Agregátor zdrojů

Na poválečnou obnovu a rozvoj Ukrajiny bude zaměřen první ročník Kulatého stolu nazvaného Postkonfliktní rekonstrukce a rozvoj, který 17. října 2024 pořádá katedra rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP v Pevnosti poznání. Tato akce naváže na mikrokreditní program celoživotního vzdělávání, který proběhl od února do dubna ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM).

„Rozhodli jsme se, že na mikrokreditní program z letního semestru volně navážeme a vytvoříme panelovou diskuzi, do které pozveme odborníky z praxe i z akademického prostředí. Myslíme si, že to má smysl, protože vidíme, jak velké prostředky z mezinárodních fondů jdou na průběžnou obnovu Ukrajiny. Bude potřeba velkého množství expertů. Jak v nevládním sektoru, tak i lidí, kteří budou schopní pomoci komerčním firmám,“ uvedl vedoucí katedry rozvojových a environmentálních studií PřF Zdeněk Opršal.

Kulatý stůl se uskuteční v anglickém jazyce od 15:00 do 17:00 v Laudonově sále Pevnosti poznání. Debata odborníků bude přenášena online prostřednictvím odkazu zveřejněném na stránkách katedry rozvojových a environmentálních studií. Úvodní slovo pronese profesorka Oxana Shevel z katedry politologie Tufts University. Následně se do diskuze zapojí přední odborníci z různých sektorů. Akce se zúčastní viceprezidentka Ukrajinsko-české obchodní komory Michaela Macharik, externí konzultant České rozvojové agentury Jan Pejřil, Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky a zástupkyně regionálního ředitele pro Východní partnerství a Balkán organizace Člověk v tísni Jana Bok Toužimská.

„Myslím, že situace na Ukrajině je podceněna z hlediska západních zemí, které se v rozvojové pomoci orientují na Afriku, Latinskou Ameriku a Asii. Ukrajina je bílé místo na mapě. Je potřeba pokrýt tento prostor východní Evropy už jen proto, že k němu máme více porozumění a je nám blíž kulturně i jazykově. Zároveň je tam spousta komerčních příležitostí pro firmy i z pohledu možného zaměstnání našich studentů,“ doplnil Zdeněk Opršal.

Kulatý stůl katedry rozvojových a environmentálních studií byl zařazen mezi události EADI (European Association of Development Research and Training Institutes), což je celoevropská síť výzkumných pracovišť, vědců a studentů různých oborů v oblasti rozvojových studií.

The first open call aimed at fostering international scientific and academic collaboration, research mobilities, and thematic summer schools, was very much welcomed across the Aurora network. UP is the coordinator of one of the seven supported projects and participates in two others as a partner. It will also participate in the organisation of a summer school and will send two students for research mobilities at partner institutions.

The Call for Incentive Research Collaboration was launched earlier this year as part of the Aurora 2030 programme supported by the European Universities Initiative under the auspices of the European Commission. Applications for the next round will be open in early 2025.

Joint scientific research projects

“In the first year of the call, 26 eligible projects were submitted. These were subsequently evaluated by the Aurora Research Council, to which scientists from each of Aurora’s partner universities across the disciplinary spectrum were appointed. The results were then approved by the Aurora’s Vice-Rectors for Research. Based on the evaluation by both bodies, seven projects were awarded support totalling €104,000; Palacký University Olomouc is represented in three of them,” says Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer at UP.

As the coordinator, UP was successful with the NUTRIAGE24 project. Its principal investigator, Romana Klášterecká from the UP Faculty of Science, will work with colleagues from Universitat Rovira i Virgili in Spain and the University of Iceland to address the issue of healthy ageing. They will focus on the relationship between nutrition, health, and environment in adults, taking into account their living situations and the social determinants that influence access to proper foods.

UP is also a partner in two other funded projects. The ETHICAL project, coordinated by the University of Naples, Italy, together with the University of Innsbruck, Austria, also involves Lucie Macková from the UP Faculty of Science. The main objective is to develop a comprehensive model that captures migration flows within the European Union. This study will include the broader dynamics of migration within and towards the EU and take into account the complex factors that contribute to migration trends and patterns.

The use of fertilisers and pesticides in the cultivation of medicinal plants can have adverse impacts on herbal products and extracts. The VALOR-LIGHT project will therefore seek to offer solutions through organic, self-sustaining farming methods and environmentally friendly products that protect the health of consumers. It is led by the University of Innsbruck, and brings together five partner universities, including the affiliated P.J. Šafárik University in Košice, Slovakia. Lukáš Spíchal, Head of CATRIN-CRH, will participate on behalf of UP.

Thematic Summer Schools

In the second key activity, the Department of Chemical Biology at the UP Faculty of Science succeeded as a partner in the CIRAGRO summer school. This is coordinated by the University of Naples Federico II, Italy, and together with the University of Duisburg-Essen, Germany and the University of Innsbruck, Austria, will focus on circular economy in the agro-industrial sector.

Short-term scientific research mobilities

The best evaluation among the applicants from UP was awarded by the Aurora Research Council to students Tadeáš Volný and Eliška Postavová from the Department of Optics at the UP Faculty of Science. Volný will take part in a researcher mobility in Innsbruck with Prof Tracy Northup, while Postavová will head to the Department of Physics at the University of Naples.

Further information on the results is available on the main Aurora website. New calls and other opportunities for UP students and employees are also regularly published on UP’s Aurora website.

S velkým ohlasem napříč univerzitami sítě Aurora se setkala první otevřená výzva, zaměřená na podporu mezinárodní vědecké spolupráce, výzkumných stáží a pořádání letních škol. UP je koordinátorem jednoho ze sedmi podpořených projektů, dalších dvou se účastní jako partner. Dále se bude podílet na organizaci letní školy a vyšle dva studenty na stáže na partnerských institucích.

Výzva Call for Incentive Research Collaboration byla vypsána počátkem letošního roku jako součást programu Aurora 2030 podpořeného iniciativou Evropské univerzity pod hlavičkou Evropské komise. Přihlášky do jejího dalšího kola bude možné podávat na začátku roku 2025.

Společné vědecko-výzkumné projekty

„Do prvního ročníku výzvy bylo přihlášeno 26 způsobilých projektů. Ty následně hodnotila Vědecká rada Aurory (Aurora Research Council), do níž byli z každé partnerské univerzity Aurory jmenováni vědci a vědkyně napříč oborovým spektrem. Výsledky následně schválila Rada prorektorů Aurory pro vědu a výzkum. Na základě hodnocení obou orgánů získalo sedm projektů podporu v celkové výši 104 000 euro; Univerzita Palackého je zastoupena ve třech z nich,“ říká Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Na pozici koordinátora uspěla UP s projektem NUTRIAGE24. Jeho hlavní řešitelka Romana Klášterecká z FZV bude s kolegy ze španělské Universitat Rovira i Virgili a Islandské univerzity řešit otázky zdravého stárnutí. Zaměří se na vztah mezi výživou, zdravím a životním prostředím u dospělých, s ohledem na jejich životní situace a sociální determinanty, které podmiňují přístup k odpovídajícím potravinám.

Dále je UP partnerem dvou dalších podpořených projektů. Do projektu ETHICAL, koordinovaného univerzitou v Neapoli, je společně s univerzitou v Innsbrucku zapojena i Lucie Macková z PřF. Hlavním cílem je vyvinout komplexní model, který zachycuje migrační toky v rámci Evropské unie. Tato studie bude zahrnovat širší dynamiku migrace v rámci EU a směrem do EU a zohledňovat komplexní faktory, které přispívají k migračním trendům a vzorcům.

Používání hnojiv a pesticidů při pěstování léčivých rostlin může mít nepříznivé účinky na bylinné produkty a extrakty. Projekt VALOR-LIGHT se proto bude snažit nabídnout řešení prostřednictvím ekologických, soběstačných zemědělských metod a šetrných přípravků, které chrání zdraví spotřebitelů. Vede jej Univerzita Innsbruck a spojuje hned pět partnerských univerzit včetně přidružené Univerzity P. J. Šafárika v Košicích. Za UP se na něm bude podílet Lukáš Spíchal, vedoucí CATRIN-CRH.

Tematické letní školy

Ve druhé klíčové aktivitě uspěla katedra chemické biologie z PřF jako partner v letní škole CIRAGRO. Tu koordinuje Neapolská univerzita Fridricha II. a společně s německou Univerzitou Duisburg-Essen a Univerzitou Innsbruck se zaměří na oběhové hospodářství v zemědělsko-průmyslovém odvětví.

Krátkodobé vědecko-výzkumné stáže

Nejlepší hodnocení mezi uchazeči z UP získali od Vědecké rady Aurory student Tadeáš Volný a studentka Eliška Postavová z katedry optiky PřF. Tadeáš Volný absolvuje vědecko-výzkumnou stáž na pracovišti v Innsbrucku u prof. Tracy Northup, Eliška Postavová zamíří na odborné pracoviště katedry fyziky univerzity v Neapoli.

Další informace o výsledcích jsou dostupné na centrálním webu Aurory. Nové výzvy a další příležitosti pro studující i pracující na UP jsou pravidelně zveřejňovány i v češtině na webu Aurory na UP.

S velkým ohlasem napříč univerzitami sítě Aurora se setkala první otevřená výzva, zaměřená na podporu mezinárodní vědecké spolupráce, výzkumných stáží a pořádání letních škol. UP je koordinátorem jednoho ze sedmi podpořených projektů, dalších dvou se účastní jako partner. Dále se bude podílet na organizaci letní školy a vyšle dva studenty na stáže na partnerských institucích.

Výzva Call for Incentive Research Collaboration byla vypsána počátkem letošního roku jako součást programu Aurora 2030 podpořeného iniciativou Evropské univerzity pod hlavičkou Evropské komise. Přihlášky do jejího dalšího kola bude možné podávat na začátku roku 2025.

Společné vědecko-výzkumné projekty

„Do prvního ročníku výzvy bylo přihlášeno 26 způsobilých projektů. Ty následně hodnotila Vědecká rada Aurory (Aurora Research Council), do níž byli z každé partnerské univerzity Aurory jmenováni vědci a vědkyně napříč oborovým spektrem. Výsledky následně schválila Rada prorektorů Aurory pro vědu a výzkum. Na základě hodnocení obou orgánů získalo sedm projektů podporu v celkové výši 104 000 euro; Univerzita Palackého je zastoupena ve třech z nich,“ říká Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Na pozici koordinátora uspěla UP s projektem NUTRIAGE24. Jeho hlavní řešitelka Romana Klášterecká z FZV bude s kolegy ze španělské Universitat Rovira i Virgili a Islandské univerzity řešit otázky zdravého stárnutí. Zaměří se na vztah mezi výživou, zdravím a životním prostředím u dospělých, s ohledem na jejich životní situace a sociální determinanty, které podmiňují přístup k odpovídajícím potravinám.

Dále je UP partnerem dvou dalších podpořených projektů. Do projektu ETHICAL, koordinovaného univerzitou v Neapoli, je společně s univerzitou v Innsbrucku zapojena i Lucie Macková z PřF. Hlavním cílem je vyvinout komplexní model, který zachycuje migrační toky v rámci Evropské unie. Tato studie bude zahrnovat širší dynamiku migrace v rámci EU a směrem do EU a zohledňovat komplexní faktory, které přispívají k migračním trendům a vzorcům.

Používání hnojiv a pesticidů při pěstování léčivých rostlin může mít nepříznivé účinky na bylinné produkty a extrakty. Projekt VALOR-LIGHT se proto bude snažit nabídnout řešení prostřednictvím ekologických, soběstačných zemědělských metod a šetrných přípravků, které chrání zdraví spotřebitelů. Vede jej Univerzita Innsbruck a spojuje hned pět partnerských univerzit včetně přidružené Univerzity P. J. Šafárika v Košicích. Za UP se na něm bude podílet Lukáš Spíchal, vedoucí CATRIN-CRH.

Tematické letní školy

Ve druhé klíčové aktivitě uspěla katedra chemické biologie z PřF jako partner v letní škole CIRAGRO. Tu koordinuje Neapolská univerzita Fridricha II. a společně s německou Univerzitou Duisburg-Essen a Univerzitou Innsbruck se zaměří na oběhové hospodářství v zemědělsko-průmyslovém odvětví.

Krátkodobé vědecko-výzkumné stáže

Nejlepší hodnocení mezi uchazeči z UP získali od Vědecké rady Aurory student Tadeáš Volný a studentka Eliška Postavová z katedry optiky PřF. Tadeáš Volný absolvuje vědecko-výzkumnou stáž na pracovišti v Innsbrucku u prof. Tracy Northup, Eliška Postavová zamíří na odborné pracoviště katedry fyziky univerzity v Neapoli.

Další informace o výsledcích jsou dostupné na centrálním webu Aurory. Nové výzvy a další příležitosti pro studující i pracující na UP jsou pravidelně zveřejňovány i v češtině na webu Aurory na UP.

V polovině září vydalo Dobrovolnické centrum Univerzity Palackého výzvu na pomoc v oblastech, které postihly povodně. Během deseti dnů se zapojila více než tisícovka zaměstnanců a studentů, mezi nimi i budoucí fyzioterapeutka Barbora Uhmanová z fakulty zdravotnických věd. V Jeseníku zažila zdevastované domy, smutek, ale také velkou vděčnost a sounáležitost. Dalším studentům vzkazuje: Zapotřebí jsou tu hlavně mladí lidé, kteří jsou plní sil.

S ničivými následky přírodní katastrofy se Barbora Uhmanová setkala před třemi lety v Mikulčicích, kde pomáhala kamarádům a známým s úklidem po řádění tornáda. Nad aktuální výzvou dlouho neváhala. „Když jsem viděla výzvu od Dobrovolnického centra, které nabízelo každý den dopravu tam i zpět, přišlo mi to jako super příležitost. Navíc pan děkan vydal prohlášení, že studenti, kteří se pomocných prací zúčastní, mají omluvenou výuku. Řekla jsem si, že z toho budu mít určitě lepší pocit než z ležení u televize, a jak už vyplývá z našeho povolání, máme v sobě poslání pomáhat druhým lidem,“ uvedla studentka navazujícího magisterského programu Aplikovaná fyzioterapie.

Když spolu s dalšími dobrovolníky dorazila do Jeseníku, zavládlo zděšení. „Ve skutečnosti to tam vypadalo ještě hůř než na fotkách a záběrech z televizních reportáží. Sice jsem viděla zdevastované vesnice po tornádu u nás na Jižní Moravě, ale tady bylo navíc všude bahno a člověk si musel neustále dávat pozor na svou bezpečnost. Střídaly se ve mně emoce vděčnosti za to, že tam můžu být a něco udělat, a zároveň pocity smutku z toho, když člověk viděl plakat lidi, kteří v okamžiku přišli o vše, co měli, a nemají kam jít,“ popsala Barbora Uhmanová.

Několik dní pomáhala při odklízecích pracích a byla takříkajíc k ruce tam, kde bylo zrovna potřeba. „Hned první den jsme vyklízeli domy a sklepy, odhazovali lopatami bahno, další den jsme pomáhali ve firmě vynášet a rozbíjet nábytek, odtrhat koberce a linolea a dostat nánosy bahna z garáží. Jedno odpoledne jsme pomáhali při balení obědů pro základní školu. Jsou tu zapotřebí hlavně mladí lidé, kteří jsou plní sil, protože síly rychle dochází. Klobouk dolů před dobrovolníky z řad starších a seniorů. Setkali jsme se tu i s pánem, kterému bylo přes sedmdesát let.“  Tím nejcennějším pro studentku a rovněž fakultní senátorku bylo setkání se spoustou lidí s dobrým srdcem. „Nejvíc mě hřála vděčnost lidí, kterým jsem pomohla. Dobrovolnická pomoc je rozhodně super zkušenost pro mladé lidi,“ shrnula Barbora Uhmanová.

Práci dobrovolníků z řad studentů ocenil děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda. „Jsem hrdý na to, že studenti naší fakulty pomáhají vždy a s plným nasazením tam, kde je jich nejvíc potřeba, což ukázaly tyto povodně, stejně jako pandemie COVID-19. Naplňují tak poslání pomáhající profese již během svého studia. Moc jim za to děkuji,“ vyzdvihl Jiří Vévoda.

V polovině září vydalo Dobrovolnické centrum Univerzity Palackého výzvu na pomoc v oblastech, které postihly povodně. Během deseti dnů se zapojila více než tisícovka zaměstnanců a studentů, mezi nimi i budoucí fyzioterapeutka Barbora Uhmanová z fakulty zdravotnických věd. V Jeseníku zažila zdevastované domy, smutek, ale také velkou vděčnost a sounáležitost. Dalším studentům vzkazuje: Zapotřebí jsou tu hlavně mladí lidé, kteří jsou plní sil.

S ničivými následky přírodní katastrofy se Barbora Uhmanová setkala před třemi lety v Mikulčicích, kde pomáhala kamarádům a známým s úklidem po řádění tornáda. Nad aktuální výzvou dlouho neváhala. „Když jsem viděla výzvu od Dobrovolnického centra, které nabízelo každý den dopravu tam i zpět, přišlo mi to jako super příležitost. Navíc pan děkan vydal prohlášení, že studenti, kteří se pomocných prací zúčastní, mají omluvenou výuku. Řekla jsem si, že z toho budu mít určitě lepší pocit než z ležení u televize, a jak už vyplývá z našeho povolání, máme v sobě poslání pomáhat druhým lidem,“ uvedla studentka navazujícího magisterského programu Aplikovaná fyzioterapie.

Když spolu s dalšími dobrovolníky dorazila do Jeseníku, zavládlo zděšení. „Ve skutečnosti to tam vypadalo ještě hůř než na fotkách a záběrech z televizních reportáží. Sice jsem viděla zdevastované vesnice po tornádu u nás na Jižní Moravě, ale tady bylo navíc všude bahno a člověk si musel neustále dávat pozor na svou bezpečnost. Střídaly se ve mně emoce vděčnosti za to, že tam můžu být a něco udělat, a zároveň pocity smutku z toho, když člověk viděl plakat lidi, kteří v okamžiku přišli o vše, co měli, a nemají kam jít,“ popsala Barbora Uhmanová.

Několik dní pomáhala při odklízecích pracích a byla takříkajíc k ruce tam, kde bylo zrovna potřeba. „Hned první den jsme vyklízeli domy a sklepy, odhazovali lopatami bahno, další den jsme pomáhali ve firmě vynášet a rozbíjet nábytek, odtrhat koberce a linolea a dostat nánosy bahna z garáží. Jedno odpoledne jsme pomáhali při balení obědů pro základní školu. Jsou tu zapotřebí hlavně mladí lidé, kteří jsou plní sil, protože síly rychle dochází. Klobouk dolů před dobrovolníky z řad starších a seniorů. Setkali jsme se tu i s pánem, kterému bylo přes sedmdesát let.“  Tím nejcennějším pro studentku a rovněž fakultní senátorku bylo setkání se spoustou lidí s dobrým srdcem. „Nejvíc mě hřála vděčnost lidí, kterým jsem pomohla. Dobrovolnická pomoc je rozhodně super zkušenost pro mladé lidi,“ shrnula Barbora Uhmanová.

Práci dobrovolníků z řad studentů ocenil děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda. „Jsem hrdý na to, že studenti naší fakulty pomáhají vždy a s plným nasazením tam, kde je jich nejvíc potřeba, což ukázaly tyto povodně, stejně jako pandemie COVID-19. Naplňují tak poslání pomáhající profese již během svého studia. Moc jim za to děkuji,“ vyzdvihl Jiří Vévoda.

Před důležitým rozhodnutím, zda od státu odkoupit objekt Hanáckých kasáren v Olomouci, stojí v těchto dnech Univerzita Palackého. O jednu z největších budov ve městě, která se nachází v blízkosti historického centra i univerzitního kampusu, má zájem developerská společnost, která nabídla v aukci částku 89,1 milionu korun. Univerzita může jako veřejná instituce tuto cenu dorovnat a areál přednostně získat, na vyjádření má ale čas jen do příštího pondělí. Vedení UP proto svolalo na tento týden mimořádné jednání Akademického senátu a požádalo o stanovisko rovněž členy Správní rady.

„Případným nákupem Hanáckých kasáren nechceme řešit krátkodobé potřeby univerzity. Jedná se o strategické rozhodnutí, které je významné především z dlouhodobého hlediska. Máme jedinečnou příležitost získat rozsáhlý objekt v centru Olomouce, který by mohl sloužit mnoha generacím našich studentů a akademiků. Univerzita by tak ještě posílila klíčovou roli, kterou ve městě i regionu má,“ myslí si Martin Procházka, rektor UP.

Je přesvědčen, že s obnovou historických budov má univerzita zkušenosti a může sloužit jako příklad, jak respektovat kulturní dědictví a zároveň vytvářet moderní prostor pro vzdělávání a vědu. „V minulosti jsme získali například Konvikt nebo Zbrojnici, tedy rovněž rozsáhlé objekty, které vyžadovaly rekonstrukci. Zejména Konvikt byl z technického pohledu v mnohem horším stavu, než v jakém se nachází budova Hanáckých kasáren. Přesto se podařilo vybudovat krásné prostory, které se staly centrem univerzitního i kulturního života,“ připomíná rektor.

O příležitosti získat areál kasáren, která se univerzitě aktuálně naskytla, byli už informováni děkani všech osmi fakult, členové akademického senátu i správní rady. Rektor je zároveň požádal o jejich vyjádření, pro které dostali k dispozici veškeré podklady včetně informací o zdrojích financování nákupu nemovitosti, o nákladech na její nezbytnou údržbu i o možnostech jejího budoucího využití. Poskytnuty jim byly rovněž odpovědi na předložené dotazy, připomínky a podněty akademické obce.

Objekt Hanáckých kasáren by v budoucnu mohl univerzitě poskytnout užitečný a praktický prostor, který by sloužil různým fakultám například pro výukové, kancelářské či komunitní účely. „Vzniknout by tam mohly i nové ubytovací či stravovací kapacity. Prakticky okamžitě a bez nutnosti větších stavebních zásahů bychom část prostor mohli využít jako sklady. Výhodou také je, že můžeme objekt zakonzervovat a zvolit postupnou rekonstrukci s využitím státních a evropských dotací tak, abychom nemuseli nést okamžitou finanční zátěž na jeho kompletní opravu. Jedná se o dlouhodobou investici, která má strategický význam pro univerzitu, ale opomíjet nemůžeme ani přínos této budovy pro veřejný prostor,“ dodává Martin Procházka.

Před důležitým rozhodnutím, zda od státu odkoupit objekt Hanáckých kasáren v Olomouci, stojí v těchto dnech Univerzita Palackého. O jednu z největších budov ve městě, která se nachází v blízkosti historického centra i univerzitního kampusu, má zájem developerská společnost, která nabídla v aukci částku 89,1 milionu korun. Univerzita může jako veřejná instituce tuto cenu dorovnat a areál přednostně získat, na vyjádření má ale čas jen do příštího pondělí. Vedení UP proto svolalo na tento týden mimořádné jednání Akademického senátu a požádalo o stanovisko rovněž členy Správní rady.

„Případným nákupem Hanáckých kasáren nechceme řešit krátkodobé potřeby univerzity. Jedná se o strategické rozhodnutí, které je významné především z dlouhodobého hlediska. Máme jedinečnou příležitost získat rozsáhlý objekt v centru Olomouce, který by mohl sloužit mnoha generacím našich studentů a akademiků. Univerzita by tak ještě posílila klíčovou roli, kterou ve městě i regionu má,“ myslí si Martin Procházka, rektor UP.

Je přesvědčen, že s obnovou historických budov má univerzita zkušenosti a může sloužit jako příklad, jak respektovat kulturní dědictví a zároveň vytvářet moderní prostor pro vzdělávání a vědu. „V minulosti jsme získali například Konvikt nebo Zbrojnici, tedy rovněž rozsáhlé objekty, které vyžadovaly rekonstrukci. Zejména Konvikt byl z technického pohledu v mnohem horším stavu, než v jakém se nachází budova Hanáckých kasáren. Přesto se podařilo vybudovat krásné prostory, které se staly centrem univerzitního i kulturního života,“ připomíná rektor.

O příležitosti získat areál kasáren, která se univerzitě aktuálně naskytla, byli už informováni děkani všech osmi fakult, členové akademického senátu i správní rady. Rektor je zároveň požádal o jejich vyjádření, pro které dostali k dispozici veškeré podklady včetně informací o zdrojích financování nákupu nemovitosti, o nákladech na její nezbytnou údržbu i o možnostech jejího budoucího využití. Poskytnuty jim byly rovněž odpovědi na předložené dotazy, připomínky a podněty akademické obce.

Objekt Hanáckých kasáren by v budoucnu mohl univerzitě poskytnout užitečný a praktický prostor, který by sloužil různým fakultám například pro výukové, kancelářské či komunitní účely. „Vzniknout by tam mohly i nové ubytovací či stravovací kapacity. Prakticky okamžitě a bez nutnosti větších stavebních zásahů bychom část prostor mohli využít jako sklady. Výhodou také je, že můžeme objekt zakonzervovat a zvolit postupnou rekonstrukci s využitím státních a evropských dotací tak, abychom nemuseli nést okamžitou finanční zátěž na jeho kompletní opravu. Jedná se o dlouhodobou investici, která má strategický význam pro univerzitu, ale opomíjet nemůžeme ani přínos této budovy pro veřejný prostor,“ dodává Martin Procházka.

Nové umělé pacienty, tzv. fantomy, s možností aplikace virtuální reality a záznamu zákroků pořídí Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Umožní jí to rozšířit a dále zkvalitnit praktickou výuku na simulátorech pro postgraduální studenty. Nákup moderního přístrojového vybavení je podpořen z Národního programu obnovy.

Klinika zubního lékařství v současnosti disponuje patnácti staršími fantomy, na kterých se učí a zároveň si následně procvičují potřebné dovednosti jak studenti magisterského programu, tak i postgraduální studenti – doktorandi a lékaři ve specializačním vzdělávání, pro které však vybavení fantomárny není dostačující. „U postgraduálního studia se již jedná o odbornosti či specializace, jako je například endodoncie, implantologie či klinická stomatologie, a v tomto směru jsme dosud omezeni technickým vybavením i časovou kapacitou pro simulační výuku, kterou musíme kloubit s léčebnou péčí,“ uvedla přednostka kliniky a proděkanka LF UP pro studium Zubního lékařství a Dentistry Iva Voborná.

Tato situace se však brzy změní díky projektu, v rámci něhož klinika pořídí až šestnáct nových modernějších simulátorů s možností aplikace virtuální reality a také mikroskopové vybavení, které je pro specializované oblasti zubního lékařství potřeba.

„Bude to pro nás velký kvalitativní skok a budeme moci studentům nabídnout nové výukové předměty. S využitím virtuální reality se můžeme při výuce věnovat komplikovanějším reálným případům a jejich řešení na simulátoru před ošetřením pacienta. Toho bychom na počátku naskenovali 3D rentgenem, zpracované snímky pak vložili do virtuální reality, díky níž by si student-lékař na simulátoru mohl nanečisto vyzkoušet ošetření, které dotyčnému bude v ústech provádět,“ přiblížila přednostka kliniky.

Moderní simulátory nahradí část dosluhujících starších fantomů, kdy některé z nich ještě najdou uplatnění, například v cvičné zubařské ordinaci v Pevnosti poznání. S novým přístrojovým vybavením dojde ve fantomárně na klinice i ke změnám organizačním. Její prostory budou účelněji a funkčněji využity. K úpravám by mělo dojít v létě příštího roku.

Nové vybavení pro simulační výuku Kliniky zubního lékařství LF UP a FNOL bude pořízeno pod hlavičkou projektu Navýšení kapacity pro simulační výuku v doktorském studijním programu Stomatologie a ve specializačním vzdělávání v rámci vzdělávacího programu v oboru Klinická stomatologie (registrační číslo CZ.31.7.0/0.0/0.0/23_086/0008496), který je v rámci Národního programu obnovy spolufinancován Evropskou unií. Rozpočet projektu počítá s výdaji ve výši 23,5 milionu korun.

Hlavní řešitelkou projektu je proděkanka LF UP pro studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročníku a vedoucí fakultního simulátorového centra Centesimo docentka Eva Klásková, odborný tým dále tvoří Luděk Kaprál a Jaromír Vachutka ze zmíněného centra. Administrativní část projektu zabezpečuje Projektový servis UP.

Nové umělé pacienty, tzv. fantomy, s možností aplikace virtuální reality a záznamu zákroků pořídí Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Umožní jí to rozšířit a dále zkvalitnit praktickou výuku na simulátorech pro postgraduální studenty. Nákup moderního přístrojového vybavení je podpořen z Národního programu obnovy.

Klinika zubního lékařství v současnosti disponuje patnácti staršími fantomy, na kterých se učí a zároveň si následně procvičují potřebné dovednosti jak studenti magisterského programu, tak i postgraduální studenti – doktorandi a lékaři ve specializačním vzdělávání, pro které však vybavení fantomárny není dostačující. „U postgraduálního studia se již jedná o odbornosti či specializace, jako je například endodoncie, implantologie či klinická stomatologie, a v tomto směru jsme dosud omezeni technickým vybavením i časovou kapacitou pro simulační výuku, kterou musíme kloubit s léčebnou péčí,“ uvedla přednostka kliniky a proděkanka LF UP pro studium Zubního lékařství a Dentistry Iva Voborná.

Tato situace se však brzy změní díky projektu, v rámci něhož klinika pořídí až šestnáct nových modernějších simulátorů s možností aplikace virtuální reality a také mikroskopové vybavení, které je pro specializované oblasti zubního lékařství potřeba.

„Bude to pro nás velký kvalitativní skok a budeme moci studentům nabídnout nové výukové předměty. S využitím virtuální reality se můžeme při výuce věnovat komplikovanějším reálným případům a jejich řešení na simulátoru před ošetřením pacienta. Toho bychom na počátku naskenovali 3D rentgenem, zpracované snímky pak vložili do virtuální reality, díky níž by si student-lékař na simulátoru mohl nanečisto vyzkoušet ošetření, které dotyčnému bude v ústech provádět,“ přiblížila přednostka kliniky.

Moderní simulátory nahradí část dosluhujících starších fantomů, kdy některé z nich ještě najdou uplatnění, například v cvičné zubařské ordinaci v Pevnosti poznání. S novým přístrojovým vybavením dojde ve fantomárně na klinice i ke změnám organizačním. Její prostory budou účelněji a funkčněji využity. K úpravám by mělo dojít v létě příštího roku.

Nové vybavení pro simulační výuku Kliniky zubního lékařství LF UP a FNOL bude pořízeno pod hlavičkou projektu Navýšení kapacity pro simulační výuku v doktorském studijním programu Stomatologie a ve specializačním vzdělávání v rámci vzdělávacího programu v oboru Klinická stomatologie (registrační číslo CZ.31.7.0/0.0/0.0/23_086/0008496), který je v rámci Národního programu obnovy spolufinancován Evropskou unií. Rozpočet projektu počítá s výdaji ve výši 23,5 milionu korun.

Hlavní řešitelkou projektu je proděkanka LF UP pro studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročníku a vedoucí fakultního simulátorového centra Centesimo docentka Eva Klásková, odborný tým dále tvoří Luděk Kaprál a Jaromír Vachutka ze zmíněného centra. Administrativní část projektu zabezpečuje Projektový servis UP.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest se letos bude věnovat přírodopisnému dokumentu. Odehraje se od 14. do 17. října v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) a nabídne výběr těch nejlepších snímků, které vznikly za poslední dva roky. Některé budou uvedeny v premiéře.

Festival se letos zaměří na přírodopisné filmy, které mají bohatou historii a od svého vzniku na začátku 20. let prošly revolučním vývojem. Objektivy kamer již „pouze“ nezachycují zvířata a rostliny v jejich přirozeném prostředí, ale tvůrci filmů si kladou otázky ochrany planety a toho, jak lidé svou činností faunu a flóru ovlivňují.

O pozornost poroty se uchází 16 snímků, nejvíce v historii festivalu

Návštěvníci se podívají například do Argentiny, kde se zvířata musí přizpůsobovat extrémním přírodním i teplotním rozdílům a hledat vhodný způsob lovu i obrany. Klimatická změna se dotýká i Himalájí, do kterých se vydal tým vědců mapujících ledovce. V dalším dokumentu se diváci ocitnou v bouři a zjistí, jak mravenci odolávají turbulentním změnám v atmosféře. Fascinující je také příběh šimpanze číslo 65, který se stal součástí vesmírného závodu a jehož osudu se věnují švédští dokumentaristé. Jedním z námětů bude také to, jak nás mohou zachránit obyčejné houby.

Návštěvníci se mohou setkat s osobnostmi světového dokumentu

„Těšíme se na Robyn Metcalfe – producentku a historičku jídla u filmu Dozrávání. Také přijede Masha Karpoukhina, režisérka filmu Poslední slavík, a režiséři filmu Ztracený prales Ivohiboro Fitzgerald Jego a Laurent Portes,“ zve na festival dramaturg Zdeněk Rychtera.

Novinkou je letos cena diváků, kteří si mezi filmy mohou vybrat svého favorita. „Kromě toho uvidí i snímek o klíšťatech, který vznikl v rámci workshopu dokumentární tvorby během minulého ročníku festivalu. Společně jej vytvořily studentky České zemědělské univerzity,” doplnil dramaturg.

Diskuze i projekce pro školy

V programu nebudou chybět debaty a panelové diskuze. Dopolední projekce budou patřit základním a středním školám, které se budou moci podívat na špičkové wildlife dokumenty.

„Každým rokem zapojujeme do festivalu také studenty. Ti se mohou stát součástí studentské poroty a vybrat jeden z oceňovaných snímků. Mimo to se také podílejí na samotné přípravě a organizaci festivalu. Někteří z pedagogů vidí v dokumentárních filmech pro studenty velký přínos, a tak je vezmou na promítání v rámci výuky tematicky blízkých předmětů,“ upřesnila organizátorka Karolína Otcová z ČZU.

Fanoušci filmu mohou vybírat z několika projekcí denně, které jsou zdarma – stačí se pouze registrovat na webu festivalu nebo přijít do kampusu ČZU.

Česká zemědělská univerzita v Praze organizovala festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011 pod názvem Life Sciences Film Festival a později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého v Olomouci, na jejíž půdě se koná úspěšný mezinárodní festival populárně-vědeckého filmu Academia Film Olomouc (AFO), a společně pořádají Prague Science Film Fest.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest se letos bude věnovat přírodopisnému dokumentu. Odehraje se od 14. do 17. října v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) a nabídne výběr těch nejlepších snímků, které vznikly za poslední dva roky. Některé budou uvedeny v premiéře.

Festival se letos zaměří na přírodopisné filmy, které mají bohatou historii a od svého vzniku na začátku 20. let prošly revolučním vývojem. Objektivy kamer již „pouze“ nezachycují zvířata a rostliny v jejich přirozeném prostředí, ale tvůrci filmů si kladou otázky ochrany planety a toho, jak lidé svou činností faunu a flóru ovlivňují.

O pozornost poroty se uchází 16 snímků, nejvíce v historii festivalu

Návštěvníci se podívají například do Argentiny, kde se zvířata musí přizpůsobovat extrémním přírodním i teplotním rozdílům a hledat vhodný způsob lovu i obrany. Klimatická změna se dotýká i Himalájí, do kterých se vydal tým vědců mapujících ledovce. V dalším dokumentu se diváci ocitnou v bouři a zjistí, jak mravenci odolávají turbulentním změnám v atmosféře. Fascinující je také příběh šimpanze číslo 65, který se stal součástí vesmírného závodu a jehož osudu se věnují švédští dokumentaristé. Jedním z námětů bude také to, jak nás mohou zachránit obyčejné houby.

Návštěvníci se mohou setkat s osobnostmi světového dokumentu

„Těšíme se na Robyn Metcalfe – producentku a historičku jídla u filmu Dozrávání. Také přijede Masha Karpoukhina, režisérka filmu Poslední slavík, a režiséři filmu Ztracený prales Ivohiboro Fitzgerald Jego a Laurent Portes,“ zve na festival dramaturg Zdeněk Rychtera.

Novinkou je letos cena diváků, kteří si mezi filmy mohou vybrat svého favorita. „Kromě toho uvidí i snímek o klíšťatech, který vznikl v rámci workshopu dokumentární tvorby během minulého ročníku festivalu. Společně jej vytvořily studentky České zemědělské univerzity,” doplnil dramaturg.

Diskuze i projekce pro školy

V programu nebudou chybět debaty a panelové diskuze. Dopolední projekce budou patřit základním a středním školám, které se budou moci podívat na špičkové wildlife dokumenty.

„Každým rokem zapojujeme do festivalu také studenty. Ti se mohou stát součástí studentské poroty a vybrat jeden z oceňovaných snímků. Mimo to se také podílejí na samotné přípravě a organizaci festivalu. Někteří z pedagogů vidí v dokumentárních filmech pro studenty velký přínos, a tak je vezmou na promítání v rámci výuky tematicky blízkých předmětů,“ upřesnila organizátorka Karolína Otcová z ČZU.

Fanoušci filmu mohou vybírat z několika projekcí denně, které jsou zdarma – stačí se pouze registrovat na webu festivalu nebo přijít do kampusu ČZU.

Česká zemědělská univerzita v Praze organizovala festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011 pod názvem Life Sciences Film Festival a později ČZU Film Fest. V roce 2020 se spojila s Univerzitou Palackého v Olomouci, na jejíž půdě se koná úspěšný mezinárodní festival populárně-vědeckého filmu Academia Film Olomouc (AFO), a společně pořádají Prague Science Film Fest.

Příznivce vytrvalostního běhu z řad studentů i zaměstnanců Univerzity Palackého zve katedra sportu Fakulty tělesné kultury UP k účasti na Přeboru UP v přespolním běhu. Již 46. ročník této podzimní sportovní události se uskuteční ve středu 16. října po 14. hodině.

Centrem závodu bude jako obvykle atletický stadion TJ Lokomotiva na tř. 17. listopadu, většina tratí vede přilehlými Bezručovými sady. Na ženy čeká trať dlouhá 3 km, muži poběží 5,5 km.

„Vítězové obou kategorií se stávají přeborníky Univerzity Palackého pro rok 2024 a obdrží kromě diplomu, medaile a krásných věcných cen také Cenu děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia,“ uvedl ředitel závodu Vítězslav Prukner. Před závody dospělých proběhne ještě soutěž dětí.

K účasti na přeboru se běžkyně a běžci mohou registrovat dopředu prostřednictvím tohoto formuláře, případně je možné se přihlásit přímo na stadionu před startem závodů. Prezence žen začíná ve 14:30, mužů pak o půlhodinu později. Jména letošních přeborníků univerzity budou vyhlášena v 16 hodin. Další informace jsou k dispozici zde.

Vloni přebor ovládla Klára Machková z FF UP a Petr Bachan z FTK UP – psali jsme zde.

Příznivce vytrvalostního běhu z řad studentů i zaměstnanců Univerzity Palackého zve katedra sportu Fakulty tělesné kultury UP k účasti na Přeboru UP v přespolním běhu. Již 46. ročník této podzimní sportovní události se uskuteční ve středu 16. října po 14. hodině.

Centrem závodu bude jako obvykle atletický stadion TJ Lokomotiva na tř. 17. listopadu, většina tratí vede přilehlými Bezručovými sady. Na ženy čeká trať dlouhá 3 km, muži poběží 5,5 km.

„Vítězové obou kategorií se stávají přeborníky Univerzity Palackého pro rok 2024 a obdrží kromě diplomu, medaile a krásných věcných cen také Cenu děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia,“ uvedl ředitel závodu Vítězslav Prukner. Před závody dospělých proběhne ještě soutěž dětí.

K účasti na přeboru se běžkyně a běžci mohou registrovat dopředu prostřednictvím tohoto formuláře, případně je možné se přihlásit přímo na stadionu před startem závodů. Prezence žen začíná ve 14:30, mužů pak o půlhodinu později. Jména letošních přeborníků univerzity budou vyhlášena v 16 hodin. Další informace jsou k dispozici zde.

Vloni přebor ovládla Klára Machková z FF UP a Petr Bachan z FTK UP – psali jsme zde.

Bilateral student exchanges, sharing of experience in science and research, joint study programmes, and examples of good practice in science development strategy, project management, and curriculum internationalisation – those were among the main points of the meetings held earlier this week by Palacký University Rector Martin Procházka during his visit to the University of Minnesota. In Minneapolis he concluded his short work trip to the USA, which was also his first in his new role as President of the Aurora international university consortium.

“It was a splendid opportunity to present the research and educational activities not only of Palacký University Olomouc, but also of all universities associated in the Aurora network, where I took over the presidential duties from Jón Atli Benediktsson from Iceland in September. The University of Minnesota is one of the most prestigious and dynamic research centres, it has long been considered one of the top universities in the USA, and it is also ranked in the top 100 universities internationally. I am therefore very happy that we and our European universities can continue to count on this strategic global partner, with whom we want to develop even closer and more intensive collaboration within the Aurora network,” said Procházka.

During his visit to the University of Minnesota he met, among others, with Rachel Croson, Executive Vice President and Provost for the Twin Cities campus, attended by over 50,000 students in Minneapolis and Saint Paul. Other attendees of the meetings included Shashank Priya, Vice President for Research and Innovation; Harvey Charles, Vice Provost for International Affairs; Karen Brown, Director of the Interdisciplinary Center for the Study of Global Change; and other representatives of the central international office of the University of Minnesota system, the Global Programs and Strategy Alliance, which is dedicated to internationalising study programs.

“There is a lot of interest in two-way student exchanges on the part of the University of Minnesota. We also talked about the possibilities of using the COIL method (Collaborative Online International Learning), in which professors and their students from different countries work together on team activities through various online platforms. One of the joint activities could also be an online course for both our and American students focusing on the SDGs, i.e. the seventeen Sustainable Development Goals set by the United Nations programme for improving the quality of life in member countries and beyond by 2030,” added Tereza Kalousková, Head of the Office for Partnership of the UP Division for International Cooperation, who accompanied the UP Rector on his trip to the USA.

Oboustranné výměny studentů, sdílení zkušeností v oblasti vědy a výzkumu, společné studijní programy nebo příklady dobré praxe v oblasti strategie rozvoje vědy a projektového řízení nebo internacionalizace kurikula. Tato témata patřila mezi hlavní body jednání, která na začátku tohoto týdne uskutečnil rektor Univerzity Palackého Martin Procházka během své návštěvy na University of Minnesota. V severoamerickém městě Minneapolis zakončil svou krátkou pracovní cestu po USA, která byla zároveň jeho první v nové roli prezidenta mezinárodního univerzitního konsorcia Aurora.

„Měl jsem skvělou příležitost prezentovat výzkumné i vzdělávací aktivity nejen Univerzity Palackého, ale samozřejmě také všech univerzit sdružených v síti Aurora, kde jsem od září převzal prezidentské povinnosti po Jónu Atlim Benediktssonovi z Islandu. Minnesotská univerzita se řadí mezi prestižní a dynamická výzkumná centra, mezi univerzitami v USA má dlouhodobě své místo na předních příčkách a i v mezinárodním srovnání se umísťuje v první stovce vysokých škol. Jsem proto rád, že pro naše evropské univerzity můžeme i nadále počítat s tímto strategickým globálním partnerem, s nímž chceme ještě intenzivněji rozvíjet spolupráci v rámci Aurora Network,“ podotkl Martin Procházka, prezident Aurory a rektor UP.

Během své návštěvy se na University of Minnesota setkal mimo jiné s Rachel Croson, výkonnou viceprezidentkou a nejvyšší akademickou představitelkou univerzitního kampusu Twin Cities, který navštěvuje přes 50 tisíc studentů ve městech Minneapolis a Saint Paul. Dalších jednání se účastnili například viceprezident pro výzkum a inovace Shashank Priya, prorektor pro mezinárodní záležitosti Harvey Charles, ředitelka mezioborového centra pro studium globálních změn Karen Brown nebo zástupci univerzitního mezinárodního centra, kteří se věnují internacionalizaci studijních programů.

„Ze strany University of Minnesota je velký zájem o oboustranné výměny studentů. Mluvili jsme rovněž o možnostech využití metody COIL, při níž vyučující i jejich studenti z různých zemí spolupracují na týmových aktivitách přes nejrůznější online platformy. Společnou aktivitou by mohl být také online kurz pro naše i americké studenty zaměřený na SDGs, tedy sedmnáct cílů udržitelného rozvoje stanovených v rámci programu OSN pro zlepšení kvality života nejen v členských zemích do roku 2030,“ doplnila Tereza Kalousková, vedoucí oddělení pro partnerství Úseku pro mezinárodní spolupráci UP, která rektora na jeho cestě po USA doprovázela.

Oboustranné výměny studentů, sdílení zkušeností v oblasti vědy a výzkumu, společné studijní programy nebo příklady dobré praxe v oblasti strategie rozvoje vědy a projektového řízení nebo internacionalizace kurikula. Tato témata patřila mezi hlavní body jednání, která na začátku tohoto týdne uskutečnil rektor Univerzity Palackého Martin Procházka během své návštěvy na University of Minnesota. V severoamerickém městě Minneapolis zakončil svou krátkou pracovní cestu po USA, která byla zároveň jeho první v nové roli prezidenta mezinárodního univerzitního konsorcia Aurora.

„Měl jsem skvělou příležitost prezentovat výzkumné i vzdělávací aktivity nejen Univerzity Palackého, ale samozřejmě také všech univerzit sdružených v síti Aurora, kde jsem od září převzal prezidentské povinnosti po Jónu Atlim Benediktssonovi z Islandu. Minnesotská univerzita se řadí mezi prestižní a dynamická výzkumná centra, mezi univerzitami v USA má dlouhodobě své místo na předních příčkách a i v mezinárodním srovnání se umísťuje v první stovce vysokých škol. Jsem proto rád, že pro naše evropské univerzity můžeme i nadále počítat s tímto strategickým globálním partnerem, s nímž chceme ještě intenzivněji rozvíjet spolupráci v rámci Aurora Network,“ podotkl Martin Procházka, prezident Aurory a rektor UP.

Během své návštěvy se na University of Minnesota setkal mimo jiné s Rachel Croson, výkonnou viceprezidentkou a nejvyšší akademickou představitelkou univerzitního kampusu Twin Cities, který navštěvuje přes 50 tisíc studentů ve městech Minneapolis a Saint Paul. Dalších jednání se účastnili například viceprezident pro výzkum a inovace Shashank Priya, prorektor pro mezinárodní záležitosti Harvey Charles, ředitelka mezioborového centra pro studium globálních změn Karen Brown nebo zástupci univerzitního mezinárodního centra, kteří se věnují internacionalizaci studijních programů.

„Ze strany University of Minnesota je velký zájem o oboustranné výměny studentů. Mluvili jsme rovněž o možnostech využití metody COIL, při níž vyučující i jejich studenti z různých zemí spolupracují na týmových aktivitách přes nejrůznější online platformy. Společnou aktivitou by mohl být také online kurz pro naše i americké studenty zaměřený na SDGs, tedy sedmnáct cílů udržitelného rozvoje stanovených v rámci programu OSN pro zlepšení kvality života nejen v členských zemích do roku 2030,“ doplnila Tereza Kalousková, vedoucí oddělení pro partnerství Úseku pro mezinárodní spolupráci UP, která rektora na jeho cestě po USA doprovázela.

Scientists from Palacký University Olomouc (UP) and the Technical University of Ostrava (VSB-TUO), in collaboration with colleagues from China, have discovered a groundbreaking method for developing a new generation of antibiotics. These antibiotics not only combat a wide range of bacteria but also effectively prevent the development of bacterial resistance. By employing atomic engineering, the researchers transformed manganese—a trace element vital for human health—into a potent antibiotic by embedding it in the structure of chemically modified graphene. Tests conducted on animal models have demonstrated the material’s significant potential, particularly in localized therapies such as wound healing. The discovery has been published in the prestigious journal Advanced Materials, and the team has filed a European patent to safeguard their innovation.

“The material we developed successfully kills and inhibits the growth of all bacteria we studied, including highly resistant pathogens. It operates at low concentrations, which are completely harmless to human cells. Furthermore, bacteria cannot develop resistance to it, thus addressing one of modern medicine’s most pressing challenges. These promising results position atomic antibiotics for practical use in the near future,” said Radek Zbořil, a physical chemist and author of the research concept, who works at the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN UP) and the Centre for Energy and Environmental Technologies (CEET) at VSB-TUO.

A Frontal Attack with Manganese
In developing this antibiotic, the scientists drew on their expertise in graphene chemistry and atomic engineering, fields they have extensively studied in recent years. This time, they utilized a graphene derivative enriched with oxygen and nitrogen atoms, chemically incorporating manganese—a transition metal that is involved in metabolism, bone formation, blood sugar regulation and cellular protection against oxidative stress.   

“We chose to target one of the strongest defences of bacteria—the carbohydrates in their cell walls and membranes, which are crucial for their survival. These carbohydrates play a protective role, facilitate substance transfer, enable communication with the environment, and serve as energy reserves. By chemically binding manganese to specific carbohydrate groups, we suppressed these critical functions, ultimately causing cell death. The graphene carrier plays an essential role by ensuring the delivery of manganese ions to the bacterial surface, which enables a direct chemical attack on the carbohydrate molecules,” Zbořil explained.

Effective Against Even the Most Resistant Bacteria
The new material also shows remarkable efficacy against bacteria that existing antibiotics struggle to combat. “We observed an excellent bactericidal effect against all bacteria from the ESCAPE group, which includes highly resistant bacterial pathogens. These bacteria are particularly dangerous because they are resistant to conventional antibiotics, which complicates treatment and increases the risk of severe infections, especially in hospital settings. The atomic antibiotic was the only agent that proved effective against all resistant bacteria, compared to commercial antibiotics,” said David Panáček, the first author of the paper, from CATRIN UP and CEET VSB-TUO.

The researchers tested the atomic antibiotic’s effect not only in laboratory settings but also in mouse models in collaboration with their Chinese colleagues. “In in-vivo tests, skin infections caused by resistant strains of Staphylococcus aureus (golden staph) healed quickly and effectively, with all markers of inflammation significantly reduced. We are now considering its use for wound dressings or antibacterial treatments on surfaces of artificial materials. There is tremendous potential to prevent bacterial biofilms from forming on devices such as artificial joint replacements, stents, or cannulas. Given its mode of action, this new material could also help prevent secondary infections, which would have a major impact on healthcare,” said Milan Kolář, a microbiologist and Dean of the Faculty of Medicine and Dentistry at Palacký University Olomouc, who played a key role in the research.

Atomic Antibiotics Open New Possibilities
The research team plans to continue exploring the material’s potential for systemic antibiotic treatments. “Some serious infections are now untreatable with existing antibiotics, and bacterial sepsis is becoming an increasingly common cause of death. We aim to test atomic antibiotics’ effectiveness in treating the most severe bacterial diseases,” Kolář added.

According to the United Nations, if bacterial resistance continues to rise at its current pace, by 2050 untreatable infections caused by multidrug-resistant bacteria could become the leading cause of death worldwide. These so-called ‘superbugs’ pose a global threat, necessitating the development of new antibacterial agents that can bypass the defence mechanisms bacteria use to protect themselves. This research, which also involved colleagues from the Faculty of Science at Palacký University Olomouc and two Chinese institutions, highlights the untapped potential of atomic engineering in addressing one of humanity’s most urgent scientific and social challenges.