Feed aggregator

The Czech team achieved an outstanding result at the 5th International Olympiad on Astronomy and Astrophysics for Juniors (IOAA-jr). The team returns from Thailand with one gold, two silver and one bronze medal, plus one honourable mention. Viktorie Snášelová won the competition outright. She also received awards for the best score in the theory round and for the best-performing girl.

Česká výprava zaznamenala mimořádný úspěch na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA-jr). Z Thajska přiváží jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Absolutní vítězkou soutěže se stala Viktorie Snášelová, která získala také ocenění za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro nejlepší dívku soutěže.

Trojice vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého získala prestižní mezinárodní ocenění za nejlepší vědecký článek. Miloslav Šerý, Jan Daniel a Jindřich Frajer obdrželi cenu Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie Best Paper Award 2026 za studii zaměřenou na význam názvů ulic při utváření a uchovávání identity historických regionů. Ocenění uděluje odborný časopis, který vychází pod záštitou Královské nizozemské geografické společnosti a patří k nejdéle fungujícím periodikům ve svém oboru.

Oceněná studie s názvem Exploring the Role of Street Names in the Reproduction of Deinstitutionalised Regions přináší nový pohled na význam uličního názvosloví při zachovávání regionální identity. Autoři se zaměřili na to, jak mohou názvy ulic připomínat historické regiony a jejich symboly, a přispívat tak k přetrvávání jejich identity i v případech, kdy již tyto regiony nemají vlastní institucionální ukotvení.

Na rozdíl od tradičních toponomastických přístupů využili autoři kvantitativní metody a prostorové analýzy v prostředí geografických informačních systémů GIS. Díky tomu mohli sledovat prostorové rozdíly ve výskytu názvů odkazujících na historické regiony a nabídnout nový způsob studia procesů utváření a reprodukce regionální identity. Díky tomu bylo mimo jiné zjištěno, že ulice pojmenované podle historických regionů plní odlišnou funkci z hlediska reprodukce vnitřní i vnější identity těchto regionů.

Ocenění za inovativní přístup

Redakční rada časopisu ve svém hodnocení vyzdvihla zejména originalitu metodologického přístupu, pevné teoretické základy studie a propojení několika oblastí humánní geografie. Ocenila také schopnost autorů zachytit prostorovou rozmanitost zkoumaného jevu a výsledky přehledně a srozumitelně vizualizovat.

Pro samotné autory bylo udělení ceny příjemným překvapením a zároveň významným uznáním jejich vědecké práce. „Upřímně řečeno nás zpráva o tom, že byl vybrán právě náš článek, docela překvapila a samozřejmě také velmi potěšila. Časopis TESG jsme vždy vnímali jako tradiční a prestižní periodikum v oboru humánní geografie, které každoročně publikuje vynikající a inovativní výzkumy. O to více si rozhodnutí redakční rady vážíme,“ uvedl Miloslav Šerý z katedry geografie.

Podle něj je ocenění nejen potvrzením přínosu dosavadní práce, ale také povzbuzením do dalšího výzkumu. „Pro mě i kolegy, s nimiž jsem článek připravoval, představuje tato cena důležitou motivaci do dalších plánovaných výzkumných aktivit a povzbuzuje nás k hlubšímu rozvíjení problematiky, které jsme se v oceněném článku věnovali,“ doplnil.

Více než sto let geografického výzkumu
Časopis Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie (TESG), známý také pod anglickým názvem Journal of Economic and Human Geography, vychází již od roku 1910. Za více než století své existence se stal významnou mezinárodní platformou pro publikování aktuálních výzkumů a odbornou diskusi o geografických, sociálních a ekonomických procesech.

Trojice vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého získala prestižní mezinárodní ocenění za nejlepší vědecký článek. Miloslav Šerý, Jan Daniel a Jindřich Frajer obdrželi cenu Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie Best Paper Award 2026 za studii zaměřenou na význam názvů ulic při utváření a uchovávání identity historických regionů. Ocenění uděluje odborný časopis, který vychází pod záštitou Královské nizozemské geografické společnosti a patří k nejdéle fungujícím periodikům ve svém oboru.

Oceněná studie s názvem Exploring the Role of Street Names in the Reproduction of Deinstitutionalised Regions přináší nový pohled na význam uličního názvosloví při zachovávání regionální identity. Autoři se zaměřili na to, jak mohou názvy ulic připomínat historické regiony a jejich symboly, a přispívat tak k přetrvávání jejich identity i v případech, kdy již tyto regiony nemají vlastní institucionální ukotvení.

Na rozdíl od tradičních toponomastických přístupů využili autoři kvantitativní metody a prostorové analýzy v prostředí geografických informačních systémů GIS. Díky tomu mohli sledovat prostorové rozdíly ve výskytu názvů odkazujících na historické regiony a nabídnout nový způsob studia procesů utváření a reprodukce regionální identity. Díky tomu bylo mimo jiné zjištěno, že ulice pojmenované podle historických regionů plní odlišnou funkci z hlediska reprodukce vnitřní i vnější identity těchto regionů.

Ocenění za inovativní přístup

Redakční rada časopisu ve svém hodnocení vyzdvihla zejména originalitu metodologického přístupu, pevné teoretické základy studie a propojení několika oblastí humánní geografie. Ocenila také schopnost autorů zachytit prostorovou rozmanitost zkoumaného jevu a výsledky přehledně a srozumitelně vizualizovat.

Pro samotné autory bylo udělení ceny příjemným překvapením a zároveň významným uznáním jejich vědecké práce. „Upřímně řečeno nás zpráva o tom, že byl vybrán právě náš článek, docela překvapila a samozřejmě také velmi potěšila. Časopis TESG jsme vždy vnímali jako tradiční a prestižní periodikum v oboru humánní geografie, které každoročně publikuje vynikající a inovativní výzkumy. O to více si rozhodnutí redakční rady vážíme,“ uvedl Miloslav Šerý z katedry geografie.

Podle něj je ocenění nejen potvrzením přínosu dosavadní práce, ale také povzbuzením do dalšího výzkumu. „Pro mě i kolegy, s nimiž jsem článek připravoval, představuje tato cena důležitou motivaci do dalších plánovaných výzkumných aktivit a povzbuzuje nás k hlubšímu rozvíjení problematiky, které jsme se v oceněném článku věnovali,“ doplnil.

Více než sto let geografického výzkumu
Časopis Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie (TESG), známý také pod anglickým názvem Journal of Economic and Human Geography, vychází již od roku 1910. Za více než století své existence se stal významnou mezinárodní platformou pro publikování aktuálních výzkumů a odbornou diskusi o geografických, sociálních a ekonomických procesech.

Jak se vzájemně ovlivňovaly křesťanské tradice a sport a jak se jejich vztah propisoval do každodenního života společnosti, přibližuje právě vydaná publikace A Companion to Christianity and Sport in Europe and North America (19th–21st centuries), za níž stojí mezinárodní tým odborníků na historii, teologii, filozofii, religionistiku a sociální vědy. Jako spolueditor se na ní podílel Ivo Jirásek z Fakulty tělesné kultury UP.

Publikace, která vznikala od roku 2020, ukazuje, že sport není jen o podání tělesného výkonu, jak je často vnímán, ale že byl a je i prostorem, kde se utvářely představy o člověku, jeho charakteru, odpovědnosti, hodnotách a hledání smyslu života. Nabízí interdisciplinární pohled na to, jak se křesťanské tradice promítaly do rozvoje sportu a jak naopak sport ovlivňoval život církví a náboženských společenství.

Součástí pětičlenného editorského týmu se vedle odborníků z Belgie, USA a Kanady stal i Ivo Jirásek z FTK UP, který se věnuje filozofii sportu a nenáboženské spiritualitě. Na starosti měl především část knihy věnovanou střední a východní Evropě, kdy mimo jiné oslovoval vhodné autory, připomínkoval jejich rukopisy a dbal na dodržování koncepce díla.

„Vedle spoluautorství obecného úvodu celé publikace jsem připravil úvod k části věnované východní Evropě. Ta je zajímavá především tím, jak rozdílně se vztahy sportu a křesťanství utvářely v zemích poznamenaných různým náboženskými tradicemi, politickými režimy a zejména zkušeností s bipolárním rozdělením světa po druhé světové válce. Tehdy se sport stal významným nástrojem státní ideologie, zatímco náboženský život byl různými způsoby omezován,“ uvedl.

Společně s Martinou Kočerovou z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích také pracoval na kapitole věnované historickým proměnám vztahu křesťanství a sportu na území dnešní České republiky, která patří k nejsekulárnějším zemím v Evropě.

„Historický vývoj sportu u nás byl s náboženstvím propojen mnohem výrazněji, než si obvykle uvědomujeme. V českém prostředí je zajímavým příkladem organizace katolického Orla, která vznikla jako reakce na nedostatečný důraz na náboženskou výchovu v sokolském hnutí. Náboženské tradice se ale promítaly také do činnosti skautingu, YMCA nebo salesiánských organizací, které spojovaly pohybové aktivity s výchovou mladých lidí,“ přiblížil Ivo Jirásek, proč by knihu neměli minout čeští zájemci.

Knihu, která přináší pohled do dosud nepříliš probádané oblasti a může sloužit jako základ pro další výzkum, vydalo nakladatelství Brepols, patřící k významným mezinárodním vydavatelům v oblasti humanitních věd. První část věnovaná západní a východní Evropě je k dostání v tištěné a elektronické verzi zde.

Jak se vzájemně ovlivňovaly křesťanské tradice a sport a jak se jejich vztah propisoval do každodenního života společnosti, přibližuje právě vydaná publikace A Companion to Christianity and Sport in Europe and North America (19th–21st centuries), za níž stojí mezinárodní tým odborníků na historii, teologii, filozofii, religionistiku a sociální vědy. Jako spolueditor se na ní podílel Ivo Jirásek z Fakulty tělesné kultury UP.

Publikace, která vznikala od roku 2020, ukazuje, že sport není jen o podání tělesného výkonu, jak je často vnímán, ale že byl a je i prostorem, kde se utvářely představy o člověku, jeho charakteru, odpovědnosti, hodnotách a hledání smyslu života. Nabízí interdisciplinární pohled na to, jak se křesťanské tradice promítaly do rozvoje sportu a jak naopak sport ovlivňoval život církví a náboženských společenství.

Součástí pětičlenného editorského týmu se vedle odborníků z Belgie, USA a Kanady stal i Ivo Jirásek z FTK UP, který se věnuje filozofii sportu a nenáboženské spiritualitě. Na starosti měl především část knihy věnovanou střední a východní Evropě, kdy mimo jiné oslovoval vhodné autory, připomínkoval jejich rukopisy a dbal na dodržování koncepce díla.

„Vedle spoluautorství obecného úvodu celé publikace jsem připravil úvod k části věnované východní Evropě. Ta je zajímavá především tím, jak rozdílně se vztahy sportu a křesťanství utvářely v zemích poznamenaných různým náboženskými tradicemi, politickými režimy a zejména zkušeností s bipolárním rozdělením světa po druhé světové válce. Tehdy se sport stal významným nástrojem státní ideologie, zatímco náboženský život byl různými způsoby omezován,“ uvedl.

Společně s Martinou Kočerovou z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích také pracoval na kapitole věnované historickým proměnám vztahu křesťanství a sportu na území dnešní České republiky, která patří k nejsekulárnějším zemím v Evropě.

„Historický vývoj sportu u nás byl s náboženstvím propojen mnohem výrazněji, než si obvykle uvědomujeme. V českém prostředí je zajímavým příkladem organizace katolického Orla, která vznikla jako reakce na nedostatečný důraz na náboženskou výchovu v sokolském hnutí. Náboženské tradice se ale promítaly také do činnosti skautingu, YMCA nebo salesiánských organizací, které spojovaly pohybové aktivity s výchovou mladých lidí,“ přiblížil Ivo Jirásek, proč by knihu neměli minout čeští zájemci.

Knihu, která přináší pohled do dosud nepříliš probádané oblasti a může sloužit jako základ pro další výzkum, vydalo nakladatelství Brepols, patřící k významným mezinárodním vydavatelům v oblasti humanitních věd. První část věnovaná západní a východní Evropě je k dostání v tištěné a elektronické verzi zde.

Dokáže umělá inteligence nahradit lékaře? Jak budou fungovat města budoucnosti a co všechno o naší minulosti odhalí moderní technologie? Od 14. do 17. listopadu se olomoucká Pevnost poznání promění v místo plné technologických novinek, experimentů a vědeckých objevů.

To, co ještě nedávno připomínalo sci-fi, se postupně stává součástí našeho každodenního života. Jak tyto technologie fungují, kde už dnes nacházejí využití a co nám mohou přinést v budoucnu? Odpovědi nabídne čtyřdenní akce Zapni budoucnost, která propojí moderní technologie s interaktivními experimenty a vědeckými objevy.

„Technologie nám dnes umožňují zkoumat svět způsoby, které bychom si ještě před několika lety dokázali jen obtížně představit. Pomáhají lékařům hledat známky onemocnění, archeologům odhalovat stopy zaniklých sídel a vědcům lépe porozumět naší planetě. Naším cílem je ukázat návštěvníkům, jak rozmanité je jejich využití, a nabídnout jim možnost některé z těchto technologií sami vyzkoušet. Chceme, aby si odnesli nejen nové poznatky, ale také vlastní zkušenost s tím, jak věda a technologie fungují,“ říká Šárka Kostková, programová manažerka Pevnosti poznání.

Během návštěvy si zájemci vyzkoušejí programování ozobotů a plánování jejich pohybu v chytrém městě, prozkoumají svět pomocí termokamer a odhalí jevy, které lidské oko běžně nevidí. Zjistí také, jak umělá inteligence pomáhá lékařům při rozpoznávání nemocí, analýze lékařských snímků nebo hledání nových možností léčby.

Ve spolupráci s katedrou matematické analýzy Přírodovědecké fakulty UP se návštěvníci seznámí také s mechanickým modelem umělého neuronu, na kterém názorně uvidí, jak zpracovává signály a na jakém principu fungují neuronové sítě.

Moderní technologie ale neproměňují jen naši budoucnost. Návštěvníci se dozvědí, jak laserové skenování odhaluje dávno zaniklá sídla, umělá inteligence pomáhá rozluštit staleté rukopisy a analýza starověké DNA přibližuje příběhy lidí, kteří žili před tisíci lety.

Chybět nebude ani pohled na technologie, které pomáhají porozumět naší planetě. Návštěvníci porovnají radioaktivitu různých hornin, seznámí se s problematikou radonu a společně s odborníky z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP objeví možnosti moderního mapování krajiny.

Na své si přijdou také milovníci experimentů a tvoření. V kreativní dílně si sestaví vlastní UV svítilnu na klíče, v laboratoři nahlédnou do fascinujícího světa nanočástic, dozví se i o vodíku jako možném palivu budoucnosti. V digitálním planetáriu se pak vydají na cestu za umělými družicemi v pořadu Satelix a objeví, jak zásadní roli hrají satelity v našem každodenním životě.

Akce Zapni budoucnost se uskuteční od 14. do 17. listopadu 2026 v Pevnosti poznání v Olomouci.

Dokáže umělá inteligence nahradit lékaře? Jak budou fungovat města budoucnosti a co všechno o naší minulosti odhalí moderní technologie? Od 14. do 17. listopadu se olomoucká Pevnost poznání promění v místo plné technologických novinek, experimentů a vědeckých objevů.

To, co ještě nedávno připomínalo sci-fi, se postupně stává součástí našeho každodenního života. Jak tyto technologie fungují, kde už dnes nacházejí využití a co nám mohou přinést v budoucnu? Odpovědi nabídne čtyřdenní akce Zapni budoucnost, která propojí moderní technologie s interaktivními experimenty a vědeckými objevy.

„Technologie nám dnes umožňují zkoumat svět způsoby, které bychom si ještě před několika lety dokázali jen obtížně představit. Pomáhají lékařům hledat známky onemocnění, archeologům odhalovat stopy zaniklých sídel a vědcům lépe porozumět naší planetě. Naším cílem je ukázat návštěvníkům, jak rozmanité je jejich využití, a nabídnout jim možnost některé z těchto technologií sami vyzkoušet. Chceme, aby si odnesli nejen nové poznatky, ale také vlastní zkušenost s tím, jak věda a technologie fungují,“ říká Šárka Kostková, programová manažerka Pevnosti poznání.

Během návštěvy si zájemci vyzkoušejí programování ozobotů a plánování jejich pohybu v chytrém městě, prozkoumají svět pomocí termokamer a odhalí jevy, které lidské oko běžně nevidí. Zjistí také, jak umělá inteligence pomáhá lékařům při rozpoznávání nemocí, analýze lékařských snímků nebo hledání nových možností léčby.

Ve spolupráci s katedrou matematické analýzy Přírodovědecké fakulty UP se návštěvníci seznámí také s mechanickým modelem umělého neuronu, na kterém názorně uvidí, jak zpracovává signály a na jakém principu fungují neuronové sítě.

Moderní technologie ale neproměňují jen naši budoucnost. Návštěvníci se dozvědí, jak laserové skenování odhaluje dávno zaniklá sídla, umělá inteligence pomáhá rozluštit staleté rukopisy a analýza starověké DNA přibližuje příběhy lidí, kteří žili před tisíci lety.

Chybět nebude ani pohled na technologie, které pomáhají porozumět naší planetě. Návštěvníci porovnají radioaktivitu různých hornin, seznámí se s problematikou radonu a společně s odborníky z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP objeví možnosti moderního mapování krajiny.

Na své si přijdou také milovníci experimentů a tvoření. V kreativní dílně si sestaví vlastní UV svítilnu na klíče, v laboratoři nahlédnou do fascinujícího světa nanočástic, dozví se i o vodíku jako možném palivu budoucnosti. V digitálním planetáriu se pak vydají na cestu za umělými družicemi v pořadu Satelix a objeví, jak zásadní roli hrají satelity v našem každodenním životě.

Akce Zapni budoucnost se uskuteční od 14. do 17. listopadu 2026 v Pevnosti poznání v Olomouci.

Rozpočet fakulty na letošní rok i novelu metodiky dělení neinvestičních prostředků schválil na svém středečním zasedání Akademický senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Zároveň podpořil snahu vedení fakulty systematicky rozvíjet kulturu vzájemného respektu a otevřené komunikace mezi členy akademické obce a zaměstnanci.

Senátoři schválili rozdělení finančních prostředků na přírodovědecké fakultě v roce 2026 a rozpočet fakulty na letošní rok. Souhlasili také s novelou Metodiky dělení neinvestičních prostředků organizačním jednotkám fakulty a s obecnými zásadami hospodaření fakulty na rok 2026. Oba dokumenty byly přijaty po zapracování technických změn navržených ekonomickou komisí akademického senátu.

Důraz na vzájemný respekt a bezpečné prostředí

Akademický senát se také zabýval prostředím na fakultě a vztahy mezi studenty a zaměstnanci. Podpořil snahu vedení fakulty posilovat kulturu vzájemného respektu, důvěry a otevřené komunikace. Za důležité považuje, aby všichni byli srozumitelně informováni o svých právech a povinnostech a věděli, na koho se mohou obrátit v případě problémů, konfliktů či nevhodného chování, například na fakultní či univerzitní ombudsmany. Senát zároveň upozornil na význam dostupné poradenské pomoci, prevence konfliktů a transparentního postupu při řešení závažných podnětů. 

„Vedení fakulty deklarovalo jednoznačný záměr zabývat se podněty ukazujícími na nevhodné chování na fakultě. V případě prokázání takových prohřešků budou jejich pachatelé postihováni," uvedl předseda AS PřF UP Karel Lemr. 

Studentské evaluace a nezávislost veřejnoprávních médií

Senátoři zároveň požádali vedení fakulty, aby prověřilo účelnost a podobu současného systému studentských evaluací výuky. Cílem je zvýšit účast studentů, lépe využívat výsledky evaluací a zajistit větší transparentnost opatření, která z nich vycházejí. Akademický senát vzal také na vědomí záměr akreditace navazujícího magisterského studijního programu Informatika a neměl k němu námitek.

Dalším bodem jednání byla podpora nezávislosti a stabilního financování médií veřejné služby. Senát zdůraznil, že nezávislost České televize a Českého rozhlasu na politické moci je důležitou podmínkou svobodné a demokratické společnosti. Případné změny jejich fungování a financování by podle přijatého usnesení měly vycházet z otevřené odborné a veřejné diskuse a zajistit dlouhodobě předvídatelné financování i účinné záruky redakční nezávislosti.

Rozpočet fakulty na letošní rok i novelu metodiky dělení neinvestičních prostředků schválil na svém středečním zasedání Akademický senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Zároveň podpořil snahu vedení fakulty systematicky rozvíjet kulturu vzájemného respektu a otevřené komunikace mezi členy akademické obce a zaměstnanci.

Senátoři schválili rozdělení finančních prostředků na přírodovědecké fakultě v roce 2026 a rozpočet fakulty na letošní rok. Souhlasili také s novelou Metodiky dělení neinvestičních prostředků organizačním jednotkám fakulty a s obecnými zásadami hospodaření fakulty na rok 2026. Oba dokumenty byly přijaty po zapracování technických změn navržených ekonomickou komisí akademického senátu.

Důraz na vzájemný respekt a bezpečné prostředí

Akademický senát se také zabýval prostředím na fakultě a vztahy mezi studenty a zaměstnanci. Podpořil snahu vedení fakulty posilovat kulturu vzájemného respektu, důvěry a otevřené komunikace. Za důležité považuje, aby všichni byli srozumitelně informováni o svých právech a povinnostech a věděli, na koho se mohou obrátit v případě problémů, konfliktů či nevhodného chování, například na fakultní či univerzitní ombudsmany. Senát zároveň upozornil na význam dostupné poradenské pomoci, prevence konfliktů a transparentního postupu při řešení závažných podnětů. 

„Vedení fakulty deklarovalo jednoznačný záměr zabývat se podněty ukazujícími na nevhodné chování na fakultě. V případě prokázání takových prohřešků budou jejich pachatelé postihováni," uvedl předseda AS PřF UP Karel Lemr. 

Studentské evaluace a nezávislost veřejnoprávních médií

Senátoři zároveň požádali vedení fakulty, aby prověřilo účelnost a podobu současného systému studentských evaluací výuky. Cílem je zvýšit účast studentů, lépe využívat výsledky evaluací a zajistit větší transparentnost opatření, která z nich vycházejí. Akademický senát vzal také na vědomí záměr akreditace navazujícího magisterského studijního programu Informatika a neměl k němu námitek.

Dalším bodem jednání byla podpora nezávislosti a stabilního financování médií veřejné služby. Senát zdůraznil, že nezávislost České televize a Českého rozhlasu na politické moci je důležitou podmínkou svobodné a demokratické společnosti. Případné změny jejich fungování a financování by podle přijatého usnesení měly vycházet z otevřené odborné a veřejné diskuse a zajistit dlouhodobě předvídatelné financování i účinné záruky redakční nezávislosti.

Novou definici a vědecký rámec rostlinné fenomiky přinesl mezinárodní tým vědců v prestižním časopise Trends in Plant Science. U významného kroku, který byl nezbytným a dosud chybějícím předpokladem pro stanovení rostlinné fenomiky jako samostatné vědní discipliny, byla i vědkyně Jana Kholová z CATRIN UP. Práce může podle odborníků zásadně ovlivnit způsob, jakým vědci zkoumají rostliny a jejich schopnost přizpůsobovat se prostředí.

Hlavním přínosem je návrh nového koncepčního rámce, který má sjednotit dosud roztříštěný obor a jasně vymezit jeho předmět zkoumání. Rostlinná fenomika byla spojována především s moderními technologiemi, senzory, zobrazovacími metodami a analýzou dat. Nyní autoři zdůrazňují, že jejím skutečným posláním je odhalovat mechanismy, které určují podobu, vývoj a fungování rostlin. Vědci tak mohou lépe pochopit, jak rostliny rostou, vyvíjejí se a reagují na okolní prostředí. Dosud však chyběla jednotná definice, která by jasně vymezovala, co všechno tento obor zahrnuje a jaké jsou jeho základní principy.

„Nový přístup zdůrazňuje, že o vlastnostech rostlin nerozhodují pouze jejich geny, ale také složité procesy probíhající na různých úrovních – od molekul a buněk až po celé rostliny a ekosystémy. Tyto procesy se navzájem ovlivňují, mění se v čase a reagují na podmínky prostředí. Jejich pochopení může vědcům pomoci lépe předvídat, jak budou rostliny reagovat například na sucho, vysoké teploty nebo jiné stresové podmínky. Nově navržený vědecký rámec tak vytváří společný základ pro další rozvoj rostlinné fenomiky a vymezuje také novou odbornou specializaci – specialistu na rostlinnou fenomiku,“ uvedla spoluautorka publikace Jana Kholová.

Ústředním prvkem tohoto rámce je definice fenomu jako souboru fenů, které řídí fenotypovou dynamiku napříč všemi prostorovými a časovými úrovněmi biologické a ekologické organizace a v interakci s prostředím. Tento přístup je důležitý například pro zemědělství a ochranu přírody. Lepší pochopení reakcí rostlin na prostředí může přispět například ke šlechtění odolnějších plodin, adaptaci zemědělství na klimatickou změnu a ochraně biodiverzity.

Rostlinná fenomika využívá širokou škálu moderních metod a technologií. Patří mezi ně například automatizované zobrazovací systémy, speciální kamery a senzory, které umožňují sledovat růst rostlin, jejich fyziologický stav nebo reakce na stresové podmínky. Vědci využívají také drony, robotické platformy či pokročilé metody měření, které dokážou odhalit změny neviditelné pouhým okem. Získaná data následně zpracovávají pomocí matematických modelů, výpočetních metod a umělé inteligence. Díky propojení těchto technologií s biologickým výzkumem mohou sledovat rostliny od úrovně jednotlivých buněk až po celá pole či ekosystémy a lépe porozumět procesům, které ovlivňují jejich růst, vývoj a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám.

Na článku spolupracovali odborníci z USA, Německa, Japonska, Norska, Belgie, Číny, Kanady, Irska nebo Nizozemska. Jana Kholová, která vedle CATRIN působí i na České zemědělské univerzitě v Praze, je jedinou českou zástupkyní v týmu.

 

Novou definici a vědecký rámec rostlinné fenomiky přinesl mezinárodní tým vědců v prestižním časopise Trends in Plant Science. U významného kroku, který byl nezbytným a dosud chybějícím předpokladem pro stanovení rostlinné fenomiky jako samostatné vědní discipliny, byla i vědkyně Jana Kholová z CATRIN UP. Práce může podle odborníků zásadně ovlivnit způsob, jakým vědci zkoumají rostliny a jejich schopnost přizpůsobovat se prostředí.

Hlavním přínosem je návrh nového koncepčního rámce, který má sjednotit dosud roztříštěný obor a jasně vymezit jeho předmět zkoumání. Rostlinná fenomika byla spojována především s moderními technologiemi, senzory, zobrazovacími metodami a analýzou dat. Nyní autoři zdůrazňují, že jejím skutečným posláním je odhalovat mechanismy, které určují podobu, vývoj a fungování rostlin. Vědci tak mohou lépe pochopit, jak rostliny rostou, vyvíjejí se a reagují na okolní prostředí. Dosud však chyběla jednotná definice, která by jasně vymezovala, co všechno tento obor zahrnuje a jaké jsou jeho základní principy.

„Nový přístup zdůrazňuje, že o vlastnostech rostlin nerozhodují pouze jejich geny, ale také složité procesy probíhající na různých úrovních – od molekul a buněk až po celé rostliny a ekosystémy. Tyto procesy se navzájem ovlivňují, mění se v čase a reagují na podmínky prostředí. Jejich pochopení může vědcům pomoci lépe předvídat, jak budou rostliny reagovat například na sucho, vysoké teploty nebo jiné stresové podmínky. Nově navržený vědecký rámec tak vytváří společný základ pro další rozvoj rostlinné fenomiky a vymezuje také novou odbornou specializaci – specialistu na rostlinnou fenomiku,“ uvedla spoluautorka publikace Jana Kholová.

Ústředním prvkem tohoto rámce je definice fenomu jako souboru fenů, které řídí fenotypovou dynamiku napříč všemi prostorovými a časovými úrovněmi biologické a ekologické organizace a v interakci s prostředím. Tento přístup je důležitý například pro zemědělství a ochranu přírody. Lepší pochopení reakcí rostlin na prostředí může přispět například ke šlechtění odolnějších plodin, adaptaci zemědělství na klimatickou změnu a ochraně biodiverzity.

Rostlinná fenomika využívá širokou škálu moderních metod a technologií. Patří mezi ně například automatizované zobrazovací systémy, speciální kamery a senzory, které umožňují sledovat růst rostlin, jejich fyziologický stav nebo reakce na stresové podmínky. Vědci využívají také drony, robotické platformy či pokročilé metody měření, které dokážou odhalit změny neviditelné pouhým okem. Získaná data následně zpracovávají pomocí matematických modelů, výpočetních metod a umělé inteligence. Díky propojení těchto technologií s biologickým výzkumem mohou sledovat rostliny od úrovně jednotlivých buněk až po celá pole či ekosystémy a lépe porozumět procesům, které ovlivňují jejich růst, vývoj a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám.

Na článku spolupracovali odborníci z USA, Německa, Japonska, Norska, Belgie, Číny, Kanady, Irska nebo Nizozemska. Jana Kholová, která vedle CATRIN působí i na České zemědělské univerzitě v Praze, je jedinou českou zástupkyní v týmu.

 

Scientific topics don’t have to stay in academic journals. They can come to life in a mural on an underpass wall, on stage or in an animated series. At a networking mini-conference, organised on 21 October by the SciComHub association in cooperation with the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU), visual artists, theatre makers, filmmakers and restorers talked about how they connect art and science.

Vědecká témata nemusí zůstat v odborných časopisech. Mohou ožít na zdi podchodu, na jevišti nebo v animovaném seriálu. Na NETkonferenci, kterou 21. října uspořádal spolek SciComHub ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR, o tom mluvili výtvarníci, divadelníci, filmaři i restaurátoři.

Cleaner water, more responsive healthcare, cities on two wheels, and multilingual teaching. These are some of the themes explored by eight projects involving Palacký University Olomouc that have secured funding in the Aurora alliance’s third open call. Academics from UP will join forces with colleagues at European universities and involve students in their research. UP will lead one project and participate as a partner in the other seven.

The third Call for Incentive Research & Education Collaboration awarded funding to fourteen international projects. The Aurora Research Council selected them from twenty-three eligible proposals. Five projects will focus on research, six will combine research and education, and three will offer thematic schools. Additional contributions from member universities increased the call’s budget to €240,000, a 50% rise compared with the previous round.

“The call helps develop international research teams, explore new research directions, and prepare larger joint projects. Research projects and projects combining research and education could receive up to €20,000. They were required to involve at least three partner institutions from the alliance and align with its thematic priorities. Thematic schools were eligible for the same maximum amount. The call also supports short-term research stays for early-career researchers,” says Marie Jadrníčková, Aurora Deputy IC & Research Officer.

A new feature of this year’s call is support for projects that directly connect research and teaching. Their outcomes may lead to joint courses, blended intensive programmes, micro-credentials, or degree programmes. Students will have opportunities to participate in international research and engage with the latest research findings.

Eight of the eleven proposals involving UP were successful: three research projects, four projects combining research and education, and one thematic school. Jiří Pánek from the Faculty of Science will lead the CitiesOn2Wheels summer school, while UP will participate as a partner in the other seven projects. The funded activities will involve experts from the Faculty of Arts, the Faculty of Science, and the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN).
 

CitiesOn2Wheels

Jiří Pánek — Faculty of Science, UP

The summer school will focus on research into the use of bicycles, e-bikes, and e-scooters in urban environments. Participants will combine insights from urban and digital geography with the study of sustainable transport and learn a range of data collection methods that involve local residents. UP will organise the school jointly with the University of Iceland and Pavol Jozef Šafárik University in Košice.
 

Research-NEST

Pavlína Flajšarová — Faculty of Arts, UP

The project will connect research and teaching in sustainable urban development. It will focus on the circular economy and how urban planning relates to residents’ needs and everyday habits. Interdisciplinary collaboration, field-based learning, and testing ideas in practice will produce approaches applicable across Europe. Particular emphasis will be placed on university–community collaboration and service-learning.
 

PATVOICE

Slavka Silberg — Faculty of Arts, UP

PATVOICE will explore how well healthcare organisations listen to patients and their loved ones, and how their experiences inform communication with healthcare professionals and management. It will examine organisational rules alongside the social and cultural factors that encourage or limit patient involvement. Practitioners, researchers, and students will contribute to fieldwork and analysis.
 

TRACE

Sabine Voda Eschgfäller — Faculty of Arts, UP

Student teams from five universities will investigate antifeminist, sexist, and racialised narratives in education, their contexts, and the responses of teachers and students. Through international online workshops, they will assess their findings and create digital outputs, such as social media videos, offering alternative perspectives. The project will combine student research with the development of critical media literacy.
 

TaME

Markus Johan Öbrink — Faculty of Arts, UP

The project Towards a multilingual norm for European university alliances will focus on multilingualism in higher education teaching. It will develop a toolkit to help Aurora teaching staff make better use of different languages in their classrooms and develop students’ language skills. The project will draw on the Common European Framework of Reference for Languages and the Aurora LOUIS competence framework.
 

CHEMUNITY

Jiří Pospíšil — Faculty of Science, UP

CHEMUNITY will connect chemistry research and teaching through joint workshops, researcher exchanges, and seminars. It will focus on sustainability, environmental monitoring, and the development of molecules for health applications. A working group will lay the foundations for a joint European bachelor’s programme in chemistry and assess opportunities for joint master’s programmes in specialised fields.
 

AURORA HEALTH

Alexander Dömling — Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN), UP

Researchers will seek compounds that selectively inhibit two forms of the enzyme arginase, which are associated with cancer and other diseases. They will identify promising compounds through high-throughput screening and work to improve their stability, bioavailability, and ability to enter cells. Nanoparticle-based targeted delivery systems will be used to enhance their efficacy and selectivity.
 

NANOCAT

Jan Filip — Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN), UP

NANOCAT will support the development of nanocatalysts for producing renewable fuels from biomass residues and treating wastewater. The teams will focus on 3D-printed biomass-derived materials, single-atom metal catalysts, and the light-driven removal of pharmaceuticals and dyes from water. They will monitor these processes using nanosensors also made from biomass.
 

The full list of the 14 funded projects, including their coordinators and partners, is available on the Aurora Universities website.

Čistší voda, vstřícnější zdravotní péče, města na dvou kolech i výuka využívající více jazyků. To jsou některá z témat osmi projektů s účastí Univerzity Palackého, které uspěly ve třetí otevřené výzvě aliance Aurora. Olomoučtí akademici v nich propojí síly s kolegy z evropských univerzit a do výzkumu zapojí také studenty. Jeden z projektů UP povede, v dalších sedmi bude partnerem.

Ve třetím ročníku výzvy Call for Incentive Research & Education Collaboration získalo podporu čtrnáct mezinárodních projektů. Výzkumná rada Aurory je vybrala z třiadvaceti návrhů, které splnily podmínky výzvy. Pět projektů se zaměří na výzkum, šest propojí výzkum se vzděláváním a tři nabídnou tematické školy. Díky dodatečným příspěvkům členských univerzit vzrostl rozpočet výzvy na 240 tisíc eur, o polovinu více než v předchozím ročníku.

„Výzva pomáhá rozvíjet mezinárodní výzkumné týmy, ověřovat nové vědecké směry a připravovat rozsáhlejší společné projekty. Na výzkumné projekty i na projekty kombinující výzkum a vzdělávání bylo možné získat až 20 tisíc eur. Podmínkou bylo zapojení nejméně tří partnerských institucí z aliance a návaznost na její tematické priority. Stejnou maximální částku mohly získat tematické školy. Výzva podporuje také krátkodobé výzkumné stáže pro začínající vědce,“ říká Marie Jadrníčková, zástupkyně vedoucího Aurory na UP, která má agendu vědu a výzkumu na starost.

Novinkou letošního ročníku jsou projekty, které přímo propojují výzkum s výukou. Jejich výsledky mohou vést ke vzniku společných kurzů, smíšených intenzivních programů, mikrocertifikátů či studijních programů. Studenti tak dostanou příležitost zapojit se do mezinárodního výzkumu a pracovat s aktuálními vědeckými poznatky.

Z jedenácti návrhů s účastí UP uspělo osm: tři výzkumné projekty, čtyři projekty propojující výzkum se vzděláváním a jedna tematická škola. Letní školu CitiesOn2Wheels povede Jiří Pánek z přírodovědecké fakulty, v ostatních sedmi projektech je UP partnerem. Do podpořených aktivit se zapojí odborníci z filozofické a přírodovědecké fakulty i vysokoškolského ústavu CATRIN.
 

Podpořené projekty s účastí UP

CitiesOn2Wheels

Jiří Pánek — Přírodovědecká fakulta UP

Letní škola se zaměří na výzkum využívání jízdních kol, elektrokol a elektrokoloběžek v městském prostředí. Účastníci propojí poznatky městské a digitální geografie se studiem udržitelné dopravy a osvojí si různé metody sběru dat, které zapojují samotné obyvatele. UP ji připraví společně s Islandskou univerzitou a Univerzitou Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.
 

Research-NEST

Pavlína Flajšarová — Filozofická fakulta UP

Projekt propojí výzkum a výuku v oblasti udržitelného rozvoje měst. Zaměří se na oběhové hospodářství a vztah městského plánování k potřebám i každodenním návykům obyvatel. Mezioborová spolupráce, terénní výuka a ověřování nápadů v praxi přinesou postupy využitelné napříč Evropou. Důraz bude klást na spolupráci univerzit s místními komunitami a výuku spojenou se službou společnosti.
 

PATVOICE

Slavka Silberg — Filozofická fakulta UP

PATVOICE prozkoumá, nakolik zdravotnické organizace naslouchají pacientům a jejich blízkým a jak jejich zkušenosti vstupují do komunikace se zdravotníky a vedením. Zaměří se na organizační pravidla i společenské a kulturní vlivy, které zapojení pacientů podporují či omezují. Do terénního výzkumu a analýz zapojí odborníky z praxe, výzkumníky a studenty.
 

TRACE

Sabine Voda Eschgfäller — Filozofická fakulta UP

Studentské týmy z pěti univerzit prozkoumají antifeministické, sexistické a rasově zabarvené narativy ve vzdělávání, jejich souvislosti i reakce vyučujících a studujících. Na mezinárodních online workshopech vyhodnotí výsledky a připraví digitální výstupy, například videa pro sociální sítě, které nabídnou alternativní pohledy. Projekt propojí studentský výzkum s rozvojem kritické mediální gramotnosti.
 

TaME

Markus Johan Öbrink — Filozofická fakulta UP

Projekt Towards a multilingual norm for European university alliances se zaměří na využití mnohojazyčnosti ve vysokoškolské výuce. Pro vyučující Aurory připraví soubor nástrojů, které jim pomohou ve výuce lépe využívat různé jazyky a rozvíjet jazykové dovednosti studentů. Vycházet bude ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a kompetenčního rámce Aurora LOUIS.
 

CHEMUNITY

Jiří Pospíšil — Přírodovědecká fakulta UP

CHEMUNITY propojí chemický výzkum a výuku prostřednictvím společných workshopů, výměn výzkumníků a seminářů. Zaměří se na udržitelnost, sledování stavu životního prostředí a vývoj molekul pro oblast zdraví. Pracovní skupina připraví základy společného evropského bakalářského programu v chemii a posoudí možnosti navazujících společných magisterských programů ve specializovaných oborech.
 

AURORA HEALTH

Alexander Dömling — CATRIN UP

Výzkumníci budou hledat látky, které cíleně tlumí aktivitu dvou forem enzymu arginázy, spojovaných mimo jiné s nádorovými onemocněními. Nadějné sloučeniny vyberou hromadným testováním a zaměří se na zlepšení jejich stability, dostupnosti v organismu a průniku do buněk. Pro zvýšení účinnosti a selektivity využijí nanočásticové systémy pro cílený přenos látek.
 

NANOCAT

Jan Filip — CATRIN UP

NANOCAT podpoří vývoj nanokatalyzátorů pro výrobu obnovitelných paliv ze zbytků biomasy a čištění odpadních vod. Týmy se zaměří na materiály z biomasy připravované pomocí 3D tisku, katalyzátory s jednotlivými atomy kovů a odstraňování léčiv či barviv z vody působením světla. Průběh procesů budou sledovat pomocí nanosenzorů vyrobených rovněž z biomasy.
 

Seznam všech 14 podpořených projektů a informace o jejich koordinátorech a partnerech najdete na webu Aurora Universities.

Čistší voda, vstřícnější zdravotní péče, města na dvou kolech i výuka využívající více jazyků. To jsou některá z témat osmi projektů s účastí Univerzity Palackého, které uspěly ve třetí otevřené výzvě aliance Aurora. Olomoučtí akademici v nich propojí síly s kolegy z evropských univerzit a do výzkumu zapojí také studenty. Jeden z projektů UP povede, v dalších sedmi bude partnerem.

Ve třetím ročníku výzvy Call for Incentive Research & Education Collaboration získalo podporu čtrnáct mezinárodních projektů. Výzkumná rada Aurory je vybrala z třiadvaceti návrhů, které splnily podmínky výzvy. Pět projektů se zaměří na výzkum, šest propojí výzkum se vzděláváním a tři nabídnou tematické školy. Díky dodatečným příspěvkům členských univerzit vzrostl rozpočet výzvy na 240 tisíc eur, o polovinu více než v předchozím ročníku.

„Výzva pomáhá rozvíjet mezinárodní výzkumné týmy, ověřovat nové vědecké směry a připravovat rozsáhlejší společné projekty. Na výzkumné projekty i na projekty kombinující výzkum a vzdělávání bylo možné získat až 20 tisíc eur. Podmínkou bylo zapojení nejméně tří partnerských institucí z aliance a návaznost na její tematické priority. Stejnou maximální částku mohly získat tematické školy. Výzva podporuje také krátkodobé výzkumné stáže pro začínající vědce,“ říká Marie Jadrníčková, zástupkyně vedoucího Aurory na UP, která má agendu vědu a výzkumu na starost.

Novinkou letošního ročníku jsou projekty, které přímo propojují výzkum s výukou. Jejich výsledky mohou vést ke vzniku společných kurzů, smíšených intenzivních programů, mikrocertifikátů či studijních programů. Studenti tak dostanou příležitost zapojit se do mezinárodního výzkumu a pracovat s aktuálními vědeckými poznatky.

Z jedenácti návrhů s účastí UP uspělo osm: tři výzkumné projekty, čtyři projekty propojující výzkum se vzděláváním a jedna tematická škola. Letní školu CitiesOn2Wheels povede Jiří Pánek z přírodovědecké fakulty, v ostatních sedmi projektech je UP partnerem. Do podpořených aktivit se zapojí odborníci z filozofické a přírodovědecké fakulty i vysokoškolského ústavu CATRIN.
 

Podpořené projekty s účastí UP

CitiesOn2Wheels

Jiří Pánek — Přírodovědecká fakulta UP

Letní škola se zaměří na výzkum využívání jízdních kol, elektrokol a elektrokoloběžek v městském prostředí. Účastníci propojí poznatky městské a digitální geografie se studiem udržitelné dopravy a osvojí si různé metody sběru dat, které zapojují samotné obyvatele. UP ji připraví společně s Islandskou univerzitou a Univerzitou Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.
 

Research-NEST

Pavlína Flajšarová — Filozofická fakulta UP

Projekt propojí výzkum a výuku v oblasti udržitelného rozvoje měst. Zaměří se na oběhové hospodářství a vztah městského plánování k potřebám i každodenním návykům obyvatel. Mezioborová spolupráce, terénní výuka a ověřování nápadů v praxi přinesou postupy využitelné napříč Evropou. Důraz bude klást na spolupráci univerzit s místními komunitami a výuku spojenou se službou společnosti.
 

PATVOICE

Slavka Silberg — Filozofická fakulta UP

PATVOICE prozkoumá, nakolik zdravotnické organizace naslouchají pacientům a jejich blízkým a jak jejich zkušenosti vstupují do komunikace se zdravotníky a vedením. Zaměří se na organizační pravidla i společenské a kulturní vlivy, které zapojení pacientů podporují či omezují. Do terénního výzkumu a analýz zapojí odborníky z praxe, výzkumníky a studenty.
 

TRACE

Sabine Voda Eschgfäller — Filozofická fakulta UP

Studentské týmy z pěti univerzit prozkoumají antifeministické, sexistické a rasově zabarvené narativy ve vzdělávání, jejich souvislosti i reakce vyučujících a studujících. Na mezinárodních online workshopech vyhodnotí výsledky a připraví digitální výstupy, například videa pro sociální sítě, které nabídnou alternativní pohledy. Projekt propojí studentský výzkum s rozvojem kritické mediální gramotnosti.
 

TaME

Markus Johan Öbrink — Filozofická fakulta UP

Projekt Towards a multilingual norm for European university alliances se zaměří na využití mnohojazyčnosti ve vysokoškolské výuce. Pro vyučující Aurory připraví soubor nástrojů, které jim pomohou ve výuce lépe využívat různé jazyky a rozvíjet jazykové dovednosti studentů. Vycházet bude ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a kompetenčního rámce Aurora LOUIS.
 

CHEMUNITY

Jiří Pospíšil — Přírodovědecká fakulta UP

CHEMUNITY propojí chemický výzkum a výuku prostřednictvím společných workshopů, výměn výzkumníků a seminářů. Zaměří se na udržitelnost, sledování stavu životního prostředí a vývoj molekul pro oblast zdraví. Pracovní skupina připraví základy společného evropského bakalářského programu v chemii a posoudí možnosti navazujících společných magisterských programů ve specializovaných oborech.
 

AURORA HEALTH

Alexander Dömling — CATRIN UP

Výzkumníci budou hledat látky, které cíleně tlumí aktivitu dvou forem enzymu arginázy, spojovaných mimo jiné s nádorovými onemocněními. Nadějné sloučeniny vyberou hromadným testováním a zaměří se na zlepšení jejich stability, dostupnosti v organismu a průniku do buněk. Pro zvýšení účinnosti a selektivity využijí nanočásticové systémy pro cílený přenos látek.
 

NANOCAT

Jan Filip — CATRIN UP

NANOCAT podpoří vývoj nanokatalyzátorů pro výrobu obnovitelných paliv ze zbytků biomasy a čištění odpadních vod. Týmy se zaměří na materiály z biomasy připravované pomocí 3D tisku, katalyzátory s jednotlivými atomy kovů a odstraňování léčiv či barviv z vody působením světla. Průběh procesů budou sledovat pomocí nanosenzorů vyrobených rovněž z biomasy.
 

Seznam všech 14 podpořených projektů a informace o jejich koordinátorech a partnerech najdete na webu Aurora Universities.

Only around one in seven adolescents worldwide manages to get at least an hour of physical activity every day, but Czech young people are more active than the global average. This is according to a new international analysis published in the journal The Lancet Global Health, which draws on data from 140 countries. One of its co-authors is Zdeněk Hamřík from the Faculty of Physical Culture at Palacký University.

The international team combined 389 surveys involving 3.2 million participants from 140 countries and tracked the number of days per week on which teenagers aged 11–17 achieved at least 60 minutes of moderate- to high-intensity physical activity. This did not necessarily have to involve sports training; sufficiently intense physical activity at school or during leisure time was also counted. A significant source of data was the international HBSC study, but the analysis also includes other population surveys.

According to the analysis, in 2025, 13.9 per cent of adolescents met the one-hour threshold on all seven days of the week. Conversely, 24.9 per cent – approximately a quarter – did not have a single active day in the week. This does not mean they did not move at all. However, according to their own responses, on no day did they accumulate at least one hour of the physical activity under consideration.

“The study does not merely track these two extreme cases. It distinguishes the full range from zero to seven active days a week. Thanks to this, schools, local authorities and sports organisations can better identify who to target when promoting physical activity. A teenager who exercises regularly may need a different approach to one who does not accumulate an hour of physical activity even once a week,” said Zdeněk Hamřík.

The Czech Republic is above average. Girls and older teenagers are less active

The global average was 2.7 active days per week. Young people in the Czech Republic have an average of four or more such days. Fewer than one in ten adolescents in the country fail to meet the one-hour threshold even once a week.

“However, there are differences underlying the favourable Czech result. Girls and older teenagers, in particular, get less exercise. It is therefore important, especially during puberty and the transition to secondary school, to find ways to keep children engaged in regular physical activity. A report on the physical activity of Czech schoolchildren from the ‘Healthy Generation’ project had previously highlighted the decline in physical activity with age,” noted an expert from the Faculty of Physical Culture at Palacký University.

The difference between girls and boys is also evident globally. For 2025, the average for girls was 2.4 active days per week, compared with 3 days for boys. Furthermore, in three regions with generally more favourable results – including Central and Eastern Europe and Central Asia – older age groups had fewer active days than younger ones. This difference was more pronounced among girls. A better average therefore does not necessarily mean that children are managing to stay active throughout their adolescence.

Physical activity is not declining. But there is still not enough of it

In both 2010 and 2025, the global average remained the same: 2.7 active days per week. In some regions, researchers noted a slight improvement, but globally they found no significant change. According to projections, no country is on track to meet the global target for 2030, which aims for a 15 per cent reduction in the proportion of adolescents who do not get at least 60 minutes of physical activity every day, compared with 2010. On the other hand, young people have maintained their levels of physical activity even during the COVID-19 pandemic and the increasing use of digital technologies.

“We can also look at it this way: physical activity has remained at a stable level for the past fifteen years, which is good news. However, this does not mean that children are getting enough exercise. In the Czech Republic, we need to focus primarily on girls and older teenagers. And we need to find ways to reach those who are not catered for by standard sports programmes,” added Zdeněk Hamřík, noting that regular physical activity benefits both physical and mental health; more active children achieve better results at school and have stronger social bonds, and the benefits of physical activity have a significant impact on health in adulthood.

How can we keep children involved in sport?

The question of how to keep children involved in sport is addressed in the draft strategy SPORT AND EXERCISE 2030+. Alongside professional sport and talent development, it focuses on the accessibility of activities and informal exercise. In practice, this could include, for example, school sports facilities that remain open after lessons or sports programmes where results are not the main focus.

“Sport isn’t just for the gifted or for those who win competitions. It’s also an opportunity to meet up, share experiences and enjoy being active. It is precisely among adolescents that we have significant room for improvement, whether in terms of talent development or spending free time actively with others. Young people are primarily looking for fun and shared experiences, but they do not have enough such opportunities. We cannot expect the health benefits alone to draw them to sport. These only become a more important motivation at a later age,” said Karel Kovář, chairman of the National Sports Agency.

Simply recommending more exercise is not enough

Opportunities for physical activity are also influenced by the environment in which children grow up. The authors of the study highlight the availability of activities, safety, and social and cultural barriers. In the case of girls, they also mention whether the range of activities on offer meets their needs and interests.

“A healthy choice must also be an accessible and safe choice for adolescents. Promoting physical activity is therefore not the responsibility of a single ministry. It requires long-term priorities for the development of physical activity, inter-ministerial cooperation between the education, sport and health sectors as well as local authorities, and the systematic creation of conditions that enable the participation of all children, with a particular emphasis on those who have the fewest opportunities for physical activity,” emphasised Zsófia Pusztai, Head of the World Health Organisation (WHO) Office in the Czech Republic.

The journey to school and the playground behind the house

Children themselves can also influence their local environment and access to physical activity through the Youth and School Forums, through which the National Network of Healthy Cities of the Czech Republic encourages the younger generation to actively contribute their views on the quality of life in the places where they live or study.

“Physical activity doesn’t just take place in gyms and clubs, but also on the streets, in parks or on the way to school. That is why towns and cities must address this issue – and they are doing so, just as they do with transport or education. Natural physical activity across all age groups can be actively promoted. This involves safe routes for pedestrians and cyclists, accessible playgrounds and sports facilities, as well as initiatives for teenagers who have not yet found their way into sport or have stopped participating,” explained Jitka Boušková, national coordinator of the WHO-UN Healthy Cities Programme.

About the study

The study National, regional, and global trends in adolescent physical activity from 2010 to 2025: a pooled analysis of 389 surveys with 3.2 million participants from 140 countries, published in the journal The Lancet Global Health, was produced by an international team of authors involving the WHO; the lead author is Tessa Strain from the University of Edinburgh. One of the co-authors is Zdeněk Hamřík, Head of the Department of Recreation and Leisure Studies at the Faculty of Physical Culture, Palacký University Olomouc, who served for approximately two years on the WHO expert group on estimates of physical activity among young people, within the framework of which the study was conducted. He thus contributed to the design of the research and brought to the team his experience from more than a decade of leading a group of 50 countries within the Physical Activity Focus Group of the HBSC study, which is one of the world’s largest studies on the lifestyle of the younger generation.

The study in the journal The Lancet Global Health is available here.

The main findings are also summarised in a WHO report, which can be downloaded here.

Alespoň hodinu pohybu každý den nasbírá jen přibližně každý sedmý dospívající na světě, česká mládež se ale hýbe více, než je světový průměr. Vyplývá to z nové mezinárodní analýzy zveřejněné v časopisu The Lancet Global Health, která pracuje s daty ze 140 zemí. Jejím spoluautorem je Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury UP.

Mezinárodní tým propojil 389 průzkumů s 3,2 milionu účastníků ze 140 zemí a sledoval, v kolika dnech týdně teenageři ve věku 11–17 let nasbírají alespoň 60 minut pohybu střední až vysoké intenzity. Nemuselo přitom jít o sportovní trénink, počítal se i dostatečně intenzivní pohyb ve škole nebo ve volném čase. Významným zdrojem dat byla mezinárodní studie HBSC, analýza ale zahrnuje i další populační průzkumy.

Podle analýzy splnilo v roce 2025 hodinovou hranici všech sedm dnů v týdnu 13,9 % dospívajících. Naopak 24,9 %, tedy přibližně čtvrtina, nemělo za týden ani jeden aktivní den. To neznamená, že se vůbec nehýbali. V žádném dni ale podle vlastních odpovědí nenasbírali alespoň hodinu sledovaného pohybu.

„Studie nesleduje jen tyto dva krajní případy. Rozlišuje celé rozpětí od žádného po sedm aktivních dnů týdně. Díky tomu mohou školy, obce i sportovní organizace lépe poznat, na koho se při podpoře pohybu zaměřit. Jinou nabídku může potřebovat teenager, který se pravidelně hýbe, a jinou ten, který hodinu pohybu nenasbírá ani jednou týdně,“ uvedl Zdeněk Hamřík.

Česko je nad průměrem. Méně pohybu mají dívky a starší teenageři

Celosvětový průměr činil 2,7 aktivního dne týdně. Mladí lidé v Česku mají takové dny v průměru čtyři a více. Dospívajících, kteří hodinovou hranici nesplní ani jednou týdně, je u nás méně než desetina.

„Za příznivým českým výsledkem se ale skrývají rozdíly. Méně pohybu mají především dívky a starší teenageři. Právě během puberty a při přechodu na střední školu je proto důležité hledat způsoby, jak děti u pravidelného pohybu udržet. Na úbytek pohybu s věkem upozornil již dříve i report o pohybové aktivitě českých školáků projektu Zdravá generace,“ podotkl odborník z FTK UP.

Rozdíl mezi dívkami a chlapci je patrný i celosvětově. Pro rok 2025 vyšel u dívek průměr 2,4 aktivního dne týdně, u chlapců 3 dny. Ve třech regionech s celkově příznivějšími výsledky, včetně střední a východní Evropy a střední Asie, navíc měly starší věkové skupiny méně aktivních dnů než mladší. Výraznější byl tento rozdíl u dívek. Lepší průměr tedy ještě neznamená, že se daří udržet děti u pohybu po celé dospívání.

Pohybu neubývá. Pořád ho ale není dost

V roce 2010 i v roce 2025 vycházel celosvětový průměr stejně: 2,7 aktivního dne týdně. V některých regionech výzkumníci zaznamenali malé zlepšení, celosvětově ale změnu neprokázali. Podle projekcí žádná ze zemí nesměřuje ke splnění globálního cíle pro rok 2030, který počítá s 15% snížením podílu dospívajících, kteří nemají alespoň 60 minut pohybu každý den, oproti roku 2010. Na druhou stranu si mladí lidé udrželi úroveň pohybové aktivity i v době pandemie covidu-19 a rostoucího používání digitálních technologií.

„Můžeme se na to podívat i tak, že pohybová aktivita si už patnáct let udržuje stabilní úroveň, to je dobrá zpráva. Neznamená to ovšem, že mají děti pohybu dost. V Česku se potřebujeme zaměřit především na dívky a starší teenagery. A hledat způsoby, jak oslovit i ty, které běžná sportovní nabídka míjí,“ dodal Zdeněk Hamřík s tím, že pravidelný pohyb prospívá tělesnému i duševnímu zdraví, aktivnější děti mají lepší výsledky ve škole, lepší sociální vazby a přínosy pohybu se významně promítají do zdraví v dospělosti.

Jak udržet děti u sportu?

Otázkou, jak udržet děti u sportu, se zabývá rozpracovaný návrh strategie SPORT A POHYB 2030+. Vedle profesionálního sportu a rozvoje talentů se věnuje dostupnosti aktivit a neformálnímu pohybu. V praxi může jít například o školní sportoviště otevřená i po vyučování nebo nabídku sportu, kde nerozhodují výsledky.

„Sport není jen pro nadané a pro ty, kteří vyhrávají soutěže. Je také příležitostí potkávat se, něco společně zažít a mít z pohybu radost. Právě u dospívajících máme v nabídce velké rezervy, ať jde o rozvoj talentu, nebo o aktivní trávení volného času s ostatními. Mladí lidé hledají především zábavu a společné zážitky, ale takových příležitostí nemají dost. Nemůžeme čekat, že je ke sportu přivedou hlavně zdravotní přínosy. Ty se stávají důležitější motivací až v pozdějším věku,“ řekl Karel Kovář, předseda Národní sportovní agentury.

Nestačí doporučit více pohybu

Možnosti pohybu ovlivňuje i prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Autoři studie upozorňují na dostupnost aktivit, bezpečnost i společenské a kulturní překážky. U dívek zmiňují také to, zda nabídka odpovídá jejich potřebám a zájmům.

„Zdravá volba musí být pro dospívající také dostupnou a bezpečnou volbou. Podpora pohybu proto není úkolem jediného resortu. Vyžaduje dlouhodobé priority rozvoje pohybové aktivity, mezirezortní spolupráci školství, sportu, zdravotnictví i samospráv a systematické vytváření podmínek, které umožňují zapojení všech dětí, se zvláštním důrazem na ty, které mají k pohybu nejméně příležitostí,“ zdůraznila Zsófia Pusztai, vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice.

Cesta do školy a hřiště za domem

Ovlivnit své okolí a dostupnost pohybu mohou i samotné děti, a to prostřednictvím Mladých a Školních fór, kterými Národní síť Zdravých měst ČR povzbuzuje mladou generaci k aktivnímu zapojení do názorů na kvalitu života v místě, kde žijí nebo studují.

„Pohyb se neodehrává jen v tělocvičnách a klubech, ale také v ulicích, v parcích nebo cestou do školy. Proto se jím města musí zabývat a zabývají se jím, stejně jako dopravou nebo školstvím. Přirozený pohyb všech věkových kategorií lze aktivně podpořit. Jde o bezpečné cesty pro pěší a cyklisty, dostupná hřiště a sportoviště, ale i o nabídku pro dospívající, kteří si ke sportu cestu nenašli nebo s ním přestali,“ přiblížila Jitka Boušková, národní koordinátorka programu Zdravé město WHO-OSN.

O studii

Studie National, regional, and global trends in adolescent physical activity from 2010 to 2025: a pooled analysis of 389 surveys with 3,2 million participants from 140 countries, zveřejněná v časopisu The Lancet Global Health, vznikla v mezinárodním autorském týmu se zapojením WHO, první autorkou je Tessa Strain z University of Edinburgh. Jedním ze spoluautorů je Zdeněk Hamřík, vedoucí katedry rekreologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, který přibližně dva roky působil v expertní skupině WHO pro odhady pohybové aktivity mládeže, v jejímž rámci studie vznikala. Podílel se tak na návrhu koncepce výzkumu a do týmu přinesl zkušenosti z více než desetiletého vedení skupiny 50 zemí v rámci Physical Activity Focus Group studie HBSC, která je jednou z největších na světě v oblasti životního stylu mladé generace.

Studie v časopisu The Lancet Global Health je dostupná zde.
Hlavní zjištění shrnuje i report WHO, který je ke stažení zde.

Alespoň hodinu pohybu každý den nasbírá jen přibližně každý sedmý dospívající na světě, česká mládež se ale hýbe více, než je světový průměr. Vyplývá to z nové mezinárodní analýzy zveřejněné v časopisu The Lancet Global Health, která pracuje s daty ze 140 zemí. Jejím spoluautorem je Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury UP.

Mezinárodní tým propojil 389 průzkumů s 3,2 milionu účastníků ze 140 zemí a sledoval, v kolika dnech týdně teenageři ve věku 11–17 let nasbírají alespoň 60 minut pohybu střední až vysoké intenzity. Nemuselo přitom jít o sportovní trénink, počítal se i dostatečně intenzivní pohyb ve škole nebo ve volném čase. Významným zdrojem dat byla mezinárodní studie HBSC, analýza ale zahrnuje i další populační průzkumy.

Podle analýzy splnilo v roce 2025 hodinovou hranici všech sedm dnů v týdnu 13,9 % dospívajících. Naopak 24,9 %, tedy přibližně čtvrtina, nemělo za týden ani jeden aktivní den. To neznamená, že se vůbec nehýbali. V žádném dni ale podle vlastních odpovědí nenasbírali alespoň hodinu sledovaného pohybu.

„Studie nesleduje jen tyto dva krajní případy. Rozlišuje celé rozpětí od žádného po sedm aktivních dnů týdně. Díky tomu mohou školy, obce i sportovní organizace lépe poznat, na koho se při podpoře pohybu zaměřit. Jinou nabídku může potřebovat teenager, který se pravidelně hýbe, a jinou ten, který hodinu pohybu nenasbírá ani jednou týdně,“ uvedl Zdeněk Hamřík.

Česko je nad průměrem. Méně pohybu mají dívky a starší teenageři

Celosvětový průměr činil 2,7 aktivního dne týdně. Mladí lidé v Česku mají takové dny v průměru čtyři a více. Dospívajících, kteří hodinovou hranici nesplní ani jednou týdně, je u nás méně než desetina.

„Za příznivým českým výsledkem se ale skrývají rozdíly. Méně pohybu mají především dívky a starší teenageři. Právě během puberty a při přechodu na střední školu je proto důležité hledat způsoby, jak děti u pravidelného pohybu udržet. Na úbytek pohybu s věkem upozornil již dříve i report o pohybové aktivitě českých školáků projektu Zdravá generace,“ podotkl odborník z FTK UP.

Rozdíl mezi dívkami a chlapci je patrný i celosvětově. Pro rok 2025 vyšel u dívek průměr 2,4 aktivního dne týdně, u chlapců 3 dny. Ve třech regionech s celkově příznivějšími výsledky, včetně střední a východní Evropy a střední Asie, navíc měly starší věkové skupiny méně aktivních dnů než mladší. Výraznější byl tento rozdíl u dívek. Lepší průměr tedy ještě neznamená, že se daří udržet děti u pohybu po celé dospívání.

Pohybu neubývá. Pořád ho ale není dost

V roce 2010 i v roce 2025 vycházel celosvětový průměr stejně: 2,7 aktivního dne týdně. V některých regionech výzkumníci zaznamenali malé zlepšení, celosvětově ale změnu neprokázali. Podle projekcí žádná ze zemí nesměřuje ke splnění globálního cíle pro rok 2030, který počítá s 15% snížením podílu dospívajících, kteří nemají alespoň 60 minut pohybu každý den, oproti roku 2010. Na druhou stranu si mladí lidé udrželi úroveň pohybové aktivity i v době pandemie covidu-19 a rostoucího používání digitálních technologií.

„Můžeme se na to podívat i tak, že pohybová aktivita si už patnáct let udržuje stabilní úroveň, to je dobrá zpráva. Neznamená to ovšem, že mají děti pohybu dost. V Česku se potřebujeme zaměřit především na dívky a starší teenagery. A hledat způsoby, jak oslovit i ty, které běžná sportovní nabídka míjí,“ dodal Zdeněk Hamřík s tím, že pravidelný pohyb prospívá tělesnému i duševnímu zdraví, aktivnější děti mají lepší výsledky ve škole, lepší sociální vazby a přínosy pohybu se významně promítají do zdraví v dospělosti.

Jak udržet děti u sportu?

Otázkou, jak udržet děti u sportu, se zabývá rozpracovaný návrh strategie SPORT A POHYB 2030+. Vedle profesionálního sportu a rozvoje talentů se věnuje dostupnosti aktivit a neformálnímu pohybu. V praxi může jít například o školní sportoviště otevřená i po vyučování nebo nabídku sportu, kde nerozhodují výsledky.

„Sport není jen pro nadané a pro ty, kteří vyhrávají soutěže. Je také příležitostí potkávat se, něco společně zažít a mít z pohybu radost. Právě u dospívajících máme v nabídce velké rezervy, ať jde o rozvoj talentu, nebo o aktivní trávení volného času s ostatními. Mladí lidé hledají především zábavu a společné zážitky, ale takových příležitostí nemají dost. Nemůžeme čekat, že je ke sportu přivedou hlavně zdravotní přínosy. Ty se stávají důležitější motivací až v pozdějším věku,“ řekl Karel Kovář, předseda Národní sportovní agentury.

Nestačí doporučit více pohybu

Možnosti pohybu ovlivňuje i prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Autoři studie upozorňují na dostupnost aktivit, bezpečnost i společenské a kulturní překážky. U dívek zmiňují také to, zda nabídka odpovídá jejich potřebám a zájmům.

„Zdravá volba musí být pro dospívající také dostupnou a bezpečnou volbou. Podpora pohybu proto není úkolem jediného resortu. Vyžaduje dlouhodobé priority rozvoje pohybové aktivity, mezirezortní spolupráci školství, sportu, zdravotnictví i samospráv a systematické vytváření podmínek, které umožňují zapojení všech dětí, se zvláštním důrazem na ty, které mají k pohybu nejméně příležitostí,“ zdůraznila Zsófia Pusztai, vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice.

Cesta do školy a hřiště za domem

Ovlivnit své okolí a dostupnost pohybu mohou i samotné děti, a to prostřednictvím Mladých a Školních fór, kterými Národní síť Zdravých měst ČR povzbuzuje mladou generaci k aktivnímu zapojení do názorů na kvalitu života v místě, kde žijí nebo studují.

„Pohyb se neodehrává jen v tělocvičnách a klubech, ale také v ulicích, v parcích nebo cestou do školy. Proto se jím města musí zabývat a zabývají se jím, stejně jako dopravou nebo školstvím. Přirozený pohyb všech věkových kategorií lze aktivně podpořit. Jde o bezpečné cesty pro pěší a cyklisty, dostupná hřiště a sportoviště, ale i o nabídku pro dospívající, kteří si ke sportu cestu nenašli nebo s ním přestali,“ přiblížila Jitka Boušková, národní koordinátorka programu Zdravé město WHO-OSN.

O studii

Studie National, regional, and global trends in adolescent physical activity from 2010 to 2025: a pooled analysis of 389 surveys with 3,2 million participants from 140 countries, zveřejněná v časopisu The Lancet Global Health, vznikla v mezinárodním autorském týmu se zapojením WHO, první autorkou je Tessa Strain z University of Edinburgh. Jedním ze spoluautorů je Zdeněk Hamřík, vedoucí katedry rekreologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, který přibližně dva roky působil v expertní skupině WHO pro odhady pohybové aktivity mládeže, v jejímž rámci studie vznikala. Podílel se tak na návrhu koncepce výzkumu a do týmu přinesl zkušenosti z více než desetiletého vedení skupiny 50 zemí v rámci Physical Activity Focus Group studie HBSC, která je jednou z největších na světě v oblasti životního stylu mladé generace.

Studie v časopisu The Lancet Global Health je dostupná zde.
Hlavní zjištění shrnuje i report WHO, který je ke stažení zde.