Feed aggregator

O Merrillově programu a Moravian University se Lucie Brožová, studentka žurnalistiky na FF UP, dozvěděla vcelku náhodou, na webu zahraničního oddělení Univerzity Palackého. Možnost studovat v USA ji však okamžitě zaujala. Přihlásila se do výběrového řízení, uspěla a dnes říká, že úsilí, které vynaložila, jí do života přineslo mnoho nových znalostí i zkušeností.

Chcete studovat v USA? Jedinečnou příležitost semestrálního studia na partnerských amerických školách mohou studující Univerzity Palackého využít díky Merrillovu programu. Univerzita Palackého jej nabízí v rámci předjednaných podmínek – spočívají v tom, že vybraný posluchač či posluchačka má možnost studovat bez školného a za výrazného univerzitního příspěvku na životní náklady. Přesně v tomto režimu strávila semestr v USA Lucie Brožová, studentka katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Jak studium probíhalo a co jí dalo? V čem spočívají rozdíly mezi vysokoškolským studiem v ČR a USA?  Odpovědi nejen na tyto otázky poskytla v krátkém rozhovoru.

Co jste musela učinit, abyste podporu programu získala?

Dozvěděla jsem se o této možnosti zhruba týden před uzávěrkou, když jsem hledala informace ke svému výjezdu v rámci Erasmu do Polska. Časově to bylo tedy hodně na poslední chvíli, proto jsem obratem oslovila své profesory na katedře, jestli by mi mohli napsat doporučující dopisy. Ochotně mi vyšli vstříc a během pár dní jsem podala přihlášku. Nejdříve bylo nutné úspěšně projít výběrovým řízením, které spočívalo v pohovoru zaměřeném na motivaci ke studiu v USA. Bavili jsme se i o tom, na jakou školu z nabízených univerzit bych chtěla vycestovat a proč. Po pohovoru jsem čekala přibližně tři týdny na výsledek a měla jsem obrovskou radost, když mi přišel e-mail s informací, že jsem byla vybrána. Poté začalo kolečko administrativního zařizování. Musela jsem si zajistit víza do USA a s Moravian University jsme řešili všechny náležitosti spojené s mým studiem. Jednalo se například o přístupy do systému, zápis předmětů, financování mého pobytu na univerzitě nebo zdravotní pojištění. Bylo toho docela hodně a většinou to fungovalo tak, že když jsme vyřešili jednu věc, objevila se nějaká nová. Ani trochu však nelituji – ta byrokracie za to určitě stála.

Proč jste si ke studiu vybrala právě Moravian University?

Vybírala jsem mezi dvěma univerzitami, Coe College a Moravian University. Moravian University mě zaujala na první pohled. Nejen svou historií, která byla částečně spjatá s Českou republikou, ale i tím, že se jedná o šestou nejstarší vysokou školu ve Spojených státech a současně první, která vzdělání poskytla i ženám. Její poloha v Pensylvánii, blízko Philadelphie a New Yorku, byla pak dalším důvodem, proč rozhodnutí padlo právě na tuto školu.

Jak studium probíhalo, co jste studovala a co vám toto studium přineslo?

Když jsem do Ameriky odlétala, vůbec by mě nenapadlo, že se toho za čtyři měsíce tolik naučím. Způsob výuky byl jiný než ten, který jsem znala z České republiky. Rozdíl spočíval například v tom, že konečná známka byla výsledkem práce studentů za celý semestr. Hodnotila se například aktivita v hodině nebo to, jak student vypracovává jednotlivé úkoly. Obecně se v kurzech kladl větší důraz na průběžné úkoly a týmové projekty, na kterých studenti pracovali v průběhu celého semestru. Myslím si však, že testy byly na Moravian snazší než u nás. Mohli jsme při nich například používat naše poznámky nebo jsme je psali online bez kamer.

Díky Merrillovu programu jsem měla naprostou volnost v tom, co budu studovat. Při výběru předmětů jsem se zaměřila hlavně na ty, které bych nemohla studovat tady v ČR a které v mém oboru budou užitečné. Vybrala jsem si tedy grafický design, marketing, public speaking a komunikaci na sociálních sítích. Skvělé bylo také to, že nám škola půjčila IT techniku, na které jsme mohli tyto čtyři měsíce pracovat. Každý z nás dostal MacBook a iPad. Díky tomu jsme mohli pracovat na jakýchkoliv projektech bez technického omezení. Pro mě to bylo nejvíce přínosné hlavně v předmětu grafický design, kde jsem každý týden pracovala na nějakém projektu. Nejsem si jistá, zda by mi k tomu moje vlastní vybavení stačilo, takhle jsem to nemusela vůbec řešit.

Celkově bylo studium v USA neuvěřitelně přínosné a inspirující, bylo mým splněným snem – nejenže jsem chtěla zažít jiný vzdělávací systém, ale současně mi to umožnilo poznat také americkou kulturu. Navíc mě jako studentku žurnalistiky velmi zajímaly prezidentské volby, které se minulý rok na podzim v USA konaly. Bylo velmi zajímavé zažít tuto událost na vlastní oči a vnímat, co Amerika během voleb prožívá.

Bylo skvělé, že jsme při studiu měli i možnost cestovat a vydat se na místa, která bych asi jen tak neviděla. S naší mezinárodní partou jsme vyrazili třeba do Washingtonu, New Yorku nebo Bostonu. Během výletu na Niagarské vodopády jsme se na otočku podívali i do Kanady.

Jaké máte nyní plány?

Dokončit svou bakalářskou práci a poté se postupně připravit na státní závěrečné zkoušky, které mě čekají letos na jaře. Na začátku února bych měla nastoupit i na novou stáž v Praze a jsem přesvědčena, že k získání této stáže mi hodně pomohly znalosti a zkušenosti, jež jsem získala právě během svého pobytu v USA.

Čemu byste se jednou ráda věnovala profesně?

Práci, která bude spojená s komunikací, tvorbou obsahu a předáváním informací. Přesně ale ještě nevím, v jakém odvětví se nakonec najdu.

Jaký máte vzkaz pro své spolužáky, studenty UP?

Aby se nebáli do USA vyjet. Pokud někoho alespoň trochu láká studium v zahraničí, určitě stojí za to se přihlásit. Upřímně jsem vůbec nečekala, že bych mohla uspět. Studium v USA bylo jednou z nejlepších zkušeností v mém životě.

Merrillův program je semestrální studijní program na vysoké škole v USA pro studenty Univerzity Palackého sponzorovaný partnerskými školami v USA a dofinancovaný z dalších zdrojů, např. Erasmus+, UP a v neposlední řadě i vlastních zdrojů studenta. Byl založen před více než třiceti lety americkým filantropem a přítelem Univerzity Palackého Charlesem Merrillem. Studium v rámci Merrillova programu nevede k získání žádného akademického titulu. Jeho garantem na UP je její rektor, administrací programu je pověřeno Oddělení pro mobility UP. Výběrovou komisi pro Merrillův program jmenuje rektor UP.

O Merrillově programu a Moravian University se Lucie Brožová, studentka žurnalistiky na FF UP, dozvěděla vcelku náhodou, na webu zahraničního oddělení Univerzity Palackého. Možnost studovat v USA ji však okamžitě zaujala. Přihlásila se do výběrového řízení, uspěla a dnes říká, že úsilí, které vynaložila, jí do života přineslo mnoho nových znalostí i zkušeností.

Chcete studovat v USA? Jedinečnou příležitost semestrálního studia na partnerských amerických školách mohou studující Univerzity Palackého využít díky Merrillovu programu. Univerzita Palackého jej nabízí v rámci předjednaných podmínek – spočívají v tom, že vybraný posluchač či posluchačka má možnost studovat bez školného a za výrazného univerzitního příspěvku na životní náklady. Přesně v tomto režimu strávila semestr v USA Lucie Brožová, studentka katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Jak studium probíhalo a co jí dalo? V čem spočívají rozdíly mezi vysokoškolským studiem v ČR a USA?  Odpovědi nejen na tyto otázky poskytla v krátkém rozhovoru.

Co jste musela učinit, abyste podporu programu získala?

Dozvěděla jsem se o této možnosti zhruba týden před uzávěrkou, když jsem hledala informace ke svému výjezdu v rámci Erasmu do Polska. Časově to bylo tedy hodně na poslední chvíli, proto jsem obratem oslovila své profesory na katedře, jestli by mi mohli napsat doporučující dopisy. Ochotně mi vyšli vstříc a během pár dní jsem podala přihlášku. Nejdříve bylo nutné úspěšně projít výběrovým řízením, které spočívalo v pohovoru zaměřeném na motivaci ke studiu v USA. Bavili jsme se i o tom, na jakou školu z nabízených univerzit bych chtěla vycestovat a proč. Po pohovoru jsem čekala přibližně tři týdny na výsledek a měla jsem obrovskou radost, když mi přišel e-mail s informací, že jsem byla vybrána. Poté začalo kolečko administrativního zařizování. Musela jsem si zajistit víza do USA a s Moravian University jsme řešili všechny náležitosti spojené s mým studiem. Jednalo se například o přístupy do systému, zápis předmětů, financování mého pobytu na univerzitě nebo zdravotní pojištění. Bylo toho docela hodně a většinou to fungovalo tak, že když jsme vyřešili jednu věc, objevila se nějaká nová. Ani trochu však nelituji – ta byrokracie za to určitě stála.

Proč jste si ke studiu vybrala právě Moravian University?

Vybírala jsem mezi dvěma univerzitami, Coe College a Moravian University. Moravian University mě zaujala na první pohled. Nejen svou historií, která byla částečně spjatá s Českou republikou, ale i tím, že se jedná o šestou nejstarší vysokou školu ve Spojených státech a současně první, která vzdělání poskytla i ženám. Její poloha v Pensylvánii, blízko Philadelphie a New Yorku, byla pak dalším důvodem, proč rozhodnutí padlo právě na tuto školu.

Jak studium probíhalo, co jste studovala a co vám toto studium přineslo?

Když jsem do Ameriky odlétala, vůbec by mě nenapadlo, že se toho za čtyři měsíce tolik naučím. Způsob výuky byl jiný než ten, který jsem znala z České republiky. Rozdíl spočíval například v tom, že konečná známka byla výsledkem práce studentů za celý semestr. Hodnotila se například aktivita v hodině nebo to, jak student vypracovává jednotlivé úkoly. Obecně se v kurzech kladl větší důraz na průběžné úkoly a týmové projekty, na kterých studenti pracovali v průběhu celého semestru. Myslím si však, že testy byly na Moravian snazší než u nás. Mohli jsme při nich například používat naše poznámky nebo jsme je psali online bez kamer.

Díky Merrillovu programu jsem měla naprostou volnost v tom, co budu studovat. Při výběru předmětů jsem se zaměřila hlavně na ty, které bych nemohla studovat tady v ČR a které v mém oboru budou užitečné. Vybrala jsem si tedy grafický design, marketing, public speaking a komunikaci na sociálních sítích. Skvělé bylo také to, že nám škola půjčila IT techniku, na které jsme mohli tyto čtyři měsíce pracovat. Každý z nás dostal MacBook a iPad. Díky tomu jsme mohli pracovat na jakýchkoliv projektech bez technického omezení. Pro mě to bylo nejvíce přínosné hlavně v předmětu grafický design, kde jsem každý týden pracovala na nějakém projektu. Nejsem si jistá, zda by mi k tomu moje vlastní vybavení stačilo, takhle jsem to nemusela vůbec řešit.

Celkově bylo studium v USA neuvěřitelně přínosné a inspirující, bylo mým splněným snem – nejenže jsem chtěla zažít jiný vzdělávací systém, ale současně mi to umožnilo poznat také americkou kulturu. Navíc mě jako studentku žurnalistiky velmi zajímaly prezidentské volby, které se minulý rok na podzim v USA konaly. Bylo velmi zajímavé zažít tuto událost na vlastní oči a vnímat, co Amerika během voleb prožívá.

Bylo skvělé, že jsme při studiu měli i možnost cestovat a vydat se na místa, která bych asi jen tak neviděla. S naší mezinárodní partou jsme vyrazili třeba do Washingtonu, New Yorku nebo Bostonu. Během výletu na Niagarské vodopády jsme se na otočku podívali i do Kanady.

Jaké máte nyní plány?

Dokončit svou bakalářskou práci a poté se postupně připravit na státní závěrečné zkoušky, které mě čekají letos na jaře. Na začátku února bych měla nastoupit i na novou stáž v Praze a jsem přesvědčena, že k získání této stáže mi hodně pomohly znalosti a zkušenosti, jež jsem získala právě během svého pobytu v USA.

Čemu byste se jednou ráda věnovala profesně?

Práci, která bude spojená s komunikací, tvorbou obsahu a předáváním informací. Přesně ale ještě nevím, v jakém odvětví se nakonec najdu.

Jaký máte vzkaz pro své spolužáky, studenty UP?

Aby se nebáli do USA vyjet. Pokud někoho alespoň trochu láká studium v zahraničí, určitě stojí za to se přihlásit. Upřímně jsem vůbec nečekala, že bych mohla uspět. Studium v USA bylo jednou z nejlepších zkušeností v mém životě.

Merrillův program je semestrální studijní program na vysoké škole v USA pro studenty Univerzity Palackého sponzorovaný partnerskými školami v USA a dofinancovaný z dalších zdrojů, např. Erasmus+, UP a v neposlední řadě i vlastních zdrojů studenta. Byl založen před více než třiceti lety americkým filantropem a přítelem Univerzity Palackého Charlesem Merrillem. Studium v rámci Merrillova programu nevede k získání žádného akademického titulu. Jeho garantem na UP je její rektor, administrací programu je pověřeno Oddělení pro mobility UP. Výběrovou komisi pro Merrillův program jmenuje rektor UP.

This year we will be looking forward to everyone at VědaFest, the 13th annual fun science festival, which takes place under the open sky at Vítězné náměstí in Dejvice. 

I letos se na všechny budeme těšit na VědaFestu, už 13. ročníku zábavného vědeckého festivalu, který probíhá pod širým nebem na Vítězném náměstí v Dejvicích. 

For the second time this year, we will visit a family weekend event called ABC Festival, which will take place again this year in the premises of the National Agricultural Museum in Prague!       

Letos už podruhé zavítáme na rodinnou víkendovou akci s názvem Festival ABC, který se i letos odehraje v prostorách Národního zemědělského muzea v Praze! 

Want to learn what the physics of the future looks like? Or solve puzzles and try out our exhibits? At the stand of the Institute of Physics at the Science Fair, we will transport you to the world of modern materials or cosmology.      

Chcete se dozvědět, jak vypadá fyzika budoucnosti? Nebo rozluštit hlavolamy a vyzkoušet si naše exponáty? Na stánku Fyzikálního ústavu na Veletrhu vědy vás přeneseme do světa moderních materiálů či kosmologie.  

Na chystané výstavbě soustavy více než 60 dalekohledů ve Španělsku a Chile se významně podílí odborníci ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR, Astronomického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Čeští vědci a technici zajistili výrobu velmi přesných zrcadel a různých pohyblivých částí teleskopů. Díky mezinárodní spolupráci vznikne nejvýkonnější observatoř pro astronomii záření gama na světě, která pomůže vědcům řešit složité otázky astrofyziky.

Vědci pomocí soustavy teleskopů například získají více informací o černých dírách, budou pátrat po temné hmotě, odchylkách od Einsteinovy teorie relativity či se budou snažit pochopit původ a úlohu kosmických částic.

Výstavbu soustavy šesti desítek teleskopů umožnila 7. ledna Evropská komise, která rozhodla o přeměně observatoře Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO) na konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). Společná laboratoř optiky – pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR – sehrála klíčovou roli při budování observatoře CTA, která je jedním z nejvýznamnějších projektů pro pozorování vysokoenergetického gama záření.

„Hlavní přínosy českých partnerů tohoto projektu spočívají ve vývoji technologií, odborném know-how a výrobě klíčových komponent. Čeští vědci a technici se podíleli na návrhu a stavbě komponent velkých teleskopů LST, které pokrývají nižší energetický rozsah gama záření. Náš příspěvek zahrnoval vývoj systémů zaměřených na optiku, mechaniku a ovládání teleskopů, přičemž ČR měla a bude mít významný podíl zejména na optických částech," uvedl Miroslav Pech ze Společné laboratoře optiky.

Čeští odborníci se také zapojili do vývoje a testování malých teleskopů SST-1M, které jsou určeny pro pozorování nejvyšších energií gama záření. Český tým se soustředil na optickou kalibraci a inovace v konstrukci a montáži těchto teleskopů. Česká republika přispěla výrobou precizních optických prvků, jako jsou zrcadla a další optické systémy splňující nejvyšší požadavky na kvalitu povrchu a odrazivost.

Vědci se v tuzemských laboratořích zaměřili také na vývoj tenkých optických vrstev, přípravu povrchů zrcadel, metodiku charakterizace a měřicí mechanismy optických prvků. Navíc poskytli odborné kapacity pro testování a certifikaci komponent v oblasti optiky, mechaniky a elektroniky. Významný podíl mají rovněž v oblasti atmosférického monitoringu, který je klíčový pro správnou interpretaci měření gama záření, a při výběru kandidátských míst pro budování observatoře.

„Díky zapojení českých institucí, jako je Univerzita Palackého, se ČR etablovala jako důležitý partner v mezinárodním konsorciu CTA. Výroba zrcadel, mechanických součástí a další klíčové technologie vyvinuté v ČR odpovídají přísným požadavkům na stabilitu a přesnost v extrémních podmínkách. Český přínos k vývoji optických systémů a technologií pro teleskopy SST-1M a LST byl zásadní pro realizaci projektu CTA na světové úrovni,“ podotkl Miroslav Pech.

Observatoř Cherenkov Telescope Array Observatory má být největší a nejvýkonnější observatoří pro astronomii záření gama na světě s energetickým rozsahem (20 GeV – 300 TeV). K pokrytí širokého energetického rozsahu bude CTAO využívat tři typy dalekohledů: velké dalekohledy (LST), střední dalekohledy (MST) a malé dalekohledy (SST). Ústředí CTAO hostí Istituto Nazionale di Astrofisica (INAF) v Boloni (Itálie). Provoz Centra pro správu vědeckých dat (SDMC) má na starost Deutsches Elektronen-Synchrotron DESY v Zeuthenu (Německo). Za výstavbu a provoz observatoře je zodpovědná ústřední organizace CTAO, která spolupracuje s partnery z celého světa na rozvoji observatoře.

Na chystané výstavbě soustavy více než 60 dalekohledů ve Španělsku a Chile se významně podílí odborníci ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR, Astronomického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Čeští vědci a technici zajistili výrobu velmi přesných zrcadel a různých pohyblivých částí teleskopů. Díky mezinárodní spolupráci vznikne nejvýkonnější observatoř pro astronomii záření gama na světě, která pomůže vědcům řešit složité otázky astrofyziky.

Vědci pomocí soustavy teleskopů například získají více informací o černých dírách, budou pátrat po temné hmotě, odchylkách od Einsteinovy teorie relativity či se budou snažit pochopit původ a úlohu kosmických částic.

Výstavbu soustavy šesti desítek teleskopů umožnila 7. ledna Evropská komise, která rozhodla o přeměně observatoře Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO) na konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). Společná laboratoř optiky – pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR – sehrála klíčovou roli při budování observatoře CTA, která je jedním z nejvýznamnějších projektů pro pozorování vysokoenergetického gama záření.

„Hlavní přínosy českých partnerů tohoto projektu spočívají ve vývoji technologií, odborném know-how a výrobě klíčových komponent. Čeští vědci a technici se podíleli na návrhu a stavbě komponent velkých teleskopů LST, které pokrývají nižší energetický rozsah gama záření. Náš příspěvek zahrnoval vývoj systémů zaměřených na optiku, mechaniku a ovládání teleskopů, přičemž ČR měla a bude mít významný podíl zejména na optických částech," uvedl Miroslav Pech ze Společné laboratoře optiky.

Čeští odborníci se také zapojili do vývoje a testování malých teleskopů SST-1M, které jsou určeny pro pozorování nejvyšších energií gama záření. Český tým se soustředil na optickou kalibraci a inovace v konstrukci a montáži těchto teleskopů. Česká republika přispěla výrobou precizních optických prvků, jako jsou zrcadla a další optické systémy splňující nejvyšší požadavky na kvalitu povrchu a odrazivost.

Vědci se v tuzemských laboratořích zaměřili také na vývoj tenkých optických vrstev, přípravu povrchů zrcadel, metodiku charakterizace a měřicí mechanismy optických prvků. Navíc poskytli odborné kapacity pro testování a certifikaci komponent v oblasti optiky, mechaniky a elektroniky. Významný podíl mají rovněž v oblasti atmosférického monitoringu, který je klíčový pro správnou interpretaci měření gama záření, a při výběru kandidátských míst pro budování observatoře.

„Díky zapojení českých institucí, jako je Univerzita Palackého, se ČR etablovala jako důležitý partner v mezinárodním konsorciu CTA. Výroba zrcadel, mechanických součástí a další klíčové technologie vyvinuté v ČR odpovídají přísným požadavkům na stabilitu a přesnost v extrémních podmínkách. Český přínos k vývoji optických systémů a technologií pro teleskopy SST-1M a LST byl zásadní pro realizaci projektu CTA na světové úrovni,“ podotkl Miroslav Pech.

Observatoř Cherenkov Telescope Array Observatory má být největší a nejvýkonnější observatoří pro astronomii záření gama na světě s energetickým rozsahem (20 GeV – 300 TeV). K pokrytí širokého energetického rozsahu bude CTAO využívat tři typy dalekohledů: velké dalekohledy (LST), střední dalekohledy (MST) a malé dalekohledy (SST). Ústředí CTAO hostí Istituto Nazionale di Astrofisica (INAF) v Boloni (Itálie). Provoz Centra pro správu vědeckých dat (SDMC) má na starost Deutsches Elektronen-Synchrotron DESY v Zeuthenu (Německo). Za výstavbu a provoz observatoře je zodpovědná ústřední organizace CTAO, která spolupracuje s partnery z celého světa na rozvoji observatoře.

Informace o studiu i bohatý doprovodný program nabídne zájemcům a zájemkyním den otevřených dveří Univerzity Palackého v sobotu 25. ledna. Od 9 do 14 hodin si bude možné prohlédnout univerzitní prostory všech fakult, koleje, menzu i další pracoviště. Dopravit se k nim zdarma pomůže speciální autobusová linka. Infopoint bude na nádvoří univerzitní knihovny.

Na osmi fakultách se středoškoláci dozvědí informace o studiu, přijímacím řízení, zahraničních pobytech či uplatnění absolventů. Na některých si zájemci mohou vyzkoušet testy studijních předpokladů nebo si projít běžně nepřístupné laboratoře. Univerzitní knihovna zve na komentované prohlídky. „Rozcestníkem nejen pro ty, kteří se v Olomouci zatím moc neorientují, bude infopoint na nádvoří Zbrojnice, kde budou naši ambasadoři a ambasadorky ochotní pomoci. Zahřát tam pomůže nealkoholický punč,“ uvedla prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková s tím, že program bude zajímavý pro celou veřejnost.

Autobus zdarma

Na webu Univerzitní město zájemci najdou časový rozpis hlavního i doprovodného programu, užitečné informace a odkazy, seznam studijních programů a jízdní řád bezplatné autobusové linky. Ta vyjede v 8:55, 10:40 a 12:25 od zastávky u hlavního vlakového nádraží.

Koncert, prohlídky, chill i testy nanečisto

Filozofická fakulta příchozím nabídne linecké sušenky s logem fakulty nebo koncert hudebníka Lukáše Marečka. Na teologické fakultě návštěvníci mohou zkusit pomůcky do výuky náboženství nebo soupravu na simulaci opilosti. Přírodovědecká fakulta představí špičkově vybavené laboratoře, studovnu či odpočinkovou zónu. Pedagogická fakulta zve na blok Jak fungují SCIO testy nebo setkání v Centru podpory studentů se specifickými potřebami.

Program fakulty tělesné kultury nabídne popularizačně-vědecké a sportovní aktivity. Zájemci si vyzkouší i virtuální realitu v prostředí se sportovní tematikou, například létání v obleku wingsuite. Odpočinout si bude možno v chill out zóně nebo při komentované prohlídce. Na tu zve i právnická fakulta, která láká také na blok Učíme se prakticky.

Otevřeno v Pevnosti poznání a UPointu

Oblíbené science centrum Pevnost poznání bude mít pro studující středních škol s průkazem otevřeno od 10 do 18 hodin zdarma. Univerzitní informační centrum a obchod UPoint na Horním náměstí nabídne od 10 do 14 hodin informační materiály, módní kolekci, papírenské zboží či dárky, na které lze uplatnit 10% slevu při předložení ISIC karty.

Oběd v menze a prohlídka kolejí

Návštěvníci budou mít i příležitost zjistit, jak to funguje na vysokoškolských kolejích a menzách, konkrétně na koleji Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici se bude konat jejich prezentace. V menze Josefa Jařaba budou pro návštěvníky dne otevřených dveří od 11 do 14 hodin servírovat obědy za studentské ceny a od 9 do 13 hodin budou otevřená bistra FreshUP na filozofické, pedagogické a přírodovědecké fakultě.

UP je druhou nejstarší univerzitou v ČR a patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisícovku kombinací studijních programů, které na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících. Každoročně si na UP podá e-přihlášku přes 22 tisíc uchazečů a uchazeček. Více na univerzitnimesto.cz/dod.

Přehled informačních bloků o studiu:

Cyrilometodějská teologická fakulta UP (Univerzitní 22)

9:00–9:20; 11:00–11:20 Seznamte se s CMTF (aula, 1. patro)

Lékařská fakulta UP (Hněvotínská 3, Teoretické ústavy)

9:30; 11:30 Informační bloky o studiu (Velká posluchárna)

Filozofická fakulta UP (Křížkovského 10)

10:00–11:00; 11:30–12:30 Seznamte se s FF (aula 3.32)

Přírodovědecká fakulta UP (17. listopadu 12)

9:30–10:30; 11:30–12:30 Informační bloky o studiu (aula 2.001, 2. podlaží)

Pedagogická fakulta UP (Žižkovo náměstí 5)

10:00–11:00 Seznamte se s PdF (velká aula, přízemí)

Fakulta tělesné kultury UP (třída Míru 117)

10:00; 12:00 Pojďte studovat na Vrchol Olomouce (NA 4.20)

Právnická fakulta UP (17. listopadu 8)

9:30–10:30; 12:00–13:00 Seznamte se s PF (budova B, aula)

Fakulta zdravotnických věd UP (Hněvotínská 3, Teoretické ústavy)

10:00–10:45; 12:00–12:45 Seznamte se s FZV (malá pravá posluchárna)

Informace o studiu i bohatý doprovodný program nabídne zájemcům a zájemkyním den otevřených dveří Univerzity Palackého v sobotu 25. ledna. Od 9 do 14 hodin si bude možné prohlédnout univerzitní prostory všech fakult, koleje, menzu i další pracoviště. Dopravit se k nim zdarma pomůže speciální autobusová linka. Infopoint bude na nádvoří univerzitní knihovny.

Na osmi fakultách se středoškoláci dozvědí informace o studiu, přijímacím řízení, zahraničních pobytech či uplatnění absolventů. Na některých si zájemci mohou vyzkoušet testy studijních předpokladů nebo si projít běžně nepřístupné laboratoře. Univerzitní knihovna zve na komentované prohlídky. „Rozcestníkem nejen pro ty, kteří se v Olomouci zatím moc neorientují, bude infopoint na nádvoří Zbrojnice, kde budou naši ambasadoři a ambasadorky ochotní pomoci. Zahřát tam pomůže nealkoholický punč,“ uvedla prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková s tím, že program bude zajímavý pro celou veřejnost.

Autobus zdarma

Na webu Univerzitní město zájemci najdou časový rozpis hlavního i doprovodného programu, užitečné informace a odkazy, seznam studijních programů a jízdní řád bezplatné autobusové linky. Ta vyjede v 8:55, 10:40 a 12:25 od zastávky u hlavního vlakového nádraží.

Koncert, prohlídky, chill i testy nanečisto

Filozofická fakulta příchozím nabídne linecké sušenky s logem fakulty nebo koncert hudebníka Lukáše Marečka. Na teologické fakultě návštěvníci mohou zkusit pomůcky do výuky náboženství nebo soupravu na simulaci opilosti. Přírodovědecká fakulta představí špičkově vybavené laboratoře, studovnu či odpočinkovou zónu. Pedagogická fakulta zve na blok Jak fungují SCIO testy nebo setkání v Centru podpory studentů se specifickými potřebami.

Program fakulty tělesné kultury nabídne popularizačně-vědecké a sportovní aktivity. Zájemci si vyzkouší i virtuální realitu v prostředí se sportovní tematikou, například létání v obleku wingsuite. Odpočinout si bude možno v chill out zóně nebo při komentované prohlídce. Na tu zve i právnická fakulta, která láká také na blok Učíme se prakticky.

Otevřeno v Pevnosti poznání a UPointu

Oblíbené science centrum Pevnost poznání bude mít pro studující středních škol s průkazem otevřeno od 10 do 18 hodin zdarma. Univerzitní informační centrum a obchod UPoint na Horním náměstí nabídne od 10 do 14 hodin informační materiály, módní kolekci, papírenské zboží či dárky, na které lze uplatnit 10% slevu při předložení ISIC karty.

Oběd v menze a prohlídka kolejí

Návštěvníci budou mít i příležitost zjistit, jak to funguje na vysokoškolských kolejích a menzách, konkrétně na koleji Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici se bude konat jejich prezentace. V menze Josefa Jařaba budou pro návštěvníky dne otevřených dveří od 11 do 14 hodin servírovat obědy za studentské ceny a od 9 do 13 hodin budou otevřená bistra FreshUP na filozofické, pedagogické a přírodovědecké fakultě.

UP je druhou nejstarší univerzitou v ČR a patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisícovku kombinací studijních programů, které na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících. Každoročně si na UP podá e-přihlášku přes 22 tisíc uchazečů a uchazeček. Více na univerzitnimesto.cz/dod.

Přehled informačních bloků o studiu:

Cyrilometodějská teologická fakulta UP (Univerzitní 22)

9:00–9:20; 11:00–11:20 Seznamte se s CMTF (aula, 1. patro)

Lékařská fakulta UP (Hněvotínská 3, Teoretické ústavy)

9:30; 11:30 Informační bloky o studiu (Velká posluchárna)

Filozofická fakulta UP (Křížkovského 10)

10:00–11:00; 11:30–12:30 Seznamte se s FF (aula 3.32)

Přírodovědecká fakulta UP (17. listopadu 12)

9:30–10:30; 11:30–12:30 Informační bloky o studiu (aula 2.001, 2. podlaží)

Pedagogická fakulta UP (Žižkovo náměstí 5)

10:00–11:00 Seznamte se s PdF (velká aula, přízemí)

Fakulta tělesné kultury UP (třída Míru 117)

10:00; 12:00 Pojďte studovat na Vrchol Olomouce (NA 4.20)

Právnická fakulta UP (17. listopadu 8)

9:30–10:30; 12:00–13:00 Seznamte se s PF (budova B, aula)

Fakulta zdravotnických věd UP (Hněvotínská 3, Teoretické ústavy)

10:00–10:45; 12:00–12:45 Seznamte se s FZV (malá pravá posluchárna)

Zopakovat si nabyté právní znalosti a umět je předat srozumitelnou formou výukových bloků, přednášek či školení laické veřejnosti. To je podstatou praktického předmětu Street law, který zajišťuje katedra klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností. Zapsat si ho mohou studenti právnické fakulty jako volitelný předmět. V rámci něj fakulta spolupracuje například s olomouckou neziskovou organizací Trend vozíčkářů. A spolupráce je to velmi zdařilá.

K propojení právnické fakulty a spolku Trend vozíčkářů, který patří k největším poskytovatelům osobní asistence zdravotně postiženým v ČR, došlo již v roce 2021. „Naši studenti docházejí za klienty do jejich bezbariérového centra. Zhruba šestkrát za rok si pro ně připravují speciální přednášku. Cílem je předat klientům informace a rady, které se jim budou hodit v běžném životě. Důležitý je nejen obsah, ale i forma,“ řekla Patrícia Mučka Pevala, která vede semináře Street law. Klienti spolku mají možnost účastnit se přednášek i online.

„Se spoluprací s právnickou fakultu jsme velmi spokojeni a vřele ji neziskovkám doporučujeme. Právní témata jsou našim klientům předávána zážitkovou formou, přitom jasně a srozumitelně. Studenti citlivě zohledňují specifika naší cílové skupiny, potřeby osob s tělesným postižením. Témata plánujeme společně s důrazem na přínos klientům,“ shrnula Jana Měrková, manažerka sociálních služeb a zástupkyně ředitele Trendu vozíčkářů. Mezi již stabilní témata patří nebezpečí sociálních sítí a jejich obchodní podmínky, dědické právo nebo dluhové poradenství.

Zkušenost s předmětem Street law má Jan Tichánek, student 3. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. „Předmět jsem si zapsal opakovaně. Měl jsem již možnost ‚vyučovat‘ na základních a středních školách i v neziskových organizacích. Asi mou nejzajímavější zkušeností byl právě spolek Trend vozíčkářů, ve kterém jsem trávil téměř celý semestr,“ řekl Jan Tichánek s tím, že si stihl pro klienty připravit celou škálu témat od ústavních základů, občanské právo, přes trestní právo až po dezinformace a získávání ověřených informací. 

Všechna témata se vždy vyučují formou aktivizačních metod, kdy si sám student volí aktivity. „A fantazii se meze nekladou. Sám jsem využil spoustu různých interaktivních možností, jako například simulaci řízení, hru Věřte, nevěřte či různé varianty argumentačních her,“ vyjmenoval student práv. Podle něj je nespornou výhodou tohoto praktického předmětu skutečnost, že si studenti musí ucelit a zopakovat své vlastní nabyté právní znalosti, které pak navíc opakovaně využijí při studiu na fakultě. „Předmět mi pomohl zdokonalit se v mnoha dovednostech, mimo jiné v prezentačních a rétorických. Naučil jsem se zamyslet nad odbornými tématy z perspektivy laiků, což se mi do právní praxe bude určitě hodit,“ zhodnotil Jan Tichánek. Předmět by doporučil všem, kteří se chtějí na fakultě zapojit do akčního kolektivu, poznat spolužáky z vyšších ročníků a některé vyučující z jiného úhlu pohledu než na přednáškách a seminářích.

Přednášky pro Trend vozíčkářů jsou naplánovány i pro nadcházející letní semestr. Olomoucký spolek není jedinou neziskovkou, se kterou fakulta prostřednictvím předmětu Street law spolupracuje. Podobné vzdělávací aktivity nabízí například Charitě Olomouc, Bílému kruhu bezpečí nebo spolku Dobré místo pro život.

V zimním semestru tohoto akademického roku odučili studenti práv v rámci předmětu Street law celkem 66 pětačtyřicetiminutových bloků. Většinu na středních školách.

Aktivity Street law (září–prosinec 2024)

ZŠ Svatoplukova Olomouc | 12krát 45 minut
Střední odborná škola Olomouc, spol. s.r.o. | 5krát 45 minut
Lékařské a přírodovědné gymnázium Ostrava – PRIGO, s.r.o. | 9krát 45 minut
Gymnázium Hranice | 12krát 45 minut
Střední škola polytechnická, Olomouc | 6krát 45 minut
Gymnázium, Olomouc, Čajkovského | 10krát 45 minut
Gymnázium, Olomouc – Hejčín | 6krát 45 minut
spolek Trend vozíčkářů Olomouc | 2krát 45 minut
Středisko pro krizovou pomoc Charity Olomouc | 2krát 45 minut
výuka v rámci projektu Firma v kapse | 2krát 45 minut

Zopakovat si nabyté právní znalosti a umět je předat srozumitelnou formou výukových bloků, přednášek či školení laické veřejnosti. To je podstatou praktického předmětu Street law, který zajišťuje katedra klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností. Zapsat si ho mohou studenti právnické fakulty jako volitelný předmět. V rámci něj fakulta spolupracuje například s olomouckou neziskovou organizací Trend vozíčkářů. A spolupráce je to velmi zdařilá.

K propojení právnické fakulty a spolku Trend vozíčkářů, který patří k největším poskytovatelům osobní asistence zdravotně postiženým v ČR, došlo již v roce 2021. „Naši studenti docházejí za klienty do jejich bezbariérového centra. Zhruba šestkrát za rok si pro ně připravují speciální přednášku. Cílem je předat klientům informace a rady, které se jim budou hodit v běžném životě. Důležitý je nejen obsah, ale i forma,“ řekla Patrícia Mučka Pevala, která vede semináře Street law. Klienti spolku mají možnost účastnit se přednášek i online.

„Se spoluprací s právnickou fakultu jsme velmi spokojeni a vřele ji neziskovkám doporučujeme. Právní témata jsou našim klientům předávána zážitkovou formou, přitom jasně a srozumitelně. Studenti citlivě zohledňují specifika naší cílové skupiny, potřeby osob s tělesným postižením. Témata plánujeme společně s důrazem na přínos klientům,“ shrnula Jana Měrková, manažerka sociálních služeb a zástupkyně ředitele Trendu vozíčkářů. Mezi již stabilní témata patří nebezpečí sociálních sítí a jejich obchodní podmínky, dědické právo nebo dluhové poradenství.

Zkušenost s předmětem Street law má Jan Tichánek, student 3. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. „Předmět jsem si zapsal opakovaně. Měl jsem již možnost ‚vyučovat‘ na základních a středních školách i v neziskových organizacích. Asi mou nejzajímavější zkušeností byl právě spolek Trend vozíčkářů, ve kterém jsem trávil téměř celý semestr,“ řekl Jan Tichánek s tím, že si stihl pro klienty připravit celou škálu témat od ústavních základů, občanské právo, přes trestní právo až po dezinformace a získávání ověřených informací. 

Všechna témata se vždy vyučují formou aktivizačních metod, kdy si sám student volí aktivity. „A fantazii se meze nekladou. Sám jsem využil spoustu různých interaktivních možností, jako například simulaci řízení, hru Věřte, nevěřte či různé varianty argumentačních her,“ vyjmenoval student práv. Podle něj je nespornou výhodou tohoto praktického předmětu skutečnost, že si studenti musí ucelit a zopakovat své vlastní nabyté právní znalosti, které pak navíc opakovaně využijí při studiu na fakultě. „Předmět mi pomohl zdokonalit se v mnoha dovednostech, mimo jiné v prezentačních a rétorických. Naučil jsem se zamyslet nad odbornými tématy z perspektivy laiků, což se mi do právní praxe bude určitě hodit,“ zhodnotil Jan Tichánek. Předmět by doporučil všem, kteří se chtějí na fakultě zapojit do akčního kolektivu, poznat spolužáky z vyšších ročníků a některé vyučující z jiného úhlu pohledu než na přednáškách a seminářích.

Přednášky pro Trend vozíčkářů jsou naplánovány i pro nadcházející letní semestr. Olomoucký spolek není jedinou neziskovkou, se kterou fakulta prostřednictvím předmětu Street law spolupracuje. Podobné vzdělávací aktivity nabízí například Charitě Olomouc, Bílému kruhu bezpečí nebo spolku Dobré místo pro život.

V zimním semestru tohoto akademického roku odučili studenti práv v rámci předmětu Street law celkem 66 pětačtyřicetiminutových bloků. Většinu na středních školách.

Aktivity Street law (září–prosinec 2024)

ZŠ Svatoplukova Olomouc | 12krát 45 minut
Střední odborná škola Olomouc, spol. s.r.o. | 5krát 45 minut
Lékařské a přírodovědné gymnázium Ostrava – PRIGO, s.r.o. | 9krát 45 minut
Gymnázium Hranice | 12krát 45 minut
Střední škola polytechnická, Olomouc | 6krát 45 minut
Gymnázium, Olomouc, Čajkovského | 10krát 45 minut
Gymnázium, Olomouc – Hejčín | 6krát 45 minut
spolek Trend vozíčkářů Olomouc | 2krát 45 minut
Středisko pro krizovou pomoc Charity Olomouc | 2krát 45 minut
výuka v rámci projektu Firma v kapse | 2krát 45 minut

Vyrazit za oceán pro nové zkušenosti i znalosti mohou studenti Univerzity Palackého. Univerzita totiž vyhlásila nový ročník Merrillova programu, díky kterému mohou pobýt jeden semestr na partnerských školách v USA.

Program nese jméno amerického historika a filantropa Charlese Merrilla, který společně s prvním polistopadovým rektorem Josefem Jařabem inicioval a následně dlouhou řadu let sponzoroval vzdělávací projekt, díky němuž se mohli na americké univerzity dostat naši studenti. Držitel čestného doktorátu UP zemřel v roce 2017. Univerzita Palackého ale v jeho odkazu pokračuje. „Na konci listopadu jsme si připomněli již sedmé výročí úmrtí pana Charlese Merrilla. Stalo se novou tradicí, že v tomto čase vyhlašujeme další ročník Merrillova programu, který nabízí studentům jedinečnou příležitost semestrálního studia na partnerských školách za dohodnutých podmínek – prominuté školné a výrazný příspěvek na životní náklady od UP,“ vysvětlila Zuzana Hamdanieh z oddělení pro mobility rektorátu UP.

V akademickém roce 2025/2026 mají studenti bakalářských a navazujících magisterských programů možnost studovat na Moravian University v Bethlehemu v Pensylvánii a na Coe College v Cedar Rapids v Iowě. Vzhledem k zaměření obou škol se nabídka netýká studentů LF.

Studenti, kteří se Merrillova programu zúčastnili, tuto možnost zahraničního studia kolegům doporučují. „Merrillův program mi poskytl neskutečnou příležitost. Školní systém v USA je poměrně odlišný od našeho, ale i tak jsem získala mnoho zkušeností. Studuji fyziku a vycestovala jsem na Coe College do Cedar Rapids ve státě Iowa. Od učitelů na Coe jsem zažila osobní přístup a ochotu umožnit mi dostat z mého pobytu co nejvíc. Měla jsem tak možnost zapojit se do výzkumu na oddělení fyziky, ale i možnost věnovat se samostudiu a diskutovat nové poznatky. Hodně času jsem trávila i v Československém muzeu, kde jsem pomáhala jako dobrovolník a na tyto chvíle ráda vzpomínám. U všech různých příležitostí bylo důležité nebát se a ve výsledku mě USA naučily, že i sama si můžu užít cestování a objevování nových míst,“ popsala například svou zkušenost Eliška Postavová z přírodovědecké fakulty. Její zkušenost stejně jako zážitky dalších studentů najdete na webových stránkách programu zde.

Termín pro odevzdání přihlášky včetně příloh je pátek 14. 2. 2025 (včetně). Podrobné informace naleznete zde. Pro doplňující informace je možné kontaktovat Zuzanu Hamdanieh (zuzana.hamdanieh@upol.cz).

Vyrazit za oceán pro nové zkušenosti i znalosti mohou studenti Univerzity Palackého. Univerzita totiž vyhlásila nový ročník Merrillova programu, díky kterému mohou pobýt jeden semestr na partnerských školách v USA.

Program nese jméno amerického historika a filantropa Charlese Merrilla, který společně s prvním polistopadovým rektorem Josefem Jařabem inicioval a následně dlouhou řadu let sponzoroval vzdělávací projekt, díky němuž se mohli na americké univerzity dostat naši studenti. Držitel čestného doktorátu UP zemřel v roce 2017. Univerzita Palackého ale v jeho odkazu pokračuje. „Na konci listopadu jsme si připomněli již sedmé výročí úmrtí pana Charlese Merrilla. Stalo se novou tradicí, že v tomto čase vyhlašujeme další ročník Merrillova programu, který nabízí studentům jedinečnou příležitost semestrálního studia na partnerských školách za dohodnutých podmínek – prominuté školné a výrazný příspěvek na životní náklady od UP,“ vysvětlila Zuzana Hamdanieh z oddělení pro mobility rektorátu UP.

V akademickém roce 2025/2026 mají studenti bakalářských a navazujících magisterských programů možnost studovat na Moravian University v Bethlehemu v Pensylvánii a na Coe College v Cedar Rapids v Iowě. Vzhledem k zaměření obou škol se nabídka netýká studentů LF.

Studenti, kteří se Merrillova programu zúčastnili, tuto možnost zahraničního studia kolegům doporučují. „Merrillův program mi poskytl neskutečnou příležitost. Školní systém v USA je poměrně odlišný od našeho, ale i tak jsem získala mnoho zkušeností. Studuji fyziku a vycestovala jsem na Coe College do Cedar Rapids ve státě Iowa. Od učitelů na Coe jsem zažila osobní přístup a ochotu umožnit mi dostat z mého pobytu co nejvíc. Měla jsem tak možnost zapojit se do výzkumu na oddělení fyziky, ale i možnost věnovat se samostudiu a diskutovat nové poznatky. Hodně času jsem trávila i v Československém muzeu, kde jsem pomáhala jako dobrovolník a na tyto chvíle ráda vzpomínám. U všech různých příležitostí bylo důležité nebát se a ve výsledku mě USA naučily, že i sama si můžu užít cestování a objevování nových míst,“ popsala například svou zkušenost Eliška Postavová z přírodovědecké fakulty. Její zkušenost stejně jako zážitky dalších studentů najdete na webových stránkách programu zde.

Termín pro odevzdání přihlášky včetně příloh je pátek 14. 2. 2025 (včetně). Podrobné informace naleznete zde. Pro doplňující informace je možné kontaktovat Zuzanu Hamdanieh (zuzana.hamdanieh@upol.cz).

Píšete rádi a nehnete se bez bločku plného spisovatelských nápadů? Zkuste štěstí v 31. ročníku studentské literární soutěže olomoucké univerzity, kterou vyhlásil rektor Martin Procházka. Přihlásit se lze do 2. března 2025 a účastnit se lze ve třech kategoriích: poezie, povídka a drama.

Zapojit se mohou studentky a studenti všech fakult UP s texty v češtině nebo slovenštině. Za oceněné práce získají finanční odměnu. Všechny potřebné informace o soutěži najdete ZDE.

„Do soutěže se každý rok přihlašuje řada literárních talentů. Neváhejte se svými texty letos podělit i vy. Slavnostní vyhlášení se pak uskuteční v květnu, až na něm se odhalí, kdo získal ocenění,“ uvedl k soutěži Tomáš Krejčiřík z oddělení marketingu.

O výsledcích literární soutěže rozhodne odborná porota, ve které zasednou básník, překladatel a dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Radek Malý, literární expertka Jana Vrajová a spisovatel, scenárista a spoludržitel Českého lva Michal Sýkora.

 

Píšete rádi a nehnete se bez bločku plného spisovatelských nápadů? Zkuste štěstí v 31. ročníku studentské literární soutěže olomoucké univerzity, kterou vyhlásil rektor Martin Procházka. Přihlásit se lze do 2. března 2025 a účastnit se lze ve třech kategoriích: poezie, povídka a drama.

Zapojit se mohou studentky a studenti všech fakult UP s texty v češtině nebo slovenštině. Za oceněné práce získají finanční odměnu. Všechny potřebné informace o soutěži najdete ZDE.

„Do soutěže se každý rok přihlašuje řada literárních talentů. Neváhejte se svými texty letos podělit i vy. Slavnostní vyhlášení se pak uskuteční v květnu, až na něm se odhalí, kdo získal ocenění,“ uvedl k soutěži Tomáš Krejčiřík z oddělení marketingu.

O výsledcích literární soutěže rozhodne odborná porota, ve které zasednou básník, překladatel a dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Radek Malý, literární expertka Jana Vrajová a spisovatel, scenárista a spoludržitel Českého lva Michal Sýkora.

 

A new research project of the Department of Biotechnology at the Faculty of Science Palacký University Olomouc is aimed at increasing the resistance of alfalfa to cold, drought and soil salinity, in which scientists will use the latest findings in the field of genetic engineering. The Olomouc experts will cooperate with the group of Professor Tibor Pechan, who works at Mississippi State University in the USA. The project "Experimental use of mitogen-activated protein kinases and modern interdisciplinary approaches for the prospective improvement of alfalfa resistance to cold, drought and salinity" will last 46 months. The work of the scientists was financially supported by the Ministry of Education, Youth and Sports with an amount of almost 7.5 million CZK.

Alfalfa is one of the most important legumes in the world, and farmers grow it on more than 34 million hectares. Alfalfa prevents soil erosion, improves its fertility and structure, and helps reduce contamination of surface and groundwater. At the same time, it provides fodder and high-quality proteins and nutritional supplements for human nutrition, as it contains valuable antioxidants, minerals, enzymes, and vitamins. In addition, thanks to its symbiosis with soil bacteria of the genus Sinorhizobium, alfalfa can fix large amounts of atmospheric nitrogen. Alfalfa thus enriches the soil with this important chemical element, which reduces the amount of industrial fertilizers used that negatively affect the ecosystem.

However, changing climate conditions, drought, increasing amounts of salt in the soil, and low temperatures can significantly limit these beneficial properties of alfalfa. Experts estimate that up to 20 percent of irrigated soils are affected by salinization, and excessive drying affects more than 30 percent of arable land. Summer heat waves combined with drought severely damage agricultural crops, including alfalfa. Resistance to cold is crucial for alfalfa to overwinter, because autumn and spring frosts limit the yield of green biomass the most.

According to the principal investigator Jozef Šamaj from the Department of Biotechnology of the Faculty of Science, the research project focused on alfalfa therefore responds to the demand of farmers for a targeted increase in the tolerance of important crops to cold, drought and soil salinity in the Czech Republic and the USA. Sustainable production of agricultural crops requires the development of new genotypes that will bring high-quality and stable yields with high biomass production, while at the same time resisting changing climatic conditions.

The scientists therefore decided to increase the resistance of alfalfa using genetic engineering. “We want to reveal the functional mechanism by which the signalling of stress stimuli from the external environment, specifically through stress-induced mitogen-activated protein kinase (SIMK), affects the formation of stomata and leaf epidermis, and thus also the production parameters of alfalfa. Using genetic engineering focused on SIMK, we will then be able to increase the resistance of alfalfa to cold, drought and soil salinity,” said Jozef Šamaj. In their work, the scientists will also use modern gene editing and modification technologies, for example using CRISPR/Cas9, RNA interference and overexpression, along with phenotyping, multi-omics approaches and advanced microscopy.

“In the USA, there is no problem with the application of CRISPR/Cas9 technology in agricultural crops, which represents another added value. This is also the reason why, due to the non-flexible EU legislation, we are solving our project in cooperation with a partner in the USA,” said Jozef Šamaj. According to him, this highly innovative research will contribute to solving the long-term goals of developing new generations of resistant alfalfa. At the same time, it will significantly expand the successful long-term cooperation with the American partner, which has so far led to 17 joint publications in prestigious international journals.

Na zvýšení odolnosti vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy je zaměřen nový výzkumný projekt katedry biotechnologií přírodovědecké fakulty, ve kterém vědci využijí nejnovější poznatky z oblasti genetického inženýrství. Olomoučtí odborníci budou spolupracovat se skupinou profesora Tibora Pechana, která působí na Mississippi State University v USA.

Projekt „Experimentální využití mitogenem-aktivovaných proteinkinas a moderních mezioborových přístupů pro perspektivní zlepšení odolnosti vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení“ potrvá 46 měsíců. Práci vědců finančně podpořilo částkou téměř 7,5 milionu korun ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Vojtěška je jednou z nejvýznamnějších luštěnin na světě, zemědělci ji pěstují na více než 34 milionech hektarů. Zabraňuje erozi půdy, zlepšuje její úrodnost i strukturu a pomáhá snižovat kontaminaci povrchových a podzemních vod. Zároveň poskytuje píci i vysoce kvalitní proteiny a výživové doplňky pro lidskou výživu, jelikož obsahuje cenné antioxidanty, minerály, enzymy a vitamíny. Vojtěška navíc díky symbióze s půdními bakteriemi rodu Sinorhizobium dokáže absorbovat velké množství atmosférického dusíku. Půdu tak vojtěška obohacuje o tento důležitý chemický prvek, což snižuje množství použitých průmyslových hnojiv nepříznivě zatěžujících ekosystém.

Měnící se klimatické podmínky, sucho, rostoucí množství soli v půdě a nízké teploty ale mohou tyto výhodné vlastnosti vojtěšky výrazně omezit. Odborníci odhadují, že až 20 procent zavlažovaných půd je postiženo zasolením a nadměrné vysušování se týká více než 30 procent orné půdy. Letní vlny veder v kombinaci se suchem závažně poškozují zemědělské plodiny včetně vojtěšky. Pro přezimování vojtěšky je rozhodující její odolnost vůči chladu, protože podzimní a jarní mrazy nejvíce limitují výnos zelené hmoty.

Výzkumný projekt zaměřený na vojtěšku podle hlavního řešitele Jozefa Šamaje z katedry biotechnologií přírodovědecké fakulty proto reaguje na poptávku zemědělců po cíleném zvyšování tolerance důležitých plodin vůči chladu, suchu a zasolení půdy v České republice a USA. Udržitelná produkce zemědělských plodin vyžaduje vývoj nových genotypů, které budou přinášet kvalitní a stabilní výnos s vysokou produkcí biomasy, přičemž zároveň odolají měnícím se klimatickým podmínkám. 

Vědci se proto rozhodli, že pomocí genetického inženýrství zvýší odolnost vojtěšky. „Chceme odhalit funkční mechanismus, jakým signalizace stresových podnětů z vnějšího prostředí, konkrétně stresem indukovaná mitogenem aktivovaná proteinkinasa (SIMK), ovlivňuje vytváření průduchů a epidermis listů, a tím také produkční parametry vojtěšky. Pomocí genetického inženýrství zaměřeného na SIMK pak budeme moci zvýšit odolnost vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy,“ uvedl Jozef Šamaj. Vědci při práci využijí také moderní technologie editace a modifikace genů například pomocí CRISPR/Cas9, RNA interference a nadexprese, spolu s fenotypizací, multi-omickými přístupy a pokročilou mikroskopií.

„V USA není problém s uplatněním CRISPR/Cas9 technologie u zemědělských plodin, což představuje další přidanou hodnotu. Je to i důvod, proč náš projekt kvůli zkostnatělé legislativě EU řešíme právě ve spolupráci s partnerem v USA,“ podotkl Jozef Šamaj. Tento vysoce inovativní výzkum podle něj přispěje k řešení dlouhodobých cílů vývoje nových generací odolné vojtěšky. Zároveň výrazně rozšíří úspěšnou dlouholetou spolupráci s americkým partnerem, která dosud vedla k 17 společným publikacím v prestižních mezinárodních časopisech.