Novinky z PřF a UP

Na první pohled či poslech vidíme nebo slyšíme, že český název Velikonoce je složen ze dvou slov, totiž „veliká“ a „noc“, přičemž adjektivum nenechává nikoho na pochybách, jaká důležitost je jim v křesťanském kalendáři přisuzována. Substantivum pak odkazuje na skutečnost, že slavnost Zmrtvýchvstání Páně začíná už velikonoční vigilií. Datum křesťanských Velikonoc vychází z data židovského svátku Pesach, jenž upomínal na přechod Izraelitů z Egypta do zaslíbené země. Latinskou podobou hebrejského slova je výraz „pascha“, který se promítl například do označení velikonoční svíce ze včelího vosku, paškálu.

Všichni, kteří žijeme v tomto světě, v tomto pozemském čase života, se jednou ocitneme v bodě, kdy budeme muset přejít. Kristovou velikonoční obětí jsme získali dar nesmírné ceny: naději, že můžeme přejít na „pastviny věčné zeleni“, do místa a stavu, kde už nebudeme vystaveni tomu, čemu každodenně čelíme v „slzavém údolí“.

Letošní rok prožíváme jako tzv. Svatý rok, pro nějž zvolil papež František téma „Poutníci naděje“. Naději potřebuje nejen dnešní svět zmítaný válkami a různými ohroženími, ale také každý z nás. Jubilejní rok provází logo, na němž je zobrazen kříž, jehož se drží postavy, jejichž propojení připomíná plachtu loďky. Spodní část kříže je zakončena kotvou. Uvedené symboly lze vztáhnout i k vnímání velikonočních svátků, které – obrazně řečeno – rozvinují plachtu víry, do níž se může opřít vítr a která nás může posilovat na naší plavbě životem, a současně spouští kotvu, která může být znamením opory, ale také přístavu, k němuž směřujeme.

Přeji všem krásné a požehnané velikonoční svátky.

 

Mons. Josef Nuzík, arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP

Stávající vedení Univerzity Palackého v čele s rektorem Martinem Procházkou krátce prezentovalo svou činnost před Akademickým senátem UP. Ten se na svém řádném dubnovém jednání i s odkazem na novelu vysokoškolského zákona věnoval také aktualizovaným vnitřním předpisům školy, Studijnímu a zkušebnímu řádu a Stipendijnímu řádu UP.

V květnu vystřídá právník Michael Kohajda v úřadu rektora Univerzity Palackého lékaře Martina Procházku. Dubnové jednání Akademického senátu UP bylo tedy posledním, jehož se zúčastnilo stávající vedení univerzity. Právě v této souvislosti rektor Martin Procházka prezentoval se svým týmem výsledky práce za funkční období 2021–2025. V jednotlivých prezentacích se před senátory a senátorkami UP vystřídali kancléř Martin Tomášek, prorektoři Michal Malacka, Vít Zouhar, Lucie Plíhalová, Andrea Hanáčková, Zdenka Papoušková a Jiří Stavovčík. Akademický senát UP poté přijal usnesení, v němž informace vzal na vědomí. Zároveň rektorovi Martinu Procházkovi a jeho týmu za práci poděkoval. Za dlouholetou činnost pro Univerzitu Palackého poděkoval senát také Heleně Sedláčkové, která k 1. dubnu 2025 ukončila svou práci na pozici ředitelky Knihovny UP (psali jsme zde).

Na svém jarním zasedání se Akademický senát UP zabýval i několika důležitými dokumenty. V návaznosti na novelu vysokoškolského zákona, která vstoupila v platnost 1. března 2025, a také na podněty, které vzešly z Univerzity Palackého, připravil úsek prorektora pro studium novelu Studijního a zkušebního řádu UP a novelu Stipendijního řádu Univerzity Palackého. Návrhy obou dokumentů mohla akademická obec připomínkovat do 9. dubna 2025. Následně byly připomínky vypořádány v Legislativní komisi AS UP, která zasedala 11. dubna 2025, dokumenty prošla a navrhla úpravy, které byly následně doporučeny AS UP ke schválení. Akademický senát UP po debatě obě novely vnitřních předpisů UP ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP přijal. Ve znění pozměňovacích návrhů schválil i třetí dokument, a to novelu Jednacího řádu AS UP. Všechny tři přijaté dokumenty nyní budou zaslány k registraci na MŠMT ČR.

Před Velikonocemi se AS UP zabýval i návrhem na úpravu kolejného na Univerzitě Palackého. Předložený dokument, jenž se odkazuje na míru inflace, změnu DPH z 10 na 12 procent, zvyšující se osobní a provozní náklady, navrhuje od akademického roku 2025/2026 zvýšit kolejné průměrně o 7,52 korun bez DPH na osobu a den, tj o 7,4 %. Návrh i jeho odůvodnění prezentoval jak kvestor UP Josef Suchánek, tak Radek Koněvalík, který je řízením SKM UP pověřený. Navýšení kolejného by se mělo uskutečnit od 1. září 2025 diferencovaně, podle typu pokoje, ve výši od 4 do 16 korun za osobu a den. V krátké debatě k tématu zaznělo, že i po zvýšení kolejného, budou koleje UP patřit k nejlevnějším v zemi. Ekonomická komise AS UP předložený návrh podpořila a AS UP po diskuzi přijal usnesení, v němž uvedl, že proti úpravě kolejného nemá námitek. V této souvislosti přijal ještě druhé usnesení, v němž vedení SKM doporučil předložit návrh úpravy cen kolejného v rámci Řádu vysokoškolské koleje, jenž by umožňoval automatický mechanismus úprav ceny kolejného reflektující aktuální ekonomickou situaci. 

AS UP vzal během jednání na vědomí i závěrečnou zprávu kontroly hospodaření UP za rok 2023 zpracovanou dne 9. dubna 2025 Ekonomickou komisí AS UP. AS UP. Zároveň se zotožnil se závěrečnými doporučeními EK AS UP a vyzval svým usnesením akademické senáty fakult a dozorčí radu VŠÚ, aby analogické kontroly byly realizovány na všech součástech univerzity.

Usnesení přijal AS UP i v reakci na zásah děkana Přírodovědecké fakulty UP ze dne 15. dubna 2025, který spočíval v pokusu o obsazení prostor aktuálně využívaných pracovníky VŠÚ CATRIN. Ve svém usnesení AS UP postup děkana PřF UP odsoudil. Zároveň vyzval rektora UP, aby bezodkladně přijal opatření, která dalším svévolným krokům ze strany vedení PřF UP zabrání.

Příští zasedání AS UP se uskuteční 21. května 2025. Seznam přijatých usnesení zde. Více o AS UP zde.

Odhalovat skryté významy, rozpoznávat manipulativní techniky a odlišovat fakta od dezinformací z pohledu vizualiazace dat – to byly hlavní cíle online mezinárodní jarní školy Seeing Through Lies: Mapping Trust in the Age of Misinformation, kterou na začátku dubna pořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty pod záštitou České kartografické společnosti, České geografické společnosti, České asociace pro geoinformace a ICA Commission on Cognitive Visualization. Akce přilákala pozornost 90 účastníků z 33 zemí a šesti kontinentů.

„Zvolený tematický rámec se v kontextu současné geopolitické situace ukázal jako mimořádně aktuální. Během přednášek i diskuzí zaznívala četná svědectví o rostoucí roli vizualizací v mediálním prostoru a zároveň i rostoucí potřebě je správně interpretovat,“ uvedl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky, který se svým kolegou Stanislavem Popelkou akci organizoval.

Jarní školu zahájil prezident Mezinárodní kartografické asociace (ICA) Georg Gartner, který se ve své přednášce Trust in Maps věnoval otázce transparentnosti a důvěryhodnosti mapových produktů. „Georg Garner nadnesl, že by mapy podobně jako potraviny, mohly nést označení s informacemi o svém složení. V rámci diskuze zazněl také návrh, aby se Mezinárodní kartografická asociace ujala role garanta takové standardizace, byť jak poznamenali někteří účastníci, dosažení shody v kartografické komunitě bývá náročné,“ řekl Stanislav Popelka.

Rozmanitost přednášejících umožnila nahlédnout do problematiky dezinformací hlouběji. Nili Steinfeld z Ariel University představila průlomový eye-tracking výzkum zaměřený na digitální gramotnost při rozpoznávání falešných informací na sociálních sítích. Jakub Lysek z Univerzity Palackého ukázal praktický dopad vizualizace dat na příkladu volebních materiálů, kde úprava barvy obálek významně snížila počet neplatných hlasů. Americký výzkumník Ian Muehlenhaus zaujal přednáškou o geopolitických cyklech v kartografii, zatímco Petra Hypšová přinesla psychologickou perspektivu odhalující, že průměrný člověk lže několikrát denně. První den uzavřel Timothy Prestby z Penn State University prezentací své disertační práce o důvěře v mapách.

Účastníci jarní školy také mohli s Francisem Harveyem a Ericem Losangem diskutovat nad etikou v mapách. Gabriela Godišková z Masarykovy univerzity se věnovala etice v grafických vizualizacích, a to jak z pohledu záměrné manipulace, tak nechtěných chyb. Alena Vondráková z katedry geoinformatiky obohatila program praktickým workshopem v prostředí ArcGIS Pro, ve kterém představila konkrétní tipy a triky pro tvorbu map. Závěrečný příspěvek patřil Robert Moro z Kempelen Institute of Intelligent Technologies (KINIT), jež se věnoval umělé inteligenci v kontextu dezinformací.

Závěrečná praktická aktivita poskytla účastníkům prostor pro kritickou analýzu propagandistických vizualizací. „Jsme velmi rádi, že jarní škola byla vnímána velmi pozitivně. Dozvěděli jsme se to ze závěrečného dotazníku pro účastníky i osobních reakcí po ukončení akce. Zpětná vazba ukázala na kvalitu obsahu, pestrost témat i mezinárodní rozměr akce. Jarní školu chceme uspořádat i příští rok. Doufám, že se nám podaří nabídnout další zajímavá témata,“ doplnil Jakub Koníček.

Olomoucké ulice a sady, nemocniční terapeutická zahrada, areál hospice na Svatém Kopečku anebo hrad Šternberk. To jsou místa, na která během druhého Studentského dobrovolnického dne vyrazili pomáhat s jarním úklidem, údržbou zeleně či drobnými opravami studenti olomouckých gymnázií a Univerzity Palackého. Do práce se zapojilo téměř 300 osob.

Dobrovolníci mimo jiné pomohli Technickým službám města Olomouce (TSMO) s úklidem vybraných veřejných prostranství ve městě. V centru a při některých hlavních komunikacích se jim podařilo nasbírat více než patnáct pytlů odpadků. „Jsme přesvědčeni, že studenti poznali, co tato práce obnáší a bohužel také kolik odpadu přes naši snahu udržet naše město čisté, stále končí místo v odpadkových koších či kontejnerech na zemi, v trávnících či na chodnících. Věříme, že i díky těmto akcím široká veřejnost pochopí nutnost chovat se ke svému okolí s ohledem,“ uvedl provozně-technický náměstek TSMO Michal Kollár.

Vítanými pomocníky byli studenti také v areálu hospice na Svatém Kopečku, kde přiložili ruce k dílu při budování komunitní zahrady, nebo ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde se podíleli na úklidu fortu Tafelberg a společně s pacienty Kliniky psychiatrie také na péči o záhonky v tamní terapeutické zahradě. S úpravou komunitní zahrádky pomohli také v Domově seniorů Pohoda, na hradě Šternberk zase v rámci přípravy na jarní nápory turistů mimo jiné myli okna. Péčí dobrovolníků také prokouklo okolí jezera Poděbrady nebo Smetanovy sady a Výstaviště Flora, které se chystá na jarní veletrh.

„Je hezké pomáhat lidem, aby s něčím neměli tolik práce. A nás to baví,“ řekla Karla Hrbáčková ze čtveřice gymnazistů, která se po hodině úklidu v sadech fotila u pytle plného nasbíraných šišek. „Já v trávě našel i botu, ta nemá v parku co dělat,“ pochlubil se její spolužák Adam Hodulík. Celá čtveřice pak jen svorně kývala hlavou, že doma pomáhají, s čím je rodiče požádají.

Pro středoškoláky byl Studentský dobrovolnický den nejen možností, jak aktivně strávit den, kdy se v jejich škole konají přijímací zkoušky, ale zároveň příležitostí dostat se na zajímavá místa a poznat nové lidi. Po skončení prací si všichni dobrovolníci mohli odpočinout nebo si zahrát nějakou hru v relax zóně v parku a popovídat si u pizzy, buchet či pečení špekáčků.

Studentský dobrovolnický den s cílem zviditelnit dobrovolnickou práci a podpořit budování komunity dobrovolníků mezi středoškoláky a univerzitními studenty připravilo již podruhé Dobrovolnické centrum UP.

„Jsme nadšení, že se oproti loňskému pilotnímu ročníku přihlásil dvojnásobek studentů. Zapojila se hned tři olomoucká gymnázia – Církevní gymnázium Německého řádu, Gymnázium Olomouc-Hejčín a Slovanské gymnázium, a dokonce si nás někteří středoškoláci našli i individuálně. Studenti i učitelé se do aktivit zapojili s velkým nadšením a tuto akci si chválili. Přínosem pro ně určitě bylo i setkání s univerzitními studenty, z nichž někteří s partami středoškoláků vyrazili i jako koordinátoři. Na místě se postarali o organizaci a současně v průběhu aktivit představili studentům aktivity dobrovolnického centra a přizvali je ke spolupráci,“ komentovala manažerka centra Vladimíra Sedláčková.

Jak dodala, partneři byli s nasazením studentů a organizací akce také spokojení. „Již jsme začali plánovat nejen další studentský, ale také podzimní dobrovolnický den pro zaměstnance. Věřím, že i ten bude krásnou oslavou komunitní spolupráce, poskytne zase nové dobrovolnické příležitosti a představí řadu zajímavých projektů ve veřejném prostoru.“

Druhý Studentský dobrovolnický den nabídl také možnost zápisu do registru dárců kostní dřeně. Do Studentského klubu UP za pracovnicemi organizace Alma mater dorazilo a do registru se zapsalo na čtyřicet lidí ochotných pomoci v případě potřeby pacientům s poruchou krvetvorby.

Pod dohledem kamer a městské policie jsou nově některé části univerzitního kampusu v okolí Křížkovského ulice v Olomouci. Jejich instalace a zapojení do městského kamerového dohlížecího systému je dalším krokem pro zvýšení bezpečnosti studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého. Osazeno bylo celkem devět kamerových bodů, pod stálým dohledem je tak okolí univerzitní knihovny, rektorátu a filozofické fakulty. Univerzita do pořízení a instalace kamer investovala bezmála osm set tisíc korun.

„Bezpečnost našich studentů a zaměstnanců je pro nás prioritou. České vysoké školy se v posledních letech přiklonily k instalaci moderních kamerových systémů, které pomáhají nejen předcházet kriminalitě, ale také chránit majetek a zajišťovat hladký chod univerzitních kampusů. Ze stejného důvodu jsme na konci minulého roku přistoupili k rozšíření kamerového systému včetně dvou panoramatických kamer, které poskytují lepší pokrytí rozsáhlých ploch v okolí univerzitních budov,“ vysvětlil Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy UP.

Na akademické půdě mohou kamery pomoci předejít vandalismu, krádežím nebo dokonce násilným incidentům. Moderní univerzitní kampusy kombinují pevně umístěné kamery s mobilními jednotkami, které lze nasazovat podle aktuálních potřeb, například u kolejí, v knihovnách nebo sportovních areálech. „S rostoucím počtem kamer ovšem vyvstává i otázka ochrany soukromí. Univerzity proto musejí dodržovat přísná pravidla pro ukládání a zpracování záznamů. Veškerá data jsou zpravidla uchovávána pouze po omezenou dobu a můžou k nim přistupovat jen oprávněné osoby, jako jsou bezpečnostní složky,“ podotkl Malacka.

Zkušenosti z různých měst podle jeho slov potvrzují, že kamerové systémy mohou efektivně pomáhat při prevenci kriminality. Univerzita proto v tomto směru navázala úzkou spolupráci se Statutárním městem Olomouc a jeho městskou policií. „Považuji to za další příklad dobré praxe mezi městem a univerzitou. Městská policie má ke kamerovému monitoringu dostatek práv i zkušeností, jedinou podmínkou ke spolupráci tak byla kompatibilita zařízení,“ uvedl primátor Miroslav Žbánek. Podle něj tak Univerzita Palackého získá i případný důkazní prostředek, který má jeden měsíc k dispozici.

Zejména v době rostoucích hrozeb, jako jsou krádeže, vážnější kriminalita nebo dokonce teroristické útoky, se investice do kamerového systému jeví jako rozumný krok. „Genezí této spolupráce byly i smutné události na pražské filozofické fakultě. Naší terminologií bychom řekli ochrana měkkých cílů. Nemáme ambici vidět všechno hned, ale můžeme se k záznamu kdykoliv vrátit. Pro nás je důležitá i návaznost, že případného pachatele si kamery mezi sebou umí předávat a sledovat tak celou jeho trasu,“ doplnil ředitel Městské policie Olomouc Pavel Skalický.

Mezi monitorovanými místy je vedle samotné Křížkovského ulice také další okolí budovy Zbrojnice a rovněž například průchod k parkánovým zahradám a do olomouckých Bezručových sadů, který vede Jakubským výpadem mezi objekty Filozofické fakulty UP. Kooperace mezi olomouckou univerzitou a městskou samosprávou při ochraně studentů i zaměstnanců a při zvyšování bezpečnosti obyvatel města je další důležitou aktivitou ve vzájemné spolupráci, která dobře zapadá do celkového konceptu Olomouce jako univerzitního města.

Umělá inteligence, digitalizace a automatizace jsou témata, která táhnou. I v právu. Potvrdila to konference Future Legal 2025: Jak AI mění advokacii a právo, kterou organizovala olomoucká právnická fakulta se svými partnery. Na akademickou půdu přilákala na 250 účastníků, většinu z právní praxe.

Cílem odborného setkání bylo účastníkům na praktických příkladech ukázat umělou inteligenci použitelnou a využitelnou v právní praxi. Pořadatelé rozdělili konferenci do čtyř tematických bloků – AI jako realita dnešní advokacie, Využití AI v prostředí advokátních kanceláří, AI – Regulace a veřejná správa a AI ve vědě a právním vzdělávání. „Podařilo se nám získat přednášející z advokátních kanceláří a institucí, které umělou inteligenci používají každodenně a mají přehled o současných trendech. Externisty doplnili odborníci z naší fakulty, kteří mají co říct k AI ve vědě a v právním vzdělávání,“ uvedl za pořadatele Daniel Pospíšil, advokát, který zároveň působí na katedře klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností PF UP. Pro účastníky si připravil příspěvek nazvaný Umělá inteligence jako součást moderní advokacie.

Za fakultu konferenci zahájil Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum. „Vítám vás na olomoucké právnické fakultě, jsem rád, že jste k nám přijeli v tak hojném počtu. Naše fakulta se intenzivně věnuje problematice právních aspektů umělé inteligence a digitalizace obecně, a to jak ve svých výzkumných aktivitách, tak v rámci vzdělávacího procesu. Jedním z důkazů je i to, že jsme od prvního dubna tohoto roku zřídili specializovaný Institut pro právo a pokročilé technologie. Také například pracujeme na modernizaci studijních programů, tak aby se AI postupně dostávala do jejich obsahů,“ řekl proděkan zaplněné aule. Podle něj může umělá inteligence práci právníků výrazně zefektivnit, posunout dál a zlepšit, ale právníky nenahradí. Sám potom odpoledne vystoupil s příspěvkem Automatické právní bádání? Proměna role právního vědce v době AI.

Mezi přednášejícími byli také například Jakub Dohnal, advokát, řídící partner advokátní kanceláře ARROWS, který se výrazně podílel na organizaci celé konference, Ondřej Lichnovský, advokát, specialista na daňové právo, nebo Petr Kohout, právník z Krajského úřadu Středočeského kraje.

V publiku se sešel zajímavý mix právníků, advokátů, státních zaměstnanců, akademiků a studentů z České republiky a Slovenska. „Během více než šestihodinové cesty vlakem do Olomouce jsem netušila, že ta opravdová jízda začne až na právnické fakultě. A byla to jízda raketová. Děkuji za nadupané příspěvky plné praktických ukázek a vizionářských nápady,“ zhodnotila advokátka Lenka Mačkaľová, která se těšila, až doporučené nástroje a postupy vyzkouší. Konferenci za více než zdařilou označil i Luděk Plachký, advokát a absolvent PF UP, který se vrátil na fakultu po pěti letech. „Pořadatelé skvěle propojili svět právní praxe a svět akademický. Fakulta ukázala, že jde s dobou. Navíc jsem tu potkal spoustu známých a inspirativních kolegů. Atmosféra byla velmi podnětná,“ dodal.

Konference Future Legal 2025: Jak AI mění advokacii a právo, která se konala na PF UP 11. dubna, má svou webovou stránku. Podpořili ji advokátní kancelář ARROWS, advokát Daniel Pospíšil a Advokátní asociace pro AI.

Zemědělství a pěstování ovocných a okrasných dřevin v sobě skrývají řadu výzev, mezi které patří i problematika ochrany proti škůdcům. V posledních letech se v České republice objevují další invazní druhy hmyzu napadající tradiční ovocné stromy, jako jsou ořešáky a fíkovníky. S Tomášem Kurasem z katedry ekologie a životního prostředí jsme v rozhovoru pro Žurnál online hovořili o tom, jak tito škůdci ovlivňují pěstované dřeviny, jakým způsobem se šíří, jaké způsobují škody a jak se jim pěstitelé mohou bránit.

Tomáš Kuras se v rámci svého odborného zaměření věnuje studiu ekologie bezobratlých s akcentem na hmyz a jeho ochranu, problematice dopadu záměru a koncepcí na životní prostředí. Jako vysokoškolský pedagog působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a Ostravské univerzitě.

Jak ovlivňuje absence přirozených nepřátel škůdce v zemědělství?

Všechny přírodní jevy, včetně invazních druhů a mezidruhových interakcí, je potřeba vnímat v souvislostech. V první řadě je potřeba říci, že neexistují rostliny (snad s výjimkou některých mechů), které by jako potravní zdroj nevyužívali bezobratlí, zejména hmyz. Nejinak je tomu v případě rostlin okrasných a užitkových, které jsou u nás nepůvodní a pěstují se hromadně na polích a v sadech. To má za důsledek dva synergické efekty: kumulaci potravního zdroje a absenci přirozených nepřátel škůdců. V jejich domovině jsou populace škůdců tlumeny přirozenými predátory či parazitoidy. Nazýváme to biologickou kontrolou, která patří mezi základní ekosystémové služby. V produkčním intenzivním zemědělství ovšem musíme tuto ekosystémovou službu nahrazovat užíváním biocidů a různými agrotechnickými postupy, které přirozenou kontrolu nahrazují.

Slyšela jsem, že se objevili noví škůdci, kteří napadají ořechovníky a fíkovníky. Jak se k nám dostali?

Ořešák královský, který je běžně pěstovaný pro ořechy a kvalitní pevné dřevo, je původem z oblasti Střední Asie. Je vlastně až s podivem, že hmyzu vyvíjejícího se na ořešácích je jen velmi málo. Může za to zjevně vysoký obsah specifických obranných látek, jako jsou juglony, ale i tříslovin či fenolických látek v pletivech stromu. Dá se říct, že ořešák na svého škůdce poměrně dlouho „čekal“, a ten přišel. V posledních letech je invazně napadán vrtulí ořechovou ze Severní Ameriky. Tento druh se od 80. let šíří Evropou a byl potvrzen v mnoha zemích. U nás byl prvně zjištěn v roce 2017 na jižní Moravě u hranic s Rakouskem. Dnes se vyskytuje v nížinách v podstatě po celé České republice, zejména ale na jižní a střední Moravě a Ostravsku.

Fíkovník smokvoň pochází z Blízkého východu a jihozápadní Asie, odkud byl postupně člověkem rozšířen do střední Evropy. Ani smokvoň není pro škůdce preferovaným druhem kvůli obranným látkám v jejích pletivech. Přesto, pouhé dva roky po prvním záznamu vrtule ořechové u nás, je v roce 2019 poprvé na jižní Moravě na smokvoni nalezena molovenka fíková (Choreutis nemorana), která patří mezi motýly. V Olomouci byla na exteriérově pěstovaných smokvoních nalezena v roce 2024.

Jak se šíří a jak škodí těmto dřevinám, můžou způsobit i jejich odumření?

Oba výše uvedené druhy škůdců umí aktivně létat. Vlastními silami se dokážou šířit na stovky metrů a někdy zvládnout i kilometrové vzdálenosti. Při svém šíření mohou navíc profitovat z větrných proudů. Přesto je rychlost jejich šíření kontinentem poměrně značná. Z roku na rok se posunují o desítky až stovky kilometrů. Toto šíření ale vzniká v důsledku zavlékání druhů na sazenicích nebo kořenových obalech do nových oblastí. Přinejmenším vrtule ořechová se tímto způsobem dostala do Evropy, a to prostřednictvím mezinárodní přepravy zboží. Každý z uvedených druhů škodí trochu jinak. Vrtule ořechová napadá nezralé plody ořechu, kde vyžírá chodbičky. To způsobuje měknutí oplodí, jeho napadení hnilobami, přičemž plod (ořech) se nevyvine a opadá předčasně, nebo dozraje jako menší. Takto bývá poškozeno 50–70 % úrody, přičemž míra poškození i u blízkých stromů se může překvapivě významně lišit. Ve vztahu k přežívání stromu takový způsob napadení ale není až tak významný. V dlouhodobém měřítku má takový strom sníženou přirozenou schopnost reprodukce. Reprodukci ořešáku ale vesměs zajišťuje člověk, tedy pokud mu nedojde trpělivost s tím, že úroda ořechu bude nižší, tak perspektiva ořešáku je vcelku dobrá i s invazní vrtulí.

Molovenka fíková se vyvíjí na listech a zde je situace poněkud obtížnější. Napadení asimilačního aparátu smokvoně může snižovat její vitalitu, navíc je vstupní branou pro další, zejména houbové choroby. Při rozsáhlejší a opakované invazi by mohlo dojít k oslabení až k úhynu smokvoně. Takové případy ale z České republiky nejsou doposud evidovány.

Jaká je obrana před šířením?

Před šířením v podstatě žádná obrana není. Oba druhy jsou volně létavé. Jejich rozšíření až na naše území souvisí s mírným průběhem zim v poslední dekádě. Oba druhy jsou citlivé na déletrvající mrazy v zimním období, tyto se ale v posledních letech příliš nekonají. Přirozená klimatická bariéra tedy padla a vrtule i molovenka se tak rozšířily ve svých nových areálech severněji. Lokální opatření jsou jen kosmetická. Prevencí šíření vrtule ořechové je sběr a otrhávání mladých napadených ořechů s larvami, což sníží výskyt dospělců v následujícím roce. Napadené ořechy je nejlépe zlikvidovat (to má význam ale jen v případě ořechů, kde se nacházejí larvy vrtule. Později v sezoně se larvy kuklí v zemi a na ořeších se již nenacházejí). Lze použít i žluté lepové desky (instalace na konci července a v srpnu, a to na osluněných částech korun ořešáků), které atrahují dospělé vrtule. Dezinsekční účinek proti vrtuli by mohlo mít také vápnění pod korunami stromů. Aktivní ochranu představují různé postřiky biologické (na bázi Bacillus thuringiensis) i chemické ochrany. K ošetření stromů proti vrtuli ořechové lze použít přípravky registrované proti běžné vrtuli třešňové. Takto lze ale postupovat spíše při individuální ochraně jednotlivých stromů

Smokvoně se u nás běžně (zatím) nepěstují a ve volné krajině je nenajdeme. Zde by měla individuální ochrana proto větší naději na úspěch. K ochraně před molovenkou se dají použít výše uvedené postupy a efektivněji. Protože molovenka přezimuje ve stádiu kukly na spadlých listech, bylo by možno jako prevenci doporučit podzimní vyhrabávání a likvidaci opadu a stejně tak vápnění. V obou případech je ale jasné, že se do budoucna bude jednat o dlouhodobý proces individuální ochrany. Je zde ale světlo na konci tunelu. V podstatě všechny nově příchozí invazní druhy dříve nebo později dostihnou jejich přirození nepřátelé. Je jen otázkou, jak dlouho to bude trvat.

Jak lidé poznají, že je strom napadený těmito škůdci?

V případě ořešáků se jedná o napadení zeleného oplodí ořechu, do kterého vrtule ořechová klade vajíčka. Bělavé larvy postupně vyhlodávají zelené oplodí ořechu, které následně ztmavne. Současně začíná hniloba. Napadený plod ořechu je tak menší (nebo se vůbec nevyvine), na povrchu má svraštělou zaschlou černou přischlou slupku. Druh má u nás jen jedinou generaci synchronizovanou s vývojem ořechů. V případě smokvoně dochází k napadení listu. Drobné a pohyblivé housenky se zapřádají na povrchu listu a v něm vykousávají drobná okénka tzv. skeletizace listu. Na napadených listech jsou patrné bělavé zápředky (pavučinky) housenek, často i s kuličkami trusu a housenkami. V místě zápředku je list mírně zakřivený až zavinutý. Druh má u nás 2 (3) generace, přičemž letní bývá početnější. Občas lze pozorovat také drobné, dobře pohyblivé hnědě-skořicově zbarvené drobné motýlky, jak poskakují, až poletují na listech smokvoně. Při menším napadení není poškození listoví smokvoně příliš nápadné.

Odpovědí na změny klimatu mohou být místně adaptované genotypy plodin a ekologické hospodaření. Vyplývá to z vůbec první studie, která zkoumá vliv sucha na výnos a kvalitu semen různých genotypů fazole obecné a kterou otiskl odborný časopis European Journal of Agronomy. Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého s kolegy ze Španělska a USA v ní shrnuli výsledky průkopnického tříletého polního experimentu, a to v ekologickém i konvenčním zemědělství. Prokázali, že sucho i zemědělské praktiky výrazně ovlivňují výnosy i kvalitu fazolí, přičemž klíčovým faktorem jsou extrémní teploty.

Fazole obecná je důležitou plodinou pro zajištění udržitelné potravinové bezpečnosti. Se změnou klimatu a zvyšujícím se suchem jsou zemědělci při zajišťování dostatečné produkce vystaveni řadě výzev. Výběr vhodných genotypů přizpůsobených klimatickým změnám, včetně sucha v rámci různých zemědělských systémů je životaschopnou strategií, jak dopady sucha zmírnit.

„Cílem studie bylo vyhodnotit různé genotypy fazole obecné – jak krajové odrůdy, tak komerčně dostupné – v odlišných environmentálních podmínkách, rozdílných režimech hospodaření a způsobech zavlažování, aby bylo možné porozumět tomu, jak různé růstové podmínky ovlivňují jejich výnos a kvalitu semen,“ uvedla jedna z autorek článku Nuria De Diego z CATRIN.

Během tříletého polního experimentu výzkumníci pěstovali dvanáct rozdílných genotypů v uměle zavlažovaných a přírodních dešťových podmínkách za použití postupů konvenčního a ekologického zemědělství. Hodnotili fyziologické reakce rostlin, výnosy semen a kvalitativní parametry a jejich souvislosti s cílem identifikovat možné biomarkery vhodné pro rozpoznání odolných genotypů.

„Výzkum prokázal, že jak sucho, tak i zemědělské praktiky významně ovlivňují výnosy a kvalitu fazolí, přičemž klíčovým faktorem ovlivňujícím sledované parametry jsou extrémní teploty. Ekologické zemědělství dosahovalo při zavlažování srovnatelných výnosů jako konvenční a zlepšilo kvalitu semen v podmínkách bez umělého zavlažování. Krajová odrůda Arrocina de Álava se vyznačovala dobrou tolerancí k suchu a vysokou kvalitou semen při pěstování bez zavlažování. To podtrhuje význam krajových odrůd pro selekci genotypů odolných vůči klimatickým změnám,“ přiblížila vědkyně některé ze závěrů výzkumu.

Studie rovněž potvrdila, že diskriminace izotopů uhlíku v semenech (Δ13C) je spolehlivým ukazatelem pro výběr genotypů odolných vůči stresu, a poukázala na vliv extrémních teplot na obsah tuku a energie v semenech. Vyplývá z ní rovněž, že hledisko klimatické odolnosti je nezbytné začlenit do šlechtění plodin a výběru zemědělských postupů.

Na výzkumu spolupracovali vědci z CATRIN s kolegy z University of the Basque Country a Auburn University. Více se dočtete zde. 

Prezident České republiky Petr Pavel jmenoval na Pražském hradě nového rektora Univerzity Palackého. Právník Michael Kohajda se vedení druhého nejstaršího učení v zemi ujme už 1. května.

S posledním dubnovým dnem skončí funkční období stávajícího rektora Univerzity Palackého lékaře Martina Procházky. Hned následující den, 1. května, převezme tento úřad právník Michael Kohajda. Akademický senát Univerzity Palackého jej zvolil do čela UP na svém lednovém zasedání, když pro něj v druhém kole tajné volby hlasovalo čtrnáct senátorů a senátorek. 

Výsledky volby i protokol o volbě kandidáta na funkci rektora UP včetně všech podkladů potřebných pro jmenování odeslala předsedkyně AS UP Irena Smolová ministru školství, mládeže a tělovýchovy. Ten dokumenty postoupil Kanceláři prezidenta ČR, která stanovila termín události na 15. duben. 

Funkční období rektora UP je čtyřleté, Michael Kohajda tedy Univerzitu Palackého povede do 30. dubna 2029.

V novodobé éře obnovené olomoucké univerzity stanulo v jejím čele od roku 1946 třináct rektorů a dvě rektorky. Michael Kohajda je tak šestnáctým v řadě. Od května bude řídit univerzitu, na které v současnosti studuje na osmi fakultách zhruba dvacet tři tisíc studentů a studentek a pracuje víc než čtyři tisíce zaměstnanců.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. (* 1981)

Na Právnické fakultě UP absolvoval magisterský obor Právo a právní věda. Doktorský titul získal a habilitační řízení v oboru finančního práva úspěšně ukončil na Právnické fakultě UK. Na PF UP působí jako akademik téměř dvacet let. Od roku 2020 zastává funkci proděkana – nejprve pro oblast doktorského studia, kvalifikačních řízení a financí včetně investic, v současnosti pak pro oblast vnějších vztahů a investic. Je členem Vědecké rady PF UP a několika oborových rad na právnických fakultách v Olomouci a Praze.

Jeho výzkumné a publikační aktivity se soustředí na finanční právo, zejména na veřejné rozpočty, daně, bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálové trhy. Hlavním odborným zájmem jsou pravidla a výkon dohledu v rámci finančního systému. V posledních letech se věnuje také právním pravidlům spojeným s vydáváním a nakládáním s kryptoaktivy. Od roku 2024 je hlavním řešitelem standardního projektu GA ČR Kryptoaktiva jako hrozba pro státní suverenitu. V rámci mezinárodní spolupráce absolvoval řadu zahraničních výzkumných a výukových pobytů v Evropě, USA i Austrálii. Kromě akademické činnosti se úspěšně věnuje právní praxi.

S cílem přispět k rozvoji společnosti se v minulosti zapojil do politického života. Mezi lety 2014 a 2022 byl členem rady města Šumperk, kde se zaměřoval na rozpočtovou politiku a investice. V roce 2021 získal díky preferenčním hlasům mandát poslance Parlamentu ČR za Olomoucký kraj. Působí mimo jiné jako člen rozpočtového výboru. Byl rovněž členem speciální vyšetřovací komise sněmovny k tragické události, která se odehrála na Filozofické fakultě UK v prosinci 2023.

Na Lékařskou fakultu UP se vrátili absolventi, kteří úspěšně završili studium medicíny v roce 1995. Během tradičního setkání Radicēs / Kořeny ve velké posluchárně Teoretických ústavů znovu zasedlo 154 zkušených lékařek a lékařů působících nejen napříč celou Českou republikou, ale například i v Německu nebo Spojených státech. Přes občasné lehké zaváhání při poznávání spolužáků to bylo setkání veselé, plné vzpomínek a smíchu, ale i uznalého podivu, jak se fakulta za těch třicet let proměnila.

„Nepřijde vám ta posluchárna nějaká menší? – Takže se to nezdá jen mně! Míval jsem mnohem více místa na kolena,“ bavili se někdejší studenti medicíny, když během absolventského setkání procházeli prostory fakulty. Prohlídky Dostavby Teoretických ústavů, muzea anatomie a Centesima – centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností navázaly na úvodní pozdravy ve velké posluchárně.  

Tam účastníky přivítali nejen členové „samozvaného“ organizačního výboru setkání, ale také proděkan Dušan Klos zastupující děkana a proděkanka Eva Klásková. „Chtěl bych vám poděkovat za to, jakým způsobem reprezentujete naši lékařskou fakultu, za vaši práci, kterou jste za těch třicet let odvedli, je mezi vámi spousta velkých osobností a známých tváří medicíny. Zároveň vám chci také popřát řadu dalších úspěchů v profesním i osobním životě a velmi se těším, že se s vámi později setkám i na vaší zlaté promoci,“ uvedl Dušan Klos, který společně s Evou Kláskovou a dalšími kolegy absolventům během prohlídek přiblížil proměny a současnost lékařské fakulty.

Ještě předtím se ale velká posluchárna doslova otřásla bouřlivým potleskem a výbuchy smíchu. Stačilo k tomu například jen, aby se za katedru postavil Petr Myšák, působící mimo jiné jako lékař litvínovských hokejistů. „Toto jsem si vždycky přál. Postavit se sem, kde stáli naši vyučující, a koukat na vás. Jsem strašně rád, že vás vidím,“ ujal se slova a připomněl, že byli poslední ročník, který vedle anatomie musel studovat také dějiny dělnického hnutí. A neopomněl zmínit ani několik olomouckých podniků, kam se spolužáky chodili po škole. Postřehy a vzpomínky přidali i další „třicátníci“ – Monika Machačová, Miroslav Havrlant nebo Bohdan Pomahač, který s manželkou Hanou, taktéž absolventkou, přiletěl z USA.

„Cesta se určitě vyplatila, s některými jsme se opravdu těch třicet let neviděli. Je to pro nás velká věc, teď jsme ještě všichni v nejlepších letech, kdo ví, jestli se nám podaří se takto setkat po čtyřiceti nebo padesáti letech od promoce, to už, myslím, bude horší,“ řekl známý plastický chirurg. „Je to fantastické, jsme rádi, že tu můžeme být. Když vidím tváře našich spolužáků, úplně mě to nabíjí energií a vrací se ta doba, kdy jsme tu studovali. Velmi se mi také líbilo muzeum anatomie a simulační centrum, je tu řada věcí nových,“ doplnila ho manželka. „Fakulta mi připadá pěknější, světlejší. Jde kupředu a to je super,“ dodal ještě Bohdan Pomahač, než se odebrali na oběd a na odpolední a večerní část setkání, která se již neodehrávala na fakultě, ale v Bounty Rock Café.

„Sešlo se nás 154 ze všech koutů Česka, ale i z Německa, Slovenska nebo USA a s fakultou se nám na přípravě setkání velmi dobře spolupracovalo, takže jsme maximálně spokojení. Letos nás ale čeká ještě jedno setkání – od promoce se totiž pravidelně scházíme u Drápala vždy první pátek 13. v roce, aby se to dobře pamatovalo. Bývá nás kolem třiceti, je to poměrně stálá skupina, ale vždy se ukáže i někdo, koho jsme dlouho neviděli,“ zmínila za organizátory setkání Zuzana Fegyveresová, alergoložka ordinující v Olomouci a Litovli. Jak také prozradila, když ráno usedala ve velké posluchárně, uvědomila si, jaký je to už „kopec let“, co tu se spolužáky, mezi kterými byla například i Marie Černá z Radiologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc nebo přednosta Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch, sedávali pravidelně. V průběhu Kořenů to ale spíše vypadalo, jako by to bylo včera.

Lékařská fakulta UP bude absolventům patřit brzy ještě jednou – v sobotu 26. dubna pořádá Diamantovou promoci absolventek a absolventů, kteří studium medicíny úspěšně ukončili před šedesáti lety. 

Ve středu 16. dubna tomu bude deset let od otevření univerzitního obchodu a informačního centra na Horním náměstí. Unikátní prostor, který se při svém vzniku inspiroval podobnými obchody při britských a skotských univerzitách, je v současnosti největším kamenným univerzitním obchodem v Česku. Kulaté výročí si připomene výstavou mapující jeho historii, ochutnávkou univerzitního piva BrewHer, soutěžemi a slevovými akcemi.

„UPoint mnozí vidí jen jako obchod s merchem univerzity, ale pravdou je, že se během posledních let stal také exponovaným informačním centrem a komunitním prostorem. Ještě větší roli pak sehrává v propagaci značky UP, a to jak ven, tak dovnitř univerzity. Ostatně odběry kvalitního, lokálního a udržitelného zboží fakultami a dalšími pracovišti tvoří více než šedesát procent obratu,“ řekl vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

Narozeninovou oslavu si mohou návštěvníci užít ve středu 16. dubna od 9 do 17 hodin. V UPointu na ně bude čekat kolo štěstí, na němž si mohou vytočit dárek k libovolnému nákupu, soutěžní kvíz nebo ochutnávka piva, které překvapí nejen chutí, ale i barvou. Speciálně pro UPoint ho uvařily vědkyně ze směsi chmele Pink Boots pod hlavičkou univerzitního pivovaru Eureka. „Desáté narozeniny jsou ideální příležitostí se ohlédnout za vznikem a vývojem UPointu. Proto jsme ve spolupráci s bývalými vedoucími a zaměstnanci obchodu připravili výstavu o historii obchodu. Její součástí budou i vzpomínky hlavních hybatelů vzniku UPointu, včetně tehdejšího prorektora pro vnější vztahy Petra Bilíka,“ doplnila Marie Hanušová, provozní manažerka UPointu. Během narozeninového dne mohou navíc všichni příchozí využít slevu 10 procent na nákup a na pět nejrychlejších čeká 20 procent sleva na e-shopu s kódem VSENEJ.

UPoint – informační centrum a obchod vznikl v roce 2015 z popudu tehdejšího prorektora pro vnější vztahy Petra Bilíka, který se inspiroval obdobnými prodejnami univerzitního merche při britských univerzitách. Od počátku se UPoint stal nejen výkladní skříní univerzity, hojně navštěvovaným informačním centrem, ale také vzorem a inspirací pro další vysoké školy. Co do rozsahu sortimentu a velikosti obratu, ale i designu a velikosti prostor nemá v tuzemsku UPoint srovnání. Více než polovina aktuálního sortimentu je vyráběna ve spolupráci s lokálními dodavateli či absolventy UP. Velký důraz je kladen také na udržitelnost produktů. Aktuálně spadá UPoint pod oddělení marketingu UP.

Poradily si s konkurencí 37 týmů. Tereza Blahoudková, Sára Komendová a Karolína Králová, studentky 1. ročníku magisterského programu Právo a právní věda, vytvořily tým, který zvítězil ve fakultním kole soutěže v římskoprávním moot courtu. Vítězky budou olomouckou fakultu reprezentovat v česko-slovenském finále, které se uskuteční 24. dubna na plzeňské právnické fakultě.

Do fakultního finálového ústního kola postoupily pouze dva nejlepší týmy z kola písemného. Spolu s vítězkami to byl tým ve složení Natálie Foldynová, Lucie Prchalová a Nela Zahradníčková. Výkony studentek hodnotila porota tvořená členy katedry teorie práva a právních dějin – Kamilou Bubelovou, Petrem Dostalíkem a Jakubem Razimem. „Předvedli jste pěkné a bojovné výkony. Vítěz však může být jen jeden,“ řekl při vyhlašování výsledků Petr Dostalík.

Za své odborné znalosti si vítězný tým – Tereza Blahoudková, Sára Komendová a Karolína Králová – odnesl zkoušku z římského práva za A a poražené finalistky zápočet. Hlavní pořadatel, ELSA Olomouc, si pro účastnice fakultního finále připravil poukázky na knihy, studentky dále získají mimořádné stipendium a do svých knihoven si mohou přidat publikaci Pravidla, regule a výjimky z nich. Vítězkám navíc upeče dort porotkyně Kamila Bubelová,

„Soutěž je hezky vymyšlená. Je fajn, že kopíruje znalosti z povinného předmětu Římské právo. K přihlášení do soutěže nás motivoval plusový bod do zápočtu,“ přiznala studentka Karolína Králová z vítězného týmu. Podle ní už postup z písemného kola byl pro ně překvapením. A vítězství pak nečekaný bonus. „Máme velkou radost. Nejvíc si ceníme možnosti debatovat o fragmentu s našimi vyučujícími,“ dodala Sára Komendová. Finálové zadání bylo letos z oblasti obligačního práva, konkrétně commodatum (výpůjčka) a odpovědnost za zničenou nebo ukradenou věc, ke které měl vypůjčitel custodii (povinnost zvýšené péče).

Reprezentantky PF UP hodlají v česko-slovenském finále soutěže v římskoprávním moot courtu zabojovat. „Jsme domluveny na konzultaci s doktorkou Bubelovou, kdy nám ještě doporučí vhodné studijní prameny a vymyslíme soutěžní strategii,“ prozradila Karolína Králová.

Soutěž v římskoprávním moot courtu má na olomoucké fakultě dlouhou tradici, letos se konala již podevatenácté.

Deset let od svého vzniku letos slaví Pevnost poznání, kterou v bývalém dělostřeleckém skladu z 19. století nedaleko historického centra Olomouce v roce 2015 otevřela Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého. Jedno z nejvýznamnějších center popularizace vědy v Česku během deseti let navštívilo přes milion návštěvníků a mnozí z nich se do tohoto oblíbeného interaktivního science centra s více než dvěma stovkami vědeckých exponátů opakovaně vrací.

U zrodu myšlenky vybudovat v univerzitní Olomouci moderní centrum zaměřené na popularizaci vědy stál bývalý děkan Přírodovědecké fakulty UP Juraj Ševčík, který chtěl veřejnosti atraktivním a srozumitelným způsobem představit přírodní vědy. Stavba vědeckého centra byla s pomocí evropských dotací zahájena v roce 2013. V prosinci 2014, tedy tři měsíce před slavnostním otevřením Pevnosti poznání, nastoupil do funkce ředitele nového centra Matěj Dostálek. „Mým úkolem tehdy bylo zajistit dokončení expozic a postavit tým, který připraví program, vymyslí systém provozu, otevře brány Pevnosti poznání a zajistí, že do ní zavítá každý rok 80 tisíc návštěvníků. To byla totiž podmínka, díky které Univerzita Palackého získala téměř 200 milionů korun z Evropské unie na výstavbu tohoto návštěvnického centra,“ vzpomíná Matěj Dostálek.

Věda na vlastní oči i na dotek

Hlavním lákadlem Pevnosti poznání jsou interaktivní exponáty, které návštěvníkům poutavým způsobem přibližují zákonitosti přírodních věd. Na jejich výrobě se podíleli zaměstnanci i studenti přírodovědecké fakulty. „Exponáty jsme vyráběli ve vlastních dílnách. Je to naše specifikum, na které jsme právem hrdi,“ říká Matěj Dostálek. V expozicích pracovníci postupně instalovali například dutý model oční bulvy o průměru 1,5 metru či desetimetrovou maketu lidského mozku, do které se vejde až deset lidí, či interaktivní modely sopky a koloběhu vody v přírodě. Jednotlivá patra jsou tematicky zaměřena například na biologii, astronomii či geologii.

Pevností poznání od jejího otevření v roce 2015 prošlo 750 tisíc platících návštěvníků, ke kterým je nutné připočítat početné účastníky například vědecko-popularizačních akcí, jako je Noc vědců, či různých společenských setkání a konferencí. „Celkem k nám během uplynulých deseti let na­hlédl milion návštěvníků,“ vypočítává ředitel science centra.

Pevnost spojuje univerzitu s veřejností

Neméně důležitá je proto i aktualizace doprovodného programu, každý měsíc se tak obměňuje náplň vědeckých dílen, planetária a science show. Pevnost ročně pořádá více než desítku vědecko-popularizačních akcí. „Podařilo se nám vybudovat komunitu našich klientů, tedy návštěvníků a partnerů, kteří využívají celé portfolio našich služeb. To mimo samotných expozic, dílen a science show zahrnuje hlavně programy neformálního vzdělávání pro školy, kterých ročně rea­lizujeme zhruba osm set, ale také pronájmy prostor i naše výjezdní programy pro komerční subjekty,“ dodává Matěj Dostálek.

Velkým specifikem Pevnosti poznání, který jí přidává na atraktivitě, je budova rozlehlého dělostřeleckého skladu z poloviny 19. století, v níž vědecké centrum sídlí. Část expozice je proto věnována dějinám Olomouce. Pevnost se za deset let stala dějištěm tradičních akcí, jako je Přírodovědný jarmark, festival Academia Film Olomouc nebo Dětská univerzita. Mezi nejúspěšnější lákadla nyní patří akce Odpudiví nebo kouzelní, na které zoologové návštěvníkům představují živá zvířata. Velké oblibě se těší i podzimní Pevnost duchů. „Na svátek Halloween expozice pokaždé proměníme ve strašidelnou pevnost a naši edutaineři se převléknou za strašidla. To jsou akce, na které zavítá za víkend většinou více než dva tisíce návštěvníků a jsou zásadní pro náš rozpočet,“ říká Matěj Dostálek. A doplňuje, že pravidelné akce Houby v Pevnosti, Veletrh zdraví a Včely v Pevnosti jsou laděny komorněji. Díky nim je ale možné efektně i efektivně integrovat univerzitní výzkum a zároveň se jedná o vědecká témata, která rezonují s veřejností.

Místo zaslíbené studentům

Na provozu se kromě kmenových pracovníků podílí také studenti. Od roku 2015 jich tímto popularizačním centrem prošla téměř tisícovka, především z přírodovědecké fakulty.

Zastávali a zastávají pozice lektorů, průvodců, edutainerů. „Někteří z nich zde dokonce našli svoji práci a pro mnohé z nich šlo o odrazový můstek pro další kariéru. Vznikla zde řada bakalářských, magisterských i doktorských diplomových prací. To, že studenti i zaměstnanci UP využívají kapacity Pevnosti poznání pro svůj výzkum, je přesně ta synergie, kterou se snažíme podporovat a rozvíjet,“ podotýká Matěj Dostálek a přiznává, že pyšný je právě na provázanost s fakultou a její komunitou. „Prezentujeme fakultní a univerzitní výzkum a propagujeme myšlenku univerzity a vzdělanosti, což je zájmem nás všech. Pevnost poznání se stala prostředím nejen pro poznávání, ale také pro spolupráci, a má výrazný společenský přesah. Patří tak mezi největší projekty třetí role naší univerzity, nebo dokonce možná všech českých univerzit,“ podotýká Matěj Dostálek.

Desáté výročí svého otevření oslaví Pevnost poznání ve dnech 25. a 26. dubna mimo jiné nočními prohlídkami interaktivních expozic i atraktivním doprovodným programem, který bude zahrnovat instalaci obřích modelů planet před budovou. Program potrvá až do 22. hodiny. Zaměstnanci a studenti UP mají po oba dny vstupné do expozic zdarma. Více zde. 

Text přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP.

Využít stávající špičkové zázemí firem a institucí Olomouckého kraje v oblasti moderní medicíny, výzkumu a vývoje a současně podnítit inovace, které povedou k podpoře zdraví, zdravého životního stylu a životní rovnováhy nejen obyvatel kraje, ale i celé společnosti. To je cílem strategie OLIVIE (z angl. Olomouc – healthy LIVIng rEgion), která byla tento týden představena na olomouckém hejtmanství. U jejího zrodu byla rovněž CATRIN Univerzity Palackého, Radek Zbořil je jedním z autorů konceptu.

„V rámci OLIVIE se spojili politici, lékaři, vědci, podnikatelé i občané, aby společně změnili svůj region, což tento koncept činí ojedinělým v celoevropském měřítku. Sdílená chuť investovat čas, energii a prostředky do projektů podporujících zdravou společnost mi dává obrovský smysl,“ uvedl Zbořil. Podle něj je OLIVIE otevřená platforma, do které se mohou aktivně zapojit nejen firmy, státní organizace nebo spolky, ale přímo také obyvatelé Olomouckého kraje.

Cílem strategie je zajistit obyvatelům regionu vysokou kvalitu života. „Staví na čtyřech pilířích, k nimž patří preventivní péče s podporou zdravého životního stylu a screeningových programů, ale i vytváření zdravého prostředí včetně udržitelného zemědělství, produkce lokálních potravin, lázeňství a rehabilitace. OLIVIE chce také rozvíjet zdravou společnost, která staví na osvětě a aktivitách pro dosažení duševní a životní rovnováhy, pečuje o handicapované jedince a přináší možnosti pro aktivní život seniorů či rodin s dětmi. Nedílnou součástí ucelené strategie bude vývoj a aplikace nejmodernějších technologií v lékařské diagnostice i terapii,“ doplnil Zbořil.

„Přes dynamický pokrok ve všech oblastech medicíny je naše společnost stále nemocnější. Prodlužuje se doba dožití, ale zkracuje doba života ve zdraví. OLIVIE má pomoci najít cestu k udržitelnému, zdravému a spokojenému životu, podporovat lokálnost a komplexní přístupy ke zdraví,“ zdůraznil ředitel Fakultní nemocnice Olomouc a spoluautor konceptu Roman Havlík.

Podle aktérů strategie má Olomoucký kraj pro naplnění vize výborné předpoklady a zázemí. V kraji funguje několik zdravotnických zařízení včetně Fakultní nemocnice Olomouc, která dlouhodobě přináší nejmodernější přístupy ke zdraví. Univerzita Palackého provádí špičkový výzkum a transfer technologií pro chytrou diagnostiku i moderní terapii. Olomoucký kraj poskytuje jedinečné zázemí pro udržitelné zemědělství a produkci biopotravin, sport, lázeňství a relaxaci.

„Naše hejtmanství už v oblasti podpory zdravého životního stylu podniká konkrétní kroky a ve spolupráci s našimi novými partnery jich v rámci programu OLIVIE ještě přibyde. Moc se na to všechno těším,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk. Zakládajícími partnery strategie jsou spolu s Olomouckým krajem i Fakultní nemocnice Olomouc a Statutární město Olomouc. 

Koordinační rada OLIVIE, jejímiž členy jsou také děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář a Jan Stejskal, který vede Filozofickou fakultu UP, již schválila podporu několika pilotních projektů, které naplňují poslání strategie v jednotlivých pilířích. Například projekt Sportimáček bude rozvíjet pohybové aktivity dětí v předškolním věku a plánuje se jeho začlenění do desítek mateřských škol v Olomouckém kraji. Úsměv mámy chce podpořit šťastné mateřství a ženy, kterým do života vstoupily psychické potíže v těhotenství nebo v období po porodu. Projekt Stárneme společně je podnikatelská iniciativa, která nabídne obyvatelům domovů seniorů aktivní trávení volného času. Součástí OLIVIE je také Centrum zdraví a prevence, které již působí ve FNOL a provozuje mimo jiné ojedinělou ambulanci psychosomatické medicíny. 

Olomoucký kraj bude všechny projekty OLIVIE podporovat dlouhodobě. Kromě přímých investic například i koordinací jednotlivých akcí a záměrů. Další informace jsou dostupné zde.

Spisovatelka Karin Lednická byla dalším hostem debatního cyklu Procházka s... rektorem Univerzity Palackého Martinem Procházkou.

Autorka úspěšné trilogie Šikmý kostel a dokudramatu Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie mluvila v zaplněné aule Filozofické fakulty UP mimo jiné o svém vztahu ke Karviné a připomněla historii i osudy kdysi výstavního města. Svěřila se také s prvními vzpomínkami spojenými se šachtou, uhlím a havíři. „Z maminčiny strany rodiny pracovali všichni chlapi na šachtě. Dědečkův kabát voněl uhlím, to je jedna z mých nejranějších vzpomínek. Uhlí mi voní, vždycky jsem zabořila nos do toho kabátu...“

Řeč byla i o tom, které postavy z její trilogie, na níž intenzivně pracovala osm let, mají reálný předobraz a jak složité bylo nastudovat například odbornou problematiku, aby havířské reálie a popisy dějů odpovídaly skutečnosti. V rozhovoru s rektorem Martinem Procházkou diskutovala také o složitých česko-polských vztazích, o vnímání Slezska nebo o pátrání po historii tragédie v Životicích.

Karin Lednická vyprávěla i o vztahu k postavám svých knih a o ponoření se do příběhu. „Když píšu, musím mít vypnutou wifi, telefon i domovní zvonek. Jsem třeba v padesátých letech, jsem tam s těmi lidmi a nesmím tam pouštět jednadvacáté století.“ Záznam besedy Procházka s... rektora UP Martina Procházky se spisovatelkou a nakladatelkou Karin Lednickou si můžete přehrát níže. 

Pestrou škálu pracovních příležitostí prezentovalo na 18. ročníku veletrhu Okno do praxe přes třicet společností a firem z různých oborů. Akci, která přilákala stovky studentů z Univerzity Palackého, pořádala přírodovědecká fakulta s Kariérním centrem UP. Nechyběly také přednášky, kariérní poradenství a motivační soutěž.

„Veletrhu se účastním už několik let. Je to dobrá příležitost, jak se mohou studenti seznámit s firmami. Jsou tady zajímaví zaměstnavatelé, kteří mají blízko mému oboru. Osobně se zajímám o stáže. Pokud berou stážisty a je možné si práci vyzkoušet, je to pro mě zajímavá nabídka,“ uvedl student oboru Nanomateriálová chemie Kryštof Klásek.

Více než třicet zaměstnavatelů na veletrhu nabízelo volná pracovní místa, brigády i stáže. Studenti dostali příležitost zorientovat se v profesní sféře, navázat zajímavé kontakty, získat zpětnou vazbu k životopisu, osvojit si umění sebeprezentace nebo se zúčastnit tematických přednášek.

„Studenty na veletrhu nejvíce zajímaly stáže, trainee programy a možnosti uplatnění po ukončení studia. My jim nabízíme poměrně širokou škálu stáží a praxí, které u nás mohou dělat už v průběhu bakalářského studia. V magisterském studiu je pak největší zájem o psaní diplomových prací, kde si studenti mohou pod vedením svého vedoucího a našeho školitele vybrat téma z oblasti biologie, chemie a technologií. Během psaní, když jsou u nás a pracují v laboratoři, dostávají deset tisíc korun jako kompenzaci za čas, který u nás stráví. Dále mají bezplatné ubytování a dotované stravování. Absolventům pak nabízíme trainee programy, které jsou výhodné hlavně pro to, že si mohou vyzkoušet různé pozice,“ vysvětlila Šárka Bartošová ze společnosti CONTIPRO.

Součástí veletrhu byly také tři odborné přednášky. V první z nich socioložka Vladislava Závrská poradila, jak efektivně zvládat pracovní stres, nastavit si zdravé hranice a udržet psychickou pohodu. Na to, jak zvládnout osobní pohovor a na co všechno si dát pozor se v debatě se svými hosty zaměřila Jitka Janečková Moťková z Kariérního centra UP. Lektorka Barbora Vacková ze společnosti GrowJob přednášela o tom, jak vymýtit nezdravé odkládání povinností a pracovat s vůlí.

Studenti se na veletrhu Okno do praxe vyplněním dotazníku mohli zapojit do soutěže o hodnotné ceny, ochutnat palačinky nebo využít fotokoutek.

Během dubnového zasedání schválil Akademický senát Filozofické fakulty UP nové složení své ekonomické komise. Přijal také dva záměry studijních programů a tři důležité fakultní dokumenty. Též si vyslechl informaci ochránců práv studentů a studentek FF UP. 

Akademický senát FF UP se na dalším jarním zasedání věnoval složení své ekonomické komise. Poté, co na funkci předsedy komise rezignoval Jiří Špička z katedry romanistiky a senátoři a senátorky zvolili novou předsedkyni Lenku Zajícovou ze stejné katedry (psali jsme zde), vyjadřoval se AS FF UP i k jednotlivým navrženým členům tohoto uskupení. Ty krátce představila předsedkyně komise. AS FF UP navržené složení poradního orgánu senátu fakulty schválil. Ekonomická komise AS FF UP bude nyní pracovat v počtu osmi členů (viz níže).

S informacemi o činnosti Institutu ombudsmana FF UP za rok 2024 vystoupili před senátory a senátorkami Michaela Antonín Malaníková, ombudsmanka pro studující FF UP (katedra historie), a Jaroslav Šotola, zástupce ombudsmanky FF UP (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie). Sdělili, že se v uplynulém období věnovali 18 podnětům a že se v mnohém týkaly systémového nastavení, komunikace, nevhodného chování, některé měly i souvislost s kvalifikačními pracemi. Uvedený počet podnětů je srovnatelný s rokem 2023, velká část z nich přišla od studujících z bakalářských studijních programů, část se týkala doktorandů. Ochránci studentských práv na FF UP uvedli, že základ, jenž má vést k vyřešení jakéhokoliv problému, spatřují v osobním setkání a o něj se vždy i snaží. S ohledem na celospolečenské dění zmínili i existenci negativních reakcí, které se vztahují k existenci institutu jako takového. I proto doporučili, aby se na fakultě i nadále posilovalo povědomí o pravidlech respektující komunikace. Ve své řeči shrnuli také vzdělávací aktivity, jimiž za uplynulé období prošli, i plány pro následující období. Mezi ně patří rozvoj agendy s ohledem na rozvíjení podpory sociálního bezpečí na FF UP, spolupráce při přípravě fakultního etického kodexu, spolupráce v rámci Školské ombuds platformy i v rámci ENOHE (European Network of Ombuds in Higher Education).  

V další části jednání schválil AS FF UP dva záměry studijních programů. První z nich s názvem Jazyk, komunikace a umělá inteligence je součástí avizované fakultní optimalizace. Uvedený bakalářský program má na katedře obecné lingvistiky vzniknout sloučením dvou programů stávajících (Obecná lingvistika a teorie komunikace a Lingvistika a Digital Humanities). Druhý, tentokrát navazující magisterský studijní program s názvem Management udržitelnosti ve veřejném sektoru pak vzniká na katedře ekonomických a manažerských studií.

Během zasedání debatovali senátorky a senátoři FF UP také o parametrickém upřesnění dělby DKRVO na FF UP, schválili Volební řád AS FF UP a Statut FF UP, a to ve znění, které 26. března schválil AS UP. Ve znění technických úprav přijali i dokument s názvem Podmínky přijímacího řízení, na vědomí pak vzali Harmonogram akademického roku 2026/2027.

Více o Institutu ombudsmana FF UP zde, o AS FF UP zde.

Ekonomická komise AS FF UP: předsedkyně: Lenka Zajícová (katedra romanistiky), členové: Martin Dolejš (katedra psychologie), Wilken Engelbrecht (katedra nederlandistiky), Filip Kraus (katedra asijských studií), Martin Fafejta (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie), Jan Stoklasa (katedra ekonomických a manažerských studií), Jana Zapletalová (katedra dějin umění) a Kristýna Václavková (studentka katedry historie).   

Na 150 studentek a studentů zejména pořádající Fakulty tělesné kultury UP dorazilo poměřit síly na letošní, již 21. ročník Přeboru UP ve šplhu na laně. Dvakrát se z vítězství radoval Filip Adámek, který byl nejrychlejší na 4,5- i 8metrovém laně, v ženských kategoriích si nejlépe vedly Tereza Válková a gymnazistka Anežka Poláková.

Ženy šplhaly do výšky 4,5 metru v hlavní kategorii ze stoje a s přírazem, v open závodě ke šplhu startovaly ze sedu. K lanům přistoupilo šest desítek závodnic. Muži pak v obou soutěžích začínali šplhat ze sedu, v open závodě museli lano zdolat až těsně pod strop tělocvičny, na což si trouflo třináct studentů. Ti nejlepší si odnesli medaile, diplomy a drobné pozornosti, předávaly se také Ceny děkana FTK UP v podobě šeku na jednorázové stipendium, a sice úspěšným studentům, kteří se této tradiční sportovní události zúčastnili poprvé.

„Viděli jsme velmi dobré výkony, zejména u mužů, ale i u žen, zároveň bylo oproti dřívějším ročníkům velmi malé množství těch, kteří vůbec nevyšplhali. Za nás pořadatele tedy spokojenost. Děkujeme přitom všem studentům druhých a třetích ročníků, kteří nám s organizací přišli pomoci,“ uvedla k závodům jejich ředitelka Martina Poláková z katedry sportu.

„Tento ročník přeboru byl možná poslední, který se konal v prostorách tělocvičny Hynaisova. Dvaadvacátý by se v příštím roce mohl konat v Kampusu Neředín, kam se naše katedra brzy stěhuje,“ dodala.

Vítězové Přeboru UP ve šplhu na laně 2025:

4,5 m ženy:

1. Tereza Válková, FTK – 4,20

2. Karolína Tomášková, FTK – 5,01

3. Kateřina Matoušková, FTK – 5,34

4,5 m muži:

1. Filip Adámek,  FTK – 3,30

2. Jiří Zalubil, FTK – 3,78

3. Marek Drábek, FTK – 4,00

4,5 m Open ženy:

1. Anežka Poláková, Slovanské gymnázium Olomouc – 9,16

2. Kateřina Matoušková, FTK – 9,97

3. místo Tina Valeriánová, FTK – 14,13

8 m Open muži:

1. Filip Adámek, FTK – 9,22

2. Aleš Březina, FTK – 9,25

3. Martin Drábek, FTK – 9,38

Mocí a bezmocí v přírodě, krajině a společnosti v době klimatických změn se budou zabývat letošní Ekologické dny Olomouc, které v příštích dnech a týdnech nabídnou sérii zajímavých besed, workshopů, vycházek a výletů a také výstavy. Jedna z nich představuje dílo ukrajinského umělce Kostiantyna Zorkina a navštívit ji můžete v centru SOMA v bývalé uhelně Fakultní nemocnice Olomouc.

Prezentovaný Zorkinův projekt Ochranná vrstva je silnou osobní reakcí na situaci, která na Ukrajině nastala se začátkem ruské invaze. Dřevo doplňuje kov, s nímž je práce plná nebezpečí, místo měkkosti nastupuje ostrost a čistotu a haptičnost nahrazuje chlad rzi. Kov osciluje na pomezí ochrany a bezbrannosti.

„Myslím, že má tvorba a tento projekt nemohou být nikdy doslovným výrazem tragédie. Umění málokdy popisuje a vypráví události přímo. Je však pro mne důležité zachytit mentální a fyzické napětí, které nás všechny spojuje v boji proti nepříteli a pomáhá udržet společnou víru. Můj umělecký jazyk vždy reflektoval téma vítězství života nad smrtí, teprve nyní ale nejde o téma abstraktní,“ uvedl autor.

„Kostiantyn Zorkin patří mezi výjimečné osobnosti současné ukrajinské umělecké scény. Projekt Ochranná vrstva obstojí samostatně, jeho téma je vlastně docela obecné a osobní. Je ale také velmi pádným a působivým komentářem k tomu, co už našemu světu v tuto chvíli nejen hrozí, ale přímo se v něm děje. Jeho pojetí domu jakožto domova je vlastní nám všem – stejně jako potřeba jej ochraňovat, ale také sdílet,“ dodala kurátorka Barbora Kundračíková z Muzea umění Olomouc, působící též na katedře dějin umění FF UP.

Výstavní projekt bude rozdělen na dvě kompatibilní části prezentované v industriálních prostorách. V Olomouci ji můžete navštívit v bývalé uhelně FNOL, která se mění na centrum pro současné umění a psychoterapii SOMA. K zahájení dojde ve čtvrtek 10. dubna v 17 hodin a výstava bude k vidění až do Olomoucké muzejní noci 16. května, kdy je připravena komentovaná prohlídka.

Druhou část výstavy je možné navštívit od 18. dubna do 11. května v šumperské galerii Contemporary Czech Art. Další informace jsou k dispozici na webu Ekologických dnů Olomouc zde.

Ekologické dny Olomouc jsou největší environmentální festival v ČR, od roku 1990 jej pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce. Záměrem a cílem je poskytnout široké veřejnosti nejnovější, transparentní a ověřené informace v environmentálních, společenských a ekonomických oborech a umožnit jim se zorientovat v problémech současného světa a vybídnout je ke spoluúčasti na jejich řešení. Letošní 35. ročník se bude zabývat tématem moci a bezmoci v přírodě, krajině a společnosti v době klimatických změn, přičemž program festivalu během dubna zahrnuje besedy se zajímavými hosty, workshopy, vycházky a výlety, také filmové projekce či divadlo. K festivalu patří také tradiční Edojarmak, který se koná 27. září. Více zde.

 

Právnická fakulta už ví, koho vyšle na roční studijní pobyt na University of Nebraska-Lincoln. Z dvoukolového výběrového řízení vyšla jako vítězka Nikol Doležalová, studentka 2. ročníku magisterského programu Právo a právní věda.

Jedná se o historicky první možnost pro studenta olomoucké právnické fakulty vycestovat díky podpoře Univerzity Palackého a Robitschek Foundation. Nikol Doležalová se stane nositelkou prestižního Robitschek stipendia. V Nebrasce začne studovat v srpnu.

„Když jsem informaci o možnosti studovat v USA viděla na e-nástěnce, hned jsem věděla, že to musím zkusit. Váhala jsem jen malinko. A to proto, že rok je dlouhá doba a já jsem spokojená s tím, co tady v Česku a v Olomouci mám,“ říká jednadvacetiletá studentka práv. I když je teprve ve 2. ročníku, už si vytipovala právní oblast, která je jí blízká. „Nadchlo mě mezinárodní právo. Jsem přesvědčená, že jednou bude hrát důležitou roli i v mém profesním směřování.“

Od studijního pobytu na University of Nebraska-Lincoln si slibuje prohloubení právních znalostí právě v této oblasti. Současně ji lákají úzce specializovaná právní odvětví. „Nejprve jsem sbírala informace o škole, abych zjistila, zda je vůbec pro mě. Neocenitelná by pro mě byla možnost učit se od tamního profesora Jacka M. Bearda, experta na vesmírné právo, kybernetické právo nebo národní bezpečnost, a od profesorky Kristen Blankleyové, odbornice na alternativní řešení sporů. Navíc univerzita klade velký důraz na praktickou výuku,“ vyjmenovává Nikol Doležalová.

Od studijního pobytu neočekává pouze prohloubení odborných znalostí. „Ráda bych si také zvýšila úroveň angličtiny na C2. Anglicky mluvící akademické prostředí mi k tomu určitě výrazně pomůže,“ je přesvědčená studentka, která se navíc domluví německy, rusky a učí se španělsky. Za své přednosti považuje přizpůsobivost a zvídavost.

Než vyrazí do Ameriky, chce mít splněné veškeré studijní povinnosti 2. ročníku. „Po návratu by mi měly být uznané béčkové předměty. Doufám, že si jich přivezu co nejvíc. Ostatní povinnosti budu muset samozřejmě dohnat. Věřím, že se mi to povede. Trošku větší obavy mám z návratu v rovině osobní,“ přiznala Nikol Doležalová. Během studia na PF UP se už například zapojila do „buddy“ systému na podporu nastupujících studentů, podílela se na organizaci Seznamováku UP a je aktivní v rámci programu Street Law.

Na otázku, zda se na University of Nebraska-Lincoln těší, odpověděla rychle, bez váhání a jasně. „Velmi.“