Novinky z PřF a UP

Univerzita Palackého v Olomouci eviduje k 15. březnu, kdy se uzavřela většina přihlášek ke studiu, celkem 34 731 podaných přihlášek. Zájem o studium na jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě tak zůstává i letos stabilní a dlouhodobě se drží kolem hranice pětatřiceti tisíc přihlášek ročně.

Zájem o studium meziročně vzrostl na pěti z osmi fakult. Největší nárůst počtu přihlášek zaznamenala fakulta tělesné kultury, kam uchazeči poslali o 333 přihlášek více než loni. Nejvyšší počet přihlášek letos – stejně jako minulý rok – eviduje filozofická fakulta, na kterou uchazeči podali 8 790 přihlášek. Následuje pedagogická fakulta s 6 932 přihláškami (o 128 více než v roce 2025) a top trojici uzavírá lékařská fakulta, která přijala 5 015 přihlášek (o 46 více než v roce 2025).

Více než čtyři tisíce přihlášek eviduje také přírodovědecká fakulta (4 445 přihlášek). Další v pořadí je pak fakulta zdravotnických věd (2 931), fakulta tělesné kultury (2 661), právnická fakulta (2 319) a cyrilometodějská teologická fakulta (1 638).

Rozložení přihlášek mezi jednotlivé fakulty tak v zásadě odpovídá dlouhodobému trendu posledních let, kdy uchazeči nejčastěji volí studium humanitních, pedagogických, zdravotnických či přírodovědných oborů.

Počet přihlášek na UP se v posledních letech drží na velmi podobné úrovni. V roce 2024 univerzita evidovala 34 779 přihlášek, o rok později 34 633 přihlášek a letošní čísla jsou s 34 731 přihláškami prakticky srovnatelná.

Atraktivní univerzitní město

Stabilní čísla podle vedení univerzity potvrzují, že UP si mezi uchazeči dlouhodobě udržuje silnou pozici a vedle Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity patří mezi nejvyhledávanější vysoké školy v České republice.

„Těší mě, že zájem o studium na Univerzitě Palackého zůstává dlouhodobě stabilní a potvrzuje naši silnou pozici mezi českými univerzitami. Velmi pozitivně vnímám rostoucí zájem o některé fakulty i trvale vysoký počet zahraničních uchazečů, což ukazuje na mezinárodní atraktivitu Olomouce jako univerzitního města. Stabilní počet přihlášek je pro nás závazkem nadále rozvíjet kvalitu studia i podporu uchazečů při jejich rozhodování o budoucí profesní dráze,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Zájemci o studium se informace mohli dozvědět například z webu Univerzitní město, který je určený přímo pro ně a obsahuje řadu praktických informací nejenom o studiu a studijních programech, ale také například o ubytování na kolejích či stravování v menzách. Podobné informace poskytuje zájemcům o studium i UPlikace.

UP je nadále atraktivní také pro zahraniční uchazeče. Letos univerzita eviduje 4 202 přihlášek ze zahraničí. Největší zájem o studium v Olomouci tradičně projevují uchazeči ze Slovenska (2 755), významné zastoupení mají také studenti z Ukrajiny (647), Kazachstánu (88), Izraele (76), Pákistánu (74) a dalších zemí. Každoročně si Univerzitu Palackého vybírají studenti ze stovky zemí světa. Zahraniční studenti se nejčastěji hlásí zejména do studijních programů v oblasti medicíny, zdravotnických oborů nebo přírodních věd.

Nejžádanější studijní programy

Mezi nejpopulárnější studijní programy podle počtu podaných přihlášek patří především obory z oblasti medicíny a práva. Prvenství si udržel obor Všeobecné lékařství s 3 199 přihláškami, což je ještě o 177 více než v loňském roce. Další čtyři místa z top pětky nejžádanějších oborů také zůstala beze změny: Psychologie (2 069), Právo a právní věda (1 812), Zubní lékařství (1 526) a Fyzioterapie (623).

Na některé obory je možné se ještě hlásit. Na teologické fakultě jsou do 30. dubna otevřené přihlášky například na bakalářské obory Etika a kultura v mediální komunikaci, Sociální práce nebo Sociální práce s dětmi a mládeží v prezenční i kombinované formě nebo na prezenční navazující magisterský studijní program Katolická teologie. Stále je také možné hlásit se v průběhu dubna a května (v závislosti na fakultě) na doktorské studium, jehož nabídku je možné najít v katalogu studijních programů. Přírodovědecká a teologická fakulta budou na vybrané obory navíc ještě vypisovat druhé kolo příjímacího řízení.

Přihlášky do většiny studijních programů se uzavřely 15. března. V následujících měsících čekají uchazeče přijímací zkoušky, jejichž podoba se liší podle jednotlivých fakult a studijních programů.

Fakulta tělesné kultury UP se podílí na nabídce kurzů celoživotního vzdělávání zaměřených na oblast pohybových aktivit, kterou pedagogům mateřských, základních a středních škol zprostředkovává nový portál EDIS – school. Vzdělávací platformu spustilo VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a zapojena do ní je desítka vysokých škol.

„Projekt vznikl jako reakce na rostoucí potřebu inovací v oblasti pohybových aktivit ve školách. Právě tímto směrem se chce MŠMT ubírat i v dalších letech. Naším cílem je vytvářet školní prostředí, kde je pohyb přirozenou součástí každého dne a kde se zároveň nezapomíná na podporu psychické odolnosti žáků,“ uvedl ministr školství Robert Plaga.

Portál EDIS – school poskytuje metodickou podporu nejen pro výuku tělesné výchovy, ale zároveň rozšiřuje principy pohybové aktivity i do dalších oblastí vzdělávání v souladu s dříve představenou koncepcí metodiky Aktivní škola. Již nyní je na nové platformě zveřejněno přes 300 kurzů garantovaných desítkou veřejných vysokých škol napříč ČR, které mají akreditované studijní a vzdělávací programy v oblasti pedagogiky a pohybových aktivit.

Nechybí mezi nimi ani FTK, jejíž odborníci se podíleli i na zmíněné metodice. „Naše fakulta obnovuje projekt Univerzita pro sport, jehož cílem je přenos výzkumných poznatků do trenérské a učitelské praxe. V rámci toho nám projekt EDIS – school padl přímo do noty s podporou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Přejeme si, abychom díky tomu byli schopní přenést co nejvíce nových informací lidem z praxe,“ řekl Karel Hůlka z katedry sportu, který je za FTK kontaktní osobou.

FTK aktuálně pedagogům nabízí například kurzy zaměřené na inkluzivní pohybové hry, sebeobranu do škol, zdravotní tělesnou výchovu, školní plavání nebo sport a sexualitu v učitelské praxi.

Úplná nabídka kurzů na platformě EDIS – school je k dispozici ZDE.

Projekt metodicky vede VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT, jehož hlavní prioritou je zajištění podmínek pro přípravu nejlepších sportovců k úspěšné reprezentaci ČR. Při tvorbě portálu s nabídkou kurzů celoživotního vzdělávání o učitele využilo spolupráci s vysokými školami již dříve navázanou pod hlavičkou projektu UNIS, který podporuje duální kariéru studujících sportovců. Více o centru zde. 

Otevři si hubu na celý svět. Daruj život. Pod tímto sloganem bude ve čtvrtek 26. března před budovou Právnické fakulty UP opět probíhat náborová kampaň Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM na podporu dárcovství krvetvorných buněk. Tváří kampaně se stal i rektor Michael Kohajda.

Akci organizuje spolek Alma Mater ve spolupráci s Dobrovolnickým centrem UP a je součástí doprovodného programu pro veřejnost X. Mezinárodní konference obecních policií, která se 26. a 27. března koná na právnické fakultě.

„Když mě organizátoři konference oslovili s nabídkou stát se jednou z tváří kampaně Otevři si hubu na celý svět a daruj život, ani na okamžik jsem nezaváhal. Chci být příkladem toho, že ‚otevřít hubu‘ – nezbytný úkon pro jednoduchý stěr – je spolu s vyplněným dotazníkem to nejmenší, co můžeme udělat pro ty, kteří nemají tolik štěstí jako my a jsou nemocní,“ popisuje Kohajda své rozhodnutí zapojit se vypláznutím jazyka do zmíněné kampaně.

Sám sice již kvůli věku nevyhovuje kritériím, ale věří, že může být inspirací pro mladší ročníky. „Spojit své jméno a vypláznout jazyk je to nejmenší, co mohu pro tuto skvělou věc udělat,“ podotýká s dovětkem, že samotný fakt, že člověk není lhostejný k myšlence pomoci druhým, se cení. „Pokud náhodou, tak jako já, se nemůžete zapsat do registru, pak alespoň o myšlence nebýt lhostejný mluvte se svými blízkými, přáteli a kolegy. I to se cení. Děkuji vám, že nejste lhostejní,“ dodává rektor UP Michael Kohajda.

Nábor nových zájemců o zápis do Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM

čtvrtek 26. 3. 2026, 8.30–15.30 hodin
prostranství před Právnickou fakultou UP, tř. 17. listopadu, Olomouc

Jeho slov si váží Martina Kolačná, mluvčí Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM, který od roku 1991 provádí nábor nových dárců a eviduje a vyhledává vhodné dárce pro české i zahraniční pacienty. „Každá iniciativa, která je nápomocna podpoře dárcovství, se nesmírně cení. S rostoucím počtem registrovaných zájemců o dárcovství se samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost, že se nalezne vhodný dárce.“ Vždyť dlouhodobé statistiky hovoří zcela jasně: na jeden zachráněný život je potřeba zaregistrovat více než 500 dárců.

Vlna zájmu o přihlášení do registru se zvedla zejména díky příběhu malé Madlenky s aplastickou anémií. (Psali jsme zde). „Asi i díky Madlence se loni zapsalo neuvěřitelných téměř 12 000 nových dárců, což je šestkrát více než v předchozích letech,“ upozorňuje Martina Kolačná. Podle ní spojení s velkou mezinárodní konferencí, a navíc v univerzitním prostředí, kde je spousta mladých a zdravých lidí, registru nabízí velkou příležitost seznámit je s jeho činností.

Nábor potenciálních dárců na místě budou i letos provádět proškolení dobrovolníci. „Nejdříve si s dárcem povídáme o podmínkách vstupu do registru a jeho zdravotním stavu. Potom vyplní stručný zdravotní dotazník a sám si odebere stěrovou tyčinkou DNA z dutiny ústní, která se následně uloží do zabezpečeného boxu, v němž putuje do laboratoře,“ popisuje průběh zápisu Dagmar Knýblová z neziskové organizace Alma Mater. Zdůrazňuje, že do registru vstupují dárci anonymně a pod čárovým kódem. V odběrném místě budou pomáhat rovněž dobrovolníci z Dobrovolnického centra UP.

Kdo je ideálním adeptem na zápis do registru? „Přivítáme plnoleté zájemce do věku čtyřiceti let, s perfektním zdravotním stavem, bez zdravotních obtíží a stálé medikace, s váhou nad padesát kilogramů, kteří jsou registrováni u kterékoli české zdravotní pojišťovny. To jsou hlavní kritéria,“ vyjmenovává Dagmar Knýblová.

Na vývoj nové generace biocharových nanokompozitů vyrobených z biomasy s cílem zvýšit jejich účinnost a rozšířit možnosti jejich praktického využití v environmentálních technologiích se zaměří Kristýna Zelená Pospíšková z výzkumné skupiny Environmentální nanotechnologie v CATRIN. Na tříletý výzkum získala podporu v projektu KaMos – Návratové granty Univerzity Palackého.

„Projekt je zaměřen na vývoj nové generace biocharových nanokompozitů vyrobených z dostupné i odpadní biomasy. Materiály budu společně s kolegy připravovat a modifikovat pokročilými postupy, komplexně charakterizovat a testovat při čištění modelových i reálných kontaminovaných vod. Perspektivní systémy mohou následně sloužit jako základ pro navazující aplikovaný výzkum či budoucí inovace v oblasti dekontaminací,“ objasnila výzkumnice.

Návratové granty Univerzity Palackého jsou určeny výzkumníkům a studentům doktorských studijních programů, kteří se vracejí k výzkumu po kariérní přestávce z důvodu rodičovství, nemoci nebo péče o blízkou osobu. Cílem je usnadnit návrat k výzkumné práci, podpořit dlouhodobou udržitelnost vědecké kariéry a posilovat rovnost příležitostí v akademickém prostředí.

„Po mé tříleté kariérní přestávce z důvodu rodičovství mě tato výzva zaujala jako jedinečná příležitost, jak efektivně navázat na předchozí výzkumné aktivity, dále je rozvíjet a znovu se tak plně zapojit do výzkumu v rámci naší výzkumné skupiny,“ ocenila tuto možnost držitelka grantu.

V minulosti se intenzivně zabývala přípravou různých typů kompozitních materiálů pro environmentální aplikace (sorbenty kontaminujících látek) a bioaplikace (nosiče enzymů a buněk) s důrazem na jejich magnetickou separaci. V posledních letech se zaměřila na vývoj kompozitních (nano)materiálů na bázi biocharu s (nano)částicemi kovů a jejich oxidů/sulfidů, které vznikají ve struktuře porézní matrice během pyrolýzy impregnovaných biomateriálů. Vybrané materiály se podařilo uplatnit při odstraňování problematických organických i anorganických kontaminací, jako katalyzátory simulující funkci enzymů nebo fotokatalyticky aktivní kompozity.

Projekt s rozpočtem 6,1 milionu korun umožní navázat na předchozí výzkum, obnovit dosavadní spolupráce a vytvořit nové kontakty zejména v rámci V4 Biochar Platformy, která sdružuje tuzemské i zahraniční vědce působící v oblasti biocharových materiálů.

Kompozity na bázi biocharu představují moderní a ekologicky šetrné materiály, které vznikají tepelným zpracováním biomasy a její úpravou tak, aby dokázaly účinně zachytávat nebo rozkládat škodlivé látky z vody či půdy. Spojením biocharu s reaktivními nanočásticemi nebo povrchově vázanými izolovanými atomy vybraných kovů lze dosáhnout materiálů s vysokou účinností, stabilitou či selektivitou vůči širokému spektru kontaminantů. Tyto materiály se celosvětově prosazují jako slibná alternativa k dražším nebo méně udržitelným sorbentům a katalyzátorům.

Výzkumný tým z Univerzity Palackého ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc hledá dobrovolníky ve věku 50+ do studie zaměřené na bezpečnost řízení u starších řidičů. Cílem výzkumu je zjistit, zda mohou dopravně-psychologické testy pomoci včas odhalit změny ve schopnostech důležitých pro bezpečné řízení, například zpomalené reakce nebo zhoršenou pozornost.

Možnost řídit automobil je pro mnoho lidí symbolem nezávislosti a důležitou součástí každodenního života, zejména ve vyšším věku. Ztráta řidičského oprávnění může vést ke ztrátě samostatnosti, sociální izolaci nebo větší závislosti na rodině. Současně však některá neurologická onemocnění mohou postupně ovlivňovat schopnosti důležité pro řízení, aniž by si toho člověk zpočátku všiml.

„V současné praxi často chybí jasná a objektivní kritéria, podle kterých by bylo možné rozhodnout, zda je řízení ještě bezpečné. Rozhodování tak mnohdy stojí na individuálním posouzení lékaře. Naším cílem je přinést data, která pomohou toto rozhodování zpřesnit,“ vysvětluje za řešitele projektu Jakub Štefec z katedry psychologie Filozofické fakulty UP.

Výzkum sleduje reakce, pozornost i koordinaci

Účastníci studie absolvují sérii krátkých psychologických testů zaměřených na schopnosti důležité pro řízení, například reakční čas, pozornost, koordinaci nebo schopnost správně reagovat na různé podněty.

Výzkumníci využívají několik specializovaných testovacích systémů používaných v dopravní psychologii. Kromě mezinárodně uznávaného Vienna Test System (VTS) a systému GETA, který se běžně používá při dopravně-psychologických vyšetřeních v České republice, pracují i s novým testovacím systémem GPE Psychotronics. Ten dosud v České republice není běžně využíván a Univerzita Palackého je prvním pracovištěm, které jej zapojuje do výzkumu. Jedním z cílů studie je také vytvořit české normy pro některé z těchto testů.

Vědci hledají řidiče ve věku 50+

Do výzkumu se mohou zapojit řidiči ve věkové kategorii 50+ s důrazem na skupinu 65–85 let.

Součástí studie je také klinická část, do které jsou zapojováni pacienti s Parkinsonovou nemocí nebo parkinsonským syndromem a s roztroušenou sklerózou. Výsledky psychologických testů budou porovnávány s klinickými ukazateli průběhu těchto onemocnění.

Registrovat se můžete zde.

„Naším cílem je zjistit, zda mohou dopravně-psychologické testy sloužit jako rychlý screeningový nástroj, který pomůže včas odhalit změny ve schopnostech důležitých pro řízení a případně nasměrovat pacienta k podrobnějšímu neurologickému vyšetření,“ doplnil Jakub Štefec.

Výsledky mohou pomoci lékařům i řidičům

Výstupem projektu by měly být doporučené postupy pro praktické lékaře, neurology a dopravní psychology, které pomohou objektivněji posuzovat způsobilost k řízení.

Výzkum může nabídnout přínosy v několika rovinách, od včasnějšího zachycení neurologických onemocnění přes zvýšení bezpečnosti silničního provozu až po možnost, aby starší lidé mohli řídit déle, pokud je to bezpečné.

Projekt má podporu odborných komunit dopravních psychologů i neurologů, kteří deklarovali zájem výsledky výzkumu využít v praxi. Více najdete na plakátu a v registračním formuláři.

Studie je realizována v rámci projektu Nové technologie pro digitální zdravotnictví, který vzniká ve spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc. Projekt je financován z programu OP JAK (reg. č. CZ.02.01.01/00/23_021/0008829).

Jak vyrůstá generace, která nikdy nepoznala svět bez internetu? Jaké výzvy i příležitosti přináší digitální prostředí? A co skutečně říkají data o vlivu sociálních sítí, chytrých telefonů a technologií na psychiku a životní styl dětí? Vědci z Univerzity Palackého budou na debatě vyvracet mýty a předkládat fakta o dospívání v digitálním světě.

Ve veřejném prostoru se začaly objevovat názory, že by se mělo omezit používání mobilních telefonů ve školách či zakázat sociální sítě dětem a dospívajícím. Co ale říkají data? Abychom nepodléhali jen dojmům a viděli celou problematiku dětí v digitálním prostředí komplexně, uspořádala Univerzita Palackého debatu s vědci, kteří se tématu odolnosti dětí v éře chytrých telefonů a sociálních sítí dlouhodobě věnují.

Na diskuzi pro širokou veřejnost vystoupí zástupci tří výzkumných projektů: Dominik Voráč z projektu E-Bezpečí, Petr Baďura ze Zdravé generace a Jana Pelclová za ReDiKid. Tři pohledy ze tří fakult doplní nezisková organizace Nepanikař, která stojí za mobilní aplikací pomáhající zvládat duševní nepohodu dětem a mladistvým. Diskuze je určena rodičům, pedagogům i všem, kdo chtějí porozumět nastupující generaci na základě faktů, nikoli dojmů.

Akce se koná pod hlavičkou nové univerzitní kampaně UP to the Future a nabídne srozumitelný pohled podložený výzkumy a konkrétními daty – bez zjednodušování, moralizování a bez senzace. Dozvíte se, jak posilovat odolnost dětí v online prostředí, kde jsou skutečná rizika a kde naopak zbytečné obavy a jak mohou rodiče a učitelé reagovat na proměny digitálního světa. Prostor bude i pro otázky z publika.

Přijďte ve čtvrtek 19. března od 17:00 do sálu Central Muzea umění Olomouc. Vstup je zdarma, bez nutnosti rezervace.

Snímky pořízené elektronovým mikroskopem odhalují podivuhodný svět, který běžně zůstává lidskému oku skrytý. Právě tuto jedinečnou možnost nabízí návštěvníkům výstava Struktury mikrosvěta, která představuje detailní podoby buněk i jemných struktur rostlin. Navštívit ji můžete do 17. dubna 2026 v sále Josefa Otruby v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UP.

Myšlenka uspořádat výstavu právě na tomto místě vznikla ve spolupráci s popularizátorkou vědy na UP Vendulou Lužnou a vedoucím botanické zahrady Václavem Dvořákem.

Cesta do světa, který běžně nevidíme

„Používáme elektronovou mikroskopii proto, že dokáže zobrazit extrémně malé objekty – viry, bakterie, nanostruktury i rozmanité povrchy materiálů. Umožňuje studovat nejen jejich vnější podobu, ale i vnitřní struktury. Elektronový mikroskop je dnes nepostradatelným pomocníkem v celé řadě přírodovědných i technických oborů,“ uvedl autor výstavy Václav Svoboda z katedry biofyziky.

Pro elektronovou mikroskopii biologického materiálu přitom hraje zásadní roli samotná příprava vzorků. „Je to alfa omega elektronové mikroskopie. Když vzorek dobře nepřipravíte, nic nevidíte,“ doplňuje Václav Svoboda. Návštěvníci mohou snímky zhlédnout v jejich přirozené černobílé podobě nebo digitálně kolorované tak, aby vynikly detaily na povrchu i uvnitř rostlinných struktur.

Dialog vědy a estetiky

„Snažím se barvou podtrhnout to, co by jinak zůstalo skryté. Zvýraznit struktury, vrstvy a hloubku. Nejde o to realitu přikrášlit, ale lépe ji číst,“ vysvětluje Kateřina Kašparová, tvůrkyně z Olomouce, která se podílí na výsledné podobě obrazů. Podle ní je každý snímek dialogem mezi vědou a estetikou: „Když pracuji s barvou, přemýšlím, co chce obraz sdělit. Mikrosvět je nesmírně křehký a zároveň architektonicky dokonalý.“

Výstava Struktury mikrosvěta je v Botanické zahradě PřF UP přístupná v pracovní dny do 16:00.

Nový cyklus Umění v novém světě přináší výtvarná díla do rektorské pracovny a přilehlých prostor na Univerzitě Palackého. Vernisáž první edice proběhla v tomto týdnu za účasti vystavujících autorů Magdaleny Turzové, Roberta Bučka a Davida Jedličky. Smyslem cyklu je oživit prostory, v nichž se odehrává řada důležitých jednání o budoucnosti univerzity, a dát současně prostor výtvarným umělcům spojeným s akademickým prostředím. V každém semestru akademického roku pak bude uvedena další samostatná tematická edice.

„Těší mě, že můžeme tímto způsobem prezentovat výtvarná díla, která vznikají na naší univerzitě. Do prostor rektorátu přichází řada zajímavých osobností, je skvělé, že je můžeme oslovit i tímto způsobem. Děkuji kurátorce Barboře Kundračíkové, která s touto myšlenkou přišla a dovedla ji do úspěšné realizace. Dík patří i umělcům, kteří nám zapůjčili svá díla,“ uvedl během vernisáže Michael Kohajda, rektor UP.

video_sem

Všichni tři autoři, jejichž díla budou vystavena až do konce června, působí na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP. „Rektorská pracovna je místem na pomezí, je soukromým světem soustředěné práce i arénou živé diskuze. A umění je přirozeně akcentuje, podněcuje nás, baví, těší, obohacuje náš život, dává mu větší smysl a hodnotu. Univerzita Palackého se tímto způsobem chápe dalšího výjimečného nástroje, který má – v době velkých změn – k dispozici,“ podotkla kurátorka nového cyklu Barbora Kundračíková.

Akademické obci i veřejnosti je cyklus Umění v novém světě přístupný prostřednictvím nově založeného webu a fyzicky také při zvláštních příležitostech, jakými jsou například dny otevřených dveří či evropského kulturního dědictví apod. Autoři jsou zároveň zváni k artist talk v rámci programu katedry dějin umění FF UP, nejbližší se pod názvem Okno do současného umění uskuteční 17. března od 17:30 hodin v Auditoriu maximu Uměleckého centra UP.

Areál na Envelopě, okolí Moravy nebo Bezručovy sady – to jsou místa, kterými každý den procházíme, kde bydlíme nebo kam si chodíme odpočinout. Najdou se tam ale zákoutí, která by potřebovala trochu péče. Zapojte se proto s Univerzitou Palackého v pátek 27. března do celorepublikové dobrovolnické iniciativy Ukliďme Česko, přiložte ruku k dílu a pomozte udělat Olomouc o něco příjemnějším místem.

Během dopoledne spolu s Udržitelnou univerzitou uklidíme odpad z parků, okolí univerzitních budov i břehů Moravy, aby se nám v Olomouci zase o něco lépe studovalo, pracovalo i odpočívalo. Zapojit se mohou studenti i zaměstnanci – stačí se přihlásit, přijít na sraz a přidat se k dobrovolníkům z univerzity, kteří chtějí udělat něco dobrého pro své okolí. Kromě užitečné práce je to také příležitost potkat se s kolegy a spolužáky mimo běžný pracovní či studijní den a společně přispět k příjemnějšímu prostředí ve městě.

Kdy: pátek 27. 3. 2026 od 08:30 do 12:00

Sraz: v 8:30 ve Studentském klubu UP na Zbrojnici (Biskupské náměstí 1)

Místo úklidu: Bezručovy sady a areál 17. listopadu (okolí univerzitních budov + okolí řeky Moravy)

Připraveno bude malé občerstvení, pracovní rukavice i pytle. Těšíme se na studenty i zaměstnance UP.

Zaregistrujte se

Účast na akci vyžaduje souhlas přímého nadřízeného, je nezbytné dodržovat zásady bezpečnosti.

Podmínky účasti (pro zaměstnance UP)

Účast dobrovolníka vyžaduje souhlas přímého nadřízeného. Dále o uvolnění zaměstnanců pro zapojení se do této dobrovolnické aktivitě rozhoduje v případě fakult a vysokoškolského ústavu UP děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu. O uvolnění zaměstnanců Rektorátu UP a univerzitních zařízení UP pro zapojení se do této dobrovolnické aktivity rozhoduje příslušný vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru. Dobrovolnická činnost nesmí narušit ani omezit plnění pracovních povinností.

Po dobu účasti na této dobročinné aktivitě náleží uvolněným zaměstnancům mzda jako při výkonu práce. V evidenci docházky je účast je vykázána jako běžná pracovní doba. Finanční odměna není poskytována; cílem je společenský přínos a osobní zkušenost.

Bezpečnost

Zaměstnanci a studenti registrací na akci potvrzují, že jsou si vědomi podmínek účasti a souhlasí s nimi. Účastníci jsou povinni dbát pokynů organizátorů a dodržovat zásady bezpečnosti po celou dobu konání akce. Akci pořádá Udržitelná univerzita.

Nejen to, jak si správně čistit zuby, připomenou u příležitosti Světového dne ústního zdraví osvětové akce, které připravila olomoucká pobočka Sdružení studentů stomatologie ČR společně s Klinikou zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. První z nich se koná v úterý 17. března, kdy studenti poradí se zásadami správné péče o ústní dutinu v areálu nemocnice.

K edukativním stanovištím budoucích zubařů mohou zájemci z veřejnosti během úterka zamířit od 8 do 14 hodin do nemocničního monobloku A a na Dětskou kliniku. Studenti ukážou, jak si co nejlépe vyčistit zuby a jak dále pečovat o zdraví úst, a odpoví na otázky týkající se prevence. Nebude chybět ani Zubní víla, která informace o pravidlech zubní hygieny a prevenci zubního kazu podává zábavnou formou a která bude mít pro dětské zájemce připraveny i malé dárky.

Přímo na děti se pak zaměřuje program, který je připraven na čtvrtek 26. března od 8 do 13 hodin v Pevnosti poznání. „Pravidla péče o ústní zdraví je třeba šířit v první řadě mezi nejmladší generaci, a proto se zde v režii studentů zubního lékařství a Zubní víly děti z mateřských škol seznámí se zubařským křeslem, ukážou si, jak správně čistit svoje zoubky, pobaví se o tom, co je a není vhodné pro tvorbu zubního kazu, a zahrají si třeba i na zubaře,“ uvedla přednostka Kliniky zubního lékařství Iva Voborná.

Kromě toho se na klinice na Světový den ústního zdraví v pátek 20. března uskuteční také tradiční konference stomatologů, dentálních hygienistek a zubních sester Úsměv 026, která je věnována zejména prezentacím postgraduálních studentů a mladých lékařů. Hlavními přednášejícími letošního ročníku jsou stomatologové Michal Czyž a Michal Přibyl, kteří představí 101 tipů a triků pro snadný začátek praxe.

Cílem Světového dne ústního zdraví, který se slaví každý rok 20. března, je připomenout nejrůznějšími akcemi pro veřejnost význam prevence, tedy že se onemocnění ústní dutiny dá velmi dobře předcházet. „Zubní kaz je celosvětově vůbec nejčastějším onemocněním. Je způsobeno nedostatečným čištěním zubů a přítomností dalších rizikových faktorů, například stravou bohatou na cukry. Chronické záněty v dutině ústní mohou být příčinou cukrovky, chorob srdce, plic i některých onkologických nemocí. Stejně jako u ostatních nemocí jsou také u onemocnění dutiny ústní důležité prevence, časná detekce a ošetření, které zabraňují negativním dopadům na zbytek těla,“ dodala Iva Voborná.

Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP) vyhlašuje 17. ročník soutěže Podnikavá hlava, která vyhledává perspektivní podnikatelské nápady studentů, zaměstnanců a absolventů univerzity i široké veřejnosti z Olomouckého kraje. Přihlášky je možné zasílat do 11. května..

Podnikavá hlava dlouhodobě pomáhá autorům zajímavých projektů proměňovat jejich nápady v reálné podnikání. Soutěž v minulých letech pomohla odstartovat řadu zajímavých projektů. Mezi úspěšné projekty patří například inovativní řešení Festada k managementu chovu hospodářských zvířat, aplikace StitchIt On na vytváření vyšívacích vzorů pomocí AI nebo loňský vítězný projekt Beentry vyvíjející chytrá řešení pro monitoring včelstev.

„Naším cílem je dodat studentům i začínajícím podnikatelům odvahu pustit se do realizace vlastních nápadů. Soutěž jim nabízí nejen motivaci, ale také potřebné know-how, zázemí a podporu odborníků, která může výrazně usnadnit první kroky v podnikání,“ uvedl ředitel VTP UP Petr Suchomel.

Soutěžícím pomohou praktické workshopy

Registrace do soutěže je spuštěna od 11. března na webu www.podnikavahlava.cz. Po prvotním zaregistrování je nezbytné do 11. května dodat potřebné podklady k podnikatelskému záměru. Ze všech přihlášených projektů odborná porota vybere deset nejlepších, které postoupí do finále a jejich autoři své záměry představí před komisí složenou z úspěšných podnikatelů, investorů i zástupců institucí na podporu podnikání. Pro soutěžící jsou připraveny dva workshopy, které jim předají právní minimum pro podnikatele a naučí je, jak jednoduše a srozumitelně představit nápad investorům.

Hlavní cena v hodnotě 230 000 Kč

Oceněny budou tři nejlepší podnikatelské záměry a vítěz celé soutěže získá 50 000 Kč, poradenství v hodnotě 130 000 Kč, virtuální sídlo v inkubátoru VTP UP na dva roky a roční pronájem pracovního místa v Element Coworkingu.

Soutěž Podnikavá hlava pořádá Univerzita Palackého a je organizována pod záštitou primátorky Statutárního města Olomouce Miroslavy Ferancové a náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka. Hlavním partnerem je společnost EY. Soutěž je realizovaná za podpory Statutárního města Olomouce a Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Nová legislativa přináší českým včelařům výraznou úlevu v boji s hnilobou včelího plodu. Zatímco dříve muselo být při potvrzení nákazy zlikvidováno celé stanoviště, nyní je možné postupovat cíleněji. Ke změně zásadně přispěl aplikovaný výzkum katedry biochemie přírodovědecké fakulty, která vyvinula metodu včasné detekce onemocnění z úlové měli.

Tuzemská včelstva v posledních letech ohrožuje i hniloba včelího plodu. V Česku se tato nákaza objevila po několika desetiletích klidu v roce 2015, výraznější problémy se začaly projevovat po roce 2020. „Nemoc se postupně šíří napříč republikou, výrazněji zejména v polském příhraničí. Jde o bakteriální nákazu, která může mít pro chovy velmi nepříjemné dopady,“ upozornil Jiří Danihlík.

Jednodušší diagnostika díky výzkumu vědců

V roce 2021 proto vznikla metodika, která výrazně zjednodušuje diagnostiku. Vychází z využití úlové měli, drobných zbytků vosku a materiálu, které přirozeně propadávají na dno úlu. Včelař je může snadno sesbírat a poslat do laboratoře k vyšetření.

„Metodika se postupně začala používat v praxi a převzala ji i veterinární správa". Jiří Danihlík

„Nový postup ukázal, že tento běžně využívaný materiál lze použít nejen k testování jiných chorob, ale také k odhalení hniloby včelího plodu. Metodika se postupně začala používat v praxi a převzala ji i veterinární správa pro vyhledávání podezřelých výskytů nákazy,“ dodal Jiří Danihlík.

Plošné zásahy přinášely vysoké škody

Největším problémem však dlouhodobě nebyla samotná diagnostika, ale způsob zásahu. Pokud se nemoc u chovatele potvrdila, likvidovalo se celé stanoviště bez ohledu na rozsah nákazy. I kdyby bylo nakažené jedno včelstvo z deseti, tak chovatel musel zlikvidovat celý chov. „To znamenalo obrovské ekonomické ztráty, a to nejen pro samotné včelaře, ale i pro stát. Často se totiž likvidoval materiál, který by bylo možné dezinfikovat a zachovat, a zdravá včelstva, která mohla dál produkovat med,“ upozornil Jiří Danihlík.

„Aktivním přístupem mohou zachránit podstatnou část svého chovu a předejít zbytečným ztrátám.“ Jiří Danihlík

Od letošního roku se díky spolupráci s dalšími partnery, mezi nimiž byly například Výzkumný ústav včelařský, Český svaz včelařů či Pracovní společnost včelařů, podařilo prosadit změnu legislativy. Ta od letošního roku sjednocuje podmínky pro zvládání moru a hniloby včelího plodu. Nově platí, že pokud počet nakažených včelstev nepřekročí stanovený limit, likviduje se pouze nemocné včelstvo a zbytek chovu projde asanací.

Nová úprava umožní zachránit část chovů

„Jde o kompromis, který dává větší prostor jak veterinární správě, tak samotným chovatelům. Aktivním přístupem mohou zachránit podstatnou část svého chovu a předejít zbytečným ztrátám. Původní model vedl k rozsáhlým škodám, snižoval produkci medu v regionech a pro drobné včelaře znamenal i silný osobní zásah. Nová úprava přináší racionálnější a ekonomicky i odborně obhajitelnější řešení,“ doplnil Jiří Danihlík.

Kam se bude Univerzita Palackého v dalších letech ubírat? Zůstane mezi nejkvalitnějšími v ČR? Bude ekonomicky stabilní? Jak rychle se bude rozvíjet, digitalizovat, internacionalizovat? Najdou její absolventi uplatnění? O tom všem a mnohém dalším spolurozhoduje Akademický senát UP, který od května zasedne v novém složení. Akademická obec vybírá zástupce svých fakult v elektronických volbách od 11. do 18. března.

O tom, kdo od května 2026 na další tři roky zasedne v klíčovém orgánu univerzity, rozhodují studující a akademici a akademičky UP v těchto dnech. Vybírat mohou ze 70 navržených kandidátů a kandidátek. Komu není lhostejná kvalita studia, výuky, vědy a výzkumu, pracovního prostředí či reputace Univerzity Palackého, neměl by tuto šanci promeškat. Volí se jednoduše online na webu volby.upol.cz.

„Volby do akademického senátu představují jedinečnou příležitost ovlivnit budoucnost naší univerzity, hájit akademické hodnoty, svobodu bádání, kvalitu výuky i otevřený dialog mezi studenty a vyučujícími,“ vzkazuje stávající předsedkyně senátu Irena Smolová.

Akademický senát UP (AS UP) schvaluje rozpočet, podílí se na zásadních vnitřních předpisech a angažuje se v dalších strategických, studentských i zaměstnaneckých záležitostech. Jeho celou třetinu, takzvanou studentskou kurii, přitom tvoří přímo zástupci studentů a studentek univerzity.

Jakou roli hrají v senátu zástupci studujících?

Petr Mocek se do univerzitního akademického senátu rozhodl kandidovat přibližně před třemi lety, krátce po zahájení svých doktorských studií.

„Na tuto možnost mě tehdy upozornil můj školitel a já v ní viděl zajímavou příležitost nahlédnout do fungování univerzity i z jiné perspektivy než pouze z pozice studenta. Zároveň mě motivovala možnost alespoň částečně přispět k jejímu dalšímu rozvoji, protože rozhodnutí akademického senátu mohou mít dlouhodobý dopad na její fungování,“ vysvětluje dosavadní studentský senátor za cyrilometodějskou teologickou fakultu.

„Jako studenti máme možnost se aktivně zapojit do diskuze a rozhodovacích procesů u témat, která se nás přímo dotýkají. Jde například o rozvoj a zabezpečení kolejí, zlepšení studijních podmínek nebo možnost se zapojit do schvalování významných dokumentů s celouniverzitním dopadem, jako třeba aktuálně projednávaného statutu univerzity. Z těchto důvodů představují volby do akademického senátu reálnou příležitost ovlivnit podobu univerzitního prostředí, ve kterém studujeme i pracujeme," dodává.

Kde najdu podrobnosti k volbám do AS UP?

Veškeré podrobnosti k volbám jsou shrnuty na webu upol.cz/volby. Celkem se do Akademického senátu UP dostane 24 kandidátů a kandidátek, za každou z osmi fakult dva akademici/čky a jeden studující. Do svých křesel usednou v polovině května 2026 a jejich mandát potrvá do května 2029.

Volby stručně a jasně

Web voleb do Akademického senátu UP

Kdy volit? Od středy 11. března 2026 (12:00) do středy 18. března 2026 (12:00).

Kde volit? Elektronicky v aplikaci na webu volby.upol.cz (po přihlášení univerzitními údaji) v sekci své domovské fakulty. (Pozor, souběžně probíhají v aplikaci také volby do fakultního senátu PdF.)

Volební aplikace

Kdo volí? Všichni akademici a akademičky i studenti a studentky UP.

Koho volit? Maximálně tři kandidáty, dva akademiky/čky a jednoho studujícího ze své fakulty. Aplikace neumožní udělení hlasů více kandidátům.

Seznam kandidátů a kandidátek za jednotlivé fakulty

Můžu zaznačit méně než tři kandidáty? Ano.

Když působím na dvou či více fakultách, za kterou volím? Volič, který je současně studentem i akademikem nebo je členem akademické obce více fakult, může hlasovat pouze jedenkrát. Na které fakultě bude hlasovat, si vybere před hlasováním ve volební aplikaci.

Volební programy a teze kandidátů/ek na jednotlivých fakultách:

– představení kandidátů/ek za Filozofickou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Přírodovědeckou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Pedagogickou fakultu UP
– představení kandidátů/ek za Fakultu tělesné kultury UP 
– představení kandidátů/ek za Právnickou fakultu UP 
– představení kandidátů/ek za Fakultu zdravotnických věd UP

Na půdě Ústavního soudu ČR se uskutečnilo celostátní kolo soutěže Lidskoprávní moot court. Právnickou fakultu UP reprezentovaly dva týmy. Zásluhou Terezy Jamrožové, studentky 4. ročníku programu Právo a první věda, putovala do Olomouce cena pro nejlepší řečnici.

Celostátního kola se zúčastnilo šest týmů z českých právnických fakult. Pro soutěžící byla velkou zkušeností možnost vystoupit před odborným panelem v čele se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou. Studenti prezentovali své právní argumenty, reagovali na otázky panelu a snažili se přesvědčivě obhájit stanovisko zastupované strany.

Olomouckou fakultu reprezentovaly dva týmy, které si postup vybojovaly v prosincovém fakultním kole. I když se týmy PF UP neprobojovaly do nejužšího finále, tým ve složení Tereza Jamrožová, Vojtěch Franěk a Ondřej Lengyel se umístil na celkovém 3. místě. Tým složený z Ondřeje Jakšla, Ondřeje Matějíčka a Ondřeje Tomšů skončil na 5. místě. Porota ocenila individuální výkon Terezy Jamrožové a udělila jí titul nejlepší řečnice soutěže.

foto_sem_3

Letošní ročník Lidskoprávního moot courtu se zaměřil na téma diskriminace. Soutěžní případ řešil otázku, zda může být diskriminační přirážka 50 korun za nákup jízdenky u řidiče, pokud je možné zakoupit jízdenku online bez této přirážky. Právní argumentace týmů se soustředila zejména na to, zda takové opatření může nepřímo znevýhodňovat určité skupiny osob, například starší cestující nebo osoby s nižší digitální gramotností.

Tradiční soutěž Lidskoprávní moot court pořádá Česká společnost pro evropské a srovnávací právo.

Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje nadané a motivované studenty. Jednou z možností, jak se mohou mladí lidé na své cestě posunout dál, získat zajímavé dovednosti a znalosti a dozvědět se i mnohé o sobě, je unikátní kurz Leadership Matters! Dita Palaščáková, která je jeho garantkou, vysvětluje v rozhovoru, komu je určen a co obnáší.

V březnu skončil další ročník programu Leadership Matters!. Byl to už třetí běh kurzu, je tedy ideální čas se s Ditou Palaščákovou ohlédnout a zhodnotit dosavadní zkušenosti.

Je za tebou další z kurzů leadershipu. Jaký byl?

Zatím nemáme evaluace od účastníků, ale z mého pohledu byl povedený. Vytvořil prostor, kde mladí lidé s chutí a ambicí měnit svět kolem sebe měli pravidelnou příležitost otvírat s odborníky témata týkající se vedení a řízení sebe a ostatních. Struktura kurzu je daná, ale každý ročník je „svou náladou“ trochu jiný, protože jiná je i skupina studentů a diskuzemi hýbou jiné společenské trendy a okolnosti. Ten letošní byl ovlivněný změnami globální i lokální politické situace. Podařilo se nám vytvořit otevřený prostor, kde mohli studenti i lektoři jít do hloubky. Oceňuju, že jsme se nebáli mluvit o vlastních pochybnostech, o selháních ani o velkých ambicích. V přednáškách a workshopech nejde jen o teorii, ale především o práci na sobě, o schopnosti dát a přijmout zpětnou vazbu a o odvahu vystoupit ze své komfortní zóny. Mám radost, že se nám podařilo vytvořit bezpečný prostor, kde se tohle všechno mohlo dít.

Když se podíváme pár let zpátky, co tě přivedlo na myšlenku podobný kurz na univerzitě otevřít?

Prvotní impuls přišel od tehdejšího prorektora Univerzity Palackého Víta Procházky, který přinesl inspiraci z univerzit ve Spojených státech. Tam je běžné, že školy systematicky podporují rozvoj leadershipu u studentů, a to nejen jako soubor manažerských dovedností, ale jako schopnost nést odpovědnost, orientovat se ve složitých situacích a aktivně přispívat ke společnosti. Když jsme o tom začali společně přemýšlet, dávalo nám smysl podobný program vytvořit i u nás. Studenti na naší univerzitě získávají velmi kvalitní odborné znalosti, ale často nemají dost prostoru pro rozvoj dovedností, které jsou pro jejich další profesní i osobní život stejně důležité.

Jako třeba?

Například strategické myšlení, řízení změn, práce s týmem, komunikace, rozhodování v nejistotě nebo vedení lidí. Právě tyto schopnosti často rozhodují o tom, jestli se z dobrého odborníka stane člověk, který dokáže iniciovat změny, nést odpovědnost a přirozeně vést ostatní. Přitom část studentů už během studia tyto role vlastně přirozeně přebírá: vedou studentské projekty, spolky, někdy i vlastní startupy nebo komunitní iniciativy. Chybí jim ale bezpečný prostor, kde by mohli své zkušenosti reflektovat, sdílet je s ostatními a propojit je s širším kontextem. Chtěla jsem proto vytvořit prostředí, kde se mohou učit z praxe, vzájemně se inspirovat a postupně si uvědomovat, jaký typ leadera vlastně chtějí být.

Jsou univerzity tím správným prostředím pro získání takových dovednosti? 

Myslím si, že právě univerzity mají v této oblasti jedinečnou roli. Nejsou jen místem předávání znalostí, ale i prostředím, kde se formují budoucí profesionálové, odborníci a často i lidé, kteří budou nést odpovědnost za směřování institucí nebo komunit. Leadership v našem pojetí totiž není pozice ani titul, ale spíše schopnost orientovat se díky hodnotám v komplexitě a nést odpovědnost za své jednání i za lidi kolem sebe. A jsem vděčná, že právě takové schopnosti je možné pod hlavičkou Talentovaný Palacký na naší univerzitě vědomě rozvíjet.

Jaký je výběr studentů? Kdo se může přihlásit?

Kurz je otevřen studentům napříč fakultami, ale výběr je záměrně selektivní. Nejde nám o průměrné „splnění podmínek“, ale o srozumitelnou motivaci a předchozí zkušenost. Uchazeči odpovídají písemně na čtyři otázky a po prvním kole výběru prochází osobním nebo skupinovým pohovorem, kde sledujeme mimo jiné jejich ochotu na sobě pracovat, přijímat zpětnou vazbu a aktivně přispívat do skupiny. Důležitá je pro nás vnitřní ambice růst a převzít odpovědnost za sebe a následně své projekty.

Co se naučí? Jaké schopnosti budou rozvíjet?

Kurz stojí na třech hlavních pilířích: sebereflexi, práci s druhými lidmi a strategickém uvažování o leadershipu. Nejde nám jen o to studenty naučit několik manažerských technik, ale spíše jim pomoci porozumět tomu, co znamená převzít odpovědnost v situacích, které jsou složité, nejisté a často se rychle mění. Velký důraz proto klademe na sebepoznání a práci s vlastními hodnotami. Studenti během kurzu reflektují své zkušenosti, přemýšlejí o tom, jak reagují ve stresu, jak se rozhodují a jaký typ lídra chtějí být. Součástí programu je také práce s odolností a sebepéčí, tedy schopností dlouhodobě zvládat tlak, pracovat s vlastní energií a udržet si v náročných situacích vnitřní stabilitu.

Druhou důležitou oblastí je práce s lidmi a komunikace. Studenti se učí dávat i přijímat zpětnou vazbu, pracovat s konflikty a budovat důvěru v týmu. Trénují také prezentaci a práci s publikem, protože schopnost jasně formulovat myšlenky a získat pro ně ostatní je pro leadership klíčová. Významnou část kurzu tvoří také řízení změn a orientace ve složitých situacích. Studenti se učí přemýšlet strategicky, rozhodovat se v nejistotě a pracovat s informacemi a daty při rozhodování. Důležitým tématem je také podnikavost a iniciativa, tedy schopnost vidět příležitosti, převzít odpovědnost za nápad a dotáhnout ho do realizace.

Kdo studenty tyto dovednosti učí?

Kurz je postavený na praktických cvičeních, simulacích a práci s konkrétními situacemi, které studenti sami přinášejí ze svého studijního nebo projektového života. Do programu zároveň vstupují lektoři a hosté z různých oblastí praxe, kteří sdílejí své zkušenosti s vedením lidí, řízením projektů nebo zvládáním změn. Studenti tak mají možnost vidět leadership z různých perspektiv a zároveň si postupně vytvářejí vlastní styl, jak s těmito situacemi pracovat.

Po třetím ročníku kurzu už je možné se ohlédnout: jaké tvoje představy se nenaplnily a co se naopak ukázalo jako velmi potřebné?

Některé věci už vidím realističtěji. Původně jsem si myslela, že budeme studenty učit konkrétní nástroje leadershipu, různé techniky plánování, vedení týmu, rozhodování nebo práce s konfliktem. Postupně se ale ukázalo, že ještě důležitější než samotné nástroje je vytvořit prostředí důvěry a otevřenosti. Teprve když se lidé cítí bezpečně, jsou ochotni sdílet vlastní zkušenosti, pochybnosti nebo chyby, a právě tam se odehrává největší učení. Na začátku jsem měla také určitou obavu, jestli je vlastně leadership jako téma na univerzitě dostatečně uchopitelný a potřebný. Není to klasická akademická disciplína a pracujeme s metodami, které jsou pro univerzitní prostředí někdy trochu netypické, například facilitací, koučováním, reflexí zkušenosti nebo prací ve skupině. Postupně se ale ukázalo, že právě tento přístup dává studentům něco, co jinde během studia často nezažijí.

Velmi dobře se také osvědčila interdisciplinarita kurzu. Do programu vstupují studenti z různých fakult a oborů, od humanitních věd přes medicínu až po přírodní obory. Díky tomu se během diskuzí potkávají různé perspektivy a zkušenosti, což celý program výrazně obohacuje. Zároveň jsme zjistili, že kurz vlastně není „nafukovací“. Každý rok narážíme na další témata, která by stálo za to otevřít – například networking, interkulturní komunikaci nebo práci v mezinárodních týmech. Ale čas je omezený a program musí zůstat soustředěný. Spíš než přidávat další a další moduly se snažíme držet prostor, ve kterém studenti mohou přemýšlet, diskutovat a učit se jeden od druhého.

Co mě velmi překvapilo a potěšilo, je silná potřeba mladých lidí mluvit o smyslu práce, hodnotách a osobní integritě. Leadership pro ně není otázka kariérního postupu nebo ambice, ale spíše hledání toho, jak mohou svou práci dělat odpovědně a s dopadem na společnost. V tom vidím velkou naději a zároveň snad potvrzení, že podobný prostor na univerzitě dává smysl.

Co se děje se studenty, kteří prošli těmito kurzy? Máš zpětnou vazbu, zda to, co se naučili, využívají v praxi?

S absolventy programu zůstáváme v pravidelném kontaktu. Řada z nich je dnes aktivní v různých organizacích a projektech mimo univerzitu, někteří zároveň působí i v různých strukturách Univerzity Palackého. Postupně se tak vytváří síť lidí, kteří mají podobnou zkušenost s programem a často se přirozeně potkávají i v dalších aktivitách.

Absolventy také zapojujeme do iniciativ spojených s programem Talentovaný Palacký, kde mohou sdílet své zkušenosti a inspirovat další studenty. Zároveň mezi nimi vznikla poptávka po tom, aby zůstali v kontaktu i dlouhodobě, proto nyní připravujeme alumni skupinu Leadership Matters. Jejím cílem je vytvořit prostor pro další setkávání, společné vzdělávání a profesní i osobní růst. Vnímám to jako přirozené pokračování programu, leadership se totiž nedá „naučit“ během jednoho semestru, je to spíš dlouhodobá cesta, na které je velmi cenné mít kolem sebe komunitu lidí, kteří procházejí podobnými výzvami.

Jak se podle tebe vlastně pozná leader?

Těch definic leadershipu je mnoho. Začnu ale tím, co leader podle mě není: není to funkce ani titul. Pozná se spíš podle toho, co se děje s lidmi kolem něj. Pokud lidé v jeho přítomnosti rostou, přebírají odpovědnost a mají chuť přicházet s vlastními nápady, je to velmi dobrý signál. Skutečný leader dokáže vytvářet prostředí, ve kterém se lidé cítí bezpečně, ale zároveň jsou motivováni překračovat vlastní limity. Má schopnost nést odpovědnost, přiznat chybu a držet směr i v situacích, kdy není všechno jasné a jednoduché.

Pro mě je v leadershipu velmi důležitá také otázka hodnot. Hodnoty nejsou jen abstraktní slova, jsou to principy, podle kterých se člověk rozhoduje ve chvílích, kdy je situace složitá nebo kdy je pod tlakem. Právě v takových momentech se ukazuje, jestli člověk dokáže jednat v souladu s tím, čemu věří, a nést za to odpovědnost.

Zároveň si myslím, že leadership vždy začíná u schopnosti vést sám sebe. Pokud člověk neumí pracovat se svými emocemi, nejistotou nebo vlastním egem, je velmi těžké dobře vést ostatní. A osobně bych řekla ještě jednu věc: pro mě je leadership také schopnost neztratit důstojnost a směr ani v náročných nebo nejistých situacích. Nejde o to mít vždy jasné odpovědi, ale dokázat zůstat pevný ve svých hodnotách, zachovat respekt k sobě i k ostatním a pokračovat dál. Právě v takových chvílích se podle mě skutečný leader nejvíc pozná.

Celý květen na kole, koloběžce, pěšky nebo poklusem, tedy udržitelně a aktivně – taková je v kostce výzva Do práce na kole. Už teď je ten správný čas, kdy se k ní spolu s univerzitou připojit a podpořit vlastní kondici i rozvoj infrastruktury pro cyklisty i pěší. Díky Udržitelné univerzitě je i letos pro studenty a zaměstnance UP připraven omezený počet bezplatných registrací.

Univerzita Palackého v Olomouci se i letos připojuje k celorepublikové výzvě Do práce na kole a zve své zaměstnance i studenty, aby během května vyměnili auto za kolo, koloběžku nebo vlastní nohy. Iniciativa podporuje zdravý životní styl, udržitelnou dopravu a ohleduplnější pohyb po městě. Cílem není nasbírat co nejvíce kilometrů, ale především jezdit pravidelně a ukázat, že každodenní cesta do práce či do školy může být šetrná k životnímu prostředí.

Jak výzva probíhá

Registrace probíhá tradičně do konce dubna prostřednictvím webu dopracenakole.cz, kde se účastníci přihlašují pod hlavičkou Univerzity Palackého. Stačí sestavit 2–5členný tým (možnost je ale i pro jednotlivce), do konce dubna se zaregistrovat a během května pak co nejpravidelněji jezdit do práce a z práce na kole, koloběžce, skejtu, vozíčku anebo chodit pěšky či běhat. Tyto způsoby lze kombinovat i s hromadnou dopravou. 

Univerzita má i letos připravenou podporu pro nejrychlejší zájemce – pro prvních 120 zájemců má vouchery na bezplatnou registraci do výzvy. Vyplatí se proto neváhat a přihlásit se co nejdříve. Na účastníky čekají také slevy a výhody u partnerů v Olomouci i celé republice.

video_sem

Univerzitní souboj

Stejně jako v předchozích letech, i letos bude probíhat univerzitní souboj fakult a součástí. V loňském roce se pod hlavičkou UP zapojilo 136 účastníků ve 46 týmech. Společně najeli 25 778 kilometrů a ušetřili 4,1 tuny oxidu uhličitého. Souboj fakult, v němž se hodnotí průměrná nejvyšší pravidelnost dojíždění všech týmů v rámci jednotlivých fakult či součástí, vyhrála přírodovědecká fakulta s průměrnou pravidelností 82,9 %.

Výzva Do práce na kole tak není jen individuální sportovní výzvou, ale také příležitostí k přátelskému soupeření mezi kolegy, týmy i fakultami. Každá cesta se počítá – ať už vede na kole, pěšky, nebo třeba i vlakem. Přidejte se letos i vy a pomozte společně s Univerzitou Palackého udělat další krok k zdravější a udržitelnější Olomouci.

Získat registraci zdarma

Víte, kolik druhů rostlin a živočichů žije ve vašem okolí? A kolik z nich dokážete objevit během obyčejné procházky? Zapojte se do celosvětové přírodovědné výzvy City Nature Challenge (CNC), do které se letos poprvé přidává také Olomouc. Účastníci budou od 24. do 27. dubna fotografovat volně žijící organismy a svá pozorování sdílet prostřednictvím platformy iNaturalist, kde je mohou nahrát až do 10. května. S určováním obtížněji poznatelných druhů pomohou odborníci i veřejnost.

Olomouckou výzvu připravuje Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Jejím cílem je během čtyř dnů shromáždit co nejvíce pozorování rostlin, živočichů a hub a upozornit na to, že i města skrývají překvapivé přírodní bohatství. „Chceme lidem ukázat, že příroda je všude kolem nás. Každé kvalitní pozorování má hodnotu a pomáhá dokumentovat místní biodiverzitu,“ říká organizátorka a studentka z přírodovědecké fakulty Martina Ticháčková.

„City Nature Challenge vznikla v roce 2016 jako přátelská soutěž mezi California Academy of Sciences a Natural History Museum of Los Angeles County. Z původní lokální iniciativy se postupně stala globální občansko-vědní akce, do níž se každoročně zapojují stovky měst po celém světě,“ dodává hlavní organizátor soutěže Peter Adamík z katedry zoologie.

Jak se zapojit? 

Účast v City Nature Challenge je jednoduchá. Stačí vyrazit ven. Do parku, na sídliště, k řece nebo třeba do lesa na okraji města a pořídit tam kvalitní fotografie volně žijících organismů nebo jejich pobytových stop a nahrát je do aplikace iNaturalist. „Fotografie by měly být dobře zaostřené a doplněné o co nejpřesnější lokaci a čas pozorování. Do projektu nejsou zahrnuty pěstované rostliny ani zvířata chovaná v zajetí. Důležité je dokumentovat skutečně volně žijící přírodu,“ vysvětluje Věra Kafková, organizátorka a studentka přírodovědecké fakulty.  

Zapojit se může úplně každý – jednotlivci, rodiny s dětmi, školní skupiny i zájmové kroužky. Účastníci mají příležitost poznat nové druhy, objevit neznámá zákoutí svého města a strávit více času venku. „Výzva by měla přirozeně propojit lidi, kteří sdílejí zájem o přírodu a chtějí přispět k jejímu poznávání. Nejzajímavější příspěvky budou odměněny,“ motivuje účastníky Peter Adamík.  

Olomouc jako součást světové mapy biodiverzity 

City Nature Challenge Olomouc bude mapovat druhovou rozmanitost na území statutárního města a přispěje tak k dlouhodobému sledování stavu místní přírody. Organizátoři věří, že první ročník položí základ nové tradici, která bude v Olomouci růst stejně úspěšně jako v dalších českých i světových městech. 

Psychická zátěž zdravotníků, prevence syndromu vyhoření i nové možnosti podpory wellbeingu byly hlavními tématy konference Stay Well in Healthcare: Od stresu k rovnováze, kterou hostila malá kulturní scéna Sedmička v Olomouci. Setkání propojilo odborníky z oblasti psychologie, medicíny i technologických inovací a nabídlo aktuální výsledky výzkumu i praktické nástroje pro podporu duševního zdraví zdravotnických pracovníků.

Konference se uskutečnila v rámci projektu Apollo – Aplikace optimalizované well-being strategie u zdravotníků, který byl vytvořený na Fakultě zdravotnických věd UP a získal grant Technologické agentury České republiky. Program celodenní akce zahájili děkan fakulty zdravotnických věd Jiří Vévoda, vedoucí projektu Simona Dobešová Cakirpaloglu a vedoucí oddělení profesního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů Fakultní nemocnice Olomouc Vladimíra Odehnalová. V průběhu dne vystoupili například Michal Růžička, Jakub Havlín, Barbora Kutá, Miroslav Světlák, Adam Suchý či Radim Šlachta. „Pozvaní hosté představili témata od mindfulness a digitálních inovací ve zdravotnictví až po využití umělé inteligence nebo měření variability srdeční frekvence při sledování stresu,“ uvedla Simona Dobešová Cakirpaloglu. Celou konferencí provázela herečka a moderátorka Simona Babčáková.

Výzkum realizovaný mezi více než tisíci českými zdravotníky ukázal, že přibližně 46 % respondentů vykazuje vysokou míru emocionálního vyčerpání, které souvisí s vyšším výskytem úzkostí a depresivních symptomů. „Projekt proto kromě výzkumu rozvíjí také praktické nástroje podpory – mobilní aplikaci CalmAnna, která má zdravotníkům pomoci zvládat stres a předcházet vyhoření,“ zdůraznila Simona Dobešová Cakirpaloglu. Součástí projektu je také ekonomický model analyzující náklady spojené s psychickou zátěží zdravotníků a přínosy preventivních opatření. Výsledky naznačují, že systematická podpora wellbeingu může být z dlouhodobého hlediska efektivnější než řešení důsledků vyhoření a fluktuace zaměstnanců.

Jak správně poskytnout první pomoc, co se děje se srdcem při infarktu nebo co skutečně obsahuje energetický nápoj? Odpovědi nabídne Veletrh zdraví v Pevnosti poznání, science centru Přírodovědecké fakulty UP, který se uskuteční v pátek a sobotu 13. a 14. března. Interaktivní program propojí prevenci, medicínu i duševní pohodu a je určen školám i široké veřejnosti.

Návštěvníci se naučí poskytnout první pomoc při zástavě srdce pod vedením studentů Lékařské fakulty UP, sestaví rozložitelný model lidského mozku nebo absolvují zátěžový test srdce s vyhodnocením pomocí umělé inteligence. Chybět nebude ani téma energetických nápojů a jejich dopadu na dětský a dospívající organismus, péče o zuby se Zoubkovou vílou, dobrovolného dárcovství krve či účinných nástrojů pro zvládání stresu.

Ústřední myšlenku akce shrnuje její koordinátorka Šárka Kostková: „Zdraví je téma, které se dotýká každého z nás, ale často o něm přemýšlíme až ve chvíli, kdy něco nefunguje. My jsme chtěli vytvořit prostředí, kde se o něm dá mluvit otevřeně, srozumitelně a bez zbytečné odborné bariéry. Věříme, že když si člověk věci vyzkouší na vlastní kůži, mnohem lépe pochopí, co se v jeho těle odehrává a jak může své každodenní návyky měnit.“

Program se koná ve dnech Týdne mozku Akademie věd ČR. Pevnost poznání se k této celostátní iniciativě připojí přednáškami pedagožky Ivany Fellnerové z Přírodovědecké fakulty UP.

„Mozek je řídicím centrem našeho těla i emocí. Ovlivňuje, jak se učíme, jak reagujeme na stres i jak se rozhodujeme. Pokud porozumíme základním principům jeho fungování, můžeme lépe pečovat o své duševní zdraví a předcházet přetížení,“ uvádí Ivana Fellnerová, která je také autorkou návrhu obřího modelu mozku. Zájemci jej najdou v expozici Rozum v hrsti v 1. patře budovy.

Součástí víkendového programu 3v1 bude také pořad Odvrácená strana světla v planetáriu, chemická laboratoř zaměřená na prvky důležité pro lidské zdraví a kreativní dílna s výrobou želé bonbónů na podporu imunity. V Galerii Atom bude k vidění výstava komiksu o duševním zdraví iniciativy NA ROVINU. Podrobnější informace k programu jsou na webu Pevnosti poznání.

Jméno Olomouce znala jen z názvu sloučeniny olomoucin, se kterou pracovala ve svém výzkumu v Kyjevě. Do krajského města přijela Yuliya Krasylenko poprvé na konci roku 2015. Přivedlo ji sem stipen­dium Visegrádského fondu a studium buněčných mechanismů regulace cytoskeletu rostlin. Netušila, že se právě zde začne psát její nový životní příběh.

Do roku 2014 byl Krym jejím domovem. Na tomto poloostrově měla rozpracovanou doktorskou práci, dům v přírodní rezervaci u moře a neměla v úmyslu se stěhovat ani dlouhodobě pobývat v zahraničí. Po anexi poloostrova Ruskou federací přišla o bezpečí i možnost svobodně pracovat. Odmítla spolupráci s ruskými institucemi, zanechala rozpracovanou doktorskou disertaci věnovanou krymské vegetaci a vrátila se k rodičům do Kyjeva.

„Bylo to nesmírně bolestné a ta rána dodnes krvácí. Proto mě plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 nijak nepřekvapila. Vnímala jsem ji jako logické pokračování slabé reakce světového politického společenství na anexi území nezávislé země v samém středu Evropy. Dá se říci, že jsem patřila k první vlně uprchlíků z Ukrajiny v důsledku ruské vojenské agrese,“ uvedla Yuliya Krasylenko.

Setkání s prezidentem Petrem Pavlem.

Díky podpoře Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a profesora Jozefa Šamaje znovu navázala na výzkum parazitických rostlin. V současné době působí na katedře biotechnologií a vede kurzy zaměřené na cytoskelet, systémovou biologii a pletivové kultury rostlin. Společně s kolegy z MUNI a MENDELU realizuje grant (GA ČR) zaměřený na ekologii jmelí a čeká na obhájení habilitační práce na odborném fóru.

Otevřené akademické prostředí, kolegové a přátelé z místní komunity jí umožnili znovu zakořenit. Naučila se česky, objevila místní krajinu a postupně si vytvořila hluboký vztah k univerzitnímu městu, které jí připomínalo domov jejího dětství ve Vinnitsi. Po roce 2022 za ní z Kyjeva přijeli i její rodiče a dnes v Olomouci žije společně s manželem. Olomouc vnímají jako svůj druhý domov.

Po vypuknutí války se přirozeně zapojila do pomoci nově příchozím Ukrajincům. Společně s dalšími dobrovolníky zajišťovala dopravu, tlumočení i základní orientaci v neznámém prostředí. Z této spontánní solidarity vzniklo společenství Ščedryk, které dnes nabízí vzdělávací, kulturní a integrační aktivity a vytváří bezpečný prostor pro ukrajinské děti i dospělé. „Ščedryk funguje především na dobrovolnické bázi a s minimálním rozpočtem. Prostory a odbornou podporu poskytují partneři jako Člověk v tísni, Charita, Slovo 21 nebo přírodovědecká fakulta,“ doplnila Yuliya Krasylenko.

Za tuto dlouhodobou dobrovolnickou práci byla v roce 2025 oceněna Univerzitou Palackého, přičemž samotné ocenění vnímá především jako uznání společného úsilí celé ukrajinské dobrovolnické komunity. Vedle vědecké práce a výuky studentů tak její životní příběh vypráví i o solidaritě, odpovědnosti a schopnosti vytvářet nový domov navzdory ztrátám.

Dobrovolnické centrum UP
Působí na regionální úrovni v roli zprostředkovatele dobrovolnických příležitostí v běžných i mimořádných situacích. Spolupracuje s Fakultní nemocnicí Olomouc, Maltézskou pomocí, Arcidiecézní charitou, Sdružením D a dalšími partnery, stejně jako s krajským krizovým štábem a složkami IZS.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.