I v letošním roce se Univerzita Palackého zúčastnila největšího slovenského veletrhu terciárního vzdělávání Gaudeamus v Bratislavě. Od 8. do 10. října navštívilo expozici univerzity zastoupenou všemi fakultami na čtyři tisíce zájemkyň a zájemců o studium.
Veletrh si nenechali ujít především studenti čtvrtých a třetích ročníků středních škol, a to nejen z hlavního města, ale i z dalších slovenských krajů. „Zájem Slováků o studium u nás každoročně roste, což je způsobeno nejen zvyšujícím se počtem maturantů, ale především dlouhodobou intenzivní kampaní univerzity ve všech krajích. Během září a října jsme v rámci roadshow Kam na vysokú vyjeli také do Trnavy, Trenčína, Banské Bystrici, Popradu, Prešova či do Košic,“ doplnil vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.
Slovenští studující tvoří zhruba deset procent všech studentek a studentů v Olomouci. Zájem mají dlouhodobě o studium práva, medicíny, ale také fyzioterapie, psychologie nebo učitelství pro první stupeň. Informace z první ruky jim letos ve slovenské metropoli předávala patnáctka studentských ambasadorů z osmi fakult. „Rád by som u vás študoval fyzioterapiu, či už na fakulte telesnej kultúry alebo zdravotníckych vied. V Olomouci už študuje sestra a nemôže si mesto a školu vynachváliť,“ popsal své motivace Peter z Nitry.
Gaudeamus v Bratislavě, kde se tradičně prezentují nejen slovenské, ale i české a zahraniční univerzity, navštívilo během tří dnů více než čtrnáct tisíc lidí. „Veletrhy vzdělávání jsou dle našich průzkumů, které děláme každý rok mezi zájemci o studium a studenty prvních ročníků, významným momentem při rozhodování mladých lidí o tom, pro kterou vysokou školu se nakonec rozhodnou,“ dodal Martínek. Návštěvu veletrhu označilo letos jako určující rozhodovací faktor 35 % respondentů.
I v letošním roce se Univerzita Palackého zúčastnila největšího slovenského veletrhu terciárního vzdělávání Gaudeamus v Bratislavě. Od 8. do 10. října navštívilo expozici univerzity zastoupenou všemi fakultami na čtyři tisíce zájemkyň a zájemců o studium.
Veletrh si nenechali ujít především studenti čtvrtých a třetích ročníků středních škol, a to nejen z hlavního města, ale i z dalších slovenských krajů. „Zájem Slováků o studium u nás každoročně roste, což je způsobeno nejen zvyšujícím se počtem maturantů, ale především dlouhodobou intenzivní kampaní univerzity ve všech krajích. Během září a října jsme v rámci roadshow Kam na vysokú vyjeli také do Trnavy, Trenčína, Banské Bystrici, Popradu, Prešova či do Košic,“ doplnil vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.
Slovenští studující tvoří zhruba deset procent všech studentek a studentů v Olomouci. Zájem mají dlouhodobě o studium práva, medicíny, ale také fyzioterapie, psychologie nebo učitelství pro první stupeň. Informace z první ruky jim letos ve slovenské metropoli předávala patnáctka studentských ambasadorů z osmi fakult. „Rád by som u vás študoval fyzioterapiu, či už na fakulte telesnej kultúry alebo zdravotníckych vied. V Olomouci už študuje sestra a nemôže si mesto a školu vynachváliť,“ popsal své motivace Peter z Nitry.
Gaudeamus v Bratislavě, kde se tradičně prezentují nejen slovenské, ale i české a zahraniční univerzity, navštívilo během tří dnů více než čtrnáct tisíc lidí. „Veletrhy vzdělávání jsou dle našich průzkumů, které děláme každý rok mezi zájemci o studium a studenty prvních ročníků, významným momentem při rozhodování mladých lidí o tom, pro kterou vysokou školu se nakonec rozhodnou,“ dodal Martínek. Návštěvu veletrhu označilo letos jako určující rozhodovací faktor 35 % respondentů.
Hned třikrát se objevili studenti olomoucké právnické fakulty ve výsledkové listině česko-slovenského finále soutěže ve Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ). Podařilo se jim získat dvě druhá místa a jedno třetí. Mezinárodní kolo, kterého se účastnili studenti českých a slovenských právnických fakult, se konalo na Masarykově univerzitě v Brně.
David Marhold se svou odbornou prací Ernst Swoboda a příprava vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937 obsadil druhé místo v sekci Společenské vědy (politologie, sociologie, ekonomie); římské právo a právní dějiny. Druhý skončil také Pablo Martínez Ramil, který vypracoval práci Papering Over the Cracks or a Real Solution: Does the AI Act Tackle the Challenges Arising from Discriminatory AI? a soutěžil v kategorii studentů doktorských programů. Úspěšný byl i Vojtěch Jelonek, kterému porota v sekci Trestní právo udělila třetí dělené místo za práci Trestní odpovědnost umělé inteligence: můžeme obžalovat robota?.
„Úspěch v soutěži vnímám jako ocenění svého úsilí na cestě za doktorským titulem. Tématu se věnuji dlouhodobě. Svůj výzkum hodlám po dopracování publikovat. Jako přidanou hodnotu soutěže beru navázání kontaktů s doktorandy z jiných fakult. Jako zahraniční student si cením i propojení se studenty českých programů z naší fakulty,“ řekl Pablo Martínez Ramil, který studuje doktorský program International and European Law. A přidal vzkaz pro své kolegy z fakulty. „Pokud máte možnost se zúčastnit této soutěže, udělejte to. Získané zkušenosti s přípravou vědecké práce, prezentováním a obhajobou jsou k nezaplacení.“
Právě skončený ročník soutěže SVOČ hodnotí Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, jako zdařilý. „Opět jsme dokázali, že naši studenti mají velký potenciál pro kvalitní výzkumnou činnost. Z ‚federálního‘ finále přináší naši studenti umístění na prvních příčkách pravidelně, což mě velmi těší. Zvláště v sekci studentů doktorských programů, kde je konkurence největší, protože soutěží práce ze všech oblastí právní vědy, je úspěch velmi cenný. A naši studenti zde pravidelně bodují. Loni doktorskou sekci vyhrála Anna Sležková, doktorandka na katedře ústavního práva a Jakub Spáčil z katedry mezinárodního a evropského práva dokonce obhájil bronz. Letos se díky Pablu Ramilovi z katedry mezinárodního a evropského práva můžeme těšit ze stříbrné příčky. Navíc jsme získali cenné kovy ve dvou sekcích magisterské soutěže. Jsem rád, že nám i díky této soutěži roste na fakultě nová silná generace právních vědců,“ zhodnotil Ondrej Hamuľák.
Olomoucká právnická fakulta měla také zastoupení v hodnotících komisích finálového kola. Výkony soutěžících posuzovali Olga Rosenkranzová, Kamila Bubelová, Lukáš Ryšavý, Milan Hulmák, Bronislava Coufalová, Soňa Pospíšilová a Martin Faix.
Finále SVOČ 2024 výsledky
sekce – Společenské vědy (politologie, sociologie, ekonomie); římské právo a právní dějiny
2. místo | Mgr. David MARHOLD, Právo a právní věda, 6. ročník
Ernst Swoboda a příprava vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937 (konzultant doc. JUDr. Ondřej Horák, Ph.D.)
sekce – Trestní právo
3. dělené místo | Vojtěch JELONEK, Právo a právní věda, 4. ročník
Trestní odpovědnost umělé inteligence: můžeme obžalovat robota? (konzultant Mgr. Ondřej Švára)
sekce – Soutěžní práce přihlášené studenty doktorských studijních programů
2. místo | Mgr. Pablo Martínez RAMIL, International and European Law, 4. ročník
Papering Over the Cracks or a Real Solution: Does the AI Act Tackle the Challenges Arising from Discriminatory AI?
Hned třikrát se objevili studenti olomoucké právnické fakulty ve výsledkové listině česko-slovenského finále soutěže ve Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ). Podařilo se jim získat dvě druhá místa a jedno třetí. Mezinárodní kolo, kterého se účastnili studenti českých a slovenských právnických fakult, se konalo na Masarykově univerzitě v Brně.
David Marhold se svou odbornou prací Ernst Swoboda a příprava vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937 obsadil druhé místo v sekci Společenské vědy (politologie, sociologie, ekonomie); římské právo a právní dějiny. Druhý skončil také Pablo Martínez Ramil, který vypracoval práci Papering Over the Cracks or a Real Solution: Does the AI Act Tackle the Challenges Arising from Discriminatory AI? a soutěžil v kategorii studentů doktorských programů. Úspěšný byl i Vojtěch Jelonek, kterému porota v sekci Trestní právo udělila třetí dělené místo za práci Trestní odpovědnost umělé inteligence: můžeme obžalovat robota?.
„Úspěch v soutěži vnímám jako ocenění svého úsilí na cestě za doktorským titulem. Tématu se věnuji dlouhodobě. Svůj výzkum hodlám po dopracování publikovat. Jako přidanou hodnotu soutěže beru navázání kontaktů s doktorandy z jiných fakult. Jako zahraniční student si cením i propojení se studenty českých programů z naší fakulty,“ řekl Pablo Martínez Ramil, který studuje doktorský program International and European Law. A přidal vzkaz pro své kolegy z fakulty. „Pokud máte možnost se zúčastnit této soutěže, udělejte to. Získané zkušenosti s přípravou vědecké práce, prezentováním a obhajobou jsou k nezaplacení.“
Právě skončený ročník soutěže SVOČ hodnotí Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, jako zdařilý. „Opět jsme dokázali, že naši studenti mají velký potenciál pro kvalitní výzkumnou činnost. Z ‚federálního‘ finále přináší naši studenti umístění na prvních příčkách pravidelně, což mě velmi těší. Zvláště v sekci studentů doktorských programů, kde je konkurence největší, protože soutěží práce ze všech oblastí právní vědy, je úspěch velmi cenný. A naši studenti zde pravidelně bodují. Loni doktorskou sekci vyhrála Anna Sležková, doktorandka na katedře ústavního práva a Jakub Spáčil z katedry mezinárodního a evropského práva dokonce obhájil bronz. Letos se díky Pablu Ramilovi z katedry mezinárodního a evropského práva můžeme těšit ze stříbrné příčky. Navíc jsme získali cenné kovy ve dvou sekcích magisterské soutěže. Jsem rád, že nám i díky této soutěži roste na fakultě nová silná generace právních vědců,“ zhodnotil Ondrej Hamuľák.
Olomoucká právnická fakulta měla také zastoupení v hodnotících komisích finálového kola. Výkony soutěžících posuzovali Olga Rosenkranzová, Kamila Bubelová, Lukáš Ryšavý, Milan Hulmák, Bronislava Coufalová, Soňa Pospíšilová a Martin Faix.
Finále SVOČ 2024 výsledky
sekce – Společenské vědy (politologie, sociologie, ekonomie); římské právo a právní dějiny
2. místo | Mgr. David MARHOLD, Právo a právní věda, 6. ročník
Ernst Swoboda a příprava vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937 (konzultant doc. JUDr. Ondřej Horák, Ph.D.)
sekce – Trestní právo
3. dělené místo | Vojtěch JELONEK, Právo a právní věda, 4. ročník
Trestní odpovědnost umělé inteligence: můžeme obžalovat robota? (konzultant Mgr. Ondřej Švára)
sekce – Soutěžní práce přihlášené studenty doktorských studijních programů
2. místo | Mgr. Pablo Martínez RAMIL, International and European Law, 4. ročník
Papering Over the Cracks or a Real Solution: Does the AI Act Tackle the Challenges Arising from Discriminatory AI?
Šestnáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc nabídne v pěti večerech nejnovější českou tvorbu v podání zahraničních hudebních těles. Během festivalových koncertů se společným podtitulem CZECH IT! zazní devět světových premiér. Představí se rakouský PHACE Ensemble, portugalsko-český projekt LeavingRoom, chorvatský Synchronos Ensemble, švýcarská klavíristka Talvi Hunt a Moravská filharmonie Olomouc pod vedením íránsko-estonského dirigenta Arashe Yazdaniho.
MusicOlomouc klade v roce 2024, v Roce české hudby, důraz především na zastoupení české hudby v repertoáru zahraničních ansámblů. Mezi skladbami, z nichž převážná většina vznikla v posledních patnácti letech, se jako první rozezvučí program předního rakouského ansámblu pro soudobou hudbu PHACE Ensemble. Olomouckému publiku se toto těleso premiérově představilo již v roce 2017, nyní bude tím, kdo 16. října v Kapli Božího těla UC UP festival zahájí. Ve složení flétna, saxofon, violoncelllo, kontrabas a klavír nabídne ve světové premiéře skladbu Unbridgeable Gulf českého skladatele Slavomíra Hořínky a mimo jiné i dvě kompozice českých skladatelů působících v zahraničí – Ondřeje Adámka a Otty Wankeho.
V úterý 22. října se pak uskuteční česká premiéra multimediálního hudebně-divadelního projektu LeavingRoom. Autorem uvedeného díla je česko-slovinsko-portugalská tvůrčí skupina skladatelů a umělců Andrikopoulos-Hána-Medek-Medková-Medek-Rocc-Zouhar. Tématem této multimediální kompozice jsou měnící se vztahy v kontextu individuálních vztahů i v rámci globalizované společnosti.
Vůbec poprvé na festival zavítá chorvatský Synchros Ensemble, který 30. října nabídne koncert, v němž zazní pět světových premiér. V úterý 5. listopadu pak vystoupí Talvi Hunt, švýcarsko-estonská klavíristka, která se v Olomouci poprvé bude prezentovat sólově. V závěrečném koncertu ve čtvrtek 7. listopadu se posluchači mohou těšit na první české provedení klavírního koncertu Georga Friedricha Haase, dále skladeb Františka Chaloupky a Ondřeje Adámka. Do programu bude zařazena i zcela nová kompozice Marka Keprta. Vše se nabídne v podání Moravské filharmonie Olomouc a zahraničních hostů – dirigenta Arashe Yazdaniho a klavíristky Rei Nakamury.
MusicOlomouc 2024, jehož jednotlivé koncerty se uskuteční v Kapli Božího těla Uměleckého centra Univerzity Palackého a v Redutě Moravské filharmonie Olomouc, pořádá Univerzita Palackého a spolek MusicOlomouc. Festival se koná ve dnech 16. října až 7. listopadu. Více o festivalu a program zde.
Šestnáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc nabídne v pěti večerech nejnovější českou tvorbu v podání zahraničních hudebních těles. Během festivalových koncertů se společným podtitulem CZECH IT! zazní devět světových premiér. Představí se rakouský PHACE Ensemble, portugalsko-český projekt LeavingRoom, chorvatský Synchronos Ensemble, švýcarská klavíristka Talvi Hunt a Moravská filharmonie Olomouc pod vedením íránsko-estonského dirigenta Arashe Yazdaniho.
MusicOlomouc klade v roce 2024, v Roce české hudby, důraz především na zastoupení české hudby v repertoáru zahraničních ansámblů. Mezi skladbami, z nichž převážná většina vznikla v posledních patnácti letech, se jako první rozezvučí program předního rakouského ansámblu pro soudobou hudbu PHACE Ensemble. Olomouckému publiku se toto těleso premiérově představilo již v roce 2017, nyní bude tím, kdo 16. října v Kapli Božího těla UC UP festival zahájí. Ve složení flétna, saxofon, violoncelllo, kontrabas a klavír nabídne ve světové premiéře skladbu Unbridgeable Gulf českého skladatele Slavomíra Hořínky a mimo jiné i dvě kompozice českých skladatelů působících v zahraničí – Ondřeje Adámka a Otty Wankeho.
V úterý 22. října se pak uskuteční česká premiéra multimediálního hudebně-divadelního projektu LeavingRoom. Autorem uvedeného díla je česko-slovinsko-portugalská tvůrčí skupina skladatelů a umělců Andrikopoulos-Hána-Medek-Medková-Medek-Rocc-Zouhar. Tématem této multimediální kompozice jsou měnící se vztahy v kontextu individuálních vztahů i v rámci globalizované společnosti.
Vůbec poprvé na festival zavítá chorvatský Synchros Ensemble, který 30. října nabídne koncert, v němž zazní pět světových premiér. V úterý 5. listopadu pak vystoupí Talvi Hunt, švýcarsko-estonská klavíristka, která se v Olomouci poprvé bude prezentovat sólově. V závěrečném koncertu ve čtvrtek 7. listopadu se posluchači mohou těšit na první české provedení klavírního koncertu Georga Friedricha Haase, dále skladeb Františka Chaloupky a Ondřeje Adámka. Do programu bude zařazena i zcela nová kompozice Marka Keprta. Vše se nabídne v podání Moravské filharmonie Olomouc a zahraničních hostů – dirigenta Arashe Yazdaniho a klavíristky Rei Nakamury.
MusicOlomouc 2024, jehož jednotlivé koncerty se uskuteční v Kapli Božího těla Uměleckého centra Univerzity Palackého a v Redutě Moravské filharmonie Olomouc, pořádá Univerzita Palackého a spolek MusicOlomouc. Festival se koná ve dnech 16. října až 7. listopadu. Více o festivalu a program zde.
Během pár dní naplnili pracující na Univerzitě Palackého dva autobusy směřující pomáhat po povodních na Jesenicko. Původně různorodý program zaměstnaneckého dobrovolnického dne se vlivem okolností zaměřil primárně tímto směrem. Z olomouckých příležitostí zůstala výpomoc v areálu Flory. Celkově se z řad zaměstnankyň a zaměstnanců UP přihlásilo na úterý 8. října 73 dobrovolníků a dobrovolnic, další desítky pomáhajících se rekrutovaly z krajského úřadu a magistrátu města.
V pět hodin ráno neváhal vstávat redaktor webových stránek UP Daniel Agnew, stejně jako desítky jeho kolegů a kolegyň, aby se vydali na Jesenicko pomáhat lidem zasaženým nedávnými povodněmi. Autobusy vyrážely z Olomouce v půl sedmé, zpátky domů se pomáhající dostali až k sedmé večer. „Byl to pro mě příjemný zážitek, a to z několika důvodů: mohl jsem pomoci lidem v těžké situaci, protáhnout si tělo a spřátelit se s kolegy z různých oddělení univerzity, se kterými jsem se dříve neznal, nebo si s nimi jen telefonoval a psal e-maily. Práce v takto zdevastované oblasti vám také pomůže urovnat si životní hodnoty a priority,“ svěřil se Agnew.
Ve Žlíbku, místní části Žulové-Tomíkovic, po jeho boku pracovala také předsedkyně akademického senátu fakulty zdravotnických věd Šárka Šaňáková. „Jsem příznivcem všech akcí pro zaměstnance univerzity, které mají přesah mezi jednotlivými součástmi. Když přišla výzva na Jesenicko, hned jsem se přihlásila. Mám k tomuto místu osobní vazby a měla jsem potřebu alespoň takto symbolicky pomoct regionu,“ vysvětlila svou motivaci a dodala, že byla mile překvapená, když na shromaždišti u autobusů potkala i kolegy z děkanátu její fakulty. „Dobrodružná byla už cesta na místo prací, kdy jsme šli asi třičtvrtě kilometru opuštěnou, pustou, ale nádhernou krajinou s výhledy na hřeben Rychlebských hor. Osada je nyní úplně odříznutá od civilizace, povodeň strhla most i silnici, železniční trať je také mimo provoz. Ale už je tu provizorní dřevěný most, přes který se dá přejet i s plnými kolečky,“ popsala.
Osmnáctičlenná skupina pracovala v okolí domu, kde žije v náročných popovodňových podmínkách rodina se dvěma dětmi, která se sem nastěhovala teprve o prázdninách. „Setkali jsme se s hodně silným příběhem jedné z mnoha rodin, které povodně postihly. Práce ve Žlíbku byla avizovaná jako těžší, což mohu potvrdit. Kopaly se odtokové žlaby, vozil štěrk, odkopával a odvážel se písek ze zaplavené části zahrady, řezal se spadlý strom, čistilo se zabahněné dřevo, skládalo se suché dřevo do sklepa... Snad jsme i vyvrátili tvrzení, že lidé z univerzity jsou převážně teoretici,“ doplnila Šaňáková. Jednodenní výkon vyslanců olomoucké univerzity ocenili i vojáci, kteří pracovali ve zničeném sadu na protějším břehu. „Ke všemu nám přálo i počasí, a když jsme odjížděli, paprsky osvěcovaly nádherné, romantické údolí s realitou dalších dnů a týdnů hromady práce, která ještě čeká další dobrovolníky,“ uzavřela.
S lopatou nebo kolečky v ruce strávil úterý ve Žlíbku i správce počítačové sítě filozofické fakulty Zdeněk Pospíšil. „Akce byla dobře zorganizovaná, bylo fajn spojit užitečnou pomoc a úklid po povodních s příjemným pobytem venku poblíž lesů a kopců a setkáním milých kolegyň a kolegů,“ pochvaluje si. Extra dřina to pro něj zprvu prý nebyla, ale po pár hodinách přece jen začal cítit záda a na těžší práci s krumpáčem si už netroufl. „Práce se za den udělalo tolik, co bychom na naší chalupě dělali několik dní. Stále to tam ale na dost práce vypadalo, ať už při pohledu na pozemek, nebo na nedodělané úkoly, které bohužel nešly udělat rychleji,“ zalitoval.
Další univerzitní dobrovolníci a dobrovolnice směřující v úterý na Jesenicko pomáhali například v České Vsi či v Mikulovicích. „S kolegy z naší, filozofické, přírodovědecké či fakulty zdravotnických věd, ale i s dalšími jsme pomáhali například v mateřské školce nebo v jednotlivých rodinných domech, například s vyklízením sklepa či skládáním dřeva dvěma seniorkám,“ popsala proděkanka fakulty tělesné kultury Iva Dostálová.
Na poslední chvíli změněný program Zaměstnaneckého dobrovolnického dne vysvětlila koordinátorka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková. „Naše dobrovolnické centrum užívá slogan ‚Buď tam, kde je tě třeba‘ – a nás bylo třeba především v povodněmi těžce zasažených oblastech. V rámci dobrovolnického dne jsme tam vyslali přes 120 dobrovolníků z univerzity, magistrátu a krajského úřadu, kteří se tak přidali k velké komunitě námi dosud vyslaných dobrovolníků, kteří na Jesenicku odpracovali v uplynulých týdnech už téměř 11 tisíc hodin,“ vyčíslila.
Celodenní vytížení na Jesenicku nedovolily časové možnosti Adéle Talandové z oddělení univerzitních akcí UP, rozhodla se proto vypomoct v areálu olomoucké Flory spolu s dalšími kolegy a kolegyněmi z univerzity, magistrátu a krajského úřadu. „Část z nás pomáhala uvnitř pavilonu likvidovat nedávnou podzimní výstavu, druhá skupina dostala za úkol vytrhat a vyčistit venkovní záhony, které se pyšnily krásnými květy, aby byly připraveny na jarní osetí. Bylo nám květin moc líto, neboť ještě byly v plném květu, ale nedalo se nic dělat, rozkaz zněl jasně,“ okomentovala přidělenou práci, která ji bavila, protože si mohla psychicky odpočinout od každodenní rutiny v kanceláři, vyčistit si hlavu od pracovních myšlenek a pobýt na čerstvém vzduchu. „Počasí nám přálo, krásně svítilo sluníčko a všichni dobrovolníci byli velmi milí a přátelští. Za sebe mohu říci, že se dobrovolnický den velmi povedl a že dobrovolnická práce má smysl. Krásně zahřeje na těle i na duši,“ doplnila.
Protože zaměstnanecký dobrovolnický den pořádaly společně Univerzita Palackého, Magistrát města Olomouce a olomoucký krajský úřad, řada dalších dobrovolníků z města či kraje se vydala pomáhat i do olomoucké městské knihovny, chválkovického a prostějovského domova seniorů nebo do areálu zdravotnické záchranné služby. Pracovníci a pracovnice magistrátu a krajského úřadu zároveň naplnili další dva autobusy směřující v úterý 8. října na Jesenicko.
„Všem, kteří se dokázali tak rychle přizpůsobit a vyrazit na celý den pomáhat postiženým povodněmi, patří velký díky a obdiv. Poděkování patří také těm, kteří pomohli na Floře, protože díky nim bude hezčí naše bezprostřední okolí. Věříme, že příští rok se zaměstnanecký dobrovolnický den odehraje za příznivějších okolností a umožní zájemcům nabídnout pestřejší řadu nových dobrovolnických příležitostí, které byly připraveny na letošek,“ dodala Vladimíra Sedláčková.
Během pár dní naplnili pracující na Univerzitě Palackého dva autobusy směřující pomáhat po povodních na Jesenicko. Původně různorodý program zaměstnaneckého dobrovolnického dne se vlivem okolností zaměřil primárně tímto směrem. Z olomouckých příležitostí zůstala výpomoc v areálu Flory. Celkově se z řad zaměstnankyň a zaměstnanců UP přihlásilo na úterý 8. října 73 dobrovolníků a dobrovolnic, další desítky pomáhajících se rekrutovaly z krajského úřadu a magistrátu města.
V pět hodin ráno neváhal vstávat redaktor webových stránek UP Daniel Agnew, stejně jako desítky jeho kolegů a kolegyň, aby se vydali na Jesenicko pomáhat lidem zasaženým nedávnými povodněmi. Autobusy vyrážely z Olomouce v půl sedmé, zpátky domů se pomáhající dostali až k sedmé večer. „Byl to pro mě příjemný zážitek, a to z několika důvodů: mohl jsem pomoci lidem v těžké situaci, protáhnout si tělo a spřátelit se s kolegy z různých oddělení univerzity, se kterými jsem se dříve neznal, nebo si s nimi jen telefonoval a psal e-maily. Práce v takto zdevastované oblasti vám také pomůže urovnat si životní hodnoty a priority,“ svěřil se Agnew.
Ve Žlíbku, místní části Žulové-Tomíkovic, po jeho boku pracovala také předsedkyně akademického senátu fakulty zdravotnických věd Šárka Šaňáková. „Jsem příznivcem všech akcí pro zaměstnance univerzity, které mají přesah mezi jednotlivými součástmi. Když přišla výzva na Jesenicko, hned jsem se přihlásila. Mám k tomuto místu osobní vazby a měla jsem potřebu alespoň takto symbolicky pomoct regionu,“ vysvětlila svou motivaci a dodala, že byla mile překvapená, když na shromaždišti u autobusů potkala i kolegy z děkanátu její fakulty. „Dobrodružná byla už cesta na místo prací, kdy jsme šli asi třičtvrtě kilometru opuštěnou, pustou, ale nádhernou krajinou s výhledy na hřeben Rychlebských hor. Osada je nyní úplně odříznutá od civilizace, povodeň strhla most i silnici, železniční trať je také mimo provoz. Ale už je tu provizorní dřevěný most, přes který se dá přejet i s plnými kolečky,“ popsala.
Osmnáctičlenná skupina pracovala v okolí domu, kde žije v náročných popovodňových podmínkách rodina se dvěma dětmi, která se sem nastěhovala teprve o prázdninách. „Setkali jsme se s hodně silným příběhem jedné z mnoha rodin, které povodně postihly. Práce ve Žlíbku byla avizovaná jako těžší, což mohu potvrdit. Kopaly se odtokové žlaby, vozil štěrk, odkopával a odvážel se písek ze zaplavené části zahrady, řezal se spadlý strom, čistilo se zabahněné dřevo, skládalo se suché dřevo do sklepa... Snad jsme i vyvrátili tvrzení, že lidé z univerzity jsou převážně teoretici,“ doplnila Šaňáková. Jednodenní výkon vyslanců olomoucké univerzity ocenili i vojáci, kteří pracovali ve zničeném sadu na protějším břehu. „Ke všemu nám přálo i počasí, a když jsme odjížděli, paprsky osvěcovaly nádherné, romantické údolí s realitou dalších dnů a týdnů hromady práce, která ještě čeká další dobrovolníky,“ uzavřela.
S lopatou nebo kolečky v ruce strávil úterý ve Žlíbku i správce počítačové sítě filozofické fakulty Zdeněk Pospíšil. „Akce byla dobře zorganizovaná, bylo fajn spojit užitečnou pomoc a úklid po povodních s příjemným pobytem venku poblíž lesů a kopců a setkáním milých kolegyň a kolegů,“ pochvaluje si. Extra dřina to pro něj zprvu prý nebyla, ale po pár hodinách přece jen začal cítit záda a na těžší práci s krumpáčem si už netroufl. „Práce se za den udělalo tolik, co bychom na naší chalupě dělali několik dní. Stále to tam ale na dost práce vypadalo, ať už při pohledu na pozemek, nebo na nedodělané úkoly, které bohužel nešly udělat rychleji,“ zalitoval.
Další univerzitní dobrovolníci a dobrovolnice směřující v úterý na Jesenicko pomáhali například v České Vsi či v Mikulovicích. „S kolegy z naší, filozofické, přírodovědecké či fakulty zdravotnických věd, ale i s dalšími jsme pomáhali například v mateřské školce nebo v jednotlivých rodinných domech, například s vyklízením sklepa či skládáním dřeva dvěma seniorkám,“ popsala proděkanka fakulty tělesné kultury Iva Dostálová.
Na poslední chvíli změněný program Zaměstnaneckého dobrovolnického dne vysvětlila koordinátorka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková. „Naše dobrovolnické centrum užívá slogan ‚Buď tam, kde je tě třeba‘ – a nás bylo třeba především v povodněmi těžce zasažených oblastech. V rámci dobrovolnického dne jsme tam vyslali přes 120 dobrovolníků z univerzity, magistrátu a krajského úřadu, kteří se tak přidali k velké komunitě námi dosud vyslaných dobrovolníků, kteří na Jesenicku odpracovali v uplynulých týdnech už téměř 11 tisíc hodin,“ vyčíslila.
Celodenní vytížení na Jesenicku nedovolily časové možnosti Adéle Talandové z oddělení univerzitních akcí UP, rozhodla se proto vypomoct v areálu olomoucké Flory spolu s dalšími kolegy a kolegyněmi z univerzity, magistrátu a krajského úřadu. „Část z nás pomáhala uvnitř pavilonu likvidovat nedávnou podzimní výstavu, druhá skupina dostala za úkol vytrhat a vyčistit venkovní záhony, které se pyšnily krásnými květy, aby byly připraveny na jarní osetí. Bylo nám květin moc líto, neboť ještě byly v plném květu, ale nedalo se nic dělat, rozkaz zněl jasně,“ okomentovala přidělenou práci, která ji bavila, protože si mohla psychicky odpočinout od každodenní rutiny v kanceláři, vyčistit si hlavu od pracovních myšlenek a pobýt na čerstvém vzduchu. „Počasí nám přálo, krásně svítilo sluníčko a všichni dobrovolníci byli velmi milí a přátelští. Za sebe mohu říci, že se dobrovolnický den velmi povedl a že dobrovolnická práce má smysl. Krásně zahřeje na těle i na duši,“ doplnila.
Protože zaměstnanecký dobrovolnický den pořádaly společně Univerzita Palackého, Magistrát města Olomouce a olomoucký krajský úřad, řada dalších dobrovolníků z města či kraje se vydala pomáhat i do olomoucké městské knihovny, chválkovického a prostějovského domova seniorů nebo do areálu zdravotnické záchranné služby. Pracovníci a pracovnice magistrátu a krajského úřadu zároveň naplnili další dva autobusy směřující v úterý 8. října na Jesenicko.
„Všem, kteří se dokázali tak rychle přizpůsobit a vyrazit na celý den pomáhat postiženým povodněmi, patří velký díky a obdiv. Poděkování patří také těm, kteří pomohli na Floře, protože díky nim bude hezčí naše bezprostřední okolí. Věříme, že příští rok se zaměstnanecký dobrovolnický den odehraje za příznivějších okolností a umožní zájemcům nabídnout pestřejší řadu nových dobrovolnických příležitostí, které byly připraveny na letošek,“ dodala Vladimíra Sedláčková.
V Praze se koná mezinárodní festival Prague Science Film Fest (PSFF), který se bude do 17. října věnovat divočině a divokosti a představí netradiční pohled na žánr přírodopisného filmu. Z bezmála 1500 přihlášených snímků dramaturgové a dramaturgyně vybrali finální šestnáctku filmů z různých koutů světa.
Novinkou je letos cena diváků, kteří si mohou vybrat svého favorita. Kromě projekcí festival v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) nabídne besedy s filmovými tvůrci i zástupci vědecké obce. Pro studenty je připraven také originální workshop Wild campus vedený dokumentaristkou Gretou Stocklassa.
Filmy představí i samotní tvůrci a tvůrkyně
Do Prahy přijede Robyn Metcalfe – producentka filmu Dozrávání. „Robyn je zakladatelkou a ředitelkou Food+City, výzkumného projektu zaměřeného na inovace v globálních potravinových systémech. Její práce se zaměřuje na způsoby, jakým jsou potraviny distribuovány po celém světě, jak se vyvíjí infrastruktura a jaké jsou výzvy a možnosti pro udržitelnost. Napsala také několik knih, jako například Food Routes: Growing Bananas in Iceland and Other Tales from the Logistics of Eating,“ přiblížila osobnost Eva Suková, dramaturgyně festivalu.
Na festivalu budou také autoři filmu Ztracený prales Ivohiboro – režisér Laurent Portes a scenárista Gautier Dubois. „Tento druh dokumentů je pro mě zásadní a myslím, že vysílá zprávu, že někde existuje naděje pro přírodu. Budoucnost závisí na dokumentárních filmech, protože jsou jejím hlasem. Není nic silnějšího než dobrý příběh! A ten o osamělém, přeživším a nedotčeném pralese, který našla a prozkoumala jedna starší primatoložka se svým týmem mladých a odvážných vědců, je docela zdařilý,“ říká Gautier Dubois.
Virtuálně se objeví i dokumentarista Clément Champiat, který uvede svůj film Da Vinciho sen: Tajemství letu a oceňovaný režisér snímku Polární výprava Kevin Schreck. „Jsem nadšený z mezinárodní premiéry svého filmu na Prague Science Film Festu. Popularizace vědy prostřednictvím filmů je pro mě důležitá, protože kinematografie je naším nejúčinnějším prostředkem pro sdělování informací a příběhů s emoční odezvou. Filmy dokážou překonat kulturu i čas,“ dodává režisér.
Diváci se mohou těšit na vizuálně podmanivý zážitek
Letošní soutěžní filmy diváky zavedou například mezi vlky, na polární výpravu nebo jim umožní objevovat přírodu skrze zvuky. Ať už se budou účastníci festivalu zabývat ochranou biodiverzity, nebo výrobou a zráním sýrů, všechny filmy přinesou vizuálně podmanivý zážitek.
„Při přemýšlení o soutěžních filmech jsme se letos poprvé řídili tématem divočiny, to byl hlavní klíč. Soutěž chceme využít k revizi zásadního dokumentárního podžánru, a proto ozvěny přírodopisného filmu najdete ve všech zvolených snímcích,“ vysvětluje Zdeněk Rychtera, programový vedoucí festivalu.
Soutěžní snímky se ucházejí o několik cen
S Grand Prize se pojí výhra 10 000 USD, hlavní cena mezinárodní soutěže je 5 000 USD a speciální ocenění rektora ČZU je ve výši 1 000 USD. „Podporu filmařů, kteří svými díly upozorňují na ochranu přírody, vnímáme jako velmi důležitou. Jejich práce nám nejen otevírá oči k environmentálním problémům, ale také inspiruje společnost k hledání řešení. Filmy mají jedinečnou schopnost vyvolat emoce a motivovat k akci, a právě proto si tito tvůrci a tvůrkyně zaslouží naši podporu. Investice do takových projektů je investicí do budoucnosti naší planety,“ říká kvestor ČZU Jakub Kleindienst.
Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) organizovala festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011 pod názvem Life Sciences Film Festival a později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého v Olomouci (UP), na jejíž půdě se koná úspěšný mezinárodní festival populárně-vědeckého filmu Academia Film Olomouc (AFO), a společně pořádají Prague Science Film Fest.
V Praze se koná mezinárodní festival Prague Science Film Fest (PSFF), který se bude do 17. října věnovat divočině a divokosti a představí netradiční pohled na žánr přírodopisného filmu. Z bezmála 1500 přihlášených snímků dramaturgové a dramaturgyně vybrali finální šestnáctku filmů z různých koutů světa.
Novinkou je letos cena diváků, kteří si mohou vybrat svého favorita. Kromě projekcí festival v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) nabídne besedy s filmovými tvůrci i zástupci vědecké obce. Pro studenty je připraven také originální workshop Wild campus vedený dokumentaristkou Gretou Stocklassa.
Filmy představí i samotní tvůrci a tvůrkyně
Do Prahy přijede Robyn Metcalfe – producentka filmu Dozrávání. „Robyn je zakladatelkou a ředitelkou Food+City, výzkumného projektu zaměřeného na inovace v globálních potravinových systémech. Její práce se zaměřuje na způsoby, jakým jsou potraviny distribuovány po celém světě, jak se vyvíjí infrastruktura a jaké jsou výzvy a možnosti pro udržitelnost. Napsala také několik knih, jako například Food Routes: Growing Bananas in Iceland and Other Tales from the Logistics of Eating,“ přiblížila osobnost Eva Suková, dramaturgyně festivalu.
Na festivalu budou také autoři filmu Ztracený prales Ivohiboro – režisér Laurent Portes a scenárista Gautier Dubois. „Tento druh dokumentů je pro mě zásadní a myslím, že vysílá zprávu, že někde existuje naděje pro přírodu. Budoucnost závisí na dokumentárních filmech, protože jsou jejím hlasem. Není nic silnějšího než dobrý příběh! A ten o osamělém, přeživším a nedotčeném pralese, který našla a prozkoumala jedna starší primatoložka se svým týmem mladých a odvážných vědců, je docela zdařilý,“ říká Gautier Dubois.
Virtuálně se objeví i dokumentarista Clément Champiat, který uvede svůj film Da Vinciho sen: Tajemství letu a oceňovaný režisér snímku Polární výprava Kevin Schreck. „Jsem nadšený z mezinárodní premiéry svého filmu na Prague Science Film Festu. Popularizace vědy prostřednictvím filmů je pro mě důležitá, protože kinematografie je naším nejúčinnějším prostředkem pro sdělování informací a příběhů s emoční odezvou. Filmy dokážou překonat kulturu i čas,“ dodává režisér.
Diváci se mohou těšit na vizuálně podmanivý zážitek
Letošní soutěžní filmy diváky zavedou například mezi vlky, na polární výpravu nebo jim umožní objevovat přírodu skrze zvuky. Ať už se budou účastníci festivalu zabývat ochranou biodiverzity, nebo výrobou a zráním sýrů, všechny filmy přinesou vizuálně podmanivý zážitek.
„Při přemýšlení o soutěžních filmech jsme se letos poprvé řídili tématem divočiny, to byl hlavní klíč. Soutěž chceme využít k revizi zásadního dokumentárního podžánru, a proto ozvěny přírodopisného filmu najdete ve všech zvolených snímcích,“ vysvětluje Zdeněk Rychtera, programový vedoucí festivalu.
Soutěžní snímky se ucházejí o několik cen
S Grand Prize se pojí výhra 10 000 USD, hlavní cena mezinárodní soutěže je 5 000 USD a speciální ocenění rektora ČZU je ve výši 1 000 USD. „Podporu filmařů, kteří svými díly upozorňují na ochranu přírody, vnímáme jako velmi důležitou. Jejich práce nám nejen otevírá oči k environmentálním problémům, ale také inspiruje společnost k hledání řešení. Filmy mají jedinečnou schopnost vyvolat emoce a motivovat k akci, a právě proto si tito tvůrci a tvůrkyně zaslouží naši podporu. Investice do takových projektů je investicí do budoucnosti naší planety,“ říká kvestor ČZU Jakub Kleindienst.
Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) organizovala festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011 pod názvem Life Sciences Film Festival a později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého v Olomouci (UP), na jejíž půdě se koná úspěšný mezinárodní festival populárně-vědeckého filmu Academia Film Olomouc (AFO), a společně pořádají Prague Science Film Fest.
O duchovním rozměru školství a možnostech nenáboženské spirituality nejen v pedagogice se hovořilo na konferenci Přesah, kterou uspořádala katedra rekreologie Fakulty tělesné kultury UP ve spolupráci s katedrou sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty UP. Pod klenbou Kaple Božího Těla v Uměleckém centru UP se na dvoudenní události sešla padesátka účastníků.
„Záměrem byla diskuze nad možnostmi nenáboženské spirituality, ale ukázalo se, že téma je atraktivní i pro odborníky rekrutující se z křesťanského ideového zázemí. Naopak předpokládané hledání spirituálních rozměrů rovněž v pohybových aktivitách nenalezlo žádného mluvčího, tudíž rozměr rozpravy se nesl prioritně v rámci pedagogického diskurzu,“ uvedl odborný garant konference Ivo Jirásek, který se spiritualitě vedle výchovy v přírodě či filozofie sportu ve své práci dlouhodobě věnuje.
Na přípravě odborného programu dvoudenního setkání se kromě něj podíleli také Pavel Veselský z Filozofické fakulty UP, Roman Kroufek z Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Ivan Lukšík z Pedagogické fakulty Trnavské univerzity v Trnavě.
Účastnici si mohli vyslechnout tři pozvané přednášky. V úvodní komeniolog a filozof výchovy Jan Hábl otevřel téma morální autority pedagoga, Karel Müller z oblíbeného dua Pastoral Brothers mluvil o spiritualitě a sociálních médiích a nenáboženské spiritualitě a postmaterialistické vědě ve vzdělávání se ve svém vystoupení věnovala kulturoložka a terapeutka Kamila Němečková.
„Další příspěvky ohledávaly téma z různorodých tematických i metodologických perspektiv, a to od možností dramatického ztvárnění biblických příběhů přes spiritualitu sledovanou u studentů i učitelů, ověřování možností rituálů v rámci holistického vzdělávání a zážitkové pedagogiky, rozvoj spirituální gramotnosti od předškolního vzdělávání až po vysokoškolskou výuku, ale také hledání paralel s oborem filosofická praxe,“ přiblížil profesor Jirásek.
Program obohatily také tematické workshopy, během jednoho z nich účastníci například tvořili společný artefakt v kovárně u Nebeského glóbu na nádvoří Uměleckého centra UP. A nechyběl ani doprovodný program, který zabezpečili, stejně jako organizační přípravu a hladký průběh konference, studenti katedry rekreologie. „Tím byla večerní návštěva katedrály svatého Václava včetně výstupu na věž, ale také studentská muzika se sklenkou vína. Moc si tohoto neformálního propojení studentů a vyučujících vážím a svým způsobem je vnímám i jako praktickou ukázku chápání univerzitního prostředí prizmatem ideje společenství, universitas,“ dodal garant konference.
Podrobnější informace k vystupujícím a sborník abstraktů příspěvků zájemci najdou zde.
O duchovním rozměru školství a možnostech nenáboženské spirituality nejen v pedagogice se hovořilo na konferenci Přesah, kterou uspořádala katedra rekreologie Fakulty tělesné kultury UP ve spolupráci s katedrou sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty UP. Pod klenbou Kaple Božího Těla v Uměleckém centru UP se na dvoudenní události sešla padesátka účastníků.
„Záměrem byla diskuze nad možnostmi nenáboženské spirituality, ale ukázalo se, že téma je atraktivní i pro odborníky rekrutující se z křesťanského ideového zázemí. Naopak předpokládané hledání spirituálních rozměrů rovněž v pohybových aktivitách nenalezlo žádného mluvčího, tudíž rozměr rozpravy se nesl prioritně v rámci pedagogického diskurzu,“ uvedl odborný garant konference Ivo Jirásek, který se spiritualitě vedle výchovy v přírodě či filozofie sportu ve své práci dlouhodobě věnuje.
Na přípravě odborného programu dvoudenního setkání se kromě něj podíleli také Pavel Veselský z Filozofické fakulty UP, Roman Kroufek z Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Ivan Lukšík z Pedagogické fakulty Trnavské univerzity v Trnavě.
Účastnici si mohli vyslechnout tři pozvané přednášky. V úvodní komeniolog a filozof výchovy Jan Hábl otevřel téma morální autority pedagoga, Karel Müller z oblíbeného dua Pastoral Brothers mluvil o spiritualitě a sociálních médiích a nenáboženské spiritualitě a postmaterialistické vědě ve vzdělávání se ve svém vystoupení věnovala kulturoložka a terapeutka Kamila Němečková.
„Další příspěvky ohledávaly téma z různorodých tematických i metodologických perspektiv, a to od možností dramatického ztvárnění biblických příběhů přes spiritualitu sledovanou u studentů i učitelů, ověřování možností rituálů v rámci holistického vzdělávání a zážitkové pedagogiky, rozvoj spirituální gramotnosti od předškolního vzdělávání až po vysokoškolskou výuku, ale také hledání paralel s oborem filosofická praxe,“ přiblížil profesor Jirásek.
Program obohatily také tematické workshopy, během jednoho z nich účastníci například tvořili společný artefakt v kovárně u Nebeského glóbu na nádvoří Uměleckého centra UP. A nechyběl ani doprovodný program, který zabezpečili, stejně jako organizační přípravu a hladký průběh konference, studenti katedry rekreologie. „Tím byla večerní návštěva katedrály svatého Václava včetně výstupu na věž, ale také studentská muzika se sklenkou vína. Moc si tohoto neformálního propojení studentů a vyučujících vážím a svým způsobem je vnímám i jako praktickou ukázku chápání univerzitního prostředí prizmatem ideje společenství, universitas,“ dodal garant konference.
Podrobnější informace k vystupujícím a sborník abstraktů příspěvků zájemci najdou zde.
Technologický pokrok, digitalizace a inovace proměňují pohled na zdraví, zdravotnictví a zdravotní služby. Konference TechCare pořádaná digitálním inovačním hubem DIGI2Health se bude tématu proměny zdraví v kontextu technologických změn blíže věnovat 7. listopadu v nedávno znovu otevřeném Centralu.
„V DIGI2Health věříme, že technologický pokrok a digitalizace hrají klíčovou roli v budoucnosti zdravotnictví. Inovativní digitální technologie mohou zlepšit přesnost diagnózy, zefektivnit procesy léčby a poskytnout personalizovanou péči pacientům. Společně s naším ekosystémem partnerů se snažíme otevřít nové možnosti pro malé a střední firmy, aby mohly využít digitálních nástrojů a inovací, a tím posílit jejich konkurenceschopnost a přispět k rozvoji zdravotnického sektoru. Od konference TechCare očekáváme sdílení nových přístupů, zkušeností a hlavně možností spolupráce mezi účastníky,“ vysvětlil význam akce hlavní organizátor a projektový manažer digitálního inovačního hubu DIGI2Health Jakub Havlín z Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého.
První přednáškový blok konference nese názvem „Zdraví, inovace, věda“ a přivítá mezi řečníky lékaře Tomáše Šebka, zakladatele platformy Ministr zdraví a autora několika knih o misích Lékařů bez hranic. O možnostech financování pro startupy v rámci Technologické inkubace bude dále hovořit Hana Chlebná z Tech4file Hubu agentury CzechInvest a blok zakončí hlavní organizátor akce Jakub Havlín z inovačního hubu DIGI2Health. Navazující blok s podtitulem „Technologie, které pomáhají“ zahájí Richard Cimler z Centra pokročilých technologií na Univerzitě Hradec Králové a k tématu přispějí také zástupci projektu Evropský digitální inovační hub EDIH Northeast a společnosti Hardwario, a.s. Vstup na akci je bezplatný, avšak kapacita prostoru je omezena a je nutné se registrovat.
Na akci navazuje výroční konference WE CONNECT pořádaná Inovačním centrem Olomouckého kraje zaměřená na zdravý životní styl, udržitelnost a wellbeing v souvislosti s podnikáním a vědou. Uskuteční se rovněž v prostorách MUO Central od 13 hodin a je potřeba se registrovat.
Konferenci TechCare pořádá digitální inovační hub DIGI2Health ve spolupráci s Evropským inovačním hubem EDIH Northeast při liberecké Agentuře regionálního rozvoje. Projekt EDIH Northeast Bohemia je financován Evropskou unií, z programu Digitální Evropa (ID: 101120003) a v rámci NEXT GENERATION EU (ID: EDIH1.5.01.6). Dalším významným partnerem akce je Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest.
Technologický pokrok, digitalizace a inovace proměňují pohled na zdraví, zdravotnictví a zdravotní služby. Konference TechCare pořádaná digitálním inovačním hubem DIGI2Health se bude tématu proměny zdraví v kontextu technologických změn blíže věnovat 7. listopadu v nedávno znovu otevřeném Centralu.
„V DIGI2Health věříme, že technologický pokrok a digitalizace hrají klíčovou roli v budoucnosti zdravotnictví. Inovativní digitální technologie mohou zlepšit přesnost diagnózy, zefektivnit procesy léčby a poskytnout personalizovanou péči pacientům. Společně s naším ekosystémem partnerů se snažíme otevřít nové možnosti pro malé a střední firmy, aby mohly využít digitálních nástrojů a inovací, a tím posílit jejich konkurenceschopnost a přispět k rozvoji zdravotnického sektoru. Od konference TechCare očekáváme sdílení nových přístupů, zkušeností a hlavně možností spolupráce mezi účastníky,“ vysvětlil význam akce hlavní organizátor a projektový manažer digitálního inovačního hubu DIGI2Health Jakub Havlín z Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého.
První přednáškový blok konference nese názvem „Zdraví, inovace, věda“ a přivítá mezi řečníky lékaře Tomáše Šebka, zakladatele platformy Ministr zdraví a autora několika knih o misích Lékařů bez hranic. O možnostech financování pro startupy v rámci Technologické inkubace bude dále hovořit Hana Chlebná z Tech4file Hubu agentury CzechInvest a blok zakončí hlavní organizátor akce Jakub Havlín z inovačního hubu DIGI2Health. Navazující blok s podtitulem „Technologie, které pomáhají“ zahájí Richard Cimler z Centra pokročilých technologií na Univerzitě Hradec Králové a k tématu přispějí také zástupci projektu Evropský digitální inovační hub EDIH Northeast a společnosti Hardwario, a.s. Vstup na akci je bezplatný, avšak kapacita prostoru je omezena a je nutné se registrovat.
Na akci navazuje výroční konference WE CONNECT pořádaná Inovačním centrem Olomouckého kraje zaměřená na zdravý životní styl, udržitelnost a wellbeing v souvislosti s podnikáním a vědou. Uskuteční se rovněž v prostorách MUO Central od 13 hodin a je potřeba se registrovat.
Konferenci TechCare pořádá digitální inovační hub DIGI2Health ve spolupráci s Evropským inovačním hubem EDIH Northeast při liberecké Agentuře regionálního rozvoje. Projekt EDIH Northeast Bohemia je financován Evropskou unií, z programu Digitální Evropa (ID: 101120003) a v rámci NEXT GENERATION EU (ID: EDIH1.5.01.6). Dalším významným partnerem akce je Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest.
Vybudování vědeckého mostu mezi univerzitami v Olomouci, Neapoli a na Floridě a prohloubení spolupráce v oblasti environmentálních a zemědělských věd je smyslem Sympozia tří univerzit, jehož druhý ročník se koná v olomoucké Pevnosti poznání. Třídenní odbornou akci pořádá Univerzita Palackého ve spolupráci s evropskou sítí výzkumných univerzit Aurora. Sympozia se účastní čtyři desítky odborníků z Itálie, Spojených států amerických a České republiky.
„Hlubší vědeckou spolupráci a výměnu zkušeností s našimi partnerskými univerzitami vnímám jako příležitost podílet se na globálním řešení problémů v oblasti životního prostředí a zemědělství. Obě univerzity, které v těchto dnech v Olomouci hostíme, patří ve svých zemích mezi přední výzkumné a vzdělávací instituce. Neapolská univerzita je naším partnerem v síti Aurora, studuje na ní bezmála osmdesát tisíc studentů, floridská univerzita je třetí největší americkou univerzitou se šedesáti tisíci studenty. Můžeme se tedy inspirovat, ale zároveň i my máme určitě co nabídnout,“ řekl při zahájení sympozia Martin Procházka, rektor UP a současně i prezident sítě Aurora.
Sympozium otevřeli představitelé všech tří univerzit, za UP vedle rektora Martina Procházky také prorektoři Lucie Plíhalová a Jiří Stavovčík, za University of Florida viceprezident Adegbola Adesogan a také děkan Robert Gilbert. Dále pak účastníky na dálku pozdravil Alessandro Arienzo, delegát rektora pro mezinárodní vztahy a alianci Aurora, který se z University Federico II of Naples připojil online. Rovněž organizační výbor sympozia byl původně složen ze zástupců všech tří univerzit, některým účastníkům z Floridy ale cestu do Evropy na poslední chvíli překazil hurikán Milton. UP tak v organizačním výboru sympozia reprezentují Petr Dvořák z katedry botaniky přírodovědecké fakulty a Ivo Frébort z vysokoškolského ústavu CATRIN, neapolskou univerzitu zastupuje Riccardo Aversano z katedry zemědělských věd.
Hlavním účelem sympozia je podle organizátorů prohloubení strategické spolupráce mezi třemi univerzitami v environmentálních a zemědělských vědách. „Dnes v těchto vědních oblastech společnost čelí mnoha výzvám způsobeným globálními změnami klimatu, růstem lidské populace a intenzivním zemědělstvím. Odborná část sympozia je složená z příspěvků, které se věnují tématům, jako je mikrobiální ekologie, fytopatologie, využití AI v zemědělství, šlechtění zemědělských rostlin či udržitelnost ekosystémů,“ doplnil Petr Dvořák z katedry botaniky PřF UP. V programu setkání nebudou podle jeho slov chybět ani prezentace zaměřené na grantové příležitosti, které mohou finančně podpořit budoucí spolupráce mezi institucemi.
Odborné přednášky budou v prostorách Pevnosti poznání pokračovat i v pátek, účastníky akce čeká také prohlídka města nebo exkurze v univerzitním kampusu v Olomouci-Holici. První Sympozium tří univerzit se uskutečnilo loni v dubnu poblíž města Tampa Bay na Floridě v USA, třetí ročník by měl v budoucnu proběhnout na univerzitě v italské Neapoli.
Vybudování vědeckého mostu mezi univerzitami v Olomouci, Neapoli a na Floridě a prohloubení spolupráce v oblasti environmentálních a zemědělských věd je smyslem Sympozia tří univerzit, jehož druhý ročník se koná v olomoucké Pevnosti poznání. Třídenní odbornou akci pořádá Univerzita Palackého ve spolupráci s evropskou sítí výzkumných univerzit Aurora. Sympozia se účastní čtyři desítky odborníků z Itálie, Spojených států amerických a České republiky.
„Hlubší vědeckou spolupráci a výměnu zkušeností s našimi partnerskými univerzitami vnímám jako příležitost podílet se na globálním řešení problémů v oblasti životního prostředí a zemědělství. Obě univerzity, které v těchto dnech v Olomouci hostíme, patří ve svých zemích mezi přední výzkumné a vzdělávací instituce. Neapolská univerzita je naším partnerem v síti Aurora, studuje na ní bezmála osmdesát tisíc studentů, floridská univerzita je třetí největší americkou univerzitou se šedesáti tisíci studenty. Můžeme se tedy inspirovat, ale zároveň i my máme určitě co nabídnout,“ řekl při zahájení sympozia Martin Procházka, rektor UP a současně i prezident sítě Aurora.
Sympozium otevřeli představitelé všech tří univerzit, za UP vedle rektora Martina Procházky také prorektoři Lucie Plíhalová a Jiří Stavovčík, za University of Florida viceprezident Adegbola Adesogan a také děkan Robert Gilbert. Dále pak účastníky na dálku pozdravil Alessandro Arienzo, delegát rektora pro mezinárodní vztahy a alianci Aurora, který se z University Federico II of Naples připojil online. Rovněž organizační výbor sympozia byl původně složen ze zástupců všech tří univerzit, některým účastníkům z Floridy ale cestu do Evropy na poslední chvíli překazil hurikán Milton. UP tak v organizačním výboru sympozia reprezentují Petr Dvořák z katedry botaniky přírodovědecké fakulty a Ivo Frébort z vysokoškolského ústavu CATRIN, neapolskou univerzitu zastupuje Riccardo Aversano z katedry zemědělských věd.
Hlavním účelem sympozia je podle organizátorů prohloubení strategické spolupráce mezi třemi univerzitami v environmentálních a zemědělských vědách. „Dnes v těchto vědních oblastech společnost čelí mnoha výzvám způsobeným globálními změnami klimatu, růstem lidské populace a intenzivním zemědělstvím. Odborná část sympozia je složená z příspěvků, které se věnují tématům, jako je mikrobiální ekologie, fytopatologie, využití AI v zemědělství, šlechtění zemědělských rostlin či udržitelnost ekosystémů,“ doplnil Petr Dvořák z katedry botaniky PřF UP. V programu setkání nebudou podle jeho slov chybět ani prezentace zaměřené na grantové příležitosti, které mohou finančně podpořit budoucí spolupráce mezi institucemi.
Odborné přednášky budou v prostorách Pevnosti poznání pokračovat i v pátek, účastníky akce čeká také prohlídka města nebo exkurze v univerzitním kampusu v Olomouci-Holici. První Sympozium tří univerzit se uskutečnilo loni v dubnu poblíž města Tampa Bay na Floridě v USA, třetí ročník by měl v budoucnu proběhnout na univerzitě v italské Neapoli.
Až šest kilometrů dokumentů bude možné uložit do depozitářů v nové budově specializovaného archivu, kterou dnes slavnostně otevřela Univerzita Palackého. Třípodlažní stavba vyrostla v blízkosti neředínského univerzitního kampusu, veřejnosti nabízí prostornou badatelnu a také malý konferenční sál pro organizaci přednášek a vzdělávacích akcí. Novou budovu univerzita postavila a vybavila za bezmála 180 milionů korun, přičemž zhruba čtvrtinu hradila ze svého rozpočtu a zbylou část nákladů pokryla státní dotace poskytnutá Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
„Péče o kolektivní paměť je důležitá pro zachování naší kulturní identity a právě od univerzit tuto službu společnost zcela právem očekává. Jsem proto velmi rád, že dnes můžeme otevřít nové prostory, které poskytují důstojné podmínky pro naši paměťovou instituci. Dějiny univerzity jsou zároveň důležitou součástí historie města i regionu. Popřál bych tedy všem badatelům, kteří budou chtít služby našeho archivu využít, aby tady vždy našli informace, pro které do této budovy přijdou,“ uvedl během slavnostního otevření Martin Procházka, rektor UP.
Archiv UP patří mezi dvanáct akreditovaných vysokoškolských a vědeckých zařízení, jejichž posláním je ochrana a uchovávání historických písemných pramenů, které vznikají z činnosti univerzit. „Pečujeme o písemnosti, které se vážou k Univerzitě Palackého, tedy k novodobější historii naší univerzity obnovené roku 1946. Starší univerzitní materiály od konce šestnáctého do poloviny dvacátého století jsou soustředěny v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě,“ vysvětlil Pavel Urbášek, ředitel Archivu UP.
O nové budově pro svůj archiv, který byl založen v 90. letech minulého století, začala univerzita uvažovat už před více než deseti lety. „Doposud jsme sídlili v centru města v části přízemních a sklepních prostor tereziánské zbrojnice. Naše kapacity jsou nyní už v podstatě vyčerpané, asi čtvrtinu archiválií tak máme uskladněnu i na fakultách. V našich stávajících depozitářích je aktuálně uložený asi jeden kilometr písemností. Nová budova nám umožní uskladnit až šest kilometrů archiválií, máme tedy dostatečnou rezervu na mnoho let dopředu,“ popsal ředitel Archivu UP.
Do prvních dvou podlaží nové budovy mají přístup pouze zaměstnanci archivu. Je zde celkem osm depozitářů vybavených moderní vzduchotechnikou a kanceláře pro personál. Třetí patro je z poloviny prosklené a je určeno i pro širokou veřejnost. „V komfortních prostorách badatelny mohou zájemci studovat materiály, které jim rádi vyhledáme a zpřístupníme. Konferenční sál má kapacitu čtyřicet osob, mohou se zde pořádat tematické akce a přednášky. Už nyní se například domlouváme s univerzitou třetího věku, která u nás plánuje realizovat část výuky. Chceme, aby nové prostory žily a sloužily co nejlépe,“ doplnil Pavel Urbášek.
Mezi českými univerzitními archivy je ten olomoucký jedinečný v tom, že budova vyrostla jako novostavba na místě bývalého vojenského objektu. „V našem oboru nezažíváme často, že se pro archiv postaví zcela nový objekt, obvykle se spíše rekonstruují starší prostory. Univerzitě Palackého tedy gratuluji k této krásné realizaci,“ řekl při slavnostním otevření Milan Vojáček, ředitel Národního archivu.
Výstavba objektu byla zahájena na začátku roku 2022 a dokončena letos v červenci. Depozitáře nové budovy jsou zatím prázdné, vlhkost v novostavbě totiž musí nejprve poklesnout, aby písemnosti nepoškodila. Archiválie by se tak do moderních prostor mohly přestěhovat v horizontu několika měsíců.
Až šest kilometrů dokumentů bude možné uložit do depozitářů v nové budově specializovaného archivu, kterou dnes slavnostně otevřela Univerzita Palackého. Třípodlažní stavba vyrostla v blízkosti neředínského univerzitního kampusu, veřejnosti nabízí prostornou badatelnu a také malý konferenční sál pro organizaci přednášek a vzdělávacích akcí. Novou budovu univerzita postavila a vybavila za bezmála 180 milionů korun, přičemž zhruba čtvrtinu hradila ze svého rozpočtu a zbylou část nákladů pokryla státní dotace poskytnutá Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
„Péče o kolektivní paměť je důležitá pro zachování naší kulturní identity a právě od univerzit tuto službu společnost zcela právem očekává. Jsem proto velmi rád, že dnes můžeme otevřít nové prostory, které poskytují důstojné podmínky pro naši paměťovou instituci. Dějiny univerzity jsou zároveň důležitou součástí historie města i regionu. Popřál bych tedy všem badatelům, kteří budou chtít služby našeho archivu využít, aby tady vždy našli informace, pro které do této budovy přijdou,“ uvedl během slavnostního otevření Martin Procházka, rektor UP.
Archiv UP patří mezi dvanáct akreditovaných vysokoškolských a vědeckých zařízení, jejichž posláním je ochrana a uchovávání historických písemných pramenů, které vznikají z činnosti univerzit. „Pečujeme o písemnosti, které se vážou k Univerzitě Palackého, tedy k novodobější historii naší univerzity obnovené roku 1946. Starší univerzitní materiály od konce šestnáctého do poloviny dvacátého století jsou soustředěny v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě,“ vysvětlil Pavel Urbášek, ředitel Archivu UP.
O nové budově pro svůj archiv, který byl založen v 90. letech minulého století, začala univerzita uvažovat už před více než deseti lety. „Doposud jsme sídlili v centru města v části přízemních a sklepních prostor tereziánské zbrojnice. Naše kapacity jsou nyní už v podstatě vyčerpané, asi čtvrtinu archiválií tak máme uskladněnu i na fakultách. V našich stávajících depozitářích je aktuálně uložený asi jeden kilometr písemností. Nová budova nám umožní uskladnit až šest kilometrů archiválií, máme tedy dostatečnou rezervu na mnoho let dopředu,“ popsal ředitel Archivu UP.
Do prvních dvou podlaží nové budovy mají přístup pouze zaměstnanci archivu. Je zde celkem osm depozitářů vybavených moderní vzduchotechnikou a kanceláře pro personál. Třetí patro je z poloviny prosklené a je určeno i pro širokou veřejnost. „V komfortních prostorách badatelny mohou zájemci studovat materiály, které jim rádi vyhledáme a zpřístupníme. Konferenční sál má kapacitu čtyřicet osob, mohou se zde pořádat tematické akce a přednášky. Už nyní se například domlouváme s univerzitou třetího věku, která u nás plánuje realizovat část výuky. Chceme, aby nové prostory žily a sloužily co nejlépe,“ doplnil Pavel Urbášek.
Mezi českými univerzitními archivy je ten olomoucký jedinečný v tom, že budova vyrostla jako novostavba na místě bývalého vojenského objektu. „V našem oboru nezažíváme často, že se pro archiv postaví zcela nový objekt, obvykle se spíše rekonstruují starší prostory. Univerzitě Palackého tedy gratuluji k této krásné realizaci,“ řekl při slavnostním otevření Milan Vojáček, ředitel Národního archivu.
Výstavba objektu byla zahájena na začátku roku 2022 a dokončena letos v červenci. Depozitáře nové budovy jsou zatím prázdné, vlhkost v novostavbě totiž musí nejprve poklesnout, aby písemnosti nepoškodila. Archiválie by se tak do moderních prostor mohly přestěhovat v horizontu několika měsíců.