Novinky z PřF a UP

Historickým liturgickým oděvům se věnují dvě nové knihy, jejichž editory jsou Jitka Jonová a Radek Martinek z Cyrilometodějské teologické fakulty UP. První z publikací se zaměřuje na památkovou ochranu těchto mnohdy vzácných textilií, druhou je katalog představující nejzajímavější bohoslužebná roucha používaná v olomoucké katedrále sv. Václava. Za konečnou podobou obou stojí Vydavatelství UP.

Prakticky zaměřenou knihu Liturgické textilie a jejich památková ochrana ocení především odborní pracovníci zabývající se péčí o historické liturgické textilie, takzvaná paramenta. Kromě toho, že se zabývá materiály a technikami používanými ke zhotovování těchto textilií, nabízí také metodiku potřebnou k jejich restaurování, záchraně či evidenci. Cílem metodiky, na které spolupracovali odborníci z Univerzity Palackého a Národního památkového ústavu, je mimo jiné uchovat význam liturgických textilií jako součásti národního kulturního bohatství.

Velmi reprezentativně a velkolepě pojatý katalog Ornamenta episcopi. Liturgická roucha olomoucké katedrály s předmluvou arcibiskupa Jana Graubnera pak představuje nejzajímavější bohoslužebné textilie z období od 2. poloviny 15. století do roku 1935 dochovaná v dómu sv. Václava, které si zájemci mohli prohlédnout během úspěšné výstavy. Tu vloni v létě navštívilo více než 17 tisíc lidí. Katalog přináší i texty věnující se vývoji bohoslužebných rouch a jejich tvarů, vzorů, zdobení a technik a přibližuje zahraniční vlivy a osudy těchto textilních památek.

Nepřítelem je neinformovaný člověk

Oba počiny, které do jisté míry nemají ve střední Evropě obdobu, představili jejich editoři Jitka Jonová a Radek Martinek během neformálního setkání v Rotundě teologické fakulty.

„Liturgické textilie považuji za nejohroženější kulturní památky současnosti. Zatímco třeba u notového materiálu nebo u knih nějaké povědomí o jejich významu máme, o liturgických textiliích se mnoho neví. Jsem tedy velmi rád, že se nám je podařilo zasadit do kontextu památkové péče,“ uvedl Radek Martinek.

Největším nepřítelem liturgických textilií je podle něj neinformovaný člověk, což mohou být jak duchovní, kteří nemusí tušit, jaké poklady ve své správě mají, nebo i pracovníci muzeí, kteří vždy nemusí rozumět církevním souvislostem. Absolvent olomouckých dějin výtvarných umění mimo jiné připomněl, že k velké ztrátě kontextu a „příběhů“ došlo v 50. letech minulého století při rušení klášterů komunisty, kdy se ne vždy u bohoslužebných souborů zachráněných ze sběrových svozů podařilo dohledat související archiválie.

Dosud na chvostu zájmu

„V olomoucké katedrále je dochováno zhruba 1200 jednotlivých kusů parament, jen málo z nich je zapsáno jako památky. Jen příležitostně byly také některé nápadnější kusy prezentovány, ve větším kontextu se ale jimi nikdo dosud nezabýval. Není mi přitom známo, že by nějaká středoevropská katedrála nebo větší poutní či klášterní kostel měly roucha podobným způsobem zpracována. Svatovítský chrám v Praze na své zpracování zatím čeká a vídeňský svatý Štěpán překvapivě také,“ dodal Radek Martinek ke katalogu.

„V českém prostředí zatím nebyl zájem o liturgické textilie v takovéto míře realizován. A i pokud se podíváte do zahraničních publikací týkajících se památkové péče, najít specializované metodiky pro ochranu církevních textilií je problém. Doufám tedy, že tato naše metodika bude mít praktický dopad a přispěje k rozšíření povědomí v této oblasti, která dosud byla na chvostu zájmu. A je škoda, že nám tak uniká velké kulturní bohatství a dědictví. Přece jen jde o doklad textilní kultury, průmyslu určité doby, toho, co byli naši předci schopní vyrobit a co má nějaký příběh, vlastníka, zhotovitele. Je to badatelsky velmi zajímavé téma,“ řekla Jitka Jonová s tím, že k ochraně starých rouch stačí i „drobnost“: uložení v suchém a bezprašném prostředí.

Publikace, které jsou k dostání v e-shopu Vydavatelství UP (metodiku najdete zde, katalog zde), i výše zmíněná výstava vznikly jako výstupy projektu Historické liturgické textilie v českých zemích: metodologie, inventarizace, péče a prezentace, který je financovaný Ministerstvem kultury ČR z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II). Na projektu Cyrilometodějská teologická fakulta UP spolupracuje s Národním památkovým ústavem.

Navázaní partnerství s univerzitami na Slovensku, ve Velké Británii a Německu a vytvoření týmu pro případný společný výzkum v oblasti proteinového inženýrství je hlavním cílem mini grantu Aurora, jehož hlavní řešitelkou je Lenka Dzurová z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií - CATRIN Univerzity Palackého. Projekt, který potrvá dva a půl roku, by měl zvýšit šance vědců v dalších grantových výzvách a posílit evropskou univerzitní alianci.

Pro vzájemnou spolupráci si mladá vědkyně vybrala zahraniční partnerské instituce, které se stejně jako její mateřské pracoviště zabývají problematikou proteinového inženýrství. Vedle Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích se jedná rovněž o University of East Anglia ve Velké Británii a University Duisburg-Essen v Německu.

„Hlavním úkolem je navázat minimálně se dvěma z těchto partnerů spolupráci, z níž bychom mohli následně těžit při plánování dalších aktivit.  Ať už by se jednalo o výměnu znalostí nebo přístrojů či výměnné pobyty vědců. Ideálním výstupem grantu by měl být společný výzkumný projekt,“ uvedla Dzurová, která řešení projektu zahájila letos v září.

Vědecko-technologický park v Košicích, jenž je vysokoškolským ústavem tamní univerzity, se mimo jiné věnuje vývoji a popisu peptidů využitelných v medicíně. Partneři v Německu a Velké Británii disponují velkými multioborovými týmy, které dokáží danou problematiku zpracovat z nejrůznějších úhlů pohledu. Hlavním tématem vědců z CATRIN jsou v tomto projektu rekombinantní proteiny, hlavně peptidy. Jedná se o antimikrobiální látky, které mají potenciál pro využití v medicíně jako léčiva, případně jako náhrada antibiotik.

Projekt nazvaný Protein engineering in the collaboration with appropriate Aurora Partner Universities uspěl v konkurenci 27 žádostí. Pro Lenku Dzurovou to je první projekt, v němž je hlavní řešitelkou. „I když se jedná o poměrně malý grant, jsem ráda, že jsem ho získala. Příprava byla poměrně náročná už proto, že probíhala během mé rodičovské dovolené. Je to určitě nová zkušenost, kterou využiju v budoucnu,“ doplnila vědkyně.

V pilotní výzvě na Univerzitě Palackého bylo k financování vybráno 18 podaných mini grantů s celkovou dotací více než 1,6 milionu korun. Financování těchto projektů hrazených přímo ze zdrojů rektorátu poslouží k dalšímu posílení Aliance Aurora a bude přímo přínosem pro zúčastněné akademiky.

Univerzita Palackého v Olomouci vstoupila do mezinárodní univerzitní aliance Aurora, která sdružuje devět výzkumných univerzit napříč celou Evropou, na konci loňského roku. Mezi partnery patří například amsterdamská Vrije Universiteit, islandská University of Iceland, rakouská Universität Innsbruck či dánská Copenhagen Business School. Kromě nich se nového projektu účastní také univerzity z Velké Británie, Německa, Španělska a Itálie. Všechny zúčastněné školy se intenzivně zaměřují zejména na témata udržitelného rozvoje a dalších aktuálních otázek včetně klimatických změn či digitalizace.

Sugestivní introspekce do života lidí v 80. letech minulého století, kdy komunistický režim pomalu směřoval ke svému zániku, i symbolický dokument své doby, zachycující životy lidí v normalizační šedi socialistického Československa. Tak by se daly charakterizovat snímky olomouckého fotografa Petra Zatloukala. Kniha jeho fotografií je druhým dílem edice Olomoučtí fotografové, na které spolupracuje Muzeum umění Olomouc a Vydavatelství Univerzity Palackého.

Petr Zatloukal je dnes známý především svou fotografickou sérií Gaudeamus, která dokumentuje události sametové revoluce a pád komunistického režimu na pozadí aktivit a stávky studentů na Univerzitě Palackého v Olomouci. Nová kniha fotografií přináší Zatloukalovy nikdy nepublikované snímky z let, které 17. listopadu těsně předcházely. Zachycuje na nich svérázné rekreanty u maďarského jezera Balaton, mikropříběhy všedních dnů v Olomouci, Bratislavě, Bánské Bystrici či východním Berlíně, prostředí závodů motokár a sportovního tance, atmosféru socialistické nemocnice nebo počátky aerobiku v Československu.

„V Zatloukalových fotografiích se střídá intimní a emotivní výpověď. Daří se mu zachytit svérázné figurky, tragikomické výjevy i nadšení lidí v dnes již zdánlivě banálních situacích, které však v tehdejší perspektivě nabízely dojem něčeho mimořádného v normalizační šedi. V prostředí skromně vybavených školních tělocvičen či omšelých betonových budov zachytil prosté lidi, snící o jiném a lepším životě,“ říká kurátorka Muzea umění Olomouc a editorka knihy Štěpánka Bieleszová.

Petr Zatloukal náleží k proudu českých subjektivních dokumentaristů, kteří na fotografickou scénu vstoupili v 80. letech minulého století. Jeho fotografie se vyznačují mírnou dekadencí a surreálným nádechem. V poslední době zaujala například jeho série snímků automobilových vraků vrůstajících do krajiny a bující vegetace. Věnuje se také divadelní fotografii. Do světa fotoaparátů Zatloukal vstoupil jako žák Miloslava Stibora, významného olomouckého fotografa, jehož tvorbě byl věnován první díl edice Olomoučtí fotografové.

Kniha bude slavnostně uvedena v Česku i na Slovensku. Ve středu 20. října v 17:00 proběhne křest knihy v Galerii města Olomouce, o den později (21. října) pak bude představena v galerii KUPE v Opavě. Na Slovensku se publikace představí 5. listopadu v 15:30 v Univerzitní knihovně v Bratislavě v rámci festivalu Měsíc fotografie 2021.

Publikace je dostupná na e-shopu Vydavatelství UP. Více o edici Olomoučtí fotografové najdete na stránce photographers.upol.cz.

Spolehlivou, rychlou, levnou a snadno ovladatelnou diagnostickou metodu pro posouzení kvality hovězího masa vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého ve spolupráci s kolegy ze Španělska a Brazílie. Elektrochemickou metodou detekce a s využitím v Olomouci připravené 2D grafenové kyseliny dokáží odhalit i malé zbytky vepřového masa v hovězím mase. To je důležité například tam, kde hovězí nesmí obsahovat rezidua vepřového například z náboženských, kulturních, ale i zdravotních důvodů. Výsledky zveřejnil renomovaný časopis Biosensors and Bioelectronics.

„Cena hovězího masa je vysoká a lze očekávat, že dále poroste. To může svádět k přidávání levnějšího vepřového masa do různých produktů. Odhalení takové příměsi bylo dosud složité a časově náročné, neboť vyžadovalo použití například PCR metody. Vědci se dlouho věnovali nalezení rychlého diagnostického nástroje, ale výsledky nebyly ani zdaleka uspokojivé. Chyběl vhodný materiál s potřebnými biosenzorickými vlastnostmi. Problém vyřešila až naše dvourozměrná grafenová kyselina, kterou jsme na našem pracovišti nedávno vyvinuli,“ uvedl jeden z autorů Michal Otyepka.

Grafenová kyselina patří mezi velmi perspektivní deriváty grafenu s širokými možnostmi uplatnění. „Vede elektrický proud a k důležitým vlastnostem patří i to, že nevykazuje žádnou toxicitu vůči lidským buňkám. Její výroba je levná, jednoduchá a kyselina je velmi stabilní. S jejím využitím jsme dosáhli detekce DNA vepřového masa v hovězím mase v nízkých koncentracích, což je extrémně důležité pro případné využití v praxi. Detekce nevyžaduje složité laboratorní zařízení a trvá jen asi půl hodiny. Biosenzor rovněž nepotřebuje další složité úpravy a na rozdíl od jiných materiálů je velice stabilní, řádově až několik týdnů,“ přiblížil některé ze závěrů práce David Panáček z CATRIN.

Olomoucké pracoviště spojilo síly s kolegy z Katalánského institutu nanověd a nanotechnologií v Barceloně pod vedením Arbena Merkoçiho, který patří k předním světovým odborníkům na biosenzory využívající nanomateriály. Zatímco vědci z CATRIN do společného projektu vnesli své bohaté zkušenosti s přípravou 2D materiálů odvozených od grafenu, španělští spolupracovníci zúročili své schopnosti najít pro biosenzory konkrétní aplikace. Zaměření výzkumu bylo velmi aktuální i pro zúčastněné výzkumníky z Federal University of Uberlândia v Brazílii. Právě tato země totiž patří k nejvýznamnějším světovým producentům hovězího masa.

„Jsem velmi rád za spolupráci se skupinou Michala Otyepky. Kolaborace skupin s navzájem se doplňující expertízou je klíčem k rozvoji špičkových technologií využitelných ve skutečných aplikacích. To je přesně to, co společnost očekává od vědy,“ uvedl Merkoçi.

Vědci jsou přesvědčení, že vzhledem k jeho vlastnostem je nový senzor DNA vepřového masa velmi atraktivní pro další vývoj a komercializaci. Kromě toho otevírá cestu k vývoji citlivých a selektivních senzorických zařízení pro rychlé, jednoduché a spolehlivé monitorování čistoty masa.

Cyklus besed Svět médií v 21. století, který pořádá Pedagogická fakulta UP, opět prostřednictvím výrazných osobností české masmediální scény nabídne unikátní pohled do světa současných médií. Prvním hostem v novém akademickém roce bude ve středu 20. října novinář Tomáš Etzler.

Tomáš Etzler působil dlouhá léta jako stálý zpravodaj České televize v Číně, také jako válečný zpravodaj pro CNN. Pracoval ve více než šedesáti zemích světa a za svou práci získal nejedno ocenění. V současné době přednáší, moderuje a píše. V kinech lze v současnosti zhlédnout jeho celovečerní dokumentární film o Číně Nebe a v knihkupectví je k dostání jeho prvotina nazvaná Novinářem v Číně. Co jsem to proboha udělal?.

„S Čínou se vyrovnávám dodnes, ona mě semlela, myslím si, že trpím nějakým čínským posttraumatickým syndromem. Dostávám se z toho velice pomalu a film a kniha mi s tím pomáhají,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Beseda s Tomášem Etzlerem se uskuteční ve středu 20. října od 13 hodin v auditoriu Pedagogické fakulty UP na Žižkově náměstí. Moderovat ji budou Kamil Kopecký a Michal Kříž z pořádající katedry českého jazyka a literatury. „Beseda je otevřená všem zájemcům. Řeč bude o novinářské praxi hosta, o Číně, také o CNN – určitě se zeptáme na rozdíly mezi CNN a českou CNN. Jak je u cyklu Svět médií v 21. století obvyklé, nejprve dostane prostor host pro prezentaci a poté na ni naváže diskuze,“ uvedl Kamil Kopecký s tím, že zájemci mohou dotazy hostovi klást již nyní prostřednictvím aplikace Slido zde.

Tomáš Etzler bude prvním hostem cyklu po vynucené koronavirové přestávce, další tváří by v listopadu měl být známý youtuber Kovy. Dříve se mohli zájemci setkat a diskutovat například s Danielem Stachem z vědecké redakce České televize, Václavem Moravcem nebo dokumentaristou Vítem Klusákem.

Cílem cyklu, který v rámci naplňování konceptu Učitel21 pořádá katedra českého jazyka a literatury a Centrum prevence rizikové virtuální komunikace (E-Bezpečí) Pedagogické fakulty UP, je především zvyšování mediální gramotnosti a podpora kritického myšlení budoucích pedagogů a žurnalistů a budování pozitivního vztahu k důvěryhodným a kvalitním médiím. Další informace zde.

Právnická fakulta bude nově a velmi úzce spolupracovat s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zástupci obou institucí podepsali memorandum, jehož cílem je hlubší propojení akademické sféry a praxe.

U společného stolu se sešli Václav Stehlík, děkan olomoucké právnické fakulty, a Petr Mlsna, předseda ÚOHS. „Chceme rozvíjet vzájemnou spolupráci tak, aby z ní měly prospěch obě strany, tedy jak úřad při efektivním vymáhání soutěžních pravidel, tak právnická fakulta při výchově studentů a ve vědecké činnosti,“ shrnul výhody vzájemných vztahů Petr Mlsna.

Děkan Václav Stehlík neopomněl poděkovat svému kolegovi Michalu Petrovi, vedoucímu katedry mezinárodního a evropského práva, který se výrazně zasloužil o navázání spolupráce. Michal Petr přišel na fakultu právě z ÚOHS, kde byl jeho místopředsedou. Memorandum pak děkan hodnotil hlavně s výhledem do budoucnosti. „Naše fakulta se hodlá na soutěžní právo specializovat a plánujeme otevření centra, které se bude tímto právním odvětvím zabývat. Z tohoto pohledu je tedy úzká součinnost s úřadem velice přínosná.“

Spolupráce mezi ÚOHS a fakultou bude mít několik rovin. Zástupci obou institucí se budou účastnit pořádaných seminářů, přednášek, konferencí a školení. Obě strany budou také podporovat vzájemnou odbornou konzultační činnost, například v otázkách analýzy rozhodovací praxe, judikatury či jejich kritické reflexe, diskuzí ohledně přípravy nových právních předpisů a jejich novelizací. V těchto oblastech se předpokládá též společné zapojení do odborných projektů a sdílení informací o nich. ÚOHS dále nabídne studentům magisterských i doktorských studijních programů možnost dlouhodobých stáží, případně i řádná pracovní místa pro absolventy.

Olomoucká právnická fakulta rozšířila podpisem memoranda okruh svých partnerů. Spolupracuje již například s Kanceláří vládního zmocněnce pro lidská práva, Justiční akademií, Insolvenčním servisem, Nadací Sirius, Charitou Olomouc nebo advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého získala od Národního pedagogického institutu České republiky ocenění za spolupráci a koordinaci studentů v rámci programu Fakulty doučují. Osm studentů, kteří se do této iniciativy zapojili a pomohli několika žákům základních škol s doučováním, byli vedením přírodovědecké fakulty odměněni mimořádným stipendiem a drobnými věcnými dary.

„Těší nás, že se studenti druhých ročníků bakalářských učitelských studijních programů zapojili v době mimořádných opatření a uzavřených základních a středních škol do programu zaměřeného na doučování žáků. Studenti to hodnotí jako přínosnou zkušenost pro svůj další profesní rozvoj,“ uvedl proděkan pro studijní záležitosti Jan Říha.

Spolupráci se studenty přírodovědecké fakulty využily ZŠ Stupkova Olomouc, Fakultní základní škola Komenium a Mateřská škola Olomouc, ZŠ a MŠ Horní Počaply a ZŠ Kladno, Cyrila Boudy 1188. „Doučoval jsem dvě žákyně šesté třídy, probírali jsme hlavně sčítání a násobení zlomků a geometrii. Od jejich třídní učitelky jsem získal zpětnou vazbu, že se jim známky zlepšily o dva stupně, což mě moc potěšilo,“ uvedl Jan Šefl, student oboru Matematika pro vzdělávání.

Iniciativa Fakulty doučují bude i nadále pokračovat, a to do konce roku 2023. „Doučování bude probíhat tak dlouho, dokud žák nebo student nedosáhne potřebného pokroku v daném předmětu. Naši studenti mohou vyučovat prezenčně, online nebo skupinově. Záleží na požadavcích škol, možnostech dětí a epidemické situaci,“ vysvětlila koordinátorka za přírodovědeckou fakultu Jana Slezáková.

Projekt zastřešuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Národní pedagogický institut a organizace Člověk v tísni. „Studenti mohou doučovat i žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, přihlásit se mohou v průběhu celého roku a doučování se jim bude započítávat do povinné praxe,“ doplnila Jana Slezáková. Akci na přírodovědecké fakultě zaštiťuje Kabinet pedagogické přípravy.

Osobně se poznat, dozvědět se, co koho na fakultě trápí i co se kde povedlo, to bylo cílem setkání studentských zástupců akademických senátů UP. V Pevnosti poznání se sešly na debatě dvě desítky senátorů a senátorek.

Studenti a studentky jsou nedílnou součástí akademických senátů. Jsou hlasem studentů, přinášejí aktuální názory studentské obce i nastolují témata, která jsou pro ně stěžejní. Pro studentské senátory a senátorky je proto důležité, aby spolu komunikovali a znali se. „Cílem  našeho setkání bylo sejít se osobně, protože pandemická situace a s ní související omezení v minulých měsících nám dřívější osobní jednání znemožnila. Debata byla jak o aktuálním dění na fakultách, včetně informací o volbách jejich vedení, mluvili jsme i o ombudsmanech a  našich záměrech do budoucna,“ nastínil program jednání, jehož účastníky přišel v zastoupení rektora pozdravit i prorektor Michal Malacka, místopředseda AS UP Marek Stratilík.

Setkání moderovali Marek Stratilík a Michal Nguyen. Ti spolu s dalšími přítomnými členkami a členy velkého senátu informovali své kolegy také o tom, jak spolupracují a komunikují s novým vedením univerzity. „Kromě toho jsme předložili výčet všech orgánů, v nichž působí studentští zástupci, ať už uvnitř univerzity nebo mimo ni. Není jich málo a mají možnost se podílet na chodu školy a utvářet ji. Namátkou je možné zmínit komise pro udržitelný rozvoj a pro IT, ve kterých hrají studentští zástupci klíčovou roli a určují směřování jejich agendy. Studenti se zároveň aktivně účastní jednání krizového štábu univerzity a jsou platnými členy Studentské komory Rady vysokých škol,“ připomíná Michal Nguyen.

Studenti diskutovali mimo jiné i o kapacitě univerzitních menz, přivítali také účast zástupce Kolejní rady UP, protože se mohli seznámit s problémy, které aktuálně řeší.

„Byl bych velmi rád, kdybychom se na tomto fóru scházeli pravidelněji, zhruba co půl roku, protože sdílení informací a zkušeností, a tedy vzájemnou komunikaci považujeme za stěžejní věc,“ doplnil Marek Stratilík.

Barbarští řemeslníci ve 2. století našeho letopočtu při výrobě forem pro následné odlévání kovových předmětů cíleně využívali ozokerit – zemní vosk, který byl na území dnešní Moravy zřejmě importován ze severní nebo východní části Evropy. Vyplývá to z analýzy forem nalezených v několika moravských lokalitách, na které se kromě archeologů z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (MUNI) a Ústavu archeologické památkové péče Brno (ÚAPP) podíleli také chemici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Výsledky jejich společného výzkumu byly publikovány ve speciálním čísle „Applied Analytical Chemistry“ prestižního chemického časopisu Molecules.

Nálezů pradávných forem pro odlévání kovových předmětů, kterým odborníci říkají také kadluby, v posledních letech na Moravě přibývá. „Jejich počet se postupně zvyšuje díky spolupráci s poučenou veřejností,“ uvedl archeolog Pavel Fojtík z ÚAPP. Odborníci se proto rozhodli prozkoumat složení slitiny, ze které byly formy ve 2. století našeho letopočtu vyrobeny. Analyzovány byly kadluby získané při nedávném průzkumu barbarských sídlišť, jelikož představují nepřímý doklad tehdejší práce s kovy.

Formy v laboratoři prozkoumali odborníci z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty, výzkumnou skupinu vedl chemik Lukáš Kučera. Doktorandka Klára Jagošová díky analýze provedené pomocí hmotnostní spektrometrie s přímou sondou v kombinaci s iontovou mobilitou objevila ve formách i chemickou látku ceresin, která je typická pro zemní vosk – ozokerit. Vlastnosti této suroviny jsou příhodné pro výrobu voskových modelů, které sloužily jako pomyslný mezičlánek při výrobě předmětů ze slitin mědi, tedy zřejmě i forem pro odlévání kovových předmětů.

„Jednalo se o vůbec první využití této techniky ASAP-IMS-MS pro analýzu archeologických nálezů. Zjištění Kláry Jagošové je velmi zajímavé, protože ozokerit se na našem území téměř nevyskytuje,“ upozornil Lukáš Kučera. V úvahu podle něj připadá možnost, že tato surovina byla na Moravu dovážena z území dnešního Polska a Ukrajiny. „Pokud se potvrdí přítomnost ozokeritu i na dalších kadlubech, tak to bude znamenat výrazný posun ve studiu mezibarbarských obchodních vazeb,“ dodal archeolog Jan Jílek z oddělení klasické archeologie Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity.

Nově nalezené formy sloužily k výrobě spony opaskového kování – tzv. nákončí a kroužku, které bylo součástí koňského postroje. „Všechny tři exempláře můžeme datovat do doby římské, kdy na našem území žily germánské kmeny,“ řekl Ivan Čižmář z ÚAPP, podle kterého většina nalezených forem pochází z 2. století našeho letopočtu a některé zřejmě z prvního desetiletí 3. století. „Jejich datování částečně spadá do turbulentního období markomanských válek,“ podotkl archeolog.

Výsledky práce chemiků z PřF UP byly pro archeology velmi přínosné. „Díky studiu prvkového složení kovu už víme, že slitiny dvou kadlubů obsahovaly výrazné zastoupení olova, které barbaři získávali především přetavováním římských kovových výrobků. Olovo a zinek patřily pro své vlastnosti k oblíbeným přísadám římských slitin, a to především ve 2. až 4. století,“ doplnil Jan Jílek.

Již podruhé vyzývají studenti Fakulty zdravotnických věd UP své kolegy a také zaměstnance na ostatních fakultách Univerzity Palackého k souboji v darování krve a nově také krevní plazmy. Soutěžní výzva s mottem Vyhrň rukáv potrvá celý zimní semestr a vyvrcholí vyhlášením výsledků během Akademických dnů UP v únoru 2022.

Souboj bude zahájen ve středu 20. října v 8 hodin na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc, kromě prvních dárců přislíbili účast i rektor UP Martin Procházka a děkan FZV UP Jiří Vévoda.

Soutěžit se bude zejména v celkovém objemu krve darovaném studenty a zaměstnanci jednotlivých fakult a procentuálním zastoupení dárců mezi studenty. Oproti prvnímu ročníku ale přibyla i další kategorie. „Kvůli otevření nových plazmaferetických center hlásí transfuzní oddělení nedostatek dárců krevní plazmy. Z toho důvodu jsme letos přidali novou kategorii, v níž je umožněno zapojit se do souboje darováním nejen krve, ale právě i krevní plazmy. Kromě toho se účastníci mohou v průběhu akce těšit i na další, menší soutěže a kvízy o ceny našich sponzorů,“ uvedla Simona Konečná z pořádajícího Studentského spolku FZV UP.

Darovat krev nebo krevní plazmu je možné na kterémkoliv odběrovém místě. Zapojení do souboje je přitom jednoduché: stačí vyplnit formulář, který si studenti a zaměstnanci fakult nechají potvrdit na vybraném odběrovém místě a následně jej vhodí do jednoho ze sběrných boxů, které budou umístěny na fakultách a také na olomouckém transfuzním oddělení. 

„Milí studenti, oslovte své spolužáky a kamarády a vyučující a pojďme společně pomoci těm, kteří měli o trochu méně štěstí,“ vyzvala k účasti v soutěži Simona Konečná.

Souboj fakult pořádá Studentský spolek FZV UP ve spolupráci s Oddělením komunikace UP a Transfuzním oddělením Fakultní nemocnice Olomouc. Druhý ročník soutěže potrvá po celý zimní semestr a vyvrcholí během tradiční akce Daruj krev s rektorem, která je nedílnou součástí únorových Akademických dnů UP, kterými si olomoucká univerzita připomíná své obnovení v roce 1946.

Během prvního ročníku studenti a zaměstnanci darovali celkem přes 119 litrů krve, největší podíl na tomto výsledku měla přírodovědecká fakulta. Loňský ročník Souboje fakult si můžete připomenout prostřednictvím tohoto článku.

Univerzita Palackého podporuje bezplatné dárcovství krve dlouhodobě, za což jí byla před nedávnem Českým Červeným křížem Olomouc udělena pamětní plaketa a děkovné uznání za podporu dárcovství krve a činností ČČK. Informace nejen o tradiční akci Daruj krev s rektorem najdete na daruj.upol.cz.

Filozofickou fakultu UP povede od 1. února 2022 docent historie Jan Stejskal. Rozhodli o tom členové Akademického senátu FF UP na dnešním volebním zasedání. Dosavadní předseda senátu a dřívější vedoucí katedry historie FF UP byl v děkanské volbě pro funkční období 2022–2026 jediným kandidátem.

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel kandidát hned v prvním kole volby, když pro jeho zvolení hlasovalo 18 senátorů. „Děkuji vám za projevenou důvěru. Chtěl bych k tomu jen říct, že jsem člověk konsensu, jsem parlamentář. Tedy o věcech na fakultě se bude vyjednávat, budou konány po společné úvaze, nic se nebude tlačit na sílu. Těším se na spolupráci v dalších letech a ať se nám tu daří – naše fakulta za to stojí,“ řekl Jan Stejskal bezprostředně po svém zvolení.

Zároveň ubezpečil, že rezignuje na post předsedy Akademického senátu FF UP, který aktuálně druhým funkčním obdobím zastává. Senát tedy na jeho nejbližším zasedání, které se koná 10. listopadu, čeká další volba, tentokrát nového předsedy tohoto fakultního grémia.

Do čela fakulty se Jan Stejskal po jmenování do funkce rektorem univerzity postaví 1. února 2022. V děkanském křesle nahradí Zdeňka Pechala, profesora z katedry slavistiky FF UP, který se vedení fakulty ujal 2018. Již v tehdejší volbě byl docent Stejskal na kandidáta na děkana navržen, kandidaturu však odmítl. V nynější děkanské volbě byl naopak jediným z navržených, který s kandidaturou souhlasil.

Jako děkan chce klást důraz mimo jiné na rozvoj přátelského a bezpečného prostředí ke studiu i práci, podporu doktorských studií, větší využití potenciálu institucionální akreditace, další rozvoj internacionalizace a projektové a grantové činnosti, digitalizaci studijní či personální agendy nebo na podporu udržitelnosti na fakultě.

Jan Stejskal (* 1970) je absolventem FF UP a Středoevropské univerzity v Budapešti, postgraduální studium absolvoval na Historickém ústavu Akademie věd ČR a na FF UP. Zkušenosti a cenné kontakty získal i během stáží na International Medieval Institute, University of Leeds nebo na Harvard University Center for Renaissance Studies v italské Florencii. Předtím než začal pracovat na katedře historie FF UP, působil mimo jiné v rádiu Svobodná Evropa jako archivář a informační analytik. S katedrou historie FF UP je spjat od roku 1999, v letech 2014–2018 byl jejím vedoucím. Docentem v oboru Historie byl jmenován v roce 2009. Ve své odborné práci se zaměřuje především na období pozdního středověku, dějiny mnišství a italský humanismus 15. století. Je členem Vědecké rady FF UP, také několika oborových rad na FF UP a na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice a hodnotitelem Národního akreditačního úřadu.

Rozšíření dosavadní spolupráce ve vědě i výzkumu, více nabídek na výměnné pobyty studentů i vzájemné sdílení zkušeností, to je výsledek návštěvy rektora Martina Procházky a zástupců vedení UP v Izraeli.

Izrael je pro tuzemské univerzity velmi zajímavý partner, jeho univerzity a vědecké ústavy patří k lídrům v řadě oblastí vědy a výzkumu. „Cílem naší návštěvy byla snaha navázat užší spolupráci se zdejšími univerzitami, kterou chceme postupně prohlubovat. Izrael je velmi vyspělá země zejména v oblasti technologií, my zase máme spoustu šikovných a chytrých lidí, můžeme nabídnout spolupráci našich úspěšných vědeckých týmů a center. Jsme v kontaktu s několika izraelskými univerzitami a řešíme s nimi možnosti kooperace, prohloubení partnerství ve vědě i v rámci programů Erasmus, rozšiřování praxe studentů i působení našich olomouckých pedagogů přímo v Izraeli,“ uvedl rektor Martin Procházka.

Jak dodal, izraelská strana má o rozšíření dosavadní spolupráce s UP zájem. Příkladem může být například studium lékařství v Olomouci. „Věřím, že i díky evropské akreditaci, kterou olomoucká lékařská fakulta získala, se nám podaří zvýšit počet zahraničních studentů z Izraele u nás na Hané,“ dodal Martin Procházka. Výsledkem návštěvy zástupců olomoucké univerzity je podpis memoranda o spolupráci a porozumění mezi Univerzitou Palackého a Bar-Ilanovou univerzitou, která patří k největším v zemi.

Na spolupráci se dohodli s izraelskými výzkumníky i zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Ti podepsali memorandum o spolupráci s Bar-Ilan Institute of Nanotechnology & Advanced Materials (BINA). „Nanomateriálový institut Bar-Ilanovy univerzity je přední výzkumný ústav v oblasti nanotechnologií v Izraeli a v mnoha oborech patří ke světové špičce. Vzájemné spolupráce, která již přinesla konkrétní výsledek v podobě přípravy společného projektu, si velmi považujeme a jsem rád, že jsme ji memorandem formálně potvrdili,“ uvedl pověřený ředitel CATRIN Pavel Banáš. Cílem dohody je posílit vazby mezi oběma stranami, usnadnit výměnu vědeckých a technických poznatků a posílit vědecký a technický rozvoj obou institucí v oblasti materiálových věd a nanotechnologií. Memorandum se uzavírá na pět let, následně může být prodlouženo. „Výzkum je dlouhá cesta a my jsme šťastní, že na ní můžeme CATRIN přivítat. Společně můžeme bádat a přinášet nové poznatky vědy v oblastech zajímavých pro lidstvo a přispívat ke zlepšování společnosti, v níž žijeme,“ prohlásil ředitel BINA Dror Fixler.

Doktorandka Eliška Marešová uspěla v česko-slovenském kole právnické soutěže O nejlepší studentskou práci za rok 2021. Se svým odborným příspěvkem Problematika získávání informací z mobilních telefonů v rámci trestního řízení obsadila v doktorandské sekci dělené 2. místo. Mezinárodní finále pořádala Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě.

Do bratislavského finále nominovaly své posluchače všechny čtyři české právnické fakulty a tři slovenské. Olomouckou reprezentovalo pět studentů, kteří vzešli z fakultního kola soutěže ve Studentské vědecké a odborné činnosti. Mezinárodní kolo se letos konalo hybridní formou, kdy někteří soutěžící i členové komisí nebyli přítomni fyzicky, ale pouze online. „Tento režim trochu komplikoval komunikaci, ale nijak zásadně neovlivnil kvalitu a objektivitu soutěže. Musím pogratulovat kolegům z Bratislavy, soutěž zvládli výborně zorganizovat navzdory nepříznivé pandemické situaci,“ řekl Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, který byl členem jedné z hodnotících komisí.

„Bohužel letos jsme do soutěže vyslali pouze pět zástupců, ale i tak jsme do Olomouce přivezli jedno cenné umístění. I to je potvrzením dobré práce na fakultě a vysoké úrovně našich posluchačů,“ zhodnotil Ondrej Hamuľák.

Současně se zamyslel nad nižším počtem soutěžících. „Pandemie příliš nepřála výzkumným aktivitám ve společenských vědách, včetně právního výzkumu. V našich vědních disciplínách je výzkum často věcí diskurzu, debat, výměny názorů, tedy závisí i na osobních potkáváních se, která inspirují a motivují. Bez těchto vstupních předpokladů samozřejmě klesá i produktivita výzkumníků. Obzvlášť je to viditelné u studentského, juniorního výzkumu, kde nadaný student potřebuje mentora a zpětnou vazbu. Vloni a letos nám nebylo dovoleno setkávat se se studenty osobně a tím se trochu vytratil aspekt motivace i inspirace. I proto klesl počet soutěžících ve fakultním kole, a tím pádem i počet možných zástupců v česko-slovenském finále,“ vysvětlil proděkan.

Ve výsledkové listině česko-slovenského kola byla PF UP vidět díky Elišce Marešové. Studentka 3. ročníku doktorského studijního programu Teoretické právní vědy obhajovala před komisí práci Problematika získávání informací z mobilních telefonů v rámci trestního řízení. Získala za ni dělené 2. místo. „Téma jsem si zvolila tak, aby korespondovalo s mým výzkumem k připravované disertační práci. To je ostatně podle mého názoru jedna z výhod této soutěže, že není nijak limitována co do zvoleného tématu a právního odvětví,“ uvedla úspěšná doktorandka s tím, že vědeckou práci konzultovala se svou školitelkou Bronislavou Coufalovou.

Eliška Marešová si cení hlavně odborných reakcí. „Účast v soutěži považuji za skvělou zkušenost, minimálně proto, že je v ní zahrnuta kvalitní zpětná vazba k napsané práci v podobě dvou posudků a následné diskuze po ústní prezentaci.“ Přínosná pro ni byla také možnost účastnit se výstupů ostatních kolegů. Soutěž by doporučila zejména těm, kteří se chystají svůj odborný text publikovat. „Právě připomínky ze soutěže jsou tím, čím text obohatit či jej učinit kvalitnějším.“

Olomoucká fakulta měla v mezinárodním finále zastoupení také v hodnotících komisích. Vedle proděkana Ondreje Hamuľáka posuzovali výkony studentů Kamila Bubelová, vedoucí katedry teorie práva a právních dějin, a Ondřej Horák z téže katedry.

Za rok bude česko-slovenské kolo soutěže O nejlepší studentskou práci pořádat košická právnická fakulta. „Na fakultní úrovni diskutujeme určité drobné změny. Například vyhlášení oborových sekcí. Naším cílem je motivovat studenty a zvýšit jejich zájem o soutěž,“ dodal Ondrej Hamuľák. Na PF UP se soutěž koná od roku 2007, původně pod názvem Monseho studentská vědecká soutěž.

Zástupci PF UP v česko-slovenském finále

Magisterská sekce

Renáta Boráková: Vybrané problémy Národní databáze DNA v České republice
Tereza Tina Rašťáková: Výkon funkce na věčné časy? Prodlužování funkce člena voleného orgánu v době pandemie

Doktorandská sekce

Mgr. Pablo Martínez Ramil: What about contemporary cyborgs? Bodily integrity right in the technological era
Mgr. Ivan Ryška: Shift from cultural property to cultural heritage and its possible consequences for International Criminal Law
Mgr. Eliška Marešová: Problematika získávání informací z mobilních telefonů v rámci trestního řízení

Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého ve spolupráci se soukromou firmou otestovali ve třech po sobě jdoucích sezonách v polních podmínkách technologii pro produkci antimikrobiálního peptidu katelicidinu v obilce geneticky modifikovaného ječmene. Prokázali dlouhodobou stabilitu exprese a dědičnosti transgenů, což je významný předpoklad pro komercionalizaci metody. Oproti prvotním experimentům navíc výrazně zvýšili výtěžek izolace tohoto antimikrobiálního peptidu.

„Antimikrobiální peptidy hrají důležitou roli v imunitním systému mnoha organismů a LL-37, jako jediný známý člen lidské rodiny katelicidinů, se podílí na antibakteriální aktivitě a také na různých fyziologických reakcích. Naše skupina nedávno vyvinula postup vedoucí k produkci rekombinantního lidského LL-37 v zrnech ječmene. Protože pro úspěšnou komercializaci rekombinantních proteinů je nezbytná dlouhodobá stabilita exprese a dědičnosti vloženého genu, museli jsme ji prokázat. V současném projektu jsme zaznamenali stabilní dědičnost a expresi genu LL-37 v ječmeni po šest generací,“ uvedla první autorka práce, kterou otiskl časopis Antibiotics, Malihe Mirzaee.

Vědci navíc metodu produkce katelicidinu, který působí jako přírodní antibiotikum, optimalizovali. Díky tomu dosáhli výrazně vyššího výtěžku. „Pokročilé generace transgenního ječmene také vykazovaly normální růst a produkovaný LL-37 si zachoval vysokou antibakteriální aktivitu,“ doplnil další z autorů a vedoucí výzkumné skupiny Ivo Frébort.

Ječmen (Hordeum vulgare L.) je jednou z celosvětově nejdůležitějších obilovin, kterou lze pěstovat v širší škále klimatických podmínek než jiné obiloviny. Využití zrn ječmene jako „bioreaktoru“ pro výrobu humánního léčiva, se ukazuje jako velmi výhodné. „Zrna ječmene poskytují prostředí bez endotoxinů s relativně nízkým obsahem sekundárních metabolitů. Výhodou je rovněž to, že pěstovaný ječmen je samosprašný, což snižuje možnost nežádoucího přenosu genů na jinou odrůdu,“ doplnila Mirzaee.

Výzkumníci v bádání dále pokračují. V současné době se zaměřují na proces purifikace, jenž by přispěl k jednoduché a ekonomicky výhodné produkci antimikrobiálních peptidů v ječmeni. Katelicidin je jeden z nejznámějších antimikrobiálních peptidů lidské kůže, je součástí její obranné funkce před infekčními mikroorganismy. Dokáže narušit buněčnou membránu bakterií, a tak bránit jejich množení. V lékařství a kosmetice ho lze využít například při léčení a na podporu hojení chronických ran a kožních onemocnění.

Prestižní Fulbrightovo stipendium získal Pavel Zahrádka z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Čtyři měsíce se díky této podpoře vědec olomoucké univerzity věnuje výzkumné práci na American University ve Washingtonu.

Pavel Zahrádka se dlouhodobě zabývá problematikou jednotného evropského digitálního trhu a jeho dopadům na národní legislativy. „Důvodem mé výzkumné stáže v USA je spolupráce s Aramem Sinnreichem, vedoucím divize komunikačních studií na American University, a to na projektu zaměřeném na vytvoření etických zásad pro přístup k online obsahu chráněného autorským právem, tedy k filmům, seriálům a hudebním skladbám v nabídce streamovacích služeb.“

Odborník tak upozorňuje na nedostatky evropské legislativy, která zatím nedokázala zajistit volný pohyb služeb i v oblasti online streamování (psali jsme již dříve zde). „Přístup k tomuto typu online obsahu je totiž spotřebitelům často odepřen prostřednictvím technologie zeměpisného blokování, což znamená, že služby jsou dostupné podle místa připojení k internetu. Cílem mého výzkumu je formulovat pravidla přístupu, která zohledňují potřeby a kulturní práva spotřebitelů na jedné straně a na straně druhé jsou rovněž v souladu s obchodními modely mediálních průmyslů a autorským právem,“ vysvětluje.

Výstupem jeho badatelského pobytu v USA je kromě přednáškové činnosti příprava studie na téma etiky přístupu pro Journal of Media Ethics a navázání užší badatelské spolupráce mezi výzkumnými týmy obou univerzit. „Přínosem Fulbrightova stipendia je nejen možnost vědecké spolupráce, ale i jedinečná příležitost poznat americkou kulturu, krajinu a navázat nová přátelství. Využil jsem také perfektní sportovní zázemí univerzity ke sportování a možností seznámit se s řadou zajímavých a vřelých lidí i mimo univerzitní prostředí,“ dodává docent Zahrádka.

Film, bojovou hru a ochutnávku dobrot z celého světa mohou už ve středu v Olomouci zažít školáci i pedagogové. Akce, která se koná 13. října v Pevnosti poznání, interaktivním vědeckém centru PřF UP, je zaměřená na fair trade, tedy na férový obchod.

Festival pořádá nezisková organizace Na mysli v rámci projektu Hra o klima! Na tahu před změnou klimatu, výzkumný program Akademie věd ČR Potraviny pro budoucnost Strategie AV21, organizace ARPOK a Pevnost poznání. Na sto padesát pozvaných dětí a pedagogů ze základních škol se dozví, proč je důležité, aby farmáři ze zemí třetího světa dostávali za svou práci adekvátní odměnu. Fair trade jim zaručuje nejenom spravedlivější obchodní podmínky, díky kterým mohou žít důstojně, ale také dodržování lidských a pracovních práv a pěstování plodin v souladu se životním prostředím.

Dopolední část programu bude určena žákům, které čeká projekce dokumentu Ve stínu kakaovníku. Film Stanislava Komínka a Lukáše Matěny získal několik ocenění na filmových festivalech. Upozorňuje na problémy spojené s pěstováním kakaa v západní Africe, jako jsou nízké výkupní ceny, chudoba pěstitelů, dětská práce, obchod s lidmi či kácení deštných pralesů. Po filmu bude následovat beseda s autorem Stanislavem Komínkem z organizace Fairtrade Česko a Slovensko, který snímek natáčel na západoafrickém Pobřeží slonoviny.

Pro děti je pak připraven interaktivní program. Budou si moci zahrát novou deskovou hru, ve které si vybudují svůj vlastní, udržitelný svět. Zapojí se také do naučné bojovky, která řeší témata klimatické změny a její dopady. Žáci budou moci diskutovat o fair trade a ochutnat čokoládové dobroty s Fairtrade certifikací.

Odpolední program bude zaměřený na učitele, které by měl inspirovat k tomu, aby se nebáli tuto problematiku častěji zařazovat do výuky. Pedagogové budou mimo jiné debatovat o férovém obchodu, pracovních podmínkách v rozvojových zemích, problematice textilního průmyslu a klimatické změně. Stanislav Komínek jim například vysvětlí, jaké možnosti férového nakupování mají spotřebitelé v České republice. Organizace Na mysli představí svou novou vzdělávací deskovou hru Terra Futura, kterou si učitelé budou moci odnést a využít ji ve výuce.

Pravidla kašrutu určující, co je a není košer, se netýkají jen rituální porážky zvířat či toho, co mají Židé povoleno jíst. Jde o široký koncept etiky stravování a přístupu k životu obecně, který zdaleka přesahuje hranice judaismu. Právě proto se letošní již čtrnáctý ročník Dnů židovské kultury Olomouc, které se uskuteční 11. – 22. 10., nese v duchu motta: Košer je košer.

Dny židovské kultury Olomouc společně pořádají Muzeum umění Olomouc, Židovská obec Olomouc a Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP. ,„Akci po celá léta budujeme v naději, že židovská minulost a přítomnost je důležitou součástí našeho města. Snažíme se ji přibližovat divákům ve všech možných odstínech a spektrech, protože židovský kulturní okruh je stále nesmírně inspirativní jak z hlediska duchovního, tak kulturně-historického,“ vysvětluje dramaturg festivalu Alexandr Jeništa.

Festival se však nebude zabývat pouze gastronomickou rovinou tématu, nýbrž se pokusí sledovat obecnější rozměr „života podle pravidel“. Nabídne tak výstavu fotografií, sérii divadelních představení, scénických a autorských čtení, filmové projekce i ochutnávku tradičních pokrmů gefilte fiš a šoulet. „Přehlídku zahájí v pondělí 11. 10. vernisáž fotografií Jindřicha Buxbauma v Uměleckém centru UP,“ říká Alexandr Jeništa. Výstava Sedmero požehnání zachycuje setkání Židů nejrůznějších směrů u hrobů sedmi významných učenců, rabínů a cadiků při příležitosti takzvaných járcajtů (výročí smrti). „Na vernisáž naváže v Divadelním sále scénické čtení ze stejnojmenné fotografické knihy, již judaista a historik Daniel Soukup doplnil příběhy jednotlivých významných osobností. V režii Tomáše Soldána účinkují Jaroslav Achab Haidler, Petr Kubes a Michal Bumbálek.“

O den později program přinese přednášku dvou rabínů na téma kašrut v České republice, ve světě a v Izraeli. Rozhovor spolu následně povedou brněnský rabín Menaše Kliment a jeho protějšek Eiran Davies z Londýna. Gastronomii se věnuje i další přednáška o Aškenázské kuchyni, při níž budou diváci moci ve středu 13. 10. v sále Mozartea v Arcidiecézním muzeu ochutnat i tradiční pokrmy haličské kuchyně gefilte fiš a šoulet. Autorka přednášky Karolina Kašeová pak ještě večer vystoupí v Divadelním sále Uměleckého centra UP s kapelou Mi Martef a repertoárem složeným z moudrých i rozverných židovských písniček. 

Tématu košer se věnuje i filmová sekce. Dokument Košer pláž se zabývá speciální pláží pro ženy z ortodoxních židovských rodin, která splňuje košer pravidla. Snímek Lámání chleba zase přináší pohled na jídlo a gastronomii jako na nástroj překonávání sociálních a náboženských bariér. Ve spolupráci s festivalem Divadelní Flora pak přehlídka představí Divadelní spolek JEDL a jeho expresivní miniaturu Malý stvořitel v hlavní roli s Karlem Dobrým. „Tvůrci se inspirovali životem a dílem Franze Kafky a Karel Dobrý za jeho ztvárnění obdržel Cenu kritiky 2020 za nejlepší herecký výkon,“ doplňuje Jeništa.

Součástí Dnů židovské kultury jsou i autorská čtení. Při prvním z nich mohou diváci zažít autentickou recitaci současné izraelské básnířky Orit Gidali. Festival zakončí v pátek 22. 10. autorské čtení vrchního zemského rabína Karola Sidona, který představí svůj nový překlad výkladu Tóry s názvem Kapitoly rabiho Eliezera. Celý program festivalu najdete zde.

Univerzita Palackého se Státním ústavem jaderné, chemické a biologické ochrany spolupracovaly v rámci Bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR na vytvoření a prověření metodik pro dekontaminaci zraněných osob při mimořádných událostech spojených s použitím chemických, biologických a radiačních látek. Výstupy projektu budou zadavatelům výzkumu předány na konci letošního roku.

Certifikované metodiky popisující a určující postup dekontaminace těžce zraněných a ležících osob při událostech, jako jsou například teroristické útoky, průmyslové havárie nebo přírodní katastrofy, v českém prostředí dosud neexistovaly. Jejich vytvoření je však klíčové pro minimalizaci času pobytu pacienta v místě neštěstí a maximální zefektivnění systému triage, zahájení léčby a následně maximalizaci efektivity transportu a zahájení nemocniční fáze léčby.

„Doposud se předpokládalo, že kontaminované osoby jsou jen minimálně zraněné. Málokdo však pomyslel na to, že při kontaminaci osob může dojít i k mechanickým poraněním, neexistovala metodika pro dekontaminaci a současné ošetření například otevřených poranění. A to nejen na půdě přednemocniční etapy urgentní medicíny, tak na půdě neodkladné nemocniční péče, tedy na urgentních příjmech. Zdravotníci v terénu i v nemocnicích nejsou plně na takovou problematiku připraveni,“ uvedl hlavní řešitel projektu Petr Hubáček, specialista na urgentní medicínu, který mimo jiné působil jako vědecko-výzkumný pracovník na FZV UP a v současnosti vede Domažlickou nemocnici. Jím vedený projektový tým čítal na tři desítky odborníků, Univerzita Palackého byla zastoupena akademický pracovníky z FZV a LF UP, také zaměstnanci Vědeckotechnického parku UP.

„Oběma metodikám předcházel velmi detailní průzkum na národní i mezinárodní úrovni, velké množství laboratorních testů, které zajišťoval Státní ústav pro jadernou chemickou a biologickou ochranu a Ústav farmakologie Lékařské fakulty UP. Tyto základy daly vzniku preliminární podobě metodik, které musely být otestovány v ‚reálné‘ situaci, kde nám byly partnery ve výzkumu složky integrovaného záchranného systému, konkrétně Hasičský záchranný sbor Olomouckého, Moravskoslezského a Plzeňského kraje a Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy a Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Nedílnou součástí výzkumného týmu byli akademičtí pracovníci a studenti Fakulty zdravotnických věd UP. Do ověřovacích cvičení bylo zapojeno až 250 osob, které vedly koordinovaný měřený a testovaný zásah. Výsledky těchto cvičení nám daly maximální možné kapacity této metodiky,“ dodal.

Velké ověřovací cvičení proběhlo například na jaře roku 2019 u Hlučína, na Žurnálu Online jsme z něj přinesli reportáž, kterou si můžete přečíst zde. Další cvičení proběhla v Domažlické nemocnici, kde se soustředili i na nácvik oblékání nemocničního personálu do ochranných oděvů a specifika ošetřování pacientů za mimořádných podmínek. Tyto zkušenosti se lékařům a zdravotníkům hodily, když krátce nato propukla epidemie covidu-19 a nemocnice sloužila jako ‚čistě covidová‘ pro pacienty z kraje.

Epidemie přitom s ohledem na povahu výzkumu významně poznamenala i průběh samotného projektu. „Byla přerušena veškerá příprava, nácviky a workshopy spojené s přípravou nemocniční fáze projektu. Spolupracující složky integrovaného záchranného systému, zejména hasičský záchranný sbor a participující nemocnice, které zajišťovaly klíčovou úlohu, nebyly až do letošního května v běžném režimu a bylo problematické, ba přímo nemožné přizvat je ke společnému nácviku. S ohledem na to byl projekt prodloužen,“ přiblížil Petr Hubáček.

Po uvolnění situace na začátku léta se práce opět na projektu zintenzivnila, mimo jiné v Domažlické nemocnici vznikla sada instruktážních videí, která budou sloužit k výuce složek integrovaného záchranného systému, a to i s využitím 3D a virtuální reality, které přinesou možnosti efektivnějšího nácviku. Všechny výstupy projektu včetně vzdělávacího programu řešitelé odevzdají k 31. prosinci letošního roku.

Jeskyně a krasové oblasti v Olomouckém kraji představuje další výstava z cyklu Na plotě, kterou u příležitosti Mezinárodního roku jeskyní a krasu připravila botanická zahrada přírodovědecké fakulty ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a sdružením Viadua.  

Výstava fotografií je na plotě botanické zahrady k vidění po celý říjen. „I když téma nezní příliš botanicky, k vidění jsou také fotografie orchidejí a mechů, které jsou na vápencové oblasti vázány. Krasová vápencová území totiž patří k druhově nejrozmanitějším lokalitám nejenom v Olomouckém kraji,“ uvedl Václav Dvořák, vedoucí botanické zahrady.

Smyslem této výstavy je podle něho především upozornit na přírodní bohatství Olomouckého kraje. „A také lidem narušit každodenní stereotypy, které zažívají, když procházejí stejnými a zdánlivě neměnnými místy.“

Cyklus výstav Na plotě vznikl během koronavirové pandemie, kdy byla botanická zahrada v rámci protiepidemických opatření zavřená. „Abychom zůstali s lidmi v kontaktu, napadlo nás osadit plot fotografiemi. Nápad se ujal, tak v něm pokračujeme i nadále,“ doplnil Václav Dvořák.

Mezinárodní rok jeskyní a krasu (IYCK) je iniciativou Mezinárodní speleologické unie (UIS), což je celosvětová organizace zaměřená na průzkum, dokumentaci, studium a ochranu jeskyní a krasu prostřednictvím mezinárodní spolupráce. UIS se skládá z 54 členských států, které podporují Mezinárodní rok jeskyní a krasu. Českou republiku v UIS zastupuje Česká speleologická společnost. Výstava vznikla za finančního přispění Olomouckého kraje.

O nadcházejícím víkendu se rozhodne o novém složení dolní komory Parlamentu České republiky na příští čtyři roky. Volby do poslanecké sněmovny proběhnou v pátek 8. října a v sobotu 9. října a jejich výsledek bude mít zásadní vliv na směřování naší země v dalším období.

„Neměli bychom rezignovat na naši úlohu v zastupitelské demokracii a měli bychom si stále připomínat, že svobodné volby nejsou ani dnes všude ve světě samozřejmostí. Nikdo z nás by neměl promarnit příležitost volit a aktivně se podílet na utváření budoucnosti naší země, každý hlas je důležitý,“ vyzývá k účasti ve volbách rektor Univerzity Palackého Martin Procházka.  

„Už mnohokrát jsme měli možnost se přesvědčit, že rozhodnutí politiků mají dopady nejen na životy, které aktuálně žijeme, ale rovněž na budoucnost dalších generací, které přijdou po nás. Daleko tak překračují rámec čtyřletého období, pro které od nás dostávají mandát. Aktivní účastí ve volbách tak nerozhodujeme jen o nás samotných, ale především o našich dětech. To bychom si všichni při vstupu do volebních místností měli uvědomit a podle toho také hlasovat,“ připomněl rektor Martin Procházka. 

Univerzity podle jeho slov musejí aktivně bránit demokracii a svobodu, i to je důležitá role, kterou vysoké školy na celém světě mají. „Studenti i zaměstnanci mohou v tomto směru pomoci naplnit tuto roli univerzity rovněž tím, že budou pozitivně ovlivňovat své okolí, které třeba nad účastí ve volbách ještě váhá. Chceme-li nadále žít v demokratické společnosti a chceme-li svobodu a nezávislost uhájit i pro naše děti, není nad čím váhat,“ doplnil rektor Univerzity Palackého. Zároveň připomněl, že právě v tomto týdnu by oslavil své nedožité 85. narozeniny prezident Václav Havel. „Pro situaci, v níž se nacházíme, mi přijde přiléhavý jeho citát: ‚Lhostejnost k druhým a lhostejnost k osudu celku je přesně tím, co otevírá dveře zlu.‘ Jeho slova jsou i dnes stále stejně naléhavá a aktuální,“ dodal rektor Martin Procházka.