Novinky z PřF a UP

Po sedmadvaceti letech má české ženské judo opět medaili ze seniorského mistrovství světa – a může za to Renata Zachová, když na letošním šampionátu v ázerbájdžánském Baku vybojovala bronzovou medaili v kategorii do 63 kg. Členka Judo klubu Olomouc a studentka Fakulty tělesné kultury UP, která již dříve dvakrát ovládla mistrovství Evropy, se tak stala nejúspěšnější českou judistkou historie.

„Je to krásné, ale je toho rozhodně ještě hodně před námi,“ řekla bezprostředně po vítězném zápase o třetí místo v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál Sport.

Do soutěžní kategorie do 63 kg bylo v Baku přihlášeno 48 závodnic. Úspěšné tažení Renaty Zachové turnajem po třech vyhraných zápasech zbrzdil duel s bývalou mistryní světa Joanne van Lieshout, která olomouckou judistku poslala do oprav. Ty však Renata Zachová zvládla a postoupila do boje o bronzovou medaili.

„Pro diváky a posluchače to bylo určitě napínavé. Měla jsem tak tři infarkty a říkala si, proč vedu a co to dělám. Hodila jsem a hned jsem upadla. Tak to někdy je,“ přiblížila dramatický zápas, kde jí soupeřkou byla Maďarka Anna Kriza. Vyrovnaný souboj šel do prodloužení, ve kterém měla více štěstí česká reprezentantka: soupeřku poslala hodem na záda a o bronzové medailistce bylo rozhodnuto.

Renata Zachová pochází z Českých Budějovic, řadu let je však již spojena s Olomoucí, kde je v Judo klubu Olomouc svěřenkyní trenéra a vyučujícího na FTK UP Jiřího Štěpána. Dlouhodobě se o ní mluví jako o největším talentu českého ženského juda, což potvrdila mimo jiné v roce 2020, kdy se stala první českou judistkou, která získala medaili na turnaji série Grand Prix, následně vybojovala titul juniorské mistryně Evropy do 63 kg. Na juniorský triumf později navázala ziskem dvou titulů ze seniorských mistrovství Evropy v letech 2024 a 2025. Její premiéra na seniorském mistrovství světa v roce 2022 skončila 7. místem. Zúčastnila se letních olympijských her v Paříži 2024, o rok později na letních světových univerzitních hrách v Německu vybojovala bronzovou medaili.

Úspěšná olomoucká judistka studuje na Fakultě tělesné kultury UP navazující magisterský program Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ se specializacemi. Zázemí fakulty využívá i pro svou sportovní přípravu, a sice v rámci podpory Vysokoškolského sportovního centra Victoria (psali jsme před nedávnem zde).

Byla Morava v židovských dějinách jen periferií velkých center, nebo místem, které samo významně ovlivňovalo podobu židovského života ve střední Evropě? Tuto otázku si klade 19. ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc, který pod názvem Židovská Morava – periferie X centrum? nabídne přednášky, koncerty, filmy, literaturu, výstavu, komentované prohlídky i program pro rodiny. Uskuteční se od 12. do 18. října. 

Morava byla po staletí prostorem, kde se setkávaly různé jazyky, kultury a migrační proudy. Judaistka a lingvistka Lenka Uličná z Centra judaistických studií Filozofické fakulty UP představí v úvodní přednášce fenomén dajčmeriš – možnou specifickou podobu židovské němčiny, která odráží prolínání německého, jidiš a českého prostředí. Morava tak mohla být nejen periferií, ale také mostem mezi západním a východním židovským světem.

Festival připomene i méně známou ekonomickou stránku židovských dějin. Historik Michael Viktořík z katedry historie Filozofické fakulty UP představí Olomouc jako významné centrum sladovnického průmyslu a mezinárodního obchodu. V závěru 19. století zde a v okolí působily velké exportní sladovny, na jejichž rozvoji se zásadně podíleli židovští podnikatelé. Podíváme se také do Brna, jehož hospodářským životem a také vilami brněnských průmyslníků provede historik Michal Doležel.

Výrazným bodem programu je výstava HLASY, která propojí historické prameny s nejnovějšími technologiemi. Originální dopisy a kresby z období holocaustu, pět příběhů spojených s Moravou, vzpomínky jejich potomků a technologie umělé inteligence vytvoří prostor pro setkání minulosti se současností. Výstava navíc připomene poválečný život olomoucké židovské obce prostřednictvím vzpomínek na její kantory.

Festival nabídne také řadu kulturních setkání. Kafka Band přiveze do Olomouce hudební interpretaci Kafkových románů, germanistka Ingeborg Fialová z katedry germanistiky Filozofické fakulty UP představí opomíjenou tradici brněnské německojazyčné literatury a večer mladé poezie otevře témata židovské identity, paměti a tradice. Filmový program připomene osudy moravských židovských rodin i příběh Chavivy Reikové, výrazné osobnosti slovenského židovského odboje.

Do ulic Olomouce a Prostějova se vydají také komentované prohlídky po stopách židovské historie. Den otevřených dveří Židovské obce Olomouc, rodinný Otevřený ateliér nebo sportovní projekt Lech Lecha! pak ukážou, že židovská kultura není pouze tématem minulosti, ale živou součástí současnosti.

Festival Dny židovské kultury Olomouc pořádá Muzeum umění Olomouc, Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Židovská obec Olomouc ve spolupráci s partnery festivalu. Program najdete zde.

Matematici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se podílejí na vývoji systému, který bude pomocí matematické optimalizace a strojového učení automaticky rozhodovat, kdy má domácnost elektřinu z fotovoltaické elektrárny spotřebovat, uložit do baterie nebo dodat do sítě. Výsledkem projektu OLAF má být chytré řízení domácí energetiky, které sníží náklady majitelů fotovoltaik a zároveň pomůže stabilnějšímu fungování elektrizační soustavy. Systém nyní odborníci testují na 150 lokalitách a v pěti energetických společenstvích.

Na projektu spolupracuje Technologická platforma katedry matematické analýzy a aplikací matematiky (TP KMA) Přírodovědecké fakulty UP se společnostmi OLC Systems a AgreFlex. Univerzitní tým vyvíjí optimalizační metody a modely strojového učení, které budou tvořit rozhodovací část systému.  „Fotovoltaika sama o sobě vyrábí tehdy, když má vhodné podmínky. To ale nemusí být okamžik, kdy je výhodné elektřinu spotřebovat nebo poslat do sítě. A tento nesoulad se snažíme řešit,“ uvedl Jakub Dostál ze společnosti AgreFlex.

Za přírodovědeckou fakultu vede odbornou část projektu člen TP KMA, statistik Ondřej Vencálek. Do týmu jsou zapojeni také zakladatelka a vedoucí platformy Jitka Machalová, doktorští studenti Filip Malíček, Michaela Michalcová a Stanislav Škorňa a absolvent magisterského studia Jáchym Jelínek. Mladí členové týmu pracují s reálnými provozními daty ze stovek domácností a podílejí se na vývoji algoritmů pro budoucí produkt.

Data ze skutečných domácností

„Práce se skutečnými daty je odlišná od práce s učebnicovým datasetem zejména kvůli chybějícím měřením, která je nutné vhodně imputovat. Pro tento projekt je také typické hledání a ověřování různých přístupů, od těch, které už známe ze školy, až po zcela nové postupy a řešení. Naším úkolem tedy není jen úspěšně implementovat jednu metodu, ale najít a implementovat tu nejlepší možnou,“ řekla Michaela Michalcová z přírodovědecké fakulty.

Systém OLAF využívá zařízení OLAF Box umístěné přímo u zákazníka, které komunikuje se střídačem fotovoltaické elektrárny a baterií. Cloudová část propojuje údaje o aktuálním stavu domácnosti s předpovědí počasí a výroby, očekávanou spotřebou a cenami elektřiny.

Na základě těchto dat algoritmus plánuje hospodaření s energií na hodiny až dny dopředu. Rozhoduje například o tom, kdy baterii nabít či vybít, kdy odložit spotřebu a kdy omezit dodávku přebytků do sítě. Zohledňuje přitom také budoucí hodnotu uložené energie, která může být kvůli kolísajícím cenám za několik hodin vyšší než v okamžiku výroby.

Chytré řízení může pomoci domácnostem i síti

Vývoj systému reaguje na rychlé rozšiřování domácích fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť. Na konci roku 2025 bylo v Česku připojeno více než 239.000 fotovoltaických elektráren a celková kapacita bateriových úložišť přesáhla 2500 MWh. Naprostá většina této kapacity připadala na domácnosti. S rostoucím počtem decentralizovaných zdrojů se zvyšují nároky na řízení energetické soustavy. Domácí elektrárny vyrábějí podle podmínek slunečního svitu, nikoliv podle aktuální nabídky a poptávky. Bez chytrého řízení proto mohou tisíce elektráren dodávat přebytky ve stejnou dobu, kdy ceny elektřiny mohou klesat až do záporných hodnot, nebo naopak odebírat elektřinu v období vysoké poptávky.

Chytré řízení může podle odborníků pomoci nejen majitelům domácích elektráren, ale také elektrizační soustavě. Při přebytku energie může domácnost například nabíjet baterii nebo zvýšit vlastní spotřebu, při nedostatku naopak odběr snížit nebo dodat uloženou elektřinu do sítě.

Vývojáři počítají také s dalším rozšiřováním systému. V budoucnu by mohl řídit nabíjení elektromobilů nebo provoz tepelných čerpadel a umožnit agregaci flexibility, tedy koordinované řízení většího množství menších zdrojů a spotřebičů.

Zapojení studentů

Zapojení studentů přírodovědecké fakulty do projektu podle Jitky Machalové odpovídá dlouhodobému zaměření Technologické platformy KMA. Na projektu začali pracovat ještě v posledním ročníku studia. „Chceme, aby si talentovaní studenti mohli už během studia vyzkoušet práci na skutečných výzkumných a firemních projektech. Pokud se osvědčí a mají zájem pokračovat, snažíme se pro ně najít uplatnění také po absolvování studia,“ uvedla Jitka Machalová.

Projekt propojuje tři oblasti odbornosti. AgreFlex přináší znalost energetiky a přístup k pilotním zákazníkům, OLC Systems zajišťuje softwarové inženýrství, infrastrukturu, komunikaci se střídači a kybernetickou bezpečnost. Univerzitní tým vyvíjí optimalizační metody a modely strojového učení. „Těší mě zapojit se do projektu, který má ambici přispět ke zlepšení situace v oblasti energetiky. Pracujeme na řešení, které by přineslo jednotlivcům finanční úspory a elektrizační soustavě větší predikovatelnost i stabilitu,“ uvedl Ondřej Vencálek.

Výzkumně-vývojový projekt Vývoj systému OLAF ve společnosti OLC Systems s.r.o. běží od května 2025 do května 2027 s podporou programu OP TAK Ministerstva průmyslu a obchodu. Univerzita Palackého se do jeho řešení zapojila v únoru 2026. Systém má být technologicky nezávislý na cloudových rozhraních výrobců střídačů. OLAF využívá vlastní český hardware a software, což má provozovateli zajistit větší kontrolu nad daty i celým řídicím řetězcem.

Výživa a trendy sociálních sítí, psychická odolnost, kratom, vapování, péče o pleť, prevence nádorových onemocnění, první pomoc i zvládání krizových situací. Těmto i dalším tématům se věnoval Festival zdraví. Nabídl více než dvacet interaktivních stanovišť s praktickými ukázkami i možností diskutovat s odborníky. Akce se uskutečnila pod odbornou garancí Pedagogické fakulty UP a zúčastnily se jí stovky žáků a žákyň středních škol Olomouckého kraje.

Bylo něco po půl desáté ráno, když se zcela zaplněným Laudonovým sálem Pevnosti poznání PřF UP v reakci na moderátorovu otázku „Co se vám vybaví, když se řekne zdravý člověk?“ ozvaly tři pojmy: cvičení, zdravé jídlo a mentální pohoda. Středoškolačky a středoškoláci Olomouckého kraje zavítali do interaktivního centra popularizace vědy na Festival zdraví, jehož hlavním cílem bylo atraktivní formou podpořit jejich zájem o vlastní zdraví, prevenci nemocí a zdravý životní styl.

foto_sem_4

„Zdravotní gramotnost se nedá ani koupit, ani najít, je potřeba ji formovat a rozvíjet. Hledejme informace, naučme se je vyhodnotit, porozumět jim a také se podle nich chovat. Cesta mezi tím, co vím, a tím, co dělám, totiž někdy bývá velmi dlouhá. Budeme velmi rádi, pokud vám dnes pomůžeme tuto cestu zkrátit prostřednictvím sedmi přednášek na téma výživy, psychického zdraví, péče o pleť, prevence nemocí či rizikového chování a zejména jedenadvaceti interaktivních stanovišť, kde můžete zkoušet, ptát se, nacvičovat a zdokonalovat své kompetence,“ uvedla odborná garantka akce Michaela Hřivnová, proděkanka PdF UP. Zároveň poděkovala přítomným pedagogům za to, že studentům umožnili vzdělávat se prostřednictvím zážitkových aktivit a debat s odborníky napříč různými profesemi.

O stravě s přívlastky ultra, energy či protein a o tom, jak naše stravování ovlivňují trendy a sociální sítě, během dne hovořil Jiří Svoboda z katedry podpory zdraví PdF UP. Zamyšlení nad tím, zda se chceme mít v životě dobře, nebo chceme něco víc, nabídl Aleš Grambal z Kliniky psychiatrie LF UP a FNOL. Program zahrnoval také přednášky o dárcovství krve, péči o pleť nejen v pubertě či o tom, jak se připravit na krizové situace a zvládat je. Středoškoláci se dozvěděli více také o prevenci rakoviny prsu a varlat nebo o kratomu a rizicích spojených s jeho užíváním.

foto_sem_4

Festival zdraví rozšiřil portfolio vzdělávacích konferencí a workshopů Den zdraví a Vánoce a zdraví, které mají na PdF UP svou dlouholetou tradici. Uskutečnil se 5. října, na Světový den učitelů, v rámci dotačního programu Olomouckého kraje na podporu vzdělávání na vysokých školách v roce 2026.

„Když jsem studoval na střední škole, o zdraví jsem příliš nepřemýšlel. Miloval jsem sport. S odstupem času vidím, že zlepšoval nejen mou fyzickou kondici, ale prospíval i mému duševnímu zdraví. Při sportu jsem si třídil myšlenky a přemýšlel i o životě. Jsem proto rád, že Pedagogická fakulta UP není jen místem, kde se o zdraví učí a diskutuje, ale také prostorem, odkud si mladí lidé mohou odnést poznatky, které jim pomohou změnit životní styl k lepšímu,“ uvedl děkan PdF UP Vojtech Regec. Připomněl tak jeden z hlavních cílů akce – ukázat mladým lidem, že péče o zdraví není jen školním tématem, ale především důležitou kompetencí pro život.

Při zahájení vystoupili také ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, ředitelka Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje Lenka Pešáková, Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace LF UP a FNOL, a vedoucí odboru školství a mládeže Krajského úřadu Olomouckého kraje Miroslav Gajdůšek. Jejich příspěvky propojily pohled zdravotní péče, každodenních návyků a zdravého prostředí s významem prevence a regionální strategií OLIVIE, zaměřenou na podporu zdraví obyvatel Olomouckého kraje.

Žáci a žákyně se aktivně zapojovali do aktivit na stanovištích a do festivalových pasů sbírali razítka za jejich absolvování. Za vyplněný pas získali tematické odměny: připraven byl také nápoj a drobný snack. Pozitivní ohlasy účastníků, které byly zaznamenány v připravené knize vzkazů, potvrdily zájem o praktické poznávání i možnost diskutovat přímo s odborníky.

Festival zdraví je interaktivní preventivně-vzdělávací akce, která propojuje odborné informace o zdraví, bezpečí, wellbeingu a udržitelnosti s praktickými a zážitkovými aktivitami. Spojuje vědu, prevenci a praxi a podporuje zdravotní gramotnost mladých lidí. Je určena žákům středních škol v Olomouckém kraji. Pořádá ji katedra podpory zdraví PdF UP za podpory Olomouckého kraje.

Akce je spolufinancována z Programu na podporu strategického řízení VŠ, aktivita 6.2.5 Zdůraznění principu zdravého životního stylu a realizace projektů podporujících tyto aspekty uvnitř i vně komunity, a uskutečnila se v rámci projektu Udržitelný Palacký. Festival podpořily také Fakultní nemocnice Olomouc, Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, Státní zdravotní ústav, Goodpoint Chemicals, OMEGA centrum sportu a zdraví, Centrum Anabell, Společnost Podané ruce a Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje ve spolupráci s Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR. Dále jej podpořili Lidl, ÚSOVSKO, Zdravoslav, Vojenská zdravotní pojišťovna ČR a Ministerstvo zemědělství.

Do 9. listopadu mohou vyučující a studující Cyrilometodějské teologické fakulty UP navrhovat ze svých řad kandidáty do fakultního senátu. Volby, které se uskuteční v prosinci, vyhlásil Akademický senát CMTF UP během zasedání, kdy se věnoval také letošnímu rozpočtu či obměněnému proděkanskému týmu děkana Víta Huška.

Volby do Akademického senátu CMTF UP pro funkční období 2027–2030 se uskuteční ve dnech 7.–10. prosince formou online hlasování. Návrhy kandidátů mohou členové akademické obce fakulty podávat předsedkyni volební komise Mileně Öbrink Hobzové písemně nebo elektronicky na adrese nominace.volby.upol.cz, a to do 9. listopadu. Přehled navržených kandidátů volební komise zveřejní o deset dní později. Další informace k vyhlášení voleb jsou k dispozici zde.

Přestože se funkční období současného akademického senátu chýlí ke konci, zasedl k prvnímu jednání v novém akademickém roce v obměněném složení. Předsedkyně Jana Plátová přivítala mezi senátorkami a senátory Jakuba Doležela z katedry křesťanské sociální práce a studentku Terezu Dragounovou.

Během nabitého programu senátorky a senátoři mimo jiné schválili návrh rozpočtu fakulty pro letošní rok. Ten počítá s celkovými výnosy ve výši 138 795 tisíc korun a celkovými náklady 138 799 tisíc korun. Schválili také nové složení Vědecké rady CMTF UP a fakultní disciplinární komise.

Děkan Vít Hušek senátu představil proděkanský tým pro své druhé funkční období, které započal v polovině září. Novou proděkankou pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy se stala Alice Košárková z katedry křesťanské výchovy (více zde). Senát se záměrem jmenování proděkanky a proděkanů souhlasil, stejně jako v případě jmenování vedoucích některých kateder.

Senátorky a senátoři také vyslechli a prodiskutovali aktuální informace týkající se zakoupeného objektu Kateřinská 13 a požádali vedení fakulty o pravidelné informování i do budoucna. V neposlední řadě pak ještě nominovali Marcelu Roubalovou z katedry křesťanské výchovy jako staronovou zástupkyni fakulty v Radě vysokých škol.

K příštímu zasedání se AS CMTF UP sejde 18. listopadu.

Dvě osobnosti spojené s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého získaly letos Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí. Profesor Bořivoj Šarapatka byl oceněn za svou dlouholetou práci věnovanou ochraně krajiny a půdy, studentka Věra Kafková za mimořádný floristický průzkum širšího centra Olomouce.

Krajinný ekolog Bořivoj Šarapatka, který působí jako pedolog na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, se ve své odborné práci dlouhodobě zaměřuje především na využívání a optimalizaci krajiny, ochranu půdy a problematiku vodní eroze. Vedle výzkumné a pedagogické činnosti se aktivně zapojuje také do práce odborných komisí a poradních orgánů. Působil například jako místopředseda výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR či ve Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády ČR.

Významnou součástí jeho práce je rovněž spolupráce s praxí. Přispěl například k zavádění pásového střídání plodin jako protierozního opatření v České republice a patří k osobnostem, které stály u počátků ekologického zemědělství u nás.

„S výukou a její praktickou aplikací pro obce a jiné subjekty hospodařící v krajině souvisela i část mé prezentace o krajinářském workshopu, který realizujeme pro studenty Mendelovy univerzity a Univerzity Palackého,“ řekl Bořivoj Šarapatka.

Věra Kafková uspěla v kategorii fyzická osoba díky mimořádnému floristickému průzkumu širšího centra Olomouce. Během něj zaznamenala celkem 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů rostlin. Pozornost vzbudil zejména objev 19 druhů, které dosud nebyly na území České republiky zaznamenány. Za tento mimořádný nález již dříve získala Cenu Víta Grulicha, kterou uděluje Česká botanická společnost.

„Ocenění mě velmi potěšilo a je pro mě velkou poctou. Když jsem sbírala data pro svou bakalářskou práci, vůbec mě nenapadlo, že by tento výzkum mohl vést až k získání Ceny Olomouckého kraje,“ uvedla Věra Kafková.

Olomoucký kraj uděluje Ceny za přínos v oblasti životního prostředí od roku 2019. Jejich cílem je upozornit na osobnosti, spolky, obce a projekty, které konkrétními aktivitami přispívají ke zlepšování stavu životního prostředí a krajiny v regionu.

Jedni přišli podpořit svou fakultu v tradičním souboji v darování krve, další usedli na židli v Coffee Library, aby během několika minut vstoupili do registru dárců kostní dřeně. Letošní ročník univerzitní výzvy Vyhrň rukáv odstartoval během týdne Fair UP společně s náborem do registru a připomněl, že za statistikami dárcovství stojí konkrétní pacienti a jejich rodiny.

„Krev se nedá vyrobit. Musí se darovat.“ Takto stručně shrnula primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc Dana Galuszková důvod, proč má univerzitní výzva Vyhrň rukáv smysl. Bez dárců krve by podle ní nemohli chirurgové operovat, onkologové léčit ani zdravotníci zachraňovat nejmenší novorozence.

Potřeba dárců přitom roste také spolu s rozvojem zdravotní péče. „Budujeme dalších třináct operačních sálů. Takže potřebujeme rozšiřovat dárcovskou základnu, aby ti, co budou tu krev potřebovat, ji měli k dispozici,“ uvedla Galuszková. Připomněla také, že podle zkušeností člověk během svého života spotřebuje přibližně pět transfuzních přípravků nebo dvanáct produktů vyrobených z krve.

Na její slova navázal děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda. Připomněl, že soutěž vznikla právě na FZV a letos vstupuje už do šestého ročníku. „Doufám, že se nám podaří překonat všechny rekordy, jednak v procentu dárců a jednak v litrech darované krve proti všem předchozím ročníkům,“ řekl Vévoda. „Doufám, že letošním vítězem bude nejenom fakulta, ale především také pacienti.“

foto_sem_4

Pravidla letošního ročníku představil proděkan FZV UP Lukáš Merz. Studenti a zaměstnanci po darování krve vyplní formulář se jménem, příjmením, fakultou a údajem, zda jsou studentem, nebo zaměstnancem. Součástí je potvrzení zařízení, kde krev darovali. Formulář následně odevzdají do označených boxů na fakultách nebo přímo na transfuzním oddělení.

„Vítězem předchozích ročníků v absolutním množství byla přírodovědecká fakulta. V procentuálním zastoupení studentů vyhrála FZV a v procentuálním zastoupení zaměstnanců potom FTK,“ připomněl Merz. Vítězové obdrží plaketu. Letošní soutěž skončí poslední pátek před Vánoci, 18. prosince.

Organizátoři by letos rádi překonali výsledky předchozího roku. „Míříme, myslím, aspoň ke dvěma stovkám odběrů,“ uvedla Dana Galuszková. A připomněla i jeden z méně formálních důvodů, proč se dárci na transfuzní oddělení vracejí. Odběr tradičně končí občerstvením a mezi dárci jsou podle ní vyhlášené především párky.

Několik minut, které mohou znamenat naději

Letošní zahájení Vyhrň rukáv spojilo myšlenku dárcovství krve také s náborem do registru dárců kostní dřeně. Přímo v Coffee Library se mohli lidé zapsat do Českého národního registru dárců kostní dřeně.

Samotný zápis zabere jen několik minut. Zájemce vyplní kontaktní formulář a provede jednoduchý stěr z dutiny ústní. Poté zůstává v registru do šedesáti let. Pravděpodobnost, že bude skutečně vyzván k darování, je podle organizátorů přibližně jedno procento. Každý nový člověk v databázi však zvyšuje šanci, že se pro konkrétního pacienta podaří najít vhodného dárce.

foto_sem_4

Jedním z pacientů, pro které se vhodný dárce hledá, je Ondra, který se léčí na Dětské klinice FNOL a LF UP s akutní leukémií. Zahájení se zúčastnila také jeho maminka. „Je to opravdu chvilka a ta naděje je obrovská,“ a poděkovala všem, kteří se do náboru zapojili. Zkušenost vlastní rodiny podle ní ukazuje, jak rychle se může potřeba dárce stát součástí života člověka. „Ondrův příběh ukazuje, že nikdy nikdo z nás neví, že ho začne psát taky.“

Možnost najít vhodného člověka v registru pak pro pacienty a jejich rodiny představuje skutečnou šanci na uzdravení. „Je potom opravdu skvělé, když člověk vidí, že existuje  šance na uzdravení. A stane se to díky komukoliv, kdo ztratí trochu času a nebojí se darovat kousek sám sebe, ať už pro někoho kdo je za rohem, nebo na druhém konci světa,“ dodala Ondrova maminka.

Darování krve i vstup do registru kostní dřeně začínají rozhodnutím jednotlivce věnovat několik minut svého času někomu, koho pravděpodobně vůbec nezná. Právě na sílu společného úsilí upozornil při zahájení také prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek. „Stačí málo pro to, abychom společně udělali hodně.“

Nábor do registru dárců kostní dřeně organizovalo společně Dobrovolnické centrum UP, Coffee Library a sdružení Šance Olomouc.

ig_sem_https://www.instagram.com/fzv_up/reel/DeHqeALNlPE/

Vzácná pergamenová listina z roku 1893 a pečeť z červeného vosku z druhé poloviny 17. století se dostaly do rukou odborníků i díky Jakubu Mrkosovi, studentovi historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Právě on začal pátrat po původu předmětů, které jeho příbuzná náhodou objevila při vyklízení bytu. Ukázalo se, že jsou spojeny se dvěma významnými představiteli olomoucké církevní historie.

Historické předměty objevila Hana Daňková při vyklízení bytu po zemřelém bratrovi. Pomáhal jí přitom vnuk Jakub Mrkos, student historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Zpočátku ani jeden z nich netušil, jakou hodnotu mohou nalezené předměty mít.

„Prvním krokem bylo zjistit, komu předměty patřily. Poté jsem kontaktoval své vyučující z katedry historie, které mi potvrdily, o co se jedná, kdo byli jejich původní majitelé a jak významné osobnosti představovali,“ popsal Jakub Mrkos.

S podobnými žádostmi o pomoc se podle historičky Jany Oppeltové z katedry historie FF UP pedagogové čas od času setkávají. Studenti totiž v rámci pomocných věd historických získávají znalosti, díky nimž se učí číst a určovat staré listiny a pečeti, rozumět historickým knihám či popisovat erby. Někdy proto přicházejí s předměty, které sami objevili nebo je jejich rodiny dlouhodobě uchovávají.

Nález Jakuba Mrkose byl však podle ní výjimečný. „Obě věci byly zařaditelné na první pohled. Nás s kolegyněmi překvapilo, že dokument a pečeť nejsou součástí archivního fondu olomouckého arcibiskupství,“ uvedla Jana Oppeltová, která se na určení předmětů podílela společně s Emou Šimkovou a Věrou Slavíkovou ze sekce archivnictví katedry historie FF UP.

Prvním z artefaktů je ručně psaná pergamenová listina z roku 1893, kterou rakouské ministerstvo vnitra vydalo nově zvolenému olomouckému arcibiskupovi Theodoru Kohnovi. Protože nepocházel ze šlechtického rodu, mohl oficiálně používat osobně navržený erb. Tvoří jej loďka na rozbouřeném moři plující ke hvězdě, zasazená do štítu, který jako svůj znak používali i další olomoučtí arcibiskupové.    

Druhým předmětem je pečeť z červeného vosku v dřevěném pouzdře, která patřila olomouckému biskupovi Karlu II. z Lichtenštejna-Castelcorna a pochází z druhé poloviny 17. století. K jakému dokumentu byla původně připojena, již není možné určit.

Jak se oba historické předměty dostaly do rodiny, jejich nálezci nevědí a podle Jany Oppeltové se to již patrně nepodaří zjistit. Připomněla přitom, že události po únoru 1948 byly vůči církvím nepříznivé a řada historických památek se mohla ztratit či být zničena. Také v tomto případě podle ní stačilo málo, aby vzácné předměty při vyklízení bytu skončily v odpadu.

Zásadní roli pak sehrál Jakub Mrkos. „Vysvětlily jsme Jakubovi, že to, co má v rukou, je opravdu to, co si myslí a že největší cenu mají tyto předměty jako součást archivního fondu. On pak udělal největší kus práce – přesvědčil rodinu, že tyto památky mají své místo, kam patří, a že nejsprávnějším krokem bude odevzdat je olomouckému arcibiskupství,“ zdůraznila Jana Oppeltová.

Po souhlasu rodiny pedagožky zprostředkovaly kontakt s arcibiskupstvím. Oba cenné předměty následně převzal olomoucký arcibiskup Josef Nuzík a uloženy budou v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě.

„Mám velmi dobrý pocit, že jsme mohli tyto artefakty vrátit a že jsou ve správných rukou,“ řekl Jakub Mrkos.

Radost z výsledku má i Jana Oppeltová. „Student věci identifikoval, rodina byla velkorysá, olomoucký arcibiskup chápavý a otevřený. Stačilo jen málo, aby zajímavé a krásné historické prameny přestaly existovat. Jsem ráda, že tento příběh měl šťastný konec.“

Výzkum zaměřený na to, jak různé zdroje bílkovinné výživy ovlivňují metabolismus včely medonosné, vynesl doktorandce Kristýně Myslínové z katedry biochemie přírodovědecké fakulty ocenění za nejlepší přednášku v soutěžní sekci Mládí vpřed na sedmadvacátém ročníku Školy hmotnostní spektrometrie, která se uskutečnila ve Frymburku.

Soutěžní sekce „Mládí vpřed“ je určena mladým vědcům, kteří zde představují svůj výzkum formou odborné přednášky. Z přihlášených příspěvků jsou vybráni účastníci soutěžní sekce a vítěz získává hrazenou účast na dalším ročníku Školy hmotnostní spektrometrie i možnost v následujícím roce vystoupit s vlastní přednáškou v hlavním programu konference.

Výzkum včel zaujal odbornou porotu

„První dva roky jsem se účastnila pouze jako posluchačka a Školu hmotnostní spektrometrie vnímala především jako příležitost naučit se něco nového. Tehdy jsem si ještě netroufala sama vystoupit. O to víc mě letošní ocenění potěšilo. Beru ho jako potvrzení toho, jak velký kus práce jsem za tu dobu udělala,“ uvedla Kristýna Myslínová.

Ve svém výzkumu se zabývá především biochemií včely medonosné a tím, jak různé faktory, zejména výživa a patogeny, ovlivňují její metabolismus a fyziologii. Při práci využívá mimo jiné hmotnostní spektrometrii k analýze metabolitů, například aminokyselin v hemolymfě nebo biogenních aminů v mozku včel.

Metabolomika jako klíč k poznání včelího organismu

Podle ní je Škola hmotnostní spektrometrie cennou příležitostí zejména pro Ph.D. studenty, kteří chtějí prohloubit své znalosti nejen v samotné analytické metodě, ale také v práci s komplexními daty. „Je to opravdu výborné prostředí pro mladé vědce, kteří se chtějí zdokonalit nejen v samotné hmotnostní spektrometrii, ale především ve zpracování, statistice a interpretaci komplexních dat. Zároveň je to skvělé místo pro navazování kontaktů, diskuzi a networking,“ řekla Kristýna Myslínová.

Sama podle svých slov nejvíce oceňuje zkušenosti, které zde získala v oblasti metabolomiky. „Mně osobně Škola hmotnostní spektrometrie velmi pomohla zejména ve vyhodnocování metabolomických dat a každému doktorandovi, který má možnost se jí zúčastnit, bych ji určitě doporučila,“ uzavřela doktorandka.

Studující Univerzity Palackého mají už jen do konce října možnost nominovat své vyučující do třetího ročníku univerzitní soutěže Teaching Awards UP. Prostřednictvím univerzitního systému pro evaluaci výuky mohou ocenit pedagogy, kteří podle nich nejlépe naplňují principy kvalitního vysokoškolského vzdělávání a významně přispívají k jejich studijnímu i profesnímu rozvoji.

Teaching Awards UP vycházejí z kompetenčního rámce kvality výuky na UP a zaměřují se například na podporu aktivního učení, partnerský přístup ke studujícím, srozumitelnost výuky nebo schopnost vytvářet motivující vzdělávací prostředí.

„Soutěž dává studujícím možnost upozornit na vyučující, kteří pro ně představují příklad kvalitní a inspirativní výuky. Jejich nominace je nejen oceněním konkrétního pedagoga, ale také důležitou zpětnou vazbou pro univerzitu. Pomáhá nám pojmenovávat a zviditelňovat dobrou praxi a podporovat prostředí, ve kterém se kvalitní výuka může dále rozvíjet. Věřím proto, že studující využijí poslední týdny a své inspirativní vyučující do soutěže nominují,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Nominovaní vyučující budou rozděleni do dvou kategorií podle délky pedagogické praxe. Teaching Junior Award je určena vyučujícím s praxí do pěti let, Teaching Senior Award pedagogům s delší zkušeností. V každé kategorii postoupí do finálního výběru maximálně pět kandidátů s nejvyšším počtem nominací. O vítězích následně rozhodne Pedagogická komise UP na základě portfolií jednotlivých kandidátů.

„Do konce nominací zbývá už jen několik týdnů, a proto bychom chtěli studující povzbudit, aby této možnosti využili. Nominace je jednoduchým způsobem, jak dát vyučujícím najevo, že jejich práce má smysl a že způsob, jakým učí, studující skutečně oslovuje,“ doplnila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce, které je garantem soutěže.

Studující mohou své vyučující nominovat do konce října prostřednictvím univerzitního systému pro evaluaci výuky. Ocenění převezmou vítězové obou kategorií v únoru během Akademického týdne UP.

Teaching Awards UP se letos konají potřetí. V prvním ročníku za rok 2024 získali ocenění Kateřina Valchářová z Pedagogické fakulty UP v kategorii juniorní a Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty UP v kategorii seniorní. V druhém ročníku za rok 2025 uspěli Patrik Paštrnák z katedry historie Filozofické fakulty UP v kategorii juniorní a Miroslav Orel z katedry psychologie Filozofické fakulty UP v kategorii seniorní.

Aktuální informace o průběhu soutěže budou zveřejňovány na webu Centra excelence ve vzdělávání, které je garantem soutěže, a také v univerzitních médiích.

Seznámit se, mít s kým sdílet radost z objevování a společně zkoušet nové věci. V Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého začal podzimní kurz Blízká setkání třetího věku. Vedle poznávání lidského těla, trénování paměti nebo seznamování s moderními technologiemi nabízí také prostor pro setkávání a vznik nových přátelství.

Výjimečnost projektu spočívá v promyšlené obsahové koncepci a jeho interaktivní podobě. Seniorky a senioři se do programu aktivně zapojují, diskutují a učí se prostřednictvím vlastního zážitku. Společné objevování přirozeně otevírá i cestu k druhým lidem. Nad novým úkolem nebo překvapivým zjištěním se rozhovor navazuje snáz a může pokračovat i po skončení lekce třeba v kavárně.

„Chceme, aby se k nám lidé těšili. Aby měli chuť něco si vyzkoušet, nebáli se zeptat a cítili, že sem patří. Právě společné zážitky a možnost být aktivní jsou pro nás podstatou Blízkých setkání. Nové poznatky si účastníci odnášejí spolu s radostí, že je mají s kým sdílet,“ říká Ivana Fellnerová, garantka vzdělávacího programu, který již jedenáctým rokem organizuje v popularizačním univerzitním centru spolek Pro poznání.

Trénování paměti, žonglování i umělá inteligence

Podzimní program kurzu nabídne příležitost procvičit hlavu i tělo, objevovat nové souvislosti a pustit se do činností, které senioři dosud nevyzkoušeli. Kurz tvoří čtyři dvanáctitýdenní cykly, které propojují poznávání s praktickými aktivitami a společnými zážitky. Účastníci se seznámí s fungováním lidského těla, potrénují paměť a dozvědí se, jak se bezpečně pohybovat v digitálním prostředí. Poznávací schopnosti si procvičí také při hraní originálních deskových her. K pohybu je přivedou žonglování i latinské tance, zatímco muzikoterapie nabídne prostor pro společné prožívání hudby.

„Líbilo se mi, že jsme si mohli všechno sami vyzkoušet a nemuseli jsme se bát zeptat, když jsme něčemu nerozuměli. Občas jsme se hodně nasmáli a já se na pondělí vždy těšila, protože jsem se dozvěděla něco nového. Jednou si vedle mě sedla paní, byla mi hned sympatická a rozuměly jsme si. Dala mi na sebe telefonní číslo s domluvou, že spolu půjdeme do města někam za kulturou,“ sdílí zážitky z kurzu Danuše Čáslavová z Olomouce.

Univerzita otevírá prostor pro objevování v každém věku

Součástí programu je také obličejová a oční jóga nebo artefiletická dílna, která propojí výtvarnou tvorbu s rozhovorem o vlastních zážitcích a pocitech. Pozornost dostanou i témata využitelná v každodenním životě: umělá inteligence, myšlenkové mapy a význam spánku.

„Univerzita má být místem, kam lidé přicházejí s otázkami v každém věku. Jsme rádi, že Pevnost poznání poskytuje zázemí programu, který seniorům přibližuje vědu a pomáhá jim orientovat se v rychle se měnícím světě. Účastníci přitom do setkání vnášejí vlastní zkušenosti a pohled na život, které jsou cennou inspirací i pro lektory,“ říká Jan Hlaváč, proděkan Přírodovědecké fakulty UP.

Vzdělávací program Blízká setkání třetího věku organizuje od roku 2016 spolek Pro poznání s podporou Olomouckého kraje. Více informací a také možnost registrace do dalších ročníků najdete zde.

Tradiční univerzitní výzva Vyhrň rukáv odstartuje v pondělí 5. října v rámci Fair UP. Studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého mohou až do 18. prosince darováním krve podpořit svou fakultu v přátelském fakultním souboji a pomoci těm, kteří krev potřebují.

Výzva Vyhrň rukáv vznikla z iniciativy studentů Fakulty zdravotnických věd UP a jejím cílem je podpořit dobrovolné dárcovství krve mezi studenty a zaměstnanci univerzity. Jednotlivé fakulty se během několika týdnů utkají v přátelském souboji, jehož společným výsledkem je především pomoc těm, kteří darovanou krev potřebují.

Letošní ročník odstartuje 5. října ve 12 hodin v Coffee Library. Společně jej zahájí prorektor UP Matěj Dostálek, proděkan Fakulty zdravotnických věd UP Lukáš Merz, primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc Dana Galuszková, Herta Šůstková ze Sdružení Šance a vedoucí Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková. Během setkání budou představena také pravidla letošního fakultního souboje a způsob, jakým mohou dárci podpořit svou fakultu.

Start výzvy je součástí Dne dárcovství v rámci Fair UP. Ve stejný den bude v Coffee Library od 12 do 17 hodin probíhat také nábor do registru dárců kostní dřeně. Do registru se mohou zapojit zájemci ve věku od 18 do 35 let, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu a váží více než 50 kilogramů. Registrace zahrnuje vyplnění formuláře a jednoduchý stěr z úst.

Vyhrň rukáv potrvá od 5. října do 18. prosince 2026. 

Dopolední program plný pohybu a špetkou soutěžení připravila pro lidi s Parkinsonovou nemocí katedra fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP a Parkinson klub Olomouc Společnosti Parkinson. V rámci Evropského týdne sportu se účastníci v Best Sportcentru nejprve utkali v bowlingovém turnaji a následně mohli absolvovat ukázkovou taneční lekci projektu NeuroDance.

„Podpora rozmanitých pohybových aktivit u lidí s Parkinsonovou nemocí je velmi důležitá pro udržení jejich nezávislosti v běžném denním životě. Benefitem takových aktivit je také možnost setkání s dalšími nemocnými a vzájemná výměna zkušeností, jak se s nemocí ‚poprat‘. Proto se snažíme pravidelně nejrůznější aktivity pro parkinsoniky připravovat a bowlingový turnaj je řadu let jednou z nich,“ uvedla za organizátorky Dagmar Dupalová, která se společně s kolegyní Martinou Šlachtovou pohybové léčbě lidí s Parkinsonovou nemocí dlouhodobě věnuje.

Do bowlingového Memoriálu Josefa Salavce se zapojily tři desítky účastníků. Vedle domácích z Olomouce dorazili také lidé z pacientských klubů například v Brně a Rožnově pod Radhoštěm. Že šlo především o radost z pohybu a společného setkání, potvrdilo i závěrečné předávání medailí a diplomů, kdy oceněni byli i „mistři žlábku“.

foto_sem_4

Od bowlingových koulí se pak účastníci přesunuli na taneční parket, kde se pod vedením Jany Harvanové z katedry společenských věd v kinantropologii ponořili do rytmu tance cha-cha. Po rytmickém rozehřátí na židlích následovala ukázka taneční lekce, které budou v rámci mezinárodního projektu NeuroDance pod vedením Jany Pelclové z Institutu aktivního životního stylu FTK UP v příštím roce opět probíhat.

Cílem tohoto projektu je příprava taneční intervence přizpůsobené lidem s Parkinsonovou nemocí a vyhodnocení přínosu pro kvalitu jejich života, a to nejen z pohledu motoriky. Více jsme o projektu financovaném z prostředků Evropské unie psali zde, případně jsou další informace k dispozici na webu projektu.

video_sem

„Chtěly jsme, aby atmosféru taneční lekce mohli zažít i ti, kteří se našeho kurzu nemohou zúčastnit. Taneční intervenci NeuroDance pro nemocné s Parkinsonovou nemocí a jejich doprovody otevíráme znovu v lednu příštího roku. Těší nás velký zájem účastníků z minulých let a jsme rády, že i letos můžeme přivítat nové zájemce. V kurzu máme stále ještě několik volných míst,“ dodala Dagmar Dupalová.

Lekce jsou vhodné pro osoby s počínajícím a středním stadiem Parkinsonovy choroby ve věku od 40 roků a jejich případný doprovod. Zájemci mohou kontaktovat katedru fyzioterapie FTK UP na telefonu 585 636 308.

foto_sem_4

Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění, při kterém postupně ubývají nervové buňky produkující dopamin, látku důležitou pro správné řízení pohybu. Onemocnění se projevuje zejména zpomalením pohybů, svalovou ztuhlostí a třesem, mohou se však objevit i další obtíže, například poruchy rovnováhy či spánku. Onemocnění zatím nelze vyléčit, jeho příznaky však lze pomocí léků, pohybové terapie a dalších postupů zmírňovat a podporovat tak co nejdelší zachování samostatnosti.

Skleněnou sošku pro nejlepší olomoucké pedagogy si z jeviště Moravského divadla odnesla také Ivona Havelková z Mateřské školy Univerzity Palackého. Absolventka Pedagogické fakulty UP uspěla v kategorii učitelka mateřské školy. Ocenění v anketě Učitel roku uděluje město Olomouc na základě nominací rodičů, žáků, pedagogů i široké veřejnosti.

Město Olomouc oceňuje výrazné pedagogické osobnosti každoročně, s výjimkou covidové pauzy, od roku 2011. Letošní úspěch Ivony Havelkové vnímá vedení Mateřské školy Univerzity Palackého nejen jako její osobní ocenění, ale také jako uznání práce celé školky.

„Z ocenění paní učitelky máme velkou radost a považujeme ho zároveň za dobrou vizitku naší mateřské školy,“ uvedla Taťána Nátěstová, ředitelka MŠ UP.

Samotná laureátka si nejvíce cení toho, že podnět k jejímu ocenění vzešel také od rodičů.

„Ocenění a podpory od rodičů našich dětí si nesmírně vážím. Jejich nádherná zpětná vazba mi dává impuls a nadšení do další práce. Důvěra a spokojenost rodičů a dětí jsou tím nejlepším, co si může učitel přát,“ uvedla Ivona Havelková.

Cestu k učitelské profesi zahájila studiem na Střední pedagogické škole v Boskovicích, poté pokračovala na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého.

„Během vysokoškolských studií jsem poznala řadu inspirujících osobností. Cítila jsem, že mi učitelská profese dává obrovský smysl, že je tím pravým, čemu se chci v životě věnovat. Je pro mě velkou ctí a štěstím, že můžu působit v mateřské škole, kterou zřídila Univerzita Palackého. Pracuji zde od jejího počátku a jsem vděčná za úžasný tým kolegyň, paní ředitelku i provozní zaměstnance, kteří mají velké srdce a nadšení a pomáhají vytvářet bezpečné zázemí pro děti a jejich rodiče.“

Ve vzkazu současným studentům Univerzity Palackého pak připomněla, jak zásadní roli podle ní učitelé v životě dětí sehrávají.

„Dětský svět je synonymem opravdovosti, upřímnosti a koktejlu emocí. Děti vám nastaví zrcadlo a vy sami ucítíte jejich radost, štěstí a důvěru. Učitelské povolání není pro každého. Do šesti let dítě nasává jako houba to nejpodstatnější, co ho bude provázet celým životem. Největší odměnou učitele za jeho práci jsou budoucí generace mladých lidí, na které může být společnost hrdá.“

Město ocenilo šest učitelek a dva počiny roku

Z celkem 170 nominací v kategorii Učitel roku a 21 nominací v kategorii Počin roku v oblasti školství a volnočasových aktivit vybrala odborná komise laureáty, kteří převzali ocenění na jevišti Moravského divadla. Ocenění pro pedagogy mělo letos poprvé podobu originální skleněné sošky ze Skláren Květná 1794. Více zde.

Oceněné pedagožky základních škol: Jana Vaďurová z FZŠ Tererovo náměstí, Vendula Teichmannová ze ZŠ Dvorského a Magdalena Jagošová ze ZŠ Heyrovského.

Oceněné pedagožky mateřských škol: Iveta Navrátilová z MŠ Dvorského, Gabriela Pokorná z MŠ Střední Novosadská a Ivona Havelková z Mateřské školy Univerzity Palackého.

Počinem roku v oblasti školství se pro rok 2026 stalo otevření prvního stupně základní školy na Žižkově náměstí, která vyučuje podle programu Začít spolu. Ocenění převzala ředitelka Hana Kretková.

Ocenění za Počin roku v oblasti volnočasových aktivit získala Nikola Poláková za založení Hravé zahrady v Chomoutově. 

Vzácný zvonovec liliolistý, který během 20. století zmizel z většiny svých původních lokalit v České republice, se daří rozmnožovat v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ze semen pocházejících z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji zde vyrostly nové rostliny, které pomohou posílit jeho oslabené populace ve volné přírodě. Přibližně polovina semenáčků se už na začátku října vrátí zpět na přírodní stanoviště.

Zvonovec liliolistý patří k ikonickým, ale zároveň velmi vzácným rostlinám českých lesů a méně často také luk. Ve 20. století prodělal dramatický ústup. Z přibližně dvaceti známých původních lokalit jich během několika desetiletí zůstalo pouze pět. Bez aktivní péče člověka by jeho úbytek pravděpodobně pokračoval.

Zvonovec přežívá už jen na několika lokalitách

„V době květu je zvonovec snadno rozpoznatelný podle květenství tvořeného drobnými bledě modrými zvonky. Aby však rostliny vůbec vykvetly, potřebují vhodné podmínky. Dostatek světla a prostoru a jen omezenou konkurenci ostatních bylin. V lesních porostech je proto nutné biotop prosvětlovat například odstraněním části stromového patra. Dalším problémem bývá spárkatá zvěř, které zvonovec chutná. Zranitelné populace proto musejí být na některých místech chráněny oplocením,“ uvedl vedoucí botanické zahrady PřF UP Václav Dvořák.

Současné české populace jsou početně slabé a často je tvoří jen několik desítek trsů. Důležitou součástí jejich ochrany je proto pěstování rostlin mimo přírodní stanoviště a následné posilování volně rostoucích populací. Tyto aktivity jsou součástí záchranného programu, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Botanická zahrada pěstuje zvonovec pocházející z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji. Důvod je jednoduchý – na moravských a slezských lokalitách už tento druh bohužel vyhynul.

Vypěstované rostliny pomohou posílit původní populace

Pracovníci při výsevu využili zkušenosti kolegů z dalších botanických zahrad a výsev rozdělili do několika typů substrátů. „Největší starost jsme o mladé rostliny měli během letních vln veder. Naopak se jim vyhnuli slimáci, se kterými jinak v deštivých dnech míváme největší trápení,“ doplnil Václav Dvořák. Přibližně polovina vypěstovaných semenáčků zamíří začátkem října zpět do volné přírody. Druhá část přečká zimu v botanické zahradě. Pokud se rostlinám bude dařit, první kvetoucí lodyhy by se mohly objevit už v příští vegetační sezoně.

Úspěch však není samozřejmostí. Od drobného semenáčku k vitální dospělé rostlině vede dlouhá cesta a výsledek ovlivňuje řada okolností. Právě kombinace péče o původní lokality a pěstování nových jedinců v botanických zahradách dává zvonovci šanci, aby z české přírody nezmizel úplně.

Zastavit se, protáhnout se, sáhnout si do hlíny, zamyslet se nad vlastní odolností, pomoci druhým nebo se na pár hodin vydat kolem světa. Univerzita Palackého od 5. do 9. října podruhé nabídne Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost. Pět tematických dnů přinese studujícím a zaměstnaným na UP přednášky, workshopy, konzultace i další aktivity. Řada z nich bude zdarma otevřená také veřejnosti.

Fair UP připomíná, že dobré studijní či pracovní prostředí nevytváří jen to, co se odehrává v posluchárnách a kancelářích. Stejně důležitá je péče o fyzické a duševní zdraví, vztahy, bezpečné prostředí i společnost kolem nás. Od pondělí do pátku se proto pozornost postupně zaměří na dárcovství, inkluzi, wellbeing, mezinárodní komunitu i zdraví.

Pomoc druhým i závažné otázky

Pondělní Den dárcovství nabídne příležitosti pomáhat hned několika způsoby. Uskuteční se swap dětského oblečení, vyvrcholí materiální sbírka krmiva a steliva na pomoc opuštěným, zraněným a ohroženým zvířatům a na nádvoří Zbrojnice se uskuteční také nábor do registru dárců kostní dřeně.

Ještě v pondělí v podvečer začne program následujícího Dne inkluze. Lukáš Houdek otevře v debatě Co nám Epsteinovy spisy říkají o násilí, moci a inkluzi témata, která se dotýkají nejen příběhů druhých, ale také prostředí a společnosti, které sami vytváříme. Úterý pak nabídne například Snídani s vědou, setkání s univerzitním ombudsmanem nebo výstavu Společně v rozmanitosti.

Wellbeing na zahradě

Středa bude patřit Dni wellbeingu. Jeho motto Feel good and stay strong! tentokrát odkazuje k duševní pohodě a odolnosti a inspiruje se také principy Blue Zones, tedy oblastí, v nichž se lidé ve zdraví dožívají vyššího věku. Program se zaměří na každodenní návyky, vztahy, pohyb, zvládání stresu, odolnost i hledání toho, co dává životu smysl.

Místo teorie bude ale prostor i pro vlastní zkušenost. Ať už jde o zahradničení na komunitní zahrádce Václavka nebo otužování. Studující a pracující na UP se mohou registrovat také na World Café o roli vysokých škol v turbulentních časech Univerzita jako kotva odolnosti. K akcím, na které stojí za to upozornit, patří přednáška s následnou diskuzí Odolnost: jak posilovat sebe i druhé, která se uskuteční ve Vlastivědném muzeu a je přístupná také veřejnosti.

Celý svět na jednom místě

Ve čtvrtek vystřídá wellbeing mezinárodní atmosféra. Festival International Haná nabídne od 13 do 18 hodin na nádvoří Zbojnice setkání s kulturami z různých koutů světa prostřednictvím hudby, tance, stánků, tvoření i ochutnávek. Vystoupí například bubeníci, vietnamská komunita s tancem s drakem, irští a orientální tanečníci či afričtí bubeníci, v programu je také živé spojení s Haiti.

A protože k poznávání kultur patří i jídlo, připojí se k Fair UPu i univerzitní menzy. Po celý týden zařadí více fit pokrmů než běžně a ve čtvrtek připraví speciální mezinárodní menu.

Na závěr zdraví a prevence

Páteční program uzavře Den zdraví věnovaný prevenci a zdravému životnímu stylu. Zaměstnaní na UP budou moci využít například vyšetření zraku, měření cévního věku, podologické poradenství či masáže. Studující a pracující na UP mohou absolvovat online workshop věnovaný ergonomii nebo ukázku správné dentální hygieny.

Veřejně přístupné budou konzultace správného a bezpečného užívání léků, vitaminů a doplňků stravy s klinickým farmaceutem z Fakultní nemocnice Olomouc. Zároveň bude možné odevzdat prošlé či nepotřebné léky k bezpečné likvidaci.

Podrobný program týdne Fair UP včetně časů, míst konání a informací o registraci na jednotlivé aktivity je na webu www.upol.cz/fairup.

Na rostoucí potřebu prvků vzácných zemin a problémy spojené s jejich získáváním reaguje nová technologická platforma REEactor, na jejíž vývoj získal Alexander Dömling z CATRIN Univerzity Palackého prestižní grant Evropské výzkumné rady v kategorii Proof of Concept. Renomovaný chemik chce spolu se svým týmem pomocí automatizované chemie, umělé inteligence a molekulárního výzkumu urychlit a zefektivnit separaci těchto surovin a snížit spotřebu chemikálií i množství toxického odpadu při jejich získávání. Projekt včera slavnostně odstartoval za účasti akademiků i zástupců veřejné správy.

„Získání grantu ERC Proof of Concept je důležitým potvrzením naší myšlenky, že autonomní chemie, automatizace a umělá inteligence mohou pomoci řešit jednu z nejnaléhavějších evropských výzev v oblasti kritických surovin. Čína po desetiletí budovala expertizu v separaci prvků vzácných zemin, specializované akademické kapacity i průmyslové know-how. Evropa nyní musí vybudovat vlastní technologickou sílu v této oblasti,“ uvedl Alexander Dömling, který na roční projekt ERC Proof of Concept získal grant ve výši 150 tisíc eur.

„Hlavním cílem projektu je ukázat, že prvky vzácných zemin lze separovat jednodušeji, s využitím menšího množství chemikálií a energie a s produkcí menšího množství odpadu." Imma Capriello

Prvky vzácných zemin tvoří 17 chemických prvků, bez nichž se neobejde například výroba baterií, elektromobilů, letadel, dronů, větrných turbín, mobilních telefonů, diagnostických zdravotnických přístrojů, polovodičů či vysoce výkonných magnetů. Průmyslová separace prvků vzácných zemin je dnes z velké části soustředěna v Číně a je s ní spojena řada problémů. REEactor se zaměří na nalezení molekulárního klíče k jednomu z nejobtížnějších problémů při zpracování kritických surovin: jak oddělit prvky vzácných zemin, které jsou téměř nerozeznatelné. Místo pomalého testování jednotlivých sloučenin využije automatizaci k přípravě a testování desítek tisíc molekulárních variant, zatímco umělá inteligence pomůže identifikovat ty nejúspěšnější.

„Hlavním cílem projektu je ukázat, že prvky vzácných zemin lze separovat jednodušeji, s využitím menšího množství chemikálií a energie a s produkcí menšího množství odpadu. V dlouhodobějším horizontu by REEactor mohl přispět k nahrazení velkých průmyslových separačních provozů s vysokou spotřebou zdrojů menšími modulárními zařízeními, která budou účinnější, flexibilnější a šetrnější k životnímu prostředí. Převod technologií do průmyslové praxe má umožnit nově vzniklá spin-off společnosti REEactor, jejíž rozvoj je dalším úkolem projektu,“ uvedla členka Imma Capriello, výkonná ředitelka a spoluzakladatelka REEactor Tech z CATRIN.

Evropská výzkumná rada (ERC) rozdělila v prvním kole výzvy pro rok 2026 mezi 182 výzkumníků celkem 27,3 milionu eur, v České republice získal podporu jediný projekt. Každý grant má hodnotu 150 000 eur a je určen současným i nedávným držitelům grantů ERC, aby mohli ověřit komerční nebo společenský potenciál výsledků svého výzkumu. Tento grantový program je součástí rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa.

Sebedestruktivní chování obvykle odvrátí až tvrdý náraz do zdi. Aby takový náraz nemusel nastat, vznikly Velmi špatné pohádky, soubor originálních příběhů na pomezí odborné a umělecké tvorby, jejichž autorkou je Marta Sýkorová z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Kniha, která může být vítaným pomocníkem v oblasti osobnostního rozvoje, nyní vychází i v anglické verzi a míří na zahraniční trh.

Potlačování vlastních potřeb, people-pleasing nebo třeba neschopnost stanovovat si hranice, to jsou příklady chování, kterými se Velmi špatné pohádky zabývají a kterými se jejich hlavní postavy poškozují či ničí. Pohádkový svět využívá autorka, která se odborně věnuje výzkumu vysoké citlivosti a embodimentu, k umocnění negativních důsledků takového chování. Pohádky ale nabízejí i pozitivní konce a doprovázejí je užitečné tipy a otázky motivující ke změně.

S podporou Nadačního fondu UP kniha vyšla na počátku roku 2025 u nakladatelství Malvern, nyní u Vydavatelství UP vychází její anglická verze. „Anglické vydání se od původního poměrně liší, a to zejména po grafické stránce. Anna Severová, která české vydání ilustrovala, všechny ilustrace přepracovala a sjednotila s letteringem, stylizovanými nápisy. Velkou práci si dal i Jakub Kovařík, který původní verzi sázel. Společně pozvedli knihu na novou úroveň, nejen grafickou,“ uvedla Marta Sýkorová.

„Zásluhu na anglické verzi má samozřejmě také překladatelka Hana Geldmacher, a pak také lektor embodimentu Mark Walsh, umělci z Tictac Art Centra v Bruselu a mnoho dalších, kdo hledali anglické ekvivalenty jmen pohádkových postav a slíbili pomoci při dostávání pohádek do světa. Skvělou práci pak odvedli ve Vydavatelství UP. Za nejen finanční podporu velmi děkuji Nadačnímu fondu UP,“ dodala autorka. 

Ta se kromě odborné práce věnuje také hudbě a divadelní improvizaci a knižní Velmi špatné pohádky již proměnila v živý multižánrový projekt, s nímž mimo jiné vloni uspěla v soutěži Social Impact Award (SIA), kde získala Cenu veřejnosti. Součástí projektu jsou umělecké performance nebo interaktivní workshopy, jeden z nich proběhne v Olomouci během podzimu v rámci celoživotního vzdělávání. Velmi špatné pohádky se také ukážou 19. listopadu v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci (více zde) a za imerzivní inscenací EVO LUCE o evolučním napětí mezi jedinečností jednotlivce a potřebou propojení s ostatními mohou zájemci vyrazit 28. října na Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava.

„Ráda bych uskutečnila autorskou performanci nebo křest Velmi špatných pohádek v Bruselu, kde bych chtěla navázat a rozvinout spolupráci s Českým centrem. A samozřejmě bych ráda dostala autorské inscenace a workshopy ztělesněné narativity dál do světa, prostřednictvím komunity embodiment lektorů nebo SIA Alumni,“ přiblížila Marta Sýkorová.

Její plány potvrzují i slova Tomáše Franty z Vydavatelství UP. „Budeme napřímo oslovovat zahraniční spolky a skupiny, které se metodám spojeným s embodimentem věnují a s nimiž je autorka v úzkém kontaktu. Vedle toho se knihu chystáme prezentovat univerzitním i mimouniverzitním zahraničním komunitám v Česku, na zahraničních veletrzích a dalších akcích. Své anglické čtenáře si kniha v tištěné i elektronické verzi jistě najde i díky naší široké partnerské distribuční síti, která pokrývá rovněž anglickojazyčné tituly,“ dodal s tím, že v elektronické a později i fyzické podobě se kniha objeví například i na Amazonu.

V e-shopu Vydavatelství UP zájemci najdou anglické Velmi špatné pohádky pod názvem Not So Fair Fairy Tales zde.

Základy nového oboru – rostlinné teranostiky – má položit projekt PLANTONICS, který odstartoval v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Jeho hlavní řešitelka Nuria De Diego uspěla v prestižní soutěži ERC CZ a na propojení diagnostických a léčebných přístupů s cílem zvýšit odolnost rostlin v nepříznivých podmínkách získala 18,6 milionu korun.

„Získání grantu je velký úspěch a jako pro vědkyni je pro mě fascinující otevírat nové směry poznání. Rostlinná teranostika kombinuje biologii, datovou vědu a nanotechnologie. Spolupráce s kolegy z různých oborů a jejich propojování je přesně to, co mě na vědě baví nejvíc. Díky tomu budeme moci sledovat rostliny velmi komplexně a získané poznatky mohou přispět ke zmírnění dopadů nepříznivých podmínek na zemědělské plodiny a tím i k potravinové bezpečnosti,“ uvedla Nuria De Diego, mimo jiné vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím v CATRIN.  

„Získání grantu je velký úspěch a jako pro vědkyni je pro mě fascinující otevírat nové směry poznání. Rostlinná teranostika kombinuje biologii, datovou vědu a nanotechnologie." Nuria De Diego

Zatímco dosud vědci obvykle sledovali reakce rostlin na jeden vybraný stresový faktor, například sucho, vysoké teploty či napadení patogeny, rostlinná teranostika se zaměří na několik faktorů současně. Odborníci se zaměří jak na biotický stres způsobený živými organismy, například škůdci nebo chorobami, tak i na abiotický stres vyvolaný například suchem, vysokými teplotami nebo nedostatkem živin.

„Vytvoříme experimentální platformu, která tento přístup umožní. Díky tomu budeme moci odhalit nové biomarkery spojené s odolností rostlin a ty následně přenést do diagnostických i léčebných nástrojů pro zvýšení tolerance rostlin vůči nepříznivým podmínkám,“ objasnila vědkyně.

Nezbytným pomocníkem při výzkumu budou i špičkové technologie, které se v CATRIN nacházejí, včetně vysokokapacitního fenotypování, metabolomiky (analýzy nízkomolekulárních látek) či nanotechnologií založených na uhlíkových materiálech. Ke zpracování vědci využijí také umělou inteligenci. Výzkum budou provádět na modelové rostlině huseníček rolní (Arabidopsis thaliana).

Dvouletý projekt se v celkovém hodnocení umístil na sdílené 1. až 3. pozici. O ERC CZ se mohly ucházet projekty, které uspěly v hodnocení prováděném odbornými panely Evropské rady pro výzkum, ale na financování z evropských peněz kvůli omezenému rozpočtu nedosáhly.

Soňa Krajčovičová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci získala Cenu předsedy Grantové agentury České republiky (GA ČR). Prestižní ocenění obdržela za projekt, v němž vyvinula nové postupy umožňující cíleně upravovat vlastnosti peptidů a rozšiřovat tak možnosti jejich využití v biologii a medicíně. Podpora GA ČR jí zároveň pomohla získat zkušenosti v zahraničí, na které nyní navazuje při budování vlastní výzkumné skupiny v Česku.

Peptidy jsou krátké řetězce aminokyselin, které dokážou velmi přesně rozpoznávat důležité biologické cíle. Díky tomu představují atraktivní výchozí látky nejen pro vývoj nových léčiv, ale také nástrojů pro studium biologických procesů. Jejich praktické využití však často omezuje nízká stabilita nebo obtížný průnik do buněk.

„Podpora GA ČR mi umožnila po doktorátu vycestovat do zahraničí, kde jsem následně strávila několik mimořádně produktivních let. Zahraniční zkušenost je podle mě pro mladé vědce, kteří chtějí pokračovat v akademické kariéře, nesmírně důležitá, možnosti jejího financování v Česku jsou ale poměrně omezené. Proto jsem Grantové agentuře České republiky vděčná, že ve svých programech myslí i na vědce v této fázi kariéry,“ uvedla Soňa Krajčovičová z katedry organické chemie.

Chemička se ve svém projektu zaměřila na vývoj nových chemických metod, které fungují jako molekulární „sponky“. Pomocí nich lze peptidy dále upravovat, například je zpevňovat, označovat nebo k nim připojovat další funkční části. Takové úpravy mohou zvýšit stabilitu peptidů, usnadnit jejich sledování v biologických systémech nebo zlepšit jejich schopnost dostat se k požadovanému cíli.

„Když jsem projekt podávala, vůbec jsem nečekala, že jeho řešení jednou povede až k Ceně předsedy GA ČR. Je to pro mě obrovská motivace dál dávat vědě maximum, zvlášť nyní, kdy zakládám vlastní výzkumnou skupinu v Česku a chci zkušenosti i nadšení získané během svého působení v zahraničí předávat dál,“ doplnila Soňa Krajčovičová.

Práci oceněné vědkyně přibližuje také nová epizoda podcastu PřF UP Věda očima ženy

Cena předsedy Grantové agentury České republiky je každoročně udělována za mimořádné výsledky dosažené při řešení projektů základního výzkumu. Z několika stovek projektů dokončených v předchozím roce je každoročně oceněno pouze pět – vždy jeden v každé z pěti hlavních vědních oblastí. Soňa Krajčovičová se v roce 2026 stala vůbec první řešitelkou projektu v rámci grantů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, která toto ocenění získala. Zároveň je teprve čtvrtou oceněnou vědkyní či vědcem z Univerzity Palackého od založení ceny v roce 2003 a patří mezi nejmladší držitele tohoto ocenění v jeho historii.