Hlásím se i na mezinárodní vztahy, kde bych se rád zaměřil na euroatlantický prostor. Teď se snažím, abych si zajistil stipendia, které by mi pomohly s cenou studia. Vzhledem k mezinárodní podstatě vybraného oboru a jeho zaměření na Evropu německý jazyk budu bezpochyby využívat i nadále,“ dodal.

Filozofická fakulta UP pořádá Překladatelskou soutěž už od roku 2016 a jejím neméně důležitým cílem je zvýšit mezi studenty středních škol povědomí o nabízených studijních oborech na FF UP.

Výsledková listina Překladatelské soutěže FF UP

Angličtina: 1. místo: Jan Romanovský, Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše, 2. místo: Pavla Juhaňáková, Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí, 3. místo: Magdaléna Perůtková, Gymnázium Brno-Bystrc, čestné uznání: Martin Koch, Základní škola a gymnázium Konice.

Španělština: 1. místo: Monika Drexlerová, Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm, 2. místo: Veronika Staňková, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida Ostrava-Poruba, 3. místo: Lukáš Paděra, Slovanské gymnázium Olomouc.

Francouzština: 1. místo: Veronika Bálková, Slovanské gymnázium Olomouc, česko-francouzská sekce, 2. místo: Lucie Židková, Gymnázium Komenského Havířov, 3. místo: Ema Lauermannová, Biskupské gymnázium Brno, čestné uznání: Tomáš Barteček, Biskupské gymnázium Brno.

Ruština: 1. místo: Kryštof Sasoň, Gymnázium Františka Živného Bohumín, 2. místo: Sebastian Matoušek, Gymnázium Matyáše Lercha, Vojtěch Zámorský, Gymnázium Jakuba Škody Přerov, 3.místo: František Koukal, Gymnázium Olomouc-Hejčín, čestná uznání: Nikol Peřinová, Gymnázium Olomouc-Hejčín, Jana Hradilová, Gymnázium Jakuba Škody Přerov, Veronika Čepilová, Gymnázium Velké Pavlovice, Prokop Smyčka, Gymnázium Šternberk.

Němčina: 1. místo: Matyáš Zápeca, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo: Alžběta Poláčková, Biskupské gymnázium Brno, 3. místo: Tomáš Daniel Novotný, Gymnázium Brno Křenová, čestné uznání: Vojtěch Bazala, Gymnázium Brno-Bystrc, Jaromír Slabák, Gymnázium Čajkovského Olomouc, Matyáš Straka, Gymnázium Matyáše Lercha, Kristýna Zemanová, Gymnázium a SPŠEI Frenštát pod Radhoštěm.

Už poosmé se na Univerzitě Palackého uskutečnila Překladatelská soutěž Filozofické fakulty UP. I letos se jí zúčastnily stovky studujících ze zhruba sedmdesáti středních škol z celé České republiky. Studentky a studenti překládali z angličtiny, němčiny, španělštiny, francouzštiny a ruštiny.

S cílem podpořit zájem středoškoláků o studium jazyků a také o překlad jako oborovou disciplínu se i letos uskutečnila Překladatelská soutěž Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Soutěž se pravidelně koná ve dvou kolech, první je organizováno na středních školách, druhé pak na Filozofické fakultě UP. Každoročně soutěží žáci vyššího stupně gymnázií a středních škol, včetně maturitních ročníků, a i letos se překládalo z pěti jazyků – z angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny a ruštiny.

„Bez ohledu na výsledné umístění je velký úspěch už to, že jste se dostali do fakultního kola. Rozhodnout o tom, kdo získá nakonec ceny, nebylo jednoduché,“ uvedl před vyhlášením výsledků v aule Filozofické fakulty UP Ondřej Molnár, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP.

Školního kola Překladatelské soutěže se zúčastnily stovky středoškoláků, do fakultního kola postoupili vždy dva nejlepší za každý soutěžní jazyk, celkem se ho zúčastnilo dvě sta sedmdesát studujících. Jejich úkolem bylo přeložit dva texty v souhrnném rozsahu dvou normostran, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu a jeden text odborného stylu.

Odborná porota hodnotila věcnou a jazykovou správnost, stylovou přiměřenost vůči originálu, tedy nakolik se studentům podařilo vystihnout styl a zamýšlenou funkci původního textu. Hodnotila tedy i stylistickou obratnost výsledných českých textů, využití přirozených českých výrazových prostředků a výstavbu textu.

„Nemilosrdně jsme odečítali body za chybný převod informací, za příliš doslovný a strojový překlad, ale i za pravopisné chyby a překlepy. Naopak bonusové body vždy přičítáme za bohatost slovní zásoby, hravá řešení, čtivost překladu a promyšlenou práci s kulturními odkazy,“ vypočetla za anglickou sekci soutěže Hana Pavlisová z katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP.

Její slova potvrdil i vedoucí katedry Ondřej Molnár, když uvedl: „Za překlad z angličtiny je nutné říct, že laťka je nastavena opravdu vysoko. Při opravování si uvědomujeme, že vybíráme texty, které nejsou vůbec jednoduché. V podstatě všichni studenti, kteří postoupili do fakultního kola, umí anglicky poměrně dobře. O to více pak klademe důraz na jejich schopnost text interpretovat, vhodně stylizovat a volit takové překladatelské strategie, které budou vhodné s ohledem na cílového čtenáře. Jsem rád, že je o překladatelskou soutěž velký zájem, že se k nám většina škol vrací a že se jejich studentky a studenti soutěže účastní opakovaně.“   

Právem pyšná na svého studenta, který se s anglickým překladem umístil na prvním místě, může být například Zuzana Kauerová z Gymnázia Brno, třída Kapitána Jaroše.

„Jsem moc ráda, že Jan Romanovský jako student třídy matematického zaměření dokáže svými znalostmi, slovní zásobou a spisovatelským nadáním konkurovat studentům jiných jazykových gymnázií. K tomu všemu je to skromný a milý mladý člověk. Moc mě těší vidět, jak roste, nejen znalostně, ale především intelektuálně a morálně,“ uvedla.

Společně s dalšími soutěžícími se i Jan Romanovský ještě před vyhlášením soutěže zúčastnil překladatelských workshopů, během nichž nahlédl pod pokličku překladatelského procesu, a výsledek soutěže vnímá především jako doklad své úrovně angličtiny.

„Ukazuje mi zároveň další obor, který bych mohl studovat a který by mě bavil. V budoucnu bych se rád věnoval hlavně aktivní angličtině, ve které mám jisté nedostatky. Co se týká vysokoškolského studia, přemýšlím zatím o přírodovědném směru, čemu bych se přesně věnoval, to ještě nevím, ale i angličtinu rozhodně nevylučuji,“ řekl.

Příjemným překvapením byl výsledek soutěže i pro Tomáše Bartečka z Biskupského gymnázia Brno, který získal čestné uznání za překlad z francouzštiny.

„Francouzštině se věnuji asi pět let. Už dříve jsem soutěžil ve francouzské konverzaci, v překladatelské soutěži jsem byl poprvé. Mám radost, že jsem uspěl,“ řekl maturant Biskupského gymnázia, a přestože si už podal přihlášku na Vysoké učení technické do Brna, říká, že vzdělávat se v jazykových dovednostech mu zůstane minimálně koníčkem.

O radost z výsledku soutěže se podělil také Matyáš Zápeca z Gymnázia Matyáše Lercha, který zvítězil v překladu z němčiny.

„Tento úspěch beru jako velmi hezké zakončení. Překladatelské soutěže na Filozofické fakultě UP jsem se totiž účastnil opakovaně, a ačkoliv jsem se do fakultního kola vždy probojoval, nikdy se mi nepovedlo umístit se mezi nejlepšími. Letos to měl být můj poslední ročník, takže první místo považuji za pěkné rozloučení,“ řekl. Němčině se věnuje osm let v rámci výuky na Gymnáziu Matyáše Lercha, které podle něj poskytuje studentům velmi dobré zázemí. Studovat jazyky se však nechystá.  

„Už mě přijali na univerzitu v Anglii, kde se budu věnovat válečným studiím. Hlásím se i na mezinárodní vztahy, kde bych se rád zaměřil na euroatlantický prostor. Teď se snažím, abych si zajistil stipendia, které by mi pomohly s cenou studia. Vzhledem k mezinárodní podstatě vybraného oboru a jeho zaměření na Evropu německý jazyk budu bezpochyby využívat i nadále,“ dodal.

Filozofická fakulta UP pořádá Překladatelskou soutěž už od roku 2016 a jejím neméně důležitým cílem je zvýšit mezi studenty středních škol povědomí o nabízených studijních oborech na FF UP.

Výsledková listina Překladatelské soutěže FF UP

Angličtina: 1. místo: Jan Romanovský, Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše, 2. místo: Pavla Juhaňáková, Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí, 3. místo: Magdaléna Perůtková, Gymnázium Brno-Bystrc, čestné uznání: Martin Koch, Základní škola a gymnázium Konice.

Španělština: 1. místo: Monika Drexlerová, Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm, 2. místo: Veronika Staňková, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida Ostrava-Poruba, 3. místo: Lukáš Paděra, Slovanské gymnázium Olomouc.

Francouzština: 1. místo: Veronika Bálková, Slovanské gymnázium Olomouc, česko-francouzská sekce, 2. místo: Lucie Židková, Gymnázium Komenského Havířov, 3. místo: Ema Lauermannová, Biskupské gymnázium Brno, čestné uznání: Tomáš Barteček, Biskupské gymnázium Brno.

Ruština: 1. místo: Kryštof Sasoň, Gymnázium Františka Živného Bohumín, 2. místo: Sebastian Matoušek, Gymnázium Matyáše Lercha, Vojtěch Zámorský, Gymnázium Jakuba Škody Přerov, 3.místo: František Koukal, Gymnázium Olomouc-Hejčín, čestná uznání: Nikol Peřinová, Gymnázium Olomouc-Hejčín, Jana Hradilová, Gymnázium Jakuba Škody Přerov, Veronika Čepilová, Gymnázium Velké Pavlovice, Prokop Smyčka, Gymnázium Šternberk.

Němčina: 1. místo: Matyáš Zápeca, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo: Alžběta Poláčková, Biskupské gymnázium Brno, 3. místo: Tomáš Daniel Novotný, Gymnázium Brno Křenová, čestné uznání: Vojtěch Bazala, Gymnázium Brno-Bystrc, Jaromír Slabák, Gymnázium Čajkovského Olomouc, Matyáš Straka, Gymnázium Matyáše Lercha, Kristýna Zemanová, Gymnázium a SPŠEI Frenštát pod Radhoštěm.

Právnická fakulta bude podruhé ve své historii volit ochránce práv studentů. Funkci bude vykonávat jedna akademička a jeden akademik, které jmenuje děkan po zohlednění výsledků hlasování studentů. Návrhy kandidátů na ochránce z řad akademických pracovníků fakulty lze podávat do 16. února. Elektronické volby se uskuteční na přelomu února a března.

Návrh na kandidáty na ochránce může podat každý člen akademické obce fakulty. Návrhy přijímá Eva Hrudníková, členka volební komise, osobně (budova A, 1. patro, kancelář 2.20), elektronicky (eva.hrudnikova@upol.cz) nebo je lze zanechat v její schránce u vrátnice na budově A. Navrhovatelé mohou využít připravený formulář.

Elektronické hlasování potrvá od 26. února do 1. března a výsledky voleb se akademická obec dozví v následujícím týdnu. Voleb se může zúčastnit student, který je ke dni zahájení hlasování studentem v některém ze studijních programů realizovaných fakultou.

Volby ochránce práv studentů PF UP
elektronická forma 26. února až 1. března 2024

Návrhy na kandidáty
Lze podávat do 16. února 2024 (včetně). Návrhy, podepsané navrhovatelem, přijímá Eva Hrudníková osobně (budova A, 1. patro, kancelář 2.20), elektronicky (eva.hrudnikova@upol.cz) nebo je lze zanechat v její schránce u vrátnice na budově A. Formulář pro navrhování ZDE.

Volební komise
doc. JUDr. Blanka Vítová, LL.M. Ph.D. – předsedkyně
Eva Hrudníková
Vojtěch Kalmár

Funkční období vůbec prvních ochránců práv studentů PF UP, Ivany Rabinské a Ondřeje Svačka, začalo v červnu 2022 a je vázáno na funkční období děkana Václava Stehlíka. Za rok a půl řešili sedm podnětů, z toho jeden kolektivní. Drtivá většina souvisela se studijní agendou. „Podněty se řešily v koordinaci se studijním oddělením. V porovnání s jinými fakultami není případů moc a v podstatě nejdou nad rámec studijní agendy,“ shrnul Ondřej Svaček.

Spolu s kolegyní Ivanou Rabinskou se navíc zapojili například do kurzu mediace, absolvovali školení a workshopy, jako bylo setkání Šikana na pracovišti v univerzitním prostředí: Jak ji poznat a řešit, nebo se pravidelně scházeli s ombudsmany z filozofické fakulty. „I díky poznatkům z mediačního tréninku jsme všechny ‚spory‘ vyřešili ke spokojenosti všech zúčastněných stran, za což jsme rádi. Velký dík patří také kolegům z fakulty, kteří zodpovědně reagují na podněty a pomáhají je řešit,“ dodala Ivana Rabinská.

Funkci ochránce práv studentů budou na PF UP opět zastávat jedna akademička a jeden akademik, které po zohlednění výsledků voleb jmenuje děkan. Funkce ochránce je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana a tajemníka fakulty, s členstvím v disciplinární komisi, s členstvím v etické komisi, jakož i s jakoukoli pracovní pozicí na studijním oddělení děkanátu fakulty či rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Funkční období ochránců práv je vázáno na funkční období děkana. Pozice ochránce práv studentů PF UP byla zřízena jakožto poradní orgán děkana na základě vnitřní normy z roku 2022.

Právnická fakulta bude podruhé ve své historii volit ochránce práv studentů. Funkci bude vykonávat jedna akademička a jeden akademik, které jmenuje děkan po zohlednění výsledků hlasování studentů. Návrhy kandidátů na ochránce z řad akademických pracovníků fakulty lze podávat do 16. února. Elektronické volby se uskuteční na přelomu února a března.

Návrh na kandidáty na ochránce může podat každý člen akademické obce fakulty. Návrhy přijímá Eva Hrudníková, členka volební komise, osobně (budova A, 1. patro, kancelář 2.20), elektronicky (eva.hrudnikova@upol.cz) nebo je lze zanechat v její schránce u vrátnice na budově A. Navrhovatelé mohou využít připravený formulář.

Elektronické hlasování potrvá od 26. února do 1. března a výsledky voleb se akademická obec dozví v následujícím týdnu. Voleb se může zúčastnit student, který je ke dni zahájení hlasování studentem v některém ze studijních programů realizovaných fakultou.

Volby ochránce práv studentů PF UP
elektronická forma 26. února až 1. března 2024

Návrhy na kandidáty
Lze podávat do 16. února 2024 (včetně). Návrhy, podepsané navrhovatelem, přijímá Eva Hrudníková osobně (budova A, 1. patro, kancelář 2.20), elektronicky (eva.hrudnikova@upol.cz) nebo je lze zanechat v její schránce u vrátnice na budově A. Formulář pro navrhování ZDE.

Volební komise
doc. JUDr. Blanka Vítová, LL.M. Ph.D. – předsedkyně
Eva Hrudníková
Vojtěch Kalmár

Funkční období vůbec prvních ochránců práv studentů PF UP, Ivany Rabinské a Ondřeje Svačka, začalo v červnu 2022 a je vázáno na funkční období děkana Václava Stehlíka. Za rok a půl řešili sedm podnětů, z toho jeden kolektivní. Drtivá většina souvisela se studijní agendou. „Podněty se řešily v koordinaci se studijním oddělením. V porovnání s jinými fakultami není případů moc a v podstatě nejdou nad rámec studijní agendy,“ shrnul Ondřej Svaček.

Spolu s kolegyní Ivanou Rabinskou se navíc zapojili například do kurzu mediace, absolvovali školení a workshopy, jako bylo setkání Šikana na pracovišti v univerzitním prostředí: Jak ji poznat a řešit, nebo se pravidelně scházeli s ombudsmany z filozofické fakulty. „I díky poznatkům z mediačního tréninku jsme všechny ‚spory‘ vyřešili ke spokojenosti všech zúčastněných stran, za což jsme rádi. Velký dík patří také kolegům z fakulty, kteří zodpovědně reagují na podněty a pomáhají je řešit,“ dodala Ivana Rabinská.

Funkci ochránce práv studentů budou na PF UP opět zastávat jedna akademička a jeden akademik, které po zohlednění výsledků voleb jmenuje děkan. Funkce ochránce je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana a tajemníka fakulty, s členstvím v disciplinární komisi, s členstvím v etické komisi, jakož i s jakoukoli pracovní pozicí na studijním oddělení děkanátu fakulty či rektorátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Funkční období ochránců práv je vázáno na funkční období děkana. Pozice ochránce práv studentů PF UP byla zřízena jakožto poradní orgán děkana na základě vnitřní normy z roku 2022.

We invite you to a seminar by Professor Kenichi L. Ishikawa of The University of Tokyo at the HiLASE Centre on the topic of Building artificial intelligence and science-and-theory-based simulations toward cyber-physical-system (CPS) laser manufacturing.

Zveme vás na seminář profesora Kenichi L. Ishikawy z Univerzity Tokyo v Centru HiLASE na téma Building artificial intelligence and science-and-theory-based simulations toward cyber-physical-system (CPS) laser manufacturing.

Novou součástí teoretické zkoušky pro žadatele o řidičské oprávnění by měly být v horizontu dvou let videoklipy zaměřené na vnímání a předvídání rizika, které předpoví míru rizikového chování řidiče v reálném provozu. Návrh nových testů pro ministerstvo dopravy připravuje ve spolupráci s psychology z Univerzity Palackého Asociace autoškol České republiky. Nyní se hledají pro testování videí dobrovolníci.

Systém zkoušek při žádosti o řidičský průkaz se dlouhá léta zásadně neměnil. „Celá řada stávajících otázek není aktuální, případně se zaměřuje na detaily různých zákonných norem, které přímo nesouvisí s bezpečnostní silničního provozu. Nové otázky a celou koncepci testování proto zaměřujeme na ty znalosti a dovednosti začínajících řidičů, které jsou klíčové pro bezpečné řízení,“ vysvětluje Matúš Šucha z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Nový způsob testování v autoškolách by mohl být zaveden do praxe v letech 2025 až 2026.

Testování videoklipů zaměřených na vnímání a předvídání rizika

Přihlášení a aktuální termíny

Cílem je podle něj minimalizovat otázky, které ověřují schopnost uchazeče naučit se odpovědi nazpaměť, a přidat více dynamických úkolů blízkých reálným situacím. V reálných dopravních záběrech z Česka či v animovaných modelových situacích tak student autoškoly například označí místo, které je podle něj kritické. „Tyto změny by měly pomoci snížit počet nehod zaviněných začínajícími řidiči, a zvýšit tak bezpečnost v dopravě,“ doplnil Šucha.

Na přípravě nových testů do autoškol se podílí především Ministerstvo dopravy ČR, které je zodpovědné za provádění výuky a zkoušení nových řidičů. S obsahem nových otázek a úkolů pomáhá Asociace autoškol České republiky. Všechny aktuální informace o nových otázkách jsou dostupné na stránkách nove-testy-autoskola.upol.cz nebo noveotazky.cz.

Podle místopředsedy Asociace autoškol České republiky Jiřího Novotného je zapotřebí vyvíjet nový způsob výuky a výcviku nových řidičů nejen v souvislosti s nárůstem počtu vozidel, hustoty provozu či náročnosti dopravního prostředí. „Dnešní doba nabízí technologie, které lze vhodně aplikovat do procesu vzdělávání řidičů, a možnosti, jak nasbírat zkušenosti s riziky na silnicích ještě před tím, než se s nimi setkáme v reálném provozu. Statický obrázek je zaměřený pouze na znalost pravidel, nicméně v reálném provozu máme mnohdy jen zlomek vteřiny na to se správně rozhodnout. Natočené a zanimované scény nám nabízí novou možnost, jak se ptát na nastalou situaci. Jestliže aplikace na vnímání rizik zabrání možné nehodě, věřím, že náročnost zkoušky ocení i žadatelé,“ dodává.

Psychologové z Univerzity Palackého nyní ověřují, jestli nově koncipovaná zkouška opravdu funguje a má potenciál rozlišovat mezi dobře připravenými a bezpečnými řidiči a těmi, kteří jsou rizikoví a potřebují další výcvik a vzdělávání. Aby ministerstvu dopravy doporučili co nejvhodnější typy videoklipů pro prostředí České republiky, hledají pro jejich otestování dobrovolníky.

„Sháníme 120 běžných českých řidičů, kteří mají řidičský průkaz skupiny B minimálně 3 roky a aspoň občas, například jednou týdně, usednou za volant. Samotné testování zabere přibližně 90 minut a řidič se dozví, jak v daných situacích uspěl a jaké má předpoklady pro bezpečné řízení, případně na které oblasti by se měl zaměřit,“ upřesnil Šucha. Pro každého testovacího řidiče je připravena poukázka do olomouckého kina Metropol či vybraných knihkupectví v Olomouci.

Dopravní psychologii a bezpečnosti silničního provozu se ve spolupráci s Asociací autoškol ČR a ministerstvem dopravy katedra psychologie Filozofické fakulty UP věnuje dlouhodobě. „V minulosti jsme se například věnovali bezpečnosti a asistenčním systémům ve vozidlech. Na problematiku řidičů a bezpečnosti na našich silnicích se chceme zaměřovat i v budoucnu,“ uzavřel Šucha.

Novou součástí teoretické zkoušky pro žadatele o řidičské oprávnění by měly být v horizontu dvou let videoklipy zaměřené na vnímání a předvídání rizika, které předpoví míru rizikového chování řidiče v reálném provozu. Návrh nových testů pro ministerstvo dopravy připravuje ve spolupráci s psychology z Univerzity Palackého Asociace autoškol České republiky. Nyní se hledají pro testování videí dobrovolníci.

Systém zkoušek při žádosti o řidičský průkaz se dlouhá léta zásadně neměnil. „Celá řada stávajících otázek není aktuální, případně se zaměřuje na detaily různých zákonných norem, které přímo nesouvisí s bezpečnostní silničního provozu. Nové otázky a celou koncepci testování proto zaměřujeme na ty znalosti a dovednosti začínajících řidičů, které jsou klíčové pro bezpečné řízení,“ vysvětluje Matúš Šucha z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Nový způsob testování v autoškolách by mohl být zaveden do praxe v letech 2025 až 2026.

Testování videoklipů zaměřených na vnímání a předvídání rizika

Přihlášení a aktuální termíny

Cílem je podle něj minimalizovat otázky, které ověřují schopnost uchazeče naučit se odpovědi nazpaměť, a přidat více dynamických úkolů blízkých reálným situacím. V reálných dopravních záběrech z Česka či v animovaných modelových situacích tak student autoškoly například označí místo, které je podle něj kritické. „Tyto změny by měly pomoci snížit počet nehod zaviněných začínajícími řidiči, a zvýšit tak bezpečnost v dopravě,“ doplnil Šucha.

Na přípravě nových testů do autoškol se podílí především Ministerstvo dopravy ČR, které je zodpovědné za provádění výuky a zkoušení nových řidičů. S obsahem nových otázek a úkolů pomáhá Asociace autoškol České republiky. Všechny aktuální informace o nových otázkách jsou dostupné na stránkách nove-testy-autoskola.upol.cz nebo noveotazky.cz.

Podle místopředsedy Asociace autoškol České republiky Jiřího Novotného je zapotřebí vyvíjet nový způsob výuky a výcviku nových řidičů nejen v souvislosti s nárůstem počtu vozidel, hustoty provozu či náročnosti dopravního prostředí. „Dnešní doba nabízí technologie, které lze vhodně aplikovat do procesu vzdělávání řidičů, a možnosti, jak nasbírat zkušenosti s riziky na silnicích ještě před tím, než se s nimi setkáme v reálném provozu. Statický obrázek je zaměřený pouze na znalost pravidel, nicméně v reálném provozu máme mnohdy jen zlomek vteřiny na to se správně rozhodnout. Natočené a zanimované scény nám nabízí novou možnost, jak se ptát na nastalou situaci. Jestliže aplikace na vnímání rizik zabrání možné nehodě, věřím, že náročnost zkoušky ocení i žadatelé,“ dodává.

Psychologové z Univerzity Palackého nyní ověřují, jestli nově koncipovaná zkouška opravdu funguje a má potenciál rozlišovat mezi dobře připravenými a bezpečnými řidiči a těmi, kteří jsou rizikoví a potřebují další výcvik a vzdělávání. Aby ministerstvu dopravy doporučili co nejvhodnější typy videoklipů pro prostředí České republiky, hledají pro jejich otestování dobrovolníky.

„Sháníme 120 běžných českých řidičů, kteří mají řidičský průkaz skupiny B minimálně 3 roky a aspoň občas, například jednou týdně, usednou za volant. Samotné testování zabere přibližně 90 minut a řidič se dozví, jak v daných situacích uspěl a jaké má předpoklady pro bezpečné řízení, případně na které oblasti by se měl zaměřit,“ upřesnil Šucha. Pro každého testovacího řidiče je připravena poukázka do olomouckého kina Metropol či vybraných knihkupectví v Olomouci.

Dopravní psychologii a bezpečnosti silničního provozu se ve spolupráci s Asociací autoškol ČR a ministerstvem dopravy katedra psychologie Filozofické fakulty UP věnuje dlouhodobě. „V minulosti jsme se například věnovali bezpečnosti a asistenčním systémům ve vozidlech. Na problematiku řidičů a bezpečnosti na našich silnicích se chceme zaměřovat i v budoucnu,“ uzavřel Šucha.

Aktuální témata mezinárodní spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání probírali v Bruselu zástupci vysokých škol z celé Evropy.  Akci, která slouží ke sdílení informací o dění v Evropské komisi (EK), inspiraci i výměně příkladů dobré praxe, pořádá každoročně evropská Academic Cooperation Asociation (ACA). Své zastoupení mezi sto padesáti účastníky z vysokých škol, národních agentur a dalších organizací, které se vzdělávací agendě v internacionálním prostředí věnují, měla i Univerzita Palackého.

V Bruselu prezentovala zkušenosti UP z realizace mezinárodní mobility v rámci projektů Erasmus+ Yvona Vyhnánková z oddělení pro mobility Rektorátu UP. „Letos se tento mezinárodní seminář věnoval mj. hodnocení probíhajícího běhu programu Erasmus+. Debata se vedla také o nových možnostech, které nabízí program Erasmus+, o podpoře inkluze a diverzity a nechyběla ani výměna zkušeností se zaváděním významných iniciativ Evropské komise, jako jsou Aliance evropských univerzit nebo Joint European Degree label,“ vysvětlila Yvona Vyhnánková. Jak dodala, do diskuzí se v rámci jednotlivých panelů zapojili i zástupci EK.

„Panel, v jehož rámci jsem za UP vystoupila já, byl zaměřený na hodnocení výměn studentů a zaměstnanců se zeměmi mimo EU v rámci mezinárodní kreditové mobility a mezinárodních výměn v rámci ‚klasického‘ Erasmu,“ řekla Yvona Vyhnánková.

Diskuze s partnery byla podle ní otevřená a praktická. „Bylo skvělé, že se téma probíralo jak z pohledu Evropské komise, tak i sítě výzkumně orientovaných univerzit a že jsme aktivně mohli do debaty nabídnout naše zkušenosti z praxe. Překvapilo mě, jak známé a na evropské úrovni vysoce hodnocené je aktivní zapojení Univerzity Palackého do projektů Erasmus+ a naše úspěšná realizace mezinárodních mobilit. Pro mě osobně byla velmi inspirující možnost porovnat pohledy a přístup různých institucí a také to, že Evropská komise vnímá a oceňuje praktické zkušenosti vysokých škol, které její iniciativy realizují,“ dodala Yvona Vyhnánková.

The Academic Cooperation Association (ACA) je mezinárodní asociace složená z národních agentur zodpovědných za internacionalizaci v oblasti vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Zástupcem ČR je Dům zahraniční spolupráce. ACA zprostředkovává svým členům výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe při realizaci projektů mezinárodní spolupráce. Je také vlivným prostředníkem při hájení zájmů vysokoškolských institucí vůči evropským institucím, případně národním vládám. ACA slouží také jako think tank v tématech internacionalizace a inovací v evropském vysokoškolském vzdělávání. Zapojuje se do výzkumu v této oblasti, zpracovává odborné studie a hodnocení. Nabízí mezinárodní semináře a konference, mimo jiné pravidelné ACA European Policy Seminar. Vydává také vysoce ceněný ACA Newsletter – Education Europe. 

Aktuální témata mezinárodní spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání probírali v Bruselu zástupci vysokých škol z celé Evropy.  Akci, která slouží ke sdílení informací o dění v Evropské komisi (EK), inspiraci i výměně příkladů dobré praxe, pořádá každoročně evropská Academic Cooperation Asociation (ACA). Své zastoupení mezi sto padesáti účastníky z vysokých škol, národních agentur a dalších organizací, které se vzdělávací agendě v internacionálním prostředí věnují, měla i Univerzita Palackého.

V Bruselu prezentovala zkušenosti UP z realizace mezinárodní mobility v rámci projektů Erasmus+ Yvona Vyhnánková z oddělení pro mobility Rektorátu UP. „Letos se tento mezinárodní seminář věnoval mj. hodnocení probíhajícího běhu programu Erasmus+. Debata se vedla také o nových možnostech, které nabízí program Erasmus+, o podpoře inkluze a diverzity a nechyběla ani výměna zkušeností se zaváděním významných iniciativ Evropské komise, jako jsou Aliance evropských univerzit nebo Joint European Degree label,“ vysvětlila Yvona Vyhnánková. Jak dodala, do diskuzí se v rámci jednotlivých panelů zapojili i zástupci EK.

„Panel, v jehož rámci jsem za UP vystoupila já, byl zaměřený na hodnocení výměn studentů a zaměstnanců se zeměmi mimo EU v rámci mezinárodní kreditové mobility a mezinárodních výměn v rámci ‚klasického‘ Erasmu,“ řekla Yvona Vyhnánková.

Diskuze s partnery byla podle ní otevřená a praktická. „Bylo skvělé, že se téma probíralo jak z pohledu Evropské komise, tak i sítě výzkumně orientovaných univerzit a že jsme aktivně mohli do debaty nabídnout naše zkušenosti z praxe. Překvapilo mě, jak známé a na evropské úrovni vysoce hodnocené je aktivní zapojení Univerzity Palackého do projektů Erasmus+ a naše úspěšná realizace mezinárodních mobilit. Pro mě osobně byla velmi inspirující možnost porovnat pohledy a přístup různých institucí a také to, že Evropská komise vnímá a oceňuje praktické zkušenosti vysokých škol, které její iniciativy realizují,“ dodala Yvona Vyhnánková.

The Academic Cooperation Association (ACA) je mezinárodní asociace složená z národních agentur zodpovědných za internacionalizaci v oblasti vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Zástupcem ČR je Dům zahraniční spolupráce. ACA zprostředkovává svým členům výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe při realizaci projektů mezinárodní spolupráce. Je také vlivným prostředníkem při hájení zájmů vysokoškolských institucí vůči evropským institucím, případně národním vládám. ACA slouží také jako think tank v tématech internacionalizace a inovací v evropském vysokoškolském vzdělávání. Zapojuje se do výzkumu v této oblasti, zpracovává odborné studie a hodnocení. Nabízí mezinárodní semináře a konference, mimo jiné pravidelné ACA European Policy Seminar. Vydává také vysoce ceněný ACA Newsletter – Education Europe. 

Tématem fotografické soutěže roku 2023 byla fyzika v našem každodenním životě, zadání pro pracovníky Fyzikálního ústavu snadno uchopitelné. Ale ačkoli by se mohlo zdát, že se v soutěži utkají především snímky vzniklé během pracovní doby, vítězná trojice snímků tento předpoklad nepotvrzuje. Stejný trend kopírují i fotografie zaslané do studentské soutěže.

Scientists from the Department of Experimental Biology at the UP Faculty of Science, in collaboration with Prof Herman Sintim’s research group at Purdue University in the USA, will focus their attention on chemical compounds that could play an important role in the future treatment of acute myeloid leukaemia and some other types of cancers.

The joint Czech-American project, entitled “Pyrazoloquinoline Kinase Inhibitors and their Characterization in Relation to Cancer” received the support of the Ministry of Education, Youth and Sports from the INTER-EXCELLENCE II programme, which focuses on research, development and innovation.

Researchers will investigate inhibitors of cyclin-dependent kinases (CDKs) and FLT3 kinases over the next five years. Abnormal function of the FLT3 receptor kinase, which is often subject to oncogenic hyperactivation, is associated with the development of acute myeloid leukemia. “However, CDKs have also become a relevant target in the potential therapy of acute myeloid leukaemia because of their irreplaceable role in the direct regulation of the cell cycle as well as transcription. Simultaneous inhibition of two distinct cellular targets has been a trend in the development of new anti-cancer therapeutics in recent years, and blocking FLT3 and CDKs has already been tested in some models of acute myeloid leukaemia,” said project investigator Radek Jorda from the Department of Experimental Biology.

Preliminary results confirmed that by modifying the pyrazoloquinoline skeleton at different positions, the activity of the prepared compounds towards FLT3 and CDKs kinases can be modulated. “A series of new analogues of these compounds will be prepared during this project. In order to maximise their potential, they must be studied as best as possible in biochemical and cellular models. We also need to confirm their mechanism of action and structure-activity relationships so that new, more effective compounds can be designed. A closer characterisation of the new inhibitors in a variety of in vitro cell models will contribute to further understanding of these derivatives and their potential therapeutic use for the treatment of oncological diseases,” described Jorda.

While FLT3 kinase targeting has proven effective in the treatment of acute myeloid leukaemia, inhibition of selected CDKs by itself offers the potential to treat specific subtypes of solid tumours. “CDK2 kinase inhibition has been confirmed in several studies to be relevant in breast and ovarian cancer models with enhanced CCNE gene expression. Blocking the transcriptional kinase CDK12, in turn, led to increased sensitivity to drugs affecting DNA repair enzymes or DNA itself,” explained Jorda.

Na chemické sloučeniny, které by v budoucnu mohly sehrát důležitou roli při léčbě akutní myeloidní leukémie a některých dalších druhů rakoviny, zaměří svoji pozornost odborníci z katedry experimentální biologie přírodovědecké fakulty ve spolupráci s vědeckou skupinou profesora Hermana Sintima z Purdue University ve Spojených státech amerických.

Společný česko-americký projekt nazvaný Pyrazolochinolinové inhibitory kináz a jejich charakterizace ve vztahu k nádorovým onemocněním získal podporu MŠMT z programu INTER-EXCELLENCE II, který je zaměřen na výzkum, vývoj a inovace.

Vědci budou v příštích bezmála pěti letech zkoumat inhibitory cyklin-dependentních kináz (CDKs) a kinázy FLT3. Právě abnormální funkce receptorové kinázy FLT3, která často podléhá onkogenní hyperaktivaci, je spojována s rozvojem akutní myeloidní leukemie. „Nicméně relevantním cílem v potenciální terapii akutní myeloidní leukémie se staly také CDKs, a to kvůli jejich nezastupitelné roli v přímé regulaci buněčného cyklu a také transkripce. Simultánní inhibice dvou odlišných buněčných cílů je v posledních letech trendem ve vývoji nových protinádorových terapeutik a právě blokování FLT3 a CDKs již bylo v některých modelech akutní myeloidní leukémie testováno,“ podotkl řešitel projektu Radek Jorda z katedry experimentální biologie přírodovědecké fakulty.

Předběžné výsledky potvrdily, že modifikací pyrazolochinolinového skeletu na různých pozicích lze modulovat aktivitu připravených sloučenin ke kinázám FLT3 a CDKs. „Během tohoto projektu bude připravena série nových analogů těchto sloučenin. Aby došlo k maximálnímu využití jejich potenciálu, musí být co nejlépe prostudovány v biochemických a buněčných modelech. Musíme také potvrdit jejich mechanismus působení a vztahy mezi strukturou a aktivitou, aby mohly být navrhovány nové, účinnější sloučeniny. Bližší charakterizace nových inhibitorů v nejrůznějších buněčných modelech in vitro přispěje k dalšímu poznání těchto derivátů a jejich možného terapeutického použití pro léčbu onkologických onemocnění,“ popsal výzkum Radek Jorda.

Zatímco cílení FLT3 kinázy se ukázalo jako účinné v terapii akutní myeloidní leukémie, samotná inhibice vybraných CDKs skýtá možnosti při léčbě specifických subtypů solidních tumorů. „Inhibice kinázy CDK2 byla v několika studiích potvrzena jako relevantní v modelech nádorů prsu či vaječníku se zesílenou expresi genu CCNE. Blokování transkripční kinázy CDK12 zase vedlo ke zvýšení citlivosti k léčivům zasahujícím enzymy opravy DNA nebo DNA samotnou,“ upřesnil Radek Jorda.