Feed aggregator

Přiblížit působení náboženských komunit v západní společnosti prostřednictvím charit si dal za cíl Petr Mocek, který se věnuje doktorským studiím na Cyrilometodějské teologické fakultě a Fakultě tělesné kultury UP. Jeho úmysl zaměřit se na komunity v USA podpořil Nadační fond UP a pomohla i možnost studijního pobytu na University of California in San Diego (UCSD), kam odletěl v zimním semestru. Postupně oslovil přes 600 organizací.

Výsledkem doktorandovy práce bude analýza role náboženství ve společnosti z jiného úhlu, než dosud nabízely akademické debaty. „Sociální práce a pomoc druhým byla historicky doménou církví, náboženských společností a směrů a v tomto kontextu chci přiblížit vliv náboženství na západní, spíše sekularizovanou společnost prostřednictvím praktického působení charit, které jsou v mnoha případech s hodnotami příslušných náboženství svázány a se kterými se mohou setkat i lidé, kteří jsou bez náboženského vyznání,“ uvedl Petr Mocek, který se rozhodl výzkum uskutečnit ve Spojených státech amerických, které jsou známy svou výraznou rasovou, etnickou a také náboženskou diverzitou.

Dostat se k nim a získat si jejich důvěru nicméně nebylo snadné. „V USA je deklarována náboženská svoboda, takže se nelze v této oblasti dostat k veřejným centralizovaným seriózním informacím. Využíval jsem tedy kontakty, které mají vyučující zaměřující se na sociální práci na tamních univerzitách. Velmi mi pomohla mimo jiné děkanka Jo Ann R. Regan z Catholic University of America, která díky Fulbrightovu programu působila i u nás na CMTF UP, a doktorka France Nguyen-Grozavu z UCSD. Bohužel se mi ale nepodařilo navázat spolupráci se žádnou z židovských komunit,“ podotkl student.

Získejte podporu pro svůj vědecko-výzkumný nebo umělecký projekt! Nadační fond UP v aktuální výzvě přijímá žádosti do 2. května. Více zde.

S dotazníkem, který připravil, oslovil během pobytu v Kalifornii přes 600 organizací a společenství. Získaná data nyní vyhodnocuje, výsledky budou publikovaný v jeho disertační práci. „Zatím můžu uvést několik věcí, které mě překvapily. Jde zejména o množství peněz, které na dobročinnost v USA proudí, a to, že se málo analyzuje, jestli ty prostředky jdou opravdu na účel, který byl deklarován. Zároveň mě překvapila uzavřenost komunit, řada oslovených buď nereagovala, nebo se nechtěla výzkumu zúčastnit. A další věcí je, že ne všechna společenství dodržují to, že by neměla konverzí ke konkrétní víře podmiňovat pomoc druhým v rámci svého působení v oblasti sociální práce. Z dostupných statistik je známo, že například muslimské neziskové organizace zaměřující se na práci ve věznicích vedou k tomu, že okolo 60 % všech konverzí vězňů je právě k islámu,“ zmínil Petr Mocek.

Dodal přitom, že o působení charit se nyní zajímá také administrativa prezidenta Donalda Trumpa, s čímž může souviset i nižší ochota zúčastnit se aktuálního dodatečného sběru dat pro výzkum. Ten ale již olomoucký doktorand provádí z České republiky, v USA studoval a pracoval během podzimu. Využil k tomu možnost studijního pobytu na University of California in San Diego, která se naskytla díky spolupráci FTK UP s tamním profesorem Michaelem Prattem, a také podporu Nadačního fondu UP, který Petra Mocka vybral v loňském roce jako jednoho z 11 stipendistů.

Mezi podpořenými byl student, který je také zástupcem CMTF UP v Akademickém senátu UP, už v roce 2022, kdy v tehdejší výzvě uspěl s výzkumem zaměřeným na zdroje smyslu života u izraelských sportovců. Tomuto tématu se věnuje na fakultě tělesné kultury v rámci svého druhého doktorského studia, fond mu mimo jiné umožnil vycestovat na stáž na izraelskou Levinsky-Wingate Academic College. „Podpory Nadačního fondu UP si velmi vážím a myšlenku fondu považuji za skvělou. Už jen přihlášením svého projektu do výzvy mladí vědci získají zkušenost s grantovou soutěží, díky finanční podpoře mohou svůj záměr realizovat a zároveň se mohou rozvíjet v měkkých dovednostech, a to díky lidem, jako je Katrin Stark, kterou můžu jen chválit,“ uzavřel Petr Mocek.

Svoji práci Petr Mocek a stejně tak i další stipendisté Nadačního fondu UP představí v rámci festivalu AFO, a sice v pátek 25. dubna od 16:30 ve Filmovém sále na Konviktu – viz zde.

Přiblížit působení náboženských komunit v západní společnosti prostřednictvím charit si dal za cíl Petr Mocek, který se věnuje doktorským studiím na Cyrilometodějské teologické fakultě a Fakultě tělesné kultury UP. Jeho úmysl zaměřit se na komunity v USA podpořil Nadační fond UP a pomohla i možnost studijního pobytu na University of California in San Diego (UCSD), kam odletěl v zimním semestru. Postupně oslovil přes 600 organizací.

Výsledkem doktorandovy práce bude analýza role náboženství ve společnosti z jiného úhlu, než dosud nabízely akademické debaty. „Sociální práce a pomoc druhým byla historicky doménou církví, náboženských společností a směrů a v tomto kontextu chci přiblížit vliv náboženství na západní, spíše sekularizovanou společnost prostřednictvím praktického působení charit, které jsou v mnoha případech s hodnotami příslušných náboženství svázány a se kterými se mohou setkat i lidé, kteří jsou bez náboženského vyznání,“ uvedl Petr Mocek, který se rozhodl výzkum uskutečnit ve Spojených státech amerických, které jsou známy svou výraznou rasovou, etnickou a také náboženskou diverzitou.

Dostat se k nim a získat si jejich důvěru nicméně nebylo snadné. „V USA je deklarována náboženská svoboda, takže se nelze v této oblasti dostat k veřejným centralizovaným seriózním informacím. Využíval jsem tedy kontakty, které mají vyučující zaměřující se na sociální práci na tamních univerzitách. Velmi mi pomohla mimo jiné děkanka Jo Ann R. Regan z Catholic University of America, která díky Fulbrightovu programu působila i u nás na CMTF UP, a doktorka France Nguyen-Grozavu z UCSD. Bohužel se mi ale nepodařilo navázat spolupráci se žádnou z židovských komunit,“ podotkl student.

Získejte podporu pro svůj vědecko-výzkumný nebo umělecký projekt! Nadační fond UP v aktuální výzvě přijímá žádosti do 2. května. Více zde.

S dotazníkem, který připravil, oslovil během pobytu v Kalifornii přes 600 organizací a společenství. Získaná data nyní vyhodnocuje, výsledky budou publikovaný v jeho disertační práci. „Zatím můžu uvést několik věcí, které mě překvapily. Jde zejména o množství peněz, které na dobročinnost v USA proudí, a to, že se málo analyzuje, jestli ty prostředky jdou opravdu na účel, který byl deklarován. Zároveň mě překvapila uzavřenost komunit, řada oslovených buď nereagovala, nebo se nechtěla výzkumu zúčastnit. A další věcí je, že ne všechna společenství dodržují to, že by neměla konverzí ke konkrétní víře podmiňovat pomoc druhým v rámci svého působení v oblasti sociální práce. Z dostupných statistik je známo, že například muslimské neziskové organizace zaměřující se na práci ve věznicích vedou k tomu, že okolo 60 % všech konverzí vězňů je právě k islámu,“ zmínil Petr Mocek.

Dodal přitom, že o působení charit se nyní zajímá také administrativa prezidenta Donalda Trumpa, s čímž může souviset i nižší ochota zúčastnit se aktuálního dodatečného sběru dat pro výzkum. Ten ale již olomoucký doktorand provádí z České republiky, v USA studoval a pracoval během podzimu. Využil k tomu možnost studijního pobytu na University of California in San Diego, která se naskytla díky spolupráci FTK UP s tamním profesorem Michaelem Prattem, a také podporu Nadačního fondu UP, který Petra Mocka vybral v loňském roce jako jednoho z 11 stipendistů.

Mezi podpořenými byl student, který je také zástupcem CMTF UP v Akademickém senátu UP, už v roce 2022, kdy v tehdejší výzvě uspěl s výzkumem zaměřeným na zdroje smyslu života u izraelských sportovců. Tomuto tématu se věnuje na fakultě tělesné kultury v rámci svého druhého doktorského studia, fond mu mimo jiné umožnil vycestovat na stáž na izraelskou Levinsky-Wingate Academic College. „Podpory Nadačního fondu UP si velmi vážím a myšlenku fondu považuji za skvělou. Už jen přihlášením svého projektu do výzvy mladí vědci získají zkušenost s grantovou soutěží, díky finanční podpoře mohou svůj záměr realizovat a zároveň se mohou rozvíjet v měkkých dovednostech, a to díky lidem, jako je Katrin Stark, kterou můžu jen chválit,“ uzavřel Petr Mocek.

Svoji práci Petr Mocek a stejně tak i další stipendisté Nadačního fondu UP představí v rámci festivalu AFO, a sice v pátek 25. dubna od 16:30 ve Filmovém sále na Konviktu – viz zde.

Každodenní věci mohou být něčím zajímavé, pokud se rozhodneme je trochu prozkoumat. Krystalografie studuje látky v pevném stavu. Ze slepičího vajíčka je pevná pouze skořápka. Právě tu jsme se rozhodli analyzovat pomocí rentgenové difrakce.

Na první pohled či poslech vidíme nebo slyšíme, že český název Velikonoce je složen ze dvou slov, totiž „veliká“ a „noc“, přičemž adjektivum nenechává nikoho na pochybách, jaká důležitost je jim v křesťanském kalendáři přisuzována. Substantivum pak odkazuje na skutečnost, že slavnost Zmrtvýchvstání Páně začíná už velikonoční vigilií. Datum křesťanských Velikonoc vychází z data židovského svátku Pesach, jenž upomínal na přechod Izraelitů z Egypta do zaslíbené země. Latinskou podobou hebrejského slova je výraz „pascha“, který se promítl například do označení velikonoční svíce ze včelího vosku, paškálu.

Všichni, kteří žijeme v tomto světě, v tomto pozemském čase života, se jednou ocitneme v bodě, kdy budeme muset přejít. Kristovou velikonoční obětí jsme získali dar nesmírné ceny: naději, že můžeme přejít na „pastviny věčné zeleni“, do místa a stavu, kde už nebudeme vystaveni tomu, čemu každodenně čelíme v „slzavém údolí“.

Letošní rok prožíváme jako tzv. Svatý rok, pro nějž zvolil papež František téma „Poutníci naděje“. Naději potřebuje nejen dnešní svět zmítaný válkami a různými ohroženími, ale také každý z nás. Jubilejní rok provází logo, na němž je zobrazen kříž, jehož se drží postavy, jejichž propojení připomíná plachtu loďky. Spodní část kříže je zakončena kotvou. Uvedené symboly lze vztáhnout i k vnímání velikonočních svátků, které – obrazně řečeno – rozvinují plachtu víry, do níž se může opřít vítr a která nás může posilovat na naší plavbě životem, a současně spouští kotvu, která může být znamením opory, ale také přístavu, k němuž směřujeme.

Přeji všem krásné a požehnané velikonoční svátky.

 

Mons. Josef Nuzík, arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP

Na první pohled či poslech vidíme nebo slyšíme, že český název Velikonoce je složen ze dvou slov, totiž „veliká“ a „noc“, přičemž adjektivum nenechává nikoho na pochybách, jaká důležitost je jim v křesťanském kalendáři přisuzována. Substantivum pak odkazuje na skutečnost, že slavnost Zmrtvýchvstání Páně začíná už velikonoční vigilií. Datum křesťanských Velikonoc vychází z data židovského svátku Pesach, jenž upomínal na přechod Izraelitů z Egypta do zaslíbené země. Latinskou podobou hebrejského slova je výraz „pascha“, který se promítl například do označení velikonoční svíce ze včelího vosku, paškálu.

Všichni, kteří žijeme v tomto světě, v tomto pozemském čase života, se jednou ocitneme v bodě, kdy budeme muset přejít. Kristovou velikonoční obětí jsme získali dar nesmírné ceny: naději, že můžeme přejít na „pastviny věčné zeleni“, do místa a stavu, kde už nebudeme vystaveni tomu, čemu každodenně čelíme v „slzavém údolí“.

Letošní rok prožíváme jako tzv. Svatý rok, pro nějž zvolil papež František téma „Poutníci naděje“. Naději potřebuje nejen dnešní svět zmítaný válkami a různými ohroženími, ale také každý z nás. Jubilejní rok provází logo, na němž je zobrazen kříž, jehož se drží postavy, jejichž propojení připomíná plachtu loďky. Spodní část kříže je zakončena kotvou. Uvedené symboly lze vztáhnout i k vnímání velikonočních svátků, které – obrazně řečeno – rozvinují plachtu víry, do níž se může opřít vítr a která nás může posilovat na naší plavbě životem, a současně spouští kotvu, která může být znamením opory, ale také přístavu, k němuž směřujeme.

Přeji všem krásné a požehnané velikonoční svátky.

 

Mons. Josef Nuzík, arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP

Stávající vedení Univerzity Palackého v čele s rektorem Martinem Procházkou krátce prezentovalo svou činnost před Akademickým senátem UP. Ten se na svém řádném dubnovém jednání i s odkazem na novelu vysokoškolského zákona věnoval také aktualizovaným vnitřním předpisům školy, Studijnímu a zkušebnímu řádu a Stipendijnímu řádu UP.

V květnu vystřídá právník Michael Kohajda v úřadu rektora Univerzity Palackého lékaře Martina Procházku. Dubnové jednání Akademického senátu UP bylo tedy posledním, jehož se zúčastnilo stávající vedení univerzity. Právě v této souvislosti rektor Martin Procházka prezentoval se svým týmem výsledky práce za funkční období 2021–2025. V jednotlivých prezentacích se před senátory a senátorkami UP vystřídali kancléř Martin Tomášek, prorektoři Michal Malacka, Vít Zouhar, Lucie Plíhalová, Andrea Hanáčková, Zdenka Papoušková a Jiří Stavovčík. Akademický senát UP poté přijal usnesení, v němž informace vzal na vědomí. Zároveň rektorovi Martinu Procházkovi a jeho týmu za práci poděkoval. Za dlouholetou činnost pro Univerzitu Palackého poděkoval senát také Heleně Sedláčkové, která k 1. dubnu 2025 ukončila svou práci na pozici ředitelky Knihovny UP (psali jsme zde).

Na svém jarním zasedání se Akademický senát UP zabýval i několika důležitými dokumenty. V návaznosti na novelu vysokoškolského zákona, která vstoupila v platnost 1. března 2025, a také na podněty, které vzešly z Univerzity Palackého, připravil úsek prorektora pro studium novelu Studijního a zkušebního řádu UP a novelu Stipendijního řádu Univerzity Palackého. Návrhy obou dokumentů mohla akademická obec připomínkovat do 9. dubna 2025. Následně byly připomínky vypořádány v Legislativní komisi AS UP, která zasedala 11. dubna 2025, dokumenty prošla a navrhla úpravy, které byly následně doporučeny AS UP ke schválení. Akademický senát UP po debatě obě novely vnitřních předpisů UP ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP přijal. Ve znění pozměňovacích návrhů schválil i třetí dokument, a to novelu Jednacího řádu AS UP. Všechny tři přijaté dokumenty nyní budou zaslány k registraci na MŠMT ČR.

Před Velikonocemi se AS UP zabýval i návrhem na úpravu kolejného na Univerzitě Palackého. Předložený dokument, jenž se odkazuje na míru inflace, změnu DPH z 10 na 12 procent, zvyšující se osobní a provozní náklady, navrhuje od akademického roku 2025/2026 zvýšit kolejné průměrně o 7,52 korun bez DPH na osobu a den, tj o 7,4 %. Návrh i jeho odůvodnění prezentoval jak kvestor UP Josef Suchánek, tak Radek Koněvalík, který je řízením SKM UP pověřený. Navýšení kolejného by se mělo uskutečnit od 1. září 2025 diferencovaně, podle typu pokoje, ve výši od 4 do 16 korun za osobu a den. V krátké debatě k tématu zaznělo, že i po zvýšení kolejného, budou koleje UP patřit k nejlevnějším v zemi. Ekonomická komise AS UP předložený návrh podpořila a AS UP po diskuzi přijal usnesení, v němž uvedl, že proti úpravě kolejného nemá námitek. V této souvislosti přijal ještě druhé usnesení, v němž vedení SKM doporučil předložit návrh úpravy cen kolejného v rámci Řádu vysokoškolské koleje, jenž by umožňoval automatický mechanismus úprav ceny kolejného reflektující aktuální ekonomickou situaci. 

AS UP vzal během jednání na vědomí i závěrečnou zprávu kontroly hospodaření UP za rok 2023 zpracovanou dne 9. dubna 2025 Ekonomickou komisí AS UP. AS UP. Zároveň se zotožnil se závěrečnými doporučeními EK AS UP a vyzval svým usnesením akademické senáty fakult a dozorčí radu VŠÚ, aby analogické kontroly byly realizovány na všech součástech univerzity.

Usnesení přijal AS UP i v reakci na zásah děkana Přírodovědecké fakulty UP ze dne 15. dubna 2025, který spočíval v pokusu o obsazení prostor aktuálně využívaných pracovníky VŠÚ CATRIN. Ve svém usnesení AS UP postup děkana PřF UP odsoudil. Zároveň vyzval rektora UP, aby bezodkladně přijal opatření, která dalším svévolným krokům ze strany vedení PřF UP zabrání.

Příští zasedání AS UP se uskuteční 21. května 2025. Seznam přijatých usnesení zde. Více o AS UP zde.

Stávající vedení Univerzity Palackého v čele s rektorem Martinem Procházkou krátce prezentovalo svou činnost před Akademickým senátem UP. Ten se na svém řádném dubnovém jednání i s odkazem na novelu vysokoškolského zákona věnoval také aktualizovaným vnitřním předpisům školy, Studijnímu a zkušebnímu řádu a Stipendijnímu řádu UP.

V květnu vystřídá právník Michael Kohajda v úřadu rektora Univerzity Palackého lékaře Martina Procházku. Dubnové jednání Akademického senátu UP bylo tedy posledním, jehož se zúčastnilo stávající vedení univerzity. Právě v této souvislosti rektor Martin Procházka prezentoval se svým týmem výsledky práce za funkční období 2021–2025. V jednotlivých prezentacích se před senátory a senátorkami UP vystřídali kancléř Martin Tomášek, prorektoři Michal Malacka, Vít Zouhar, Lucie Plíhalová, Andrea Hanáčková, Zdenka Papoušková a Jiří Stavovčík. Akademický senát UP poté přijal usnesení, v němž informace vzal na vědomí. Zároveň rektorovi Martinu Procházkovi a jeho týmu za práci poděkoval. Za dlouholetou činnost pro Univerzitu Palackého poděkoval senát také Heleně Sedláčkové, která k 1. dubnu 2025 ukončila svou práci na pozici ředitelky Knihovny UP (psali jsme zde).

Na svém jarním zasedání se Akademický senát UP zabýval i několika důležitými dokumenty. V návaznosti na novelu vysokoškolského zákona, která vstoupila v platnost 1. března 2025, a také na podněty, které vzešly z Univerzity Palackého, připravil úsek prorektora pro studium novelu Studijního a zkušebního řádu UP a novelu Stipendijního řádu Univerzity Palackého. Návrhy obou dokumentů mohla akademická obec připomínkovat do 9. dubna 2025. Následně byly připomínky vypořádány v Legislativní komisi AS UP, která zasedala 11. dubna 2025, dokumenty prošla a navrhla úpravy, které byly následně doporučeny AS UP ke schválení. Akademický senát UP po debatě obě novely vnitřních předpisů UP ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP přijal. Ve znění pozměňovacích návrhů schválil i třetí dokument, a to novelu Jednacího řádu AS UP. Všechny tři přijaté dokumenty nyní budou zaslány k registraci na MŠMT ČR.

Před Velikonocemi se AS UP zabýval i návrhem na úpravu kolejného na Univerzitě Palackého. Předložený dokument, jenž se odkazuje na míru inflace, změnu DPH z 10 na 12 procent, zvyšující se osobní a provozní náklady, navrhuje od akademického roku 2025/2026 zvýšit kolejné průměrně o 7,52 korun bez DPH na osobu a den, tj o 7,4 %. Návrh i jeho odůvodnění prezentoval jak kvestor UP Josef Suchánek, tak Radek Koněvalík, který je řízením SKM UP pověřený. Navýšení kolejného by se mělo uskutečnit od 1. září 2025 diferencovaně, podle typu pokoje, ve výši od 4 do 16 korun za osobu a den. V krátké debatě k tématu zaznělo, že i po zvýšení kolejného, budou koleje UP patřit k nejlevnějším v zemi. Ekonomická komise AS UP předložený návrh podpořila a AS UP po diskuzi přijal usnesení, v němž uvedl, že proti úpravě kolejného nemá námitek. V této souvislosti přijal ještě druhé usnesení, v němž vedení SKM doporučil předložit návrh úpravy cen kolejného v rámci Řádu vysokoškolské koleje, jenž by umožňoval automatický mechanismus úprav ceny kolejného reflektující aktuální ekonomickou situaci. 

AS UP vzal během jednání na vědomí i závěrečnou zprávu kontroly hospodaření UP za rok 2023 zpracovanou dne 9. dubna 2025 Ekonomickou komisí AS UP. AS UP. Zároveň se zotožnil se závěrečnými doporučeními EK AS UP a vyzval svým usnesením akademické senáty fakult a dozorčí radu VŠÚ, aby analogické kontroly byly realizovány na všech součástech univerzity.

Usnesení přijal AS UP i v reakci na zásah děkana Přírodovědecké fakulty UP ze dne 15. dubna 2025, který spočíval v pokusu o obsazení prostor aktuálně využívaných pracovníky VŠÚ CATRIN. Ve svém usnesení AS UP postup děkana PřF UP odsoudil. Zároveň vyzval rektora UP, aby bezodkladně přijal opatření, která dalším svévolným krokům ze strany vedení PřF UP zabrání.

Příští zasedání AS UP se uskuteční 21. května 2025. Seznam přijatých usnesení zde. Více o AS UP zde.

Odhalovat skryté významy, rozpoznávat manipulativní techniky a odlišovat fakta od dezinformací z pohledu vizualiazace dat – to byly hlavní cíle online mezinárodní jarní školy Seeing Through Lies: Mapping Trust in the Age of Misinformation, kterou na začátku dubna pořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty pod záštitou České kartografické společnosti, České geografické společnosti, České asociace pro geoinformace a ICA Commission on Cognitive Visualization. Akce přilákala pozornost 90 účastníků z 33 zemí a šesti kontinentů.

„Zvolený tematický rámec se v kontextu současné geopolitické situace ukázal jako mimořádně aktuální. Během přednášek i diskuzí zaznívala četná svědectví o rostoucí roli vizualizací v mediálním prostoru a zároveň i rostoucí potřebě je správně interpretovat,“ uvedl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky, který se svým kolegou Stanislavem Popelkou akci organizoval.

Jarní školu zahájil prezident Mezinárodní kartografické asociace (ICA) Georg Gartner, který se ve své přednášce Trust in Maps věnoval otázce transparentnosti a důvěryhodnosti mapových produktů. „Georg Garner nadnesl, že by mapy podobně jako potraviny, mohly nést označení s informacemi o svém složení. V rámci diskuze zazněl také návrh, aby se Mezinárodní kartografická asociace ujala role garanta takové standardizace, byť jak poznamenali někteří účastníci, dosažení shody v kartografické komunitě bývá náročné,“ řekl Stanislav Popelka.

Rozmanitost přednášejících umožnila nahlédnout do problematiky dezinformací hlouběji. Nili Steinfeld z Ariel University představila průlomový eye-tracking výzkum zaměřený na digitální gramotnost při rozpoznávání falešných informací na sociálních sítích. Jakub Lysek z Univerzity Palackého ukázal praktický dopad vizualizace dat na příkladu volebních materiálů, kde úprava barvy obálek významně snížila počet neplatných hlasů. Americký výzkumník Ian Muehlenhaus zaujal přednáškou o geopolitických cyklech v kartografii, zatímco Petra Hypšová přinesla psychologickou perspektivu odhalující, že průměrný člověk lže několikrát denně. První den uzavřel Timothy Prestby z Penn State University prezentací své disertační práce o důvěře v mapách.

Účastníci jarní školy také mohli s Francisem Harveyem a Ericem Losangem diskutovat nad etikou v mapách. Gabriela Godišková z Masarykovy univerzity se věnovala etice v grafických vizualizacích, a to jak z pohledu záměrné manipulace, tak nechtěných chyb. Alena Vondráková z katedry geoinformatiky obohatila program praktickým workshopem v prostředí ArcGIS Pro, ve kterém představila konkrétní tipy a triky pro tvorbu map. Závěrečný příspěvek patřil Robert Moro z Kempelen Institute of Intelligent Technologies (KINIT), jež se věnoval umělé inteligenci v kontextu dezinformací.

Závěrečná praktická aktivita poskytla účastníkům prostor pro kritickou analýzu propagandistických vizualizací. „Jsme velmi rádi, že jarní škola byla vnímána velmi pozitivně. Dozvěděli jsme se to ze závěrečného dotazníku pro účastníky i osobních reakcí po ukončení akce. Zpětná vazba ukázala na kvalitu obsahu, pestrost témat i mezinárodní rozměr akce. Jarní školu chceme uspořádat i příští rok. Doufám, že se nám podaří nabídnout další zajímavá témata,“ doplnil Jakub Koníček.

Odhalovat skryté významy, rozpoznávat manipulativní techniky a odlišovat fakta od dezinformací z pohledu vizualiazace dat – to byly hlavní cíle online mezinárodní jarní školy Seeing Through Lies: Mapping Trust in the Age of Misinformation, kterou na začátku dubna pořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty pod záštitou České kartografické společnosti, České geografické společnosti, České asociace pro geoinformace a ICA Commission on Cognitive Visualization. Akce přilákala pozornost 90 účastníků z 33 zemí a šesti kontinentů.

„Zvolený tematický rámec se v kontextu současné geopolitické situace ukázal jako mimořádně aktuální. Během přednášek i diskuzí zaznívala četná svědectví o rostoucí roli vizualizací v mediálním prostoru a zároveň i rostoucí potřebě je správně interpretovat,“ uvedl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky, který se svým kolegou Stanislavem Popelkou akci organizoval.

Jarní školu zahájil prezident Mezinárodní kartografické asociace (ICA) Georg Gartner, který se ve své přednášce Trust in Maps věnoval otázce transparentnosti a důvěryhodnosti mapových produktů. „Georg Garner nadnesl, že by mapy podobně jako potraviny, mohly nést označení s informacemi o svém složení. V rámci diskuze zazněl také návrh, aby se Mezinárodní kartografická asociace ujala role garanta takové standardizace, byť jak poznamenali někteří účastníci, dosažení shody v kartografické komunitě bývá náročné,“ řekl Stanislav Popelka.

Rozmanitost přednášejících umožnila nahlédnout do problematiky dezinformací hlouběji. Nili Steinfeld z Ariel University představila průlomový eye-tracking výzkum zaměřený na digitální gramotnost při rozpoznávání falešných informací na sociálních sítích. Jakub Lysek z Univerzity Palackého ukázal praktický dopad vizualizace dat na příkladu volebních materiálů, kde úprava barvy obálek významně snížila počet neplatných hlasů. Americký výzkumník Ian Muehlenhaus zaujal přednáškou o geopolitických cyklech v kartografii, zatímco Petra Hypšová přinesla psychologickou perspektivu odhalující, že průměrný člověk lže několikrát denně. První den uzavřel Timothy Prestby z Penn State University prezentací své disertační práce o důvěře v mapách.

Účastníci jarní školy také mohli s Francisem Harveyem a Ericem Losangem diskutovat nad etikou v mapách. Gabriela Godišková z Masarykovy univerzity se věnovala etice v grafických vizualizacích, a to jak z pohledu záměrné manipulace, tak nechtěných chyb. Alena Vondráková z katedry geoinformatiky obohatila program praktickým workshopem v prostředí ArcGIS Pro, ve kterém představila konkrétní tipy a triky pro tvorbu map. Závěrečný příspěvek patřil Robert Moro z Kempelen Institute of Intelligent Technologies (KINIT), jež se věnoval umělé inteligenci v kontextu dezinformací.

Závěrečná praktická aktivita poskytla účastníkům prostor pro kritickou analýzu propagandistických vizualizací. „Jsme velmi rádi, že jarní škola byla vnímána velmi pozitivně. Dozvěděli jsme se to ze závěrečného dotazníku pro účastníky i osobních reakcí po ukončení akce. Zpětná vazba ukázala na kvalitu obsahu, pestrost témat i mezinárodní rozměr akce. Jarní školu chceme uspořádat i příští rok. Doufám, že se nám podaří nabídnout další zajímavá témata,“ doplnil Jakub Koníček.

Without adequate methods, science is essentially blind. Why, then, is it so hard to secure funding for pure method development? Daniel Tchoń from the Institute of Physics of the CAS shares his journey towards scientific software development and why he views science as a form of art.

Bez pečlivě zvolených metod je věda v podstatě slepá. Proč je tedy tak těžké získat financování na vývoj nových metod? Daniel Tchoń, postdoktorální vědecký pracovník na FZU v rámci programu MSCA COFUND Physics for Future (P4F), hovoří o své cestě k vývoji vědeckého softwaru i o tom, proč vnímá vědu jako uměleckou formu.  

Olomoucké ulice a sady, nemocniční terapeutická zahrada, areál hospice na Svatém Kopečku anebo hrad Šternberk. To jsou místa, na která během druhého Studentského dobrovolnického dne vyrazili pomáhat s jarním úklidem, údržbou zeleně či drobnými opravami studenti olomouckých gymnázií a Univerzity Palackého. Do práce se zapojilo téměř 300 osob.

Dobrovolníci mimo jiné pomohli Technickým službám města Olomouce (TSMO) s úklidem vybraných veřejných prostranství ve městě. V centru a při některých hlavních komunikacích se jim podařilo nasbírat více než patnáct pytlů odpadků. „Jsme přesvědčeni, že studenti poznali, co tato práce obnáší a bohužel také kolik odpadu přes naši snahu udržet naše město čisté, stále končí místo v odpadkových koších či kontejnerech na zemi, v trávnících či na chodnících. Věříme, že i díky těmto akcím široká veřejnost pochopí nutnost chovat se ke svému okolí s ohledem,“ uvedl provozně-technický náměstek TSMO Michal Kollár.

Vítanými pomocníky byli studenti také v areálu hospice na Svatém Kopečku, kde přiložili ruce k dílu při budování komunitní zahrady, nebo ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde se podíleli na úklidu fortu Tafelberg a společně s pacienty Kliniky psychiatrie také na péči o záhonky v tamní terapeutické zahradě. S úpravou komunitní zahrádky pomohli také v Domově seniorů Pohoda, na hradě Šternberk zase v rámci přípravy na jarní nápory turistů mimo jiné myli okna. Péčí dobrovolníků také prokouklo okolí jezera Poděbrady nebo Smetanovy sady a Výstaviště Flora, které se chystá na jarní veletrh.

„Je hezké pomáhat lidem, aby s něčím neměli tolik práce. A nás to baví,“ řekla Karla Hrbáčková ze čtveřice gymnazistů, která se po hodině úklidu v sadech fotila u pytle plného nasbíraných šišek. „Já v trávě našel i botu, ta nemá v parku co dělat,“ pochlubil se její spolužák Adam Hodulík. Celá čtveřice pak jen svorně kývala hlavou, že doma pomáhají, s čím je rodiče požádají.

Pro středoškoláky byl Studentský dobrovolnický den nejen možností, jak aktivně strávit den, kdy se v jejich škole konají přijímací zkoušky, ale zároveň příležitostí dostat se na zajímavá místa a poznat nové lidi. Po skončení prací si všichni dobrovolníci mohli odpočinout nebo si zahrát nějakou hru v relax zóně v parku a popovídat si u pizzy, buchet či pečení špekáčků.

Studentský dobrovolnický den s cílem zviditelnit dobrovolnickou práci a podpořit budování komunity dobrovolníků mezi středoškoláky a univerzitními studenty připravilo již podruhé Dobrovolnické centrum UP.

„Jsme nadšení, že se oproti loňskému pilotnímu ročníku přihlásil dvojnásobek studentů. Zapojila se hned tři olomoucká gymnázia – Církevní gymnázium Německého řádu, Gymnázium Olomouc-Hejčín a Slovanské gymnázium, a dokonce si nás někteří středoškoláci našli i individuálně. Studenti i učitelé se do aktivit zapojili s velkým nadšením a tuto akci si chválili. Přínosem pro ně určitě bylo i setkání s univerzitními studenty, z nichž někteří s partami středoškoláků vyrazili i jako koordinátoři. Na místě se postarali o organizaci a současně v průběhu aktivit představili studentům aktivity dobrovolnického centra a přizvali je ke spolupráci,“ komentovala manažerka centra Vladimíra Sedláčková.

Jak dodala, partneři byli s nasazením studentů a organizací akce také spokojení. „Již jsme začali plánovat nejen další studentský, ale také podzimní dobrovolnický den pro zaměstnance. Věřím, že i ten bude krásnou oslavou komunitní spolupráce, poskytne zase nové dobrovolnické příležitosti a představí řadu zajímavých projektů ve veřejném prostoru.“

Druhý Studentský dobrovolnický den nabídl také možnost zápisu do registru dárců kostní dřeně. Do Studentského klubu UP za pracovnicemi organizace Alma mater dorazilo a do registru se zapsalo na čtyřicet lidí ochotných pomoci v případě potřeby pacientům s poruchou krvetvorby.

Olomoucké ulice a sady, nemocniční terapeutická zahrada, areál hospice na Svatém Kopečku anebo hrad Šternberk. To jsou místa, na která během druhého Studentského dobrovolnického dne vyrazili pomáhat s jarním úklidem, údržbou zeleně či drobnými opravami studenti olomouckých gymnázií a Univerzity Palackého. Do práce se zapojilo téměř 300 osob.

Dobrovolníci mimo jiné pomohli Technickým službám města Olomouce (TSMO) s úklidem vybraných veřejných prostranství ve městě. V centru a při některých hlavních komunikacích se jim podařilo nasbírat více než patnáct pytlů odpadků. „Jsme přesvědčeni, že studenti poznali, co tato práce obnáší a bohužel také kolik odpadu přes naši snahu udržet naše město čisté, stále končí místo v odpadkových koších či kontejnerech na zemi, v trávnících či na chodnících. Věříme, že i díky těmto akcím široká veřejnost pochopí nutnost chovat se ke svému okolí s ohledem,“ uvedl provozně-technický náměstek TSMO Michal Kollár.

Vítanými pomocníky byli studenti také v areálu hospice na Svatém Kopečku, kde přiložili ruce k dílu při budování komunitní zahrady, nebo ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde se podíleli na úklidu fortu Tafelberg a společně s pacienty Kliniky psychiatrie také na péči o záhonky v tamní terapeutické zahradě. S úpravou komunitní zahrádky pomohli také v Domově seniorů Pohoda, na hradě Šternberk zase v rámci přípravy na jarní nápory turistů mimo jiné myli okna. Péčí dobrovolníků také prokouklo okolí jezera Poděbrady nebo Smetanovy sady a Výstaviště Flora, které se chystá na jarní veletrh.

„Je hezké pomáhat lidem, aby s něčím neměli tolik práce. A nás to baví,“ řekla Karla Hrbáčková ze čtveřice gymnazistů, která se po hodině úklidu v sadech fotila u pytle plného nasbíraných šišek. „Já v trávě našel i botu, ta nemá v parku co dělat,“ pochlubil se její spolužák Adam Hodulík. Celá čtveřice pak jen svorně kývala hlavou, že doma pomáhají, s čím je rodiče požádají.

Pro středoškoláky byl Studentský dobrovolnický den nejen možností, jak aktivně strávit den, kdy se v jejich škole konají přijímací zkoušky, ale zároveň příležitostí dostat se na zajímavá místa a poznat nové lidi. Po skončení prací si všichni dobrovolníci mohli odpočinout nebo si zahrát nějakou hru v relax zóně v parku a popovídat si u pizzy, buchet či pečení špekáčků.

Studentský dobrovolnický den s cílem zviditelnit dobrovolnickou práci a podpořit budování komunity dobrovolníků mezi středoškoláky a univerzitními studenty připravilo již podruhé Dobrovolnické centrum UP.

„Jsme nadšení, že se oproti loňskému pilotnímu ročníku přihlásil dvojnásobek studentů. Zapojila se hned tři olomoucká gymnázia – Církevní gymnázium Německého řádu, Gymnázium Olomouc-Hejčín a Slovanské gymnázium, a dokonce si nás někteří středoškoláci našli i individuálně. Studenti i učitelé se do aktivit zapojili s velkým nadšením a tuto akci si chválili. Přínosem pro ně určitě bylo i setkání s univerzitními studenty, z nichž někteří s partami středoškoláků vyrazili i jako koordinátoři. Na místě se postarali o organizaci a současně v průběhu aktivit představili studentům aktivity dobrovolnického centra a přizvali je ke spolupráci,“ komentovala manažerka centra Vladimíra Sedláčková.

Jak dodala, partneři byli s nasazením studentů a organizací akce také spokojení. „Již jsme začali plánovat nejen další studentský, ale také podzimní dobrovolnický den pro zaměstnance. Věřím, že i ten bude krásnou oslavou komunitní spolupráce, poskytne zase nové dobrovolnické příležitosti a představí řadu zajímavých projektů ve veřejném prostoru.“

Druhý Studentský dobrovolnický den nabídl také možnost zápisu do registru dárců kostní dřeně. Do Studentského klubu UP za pracovnicemi organizace Alma mater dorazilo a do registru se zapsalo na čtyřicet lidí ochotných pomoci v případě potřeby pacientům s poruchou krvetvorby.

Pod dohledem kamer a městské policie jsou nově některé části univerzitního kampusu v okolí Křížkovského ulice v Olomouci. Jejich instalace a zapojení do městského kamerového dohlížecího systému je dalším krokem pro zvýšení bezpečnosti studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého. Osazeno bylo celkem devět kamerových bodů, pod stálým dohledem je tak okolí univerzitní knihovny, rektorátu a filozofické fakulty. Univerzita do pořízení a instalace kamer investovala bezmála osm set tisíc korun.

„Bezpečnost našich studentů a zaměstnanců je pro nás prioritou. České vysoké školy se v posledních letech přiklonily k instalaci moderních kamerových systémů, které pomáhají nejen předcházet kriminalitě, ale také chránit majetek a zajišťovat hladký chod univerzitních kampusů. Ze stejného důvodu jsme na konci minulého roku přistoupili k rozšíření kamerového systému včetně dvou panoramatických kamer, které poskytují lepší pokrytí rozsáhlých ploch v okolí univerzitních budov,“ vysvětlil Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy UP.

Na akademické půdě mohou kamery pomoci předejít vandalismu, krádežím nebo dokonce násilným incidentům. Moderní univerzitní kampusy kombinují pevně umístěné kamery s mobilními jednotkami, které lze nasazovat podle aktuálních potřeb, například u kolejí, v knihovnách nebo sportovních areálech. „S rostoucím počtem kamer ovšem vyvstává i otázka ochrany soukromí. Univerzity proto musejí dodržovat přísná pravidla pro ukládání a zpracování záznamů. Veškerá data jsou zpravidla uchovávána pouze po omezenou dobu a můžou k nim přistupovat jen oprávněné osoby, jako jsou bezpečnostní složky,“ podotkl Malacka.

Zkušenosti z různých měst podle jeho slov potvrzují, že kamerové systémy mohou efektivně pomáhat při prevenci kriminality. Univerzita proto v tomto směru navázala úzkou spolupráci se Statutárním městem Olomouc a jeho městskou policií. „Považuji to za další příklad dobré praxe mezi městem a univerzitou. Městská policie má ke kamerovému monitoringu dostatek práv i zkušeností, jedinou podmínkou ke spolupráci tak byla kompatibilita zařízení,“ uvedl primátor Miroslav Žbánek. Podle něj tak Univerzita Palackého získá i případný důkazní prostředek, který má jeden měsíc k dispozici.

Zejména v době rostoucích hrozeb, jako jsou krádeže, vážnější kriminalita nebo dokonce teroristické útoky, se investice do kamerového systému jeví jako rozumný krok. „Genezí této spolupráce byly i smutné události na pražské filozofické fakultě. Naší terminologií bychom řekli ochrana měkkých cílů. Nemáme ambici vidět všechno hned, ale můžeme se k záznamu kdykoliv vrátit. Pro nás je důležitá i návaznost, že případného pachatele si kamery mezi sebou umí předávat a sledovat tak celou jeho trasu,“ doplnil ředitel Městské policie Olomouc Pavel Skalický.

Mezi monitorovanými místy je vedle samotné Křížkovského ulice také další okolí budovy Zbrojnice a rovněž například průchod k parkánovým zahradám a do olomouckých Bezručových sadů, který vede Jakubským výpadem mezi objekty Filozofické fakulty UP. Kooperace mezi olomouckou univerzitou a městskou samosprávou při ochraně studentů i zaměstnanců a při zvyšování bezpečnosti obyvatel města je další důležitou aktivitou ve vzájemné spolupráci, která dobře zapadá do celkového konceptu Olomouce jako univerzitního města.

Pod dohledem kamer a městské policie jsou nově některé části univerzitního kampusu v okolí Křížkovského ulice v Olomouci. Jejich instalace a zapojení do městského kamerového dohlížecího systému je dalším krokem pro zvýšení bezpečnosti studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého. Osazeno bylo celkem devět kamerových bodů, pod stálým dohledem je tak okolí univerzitní knihovny, rektorátu a filozofické fakulty. Univerzita do pořízení a instalace kamer investovala bezmála osm set tisíc korun.

„Bezpečnost našich studentů a zaměstnanců je pro nás prioritou. České vysoké školy se v posledních letech přiklonily k instalaci moderních kamerových systémů, které pomáhají nejen předcházet kriminalitě, ale také chránit majetek a zajišťovat hladký chod univerzitních kampusů. Ze stejného důvodu jsme na konci minulého roku přistoupili k rozšíření kamerového systému včetně dvou panoramatických kamer, které poskytují lepší pokrytí rozsáhlých ploch v okolí univerzitních budov,“ vysvětlil Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy UP.

Na akademické půdě mohou kamery pomoci předejít vandalismu, krádežím nebo dokonce násilným incidentům. Moderní univerzitní kampusy kombinují pevně umístěné kamery s mobilními jednotkami, které lze nasazovat podle aktuálních potřeb, například u kolejí, v knihovnách nebo sportovních areálech. „S rostoucím počtem kamer ovšem vyvstává i otázka ochrany soukromí. Univerzity proto musejí dodržovat přísná pravidla pro ukládání a zpracování záznamů. Veškerá data jsou zpravidla uchovávána pouze po omezenou dobu a můžou k nim přistupovat jen oprávněné osoby, jako jsou bezpečnostní složky,“ podotkl Malacka.

Zkušenosti z různých měst podle jeho slov potvrzují, že kamerové systémy mohou efektivně pomáhat při prevenci kriminality. Univerzita proto v tomto směru navázala úzkou spolupráci se Statutárním městem Olomouc a jeho městskou policií. „Považuji to za další příklad dobré praxe mezi městem a univerzitou. Městská policie má ke kamerovému monitoringu dostatek práv i zkušeností, jedinou podmínkou ke spolupráci tak byla kompatibilita zařízení,“ uvedl primátor Miroslav Žbánek. Podle něj tak Univerzita Palackého získá i případný důkazní prostředek, který má jeden měsíc k dispozici.

Zejména v době rostoucích hrozeb, jako jsou krádeže, vážnější kriminalita nebo dokonce teroristické útoky, se investice do kamerového systému jeví jako rozumný krok. „Genezí této spolupráce byly i smutné události na pražské filozofické fakultě. Naší terminologií bychom řekli ochrana měkkých cílů. Nemáme ambici vidět všechno hned, ale můžeme se k záznamu kdykoliv vrátit. Pro nás je důležitá i návaznost, že případného pachatele si kamery mezi sebou umí předávat a sledovat tak celou jeho trasu,“ doplnil ředitel Městské policie Olomouc Pavel Skalický.

Mezi monitorovanými místy je vedle samotné Křížkovského ulice také další okolí budovy Zbrojnice a rovněž například průchod k parkánovým zahradám a do olomouckých Bezručových sadů, který vede Jakubským výpadem mezi objekty Filozofické fakulty UP. Kooperace mezi olomouckou univerzitou a městskou samosprávou při ochraně studentů i zaměstnanců a při zvyšování bezpečnosti obyvatel města je další důležitou aktivitou ve vzájemné spolupráci, která dobře zapadá do celkového konceptu Olomouce jako univerzitního města.

Umělá inteligence, digitalizace a automatizace jsou témata, která táhnou. I v právu. Potvrdila to konference Future Legal 2025: Jak AI mění advokacii a právo, kterou organizovala olomoucká právnická fakulta se svými partnery. Na akademickou půdu přilákala na 250 účastníků, většinu z právní praxe.

Cílem odborného setkání bylo účastníkům na praktických příkladech ukázat umělou inteligenci použitelnou a využitelnou v právní praxi. Pořadatelé rozdělili konferenci do čtyř tematických bloků – AI jako realita dnešní advokacie, Využití AI v prostředí advokátních kanceláří, AI – Regulace a veřejná správa a AI ve vědě a právním vzdělávání. „Podařilo se nám získat přednášející z advokátních kanceláří a institucí, které umělou inteligenci používají každodenně a mají přehled o současných trendech. Externisty doplnili odborníci z naší fakulty, kteří mají co říct k AI ve vědě a v právním vzdělávání,“ uvedl za pořadatele Daniel Pospíšil, advokát, který zároveň působí na katedře klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností PF UP. Pro účastníky si připravil příspěvek nazvaný Umělá inteligence jako součást moderní advokacie.

Za fakultu konferenci zahájil Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum. „Vítám vás na olomoucké právnické fakultě, jsem rád, že jste k nám přijeli v tak hojném počtu. Naše fakulta se intenzivně věnuje problematice právních aspektů umělé inteligence a digitalizace obecně, a to jak ve svých výzkumných aktivitách, tak v rámci vzdělávacího procesu. Jedním z důkazů je i to, že jsme od prvního dubna tohoto roku zřídili specializovaný Institut pro právo a pokročilé technologie. Také například pracujeme na modernizaci studijních programů, tak aby se AI postupně dostávala do jejich obsahů,“ řekl proděkan zaplněné aule. Podle něj může umělá inteligence práci právníků výrazně zefektivnit, posunout dál a zlepšit, ale právníky nenahradí. Sám potom odpoledne vystoupil s příspěvkem Automatické právní bádání? Proměna role právního vědce v době AI.

Mezi přednášejícími byli také například Jakub Dohnal, advokát, řídící partner advokátní kanceláře ARROWS, který se výrazně podílel na organizaci celé konference, Ondřej Lichnovský, advokát, specialista na daňové právo, nebo Petr Kohout, právník z Krajského úřadu Středočeského kraje.

V publiku se sešel zajímavý mix právníků, advokátů, státních zaměstnanců, akademiků a studentů z České republiky a Slovenska. „Během více než šestihodinové cesty vlakem do Olomouce jsem netušila, že ta opravdová jízda začne až na právnické fakultě. A byla to jízda raketová. Děkuji za nadupané příspěvky plné praktických ukázek a vizionářských nápady,“ zhodnotila advokátka Lenka Mačkaľová, která se těšila, až doporučené nástroje a postupy vyzkouší. Konferenci za více než zdařilou označil i Luděk Plachký, advokát a absolvent PF UP, který se vrátil na fakultu po pěti letech. „Pořadatelé skvěle propojili svět právní praxe a svět akademický. Fakulta ukázala, že jde s dobou. Navíc jsem tu potkal spoustu známých a inspirativních kolegů. Atmosféra byla velmi podnětná,“ dodal.

Konference Future Legal 2025: Jak AI mění advokacii a právo, která se konala na PF UP 11. dubna, má svou webovou stránku. Podpořili ji advokátní kancelář ARROWS, advokát Daniel Pospíšil a Advokátní asociace pro AI.

Umělá inteligence, digitalizace a automatizace jsou témata, která táhnou. I v právu. Potvrdila to konference Future Legal 2025: Jak AI mění advokacii a právo, kterou organizovala olomoucká právnická fakulta se svými partnery. Na akademickou půdu přilákala na 250 účastníků, většinu z právní praxe.

Cílem odborného setkání bylo účastníkům na praktických příkladech ukázat umělou inteligenci použitelnou a využitelnou v právní praxi. Pořadatelé rozdělili konferenci do čtyř tematických bloků – AI jako realita dnešní advokacie, Využití AI v prostředí advokátních kanceláří, AI – Regulace a veřejná správa a AI ve vědě a právním vzdělávání. „Podařilo se nám získat přednášející z advokátních kanceláří a institucí, které umělou inteligenci používají každodenně a mají přehled o současných trendech. Externisty doplnili odborníci z naší fakulty, kteří mají co říct k AI ve vědě a v právním vzdělávání,“ uvedl za pořadatele Daniel Pospíšil, advokát, který zároveň působí na katedře klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností PF UP. Pro účastníky si připravil příspěvek nazvaný Umělá inteligence jako součást moderní advokacie.

Za fakultu konferenci zahájil Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum. „Vítám vás na olomoucké právnické fakultě, jsem rád, že jste k nám přijeli v tak hojném počtu. Naše fakulta se intenzivně věnuje problematice právních aspektů umělé inteligence a digitalizace obecně, a to jak ve svých výzkumných aktivitách, tak v rámci vzdělávacího procesu. Jedním z důkazů je i to, že jsme od prvního dubna tohoto roku zřídili specializovaný Institut pro právo a pokročilé technologie. Také například pracujeme na modernizaci studijních programů, tak aby se AI postupně dostávala do jejich obsahů,“ řekl proděkan zaplněné aule. Podle něj může umělá inteligence práci právníků výrazně zefektivnit, posunout dál a zlepšit, ale právníky nenahradí. Sám potom odpoledne vystoupil s příspěvkem Automatické právní bádání? Proměna role právního vědce v době AI.

Mezi přednášejícími byli také například Jakub Dohnal, advokát, řídící partner advokátní kanceláře ARROWS, který se výrazně podílel na organizaci celé konference, Ondřej Lichnovský, advokát, specialista na daňové právo, nebo Petr Kohout, právník z Krajského úřadu Středočeského kraje.

V publiku se sešel zajímavý mix právníků, advokátů, státních zaměstnanců, akademiků a studentů z České republiky a Slovenska. „Během více než šestihodinové cesty vlakem do Olomouce jsem netušila, že ta opravdová jízda začne až na právnické fakultě. A byla to jízda raketová. Děkuji za nadupané příspěvky plné praktických ukázek a vizionářských nápady,“ zhodnotila advokátka Lenka Mačkaľová, která se těšila, až doporučené nástroje a postupy vyzkouší. Konferenci za více než zdařilou označil i Luděk Plachký, advokát a absolvent PF UP, který se vrátil na fakultu po pěti letech. „Pořadatelé skvěle propojili svět právní praxe a svět akademický. Fakulta ukázala, že jde s dobou. Navíc jsem tu potkal spoustu známých a inspirativních kolegů. Atmosféra byla velmi podnětná,“ dodal.

Konference Future Legal 2025: Jak AI mění advokacii a právo, která se konala na PF UP 11. dubna, má svou webovou stránku. Podpořili ji advokátní kancelář ARROWS, advokát Daniel Pospíšil a Advokátní asociace pro AI.

Zemědělství a pěstování ovocných a okrasných dřevin v sobě skrývají řadu výzev, mezi které patří i problematika ochrany proti škůdcům. V posledních letech se v České republice objevují další invazní druhy hmyzu napadající tradiční ovocné stromy, jako jsou ořešáky a fíkovníky. S Tomášem Kurasem z katedry ekologie a životního prostředí jsme v rozhovoru pro Žurnál online hovořili o tom, jak tito škůdci ovlivňují pěstované dřeviny, jakým způsobem se šíří, jaké způsobují škody a jak se jim pěstitelé mohou bránit.

Tomáš Kuras se v rámci svého odborného zaměření věnuje studiu ekologie bezobratlých s akcentem na hmyz a jeho ochranu, problematice dopadu záměru a koncepcí na životní prostředí. Jako vysokoškolský pedagog působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a Ostravské univerzitě.

Jak ovlivňuje absence přirozených nepřátel škůdce v zemědělství?

Všechny přírodní jevy, včetně invazních druhů a mezidruhových interakcí, je potřeba vnímat v souvislostech. V první řadě je potřeba říci, že neexistují rostliny (snad s výjimkou některých mechů), které by jako potravní zdroj nevyužívali bezobratlí, zejména hmyz. Nejinak je tomu v případě rostlin okrasných a užitkových, které jsou u nás nepůvodní a pěstují se hromadně na polích a v sadech. To má za důsledek dva synergické efekty: kumulaci potravního zdroje a absenci přirozených nepřátel škůdců. V jejich domovině jsou populace škůdců tlumeny přirozenými predátory či parazitoidy. Nazýváme to biologickou kontrolou, která patří mezi základní ekosystémové služby. V produkčním intenzivním zemědělství ovšem musíme tuto ekosystémovou službu nahrazovat užíváním biocidů a různými agrotechnickými postupy, které přirozenou kontrolu nahrazují.

Slyšela jsem, že se objevili noví škůdci, kteří napadají ořechovníky a fíkovníky. Jak se k nám dostali?

Ořešák královský, který je běžně pěstovaný pro ořechy a kvalitní pevné dřevo, je původem z oblasti Střední Asie. Je vlastně až s podivem, že hmyzu vyvíjejícího se na ořešácích je jen velmi málo. Může za to zjevně vysoký obsah specifických obranných látek, jako jsou juglony, ale i tříslovin či fenolických látek v pletivech stromu. Dá se říct, že ořešák na svého škůdce poměrně dlouho „čekal“, a ten přišel. V posledních letech je invazně napadán vrtulí ořechovou ze Severní Ameriky. Tento druh se od 80. let šíří Evropou a byl potvrzen v mnoha zemích. U nás byl prvně zjištěn v roce 2017 na jižní Moravě u hranic s Rakouskem. Dnes se vyskytuje v nížinách v podstatě po celé České republice, zejména ale na jižní a střední Moravě a Ostravsku.

Fíkovník smokvoň pochází z Blízkého východu a jihozápadní Asie, odkud byl postupně člověkem rozšířen do střední Evropy. Ani smokvoň není pro škůdce preferovaným druhem kvůli obranným látkám v jejích pletivech. Přesto, pouhé dva roky po prvním záznamu vrtule ořechové u nás, je v roce 2019 poprvé na jižní Moravě na smokvoni nalezena molovenka fíková (Choreutis nemorana), která patří mezi motýly. V Olomouci byla na exteriérově pěstovaných smokvoních nalezena v roce 2024.

Jak se šíří a jak škodí těmto dřevinám, můžou způsobit i jejich odumření?

Oba výše uvedené druhy škůdců umí aktivně létat. Vlastními silami se dokážou šířit na stovky metrů a někdy zvládnout i kilometrové vzdálenosti. Při svém šíření mohou navíc profitovat z větrných proudů. Přesto je rychlost jejich šíření kontinentem poměrně značná. Z roku na rok se posunují o desítky až stovky kilometrů. Toto šíření ale vzniká v důsledku zavlékání druhů na sazenicích nebo kořenových obalech do nových oblastí. Přinejmenším vrtule ořechová se tímto způsobem dostala do Evropy, a to prostřednictvím mezinárodní přepravy zboží. Každý z uvedených druhů škodí trochu jinak. Vrtule ořechová napadá nezralé plody ořechu, kde vyžírá chodbičky. To způsobuje měknutí oplodí, jeho napadení hnilobami, přičemž plod (ořech) se nevyvine a opadá předčasně, nebo dozraje jako menší. Takto bývá poškozeno 50–70 % úrody, přičemž míra poškození i u blízkých stromů se může překvapivě významně lišit. Ve vztahu k přežívání stromu takový způsob napadení ale není až tak významný. V dlouhodobém měřítku má takový strom sníženou přirozenou schopnost reprodukce. Reprodukci ořešáku ale vesměs zajišťuje člověk, tedy pokud mu nedojde trpělivost s tím, že úroda ořechu bude nižší, tak perspektiva ořešáku je vcelku dobrá i s invazní vrtulí.

Molovenka fíková se vyvíjí na listech a zde je situace poněkud obtížnější. Napadení asimilačního aparátu smokvoně může snižovat její vitalitu, navíc je vstupní branou pro další, zejména houbové choroby. Při rozsáhlejší a opakované invazi by mohlo dojít k oslabení až k úhynu smokvoně. Takové případy ale z České republiky nejsou doposud evidovány.

Jaká je obrana před šířením?

Před šířením v podstatě žádná obrana není. Oba druhy jsou volně létavé. Jejich rozšíření až na naše území souvisí s mírným průběhem zim v poslední dekádě. Oba druhy jsou citlivé na déletrvající mrazy v zimním období, tyto se ale v posledních letech příliš nekonají. Přirozená klimatická bariéra tedy padla a vrtule i molovenka se tak rozšířily ve svých nových areálech severněji. Lokální opatření jsou jen kosmetická. Prevencí šíření vrtule ořechové je sběr a otrhávání mladých napadených ořechů s larvami, což sníží výskyt dospělců v následujícím roce. Napadené ořechy je nejlépe zlikvidovat (to má význam ale jen v případě ořechů, kde se nacházejí larvy vrtule. Později v sezoně se larvy kuklí v zemi a na ořeších se již nenacházejí). Lze použít i žluté lepové desky (instalace na konci července a v srpnu, a to na osluněných částech korun ořešáků), které atrahují dospělé vrtule. Dezinsekční účinek proti vrtuli by mohlo mít také vápnění pod korunami stromů. Aktivní ochranu představují různé postřiky biologické (na bázi Bacillus thuringiensis) i chemické ochrany. K ošetření stromů proti vrtuli ořechové lze použít přípravky registrované proti běžné vrtuli třešňové. Takto lze ale postupovat spíše při individuální ochraně jednotlivých stromů

Smokvoně se u nás běžně (zatím) nepěstují a ve volné krajině je nenajdeme. Zde by měla individuální ochrana proto větší naději na úspěch. K ochraně před molovenkou se dají použít výše uvedené postupy a efektivněji. Protože molovenka přezimuje ve stádiu kukly na spadlých listech, bylo by možno jako prevenci doporučit podzimní vyhrabávání a likvidaci opadu a stejně tak vápnění. V obou případech je ale jasné, že se do budoucna bude jednat o dlouhodobý proces individuální ochrany. Je zde ale světlo na konci tunelu. V podstatě všechny nově příchozí invazní druhy dříve nebo později dostihnou jejich přirození nepřátelé. Je jen otázkou, jak dlouho to bude trvat.

Jak lidé poznají, že je strom napadený těmito škůdci?

V případě ořešáků se jedná o napadení zeleného oplodí ořechu, do kterého vrtule ořechová klade vajíčka. Bělavé larvy postupně vyhlodávají zelené oplodí ořechu, které následně ztmavne. Současně začíná hniloba. Napadený plod ořechu je tak menší (nebo se vůbec nevyvine), na povrchu má svraštělou zaschlou černou přischlou slupku. Druh má u nás jen jedinou generaci synchronizovanou s vývojem ořechů. V případě smokvoně dochází k napadení listu. Drobné a pohyblivé housenky se zapřádají na povrchu listu a v něm vykousávají drobná okénka tzv. skeletizace listu. Na napadených listech jsou patrné bělavé zápředky (pavučinky) housenek, často i s kuličkami trusu a housenkami. V místě zápředku je list mírně zakřivený až zavinutý. Druh má u nás 2 (3) generace, přičemž letní bývá početnější. Občas lze pozorovat také drobné, dobře pohyblivé hnědě-skořicově zbarvené drobné motýlky, jak poskakují, až poletují na listech smokvoně. Při menším napadení není poškození listoví smokvoně příliš nápadné.

Zemědělství a pěstování ovocných a okrasných dřevin v sobě skrývají řadu výzev, mezi které patří i problematika ochrany proti škůdcům. V posledních letech se v České republice objevují další invazní druhy hmyzu napadající tradiční ovocné stromy, jako jsou ořešáky a fíkovníky. S Tomášem Kurasem z katedry ekologie a životního prostředí jsme v rozhovoru pro Žurnál online hovořili o tom, jak tito škůdci ovlivňují pěstované dřeviny, jakým způsobem se šíří, jaké způsobují škody a jak se jim pěstitelé mohou bránit.

Tomáš Kuras se v rámci svého odborného zaměření věnuje studiu ekologie bezobratlých s akcentem na hmyz a jeho ochranu, problematice dopadu záměru a koncepcí na životní prostředí. Jako vysokoškolský pedagog působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a Ostravské univerzitě.

Jak ovlivňuje absence přirozených nepřátel škůdce v zemědělství?

Všechny přírodní jevy, včetně invazních druhů a mezidruhových interakcí, je potřeba vnímat v souvislostech. V první řadě je potřeba říci, že neexistují rostliny (snad s výjimkou některých mechů), které by jako potravní zdroj nevyužívali bezobratlí, zejména hmyz. Nejinak je tomu v případě rostlin okrasných a užitkových, které jsou u nás nepůvodní a pěstují se hromadně na polích a v sadech. To má za důsledek dva synergické efekty: kumulaci potravního zdroje a absenci přirozených nepřátel škůdců. V jejich domovině jsou populace škůdců tlumeny přirozenými predátory či parazitoidy. Nazýváme to biologickou kontrolou, která patří mezi základní ekosystémové služby. V produkčním intenzivním zemědělství ovšem musíme tuto ekosystémovou službu nahrazovat užíváním biocidů a různými agrotechnickými postupy, které přirozenou kontrolu nahrazují.

Slyšela jsem, že se objevili noví škůdci, kteří napadají ořechovníky a fíkovníky. Jak se k nám dostali?

Ořešák královský, který je běžně pěstovaný pro ořechy a kvalitní pevné dřevo, je původem z oblasti Střední Asie. Je vlastně až s podivem, že hmyzu vyvíjejícího se na ořešácích je jen velmi málo. Může za to zjevně vysoký obsah specifických obranných látek, jako jsou juglony, ale i tříslovin či fenolických látek v pletivech stromu. Dá se říct, že ořešák na svého škůdce poměrně dlouho „čekal“, a ten přišel. V posledních letech je invazně napadán vrtulí ořechovou ze Severní Ameriky. Tento druh se od 80. let šíří Evropou a byl potvrzen v mnoha zemích. U nás byl prvně zjištěn v roce 2017 na jižní Moravě u hranic s Rakouskem. Dnes se vyskytuje v nížinách v podstatě po celé České republice, zejména ale na jižní a střední Moravě a Ostravsku.

Fíkovník smokvoň pochází z Blízkého východu a jihozápadní Asie, odkud byl postupně člověkem rozšířen do střední Evropy. Ani smokvoň není pro škůdce preferovaným druhem kvůli obranným látkám v jejích pletivech. Přesto, pouhé dva roky po prvním záznamu vrtule ořechové u nás, je v roce 2019 poprvé na jižní Moravě na smokvoni nalezena molovenka fíková (Choreutis nemorana), která patří mezi motýly. V Olomouci byla na exteriérově pěstovaných smokvoních nalezena v roce 2024.

Jak se šíří a jak škodí těmto dřevinám, můžou způsobit i jejich odumření?

Oba výše uvedené druhy škůdců umí aktivně létat. Vlastními silami se dokážou šířit na stovky metrů a někdy zvládnout i kilometrové vzdálenosti. Při svém šíření mohou navíc profitovat z větrných proudů. Přesto je rychlost jejich šíření kontinentem poměrně značná. Z roku na rok se posunují o desítky až stovky kilometrů. Toto šíření ale vzniká v důsledku zavlékání druhů na sazenicích nebo kořenových obalech do nových oblastí. Přinejmenším vrtule ořechová se tímto způsobem dostala do Evropy, a to prostřednictvím mezinárodní přepravy zboží. Každý z uvedených druhů škodí trochu jinak. Vrtule ořechová napadá nezralé plody ořechu, kde vyžírá chodbičky. To způsobuje měknutí oplodí, jeho napadení hnilobami, přičemž plod (ořech) se nevyvine a opadá předčasně, nebo dozraje jako menší. Takto bývá poškozeno 50–70 % úrody, přičemž míra poškození i u blízkých stromů se může překvapivě významně lišit. Ve vztahu k přežívání stromu takový způsob napadení ale není až tak významný. V dlouhodobém měřítku má takový strom sníženou přirozenou schopnost reprodukce. Reprodukci ořešáku ale vesměs zajišťuje člověk, tedy pokud mu nedojde trpělivost s tím, že úroda ořechu bude nižší, tak perspektiva ořešáku je vcelku dobrá i s invazní vrtulí.

Molovenka fíková se vyvíjí na listech a zde je situace poněkud obtížnější. Napadení asimilačního aparátu smokvoně může snižovat její vitalitu, navíc je vstupní branou pro další, zejména houbové choroby. Při rozsáhlejší a opakované invazi by mohlo dojít k oslabení až k úhynu smokvoně. Takové případy ale z České republiky nejsou doposud evidovány.

Jaká je obrana před šířením?

Před šířením v podstatě žádná obrana není. Oba druhy jsou volně létavé. Jejich rozšíření až na naše území souvisí s mírným průběhem zim v poslední dekádě. Oba druhy jsou citlivé na déletrvající mrazy v zimním období, tyto se ale v posledních letech příliš nekonají. Přirozená klimatická bariéra tedy padla a vrtule i molovenka se tak rozšířily ve svých nových areálech severněji. Lokální opatření jsou jen kosmetická. Prevencí šíření vrtule ořechové je sběr a otrhávání mladých napadených ořechů s larvami, což sníží výskyt dospělců v následujícím roce. Napadené ořechy je nejlépe zlikvidovat (to má význam ale jen v případě ořechů, kde se nacházejí larvy vrtule. Později v sezoně se larvy kuklí v zemi a na ořeších se již nenacházejí). Lze použít i žluté lepové desky (instalace na konci července a v srpnu, a to na osluněných částech korun ořešáků), které atrahují dospělé vrtule. Dezinsekční účinek proti vrtuli by mohlo mít také vápnění pod korunami stromů. Aktivní ochranu představují různé postřiky biologické (na bázi Bacillus thuringiensis) i chemické ochrany. K ošetření stromů proti vrtuli ořechové lze použít přípravky registrované proti běžné vrtuli třešňové. Takto lze ale postupovat spíše při individuální ochraně jednotlivých stromů

Smokvoně se u nás běžně (zatím) nepěstují a ve volné krajině je nenajdeme. Zde by měla individuální ochrana proto větší naději na úspěch. K ochraně před molovenkou se dají použít výše uvedené postupy a efektivněji. Protože molovenka přezimuje ve stádiu kukly na spadlých listech, bylo by možno jako prevenci doporučit podzimní vyhrabávání a likvidaci opadu a stejně tak vápnění. V obou případech je ale jasné, že se do budoucna bude jednat o dlouhodobý proces individuální ochrany. Je zde ale světlo na konci tunelu. V podstatě všechny nově příchozí invazní druhy dříve nebo později dostihnou jejich přirození nepřátelé. Je jen otázkou, jak dlouho to bude trvat.

Jak lidé poznají, že je strom napadený těmito škůdci?

V případě ořešáků se jedná o napadení zeleného oplodí ořechu, do kterého vrtule ořechová klade vajíčka. Bělavé larvy postupně vyhlodávají zelené oplodí ořechu, které následně ztmavne. Současně začíná hniloba. Napadený plod ořechu je tak menší (nebo se vůbec nevyvine), na povrchu má svraštělou zaschlou černou přischlou slupku. Druh má u nás jen jedinou generaci synchronizovanou s vývojem ořechů. V případě smokvoně dochází k napadení listu. Drobné a pohyblivé housenky se zapřádají na povrchu listu a v něm vykousávají drobná okénka tzv. skeletizace listu. Na napadených listech jsou patrné bělavé zápředky (pavučinky) housenek, často i s kuličkami trusu a housenkami. V místě zápředku je list mírně zakřivený až zavinutý. Druh má u nás 2 (3) generace, přičemž letní bývá početnější. Občas lze pozorovat také drobné, dobře pohyblivé hnědě-skořicově zbarvené drobné motýlky, jak poskakují, až poletují na listech smokvoně. Při menším napadení není poškození listoví smokvoně příliš nápadné.

Localy adapted crop genotypes and organic farming may be the answer to climate change.  This is according to the first ever study investigating the impact of drought on yield and seed quality of different common bean genotypes, published in the European Journal of Agronomy. In this paper, scientists from the Czech Institute for Research and Advanced Technologies – CATRIN at Palacký University, together with colleagues from Spain and the USA, summarize the results of a pioneering three-year field experiment in both organic farming and conventional management. They showed that drought and agriculture practices significantly affect both yield and quality of beans, with extreme temperatures being a key factor.

Common bean is an important crop for sustainable food security. With climate change and increasing drought, farmers face a number of challenges in ensuring sufficient production. Selecting appropriate genotypes adapted to climate change, including drought, within different management systems is a viable strategy to mitigate the impacts of such conditions.

“The aim of the study was to evaluate different common bean genotypes – both landraces and commercially available ones – under different environmental conditions, different management systems and irrigation methods to understand how different growing conditions affect their yield and seed quality,” said one of the authors of the paper, Nuria De Diego of CATRIN.

During the three-year field experiment, researchers grew twelve different genotypes under irrigated and rainfed conditions using conventional and organic farming practices. They evaluated plant physiological responses, seed yield and quality parameters and their associations to identify potential biomarkers suitable for identifying resistant genotypes.

“The research has shown that both drought and management significantly affect bean yield and quality, with temperature extremes being a key factor affecting the observed parameters. Under irrigation, organic farming achieved comparable yields to conventional management and improved seed quality under conditions without irrigation. The landrace Arrocina de Álava was found to be drought tolerant with higher seed quality when grown without irrigation. This underlines the importance of landraces for the selection of genotypes resistant to climate change,” the scientist outlined some of the findings of the research.

The study has also confirmed that carbon isotope discrimination in seeds (Δ13C) is a reliable indicator for selecting stress-tolerant genotypes and highlighted the effect of extreme temperatures on seed fat and energy content. It also shows that it is essential to incorporate climate resilience considerations into crop breeding and the selection of agricultural practices.

CATRIN scientists collaborated on the research with colleagues from the University of the Basque Country and Auburn University.