Novinky z PřF a UP

Třetí místo v soutěži o Cenu ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce 2026 získala absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Eliška Beranová. Ocenění obdržela za odborný článek zaměřený na vliv kyseliny šťavelové na fyziologii a imunitní systém včely medonosné.

„Toto ocenění pro mě znamená především potvrzení, že výzkum zaměřený na zdraví včel má své místo nejen ve vědecké komunitě, ale i v širším kontextu zemědělství. O to více si ho vážím, že naše publikace byla vybrána z 29 přihlášených prací. Zároveň je to uznání práce celého týmu, protože na výzkumu se podílela řada mých kolegů a spoluautorů, bez jejichž odbornosti a spolupráce by tato práce nevznikla. Myslím, že právě dlouhodobé propojení základního výzkumu s praktickými otázkami včelařství je důležité pro lepší pochopení toho, jak používané léčebné postupy ovlivňují zdraví včelstev,“ uvedla Eliška Beránková.

Studie ukázala změny v imunitě včel

Oceněná studie s názvem Zesílená imunitní odpověď a zvýšená antimikrobiální aktivita u včely medonosné (Apis mellifera) po aplikaci pásků s kyselinou šťavelovou a glycerinem se věnuje jednomu z významných témat současného včelařství – ochraně včelstev před roztočem Varroa destructor.

Tento parazit patří mezi nejvýznamnější hrozby pro zdraví včelstev. K jeho potlačení se využívá mimo jiné kyselina šťavelová. Výzkum Elišky Beranové se však nezaměřil na její účinnost proti roztoči, ale především na to, jak její aplikace ovlivňuje samotné včely.

Nové poznatky mohou pomoci zpřesnit léčebné postupy

Výsledky studie ukázaly zesílenou imunitní odpověď a zvýšenou antimikrobiální aktivitu včel. Práce tak přináší nové poznatky o biologických dopadech používaných léčebných postupů a může přispět k jejich dalšímu zpřesňování a optimalizaci s ohledem na zdraví a kondici včelstev.

Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce oceňuje kvalitní výsledky výzkumu s významem pro zemědělství, potravinářství, lesnictví a související oblasti.

Tři minuty a publikum, které je třeba zaujmout svým vědeckým tématem. Mezinárodní popularizační soutěže budou mít i letos v září svá tuzemská finále. A UP bude opět u toho. Navážou letos finalistky a finalisté na loňský úspěch Veroniky Šedajové ve Falling Walls Lab? Ve finále FameLabu se o to letos pokusí dokonce tři zástupkyně.

Pouze dva slidy a vědecké téma, které boří bariéry – takové je zadání pro finalisty Falling Walls Lab. Ti se utkají v úterý 15. září v Národní technické knihovně v Praze a mezi 14 nejlepších mladých vědců a vědkyň z celé republiky se letos probojoval Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Divákům a odborné porotě představí chytré senzory, které se využívají mj. k měření teploty. Díky nim tak víme, jaká místa v Olomouci fungují jako tepelné ostrovy či které povrchy se nejvíce prohřívají. Senzory sbírají také informace například o dopravě. Data jsou volně přístupná a srozumitelně zpracována na webu Digitální Olomouc.

Univerzita Palackého je zároveň hrdým partnerem soutěže. V loňském roce bylo ve finále Falling Walls Lab pět zástupců UP. Veronika Šedajová z CATRIN dokonce celou soutěž vyhrála a reprezentovala Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně (psali jsme zde).

Rezistence bakterií vůči antibiotikům, možnosti léčby tuberkulózy či imunita včelstev. To jsou témata, která budou mladé vědkyně z UP letos popularizovat v tuzemském finále britské soutěže FameLab. To se koná v pondělí 21. září v Městské knihovně v Praze. Přírodovědeckou fakultu zde budou reprezentovat Linda Tölgová z katedry biochemie a Simona Belošová s Anežkou Lykovou z katedry organické chemie.

Na pódium si s sebou deset finalistů může vzít pouze pomůcky, které sami unesou. Součástí účasti ve finále je i povinný víkendový kurz Masterclass zaměřený na komunikaci vědy pod vedením zkušených britských lektorů.

Na hypotéze, že péče o duševní pohodu nemusí být složitá, staví mezinárodní projekt MPSA – Move and Play the Stress Away zaměřující se na podporu wellbeingu a prevenci chronického stresu a syndromu vyhoření u pedagogů a dalších pracovníků ve vzdělávání. Významně se do něj zapojila Fakulta tělesné kultury UP, která v rámci dalšího vzdělávání učitelům nabízí i tematický kurz.

Projekt podpořený programem Erasmus+ propojil odborníky z České republiky, Polska a Maďarska s cílem podpořit duševní pohodu pedagogů a nabídnout jim praktické a snadno použitelné nástroje pro zvládání stresu prostřednictvím pohybu, hry, mindfulness, správného stravování a relaxačních technik.

Z fakulty tělesné kultury se na problematiku zaměřily Iva Klimešová z katedry přírodních věd v kinantropologii, která se dlouhodobě věnuje tématům zdravého životního stylu a zdravého stravování, a Julie Wittmannová z katedry aplikovaných pohybových aktivit, která přidala psychologický pohled a zkušenosti v oblasti prevence syndromu vyhoření.

Hlavním výstupem projektu je online kurz Move and Play the Stress Away, jehož šest modulů účastníky provede od porozumění příčinám stresu až po využití hry, kreativity, přírody a pohybu jako prostředků podpory duševního zdraví.

„Kurz pomáhá pedagogům rozvíjet schopnost zvládat stres, posilovat psychickou odolnost, prohlubovat propojení těla a mysli a vytvářet dlouhodobě udržitelné návyky v oblasti sebepéče. Důraz je přitom kladen na jednoduché a praktické aktivity, které lze snadno zařadit do každodenního života i školního prostředí,“ uvedla Iva Klimešová.

Vznikla zároveň i řada podpůrných vzdělávacích materiálů, mimo jiné příručka pro lektory a program tematického školení pro odborníky, kteří by chtěli s tématem dále pracovat nebo vzdělávat další zájemce. Absolvovat kurz pod vedením lektorů nabízí i FTK UP, a sice pod názvem Prevence syndromu vyhoření v pedagogické profesi: preventivní aktivity pro duševní pohodu v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP).

„Zájemci mohou využít také interaktivní učebnici, která kombinuje odborné texty s videi, nebo soubor 38 praktických karet se cvičeními zaměřenými na sebereflexi. Všechny materiály jsou dostupné zdarma v češtině, angličtině, polštině a maďarštině. Projekt tak oslovuje širokou skupinu uživatelů a zároveň podporuje sdílení zkušeností mezi vzdělávacími institucemi v několika evropských zemích,“ dodala Julie Wittmannová.

Další informace o projektu a zmíněné materiály jsou k dispozici na stránkách projektu www.mpsaportal.eu.

Move and Play the Stress Away (MPSA)

Číslo projektu: 2023-1-PL01-KA220-SCH-000158084

Program: Erasmus+, KA2 – Cooperation partnerships in school education, KA220

Partneři: GratoSfera Foundation, Polsko, Rogers Foundation for Person-Centred Education, Maďarsko a Univerzita Palackého, ČR.

Umělá inteligence, otevřená data a chytrá řešení pro města a regiony budou letos v hlavní roli hackathonu Když data promluví. Od 20. do 22. listopadu 2026 se v olomouckém Envelopa Hubu znovu setkají kreativní studenti, vývojáři a datoví nadšenci, kteří během jednoho víkendu promění své nápady v konkrétní projekty s možným využitím v praxi. Akci společně pořádají Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„Mám radost, že Olomoucký kraj má možnost podporovat hackathon. Nápady, které na této akci pro studenty středních a vysokých škol vznikají, nezapadají a mnohé si již našly své místo v každodenním životě. A právě to je cílem této akce. Účastníci letos budou v reálném prostředí vytvářet projekty nad datovými sadami z oblasti mobility a dopravy, udržitelnosti i životního prostředí. Tematické zaměření na práci s umělou inteligencí a daty mobilních operátorů je naprosto aktuální a moc se těším na výsledky této skvělé soutěže,“ uvedl Pavel Jelínek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro strategický rozvoj a IT.

OLC Systems zaštítí kategorii zaměřenou na AI

Výraznou novinkou letošního ročníku je spolupráce s firmou OLC Systems, která bude na hackathonu garantovat samostatnou soutěžní kategorii zaměřenou na tematické využití umělé inteligence. Organizátoři chtějí i tímto krokem reagovat na současné technologické trendy a zároveň účastníkům nabídnout možnost pracovat na tématech, která mohou mít konkrétní dopad na fungování měst a regionů.

„Moc mě těší, že můžeme opět navázat na skvělou spolupráci s Olomouckým krajem a Statutárním městem Olomouc při organizaci dalšího ročníku hackathonu. Opět se snažíme akci posunout o kousek dál a sledovat současné trendy. Proto se i letos zaměříme na aktuální témata spojená s využitím umělé inteligence, polohových dat od mobilních operátorů a dalších moderních technologií. Těšíme se na všechny kreativní duše, které se nebojí obětovat svůj volný čas, pustit se do zajímavých výzev a ukázat, co v nich je,“ řekl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, hlavní organizátor hackathonu.

Originální nápady mají dveře otevřené

Konkrétní témata a výzvy budou organizátoři postupně zveřejňovat. Soutěžní týmy ale mohou přijít také s vlastním nápadem, který bude ve svém základu využívat umělou inteligenci a především otevřená data. Výsledkem nemusí být pouze klasická aplikace. Účastníci mohou vytvořit například datovou analýzu, vizualizaci, mapu, webovou službu, prototyp nástroje nebo jiné inovativní řešení.

„Olomoucký hackathon lze již označit za tradiční událost našeho regionu a jsme velice rádi, že se na ní můžeme podílet. Těšíme se na kreativní účastníky, kteří nás vždy osloví originálním pojetím vybraného tématu, obzvlášť pak s využitím umělé inteligence. Všem bychom rádi vzkázali, ať nemají strach podat přihlášku,“ uvedl Tomáš Burian z Odboru informatiky Magistrátu města Olomouce.

Hackathon dává účastníkům několik desítek hodin na to, aby od prvotního nápadu dospěli ke konkrétnímu výstupu a na závěr jej představili odborné porotě. Důležitou součástí akce je také mezioborová spolupráce.

Registrace je otevřená

Akce je určena především studentům středních a vysokých škol, zapojit se ale může každý, koho baví práce s daty, moderními technologiemi a hledání nových řešení pro své okolí. Účastníci nepřicházejí s hotovým projektem. Během hackathonu mají prostor svůj nápad dále rozvíjet, konzultovat s odborníky a společně jej posunout směrem k funkčnímu řešení. Registrace je již otevřena na webových stránkách.

Za profesorem Jaroslavem Peprníkem, významným českým anglistou a amerikanistou, přijela do Olomouce Kate Davenport, zástupkyně vedoucího mise britského velvyslanectví v Praze. Důvod její návštěvy byl mimořádný: dlouholetému pedagogovi Filozofické fakulty UP osobně sdělila podrobnosti k předání British Empire Medal. Prestižní britské vyznamenání mu na podzim v Olomouci předá britský velvyslanec Matthew Field.

Setkání se uskutečnilo na katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP, s níž je Jaroslav Peprník profesně spojen více než sedm desetiletí. Společně s Kate Davenport za ním přijel také Otakar Fojt, vědecký atašé britského velvyslanectví v Praze. Setkání se zúčastnil i vedoucí katedry Ondřej Molnár.

Profesor Peprník, autor řady monografií a učebnic věnovaných anglickému jazyku a anglofonnímu světu a jeden ze spoluzakladatelů olomoucké anglistiky, získal British Empire Medal za svůj dlouholetý přínos britsko-českým vztahům, zejména v oblasti vzdělávání a kultury.

Kate Davenport mu během návštěvy přiblížila, kdy a jak bude slavnostní předání ocenění probíhat. Medaili přiveze na podzim do Olomouce britský velvyslanec v České republice Matthew Field.

Oficiální důvod návštěvy záhy vystřídalo neformální povídání o Británii, která provází osobní i profesní život Jaroslava Peprníka od mládí. Během svých jedenácti cest do země navštívil mimo jiné Yorkshire, nejvyšší britskou horu Ben Nevis, Hadriánův val či Stonehenge. První přátele v Británii přitom získal už krátce po druhé světové válce díky korespondenci s mladými lidmi z Oxfordské univerzity.

Řeč přišla také na britskou královskou rodinu. A právě s ní se pojí jedna z pozoruhodných Peprníkových vzpomínek. V roce 1948 se zúčastnil slavnostního zahájení olympijských her ve Wembley, kde v královské lóži zahlédl dvaadvacetiletou princeznu Alžbětu. O šestačtyřicet let později ji viděl znovu, tentokrát už jako královnu Alžbětu II. během její státní návštěvy České republiky v roce 1994. Tehdejší rektor Josef Jařab vyslal profesora Peprníka jako jednoho ze zástupců Univerzity Palackého na slavnostní setkání v pražském Rudolfinu.

Setkání s profesorem Peprníkem bylo jednou ze zastávek Kate Davenport během jejího olomouckého programu. Navštívila také Gymnázium Olomouc-Hejčín, kde debatovala se studenty a studentkami anglické sekce. Na Fakultě tělesné kultury UP si prohlédla Aplikační centrum BALUO a zavítala rovněž do Britského centra Knihovny UP ve Zbrojnici. K tématu jsme psali i zde.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP vzali na vědomí návrh děkana fakulty Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem Davida Hoffmana. Během zářijového jednání podpořili také děkanem předložený záměr koupit pro fakultu nemovitost na Kollárově náměstí.

Na prvním jednání v novém akademickém roce vzal Akademický senát PdF UP na vědomí záměr děkana Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem fakulty Davida Hoffmana.

„Fakultní zázemí má odpovídat jejímu poslání. To vnímám jako zásadní. Přitom jsou pro mě podstatné pojmy efektivnost, transparentnost a hospodárnost. Nejsem typ člověka, který by rozhodoval tzv. od stolu, a tak nejenže se nyní seznamuji s fakultním prostředím, rád se postupně seznámím i s vámi všemi. Velmi se těším na spolupráci,“ uvedl David Hoffman před senátorkami a senátory PdF UP.

Podle děkana Vojtecha Regece má vybraný kandidát zhruba dvacetileté zkušenosti v oblasti ekonomie a řízení lidí. Zároveň poděkoval dosavadnímu tajemníkovi Ondřeji Kolářovi, který z funkce odešel ze zdravotních důvodů, za jeho práci pro fakultu. V posledním období se významně podílel na zvládnutí náročných procesů spojených s rozsáhlou rekonstrukcí hlavní budovy na Žižkově náměstí.

Akademický senát PdF UP vzal návrh děkana Pedagogické fakulty UP na jmenování nového tajemníka na vědomí. David Hoffman by se měl funkce ujmout 2. října.

Během zářiového jednání se senátorky a senátoři věnovali také záměru vedení fakulty koupit za 65 milionů korun nemovitost na adrese Kollárovo náměstí 698/7. Vojtech Regec představil důvody plánované koupě, možnosti financování i předpokládané využití objektu. Přiblížil rovněž současnou situaci fakulty z hlediska prostorového a materiálně-technického zázemí, personálních potřeb a kapacit. Záměr podle něj souvisí také s předpokládaným navyšování kapacit studijních programů za podpory státu.

Předností objektu je podle děkana jeho dispoziční variabilita, díky níž by se mohl stát víceúčelovým akademickým zázemím fakulty. Nabídnout by mohl kanceláře pro stávající i nově přijímané akademické i neakademické pracovníky, projektové a výzkumné týmy, doktorandy a postdoktorandy, stejně jako seminární, výukové a specializované prostory či zázemí pro studentské spolky, iniciativy a další aktivity fakulty.

Pokud fakulta objekt koupí, bude nutné postupně opravit střešní plášť budovy a balkonovou konstrukci a vyřešit také jeho přístupnost, zejména bezbariérový pohyb mezi jednotlivými podlažími. Z dlouhodobého hlediska budou potřeba i další opravy.

Po debatě senátorky a senátoři přijali usnesení, v němž AS PdF UP záměr koupě nemovitosti podpořil. Nyní se jím bude zabývat Akademický senát UP.

V zářijovém jednání schválil AS PdF UP také tři členy komise pro výběrové řízení na fakultě. Stávající grémium doplní Martin Dominik Polínek, Veronika Růžičková a Adéla Hanáková (všichni z Ústavu speciálněpedagogických studií). Zazněly rovněž informace o chystaném setkání studentských senátorů s nově nastupujícími studenty, úspěšném přijímacím řízení, aktivitách v oblasti reakreditace studijních programů, připravovaném programu Provázející učitel či vznikající aplikaci zaměřenou na studentské praxe. Více o AS PdF UP zde.

Konkrétní výsledky spolupráce univerzitních vědců s firmami, nové směry výzkumu i možnosti přenosu poznatků do praxe představily letošní Akademické dožínky. Tradiční setkání, které 3. září uspořádala katedra chemické biologie Přírodovědecké fakulty UP v olomouckém areálu v Holici, nabídlo odborné přednášky, prezentaci aplikačních partnerů, ukázku polní techniky i sázení stromu.

„Akademické dožínky jsou pro nás především příležitostí ukázat, že výsledky výzkumu nekončí v laboratořích, ale mohou nacházet konkrétní uplatnění v praxi. Letošní ročník velmi dobře ukázal šíři spolupráce Univerzity Palackého s aplikačními partnery. Od vývoje nových přípravků pro zemědělství a šlechtění rostlin až po využití přírodních látek a léčebného konopí. Současně jsme představili aktivity realizované v rámci projektu OP JAK INTERMAT, který nám umožňuje dále rozvíjet propojení základního a aplikovaného výzkumu a hledat nové možnosti využití výsledků v zemědělské, průmyslové i medicínské praxi," uvedla vedoucí katedry chemické biologie Lucie Plíhalová.

Výzkum s praktickým dopadem

Součástí letošního programu byl odborný blok zaměřený na spolupráci vědců s aplikační sférou a na přenos výsledků výzkumu do praxe. Konkrétní příklady dlouhodobé spolupráce při vývoji moderních přípravků pro zemědělství a při šlechtění rostlin představil Radoslav Koprna z katedry chemické biologie.

„Významnou součástí těchto aktivit je dlouhodobá spolupráce s firmami. Katedra se podílela například na vývoji biostimulantů, šlechtění výkonných odrůd ozimého máku nebo na vyšlechtění tří odrůd ostropestřce a vytvoření technologie jeho pěstování. Spolupracuje také na přípravě biologických prostředků účinných proti houbovým patogenům rostlin. Výzkumníci se mimo jiné zaměřují rovněž na přípravky, které by mohly rostlinám pomoci lépe zvládat sucho a další dopady klimatických změn, na zlepšování jejich zdravotního stavu nebo na hledání šetrnějších alternativ k některým syntetickým pesticidům,“ doplnil Radoslav Koprna.

Liliovník, léčebné konopí i zemědělská technika

Akademické dožínky zahájilo tradiční sázení stromu. Areál přírodovědecké fakulty v Olomouci-Holici letos doplnil liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), který zasadil děkan fakulty Jan Říha. Následoval blok odborných přednášek, mezi jejichž řečníky byl také Petr Tarkowski, který se věnoval výzkumu a možnostem využití léčebného konopí. Program poté pokračoval prohlídkou malopaecelní polní techniky.

Akademické dožínky prezentovaly také výsledky dosažené v projektu OP JAK ITI Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicinské praxi (INTERMAT), který řeší katedra chemické biologie PřF UP společně s Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP.

Univerzita Palackého rozšířila spolupráci s japonskými vysokými školami. Se Shizuoka University uzavřela Memorandum of Understanding a Student Exchange Agreement, které vytvářejí rámec pro vzájemnou spolupráci i výměnu studentů. K podpisu obou dokumentů došlo během návštěvy pětičlenné delegace japonské univerzity v Olomouci.

Zástupce Shizuoka University přijal rektor UP Michael Kohajda, který se s nimi poprvé setkal během loňské pracovní cesty na Tchaj-wan a do Japonska, kterou absolvoval společně s prorektorkou Ivonou Barešovou. Tehdejší jednání nyní vyústila v podpis obou dohod. Jde již o druhé partnerství s japonskou univerzitou, které se díky této cestě podařilo navázat. První bylo uzavřeno s University of Teacher Education Fukuoka.

„Velmi nás těší, že se jednání, která jsme zahájili během loňské návštěvy Japonska, podařilo během poměrně krátké doby proměnit v konkrétní spolupráci. Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů. Shizuoka University je pro nás zajímavým partnerem i díky širokému spektru oborů a výzkumných témat, která se v řadě oblastí potkávají se zaměřením Univerzity Palackého,“ uvedla prorektorka UP Ivona Barešová.

foto_sem_4

Shizuoka University je veřejná univerzita se dvěma kampusy ve městech Shizuoka a Hamamatsu. Studuje na ní přibližně deset tisíc studentů a tvoří ji sedm fakult zaměřených mimo jiné na humanitní a společenské vědy, vzdělávání, informatiku, přírodní vědy, zemědělství a technické obory. K jejím významným výzkumným oblastem patří například kvantové technologie, nanoelektronika, umělá inteligence, internet věcí nebo výzkum zaměřený na uhlíkovou neutralitu.

„Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů.“ Ivona Barešová  

Pětičlennou delegaci vedl prezident Shizuoka University Kazuyuki Hizume. Společně s ním přijeli viceprezidenti Noriyasu Sato a Koichiro Awai a dále Mari Hakamata a Noriko Matsuda z univerzitní organizace pro mezinárodní spolupráci.

Po setkání s rektorem UP Michaelem Kohajdou hosté v doprovodu prorektorky Ivony Barešové a vedoucí oddělení pro partnerství Terezy Kalouskové navštívili také katedru asijských studií Filozofické fakulty UP. Setkali se zde s vedoucí japonské sekce Terezou Nakaya a jejími kolegy. Součástí programu byla rovněž prohlídka Olomouce a univerzitních kolejí.

Věda může být zábava, hra a magie. Nezvratné důkazy o tom podává celorepubliková popularizační akce Noc vědců. Vloni oslavila dvacetiny, letos mění název na Noc vědy. Náplň zůstává stejná – nechat laboratoře, přednáškové sály a edukační centra přístupné dospělým a dětem po zavírací době a zaujmout je pro vědu. Poslední zářijový pátek čekají na návštěvníky v Olomouci, Přerově, Prostějově, Hlubočkách a v Jeseníku pokusy, kvízy, workshopy, projekce i exkurze, tentokrát na téma komunikace.

„Letošní téma komunikace velmi dobře vystihuje jednu z důležitých rolí univerzity – přibližovat vědu veřejnosti, vysvětlovat její význam a vést o ní otevřený dialog. Noc vědy k tomu nabízí ideální příležitost. Umožňuje lidem setkat se přímo s našimi vědkyněmi a vědci, ptát se, diskutovat a poznávat svět kolem nás z nových úhlů pohledu. Věřím, že právě taková setkání posilují zájem o vědu i důvěru v poznání, které přináší,“ zdůraznil rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Loňská Noc vědců byla speciální díky svým dvacátým narozeninám, ta letošní je opět speciální, tentokrát proto, že nese nové jméno. „Organizátoři akce i samotní návštěvníci hlasovali o tom, jak by se Noc vědců mohla jmenovat do budoucna. Změna názvu na Noc vědy reflektuje společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování. Náplň akce a její charakter zůstávají stejné – zábavnou a atraktivní formou propagovat vědu a výzkum ve všech jejich podobách,“ vysvětlil koordinátor Noci vědy pro Olomoucký kraj Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

Noc vědy se uskuteční v pátek 25. září a do jejího programu se zapojí více než 120 institucí z celé České republiky, od vysokých, středních a základních škol přes science centra, muzea a hvězdárny po ústavy Akademie věd ČR. V Olomouckém kraji připravuje tradičně nejbohatší program Univerzita Palackého. Své prostory zpřístupní ve večerních hodinách fakulty, interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání, Vědeckotechnický park i vědecký ústav CATRIN. Programová nabídka reflektuje ústřední téma letošního ročníku, jímž je komunikace.

„V době sociálních sítí a rozmachu umělé inteligence je toto téma velmi aktuální. Návštěvníci Noci vědy se prostřednictvím workshopů, komentovaných ukázek, kvízů i výstav dozví více o tom, jak se komunikovalo v dávné historii, jak se spolu dorozumívají rostliny nebo včely, jaké je tajemství piktogramů i jak komunikovat s lidmi se smyslovými postiženími,“ přiblížil Ondřej Martínek.

video_sem

Vedle Univerzity Palackého nabídne lákavý program také Fakultní nemocnice Olomouc, mezi partnery Noci vědy dále patří In-HUB Přerov, Technologický klub Prostějov či Gymnázium Jeseník. Kompletní přehled zapojených institucí z Olomouckého kraje a podrobnější informace najdete na webu nocvedy.cz. „Již nyní je zde zveřejněno více než sedmdesát programových položek včetně anotací a každým dnem přibývají další. Noc vědy bude letos opět nabitá zážitky,“ shrnul Ondřej Martínek.

K rychlejší přepravě návštěvníků po Olomouci bude stejně jako v minulých letech sloužit speciální autobusová linka. Ta je bezplatná stejně jako celý program Noci vědy, u vybraných událostí je však nutná či doporučená předchozí rezervace.

Program Noci vědy v jednotlivých městech Olomouckého kraje

www.nocvedy.cz/olomouc

www.nocvedy.cz/prerov

www.nocvedy.cz/prostejov

www.nocvedy.cz/jesenik

www.nocvedy.cz/hlubocky

Učinit právo srozumitelnějším, přístupnějším a prakticky použitelnějším pro občany, malé a střední podniky i veřejné orgány. To je cílem výzkumné sítě European Legal Design Action (ELDA), jejíž součástí je i institut Czech Law and Advanced Technologies Research Institute (CLAiR) při Právnické fakultě UP. Čtyřleté panevropské výzkumné partnerství bude financované Evropskou unií.

Síť ELDA sdružuje právní experty, designéry, technology, tvůrce politik, zástupce podnikatelského sektoru a akademické pracovníky z více než třiceti zemí. Účast olomoucké právnické fakulty koordinuje Ondrej Hamuľák, vedoucí institutu CLAiR, který byl zároveň jmenován členem Management Committee akce ELDA za Českou republiku. Práce na projektu začnou letos v září a skončí v září 2030. 

„ELDA je pro nás přirozeným vyústěním výzkumného směřování CLAiRu. Dlouhodobě se věnujeme průsečíku práva a technologií a právní design je oblastí, kde se tato témata setkávají velmi konkrétním, praktickým způsobem. Nejde jen o teorii – jde o to, jak psát zákony a smlouvy tak, aby jim lidé skutečně rozuměli a mohli se jimi řídit,“ řekl Ondrej Hamuľák a zdůraznil výjimečnost projektu. „Čtyřleté zapojení v síti třiceti zemí nám otevírá prostor, který žádný národní projekt sám o sobě nabídnout nemůže: sdílenou evropskou platformu pro výzkum, výměnu zkušeností a skutečný dopad na legislativní praxi. Jsem rád, že CLAiR a olomoucká fakulta jsou u toho od samého začátku.“

ELDA navazuje na agendy Better Regulation a REFIT a využívá nástroje právního designu, prostého jazyka a umělé inteligence. Práce bude organizována v pěti pracovních skupinách, které pokrývají teoretické základy oboru, zlepšování legislativní komunikace, smluvní praxi, digitální nástroje a šíření výsledků. Strategické řízení a koordinaci spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi bude zajišťovat zmíněný Management Committee.

Hlavním navrhovatelem akce ELDA byla expertka Ebru Metin z Tallinn University of Technology v Estonsku. Projekt bude financovaný programem European Cooperation in Science and Technology z prostředků Evropské unie.

CLAiR je specializované výzkumné pracoviště Právnické fakulty UP zaměřené na průniky práva s pokročilými technologiemi, umělou inteligencí a regulatorními inovacemi. Institut, který vznikl vloni a jeho vedením děkan pověřil Ondreje Hamuľáka, koordinuje nový doktorský program právo a digitální technologie. Jeho prostřednictvím je fakulta zapojena do European Network on Digitalisation and E-governance. Momentálně řeší výzkumníci z CLAiR několik projektů financovaných v rámci mezinárodních i národních grantových schémat.

Právě v Olomouci objevil během studií loutnu – nástroj, který nasměroval jeho další hudební cestu. Po letech se absolvent Univerzity Palackého a uznávaný loutnista Ondřej Jaluvka vrací na svou alma mater, tentokrát jako jeden z hostů srazu absolventů UP. V aule filozofické fakulty nabídne koncert věnovaný mimo jiné hudbě Johna Dowlanda.

V rozhovoru, který Ondřej Jaluvka poskytl ještě před svým koncertem, vzpomněl na svá olomoucká léta, hledání ‚hudebních kořenů‘, také cestu, na níž se potkávají renesance a baroko s folklorem, jazzem či rockem.

S čím jste přicházel studovat hudební výchovu a anglistiku na Univerzitu Palackého? Věděl jste už tehdy, že chcete být profesionálním hudebníkem?

Když jsem přijel studovat do Olomouce, měl jsem za sebou patnáct let hudebních zkušeností v různých hudebních vodách na Moravě i v zahraničí a také vlastní hudební řeč. Studium na Univerzitě Palackého pro mě bylo vlastně plánem B. 

Předcházely mu přijímací zkoušky na Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, kde mi učitel kytary namísto přijetí ke studiu popřál mnoho úspěchů na umělecké cestě s tím, že už mi nemá co předat. Studium klasické kytary na akademii múzických umění mi nedávalo smysl, protože moje hudební řeč nezapadala do kurikula klasické kytary.

Anglistika a učitelství hudební výchovy se ukázaly jako optimální způsob, jak propojit vysokoškolské studium s hudební vášní a angličtinou, dvěma jazyky, které otevírají dveře do světa.

Jak důležitá byla olomoucká léta pro to, jakým hudebníkem jste se později stal?

Olomouc se ukázala jako skvělé místo pro tehdejší období mého života. Mimořádní učitelé na obou katedrách, které jsem měl štěstí potkat, pro mě byli zdrojem inspirace a poznání. Díky hudebním i lidským setkáním, jaká univerzitní město nabízí, jsem měl prostor růst a naplno prožívat jedno z nejkrásnějších období života.

Právě během studií v Olomouci jste na koncertě Pražského barokního souboru objevil loutnu. Popsal jste to jako okamžik, kdy jste měl pocit, že jste našel cestu ke ‚kořenům hudby‘. Co jste tehdy vlastně hledal?

V druhé polovině studií jsem zažil něco, co by se dalo popsat jako existenční krize. Ač jsem byl aktivním hudebníkem a skladatelem, měl rodinu, dobré kamarády i střechu nad hlavou, najednou jsem získal pocit, že mi chybějí pevné kořeny a nevím, kudy dál.

To se změnilo při návštěvě barokního festivalu, kde jsem znovu objevil loutnu. Všechno do sebe najednou zapadlo. O pár týdnů později jsem se začal učit u vedoucího Akademie staré hudby Miloslava Študenta v Brně, připojil se k baroknímu souboru Marka Čermáka a o několik měsíců později se mi podařilo zařídit roční studijní pobyt na vysoké hudební škole v německém Trossingenu ve třídě Rolfa Lislevanda.

Co vás na loutně fascinuje i po tolika letech? A co tento několik set let starý nástroj může nabídnout dnešnímu člověku?

Loutna je pro mě prostředkem sebevyjádření, předávání i bádání. Přestože většinu pracovního času trávím koncertováním, studiem a výukou loutny, věnuji se i dalším nástrojům, například cistře. V současnosti v Portugalsku postupně nahrávám sólové album složené z vlastních kompozic a plodů mé muzikologické práce na tabulatuře skladeb pro cistru uchované na Korsice i na Moravě.

Loutna nabízí široké hudební uplatnění, od sólové hry přes nejrůznější komorní spojení až po orchestr, a má ohromné výrazové možnosti. Největší klasičtí kytaristé, které jsem potkal, se často dříve či později při hledání hlubšího pochopení vlastního nástroje vydávají cestou k loutně. Tak proč nezačít rovnou s ní?

Věnujete se i zapomenutým skladbám z historických pramenů. Jaký je to pocit zahrát hudbu, která třeba několik staletí nezazněla?

Oživovat hudbu, která čekala po staletí na své znovuzaznění, stejně jako rozšifrovávat staré hudební zápisy a postupně jim porozumět, je nesmírně vzrušující. Dovedu si představit, co mohl prožívat Bedřich Hrozný, když se zabýval studiem starověkých písem... 

Ve vašem hudebním životě se potkávají renesance a baroko, moravský folklor, jazz, world music, rock i heavy metal. Jsou to pro vás rozdílné světy, nebo mají společného mnohem víc, než se na první pohled zdá?

Hru různých druhů hudby vnímám jako řeč různými jazyky. Prostředky dorozumění se mohou lišit, ale touha porozumět si a přinést druhému něco dobrého je stejná. Nakonec existuje jediná univerzální hudba bez hranic a limitů. 

Pocházíte ze Slovácka, od dětství vás provází folklor, ale velkou část života jste strávil v zahraničí. Francie je vaším druhým domovem. Nakolik si člověk svůj hudební domov nese s sebou?

Cítím se jako dítě světa, které se narodilo na Moravě. Domov vnímám všude tam, kde je rodina a kamarádi. Hudba je pro mě také způsobem, jak hranice domova rozšiřovat. V ideálním světě jsme všichni doma kdekoliv, bez hranic a bez válek.

Řekl jste, že hudba je pro vás ‚způsob bytí‘. Dokážete ji někdy úplně vypnout? A co je pro vás dnes měřítkem hudebního úspěchu?

Hudba je, podobně jako výtvarné nebo divadelní umění, způsobem komunikace bez násilí, který spojuje duše a otevírá srdce. Čím více si při společné hře nasloucháme, tím silnější je okamžik, který spolu prožíváme.

Úspěchem je pro mě každá příležitost předat druhým něco dobrého, co zlepší náladu, otevře srdce, vykouzlí úsměv nebo uvolní napětí. Může to být koncert, hodina hudby, obyčejný rozhovor nebo setkání, při kterém si lidé naslouchají a pomáhají.  

Když jste jako student v Olomouci poprvé viděl loutnistu a měl jste pocit, že jste našel cestu, kterou se chcete vydat, našel jste po těch letech to, co jste tehdy hledal?

Olomoucký barokní koncert tehdy otevřel dveře k něčemu, co jsem podvědomě už dlouho tušil. Potvrdil mi, že má smysl vydat se cestou staré hudby.

Navázal jsem tím vlastně na zkušenost s učitelem kytary na ZUŠ v Uherském Hradišti, panem Menšíkem, který studoval loutnu v Basileji a už během mých gymnaziálních let mě zasvětil do světa staré hudby. Pouštěl mi nejlepší nahrávky loutnistů a barokních souborů a přivedl mě také k hraní této hudby na kytaru.

Nyní se vracíte na svou alma mater. Jaký program jste připravil pro koncert při příležitosti srazu absolventů UP? Na co se mohou návštěvníci v aule FF UP těšit?

Pro olomoucký koncert jsem spolu s hostujícími kamarádkami, zpěvačkou Aničkou Jelínkovou a violoncellistkou Evou Týfovou, připravil program vzdávající poctu velkému anglickému loutnistovi Johnu Dowlandovi. Od jeho úmrtí letos uplynulo 400 let. Program bude protkaný improvizacemi, preludii, písněmi, a také něčím navíc.

Ondřej Jaluvka, absolvent katedry anglistiky a amerikanistiky FF a hudební výchovy PdF UP. Loutnista, kytarista, pedagog a příležitostný skladatel. Studoval také u významného norského loutnisty Rolfa Lislevanda na Hochschule für Musik Trossingen v Německu, poté pokračoval mimo jiné na CNSMD ve francouzském Lyonu u Eugèna Ferrého. Hrál v řadě evropských zemí, také v USA, Chile či Palestině. Zajímavé je rozpětí jeho spoluprací: pohybuje se od barokní hudby přes jazz a world music až k hudbě inspirované folklorem či heavy metalu. Spolupracoval či spolupracuje například s houslistkou Amandine Beyer, jazzovým saxofonistou Françoisem Corneloupem, Zuzanou Lapčíkovou, Jiřím Pavlicou nebo cimbalistou Petrem Pavlincem. Žije ve Francii.

Na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého vzniká nová vzdělávací hra zaměřená na prevenci rizikového chování dětí v digitálním prostředí. Samova dobrodružství 2: Případ Eliška navazují na úspěšný první díl Trable ve škole, který si zahrálo více než 50 tisíc žáků z celé České republiky a spolu s nimi také tisíce učitelů a rodičů. Velký zájem škol i rodin ukázal, že má smysl v projektu pokračovat a dále jej rozvíjet.

Zatímco první Samovo dobrodružství bylo pojato spíše jako arkádová hra, druhý díl se posouvá k příběhové adventuře. Hráči postupně odkrývají příběh, pátrají po souvislostech, řeší úkoly a rozhodují se v situacích, které vycházejí z reálných rizik online světa.

„Přestože hra otevírá závažná témata, zachovává si hravost, nadsázku a dobrodružnou atmosféru. Hráči se setkávají s nejrůznějšími postavami, příšerkami, duchy a dalšími obyvateli herního světa, který prozkoumávají a plní v něm řadu úkolů. Vzdělávací obsah hry je přirozeně zasazen do příběhu tak, aby děti neměly pocit, že procházejí klasickým výukovým materiálem," uvedl Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP a vedoucí vývojového týmu hry.

foto_sem_4

Součástí hry jsou podle něj také klíčová poučení určená přímo dětem.

„Doporučení a zásady bezpečného chování v digitálním prostředí mají podobu přehledných plakátků, které lze využít nejen během hry, ale také samostatně ve výuce či při preventivních aktivitách," dodal.

Příběh o odvaze a kyberprostoru 

Hlavním cílem nové hry je naučit žáky rozpoznávat nebezpečí, s nimiž se mohou v digitálním prostředí setkat, a ukázat jim, jak v krizových situacích reagovat. Obsah přitom vychází také z témat rámcového vzdělávacího programu a reaguje na rychlé proměny online světa.

„Přestože hra otevírá závažná témata, zachovává si hravost, nadsázku a dobrodružnou atmosféru.“ Kamil Kopecký 

Děj se točí kolem Samovy kamarádky Elišky, která se náhle začne uzavírat do sebe. Sam si všímá, že se s ní něco děje, a společně s hráči se pouští do pátrání po příčině. Postupně odhalují nepříjemnou skutečnost: Eliška se stala obětí ubližování na internetu a ze strachu se bojí svěřit a vyhledat pomoc.

Prostřednictvím jejího příběhu se hráči seznamují s citlivými a aktuálními tématy digitálního světa. Učí se rozpoznávat projevy kyberšikany, manipulace a vydírání, přemýšlejí o rizicích sextingu a sdílení intimního obsahu a získávají praktické informace o ochraně soukromí, digitální stopě či bezpečné online komunikaci.

Hra reflektuje také nové výzvy spojené s rychlým rozvojem digitálních technologií. Věnuje se umělé inteligenci, generovanému a manipulovanému obsahu, důvěryhodnosti informací i situacím, kdy mohou být technologie zneužity k manipulaci či ubližování. Žáky tak vede nejen k bezpečnému pohybu v online prostředí, ale také ke kritickému přemýšlení o tom, co vidí, komu mohou důvěřovat a jak si informace ověřovat.

Důležitou součástí je také otázka, jak se v problémových situacích zachovat. Hra zdůrazňuje, že odpovědnost za ubližování nese ten, kdo druhému škodí, nikoli jeho oběť, a vede děti k tomu, aby se v případě problémů nebály obrátit na dospělého či jinou důvěryhodnou osobu.

Hra pro celou třídu 

Projekt vznikl s podporou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a navazuje na zkušenosti s využíváním prvního dílu ve školách. Vedle prevence rizikového chování rozvíjí také digitální kompetence, kritické myšlení a schopnost bezpečně a odpovědně využívat moderní technologie.

„Myslím, že si mohou přijít na své nejen děti, ale i dospělí. Hra je pojata s nadsázkou, která možná nejednoho dospělého rozesměje.“ Dominik Voráč

Stejně jako první díl budou i Samova dobrodružství 2: Případ Eliška dostupná zdarma a kompletně online. Školy, učitelé, žáci i rodiče tak hru budou moci využívat bez nutnosti instalace či pořizování licence. Zpřístupněna bude do konce roku 2026.

Podle Kamila Kopeckého je jedním ze základních principů hry aktivní zapojení samotných žáků, ideálně celé třídy. Nejde tedy pouze o předávání informací nebo pasivní sledování příběhu. Žáci vstupují přímo do herního prostředí, plní úkoly, hledají souvislosti a pomáhají Samovi odhalovat jednotlivá rizika.

„Myslím, že si mohou přijít na své nejen děti, ale i dospělí. Hra je pojata s nadsázkou, která možná nejednoho dospělého rozesměje. A o to nám jde – hrajeme hry, abychom se u nich bavili. A když se u nich ještě něco naučíme, je to skvělá kombinace,“ řekl Dominik Voráč, spolutvůrce hry a zástupce ředitele institutu.

Samova dobrodružství 2: Případ Eliška tak chtějí dětem nejen ukázat rizika digitálního světa, ale především je naučit, jak je rozpoznat, bezpečně reagovat a kde hledat pomoc.

Centrum pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě při Právnické fakultě UP spustilo přihlašování do dvou přípravných kurzů ke zkoušce k ověření zvláštní odborné způsobilosti. Obě novinky, určené úředníkům územních samosprávných celků, jsou akreditovány Ministerstvem vnitra ČR. Výuka je plánovaná na začátek příštího roku.

Zvláštní odborná způsobilost (ZOZ) je zákonem vyžadovaný soubor specifických znalostí, dovedností a vědomostí, které musí daný úředník mít a prokázat, aby mohl vykonávat specifickou správní činnost. Právnická fakulta UP nabízí přípravný kurz ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti v oblasti stavebního řádu a vyvlastnění a dále takzvaný průřezový kurz pro úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti. Oba kurzy se budou konat prezenčně přímo na olomoucké právnické fakultě, a to v pátky a vybrané čtvrtky v termínu od 21. ledna do 26. února 2027. Výuku povedou vybraní odborníci z katedry správního práva a finančního práva, doplnění o právníky z praxe, například z advokacie nebo z úřadu Veřejného ochránce práv.

 „Kurzy jsme připravovali zhruba od poloviny loňského roku. S prvotní myšlenkou na organizaci kurzů přišla naše kolegyně Adéla Hepová, která se dlouhodobě zabývá právní úpravou vzdělávání úředníků. Před spuštěním kurzů bylo mimo jiné potřeba úspěšně projít akreditačním procesem u ministerstva vnitra, které posuzuje obsah kurzů i jejich personální zabezpečení,“ uvedl Tomáš Grygar, vedoucí Centra pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě.

 „Před spuštěním bylo mimo jiné potřeba úspěšně projít akreditačním procesem u ministerstva vnitra, které posuzuje obsah kurzů i jejich personální zabezpečení.“ Tomáš Grygar, vedoucí Centra pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě

Struktura obou kurzů reflektuje aktuální zkušební otázky k ověření zvláštní odborné způsobilosti ve výše uvedených oblastech. V rámci kurzů budou účastníkům nejen demonstrována teoretická východiska k jednotlivým právním institutům, ale součástí budou také praktické ukázky vybraných procesních úkonů a upozornění na nejčastější chyby úředních osob.

Kurz ZOZ – „Průřezová“ pro úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, jehož garantkou je Kateřina Frumarová, vedoucí katedry správního práva a finančního práva PF UP, má rozsah 91 výukových hodin. Přednášky budou pokrývat široký okruh správních činností – od hospodaření územních samosprávných celků přes ochranu přírody a krajiny nebo právo pozemních komunikací až po vybranou přestupkovou agendu a materii správního řádu.

Druhý kurz „ZOZ – Stavební řád a vyvlastnění“ nabízí fakulta v rozsahu 52 hodin přímé výuky. V ceně kurzu budou mít účastnici k dispozici kromě elektronických materiálů z přednášek také knižní publikace. „Minulý měsíc jsme s kolegy vydali u nakladatelství C. H. Beck v edici právní praxe první komplexní monografické zpracování nového stavebního práva. Knihu využijeme i v tomto kurzu, a to spolu s naší učebnicí správního práva procesního od téhož nakladatelství, která se nám velmi osvědčila i ve výuce v magisterském studijním programu,“ doplnil vedoucí centra a garant tohoto kurzu Tomáš Grygar.

Výhodu nových kurzů spatřuje především v tom, že jsou garantovány veřejnou vysokou školou zajišťující vynikající úroveň výuky. „Nadto se výuka koná pouze v pátky a ve vybrané čtvrtky, což je velký benefit pro samotné úředníky i jejich zaměstnavatele. Úředníci nemusí trávit celý týden či více vkuse prezenční výukou často na druhém konci republiky, není nezbytné hradit ubytování a podobně. Rovněž zaměstnavatelům budou úředníci k dispozici na pracovišti v hlavní úřední dny,“ dodal Tomáš Grygar. Podle něj centrum cílí harmonogramem kurzů především na zájemce z Moravy a Slezska, a to i díky dobré dopravní dostupnosti Olomouce.  

Podrobnosti k oběma kurzům včetně přihlašování a představení vyučujících najdete na webu centra.

Jejich motivy můžete znát z propagačních předmětů univerzity či uchazečské kampaně, tvořit jste s nimi mohli na řadě univerzitních akcí. Stále častěji na jejich malby nyní můžete narazit (nejen) v ulicích Olomouce. Nejnovějším počinem je Smetanový mural nedaleko hlavního nádraží, zaujal také například Luční dům v Polské ulici. Připomeňte si streetartová díla z poslední doby, za kterými stojí Věra Kopka a Dosy Doss, členové umělecké skupiny Chaos company a absolventi UP.

Oba mladí umělci studovali na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP. Věra Jopek Kopková tvořící jako Věra Kopka se věnuje především malbě, ilustraci a soše, ve své tvorbě se snaží vyjadřovat krásu a křehkost přírody a významnou inspirací je i téma mateřství. Jiří Dosoudil alias Dosy Doss se soustředí zejména na street art a velkoformátové nástěnné malby, v ateliéru se věnuje i kresbě, grafice a prostorové tvorbě, v jeho dílech se prolínají prvky surrealismu, zájmu o lidskou psychiku a také inspirace přírodou.

Pouliční malby, na kterých umělci v poslední době v Olomouci pracovali, vzbudily často pozornost obyvatel a kolemjdoucích už v okamžiku, kdy si tvůrci připravili své náčiní a barvy. Kromě zmíněné zdi blízko hlavního nádraží a Lučního domu, dostala nový kabát zeď ohrazující dětské hřiště Orlák nebo trojice technických boxů v Úřední čtvrti – viz níže.

„Ohlasy jsou vesměs pozitivní, lidé jsou rádi, že jim zkrášlujeme veřejný prostor. Když tvoříme, často se u nás lidé zastavují a dávají se s námi do řeči, nebo si malbu fotí,“ říká Dosy Doss.

„Samozřejmě se najdou i kritici, nejde se zavděčit úplně všem. Což je v pořádku, každý má vlastní názor, a jelikož je naše umění ve veřejném prostoru, lidé mají právo se k němu vyjadřovat,“ dodává Věra Kopka, která se setkala i s tím, že jí obyvatelky ulice, kde malovala, přinesly čaj s medem na zahřátí či naopak nanuka na osvěžení.

Oba výtvarníci připouštějí, že si ve svém okolí prohlížejí stěny, kterým by nějaká malba slušela. A shodují se, že ideální by byl nějaký větší štít domu na dobře viditelném místě. „Často posílám návrhy do veřejných výzev, tak snad se to podaří,“ doufá Věra Kopka.

Jejich práce se však zdaleka neomezuje jen na Olomouc. „Do konce sezony, kdy se dá malovat venku, máme ještě několik projektů mimo Olomouc, například mě čeká malba plotu v Praze, kterou organizuje Urban Pictus. Také mě čeká několik graffiti jamů,“ přibližuje Dosy Doss. Věra Kopka by zase ráda ještě stihla realizovat několik dalších proměn skříněk s rozvody elektřiny či internetu.

„Co se týká aktuální spolupráce s univerzitou, pravidelně pořádáme na jejích akcích workshopy malování sprejem nebo UV instalace, které jsou často interaktivní, takže je divák spoluvytváří. V minulosti jsme pro univerzitu vytvořili mnoho ilustrací a propagačních předmětů, které se stále využívají. Jsme za tuto spolupráci moc vděční,“ uzavírá Věra Kopka.

Další informace o umělcích a skupině Chaos company najdete zde.

 

Smetanový mural

Protihlukovou stěnu u zastávky Fibichova na dohled hlavního nádraží proměnili Věra Kopka a Dosy Doss během pěti dnů v srpnu. Inspirovali se jednak blízkou ulicí Smetanova a jednak projektem Smetanka park, který má v této části města vyrůst. Na sto metrů dlouhé zdi můžete vidět portrét hudebního skladatele Bedřicha Smetany, rozkvétající a odkvétající pampelišky – smetanky lékařské a výrazným motivem je také matka objímající dcerku. (mapa)

 

Luční dům

Pozornost si během léta získal donedávna šedivý bytový dům v Polské ulici, jehož fasádu proměnili umělci z Chaos company v rozkvetlou hanáckou louku. Dílo lze navíc chápat i jako jakousi učební pomůcku, atlas či herbář – květy máku, klasy obilí či motýly doprovázejí i jejich české a latinské názvy. (mapa) 

 

Proměna boxů

Oproti výše zmíněným nástěnným malbám jde o drobnosti, které ale člověka donutí zastavit se. V rámci projektu estetizace Úřední čtvrti, což je zjednodušeně část Olomouce za nádražím Olomouc-město charakteristická historickými vilami a činžovními domy, proměnila Věra Kopka nevzhledné technické boxy a do ulic vnesla kousek přírody a připomínky zdejších významných osobností. Na křižovatce ulic Karoliny Světlé a Na Vozovce tak nelze přehlédnout portrét slavné automobilové závodnice Elišky Junkové, jejíž rodný dům v těchto místech stál. Za kolejemi je pak připomenut ten, jehož jméno nese Polívkova ulice, tedy pedagog a významný botanik František Polívka. U křižovatky Polívkovy s ulicí Na Vozovce pak na jiném boxu přistál hýl obecný a další proměny by měly ještě následovat. (mapa)

 

Dětské hřiště Orlák

Zmíníme ještě dětské hřiště zvané Orlák u sídliště Černá cesta, které před rokem dostalo novou atmosféru a nové barvy. Věra Kopka a Dosy Doss nejprve zeď ohraničující prostor ozdobili přírodními motivy s dominantním orlem a labutí s mládětem, později společně s dalšími umělci během tzv. urban art jamu proměnili i zbývající úseky zdi. (mapa)

Máte ve svém okolí mladé lidi, kteří se výrazně angažují, hájí lidská práva a svobody, vystupují proti bezpráví či diskriminaci nebo prosazují rovné příležitosti? Pak využijte možnost nominovat je na Ceny Jana Opletala. Nejvyšší tuzemské studentské ocenění uděluje Studentská komora Rady vysokých škol a mezi jeho laureáty byli v minulých ročnících i zástupci Univerzity Palackého. Návrhy je možné podávat až do 2. října.

Ceny Jana Opletala uděluje Studentská komora Rady vysokých škol od roku 2004. Jan Opletal, jehož jméno ocenění nese, byl studentem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který se 28. října 1939 zúčastnil protinacistické demonstrace u příležitosti výročí vzniku Československa. Během ní byl smrtelně postřelen. Jeho smrt a následné události se staly symbolem odporu proti nacistické okupaci a boje za svobodu. Ceny se proto udělují vždy 11. listopadu, v den výročí jeho úmrtí. Jde o nejvyšší studentské ocenění, které mohou studující v České republice získat.

Laureáty může nominovat každý, tak neváhejte a oceňte šikovné mladé lidi ve svém okolí nominací a možná příběh nominovaného zaujme Výbor Cen Jana Opletala natolik, že obdrží i Cenu. Nominace je snadná – přes formulář na webu až do 2. října 2026. Více informací najdete na webu, Facebooku a Instagramu.

Ceny se ve spolupráci se spolkem Díky, že můžem udělují ve třech kategoriích. Ocenění získává jeden žák či žákyně střední školy, jeden student či studentka vysoké školy a jedna osobnost do 30 let. Podrobné podmínky nominací upravuje Statut Cen Jana Opletala.

Univerzita Palackého má v historii Cen Jana Opletala dva laureáty. V roce 2021 ocenění získal Michal Nguyen z Filozofické fakulty UP za svou akademickou angažovanost (psali jsme zde). V roce 2024 se laureátem stal absolvent Právnické fakulty UP Vasyl Kapustej za svou aktivní pomoc Ukrajině (psali jsme zde).

O letošních laureátech rozhodne na konci října Výbor Cen Jana Opletala složený z osobností vybraných Studentskou komorou Rady vysokých škol a spolkem Díky, že můžem. Slavnostní předání cen se uskuteční 11. listopadu v Praze. Laureáti získají vedle hmotného daru také pamětní sošku od sochařky Sáry Skoczkové.

Studentská komora Rady vysokých škol, národní studentská reprezentace, je jako součást Rady vysokých škol vysokoškolským zákonem stanovena reprezentace, která zastupuje studentky a studenty vysokých škol, hájí jejich práva a postavení, prosazuje jejich zájmy na národní a mezinárodní úrovni. Usiluje o spolupráci mezi studujícími a vyučujícími, dialog s vládou České republiky a orgány veřejné správy, a o rozvoj akademické samosprávy. Umožňuje propojení studujících napříč Českou republikou, sdílení dobré praxe a podporu členkám a členům v rámci jejich snahy rozvíjet prostředí své vysoké školy.

Extrémní vlny veder posledních let, povodně ze září 2024 nebo tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku. Přírodní katastrofy nezanechávají stopy jen na krajině a majetku, ale i v psychice lidí, kteří je zažili. Zatímco krizová pomoc obvykle končí po odeznění bezprostředního nebezpečí, dlouhodobé následky, jako je úzkost, obavy z opakování nebo ztráta jistoty, často zůstávají bez systematické podpory. Nová aplikace CLIMMAID, vznikající ve spolupráci vědců z Univerzity Palackého a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, má formou AI chatbota-konzultanta nabídnout personalizovanou pomoc těm, kteří se s psychickými dopady klimatických a environmentálních událostí potýkají.

Jak může umělá inteligence pomoci lidem s psychickými obtížemi a přizpůsobit podporu konkrétnímu člověku? Právě na tuto otázku se soustředí tým odborníků vedený Lukášem Novákem z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

„Zajímá mě, jestli bychom dokázali předpovídat duševní onemocnění podobně, jako dnes předpovídáme počasí, s nějakou mírou nejistoty. A stejně jako se v některých oblastech světa daří předpovídat počasí lépe a jinde hůře, mohlo by to fungovat i u lidí,“ představil hlavní řešitel svoji dlouhodobou výzkumnou vizi, ze které projekt vychází. Aplikace CLIMMAID se přitom soustředí na praktičtější úkol: personalizovat podporu podle informací o konkrétním uživateli a jeho průběžném psychickém stavu. Mezioborový projekt, který propojuje psychologii, behaviorální vědy, datovou analytiku a AI, podpořila Technologická agentura ČR.

V současné době aplikace disponuje plně funkčním tzv. onboardingem, tedy úvodní částí, která od uživatele zjistí základní údaje potřebné pro personalizaci následné podpory. Klíčovou, právě testovanou součástí je pak tzv. mood tracker, který se uživatele několikrát denně prostřednictvím krátkého dotazníku ptá na jeho aktuální duševní stav a náladu.

„Je to strašně důležité, protože lidé se mezi sebou dramaticky liší v tom, jaké duševní stavy u nich mohou ovlivňovat ty jiné. U mě může špatný spánek předcházet pocitu stresu, ale u vás třeba ne,“ vysvětlil Lukáš Novák s tím, že bez zohlednění těchto individuálních odlišností nelze podporu efektivně personalizovat.

„Jazykový model si vezme informace o tom, s jakými problémy uživatel přichází, vyhodnotí jeho stavy během dne a vybere z katalogu intervencí tu, která je nejvhodnější.“ Lukáš Novák

Data z onboardingu i mood trackeru má následně vyhodnocovat umělá inteligence v kontextu informací o daném uživateli – podobně jako například při předepisování léků. „Víme, jaká antibiotika jsou k dispozici, jaké mají účinky a za jak dlouho zabírají. Jazykový model si vezme informace o tom, s jakými problémy uživatel přichází, vyhodnotí jeho stavy během dne a vybere z katalogu intervencí tu, která je nejvhodnější,“ přiblížil Lukáš Novák mechanismus aplikace. Projekt tak navazuje na širší trend personalizace péče v psychoterapii i medicíně, tedy snahu přizpůsobovat podporu potřebám konkrétního člověka.

Na vývoji CLIMMAID se podílí také Klinika psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc, která v projektu vystupuje v roli aplikačního garanta. „Jeden z nejpravděpodobnějších scénářů je, že psychologové a psychiatři budou aplikaci doporučovat lidem, kteří byli zasaženi přírodní katastrofou a vyhledávají pomoc. V situaci, kdy jsou objednací lhůty dlouhé, mohou pacientům nabídnout, aby ji vyzkoušeli,“ řekl Lukáš Novák. Zapojení nemocnice má zároveň pomoci ověřit, jak by bylo možné aplikaci po dokončení smysluplně využít v širší klinické praxi, například jako doplňkový nástroj pro lidi, kteří na odbornou pomoc čekají.

Tým zároveň uvažuje i o navazujícím výzkumu. Ve spolupráci s Univerzitou v Ulmu usiluje o financování navazujícího projektu. Ten by měl uživatelům ulevit od nutnosti pravidelně vyplňovat dotazníky – model by se napřímo ptal jen ve chvíli nejistoty, jinak by se náladu snažil odhadnout z pasivně sbíraných dat telefonu. Rozhodnutí o financování navazujícího projektu bude známo na konci roku 2026.

Aplikace CLIMMAID by měla být v budoucnu dostupná na Google Play i App Store. Základní monitoring psychického stavu by měl být k dispozici zdarma všem uživatelům. Pokročilá část aplikace s chatbotem-konzultantem by mohla být po zkušební době zpoplatněna.

Projekt CLIMMAID – Vývoj a výzkum účinnosti AI aplikace pro zmírnění psychických dopadů přírodních a environmentálních událostí je financován z programu TA ČR SIGMA, Dílčí cíl 3 – Podpora inovačního potenciálu společenských věd, humanitních věd a umění (SHUV). 
Hlavním příjemcem je Univerzita Palackého v Olomouci, dalším účastníkem projektu je Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, aplikačním garantem pak Fakultní nemocnice Olomouc.
Období realizace: 1. 9. 2025 – 31. 12. 2027.
Hlavní řešitel za UP: Lukáš Novák, Institut sociálního zdraví CMTF UP (OUSHI).

Setkání s bývalými spolužáky, návrat na fakultu, koncerty, otevřené památky, sport i program pro celé rodiny. O druhém zářijovém víkendu vyvrcholí Alumni září Univerzity Palackého. Absolventský program se navíc potká s řadou dalších akcí, které od pátku 11. do neděle 13. září nabídne Olomouc a její okolí.

Září na Univerzitě Palackého patří absolventům. Během celého měsíce se mohou těšit na setkání, přednášky, komentované prohlídky, výroční promoce i kultura a společenské akce. Hlavní absolventský program je soustředěný do druhého zářijového víkendu, kdy se zapojí jednotlivé fakulty a děním ožije také Umělecké centrum UP a centrum města.

Fakulty otevřou dveře svým absolventům

Vlastní program připravily jednotlivé fakulty. Cyrilometodějská teologická fakulta například otevře svou historickou budovu v Univerzitní ulici včetně kaple, knihovny či multifunkční auly, lékařská fakulta nabídne komentovanou prohlídku svých budov s děkanem Milanem Kolářem a připomene také svou historii výstavou fotografií Zlatá šedesátá aneb Proměny LF UP a FNOL. Filozofická fakulta připravila desítky setkání přímo na katedrách – od vzpomínání s někdejšími pedagogy a komentovaných prohlídek přes křest knihy o historii psychologie až po loutnový koncert či vystoupení kapely Loco Poco.

video_sem

Na přírodovědecké fakultě bude část programu patřit absolventům, kteří školu dokončili před 25 lety, stejné výročí připomene fakulta tělesné kultury stříbrnou promocí v Arcibiskupském paláci, na kterou naváže neformální setkání a beachvolejbalový turnaj. Právnická fakulta vedle stříbrné promoce nabídne prohlídky své budovy, fotokoutek, debatu absolventů právních klinik nebo živé natáčení podcastu iuraCast. Fakultní program tak nabídne nejen návrat na známá místa, ale také možnost zjistit, jak se univerzita od dob studií proměnila.

Absolventi se v pátek 11. září také mohou podívat na to, jak dnes vypadá hlavní menza, a ochutnat speciálně připravené občerstvení, tamtéž je připraven i Hospodský kvíz. Na prohlídky láká také legendární U-klub v areálu univerzitních kolejí na Envelopě, který právě prochází rekonstrukcí a na místě bude připravena výstava vizualizací jeho budoucí éry.

Konvikt a Horní náměstí jako centra společného programu

Hlavní společný program se uskuteční v sobotu 12. září. V absolventskou zónu se promění Konvikt – Umělecké centrum UP, nabídne aktivity pro rodiny, projekce snímků z Academia Filmu Olomouc, hudbu, divadlo i besedy. Vystoupí například Cimbálová muzika Hejčíňan, Unplugged Quartet nebo Fly Tomorrow, večer pak zakončí UP DJs After party.

Další část programu oživí Horní náměstí. Od 17 hodin zde vystoupí Smíšený komorní sbor Ateneo UP, následovat budou Marcell a Fiedlerski, a po zdravici rektora Univerzity Palackého vyvrcholí den večerním koncertem New Street Bandu.

Podrobnější informace k programu Absolventského setkání najdete zde.

Město otevře své památky

Program Absolventského setkání UP se prolíná se Dny evropského dědictví, které od 7. do 13. září lákají nejen příznivce historie a nevšedních zážitků na komentované prohlídky, koncerty či operní a baletní vystoupení a více než padesátku otevřených památek, muzeí, galerií a dalších zajímavých míst ve městě.

Zájemci mohou navštívit i vybrané prostory Univerzity Palackého. Studentský spolek Studium Artium připravil komentované prohlídky Konviktu a budov filozofické fakulty v Křížkovského ulici. Návštěvníky přivítá také lékařská fakulta nebo univerzitní knihovna ve Zbrojnici, kde budou k vidění staré tisky a nejzajímavější knihy z fondu.

Po celý víkend budou otevřené také parkánové zahrady za filozofickou fakultou a v Pevnosti poznání mohou zájemci nahlédnout do staré olomoucké pevnosti v bezplatně přístupné interaktivní historické expozici. Během víkendu bude také možné naposledy navštívit v kryptě dómu sv. Václava výstavu Šlechitctví & kněžství, na které se podílela cyrilometodějská teologická fakulta. 

Hudba na náměstí i v Červeném kostele

Jedním z vrcholů olomouckých Dnů evropského dědictví bude už v pátek večer na Horním náměstí společné open-air vystoupení Moravského divadla a Moravské filharmonie. Program Operní a baletní meze propojí operu, balet a orchestrální hudbu, mezi účinkujícími bude i operní pěvkyně Eva Urbanová. Během soboty a neděle pak projekt Památky ožívají hudbou rozezní koncerty například vilu Primavesi, Červený kostel či Klášterní Hradisko a také univerzitní parkánové zahrady a kapli Božího těla.

Podrobnosti ke Dnům evropského dědictví jsou k dispozici zde.

Pouť, rock i současná Olomouc

Od pátku ožije také olomoucká Tržnice, kde začne Tradiční olomoucká pouť. Vedle pouťových atrakcí nabídne benefiční koncertní program a další z možností, jak doplnit univerzitní část absolventského víkendu programem v centru města.

Jen několik minut chůze od univerzitního Konviktu se v sobotu rozezní také Korunní pevnůstka. Rock in Olomouc láká na koncerty předních českých a slovenských rockových kapel. V programu jsou Trautenberk, Traktor, Horkýže Slíže a Alkehol.

Běh pro dobrou věc i program pro rodiny

Sobotní program se nebude odehrávat pouze v centru Olomouce. Na Svatém Kopečku se uskuteční další ročník Benefičního běhu pro Hospic na Svatém Kopečku, jehož je univerzita partnerem. Sportovní akce podporuje provoz hospice a péči o nevyléčitelně nemocné a jejich blízké, bližší informace jsou k dispozici zde. 

Další možnost nabídne Výstaviště Flora a přilehlé Smetanovy sady. V sobotu a v neděli se zde uskuteční mezinárodní výstava psů Floracanis International. Výstava i doprovodné programy začínají oba dny v 9 hodin a areál bude otevřen do 16 hodin. Děti do 15 let mají vstup zdarma.

Novou kancléřku má od dnešního dne Univerzita Palackého v Olomouci, poprvé v historii školy se pozice ujímá žena. Právníka Martina Tomáška, který vykonával funkci kancléře od roku 2022, střídá Ivana Olivová, zkušená výkonná manažerka, která má více než dvacetiletou praxi v řízení organizací v českém i mezinárodním prostředí. Na pozici kancléřky přichází podle svých slov s cílem posilovat provozní stabilitu a vytvářet spolehlivé zázemí pro akademické poslání univerzity.

„Na univerzitu se vrací jako naše absolventka. Do akademického prostředí přináší zkušenosti z nadnárodních organizací, kterým ve výkonných funkcích pomáhala zvládat období zásadních transformací. Dlouhodobě se také věnuje krizovému managementu a řízení změn. Je rovněž certifikovanou mediátorkou se zkušenostmi s řešením pracovních a obchodních sporů. Jsem rád, že na klíčovou pozici v čele kanceláře rektora přichází zkušená manažerka, která dokáže spojit strategický pohled se schopností hledat řešení a propojovat lidi napříč univerzitou,“ říká rektor UP Michael Kohajda.

Ivana Olivová chce ve své práci navazovat na to, co na svěřeném úseku funguje dobře, a dále rozvíjet oblasti, v nichž je ještě prostor pro zlepšení. Podstatné podle ní je, aby srozumitelné procesy, soulad s legislativou a funkční metodická podpora odpovídaly strategickému směřování UP.

„Univerzita Palackého mě vzdělala a formovala. Vracím se sem s respektem k akademickému prostředí a zároveň se zkušeností z velkých a komplexních organizací. Ráda ji využiji tam, kde může univerzitě pomoci fungovat jednodušeji a předvídatelněji,“ zdůrazňuje. Roli kancléřky vnímá podle svých slov jako službu akademické obci a jako oporu rektorovi i vedení univerzity, založenou na dialogu, respektu k samosprávnému charakteru univerzity a autonomii jejích součástí.

Kancléř či kancléřka stojí v čele kanceláře rektora a zajišťuje administrativní, správní a organizační činnosti spojené s výkonem jeho funkce a chodem vedení univerzity. Má na starosti také bezpečnostní agendu, archiv a spisovou službu na UP. Pozice kancléře byla na Univerzitě Palackého zřízena až prvním porevolučním rektorem Josefem Jařabem. V historii univerzity tak tuto funkci vykonávali Tomáš Hrbek, Rostislav Hladký a Martin Tomášek. Poslední jmenovaný byl kancléřem od ledna 2022 a do čela kanceláře rektora přešel z právního oddělení Rektorátu UP, kam se teď také na vlastní žádost vrací.

„Dosavadnímu kancléři bych chtěl poděkovat za práci, kterou pro Univerzitu Palackého v této pozici odvedl. Děkuji za jeho nasazení, spolehlivost i za podporu, kterou poskytoval vedení univerzity při řešení každodenních i mimořádných situací,“ doplnil rektor Michael Kohajda.

Ve středu 26. srpna zemřel profesor Jan Štěpán, významný český logik, filozof a matematik, jeden ze zakladatelů katedry filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého a její dlouholetý člen. Odešel náhle a nečekaně.

Profesor Jan Štěpán stál u zrodu katedry filozofie FF UP po listopadu 1989 a v letech 1990–1998 působil jako její vedoucí. V roce 1997 byl jmenován profesorem logiky a na katedře filozofie nadále vyučoval. V letech 1997–2006 zastával funkci proděkana FF UP pro vědecko-badatelské záležitosti. Dlouhá léta byl také členem Akreditační komise ČR a předsedou její pracovní skupiny pro filozofii, teologii a religionistiku. V roce 2015 byl jmenován čestným profesorem Slezské univerzity v Katovicích.

Odborně se pohyboval na pomezí filozofie a logiky. Zabýval se zejména deontickou logikou, principy výstavby a strukturou normativních systémů, noetickými a ontologickými podmínkami normotvorby, transparentní intenzionální logikou i filozofickými aspekty a předpoklady logiky. Věnoval se rovněž problematice dedukce, logice možných světů a rekonstrukci filozofické logiky. V oblasti filozofie a logiky publikoval řadu knih, vysokoškolských skript a odborných článků. Více zde. 

Jak může spolupráce univerzitních vědců s firmami přispět k vývoji nových produktů, technologií nebo postupů? A jak mohou naopak zkušenosti z aplikační sféry ovlivnit další směřování výzkumu a vzdělávání? Také na tyto otázky nabídnou odpovědi letošní Akademické dožínky, které 3. září v areálu Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci-Holici pořádá katedra chemické biologie.

„Součástí letošního programu bude krátký blok věnovaný spolupráci vědců s aplikační sférou a přenosu výsledků výzkumu do praxe. Návštěvníci se seznámí s konkrétními příklady spolupráce při vývoji moderních agrochemikálií a ve šlechtění. Těmto tématům se bude věnovat Radoslav Koprna z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty společně se zástupci aplikační sféry. O výzkumu a využití léčebného konopí bude hovořit Petr Tarkowski. Přednášky zároveň představí témata řešená v rámci aktuálně probíhajícího projektu OP JAK INTERMAT,“ uvedla Lucie Plíhalová, vedoucí katedry chemické biologie.

Odborný blok tak nabídne konkrétní pohled na to, jak mohou výsledky základního i aplikovaného výzkumu nacházet cestu k praktickému využití a jakou roli v tomto procesu hraje dlouhodobá spolupráce univerzitních pracovišť s firmami a dalšími partnery z aplikační sféry.

Akademické dožínky začnou ve čtvrtek 3. září 2026 ve 13:00 v areálu přírodovědecké fakulty v Olomouci-Holici na adrese Šlechtitelů 27. Úvodní část programu se uskuteční ve venkovních prostorách a její součástí bude tradiční sázení stromu. Letos přibude v areálu liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), který zasadí děkan přírodovědecké fakulty Jan Říha. Od 13:30 bude následovat blok odborných přednášek a od 15:00 prohlídka polní techniky a prezentace pozvaných firem.