Novinky z PřF a UP

Registrace do 32. ročníku Studentské literární soutěže Univerzity Palackého byla ukončena 13. března. Své texty do ní přihlásili studenti a studentky napříč všemi fakultami a formami studia, a to celkem ve třech soutěžních kategoriích.

Největší zájem byl o kategorii poezie, do které se přihlásilo 50 soutěžících, následovanou kategorií povídka se 46 přihlášenými. Pozornost vzbudila také nově zařazená kategorie populárně-vědecké eseje, do níž své texty zaslalo 16 studentů. Kategorie dramatu se v soutěži objeví opět příští rok, a i poté se bude vyhlašovat v dvouletém cyklu. Zaslané soutěžní práce nyní posuzuje odborná porota.

O organizaci této v českém prostředí unikátní soutěže se nově stará Oddělení marketingu UP ve spolupráci s Vydavatelstvím UP. „Máme velkou radost, že se jako Vydavatelství Univerzity Palackého můžeme nově podílet na soutěži, která má na univerzitě svou více než třicetiletou tradici a každoročně přináší nové hlasy i perspektivy. Letos nás těší nejen vysoký zájem v tradičních kategoriích poezie a povídky, ale i samotné rozšíření soutěže o formát populárně-vědecké eseje, který propojuje literaturu s poznáním a napomáhá tolik důležité popularizaci vědy. Právě takové platformy, jako je literární soutěž na Univerzitě Palackého, dávají prostor talentu, podporují kreativitu napříč obory a připomínají, že psaní je jedním ze způsobů, jak porozumět světu i sobě navzájem,“ uvedl ředitel vydavatelství Aleš Prstek.

Výsledky letošního ročníku budou vyhlášeny 6. května v rámci Olomouckého majálesu UP. Autoři a autorky nejlepších prací získají finanční odměnu a jejich texty budou publikovány na webu soutěže (v případě poezie a povídky) a ve vybraných médiích (v případě esejí). Deník N, Respekt a Wired navíc vítězné esejisty pozvou i k sobě na stáž.

Všechny informace i archiv vítězných prací z minulých ročníků soutěže jsou dostupné na webu literární soutěže. 

Přes šest set účastníků, patnáct programových bodů, šest zapojených institucí. Taková byla v číslech letošní Noc práva v Olomouci. Celorepubliková akce, která má za cíl popularizovat právo a cílí na nejširší veřejnost, se uskutečnila posedmé. Akci v Olomouci koordinovala Právnická fakulta Univerzity Palackého.

Na programu byly prohlídky soudních budov, besedy, pitva, vycházka za zločiny a neřestmi Olomouce nebo speciální filmová projekce s besedou. „Mám radost, že rok od roku přibývá zapojených institucí a akce tak programově roste. Letošní novinkou byl například program připravený Církevním soudem,“ řekl Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.

foto_sem_4

Část programu organizátoři vyhradili středním školám. „Podařilo se nám dostat se studenty na olomoucký okresní soud. Popularizační přednáška a následná prohlídka budovy s možností nahlédnout na fungování soudu a vězeňské služby se žákům líbily. Organizace byla skvělá. Za rok bychom se rádi zúčastnili znovu,“ zhodnotila Hana Lněničková z Obchodní akademie Olomouc.

video_sem

Noc práva se letos uskutečnila v Olomouci, Brně, Ostravě, Frýdku-Místku, Plzni, Zlíně, Jičíně, Českých Budějovicích a v Novém Jičíně. Každoročně se koná v březnu jako připomenutí významného dne v právních dějinách. Dne 6. března 1920 byla vyhlášena a nabyla účinnosti Ústavní listina Československa. Když nepočítáme prozatímní ústavu z roku 1918, jedná se o první ústavněprávní dokument naší československé státnosti. Celorepublikově akci koordinuje spolek Nugis Finem, založený absolventy PF UP.

foto_sem_4

Noc práva | 18. března | Olomouc
zapojené instituce, pracoviště

Okresní soud v Olomouci
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci
Vrchní soud v Olomouci
Církevní soud
Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP a FN Olomouc
průvodce Tomáš Kryl
Právnická fakulta UP

Hlavní program Olomouckého majálesu Univerzity Palackého se letos premiérově uskuteční v areálu letního kina Letňák Olomouc. Od středy 6. do čtvrtka 7. května nabídne tradiční studentská oslava jara koncerty na dvou scénách, bohatý program v divadelním stanu, desítky workshopů i prezentaci více než sedmdesáti studentských a neziskových organizací. Chybět nebude ani korunovace krále či královny majálesu, silent disco nebo sportovní program.

„Přelom dubna a května patří každoročně dvěma největším univerzitním akcím ve veřejném prostoru. Jen pár dní po slavnostním ukončení festivalu Academia Film Olomouc se mohou Olomoučané těšit na čtrnáctý ročník studentského majálesu, jehož hlavní program poprvé opanuje celý areál Letňáku. I letos nabídne festival ve dvou dnech bohatý program pro malé i velké návštěvníky, a to hned na třech scénách,“ zve Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

V rámci hudebního programu nabídne letošní majáles ochutnávky rocku, popu, rapu i taneční hudby. Na dvou pódiích se představí kapely Vypsaná fiXa, Elektrïck Mann, Mutanti hledaj východisko nebo ATMO music. Vůbec poprvé do Olomouce zavítá i Slavíček, jeden z nejrychleji rostoucích mladých interpretů v Česku, nebo zpěvačka Kaya, nejmladší česká interpretka, která se objevila na billboardové ploše na Time Square v New Yorku v rámci kampaně Spotify Equal. Hudební line-up doplní také populární Trocha klidu nebo kapely Moře kuřat a Fly Tomorrow.

„I letos bude program majálesu probíhat ve dvou dnech. Ve středu 6. května tradičně připravujeme spíše alternativní program. Návštěvníci se mohou těšit na slam poetry, oblíbenou improshow v podání skupiny O.LI.V.Y., besedy nebo večerní silent disco. To vše doplní koncerty a interaktivní prezentace sedmi desítek studentských spolků, univerzitních pracovišť a dalších neziskovek,“ láká hlavní koordinátor majálesu Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Hlavní majálesový den ve čtvrtek nabídne nejen headlinery festivalu, ale také vystoupení buskerů a DJs, hand made zónu, workshopy nebo outdoorový program. „Majáles dlouhodobě koncipujeme jako akci, na níž si každý může najít to své. Určitě nejde jen o akci pro studentky a studenty, byť na programu se podílejí hlavně oni. Dobře se zabaví i rodiny s dětmi nebo senioři,“ doplňuje Martínek.

Pomyslným vyvrcholením majálesu bude čtvrteční korunovace letošního krále nebo královny majálesu. Doprovodný program nabídne také bohatou gastro zónu, science show, hospodský kvíz nebo outdoorové aktivity.

Vstup na akci je již tradičně první den volný. Vstupenky na druhý, hlavní den, mohou studenti UP zakoupit na místě za 150 korun, ostatní návštěvníci zaplatí 250 korun. Od úterý 7. dubna bude v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint k dispozici omezený počet zvýhodněných vstupenek v předprodeji.

Olomoucký majáles UP je organizován univerzitou jako jeden z posledních tradičních studentských majálesů. Za jeho organizací stojí univerzitní oddělení marketingu a univerzitních akcí a čtyři desítky studentů. V minulosti na něm byli korunováni Josef Jařab, Jindřich Štreit, Ivana Plíhalová, Marek Eben, David Koller, Erika Stárková, Petr Fiala, Michal Horák či Miroslav Krobot.

Podrobnosti a program jsou na www.olomouckymajales.cz a na Facebooku.

Děti a sociální sítě – téma, které hýbe mediálním prostorem a ve kterém se pokusili vědci a vědkyně z Univerzity Palackého udělat jasno při debatě pro veřejnost v zaplněném sále Central Muzea umění Olomouc.

První ze série debat pod hlavičkou univerzitní kampaně UP to the Future se uskutečnila na téma odolnosti dětí v digitálním věku. Data o používání sociálních sítí, rizicích na internetu a mobilních telefonech ve školách představili Jana Pelclová (FTK, projekt ReDiKid), Petr Baďura (CMTF, Zdravá generace) a Dominik Voráč (PdF, E-Bezpečí). Univerzitní trojici doplnila Veronika Kamenská, zakladatelka projektu Nepanikař, který pomocí mobilní aplikace pomáhá především dětem a dospívajícím zvládat duševní nepohodu. Po krátkých prezentacích následovala moderovaná diskuze a prostor pro dotazy dostalo také publikum.

video_sem

Na jasně položenou otázku v názvu akce, tedy zda zakážeme dětem internet, se odpovědět nepodařilo. Celý problém je totiž mnohem vrstevnatější a vědci připomněli, že by se neměl řešit pomocí emocí a líbivých titulků, ale dat a zdravého úsudku. Například už samotná definice sociálních sítí je obtížně uchopitelná, a zákaz by tak byl spíše bezzubý. Je tedy lepší se se sociálními sítěmi a mobilními telefony naučit bezpečně zacházet. Na jednom se ale všichni shodli – pokud se děti, rodiče či učitelé dostanou do úzkých a potřebují radu, pomoc či více informací, všechny čtyři prezentované projekty jsou tu pro ně!

Z akce byl pořízen také záznam, který bude ke zhlédnutí na univerzitním YouTube kanálu.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů AFO Univerzity Palackého promění od 28. dubna do 3. května Olomouc v centrum filmu a vědy. Letošní ročník spojuje téma Společná řeč a nabídne desítky snímků z celého světa, debaty, živé podcasty, workshopy, venkovní projekce, procházky, programy pro školy i virtuální realitu a koncerty.

V mezinárodní soutěži se představí 20 titulů, z nichž šestnáct bude mít na festivalu českou a dva mezinárodní premiéru. Diváci se mohou těšit na snímek André je idiot (André is an idiot), dokument Podzemí (Underland) o jeskyních, laboratořích a tunelech pod našimi nohami, který produkoval Darren Aronofsky a jehož komentář namluvila Sandra Hüller, nový film režisérky Sary Dosy O času a vodě (Time and water) nebo letošního vítěze prestižního festivalu Sundance Medvěd otravný (Nuisance bear).

Diváci se mohou těšit i na snímek André je idiot. 

Za povšimnutí stojí snímek Super příroda (Super nature), který je poctou občanské vědě, ale hlavně vyznáním se krajině, přírodě, vztahu člověka k ní, zachycený na analogový 8mm film a který osobně představí producentka Rebecca Wolf. 

Tančící prvky a sobí trus

Na festival se vracejí také dva režiséři se svými celovečerními debuty, kteří své projekty představili už dříve ve vývojové fázi v rámci workshopu Camp 4Science. Tento odborný program na AFO každoročně podporuje vznik dokumentů a propojuje tvůrce s mezinárodními mentory a vědci. „Rakousko-americký režisér G. Anthony Svatek uvede snímek Humboldt USA. Australský tvůrce Josef Gatti přiveze film Phenomena: Když prvky tančí, který propojuje vědu, experimentální obraz i hudbu. Jeho soundtrack vytvořil prestižní německý hudební producent Nils Frahm,“ uvedl dramaturg Ondřej Kazík.

V soutěži českých a slovenských filmů se o přízeň poroty uchází jedenáct snímků. Mezi nimi jsou například novinky režisérů Tomáše Elíška (Při zemi), Bibiany Beňové a Kateřiny Kořínkové (Potížistky), Hany Novákové (AMOOSED: losí odysea) nebo Ondřeje Vavrečky (1+1+1). Krátká soutěž pak nabídne jednadvacet filmů rozdělených do pěti tematických pásem. „Doporučuji pásmo Co se mění, které ukazuje vřelost a zájem o vědecké poznání perspektivou lidské houževnatosti. Filmy nás zavedou třeba do vzdálených údolí Špicberků, kde dvě zooložky zkoumají sobí trus, nebo na zanikající odlehlou meteorologickou stanici na severu Švédska,“ řekl vedoucí programu Dominik Vontor.  

Nová soutěž European Spotlight

Novinkou je soutěžní sekce tvořená čistě evropskými filmy zaměřenými na aktuální společenská a environmentální témata. Mezi hosty bude například světově uznávaný vulkanolog Clive Oppenheimer, který uvede svůj film Volání vulkánu (Volcano Voices), sledující roli sopek v různých kulturách od geologického základu až po jejich duchovní význam. Objeví se i ukrajinský snímek V lese není stínu (No Shade In the Forest), který pojednává o trojici vědců mapujících dopady války na přírodní ekosystémy.

Vulkanolog Clive Oppenheimer uvede svůj film Volání vulkánu.

O cenu AFO se budou ucházet i imerzivní projekty. Jedním z nich je instalace Kroky pokroku, která návštěvníky posadí do autentických vlakových sedaček zachráněných z vyřazeného vagónu. Během cesty napříč časem se setkají s osobnostmi české vědy a techniky. Na festival přijede také švédská umělkyně Marika Hedemyr, která představí projekt v rozšířené realitě Popel popelu (Ashes to Ashes) zasazený do prostoru Ústředního hřbitova v Olomouci-Neředíně. 

Láska a vztahy v digitální době

Dramaturgové nesoutěžních sekcí ukazují, že porozumění nevzniká samo od sebe – rodí se z dialogu mezi různými obory i pohledy na svět. „Inspirovaly nás vlastní zkušenosti, nevydařená rande, příběhy blízkých i současná situace ve společnosti. Všímaly jsme si, jak obtížné je navazovat nová přátelství. Jak se proměňuje randění v době aplikací,“ říkají dramaturgyně sekce Ahoj! Jak se máš? Karolina Matějková a Eva Suková. V programu se objeví dokumenty Potkali se ve VR (We Met in Virtual Reality) nebo film Tvář a hlas: Síla prvního dojmu (Face and Voice: The Power of Our First Impression), jenž zkoumá vědecké mechanismy stojící za tím, jak si o druhém člověku vytváříme názor během prvních okamžiků setkání. O společné řeči bude i živé natáčení podcastu Studio N s Filipem Titlbachem a jeho hosty z Deníku N Zdislavou Pokornou a Lukášem Prchalem.

 
Návštěvníci mohou navštívit taky unikátní projekci filmu Zachraň, koho můžeš.

Sekce Diagnóza: neznámá se zase věnuje nemocem, u nichž je diagnóza mimořádně složitá a často trvá roky. Program otevírá otázky komunikace mezi lékaři a pacienty i situace, kdy medicína naráží na vlastní limity a lidé hledají odpovědi jinde. Součástí budou projekce s diskuzemi, i o zkušenosti s endometriózou, migrénou, long-covidem nebo Crohnovou chorobou. Beseda časopisu Respekt se bude věnovat tématu Podfinancování výzkumů chronických onemocnění a podcast Psycho rádia Wave zase Tabu a mlčení. Návštěvníci mohou navštívit taky unikátní projekci filmu Zachraň, koho můžeš (Who cares?) o způsobech komunikace mezi pacienty a lékaři v aule Lékařské fakulty UP. 

Sport jako společná řeč

Dramaturg Zdeněk Rychtera přibližuje sekci Kultura vítězství: „Podíváme se na sport z různých perspektiv, jako na způsob seberealizace, profesi i vědecký fenomén, který se dotýká tréninku nebo vztahu mysli a těla. Zajímá nás ale také jako společenská metafora. Sport totiž dokáže vytvářet sdílené emoce a zkušenosti, které přesahují jednotlivce, ať už jde o národní euforii, nebo o ideu olympijského étosu,“ dodává Zdeněk Rychtera. Za pozornost podle něj stojí dokumenty Potěšení z úspěchu (The Joy of Winning), kterým provází doktorka Hannah Fry a poukazuje na přítomnost vědomých i nevědomých kalkulací a soutěživosti v našich běžných životech. Film Pásky z Nagana Ondřeje Hudečka zase zachycuje, jakou roli má sport jakožto ztužovadlo kolektivní a národní identity i v dobách krize a nejistoty.

K vidění bude i dokument Potěšení z úspěchu.

Sekce Ozvěny budoucnosti se zaměřuje na to, jak si lidé v různých dobách představovali budoucnost a proč je dnes někdy obtížné ji vůbec formulovat. Program proto propojuje filmy o současných technologiích, umělé inteligenci či kosmických misích s historickými snímky. Příkladem takového propojení je dvojprojekce kanadského filmu Záložní plán (Shifting Baselines) o negativních vlivech letů do vesmíru s legendární Melièsovou Cestou na Měsíc (Le Voyage dans la Lune). Součástí bude i podcast Hodný zlý a kritický, kdy se jeho autoři podívají na různé období sci-fi.

Na chvíli z kina ven

A kdo si bude chtít na chvíli odpočinout od promítacích sálů, může se vydat třeba na procházku s filmařem Prokopem Pithartem. „Zaposloucháme se do příběhů krajiny kolem Olomouce a objevíme svět, který běžně míjíme. V tichu a zdánlivém klidu se totiž odehrávají drobná dramata i velké příběhy zvířecích i rostlinných sousedů,“ zve dramaturgyně sekce Resilience Anna Tabášková. Připraveno je i pásmo přednášek Příběhy změny: Komunitou proti beznaději, kdy lidé po celém Česku usilují o pozitivní změnu ve svém okolí. Bude se mluvit o Klimababičkách nebo spolku Zachraňme Soutok. 

Každoroční spolupráce s Českou televizí přinese rovněž vítané body v programu nazvaném Věda na ČT. Film Ve službě horám ukazuje pohled na česká pohoří v průběhu všech ročních dob a vzdává hold práci horské služby a jeho projekci doprovodí výklad hostů Horské služby Jeseníky. 

Hudba je věda! 

Hlavním hostem bude britský vědec a producent Max Cooper, jehož vystoupení v Husově sboru propojí elektronickou hudbu s generativními vizuálními projekcemi a vědeckými koncepty.

Hlavním hudebním hostem bude britský vědec a producent Max Cooper. Foto: Orozco Clara

Program doplní koncerty projektu GUFRAU s hostem Victorem Kal, umělkyně Johuš Matuš a série klubových večerů s hudebními sety připravanými DJs jako jsou například Nill Garçon, Demonika, máúcta nebo Austin Powers.

Festival v ulicích 

Univerzitní iniciativa UP to the Future připraví na Horním náměstí vědecký program pro celou rodinu. Návštěvníci se mohou těšit i na obří nafukovací model planety Země a astrosféry a nově na jarní kino pod širým nebem.

Sekce AFO Junior v Divadle na cucky nabídne projekce a workshopy pro nejmenší, pásma animovaných snímků a workshopy ve spolupráci s projektem E-bezpečí. Program AFO Junior pro dospívající doplní v Malé kulturní scéně Sedmička projekce filmu S draky proti démonům (Fighting Demons with Dragons).

Academia Film Olomouc je největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Akreditace na 61. ročník festivalu jsou otevřeny, základní vstup na akci je zdarma. Program a další informace na webu afo.cz.

Dobrovolnické centrum Univerzity Palackého připravuje třetí ročník Studentského dobrovolnického dne. Tradiční akce opět propojí středoškoláky a vysokoškoláky, kteří se společně zapojí do pomoci na různých místech v Olomouci a okolí.

V letošním ročníku se ke studentům a studentkám Univerzity Palackého přidají studenti Slovanského gymnázia Olomouc, Gymnázia Hejčín a Církevního gymnázia Německého řádu. Středoškoláci vyrazí pomáhat v době, kdy na jejich školách probíhají přijímací zkoušky.

ig_sem_https://www.instagram.com/dobrovolnicke_centrum_up/reel/DI0yZdgMcMu/

Dobrovolníci si mohou vybrat z devíti aktivit. Pomáhat budou na Výstavišti Flora Olomouc, v olomoucké fakultní nemocnici, na hradě Šternberk, v Domově seniorů Pohoda nebo v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UP. Zapojí se také do péče o zahradu Hospice na Svatém Kopečku, nevynechají ve spolupráci s Technickými službami města Olomouce veřejná prostranství a uklízet budou i na nedalekých Poděbradech. Novinkou letošního ročníku je péče o mladé ovocné stromy v Akademickém sadu Slatinky, který v minulém roce vysadili studenti a akademici z Přírodovědecké fakulty UP spolu s obyvateli Slatinek a do kterého se nyní univerzitní dobrovolníci opakovaně vracejí.

Akce je zaměřena především na péči o prostředí, ve kterém lidé žijí – zahrady, veřejná prostranství i místa, kde je pomoc dobrovolníků dlouhodobě potřeba. Jarní termín zároveň symbolicky navazuje na úklid a obnovu po zimním období.

„Studentský dobrovolnický den propojuje mladé lidi napříč školami a dává středoškolákům i zajímavou příležitost k neformálnímu setkání s univerzitními studenty a sdílení zkušeností se studiem. Současně ukazuje, že i drobná pomoc má smysl a dobrovolnictví může mít mnoho podob,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, manažerka Dobrovolnického centra UP.

Zájemci se mohou přihlašovat do 31. března, případně do naplnění kapacit nabízených dobrovolnických příležitostí.

Čtyřiadvacet jmen pro působení v Akademickém senátu Univerzity Palackého od května 2026 do května 2029 je známo. Studující a akademici a akademičky UP vybírali ze svých řad v online volbách v polovině března, po zveřejnění výsledků běží lhůta pro podávání případných stížností na průběh voleb.

O roli univerzitního senátora nebo senátorky se ucházelo 70 kandidátů a kandidátek napříč všemi fakultami. Výsledky hlasování, které probíhalo od 11. do 18. března 2026, zveřejnila hlavní volební komise na základě zápisů dílčích volebních komisí na úřední desce UP a jednotlivých fakult. Volební účast za celou UP byla 20,05 %.

„Jsem moc rád, že můžu konstatovat, že volby proběhly po organizační i technické stránce bez problémů. Volební aplikace fungovala spolehlivě, za což patří velký dík Centru výpočetní techniky UP. Účast voličů byla prakticky na stejné úrovni jako při minulých volbách do akademického senátu, přičemž je v ní zřetelný trend, že volební účast bývá vyšší na menších fakultách (např. na PF a CMTF). Děkuji všem, kteří se na zajištění voleb podíleli, a také členům akademické obce, kteří k volbám přišli a hlasovali,“ zhodnotil průběh voleb předseda hlavní volební komise Zdeněk Červínek.

Volební účast na jednotlivých fakultách se lišila, nejvyšší měla právnická fakulta (30,20 %), následovaly cyrilometodějská teologická fakulta (28,36 %), fakulta zdravotnických věd (19,39 %), fakulta tělesné kultury (17,75 %), lékařská fakulta (17,02 %), přírodovědecká fakulta (16,34 %), filozofická fakulta (15,68 %) a pedagogická fakulta (15,66 %). Senátory/kami se za každou fakultu stanou dva/dvě kandidáti/ky z řad akademiků a akademiček a jeden/na kandidát/ka z řad studentů a studentek s nejvyšším počtem hlasů.

Pokud by některý člen akademické obce chtěl podat stížnost na průběh voleb, může tak učinit do dvou pracovních dnů od okamžiku zveřejnění výsledků voleb, a to písemně předsedovi hlavní volební komise. Další podrobnosti k volbám do AS UP jsou k dispozici na webu voleb.

Akademický senát univerzity je jedním z jejích klíčových řídicích orgánů. Schvaluje například univerzitní rozpočet, reviduje univerzitní předpisy či dohlíží na dění na kolejích a v menzách. Na Univerzitě Palackého má „velký“ senát 24 členů z řad akademické obce, a to vždy dva akademiky či akademičky a jednoho studujícího za každou fakultu. Zasedá zhruba jednou měsíčně v průběhu akademického roku, termíny a pozvánky na zasedání, včetně jednání senátních komisí, stejně jako následně zápisy z nich či odkazy na přímý přenos jednání AS UP, jsou k dispozici na webu Akademického senátu UP.

Funkční období nového Akademického senátu UP začne 16. května 2026 a potrvá do 15. května 2029. Termín ustavujícího zasedání nově zvoleného senátu je aktuálně stanoven na 27. května 2026.

Zvolení kandidáti do Akademického senátu UP:

Cyrilometodějská teologická fakulta
- akademičtí pracovníci:
Fiedler Eduard, Ph.D., Mgr. et Mgr.
Navrátilová Veronika, Mgr.
- studenti:
Godfryd Vojtěch, Mgr.

Lékařská fakulta
- akademičtí pracovníci:
Křupka Michal, Mgr., Ph.D.
Hartmann Igor, doc. MUDr., Ph.D.
- studenti:
Jedinák Matúš Maximilián

Filozofická fakulta
- akademičtí pracovníci:
Molnár Ondřej, Mgr., Ph.D.
Dolejš Martin, PhDr., Ph.D.
- studenti:
Václavková Kristýna, Bc.

Přírodovědecká fakulta
- akademičtí pracovníci:
Opatrný Tomáš, prof., RNDr., Dr.
Ondřej Vladan, doc., RNDr., PhD.
- studenti:
Levická Stela, Mgr.

Pedagogická fakulta
- akademičtí pracovníci:
Langer Jiří, doc. Mgr., Ph.D.
Vitásková Kateřina, prof. Mgr., Ph.D.
- studenti:
FIekač Pavel, Mgr.

Fakulta tělesné kultury
- akademičtí pracovníci:
Svoboda Zdeněk, doc. Mgr., Ph.D.
Horák Svatopluk, RNDr.
- studenti:
Střídová Adéla, Bc.

Právnická fakulta
- akademičtí pracovníci:
Tomoszková Veronika, JUDr., Ph.D.
Svaček Ondřej, doc. JUDr., LL.M., Ph.D.
- studenti:
Mašková Veronika, Mgr.

Fakulta zdravotnických věd
- akademičtí pracovníci:
Gaul Aláčová Petra, Mgr., Ph.D.
Šaňáková Šárka, Mgr., Ph.D.
- studenti:
Blažková Alexandra

V posluchárně Václava Havla Filozofické fakulty Univerzity Palackého se uskutečnil desátý ročník Studentské politologické konference, letos s názvem Politika v řeči dat a idejí (10 let debat). Konference nabídla prostor studujícím bakalářských, magisterských i doktorských studijních programů politologie a příbuzných oborů z ČR i ze zahraničí představit své výzkumy z různých oblastí společenských věd.

Přednesené příspěvky se věnovaly široké škále témat – od domácí a zahraniční politiky přes působení národních a mezinárodních organizací až po otázky obecné a komparativní politologie.

„Jsem velmi rád, že i letošní ročník nabídl řadu zajímavých referátů. V posluchárně Václava Havla se sešli studenti a studentky nejen naší univerzity, kteří přišli načerpat nové poznatky nebo získat zpětnou vazbu ke své práci. Právě na těchto mladých lidech jednou bude záviset budoucnost politologie,“ uvedl Jiří Lach, vedoucí katedry politologie a evropských studií FF UP. Zdůraznil také, že pravidelný zájem o studentskou politologickou konferenci potvrzuje výbornou spolupráci mezi vysokými školami ČR.

Setkání se zúčastnila více než stovka studujících, z nichž někteří ve svých vystoupeních představili výsledky svých bakalářských či diplomových prací nebo dalších výzkumů, na nichž se podílejí. Debatovalo se například o kybernetické propagandě v amerických prezidentských volbách 2024, digitalizaci moci, volební politice, regulační iniciativě Evropské unie v oblasti umělé inteligence či o postoji Maďarska k válce na Ukrajině z pohledu sociálního konstruktivismu. Pro mnohé účastníky bylo setkání zároveň příležitostí vyzkoušet si prezentaci vlastních výsledků v prostředí odborné akademické konference.

„Zúčastnil jsem se především proto, že konferenci vnímám jako platformu pro bourání bariér mezi univerzitami. Chtěl jsem vystoupit z bubliny vlastního výzkumu a o svých zjištěních debatovat se studenty napříč celou republikou. Právě tento kontakt měl pro mě největší hodnotu. Setkání pro mě bylo i potvrzením, že akademická půda by měla být prostorem pro rozvoj spolupráce, nikoli konkurence. Navazování nových kontaktů a sdílení zkušeností mezi katedrami je pro kvalitu politologického výzkumu v České republice naprosto klíčové. Jsem rád, že jsme toho spolu s mou výzkumnou kolegyní Alžbětou Hrnčiříkovou mohli být s naším příspěvkem součástí,“ shrnul Aleš Macháček, doktorand oboru politologie na FF UP.

Konference se podruhé zúčastnila Irena Skalová, doktorandka z Univerzity Karlovy v Praze, která už do Olomouce jela na jistotu: „Věděla jsem, že jde o velmi zajímavé setkání, které propojuje studenty se zájmem o politologii napříč různými pracovišti na úrovni bakalářského, magisterského i doktorského studia. Účast mi zároveň přinesla cennou zpětnou vazbu k mému výzkumu, podnětnou a věcnou diskuzi a inspiraci z příspěvků ostatních účastníků,“ vypočetla doktorandka Institutu politologických studií fakulty sociálních věd. 

Konference nabídla účastníkům a účastnicím možnost procvičit si prezentační dovednosti, příležitost získat reakce od kolegů a kolegyň z řad studujících i odborníků z oblastí komparativní politologie, politické komunikace a marketingu, české národní i lokální politiky, evropských studií či mezinárodních vztahů. Akci uspořádala katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty UP.

Návrh nového Statutu UP podruhé nezískal potřebnou třípětinovou většinu všech senátorů a senátorek Univerzity Palackého. Rektor UP Michael Kohajda jej předložil v návaznosti na novelu zákona o vysokých školách. Během březnového zasedání se senát věnoval také zprávě o aktuálních majetkových vztazích mezi PřF UP a VŠÚ CATRIN, schválil zvýšení kolejného i několik dalších vnitřních předpisů.

Akademický senát Univerzity Palackého se na středečním zasedání opět zabýval návrhem nového statutu. Jeho příprava souvisí především s nutností uvést vnitřní předpisy univerzity do souladu s novelou zákona o vysokých školách přijatou v loňském roce, zákon přitom pro takovou úpravu vnitřních předpisů stanovil lhůtu do března tohoto roku. Rektor návrh poprvé předložil v lednu, nyní jej předložil podruhé, a to po zapracování připomínek akademické obce a z jednání legislativní a ekonomické komise AS UP. Nová podoba statutu má podle něj přispět k přehlednějšímu fungování univerzity a efektivnějšímu rozhodování.

Za ekonomickou komisi představila projednávání v komisi její místopředsedkyně Petra Gaul Aláčová, která návrh podpořila s tím, že všechny připomínky komise v podobě přijatých usnesení byly zapracovány. Legislativní komise statut také doporučila ke schválení a současně doporučila rektorovi zvážit, zda by metodický pokyn rektora k zajištění účelného využívání příspěvku a dodací neměl být AS UP schvalován, namísto rektorem navrhovaného projednání metodiky. Rektor tento návrh LK AS UP zvážil, s návrhem však nesouhlasil a zdůraznil, že tvorba metodiky je záležitostí exekutivního vedení univerzity. Proto ve statutu navrhl, aby metodika byla projednána s děkany a také v AS UP, který má možnost vznést jakékoliv připomínky nebo návrhy. AS UP pak schvaluje návrh rozpočtu ještě dvakrát, a to při rozdělení prostředků mezi součásti univerzity a na konci procesu kompletním schválením rozpočtu, což zcela respektuje dikci zákona o vysokých školách a pravomoc akademického senátu rozhodovat o rozpočtu vysoké školy. 

I přes nesouhlas rektora s podmínkou, že metodiku bude AS UP nejen projednávat, ale také schvalovat, předložila Veronika Tomoszková, předsedkyně legislativní komise AS UP,  pozměňovací návrh, který by měl schvalování metodiky senátem zavést. Učinila tak i přes předchozí písemné stanovisko MŠMT, že člen akademického senátu nemůže navrhovat změnu návrhu univerzitní normy, pokud s ní rektor jako předkladatel nesouhlasí, neboť takový postup je v rozporu se zákonem. Senát tento pozměňovací návrh v tajném hlasování nepřijal.  

V debatě zazněla také otázka pravidel nakládání s majetkem (viz Řád nakládání s majetkem), zejména pravomoc rektora vydávat ve sporných situacích rozhodnutí, kterým by se dočasně upravily poměry. Rektor zdůraznil, že navržený postup má předcházet dlouhodobě neřešeným situacím, které univerzita zná z posledních let. Připomněl přitom, že pravomoc rozhodnout může mít i akademický senát, jak navrhoval již v lednu - ten se však podle vyjádření senátorů a senátorek necítí dostatečně odborně nadaný k řešení složitějších situací. Navrhovaná procesní úprava podle rektora směřuje k dosažení rozhodnutí o věci, zabraňuje tomu, aby věci zůstávaly měsíce a roky nerozhodnuty, což je skutečností v posledních letech. 

Senát následně hlasoval o návrhu statutu ve znění rektorem zapracovaných připomínek akademické obce i obou komisí. Dokument však nebyl přijat – k potřebné většině chyběl jediný hlas. Univerzita tak nesplnila povinnost uvést své vnitřní předpisy do souladu s aktuálním zněním zákona o vysokých školách. Rektor ujistil akademickou obec, že návrh upraví a předloží AS UP i potřetí, neboť je povinností univerzity respektovat zákony České republiky.

V souvislosti s novelou zákona o vysokých školách se senát zabýval i dalšími předpisy. V předloženém znění schválil nový Disciplinární řád pro studenty Právnické fakulty UP, ve znění technických změn pak také Disciplinární řád pro studenty Lékařské fakulty UP a ve znění technické změny i Organizační řád Lékařské fakulty UP.

Rektor dále informoval o aktuálním vývoji majetkových vztahů mezi PřF UP a VŠÚ CATRIN. Uvedl, že jednání směřují k postupné shodě v oblasti movitého i nemovitého majetku. Obě součásti se zároveň potýkají s nedostatkem prostor, jejichž řešením by mohla být výstavba budovy F1 pro PřF UP a případně objektu A2 pro VŠÚ CATRIN, a to za podmínky, že vedení obou institucí přijme ucelenou dohodu navrženou rektorem. Zdůraznil také přínosy VŠÚ CATRIN pro univerzitu a potvrdil, že ústav zůstane její součástí tak, jak to uváděl i před svým zvolením. Senát vzal informace na vědomí.

Senát se věnoval i návrhu na automatický mechanismus úpravy kolejného, který připravil ředitel SKM UP Jan Liška. Po diskuzi schválil jeho zvýšení pro akademický rok 2026/2027 maximálně o 8 procent.

Zazněly také informace o hledání systémového řešení pro vznik spin-off firem na UP, mimo jiné v souvislosti s novou virtuální jednotkou CATEN. Předsedkyně AS UP Irena Smolová informovala o volbách do senátu, v nichž kandidovalo 46 akademických pracovníků a 24 studentů. Výsledky budou zveřejněny na úřední desce univerzity. Senát se zároveň ohradil proti nevhodnému stylu části volební kampaně a zdůraznil potřebu věcné, respektující a kultivované komunikace jako základu akademické kultury. Příští jednání AS UP se uskuteční 22. dubna. Více informací najdete v zápisu a přijatých usneseních zde. Více o AS UP zde.

Klára Hamuľáková z katedry soukromého práva a civilního procesu má za sebou úspěšné habilitační řízení na Právnické fakultě UP. Habilitovala v oboru Občanské právo. V novodobé historii olomoucké fakulty je v pořadí pátou osobností, které se to podařilo. Docentkou ji jmenuje rektor UP na návrh děkana právnické fakulty.

Klára Hamuľáková, jejíž specializací je civilní právo procesní a kolektivní ochrana práv, vypracovala habilitační práci pod názvem Přístupy ke kolektivní soudní ochraně práv se zaměřením na subjekty hromadného soudního řízení.

Ze všech tří oponentských posudků vyplynulo, že posuzovaná práce představuje vysoce kvalitní výsledek rozsáhlé dlouhodobé a systematické práce a usilovného výzkumu autorky. „Předložená práce je uceleným, obsáhlým, vysoce kvalitním, přesvědčivým a pečlivým zpracováním vybrané výseče kolektivní ochrany práv. Přináší originální cenné poznatky nejen české, ale i evropské právní vědě civilního práva procesního,“ napsala mimo jiné do závěru svého oponentského posudku Eva Dobrovolná z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Oponentka Dita Frintová z pražské právnické fakulty upozornila i na praktický přínos práce a velké množství odborných zdrojů, oponent Petr Lavický z brněnské fakulty hovořil o brilantní práci, která by měla být publikována jako monografie.

Habilitační řízení bylo na programu březnového zasedání Vědecké rady PF UP, které habilitační komise navrhla jmenovat Kláru Hamuľákovou docentkou v oboru Občanské právo. Současně komise vybrala téma habilitační přednášky Zpětvzetí žaloby v civilním soudním řízení. Na samotnou přednášku navázala rozprava, do které se zapojil například také Josef Baxa, člen vědecké rady a předseda Ústavního soudu ČR. Připomněl, že uchazečka již řadu let získává zkušenosti z praxe rovněž jako asistentka ústavních soudců. „Skvěle propojuje právní vědu s justiční praxí,“ zdůraznil Josef Baxa.

Poté spolu s ostatními členy v tajném hlasování rozhodovali o návrhu jmenovat Kláru Hamuľákovou docentkou v oboru Občanské právo. Pro návrh hlasovalo všech 37 přítomných členů fakultní vědecké rady. „Děkuji všem členům vědecké rady za důvěru, kterou ve mě vložili, vážím si jí,“ řekla úspěšná uchazečka.

Klára Hamuľáková je absolventkou Právnické fakulty UP, kde složila i rigorózní zkoušku z občanského práva, doktorské studium absolvovala na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni, kde byl jejím školitelem Petr Bezouška. Jako akademička působí na katedře soukromého práva a civilního procesu PF UP. Od loňského srpna je členkou nejužšího vedení UP, zastává funkci prorektorky pro legislativu a organizaci.

Odborný životopis Kláry Hamuľákové

Společný dopis, který se týká přípravy zákona o povinné registraci subjektů spolupracujících se zahraničními partnery, poslali vládě, poslancům a senátorům předseda České konference rektorů Milan Pospíšil a předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský

„Chtěli bychom vyjádřit naše hluboké znepokojení nad možnými dopady této legislativy na mezinárodní spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání, vědy a výzkumu. Návrh je legislativně-technicky špatně zpracovaný,“ stojí mj. v dopisu. Podle jeho signatářů připravovaný zákon „představuje vážné riziko pro: otevřenost českého vysokého školství vůči zahraničí, akademické svobody v oblasti mezinárodních spolupráce, mobilitu studujících a akademických pracovníků a pracovnic, rozvoj vědecké spolupráce s předními světovými univerzitami a výzkumnými institucemi.“ Proto žádají o zastavení přípravy tohoto zákona.

U příležitosti Světového dne sociální práce, který připadá na 17. března, byly jako poděkování sociálním pracovnicím a pracovníkům za jejich náročnou práci a přínos společnosti předány ceny Gratias 2026. Dva ze šesti laureátů jsou spojeni s Univerzitou Palackého.

Za významný přínos v sociální práci převzal cenu Martin Bednář, absolvent speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP, dlouholetý ředitel CARITAS – Vyšší odborné škole sociální Olomouc a zároveň člen katedry křesťanské sociální práce Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Jeho celoživotním tématem je rozvoj a zvyšování kvality sociálních služeb a sociální práce, o což usiluje jak prací v terénu, tak odbornou činností a zejména prostřednictvím studentů a absolventů školy, v jejímž čele působí. Je také spoluzakladatelem a místopředsedou správní rady mobilního hospice Nejste sami a dříve se věnoval transformaci velkých ústavů. 

V kategorii sociální poradenství pak byla oceněna Alexandra Salamonová, absolventka sociální a humanitární práce na CMTF UP a vyšší odborné škole a studentka andragogiky na Filozofické fakultě UP. Působí jako sociální pracovnice v Občanské poradně Novojičínsko, kde podporuje dospělé v nepříznivé životní situaci. Mimo jiné stála u zavedené online poradenství a iniciovala online vzdělávací přednášky odborníků z praxe pro veřejnost. 

„Za každým příběhem člověka, kterému se podařilo zvládnout těžkou životní situaci, velmi často stojí dobrý sociální pracovník. Právě oni každý den dokazují, že odbornost, lidskost a ochota pomoci mají v naší společnosti nezastupitelné místo. Ocenění Gratias je výrazem respektu a poděkování za práci, která má skutečný dopad na životy lidí,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který ceny v pražském Obecním domě předával. Více zde.

Perspektivu zvenčí nabídne nová učebnice o kulturních reáliích německy mluvících zemí. Na jejím vzniku spolupracuje společně s Univerzitou Palackého dalších pět evropských univerzit. Publikace vzniká v rámci tříletého projektu Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context.

Kulturní reálie německy mluvících zemí pohledem Čechů, Francouzů, Rumunů, Maďarů nebo třeba Ukrajinců – právě tento zahraniční pohled je zajímavou a zároveň stěžejní součástí připravované učebnice. Bude určena především studentům a budoucím učitelům němčiny.

„Učebnice, k níž přibude i cvičebnice, by měla podpořit nadnárodní výuku cizího jazyka. Měla by z ní těžit co nejširší skupina studentů. Určena bude studentům a studentkám prvního až čtvrtého ročníku vysokých škol v partnerských zemích, tedy především budoucím učitelům. Posloužit však může všem, kteří v rámci svého kurikula vyučují reálie německy mluvících zemí. Vhodná bude například i pro provázející učitele na gymnáziích,“ uvedla za evropský projekt Kristýna Solomon z katedry germanistiky Filozofické fakulty UP. Zdůraznila přitom hlavní přínos chystané publikace – perspektivu zvenčí.

„Právě ta bude jejím hlavním inovačním přínosem. Když například Němec píše o dopravě v Německu, je to z jeho úhlu pohledu jiné, než když o tom samém píše Čech. Totéž platí pro všechna diskutovaná témata,“ doplnila.

„Učebnice reálií německy mluvících zemí by měla reflektovat rostoucí význam vícejazyčnosti v evropském prostoru. Měla by i přispívat k překonávání stereotypních představ o německy mluvících zemích." Kristýna Solomon 

Tým šesti evropských univerzit se poprvé setkal na organizační schůzce v Paříži. „Nacházíme se v první etapě projektu. Tři kolegové z katedry již připravují kapitoly knihy. Ty pak obsahově doplní akademičtí pracovníci dalších zapojených vysokých škol, kteří mají zkušenosti s životem v Německu. Kolega z mé domovské katedry Jan Kij se například bude v rámci kapitoly zaměřené na téma všedního dne soustředit na cestování a dopravu, kolegyně Sabine Voda Eschgfäller se bude zabývat vědou v Německu," zmínila germanistka z FF UP.

V jednotlivých kapitolách se autoři chystají věnovat němčině jako evropskému jazyku, a to v kontextu Evropské unie a dalších nadnárodních organizací.

„Budou se zabývat rovněž ekonomikou, změnami ve veřejném životě, hospodářstvím, vzděláváním, sportem či náboženstvím. Inspirací jim budou především vlastní zkušenosti. Učebnice bude tematicky velmi široká a bude tak záležet i na tom, které aspekty autoři zdůrazní. Ukáže se tak, co autoři zvenčí vlastně považují za důležité. V současnosti se soustředíme na sepsání faktických informací, v další etapě se budeme věnovat didaktickému zpracování materiálů. Nepůjde tedy jen o sborník – prostřednictvím naší zhruba dvousetstránkové učebnice by se čtenáři měli ocitnout přímo v popisovaných situacích,“ dodal germanista Jan Kij. Doplnil, že na vzniku učebnice se podílí i další členka zmiňované katedry, germanistka a výtvarnice Veronika Opletalová, která do vybraných kapitol připravuje autorské ilustrace. 

Kristýna Solomon zdůraznila, že se učebnice má stát i výchozím bodem pro online cvičebnici. Při její tvorbě – tedy při přípravě cvičení k jednotlivým kapitolám – využijí autoři a autorky také nástroje umělé inteligence.

„Plánovaná učebnice reálií německy mluvících zemí by měla reflektovat současné společenské a jazykové trendy, zejména rostoucí význam vícejazyčnosti v evropském prostoru. Zároveň by měla přispívat k překonávání stereotypních představ o německy mluvících zemích a nabízet komplexnější a diferencovanější pohled na jejich kulturu a společnosti. Důležité je také představovat jednotlivá témata z perspektivy dynamicky se proměňující Evropy, která je v posledních desetiletích výrazně ovlivňována migračními procesy a rostoucí kulturní rozmanitostí. Takový přístup může studentům pomoci lépe porozumět současné realitě německy mluvícího prostoru i širším evropským souvislostem," uzavřela germanistka z FF UP. 

Evropského projektu Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context (DEFETRANSNUM) se v rámci strategického partnerství účastní šest univerzit, které mají zkušenosti s výukou němčiny jako cizího jazyka. Významnou roli v zapojení Univerzity Palackého do projektu sehrálo její partnerství v alianci AURORA.

Název projektu: Development of transnational training for teachers of German in line with digital tools and the migratory context (DEFETRANSNUM). Program: Erasmus+. Typ projektu: KA220-HED - Cooperation partnerships in higher education.

Partneři projektu: Universitatea Babes-Bolyai (Rumunsko), Friedrich-Schiller-Universtität Jena (Německo), V. N. Karazin Kharkiv National University (Ukrajina), Univerzita Palackého v Olomouci (Česká republika), University Paris-Est Créteil-UPEC (Francie), Eötvös Loránd University (Maďarsko). 

Nedostatečné povědomí veřejnosti o revmatických nemocech u dětí chtějí zvýšit lékaři a lékařky Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. U příležitosti Světového dne revmatických onemocnění mladých (WORD Day – World Young Rheumatic Diseases Day), který připadá na 18. března, připravili osvětové video. To připomíná, že tyto nemoci se mohou objevit i v dětském věku, a přináší také příběhy několika malých pacientů.

„Chceme, aby naši malí pacienti věděli, že na to nejsou sami. Zároveň se snažíme vyvrátit mylný dojem, že se revmatická onemocnění dětí netýkají,“ uvedl jeden z iniciátorů a protagonistů videa David Gronych. Dětské revmatologii se věnuje nejen jako lékař, ale také v rámci doktorského studia na Lékařské fakultě UP a v současnosti je jedním ze stipendistů Nadačního fondu UP.

Revmatická onemocnění postihují pohybový aparát – klouby, svaly, vazy i kosti. Často přicházejí nenápadně a jejich příznaky mohou připomínat nachlazení nebo chřipku. „Postihují méně než jednoho člověka ze dvou tisíc. Patří mezi ně i malí pacienti. Těchto vzácných onemocnění je ale mnoho, a proto není revmaticky nemocných dětí málo. V naší péči jich máme aktuálně přibližně šest set,“ přiblížila Kateřina Bouchalová, profesorka pediatrie a vedoucí lékařka revmatologické ambulance na Dětské klinice (před nedávnem jsme přinesli její portrét).

video_sem

Projevy nemocí mohou být velmi různé. Některé přicházejí náhle a mohou mít závažný průběh, například v podobě kloubních zánětů, omezení pohybu nebo vyrážek. Jindy se naopak rozvíjejí pomalu a nenápadně, například jen nedostatkem slz a slin. Nejčastější revmatickou nemocí u dětí je juvenilní idiopatická artritida (JIA), která postihuje především klouby. Onemocnění se však mohou pojit i s postižením dalších orgánových soustav a projevovat se dýchacími, močovými nebo neurologickými potížemi. Klíčovou roli proto hraje praktický lékař, který by měl dokázat včas rozpoznat první příznaky.

Ani diagnóza revmatického onemocnění přitom nemusí znamenat konec aktivního života. „Pacientům otevřeně říkáme, že nemoc zatím neumíme zcela vyléčit. Dokážeme ji však dostat do takzvané neaktivní fáze. Dítě pak nemá projevy onemocnění a může vést normální život,“ vysvětlila Kateřina Bouchalová.

Naději do budoucna přináší například takzvaná CAR-T léčba, která dokáže „restartovat“ imunitní systém. „Jde o metodu využívající infuzi upravených T-lymfocytů, které cíleně ničí buňky způsobující zánět,“ doplnila profesorka. Tato inovativní terapie je zatím na začátku svého vývoje, ale i současné možnosti léčby umožňují pacientům žít plnohodnotný život.

Zásadní je správně nastavená léčba a také spolupráce rodiny. Děti často potřebují psychologickou podporu nebo pomoc při úpravě životního stylu, například při redukci hmotnosti. „Nutné jsou pravidelné kontroly, proto je důležité, aby rodina dobře fungovala a nemoc nepodceňovala,“ doplnil David Gronych.

Ve videu, které na Dětské klinice FN Olomouc a LF UP připravili, své zkušenosti s revmatickými onemocněními sdílejí také někteří dětští pacienti a jejich rodiče. Jejich příběhy ukazují, že tyto nemoci nemusí být překážkou aktivního dětství – díky odborné péči mohou děti prožívat běžné dny skoro jako jejich zdraví vrstevníci.

Na multimediální výstavě Kriticky ohrožené jevy našich nářečí, která je nyní k vidění na půdě Akademie věd České republiky v Praze, spolupracovali odborníci z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty. Při jejím zahájení proběhl také křest nového, již šestého dílu Atlasu nářečí českého jazyka. Výstavu si mohou návštěvníci v galerii Věda a umění prohlédnout do 15. června 2026.

Výstava ukazuje pestrost regionální mluvy v různých částech České republiky a nářečí zpřístupňuje široké veřejnosti, školám i všem zájemcům o jazyk, folklor a regionální historii. Ústřední část výstavy tvoří nářeční mapy, které zachycují jak ohrožené, tak dosud živé nářeční jevy. Doprovázejí je moderní audiovizuální a interaktivní prvky, animace a výukové materiály určené především pro školní výuku.

Dlouhodobá spolupráce přináší nové výsledky

„Na projektu mapování nářečí spolupracujeme s odborníky z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR více než sedm let. Výsledky této dlouhodobé spolupráce jsou unikátní mapy, atlasy, softwary a výstavy, které propojují jazykovědný výzkum s pokročilými geoinformačními metodami,“ uvedl Vít Voženílek z katedry geoinformatiky.

Jedním z nejpůsobivějších prvků výstavy je ozvučená mapa s autentickými nahrávkami z různých regionů. Ty pocházejí jak z archivních záznamů starších než půl století, tak z novějších terénních výzkumů. Společně tak dokumentují proměny českých nářečí a umožňují návštěvníkům slyšet podobu regionální mluvy, která dnes v mnoha oblastech postupně mizí.

Výstava byla připravena u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Univerzita Palackého v Olomouci eviduje k 15. březnu, kdy se uzavřela většina přihlášek ke studiu, celkem 34 731 podaných přihlášek. Zájem o studium na jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě tak zůstává i letos stabilní a dlouhodobě se drží kolem hranice pětatřiceti tisíc přihlášek ročně.

Zájem o studium meziročně vzrostl na pěti z osmi fakult. Největší nárůst počtu přihlášek zaznamenala fakulta tělesné kultury, kam uchazeči poslali o 333 přihlášek více než loni. Nejvyšší počet přihlášek letos – stejně jako minulý rok – eviduje filozofická fakulta, na kterou uchazeči podali 8 790 přihlášek. Následuje pedagogická fakulta s 6 932 přihláškami (o 128 více než v roce 2025) a top trojici uzavírá lékařská fakulta, která přijala 5 015 přihlášek (o 46 více než v roce 2025).

Více než čtyři tisíce přihlášek eviduje také přírodovědecká fakulta (4 445 přihlášek). Další v pořadí je pak fakulta zdravotnických věd (2 931), fakulta tělesné kultury (2 661), právnická fakulta (2 319) a cyrilometodějská teologická fakulta (1 638).

Rozložení přihlášek mezi jednotlivé fakulty tak v zásadě odpovídá dlouhodobému trendu posledních let, kdy uchazeči nejčastěji volí studium humanitních, pedagogických, zdravotnických či přírodovědných oborů.

Počet přihlášek na UP se v posledních letech drží na velmi podobné úrovni. V roce 2024 univerzita evidovala 34 779 přihlášek, o rok později 34 633 přihlášek a letošní čísla jsou s 34 731 přihláškami prakticky srovnatelná.

Atraktivní univerzitní město

Stabilní čísla podle vedení univerzity potvrzují, že UP si mezi uchazeči dlouhodobě udržuje silnou pozici a vedle Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity patří mezi nejvyhledávanější vysoké školy v České republice.

„Těší mě, že zájem o studium na Univerzitě Palackého zůstává dlouhodobě stabilní a potvrzuje naši silnou pozici mezi českými univerzitami. Velmi pozitivně vnímám rostoucí zájem o některé fakulty i trvale vysoký počet zahraničních uchazečů, což ukazuje na mezinárodní atraktivitu Olomouce jako univerzitního města. Stabilní počet přihlášek je pro nás závazkem nadále rozvíjet kvalitu studia i podporu uchazečů při jejich rozhodování o budoucí profesní dráze,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Zájemci o studium se informace mohli dozvědět například z webu Univerzitní město, který je určený přímo pro ně a obsahuje řadu praktických informací nejenom o studiu a studijních programech, ale také například o ubytování na kolejích či stravování v menzách. Podobné informace poskytuje zájemcům o studium i UPlikace.

UP je nadále atraktivní také pro zahraniční uchazeče. Letos univerzita eviduje 4 202 přihlášek ze zahraničí. Největší zájem o studium v Olomouci tradičně projevují uchazeči ze Slovenska (2 755), významné zastoupení mají také studenti z Ukrajiny (647), Kazachstánu (88), Izraele (76), Pákistánu (74) a dalších zemí. Každoročně si Univerzitu Palackého vybírají studenti ze stovky zemí světa. Zahraniční studenti se nejčastěji hlásí zejména do studijních programů v oblasti medicíny, zdravotnických oborů nebo přírodních věd.

Nejžádanější studijní programy

Mezi nejpopulárnější studijní programy podle počtu podaných přihlášek patří především obory z oblasti medicíny a práva. Prvenství si udržel obor Všeobecné lékařství s 3 199 přihláškami, což je ještě o 177 více než v loňském roce. Další čtyři místa z top pětky nejžádanějších oborů také zůstala beze změny: Psychologie (2 069), Právo a právní věda (1 812), Zubní lékařství (1 526) a Fyzioterapie (623).

Na některé obory je možné se ještě hlásit. Na teologické fakultě jsou do 30. dubna otevřené přihlášky například na bakalářské obory Etika a kultura v mediální komunikaci, Sociální práce nebo Sociální práce s dětmi a mládeží v prezenční i kombinované formě nebo na prezenční navazující magisterský studijní program Katolická teologie. Stále je také možné hlásit se v průběhu dubna a května (v závislosti na fakultě) na doktorské studium, jehož nabídku je možné najít v katalogu studijních programů. Přírodovědecká a teologická fakulta budou na vybrané obory navíc ještě vypisovat druhé kolo příjímacího řízení.

Přihlášky do většiny studijních programů se uzavřely 15. března. V následujících měsících čekají uchazeče přijímací zkoušky, jejichž podoba se liší podle jednotlivých fakult a studijních programů.

Fakulta tělesné kultury UP se podílí na nabídce kurzů celoživotního vzdělávání zaměřených na oblast pohybových aktivit, kterou pedagogům mateřských, základních a středních škol zprostředkovává nový portál EDIS – school. Vzdělávací platformu spustilo VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a zapojena do ní je desítka vysokých škol.

„Projekt vznikl jako reakce na rostoucí potřebu inovací v oblasti pohybových aktivit ve školách. Právě tímto směrem se chce MŠMT ubírat i v dalších letech. Naším cílem je vytvářet školní prostředí, kde je pohyb přirozenou součástí každého dne a kde se zároveň nezapomíná na podporu psychické odolnosti žáků,“ uvedl ministr školství Robert Plaga.

Portál EDIS – school poskytuje metodickou podporu nejen pro výuku tělesné výchovy, ale zároveň rozšiřuje principy pohybové aktivity i do dalších oblastí vzdělávání v souladu s dříve představenou koncepcí metodiky Aktivní škola. Již nyní je na nové platformě zveřejněno přes 300 kurzů garantovaných desítkou veřejných vysokých škol napříč ČR, které mají akreditované studijní a vzdělávací programy v oblasti pedagogiky a pohybových aktivit.

Nechybí mezi nimi ani FTK, jejíž odborníci se podíleli i na zmíněné metodice. „Naše fakulta obnovuje projekt Univerzita pro sport, jehož cílem je přenos výzkumných poznatků do trenérské a učitelské praxe. V rámci toho nám projekt EDIS – school padl přímo do noty s podporou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Přejeme si, abychom díky tomu byli schopní přenést co nejvíce nových informací lidem z praxe,“ řekl Karel Hůlka z katedry sportu, který je za FTK kontaktní osobou.

FTK aktuálně pedagogům nabízí například kurzy zaměřené na inkluzivní pohybové hry, sebeobranu do škol, zdravotní tělesnou výchovu, školní plavání nebo sport a sexualitu v učitelské praxi.

Úplná nabídka kurzů na platformě EDIS – school je k dispozici ZDE.

Projekt metodicky vede VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT, jehož hlavní prioritou je zajištění podmínek pro přípravu nejlepších sportovců k úspěšné reprezentaci ČR. Při tvorbě portálu s nabídkou kurzů celoživotního vzdělávání o učitele využilo spolupráci s vysokými školami již dříve navázanou pod hlavičkou projektu UNIS, který podporuje duální kariéru studujících sportovců. Více o centru zde. 

Otevři si hubu na celý svět. Daruj život. Pod tímto sloganem bude ve čtvrtek 26. března před budovou Právnické fakulty UP opět probíhat náborová kampaň Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM na podporu dárcovství krvetvorných buněk. Tváří kampaně se stal i rektor Michael Kohajda.

Akci organizuje spolek Alma Mater ve spolupráci s Dobrovolnickým centrem UP a je součástí doprovodného programu pro veřejnost X. Mezinárodní konference obecních policií, která se 26. a 27. března koná na právnické fakultě.

„Když mě organizátoři konference oslovili s nabídkou stát se jednou z tváří kampaně Otevři si hubu na celý svět a daruj život, ani na okamžik jsem nezaváhal. Chci být příkladem toho, že ‚otevřít hubu‘ – nezbytný úkon pro jednoduchý stěr – je spolu s vyplněným dotazníkem to nejmenší, co můžeme udělat pro ty, kteří nemají tolik štěstí jako my a jsou nemocní,“ popisuje Kohajda své rozhodnutí zapojit se vypláznutím jazyka do zmíněné kampaně.

Sám sice již kvůli věku nevyhovuje kritériím, ale věří, že může být inspirací pro mladší ročníky. „Spojit své jméno a vypláznout jazyk je to nejmenší, co mohu pro tuto skvělou věc udělat,“ podotýká s dovětkem, že samotný fakt, že člověk není lhostejný k myšlence pomoci druhým, se cení. „Pokud náhodou, tak jako já, se nemůžete zapsat do registru, pak alespoň o myšlence nebýt lhostejný mluvte se svými blízkými, přáteli a kolegy. I to se cení. Děkuji vám, že nejste lhostejní,“ dodává rektor UP Michael Kohajda.

Nábor nových zájemců o zápis do Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM

čtvrtek 26. 3. 2026, 8.30–15.30 hodin
prostranství před Právnickou fakultou UP, tř. 17. listopadu, Olomouc

Jeho slov si váží Martina Kolačná, mluvčí Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM, který od roku 1991 provádí nábor nových dárců a eviduje a vyhledává vhodné dárce pro české i zahraniční pacienty. „Každá iniciativa, která je nápomocna podpoře dárcovství, se nesmírně cení. S rostoucím počtem registrovaných zájemců o dárcovství se samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost, že se nalezne vhodný dárce.“ Vždyť dlouhodobé statistiky hovoří zcela jasně: na jeden zachráněný život je potřeba zaregistrovat více než 500 dárců.

Vlna zájmu o přihlášení do registru se zvedla zejména díky příběhu malé Madlenky s aplastickou anémií. (Psali jsme zde). „Asi i díky Madlence se loni zapsalo neuvěřitelných téměř 12 000 nových dárců, což je šestkrát více než v předchozích letech,“ upozorňuje Martina Kolačná. Podle ní spojení s velkou mezinárodní konferencí, a navíc v univerzitním prostředí, kde je spousta mladých a zdravých lidí, registru nabízí velkou příležitost seznámit je s jeho činností.

Nábor potenciálních dárců na místě budou i letos provádět proškolení dobrovolníci. „Nejdříve si s dárcem povídáme o podmínkách vstupu do registru a jeho zdravotním stavu. Potom vyplní stručný zdravotní dotazník a sám si odebere stěrovou tyčinkou DNA z dutiny ústní, která se následně uloží do zabezpečeného boxu, v němž putuje do laboratoře,“ popisuje průběh zápisu Dagmar Knýblová z neziskové organizace Alma Mater. Zdůrazňuje, že do registru vstupují dárci anonymně a pod čárovým kódem. V odběrném místě budou pomáhat rovněž dobrovolníci z Dobrovolnického centra UP.

Kdo je ideálním adeptem na zápis do registru? „Přivítáme plnoleté zájemce do věku čtyřiceti let, s perfektním zdravotním stavem, bez zdravotních obtíží a stálé medikace, s váhou nad padesát kilogramů, kteří jsou registrováni u kterékoli české zdravotní pojišťovny. To jsou hlavní kritéria,“ vyjmenovává Dagmar Knýblová.

Na vývoj nové generace biocharových nanokompozitů vyrobených z biomasy s cílem zvýšit jejich účinnost a rozšířit možnosti jejich praktického využití v environmentálních technologiích se zaměří Kristýna Zelená Pospíšková z výzkumné skupiny Environmentální nanotechnologie v CATRIN. Na tříletý výzkum získala podporu v projektu KaMos – Návratové granty Univerzity Palackého.

„Projekt je zaměřen na vývoj nové generace biocharových nanokompozitů vyrobených z dostupné i odpadní biomasy. Materiály budu společně s kolegy připravovat a modifikovat pokročilými postupy, komplexně charakterizovat a testovat při čištění modelových i reálných kontaminovaných vod. Perspektivní systémy mohou následně sloužit jako základ pro navazující aplikovaný výzkum či budoucí inovace v oblasti dekontaminací,“ objasnila výzkumnice.

Návratové granty Univerzity Palackého jsou určeny výzkumníkům a studentům doktorských studijních programů, kteří se vracejí k výzkumu po kariérní přestávce z důvodu rodičovství, nemoci nebo péče o blízkou osobu. Cílem je usnadnit návrat k výzkumné práci, podpořit dlouhodobou udržitelnost vědecké kariéry a posilovat rovnost příležitostí v akademickém prostředí.

„Po mé tříleté kariérní přestávce z důvodu rodičovství mě tato výzva zaujala jako jedinečná příležitost, jak efektivně navázat na předchozí výzkumné aktivity, dále je rozvíjet a znovu se tak plně zapojit do výzkumu v rámci naší výzkumné skupiny,“ ocenila tuto možnost držitelka grantu.

V minulosti se intenzivně zabývala přípravou různých typů kompozitních materiálů pro environmentální aplikace (sorbenty kontaminujících látek) a bioaplikace (nosiče enzymů a buněk) s důrazem na jejich magnetickou separaci. V posledních letech se zaměřila na vývoj kompozitních (nano)materiálů na bázi biocharu s (nano)částicemi kovů a jejich oxidů/sulfidů, které vznikají ve struktuře porézní matrice během pyrolýzy impregnovaných biomateriálů. Vybrané materiály se podařilo uplatnit při odstraňování problematických organických i anorganických kontaminací, jako katalyzátory simulující funkci enzymů nebo fotokatalyticky aktivní kompozity.

Projekt s rozpočtem 6,1 milionu korun umožní navázat na předchozí výzkum, obnovit dosavadní spolupráce a vytvořit nové kontakty zejména v rámci V4 Biochar Platformy, která sdružuje tuzemské i zahraniční vědce působící v oblasti biocharových materiálů.

Kompozity na bázi biocharu představují moderní a ekologicky šetrné materiály, které vznikají tepelným zpracováním biomasy a její úpravou tak, aby dokázaly účinně zachytávat nebo rozkládat škodlivé látky z vody či půdy. Spojením biocharu s reaktivními nanočásticemi nebo povrchově vázanými izolovanými atomy vybraných kovů lze dosáhnout materiálů s vysokou účinností, stabilitou či selektivitou vůči širokému spektru kontaminantů. Tyto materiály se celosvětově prosazují jako slibná alternativa k dražším nebo méně udržitelným sorbentům a katalyzátorům.

Výzkumný tým z Univerzity Palackého ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc hledá dobrovolníky ve věku 50+ do studie zaměřené na bezpečnost řízení u starších řidičů. Cílem výzkumu je zjistit, zda mohou dopravně-psychologické testy pomoci včas odhalit změny ve schopnostech důležitých pro bezpečné řízení, například zpomalené reakce nebo zhoršenou pozornost.

Možnost řídit automobil je pro mnoho lidí symbolem nezávislosti a důležitou součástí každodenního života, zejména ve vyšším věku. Ztráta řidičského oprávnění může vést ke ztrátě samostatnosti, sociální izolaci nebo větší závislosti na rodině. Současně však některá neurologická onemocnění mohou postupně ovlivňovat schopnosti důležité pro řízení, aniž by si toho člověk zpočátku všiml.

„V současné praxi často chybí jasná a objektivní kritéria, podle kterých by bylo možné rozhodnout, zda je řízení ještě bezpečné. Rozhodování tak mnohdy stojí na individuálním posouzení lékaře. Naším cílem je přinést data, která pomohou toto rozhodování zpřesnit,“ vysvětluje za řešitele projektu Jakub Štefec z katedry psychologie Filozofické fakulty UP.

Výzkum sleduje reakce, pozornost i koordinaci

Účastníci studie absolvují sérii krátkých psychologických testů zaměřených na schopnosti důležité pro řízení, například reakční čas, pozornost, koordinaci nebo schopnost správně reagovat na různé podněty.

Výzkumníci využívají několik specializovaných testovacích systémů používaných v dopravní psychologii. Kromě mezinárodně uznávaného Vienna Test System (VTS) a systému GETA, který se běžně používá při dopravně-psychologických vyšetřeních v České republice, pracují i s novým testovacím systémem GPE Psychotronics. Ten dosud v České republice není běžně využíván a Univerzita Palackého je prvním pracovištěm, které jej zapojuje do výzkumu. Jedním z cílů studie je také vytvořit české normy pro některé z těchto testů.

Vědci hledají řidiče ve věku 50+

Do výzkumu se mohou zapojit řidiči ve věkové kategorii 50+ s důrazem na skupinu 65–85 let.

Součástí studie je také klinická část, do které jsou zapojováni pacienti s Parkinsonovou nemocí nebo parkinsonským syndromem a s roztroušenou sklerózou. Výsledky psychologických testů budou porovnávány s klinickými ukazateli průběhu těchto onemocnění.

Registrovat se můžete zde.

„Naším cílem je zjistit, zda mohou dopravně-psychologické testy sloužit jako rychlý screeningový nástroj, který pomůže včas odhalit změny ve schopnostech důležitých pro řízení a případně nasměrovat pacienta k podrobnějšímu neurologickému vyšetření,“ doplnil Jakub Štefec.

Výsledky mohou pomoci lékařům i řidičům

Výstupem projektu by měly být doporučené postupy pro praktické lékaře, neurology a dopravní psychology, které pomohou objektivněji posuzovat způsobilost k řízení.

Výzkum může nabídnout přínosy v několika rovinách, od včasnějšího zachycení neurologických onemocnění přes zvýšení bezpečnosti silničního provozu až po možnost, aby starší lidé mohli řídit déle, pokud je to bezpečné.

Projekt má podporu odborných komunit dopravních psychologů i neurologů, kteří deklarovali zájem výsledky výzkumu využít v praxi. Více najdete na plakátu a v registračním formuláři.

Studie je realizována v rámci projektu Nové technologie pro digitální zdravotnictví, který vzniká ve spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc. Projekt je financován z programu OP JAK (reg. č. CZ.02.01.01/00/23_021/0008829).