Novinky: Fyzikální ústav

Pátek 26. 9. od 16:00 do 21:00 bude Fyzikální ústav AV ČR opět patřit Noci vědců, největší popularizační akci svého druhu. Pestrý program pro všechny generace zahrnuje exkurze do laboratoří, přednášky i workshopy v prostorách Fyzikálního ústavu AV ČR na Ládví. Každý rok na podzim je toto příležitost proniknout do světa vědy a podívat se tam, kam se běžně člověk nedostane. Akce je zdarma. U přednášek a exkurzí je nutná rezervace místa. 

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás v sobotu 23. srpna náhle a tragicky opustil náš kamarád a spolupracovník, fyzik Dr. Karel Výborný. Karel zemřel při nehodě v horách, které miloval. Bylo mu 47 let a zanechal po sobě manželku a dvě děti.

Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy přesunout do zahraničí.   

Zveme Vás na tradiční setkání HR Coffee & Talk na Cukrovarnické.

Zveme Vás na tradiční setkání HR Coffee & Talk na Slovance.

Špičkový modulární systém pro výzkum povrchů je životní dílo Thomase Goudera ve Společném výzkumném středisku Evropské komise v Karlsruhe – JRC. Přístroj pro excelentní výzkum bezpečnosti jaderných paliv, koroze, katalýzy a chemie aktinoidů využívali vědci z celé Evropy, včetně týmů z Prahy. Jak přístroj funguje, proč se stěhuje do Prahy a jaká bude jeho budoucnost? 

Výzkum fyziků z českých institucí ukazuje, jak světelná pole umožňují řídit s mimořádnou přesností děje uvnitř materiálů Vědcům ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu Akademie věd, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a centra IT4Innovations při VŠB–Technické univerzitě Ostrava se podařilo řídit pohyb elektronů v pevných látkách s extrémní přesností – na attosekundové škále, tedy v intervalech kratších než miliardtina miliardtiny sekundy (10-18 sekundy). Výsledky jejich výzkumu publikoval prestižní časopis Physical Review Letters jako doporučený článek redakce.

Více než 600 vědců se sešlo na Otevřeném sympoziu v italských Benátkách, aby diskutovalo o budoucím směřování evropské částicové fyziky v globálním kontextu. Při posuzování vědeckých priorit se hovořilo zejména o možném nástupci Velkého hadronového urychlovače v CERN, jemuž v roce 2041 skončí provozní životnost. Otevřené sympozium bylo součástí procesu aktualizace Evropské strategie pro částicovou fyziku (ESPP).

„První světlo“ observatoře Very C. Rubin, do níž jsou od samého počátku zapojeni i vědci z FZU, vyvolalo velký zájem v tištěných a internetových médiích a dostalo prostor i v televizním vysílání. Na této stránce představujeme výběr nejzajímavějších mediálních výstupů.

Světová špička, mineralog Jakub Plášil se už roky věnuje rozplétání složitých krystalických struktur a objevování nových minerálů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o okrajovou oblast vědy, která dnes není „v kurzu“. Jenže právě Plášil a jeho kolegové přicházejí s objevy, které mají širší dopad – třeba na pochopení toho, jak se uran a další kovové prvky šíří v přírodě. 

Prestižní ocenění ATLAS Outstanding Achievement Award letos putovalo mimo jiné i do České republiky. Michal Svatoš, vědecký pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, byl oceněn za zásadní přínos k efektivnímu zapojení superpočítačů do výpočetní infrastruktury jednoho z největších fyzikálních experimentů současnosti – detektoru ATLAS na urychlovači LHC v CERN.

Mezinárodní tým vedený Jakubem Víchou z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhl revoluční „heavymetalový“ scénář, který může změnit pohled na složení nejenergetičtějších částic přilétajících z kosmu. Teorie, kterou fyzik vystavěl společně se svým týmem na základě analýzy unikátních dat Observatoře Pierra Augera, pomůže přispět k odpovědi na otázku, z čeho se tyto částice skládají a kde vznikají. Zásadní roli může hrát železo. Popis Ilustrace spršky vysokoenergetického kosmického záření zaznamenané na Observatoři Pierra Augera (pomocí 22 stanic povrchového detektoru a čtyř stanic fluorescenčního detektoru).

Akademie věd ČR dnes udělila celkem pětadvaceti vědcům a vědkyním Prémie Otto Wichterleho. Ceny pro rok 2025 předal čtyřem laureátům z našeho ústavu předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Další pokračování oblíbeného workshopu Centra Radius - Journal Club, kde vědkyně a vědci diskutují nad zajímavými vědeckými články.