Novinky z PřF a UP

Základy nového oboru – rostlinné teranostiky – má položit projekt PLANTONICS, který odstartoval v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Jeho hlavní řešitelka Nuria De Diego uspěla v prestižní soutěži ERC CZ a na propojení diagnostických a léčebných přístupů s cílem zvýšit odolnost rostlin v nepříznivých podmínkách získala 18,6 milionu korun.

„Získání grantu je velký úspěch a jako pro vědkyni je pro mě fascinující otevírat nové směry poznání. Rostlinná teranostika kombinuje biologii, datovou vědu a nanotechnologie. Spolupráce s kolegy z různých oborů a jejich propojování je přesně to, co mě na vědě baví nejvíc. Díky tomu budeme moci sledovat rostliny velmi komplexně a získané poznatky mohou přispět ke zmírnění dopadů nepříznivých podmínek na zemědělské plodiny a tím i k potravinové bezpečnosti,“ uvedla Nuria De Diego, mimo jiné vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím v CATRIN.  

„Získání grantu je velký úspěch a jako pro vědkyni je pro mě fascinující otevírat nové směry poznání. Rostlinná teranostika kombinuje biologii, datovou vědu a nanotechnologie." Nuria De Diego

Zatímco dosud vědci obvykle sledovali reakce rostlin na jeden vybraný stresový faktor, například sucho, vysoké teploty či napadení patogeny, rostlinná teranostika se zaměří na několik faktorů současně. Odborníci se zaměří jak na biotický stres způsobený živými organismy, například škůdci nebo chorobami, tak i na abiotický stres vyvolaný například suchem, vysokými teplotami nebo nedostatkem živin.

„Vytvoříme experimentální platformu, která tento přístup umožní. Díky tomu budeme moci odhalit nové biomarkery spojené s odolností rostlin a ty následně přenést do diagnostických i léčebných nástrojů pro zvýšení tolerance rostlin vůči nepříznivým podmínkám,“ objasnila vědkyně.

Nezbytným pomocníkem při výzkumu budou i špičkové technologie, které se v CATRIN nacházejí, včetně vysokokapacitního fenotypování, metabolomiky (analýzy nízkomolekulárních látek) či nanotechnologií založených na uhlíkových materiálech. Ke zpracování vědci využijí také umělou inteligenci. Výzkum budou provádět na modelové rostlině huseníček rolní (Arabidopsis thaliana).

Dvouletý projekt se v celkovém hodnocení umístil na sdílené 1. až 3. pozici. O ERC CZ se mohly ucházet projekty, které uspěly v hodnocení prováděném odbornými panely Evropské rady pro výzkum, ale na financování z evropských peněz kvůli omezenému rozpočtu nedosáhly.

Soňa Krajčovičová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci získala Cenu předsedy Grantové agentury České republiky (GA ČR). Prestižní ocenění obdržela za projekt, v němž vyvinula nové postupy umožňující cíleně upravovat vlastnosti peptidů a rozšiřovat tak možnosti jejich využití v biologii a medicíně. Podpora GA ČR jí zároveň pomohla získat zkušenosti v zahraničí, na které nyní navazuje při budování vlastní výzkumné skupiny v Česku.

Peptidy jsou krátké řetězce aminokyselin, které dokážou velmi přesně rozpoznávat důležité biologické cíle. Díky tomu představují atraktivní výchozí látky nejen pro vývoj nových léčiv, ale také nástrojů pro studium biologických procesů. Jejich praktické využití však často omezuje nízká stabilita nebo obtížný průnik do buněk.

„Podpora GA ČR mi umožnila po doktorátu vycestovat do zahraničí, kde jsem následně strávila několik mimořádně produktivních let. Zahraniční zkušenost je podle mě pro mladé vědce, kteří chtějí pokračovat v akademické kariéře, nesmírně důležitá, možnosti jejího financování v Česku jsou ale poměrně omezené. Proto jsem Grantové agentuře České republiky vděčná, že ve svých programech myslí i na vědce v této fázi kariéry,“ uvedla Soňa Krajčovičová z katedry organické chemie.

Chemička se ve svém projektu zaměřila na vývoj nových chemických metod, které fungují jako molekulární „sponky“. Pomocí nich lze peptidy dále upravovat, například je zpevňovat, označovat nebo k nim připojovat další funkční části. Takové úpravy mohou zvýšit stabilitu peptidů, usnadnit jejich sledování v biologických systémech nebo zlepšit jejich schopnost dostat se k požadovanému cíli.

„Když jsem projekt podávala, vůbec jsem nečekala, že jeho řešení jednou povede až k Ceně předsedy GA ČR. Je to pro mě obrovská motivace dál dávat vědě maximum, zvlášť nyní, kdy zakládám vlastní výzkumnou skupinu v Česku a chci zkušenosti i nadšení získané během svého působení v zahraničí předávat dál,“ doplnila Soňa Krajčovičová.

Práci oceněné vědkyně přibližuje také nová epizoda podcastu PřF UP Věda očima ženy

Cena předsedy Grantové agentury České republiky je každoročně udělována za mimořádné výsledky dosažené při řešení projektů základního výzkumu. Z několika stovek projektů dokončených v předchozím roce je každoročně oceněno pouze pět – vždy jeden v každé z pěti hlavních vědních oblastí. Soňa Krajčovičová se v roce 2026 stala vůbec první řešitelkou projektu v rámci grantů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, která toto ocenění získala. Zároveň je teprve čtvrtou oceněnou vědkyní či vědcem z Univerzity Palackého od založení ceny v roce 2003 a patří mezi nejmladší držitele tohoto ocenění v jeho historii.

Na Lékařskou fakultu UP se vrátily dvě desítky jejích absolventek a absolventů, kteří úspěšně zakončili studium všeobecného či zubního lékařství v roce 1966 a dodnes někteří z nich pomáhají pacientům. Během Diamantové promoce v moderních prostorách fakulty někdejší spolužáci zavzpomínali na svá studijní léta a převzali pamětní diplomy.

„Stále dvakrát týdně chodím na kliniku a mám také soukromou praxi. A dokud to ještě jde, snažím se udržovat v kondici, hrajeme s přáteli tenis, jen to tedy není už tak rychlé jako dříve,“ vyprávěl Milan Kudela, profesor Porodnicko-gynekologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, když přicházel k Dostavbě Teoretických ústavů. „Jsem zvědavý, kolik se nás sejde,“ dodal.

Odpovědi se dočkal zakrátko – promoční slib po 60 letech znovu složilo a pamětní diplom převzalo 24 lékařek a lékařů, kteří se po studiu rozutekli za pacienty a zkušenostmi takřka do celého světa. Právě Milan Kudela působil několik let jako porodník na Maltě, pediatrička Helena Fišarová se starala o dětské pacienty v Libyi a Viktoria Koyšová jako primářka vedla rehabilitační oddělení v Dubaji. Mezi diamantovými absolventy byla i Jana Dvořáková, která mimo jiné působila na své alma mater, nebo dřívější přednosta Oční kliniky LF UP a FNOL Miloš Vymazal.

video_sem

„Zkouška z fyziky u docenta Schobera obnášela kromě teoretických znalostí i praktickou část, zapojení určitých elektrických okruhů. Stál jsem tehdy vedle pozdější profesorky, děkanky naší fakulty a rektorky UP Jany Mačákové, která již bohužel není mezi námi, a stalo se, že jsme si vzájemně naše okruhy propojili. V tu chvíli to pojistky nevydržely a na katedře fyziky byla úplná tma. Mysleli jsme, že od zkoušky vyletíme, teoretickou část jsme však zvládli velmi dobře, tak jsme k naší velké radosti uspěli,“ vzpomněl Bohuslav Chwajol, který se za absolventy ujal slavnostní řeči.

„Děkuji nejen našim pedagogům, ale rovněž našim rodinám, že jsme mohli vystudovat a toto povolání vykonávat s úctou ke člověku s vědomím odpovědnosti, kterou nám medicína svěřila. Dovolte mi popřát nám všem pevné zdraví, klid a radost z každého dne a mnoho příležitostí k dalším setkáním. A naší alma mater děkuji za toto krásné setkání a přeji jí, aby vychovávala dobré lékaře, kteří budou dělat naší fakultě skvělé renomé nejen u nás, ale v celé Evropě a světě. Věřte, že jsme hrdí, že jsme absolventy LF UP,“ dodal držitel Komandorského kříže, který mu v roce 2001 udělil polský prezident za zásluhy o posilování česko-polských vztahů v oblasti vědy a kultury.

Pevné zdraví a další spokojená léta diamantovým absolventkám a absolventům popřáli prorektor Jiří Drábek, děkan Milan Kolář a Hana Kolářová. Přítomným zároveň poděkovali za vše, co učinili ve prospěch medicíny a pacientů, a za šíření dobrého jména lékařské fakulty a Univerzity Palackého.  

Je mu dvanáct let a do života mu nedávno vstoupila akutní leukemie. Ondra nyní podstupuje chemoterapii, k jeho vyléčení je ale nezbytná transplantace kostní dřeně. Také proto Univerzita Palackého při příležitosti Dne dárcovství pořádá nábor do registru dárců kostní dřeně. Uskuteční se v pondělí 5. října od 12 do 17 hodin na nádvoří Zbrojnice a je otevřený nejen univerzitní komunitě, ale i veřejnosti.

Přestože dnes registry dárců kostní dřeně spolupracují napříč zeměmi, pro každého čtvrtého pacienta se stále nedaří vhodného dárce najít. Každý nový člověk v registru proto znamená větší šanci na nalezení shody. A nejen pro Ondru, ale také pro další děti a dospělé, kteří transplantaci potřebují.

Hledají se dárci mezi 18 až 35 lety.

Organizátoři náboru hledají především zdravé mladé lidi ve věku od 18 do 35 let s hmotností nad 50 kilogramů, kteří v minulosti neprodělali závažné onemocnění a neužívají trvale léky.

Samotný zápis zabere jen několik minut. Zájemce vyplní jednoduchý formulář s kontaktními údaji a absolvuje bezbolestný stěr z úst odběrovou tyčinkou. Tím pro něj registrace končí. Pokud se někdy v budoucnu ukáže, že by mohl být vhodným dárcem pro konkrétního pacienta, registr jej kontaktuje.

Smyslem náboru není najít dárce pouze pro jednoho konkrétního pacienta. Registrací může člověk zvýšit šanci Ondrovi a zároveň komukoli dalšímu, kdo bude nyní nebo v budoucnu potřebovat transplantaci krvetvorných buněk.

Nábor dárců organizuje společně Dobrovolnické centrum UP, Coffee Library a sdružení Šance Olomouc.

Nábor do registru dárců kostní dřeně:

DEN: pondělí 5. října 2026
ČAS: od 12 do 17 hodin
MÍSTO: nádvoří Zbrojnice (Biskupské nám. 1), Coffee Library
KDO SE MŮŽE REGISTROVAT: zdraví lidé ve věku 18–35 let, nad 50 kg, bez závažného onemocnění v minulosti a bez trvalé medikace

Registrace trvá jen několik minut.

 

 

Barokní grotty Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jejichž ametystovou výzdobu loni objevila historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého , mají své 3D modely. Vytvořil je Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Modely Apollonovy a Důlní grotty ukazují, jak jeskyně pravděpodobně vypadaly na konci 17. století – včetně světel imitujících oheň, třpytících se ametystů a funkční fontány. Návštěvníci si je mohou od 29. září zdarma prohlédnout v univerzitním science centru Pevnost poznání, příští rok se přesunou do Kroměříže.

Barokní umělé jeskyně, tzv. grotty, z Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jejichž ametystovou výzdobu v loňském roce objevila historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty UP, jsou nyní předmětem rozsáhlých průzkumů a restaurování (podrobně jsme psali v magazínu Žurnál UP zde). Přestože zůstávají částečně přístupné veřejnosti, lešení a současný stav prostor omezují možnosti představit návštěvníkům jejich někdejší podobu a velkolepě působící výzdobu.

video_sem

Arcibiskupství olomoucké proto v rámci spolupráce s Univerzitou Palackého oslovilo katedru geoinformatiky přírodovědecké fakulty s objednávkou na vytvoření fyzických 3D modelů obou grott. Realizace se ujal Jan Brus, který na výsledné podobě modelů úzce spolupracoval s Alenou Tobolkovou, vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého, i s Janou Zapletalovou.

foto_sem_4

Výsledné modely představují volnou hypotetickou rekonstrukci. Vycházejí ze současného stavu dochování, který kombinují s některými prvky známými z německého popisu z roku 1839, jako jsou světelné či vodní prvky. Umělé jeskyně obklopující ze dvou stran reprezentační sály (saly terreny) v přízemí kroměřížského zámku nechal vytvořit olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Část ametystové výzdoby grott se v průběhu staletí ztratila a někdejší systém osvětlení a vodních prvků dnes již nelze v plném rozsahu obnovit. Cílem modelů tak není vytvořit přesnou kopii určitého historického okamžiku, ale umožnit návštěvníkům lépe si představit vizuální efekty a atmosféru původní barokní koncepce.

Od 3D skenu k funkčnímu modelu – přes 100 dní nepřetržitého tisku

Základem pro tvorbu modelů byly velmi detailní 3D skeny, které vytvořila společnost G4D a poskytlo Arcibiskupství olomoucké. „Původní digitální model byl velmi detailní, tvořilo jej přes 40 milionů trojúhelníků. Pro tvorbu fyzického modelu tak bylo nutné jej nejprve zjednodušit, což zabralo největší množství času. Následně jsem vytvořil vlastní nosnou konstrukci, do které byla naskenovaná podoba grott virtuálně zasazena. Už při návrhu finální realizace bylo nutné počítat nejen s 3D tiskem, ale také s budoucím umístěním osvětlení, elektroniky, optických vláken a vodních prvků. Skrýt všechny tyto funkce do pevného funkčního modelu, a přitom zachovat charakter původního prostoru, byla opravdu výzva. Nechtěli jsme, aby návštěvník viděl jen zmenšeninu jeskyně. Chtěli jsme mu přiblížit, proč musel tento prostor na konci 17. století působit tak mimořádně,“ popsal vznik modelů Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP.

foto_sem_4

Takto připravený model byl následně rozdělen na jednotlivé části vhodné pro tisk. Některé příliš jemné detaily, například tenké větve, bylo nutné upravit nebo odstranit, protože by je tiskárny v daném měřítku nedokázaly spolehlivě vyrobit. Výsledkem tak nebyla pouhá zmenšenina původního 3D skenu, ale nově navržený fyzický model, který v sobě ukrývá nosnou konstrukci i technologie potřebné k vytvoření světelných, třpytivých a vodních efektů.

Díly vznikaly na 3D tiskárnách z matného materiálu PLA. Čistý čas nepřetržitého tisku přesáhl 100 dní, během nichž se spotřebovalo více než 55 kilogramů materiálu. Následovala ruční práce – odstraňování podpěr či lepení dílů a hliníkových výztuh, kterých je v grottách přes 40. Výsledné modely jsou výjimečné i svou velikostí: Apollonova grotta měří 106 × 106 × 65 centimetrů.

Oheň, ametysty a fontána

V obou grottách jsou zabudovaná světla imitující oheň a další osvětlení, které dotváří celkovou oslnivou atmosféru barokních jeskyní. „Zcela unikátním prvkem je nasvícení skutečných ametystů pomocí optických vláken vedených přímo za jednotlivé ametysty. Díky tomu se krystaly při změnách světla jemně rozzáří a třpytí, podobně jako mohly působit při původním barokním osvětlení. I tady byla zapotřebí titěrná ruční práce, kdy jsme jednotlivá optická vlákna a úlomky ametystů lepili k 3D modelům. Technickou zvláštností jsou také vodní prvky včetně fontány v centrální části Apollonovy grotty. Veškerá elektronika je řízená, takže osvětlení i efekty lze pomocí scén nastavovat a měnit,“ dodává Jan Brus.

foto_sem_4

Myslelo se i na údržbu – vybrané postavy permoníků v Důlní grottě jsou uchyceny na magnetech, díky čemuž je lze sejmout a vyčistit. Apollonova grotta je umístěna na kolejnicích, takže ji lze posunout a dostat se k zásobníku vody, když je potřeba vodu doplnit.

Z Pevnosti poznání do Kroměříže

Unikátní modely jsou od 29. září k vidění v univerzitním science centru Pevnost poznání v expozici Do historie!, která je návštěvníkům přístupná bezplatně. Expozici doplní také komentované prohlídky a přednášky odborníků na dějiny umění či geologii.

Na jaře 2027, se zahájením návštěvnické sezóny, budou modely přesunuty na Arcibiskupský zámek v Kroměříži přímo do sal terren. „Cílem Arcibiskupství olomouckého bylo, aby návštěvníci zámku mohli sledovat průběh restaurování a porovnat současný stav s jejich někdejší podobou.

foto_sem_4

Modely zároveň poslouží k prezentaci veřejné sbírky, kterou arcibiskupství vyhlásilo na záchranu grott a která v září 2026 získala první místo v anketě ‚Máme vybráno‘ v kategorii Cena redakce ProPamátky,“ dodává Alena Tobolková, vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého.

Unikátní 3D modely v číslech

přes 40 milionů trojúhelníků v původním 3D skenu

více než 100 dní čistého nepřetržitého tisku

přes 55 kg matného materiálu PLA

106 × 106 × 65 cm – rozměry Apollonovy grotty

přes 450 ametystů osazených optickými vlákny a LED světlem, vodní prvky a fontána v Apollonově grottě

33 světel, včetně 15 imitujících oheň, a řízené světelné scény v obou grottách

Na začátku podnikání se může zdát ochrana značky jako drobný detail, který se dořeší někdy později. Na čtrnáctém ročníku UP Business Campu účastníci zjistí, že opak je pravdou a silný brand není jen o líbivém logu. Každoroční podnikatelská konference pořádaná Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého (VTP UP) se uskuteční ve čtvrtek 12. listopadu v Pevnosti poznání a tematicky se zaměří na budování brandu a ochranu značky. O své podnikatelské zkušenosti se podělí osobnosti stojící za značkami Angry Beards, Forendors, Niceboy a dalšími.

„Začínající podnikatelé věnují nejvíce energie produktu, zákazníkům a tomu, jak svůj byznys dostat na trh. Ochrana značky a duševního vlastnictví proto často přichází na řadu až ve chvíli, kdy nastane problém. Ve VTP UP dlouhodobě dbáme na to, aby budování silného brandu a jeho ochrana šly od začátku ruku v ruce s byznys plánem,“ vysvětluje zaměření letošního ročníku konference Petr Suchomel, ředitel VTP UP.

Inspirativní příklady 

Program nabídne inspirativní řečníky, kteří téma budování značky představí z různých úhlů pohledu a především na konkrétních zkušenostech z vlastního podnikání. Denisa Hrubešová, CEO a spoluzakladatelka platformy Forendors, otevřeně popíše přešlapy z pěti let vedení startupu a ukáže, co se značkou udělají krizové momenty a proč může být její ochrana důležitější než rychlý růst. Martin Klobas z Angry Beards přiblíží cestu odvážného českého lovebrandu z garáže k vlastnímu areálu. O tom, jak se podniká ve světě craftových limonád a jakou sílu může mít vizuální identita, povypráví šumperský patriot Ondřej Starý, zakladatel NěcoJako.

Podrobný program je k dispozici na webu www.upbc.cz, kde jsou již k zakoupení vstupenky. Studující, absolventi i zaměstnanci UP mohou využít zvýhodněné vstupné a do 11. října navíc platí také sleva za včasné zakoupení.

Za zrodem úspěšných značek elektroniky Niceboy a šperků Furiosa stojí Jiří Zima, který nastíní, jak obstát na konkurenčním trhu. Českou značku spodního prádla Nebe má pod palcem Karel Slouka. Vsadil na posilování důvěry zákazníků a podělí se o své zkušenosti. Podnikatelské rady a tipy doplní advokátka Petra Dolejšová, která upozorní na nejčastější právní přešlapy při budování značky a poradí, jak předejít situaci, kdy je firma nucena přistoupit k neplánovanému rebrandingu.

Praktickou část programu doplní dva workshopy. Jana Lébrová, zakladatelka olomoucké marketingové agentury Evenpro, odhalí, jak v době AI budovat důvěryhodnou značku prostřednictvím reálných zážitků a kontaktu se zákazníky. Byznysová mediátorka Veronika Vrábel Porteš pak na konkrétním sporu o značku vysvětlí, kdy se vyplatí hájit svou pravdu u soudu a kdy je pro podnikatele lepší hledat dohodu.

Byznysové nápady i nové kontakty na jednom místě

UP Business Camp není jen o předávání know-how z pódia. Důležitou součástí konference je prostor pro networking a propojování začínajících podnikatelů, studentů, zkušených byznysmenů i dalších lidí z podnikatelského prostředí. Chybět nebude ani Pitching Show pořádaná ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK), během níž představí své projekty účastníci programu ICOK Akcelerátor. Prostor pro navazování nových kontaktů a sdílení zkušeností bude během celého dne, a to za doprovodu dobrého jídla a pití.

Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, primátorka statutárního města Olomouce Miroslava Ferancová a náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Jelínek. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, ICOK, Aricoma, Regionální rozvojová agentura RERA a Cemix. Akce je realizována za podpory Statutárního města Olomouc.

 

Jak nás klame vlastní mozek a co v přírodě běžně přehlížíme? Prague Science Film Fest (PSFF) přiveze do Prahy dokumenty z celého světa, které ukazují, že i známé věci mohou vypadat úplně jinak. Od 19. do 22. října 2026 nabídne v kampusu České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) české premiéry, filmy, které se na tuzemských plátnech objevují jen výjimečně. Do letošní festivalové soutěže se přihlásilo 189 filmů.

Návštěvníci se mohou těšit na nejlepší aktuální snímky, které nabízejí osobitý pohled na vědeckou práci a na životy lidí, kterých se výzkum bezprostředně dotýká. Uvidí 15 soutěžních filmů v šesti projekcích za den.

„Festival je hlavně přehlídka, oslava i každoroční zpráva o zásadním filmovém žánru, který se pořád vyvíjí a sleduje na první pohled banální, ale naprosto zásadní věc: jaká je současná podoba lidství a lidské civilizace, která se rozpíná do virtuálního prostoru a už pomalu kolonizuje blízký vesmír. Film je v tomto nenahraditelný nástroj. Může být svědectvím o určitém místě a době, osobní výpovědí i zážitkem, který v nás zůstává dlouho po projekci. Dokáže nás přenést do cizího prostředí a zanechat v paměti obraz podobný pohlednici z cesty,“ říká dramaturg a vedoucí festivalu PSFF Zdeněk Rychtera.

Svět z jiné perspektivy

Přírodní jevy i způsob, jakým vnímáme realitu, přiblíží například snímky Phenomena (Když prvky tančí) a Our Brain Is Playing Tricks on Us (Jak nás mozek tahá za nos). Dokument plný situační komedie Derek vs Derek pak nabídne příležitost podívat se na ožehavé téma navracení zemědělské půdy přírodě z více stran a umožní najít empatii a porozumět i radikálně odlišné perspektivě.

Osobní pohled na život s rakovinou konečníku přinese film André Is an Idiot (André je idiot). Indický snímek My Otter Diary (Můj vydří deník) zase nabídne setkání s vydrami očima filmařky, která jim zasvětila část života. Další dokumenty upozorní na to, co běžně přehlížíme, a nabídnou širší souvislosti i nadhled. Patří mezi ně Super Nature (Super příroda), Killing Time: The Science of Boredom (Chytat lelky: Věda o nudě) nebo Kingdom Fungi (Houbové království).

Dokumenty, které vzbudí zvědavost

Filmový program doplní venkovní promítání na Oscara nominovaného filmu Fire of Love (Erupce lásky). Ale také Nudná konference ve formátu stand-up, která bude mít charakter parodie populárních konferencí. Součástí akce bude i praktický workshop natáčení filmu s MyStreetFilms.

„Vybíráme filmy, které v divácích něco zanechají a vzbudí chuť dozvědět se víc. Proto jsou pro nás důležité i debaty po projekcích a praktické workshopy. Film je stále skvělé médium nejen pro komunikaci vědy, poznatků a faktů, ale také pro přenos emocí, čisté fascinace nebo zvědavosti, která postupně z každodennosti vyprchává. Chceme maximálně vyjít vstříc všem návštěvníkům a klást minimální bariéry, takže jsme letos zrušili nutnost registrace a uvidíme, zda otevření festivalu dále pomůže jeho návštěvnosti, která rok od roku stoupá,“ doplňuje Zdeněk Rychtera.

Do příprav festivalu se zapojují také studenti a studentky ČZU, kteří pomáhají s organizací a zasednou i ve studentské porotě. Mají tak možnost podílet se na dění ve svém kampusu a rozhodnout o jednom z ocenění.

„Festival ukazuje, že kampus ČZU je místem pro setkávání s vědou i v netradiční podobě. V doprovodných diskusích budou naši odborníci mluvit o řadě aktuálních témat, jako je obnova krajiny po těžbě nebo různé pohledy na její využití a ochranu. Návštěvníci navíc budou moci poznat také projekty, na kterých se ČZU podílí, například prostřednictvím výstavy zaměřené na ochranu antilop v Africe,“ dodává Jakub Kotalík, koordinátor festivalu za ČZU.

Festival od roku 2020 připravuje ČZU společně s Univerzitou Palackého v Olomouci a týmem festivalu populárně-vědeckých filmů AFO. Vstup je zdarma a nově bez nutné registrace. Informace o programu najdou návštěvníci na psff.cz.

Jak spolu mluví buňky? Co nám prozradí řeč těla? Komunikuje s námi vesmír? A dokážeme zachytit zprávy, které nejsou na první pohled ani slyšet, ani vidět? Letošní Noc vědy nabídla příležitost poodhalit nejedno tajemství a nahlédnout pod pokličku vědeckého poznání. Jejím hlavním tématem byla komunikace. Nejen ta mezi lidmi, ale také mezi organismy, technologiemi nebo člověkem a světem kolem něj. A jak se během večera a noci ukázalo, způsobů, jak si předávat informace, existuje mnohem víc, než bychom možná čekali.

Tisíce malých i velkých návštěvníků, stovky pokusů, hlavolamů a přístrojů. A především vědci, vědkyně, studenti a studentky připravení podělit se o své znalosti, nadšení i radost z objevování. Taková byla letošní Noc vědy – celorepubliková popularizační akce, během níž se laboratoře, učebny a další běžně nepřístupná místa otevřely veřejnosti a nabídly hodiny plné experimentů, překvapení a odhalování nejrůznějších tajemství.

Bohatý program připravila Univerzita Palackého napříč svými fakultami a dalšími pracovišti, za poznáním se ale vyráželo i na dalších místech Olomouckého kraje – v Prostějově, Přerově či Hlubočkách. Komunikace přitom během večerních hodin dostávala nejrůznější podoby: od slov a gest přes signály v přírodě až po zprávy ukryté ve světě vědy a technologií. A protože i fotografie dokážou mnohé sdělit, tentokrát namísto dalších slov nabízíme pohled na to, co všechno bylo během Noci vědy k vidění. Obsáhlejší fotogalerii najdete brzy na sociálních sítích UP.

V České republice se Noc vědy koná od roku 2005, do roku 2026 pod názvem Noc vědců. Do celorepublikové akce se zapojují univerzity, vědecké ústavy, hvězdárny a další instituce. Od roku 2024 ji na národní úrovni koordinují Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Českým vysokým učením technickým v Praze, Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Vysokou školou ekonomickou v Praze a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR.

Odešel dlouholetý kolega, uznávaný odborník a vysokoškolský pedagog, pan PaedDr. Vlastimil Štekr, Dr., který svůj profesní i osobní život nerozlučně spojil s Univerzitou Palackého v Olomouci a který se významně zasloužil o rozvoj studia učitelství tělesné výchovy a stál u samotného zrodu i dalšího směrování fakulty tělesné kultury. Jeho srdce dotlouklo v sobotu 19. září 2026 ve věku 91 let. Se zesnulým se rozloučíme v úterý 29. září 2026 v 10:00 hodin v obřadní síni olomouckého krematoria.

Dr. Štekr prožil život hluboce spjatý s pohybem a sportem. Svou cestu začal u královny sportu – atletiky, kde již od roku 1957 působil jako aktivní trenér a funkcionář. Přes Krajský výbor ČSTV v Liberci a následně od roku 1960 v Olomouci přivedl svou vášeň pro sport na akademickou půdu. Na Univerzitě Palackého působil nejprve mnoho let na tehdejší katedře tělesné výchovy. Nesmazatelně se zapsal do historie olomouckého akademického sportu, kde desítky let obětavě působil ve vysokoškolském sportovním klubu jako atletický trenér a předával své zkušenosti dalším generacím. Když pak v roce 1991 vznikla samostatná fakulta tělesné kultury, stal se jedním z jejích klíčových zakládajících pilířů.

Na nově založené fakultě přijal velkou odpovědnost a působil zde jako proděkan pro pedagogickou činnost (po boku prvního děkana profesora Bohuslava Hodaně, Milana Adamuse a Františka Vaverky) a také jako vedoucí katedry kinantropologie. Ve své odborné práci se specializoval na historii tělesné výchovy, sportu a olympismu. Zanechal po sobě hlubokou stopu v podobě učebních textů a monografií, jako jsou Historie školní tělesné výchovy či Olympijské hnutí – olympijské hry.

Jeho studenti na něj dodnes vzpomínají s nesmírnou láskou a úctou jako na vrozeného elegána a muže vytříbené etikety. Traduje se milá vzpomínka z ústních zkoušek z historie tělesné kultury: pan doktor vždy galantně pomohl studentkám z kabátů, které pečlivě narovnal na ramínko a pověsil na věšák. Když se stalo, že studentka u zkoušky neuspěla, s naprostým taktem a sobě vlastní laskavostí ji od zkoušky vyprovodil. Pomohl jí zpět do kabátu a s povzbudivým úsměvem popřál, že až se vše doučí, příště to jistě společně zvládnou. I v momentech neúspěchu dokázal studenty podržet a motivovat.

Kolegové z fakulty zase s úsměvem a dojetím opatrují historku z oslav jeho pětasedmdesátin. Tehdy pro něj uspořádali velkolepé výjezdní zasedání katedry v Mikulově, na které vyrazily desítky spolupracovníků. Jen vinou „drobného“ nedopatření zapomněli pozvat samotného oslavence. Když se tuto chybičku snažili tři dny před odjezdem honem napravit, Vlastik se s noblesou omluvil, že nemůže – čekal ho drobný zákrok v nemocnici. S velkorysostí sobě vlastní jim ale vzkázal, ať všichni odjedou a v Mikulově na něj vzpomínají. Což také do posledního puntíku splnili. Na známém Kozím hrádku pak s obrovskou láskou na Vlastika mysleli a při pohledu na zapadající slunce skrz sklenky červeného vína připíjeli na jeho zdraví.

Vedle své akademické a trenérské dráhy zůstal atletice věrný na té nejčistší úrovni po celý svůj život. Desítky let působil v pozici dobrovolného atletického rozhodčího. Na oválech a závodištích obětavě pomáhal a u milované atletiky zůstal až do pozdního věku, dokud mu to jen jeho zdraví dovolovalo.

Na Dr. Štekra budeme navždy vzpomínat nejen jako na vynikajícího učitele, trenéra a vědce, ale především jako na vzácného člověka, skvělého kolegu, přítele a milovaného člena rodiny. Byl vzorem čestného, pracovitého člověka plného životního elánu a vysokého morálního kreditu.

Čest jeho památce.

S úctou a vděčností vzpomíná kolega, kamarád a v otázkách akademického působení jeho věrný žák
Svatopluk Horák, katedra společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při Právnické fakultě UP připravilo unikátní týdenní kurz – Weapons Law Course. Pilotní ročník lektoroval William Boothby, bývalý zástupce ředitele právní služby a letecký komodor ve výslužbě britského Royal Air Force. Záměrem pořádajícího centra a fakulty je tento kurz pravidelně opakovat.

„Cílem kurzu bylo seznámit účastníky s pravidly mezinárodního humanitárního práva, která určují, které zbraně jsou zakázány a za jakých podmínek lze zavádět nové zbraňové systémy. Účastníci se naučili rozpoznat právně významné vlastnosti konkrétní zbraně a posoudit zákonnost jejího zamýšleného použití, a to od tradičních zbraní až po nejmodernější technologie. Kurz účastníky zároveň připravil k provádění právního přezkumu nových zbraňových systémů a případně také k vytváření příslušného systému na vnitrostátní úrovni,“ vysvětlil Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní organizátor akce. Program kurzu tak sahal od právního posuzování střeliva, min či chemických a jaderných zbraní až po kybernetické a vesmírné prostředky, umělou inteligenci a technologie zasahující do činnosti lidského mozku.

foto_sem_4

Pro lektorování kurzu se podařilo centru získat světovou kapacitu v oboru Williama Boothbyho. „Jedná se o poměrně velmi specifické právní téma, částečně technické, s přesahem do aplikační praxe. Doktor Boothby je v tomto oboru autoritou. Na toto téma přednáší po celém světě,“ upřesnil Petr Stejskal. William Boothby je také autorem vyhlášené odborné publikace Weapons and the Law of Armed Conflict a členem expertních skupin, které se podílely mimo jiné na vzniku Tallinnského manuálu o právu aplikovatelném na kybernetické operace.

Pilotního ročníku se na PF UP zúčastnilo osm odborníků. „Naší cílovou skupinou jsou právní poradci armád, zaměstnanci ministerstev obrany odpovědní za pořizování nebo zavádění nových typů výzbroje, dále zástupci zbrojařského sektoru nebo akademici. A přibližně takovou paletu účastníků jsme letos měli.“ popsal Petr Stejskal. Kurz je nabízen zájemcům především z Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Většinu účastníků letos tvořili experti z českého prostředí. 

Organizace kurzu Weapons Law Course zapadá do dlouhodobých snah centra CIHOL poskytovat právní vzdělání i pro operační praxi. Pilotní ročník se konal na PF UP 14.–18. září. CIHOL již s William Boothbym spolupracoval v létě v rámci speciálního vzdělávacího kurzu pro Armádu ČR – Advanced Course on the Law of Armed Conflict.

Organizace kurzu Weapons Law Course zapadá do dlouhodobých snah centra CIHOL poskytovat právní vzdělání i pro operační praxi. Pilotní ročník se konal na PF UP 14.–18. září. CIHOL již s William Boothbym spolupracoval v létě v rámci speciálního vzdělávacího kurzu pro Armádu ČR – Advanced Course on the Law of Armed Conflict.

Zlaté nanostruktury využili vědci CATRIN Univerzity Palackého při vývoji nových metod, které dokážou zachytit velmi nízké koncentrace látek důležitých pro fungování lidského organismu – například dopaminu a serotoninu. Výsledky, o něž se zasloužili odborníci z výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně ve spolupráci s dalšími kolegy, mají velký potenciál pro budoucí rychlou, citlivou a personalizovanou diagnostiku.

Ve studii publikované v časopise Sensing and Bio-Sensing Research vyvinuli speciální „plazmonický papír“ pokrytý zlatými nanohvězdičkami.

„Ten umožňuje jednoduše odebrat slzy a následně v nich analyzovat hladinu dopaminu. Právě ta může souviset se Sjögrenovým syndromem, autoimunitním onemocněním, které bývá někdy zaměňováno se syndromem suchého oka,“ vysvětlila první autorka článku Klára Dzurillová.

Druhá studie, kterou zveřejnil časopis Microchimica Acta, se zaměřila na současnou detekci serotoninu a sertralinu – běžně používaného antidepresiva ze skupiny SSRI (Selective Serotonin Reuptake Inhibitors). Využití technologie SERS (povrchem zesílená Ramanova spektroskopie) umožnilo pomocí speciálně upraveného povrchu výrazně zesílit signál sledovaných molekul. V tomto případě vědci využili velmi drobné zlaté nanokužely, mezi nimiž jsou mezery menší než 20 nanometrů. Právě v těchto mezerách vznikají takzvaná hot spots, tedy místa, kde je elektromagnetické pole mimořádně zesílené, a díky tomu lze zachytit i velmi malé množství sledované látky.

„Díky novému postupu jsme navíc byli schopni detekovat zároveň serotonin a sertralin. Metoda tak do budoucna otevírá možnost současně sledovat koncentraci antidepresiva i serotoninu, na jehož hladinu léčba působí. To by mohlo přispět k přesnějšímu hodnocení účinku léčby a jejímu přizpůsobení konkrétnímu pacientovi,“ uvedla kosrespondující autorka článku a vedoucí výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně Kateřina Poláková.

Oba přístupy využívají povrchem zesílenou Ramanovu spektroskopii (SERS) a dosáhly velmi nízkých detekčních limitů i v přítomnosti dalších látek, které mohou měření komplikovat.

Novým kvestorem Univerzity Palackého se od dnešního dne stává Michal Jakeš, zkušený finanční manažer s dlouholetou praxí v českém i mezinárodním prostředí. Jeho jmenování vzal na svém středečním zasedání na vědomí Akademický senát UP. Ve funkci střídá Josefa Suchánka.

Michal Jakeš má zkušenosti s finančním řízením velkých a organizačně složitých společností. Ve své dosavadní profesní kariéře se věnoval zejména finančnímu řízení, controllingu a účetnictví, přípravě rozpočtů a ekonomických analýz i vedení finančních týmů. Působil také v mezinárodním prostředí, kde se zabýval řízením ekonomických procesů.

„Funkce kvestora patří vzhledem k velikosti a složitosti Univerzity Palackého k mimořádně odpovědným manažerským pozicím. Od Michala Jakeše očekávám, že své zkušenosti z finančního řízení velkých organizací využije nejen při zajištění stabilního hospodaření univerzity, ale také při jeho dlouhodobém plánování a nastavování efektivních a srozumitelných ekonomických procesů. Čeká nás řada významných investic, z pohledu veřejných rozpočtů navíc vstupujeme do složitého období, jsem proto rád, že za ekonomické řízení univerzity přebírá odpovědnost zkušený finanční manažer,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Za jednu ze svých priorit považuje nový kvestor předvídatelnost a transparentnost finančního řízení univerzity a dobrou spolupráci s jejími jednotlivými součástmi. „Univerzita je velmi komplexní organizace, jejíž finanční řízení musí vytvářet stabilní podmínky pro její hlavní poslání – kvalitní vzdělávání, vědu a výzkum. Chtěl bych navázat na to, co funguje, a společně s kolegy hledat možnosti, jak ekonomické procesy dále zpřehledňovat a zjednodušovat. Za důležité považuji také dlouhodobé plánování a otevřenou komunikaci s fakultami a dalšími součástmi univerzity,“ uvedl Michal Jakeš.

Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu univerzity a v těchto oblastech zastupuje univerzitu v rozsahu stanoveném rektorem. Jeho agenda zahrnuje mimo jiné rozpočet a financování univerzity, správu jejího majetku, investice a další oblasti související s ekonomickým a provozním fungováním školy.

Ve funkci Michal Jakeš vystřídá Josefa Suchánka, který kvesturu vedl v posledních dvou letech a dříve působil jako ředitel Správy kolejí a menz UP, nyní z univerzity na vlastní žádost odchází. „Josefu Suchánkovi děkuji za práci, kterou pro Univerzitu Palackého odvedl. Děkuji také za odpovědnost, s níž se podílel na jejím ekonomickém a provozním řízení. Přeji mu vše dobré v jeho dalším profesním působení,“ doplnil rektor Michael Kohajda.

Akademický senát Univerzity Palackého schválil nový Statut UP, který reaguje na změny vysokoškolského zákona a upravuje mimo jiné oblast studia, hospodaření či systém řízení univerzity. Na prvním jednání v novém akademickém roce senátoři a senátorky schválili také dokument Rozdělení příspěvku a dotací na UP pro rok 2026 a kladně se vyjádřili k záměru rektora jmenovat nového kvestora univerzity.

Během prvního jednání v novém akademickém roce se senátoři a senátorky UP věnovali jednomu ze stěžejních dokumentů univerzity, novému Statutu UP. Návrh předložený rektorem Michaelem Kohajdou přiblížila prorektorka UP Klára Hamuľáková. Připomněla, že dosud platný Statut UP prošel třinácti novelizacemi a není již v souladu s novelizovaným vysokoškolským zákonem.

Nový návrh podle ní odstraňuje duplicity a klade důraz na zákonnost, přehlednost, jasnou odpovědnost jednotlivých aktérů, přiměřenost, vyšší právní jistotu a pružnost. Přináší řadu změn v oblasti studia, doplňkové činnosti, rozpočtu a fondů i nakládání s majetkem. Zjednodušuje také organizační strukturu UP, zpřehledňuje systém řízení a zavádí nový systém řídicích dokumentů.

Součástí předloženého materiálu byl i komplexní pozměňovací návrh rektora, který zohlednil akceptované připomínky akademické obce a legislativní komise AS UP i připomínku týkající se movitého majetku. Akademický senát nový Statut UP schválil sedmnácti hlasy.

Zářijové jednání AS UP přineslo také důležitý krok k dokončení rozpočtu univerzity pro kalendářní rok 2026. Senát projednal a schválil rektorem předložený dokument Rozdělení příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2026. Na jeho základě se nyní rozdělením finančních prostředků a přípravou svých rozpočtů budou zabývat jednotlivé fakulty. Po projednání na fakultní úrovni se rozpočet univerzity jako celek opět vrátí na jednání AS UP.

Senátoři a senátorky projednali také návrh rektora UP Michaela Kohajdy jmenovat nového kvestora UP. Po Josefu Suchánkovi se této funkce ujme Michal Jakeš, který řadu let působil jako finanční manažer v českém i mezinárodním prostředí. Akademický senát se k návrhu rektora vyjádřil kladně. Více o novém kvestorovi přinese Žurnál Online v samostatném textu.  

AS UP během zářijového jednání rovněž projednal a neměl námitek proti návrhům dvou smluv o zřízení věcného břemene. První se týká pozemku souvisejícího se stavbou Dostavba kampusu LF UP, druhá horkovodní přípojky v rámci realizace stavby PF UP.

Před AS UP prezentoval děkan PdF UP Vojtech Regec záměr vedení fakulty koupit nemovitost na Kollárově náměstí 698/7. Senátorům a senátorkám představil důvody plánované koupě, možnosti jejího financování i předpokládané využití objektu. Přiblížil rovněž současnou situaci fakulty z hlediska prostorového a materiálně-technického zázemí, personálních potřeb a kapacit (psali jsme i zde). Rektor UP koupi nemovitosti podpořil. S odkazem na stanovisko ekonomické komise AS UP se ke koupi kladně vyjádřil také akademický senát. Záměrem se nyní bude zabývat Správní rada UP.

AS UP se jednomyslně kladně vyjádřil také k návrhu rektora jmenovat členkou Vědecké rady UP docentku Helenu Kubátovou, a to pro oblast vzdělávání sociologie.

V závěru jednání senátoři a senátorky UP rozhodli také o složení legislativní a ekonomické komise AS UP.  V každé z nich bude deset členů, devět z nich bude zastupovat jednotlivé součásti univerzity, jeden studentskou část akademické obce. Jejich kompletní složení přinášíme níže v přehledu.

Na prvním jednání v novém akademickém roce AS UP rovněž vyzval akademické senáty fakult UP, aby do 30. října navrhly za každou fakultu jednoho zástupce do Sněmu Rady vysokých škol. Senátorky a senátory AS UP zároveň vyzval, aby do stejného data nominovali dva zástupce UP do Sněmu Rady vysokých škol a jednoho zástupce studentů a jednoho náhradníka do Studentské komory Rady vysokých škol pro funkční období 2027 – 2029. Stávajícím delegátům končí funkční období na konci tohoto roku.

Příští zasedání AS UP se uskuteční 21. října. Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde.

Nové složení komisí AS UP

Legislativní komise: Marek Jukl (PřF), Pavel Kurfürst (LF), Linda Nosková (CATRIN) Veronika Mašková (PF), Ondřej Molnár (FF), Damián Němec (CMTF), Šárka Šaňáková (FZV), Veronika Tomoszková (PF), Jana Vašíčková (FTK), Kateřina Vitásková (PdF).

Ekonomická komise: Petra Gaul Aláčková (FZV), Lenka Copková (CATRIN), Pavel Flekač (PdF), Michal Křupka (LF), Zdeněk Svoboda (FTK), Taťána Zelenská (PF), Michal Botur (PřF), Jaroslav Franc (CMTF), Stela Levická (PřF), Jarmila Zimmermannová (FF).

Obhájili jste bakalářskou či diplomovou práci? Publikovali jste odborný článek? Dosáhli jste významného sportovního úspěchu? Nebo se vaše závěrečná práce věnuje udržitelnosti? Pokud se vás některá z těchto možností týká, můžete se ucházet o Cenu rektora Univerzity Palackého. Do soutěže je možné navrhovat také osobnosti za významný přínos k popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Studující doktorských studijních programů mohou soutěžit se svým odborným článkem.

„Ceny rektora každoročně oceňují široké spektrum studentských, vědeckých, pedagogických i dalších aktivit spojených s Univerzitou Palackého. Některá ocenění mohou zájemci přihlásit sami, u jiných je nominace vázána na návrh fakulty nebo vysokoškolského ústavu. Doporučujeme proto věnovat pozornost podmínkám jednotlivých kategorií a termínům pro podání návrhů,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Pro letošní ročník je možné nominovat například nejlepší bakalářské a diplomové práce a sportovní výkony studentů a studentek, závěrečné práce v oblasti udržitelnosti nebo osobnosti, které významně přispívají k popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Studující doktorských studijních programů mohou přihlásit svůj odborný článek. Návrhy na některá další ocenění, například za odborné publikace nebo mimořádný přínos neakademických pracovníků a pracovnic, podávají příslušná pracoviště.

„Letos jsme sjednotili podávání přihlášek a nominací do elektronických formulářů. Pro jednotlivé kategorie jsou připraveny formuláře odpovídající jejich podmínkám a způsobu nominace. Studenti a studentky tak mohou jednoduše najít formulář pro konkrétní ocenění, o které se chtějí ucházet nebo do kterého chtějí někoho nominovat,“ doplnila Gabriela Šťastná, produkční univerzitních akcí.

Uzávěrka většiny nominací je 20. listopadu 2026. Přesné podmínky a informace k jednotlivým kategoriím naleznete zde. 

Slavnostní ceremoniál spjatý s předáním Cen rektora se uskuteční 17. února 2027 v kině Metropol. Součástí ceremoniálu bude rovněž předání mimořádných ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice. Ty navrhují zástupci rektorátu, vedení jednotlivých fakult, Správy kolejí a menz a CATRIN.

Ceny budou uděleny v následujících kategoriích:

Ceny rektora UP za nejlepší studentské práce a sportovní výkony

Cena rektora UP v oblasti udržitelnosti

Čestná uznání rektora UP studujícím doktorských studijních programů za odborný článek

Čestná uznání rektora UP autorům odborných knih

Cena rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností

Teaching Awards UP

 

Z počítače výtvarníka až na uniformy českých vojáků. Nový maskovací vzor MAD21, jehož základem je návrh designéra Tomáše Chorého z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, vstoupil do vojskových zkoušek. Po více než třiceti letech má nahradit dosavadní armádní potisk 95. Pokud zkoušky dopadnou úspěšně, novou kamufláž začnou vojáci dostávat od roku 2029.

Když Tomáše Chorého před několika lety oslovila armáda, aby se podílel na vývoji nového maskovacího vzoru, mluvil o cti, ale také o mimořádné odpovědnosti. „Je to pro mě čest a také obrovská odpovědnost,“ řekl tehdy Žurnálu UP. Dobře si totiž uvědomoval, že tentokrát nejde jen o výtvarný design. Kvalitní maskování může v reálném nasazení pomáhat chránit lidské životy.

Dnes je jeho návrh výrazně blíž skutečným uniformám. Začátkem srpna 2026 zahájila armáda vojskové zkoušky nového maskovacího vzoru MAD21. Jejich úspěšné dokončení je jedním z posledních zásadních kroků před tím, než bude možné novou kamufláž definitivně zavést do výstroje Armády České republiky.

Od knihy ke spolupráci s armádou

Za počátkem celého projektu přitom stojí Chorého kniha Kamufláž. Právě ta byla prvním impulsem k tomu, aby jej vývojový tým oslovil ke spolupráci. Jeho návrh se následně stal základem projektu MAD21 – Maskovací design 2021.

Úkolem bylo vytvořit víceúčelový vzor, který nebude dobře fungovat pouze v zeleném lesním prostředí.

„Cílem bylo vytvořit moderní víceúčelovou kamufláž účinnou nejen v lesním prostředí, ale také v otevřené krajině, suchých oblastech či městské zástavbě, tedy v prostředích, která charakterizují současné konflikty a reflektují středoevropské podmínky,“ uvedl na webu Ministerstva obrany náčelník oddělení výstrojní služby Martin Čech z Agentury logistiky (podrobněji zde).

Tomáš Chorý při vývoji vycházel také z proměny krajiny. Dosavadní vzor 95 podle něj dobře funguje především v hlubších jehličnatých lesích v období, kdy převládá zelená. „Příroda se v posledních letech proměnila a po většinu roku má jiný charakter. Vždyť už ani lesy nejsou stejné, jako byly dříve,“ vysvětloval v rozhovoru pro Žurnál UP.

Sedm barev, mikrovzory i odkaz na tradici

Výsledkem je sedmibarevná kamufláž kombinující tmavohnědou, hnědou, tmavou a světlou zelenou, pískovou s růžovým nádechem, světlou khaki a béžovou. Vzor obsahuje větší i menší skvrny, tedy makrovzor a mikrovzor, a výrazné deformační prvky, jejichž úkolem je ´rozbíjet´ siluetu postavy.

Přestože je MAD21 novým designem, nezříká se svého předchůdce. Tvary barevných skvrn charakterově navazují na vzor 95 a některé odstíny odkazují k barvám, které česká armáda používala v minulosti.

Armáda se totiž rozhodla zachovat vlastní národní maskovací vzor a nepřejít kompletně například na rozšířený MultiCam. Podle Tomáše Chorého mají maskovací vzory jednotlivých armád také svou symbolickou hodnotu. „Velkou roli hraje tradice. Když se podíváte na armády různých států a vzory jejich uniforem, zjistíte, že každá zahrnuje v nějaké podobě ve svém vzoru i stopu historie,“ uvedl.

Kamufláž prověřovala laboratoř i terén

Nový vzor vznikal v počítači, kde Tomáš Chorý skládal a vrstvil jednotlivé barevné plochy. Současně projížděl různými typy krajiny, fotografoval je v odlišných ročních obdobích a vytvářel rozsáhlý archiv, který využíval při počítačových simulacích.

Následovalo testování. Maskovací schopnosti lze ověřovat pomocí fotosimulací, při nichž pozorovatel hledá vojáka ukrytého v různých prostředích, i přímo v terénu. Tam je rozhodující vzdálenost, ze které se podaří maskovanou postavu odhalit.

Do vývoje se zapojila i Technická univerzita v Liberci, která vytvořila metodiku kontroly vlastností vzoru. Vojenský výzkumný ústav v Brně připravoval Český obranný standard stanovující požadavky na jeho budoucí výrobu a kontrolu kvality. MAD21 byl zároveň registrován jako evropský průmyslový vzor.

Od roku 2029 mezi vojáky

Právě probíhající vojskové zkoušky mají potvrdit, zda několikaletý vývoj dospěl k výsledku, který obstojí v reálných podmínkách. Společně s MAD21 armáda zkouší také jeho zimní převlek. Na barevné řešení nového vzoru již navazují některé výstrojní součástky, například rukavice nebo čepice.

Samotná modernizace vojenské výstroje ale začne ještě dříve. Vojáci mají už letos dostávat polní stejnokroje nového střihu s praktičtějším rozmístěním kapes, vyšším komfortem a lepší prodyšností, zatím ovšem v dosavadním potisku 95. Nový střih uniformy a MAD21 totiž vznikaly jako dva samostatné projekty.

Na kamufláž podle návrhu Tomáše Chorého by měla přijít řada od začátku roku 2029. Pro výtvarníka z Univerzity Palackého se tak uzavírá cesta, která začala odborným zájmem o kamufláž, pokračovala knihou, počítačovými návrhy a terénními experimenty a nyní míří až k výstroji českých vojáků.

Už na počátku práce přitom Tomáš Chorý věděl, že jde o design poněkud jiného druhu. Na otázku Žurnálu UP, jak vnímá skutečnost, že na kvalitě jeho práce může záviset lidský život, odpověděl: „Je to velká odpovědnost a já si ji uvědomuji.“

Jiný název, stejné poslání. Celorepubliková popularizační akce Noc vědců se letos mění v Noc vědy. Vysoké i střední školy, science centra i nemocnice v Olomouckém kraji se po roce přidávají k programu, jehož hlavním cílem je zábavnou a interaktivní formou propagovat vědu a výzkum. V pátek 25. září čekají na návštěvníky v Olomouci, Jeseníku, Přerově, Prostějově či v Hlubočkách pokusy, kvízy, workshopy, exkurze, ale třeba divadelní představení. Hlavním tématem letošního ročníku je komunikace.

„Noc vědy každoročně ukazuje, že věda nemusí být složitá, nesrozumitelná ani nudná. Naopak může překvapovat, bavit a probouzet zvědavost u dětí i dospělých. Právě pestrost letošního programu je toho nejlepším důkazem – nabízí desítky příležitostí si vědu vyzkoušet, zažít ji na vlastní kůži a setkat se přímo s lidmi, kteří se jí věnují. Popularizaci vědy považuji za jednu z důležitých rolí univerzity, protože pomáhá ukazovat, že vědecké poznání není uzavřené za dveřmi laboratoří, ale je součástí našeho každodenního života,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

S novým názvem, ale s tradičním posláním

Vloni oslavila Noc vědců 20. narozeniny, do další dekády vstupuje pod novým názvem Noc vědy. O změně hlasovali organizátoři akce i samotní návštěvníci prostřednictvím dotazníků. „Noc vědy odráží společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování. Jde přitom o formální změnu, po obsahové stránce se nic nemění. Účastníci se tak mohou těšit na skutečně nabitý večerní program rozprostřený po institucích v celém Olomouckém kraji. Společným jmenovatelem je láska a zápal pro vědu,“ uvedl koordinátor Noci vědy pro Olomoucký kraj Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

Doplnil současně, že hlavním tématem letošního ročníku je komunikace. „V době, kdy spolu hovoříme prostřednictvím sociálních sítí a radíme se s umělou inteligencí, je toto téma velmi aktuální. Program reflektuje nejen komunikaci mezi lidmi, ale i mezi zvířaty a rostlinami,“ upozornil Ondřej Martínek.

Komunikace z různých pohledů

Tradičně nejbohatší program v Olomouckém kraji tradičně připravuje Univerzita Palackého v Olomouci. Své prostory zpřístupní ve večerních hodinách všechny fakulty s výjimkou lékařské, která se z technických důvodů souvisejících se stavbou nové budovy v Hněvotínské ulici letošního programu nezúčastní.

Více než třicet programových položek připravila filozofická fakulta, návštěvníci mohou přecházet mezi budovami v ulici Křížkovského a na třídě Svobody, kde na ně čeká mj. simulace tiskové konference či workshop na téma komunikace s lidmi se smyslovým postižením. Na Konviktu je pak připravena projekce Oscarem oceněného filmu Ztraceno v překladu. Mimořádně nabitý program má rovněž pedagogická fakulta. V prostorách Konviktu se zájemci mohou zúčastnit workshopu zaměřeného na výrobu netradičních hudebních nástrojů, vyzkoušet si čtení a zápis Braillova písma nebo se vydat na stezku odvahy v suterénu budovy.

Na stanovištích v budově přírodovědecké fakulty bude odtajněno, jak s námi komunikuje vesmír, jak si spolu povídají chemické prvky i jaký je univerzální jazyk geologů. Fakulta zdravotnických věd bude mít svůj program v budově filozofické fakulty na třídě Svobody a láká kromě jiného na výstavu fotografií Jindřicha Štreita s tematikou práce všeobecné sestry či na workshop, který prověří znalost zdravotnických piktogramů. Odhalit zákoutí dezinformací a mediálních manipulací slibuje jeden z programových bodů na cyrilometodějské teologické fakultě. Jak předat informaci pomocí gest, znakové řeči nebo hmatu, pak osvětlí na fakultě tělesné kultury.

Když diskutují vědci s dětmi

Velkým programovým lákadlem interaktivního science muzea Pevnost poznání je debata vědců se zvídavými dětmi nazvaná A proč?, kterou moderuje popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná. Ve Vědeckotechnickém parku UP je naplánovaná exkurze v tiskovém centru UPrint3D a ti, kteří zavítají do Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), zjistí kromě jiného, jak si spolu „povídají“ buňky v našem těle. Součástí programu Noci vědy je také divadelní představení o Zdeně Mašínové s názvem Jejich sestra, které v komorním prostoru Sedmička doplní diskuze. Tradičním spolupořadatelem Noci vědy je Fakultní nemocnice Olomouc, která zve na prohlídky potrubní pošty, transfuzního oddělení a Oční kliniky.

Zažít Noc vědy na vlastní kůži dorazí do Olomouce i padesátka žáků ze ZŠ a MŠ Dolní Studénky, pro které organizátoři akce zařídili dopravu i komentovanou prohlídku města. „Každým rokem se snažíme do Olomouce dostat i žáky ze škol ze vzdálenějších regionů kraje. Letos padla volba na obec se 1400 obyvateli kousek od Šumperka. Žáci tamní školy se letos podívají, jak taková Noc vědy vypadá, a v příštím roce ji pak zorganizují přímo u sebe,“ dodal Ondřej Martínek.

Noc vědy zavítá i do dalších měst v kraji

Mezi partnery Noci vědy dále patří Technologický klub Prostějov, který se chystá představit programovatelné roboty, nebo Vysoká škola logistiky Přerov, kde se v únikové hře bude pátrat po tajné zprávě rektora. Kdo zamíří do Geniátoru v Hlubočkách, získá znalosti o šifrování a kódování a navíc si může sestavit vlastní zprávu z květin. Druhým rokem se pak do programu zapojuje i jesenické gymnázium a další tamní instituce.

Kompletní program Noci vědy 2026 je již nyní zveřejněný na webu nocvedy.cz. „Až na výjimky je vstup volný, u vybraných událostí je z důvodu omezené kapacity nutná rezervace. K rychlejší přepravě návštěvníků po Olomouci bude stejně jako v předchozích letech sloužit bezplatná autobusová linka,“ zmínil Ondřej Martínek.

V České republice se Noc vědy koná od roku 2005. Od roku 2024 tuto popularizační akci na národní úrovni koordinují Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Českým vysokým učením technickým, Českou zemědělskou univerzitou, Vysokou školou ekonomickou a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Do letošního ročníku se zapojilo více než 120 institucí.

Program Noci vědy v jednotlivých městech Olomouckého kraje:

www.nocvedy.cz/olomouc

www.nocvedy.cz/prerov

www.nocvedy.cz/prostejov

www.nocvedy.cz/jesenik

www.nocvedy.cz/hlubocky

Podpora studentských talentů, inovativních nápadů, projektů s přesahem k veřejnosti i výjimečných vědeckých počinů. Na to vše nyní můžete přispět prostřednictvím Nadačního fondu Univerzity Palackého. Jeho novou tvář, která umožní rozmanitější možnosti pro univerzitní komunitu, stejně jako pro malé i velké donátory, představili zástupci vedení univerzity během nedávného Absolventského setkání UP.

Podobu univerzity, jejího ducha a energii tvoří především lidé. Ti, kteří zde studují či pracují, ale také ti, kteří na léta zde strávená s láskou vzpomínají. Právě oni často hledají možnost, jak univerzitě vrátit to, čím je obohatila do života. Každý, kdo by chtěl projekty a tváře UP, které za nimi stojí, finančně podpořit, má nyní rozšířené příležitosti díky nové podobě Nadačního fondu UP.

Nový začátek

Nadační fond UP vznikl v roce 2015 s cílem umožnit mladým vědeckým talentům sbírat zkušenosti v zahraničí a rozvíjet tak jejich výzkumné projekty. Za dobu svého působení podpořil řadu začínajících vědců a vědkyň, kterým poskytl nejen potřebnou finanční pomoc, ale také podpořil jejich osobní rozvoj.

foto_sem_4

Nyní se vedení univerzity rozhodlo nadační fond rozvinout směrem, který bude více odpovídat nejen potřebám univerzitní komunity, ale také potenciálních donátorů. „Naší vizí bylo vybudovat moderní crowdfundingovou platformu, která umožní podporu různorodých projektů, které na univerzitě vznikají. Hlavním pilířem Nadačního fondu UP i nadále zůstává podpora talentu. Nyní jej ale pojímáme více zeširoka a našim dárcům umožňujeme přispívat na širší paletu aktivit, které na univerzitě vznikají. Nová podoba nadačního fondu tak nabízí větší možnosti pro talentované studenty a pracovníky UP, stejně jako pro dárce, pro které je nyní možnost přispět na dobrou věc jednodušší a přívětivější,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Dražba umění s univerzitním příběhem

Prvními dárci nového Nadačního fondu UP byli významní absolventi a partneři univerzity během absolventského setkání 12. září, jež se konalo k příležitosti 80. let znovuobnovení univerzity (o setkání jsme psali zde). Na dražbě uměleckých předmětů spojených s univerzitou se podařilo do nového začátku fondu vybrat přes 200 tisíc korun. Štědří dárci dražili sadu pěti skleněných předmětů, které vyrobil pro letošní vizuální podobu 61. ročníku festivalu vědeckých filmů AFO známý umělecký sklář David Valner. Na závěr setkání se vydražil také obraz s názvem Cesty kolem nás, cesty v nás od Moniky Tomanové, absolventky chemie na PřF UP a malířky, která se věnuje jak volné tvorbě, tak vědecké grafice. Obraz vznikl na jaře tohoto roku exkluzivně pro obálku tištěného magazínu Žurnál UP.

foto_sem_4

„Univerzita má mimořádnou schopnost měnit životy lidí i prostředí kolem nás. Spektrum projektů, které Nadační fond Univerzity Palackého podporuje, je opravdu široké, od mladých vědců a umělců přes vzdělávání až po aktivity s výrazným společenským přesahem. Považuji za smysluplné na jejich realizaci přispět, proto jsem se rozhodl univerzitní nadační fond v aukci podpořit. Beru to především jako investici do lidí, jejich nápadů a příležitostí, které mohou v budoucnu přinést něco dobrého celé společnosti,“ uvedl největší mecenáš aukce Vojtěch Filsák, havířovský podnikatel a filantrop, který byl mimo jiné v roce 2024 oceněn jako Osobnost Moravskoslezského kraje. Dalšími úspěšnými dražiteli byli například olomoucká podnikatelka, galeristka a mecenáška Bronislava Paučková, podnikatel a majitel olomouckého fotbalového klubu Milan Šimonovský či olomoucký podnikatel, sběratel a mecenáš umění Robert Runták.

„Mám velkou radost, že se na startu nového Nadačního fondu UP povedlo uspořádat takhle úspěšnou akci, do které se propsal společenský přesah univerzity. Na půdě UP totiž často dáváme prostor kreativním nápadům a propojujeme vědce s místními umělci. Tuto málo známou roli univerzity jsme chtěli vyzdvihnout a povzbuzeni pozitivními ohlasy ji určitě budeme v budoucnu dále rozvíjet,“ shrnul Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Šest projektů – šest podob UP

Již nyní mohou drobní i velcí dárci přispět na šest pilotních projektů, které se rozhodl Nadační fond UP podpořit. Vedle tradičního programu Talentovaný Palacký je to například Mattecoach na podporu matematických dovedností středoškoláků, rozvojový program Leadership Matters!, legendární univerzitní U-klub, festival Academia film Olomouc či humanitární projekt Born Different.

Všechny informace o Nadačním fondu UP najdete na fond.upol.cz.

Studentský život nejsou jen přednášky, zápočty a fronty v menze. Nový pořad pUPek bude každé dva týdny přinášet aktuality z univerzity, Olomouce i ze světa – s nadsázkou, humorem a rozumnou dávkou bizáru. První díl odstartoval v pondělí 21. září.

pUPek je pořad od studenstva pro studentstvo. Diváci se můžou těšit na neobvyklé rozhovory s univerzitními osobnostmi, nepravidelně pravidelné rubriky a spoustu humoru nejenom pro akademicky zasvěcené. Pořadem provází moderátorská dvojice Anita „AniPali“ Palaščáková a Josef „Pepek“ Tetour.

„Jsem ráda, že univerzita dává studentům prostor kreativně se vyjadřovat k aktuálnímu dění. Chceme přinášet vlastní studentský pohled na to, co se odehrává ve světě, v Olomouci i přímo na univerzitě,“ říká moderátorka Anita Palaščáková.

video_sem

Už první díl ukazuje, že se tým pUPku nebojí netradičního pojetí. Pan Chlebíček se v menze Křížkovského vydal na rozhovor s ředitelem Správy kolejí a menz Janem Liškou, magistra Dita vyložila všem studujícím na UP kartu pro nadcházející semestr a nechybělo ani vědecké okénko s překvapením či roztrojený pan rektor. V dalších epizodách se mohou diváci těšit na komentáře k dění na UP i ve světě, zajímavosti z vědy, kultury a sportu nebo tipy z olomoucké gastroscény.

Nové díly budou vycházet každé druhé pondělí na YouTube kanálu Univerzity Palackého. Zákulisí pořadu a další obsah nabídne také Instagram @palackeho.pupek. A pokud se chcete na tvorbě dalších dílů podílet, máte námět na téma nebo víte o něčem, co by pUPku nemělo uniknout, ozvěte se tvůrčímu týmu prostřednictvím Instagramu nebo na e-mail pupek@upol.cz.

Sál Městské knihovny v Praze byl v pondělí zaplněný fanoušky vědy, kteří se přišli podívat na tuzemské finále mezinárodní soutěže v popularizaci vědy FameLab. Mezi desítkou soutěžících měla i letos UP své silné zastoupení – hned tři mladé vědkyně se utkaly o postup do celosvětového finále. To se podařilo Lindě Tölgové, doktorandce z katedry biochemie Přf UP. Druhé místo obsadila Anežka Lyková z katedry organické chemie. UP tak potvrdila svou sílu v komunikaci vědy.

Jak představit složité vědecké téma širokému publiku během tří minut pouze za použití pomůcek, které jsme schopni si na pódium s sebou přinést a zase odnést? To už 26 let ukazuje FameLab, britská soutěž v popularizaci vědy. Její tuzemské finále se u nás konalo již pošestnácté a tentokrát měla Univerzita Palackého hned tři želízka v ohni.

Olomouc – město popularizace vědy

V průběhu večera se představilo deset finalistek a finalistů. Odborné porotě se nejvíce líbilo vystoupení Lindy Tölgové. Doktorandka katedry biochemie PřF UP v něm mluvila o svém výzkumu imunitního systému včel. Linda tak bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále, které se uskuteční začátkem prosince v Polsku.

Druhé místo získala Anežka Lyková, které divákům zprostředkovala historii lidstva perspektivou jedné z jeho největších hrozeb – tuberkulózy. Její léčbou se zabývá na katedře organické chemie pod vedením docentky Lucie Brulíkové. Obě oceněné mladé vědkyně jsou také letošními stipendistkami Nadačního fondu UP.

Na třetím místě se umístila Eliška Leštinová z Univerzity Karlovy, která vyprávěla příběh vlčího stopování – od bobků po fotopasti. Třetí reprezentantkou UP byla Simona Belošová, taktéž z katedry organické chemie. Ta si do finále vybrala příběh bakterií odolných proti antibiotikům. Přestože se ve finále na nejvyšších příčkách neumístila, své popularizační umění představuje například na instagramovém kanálu @fakt_věda.

Důležitost srozumitelné komunikace

Diváci si čekání na výsledky mohli zpestřit vědeckým kvízem pod vedením Jana Herziga, ředitele organizace zaměřené na zvídavé středoškoláky Zvaž vědu. A poté mohli sami hlasovat o ceně publika. Tu si nakonec odnesla Tereza Roesel z Fyzikálního ústavu AV ČR, která mluvila o tom, jak můžeme díky novým zobrazovacím technikám sledovat jednotlivé molekuly v živých buňkách.

Během večera věnovanému vědě vystoupil také britský velvyslanec v ČR Matt Field nebo rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima. Právě nejstarší česká univerzita je totiž již tradičně pořadatelem soutěže. Oba zmiňovali důležitost srozumitelné vědecké komunikace v dnešním turbulentním světě.

Univerzita Palackého se soutěží v popularizaci vědy účastní již tradičně. V loňském roce se finále FameLabu zúčastnila Kateřina Koubová z LF UP. V konkurenční soutěži Falling Walls Lab zase loni zvítězila Veronika Šedajová z CATRIN UP. 

Chcete se i vy příští rok zúčastnit některé z popularizačních soutěží? Na UP vám rádi pomůžeme s přípravou. Stačí se obrátit na Kartin Stark z Kariérního centra UP nebo popularizátorku vědy UP Vendulu Lužnou, které vás celou přípravou soutěže provedou.

Umělá inteligence, klinické případy, praktické workshopy i různé pohledy na rehabilitaci napříč Evropou. Sedmý ročník Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy přivedl ve dnech 7.–11. září na Fakultu zdravotnických věd UP 39 studentů a šest vyučujících z partnerských evropských univerzit. Společným úkolem studentů bylo během intenzivního týdne propojovat nové poznatky s péčí o konkrétního pacienta.

Do sedmého ročníku se zapojili účastníci z deseti zahraničních univerzit z Bulharska, Španělska, Belgie, Finska, Slovenska, Polska a Islandu. Mezinárodní složení týmů umožnilo studentům porovnávat různé přístupy k rehabilitaci a společně hledat možnosti péče odpovídající potřebám konkrétního pacienta.

Letošní škola přitom začala ještě před příjezdem účastníků do Olomouce. Během úvodního online setkání představil Martin Dvořáček z katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP možnosti využití umělé inteligence ve fyzioterapii. Na modelovém pacientovi demonstroval práci s AI asistentem, kterému postupně zadával informace od anamnézy přes návrh a interpretaci vyšetření a terapie až po konkrétní parametry rehabilitace. Jeho odpovědi průběžně kriticky hodnotil z pohledu odborníka.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy.“ Petra Gaul Aláčová.

Téma využití AI technologií se následně prolínalo celým programem a studenti s nimi pracovali také při řešení klinických případů.

„Nechtěli jsme, aby studenti pouze absolvovali sérii přednášek a workshopů. V mezinárodních multidisciplinárních týmech proto pracovali s konkrétními klinickými případy a nové poznatky průběžně převáděli do praxe. Součástí bylo i využití AI, ale především kritické posouzení získaných informací a rozhodnutí, co je pro daného pacienta skutečně relevantní,“ uvedla hlavní organizátorka školy Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Týden odborných workshopů a práce s klinickými případy

Po příjezdu do Olomouce pracovali studenti v mezinárodních týmech s klinickými případy pacientů s různými diagnózami, sociálními rolemi a životními situacemi. Během týdne je postupně rozpracovávali a poznatky získané v jednotlivých částech programu promítali do vyšetření i návrhů terapie.

Inspiraci získávali v odborných blocích zaměřených například na kinestetiku, funkční testování v neurologii, výživu seniorů v rehabilitaci, komunikaci s pacientem, orofaciální rehabilitaci nebo mindfulness. Poznatky z jednotlivých workshopů studenti průběžně využívali při práci s klinickými případy a promítali je do péče o konkrétního pacienta. Výsledky své práce následně představili během závěrečných prezentací.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy,“ doplnila Petra Gaul Aláčová.

Program rovněž nabídl studentům možnost poznat rehabilitační péči mimo univerzitní učebny. Součástí byla exkurze do Sanatorií Klimkovice, kde účastníci navštívili prostředí komplexní rehabilitační péče. Pro zahraniční vyučující připravila škola ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc také exkurzi zaměřenou na potrubní poštu, intenzivní péči a heliport, během níž mohli porovnávat zkušenosti ze svých zemí s českými odborníky.

Intenzivní odborný program doplnila prohlídka Olomouce a tradiční bowlingový turnaj, které nabídly prostor pro neformální networking studentů a vyučujících.

Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy se na Fakultě zdravotnických věd UP uskutečnila již posedmé. Blended Intensive Programme Erasmus+ propojuje odborné vzdělávání s mezinárodní spoluprací a umožňuje studentům porovnávat, jak se o stejném pacientovi přemýšlí z pohledu různých profesí a v různých zemích Evropy. Letošní ročník navíc položil velmi důležitou a aktuální otázku: jak do klinického rozhodování smysluplně zapojit umělou inteligenci a zároveň neztratit ze zřetele člověka, který před námi stojí?