Novinky z PřF a UP

Univerzita Palackého prošla v těchto dnech náročným hodnocením Mezinárodního evaluačního panelu, který se zaměřuje mimo jiné na oblast zvyšování kvality výzkumného prostředí, na společenský přínos vědecké práce univerzit nebo na strategii rozvoje vědeckovýzkumných institucí. Návštěva panelu složeného z odborníků ze zahraničních univerzit byla součástí národního hodnocení výzkumných organizací, které probíhá jednou za pět let a jehož cílem je zvyšování konkurenceschopnosti českých vysokých škol v oblasti vědy a výzkumu.

Mezinárodní evaluační panel je složený z nezávislých a renomovaných odborníků z různých vědeckých oblastí. UP hostila deset hodnotitelů, kteří do Olomouce přijeli z univerzit ve Francii, Rakousku, USA, Portugalsku, Polsku, Slovinsku a Maďarsku. Členové panelu během třídenního programu navštívili všech osm fakult a vysokoškolský ústav univerzity, hovořili s rektorem, s prorektory, děkany, proděkany, ale i s dalšími akademiky a odbornými vědeckými či administrativními pracovníky. Prohlédnout si také mohli výukové prostory, laboratoře či přístrojové vybavení pracovišť.

Samostatný blok byl věnovaný setkání hodnotitelů se dvěma desítkami studentek a studentů doktorských studijních programů napříč fakultami. Mladí vědci mohli s panelisty otevřeně hovořit o svých zkušenostech získaných na UP, o podpoře juniorní vědy ze strany univerzity, rovněž o možnostech zapojení se do výzkumu či o příležitostech k získání zaměstnanecké pozice na univerzitě po dokončení doktorského studia.

„Hodnotitelé měli k dispozici čtyřsetstránkovou sebeevaluační zprávu, na jejíž přípravě se podílely všechny součásti naší univerzity. Hodnocení členů panelu je velmi komplexní a zaměřené především na to, jaké u nás dokážeme vytvořit podmínky pro vědu a výzkum. Zajímali se například o to, z jakých zdrojů získáváme finance na vědu, jak je přerozdělujeme, o každodenní management kateder a ústavů, zda a jak se věnujeme oblasti popularizace vědy a podobně,“ popsala Kateřina Dočkalová z oddělení koncepce a podpory výzkumu UP, která měla organizaci návštěvy Mezinárodního evaluačního panelu na starosti.

Na základě výsledků hodnocení, které budou oficiálně oznámeny na jaře příštího roku, se může UP v příštím pětiletém období ucházet o institucionální podporu pro oblast vědy a výzkumu ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. „Získáme ale také důležitou zpětnou vazbu a doporučení, na které oblasti se máme více zaměřit, abychom se mohli kontinuálně zlepšovat. Poděkování si určitě zaslouží všichni zaměstnanci univerzity, kteří pomáhali zpracovat sebeevaluační zprávu a kteří se také věnovali hodnotitelům v průběhu jejich návštěvy. Z hlediska podpory vědy a výzkumu na naší univerzitě je pro nás výsledek hodnocení velmi důležitý a já děkuji všem kolegům, že si to uvědomují a udělali pro náš společný úspěch maximum,“ doplnil rektor UP Michael Kohajda.

V průběhu vysokoškolského studia kybernetické bezpečnosti na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně si Jan Zdražil uvědomil, že ho to táhne k vědě. Proto jeho cesta vedla na doktorské studium na VŠB-Technickou univerzitu Ostrava. Během něj navázal výzkumnou spolupráci s CATRIN Univerzity Palackého, kde působí. Kolegům z rostlinného i materiálového výzkumu je oporou při získávání, zpracování i analýze dat. Jejich společným cílem je přispět k vývoji technologií, které mají šanci uplatnit se v praxi.

„Teorie je fajn, ale já jsem spíše praktický člověk a preferuji, když náš výsledek má nějaký hmatatelný výstup. Pokud navíc někomu v budoucnu pomůže, je to bonus, z něhož mám radost. Proto jsem rád, že díky svému školiteli na VŠB-TUO Václavu Snášelovi a následnému zájmu ze strany CATRIN se právě takové vědě mohu věnovat,“ říká odborník na práci s daty.

Prvním konkrétním výstupem jeho spolupráce mezi obory i univerzitami je modulární systém AMULET, který na základě snímků rostlin umožňuje rychlejší a přesnější analýzu rostlinných vlastností, což může pomoci zemědělcům i šlechtitelům k vývoji odolnějších a výnosnějších plodin. Rozjíždí se ale i spolupráce s chemiky a materiálovými vědci týkající se vývoje citlivých senzorů pro rostliny. I tam bude potřeba mít velké množství dat pevně v rukou.

Přestože ho jako týmového hráče interdisciplinarita moc baví, přiznává, že vzájemná komunikace napříč obory není vždy snadná. „My informatici máme svůj jazyk, kolegové z jiných oborů se dívají na věci ze svého úhlu pohledu, takže nám trvalo, než jsme si začali rozumět. Ale bez toho se kvalitní výzkum dělat nedá, takže je super, že se o to snažíme,“ doplnil.

V CATRIN navíc může spolupracovat se svým bratrem Lukášem i dalšími kamarády. Přiznává, že i to byl jeden z důvodů, proč do CATRIN zamířil. „Rodiče nás nikdy nevedli k vědě, ale k tomu, že rodina je nejdůležitější. Proto jsem rád, že s bratrem sdílím společný výzkum i pracovnu,“ uzavřel s úsměvem olomoucký patriot, který své rodné město považuje za skvělé místo pro život.

Slova mohou léčit, ale také zraňovat. Zvlášť když přicházejí ve chvíli, kdy se rodiče snaží vyrovnat s vážnou diagnózou svého dítěte. Mnozí z nich mají zkušenosti s nevhodnými komentáři, které si lidé často ani neuvědomují. Právě na tyto situace upozorňuje výstava černobílých fotografií s názvem Váš pohled, náš svět. K vidění je až do 31. srpna v monobloku budovy A Fakultní nemocnice Olomouc. Lidé ji mohou navštívit zdarma každý den, budova je otevřena nonstop.

Autorem snímků je fotograf Lukáš Trčka, který navštívil desítky rodin po celé republice a zachytil jejich každodenní život. Snímky vznikaly v prostředí domova, v parku, v metru, ale i na místech, která běžně nejsou spojována s dětským světem. Každý velkoformátový portrét doprovází autentická věta, kterou rodiče slyšeli z okolí. Právě tyto výroky bývají pro rodiny často bolestivější než samotná diagnóza.

Na několika snímcích se objevuje i Jakub Zavadil, který má vzácnou nemoc: mukopolysacharidózu. Jeho starší sestra Sára na toto onemocnění zemřela ve svých třinácti letech. I u Jakuba nemoc postupuje, a tak je mu jeho rodina oporou doslova ve dne v noci. „Věty pod fotkami jsou autentická slova, která jsme na adresu našich dětí slýchali. Setkali jsme se například i s poznámkou, ať jsme rádi, že se nedožijí puberty,“ popsala maminka Monika.

„Sdílením svých osobních příběhů rodiče i děti dávají této výstavě skutečnou sílu. Naznačují, jak vypadá život s vážnou diagnózou za zavřenými dveřmi, ale také ukazují odvahu, kterou společnost často nevidí. Patří jim naše poděkování, protože právě díky nim se mění úhel pohledu veřejnosti a rozbíjejí zažité stereotypy,“ řekla Petra Hájková, krizová interventka a autorka námětu výstavy.

Putovní expozice s podtitulem Fotografie, které vám mohou otevřít oči je projektem pacientské organizace Společnost pro mukopolysacharidosu a Centra provázení, jež v šesti českých nemocnicích pomáhá rodičům dětí narozených předčasně nebo se vzácným onemocněním. Jeho pracovníci podporují rodinu od chvíle, kdy se dozví nepříznivou diagnózu, přes první fáze vyrovnávání se s novou skutečností, až po předání do péče služeb dostupných z místa bydliště.

„Výstava otevírá důležitý dialog o tom, jak společnost komunikuje s rodinami dětí se závažným onemocněním. V odborné i laické veřejnosti stále chybí dostatečné porozumění tomu, co taková diagnóza znamená v každodenním životě. Z hlediska péče, psychické zátěže i sociální izolace. Cílem není šokovat, ale edukovat. Chceme tímto přispět k větší empatii a respektu ve společnosti,“ doplnil Jan Michalík, vysokoškolský profesor na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého, zároveň zakladatel Společnosti pro mukopolysacharidosu a Centra provázení.

„Péče o vážně nemocné dítě není zdaleka jen věcí samotné léčby, tedy podávání medikamentů či provádění léčebných výkonů. Neméně důležitá je empatie a porozumění ze strany zdravotníků, stejně jako náležitá podpora celé rodině dítěte. Jako nemocnice jsme si toho plně vědomi a uděláme vždy vše pro to, aby obě tyto složky naší péče byly v nedílné harmonii. Věřím, že i tato výstava pomůže posílit povědomí o tom, jak je to důležité zejména pro ty, kdo čelí nejtěžším životním zkouškám,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.

Centrum provázení při Fakultní nemocnici Olomouc zahájilo provoz na začátku roku 2023. Nachází se v budově Q, ve čtvrtém patře Dětské kliniky. Výstava vznikla v rámci projektu Podpora provázení rodin dětí se vzácným onemocněním, financovaného z Norských fondů a spravovaného Ministerstvem zdravotnictví ČR.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého nabídne v zimním semestru akademického roku 2025/2026 Kurz pozitivní změny. Nový interaktivní cyklus propojí psychologii, pedagogiku, bezpečnostní studia, historii, sociologii i sportovní vědu. Má reagovat na klíčové výzvy současnosti – od duševního zdraví, fyzické bezpečnosti a první pomoci přes krizovou intervenci až po orientaci na proměnlivém trhu práce. Tento kurz fakulta otevře nejen studentům a studentkám všech fakult UP, ale i zájemcům z širší veřejnosti. Ti po úspěšném absolvování mohou získat oficiální mikrocertifikát UP.

Kurz pozitivní změny vznikl jako výraz společenské odpovědnosti univerzity. Nabízí praktickou odpověď na aktuální výzvy, jimž čelí nejen studenti, ale i širší veřejnost.

 „Snaha posílit mladou generaci v čase globálních nejistot a rostoucího psychického tlaku se u nás setkává s praktickou výukou, kompetencí, které mají pomoci budovat osobní stabilitu, zdravé vztahy a schopnost jednat s nadhledem. Naše fakulta tímto kurzem odpovídá na aktuální potřeby studujících, zároveň i přispěje k formování odolné a zodpovědné občanské společnosti. Zájemci o tento kurz se stanou jeho absolventy složením testu základů první pomoci a bezpečnosti v krizových situacích. Našim cílem je připravit studenty a studentky na to, aby byli nejen odborně vzdělaní, ale i psychicky silní a sociálně kompetentní aktéři veřejného prostoru,“ řekl proděkan FF UP Petr Bilík. V nově připraveném kurzu zdůrazňuje praktické kompetence, které jsou zásadní nejen pro akademický a profesní růst, ale i pro občanskou připravenost.

KPZ: Krabička poslední záchrany se stává Kurzem pozitivní proměny

Kurz se bude konat každou středu a přednášky povedou přední odborníci z různých oblastí – psychologie, pedagogiky, historie a politologie, bezpečnostních studií a sociologie. Mezi přednášející byli přizvání špičkoví experti a expertky se zkušeností s cílovou skupinou a prostředím fakulty, mimo jiné její absolventi a absolventky, kupříkladu sportovní psycholog a děkan fakulty tělesné kultury Michal Šafář, specialistka první pomoci Lucie Kadlečková či mluvčí HZS Olomouckého kraje Lucie Balážová.

Podle děkana filozofické fakulty Jana Stejskala je nutné kromě vytváření komfortních podmínek pro studium otevřít výuku i tématům, která mohou zachraňovat životy a vytvářet nezbytnou odolnost v rychle se měnícím světě.

„Běžné oborové předměty nedokážou poskytnout výbavu pro rizikové situace. Domnívám se, že je naší povinností vybavit studentskou obec kompetencemi, které jí pomohou připravit se na soběstačné a zodpovědné jednání mimo bezpečnou univerzitní půdu,“ uvedl.

Kurz se uskuteční pod novou univerzitní značkou UP to the Future, která signalizuje moderní přístup ve výuce a progresivní zaměření celé instituce.

UP to the Future - Kurz pozitivní proměny (KPZ), mezioborový cyklus interaktivních přednášek zaměřený na podporu mentální odolnosti, osobní integrity a schopnosti zodpovědného rozhodování v nejistých podmínkách současného světa. Účastníci si v něm osvojí základní dovednosti související s péčí o duševní zdraví, prevenci toxických vlivů, orientaci v měnícím se trhu práce a zvládáním krizových situací. Součástí kurzu je závěrečný test ze základů první pomoci a bezpečnosti v krizových situací.

Zimní semestr ak. rok 2025/2026, od 1. 10. ve středu od 17 do 19 hodin, cílová skupina: studenti UP i široká veřejnost.

Cyklus je koncipován s akcentem na zapojení úspěšných absolventů FF UP, kteří mají osobní zkušenost se zdejší komunitou a bohaté prezentační a pedagogické portfolio. Cílem není představit jednu metodu resilience, ale předvést škálu témat, nástrojů i (třeba i kontroverzních) názorů a přístupů. Kurz je směřován ke zvýšení kompetencí v základních oblastech (první pomoc, fyzická bezpečnost) a získání nadhledu a osvojení si nástrojů pro eliminaci stresu. 

Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.

Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.

Díl druhý: Sdílená doprava – po Olomouci i Kanárských ostrovech

Udržitelné cestování nekončí tím, že dorazíme do své destinace. Možná právě naopak – největší výzva často přichází na místě. Jak se pohybovat po městě nebo v okolí bez auta? Pokud s sebou nemáme vlastní kolo, můžeme kromě veřejné dopravy zkusit jak klasické půjčovny, tak sdílenou mobilitu. Dnes pro vás máme dva konkrétní ověřené tipy.

Jak si půjčit kolo na celý den zdarma

Praktické propojení cestování vlakem a výletů na kole nabízí České dráhy ve svých půjčovnách ČD Bike. Zapůjčit si kolo a vyrazit odtud na výlet je možné od 1. 1. 2025 v 59 půjčovnách po celý rok a v 10 půjčovnách v období od 1. 3. 2025 do 31. 10. 2025. V nabídce naleznete klasická kola, elektrokola a koloběžky. A jak si jej půjčit zdarma? Za cestování s ČD sbíráte body a za 100 nasbíraných bodů si pak můžete na jeden den zapůjčit klasické kolo bezplatně.

Sdílená kola: s jednou aplikací ve 300 městech

V květnu se díky podpoře Univerzity Palackého vrátila do ulic Olomouce 150 sdílených kol nextbike. Studenti i zaměstnanci UP získají při registraci pomocí univerzitního e-mailu automaticky 100 Kč jízdního kreditu zdarma. Využít jej však můžete nejen v našem univerzitním městě, ale i v dalších přibližně 300 městech ve 20 zemích Evropy. Podívejte se na mapku, kde všude můžete s jedinou aplikací nasednout na kolo a poznávat okolí.

S nabídkou seminářů či workshopů a možností seznámit se s odborníky z celého světa i novinkami v oboru přicházejí každým rokem letní školy Univerzity Palackého. I letos jich olomoucká univerzita nabízí celou řadu, a to jak zájemcům z České republiky, tak i ze zahraničí.

Už v druhém červencovém týdnu přivítala Filozofická fakulta UP studenty a studentky z dvanácti zemí střední a východní Evropy, kteří se na katedře nederlandistiky FF UP prostřednictvím Letního kurzu nizozemského jazyka a kultury Comenius věnují výuce nizozemštiny. Až do 18. července si tito studující budou prohlubovat i znalosti z kultury a historie.

Zhruba stovka studentů všech věkových kategorií z různých koutů světa už tento víkend přijede i na tradiční Letní školu slovanských studií. Ta zahraničním zájemcům, vysokoškolským učitelům, lektorům, studentům českého jazyka a literatury, obecněji zaměřeným slavistům, překladatelům, novinářům, obchodníkům, i všem ostatním nabízí kurzy českého jazyka.

Slovo tradiční lze pak použít i pro Letní školu bohemistiky, která se uskuteční v srpnu a je určena nejen středoškolským učitelům, ale i učitelům základních škol a zájemcům o obor česká filologie. Pravidelně se školy, již organizuje katedra bohemistiky FF UP, účastní knihovníci, redaktoři či pracovníci kulturních institucí.

Jako setkání odborné a laické veřejnosti, jehož hlavním cílem je prezentace nauky o platidlech v nejrůznějších aspektech a obdobích, je vnímána Letní škola numismatiky, jež je pravidelně připravena na konec srpna.

Naopak svůj pětatřicátý ročník už z kraje července ukončila Letní filozofická škola. Tato škola se koná pravidelně ve Velkých Losinách a nabízí bohatý program přednášek, seminářů a diskuzí v kruhu pedagogů, studentů, vědců a mladých badatelů.

Za srpnovou stálici lze dnes vnímat Letní školu výchovy k občanství a dějepisu. Letos se bude věnovat tématu 250 let všeobecné školní docházky v českých zemích (1775-2025). Školu organizuje katedra společenských věd Pedagogické fakulty a je určena primárně učitelům společenskovědních předmětů a dějepisu.

Letní škola se uskuteční i na cyrilometodějské teologické fakultě. S názvem Rozvoj kompetencí pedagogických pracovníků pro praxi je určena primárně pro studenty sociální nebo speciální pedagogiky.

Právnická fakulta už nyní chystá Česko-francouzskou letní školu. Uskuteční se v září a její pořádání vychází z dlouhodobého a nadstandardního partnerství olomoucké právnické fakulty a francouzské Université Clermont Auvergne. Tématem připravovaného ročníku budou práva dětí. Jmenovaná fakulta už v květnu přivítala dvanáct amerických studentů na Letní škole lidských práv, v červnu se na The Use Force in International Law věnovala otázkám, jako jsou agrese v mezinárodním právu, systém kolektivní bezpečnosti podle Charty OSN nebo role Rady bezpečnosti OSN při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Na přelomu června a července připravila právnická fakulta i Sustainability and Consumer Protection – letní školu, která nabídla podrobný pohled na propojení udržitelnosti a ochrany spotřebitelů v Evropské unii se zaměřením na vývoj politik, právní rámce a praktické aplikace.

Letních škol a různých kurzů pořádá Univerzita Palackého, respektive její jednotlivé fakulty, během letních měsíců určitě víc, každopádně by ve výčtu neměla chybět i Letní škola Badatele, jejímž prostřednictvím přírodovědecká fakulta nabídla na přelomu června a července studentům všech typů středních škol příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. V červnu se na této fakultě uskutečnila také Letní škola optiky, během níž si středoškoláci od šestnácti let mohli v laboratořích vyzkoušet experimenty z různých odvětví optiky, od paprskové až po kvantovou. A protože byl letošní červnový běh této školy velmi úspěšný, doplní jej ještě jeden - uskuteční se od 25. do 29. srpna. 

Letní počasí představuje náročnou výzvu pro všechny. Nakrátko sečené městské trávníky neposkytují živočichům téměř žádný úkryt ani potravu a za dlouhého horka a sucha někdy dokonce z části usychají a odumírají. Jsou ale místa, kde to pořád žije – a mezi ně patří i květnaté louky, které od loňského jara díky Udržitelné univerzitě zpestřují okolí univerzitních kolejí či právnické fakulty. Pestrý porost se postupně proměňuje a v letošním roce postupně rozkvétají i dvouleté a víceleté druhy.

Osevní směsi Papilio, Slunovrat a Horizont, které se skládají z našich druhů travin a kvetoucích dvouděložných rostlin, poskytují životní prostor i potravu nejen hmyzu a dalším drobným bezobratlým. Ocení je také například ještěrky a slepýši nebo hmyzožraví i semenožraví ptáci – například ochmýřená semena bodláku obecného a pcháče osetu, zdánlivě pouhých plevelů, s oblibou vyzobávají stehlíci. Dále v porostech právě teď dominují bílá květenství mrkve obecné, žlutě kvetoucí rmen barvířský a vratič obecný, chrpy nebo různé druhy řebříčků, postupně dokvétají kopretiny či vičenec ligrus.

„Květnaté louky si zaslouží naši pozornost především pro svou neocenitelnou roli v podpoře biodiverzity. Díky své pestré skladbě rostlin přispívají nejen k estetické a kulturní hodnotě, ale také tvoří důležitý ekologický prvek v městském prostoru,“ říká referentka udržitelného rozvoje UP Nikola Křížová.

Před založením květnaté louky bývá pozemek většinou pokryt několika druhy trav nebo plevelnými rostlinami, které nenabízejí dostatečné množství potravy a úkrytů pro živočichy. Prostor je proto potřeba důkladně odplevelit, půdu do hloubky přibližně 10 cm nakypřit a vylepšit pískem a kompostem. Následně se vysévají 1–4 g/m2, přičemž 1 gram osiva může obsahovat 10–50 tisíc semen.

Jak se o porost dále starat, přibližuje Lenka Kubáčová ze Správy budov PřF UP: „V prvním roce se na louce prosazují rychle rostoucí trávy a jednoleté rostliny – letničky. U víceletých druhů roste především kořenový systém. Objevují se také plevele, je proto potřeba porost sledovat a vyvážit kvetení letniček s případnou potřebou odplevelovací seče.“

Univerzitní květnaté louky se nyní nacházejí ve druhém roce své existence. „Ve druhém a třetím roce začínají kvést víceleté druhy. První seč provádíme na konci května až začátku června a do konce roku pak provedeme ještě maximálně dvě seče. Posečená hmota musí být z pozemku odvezena, mulčovat nelze. Poslední sečení provádíme před zimou tak, aby byl pozemek zbavený veškeré biomasy a maximální výška porostu byla do 10 cm,“ doplňuje Lenka Kubáčová. Po čtyřech letech pravidelné péče se louka ustálí jako pestrý biotop, který je nejen zdrojem pylu a nektaru, ale také živnou bází pro larvy hmyzu, především motýlů, sarančí nebo některých brouků.

Úkryt a hnízdní stanoviště hmyzu poskytují blízké hmyzí domky. Zajímavé informace se mohou nejen studenti a zaměstnanci univerzity, ale i veřejnost dočíst na informačních tabulích, které louky i hotely doprovázejí. V blízkosti kolejí nyní kvetou také denivky na zelené fasádě Envelopa Hubu, další univerzitní oázou zeleně s ubytováním pro hmyz je i Botanická zahrada PřF UP.

Zjistit možnosti oboustranně výhodné spolupráce. S takovým cílem si pozvalo vedení katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností zástupce poskytovatelů sociálních služeb v regionu. Sešli se na právnické fakultě u kulatého stolu.

„S několika poskytovateli služeb již fakulta spolupracuje. Rádi bychom tento okruh rozšířili a dali neziskovým organizacím vědět o našich aktivitách směrem k nim a současně zmapovali jejich potřeby,“ řekla Lucia Madleňáková, vedoucí katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností.

Pozvání přijala dvacítka poskytovatelů služeb. Většina dorazila na setkání osobně, část se připojila online. „Děkujeme za možnost vyslechnout si, co všechno právnická fakulta pro neziskový sektor dělá a mohla by dělat. Uvítali bychom například možnost konzultace složitých právních případů nebo odborné přednášky pro naše klienty,“ naznačila Klára Hájková, vedoucí olomoucké pobočky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR.

Účastníci kulatého stolu se shodli na několika základních bodech spolupráce, které budou dále rozvíjet. Fakulta nabídla například služby své Studentské právní poradny, která by mohla pomáhat jak samotným poskytovatelům služeb, tak jejich klientům, také vzdělávací akce a besedy za účelem posílení právního povědomí, účast na výzkumných projektech nebo přípravu odborně-informačních podkladů – studií, příruček, videí. Od neziskových organizací fakulta na oplátku očekává, že by mohly vytvořit místa pro praxe a stáže studentů nebo pro ně připravit speciální školení a workshopy.

„Ze setkání mám velmi dobrý pocit. Padla tam spousta zajímavých nápadů a podnětů pro možnou spolupráci,“ zhodnotila Lucia Madleňáková. Účastníci se domluvili mimo jiné na pravidelných schůzkách a na vytvoření online platformy pro sdílení společných dokumentů a informací.

V případech oboustranné intenzivní spolupráce uzavírá právnická fakulta s poskytovateli sociálních služeb memoranda o spolupráci. Dříve ho již podepsala například s Charitou Olomouc, Maltézskou pomocí nebo Spolkem Trend vozíčkářů.

Přijedou za češtinou. Už v sobotu začne Letní škola slovanských studí, kterou tradičně organizuje Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Její devětatřicátý ročník přivítá nejen studující z celé Evropy, ale i z Egypta, USA, Kanady, Japonska, své zastoupení pak bude mít i Korea, Mexiko, Filipíny či Nový Zéland.

Víc než stovka studentů a studentek, jejichž zájmem je čeština, míří do Olomouce na Letní školu slovanských studií Filozofické fakulty UP. Už o víkendu podstoupí pohovory a písemné rozřazovací testy, v následujících týdnech se češtinu budou učit v deseti různých výukových skupinách – od úplných začátečníků až po velmi pokročilé. Česky je budou učit pedagogové z filozofické fakulty olomoucké univerzity a také externisté, například lektoři, kteří během akademického roku působí na lektorátech v zahraničí, v Rumunsku či v Polsku.

„Letos k nám dorazí nejvíce studentů ze Spojených států amerických, přijede jich dvanáct. Druhou početnou skupinou budou polští studující, těch do Olomouce dorazí jedenáct a velká, desetičlenná skupina pak přijede z Německa. Nejstarší z letošní více než stočlenné skupiny bude patrně devětasedmdesátiletý Ital Antonio, který na naši školu přijede už potřetí. Nejmladším studentem se tentokrát stane šestnáctiletý Francouz Jules,“ uvedla Pavla Poláchová, ředitelka Letní školy slovanských studií FF UP.

I v letošním roce o tuto školu projevili zájem i cizinci žijící v České republice, cizinci, kteří jsou zaměstnanci Univerzity Palackého pak mají speciální slevy. Až do 10. srpna se studenti a studentky budou učit jak českou výslovnost, tak i gramatiku. Škola jim nabídne i konverzační workshopy a různé zajímavé přednášky.

Kromě studia se posluchači a posluchačky mohou těšit i na spoustu zážitků. I letos výuku doplní bohatý doprovodný program, který podle ředitelky školy pod vedením Larysy Sazanovych zpestří i výuka ukrajinštiny a ruštiny.

„Pro studenty a studentky jsme připravili i workshopy na téma České Vánoce a České Velikonoce. Každé úterý a čtvrtek jim ve spolupráci s Academic sport centrem UP nabídneme i hodinu ranní jógy. Určitě mnohé pak potěší i tradiční promítání pod širým nebem na nádvoří naší fakulty či workshop lidových tanců a písniček, folklorní večer s cimbálovkou a workshop hlaholice,“ doplnila Pavla Poláchová za vedení školy s tím, že v programu letního studia češtiny nebude chybět i opékání buřtů či tradiční mezinárodní piknik, během nějž studenti a studentky prezentují pochutiny svých rodných zemí.

Kromě českého jazyka budou v rámci čtyřtýdenní školy moci poznat i řadu zajímavých míst. Program školy je o víkendech totiž zavede na Pustevny, do Rožnova pod Radhoštěm, Velkých Losin, Karlovy Studánky, Kroměříže či na hrad Helfštýn.

„Zájem o naše měsíční intenzivní studium češtiny je každoročně vysoký. Někteří posluchači a posluchači se k nám hlásí i opakovaně. Z našich pravidelných evaluací vyplývá, že svou roli v tom sehrává kvalita naší výuky, jedinečnost místa, ale i město Olomouc a bohatý doprovodný program. Věříme, že i letos si zájemci o češtinu z naší pestré nabídky vyberou. Moc se na ně těšíme,“ uzavřela ředitelka LŠSS FF UP Pavla Poláchová.

Letní škola slovanských studií FF UP se v prostorách Filozofické fakulty UP (Křížkovského 10) uskuteční od 12. července do 10. srpna. Více o LŠSS FF UP zde.

Dvěma významným osobnostem spojeným s Univerzitou Palackého osobně popřál rektor Michael Kohajda k jejich životnímu jubileu. Oba oslavenci se letos dožívají 85 let a oba také spojili převážnou část svého života s Přírodovědeckou fakultou UP. Pedagožka, matematička, horolezkyně a humanitární pracovnice Dina Štěrbová vyučovala na olomoucké fakultě bezmála tři desítky let, v osmdesátých letech úspěšně zdolala dvě osmitisícovky, před devatenácti lety pomohla založit vysokohorskou nemocnici v Pakistánu, přičemž se tomuto projektu i v současné době stále intenzivně věnuje. Její kolega z přírodovědecké fakulty Lubomír Dvořák se celoživotně věnoval oboru experimentální fyziky, dvakrát byl zvolen rektorem Univerzity Palackého a jednou děkanem své domovské fakulty. V rozhovoru s Michaelem Kohajdou zavzpomínal na své působení v čele své alma mater a zajímal se rovněž o aktuální dění na univerzitě, jejímž zaměstnancem se stal před více než šedesáti lety.

Nebývale živo bude v závěru letních prázdnin na Fakultě tělesné kultury UP. Společně s tradiční akcí Těloolomouc, na níž si vymění zkušenosti učitelé tělesné výchovy, totiž fakulta na 29. srpna chystá i stříbrnou promoci svých absolventů a program, během kterého se potkají lidé, kteří s fakultou měli nebo v současnosti mají něco společného.

Setkání absolventů, studentů a zaměstnanců zahájí historicky druhá stříbrná promoce fakulty, na níž převezmou pamětní diplomy absolventi z let 1998–2000. Slavnostní akt se uskuteční v dopoledních hodinách v olomouckém Arcibiskupském paláci. Stříbrní absolventi se mohou k účasti na promoci přihlašovat prostřednictvím tohoto formuláře.

Odpolední a večerní část programu je pak přichystána v neředínském kampusu. Účastníkům nabídne nejen prostor pro neformální rozhovory či vzpomínání, ale také prohlídky fakultních budov nebo ocenění významných absolventů, kteří zanechali výraznou stopu ve svých profesích, a nebude chybět hudební vystoupení v podání KJ Sax. „Účastníci se mohou těšit i na workshop Švihej.cz s naším absolventem Markem Vaněčkem a jeho bratrem Tomášem a připravujeme speciální soutěž s názvem Dostaň se znovu na FTK, při které se nejspíš někteří přítomní zapotí,“ prozradila Barbora Suchánková z fakultního oddělení pro rozvoj a vnější vztahy.

„Těšíme se, že se na setkání potká a propojí několik generací lidí, současných i bývalých studentů a zaměstnanců, kolegů a přátel naší fakultní komunity a že to bude příjemný den, který si všichni užijí,“ dodal děkan FTK UP Michal Šafář.

Další informace najdou zájemci na webu fakulty zde.

Setkání FTK UP bude také propojeno s Těloolomoucí, tradiční akcí fakulty, na níž si už od roku 1995 vyměňují zkušenosti a sbírají inspiraci nejen do svých hodin učitelé tělesné výchovy či tělovýchovní pracovníci škol, klubů a středisek volného času. Letošní 14. ročník se koná ve dnech 28.–30. srpna a opět nabídne pestrou paletu lekcí zaměřených na nejrůznější aktivity či problematiky týkající se tělesné výchovy, sportu a zdravého životního stylu. Podrobnosti o akci jsou k dispozici na teloolomouc.upol.cz.

V letních měsících čeká návštěvníky Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci – velkolepá vědecká oslava deseti let od jejího otevření. Zvířecí superhrdinové Strážci poznání je provedou dobrodružně-badatelskou hrou s výběrem těch nejlepších aktivit za uplynulé desetiletí. Malí i velcí budou mít při splnění úkolů možnost vysoutěžit si vstupy do Pevnosti na celý další rok.

Během Letní mise Strážců poznání budou návštěvníci plnit čtyři výzvy ve stálých interaktivních expozicích, zažijí historický busking aneb vyprávění dějin tak trochu jinak, zábavu s optickými iluzemi, úkoly s termokamerou a podívají se na město z ptačí perspektivy. Každý týden je navíc čeká jedna nová výzva i atraktivní program v laboratořích a dílnách. Seznam aktivit je dostupný na webových stránkách www.pevnostpoznani.cz a sociálních sítích.

„Pokud se návštěvníkům podaří posbírat šest razítek za splněné úkoly, mohou vysoutěžit nejen vstupy do Pevnosti poznání na celý další rok, ale získat také nová trika s motivy z našich nejúspěšnějších akcí nebo pamětní mince vydané v omezené emisi u příležitosti desetiletého výročí,“ říká Roman Chvátal, ředitel Pevnosti poznání.

Pamětní mince a designová trika je zároveň možné zakoupit v infocentru Pevnosti poznání. I během letních měsíců je v Pevnosti poznání otevřené bistro s kavárnou, kde na návštěvníky čeká osvěžující nabídka.

Letní mise plná vědy a zábavy na návštěvníky čeká po celé léto až do 31. srpna (s výjimkou 17.–19. 7., kdy je Pevnost poznání zavřená – aktuální změny v provozu jsou zveřejňovány na webu www.pevnostpoznani.cz). Většina aktivit je určena dětem a jejich blízkým ve věku od 4 let (v doprovodu dospělé osoby), respektive od 8 let (samostatně).

Univerzita Palackého měla své zastoupení na World Physiotherapy Congress. Na jedno z největších odborných setkání fyzioterapeutů zavítalo více než 4500 účastníků z celého světa. Několikadenní akce v japonském Tokiu se aktivně zúčastnila i členka Ústavu klinické rehabilitace FZV UP Petra Gaul Aláčová.

Petra Gaul Aláčová je fyzioterapeutka a odborná asistentka Ústavu klinické rehabilitace FZV UP, garantka anglického studijního programu Physiotherapy. 

Jaká byla vlastně geneze vaší účasti na tomto prestižním kongresu?
V roce 2018 jsme na naší fakultě spustili anglický studijní program Physiotherapy a vnímali jsme čím dál větší potřebu mít přehled o tom, co se děje na poli fyzioterapie nejen v České republice, ale také v mnohonásobně širším měřítku. V roce 2024 se fakulta zdravotnických věd stala členem sítě European Network of Physiotherapy in Higher Education. Již na prvním kongresu bylo evidentní, že pro naše absolventy musíme mít daleko větší přesah. Studují u nás mladí lidé nejen z Evropy, ale i z Blízkého a Dálného východu, Severní Ameriky i Afriky, a tak bylo jasné, že dalším krokem je účast na World Physiotherapy Congress v Tokiu. Díky velkorysé podpoře paní proděkanky Jarmily Zimmermannové bylo možné se přihlásit a po téměř půlročním revizním řízení jsme z Japonska dostali zprávu, že náš příspěvek byl vybrán k posterové prezentaci.

Na kongresu jste coby aktivní účastník vystoupila s komentovaným posterem. Na jaké téma a jaké bylo přijetí?
V období vyhlášení kongresu jsme zpracovávali první výsledky pilotního projektu zaměřeného na aktívní stárnutí The impact of physical exercise on the overall wellbeing on the aging population in the Czech republic (Vliv fyzického cvičení na celkovou pohodu stárnoucí populace v České republice, aut. Petra Gaul Aláčová, Alena Svobodová, Jana Vyskotová, Anita Můčková, Petr Konečný, Romana Klášterecká). Vzhledem k celosvětovému narůstajícímu trendu stárnutí populace byl náš příspěvek přesně v souladu s tím, co rezonovalo celým kongresem. Dokonce letošní Světový den fyzioterapie, který připadá na 8. září, má hlavní téma Physiotherapy and physical activity in healthy ageing, with a focused look at preventing frailty and falls (Fyzioterapie a fyzická aktivita ve zdravém stárnutí se zaměřením na prevenci křehkosti a pádů). S kolegy z různých koutů světa jsme diskutovali hlavně nad metodikou, adherencí, monitoringem a technologickou zdatností stárnoucí populace, přičemž společným jmenovatelem byly benefity pravidelné pohybové aktivity.

Co je pro vás největším přínosem účasti na této mezinárodní akci?
Přínos konference byl opravdu multidimenzionální. Nejen fakt, že fakulta zdravotnických věd, potažmo Česká republika je rovnocenným partnerem nejen v klinické fyzioterapii, ale i všech aspektech s ní spojených. Výměna zkušeností s kolegy v oblasti pregraduálního vzdělávání fyzioterapeutů, diskuze nad problémy, se kterými se jednotlivé země potýkají, a jejich funkční řešení. V neposlední řadě bylo velice přínosné setkávání s poskytovateli postgraduálního vzdělávání, ať už na magisterské či DPT úrovni a získávání kontaktů pro naše absolventy, kteří v tuto chvíli ještě nemají možnost pokračování ve studiu na Univerzitě Palackého.

Měla jste prostor na větší prohlídku města? Jaký byl váš první a nejsilnější dojem z Tokia?
V průběhu extrémně nabitého programu kongresu nebylo možné vůbec si najít prostor na prohlídku Tokia, a tak jsem byla velice ráda, že jsem mohla po kongresu ještě pár dní Zemi vycházejícího slunce objevovat. Asi nejsilnější dojem na mně Tokio, potažmo celé Japonsko, udělalo svou čistotou, nesmírným pocitem sociální soudržnosti a zodpovědnosti, úctou, kterou si všichni navzájem projevují, a naprosto skvělým jídlem. Překvapivým bylo také všudypřítomné propojení historie a hi-tech technologií, prolínání nejrušnějších míst světa s místy, která byla naprostými oázami klidu a dělila je jenom ulice či jeden blok.

Velvyslanec ČR ve Slovinsku Jiří Kuděla přijal na české ambasádě v Lublani dva významné geografy, Miroslava Vysoudila z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Darka Ogrina z katedry geografie Filozofické fakulty Univerzity v Lublani. Při této příležitosti ocenil jejich třicetiletou spolupráci ve vědecké činnosti a vzdělávání v oblasti geografie s důrazem na klimatologii.

„Za tři desetiletí úzké a intenzivní spolupráce vznikla řada vědeckých a odborných publikací. Průkopnické bylo zejména využití metody pozemního termálního monitoringu při studiu lokálního klimatu na území Slovinska již kolem roku 2010, stejně jako zavedení pokročilých přístupů v oblasti topoklimatického mapování. Nedílnou součástí spolupráce byly i četné vzdělávací aktivity, především terénní kurzy, které se mohly uskutečnit díky dlouhodobé podpoře programu Erasmus,“ uvedl Miroslav Vysoudil z katedry geografie.

Tento program má na obou pracovištích pevné zázemí již od konce 90. let 20. století, kdy byla navázána první institucionální spolupráce mezi katedrou geografie a její partnerskou katedrou na Univerzitě v Lublani a poté také s Univerzitou v Mariboru.

„Pan velvyslanec podotkl, že naše spolupráce napomáhá k obecnému prohlubování česko-slovinských vztahů a významně zlepšuje obraz České republiky nejen ve slovinské vědecké obci, ale šířeji v celé slovinské společnosti,“ doplnil Miroslav Vysoudil.

Jak může být právo nástrojem udržitelného rozvoje a zároveň efektivní ochranou spotřebitele? Právě na tuto otázku se snažila odpovědět mezinárodní letní škola Sustainability and Consumer Protection, kterou od 30. června do 4. července pořádala právnická fakulta.

Intenzivní pětidenní program, jehož se zúčastnilo 22 studentů z Nizozemska, Ukrajiny, Maďarska, Řecka a České republiky, nabídl nejen odborné přednášky akademiků z pěti zemí, ale také týmovou práci, simulované soudní jednání či terénní exkurzi do Litovelského Pomoraví. „Tato letní škola je výjimečná tím, že propojuje mladé lidi z různých zemí, kteří se společně zamýšlejí nad jedním z největších problémů současnosti – jak sladit ekonomické, právní a ekologické zájmy v oblasti ochrany spotřebitele,“ uvedla při zahájení školy Blanka Vítová, proděkanka pro organizaci a rozvoj PF UP a jedna z organizátorek akce. „Udržitelnost už není okrajové téma. Právo se snaží v oblasti udržitelnosti nastavovat pravidla hry, a právě o tom je tento týden.“

Letní škola přivítala přednášející z partnerských univerzit v Nizozemsku, Polsku či Maďarsku. Na problematiku udržitelnosti a její právní dimenze se účastníci podívali optikou evropského soukromého práva, mezinárodního práva soukromého i specifických institutů, jako je právo na opravu nebo klamavá obchodní tvrzení, tzv. greenwashing.

„Rozhodla jsem se zúčastnit této školy, protože mě vždy zajímala udržitelnost, která přímo ovlivňuje naše životy a budoucnost. Také jsem byla velmi zvědavá, zda se dozvím více o právech spotřebitelů. Podle mého názoru je to něco, co je užitečné v každodenním životě a co by měl každý znát,“ uvedla jedna z účastnit Nadiia Hlushchenko z Národní univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě. „Tato škola předčila má očekávání – přednášky jsou opravdu poutavé, je v nich spousta nových a užitečných informací a také máme možnost získané znalosti uplatnit v praktických skupinových úkolech, což mi umožnilo poznat zajímavé lidi a vyměnit si své poznatky.“

Součástí programu byla také exkurze do chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Studenti se vydali na raftech po řece Moravě, kde se v průběhu plavby dozvěděli více o biodiverzitě oblasti a ekologickém významu přírodních toků. Nechyběl ani kulturní prvek – filmová projekce satirického dokumentu, který s nadhledem kritizuje současnou kulturu impulzivního nakupování a nadspotřeby.

Týdenní program vyvrcholil simulovaným soudním řízením – tzv. mini moot court – v němž si studenti rozdělili role soudců, firemních právníků a zástupců nevládních organizací a argumentovali v modelovém sporu týkajícím se právní odpovědnosti v rámci environmentálního marketingu. Museli zhodnotit přiměřenost a doložitelnost ekologických tvrzení a analyzovat, zda mohlo dojít k nekalé soutěži nebo klamání spotřebitelů. „Bylo zajímavé sledovat, s jakým zápalem studenti obhajovali své pozice. Tento typ simulace ukazuje, že udržitelnost dnes není jen technickou otázkou, ale zásadním právním tématem s dopadem na podnikání i důvěru veřejnosti,“ zhodnotila výstup Rita Simon, jedna z organizátorek školy.

Letní školu zakončila slavnostní večeře v historickém centru Olomouce. Vedle intenzivního odborného programu si tak účastníci odvážejí i hlubší kulturní a osobní zážitky a nové mezinárodní kontakty. „Šlo o první ročník této letní školy, ale věřím, že se nám podařilo nastartovat tradici, která bude pokračovat i v dalších letech,“ dodala proděkanka Blanka Vítová.

Hmyzem roku byly zvoleny světlušky, oblíbený svítící hmyz, jehož dospělí jedinci se právě začínají líhnout a můžeme se tak s nimi potkávat během začínajících prázdnin. Bohužel ale méně než dřív. Tyto svatojánské mušky, jak se jim někdy přezdívá, jsou totiž v ohrožení – také kvůli všudypřítomnému veřejnému osvětlení. Jejich studiu se na ústavu CATRIN UP věnuje Dominik Kusý.

Dominik Kusý působí ve výzkumné skupině Biodiverzita a molekulární evoluce. Zabývá se studiem neotenie a bioluminiscence, zaměřuje se na analýzu jedů světlušek, ale i jiných druhů brouků. Za sebou má řadu úspěchů včetně obdivuhodných zhruba 30 publikací v prestižních časopisech i několik ocenění. Věnuje se také popularizaci vědy. Žije v Olomouci, kde s manželkou právě očekávají narození prvního potomka.

Česká entomologická společnost letos vyhlásila hmyzem roku světlušky, proč zrovna je?

Myslím, že kolegové, kteří se dlouhodobě věnují mapování světlušek v rámci projektu Česko hledá světlušky, který navázal na úspěšnou iniciativu Praha hledá světlušky, chtěli upozornit na fakt, že je to druh hmyzu ohrožený nočním světelným znečištěním a tím i ztrátou habitatu, tedy přirozeného stanoviště. Je škoda, že kvůli potřebě za každou cenu osvětlit všechna místa ve městech i jejich okolí jsou ovlivněny přirozené habitaty světlušek, jako jsou například křoviny v lesoparcích, kde se ještě stále vyskytují.

Jsou světlušky bez funkčního použití bioluminiscence, tedy pro ně tak specifického světélkování, bezradné?

Světlušky používají bioluminiscenci ke komunikaci mezi sexuálními partnery. Veřejné osvětlení jim tak klade překážky, aby se mohly najít. Komunikační strategie se však liší podle druhu světlušek – zatímco některé spoléhají téměř výhradně na světelné signály se specifickými vzory blikání, jiné kombinují světlo s chemickými signály ve formě feromonů, pro přesnější rozpoznání partnera. Ne vždy jsou navíc pro světélkování ideální podmínky, například když je chladný večer, tak svítí méně intenzivně. Ideální je pro ně bezvětří a teplo, pak svítí.

 
Bezkřídlá samice naší nejběžnější světlušky menší (Lamprohiza splendidula) s několika světelnými orgány. Jedinečná forma světelných orgánů v rámci světluškovitých.

Svítí tedy světlušky výhradně kvůli páření?

To je právě zajímavé. Většinou totiž svítí vajíčka, larvy či kukly. U dospělých jedinců se bioluminiscence vyskytuje až sekundárně, avšak ne všichni dospělci svítí.

Jedinci, které u nás v letních nocích pozorujeme svítit, jsou samci jednoho ze tří druhů tuzemských světlušek – světlušky menší. Dále u nás máme ještě světlušku větší, jejíž samec létá, ale nesvítí. Respektive svítí pouze, když jej zmáčknete nebo vyrušíte, ale ne za letu jako signál pro samičku. Třetím naším druhem je světluška krátkokřídlá, která je denní, a svítit ji tudíž nevidíme. Ta se spoléhá především na feromonovou komunikaci.

Všechny tyto tři druhy mají neokřídlené samice. Ty žijí většinou skrytě – v hrabance, pod kameny nebo mezi vegetací u povrchu půdy. U našich dvou běžných nočních druhů okřídlení samci aktivně vyhledávají samice kombinací feromonů a světla, samice naopak zaujímají vábící pozici – vylezou ze svého úkrytu a vystrčí svítící zadeček jako signál pro samce. Samice navíc svítí specifickým vábícím signálem jenom do té doby, než se spáří. Když později v létě najdete svítit samice, tak to bude většinou pod lampami veřejného osvětlení. Což si vysvětlujeme tak, že je samci nemohli kvůli oslnění světlem z lampy najít.

To je u světlušek běžné, že samičky nelétají?

Vůbec ne, světlušek je na světě více než 2400 druhů a většina má létavá obě pohlaví. Jen zrovna u nás žijí druhy s neokřídlenou, tzv. neotenickou samičkou. Neotenie je stav, kdy si dospělec zachovává znaky přechozích vývojových stádií. A právě existence neotenie u světlušek a jejich příbuzných je jedna z otázek, kterou zkoumáme u nás v laboratoři.

 
Samec a bezkřídlá samice naší světlušky větší (Lampyris noctiluca).

Jakou evoluční výhodu mají neokřídlené samičky, že se u těchto druhů vyskytují?

Díky tomu, že nelétají, mohou mít tyto samice větší tělo a zdá se, že mají i větší vajíčka a larvy, což je evolučně výhodné. Například samičky světlušky větší jsou pro samce tím přitažlivější, čím mají větší lucerničku, jak se nazývá jejich svítící orgán. Tím symbolizují, že mají hodně velkých vajíček. Největší neokřídlené samice světlušek z rodu Lamprigera dosahují dokonce okolo 7 cm a jejich vajíčka se velikostně blíží bonbonům Tic Tac.

Chápu, že světélkování je důležité pro hledání partnera, ale proč svítí larvy a kukly?

To je věc, kterou přesně nevíme. Protože ony se tím logicky vystavují riziku, že je sežere predátor. Zdá se, že jej svícením chtějí vyděsit. Něco jako výstražné nápadné zbarvení u jiných organismů. Některé světlušky mají ve své hemolymfě – tělní tekutině podobné naší krvi – obranné látky, tzv. lucibufaginy, které jsou pro predátory toxické. Tyto hořké alkaloidy, strukturně podobné toxinům ropuch, způsobí, že predátor světlušku okamžitě vyplivne. Světélkování tedy funguje jako varovný signál: „Jsem jedovatá, nesněz mě!“

Ale například larvy některých skupin kovaříků, kteří jsou příbuzní světluškám a u nichž se nezávisle také vyvinula bioluminiscence, žijí v termitištích a používají lucernu na hlavě jako návnadu – přilákají okřídlené termity a ty potom sežerou.

Když jste zmínil kovaříky, kolik druhů hmyzu, vedle světlušek, vlastně svítí?

Přesný počet vám neřeknu, nejedná se o rozšířený fenomén, ale ukazuje se, že je běžnější, než jsme si mysleli. Bioluminiscenci využívají například některé larvy much. Ale nesvítí jen hmyz. Známá je u chvostoskoků, ryb, hub, existují dokonce svítící žížaly, které žijí i u nás, suchozemští šneci, symbiotické bakterie a další překvapivé druhy.

U všech těchto nepříbuzných organismů vznikla bioluminiscence v evoluci nezávisle, přičemž například u brouků se vyvinula nezávisle ze stejné genové rodiny tzv. Acyl-CoA synthetáz. Liší se i barva světla. Některé druhy mají třeba světlo s takovou vlnovou délkou, že jsou lépe vidět při setmění, jiné v noci.

Lucerničky mohou být na různých částech těla, a dokonce jich může mít jeden jedinec víc a využívat je k různým příležitostem. Třeba právě někteří dospělci kovaříků mají dvě lucerničky na štítu na hlavě, jež vydávají zelené světlo jako varovný signál predátorovi, a jednu na břiše, která vydává oranžové světlo a je viditelná ze země pro samičky.

 
Zástupce kovařikovitých (Elateridae) Pyrophorus – dospělý jedinec s viditelným rozdílem v barvě vyzařovaného světla z abdominálních a thorakálních luceren. Tento druh má duplikovaný gen pro luciferázu, což umožňuje produkci světla různých barev v různých částech těla.

Čím se vlastně živí světlušky?

Larvy jsou dravé a jejich klasická potrava jsou šneci, u nás třeba páskovka keřová. Jiné druhy ale žerou i žížaly nebo malý hmyz. K usmrcení a trávení kořisti používají larvy jed, který vstřikují do oběti pomocí dutých kusadel. Podle předběžného výzkumu má složení tohoto jedu podobné charakteristiky jako u jiných organismů praktikujících mimotělní trávení kořisti – například u pavouků. Zajímavé je, že některé paralyzující toxiny vykazují nápadnou podobnost s toxiny obsaženými v hadím jedu.

Dospělci se většinou neživí vůbec, žijí jen krátce. Larvy se u nás ve volné přírodě většinou vyvíjejí dva až tři roky, doba vývoje je u nich vázaná pravděpodobně na dostupnost potravy. V laboratoři to trvá tak čtyři pět měsíců díky konstantní teplotě a přísunu potravy. My je tak můžeme používat k experimentům, které trvají relativně rozumnou dobu.

Jak složité je chovat světlušky v laboratoři?

Ne všechny druhy jdou v laboratoři chovat, někdy je obtížné zjistit, co jim vyhovuje. My chováme naše světlušky větší a potom jeden druh ze stejného rodu ze Sardinie. Celkově stovky jedinců. Vedle chovu světlušek máme paralelně takovou malou šnečí farmu. Jako potravu pro naše světlušky chováme oblovky.

Jaké experimenty na nich v laboratoři provádíte?

Dokončili jsme sekvenování kompletního genomu sardinského druhu Lampyris sardiniae, který nám slouží jako základ pro funkční studie. Současně provádíme rozsáhlou analýzu RNA zahrnující obě pohlaví, různé části těla a různá vývojová stádia pro objasnění evoluce neotenie. Já osobně se také zajímám o evoluci jedu u jejich dravých larev, který využívají k usmrcení nebo paralyzování kořisti a následně k jejímu trávení.

Vy ale nestudujete světlušky jen v laboratoři, poměrně často se svými kolegy vyrážíte do terénu, kde všude jste byl světlušky studovat?

Obecně nestudujeme pouze světlušky, ale širší skupinu brouků z infrařádu Elateriformia, kam světlušky patří. Já osobně jsem byl například na Papui Nové Guineji a v Ekvádoru. V Jižní Americe je asi největší diverzita světlušek. Ale najdeme je, snad s výjimkou arktických oblastí, všude na světě. Například u světlušek za polárním kruhem se zkoumá, jak se vyrovnávají s polárním dnem a jaký vliv má téměř konstantní světlo na jejich bioluminiscenci.

Jaké jsou nejbizarnější vlastnosti světlušek, se kterými jste se ve světě setkal?

Jsou některé světlušky, jejichž larvy žijí ve vodě a dokážou lovit vodní šneky. Na stolových horách na hranicích mezi Venezuelou a Guyanou vědci pozorovali larvy, které dokážou zabít i malé žáby.

V Asii, Jižní a Severní Americe, kde žije spousta druhů světlušek na jednom místě, se mezi sebou jednotlivé druhy poznají podle světelných signálů. Každý druh „bliká“ jinak. Je to velmi podobné morseovce. Existují i druhy, kde se partneři dokážou sladit a blikat ve stejném rytmu. Tento způsob vzájemného sladění je také předmětem zkoumání.  

Známe i světlušky, které kradou toxické obranné látky, zmíněné lucibufaginy. Samičky rodu Photuris dokážou napodobit světelný signál a nalákat samce jiných druhů, kteří mají ve své hemolymfě tyto toxické látky. Samce sežerou a do své vlastní hemolymfy získají toxiny, které předají do vajíček a tím ochrání své potomky.

Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.

Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.

Díl první: Jedeme na dovolenou

Cestování je neodmyslitelnou součástí léta. Někdy ale možná trochu zapomínáme na to, co je podstatou toho slova – cesta. Snažíme se ji odbýt co nejrychleji, stresuje nás řízení na přeplněných silnicích nebo hodiny čekání a kontroly na letištích. Zkuste letos pojmout i samotnou cestu jako jeden z cílů a nový zážitek, který jste ještě nevyzkoušeli, a třeba si prohlédnout i zajímavá místa na trase.

V posledních letech se úspěšně rozšiřuje síť pohodlných dálkových vlaků. Ze všech běžně dostupných dopravních prostředků je právě vlak jedním z nejšetrnějších k životnímu prostředí. Na jednoho cestujícího připadá jen zlomek emisí CO₂ oproti autům nebo letadlům.

Dovolená může začít už ve chvíli, kdy si sednete do kupé nebo tichého vozu. Vlaky dnes nabízí pohodlí včetně Wi-Fi, klimatizace nebo občerstvení. Děti ocení herní zóny, dospělí si odpočinou nebo doženou čtení. Mnohé linky navíc nabízejí možnost vzít s sebou kolo, takže můžete spojit železnici s cyklovýletem. Z Prahy do Popradu a Košic si s sebou dokonce můžete vzít i auto.

Možná vás překvapí, kam můžete z Olomouce dojet (skoro) přes noc:

Trasa

odjezd – příjezd

příklad spojení v IDOSu

Olomouc – Řím

16:05 – 10:58

detail

Olomouc – Amsterdam

15:16 – 6:26

detail

Olomouc – Brusel

15:16 – 9:27

detail

Olomouc – Paříž

15:50 – 9:35

detail

Olomouc – Curych

15:50 – 9:18

detail

Olomouc – Stockholm

11:50 – 9:55

detail

Olomouc – Kodaň

11:50 – 6:38

detail

Olomouc – Rijeka

19:17 – 10:03

detail

Olomouc – Gdaňsk

18:31 – 4:51

detail

Olomouc – Bukurešť

13:05 – 11:35

detail

Mimořádnou osobnost barokní Olomouce, kanovníka Jiřího Jindřicha rytíře z Mayerswaldu, přibližuje prostřednictvím výběru liturgických textilií a dalších předmětů výstava Ke cti a slávě Boha nejlepšího a největšího, kterou připravila Cyrilometodějská teologická fakulta UP s Muzeem umění Olomouc a Římskokatolickou farností sv. Václava. V kryptě olomoucké katedrály ji můžete během letních prázdnin navštívit vždy od středy do neděle.

Kanovník a později děkan olomoucké metropolitní kapituly Jiří Jindřich rytíř z Mayerswaldu byl významnou osobností duchovního a společenského života barokní Olomouce. Vynikal vzděláním a výjimečným kulturním rozhledem a vkusem, byl vášnivým sběratelem a také štědrým mecenášem, který na podporu umění a liturgie neváhal věnovat nemalé finanční prostředky. Inicioval rozsáhlou barokní proměnu interiéru olomoucké katedrály, na které se podíleli přední doboví umělci a které se přes pozdější novogotickou přestavbu dochovala ve dvou kaplích. Prostřednictvím své poslední vůle pak katedrále daroval podstatnou část svého jmění, součástí byl i mimořádný soubor liturgických textilií a dalších předmětů, obrazů či osobních šperků.

Výstava v kryptě představuje výběr z tohoto odkazu: návštěvníci uvidí například zlacené kalichy, kovanou vazbu Mayerswaldova misálu, bohatě zdobené kasule ze vzácných látek nebo také dvojici relikviářů sv. Jana Nepomuckého a sv. Kristýna z donace Mayerswaldova přítele, biskupa Jakuba Arnošta z Lichtensteinu-Castelcorna. K výstavě vyšel také bohatě ilustrovaný katalog, který seznamuje i s Mayerswaldovým životem, církevní kariérou, mecenátem a sběratelstvím.

„Jiří Jindřich rytíř z Mayerswaldu byl muž, který dokázal propojovat své kněžství s uměním, kulturou a také štědrostí. Moc bych si přál, aby zde vystavená krása nám přinesla radost a byla výzvou k propojování toho, co je krásné a dobré v našich životech,“ uvedl při vernisáži olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, který výstavě v dómské kryptě udělil záštitu.

Přítomné, mezi kterými byl i pražský arcibiskup Jan Graubner, přivítaly také řešitelky projektu, jehož je výstava součástí, Jitka Jonová z katedry církevních dějin a dějin církevního umění CMTF UP a Helena Zápalková z Muzea umění Olomouc, která jako kurátorka zájemce výstavou provedla. Pozdrav připojil i dómský farář Michal Pořízek a proděkan CMTF UP Tomáš Parma, který výstavu a katalog k ní vyzdvihl jako příspěvek k poznání dlouhých dějin olomoucké metropolitní kapituly.

V kryptě olomouckého katedrály sv. Václava je výstavu možné navštívit do 14. září, a sice během prázdninových měsíců vždy od středy do soboty v čase 10–13 hod. a 14–17 hod. a v neděli v čase 14–17 hod. V ostatní dny je možné si návštěvu předem domluvit na tel. 731 402 036. Vstup na výstavu je zdarma. Katalog k výstavě je možné zakoupit přímo v kryptě nebo na e-shopu Vydavatelství UP zde.

Výstava Ke cti a slávě Boha nejlepšího a největšího. Jiří Jindřich z Mayerswaldu (1676–1747) – kanovník a mecenáš olomoucké katedrály vznikla jako součást projektu CMTF UP Sakrální objekty: prezentace, péče a zhodnocení, který je podpořen Ministerstvem kultury ČR v rámci programu NAKI III na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023–2030. O projektu jsme psali v tomto článku.

Univerzita Palackého v Olomouci se letos již podesáté zařadila mezi nejlepší vysoké školy světa v prestižním žebříčku QS World University Rankings (QS WUR). Ten je spolu se žebříčkem Times Higher Education (THE) a Šanghajským žebříčkem považován za nejprestižnější mezinárodní hodnocení. Mezi 3 % nejlepších škol se pak UP umístila v novém vydání The Center for World University Rankings (CWUR).

V aktuálním vydání si Univerzita Palackého výrazně polepšila ve většině hodnocených oblastí. Kvůli rekordnímu nárůstu počtu hodnocených institucí se však toto zlepšení neprojevilo ve výsledném pořadí, kde univerzita zaznamenala mírný pokles z loňské pozice 651.–660. na 668. místo.

Analýze QS WUR 2026 bylo podrobeno celkem 8467 vysokých škol, což je o 2804 více institucí než v předchozím roce. Do finálního žebříčku bylo zařazeno 1501 institucí, z toho 112 nově hodnocených. Společnost Quacquarelli Symonds v něm hodnotí univerzity na základě 9 parametrů, přičemž právě polovinu výsledného skóre tvoří dohromady ukazatele akademická reputace a citace akademických a vědeckých pracovníků. Reputace ze strany zaměstnavatelů je ohodnocena 15 % a poměr studentů ku akademickým a vědeckým pracovníkům 10 %. Zbývající díl celkového skóre je tvořen po pěti procentech indikátory zaměstnatelnost, podíl zahraničních akademických a vědeckých pracovníků, mezinárodní výzkumná síť, podíl zahraničních studentů a udržitelnost.

Stabilní pozice mezi českými univerzitami

Univerzita Palackého vylepšila své skóre v osmi z devíti sledovaných indikátorů. Nejlépe si vedla v oblasti mezinárodní výzkumné sítě, kde obsadila 239. místo, a v indikátoru udržitelnost, kde se umístila na 358. příčce.

Mezi šestnácti českými vysokými školami, které se v letošním žebříčku umístily, zůstává Univerzita Palackého třetím rokem na šesté příčce. V rámci tuzemského srovnání dosahuje nadprůměrných výsledků zejména v podílu zahraničních akademických a vědeckých pracovníků a v mezinárodní výzkumné síti, kde jí náleží druhé místo v rámci ČR. Naopak v ukazateli podíl zahraničních studentů je až na jedenácté pozici.

QS WUR v globálním kontextu

Světovému žebříčku opět dominuje Massachusetts Institute of Technology (MIT), druhé místo obsadila Imperial College London a třetí je letos Stanford University. University of Oxford se posunula oproti loňsku na čtvrté místo.

Nejlépe hodnocenou českou univerzitou zůstává Univerzita Karlova v Praze, která se udržela v TOP 300. Následují České vysoké učení technické v Praze a Masarykova univerzita, které si oproti loňskému roku vyměnily pozice a nadále obě patří do TOP 400. Kompletní výsledky QS World University Rankings jsou k dispozici na QS World University Rankings.

Umístění v žebříčku CWUR

Dalším nedávno vydaným žebříčkem je The Center for World University Rankings (CWUR), který v rámci hodnocení více než 21 000 vysokých škol zařadil Univerzitu Palackého mezi 3 % nejlepších institucí, konkrétně na 596. místo.

Žebříček CWUR porovnává data ze čtyř oblastí. Po čtvrtinovém podílu na analýze institucí mají indikátory kvalita vzdělávání a zaměstnanost absolventů. Ukazatel výzkumný výkon je hodnocen 40 % a žebříček v rámci něj sleduje celkový počet výzkumných prací, vysoce kvalitní publikace, vliv/dopad a citovanost. Deseti procenty má na hodnocení institucí vliv kvalita zaměstnanců.  

Univerzita Palackého opět mezi nejlépe hodnocenými vysokými školami

V rámci hodnocení CWUR získala univerzita skóre, které je zcela totožné s tím loňským. Avšak důsledkem navýšení počtu hodnocených institucí v žebříčku o téměř 500 nových účastníků je snížení její pozice o osm míst, tedy z 587. na 596. příčku.

Co se týče srovnání v rámci Česka, v žebříčku se letos umístilo stejných jedenáct univerzit jako loni a Univerzita Palackého se nachází na třetí pozici. Celkově se do TOP 1000 dostaly pouze čtyři české univerzity – Univerzita Karlova v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci, Masarykova univerzita, České vysoké učení technické v Praze.

Skvělého výsledku dosáhla Univerzita Palackého v oblasti výzkumného výkonu, kde si v rámci ČR drží 3. místo.

„Umístění v CWUR je pro naši univerzitu objektivnější vizitkou výsledků její práce zejména z toho důvodu, že v tomto žebříčku se pracuje pouze s dostupnými daty vysokých škol a není zde hodnocena tzv. reputace, při níž záleží zejména na tom, kolik z oslovených hodnotitelů naši univerzitu zmíní. Z kapitol reputace těží zejména všeobecně známé univerzity, jako je Harvard nebo Oxford, nicméně proslulost nemusí vždy nutně znamenat kvalitu v dané oblasti. Proto je potěšující, že jsme od roku 2014, kdy UP poprvé pronikla do tohoto žebříčku a umístila se na 804. pozici, z tohoto místa už nikdy neklesli a naopak se postupně posouváme směrem ke stále lepšímu umístění,“ uvedla k výsledkům v CWUR Hana Marešová, vedoucí oddělení strategie a kvality UP.

První tři světová místa zůstávají stejná jako loni a patří Harvard University, MIT a Stanford University. Celkové výsledky CWUR jsou k nahlédnutí zde.

Třiadvacátý ročník největší česko-slovenské soutěže hodnotící komunikační projekty a firemní média Zlatý středník zná své finalisty. Hned dvě želízka má přitom v tzv. shortlistu Univerzita Palackého. V kategorii Interní tištěný časopis a noviny může ocenění získat Žurnál Univerzity Palackého, v sekci Mobilní aplikace a inovace pak univerzitní UPlikace.

Zlatý středník je profesní soutěž hodnotící nejlepší komunikační projekty a firemní média vznikající jak v České republice, tak na Slovensku. Odborná porota posuzuje přihlášené práce i napříč oborovými sektory a porovnává nejzajímavější osobnosti a PR agentury.

V kategorii Interní tištěný časopis a noviny byl mezi finálovou šestici vybrán magazín Žurnál UP, který v tištěné podobě pravidelně přináší rozhovory s významnými osobnostmi, portréty a příběhy studentů, pedagogů, vědců i dalších pracovníků a zajímavosti z dění na Univerzitě Palackého. 

„Mám radost, že se náš univerzitní časopis dokázal prosadit v silné konkurenci a našimi ‚soupeři‘ ve finále je pětice tištěných interních magazínů a novin velkých tuzemských firem. Rozhodnutí odborné poroty je oceněním naší snahy představovat Univerzitu Palackého prostřednictvím příběhů zajímavých a úspěšných osobností, které na naši alma mater studují a pracují. Ukazujeme, jak barevný a mnohovrstevnatý je náš univerzitní svět,“ uvedla šéfredaktorka Ivana Pustějovská.

Po nedávném třetím místě v soutěži Česká cena PR Lemur si může další úspěch přičíst i univerzitní UPlikace nominovaná na Zlatý středník v kategorii Mobilní aplikace a inovace.

„UPlikace je v kontextu českých vysokých škol stále unikátním nástrojem, který se v posledních několika letech posunul od nástroje na správu denní agendy studujících k aplikaci, již využívají také zájemci o studium nebo neakademičtí zaměstnanci univerzity. V příštím roce navíc UPlikace získá i modul pro absolventy,“ doplnil vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

Soutěž Zlatý středník pravidelně vyhlašuje Asociace strategické komunikace a vztahů s veřejností (ASCOPA). Z letošního celkového množství 642 přihlášek postoupilo do finále v 20 hlavních a 9 oborových kategoriích postoupilo 174 prací. Slavnostní vyhlášení vítězů se uskuteční 11. září v Empire Hall v Praze. Více o soutěži zde.