Agregátor zdrojů

Kordista Jakub Jurka, který na olympijských hrách v Paříži s českým týmem vybojoval bronzovou medaili, byl vyhlášen nejlepším sportovcem Olomoucka za rok 2024. V tradiční anketě přitom nebyl jediným studentem Univerzity Palackého, který si cenu svými loňskými sportovními výsledky vysloužil: oceněna byla také například judistka Renata Zachová nebo vrhačka Martina Mazurová.

Vítězství olympijského medailisty Jakuba Jurky, který studuje na Fakultě tělesné kultury UP, nebylo příliš velkým překvapením. „Možná mám trochu více sebevědomí, ale je to dáno sportovními výsledky. Zdraví i výsledky zatím jsou, takže v Los Angeles bych chtěl na Paříž navázat. Ale je to ještě dlouhá cesta,“ uvedl při předávání cen v obřadní síni olomoucké radnice, kde zaznělo příjmení Jurka ještě jednou – trenérem roku se stal Jakubův otec Tomáš. Jaký sport by Jakub Jurka asi dělal, kdyby se nevěnoval šermu, ale i další zajímavosti o něm se můžete dočíst v jeho portrétu, který jsme přinesli v podzimním čísle magazínu Žurnál zde.

Kategorii individuálních sportovců sice Jakub Jurka ovládl, pozoruhodné výsledky ovšem v loňském roce předvedly i další dvě oceněné sportovkyně, taktéž studentky FTK UP. Judistka Renata Zachová se jako vůbec první Češka stala seniorskou mistryní Evropy, a sice v kategorii do 63 kg, a nominovala se na olympijské hry. Plavkyně Barbora Janíčková, členka taktéž oceněného ženského kolektivu SK UP Olomouc, si zase na mistrovství Evropy vyplavala stříbrnou medaili ve stovce volným způsobem a v závěru loňského roku ustanovila dva nové české plavecké rekordy.

Druhé místo v kategorii sportovních kolektivů obsadil Klub sportovních potápěčů Olomouc vedený Zbyňkem Svozilem z FTK UP, ploutvoví plavci a plavkyně patří k nejlepším v ČR a sbírají úspěchy i na mezinárodních soutěžích. Například Filip Látal, studující na FTK UP ochranu obyvatelstva, stál vloni třikrát na stupních vítězů na akademickém mistrovství světa.

Také v kategorii juniorů obdržela cenu studentka UP. Vítězkou byla vyhlášena Martina Mazurová, která se jen několik málo dní před imatrikulací na lékařské fakultě stala juniorskou vicemistryní světa ve vrhu koulí.

Anketu Nejlepší sportovec Olomoucka pořádá Statutární město Olomouc a Regionální sdružení české unie sportu, letos se konal již 59. ročník. Kompletní výsledky najdete zde.

Kordista Jakub Jurka, který na olympijských hrách v Paříži s českým týmem vybojoval bronzovou medaili, byl vyhlášen nejlepším sportovcem Olomoucka za rok 2024. V tradiční anketě přitom nebyl jediným studentem Univerzity Palackého, který si cenu svými loňskými sportovními výsledky vysloužil: oceněna byla také například judistka Renata Zachová nebo vrhačka Martina Mazurová.

Vítězství olympijského medailisty Jakuba Jurky, který studuje na Fakultě tělesné kultury UP, nebylo příliš velkým překvapením. „Možná mám trochu více sebevědomí, ale je to dáno sportovními výsledky. Zdraví i výsledky zatím jsou, takže v Los Angeles bych chtěl na Paříž navázat. Ale je to ještě dlouhá cesta,“ uvedl při předávání cen v obřadní síni olomoucké radnice, kde zaznělo příjmení Jurka ještě jednou – trenérem roku se stal Jakubův otec Tomáš. Jaký sport by Jakub Jurka asi dělal, kdyby se nevěnoval šermu, ale i další zajímavosti o něm se můžete dočíst v jeho portrétu, který jsme přinesli v podzimním čísle magazínu Žurnál zde.

Kategorii individuálních sportovců sice Jakub Jurka ovládl, pozoruhodné výsledky ovšem v loňském roce předvedly i další dvě oceněné sportovkyně, taktéž studentky FTK UP. Judistka Renata Zachová se jako vůbec první Češka stala seniorskou mistryní Evropy, a sice v kategorii do 63 kg, a nominovala se na olympijské hry. Plavkyně Barbora Janíčková, členka taktéž oceněného ženského kolektivu SK UP Olomouc, si zase na mistrovství Evropy vyplavala stříbrnou medaili ve stovce volným způsobem a v závěru loňského roku ustanovila dva nové české plavecké rekordy.

Druhé místo v kategorii sportovních kolektivů obsadil Klub sportovních potápěčů Olomouc vedený Zbyňkem Svozilem z FTK UP, ploutvoví plavci a plavkyně patří k nejlepším v ČR a sbírají úspěchy i na mezinárodních soutěžích. Například Filip Látal, studující na FTK UP ochranu obyvatelstva, stál vloni třikrát na stupních vítězů na akademickém mistrovství světa.

Také v kategorii juniorů obdržela cenu studentka UP. Vítězkou byla vyhlášena Martina Mazurová, která se jen několik málo dní před imatrikulací na lékařské fakultě stala juniorskou vicemistryní světa ve vrhu koulí.

Anketu Nejlepší sportovec Olomoucka pořádá Statutární město Olomouc a Regionální sdružení české unie sportu, letos se konal již 59. ročník. Kompletní výsledky najdete zde.

Pátek a sobota 14. a 15. března budou v Pevnosti poznání, Centru popularizace Přírodovědecké fakulty UP, patřit zdraví. Návštěvníci nahlédnou do útrob lidského těla v digitálním planetáriu, vyzkouší si kardiopulmonální resuscitaci prostřednictvím špičkových VR headsetů a figurín a díky novému exponátu odhalí, jak funguje srdce. Nadrozměrný anatomický 3D model srdce doplní stávající modely mozku, oka nebo lidské kůže v expozici Rozum v hrsti.

Brýle a ovladače pro virtuální realitu pak umožní návštěvníkům simulovat reálné úkony, dělat klíčová rozhodnutí a fixovat správné postupy kardiopulmonální resuscitace. V kombinaci s hi-tech softwarem vytvářejí tréninkové prostředí, do nějž se návštěvníci mohou plně ponořit. Scénáře vycházející z reálných situací vznikly v dílně firmy Virtual Lab, která spolupracovala s předními odborníky. Aktivitu doplní reálné ukázky kardiopulmonální resuscitace v podání studentů a studentek Lékařské fakulty UP.

Ve spolupráci se službou Kardi Ai budou návštěvníci moci získat vysvědčení pro své srdce. Podrobný report srdeční aktivity odborníci vytvoří na základě kombinace krátké zátěžové aktivity, měření EKG a vyhodnocení dat pomocí umělé inteligence.

Hrdinové FAST neboli animovaní superhrdinové v důchodu Ručoun Silný, Mluvilka Zpěvavá a Tvářil Veselý budou společně s návštěvníky všech generací bojovat proti zákeřným padouchům, kteří ucpávají tepny a napomáhají tak zlé krevní sraženině. Aktivity zaměřené na fungování mozku jsou součástí Týdne mozku, který zaštiťuje Akademie věd ČR.

„Veletrh zdraví je skvělou synergií osvěty, prevence, popularizace a propagace našich partnerů, kteří výrazně přispívají k ochraně veřejného zdraví. S Nemocnicí Šumperk, a. s., a MAPO care Olomouc si tak návštěvníci mohou nechat vyšetřit pigmentová znaménka pomocí dermatoskopu a stanoviště Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc jim umožní seznámit se s možností dárcovství krve,“ dodává Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Podrobný program je dostupný na webu Pevnosti poznání. Veletrh zdraví se koná díky podpoře Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Pátek a sobota 14. a 15. března budou v Pevnosti poznání, Centru popularizace Přírodovědecké fakulty UP, patřit zdraví. Návštěvníci nahlédnou do útrob lidského těla v digitálním planetáriu, vyzkouší si kardiopulmonální resuscitaci prostřednictvím špičkových VR headsetů a figurín a díky novému exponátu odhalí, jak funguje srdce. Nadrozměrný anatomický 3D model srdce doplní stávající modely mozku, oka nebo lidské kůže v expozici Rozum v hrsti.

Brýle a ovladače pro virtuální realitu pak umožní návštěvníkům simulovat reálné úkony, dělat klíčová rozhodnutí a fixovat správné postupy kardiopulmonální resuscitace. V kombinaci s hi-tech softwarem vytvářejí tréninkové prostředí, do nějž se návštěvníci mohou plně ponořit. Scénáře vycházející z reálných situací vznikly v dílně firmy Virtual Lab, která spolupracovala s předními odborníky. Aktivitu doplní reálné ukázky kardiopulmonální resuscitace v podání studentů a studentek Lékařské fakulty UP.

Ve spolupráci se službou Kardi Ai budou návštěvníci moci získat vysvědčení pro své srdce. Podrobný report srdeční aktivity odborníci vytvoří na základě kombinace krátké zátěžové aktivity, měření EKG a vyhodnocení dat pomocí umělé inteligence.

Hrdinové FAST neboli animovaní superhrdinové v důchodu Ručoun Silný, Mluvilka Zpěvavá a Tvářil Veselý budou společně s návštěvníky všech generací bojovat proti zákeřným padouchům, kteří ucpávají tepny a napomáhají tak zlé krevní sraženině. Aktivity zaměřené na fungování mozku jsou součástí Týdne mozku, který zaštiťuje Akademie věd ČR.

„Veletrh zdraví je skvělou synergií osvěty, prevence, popularizace a propagace našich partnerů, kteří výrazně přispívají k ochraně veřejného zdraví. S Nemocnicí Šumperk, a. s., a MAPO care Olomouc si tak návštěvníci mohou nechat vyšetřit pigmentová znaménka pomocí dermatoskopu a stanoviště Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc jim umožní seznámit se s možností dárcovství krve,“ dodává Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Podrobný program je dostupný na webu Pevnosti poznání. Veletrh zdraví se koná díky podpoře Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Hostem dalšího dílu debatního cyklu UP Procházka s… byl moderátor a redaktor České televize Daniel Stach. Hostitel, rektor UP Martin Procházka, ho přivítal v aule Právnické fakulty UP.

O čem jiném se bavit s nejviditelnější tváří české vědecké žurnalistiky než o vědě a vědcích? Daniel Stach je členem a hlavním moderátorem redakce vědy České televize, moderuje především pořady Věda 24 a Hyde Park Civilizace. Právě tento pořad je podle něj nejviditelnější částí jeho práce.

„Je to jenom malá část toho, co dělám, ale je to pro diváky to nejznámější. Vysíláme ho od roku 2012 a je to naprostý světový unikát. Když zahraničním vědcům řeknu, že máme 55 minut v hlavním vysílacím čase pro vědu, tak mi to nevěří, nebo se mi dokonce vysmějí přímo do obličeje. To je příběh přímo tady z Olomouce. Lawrence Krauss se mi začal smát, protože si myslel, že je to vtip,“ uvedl Daniel Stach na začátku své prezentace, v níž publiku představil svou práci a přidal i jednu statistiku: „Mám to štěstí, že jsem mohl v Civilizaci mluvit už s celkem 43 nositeli Nobelovy ceny.“

Daniel Stach prezentoval posluchačům i neviditelnou část své práce, přípravy na vysílání, technické zázemí a především dobře fungující spolupráci celého týmu. „Nejsem nic než poslední článek řetězu. Nic víc, nic míň. Moje role je prodat společnou práci lidí, kteří pracují na tom, abyste viděli televizní vysílání… Televize je všechno, jenom ne individuální sport.“

Mluvil také o tom, jak učí studenty, jak je pro něj důležitá jejich zpětná vazba nebo jak vybírají nové spolupracovníky do vědecké redakce, kdy není rozhodující množství naučených odborných znalostí. „Chci vědět, zda se nebojí nevědět… Potřebuji lidi, kteří se budou chtít neustále učit, neustále se dozvídat něco nového a neustále se ptát. A my se zvlášť v dnešním světě, kdy nám nastupuje internet na steroidech v podobě umělé inteligence, musíme pořád ptát a neustále zpochybňovat,“ vysvětlil, když ukázal hodně atypické otázky přijímacího pohovoru.

Po prezentaci pak odpovídal Daniel Stach, mj. nejmladší laureát medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy, na otázky Martina Procházky a publika. Záznam si můžete přehrát níže.

Procházka s… je debatní cyklus Univerzity Palackého. Hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. Jeho pozvání již přijali teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha, novinářka Petra Procházková a lékař Tomáš Kempný.

Hostem dalšího dílu debatního cyklu UP Procházka s… byl moderátor a redaktor České televize Daniel Stach. Hostitel, rektor UP Martin Procházka, ho přivítal v aule Právnické fakulty UP.

O čem jiném se bavit s nejviditelnější tváří české vědecké žurnalistiky než o vědě a vědcích? Daniel Stach je členem a hlavním moderátorem redakce vědy České televize, moderuje především pořady Věda 24 a Hyde Park Civilizace. Právě tento pořad je podle něj nejviditelnější částí jeho práce.

„Je to jenom malá část toho, co dělám, ale je to pro diváky to nejznámější. Vysíláme ho od roku 2012 a je to naprostý světový unikát. Když zahraničním vědcům řeknu, že máme 55 minut v hlavním vysílacím čase pro vědu, tak mi to nevěří, nebo se mi dokonce vysmějí přímo do obličeje. To je příběh přímo tady z Olomouce. Lawrence Krauss se mi začal smát, protože si myslel, že je to vtip,“ uvedl Daniel Stach na začátku své prezentace, v níž publiku představil svou práci a přidal i jednu statistiku: „Mám to štěstí, že jsem mohl v Civilizaci mluvit už s celkem 43 nositeli Nobelovy ceny.“

Daniel Stach prezentoval posluchačům i neviditelnou část své práce, přípravy na vysílání, technické zázemí a především dobře fungující spolupráci celého týmu. „Nejsem nic než poslední článek řetězu. Nic víc, nic míň. Moje role je prodat společnou práci lidí, kteří pracují na tom, abyste viděli televizní vysílání… Televize je všechno, jenom ne individuální sport.“

Mluvil také o tom, jak učí studenty, jak je pro něj důležitá jejich zpětná vazba nebo jak vybírají nové spolupracovníky do vědecké redakce, kdy není rozhodující množství naučených odborných znalostí. „Chci vědět, zda se nebojí nevědět… Potřebuji lidi, kteří se budou chtít neustále učit, neustále se dozvídat něco nového a neustále se ptát. A my se zvlášť v dnešním světě, kdy nám nastupuje internet na steroidech v podobě umělé inteligence, musíme pořád ptát a neustále zpochybňovat,“ vysvětlil, když ukázal hodně atypické otázky přijímacího pohovoru.

Po prezentaci pak odpovídal Daniel Stach, mj. nejmladší laureát medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy, na otázky Martina Procházky a publika. Záznam si můžete přehrát níže.

Procházka s… je debatní cyklus Univerzity Palackého. Hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. Jeho pozvání již přijali teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha, novinářka Petra Procházková a lékař Tomáš Kempný.

Novým Akademickým sadem se mohou pochlubit Slatinky na Prostějovsku. Desítky ovocných dřevin, které byly vybrány s ohledem na místní klimatické a půdní podmínky, vysadili v této obci na konci února studenti přírodovědecké fakulty spolu s místními obyvateli. 

Návrh výsadby ovocných dřevin a révy vinné odkazuje na dřívější extenzivní sady v oblasti Malého Kosíře. Nápad založit ve Slatinkách Akademický sad vzešel z krajinářského workshopu, který pravidelně pořádá Ústav plánování krajiny Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici a katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP. 

„V roce 2020 a 2024 byly ve Slatinkách uspořádány dva workshopy. Studenti na nich řešili různé problémy v intravilánu i extravilánu obce. Zaměřili se například na odtokové poměry na Kobylí hlavě, na chráněná území Vápenic – Kosířských lomů i na zemědělskou půdu v okolí. Pozornost studenti věnovali také dlouhodobému problému Slatinek, kterým je parkování vozidel návštěvníků obce a přírodně cenných území Velkého a Malého Kosíře či Vápenic,“ uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Bořivoj Šarapatka, který byl spolu s Alenou Salašovou garantem projektu ve Slatinkách.

V intravilánu obce studentské týmy řešily výsadbu zeleně a úpravu centra obce. Nakonec se setkaly u požární nádrže nad obcí a u přilehlého svahu. Tam poté vznikl návrh na novou výsadbu ovocných dřevin a révy vinné. „Sad jsme nazvali Akademický, protože se na něm podílí studenti z Univerzity Palackého a Mendelovy univerzity. Strategické umístění v blízkosti oblíbené turistické trasy na Kosíř nabízí jedinečnou příležitost vytvořit odpočinkovou zónu a zároveň výukový prostor, který mohou studenti aktivně využívat,“ doplnila starostka obce Slatinky Monika Prokopová.

Studenti katedry ekologie a životního prostředí se spolu s obyvateli Slatinek pustili do sázení dřevin v pátek 28. února 2025. Pro výsadbu byly s ohledem na místní klimatické, půdní a stanovištní podmínky zvoleny staré a krajové odrůdy hrušní, jabloní, třešní, slivoní a višní. „Zajímavou krajovou odrůdou, kterou studenti vysadili, je třešeň Dobrá Bílá. Tato odrůda díky své žlutavé barvě plodů není atraktivní pro špačky a jiné ptactvo. Z hrušní pak určitě zaujme odrůda Velká Krvavka, která konzumenty překvapí svou červenou barvou dužniny,“ řekl Zdeněk Špíšek z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty, který měl nad výsadbou odborný dohled.

Výsadba byla doplněna i o dlouhověké stromy, jako jsou například roubované oskeruše. „V keřovém patru pak šlo o velkoplodé dříny, které kvetou velmi brzy na jaře a jejichž plodům se někdy říká třešně podzimu,“ dodal Bořivoj Šarapatka.

Novým Akademickým sadem se mohou pochlubit Slatinky na Prostějovsku. Desítky ovocných dřevin, které byly vybrány s ohledem na místní klimatické a půdní podmínky, vysadili v této obci na konci února studenti přírodovědecké fakulty spolu s místními obyvateli. 

Návrh výsadby ovocných dřevin a révy vinné odkazuje na dřívější extenzivní sady v oblasti Malého Kosíře. Nápad založit ve Slatinkách Akademický sad vzešel z krajinářského workshopu, který pravidelně pořádá Ústav plánování krajiny Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici a katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP. 

„V roce 2020 a 2024 byly ve Slatinkách uspořádány dva workshopy. Studenti na nich řešili různé problémy v intravilánu i extravilánu obce. Zaměřili se například na odtokové poměry na Kobylí hlavě, na chráněná území Vápenic – Kosířských lomů i na zemědělskou půdu v okolí. Pozornost studenti věnovali také dlouhodobému problému Slatinek, kterým je parkování vozidel návštěvníků obce a přírodně cenných území Velkého a Malého Kosíře či Vápenic,“ uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Bořivoj Šarapatka, který byl spolu s Alenou Salašovou garantem projektu ve Slatinkách.

V intravilánu obce studentské týmy řešily výsadbu zeleně a úpravu centra obce. Nakonec se setkaly u požární nádrže nad obcí a u přilehlého svahu. Tam poté vznikl návrh na novou výsadbu ovocných dřevin a révy vinné. „Sad jsme nazvali Akademický, protože se na něm podílí studenti z Univerzity Palackého a Mendelovy univerzity. Strategické umístění v blízkosti oblíbené turistické trasy na Kosíř nabízí jedinečnou příležitost vytvořit odpočinkovou zónu a zároveň výukový prostor, který mohou studenti aktivně využívat,“ doplnila starostka obce Slatinky Monika Prokopová.

Studenti katedry ekologie a životního prostředí se spolu s obyvateli Slatinek pustili do sázení dřevin v pátek 28. února 2025. Pro výsadbu byly s ohledem na místní klimatické, půdní a stanovištní podmínky zvoleny staré a krajové odrůdy hrušní, jabloní, třešní, slivoní a višní. „Zajímavou krajovou odrůdou, kterou studenti vysadili, je třešeň Dobrá Bílá. Tato odrůda díky své žlutavé barvě plodů není atraktivní pro špačky a jiné ptactvo. Z hrušní pak určitě zaujme odrůda Velká Krvavka, která konzumenty překvapí svou červenou barvou dužniny,“ řekl Zdeněk Špíšek z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty, který měl nad výsadbou odborný dohled.

Výsadba byla doplněna i o dlouhověké stromy, jako jsou například roubované oskeruše. „V keřovém patru pak šlo o velkoplodé dříny, které kvetou velmi brzy na jaře a jejichž plodům se někdy říká třešně podzimu,“ dodal Bořivoj Šarapatka.

Studenti ochrany obyvatelstva na Fakultě tělesné kultury UP ani zdaleka netrávili uplynulé zimní týdny jen v učebnách. Naopak na zamrzlém Lipně si pod dohledem zkušených vodních záchranářů vyzkoušeli záchranu tonoucího z ledové vody, v Jeseníkách si zase osvojili některé dovednosti užitečné pro přežití v zimní krajině.

„Nemám vůbec rád studenou vodu, ale za mě to byl nejlepší kurz, který jsem na ochraně absolvoval. S ohledem na to, co se tam člověk všechno naučí a co by si jen těžko vyzkoušel ve škole. V nějaké takové krizové situaci, které jsme si zkoušeli, jsem se ani dosud neocitl,“ uvedl Karel Večerka, jeden ze studentů, kteří se výběrového kurzu garantovaného Jiřím Vrbou z katedry aplikovaných pohybových aktivit FTK UP na lipenské přehradě zúčastnili.

Ve spolupráci s vodními záchranáři v Dolní Vltavici na ně čekal intenzivní program, během kterého se seznámili s tím, jak se dostat z vody, pokud se sami propadnou, a především se způsoby záchrany druhé osoby za pomoci vlastních sil i nejrůznějších pomůcek. Jak se k topícímu se dostat, co využít, v suchém obleku i v civilu. Mrazy a tloušťka ledu kurzu přály, každé ráno prý museli vysekanou díru pro praktický nácvik obnovovat.

Velkým zážitkem bylo kromě samotné záchrany i podplavávání ledu. „Měla jsem z toho trochu strach a vůbec mi přišlo, že všem se nám do toho moc nechce. Ale pak jsem skočila do vody, chvilku jsem prodýchávala, přeměřila si šířku toho ledu a šla do toho. Bez jištění by to ale určitě bylo horší,“ přiblížila další účastnice Anna Rejzková. Součástí byly i teoretické přednášky, kde se dozvěděli další zajímavosti z práce vodních záchranářů.

Oba za sebou mají i kurz horské služby a nouzového přežití v prostředí Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Anna se svými spolužáky vyjela na povinnou výpravu letos, Karel před rokem. Poznali činnost Horské služby ČR, vyzkoušeli si orientaci v terénu, pohyb se sněžnicemi, rozdělávání ohně ve sněhu, budování přístřešků, nocování venku, ale také třeba výrobu improvizovaného nosítka se zábalem pro podchlazeného.

„Příprava nosítka byla velmi zajímavá zkušenost. Použijí se lana, celta, spacáky se to vystele, aby podchlazený člověk mohl být v relativním pohodlí. To bylo velmi praktické. Poprvé jsem si vyzkoušel také rozdělávání ohně ve sněhu, to byl můj velký úspěch,“ prozradil Karel Večerka s tím, že spát venku je zvyklý z táborů a různých víkendovek, takže věděl, jak se do -12 stupňů připravit.

„To my jsme letos vlastně přešli z podzimu do zimy, na začátku kurzu jsme měli asi 3 stupně nad nulou. Ale jak jsme se pohybovali výše a výše, tak přibývalo sněhu,“ vzpomněla Anna Rejzková, která se na kurz také nijak zvlášť nepřipravovala. Za vůbec nejtěžší považovala – a na tom se shodla i se starším kolegou – vůbec pohyb s těžkým batohem v terénu. „Musím nicméně říci, že celou dobu to bylo fyzicky v pohodě, ale z nošení nosítek poslední den mě začala dost bolet záda,“ dodala.

Oba studenti, kteří uvažují o práci u policie, absolvované kurzy vyzdvihují jako to, co může potenciální uchazeče ke studiu ochrany obyvatelstva přesvědčit. „Jsou praktické, dají hodně do života, člověk dost pozná i sám sebe, jak funguje v krizových situacích, může si sáhnout na své dno. Obor je to určitě perspektivní s ohledem na situaci ve světě a skutečnost, že se ochrana obyvatelstva bude vracet i do škol,“ uzavřel Karel Večerka. 

Studenti ochrany obyvatelstva na Fakultě tělesné kultury UP ani zdaleka netrávili uplynulé zimní týdny jen v učebnách. Naopak na zamrzlém Lipně si pod dohledem zkušených vodních záchranářů vyzkoušeli záchranu tonoucího z ledové vody, v Jeseníkách si zase osvojili některé dovednosti užitečné pro přežití v zimní krajině.

„Nemám vůbec rád studenou vodu, ale za mě to byl nejlepší kurz, který jsem na ochraně absolvoval. S ohledem na to, co se tam člověk všechno naučí a co by si jen těžko vyzkoušel ve škole. V nějaké takové krizové situaci, které jsme si zkoušeli, jsem se ani dosud neocitl,“ uvedl Karel Večerka, jeden ze studentů, kteří se výběrového kurzu garantovaného Jiřím Vrbou z katedry aplikovaných pohybových aktivit FTK UP na lipenské přehradě zúčastnili.

Ve spolupráci s vodními záchranáři v Dolní Vltavici na ně čekal intenzivní program, během kterého se seznámili s tím, jak se dostat z vody, pokud se sami propadnou, a především se způsoby záchrany druhé osoby za pomoci vlastních sil i nejrůznějších pomůcek. Jak se k topícímu se dostat, co využít, v suchém obleku i v civilu. Mrazy a tloušťka ledu kurzu přály, každé ráno prý museli vysekanou díru pro praktický nácvik obnovovat.

Velkým zážitkem bylo kromě samotné záchrany i podplavávání ledu. „Měla jsem z toho trochu strach a vůbec mi přišlo, že všem se nám do toho moc nechce. Ale pak jsem skočila do vody, chvilku jsem prodýchávala, přeměřila si šířku toho ledu a šla do toho. Bez jištění by to ale určitě bylo horší,“ přiblížila další účastnice Anna Rejzková. Součástí byly i teoretické přednášky, kde se dozvěděli další zajímavosti z práce vodních záchranářů.

Oba za sebou mají i kurz horské služby a nouzového přežití v prostředí Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Anna se svými spolužáky vyjela na povinnou výpravu letos, Karel před rokem. Poznali činnost Horské služby ČR, vyzkoušeli si orientaci v terénu, pohyb se sněžnicemi, rozdělávání ohně ve sněhu, budování přístřešků, nocování venku, ale také třeba výrobu improvizovaného nosítka se zábalem pro podchlazeného.

„Příprava nosítka byla velmi zajímavá zkušenost. Použijí se lana, celta, spacáky se to vystele, aby podchlazený člověk mohl být v relativním pohodlí. To bylo velmi praktické. Poprvé jsem si vyzkoušel také rozdělávání ohně ve sněhu, to byl můj velký úspěch,“ prozradil Karel Večerka s tím, že spát venku je zvyklý z táborů a různých víkendovek, takže věděl, jak se do -12 stupňů připravit.

„To my jsme letos vlastně přešli z podzimu do zimy, na začátku kurzu jsme měli asi 3 stupně nad nulou. Ale jak jsme se pohybovali výše a výše, tak přibývalo sněhu,“ vzpomněla Anna Rejzková, která se na kurz také nijak zvlášť nepřipravovala. Za vůbec nejtěžší považovala – a na tom se shodla i se starším kolegou – vůbec pohyb s těžkým batohem v terénu. „Musím nicméně říci, že celou dobu to bylo fyzicky v pohodě, ale z nošení nosítek poslední den mě začala dost bolet záda,“ dodala.

Oba studenti, kteří uvažují o práci u policie, absolvované kurzy vyzdvihují jako to, co může potenciální uchazeče ke studiu ochrany obyvatelstva přesvědčit. „Jsou praktické, dají hodně do života, člověk dost pozná i sám sebe, jak funguje v krizových situacích, může si sáhnout na své dno. Obor je to určitě perspektivní s ohledem na situaci ve světě a skutečnost, že se ochrana obyvatelstva bude vracet i do škol,“ uzavřel Karel Večerka. 

Akademický senát Filozofické fakulty UP zvolil novou předsedkyni své ekonomické komise. Stala se jí Lenka Zajícová z katedry romanistiky. Během únorového jednání přijali senátorky a senátoři FF UP i záměry tří studijních programů, Organizační řád FF UP a Volební řád AS FF UP. Krátce debatovali také o fakultním akčním plánu udržitelnosti.

V souvislosti s rezignací Jiřího Špičky, jehož domovským pracovištěm je katedra romanistiky, na pozici předsedy ekonomické komise AS FF UP se během únorového jednání Akademického senátu Filozofické fakulty UP věnovali jeho senátorky a senátoři volbě nového vedení této komise. Rozhodovali se mezi dvěma navrženými kandidáty, Lenkou Zajícovou z katedry romanistiky a Filipem Krausem z katedry asijských studií. AS FF UP přesvědčila Lenka Zajícová, která v tajné volbě získala hned v prvním kole volby dvanáct senátorských hlasů.

„Velmi děkuji za důvěru. Mé názory, zejména k rozpočtu a dělení DKRVO, jsou vzhledem k mé dlouholeté činnosti ve fakultním senátu dostatečně známy. Na jedné straně jsem toho názoru, že je oponentní hlas za všech okolností užitečný, na straně druhé vím, že je úlohou předsedy komise diskuzi spíše moderovat a hledat konsenzus. Samozřejmě s tím počítám. Jsem přesvědčena, že přechozí uskupení pracovalo s velkým nasazením a že bylo dostatečně názorově pestré. Přestože přemýšlím o jeho malém rozšíření, oslovím nejprve stávající členy,“ uvedla Lenka Zajícová, nově zvolená předsedkyně ekonomické komise AS FF UP. Na příštím jednání AS FF UP představí nové složení uvedené pracovní skupiny. O jednotlivých členech pak bude fakultní senát hlasovat.

V další části zasedání se AS FF UP věnoval třem předloženým záměrům studijních programů. Dva z nich, Slavistika pro praxi a Teorie a dějiny výtvarných umění/Teorie a dějiny výtvarných umění se specializací Památková péče, jsou v procesu reakreditace, nejde tedy o nové studijní programy. Nový je však studijní program Management udržitelnosti, jenž vzniká v souvislosti s Národním plánem obnovy pod garancí katedry ekonomických a manažerských studií FF UP. Na programu spolupracuje též PřF a PF UP. Po krátké debatě Akademický senát Filozofické fakulty UP všechny tři předložené záměry studijních programů schválil.

Jestliže v lednu schválil AS FF UP nový Statut FF UP, k účinnosti může směřovat až nyní, kdy senátoři a senátorky přijali i nový Organizační řád FF UP. Nyní se schváleným dokumentům bude věnovat AS UP. Během únorového jednání se senát Filozofické fakulty UP věnoval i Volebnímu řádu AS FF UP, a to s odkazem na dřívější požadavek Akademického senátu Univerzity Palackého, aby příslušný dokument obsahoval ustanovení, které by se vztahovalo k přezkumu voleb. Kromě uvedeného požadavku obsahuje nový řád nyní i změny související s novelou vysokoškolského zákona. AS FF UP vzal pak na vědomí, že novela č. 1 Volebního řádu AS FF UP schválená AS FF UP v listopadu 2022 nebyla postoupena AS UP ke schválení, ale přepracována do nového Volebního řádu AS FF UP, který byl předložen AS FF UP ke schválení dne 26. února 2025. Nový fakultní volební řád poté jednomyslně schválil.

Během únorového jednání debatovali senátoři a senátorky fakultního senátu o Akčním plánu udržitelnosti FF UP. Materiál, který vrcholnému grémiu Filozofické fakulty UP představil fakultní ambasador udržitelnosti Michal Nguyen (katedra historie), vzali senátoři na vědomí.

V závěru zasedání pak děkan fakulty Jan Stejskal krátce vzpomněl na tři roky, které uplynuly od napadení Ukrajiny. Uvedl, že si velmi cení, jak k celospolečenskému dění, které souvisí s válkou na Ukrajině, přistupuje akademická obec.  

Akademický senát Filozofické fakulty UP zvolil novou předsedkyni své ekonomické komise. Stala se jí Lenka Zajícová z katedry romanistiky. Během únorového jednání přijali senátorky a senátoři FF UP i záměry tří studijních programů, Organizační řád FF UP a Volební řád AS FF UP. Krátce debatovali také o fakultním akčním plánu udržitelnosti.

V souvislosti s rezignací Jiřího Špičky, jehož domovským pracovištěm je katedra romanistiky, na pozici předsedy ekonomické komise AS FF UP se během únorového jednání Akademického senátu Filozofické fakulty UP věnovali jeho senátorky a senátoři volbě nového vedení této komise. Rozhodovali se mezi dvěma navrženými kandidáty, Lenkou Zajícovou z katedry romanistiky a Filipem Krausem z katedry asijských studií. AS FF UP přesvědčila Lenka Zajícová, která v tajné volbě získala hned v prvním kole volby dvanáct senátorských hlasů.

„Velmi děkuji za důvěru. Mé názory, zejména k rozpočtu a dělení DKRVO, jsou vzhledem k mé dlouholeté činnosti ve fakultním senátu dostatečně známy. Na jedné straně jsem toho názoru, že je oponentní hlas za všech okolností užitečný, na straně druhé vím, že je úlohou předsedy komise diskuzi spíše moderovat a hledat konsenzus. Samozřejmě s tím počítám. Jsem přesvědčena, že přechozí uskupení pracovalo s velkým nasazením a že bylo dostatečně názorově pestré. Přestože přemýšlím o jeho malém rozšíření, oslovím nejprve stávající členy,“ uvedla Lenka Zajícová, nově zvolená předsedkyně ekonomické komise AS FF UP. Na příštím jednání AS FF UP představí nové složení uvedené pracovní skupiny. O jednotlivých členech pak bude fakultní senát hlasovat.

V další části zasedání se AS FF UP věnoval třem předloženým záměrům studijních programů. Dva z nich, Slavistika pro praxi a Teorie a dějiny výtvarných umění/Teorie a dějiny výtvarných umění se specializací Památková péče, jsou v procesu reakreditace, nejde tedy o nové studijní programy. Nový je však studijní program Management udržitelnosti, jenž vzniká v souvislosti s Národním plánem obnovy pod garancí katedry ekonomických a manažerských studií FF UP. Na programu spolupracuje též PřF a PF UP. Po krátké debatě Akademický senát Filozofické fakulty UP všechny tři předložené záměry studijních programů schválil.

Jestliže v lednu schválil AS FF UP nový Statut FF UP, k účinnosti může směřovat až nyní, kdy senátoři a senátorky přijali i nový Organizační řád FF UP. Nyní se schváleným dokumentům bude věnovat AS UP. Během únorového jednání se senát Filozofické fakulty UP věnoval i Volebnímu řádu AS FF UP, a to s odkazem na dřívější požadavek Akademického senátu Univerzity Palackého, aby příslušný dokument obsahoval ustanovení, které by se vztahovalo k přezkumu voleb. Kromě uvedeného požadavku obsahuje nový řád nyní i změny související s novelou vysokoškolského zákona. AS FF UP vzal pak na vědomí, že novela č. 1 Volebního řádu AS FF UP schválená AS FF UP v listopadu 2022 nebyla postoupena AS UP ke schválení, ale přepracována do nového Volebního řádu AS FF UP, který byl předložen AS FF UP ke schválení dne 26. února 2025. Nový fakultní volební řád poté jednomyslně schválil.

Během únorového jednání debatovali senátoři a senátorky fakultního senátu o Akčním plánu udržitelnosti FF UP. Materiál, který vrcholnému grémiu Filozofické fakulty UP představil fakultní ambasador udržitelnosti Michal Nguyen (katedra historie), vzali senátoři na vědomí.

V závěru zasedání pak děkan fakulty Jan Stejskal krátce vzpomněl na tři roky, které uplynuly od napadení Ukrajiny. Uvedl, že si velmi cení, jak k celospolečenskému dění, které souvisí s válkou na Ukrajině, přistupuje akademická obec.  

Uchazečská kampaň Univerzity Palackého v těchto dnech finišuje. Podat e-přihlášky na většinu studijních programů osmi fakult UP lze do 15. března 2025. Olomoucká univerzita se od loňského října do března prezentovala na třech veletrzích Gaudeamus, šesti roadshow Kam na vysokú a na pěti desítkách středních škol od Sokolova na Karlovarsku až po Bratislavu. V listopadu a v lednu hostila dny otevřených dveří, které dohromady navštívilo okolo 14 tisíc lidí.

Tým oddělení marketingu společně se dvěma stovkami studentských ambasadorů a ambasadorek má za sebou poslední půlrok bezmála 50 prezentací na středních školách, veletrhy Gaudeamus v Bratislavě, Brně a v Praze a roadshow na Slovensku, konkrétně v Trnavě, Trenčíně, Banské Bystrici, Popradu, Prešově a v Košicích. Univerzitní týmy všude prezentovaly nejen možnosti studia na univerzitě, ale také život v Olomouci – univerzitním městě. Informace pro zájemce jsou dostupné i na webu Univerzitní město, který navštíví i 12 tisíc zájemců týdně, tak v mobilní UPlikaci.

„Na středních školách naše prezentace vidělo přes dva tisíce školáků. Snažíme se jim ukázat přidanou hodnotu studia v Olomouci, kterou je individuální přístup a přátelské, téměř rodinné prostředí v univerzitním městě a velká nabídka mimokurikulárních aktivit. Na slovenských roadshow jsme pak mohli oslovit 12 tisíc návštěvníků, na veletrzích Gaudeamus 60 tisíc,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí.

Tradičně největší a nejnavštěvovanější akcí byl listopadový Gaudeamus v Brně, kde se sešlo přes čtyři sta vystavovatelů z 15 zemí, jejichž prezentace zhlédne přes 30 tisíc návštěvníků a návštěvnic. Univerzitu Palackého během čtyř dnů reprezentovalo 103 studujících ze všech fakult. „Studijní veletrhy a roadshow jsou klíčové v rozhodování zájemců, proto se na ně společně se středními školami soustředíme prioritně. Velmi důležité jsou také dny otevřených dveří, kdy si zájemci o studium mohou prohlédnout kromě fakult, kolejí, knihoven či menzy i město a jeho genius loci,“ dodal Michael Kozák, koordinátor ambasadorského programu.

Zástupci marketingového oddělení univerzity a ambasadoři prezentují univerzitu také na událostech pro studující, například na festivalu Meet UP, Seznamováku či Orientation Days, a také na desítkách akcích pro veřejnost – od dnů otevřených dveří, majálesu a Svátků města Olomouc přes Noc vědců, Veletrh vědy AV ČR až po festival Colours of Ostrava.

Univerzita Palackého loni přijala téměř 37 tisíc přihlášek, z toho 3 tisíce jich dorazilo ze Slovenska. Celkově si jednu nebo více e-přihlášek podalo přes 23 tisíc uchazečů a uchazeček z devadesáti států. Web Univerzitní město během loňska navštívilo 227 tisíc uživatelů.

Uchazečská kampaň Univerzity Palackého v těchto dnech finišuje. Podat e-přihlášky na většinu studijních programů osmi fakult UP lze do 15. března 2025. Olomoucká univerzita se od loňského října do března prezentovala na třech veletrzích Gaudeamus, šesti roadshow Kam na vysokú a na pěti desítkách středních škol od Sokolova na Karlovarsku až po Bratislavu. V listopadu a v lednu hostila dny otevřených dveří, které dohromady navštívilo okolo 14 tisíc lidí.

Tým oddělení marketingu společně se dvěma stovkami studentských ambasadorů a ambasadorek má za sebou poslední půlrok bezmála 50 prezentací na středních školách, veletrhy Gaudeamus v Bratislavě, Brně a v Praze a roadshow na Slovensku, konkrétně v Trnavě, Trenčíně, Banské Bystrici, Popradu, Prešově a v Košicích. Univerzitní týmy všude prezentovaly nejen možnosti studia na univerzitě, ale také život v Olomouci – univerzitním městě. Informace pro zájemce jsou dostupné i na webu Univerzitní město, který navštíví i 12 tisíc zájemců týdně, tak v mobilní UPlikaci.

„Na středních školách naše prezentace vidělo přes dva tisíce školáků. Snažíme se jim ukázat přidanou hodnotu studia v Olomouci, kterou je individuální přístup a přátelské, téměř rodinné prostředí v univerzitním městě a velká nabídka mimokurikulárních aktivit. Na slovenských roadshow jsme pak mohli oslovit 12 tisíc návštěvníků, na veletrzích Gaudeamus 60 tisíc,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí.

Tradičně největší a nejnavštěvovanější akcí byl listopadový Gaudeamus v Brně, kde se sešlo přes čtyři sta vystavovatelů z 15 zemí, jejichž prezentace zhlédne přes 30 tisíc návštěvníků a návštěvnic. Univerzitu Palackého během čtyř dnů reprezentovalo 103 studujících ze všech fakult. „Studijní veletrhy a roadshow jsou klíčové v rozhodování zájemců, proto se na ně společně se středními školami soustředíme prioritně. Velmi důležité jsou také dny otevřených dveří, kdy si zájemci o studium mohou prohlédnout kromě fakult, kolejí, knihoven či menzy i město a jeho genius loci,“ dodal Michael Kozák, koordinátor ambasadorského programu.

Zástupci marketingového oddělení univerzity a ambasadoři prezentují univerzitu také na událostech pro studující, například na festivalu Meet UP, Seznamováku či Orientation Days, a také na desítkách akcích pro veřejnost – od dnů otevřených dveří, majálesu a Svátků města Olomouc přes Noc vědců, Veletrh vědy AV ČR až po festival Colours of Ostrava.

Univerzita Palackého loni přijala téměř 37 tisíc přihlášek, z toho 3 tisíce jich dorazilo ze Slovenska. Celkově si jednu nebo více e-přihlášek podalo přes 23 tisíc uchazečů a uchazeček z devadesáti států. Web Univerzitní město během loňska navštívilo 227 tisíc uživatelů.

A new study by scientists led by Oleg Lunov of the Division of Optics of the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences sheds light on how a cell's shape and mechanics influence its absorption of drug carriers. This research could lead to innovative targeted therapies, particularly in cancer treatment, where nanostructures could deliver drugs directly to cancer cells. The experiments have been carried out on liver cancer cell lines. The results were published in the prestigious Journal of Materials Chemistry B. 

Nová studie vědců pod vedením Olega Lunova ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR objasňuje vliv mechaniky a tvaru buněk na vstřebávání nosičů léčiv. Tento výzkum otevírá nové možnosti pro vývoj inovativních metod cílené léčby, například v onkologii, kde by nanostruktury mohly být využity k selektivnímu zacílení nádorových buněk. Experimentální práce byla provedena na jaterních rakovinových liniích. Výsledky byly publikovány v prestižním časopise Journal of Materials Chemistry B. 

Univerzita Palackého byla úspěšná ve výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships (MSCA PF) 2024. Tento program v rámci Horizon Europe umožňuje českým institucím přilákat talentované vědce a vysílat své postdoktorandy do zahraničí.

Ve výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships (MSCA PF) 2024 získala Univerzita Palackého čtyři granty. Budou realizovány na filozofické fakultě a v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN).

Zatímco jeden z projektů CATRIN podpořených z MSCA PF se zaměří na účinnou přeměnu odpadní biomasy na biopaliva s cílem podpořit přechod k obnovitelným zdrojům energie, oběhovému uhlíkovému hospodářství, energetické bezpečnosti a snížení ekologické stopy, druhý se bude díky spojení vědců z oblasti nanomedicíny, nanotoxologie a farmaceutické technologie věnovat cílené léčbě rakoviny vedoucí k degradaci proteinů, na nichž je závislá životnost rakovinných buněk. Oba projekty se přitom významně podílejí na řešení klíčových výzev definovaných Cíli udržitelného rozvoje OSN (Sustainable Development Goals) a strategiemi European Green Deal a EU4Health s cílem Evropský plán pro boj s rakovinou (Europe’s Beating Cancer Plan).

Vysoká úspěšnost v grantových soutěžích, a to zejména mezinárodních, je podle ředitele CATRIN Pavla Banáše jedním z pilířů, na nichž stojí dlouhodobá udržitelnost tohoto vysokoškolského ústavu. 

„MSCA PF je jednou z výzev, do kterých aplikujeme dlouhodobě a pravidelně a která zajišťuje CATRIN přístup k novým talentovaným juniorním vědcům. Mám velkou radost, že se nám daří zvyšovat naši úspěšnost i počet supervizorů, kteří jsou ochotní přivítat nové postdoky ve své skupině. V letošním roce jsme získali dva MSCA PF granty přímo z hlavní výzvy v rámci pilíře Excelentní věda HE a očekáváme, že ještě minimálně jeden až dva spadnou během příštích měsíců do ERA Fellowships, jež jsou vyhrazeny pro tzv. widening countries. Chtěl bych poděkovat kolegům z grantového oddělení CATRIN, bez jejichž práce a podpory při přípravě grantových žádostí bychom na tyto výsledky určitě nedosáhli,” dodal ředitel CATRIN UP Pavel Banáš.

Nejúspěšnější projekty na Filozofické fakultě UP se uplatnily v oboru myanmarských studií a historie. Například projekt Pawla Cholewického pod vedením Antonína Kalouse z katedry historie se bude zabývat rolí františkánských observantů při využívání výsledků Florentské unie (1439) jako strategie pro katolizaci Litvy a Ruska. Cílem bude odhalit, jak observanti tuto unii v 15. století využívali, a přispět k širším debatám o náboženské a sociální integraci v Evropě. „Velmi se do Olomouce těším. Těším se i na spolupráci s katedrou. S výzkumem bych chtěl začít už v červenci,” vzkázal úspěšný fellow Cholewicky z University of Leeds.

Děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal v této souvislosti zdůraznil význam programu pro získávání talentů a zvyšování profilu vědců. „Díky programu Horizon Europe k nám přijedou dva postoktorandi. Jsem rád, že se nám dlouhodobě daří tyto projekty z pilíře excelence získávat. Není to náhoda, pracujeme s potenciálními supervizory a aktivně vyhledáváme talentované zájemce ze zahraničí. Vážným kandidátům nabízíme kromě individuálních konzultací i tříměsíční přípravný kurz,“ uvedl.

Hostitelská instituce

Počet grantů MSCA PF

Fyzikální ústav AV ČR

4

Masarykova univerzita

4

Univerzita Palackého v Olomouci

4

České vysoké učení technické v Praze

3

Biologické centrum AV ČR

2

Filosofický ústav AV ČR

2

Vysoké učení technické v Brně

2

Astronomický ústav AV ČR

1

Mikrobiologický ústav AV ČR

1

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

1

Západočeská univerzita v Plzni

1

CELKEM

25

Tabulka nabízí přehled institucí, na kterých budou postdoci, podpořeni přímo MSCA PF programem, své fellowshipy uskutečňovat v rámci ČR.

Univerzita Palackého byla úspěšná ve výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships (MSCA PF) 2024. Tento program v rámci Horizon Europe umožňuje českým institucím přilákat talentované vědce a vysílat své postdoktorandy do zahraničí.

Ve výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships (MSCA PF) 2024 získala Univerzita Palackého čtyři granty. Budou realizovány na filozofické fakultě a v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN).

Zatímco jeden z projektů CATRIN podpořených z MSCA PF se zaměří na účinnou přeměnu odpadní biomasy na biopaliva s cílem podpořit přechod k obnovitelným zdrojům energie, oběhovému uhlíkovému hospodářství, energetické bezpečnosti a snížení ekologické stopy, druhý se bude díky spojení vědců z oblasti nanomedicíny, nanotoxologie a farmaceutické technologie věnovat cílené léčbě rakoviny vedoucí k degradaci proteinů, na nichž je závislá životnost rakovinných buněk. Oba projekty se přitom významně podílejí na řešení klíčových výzev definovaných Cíli udržitelného rozvoje OSN (Sustainable Development Goals) a strategiemi European Green Deal a EU4Health s cílem Evropský plán pro boj s rakovinou (Europe’s Beating Cancer Plan).

Vysoká úspěšnost v grantových soutěžích, a to zejména mezinárodních, je podle ředitele CATRIN Pavla Banáše jedním z pilířů, na nichž stojí dlouhodobá udržitelnost tohoto vysokoškolského ústavu. 

„MSCA PF je jednou z výzev, do kterých aplikujeme dlouhodobě a pravidelně a která zajišťuje CATRIN přístup k novým talentovaným juniorním vědcům. Mám velkou radost, že se nám daří zvyšovat naši úspěšnost i počet supervizorů, kteří jsou ochotní přivítat nové postdoky ve své skupině. V letošním roce jsme získali dva MSCA PF granty přímo z hlavní výzvy v rámci pilíře Excelentní věda HE a očekáváme, že ještě minimálně jeden až dva spadnou během příštích měsíců do ERA Fellowships, jež jsou vyhrazeny pro tzv. widening countries. Chtěl bych poděkovat kolegům z grantového oddělení CATRIN, bez jejichž práce a podpory při přípravě grantových žádostí bychom na tyto výsledky určitě nedosáhli,” dodal ředitel CATRIN UP Pavel Banáš.

Nejúspěšnější projekty na Filozofické fakultě UP se uplatnily v oboru myanmarských studií a historie. Například projekt Pawla Cholewického pod vedením Antonína Kalouse z katedry historie se bude zabývat rolí františkánských observantů při využívání výsledků Florentské unie (1439) jako strategie pro katolizaci Litvy a Ruska. Cílem bude odhalit, jak observanti tuto unii v 15. století využívali, a přispět k širším debatám o náboženské a sociální integraci v Evropě. „Velmi se do Olomouce těším. Těším se i na spolupráci s katedrou. S výzkumem bych chtěl začít už v červenci,” vzkázal úspěšný fellow Cholewicky z University of Leeds.

Děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal v této souvislosti zdůraznil význam programu pro získávání talentů a zvyšování profilu vědců. „Díky programu Horizon Europe k nám přijedou dva postoktorandi. Jsem rád, že se nám dlouhodobě daří tyto projekty z pilíře excelence získávat. Není to náhoda, pracujeme s potenciálními supervizory a aktivně vyhledáváme talentované zájemce ze zahraničí. Vážným kandidátům nabízíme kromě individuálních konzultací i tříměsíční přípravný kurz,“ uvedl.

Hostitelská instituce

Počet grantů MSCA PF

Fyzikální ústav AV ČR

4

Masarykova univerzita

4

Univerzita Palackého v Olomouci

4

České vysoké učení technické v Praze

3

Biologické centrum AV ČR

2

Filosofický ústav AV ČR

2

Vysoké učení technické v Brně

2

Astronomický ústav AV ČR

1

Mikrobiologický ústav AV ČR

1

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

1

Západočeská univerzita v Plzni

1

CELKEM

25

Tabulka nabízí přehled institucí, na kterých budou postdoci, podpořeni přímo MSCA PF programem, své fellowshipy uskutečňovat v rámci ČR.