Novinky z PřF a UP

Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého a Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty UP. Studie otevírá cestu k budoucímu výzkumu zaměřenému na optimalizaci růstových vlastností plodin důležitých pro zemědělství a lesnictví, včetně produkce komerčně významných materiálů, jako je dřevo, papír či bioprodukty.

„Tento výzkum objasňuje, jak rostliny jemně ladí vývoj vodivých pletiv a určují osud svých cévních buněk. Zjištění mohou ovlivnit vlastnosti rostlin od odolnosti vůči suchu přes růst kořenů a hlíz potravinářských plodin až po tvorbu dřeva,“ uvedla spolu-první autorka článku Raili Ruonala z Univerzity v Helsinkách.

Na základě studia modelové rostliny Arabidopsis thaliana vědci odhalili regulační dynamiku, jež řídí tvorbu xylému. Toto vodivé pletivo funguje jako „vodovod“ rostliny, rozvádí vodu a minerály směrem od kořene a zároveň pomáhá rostlinu zpevňovat. Následně se odborníci zaměřili na termospermin – malou kladně nabitou polyaminovou molekulu, o níž je již známo, že reguluje diferenciaci cévních buněk. Ukázalo se, že osud některých rostlinných buněk v cévním systému závisí na spolupráci dvou faktorů – termosperminu a specifické chemické úpravy ribozomu – buněčné „továrny na proteiny“. Studie potvrdila, že pouze ribozomy nesoucí určitou chemickou „značku“ na své RNA umožňují termosperminu správně se navázat a následně řídit buněčný vývoj.

„Jde o první experimentální důkaz tohoto mechanismu. Polyaminy jsou navíc syntetizované všemi živými organismy, a proto má tento výzkum význam nejen pro rostliny, ale také pro další organismy, včetně oblasti lidského zdraví." Nuria De Diego

Na polyaminy jako regulátory růstu rostlin se při výzkumu reakcí rostlin na stres dlouhodobě zaměřují členky autorského týmu z CATRIN. Polyaminy pomáhají rostlinám lépe růst a zvládat stres nebo například ovlivňují, které geny se v buňce zapnou nebo vypnou a jak se podle nich vyrábějí bílkoviny. Nově vědci ukázali, že tyto molekuly dokážou přímo ovlivňovat i tvorbu buněčných ribozomů.

„Tyto poznatky jsou významné, protože jde o první experimentální důkaz tohoto mechanismu. Polyaminy jsou navíc syntetizované všemi živými organismy, a proto má tento výzkum význam nejen pro rostliny, ale také pro další organismy, včetně oblasti lidského zdraví,“ uvedla spoluautorka studie Nuria De Diego, vedoucí výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím CATRIN. Společně s kolegyní Sanjou Ćavar Zeljković měly v mezinárodním týmu na starosti právě měření polyaminů. Na tématu s Univerzitou v Helsinkách i Univerzitou v Cambridge a Polskou akademií věd nadále spolupracují s cílem využít objev pro pochopení sekundárního růstu stromů i studium některých onemocnění.

Vedoucí Laboratoře růstových regulátorů Ondřej Novák se v rámci mezinárodního multioborového výzkumu podílel na charakterizaci rostlin s mutací v genu, jehož aktivita je ovlivněna chemickou úpravou ribozomů po navázání termosperminu.

„Studie představuje první důkaz, že polyamin může cíleně regulovat genovou expresi přímo na ribozomu. Detailní strukturní analýza navíc přesně ukazuje, jak se termospermin váže. Výzkum tak odhaluje nový regulační princip a osvětluje záhadu známou více než 15 let. Tedy jak může termospermin podle potřeby aktivovat nebo potlačovat různé skupiny genů, a to pouze prostřednictvím ribozomu se specifickou chemickou značkou,“ uvedl Novák.

Přestože byl výzkum proveden na modelové rostlině Arabidopsis thaliana, naznačuje, že stejná signalizace může probíhat i u dalších rostlin. Například u stromů by tyto signály mohly být nastaveny tak, aby podporovaly tvorbu velkého množství vodivých cév pro růst do výšky, zatímco u ředkviček by mohly být upraveny ve prospěch zásobních buněk v kořeni, což rostlině umožní ukládat více energie.

Na výzkumu vědci z Olomouce spolupracovali s kolegy z Velké Británie, Finska, Španělska, Dánska, Švédska, Polska a dalších zemí.

Budoucnost práce – tedy propojení technologií, pracovních hodnot a lidského rozměru organizací – patří k hlavním tématům mezinárodní konference ISSWOV 2026, která se uskuteční na Univerzitě Palackého. Do Olomouce zavítají odborníci z různých koutů světa, kteří se dlouhodobě zabývají teorií i praxí pracovních a organizačních hodnot, leadershipu, wellbeingu a vlivu nových technologií na práci.

Univerzita Palackého se stane hostitelkou 19. bienálního ročníku významné mezinárodní konference ISSWOV 2026: The Future of Work Values: Wellbeing, Diversity, and Meaning in the Age of AI and Transformation (Budoucnost pracovních hodnot: pohoda, rozmanitost a smysl v době AI a transformace) a přivítá experty z oblastí pracovních a organizačních studií, managementu, psychologie i příbuzných oborů. Konference představuje prestižní platformu pro výměnu poznatků, prezentaci nejnovějšího výzkumu i dobré praxe a prohlubování mezinárodní spolupráce; svým holistickým přístupem zároveň vytváří prostor pro mezioborový dialog, kritickou reflexi a společné učení. Tématem ročníku 2026 je budoucnost pracovních hodnot se zaměřením na blaho pracovníků, diverzitu a smysl práce v době rozvoje umělé inteligence a rychlých společenských změn.

„Na pracovištích dnes dochází k zásadním proměnám – od nástupu umělé inteligence, digitalizace a automatizace až po proměnu očekávání různých generací pracovníků. Konference nabídne jedinečnou příležitost diskutovat o tom, jak mohou organizace na tyto výzvy reagovat a jak vytvářet pracovní prostředí, které nepodporuje pouze výkon, ale také lidské blaho, radost a smysluplnost práce, rozvoj a uplatnění talentu prostřednictvím kontinuálního učení a sdílených hodnot,“ uvedla za pořadatele Slavka Silberg z katedry psychologie Filozofické fakulty UP.

Program mezinárodního setkání zahrne přednášky klíčových hostů, prezentace odborných příspěvků, panelové diskuze, posterové sekce i interaktivní workshopy. Ty se mimo jiné zaměří na vývoj pracovních a organizačních hodnot v kontextu AI a digitalizace, roli diverzity, equity a inkluze na pracovišti, význam wellbeingu a psychického zdraví v práci, interkulturní a mezigenerační rozdíly ve vnímání práce a hodnot, stejně jako na etiku vedení a smysluplné řízení organizací.

Do Olomouce přijede například profesor Arnold B. Bakker z Erasmus University Rotterdam v Nizozemí, který se věnuje organizační psychologii a managementu a který je od roku 2013 zařazován mezi ‚nejvlivnější vědecké mozky‘ na světě. Se svými kolegy vytvořil řadu nástrojů, například pro měření pracovního zapojení, vyhoření, flow, job craftingu, pracovních nároků a zdrojů, vytváření smyslu, využívání silných stránek či emoční inteligence. Profesor Bakker je také zakladatelem Centra excelence pro pozitivní organizační psychologii, jehož cílem je přinášet do organizací po celém světě intervence pozitivní psychologie založené na důkazech. Jeho dosavadní práce byla oceněna řadou cen.

Dalším ze zvaných řečníků je profesor Aharon Tziner, který působí na Tel Hai Academic College v Izraeli. Ve svém výzkumu se zaměřuje zejména na oblast pracovního chování, organizační psychologie a managementu. Zabývá se tématy, jako jsou pracovní spokojenost a organizační chování, workoholismus, vyhoření a wellbeing, spiritualita na pracovišti a leadership, emoční inteligence a výkon, násilí a šikana na pracovišti, psychologická pohoda a spokojenost se životem či etika v podnikání a vzdělávání. Rozsah a rozmanitost jeho výzkumu odrážejí hluboké propojení behaviorálních věd s praktickými otázkami pohody zaměstnanců a efektivity organizací.

Mezinárodní konference ISSWOV 2026 se uskuteční pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, rektora Univerzity Palackého, děkana Filozofické fakulty UP a vedoucího katedry psychologie FF UP. Pořádá ji International Society for the Study of Work & Organizational Values (ISSWOV) ve spolupráci se Slavkou Silberg a Martinem Dolejšem z katedry psychologie FF UP. ISSWOV působí od roku 1988 a sdružuje odborníky z celého světa. Její konference, pořádané v různých zemích, významně přispívají k rozvoji akademického dialogu i praxe v oblasti managementu, sociálních věd, psychologie a příbuzných oborů.
Konference ISSWOV 2026 se uskuteční od 28. června do 1. července 2026. Více informací najdete zde.

Vloni v lednu odjel materiálový chemik David Panáček z CATRIN na Imperial College London na katedru bioinženýrství, kde díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship (MSCA) – CZ pracoval pod vedením uznávaného vědce Firata Güdera. Po 12 měsících se vrátil do Česka a v dalších čtyřech měsících bude ve firmě AgroBioChem výsledky z laboratoře aplikovat v praxi.

Celou stáž následně ukončí David Panáček závěrečnými dvěma měsíci v Londýně, kde všechny výsledky uzavře.

Čím jsi se na prestižním zahraničním pracovišti zabýval?

Vycházel jsem ze svých zkušeností z oblasti 2D chemie grafenu, které se věnuji už od doktorského studia. Deriváty grafenu se v CATRIN využívají například pro ukládání energie, v katalýze či pro biomedicínu. Hlavní výzkumné téma mé stáže ale bylo poněkud odlišné. Šlo o vývoj a využití senzorů pro monitorování rostlin, které jsou vystavené stresu. Právě touto problematikou se Firat Güder zabývá a tento výzkum se rozvíjí i v CATRIN. Proto jsme se dohodli na spolupráci.

Nešlo o tvůj první delší zahraniční pobyt. V čem to bylo nyní jiné?

V minulosti jsem působil pět měsíců v Barceloně v Katalánském institutu nanověd a nanotechnologií (ICN2) během doktorského studia. Takže už jsem věděl, jak přínosné může působení v cizině být. I tak jsem získal další obrovské zkušenosti. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak výzkumný tým funguje zase v jiné části světa. Dalo mi to hodně.

Co jsi zjistil? Liší se například vybavení laboratoří, nebo jejich fungování? Co tě nejvíc zaujalo?

Ne že bych v laboratoři objevil něco nového, to ne. Už v minulosti jsem poznal, že naše pracoviště v CATRIN se řadí co do vybavení k nejlepším na světě. V tomto ohledu i laboratoř v Imperial College London, v níž jsem působil, předčíme. Takže že bych se naučil nějaké nové metody či postupy, to ne. Ale rozšířil jsem si obzory například o to, jak tam funguje evaluace vědy a jak celkově přistupují k práci, což bylo velice odlišné od zvyklostí v Česku. Zaujalo mě například to, že tam velmi striktně kladou důraz na evaluaci. Ta probíhá každé dva roky a vědci či vedoucí skupin se musí zodpovídat za svoje výsledky. Jsou jasně daná pravidla, která se musí dodržovat, všichni mají stejné podmínky, které musí splnit. To se mi velmi líbí, takový transparentní systém mi velmi vyhovuje. V ICL také velmi tlačí na přenos výsledků vědy do praxe. To je další věci, kterou vnímám velmi pozitivně. Naučil jsem se tam, co je pro to třeba udělat.

V jak velkém týmu jsi pracoval?

Jednalo se o zhruba patnáctičlenný tým, jehož vedoucí byl Firat Güder, velmi respektovaný odborník tureckého původu. Jednu třetinu týmu tvořili postdoci, zbytek studenti včetně doktorandů. Zajímavé je, že jsem byl ve skupině jediný Evropan, měl jsem kolegy z Číny, Turecka, Kanady, Brazílie či Afriky. Tým propojoval nejen řadu kultur, ale i vědních disciplín. To je na ICL velmi typické. Každý člen skupiny zastupoval jiný obor. Já jsem byl například jediný materiálový chemik, byli tam i odborníci čistě na IT, kteří nikdy nepracovali v laboratoři. Fascinující na tom bylo to, že jsme vždy všichni museli najít společnou řeč a přijít na to, jak daný problém spolu vyřešit. A to bylo rovněž velmi obohacující. V CATRIN je míra internacionalizace na české poměry sice vysoká a také se tu dbá na multioborovou spolupráci, ale ve srovnání se zahraničím je to stále jiné.

Jaký je výstup tvé stáže?

Jednak jsou to publikace. Spolu s kolegy z obou institucí jsme připravili přehledový článek, který nedávno vyšel v Nature Communications a týká se nových trendů v monitorování zdraví plodin v zemědělství. Následně jsme pokračovali v experimentální části, kdy se nacházíme v závěrečné fázi vývoje senzoru, který bude prvním svého druhu a dokáže monitorovat chování rostlin ve stresových podmínkách. Zhruba do půl roku bychom rádi připravili publikaci, v níž výsledek představíme. Rovněž se těším na tu část svého projektu, kdy s výsledky vyjdeme z laboratoře a budeme je testovat ve firmě AgroBioChem, přímo ve sklenících a reálných podmínkách. To je unikátní možnost a zkušenost.

Tentokrát jsi byl v zahraničí i s rodinou. Bylo to náročné?

Bylo to extrémně náročné. Mimo jiné i proto, že Londýn se řadí mezi nejdražší města na světě. Takže život tam je nesmírně nákladný. Včetně bydlení. Například mí kolegové z laboratoře museli do práce denně dojíždět třeba dvě hodiny vlakem, protože bližší bydlení si nemohou dovolit. Případně to někteří řeší sdíleným bydlením, ale to pro nás s manželkou a dvěma dětmi nepřicházelo v úvahu. Bydleli jsme v garsonce o 28 metrech čtverečních, pokoj byl obývák, ložnice, pokojíček i kuchyň v jednom. Já jsem strávil hodně času v práci a dělal vědu, která mě baví, ale pro manželku to bylo nesmírně těžké.

Takže jsi neměl chuť v cizině zůstat?

Přiznám se, že nabídku jsem dostal. Ale jak už jsem zmínil, doma mám pro vědu nadstandardní podmínky, zejména co do instrumentálního zázemí, takže jsem ji s díky odmítl. Nejdůležitější pro mě je, aby rodina byla v pohodě. Být v klidu je hlavním předpokladem pro to, abych svoji práci mohl odvádět na nejvyšší úrovni.

Jaké jsou po návratu tvé plány?

Nejbližším úkolem je dokončit tento výzkum. Pak už budu mít vše připraveno na to, abych si podal svůj první evropský grant, ERC starting, a mohl si tak založit vlastní skupinu. Zkušenosti z Londýna bych velmi rád využil při jejím vedení. Právě tyto poznatky jsou podle mě to nejdůležitější, co jsem si ze stáže odnesl.

Připravují vyučující testy a úlohy s využitím AI? Omezují používání umělé inteligence ve svém předmětu nějakými pravidly? Mají studující nadále vypracovávat závěrečné diplomové práce? Univerzita Palackého v těchto dnech mapuje, jaké výhody či úskalí přináší využívání AI ve výuce. Dotazník pro všechny vyučující na UP je otevřen do 23. února 2026.

Vývoj v oblasti umělé inteligence (Artificial Intelligence – AI) jde rychle dopředu. I když se Univerzita Palackého tématu AI a jejího využití již dříve věnovala a vydala oficiální doporučení, připravuje nyní jejich aktualizaci a rozšíření.

„Cílem probíhajícího šetření je zjistit aktuální stav využívání umělé inteligence ve výuce napříč fakultami. Ať už se jedná o přípravu výuky, zadávání úkolů či hodnocení studentů. Zajímá nás také, zda mají vyučující pro využívání AI při studiu nastavena nějaká pravidla nebo jestli mají k dispozici odpovídající licence,“ upřesnil prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek s tím, že výstupy z probíhajícího šetření následně poslouží k upřesnění a ujednocení pravidel napříč univerzitou.

Využíváte umělou inteligenci při výuce na UP? A proč (ne)?
Dotazník, jehož zodpovězení zabere zhruba 8 až 12 minut, mohou všichni vyučující na Univerzitě palackého vyplnit do pondělí 23. února 2026 včetně.

Cílem letošního Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě na UP bylo představit mezinárodní rozměr univerzity. S ženami různých národností, životních příběhů a oborů se mohli seznámit návštěvníci panelové diskuze, zástupkyně jednotlivých fakult představí také nový web. Již tradičně dala univerzita prostor pro sdílení ženského pohledu na vědu při společné snídani.

Ženy mají ve vědě své nezastupitelné místo, přinášejí jiné perspektivy než mužští kolegové, přicházejí s odlišným náhledem na výzkumná témata, obohacují vědecký dialog. Přesto, že ženy a dívky na většině tuzemských univerzit tvoří nadpoloviční většinu všech studujících, jejich počet klesá s tím, jak stoupáme po žebříčku akademických titulů či funkcí. I proto je důležité si příběhy úspěšných žen ve vědě připomínat. Fungují totiž jako vzory pro mladé kolegyně a studentky, ukazují, že se dá kloubit profesní a rodinný život, že se skleněný strop dá rozbít.

video_sem

Nové pohledy a zkušenosti do vědeckého bádání přinášejí také vědci a vědkyně ze zahraničí. Není náhoda, že ta nejúspěšnější vědecká pracoviště světa jsou z velké většiny multikulturní. A právě na mezinárodní rozměr Univerzity Palackého upozorňuje letošní kampaň při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Protože věda nezná hranice!

Pestrá univerzita

Na webu zenyvevede.upol.cz si tak můžete přečíst příběhy devíti vědkyň-cizinek, které zastupují jednotlivé univerzitní součásti a ukazují, jak bohatá je naše univerzitní komunita. Každá je jiná, a přesto sdílejí jedno společné – lásku k vědě a také k našemu univerzitnímu městu, které se i jim dostalo pod kůži. Web je také v angličtině.

S pěticí z nich proběhla v předvečer Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě panelová diskuze. Pod taktovkou moderátorky Selmy Porobič, vedoucí koordinátorky mezinárodní sítě univerzit Aliance Aurora na UP, se o své zkušenosti z vědy podělila historička a literární vědkyně Elizabeth Allyn Woock z filozofické fakulty, Alla Fedorova z právnické fakulty zabývající se sociálním právem, rostlinná bioložka Nuria De Diego Sanchez z vysokoškolského ústavu CATRIN, Natálie Kaščáková zkoumající psychologii traumatu na cyrilometodějské teologické fakultě a Huang Xiao Rui, která propojuje svět vědy a klinické rehabilitace na fakultě zdravotnických věd.

foto_sem_4

Společně debatovaly o různých pohledech na výzkum, kloubení osobního života a vědy či o příležitostech pro vědkyně v současném světě. Neopomenuly také zdůraznit důležitost silných vzorů. „Pokud nemáte žádný vzor v reálném světě, tak si jej najděte v literatuře nebo filmech. Nebo si jej klidně vymyslete. Je důležité mít se ke komu vztahovat. A hlavně zůstaňte autentické a nebojte se projevit své ženské stránky,“ poradila na závěr debaty mladým vědkyním a studentkám v publiku Elizabeth Woock, která při této příležitosti připravila minikomiks s motivačními citáty svých zahraničních kolegyň.

A jak se na takovou akci sluší a patří, již tradičně bylo v expozicích Pevnosti poznání, kde debata proběhla, zajištěno také hlídání pro děti. Po celou dobu tak povídání doplňovalo radostné výskání ratolestí. Jelikož debata probíhala v angličtině, mohli si návštěvníci zapůjčit sluchátka, do kterých diskuzi tlumočili pracovníci katedry anglistiky a amerikanistiky.

Terapie sdílením

Oslavy žen ve vědě na Univerzitě Palackého doplnila již tradiční Snídaně s vědou pořádaná oddělením řízení lidských zdrojů.

foto_sem_4

Ve Studentském klubu UP přišly začínající vědkyně sdílet své pohledy na vědu, popsat překážky, které musely na cestě k vědě překonávat a poradit se, jak obstát v akademickém světě. Hostkou debaty byla Blanka Collis z Ústavu organické chemie a biochemie, která se zde stará o rovné příležitosti.

V prosinci 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN 11. únor Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Tento den připomíná nejen důležitou roli žen ve vědě a výzkumu, ale zároveň upozorňuje na skutečnost, že jejich zastoupení je celosvětově stále nízké. Svátek je také příležitostí představit inspirativní vědkyně a jejich práci. Podrobné informace o zastoupení žen ve vědě v ČR i v dalších evropských zemích najdete na stránkách NKC - gender a věda.  

Žijeme v hektických časech. Jak obstát? Jak pomoci sobě i jiným? A jakou roli v životě společnosti může sehrát univerzita? Na tyto i na spoustu dalších otázek odpovídá nové číslo univerzitního magazínu Žurnál UP.

Hned titulní stránka magazínu upoutá. Jsou na ní téměř dvě desítky osobností naší univerzity, které učí, bádají, popularizují vědu nebo dobrovolničí. Staly se tvářemi nové univerzitní kampaně UP to the Future, v níž chceme postupně seznamovat s lidmi z univerzitní komunity, kteří představují hodnoty odolnosti, udržitelnosti a odpovědnosti.

video_sem

A právě o tom, jak pomáháme znalostmi, zkušenostmi i srdcem a jak univerzita vstupuje do veřejného prostoru, je celé úvodní téma magazínu.

V každém čísle prezentujeme řadu vědeckých poznatků, jimiž můžeme přispět nejen k poznání světa kolem nás, ale i k jeho nápravě. Nenechte si proto ujít texty o výzkumu věnovanému (nad)váze dospívajících nebo o tom, že mnozí lidé trpí novým druhem úzkosti, kterou vyvolávají dopady klimatické změny.

Nemusíte se ale bát, že toto číslo univerzitního magazínu bude depresivní. Právě naopak. Ukazujeme, jak je univerzita, všichni její zaměstnanci i studenti, prospěšná společnosti. Stačí se podívat například na dvoustránku s anketou o popularizaci vědy. Zjistíte, že vědci a vědkyně napříč fakultami chtějí mluvit o své práci srozumitelně. Že vědí nejen jak, ale i proč.

Optimisticky může působit i rozhovor se sportovním psychologem a dnes již emeritním děkanem FTK Michalem Šafářem. Stojí za zamyšlení jeho odpověď na otázku, zda musíme být všichni úspěšní: „Co je úspěch? Ve sportu ho interpretuji jako posouvání se v rámci vlastních schopností a dovedností. Nemusíte se dívat doleva ani doprava, jak jsou na tom ostatní. Jde o to, abyste se vy sama ze svého výchozího bodu posunula o kousek dál. Znovu a znovu. Každý malý posun je krokem k úspěchu.“

Podobnou naději v sobě skrývá práce imunoložky Evy Kriegové, jejíž profil najdete v rubrice Portrét. „S využitím AI budeme schopni generovat hypotézy k ověření. Ta perspektiva je nesmírná a bude z toho profitovat pacient i lékař,“ říká žena, kterou loni prestižní magazín Forbes zařadil mezi TOP vědkyně naší země.

Ke čtení je toho ale mnohem víc. Pro někoho maličkost, jinému to může zlepšit kvalitu života. Řeč je o studentce Karolíně Tomáškové, která se rozhodla změnit pohled na lidi s ADHD a vymyslela pár vychytávek, které jim mohou pomoci. Podpořil ji Nadační fond UP a jeden takový fidget můžete vidět i na stránkách magazínu.

Na čtyřiceti stránkách najdete také zkušenosti studentek práv ze zajímavé soutěže, příběh absolventa Jana Sítaře nebo docela výjimečné Zrcadlení. Svůj pohled na Olomouc a univerzitu sepsala totiž myanmarská studentka Ei.

A samozřejmě jsme nezapomněli ani připomenout, že letos v únoru je to přesně 80 let, kdy se Olomouc opět stala univerzitním městem. Díky historikovi Pavlu Urbáškovi například zjistíte, jak se dělá opulentní raut, když je jídlo na příděl.

To vše v našem novém magazínu Žurnál UP, který najdete na fakultách, v UPointu, Pevnosti poznání, ve Zbrojnici a dalších místech. Přečíst si ho můžete také elektronicky zde.

Během setkání akademické obce Fakulty tělesné kultury UP předal dosavadní děkan Michal Šafář fakultní žezlo svému nástupci Pavlu Hápovi, který fakultu povede v následujících čtyřech letech. Nový děkan setkání využil k představení svého proděkanského týmu a agendy, které se budou v nadcházejících měsících věnovat.  

„Vystupuji před vámi v nové pozici a doufám, že mi to půjde aspoň částečně tak dobře jako mému předchůdci,“ přivítal Pavel Háp přítomné v aule u příležitosti začátku letního semestru, který byl zároveň i jeho prvním dnem ve funkci děkana. 

video_sem

Úvod setkání tak patřil poděkování předchozímu vedení fakulty a především Ivě Dostálové a Zbyňku Svozilovi, kteří se na řízení po řadě let již nebudou podílet. Děkan, poté co mu Michal Šafář symbolicky předal vedení fakulty v podobě fakultního žezla, pak představil a jmenoval do funkce nové proděkany, kteří později promluvili o prioritách či případných změnách na svých úsecích.

Proděkanský tým Pavla Hápa:

Michal Šafář – proděkan pro rozvoj a vnější vztahy, statutární zástupce děkana

Jan Bělka – proděkan pro studium

František Chmelík – proděkan pro vědu a výzkum

Michal Kudláček – proděkan pro zahraničí

Ještě předtím ale Pavel Háp mimo jiné stihl předat první medaili, a sice bronzovou Za zásluhy o rozvoj UP, kterou převzala Jana Hoffmannová z katedry rekreologie, a také poděkovat za práci dlouholetému správci fakultních budov Miloslavu Konrádovi.

Pak již došlo na informace proděkanů. Hovořilo se například o blížících se akreditacích studijních programů, s nimiž budou mimo jiné souviset změny v oblasti závěrečných prací na bakalářském studiu či v množství studentských praxí. Zmínka padla také o umístění FTK v žebříčku Global Ranking of Sport Science Schools and Departments jako nejlepší české sportovní školy na 101.–150. místě nebo o tom, že fakulta byla oslovena v souvislosti s chystaným muzeem zdraví, které vznikne ve fortu Tafelberg v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Představeny byly také změny na úseku tajemníka fakulty, na který přecházejí agendy dříve spojené s proděkankou pro organizaci.

Na setkání akademické obce navázalo jednání Akademického senátu FTK UP. Jeho největší část byla věnována diskuzi o budoucí podobě praxí, senátoři a senátorky také vzali na vědomí informaci děkana Pavla Hápa o jeho proděkanském týmu a schválili nové složení fakultní disciplinární komise. Senát v únoru zasedne ještě jednou, hlasovat bude mj. o nové vědecké radě.

Koncem měsíce také budou vyhlášeny volby do AS FTK UP pro funkční období 2026–2029, jejich harmonogram a volební komisi senát schválil s předstihem již v lednu, viz zápisy na webu.

V areálu Fakultní nemocnice Olomouc vznikne Dům Ronalda McDonalda poskytující dlouhodobé ubytování rodičům, kteří potřebují zůstat nablízku svým hospitalizovaným ratolestem. Teprve druhé takové zařízení v České republice a první na Moravě nabídne dvacet samostatných pokojů, přičemž ubytování pro rodiny bude zdarma – náklady ponese nadační fond Dům Ronalda McDonalda.

Olomoucká fakultní nemocnice pečuje o pacienty z celé země a dlouhodobě rozvíjí principy péče zaměřené na rodinu, jejichž důležitou součástí je i dostupné a klidné zázemí pro rodinu dítěte.

„Snažíme se poskytovat komplexní péči, tedy doplňovat standardní medicínu také o aktivity pro pacientské skupiny, případně rozšiřovat možnosti pro aktivní pacienty, například na poli primární a sekundární prevence. Jako podporu léčebných procesů vytváříme i přátelské a komfortní prostředí, kam tento projekt jednoznačně patří,“ uvedl ředitel nemocnice Roman Havlík při představení architektonické podoby domu.

video_sem

Za návrhem stojí architektonické studio Labor 13. Důraz byl kladen na funkčnost, klidné prostředí a respekt k potřebám rodin s vážně nemocnými dětmi. Dům poskytne soukromí, zázemí pro odpočinek i přirozené propojení s areálem nemocnice. Vyroste v těsné blízkosti Dětské kliniky FNOL a LF UP a umožní ubytování až dvaceti rodin.

„Možnost zůstat nablízku hospitalizovanému dítěti má pro rodiny velký praktický, ale i psychologický význam. Z klinické zkušenosti je patrné, že rodiče, kteří nemusejí řešit dojíždění ani finanční zátěž spojenou s komerčním ubytováním, zvládají dlouhodobý pobyt v nemocnici lépe a mohou být svým dětem oporou po celou dobu léčby. Blízkost rodiny zároveň pozitivně ovlivňuje psychickou pohodu malých pacientů, a tím i jejich schopnosti zvládat náročnou léčbu,“ doplnila přednostka kliniky Eva Karásková.

Většinovým investorem výstavby, nositelem know-how a také tím, kdo bude po dokončení zajišťovat provoz domu, je nadační fond Dům Ronalda McDonalda, který v ČR působí od roku 2002 a již provozuje ubytování pro rodiče v nemocnici v pražském Motole.

„Zkušenosti z Domu Ronalda McDonalda v Motole ukazují, že možnost být dítěti nablízku má pro rodiny zásadní význam a zájem rodičů předčil naše očekávání. Těší nás, že se osvědčený mezinárodní model daří přenášet i do české praxe a že můžeme ve spolupráci s nemocnicí a ministerstvem zdravotnictví rozšířit naše služby i do Olomouce,“ řekla Ivana Švingrová Pešatová, ředitelka fondu.

Otevření olomouckého Domu Ronalda McDonalda se předpokládá na začátku roku 2028. Jeho výstavbu je možné podpořit prostřednictvím veřejné sbírky na platformě Darujme.

Intimní život českých dětí se stále výrazněji odehrává na internetu. Sexting je mezi dospívajícími běžnou zkušeností a děti se často seznamují i komunikují s lidmi, které znají pouze online. Chybí jim i bezpečná podpora dospělých. Ukázal to mimo jiné výzkum Čeští žáci v online světě 2025, jehož druhou část zveřejňil Safer Internet Centrum ČR ve spolupráci s Univerzitou Palackého u příležitosti dnešního Dne bezpečnějšího internetu. 

Děti na internetu často zveřejňují osobní informace. Nejčastěji jméno a e-mail, přibližně dvě pětiny také svou fotografii. Menší část uvádí i telefonní číslo, bydliště nebo dokonce hesla.

„Jednotlivé údaje mohou působit nevinně, ale dohromady vytvářejí velmi detailní digitální stopu, která může být zneužita například k vydírání,“ upozorňil Martin Kožíšek, koordinátor Safer Internet Centra ČR.

Seznamování online je běžné, rizika přetrvávají

Kontakt s lidmi, které děti znají pouze z internetu, je dnes běžnou součástí jejich života. Na nabídku osobního setkání by přistoupilo 14 % dívek a 22 % chlapců. Výzkum ale zaznamenal i případy, kdy na schůzku přišel dospělý člověk, který neodpovídal profilu, nebo šlo o fingovanou schůzku ze strany vrstevníků.

Sexting patří k realitě dospívání

Významná část výzkumu se věnuje sextingu. Zprávu se sexuálním podtextem poslalo přibližně 30 % dětí, intimní fotografii téměř pětina. Ještě častější je ale zkušenost s tím, že děti takový obsah samy obdržely.

„Problém často nevzniká ve chvíli, kdy děti materiál sdílejí dobrovolně, ale až ve chvíli, kdy se obsah dostane dál bez souhlasu,“ řekl Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Intimní obsah děti nejčastěji sdílejí se současnými nebo bývalými partnery a komunikace probíhá hlavně přes Instagram, Snapchat nebo WhatsApp.

Tlak a vydírání: děti potřebují důvěryhodné dospělé

Výzkum ukazuje, že děti se v online prostředí setkávají s požadavky na utajování konverzací, zasílání fotografií, zapnutí webkamery nebo osobní setkání. Část dětí zažila i tlak na zasílání intimních materiálů či peněz.

„Když má druhá strana k dispozici intimní materiál, je pro děti velmi těžké kontakt ukončit. Potřebují dospělé, kterým mohou věřit,“ uvedla Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí.

Internet a vrstevníci jako hlavní zdroj informací o sexu

Děti dnes získávají informace o sexualitě a pornografii především z internetu a od vrstevníků, zatímco rodiče hrají menší roli.

„Otevřený rozhovor s dospělým patří k nejdůležitějším ochranným faktorům. Nemusí být dokonalý, důležité je naslouchat,“ doplnila Veronika Andrtová, ředitelka Dětského krizového centra.

Výzkum s názvem Čeští žáci v online světě 2025 má přinést aktuální podklady pro cílenější prevenci a podporu škol, rodičů i dětí. Safer Internet Centrum ČR, koordinované sdružením CZ.NIC a realizované s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum, Jeden svět na školách a Univerzita Palackého, dlouhodobě pomáhá řešit rizika spojená s online prostředím prostřednictvím prevence i služeb jako STOPonline.cz. Více zde. První zveřejněná část výzkumu zde. 

Už téměř 420 000 korun, tedy 75 procent cílové částky, se podařilo od pátku vybrat ve veřejné sbírce na pořízení generátoru pro Národní univerzitu Tarase Ševčenka v Kyjevě. Sbírku vyhlásila UP ve spolupráci s Pamětí národa, podpořila ji také Masarykova univerzita (MUNI). Na nákup dieselové elektrocentrály, která by mohla být v nejbližších dnech zaslána do Kyjeva, je potřeba celkem 554 793 korun. Do sbírky už přispělo více než 400 dárců.

Ukrajina v těchto dnech čelí dalším ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Výpadky elektřiny a tepla jsou v mrazivém zimním období každodenní realitou a dopadají nejen na domácnosti, ale i na školy, nemocnice a další klíčové instituce. Bez stabilního přísunu energie je ohrožena také výuka a výzkum na univerzitách, tedy činnosti, které jsou zásadní pro budoucnost celé společnosti.

Právě proto se Národní univerzita Tarase Ševčenka obrátila s žádostí o pomoc na Univerzitu Palackého. Cílem sbírky je pořízení dieselové elektrocentrály KJ POWER KJA110 (110 kVA), která by univerzitě v Kyjevě umožnila zajistit jak základní chod, tak výuku a výzkum.

„Výběr konkrétního generátoru tak, aby odpovídal potřebám kyjevské univerzity, jsme si nechali potvrdit přímo od jejích zástupců. Už samotné navázání spojení bylo složité, ale nakonec se podařilo. Celý víkend jsem s radostí sledovala, jak částka v naší sbírce postupně narůstá. Je důležité zmínit, že kolegové z Kyjeva přijímají naši pomoc s velkou vděčností,“ řekla Ivona Barešová, prorektorka pro mezinárodní vztahy UP.

Podrobněji jsme o sbírce psali zde.

Ačkoliv moderní zemědělství potřebuje vycházet z přesných dat o půdních, rostlinných i environmentálních podmínkách v reálném čase, cenově dostupná, dostatečně citlivá a zároveň robustní monitorovací zařízení pro tento účel v současné době chybí. Jako vhodné řešení se podle vědců nabízí nízkonákladové senzory založené na nových chytrých materiálech a technologiích tisku. Dosavadní výsledky multiioborového výzkumu i návrhy na vývoj těchto zařízení představili výzkumníci z Česka, Velké Británie, Španělska i USA v přehledovém článku v prestižním časopise Nature Communications.

„Senzorické technologie pro monitorování zdraví rostlin jsou stále v plenkách. Na trhu jsou běžné dostupné jen jednoduché senzory, které jsou schopné monitorovat pouze základní parametry jako například pH, vlhkost v půdě, případně teplotu. Pokud však mají zemědělci čelit současným výzvám včetně klimatických změn a zajistit pro lidstvo dostatek potravy, potřebují mnohem účinnější pomocníky, jež jim umožní monitorovat například i různé patogeny včetně bakterií či plísní. Podle nás je vhodným řešením kombinace nových chytrých materiálů a tisku pro produkci levných, odolných a škálovatelných materiálů,“ uvedl první autor článku David Panáček z CATRIN, který na studii pracoval během své stáže v Imperial College London.

„Jedná se o průlomovou studii na toto téma, k níž se podařilo přizvat skutečně velká jména v daných oborech. V neposlední řadě studie dokládá to, že interdisciplinarita v CATRIN dává vzniknout zcela novým a perspektivním výzkumným tématům, jako je rostlinný senzing a jeho využití pro studium interakce rostlin s prostředím a chytrém zemědělství.“ Nuria De Diego

Senzory pro monitorování zdraví rostlin například v porovnání s podobnými zařízeními pro humánní medicínu pokulhávají. Klíčovou roli v možném posunu hraje podle autorů pokrok v materiálových vědách, jenž vývoj škálovatelných senzorových technologií umožní. „Tiskové techniky včetně inkoustového tisku, sítotisku, aerosolového tisku, 3D tisku a přímého laserového zápisu nabízejí flexibilní cesty k výrobě ohebných senzorů, senzorů pro velké plochy i senzorů integrovaných přímo do rostlin. Přehledový článek shrnuje nedávný pokrok v oblasti tisknutelných nízkorozměrných materiálů pro zemědělské senzory, analyzuje jejich fyzikálně-chemické vlastnosti ve vztahu k senzorovému výkonu a diskutuje hlavní výzvy a budoucí příležitosti vyžadující mezioborovou integraci,“ uvedl jeden z korespondujících autorů Michal Otyepka.

Multioborový výzkum propojil esa ve svých oborech

Výzkum propojil materiálové vědce, chemiky, biology, odborníky na senzing i technologie tisku. Materiálový výzkum a využití chytrých materiálů na bázi grafenu zaštítili vědci CATRIN Univerzity Palackého a VŠB-Technické univerzity Ostrava, znalostmi o vývoji rostlin, jejich reakcích na stresové podmínky i monitorování jejich vlastností přispěli rostlinní biologové z CATRIN, o oblast elektroniky se postarali výzkumníci z Imperial College London, technologiím tisku se věnovali zástupci CEITEC – VUT. V týmu nechyběli ani přední odborníci na senzing z Katalánského institutu nanověd a nanotechnologií v Barceloně a svými bohatými znalostmi přispěl i „otec senzingu a elektrochemie“ Joseph Wang z University of California San Diego.

„Jedná se o průlomovou studii na toto téma, k níž se podařilo přizvat skutečně velká jména v daných oborech. V neposlední řadě studie dokládá to, že interdisciplinarita v CATRIN dává vzniknout zcela novým a perspektivním výzkumným tématům, jako je rostlinný senzing a jeho využití pro studium interakce rostlin s prostředím a chytrém zemědělství,“ doplnila další z korespondenčních autorů Nuria De Diego. 

Nadační fond Univerzity Palackého vyhlašuje 11. výzvu k podpoře studentských projektů, která je otevřena od 9. února do 8. května 2026. Letos mohou studující magisterských a doktorských programů žádat o finanční příspěvek až 200 000 Kč na realizaci vlastního vědecko-výzkumného či uměleckého projektu.

Fond vznikl v roce 2015 a jeho cílem je dlouhodobě podporovat rozvoj talentů – nejen finančně, ale také osobnostně. Za více než deset let své činnosti rozdělil fond statisíce korun studujícím, kteří díky této podpoře mohli vycestovat na prestižní zahraniční pracoviště, prezentovat své výsledky na odborných konferencích, publikovat, spolupracovat napříč obory nebo zahájit svou vědeckou či uměleckou kariéru.

Výzva je otevřená až do 8. května 2026, přičemž kompletní dokumentace i registrační systém jsou dostupné na stránkách NF UP.

„Podpora talentovaných studentek a studentů je pro naši univerzitu klíčová. Nadační fond UP nabízí přístup k finančním prostředkům i vzdělávacím příležitostem, které studentům otevírají dveře k vlastnímu profesnímu rozvoji,“ zdůraznil ředitel fondu Jiří Rudolf.

Inspirace, pomoc i přátelství

V loňském roce rozdělil fond mezi 11 studujících více než jeden milion korun, například na vývoj pomůcek pomáhajících redukovat stres a zvyšovat soustředění, překlad knihy, zlepšení diagnostických metod v kardiologii nebo výzkum nových látek pro léčbu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

„Nadační fond mi dal hned tři důležité věci: větší sebedůvěru v mé schopnosti, podporu a v neposlední řadě také přátelství, která trvají dodnes. Díky stipendiu jsem nezískala jen potřebné finance, ale také prostředí pro růst a seberozvoj v okolí úžasných lidí,“ řekla stipendistka fondu Sára Filipová, která se v rámci svého projektu věnovala výzkumu endometriózy na pracovišti v norském Oslu a vyrazila na odborné konference. O svém projektu mluvila také v podcastu Studio UP s rektorem univerzity Michaelem Kohajdou.

Peníze na letenky, pobyt, materiál

Podpora může být využita na různé náklady související s realizací projektu – od cestovného a pobytu na stáži přes nákup literatury a odborného vybavení až po konferenční poplatky. Kritéria hodnocení žádostí zahrnují originalitu a novost projektového záměru, oborový přínos, společenskou prospěšnost, aplikaci v praxi, mezinárodní přesah výzkumu, výstupy projektu a jejich prezentaci. Pomocným kritériem pro posouzení žádostí je také sociální nebo zdravotní znevýhodnění.

Workshopy, školení a možnosti osobního růstu

Stipendisté NF UP jsou zapojeni do širšího programu rozvoje. Prostřednictvím platformy Talentovaný Palacký získávají přístup k workshopům, školením, koučinku, poradenství a dalším příležitostem pro rozvoj svých dovedností.

Informační setkání s koordinátorkou fondu Katrin Stark a stipendistkou Marií Pražákovou proběhne 17. února 2026 od 16:00 v Kariérním centru UP (Rektorát, Křížkovského 8). Zájemci o podporu fondu se zde mohou zeptat na vše, co je k výzvě zajímá. Registrovat se mohou prostřednictvím Portálu UP. „Pokud se nemůžete setkání zúčastnit osobně, připojte se k webináři Uspějte ve výzvě Nadačního fondu UP, který se uskuteční 26. února 2026 v 16:00. Webinářem vás provedeme společně se stipendistkou Eliškou Zgarbovou. Získáte prostor konzultovat své projektové záměry a lépe se připravit na podání žádosti,“ dodala koordinátorka fondu Katrin Stark.

Talentované studující může fond podporovat díky přízni firemních i individuálních dárců. Generálním partnerem fondu jsou Komerční banka a společnost Sigma Group. Mezi významné dárce patří také například společnost Veolia Czech Republic, Nadace Heleny Morávkové a několik individuálních dárců.

Více informací:
Nadační fond UP, 11. výzva

Informační setkání:
Facebook událost

Webinář:
Facebook událost
Bez registrace, stačí se připojit.

Science centrum Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty UP na 14. a 15. února tematický víkend s názvem Láska je věda. Akce je pro všechny, kteří chtějí smysluplně trávit volný čas, hledají originální místo pro rande nebo netradiční oslavu Valentýna. Novinkou je sobotní večerní program 18+ určený výhradně dospělým.

Organizátoři se zaměří na lásku jako fenomén, který lidé běžně prožívají, ale který lze zároveň popsat a vysvětlit pomocí přírodních věd. Návštěvníci se setkají s tématy z biologie, chemie, fyziky, zeměpisu nebo historie. Výraznou roli přitom hraje jídlo jako jeden z nástrojů blízkosti a komunikace, a to nejen u lidí, ale také ve zvířecí říši. 

„Jednotlivé aktivity jsme skládali tak, aby na sebe logicky navazovaly a ukazovaly lásku z různých úhlů. Od evolučních strategií přes smyslové vnímání až po kulturní zvyklosti. Důležité pro nás bylo sestavit program tak, aby byl srozumitelný dětem, ale zároveň nabídl nové souvislosti i dospělým návštěvníkům,“ pozvala do Pevnosti poznání hlavní koordinátorka akce Šárka Kostková. 

Námluvy u živočichů? Ano a jsou velmi originální

Lidé se například dozví, proč samečci pavouků nosí samičkám pečlivě zabalenou kořist, proč ptáci při námluvách nabízejí ryby jako důkaz své zdatnosti, a jak se i v hmyzí říši objevují pokusy o klamání pomocí falešných dárků.

Experimentátor Vojtěch Neuwirth, absolvent Přírodovědecké fakulty UP a nadšenec do vědy o čokoládě, poodhalí, jak vzniká dokonalá pralinka a proč tento pokrm působí tak neodolatelně. V expozici Do historie! se návštěvníci vydají do minulosti a zjistí, jaká afrodiziaka používali naši předkové, a některá z nich budou moci i ochutnat. 

V kreativních dílnách si vyrobí třpytivá čokoládová srdíčka, v chemické laboratoři uvidí sladké pokusy, a kdo bude chtít na chvíli zpomalit, může se v planetáriu zaposlouchat do komentované prohlídky noční oblohy o milostných příbězích mezi hvězdami. 

Jak vlastně přeskočí jiskra? Může za to fyzika! 

Pozornost bude věnována také fyzikálním souvislostem, které ovlivňují lidské vnímání a emoce. „V expozici Světlo a tma si lidé sami vyzkouší, jak světlo ovlivňuje naše emoce i vztah k jídlu. Ukážeme, že to, co vnímáme jako chuť, čerstvost nebo přitažlivost, není jen otázka osobních preferencí, ale také fyzikálních podmínek kolem nás,“ doplnila Šárka Kostková.

Podle vedoucího Pevnosti poznání Davida Smrčky akce ukáže, že i zdánlivě osobní prožitky mají pevné ukotvení v přírodních zákonech. „Naším cílem je dlouhodobě přibližovat vědu prostřednictvím témat, která jsou lidem blízká. Láska je univerzální zkušenost, na níž lze srozumitelně ukázat, jak fungují přírodní procesy kolem nás i v nás samotných,“ zve do science centra David Smrčka.

V sobotu 14. února se navíc uskuteční večer pro dospělé, který nabídne ochutnávky zmrzliny mražené kapalným dusíkem, hudební doprovod a volný pohyb mezi expozicemi po zavírací době. Vstupenky na večerní část 18+ jsou k dispozici online nebo na místě v Pevnosti poznání. 

Více informací o programu najdete zde.

Řešení mimořádných krizových událostí se neobejde bez dobrovolnické pomoci, která je klíčová pro podporu zasažených osob. Odklízení trosek po povodních, výpomoc v covidových očkovacích centrech či koordinace pomoci ukrajinským uprchlíkům – to vše jsou situace, se kterými mají dobrovolníci z řad studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého zkušenosti. Nyní se Dobrovolnické centrum UP rozhodlo vzdělávat tým koordinátorů dobrovolníků, kteří by v případě krizové situace pomohli zajistit ještě efektivnější zapojení dobrovolnické pomoci.

Série školení, které se zúčastnilo celkem 19 zaměstnanců UP z několika fakult i rektorátních součástí, probíhala v zimním semestru. Zakončil ji lednový dvoudenní kurz první psychologické pomoci pod vedením specialisty na krizovou intervenci Josefa Koláčka a terapeuta Richarda Kořínka.

„Záměr navazuje na dosavadní zkušenosti z krizových situací, do kterých se Dobrovolnické centrum UP zapojilo (pandemie covidu-19, tornádo na jižní Moravě, centra KACPU, povodně na Jesenicku). Vyškolení koordinátoři si touto cestou nejen přiblížili průběh dobrovolnické pomoci v krizových situacích, ale především získali znalosti potřebné pro komunikaci s dobrovolníky, postiženými i dalšími záchrannými složkami na místě. Důraz byl kladen také na péči o dobrovolníky a vyhodnocování rizikových situací,“ upřesnila manažerka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková.

Školení proběhlo postupně v šesti termínech v celkové délce 38 hodin a zahrnovalo nejrůznější témata, včetně vyhodnocení dobrovolnické pomoci při povodních v roce 2024 společně s lokálními koordinátory z Jeseníku.

„Lektorky Stanislava Hamáková a Vlastimila Faiferlíková z Národní asociace dobrovolnictví nás provedly charakteristikami mimořádných událostí i možnostmi dobrovolnické pomoci ze strany univerzitních dobrovolníků, včetně preventivní přípravy. Lektoři Josef Koláček a Richard Kořínek se pak soustředili na zásady komunikace s dobrovolníky i se zasaženými osobami a na péči o zapojené dobrovolníky,“ doplnila organizátorka školení a koordinátorka dobrovolníků Zuzana Pejpková.

Praktická část školení zahrnovala nácvik modelových situací zaměřených na komunikaci se zasaženou osobou.

„Vyzkoušet si krizovou intervenci v rámci školení bylo velmi silné. Přestože šlo jen o nácvik, člověk začne podléhat emocím a přemýšlí, jak dotyčné osobě skutečně pomoci. Jsem rád, že jsem si mohl ověřit, jak bych v takové situaci obstál,“ hodnotí školení účastník Jakub Havlín z VTP UP.

Na školení plánuje Dobrovolnické centrum UP navázat i v roce 2026, a to jak vzdělávacími, tak komunitními akcemi pro skupinu koordinátorů dobrovolníků i pro další registrované dobrovolníky z UP. Cílem je průběžně udržovat akceschopný tým, který bude připraven se zapojit a umožnit tak maximálně efektivní dobrovolnickou pomoc Univerzity Palackého v případě mimořádné krizové situace.

Univerzita Palackého ve spolupráci s Pamětí národa spouští veřejnou sbírku na pomoc Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Jedna z nejvýznamnějších ukrajinských univerzit se na UP obrátila s žádostí o pořízení generátoru, který by jí v současné mrazivé zimě, kdy Ukrajina čelí útokům na energetickou infrastrukturu ze strany Ruska, umožnil pokračovat ve výuce a výzkumu. Generátor by mohl být do Kyjeva odeslán v nejbližších dnech.

Univerzity vždy stály na straně poznání, svobody a odpovědnosti vůči společnosti. Dnes mají znovu příležitost tyto hodnoty naplnit. Pokračující útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny připravují miliony lidí o elektřinu, teplo a základní jistoty. Tato realita dopadá i na akademické instituce – místa, která jsou v časech krize klíčová pro udržení vzdělanosti, kritického myšlení a společenské odolnosti.

Národní univerzita Tarase Ševčenka v Kyjevě se v těchto dnech oficiálně obrátila na UP s prosbou o pomoc. Univerzita proto ve spolupráci s Pamětí národa spouští sbírku na pořízení dieselové elektrocentrály KJ POWER KJA110 (110 kVA), která umožní, aby výuka, výzkum i základní chod univerzity v Kyjevě mohly pokračovat i během výpadků energie a v mimořádně náročných podmínkách.

Univerzita jako pilíř odolnosti
Navzdory blackoutům, přesunům do krytů a každodenní nejistotě se na kyjevské univerzitě stále učí, zkouší, bádá i pomáhá. Univerzita zde funguje jako bezpečný a stabilní prostor – nejen pro studenty a vyučující, ale i pro širší komunitu. Je místem, kde se poskytuje psychologická podpora, kde se drží kontinuita vzdělávání a kde se připravuje budoucnost země, která se brání agresi.

Ani ty nejsilnější instituce však nemohou čelit extrémní zátěži bez podpory. Proto dnes stojíme před jasnou výzvou: pomoci kolegům, kteří hájí stejné hodnoty jako my – jen v nepředstavitelně těžších podmínkách.

Výzva akademické obci – bez hranic
Tato sbírka vznikla z iniciativy UP ve spolupráci s Pamětí národa. Zároveň je otevřenou výzvou celé akademické obci a všem univerzitním komunitám – studentům, vyučujícím, zaměstnancům i dalším univerzitám v Česku i zahraničí. Protože akademická solidarita nemá hranice. A protože pomoc jedné univerzity, znásobená podporou dalších, má skutečnou sílu.

Cílem je vybrat prostředky na konkrétní, okamžitě využitelnou pomoc – generátor, který může být prostřednictvím Paměti národa do Kyjeva odeslán v nejbližších dnech.

Každý příspěvek, malý i velký, je vyjádřením sounáležitosti a odpovědnosti. Společně můžeme pomoci zajistit, aby vzdělávání, výzkum a hodnoty humanity přežily i v čase války.

Ukažme, že nám osud našich kolegů není lhostejný!

Severní Itálie se na následující týdny stává středem sportovního světa, v Milánu začínají zimní olympijské hry. Českou republiku v jejich soutěžích bude reprezentovat 114 sportovkyň a sportovců, mezi nimi i krasobruslařský pár Kateřina a Daniel Mrázkovi a hokejistka Klára Seroiszková studující na Fakultě tělesné kultury UP.

Sourozenci Kateřina a Daniel Mrázkovi jsou juniorskými mistry světa v tancích na ledě z roku 2023 (psali jsme zde). Účast na olympijských hrách v Miláně a Cortině si vytančili na loňském mistrovství světa v Bostonu společně s dalším sourozeneckým párem Natálií a Filipem Taschlerovými – Mrázkovi skončili 12., Taschlerovi 13. Česká republika tak po 32 letech bude na hrách zastoupena dvěma tanečními páry.

ig_sem_https://www.instagram.com/olympijskytym/p/DT099nmjXfk/

Již dnes v 16:40 na led vyjedou české hokejistky, a sice v zápase s USA. Do reprezentačního výběru se dostala i Klára Seroiszková, která v současnosti obléká barvy švýcarského HC Davos. Předtím hrála ligu ve Švédsku, k českému národnímu ženskému týmu byla poprvé povolána v roce 2021.

Všichni tři olympijští reprezentanti studují na FTK UP program Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců, který umožňuje získat kvalitní vzdělání a kvalifikaci pro další uplatnění během aktivní sportovní kariéry. Více o programu zde.

ig_sem_https://www.instagram.com/narodnitymzen/p/DTKlzfnjJrZ/

Zimní olympijské hry se konají do 22. února v italském Miláně a Cortině d’Ampezzo. Do bojů o medaile ve 116 zimních disciplínách se zapojí až 2900 sportovkyň a sportovců z více než 90 zemí světa. Česká výprava čítá 114 reprezentantů, mezi nimi jsou i čtyři, kteří již na hrách zazářili v minulosti – Eva Adamczyková, Michal Krčmář, Ester Ledecká a Martina Sáblíková, která se v Itálii rozloučí se svou kariérou. Naopak svoji olympijskou premiéru zažije hned 69 členů výpravy včetně tří sportovců spojených s UP.

Informace z dění na olympijských hrách můžete sledovat stránkách olympijskytym.cz.

Týden pro wellbeing, celostátní iniciativa, která každoročně upozorňuje na význam péče o duševní zdraví, vztahy a psychickou odolnost v různých oblastech společnosti, včetně školství. I letos se jej prostřednictvím několika akcí i osvětových plakátů zúčastní Pedagogická fakulta Univerzity Palackého.

Týden pro wellbeing propojuje odborníky, instituce, školy i veřejnost a otevírá prostor pro sdílení dobré praxe, vzdělávání a prevenci v oblasti wellbeingu. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého přispívá do celostátního programu pravidelně svými aktivitami s jednotným názvem Pečuji o sebe… a své žáky. Reagují na konkrétní potřeby škol a práce s mladými lidmi.

„I letos organizujeme několik akcí, ráda bych však v tuto chvíli upozornila na vzdělávací program, zaměřený na podporu duševního zdraví a wellbeingu mladých lidí ve školním prostředí. Právě touto akcí chceme zareagovat na potřeby škol, pedagogů i dalších odborníků, kteří se ve své práci setkávají s narůstající psychickou zátěží dospívajících a mladých dospělých. Program, který se v Uměleckém centru UP uskuteční 10. února, je určený především pedagogům a pedagožkám, pracovníkům školních poradenských pracovišť, vychovatelům, preventistům, psychologům i dalším zájemcům o podporu duševního zdraví ve vzdělávání. Je zároveň koncipován jako otevřený vzdělávací prostor pro všechny, kdo chtějí citlivě a bezpečně pracovat s tématy, jakými jsou emoce, stres, úzkost, identita a duševní hygiena ve škole,“ uvedla za organizátory akce Petra Šobáňová, proděkanka PdF UP.

Vedle přednášky a workshopového bloku je jedním z klíčových motivů celé akce zpřístupnění kvalitních, odborně podložených materiálů.  

„Už od středy zdarma rozdáváme učitelům, studujícím a všem zájemcům plakátovací sady. Zájemci si je u vrátnice konviktu mohou vyzvednout během celého týdne. Soubor jedenácti edukativních a osvětových plakátů obdrží i účastníci našeho vzdělávacího programu. Plakáty se věnují zásadním tématům duševního zdraví, například emoci a její regulaci, stresu, úzkosti a panickým atakům, sebepoškozování, spánku, věnují se i tématům, jakými jsou overthinking, FOMO, psychologické potřeby i zdroje duševní odolnosti. Jsou navrženy tak, aby mohly sloužit nejen jako osvětový prvek ve škole, ale i jako konkrétní didaktický nástroj přímo ve výuce,“ doplnila proděkanka Petra Šobáňová. Plakáty jsou ke stažení také zde.

Celý program, připravený Pedagogickou fakultou UP pro celostátní iniciativu Týden pro wellbeing, navazuje na komplexní aktivity projektu Pečuji o sebe, který propojuje odborné poznatky, pedagogickou praxi a dostupné metodické materiály pro školy. Informace o nabídce vzdělávacích akcí a metodických materiálech najdete zde. Více se dočtete v Portálu Učitel21.

Od výzkumu přes státní správu až po byznys a podnikání. Konference XBIO v praxi 2026 ukáže, jak pestré mohou být profesní dráhy absolventů přírodovědeckých oborů. Nabídne inspirativní příběhy, praktické zkušenosti i prostor pro networking. Setkání se uskuteční se 3. března 2026 v Pevnosti poznání v Olomouci.

Setkání studentů, absolventů a odborníků z praxe se letos koná již potřetí a poprvé pod novým názvem XBIO. Akce navazuje na úspěšný formát Exbio v praxi a rozšiřuje svůj záběr také na biologicko-chemické obory. Jejím hlavním cílem je propojovat akademické prostředí s reálným pracovním trhem a nabízet studentům inspiraci prostřednictvím konkrétních příběhů a zkušeností absolventů.

 „Chceme ukázat, že studium přírodních věd otevírá mnohem širší spektrum profesních možností, než si studenti často dokážou představit. Od výzkumu a státní správy přes soukromý sektor až po podnikání,“ říkají organizátoři konference.

Nový název, širší perspektiva

Změna názvu na XBIO symbolizuje posun a ambici představit úspěšné absolventy napříč biologickými a chemickými obory. Akce se letos koná s obměněným organizačním týmem, novými partnery a širším odborným zaměřením. Právě tato pestrost má účastníkům nabídnout komplexnější pohled na možné kariérní cesty a praktické uplatnění získaného vzdělání.

Web konference je již spuštěn a první vlna řečníků byla zveřejněna. Další hosté, programové bloky i doprovodné aktivity budou postupně přibývat.

Naladění na témata konference: podcast s Janem Bučkem

Ještě před samotnou konferencí se můžete inspirovat také podcastem s Janem Bučkem, který je připravený jako součást širší diskuze o uplatnění absolventů v praxi. Rozhovor nabízí otevřený pohled na profesní cestu, rozhodování mimo akademickou dráhu a význam schopnosti přenášet odborné znalosti do reálných projektů a byznysového prostředí.

Podcast je dostupný na YouTube a tematicky přímo navazuje na to, o čem bude XBIO v praxi 2026.

Registrace a aktuální informace

Registrace na konferenci je otevřena. Sledujte nás na webových stránkách, Instagramu a Facebooku, kde budeme průběžně zveřejňovat další informace o programu, řečnících a doprovodných aktivitách.

Country, cha-cha nebo třeba tango. Léčivou sílu tance využívají na Fakultě tělesné kultury UP k pomoci lidem s Parkinsonovou nemocí. Taneční rytmy zmírňují její příznaky a podporují plynulejší pohyb, zároveň napomáhají i sociálnímu životu, který onemocnění nabouralo. Pod hlavičkou mezinárodního projektu NeuroDance fakulta právě otevírá tanečně-pohybový kurz, do kterého se parkinsonici mohou hlásit i s jejich partnery či přáteli.

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje tvorbu dopaminu a oblast mozku zvanou bazální ganglia, které jsou důležité pro řízení pohybu. Chorobu není možné léčit, je však možné mírnit její průběh, zejména pravidelným podáváním dopaminu prostřednictvím léků. Odborníci, kteří spojili síly v projektu NeuroDance, se nadto snaží příznaky Parkinsonovy choroby mírnit a zpříjemňovat tak život pacientů tancem.

video_sem

„Rytmus hudby je podnět, do jehož zpracování se zapojí jiné části mozku, které dovolují člověku s Parkinsonem započít v pohybu a plynule v něm pokračovat. A to je základ naší intervence – pracujeme s jasnou, strukturovanou hudbou a pohyby, které přinášejí účastníkům užitek, podporujeme tím jejich motorické učení. Zároveň tím, že jde o skupinovou aktivitu, má terapie i sociální efekt,“ říká Jana Pelclová z Institutu aktivního životního stylu FTK UP.

„Snažíme se přitom co nejvíce se přizpůsobit režimu parkinsoniků, aby pro ně naše pohybová terapie byla co nejpříjemnější a měla co největší přínos. Roli hraje to, jestli jim zabírají léky a jsou dostatečně saturováni dopaminem, jakou mají náladu. Osvědčil se nám dopolední čas, během lekcí dbáme na bezpečnost, také na pravidelné přestávky, pracujeme s aktuální únavou tanečníků,“ dodává.

foto_sem_4

Případní zájemci o účast v pětiměsíčním kurzu, který na FTK UP startuje v průběhu února, se tak podle Jany Pelclové nemusí vůbec ničeho bát. To může potvrdit i Vít Vysloužil z Parkinson klubu Olomouc, který si zatančil během praktických lekcích v rámci školení lektorů, které na fakultě proběhlo v uplynulých dnech.

„Moc jsem si to užil. Dřív jsem chodil tančit strašně rád, na zábavy, plesy, oslavy. Teď je to s těma nohama problém. Tady mě ale přidržují, můžu dělat něco pro své zdraví a také se pobavit. Je to pohoda. Určitě budu chodit dál,“ prozradil. 

Lekce pro osoby s počínajícím a středním stádiem Parkinsonovy choroby ve věku od 40 roků a jejich případný doprovod se budou konat do června vždy dvakrát týdně, v pondělí a ve středu od 10 do 11 hodin. Zájemci mohou kontaktovat katedru fyzioterapie FTK UP na telefonu 585 636 308. 

Součástí projektu NeuroDance je nejen příprava taneční intervence, ale i vyhodnocení jejího přínosu pro parkinsoniky. „Sledujeme, co náš program s pacienty dělá, a to nejen v oblasti motoriky. Využíváme mimo jiné dotazníky sledující kvalitu života nebo změny v oblasti kognice, zajímá nás i subjektivní vnímání účastníků. Již vloni, kdy se kurz konal poprvé, se nám potvrdilo, že tak, jak je koncipovaný, je přínosný,“ přibližuje Jana Pelclová.

foto_sem_4

Z FTK UP se kromě profesorky Institutu aktivního životního stylu, která se mimo jiné zaměřuje na taneční intervence u seniorů, na projektu podílejí také fyzioterapeutky Martina Šlachtová a Dagmar Dupalová, které s parkinsoniky dlouhodobě pracují, a psycholožka a trenérka tance Jana Harvanová.

Aktivity projektu NeuroDance propojily odbornice a odborníky z institucí ze čtyř evropských zemí. Hlavním partnerem je slovinské The Science and Research Centre Koper, mezi spolupracovníky je vedle Univerzity Palackého také německá Otto-von-Guericke University Magdeburg nebo řecká Thessaly University. Projekt je financován z prostředků Evropské unie ve výzvě Erasmus Sport. Více zde.

Akademický týden Univerzity Palackého, který se uskuteční od 16. do 22. února, tradičně připomene obnovení olomoucké univerzity v roce 1946. Letos se navíc ponese ve znamení 80. výročí novodobé existence UP a nabídne bohatý program pro studenty, zaměstnance, akademickou obec i veřejnost.

Týden zahájí už v pondělí ráno tradiční výzva Daruj krev s UP, která dvanáctým rokem podporuje bezplatné dárcovství krve mezi studujícími a zaměstnanci UP. Obzvlášť vítáni jsou prvodárci a prvodárkyně – na všechny pak čekají drobné dárky od univerzity. Výzva Daruj krev s UP bude probíhat po celý týden až do pátečního odpoledne.

Pondělní ranní program doplní komunitní Kávové pondělí ve Studentském klubu UP, které nabídne nejen kávu, ale i prostor pro setkávání, swap oblečení a knih či kreativní dílny. Akce se koná ve spolupráci programu Talentovaný Palacký a Udržitelné univerzity. Večer pak program odlehčí tradiční Hospodský kvíz – univerzitní speciál, který bude probíhat v Jazz Tibet Clubu od 19 hodin.

Ocenění práce, talentu i každodenního nasazení

Stěžejním bodem Akademického týdne bude slavnostní předání výročních ocenění UP za rok 2025, které se uskuteční v úterý 17. února v 16 hodin v kině Metropol. Rektor UP Michael Kohajda zde ocení studentky a studenty za nejlepší práce a sportovní výkony, akademiky a akademičky za odborné publikace i výjimečné pedagogické a popularizační počiny a předávat se budou také mimořádná ocenění neakademickým pracovníkům a pracovnicím. Slavnostní akt moderovaný šéfem olomoucké činohry Romanem Venclem je přístupný veřejnosti a místo je možné si zarezervovat na webu kina Metropol.

„Ocenění vnímám jako poděkování všem, kteří svou prací posouvají Univerzitu Palackého dál – ať už ve výuce, vědě, popularizaci, nebo v každodenním chodu univerzity,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Univerzita jako společenství v symbióze s městem

Součástí týdne bude také tradiční středeční studentská mše svatá v kostele Panny Marie Sněžné, druhý ročník akce V záři reflektorů v Pevnosti poznání, která poděkuje vědcům a vědkyním aktivním v médiích, nebo Reprezentační ples Univerzity Palackého, který se letos uskuteční v předvečer 80. výročí znovuobnovení univerzity v pátek 20. února. Slavnostní večer se ponese v rytmech swingu, moderovat jej bude moderátorka a zpěvačka Erika Stárková. Vstupenky na ples lze zakoupit zde.

Závěr Akademického týdne UP bude tradičně patřit symbolickému hlasu zvonů olomouckých kostelů a víkendovým kulturním návštěvám. Zvony se díky spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým rozezní v sobotu 21. února v 15 hodin. Během víkendu pak studenti a zaměstnanci UP budou moci zdarma navštívit Pevnost poznání a Muzeum umění Olomouc, Vlastivědné muzeum nabídne zvýhodněné vstupné.

„Akademický týden vnímáme jako svátek celé univerzitní komunity. Je to chvíle, kdy se můžeme potkat napříč fakultami, ocenit úspěchy kolegyň a kolegů a připomenout si, že univerzita není jen místo studia a práce, ale také silné společenství,“ dodal rektor Michael Kohajda.

Celý program je k dispozici na webu akademickytyden.upol.cz.