Novinky z PřF a UP

Tváří se jako kamarádi. Své oběti, vesměs mladé lidi, oslovují prostřednictvím sociálních sítí a tvrdí, že jim chtějí pomoci. Na profilech prezentují svůj úspěšný život, peníze a luxus, který podle nich může mít každý. Jenže je to podvod. Praktiky podvodníků působících na sociálních sítích odhaluje nový dokumentární snímek Red Flags, jehož spoluautorem je absolvent Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Skautský institut Olomouc film promítne 22. června.

Z průzkumu České bankovní asociace vyplývá, že klienti bank čelili za první tři měsíce letošního roku téměř 24 tisícům útoků. Ve srovnání s loňskem jde o mírný nárůst. Významně však vzrostla celková škoda, která od začátku roku do konce března dosáhla 798 milionů korun. E-šmejdi jsou tedy schopní ukrást výrazně větší částky než v minulých letech. Mezi nejzranitelnější skupiny patří mladí lidé, u nichž finanční gramotnost spíše stagnuje. Právě jim je věnován nový dokumentární snímek Red Flags, který vznikl díky společnosti Nekrachni.

Jak film vznikal? Co je jeho cílem? A proč by si ho studující i široká veřejnost neměli nechat ujít? Nejen o tom hovoří spoluautor filmu Vojtěch Drašner, absolvent Filozofické fakulty Univerzity Palackého. 

Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého jste absolvoval bakalářské studium psychologie, magisterské pak na Masarykově univerzitě v Brně. Po absolutoriu vedla vaše cesta do organizace Nekrachni, kde pomáháte mladým lidem zvládat jejich první finanční kroky. Jak jste se dostal k filmu Red Flags a jak vznikal?

Společnost Nekrachni oslovila Česká bankovní asociace. Poukazovala především na to, že její data ukazují, že mladí lidé často přicházejí o peníze kvůli podvodům. Zajímalo nás proto, jaké typy podvodů na ně cílí. Začali jsme si všímat nových technologií, různých falešných platforem, a především psychologické manipulace. Mladé lidi jsme chtěli informovat prostřednictvím reálných záběrů, a tak jsme začali mapovat, co se děje. Až když jsme nashromáždili velké množství materiálu, uvědomili jsme si, že nejlepší cestou bude vytvořit dokument.  

Můžete krátce shrnout čemu se film věnuje?

Finančním podvodníkům (scammerům) na sociálních sítích, kteří cílí především na mladou generaci. Častými terči jsou studenti a studentky, a to právě proto, že ještě studují a nemají vysoké příjmy, případně jsou teprve na začátku své kariéry. Podvodníci jim slibují rychlé zisky, „zázračné“ investice nebo různé online projekty. Ve skutečnosti se z nich snaží vylákat peníze. Často jde o podvody typu pyramidových schémat, tzv. bílých koní nebo o zneužívání důvěřivosti a slabostí druhých. Hlavním cílem našeho snímku je osvěta. Chceme mladé lidi upozornit na podvodníky působící na sociálních sítích.

Proč by se lidé měli na film přijít podívat?

Mnozí si říkají, že podvodníka snadno poznají. Jenže to není tak jednoduché. Tito lidé se velmi přesvědčivě tváří jako kamarádi. Mají na vás vždy čas a spoustu rad. Dříve či později se však začnou objevovat varovné signály (red flags). Ne každý si jich ale všimne. Jsou nenápadné, někdy dokonce skryté. Nestačí tedy pouze říkat, že podvody existují a jsou nebezpečné. Prostřednictvím našeho dokumentu, do jehož obsahu přispěla svými komentáři i Romana Mazalová z katedry psychologie FF UP, chceme ukázat, jak se jim bránit. To mohou mladí lidé udělat až ve chvíli, kdy pochopí, proč podvodnické techniky fungují. Právě na ně dokument upozorňuje. Budeme rádi, když lidé snímek zhlédnou a stanou se vůči těmto varovným signálům všímavější. Snáze tak ochrání své peníze.   

Red Flags, vytvořila společnost Nekrachni. Snímek mapuje nekalé praktiky na sociálních sítích, jež cílí na mladé lidi. Skautský institut Olomouc, 22. červen, od 17 hodin. V rámci programu se na uvedené téma uskuteční i debata. Více na Redflags.cz.

Výroční konference aliance Aurora 2026 v Duisburgu-Essenu spojila debatu o budoucnosti evropského vysokého školství s připomenutím deseti let spolupráce v rámci univerzitní sítě Aurora Network. Hlavními tématy byly důvěra ve vědu, společné vzdělávání, mikrocertifikáty, výzkumná spolupráce, zapojení studentů a společenská role univerzit. UP na konferenci reprezentovali členové vedení univerzity, centrálního týmu Aurory i studenti a studentky.

Konference přivítala téměř 200 účastníků z 15 univerzit a stala se důležitou platformou pro diskuzi o dosavadním vývoji programu Aurora 2030 i o dalších prioritách evropského vysokého školství. Zároveň připomněla deset let spolupráce v rámci sítě Aurora Network. Během čtyř dnů se akademici, studenti, zaměstnanci i další hosté zapojili do plenárních zasedání, workshopů, strategických jednání a networkingových akcí zaměřených na výzvy, kterým dnes vysoké školství čelí.

Univerzitu Palackého na konferenci zastupovali členové centrálního týmu Aurory na UP i delegace vedení univerzity. Rektor UP Michael Kohajda se setkal s rektory partnerských univerzit a reprezentoval Univerzitu Palackého na jednání Aurora General Council. Dalších jednání se účastnili prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a prorektorka pro mezinárodní vztahy Ivona Barešová, do jejíž gesce Aurora spadá.

„Po deseti letech spolupráce v síti Aurora Network vstupuje Aurora do další fáze svého rozvoje. Na základech vybudovaných v uplynulých letech nyní rozvíjí konkrétní aktivity a iniciativy, které mají přímý dopad na studenty, akademiky a další pracovníky partnerských univerzit,“ uvedla Ivona Barešová.

Budoucnost postavená na důvěře

Jedním z hlavních témat celé konference byla role univerzit jako důvěryhodných institucí. V úvodním panelu vystoupila uznávaná popularizátorka vědy a chemička Mai Thi Nguyen-Kim, která se zaměřila na výzvy spojené s komunikací vědy v době informačního zahlcení a klesající důvěry veřejnosti. Její vystoupení otevřelo diskuzi o tom, jak mohou univerzity účinněji komunikovat se společností, čelit dezinformacím a posilovat důvěru veřejnosti ve výzkum i rozhodování založené na důkazech.

Významné místo v programu zaujaly také výzkum, inovace a podnikání. Jednotlivé sekce se věnovaly tématům, jako jsou otevřená věda, digitální vzdělávání, mezinárodní mobility, občanská angažovanost nebo inovativní podnikání. Jednou z hlavních priorit pro další období má být společné vzdělávání. Aurora se chce zaměřit zejména na podporu rozvoje společných studijních programů, který by studentům umožnil získat titul spojený s více partnerskými univerzitami. Důležitou roli má sehrát také rozvoj kratších flexibilních vzdělávacích formátů zakončených mikrocertifikátem. Této oblasti se proto v programu věnovaly workshopy zaměřené na společné vzdělávací formáty, mikrocertifikáty, uznávání studia, blended intensive programmes i digitální certifikáty.

„Společné vzdělávání a sdílení odbornosti jsou klíčem k tomu, aby evropské univerzitní aliance přinášely dlouhodobý dopad. Jedním z hlavních úkolů pro nadcházející období proto bude odstraňování legislativních a administrativních překážek, které hlubší spolupráci evropských univerzit stále komplikují,“ řekla Ivona Barešová.

Nedílnou součástí Aurory jsou také studenti. Na konferenci se proto setkali během jednání Studentské rady Aurory (Aurora Student Council), byla jim věnována samostatná plenární diskuze a zároveň se účastnili i dalších panelů. Za Univerzitu Palackého vystoupila studentka filozofické fakulty Eliška Karasová, místopředsedkyně Aurora Student Council, během plenární sekce Aurora 2030 Midway: Achievements, Challenges, and the Road Ahead i panelu Window into Student Representation.

Významné milníky a úspěchy

Důležitým okamžikem setkání bylo předání předsednictví Aurory Margrethe Jonkman, předsedkyni výkonné rady Vrije Universiteit Amsterdam. Ve svém prvním projevu v roli prezidentky zdůraznila význam úzké spolupráce mezi univerzitami Aurora v rychle se měnícím mezinárodním prostředí. Vyzdvihla také společný závazek v oblasti vzdělávání, sdílení znalostí, výzkumné spolupráce a přínosu univerzit pro společnost.

Ačkoli se konference soustředila především na budoucí ambice, nabídla také příležitost ohlédnout se za dosavadními výsledky Aurory od jejího vzniku v roce 2016. Během uplynulého desetiletí se Aurora rozvinula v globální síť univerzit, které propojují akademickou excelenci se společenskou odpovědností, a to prostřednictvím mezinárodní spolupráce, výzkumu, vzdělávání a aktivního zapojení komunit.

foto_sem_4

Setkání bylo zároveň příležitostí ocenit práci Aurora Communities of Practice, tedy tematických odborných komunit působících napříč aliancí. Ceny Aurora CoP Awards mají upozornit na inspirativní práci týmů, které rozvíjejí spolupráci, udržitelnost a společenský dopad v rámci Aurory. Během závěrečného ceremoniálu získala ocenění také komunita Peace in Practice Across Universities, kterou UP vede společně s VU Amsterdam. Komunita propojuje partnery v oblasti výzkumu, výuky a občanských aktivit zaměřených na mír a globální občanství.

Výroční konference Aurory potvrdila, že úspěchy, kterých se podařilo dosáhnout během prvního desetiletí, tvoří pevný základ pro další etapu rozvoje. V následujícím období se Aurora zaměří nejen na dokončení současné fáze programu Aurora 2030, ale také na přípravu dalšího dvouletého prodloužení spolupráce v rámci Iniciativy Evropských univerzit.

Další informace o činnosti Aurory naleznete na webu Aurory na UP a na společném centrálním webu.

Olomoucké anglistice skončila celá jedna éra. Zemřel náš emeritní profesor Jaroslav Macháček, ikona české lingvistiky (žák Ivana Poldaufa), legenda a nejslušnější člověk, jakého jsem kdy potkal.

Ta éra ale vlastně neskončila až jeho smrtí, skončila už koncem srpna 2011, kdy odešel z funkce vedoucího katedry, kterou zastával od roku 1990. Tehdy byl znovu přijat na filozofickou fakultu, ze které musel pro své názory nuceně odejít v roce 1970, na samém počátku období, kterému komunisté eufemisticky říkali „normalizace“ a které bylo vším možným, jen ne normálním.

V době mého studia (1979–1984) se o docentu Macháčkovi (profesorem byl jmenován až v roce 1991) mluvilo jen šeptem, málokdo z nás ho viděl osobně, nebo jsme si to alespoň mysleli, protože jsme netušili, jak vypadá. Když jsme se ovšem připravovali na zkoušku z anglické historické mluvnice, jeho skripta Stručný přehled historického vývoje angličtiny (dodnes si pamatuji, že šlo o dotisk z roku 1964) jsme si půjčovali jako nesmírně cenný kontraband. Záhy jsme také vypátrali, že jakmile zkoušející zjistil, že se daný student připravoval právě z Macháčkových skript, téměř automaticky zapisoval do indexu jedničku. Věděli jsme, že autor pracuje někde v kotelně a občas učí učitele lékařské fakulty anglicky, a zaslechli jsme také, že většina anglických verzí odborných článků či referátů na konferencích, jejichž autory byli pracovníci téže instituce, je jeho překladatelským dílem. Představoval jsem si, jak se docent či profesor lékařské fakulty plíží potají do kotelny, aby panu docentu Macháčkovi předal nějaký odborný text, a přitom se ohlíží, zda ho nepronásleduje nějaký udavač z vlastních řad, či dokonce příslušník Státní bezpečnosti v civilu.

Poprvé jsem pana docenta Macháčka viděl ve druhé polovině 80. let. Přišel se podívat na divadelní představení brněnských studentů anglistiky, jaké se vždy jednou do roka odehrávalo v legendárním Divadle hudby. Už si nepamatuji, kdo mi ho vlastně ukázal, ale dobře si vzpomínám, že ho tehdejší členové katedry, ale i lidé, které jsem neznal, uctivě zdravili, ale pak se co nejrychleji vzdalovali, aby snad neměli v budoucnu potíže.

Když se v roce 1990 vrátil, vypadalo to, jako by nikdy neodešel. Nikomu nic nevyčítal, nikomu se nemstil, nezahořkl a vůbec nemluvil o těch dvaceti ztracených letech, kdy nesměl pracovat ve svém oboru ani publikovat. A spolu s ním přišla pravá akademická atmosféra. S každým členem katedry si našel čas neformálně popovídat a zažertovat, věděl přesně, kdo se o co zajímá a čím se zabývá, v těžkých časech dokázal povzbudit. Neměl rád zbytečné papírování a schůzování, zastával názor, že všichni mají dělat to, co umějí nejlíp, a to takovým způsobem, jaký jim nejlépe vyhovuje. A jeho podřízení mu tuto důvěru vraceli. Katedra nikdy neměla tolik velkých grantů a výzkumných záměrů ani lepší výsledky v publikační činnosti než mezi lety 1994 a 2011. Schůze katedry byla významná společenská událost, a dokonce i na opravování přijímacích testů se členové katedry těšili. Když jsem se někdy při psaní nějakého článku zasekl, zašel jsem za ním na katedru jen tak, na kus řeči, a poté, co jsem si vyslechl nějakou uštěpačnou, ale zároveň laskavou poznámku třeba o mé neznalosti nějakého latinského rčení, dobrá nálada mi vydržela několik dní a tam, kde je dobrá nálada, jde práce od ruky sama. Jeho suchý anglický humor byl proslulý a žádná slavnostní událost, žádné jubileum se neobešly bez jeho originálního proslovu, o kterém se pak ještě dlouho obdivně mluvilo. Měli ho rádi všichni studenti; i pro ně byl přirozenou autoritou.

Přestože byl dva roky proděkanem pro zahraniční záležitosti a pět let (1992–1997) prorektorem Univerzity Palackého, pro nás na katedře tu byl vždycky. Vždy se s ním dalo domluvit, vždy našel řešení. Za jeho působení se k sobě všichni chovali s úctou a respektem, protože se tak choval ke každému i on. Tehdy nikdo nešel kolegům po krku, nevrážel jim kudlu do zad; stud by to nikomu nedovolil. Svou schopnost stmelovat a kultivovat používal i jako člen fakultního a později univerzitního senátu, ale například i jako člen předsednictva Rady vysokých škol.

To, že byl myšlením stále mladý, ale zároveň moudrý a zkušený, k němu dozajista přitáhlo i jeho manželku Michaelu, výbornou lingvistku a čerstvou docentku. A když se dostal do věku, kdy i on potřeboval oporu, poskytla mu ji v míře vrchovaté.

V roce 1984 jsem psal pod vedením Josefa Jařaba, který si pana profesora Macháčka též velmi vážil, diplomovou práci, v níž jsem mimo jiné rozebíral román Walkera Percyho Poslední džentlmen. Když tak přemýšlím a rozhlížím se kolem sebe, zdá se mi, že toto označení sedí nejlépe právě na pana profesora Macháčka.

Přišla smutná zpráva – opustil nás člověk po dekády považovaný za jednoho z „dobrých duchů“ naší filozofické fakulty. Profesor Jaroslav Macháček z katedry anglistiky a amerikanistiky. Bylo mu 96 let.

Jako chlapec zažil Olomouc ještě v časech, kdy byla jeho rodná čtvrť Pavlovičky dvojjazyčným česko-německým sousedstvím – a právě jazyky se staly jeho vášní a osudem. Krátce po 2. světové válce nastoupil na čerstvě obnovenou Filozofickou fakultu Univerzity Palackého. Jako čerstvý absolvent zde začal v roce 1952 vyučovat. Mezi jeho první studenty patřil i budoucí rektor Josef Jařab.

Do šedesátých let se zařadil mezi elitu československé anglistiky. Tehdejší politické uvolnění mu umožnilo akademické působení i v zahraničí – přednášel mimo jiné na univerzitě v britském Sheffieldu. Za „pražského jara“ se stal vedoucím katedry.

Jeho profesní život osudově poznamenala sovětská invaze v srpnu 1968. Pro neskrývaný nesouhlas s nově nastolovanými pořádky byl postupně zbaven akademických funkcí, a nakonec vyhozen z fakulty.

Na dlouhých 16 let byl odkázán na práci topiče v kotelně ve Fakultní nemocnici Olomouc. Ani za léta strávená v kotelně neztratil akademický rozhled a odbornost. Lékaři ve fakultní nemocnici svého topiče s docenturou a znalostí osmi jazyků dlouho neoficiálně vyhledávali jako překladatele a učitele.

Po pádu komunismu byl povolán k návratu na „rodnou“ filozofickou fakultu, kterou následně pomáhal rozvíjet z pozice proděkana a profesora katedry anglistiky a amerikanistiky. Tu aktivně vedl až do svých 82 let. Ještě jako emeritní profesor zde přednášel.

Svou prací ovlivnil několik generací akademiků a studentů, kteří si jej hluboce vážili pro jeho erudici a životní moudrost, humor, optimismus, laskavost a až starosvětské gentlemanství. Zůstane navždy zapsán v paměti naší alma mater.

Poslední rozloučení s panem profesorem se uskuteční ve čtvrtek 18. června od 12:40 v obřadní síni olomouckého krematoria.

U příležitosti 200. výročí ustanovení šlechtické výlučnosti u olomoucké metropolitní kapituly připravila Cyrilometodějská teologická fakulta UP, Muzeum umění Olomouc a Římskokatolická farnost sv. Václava Olomouc výstavu nazvanou Šlechtictví & kněžství. Její vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 18. června v 16 hodin.

Výstava v kryptě katedrály sv. Václava připomíná vybrané osobnosti z řad olomouckých kanovníků 19. a první poloviny 20. století, a to prostřednictvím uměleckořemeslných děl liturgické povahy z fondu katedrály.

„Návštěvníci se mohou seznámit s uměleckými díly, která kanovníci opatřili, aby zvýšili lesk katedrální bohoslužby, a s předměty spojenými s fungováním kapituly. Na výstavě uvidí preciosa (kalichy a další zlatnické práce) a paramenta. Vystavena jsou také signa olomouckých kanovníků a almuce (kožešinová pláštěnka), která se v zimních měsících nosila do chóru,“ upozornila spoluautorka výstavy Jitka Jonová, vedoucí katedry církevních dějin a dějin křesťanského umění CMTF UP.

Od raného středověku vznikaly při katedrálních chrámech sbory kleriků – kanovníků, jejichž úkolem bylo zajišťovat modlitby v chóru katedrál, pečovat o slavnostní podobu bohoslužeb a podporovat biskupa při správě diecéze. Tuto roli zastávala také olomoucká kapitula, která patří k nejstarším církevním institucím na Moravě. Od konce 17. století byli olomouckými kanovníky téměř výhradně příslušníci šlechty. V Olomouci byla šlechtická výlučnost zakotvena v kapitulních stanovách potvrzených olomouckým arcibiskupem, arcivévodou a kardinálem Rudolfem Janem v roce 1826. Tuto podmínku se podařilo uvolnit až po roce 1880 a definitivně zrušit po roce 1918.

„Ať už byli olomoučtí kanovníci šlechtici rodem, nebo se jejich šlechtictví projevovalo v duchovních aktivitách, představovali důležitou součást fungování diecéze i katedrály. Patřili často k nejštědřejším donátorům, ale také k významným hybatelům kulturního, společenského i národního života,“ dodala docentka Jonová.

Výstava bude zahájena vernisáží ve čtvrtek 18. června v 16 hodin a v katedrální kryptě ji bude možné navštívit až do 13. září. Do konce června a v září bude přístupná o víkendech, v červenci a srpnu pak i ve všední dny viz přiložený plakát výše. Mimo uvedené časy lze výstavu zhlédnout v rámci předem objednané komentované prohlídky jako součást prohlídkového okruhu. Další informace k výstavě zde.

Webová aplikace Pokusnice.cz, kterou vytvořili odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Vědeckotechnickým parkem UP, se rozrostla o nové funkce pro správu chemikálií, laboratorního vybavení a organizaci laboratorního provozu. Z původní databáze návodů na chemické pokusy se tak postupně stává komplexní nástroj, který učitelům chemie pomáhá nejen s přípravou praktické výuky, ale také s každodenním fungováním školních laboratoří.

Největší novinkou Pokusnice.cz je sekce Laboratoř, která propojuje jednotlivé části aplikace do jednoho pracovního prostředí. Učitelé a laboranti mohou pomocí aplikace spravovat zásoby chemikálií a vybavení, sledovat jejich množství, dostupnost či expiraci, vytvářet vlastní záznamy a organizovat experimenty podle potřeb své školy.

Rozšíření databáze chemikálií

Rozšíření se dočkala také databáze chemikálií. Nový modul umožňuje vyhledávat látky podle názvu i vlastností a poskytuje základní fyzikálně-chemické údaje, bezpečnostní informace, GHS symboly, H-věty, P-věty i odkazy na bezpečnostní listy. Podobně funguje modul Laboratorní vybavení, který nabízí přehled laboratorního skla, ochranných pomůcek a dalších nástrojů využívaných při výuce chemie.

„Původní poslání aplikace však zůstává stejné. Pokusnice.cz má učitelům chemie na základních a středních školách usnadnit přípravu experimentů a podpořit zařazování praktické výuky do hodin,“ uvedl Václav Bazgier z katedry fyzikální chemie.

Přehledné návody pro školní experimenty

Databáze pokusů je přehledně členěna podle jednotlivých oblastí chemie, laboratorních technik i typu experimentů. Uživatelé mohou vybírat mezi demonstračními pokusy, školními žákovskými experimenty nebo domácími pokusy určenými pro bezpečné ověření chemických principů mimo školní laboratoř.

Výrazně propracovanější jsou také samotné návody na experimenty. Kromě seznamu potřebných chemikálií a vybavení obsahují vysvětlení vědeckých principů, vzdělávací souvislosti, podrobný pracovní postup, doporučené množství materiálu, metodické poznámky pro učitele i návrhy alternativního provedení. Součástí mohou být fotografie, videa, pracovní listy nebo popisy očekávaných výsledků experimentu.

Interaktivní průvodce přímo při výuce

„Novinkou přímo při realizaci pokusů je interaktivní průvodce experimentem, který uživatele provádí jednotlivými kroky a pomáhá minimalizovat chyby při práci. Učitelé tak získávají praktického pomocníka využitelného přímo během výuky,“ doplnil Václav Bazgier.

Aplikace zároveň podporuje zájem o chemii i mimo školní prostředí. Vedle školních experimentů nabízí také jednoduché domácí pokusy, které mohou žáci bezpečně realizovat společně s rodiči. Přispívá tak k propojení školní výuky s každodenním životem a ukazuje, že chemie může být srozumitelná, bezpečná a atraktivní i mimo školní lavice.

Pokusnice je dostupná na webu www.pokusnice.cz. Vývojový tým počítá s dalším rozšiřováním databáze experimentů, pracovních listů a multimediálních materiálů i s rozvojem funkcí podporujících sdílení zkušeností a spolupráci mezi učiteli.

V češtině je k dispozici jen velmi málo zdrojů, které by pomohly porozumět perskému súfismu. Tuto mezeru v literatuře se pokusil zaplnit Ali Yansori, český filozof a muzikolog působící na katedře filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V nakladatelství Malvern vydal knihu Cesta svobodného ducha: Súfismus a chuť bytí.

Tato pozoruhodná publikace v rozsahu téměř dvě stě padesát stran se věnuje perskému súfismu. Cesta svobodného ducha: Súfismus a chuť bytí není běžnou odbornou studií, ale spíše filozoficko-mystickou meditací o vnitřním osvobození člověka.

„Kniha slouží jako obecný úvod do světa perského súfismu. Vypráví jeho příběh skrze zásadní aspekt této tradice, který bývá v akademické literatuře často opomíjen: svobodomyslnost. Vzhledem k současné válce, do níž je Írán zapojen, a jejím potenciálním globálním důsledkům, například možnosti energetické krize, se zájem o perskou, tedy íránskou, kulturu výrazně zvýšil. Snad moje kniha osvětlí aspekty perské kultury, které by jinak mohly zůstat západním čtenářům skryty,“ uvedl její autor Ali Yansori, odborný asistent katedry filozofie FF UP.

Podle něj není súfismus jakožto cesta svobodného ducha pro většinu znám, protože se studiu súfismu věnují především islámští badatelé, kteří bývají spíše konzervativní. Tito badatelé mají silnou motivaci prezentovat takovou podobu súfismu, která je v souladu s náboženským právem.

„Charakteristickým rysem perského súfismu je, že jde o filozofii bez dogmat a doktrín, podobně jako u duchovních tradic bližších západním čtenářům, například taoismu či zenového budhismu. Súfismus se zaměřuje především na umění bytí a životní zkušenost. Ti, kteří neovládají klasickou perštinu, nemají přímý přístup k súfijským textům. Nezbývá jim proto než přijímat interpretace badatelů jako bernou minci. Cílem mé knihy je tak odhalit to, čemu se odborná literatura doposud nevěnovala. Do češtiny jsou poprvé přeloženy některé z nejskandálnějších súfijských výroků. Čtenářům představuji pulzující srdce súfismu a nabízím portrét svobodného súfijského ducha v jeho nejryzejší podobě,“ shrnul Ali Yansori, který interpretuje súfismus jako cestu vnitřní svobody, sebepoznání a překročení ega.

Yansori uvádí, že je člověk po většinu života ovládán různými ‚pány‘, například společností, ideologiemi, náboženstvím, autoritami, vlastním egem, strachem či ambicemi. Tvrdí, že lidé často zaměňují ‚zdání skutečnosti‘ za skutečnost samotnou.

„Má kniha je v tomto smyslu o tlukoucím srdci perské poezie a filozofie. Kultura totiž závisí na nekonformních jedincích, kteří se vzpírají konzervatismu a ortodoxii většinové společnosti. Jinými slovy, kulturní rozvoj závisí na kontrakultuře vycházející ze svobodného ducha. Jinak hrozí, že kultura ztuhne v konzervativním formalismu,“ dodal autor. Podle něj je historie perské kultury od historie súfismu neoddělitelná, protože právě súfismus vždy poskytoval prostor nezbytný pro vyjádření svobodného ducha.

Cesta svobodného ducha: Súfismus a chuť bytí není učebnicí. Její styl je spíše esejistický a filozoficko-poetický. Oslovit by mohla především čtenáře se zájmem o duchovní filozofii, hledání identity, mystiku nebo kritickou reflexi moderní společnosti.

Více než tři stovky nejúspěšnějších středoškolských badatelů z celé České republiky míří do Olomouce. Od pátku do neděle se budou účastnit 48. ročníku celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti (SOČ). Na organizaci prestižní soutěže se podílejí Univerzita Palackého a Gymnázium Olomouc-Hejčín. Setkání se koná za finanční podpory Olomouckého kraje.

Celostátní přehlídka SOČ patří k nejvýznamnějším studentským soutěžím v zemi. Mladí badatelé v ní každoročně prezentují projekty z oblasti přírodních, technických, humanitních i společenských věd a řada z nich následně pokračuje ve vědecké kariéře na vysokých školách či ve výzkumných institucích.

„Pro Univerzitu Palackého je podpora talentovaných středoškoláků mimořádně důležitá. Právě mezi účastníky SOČ jsou budoucí studenti našich fakult, kteří mohou už během studia rozvíjet svůj vědecký potenciál a později se stát součástí výzkumných týmů. Chceme mladým lidem ukazovat, že věda je otevřená, inspirativní a že i oni mohou být její součástí,“ uvedl za organizační tým Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Slavnostní zahájení přehlídky proběhne v pátek 12. června v kině Metropol. Účastníky zde jménem Univerzity Palackého přivítá prorektor pro doktorské studium a juniorní vědu Miroslav Dopita. Součástí programu bude také ocenění Lucie Ovčačíkové, jejíž vědecká cesta je příkladem toho, jak může účast v SOČ otevřít dveře k mezinárodním úspěchům. Díky svým výsledkům v loňském celostátním kole SOČ totiž před několika týdny reprezentovala jako jediná Českou republiku na prestižní světové soutěži Regeneron International Science and Engineering Fair (ISEF) v americkém Phoenixu v Arizoně, kde v silné mezinárodní konkurenci získala třetí místo v oboru chemie. Na jejím úspěchu se podíleli odborníci z Přírodovědecké fakulty UP, kteří ji vedli v programu Badatel zaměřeném právě na podporu talentovaných středoškolských studentů.

„Ocenění Lucie Ovčačíkové během slavnostního zahájení má být inspirací pro letošní účastníky soutěže. Její cesta ukazuje, kam až může vést zájem o vědu podpořený dobrým vedením a především vlastní pílí a odhodláním. Zároveň podtrhuje význam spolupráce mezi středními školami, univerzitami a vědeckými pracovišti při rozvoji mladých talentů. Lucie jako čerstvá maturantka získala díky své úspěšné prezentaci v USA plné stipendium ke studiu na Westlake University, jedné z nejrychleji se rozvíjejících výzkumných univerzit v Číně,“ doplnil Matěj Dostálek.

Univerzita Palackého poskytla k organizaci celostátní soutěže své prostory. Zajistila pro všechny účastníky SOČ, kterých je i s porotci a doprovodem na čtyři sta, ubytování na vysokoškolských kolejích i stravování v univerzitní menze. Vedle samotných obhajob soutěžních prací nabídne letošní celostátní přehlídka doprovodný program, který proběhne také v režii univerzity. Realizace Celostátní přehlídky 48. ročníku SOČ byla podpořena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Olomouckým krajem.

Jak efektivně využívat digitální nástroje ve výuce? Jak podporovat pedagogické kompetence vysokoškolských vyučujících? I na tyto otázky hledala odpovědi v letním semestru Učící se komunita Univerzity Palackého, která propojuje vyučující napříč fakultami a vytváří prostor pro sdílení zkušeností a inspiraci v oblasti moderního vzdělávání.

Komunita sdružuje zástupce všech fakult, kteří se na svých pracovištích aktivně věnují tématu kvality výuky. Nabízí prostor zkušeným pedagogům i těm, kteří s učitelskou praxí teprve začínají. Do společných debat přinášejí jak své podněty, tak i názory a postřehy kolegů a kolegyň z fakult, které reprezentují. „Právě pravidelná setkání napříč univerzitou jsou důležitým předpokladem pro rozvoj kvalitní výuky. Umožňují vyměňovat si zkušenosti, vzájemně se inspirovat a společně hledat cesty, jak reagovat na proměňující se potřeby studentů i současného vysokoškolského vzdělávání. Velmi si vážím toho, že se na UP daří vytvářet prostředí, ve kterém vyučující aktivně přemýšlejí o své pedagogické práci a chtějí ji dále rozvíjet,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Během letního semestru proběhla dvě tematická setkání. Březnové se zabývalo využitím online nástrojů ve výuce. Účastníci sdíleli zkušenosti s využíváním digitálních technologií pro aktivní zapojení studentů, poskytování zpětné vazby i efektivnější organizaci výuky. Součástí programu bylo také představení COOC kurzů dostupných zaměstnancům a doktorandům prostřednictvím Portálu celoživotního vzdělávání.

Druhá akce se v dubnu zaměřila na podporu kvality výuky a Kompetenční rámec vysokoškolského učitele na UP. Během workshopu účastníci sdíleli své zkušenosti, silné stránky ve výuce i oblasti, které chtějí dále rozvíjet. Diskutovali také o možnostech podpory pedagogických kompetencí na jednotlivých fakultách.

„Obě letošní setkání potvrdila smysl Učící se komunity, jejíž vznik jsme iniciovali v loňském roce. Možnost seznámit se s kolegy z jiných oborů přispívá k rozvoji kultury kvalitního vysokoškolského vzdělávání. Klíčovou roli v tomto procesu sehrávají také členové komunity jako ambasadoři kvality výuky, kteří podporují rozvoj pedagogických kompetencí na svých pracovištích,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP.

Setkání Učící se komunity jsou realizována v rámci projektu IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělání na Univerzitě Palackého v Olomouci, reg. č. CZ.02.02.XX/00/23_022/0008873.

Univerzita Palackého obdržela v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol nejvyšší možnou známku. Mezinárodní evaluační panel ocenil, že věda na UP nezůstává zavřená v laboratořích a univerzita má společenský dopad a přenáší poznatky do praxe. Ohodnotil také strategické řízení univerzity. Výsledky evaluace dokládají, že UP je pevnou součástí národní elity a daří se jí systematicky posilovat své postavení i v mezinárodním výzkumném prostoru.

Univerzita Palackého získala v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol 2025 celkové hodnocení A – vynikající. K tomuto závěru dospěla jednání tripartity na základě podkladů mezinárodního evaluačního panelu, analýzy poskytovatele a stanoviska odborného poradního orgánu.

Příprava na mezinárodní osobní návštěvu hodnotitelů na UP a tvorba rozsáhlých sebeevaluačních zpráv zaměřených na společenský význam, řízení a strategii výzkumu, vývoje a inovací na UP začala za pečlivé spolupráce všech součástí univerzity již na jaře roku 2024. V předchozích dnech skončila významným oceněním univerzity.

„Chtěl bych všem zaměstnancům, zaměstnankyním a součástem poděkovat za jejich systematickou práci a nasazení při tomto náročném hodnocení naší univerzity. I díky nim se potvrdilo a můžeme být právem hrdí, že v oblasti vědy patříme k národní špičce a můžeme pokračovat v nastaveném kurzu,“ ocenil rektor Michael Kohajda.

Nejvyšší známku A v hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol získal spolu s Univerzitou Palackého jen 7 dalších vysokých škol z celkem 33 hodnocených, a to Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, ČVUT, VUT, JČU, VŠCHT a UMPRUM.

Přísné zrcadlo mezinárodních expertů

Hodnocení (on-site peer-review) provedl univerzitami nominovaný a ministerstvem školství schválený mezinárodní evaluační panel složený z deseti odbornic a odborníků z významných institucí. Předsedal mu profesor Jean-Pierre Gesson, francouzský chemik, dlouholetý rektor Univerzity v Poitiers a mezinárodní expert s bohatou zkušeností z evropských hodnoticích agentur.

„Hodnocení má vysokou vypovídací hodnotu právě díky tomu, že se opírá o nezávislý pohled mezinárodního panelu a transparentní proces,“ uvedl prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a dodal: „Nejvyšší hodnocení je výsledkem dlouhodobé práce celé univerzity. Potvrdilo se, že kvalitní věda, promyšlené strategické řízení a koordinovaná příprava napříč součástmi UP jsou zásadními předpoklady úspěchu.“

Věda, která pomáhá společnosti

Panel ocenil silné příklady společenského dopadu a přenosu poznatků do praxe – ať už jde o vývoj nových diagnostických metod v medicíně, pokročilé materiály, ochranu kulturního dědictví, moderní vzdělávání, nebo řešení aktuálních sociálních a právních výzev.

Mezinárodní panel ohodnotil také strategické řízení univerzity. V závěrečné zprávě auditoři konstatují, že UP úspěšně implementuje principy Open Science a systematicky podporuje mladé talenty.

„Vize univerzity být excelentní institucí na národní úrovni i za jejími hranicemi je opodstatněná vysokou kvalitou výzkumu, ale také systémy a pravidly, které byly v tomto období vytvořeny nebo inovovány. UP stojí v centru aktuálního dění v oblasti hodnocení výzkumu v Evropě,“ zaznívá v evaluační zprávě.

Neusneme na vavřínech

Hodnoticí zpráva zároveň pojmenovává oblasti, v nichž by měla univerzita posílit své ambice – mezinárodní partnerství, úspěšnost v prestižních evropských grantech, podpora začínajících vědkyň a vědců a výzkumný výkon v některých společenskovědních oborech.

„Výsledek je důvodem k hrdosti, ale zároveň závazkem. Zprávu vnímáme jako formativní nástroj pro další rozvoj univerzity. Zaměříme se na vyšší úspěšnost v programech Horizon Europe, zvláště pak ERC, na systematickou podporu doktorského a postdoktorského prostředí, na posilování mezinárodní viditelnosti a na podporu oborů, u nichž panel doporučil zvýšit výzkumnou produktivitu,“ doplnil prorektor Drábek.

Podrobné výsledky hodnocení, včetně evaluační zprávy MEP, vyjádření poskytovatele a závěru tripartitního jednání, jsou zveřejněny na webu strategie.upol.cz.

Jak zázemí rodiny ovlivňuje zdraví a pohodu českých dětí? Významně. Kvalita života dospívajících v Česku není určena jen jejich individuálními rozhodnutími, ale zásadně souvisí se socioekonomickou situací rodiny, z níž pocházejí. Nejnovější data mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), kterou v České republice garantuje řešitelský tým z Univerzity Palackého, potvrzují, že rodinné zázemí je klíčovým faktorem, který se promítá do duševního zdraví, stravovacích návyků i fyzické aktivity českých školáků.

Děti z méně majetných rodin čelí výrazně vyšším zdravotním rizikům než jejich zajištěnější vrstevníci. Například riziko výskytu depresí je u nich o 57 % vyšší a rozdíl je patrný i v celkovém vnímání života – děti s nižším socioekonomickým statusem mají zhruba poloviční šanci na vysokou životní spokojenost.

„Ukazuje se, že socioekonomický status není jen zařazení na škále chudý – bohatý. Jedná se o faktor, který významně ovlivňuje míru zátěže, se kterou děti vstupují do dospívání. Pokud chceme skutečně řešit duševní zdraví a wellbeing dětí, musíme se zaměřit na systémovou podporu těch, kteří startují z méně výhodných pozic,“ říká Dita Protopopová, národní koordinátorka politiky duševního zdraví.

Podrobnější report najdete na webu Zdravagenerace.cz.

Nerovnosti se projevují i v tělesném zdraví – děti ze znevýhodněného prostředí mají téměř dvojnásobné riziko nadváhy a obezity. Studie přitom zpochybňuje předpoklad, že bariérou k pohybu jsou náklady na sport v klubech či kroužcích. Rozdíly v pohybové aktivitě pramení spíše z odlišných návyků v rodině a v přístupu ke zdraví jako prioritě. U dětí ze sociálně a ekonomicky slabších rodin také častěji chybí „zdravá kompenzace“ jídelníčku ovocem či zeleninou, kterou jejich bohatší vrstevníci běžně využívají.

Český paradox: Materiální průměr a nerovné životní šance

Z hlediska materiálního zajištění patří Česko v mezinárodním srovnání k průměru (kam patří země jako Finsko, Španělsko či Anglie). Přesto rodinné zázemí v české společnosti určuje například budoucí studijní úspěšnost a duševní pohodu dětí mnohem silněji než v mnoha jiných podobně vyspělých zemích.

„V dopadu sociálních a ekonomických nerovností na duševní zdraví dětí či jejich úspěšnost ve škole patří Česko k zemím s výraznými rozdíly. Naším cílem musí být jejich snižování. I v materiálně velmi slušně zajištěné zemi totiž stále příliš často určují startovní pozici dětí a jejich životní zkušenost,“ vysvětluje Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.

Škola a učitelé jako kotva stability

Významným stabilizačním faktorem pro znevýhodněné děti zůstává škola. Důvěra k učitelům je u dětí z méně majetných rodin vyšší než u dětí zajištěných. Děti se slabším socioekonomickým zázemím vnímají vyšší míru podpory od svých učitelů než jejich bohatší vrstevníci (38 % vs. 33 %) a také více důvěřují učitelům, což se týká 56 % dětí ze znevýhodněného prostředí, to je o osm procentních bodů více než u dětí z nejvíce zajištěných rodin (48 %).

„Ukazuje se, že české školy dokážou alespoň částečně vyrovnávat sociální propasti tím, že nabízí jistý druh vztahové kotvy tam, kde jsou jiné zdroje podpory oslabené. Pedagogové zde nefungují jen jako ti, kdo předávají znalosti, ale jako klíčoví průvodci, kteří znevýhodněným dětem poskytují jistý pocit stability, který v domácím prostředí nemusí být samozřejmostí,“ uzavírá Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Socioekonomické znevýhodnění se ve školním prostředí projevuje jako dvojí zátěž: Děti z rodin s nižším statusem dosahují v průměru horších studijních výsledků – 49 % z nich vykazuje průměrný či podprůměrný prospěch, zatímco u dětí ze zajištěných rodin je to „jen“ 37 %. Zároveň tyto děti pociťují slabší podporu v kolektivu spolužáků – dospívající z lepších poměrů mají o 34 % vyšší šanci na kvalitní vrstevnické vztahy.

„Zpráva HBSC představuje důležitý milník, protože přináší první komplexní analýzu socioekonomických nerovností a jejich dopadů na zdraví a chování dětí v Česku. Jasně ukazuje, že na sociálním zázemí záleží: děti vyrůstající v méně příznivých podmínkách čelí vyššímu riziku nezdravého chování i následných zdravotních problémů. Rizikové chování, jako je kouření nebo užívání alkoholu, stejně jako rozdíly v pohybové aktivitě a výživě, jsou významně ovlivňovány prostředím, ve kterém děti vyrůstají. Zjištění prezentovaná v této zprávě by proto měly být jasnou výzvou ke společnému postupu napříč sektory s cílem vytvořit pro děti podpůrné prostředí, omezit škodlivé vlivy a zajistit, aby každé dítě mělo stejnou šanci vyrůstat zdravě a prospívat,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v Česku.

Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum prostřednictvím projektu DigiWELL. Přehledně a poutavě zpracované poznatky řešitelé HBSC studie zveřejňují na stránkách Zdravá generace. 

Vydejte se na cestu! Nemusíte balit kufry ani kupovat letenku. Stačí otevřít nové vydání magazínu Žurnál UP, které čtenáře zve k objevování tématu Cesty kolem nás a v nás. A tentokrát je toho k objevování opravdu hodně. Nové číslo totiž vychází v rozšířeném formátu – má 52 stran a nabízí tak ještě více příběhů, rozhovorů, objevů, inspirace i vizuálních zážitků.

Už na první pohled zaujme umělecká obálka. Titulní stranu zdobí reprodukce obrazu Moniky Tomanové Cesty kolem nás a v nás, která se stala výtvarným symbolem celého čísla. Umění se navíc neomezuje jen na obálku – magazín přináší také hned několik stran věnovaných výtvarné tvorbě, umělcům spojeným s univerzitou i tomu, jak umění pomáhá porozumět světu kolem nás. Těšit se můžete na rozhovory, portréty, fotografie i inspirativní setkání s tvůrci, kteří dokazují, že stejně jako je univerzita domovem vzdělávání a vědy, je také prostorem pro kreativitu a umění.

Připravili jsme toto číslo jako vždy s důrazem na kvalitní obsah, který ukazuje inspirativní osobnosti a zajímavé příběhy spojené s Univerzitou Palackého. Tentokrát jsme si však dali mimořádně záležet také na grafickém zpracování. Aby bylo dobré čtení zároveň pastvou pro oči. Velké ilustrace, mapy, infografiky a názorné vizuální prvky pomáhají vyprávět příběhy stejně silně jako samotné texty. Výrazným příkladem je rozsáhlé téma věnované vodě, které propojuje výzkumy z různých částí univerzity. Na atraktivně zpracovaných dvoustranách se dozvíte, jak vědci čistí vodu pomocí nanotechnologií, sledují komáří kalamity, využívají slzy při diagnostice rakoviny nebo modelují povodně v Olomouci. Voda zde není jen tématem, ale i vizuálním motivem, který provází celou sekci.

Téma cest se přitom vine magazínem v mnoha podobách. Zavede vás do středomořských krajů prostřednictvím unikátní digitální aplikace mapující historické cestopisy, na koloběžkovou pouť po stopách Viléma Dušana Lambla, do světa nářečí zachycených v originálních jazykových atlasech našich geoinformatiků a své tipy z ciziny přidají i studenti. Když už se vydáme na pouť, stojí za to vědět, jak správně chodit. I to se v magazínu dozvíte. Nechybí ani tradiční rozhovor, tentokrát s ekologem Pavlem Nováčkem, který nabízí zamyšlení nad tím, kam směřuje současný svět a jaké cesty si lidstvo vybírá. Pokud vás zajímá, kudy vede cesta z univerzity do taláru ústavního soudce, určitě si přečtěte příběh Michala Bartoně z právnické fakulty.

Letní měsíce jsou ideálním časem pro zastavení. Třeba v galerii nebo jen tak v křesle s dobrou knížkou. Proto jsme přidali kulturní část spojenou s lidmi z UP – literáty, kurátory, výtvarníky i fotografy. A přibalili jsme také jednu z oceněných studentských vědeckých esejí, která zabodovala v univerzitní literární soutěži.

K dobrému časopisu patří i trochu odpočinku, a tak najdete v našem magazínu i novinku, která potěší všechny milovníky luštění – křížovku a sudoku. Ideální příležitost, jak si po inspirativní četbě o našem (nejen) univerzitním světě ještě chvíli lámat hlavu.

Nový Žurnál UP tak není jen dalším číslem univerzitního magazínu. Je pozvánkou k objevování světa kolem nás, lidí kolem nás i vlastních cest, které každý den podnikáme. Stačí otevřít první stránku a vydat se na cestu. V tištěné podobě ho najdete jako vždy na fakultách, ve Zbrojnici, UPointu či Pevnosti poznání. Elektronicky pak zde.

Příjemné čtení a inspirativní cesty!

Jak se vědě daří odpovídat na klimatické výzvy? Jak nás může výzkum připravit na budoucnost s nedostatkem vody, nepředvídatelnými výkyvy teplot či vymíráním druhů? Přestože někteří lidé tvrdí, že klimatická změna vůbec neexistuje nebo že už skončila, výzkumníci se na proměny krajiny a počasí připravují a díky moderním technologiím přinášejí řešení složitých výzev budoucnosti. Vědci z Univerzity Palackého budou 17. června od 17 hodin v sále Central Muzea umění Olomouc vyvracet mýty a představovat fakta o přírodě kolem nás.

Klimatická změna patří mezi nejvíce polarizující témata současné veřejné i politické debaty. O tom, zda se vlivem člověka s přírodou kolem nás skutečně něco děje, se přou veřejně známé osobnosti v televizních diskuzích i lidé na sociálních sítích. Abychom nepodléhali dojmům, ale opírali se o fakta, pořádá Univerzita Palackého debatu s vědci, kteří se dlouhodobě věnují výzkumu udržitelnosti, krajiny, zemědělství a životního prostředí.

V debatě pro širokou veřejnost vystoupí Jan Filip, který se na CATRIN UP věnuje čištění vody pomocí pokročilých nanotechnologií, a tři vědci z Přírodovědecké fakulty UP. Mária Škrabišová šlechtí plodiny odolnější vůči suchu a patogenům, Jiří Danihlík se zabývá biochemií včel a dlouhodobě mapuje jejich úhyny v rámci projektu občanské vědy COLOSS a geoinformatik Jan Brus se věnuje mapování krajiny a pomáhá předcházet komářím kalamitám. Diskuze je určena všem, kteří chtějí zjistit, jak se současná věda připravuje na zvládání náročných výzev, jež před nás proměny klimatu staví.

Akce se koná pod hlavičkou nové univerzitní kampaně UP to the Future a nabídne srozumitelný pohled podložený výzkumem a konkrétními daty – bez zjednodušování a senzacechtivosti. Dozvíte se, jak věda proměňuje zemědělství a produkci potravin, jak chránit včely před patogeny, jak lze pomocí nových technologií řešit ekologické havárie vody a jak předcházet invazím obtížného hmyzu, například komárů.

Přijďte ve středu 17. června od 17 hodin do sálu Central Muzea umění Olomouc. Program potrvá do 20 hodin. Vědci a vědkyně nejprve představí svůj výzkum prostřednictvím krátkých a atraktivních prezentací, následně budou debatovat mezi sebou i s publikem. Vstup je zdarma a bez nutnosti rezervace.

Okolo 12 tisíc běžců očekávají pořadatelé letošního Mattoni Running Festivalu, kterým Olomouc bude žít v pátek 12. a především v sobotu 13. června. Jeho součástí kromě půlmaratonu je i Běh o pohár rektora Univerzity Palackého v rámci Šantovka běhu na 5 km a také veletrh Moravia Sport Expo na Výstavišti Flora. Univerzita Palackého je partnerem tohoto běžeckého svátku.

Mattoni 1/2Maraton Olomouc, oceněný prestižní známkou World Athletics Road Race Label, se poběží již pošestnácté. Na jeho trasu v sobotu s 19. hodinou vyrazí účastníci více než 60 národností, mezi nimi i elitní běžkyně a běžci, kteří v Olomouci budou bojovat o cenné body do letošního seriálu EuroHeroes, jako je například Tereza Hrochová, Carolina Robles a Jorge Blanco ze Španělska nebo Jan Lukas Becker z Německa.

Z Horního náměstí, kde bude centrum dění, ale první závodníci vyběhnou již odpoledne. Program dne odstartuje v 15:30 Šantovka běh na 5 km, jehož součástí je letos podruhé i Běh o pohár rektora Univerzity Palackého. „Poháry nejrychlejší běžkyni a běžci z řad studujících a pracujících UP předá rektor Michael Kohajda bezprostředně po skončení závodu, kolem 16:20,“ uvedla Gabriela Šťastná z oddělení univerzitních akcí.

Pokud jste zaregistrovaní k jinak vyprodanému Šantovka běhu na 5 km, ale ještě jste se nepřihlásili do Běhu o pohár rektora UP, můžete tak učinit tady.

V odpoledním programu běžeckého svátku pak budou následovat další závody – dm rodinná míle a bambini run. Celkem pořadatelé očekávají účast okolo 12 tisíc běžců.

Sportem bude žít i Výstaviště Flora, a to už od pátku díky veletrhu Moravia Sport Expo. Na něm se mimo jiné představí tři desítky olomouckých sportovních klubů, u jejichž stanovišť bude možné si leccos vyzkoušet. Připraveny jsou i autogramiády olomouckých fotbalistů a hokejistů, setkání s elitními běžci, kteří se postaví na start půlmaratonu, a také třeba výstava Lego modelů se sportovní tematikou. Součástí dění je i štafeta vozíčkářů. Vstup na veletrh je zdarma.

Podrobnosti k veletrhu Moravia Sport Expo najdete zde.
Další informace k celému Mattoni Running Festivalu pak zde.

Česká republika učinila zásadní krok směrem k historicky první misi samostatné České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Premiér Andrej Babiš včera oznámil, že Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala se společností Vast dohodu o realizaci české orbitální mise. Součástí připravované mise, do níž se zapojí astronaut Aleš Svoboda, bude také realizace 13 vědeckých a technologických experimentů. Jedním z nich je projekt PUMR-B, na kterém spolupracují CATRIN Univerzity Palackého a brněnská společnost S.A.B. Aerospace.

Vědecký experiment PUMR-B řeší kritickou roli, kterou budou hrát rostliny při udržování lidského života ve vesmíru. Jeho cílem je detailně prostudovat fyziologické a molekulární změny, kterými prochází ječmen jarní při růstu v prostředí mikrogravitace. Pro pěstování této plodiny během vesmírné mise vyvíjejí specializovaný bioreaktor.

„Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám. Při přípravě bioreaktoru se blížíme k jeho finální podobě. Pokud jde o chystané experimenty, vše ladíme tak, aby byly co nejefektivnější a my z nich získali následně co nejvíce dat,“ vysvětlila hlavní řešitelka projektu za CATRIN Véronique Bergougnoux.

Členové řešitelského týmu projektu PUMR-B měli na včerejší tiskové konferenci v Praze možnost potkat se s budoucím Alešem Svobodou osobně. Český astronaut by měl zastávat pozici pilota mise, jeho zařazení do posádky musí ještě schválit panel všech pěti mezinárodních partnerů ISS. Svoboda se má připojit k francouzskému astronautovi ESA Thomasi Pesquetovi, který byl pro tuto misi jmenován velitelem.

„Setkání s Alešem Svobodou bylo úžasné. Moc mě těší, že jsem mu mohla náš experiment osobně představit." Véronique Bergougnoux

„Setkání s Alešem Svobodou bylo úžasné. Moc mě těší, že jsem mu mohla náš experiment osobně představit. Měla jsem radost jako malá holka – český astronaut má vzít do vesmíru náš experiment a velitelem mise bude Francouz,“ podělila se o dvojí radost vědkyně původem z Francie.

Mise, která bude součástí první komerční astronautické mise společnosti Vast k ISS, je plánována na rok 2027. Dopravu zajistí společnost SpaceX prostřednictvím kosmické lodi Dragon vynesené raketou Falcon 9. Aleš Svoboda by tak měl být naším druhým astronautem v historii po Čechoslovákovi Vladimíru Remkovi a zároveň prvním Čechem, který zamíří na Mezinárodní kosmickou stanici ISS.

Zařízení PUMR-B je soběstačný experimentální modul navržený pro provoz na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v zařízení ICE Cubes Facility. Uvnitř obsahuje speciální pěstební jednotku (SGPU) rozdělenou na dvě části – jednu pro růst rostlin a druhou pro jejich kořeny. Samotný experiment potrvá 12 dnů.

Workshop flamenca, bojovka se španělskými úkoly, ochutnávka paelly i závěrečná tombola. To vše nabídne pátý ročník Španělského dne, který se uskuteční už 11. června v Parkánových zahradách Filozofické fakulty Univerzity Palackého.  

Oblíbená akce každoročně přivítá více než 150 studentů španělštiny ze základních a středních škol z Olomouce a okolí. Jejím cílem je hravou a zábavnou formou přiblížit mladým lidem španělský jazyk, kulturu a tradice.

„Náš Španělský den má každý rok větší úspěch. Mnoho učitelů nás žádá, abychom podobnou zkušenost zopakovali i s jejich studenty. Je to velmi příjemná aktivita, která se těší velké oblibě,“ uvedla Rosalía Calle Bocanegra, vedoucí Španělského centra a odborná asistentka katedry romanistiky FF UP.

Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program, jehož součástí bude workshop flamenca, bojovka plná her a úkolů ve španělštině, ochutnávka tradiční španělské paelly i závěrečná tombola. Akce nabídne také představení studijních možností na katedře romanistiky FF UP, které má studenty motivovat k dalšímu studiu jazyků na vysokoškolské úrovni.

Španělský den vzniká díky dlouhodobé spolupráci Španělského centra katedry romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Přidělenectví pro vzdělávání Velvyslanectví Španělska v České republice. Významnou podporu poskytují rovněž učitelé bilingvní španělsko-české sekce Gymnázia Čajkovského v Olomouci.

Pátý ročník Španělského dne tak opět nabídne jedinečnou příležitost poznat španělský jazyk a kulturu v přátelské atmosféře přímo v areálu Univerzity Palackého.

Španělský den na UP, Parkánové zahrady FF UP, 11. června, od 11:30 do 14:00 hod. Další aktivity Španělského centra najdete zde.  

Získání nových praktických zkušeností z oblasti mikroskopie atomárních sil (AFM) je hlavním cílem čtyřměsíční stáže Jiřího Hoška z CATRIN UP na Aarhus University v Dánsku. V laboratoři profesora MingDong Donga v Interdisciplinary Nanoscience Center (iNANO) pracuje díky projektu HORIZON TMA MSCA Staff Exchanges - LESIA (Laser Engineered Surfaces/Interfaces for Advanced Batteries).

„Jsem velmi vděčný za možnost působit v iNANO. Stáž mi poskytuje jedinečnou příležitost dále rozvíjet své dovednosti v oblasti mikroskopie atomárních sil, jedné z mikroskopických technik využívaných při výzkumu nanomateriálů a biologických systémů,“ uvedl Hošek, který v Dánsku zůstane do konce července.

Jeho úkolem je zdokonalit své praktické dovednosti zejména v oblasti měření mechanických vlastností a interakcí na nanometrické úrovni. „Během stáže se zároveň více seznamuji s dynamikou nosníků (cantileverů), analýzou signálu a kalibračními metodami,“ doplnil vědec.

Čtyřletý projekt LESIA začal 1. března 2024. Pod vedením Aarhus University se do něj zapojili evropští partneři z Dánska, Německa, Španělska, Itálie či Velké Británie, ale v roli přidružených partnerů také kolegové z Hongkongu nebo Číny. Cílem projektu je reagovat na jednu z nejvýznamnějších společenských výzev – nalezení nových zelených zdrojů udržitelné energie. Vědci se věnují vývoji baterií nové generace, které tuto zelenou energii uloží.

Olomouc o uplynulém víkendu žila tradičními Svátky města, které slavnostně zahájil historický průvod ke cti patronky města, sv. Pavlíny. V procesí vedle představitelů magistrátu, kraje, církve či armády kráčeli i zástupci Univerzity Palackého a jejích fakult. Univerzita se podílela i na dalším programu svátků.

Průvod, který díky historickým kostýmům, kočárům taženým koňmi či doprovodu vojenské hudby patří k nejpřitažlivějším částem slavností, je připomínkou toho, že v Olomouci před lety ustoupila morová epidemie poté, co sem byly přeneseny ostatky sv. Pavlíny. Světice se tehdy stala patronkou města.

Než se slavnostní procesí vydalo na svou trasu olomouckým centrem, pozdravila přítomné z pódia na Horním náměstí primátorka Miroslava Ferancová, biskup Antonín Basler a představitelé partnerských měst a významných institucí a organizací.

„Město Olomouc poskytuje domov naší univerzitě již více než čtyři a půl století, univerzita se na oplátku snaží rozvíjet vzdělání, kulturní a společenských život ve městě. Je důležité si uvědomit, že město nejsou jen budovy nebo instituce, ale jsou to zejména lidé, jejich tradice, hodnoty a vzájemné vztahy. A já doufám, že tyto slavnosti budou výbornou příležitostí pro to, abyste mohli vzájemné vztahy navazovat či rozšiřovat,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Průvodu se kromě něj zúčastnili v talárech i další zástupci vedení univerzity, prorektorka Klára Hamuľáková a prorektoři Jiří Drábek a Matěj Dostálek, předseda Akademického senátu UP Ondřej Molnár a také představitelé fakult, mimo jiné děkani Milan Kolář a Václav Stehlík. Procesí prošlo z Horního náměstí k mariánskému sloupu na Dolním náměstí, jehož součástí je i socha sv. Pavlíny, a poté zamířilo do chrámu sv. Mořice, kde proběhla bohoslužba.

Univerzita se podílela i na dalším programu Svátků města. Zájemci mohli navštívit univerzitní odpočinkovou a science zónu, kde si mohli v prosluněném dni jen tak odpočinout, anebo se třeba i něco dozvědět či si vyzkoušet, například u stanoviště Pevnosti poznání. Během večerního open air koncertu pak vystoupil i Smíšený komorní sbor Ateneo UP.

Odborníci nejenom z akademické sféry, ale i bezpečnostní praxe zaměření na problematiku krizového řízení a bezpečnostní témata, zástupci složek integrovaného záchranného systému, představitelé statutárního města Olomouce i studující se na Univerzitě Palackého zapojili do debaty o bezpečnosti měkkých cílů ve vysokoškolském prostředí. První ročník takto zaměřené konference v Olomouci připravila Fakulta tělesné kultury UP. Mezi hosty byla i Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde došlo v prosinci 2023 k tragickému útoku střelce.

Konference Bezpečnostní gramotnost ve vysokoškolském prostředí se zaměřila na aktuální hrozby a trendy v oblasti bezpečnosti měkkých cílů v prostředí vysokých škol. Pozornost byla věnována roli škol a institucí v přípravě pedagogů, zaměstnanců i studentů na krizové situace, tématem byla i spolupráce vysokých škol, složek integrovaného záchranného systému a samospráv při plánování a realizaci bezpečnostních opatření.

Program oslovil necelou stovku zájemců, které v úvodu přivítal děkan FTK UP Pavel Háp, který akci udělil záštitu, a také rektor UP Michael Kohajda. „Jsem rád za tuto konferenci. Naše univerzity jsou velmi otevřené, což s sebou nese i rizika. Věřím, že najdeme způsob, jak ponechat veřejné prostory univerzit stále otevřené, ale zároveň mít zajištěnou dostatečnou ochranu lidí, kteří se v nich nacházejí,“ uvedl mimo jiné rektor, který byl členem vyšetřovací komise zabývající se zásahem na FF UK.

S tím, co se na fakultě po tragické události nejen v oblasti bezpečnosti změnilo, přítomné seznámila děkanka FF UK Eva Lehečková. Dále vystoupil například expert na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity, Vivienne Soyková, která se mj. podílela na vzniku Bezpečnostní strategie ČR, nebo David Buček z olomouckého krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, který představil připravované Centrum bezpečí Olomouc jako středisko vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva.

Zastoupení měla i Univerzita Palackého, když o zkušenostech s implementací bezpečnostních opatření v akademickém prostředí mluvila Blanka Vítová, proděkanka pro organizaci a rozvoj Právnické fakulty UP. Jan Langr z Magistrátu města Olomouce zase přiblížil přípravu zaměstnanců radnice v této oblasti.

„Konference navázala na kurzy věnované bezpečnostní problematice pro budoucí učitele a také pro zaměstnance, které se na naší univerzitě v poslední době uskutečnily. Jejím uspořádáním jsme chtěli vytvořit prostor pro diskuzi o těchto tématech a pro navázání kontaktů a spolupráce mezi vysokými školami, složkami IZS a samosprávami. A to se, myslím, jednoznačně povedlo. Příspěvky byly inspirativní a kuloární diskuze hodně věcné,“ řekl Pavel Otřísal, garant výuky oborů zaměřených na ochranu obyvatelstva na FTK UP, který konferencí provázel.

„Zaznamenali jsme i požadavky, abychom takové setkání uspořádali znovu v příštím roce. Vzhledem k tomu, že i ze zpětné vazby, kterou s hlavním organizátorem, kolegou Vojtěchem Loykou dostáváme, se ukazuje, že to mělo smysl, to určitě zvážíme. Paní docentka Vítová z právnické fakulty dokonce přišla s přáním, zda by nemohla být součástí konference i sekce zaměřená na právní aspekty této problematiky,“ dodal profesor katedry aplikovaných pohybových aktivit.

V brzké době by měl vyjít sborník s abstrakty konferenčních příspěvků.

K problematice bezpečnosti na UP více zde.

Komentované prohlídky depozitářů, ve kterých jsou uloženy materiály k novodobé historii Univerzity Palackého, budou součástí letošního Mezinárodního dne archivů, který připadá na 9. června. Akce bude zároveň připomínkou 80. výročí obnovení olomouckého vysokého učení po druhé světové válce. Návštěvníci moderní budovy Archivu UP, která byla otevřena před rokem a půl v Olomouci-Neředíně, si připomenou také osobnosti dvou rektorů obnovitelů – Josefa Ludvíka Fischera a Josefa Jařaba. Součástí programu pro širokou veřejnost budou i přednášky historiků nebo projekce archivních filmových záběrů.

„Letos si připomínáme významné výročí, kdy bylo v poválečném období v roce 1946 díky neúnavné snaze a úsilí našich předchůdců obnoveno nejstarší moravské vysoké učení pod současným názvem Univerzita Palackého v Olomouci. Prvním rektorem obnovené univerzity se stal filozof Josef Ludvík Fischer. Spolu s ním chceme připomenout i zásluhy prvního polistopadového rektora, který se zasloužil o rozkvět UP po roce 1989, a to amerikanisty Josefa Jařaba,“ popsal Pavel Urbášek, ředitel Archivu UP.

Více informací k programu Mezinárodního dne archivů a přihlašovací formulář na komentované prohlídky najdou zájemci v kalendáři akcí zde.

Návštěvníci Mezinárodního dne archivů, který připadá na 9. června, si mohou vybrat ze tří komentovaných prohlídek budovy, na něž je třeba se předem zaregistrovat pomocí online formuláře. „Připravujeme také výstavu osmdesát let starých návrhů insignií, tedy slavnostních univerzitních žezel a řetězů, které nebyly nikdy realizovány. Zájemci si budou moci prohlédnout osobní věci rektora Josefa Jařaba, chceme jim nabídnout možnost ocitnout se na chvíli v jeho pracovně. Rádi bychom promítli také film o této významné osobnosti Homo Academicus či záběry z Majálesu z roku 1968 nebo vystoupení rektora Josefa Ludvíka Fischera před studenty,“ uvedl Pavel Urbášek.

Součástí programu budou rovněž přednášky olomouckých historiků a členů akademické obce UP Jiřího Fialy, Michaela Viktoříka a Pavla Urbáška ve třech tematických okruzích – Olomoucká univerzita v letech 1573–1827, Františkova univerzita v letech 1827–1860 a Univerzita Palackého v Olomouci od roku 1946.