Novinky: Fyzikální ústav

Co se děje, když částice z hlubin vesmíru dopadne na zemskou atmosféru? A jak to vědci vůbec zjišťují? Na tyto otázky hledala odpovědi skupina středoškoláků, které Fyzikální ústav AV ČR (FZU) a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT (FJFI) pozvaly na společný celodenní seminář o astročásticové fyzice.

ProgramThe workshop is designed to include lectures followed by a hands-on session, during which participants can work on selected examples from the Jana cookbook using their laptops.Here is the program draft. It will be fine-tunedThis workshop is focused on the solution and refinement of magnetic structures in Jana2020.Day 1, 9:00-18:00, Simple magnetic structuresDay 2, 9:00-18:00, Advanced magnetic structuresLectures: Introduction to Jana2020; Magnetic structures; Magnetic symmetry; Superspace and magnetic superspace groups; Commensurate structuresLecturers: Václav Petříček, Margarida Henriques, Manuel Perez-Mato, Michal Dušek

Ing. Vladimír Nekvasil, DrSc. patřil ke vědcům, kteří cítí odpovědnost za prostředí, v němž věda vzniká. Celý život zasvětil fyzice pevných látek a po roce 1989 se stal jednou z klíčových postav při budování české vědy na nových, svobodných základech. Dne 20. dubna by se dožil 82 let.

Jakub Bulička z Fyzikálního ústavu AV ČR získal třetí místo v kategorii nejlepší diplomová práce v prestižní soutěži Cena Wernera von Siemense, každoročním ocenění, které vyzdvihuje nejlepší studentské vědecké práce v Česku. Jeho diplomovou práci vedl Libor Juha a Jakub Bulička ji úspěšně obhájil na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

Einsteinův teleskop (Einstein Telescope, ET) je evropský vědecký projekt mimořádného rozsahu, jehož cílem je vybudovat detektor gravitačních vln nové generace, který umožní zaznamenat drobounké deformace samotného prostoročasu s dosud nevídanou citlivostí. Přístroj ukrytý hluboko pod zemí by měl zachytit až tisíckrát více kosmických srážek černých děr a neutronových hvězd než dnešní observatoře a sledovat jejich vývoj napříč historií vesmíru. Vědcům tak nová pozorování mohou pomoci vysvětlit průběhu vzniku galaxií anebo objasnit některé aspekty raného vývoje vesmíru krátce po velkém třesku.

Jak lépe odhalit neviditelné otisky prstů i na problematických površích? Právě na to se zaměřuje projekt Zvýšení efektivity metod vizualizace latentních otisků prstů (EfektOP, VK02010123), do kterého jsou zapojeny Fyzikální ústav AV ČR, VŠCHT Praha a Kriminalistický ústav Policie ČR. Projekt poběží v letech 2026–2029 a jeho cílem je zlepšit detekci latentních daktyloskopických stop, zejména na obtížných površích, a tím zvýšit úspěšnost forenzního vyšetřování. Podpořilo jej Ministerstvo vnitra ČR v rámci programu bezpečnostního výzkumu OPSEC.

Studentky a studenti zapojení do projektu Česká cesta do vesmíru přijali pozvání na odbornou exkurzi do Fyzikální ústav Akademie věd ČR. Během ní se seznámili s aktuálním výzkumem, technologiemi i mezinárodními projekty, do nichž je FZU zapojen, a sami si vyzkoušeli práci vědců v laboratořích.

Jak vytvářet pracovní prostředí, ve kterém se lidé cítí respektovaní, mohou otevřeně sdílet své zkušenosti a nebát se upozornit na problémové situace? Právě těmto a mnoha dalším otázkám se věnovala přednáška Kateřiny Šámalové, ombudsmanky Univerzity Karlovy, kterou Fyzikální ústav AV ČR uspořádal u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě.

Matematicko‑fyzikální fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Akademií věd ČR uvedla do provozu nejvýkonnější český zkapalňovač helia pro vědecké účely o výkonu 57 litrů kapalného helia za hodinu, který může ročně zkapalnit až 70 000 m3 plynného helia. Přístroj využijí vědci i pro opětovné zkapalnění extrémně těkavého vzácného plynu z laboratoří, který takto recyklují.

Za přítomnosti zástupců Evropské komise, Akademie věd ČR, ministerstev, partnerských institucí i průmyslu byla 12. února ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR slavnostně inaugurována výzkumná aparatura Surface Science Laboratory Station (SSLS), která byla do Prahy přesunuta ze Společného výzkumného střediska Evropské komise (Joint Research Centre, JRC) v Karlsruhe. 

Jaké výzvy musí ženy překonávat, pokud chtějí uspět ve vědě a zároveň pečovat o rodinu? A lze vést největší vědeckou instituci v Česku bez kompromisů v hodnotách? Nejen na tyto otázky odpovídaly dvě výrazné osobnosti české vědy – profesorky Helena Illnerová a Eva Zažímalová, bývalé předsedkyně Akademie věd ČR, během slavnostního večera Per aspera – Cesta žen vědou, který se konal ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. 

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) uspořádala ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR (FZU) 27. ledna 2026 výroční konferenci věnovanou hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+/2025+. Konference se konala po ukončení dalšího kola národního hodnocení a její součástí bylo také sdílení zkušeností z probíhajícího hodnocení výzkumné činnosti pracovišť Akademie věd ČR. 

Fyzikálnímu ústavu Akademie věd ČR se podařilo obhájit prestižní ocenění HR Excellence in Research, jehož držitelem je od dubna 2019. FZU toto ocenění obhájil na nejvyšším možném stupni, formou prodloužení bez dalších podmínek a bez nutnosti jakýchkoli povinných nápravných opatření.

Magnetické materiály jsme bývali zvyklí dělit na feromagnetické, známé už po tisíce let, a antiferomagnetické, které známe bezmála století. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR společně s mezinárodními spolupracovníky však nedávno učinili objev nového typu magnetických materiálů zvaných altermagnetické. Nyní jim v žurnálu Nature vychází odborný článek, který nejen poskytuje potřebný teoretický a experimentální popis altermagnetismu, ale především ukazuje, jak objev altermagnetismu inspiruje budoucí výzkumy v širší oblasti nekonvenčních magnetik vymykajících se běžným feromagnetům a antiferomagnetům.

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR získal v pražském planetáriu cenu Nadace Neuron za rozvíjení lásky k vědě.

Jedním z vítězů letošního ročníku soutěže Cena CRYTUR o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách se v konkurenci více než padesáti přihlášených prací z českých a slovenských vysokých škol stala Ing. Monika Kotyková, která při studiu na FJFI ČVUT působí i v Oddělení optických materiálů Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.