Novinky z PřF a UP

Ekologové z PřF prezentovali v Bruselu závěry a doporučení z projektu BESTMAP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Mon, 26/02/2024 - 08:00

S výsledky projektu BESTMAP, který má za cíl vypracovat metodický rámec pro modelování dopadu zemědělských politik na zemědělskou krajinu, seznámil v Bruselu Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty zástupce Evropské komise a Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova. Akce se konala pod záštitou iniciativy Forum for the Future of Agriculture. Závěry projektu BESTMAP poskytují cenná doporučení pro zemědělský sektor EU.

Projekt BESTMAP financovaný z programu Horizon 2020 se zaměřil na tzv. agroenvironmentálně-klimatická opatření (AEKO), která jsou jedním z nástrojů Společné zemědělské politiky EU. Metody projektu zohledňovaly složitost rozhodování zemědělců a rozdílné preference jednotlivých typů zemědělských podniků. Zároveň projekt hodnotil dopad různých scénářů implementace AEKO na biodiverzitu a ekosystémové služby v pěti případových územích napříč Evropou, včetně českého území v oblasti Jihomoravského a Zlínského kraje.

„Evropské komisi jsme představili odpovědi na čtyři klíčové otázky – jaké typy farem využívají tato opatření, proč zemědělci AEKO využívají nebo naopak nevyužívají, jaký je dopad těchto opatření na biodiverzitu a ekosystémové služby a hlavně jaká doporučení lze z našeho projektu vyvodit pro implementaci AEKO na místní i evropské úrovni,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty.

Z našeho výzkumu vyplývá, že hlavní překážkou pro větší využívání AEKO je nejen nedostatečná finanční kompenzace za ztížené hospodaření, ale také striktní nastavení podmínek jednotlivých opatření a přehnaná byrokratická zátěž, která je výraznou komplikací hlavně u menších farem. „Pro zvýšení přínosů AEKO pro biodiverzitu a ekosystémové služby je zase žádoucí zvýšit celkovou výměru zavedených opatření a také zlepšit jejich prostorové zacílení tak, aby tvořily propojenější soustavu přírodě blízkého hospodaření na zemědělské půdě. Navíc je potřeba nabízet široké portfolio různorodých opatření, jejichž implementace by zajistila diverzifikovaný mix úkrytových stanovišť a potravních zdrojů pro různé taxonomické skupiny,“ podotkl Tomáš Václavík.

Akce v Bruselu byla zakončena panelovou diskuzí za účasti členů Společného výzkumného centra při Evropské komisi (EC JRC), politických analytiků, vědců, členů DG AGRI a Evropské organizace vlastníků půdy. „Cílem bylo shrnout hlavní závěry, představit názory zúčastněných aktérů a formulovat návrhy, jak by mohly vypadat budoucí nástroje agroenvironmentální politiky. Akce tak připravila půdu pro nadcházející výroční konferenci Forum for the Future of Agriculture příští měsíc, která bude řešit reformu Společné zemědělské politiky EU,“ dodal Tomáš Václavík.

Prezentace z akce jsou k dispozici na stránkách Forum for the Future of Agriculture.
Závěry a doporučení projektu BESTMAP jsou přístupné ve formě tzv. policy briefs.
Rozhovor s Tomášem Václavíkem o projektu BESTMAP a české případové studii lze zhlédnout na YouTube kanálu projektu.

Categories: Novinky z PřF a UP

Vasyl Kapustej: Už dávno jsme si uvědomili, že tato válka nebude sprint, ale maraton

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Sat, 24/02/2024 - 06:00

Před dvěma lety, 24. února 2022, napadlo Rusko Ukrajinu. Začala válka, která zcela změnila životy mnoha lidí. Jedním z nich je i student Právnické fakulty UP Vasyl Kapustej. Narodil se na Ukrajině, ale od svých pěti let žije v České republice. Přijetím ke studiu práv se mu splnil sen. Dnes je v posledním ročníku a k magisterskému titulu mu chybí už jen poslední krok. Jenže jeho život v posledních dvou letech nebyl pouze o plnění náročných studijních povinností. Devětadvacetiletý Vasyl, kterému na pozadí telefonu svítí ukrajinský znak, od prvního týdne vypuknutí války na Ukrajině pomáhá.

Založil úspěšnou sbírku, na které sesbíral už přes 11 milionů korun. Humanitární pomoc vojákům a uprchlíků vozí na frontu pravidelně. Koupil mimo jiné několik dronů, terénních osobních vozů, sanitku nebo kamion přestavěný na mobilní zázemí pro vojáky. Jeho úsilí podpořila také právnická fakulta, se kterou společně uspořádali již dvě materiální sbírky. Vasylovu práci pro Ukrajinu vloni ocenil rektor Martin Procházka i fakulta.

Stal se laureátem Ceny rektora pro dobrovolníky a právnická fakulta mu udělila za permanentní humanitární pomoc na Ukrajině a za asistenci ukrajinským studentům jednorázové mimořádné stipendium. A nebyl byl to Vasyl, kdyby celou částku nepoužil na nákup materiální pomoci pro civilisty ve válečné zóně.

Pamatujete si okamžik, kdy jste se dozvěděl, že Rusko napadlo Ukrajinu?

Pamatuji si to, jako by to bylo včera, a nikdy v životě už na to nezapomenu. Byl čtvrtek 24. února 2022 a byl jsem zrovna na koleji Bedřicha Václavka v Olomouci. Kamarád mi zavolal kolem páté hodiny ranní, že to začalo. Zpočátku jsem tomu vůbec nechtěl věřit, ale hned jsem zapnul notebook a viděl mimořádné zprávy, tak jsem tomu uvěřil. Pak jsem volal rodičům do Prahy a příbuzným na Ukrajinu. Ještě ten den kolem poledne jsem jel vlakem do Prahy za rodiči a společně jsme řešili, co budeme dělat dál.

Sbírku založenou Vasylem Kapustejem můžete podpořit zde.

Co to pro vás znamenalo?

Pro mě osobně velmi mnoho. Šlo o životní zlom, o asi dosud nejdůležitější událost. Kompletně a úplně to změnilo můj život, který už nikdy nebude jako dřív. Můj život se teď dělí na „před válkou“ a „po válce“. Úplně se mi změnil způsob, jak žiju, životní priority, hodnoty... Změnil se okruh lidí, se kterými se stýkám, bavím... Byla napadena moje rodná země, moji přátelé a příbuzní jsou v ohrožení. Rozhodl jsem se jim pomoct a nesedět s rukama v klíně. Kdybych se nepřidal a nepřiložil ruku k obraně mé rodné země, tak bych si to po celý zbytek života vyčítal a nikdy bych si to neodpustil. Začal jsem se tedy věnovat dobrovolnické činnosti, založil finanční sbírku. Na té je nyní již přes 11 milionů korun, tím pádem jsem už i mediálně známý a lidé mě sem tam začínají i poznávat na ulici a podobně. V mém životě se tedy změnilo zkrátka všechno.

Aktivně pomáháte, organizujete různé sbírky. Válka ale nekončí, trvá už dva roky. Změnila se nějak ochota dárců za ten čas?

Ty dva roky plnohodnotného konfliktu, který je srovnatelný ve všech ohledech s druhou světovou válkou, jsou zkrátka znát. Je to poměrně dlouhá doba, která ale zároveň paradoxně uběhla rychle jako voda. Samozřejmě že té pomoci už není zdaleka tolik jako na samém začátku války. Tenkrát se vzepjala skutečně ohromná vlna solidarity. Mnozí však pomohli jen jednorázově a od té doby se již neozvali. Zároveň se ale vytvořilo jakési tvrdé jádro podporovatelů, přispěvatelů (chcete-li „fanoušků“), které stojí při nás, ať se děje cokoliv. Tito lidé nám pravidelně každý měsíc posílají finance nebo přijíždějí auty s kufry napěchovanými potravinami, drogerií apod. Zkrátka stále jsou tací, kteří nám pomáhají, a my víme, že se o ně můžeme pravidelně každý měsíc opřít, a umíme si tak propočítat, jaké jsou naše možnosti, na co máme a na co nemáme. Už dávno jsme si uvědomili, že tohle nebude sprint, ale maraton.

Ovlivnila válka vaše studium?

Ano, ovlivnila. Celkově jsem měl těžké studium – nejdřív světová pandemie covidu a pak válka. Válka mě zastihla na univerzitních kolejích. Byl jsem tenkrát v pátém ročníku magisterského oboru na PF UP. Už mi zbýval jen jeden poslední B předmět (kvůli kreditům) a tím už bych měl všechny studijní povinnosti uzavřené. Chybělo jen absolvování státnic a napsat a obhájit diplomku. Tenkrát v únoru jsem se již pomalu, ale jistě připravoval na jarní termín státnic, ale když přišla válka, tak šlo studium do jisté míry stranou.

V ty první kritické okamžiky jsem se studiu nemohl věnovat a bohužel jsem hned ten jarní termín státnic musel vynechat. Ale jak se situace stabilizovala, tak jsem se samozřejmě ke studiu vrátil, uzavřel studijní povinnosti a přihlásil se na první pokusy státnic – nejdřív správní právo, pak trestní právo, pak obhajoba diplomky a nakonec soukromé právo, které mě teprve čeká teď v následujícím jarním termínu. Válka mi značně ztížila přípravu na státnice, protože jsem se kromě učení věnoval i dobrovolnické činnosti na podporu ukrajinské armády přímo na frontě na Ukrajině. Takže jsem šel samozřejmě na opakované pokusy, třeba trestní právo jsem dal až napotřetí.

Pomohla vám univerzita a fakulta?

Univerzita i fakulta mi velmi pomáhají, moc si toho cením. Od pana rektora jsem dostal ocenění za svoji dobrovolnickou činnost a k tomu stipendium ve výši dva tisíce korun. Od fakulty jsem pak dostal stipendium ve výši 42 000 korun. Tyto finanční prostředky jsem si nenechal pro sebe, ale použil jsem je na svoji dobrovolnickou činnost – zakoupil jsem z nich věci na zlepšení životních podmínek civilistů ve válečné zóně a přes vojáky, se kterými spolupracuji, jsem všechny tyto věci poslal na Ukrajinu. Tam je vojáci rozdali civilistům ve válečné zóně. Také jsem ve spolupráci s vedením naší právnické fakulty již dvakrát uspořádal materiální sbírku pro civilisty na Ukrajině – zaměstnanci a studenti mohli nosit na fakultu nejrůznější věci a já jsem to pak vše osobně odvezl na Ukrajinu a předal civilistům ve válečné zóně.

Jak vidíte budoucnost Ukrajiny? Jaká by podle vás měla být?

Vzhledem k tomu, že v poslední době, zhruba od jara/léta 2023, došlo k pár vojenským neúspěchům a ztrátě důležitých opěrných bodů na frontě, a také proto, že se značně zmenšila životně důležitá vládní pomoc ze západních zemí (tedy pomoc v podobě financí, vojenské techniky a munice) a v některých ohledech se i prakticky zastavila (viz třeba ta munice), tak aktuálně budoucnost Ukrajiny moc růžově bohužel nevidím.

Budeme rádi, když aspoň ubráníme to, co dosud máme, ale na osvobození dalších území můžeme za stávajícího rozložení sil zapomenout. Pokud se tedy nezvýší pomoc ze západních zemí, tak je vcelku realistický scénář Severní a Jižní Koreje, tedy že bude naše země rozdělena a část bude okupována a část si ponecháme my a mezi těmito dvěma částmi bude jakási demilitarizovaná zóna.

Podle mě by ale taková budoucnost Ukrajiny být rozhodně neměla. Ukrajina si plně zaslouží rozhodovat o svém vlastním osudu, o tom, zda chce patřit na Západ, či na Východ. Nikdo by jí to neměl diktovat. Ukrajina chce patřit na Západ a podle mě chce být časem určitě členem jak EU, tak i NATO. Obětovala tomu velmi mnoho a plně si to zaslouží. Takto by to podle mě bylo správné a tak to i já osobně cítím. Ale je to ideál, který reálně asi nebude naplněn, pokud se neobnoví a nezvýší razantně pomoc ze Západu, protože nehledě na všechnu heroickou odvahu a nezlomnost ukrajinského lidu, tak to sám bez jeho pomoci nezvládne. Rusko je velmi silný a nebezpečný nepřítel, kterého porazíme jedině tehdy, když budeme držet spolu a navzájem si pomáhat.



Univerzita Palackého, její zaměstnanci i studenti začali od prvního okamžiku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, organizovat pomoc. Jako dobrovolníci pomáhali mnoho hodin v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině, tlumočili, starali se o děti, doprovázeli uprchlíky ve vlacích atd. Začaly se pořádat sbírky potřebných věcí. Stejně tak rychle reagovala univerzita i jako instituce. Rektor Martin Procházka se setkal s ukrajinskými studenty, které válka zastihla u nás, zajímal se o jejich problémy. Konala se shromáždění na podporu Ukrajiny. Nezůstalo přitom jen u deklarací, univerzita nabídla studentům finanční pomoc, připravila sbírku pro partnerskou Černovickou univerzitu atd. Vše, co se v roce 2022 dělo, jsme shrnuli ve speciálním Žurnálu, který najdete zde.

To byl první rok války. Přišel druhý a začíná třetí. Válka nekončí a Ukrajina stále naši pomoc potřebuje a univerzita se snaží ukrajinským studentům být pořád nápomocna. I proto se opět před několika dny rektor Martin Procházka s nimi sešel, zajímal se, jak situaci zvládají, a zdůraznil, že UP jim i nadále poskytne veškerou potřebnou podporu. Psali jsme zde.

Aktuality z UP týkající se ukrajinských studentů, zaměstnanců i veřejnosti a rozcestník na podporu či volnočasové aktivity najdete na adrese upol.cz/ukrajina. (ipu)

Categories: Novinky z PřF a UP

Získejte podporu na projekty nebo letní školy v otevřené výzvě Aurory

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Fri, 23/02/2024 - 12:00

Přispět k užší spolupráci evropských univerzit při výzkumu i vzdělání by měla nová otevřená výzva aliance Aurora. Na společný mezinárodní projekt v ní lze získat až 25 000 euro. Výzva podporuje také pořádání tematických letních škol, a to částkou do 20 000 eur. Třetí podpořenou aktivitou jsou krátkodobé mobility zaměřené na mladé vědce.

Podporu ve výši až 25 000 euro na dva roky může získat společný projekt, do nějž se zapojí výzkumníci či výzkumnice alespoň ze tří univerzit, které jsou plnohodnotnými členy aliance Aurora. „Cílem je nejen podpořit samotný výzkum, ale také pomoci vzniklému týmu během dané doby připravit projektovou žádost do rámcového programu Horizont Evropa nebo jiných evropských grantových výzev. Důležitým kritériem je však především prohloubení mezinárodní spolupráce napříč univerzitami,“ říká Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Výzkumné týmy mohou být jak jednooborové, tak interdisciplinární. Pro nalezení vhodných partnerů lze vedle jiných kontaktů využít existující databáze sítě Aurora: Aurora Research Resources, Aurora Connect Gateway nebo Aurora Doctoral Pool. Rozpočet lze využít podle potřeby na cestování a navazování kontaktů, sdílení informací, získávání přístupu k údajům či provádění předběžného výzkumu.

Výzva nezapomíná ani na rozšiřující vzdělávání. Na uspořádání letní (či zimní) školy v ní lze získat až 20 000 euro. Podpořeny mohou být krátkodobé (1–2 týdny) školy, které se budou zabývat konkrétním vědeckým tématem (nejde tedy o výuku jazyka či trénink komunikačních dovedností nebo psaní grantových výzev). Podmínkou je, aby přednášky, praktická cvičení nebo konference, které budou jejich součástí, vedli převážně odborníci z univerzit, které jsou plnými členy aliance Aurora (alespoň pět odborníků z nejméně tří univerzit).

Mladí vědci a vědkyně navíc mohou s finanční podporou vyjet za výzkumem na některou z členských univerzit Aurory. Univerzita Palackého v této výzvě financuje mobility maximálně v délce jednoho měsíce. Ucházet se o ni mohou studující posledních ročníků magisterského studia, doktorandi nebo postdoci.

Plné znění výzvy a všechny podmínky naleznete v tomto PDF, které obsahuje i odkazy na přihlašovací formuláře k vyplnění. Přihlášky lze podávat do 30. dubna, následně je zhodnotí Vědecká rada Aurory (Aurora Scientific Council), v němž mají svého zástupce všechny členské univerzity aliance Aurora. Další otázky zodpoví pracovníci Aurory na L'Université Paris-Est Créteil, která výzvu administruje (aurora@u-pec.fr), případně se můžete obrátit na Mgr. Marii Jadrníčkovou z kanceláře Aurory na Univerzitě Palackého (marie.jadrnickova@upol.cz).

Categories: Novinky z PřF a UP

Vědci z FF UP vydali první ucelenou studii o demokratických inovacích tří zemí střední Evropy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Fri, 23/02/2024 - 08:00

Lokální úrovni politiky, která hraje podstatnou roli v utváření a zejména posilování prodemokratického smýšlení, se věnuje nová odborná publikace s názvem Challenging Citizens: Democratic Innovations at the Local Level. The Case Study of the Czech Republic, Slovakia and Poland. Vznikla v kolektivu autorů pod vedením Pavla Šaradína z katedry politologie a evropských studií FF UP a je vůbec prvním uceleným dílem, jenž v daném ohledu reflektuje část střední Evropy.

Prestižní nakladatelství Palgrave/Macmillan nedávno vydalo odbornou publikaci s názvem Challenging Citizens: Democratic Innovations at the Local Level. The Case Study of the Czech Republic, Slovakia and Poland (Výzva občanům: Demokratické inovace na místní úrovni. Případová studie Česka, Slovenska a Polska). Kniha je jedním z výstupů tříletého výzkumu, který podpořila Grantová agentura České republiky. Za kolektiv autorů poskytl Žurnálu Online rozhovor docent Pavel Šaradín z katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Pane docente, můžete knihu krátce představit? Co je jejím cílem?

Velmi často se diskutuje o krizi nebo erozi demokracie, o jejím úpadku. Někdy právem, někdy se situace podceňuje, někdy přeceňuje. Lokální prostředí umožňuje aktivní participaci občanů na politice, a to skrze nejrůznější nástroje či inovace. Máme podloženo, že pokud k jejich zavedení dojde a používáme je správně, pak skutečně mohou hrát velmi důležitou roli v pozitivním významu demokracie. V knize se zaměřujeme na vysvětlení těchto nástrojů, na jejich fungování, zkušenosti i na jejich evaluaci. Naším cílem nebylo přinést teoretickou knihu, ale prováděli jsme empirický výzkum, chtěli jsme naše zjištění podložit daty.

Co jsou demokratické inovační nástroje? Na co všechno mohou mít vliv, jak mohou pomoci?

Demokratické inovace chápeme jako procesy a nástroje, které vedou k prohloubení občanské participace v procesu vládnutí s cílem toto vládnutí zlepšit a oživit. Jedná se tedy o zlepšení demokracie, o jakousi demokratizaci demokracie. Jde například o participativní rozpočty, participativní plánování a podobně, tedy něco, co oživuje demokracii. Jmenované procesy zároveň mají další funkce, které nesouvisí jen s politickou efektivitou. Občanskou participací může například docházet ke zlepšení transparentnosti, zvyšování důvěry v politiku, k odpovědnosti, lidé se učí, jak funguje politika a lépe ji pak rozumí. Jsou to velmi důležité přínosy rovněž pro vnímání celostátní politiky. Přínosem naší knihy není jen objasnění, proč tyto inovace fungují, ale i to, proč někdy dochází naopak k jejich opuštění či pádu. Zpravidla se jedná o případy, kdy jsou špatně zavedeny, nemají polickou podporu, když selže komunikace apod.

Kniha je zároveň případovou studií České republiky, Slovenska a Polska. O fungování demokratických inovacích tedy hovoříte ve třech středoevropských zemích. V čem se s ohledem na výše uvedené jednotlivé země odlišují, co je jim naopak společné?

Nechtěli jsme psát o jediné zemi, pro nás byl důležitý komparativní rozměr. Ten ale není vždy realizovatelný, například z toho důvodu, že tyto tři země mají odlišná pravidla fungování komunální politiky. V Polsku je u větších měst povinností mít participativní rozpočet, u nás a na Slovensku nikoli. Právě zde jsou i další inovace nejrozšířenější a nejvíce používané. Společné mají tyto země zejména jednu věc, jako v celé postkomunistické Evropě je zde menší ochota participovat na politice a nižší důvěra v ni. Je to obrovský kontrast se západní, zejména severní Evropou.

Jak dlouho jste na knize společně s dalšími autory pracovali? Z jakých zdrojů jste vycházeli?

Kniha vznikla v rámci tříletého výzkumu podpořeného Grantovou agenturou České republiky. Její vydání podpořila i Filozofická fakulta UP. Rok jsme sbírali informace a dělali výzkum, zhruba dva roky jsme knihu psali, reagovali na oponenty a věnovali se běžné ediční činnosti. Pokud vím, je vůbec první takto ucelenou knihou, jež reflektuje část střední Evropy, západní země již prozkoumané máme.

Knihu vydalo prestižní nakladatelství Palgrave/Macmillan. Jaký význam pro vás má její vydání právě v tomto nakladatelství?

Obrovský. V sociálních vědách jsou důležitá zejména tato tři nakladatelství: Springer, Palgrave a Routledge. Celý proces byl poměrně náročný, od vyplnění vstupních formulářů, kde se například popisuje metodologie, zhodnocuje se vědecký přínos a inovativnost, přes odeslání části rukopisu až po jeho dokončení a editaci. Realizace naší knihy odpovídá vydání pěti, šesti článků v prestižních časopisech.

Categories: Novinky z PřF a UP

Čtvrtým laureátem Stipendia Petra Zoubka se stal student práv David Krejčí

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Thu, 22/02/2024 - 13:15

Stipendium Petra Zoubka na podporu mimořádně nadaných studentů Právnické fakulty UP má již čtyři laureáty. Na seznam nově přibylo jméno Davida Krejčího, studenta posledního ročníku programu Právo a právní věda. Stipendium, které je spojené s finanční podporou 40 000 korun, uděluje fakulta společně s Nadačním fondem Petra Zoubka jednou ročně.

Pojmenované je po výjimečném posluchači právnické fakulty, který těsně před dokončením studia v březnu 2019 podlehl agresivnímu nádorovému onemocnění. Rodina a přátelé Petra Zoubka krátce nato založili nadační fond a spojili síly s fakultou. „Prostřednictvím fondu se snažíme šířit Peťův odkaz, jeho vize a přístup k životu. Máme dva cíle, podporovat hematoonkologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě a výjimečné studenty olomouckých práv, kteří se svou aktivitou a přístupem k lidem našemu synovi nejvíce podobají. Za spolupráci s fakultou jsem velmi vděčná,“ uvedla Renáta Zoubková, matka Petra Zoubka, členka správní rady nadačního fondu, s tím, že největší sílu stipendia vidí v podpoře lidství, ochotě pomáhat a snaze být aktivní.

Pravidla pro přiznání Stipendia Petra Zoubka upravuje fakultní vnitřní norma. Žadatelé musí splňovat pět podmínek – vážený studijní průměr do 1,8 za celé dosavadní studium na fakultě, alespoň jeden úspěšně dokončený semestr ve Studentské právní poradně nebo jiné klientské právní klinice vyučované na fakultě, absolvování odborné praxe. Student musí také být aktivní sportovec a musí se zapojovat do dobročinných společensky přínosných aktivit.

Kritéria tentokrát splnil David Krejčí, vše potřebné doložil ve své žádosti. „Podmínky jsou podle mého názoru adekvátní odkazu Petra Zoubka. Pokaždé, když bylo stipendium udělováno, bylo to pro mě znamení, že hodnoty jako slušnost a ochota pomáhat druhým nejsou samozřejmostí a že zde jsou tací, kteří si těchto hodnot váží a jsou ochotni je ocenit. Velmi si vážím, že stipendium mohu převzít,“ řekl David Krejčí, který je i členem Akademického senátu PF UP.

Ve svém děkovném proslovu odkazoval na krále Gilgameše a jeho touhu po nesmrtelnosti. „Věčného života dosáhnout nelze, nicméně nesmrtelnosti ano. A to skrze náš odkaz a činy, které během svého života učiníme. Dosáhl jí i Petr Zoubek, a to svou laskavostí, slušností a ochotou pomáhat. Díky těmto zcela lidským, přesto vzácným ctnostem tu Petr s námi bude navždy. Bude tu skrze svou rodinu, své přátele, naši fakultu i laureáty stipendia, kteří hrdě ponesou Petrův odkaz a hodnoty, které za sebou zanechal.“

Za fakultu předávali stipendium oceněnému Václav Stehlík, děkan fakulty, a Maxim Tomoszek, proděkan pro bakalářské a magisterské studijní programy. „Jsem velice rád, že už několikátým rokem v řadě můžeme tohle stipendium udělovat, že se najde student, který dokáže splnit přísná kritéria,“ uvedl děkan. Jeho slova doplnil Maxim Tomoszek. „Kdyby Petr studium dokončil, byl by přesně tím absolventem, kterým by se fakulta mohla chlubit. Doufáme, že laureáti budou právě takovými absolventy, kteří budou fakultu skvěle reprezentovat a šířit její dobré jméno.“

Na slavnostní udělování stipendia navázal odborný seminář Etika – opatření na konci života. Složen byl ze dvou referátů. Olomoucká advokátka Michaela Lukášová Brynecká si připravila příspěvek Právo na život a ukončení léčby, Martin Šamaj z FZV UP na ni navázal s tématem Jak může ovlivnit organizace zdravotní péče znalecký posudek?

Stipendium udělovala právnická fakulta a Nadační fond Petra Zoubka počtvrté. Vloni ho získal student Filip Zátopek, před ním Veronika Vysoudilová a Kateřina Dračková.

Záznam z předávání stipendia a odborného semináře je zveřejněn na fakultním YouTube kanále.

Categories: Novinky z PřF a UP

Rektor předal ocenění za akademické práce, knihy i sportovní výkony

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Thu, 22/02/2024 - 08:00

Celkem 44 ocenění za akademické práce, odborné publikace a sportovní výkony předal rektor UP Martin Procházka při slavnostním ceremoniálu, který se konal ve středu v aule Pedagogické fakulty UP. Vyhlášení výsledků studentských cen a čestných uznání pro doktorandy a autory monografií za uplynulý rok je jedním z tradičních bodů programu Akademického týdne UP.

Za bakalářské a magisterské diplomové práce bylo oceněno sedm studujících. Cenu získala například Michaela Zapletalová, nyní již absolventka pedagogické fakulty, za práci Analýza jazykových deficitů u osob s neurodegenerativním onemocněním mozku. „Ceny od pana rektora si velmi cením. Výzkumu se i díky projektu TA ČR věnuji nadále,“ uvedla absolventka. Dále si čestné uznání rektora za odborný článek převzalo i 16 doktorandů a doktorandek z 8 fakult UP.

Vedle ocenění za studentské práce a články byly předány i tři ceny rektora pro nejlepší sportovce z řad studujících. První místo získal Tomáš Raděj, student fakulty tělesné kultury a přírodovědecké fakulty, za skvělé výsledky v závodním raftingu. „Za loňský rok si nejvíce vážím zisku titulu absolutního mistra Evropy a dále pak titulů mistra ČR a vítěze českého poháru,“ prozradil a dodal, že se jeho posádce opět podařilo zajistit místo v reprezentačním družstvu ČR.

Výsledky studentské části soutěže podle rektora potvrzují tvořivost, odbornost a soutěživost posluchačů a posluchaček. „Těší mě, že jsou oceněné práce či články studentek a studentů Univerzity Palackého na tak vysoké úrovni, navíc je skvělé, že často mají i praktický přesah. U našich sportovců zase oceňuji, že se úspěšně prosazují také na velkých akcích, jako jsou mistrovství či olympiády. Děkuji všem oceněným za jejich práci, podané výkony a také za to, že šíří dobré jméno naší alma mater,“ sdělil rektor Martin Procházka.

Čestná uznání za odbornou knihu obdrželo tentokrát 18 autorů či autorek z řad akademické obce za 15 publikací. Věnovali se tématům zdravotnickým, teologickým, filozofickým, psychologickým, historickým i uměnovědným. Nejsilnější zastoupení mezi oceněnými tituly měly ty ze společenských věd.

Například docentka Nadežda Petejová z III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc a Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava byla oceněna za monografii Nefrologie kritických stavů. „Ocenění od rektora UP pro mě znamená v první řadě uznání, že moje práce má smysl. Cena mi zároveň dodala odvahu pracovat dále ve smyslu standardů, které jsem si stanovila: bádat neprobádané, objevit to, co je neobjevené, a přiblížit podstatu jevů k realitě,“ uvedla docentka Petejová s tím, že ji těší, že publikace přispěla ke zvýšení úrovně akutní nefrologie.

Ceny a čestná uznání uděluje rektor ve snaze zvýšit prestiž vědecké práce na olomoucké univerzitě. Produkce členů akademické obce podle něj svědčí o rozsahu bádání na fakultách a dalších pracovištích. Loni rektor ocenil 19 studentských vědeckých a uměleckých prací, 3 sportovce a 44 autorů 40 odborných knih. Seznam aktuálně oceněných je k dispozici zde, více o Akademickém týdnu UP, který se koná do 25. února, tady.

Categories: Novinky z PřF a UP

Procházka s Markem Orko Váchou o pokoře i o spolupráci s bohem

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Wed, 21/02/2024 - 15:30

Kde jsou hranice toho, jak se jako lidský druh můžeme díky vědě „vylepšovat“? Chceme se zbavit závažných nemocí nebo mít děti „vyrobené na míru“? A jak drahou léčbu můžeme zaplatit? A komu? K zamyšlení nad těmito i dalšími etickými otázkami vyzval publikum v zaplněné aule pedagogické fakulty Marek Orko Vácha. Právě on byl prvním hostem nového debatního cyklu Procházka s…, jehož hostitelem je rektor UP Martin Procházka.

Univerzita Palackého si tento týden připomíná řadou akcí své znovuobnovení v roce 1946. A právě zahájení nového diskuzního cyklu s osobnostmi z různých oborů lidské činnosti se stalo jedním z důležitých bodů programu Akademického týdne UP.

Prvním hostem, pro kterého se rektor Martin Procházka rozhodl, byl teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha. Volba nebyla náhodná. Martin Procházka je lékař, který se specializuje na vysoce riziková těhotenství a který také řadu let vedl Ústav lékařské genetiky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Debata nazvaná Člověk jako všemocný bůh nebo zachránce lidstva tak představila publiku jak teoretický pohled na moderní genetiku a možnosti, které nabízí, tak i postřehy z každodenní lékařské praxe

„Dlouhá léta jsem pracoval na porodních sálech a s těhotnými a člověk se občas cítil jako všemocný. Ale příroda vás velmi rychle vrátí na zem. Do medicíny spíš patří skromnost, nadhled, velká pokora a pracovitost než nějaké povýšené myšlení, protože to se okamžitě vrátí, zejména v té profesní rovině,“ vysvětlil Martin Procházka svůj pohled na „všemocnost“ člověka.

„Já jsem katolický kněz, a jestli mě něco moje tradice v křesťanství naučila, je, že vytáhne člověka za límec a řekne mu: Chlapče, studuj, pracuj, uč se, maluj, skládej symfonie, uč se věci nazpaměť, přemýšlej, cvič se a něco laskavě udělej se svým životem. Někdy říkáme: to už nemůžeme udělat, to by si člověk hrál na pána boha… No tak dobře. Když ale po této přednášce bude pršet, vytáhnu si deštník místo toho, abych řekl: děj se boží vůle, asi to tak pán bůh chtěl. Když vám děti onemocní, tak jim dáte antibiotika, půjdete s nimi do nemocnice. To znamená, že člověk je pozván k tomu, aby ruku v ruce s bohem dokončoval stvoření světa,“ uvedl mimo jiné Marek Orko Vácha.

Spolu s rektorem i publikem během více než hodiny a půl trvající debaty přemýšlel nad tím, co nám nové genetické metody přinášejí, jaká jsou rizika a jaké hranice. Ukazoval, že odpovědi na zdánlivě jednoznačné a jasné otázky mohou být mnohoznačné. Sedm otázek, které dal publiku, najdete v první části záznamu a můžete si zkusit na ně sami odpovědět. „Kéž byste si odnesli možná ne odpovědi, ale alespoň ty otázky, o kterých budete přemýšlet,“ vyzval publikum na závěr první Procházky s… Marek Orko Vácha.

Categories: Novinky z PřF a UP

Ingeborg Fialová přeložila román Franze Spundy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Wed, 21/02/2024 - 08:00

Předchůdce Dana Browna z Moravy? S jistou nadsázkou ano. Řeč je o olomouckém německy píšícím autorovi Franzi Spundovi, jehož román Bafomet v překladu germanistky Ingeborg Fialové-Fürstové vyšel ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

Franz Spunda (1890-1963) byl jedním z nemnohých olomouckých německy píšících básníků, který ve své době dosáhl jistého věhlasu i za hranicemi úzkého regionu. „Jeho román Bafomet z roku 1928 z rané „magické“ fáze prozaické tvorby, se ve své době se těšil všeobecnému zájmu o okultismus, magii, alchymii a mystiku všech druhů, podobně jako díla dnes slavnějších autorů spjatých s Čechami a Moravou, Gustava Meyrinka, Alfreda Kubina, Paula Leppina či Karla Hanse Strobla,“ vysvětluje germanistka Ingeborg Fialová-Fürstová z katedry germanistiky FF UP.

Podle ní je román zajímavý nejen pro fanoušky a sběratele tohoto žánru. „Myslím, že může oslovit jako poněkud vážnější a méně akční předchůdce Dana Browna i milovníky tajuplných dobrodružných příběhů hemžících se alchymisty, magiky, mystiky, ďábly, svůdnými ženami, exorcisty, dvojníky, tajnými bratrstvy a jinými okultními půvaby,“ říká překladatelka.

Právě překlad do současného jazyka byl stěžejní. „Román je psaný poněkud již zastaralou, místy exaltovanou, jindy zase velmi učenou němčinou. Snažila jsem se proto o překlad do moderního, dnešnímu čtenáři srozumitelného a snesitelného jazyka a výrazu. Na autorství předmluvy se podílel ostravský soukromý badatel ve věcech okultních, Martin Jiroušek,“ doplňuje Ingeborg Fialová-Fürstová.

Spundův román je součástí knižní řady „Poetica Moraviae“, kterou už víc jak dvacet let vydává Centrum pro výzkum moravské německé literatury. „V této řadě už v českém překladu vyšly například romány našich krajanů vypuzených po roce 1945 ze země Petra Härtlinga a Gerolda Tietze, sbírky básní Vlastimila Artura Poláka, Louise Fürnberga a Romana Karla Schulze, olomoucký román Willibalda Müllera Konšel olomoucký, americká korespondence Hugo Haase s Friedrichem Torbergem – a další příjemné čtivo,“ připomíná olomoucká germanistka.

Kniha Bafomet vyšla s podporou Česko-německého fondu budoucnosti a Rakouského centra UP. Najdete ji zde.

Categories: Novinky z PřF a UP

Vědci odhalili počínající vývoj nových druhů mikroskopické řasy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Tue, 20/02/2024 - 12:00

Mezinárodní tým vědců z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP, Univerzity Karlovy a univerzity ve švédském Lundu pomocí analýzy DNA popsal počínající vývoj nových druhů mikroskopické řasy Synura petersenii ze skupiny zlativek, který souvisí především s její dlouhodobou adaptací na měnící se životní podmínky. K tomu závěru vědci dospěli díky studiu více než stovky vzorků řasy odebraných z několika jezer v Evropě a Kanadě. Výsledky jejich práce byly publikovány v časopise Current Biology.

„Způsob, jakým vznikají nové druhy organismů, patří mezi fundamentální otázky biologie. Významný posun způsobilo relativně levné a efektivní sekvenování DNA. Výzkum v této oblasti se ale zatím převážně omezuje na zvířata a rostliny. A to i přesto, že naprostou většinu druhů na planetě tvoří mikroorganismy. Spolu s kolegy z Univerzity Karlovy (práce byla vedená Pavlem Škaloudem) a univerzity ve švédském Lundu jsme se pokusili tuto mezeru vyplnit,“ uvedl Petr Dvořák z katedry botaniky přírodovědecké fakulty.

Vědci si pro výzkum vybrali řasu Synura petersenii, která náleží do skupiny zlativek (Chrysophyta, Stramenopila). Tato řasa žije běžně v planktonu jezer v našich zeměpisných šířkách. Jedná se o koloniální bičíkovce, jejichž buňka je pokrytá křemičitými šupinami. Na nich lze pomocí elektronového mikroskopu spatřit výrazné ornamenty, které jsou druhově specifické.

„Pro objasnění faktorů, které vedly k diverzifikaci v rámci tohoto druhu, jsme pořídili více než 100 laboratorních kultur ze vzorků z několika jezer v Evropě a Kanadě. Jedná se o největší soubor dat tohoto typu mezi řasami a prvoky. Pomocí sekvenování DNA jsme získali reprezentaci celého genomu každé laboratorní kultury a následně zrekonstruovali evoluční vztahy mezi jednotlivými vzorky,“ popsal.

Analýzy populační struktury odhalily, že řasa Synura petersenii se za více než 100 000 let vyvinula do tří diverzifikovaných populací, které jsou na cestě k tomu stát se v budoucnu novými druhy. „Diverzifikace začala před 125 000 lety, tedy ještě před posledním glaciálem, což bylo vypočteno na základě datování pomocí molekulárních hodin. Výrazná radiace populací probíhala v posledních 14 500 letech, tedy po poslední velké době ledové. Z toho můžeme vyvodit, že diverzifikaci této řasy stejně jak u rostlin ovlivnily klimatické změny. Diverzifikace řasy Synura byla navíc velmi rychlá v porovnání s ostatními řasami, u kterých tento proces trvá řádově miliony let,“ podotkl Petr Dvořák.  

K diverzifikaci populací této řasy vedla adaptace na lokální podmínky, zejména různé teploty a množství rozpuštěných látek ve vodě. Evoluci jednotlivých populací ovlivnily také vydatné deště, které způsobují vyplavování živin ze dna, promíchají vodu a snižují průhlednost, což ovlivňuje všechny planktonní organismy, které musí být na tyto události adaptované. „Nezanedbatelnou roli hrála také geografická vzdálenost na úrovni mezikontinentální, i když se organismům původně přisuzovaly téměř neomezeně velké schopnosti šířit se po celé planetě. Populace se stále diverzifikují v nové druhy, přestože mezi nimi nadále probíhá genetický tok. Z toho vyplývá, že ekologická diverzifikace je silnějším faktorem než genetické promíchávání linií,“ dodal Petr Dvořák.

Categories: Novinky z PřF a UP

Unikátní magnetická nanočástice grafenu ve tvaru motýla kombinuje dva koncepty vzniku magnetismu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Tue, 20/02/2024 - 08:00

Mezinárodnímu týmu vědců vedenému českými fyziky se poprvé podařilo vyvinout unikátní magnetický nanografen. Zkombinovali přitom dva koncepty vzniku magnetismu a jako první dokázali detekovat jejich magnetický signál pomocí pokročilé rastrovací mikroskopie a kvantově mechanických výpočtů. Grafenové nanočástice mají potenciál pro využití k uchování a zpracování informací v kvantové informatice.

Článek publikovaný v časopisu Nature Chemistry popisuje inovativní postup návrhu, přípravy a ověření magnetických vlastností grafenu ve tvaru čtyř zaoblených trojúhelníků, jenž připomíná „motýlí křídla“. Na každém z nich je lokalizován jeden nepárový pí elektron, který je zodpovědný za zmíněné magnetické vlastnosti.

„Dosavadní přístupy se omezovaly na jediný magnetický původ, což limitovalo počet korelovaných spinů nebo typ magnetického uspořádání v nanografenech. V této práci se nám poprvé podařilo zkombinovat dva přístupy, které daly vzniknout tomuto unikátnímu magnetickému nanografenu se čtyřmi nepárovými elektrony. Navíc se nám podařilo díky kombinaci experimentálních a teoretických výpočtů přinést nezvratný důkaz o jeho magnetickém charakteru,“ říká Adam Matěj z Fyzikálního ústavu AV ČR a Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci.

Recept na přípravu nanomateriálu ze Singapuru

Nanografen syntetizovali vědci v Singapuru na povrchu zlata, když zahřáli předem připravenou organickou molekulu na 600 Kelvinů a tím došlo k dehydrogenaci a cyklizaci vazeb v jednotlivých „motýlích křídlech“. Veškerá příprava nanografenu musela probíhat v ultra vysokém vakuu, protože syntéza vysoce reaktivních látek je v roztoku problematická.

Tradiční obrázek magnetismu je spojen s přechodnými kovy, jako je například železo, které obsahuje silně prostorově lokalizované nepárové elektrony. Proto se dlouhou dobu předpokládalo, že materiály na bázi uhlíku se silně delokalizovanými elektrony nemohou mít magnetické vlastnosti.

Nicméně výzkum v posledních letech ukázal nové možnosti přípravy magnetických systémů na bázi nanografenových struktur. Tento nový koncept magnetismu se kvůli přítomnosti nepárových pí elektronů nazývá pí-magnetismus. Jednou z nenaplněných výzev nové třídy magnetismu zůstávala nejen příprava nanografenů s vyšším počtem nepárových elektronů, ale také přímé experimentální ověření jejich magnetického charakteru.

Unikátní magnetické vlastnosti nanografenu ověřovali čeští vědci z týmu Pavla Jelínka z Fyzikálního ústavu AV ČR pomocí skenovací tunelovací mikroskopie, která je schopná díky sondě s molekulou niklocenu změřit lokální magnetické pole v určité části molekuly.

Teorie a experiment v silné shodě

Experimentální výsledky, jež určují elektronovou strukturu, byly potvrzeny pomocí nejmodernějších kvantově chemických výpočetních metod ve spolupráci s týmem Libora Veise z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

„Výpočty elektronové struktury molekul s několika otevřenými slupkami jsou obecně velmi náročné. Již mnohokrát jsme však měli příležitost se přesvědčit, že výpočetní nástroje, které vyvíjíme, dokážou tento problém řešit s velkou přesností. Také v tomto případě si díky obrovské shodě mezi experimentálními a teoretickými výsledky můžeme být jisti závěry naší studie. Výhodou teoretických výpočtů navíc je, že často poskytují informace, které jsou experimentálně nedostupné, v tomto případě například způsob, jakým jsou jednotlivé elektronové spiny vzájemně entanglované (silně propletené),“ vysvětluje Libor Veis.

Na experimentálním a teoretickém ověření vlastností nanografenu se podíleli vědci z Národní singapurské univerzity, výzkumného ústavu CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, čínské Nankingské univerzity a dvou ústavů Akademie věd ČR – Fyzikálního ústavu a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského.

Categories: Novinky z PřF a UP

Darováním krve odstartoval Akademický týden UP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Mon, 19/02/2024 - 15:00

Není se čeho bát, naopak je radost někomu pomoci. S těmito slovy navštívili Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc první dárci z řad studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého v rámci letošního ročníku výzvy Daruj krev s rektorem. Odběry krve zároveň zahájily Akademický týden UP, během kterého si univerzita připomíná své obnovení v roce 1946.

Výzvu Daruj krev s rektorem vyhlásila univerzita na podporu bezplatného darování krve již potřinácté. Přihlásila se zhruba stovka studentů a zaměstnanců, třetina z nich se rozhodla během následujících dní darovat nejcennější tekutinu vůbec poprvé.

První pondělní dárce přivítala na transfuzním oddělení jeho primářka Dana Galuszková, která působí také na fakultě zdravotnických věd, rektor Martin Procházka i prezident Českého červeného kříže Marek Jukl, jinak též docent na přírodovědecké fakultě. „Velmi oceňuji, že se univerzita už třináctým rokem věnuje nejen výuce a vědě, ale i péči o druhé. Když někomu darujete krev, byť nevíte komu, darujete tím kousek sebe. Patří vám za to obrovské poděkování,“ uvedla primářka.

Rektor s pozdravem a slovy díků připomněl, že dostatek krve je pro nemocnici nezbytně důležitý, a proto tuto výzvu považuje za jednu z nejdůležitějších univerzitních akcí. Společně s prezidentem ČČK se pak zamysleli, jak bezplatné dárcovství na univerzitě ještě více podpořit. „Měli bychom o tom více mluvit. Pokud se lidé dozvědí, k čemu to celé je, dárci se jistě stanou. Zároveň mohou současní dárci zvážit, jestli nemají ve svém okolí někoho, kdo by mohl také darovat,“ zmínil Marek Jukl, který sám má za sebou již 272 odběrů.

Příklad pro svůj návrh by prezident ČČK našel hned mezi prvními dárci, kteří na transfuzní oddělení dorazili. Terezu Markovou, studující na FZV a lékařské fakultě, přivedla k darování krve její kamarádka Kateřina Polcrová, která studuje na fakultě tělesné kultury. „Poprvé jsem z toho byla v takové extázi, že můžu někomu pomoci. Teď už to tak neprožívám, ale mám radost z toho, že o sobě můžu říct, že jsem dárce krve a není mi jedno moje okolí,“ řekla Tereza Marková, která navštívila odběrový box již poosmé.

Pro Kateřinu Polcrovou šlo již o patnáctý odběr. „V 18 letech jsem se o možnosti darování krve někde dočetla, a protože mě baví pomáhat, tak jsem šla. A když jsem začala v Olomouci studovat a dozvěděla se o výzvě Daruj krev s rektorem, tak mě to ještě více motivovalo. Chodím každý rok,“ doplnila studentka FTK. Zároveň vzkázala všem, kteří o darování krve uvažují, ale zatím se k návštěvě transfuzního oddělení neodhodlali: „Není se čeho bát, nebolí to. Případně stačí jen přivřít oči, zatnout zuby a půjde to!“

Darování krve už tradičně zahájilo Akademický týden UP, během kterého si druhá nejstarší univerzita v Česku připomíná své obnovení v roce 1946. Stěžejními akcemi v pestrém programu týdne je první z besed Procházka s…, jejímž hostem bude teolog, spisovatel a pedagog Marek Orko Vácha, dále slavnostní předávání cen rektora akademikům a studentům a Reprezentační ples UP, kterým týden v pátek vyvrcholí. Podrobný program Akademického týdne UP najdete zde.

Categories: Novinky z PřF a UP

Vědecká rada FZV UP má dva nové členy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Mon, 19/02/2024 - 11:15

Vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Daniel Šaňák a děkan Fakulty zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Michal Vostrý jsou novými členy Vědecké rady Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého. Jejich nominaci schválil v uplynulém týdnu Akademický senát FZV UP.

Návrh předložil děkan fakulty Jiří Vévoda. „Oba pokládám za vynikající odborníky ve svém oboru, proto jsem se je rozhodl navrhnout ke schválení a jsem rád, že se stanou významnou posilou naší vědecké rady,“ uvedl.

Daniel Šaňák studoval na Lékařské fakultě UP a od roku 2001 působí na Neurologické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Od roku 2011 je vedoucím lékařem Komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice Olomouc. Ve své vědecko-výzkumné činnosti se zaměřuje především na cerebrovaskulární onemocnění a je autorem nebo spoluautorem 87 původních vědeckých prací. Od loňského roku je garantem magisterského programu Specializace v ošetřovatelství – Ošetřovatelská péče v interních oborech v Ústavu ošetřovatelství Fakulty zdravotnických věd UP.

Michal Vostrý absolvoval na Fakultě zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem v oboru Ergoterapie, poté vystudoval na Pedagogické fakultě UJEP magisterský obor Vychovatelství pro speciálně pedagogické instituce, resp. Speciální pedagogika – poradenství. Doktorský titul v oboru Speciální pedagogika získal na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Na fakultě zdravotnických studií byl od roku 2021 do loňska vedoucím Výzkumného centra, zastával zde rovněž post proděkana pro vědu a internacionalizaci. Od listopadu 2023 je novým děkanem Fakulty zdravotnických studií UJEP.

„Odborná specializace profesora Šaňáka a doktora Vostrého je v souladu se zaměřením naší fakulty a myslím si, že oba budou pro vědeckou radu a další rozvoj fakulty velkým přínosem," uvedla statutární zástupkyně děkana a proděkanka pro internacionalizaci Jarmila Zimmermannová.

Categories: Novinky z PřF a UP

Pedagogická fakulta navázala spolupráci s Akademií MenART

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Mon, 19/02/2024 - 08:00

Umělecky založené katedry Pedagogické fakulty Univerzity Palackého nově spolupracují s Akademií MenART. Fakulta touto spoluprací rozšiřuje své portfolio kontaktů s pedagogickou praxí, zároveň cílí svou podporu na mladé talenty. 

Akademie MenART nabízí talentovaným žákům a žákyním uměleckých škol možnost spolupracovat s předními osobnostmi české umělecké scény, a to společně se svými pedagogy. Stipendisté akademie tak mohou získat cenné zkušenosti od špičkových profesionálů ve čtyřech uměleckých oborech – hudba, výtvarné umění, divadlo a tanec.

„Z navázané spolupráce máme velkou radost. Zejména nás těší možnost propojit oborové didaktiky a náš výzkum s příklady dobré praxe v oblasti práce s talenty a podpory expresivní činnosti mladých lidí,“ uvedla proděkanka Petra Šobáňová za Pedagogickou fakultu UP, kde se odborníci věnují také pregraduální přípravě učitelů výtvarné a hudební výchovy pro základní umělecké školy. 

Ve školním roce 2024/2025 otevře Akademie MenART šestnáct mentorských skupin. Role mentorů se ujmou například virtuosní klavíristé Ivo Kahánek a Karel Košárek. Mezi mentory klasické hudby budou též přední sopranistka Kateřina Kněžíková, koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer, inovativní klarinetista Irvin Venyš, vyhledávaný violista Jiří Kabát, fagotista Tomáš Františ či hobojista Vladislav Borovka. Vyhledávaná skladatelka Beata Hlavenková tradičně povede sekci autorské hudby bez omezení žánrů, zákonitostem muzikálového zpěvu se bude věnovat Radka Fišarová. Uznávaný choreograf a baletní mistr Jan Kodet se bude věnovat choreografické práci s vybraným tanečním souborem, výtvarný obor představí přední malířka Erika Bornová, oceňovaná ilustrátorka a tvůrkyně komiksu Lucie Lomová či progresivní architekt Petr Janda.

Do Akademie MenART se mohou přihlásit žáci základních uměleckých škol, druhého stupně základních škol nebo studenti střední škol a gymnázií, kteří touží zdokonalit své umělecké dovednosti ve spolupráci s uznávanými profesionály společně se svými pedagogy. Dvojice studentů a pedagogů absolvují víkendová setkání s mentory během celého školního roku. I ve školním roce 2024/2025 budou skupiny pracovat společně, s důrazem na individuální přístup a potřeby každé dvojice student – pedagog.

Studijní program Akademie MenART je akreditován MŠMT ČR v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Během uplynulých šesti ročníků prošlo Akademií MenART víc než šest set šedesát stipendistů a tři sta sedmdesát pedagogů z celé České republiky. Úvodní setkání sedmého ročníku se uskuteční v prostorách Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Více na portálu Učitel21.

Akademie MenART nabízí roční stipendijní program určený studentům nadaným v uměleckých oborech a jejich pedagogům. Umožňuje jim po dobu jednoho školního roku pracovat v úzkém kontaktu s mentory – výraznými osobnostmi české umělecké scény. Cílem tohoto programu je podpora talentu a inspirace pedagogů díky sdíleným příkladům dobré praxe. MenART je realizován v oboru hudebním (klasická sekce a sekce bez žánrového omezení), výtvarném, literárně-dramatickém a tanečním. Více zde.

Categories: Novinky z PřF a UP

Talentovaný Palacký loni inspiroval stovky studentů k rozvoji

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Sat, 17/02/2024 - 08:00

Rok 2023 přinesl do naší univerzitní komunity program Talentovaný Palacký. Ten vychází z přesvědčení, že zapojení studentů do aktivit nad rámec jejich studia přináší mnoho příležitostí pro jejich profesní i osobní rozvoj.

Aktivita studentů podporuje také mnohé smysluplné aktivity a organizace v univerzitní komunitě i mimo ni. „I proto jsme pro program zvolili slogan Buď tam, kde porosteš,“ vysvětluje Vladimíra Sedláčková, vedoucí oddělení studentských záležitostí rektorátu.

Specialisté na rozvoj talentu připravili pod hlavičkou Talentovaného Palackého v roce 2023 pestrou nabídku vzdělávacích, rozvojových a podpůrných aktivit a zaměřili se na několik klíčových priorit. Kromě samostatného vizuálu programu vnikla také webová stránka, která slouží jako praktický rozcestník aktivit napříč celou univerzitou.

Další prioritou bylo vzájemné propojení různorodých studentských aktivit a aktivních a motivovaných studentů, kteří se angažují v nejrůznějších oblastech mimo své studium. „Postupně získáváme mladé ambasadorky a ambasadory, díky nimž můžeme své aktivity ještě lépe upravit na míru potřebám studujících jednotlivých fakult,“ uvedla Andrea Hanáčková, prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti. K úspěchům programu patří také propojení prostor Kariérního a Dobrovolnického centra UP. „Nové útulné zázemí se stalo místem setkávání a díky přicházejícím studentům v něm vzniká řada nových inspirativních spoluprací a námětů na podporu studentské komunity, se kterými můžeme dále pracovat,“ doplňuje Sedláčková.

Kariérní centrum UP ve své nabídce vzdělávacích a mentoringových programů reaguje především na dynamiku změn v pracovním prostředí a připravuje studentům příležitosti sledovat a adaptovat se na aktuální trendy na trhu práce. „Kariérko přivádí na univerzitu zajímavé odborníky z praxe. K osvědčeným a studenty oblíbeným aktivitám patří například loni inovovaný cyklus DigiUP,“ řekla Jitka Janečková Moťková, jedna z kariérních poradkyň centra. Studenti stále častěji využívali koučování nebo individuální poradenství v oblasti slaďování studia a práce. Rovněž přicházeli konzultovat životopisy či motivační dopisy a připravovat se na absolvování přijímacího pohovoru nebo assessment centra.

„Studenti se na nás obrací při plánování svého kariérního směřování, když hledají příležitosti pro svůj rozvoj či pracovní uplatnění, ale i v náročných situacích a osobní nepohodě. Často spolu pracujeme na hledání smyslu a směru jejich kariéry, vlastním sebepoznání, úpravě osobního portfolia a přípravě na přijímací pohovory. Podporujeme i talentované studenty, stipendisty Nadačního fondu UP, při realizaci jejich projektů,“ uvedla Katrin Stark, kariérní poradkyně a koučka KC UP.

K dalším novinkám Talentovaného Palackého patří rozvojový program Leadership matters, zaměřený na studenty – budoucí lídry. Účastníci kurzu inspirovaného příklady nejlepší zahraniční praxe rozvíjejí odborné znalosti v oblastech strategie, řízení změn, emoční inteligence a digitálních dovedností, jsou však špičkovými lektory z praxe vedeni také k reflexi společenské odpovědnosti. „Pracujeme s pečlivě vybranými studentkami a studenty, kteří už v současné době působí na manažerských postech. Zvědomění společenské odpovědnosti, důležitosti vize ukotvené v hodnotách a neustálý osobnostní rozvoj v roli lídra považujeme za klíčovou úlohu moderní univerzity,“ vysvětluje Dita Palaščáková, hlavní metodička programu.

Tým Talentovaného Palackého pracoval také na přípravě aktivit zaměřených na wellbeing studentů. Reaguje tak na potřeby v oblasti péče o duševní zdraví a zvládání zátěže. V roce 2023 proběhl první cyklus meditačních setkání s názvem Mindfulness na UP. Na letošní rok je připraveno jejich pokračování, zároveň odstartuje nová série workshopů a dalších podpůrných aktivit k podpoře wellbeingu, a to v těsném spojení se studenty. „Začátek našich mindfulness setkávání nebyl jednoduchý, naštěstí jsme ale sehnali skvělé lektorky, které se tímto tématem zabývají, a navíc se k tomu přidala možnost využívat příjemné prostory na Purkrabské, za což děkujeme pedagogické fakultě a rovněž i Udržitelné univerzitě. Díky tomu jsme mohli každé úterý pomáhat s rozvojem mindfulness nejen u studentů, ale i zaměstnanců UP. Zimní semestr ukázal, že je o tuto problematiku zájem, takže v setkáváních budeme pokračovat i v semestru letním,“ doplnil Dominik Voráč, hlavní organizátor těchto setkávání.

Na Univerzitě Palackého aktuálně působí na 60 studentských iniciativ, na jejichž podporu a rozvoj Talentovaný Palacký v uplynulém roce nad rámec dalších projektů myslel. Kromě prostoru Studentského klubu je jim poskytovaná i organizační, materiální a finanční podpora. Aktivity připravované pro studentské iniciativy jsou zaměřeny na jejich organizační, manažerskou a personální podporu, ale i na jejich vzájemné propojování a spolupráci. „Na půdorysu stabilní komunity studentských iniciativ na UP nyní vzniká skupina tzv. univerzitních organizací, jejichž členové mají zájem o rozvoj spolkové činnosti nad rámec dosavadních aktivit a v dialogu s vedením UP. Cílem je společně pracovat na zlepšování služeb zaměřených na podporu stávajících i budoucích studentských iniciativ a rovněž rozšíření jejich působnosti ve veřejném prostoru,“ přibližuje spolupráci s aktivními studenty koordinátorka Studentského klubu Zuzana Pejpková.

V souladu se záměrem Olomouckého kraje se v rámci programu Talentovaný Palacký intenzivně rozvíjely i aktivity dobrovolnického centra. Dobrovolnické centrum UP se stalo součástí platformy Dobrovolnictví v Olomouci, kterou zřizuje Statutární město Olomouc, a působí tak na regionální i národní úrovni. Součástí aktivit v roce 2023 byla také kampaň v univerzitních médiích a v komunitě města, postavená na inspirativních příbězích univerzitních dobrovolníků, kteří působí v různých oblastech. Aktivity i kampaň nově ve spolupráci s Olomouckým krajem cílily také na středoškolské studenty.

Úplnou novinkou byla organizace zaměstnaneckého dobrovolnického dne v říjnu při příležitosti Mezinárodního dne stromů. Během něj pod hlavičkou Talentovaného Palackého dobrovolně pro kraj a místní organizace jako Zoo Olomouc, Výstaviště Flora nebo Arcibiskupské lesy a statky pracovaly desítky univerzitních zaměstnanců, kteří vysadili celkem 3000 stromů (psali jsme zde). „Jsme rádi za rozvíjející se spolupráci s Olomouckým krajem i městem Olomouc, díky které dochází k užšímu propojení našich aktivit i vytváření prostoru pro angažovanost středoškoláků i vysokoškoláků ve prospěch regionu,“ uvedla Tatiana Matulayová z Dobrovolnického centra UP.

Categories: Novinky z PřF a UP

Metodice dělení příspěvku a dotací se Akademický senát UP bude znovu věnovat v dubnu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Fri, 16/02/2024 - 12:00

Akademický senát Univerzity Palackého nepřijal navrženou Metodiku dělení příspěvku a dotací součástem UP pro rok 2024. Během únorového jednání vyzval senátory k nominacím členů do univerzitních komisí a pracovních skupin, vyslechl si informace o univerzitních stavebních akcích realizovaných prostřednictvím technického odboru RUP i vztahující se k udržitelnosti.

Jednání o metodice dělení příspěvku a dotací jednotlivým součástem je každoročně prvním pomyslným krokem vedoucím k sestavení rozpočtu univerzity na daný rok. Na únorovém jednání metodiku pro rok 2024 krátce senátorům představil nejprve rektor UP Martin Procházka, poté i kvestorka UP Petra Jungová. Informace z Rady vysokých škol, související se stávajícím i budoucím financováním vysokých škol, poté doplnil její místopředseda a zároveň i místopředseda AS UP Jiří Langer. Jednání Akademického senátu UP se zúčastnila většina děkanů fakult UP.

Ekonomická komise AS UP vyjádřila ke schválení navržené metodiky podporu, kriticky se však vyjádřila k dlouhodobě neřešené situaci v kategorii Příspěvek na studenta (ukazatel A). V přijatém usnesení nejprve požádala, aby AS UP při sestavování rozpočtu na rok 2024 žádal vedení o zohlednění mimořádných výnosů za rok 2023 a mimořádných příspěvků a dotací z MŠMT pro rok 2024. V dalším usnesení senátu doporučila, aby návrh metodiky dělení příspěvku a dotací MŠMT na UP pro rok 2024 schválil.

Následující debata v AS UP přinesla řadu podnětů. Zazněly připomínky, které se týkaly zafixovaného ukazatele A. Hovořilo se o usneseních senátu, jež změnu žádaly už v roce 2022 i 2023. 

Aby předložená Metodika dělení příspěvku a dotací součástem UP pro rok 2024 mohla být AS UP schválena, bylo třeba shody nadpoloviční většiny, tedy muselo by pro ni zvednout ruku třináct senátorů a senátorek. Pro předloženou metodiku ale nakonec hlasovalo jedenáct senátorek a senátorů, osm se jich v hlasování zdrželo, dva byli proti. Znovu se bude AS UP tématu věnovat na svém dubnovém zasedání. Pokud na dubnovém jednání najde nad metodikou shodu, bude možné přistoupit k dalšímu ze tří kroků vedoucím k rozpočtu na rok 2024, tedy k rozdělení příspěvku a dotací jednotlivým součástem UP, jež budou schvalovat dílčí rozpočty.

Během únorového jednání vyzval Akademický senát UP k nominaci svých zástupců do pracovní komise věnující se Studijnímu a zkušebnímu řádu UP i do Komise pro informační technologie UP. Nominace by měl AS UP obdržet do 29. února.

S odkazem na soulad s obecně závaznou právní úpravou (vyplývá z konsolidačního balíčku) schválil AS UP během jednání novelu č. 11 Statutu UP. Nepřijal však novelu č. 3 Organizačního řádu UP. Na jednání AS UP zazněla i informace o tom, že Koordinační odborová rada UP (KOR UP) dosud nevyjádřila souhlas s AS UP schváleným Vnitřním mzdovým předpisem, jenž usiluje o sjednocení tarifů akademických pracovníků. Prorektorka pro legislativu a organizaci Zdenka Papoušková v této souvislosti shrnula veškerá jednání, která se v dané věci uskutečnila. Předseda KOR UP František Kratochvíl z FF UP v této věci zmínil, že stále existují připomínky, jimž se obě strany věnují (více zde). 

V další části jednání vzal AS UP na vědomí informace o stavebních akcích realizovaných prostřednictvím technického odboru RUP. Kvestorka UP Petra Jungová v této souvislosti zmínila v loňském roce dokončené a zkolaudované stavby včetně celkových nákladů na již dokončené stavby a zdrojů jejich financování. Hovořila také o stavbách, které jsou v letošním roce zahajovány. Na vědomí vzal AS UP i informace vztahující se k udržitelnosti UP, včetně aktivit Komise pro udržitelnou UP. Plnění dvouletého Akčního plánu realizace udržitelného rozvoje UP na roky 2022–2023 prezentovala Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje UP. Zároveň představila i koncept ambasadorů udržitelnosti a možnosti, jak by Komise pro udržitelný rozvoj AS UP mohla svou činnost naplňovat v následujícím období. O tématu bude AS UP debatovat i v následujícím období.

Poděkování rektora Martina Procházky i Akademického senátu UP obdržela na únorovém jednání Pavlína Vajdová, studentka pátého ročníku Všeobecného lékařství na LF UP, a to za záchranu lidského života. Pavlína Vajdová poskytla první pomoc na ulici bezvládně ležícímu muži. Před senátory UP řekla, že je moc ráda, že si ke studiu vybrala právě LF UP, a podotkla, že se k situaci dokázala takto dobře postavit právě díky výuce na fakultě. Více jsme o tématu psali zde.

V úvodu zasedání bylo jmenovitě poděkováno i všem členům Legislativní a Ekonomické komise AS UP, kteří pro AS UP pracovali v předchozím období. Předsedkyně AS UP informovala o uskutečněném společném zasedání nově ustanovené Legislativní a Ekonomické komise AS UP. Předsedou EK AS UP se stal Vít Procházka z LF UP, místopředsedkyní Petra Gaul Aláčová z FZV UP.

Příští jednání AS UP se uskuteční 13. března, bude se věnovat majetkovému vyrovnání mezi PřF UP a VŠÚ CATRIN, místem jednání bude Právnická fakulta UP. Více o AS UP zde. Přijatá usnesení zde.

Categories: Novinky z PřF a UP

V soutěži zaměřené na spektroskopii uspěli dva mladí vědci z Univerzity Palackého

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Fri, 16/02/2024 - 08:30

Třetí místo v soutěži mladých autorů do 35 let v oboru spektroskopie, kterou za rok 2023 vyhlásila Spektroskopická společnost Jana Marka Marci, si v kategorii publikovaných prací odvezli Barbora Piskláková z laboratoře metabolomiky lékařské fakulty a Tomáš Pluháček z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Ceny byly předány na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

„Je to skvělý úspěch, a to nejen pro mě, ale i pro celý tým, který se na publikaci podílel. Jedná se o výsledek několikaletého intenzivního výzkumu a věřím, že toto uznání posílí mé další úsilí v oblasti vědy. V soutěži byla velká konkurence, velmi mě tedy těší umístění na krásném třetím místě. Jsem velmi vděčná za podporu, kterou spektroskopická společnost poskytuje mladým vědcům,“ uvedla Barbora Piskláková.

Vědkyně se ve své práci nazvané „Rychlá a účinná LC-MS/MS diagnostika dědičných metabolických poruch: poloautomatický pracovní postup pro analýzu organických kyselin, acylglycinů a acylkarnitinů v moči“ zabývá diagnostikou dědičných metabolických poruch, což jsou vrozená onemocnění metabolismu projevující se především v dětském věku vedoucí k různým zdravotním komplikacím až smrti pacienta.

„Na našem oddělení jsme téměř 6 let pracovali na vývoji laboratorní metody založené na hmotnostní spektrometrii pro analýzu téměř 150 diagnostických markerů z řad organických kyselin, acylkarnitinů a acylglycinů v moči. Dosavadní metoda používaná na stovkách specializovaných pracovištích po celém světě je náročná na přípravu vzorků a také na vyhodnocení analýz, což vyžaduje odborný personál s dlouholetými zkušenostmi. Tento nový přístup zkracuje dobu vyšetření z původních 8 hodin na přibližně hodinu a dokáže odhalit více než 80 onemocnění. Navíc je metoda jednoduchá na přípravu vzorku, provedení, vyhodnocení a interpretaci analýz, které dokáže provést i personál bez letitých zkušeností,“ doplnila Barbora Piskláková.

Tomáš Pluháček v soutěži uspěl s prací nazvanou „Analýza ultrastopových koncentrací enantiomerů oxaliplatiny a jejich lékopisných nečistot pomocí CE-ICP-MS“. „Výsledku si velice vážím, představuje nejen ocenění mé práce, ale také ocenění práce kolegů z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty, kteří se se mnou podíleli na přípravě dvou vědeckých prací zaměřených na kontrolu kvality farmaceutické výroby oxaliplatiny – protinádorového léčiva," uvedl Tomáš Pluháček.

Vědci navrhli a zkonstruovali unikátní rozhraní pro spojení kapilární elektroforézy a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (CE-ICP-MS), které mimo jiné umožňuje provést analýzu stopových množství optických izomerů oxaliplatiny (tedy léčivé látky) a jejich nečistot na úrovni desítek attomolů. Spolehlivé, rychlé a přesné stanovení stopových množství nečistot oxaliplatiny je velmi důležité při kontrole její výroby, kdy je nutné splnit velmi přísné požadavky na přítomnost co nejmenšího množství nečistot, které by mohly mít nepříznivý vliv při léčbě pacientů s nádorovým onemocněním.

„Náš přístup pro stopovou analýzu nečistot oxaliplatiny je rychlejší a citlivější než dosud používané metody, čímž významně přispívá ke kvalitnější kontrole výroby léčiv obsahujících oxaliplatinu, a zároveň přispívá k minimalizaci jejich nežádoucích účinků. Navržené řešení spojení CE-ICP-MS má i do budoucna zajímavý potenciál, v současnosti ho využíváme při studiu fyzikálně-chemických vlastností nanočástic," dodal Tomáš Pluháček.

Categories: Novinky z PřF a UP

Jak správně citovat? Jak pracovat s AI? Knihovna UP připravila Týden s EIZ

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Thu, 15/02/2024 - 14:00

Sedmý ročník Týdne s elektronickými informačními zdroji, tradiční akce pořádané Knihovnou UP, nabídne školení, workshopy a konzultace týkající se především problematiky vyhledávání a citování elektronických informačních zdrojů, které Univerzita Palackého předplácí svým studentům a zaměstnancům. Nově otevře i téma využívání nástrojů umělé inteligence při psaní odborných textů.

Týden s EIZ bude probíhat od pondělí 26. února do pátku 1. března 2024 v prostorách Ústřední knihovny ve Zbrojnici. Školení a workshopy se uskuteční v počítačové učebně č. 1.66, konzultace pak budou poskytovány v kanceláři č. 1.59 Bibliograficko-informačních služeb.

Studenti i zaměstnanci univerzity mohou přijít na osobní konzultace mezi 8:00 až 15:00 hod. do kanceláře č. 1.59 v přízemí Zbrojnice. Školení a praktické workshopy budou probíhat v počítačové učebně č. 1.66 s omezenou kapacitou, proto je nutné se na ně předem zaregistrovat. Jednotlivé termíny a témata naleznete na uvedeném odkaze, kde je nutné si vybrat konkrétní událost, o kterou máte zájem.

Podrobný program sedmého ročníku Týdne s EIZ najdete zde.

Categories: Novinky z PřF a UP

VTP zahajuje sérii besed Element Talks o umělé inteligenci, IT vývoji, gamingu a designu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Thu, 15/02/2024 - 08:00

V coworkingu univerzitní budovy Envelopa Hub bude každé dva týdny probíhat cyklus pravidelných setkání Element Talks. Besedy se špičkovými experty z oblasti umělé inteligence, herního průmyslu, IT vývoje a designu pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého. První z nich na téma Game Development se koná již 21. února v 18 hodin.

„Element Talks přináší do našeho nově otevřeného coworkingu dynamiku a inspiraci. Chtěli jsme vytvořit cyklus akcí, který by byl zajímavý pro nadšence do IT, nových technologií a designu. Besedy budou založeny na interakci s publikem a umožní příchozím rozšířit síť kontaktů. To je koneckonců smyslem všech akcí v Elementu – propojovat a nabídnout prostor pro výměnu nápadů,“ představila koncept manažerka Element Coworkingu Roksolana Ilnycka.

První dvě setkání se věnují oblasti herního průmyslu. Pilotní akce Element Talks proběhne 21. února a bude se zabývat tématem Game Developmentu a aktuálními trendy v testování her pomocí umělé inteligence. Pozvání přijali hosté z herních studií Ateliér Duchů a INGAME STUDIOS, jejichž vývojáři se podíleli na známých hrách Mafia nebo Kingdom Come Deliverance. K automatizovanému testování her budou mít co říct zástupci úspěšného českého startupu Filuta AI. O dva týdny později, 6. března, se od vývoje her přesuneme k jejich designu a jedním z řečníků bude český dabér Richard Wágner, který dabuje pro Netflix a zapůjčil hlas hlavní postavě výše zmiňované hry Kingdom Come Deliverance.

Akce v prostorách budovy Envelopa Hub, Centra inovací a transferu technologií UP, pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci ve sdíleném pracovním prostoru Element Coworking. Cyklus Element Talks vzniká ve spolupráci s vývojářským studiem Beecode a grafickým designérem Filipem Smékalem. Na jednotlivé besedy je potřeba se registrovat.

Categories: Novinky z PřF a UP

Olomouc v Lublinu aneb Podoby univerzitní kulturní diplomacie

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Wed, 14/02/2024 - 15:20

Z oken dominantní výškové budovy rektorátu lublinské Univerzity Marie Curie-Skłodowské pomalu mizí oranžové světlo dne, odpoledne se mění v podvečer. Procházíme kampusem, obklopují nás studentské koleje a všudypřítomné vzrostlé stromy, teď v únoru bez listí. Vítá nás Chatka Żaka, rozsáhlý komplex kulturního centra s podmanivým kinosálem, několika výstavními prostorami, studentským barem, studovnami.

Když přemýšlíme nad podobnostmi češtiny a polštiny, napadá nás příhodné označení pro toto útulné místo – Študáč. Místo, kam nás lublinští pozvali a nechali nás představit Univerzitu Palackého a Olomouc skrze kulturu v rámci dvoudenní akce Z Ołomuńca do Lublina.

Věrní absolventi na správných místech

Je to právě rok, co byl v únoru 2023 jmenován nový ředitel Českého centra ve Varšavě. Petr Vlček, absolvent polonistiky a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, začal záhy po svém nástupu do funkce rozvíjet myšlenku možné úzké spolupráce mezi Olomoucí a lublinskou Univerzitou Marie Curie-Skłodowské (UMCS). „V obou případech jde o výrazně historická a univerzitní města, jejichž charakter do značné míry určuje právě přítomnost studujících a vědy,“ vysvětluje Vlček.

„Věděl jsem, že jsou tady už navázané dobré osobní kontakty mezi polonistikami, ale i na úrovni rektorů a konkrétních badatelů. Rád jsem tedy zprostředkoval prezentaci dalších kulturních a uměleckých činností na UP, které mohou být pro mladé polské publikum atraktivní.“

Z Olomouce vyráží početná delegace tvořená zástupkyněmi a zástupci festivalu Academia film Olomouc, Vydavatelství UP, prorektorkou pro komunikaci a studentské záležitosti Andreou Hanáčkovou a také kolegy z Muzea umění Olomouc.

Po celé tři dny nás neúnavně doprovází honorární konzul České republiky a pozorný hostitel v jednom Bogdan Łukasik. Máme nabitý program, během něhož představujeme AFO prostřednictvím české televizní dokumentární tvorby, uvádíme výstavu a knižní edici projektu Olomoučtí fotografové, na němž spolupracují MUO a VUP, rozvíjíme debatu o queer problematice, organizujeme večerní párty. Zkrátka olomoucký minifestival a „kulturní diplomacie“.

V rádiu, v kinosále, na vernisáži

Cítíme se jako v bavlnce. Obklopuje nás vřelé společenství z Chatky Żaka, vedení UMCS v čele s rektorem Radosławem Dobrowolskim, místní novináři a novinářky, studující. Zní polština, čeština, a když detailní porozumění mezi dvěma slovanskými jazyky vázne, tak i angličtina.

V Chatce Żaka se nachází velké televizní a rozhlasové studio. Stačí projevit zájem podívat se tam a hned nás berou do živého vysílání. Na rozdíl od našeho olomouckého studentského rádia UP AIR, které se poslední léta soustředí na tvorbu podcastů, se tady vysílá klasicky „na vlnách“. Lublinské studentské rádio poslouchá nejen komunita 60 tisíc studujících, ale také řidiči a cestující v městských taxících a mnoho Lubliňanů.

„Dost jsme zvažovali, jaký typ filmů vám máme přivézt,“ zahajuje pásmo dokumentárních projekcí programový ředitel Academia Film Olomouc Ondřej Kazík. Na plátně rezonovala témata environmentálních a klimatických změn i lidské sexuality a identity. „Výběr filmů České soutěže AFO z roku 2023 odpovídá pestrému mezioborovému zaměření tuzemského autorstva, zohlednili jsme divácky úspěšné a mezinárodní porotou oceněné filmy 58. ročníku. Meditativní vítěz České soutěže film Neviditelné krajiny vybízel k naslouchání klimatu, sociální témata otevřeli barevní a kreativní Lidi přibližující žité reality nebinárních a trans* lidí v České republice. Témata české produkce rezonovala i s místním publikem. Projekce Kroniky orgasmu otevřela v Polsku velmi živé téma práva na potrat.“

Rektor Radosław Dobrowolski a jeho čtyřčlenný prorektorský tým jsou přítomni všem projekcím festivalových filmů a vášnivě o nich diskutují. Pan rektor jako geograf si velmi užil zobrazená témata udržitelnosti a klimatických změn. Špicberky, které byly námětem jednoho z filmů, sám dvakrát badatelsky navštívil a mnoho míst z filmu identifikoval jako dobře známé. Zvedá skleničku vína a připije právě otevřené výstavě.

Na stěnách visí pečlivě vybrané snímky od avantgardy přes dokumentární fotku a tajuplné ženské akty až po postmoderní současnost; kolekce, kterou do Lublinu přijeli představit kurátorka MUO Štěpánka Bieleszová, ředitel VUP Aleš Prstek a fotograf Petr Zatloukal.

Oceňovaný projekt a knižní edice Olomoučtí fotografové mapuje umělecky výrazné fotografy a fotografky spjaté s olomouckým regionem.

Velkorysý prostor a nejnovější technologie pro výzkum

Obdivujeme různorodé prostředí UMCS a místní nové Americké centrum. Prorektor pro vnější vztahy Wiesław I. Gruszecki nás hrdě provází a říká mi, že vytvořili toto univerzitní pracoviště podle olomouckého Amerického centra. Když nás v loňském roce na Univerzitě Palackého navštívili, uvědomili si, že stejně jako v Olomouci studuje i v Lublinu tisíce zahraničních studujících. Založení centra pak pro ně byla otázka několika měsíců. Dychtivost a energie jsou patrné po celý další den. Lublinští s obdivem vzhlíží k tradici naší 450leté historie, hodně se vyptávají na náš systém fakult, hodnocení vědy i veřejnou prezentaci. Nezůstávají ale v ničem pozadu, to ostatně při své velikosti a celostátním významu rozhodně nemusí. Pátá největší univerzita v Polsku letos v říjnu oslaví své osmdesáté narozeniny, takže dlouhá historie Univerzity Palackého připadá tamním akademikům impozantní. My zase nešetříme chválou nad jejich pohostinností, velkorysým pojetím univerzitního kampusu i vnitřním vybavením jednotlivých fakultních budov.

Prakticky orientované studium žurnalistiky v sobě spojuje to nejlepší z interdisciplinárního přístupu, využití multimédií, ovládnutí všech potřebných řemesel a velké podpory vlastní invence. Vidíme skvělé studentské kraťasy, fotoprojekty, podcastové i televizní studio, moderně vybavené počítačové pracovny. Pedagogická fakulta má nejrozsáhlejší výzkumné aktivity v Polsku, specifická pozornost je zde věnována montessori pedagogice. Moderní výzkum neurologických vzruchů v procesu učení a při poruchách pozornosti je zde realizován řadu let ve spolupráci s mnoha základními a středními školami a nese konkrétní badatelské výsledky promítané okamžitě do praxe poradenských středisek a speciální pedagogiky. Areály univerzitních budov připomínají nejvíc náš olomoucký komplex v Holici. Jde o moderní, nově koncipované fakulty s progresivní tendencí k transferu vědy a technologií – v tomto směru mají také velký zájem s Olomoucí spolupracovat. O možnostech spolupráce a především výměny know-how diskutují také zástupci našeho Vydavatelství UP a Wydawnictwa UMCS. Nacházejí vzájemné paralely, průniky, ale také inspiraci.

Lublinské paralely

Teprve třetí den, ráno před odjezdem zpět do Olomouce, je čas se po intenzivním programu trochu nadechnout a rozhlédnout. Za okny hotelového pokoje vychází slunce a zalévá panorama Lublinu, pulzujícího města se čtyřmi univerzitami. Je veliké jako Brno, ryze studentské, fungující jako kulturní centrum svého regionu. V ulicích je všudypřítomná hluboká a bohatá židovská historie, která během druhé světové války bohužel vyhasla v nedalekém koncentračním táboře Majdanek, avšak pro současný studentský živel v Lublinu se stala esenciální a nesmrtelnou. Židé v Lublinu založili ve třicátých letech 20. století významnou ješivu, svého času jednu z největších židovských vzdělávacích institucí na světě. A právě její budova posloužila po válce jako rodiště nově vzniklé a dnes již osmdesátileté Univerzity Marie Curie-Skłodowské. UMCS dnes metamorfovala do spletitého univerzitního a moderního vědeckého organismu, který nám je svou filozofií v mnoha ohledech blízký a nabízí možnosti úzké kooperace. Těším se na to, až budu sledovat, v čem všem najdou naše univerzity styčné body a společnou řeč. Vzájemných témat si dovedu představit hned několik.

Andrea Hanáčková

prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti

Categories: Novinky z PřF a UP

Vliv digitálních technologií na wellbeing zkoumají i odborníci z UP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Wed, 14/02/2024 - 13:00

Badatelé z celkem osmi vědecko-výzkumných pracovišť napříč Českem budou pod hlavičkou projektu DigiWELL zkoumat vliv digitálních technologií na wellbeing, tedy na celkovou osobní pohodu. Významná část aktivit přitom ponese olomoucký podpis. Tým kolem Michala Kalmana, akademika z Cyrilometodějské teologické fakulty UP, a studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zaměří především na rozvoj výzkumných aktivit v mezinárodním prostředí.

Multidisciplinární výzkum reaguje na rostoucí zájem o témata, jakými jsou osobní spokojenost, pocit štěstí, pozitivní myšlení či kvalita života, někdy též označovaný jako „science of wellbeing“. A kombinuje je s jinou aktuální výzvou – s digitálními technologiemi v životě společnosti.

„V Olomouci se budeme zaměřovat dvěma hlavními směry. První se týká rozvoje mezinárodní vědecké sítě a publikování odborných článků v oblasti wellbeingu v evropském a světovém kontextu. Druhý pilíř je aplikační. To znamená vracet naše výzkumná data zpátky do praxe,“ říká Michal Kalman, hlavní řešitel olomoucké části projektu z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP.

Digitální technologie, životní styl a environmentální žal

Užívání sociálních sítí, hraní počítačových her, pohybová aktivita, spánek, rizikové chování či energetické nápoje, to jsou jen některá z témat, jimiž se výzkumníci z UP zabývají dlouhodobě. Nově se budou věnovat dalším „trendovým“ oblastem, jako je například environmentální žal (environmental grief). 

„Považujeme za velmi důležité sledovat souvislost mezi užíváním technologií a duševním zdravím společnosti. Environmentální žal patří k současnému světu stejně jako iPhone nebo virtuální realita. Chceme vědět, jak se tenhle nový fenomén odráží na naší mladé generaci a její duševní pohodě,“ zdůrazňuje Petr Baďura, vědecký lídr olomouckého týmu z OUSHI, a doplňuje, že projektové výstupy obohatí i jiná zajímavá data. Výzkumný tým Aleše Gáby z Fakulty tělesné kultury UP přispěje svými 24hodinovými analýzami pohybového chování a spánku dětí a adolescentů.

Data v novinách, na sítích i pro politiky

Součástí projektu DigiWELL je také silná aplikační část. Ve společenských vědách ji členové univerzitního projektového týmu chápou především jako schopnost přenést výsledky výzkumu ve srozumitelné a užitečné formě směrem k „neakademické“ veřejnosti, třeba v podobě článků v novinách, vystoupení expertů v televizním vysílání nebo v podcastech.

„Tím to ale zdaleka nekončí. Specificky se zaměřujeme na řadu dalších cílových skupin. Například na školy a učitele, ale třeba také na politiky či nadnárodní organizace typu WHO či UNICEF. Chceme, aby se naše fakta a zjištění stala spolehlivým podkladem pro úpravu konkrétních opatření, které se pak objevují na úrovni státu, krajů či obcí v praxi,“ doplňuje Radek Palaščák, člen aplikačního a kreativního týmu projektu DigiWELL.

Projekt, jehož úplný název zní Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu, je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) v rámci výzvy Špičkový výzkum. Hlavním žadatelem je Ostravská univerzita, partnery jsou Univerzita Palackého, Masarykova univerzita, Univerzita Hradec Králové, Národní ústav duševního zdraví, Psychologický ústav AV ČR, Sociologický ústav AV ČR a Ústav informatiky AV ČR. Více zde.

Categories: Novinky z PřF a UP

Pages