Agregátor zdrojů

Přijít studovat do nového města, na novou školu, mezi nové lidi může být složité. Může to být ale i velká příležitost. Třeba když se studenti zapojí a angažují v organizaci AIESEC, tak získají během studia podpůrnou komunitu, která jim nabídne i zajímavé příležitosti rozvoje.

Olomouckou pobočku vede Anna Martykánová, která studuje na Filozofické fakultě UP Angličtinu se zaměřením na komunitní tlumočení a překlad.

Představte nám AIESEC. Co je to za organizaci?

AIESEC je celosvětová platforma pro mladé lidi k objevení a rozvíjení jejich leadershipu. Jsme nepolitická, nezávislá, not-for-profit organizace, vedená mladými lidmi, kteří se zajímají o světové problémy, leadership a management. AIESEC nediskriminuje na základě barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, náboženství nebo sociálního původu. Od roku 1948, kdy jsme byli založeni, se do naší organizace zapojilo více než milion mladých lidí, kteří se díky AIESEC mohli podílet na smysluplných projektech, získat tak praktické zkušenosti a pracovat na svém seberozvoji.

Jak funguje AIESEC v Olomouci?

Tady je specifický jak svou kulturou, tak projekty, které organizuje. Olomoucká pobočka je nejmenší v ČR, a proto je již několik let charakteristická svou rodinnou atmosférou. Sleduje olomoucký trend i v zastoupení pohlaví v týmu – většinu tvoří ženy. V Olomouci se zaměřujeme primárně na dvě oblasti: univerzitní akce (Orientation Days) a dobrovolnické stáže. I přes toto úzké zaměření nabízí naše pobočka mnoho rolí a možností pro růst. Můžete vyzkoušet práci jak v týmu dobrovolnických stáží a Orientation Days, tak i v oblastech marketingu, financí, právních záležitostí nebo HR. Během dvou let je možné postoupit z nováčka až na prezidenta pobočky.

S čím konkrétně studentům pomáháte a jak?

Pomocí stáží rozšiřujeme povědomí a porozumění o různých kulturách a poskytujeme zahraničním studentům příležitost vystoupit z komfortní zóny a zapojit se do smysluplných projektů v Olomouckém, Moravskoslezském, Pardubickém nebo Královéhradeckém kraji. Díky členství rozvíjíme studenty Univerzity Palackého v oblastech leadershipu, týmového managementu, krizového managementu, strategického myšlení, prodeje, marketingu a dalších dovedností potřebných v klasické firmě.

AIESEC je taková práce nanečisto, kde je dovoleno, a dokonce i podporováno dělat chyby a sbírat zkušenosti. Členství není procházka růžovým sadem, a právě proto se studenti naučí, jak důležitý je správný time management, efektivní komunikace a význam zpětné vazby. AIESEC dává všem možnost vyzkoušet si jakoukoli roli nebo pozici – stačí jen ukázat odhodlání, ochotu se učit a vytrvalost. To, že se členství vyplatí, dokazují naši alumni (bývalí členové), kteří se později v životě neztratí. Ať už zakládají vlastní podniky, budují politickou kariéru, dosahují vrcholných manažerských pozic nebo úspěšně pracují na běžných pozicích. AIESEC je především investicí do budoucího života studentů.

Přijít studovat do nového města, na novou školu, mezi nové lidi může být složité. Může to být ale i velká příležitost. Třeba když se studenti zapojí a angažují v organizaci AIESEC, tak získají během studia podpůrnou komunitu, která jim nabídne i zajímavé příležitosti rozvoje.

Olomouckou pobočku vede Anna Martykánová, která studuje na Filozofické fakultě UP Angličtinu se zaměřením na komunitní tlumočení a překlad.

Představte nám AIESEC. Co je to za organizaci?

AIESEC je celosvětová platforma pro mladé lidi k objevení a rozvíjení jejich leadershipu. Jsme nepolitická, nezávislá, not-for-profit organizace, vedená mladými lidmi, kteří se zajímají o světové problémy, leadership a management. AIESEC nediskriminuje na základě barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, náboženství nebo sociálního původu. Od roku 1948, kdy jsme byli založeni, se do naší organizace zapojilo více než milion mladých lidí, kteří se díky AIESEC mohli podílet na smysluplných projektech, získat tak praktické zkušenosti a pracovat na svém seberozvoji.

Jak funguje AIESEC v Olomouci?

Tady je specifický jak svou kulturou, tak projekty, které organizuje. Olomoucká pobočka je nejmenší v ČR, a proto je již několik let charakteristická svou rodinnou atmosférou. Sleduje olomoucký trend i v zastoupení pohlaví v týmu – většinu tvoří ženy. V Olomouci se zaměřujeme primárně na dvě oblasti: univerzitní akce (Orientation Days) a dobrovolnické stáže. I přes toto úzké zaměření nabízí naše pobočka mnoho rolí a možností pro růst. Můžete vyzkoušet práci jak v týmu dobrovolnických stáží a Orientation Days, tak i v oblastech marketingu, financí, právních záležitostí nebo HR. Během dvou let je možné postoupit z nováčka až na prezidenta pobočky.

S čím konkrétně studentům pomáháte a jak?

Pomocí stáží rozšiřujeme povědomí a porozumění o různých kulturách a poskytujeme zahraničním studentům příležitost vystoupit z komfortní zóny a zapojit se do smysluplných projektů v Olomouckém, Moravskoslezském, Pardubickém nebo Královéhradeckém kraji. Díky členství rozvíjíme studenty Univerzity Palackého v oblastech leadershipu, týmového managementu, krizového managementu, strategického myšlení, prodeje, marketingu a dalších dovedností potřebných v klasické firmě.

AIESEC je taková práce nanečisto, kde je dovoleno, a dokonce i podporováno dělat chyby a sbírat zkušenosti. Členství není procházka růžovým sadem, a právě proto se studenti naučí, jak důležitý je správný time management, efektivní komunikace a význam zpětné vazby. AIESEC dává všem možnost vyzkoušet si jakoukoli roli nebo pozici – stačí jen ukázat odhodlání, ochotu se učit a vytrvalost. To, že se členství vyplatí, dokazují naši alumni (bývalí členové), kteří se později v životě neztratí. Ať už zakládají vlastní podniky, budují politickou kariéru, dosahují vrcholných manažerských pozic nebo úspěšně pracují na běžných pozicích. AIESEC je především investicí do budoucího života studentů.

Univerzita Palackého bude oceňovat nejlepší vyučující. Studenti a studentky mohou letos poprvé nominovat své oblíbené pedagogy a pedagožky do soutěže Teaching Awards UP. Podobná celouniverzitní soutěž s jednotnými kritérii zatím UP chyběla. Ceny vítězům dvou kategorií – seniorní a juniorní – budou předány slavnostně v Akademickém týdnu UP na začátku příštího roku.

V současné době probíhají na UP soutěže, v nichž se oceňují vyučující, pouze na některých fakultách. Každá má přitom vlastní pravidla, kritéria, předmět a způsoby nominace i hodnocení. „Univerzita Palackého dlouhodobě pracuje na zkvalitňování edukačního procesu podporou dalšího vzdělávání akademických i ostatních pracovníků a definováním své strategie kvality vzdělávání. Celouniverzitní volba nejlepšího učitele může být pro univerzitu důležitá z hlediska zapojení do národních a mezinárodních soutěží a spolupráce a zároveň může podpořit vývoj a inovace ve výuce, resp. šíření dobré praxe,“ uvedl Vít Zouhar, prorektor pro studium.

Soutěž, která se bude konat každý akademický rok, je rozdělena do několika kol. První a nejdůležitější právě odstartovalo a potrvá až do října, dokdy mohou studenti hlasovat pro nejlepšího učitele. Prakticky to znamená, že vyberou ze seznamu všech vyučujících na UP jméno příslušného pedagoga nebo pedagožky, kterého chtějí nominovat. Každý může vybrat jen jednoho. K hlasování využijí univerzitní systém na evaluace. Tam také najdou pět kritérií, podle kterých se mohou rozhodovat. Patří mezi ně např. to, jestli je učitel expertem ve svém oboru, zvládá nové technologie a pomůcky a využívá je ve výuce nebo dává studentům zpětnou vazbu, která jim pomáhá v jejich odborném růstu.

Nominovaní budou rozděleni podle délky praxe na kandidáty pro Teaching Junior Award (vyučující s praxí do 5 let) a Teaching Senior Award (s praxí nad 5 let). „Pro každou kategorii bude vybráno maximálně 5 navržených s nejvyšším počtem hlasů. Na konci letošního roku tito finalisté vystoupí na zasedání Pedagogické komise UP, kde se představí krátkou prezentací a předtočeným videem z výuky. Porota složená z akademiků a studentů UP pak vybere jednoho vítěze za každou kategorii,“ vysvětlila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP, které je garantem soutěže.

Vyhlášení vítězů se uskuteční během Akademického týdne UP jako součást slavnostního předávání Cen rektora UP. Nejlepší vyučující z každé kategorie získá finanční odměnu 20 tisíc korun.

Zavedení každoročního procesu oceňování vynikající vzdělávací činnosti je součástí Programu na podporu strategického řízení vysokých škol pro roky 2022–2025. Průběh soutěže mohou zájemci sledovat na webových stránkách oddělení dalšího vzdělávání a informovat o soutěži budou i univerzitní média.

Univerzita Palackého bude oceňovat nejlepší vyučující. Studenti a studentky mohou letos poprvé nominovat své oblíbené pedagogy a pedagožky do soutěže Teaching Awards UP. Podobná celouniverzitní soutěž s jednotnými kritérii zatím UP chyběla. Ceny vítězům dvou kategorií – seniorní a juniorní – budou předány slavnostně v Akademickém týdnu UP na začátku příštího roku.

V současné době probíhají na UP soutěže, v nichž se oceňují vyučující, pouze na některých fakultách. Každá má přitom vlastní pravidla, kritéria, předmět a způsoby nominace i hodnocení. „Univerzita Palackého dlouhodobě pracuje na zkvalitňování edukačního procesu podporou dalšího vzdělávání akademických i ostatních pracovníků a definováním své strategie kvality vzdělávání. Celouniverzitní volba nejlepšího učitele může být pro univerzitu důležitá z hlediska zapojení do národních a mezinárodních soutěží a spolupráce a zároveň může podpořit vývoj a inovace ve výuce, resp. šíření dobré praxe,“ uvedl Vít Zouhar, prorektor pro studium.

Soutěž, která se bude konat každý akademický rok, je rozdělena do několika kol. První a nejdůležitější právě odstartovalo a potrvá až do října, dokdy mohou studenti hlasovat pro nejlepšího učitele. Prakticky to znamená, že vyberou ze seznamu všech vyučujících na UP jméno příslušného pedagoga nebo pedagožky, kterého chtějí nominovat. Každý může vybrat jen jednoho. K hlasování využijí univerzitní systém na evaluace. Tam také najdou pět kritérií, podle kterých se mohou rozhodovat. Patří mezi ně např. to, jestli je učitel expertem ve svém oboru, zvládá nové technologie a pomůcky a využívá je ve výuce nebo dává studentům zpětnou vazbu, která jim pomáhá v jejich odborném růstu.

Nominovaní budou rozděleni podle délky praxe na kandidáty pro Teaching Junior Award (vyučující s praxí do 5 let) a Teaching Senior Award (s praxí nad 5 let). „Pro každou kategorii bude vybráno maximálně 5 navržených s nejvyšším počtem hlasů. Na konci letošního roku tito finalisté vystoupí na zasedání Pedagogické komise UP, kde se představí krátkou prezentací a předtočeným videem z výuky. Porota složená z akademiků a studentů UP pak vybere jednoho vítěze za každou kategorii,“ vysvětlila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP, které je garantem soutěže.

Vyhlášení vítězů se uskuteční během Akademického týdne UP jako součást slavnostního předávání Cen rektora UP. Nejlepší vyučující z každé kategorie získá finanční odměnu 20 tisíc korun.

Zavedení každoročního procesu oceňování vynikající vzdělávací činnosti je součástí Programu na podporu strategického řízení vysokých škol pro roky 2022–2025. Průběh soutěže mohou zájemci sledovat na webových stránkách oddělení dalšího vzdělávání a informovat o soutěži budou i univerzitní média.

Dvacet sedm let. Tak dlouho již Petr Šebesta patří k nezbytným podporám provozu fakulty tělesné kultury a vedle údržbářských montérek obléká pravidelně i talár pedela při slavnostních aktech. Mimo univerzitu je však znám především jako modelář, který staví do nejmenších detailů propracované makety nejen historických plachetnic.

Racci vysoko nad palubou, funkční děla střílející kuličky z ubrousku nebo močící námořník, to je jen velmi stručná ukázka drobností, kterými Petr Šebesta své lodě vyšperkovává a na modelářských akcích za ně oprávněně sklízí slova obdivu. Nejrůznějších plavidel postavil přes pětadvacet, většinu z nich mu uskladnil jeden fanoušek, doma by se s nimi totiž jen těžko vešel.

„Nejpyšnější jsem asi na královskou jach­tu Royal Caroline, kvůli ní za mnou byla i televize. Ale teď mám model ještě větší, plachetnici Royal William, která má 102 děl a říkám jí ‚dvouchlapová‘, protože ji na vodu musíme nést dva, jak je obrovská, má 32 kilo,“ říká. „Stavba jedné plachetnice zabere přes 3000 pracovních hodin a jen materiál vychází při dnešních cenách na nějakých 21 tisíc. Nestavím ze stavebnic, většinu dílů si sám vyrábím. Některé prvky, jako třeba okénka kajut, si ale nechávám vyřezat laserem,“ dodává.

Staví i lodě současné. Zejména u dětí je oblíbená stříkající loď hasičská, letos dokončil rybářské plavidlo, které umí pokládat sítě, a rozpracovaný má další kousek, servisní loď větrných elektráren v Baltském moři. Bude mít i heliport pro vrtulník.

Mimochodem s letadly Petr Šebesta v dětství začínal a před nástupem na FTK se jimi i živil, když stavěl modely letounů pro zahraniční zájemce. Lodím se začal více věnovat až na fakultě, kde je i dvakrát vystavoval. „Baví mě více, protože je na nich více práce a já potřebuju zaměstnat prsty. Takže pořád něco vymýšlím, hraju si a zdokonaluju se. Modelařina mě nabíjí a věnuju jí všechen svůj volný čas.“

Ani na dovolenou prý jet nemusí. Ale co když si přece jen potřebuje od lodí i letadel odpočinout? Dá se na tvorbu betlémů! Předseda Klubu lodních modelářů ho jednou vzal s sebou na kurz betlémářů, ze kterého si přivezl prvního andílka vyřezaného z lipového dřeva. „Pak jsem zkoušel sám doma, nějak mi to šlo, a když už jsem měl Marii a Josefa, tak jsem chtěl i Tři krále, ovečku… A během loňských Vánoc už fakultu zdobily dva mé betlémy. Jeden tradičnější, v druhém vezou Ježíška v kočárku městem paní starostová se starostou. Betlémářem bych se ale nenazýval,“ ohrazuje se skromně.

Šikovnost a modelářský důvtip samozřejmě uplatňuje i v práci na fakultě. Ostatně když jsme spolu v dílně mluvili, měl na stole nejen židli s rozbitým pultíkem na opravu, ale i rozdělanou učební pomůcku, skládačku životních hodnot pro katedru rekreologie. „Práce je to pestrá, baví mě a určitě bych neměnil. Navíc tím, že každý rok přicházejí stejně mladí studenti, ani necítím, že stárnu, udržují mě mladého. Jako pedel při promocích jim ale musím připomínat, že se slibuje děkanovi, ne školníkovi, který jen drží žezlo,“ uzavírá Petr Šebesta.

Tento text jste si mohli přečíst již v magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi najdete zde.

Dvacet sedm let. Tak dlouho již Petr Šebesta patří k nezbytným podporám provozu fakulty tělesné kultury a vedle údržbářských montérek obléká pravidelně i talár pedela při slavnostních aktech. Mimo univerzitu je však znám především jako modelář, který staví do nejmenších detailů propracované makety nejen historických plachetnic.

Racci vysoko nad palubou, funkční děla střílející kuličky z ubrousku nebo močící námořník, to je jen velmi stručná ukázka drobností, kterými Petr Šebesta své lodě vyšperkovává a na modelářských akcích za ně oprávněně sklízí slova obdivu. Nejrůznějších plavidel postavil přes pětadvacet, většinu z nich mu uskladnil jeden fanoušek, doma by se s nimi totiž jen těžko vešel.

„Nejpyšnější jsem asi na královskou jach­tu Royal Caroline, kvůli ní za mnou byla i televize. Ale teď mám model ještě větší, plachetnici Royal William, která má 102 děl a říkám jí ‚dvouchlapová‘, protože ji na vodu musíme nést dva, jak je obrovská, má 32 kilo,“ říká. „Stavba jedné plachetnice zabere přes 3000 pracovních hodin a jen materiál vychází při dnešních cenách na nějakých 21 tisíc. Nestavím ze stavebnic, většinu dílů si sám vyrábím. Některé prvky, jako třeba okénka kajut, si ale nechávám vyřezat laserem,“ dodává.

Staví i lodě současné. Zejména u dětí je oblíbená stříkající loď hasičská, letos dokončil rybářské plavidlo, které umí pokládat sítě, a rozpracovaný má další kousek, servisní loď větrných elektráren v Baltském moři. Bude mít i heliport pro vrtulník.

Mimochodem s letadly Petr Šebesta v dětství začínal a před nástupem na FTK se jimi i živil, když stavěl modely letounů pro zahraniční zájemce. Lodím se začal více věnovat až na fakultě, kde je i dvakrát vystavoval. „Baví mě více, protože je na nich více práce a já potřebuju zaměstnat prsty. Takže pořád něco vymýšlím, hraju si a zdokonaluju se. Modelařina mě nabíjí a věnuju jí všechen svůj volný čas.“

Ani na dovolenou prý jet nemusí. Ale co když si přece jen potřebuje od lodí i letadel odpočinout? Dá se na tvorbu betlémů! Předseda Klubu lodních modelářů ho jednou vzal s sebou na kurz betlémářů, ze kterého si přivezl prvního andílka vyřezaného z lipového dřeva. „Pak jsem zkoušel sám doma, nějak mi to šlo, a když už jsem měl Marii a Josefa, tak jsem chtěl i Tři krále, ovečku… A během loňských Vánoc už fakultu zdobily dva mé betlémy. Jeden tradičnější, v druhém vezou Ježíška v kočárku městem paní starostová se starostou. Betlémářem bych se ale nenazýval,“ ohrazuje se skromně.

Šikovnost a modelářský důvtip samozřejmě uplatňuje i v práci na fakultě. Ostatně když jsme spolu v dílně mluvili, měl na stole nejen židli s rozbitým pultíkem na opravu, ale i rozdělanou učební pomůcku, skládačku životních hodnot pro katedru rekreologie. „Práce je to pestrá, baví mě a určitě bych neměnil. Navíc tím, že každý rok přicházejí stejně mladí studenti, ani necítím, že stárnu, udržují mě mladého. Jako pedel při promocích jim ale musím připomínat, že se slibuje děkanovi, ne školníkovi, který jen drží žezlo,“ uzavírá Petr Šebesta.

Tento text jste si mohli přečíst již v magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi najdete zde.

Podobně jako ostatní univerzity a vysoké školy činí i vedení Univerzity Palackého to, k čemu je v posledních dvou letech neustále nabádáno: hledá vnitřní úspory, sahá k reorganizacím, prosazuje moderní trendy v akreditacích. Vyhovujeme tak opakovaným poukazům ministerstva na možné rezervy ve vnitřních zdrojích při vědomí, že se oblast vzdělávání velmi dynamicky proměňuje a je třeba na situaci reagovat.

Aktivně působíme i při projednávání lepšího systému institucionálního financování na fórech České konference rektorů i Rady vysokých škol. Konstatujeme, že u debatních stolů zaznívají opakované přísliby financování vzdělávací činnosti. Už pro rok 2024 máme významný příslib kompenzace podfinancovaných fakult a oborů, další meziroční navyšování je plánováno i na léta 2025 a následující. To jsou určitě pozitivní signály, které podporujeme a chceme trvat na jejich realizaci.

Přesto cítíme potřebu naslouchat hlasům, které ve veřejném prostoru znovu upozorňují na fakt, že ani v polovině roku slíbené finance zatím na vysoké školy nedorazily a že frustrace akademické obce narůstá. Jsme připraveni pokračovat v jednáních, argumentovat ve prospěch navýšení institucionálních financování, spolupracovat.

Spolu s porozuměním a pochopením těchto aktivit apelujeme na Vládu České republiky, aby situaci na univerzitách a vysokých školách vzala na vědomí s nejvyšší vážností a plánované navyšování financování vzdělávací činnosti na českých veřejných školách podpořila.

Za vedení Univerzity Palackého rektor prof. Martin Procházka

Podobně jako ostatní univerzity a vysoké školy činí i vedení Univerzity Palackého to, k čemu je v posledních dvou letech neustále nabádáno: hledá vnitřní úspory, sahá k reorganizacím, prosazuje moderní trendy v akreditacích. Vyhovujeme tak opakovaným poukazům ministerstva na možné rezervy ve vnitřních zdrojích při vědomí, že se oblast vzdělávání velmi dynamicky proměňuje a je třeba na situaci reagovat.

Aktivně působíme i při projednávání lepšího systému institucionálního financování na fórech České konference rektorů i Rady vysokých škol. Konstatujeme, že u debatních stolů zaznívají opakované přísliby financování vzdělávací činnosti. Už pro rok 2024 máme významný příslib kompenzace podfinancovaných fakult a oborů, další meziroční navyšování je plánováno i na léta 2025 a následující. To jsou určitě pozitivní signály, které podporujeme a chceme trvat na jejich realizaci.

Přesto cítíme potřebu naslouchat hlasům, které ve veřejném prostoru znovu upozorňují na fakt, že ani v polovině roku slíbené finance zatím na vysoké školy nedorazily a že frustrace akademické obce narůstá. Jsme připraveni pokračovat v jednáních, argumentovat ve prospěch navýšení institucionálních financování, spolupracovat.

Spolu s porozuměním a pochopením těchto aktivit apelujeme na Vládu České republiky, aby situaci na univerzitách a vysokých školách vzala na vědomí s nejvyšší vážností a plánované navyšování financování vzdělávací činnosti na českých veřejných školách podpořila.

Za vedení Univerzity Palackého rektor prof. Martin Procházka

Sto deset odborníků na nizozemský jazyk a literaturu, osmdesát dva přednášek a tři programově nabité dny se stěžejním tématem Nizozemský jazyk a kultura v kontrastu. Na Univerzitě Palackého začalo 15. středoevropské kolokvium nederlandistů.

V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého začalo 15. středoevropské kolokvium nederlandistů. Vedle prorektora pro internacionalizaci Jiřího Stavovčíka, proděkanky Filozofické fakulty UP Kristýny Solomon, předsedkyně Asociace Comenius Agaty Kowalské-Szubert, přívítal nederlandisty středoevropského regionu i vedoucí katedry nederlandistiky na FF UP Wilken Engelbrecht. Nabitý třídenní přednáškový program zahájil svým příspěvkem emeritní profesor Vídeňské univerzity Herbert van Uffelen, který hovořil o úloze umělé inteligence při studiu literatury v překladu.

„Kromě umělé inteligence, a toho, nakolik může být užitečná pro univerzitní učitele, a kromě zkušeností s její aplikací v Nizozemí a Belgii, se v dalších konferenčních příspěvcích budeme věnovat například porovnání jazyků, nizozemštiny s polštinou, češtinou a podobně. Budeme se zabývat i tím, jak fungují předložkové vazby v nizozemštině v porovnání s češtinou a hovořit se chystáme i o nových perspektivách v nizozemské literatuře, o pozici nizozemštiny s vlámským dialektem ve Francii či o úloze Nizozemského institutu při poskytování zdrojů pro překladatele,“ uvedl Wilken Engelbrecht ve zkratce k bohatému programu kolokvia. Velmi si považuje, že vedle profesora Herberta van Uffelena z Vídeňské univerzity přijel do Olomouce i profesor filozofické fakulty pařížské Sorbonny, na niž se habilitoval Jan Pekelder, který zároveň působí na Univerzitě Karlově v Praze.  

„Odborníci jistě přivítají i přednášku profesorky Friedy Steurs z Lovaně, která je od roku 2016 vedoucí výzkumu INT, Nizozemského jazykového institutu v Leidenu či profesora Tona van Kalmthouta z Leidenské univerzity,“ doplnil. 

Kolokvium nederlandistů se koná pravidelně jednou za dva roky vždy na jiné univerzitě a v jiné středoevropské zemi. Minulý ročník se uskutečnil v maďarském Debrecinu, nynější a zároveň v historii uvedeného kolokvia největší setkání hostí olomoucká nederlandistika v pořadí již počtvrté. Přednášky, které na kolokviu zazní, budou publikovány ve čtyřech časopisech.

Pořadatelem tohoto významného konferenčního setkání je Asociace Comenius. Vereniging voor neerlandici van Centraal-Europa. Od jejího založení v roce 1995 tehdejším olomouckým lektorátem nederlandistiky a dále i vídeňskou, wroclavskou a budapešťskou nederlandistikou, se počet členů mnohonásobně rozšířil. Nynější členská základna Asociace čítá asi dvě stě padesát členů, její součástí jsou všechny katedry, sekce a lektoráty středoevropského regionu.  

Sto deset odborníků na nizozemský jazyk a literaturu, osmdesát dva přednášek a tři programově nabité dny se stěžejním tématem Nizozemský jazyk a kultura v kontrastu. Na Univerzitě Palackého začalo 15. středoevropské kolokvium nederlandistů.

V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého začalo 15. středoevropské kolokvium nederlandistů. Vedle prorektora pro internacionalizaci Jiřího Stavovčíka, proděkanky Filozofické fakulty UP Kristýny Solomon, předsedkyně Asociace Comenius Agaty Kowalské-Szubert, přívítal nederlandisty středoevropského regionu i vedoucí katedry nederlandistiky na FF UP Wilken Engelbrecht. Nabitý třídenní přednáškový program zahájil svým příspěvkem emeritní profesor Vídeňské univerzity Herbert van Uffelen, který hovořil o úloze umělé inteligence při studiu literatury v překladu.

„Kromě umělé inteligence, a toho, nakolik může být užitečná pro univerzitní učitele, a kromě zkušeností s její aplikací v Nizozemí a Belgii, se v dalších konferenčních příspěvcích budeme věnovat například porovnání jazyků, nizozemštiny s polštinou, češtinou a podobně. Budeme se zabývat i tím, jak fungují předložkové vazby v nizozemštině v porovnání s češtinou a hovořit se chystáme i o nových perspektivách v nizozemské literatuře, o pozici nizozemštiny s vlámským dialektem ve Francii či o úloze Nizozemského institutu při poskytování zdrojů pro překladatele,“ uvedl Wilken Engelbrecht ve zkratce k bohatému programu kolokvia. Velmi si považuje, že vedle profesora Herberta van Uffelena z Vídeňské univerzity přijel do Olomouce i profesor filozofické fakulty pařížské Sorbonny, na niž se habilitoval Jan Pekelder, který zároveň působí na Univerzitě Karlově v Praze.  

„Odborníci jistě přivítají i přednášku profesorky Friedy Steurs z Lovaně, která je od roku 2016 vedoucí výzkumu INT, Nizozemského jazykového institutu v Leidenu či profesora Tona van Kalmthouta z Leidenské univerzity,“ doplnil. 

Kolokvium nederlandistů se koná pravidelně jednou za dva roky vždy na jiné univerzitě a v jiné středoevropské zemi. Minulý ročník se uskutečnil v maďarském Debrecinu, nynější a zároveň v historii uvedeného kolokvia největší setkání hostí olomoucká nederlandistika v pořadí již počtvrté. Přednášky, které na kolokviu zazní, budou publikovány ve čtyřech časopisech.

Pořadatelem tohoto významného konferenčního setkání je Asociace Comenius. Vereniging voor neerlandici van Centraal-Europa. Od jejího založení v roce 1995 tehdejším olomouckým lektorátem nederlandistiky a dále i vídeňskou, wroclavskou a budapešťskou nederlandistikou, se počet členů mnohonásobně rozšířil. Nynější členská základna Asociace čítá asi dvě stě padesát členů, její součástí jsou všechny katedry, sekce a lektoráty středoevropského regionu.  

Čtyři osobnosti a dva počiny za rok 2023 ocenilo statutární město Olomouc. Cenu města v kategorii Věda a výzkum převzal ve slavnostním sále Klášterního Hradiska profesor mikrobiologie a děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář. Ocenění obdržela i Fakultní nemocnice Olomouc nebo Lubomíra Hellová vyučující na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP. 

„Je pro mne velkou ctí převzít Cenu města Olomouce, kterou však chápu nejen jako ocenění pro mne osobně, ale současně i jako významné ocenění pro celou Lékařskou fakultu UP. Je velice potěšující, že Cenu města obdržela i Fakultní nemocnice Olomouc a jsem přesvědčen, že to potvrzuje vzájemné úzké provázání a přátelské vztahy obou organizací. Věřím, že se nám společně povede vytvořit v Olomouci unikátní centrum excelentního zdravotnictví od výchovy nových lékařů přes kvalitní vědecko-výzkumnou činnost v medicíně po špičkovou lékařskou péči o naše pacienty,“ uvedl Milan Kolář.

Prostějovský rodák, který letos oslavil kulaté šedesáté narozeniny, vystudoval medicínu na Lékařské fakultě UP. Od roku 1988 působí na Ústavu mikrobiologie LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který jako přednosta vede. Ve své odborné práci se zaměřuje především na antibiotickou léčbu bakteriálních onemocnění a problematiku bakteriální rezistence, která patří k největším problémům současného zdravotnictví. Již dvacet let se podílí i na vedení LF UP, v letech 2011–2019 a nyní od roku 2023 jako její děkan. Svoji práci, ať už na ústavu či na děkanátu, dělá s velkým nadšením, je pro něj srdeční záležitostí. Jeho největším koníčkem je pak historie, zejména starověk, na dovolenou si vždy bere dostatek literatury ve čtečce a rád jezdí na kole.

Fakultní nemocnice Olomouc, se kterou je LF UP úzce propojena posláním, lidsky i prostorově, obdržela ocenění za počin roku, a sice za otevření Centra zdraví a prevence, které zdravým i nemocným pomáhá ke zlepšení kvality jejich života.

Cenu města, a sice v kategorii Kultura, převzala také Lubomíra Hellová, sbormistryně opery a operety Moravského divadla Olomouc, která externě učí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP. Dalšími laureáty za rok 2023 jsou emeritní ředitel Českého rozhlasu Olomouc a Moravského divadla Pavel Hekela a psovod a dvojnásobný mistr světa v bikejöringu Jiří Švancara. Druhým oceněným počinem roku je otevření Červeného kostela Vědecké knihovny Olomouc jako nového kulturně-vzdělávacího centra ve městě. 

Medailonky všech laureátů i další informace o Cenách města Olomouce jsou k dispozici zde.

Čtyři osobnosti a dva počiny za rok 2023 ocenilo statutární město Olomouc. Cenu města v kategorii Věda a výzkum převzal ve slavnostním sále Klášterního Hradiska profesor mikrobiologie a děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář. Ocenění obdržela i Fakultní nemocnice Olomouc nebo Lubomíra Hellová vyučující na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP. 

„Je pro mne velkou ctí převzít Cenu města Olomouce, kterou však chápu nejen jako ocenění pro mne osobně, ale současně i jako významné ocenění pro celou Lékařskou fakultu UP. Je velice potěšující, že Cenu města obdržela i Fakultní nemocnice Olomouc a jsem přesvědčen, že to potvrzuje vzájemné úzké provázání a přátelské vztahy obou organizací. Věřím, že se nám společně povede vytvořit v Olomouci unikátní centrum excelentního zdravotnictví od výchovy nových lékařů přes kvalitní vědecko-výzkumnou činnost v medicíně po špičkovou lékařskou péči o naše pacienty,“ uvedl Milan Kolář.

Prostějovský rodák, který letos oslavil kulaté šedesáté narozeniny, vystudoval medicínu na Lékařské fakultě UP. Od roku 1988 působí na Ústavu mikrobiologie LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který jako přednosta vede. Ve své odborné práci se zaměřuje především na antibiotickou léčbu bakteriálních onemocnění a problematiku bakteriální rezistence, která patří k největším problémům současného zdravotnictví. Již dvacet let se podílí i na vedení LF UP, v letech 2011–2019 a nyní od roku 2023 jako její děkan. Svoji práci, ať už na ústavu či na děkanátu, dělá s velkým nadšením, je pro něj srdeční záležitostí. Jeho největším koníčkem je pak historie, zejména starověk, na dovolenou si vždy bere dostatek literatury ve čtečce a rád jezdí na kole.

Fakultní nemocnice Olomouc, se kterou je LF UP úzce propojena posláním, lidsky i prostorově, obdržela ocenění za počin roku, a sice za otevření Centra zdraví a prevence, které zdravým i nemocným pomáhá ke zlepšení kvality jejich života.

Cenu města, a sice v kategorii Kultura, převzala také Lubomíra Hellová, sbormistryně opery a operety Moravského divadla Olomouc, která externě učí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP. Dalšími laureáty za rok 2023 jsou emeritní ředitel Českého rozhlasu Olomouc a Moravského divadla Pavel Hekela a psovod a dvojnásobný mistr světa v bikejöringu Jiří Švancara. Druhým oceněným počinem roku je otevření Červeného kostela Vědecké knihovny Olomouc jako nového kulturně-vzdělávacího centra ve městě. 

Medailonky všech laureátů i další informace o Cenách města Olomouce jsou k dispozici zde.

Na pokročilé využití umělé inteligence (Al) v různých oblastech výzkumu a vzdělávání byla zaměřena mezinárodní konference Cognition and Artificial Life, kterou v Pevnosti poznání pořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty společně s katedrou informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně. Dvaadvacátý ročník konference navštívilo více než 50 odborníků z Česka, Slovenska, Polska a Německa.

Letošní konference se zabývala využitím eye-trackingu, tedy sledování očí. „Eye-trackingu se věnuji už od roku 2011. Tuto metodu používám při hodnocení a optimalizaci map, proto jsem byl přizván k organizaci této akce,“ uvedl Stanislav Popelka z katedry geoinformatiky.

Na konferenci zazněly přednášky týkající se například hodnocení atraktivity geografické expozice Pevnosti poznání pomocí mobilních eye-tracking brýlí, mezikulturního výzkumu v kartografii, použití virtuální reality v experimentální psychologii či demokratizaci vizualizace eye-tracking dat pomocí nástroje GazePlotter. „Byla to jedna z nejzajímavějších přednášek. GazePlotter umožňuje snadnou analýzu a interpretaci dat i pro neodborníky,“ doplnil hlavní organizátor Čeněk Šašinka z Masarykovy univerzity.

Mezinárodní akce se zúčastnila i Markéta Košatková s prací Navigating Classroom Challenges: How VR and AI Could Elevates Teaching Strategies, která byla oceněna ministrem školství. „Následovaly prezentace zaměřené na různé aspekty neurálních sítí a kognitivní robotiky, včetně biologicky motivovaných neurálních sítí a odhadování adresátů v kontextu AI či přednáška Jiřího Čeňka na téma Seeing beyond borders: Exploring the world's diversity in visual perception,“ dodal Stanislav Popelka.

Poslední den byl orientován na diagnostiku dyslexie pomocí AI a eye-tracking technologií. Výsledky své práce přiblížili Jan Sedmidubský a Nicol Dostálová, kteří představili nové metody a projekty v oblasti diagnostiky a reedukace dyslexie. „Během celé konference také probíhaly zajímavé workshopy zaměřené například na vývoj hardware a software řešení v oblasti eye-trackingu nebo na implementaci eye-trackingu ve virtuální realitě, a to včetně praktických ukázek. Účastníci byli seznámeni také s koncepcí projektu, který využívá virtuální realitu pro hraní divadla,“ řekl Čeněk Šašinka.

Součástí konference byl doprovodný program, během kterého proběhla návštěva historické budovy Prachárna s expozicí o Pevnosti Olomouc, degustace vín či ochutnávka piva z Experimentálního pivovaru EUREKA. „Akce byla nesmírně úspěšná, a to jak z hlediska počtu účastníků, tak i kvality prezentovaných příspěvků. Eye-tracking se ukazuje jako klíčový nástroj pro hlubší porozumění lidskému vnímání a chování, což potvrzují i výsledky zde prezentovaných studií. Otevírá nové možnosti v mnoha vědeckých a vzdělávacích oborech," uzavřel Čeněk Šašinka.

Na pokročilé využití umělé inteligence (Al) v různých oblastech výzkumu a vzdělávání byla zaměřena mezinárodní konference Cognition and Artificial Life, kterou v Pevnosti poznání pořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty společně s katedrou informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně. Dvaadvacátý ročník konference navštívilo více než 50 odborníků z Česka, Slovenska, Polska a Německa.

Letošní konference se zabývala využitím eye-trackingu, tedy sledování očí. „Eye-trackingu se věnuji už od roku 2011. Tuto metodu používám při hodnocení a optimalizaci map, proto jsem byl přizván k organizaci této akce,“ uvedl Stanislav Popelka z katedry geoinformatiky.

Na konferenci zazněly přednášky týkající se například hodnocení atraktivity geografické expozice Pevnosti poznání pomocí mobilních eye-tracking brýlí, mezikulturního výzkumu v kartografii, použití virtuální reality v experimentální psychologii či demokratizaci vizualizace eye-tracking dat pomocí nástroje GazePlotter. „Byla to jedna z nejzajímavějších přednášek. GazePlotter umožňuje snadnou analýzu a interpretaci dat i pro neodborníky,“ doplnil hlavní organizátor Čeněk Šašinka z Masarykovy univerzity.

Mezinárodní akce se zúčastnila i Markéta Košatková s prací Navigating Classroom Challenges: How VR and AI Could Elevates Teaching Strategies, která byla oceněna ministrem školství. „Následovaly prezentace zaměřené na různé aspekty neurálních sítí a kognitivní robotiky, včetně biologicky motivovaných neurálních sítí a odhadování adresátů v kontextu AI či přednáška Jiřího Čeňka na téma Seeing beyond borders: Exploring the world's diversity in visual perception,“ dodal Stanislav Popelka.

Poslední den byl orientován na diagnostiku dyslexie pomocí AI a eye-tracking technologií. Výsledky své práce přiblížili Jan Sedmidubský a Nicol Dostálová, kteří představili nové metody a projekty v oblasti diagnostiky a reedukace dyslexie. „Během celé konference také probíhaly zajímavé workshopy zaměřené například na vývoj hardware a software řešení v oblasti eye-trackingu nebo na implementaci eye-trackingu ve virtuální realitě, a to včetně praktických ukázek. Účastníci byli seznámeni také s koncepcí projektu, který využívá virtuální realitu pro hraní divadla,“ řekl Čeněk Šašinka.

Součástí konference byl doprovodný program, během kterého proběhla návštěva historické budovy Prachárna s expozicí o Pevnosti Olomouc, degustace vín či ochutnávka piva z Experimentálního pivovaru EUREKA. „Akce byla nesmírně úspěšná, a to jak z hlediska počtu účastníků, tak i kvality prezentovaných příspěvků. Eye-tracking se ukazuje jako klíčový nástroj pro hlubší porozumění lidskému vnímání a chování, což potvrzují i výsledky zde prezentovaných studií. Otevírá nové možnosti v mnoha vědeckých a vzdělávacích oborech," uzavřel Čeněk Šašinka.

Zhoubné nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtnosti v ČR a EU, přitom téměř polovině těchto úmrtí lze zabránit prevencí. Projekt SALVAGE, celým názvem Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory, se zabývá hlavními výzvami ve výzkumu v oblasti primární, sekundární a terciární onkologické prevence. Jeho hlavním řešitelským pracovištěm je Masarykův onkologický ústav v Brně, podílí se i Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP.

Na projektu spolupracuje osm institucí, jejichž zástupci během společného setkání v Brně zahájili jeho realizaci. Ta přispěje k naplňování hlavních cílů Evropského plánu boje proti rakovině, EU Mise Rakovina a Koncepce zdravotnického výzkumu ČR 2030. Současně přinese výsledky uplatnitelné v klinické praxi, posílí mezinárodní spolupráci a sníží deficit výzkumu v této oblasti. 

„Projekt SALVAGE má tři výzkumné záměry, ve kterých se zabýváme příčinami vzniku přednádorových stavů a nádorů a možnostmi jejich ovlivnění, a to na úrovni buněk, jedinců a celých populací. Propojujeme laboratoře s klinickou praxí a excelentní vědecké týmy napříč Českou republikou. Důležitý je i mezinárodní přesah, o čemž svědčí i skutečnost, že slavnostnímu zahájení projektu věnovala pozornost i Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) sídlící v Lyonu, jejíž zástupce Jiří Zavadil na zahájení přednesl vyzvanou přednášku,“ uvedl Marek Svoboda, hlavní řešitel projektu SALVAGE a ředitel Masarykova onkologického ústavu.

První z výzkumných záměrů má na starosti Ústav molekulární a translační medicíny LF UP (ÚMTM). „Náš výzkum přináší vhled do molekulárních základů prekancerózních a časných rakovinných lézí a interakcí mezi nádorem a hostitelem. Tyto procesy jsou zásadní pro pochopení procesu maligní transformace, což je důležité pro zlepšení prevence, detekce a léčby rakoviny,“ vysvětlil juniorní výzkumník Zdeněk Škrott, který výzkumný záměr vede. Klade si za cíl prozkoumat roli genomové integrity, proteotoxických stresových reakcí a buněčné senescence v časné onkogenezi a prozkoumat molekulární diverzitu v prekancerogenních a rakovinných lézích a stromálních buňkách. V plánu je genomická, epigenetická a proteomická analýza za účelem identifikace nových markerů a vylepšení diagnostických a léčebných přístupů. Další výzkum bude zaměřen na zkoumání interakcí mezi nádorem a hostitelem, důležitosti nádorového mikroprostředí a imunitního dohledu.

Porozumění trendům incidence, mortality a kumulace různých typů nádorových onemocnění a jejich přednádorových stavů a trendům výskytů rizikových faktorů v české populaci je důležité pro orientaci strategie kontroly nádorových onemocnění. „Cílem druhého výzkumného záměru SALVAGE je aktualizovat a rozšířit dosavadní informace a provést nové analýzy národních, regionálních a kohortově specifických údajů o incidenci, úmrtnosti a přežití na nádorová onemocnění, aby bylo možné prozkoumat časové změny, geografické rozdíly a sociální nerovnosti v rizicích nádorových onemocnění,“ přiblížil vedoucí výzkumného programu RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Martin Bobák.

Součástí záměru je analýza souvislosti mezi tradičními a novými rizikovými faktory a biomarkery s vybranými hlavními typy nádorů a odhad podílu případů, které lze přičíst těmto rizikovým faktorům. Dále dojde k výzkumu úlohy lidského expozomu (faktorů vnějšího prostředí a vnitřní expozice chemickým látkám) a mikrobiomu v riziku vzniku nádorových onemocnění. Budou se hledat příčiny rozdílů ve využívání screeningu v populaci například podle zeměpisné polohy, věku a socioekonomických a psychosociálních faktorů a posuzovat trendy a determinanty změn v přežití hlavních typů nádorů, zejména ve vztahu k metastazujícím nádorům, prognóze rakoviny a způsobům péče o pacienty s rakovinou. K dosažení těchto ambiciózních cílů výzkumný záměr č. 2 využije širokou škálu stávajících i nově získaných datových souborů a jejich propojení.

Třetí z výzkumných záměrů míří na včasnou detekci přednádorových stavů a časných nádorů, jejich prevenci a terapii. Klíčové aktivity zahrnují neinvazivní diagnostiku nádorů a prekanceróz pomocí tělních tekutin, inovativní detekční metody, multiomickou analýzu prekancerózních lézí a využití cirkulujících nádorových buněk a exosomů. Dále se projekt zaměřuje na terapeutické intervence, včetně využití některých již existujících léků za účelem chemoprevence, a vývoj inovativních terapeutik. V oblasti prevence jsou identifikovány rizikové faktory pro rozvoj druhotných nádorů u onkologických pacientů a navrhovány personalizované klinické studie. Tento výzkumný tým vede Marián Hajdúch z ÚMTM ve spolupráci s dalšími členy konsorcia.

„Stávající aktivity zahrnují přípravu nebo spuštění několika klinických studií na biobankování a časnou detekci nádorů, například pomocí zjištění přítomnosti viru HPV v dutině ústní, který způsobuje nádory v oblasti dutiny ústní a krku, dále validační klinickou studii na biomarkery časné detekce nádorů plic z vydechovaného vzduchu, nebo kohortovou preventivní studii na jedincích ve vysokém riziku nádorových chorob, kteří se rekrutují z pacientů vyléčených z rakoviny v dětském věku nebo z rodin s prokázaným dědičným rizikem vzniku nádorů,“ dodal Marián Hajdúch.

Projekt SALVAGE – Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory s rozpočtem přes 488 milionů korun je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský, jeho řešení potrvá do poloviny roku 2028. Hlavním řešitelem je Masarykův onkologický ústav, partnery jsou vedle Univerzity Palackého v Olomouci také Fakultní nemocnice Olomouc, Fakultní nemocnice v Motole, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, Masarykova univerzita, Ostravská univerzita a Univerzita Pardubice.

Zhoubné nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtnosti v ČR a EU, přitom téměř polovině těchto úmrtí lze zabránit prevencí. Projekt SALVAGE, celým názvem Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory, se zabývá hlavními výzvami ve výzkumu v oblasti primární, sekundární a terciární onkologické prevence. Jeho hlavním řešitelským pracovištěm je Masarykův onkologický ústav v Brně, podílí se i Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP.

Na projektu spolupracuje osm institucí, jejichž zástupci během společného setkání v Brně zahájili jeho realizaci. Ta přispěje k naplňování hlavních cílů Evropského plánu boje proti rakovině, EU Mise Rakovina a Koncepce zdravotnického výzkumu ČR 2030. Současně přinese výsledky uplatnitelné v klinické praxi, posílí mezinárodní spolupráci a sníží deficit výzkumu v této oblasti. 

„Projekt SALVAGE má tři výzkumné záměry, ve kterých se zabýváme příčinami vzniku přednádorových stavů a nádorů a možnostmi jejich ovlivnění, a to na úrovni buněk, jedinců a celých populací. Propojujeme laboratoře s klinickou praxí a excelentní vědecké týmy napříč Českou republikou. Důležitý je i mezinárodní přesah, o čemž svědčí i skutečnost, že slavnostnímu zahájení projektu věnovala pozornost i Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) sídlící v Lyonu, jejíž zástupce Jiří Zavadil na zahájení přednesl vyzvanou přednášku,“ uvedl Marek Svoboda, hlavní řešitel projektu SALVAGE a ředitel Masarykova onkologického ústavu.

První z výzkumných záměrů má na starosti Ústav molekulární a translační medicíny LF UP (ÚMTM). „Náš výzkum přináší vhled do molekulárních základů prekancerózních a časných rakovinných lézí a interakcí mezi nádorem a hostitelem. Tyto procesy jsou zásadní pro pochopení procesu maligní transformace, což je důležité pro zlepšení prevence, detekce a léčby rakoviny,“ vysvětlil juniorní výzkumník Zdeněk Škrott, který výzkumný záměr vede. Klade si za cíl prozkoumat roli genomové integrity, proteotoxických stresových reakcí a buněčné senescence v časné onkogenezi a prozkoumat molekulární diverzitu v prekancerogenních a rakovinných lézích a stromálních buňkách. V plánu je genomická, epigenetická a proteomická analýza za účelem identifikace nových markerů a vylepšení diagnostických a léčebných přístupů. Další výzkum bude zaměřen na zkoumání interakcí mezi nádorem a hostitelem, důležitosti nádorového mikroprostředí a imunitního dohledu.

Porozumění trendům incidence, mortality a kumulace různých typů nádorových onemocnění a jejich přednádorových stavů a trendům výskytů rizikových faktorů v české populaci je důležité pro orientaci strategie kontroly nádorových onemocnění. „Cílem druhého výzkumného záměru SALVAGE je aktualizovat a rozšířit dosavadní informace a provést nové analýzy národních, regionálních a kohortově specifických údajů o incidenci, úmrtnosti a přežití na nádorová onemocnění, aby bylo možné prozkoumat časové změny, geografické rozdíly a sociální nerovnosti v rizicích nádorových onemocnění,“ přiblížil vedoucí výzkumného programu RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Martin Bobák.

Součástí záměru je analýza souvislosti mezi tradičními a novými rizikovými faktory a biomarkery s vybranými hlavními typy nádorů a odhad podílu případů, které lze přičíst těmto rizikovým faktorům. Dále dojde k výzkumu úlohy lidského expozomu (faktorů vnějšího prostředí a vnitřní expozice chemickým látkám) a mikrobiomu v riziku vzniku nádorových onemocnění. Budou se hledat příčiny rozdílů ve využívání screeningu v populaci například podle zeměpisné polohy, věku a socioekonomických a psychosociálních faktorů a posuzovat trendy a determinanty změn v přežití hlavních typů nádorů, zejména ve vztahu k metastazujícím nádorům, prognóze rakoviny a způsobům péče o pacienty s rakovinou. K dosažení těchto ambiciózních cílů výzkumný záměr č. 2 využije širokou škálu stávajících i nově získaných datových souborů a jejich propojení.

Třetí z výzkumných záměrů míří na včasnou detekci přednádorových stavů a časných nádorů, jejich prevenci a terapii. Klíčové aktivity zahrnují neinvazivní diagnostiku nádorů a prekanceróz pomocí tělních tekutin, inovativní detekční metody, multiomickou analýzu prekancerózních lézí a využití cirkulujících nádorových buněk a exosomů. Dále se projekt zaměřuje na terapeutické intervence, včetně využití některých již existujících léků za účelem chemoprevence, a vývoj inovativních terapeutik. V oblasti prevence jsou identifikovány rizikové faktory pro rozvoj druhotných nádorů u onkologických pacientů a navrhovány personalizované klinické studie. Tento výzkumný tým vede Marián Hajdúch z ÚMTM ve spolupráci s dalšími členy konsorcia.

„Stávající aktivity zahrnují přípravu nebo spuštění několika klinických studií na biobankování a časnou detekci nádorů, například pomocí zjištění přítomnosti viru HPV v dutině ústní, který způsobuje nádory v oblasti dutiny ústní a krku, dále validační klinickou studii na biomarkery časné detekce nádorů plic z vydechovaného vzduchu, nebo kohortovou preventivní studii na jedincích ve vysokém riziku nádorových chorob, kteří se rekrutují z pacientů vyléčených z rakoviny v dětském věku nebo z rodin s prokázaným dědičným rizikem vzniku nádorů,“ dodal Marián Hajdúch.

Projekt SALVAGE – Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory s rozpočtem přes 488 milionů korun je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský, jeho řešení potrvá do poloviny roku 2028. Hlavním řešitelem je Masarykův onkologický ústav, partnery jsou vedle Univerzity Palackého v Olomouci také Fakultní nemocnice Olomouc, Fakultní nemocnice v Motole, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, Masarykova univerzita, Ostravská univerzita a Univerzita Pardubice.

Martin Procházka, Rector of Palacký University Olomouc, will lead the European university network Aurora as of the new academic year. He was elected its president by the Aurora General Council during the Aurora Spring Biannual 2024, which is currently underway in Naples, Italy. More than 170 representatives from 19 participating institutions are attending the meeting to discuss the development of international education, stakeholder engagement, and technology transfer.

The four-day meeting where members of the Aurora European university network are meeting together right now is called Aurora Spring Biannual 2024. Palacký University Olomouc joined the network as an associate member in 2020 and became a full member of the Aurora Network global university consortium in May 2022. After another term of intensive cooperation, UP Rector Martin Procházka was nominated for the position of President-Elect at the beginning of this year.

In yesterday’s election, he received full support from the members of the Aurora General Council, and thus will replace the current president, University of Iceland Rector Jón Atli Benediktsson, in September. During the ceremony, Rector Procházka presented him with a vase made of Bohemian glass to thank him for his service. “Jón Atli, this gift is not only a token of our friendship, but also a symbol of your excellent work for Aurora. Bohemian crystal, renowned for its exquisite craftsmanship, shines with the combination of tradition and innovation that we strive for at Aurora and reflects our commitment to excellence in education and research,” said Procházka.

In his acceptance speech, he emphasised that in his role as President, he wants to give the universities and all members of the community space for expression and the opportunity to shape the future of both Aurora and European higher education together. "My mission is to build bridges – between cultures, institutions, and even the whole of the world. Our commitment is to grow together within this connection, to develop Aurora, and to expand our ambitions with other global partners."

A key element of Aurora are students. One of its executive bodies is the Student Council, whose president is Hanuš Patera who studies psychology at the UP Faculty of Arts. “The students’ enthusiasm and their ideas are a great inspiration to us all. As President, I will aim to continue working to create a student-oriented and inclusive environment,” underlined Procházka.

The Aurora Spring Biannual 2024 was commenced Monday evening with a welcome reception in the historic premises of the University of Naples Federico II, which celebrates 800 years of its existence this year. In addition to the election of a new president, Tuesday’s programme included a roundtable discussion on the development of joint international study programmes, and lectures on participatory democracy and citizen science. UP Vice-Rector for Strategy and Regional Affairs Michal Malacka was a guest speaker at the Stakeholder Engagement and Social Entrepreneurship in European Alliances roundtable.

In addition to the handover of the presidency, another festive moment of yesterday’s programme was the signing of the Aurora Sustainable Development Plan, which was designed thanks to the work of the Sustainable Campus team led by Palacký University.

The programme of today and tomorrow will be dedicated to a plenary session led by students. This will be followed by breakout sessions of the vice-rectors, executive committees, and individual working groups. These will focus on education, science, and research, as well as other shared themes such as IT development, health and wellbeing, sustainability, and communication. In addition to the members of the Aurora Student Council, there are other student ambassadors at each university who will be able to get to know each other during a special workshop.

Rektor Univerzity Palackého Martin Procházka povede od nového akademického roku evropskou univerzitní síť Aurora. Jejím prezidentem jej zvolil Aurora General Council během setkání Aurora Spring Biannual 2024, které právě probíhá v italské Neapoli. Přes 170 zástupců z 19 zapojených institucí se na něm věnuje rozvoji mezinárodního vzdělávání, zapojení stakeholderů či transferu technologií.

Aurora Spring Biannual 2024 – tak se jmenuje čtyřdenní setkání, na němž právě teď společně jednají členové evropské univerzitní sítě Aurora. Univerzita Palackého se k ní jako přidružený člen připojila v roce 2020, v květnu roku 2022 stala plnohodnotným členem globálního univerzitního konsorcia Aurora Network. Po dalším období intenzivní spolupráce byl rektor UP Martin Procházka počátkem letošního roku nominován na pozici president-elect.

Při včerejším hlasování získal od členů Aurora General Council plnou podporu, od září tak nahradí současného prezidenta, kterým je rektor Islandské univerzity Jon Atli Benediktson. Jako poděkování za jeho působení mu Martin Procházka během slavnostního ceremoniálu předal vázu z českého křišťálu. „Jone Atli, tento dárek není jen projevem našeho přátelství, ale také symbolem vaší vynikající práce pro Auroru. Český křišťál, proslulý svým vynikajícím řemeslným zpracováním, připomíná spojení tradice a inovace, o které v Auroře usilujeme, a odráží naše závazky k excelenci ve vzdělávání a výzkumu,“ řekl Martin Procházka.

Ve své děkovné řeči zdůraznil, že chce v roli prezidenta poskytnout univerzitám i všem členům komunity prostor pro vyjádření a možnost společně formovat jak budoucnost Aurory, tak evropského vysokého školství: „Mojí misí je stavět mosty – mezi kulturami, institucemi i celým světem. Naším závazkem je v tomto propojení růst společně, rozvíjet Auroru a rozšiřovat naše ambice s dalšími globálními partnery.“

Klíčovou úlohu v rámci Aurory hrají studenti a studentky. Jedním z jejích výkonných orgánů je Studentská rada, jejímž prezidentem je Hanuš Patera, student psychologie na Filozofické fakultě UP. „Nadšení a nápady studentů jsou pro nás všechny inspirací. Jako prezident si budu klást za cíl nadále pracovat na vytváření studentsky orientovaného a inkluzivního prostředí,“ zdůraznil Martin Procházka.

Setkání Aurora Spring Biannual 2024 zahájila v pondělí večer uvítací recepce v historickém komplexu Neapolské univerzity Fridricha II., která letos slaví 800 let existence. V úterním programu byl kromě volby nového prezidenta kulatý stůl, zaměřený na rozvoj společných mezinárodních studijních programů, či přednášky o participativní demokracii a občanské vědě. Prorektor UP pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka vystoupil jako host kulatého stolu Stakeholder Engagement and Social Entrepreneurship in European Alliances.

Vedle předávání prezidenství byl dalším slavnostním okamžikem včerejšího dne podpis Plánu udržitelného rozvoje Aurory, který vznikl díky práci týmu Sustainable Campus pod vedením Univerzity Palackého.

Dnešek a zítřek bude věnován plenárnímu zasedání vedenému studentkami a studenty. Na ně navážou dílčí jednání prorektorů, výkonných výborů a jednotlivých pracovních skupin. Ta se kromě vzdělávání, vědy a výzkumu zaměří na další společná témata, jako jsou rozvoj IT, zdraví a wellbeing, udržitelnost či komunikace. Kromě členů Studentské rady Aurory na každé z univerzit ještě působí další studentští ambasadoři, kteří se budou moci navzájem poznat během speciálního workshopu.

Rektor Univerzity Palackého Martin Procházka povede od nového akademického roku evropskou univerzitní síť Aurora. Jejím prezidentem jej zvolil Aurora General Council během setkání Aurora Spring Biannual 2024, které právě probíhá v italské Neapoli. Přes 170 zástupců z 19 zapojených institucí se na něm věnuje rozvoji mezinárodního vzdělávání, zapojení stakeholderů či transferu technologií.

Aurora Spring Biannual 2024 – tak se jmenuje čtyřdenní setkání, na němž právě teď společně jednají členové evropské univerzitní sítě Aurora. Univerzita Palackého se k ní jako přidružený člen připojila v roce 2020, v květnu roku 2022 stala plnohodnotným členem globálního univerzitního konsorcia Aurora Network. Po dalším období intenzivní spolupráce byl rektor UP Martin Procházka počátkem letošního roku nominován na pozici president-elect.

Při včerejším hlasování získal od členů Aurora General Council plnou podporu, od září tak nahradí současného prezidenta, kterým je rektor Islandské univerzity Jon Atli Benediktson. Jako poděkování za jeho působení mu Martin Procházka během slavnostního ceremoniálu předal vázu z českého křišťálu. „Jone Atli, tento dárek není jen projevem našeho přátelství, ale také symbolem vaší vynikající práce pro Auroru. Český křišťál, proslulý svým vynikajícím řemeslným zpracováním, připomíná spojení tradice a inovace, o které v Auroře usilujeme, a odráží naše závazky k excelenci ve vzdělávání a výzkumu,“ řekl Martin Procházka.

Ve své děkovné řeči zdůraznil, že chce v roli prezidenta poskytnout univerzitám i všem členům komunity prostor pro vyjádření a možnost společně formovat jak budoucnost Aurory, tak evropského vysokého školství: „Mojí misí je stavět mosty – mezi kulturami, institucemi i celým světem. Naším závazkem je v tomto propojení růst společně, rozvíjet Auroru a rozšiřovat naše ambice s dalšími globálními partnery.“

Klíčovou úlohu v rámci Aurory hrají studenti a studentky. Jedním z jejích výkonných orgánů je Studentská rada, jejímž prezidentem je Hanuš Patera, student psychologie na Filozofické fakultě UP. „Nadšení a nápady studentů jsou pro nás všechny inspirací. Jako prezident si budu klást za cíl nadále pracovat na vytváření studentsky orientovaného a inkluzivního prostředí,“ zdůraznil Martin Procházka.

Setkání Aurora Spring Biannual 2024 zahájila v pondělí večer uvítací recepce v historickém komplexu Neapolské univerzity Fridricha II., která letos slaví 800 let existence. V úterním programu byl kromě volby nového prezidenta kulatý stůl, zaměřený na rozvoj společných mezinárodních studijních programů, či přednášky o participativní demokracii a občanské vědě. Prorektor UP pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka vystoupil jako host kulatého stolu Stakeholder Engagement and Social Entrepreneurship in European Alliances.

Vedle předávání prezidenství byl dalším slavnostním okamžikem včerejšího dne podpis Plánu udržitelného rozvoje Aurory, který vznikl díky práci týmu Sustainable Campus pod vedením Univerzity Palackého.

Dnešek a zítřek bude věnován plenárnímu zasedání vedenému studentkami a studenty. Na ně navážou dílčí jednání prorektorů, výkonných výborů a jednotlivých pracovních skupin. Ta se kromě vzdělávání, vědy a výzkumu zaměří na další společná témata, jako jsou rozvoj IT, zdraví a wellbeing, udržitelnost či komunikace. Kromě členů Studentské rady Aurory na každé z univerzit ještě působí další studentští ambasadoři, kteří se budou moci navzájem poznat během speciálního workshopu.

Disciplín požárního sportu a některých činností, které hasiči při své práci vykonávají, zakusili studenti Fakultě tělesné kultury UP. V rámci studia ochrany obyvatelstva se vůbec poprvé mohli zúčastnit kurzu, který vznikl ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje a Sborem dobrovolných hasičů Olomouc-Chválkovice.

Štafeta 400 metrů přes překážky, požární útok, motání hadic v plné výstroji i hašení otevřeného ohně několika typy hasicích přístrojů nebo stavění protipovodňové hráze z pytlů, to vše si mohli studenti během třídenního kurzu vyzkoušet.

„Jsem naprosto spokojený a rád za tuto zkušenost. Rozhodně kurz doporučuji všem, kteří se o hasičinu zajímají. Mě to tímto směrem už delší dobu táhne, takže jsem se přihlásil, abych se dozvěděl nové informace a něco si zkusil. Leccos se může hodit i v běžném životě, třeba hašení ohně hasicím přístrojem. Největší fuška určitě byly disciplíny TFA (Toughest Firefighter Alive, nejtěžší hasičské závody – pozn. red.), motání hadic a tahání 80kilového panáka,“ ohlédl se jeden z účastníků Adam Kunz.

„Na první setkání s požárním sportem si, myslím, studenti vedli velmi dobře. Největší úspěch je, že nedošlo k žádnému zranění, protože ta se v těchto technicky náročných disciplínách objevují poměrně často,“ ohodnotila Vendula Bartošová, která se požárnímu sportu věnuje již od šesti let a nyní reprezentuje i Univerzitu Palackého na akademických mistrovstvích ČR a která účastníky kurzu provedla nácvikem štafety přes překážky a požárního útoku.

Nebyla jediná, kdo účastníky pochválil. „Studenti si požární sport vyzkoušeli jak v tréninkovém, tak závodním tempu, kdy se jim měřil čas, a myslím, že dosáhli velmi dobrých výsledků. I náčelník stanice časy na štafetě s překážkami hodnotil jako velmi pěkné,“ uvedla garantka kurzu Olga Halásová z katedry aplikovaných pohybových aktivit.

Cílem premiérově uspořádaného kurzu bylo nejen seznámit zájemce se základy požárního sportu, ale také právě navázat spolupráci s dobrovolnými hasiči a případně studentům, kteří se tomuto odvětví již věnují ve svých bydlištích, otevřít možnost tréninků v Olomouci. A v neposlední řadě zviditelnit požární sport na univerzitě, byť kurz byl nabídnut pouze studentům programu ochrany Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání a ochranu obyvatelstva na FTK UP. I tak byl o něj velký zájem.

„Velmi děkujeme SDH Olomouc-Chválkovice za poskytnutí zázemí na celé tři dny, také členům oddělení ochrany obyvatelstva HZS Olomouckého kraje, kteří garantovali část věnovanou požární ochraně. Určitě bychom byli rádi, kdyby tato spolupráce pokračovala i do budoucna,“ dodala Olga Halásová.

Hasičky z UP bodují na akademických mistrovstvích

Kurz požárního sportu se sice na FTK UP konal poprvé, ale mezi studentkami a studenty UP je řada těch, kteří se tomuto odvětví, které spojuje hasičinu a sport, věnují v místech, odkud pocházejí. V požárním sportu se také každoročně konají akademická mistrovství ČR pro střední a vysoké školy, kde si reprezentace UP nevede vůbec špatně. Ba naopak – v roce 2023 i v letos skončilo družstvo žen v celkovém pořadí na 4. místě (nicméně třetí mezi vysokými školami). Loňské umístění jsme zmiňovali zde. K letošnímu celkovému 4. místu vedla cesta olomouckých studentek přes 4. místo v požárním útoku a 6. místo ve štafetě 4 x 100 metrů s překážkami, individuálně se blýskla zejména Martina Dvořáková z Fakulty zdravotnických věd UP, která si jako 3. nejlepší poradila s výstupem na cvičnou věž, 5. pak skončila Veronika Navrátilová z Přírodovědecké fakulty UP. Kromě požárního útoku se pořádá také AMČR v nejnáročnějších disciplínách TFA, kde vloni olomoucké studentky zvítězily, viz tady. Klára Katrušáková později vyhrála také v soutěži Studentský železný hasič, její medailon si můžete přečíst zde.